ahojte vsetci maniaci do apolla.konecne je tu tema pre nas aby sme si tu ujasnii pripadne nejasnosti tykajuce sa celeho projektu a aj jednotlivych misii
mna by napr zaujimalo,ci ma niekto z vas nejake blizsie info alebo odkazy o systeme zachytavania slnecneho vetra na povrchu mesiaca pri misiach apollo?ci niekto viem z coho boli tie "plachty"?
toto je mala tema pre mna, ale velka tema pre vsetkych :-)
ales - 26/6/2006 - 14:09
> info alebo odkazy o systeme zachytavania slnecneho vetra na povrchu mesiaca pri misiach apollo
Byly to pásy z hliníkové fólie (u Apolla 16 částečně i platinové fólie) 30 cm x 140 cm x 15 mikronů. Byly na pár hodin vystaveny účinkům slunečního záření (na Měsíci) a pak dovezeny zpět na Zemi k analýze zachycených částic.
avitek - 27/6/2006 - 20:47
Velmi podrobný popis i s odkazy na publikace výsledků je
citace:ahojte vsetci amatersky ale plne zaujati vedci.
zaujimalo aky bol povodny zamer a ako sa formovali ciele co sa tyka projektu apollo apllications?
Program Apollo aplication sestaval s nekolika casti.
Prvni casti bylo pokracovani v pruzkumu Mesice a postupne setrvani cloveka na jeho povrchu.K tomuto ucelu byly upraveny stavajici LM na nekolik variant.
LM obytny,zasobovaci,vedecky,energeticky atd a zakladni LM urceny pro posadku,ktery byl jediny pouzit.Zakladni nosnou raketou mel byt osvedceny Saturm 5 s preletovou lodi Apollo nebo aut.LM.LM mely automaticky pristavat v urcene oblasti a postupne vytvorit obyvatelnou zakladnu.Dokonce bylo uz testovano klim.vozidlo s nadstavbama,ktere dnes je snad nekde v muzeu.
Dalsi casti melo byt vybudovaní stale orbitalni stanice na ob.draze do budoucna stale obyvatelne.Zakladni nosna raketa pro male naklady a posadku s prepravni lodí Apollo mel byt take osvedceny Saturn 1B a pro naklad vetsich hmotnosti opet Saturn 5.
Dalsi casti melo vse vyustit logicky v let na Mars.Opet s pouzitim uvedenych nosnych raket a lodi Apollo ve spojeni vyse uvedenych aplikaci a jimi odzkousenymi technologii.
Podotykam ze uvedene nosne rakety jsou odzkouseny s lidskou posadkou. a ze se bavime myslenkach konce 60tych.let.O tom jak program Apollo predbehl svou dobu nelze ani v malem pochybovat.
marcellino4 - 21/8/2006 - 12:33
zaujimalo by ma,ako to vyzeralo vo vnutri LM pocas EVA.ake tam panovali teplotne podmienky a ako prebiehalo plnenie atmosferou ked sa kozmonauti ukoncili EVA a vratili sa do LM.vie o tom niekto nieco?
Vítězslav Novák - 21/8/2006 - 13:27
Díky Jardovi za shrnutí, ale trochu bych se hádal ohledně předběhnutí své doby. Svou dobu předběhl Leonardo, když vymyslel vrtulník - a neměl čím ho pohánět - nebo padák a neměl odkud seskakovat. Svou dobu předběhl Babbage, když vymyslel mechanický počítač - a ani nejmodernější mechanické dílny v technologicky nejrozvinutější zemi světa té doby ho nedokázaly vyrobit. Ale tady všechno bylo. Veškerá technologie existovala nebo se dala dovyvinout bez nějakých velkých skoků. Ukončení projektu Apollo bylo jen a pouze politické rozhodnutí. A nejspíš vojenské - v zemi, kde vietnamská válka požírala lidi i prostředky tempem řádově vyšším než kosmický program.
Naopak svou (a i dnešní IMHO) dobu silně předběhl projekt raketoplánu, pro který odpovídající technologie nejsou dodneška.
Smutné čtení, Jardo. Tím spíš, že tehdejší plány byly reálné...
marcellino4 - 26/9/2006 - 12:31
v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla?
Adolf - 26/9/2006 - 13:37
citace:v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla?
Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, neboť to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla. Pirochta - 26/9/2006 - 14:24
citace:
Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, neboť to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.
Rakety byly primárně vyvinuty jako vojenské nosiče, takže čekat na jasné počasí pro start by bylo silně pochybné.
Koncepce současného raketoplánu je od začátku chybná, ale znamenala utápět peníze do vývoje a ne do provozování letů, kde náklady jsou více než transparentní což u vývoje logicky není. Proto například byl zrušen Skylab. Apolla už nechtěli pustit na oblohu, aby neohrozili stále bobtnající a odkládaný projekt raketoplánu, který byl koncipován pro "civilní využití" (armáda od jeho používání ustoupila pro jeho nespolehlivost a drahost - jeden servisní let přišel totiž jako nová družice). Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.
Hawk - 26/9/2006 - 14:30
//Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.
Stavba nového dalekohledu trvá roky, navíc dalekohled Hublleho typu se v nebližší době do kosmu nechystá.
Navíc případná servisní mise může být spojena s vědeckými experimenty, aby se zabilo víc much jednou ranou.
bejcek - 26/9/2006 - 14:49
citace:v sucasnej dobe dochadza k coraz castejsiemu odkladu startov raketoplanov, tak by ma zaujimalo ako to vyzeralo s odkladmi startov saturnu5 v dobe apolla?
Se Saturny byly potíže, ne ale takové aby docházelo k tak mohutným odkladům jak u STS. Rakety jsou jednodušší než raketoplán a Saturny byly jednodušší a tím i méně poruchovější. Dnes je mezi počítačem a koncovým prvkem( motor atp) mnoho dalších částí, všude může vzniknout problém.
U NASA nebyl takový STRACH z havarie jako je nyní. Např. první let kabiny Apolla 7 s posádkou měl celou řadu drobných poruch a potíží, přesto po dvou! měsících Apollo letělo znovu, jako let A8 k Měsíci.
Nebáli se riskovat. Dnes by to bylo na možná, roční odklad.
Změnila se doba a dnes už nelze lety na oběžnou dráhu v kosmonautice považovat za průkopnické. Je to už více-méně stav normálního, běžného létání. A proto se NASA bojí. Sami si ten image bezproblémovosti a bezpečnosti STS vytvářeli. Smrt zkušebního pilota v novém letadle je neštěstí spjaté s vývojem, ale spadnutí téhož letadla se 300 lidmi na palubě je tragedie -pořádný prů... pro ty co letadlo provozují a dělali. Adolf - 26/9/2006 - 14:49
citace: Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.
Ten příspěvek mi mluvil z duše. I tahle věta. Docela bych se těšil na nostalgickou slzu v oku, když by Hubble hořel nad Pacifikem, kdyby za něj byla soudobá náhrada. Ale mám obavy, aby nepřišly nejenom časy vzpomínání na dobu, kdy se ještě létalo na Měsíc, ale i na dobu, kdy létal i v orbitální dalekohled. tomas.pribyl - 26/9/2006 - 15:04
citace:
citace:
Nemám přesné znalosti jako mnozí, kteří se k tomu možná za chvíli zasvěceně vyjádří. Mám ale z blednoucích vzpomínek dojem, že do havárie Chalageru se létalo, i kdyby trakaře padaly, a dokud nehrozilo prakticky jistě, že raketa bouchne, tak se letělo. S Apollem vystartovali i v bouřce a byli pak docela rádi, když přežilo zásah bleskem. Až teprve když uvedený přístup vyústil v havárii raketoplánu, byli natolik vyplašení, že následující raketoplán měl letět, vše bylo v pořádku, jen vítr, ač byl v normě, měl rychlost mimo rozpětí na které byl výpočet, tak start odložili, neboť to nestihli přepočítat a přeprogramovat. Po Columbii tato úzkostlivost ještě závratně vzrostla.
Rakety byly primárně vyvinuty jako vojenské nosiče, takže čekat na jasné počasí pro start by bylo silně pochybné.
Ehm... Pro jaky vojensky program/zarizeni byla vyvinuta rodin raket Saturn?
A pro Adolfa: ktere Apollo startovalo v bource? To slysim poprve. Ano, Apollo-12 dostalo zasah bleskem, ale v okamziku startu v okruhu 30 km kolem kosmodromu zadna bourka nebyla! Az proud spalin a ionizovanych plynu z motoru rakety vytvoril "bleskosvod", kterym sjel elektricky vyboj pres raketu do rampy (32. sekunda letu, vyska cca 2 km). Pokud je mi znamo, nikdy predtim se podobny jev nevyskytl - cili mu nebylo mozne predejit (i kdyz letovi kontrolori pocasi v dobe startu Apolla-12 velmi zvazovali).
Stejne tak je silne zavadejici informace, ze pred Challengerem raketoplany startovaly i "kdyby trakare padaly". Prvni start raketoplanu, ktery se uskutecnil dle planu mel az cislo ctyri. Z 24 startu pred Challengerem se plnych 14 neuskutecnilo dle planu (= bylo odlozeno) a dalsi ctyri potkal odklad kratky (v den startu) - v radu minut ci hodin. Jen sest misi (25 procent) tak startovalo vcas.
Schovat nedostatek presnych informaci za vodopad slov je taky taktika, ze? ;-)
bejcek - 26/9/2006 - 15:05
Jsem příznivec údržby Hubblu a protože na obzoru není podobné zařízení vidět, bude dobře ho dát do pořádku. NASA s ním (a opravami) už má mnohé a dobré zkušenosti. Je to stejné jako s STS, je to starý krám, nebo pořád špička techniky? Jsem pro to druhé.
Nabízí se srovnání se spoustou krámů ze současných obchodů. Nové, moderní a bla, bla.. Třeba mobily. Ano, ty nové mají spoustu hejblátek, fikaností, můžete wapovat, stepovat atd. Ale naprostou většinu času volám, je mi voláno a píšu a je mi psáno. To ostaní jsou v použitelnosti jen střípky. Na trhu není tydlifon, který by byl "Kostěj nesmrtelný", 4 základní funkce, nebát se ho upustit, namočit, vyklepat při jízdě na kole atp. , aby stále fungoval.
Mám takový starý foťák ...stále fotí a co toho má za sebou. Vyfocená krajina je stejná jako v jiných, tetka taky, kytičky a skupinka kamarádů též. Ne, že bych neměl moderní focení, ale fotky jsou jaksi stejné (asi je to mizerným fotografem). Tak tomu bude v mnohých případech.
Rozhodně by nebylo dobře Hubbla vyhazovat.
random - 26/9/2006 - 15:20
citace:
citace: Bohužel, v případě Hubblu to stále nejsou schopni někteří pochopit, že je lepší vypustit nový, moderní dalekohled než servisovat morálně zastaralé a přesluhující zařízení.
Ten příspěvek mi mluvil z duše. I tahle věta. Docela bych se těšil na nostalgickou slzu v oku, když by Hubble hořel nad Pacifikem, kdyby za něj byla soudobá náhrada. Ale mám obavy, aby nepřišly nejenom časy vzpomínání na dobu, kdy se ještě létalo na Měsíc, ale i na dobu, kdy létal i v orbitální dalekohled.
mozno by horel nad pacifikom a mozno by skoncil niekomu na kuchynskom stole ... HST nema korekcne motory ... noemoze teda menit drahu! miesto toho to za neho robil raketoplan ... a ak by mal byt niekedy stiahnuty z obeznej drahy bude si to vyzadovat iste technicke usilie .. minimalne nejaky tahac ktory ho nasmeruje nad pacifik ... alebo prileti jednoducho raketoplan a zoberie ho domov ... kde s nim mozu robit dalsie testy ... ale podla planu mal byt vo vesmire minimalne do 2010 (kedy sa ma skoncit program STS) .. no ale kedze je raketoplanov malo a to co je potrebne este na ISS dopravit vela bude sa treba zamysliet nad tym co s tym ... mozno ho fakt zosrelia (bude to lacnejsie a lepsie ako by cca 12t kolos o velkosti autobusu mal nesoncit niekomu na hlave...
Jirka - 26/9/2006 - 15:21
citace:
Rozhodně by nebylo dobře Hubbla vyhazovat.
Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.
Adolf - 26/9/2006 - 15:52
citace:
A pro Adolfa: ktere Apollo startovalo v bource? To slysim poprve. Ano, Apollo-12 dostalo zasah bleskem, ale v okamziku startu v okruhu 30 km kolem kosmodromu zadna bourka nebyla! Az proud spalin a ionizovanych plynu z motoru rakety vytvoril "bleskosvod", kterym sjel elektricky vyboj pres raketu do rampy (32. sekunda letu, vyska cca 2 km). Pokud je mi znamo, nikdy predtim se podobny jev nevyskytl - cili mu nebylo mozne predejit (i kdyz letovi kontrolori pocasi v dobe startu Apolla-12 velmi zvazovali).
Stejne tak je silne zavadejici informace, ze pred Challengerem raketoplany startovaly i "kdyby trakare padaly". Prvni start raketoplanu, ktery se uskutecnil dle planu mel az cislo ctyri. Z 24 startu pred Challengerem se plnych 14 neuskutecnilo dle planu (= bylo odlozeno) a dalsi ctyri potkal odklad kratky (v den startu) - v radu minut ci hodin. Jen sest misi (25 procent) tak startovalo vcas.
Schovat nedostatek presnych informaci za vodopad slov je taky taktika, ze? ;-)
Uváděl jsem, že mluvím o dojmech ze svých vybledlých vzpomínek. Vyjádřil jsem i naději, že znalci to uvedou na pravou míru, což jak vidím se stalo. Za což děkuji!
Celkem se přiznám, že jsem rád do svých dojmů vložil jistou "dojemnost", která bude pro některého z kosmických Všeználků motivující.
Že k zásahu bleskem přispělo vysoce vodivé uzemnění z plamenů a stopy ionizovaného vzduchu jsem věděl. Domníval jsem se však, že muselo jít o start nějak ohrožovaný bouřkou. Kde by se jinak ten blesk i přes plamenné uzemnění vzal?
Ví tedy někdo přesněji, jak to s tím ohrožením bleskem je? admin - 26/9/2006 - 16:19
citace:
Ví tedy někdo přesněji, jak to s tím ohrožením bleskem je?
Jednoduše. Stačí natáhnout drát dostatečně vysoko a vždy se vygeneruje blesk. To "dostatečně" pak závisí na podmínkách. Poud bude bouřka, tak stačí i pár desítek metrů. Pokud bezoblačná obloha, tak nemusí stačit ani kilometr...
Adolf - 26/9/2006 - 16:23
citace:Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.
Určitě je lepší vrabec v hrsti než holub, který v tomto případě vlastně ani není na střeše.
Nicméně takováto optická zařízení se docela vyvíjí rychleji než třeba nosiče aj. Mám obavy, aby nakonec nepřišla doba, kdy za jednu údržbářskou misi raketoplánu k Hubblu bude možno pořídit věcičku, která Hubbla překoná jak technickými parametry, tak lácí své údržby, a přesto budeme pouze na Hubbla odkázáni.
Zařízení k monitorování Země se za dobu od vzniku Hubbla hnula celkem zajímavě. Kdyby se vyvíjeli nástupci Hubbla, myslím, že by příští zařízení nemusel být Hubble na hormonech. Podezřejní, že kdyby se postavil Hubblův náhradník, tak při současných technických možnostech získáme více muziky za méně peněz, je myslím na místě.
Mám podezření, že za tu dobu by nemuselo jít o záměnu jednoho mobilního véčka druhým mobilním véčkem, když přistoupím na tu použitou analogii ze světa mobilních telefonů, ale o záměnu klasické pevné linky tím véčkem. Možná se mýlím, ale řekl bych, že vývoj optických zařízení prochází určitou vývojovou singularitou.
