https://en.wikipedia.org/wiki/Rocket_Lab In April 2015, the company announced the details of the Electron's Rutherford engines. This engine uses pumps that are uniquely powered by battery-powered electric motors rather than a gas generator, expander, or preburner.[19] The engine is also fabricated largely by 3D printing, via electron beam melting,[20] whereby layers of metal powder are melted in a high vacuum by an electron beam rather than a laser.
Tady bych si dovolil amatérský komentář: pohon čerpadel elektřinou zní jako inženýrský bastl jen do chvíle, než si uvědomíme, kolik problémů měly rakety historicky s turbočerpadly (viz relativně nedávná exploze Antaresu, ale stejně tak i exploze všeho možného dalšího ruského nebo snaha Xcor nahradit turbočerpadla pístovými pumpami...). Pokud budou elektrická čerpadla poháněna např. hliníkovými bateriemi (u jednorázově použitého stupně nevadí, že to nejsou vícenásobně použitelné akumulátory!!), tak se energetická hustota bude blížit té u uhlovodíkových paliv (a to zvláště při přihlédnutí k nízké účinnosti tepelných strojů, která je horší, než u elektromotorů).
Výsledné snížení konstrukční složitosti ale může taky hrát dost podstatnou roli - mj. jiné v tom motoru nebude nic hořet nikde jinde než ve spalovací komoře, čímž se to přiblíží motorům s natlakovanými nádržemi (které jsou daleko jednodušší a spolehlivější, než motory s turbočerpadly)
(a samozřejmě mi zaujala i zmínka o tom, že to bude 3D tištěné - to je totiž další paralelní cesta k snížení nákladů, alternativní k té vícenásobné použitelnosti - protože pak nezahazujeme s každou raketou drahou lidskou práci...) [Upraveno 13.11.2015 xChaos]
martinjediny - 13/11/2015 - 14:48
citace:...hliníkovými bateriemi (u jednorázově použitého stupně nevadí, že to nejsou vícenásobně použitelné akumulátory!!), tak se energetická hustota bude blížit té u uhlovodíkových paliv ...
mas nejaky odkaz na tu zazracnu bateriu?
1/ co som nasiel, bolo 10x slabsie...
2/ palivo sa pocas letu mina a nosic odlahcuje...
xChaos - 16/11/2015 - 16:16
citace:2/ palivo sa pocas letu mina a nosic odlahcuje...
to je dobrý argument.. ale turbočerpadlo má dvě části - část turbíny, kterou něčím poháníš (buď spalinami z plynového generátoru, nebo u motoru s uzavřenými cyklem tuším přímo spalinami, které pak ženeš dál do spalovací komory) a pak samotné čerpadlo.
co když ti pro takhle malou raketu vyjde, že ta baterie nakonec váží míň, než turbína o potřebné životnosti? a hlavně, nechat nějaký elektromotor točit se naplno 3 minuty... to přeci jen nějaká baterie vydrží...
(nevím, jaký typ jednorázové baterie použijí, ale hliníková jednorázová baterie se prý může dostat až na 2 kWh/kg, tzn. 8x víc než dnes masivněji dostupné lithiové akumulátory... používá se to běžně vpro vojenské aplikace - často jednorázové - takže není divu, že to někoho napadlo u jednorázově použitelného nosiče..). každopádně turbočerpadla fakt jsou kritická součást raketových motorů a elektromotor o stejné spolehlivosti tě nejspíš vyjde nejen lehčí, ale i nesrovnatleně levnější... (už proto, že elektromotory nejsou "rocket science"...)
aby bylo jasné: já jsem eco-friendly a taky bych intuitivně dal přednost něčemu (téměř) neomezeně vícenásobně použitelnému (nebo aspoň několikanásobně). ale fakt je, že trh často nekompromistně tlačí směrem k produktům, které se jednorázově spotřebují (to je asi jako hliníkové plechovky na nápoje vs. skleněné vratné láhvce, včetně nákladů na jejich převoz...) [Upraveno 16.11.2015 xChaos]
kopapaka - 16/11/2015 - 18:36
A ještě lepší isp než motor s uzavřeným cyklem... Při tom je možné obejít všechny složitosti takového motoru.
Tak nějak mám pocit, že rak. motor s el. čerpadlem by se hodil minimálně pro poslední stupeň rakety. Navíc by pro další zážehy šlo použít akumulátory a tím snížit hmotnost. Pokud by byl čas a panely na dobíjení...
martinjediny - 16/11/2015 - 21:24
2kWh/kg... tak to uz je supa... to mas 7,2MJ/kg oproti cca 10MJ/kg LOX/RP
i v kontextu znovupoužitelnosti to není tak od věci
elektromotor s čerpadlem je mechanicky jistě jednodušší (motor je o dvou ložiscích, nic víc se nedotýká), než spalovací turbočerpadlo, celé by to bylo o výměně baterií a po určité době generálkování/výměně motoru a čerpadla, jenom ty otáčky asi budou dost divoké
nepřijde mi to jako blbost
martinjediny - 18/11/2015 - 00:28
citace:i v kontextu znovupoužitelnosti to není tak od věci
elektromotor s čerpadlem je mechanicky jistě jednodušší (motor je o dvou ložiscích, nic víc se nedotýká), než spalovací turbočerpadlo, celé by to bylo o výměně baterií a po určité době generálkování/výměně motoru a čerpadla, jenom ty otáčky asi budou dost divoké
nepřijde mi to jako blbost
AD turbocerpadlo
ucinnost je zavisla rychlosti lopatiek, teda i priemeru, plus potrebujes konstrukcne detaily, takze male turbocepadla su "tazke a nizkoucinne"... (Jak na turbine, tak na cepradle.)
preto pre mikro riesenia rakiet maju zmysel piestove riesenia, alebo az "zufale" tlakove nadrze.
...alebo "baterie".
AD "Baterie"
ok jednorazovy palivovy clanok moze byt porovnatelny s palivovym cyklom, ba priam sa to az ziada aby bol.
vkazdom pripade dik za odkazy
Rocket Lab’s competitive advantage is their rocket itself which is 91% cheaper to launch than current methods. Designed from an all-carbon composite, their Electron rocket has a dry mass equal to less than a Mini Cooper.
...
Printed from titanium alloys, these components take around three days to build using an electron beam melting 3D printer. Using high performance Lithium Polymer batteries to drive its turbo-pumps, these engines can deploy a satellite to a commercial orbit using less fuel than a flight from San Francisco to Los Angeles.
Mimochodem, překvapuje mi, že tah prvního stupně je u toho cca polovina tahu Falconu 9 :-) Z toho ale současně vyplývá, že cestu vpřed představují fakt spíš ty obří nosiče, které nebudou létat tak často. Ale když tohle je tak sympaticky hračkové :-)
Mno, takže jsou to skutečně zmenšený SpaceX se vším všudy: If the Electron test program is successful, Rocket Lab plans to start commercial launches in early 2017. Beck said the company is planning one launch a month through 2018, with most of those launches already sold. That includes a launch NASA awarded to Rocket Lab in October 2015 under its Venture Class Launch Services program, which Beck said is currently scheduled for July 2017.
spacexfil - 21/4/2016 - 00:00
Na ich stranke http://book.rocketlabusa.com/ maju priblizne terminy startov, naratal som 27 startov do polovice 2019, ale nie vsetky su plne obsadene, uvidime akym koeficientom sa to bude posuvat, novozelandania si zrejme veria
martinjediny - 21/4/2016 - 08:22
citace:Na ich stranke http://book.rocketlabusa.com/ maju priblizne terminy startov, naratal som 27 startov do polovice 2019, ale nie vsetky su plne obsadene, uvidime akym koeficientom sa to bude posuvat, novozelandania si zrejme veria
projekt je 100% realizovatelny,
obsadenost nie je potrebna uplna
ceny nastavili nie na naklady, ale na to, co je kto ochotny zaplatit, takze su v pohode aj pri dvoch startoch rocne.
na zaciatok im staci aj menej, lebo maju sponzora. jednoducho mas peniaze, mas raketu. mas vela penazi, mas velku raketu.
skor si myslim, ze aj velke firmy sa pustia aj do malych projektov, az sa trh rozbehne.
Ervé - 21/4/2016 - 11:45
Velká cena za kilo, levnější je přívažek k větší raketě, omezeně využitelná je, uvidíme.
martinjediny - 21/4/2016 - 12:56
citace:Velká cena za kilo, levnější je přívažek k větší raketě, omezeně využitelná je, uvidíme.
yamato - 21/4/2016 - 14:27
trh s malymi raketami sa pokusal o rozbeh uz viackrat (pegasus, F1...), ale nikdy z toho nebolo ziadne terno.
Ono ta cena za kilo vychadza pri velkych raketach vzdy lepsie, takze posielat male druzice ako sekundarny naklad je vzdy lacnejsie (a tak sa nakoniec trh aj utriasol)
Kazdopadne technologicky je to zaujimave, len by to chcelo vacsi nosic.
martinjediny - 21/4/2016 - 22:20
mala raketa je vzdy drahsia ako velka. preto nenosime melony z grecka feliciou, ale kamionom.
bola by hlupost hladat benefit malej rakety v cene za kg, akvsak neratame poistne
uplne ina je otazka
-volby vlastnej drahy,
-startu, kedy sa mi zachce
-absolutne ziadne restrikcie
-akceptacia necertifikovaneho a nepoisteneho nakladu
- bezkonkurencna cena vzhladom na akceptaciu necertifikovaneho a nepoisteneho nakladu.
potom cena za kg vychadza na 30k-50k/kg a to je v ramci cubesatov bezkonkurencne.
- moznost testovat akykolvek experiment
pre nas je havaria rakety z dovodu nakladu akceptovatelny stav.
toto pegasus nedokazal a falcon dtto. (preto sme navrhli raketu na 30kg.)
z vyssie uvedenych dovodov sa mi zda ELECTRON stale privelky, ale uvedenej idei sa blizi najviac.
xChaos - 21/4/2016 - 22:32
citace:Ono ta cena za kilo vychadza pri velkych raketach vzdy lepsie
No, oni třeba konstatovali, že když se o sklonu dráhy nerozhoduje stylem "poletíme tam, kam nás společně poletí nejvíc - tzn. sun-synchroní polární, hotovo", tak si zájemci vybírají různé dráhy.
Já sám nevím. 3D tisk čehokoliv mi velmi zajímá (jsem přeci jen člověk od počítačů) a v kosmonautice pak zvláště (protože je to jasná podmínka budoucí skutečné kolonizace kosmu - nebude možné s sebou vláčet otroky - či soudruhy - soustružníky a slévače, pochopitelně).
Okopírování konceptu 9+1 identický motor ve dvou stupních pak taky něco naznačuje - že by právě tohle byl ten správný vzorec, jak vyvinout jen jediný typ motoru a postavit z něj efektivní raketu?
Kromě toho instinktivně fandím malým firmám (jsem sám podnikatel, i když dnes spíše už jen bývalý - nedělám teď nic vysloveně "sám za sebe" a ničemu už doopravdy nešéfuju) - SpaceX je "garážový obr", velký kapitál co má za sebou megakorporace typu Virgin nebo Amazon (nebo taky Boeing, Lockheed-Martin, apod.) si pak samozřejmě může dovolit téměř cokoliv. Malá firma má v podstatě jen jednu šanci (i když samozřejmě.. nevím, jaký za nimi stojí kapitál). No prostě kdo by nechtěl vlastní malou raketku :-) (i když racionálně vzato se to jeví jako cesta do nikam)
U takhle malé rakety se logicky nabízí další možná zlepšení výkonu - mluví se o uspořádání "heavy", ale taky si dovedu představit start z letadla, balónu.. přeci jen je to malé a tak se s tím dá hrát.
Ty argumenty v debatách jsou vůbec zajímavé - s malými turbočerpadly u malých slabších motorů jsou prý problémy (v diskuzi citovali stupeň Briz, i když teda nevím, kolik problémů tamz působil zrovna motor...), proto se dnes nádrže menších horních stupňů spíše natlakovávají.
Elektrické čerpadlo mění pravidla hry (a mimochodem - u opravdu horního stupně pro opuštění ho mohou navíc pohánět stejné solární panely, které se po skončení činnosti čerpadla použijí normálně pro provoz sondy/satelitu... tzn. šlo by se obejít i bez baterií, nebo opět: startovat s nabitými bateriemi a po skončení činnosti stupně je použít pro provoz sondy...)
martinjediny - 21/4/2016 - 23:59
1/ koncept je jednoznacny... ides na 1:8, alebo co dokazes...
takze od konstrukcneho cisla sa ti odvinie pomer motorov.
takze SpX nie je ziaden zazrak, proste fyzika.
u malej rakety mozes viac riskovat, ale mas problem s miniaturizaciou. takze 1:8 je celkom v dobre.
az budes robit 1:12 a pojdes s jednym motorom, tak budes mat aj motory 1:12
samozrejme plati priblizne, takze z kopirovania by som ich nevyhnutne nepodozrieval.
2/ zlepsenie vykonu
- typom heavy je zaujimavy napad,... ale to uz prestavame byt konkurencne schopny voci velkym raketam. takze tadialto asi cesta nevedie.
(samozrejme, pokial nespomeniem akceptovatelnost straty nosica uz na rampe)
- zavesit pod lietadlo je nezmysel, lebo prakticky riesis plnu certifikaciu jak rakety, tak nakladu ala manrated... a si na pegasovi.
- balony som nikdy nepochopil... to je pre mna skor ulet, ako seriozny navrh. bud si v obrovskej konstrukcii nezmyselne velkej a zranitelnej, alebo v malej vyske s nezmyselne malym prinosom
3/mala raketa = problem s turbocerpadlom. male nemoze byt ucinne. fyzikalna neprekonatelna prekazka. elektrocerpadlo je taky kompromis medzi tlakovanim a mizernym turbocerpadlom.
to este tak piestove cerpadla...
male auta, male lietadla lietaju s piestovymi motormi, velke lietadla, tanky mozu aj s turbinou...
ale s tym nadsenim by som bol trochu opatrny... tie megawaty, co su potrebne a nizka ucinnost a vysoka hmotnost baterii, to nie je prave velka vyhra... na druhej strane ani tlakovanie nadrzi nie je prave velka vyhra. logika veli piestovy motor, piestove cerpadlo.
na druhej strane nepochybujem, ze im to vychadza
RiMr - 22/4/2016 - 11:24
"male auta, male lietadla lietaju s piestovymi motormi, velke lietadla, tanky mozu aj s turbinou..."
...tož jako modelář můžu říct, že turbína je dnes už v takovém stavu, že i v malé velikosti jde o velmi spolehlivý pohon a modely turbínami poháněné dosahují výkonů jinak nedosažitelných. Většímu rozšíření brání jen cena, hlučnost a vyjímečná odvaha řídit ze země něco co létá stovky kmh...
Čiže toto přirovnání poněkud kulhá.
RIMr a Tycka:
Martin nehovoril o nemoznosti ale o neucinnosti. Nehovoriac o tom ze male turbinky obycajne pracuju s nasobne vyssimi otackami (v rade 100k ot/s) cize bez reduktoru pre cerpadlo sa nezaobides co zas zvysuje komplexnost celeho riesenia.
RiMr - 22/4/2016 - 15:12
Cituji:
"male auta, male lietadla lietaju s piestovymi motormi, velke lietadla, tanky mozu aj s turbinou..."
víc se k tomu nebudu vracet a plevelit vlákno..
martinjediny - 22/4/2016 - 20:59
poznam male modelarske turbiny, napriek tomu su zatial nepouzitelne. spalis privela paliva, aby si z nich nieco vymlatil.
