Tak jsem se to prave dozvedel. Puvodne jsem mel chut napsat vetu, ktera by se nedala publikovat pred 22. hodinou, ale nebudu v patek sprosty.
Takze jenom strucne:
NASA v ramci skrtu zrejme planuje ukonceni mise Voyageru a Ulysses.

http://www.spacedaily.com/news/voyager1-05a.html

Asi bych to nebral tak vážně, je to jedna epizodka v nikdy nekončícím boji o peníze. Voyagery dosud dodávají cenné informace, jak by NASA vysvětloval, že na jedné straně se bije o stamiliony dolarů pro New Horizons, který má v těchto měřeních pokračovat) a na druhé straně vypíná fungující aparáty...
A Ulysses - to je sonda ESA, otočit knoflíkem by musel někdo jiný.

citace:

---

A Ulysses - to je sonda ESA, otočit knoflíkem by musel někdo jiný.

---

Je to tak. Byla by to zlatá tečka za spoluprací v programu, do něhož měla NASA také přispět vlastní sondou a kterou nepostavila jenom díky vlastním rozpočtovým škrtům.

tak pokud by udelali tohle, definitivne by se potvrdilo, ze NASA je spolek byrokratickych budizknicemu.

Ostatne uz jednou neco podobnyho udelali, vypojili pristroje, co nechali na mesiici Apolla... myslim, ze seiymometry, ty toho asi opravdu moc noveho neprinasely.

Ale vypnout Voyagery by byl pro me zlocin proti lidskosti. Vzdyt sou nejdal, co sme kdy byli, podle me vzhledem ke gravitacnimu urychleni a naskoku je jina sonda predezene za desitky let /vi o tom nekdo neco?/
Take mi prijde velmi zajimave vyzkouset, jak dlouho vubec muze fungovat, vzdyt to se pustu pristroju vubec nevi, protoze neexistujou dostatecne dlouho! /co sem cetl, tak vydrzi budto do 2020-mozne vycerpani plutoniovych baterii, nebo do 2030, kdy uz pro navigacni system nebude dostatecne jasne Slunce/
Na druhou stranu 4 mil. USD je fakt relativne dost, na to, ze je to jenom castka na komunikaci a analyzy. Nevi nikdo, jestli by se to s technologickym vyviojem casem nemohlo zlevnit? A co je na tom vlastne tak drahe, anteny?

Castka 4mil.$ je skutecne docela vysoka, nevim, co presne ji tak vyhani.


Na druhou stranu je si treba uvedomit, ze je to jenom pakatel ve srovnani s jinymi vydaji NASA. Napr. skrtnutim techto ctyr milionu by se setrilo na jednu jedinou misi raketoplanu vice nez sto let...

Super, ztratíme spojení s nejvzdálenějšími posly naší civilizace abychom ušetřili 4 mil.$. Ještě můžou odpíchnout funkční MERy. Není nad to šetřit na správném místě.

Už jsem to sem někde psal do fóra o MER. Jelikož se nedá vkládat přímý odkaz, znovu to píši:
--------------------------------------------------------------------
NASA vyčlenila dalších téměř 17 milionů na pokračování mise po dobu následujících šesti měsíců (2,8 milionu na měsíc). Členové vědeckého týmu budou plánovat a vyhodnocovat akce roverů ze již ze svých domovských pracovišť pomocí telekonferencí (snížení nákladů).
---------------------------------------------------------------------
No to snížení nákladů - tak u projektu je uvedeno celkem 141 lidí. Z nich je u nasa přímo zaměstnáno 98 (berme 100) - ostatní jsou z Univerzit nebo ti, co pracují jako konzultanti či vývojáři viz: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/people/
Takže toto číslo berme jako směrné pro pokračování mise.
Polovinu vyčleníme na technické náklady - provoz radioteleskopů, nájmy atp. Zbude nám 1,4 milionu dolarů. tak nám vychází průměrný plat kolem 14 tisíc $ (270 tisíc Kč) měsíčně (ročně $168.000) což je doopravdy hodně vysoký průměr i na USA.
Ale aspoň je vidět, že vědec v USA si vydělá.
Takže si vezměte, kolik by NASA ušetřila, kdyby dohled nad tímto projektem převedla například do ČR...
Jinak by to skutečně chtělo detailní vyčíslení nákladů, například v GB průměrný plat vědce, který už získal doktorát, činí 12 828 liber ročně, průměrný plat na Universitě Karlově loni činil 18 500 Kč.
Pro zpřesnění odhadu - využijeme údaje na http://www1.jsc.nasa.gov/bu2/salary.html
tak zjistíme, že medián (průměr je vyšší) v NASA pro inženýry činní v současnosti kolem 80.000 $ ročně, tj. cca 150.000 měsíčně - desetinásobek oproti Univerzitě Karlově (rozdíl medián průměrná mzda). Takže si spočítejte, kolik by NASA ušetřila na platech, kdyby tento projekt nechala dozorovat v ČR.

citace:

---

Jinak by to skutečně chtělo detailní vyčíslení nákladů, například v GB průměrný plat vědce, který už získal doktorát, činí 12 828 liber ročně

---

Nevim, treba je v tom nekde chyba a ty platy jsou nizsi. Ale samozrejme, kdyby to prevedli do CR, tak by urcite usetrili. Pokud by to nedelali pres ceskou vladu.
Tak me vubec napadlo, jestli by proste v pripade nejhorsiho mohl nekdo Voyagera koupit a soukrome provozovat dal. Napriklad nejaka univerzita nebo bohaty nadsenec. Mit na konte par miliard $, jdu do toho urcite!

Jaky je vlastne v soucasne dobe prinos z tech sond? Pokud vim tak na Voyageru je funkcni (nebo jediny dava nejaka smysluplna data) snad jedine magnetometr. U Ulysses je situace podobna. To je dobre tak akorat na studium heliopausy a zamestnava to sit DSN, ktera bude a je velice potrebna pro jine projetky. Pochybuju ze by nekdo jiny nez NASA byl ochoten zrovna do tohodle investovat penize. Pokud chcete ceske vede pomoct, postavte v CR, nebo lepe nekde v Afganistanu v opustenem udoli obri radioteleskop a posadte k nemu ceske vedce. Poslouzite jak ceske vede, tak mistnim rozvojovym ekonomikam.

citace:

---

To ma v GB mozna tak uklizecka, hodne pritlac, tak aspon dvakrat az trikrat.

---

No mozna ten clanek neni tak moc aktualni, ale doktorand si prijde na cca 800 GBP/mesic cisteho a s hotovym doktoratem tak na 1200 GBP/cisteho. Samozrejme prumerny plat se muze lisit, ale napriklad ucitele se prijdou na mnohem vic. Nema ale smysl hadat se o prkotiny z takoveho platu v GB nikdo nezbohatne.

citace:

---

Jaky je vlastne v soucasne dobe prinos z tech sond? Pokud vim tak na Voyageru je funkcni (nebo jediny dava nejaka smysluplna data) snad jedine magnetometr. U Ulysses je situace podobna. To je dobre tak akorat na studium heliopausy a zamestnava to sit DSN, ktera bude a je velice potrebna pro jine projetky.

---

citace:

---

citace:

---

Jaky je vlastne v soucasne dobe prinos z tech sond? Pokud vim tak na Voyageru je funkcni (nebo jediny dava nejaka smysluplna data) snad jedine magnetometr. U Ulysses je situace podobna. To je dobre tak akorat na studium heliopausy a zamestnava to sit DSN, ktera bude a je velice potrebna pro jine projetky.

---

Myslím, že z Voyagerů je dat více, stačí se podívat na stránky projektu. http://voyager.jpl.nasa.gov/
Ten magnetometr se myslím vztahoval na sondu Pioneer 10, ale s tou se již nekomunikuje od 7. února 2003.
http://spaceprojects.arc.nasa.gov/Space_Projects/pioneer/PNStat.html
No, co zaměstnává síť DSN a kolik stojí vytížení sítě pro Voyagery možná nelezneš či vypočítáš zde: http://deepspace.jpl.nasa.gov/advmiss/
Ale plácnout, že data z Voyagerů zahlcují síť DSN je trochu silná káva. Kdyby byla síť přetížená, tak by se nenabízela nová pozorování, ne?
Když to spočítám, tak mi vyjde pro vytížení největší 70m antény pro relaci trvající celkem 1 hod (s natočením a vyhledáním) každý den v roce asi na 360.000 $ ročně. To je tak plat dvou lidí v NASA...
Možná to počítám špatně nebo vycházím ze špatného dokumentu (nechce se mi to všechno pročítat), ale vycházel jsem z hodnoty uvedené pro "hourly Aperture Fee (AF) for DSN support".

---

Zkrátka to chce promyslet objem a hodnotu přijímaných a vysílaných dat z Voyageru a zkusit co nejvíc zkrátit dobu, po kterou zaměstnávají síť DSN. Takový Ulysses v době spánku (dál od Slunce), přece téměř nekomunikuje, v době kdy je u Slunce zase intenzivně měří a přináší výsledky. Vzhledem k tomu, že ze vzdálených sond je teď výrazně aktivní jen Cassini, by neměl být problém s přetížením sítě. Sondy z Marsu komunikují pomocí menších 34 m antén nebo 70 m ?

Uznavam, ze toho o potrebne komunikaci se sondami mnoho nevim. Proc je tedy potreba s Voyagerem komunikovat kazdy den? Jelikoz je ted hlavnim cilem zjisteni rozsahu heliopauzy, tak by docela stacilo testovat udaje rekneme jednou za tyden, ctrnact dnu. Nebo se palubni zaznamnik sondy zahlcuje a je treba ho denodenne prikazem promazavat?

NA adrese http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm

najdete status reporty obou sond včetně časového vykrytí sond sítí DSN
Silně bych pochyboval o tom, že by sondy potřebovaly pravidelný dohled, spíš si myslím, že komunikace probíhá ve "volném čase" sledovací sítě.
Za týden končící 14.1. 2005:

There were 64.3 hours of DSN scheduled support for Voyager 1 of which 8.3hours were large aperture coverage. There was one real-time change made on 01/09 [DOY 009] when DSS-25 supported 9.0 hours in place of DSS-15 down due to a red MASER [DR G102872]. The total actual support for the period remained unchanged.
There were 53.8 hours of DSN scheduled support for Voyager 2 of which 30.8 hours were large aperture coverage. There were no real-time or schedule changes during the period.

Díky, ale komunikace probíhá tak dlouho asi z toho důvodu, že těch 12 hodin je Voyager vzdálen od nás, takže asi čekají jestli příkazy dojdou v pořádku...
Osobně bych se domníval, že příjem všech dat určitě netrvá 12 hodin per satelit, ale že 70 metrové DSN zkrátka nemají tolik práce... Přenosová rychlost 160 b/s by znamenala za 12 hodin přenos při desetinásobné redundaci 86 MB dat...
Jinak když se mrkneš do dat z předchozího odkazu, tak je zajímavý současný nárůst nízkoenergetických částic (LECP) o vyšších energiích za poslední tři roky.

Jinak k těm zařízením : z 11 zařízení je jich 5 v provozu. Jsou to: magnetometr pro měření rozložení magnetických polí (přístroj MAG), přístroj na měření nízkoenergetických nabitých částic (přístroj LECP), ultrafialový spektrometr (UVS), zařízení pro sledování kosmického záření (CRS) a experiment plasmových vln (PWS). Zbylé, nyní nevyužívané přístroje (kvůli spotřebě) jsou: širokoúhlá kamera, teleskopická kamera, infračervený radiometr, radiometr a fotopolarimetr.

Při úprku Voyageru 1 3,6 AU za rok by ho byla škoda vypínat, ne? Za chvíli by měl být v mezihvězdném prostoru. Zajímalo by mě, jestli se na to vypisují sázky ;-)

Tak to vypada, ze Voyagery prece jen DSN ponekud zahlcuji. Urcite komunikace neprobiha nejakou zavratnou rychlosti a mozna bude brzo nutno pouzit i vice (70m?) anten. To nevypada jen jako bezna rutina.


The finely tuned and ultra-precision antenna pointing capabilities of the DSN allow the Voyager missions to continue to send new and never before seen scientific data from the farthest reaches of space. Every time the DSN sends commands to the Voyager-2 spacecraft the DSN has made a routine of successfully doing the nearly impossible. An analogy of successfully getting a DSN transmitter signal into Voyager-2's limited receiver window, would be like throwing a baseball across thousands of miles of ocean, and being able to get that baseball to pass through a very small port-hole window of a moving cruise ship.

In the future, as these record-breaking distances continue to increase for both of these extreme-distance voyagers, the DSN is planning to implement new techniques to continue to be able to communicate with both spacecraft. Combining the very weak signals (or arraying) several antennas together may be needed again in the not too distant future. The DSN has already supported the Voyager-2 spacecraft by employing this technique. When Voyager-2 flew-by the planet Neptune on its way out of our solar system, the DSN helped to enhance the scientific value of this encounter by arraying multiple antenna and using signal-combining techniques.

"As with anything that manages to stand the test of time, the past becomes the future"…

Uniká mi, proč potom NASA navrhuje NEW HORIZONS, kde bude stejný problém (já vím, za nějakých 15 let) se slábnutím signálu a s jeho příjmem na Zemi. Navíc půjde o sondu osamocenou a s méně přístroji. Ušetřené čtyři miliony dolarů NASA trn z paty nevytrhne.
Určitě bych ty sondy nechal v provozu ještě aspoň dva roky, ať oslaví třicetiny.
Stejně doufám, že tohle je uměle vyvolaný problém, který se v průběhu tohoto projektu opakuje už poněkolikáté.

Aby NASA s NEW HORIZONT neujel vlak, pokud se nemýlím měla zkoumat krom jiného atmosféru Pluta, jenže Pluto se už vzdaluje od Slunce a atmosféra co nevidět začne zamrzat.
Na druhou stranu s průzkumem oblastí za Saturnem a dále by bylo lepší počkat a ponechat to až rychlejším sondám s jaderným pohonem.

Ale kdepak, čekat nemá smysl, lepší poslat jednu pomalou teď (když ještě funguje atmosféra), než za 10 let zastavit vývoj rychlé sondy kvůli penězům. New Horizons měla startovat už za 2 roky, ne ? Navíc v době, kdy bude NH potřebovat spojení 70 m DSN, už Voyagery nebudou v provozu.

citace:

---

Ale kdepak, čekat nemá smysl, lepší poslat jednu pomalou teď (když ještě funguje atmosféra), než za 10 let zastavit vývoj rychlé sondy kvůli penězům. New Horizons měla startovat už za 2 roky, ne ? Navíc v době, kdy bude NH potřebovat spojení 70 m DSN, už Voyagery nebudou v provozu.

---

citace:

---

Škoda jen, že se neplánuje žádná sonda k Sedně, ta je podle mne mnohem zajímavější než Pluto...

---

Soucasna vzdalenost Sedny je asi 86AU, takze zdaleka neni tak nedosazitelna. Uz ted je napr. Voyager 1 dal.
Na druhou stranu si nemyslim, ze by Sedna byla buhvijak vyjimecny cil. Takovych teles jeste najdeme...