Adolf - 26/9/2006 - 16:41
citace:
Jednoduše. Stačí natáhnout drát dostatečně vysoko a vždy se vygeneruje blesk. To "dostatečně" pak závisí na podmínkách. Poud bude bouřka, tak stačí i pár desítek metrů. Pokud bezoblačná obloha, tak nemusí stačit ani kilometr...
Když tedy postavím několikakilometrový hromosvod, budu mít generátor blesků z jasné oblohy. Postavit ho mohu nejlépe jako raketu uzemněnou plamenem a jeho stopou. Takovýmito bleskosvody jsou tedy ale rakety všeobecně, zvlášť když startují z bleskové aleje, jakou je Florida. Přesto se ale, pokud vím, povedlo takhle ošklivě na sebe vytáhnout blesk možná i z jasného nebe jen tomu Apollu.
Je to jen záležitost pravděpodobnosti, nějakých ochranných fíglů či čeho, že to není pravidlem? admin - 26/9/2006 - 16:45
Předpokládáš, že startující raketa má dostatečně dlouhý plamen a že v podstatě simuluje vodič. Stačí ale, aby plamen končil relativně vysoko nad povrchem a výboj se nekoná. Není to vodič. Takhle se to stane opravdu jen vyjímečně..
Adolf - 26/9/2006 - 17:03
citace:Předpokládáš, že startující raketa má dostatečně dlouhý plamen a že v podstatě simuluje vodič. Stačí ale, aby plamen končil relativně vysoko nad povrchem a výboj se nekoná. Není to vodič. Takhle se to stane opravdu jen vyjímečně..
Raketa je tedy generátorem velmi nečetných blesků z jasného nebe. Když má ale smůlu jako Apollo 12, tak v té bleskové loterii nějaký blesk vyhraje. Dokud se tahle výhra Apollu nepovedla, nikdo s ní nepočítal.
Mají současné aspoň human-rated rakety nějakou ochranu typu letový bleskosvod?
Jarda - 26/9/2006 - 17:09
-Braunuv tym procoval v zacatcich jen a pouze pro armadu,veskere jeho vytvory byly pro ni urceny,ale protoze se rodilemu Amikovi nepodarilo vynest jakoukoli druzici do vesmiru pred i kradce po Rusech tak byl povolan do tohoto civilne vojenskeho sektoru a tam uspel(Atlas).Jeho rakety Saturn byly urceny puvodne pro vynaseni velkych nakladu,druzic,zbrani a stanic podobneho typu jako MOL do vesmiru atd.To bylo v dobe kdy se jeste presne nevedelo o jake hmotnosti pujde,tak ze pozdeji az se tyto skutecnosti vedely tak o ne armada pro priliz velkou nosnot prestala jevit zajem.
-O te bource ze startu Apolla 12 bych se dohadoval,ale pokud mne neklame pamet,zakladna mraku pri startu byla neco kolem 300metru snad i drobne prselo a divaci si stezovali ze za 20 - 30vterin po odpoutani ze st.stolu nebyly videt ani plameny.Tento zazitek a posahana kamera na povrchu Mesice taky prispel k mensimu zajmu verejnosti o Apollo.Nekde jsem to drive cetl v nejake zapomenute reportazi ale neberte to jako 100%.Je fakt ze dnes by to byl min.uragan a po odkladech by pristavaci oblast lezela davno ve stinu.Mimochodem ten blesk jim znicil zableskovy majak na LM tak ze pri priblizeni se na nej pri navratu z povrchu nemohli spolehnout.
HonzaB - 26/9/2006 - 18:03
citace:HST: Lepsi vrabec v hrsti, nez holub na strese. Obzvlaste kdyz staci toho vrabce trochu vyspravit a bude lepsi nez za mlada.
... jen připojím pár poznámek k HST:
- Obávám se, že stavba nového krásného přístroje je "politicko-finančně" problematická. Kdežto "servis" je jiná rozpočtová kapitola a je tedy průchozí.
- Navíc technicky vzato to nevychází tak špatně: Zrcadlo je stále dost lesklé, elektroni v napájení pořád stejně silní, no a zbytek (okulárovou optiku, senzory, kompletní elektroniku pro zpracování signálu, ...) vyměním za nové. Takže mám vlastně nový dalekohled.
- Dnešní vývoj astronomie se mi jeví jako přechod od samostatných přístrojů k synchronizovanému použití mnoha přístrojů. Dneska nejvíc "práce" dělají synchronizovaná a interferenčně sladěná pozorování menších a pružných systémů dalekohledů (1-2m průměr zrcadla). Také čím dál více vystupuje do popředí nutnost záznamu časově proměnných dějů v kosmu - kde je opět větší množství menších dalekohledů výhodnější.
- Proto je plánovaný nástupce HST - James Webb Space Telescope již nyní svojí koncepcí poněkud "out". Pravděpodobně nejvyšší užitek by byl ze skupiny dalekohledů uspořádané tak, aby mohli pozorovat místo na obloze současně několika přístroji, v několika spektrálních pásmech a navíc nepřetržitě po delší dobu ... (tedy navzájem si předávat data a pokračovat v pozorování i když některý z dalekohledů "zajde" za naší planetu, atd.)
... tož tak!
zdravím
Honza
Adolf - 27/9/2006 - 00:14
citace:
-O te bource ze startu Apolla 12 bych se dohadoval,ale pokud mne neklame pamet,zakladna mraku pri startu byla neco kolem 300metru snad i drobne prselo a divaci si stezovali ze za 20 - 30vterin po odpoutani ze st.stolu nebyly videt ani plameny.
Takže přeci nějaký spad doprovodných trakařů k blesku. Adolf - 27/9/2006 - 00:21
citace:
- Dnešní vývoj astronomie se mi jeví jako přechod od samostatných přístrojů k synchronizovanému použití mnoha přístrojů. Dneska nejvíc "práce" dělají synchronizovaná a interferenčně sladěná pozorování menších a pružných systémů dalekohledů (1-2m průměr zrcadla). Také čím dál více vystupuje do popředí nutnost záznamu časově proměnných dějů v kosmu - kde je opět větší množství menších dalekohledů výhodnější.
Třeba by optimum bylo hejno spolupracujících vrabců místo nového tlustého holuba. marcellino4 - 28/9/2006 - 12:39
dobry den
mam jeden asi nie celkom prekvapivy nazor na tu diskusiu o teleskopoch: cim viac je toho vo vesmire, tam lepsie! co na tom, ze sa tam sem tam nieco pokazi, nech tam idu kozmonauti a nech to daju dokopy, ved hubble je celkom dobry stroj, ktory nam este stale ma co poskytnut! nech to opravia a basty fidli, ma niekto nieco proti tomu? ja urcite nie, ved to nejde ani z mojho vrecka a budem sa mat na co aspon s nadsenim pozerat! ved je to parada preboha!
ale aj tak ma asi najviac mrzi, ze sa to spomina prave v tejto teme, ved PROJEKT APOLLO je tak velkolepa zalezitost...!!! radsej by som tu videl hadku na temu: co je...(ani neviem ako to napisat, asi gigantickejsi ludsky pocin) ISS alebo APOLLO?
mk
Adolf - 28/9/2006 - 15:49
citace:dobry den
mam jeden asi nie celkom prekvapivy nazor na tu diskusiu o teleskopoch: cim viac je toho vo vesmire, tam lepsie! co na tom, ze sa tam sem tam nieco pokazi, nech tam idu kozmonauti a nech to daju dokopy, ved hubble je celkom dobry stroj, ktory nam este stale ma co poskytnut! nech to opravia a basty fidli, ma niekto nieco proti tomu? ja urcite nie, ved to nejde ani z mojho vrecka a budem sa mat na co aspon s nadsenim pozerat! ved je to parada preboha!
ale aj tak ma asi najviac mrzi, ze sa to spomina prave v tejto teme, ved PROJEKT APOLLO je tak velkolepa zalezitost...!!! radsej by som tu videl hadku na temu: co je...(ani neviem ako to napisat, asi gigantickejsi ludsky pocin) ISS alebo APOLLO?
mk
Myslím, že tu asi nebude žádný odpůrce Hubblu. Jde tu spíš o otevření tématu nevyhazují se za flikování starých morálně přežilých programů místo toho, abychom za méně peněz dostali více muziky nebo spíš více hezkých obrázků vesmíru v inovovaných projektech na úrovni technologického potenciálu doby. To je možná přímo u Apolla trochu off-topic, ale na druhou stranu, Apollo je možná trochu ukázka rizik spojených s větší investiční odvahou do nových projektů.
Apollo, které bylo velmi drahé – částečně i proto, že bylo optimalizováno pro cesty k Měsíci, se možná nejevilo jako nejvhodnější prostředek pro obsluhu potřeb orbitální kosmonautiky. Projekt tedy zrušili jako nepotřebného dinosaura a nahradili tehdy optimistickým konceptem ideálního orbitálního dopravního prostředku raketoplánu a šlo možná o největší inovační omyl v historii kosmonautiky.
To srovnání ISS a Apolla je zajímavé v mnoha směrech. Po technické stránce je podle zasvěcených slov Griffina ISS nesrovnatelně složitější projekt než Apollo. Nicméně let linkového letadla z Evropy na Americký kontinent je také technicky nesrovnatelně složitější záležitost než plavba Columbovy flotily. Na druhou stranu skoro nikdo na světě neví, proč tam vlastně ta ISS je. Dokonce i nadšenci kosmu, kteří by však radši všechny prachy viděli nasypané do sobě blízkých programů typu Hubble, jako Grygar, občas neváhají na ISS vypustit jedovatou slinu prohlašováním této stanice za hladovou zeď v kosmu, za společnou zemědělskou politiku EU na oběžné dráze atp.
Z programu Apollo, který vzrušil emoce celého světa, a malých kroků pro člověka leč velkých skoků pro lidstvo, toho ale bohužel trvalého tak moc nezůstalo mimo těch šlápot od malých kroků. Z ISS, která je pro většinu lidstva dost nudná, toho asi zůstane více. Nic z toho ale nějak vzrušujícně průlomového. Let na Měsíc byl na druhou stranu sice průlom, ale tak trochu falešný průlom. Technicky se sice Měsíce dosáhlo, ale ani využití tohoto úspěchu k vědeckému výzkumu, ani další využití technologií a infrastruktur, jichž bylo díky tomu dosaženo, nebylo na úrovni potenciálu, který tento úspěch nabízel.
Některé z věcí, kterých bylo na ISS dosaženo, sice moc vzrušení u veřejnosti nevyvolávají, ale možná nenápadně průlomové jsou – třeba vytvoření stabilizované spolupráce mezinárodních kosmických agentur a vzájemné využívání služeb a technologií v rámci mezinárodní dělby práce. marcellino4 - 14/10/2006 - 12:35
1.
Vstupni poklop LM se neuzaviral uplne ale byl jen privren protoze prez jeho otvor byl natazen lanovy dopravnik LEC.Ten byl v horni casti uchycen ve stropni casti LM a vedl prez vstupni otvor podel zebriku dolu na povrch.S jeho pomoci vytahovali astronaute bedny se vzorky a dalsi veci nahoru a dolu podle potreby.Dobre je videt na fotografiich Aldrina sestupujiciho na povrch po zebriku z LM pri vyprave Apolla 11.
2.Jedna se o LM Orion vypravy Apolla 16 po navratu z povrchu pred spojenim s vel.casti.Vlajici cary v zadni casti jsou zbytky dodatecne tepelne izolace.Puvodne mela vyprava Apolla 16 startovat o nekolik mesicu drive nez se opravdu stalo a to bylo v dobe kdy melo slunce stat vysoko na mesicni obloze.Proto byla vyrobcem dodatecne instalovana tepelna ochranna pozlacena folie.V dobe skutecneho startu vsak jiz toto nebezpeci nehrozilo,slunce bylo niz nad obzorem,ale izolace zustala.Nebyla asi nic moc protoze pri ceste k Mesici velka cast zlateho potahu vzala za sve a postupne se poodlupovala ale na vlastni vypravu uz nemela zadny vliv.Pri startu z Mesice se cast utrhla,je to zaznamenano i na zaberech z Roveru.
Zajimave pri teto vyprave byly tvrde poznamky velitele J.Yonga z povrchu Mesice na kvalitu pitneho rezimu,pozorovani zatmeni slunce z Mesice a dosti osemetna zavada na zaloznim rizeni motoru vel.sekce na obezne draze Mesice,ktera skoro ukoncila vypravu jeste pred pristanim.
marcellino4 - 16/10/2006 - 12:40
ahoj
dakujem jardovi za velmi kvalitne spracovanu odpoved
niekde som cital ze skafandre kozmonautov projetktu apollo boli pocas EVA natlakovane na 1/3 pozemnskeho atmosferickeho tlaku, tak by ma zaujimalo ako to vlastne funguje? je mi jasne ze kozmonauti musia byt schopny aj ohybat koncatinami atd ale az tak nizky tlak? a ako to prebiehalo s de/kompresiaciou vo vnutry LM po ukonceny EVA?
mate niekto nejake podrobne fotografie z vnutra LM? je mi jasne ze spali na podlahe, ale aj tak by som si to chcel predstavit pomoc grafickych pomocok
mk
ales - 16/10/2006 - 13:46
> niekde som cital ze skafandre kozmonautov projetktu apollo boli pocas EVA natlakovane na 1/3 pozemnskeho atmosferickeho tlaku, tak by ma zaujimalo ako to vlastne funguje? je mi jasne ze kozmonauti musia byt schopny aj ohybat koncatinami atd ale az tak nizky tlak? a ako to prebiehalo s de/kompresiaciou vo vnutry LM po ukonceny EVA?
Ve skafandru je jen čistý kyslík, takže i při mnohem nižším celkovém tlaku je parciální tlak kyslíku zhruba stejný jako v běžné atmosféře. V Apollu byl čistý kyslík (se sníženým tlakem) nejen ve skafandrech, ale i v samotné kosmické lodi, takže v principu k žádným dekompresním problémům nemohlo docházet.
Jinak pokud vím, tak v LM Apolla se po obléknutí skafandrů dělala dekomprese kabiny prostým vypuštěním atmosféry mimo kabinu a zpětná "komprese" zase napuštěním kyslíku do kabiny z tlakových zásobních nádrží.
Jirka - 16/10/2006 - 14:47
citace:1.
Vstupni poklop LM se neuzaviral uplne ale byl jen privren protoze prez jeho otvor byl natazen lanovy dopravnik LEC.Ten byl v horni casti uchycen ve stropni casti LM a vedl prez vstupni otvor podel zebriku dolu na povrch.S jeho pomoci vytahovali astronaute bedny se vzorky a dalsi veci nahoru a dolu podle potreby.Dobre je videt na fotografiich Aldrina sestupujiciho na povrch po zebriku z LM pri vyprave Apolla 11.
Uz jsem nad timto premyslel v souvislosti s novym LSAM. Pokud bude navrzen podle ESAS (jejiz verzi LSAM osobne povazuju za nejlepsi), pak asi bude nutne mit nejaky vytah pro vynaseni kosmonautu a materialu. Myslim ze idelani by byla plosinka, ktera by jezdila po kolejnickach, ktere by byly soucasti zebriku. Zebrik by se ovsem pouzival jen kdyby vytah selhal. Pak by se plosina sklopila a kosmonauti by museli lezt po zebriku.
Soucasti LSAM bude i prechodova komora, ktera by mela mit i nejake zarizeni na "oprasovani" kosmonautu.
ales - 16/10/2006 - 20:32
Jarda mi poslal ke zveřejnění dva ilustrativní obrázky k LM Apolla, tak je sem dávám.
