| M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
| 1996-047A |
17.08.1996 |
02.03.1997 |
196d17h26m |
Mir 22 |
Popis
letu :
Dne 17.08.1996 odstartovala z Bajkonuru
kosmická loď Sojuz TM-24 s posádkou ve složení: velitel Valerij
Grigorjevič Korzun, palubní inženýr Alexandr
Jurijevič Kaleri a kosmonaut výzkumník Claudie
André-Deshays[ová] (Francie). Byl to první start nosné rakety Sojuz-U
po dvou neúspěšných pokusech o vynesení užitečného zatížení (bez posádky).
Sojuz TM-24 se připojil k přednímu portu Miru (-X) 19.08.1996 v 14:50:21
UT. Mir se v tu dobu pohyboval po dráze
ve výši 375-390 km.
Let francouzské kosmonautky se uskutečnil na komerční bázi v rámci programu
CNES Cassiopee (16.4 mil. USD).
Program
Cassiopée obsahoval následující experimenty :
- Lékařství a biologie
- PHYSIOLAB (kardio-vaskulární výzkum)
- COGNILAB (neuro-senzorický experiment)
- FERTILE (biologie)
- Kosmická fyzika
- ALICE II (chování kapalin ve stavu beztíže)
- Kosmická technologie
- CASTOR
- DYNALAB (dynamika stanice Mir)
- TREILLIS (tlumení vibrací)
Kosmická loď Sojuz TM-23 s kosmonauty Onufrienkem,
Usačevem a Claudií
André-Deshays[ovou] se od Miru odpojila 02.09.1996 v 04:20 UT. Sestup na
Zemi byl zahájen zapálením brzdicího motoru v 06:47:20 UT. Orbitální modul byl
odhozen v 07:14:36 a padáky se rozevřely v 07:26. K přistání došlo v 07:41:40
UT asi 100 km jihozápadně od města Akmola v Kazachstánu.
Korzun, Kaleri
a američanka Lucidová se stali
22. základní posádkou Miru (EO-22). Ale ne nadlouho, protože pro Lucidovou
se už chystal přiletět raketoplán Atlantis (STS-79)
a v něm astronaut John Blaha,
který ji vystřídal v dlouhodobém letu.
Raketoplán Atlantis odstartoval po dvou odkladech způsobených hurikány
a také problémy se SRB s velkým zpožděním proti původnímu plánu. Nakonec
se odlepil od rampy 16.09.1996 v 08:54:49 UT a byl naveden na dráhu se
sklonem 51.6° přesně v rovině dráhy stanice Mir.
Stíhání Miru i konečné sbližování proběhlo bez problémů a tak se Atlantis
připojil k Miru 19. září v 03:13 UT. Trvalo však ještě více než dvě hodiny,
vyplněné kontrolou pevného spojení a napouštěním atmosféry do prostoru
mezi průlezy, nežli bylo možno v 05:40 UT otevřít poklopy. Podle tradice
si oba velitelé - Bill Readdy a Valerij Korzun - potřásli rukama. Pak se
do prostor Miru nahrnul i zbytek osádky Atlantis. Po oficiálním uvítání
došlo k výměně stráží, prozatím jen symbolicky, přesunem specielně tvarovaného
křesla pro Blahu do sestupného modulu transportní lodi Sojuz. Kolem 11:00
UT, po ukončení výměny křesel se stal tento americký astronaut oficiálním
členem 22. základní osádky Miru, zatímco Lucidová převzala úlohu letového
specialisty č. 4 na Atlantis.
Zatímco Lucidová seznamovala Blahu s jeho novým kosmickým domovem, vrhli
se ostatní účastníci letu na překládku nákladu.
Do nitra ruské stanice putovalo celkem přes 2000 kg různých zásob včetně
vody a náhradních dílů i potřeb pro chystané pokusy, zatímco z Miru do
Atlantis přenášeli astronauti výsledky experimentů a nepotřebné či porouchané
zařízení. To obnášelo asi 950 kg. Walz a Kaleri přemístili z družicového
stupně do modulu Spektr panoramatickou kameru IMAX, která měla sloužit
k dokumentaci společného rusko-amerického pilotovaného programu.
Do modulu Priroda nainstalovali Walz a Apt biotechnologické zařízení
BEDU; Blaha a Kaleri sem přenesli i další obdobné zařízení CGBA. Jako poslední
se z družicového stupně na Mir stěhovalo zařízení MIDAS pro přípravu krystalů
polovodičů, které se mělo vrátit na Zemi s osádkou dalšího raketoplánu.
MIDAS bylo instalováno do modulu Priroda.
Po vyprázdnění SPACEHABu v nákladovém prostoru raketoplánu se v něm
uskutečnila řada experimentů.
