Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

tisk 

Apollo (titulek)
Program přistání lidí na Měsíci.
[ Popis lodi | Technická data | Obrázky | Přehled letů | Znaky | Apollo v NASA | Apollo Lunar Surface Journal ]
[ Vývoj Apolla a požár A-1, A-7, A-8, A-9, A-10, A-11, A-12, A-13, A-14, A-15, A-16, A-17 ]
Články z časopisů:  Stručně o projektu Apollo (KV 14/1964)
(přepis M.Filip)    Měsíční přístav [přípravy komplexu 39 na KSC] (L+K 20/1966)
   Kosmická loď Apollo (L+K 24-25/1966)
  Přístav za miliardu dolarů [popis komplexu 39 na KSC] (L+K 15/1967)
  Co je to Reference Mission? (L+K 22/1967)
  Apollo po roce (L+K 10/1968)
  Návrat kabiny Apollo do zemské atmosféry (L+K 15/1968)
  Jízdní řád Apolla (L+K 15/1968)
  LM - Kosmická loď pro Měsíc (L+K 10-11/1969)
  LM - Zrození pavouka (L+K 13/1969)
  Slovník zkratek používaných v projektu Apollo (L+K 1969 - 1971)
  Skafandry pro Apollo: Krejčovina pro Měsíc (100+1 ZZ listopad 1968)
  Skafandry pro Apollo: Zavazadlo pro turisty (L+K 18/1968)
  Skafandry pro Apollo: Co na sebe ? (L+K 14/1969)
  Proč vzniklo Apollo ? (L+K 18/1969)
  Pan Daguerre by se divil (L+K 5/1970)
  Proč je dobré být na Měsíci (L+K 9/1970)
  Projekt Apollo okleštěn (L+K 22/1970)
  Příprava posádek Apolla 14 a Apolla 15 (L+K 24/1970)
  Saturn V a kosmonautický záchranný oddíl NASA (L+K 6/1971)
  Před útokem na Měsíc [historie vzniku projektu Apollo] (L+K 17/1979)
   
Seriál článků: Preteky vo vesmíre [o zlaté éře pilotované kosmonautiky] (Juraj Petrovič, 2006 - 2007)

Znak programu ApolloKosmická loď Apollo byla původně vyvinuta pro let tří kosmonautů na Měsíc a jejich návrat na Zemi. Po skončení programu byla však použita i jako dopravní loď v programu Skylab a ASTP.

Popis lodi.

Loď Apollo se skládala ze tří částí: velitelské sekce (CM - Command Module), pomocné sekce (SM - Service Module) a měsíční sekce (LM - Lunar Module).

Velitelská sekce měla kuželovitý tvar o základně 3,91 m, výšce 3,66 m a hmotnosti 5570 kg. Kosmonauti se v ní nacházeli po většinu doby letu. Zajišťovala i návrat na Zemi (při návratu od Měsíce se brzdění v atmosféře provádělo na dvě etapy - pro snížení maximálního přetížení a tepelného namáhání).

Pomocná zařízení, především většina trysek systému stabilizace a orientace RCS a manévrovací motor SPS byly umístěny na SM. Měl tvar válce o průměru 3,91 m a délce cca 4,5 m (včetně trysky motoru SPS byla celková délka 7,5 m). Hmotnost prázné sekce byla 3850 kg. Mohla nést maximálně 19440 kg pohonných hmot. Motor o tahu 91,2 kN musel mít mimořádně vysokou spolehlivost, protože zajišťoval většinu kritických manévrů (navedení na dráhu kolem Měsíce, zpět k Zemi a větší korekce).

Měsíční sekce LM sloužila k dopravě dvou kosmonautů z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch a zpět (rozměry 4,29 m a 5,41 m, hmotnost s pohonnými hmotami 15100 kg). Skládala se z přistávací části se čtyřmi přistávacími opěrami (hmotnost 8800 kg) a z části startovní s kabinou kosmonautů (max 5000 kg). Tah motorů obou částí bylo možno regulovat, maximání hodnoty až 46,8 kN a 15,6 kN. LM byl při startu umístěn pod vlastní lodí a kosmonauti museli po navedení na dráhu k Měsíci provést "přestavbu" lodi, tj. pomocí aktivního spojovacího uzlu (s průlezem) připojit špici CM na pasivní uzel LM a vytáhnout ho z "lůžka" v posledním stupni rakety. Celková hmotnost kompletní lodi Apollo byla 44 tuny, u vědeckých expedic Apollo 1517 dokonce 47 tun. Kosmické lodi byly vypouštěny z Cape Canaveral, na dráhu kolem Země raketou Saturn IB (s výjimkou Apolla 9), k Měsíci raketou Saturn V.


Aktualizováno: 23.04.2012

[ Obsah | Pilotované lety | Přehled lodí a kosmonautů ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/apollo.htm)

Spoje.net      Děkujeme za server housing firmě Spoje.net

Stránka byla vygenerována za 0.040561 vteřiny.