Je to schéma dopravníku LEC a kresba uložení kosmonautů ke spánku v LM.
dakujem za vsetky posledne prispevky do tejto temy, myslim ze kazdemu to nieco dalo
dalej by som sa chcel trosku orientovat na saturn 5: specialne by ma zaujimalo, ako to bolo s narastom jeho nosnosti v dobe od apolla11 po apollo17? a co bolo toho pricinoou?
mk
marcellino4 - 30/10/2006 - 12:23
ahoj
rozmyslali ste niekto co by bola nasa robila, ak by v takom 1975 alebo 1976 pristali na mesiaci sovieti? myslite ze mali pripravenu nejaku odpoved, resp by sa spustil program apollo apllications?
mk
Bejcek - 31/10/2006 - 10:46
Domnívám se, že by určitě setrvali v programu. Rivalita byla opravdu veliká. Politicky by to před voliči obhájili. Na velkou Ameriku slyší téměř každý američan. Ale to jsou jen kdyby.
Ervé - 31/10/2006 - 11:27
Myslím že by v Apollu už američani nepokračovali. Apollo bylo omezeno v roce 1970 a 1972, tehdy výrazné škrty téměř zastavili Apollo aplications. V té době ještě rusové lety na Měsíc chystali a CIA to věděla (a tedy i vláda, která rozhodla o škrtech). Sověti by museli poslat mnoho úspěšných výprav a stejně by NASA oprávněně prohlašovala, že jejich program byl úspěšnější - proběhl dřív, delší pobyty dvou lidí, rovery, vědecké stanice, množství vzorků, žádné ztráty. Tohle by Rusové mohli překonat jen výstavbou a provozem základny, na kterou neměli peníze, ale NASA by stejně pokračovala v STS, protože v něm viděla budoucnost i pro návrat na Měsíc.
Skorpi - 31/10/2006 - 17:11
Jen škoda, že ti američani zrušili Apollo 18-20.
No jo uz byli na měsíci, předhonili Rusy a o vědu jim nešlo.
Je pravda, že Američani chtěli přistát na Marsu už ve 20.století?
A kdo měl letět na zrušených letech Mercury a Apollo?
Ervé - 1/11/2006 - 07:48
Zrušení Apolla 18 až 20 umožnilo lety Skylabu, díky kterým měla NASA náskok ve stanicích až do roku 1977 (Saljut 6). Zkrátka riziko katastrofy bylo větší než možný přínos. Let na Mars s technikou Apolla byl možný v 80.letech, už tehdy by ale někoho muselo napadnout napadnout aerocapture, aerobraking, dopředné vyslání nouzového vybavení a přistávání pomocí padáků jen se závěrečnou motorovou fází. USA by taky museli vyvinout systémy Elektron a Vozduch a zdokonalit je na vysokou spolehlivost, což se dodnes nepodařilo ani Rusům, ani Američanům.
Karel Pacner - 1/11/2006 - 10:19
O vyslání lidí na Mars usiloval W. von Braun. Vždyť kvůli tomu taky přijal v březnu 1970 funkci náměstka ředitele NASA pro plánování. Chtěl, aby tam Američané byli v roce 1984. Když pochopil, že je to nerealistické - veřejnost se od kosmických letů odvrátila -, odešel po dvou letech do průmyslu. Málokdo si vzpomíná, že když tuším v roce 1988 navštívil Reagan Moskvu, Gorbačov mu předložil Gluškův starý projekt na let na Mars. Už si nevzpomínám, proč to šlo k ledu, myslím, že k tomu nebyly politické, finanční ani technické předpoklady, navíc v Moskvě šlo všechno ke dnu.
A ještě k těm Rusům na Měsíci. Usiloval o to Mišin, usiloval o tom i Gluško, když nastoupil po něm. Barmin dokonce musel postavit maketu lunární laboratoře - říkalo se jí "barminograd". Třebaže se Gluško uměl pohybovat v Kremlu, nakonec Brežněv a jeho soudruzi tyto grandiózní plány odsunuli, protože na ně neměli peníze. Shodou okolností v té době byly v běhu orbitální stanice Saljut, ke kterým dal podnět Feoktistov, takže se zaměřili na ně. Píšu o tom dost podrobně ve 2. dílu Kolumbů vesmíru, který doufám vyjde v příštím roce.
avitek - 2/11/2006 - 10:34
V e-zinu Space Review známý (a dobrý) americký kosmonautický publicista Dwayne Day zveřejnil první část své studie, jak mohla smrt J. F. Kennedyho při atentátu v Dallasu ovlivnit další průběh programu Apollo. Ještě jsem to sice nečetl, rozhodně se k tomu o víkendu vrátím, ale dávám zatím jen odkaz:
chcel by som len opytat ci niekto z vas nevie, kde na nete by sa dala zohnat kniha: karel pacner-tajny zavod o mesic
Abraxis - 6/11/2006 - 13:32
citace:ahoj
chcel by som len opytat ci niekto z vas nevie, kde na nete by sa dala zohnat kniha: karel pacner-tajny zavod o mesic
Zkus se zeptat autora - treba ti ji posle (je jen "o dva posty nad tebou" :-))) (to byl pochopitelne sarkasmus)
marcellino4 - 7/11/2006 - 12:46
ahoj
haha dakujem za radu, bolo to vtipne :-)))
a tak tu radu vyuzijem skusim sa teraz spytat priamo karla, ci by som tu knihu mohol nejakym sposobom ziskat?
mam taky nazot: ak by sovieti pristali po apolle na mesiaci, zrejme by tam americania uz nesli. iba v tom pripade ak by tam zacali sovieti robit nejaky cirkus, napr ak by tam umiestnili nejake moduly alebo by zacali kradnut americke vlajky alebo vybavenie ktore tam zanechali amici. myslim, ze by nebola americka vola na spustenie apollo aplications, pokial by tam sovieti nerozbehli fakt nejaku velku konkurencnu cinnost, mozno strategickeho vyznamu, ale na to by neboli ani peniaze ani prostriedky. asi by sa kludne pokracovalo vo vyvoji raketoplanu s este vacsou angazovanostou armady
mk
Karel Pacner - 7/11/2006 - 18:00
Pro Marcellina: Ještě jeden volný výtisk Tajného závodu o Měsíc mám. Ale v Kolumbech vesmíru, 1. d., které vyšly v březnu, jsou novější a přesnější údaje. Zrovna tak ve 2. dílu, který má vyjít příští rok. Případně mi napište na karel.pacner@mfdnes.cz.
xChaos - 7/11/2006 - 20:10
Na druhý díl Kolumbů Vesmíru se rozhodně těším - vždyť na tom prvním jsem v dětství vlastně vyrůstal :-) Tohle je tedy docela zajímavé online setkání, skutečně...
M.Filip - 8/11/2006 - 09:03
citace:Na druhý díl Kolumbů Vesmíru se rozhodně těším - vždyť na tom prvním jsem v dětství vlastně vyrůstal :-)
Pro xChaos:
Jedná se o 3 knihy:
Před 30 lety vyšla kniha:
1) K.Pacner: Kolumbové vesmíru (Mladá fronta, 1976)
Letos v březnu vyšla kniha:
2) K.Pacner: Kolumbové vesmíru - 1.díl - Souboj o Měsíc (Paseka, Praha, 2006)
nejedná se o totožnou knihu s tou z roku 1976, ale o přepracované a doplněné vydání většiny kapitol původního vydání a např. i s úplně jinými fotografiemi. Tento díl končí Apollem 11 a Von Braunem.
Snad příští rok na jaře vyjde kniha:
K.Pacner: Kolumbové vesmíru - 2.díl - Souboj o stanice (Paseka, 2006)
zde bude zbytek doplněných kapitol z původního vydání před 30 lety (např.Apollo 13) a další nové kapitoly (např.Remek, ISS, STS atd...)které vznikly v posledních letech.
MF
PS.: Sháním ale knihu:
K.Pacner: Na obou březích vesmíru (Čs.spisovatel, 1968)
Neměl byste ji někdo v zachovalém stavu na prodej??
díky
Milan - 8/11/2006 - 10:55
citace:Sháním ale knihu:
K.Pacner: Na obou březích vesmíru (Čs.spisovatel, 1968)
Neměl byste ji někdo v zachovalém stavu na prodej??
díky
Ahoj, moc knížek ve své knihovně dvakrát nemám - ale zrovna tuhle ano. Je z antikvariátu (obě jsou z Antikvariátu, já vlastně nikde jinde snad ani nenakupuju...) a je, kromě trochu otrhaného obalu, docela zachovalá. Mám poslat? :-)
Milan
marcellino4 - 16/11/2006 - 16:25
ahoj
chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.
mk
HonzaB - 18/11/2006 - 00:48
citace:ahoj
chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.
mk
Mista pristani Appola jsou pěkně vidět ve WorldWind-u (včetně místních názvů). Ostatní "lidska zařízení" by jste si musel přidat (jde to snadno) nebo si nahrát příslušný Add-on z netu.
zdravím
Honza
marcellino4 - 18/11/2006 - 17:40
a prosim vas pekne mohli by ste tu dat nejake tie linky ktore by nam pomohli si to vsetko dat dokopy?
dakujem
erakis - 18/11/2006 - 22:08
citace:ahoj
chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.
mk
No tak toto je vlastnej vyroby,takze za pripadne nepresnosti sa ospravedlnujem: erakis - 18/11/2006 - 22:12
erakis - 18/11/2006 - 22:28
Hups, obrazok nejde zobrazit:-(, no kazdopadne malo ist o mapu privratenej strany Mesiaca, na ktorej je oznacenych 51 miest poznamenanych ludskou aktivitou. Tak tu teda davam aspon ich uplny zoznam:
p.č. nazov oznacenie datum startu datum dopadu miesto dopadu hmotnost(kg)
chcel by som sa spytat ci bola niekym vyhotovena mapa mesiaci so vsetkymi zariadeniami clovekom vytvorenimi, ktore sa momentalne nachadzaju na mesiaci?od prvej gulatej luny, cez odhodene navratove stupne LM az po lunar prospector a smart.
mk
Mista pristani Appola jsou pěkně vidět ve WorldWind-u (včetně místních názvů). Ostatní "lidska zařízení" by jste si musel přidat (jde to snadno) nebo si nahrát příslušný Add-on z netu.
zdravím
Honza
Nějak nevím co hledáte. Některé ruské Luny, americké Rangery, atp na Měsíci nenajdete, jsou tam po nich krátery.
Karel Pacner - 18/11/2006 - 23:23
Když už byla řeč o 2. dílu Kolumbů vesmíru, mám přesnější zprávu: Tento týden jsem se dohodl s ředitelkou nakladatelství Paseka, že vyjde začátkem příštího roku, v lednu či únoru, ale bez barevných ilustrací, aby byla levnější. Černobílých v textu bude dost včetně některých Rusů, které nikdo nezná, jako Oleg Ivanovskij, zástupce šéfkonstruktéra Sputniku a šéfkonstruktér Vostoku, a Gleb Maximov, který dělal s Tichonravovem na teoretických základech a potom soupeřil s Feoktistovem v projektech pilotovaných letů na Mars. K Ivanovskému mě vodil Sláva Golovanov, k Maximovi Míša Rebrov.
HonzaB - 18/11/2006 - 23:54
citace:Když už byla řeč o 2. dílu Kolumbů vesmíru, mám přesnější zprávu: Tento týden jsem se dohodl s ředitelkou nakladatelství Paseka, že vyjde začátkem příštího roku, v lednu či únoru, ale bez barevných ilustrací, aby byla levnější. Černobílých v textu bude dost včetně některých Rusů, které nikdo nezná, jako Oleg Ivanovskij, zástupce šéfkonstruktéra Sputniku a šéfkonstruktér Vostoku, a Gleb Maximov, který dělal s Tichonravovem na teoretických základech a potom soupeřil s Feoktistovem v projektech pilotovaných letů na Mars. K Ivanovskému mě vodil Sláva Golovanov, k Maximovi Míša Rebrov.
To jste mně potěšil a nepotěšil.
- Potěšil faktem, že vyjdou hned začátkem roku.
- Nepotěšil černobílostí knížky. Vidím (stejně jako většina lidí) barevně a chtěl bych barevné ilustrace - a zaplatím si klidně "barevnou" cenu.
Jaký je, proboha, rozdíl v ceně, že se vyplatí takhle prznit knížku?
zdravím
Honza
avitek - 20/11/2006 - 18:28
Údajně je velký rozdíl v ceně knihy, když má barevnou přílohu. Hádám, že může jít až o stovku, zvlášť když náklad není příliš velký, tzn, nepřesáhne 5000 výtisků. Vy si na tu barvu připlatíte, ale mohou být čtenáři, kteří si to rozmýšlejí. Kromě toho s výjimkou několika mých fotek z Bajkonuru jsem si všechny stáhl z internetu, takže o nic nepřijdete.
Karel Pacner
(přesunul A. Vítek na žádost KP)
marcellino4 - 20/11/2006 - 18:55
ahoj
chcel by som poprosit uzivetal s nickom ERAKIS ci by tu radsej nemohol dat link kde by sa dala stiahnut ta pre nas momentalne dolezita snimka
erakis - 20/11/2006 - 22:09
citace:ahoj
chcel by som poprosit uzivetal s nickom ERAKIS ci by tu radsej nemohol dat link kde by sa dala stiahnut ta pre nas momentalne dolezita snimka
No bohuzial nedala, ako som spominal, je vlastnej vyroby, nie je umiestnena na internete, ak ale mate zaujem ,mozem Vam ju poslat mailom...
tomas.pribyl - 20/11/2006 - 22:35
citace:Jaký je, proboha, rozdíl v ceně, že se vyplatí takhle prznit knížku?
Jestli muzu sam za sebe: rozdil v cene je PODSTATNY. Muzu to posoudit z vlastni zkusenosti: sam jsem dve sve knihy vydal ("Pribeh stanice Mir" a "Spanila jizda po Marsu"). Jsou plne cernobile, jen obalka je barevna (mozna je nekteri ctenari kosmo.cz znaji...).
U obou jsem uvazoval o barevne priloze (16 stran) - a u obou jsem ji vzdal z duvodu ceny, protoze by prodrazila naklady na VYROBU knihy o zhruba osmdesat procent! (Vim, ze tyto 140strankove brozovane knihy nejsou reprezentativnim vzorkem, ale je to na nich zase krasne videt.) Tzn. ze vysledna PRODEJNI cena by nemohla byt pod 150 Kc - bez barevne prilohy se mi ji podarilo dostat na "batovskou cenu" 99 Kc. (Coz je mimochodem cena dumpingova, protoze na knihy se mi podarilo ziskat sponzory, sam sobe jsem nevyplatil honorar, korektury mi udelali kamaradi, u jedne knihy jsem prinutil manzelku, aby udelala grafiku - tusim, ze jsem si to pak musel dva tydny odpracovavat v kuchyni...)
Anonym - 20/11/2006 - 23:19
Pokud jde o ceny knížek tak je cenový rozdíl dobře vidět u zahraničních (anglických) vydání. Jsou-li barevně s obrázky tak jsou pro normálního cz člověka nedostupný, ovšem ty vydání bez barevných příloh jsou skoro na úrovni našich, ne-li levnější.
Josef - 21/11/2006 - 18:36
citace:
citace:Jaký je, proboha, rozdíl v ceně, že se vyplatí takhle prznit knížku?
Jestli muzu sam za sebe: rozdil v cene je PODSTATNY. Muzu to posoudit z vlastni zkusenosti: sam jsem dve sve knihy vydal ("Pribeh stanice Mir" a "Spanila jizda po Marsu"). Jsou plne cernobile, jen obalka je barevna (mozna je nekteri ctenari kosmo.cz znaji...).