Ano blíží se k periheliu, které činí 75 AU.
Tato je diskuze je trochu hypotetická, kromě New Horizont se o žádné jiné sondě k Plutu či dále neuvažuje.
Za 10-15 let zde máme nukleární pohon, sice těžko řící jakými rychlostmi umožní se sondám pohybovat(případně ve spolupráci s gravitačním urychlením planet či Slunce) a pak se uvidí.

citace:

---

Na druhou stranu si nemyslim, ze by Sedna byla buhvijak vyjimecny cil. Takovych teles jeste najdeme...

---

Já bych řekl, že Pluto je teď nejvýznamnější cíl, jiný důležitější asi není - zatím ještě funguje atmosféra, jak vlastně vypadá Pluto a Cháron, je to nejvzdálenější primární cíl ze všech letů sond. Navíc po průletu kolem Pluta snad sonda potká i nějaký cíl z Kuiperova pásu. Vzhledem ke vzdálenosti a přesnosti dráhy to bude rozhodně jedna z nejtěžších misí. Podobnou sondu mohou pak vyslat i k jiným vzdáleným cílům - třeba k Neptunu a dalším objektům Kuiperova pásu (k Sedně).

Takže pokud chcete vědět všechno o sondě New Horizons, prohlédněte si stránky http://pluto.jhuapl.edu/index.php - startovní okno se otevře 11.ledna 2006, podle fotek z montáže družice budou připraveni. Zajímavá je variabilita startovních oken - při zpoždění startu se poletí k Plutu bez asistence Jupitera, ale o 3-4 roky delší cestou.

Takže nová zpráva na seznamu v rubrice Koktejl hned pod zprávou o vicemiss: http://www.novinky.cz/05/71/48.html - Voyager 1 je na hranici Sluneční soustavy.

No a tady je to trochu lépe vysvětleno: http://www.spaceflightnow.com/news/n0505/24voyager1/

ESA by také mohla zafinancovat nějakou misi k velkým planetám resp. k jejím měsícům, třeba k měsíci Io s aktivní vulkanickou činností, který je vedle Europy(k té se snad do 10 let vydá NASA) velmi zajímavý.
Tohle desetiletí bude na projekty a mise do vzdálenějších končin Sluneční soustavy velmi chudé. Zatím po roce 2000 vlastně neodstartovala žádná mise k velkým planetám. Prakticky dnes žijeme v tomto směru ze sond vypuštených v minulém století.

Tohle desetiletí bude na projekty a mise do vzdálenějších končin Sluneční soustavy velmi chudé. Zatím po roce 2000 vlastně neodstartovala žádná mise k velkým planetám. Prakticky dnes žijeme v tomto směru ze sond vypuštených v minulém století.

citace:

---

MA TO RADU OBJEKTIVNICH DUVODU - ZPRACOVAVANI ZISKANYCH DAT TRVA VELMI DLOUHO /PAMATUJU SE, ZE PRI PRULETECH VOAYGERU SE MLUVILO O 10-15 LETECH/ A JA UPLNE SOUHLASIM S TIM, ZE JE NESMYSLNE POSILAT DALSI MISE, KDYZ JESTE NEJSOU ZPRACOVANY TY POSLEDNI

---

Hm, a co Pluto Express? Tj. v současnosti Sonda New Horizons?

Sonda New Horizons je tvořena trojúhelníkovou základnou o délce cca 2 metry a výškou 70 cm, na níž je umístěna anténa s vysokým ziskem o průměru 218 cm a též veškeré přístroje pro vlastní let, navigaci na cíli, získání a následné odeslání vědeckých dat na Zemi. Zdrojem energie nejsou standardní solární články, nýbrž termoelektrický radioisotopový článek s plutoniem Pu-238, jehož počáteční výkon bude 218 W a za deset let poklesne na 174 W. Solárních článků nelze užít z důvodu velké vzdálenosti od Slunce, jejich užitím by vysoce vzrostly rozměry i hmotnost celé sondy. Veškeré vědecké vybavení je pevně připevněno na základně sondy. Pro jejich zamíření na cíl je tedy nutno "pohnout" celou sondou a to zajišťuje čtveřice motorků na hydrazin. Vědecká data budou ukládána do paměti s kapacitou 2 × 48 Gb a odesílána na Zem rychlostí 768 bps v pásmu X (8,4 GHz). Celková hmotnost vybavení sondy bude činit 25 kg.

Sonda by měla startovat z mysu Canaveral na Floridě v lednu 2006 pomocí jedné z raket Delta IV 4050H nebo Atlas V 551. Zrychlení sondy po startu bude činit 290 m/s, další rychlost by měla sonda nabrat po gravitačním manévru u planety Jupiter (březen 2007). Konečně k Plutu New Horizons dorazí v rozmezí let 2015 - 2017 (přesná doba závisí na druhu nosiče, který bude pro vypuštění sondy vybrán) a po zkoumání Pluta se sonda vydá na průzkum těles Kuiperova pásu (2017 - 2024).
http://www.inext.cz/hvezdarna.vsetin/NewHor.htm

Planuji se nejaka pozorovani behem pruletu kolem Jupitera nebo bude sonda celou dobu v "hibernaci"? (alespon je tak stavena)

citace:

---

Konečně k Plutu New Horizons dorazí v rozmezí let 2015 - 2017

---

citace:

---

po zkoumání Pluta se sonda vydá na průzkum těles Kuiperova pásu (2017 - 2024).

---

citace:

---

Planuji se nejaka pozorovani behem pruletu kolem Jupitera nebo bude sonda celou dobu v "hibernaci"? (alespon je tak stavena)

---

Ano počítá se s výzkumem Jupiteru ,nebo to alespoň bylo v plánech v roce 2003.

Gravitačního pole obří planety využije hlavně ke svému dalšímu urychlení, je ale také počítáno se čtyřměsíčním intenzívním výzkumem. Vždyť New Horizons se k Jupiteru přiblíží na vzdálenost necelých tří milionů kilometrů – bude planetě třikrát blíže než Cassini v prosinci 2000. Z této vzdálenosti může mapovat jak děje v atmosféře planety, tak i snímkovat čtyři největší satelity – Io, Europu, Ganymeda a Callisto (pro srovnání, oběžná dráha Callista jako nejvzdálenějšího galileovského satelitu je ve vzdálenosti 1,9 mil. km od planety).

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/novinky/clanky/index.htm

citace:

---

No nevím kolik toho nazkoumá, bude aktivní ještě kratší dobu než Pioneery nebo Voyagery:
"Dnes se předpokládá, že po průletu kolem Pluta bude sonda New Horizons aktivní ještě dalších 5 - 10 roků, aby nám přinesla nové informace i o těchto hraničních hlídkách naší sluneční soustavy."
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/novinky/clanky/index.htm

---

citace:

---

No ono se takhle dlouhá aktivita Voyagerů také moc neplánovala. Koukněte třeba na MERy Spirit a Opportunity, ta měly plánovanou životnost 3 měsíce a kolik už je to měsíců? (16)

---

The two Voyager spacecraft were built
for a 5-year lifetime. (http://www.rand.org/publications/MR/MR864/MR864.apD.pdf )

O možném směrování amerického výzkumu sluneční soustavy si můžete přečíst na adrese:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16756


Je tam sice zmínka o nových sondách k Venuši, Europě, Titanu, Neptunu ale bez přesnějších časových vymezení.

No já bych řekl, že po vyslání sond k Merkuru, Venuši a Plutu zůstanou jako vhodné cíle pouze Měsíc, Mars a Europa. Ostatní cíle považuju za druhořadé, nezasloužící si v dohledné době návštěvu.

Jsem sice poahou takovy hvezdny kartograf, takze doslova pasu po snimcich jinych svetu, ale je to celkem pravda.
Treba osobne nechapu mise, ktere se navzajem duplikuji. Napriklad sondy Messenger a Bepi Colombo. Myslim si, ze pokud Messemger neselze, bude mise BC vicemene zbytecna nebo jeji prinos nebude odpovidat vynalozenemu usili.

Jeste dodatek: ... usili, ktere by se mohlo venovat na zajimavejsi projekty.

Jenom bych doplnil že Pluto-Kuiper Express bude nejrychleji letící sondou - k Jupiteru za 13 měsíců - to je 3.kosmická rychlost (16,67 km/s) a při průletu kolem Jupitera ještě zrychlí. Proto se taky plánuje start 465 kg sondy pomocí nejsilnějšího Atlasu 551, který má nosnost na LEO 20 tun.

Myslíš, že bude rychlejší po průletu kolem Jupitera než Voyagery(cca 20km/s)? Pluto express nebude mít tak výhodné postavení velkých planet jako měly oni.

Asi stejnou rychlost jako Voyager 2 po průletu u Saturnu, rozhodně největší startovní - Voyageru trvalo 25 měsíců přiletět k Jupiteru, PKE to zvládne za 13. Po průletu kolem Neptunu je ale Voyager 2 rozhodně rychlejší - PKE nemá možnost využít 4 planet k urychlení.

citace:

---

No já bych řekl, že po vyslání sond k Merkuru, Venuši a Plutu zůstanou jako vhodné cíle pouze Měsíc, Mars a Europa. Ostatní cíle považuju za druhořadé, nezasloužící si v dohledné době návštěvu.

---

To je dobre, ze PKE nebude tak rychly, aspon bude mit sanci navstivit nejaky ten objekt na pomezi slunecni soustavy. Ikdyz tech objektu jsou tam miliony, prece jen sance nejaky potkat neni tak velka. Jaka je vlastne zivotnost? Doufejme ze par desitek let vydrzi.

Ano, na pořadí v nejbližších letech je rozhodně Mars (možné zbytky po životě), pak Europa - voda a život?! a po letošním lednu i Titan - to co tam sonda Huygens našla je velmi zajímavé. Měsíc je pro nás zajímavý pouze jako místo budoucí aktivity lidí, někdy po roce 2020.

citace:

---

citace:

---

No já bych řekl, že po vyslání sond k Merkuru, Venuši a Plutu zůstanou jako vhodné cíle pouze Měsíc, Mars a Europa. Ostatní cíle považuju za druhořadé, nezasloužící si v dohledné době návštěvu.

---

S MArsem a Europou bych souhlasil, místo Měsíce bych přidal Titan, který zůstane velkou výzvou.

---

Kdepak bohorovnost, ale vybírám ty cíle podle možností najít něco živého! To je "motor" pro kosmické sondy.
Hledáme něco živého!!!!
Řekněte lidem - voličům ať dají peníze na hledání interakcí vnějšího mg. pole slunce s ionosférou planety. Nic jim to neřekne, ale řekněte,že Mars je silně podezřelý z toho, že tam jsou Marťanky a zájem je. Ufouni táhnou.

K Jupiteru poletí další sonda s názvem Juno, která dostala přednost před sondou k Měsíci - viz:
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=16990

Je správná moje domněnka, že rozhodnutí komise je důsledkem nedávného odkladu mise JIMO k Jupiteru?
Kdy se bude konat nějaký další výběr, kam by mohla být mise Moonrise přihlášena? http://www.mines.edu/all_about/public/spotlight/moonmission.shtml

JIMO byl odlozen? Ja jsem myslel, ze ho uplne zrusili. Coz je v obou pripadech velka skoda. Jednak vedecky prinos teto mise by byl obrovsky a z technologickeho hlediska by to byl take velky skok. Vlastne skok od sond - hracek gravitace k sonde s aktivnim pohonem. To uz je neco.

JIMO se pravděpodobně v dohledné době v původní podobě neuskuteční. Přesto jsem zatím nenarazil na jednoznačné vyjádření NASA, že šel projekt k ledu. Místo JIMa se ale chystá sonda Prometheus, která by měla mít podobné parametry. První letové zkoušky některých komponent by měly proběhnout možná už příští rok. Zpočátku se bude jednat jen o krátký výlet do okolí Země a Měsíce, později snad dojde i na Jupiter.
O sondě JIMO viz také samostatný článek na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=82 v sekci Plánované projekty (tam ji vedu ještě jako živou), o sondě Prometheus je zmínka v sekci Horké novinky http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews. Projekt Prometheus má i samostatnou webovskou stránku NASA (adresu teď z hlavy nevím, ale není problém ji vyhledat).
Zdravím, A. Havlíček

Znovu jsem se podíval na stránky JPL věnované projektu Prometheus
http://prometheus.jpl.nasa.gov/
Vyplývá mi z toho, že Prometheus-1 je jen nový název pro JIMO. Start by se měl uskutečnit nejdříve v roce 2015. Označením Prometheus byl původně pojmenován jenom jaderný reaktor, který měl vyrábět energii pro iontový pohon.
Otázkou je, jestli jsou uvedené stránky ještě aktuální.
AH

Jaderný pohon je zatím stále jediná šance jak v dohledné době v rozumně časové době prozkomat oblast mezi Krupierovým pásmem a Oortovým oblakem.
Jakou rychlost(vzhledem ke Slunci) může mít zhruba sonda s jaderným pohonem. Voyagery díky vhodnému postavení planet získaly 20km/s. Kolik by tak "mohl udělat" jaderný pohon(50-100 km/s ????).

citace:

---

Jaderný pohon je zatím stále jediná šance jak v dohledné době v rozumně časové době prozkomat oblast mezi Krupierovým pásmem a Oortovým oblakem.
Jakou rychlost(vzhledem ke Slunci) může mít zhruba sonda s jaderným pohonem. Voyagery díky vhodnému postavení planet získaly 20km/s. Kolik by tak "mohl udělat" jaderný pohon(50-100 km/s ????).

---

90 km/s delta_v ? To mi připadá hodně optimistické. Mě to vychází, že v takovém případě by i při Isp 100000 Ns/kg musela pohonná látka tvořit skoro dvě třetiny počáteční hmotnosti. Snad se nepletu. Ale budiž, teoreticky to asi možné je. Já osobně ale za pravděpodobnější považuju dosažitelné delta_v spíš pod 50 km/s a zpočátku budu rád i za 10 km/s (během cca 3 roků chodu motoru). I to by bylo slušné zlepšení proti současnému stavu, kdy sondy mívají zásobu delta_v řádově 1 - 2 km/s. Doufejme, že se jaderně-elektrické pohony podaří dotáhnout do použitelného stavu.

Dnes na IAN vysel clanek o sonde New Horizons. Vcelku bezne zname veci, ale pro me nova byla informace uplne na konci "NASA zvažuje vyslání dvojčete - New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran" . Tak uvidime.

Napadlo je to samé co mně. Výroba druhého kusu by neměla být drahá, problém vidím ve velké ceně za start - kolik stojí Atlas 551 ? Taky okno pro start se otevírá jen někdy a nevím, kdy se otevře.

asi o 36-40mesiacov by malo byt vhodne postavenie Jupitera a uranu ... ale ja by som skor ocakaval let k neptunu ten je urcite zaujimavejsi a startovacie oknosa otvara asi o 12mesiacov skor .. no treba sa pozret na polohy tychto objektov ci to ide

citace:

---

Asi bych to nebral tak vážně, je to jedna epizodka v nikdy nekončícím boji o peníze. Voyagery dosud dodávají cenné informace, jak by NASA vysvětloval, že na jedné straně se bije o stamiliony dolarů pro New Horizons, který má v těchto měřeních pokračovat) a na druhé straně vypíná fungující aparáty...
A Ulysses - to je sonda ESA, otočit knoflíkem by musel někdo jiný.