"Termodynamická a celková účinnosť rovnotlakých turbín je v jednoduchom jednohriadeľovom usporiadaní nízka, pohybuje sa na úrovni 30 až 50% účinnosti vznetových motorov" https://sk.wikipedia.org/wiki/Spa%C4%BEovacia_turb%C3%ADna
urcite ich pozna aj rocketLab.
napriek tomu radsej pouzil baterie, akoby mal nimi, pohanat cerpadlo.
Navyse pre male turbiny mas fyzikalne prekazky...
zober trenie, presnost vyroby, tesnenie...
kvapalina v mieste dotyku so stenou ma nulovu rychlost voci stene.
vacsi kanal naprojektujes jednoduchsie, lebo obvod kanala ti rastie linearne, ale prierez s druhou mocninou...
staci ak si pozries kurenarske tabulky na odpor v zavislosti od rychlosti a prierezu aby si pochopil o com hovorim.
LOX, RP ma trochu odlisne vlastnosti, najma LOX, ale princip ostava.
Dalsi problem lopatky... v strede mas nulovu rychlost, na koncoch maximalnu. pri malom prireze mas problem s vyladenim. Susedne prudnice maju prilis odlisne vlastnosti...
napriek tomu, ze baterie su pre mna prekvapenim, sa na pracu RocketLabu a roky ich vyvoja divam s uctou.
A nepochybujem, ze zvazili vsetko dostupne...
Trochu inak vyhodnotili aj trh a ciele,
ale jak obchodne, tak technicke riesenia mozu byt niekedy aj vec nazoru...
PS tlakovanie nadrzi hornych stupnov...
tlak v spalovacej komore je podstatny najme v pomere ku tlaku okolia... horne stupne lietaju vo vakuu, takze tento pomer sa blizi k nekonecnu pri akomkolvek tlakovani spalovacej komory...
xChaos - 23/4/2016 - 14:41
citace:A nepochybujem, ze zvazili vsetko dostupne...
Tolik bych je nepřeceňoval :-) jsou to prostě bastlíři, co je napadlo, že když se 3D tisk dostal tak daleko, že umožňuje tisknout raketové motory, takže... "jéé, postavíme si vlastní malou kosmickou raketu a vyděláme na tom". Řekl bych, že ty prvotní motivace jsou až takhle jednoduché.. a kdo má štěstí, najde na to investora.
Já nevrdím, že jsou geniální a přepíší historii kosmonautiky: třeba jde o něco tak banálního, že lithiová baterka s čerpadlem je vyšla daleko levněji, než malá turbína se srovnatelnými parametry (přijde mi dost zbytečné, aby to byl víceménásobně použitý akumulátor, hlavně teda v prvním, odhazovaném stupni.. ale zase, asi šli prostě cestou nejmenšího odporu. taky ten komentáto nepsal, že to s turbínama je "nemožné", ale že malé turbíny jsou příčinou toho, že mezi stupni s velkými motory a stupni s natlakovanými nádržemi je určitá "mezera na trhu")
Turbíny jsou dost sofistikované a drahé součástky obecně... a asi i proto je jejich jednorázové použití v raketových motorech součást toho, proč je to tak drahé. Takže vývoj jde buď cestou vícenásobné použitelnosti toho, co je drahé - nebo cestou zlevnění a zjednodušení (viz Ariane 6, která sází stejně jako Indie na TPH boostery).
Mě osobně by se nejvíc líbila vícenásobná použitelnost a navíc i to, aby to bylo levné, spolehlivé a elegantní :-)
Samozřejmě Rocketlabu lze vyčíst, že vyvíjí vlastní raketu, místo aby se třeba složili na jeden start Falconu 9 ročně a využili ho na vynesení opravdu velké spousty malých družic najednou.
V naší firmě (telco) se léta vedl spor, zda jít cestou přeprodeje kapacity racků ve velkých datacentrech, nebo zda vybudovat vlastní malé datacentrum: no, podobností mezi "starty do kyberprostoru" a "starty do vesmíru" celkově tak není málo... ostatně celý formát Cubesat je inspirovaný úsporami z rozsahu, kterých se dosáhlo při montování serverů do standardizovaných racků. (Akorát tam možná bylo přání otcem myšlenky a ukázalo se, že zvolený formát, vycházející spíš z určité posedlosti metrickou soustavou, nakonec není pro prakticky použitelnou družici až tak ideální? :-))
Stejné projekty jako Rocketlab jsou min. dva další (min.Virgin LauncherOne a Firefly). Je pozoruhodné, co všechno museli ve Virgin Galactic překopat, aby dosáhli ohlášené nosnosti 200 kg - viz https://en.wikipedia.org/wiki/LauncherOne
Takže pokud RocketLab s něčím daleko jednodušším a levnějším (a bez přidané složitosti vzdušného startu a vlastnictví vlastního ojetého Boeingu...) slibuje nosnost 150 kg, tak je to rozhodně pozoruhodné - i kdyby se nakonec ukázalo, že jediným důvodem pro použití elektrických čerpadel je, že jsou levné... [Upraveno 23.4.2016 xChaos]
martinjediny - 23/4/2016 - 23:12
citace:...i kdyby se nakonec ukázalo, že jediným důvodem pro použití elektrických čerpadel je, že jsou levné... [Upraveno 23.4.2016 xChaos]
Ano i to moze byt dovod.
Len kazde setrenie ma svoje medze... kazda technologia svoje optimum...
a dovody mozu byt navyspytatelne...
Napr. bostery na TPH = rakety stredneho a dlheho doletu...
pet.rok - 23/4/2016 - 23:26
presne tak moduly na TPH nie su ani prilis lacne ani usporne ani ekologicke ale je to sposob ako prihrat zakazky vyrobcovi strategickych a taktickych rakiet.
xChaos - 24/4/2016 - 10:33
citace:je to sposob ako prihrat zakazky vyrobcovi strategickych a taktickych rakiet.
No tak je fakt, že 1.stupeň Vegy a boostery pro Ariane 6 vyrábí https://en.wikipedia.org/wiki/Avio což je skutečně nějaká italská zbrojovka, pokud to dobře čtu. Takže asi ano... je to prostě přesměrování existujících kapacit do kosmonautiky, úspor se dosahuje tím, že tyhle produkční kapacity stejně existují a v době míru pro ně není až tak moc uplatnění.
Souhlasím, že TPH ekologické není. Zahazování lithiových baterií pro elektrická čerpadla po každém letu ale samozřejmě taky ne. Když už by někdo trval na "čistotě" kosmických letů, tak fakticky vícenásobné použití je asi jediné, co se počítá (navíc ideálně v kombinaci s kyslíkovodíkovým pohonem).
Zase ale celkové množství spáleného paliva se při větším počtu letů počítá taky... takže pokud něco dokáže malá družice místo velké, tak je to taky zajímavé.
Navíc na spoustu zajímavých cílů ve vnější Sluneční soustavě (a hlavně mimo ní) budeme zřejmě vždycky schopni navést pouze daleko menší sondy, než ty mnohatunové, které posíláme dnes - takže vývoj čehokoliv miniaturního v kosmu se rozhodně počítá.
pet.rok - 24/4/2016 - 14:08
to xChaos:
ked som pisal o ekologickom aspekte nemal som na mysli "uhlikovu" stopu ale priamo toxicitu paliva alebo spalin : to plati nielen pre TPH boosterov ale aj pre hypergolicke kombinacie na baze hydrazinu ktore pouziva napr. Proton uz v prvom stupni (mimochodom takisto pozostatok vojenskeho projektu), cinske "dlhe pochody" 1-4 a takisto indicke nosice.
Alchymista - 24/4/2016 - 15:57
Aj všetky Titany lietali na UDMH+N2O4... Výhoda je zrejmá - zmes je hypergol, takže motor je menej citlivý na stabilitu dodávky paliva a horenie je plynulejšie a tlaky v spalovacej komore môžu byť nižšie.
Z hľadiska ekologie sú motory na TPH horšie ako ktorékoľvek kvapalné palivo s výnimkou boranov, zvlášť vo výškach nad 15km - palivá spravidla obsahujú hliník, a ako okysličovadlá veľmi často chloristany alebo chlorečnany (sú lacnejšie ako dusičnany).
martinjediny - 26/4/2016 - 08:59
citace:No tak je fakt, že 1.stupeň Vegy a boostery pro Ariane 6 vyrábí https://en.wikipedia.org/wiki/Avio což je skutečně nějaká italská zbrojovka, ...
v zmysle platnej legislativy akakolvek zmes horlaviny z oxidantom je vybusnina, v akomkolvek pomere a v akomkolvek mnozstve...
v tej chvili som od uvah o TPH motoroch upustil, pretoze navazna legislativa je tvrdy oriesok + riziko je mozno zo vsetkych motorov najvacsie. i ked iv inej faze (TPH v procese vyroby, KPH zas pri starte.)
takze aj realne vzate, kto iny ako zbrojovnka by mal TPH vyravat? admin - 4/9/2016 - 01:37
12.12. Rocket Lab ohlásila, že nosič je připraven pro testy a čeká jen na povolení od úřadů Nového Zélandu a USA. Předpokládají, že testovací lety budou zahájeny na začátku tohoto roku.
citace:12.12. Rocket Lab ohlásila, že nosič je připraven pro testy a čeká jen na povolení od úřadů Nového Zélandu a USA. Předpokládají, že testovací lety budou zahájeny na začátku tohoto roku.
citace:... že by postupně odhazoval bloky baterií a zbavoval se tak mrtvé váhy. Ale třeba to vůbec není třeba...
odhadzovanie je dalsia komplikacia a ak maju cielovu nosnost aj s bateriami, tak je to vtipne a jednoduche riesenie.
a pri malej rakete mozno i porovnatelne s turbocerpadlom.
Ja nehovorim ze to nejde, dokonca sa mi to riesenie paci, ale ak hovorime o 200kg baterii, tak to je ekvivalent cca 35kg paliva LOX/RP.
pri malych rozmeroch mozno 60kg LOX/RP.
-uspora na cerpadle a mame rozdiel cca 120kg + trvalu zataz az do vyhorenia stupna.
stoji to elektronu za to?
zjavne ano. pet.rok - 28/3/2017 - 12:57
kedze elektrika dava zmysel najma u malych systemov (napr. koncove stupne) je preto asi spravodlivejsie poronavat ju s pretlakovym systemom a nie turbocerpadlovym.
Viem si predstavit ze baterie + em mozu byt v sumare lahsie (tu by to chcelo presnejsi prepocet) ako silnostenne pretlakove nadrze a potrubie.
yamato - 28/3/2017 - 13:17
citace:kedze elektrika dava zmysel najma u malych systemov (napr. koncove stupne) je preto asi spravodlivejsie poronavat ju s pretlakovym systemom
co som sice uz pisal, ale nevadi Skratka su aplikacie, kde viac zalezi na jednoduchosti a spolahlivosti, nez na tahu - male rakety, horne stupne, sondy...
Cize ano, treba porovnavat hlavne s pretlakovymi systemami. A taktiez treba brat do uvahy ze to je prva realna aplikacia. Ak sa ukaze zivotaschopna, mozeme pocitat s tym ze tazke baterie sa vymenia za nieco sikovnejsie (superkapacitory, SMES - kryopalivo si to priam pyta)
Petr_Šída - 28/3/2017 - 13:42
dovolím si několik komenářů:
za prvé účinnost turbíny - spotřeba paliva je vyšší, než jenom to, co vyjde z přepočtu energetické hodnoty
v odkazovaném článku uvádějí spotřebu cca 700 kg paliva a okysličovadla, nevím, jestli je reálná účinnost 10 %, ale v otevřeném cyklu moc velká není
za druhé, hmotnost baterií je asi menší, ve stejné diskusi se nejdříve operuje s 250 kg, pak ale dojdou k nějakým 88 kg, což je rozdíl
za třetí škálovatelnost velikosti turbíny je omezená, složitost (cena) a váha neklesá spolu s klesajícím výkonem, a navíc čím menší výkon, tím bude blběji vycházet účinnost
elektromotory mají taky velmi rychlý náběh, což je pro malou raketu výhodné
prostě pro malé motory (a rakety) využití elektromotorů a čerpadel vycházet bude (koneckonců by to jinak nepoužili), zajímavá bude mez, kdy se to zlomí a přestane to být výhodné (osobně si myslím, že limitní je právě váha, výkon a účinnost turnočerpadel, nedovedu si představit, že se výkon všech turnočerpadel merlinů u F9 měl realizovat z baterií, to by se neodlepilo od země, od turbočerpadlech SSME ani nemluvě)
yamato - 28/3/2017 - 14:56
nezabudajme na tretiu moznost - hybridny pohon cerpadla. Skratka vacsinu vykonu doda turbina, elektromotor len "asistuje" a pridava cast vykonu plus rychlejsi a spolahlivejsi nabeh (a lepsia regulacia tahu).
To ma dopad jednak na nizsiu narocnost konstrukcie turbiny, jednak docerpat (kryo)palivo je logisticky narocna zalezitost, dobit baterku je naopak trivialne. Vyuzitie vidim hlavne v aplikaciach zahrnajucich doplnanie paliva na orbite alebo na inej planete
martinjediny - 28/3/2017 - 17:02
citace:za prvé účinnost turbíny ...nevím, jestli je reálná účinnost 10 %, ale v otevřeném cyklu moc velká není...
1/ ucinnost turbiny som typol na 30% , ale zalezi od tlakov, regeneracie, konstrukcie,...
10% ucinnost si moze dovolit len uzavrety cyklus, kde ale ani nie je moc na vyber... n=1-T2/T1
2/ LOX/RP ma cca 9MJ/kg pre 30% je to 2,7MJ/kg paliva
3/ baterie 0,9 MJ/kg pri ucinnosti 85% je to 0,77MJ/kg
tycka - 28/3/2017 - 21:18
citace:čerpadel vycházet bude (koneckonců by to jinak nepoužili
Klidně i tak by je mohli použít - baterie jsou běžné, na elektromotory jsou specializované firmy co vím - pak jedině mít zřejmě již jen vlastní čerpadlo. Prostě se to dá někde koupit zřejmě na rozdíl od turbo-čerpadla. A to může být dostatečný důvod - proč použít elektrické čerpadlo.
Stejně jako kutilové musí vycházet z toho co se dá někde koupit - nikoliv jen z toho co by bylo pro danou konstrukci optimální.
yamato - 29/3/2017 - 09:35
citace: A to může být dostatečný důvod - proč použít elektrické čerpadlo.
kedze velka cast vyvoja motora je vyvoj cerpadla, tak obidenie tohto problemu pouzitim elektromotora povazujem tiez za pozitivnu inovaciu.
Este sa vratim k "technickej optimalnosti". Ak sa bavime o hornych stupnoch alebo sondach, tak mimo vyssej spolahlivosti a "blbuvzdornosti" el. cerpadla v porovnani s klasickym cerpadlom, a zrejme nizsej hmotnosti v porovnani s pretlakovou dodavkou, je tu dalsi parameter - bateria ako taka. Ak zrovna nepohana cerpadlo, moze sa nabijat a sluzit ako zasobnik/rezerva energie. Moze poskytovat energiu pre energeticky narocne operacie atd.