V oblasti základní biologie šlo o studium efektů kosmického prostoru
na rostliny a také se měřila radiace uvnitř Miru. Medicínské výzkumy byly
zaměřeny na adaptaci posádky na stav beztíže v oblasti fyziologie, koordinace
pohybů, psychologie, imunitního systému a metabolizmu. Ověřovala se také
kvalita vzduchu a vody na stanici. Technologické experimenty, iniciované
komerční sférou, ověřovaly nové technologie při přípravě supravodičů a
proteinových krystalů. Dálkový průzkum Země byl zaměřen na biochemii oceánů,
hydrologii a meteorologii. Při experimentech pro budoucí kosmickou stanici
ISS se měřila interference radiových vln, hustota a velikost mikrometeoritů
a stabilita soulodí raketoplán - Mir.
Po pěti dnech společné práce už došlo k rozloučení, uzavření průlezu
(23.09.1996 krátce po 12:00 UT), odpojení (24.09.1996 v 01:33 UT) a odletu
raketoplánu od Miru.
Po ukončení všech experimentů, úklidu kabiny a uzavření dveří nákladového
prostoru přistál raketoplán Atlantis 26.09.1996 ve 12:13:20 UT na dráze
č. 15 na KSC. Let STS-79
tedy trval 10 dní 3 hodiny 19 minut a raketoplán při něm vykonal 160 oběhů
kolem Země. Shannon Lucidová se, vzhledem k odkladům startu STS-79,
vrátila na Zemi až po více než 188 dnech pobytu ve vesmíru. Utvořila tak
americký rekod v délce pobytu na oběžné dráze.
Na Miru po odletu raketoplánu pokračovala běžná činnost spojená s údržbou
stanice a s mnoha vědeckotechnickými experimenty.
Dlouho očekávaná automatická nákladní loď Progress
M-33 se zásobami, vědeckým vybavením a náhradními díly pro zajištění
dalšího provozu orbitálního komplexu odstartovala z Bajkonuru
dne 19.11.1996 ve 23:20:35 UT. Na palubě lodi byla také pošta a vánoční
a novoroční dárky pro posádku. Předchozí nákladní loď Progress
M-32 se od Miru odpojila 20.11.1996 v 19:44:14 UT, tedy až po úspěšném
startu Progressu M-33. Týž den
byl ve 22:42:18 UT proveden brzdicí manévr a Progress
M-32 zanikl nad Pacifikem východně od Nového Zélandu. Progress
M-33 se pak 22.11.1996 v 01:01:30 UT připojil k zadnímu uzlu stanice
Mir (+X na modulu Kvant). Přiblížení i spojení proběhlo zcela automaticky
pomocí systému KURS.
Na začátku roku 1997 se uskutečnilo další, už páté, spojení raketoplánu
s Mirem. Astronaut Linenger
při něm vystřídal Blahu v dlouhodobém
letu.
Raketoplán Atlantis (STS-81)
úspěšně odstartoval 12.01.1997 v 09:27 UT (z LC-39B na KSC), hned na začátku
startovního okna, dlouhého jen 7 minut. Po navedení na oběžnou dráhu se
stanice Mir nacházela zhruba 16000 km před raketoplánem. Rychlost přibližování
v tu dobu byla asi 1000 km za oběh.
Po bezvadném průběhu přiblížení, se Atlantis spojil se stanicí Mir 15.01.1997
v 03:55 UT. Po nezbytných kontrolách a vyrovnání tlaku v obou kosmických
tělesech byl v 05:57 UT otevřen průlez v DM
(Docking Module) a v základním bloku (Core Module) Miru proběhl uvítací
ceremoniál. Hned poté byly na Mir přeneseny kritické položky nákladu a
zásob z Atlantisu.
Hlavní náplní dalšího dne bylo překládání nákladu mezi Mirem a Atlantisem.
Šlo o více než tři tuny materiálu. Na Mir byla dopravena především voda
a z Miru si Blaha přenesl výsledky
svých experimentů, které zde provedl během 118 dnů pobytu. Také Linenger
si na Mir přinesl všechno, co bude v nadcházejících měsících potřebovat.
Když se posádka uložila ke spánku, prohlédli si ještě specialisté na Zemi
pomocí televizních kamer povrch stanice Mir. Účelem této detailní prohlídky
bylo zjistit, jaké následky má více než desetiletý pobyt na nízké oběžné
dráze. Výsledky budou použity při stavbě mezinárodní
stanice ISS.
V příštích dnech pokračovalo překládání nákladu, ale posádka také pilně
prováděla experimenty ve Specehabu,
v Bioracku i v Miru. Byly zveřejněny první snímky z programu KidSat.
