Narazil jsem na stránkách na zajímavou fotografii a chci se zeptat? Bylo to možné nebo měli někdy Space Shuttle a Buran společnou přehlídku?
http://www.buran.ru/images/jpg/bbur26.jpg

Je to skvělá montáž.....škoda že tohle v reálu nešlo , nejde a nepůjde...

Je to opravdu hezké, ale velmi vzdálené skutečnosti. Oba raketoplány nebyly nikdy pohromadě, natož při letu!!!
Rusové měli Buran v Paříži, ale připevněný na letadle Mrija (byl i v Praze). Američané nikdy raketoplán po světě nevozili, na to je moc drahý!
Tohle je "fotka" v letu, ve společné formaci - jak by se do toho vzduchu dostali? Ten americký nevypadá na Enterprise, který létal jen v atmosféře.
Hezky vyrobená fotka.

No viděl jsem na netu fotografie z Bajkonuru a jeden Buran je položen v díře obehnané ostnatým drátem a je pěkně vybrakovanej.

citace:

---

No viděl jsem na netu fotografie z Bajkonuru a jeden Buran je položen v díře obehnané ostnatým drátem a je pěkně vybrakovanej.

---

no tenhle je robrakovanej a na ten co v roce 1988 letel tak v roce 2002 spadl na Baikonuru hangar ve kterem byl ulozen

citace:

---

no tenhle je robrakovanej a na ten co v roce 1988 letel tak v roce 2002 spadl na Baikonuru hangar ve kterem byl ulozen

---

Přišlo mi divné, že Buran na té fotce působí jakoby větší než Shuttle.
Podle údajů z netu je Buran dlouhý cca 35-36 metrů, přičemž Shuttle je dlouhý kolem 37 metrů, tzn. na tom obrázku nesedí měřítko.
Je to fotomontáž, ale povedená a moc hezká

citace:

---

Rusové měli Buran v Paříži, ale připevněný na letadle Mrija (byl i v Praze). Američané nikdy raketoplán po světě nevozili, na to je moc drahý!

---

celkom ich stihli vyrobyt 8 prototypov letu schopny bol len Buran dalej sa dokoncoval Bajkal a Pticka tie ostatne este nemali nazvy alebo boli iba testovacie ... a prave Buran aj s Energiou boli ulozeny v MIK kde sa zrutila stracha. niekde som cital ze rusi s Energiou este pocitali pretoze by bolo efektivnejsie znovu rozbehnut stary program ako vyvijat odznova novu super silnu raketu. Teraz netusim aka je situacia ked sa znicil aj Buran aj Energia ...

citace:

---

citace:

---

No viděl jsem na netu fotografie z Bajkonuru a jeden Buran je položen v díře obehnané ostnatým drátem a je pěkně vybrakovanej.

---

http://www.buran.ru/images/jpg/fact04.jpg

---

Postavte si Buran, aneb podrobný plánek:
http://www.buran.fr/bourane-buran/img/plan-wire-grand.jpg
:)

Každopádně projekt energie nevyšel tak úplně nazmar.
Z urychlovacích stupňů vznikla raketa Zenit, respektive verze Zenit-SL.
A z revolučního motoru RD-170 vznikl jak motor RD-171 pro Zenit, tak i RD-180 pro americký Atlas V

citace:

---

Přišlo mi divné, že Buran na té fotce působí jakoby větší než Shuttle

---

citace:

---

citace:

---

No viděl jsem na netu fotografie z Bajkonuru a jeden Buran je položen v díře obehnané ostnatým drátem a je pěkně vybrakovanej.

---

http://www.buran.ru/images/jpg/fact04.jpg

---

Je možné vyčíslit, kolik by stála nové postavení Buranu a Shuttlu?

citace:

---

Postavte si Buran, aneb podrobný plánek:
http://www.buran.fr/bourane-buran/img/plan-wire-grand.jpg...

---

citace:

---

Je možné vyčíslit, kolik by stála nové postavení Buranu a Shuttlu?

---

Buran za humny. Co vice dodat... pekny typ na prazdinovou cestu :-)
http://www.denik.cz/ze_sveta/raketoplan_buran_nemecko.html

Pokud mě paměť neklame, tak podle stránek muzea měl být vystaven až v září nebo se něco změnilo?

citace:

---

Pokud mě paměť neklame, tak podle stránek muzea měl být vystaven až v září nebo se něco změnilo?

---

citace:

---

Ne nezměnilo, jen v anglické verzi stránek je, ze by tu novou expozici “Apollo and Beyond” , kde ma Buran byt, chteli zprovoznit do půlky prazdnin :-)

http://www.technik-museum.de/uk/speyer/ [Upraveno 19.6.2008 poslal V.Strnadel]

---

Převzato z tématu Ruské bojové satelity:

citace:

---

Už nebude (politika) "dohánět a předhánět", na což doplatil SSSR - dokázal Buranem dohnat a předehnat STS, ale ekonomicky to neustál.

---

citace:

---

http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2961

---

Víte, co je a kde je Buran?
pěkný článek s fotodokumentací a video z přepravy do Německa.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4384

citace:

---

Víte, co je a kde je Buran?
pěkný článek s fotodokumentací a video z přepravy do Německa.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4384

---

http://www.buran.ru/htm/flight.htm

Trochu som lovil okolo Buranu, Spiralu,...
CHapem spravne, ze prvy funkcny raketoplan postavili Rusi, len sa nedostali k jeho finalnemu testovaniu? resp. nedotiahli nosic do finalu?
"...Zdokonalená verzia M-12 absolvovala suborbitálny let 21. marca 1963 z rovnakého miesta a opäť s nosičom R-12. Model dosiahol výšku 450 km a doletel do vzdialenosti 1900 km. Pri návrate vstúpil do atmosféry rýchlosťou 4000 m/s a pristál na padáku. Na základe týchto skúšok bol v roku 1964 v OKB-52 zhotovený jednomiestny raketoplán v skutočnej veľkosti, ktorý by na obežnú dráhu vynášala modifikovaná raketa Sojuz alebo nový nosič UR-500 Proton. Let s posádkou bol údajne naplánovaný na rok 1964. Po Chruščovovom páde však záujem o projekt upadol..."

http://www.hitechweb.szm.sk/spacefighters2.htm

Neviem. Celá história, ako je tam popísaná, vyzerá "hodnoverne" - v tom zmysle, že sa drží reálií a sú tam okrajovo spomenuté aj málo známe projekty či už bojových prostriedkov alebo lietadiel.

K raketoplánu na začiatku 60. rokov sa nevyjadruje žiadna serióznejšia alebo známejšia ruská stránka a žiadna zmienka nie je ani na inak iformovanom buran.ru, pritom funkčný vzorok by určite stál aspoň za zmienku, že niečo také už vtedy existovalo.

Bohužiaľ, citovaná stránka neuvádza žiadne zdroje, takže sa takmer nič nedá ani približne overiť. A že by sa to darilo tak dlho tajiť, tomu neverím. Osobne to beriem skôr ako pokus o alternatívnu históriu.

Sověti dávno před STS vysílali na oběžné dráhy vztlaková tělesa jako zmenšeniny malých pasivních raketoplánů a dařilo se jim je nejen vypuštět, ale i úspěšně přistávat, samozřejmě utajeně v rámci projektu " Kosmos".

"prvy funkcny raketoplan postavili Rusi, len sa nedostali k jeho finalnemu testovaniu" a proč asi, že? docela zábavná až legrační úvaha:) pod pojmem funkční raketoplán si zřejmě představujeme úplně něco jiného

Šlo o projekty, které skončili dřív, než byla reálná jejich stavba a testovací lety jiné než ověření hrubého tvaru. Když končil v USA Dyna-Soar, byl v mnohem vyšším stupni vývoje. Odkaz a anglická verze pro ruské projekty Mjasiščeva a jiných je na http://www.astronautix.com/craftfam/ruslanes.htm11

Dyna-soar se nikdy nedostal do stadia letových zkoušek na oběžné dráte, byť ve zmenšenině.

Nechem sa teraz hadat o tech. vyspelosti atd... proste mi to prislo ako zaujimavost a skusam, ci tu niekto nebude nieco vediet viac...
Takze dik za nazory a typy.

citace:

---

... docela zábavná až legrační úvaha. pod pojmem funkční raketoplán si zřejmě představujeme úplně něco jiného...

---

citace:

---

Sověti dávno před STS vysílali na oběžné dráhy vztlaková tělesa

---

citace:

---

citace:

---

Sověti dávno před STS vysílali na oběžné dráhy vztlaková tělesa

---

To by mě zajímalo jaká a kdy? např. první test MiG 105-11(atmosférický, subsonický) byl v říjnu 76)

---

Lety vztlakových těles sovětské výroby, které představovaly zmenšeninu vývojové verze raketoplánu probíhaly v létech 1982 až 1984 . Sověti, resp Rusové tyto pokusy pod hlavičkou Kosmosu 1374,1445,atd samozřejmě tvrdě zatloukali, ale jen do té doby, než je " chytil na švestkách" západní špionážní letoun a vztlakové těleso po přistání vyfotil na palubě vyzvedávající lodi.

quote [Upraveno 11.5.2009 dubest]

citace:

---

Ptal jsem se na orbitální či suborbitální lety, ne na "lifting bodies", žiju v představě, že se žádné nekonaly(David píše "dávno před STS" a Martin J. zmiňuje 60.léta). Teď čtu o MP-1, řeč je jen o maketě a o M-12 , ten i když přistál na padáku, snad nebudeme považovat za "první funkční raketoplán". Ani Bor1,2,3, to byly makety, jedna prý dřevěná.

---

David - 11/5/2009 - 14:55

Kosmos 1374, byl orbitální let, má mezinárodní klasifikaci, to že sověti/Rusové zapírali o co se jedná ,na věci nic nemění, zkrátka byla to zkouška raketoplánu typ Dynasoar, proti němuž tvrdě pokrokový tisk na Východě i Západě v době jeho příprav tvrdě " bojoval".

---

Petr Tomek - 11/5/2009 - 15:02

citace:

---

Trochu som lovil okolo Buranu, Spiralu,...
CHapem spravne, ze prvy funkcny raketoplan postavili Rusi, len sa nedostali k jeho finalnemu testovaniu? resp. nedotiahli nosic do finalu?
"...Zdokonalená verzia M-12 absolvovala suborbitálny let 21. marca 1963 z rovnakého miesta a opäť s nosičom R-12. Model dosiahol výšku 450 km a doletel do vzdialenosti 1900 km. Pri návrate vstúpil do atmosféry rýchlosťou 4000 m/s a pristál na padáku. Na základe týchto skúšok bol v roku 1964 v OKB-52 zhotovený jednomiestny raketoplán v skutočnej veľkosti, ktorý by na obežnú dráhu vynášala modifikovaná raketa Sojuz alebo nový nosič UR-500 Proton. Let s posádkou bol údajne naplánovaný na rok 1964. Po Chruščovovom páde však záujem o projekt upadol..."

http://www.hitechweb.szm.sk/spacefighters2.htm

---

Projekty orbitálních raketoplánů jsou hrozně staré, vlastně jsou starší, než první skutečné kosmické lodě. Jenže to je něco jiného než skutečné orbitální raketoplány. Historie atmosférických a suborbitálníéch raketoplánů je v podstatě celkem zmapovaná. První suborbitální let raketoplánem za hranici vesmíru (přes 100 Km) má na svědomí Joe Walker v letadle X-15 a to v roce 1963 hned dvakrát 22. srpna a 19. červenece
http://cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_Walker

Vzhledem k tomu, že i X-15 měl mít orbitální verzi (ovšem jen na papíře) tak sovětský vývoj raketoplánů v té době za Američany spíše zaostával. A to bez ohledu na různé pokusy se vztlakovými tělesy. V projektech a maketách ostatně Amíci také nezaostávali. Projektů na orbitální bombardéry bylo dost a dost.

---

Vítězslav Novák - 11/5/2009 - 15:34

citace:

---

Převzato z tématu Ruské bojové satelity:

citace:

---

Už nebude (politika) "dohánět a předhánět", na což doplatil SSSR - dokázal Buranem dohnat a předehnat STS, ale ekonomicky to neustál.

---

Řekl bych, že Buran "dohnal a předehnal" STS asi tak stejně jako nepilotovaná Shenzhou-1 pilotované Sojuzy.

---

Buran byl koncepčně lepší a technologicky lépe zvládnutý - např. se nepouštěli do vícenásobně použitelných hlavních motorů, které v reálu stejně musí jít po každém letu do generálky.

Buran byl schopen automatického nepilotovaného letu a přistání, což STS nikdy nebyl a už nebude. Proto už první kosmické lety STS musely být s posádkou - běžně se takto s životy neriskuje.

Jenže jeho lety byly stejně drahé jako lety STS - a tedy pro končící SSSR a vznikající RF ekonomicky nezvládnutelný.