Skratka, technicka optimalnost cerpadla je jedna vec, ale uzitkova hodnota elektrocerpadla+baterie je druha vec. Hmotnostne nevyhodnejsie riesenie moze nakoniec zasadne zvysit hodnotu celeho stroja.
Alchymista - 29/3/2017 - 10:10
citace: pro malé motory (a rakety) využití elektromotorů a čerpadel vycházet bude (koneckonců by to jinak nepoužili), zajímavá bude mez, kdy se to zlomí a přestane to být výhodné (osobně si myslím, že limitní je právě váha, výkon a účinnost turnočerpadel, nedovedu si představit, že se výkon všech turnočerpadel merlinů u F9 měl realizovat z baterií, to by se neodlepilo od země, od turbočerpadlech SSME ani nemluvě)
Presne. Elektromotormi poháňané čerpadlá budú zrejme vhodné a výhodné v "prechodovej" oblasti výkonov, na hornej hranici oblasti, kde sa doteraz používala pretlaková dodávka paliva a spodnej hranici pre použitie turbočerpadiel.
Ako píšete - turbočerpadlo je náročný kúsok letového hardware a jeho vývoj je tá náročnejčia časť vývoja celého motoru, ale hlavne a predovšetkým - jeho výroba je mimoriadne náročná záležitosť, v dôsledkoch náročnejšia ako výroba normálnych reaktívnych motorov. "Normálne" elektricky poháňané čerpadlo je technicky a technologicky zvádnuteľnejšie.
V podstate - veľká časť debaty sa točí okolo nevyslovenej otázky "prečo to teda doteraz nikto nepoužil?" - odpoveď je prostá: neboli vhodné baterie a vhodná technologia pre ich nasadenie. HonzaB - 29/3/2017 - 11:51
... nerad, ale zase asi budu za skeptika. Obrovské množství problémů všech čerpadel a turbín přichází v okamžiku, kdy opustíte oblast nízkých výkonů. Pro ilustraci dalšího se nejprve podívejte na jednotku Safir (což je sice opačný tok výkonu, ale problémy jsou obdobné):
Už u relativně malého výkonu 40kVA a krátkodobě 70kVA se dostáváte do oblastí proudů ve stovkách až tisících ampérů, časová omezení doby chodu, opotřebení mechaniky, problémy s náběhem a zastavením, ...
Obecně si myslím, že toto je zhruba limit podobného zařízení. Přitom Safír vychází menší, lehčí, jednodušší a spolehlivější než elektrické řešení a jeho propriety (baterie+řízení+výkonové obvody+turbočerpadlo). [Upraveno 29.3.2017 HonzaB]
HonzaB - 29/3/2017 - 12:12
citace:...
Obecně si myslím, že toto je zhruba limit podobného zařízení. Přitom Safír vychází menší, lehčí, jednodušší a spolehlivější než elektrické řešení a jeho propriety (baterie+řízení+výkonové obvody+turbočerpadlo).
... ještě dodám, že výkon motoru Rutherford engine je 37 kW. Což docela koreluje s výše uvedeným. ;-)
pet.rok - 29/3/2017 - 12:52
to Jan Baštecký: nie som si isty ci som spravne pochopil co ste chceli povedat, ale v oblasti malych vykonov, povedzme do 100 kW maju "problemy" (resp. nie su efektivne) prave turbiny.
A naopak v oblasti strednych a velkych vykonov exceluju co sa tyka pomeru vykonu k hmotnosti (ci velkosti).
Ak pohon cerpadiel Ruthefordu vystaci s 37 kW, je to vykonova oblast ktora hovori skor v prospech e.m. Na trhu su e.m. s hmotnostami pod 10 kg pre takyto vykon. Dalsia moznost je potom pouzit piestovy motor, ktory v tejto oblasti vykonu vyjde mozno tiez efektivnejsie ako turbina a bude moct pouzit navyse ako palivo kerosen.
Alchymista - 29/3/2017 - 15:54
pet.rok - 100kW môže byť nejaká medza pre turbočerpadlové agregáty s generátorom plynu na báze raketového motoru, spalujúceho rovnaké palivo ako "hlavný" raketový motor - teda RP+LOX, ale trochu inak to bude vyzerať napríklad pre pohon palivom UDMH+NOX, alebo pohon paroplynom z rozkladu peroxidu vodíka.
Druhá vec - automaticky z hry vypadavajú všetky motory využívajúce atmosferický kyslík. Boli by použiteľné len do výšky 8-10km, maximálne 12km, pritom aj na prvom stupni rakety je potrebné zabezpečiť činnosť do výšok minimálne okolo 50km, skôr nad 70km
Zafir - pôvodne bol určený pre L-39 Albatros. Bohužiaľ žiadny z podobných "motorčekov" nie je použiteľný na pohon čerpadiel, aj keby výkonovo stačili - pracujú s atmosferickým kyslíkom a teda výška okolo 10-12 km (resp. ekvivalentný tlak) je maximálna horná hranica ich použiteľnosti, a to nebudem špekulovať o ich využiteľnom výkone, ktorý bude hlavne v hornej tretine výškového rozsahu silne klesať. A prerobiť takýto malý prúdový motor na turboagragát na kerosín + kyslík nejakým jednoduchým spôsobom nejde - ten "ohriaty dusík" zo vzduchu tam bude proste vždy chýbať.
Ostatne - o "na atmosfere nezávislých" pohonoch by vedeli povedať dosť aj tvorcovia námorných torpéd, kde sa tak isto rieši otázka výkonu, hmotnosti a ďalších problemov.
Petr_Šída - 29/3/2017 - 16:47
Ještě bych měl možná kacířský dotaz
Bylo by možné odklonit část plynů že spalovací komory a ty použít pro roztočení generátoru elektřiny?
Pak by totiž baterie byly třeba jenom na rozběh, ale je mi jasné, že by to technickou mohlo vyjít ještě složitěji, než samostatná turbina
pet.rok - 29/3/2017 - 17:40
to Petr_Šída: plyny zo spalovacej komory na pohon turbiny pouziva Blue Origin u BE-3. ide o to ze ked uz sa raz vyvinie funkcna turbina na pohon cerpadla neostava dovod preco tam nechavat aj elektromotor. (iba ak na akusi dodatocnu regulaciu ako tu navrhoval Yamato, len neviem ci to moze v praxi dobre fungovat a ci to poskytne lepsiu kontrolu ako klasicka regulacia pomocou ventilov).
to Alamo: myslim ze Jan B. nemal na mysli pohon cerpadiel turbinou ako v APU ale obmedzenia pre elektromotory pri vacsich vykonoch.
co sa tyka medze efektivity, ide o to ze dynamika obtekania plynov a kvapalin je zavisla aj na v tomto pripade priemere turbiny, pod urcitu hranicu bude prudenie turbulentne a teda "skokovo" menej efektivne.
samozrejme do toho vstupuju aj fyzikalne vlastnosti danych plynov (a teda budu ine vlastsnosti pre H2O+O2 (rozklad H2O2) alebo H2+N2 vznikajuce po rozklade hydrazinu a samozrejme tym padom aj "medza efektivity" bude niekde inde.
co sa tyka torpedoveho pohonu: presne na to som myslel ked som pisal ze pri nizsich vykonoch by mozno vyslo vyrobne a vyvojovo a aj v pomere vykon/hmotnost vyhodnejsie pouzit piestovy motor ako maju torpeda (napr. palivo kerosen + okyslicovadlo peroxid vodika, alebo cisty H2O2).
Alchymista - 29/3/2017 - 20:24
citace:Bylo by možné odklonit část plynů že spalovací komory a ty použít pro roztočení generátoru elektřiny?
citace:to Petr_Šída: plyny zo spalovacej komory na pohon turbiny pouziva Blue Origin u BE-3.
Je to označované ako "tap-off cycle" - oficiálne označenie v češtine alebo slovenčine neviem, logicky by to asi bolo "s odberom plynov"
Hlavný problém cyklu - rozbehnutie systému, je to tak trochu Prášilovské vytiahnutie samého seba za vlasy z močiaru.
Takže rozbeh čerpadiel elektromotorom by mal istý zmysel...
A elektromotor by mal u takéhoto motoru zmysel aj v inej veci - pri regulácii výkonu a ťahu motoru v "návratovom režime".
Motor s odberom plynov je v princípe značne "nepraktický" na reguláciu - hlavne na reguláciu "smerom hore". Turbína by musela mať dosť veľkú rezervu výkonu pri danom tlaku v spalovacej komore a danom prietoku plynov, aby dokázala dostatočne rýchlo pri regulácii zvýšiť výkon čerpadiel. Čím je táto rezerva menšia, tým pomalšie bude smyčka turbína-spalovacia komora-turbína reagovať. Pomoc elektromotoru by bola "veľmi vítaná".
Pri návratovom režime beží raketový motor/motory na veľmi malý výkon - ťah je okolo 10% i menej. Lenže to je značný problém pre turbínu - tlak v spalovacej komore bude logicky dosť nízky, takže aj tlak a prietok na turbíne bude nízky. A môže byť aj tak nízky, že turbína bude mať problém s vlastnou činnosťou. Elektromotor sa opäť veľmi hodí - dodá na čerpadlá taký výkon, aký bude v oblasti režimov "nízkeho ťahu" potrebný a dá sa veľmi dobre regulovať. Turbína je potom v režime "voľnobehu" - je regulovaná tak, aby nekládla odpor, ale výkon sa od nej nepožaduje...
[Upraveno 29.3.2017 Alchymista]
Petr_Šída - 30/3/2017 - 00:46
Aha, díky, zase jsem o trochu chytřejší
myslel jsem na odběr plynů, který by poháněl generátor nabíjející baterii a napájející motory, tím by asi odpadly problémy s výkonem při škrcení motoru a ve výsledku by řešení vedlo k minimalizaci hmotnosti baterií, ale zase by navíc přibyl systém alternátoru a turbíny, nic holt není zadarmo
pet.rok - 30/3/2017 - 03:10
alamo: zrejme v BO zvladaju regulaciu BE-3 vyborne lebo pri letoch akcelerovali/decelerovali velmi plynule.
alamo - 30/3/2017 - 05:55
citace:alamo: zrejme v BO zvladaju regulaciu BE-3 vyborne lebo pri letoch akcelerovali/decelerovali velmi plynule.
"alamo"?
Alchymista - 30/3/2017 - 09:43
citace: zrejme v BO zvladaju regulaciu BE-3 vyborne lebo pri letoch akcelerovali/decelerovali velmi plynule
"Neplynulý pohyb" skúšaného zariadenia na videu som videl len v troch prípadoch: pri skúškach riadených rakiet a zbraní, pri barierových skúškach automobilov a pri impaktovom teste s raketovými saňami - tam boli pohyb a akcelerácia nápadne neplynulé.
Ale vážnejšie - samozrejme, že sa dá zvládnuť aj regulácia takéhoto motoru.
Ide to vlastne celkom jednoducho - prepojenie medzi spalovacou komorou a turbínou je riešené ako "výrazne predimenzované" - kanál je pri nízkom ťahu /nízkom tlaku v spalovacej komore maximálne otvorený, aby mala turbína potrebný prietok plynu a so zvyšujúcim sa ťahom a teda zvyšujúcim sa tlakom v spalovacej komore sa kanál postupne uzatvára, čím sa hmotový prietok na turbíne udržiava na rovnakej úrovni.
Oproti vyššie uvedenému nákresu toto riešenie predstavuje vlastne pridanie tretieho regulačného prvku do vetvy spájajúcej spalovaciu komoru a turbínu.
Iná možnosť regulácie už bola vlastne naznačená - turbočerpadlový agregát je vzhľadom k potrebnému výkonu predimenzovaný a významná časť čerpaného paliva a okysličovadla ide neustále "do prepadu/spätnej vetvy" - ale zároveň predstavuje regulačnú rezervu motoru.
[Upraveno 30.3.2017 Alchymista]
pet.rok - 30/3/2017 - 13:40
citace:
"alamo"?
sorry, ospravedlnujem sa obidvom, 3:10 rano som uz asi nebol pri zmyslochadmin - 4/4/2017 - 21:29
Electron je na rampě!
admin - 19/5/2017 - 15:58
21.5. ve 23:00 se otevírá desetidenní okno, během kterého chce firma provést první start rakety Electron.
Tipl bych si, že problém naleznou v prvním stupni.
Led neodpadl zrovna moc brzo a ta rotace taky asi není úplně v pořádku.
Alchymista - 25/5/2017 - 13:29
Opatrná gratulácia?
admin - 25/5/2017 - 13:42
citace:Opatrná gratulácia?
Já bych nebyl tak opatrný. Je to test, takřka se dostali na oběžnou dráhu hned POPRVÉ. Které firmě, nebo organizaci se to napoprvé podařilo? Ostatně Falcon 1, že ...
alamo - 25/5/2017 - 13:58
vyrobiť jeden motor za 24 hodín?
oplatí sa to ešte zachraňovať?
mne to pripadá, ako niečo úplne opačné k snahám space x..
yamato - 25/5/2017 - 14:53
citace:vyrobiť jeden motor za 24 hodín?
oplatí sa to ešte zachraňovať?
mne to pripadá, ako niečo úplne opačné k snahám space x..
to je jednoduché - ak ťa záchrana vyjde menej peňazí než vyrobiť to znovu, tak oplatí. Ak nie, tak neoplatí
SpaceX používa trošku iný kaliber kopapaka - 25/5/2017 - 15:00
Ale no tak, Electron je stavěný podle přesně stejné filosofie jako první F9 - u té se o znovupoužití taky nemluvilo...
NovýJiřík - 25/5/2017 - 15:19
Ta rotace hned od startu byla děsivá, divím se, že to vůbec ustáli. Jinak srovnávat se SpX bude možné, až budou mít něco za sebou, ale je celkem jedno, jakou strategii zvolí, pokud to bude mít za následek:
a) Zlevnění 1 kg vynášené hmotnosti.
b) Solidní frekvenci startů.
yamato - 25/5/2017 - 15:52
treba brat do uvahy, ze Electron je karbonova raketa s jednoduchymi motormi pohananymi elektrocerpadlom. V malom to zjavne funguje skvele a da sa to rychlo vyrobit, ale je otazne nakolko je to skalovatelne.
alamo - 25/5/2017 - 17:47
ale notak.. celé roky ste mi tu tlačili do hlavy, že s veľkosťou sa zlepšuje konštrukčné číslo.. takže zväčšovaniu bráni akurát tak veľkosť dostupnej 3D tlačiarne..
yamato.. veď aj MCTčko má byť s "karbónu"
No, nejen motory, ale ani karbonový kompozit není úplně levná věc... a je energeticky náročné to vyrobit. Vícenásobná použitelnost by byla krásná věc, ale asi je u takhle malé rakety dost nereálná.... jen ty přistávací nohy by asi vážily víc, než užitečné zatížení.
yamato - 25/5/2017 - 18:28
citace:ale notak.. celé roky ste mi tu tlačili do hlavy, že s veľkosťou sa zlepšuje konštrukčné číslo.. takže zväčšovaniu bráni akurát tak veľkosť dostupnej 3D tlačiarne..
myslim ze to bolo presne toto vlakno, kde ma tvoji kolegovia zadupavali do zeme za tvrdenie, ze elektrocerpadlo je inovacia, pretoze ziadna bateria nedoda vykon pre velky motor
citace:yamato.. veď aj MCTčko má byť s "karbónu"
ano. A karbonove nadrze su uvadzane ako jedna z dvoch hlavnych technologii, ktore mozu celu vec zhatit (tou druhou je motor).
admin - 26/5/2017 - 00:13
lamid - 26/5/2017 - 09:30
Motor pre Electron vyzerá ako hračka, priemer trysky je 20 cm:
lamid - 26/5/2017 - 12:08
Ešte detaily o motore Rutherford:
Prvý stupeň má priemer trysky asi 20 cm a vytvára silu na úrovni hladiny mora 18 kN, 21 kN vo vákuu, špecifický impulz 303 sekúnd.