Piloti také provedli krátký zážeh motorků RCS, jehož účelem bylo zjistit
dynamické chování dvou spojených těles a vliv vyvolaných vibrací na sluneční
články Miru.
19.01.1997 se už vše točilo okolo připravovaného odpojení. Kosmonauti
dokončili všechny potřebné práce a na Miru potom proběhlo oficiální rozloučení
obou posádek. Průlez přechodové komory byl uzavřen ve 12:46 UT. Po nezbytných
kontrolách se Atlantis odpojil od Miru 20.01.1997 v 02:18 UT. Pilot Brent
Jett potom provedl dva oblety Miru ve vzdálenosti 180 metrů. V 04:00
byl proveden zážeh manévrovacích motorů, který zajistil konečné vzdalování
obou těles.
22.01.1997 pak raketoplán úspěšně přistál. První možnost musela být
ještě kvůli počasí odvolána, ale o jeden oběh později už dalo řídicí středisko
souhlas k zahájení návratu. Vše proběhlo bez problémů a Atlantis přistál
na dráze 33 na KSC na Floridě ve 14:23 UT. Mise STS-81
tak celkově trvala 10 dní 4 hodiny 56 minut.
Následují základní posádka byla na stanici Mir
dopravena lodí Sojuz TM-25 v únoru 1997.
Přípravy na připojení Sojuzu TM-25
začaly na stanici Mir už dlouho před startem
Sojuzu. 06.02.1997 ve 12:14 UT se od stanice odpojil Progress
M-33 a uvolnil uzel +X pro připojení. 07.02. v 16:28 UT se celá posádka
Miru (Korzun,
Kaleri, Linenger)
v Sojuzu TM-24 odpojila od uzlu -X a v 16:51 UT se připojila k uzlu +X
(na modulu Kvant).
Sojuz TM-25 s posádkou Ciblijev,
Lazutkin a Ewald
(Německo) úspěšně odstartoval z Bajkonuru
10.02.1997 ve 14:09:30 UT a po několika sbližovacích manévrech se 12.02.1997
v 15:51:13 UT připojil k uzlu -X Miru.
Německý kosmonaut Ewald
během následujících dvaceti dnů uskutečnil sadu experimentů Mir-97.
Lékařství a biologie:
- MKR (Baisch / DLR Cologne) - regulování krevního oběhu
- MOB (Drescher / RWTH Aachen) - orthostatická zátěž
- MMD (Essfeld / DSH Cologne) - zásobování svalů krví
- MKF (Arbeille / CNES Uni Tours) - fungování krevního oběhu
- KFL (Drummer / DLR Cologne) - tělní tekutiny
- ERY (Gunga / FU Berlin) - erythroproteiny
- HOR (Strasburger / LMU Munich) - hormonální napětí
- KSW (Stehle / University of Bonn) - změny kostní hmoty
- WSG (Baum / DSH Cologne) - geometrie páteře
- PSY (Manzey / DLR Hamburg) - psychologická výkonnost
- UVE (Horneck / DLR Cologne) - UV exposice
Materiály:
- TTK (Reinshaus / University of Halle) - tepelná konvekce
- TSF (Frischat / TU Clausthal) - sklo (těžký kov / fluoridy)
- TMM (Koenig / IFK Berlin) - makro a mikrosegregace
- TGS (Ratke / DLR Cologne) - hliníkové mikrostruktury
- TGS (Reiss / University of Halle) - tavení skloviny
- APH ( Straub / University Munich) - efekt zotavení v blízkosti kritického
bodu
Operační výzkum:
- BOP (Mittler / DLR Cologne) - Operational-Procedure-Information-System
"OPIS"
- BTE (Mittag / DLR Cologne) - posilování výkonnosti
- BIN (Pidgeon / VEGA Darmstadt) - údržba stanice
- BTF (Bessone / EAC Cologne) - trénink na Miru
- BTT (Schmitz / DLR Cologne) - Tele Titus
- BBA (Roesgen / ESTEC) - Imageaquisition-Topimage
- BDD (Griethe / KT Munich) - Germany Direct
- BPP (Zachrau / DASA Bremen) - bezpapírové procedury
Technologie:
- BMG (Merbold / EAC Cologne) - mikrogravitace na Miru
- BSS (Keding / RST Rostock) - plynový sensor
Po dokončení experimentů se dne 02.03.1997 kosmonauti Korzun,
Kaleri a Ewald
v Sojuzu TM-24 odpojili od Miru (v 03:24 UT) a v 06:44 UT přistáli poblíž
Arkalyku v Kazachstánu.
Aktualizováno : 30.03.2002
[ Obsah | Pilotované
lety | Sojuz TM | Sojuz
TM-23 | Sojuz TM-25 ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm24/index.htm)