---

David - 11/5/2009 - 16:13

Je třeba odlišit raketoplány idealizované verze, tedy takové, které měly startovat do vesmíru vlastní silou, přistávat jako letadlo a být opakovatelně použitelné a kosmické kluzáky, které vynášela nosná raketa jako jakoukoli družici, jen přistávaly klouzavým letem.
X-15, ani s obřími přídavnými nádržemi nikdy nemohl dosáhnout orbitální rychlosti, na to měl velice slabé motory.Dynasoar byl typický kluzák, stejně jako Kosmos 1374 a nakonec i Buran byl vlastně obřím kosmickým kluzákem.
Původní idealizovaná představa raketoplánu složeného ze dvou letounů se ukázala jako nerealizovatelná a STS je vlastně jakýmsi hybridem. Postrádá zejména rozhodující vlastnosti pro které vytlačil rakety třídy Saturn-5, t.j. opakovatelné použití, velká životnost a skokové zlevnění dopravy 1 kg nákladu a LEO, proto se od raketoplánů upouští, vedlejším důvodem je odklon od tzv. " hvězdných válek", tam měl raketoplán nezastupitelnou úlohu.

---

novák - 11/5/2009 - 16:23

Možná nejlepší na sovětské konstrukci byla nezávislost rakety Energija na Buranu. Ta měla střídavě vynášet raketoplán a 100tunové moduly plánované orbitální stanice. Jo, kdyby tak postavili svůj STS i Američané, pak by se i David snad smířil s ISS.

---

Jirka Salek - 11/5/2009 - 16:32

Neda mi to nevzpomenout Saturn, Apollo a Skylab. Zadny raketoplan proste nebyl nikdy zapotrebi. Slepa ulicka vyvoje, jak dokazali Rusove i Americani.

---

yamato - 11/5/2009 - 19:43

citace:

---

Neda mi to nevzpomenout Saturn, Apollo a Skylab. Zadny raketoplan proste nebyl nikdy zapotrebi. Slepa ulicka vyvoje, jak dokazali Rusove i Americani.

---

Kedze sa ziadne skokove znizenie nakladov za dopravu nekonalo, zrejme mate pravdu. Ja tvrdim stale ze jedina cesta vpred je iny pohon s vyrazne vyssim isp. Potom je jedno ci to ma tvar lietadla, kabiny, alebo trebars telefonnej budky

---

martinjediny - 11/5/2009 - 20:45

citace:

---

citace:

---

Neda mi to nevzpomenout Saturn, Apollo a Skylab. Zadny raketoplan proste nebyl nikdy zapotrebi. Slepa ulicka vyvoje, jak dokazali Rusove i Americani.

---

Kedze sa ziadne skokove znizenie nakladov za dopravu nekonalo, zrejme mate pravdu. Ja tvrdim stale ze jedina cesta vpred je iny pohon s vyrazne vyssim isp. Potom je jedno ci to ma tvar lietadla, kabiny, alebo trebars telefonnej budky

---

Lenze vyssie Isp je obvykle nizsi tah a mne z toho furt vylieza horizontalny vztlakovy vzlet. I v pripade prenosu energie bude zrejme vhodne pouzit okolitu atmosferu ako pohonne medium

---

yamato - 11/5/2009 - 21:07

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Neda mi to nevzpomenout Saturn, Apollo a Skylab. Zadny raketoplan proste nebyl nikdy zapotrebi. Slepa ulicka vyvoje, jak dokazali Rusove i Americani.

---

Kedze sa ziadne skokove znizenie nakladov za dopravu nekonalo, zrejme mate pravdu. Ja tvrdim stale ze jedina cesta vpred je iny pohon s vyrazne vyssim isp. Potom je jedno ci to ma tvar lietadla, kabiny, alebo trebars telefonnej budky

---

Lenze vyssie Isp je obvykle nizsi tah a mne z toho furt vylieza horizontalny vztlakovy vzlet. I v pripade prenosu energie bude zrejme vhodne pouzit okolitu atmosferu ako pohonne medium

---

Ved ja som tuto moznost nevylucil Netreba sa drzat axiomov odvodenych z dnesnych raketovych motorov, isp aj tah mozu byt vysoke, ak pouzijeme iny pohon. Viete ake isp ma obycajny piestovy motor s vrtulou? alebo prudovy motor? Vplyv vyuzitia atmosfery je giganticky. MHD plazmove motory maju tiez slusny tah pri velmi vysokom isp.

P.S. Napada ma moznost vyuzit pri konstrukcii pokrocileho pohonu skusenosti sovietskych/ruskych inzinierov, ktori dlhe roky skumali a skumaju moznost maskovania pred radarovymi lucmi za pomoci ionizacie okolitej atmosfery. Zrejme v ramci programu zvysovania vykonnosti sovietskych polnohospodarskych strojov))))

---

derelict - 11/5/2009 - 21:46

citace:

---

Ved ja som tuto moznost nevylucil Netreba sa drzat axiomov odvodenych z dnesnych raketovych motorov, isp aj tah mozu byt vysoke, ak pouzijeme iny pohon. Viete ake isp ma obycajny piestovy motor s vrtulou? alebo prudovy motor? Vplyv vyuzitia atmosfery je giganticky. MHD plazmove motory maju tiez slusny tah pri velmi vysokom isp.

P.S. Napada ma moznost vyuzit pri konstrukcii pokrocileho pohonu skusenosti sovietskych/ruskych inzinierov, ktori dlhe roky skumali a skumaju moznost maskovania pred radarovymi lucmi za pomoci ionizacie okolitej atmosfery. Zrejme v ramci programu zvysovania vykonnosti sovietskych polnohospodarskych strojov))))

---

Nedavno se mi dostala do ruky zajimava kniha o Energiji a Buranu, ktera popisuje historii vyvoje ruskeho raketoplanu (a me oblibene rakety - dekuji Tomasi). Prvni raketove letadlo bylo v roce 1932, ve vyvoji se pokracovalo po valce (mimochodem, soucasti tymu byl tehdy Koroljev). V ramci projektu Spiral bylo v letech 1969-1978 "leteno" nekolik BORu, coz jsou vztlakova telesa.
Stejne jako v USA, i na strane tehdejsiho SSSR bylo velke mnozstvi navrhu, prace zacali v obdobnem case. Prestoze jsem nenasel jednoznacne potvrzeni/vyvraceni, zajimalo by mne nakolik teto souhre nahravala vzajemna spionaz.

Jinak, trochu off-topic - P.S. mi pripomina zpravy z radia Jerevan: "Pokojne orajici rusky traktor byl zakerne napaden nekolika cinskymi tanky. Traktor palbu opetoval, nepritele znicil, pote se vznesl a pristal na nedalekem letisti. Ruska vlada varovala Cinu, ze pokud se podobny incident bude opakovat, vytahne do boje cely kolchoz."

---

Jirka Salek - 12/5/2009 - 10:18

citace:

---

citace:

---

Neda mi to nevzpomenout Saturn, Apollo a Skylab. Zadny raketoplan proste nebyl nikdy zapotrebi. Slepa ulicka vyvoje, jak dokazali Rusove i Americani.

---

Kedze sa ziadne skokove znizenie nakladov za dopravu nekonalo, zrejme mate pravdu. Ja tvrdim stale ze jedina cesta vpred je iny pohon s vyrazne vyssim isp. Potom je jedno ci to ma tvar lietadla, kabiny, alebo trebars telefonnej budky

---

Ja myslim ze raketovy vek teprve zacina. Je spousta statu kterym by se rakety mohly hodit a je spusta firem ktere tuto technologii dokazi zvladnout. V pripade Armadillo aerospace, Space X a dalsich se dokonce ukazuje ze slusny znovupouzitelny raketovy motor, doufejme ze s vysokou spolehlivosti a pouzitelny pro kosmicke lety lze vyvinout s pomoci nekolika jednotlivcu s par set tisici az nekolika miliony dolaru.

---

Zbycho - 28/6/2010 - 09:25

Že by Buran ožil?

Ředitel ústředního moskevského strojírenského institutu Gennadij Raikunov povídal na obchodním summitu v Moskvě o výstavbě raketoplánu a super těžké nosné rakety. Raketoplán by měl mít nosnost více než 24 tun.

Výstavba nového kosmodromu Vostochny má začít v roce 2011. Zkušební starty raket v roce 2015 a komerční využití by mělo být zahájeno v roce 2018.

Ruští inženýři pracují na raketových systémech schopných na oběžnou dráhu vynést více než 100 tun nákladu.

http://www.spacedaily.com/reports/Russia_To_Review_Its_Space_Shuttle_Project_999.html
http://english.ruvr.ru/2010/06/25/10696173.html
http://www.interfax-news.com/newsinf.asp?pg=5&id=166887

---

Conquistador - 28/6/2010 - 11:59

Tak na stavbu nové stanice i když rusové plánuji OPSEK (náhrada iss) a potom i dvou- třimodulovou LOS menši retlansační - palivová – vědecká stanice na orbitě měsíce. Budou potřebovat těžký nosič, jinak co jsem zas já četl prý ruské vojenské složky oživují program MAKS..... Ale dle tohohle prohlášení se možná bude jednat o stejný stroj akorát v multifunkční platformě. Hlavní je aby se jak na PPST-ACTS tak i tento program našly finance a šlo to kupředu!

---

Alchymista - 28/6/2010 - 13:52

citace:

---

jinak co jsem zas já četl prý ruské vojenské složky oživují program MAKS...

---

Po skúškach amerického X-37 by to zasa nebolo až tak prekvapivé.

---

JiříHošek - 28/6/2010 - 22:42

citace:

---

Že by Buran ožil?

citace:

---

co jsem zas já četl prý ruské vojenské složky oživují program MAKS..... Ale dle tohohle prohlášení se možná bude jednat o stejný stroj akorát v multifunkční platformě.

---

---

Rajkunov nemluvil o raketoplánu, ale o raketě. Podle uvedených údajů (nosnost 24 tun, první testovací let v roce 2015, běžný let v roce 2018) by mohlo jít o Rus-M.

---

Conquistador - 29/6/2010 - 10:45

to je dalekovice pravděpodobne že se jedna o RUS - M jelikož harmonogram ktery jsi uvedl odpovidá...

Program MAKS se armada oživuje což je realita, podle mne by rusove mohli prebrat celou koncepsi MAKS do nového projektu, jen ji zmodernizovat (nové materiály, technologie)... vývoj by nemusel trvat až tak dlouho...

---

-=RYS=- - 29/6/2010 - 15:21

Z Oslu:
http://www.osel.cz/index.php?zprava=1785


Je videt, ze diky druhe "studene valce" se veci dokazou rozhybat a zase se o kousek posunem dal.
Jen se "modlim", aby kvuli vyvoji novych technologii nebylo zapotrebi "horkou valku".

Mozna s tim souvisi i toto:
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=671829



[Upraveno 29.6.2010 -=RYS=-]

---

alamo - 29/6/2010 - 15:37

"Je videt, ze diky druhe "studene valce" se veci dokazou rozhybat"

som skeptický..

---

yamato - 29/6/2010 - 17:33

citace:

---

Z Oslu:
http://www.osel.cz/index.php?zprava=1785


Je videt, ze diky druhe "studene valce" se veci dokazou rozhybat a zase se o kousek posunem dal.
Jen se "modlim", aby kvuli vyvoji novych technologii nebylo zapotrebi "horkou valku".

Mozna s tim souvisi i toto:
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=671829



[Upraveno 29.6.2010 -=RYS=-]

---

nechcem nikomu kazit radost, ale ruski oficiri uvadzali uz tolko mesacnych zakladni, letov na mars, raketoplanov a supertazkych reusable nosicov, ze keby splnili len desatinu z toho, tak uz maju na marse diskoteku

---

Zbycho - 12/1/2011 - 10:13

Pěkné nové fotografie chátrajícího obslužného zařízení Buranu včetně jeho samotného:

http://www.themysteryworld.com/2010/12/abandoned-remains-of-russian-space.html

---

milan 81 - 12/1/2011 - 14:13

zase až tak úplně zchatralý mi to nepride - na 20let stání solidní stav - co ale nechápu kde se v rusku té doby vzali mozky, výrobní prostŕedky a vůbec dostatečně vyvinutá infrastruktura aby to vůbec dokázali postavit - a kde to všechno je teď ? :-(

---

yamato - 12/1/2011 - 19:04

citace:

---

zase až tak úplně zchatralý mi to nepride - na 20let stání solidní stav - co ale nechápu kde se v rusku té doby vzali mozky, výrobní prostŕedky a vůbec dostatečně vyvinutá infrastruktura aby to vůbec dokázali postavit - a kde to všechno je teď ? :-(

---

ted sa da zohnat v obchode slusny sortiment jedla a oblecenia. Zdroje sa proste presunuli inam.