Vákuovo optimalizovaná verzia motora /2. stupeň/ generuje 22 kN náporu pri relatívne vysokom špecifickom impulze 333 sekúnd. Rutherford spotrebuje trochu menej ako 7 kilogramov hnacích plynov za sekundu pri svojom nominálnom nastavení škrtiacej klapky.
RocketLab je s prvním startem Electronu spokojen. Dosáhli toho víc, než čekali. Po dalších dvou testovacích startech by měl být nosič připraven pro komerční trh.
Druhý start lze očekávat ke konci roku.
Při druhém testovacím letu Electronu ponese raketa 4 družice. 2 od firmy Planet pro snímkování Země a 2 od firmy Spire meteorologické a pro sledování provozu lodí.
Raketa bude přepravena na mys Mahia v říjnu. Start lze očekávat do několik týdnů poté.
Tak příčina byla v příliš teplém počasí a příliš vysoké teplotě LOX, jestli to chápu dobře. "Oprava" je triviální. Další pokus prý zítra.
admin - 14/12/2017 - 06:56
Příliš vysoká rychlost větru v horních vrstvách atmosféry. Další pokus 15.12.
admin - 15/12/2017 - 09:52
Opět nic.
Today's launch attempt has been scrubbed following the identification of a power fault during ground checkouts. Team will work the issue tomorrow before a new target launch time is determined in coming days.
yamato - 15/12/2017 - 10:50
pripomina to SpaceX v zaciatkoch, nekonecne odklady a raketku Falcon1 na rampicke kdesi v oceane Dufam ze to dotiahnu minimalne rovnako daleko
edit
Currently targeting #StillTesting lift off no earlier than 15:36 NZDT (18:36 PT / 21:36 ET / 2.36 UTC), while we wait for ideal weather conditions. [Editoval 20.1.2018 lamid]
Edit
Scrubbed for the day.
5:57 - 20. 1. 2018
The #StillTesting launch window opens again tomorrow 14:30 NZDT (17:30 PT/ 20:30 ET / 1:30 UTC). We'll provide updates on a new NET time when available.
5:58 - 20. 1. 2018 [Editoval 20.1.2018 lamid]
yamato - 20/1/2018 - 08:31
nejak nam ten rok zacina samymi odkladmi
admin - 20/1/2018 - 09:54
Po několika odsunech nový pokus zítra. ve 2:30 SEČ.
admin - 21/1/2018 - 02:16
15 minut před začátkem okna a ticho po pěšině. Ani jeden tweet.
admin - 21/1/2018 - 02:25
Tak jo. Sotva jsem si postěžoval, už je to tady.
2:43 SEČ je cílový čas.
admin - 21/1/2018 - 02:44
Start
admin - 21/1/2018 - 02:46
A druhý stupeň jede. Zatím dobrý...
admin - 21/1/2018 - 02:53
Náklad uvolněn.
Mise zřejmě zcela úspěšná.
Přesnost navedení mi není známa.
yamato - 21/1/2018 - 08:23
Vyyyborne, konecne
Zda sa ze minimotory vo velkych poctoch su trendy
dodge - 21/1/2018 - 09:04
Co by na to řekl? Nejdříve by asi nechápal a pak by prohlásil:
@dguisinger
What did you eject a minute before second stage shutdown?
@Aus_Carl_Hansen
2 of the 3 battery packs
Přemýšlel jsem o tom jejich schématu z hlediska max. vybíjecího proudu. Modelářeské LiPol baterie nabízí vybíjecí proudy (v A) i v násobcích kapacity (v Ah) a stejně mají omezenou životnost (ani ne tak počet cyklů, jako časově - skladovatelnost)
Pro druhý stupeň mě vybíjecí čas v řádu (odhaduju) desítky minut přijde ok a baterka s elektromotorem zřejmě budou vycházet konstrukčně lépe, než nějaká miniturbína.
Pro první stupeň mi ale řádově 3 (?) minuty vybíjení baterie přijdou neekonomické, protože moc nevěřím, že jde reálně Li baterii vybít za 3 minuty nadoraz: podle mě potřebují takový proud, že baterii odhazujou víceméně ještě nabitou.
Co by mohlo být pro první stupeň (s dobou činnosti v řádu jednotek minuty) zajímavé, by byly superkapacitory. Jenže paradoxně, dnešní superkapacitory mají měrnou hustotu 3-5 Wh/kg - což je 50x méně, než Li baterky. Takže se stejně vyplatí baterky po 3 minutách odhazovat nabité (pokud se vybíjí víc, jak z jedné padesátiny, což se za 3 minuty asi vybijí - vybijí se odhaduju klidně i z 1/10 nebo víc)
xChaos - 21/1/2018 - 11:16
Jinak jen takový nápad: já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket... samozřejmě, nosnost 150 kg nedává žádnou rezervu, ale pokud by se postavilo něco nepatrně většího, tak třeba nosnost tuna bez vícenásobné použitelnosti a 150 kg s vícenásobnou použitelností? to by skutečně zpřístupnilo vesmír pomalu každému spolku okresního formátu...
@dguisinger
What did you eject a minute before second stage shutdown?
@Aus_Carl_Hansen
2 of the 3 battery packs
Podla mna nepouzivaju nabijatelne baterie ale jednorazovky - najlepsiu kapacitu a odolnost voci vybijaciemu prudu maju Li-thionyl chloridove - takze si myslim, ze najskor tymto smerom treba hladiet.
RiMr - 22/1/2018 - 11:47
"moc nevěřím, že jde reálně Li baterii vybít za 3 minuty nadoraz"
To je vybíjecí proud 20C což je u nás modelářů pro některá použití (EDF modely třeba) prd.
jde to. Kdy na doraz se myslí stav třeba 3,8V na článek (z hlediska životnosti se netýrají až dolů, navíc tam je to pak už jen kousek až k smrti accu). U highendových LiPol packů (ale pořád ve sféře "modelářského konzumu") to není zas takový zázrak. Tvrdé LiPolky mají velmi strmé vybíjecí koleno.
A tam kde se na nějakou životnost nehledí tak to bude zase někde (nesrovnatelně) jinde.
NovýJiřík - 22/1/2018 - 15:29
Každopádně tu máme jednoho velmi nadějného trpaslíka, který by mohl zase o něco víc nakopnout konkurenční tlaky v odvětví. Jen tak dál!
yamato - 22/1/2018 - 16:54
maximalna velkost takychto elektro-motorov bude zavisiet od maximalnej hustoty energie v bateriach. Tutiz kazdy prelom v elektromobilite, resp. elektro-ekonomike bude znamenat aj prelom v tejto triede motorov.
Vyhody tohto technickeho riesenia sme tu myslim uz rozoberali - jednoduchost, spolahlivost, nizke vyvojove naklady atd.
Teoreticky by v buducnosti bolo mozne napr. dobijat pohonne baterie zo solarnych panelov, co taketo dobijacie motory predurcuje pre druzice a sondy.
KaretTv - 23/1/2018 - 14:36
citace:já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket...
Otázka je, zdali by se třeba nepodařilo spíše zlevnit výrobu a dosáhnout ceny startu třeba jeden-dva miliony, pokud by Electron startoval např. 1x týdně. Pak by třeba ani nemělo smysl uvažovat o znovupoužitelnosti. Těch 150 kg na satelit není úplně málo, díky miniaturizaci a třeba iontovému pohonu by se mohl dobře rozvinout trh s malými, ale přitom plnohodnotnými satelity (cubesaty jsou přeci jen příliš omezené). Samozřejmě je otázka, kolik by bylo zájemců kdyby nějaká univerzální "sériová" kostra/platforma malého satelitu stála třeba 3mil. a vypuštění 2 mil. Možná kdyby RocketLab č jiná firma vyráběla i tyhle satelitní platformy, sehnalo by se víc zákazníků, kterým by stačilo vyvinout vědecké/komunikační vybavení a víc by nemuseli řešit.
HonzaB - 23/1/2018 - 17:47
citace:
citace:já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket...
Otázka je, zdali by se třeba nepodařilo spíše zlevnit výrobu a dosáhnout ceny startu třeba jeden-dva miliony, pokud by Electron startoval např. 1x týdně. Pak by třeba ani nemělo smysl uvažovat o znovupoužitelnosti. Těch 150 kg na satelit není úplně málo, díky miniaturizaci a třeba iontovému pohonu by se mohl dobře rozvinout trh s malými, ale přitom plnohodnotnými satelity (cubesaty jsou přeci jen příliš omezené). Samozřejmě je otázka, kolik by bylo zájemců kdyby nějaká univerzální "sériová" kostra/platforma malého satelitu stála třeba 3mil. a vypuštění 2 mil. Možná kdyby RocketLab č jiná firma vyráběla i tyhle satelitní platformy, sehnalo by se víc zákazníků, kterým by stačilo vyvinout vědecké/komunikační vybavení a víc by nemuseli řešit.
Ale vždyť existuje mnoho satelitních platforem v různých velikostech. Pokud pominu malý Cubesat, tak mám spoustu možností. Namátkou:
- úspěšná (5 letů) platforma ATK100 (cena 5MUSB, celková váha 77kg z čehož je 15kg volně použitelných)
- velmi úspěšná (9 letů) platforma SNC-100 (cena v jednotkách MUSD, celková hmotnost 116-277kg z čehož uživateli je k dispozici 100-172kg)
Obecně je spíš problém, že není co "nahoře" dělat. Naprostá většina družic (cca 95 procent) jsou telekomunikační systémy, což je vhodné pro použití standardizovaných platforem. Nejúspěšnější je platforma SSL-1300 se 118 starty ( https://en.wikipedia.org/wiki/SSL_1300 ).
Existují platformy i pro další typy družic, ale není o ně moc zájem. A samožejmě existují i družice zcela unikátní, např.: MSL, JWT, Hubble (částečně), ... ;-)
No, pokud budou záblesky na úrovni hvězdy 0 mag. , pak to bude zvěrstvo. ISS je samozřejmě jasnější, také dovede rušit, ale je to něco za něco. Kdežto tady je to jen další rušivý bordel a reklama.
Petr_Šída - 26/1/2018 - 13:14
na devět měsíců, na nízké polární dráze ....
to mi zase tak strašné nepřijde [Upraveno 26.1.2018 Petr_Šída]
lamid - 26/1/2018 - 13:59
Tiež sa prikláňam k názoru, že je to nežiadané grafity.
Je to atrakcia a tých už je na Zemi nepreberné množstvo, tak teraz aj na oblohu.
MiraH - 28/1/2018 - 22:27
Podle Heavens Above by měla družice Humanity Star být u nás viditelná až od 9. března. Ale dle předpovězené jasnosti 5 - 9 mag to nebude zas taková sláva. Uvidíme, jaká bude skutečnost.
admin - 1/2/2018 - 08:44
Rutheford má za sebou 500 zážehů a kumulativně 19000 s běhu.
Tyhle údaje bych tedy bral hodně s velkou rezervou.Těhle hodnot bez problémů dosáhne bílé těleso bez reflexní plochy, která by odrazila sluneční paprsky. Stojí za to, porovnat s velikostí plochy u Iridia
Nechme se překvapit, kde a kteří soudruzi udělali chybu. [Upraveno 11.3.2018 milantos]
admin - 11/3/2018 - 22:54
Uvidíme. Rozhodně se pokusím podívat. Třeba ty plochy překvapí...
milantos - 11/3/2018 - 23:30
Nevím, zda-li se dá tomuto videu věřit. V každém případě to vypadá dost zajímavě. I když mohou být podobné záblesky od letadla.Při tomhle rozlišení a bez dalších údajů .... A pak mi nesedí průlet mezi souhvězdími s přiloženu mapkou
[Upraveno 11.3.2018 milantos]
Erakis - 12/3/2018 - 09:05
Humanity Star som pozoroval pri prelete 10.3. v čase okolo 19:28. Nebola to žiadna sláva - niekoľko kratučkých zábleskov, ktoré nedosahovali ani zápornú magnitúdu a boli v pomerne veľkom časovom rozostupe od seba. Mimo nich teleso nebolo voľným okom pozorovateľné vôbec. Avšak tento prelet mal nepriaznivý fázový uhol a bol pomerne nízko nad obzorom, nevylučujem preto že pri priaznivejších podmienkach preletu môže HS predviesť divadielko podobné na priloženom videu. Každopádne od medializovaných hysterických obáv niektorých astronomov to má ďaleko.
admin - 14/3/2018 - 10:13
Další start Electronu už má být běžný komerční start. Pojmenují ho zřejmě "It's Business Time".
http://spaceflight101.com/re-entry/humanity-star-re-entry/
The satellite made its final dive after circling the Earth 951 times, re-entering the atmosphere on March 22nd at 13:15 UTC +/-29 minutes, according to the Joint Space Operations Center that tracks all sizeable objects in orbit and pin-points re-entry events.
"Satelit zanikol po 951 obehoch Zeme, 22. marca v 13:15 UTC +/- 29 minút, podľa Joint Space Operations Center, ktoré sleduje všetky veľké objekty na orbite a body zániku." [Editoval 24.3.2018 lamid]
admin - 17/4/2018 - 21:17
Při testech nosiče narazili na problém u plnění palivem. Start, který měl zanedlouho proběhnout(cca 1.5.) bude opožděn.
https://twitter.com/RocketLab
@Peter_J_Beck
"Electron is healthy but we have not been able to resolve an issue with one of our down range tracking dishes in the Chatham Islands. Ironically this is also required for a solid live stream."
"Elektrón je v poriadku, ale my sme neboli schopní vyriešiť problém s jedným prenosom sledovania v Chatham Islands. Ironicky to je tiež potrebné pre solídne Live Stream."
Stephen Clark
SCRUB. Dnešný pokus o vypustenie bol vyčistený z dôvodu problémov s obnovou pozemnej stanice na ostrove Chatham, ktorá bude sledovať elektrónovú raketu pri jej stúpaní na obežnú dráhu.
Technici neurčili nový dátum spustenia a počas nasledujúcich dní sa predpovedajú zhoršujúce sa klimatické podmienky.
lamid - 23/6/2018 - 06:54
@RocketLab
"No launch attempt tomorrow. Team is standing down due to weather. Meantime, crews are on their way to Chatham Islands with spare parts for the dish that caused today's scrub. Next attempt on Monday 25 June NZST, weather pending."
Preložené z jazyka angličtina spoločnosťou Microsoft
"Žiadny pokus o spustenie zajtra. Tím stojí v dôsledku počasia. Medzitým, posádky sú na ceste do Chatham ostrovov s náhradnými dielmi pre misku, ktorá spôsobila dnešné kroviny. Ďalší pokus v pondelok 25 jún NZST, počasie čakajúce." https://twitter.com/RocketLab/status/1010381159606378496
admin - 27/6/2018 - 01:50
Chtěl jsem dnes počkat(dočkat), ale aktuálně je to v 4:10 SELČ.