---

Neví tu někdo, jak je na tom Ulysses? V únoru jsem na http://spaceprobes.kosmo.cz četl, že už vlastně umírá, a že je otázka pár týdnů, kdy se nadobro odmlčí... Od té doby jsem nic neviděl a co jsem se teď tak zkoušel prohrabávat oficiálními weby, tak tam vlastně žádný novinky nejsou, nebo jsem je alespoň s mou mizernou angličtinou nikde nevyčetl ...

Podľa časopisu Kozmos 6/2008 prestala sonda pracovať 1.7.2008 "pretože prach vyradil z prevádzky niektoré kľúčové prístroje".

Pokud se týče sondy k Plutu s průletem kolem Uranu či Neptunu tak tato možnost nastane tak za 5O let, zřejmě sonda NH-2 by měla navštívit jiný objekt za Plutem. V současné době se obě planety pohybují před Plutem ve směru otáčení kolem Slunce a nelze využít jejich gravitační pole, ale to možné u Saturnu. Obecně platí, že ve vztahu k Plutu či jinému objetu je pauza mezi okny rovná přibližně době oběhu té, které planety kolem Slunce.

http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET

- mapka s vyznačením poloh automatických sond, mířících ven ze sl. soustavy.

V současnosti neexistují plány na vypuštění další sondy za dráhu Saturnu.

Krom sond na schematu opouští soustavu Slunce dalších pět umělých těles jimiž jsou poslední stupně jejich nosných raket, které vyvrhla gravitace Jupitera a pravděpodobně to platí pro sondu Ulysses, její ž poslední stupeń se opozdil za sondou o tolik, že proletět ZA Jupiterem a byl na rozdíl od vlastní sondy URYCHLEN.

Ulysses dnes večer definitivně končí, po téměř 19 letech provozu bude VYPNUT !

citace:

---

90 km/s delta_v ? To mi připadá hodně optimistické. Mě to vychází, že v takovém případě by i při Isp 100000 Ns/kg musela pohonná látka tvořit skoro dvě třetiny počáteční hmotnosti....

---

Koľko prístrojov mu vlastne zostalo funkčných až do konca?
Ponad pól Slnka už sonda preletela, ďalšie skutočne zaujímavé dáta by zasa posielala možno až o pár rokov, ak by do vtedy prežila. Je to síce škoda, ale asi v riadiacom stredisku vedia, prečo ju vypli.
Takže, Ulysses, zbohom - a vďaka za všetky tie dáta

Existuje moznost ju opatovne zapnut?

Houstone máme problém

Engineers Diagnosing Voyager 2 Data System
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-151&rn=news.xml&rst=2583

Voyager 2 oslavil dne 28.6. 2010 už 12000 dní provozu !
Voyager 1 dosáhne tohoto výročí za dva týdny 13.7. 2010.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-214

Májí za sebou 33 let letu v nehostinném prostředí, bombardováni kosmickým zářením, proletěli pásem asteroidů, přežili Jupiterovo nebezpečné radiační prostředí a prachové částice kolem systémů Saturnu, Uranu a Neptuna.

Voyager 2 se pohybuje ve vzdálenosti 12,8 světelné hodiny (!) od Země - je to nejvzdálenější lidský výtvor v kosmu a stále fungující !

V jedné staré tiskové zprávě JPL z roku 1998 se píše o tehdejší síle signálu přicházejícím ze sondy:
"That signal, produced by a 20 watt radio transmitter, is so faint that the amount of power reaching our antennas is 20 billion times smaller than the power of a digital watch battery."

A to bylo před 12 lety ...
Kolik piko nebo femto Watů je to asi dnes, co lze ještě zachytit největšími 70 m anténami DSN?

Opět smekám - v JPL prostě umí dělat extrémně trvanlivé kosmické sondy.

[Upraveno 01.7.2010 pospa]

Velmi rád se připojuji ke gratulacím. Obě sondy i jejich tvůrci by si zasloužili pomník. Je to něco fantastického. Nezbývá než němě v úžasu stát.

Ač nikterak věřící také připojuji - a Bůh jim žehnej.

citace:

---

Velmi rád se připojuji ke gratulacím. Obě sondy i jejich tvůrci by si zasloužili pomník. Je to něco fantastického. Nezbývá než němě v úžasu stát.

Ač nikterak věřící také připojuji - a Bůh jim žehnej.

---

Nejvzdálenějším objektem je Voyager 1 a ne V2.
Voyager 1 - přes 17 mld. km.
Voyager 2 - 14 mld. km.

Voyager 2 je až třetí nejvzdálenější, Pioneer 10 je teď od nás cca 102AU http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET

citace:

---

Voyager 2 je až třetí nejvzdálenější, Pioneer 10 je teď od nás cca 102AU http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET

---

Od roku 1977 do 1990 vydávala JPL tiskovinu Voyager Bulletin, informující (v aj) vědce i kosmo-nadšence o průběhu misí obou sond Voyager.
Celkem vyšlo 99 vydání.



Jeden nadšenec je pro nás všechny naskenoval a odkazy na čísla 1 až 42 jsou k dispozici tady:
http://planetary.org/explore/topics/voyager/msb.html

Čísla 44 - 99 budou následovat. Číslo 43 bohužel ve sbírce chybí.

citace:

---

...o průběhu misí obou sond Voyager...

---

citace:

---

citace:

---

...o průběhu misí obou sond Voyager...

---

Dnes je to 33 let od chvíle, kdy sonda Voyager 1 (1977-086A) poprvé vyfotografovala Zemi a Měsíc dohromady.
info v češtině viz.:
http://www.stream.cz/video/513781-18-zari-den-kdy-clovek-poprve-uvidel-zemi-a-mesic-dohromady (komentář uvádí, že fotku pořídila sonda Voyager 1 (1977-086A)?

---

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00013
snimek ze sondy Voyager 1 rok 1977

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00134

obdobny snimek ze sondy Galileo porizeny o patnact let pozdeji

Pokud se nepletu máme tu záhadu, snímek označený jako snímek ze sondy Galileo je přeci totožný jako ten, který je údajně od Voyageru 1(viz link od pana Vítka http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_601.html Ve svém archivu jsem si včera snímek označený jako snímek sondy Galileo přidal k Voyageru 1, což je ale asi chyba. Může to někdo prosím potvrdit? Teď tu pokud nejsem zmatený neřešíme zda jde o snímek Voyageru 1 či 2, ale zda je dokonce z jiné sondy(Galileo). Je to chyba, která se rozšířila i jinam či je chyba na http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00134? Dodnes jsem snímek měl zařazen do 90.let, tzn. k misi Galileo.

Prohlédl jsem si Voyager Bulletin(odkaz poslal M.Pospíšil) a v čísle 14 je uveden stejný snímek jehož link poslal Jan Toman. Zjevně to vypadá, že na http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_601.html je chyba a ta je rozšířena dál na další stránky. Pokud se pletu tak je druhý snímek taky od Voyagerů, ale zřejmě ne.

http://www2.jpl.nasa.gov/galileo/images/earthmo2.html snímek sondy Galileo (je stejný, všimněte si té oblačnosti)

citace:

---

nejautoritativnější odpověď, že to byl Voyager 1, bude na webu NASA:[url http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_601.html [/url]

---

citace:

---

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00013
snimek ze sondy Voyager 1 rok 1977
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00134
obdobny snimek ze sondy Galileo porizeny o patnact let pozdeji

---

citace:

---

http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/voyager/voyager.htm
viz.zde je zas uvedeno, že snímek je z Voyageru 2:
18. září 1977, VOYAGER 2 (1977-076A)
.....
Data jsou zřejmě z knihy PŘÍBĚH NESMRTELNÝCH POUTNÍKŮ, autor ZDENĚK POKORNÝ, vydalo nakladatelství ROVNOST v roce 1995.

---

citace:

---

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00013
snimek ze sondy Voyager 1 rok 1977

---

Knihu mám, teď do ní koukám a pan Pokorný píše na straně 10, že myšlenka vyfotit Zemi společně s Měsícem vznikla až po startu Voyageru 2, který paradoxně startoval o několik dní (přesněji o 16), před Jedničkou. Takže přeprogramovali palubní počítač Jedničky a ta posléze snímek pořídila.

EDIT: http://www.nasaimages.org/luna/servlet/detail/nasaNAS~5~5~23233~127305:First-Picture-of-the-Earth-and-Moon
Tady jsou všechny informace, kdy a čím byl snímek pořízen. [Upraveno 22.9.2010 Andy]

Je třeba se zamyslit nad tím, jak jsou Voyagery " dokonalé". Byly postaveny před čtyřiceti lety, kdy byla miniaturizace a počítačová technuka " v plenkách". Je třeba vidět, že obě sondy nejsou automaty v provém slova smyslu, t.j. zjednodušeně nejsou typem "automatické pračky" , ale jejich program je možné měnit v širokém rozsahu a též je možné je v širokém rozsahu ovládat.Již sama skutečnost že vykonaly " Velkou cestu" na níž vlastně nebyly ani konstruovány, že fungují v řádu desetiletí ve vzdálenosti přesahující loo a.j. je vskutku udivující.Snímky Země s Měsícem, nebo celé Sluneční soustavy nejsou pro ně nijakou zátěží a jejich pořízení je ve srovnání s činností v průběhu průletů kolem cílových těles zcela jednoduché.Ostatně tyto snímky nemají valnou vědeckou hodnotu, možná snad pro popularizaci vědy.

Voyagery jsou, spolu s projektem Apollo, největším úspěchem NASA na poli planetárního výzkumu. Jediné co mne dodatečně štve je, že KE pás neobjevili o pár let dříve, jednička i dvojka by začátkem 90. let mohly snad ještě kolem něčeho prolétnout.

citace:

---

Voyagery jsou, spolu s projektem Apollo, největším úspěchem NASA na poli planetárního výzkumu. Jediné co mne dodatečně štve je, že KE pás neobjevili o pár let dříve, jednička i dvojka by začátkem 90. let mohly snad ještě kolem něčeho prolétnout.

---

Voyager Bulletin, doplněna pdf vydání č. 43 - 67

http://www.planetary.org/explore/topics/voyager/msb.html

"Mas recht, kolem Xeny proletnout teda mohli."
Mně to přijde neproveditelné, v době objevení(2003) byla Xena=Eris podle Celestie 168,7 AU od Voyageru 1 a 115 AU od Voyageru 2.

To je fakt, elektrika skonci asi za 16 let, skoda ze nepouzili jinej izotop plutonia s delsim casem rozpadu.
A jeste je tu problem s palivem, tou dobou uz bude po palivu.
V tomto pripade by se sikl iontovej pohon, xenon muze byt v nadrzi i stovky let ve velkem mnozstvi.
Pokud by byl znamej v onom roce startu iontovej pohon a pokud by se skloubil i vhodnejsi plutoniovej clanek z Pu240 nebo Pu242, tak si myslim, ze by Xena mohla byt dosazitelnym cilem.

Tak to nebude. Já bohužel nemám možnost ověřit polohy Voyagerů a Eris, předpokládám ale, že Eris prostě není tak DALEKO jako spíš BOKEM. Tedy že ji oba Voyagery v uvedených vzdálenostech prostě minuly - dnes už jsou ve skutečnosti mnohem dál než je oběžná dráha planetky. Potřebná korekce dráhy (pokud by to vůbec bylo proveditelné) by se musela plánovat mnoho let dopředu.

Ano, Eris je "bokem"...ale taky zatraceně daleko. A hlavně byla pozdě objevena(2003). V Celestii jsem našel nějaké chybky, ale ty údaje by neměly být špatné(v tomto případě zcela dostatečné).

Neexistuje jen Eris. Vzhledem k tomu, že přístroje na pohyblivé plošině by se tak jako tak musely okolo roku 2000 vypnout, by průlet musel nastat do tohoto roku a šlo by zřejmě o nějaké menší těleso s průměrem v řádu stovek km. Navíc by byla potřeba masivní kampaň s cílem nalézt vhodné těleso, protože v 80. letech moc výkonných dalekohledů s CCD nebylo.

Sonda Voayger 1 vstoupila do nové oblasti na okraji naší sluneční soustavy. Celý článek zde.



K dnešnímu dni (6.12.2011 0:00UT) je Voyager 1 vzdálený 119.02 AU (16.5 světelných hodin) a pohybuje se rychlostí 16.97 km/s (vztaženo k heliocentrickému souřadnému systému). Sonda byla vypuštěna 5.9.1977 a již je na cestě přes 34 roků.

[Upraveno 06.12.2011 HonzaVacek]

Měl bych jen připomínku k "okraji"Sluneční soustavy.Tento termín platí, pokud máme na mysli soustavu známých či neznámých těles ve druhém vnějším pásu asteroidů.Voyager se nyní nachází tam kde sluneční vítr je slabší než mezihvězdné prostředí Galaxie, vlastní okraj Sluneční soustavy bude značné dále,někde jsem četl, že gravitační vliv Slunce převládá nad galaktickým ve vzdálenosti 1 sv. roku !

Ten termín NASA používá poměrně často v souvislosti se současnou polohou sond Voyager.

Samozřejmě, že žádná taková přesná hranice není a jenom záleží, z jakého pohledu se na to budeme dívat.
http://burro.cwru.edu/stu/solarsystem_edge.html

citace:

---

To je fakt, elektrika skonci asi za 16 let, skoda ze nepouzili jinej izotop plutonia s delsim casem rozpadu. ....

---

citace:

---

Ten termín NASA používá poměrně často v souvislosti se současnou polohou sond Voyager.

Samozřejmě, že žádná taková přesná hranice není a jenom záleží, z jakého pohledu se na to budeme dívat.
http://burro.cwru.edu/stu/solarsystem_edge.html

---

citace:

---

citace:

---

To je fakt, elektrika skonci asi za 16 let, skoda ze nepouzili jinej izotop plutonia s delsim casem rozpadu. ....

---

Ono ani tak nezáleží na poločasu rozpadu, který u použité plotonia 238 je 87,7 roku, ale na degradaci polovodičovách termočlánků, které přeměňují teplo vznikající radioaktivním rozpadem na elektrickou energii. Jedna výhoda Pu 238 spočívá právě v relativně krátké době rozpadu, protože pak je množství tepelné energie (původně ve formě kinetické energie alfa částic) při rozpadu Pu-238 na U-234 na jednotku hmotnosti radioaaktivního materiálu značně vysoká. Při počátečním elektrickém výkonu 470 W generátorů SNAP by teď měly teoreticky dávat přibližně 360 W, ale ve skutečnosti již klesly v červenci letošního roku na 268.7 W (Voyager 1) resp. 270.0 W (Voyager 2). Tady vidíte, že degradace termoelektrické konverze dělá skoro polovinu poklesu.