---

Svatopluk Klich - 12/1/2011 - 19:20

Raketoplán - to je na jedné straně možnost dostat během jednoho startu nahoru materiál (družice) i lidi, na druhé straně to znamená dostat 68 tun nahoru a 68 tun dolů při každém letu - není to tak trochu...
Zajímalo by mě, zdali se někdo pokusil provést srovnání nákladů, kdyby se těch celých 30 let používal klasický Saturn IB a Saturn V na zajištění toho, co se udělalo.

---

Zbycho - 12/1/2011 - 21:36

citace:

---

zase až tak úplně zchatralý mi to nepride - na 20let stání solidní stav - co ale nechápu kde se v rusku té doby vzali mozky, výrobní prostŕedky a vůbec dostatečně vyvinutá infrastruktura aby to vůbec dokázali postavit - a kde to všechno je teď ? :-(

---

Některé věci vypadají skutečně jak "pár" let staré, ale ty fotky mohou klamat.

Někteří mají představu, že co bylo ruské, bylo automaticky špatné (to teď nemyslím na milana81, ale všeobecně), já bych je zas nepodceňoval. Lidé tam byli stejně chytří, spíše to byla věc režimu. Mne na tom nic neudivuje. Podívejte se třeba i na netypická ruská letadla, myslím, že se nemají za co stydět.

---

arccos - 13/1/2011 - 14:21

To jsou super fotky! Tam bych se chtěl taky podívat...

---

Milan - 11/7/2011 - 17:22

Sovětský raketoplán Buran odstartoval jen jednou. Teď bude už jen na výstavách
Výroba sovětských raketoplánů do značné míry navázala na americký vesmírný program. Ruský raketoplán Buran je jeho příkladem. Letoun však vzlétl jen jednou. Brzy poté byl vesmírný program zrušen. Zrestaurovaný raketoplán bude k vidění na letecké přehlídce.

http://zpravy.ihned.cz/svet-rusko/c1-52261000-sovetsky-raketoplan-buran-odstartoval-jen-jednou-ted-bude-uz-jen-na-vystavach

Máte někdo představu, o který exemplář se jedná?
(Na obrázku je převoz stroje, který je ve Speyeru, o ten ale nejde...)

---

Alchymista - 11/7/2011 - 22:09

Ide zrejme o stoj s akronymami 2М; ОК-ГЛИ; БТС-002; ОК-МЛ2; ОК-МЛ2ГЛИ; 0.02; - je to stroj, ktorý lietal "vlastnou silou" pomocou vstavaných a prídavných prúdových motorov (v gondolách) a slúžil na "horizontálne letové skúšky" (Горизонтальные летные испытания (ГЛИ) - overovali sa na ňom postupy pri pristátí a letové vlastnosti Buranu pri podzvukových rýchlostiach.

Na stránke http://www.buran.ru/htm/chavo.htm#kolichestvo je uvedených 14 kusov v plnej veľkosti, z toho 5 kusov malo lietať do vesmíru - o ostatných sa nie vždy jedná o "celý" alebo "úplný" stroj a významná časť z nich nebola ani dokončená. Stránka je tiež staršieho dáta, a údaje sú zväčša len do roku 2007/2008.
[Upraveno 11.7.2011 Alchymista]

---

TP - 11/7/2011 - 22:17

citace:

---

Ide zrejme o stoj s akronymami 2М; ОК-ГЛИ; БТС-002; ОК-МЛ2; ОК-МЛ2ГЛИ; 0.02; - je to stroj, ktorý lietal "vlastnou silou" pomocou vstavaných a prídavných prúdových motorov (v gondolách) a slúžil na "horizontálne letové skúšky" (Горизонтальные летные испытания (ГЛИ) - overovali sa na ňom postupy pri pristátí a letové vlastnosti Buranu pri podzvukových rýchlostiach.

---

No, to je právě ten ve Speyeru, o kterém Milan mluvil - a který to nemůže být...

V Moskvě se hýbalo se strojem 2.01 (měl to být první pilotovaný stroj, 1.01 a 1.02 byly bezpilotní): http://www.buran-energia.com/blog/2011/06/23/move-of-ok-2-01-for-the-makc/

---

Alchymista - 11/7/2011 - 22:45

Nedávam pozor, respektíve nepochopil som Milanovu otázku Sorry.

---

Ervé - 12/7/2011 - 07:43

citace:

---

Raketoplán - to je na jedné straně možnost dostat během jednoho startu nahoru materiál (družice) i lidi, na druhé straně to znamená dostat 68 tun nahoru a 68 tun dolů při každém letu - není to tak trochu...
Zajímalo by mě, zdali se někdo pokusil provést srovnání nákladů, kdyby se těch celých 30 let používal klasický Saturn IB a Saturn V na zajištění toho, co se udělalo.

---

To se těžko počítá, z 800 lidí, kteří letěli raketoplánem by část (1/3, 1/4?) neprošla lékařskými testy pro lety Saturnem, Glenn pro výzkum vlivu stárnutí určitě.
Takže by určitě neletělo tolik osob do vesmíru, většinu výzkumu Spacelabů a ISS by určitě zvládli Skylaby. Jenže udržovat Saturny 5 kvůli jednomu startu za dva roky by bylo pekelně drahé, spíš bych věřil tomu, že by se přešlo k myšlence mokrého Skylabu - vypustil by se Skylab 2 ještě posledním Saturnem 5 a pak by se vždy nový Skylab postavil tak, že by Apollo přivezlo svůj prázdný stupeň S-IVB, připojil by se ke starému Skylabu a opravil a vybavil jako nový Skylab. Tím by se vyřadily Saturny 5. Počítejme 6 startů Saturnů 1B ročně, 5 ke stanici (3 po 4 osobách), 2 zásobovací automatické (jen Apollo SM a velký přetlakový modul se zásobami), a 1 opravářský-experimentální - se 3 lidmi a upraveným DM z ASTP jako vědeckým modulem - 15 osob ročně, 525 astronutů za 35 let, řekněme 500 kvůli mezerám mezi lety a haváriemi. Myslím že by se tím ušetřila tak třetina nákladů oproti STS.
Ještě poznámka - 68 t je prázdná váha orbiteru BEZ motorů SSME - s nimi je suchá startovní hmotnost 77 t.

---

x - 12/7/2011 - 18:45

Otazka je jak by se opravoval Habbluv teleskop - jedine za pomoci specilaniho modulu, ktery by plnil funcki raketoplanu - zachyceni teleskopu a vytvoreni prostoru pro nutne vybaveni a pobyt "oprvarske" posadky.
Bud ho pak nakladne udrzovat na orbite - tedy neco jako dalsi stanice pro opravy teleskopu a nebo ho postavit levne a pokazde oprave ho srazit proste k Zemi.

---

x - 12/7/2011 - 18:47

Zde proste raketoplan plnil neco k cemu byl predevsim urcen - umoznit opravu druzic ve vesmiru a nebo je vozit k oprave na zpet na zem.

---

Ervé - 13/7/2011 - 09:41

K opravám se dalo využít i Apollo - NASA by prostě vyrobila další spojovací uzly DM z mise Sojuz-Apollo a upravila by je pro různé funkce - v tomto případě jako přechodovou komoru s vybavením, třeba s manipulátorem a vnější paletou s náhradními díly - dva ze tří astronautů mohli vystoupit z CM nebo přes upravený DM - díky nosnosti Saturnu 1B by to šlo. Nezapomeňte, že pro Sojuz-Apollo vážila loď 14800 kg - CM+SM+DM, palivem pro SPS (dv 490 m/s) a palivem pro RCS. Nosnost Saturnu 1B je 16,8 t - pro ASTP s 2 t SLA. Existovalo mnoho možností, jak Apollo ještě upravit a odlehčit - komunikační a navigační vybavení mohlo být výrazně zjednodušeno - úspory v řádech stovky kilogramů, pro Skylab byl např. demontován jeden ze tří palivových článků, dal by se odlehčit brzdící štít předimenzovaný pro let od Měsíce. A to nemluvím o větších úpravách (výměna motoru SPS za lehčí a menší spolehlivý motor (např. z AS nebo DS Lunárního Modulu) spolu se skrácením SM a adaptéru SLA mohla přinést úsporu dalších stovek kilogramů, možná i tuny. Zkrátka, možnosti Apolla ne LEO nebyly ani zdaleka plně využity.
Wikina sice uvádí, že pro Skylab 4 vážilo Apollo CSM dokonce 20,8 t, ale to je váha se systémem LES a adaptérem SLA, odpovídá to 14,8+2,1+4,1 t udávaným pro ASTP (21 t). Jedinou nevýhodou byla možnost vracet náklad zpátky, ale i tak se Apollo vracelo s dvakrát těžším nákladem než Sojuz (např. se počítalo s 5 lidmi + bednou se vzorky pro nouzový let k SL-3.

---

fritz.lochmann - 14/1/2012 - 03:36

Vo vlákne "o Sojuzech a Progressech" sa objavil link na pozemské kozmické smetie, tamtiež som našiel fotky z útrob Buranu:

http://saoirse-2010.livejournal.com/4002.html

Autor saoirse_2010 sa vo všeobecnosti vyžíva v zabudnutých a nepoužívaných veciach

---

Agamemnon - 14/3/2012 - 10:05

The sounds of distant thunder: American intelligence collection on the Soviet space shuttle program

http://www.thespacereview.com/article/2043/1

---

Agamemnon - 31/8/2012 - 13:06

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=29809.msg949056#msg949056

---

Conquistador - 31/8/2012 - 14:39

citace:

---

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=29809.msg949056#msg949056

---

Velmi zajimavý projekt kosmoplánu o kterém jsem doteď netušil...
Kdyby tam dodali jestě dvě místa (na vystřelovacích sedačkách) tak by tento vicepoužitelný stroj dokázal naraz dostat k ISS nejen skupinu kosmonautů, ale i náklad daleko hmotnější a rozměrnější vic jak je schopen pojmout Progress.

---

cernakus - 31/8/2012 - 14:54

Ovšem taky jen na výrazně dražším Protonu, který není ani už nemůže být human-rated. To je ostatně i bolístko TKS, proto se dodnes létá na kmetovi, TKS je přitom po všech čertech lepší stroj.

Samozřejmě dnes by šlo uvažovat o alternativě na Zenitu. Zenit má sice menší startovní tah, ale zase vyšší ISP, je tedy pravděpodobné, že by dokázal na orbitu vytáhnout nejen TKS, ale i LKS. Ovšem protože TKS je už leda v muzeu a LKS nepřesáhl fázi modelu, moc levně by vývoj takového prostředku nevyšel a se Zenitem je to stále jak na houpačce, podle toho jak se Ukrajinci vyspí.

Podtrženo sečteno, je to zajímavá studie z minulosti. Bohužel nic víc.

---

Conquistador - 31/8/2012 - 15:32

citace:

---

Ovšem taky jen na výrazně dražším Protonu, který není ani už nemůže být human-rated. To je ostatně i bolístko TKS, proto se dodnes létá na kmetovi, TKS je přitom po všech čertech lepší stroj.

Samozřejmě dnes by šlo uvažovat o alternativě na Zenitu. Zenit má sice menší startovní tah, ale zase vyšší ISP, je tedy pravděpodobné, že by dokázal na orbitu vytáhnout nejen TKS, ale i LKS. Ovšem protože TKS je už leda v muzeu a LKS nepřesáhl fázi modelu, moc levně by vývoj takového prostředku nevyšel a se Zenitem je to stále jak na houpačce, podle toho jak se Ukrajinci vyspí.

Podtrženo sečteno, je to zajímavá studie z minulosti. Bohužel nic víc.

---

Tak jinak co se týče human-rated Protonu tak o tom Sověti hodně diskutovali na začátku kdy začal létat, hodně konstruktérů bylo pro aby se na této raketě lítalo s lidmi a především Gluško pokud si pamatuji tak se tenkrát s Koroljevem celkem slušně i pohádal jelikož byl Koroljev proti aby se do N1 zabudovali velké vykonné motory spalujíci toxická paliva které Gluško navrhnul...
A defakto tato hádka rozhodla i o konstrukci přepracované puvodní N1 (40 tun na LEO) do obludně složité N1 co jí tak nechvalně známe, na úkor celkem realistické ale toxické UR 500 připadně težké rakety UR 700.

Osobně si myslím že rusové mohli dobýt Měsic pouze za pomocí Protonů a nepotřebovalu vůbec obludnou N1, sice by si na orbitě užili vice manévrů ale bylo by to snadnější vyladit Proton K, než zprovoznit N1.

Jinak Čína léta stejně toxickém nosiči s Thaikonauty i když to teď už začínají pomalu řešit, ale jak vidno Proton mohl být i human-rated, nic tomu defakto nebránilo krom náhledu na nebezpečnost toxického paliva.
[Upraveno 31.8.2012 Conquistador]

---

Alex - 31/8/2012 - 17:43

Jinak Čína léta stejně toxickém nosiči s Thaikonauty i když to teď už začínají pomalu řešit, ale jak vidno Proton mohl být i human-rated, nic tomu defakto nebránilo krom náhledu na nebezpečnost toxického paliva.

