Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Sondy > Opportunity - průběh letu - část 31 - Červenec 2006
tisk 

Opportunity - průběh letu

Zpět na hlavní článek

Část 31 - Červenec 2006

Předchozí průběh letu

Plán 866. solu (2006-07-01) předpokládal pravidelné měření tau panoramatickou kamerou a tepelného vyzařování spektrometrem Mini-TES.

867. solu pokračovala atmosférická měření zjišťováním opacity (hodnota tau) na základě snímků panoramatické kamery. Panoramatická kamera poté fotografovala cíl pojmenovaný "Austin". Infračervený spektrometr studoval tepelné vyzařování oblohy a terénu a následně se zaměřil na cíl "McKinney".

Panoramatická kamera měla spoustu práce 868. solu. Pořizovala obrazovou dokumentaci objektů "McKInney", "Baxter Springs" a "Fort Gibson". "McKinney byl předmětem zájmu i spektrometru Mini-TES. Infračervený spektrometr kromě toho měřil emise oblohy a terénu a kalibračních terčů na palubě roveru. Těsně před rádiovou relací s družicí Mars Odyssey měřila panoramatická kamera opacitu atmosféry. I tento týden tvořil podstatnou část rádiových spojení přenos nového letového softwaru na Mars. Kromě vědeckých činností se ještě zrána uskutečnila zkouška přesnosti nastavení servopohonu infračerveného spektrometru, řídícího náklon přístroje.

869. solu opět Opportunity vyrazila na cestu. Ráno nejprve panoramatickou kamerou zkontrolovala stupeň znečištění atmosféry, pak složila robotickou ruku IDD a zahájila přesun. Po jízdě, jehož délku JPL opět neuvedla, byl manipulátor IDD opět rozložen a panoramatická a navigační kamera zhotovily orientační snímky. Spektrometr Mini-TES studoval oblohu a terén.

870. solu (2006-07-05) se v podstatě opakoval předchozí program. Stručně řečeno: měření opacity, složení ruky, jízda, rozložení ruky, fotografování a měření infračerveným spektrometrem. Servopohon přístroje Mini-TES absolvoval další zkoušku přesnosti zaměření ve vertikálním směru.
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dni 8421.65 m, tzn. od poslední revize stavu počítadla kilometrů přibylo během tří jízd dalších 109 m. Opportunity se nacházela asi 115 m od malého kráteru "Beagle" a k hlavnímu cíli, kráteru "Victoria", zbývalo ještě kolem 600 m.

Na začátku solu číslo 871 prováděla panoramatická kamera intenzivní systematický průzkum terénu. Po změření opacity pak již třetí den v řadě vozítko zahájilo další cestu. Po zaparkování byla nová poloha zdokumentována navigační kamerou a panoramatická kamera se znovu věnovala stanovení tau atmosféry. Oblohu a terén proměřil i infračervený spektrometr. Časně ráno byla použita panoramatická kamera ke stanovení jasnosti západní oblohy. Odpoledne se uskutečnil další test servopohonu spektrometru Mini-TES.

872. solu prováděla Opportunity cílená dálková pozorování panoramatickou kamerou a poté se věnovala komunikaci s družicí 2001 Mars Odyssey. Infračervený spektrometr uskutečnil měření tepelných emisí půdy a oblohy.

873. solu se rover pokusil překonat prachový hřeben na jihovýchodě. Tímto směrem měla pokračovat jízda ke kráteru "Beagle". Pohyb byl předčasně ukončen kvůli nesnázím při pohybu. V dalším se Opportunity zabývala kontrolou usazování prachu na konstrukci pomocí panoramatické kamery (prohlédla si příď i záď). Na programu bylo též sledování atmosféry, mj. měření emisí půdy a oblohy spektrometrem Mini-TES. Infračervený spektrometr rovněž absolvoval kalibrační proceduru.

874. solu nejprve prohlédla panoramatická kamera okolí, krajinu pak prozkoumala navigační kamera. Na základě snímků byla vybrány cíle pro zaměření infračerveného spektrometru. Mini-TES standardním způsobem zkontroloval stav oblohy a terénu. Orientační snímky oblohy s omezeným počtem obrazových bodů pořídila kamera PanCam.

875. solu rover úspěšně zacouval od duny, která mu před dvěma dny nedovolila přejezd. Prokluz tehdy činil přibližně 80%. Panoramatická kamera a infračervený spektrometr si prohlédly vzdálený kámen, který je pravděpodobně meteoritem. Stejné přístroje pak pokračovaly v obvyklém měření oblohy a půdy.

876. solu popojela Opportunity jihozápadním směrem k asi 15 m vzdálenému okraji terénní vlny. Na tomto místě se nacházel kamenný ostrůvek, který se nabízel k průzkumu. Mohl se stát eventuelně i vhodnou dlažbou, na které by mohla pokračovat jízda ke kráteru "Beagle". Navigační kamery vozítka pátraly po oblačnosti a Mini-TES měřil vyzařování půdy a oblohy.
Tohoto dne byl ukončen přenos souborů nového letového softwaru. Instalace je naplánována na soly 879 až 881.