---

Cestina na palube mi zni dost divne, jako kdyz by to nemluvil rodilej mluvci, ale amik co se naucil cesky.

http://voyager.jpl.nasa.gov/spacecraft/languages/czech.html

Mohli poprosit aby ty desky tenkrát namluvili alespoň zaměstnanci ambasád (rodilí mluvčí) nikoho by to nebolelo, a bylo by to slušné PR a vylepšení vztahů. Stát by to nemuselo taky ani dolar (určitě by to bylo levnější jak překladatelé) stačil by jeden člověk s mirofonem a zaznamovou páskou který by všechny konzuláty obešel.

I když ono to je defakto jedno Ale bylo by to více autentické

Zase tak hrozně to nezní. Ten cizí přízvuk tam sice je, ale pro tento účel je to asi jedno. Kdyby se to dostalo do rukou nějakým mimozemšťanům, tak jim stejně všechny ty jazykové nahrávky splynou asi jako nám zní ptačí štěbetání. Spíš si říkám, že to třeba nakonec poslouží pozemšťanům, až za několik x tisíc let najdou bloudící sondu ve vesmíru a poslechnou si, jak v jednotlivých jazycích tehdy zněla lidská řeč, ačkoliv to je jenom pár slov.

Mně to zní jako kdyby to mluvil emigrant, který dlouhou dobu žije v US.

Je zajimave divat se na elektricka schemata zarizeni na palube Voyagera v mrazivem hlubokem kosmu.

http://voyager.ftecs.com/Calibrations-ChanDefs/PHA/B2.pdf
http://voyager.ftecs.com/Calibrations-ChanDefs/PHA/circuit-detail.html

Nevim jestli by soucasne CMOS obvody vydrzeli to dlouhodobe galakticke gamazareni.

Mozna kdyz by nebyli z kremiku, ale treba z germania nebo galiumarzenitu a dalsich latek alespon drochu odolnych vuci EMC pulsu.

Jsem na DX strankach nasel zajimavej text pro "zacatecniky".
Ctete:

http://www.dx.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=225

Aktualitka okolo Voyageru 1.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2012-017&rn=news.xml&rst=3258

Vypnuli vytapeni.

V-1 je 120 AU od Země a V-2 98 AU, makají již 35 let !!!!

Je mozne, ze Voyager 1 opustil slunecni soustavu.
http://phys.org/news/2012-10-voyager-left-solar.html#ajTabs

Novšie (vlastne priamo aktuálne) dáta Voyager 1 o toku nabitých častíc protonov a ionov)
Tok protonov s energiou > 0,5MeV - tomu zodpovedá rýchlosť protónov 9800km/s a sú prevážne pôvodom zo slnečného vetra

priebeh od októbra 2011


Tok protonov s energiou > 70MeV - tomu zodpovedá rýchlosť protonov ~116 000 km/s ( >0,3c ) a sú teda prevážne "galaktického" pôvodu

priebeh od októbra 2011


Na konci septembra 2012 je dobre vidieť rýchly pokles dovtedy významného toku nízkoenergetických častíc s energiou okolo 0,5MeV pôvodom zo slnečného vetra a zároveň nárast toku energetickejších častíc s energiou nad 70MeV z medzihviezdneho prostredia.

Porovnanie časových priebehov toku častíc s nízkou a vysokou energiou sú období júl 2012 - október 2012 ukazuje, že sú prakticky inverzné. To naznačuje, že sonda sa presúva z jedného typu prostredia do výrazne odlišného typu prostredia, v ktorom prevažuje iná zložka radiácie.
Vo vnútri heliosféry prevažovala nízkoenergetická zložka, s energiou okolo 0,5MeV, tá koncom septembra 2012 výrazne (viac ako 10x) poklesla - a naopak zložka s vyššou energiou zosilnela zhruba o jednu štvrtinu až o jednu tretinu.
[URL=http://img244.imagevenue.com/img.php?image=60464_xx_122_352lo.jpg][/URL]

[Upraveno 12.10.2012 Alchymista]

Blbost.
Konec SOL je jasne cca 1ly od Slunce na konci Oortova mracna.
Tedy tam, kde konci gravitacni pusobnost Slunce jako hvezdy.

Takze to potrva jeste 4000 let nez se Voyager1 dostane z SOL.

To je jako by jste rekli, ze Eris, Sedna atd... nejsou soucasti SOL.
Tak tedy podle Vas pane Dusatko, do ktere hvezdne soustavy tato transneptunicke planetky patri?

evidentne došlo k zámene pojmov "heliosféra" a "slnečná sústava"

citace:

---

evidentne došlo k zámene pojmov "heliosféra" a "slnečná sústava"

---

V pohode, horsi ze timhle pletou hlavy laikum na Aktualne.cz/Idnes.cz atd.., pak skolaci ve skole rikaj, ze SOL konci 100AU od Zeme misto 60000AU.

Voyager 1 opustil sluneční soustavu ???

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/12sep_voyager1/

Píše o tom i Technet:

http://technet.idnes.cz/voyager-1-opustil-slunecni-soustavu-d7w-/tec_vesmir.aspx?c=A130912_211850_tec_vesmir_kuz

citace:

---

Voyager 1 opustil sluneční soustavu ???

---

citace:

---

citace:

---

Voyager 1 opustil sluneční soustavu ???

---

Určitě ne. Jak správně píše RYS, sonda má před sebou ještě několik stovek let svého letu, než se dostane skrze Oortův oblak, který k naší Sluneční soustavě rozhodně patří.
Mnohem správnější je tvrzení, že Voyager 1 vstoupil do mezihvězdného prostoru.

---

citace:

---

Jenže Oortův oblak je pouze hypotetický, jeho existence nebyla nikdy prokázána. Takže jak velký je vlastně hypotetický oblak?

---

citace:

---

citace:

---

Jenže Oortův oblak je pouze hypotetický, jeho existence nebyla nikdy prokázána. Takže jak velký je vlastně hypotetický oblak?

---

Viz : http://en.wikipedia.org/wiki/Oort_cloud

---

citace:

---

... takže kdy Voyager opustí "předpokládaný" (nikdy nepotvrzený) oblak jehož rozměry "mohou" být asi kolem 50.000 AU?

---

ja mám z tohoto pocit, že voyager bude letieť už v androméde a tu sa budú vedátori ešte dohadovať či už uletel z našej slnečnej sústavy alebo nie,,, ja sa hlásim do družstva tých čo tvrdia že odletel :-)

citace:

---

ja mám z tohoto pocit, že voyager bude letieť už v androméde a tu sa budú vedátori ešte dohadovať či už uletel z našej slnečnej sústavy alebo nie,,, ja sa hlásim do družstva tých čo tvrdia že odletel :-)

---

citace:

---

ja mám z tohoto pocit, že voyager bude letieť už v androméde a tu sa budú vedátori ešte dohadovať či už uletel z našej slnečnej sústavy alebo nie,,, ja sa hlásim do družstva tých čo tvrdia že odletel :-)

---

tu by sme si asi mali pripomenut postreh randalla munroea ohladom voyageru
have fun v dohadovani sa

Dohadování je zbytečné, situace vypadá následovně:



full res : http://www.nasa.gov/sites/default/files/pia17046red-full.jpg
NASA článek : http://www.nasa.gov/mission_pages/voyager/voyager20130912f.html

To ano, ale je dobé pripomenúť, že poloha terminálnej rázovej vlny a heliopauzy je dynamicky premenlivá a z veľkej časti aj vecou dohody či definície, podobne ako poloha oortovho mraku.
Ako už bolo upozornené, existujú tiež objekty, ktoré sú gravitačne a hlavne i vývojovo zviazané so slnečnou sústavou, ale ak použijeme definície hraníc slnečnej sústavy pomocou pozície terminálnej rázovej vlny slnečného vetra a heliopauzy, tak už ležia dočasne alebo i trvalo za jej hranicou. Čož je samozrejme zdrojom nejasností.

Takže si myslím, že ešte najmenej jedného "opustenia slnečnej sústavy" sa ešte dočkáme.

Jasně, heliopauza je dynamická záležitost, ovšem podle zveřejněných interpretací naměřených dat za poslední rok se V1 už za heliopauzu dostal - je v mezihvězdném prostoru.
Zcela mimo Sluneční soustavu, v tom širším slova smyslu ( = mimo gravitační vliv Slunce) se dostane za cca 40000 let.



NASA popis : http://www.nasa.gov/mission_pages/voyager/multimedia/pia17460.html

citace:

---

Zcela mimo Sluneční soustavu, v tom širším slova smyslu ( = mimo gravitační vliv Slunce) se dostane za cca 40000 let.

---

citace:

---

Dokázali by sme v súčastnosti vyrobiť niečo čo by predbehlo voyager povedzme do 40 rokov (som trúfalý ja viem ale ťahám na 30 snáď ešte požijem )

---

citace:

---

citace:

---

Dokázali by sme v súčastnosti vyrobiť niečo čo by predbehlo voyager povedzme do 40 rokov (som trúfalý ja viem ale ťahám na 30 snáď ešte požijem )

---

dokazali... ale robit to nikto nebude

---

Je to podobná situace jako s Plutem, změní se definice a už není planeta, podobně Voyager je mimo sluneční soustavu a změní se definice a ještě dlouho bude ve sluneční soustavě. U planet je otázka exaktní definice nepoměrně jednodušší než u sluneční soustavy.

Historický skok do medzihviezdneho priestoru.

http://www.astro.cz/clanek/5955

Poslechněte si zvuky z mezihvězdného prostoru, zaznamenané Voyagerem 1.

http://www.universetoday.com/104719/listen-to-the-sounds-of-interstellar-space-recorded-by-voyager-1/

citace:

---

Je to podobná situace jako s Plutem, změní se definice a už není planeta, podobně Voyager je mimo sluneční soustavu a změní se definice a ještě dlouho bude ve sluneční soustavě. U planet je otázka exaktní definice nepoměrně jednodušší než u sluneční soustavy.

---

citace:

---

citace:

---

Je to podobná situace jako s Plutem, změní se definice a už není planeta, podobně Voyager je mimo sluneční soustavu a změní se definice a ještě dlouho bude ve sluneční soustavě. U planet je otázka exaktní definice nepoměrně jednodušší než u sluneční soustavy.

---

Medzihviezdny priestor suhlasim, ale
ak existuju telesa Slnecnej sustavy, ktore su realne a dokazatelne dalej ako voyager, preco si mam mysliet, ze voyager opustil aj Slnecnu sustavu?
Napr. obezna draha komety Hale-Bopp je tri krat dalej, ako je dnes voyager...

---

Astro Poezie: První Starship.

Óda na Voyager od Nancy Atkinson

http://www.universetoday.com/104731/astro-poetry-the-first-starship/

10 historických okamžiků cesty Voyageru do mezihvězdného prostoru.

http://www.universetoday.com/104729/10-historic-moments-in-voyagers-journey-to-interstellar-space/

Je to oficiální: Voyager 1 je nyní v mezihvězdném prostoru.

http://www.universetoday.com/104717/its-official-voyager-1-is-now-in-interstellar-space/

citace:

---

Astro Poezie: První Starship.
Óda na Voyager od Nancy Atkinson

---

napadlo ma, či by sa na tú otázku "kedy voyager opustí slnečnú sústavu?", nedalo pozrieť trochu inak?
čo je súčasťou slnečnej sústavy?
predsa to, čo je obežnicou slnka (alebo obežnicou objektu, ktorý je obežnicou slnka atď)
tak som prišiel k otázke, kedy voyager dosiahol rýchlosť, únikovú rýchlosť, pri ktorej prestal byť obežnicou slnka? (pri ktorom s gravitačných manévrov)
presne vtedy "opustil" slnečnú sústavu "fyzikálne"

citace:

---

napadlo ma, či by sa na tú otázku "kedy voyager opustí slnečnú sústavu?", nedalo pozrieť trochu inak?
čo je súčasťou slnečnej sústavy?
predsa to, čo je obežnicou slnka (alebo obežnicou objektu, ktorý je obežnicou slnka atď)
tak som prišiel k otázke, kedy voyager dosiahol rýchlosť, únikovú rýchlosť, pri ktorej prestal byť obežnicou slnka? (pri ktorom s gravitačných manévrov)
presne vtedy "opustil" slnečnú sústavu "fyzikálne"

---

ak v perigeu nepresiahne jeho rýchlosť "tretiu kozmickú" tak sa zase pekné vráti
a patrí do sústavy
teda ak náhodou nespraví nejaký loping okolo nejakej veľkej planéty, čo ho odpálkuje na dobro [Upraveno 16.9.2013 alamo]

Na Voyager 1 čekají nové objevy v mezihvězdném prostoru.

http://www.space.com/22785-voyager-1-interstellar-space-discoveries.html?cmpid=545392

citace:

---

ak v perigeu nepresiahne jeho rýchlosť "tretiu kozmickú" tak sa zase pekné vráti
a patrí do sústavy
teda ak náhodou nespraví nejaký loping okolo nejakej veľkej planéty, čo ho odpálkuje na dobro [Upraveno 16.9.2013 alamo]

---

a potom ho zničia klingoni...
ups... sorry, to bol pioneer

Gravitace je síla, která vlastně není nijak ohraničena, její působení eliminuje pouze jiné, silnější gravitační pole. Představíme-li si příkladně že by naše Slunce bylo jedinou hvězdou v celém Vesmíru, pak by hranice jeho " soustavy " byly v nekonečnu.
V-1 se tady pohybuje stále v gravitačním poli Slunce, což m.j. znamená, že rychlost vzdalování stále klesá, ale současně se pohybuje v mezihvězdném médiu, přirovnal bych to ke galaktické atmosféře, protože obdobná " atmosféra" sluneční soustavy tvořená částicemi slunečního větru končí " rázovou vlnou " kterou V-1 prokazatelně překonal. Pokud by se někdo dnes rozhodl, že provede měření sondou v místech, kde se nacházejí Voyagery, tak by se dočkal výsledku minimálně za 30 let a to , že tam Američané mají v současné době dokonce dvě funkční sondy je ten největší přínos vědě, bez ohledu a diskuzi zda jsou sondy tam či onde.
Jen bych si ještě dovolil zdůraznit v jaké obrovské vzdálenosti americké Voyagery pracují a že fungují již téměř čtyřicet let a zejména to, že pro ostatní kosmické agentury je problémem let k Marsu v trvání půl roku / JAXA a pod./ .

http://www.exoplanety.cz/2013/09/13/jak-voyager-1-neopustil-slunecni-soustavu/
Jak Voyager 1 (ne)opustil Sluneční soustavu

Ale teď vážně. Voyager 1 Sluneční soustavu neopustil a tato věta bude ještě stovek let platit. Tedy asi…

Problémem totiž je, že existují hranice, které zkrátka musíte nějak uměle definovat. Například hranici nebo lépe česky „konec místnosti“ poznáte celkem snadno. Stačí se rozběhnout hlavou proti zdi a až se probudíte, budete vědět, kde váš pokoj končí.