---

citace:

---

citace:

---

Jinak Čína léta stejně toxickém nosiči s Thaikonauty i když to teď už začínají pomalu řešit, ale jak vidno Proton mohl být i human-rated, nic tomu defakto nebránilo krom náhledu na nebezpečnost toxického paliva.

---

Znižuje toxicita paliva nosnej rakety bezpečnosť pilotovaných letov?

---

Conquistador:

To na čem lítá Čína je bohužel irelevantní. ESA, NASA, , CSA, JAXA a ISRO trvají na netoxických palivech pro lety svých posádek. RKA v podstatě taky. I kdyby RKA ustoupila ze svého požadavku, tak by musela přestat vozit své partnery a nebo udržovat s TKS/LKS ještě Sojuz.

Navíc, a to je i pro Alexe, infrastruktura rampy by musela být na toto připravena. Tedy drahý vývoj záchranných systémů pro posádku a podpůrné specialisty/techniky, kteří u startu nákladního protonu u rampy nejsou v takovém množství.

Jinak pokud jsem správně pochopil lehce zmatečný čínský program, tak jakmile bude k dispozici man-rated CZ-5-504 měly by na ni přesedlat. Takže i Číňané toxická paliva pro lidské mise chtějí opustit (jen na to nemají technologii).

Toxická paliva jsou dnes vcelku problém a když vezmeme v potaz, že si je aparátčník Gluško neprosadil za studené války, kdy se na bezpečnost tak nekoukalo, tak dnes to je neprůchodné zcela.

citace:

---

Osobně si myslím že rusové mohli dobýt Měsic pouze za pomocí Protonů a nepotřebovalu vůbec obludnou N1, sice by si na orbitě užili vice manévrů ale bylo by to snadnější vyladit Proton K, než zprovoznit N1.

---

"Neviem preco sa obe krajiny vydali cestou obludnych nosicov"

Asi menší zkušenosti s jejich spojováním na oběžné dráze - AUTOMATICKY by se to muselo dělat (u Apoola to řídila posádka na místě) - sice s řízením ze Země, ale i tak jist2 značný problém než dnes.
A poruchovější elektronika co by je tam pak řídila než přiletí na závěr kosmonauti.

Prostě možná toto vytvořit by trvalo delší dobu než postavit mohutnou raketu - které se hodila i pro Skylab - netučím jestli se neplánovalo víc využití této rakety následně než Skylab.

yamato:

na to je poměrně snadná odpověď. Na začátku 80tých let plánoval SSSR poslat k Marsu obří sondy s velkými Marsochody pomocí vícenásobných startů Protonu. Po vyhodnocení (ne)spolehlivosti tehdejšího automatického spojovacího systému Igla od toho bylo opuštěno. Není třeba připomínat, že stav automatických spojovacích systémů SSSR ne přelomu 70tých a 80tých let byl mnohem pokročilejší než stav věcí na americké straně a pokud tento stav srovnáme s 60tými lety, tak to je nebe a dudy. Jinými slovy, technologie potřebné pro montáž kosmických lodí na orbitě přinesl až program Mir. Do té doby to spolehlivě neuměl ani Západ ani Východ. Lze tedy prohlásit, že teprve 20 let po triumfu Apolla 11 byla technologie, která podobnou věc dokázala udělat s malými nosiči.

Mimochodem, už jen profil letu (oddělení návratové CSM od LEM a znovuspojení) byl vyhodnocen jako značně rizikový (a to to řídili lidé). Ovšem riziko bylo přijato, neboť přímý let (tedy celá loď přímo na Měsíc a zpět) by hmotností značně přesahovalo tehdejší technologické schopnosti amerického průmyslu. Bylo by totiž třeba rakety třídy NOVA, což je na hraně dnes a tehdy to bylo prakticky nemožné.

Problémy s automatikou byla achilovka Saljutů a tuším že teprve 7ka neměla s tímto problém. Skylab taky dojel na automatiku. Ač se nám to zdá dnes podivné, tak automatické řízení v kosmu býval dříve docela velký problém.

Jinak bych ještě podotknul, že Sověti v době Apolla nemohli konkurovat spájením na orbitě ještě z jednoho důvodu a tím byla opravdu mizerná spolehlivost Protonu. Když stavíte kosmickou loď k měsíci s hmotností 80-120 tun z 20 tunových bloků a s nejvyšší rychlostí 1 odpal za 14 dní, tak když vám vybouchne pátý Proton s nádrží, není to zrovna ideální situace.

Edit:
Ovšem je pravda, že teoreticky, kdyby byly ušetřeny peníze za saturn V a N1, mohly tyto peníze posunout technologii automatických řídích systému na orbitě na dostatečnou úroveň, aby i na začátku 70tých let bylo možné misi Apolla realizovat vícenásobným startem. [Upraveno 31.8.2012 cernakus]

citace:

---

citace:

---

Osobně si myslím že rusové mohli dobýt Měsic pouze za pomocí Protonů a nepotřebovalu vůbec obludnou N1, sice by si na orbitě užili vice manévrů ale bylo by to snadnější vyladit Proton K, než zprovoznit N1.

---

podobne americania s S-I. Neviem preco sa obe krajiny vydali cestou obludnych nosicov, ked sa to dalo robit dvoma-troma startami mensej rakety.
Zrejme islo o to ukazat tym druhym, ze kto ma vacsiu ruru...

---

citace:

---

To na čem lítá Čína je bohužel irelevantní. ESA, NASA, , CSA, JAXA a ISRO trvají na netoxických palivech pro lety svých posádek. RKA v podstatě taky. I kdyby RKA ustoupila ze svého požadavku, tak by musela přestat vozit své partnery a nebo udržovat s TKS/LKS ještě Sojuz.

---

citace:

---

Jinak bych ještě podotknul, že Sověti v době Apolla nemohli konkurovat spájením na orbitě ještě z jednoho důvodu a tím byla opravdu mizerná spolehlivost Protonu. Když stavíte kosmickou loď k měsíci s hmotností 80-120 tun z 20 tunových bloků a s nejvyšší rychlostí 1 odpal za 14 dní, tak když vám vybouchne pátý Proton s nádrží, není to zrovna ideální situace.

---

To tedy nevážil. Tolik vážil na TLI. Dtto u Sovětského bazmeku.

Mimochodem počítej deltaV z LEO na LLO 4km/s. Při Isp 4,5km/s u LOX/LH2 se bavíme o C 2,4, tedy na 45tun třeba dalších cca 100 tun urychlovací blok. [Upraveno 31.8.2012 cernakus]

citace:

---

Jinak pokud jsem správně pochopil lehce zmatečný čínský program, tak jakmile bude k dispozici man-rated CZ-5-504 měly by na ni přesedlat.

---

citace:

---

citace:

---

Jinak pokud jsem správně pochopil lehce zmatečný čínský program, tak jakmile bude k dispozici man-rated CZ-5-504 měly by na ni přesedlat.

---

Pro pilotované lety chystají CZ-7, viz téma Kosmodrom Hainan - Wenchang.

---

citace:

---

Děkuji za uvedení na pravou míru. Předpokládám, že CZ-7 je stále LOX/RP-1 raketa.

---

citace:

---

"Neviem preco sa obe krajiny vydali cestou obludnych nosicov"

Asi menší zkušenosti s jejich spojováním na oběžné dráze - AUTOMATICKY by se to muselo dělat (u Apoola to řídila posádka na místě) - sice s řízením ze Země, ale i tak jist2 značný problém než dnes.
A poruchovější elektronika co by je tam pak řídila než přiletí na závěr kosmonauti.

Prostě možná toto vytvořit by trvalo delší dobu než postavit mohutnou raketu - které se hodila i pro Skylab - netučím jestli se neplánovalo víc využití této rakety následně než Skylab.

---

david:
- tie nosiče boli obludné (slovo obludné ma niekoľko významov, plus sa dá použiť aj prenesene)... aj saturn v bol, aj n-1... boli drahé, veľké, ekonomicky sa nevyplatili... aj preto ich zrušili - a aj američania zrušili saturn... (imo by bolo lepšie, keby pokračovali vo vývoji, aj keď oni mali problém - a doteraz ho majú - s kerolox motormi - proste ich verzie sú technologicky slabé - takže by asi museli prejsť na hydrolox, ale imo by to stále bolo lepšie ako sts (aj keď aj ten mal svoje miesto a niekto to musel urobiť... američania na ňom vychytali veľa múch, a zistili veľa ďalších problémov, ktoré sa v budúcnosti budú dať využiť... tie znalosti sú neoceniteľné))
- energia je minimálne o triedu technologicky lepší nosič ako bol saturn v... energia s keroloxovým prvým stupňom je lepší nosič ako je súčasný návrh sls (s srb)... (tam by bolo ideálne, keby sa spojili rusi s američanmi a dodali rusi prvý stupeň a boostery, američania druhý a to by bolo to najlepšie, čo v súčasnosti je k dispozícií)
[Edited on 01.9.2012 Agamemnon]

slovom obludny som myslel nosnost a rozmery. Saturn bol samozrejme unikatny inziniersky pocin, ale historia ukazala ze bol vhodny len na mesacne misie (a skylab). No a drzat taku raketu len na jeden ucel, to by zabilo aj vola (a nakoniec to zabilo mesacny program).

Americania sa vydali cestou obludneho nosica, pretoze nezvladali automaticke spajanie na orbite. Rusi urobili osudnu chybu, ze sa pokusili tento koncept zopakovat. V tej dobe na to nemali technologiu, a hlavne nemali tak robustnu organizaciu, aby taku technologiu vyvinuli (suboj konstrukterov). Co je horsie, stratili iniciativu. Keby napr. isli "svojou" cestou a postavili to na protonoch a automatickom spajani, mozno by na mesiac lietali dodnes.

ISS je defacto postavena na tomto, a dnes sa nikto necuduje ze tento kolos bol postaveny a je obsluhovany beznymi max. 20t nosicmi.

V současné době jsou vkládány velké naděje do rakety Falcon Heavy, která je na kerolox a má v prvém stupni (24 nebo 30). Raketa N1 měla motory se značně vyšším tahem i Isp. Byly to prvé motory s uzavřeným cyklem. Bohužel původní motory NK15 byly vyvíjeny v ohromném spěchu měsíčního závodu, když Gluško nebyl schopen motory pro N1 vyvinout a stále prosazoval motory N204/UDMH. Motory NK15 byly příčinou katastrof N1.
V r. 1970 byl Kuzněcov autorizován vyvinout podstatně zlepšené motory. Po téměř 3 letech vývoje a náročných testech vznikly motory NK-33, NK-43, NK-39, NK-31 namísto NK-15, NK-15V, NK-19, NK-9V. Motor NK 33 patří dodnes ke špičce keroloxových motorů a zřejmě bude používán i v Sojuzu i v americké raketě.
Motory měly značně lepší Isp než americký F1.

Dále uvádím raději přepisy z Encyclopedia Astronautika:

Kuznetsov’s new series of engines had been subjected to huge amounts of ground testing. First/second stage engine testing was completed in September 1972 and third stage testing in November 1973. The next vehicles, 8L and 9L, would be the first to use these new modernised series engines and fully reflect the N1F configuration. The plan was that both 8L and 9L would be launched in the fourth quarter of 1974 in a demonstration of the N1F-L3M dual launch scenario. Confidence was high, based on the massive telemetry received on the 7L flight, that all problems had now been rectified. ). With a payload to a 225 km orbit of 105,000 kg, the N1F would use the new engines, higher density superchilled propellants in all stages, lighter stage structures and numerous detailed changes.

Ve stejném roce byl schválen vývoj LOX/LH2 motorů pro horní stupně N1, což z ní mělo udělat raketu silnější než Saturn 5 s dopravou 27 tun na měsíční povrch. Byly navrženo nejrůznější další využití rakety N1

Full go-ahead to develop a liquid hydrogen/liquid oxygen high energy upper stage for the N1F finally came in June 1970. The decision was made to develop a multi-engine Block Sr with a propellant mass of 66.4 tonnes. This single stage would be used in place of the previously-planned Blocks S and R to insert spacecraft of the Lunar Expeditionary Complex (LEK) into low lunar orbit. It was also to be used to insert heavy spacecraft into geosynchronous orbit and on interplanetary trajectories. The increased payload of the N1F, combined with the Block Sr stage, would allow a single N1F launch to place 27 tonne spacecraft on the lunar surface. The L3M lander could be increased in capability to allow three month stays on surface.

18. května 1974 byl zbaven Mišin funkce a nahrazen Gluškem. Ten okamžitě zastavil práce na N1F, ačkoliv byly plně smontované 2 rakety (8L a 9L) , částečně smontované 4 rakety a vyrobeny díly pro 10 raket. Nedovolil hotové rakety vyzkoušet, nařídil jejich demontáž a dokonce likvidaci vyrobených motorů NK33 (podařilo se je však zachránit). To byl zřejmě výsledek jeho obav, aby jeho konkurenti nedokázali, že měli pravdu

Two fully assembled (serial numbers 8L and 9L), and four partially assembled N1Fs were available at time of cancellation. In all, Kozlov’s Progress factory in Samara had delivered components for ten flightworthy N1’s, plus the two mock-ups, the engine test stand versions of the upper stages, and several other static test specimens.