U obou jsem uvazoval o barevne priloze (16 stran) - a u obou jsem ji vzdal z duvodu ceny, protoze by prodrazila naklady na VYROBU knihy o zhruba osmdesat procent! (Vim, ze tyto 140strankove brozovane knihy nejsou reprezentativnim vzorkem, ale je to na nich zase krasne videt.) Tzn. ze vysledna PRODEJNI cena by nemohla byt pod 150 Kc - bez barevne prilohy se mi ji podarilo dostat na "batovskou cenu" 99 Kc. (Coz je mimochodem cena dumpingova, protoze na knihy se mi podarilo ziskat sponzory, sam sobe jsem nevyplatil honorar, korektury mi udelali kamaradi, u jedne knihy jsem prinutil manzelku, aby udelala grafiku - tusim, ze jsem si to pak musel dva tydny odpracovavat v kuchyni...)
Pane Pribyl nechme planych reci,ktere stejne nic neresi, tak jako u nasich politiku stejne nic nezmenime a kdo chce tak si knihu koupi at to stoji co to stoji protoze za dosavadni zivot stejne hodne lidi dale finance na kraviny
jakoROH,KSC,SSSM,PO,NF,RP,CSSP,VUML,LM,MŠ,SRPŠ,KRB,CO,a kdo vi co jeste, a venujme se casti o ktere vy muzete rict a hlavne zjistit maximum,casti Apollo.
-co by resil clen posadky na povrchu Mesice,kdyby jeden clen pri necekane udalost zahynul,mel sanci sam odstartovat a spojit se s CM
-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby jeden clen pri necekane udalosti byl tesce zranen a nebyl i s pomoci druheho schopen nastoupit do horniho stupne LM
-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby doslo k akutnimu zanetu slepeho streva clena druheho,zlucniku nebo velmi tezke zlomenine
-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby doslo pri vychazce daleko od LM k castecne dekompresi a nervovemu kolapsu druheho clena
-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby necekane doslo k uniku kysliku jednoho clena tak,ze i pri max snaze nabyla sance dostat se k LM v case jemu zajistujici zivot
Pokuste se srozumitelne odpovedet a osobne verim ze tyto otazky byly rEseny a kazdy clen na Měsici mel moznost osobni volby,ktere mu nezavidim,protoze pomoc nebyla ani v nedohlednu.Dekuji. marcellino4 - 21/11/2006 - 19:06
ahoj
chcel by som poprosit ERAKISa ci by mi nemohol poslat spominanu fotografiu na email
marcellino4@orangemail.sk
ja by som ju potom vedel umiestnit na jednu lahko pristupnu stranku cez link pre vsetkych, ktori by mali zaujem.
mk
tomas.pribyl - 21/11/2006 - 20:06
citace:Pane Pribyl nechme planych reci,ktere stejne nic neresi...
Omlouvam se za plane reci - jen jsem se snazil osvetlit neco malicko ze zakulisi vydavani knih...
citace:-co by resil clen posadky na povrchu Mesice,kdyby jeden clen pri necekane udalost zahynul,mel sanci sam odstartovat a spojit se s CM
Ano. K obsluze LM stacil jeden clovek. Mel by sice prace nad hlavu, ale slo by to.
citace:-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby jeden clen pri necekane udalosti byl tesce zranen a nebyl i s pomoci druheho schopen nastoupit do horniho stupne LM
Odpovim otazkou: jake mel moznosti? (Dokoncit praci, odletet sam - jine asi tezko.)
citace:-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby doslo k akutnimu zanetu slepeho streva clena druheho,zlucniku nebo velmi tezke zlomenine
Bic a pryc. Proste pri prvni prilezitosti start z Mesice a navrat na Zemi. Postizeny astronaut by to bud prezil nebo ne. Jina moznost nebyla.
citace:-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby necekane doslo k uniku kysliku jednoho clena tak,ze i pri max snaze nabyla sance dostat se k LM v case jemu zajistujici zivot
Na zaoceanske lodi:
- Pane kapitane, co se stane, kdyz se srazime s ledovcem?
- Co by se stalo? Ledovec popluje dal jako by se nic nestalo...
(Jinymi slovy: po vycerpani vsech moznosti o zachranu kolegy by prezivsi astronaut dokoncil ukoly - urychleny navrat by nic uz neresil. A vratim by se domu sam. Telo by tezko vyzvedl do LM.)
citace:-co by delal clen posadky na povrchu Mesice kdyby doslo pri vychazce daleko od LM k castecne dekompresi a nervovemu kolapsu druheho clena
Bacil by ho po hlave hrabemi na sber vzorku, aby se mu to v makovici poskladalo...
To mate tak: astronauti leteli na Mesic s tim, ze se jeden nebo oba nemusi vratit. Zpatecni letenku jim holt nikdo negarantoval. Tyto veci se ale neresily predem (treba pohadky o tabletach s jedem v LM pro pripad jeho selhani jsou vyplodem bujne fantazie) a resily by se operativne. Ostatne, nacvik "zanechani kolegy na Mesici" uz pred letem by asi byl trochu demoralizujici... A bezucelny.
Ptal se jednou kdosi Armstronga: "Opravdu chces byt prvnim clovekem na Mesici?"
"Ne, chci byt prvnim clovekem, ktery se z Mesice vrati."
Hawk - 21/11/2006 - 20:11
-co by se stalo, kdyby oba členové posádky dostali na Měsíci průjem.
Anonym - 21/11/2006 - 20:46
citace:
U obou jsem uvazoval o barevne priloze (16 stran) - a u obou jsem ji vzdal z duvodu ceny, protoze by prodrazila naklady na VYROBU knihy o zhruba osmdesat procent! (Vim, ze tyto 140strankove brozovane knihy nejsou reprezentativnim vzorkem...
------
takze na 140 cernobilych stranach udela 16 stran v barve cenovy skok 80% ? – to vas berou pekne na hul... delam v oboru, tak o tom neco malo vim
adam
tomas.pribyl - 21/11/2006 - 20:55
citace:-co by se stalo, kdyby oba členové posádky dostali na Měsíci průjem.
Muzu ted vazne? :-) Vite, jaky neskutecny SMRAD byl v lodich Apollo? Tri chlapi (coz uz samo o sobe je na povazenou :-), deset dni bez sprchy, drina jako blazen (= litry potu), mala a velka potreba ve stavu beztize...
Traduje se, ze kdyz se Apollo-8 vratilo od Mesice (astronauti si tehdy na cestu vzali nejake strevni potize), jeden z potapecu otevrel prulez, naklonil se dovnitr, chtel pozdravit posadku, nadechl se - a rychle se vyklonil zase z lodi, protoze aroma vesmiru ho (rekneme) zaskocilo.
Osobne jsem se setkal s clovekem, ktery mel moznost zavitat prave do kabiny Apollo-8 zhruba pul roku po letu (vystavena byla na parizskem aerosalonu 1969). Aniz by znal vyse uvedene souvislosti, hovoril o tom, ze jej prekvapil zapach v kabine. Pul roku po letu...
tomas.pribyl - 21/11/2006 - 21:09
citace:takze na 140 cernobilych stranach udela 16 stran v barve cenovy skok 80% ? – to vas berou pekne na hul... delam v oboru, tak o tom neco malo vim
Ale kdeze... Hodnotite vec bez znalosti souvislosti...
Tiskarna, kde jsem tiskl, mi naopak udelala VYNIKAJICI cenu za tisk. Jenomze meli stroje jen na CB tisk - i obalku museli delat "outsourcingem" (obalka knihy pak predstavovala pokud si dobre vzpominam tak ctvrtinu nakladu na tisk! - vcetne laminovani). Totez by platilo i pro barevnou prilohu (proto ten nepomer mezi vybornou cenou CB tisku a normalni cenou barvy). Jinymi slovy: kdybych si knihu nechal rovnou delat jinde, tak mam i tu cernobilou cast vyrazne drazsi. (Znovu ale opakuji, ze me soukrome vydavatelske aktivity asi nejsou tim spravnym lakmusovym papirkem.)
Klidne se mi ozvete na e-mail (tp.pribyl@seznam.cz), at mi spocitate kalkulaci... (A at tady neresime nesmrtelnost chrousta, ktera jine asi tezko zajima.)
Milan - 21/11/2006 - 23:22
citace:Pane Pribyl nechme planych reci,ktere stejne nic neresi, tak jako u nasich politiku stejne nic nezmenime a kdo chce tak si knihu koupi at to stoji co to stoji protoze za dosavadni zivot stejne hodne lidi dale finance na kraviny
Ale to je, pane Josefe, hodně scestný názor! Tu knihu nikdo nevydává pro Vás, pro mě a pro pár desítek podobných "bláznů" (kolegové prominou!). Tu knihu vydavatel vydává tím, že jich musí prodat několik tisíc úplně NORMÁLNÍM LIDEM. Proto musí kalkulovat s cenou. Já bych tady mohl vypsat řadu knih které bych si koupil i za řadu stokorun - jen kdyby je někdo vydal. Ale on je nikdo nevydá, protože by to bylo tak drahé, že by je těm obyčejným lidem nevnutil... Takže nikoliv pro nás, ale pro obyčejné lidi se knížky vydávají...
Hezký večer!
JuDu - 22/11/2006 - 08:30
Dobry,
Mozem mat celkom zaskodnicku otazku ? Kedze sa tu diskutuje o Apolle, tak ja mam zaujimavu otazku (z kazdodenneho zivota samozrejme): ako bola riesena stena kabiny Apolla ? Niekde som cital ze tam bola par vrstiev ocela, potom izolacie (akej, sklenena vata ?) a vrstva inych latok. Dokopy to bolo, nuz viac ako 7-8 cm. Je to pravda ?
Dakujem.
M.Filip - 22/11/2006 - 09:15
citace:Dobry,
Mozem mat celkom zaskodnicku otazku ? Kedze sa tu diskutuje o Apolle, tak ja mam zaujimavu otazku (z kazdodenneho zivota samozrejme): ako bola riesena stena kabiny Apolla ? Niekde som cital ze tam bola par vrstiev ocela, potom izolacie (akej, sklenena vata ?) a vrstva inych latok. Dokopy to bolo, nuz viac ako 7-8 cm. Je to pravda ?
neviete ako presne to fungovalo s mobilnymi rampamy pre saturn5 a 39A,B? mam na mysli ci nejaka cas z mobilnje rampy ostala na 39A,B pocas startu saturnu?citasl som si o tom nieco v starsich clankoch L+K a mam v tom zmatok?
ales - 26/11/2006 - 09:20
> neviete ako presne to fungovalo s mobilnymi rampamy pre saturn5 a 39A,B? mam na mysli ci nejaka cas z mobilnje rampy ostala na 39A,B pocas startu saturnu?
Myslím, že to fungovalo podobně, jako teď pro STS. Mobilní rampa MLP (Mobile Launcher Platform) s raketou je dopravována na LC-39 na pásovém transportéru CT (Crawler-Transporter). Na LC-39 potom zůstane MLP s raketou (a je zde i v průběhu startu), zatímco samotný transportér CT odjede pryč.
Viz. např.: http://en.wikipedia.org/wiki/Mobile_Launcher_Platform http://en.wikipedia.org/wiki/Crawler-Transporter
Na levém obrázku níže je samotný transportér CT (bez MLP "na zádech") a na pravém je sestava CT/MLP:
marcellino4 - 29/11/2006 - 12:15
na tomto odkaze je mapa mesiaca so vsedkym ludskymi rukami vytvorenym co kedy dopadlo na mesiac
musite sa preklikat az k (momentalne) poslednej fotke. Je urobeny trochu narychlo, no jedina chyba by mala byt pri bode 26,nejde o posledny stupen rakety Saturn, ale o Apollo 14
LM AS(vzletovy stupen lunarneho modulu-ascent stage).
J2930 - 29/11/2006 - 16:53
citace:musite sa preklikat az k (momentalne) poslednej fotke.
staci kliknout dole na strance na
super!
J2930 - 29/11/2006 - 16:57
citace:musite sa preklikat az k (momentalne) poslednej fotke.
staci kliknout dole na strance na: koniec
super!
marcellino4 - 6/12/2006 - 11:53
nemate niekto dobry typ na najlepsiu knihu (aj link) o celom apolle,hoc na najvyssej urovni pre max pokrocilych?
a neviete ako to bolo s okamzitym odletom LM hned po pristti resp v roznych krizovych situaciach pocas EVA a inej povrchovej cinnosti? ci existovali startovne okna aj pre start z mesiaca a ako by sa prisposobovali orbity po starte ak by bol CSM na opacnej strane?
marcellino4 - 6/12/2006 - 11:55
a neviete kde je na nete umiestnena komplet zbierka vsetkych videi natocenych na mesiaci?
VitezslavSkorpik - 6/12/2006 - 16:56
Nevíte někdo jestli je pravdou to, že Apollo 10 mělo v Lunárním modulu méně paliva, aby kosmonauti nemohli přistát?
V některých knihách kde se o tomto letu se píše, že to je pravda.Zato v knize Poslední muž na měsíci od E.A.Cernana který se letu účastnil jsem o tom nenašel ani zmínku.
tomas.pribyl - 6/12/2006 - 18:26
citace:Nevíte někdo jestli je pravdou to, že Apollo 10 mělo v Lunárním modulu méně paliva, aby kosmonauti nemohli přistát?
V některých knihách kde se o tomto letu se píše, že to je pravda.Zato v knize Poslední muž na měsíci od E.A.Cernana který se letu účastnil jsem o tom nenašel ani zmínku.
Je pravdou, ze LM Apolla-10 mel mene paliva. Protoze ho proste nebylo tolik pro splneni ukolu mise potreba (a protoze by ho nosna raketa vic neunesla).
Pro srovnani: LM Apolla-10 vazil 30735 liber, Apolla-11 33278 liber (plne natankovane).
Pokud mate ceske vydani Posledniho muze na Mesici, nalistujte si stranu 199: "...nas pristavaci modul LM-4, ac lehci nez jeho tri predchudci, zustaval stale prilis tezky na to, aby zarucil bezpecnou rezervu pro pristani na Mesici." A na strane nasledujici: "Jednoduse jsme si nemohli dovolit odlozit Apollo 10 na dobu, az bude hotovy LM-5..."
Cili: LM-4 nemohl bezpecne pristat (resp. vzletnout z Mesice), proto se s pristanim nepocitalo, a proto nebylo potreba tankovat tolik paliva, nebot to ukoly mise nevyzadovaly.
(Jen doplnuji, ze vetsi mnozstvi paliva v LM nebylo ani v moznostech pouzite rakety Saturn-V pro Apollo-10. Raketa Saturn-V pro Apollo-10 mela vetsi "suchou" hmotnost nez ta pro Apollo-11, coz se negativne projevovalo na jeji mensi nosnosti. Treba u prvniho stupne ten rozdil delal 6443 liber, u druheho stupne 4559 liber, u tretiho dalsich 828 liber.)
bejcek - 7/12/2006 - 13:36
Dokonce jsem někde četl, že v NASA jeden z letových ředitelů řekl: " Je dobře, že tam mají méně paliva, jinak by s tím Stafford přistál o pár měsíců dřív, vdyť ho znáte..."
Tom Stafford , velitel letu Apollo 10, známý svým klidem a ráznými řešeními. Při letu Apollo-Sojuz (1975) se stykovkou obou lodí nedělal žádné pomalé spojování(ruský názor: pomalu - polehounku), prostě to spojil a bylo to. (inu "cowboy").
marcellino4 - 14/12/2006 - 17:14
nemate iekto dobry link na apollo aplications, nejake dobre zhrnutie vsetkych planovanych operacii a vsetkeho mozneho co s tym suvisi
tiez by ma zaujimalo co neviet niekto nieco o tom, ci sa v nejakej faze letu apolla13 uvazovalo o oddeleni pristavacej casti LM s tym ze by si ponechali startovaciu cast LM? alebo ci existuju nejake analyzy ktore sa tym zaoberaju?
Ervé - 15/12/2006 - 07:44
LM bral energii z baterií v přistávacím stupni, ve startovním stupni byly baterie s menším výkonem i výdrží, proto se DS LM neodděloval. Nevím ale, jestli Apollo 13 tahalo i energii ze startovního stupně. Nevíte někdo ?