Jsou zde ale horší případy. Tak třeba začátek vesmíru začíná 100 km nad námi. Ne proto, že by tam už nebyla žádná molekula atmosféry nebo vás to po překročení této hranice nějak koplo, případně zde nastával snad stav beztíže. Prostě je to pěkné číslo a tak se to označilo za hranici vesmíru. Mr. Monk by měl radost…

dobre napísaný článok

Voyagery překonaly třetí kosmickou při průletu kolem Saturnu na začátku 80. let, od té doby jsou to mezihvězdné sondy. Osobně považuju hranici heliosféry za hranice sluneční soustavy, Oortův mrak je v podstatě všude ve vesmíru, kde není prostor vyčištěn blízkými hvězdami, takže nemá smysl ho počítat jako součást naší soustavy. Když je uznávaná hranice vesmíru 100 km (přestože žádná družice v této výšce nevykoná ani jeden oběh), je podle mně hranice sluneční soustavy 100 AU.

citace:

---

Voyagery překonaly třetí kosmickou při průletu kolem Saturnu na začátku 80. let, od té doby jsou to mezihvězdné sondy. Osobně považuju hranici heliosféry za hranice sluneční soustavy, Oortův mrak je v podstatě všude ve vesmíru, kde není prostor vyčištěn blízkými hvězdami, takže nemá smysl ho počítat jako součást naší soustavy. Když je uznávaná hranice vesmíru 100 km (přestože žádná družice v této výšce nevykoná ani jeden oběh), je podle mně hranice sluneční soustavy 100 AU.

---

citace:

---

citace:

---

Voyagery překonaly třetí kosmickou při průletu kolem Saturnu na začátku 80. let, od té doby jsou to mezihvězdné sondy. Osobně považuju hranici heliosféry za hranice sluneční soustavy, Oortův mrak je v podstatě všude ve vesmíru, kde není prostor vyčištěn blízkými hvězdami, takže nemá smysl ho počítat jako součást naší soustavy. Když je uznávaná hranice vesmíru 100 km (přestože žádná družice v této výšce nevykoná ani jeden oběh), je podle mně hranice sluneční soustavy 100 AU.

---

Na pocest takychto nazorov som zacal tvorit an sk wiki clanok dlhoperiodicke komety...
https://sk.wikipedia.org/wiki/Dlhoperiodick%C3%A1_kom%C3%A9ta

afelium bezne o jeden dva rady vyssie ako navrhujes a hypoteticky mozne dokoca o tri rady...

A ak chces niektore obeznice Slnka vylucit zo Slnecnej sustavy, tak navrhni zrozumitelne pravidlo, aby sme nemuseli vylucit aj Pluto, Neptun,...

---

Ty si to spravil jak amici...
ked po Gagarinovi nedokazali vyletiet vyssie ako 100km, tak za hranicu ozancili 100km a hned mali aj oni kozmonauta
ak by vyleteli len 70km, dnes by bola hranica 70km...

takze podla teba kazde teleso nad 100AU je divne a do Slnecnej sustavy nepatri? ...aj to je definicia
Ja poznam taku, ze Slnecna sustava sa sklada z telies, co Slnko obiehaju, t.j. su k nemu gravitacne viazane

ale neboj sa, na Ceskej wiki som ponechal, ze Voyager opustil Slnecnu sustavu. to sa dohodnite vy ako to definujete, ja si cudzujazycne stranky netrufam opravovat z ucty ku gramatike.
Na Slovenskej sme este Slnecnu sustavu neopustili

Výška 100km ako hranica vesmíru (alebo i "Kármánova hranica") má aj dobré fyzikálne zdôvodnenie - pod výškou 100km nie je možné dosiahnuť kruhovú orbitu a udržať sa na nej bez požitia aktívneho pohonu. Proste aerodynamický odpor atmosféry je už dosť vysoký.
Výška, v ktorej sa dá urobiť jeden pasívny kruhový oblet je cca 150km, minimálne perigeum pre "stabilnú" eliptickú dráhu je cca 130km.

V dobe drevených lodí a železných mužov bol dostrel aj najväčších kanónov menej než 12 námorných míľ, tak sa šírka výsostných vôd dohodami stanovila na 12 míľ - na väčšiu diaľku to proste nedokázali vtedy efektívne kontrolovať z pobrežia...
V období po druhej svetovej vojne, hlavne teda v 50.rokoch, boli pokusy (predovšetkým zo strany USA) presadiť nejakú podobnú definíciu hraníc výsostného vzdušného priestoru, ako priestoru, v ktorom štáty dokážu vykonávať svoju zvrchovanosť - dosť rýchlo ich z toho vyliečil z jednej strany Sputnik, ktorý jasne ukázal, že pre praktickú kozmonautiku musí existovať niečo (z právneho hľadiska) podobné "medzinárodným vodám", kde sa môžu pohybovať všetci bez rozdielu a teda výsostný priestor nad územím krajiny musí mať nejakú hornú hranicu, a z druhej strane potom definitívne 1. máj 1960, ktorý ukázal, že horná hranica priestoru nad územím krajiny, kde dokáže štát vykonávať svoju zvrchovanosť závisí výlučne na jeho technickej vyspelosti. Výsledkom je, že žiadna taká hranica nie je formálne definovaná.
Takže: "The upper limit of national airspace is not defined by law."
Väčšina štátov však výšku 100km (či Kármánovu hranicu) ako hornú hranicu svojho (i cudzieho) výsostného vzdušného priestoru akceptuje. Jednoducho preto, že štáty, ktoré prevádzkujú praktickú kozmonautiku, sú zároveň schopné kontrolovať priestor nad svojím územím v celom rozsahu výšok.

Hranica 50 míľ (80km), používaná v Spojených štátoch ako hranica pre priznanie titulu astronauta má historické dôvody, ktoré naznačil Martin.

Pokiaľ ide o definovanie "hranice slnečnej sústavy", žiadny "praktický" zmysel to nemá.
Heliopauza je fyzikálny jav viac podobný javom v zemskom geomagnetickom poli, než hranici zemskej atmosféry v duchu Kármánovej hranice.

citace:

---

Výška 100km ako hranica vesmíru (alebo i "Kármánova hranica") má aj dobré fyzikálne zdôvodnenie - pod výškou 100km nie je možné dosiahnuť kruhovú orbitu a udržať sa na nej bez požitia aktívneho pohonu. Proste aerodynamický odpor atmosféry je už dosť vysoký.
Výška, v ktorej sa dá urobiť jeden pasívny kruhový oblet je cca 150km, minimálne perigeum pre "stabilnú" eliptickú dráhu je cca 130km.

V dobe drevených lodí a železných mužov bol dostrel aj najväčších kanónov menej než 12 námorných míľ, tak sa šírka výsostných vôd dohodami stanovila na 12 míľ - na väčšiu diaľku to proste nedokázali vtedy efektívne kontrolovať z pobrežia...
V období po druhej svetovej vojne, hlavne teda v 50.rokoch, boli pokusy (predovšetkým zo strany USA) presadiť nejakú podobnú definíciu hraníc výsostného vzdušného priestoru, ako priestoru, v ktorom štáty dokážu vykonávať svoju zvrchovanosť - dosť rýchlo ich z toho vyliečil z jednej strany Sputnik, ktorý jasne ukázal, že pre praktickú kozmonautiku musí existovať niečo (z právneho hľadiska) podobné "medzinárodným vodám", kde sa môžu pohybovať všetci bez rozdielu a teda výsostný priestor nad územím krajiny musí mať nejakú hornú hranicu, a z druhej strane potom definitívne 1. máj 1960, ktorý ukázal, že horná hranica priestoru nad územím krajiny, kde dokáže štát vykonávať svoju zvrchovanosť závisí výlučne na jeho technickej vyspelosti. Výsledkom je, že žiadna taká hranica nie je formálne definovaná.
Takže: "The upper limit of national airspace is not defined by law."
Väčšina štátov však výšku 100km (či Kármánovu hranicu) ako hornú hranicu svojho (i cudzieho) výsostného vzdušného priestoru akceptuje. Jednoducho preto, že štáty, ktoré prevádzkujú praktickú kozmonautiku, sú zároveň schopné kontrolovať priestor nad svojím územím v celom rozsahu výšok.

Hranica 50 míľ (80km), používaná v Spojených štátoch ako hranica pre priznanie titulu astronauta má historické dôvody, ktoré naznačil Martin.

Pokiaľ ide o definovanie "hranice slnečnej sústavy", žiadny "praktický" zmysel to nemá.
Heliopauza je fyzikálny jav viac podobný javom v zemskom geomagnetickom poli, než hranici zemskej atmosféry v duchu Kármánovej hranice.

---

citace:

---

Výška 100km ako hranica vesmíru (alebo i "Kármánova hranica") má aj dobré fyzikálne zdôvodnenie - pod výškou 100km nie je možné dosiahnuť kruhovú orbitu a udržať sa na nej bez požitia aktívneho pohonu.

---

citace:

---

Väčšina štátov však výšku 100km (či Kármánovu hranicu) ako hornú hranicu svojho (i cudzieho) výsostného vzdušného priestoru akceptuje.

---

btw:
International law defines the lower boundary of space as the lowest perigee attainable by an orbiting space vehicle, but does not specify an altitude. Due to atmospheric drag, the lowest altitude at which an object in a circular orbit can complete at least one full revolution without propulsion is approximately 150 km (93 mi), while an object can maintain an elliptical orbit with perigee as low as 129 km (80 mi) with propulsion.[10]

via wiki

Tuším Martin Jediný spomínal v inej téme, že niektoré družice obiehali ešte vo výške 116 km.

K tématu stanovení hranice kosmického prostoru tu máme jeden odborný čánek přímo v základech kosmonautiky.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/pravo/malen78.htm

Sice je postarší - 1978, ale je pravděpodobné, že se v této otázce v mezinárodním právu od té doby nic moc nezměnilo. Kdyby snad ano, věřím, že by to Tonda Vítek, s pečlivostí jemu vlastní, při přepisu v roce 2005 určitě zaktualizoval.

citace:

---

Tuším Martin Jediný spomínal v inej téme, že niektoré družice obiehali ešte vo výške 116 km.

---

Každá taková hodnota, která je kulaté číslo je z principu nevěrohodná, proč to není třeba 98,5 nebo 103 km? Je to vytvořeno pomocí onoho pověstného kvalifikovaného odhadu, kdy se autor zamyslí, podívá se z okna a odhad je na světě.

50 mil je kulaté číslo, stejně jako 100 km nebo 100 AU. V případě Voyageru ale nejde o stanovení hranice Sluneční soustavy, ale o konstatování a zjednodušené pojmenování faktu, že se sonda ocitla tak daleko od Slunce, že tamní prostředí již Slunce neovlivňuje svým zářením, magnetickým polem a emisemi částic a že toto prostředí má znaky mezihvězdného prostoru, bez ohledu na to, že se tam pohybují tělesa gravitačně vázaná na Slunce, která nijak předmětné prostředí neovlivňují, krom své bezprostřední blízkosti.
Je naprosto úžasné, že Američané mají v takové vzdálenosti dvě fungující sondy / cestuje tam i třetí, opět americká / a otázka " kde vlastně končí Sluneční soustava" vůči tomuto faktu mi připadá zcela nicotná.

Ještě jsem se podíval do historie, kde byla obecně považována hranice Sluneční soustavy.
a/ do objevu Urana končila Sluneční soustava Saturnem i když byla již tehdy známa dráha H. komety, která měla apoastrum velmi daleko za jeho drahou.
b/ po objevech vnějších planet se hranice posouvala a to co bylo za drahou poslední planety / vč. Pluta/ bylo považováno za periférii Sluneční soustavy, bez ohledu na to, že komety létají daleko za tuto hranici.
Já bych považoval konec Sluneční soustavy daný drahou Neptuna, periférií pak prostor, kde převládá sluneční " vítr " a za mezihvězdné prostředí pak to kde je vliv slunečního větru tímto prostředím potlačen. Tím by se vyloučila absurdita, kterou tu někdo nastínil, že v případě nejbližší hvězdy v Centauru by vesmírný cestovatel ani na okamžik nebyl v mezihvězdném prostoru, ale za Sluneční soustavy by někde v půli cesty přešel rovnou do soustavy nejbližší hvězdy

1/ Niet pochyb, ze Voyager je v medzihviezdnom priestore.
Dokonca som nadseny z jeho vykonov a prinosu.
Len som si dovolil pochybovat, ze opustil Slnecnu sustavu.

2/ Preco by mal byt kosican cestujuci do Prahy deprimovany z toho, ze 1/2 cesty ide v jednej krajine a 1/2 cesty v druhej?
Fakt vam chyba romantika vesmirneho prazdna? Voyageru to je urcite jedno.

3/ Objav Uranu je rok 1781, to 300 rokov pred tym bola Zem este placka. A Halleyho kometa bola potvrdena az roku 1758...
preco si myslis ze 23 rokov staci na zmenu nazorov?

4/ neviem, preco citite potrebu vylucit komety zo slnecnej sustavy https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_System#Comets,
alebo predefinovavat slnecnu sustavu
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_System

ale ako chcete... co som chcel povedat, povedal som.
Mundus vult decipi ergo decipiatur

Dovolím si prezentovat svoji úvahu o " mezihvězdném prostoru ". Vycházím z doslovného výkladu, totiž měl by to být prostor mezi hvězdami. Pokud se by se hypotetický astronaut ocitl tak daleko od Slunce, že by se při pozorování pouhým okem stalo jednou z mnoha jiných hvězd a zcela by ztratilo podobu kotoučku či enormně jasného bodového zdroje, pak bych jeho polohu hodnotil jako " mezi hvězdami ". Taktéž hypotetický " přilétající " ET by se zřejmě přestal cítit jako mezi hvězdami v tom momentě, kdy by Slunce enormně zářilo, nebo mělo již podobu kotoučku. Odhaduji, že tento bod by mohl být těsně nad 5O AU.

citace:

---

Dovolím si prezentovat svoji úvahu o " mezihvězdném prostoru ". Vycházím z doslovného výkladu, totiž měl by to být prostor mezi hvězdami. Pokud se by se hypotetický astronaut ocitl tak daleko od Slunce, že by se při pozorování pouhým okem stalo jednou z mnoha jiných hvězd a zcela by ztratilo podobu kotoučku či enormně jasného bodového zdroje, pak bych jeho polohu hodnotil jako " mezi hvězdami ". Taktéž hypotetický " přilétající " ET by se zřejmě přestal cítit jako mezi hvězdami v tom momentě, kdy by Slunce enormně zářilo, nebo mělo již podobu kotoučku. Odhaduji, že tento bod by mohl být těsně nad 5O AU.

---

Vo vzdialenosti 100AU by to bolo okolo -16,75...
Aby sa Slnko "strácalo" medzi ostatnými hviezdami, treba sa vzdialiť o hodne viac, ako o pár desiatok AU - aj vo vzdialenosti jedného svetelného roku by stále bolo najjasnejšou hviezdou na oblohe, s magnitúdou okolo -2,74.

Přiznám se, že mne jasnost Slunce v 50 AU, t,j, cca v oblasti Pluta , překvapila, předpokládal jsem tak 10 Měsíčních úplˇků, jakési šero. Na druhou stranu je to dobře, můžeme se těšit na kvalitní snímky z NH.

citace:

---

Na druhou stranu je to dobře, můžeme se těšit na kvalitní snímky z NH.

