Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > STS > STS-51-A Di/F-2
tisk 
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1984-113A 08.11.1984 16.11.1984 7d23h45m Telesat8,Leasat1,Palapa+Westar


Posádka STS-51-A
Posádka :
Hauck,F.H.[VE] | Walker,D.M.[PL] | Allen,J.P.[MS] | Gardner,D.A.[MS] | Fischer[ová],A.L.[MS]

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-51-A v NASA ]


Znak STS-51APopis letu : (převzato z L+K 5/85 se svolením Mgr. A.Vítka)

STS-51-A

LOV NA DRUŽICE

Ing. JOSEF KRUPIČKA, CSc.
ANTONÍN VÍTEK, CSc.

Let 51-A, následující po 41-G, je možno plným právem charakterizovat jako lov na družice. Kýženým úlovkem měla být Palapa B2 a Westar 6, vypuštěné v únoru 1984, které se vlivem shodné havárie motorů PAM-D dostaly na eliptickou dráhu, raketoplánem nedosažitelnou (viz L+K 60,1984, č. 11, s. 422).

Když došlo k rozhodnutí o záchraně družic, musely být v létě pomocí svých apogeových motorů, normálně užívaných k navedení na stacionární dráhu, převedeny na dráhu blízkou kruhové, jejíž výšku šlo postupně snižovat manévrovacími motorky. Po více než 275 manévrech, počítáno dohromady, kroužily Palapa B2 a Westar 6 ve výšce 363km nad Zemí a v okamžiku předpokládaného startu byly od sebe vzdáleny 1120 km.

Start Discovery STS-51A (08.11.1984)Se startem Discovery se původně počítalo 7.11.1984. Pro silný nárazový vítr ve vyšších vrstvách atmosféry došlo k odkladu, nakonec však start proběhl normálně 8.11. ve 12.15 UT.

Na rozdíl od předchozích letů přešel raketoplán manévrem OMS-2 na eliptickou dráhu 250-295 km (sklon 28,5° k rovníku), aby zaujal vhodnou polohu pro stíhání družic.

Velitelem Discovery byl Frederick H. Hauck, pilot z letu STS-7, a místo v pilotním křesle zaujal nováček David M. Walker. Jako letoví specialisté figurovali J. P. Allen (STS-5), a D. A. Gardner (STS-8). Ovládání "kanadské ruky" měla na starosti Anna L. Fisherová, která v okamžiku svého výletu do vesmíru zanechávala na Zemi čtrnáctiměsíční holčičku.

Hned na počátku letu vypustila osádka raketoplánu kanadskou telekomunikační družici Anik D2. Kanaďané ji sice budou potřebovat až za dva roky, ale v daném okamžiku využili volné kapacity raketoplánu a výhodnějších finančních podmínek. Družice prozatím zůstane "uskladněna" na oběžné dráze.

Vypuštění družice Leasat 1 (10.11.1984)O den později, 10. 11. ve 12.56 UT, z dráhy 262-273 km opustila nákladový prostor další družice, Leasat 1, sloužící zejména pro spojení s válečným loďstvem. Jakmile zmizela z dohledu, soustředila se Discovery na vlastní hon. Palapa B2, první ze sledovaných družic, letěla zpočátku přes 13000km vpředu, avšak raketoplán se k ní blížil rychlostí 325 km/h. Krátce po vypuštění Leasatu se tato vzdálenost zkrátila na 3700km. V 15.00 UT přešel raketoplán na dráhu 311-336km a letoví specialisté Allen a Gardner zahájili prověrky skafandrů. Honba však potrvala ještě téměř dva dny. Discovery znovu změnila dráhu na 330-346 km, zatímco Palapa letěla po dráze 348-370 km.

V neděli 11. 11. došlo ke snížení tlaku v kabině z obvyklých 100 kPa na 70,3 kPa a Allen s Gardnerem začali vdechovat čistý kyslík. Stíhání skončilo 12.11. ve 13.11 UT. O 6 minut později oba kosmonauti vstoupili do přechodové komory a Discovery zkrátila poslední vzdálenost z 609 na pouhých 10 m. Ve 14.35 UT vyrazil Allen s MMU na zteč. Speciálně upravenou tyčí, připomínající harpunu, pronikl do hrdla trysky apogeového motoru a vysunul na harpuně zpětné háčky, aby zabránil jejímu vyklouznutí (14.41 UT). Obruč, spojenou s harpunou, zachytil pomocí čtyř zámků na obvodu trysky. Nyní zablokoval třecí spojku, která až dosud umožňovala zachycovacímu zařízení sledovat rotaci Palapy (1,5 obrátky za minutu). Pomocí motorků na MMU otáčení družice ve 14.43 UT zrušil, takže Fisherová mohla z raketoplánu celý komplex uchopit "kanadskou rukou" za terčík s úchytkou, upevněný na stykovacím zařízení harpuny (14.52 UT).