877. solu (2006-07-12) popojel rover dalších 25 m po kamenném podloží směrem ke kráteru "Beagle". Na konci přesunu provedl zběžné stanovení aktuální polohy. Ke kráteru, který je nejbližším cílem, zbývalo ještě asi 140 m. Tohoto dne se přístroje Opportunity podílely na společném měření s evropskou sondou Mars Express. Dále se uskutečnilo dálkové pozorování panoramatickou kamerou a infračerveným spektrometrem.
Celková překonaná vzdálenost se po tomto dni zvětšila na 8493.72 m. Za týden přibylo asi 46 m.

Dalších 25 m nechal ze sebou rover 878. solu. Opportunity kromě toho za úsvitu a pak během přeletu sondy Mars Odyssey prováděla pozorování oblohy a terénu. Panoramatická kamera fotografovala terén před vozítkem, aby mohly být vybrány vhodné cíle pro plánovaný víkendový vědecký průzkum nástroji na robotické ruce.

879. solu se Opportunity věnovala průzkumu půdního vzorku "Westport". Cíl, kde nejsou pozorovány obvyklé hematitové kuličky ("borůvky"), byl fotografován panoramatickou kamerou, mikroskopem a nakonec byla snímána data rentgenovým spektrometrem APXS [=Alpha Particle X-ray Spectrometer]. Panoramatická kamera rovněž pozorovala zeminu narušenou koly roveru na místě pojmenovaném "Dallas". Půda v tomto prostoru má pravděpodobně podobný charakter jako na políčku studovaném kontaktními přístroji. Panoramatická kamera se pak zaměřila na objekt "Waco", což je vyvýšené skalnaté podloží, které by mohlo být pozůstatkem kráteru.
Palubní paměť obdržela poslední soubory nového letového softwaru a započalo zkoušení a kontroly obrovského objemu dat, které putovaly na Mars v uplynulých týdnech.

880. solu pořídila kamera MI [=Microscopic Imager] obrázky neporušené zeminy na místě "Fort Graham" a Mössbauerův spektrometr mezitím dokončoval výzkum plochy "Westport". Infračervený spektrometr Mini-TES pozoroval blok materiálu "Preston", který byl patrně vyvržen z kráteru. Kamera PanCam měřila stupeň čistoty ovzduší. Byla instalována část nového letového softwaru.

Měření Mössbauerovým spektrometrem cíle "Westport" se protáhlo až do solu číslo 881. Panoramatická kamera snímkovala přes sadu 13 filtrů objekt "Preston" a dalšího kandidáta na vyvržený materiál pojmenovaného "Red Rock". Spektrometr Mini-TES měřil teplotní profil atmosféry těsně nad terénem. Tentýž přístroj pak měřil infračervené emise objektu "Dallas".

882. solu byla plánovaně mimo provoz sledovací síť DSN. Většina dat proto zůstala uložena v paměti roveru. Opportunity se tohoto dne věnovala běžné činnosti spočívající ve fotografování prostoru za vozítkem, sledování prašnosti, pořizování orientačních snímků oblohy a měření průzračnosti atmosféry.

883. solu byla na programu další jízda. Nejprve ale panoramatická kamera zdokumentovala "Fort Graham" a pás terénních vln. Mini-TES proměřil profil atmosféry v ranních hodinách. Následný přesun ve stále stejném jižním směru obnášel asi 37 m.

884. solu rover popojel o dalších 40 m. Navigační kamera se zaměřila na "Jesse Chisholm", což je tmavá vyvýšenina ve vzdálenosti asi 35 m od stanoviště vozítka zaujatého 883. solu. Infračervený spektrometr provedl obhlídku okolí. Terén kolem vozítka byl zdokumentován také snímky z panoramatické kamery.
Na konci dne měl rover za sebou celkem 8599.14 m jízdy. Nacházel se ve vzdálenosti asi 50 m od kráteru "Beagle" a 510 m od kráteru "Victoria". Mezi soly 878 a 884 přibylo dalších 106 m.

885. solu (2006-07-21) popojel rover krátce dozadu a dopředu, aby načechral povrchový materiál a mohl prozkoumat hlubší vrstvy zeminy. Pak byl převelen k vyvýšenině "Jesse Chisholm", která se jeví jako další vhodný cíl k detailnímu výzkumu kontaktními přístroji.

886. solu pořizoval mikroskop MI [=Microscopic Imager] snímky cíle "Joseph McCoy". Na stejném místě prováděl měření rentgenový spektrometr. Vědecká měření solu doplnilo ranní zkrácené pozorování oblohy a terénu spektrometrem Mini-TES. Během odpolední rádiové relace s družicí 2001 Mars Odyssey měřil rover znovu tepelné emise oblohy a terénu. Panoramatická kamera fotografovala přes 13 různých filtrů terénní útvar "Jesse Chisholm".

887. solu byl "Joseph McCoy" studován Mössbauerovým spektrometrem. Panoramatická kamera snímkovala "Sand Sheet" ve směru dalšího předpokládaného postupu ke kráteru "Beagle". Ráno se uskutečnilo pátrání po oblačnosti a probíhala atmosférická měření.

