| Start | M.označ. | Hmotnost | Popis |
|---|---|---|---|
| 12.08.2005 | 2005-029A | 2180 kg | - umělá družice Marsu pro jeho podrobné snímkování |
[ Popis sondy | Popis letu | Home Page sondy v JPL ]
Hlavním úkolem sondy MRO je pořizovat velmi podrobné snímky Marsu z jeho oběžné dráhy.
Základní
těleso sondy MRO je nepravidelného tvaru o výšce 6.5 m a je vyrobeno z titanu,
uhlíkových kompozitů a hliníkové voštiny. K tělesu jsou připojena dvě křídla
solárních panelů 5.35 x 2.53 m o rozpětí 13.6 m a parabola vysokoziskové antény
o průměru 3 m. V základním tělese jsou umístěny pohonný systém, telekomunikační
zařízení, povelový a řídící systém a vědecké přístroje. Maximální hmotnost sondy
na startu je 2180 kg, přičemž 1149 kg tvoří pohonné látky a 139 kg vědecké přístroje.
Na palubě je umístěno 6 vědeckých experimentů:
- stereoskopická vysokorozlišující kamera HiRISE [=High Resolution Imaging
Science Experiment] určená k detailnímu snímkování povrchu Marsu (rozlišení
až 30 cm/px);
- kompaktní zobrazovací spektrometr CRISM [=Compact Reconnaissance Imaging
Spectrometer for Mars] pracující ve viditelném a blízkém infračerveném oboru;
- infračervený radiometr pro studium atmosféry MCS [=Mars Climate Sounder];
- sondážní radar SHARAD [=Shallow Radar] umožňující zkoumat strukturu podpovrchových
vrstev terénu;
- kontextová kamera CTX [=Context Imager] sloužící k informativnímu snímkování
větších území;
- barevný zobrazovač MARCI [=Mars Color Imager] má za úkol monitorovat oblačnost a prachové bouře;
Kromě těchto vědeckých přístrojů pro průzkum Marsu se na sondě ještě provádějí tři technologické zkoušky:
- komunikační a navigační soubor Electra je určen jako retranslátor mezi Zemí
a budoucími marsovskými sondami v pásmu UHF;
- optická navigační kamera je testována pro případné navigační účely budoucích
planetárních sond;
- experimentální telekomunikační soustava v pásmu Ka se zkouší jako perspektivní
vysokovýkonný systém.
Startovní okno bylo od 10.08.2005 do 30.08.2005. Nosičem pro start z Cape Canaveral (LC41) byl Atlas 5 (401). Po dvou dnech odkladů sonda úspěšně odstartovala 12.08.2005 v 11:43 UT.
Přeletová
fáze trvala přibližně sedm měsíců a během ní byla provedeny zkoušky přístrojů
a systémů, kalibrace přístrojů, navigační úlohy a korekční manévry.
Sonda MRO byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu dne 10.03.2006 manévrem MOI [=Mars Orbit Insertion]. Při něm bylo po 27 min práce hlavního motoru snížena rychlost přibližně o 1 km/s.
Úvodní polární dráha ležela ve výšce 300x45000 km s oběžnou dobou 35 h. Tato dráha byla postupně během dalších šesti měsíců snížena bržděním o atmosféru (aerobraking) až na hodnotu 255x320 km. Periapsis (nejnižší bod dráhy) pracovní dráhy ležel nad jižním pólem a apoapsis (nejvyšší bod dráhy) nad severním pólem. Orbita byla zvolena tak, že oběžná doba odpovídala jedné dvanáctině denní rotace planety. Tím se dosáhlo toho, že sonda přelétala nad stejným místem ve stejnou dobu, vždy v 15:00 místního času na rovníku. První snímky kamerou HiRISE z pracovní oběžné dráhy pořídila sonda MRO 29.09.2006.
Dne
03.10.2006 byla pořízena velmi zajímavá barevná fotografie kráteru Victoria
s viditelným roverem Opportunity, který se v
té době pohyboval v těsné blízkosti kráteru.
Vědecké operace budou podle současných předpokladů probíhat od konce sluneční konjunkce v listopadu 2006 až do začátku příští konjunkce v listopadu 2008, což odpovídá přibližně jednomu roku na Marsu. Po skončení primární mise má být sonda využívána nejméně do konce roku 2010 jako retranslační stanice dalších expedic k Marsu. Pokračování vědecké činnosti i v tomto období není vyloučeno.
Aktualizováno : 08.10.2006
[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | Program Mars (USA) | Program Mars (Rusko) ]