---

V L+K je článek k tématu mezihvězdného prostoru. Dlouhověkost obou sond je technický zázrak, ovšem nelze zapomenout na oba Pioneery, tyto sondy měly " jen " proklestit cestu k Jupiteru přes pás asteroidů a nakonec zkoumaly i Saturn / P-11 jako první člověkem poslaná sonda/ a též fungovaly skoro 30 let v oblastech daleko za Plutem / cca 8O AU /.
V Kozmosu je zase článek o " Skryté hmotě .

Děsivá hudba mezihvězdného prostoru.

http://www.universetoday.com/106041/the-eerie-music-of-interstellar-space/

50 mil km chybí Voyageru-1 do vzdálenosti 19 mld. km.

Jupiterova Velká rudá skvrna z pohledu Voyageru I.



http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/800x600_autoletterbox/public/p50142.jpg?itok=wFn8CTss

Našel jsem ve starém letectví / L+K 10/87 / článek o předpokládané max. životnosti Voyagerů. Životnost je limitována palivem pro orientaci - mělo by vydržet do r. 2030 !!! a zdrojem energie kde je minimum dáno výkonem 28 W, pod který by se měly zdroje sond dostat v roce 2013.
Sondy ale pracují, tak je někde chyba. Hledal jsem na stránkách NASA údaj, kolik vyrábějí generátory sond proudu, kolik sondy spotřebují a kolik jim zbývá paliva v současné době, podle zmíněného článku by měl V-2 končit v roce 2016 a V-1 v roce 2020.
V článku je ale fatální chyba - obrázek údajných symbolů naší Země a civilizace které nesou Voyagery je ve skutečnosti plaketou kterou nese Pioneer-11 která se liší od obecně známé plaketa na Pioneeru-10 v detailech koncepce je stejná / příkladně dráha sondy je symbolizována i k Saturnu, ačkoli v době startu tento cíl sonda oficiálně neměla, muž má vousy a přibyly dětské postavy/.

citace:

---

je ve skutečnosti plaketou kterou nese Pioneer-11 která se liší od obecně známé plaketa na Pioneeru-10 v detailech koncepce je stejná / příkladně dráha sondy je symbolizována i k Saturnu, ačkoli v době startu tento cíl sonda oficiálně neměla, muž má vousy a přibyly dětské postavy/.

---

Taky by mě to zajímalo, v životě jsem žádnou druhou verzi neviděl.

Já druhou verzi viděl, ale myslel jsem, že jde o nerealizovaný návrh pro Voyager (letěla zlatá deska). Pioneer 10 a 11 startovaly víceméně najednou, není pravděpodobné, že by se desky lišily.

Pioneery 10 a 11 startovaly rok po sobě, plaketa na Pioneer-10 byla dodatečně / " na poslední chvíli, když na koncepci a výrobu bylo několik málo měsíců/ namontována na návrh prof. SAGANA. Na přípravu další plakety pro Pioneer-11 by tedy daleko více času a původní plaketa byla pro Pioneer-11 upravena jak prezentováno, byť omylem, v citovaném článku.
Myšlenka " hvězdného dopisu " vznikla, když se zjistilo, že Pioneer-10, pokud proletí kolem Jupitera dosáhne únikové rychlosti ze Sluneční soustavy a vydá se ke hvězdám, tudíž by jej mohla najít vyspělá civilizace E.T.. V té době byla již sonda vyrobena a procházela předletovými testy a pro prof. Sagana nebylo snadné výrobu a montáž plakety na sondu prosadit.
Voyagery nesou též poselství, ale ve tvaru kotouče, nikoli obdélník jako Pioneery.

Podle mne David neprokázal, že na plaketě, kterou nese Pioneer 11, jsou i dětské postavy.
http://www.nasa.gov/centers/ames/missions/archive/pioneer.html

Plaketa vyobrazená v článku je popsána jako poselství které nesou Voyagery, což není zcela určitě pravda. Plaketa se ale " jako vejce vejci" podobá plaketě známé jako poselství jiným civilizacím které nese Pioneer-10 s celkem nepodstatnými rozdíly z nichž dráha značí průlet i u Saturnu, což odpovídá Pioneeru-11. Z toho jsem logicky odvodil, že pokud plaketa není zcela jistě nesena Voyagery a tvarově a obsahově je téměř stejná jako plaketa na Pioneeru-10, musí nutně patřit k Pioneeru-11.
Pokud si kdokoli dá práci a vyhledá mnou zmíněný článek a porovná tam vyobrazenou plaketu se známým vyobrazení, které nesou Voygery a Pioneer-10, jsem přesvědčen, že mi dá za pravdu.
Pravdou ovšem je, že jsem nikde jinde, ačkoli jsem to hledal, toto vyobrazení, krom zmíněného článku nenašel a tak můj závěr nemusí být správný.

pioneer 10 a 11 nesu rovnaku plaketu...
http://en.wikipedia.org/wiki/Pioneer_plaque

voyageri zase nesu toto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Voyager_Golden_Record

citace:

---

Z toho jsem logicky odvodil, že pokud plaketa není zcela jistě nesena Voyagery a tvarově a obsahově je téměř stejná jako plaketa na Pioneeru-10, musí nutně patřit k Pioneeru-11.

---

[Upraveno 25.6.2014 David]

Ahoj Michale, děkuji za zaslaný článek z L+K 10/1987. Vzpomínám si, že jsem ho četl, nicméně plaketu jsem tehdy podrobně nezkoumal.
Důležitá je skutečnost, že dráha sondy NEZNAČÍ průlet kolem Saturnu, ale od Jupiteru je protažená až za zobrazený PIONEER se dvěma dospělými a třemi dětmi.
Zřejmě jde o nerealizovanou variantu plakety pro oba Pioneery (10 i 11).
Jirka

Ano, i to je docela možné, jen je divné, že odborník ji označil v popisce článku jako poselství " Země a civilizace " které nesou " Voyagery" ke hvězdám.
Když jsem " odfiltroval" ty Voyagery a nahradil Pioneery, vyšlo mi logicky že plaketu NESE Pioneer-11.
Možnost, že se jedná o nerealizovanou variantu mne nenapadla , docela se mi líbí a je též velmi pravděpodobná.
Jednoznačnou odpověď by ovšem dala NASA, ovšem poslat jí obrázek s otázkou What is it ? si netroufám.

mate niekto ten obrazok v digitalnej podobe? mozeme sa spytat na nsf alebo na unmannedspaceflight forach
[Edited on 26.6.2014 Agamemnon]

Jednoznačnou odpověď by ovšem dala NASA, ovšem poslat jí obrázek s otázkou What is it ? si netroufám.

ked chces info od zdroja, tak napis saganovi...

nejaky nasa pr clovek je zdroj na urovni jedna pani povedala

citace:

---

ked chces info od zdroja, tak napis saganovi...

nejaky nasa pr clovek je zdroj na urovni jedna pani povedala

---

predpokladas, ze s tou plaketou ma nasa vobec nieco docinenia...

Nasa namontovala plaketu do sondy a nafotila pro kontrolu správnosti instalace - musí to někde mít. Já myslím viděl plaketu jen s jedním dítětem, ale paměť je děravá. Můžete někdo udělat scan a vložit do diskuse nebo aspoň odkaz?

http://apod.nasa.gov/apod/ap960630.html

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/image/spacecraft/pioneer_plaque.jpg

http://history.nasa.gov/SP-349/epilog.htm

http://history.nasa.gov/SP-349/p185.htm

[186] Finally the plaque depicts man and woman in what to humans is a characteristic gesture of friendliness but also shows how limbs can be moved and displays the important four fingers and opposing thumb. The figures and physiognomy were carefully chosen and drawn for ethnic neutrality, and no attempt is made to explain to an alien intelligence what may be mysterious differences between two physical types-man and woman.

A similar plaque is carried by Pioneer 11.

As an epilog to the Pioneer mission to Jupiter, the plaque is more than a cold message to an alien life form in the most distant future. It signifies an attribute of mankind that in an era when troubles of war, pollution, clashing ideologies, and serious social and supply problems plague them, men can still think beyond themselves and have the vision to send a message through space and time to intelligence on a star system that perhaps has not yet condensed from a galactic nebula.

The plaque represents at least one intellectual cave painting, a mark of Man, that might survive not only all the caves of Earth, but also the Solar System itself. It is an interstellar stela that shows mankind possesses a spiritual insight beyond the material problems of the age of human emergence

No právě, nenapsali *same plaque* ale *similar plaque* - stejná, podobná, obdobná - takže stejná nebo podobná?

The plaque design was etched into a gold anodized aluminum plate, 15.25 by 22.8 cm

Není tedy ze zlata, ale z eloxovaného hliníku, jenom elox má zlatou barvu.

jj... ale toto je ta plaketa, ktora letela... nie ta, o ktorej sa tu bavime (s detmi etc)

Jestliže se v materiálech NASA píše " podobná či obdobná ", je opravdu možné že na Pioneeru - 11 letí ta s těmi dětmi.
Protiargumentem je, že pokud bylo pro " vylepšení či doplnění " plakety poslané na Pioneeru-10, několik měsíců, pak je výsledek žalostný " fousy, či děti " nijak vypovídací hodnotu nerozšířily vylepšení by jistě přinesla šroubovice DNA, či velikot Země, vzdálenost od Slunce, atomy života a pod.

ALE, meritem mého původního příspěvku bylo zda někdo neví jak jsou na tom Voyagery co do paliva pro orientaci a kolik jaderné generátory vyrábí elektřiny, neboť článku je uvedeno, že výroba el. energie postačí jen do roku 2013, a ten již uplynul.

Jinak dík za " férově " vedenou diskuzi, pokoušel jsem se obrázek sporné plakety dát do svého příspěvku, ale nějak se mi to nedaří. Pokud to někdo dokáže, tak by to bylo dobré aby si všichni, tj. i ti co inkriminovaný článek nečetli mohli udělat přesný obrázek o co vlastně " jde".

Davide, zde najdeš v podstatě vše co potřebuješ - http://voyager.jpl.nasa.gov/spacecraft/spacecraftlife.html.
Palivo tam není, ale to nepředstavuje problém.
Co se týče produkce energie z RTG, tak ta dnes může být okolo 260 W.
Také doporučuji tuto stránku - http://voyager.jpl.nasa.gov/science/thirty.html. [Upraveno 26.6.2014 Machi]

citace:

---

Davide, zde najdeš v podstatě vše co potřebuješ - http://voyager.jpl.nasa.gov/spacecraft/spacecraftlife.html.
Palivo tam není, ale to nepředstavuje problém.
Co se týče produkce energie z RTG, tak ta dnes může být okolo 260 W.
Také doporučuji tuto stránku - http://voyager.jpl.nasa.gov/science/thirty.html. [Upraveno 26.6.2014 Machi]

---

citace:

---

mate niekto ten obrazok v digitalnej podobe? mozeme sa spytat na nsf alebo na unmannedspaceflight forach

---

citace:

---

článek z L+K 10/1987....zřejmě jde o nerealizovanou variantu plakety pro oba Pioneery (10 i 11)

---

Na celém článku je zarážející, že jej otiskl renomovaný časopis, článek napsal na slovo vzatý odborník, obrázek do článku zcela určitě nepatří a co je nejvíc zarážející tak to nikomu celých 37 let " nevadilo ".
Obecně když se něco takového stane tak má časopis, dle mého názoru, povinnost vydat " tiskovou opravu ", ale jestli to platí i po 37 letech, tak to opravdu pochybuji.

Je to 27 let, ale chyba to teda je.

Díky Michalovi se teď všichni můžeme podívat, jak ta plaketa v L+K 10/1987 vypadala.



Kdo chce, může si přečíst i celý článek na níže uvedených dvou odkazech na obrázky.

http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2014/img/LK-10-1987-25x.jpg

http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2014/img/LK-10-1987-26x.jpg

Pro porovnání je níže ještě obrázek plakety ze současné wikipedie.

Tak toto je skutečně záhadný obrázek. Strýček google, ani jiné prameny ho neznají.
Podle wiki vytvořila postavy na plaketě (art work) Saganova tehdejší manželka Linda Salzman Sagan, která je snad stále naživu a dalo by jí teoreticky zeptat, jestli to byl jeden z jejích návrhů, který nakonec nebyl vybrán. Vznesu dotaz aspoň na umsf. http://en.m.wikipedia.org/wiki/Pioneer_plaque

A není to náhodou od grafika legrace, příjde mi, že je to okopčené z nějaké špatně čitelné reprodukce původního obrázku, takže tam nejsou detaily a pak pozměněné ....

Kdyby to byla " legrace" tak by tam mělo být něco legrační a já tam nic nevidím.

Podle mně je to některý z původních, zamítnutých návrhů. Mimozemšťani by z něj mohli pochopit, že muži mají kolem úst velký kostnatý nebo tukový výrůstek (ve skutečnosti vousy), a že dítě výrůstá muži z hrudi, potom si vezme matka a vyživuje ho nohou a ještě když chodí, je srostlé s rukou matky.

anebo doplňuje kryptogram dopisu na Pionneru-10 : .... žijí v párech "A O SVÉ POTOMKY PEČUJÍ SPOLEČNĚ."

citace:

---

Tak toto je skutečně záhadný obrázek. Strýček google, ani jiné prameny ho neznají.
Podle wiki vytvořila postavy na plaketě (art work) Saganova tehdejší manželka Linda Salzman Sagan, která je snad stále naživu a dalo by jí teoreticky zeptat, jestli to byl jeden z jejích návrhů, který nakonec nebyl vybrán. Vznesu dotaz aspoň na umsf. http://en.m.wikipedia.org/wiki/Pioneer_plaque

---

citace:

---

Je to 27 let, ale chyba to teda je.

---

citace:

---

Strýček google, ani jiné prameny ho neznají

---

Legrace: myslel jsem spíš něco ve stylu: autor grafikům, hele potřebuju jako ilustraci desku od voyageru, po chvíli grafik: hele v archivu to nikde není, autor: to je blbý, za chvíli je uzávěrka, grafik, tak já ti tam něco seženu (a narychlo se upraví obrázek od pioneru, vždyť to stejně nikdo nepozná) ...

je to z doby, kdy informační zdroje na tom byly bídně, něčemu takovému bych se nedivil, to že to dnes na netu nikde není by ukazovalo spíš na kreativitu někoho u nás ...

citace:

---

Nemáte někdo v archivu ten Spaceflight z r. 1987?