Tim zverejnil aj kratke video z navstevy, je na co sa pozerat. Pri niektorych zaberoch mi spadla sanka. :-)
xChaos - 1/11/2018 - 13:17
Tak ono letectví bylo nakonec možněné díky tomu, že bratři Wrightové měli know-how v oblasti cyklistiky, místo aby vycházeli třeba z tehdejšího know-how okolo lokomotiv nebo dokonce námořní plavby (říká se, že snahu napodobit postupy námořní plavby nakonec dojely vzducholodě...).
A raketa, kterou jde posunovat po fabrice rukou, je zase jednou vyrobená ze stejného hi-tech materiálu, jako současné rámy jízdních kol :-)
Jenže stejně tak se říká, že velký problém kosmonautiky v tom, že celý obor založili vojáci, kteří prostě byli zvyklí, že někdo je zásobuje municí a oni mají za úkol tu munici vystřílet do vzduchu. Na rakety je prostě dodnes pohlíženo jako na munici a jediné dva pokusy tenhle pohled byly STS (který se ovšem napodobit postupy používané v letectví stejně přímořaře, jako vzducholodě napodobovaly námořní plavbu a měl i stejné problémy s financováním) - a nově Falcon-9.
Troufám si říct, že ultra-cool a ultra-lehoučká raketa s 3D tištěnými motory už není "municí" v tom klasickém vojenském smyslu (včetně toho, že spousta lidí musí dělat v "muničních továrnách") - ale to to spotřební zboží... někde na úrovni smartphonu. Nebo hraček :-) Smartphony sice (zatím naštěstí) nezahazujeme tak, jako polyetylénové pytlíky a jiné obaly ze supermarketů - ale životnost smartphonů je přeci jen tak 1-2 roky (aspoň těch mých, protože je rozbiju).
Pořád si myslím, že vícenásobná použitelnost Elektronu by přece neměla být takový problém.. uhlíkový kompozit musí při návratu přece vydržet obrovské teploty a na rozdíl od obřího stupně Falconu 9 by snad mohl jít vybavit padákem přijatelné velikosti.. návraty raket z této výšky na padácích demonstrovány byly.
Bohužel... je docela dobře možné, že režie plně automatizované velkovýroby + 3D tisku se ukáže jako nižší, než režie opakované použitelnosti.
Aby to nakonec nedopadlo tak, že "kosmická turistika" bude vypadat nějak ve stylu Felixe Baumgartena, tedy že si někdo sponzorovaný některým z výrobců sladkých kofeinových lepidel sedne ve skafandru na špičku Electronu, v nějaké karbonové ultralehoučké Mercury s nafukovacím tepelným štítem a nafukovacím habitatem (paralela: stan jako outdoor vybavení je daleko lehčí, než snaha vláčet si s sebou obytný domeček, a vejde se do báglu...)
(v tomhle ohledu je škoda, že Copenhagen Suborbitals se zaměřili na nostalgické kopírování tradičních aerospace postupů s využitím tradičních materiálů... diskutabilně jim jde o co nejvíc nízkonákladový přístup, ale přitom prakticky podobně "garážově" začínající firma může dojít daleko dál a daleko rychleji... nabízí se otázka, jestli by nešlo nějak zkopírovat tradiční postupy s menším a tím levnějším množství těch hi-tech materiálů, např. levná hliníková "plechovka" nebo dokonce laminátová (min. na kerosen) nádoba jako nádrž, která bude pouze zevnitř vyztužená nějakým "košem" z drahých uhlíkových nosníků... ono to vypalování uhlíkových komponent taky něco stojí... a třeba vycpat vnitřky nádrží montovanou konstrukcí z karbonových modelářských nosníků mi přijde levnější, než cpát do autoklávů celé raketové stupně... (další úvaha: jak se RocketLab vlastně vypořádali s problémem tankování kapalného kyslíku do karbonového kompozitu? zachránilo je to, že to není super-podchlazený kyslík?)
Ako by ste videli, ďalší potenciál do budúcnosti pre túto techniku "elektročerpadla"?
Napríklad pre nosiče s vyššou nosnosťou, alebo pre riešenia landerov pre Mesiac a Mars? [Upraveno 11.11.2018 alamo]
Alchymista - 11/11/2018 - 13:15
vojaci iste tlieskajú - zlepšuje to dlhodobú skladovateľnosť rakety.
alamo - 11/11/2018 - 13:21
Mno.. Myslel som to skôr tak.. Či by sa teraz Elon nemal "chytiť za nos", a aspoň na chvíľku sa zamyslieť?
citace: alebo pre riešenia landerov pre Mesiac a Mars?
áno
citace:
Či by sa teraz Elon nemal "chytiť za nos", a aspoň na chvíľku sa zamyslieť?
prečo?
alamo - 11/11/2018 - 14:07
Pretože.. Ja sa domnievam že ak si nad niečím v Rocketlab lámu hlavu, tak je to nejaký jeden väčší motor, ktorým nahradia tých deväť "mini"..
A ten už bude možné použiť aj v niečom väčšom, a možno aj mnohonásobne použiteľnom..
Prípadné argumenty proti tomu, že je to nezmysel.. Sa v podstate zhodujú s argumentmi proti pozemnej elektromobilite..
He.. He..
yamato - 11/11/2018 - 14:56
citace:Pretože.. Ja sa domnievam že ak si nad niečím v Rocketlab lámu hlavu, tak je to nejaký jeden väčší motor, ktorým nahradia tých deväť "mini"..
A ten už bude možné použiť aj v niečom väčšom, a možno aj mnohonásobne použiteľnom..
Prípadné argumenty proti tomu, že je to nezmysel.. Sa v podstate zhodujú s argumentmi proti pozemnej elektromobilite..
He.. He..
vôbec nie. Elektročerpadlá pre väčšie motory sme tu už preberali - také čerpadlo si potiahne z batérie rádovo megawatty, a to by si sa dopracoval k batériám väčším než raketa
Naproti tomu klasické turbočerpadlo je pri väčšej rakete stále relatívne malé (a podáva megawatové výkony).
Hlavná výhoda elektrického čerpadla je jednoduchosť. Preto do toho išli pri malom nosiči, ktorý má byť extrémne lacný na výrobu.
Samozrejme niekedy v budúcnosti to môže vychádzať dobre aj pre väčšie nosiče, napr. ak by sa použili batérie s inou chémiou, s násobne vyššou kapacitou (na životnosti v tomto prípade nezáleží), ale nosič triedy Falcon9 s baterkami asi nepostavíš.
A s argumentami proti pozemnej elektromobilite to nijako nesúvisí. Súčasný stav batérií a pomer kapacity a hmotnosti v pohode postačuje na pozemnú elektromobilitu a v obmedzenom rozsahu aj na lodnú a leteckú.
martinjediny - 11/11/2018 - 16:57
citace:Pretože.. Ja sa domnievam že ak si nad niečím v Rocketlab lámu hlavu, tak je to nejaký jeden väčší motor, ktorým nahradia tých deväť "mini"....
skor by si podrebovali vykonovy superkondezator
edit: aj ked vybijaci prud 50C by mohol sluzit zrejme rovnako...
[Editoval 11.11.2018 martinjediny]
xChaos - 11/11/2018 - 17:23
citace: napr. ak by sa použili batérie s inou chémiou, s násobne vyššou kapacitou (na životnosti v tomto prípade nezáleží),
No, právě se divím, že nepoužívají např. hliníkové jednorázové baterie s kapacitou až asi 2000 Wh/kg...ty se většinou používají v obdobných vojenských aplikacích... a to, že se musí předehřát, by u rakety asi nevadilo...
Na druhou stranu, AFAIK Li-Pol modelářké baterie mají obrovské vybíjecí proudy a na druhou stranu ne nějak zvlášť závratný počet nabíjecích cyklů (na rozdíl od Li-Ion). Takže poměr cena/výkon zřejmě hraje větší roli, než poměr Wh/kg :-)
Za mě dobrý - ale kdyby demonstrovali reuse 1.stupně, tak lepší :-) A pokud potichu vyvinou Electron Heavy s třemi boostery, pro starty komerčních cubesat-sond, provozovaných firmami co chtějí těžit na astoroidech, tak se budu dobře bavit :-) https://www.reddit.com/r/RocketLab/comments/6dat2x/speculation_electron_heavy_capabilities/ [Upraveno 11.11.2018 xChaos]
alamo - 11/11/2018 - 18:25
Hmm..
"nosič triedy Falcon9 s baterkami asi nepostavíš."
Prečo nie?
Vybité baterky sa predsa dajú počas letu odhadzovať..
Z druhého stupňa ich odhadzujú už teraz..
Z prvého by sa potencionálne dali dokonca "zrecyklovať"..
A okrem toho.. "Čím väčšia raketa tým lepšie konštrukčné číslo.."
Prečo by to nemalo platiť aj pre "elektrolet"?
tycka - 11/11/2018 - 18:57
citace:Hmm..
"nosič triedy Falcon9 s baterkami asi nepostavíš."
Prečo nie?
Vybité baterky sa predsa dajú počas letu odhadzovať..
Z druhého stupňa ich odhadzujú už teraz..
Z prvého by sa potencionálne dali dokonca "zrecyklovať"..
A okrem toho.. "Čím väčšia raketa tým lepšie konštrukčné číslo.."
Prečo by to nemalo platiť aj pre "elektrolet"?
Protože palivo má na kg mnohonásobně větší hustotu energie než jakákoliv dnešní baterie a to i při započítání hmotnosti potřebného kyslíku.
A tedy čímž větší raketa - tím větší zásoba energie v bateriích a jejich hmotnost tak roste mnohonásobně rychleji než hmotnost potřebného paliva.
Výsledkem je, že v případě malé rakety - vyšší hmotnost baterií vykompenzuje jednoduchost pohonu a celkem lehký elektromotor - kdežto velké raketa by možná unesla jen svoje baterie - kromě nutného paliva pro svůj motor.
Stejně jako velké dopravní letadlo nelze napájet z baterií, neboť by zřejmě místo pasažérů vozilo jen svoje baterie. A solární panely jsou mimo už jen kvůli maximu 1 360 W na metr čtvereční a to navíc ještě mimo zemskou atmosféru. alamo - 11/11/2018 - 19:46
tyčka
Mno.. Uvidíme ako si v Rocketlab poradia.
Myslím si, že časom nevyhnutne budú chcieť postaviť aj čosi väčšie..
Alchymista - 11/11/2018 - 20:46
Celý Elektron má cca 12500kg, prvý stupeň váži 10200kg a má 9250kg palivovú náplň.
Za predpokladu doby horenia 180 sekúnd, tlaku na výstupe čerpadla 12MPa (musí byť minimálne dvojnásobok ako tlak v komore) a účinnosti čerpadla 75% (hooodne) vychádza potrebný elektrický príkon odhadom ~800-850 kW pre deväť motorov a teda zhruba 90-95kW na jeden motor/čerpadlo.
xChaos
citace:No, právě se divím, že nepoužívají např. hliníkové jednorázové baterie s kapacitou až asi 2000 Wh/kg...ty se většinou používají v obdobných vojenských aplikacích... a to, že se musí předehřát, by u rakety asi nevadilo...
Možno aj používajú... tu to vychádza na spotrebu 40000 - 42500Wh (bez strát a prestojov) a teda 20-21,5kg uvedených batérií...
citace:Mne to príde ako "veľmi drahé" zhadzovať tie baterky..
si robíš srandu?
Turbočerpadlový agregát a jeho regulácia tvorí asi dve tretiny až tri štvrtiny ceny celého kvapalinového raketového motora.
alamo - 11/11/2018 - 22:58
Alchymista
Tak záleží na tom, s čím porovnávaš..
A keď ja porovnám "zahadzovať baterky" a "nezahadzovať baterky"..
Tak spraviť to "trochu" väčšie, a primontovať na to tie "nožičky" aby to mohlo pristáť.. Má istú prednosť..
Z môjho uhla pohľadu.. [Upraveno 11.11.2018 alamo]
Alchymista - 11/11/2018 - 23:06
Prvý stupeň má asi 950kg - to bohate vystačíš aj s podstatne ľahším a jednoduchším padákovým systémom
Pri rozmeroch Electron sa to dá celé urobiť vodotesné bez väčších problémov, prinajhoršom sa budú meniť spalovacie komory a trysky, okraj okolo motora môžeš tesniť nafukovacou manžetou a vnútorný priestor pretlakovať, kľudne i zvyškovým kyslíkom. Plávať to bude dobre až výborne.
Treba si uvedomiť, že u "malých" rakiet je ciolkovského konštrukčné číslo prvého stupňa hooodne našponované, a v mnohých prípadoch (Electron s Ck ~10,75 je jeden z nich) sú radi, že sa vôbec vyhrabu na orbitu s nejakým rozumnejším nákladom - rezerva výkonu je skoro nulová.
Takže koľko by vážili nožičky, riadiace kormidlá, systémy reštartu motorov, systém "samonavedenia" na pristátie (minimálne rádiovýškomer alebo laserový diaľkomer) a návratové palivo?
S padákmi pre 950kg náklad sa pohodlne dostaneš pod 50 kg - v podstate jeden či dva padákové záchranné systémy pre 500-1000kg "ultralighty". jedne, čo som mal možnosť si aj trochu "ošahať" ako poskok pri inštalácii bol určený pre ~1300kg štvormiestne lietadielko. Padák vrátane hliníkového kontajneru s vekom, upevňovacími konzolami, kabelážou a lanovodom vážil 46,5kg - o toľko sa podľa certifikátov zvýšila hmotnosť lietadielka.
Otázka je skôr iná - čo urobí s "papierovým" uhlíkovým trupom aerodynamický ohrav pri návrate? Ono sa to hreje, dosť...
[Upraveno 11.11.2018 Alchymista]
alamo - 12/11/2018 - 05:01
To je dobrá otázka..
Ten "papierovo uhlíkový" problém, totiž bude mať aj BFR MCT.. Ako že to chce riešiť Elon?
Petr_Šída - 12/11/2018 - 08:36
citace:To je dobrá otázka..
Ten "papierovo uhlíkový" problém, totiž bude mať aj BFR MCT.. Ako že to chce riešiť Elon?
Velikostí:O
yamato - 12/11/2018 - 09:25
myslím že hliníková trubka má pri návrate väčší problém ako uhlíková trubka...
xChaos - 12/11/2018 - 11:54
citace:
Mne to príde ako "veľmi drahé" zhadzovať tie baterky..
Mě přijde jako velmi drahé zahazovat uhlíkový kompozit.. když vím, kolik stojí třeba pouhý uhlíkový rám na kolo....
Alchymista - 12/11/2018 - 12:29
xChaos - to máš ťažké. "Bežný život" a "špičková technologia" sú dve značne rozdielne cenové kategorie. A karbonové rámy pre bicykle je jedna z mála oblastí, kde sa dotýkajú.
Letecká a kozmická technika je oblasť, kde státisíce či miliony dolárov/euro za jeden komponent predstavujú bežný zjav. Je v tom zahrnutých viac vecí - nákladnosť konštrukcie a vývoja - hlavne testovanie, náročnosť výroby na akosť materiálu a dodržanie technologie, náročnosť výrobnej a finálnej kontroly, pri ktorej je "spotrebované" nemalé percento dobrých vyrobených kusov...
V podstate možno argumentovať protiotázkou - A čo by si chcel s tým "prehriatym" uhlíkovým kompozitom robiť? Znovu ho použiť? OK - dá ti na to certifikačná autorita súhlas?