JuDu - 15/12/2006 - 10:53
citace:LM bral energii z baterií v přistávacím stupni, ve startovním stupni byly baterie s menším výkonem i výdrží, proto se DS LM neodděloval. Nevím ale, jestli Apollo 13 tahalo i energii ze startovního stupně. Nevíte někdo ?
Dobry den,
Podla knihy Jim Lowell, Jeffrey Kluger: Apollo 13 to bolo tak, ze po nehode najprv cerpali energiu z baterii startovneho stupna, potom sa postupne preslo na pristavaci modul (energeticky). V koncovej faze priblizenia k Zeme boli baterie (pristavacie stupna) spatne dobite.
Dovi.
marcellino4 - 20/12/2006 - 18:48
neviete niekto ako fungoval stabilizacny system pri starte LM z mesiaca? mam na mysli fakt, ako ovplyvnovalo umiestnenie paliva po bokoch raketoveho motora premiestnovanie taziska?
tomas.pribyl - 3/1/2007 - 12:57
citace:nemate iekto dobry link na apollo aplications, nejake dobre zhrnutie vsetkych planovanych operacii a vsetkeho mozneho co s tym suvisi
Neni to sice link, ale vrele doporucuji nejnovejsi (leden 2007) cislo casopisu Spaceflight. Najdete v nem dva celostrankove rozpisy (plus nekolikastrankovy komentujici clanek) toh. s cim se pocitalo pro prvnich 28 letu rakety Saturn-1B a prvnich 25 letu rakety Saturn-V. (Sice tyto plany nikdy nebyly oficialne prijate NASA, byt vznikly na jeji pude, ale davaji jasnou predstavu o tom, co vsechno slo s hardwarem Apollo delat a v jake posloupnosti.) Jen doplnuji, ze Saturn-1B nakonec letel devetkrat (vyrobeno 14 ks), Saturn-V trinactkrat (vyrobeno 15 ks).
avitek - 3/1/2007 - 14:21
Měl bych jeden dotázek ohledně programu Apollo a konkrétně prvního přistání, Apolla 11.
Bylo před letem a prvním přistáním nejak probíráno a určováno co Armstrong po vstupu na povrch Měsíce řekne? Nebo ta legendární větička bylo na něm?
díky
JuDu - 12/1/2007 - 10:31
Ahoj,
Prva veta bola samozrejme dopredu vymyslena (NASA), bohuzial to kozmonaut nepovedal len tak. Taktiez bol uz dopredu napisany text, ktory by prezident precital, keby sa astronauty nedostali domov.
Dovi
Paldík - 12/1/2007 - 11:05
Díky za odpověď.
Jo tom případněm projevu prezidenta vim.
Je někde možno najít české znění?
Milan - 12/1/2007 - 11:51
citace:Díky za odpověď.
Jo tom případněm projevu prezidenta vim.
Je někde možno najít české znění?
Český text Nixonova projevu pro případ, že by astronauti z Apolla 11 nemohli odstartovat z Měsíce, mám v 1. dílu Kolumbů vesmíru. Mimochodem, právě jsem si přinesl korektury 2. dílu, takže jestli všechno půjde jako na drátkách, měl by být koncem února v knihkupectvích.
marcellino4 - 16/2/2007 - 13:32
taka mala zaujimavost urcite uzko suvisiaca s danou temou:
1973 September - Cancelled: Skylab Rescue. Prime Crew: Brand, Lind,
Influenced by the stranded Skylab crew portrayed in the book and movie 'Marooned', NASA provided a crew rescue capability for the only time in its history. A kit was developed to fit out an Apollo command module with a total of five crew couches. In the event a Skylab crew developed trouble with its Apollo CSM return craft, a rescue CSM would be prepared and launched to rendezvous with the station. It would dock with the spare second side docking port of the Skylab docking module. During Skylab 3, one of the thruster quads of the Apollo service module developed leaks. When the same problem developed with a second quad, the possibility existed that the spacecraft would not be maneuverable. Preparation work began to fit out a rescue CSM, and astronauts Vance Brand and Don Lind began preparations to rescue astronauts Bean, Garriott, and Lousma aboard the station. However the problem was localized, work arounds were developed, and the first space rescue mission was not necessary. The Skylab 3 crew returned successfully in their own Apollo CSM at the end of their 59 day mission.
chcel by som vytvorit akysi calculator s udajmi o pomeroch hmotnosti a paliva pri jednotlivych klucovych manevroch pri ceste zo zeme na orbit, z LEO na masacny orbit, na pristatie a start, na odlet z masacneho orbitu a pre alternativne zachytenie sa na LEO. ma niekto pristup k tymto udajom? alebo ak uz to niekto ma vypocita alebo ma alternativu tak by ju sem nemohol umiestnit? ja mam vo svojich vypoctoch mnoho nezrovnalosti a nechcem nikoho mylne zavadzat
dakujem
tomas.pribyl - 16/2/2007 - 14:10
citace:chcel by som vytvorit akysi calculator s udajmi o pomeroch hmotnosti a paliva pri jednotlivych klucovych manevroch pri ceste zo zeme na orbit, z LEO na masacny orbit, na pristatie a start, na odlet z masacneho orbitu a pre alternativne zachytenie sa na LEO. ma niekto pristup k tymto udajom? alebo ak uz to niekto ma vypocita alebo ma alternativu tak by ju sem nemohol umiestnit? ja mam vo svojich vypoctoch mnoho nezrovnalosti a nechcem nikoho mylne zavadzat
Na vsechna cisla kolem programu Apollo VRELE DOPORUCUJI knihu "Apollo - The Definitive Sourcebook" autoru Richarda Orloffa a Davida Harlanda (Springer Praxis, 2006). Sest set stranek nabitych cisly, cisly, cisly... Treba k palivu a okyslicovadlu: pro kazdou misi rozepsano, kolik byl tankovano, kolik si jaky manevr vyzadal (vlastni lod, lunarni modul, jednotlive stupne rakety, proste absolutne vsechno).
Pokud to opravdu potrebujete, neznam lepsi zdroj.
marcellino4 - 24/2/2007 - 16:19
Ako je to pri návrhu takých výprav ?
V projekte nie sú poradcovia na prežitie alebo improvizáciu ?
Neviem si predstaviť, že by také problémy kvôli nedostatočnej integrácii vznikli pri výprave na Mars.
Ervé - 6/4/2007 - 07:43
Loď Apollo CSM stavěl North American Aviation, LM stavěl Grumman. Každý vycházel z maximální optimalizace pro svůj úkol a ze svých zkušeností, v požadavcích nebylo nic o kompatibilitě a zaměnitelnosti. SM Apolla měl tři kyslíko-vodíkové články, které mohly fungovat nezávisle. Byl to tedy dostatečně bezpečný systém. Jenomže holt nikoho nenapadlo, že by nádrž mohla explodovat a poškodit i ostatní dvě, takže celý systém byl vyřazen. Pro další lety Apolla byly přijaty bezpečnostní opatření. Při jakékoliv další misi se zkušenosti využijí (kompatibilita, možnost výměny součástek, tahání energie, vody a systémů životních potřeb z různých částí lodě. Máme jenom jednu jistotu: vždycky se na něco zapomene nebo podcení (Challenger, Columbia). Můžeme jen doufat, že NASA neztratila svoje improvizační schoponosti.
vlado - 18/4/2007 - 22:13
Dotaz
Apolo 8 mělo měsíční orbitu pod uhlem 12 st. .Byl směr letu ze západu na východ? Děkuji.
Jiří Hošek - 19/4/2007 - 08:16
Ano, při letu nad přivrácenou stranou ze západu na východ (tj. při pohledu ze Země zleva doprava).
Jiří Hošek - 19/4/2007 - 14:33
citace:Ano, při letu nad přivrácenou stranou ze západu na východ (tj. při pohledu ze Země zleva doprava).
Tak jsem to napsal blbě, že.
Při letu nad odvrácenou stranou ze západu na východ.
Zondy létaly také tak?
Jiří Hošek - 19/4/2007 - 16:30
Podle těchto profilů Zondy létaly nad odvrácenou stranou Měsíce v opačném směru než Apolla (profil dráhy Zondů je kreslen z pohledu od jihu, tj. jinak, než jsme zvyklí).
avitek - 19/4/2007 - 16:52
citace: ... SM Apolla měl tři kyslíko-vodíkové články, které mohly fungovat nezávisle. Byl to tedy dostatečně bezpečný systém. Jenomže holt nikoho nenapadlo, že by nádrž mohla explodovat a poškodit i ostatní dvě, takže celý systém byl vyřazen. ...
To není přesné.
Byly to tři palivové baterie, každá tvořená 31 palivovými články. Ty byly až do Apolla 13 zásobovány ze 2 (dvou) nádrží s kapalným kyslíkem a 2 nádrží s kapalným vodíkem umístěných v vektoru č. 4 modulu SM; po havárii od Apolla 14 byla přidána ještě třetí nádrž na kyslík a třetí nádrž na vodík, které byly umístěny v do té doby prázdném sektoru č. 1 (výseči) válce SM a to z bezpečnostních důvodů na protilehlé straně od umístění stávajících dvou kyslíkových nádrží.
Při havárii byly otřesem vyvolaným vyražením průchodky kabelů stěnou kyslíkové nádrže č. 2, uvnitř níž došlo k požáru a tím k nekontrolovatelnému nárůstu tlaku, byl poškozen ventil (možná i potrubí nebo jeho příruby) u sousední, jinak nepoškozené nádrže č. 1, kterým postupně unikal kyslík do prostoru. Naštěstí únik byl natolik pomalý, že se podařilo řadu věcí udělat, než přestaly pracovat palivové baterie (spotřebovala se i část energie v akumulátorových bateriích CM, které se pak před návratem do atmosféry musely dobít z LM).
Tak jsem to napsal blbě, že.
Při letu nad odvrácenou stranou ze západu na východ.
citace:
Směr letu je pořád stejný od západu na východ i pro odvrácenou stranu Měsíce.
Ale Apolo 10 a další měli uhel orbity od 160 do 178 st. . Při Zemi to znamená opačný směr otáčení. Platí to i pro Měsíc?
vlado - 19/4/2007 - 23:00
.
citace:
Ano, při letu nad přivrácenou stranou ze západu na východ (tj. při pohledu ze Země zleva doprava).
Směr letu je pořád stejný od západu na východ i pro odvrácenou stranu Měsíce.
Ale Apolo 10 a další měli uhel orbity od 160 do 178 st. . Při Zemi to znamená opačný směr otáčení. Platí to i pro Měsíc?
Jiří Hošek - 20/4/2007 - 13:55
citace:Směr letu je pořád stejný od západu na východ i pro odvrácenou stranu Měsíce.
Chybně jste mě pochopil. Samozřejmě, že směr letu je pořád stejný.
citace:Apolo 8 mělo měsíční orbitu pod uhlem 12 st...
Ale Apolo 10 a další měli uhel orbity od 160 do 178 st.
Apollo 8 nemělo na LLO i=12 st., ale i=168 st.
citace:Při Zemi to znamená opačný směr otáčení. Platí to i pro Měsíc?
Ano, viz trajektorie, které jsem pro Vás včera vyhledal.
vlado - 20/4/2007 - 20:56
citace: Apollo 8
NSSDC ID: 1968-118A
Launch Information
Launch Date/Time: 1968-12-21 at 12:51:00 UTC
Launch Site/Country: Cape Canaveral, United States
Vehicle: Saturn 5
Orbital Information
Orbit Central Body Epoch Start/End Date/Time Periapsis Apoapsis Period Inclination Eccentricity
Orbiter Earth 1968.356:05:06:00 (21 Dec)
- 1968.356:15:41:37 (21 Dec) 183.2 km 190.6 km 88.15 m 32.51° .00113
Orbiter Moon 1968.359:09:59:20 (24 Dec)
- 1968.359:14:00:00 (24 Dec) 111.2 km 310.6 km 128.7 m 12° .097
Orbiter Moon 1968.359:14:00:00 (24 Dec)
- 1968.360:06:10:16 (25 Dec) 110.4 km 112.3 km 118.9 m 12° .001
Key
Code Meaning
km kilometers
Return to Spacecraft Information
NASA logo
For questions about this mission, please contact:
Dr. David R. Williams
GSFC-Code 690.1
NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD 20771
301-286-1258
dave.williams@gsfc.nasa.gov
citace:Orbita :
i=32,60° ; h=181-191 km (okołoziemska);
i=12° ; h=111-315 km (okołoksiężycowa)
citace:Parametry mise
* CSM se hromadí: 63,531 lb (28,817 kg)
[upravit překlad]
Zemská vyčkávací dráha
* Přízemí: 112.8 mi (181.5 km)
* Apogee: 118.9 mi (191.3 km)
* Sklon: 32.51 °
* Období: 88.17 min
[upravit překlad]
Měsíční orbita
* Perilune: 69.5 mi (111.9 km)
* Apolune: 193.3 mi (311.1 km)
* Sklon: 12 °
* Období: 128.7 min
citace:
Apollo 8 nemělo na LLO i=12 st., ale i=168 st.
Ale NASA uvádí něco jiného. Komu mam věřít?
avitek - 20/4/2007 - 21:22
citace: Ale NASA uvádí něco jiného. Komu mam věřít?
Pravda může být různá, protože závisí na tom, co vezmete za základní rovinu:
Stejně tak např. u sond Stereo se stále vztahuje sklon k zemskému rovníku, i když už se pohybuje na heliocentrické dráze, takže dostáváte hodnoty kolem 30 stupňů, i když v heliocentrických ekliptikálních souřradnicích je to kolem 5 stupňů.
ales - 20/4/2007 - 22:26
vlado> Apolo 8 mělo měsíční orbitu pod uhlem 12 st...
JH> Apollo 8 nemělo na LLO i=12 st., ale i=168 st.
Toto je docela zajímavá teoretická otázky. Jestli je totiž energeticky (nebo jinak) výhodnější navést kosmickou loď na "retrográdní" oběžnou dráhu kolem Měsíce nebo ne? (slovem "retrográdní" v tomto případě myslím to, že loď při pohledu ze Země přelétá přivrácenou stranu Měsíce "zprava doleva" (od "Měsíčního východu" na "Měsíční západ")
Selským rozumem mi zatím vychází trochu výhodněji to, aby loď odlétala od Měsíce zpět k Zemi "proti směru letu Měsíce kolem Země" (aby lépe motoricky "vykompenzovala" rychlost letu Měsíce kolem Země). Protože Měsíc snad při pohledu ze Země obíhá Zemi "zprava doleva" (ve stejném směru, jako Země rotuje kolem své osy), tak pokud jsou motorické manévry pro zachycení na LLO a odlet k Zemi (LOI, TEI) prováděny nad odvácenou stranou Měsíce ("za Měsícem"), měla by loď přitom letět za Měsícem "zleva doprava" a výsledkem by měla být "retrográdní" dráha se sklonem nad 90°.
Je tato moje laická představa správná? (něco mi na ní nesedí, ale nevím co)
[Upraveno 20.4.2007 poslal ales]
Jiří Hošek - 21/4/2007 - 00:03
citace:
citace: Ale NASA uvádí něco jiného. Komu mam věřít?
Sklon 12 stupňů k lunárnímu rovníku, ale na retrográdní dráze (tzn. 168 st., pokud to porovnáváte s dalšími Apolly).
Velice podrobně je to popsáno a nakresleno zde: http://www-lib.ksc.nasa.gov/lib/archives/apollo/pk/1APOLLO8.PDFvlado - 22/4/2007 - 22:15
citace:
Pravda může být různá, protože závisí na tom, co vezmete za základní rovinu:
Pravda je jenom jedna . Uhel se měří k rovníku uváděného tělesa.