Like a Phoenix, at least parts of the N1F may still fly. The 150 NK-33, NK-39, and NK-43 engines built by Kuznetsov were cocooned and secretly stored at the program's cancellation despite orders to the contrary. After Glushko's death, these were considered for use in the American Atlas IIIA launch vehicle, but eventually sold to Kistler Aerospace for its reusable US launch vehicle 22 years later. The 11D56 Lox/LH2 engines designed for the Block Sr RTB stage for the L3M also never flew, but the design was sold to India in 1994 for use in its GSLV launch vehicle.

Domnívám se, že kdyby byly rakety vyzkoušeny, SSSR a Rusko mělo supertěžký nosič velmi dobrých parametrů, nemuselo ztratit mnoho let a peněz stavbou Energie a Buranu. Po zavedení LOX/LH2 stupňů případně ještě silnějších motorů by byla raketa přinejmenším na úrovni dnes v US vyvíjeného SLS.

Oprava: Vypadlo mě v prvé větě číslo 27 motorů 1. stupně FH a údaj (24 nebo 30) patří pro počet motorů 1. stupně N1.

citace:

---

Otazka je jak by se opravoval Habbluv teleskop - jedine za pomoci specilaniho modulu, ktery by plnil funcki raketoplanu - zachyceni teleskopu a vytvoreni prostoru pro nutne vybaveni a pobyt "oprvarske" posadky.
Bud ho pak nakladne udrzovat na orbite - tedy neco jako dalsi stanice pro opravy teleskopu a nebo ho postavit levne a pokazde oprave ho srazit proste k Zemi.

---

" kdy cena opravárenské mise byla téměř stejná jako vypuštění nového teleskopu s kvalitním zrcadlem.
"
Možná tak opravdu to vypuštění - teleskop totiž vynesl raketoplán a tak ta nevětší položka, která byla v ceně i té oprvářské mise - tedy let raketoplánu by byla i ve vypuštění nového.

Spíše nějaký senzachtivý novinář jaksi zapoměl, že teleskop nepadá ze sériové linky jako auta.

A tak k tomu jaksi zapoměl připočítat i tu cenu nového + kolik by to zabralo zase času.

"kolik byla cena jednoho Saturnu 1B "
Zde již uplně přesně, ale:
1 - toto je prostě riziko vývoje a zkoušení čehokoliv nového může skončit nezdarem - odhady hovořili o něčem uplně jiném.

2 - inflace dolar měl uplně jinou hodnotu v 60.letech a letech 80-90. letech - takže musíte srovnávat zohladněné ceny - jsou na přepočet příslušné koeficienty.

citace:

---

Uvidíme, jestli do toho nehodí sandál vesmírná turistika. Komerce je většinou dobrý katalyzátor vývoje.

---

Nasel jsem zajimave fotky Buranu, fakt smutne...
http://englishrussia.com/2011/09/07/a-baikonur-orbiter-under-reconstruction/

citace:

---

Nasel jsem zajimave fotky Buranu, fakt smutne...
http://englishrussia.com/2011/09/07/a-baikonur-orbiter-under-reconstruction/

---

citace:

---

ziadna nova komercia nie je...

---

citace:

---

citace:

---

ziadna nova komercia nie je...

---

komercia v tom zmysle, ze NASA si kupi dodavku 3 ton materialu na ISS a viac sa o to nestara, taka tu doteraz nebola. NASA/ESA/JAXA/RKA bola vzdy finalny kompletizator a realizator misie.
Ci to znizi ceny je otazne, kazdopadne to umozni firmam "vyrast" a naucit sa taketo misie realizovat vo vlastnej rezii. A to uz moze otvorit dvere skutocnej komercii

---

citace:

---

to sa mylis, yamato...
- komercia v zmysle, ze ses/intelsat/etc si kupi 1/2/5/8 ton na leo/gto funguje uz dlho
- dokonca aj komercia, ze agentura si kupi xy (v tomto pripade ide o cca 7.5-8) ton k iss funguje uz minimalne od roku 2008 (kedy si esa kupila prvy start atv-1 jules verne u sukromnych spolocnosti arianespace a eads astrium) - totiz vsetky starty, na ktore esa vyuziva nosic arianespace sa normalne, komercne platia, podla cien, ake maju aj iny odberatelia sluzby

---

citace:

---

bavme sa o ISS, druzicovy trh je nieco ineho.

Okej, ESA si objedna ATV k ISS. Kto tu vec riadi? Kto nadviaze spojenie s ATV po odputani od nosnej rakety a naviguje ho k ISS?

---

bavime sa o komercii v oblasti pilotovanych letov a zasobovania ISS. Ak ma chces presviedcat ze v oblasti satelitov existovala komercia aj doteraz tak nosis drevo do lesa

za druhe, nechcem nikoho o nicom presviedcat, chcem sa len dopatrat toho ze ci CRS je nieco nove, alebo nie.

Takze start zabezpecuje arianespace/spacex a komunikaciu NASA cez TDRSS. Operacie v blizkosti stanice zabezpecuje NASA (zachytenie, abort).

Takze kto ma velenie nad samotnou lodou v case od navedenia na orbitu po priblizenie k ISS? Ked ATV/HTV stiha stanicu, ale este nie je v jej bezprostrednej blizkosti, riadi ju ESA/JAXA alebo arianespace alebo niekto iny?
Pokial si spominam, Dragon bol riadeny strediskom SpaceX az do priblizenia k ISS, kde ho "prebrala" NASA, a toto bolo prezentovane ako velka novinka a zasadna zmena.

citace:

---

Takze kto ma velenie nad samotnou lodou v case od navedenia na orbitu po priblizenie k ISS? Ked ATV/HTV stiha stanicu, ale este nie je v jej bezprostrednej blizkosti, riadi ju ESA/JAXA alebo arianespace alebo niekto iny?

---

citace:

---

Pokial si spominam, Dragon bol riadeny strediskom SpaceX az do priblizenia k ISS, kde ho "prebrala" NASA, a toto bolo prezentovane ako velka novinka a zasadna zmena.

---

citace:

---

takze toto bude asi nove

---

citace:

---

pre mna osobne to komercia bude vtedy, ked si Johny Pucik kupi listok, Dragon ho vyvezie na LEO, kde dokupi palivo od SpaceResources inc., a vyda sa na Mesiac, kde sa ubytuje u Bigelow Hotels vo VIP apartma s vyhladom na Zem...

---

citace:

---

citace:

---

takze toto bude asi nove

---

no, a to je ta "komercia" a nova era

pre mna osobne to komercia bude vtedy, ked si Johny Pucik kupi listok, Dragon ho vyvezie na LEO, kde dokupi palivo od SpaceResources inc., a vyda sa na Mesiac, kde sa ubytuje u Bigelow Hotels vo VIP apartma s vyhladom na Zem...

---

citace:

---

V kterém to bude století tohoto tisiciletí?? Nebo raději na které tisiciletí se tohle plánuje... já jen že bych skočil do nějaké kryostáze a počkal jsi na to

---

Proto musím věřit na "britské letadélko" SKYLON, je to v této době jedinná naděje na razantnější změnu... Kdybych v tohle nevěřil tak z toho nynějšího stavu kosmonautiky propadnu asi do deprese...

citace:

---

Proto musím věřit na "britské letadélko" SKYLON, je to v této době jedinná naděje na razantnější změnu... Kdybych v tohle nevěřil tak z toho nynějšího stavu kosmonautiky propadnu asi do deprese...

---

Quoteroto musím věřit na "britské letadélko" SKYLON, je to v této době jedinná naděje na razantnější změnu
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já zas dávám jedinou nasději ve vzdušný start. SSTO může být techicky velmi náročný a zajímavý, ale ekonomicky musí být propadák. Nač tahat až na LEO motory a nádrže, které musí zvedat největší hmotu do výšky 10-15 km? Ty mohou klidně přistát zpět na letišti a mít životnost stovek nebo tisíců startů a technologii již desítky let známou.

ved klasicka dvojstupnova raketa je vlastne vzdusny start. Prvy stupen vynesie "vesmirnu lod" (druhy stupen s nakladom) do vysky x a udeli mu rychlost y. Tam sa vesmirna lod odpoji a pokracuje sama az na LEO.

Lenze prve stupne dodnes nie su reusable (az na boostre STS). Preco?

citace:

---

Lenze prve stupne dodnes nie su reusable (az na boostre STS). Preco?

---

Bohužiaľ, odhadzovať nejakých 100 či 200 ton z lietadla aj pri rýchlosti pod jeden mach je celkom sranda - prakticky si to zatiaľ vyskúšali len američania pri atmosferických testoch raketoplánu, a to nosili sotva nejakých 90 ton (skôr len okolo 70-80 ton) a lietali s ním relatívne nízko a pomaly.

Na vzdušný štart pilotovanej lode/raketoplánu je treba dostať sa s externým nákladom okolo 200 ton do výšky aspoň 12000 metrov pri rýchlosti aspoň 950-990km/h, aby to bolo ekonomicky ako tak zaujímavé - s dobrým LOX/LH motorom sa už potom dá dostať na orbitu v jednostupňovom usporiadaní.

B747 s raketoplánom lietal maximálne ~760km/h a vo výške do 9,5km. Odpútania sa uskutočňovali pri rýchlosti ~500km/h vo výške pod 8000m. Pre praktické použitie by bol treba všetko aspoň zdvojnásobiť - hmotnosť, rýchlosť i výšku...

"Dopravák" s podobnými parametrami zatiaľ nie je a tak rýchlo ani nebude (vývoj a stavba $10mld), hypersonik už vôbec nie (vývoj a stavba $50-100mld)
[Upraveno 04.9.2012 Alchymista]

citace:

---

hypersonik už vôbec nie (vývoj a stavba $50-100mld)

---

citace:

---

SSTO může být techicky velmi náročný a zajímavý, ale ekonomicky musí být propadák.

---

citace:

---

- do istého počtu štartov je expendable stupeň výhodnejší...

---

citace:

---

citace:

---

SSTO může být techicky velmi náročný a zajímavý, ale ekonomicky musí být propadák.

---

..."musí" nie je dobré slovo... skôr "môže"... alebo "asi bude"...
na to, aby nebol, potrebuje dostatočný počet štartov ...

---

Agamemnon - vývoj Airbus A380 vyšiel na nejakých $15mld (vo verzii A380F nosnosť temer 150 ton nákladu, rýchlosť Mach 0,96, dostup 13km), vývoj nadzvukového Concorde stál okolo 1,3-1,5mld libier - ale v cenách z konca 60.rokov, iný zdroj o vývojových nákladoch Concorde píše:

citace:

---

cost of the Concorde development program was estimated in 1965 at $400 million and later revised to $770 million, then to $1.26 billion, $1.75 billion, and ultimately $2.63 billion by 1975...
The final cost figures quoted by the British Government in 1977 were $3.25 billion for development ...
and total program cost of over $4 billion.

---

citace:

---

"musi" nie je daleko od pravdy.

---

citace:

---

preco? to su tie fixne naklady tak vysoke? nie je to skor zaver vyvodeny z jedineho datapointu (STS), ktory bol znovupouzitelny len za cenu intenzivnej udrzby?

---

Alchymista: vďaka za info

citace:

---

sts má to číslo na nejakej šialenosti - 60, ak si spomínam, alebo také niečo... proste strašne veľa...

---

Tak ma napadlo -
A380F by mohol byť celkom dobrý základ pre lietadlový nosič. "Priplácnuť" zbytočne vysoký trup, dať tomu dvojitú smerovku, zosilniť konštrukciu draku, dať tam silnejší podvozok, prípadne natiahnuť o pár metrov aj krídlo, doplniť dalšie dva alebo hneď štyri Trenty... Na suchej hmotnosti síce naberie najmenej dvadsať ton...
Celkom zhovadilosť, ale s potrebnými 200 tonami na chrbte by sa to vyškriabalo do 13-15km a rýchlosť by mohla byť Mach 0,9-0,95. Dolet by bol síce biedny, s externým nákladom nejakých 2000, možno 3000km (oproti štandardným 10 000km)

Alchymista:

Myslím, že to moc dramatizuješ.
Airbus nevyšel na 15, ale na 11mld eur s prvním vyrobeným kusem. To za prvé. Za druhé, Airbus do té doby nikdy tak obrovské letadlo nedělal. A za třetí, je vcelku rozdíl mezi kosmickým nosičem a ryze dopravním letadlem. Ryze dopravní letadlo musí mít velmi úsporné motory, velmi dlouhý resurs všech součástí, vynikající bezpečnost a pilotáž+údržbu pro blbečky. Vždyť to lítá i v takových západákovech, jako je Blízký východ a za 20 let to bude běžně létat pro afričany.