Pretože kompozit je skoro ako ženská alebo tekvica - nie je do neho vidno a je "neopraviteľný". A rozrezať ho tiež nemôžeš, prestane plniť svoju funkciu.
"Opraviteľnosť" je ostatne problém všetkých kompozitov - kompozit je neopraviteľný a prakticky aj "nerecyklovateľný". [Upraveno 12.11.2018 Alchymista]
admin - 9/12/2018 - 14:17
Electron je znovu na rampě. Startu se snad dočkáme 13.12.
admin - 12/12/2018 - 11:06
Start má startovací okno mezi 5:07 a 9:00 SEČ zítra. Vynést má řadu cubesatů. Mimo jiné i solární plachetnice.
RocketLab bude znovu používat první stupeň rakety Electron. Ten se bude nejprve snášet na padákovém křídle. V první fázi jej budou lovit z moře, v druhé stupeň zachytí za letu vrtulník. S lovením se mají začít učit příští rok. https://www.space.com/rocket-lab-reuse-electron-boosters-helicopter.html
ejencik - 8/8/2019 - 11:39
Pokud vim tak Falcon1 mel take padaky ale SpaceX od nich upustilo. Byla raketa moc tezka nebo proc?
Ervé - 8/8/2019 - 12:34
citace:Pokud vim tak Falcon1 mel take padaky ale SpaceX od nich upustilo. Byla raketa moc tezka nebo proc?
Hlavní problém je přistání do vody - mořská voda je hrozná věc. Rychlost klesání - dopad na vodu - může poškodit.
Velikost padáků - náklady na vývoj a zkoušky. [upraveno 8.8.2019 12:34]
xChaos - 10/8/2019 - 23:13
Tady jsou prozrazené nějaké triky, jak to budou dělat. Mj. nadzvukový balut (teď nevím, jak se to překládá) a aerodynamické brzdy v horní části stupně.
Protože se jim daří, aby 1.stupně rakety Elektron ustály návrat do atmosféry a padaly do moře nepoškozené a vcelku, tak RocketLab zahájí testy se shozením a zachycením 1. stupně za letu: https://twitter.com/Peter_J_Beck/status/1224968921129742336
admin - 3/4/2020 - 04:09
Electron Heavy
admin - 3/4/2020 - 11:28
Tohle je taky povedené. Nejenom, že je Electron Heavy hotov, ale on i odstartoval!
Moc pěkný nácvik zachycení stupně vrtulníkem. 360° video.
Arccos - 9/4/2020 - 10:37
Pořád jsem si říkal, co je zajímavého na roztřeseném záběru ocasu vrtulníku, než mi došlo, že je to opravdu 360° video. Nepřehlédněte to jako já a otáčejte pohled myší. Stojí to za to.
Tlama - 9/4/2020 - 19:50
To se jim opravdu povedlo. Zaujalo mě, že stupeň chytili za vytahovací lano, ale vlastně je to logické. Padák by jinak zničili.
admin - 10/6/2020 - 13:51
Electron před zítřejším 12. startem, mise "Don't Stop Me Now".
Pěkný přenos, jeho scénář okopčili od SpaceX, ale to je jen dobře. Akorát nechápu, proč po zahození 1. stupně zrušili ty telemetrické údaje o výšce a rychlosti.
jch - 5/7/2020 - 00:06
Start rakety Electron nazvaný "Pics or it didn't happen" nedopadl dobře, bohužel platí druhá půlka pojmenování :-(
Peter Back
We lost the flight late into the mission. I am incredibly sorry that we failed to deliver our customers satellites today. Rest assured we will find the issue, correct it and be back on the pad soon. https://twitter.com/Peter_J_Beck/status/1279532331838009345
Rocketlab zvýšil nosnost rakety z 225 kg na až 500 kg, průměrně na 300. Nepříliš překvapivě, zvýšení nosnosti umožnil pokrok v bateriových technologiích - prostě vezou lehčí baterie a těžší náklad na stejné raketě, žádný tuning nádrží či motorů.
Taky díky tomu zvýšení nosnosti unesou padáky na tu vícenásobnou použitelnost, na kterou se fakt těším (přeci jen, motorické přistání je cool, ale toho paliva... padáky jsou padáky a běžné levné rakety pro mikrosatelity a mikrosondy budou nejspíš vypadat víc jako Elektron, než jako Falcon...)
(nedivil bych se, kdyby přešli z LiPol akumulátorů na jednorázové hliníkové baterie - zavedenou vojenskou technologii, zejména pro ten horní nerecyklovatelný stupen určitě ideální... a nestudoval jsem, co přesně změnili, možná mají prostě jen lepší komerčně dostupné lithiové baterky...)
Jinak coolness faktor RocketLab by určitě zvýšilo, kdyby měli nějakou malou jednomístnou kosmickou loˇd ve stylu Mercury/Copenhagen suborbitals :-) ale to už bychom asi chtěli moc...
alamo - 7/8/2020 - 11:52
@xChaos
Podľa mňa je iba otázkou času, kedy sa pustia do niečoho väčšieho.
Kašľať na to..
Tak teda polopatisticky..
Obvyklý zákazník https://en.m.wikipedia.org/wiki/Spire_Global
Sledujeme vzory počasia.. Leteckú a námornú dopravu..
Vyhodnocujeme informácie, triedime informácie, predávame informácie..
Normálna obchodná činnosť v dnešnej dobe
alamo - 11/8/2020 - 20:43
Spoločnosť k dnešnému dňu vlastní 80 cubesatov..
Rastie a expanduje..
Slovenská SOZA , zatiaľ vypustila až jeden..
Háčik asi bude v tom, že keď chce človek zbierať a predávať informácie, musí vedieť komu aké a mať určité kontakty a konexie s predchádzajúceho zamestnania.
Griffin’s addition to Rocket Lab’s board comes as the company seeks to grow its business with the U.S. government. The company has won launch contracts from the U.S. Space Force, DARPA, NASA and the National Reconnaissance Office, including a contract with the NRO announced June 18 for back-to-back launches of its Electron rocket from New Zealand in 2021. [upraveno 15.8.2020 20:49]
Zatím nepůjde o zachycení ve vzduchu, ale jen o přistání na padáku do moře, vylovení a následnou inspekci. Ale je to dobrá zpráva - opakovaně použitelný nosič mikrosatelitů by určitě dál snížil náklady a třeba se brzo dostaneme na ceny, kdy si vlastní mikrosatelit - ideálně na únikové trajektorii od Země, tedy vlastně mikrosondu :-) budou moci dovolit i menší země a nebo různé amatérské spolky :-)
admin - 16/11/2020 - 20:20
Při misi Return to Sender se pokusí zachránit první stupeň.
admin - 19/11/2020 - 23:17
Start by se měl odehrát ve 2:44 SEČ (1:44 UTC). Poletí i trpaslík Chompski.
První stupeň nosné rakety Electron použitý pro dnešní start je zachráněn.
PinkasJ - 20/11/2020 - 12:32
Gratuluji k velkému úspěchu.
Libertarián - 20/11/2020 - 13:46
citace:Gratuluji k velkému úspěchu.
Také gratuluji. Jestli se to zachytávání pomocí vrtulníků osvědčí, bude to obrovský úspěch, který by mohl inspirovat další firmy, možná i SpaceX.
yamato - 20/11/2020 - 15:43
citace:
citace:Gratuluji k velkému úspěchu.
Také gratuluji. Jestli se to zachytávání pomocí vrtulníků osvědčí, bude to obrovský úspěch, který by mohl inspirovat další firmy, možná i SpaceX.
uisťujem Vás, že vrtulníkom nezachránite ani stupeň veľkosti Falconu9, nieto ešte Superheavy
Padáky ako záchranný prostriedok už boli rozoberané zo všetkých strán, hlavná nevýhoda je jednoznačne (ne)škálovateľnosť.
admin - 20/11/2020 - 16:06
Tak V-12 by unesl i F9 booster. Ale ten manévr zachycení není úplně jednoduchý...
Suchou hmotu 1.st. F9 udávají 27 tun (doufám, že je to včetně motorů).
Takže V-12 by ho unesl, ale Mi-26 by byl na hranici nosnosti, takže by byl nepoužitelný. Snad jen při přenášení stupně z jeho klidového stavu.
yamato - 20/11/2020 - 17:33
No prave, uniest je jedna vec, zachytit vo vzduchu (obcas vo vetre, turbulencii) a nespadnut pri tom je druha vec. A doletiet s tym potom niekam je este tretia vec
Libertarián - 20/11/2020 - 20:45
citace:No prave, uniest je jedna vec, zachytit vo vzduchu (obcas vo vetre, turbulencii) a nespadnut pri tom je druha vec. A doletiet s tym potom niekam je este tretia vec
Myslel jsem spíš krycí štíty, co nyní zachraňují lodě.
LeeMer - 22/11/2020 - 09:58
Vylovený první stupeň rakety Electron je zpátky ve výrobním závodu Rocket Lab v Aucklandu.
Platforma Photon (v podstatě hodně autonomní 3.stupeň rakety Electron). Pokud jsem dobře pochopil tweety Petera Becka, tak vše je vyrobeno z uhlíkového kompozitu. Motor používá elektrická čerpadla jako zbytek rakety. Celý stupeň váží 300 kg a vejde se dovnitř aerodynamického krytu.
300 kg už není úplně v kategorii "mikronosič", ale současně si myslím, že při dnešní úrovni miniaturizace elektroniky by šlo podniknout spousta zajímavých misí i v malém. Rocketlab jsou v jistém ohledu skoro stejně zajímaví jako SpaceX... (jenom mi napadá, jestli by se do 300 kg místo 3.stupně nevešla i miniaturní pilotovaná loď ve stylu Copenhagen Suborbitals :-) určitě o tom musí aspoň tajně přemýšlet :-)
martinjediny - 13/12/2020 - 20:46
najmensie co kedy islo s clovekom hore bola asi lod Merkury 1098kg prazdna hmotnost, startovacia 1935kg, na orbite 1354kg.
ok, malo to motory, stit na orbitalnu rychlost, 34h vydrze na orbite...
ale jak to zmacknut z 2ton startovacej hmotnosti na 300kg, ked len osoba v skafandri, so stolickou a padakom vazi najmenej 180kg?
to by musel byt start ala Martan... [upraveno 13.12.2020 20:47]
Alchymista - 13/12/2020 - 21:43
Pozri si konštrukciu kabíny a záchranného kresla v raketopláne Spiral... Síce kerbíci ako vyšitý, ale fungovať by to mohlo...
...v kadzom pripade na zivu vahu a podporu zivota musime ratat aspon 100kg, takze ak sa bavime o lodi pre Electron, tak 200kg so sucasnymi technologiami stacit asi nebude. Aj ten MOOSE mal pre navrat 91kg, a to by sme este chceli zachranny system, orientacne a navratove motory, vstupne dvere, zamknutie a utesnenie,... ...a furt by to bolo na hranici realizovatelnosti a bezpecnosti.
Az budu mat zaujem, tak spravia aspon 700kg nosnost...
xChaos - 14/12/2020 - 09:31
citace:
...v kadzom pripade na zivu vahu a podporu zivota musime ratat aspon 100kg, takze ak sa bavime o lodi pre Electron, tak 200kg so sucasnymi technologiami stacit asi nebude.
Az budu mat zaujem, tak spravia aspon 700kg nosnost...
No proto jsem zmiňoval Copenhagen Suborbitals. Jejich kabina pravda nevstupuje do atmosféry 1.kosmickou rychlostí takže nepotřebuje tepelný štít, podpora života stačí na pár minut a poloha kosmonauta tam není ideální pro případ opravdu vysokých zrychlení. Ale má vážit jen 300 kg, tzn. stejně jako stupeň Photon... proto mi to napadlo.
Rocketlab jsou celkem průkopníci v použití kompozitů pro konstrukci raket... NASA, SpaceX i Rusové nejprve s velkými fanfárami ohlásili přechod na kompozity u nové generace pilotovaných lodí, ale pak tiše couvli a vrátili se ke konvenčním materiálům (SpaceX pak dokonce v trochu extrémní podobě, s tou nerez ocelí).
Na druhou stranu, vím, že to není úplně jednoduché, takže to bylo jen takové trochu rejpnutí. Pro návratová tělesa je nějaké rozpětí průměrů tepelného štítu, pro který jsou vůbec možná (aby se vytvořila rázová vlna, díky kterému to neshoří jako meteor, apod.) a myslím, že ten stávající průměr rakety Electron nebude dostatečný.
Přesto se mi představa malé pilotované lodi na vícenásobně použitelné malé levné raketě prostě zamlouvá, nemůžu si pomoct. Vize Copenhagen Suborbitals se mi moc líbí, akorát oni jsou kvůli té nízkonákladovosti/úmyslně amatérskému přístupu odkázáni na technologie zhruba 60 a víc let staré. RocketLab naproti tomu v řadě ohledů posunuli hranice, s menší raketou a menší pozorností médií, ale v podstatě jsou momentálně největší hi-tech oni. No a z toho vzešla úvaha, že jestli amatéři dokáží postavit 300 kg suborbitální "Mercury", tak s použitím současných hi-tech postupů by 300 kg orbitální loď nemusela být úplně mimo lidské možnosti. Samozřejmě je tam problém, že to nemá žádný reálný ekonomický model: orbitální turistiku si "turisti" představují výrazně komfortněji, takže riskovat život tímhle způsobem by se nejspíš nikomu nechtělo.
Ale ta úvaha byla jen o tom, jestli je to teoreticky možné. Systémem podpory života bych neargumentoval - když se vejde do skafandru, vešel by se i do minilodě, ta by v řadě ohledů byla vlastně konstrukčně jednodušší, než skafandr. Jako omezení vidím průměr tepelného štítu, ke menší než ta Mercury to podle všeho být nemůže. Mercury měla pod 2 metry, něco jako 1.7m, Electron má průměr 1.2m. Takže by štít po stranách asi 25 cm přečuhoval, na druhou stranu, u Starlineru přes průměr Atlasu přečuhuje taky :-) Fakt nevím, jestli by to bylo teoreticky možné, ale jak materiály, tak elektronika jsou někde jinde než před 50 lety... a určitě každý, kdo postaví raketu schopnou dosáhnout oběžné dráhy, o tom aspoň tajně přemýšlí :-)
martinjediny - 14/12/2020 - 14:14
Malo by to zmysel...
...mojim snom je lod o hmotnosti 700kg pre dve osoby pre dopravu ZEM-tahac LEO. (uz len spojovaci uzol bude hmotnostna pecka)
Ak by sa trafili presne na tahac do 4h, tak maju priestor, energie a pohon ALAvasimir by ich uz dopravil ku stanici a aj spatne deorbitoval...
Ak by sa netrafili, deorbitovali by sa z nizkej drahy sami.
P.S. O kompozitnej vyrobe pre svoje lode rokovali aj so Slovenskymi firmami... Mozno Csaba by vedel presnejsie info...ale to je na ine vlakno
Ervé - 15/12/2020 - 09:42
citace:Malo by to zmysel...
...mojim snom je lod o hmotnosti 700kg pre dve osoby pre dopravu ZEM-tahac LEO. (uz len spojovaci uzol bude hmotnostna pecka)
Ak by sa trafili presne na tahac do 4h, tak maju priestor, energie a pohon ALAvasimir by ich uz dopravil ku stanici a aj spatne deorbitoval...
Ak by sa netrafili, deorbitovali by sa z nizkej drahy sami.