Od roviny ekliptiky to je pro Zem +23,4 st,pro Měsíc +5 st. .
Nevím jak jste došlí k uhlu 168 st .
Mě vychází,že Apolo 8 mělo opačný směr otáčení kolem Měsíce než ostatní Apolá. Jiří Hošek - 24/4/2007 - 09:59
citace:Nevím jak jste došlí k uhlu 168 st .
Opsal jsem to ze SPACE-40.
citace:Mě vychází,že Apolo 8 mělo opačný směr otáčení kolem Měsíce než ostatní Apolá.
Vo tom to je. V dokumentu jsou znázorněny udajné trajektorie A 10-17 a né Apola 8. Dá se to poznat podle udajného místa změny eliptické dráhy kolem Země na eliptickou dráhu kolem Měsíce. Apolo 8 mělo pozemskou eliptickou dráhu s apogeem až za Měsícem.
Jiří Hošek - 25/4/2007 - 10:00
Myslím, že nejautoritativnějším zdrojem dat o selenocetrických drahách jednotlivých misí Apollo je publikace:
A. N. Winterboltom, G. E. Perry: "The DRA Table of Space Vehicles 1958-1991." - Farnborough : DRA, 1993. - Str. T-33 až T-38.
Ještě jsem nestihl všechno dát do SPACE-40, tak souhrn základních údajů dávám sem (pořadí parametrů je sklon k měsíčnímu rovníku /stupňů/, perioda /min/, výška pericetra /km/, výška apocentra /km /):
Apollo 8 LOI-1: 168; 128; 112; 313
Apollo 8 LOI-2: 168` 120; 112; 115
Apollo 10 LOI-1: 174.4; 129; 111; 316
Apollo 10 LOI-2: 174.4; 120; 107; 115
Apollo 11 LOI-1: 178.75; 128; 113; 313
Apollo 11 LOI-2: 178.75; 120; 100; 122
Apollo 11 DOI (LM): 178.7; 114; 14; 108
Apollo 12 LOI-1: 164.7; 128; 111; 314
Apollo 12 LOI-2: 164.7; 120; 100; 122
Apollo 12 DOI (LM): 164.7; 114; 14; 111
Apollo 14 LOI-1: 166; 128.5; 109; 315
Apollo 14 DOI (CSM + LM): 166; 114.0; 16; 110
Apollo 14 LOI-2 (CSM): 166; 118.4; 104; 114
Apollo 15 LOI-1: 151.28; 128; 108; 314
Apollo 15 DOI (CSM + LM): 151.28; 114; 15; 109
Apollo 15 LOI-2 (CSM): 151.28; 120; 103; 123
Apollo 15 LOI-3 (CSM): 151.28; 120; 100; 141
Apollo 16 LOI-1: 169.3; 128; 107; 315
Apollo 16 DOI (CSM + LM): 169.3; 114; 20; 96
Apollo 16 LOI-2 (CSM): 169.3; 120; 98; 126
Apollo 17 LOI-1: 159.9; 128; 94; 317
Apollo 17 DOI-1 (CSM + LM): 159.9; 115; 28; 109
Apollo 17 DOI-2 (LM): 159.9; 114; 13; 111
Apollo 17 LOI-2 (CSM): 159.9; 118.8; 96; 126
Upozorňuji však, že operativní výpočty selenocentrických drah lodí Apollo (jak velitelského a služebního modulu - CSM, tak měsíčního modulu - LM) probíhaly v souřadné soustavě, která byla definována takto:
počátek souřadnic - těžiště Měsíce
základní rovina - rovina, procházející těžištěm Měsíce a rovnoběžná s rovinou rovniku Země v okamžiku prvního navedení lodi na cirkumlunární dráhu (LOI-1) (tedy NIKOLI ROVINA MĚSÍČNÍHO ROVNÍKU !!!!)
směr osy X: směr k jarnímu bodu v okamžiku LOI-1
Jinak význam zkratek nahoře pro "nepamětníky":
LOI - lunar orbit insertion - navedení na dráhu kolem Měsíce
DOI - descent orbit insertion - navedení na sestupnou dráhu (k měsíčnímu povrchu pro přistání)
CSM - Command and Service Modules - velitelský a servisní modul
LM - Lunar Module - měsíční (výsadkový) modul
[Upraveno 29.4.2007 poslal avitek]
vlado - 8/5/2007 - 14:12
citace: Myslím, že nejautoritativnějším zdrojem dat o selenocetrických drahách jednotlivých misí Apollo je publikace:
A. N. Winterboltom, G. E. Perry: "The DRA Table of Space Vehicles 1958-1991." - Farnborough : DRA, 1993. - Str. T-33 až T-38.
Proč věříte nějakým brožúram a nevěříte oficialním udajům NASA?
Pane Vítku sám uvádíte ve své kníze(Malá enciklopedie kosmonautiky) na str.323- - Dráha první pilotované družice Měsíce měla výšku 112-311km a sklon 12 st.. To jste ještě věříl údajům z NASA?
avitek - 8/5/2007 - 18:57
citace:
citace: Myslím, že nejautoritativnějším zdrojem dat o selenocetrických drahách jednotlivých misí Apollo je publikace:
A. N. Winterboltom, G. E. Perry: "The DRA Table of Space Vehicles 1958-1991." - Farnborough : DRA, 1993. - Str. T-33 až T-38.
Proč věříte nějakým brožúram a nevěříte oficialním udajům NASA?
Pane Vítku sám uvádíte ve své kníze(Malá enciklopedie kosmonautiky) na str.323- - Dráha první pilotované družice Měsíce měla výšku 112-311km a sklon 12 st.. To jste ještě věříl údajům z NASA?
Těch 12 stupňů je sice OK, ale je to retrográdní dráha, tedy ve skutečnosti 180 - 12 = 168 st.
Ta publikace, kterou cituji, není žádná "brožurka", ale naprostoo oficiální publikace, kterou dělala Defence Research Agency ve spolupráci s NASA a s organizací COSPAR. Její výhoda spočívá v tom, že oficiální data o drahách jsou shrnuta na jednom místě. Je to vlastně dodatečně vydaný druhý svazek Přehledu drah umělých družic Země, který byl vydáván před tím, než americké kosmické velitelství začalo zveřejňovat na webu elementy drah kosmických objektů. Poté, co OIG se stal veřejným (teď to dělá Space-Track, ale je nutno se zaregistrovat a získat od americké strany souhlas), tehdejší Royal Aircraft Establishment (nynější DRA)
V době, kdy vyšla Malá encyklopedie kosmonautiky, resp. když jsme ji s kolegou Lálou psali, byly k dispozici z Farnborough jen tabulky drah družic Země. Údaj o 12 stupních byl převzat z tehdejšího tisku, který vycházel z press kitu NASA, který ale byl v tomto ohledu ne zcela přesný: pro novináře by bylo zřejmě těžko vysvětlovat co znamená sklon větší než 90 stupňů.
Že všechny selenocentrické dráhy lodí Apollo kolem Měsíce byly retrográdní, vyplývá z toho, že z důvodu, aby dráha k Měsíci po průletu kolem Měsíce bez manévru LOI byla otočena zpět k Zemi (tzv. free return trajectory) bylo nutné navádět lodi tak, aby oblétaly měsíc proti smyslu jeho rotace (viz např. Press kit NASA pro Apollo 8, nákres dráhy na str. 9a http://www-lib.ksc.nasa.gov/lib/archives/apollo/pk/1APOLLO8.PDF , podobný v Press kit NASA pro Apollo 11, str. 17 a 27 http://www-lib.ksc.nasa.gov/lib/archives/apollo/pk/APOLLO11pt1.PDF ). Na str. 14e Press Kitu pro A.8 je uveden průmět dráhy A. 8 na měsíční povrch, z něhož vyplývá, že A. 8 obíhalo po dráze, která ležela mezi 12 st. severní a 12 st. jižní selenografické šířky. Odtud se zřejmě také dostaly do tisku údaje o sklonu 12 stupňů.
Na Vami zminovane strance to jen o maly kousek dal objasnuji: "During the mission, communications with Houston was deemed to be good enough that erection of the S-Band antenna was skipped." "Behem mise byla [prima] komunikace s Houstonem povazovana za natolik dobrou, ze vztyceni anteny pro pasmo S bylo vynechano."
Vlado - 15/5/2007 - 21:00
Ta rozsáhlá tmavší oblast je Mare Smythii (střed 85° východní selenografické délky, 2° jižní šířky). Ostře ohraničený mladý kráter na který příbližně míří tryska modulu LEM, ale při pohledu trochu vpravo od osy motoru a asi tak ve vzdálenosti zdánlivé výšky LEM (včetně horní parabolické antény) od okraje trysky motoru, má pracovní název Peek. Další mladý ostrý kráter u pravého okraje snímku, malý kousek pod začátkem stínu okna, se jmenuje Zasyadko.
To alespo%n něco, co jsem zjistil porovnáním s podrobnou mapou na
Zkuste si pokrát dál sám. Fotografie zabírá povrch směrem k západu.
Vlado - 16/5/2007 - 20:35
citace:
Ta rozsáhlá tmavší oblast je Mare Smythii (střed 85° východní selenografické délky, 2° jižní šířky). Ostře ohraničený mladý kráter na který příbližně míří tryska modulu LEM, ale při pohledu trochu vpravo od osy motoru a asi tak ve vzdálenosti zdánlivé výšky LEM (včetně horní parabolické antény) od okraje trysky motoru, má pracovní název Peek. Další mladý ostrý kráter u pravého okraje snímku, malý kousek pod začátkem stínu okna, se jmenuje Zasyadko.
S Peekem bych sohlasil,ale Zasyadko může byt Nunn 91,1 E 4,6 N(pochybuji o udaném rozměru 113 x 113 km )soudim dle úhlu a vzdalenosti od nepojmenované podkovy(sořadnice 88,6 E 2,7 N).
Ještě něco. Jaký je název kráteru souř. 84,8 E 0,4 N? Děkuji. Jiří Hošek - 17/5/2007 - 09:20
citace:Ta rozsáhlá tmavší oblast je Mare Smythii (střed 85° východní selenografické délky, 2° jižní šířky).
Skromný dotaz
Jak je zajištěná kolmost laserového zrcadla na paprsek vysílaný ze Země? Co vyrovnává librační výkyvy Měsíce? ŽE BY GIRO PERPÉTUM.
Patek Luboš - 31/5/2007 - 22:06
Laserové odrážeče mají tu vlastnost, že odrážejí laserový paprsek zpět do místa odkud byl vaslán. Je to dáno speciálním broušením odrážečů.
ales - 31/5/2007 - 22:06
> Jak je zajištěná kolmost laserového zrcadla na paprsek vysílaný ze Země? Co vyrovnává librační výkyvy Měsíce? ŽE BY GIRO PERPÉTUM.
Na Měsíci jsou umístěny tzv. koutové odražeče, jejichž základní vlastností je, že odrážejí všechny paprsky dopadajícího světla přesně do směru, odkud paprsek přiletěl. Je to soustava přesně broušených hranolů. Malé koutové odražeče jsou používány např. i v reflexních dopravních značkách nebo v odrazkách na jízdním kole.
citace:Měsíci jsou umístěny tzv. koutové odražeče, jejichž základní vlastností je, že odrážejí všechny paprsky dopadajícího světla přesně do směru, odkud paprsek přiletěl
Mimochodem, zatím nám zarytí zastánci tzv. ,,teorie spiknutí,,rozumně nevysvětlili, jak se tyto odražeče začátkem 70.let dostaly na Měsíc.
Když podle nich vše o Apollu bylo natočené ve filmových studiích.
Ervé - 1/6/2007 - 07:53
Myslím že se vymlouvají na to, že odražeče umístnily automatické sondy, protože ty za výmysl nepovažují. Surveyory, nebo při společném spiknutí se SSSR i sovětské sondy. Taky vysílání obrázků a telemetrie je podle nich retranslace dat vysílaných na Měsíc z utajených směrovaných antén a z Měsíce je sondy jen vracely zpět. To, že natočit zfalšované záběry z Měsíce je ještě dnes téměř nemožné, je nějak nezajímá.
Vlado - 2/6/2007 - 00:26
Jak je to s uhlovým natočením koutového odrážeče a s natočením a posunem přijímače za dobu letu paprsku. Na Zemi se za 3 vt. posune vysílač o 1,4 km a natočí skoro o 1 minutu.
avitek - 2/6/2007 - 09:13
citace:
Jak je to s uhlovým natočením koutového odrážeče a s natočením a posunem přijímače za dobu letu paprsku. Na Zemi se za 3 vt. posune vysílač o 1,4 km a natočí skoro o 1 minutu.
Geometrické vlastnosti koutového odražeče jsou takové, že nezávisle na velkém rozmezí úhlů směru dopadu přicházejícího paprsku (více než +/-45 stupňů od kolmice na povrch odražeče) se po dvojím odrazu uvnitř koutového odražeče vrací paprsek stejným směrem, z jakého přiletěl. Koutový odražeč má tvar pravidelného čtyřstěnu (tři sousední strany mají odrazivou úpravu, ta ležící proti nim je vstupní/výstupní plocha), můžete si to zkusit namalovat.
BTW, koutový odražeč není žádným "vynálezem kosmického věku". Prachobyčejné červené odrazky na vozidlech, včetně jízdních kol, jsou už dávno konstruovány na tomto principu! I když je osvítíte trochu z boku, vidíte, že "svítí".
Co se týče stranového posunu (pohybu Měsíce na dráze kolem Země) je to stejné, jako když střílíte na pohyblivý cíl. Navíc i usměrněný vyslaný paprsek má určitou divergenci, takže na Měsíci zasáhne větší oblast (minimálně stovky metrů v průměru, obvykle více). Vlado - 10/6/2007 - 21:38
citace: Jak se tedy vlastně s využitím laserových paprsků vzdálenost Měsíce měří? Pomocí optického dalekohledu se k danému odražeči vyšle laserový paprsek, který se od jeho zrcadélek odrazí přesně ve stejném směru, od kterého přišel. (To zaručuje speciální konstrukce koutových odražečů, viz. obrázek). Měřením časové prodlevy mezi odeslaným a přijatým signálem, lze určit vzdálenost nesrovnatelně přesněji, než jakoukoli jinou metodou. V počátku roku 1969 dosahovala přesnost těchto měření 40 cm, ale v roce 1985 už 18 cm. Současná měření dovolují určit vzdálenost Měsíce od Země na neuvěřitelných 5 mm!
Určil někdo rychlost světla na cm nebo na mm včetně indexu lomu pro atmosféru? Já znám hodnotu 299 792 458 m/s a při skoro 3 vt. to je tolerance 3m.
Adolf - 10/6/2007 - 21:46
citace:
Určil někdo rychlost světla na cm nebo na mm včetně indexu lomu pro atmosféru? Já znám hodnotu 299 792 458 m/s a při skoro 3 vt. to je tolerance 3m.
Netuším jak to korigují na atmosféru, ale rychlost světla je v současnosti daná definicí a nijak se dál neurčuje. Časy, kdy se zpřesňovalo měření rychlosti světla, jsou dávno pryč. Bylo to rozhodnuto ex offo. Co se teď měří, je, jak je vlastně dlouhý metr. Vlado - 14/7/2007 - 08:56
Fotil Amstrong na Měsíci všechno z držáku na prsou nebo taky z ruky?
Vlado - 16/7/2007 - 21:51
Odborníci mlčí.Nevadí.
Jak to že odborník na kosmo fakta ve své knize ČLOVÉK NA MĚSÍCI uvádí na str.40 ods. 5, že eletromobil zatáčel smykem poněvač neměl volant aní otočné pohyblivé nápravy ,ale v té samé kníze za str.144 ve foto příloze č.9, má elektromobil kola stočená. Což tu negrá.
bejcek - 16/7/2007 - 23:21
O focení z ruky Amstrongem nevím nic, asi se vše dělo z držáku na hrudi - málo času při této expedici.
