Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > Sojuz TMA > Sojuz TMA-1
tisk 

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2002-050A 30.10.2002 04.05.2003 185d22h53m ISS-5S (4. návštěvní posádka ISS, výměna záchranné lodi)


Posádka Sojuzu TMA-1
Posádka : Zaljotin,S.V.[VE] | De Winne,F.[PI](Belgie) | Lončakov,J.V.[PI]


Znak Sojuzu TMA-1Popis letu :

Hlavním cílem letu je výměna záchranné lodi na stanici ISS. Takovýto let se označuje jako Taxi Mission. Posádka, která odstartuje v nové lodi, se po několika dnech pobytu na ISS vrátí na Zemi ve staré lodi. V posádce původně měl být i třetí "kosmický turista" Lance Bass z USA, ale po prodlení při platbě za let byl z posádky vyřazen. Místo něj byl do posádky jmenován J.Lončakov (velitel záložní posádky).

Jednalo se o první let nové verze kosmické lodi Sojuz TMA (Sojuz TM Antropometričeskij).

Kosmická loď Sojuz TMA-1 se čtvrtou návštěvní posádkou ISS (EP-4) úspěšně odstartovala z Bajkonuru ve středu 30.10.2002 v 03:11:11 UT.

Znak experimentálního programu OdisseaO dva dny později, v pátek 01.11.2002 v 05:01 UT, se loď v automatickém režimu připojila k modulu Pirs stanice ISS.

V dalších dnech návštěvnická posádka EP-4 uskutečnila řadu ruských a belgických experimentů:

  • ruské experimenty:
    • technické experimenty:
      • zatížení osádky ISS hlukem (experiment Akustika);
    • geofyzikální experimenty:
      • rozvinutí metod sledování přírodních a technogenních katastrof s cílem snížení jejich následků (program Uragan);
      • sledování moří a oceánů s cílem vytypování bioproduktivních oblastí (program Diatomeja);
    • biologické experimenty:
      • sledování biologické nebezpečnosti růstu plísní a mikroorganismů na palubě kosmické stanice (experiment Biodegradacija);
  • Pohled do nového interiéru kabiny lodi typu Sojuz TMA (2002)belgické experimenty (program Odissea):
    • biotechnologické experimenty:
      • soubor experimentů Aquarius-B:
        • sledování vlivu beztíže na mechanismus působení vitamínu D na kostní tkáň savců (experiment Vitamin D);
        • sledování vlivu beztíže na signální molekuly enzymu GTPasa u lidských fibroblastů typu RHOSIG (experiment Rhosignal);
        • sledování vlivu těžkých nabitých částic kosmického záření na nejdůležitější typy tkání savců v podmínkách kosmického letu (experiment Ramiros);
      • sledování vlivu podmínek kosmického letu na mikrobiologickou pohyblivost a genetické procesy (experiment Message);
      • příprava monokrystalů bílkovin metodou protiproudé difúze (experiment GCF-B);
      • sledování růstu bílkovin metodou protiproudé difúze (experiment Promiss);
    • lékařskobiologické experimenty:
      • sledování změn srdečněcévního systému člověka v podmínkách beztíže (experiment Cardiocog);
      • vliv podmínek kosmického letu na vnímání a zapamatování si pohybů těla v prostoru (experiment Neurocog);
      • sledování změn sympatetické části nervového systému člověka na základě rozboru žilní krve (experiment Sympatho);
      • odběr slin pro zjišťování změn protivirové imunity člověka (experiment Virus);
      • vliv podmínek kosmického letu na spánek (experiment Sleep);
    • technické experimenty:
      • sledování přenosu hmoty a koeficientu izotermální difúze ve dvou- a tříkomponentních směsích kapalin (experiment DCCO);
      • studium tvorby nanoskopických vrstev zeolitů (experiment Zeogrid);
      • studium tvorby ultratenkých vrstev ve stavu beztíže (experiment Nanoslab);
      • studium tvorby mikrostruktur ve směsi Ti-Al-B při sintrování v procesu hoření (experiment Cosmic);
    • geofyzikální experimenty:
      • sledování optických jevů v atmosféře a ionosféře Země vázaných na bouřkové a seismické jevy (experiment LSO-B);
    • pedagogické experimenty:
      • Posádka EP-4 po přistání (10.11.2002)videozáznam jednoduchých fyzikálních experimentů v beztíži (experiment Video);
      • radioamatérská spojení s belgickými středními školami (experiment Ariss).

Po dokončení plánovaných prací přešla trojice EP-4 na palubu kosmické lodi Sojuz TM-34 a v sobotu 09.11.2002 ve 20:44 UT se s ní odpojila od ISS. Po brzdicím manévru loď nakonec přistála 80 km severovýchodně od města Arkalyk (Kazachstán) v neděli 10.11.2002 v 0:04 UT. Let návštěvnické posádky EP-4 tedy trval 10 dní 20 hodin a 53 minut. Let kosmické lodi Sojuz TM-34 celkem 198 dní 17 hodin 37 minut.

U ISS tak jako záchranná loď zůstal Sojuz TMA-1.

Protože po katastrofě raketoplánu Columbia STS-107 byly lety raketoplánů až do odvolání pozastaveny, bylo v březnu 2003 rozhodnuto, že stanice ISS bude zatím udržována v nouzovém provozu pouze dvoučlennou posádkou, kterou na ISS dopraví Sojuz TMA-2. Místo třetího člena posádky byl umístěn dodatečný náklad.

Start transportní lodi Sojuz TMA-2 se úspěšně uskutečnil 26.04.2003 v 03:53:51 UT (03:53:51 SELČ) nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur. Novou dvoučlennou posádku Expedice 7 tvoří ruský kosmonaut Jurij Malenčenko a americký kosmonaut Edward Lu.

Po dvou dnech sbližovacích manévrů se Sojuz TMA-2 připojil ke stanici (na dolní port modulu Zarja) v pondělí 28.04.2003 v 05:56 UT (07:56 SELČ).

Po necelém týdnu společného pobytu na stanici, během něhož si posádky předávaly systémy družicového komplexu, proběhlo v sobotu 03.05.2003 krátce po 18:00 UT slavnostní předání stanice a trojice původních obyvatel ISS se přesunula na palubu transportní lodi. Sojuz TMA-1 se odpoutal od stykovacího uzlu modulu Pirs ve 22:43 UT.

V neděli 04.05.2003 v 01:12 UT byla nad jižním Atlantikem proveden brzdicí manévr a v 02:04:25 UT (04:04:25 SELČ) Sojuz TMA-1 úspěšně přistál na území Kazachstánu. Kabina však dosedla asi 460 km od plánovaného místa, takže pátrací čety se na místo dostaly až v 06:38 UT (po více než 4 hodinách). Posádka Sojuzu už předtím sama v pořádku opustila kabinu.

Příčinu odchylky místa přistání zjišťovala speciální vyšetřovací komise. 14.05.2003 bylo oznámeno, že při sestupu došlo k závadě na jednom z řídicích systémů návratového modulu SA, následkem čehož loď přistála v režimu balistického sestupu, při němž je posádka vystavena vyššímu přetížení a přistání je kratší (než při aerodynamicky řízeném sestupu).


Aktualizováno : 25.05.2003

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TMA | ISS | Sojuz TM-34 | Expedice 5 | Expedice 6 | Sojuz TMA-2 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/soj_tma/so-tma1/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.062768 vteřiny.