Kdyby Airbus dělal nyní letadlo s uvažovanými parametry, v klidu se vejde do 2-3 miliard a to vč. stavby 2-3 kusů.

Navíc nemusíme to komplikovat. Mrija byla od počátku koncipována i jako nosič MAKS (proto ty směrovky). Celý skelet letadla je velice pevný a jeho největší slabinou jsou slabší motory. Dneska jsou k dispozici větší motory, například Trent 977/B. Se 6ti těmito kousky by nosnost a zejména letové parametry doznaly značného zlepšení při jen minimální investici (do miliardy včetně jednoho nového stroje).

U supersonika by náklady byly samozřejmě o řád vyšší. Ale 100mld jsi těžce přehnal. Stejně jako u proudového letadla, zkušenosti s obrovskými supersoniky jsou. Obnovený Tu-160 by neměl stát více než 300mil. USD a jeho design lze opravdu snadno škálovat. Tedy při využití technologií supersonických transportních letadel a bombardérů by se takový program vešel do 10 miliard USD. Faktem zůstává, že je to na hraně dostupných materiálů a tak by takový letoun nemusel být realizovatelný vůbec (na rozdíl od proudového titána se startovní hmotností kolem 1000tun) a bylo by jedno, jestli by do toho někdo nalil miliad 10 nebo 100.

Edit:
Jsi mě předběhl a navíc koukám, že ty uvádíš USD a to je při kursu opravdu ku 15mld. Takže tam je shoda. [Upraveno 04.9.2012 cernakus]
Edit2:
Teď jsem si jen tak mentálně hrál a zjistil zajímavou věc. Centaur by se možná vešel do pumovnice Tu-160 (odvozuji to z toho, že se tam vejdou 2 Koaly, což dává rozměry cca 12x4 metry). Uvážíme-li, že Tu-160 by byl schopen s minimálním množstvím paliva dosáhnout cca 800m/s a výšky cca 20km (Tu-160ce se sice uvádí jen 15km, ale domnívám se, s ohledem na schopnost Tu-144LL s NK-321 létat ve 20km, že se jedná o úmyslně podceněný údaj), můžeme Centauru odečíst dobrých 1500m/s z potřebných cca 9000m/s deltaV. Pak mně vychází, že by centaur na LEO dostrkal 2-3 tuny. Není to sice žádný zázrak, protože ULA si Centaura šmakuje na 20-30 mil. USD, ale stále to je 10000USD/kg a cca o polovinu méně, než když mu první stupeň dělá Atlas V. Samotný let Tu-160 by neměl stát více než 100000USD, takže je zanedbatelný :-) Kdyby USA stáhla cenu Centaura na rozumnou mez (osobně si myslím, že i 10mil. USD je moc), pak by v podstatě existovala velmi levná varianta MAKSe. [Upraveno 04.9.2012 cernakus]

citace:

---

Není to sice žádný zázrak, protože ULA si Centaura šmakuje na 20-30 mil. USD,

---

citace:

---

Kdyby Airbus dělal nyní letadlo s uvažovanými parametry, v klidu se vejde do 2-3 miliard a to vč. stavby 2-3 kusů.

---

Náklad nad/pod letounovým nosičem: Vsadím boty, že každý takový životaschopný systém ponese náklad POD trupem. Takže Herakles 1000, Stratolaunch, apod. Pegasus tak už roky lítá.

Pumovnice Tu-160 má šířku 2 m a délku 11 m (dvě oddělené pumovnice), tam se Centaur nevejde.
Náklad bude muset být pod trupem - bezpečnostní opatření - odhoz v případě potíží.
Experimentál pro jednoúčelový provoz by se do 2-3 miliard vešel, jenže i tak to dává pro prvních 100 startů 20-30 mega na start bez provozních a startovních nákladů a bez samotné rakety!!
STS počítal s 50 starty v době, kdy měl být malý. U finálního STS se počítalo s 20-30 starty ročně (při 5 kusech bylo 20 startů reálných).

len... pegasus je malicky... to je 23 t raketa s nosnostou 400-450 kg na leo... a navyse... cenu dole netaha a najlacnejsi nebude...

citace:

---

Pumovnice Tu-160 má šířku 2 m a délku 11 m (dvě oddělené pumovnice), tam se Centaur nevejde.
Náklad bude muset být pod trupem - bezpečnostní opatření - odhoz v případě potíží.
Experimentál pro jednoúčelový provoz by se do 2-3 miliard vešel, jenže i tak to dává pro prvních 100 startů 20-30 mega na start bez provozních a startovních nákladů a bez samotné rakety!!
STS počítal s 50 starty v době, kdy měl být malý. U finálního STS se počítalo s 20-30 starty ročně (při 5 kusech bylo 20 startů reálných).

---

Bombovnice s rozmermi približne ~2x11,3 metra (podľa výkresu) sú radené za sebou, nie vedľa seba, prepázka medzi nimi je široká ~2 metre. Odstránenie priečky medzi bombovnicami nemusí byť jednoduchá záležitosť, ak plní nejakú funkciu v štruktúre draku (a plní je celkom určite, v jej mieste je uchytená jedna z odpier hlavného podvozku.

Čo sa týka AS-X-19 Koala, Ch-90 Meteorit-A, 3M25 - pod týmito označeniami vystupujú najmenej dve rôzne riadené strely
- strela predstavená na MAKS 1995. Býva označená aj "GELA", BL-10, Grom - je typická polkruhovým vstupom, regulačným polkuželom pod ploským "nosom", a zavalitým trupom, je známa z fotografie na manipulačnom prepravníku, má/mala najmenej dve verzie - s prednými kormidlami a bez nich. Nejaký čas bola ponúkaná aj ako hypersonické lietajúce laboratórium.
- strela predstavená na MAKS 2007 - býva označovaná ako 3M25 pre pozemné vojská / P-750 pre námorníctvo / Ch-80 Meteorit pre letectvo - verzie sa v detailoch líšia. Podstatný udaj je dĺžka 12,8metra u leteckej verzie, to viacmenej vylučuje, aby sa dal podvesiť na Tu-160 do bombovnice. Tu-95MA používaný pri testoch nosil túto strelu na krídlovom závesníku.
- ďalšie podobné riadené strely sú známe z fotografií a nákresov, ale môžu to byť vývojové varianty vyššie uvedených striel, alebo rôzne špekulácie

Nenašiel som žiadnu snímku, ktorá by dokazovala reálne odpálenie alebo aspoň podvesenie týchto striel na Tu-160.
[Upraveno 05.9.2012 Alchymista]

Quote: …běžné proudové letadlo ubere z potřebných DeltaV maximálně 1000m/s (urychlení na 340m/s+největší gravitační ztráty+největší atmosférické ztráty).
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To je právě stále ten opakující se problém, že Delta V u raket se nedá porovnávat lineárně, neboť funkce rakety je dána Ciolkovského rovnicí, která má exponenciální průběh. Jestliže celkové dv rakety pro LEO (včetně všech ztrát je řekněme 10.000m/s, pak zdánlivě 1000 m/s je jen 10%.

Když však spočteme z Ciolkovského rovnice potřebnou hmotu paliva (+ ekvivalentní podíl suché hmoty) aby první stupeň rakety dostal do těch cca 12 km a dosáhl „charakteristickou rychlost“ 1000 m/s zahrnující skutečnou rychlost 330 m/s, gravitační a aerodynamické ztráty, pak nám vyjde, že např. pro hmotu druhého stupně a nákladu 200.000 kg musíme mít počáteční hmotu 1,33 x větší, to je 266.000 kg (počítán LOX/RP stupeň, Isp= 3500 Nm/s)

Tedy ten podzvukový vzdušný start nám ušetří 33% hmoty rakety a je to za zlomek nákladů a s možností i tisícinásobného restartu. V tom případě LOX/LH2 stupeň, nebo ještě lépe s třípalivovým motorem se dostane na LEO jako SSTO.

Již jsem tady uváděl asi 2x. že plánovaný MAKS s jedním motorem (dvoukomorový) měl vynést na LEO téměř stejný náklad jako Delta 4 Heavy , která má v prvém stupni 3 motory a 3 obrovské nádrže. Myslím, že ten obří vzdušný nosič odvozený od Aerbus 380 nebo Mria by se velmi rychle zaplatil

citace:

---

Tedy ten podzvukový vzdušný start nám ušetří 33% hmoty rakety a je to za zlomek nákladů a s možností i tisícinásobného restartu. V tom případě LOX/LH2 stupeň, nebo ještě lépe s třípalivovým motorem se dostane na LEO jako SSTO.

---

myslim ze realizovatelnost konstrukcie typu MAKS je preukazana uz len faktom, ze sa nieco take realne vyvijalo, kedze kancelarie co postavili sojuz, energiju a buran nieco take zjavne vedia spocitat

druha otazka su realne naklady na prevadzku. MAKS sice nepouzival tie nestastne TPH boostre, ale sedel na nadrzi takisto ako shuttle, takze mohol byt tiez bombardovany ladom, co prinasa problemy s TPS. Takisto si tazko predstavit zachranu posadky z takeho niecoho (podobne ako STS), takze poziadavky bezpecnosti by museli byt extremne vysoke (LAS umoznuje prijat urcitu mieru rizika) a nakoniec by zrejme aj tak katastrofe nezabranili (aka STS)

pokus o návrh leteckého nosiča odvodeného od A380
Dĺžka ~80 metrov, rozpätie ~ 85-90 metrov, 6x Trent 980 (6x360kN max), užitočný náklad ~ 200ton

http://www.imagebam.com/image/5eabc6209282207

preco sa s prepacenim trtosime s A380, ked mame Mriju a vyvija sa Stratolaunch?

citace:

---

preco sa s prepacenim trtosime s A380, ked mame Mriju a vyvija sa Stratolaunch?

---

citace:

---

citace:

---

preco sa s prepacenim trtosime s A380, ked mame Mriju a vyvija sa Stratolaunch?

---

Mnóó...
Mrija je zatiaľ jedna jediná a ďalšia už asi nikdy nebude.
Stratolaunch zatiaľ nie je, a je tak úzko špecializovaný, že na normálnom letisku prakticky nepristane a potrebuje mimoriadne široké dráhy (vzdialenosť osí trupov je okolo 45 metrov).

---

Narazil jsem na to, že jedna z verzí označovaná tak jako Eněrgia II - Uragán je koncipována tak, že druhý stupeň přistává jako letadlo.
Zde tato verze není uvedena:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/rusko/energia/index.htm
A také nikde nejsou k tomu podrobnější informace (spíše vypadá že je to jedna informace ze které všichni slepě čerpají) nikde nejsou aspoň nějaké nákresy a obrázky (napadá mne jedině toto - http://www.buran.ru/htm/raks.htm ), takže kdo má více informací jestli je to pravda nebo ne, tak ať to prosím uvede (druhý stupeň by musel mít aspoň nějaké vysouvací křídla, což si neumím moc představit, natož komplikovanost přistávacího manévru).
Uragan je také veden jako projekt kosmického obranného bombardéru (tam také vystupuje projekt Spiral aj.), ale ve vojenské technice se moc neorientuji, tak nevím.

Také by bylo vhodné vzpomenout tuto koncepci (o které se v předchozích příspěvcích v podstatě hovoří):
http://www.buran.ru/htm/maxmain.htm

Dovolil bych si upozornit - O obnovení programu Eněrgia se hovoří cca od roku 2000, cena za obnovení se údajně pohybuje kolem 10 miliard dolarů, což je v podstatě jeden roční schodek rozpočtu našeho státečku.

Nově to vypadá na další spekulace o cestě Rusů na Měsíc.
http://ria.ru/science/20120820/727297619.html

Quote: Nově to vypadá na další spekulace o cestě Rusů na Měsíc.
http://ria.ru/science/20120820/727297619.html
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
I zde se opakuje rozpor, na který jsem upozornil: Raketa s danou nosností na LEO (min. 20 tun) , GTO a GO nemůže vynést PPTS na dráhu k Měsíci. Jsou tedy 2 možnosti:

1/ Raketa vynese PPTS jen na nízký LEO, kde se setká EDS vyneseným jinou raketou, ale ta by musela mít nosnost na LEO téměř 60 tun, aby EDS vynesl k Měsíci 20 tunovou kosmickou loď (Lopatou citovanou na jiném místě). Taková raketa v zadání tendru není, ani neexistuje. Ještě je teoretická možnost, že by EDS býl na LEO smontován ze 3 letů navrhované rakety, což by bylo opravdu komplikované.

2/ Zadání minimálně 20 tun na LEO je volné (a možná mlžící) a je možno přihlásit i raketu s nosností 70 tun , ale ta by těžko mohla vycházet z Angary, možná z RUS M, ale nejspíše ze Zenitu.

citace:

---

Narazil jsem na to, že jedna z verzí označovaná tak jako Eněrgia II - Uragán je koncipována tak, že druhý stupeň přistává jako letadlo.