Allen drží družici Palapa B2 po zachycení při EVA-1 (12.11.1984)Po přenesení Palapy i s Allenem a s MMU nad nákladový prostor (15.09 UT) uštípl Gardner kleštěmi trubku všesměrové antény z grafitového laminátu. Když se však pokusil nasunout nad parabolickou anténu družice další, tzv. A-adaptér, znemožnil mu to - pouze o pár milimetrů - výstupek na konstrukci Palapy, na nějž dokumentace zapomněla a který nešlo kleštěmi odstranit. Kolem 16.45 UT, po půlhodinovém marném úsilí, se Hauck, velitel Discovery rozhodl přejít na nouzový program. Fisherová přetočila Palapu horizontálně vzhledem k raketoplánu. Allen s MMU se odpojil a zaparkoval ji a po návratu a zachycení nohou v úchytech na stěně nákladového prostoru uchopil půltunovou družici rukama jako bájný Atlas Zemi. Zvolna ji stočil tryskou dolů do nákladového prostoru. Zde Gardner zaměnil zachycovací přípravek s harpunou za jiný, který umožňoval ukotvit Palapu na upravené paletě pro Spacelab. Allen při tom držel družici celkem 77 minut a teprve v závěru operace se připojil ke Gardnerovi. Celková doba výstupu do prostoru se protáhla na 6 hodin a 2 minuty.

Šestý den letu - 13. 11. - byly zahájeny manévry ke stíhání druhé družice. O pohonné látky pro manévrovací motorky nebyl strach. Při první operaci sice došlo k mírnému překročení plánu (přední RCS o 22,7 kg, zadní o 75,7 kg), zato ve druhém případě zůstala spotřeba dimetylhydrazinu a oxidu dusičitého pod plánem (přední RCS pouze 103,9 kg místo plánovaných 191,4 kg, zadní 397,3 kg místo 455,4 kg).

K setkání s Westarem 6 došlo 14. 11. Výstup do kosmu byl zahájen v 11.12 UT a krátce před polednem si Gardner osedlal MMU. aby s ní ve 12.25 UT překonal jedenáctimetrovou vzdálenost ke družici.

Gardner zachycuje družici Westar 6 při EVA-2 (14.11.1984)Ve 12.31 UT se mu podařilo Westar 6 harpunovat a o dvě minuty později už stabilizovat, Další procedura proběhla rovnou v nouzovém režimu. Všesměrová anténa tentokrát posloužila jako držadlo, jimž Allen 88 minut přidržoval družici v nákladovém prostoru, zatímco Gardner měnil harpunu za kotvicí adaptér, připevňovaný k trysce motoru devíti šrouby. Když v závěrečné fázi opatrně usazoval spolu s Allenem Westar 6 do záchytek na upravené paletě, ulétl mu po náhodném uvolnění montážní klíč, jediný jímž mohl záchytky zablokovat. Gardner sebou musel pořádně hodit, aby operaci vůbec bylo možno šťastně dokončit. Poslední akcí při ukládání družice bylo uštípnutí její všesměrové antény, která by jinak vadila při zavírání dveří nákladového prostoru.

Celá procedura proběhla díky zkušenostem s Palapou podstatně rychleji, takže pobyt v prostoru se tentokrát zkrátil na 5 hodin 42 minuty.

Po všeobecném úklidu a prověrce přístrojů došlo 16. 11. 1984 k uzavření nákladového prostoru a zahájení sestupu. Brzdicí manévr ve výši 322 km nad Indickým oceánem (v 10.55 UT, doba hoření motorů OMS 3 minuty) přivedl Discovery přes Mexiko, Texas a Floridu ve 12.00 UT na dráhu 15 na Kennedy Space Center, po letu trvajícím 7 dní 23 hodin 44 minut a 56 sekund.

Předpokládá se, že pojišťovny na celé záchranné akci po odečtení režie (5,2 mil. dolarů za let, asi 5 mil. za záchranné přípravky) vydělají po prodeji obou družic asi 60 mil. dolarů.


Aktualizováno : 14.07.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51a/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.086519 vteřiny.