P.S. O kompozitnej vyrobe pre svoje lode rokovali aj so Slovenskymi firmami... Mozno Csaba by vedel presnejsie info...ale to je na ine vlakno
Electron heavy se třemi bloky prvního stupně by to dokázal. Dalším krokem k úspěchu by byla nízkotlaká kyslíková atmosféra - odpadnou nádrže dusíku a výrazně to odlehčí kabinu. Loď pro jednoho nemá význam, smysl má dvojčlenná posádka. Záchranný systém je další otázka.
martinjediny - 18/12/2020 - 23:31
Ak by sme hladali riesenie pre elektron, tak by sme museli technologie minuleho storocia prekonat viac ako trojnasobne...
edit:
Sucasne to komplikuje dokovaci system, IDSS ktory samotny ma hmotnost cez 320kg. https://en.wikipedia.org/wiki/International_Docking_System_Standard
bol by pouzitelny v odlahcenej verzii bez aktivnych a pohyblivych prvkov, alebo by to bolo privelke riziko? [upraveno 19.12.2020 00:18]
xChaos - 23/12/2020 - 21:45
Jak už jsem zmiňoval, jednomístná kabina od Copenhagen Suborbitals má vážit 300 kg. Je sice jen suborbitální, ale je to základ.
Výtvory Rocketlabu jsou navíc vyrobeny z kompozitů, a tedy i ten 3.stupeň asi váží výrazně míň, než jiné srovnatelné 3.stupně...
Samozřejmě je to celé jen chiméra, ale líbí se mi i plánovaný způsob znovupoužití 1.stupně.. je v podstatě jednodušší a úspornější, než řešení od SpaceX.
Třeba existuje nějaký způsob, jak nepatrně zvětšit raketu Electron, aby se stále ještě chovala tak, jako tahle verze, měla 3D tiště motory s elektrickými čerpadly, apod. ... a přitom unesla jednomístnou kosmickou loď.
Místo dokovacího portu si lze představit např. odhazovací nafukovací obytný prostor.
Samozřejmě, alternativou k téhle úvaze je nosič v podobné kategorii, který by ale nabídl vícenásobnou použitelnost celého 2.stupně (jak se řešilo jinde, tohle vypadá nereálně, protože se to naopak vyplácí až od určité velikosti i Falcon 9 na to byl příliš malý... pořád si ale říkám, že "něco jako IXV" s bočním tepelným štítem by třeba roli vícenásobně použitelného 2.stupně hrát mohlo...
Start proběhl v 8:26 SEČ, drobný odklad byl zapříčiněn počasím. K oddělení družice na polární dráze dojde 1 hodinu a 10 minut po startu. Na přání zákazníka nebude oddělení družice přenášeno živě.
admin - 20/1/2021 - 09:09
jch - 1/3/2021 - 15:23
Rocket Lab plánuje na základě zkušeností s raketou Electron na rok 2024 novou, znovupoužitelnou raketu Neutron s nosností 8 tun a schopností vynášet lidskou posádku.
yamato - 1/3/2021 - 15:32
nez sa Bezos dostane na orbit bude tam tlacenka
xChaos - 2/3/2021 - 07:46
https://www.rocketlabusa.com/about-us/updates/rocket-lab-unveils-plans-for-new-8-ton-class-reusable-rocket-for-mega-constellation-deployment/
The medium-lift Neutron rocket will be a two-stage launch vehicle that stands 40 meters (131 feet) tall with a 4.5-meter (14.7 ft) diameter fairing and a lift capacity of up to 8,000 kg (8 metric tons) to low-Earth orbit, 2,000 kg to the Moon (2 metric tons), and 1,500 kg to Mars and Venus (1.5 metric tons). Neutron will feature a reusable first stage designed to land on an ocean platform, enabling a high launch cadence and decreased launch costs for customers. Initially designed for satellite payloads, Neutron will also be capable of International Space Station (ISS) resupply and human spaceflight missions.
yamato - 2/3/2021 - 08:43
tak hadam sa im to podari a my sa konecne dozvieme aku marzu ma SpX na Falcone9
alamo - 2/3/2021 - 10:47
yamato
Tvrdil si (aj iný) že sa to jednoducho nedá?
citace: Elektročerpadlá pre väčšie motory sme tu už preberali - také čerpadlo si potiahne z batérie rádovo megawatty, a to by si sa dopracoval k batériám väčším než raketa
yamato - 2/3/2021 - 11:44
citace:yamato
Tvrdil si (aj iný) že sa to jednoducho nedá?
citace: Elektročerpadlá pre väčšie motory sme tu už preberali - také čerpadlo si potiahne z batérie rádovo megawatty, a to by si sa dopracoval k batériám väčším než raketa
neviem či som to tvrdil, ak áno tak preto že som akceptoval argumenty technicky zdatnejšch (mne osobne sa myšlienka elektročerpadla na raketovom motore páči)
každopádne o motoroch pre Neutron zatiaľ nezaznelo nič, fanúšikovská komunita vo všeobecnosti predpokladá prechod na klasický turbočerpadlový princíp
alamo - 2/3/2021 - 12:09
Zodpovedá tá veľkosť, výkon a palivo použitiu klasických turbočerpadiel?
Nebolo by to trochu málo výkonné?
Bude to raketa o 200-300 tunách, srovnatelná se Sojuzem nebo Atlasem V verze 401. Pokud nepostaví vlastní loď a la Dragon (4,5 t kabina, 3 t servisní sekce), můžou létat s komerčně koupeným Sojuzem/Progressem...
yamato - 2/3/2021 - 13:37
Zodpovedá tá veľkosť, výkon a palivo použitiu klasických turbočerpadiel?
Nebolo by to trochu málo výkonné?
Bude to raketa o 200-300 tunách, srovnatelná se Sojuzem nebo Atlasem V verze 401. Pokud nepostaví vlastní loď a la Dragon (4,5 t kabina, 3 t servisní sekce), můžou létat s komerčně koupeným Sojuzem/Progressem...
čítal som že náramne pasuje na nákladný Cygnus. A keďže ten momentálne lieta na "problematických" rusko-ukrajinských boostroch...
xChaos - 6/3/2021 - 11:04
Může za tím být i nějaké směřování k fúzi s Northrop Grumann, který sbírá všechny zbývající aerospace firmy rostoucím tempem (ATK Orbital...). Ostatně tomu napovídá i ta volba spaceportu (odkud teď létá Antares)
Nosič Neutron je jako náhrada za poněkud kerbalovskou Omegu docela zajímavá alternativa. Zajímavá bude i soutěž, zda vícenásobně použitelný Neutron nakonec nepoletí dřív, než New Glenn (nebo dokonce Vulcan... protože motory). Protože RocketLab mi docela přijde, že od začátku vědí, co dělají...
Podle toho, že se druhý stupeň dostal okamžitě po zážehu do prudké rotace (je to vidět při pohledu na první stupeň) si tipnu na poškození spalovací komory nebo trysky. Škoda ....
ales - 29/7/2021 - 08:40
Dnes, 29.7.2021 v 8:00 SELČ odstartovala z Mahia na Novém Zélandu raketa Electron/Curie s družicí Monolith. Bylo to poprvé po havárii z 15.5.2021.
Družice s horním stupněm je zatím na přechodové dráze a bude uvolněna cca 52 minut po startu.
Edit: Podle telemetrie byla družice úspěšně uvolněna na plánované dráze (cca 600 km x 600 km x 37°).
Česky: RocketLabs dostali spoustu peněz na vývoj horního stupně budoucího nosiče Neutron. Space Force s nimi od roku 2025 počítá pro [vojenské využití Venuše :-) teda pardon, chci říct...] pro starty kritické pro americkou národní bezpečnost.
Několikrát odložený start nosné rakety Electron s dvojicí družic Black Sky je z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek opět odložen, tentokrát o jeden den na 17. listopadu. Startovní okno je otevřené od 02:40 do 04:50 SEČ.
Start byl úspěšný, družice vypuštěny. První stupeň přistál na padáku do vody.
Gratulace. [upraveno 18.11.2021 06:56]
pxm - 2/12/2021 - 15:25
Neutron update
Ervé - 2/12/2021 - 15:40
Dost dobré. 7 motorů, kompozitní trup. Kyslíko-metanové motory o tahu 1 MN. Druhý stupeň jako náklad v prvním stupni.
admin - 2/12/2021 - 20:38
Wow. Čekal jsem kosmické závody mezi SpaceX a Blue Origin. Ale teď bych řekl, že to bude spíše SpaceX vs. Rocket Lab.
Vilík - 2/12/2021 - 20:52
citace 2.12.2021 - 20:38 - Martin Kostera:Wow. Čekal jsem kosmické závody mezi SpaceX a Blue Origin. Ale teď bych řekl, že to bude spíše SpaceX vs. Rocket Lab.
Neutron se výkonově nevyrovná Falconu 9. Musí být tedy levnější. Což asi není úplně vyloučeno, ale bude to obtížné. alamo - 2/12/2021 - 21:08
Zjavil niečo aj o motoroch?
Či budú ďalej posúvať elektročerpanie, alebo prejdú na klasiku.
Apropo.. S týchto sebaprezentácií v Jobs štýle, začínam dostávať svrbenie..
admin - 2/12/2021 - 21:29
citace 2.12.2021 - 21:08 - Slavomír Fridrich:Zjavil niečo aj o motoroch?
Či budú ďalej posúvať elektročerpanie, alebo prejdú na klasiku.
Apropo.. S týchto sebaprezentácií v Jobs štýle, začínam dostávať svrbenie..
Methalox motor s otevřeným cyklem.
admin - 2/12/2021 - 21:32
citace 2.12.2021 - 20:52 - Vilík:
citace 2.12.2021 - 20:38 - Martin Kostera:Wow. Čekal jsem kosmické závody mezi SpaceX a Blue Origin. Ale teď bych řekl, že to bude spíše SpaceX vs. Rocket Lab.
Neutron se výkonově nevyrovná Falconu 9. Musí být tedy levnější. Což asi není úplně vyloučeno, ale bude to obtížné.
Jasně, já to doplnil smajlíkem právě proto, že to je trošku nerovný boj. Ale když on ten Bezos je takový neprůhledný. Lidi mu odcházejí. Vulcany s BE-4 startují ... nestartují. Nic není vidět. Aby nebyl Neutron nahoře dříve než NG. Ervé - 3/12/2021 - 06:33
Je ale vidět, jak neefektivní je návrat na místo startu (RTLS) - budou potřebovat loď na přistání, aby reálně uspěli. RTLS pomáhá jako možnost pro variabilitu nosnosti rakety, u Falconu 9 se ale používá jen občas, nevýhody jsou jasné. [upraveno 3.12.2021 06:41]
yamato - 3/12/2021 - 12:37
parada. Trochu ma mrzi ze nevyuzili schovanie druheho stupna pod kryt - mozu mu dat tvar aky chcu, napriklad navratove teleso
Vilík - 3/12/2021 - 12:51
citace 3.12.2021 - 06:33 - Ervé:Je ale vidět, jak neefektivní je návrat na místo startu (RTLS) - budou potřebovat loď na přistání, aby reálně uspěli. RTLS pomáhá jako možnost pro variabilitu nosnosti rakety, u Falconu 9 se ale používá jen občas, nevýhody jsou jasné. [upraveno 3.12.2021 06:41]
Jestli jsem správně pochopil prezentaci, RTLS se u Neutronu nedělá jako u Falconu, tj. retrozážehem. Neutron podle všeho obletí jednou Zemi a poté přistane.
Není to tam řečeno úplně jasně, ale vyplývá to z výšky, kde se uvolní druhý stupeň - není už zapotřebí aerodynamický kryt. Nasvědčují tomu i poměr velikostí obou stupňů a potřeba řešit rázové vlny (vyšší návratová rychlost). [upraveno 3.12.2021 12:53]
ales - 3/12/2021 - 13:01
Je téměř nemožné, aby první stupeň Neutronu dokázal obletět Zemi. V takovém případě by už žádný druhý stupeň prakticky nebyl zapotřebí (a tepelné namáhání prvního stupně při návratu by bylo obrovské).
Předpokládám, že Neutron chce používat "klasické" RTLS, tedy s motorickým "retrozážehem". Odpovídá tomu i ohlášené snížení nosnosti na cca polovinu (proti jednorázové verzi). Aerodynamický kryt se dá odhodit (otevřít) už ve výšce kolem 80 km a tak vysoko se může první stupeň Neutronu dostat (při prvním dohoření motorů).
Ervé - 3/12/2021 - 14:24
Přesně tak, žádný oblet. Falcon 9 odpojuje 1. stupeň v 70 km, tam už jde odhodit i kryt, ale nedělá se to, protože je lepší ustálit raketu po zážehu 2.stupně a až potom ho odhodit.
Myslím že levný mořský prám je lepší řešení, na druhou stranu přináší omezení. Uvidíme.
Vilík - 3/12/2021 - 15:28
citace 3.12.2021 - 14:24 - Ervé:Přesně tak, žádný oblet. Falcon 9 odpojuje 1. stupeň v 70 km, tam už jde odhodit i kryt, ale nedělá se to, protože je lepší ustálit raketu po zážehu 2.stupně a až potom ho odhodit.
Myslím že levný mořský prám je lepší řešení, na druhou stranu přináší omezení. Uvidíme.
Asi máte oba pravdu. Ty rázové vlny při návratu řeší z jiných důvodů. Vypadá to, že chtějí brzdit víc aerodynamikou než to dělá Falcon 9, profil letu bude asi trochu jiný.
NovýJiřík - 3/12/2021 - 20:40
citace 2.12.2021 - 21:32 - Martin Kostera: Jasně, já to doplnil smajlíkem právě proto, že to je trošku nerovný boj. Ale když on ten Bezos je takový neprůhledný. Lidi mu odcházejí. Vulcany s BE-4 startují ... nestartují. Nic není vidět. Aby nebyl Neutron nahoře dříve než NG.
Aby? Já bych na to klidně vsadil. Bezosovi už nevěřím ani že se jmenuje Jeff...
PS: Mimochodem, kde jste kdo v tom videu slyšeli, že by měla raketa obletět celou Zemi? Já jsem to pochopil tak, že se Neutron bude vracet zpátky na kosmodrom, podobně jako F9 v některých případech.
A už se těším nejen na Neutron, ale i na Hyperon [upraveno 3.12.2021 20:56]
admin - 9/12/2021 - 00:54
admin - 9/12/2021 - 02:29
Interview: Everyday Astronaut a Peter Beck o nové raketě Neutron.
jch - 21/12/2021 - 23:45
Další interview: Scott Manley a Peter Back o nové raketě Neutron.
Bitva přízvuků, neboť Beck je Novozélanďan a Manley je z Británie
jch - 26/12/2021 - 06:00
Interview, kterého jsem si téměř nevšiml. V tomto případě dostává Peter Beck otázky ode dvou moderátorů NASASpaceflight Thomase Burghardta a Johna Gallowaye.
Je nějaký rozumný důvod, proč to vyrábět v USA (ke všemu na atlantickém pobřeží), a potom to vozit ke startu na novozélandský kosmodrom? Nový Zéland přece není žádná zaostalá banánová republika, je to jedna z nejrozvinutějších zemí na světě, takže vyrábět to přímo tam by nenaráželo na žádné komplikace. Navíc, ehm, N.Z. leží mimo obvyklé letové trasy raket s jadernými hlavicemi, což může být v dnešním světě významná komparativní výhoda.
admin - 8/3/2022 - 19:40
Ale on odtamtud bude i startovat, takže to dává smysl.