---

citace:

---

citace:

---

Narazil jsem na to, že jedna z verzí označovaná tak jako Eněrgia II - Uragán je koncipována tak, že druhý stupeň přistává jako letadlo.

---

ano, plan existoval
http://www.k26.com/buran/Info/Energia_HLV/energia_fly_back_booster.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Energia_ii#Energia_II_.28Uragan.29

edit:
a nejake info urcite bude aj na astronautix
[Edited on 07.9.2012 Agamemnon]

---

uragan je iny nazov pre nosic energia 2, ktory je na tom linku - napr. na boosteroch je vidiet na tych obrazkoch kridla, pomocou ktorych tie boostre mali pristavat... ap.

Díky, za odkazy, nějak jsem to nedokázal najít ani na buran.ru, tak Agamemnon, máš velmi dobrý přehled v této problematice.

Nemohu si pomoci, já pořád vidím na druhé straně volné místo např. pro raketoplán.


Ohledně k tomu, jak k Měsíci, tak s Eněrgií to bylo počítáno takto ve dvou možných scénářích:



Podle toho, co tam také píší, tak měli po startu Buranu připraveny čtyři rakety Energia a čekali jen na náklad...
Pak to šlo všechno do kopru... Nepochopitelné, vždyť mohli tehdy provést jen oblet Měsíce a stálo by je to méně, než jejich likvidace...

citace:

---

uragan je iny nazov pre nosic energia 2, ktory je na tom linku - napr. na boosteroch je vidiet na tych obrazkoch kridla, pomocou ktorych tie boostre mali pristavat... ap.

---

citace:

---

Len kvôli...

---

citace:

---

Agamemnon, ešte raz si pozri link

http://www.buran.ru/htm/raks.htm

úplne dolu je úplne iný raketoplán ako Buran alebo to čo vyzerá ako Energija II. A podľa popisu má zabudovaný druhý stupeň v sebe.

---

Tak už jsem přišel na to, proč je v tom takový zmatek. SSSR asi v rámci utajení pojmenoval dva různé projekty stejně. Jak vidno, účinné i po dvaceti letech i s odtajněnými informacemi.
Toto je také Uragan:

http://www.buran.ru/images/jpg/ura_110.jpg
(prosím adminy, zmenšete to, já v tagu nemohu)

A tady je vidět, že doopravdy mohla být v čelní hlavici umístěná variantně družice. Ono odklopení není zase tak náročné a tepelná ochrana i s mezerou je dostatečná.
Kromě toho předpokládám, že jako hlavní konstrukční materiál je titan a ne hliníková slitina jako u US raketoplánů.



Teď mne spíše zajímá, jak vidíte - podle nákresů letu - dosáhnutí Měsíce pomocí programu Eněrgia.
Ono je tam uvedeno, že Měsíc měl sloužit jako zdroj paliva 3He pro jaderný pohon na Mars a pro energetické zásobení Země.


Mod: Velký obrázek nahrazen odkazem. Prosím dodržujte doporučení pro formát příspěvků, popsaná v pravidlech diskuse:
- Vkládejte obrázky pokud možno do 100 kB a jen přiměřené obrazové velikosti. Pokud je to možné, vložte pouze malý náhled a k němu odkaz na obrázek v plném rozlišení.
- Pokud je k dispozici (na webu) pouze velký formát obrázku, nevkládejte ho přímo do příspěvku, dejte na něj pouze odkaz.

https://falsesteps.wordpress.com/2012/10/06/mtkvp-glushkos-opening-gambit/

citace:

---

https://falsesteps.wordpress.com/2012/10/06/mtkvp-glushkos-opening-gambit/

---

ano, ale tak ako som nezalozil temu pre lks pred nejakym casom, tak som sa rozhodol toto dat sem, kedze som vlastnu temu nenasiel pre to...

toto tu je?
robia na 3d modeli buranu, ak som to správne pochopil... majú tam fajn obrázky:
http://www.buran.ru/htm/news.htm [Edited on 27.10.2012 Agamemnon]

v dnešný deň, r. 1988, letel buran svoj jediný let...

to mi nikto nemohol povedať, že speyer je hneď vedľa heidelbergu?!
posledne, keď som tam bol, tak som mal voľnú sobotu a nevedel som, čo s ňou nabudúce

citace:

---

to mi nikto nemohol povedať, že speyer je hneď vedľa heidelbergu?!
posledne, keď som tam bol, tak som mal voľnú sobotu a nevedel som, čo s ňou nabudúce

---

Berte to tak, že Sojuz byl limitován malým průměrem nosné rakety. Jeho velikost neodpovídá tříčlenné posádce. Tato skutečnost vynikne zejména v projetu Sojuz-Apollo. I když perspektiva se marně snažila velikost lodí "upravit" mrňavost Sojuzu je zarážející. Sojuz je jakýsi kosmický " pryskyřičník" a je skutečně ostuda, že Rusové/ Sověti za padesát let nedokázali postavit slušnou kosmickou loď třídy Apollo. Buran byl vojenský projekt a jakmile jeho vojenské využití ztratilo smysl / konec " studené" války/ zákonitě zanikl. Tím ovšem Rusové ušetřili, na rozdíl od tvrdohlavých amíků značné prostředky a obdivuji je v tom, že ihned rozpoznali nesmyslnost raketoplánů a to i když Energia mohla vynášet náklad bez balastu raketoplánu, tedy cenově přijatelně.

skafandre pre buran...
http://www.russianspaceweb.com/strizh.html

jedno buran video

Tragické príbehy pilotov, ktorí mali pilotovať Buran.

Chtěl jsem aktualizovat Wikipedii, ale...
Tušíte někdo, kde je teď exemplář "Bajkal"? "Ptička" zdá se stále sedí na Bajkonuru (co se vlastně stalo s troskami "Buranu"?), ale od Bajkalu se mi jako nejnovější info povedlo dohledat jedno foto, kde ho na letišti Ramenskoje/Žukovskij u Moskvy (kam ho dali pro MAKS2011) táhnou koncem loňska (EXIF fotky je srpen, ale autor píše listopad) "někam".
http://www.airplane-pictures.net/photo/339262/2-01-russian-space-agency-vkk-buran/

Víte někdo něco?

to Archimedes:

http://russianplanes.net/sern/2.01

edit: http://ottenki-serogo.livejournal.com/222347.html smutek [Upraveno 08.1.2014 novák]

edit: ještě třeba toto úplně dole, http://lori.ru/3645996

pro více se zeptej gůglu na "Изделие 2.01" -2011 [Upraveno 08.1.2014 novák]

Díky!
Pasivně azbuku ještě přeslabikuju, ale aktivně už google dotaz nevytvořím

citace:

---

Díky!
Pasivně azbuku ještě přeslabikuju, ale aktivně už google dotaz nevytvořím

---

az ma srdco boli, ked vidim taku paradu hrdzaviet na smetisku napada ma ci to nie je metafora na ruske kozmicke ambicie, dufam ze nie

citace:

---

naviac nemam rusku klavesnicu, preto pouzivam

---

citace:

---

Stačí najít patřičné heslo na české/anglické wiki, přeskočit na ruskou verzi a je ruských písmenek habaděj..

---

citace:

---

citace:

---

Stačí najít patřičné heslo na české/anglické wiki, přeskočit na ruskou verzi a je ruských písmenek habaděj..

---

Zmysel by to malo v pripade, ak by ruska verzia bola informacne bohatsia ako anglicka. Pri viacerych heslach, tykajucich sa sovietskeho vesmirneho programu to tak (kupodivu) nie je.
Priklad: Luna 9, 16.
To je skoda. Domnievam sa, ze rusky wikipedisti maju lepsi pristup k informaciam, nie vsetko je na nete.
Uzitocne ale byva, prezriet linky, na ktore sa ru. wikipedisti odkazuju.

---

citace:

---

Zmysel by to malo v pripade,

---

citace:

---

Wikipedisti z Ruska se chovají nejspíš podobně...

---

Sovětské sny o shuttle na prach.

http://aviationweek.com/blog/photos-soviet-shuttle-dreams-dust?NL=AW-05&Issue=AW-05_20140617_AW-05_632&YM_RID=%27email%27&YM_MID=%27mmid%27&sfvc4enews=42&cl=article_4

Opuštěná maketa Buranu















http://www.thisiscolossal.com/2015/09/buran-wooden-spaceship/

Tohle asi nemělo letět do vesmíru, že ne?
Silně mi to připomíná kult cargo, který se za druhé světové války rozbujel mezi divochy v Polynésii, napodobujícími slaměnými maketami americká letadla, radary atd. [Upraveno 09.1.2016 NovýJiřík]

citace:

---

Tohle asi nemělo letět do vesmíru, že ne?

---

Za pár let se budou bít do hlavy, že tento raritní kus nechali shnít místo toho, aby stál v muzeu. Totéž platí i o skutečných orbiterech, které se rozkládají v rozpadlém hangáru v Bajkonuru.

Tohle je jedna z veci ktera me na Rusku desi. Totalni neucta k vlastni praci.

To nemaji nejaky kosmoklub ktery by se o takove pamatky postaral kdyz uz na to stat kasle?
Je tam dost bohatych lidi aby nekdo z nich zaplatil zachranu aspon nekterych artefaktu. Vzdyt by si ten buran zaslouzil vlasni muzeum. [Upraveno 11.1.2016 Ohara]

Tak jeden je vystaven:

http://speyer.technik-museum.de/fr/spaceshuttle-buran

Ruský dobrodruh našel v kazašské poušti skutečný poklad. Zachovalé raketoplány ze sovětské éry
http://www.securitymagazin.cz/zpravy/dobrodruh-nasel-v-kazasske-pousti-poklad-zachovale-raketoplany-ze-sovetske-ery-1404056080.html
Este odkaz priamo na video:

A to je jako fakt ? opravdu ? to tam někde v poušti jsou 2ks raketoplánů ?
Pokud je to tak tak je to neuvěřitelné.

To mi připomíná jak USA agentura najednou otevřela garáž a měla tam 2-3ks hubble.

Taková škoda materiálu, práce, vědecké a technické práce.

Mno a toho co je ještě asi někde poschovávané ... :-)

R.

Ruský dobrodruh našel v kazašské poušti skutečný poklad. Zachovalé raketoplány ze sovětské éry
http://www.securitymagazin.cz/zpravy/dobrodruh-nasel-v-kazasske-pousti-poklad-zachovale-raketoplany-ze-sovetske-ery-1404056080.html

citace:

---

Ruský dobrodruh našel v kazašské poušti skutečný poklad. Zachovalé raketoplány ze sovětské éry
http://www.securitymagazin.cz/zpravy/dobrodruh-nasel-v-kazasske-pousti-poklad-zachovale-raketoplany-ze-sovetske-ery-1404056080.html

---

Treba si pozriet video, boli dvaja, jeden bol rus (alebo kazach), poznajuci pomery a druhy bol cudzinec (tiez rus zijuci v zahranici). Jasne je pocut ked sa schovavali pred hliadkujucim autom, tak jeden z nich povedal rusky 'masina' co znamena automobil, vozidlo....

je vylucene aby tam isel cudzinec len tak naskusy... tusim sa tam aj spomina ze ba tomto "projekte" pracoval niekolko mesiacov...

nevsimol som si ze odkaz je na skratenu verziu... tu je dlhsia

https://www.youtube.com/watch?time_continue=5&v=kJMjEbtjUoM [Editoval 09.5.2017 kamilfredo]

Na této stránce: http://eurodenik.cz/kaleidoskop/foto-rusky-fotograf-zachytil-snimky-opustenych-sovetskych-raketoplanu-v-kazasske-pousti
je článek s jiným, logičtějším, textem. Je tam uvedeno, že se po Bajkonuru pohyboval hlavně v noci aby nebyl odhalen.

Pro Romana pro jistotu dodávám, že to "tam někde v Kazašské poušti" je na kosmodromu Bajkonur. Jde o budovy, které jsou dokonce docela blízko klasické "Gagarinovské" rampy pro Sojuzy, ze které se startuje dodnes. Ti kluci šli takovou dálku pěšky jen proto, že tam byli načerno.

Odkaz na Google mapy s navštívenou oblastí na Bajkonuru .

Popis toho, kde jsou umístěny všechny vyrobené sovětské raketoplány (a jejich makety a vraky) je např. na stránce https://en.wikipedia.org/wiki/Buran_programme#Fleet_status_and_locations .

citace:

---

citace:

---

Ruský dobrodruh našel v kazašské poušti skutečný poklad. Zachovalé raketoplány ze sovětské éry
http://www.securitymagazin.cz/zpravy/dobrodruh-nasel-v-kazasske-pousti-poklad-zachovale-raketoplany-ze-sovetske-ery-1404056080.html

---

V závěru odkazovaného článku:
"Kaunas ke svému objevu řekl, že šel kazašskou pouští asi 24 mil"
Rus počítal v mílích??? Tak to mi úplně stačí. Příště někdo možná napíše, že objevil zachovalý hvězdolet, který se v roce 1908 maskoval jako Tunguzský meteorit.