LRV- vozítko mělo na každém kole motor (tedy 4 x), šlo regulovat otáčky - proto ten smyk ale dva řídící motory - doprava a doleva, Kola šla natáčet(omezený rejd)- jak je vidět z více fotek, nevím jestli přední dvě či všechna čtyři. Vozítko mělo také brzdy.
Na anglické verzi Wikipedie se něco o tom píše a najdete to i jinde (Google)
citace:Odborníci mlčí.Nevadí.
Jak to že odborník na kosmo fakta ve své knize ČLOVÉK NA MĚSÍCI uvádí na str.40 ods. 5, že eletromobil zatáčel smykem poněvač neměl volant aní otočné pohyblivé nápravy ,ale v té samé kníze za str.144 ve foto příloze č.9, má elektromobil kola stočená. Což tu negrá.
LRV byl castecne konstrukce,kterou zname z nasich luk a polí.Zatacel podobne jako nas malotraktor TK Holder a to tak ze se LÁMAL uprostred.
Kazdou cast bylo mozno samaostatne ovladat.V kazdem kole byl vlastni elektromotor.Konstrukce jednoducha a funkcni.Pri kazde expedici nikdy nikoho nezkalmal a rezerva baterii byl na konci pokazde min.50-70%
Vlado - 28/7/2007 - 17:26
Skromný dotaz. V jaké výšce je střed okna LM nad povrchem Měsíce?
Mi vychází rozměr 5,5 až 6,5m . Potřebuji to spřesností 5cm. Děkuji.
bejcek - 28/7/2007 - 22:37
To je těžké určit. LM mělo jednorázové amortizátry a ty se stlačily podle síly nárazu na povrch Měsíce. U každého přistání to bylo trochu jinak.
Vlado - 29/7/2007 - 14:57
Zajímá mě A11 a třeba konstrukční výška. Amortizéry jsou destrukční nebo pružné?
ales - 29/7/2007 - 17:25
> V jaké výšce je střed okna LM nad povrchem Měsíce?
> Mi vychází rozměr 5,5 až 6,5m . Potřebuji to spřesností 5cm. Děkuji.
> Zajímá mě A11 a třeba konstrukční výška. Amortizéry jsou destrukční nebo pružné?
Podle výše uvedených stránek a dokumentů mi vychází výška středů oken LM nad povrchem Měsíce cca 5m ale protože se různé zdroje liší, tak musím připustit nepřesnost až 0,5m.
"Konstrukční výška" se také u různých zdrojů liší, protože hodně záleží na tom, co všechno se do výšky započítá. Bez přistávacích patek a horních antén se základní výška udává 19 stop 10.65 palců, tedy 6,06m ovšem s anténami a patkami se výška někde uvádí i přes 7m.
Amortizátory byly "destrukční" ... vnitřky válců noh LM vyplňovala hliníková voština, která při přistání absorbovala ["zmuchláním"] značnou část energie dopadu. Na Apollu 11 se amortizátory při přistání zřejmě zkrátily o 3 - 4 palce, tedy cca max. o 10cm.
Vlado - 30/7/2007 - 19:10
Děkuji za odpověd´
---
Amortizátory byly "destrukční" ... vnitřky válců noh LM vyplňovala hliníková voština, která při přistání absorbovala ["zmuchláním"] značnou část energie dopadu. Na Apollu 11 se amortizátory při přistání zřejmě zkrátily o 3 - 4 palce, tedy cca max. o 10cm.
---
To znamená že LM byl na Měsíci nestabilní, poněvač první noha která se dotkla Měsíce byla kratší a to proto že LM měl 4 nohy a ne 3. Lze někde vyčíst o kolik se přesně skrátili nohy u A11?
ales - 30/7/2007 - 21:38
> ... Lze někde vyčíst o kolik se přesně skrátili nohy u A11?
Na konci článku jsou i odkazy na videa.Když jsou teď ty okurky,tak ať je tady taky pořádná salátovka :-)
Chip - 1/8/2007 - 12:04
Myslíte, že existuje ta oblast zvaná ISZAK D, ve které se ta údajná kosmická loď měla nacházet?
Vlado - 22/8/2007 - 20:06
Tak jsem vypočetl a focením ověřil že scéna APOLO 11 byla nasvětlená jedním zdrojem světla ve výšce 45m(150ft) a vzdáleném od modulu 153m(500ft) .
Všechny úhly a délky stínů jsou vpořádku, proto že odpovídaji výše uvedenému nasvícení.
Papá jsem génius.
Vlado - 28/8/2007 - 07:29
Poradtě prosím kde najdu podrobný časový snimek průběhu letu A11.
Jedná se mi o vzdálenosti a rychlosti na ob. dráze v četně změn ale bez literálních žvástů. Děkuji.
Ervé - 28/8/2007 - 07:51
Start Saturnu 5 se nedá utajit, zemětřesení vyvolané startem zachytí seizmometry stovky km daleko. Raketu je vidět na desítky km. Poslední Saturn 5 startoval v roce 1973, když vynesl Skylab. Taky by Sověti těžko vybrali Leonova, když letěl misi Sojuz-Apollo v roce 1975, spíš by letěl někdo ze záložních posádek. Iszak je asi Išak, to znamená rusky Osel :-)
Jiří Hošek - 28/8/2007 - 07:56
citace:Poradtě prosím kde najdu podrobný časový snimek průběhu letu A11.
Jedná se mi o vzdálenosti a rychlosti na ob. dráze v četně změn ale bez literálních žvástů. Děkuji.
Vlado, pro mě nejsi seriózní žadatel. Budu ho hledat hodinu, a Ty pak napíšeš, že to neodpovídá skutečnosti (což se mi už stalo v případě směru letu Apolla 11 kolem Měsíce). Navíc - podle Tebe přece LM Apolla 11 na Měsíci nepřistál.
martalien - 28/8/2007 - 08:10
citace: Tak jsem vypočetl a focením ověřil že scéna APOLO 11 byla nasvětlená jedním zdrojem světla ve výšce 45m(150ft) a vzdáleném od modulu 153m(500ft) .
Všechny úhly a délky stínů jsou vpořádku, proto že odpovídaji výše uvedenému nasvícení.
Papá jsem génius.
Tak nevim jestli to myslite vazne ale jestli ste nemeril primo na Mesici, nebo nepouzil vice fotek z vice uhlu ale jen jednu 2-rozmernou fotky, tak Vas musim upozornit ze to z jedne fotky nejde, protoze dvourozmerny obraz ma v trojrozmernem prostoru vice moznych alternativ..... martalien - 28/8/2007 - 08:26
Chtel sem jeste dodat ze pan Vlado je typicky clovek naplnujici Murphyho zakon, ktery rika: Pokud nesedi fakta pozadovanemu vysledku je treba upravit fakta....
bejcek - 28/8/2007 - 14:32
citace:Nechci zbytečně přidávat další téma tak to uvedu sem.Objevila se "alternativa" o průzkumu Měsíce a počtu misí Apollo.
Ještě jsme nevybředli z diskuzí o tom zda amer. na Měsíci byli a je tu nová pohroma !
Prý letělo A18,A19 i A20. Dokonce je uvedena posádka. Američan, američanka a rus! Ptám se. Jak by mohli letět v Apollu, neovládajíce ho?
Ženy se pro lety na Měsíc nepřipravovali, ten američan je neznámé jméno a rus - že by Leonov měl tak velkou zkušenost z letu ASTP?
A hned výzkum cizí kosmické lodě a základny na Měsíci?! atp, atd.
Přináší to jen jediné, lidká fantazie opravdu nemá hranice!!!!!!
Bylo příliš teplé léto.
Karm - 28/8/2007 - 14:50
Pokud by Američané měli podezření na mimozemskou technologii(a tím pádem šanci na získání vyspělé technologie kterou nikdo jiný nemá),určitě by k tomu přizvali svého tehdejšího největšího rivala-Rusko.Ale lidská fantazie je nekonečná.
MIZ - 28/8/2007 - 21:26
Myslím, že slovo "fantazie" tady už není na místě. Vzpomeňte Einsteinova slova o tom, co je nekonečné...
bejcek - 28/8/2007 - 22:30
citace:Myslím, že slovo "fantazie" tady už není na místě. Vzpomeňte Einsteinova slova o tom, co je nekonečné...
Výborně pane kolego. Děkuji.
Adolf - 28/8/2007 - 23:20
Proč pochybovat jen o Apollu? Všechno je to Matrix.
Jak by šel asi počítat odhad síly zemětřesení z gravitačních účinků planety? Existují dvě hlavní stupnice síly zemětřesení. Jedna udává zrychlení zemského povrchu a druhá (ta známá Richterova) energetické magnitudo. Energii gravitačního účinku průletu jiného tělesa na Zem by neblo těžké spočítat a vyjádřit v Richterovi, ale normální zemětřesení je velice lokální záležitost. Tahle energie by byla rozptýlená do velké prolochy. Takže přepočet Richtera na zrychlení zemského povrchu podle standardu u Richtera by nefungovalo.
Ví to někdo?
Vlado - 30/8/2007 - 19:28
Která česká, slovenská,ruská,polská kniha podrobně popisuje průběh letu A 11? Děkuji.
bejcek - 30/8/2007 - 20:59
"... a velký skok pro lidstvo", Karel Pacner, vyprávění o letu Apolla 11. Albatros, Praha, 1971.
Nějaké další informace jsou:
"Človek vo vesmíre", Josef Doubek, Jan Kolář, Antonín Vítek, Šport,Bratislava, 1969.
"Člověk a Měsíc" , Josef Sadil, Horizont,Praha, 1970
Samozřejmě časopisy "Letectví a kosmonautika" 1969
a polský časopis "Astronautyka "1969
Karel Pacner - 30/8/2007 - 21:03
Dovoluji si dodat své dva díly Kolumbů vesmíru z 2006 a 2007. V prvním je podrobně popsáno Apollo 11 a přípravy k němu, ve druhém lety A 13 a A 17.
avitek - 30/8/2007 - 22:42
Na tomto serveru je naskenovaný text reportáže o letu Apollo 11, který vyšel v časopise Letectví a kosmonautika na pokračování na přeomu let 1969 a 1970. Připravoval ho klub SPACE, hlavním redaktorem textu jsem byl já. Vycházeli jsme z přepsaných pásek přímých hovorů mezi Houstonem a astronauty, které byly dělány v Houstonu ve středisku prakticky okamžitě v průběhu letu a které tehdy přivezl z USA přítel Karel Pacner. Domnívám se, že tento text je vůbec to nejpodrobnější, co v češtině je o letu A 11 k dispozici.
Jinak ještě existuje jedna kniha (kromě těch, co uvedl Karel B.), která vyšla i v českém překladu a ačkoliv ji napsal romanopisec Norman Mailer, je to reportáž, psaná více méně na objednávku NASA. Jmenoje se "Oheň na Měsíci". Jsou v ní sice drobné autorovy věcné chyby, ale čte se to docela pěkně.
[Upraveno 30.8.2007 poslal avitek]
ales - 30/8/2007 - 22:43
> Která česká, slovenská,ruská,polská kniha podrobně popisuje průběh letu A 11? Děkuji.
Mnohé výborné informace přináší i kniha: " Poslední muž na Měsíci" E. Cernan, D. Davis, Academia, Praha 2003
Pokud navštívíte studovnu nějaké větší knihovny můžete si prolistovat noviny "Mladá fronta" z léta 1969, kde bylo velké množství aktuálních reportáží a dalších informací o letu Apolla 11.
Byly velmi dobré, byla to špička v té době. Nelze se divit, MF tam měla svého zpravodaje Karla Pacnera. Dodnes to mám schované.
Perfektní je např knihovna Národního muzea v Praze - ta má obrovské množství periodik a také mnohé státní vědecké knihovny. je nutno hledat.
Pavel Toufar - 2/9/2007 - 04:35
citace:Ještě k letu Apolla 11 i dalším.
Mnohé výborné informace přináší i kniha: " Poslední muž na Měsíci" E. Cernan, D. Davis, Academia, Praha 2003
Pokud navštívíte studovnu nějaké větší knihovny můžete si prolistovat noviny "Mladá fronta" z léta 1969, kde bylo velké množství aktuálních reportáží a dalších informací o letu Apolla 11.
Byly velmi dobré, byla to špička v té době. Nelze se divit, MF tam měla svého zpravodaje Karla Pacnera. Dodnes to mám schované.
Perfektní je např knihovna Národního muzea v Praze - ta má obrovské množství periodik a také mnohé státní vědecké knihovny. je nutno hledat.
Neskromně doporučuji prolistovat i tehdejší Svobodné slovo, kde jsem tehdy jako nadšený studentík a externista byl od rána do rána a zaplnili jsme spoustu stránek a myslím, že snad nikoli špatně.
Neskromně doplnil a všechny zdraví Pavel Toufar
Pro milovníky "žertíků" pak doporučuji nalistovat tentýž deník z roku 1968 s reportáží o návratu mise Apollo 7. jde o podobný žertík, jaký jsme natropili v Reportéru na poslední stránce s fotkami řídicích středisek. Vlado - 2/9/2007 - 22:27
citace: Aldrin: “Houstone, tohle je velmi zajímavé. Když kopnu nohou, tak v důsledku nepřítomnosti atmosféry a menší gravitace všechny částice letí týmž směrem a se stejnou rychlostí ..
Přínosem progamu APOLO by měl být i objev, že na Měsíci neplatí fyzikální zákony. Kulečník tam hrát asi nepude.
Výše uvedený scénař nedělali odborníci ale Amíci. Je to jako akční film který má kupodivu logiku, ale popírání fyzikálních zákonů je zachováno . Schází jím tam ještě, ventilátor v protisvětle, únik páry a častěji použít slová jako - ano pane, nato vem jed, to si piš, proklatě a zatraceně.martalien - 3/9/2007 - 00:02
citace:VLADO: .....ale popírání fyzikálních zákonů je zachováno...
Z vaseho psani je bohuzel patrne ze neznate zakladni fyzikalni zakony. Jinak byste totiz nemohl neustale za beznymi fyzikalnimi jevy hledat magii a podobne nesmysly.... .
Mimochodem kdyz si projdete vse co ste zde napsal o podvodu ohledne APOLLA a spocitate si realne naklady, ktere by v te dobe zfalsovani podobne veci stalo, lehce zjistite ze pristat na Mesici bylo levnejsi variantou.. Vlado - 3/9/2007 - 17:43
citace:Z vaseho psani je bohuzel patrne že neznate zakladni fyzikalni zakony.
Já a fyzika jsme v tom za jedno . Doložte kde se pletu. On ten problém s fyzikou bude na vaši staně.
martalien - 3/9/2007 - 20:12
citace: Já a fyzika jsme v tom za jedno . Doložte kde se pletu. On ten problém s fyzikou bude na vaši staně.
No comment.. martalien - 3/9/2007 - 20:16
citace: Doložte kde se pletu.
jak je zajištěná kolmost laserového zrcadla na paprsek vysílaný ze Země? Co vyrovnává librační výkyvy Měsíce? ŽE BY GIRO PERPÉTUM. - ze by jedna zakladni neznalost znalce fyziky - vypad mi pred tim text Vlado - 3/9/2007 - 20:54
citace: jak je zajištěná kolmost laserového zrcadla na paprsek vysílaný ze Země? Co vyrovnává librační výkyvy Měsíce?
Právě proto že se odrazí kolmo, tak parsek dopadne na jiné místo než odkud byl vyslán.Může za to doba za kterou letí paprsek rychlostí světla(3s.) a natočení Země s Měsícem za uvedenou dobu.Adolf - 3/9/2007 - 21:34
citace: Právě proto že se odrazí kolmo, tak parsek dopadne na jiné místo než odkud byl vyslán.Může za to doba za kterou letí paprsek rychlostí světla(3s.) a natočení Země s Měsícem za uvedenou dobu.