Founder Peter Beck earlier said the Neutron, due for first lift-off in 2024, will launch exclusively from Virginia - in part because of demands from customers like Nasa and the US Department of Defence, but also for reasons of industrial scale.
Sobotní start nosné rakety Electron se z důvodu špatného počasí v místě zachycení prvního stupně odkládá na polovinu příštího týdne (nejdříve 27. dubna). Vrtulník je však připraven.
Start nosné rakety Electron s 34 malými družicemi je nyní plánován na 3. května. Startovní okno se otevírá v 00:35 SELČ a trvá 125 minut (tedy to 02:40 SELČ). Posunutí startu o jeden den zapříčinily dodatečné přípravy vrtulníku pro zachycení prvního stupně rakety.
citace 3.5.2022 - 02:54 - Grofino:Zachyt rakety vrtulníkem se povedl.
Ale nedopadlo to úplně tak, jak mělo.
Ervé - 3/5/2022 - 08:16
Zachytili stupeň a to je úspěch. Vrtulník se stupněm a padákem ale letěl tak špatně, že stupeň radši odhodili. Takže ještě spousta práce, protože to nic lehkého není. Buď budou muset padák po zachycení odhodit a provést pevnější uchycení, nebo přehodnotí celý proces záchrany.
yamato - 3/5/2022 - 10:50
citace 3.5.2022 - 08:16 - Ervé:Zachytili stupeň a to je úspěch. Vrtulník se stupněm a padákem ale letěl tak špatně, že stupeň radši odhodili. Takže ještě spousta práce, protože to nic lehkého není. Buď budou muset padák po zachycení odhodit a provést pevnější uchycení, nebo přehodnotí celý proces záchrany.
chytit cokolvek na padaku je tazke, chytit nieco velke je este tazsie. Uz pri F9 bola nekonecna debata, ze preco znizuju nosnost rakety o tretinu, preco to nepristava na padaku, a furt padak a padak a preco nie padak...
No pre toto. Padak ma nevyhody. A na velke rakety to nie je skalovatelne riesenie.
A to nespominam naklady na ten vrtulnik a riziko straty posadky.
NovýJiřík - 3/5/2022 - 14:52
citace 3.5.2022 - 10:50 - yamato:
citace 3.5.2022 - 08:16 - Ervé:Zachytili stupeň a to je úspěch. Vrtulník se stupněm a padákem ale letěl tak špatně, že stupeň radši odhodili. Takže ještě spousta práce, protože to nic lehkého není. Buď budou muset padák po zachycení odhodit a provést pevnější uchycení, nebo přehodnotí celý proces záchrany.
chytit cokolvek na padaku je tazke, chytit nieco velke je este tazsie. Uz pri F9 bola nekonecna debata, ze preco znizuju nosnost rakety o tretinu, preco to nepristava na padaku, a furt padak a padak a preco nie padak...
No pre toto. Padak ma nevyhody. A na velke rakety to nie je skalovatelne riesenie.
A to nespominam naklady na ten vrtulnik a riziko straty posadky.
A padák se dá využít jen na tělesech s atmosférou, která stojí za řeč. Na Měsíci by byl na dvě věci, na Marsu prakticky taky, takže proč vlastně vyvíjet dva různé systémy a ztrácet tím čas? Na tom, že různé zachycování padáků, záchranu pouhých motorů apod. ve SpaceX nikdy neměli v plánu, ale od začátku usilovali o motorické přistání (původně dokonce i Dragonů), je jasně vidět, že rozdíl od jiných "rakeťáků" včetně RocketLab SpaceX vždycky usilovala o vzdálený vesmír. [upraveno 3.5.2022 17:28]
martinjediny - 3/5/2022 - 18:25
citace 3.5.2022 - 14:52 - NovýJiřík:...je jasně vidět, že rozdíl od jiných "rakeťáků" včetně RocketLab SpaceX vždycky usilovala o vzdálený vesmír...
Paci sa mi tato tvoja analogia...
na druhej strane ak chcem robit na Zemi system hore/dole, tak by si to pytalo vyuzit atmosferu Zeme intenzivnejsie...
citace 3.5.2022 - 18:25 - Martin Jediny:
na druhej strane ak chcem robit na Zemi system hore/dole, tak by si to pytalo vyuzit atmosferu Zeme intenzivnejsie...
lenze toto sa ukazuje ako chybna strategia. Orbitalne nosice su extremne investicne narocne projekty. Urobit nosic pre "na Zemi hore/dole" znamena ze s velkou pravdepodobnostou inu kapacitu v dohladnej dobe nebudete mat (vid STS, ale aj Sojuz)
Zda sa lepsia strategia bude mat nieco, co dokaze lietat vsade, hoci nikde to nebude uplne optimalizovane (na zemi malo vyuziva atmosferu, na mesiaci/marse zbytocne silne motory atd)
LeeMer - 12/7/2022 - 23:11
Z důvodu silného větru se dnešní start nosné rakety Electron s misí NROL-199 neuskutečnil. Nové datum startu ještě nebylo oznámeno, ale vhodné okno se otevírá každý den.
https://www.mdpi.com/2226-4310/9/8/445/htm
The probe mission will spend about 5 min in the Venus cloud layers at 48–60 km altitude above the surface and collect in situ measurements.
https://twitter.com/RocketLab/status/1565446554638356480
🔥This engine has been to space and back. This week we proved it could go again. 🔥 We've successfully test fired a recovered Rutherford engine for the first time - a significant technical milestone on our path to make Electron a reusable rocket!
martinjediny - 4/9/2022 - 09:01
Nepomohlo by neangličtinárom pridať dve vety v češtine?
xChaos - 4/9/2022 - 11:04
citace 4.9.2022 - 09:01 - Martin Jediny:Nepomohlo by neangličtinárom pridať dve vety v češtine?
Když sem anglické twíty embeduje i Grofino, tak jsem myslel, že můžu :-) (michodem, spíš se musím naučit, jakým markupem se ty twíty embedujou, abych nemusel dělat copy + paste).
No, ale taky mi to napadlo, že tím samotným copy + paste to tu ztratí ducha české debaty, to je pravda.
Takže jde zkrátka o to, že RocketLab poprvé opakovaně zažehli motor, co už letěl - dokonce i když byl vylovený z moře a ne zachycený ve vzduchu.
Do konce roku by se chtěli pokusit o opakované zachycení vrtulníkem (nevím, jestli si mezitím sehnali pilota s odolnějšími nervy, nebo jak to plánují...)
martinjediny - 4/9/2022 - 11:39
celkom si to vystihol... ide o "ducha české debaty"
ono toto forum bude ako si ho sami spravime.
Btw. uroven Grofinovych prispevkov neustalee stupa... moze sa seknut, ale celkovo je v poslednom case prinosom...
tixtli - 4/9/2022 - 22:58
citace 4.9.2022 - 11:39 - Martin Jediny:celkom si to vystihol... ide o "ducha české debaty"
ceskoslovenskej :-D
citace 4.9.2022 - 11:39 - Martin Jediny:
Btw. uroven Grofinovych prispevkov neustalee stupa... moze sa seknut, ale celkovo je v poslednom case prinosom...
Super odkaz. https://www.mdpi.com/2226-4310/9/8/445/htm
S jídlem roste chuť. CAPSTONE je průkopník po change 5.
Delta v potrebné k venuši je o dost vyšší nežli k Marsu.
Advanced space to ale zvládne.
Spíš ten průlet oblaky 45-60 km nad povrchem s přenosem dat na Zemi bude náročný.
První sonda k Venuši po 40 letech.
citace 6.9.2022 - 06:07 - Grofino:Delta v potrebné k venuši je o dost vyšší nežli k Marsu.
Tohle není pravda, protože pro průletovou misi k Venuši stačí z LEO delta-v cca 3,6 až 4 km/s, tedy naprosto stejně, jako k Marsu. Viz např. Trajectory Browser . Jen k Měsíci stačí delta-v cca 3,2 km/s.
citace 6.9.2022 - 06:07 - Grofino:První sonda k Venuši po 40 letech.
Tohle je nepravdivé tvrzení, protože na oběžnou dráhu kolem Venuše letěla např. evropská sonda Venus Express v roce 2005 a Japonská sonda Akatsuki z roku 2010 dokonce u Venuše pořád ještě funguje (na její oběžné dráze). Viz https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_missions_to_Venus .
LeeMer - 15/9/2022 - 22:42
15 úspěšných startů po sobě. To je pro malý nosič velký úspěch.
ales - 8/5/2023 - 10:35
Dnes 8.5.2023 ve 3:00 SELČ z poloostrova Mahia na Novém Zélandu odstartovala raketa Electron/Curie a na oběžnou dráhu (ve výšce 600 km se sklonem 32°) úspěšně dopravila družice TROPICS 3 a 4 (dva 3U cubesaty NASA pro sledování teplot, srážek a bouří v tropických oblastech).
26.5.2023 v 5:56 SELČ z poloostrova Mahia na Novém Zélandu odstartovala raketa Electron/Curie a na oběžnou dráhu úspěšně dopravila družice TROPICS 5 a 6.
Blahopřání rocketlabu. Se zachytáváním pomocí vrtulníku sice nepokračují, alr raketa je spolehlivá.
Pro novou raketu Neutron Rocket lab kupuje z bankrotu velkou část majetku Virgin Orbit v Kalifornii.
Ať se daří. https://twitter.com/Peter_J_Beck/status/1661156741793579009
Dnešní pokus o start nosné rakety Electron s družicí Acadia 1 se odkládá. Nejbližší možný termín je zítra. Startovní okno zůstává stejné, tedy od 07:00 do 09:00 SELČ.
Přetrvávající problém se senzorem na jednom z devíti motorů Rutherford si vyžádá důkladnější kontrolu. Nosná raketa Electron se tak vrátí do montážní haly. Start s družicí Acadia 1 se tak odkládá o několik dní. https://twitter.com/Peter_J_Beck/status/1688083557561077761
V 01:45 SELČ odstartovala ze vzletové rampy LC-1B na novozélandském kosmodromu Mahia nosná raketa Electron. Ta po 57 minutách dopravila na kruhovou oběžnou dráhu s výškou 640 km a sklonem 53° vůči rovníku radarovou družici Acadia 1 pro pozorování Země. Acadia 1 je druhou generací družic Capella od společnosti Capella Space vybavených radarem se syntetickou aperturou. Prostorové rozlišeních získaných dat dosahuje až 0,31 metru.
Nosná raketa Electron při dnešním startu selhala. Pravděpodobně došlo k problému se zážehem motoru druhého stupně. Raketa tak nedopravila na oběžnou dráhu družici Acadia 2, jejíž mise je tak ztracena. Jedná se o čtvrté selhání rakety Electron ze 40 startů.
Ervé - 19/9/2023 - 10:09
citace 19.9.2023 - 09:58 - Václavík Michal:Nosná raketa Electron při dnešním startu selhala. Pravděpodobně došlo k problému se zážehem motoru druhého stupně. Raketa tak nedopravila na oběžnou dráhu družici Acadia 2, jejíž mise je tak ztracena. Jedná se o čtvrté selhání rakety Electron ze 40 startů.
Škoda, 19 úspěšných startů po sobě a teď selhání. Pořád ale jde o kvalitní raketu.
Klobouk dolů před Space X s jejich téměř 230 zažehnutými druhými stupni po sobě.
martinjediny - 19/9/2023 - 18:23
Ci uz to berieme pesimisticky 4:40, alebo optimisticky len poslednych 1:20 furt su to vynikajuce vysledky.
...to nas len Musk rozhyckal...
Ervé - 20/9/2023 - 06:35
citace 19.9.2023 - 18:23 - Martin Jediny:Ci uz to berieme pesimisticky 4:40, alebo optimisticky len poslednych 1:20 furt su to vynikajuce vysledky.
...to nas len Musk rozhyckal...
Začal s tím už Sojuz a Ariane 4, pak se přidala Ariane 5 a Atlas 5, no a Falcon 9 to zase posunul. Lehké rakety na tom vždycky byly hůř.
LeeMer - 15/12/2023 - 07:06
citace 2.1.2024 - 08:20 - Ervé:Neutron - roční shrnutí:
Na Neutronu se dál pracuje. Projekt upraven, nyní je hlavním plánovaným operačním módem přistání na prámu (13 t nákladu je mnohem lepší než 8 t).
hlavným, alebo jediným?
Ten modus operandi a la SpaceX sa osvedčil - pristánie flexibilne podľa nákladu. Buď na pevnine alebo na práme.
Ervé - 5/1/2024 - 07:57
citace 2.1.2024 - 10:56 - yamato:
citace 2.1.2024 - 08:20 - Ervé:Neutron - roční shrnutí:
Na Neutronu se dál pracuje. Projekt upraven, nyní je hlavním plánovaným operačním módem přistání na prámu (13 t nákladu je mnohem lepší než 8 t).
hlavným, alebo jediným?
Ten modus operandi a la SpaceX sa osvedčil - pristánie flexibilne podľa nákladu. Buď na pevnine alebo na práme.
so the company has prioritized sea-based landings.
Jsou prioritní - tedy nejdřív se postaví a vyvine přistání na prám.
Pro větší variabilitu (a testování) určitě budou dělat i návraty na kosmodrom. To je sice lepší kvůli úspoře peněz za bárku a času k opětovnému startu, ale kromě poklesu nosnosti vadí i vyšší opotřebení motorů a stupně.
LeeMer - 31/1/2024 - 08:09
V 00:32 SELČ odstartovala z kosmodromu Mahia nosná raketa Electron. Na dvě rozdílné retrográdní oběžné dráhy se sklonem 97° byly úspěšně dopraveny dvě družice. Na dráhu s výškou 520 km byla umístěna jihokorejská družice NeonSat-1, první z konstelace 11 družic pro DPZ. Družice NeonSat mají v panchromatickém režimu dosahovat prostorového rozlišení až 1 m, v multispektrálním 4 m. Na oběžné dráze s výškou 1000 km byla při dnešním startu vypuštěna experimentální solární plachetnice NASA ACS3. Družice ACS3 je 12U CubeSat, ze kterého se na oběžné dráze vysunou čtyři 9metrové nosníky mezi nimiž se při rozkládání napne tenká pokovená polymerová fólie. Celková plocha má být okolo 80 m². Technologie bude použitelná do budoucna pro plachy o ploše až 2000 m².
Dobrá práce, Prefire-2 má startovat už 1.června. Jen se už nesnaží o záchranu stupně, což je škoda. U malých raket se jim to asi nevyplatí.
martinjediny - 28/5/2024 - 08:21
citace 28.5.2024 - 06:36 - Ervé:Dobrá práce, Prefire-2 má startovat už 1.června. Jen se už nesnaží o záchranu stupně, což je škoda. U malých raket se jim to asi nevyplatí.
Podobne aj RFA sa viac snazi o spolahlivost a seriovost vyroby ako o znovupouzitelnost.
Raketa electron pri starte vazi 12,5tony.
To bude asi 1500kg zeleza
Osobny automobil 1500kg stoji aj so ziskom a danou cca 20.000 Eur
Naklady na znovupouzitelnost a zachranu budu zrejme daleko vyssie ako seriovy automobil...
A teraz ironia znovupouzitelnosti.
Start predam za 7.000.000, ale ak tam pridam znovupouzitelnost, tak mi trzba klesne o 30%...
sorry, viem, ze to neznie Startrekovsky
LeeMer - 1/6/2024 - 06:16