---

Jen na okraj, Alexander Kaunas je skutečná osoba, ruský fotograf, který mimo jiné fotí také fotky z mrakodrapů, věží a podobně. Viz pravděpodobně jeho stránky: https://500px.com/balanskaunas .
Já bych mu tu cestu po Bajkonuru i věřil. To pouze novináři co o té cestě napsali, nebo spíš přepisovali článek (ten prvotní mohl být i pravdivý), to postupně zkomolili, asi to překládali pomocí translátoru.:) [Upraveno 09.5.2017 Patek]

Teď vážně, někdo si v hangárech na Bajkonuru zapomněl dva raketoplány a jednu Eněrgiji a přes dvacet let na to nikdo nepřišel? To jako fakt?
V tom videu na Youtubu je zajímavé, jak lezou dovnitř za svitu baterek, ale následně je celý interiér filmován za jasného denního světla. A další věc, na záběrech z toho hangáru je obdivuhodné, jak je tam po několika desetiletích perfektně čisto; nosné traverzy atd. vypadají, jako by je smontovali před několika týdny, kromě raketoplánů žádný prach (i když i ty raketoplány jsou vzhledem k okolnostem obdivuhodně čisté, asi měli v tam opuštěném hangáru hermeticky uzavřené všechny díry, že skrz ně zvenku z pouště nenavál písek a prach).
Lidi, neblbněte. Podobných "dokumentů" už jsme viděli mraky, co třeba slavná Záhada Blair Witch?

Mno, pak to tedy byla kombinace archivu exteriéru a realita interiéru někde v trenažéru ?

Asi by se někdo musel podívat na zdroje těch fotografiích.

Co si pamatuji tak se říkalo že žádné raketoplány už nemají, snad se na ně zřítila střecha pavilonu a další byl prodán.

ale jak jsme uvedl, historie nám říká že není možné věřit tomu co je oficiální, tzn. žádný raketoplán není! tedy krom těch co máme zamčené vedle v hangáru!!

Znovu opakuji, že ty raketoplány tam jsou a veřejně se to tom ví - viz https://en.wikipedia.org/wiki/Buran_programme#Fleet_status_and_locations . Nikdo je tam "nezapomněl", prostě je tam rusové nechali jako vraky (jeden exemplář raketoplánu v té navštívené budově byl původně také ve zřícené hale MIK, a byl sem převezen v roce 2002 [druhý raketoplán v MIKu byl pádem střechy zničen]). O těch raketoplánech neexistuje jen toto jedno video, ale i řada fotek (starších i novějších).

citace:

---

nerozumět metrické soustavě, kterou jinak používají snad i Křováci. Tolik k té "větší srozumitelnosti pro jejich čtenáře".

---

citace:

---

následně je celý interiér filmován za jasného denního světla.

---

Nemohu si pomoct, ale podobné záběry ( podobné video) s raketoplány bylo k vidění na netu někdy před 2 lety. Podobné záběry, podobný stav, podobný způsob ... Takže jde o to , jestli je to současná novinka, nebo teď publikovaná tehdejší novinka ...

nerozumět metrické soustavě, kterou jinak používají snad i Křováci. Tolik k té "větší srozumitelnosti pro jejich čtenáře".

No, soustava SI je založena na stejně vědeckém přístupu, jako staré jednotky. Z původních definic jako " desetimilióntá částa kvadrnatu zemského" se zdefinovala " vzdálenost mezi ryskami ..." a nmakonec se dospělo k definici násobku vlnové délky ( naprosto příšerné číslo), zrovna tak to bylo s kg -.
Už to, že základní jednotka má před sebou "kilo" je určitě velmi logické . A se sekundou to je podobně.- z původní logické představy jako s zlomku dne /roku se dospělo k dost složité definici.
Takže : čím se liší loket od metru a míle od kilometru ? Jedině námořní míle má naprosto přesnou definici, nezávisle na všech možných soustavách

Ano, ano.
Námořní míle má tak přesnou definici, že se ta britská lišila od americké o šest a půl centimetru... Sjednotit se je povedlo, až když se sjednotila na délce vycházející z přepočtu na metry
Do té doby prostě trpěla tím, že je ta naše Země vlastně docela nepravidelná a každý měřil jinde...

citace:

---

Ano, ano.
Námořní míle má tak přesnou definici, že se ta britská lišila od americké o šest a půl centimetru... Sjednotit se je povedlo, až když se sjednotila na délce vycházející z přepočtu na metry
Do té doby prostě trpěla tím, že je ta naše Země vlastně docela nepravidelná a každý měřil jinde...

---

Tak v těch SI jednotkách je podstatné to slůvko "soustava". Naproti tomu imperiální jednotky žádná soustava nejsou, nedají se navzájem nijak odvodit, nedají se škálovat, jejich převodní poměr je pokaždé jiný a už vůbec ne celočíselný.

citace:

---

Nemohu si pomoct, ale podobné záběry ( podobné video) s raketoplány bylo k vidění na netu někdy před 2 lety. Podobné záběry, podobný stav, podobný způsob ... Takže jde o to , jestli je to současná novinka, nebo teď publikovaná tehdejší novinka ...

---

citace:

---

někde v Kazašské poušti" je na kosmodromu Bajkonur.... blízko klasické "Gagarinovské" rampy pro Sojuzy, ze které se startuje dodnes. Ti kluci šli takovou dálku pěšky jen proto, že tam byli načerno

---

https://twitter.com/adagamov/status/1397490806987100162

citace 28.5.2021 - 23:21 - MiraH:

---

podle této zprávy: https://t.me/rian_ru/99313 je raketoplán už "očištěný/přemalovaný.

---

citace 29.5.2021 - 10:39 - yamato:

---

citace 28.5.2021 - 23:21 - MiraH:

---

podle této zprávy: https://t.me/rian_ru/99313 je raketoplán už "očištěný/přemalovaný.

---

Zvlastne ze vedia expresne ocistit grafiti, ale najst Buranu nejake dostojne miesto nevedia

---

citace 29.5.2021 - 15:47 - NovýJiřík:

---

citace 29.5.2021 - 10:39 - yamato:

---

citace 28.5.2021 - 23:21 - MiraH:

---

podle této zprávy: https://t.me/rian_ru/99313 je raketoplán už "očištěný/přemalovaný.

---

Zvlastne ze vedia expresne ocistit grafiti, ale najst Buranu nejake dostojne miesto nevedia

---

Pravda.
Copak např. v Moskvě nemají Muzeum kosmonautiky?
Argumenty typu, že se tam Buran nevejde, neberu. Vzhledem k tomu, kolik peněz stál a jak památný technický artefakt představuje, by si minimálně montovanou hangárovou přístavbu určitě zasloužil. Ale možná se to za velké peníze začne řešit teprve tehdy, až v nevyhovujících podmínkách prorezne a začne se rozpadat. Takový přístup je ostatně zvykem leckde po světě. [upraveno 29.5.2021 15:53]

---

Zdroj obrázků: (Credit: Ralph Mirebs) https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/opustene-raketoplany.html

Na levém obrázku je raketoplán Burja s výrobním číslem 1.02 a na druhém obrázku je maketa s číslem 0.04. Více snímků je v odkaze.

Podle tohoto článku: https://www.nasaspaceflight.com/2021/05/buran-space-history/ pomalovaný raketoplán je exemplář s výrobním číslem 1.02 s názvem Burja a je majetkem soukromé kazašské firmy. Takže není možné, aby jej Rusové jen tak převezli do muzea. Nicméně se bude jednat o případném odkoupení a převezení hardwaru z programu Eněrgija/Buran do nějakého muzea.

Raketoplán Burja měl být druhý exemplář, který by se vydal do kosmu a v roce 1991 měl automaticky přiletět a spojit se s kosmickou stanicí MIR. Nicméně v roce 1990 byl kosmický projekt pozastavený a v roce 1993 zrušený. Raketoplán Burja byl v té době dokončený z 95%.

Raketoplán Buran, výrobního čísla 1.01, který jako jediný téměř dokončený stroj provedl první a zároveň poslední let v automatickém režimu v roce 1988, byl zničený v roce 2002 kdy se na něj zřítila střecha hangáru budovy MIK č. 112 na Bajkonuru, kde byl uložený. Při opravných pracích na střeše budovy došlo k jejímu přetížení a následnému zřícení, kdy byl raketoplán Buran spolu s maketou nosné rakety Eněrgija zničený a při neštěstí zemřelo 8 lidí.

https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/opustene-raketoplany.html [upraveno 29.5.2021 17:58]

citace 29.5.2021 - 17:28 - MiraH:

---

Zdroj obrázků: (Credit: Ralph Mirebs) https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/opustene-raketoplany.html

Na levém obrázku je raketoplán Burja s výrobním číslem 1.02 a na druhém obrázku je maketa s číslem 0.04. Více snímků je v odkaze.

Podle tohoto článku: https://www.nasaspaceflight.com/2021/05/buran-space-history/ pomalovaný raketoplán je exemplář s výrobním číslem 1.02 s názvem Burja a je majetkem soukromé kazašské firmy. Takže není možné, aby jej Rusové jen tak převezli do muzea. Nicméně se bude jednat o případném odkoupení a převezení hardwaru z programu Eněrgija/Buran do nějakého muzea.

Raketoplán Burja měl být druhý exemplář, který by se vydal do kosmu a v roce 1991 měl automaticky přiletět a spojit se s kosmickou stanicí MIR. Nicméně v roce 1990 byl kosmický projekt pozastavený a v roce 1993 zrušený. Raketoplán Burja byl v té době dokončený z 95%.

Raketoplán Buran, výrobního čísla 1.01, který jako jediný téměř dokončený stroj provedl první a zároveň poslední let v automatickém režimu v roce 1988, byl zničený v roce 2002 kdy se na něj zřítila střecha hangáru budovy MIK č. 112 na Bajkonuru, kde byl uložený. Při opravných pracích na střeše budovy došlo k jejímu přetížení a následnému zřícení, kdy byl raketoplán Buran spolu s maketou nosné rakety Eněrgija zničený a při neštěstí zemřelo 8 lidí.

https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/opustene-raketoplany.html [upraveno 29.5.2021 17:58]

---

Nezapomínat na exemplář pro lety v atmosféře, celkem nedaleko, stojí za vidění:
https://speyer.technik-museum.de/en/spaceshuttle-buran
a pro fajnšmekry...
https://speyer.technik-museum.de/en/bor-5

Když si to shrnu, prodali je Kazachům, Rogozin sice říká, že je chce odkoupit, opravit a vystavit, ale reálně na to nebude plýtvat penězi a nic se nezmění, po pár jednáních to vyšumí na tom, že se nedohodnou na ceně. Nějaký model v muzeu už mají, Buran je pro Rusko spíš symbol vyhozených peněz, tak co.

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1435988982081507331

citace 9.9.2021 - 17:45 - Václavík Michal:

---

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1435988982081507331

---

máš dobrá postreh - skutočne sú tam dva exempláre
Jeden je 1.02 "Burja", druhý je 0.15 "OK-MT"
https://www.nationalgeographic.com/science/article/160412-soviet-union-space-shuttle-buran-cosmonaut-day-gagarin

Po kazachstanskej privatizácii alebo po "privatizácii po kazašsky*" sa zaujímavým spôsobom dostali z vlastníctva kazašskej štátnej spoločnosti do súkromného vlastníctva "úspešného kazašského podnikateľa" Daurena Musy. Momentálne sa Kazachstan s podnikateľom súdi v množstve prípadov okolo majetku na Bajkonure a v celom Kazachstane a dve z troch zmlúv, ktoré zakladajú vlastníctvo Buranov už boli súdne vyhlásené za nezákonné.
rusky napr. https://rusnext.ru/news/1631207335248636

*privatizácii po kazašsky - skoro to isté ako privatizácii po slovensky.
Len miesto pištolí sa používali kalachy a RPG-7 a miesto ručných granátov protitankové míny a nálože až pár desiatok kilogramov... Kazašský privatizéri nemali problém odpáliť na sídlisku celý "panelák".
[upraveno 10.9.2021 00:21]

Vypadá to, že si to sprejování i natočili.

https://twitter.com/vincenzobarri71/status/1445791836388433920

BURAN OD POČÁTKU DO KONCE

V nejbližší budoucnosti se tam asi nikdo nepodívá, ale tak pro úplnost...

https://virtualbrest.ru/news101853.php

Zajímavý odkaz na twt k historii Buranu.
Hodně fotek.
https://twitter.com/11K25_Energia?t=eftALb3Zr0Xah-HXIRblBQ&s=09
https://twitter.com/11K25_Energia/status/1632064844202377217