---

Kresba na obrázku vypadá velice věrohodně, tedy co do autora, je to evidentně kresleno stejnou pevnou rukou. Uvažte, že paní Linda Saganová byla povoláním filmová výtvarnice. Takže bych nějaký falzifikát vyloučil, řekl bych, že jsou jen dvě možnosti :
1/ plaketa skutečně letí na Pioneeru-11.
2/ jedná se o návrh plakety pro Pioneery, který nebyl realizován a zůstal ve fázi nákresu.
Pokud platí možnost 2/ je podivné , že se " potuloval " po světě a zejména , že se dostal za " železnou oponu .
Že by obrázek desky Voyagerů neměli v redakci je nepravděpodobné, stejně nepravděpodobné je, že by vědomě mátli čtenáře, zejména, když nikde v článku není poselství ke hvězdám blíže rozvedeno, aby čtenář k textu potřeboval jako doplněk obrázek. I kdyby obrázek desky Voyagerů skutečně neměli, tak by tam dali něco jiného, třeba obrázek jaderných generátorů sondy , nebo nádrže pohonných hmot, což by k textu dobře " pasovalo".
Jelikož hvězdné poselství nebylo obsahem článku nebyla pozornost čtenářů soustředěna na plaketu neboť neobsahovala žádné informace k doplnění informací v článku. To na druhém snímku lze alespoň nalézt zmíněné generátory.
To by mohlo vysvětlit fakt, že chyba v časopise ušla pozornosti čtenářů.

prvá odpoveď na umsf hovorí, že je to niekoho pokus o vtip

Výtvarníků na světě je, to nic nedokazuje

navíc je vidět, že je to překreslené, koukněte se na čáry pulzarů, u nich je na originální desce i kód frekvence, tady na té tam jsou nesmyslné čárky, opravdu si myslíte, že by to tam paní Sagan v originále matlala? To udělal někdo, kdo nechápal, co to je.

co vlastne predstavuju tie dve kruznice hore vlavo?

vodík

tu to máš presnejšie, ako som to ja schopný popísať

http://en.wikipedia.org/wiki/Pioneer_plaque#Hyperfine_transition_of_neutral_hydrogen

no, neviem ci ti ufoni toto rozlusknu

To nevím, snad budou chytřejší, než my


jinak z wikipedie mi vyplývá že obě desky byly stejné

viz

"Sagan was enthusiastic about the idea of sending a message with the Pioneer spacecraft. NASA agreed to the plan and gave him three weeks to prepare a message. Together with Frank Drake he designed the plaque, and the artwork was prepared by Sagan's then-wife Linda Salzman Sagan.

Both plaques were manufactured at Precision Engravers, San Carlos, California."

Takže na přípravu měli 3 týdny, těžko dělali víc verzí, navíc se obě plaketky dělaly najednou
(a velmi řešili jednu krátkou čárku, schválně si přečtěte, kterou ....)

navíc je tam jasně napsané, že Sagan původně uvažoval, že se budou držet za ruce, což odmítli proto, aby to nebypadalo, že muž a žena jsou jedním organismem, v tomhle kontextu je plaketka s dětmi úplně nesmyslná

přímo na stránce věnované pionerrům je u plaketky nálsedující popiska

The Pioneer plaque attached to Pioneers 10 and 11

přímo u popisů obou sond taktéž na wikipedii jsou u 10 i 11 uváděné identické destičky



prostě a jednoduše mi ta verze z L+K připadá jako fake


ještě jedna zajímavost

The plaque is attached to the antenna support struts to provide some shielding from interstellar dust.

tak by mě zajímalo, jestli až doletí bude vůbec čitelná, hloubka rytí je jenom 381 µm [Upraveno 28.6.2014 Petr_Šída] [Upraveno 28.6.2014 Petr_Šída]

citace:

---

jinak z wikipedie mi vyplývá že obě desky byly stejné

---

Mělo by to mít stejně hluboké rytí jako je u pouzdra desky na Voyagerech (kde je taky návod) a údajně to má vydržet, jestli si to dobře pamatuju, několik milionů let... A k nejbližším hvězdám to mají:

Voyager 2: 296 000 let (ale vzdálenost k ní 4,3 ly, blbej směr)
Voyager 1: 40 000 let (vzdálenost 1,6 ly)
Pioneer 10: Nevím, letí směrem k Aldebaranu
Pioneer 11: cca 4 000 000 let k nejbližší, ale jak daleko od ní, nevím.

Tak uvidíme ...

Jinak k tomu rozluštění: Vodík je nejběžnější nejzákladnější prvek, pokud budou přemýšlet aspoň trochu podobně, jako my, tak by je to trknout mohlo. Dále binární jednotky jsou jasné, obrys sondy taky. No prostě pokud budou na podobných myšlenkových vlnách a hlavně, budou mít schopnost zachytit takové těleso, tak budou určitě i dostatečně inteligentní na to, aby to rozluštili. Pokud to do tý doby bude čitelné.

No, verze plakety byly minimálně 2, jak se lze dočist tady . Původně měla postava ženy ješté jednu krátkou linku v rozkroku, ale Sagan nakonec tuto verzi z obavy před neschválením autocenzuroval a NASA předložil ke schválení "puritánskou" verzi bez čárky.

ja by som povedal, že o tom, že na oboch prioneeroch leteli rovnaké dosky, nie je pochýb...
tie isté informácie sú na wiki, webe nasa aj ďalších weboch

jasně, šlo mi o ten čas, měli na to 3 týdny, navíc jak jsem doplnil do editu Sagan uvažoval, že se budou držet za ruce, upustil od toho, aby to nevypadalo, že se jedná o jeden organismus

v tomhle kontextu je ta plaketka s dětmi blbost


a navíc řešili tu čárečku

Časový pres byl pro přípravu plakety pro Pioneera-10, k odletu Pioneera-11 zbývalo více než rok času. Teoreticky dost času na realizaci nové verze plakety.
Někde jsem četl, že Sagan nebyl s letovou plaketou zcela spokojen, což zdůvodnil právě krátkostí času.
Jestližem ale byly obě identické plakety vyrobeny současně, tak asi těžko mohl dokázat, aby letový exemplář pro Pioneera-11 Nasa zahodila a objednala a ZAPLATILA nový. Vždyť plaketa byla na sondu umístěna dodatečně krátce před startem právě zásluhou prof. Sagana.
Paní Saganová zcela jistě se na plaketě podílela jen kresbou postav , takže asi opravdu předmětná plaketa bude jen neschválenou variantou a čert ví jak se na stránky L+K dostala.

citace:

---

takže asi opravdu předmětná plaketa bude jen neschválenou variantou

---

citace:

---

nie.. tá plaketa je skôr hračkou nejakého výtvarníka... najskôr niekde v čsr...

---

Kdo mu napíše?

Tady je zřejmě e-mail na RNDr. Pavla Doubravu, autora článku:

http://www.czechspaceportal.cz/cenia-ceska-informacni-agentura-zivotniho-prostredi/

Michal Filip naskenoval ještě článek A.Vítka z L+K 25/1972, který se plaketě (na Pioneeru 10) také věnuje:


Pro porovnání je tu obrázek plakety ze současné wikipedie:


Ať to tu teď máme kompletní, tak nakonec sem dám i "podivnou" plaketu z L+K 10/1987:


A ještě i celý článek z L+K 10/1987:

citace:

---

A k nejbližším hvězdám to mají:

Voyager 2: 296 000 let (ale vzdálenost k ní 4,3 ly, blbej směr)
Voyager 1: 40 000 let (vzdálenost 1,6 ly)
Pioneer 10: Nevím, letí směrem k Aldebaranu
Pioneer 11: cca 4 000 000 let k nejbližší, ale jak daleko od ní, nevím.

---

Ano, potom jsem na to koukal... "Me" udaje jsou od pana Vitka ze SPACE40.

Ono je to stejne jedno vzhledem k tem casum a dalkam... :-D

citace:

---

Kdo mu napíše?

---

Bezvadná debata, myslím že účastníkům i návštěvníkům přinesla mnoho zajímavých informací, zejména v oskenovaných článcích, ačkoli ten z roku 1972 se o Pineeru-11 nezmiňuje. Je v něm ovšem , krom vskutku zásadních informací i informace , že na přípravu a výrobu plakety pro Pioneer.10 byly pouhé tři týdny !!, dosud jsem žil v tom, že to byly tři měsíce. Je zřejmé, že asi nebylo jednoduché NASA " přesvědčit" a z logiky věci, že při zadávání do výroby by NASA jistě " kývla" na výrobu dvou plaket, té druhé pro Pioneera 11 zejména z finančních důvodů, plaketa asi nebyla " levná".
Logické ovšem není proč by autor článku žádal nějakého výtvarníka o úpravu plakety , zejména když, jak dokazuje druhý článek, měl L+K v archivu originál od samého počátku.
Ještě malou poznámku k informacím na plaketě : ze vzdálenosti " zelené zóny " z níž sonda startovala se dá určit i druh hvězdy.

Myslím, že vysvětlení je nasnadě, autoři potřebovali ilustraci k misi voyagerů, a tak plaketa nemohla být stejná, jako od pionerů.

panu Salajkovi zkusím napsat

Někde na internetu jsem kdysi našel veb, kde byly aktuální polohy Voyagerů i Pioneerů a běžely tam i aktuální vzdálenosti, nemohu to ale nějak najít, neví náhodou někdo, kde by to bylo ? dík.

třeba zde :
http://www.heavens-above.com/SolarEscape.aspx?lat=50.7191&lng=15.1744&loc=Jablonec+n.Nisou&alt=550&tz=CET&cul=en

citace:

---

panu Salajkovi zkusím napsat

---

citace:

---

třeba zde :
http://www.heavens-above.com/SolarEscape.aspx?lat=50.7191&lng=15.1744&loc=Jablonec+n.Nisou&alt=550&tz=CET&cul=en

---

Sluneční soustavu opouští pět sond a jak se zdá i některé poslední stupně jejich nosičů. Jsou to, seřazeny podle současné vzdálenosti od Slunce : Voyager-1, Pioneer-10, Voyager-2, Pioneer-11 a New Horizons.
Jejich vzdálenosti jsou : 128, 111, 105, 91 a 30 AU. Rychlost s níž opouštějí Sluneční soustavu za rok 3,6 - 2,5 - 3,3 - 2,4 a 3,1 AU. Z toho mi vyšlo, že v roce 2030, což je dle předmětného článku hraniční životnost Voyagerů budou ve vzdálenostech : 188, 153, 159, 121 a 82 AU. Voyager-2 dožene Pioneera-10 v roce 2023 ve vzdálenosti kolem 136 AU. New Horizons dožene Pioneera-11 v roce 2O83 ve vzdálenosti 247 AU a Pioneera-10 v roce 2150 ve vzdálenosti 431 AU, Voyage-1 bude v té době již 378, resp. 618 AU daleko od Slunce.
Pikantní je, že NH, ačkoli odletěl od Země daleko nejvyšší rychlostí nikdy Voyagery nedohoní, neb získaly vyšší rychlost díky gravitační asistenci velkých planet, které zkoumaly.

Je obrovské štěstí, že planety byly v sedmdesátých létech m.s. v poloze, že sondy po průletu zamířily ve směru pohybu Slunce okolo středu Galaxie, čímž jsou nyní v náběžné hraně sluneční energetické bubliny, pokud by letěly směrem jako Pioneer-11, tak bychom se měření v mezihvězdném prostředí v dohledné době nedočkali.
Voyager-2 by též měl vstupovat do mezihvězdného prostředí, zatím jsem ale nikde o tom nic nezjistil, neví náhodou někdo nějakou podrobnost ? Dík.

Na pocatku mely Voyagery vykon koncovych zesilovacu na 8GHz (X pasmo) 25W PA.
Jak klesa teplota RTG, tak v soucasnosti je vykon V1 asi 14W PA.
Vyssi vykon byl 25W a nizsi vykon (prepina se dalkove) 12W. Ten vyssi spadl jiz na onech 14W PA.
Uz kvuli detekci je v soucasnosti sirka radioveho pasma cca az 2kHz s prenosovou rychlosti PSK cca 0.8 az 2kbps. Nejuzsi pasmo je 20Hz s 0.04kbps v PSK modulaci.
Radioamaterum se pred par roky zadarilo prijmout a dekodovat signaly z V1 pomoci 25m paraboly v Bochumi.

http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Bochumi_HAM_RX.pdf
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Bochumi_Voyager_Amsat_2007.pdf
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/DH2VA_Bochumi_HAM_RX.pdf



[Upraveno 04.7.2014 -=RYS=-]

Jenže Voyagery potřebují další energii pro přístroje a ovládání, zajímalo by mne, kolik energie vyrábí po tolika letech a kolik zbývá paliva pro orientační systém.

citace:

---

Jenže Voyagery potřebují další energii pro přístroje a ovládání, zajímalo by mne, kolik energie vyrábí po tolika letech a kolik zbývá paliva pro orientační systém.

---

citace:

---

Panu Doubravovi a Salajkovi jsem dotaz k článku v L+K 10/1987 poslal s odkazem na stránku této diskuse

---

Velice děkuji všem,kdo se do diskuze zapojili zejména za objektivní přístup. Plaketa, jak se nyní zdá, je opravdu zdařilý plagiát, v každém případě v článku být neměla.
Nesporným pozitivem jistě je, že oba články, s nimiž se účastníci měli možnost seznámit jsou opravdu kvalitní, nabité zajímavými informacemi nejen o vlastní letící plaketě, ale i o dosud pracujících Voyagerech a účastníci osvědčili pozoruhodné znalosti.
Autora potěšilo že jeho článek se čte i po takových letech. Nebylo zcela jistě od věci kdyby L+K jej požádal o aktualizaci.

Panu Doubravovi skládám poklonu za reakci a připojuji komentář: cesty osudu jsou velmi klikaté ....

Voyager-1 spotřebovává 30W, V-2 jen 11W neví někdo důvod ? Dík.

citace:

---

Voyager-1 spotřebovává 30W, V-2 jen 11W neví někdo důvod ? Dík.

---

Mám poznámku k těm 30 a 11 Wattům. Pokud dobře chápu informace na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm , tak ta výše uvedená čísla jsou tam označena jako "Margin", což by se snad dalo přeložit jako "přebytek". Nemá to tedy podle mne nic moc společného se spotřebou sond. Je tam uveden jen celkový výkon ("Output") radioizotopových zdrojů na úrovni téměř 260 W. Řekl bych, že z těch čísel plyne, že se počítá s celkovou spotřebou sondy až do hodnoty 230 - 250 Wattů. Rozdíl mezi oběma sondami je pak už poměrně malý. Je moje úvaha správná?

citace:

---

Mám poznámku k těm 30 a 11 Wattům. Pokud dobře chápu informace na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm , tak ta výše uvedená čísla jsou tam označena jako "Margin", což by se snad dalo přeložit jako "přebytek". Nemá to tedy podle mne nic moc společného se spotřebou sond. Je tam uveden jen celkový výkon ("Output") radioizotopových zdrojů na úrovni téměř 260 W. Řekl bych, že z těch čísel plyne, že se počítá s celkovou spotřebou sondy až do hodnoty 230 - 250 Wattů. Rozdíl mezi oběma sondami je pak už poměrně malý. Je moje úvaha správná?

---

Nejde mi o to, z jakých "tablet" jsou poskládány RTG zdroje, ale domnívám se, že běžný elektrický příkon sond Voyager není 10 - 30 Wattů, ale spíš kolem 240 Wattů. To je smysl mé poznámky.

citace:

---

Mám poznámku k těm 30 a 11 Wattům. Pokud dobře chápu informace na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/index.htm , tak ta výše uvedená čísla jsou tam označena jako "Margin", což by se snad dalo přeložit jako "přebytek". Nemá to tedy podle mne nic moc společného se spotřebou sond. Je tam uveden jen celkový výkon ("Output") radioizotopových zdrojů na úrovni téměř 260 W. Řekl bych, že z těch čísel plyne, že se počítá s celkovou spotřebou sondy až do hodnoty 230 - 250 Wattů. Rozdíl mezi oběma sondami je pak už poměrně malý. Je moje úvaha správná?