888. solu pokračovalo snímání spektra Mössbauerovým přístrojem na cíli "Joseph McCoy". Infračervený spektrometr se soustředil na útvar "Jesse Chisholm". Rover zkontroloval oblohu, jestli se na ní nevyskytují oblaky a prováděl atmosférická pozorování.

889. solu Opportunity restartovala Mössbauerův spektrometr, infračerveným spektrometrem proměřila sedm bodů na obloze a na povrchu a navigační kamerou pátrala po oblačnosti.

890. solu byl Mössbauerův spektrometr znovu v činnosti. Dvě místa na povrchu byla sledována spektrometrem Mini-TES. Měření Mössbauerovým přístrojem byla posléze ukončena a před okamžikem navázání spojení s retranslační družicí Mars Odyssey byl do pracovní polohy přesunut rentgenový spektrometr. Rover zahájil sběr dat rentgenovým spektrometrem na cíli "Ignatius". Na současném místě získal rover data z 41 hodin měření Mössbauerovým spektrometrem a ze 7 hodin činnosti rentgenového spektrometru.

891. solu zacouval rover o 1.5 m a pak levým předním kolem prohrabal zeminu. Kamera pak zdokumentovala momentální polohu vozítka, dokončila barevný obrázek robotického ramene a načechrané půdy. Pak rover vyrazil na cestu dlouhou 55 m směrem ke kráteru "Beagle". Závěrečné snímkování zahrnovalo mozaiku obrázků panoramatickou a navigační kamerou terénu za vozítkem a ve směru dalšího postupu.
Během posledních 50 solů zaregistroval řídící tým postupné čištění solárních panelů. Podobný, ale tenkrát víceméně jednorázový jev byl pozorován již před rokem v kráteru "Endurance". Částečné odstranění prachu umožnilo zvýšit účinnost přeměny sluneční energie na elektřinu. V současné situaci se vyrobí přibližně 500 Wh za jeden sol, což je skoro dvakrát tolik, než dokáže dvojče Spirit nacházející se na opačné polokouli Marsu.

Plán na 892. sol (2006-07-28) předpokládal zaměření navigační kamery na kalibrační terč a fotografování oblohy spojené s pátráním po oblačnosti. Pomocí infračerveného spektrometru se měl stanovit profil teplotního pole těsně u povrchu terénu.
Celková překonaná vzdálenost k tomuto dni činila 8660.44 m. Rover se nacházel přibližně 25 m od okraje kráteru "Beagle".

893. solu (2006-07-29) se rover věnoval průzkumu kamenného vzorku "Baltra". Nejprve byl zdokumentován v původním stavu mikroskopem MI. Pak nastoupila vrtačka RAT a do povrchu kamene vyhloubila jamku o hloubce 3 mm. Před a po skončení vrtacích prací byly fotograficky zdokumentovány permanentní magnety nacházející se poblíž pracovního nástroje. Poté, co Opportunity absolvovala komunikační relaci s družicí Mars Odyssey, zahájila studium kamene rentgenovým spektrometrem. Kromě toho se věnovala pozorování oblohy a terénu spektrometrem Mini-TES. V pozdních večerních hodinách (v 23:13 místního času) byl rentgenový spektrometr vypojen a rover přešel do krátkého hlubokého spánku.
Kámen "Baltra" se nachází na obnaženém skalnatém poli a pravděpodobně představuje reprezentativní vzorek původního povrchu. Měření se provádělo za účelem získání srovnávacích dat před tím, než započne průzkum hornin poznamenaných impaktem, který vytvořil malý kráter "Beagle" a mnohem větší a vzdálenější kráter "Victoria". Za zmínku stojí, že vrtačka RAT byla použita naposled před více než půl rokem během solu 691 (2006-01-03).

Okraj kráteru Beagle - 3000x513x16M (228 kB) 894. solu pořídil mikroskop MI stereoskopické záběry cíle "Baltra" ve stavu po odbroušení části povrchu. Dvanáct následujících hodin bylo věnováno sběru dat z obnaženého povrchu prostřednictvím Mössbauerova spektrometru. Opportunity pořizovala dále snímky okraje kráteru "Beagle" panoramatickou kamerou. Dokumentována byla i přechodová oblast kolem kráteru, která obdržela pojmenování "Española".

895. solu získala panoramatická kamera záběry plochého kamene "Bartolomé". Mössbauerův spektrometr pokračoval v průzkumu cíle "Baltra". Opportunity dokončila velice dlouhý průzkum zaprášení atmosféry panoramatickou kamerou, známé jako zjišťování hodnoty tau a navázala na studium tepelných emisí oblohy a terénu infračerveným spektrometrem. Na noc přešel rover do módu hlubokého spánku, aby ušetřil elektrickou energii.

Následující průběh letu

Fotogalerie

Fotogalerie obsahuje celkem 89 obrázků, nejnovější byl přidán 2007-02-25.

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 0

Verze pro tisk

 

Související články

(originál je na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=183)

Stránka byla vygenerována za 0.128588 vteřiny.