---

Pravdu máte tak trochu oba. Počáteční výkon obou zdrojů V1 a V2 se při startu lišil, ovšem ne moc výrazně. Vztah mezi output a margin pak vysvětluje tento graf.

Tak se přiznám, že z toho grafu nechápu, co je to ten "Power Margin". Předpokládal jsem, že to bude něco jako "přebytek výkonu zdroje nad spotřebou sondy", ale z toho grafu to tak nevypadá. Kde je těch 11 a 30 wattů "marginu", uvedených ve "weekly reportech"?

Připadá mi, že je to minimum dostupné v daný čas, ty čísla pak mohou být informace o tom, kolik do minima zbývá, tady jistý dostupný přebytek výkonu?

OK, tak jsem si to ujasnil. Je to tak, že řídicí středisko postupně vypínalo a vypíná jednotlivé systémy sondy tak, aby spotřeba sondy byla vždy o trochu nižší, než je dostupný elektrický výkon z RTG zdrojů. Tomu okamžitému přebytku výkonu nad příkonem říkají "Power Margin", nebo jen "Margin" (ve weekly reportech). Takže skutečná spotřeba (příkon) sondy je okamžitý "výkon zdroje" ("Output") mínus "Margin". Voyager 1 tedy měl 30.5.2014 spotřebu 227 wattů a Voyager 2 měl spotřebu 247 wattů (měl vypnuto méně přístrojů než Voyager 1).

Z bezpečnostních důvodů je definováno, že minimální "Power Margin" je 12 wattů. A to jsou ty nižší křivky v grafu, označené jako "Power Margin" (vždy přesně 12 wattů pod horními křivkami výkonu zdrojů). Přesnější by bylo ty dolní křivky nazývat "maximální povolená spotřeba sondy".

Už je mi tedy jasný jak okamžitý příkon obou sond (i jeho "řízení"), tak i ten graf.

Výše uvedené informace jsem vyčetl z těchto zdrojů:
http://voyager.jpl.nasa.gov/science/thirty.html (je tu i uvedeno, kdy bylo co vypnuto)
http://pds.nasa.gov/ds-view/pds/viewHostProfile.jsp?INSTRUMENT_HOST_ID=VG1

Skvělá práce, dík. V každém případě je obdivuhodná životnost termočlánků, které na počátku letu dávaly 480W .
Zásoby paliva jsou též relativně velké z čehož plyne, že Voyagery mají před sebou dalších 10 až 20 let.

Na počátku " Interstellar Mision " měly být v činnosti čtyři vědecké přístroje :
CRS - teleskopy energ. spektra elektronů O,5-9 MeV a elektron složky nad 7 MeV.
LECP - nízkoenerg. záření 15 keV až 160 MeV.
PLS - plazma slunečního větru - 10 eV do 6 keV.
MAG - čtyři magnetometry, dva 10 pT-0,O5 mT a dva 25nT-2mT.
Zjímalo by mne jestli ještě fungují, resp jak jejich využití limituje klesající zásoba energie. Dík.

Madrid a Camberra právě komunikují a oběma Voyagery.!

Voyager 1 je 20 miliard km od Země.

Voyagery stále dodávají zajímavá vědecká data. Stroje brzy oslaví 40 let letu a fungování.

http://www.spaceflightinsider.com/space-flight-history/40-years-launch-nasa-twin-voyager-spacecraft-continue-return-valuable-data/

citace:

---

Voyagery stále dodávají zajímavá vědecká data. Stroje brzy oslaví 40 let letu a fungování.

---

je dobre, že názov sa stal "nie celkom presným". Na veci to nič nemení - aj voyagery stále idú na smrť. Len sa nevie, kedy sa to stane...

Voyager 1 Fires Up Thrusters After 37 Years
https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2017-310

Voyager 2 vyletěl z Heliosféry

https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7301

Lidi z JPL mají nový plán, jak déle udržet v chodu a v kontaktu Voyagery.

http://spaceref.com/missions-and-programs/nasa/jpl-has-a-new-plan-for-keeping-nasas-oldest-explorers-going.html

Tak Voyager 2 má problém - po chybě v časování operací přešel kvůli nedostatku elektřiny do nouzového módu - vypnul přístroje. Je vzdálený 17 hodin, takže trvá 34 hodin, než dojde reakce na odeslaný příkaz.
https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/technika/sonda-voyager-2-v-potizich-nasa-se-snazi-obnovit-spojeni.e566b240/

citace:

---

Tak Voyager 2 má problém - po chybě v časování operací přešel kvůli nedostatku elektřiny do nouzového módu - vypnul přístroje. Je vzdálený 17 hodin, takže trvá 34 hodin, než dojde reakce na odeslaný příkaz.
https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/technika/sonda-voyager-2-v-potizich-nasa-se-snazi-obnovit-spojeni.e566b240/

---

Kvůli opravám 70m radioteleskopu nebude 11 měsíců možné posílat ze Země příkazy pro Voyager 2...
https://www.nytimes.com/2020/03/04/science/voyager-2-nasa-deep-space-network.html

citace:

---

Kvůli opravám 70m radioteleskopu nebude 11 měsíců možné posílat ze Země příkazy pro Voyager 2...
https://www.nytimes.com/2020/03/04/science/voyager-2-nasa-deep-space-network.html

---

ačkoliv tato anténa (Parkes) byla vzorem pro Deep Space Network, tak zřejmě nestačí, na anglické wiki je uvedeno, že teď jsou Voyagery pro ni příliš daleko: "no longer due to distance of the probes, only the 70 m dish at the CDSCC can still communicate with the two Voyager probes, Voyager 1 and Voyager 2"

citace:

---

citace:

---

Kvůli opravám 70m radioteleskopu nebude 11 měsíců možné posílat ze Země příkazy pro Voyager 2...
https://www.nytimes.com/2020/03/04/science/voyager-2-nasa-deep-space-network.html

---

Důležité je, že se podařilo Voyager 2 opět zprovoznit. Vzhledem k pozici na obloze může příkazy Voyageru posílat jen 70m anténa v Canbeře, a tu budou skoro rok opravovat. Takže data budeme přijímat, ale pokud se něco podělá, nemůžeme poslat opravné příkazy. Opravdu je takový problém postavit další 70m anténu v Jižní Americe nebo Jižní Africe? Případně jestli by nestačila 50m nebo 60m? Není možné vysílat příkazy ze sladěných 34 m a 26 m antén? A proč na těch 11 měsíců neupraví 64 m anténu Parkes Observatory, aby Canberru nahradila? Je jen pasivní? [upraveno 10.3.2020 07:08]

---

Parker je skutečně jen pasivní a tady jen potvrzují, že na celé jižní polokouli není ekvivalent, takže se bude zřejmě jen čekat až Canberra znovu pojede: https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7611

citace:

---

Parker je skutečně jen pasivní a tady jen potvrzují, že na celé jižní polokouli není ekvivalent, takže se bude zřejmě jen čekat až Canberra znovu pojede: https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7611

---

citace:

---

citace:

---

Parker je skutečně jen pasivní a tady jen potvrzují, že na celé jižní polokouli není ekvivalent, takže se bude zřejmě jen čekat až Canberra znovu pojede: https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=7611

---

Bylo by nejlepší postavit novou trojici, řekněme 80 m antén, která by posílila/nahradila starou DSN. Škoda že to Čínu nenapadlo už před pár lety, ale vzhledem k tomu, že 95% dat jsou z NASA sond, měla aspoň jednu postavit NASA. Na severní polokouli jsou dvě, takže se můžou vzájemně omezeně nahrazovat. Jenže jen kvůli Voaygeru 2 nikdo novou stavět nebude. Škoda toho, že nejsou schopni opravu zorganizovat tak, aby trvala jen měsíc. Jestli za dva měsíce proletí kolem Voyageru velké těleso Oortova pásu nebo něco Ráma-like, budem toho litovat. [upraveno 11.3.2020 06:54]

---

citace:

---

Tak to vypada, ze Voyagery prece jen DSN ponekud zahlcuji. Urcite komunikace neprobiha nejakou zavratnou rychlosti a mozna bude brzo nutno pouzit i vice (70m?) anten. To nevypada jen jako bezna rutina....

---

Nevím, do kterého z diskuzníchh vláken zmiňujících Voyager s tím jít. Tohle je ale ve svém oboru docela zásadní, netriviální objev, navíc potvrzení nějaké předpovědi z roku 2014.
http://spaceref.com/interstellar/voyager-spacecraft-detect-new-type-of-solar-electron-burst.html

Pro laika asi není úplně triviální pochopit, o co přesně jde, ale s těmi urychlenými elektrony to chápu tak, že jde o jev, odehrávající se zřejmě relativně blízko Slunce (?), který se ale dobře pozoruje právě ze vzdálenosti ve které je Voyager (?)

Voyager 1 posílá nesmyslná data - na vzdálenost 20,5 světelné hodiny se oprava dělá těžko.
https://www.space.com/voyager-1-telemetry-issue

Oprava se podle JPL podařila: https://voyager.jpl.nasa.gov/news/details.php?article_id=126

Z kosmonautixu:
Komunikační pauza Voyageru 2
NASA odeslala 21. července sérii příkazů, které způsobily směrování antény Voyageru 2 dva stupně od Země. Kvůli tomu Voyager 2 není schopen přijímat příkazy ani přenášet data zpět. K obnově by mělo dojít 15. října.
28. července 22:00
Včera na idnesu a dnes si toho všimli i na Seznamu.

citace 2.8.2023 - 11:19 - Ervé:

---

Z kosmonautixu:
Komunikační pauza Voyageru 2
NASA odeslala 21. července sérii příkazů, které způsobily směrování antény Voyageru 2 dva stupně od Země. Kvůli tomu Voyager 2 není schopen přijímat příkazy ani přenášet data zpět. K obnově by mělo dojít 15. října.
28. července 22:00
Včera na idnesu a dnes si toho všimli i na Seznamu.

---

To v článcích je, sonda vysílá, ale komunikovat se s ní nedá. Teprve až se restartuje, znovu najde a zaměří Zemi. Zkoušeli poslat příkaz k nápravě, ale ten sonda nezachytila, protože má ucho nasměrované jinam. Je příliš daleko.
Pokud k restartu z důvodu poruchy nedojde nebo selže namíření antény směrem k Zemi, mise skončí. Šance jsou ale dobré, zatím Voyager funguje skvěle. V rámci šetření asi podcenili kontroly změn programu.

citace 2.8.2023 - 12:23 - Ervé:

---

To v článcích je, sonda vysílá, ale komunikovat se s ní nedá. Teprve až se restartuje, znovu najde a zaměří Zemi. Zkoušeli poslat příkaz k nápravě, ale ten sonda nezachytila, protože má ucho nasměrované jinam. Je příliš daleko.
Pokud k restartu z důvodu poruchy nedojde nebo selže namíření antény směrem k Zemi, mise skončí. Šance jsou ale dobré, zatím Voyager funguje skvěle. V rámci šetření asi podcenili kontroly změn programu.

---

myslim, ze je to na hrane...

momentalne je voyager cca 80000s, t.j. 22,22 h od Zeme. na 24h by potreboval pri rychlosti 17km/s dalsie cca 3-4 roky

radioizotopove clanky funguju uz vyse 40 rokov a bliza sa k minimu na prevadzku...


pomaly mam pocit, akoby to na jeden svetelny den projektovali...

Tak naše obavy byly zbytečné, NASA poslala přes DSN v Canbeře tak silný signál, že i vychýlená anténa ho na vzdálenost téměř 20 miliard km přijala a Voyager 2 se zorientoval zpátky na Zem. Je tak v pořádku a funkční.
https://www.dw.com/en/voyager-2-nasa-restores-contact-with-spacecraft/a-66446550

Voyager 1 má zaseklý jeden počítač. Neposílá ani data ani telemetrii. Povel k restartu o víkendu neuspěl. Držme palce.
https://blogs.nasa.gov/sunspot/2023/12/12/engineers-working-to-resolve-issue-with-voyager-1-computer/

Tak problémy pořád zůstávají.
Voyager 1 pořád posílá nesmysly. NASA tvrdí, že jejich signály přijal, ale jak to ví, když odpovědi jsou nesmyslné?
https://www.indiatoday.in/science/story/voyager-1-unable-to-send-data-from-outside-solar-system-nasa-trying-to-fix-it-2498665-2024-02-07
Šance na opětovné oživení se snižuje.

ak prerusil/zacal vysielanie po odvysielani sekvencie prikazov, tak technologicka pauza mohla byt ekvivalentna beznej komunikacii...

Tak pořád žádná změna s Voyagerem 1. Odborníci zkusili všechny měkké postupy, které znali. V příštích týdnech zkusí drsnější metody: the team expects to start making more aggressive attempts to reset various systems that might influence the FDS.
To taky znamená, že můžou udělat něco, čím Voyager 1 definitivně zhasne.
https://www.space.com/nasa-voyager1-spacecraft-interstellar-engineers-mission-glitch [upraveno 20.2.2024 15:06]

Takže nějaký pokrok, Voyager 1 posílá část dat ve srozumitelném formátu, většina je pořád chaos. Příkaz přijal a posílá něco zpátky. Jenže pořád není jasné, jak by se dal opravit. Naděje je, ale je malá a bude to trvat ještě dlouho.
https://blogs.nasa.gov/sunspot/2024/03/13/nasa-engineers-make-progress-toward-understanding-voyager-1-issue/

Naděje roste. Poškozena část paměti FDS, technici zkusí přesun paměti na nepoškozenou část disku. Třeba to bude fungovat.
https://spacenews.com/nasa-optimistic-about-resolving-voyager-1-computer-problem/

citace 28.3.2024 - 08:18 - Ervé:

---

Naděje roste. Poškozena část paměti FDS, technici zkusí přesun paměti na nepoškozenou část disku. Třeba to bude fungovat.
https://spacenews.com/nasa-optimistic-about-resolving-voyager-1-computer-problem/

---

toto je otazka, ako robit veci tak, aby sa dali opravit... ...a co zalohovat cim a kolkonasobne...

V1 je vo vesmire od 5.9.1977 !

Jedna vec, ze ho opravili, ale ze k tomu este vobec nasli navod...

citace 23.5.2024 - 17:00 - Martin Jediny:

---

toto je otazka, ako robit veci tak, aby sa dali opravit... ...a co zalohovat cim a kolkonasobne...

V1 je vo vesmire od 5.9.1977 !

Jedna vec, ze ho opravili, ale ze k tomu este vobec nasli navod...

---

Voyager 1 opět posílá data ze všech 4 zbývajících přístrojů. Oprava byla úspěšná. Neuvěřitelné.
https://science.nasa.gov/missions/voyager-program/voyager-1/voyager-1-returning-science-data-from-all-four-instruments/