Vlado, dovolím si mít jednu související otázku, i když to tak nevypadá. Proč, když hodím do vody kostku, šíří se vlnky kolem jako kola a ne jako čtverečky? Vlado - 3/9/2007 - 21:35
Jak se dá vysvětlit že let ze Zemské orb.na Měsíční orb. trval 72h 57 min a opačně 59h 39 min.
Vlado - 3/9/2007 - 22:33
Proč, když hodím do vody kostku, šíří se vlnky kolem jako kola a ne jako čtverečky?
Adolfe-to jsem ještě neřešil.Tet řeším problém proč se tvoří kulaté bubliny pod vodou když vydechuji přes hranatou trubku.Ale ono se to poddá.
Adolf - 4/9/2007 - 00:22
citace: Proč, když hodím do vody kostku, šíří se vlnky kolem jako kola a ne jako čtverečky?
Adolfe-to jsem ještě neřešil.Tet řeším problém proč se tvoří kulaté bubliny pod vodou když vydechuji přes hranatou trubku.Ale ono se to poddá.
Fajna jenže z Měsíce sem nechodí bublinky, ale vlnky. Už starej Kristián, co objevil, že kolem kostky se dělaj kolečka, by pochopil rozdíl mezi odrazem od koutového odražeče a kráteru. Co si o tom něco přečíst a začít tím, že kolem kostky se dělaj kolečka? Skutečnost, že bez odražeče se takový odraz nepovede, pak bude pochopitelnější.
Ervé - 4/9/2007 - 11:09
Jestli sem vás správně pochopil, při vyslání laserového paprsku na Měsíc dojde v atmosféře k rozptylu, při dopadu rozptýleného paprsku na koutový odražeč o 1,5s později se část fotonů odrazí relativně velmi přesně zpátky k Zemi a z té malé části fotonů, které po dalším rozptylu v atmosféře pozorujeme o dalších 1,5s později na Zemi vyhodnotíme vzdálenost. Vzhledm k tomu, že se Měsíc pohybuje velice pomalu a stabilně, není problém namířit paprsek kousek před odražeč (jako střelba na pohybující se cíl). Při návratu pak rozptyl jak v atmosféře, tak i na samém odražeči zajistí, že odraz pozorujeme i kus od teoretického místa dopadu. Žádný rozpor s fyzikou nevidím.
Různá doba letu k Měsíci a od Měsíce je myslím způsobena pohybem v gravitačním poli těžkého a lehkého tělesa, ale uvítal bych podrobnější vysvětlení.
Pirochta - 4/9/2007 - 11:24
Je to jednoduché - šíří se vlna s nejnižší frekvencí která nejlépe prochází prostředím. Vlny ostatních frekvencí vzniklých při dopadu buď přispějí k této vlně, nebo se neprojeví a v prostředí ihned zaniknou.
To je stejné jako při dálkovém přenosu číslicového signálu - také je prostředím natolik zdeformovaný, že původnímu neodpovídá a musí se rekonstruovat.
Berte to, že je to zjednodušené, faktory jako povrchové napětí vody, chemické sloučení vody, parametry kostky, parametry pádu/vrhu tu neuvažuji.
Jirka - 4/9/2007 - 11:43
citace:Jak se dá vysvětlit že let ze Zemské orb.na Měsíční orb. trval 72h 57 min a opačně 59h 39 min.
Co takhle jina trajektorie? Pri letu k Mesici je nutne lod navest na takovou drahu, aby bylo zbrzdeni na nizkou obeznou drahu Mesice co nejmene narocne. Pri zpatecni ceste k Zemi se hledi hlavne na to, abyste se trefili sikovne do zemske atmosfery. Pro ruzne trajektorie jsou rozdily v rychlosti pri vstupu do atm Zeme temer zanedbatelne.
I maly rozdil v odletovem manevru se naopak muze vyrazne projevit v "zemi nikoho" - v oblasti mezi Mesicem a Zemi kde se jejich gravitacni pusobeni vyrovnava a relativni rychlost lode je velice nizka (cca 100 m/s). Pri vstupu do atmosfery Zeme je pak rozdil zanedbatelny, nebot lod dasahuje rychlosti >11km/s.
Abych to shrnul - je vyhodne letet rychlejsi trajektorii na zpatecni ceste, protoze vstup do atmosfery to prilis neovlivni, ale zkratite si vyrazne cestu a zmensite riziko.
ales - 4/9/2007 - 12:49
citace:Poradtě prosím kde najdu podrobný časový snimek průběhu letu A11.
Jedná se mi o vzdálenosti a rychlosti na ob. dráze v četně změn ale bez literálních žvástů. Děkuji.
Myslím Vlado, že tu byly zodpovězeny prakticky všechny tvoje otázky a "nesrovnalosti" (včetně možnosti zachycení odraženého laserového paprsku od koutového odražeče na Měsíci 1,4 km od místa vyslání na Zemi za 3 sekundy letu paprsku [vysvětlení rozptylem paprsku, případně klidně i jiným místem pozorování a vyslání paprsku]).
Jedině tvoje tvrzení o umístění a vzdálenosti "světelného zdroje" osvětlujícího "scénu" místa přistání Apolla 11 tu asi zatím nikdo podrobněji nekomentoval. Ovšem v tomto případě není třeba dokládat "kde se pleteš", protože naopak takovéto "tvrzení" je třeba nejprve z tvé strany doložit lépe, než jen pouhým "prohlášením". Pak bude (snad) možno o tom diskutovat. Věřím ale, že realným "namodelováním" terénu bude možno ukázat, že "světelným zdrojem" při fotografování bylo Slunce.
Kde je ještě nějaký problém (u těch otázek, které jsi sem dával)?
Bellov - 5/9/2007 - 18:07
mozno sice nie k teme ale predsa... vcera som pozeral na VIASAT history dokumetarny film sucastou ktoreho bolo par minut venovane Apollu a zaskocila ma zaujimava informacia a to odoslova : "plast na palivovych nadrziach Saturnu V bol tenky len dva milimetre(!), dal sa prerazit aj obycajnou tuskou " podla mna je vonkoncom nemozne aby tony paliva boli len v t ychto nadrziach :-)
Stano - 5/9/2007 - 22:17
citace:..."plast na palivovych nadrziach Saturnu V bol tenky len dva milimetre(!), dal sa prerazit aj obycajnou tuskou " podla mna je vonkoncom nemozne aby tony paliva boli len v takychto nadrziach
V článku sa píše: Stěna nádrže na palivo, dlouhá okolo 13 m a opatřená podélnými i příčnými výztuhami, je silná pouze 6,3 mm.
bejcek - 6/9/2007 - 10:56
citace: : "plast na palivovych nadrziach Saturnu V bol tenky len dva milimetre(!),
a nešlo o plast!:Konstrukčním materiálem jsou zejména hliníkové slitiny (americké označení 2219) s velmi výhodnými vlastnostmi i za extrémně nízkých teplot.
Martin Kolman - 6/9/2007 - 11:24
No, třeba u prvních raket Atlas byl plášť nádrže, který zároveň tvořil nosnou konstrukci rakety tak tenký, že by se raketa za normálních okolností zhroutila vlastní vahou. Nádrže proto musely být od výroby stále pod tlakem, samotná raketa byla díky tomu velice lehká, i když vlastně "nafukovací"
Bellov - 6/9/2007 - 14:30
citace:
citace: : "plast na palivovych nadrziach Saturnu V bol tenky len dva milimetre(!),
a nešlo o plast!:Konstrukčním materiálem jsou zejména hliníkové slitiny (americké označení 2219) s velmi výhodnými vlastnostmi i za extrémně nízkých teplot.
prepacte pisal som bez diakritiky ...myslel som "plášť na palivovych nadrziach ..."
Bellov - 6/9/2007 - 14:32
je to vsak zaujimave... na konctrukciu vplyvaju pocas startu mnohe odporove sily. Material musi potom byt naozaj kvalitny ... dakujem za odpovede
digiart - 6/9/2007 - 15:05
citace:je to vsak zaujimave... na konctrukciu vplyvaju pocas startu mnohe odporove sily. Material musi potom byt naozaj kvalitny ... dakujem za odpovede
No myslím si že kdyby nádrže byly z plastu asi by nevydlželi ten tlak a ještě když si vezmeme že nádrže byly vlastně v héliovém prostředí co podlemne snamená zmražené, tím si myslím že plast při tak silných vybracích a tlaku při startu by museli zákonitě prasknout a rozletěř se na několik kousků,zkuste zmrazit plast a pak na něj zatlačte. DH - 6/9/2007 - 15:33
citace:zkuste zmrazit plast a pak na něj zatlačte.
nepodcenujte moderni plasty a kompozitni materialy :-)
Petr Charvát - 6/9/2007 - 16:26
tady myslim nebyl v tom původním příspěvku myšlen plast, ale plášť, jenom je to bez interpunkce, tak to vypadá jako něco jinýho
DH - 6/9/2007 - 16:34
citace:tady myslim nebyl v tom původním příspěvku myšlen plast, ale plášť, jenom je to bez interpunkce, tak to vypadá jako něco jinýho
to je celkem jasne, ale jak to chapu ja, diskuse uz je ted o hypoteticke moznosti plastovych nadrzi :-)
Pepa - 6/9/2007 - 20:18
citace:
citace:zkuste zmrazit plast a pak na něj zatlačte.
nepodcenujte moderni plasty a kompozitni materialy :-)
Nemotejte Apollo se zmatky a nazory dnesni doby.Tam slo o vec- vyrovni zavod vypsal odmenu o mam dojem 1000 dolaru za kazdy 1kg usporene vahy na LM,bez snizeni bezpecnosti astronautu.Nikdo nechytracil LM byl do posledniho kusu absolutne in.I pro posledni expedici byl velitel mise ubezpecovan poslednim delnikem ve vyrobe ze se vrati bezpecne z Mesice zpet a ze i ten posledni zametac da do jeho aparatu vse aby se vratil a neudelal mu ostudu.Tomu rikam patriotismus.
marcellino4 - 25/9/2007 - 22:24
prosim vas neviete mi niekto pomoct? hladam nazov a autora jednej knihy, kde je komplet vsetko o projekte apollo vo faktoch a cislach. tolko krat som videl odkazy na tu knihu na nete ale teraz ju hladam uz pekne dlho a neviem sa k nej dopatrat. viete o aku knihu asi ide?
astropl - 25/9/2007 - 22:51
citace:prosim vas neviete mi niekto pomoct? hladam nazov a autora jednej knihy, kde je komplet vsetko o projekte apollo vo faktoch a cislach. tolko krat som videl odkazy na tu knihu na nete ale teraz ju hladam uz pekne dlho a neviem sa k nej dopatrat. viete o aku knihu asi ide?
APOLLO BY THE NUMBERS: A Statistical Reference
Richard W. Orloff
citace:prosim vas neviete mi niekto pomoct? hladam nazov a autora jednej knihy, kde je komplet vsetko o projekte apollo vo faktoch a cislach. tolko krat som videl odkazy na tu knihu na nete ale teraz ju hladam uz pekne dlho a neviem sa k nej dopatrat. viete o aku knihu asi ide?
APOLLO BY THE NUMBERS: A Statistical Reference
Richard W. Orloff
Take "Apollo - The Definitive Sourcebook" od R. Orloffa a D. Harlanda (vydal Praxis Publishing 2006, ISBN 978-0-387-30043-6).
marcellino4 - 26/9/2007 - 17:18
The Definitive Sourcebook to je ta kniha ktoru som hladal, VDAKA za pomoc
Vlado - 27/9/2007 - 20:35
Skromný dotaz.Čím byla zajištěná stbilita a kolmost VM při vniku do atmosféry? Tepelný štít měl největší plochu odporu a to před těžištěm Vel Modulu.
tomas.pribyl - 27/9/2007 - 21:13
Pro Vlada: Myslim, ze Vas monolog, kdy pouze pokladate otazky a k jejich odpovedim se radeji uz nevyjadrujete, nikam nevede.
Nabizim Vam nasledujici: pokud jste presvedcen o sve pravde, mel byste byt schopen odpovedet na jakoukoliv otazku. Pokud jsem ja presvedcen o necem jinem, mel bych byt schopen odpovedet i ja na jakoukoliv otazku.
Co byste rekl takovemu malemu souboji? Elektronickemu, pochopitelne. Mam jedinou podminku: budete odpovidat a vysvetlovat vsechny otazky, ktere Vam budu pokladat (ne jen ty, ktere si vyberete). Na oplatku Vam garantuji odpoved na vsechny Vami polozene otazky. Prijimate nebo si nejste jisty v kramflecich?
ales - 27/9/2007 - 21:38
citace: Skromný dotaz.Čím byla zajištěná stbilita a kolmost VM při vniku do atmosféry? Tepelný štít měl největší plochu odporu a to před těžištěm Vel Modulu.
Stabilita byla samozřejmě aktivně zajištěna manévrovacími raketovými motorky RCS.
Vybírám z http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk1.htm (L+K č.24 a 25/1966):
"Během sestupu do zemské atmosféry je poloha kosmické lodi řízena zvláštním systémem CM-RCS, vyvinutým firmou Rocketdyne. Jde v podstatě o dva nezávislé systémy po šesti motorech o tahu 41 kp. Podobně jako předchozí systém, pracuji s pohonnými hmotami Aerozine 50 (směs 50% asym. dimethylhydrazinu (CH3)2N.NH2 a 50% bezvodého hydrazinu (NH2.NH2) a kysličník dusičitý (N204). Celý systém s výjimkou dvou motorů pro řízení náklonu je umístěn v toroidálním prostoru mezi vlastní kabinou a tepelným štítem u spodního obvodu CM."
Vlado - 27/9/2007 - 23:34
citace: Během sestupu do zemské atmosféry je poloha kosmické lodi řízena zvláštním systémem CM-RCS, vyvinutým firmou Rocketdyne. Jde v podstatě o dva nezávislé systémy po šesti motorech o tahu 41 kp. Podobně jako předchozí systém, pracuji s pohonnými hmotami Aerozine 50 (směs 50% asym. dimethylhydrazinu (CH3)2N.NH2 a 50% bezvodého hydrazinu (NH2.NH2) a kysličník dusičitý (N204). Celý systém s výjimkou dvou motorů pro řízení náklonu je umístěn v toroidálním prostoru mezi vlastní kabinou a tepelným štítem u spodního obvodu CM."
To všechno je na úrovni fantastteorie v praxi nepoužitelné a neověřené.
Arx - 28/9/2007 - 00:18
citace:
citace: Během sestupu do zemské atmosféry je poloha kosmické lodi řízena zvláštním systémem CM-RCS, vyvinutým firmou Rocketdyne. Jde v podstatě o dva nezávislé systémy po šesti motorech o tahu 41 kp. Podobně jako předchozí systém, pracuji s pohonnými hmotami Aerozine 50 (směs 50% asym. dimethylhydrazinu (CH3)2N.NH2 a 50% bezvodého hydrazinu (NH2.NH2) a kysličník dusičitý (N204). Celý systém s výjimkou dvou motorů pro řízení náklonu je umístěn v toroidálním prostoru mezi vlastní kabinou a tepelným štítem u spodního obvodu CM."
To všechno je na úrovni fantastteorie v praxi nepoužitelné a neověřené.
Nikoliv, jedna se o pomerne jednoduche a zcela rutinne pouzivane systemy s mnozstvim aplikaci v historickych i soucasnych letech.
Konkretne RCS system CM lodi Apollo je mozne povazovat za evoluci obdobneho systemu spolehlive pracujiciho a overeneho na predchozi generaci amer. kosmickych lodi rady Gemini...
Vlado - 28/9/2007 - 08:56
citace:
Nikoliv, jedna se o pomerne jednoduche a zcela rutinne pouzivane systemy s mnozstvim aplikaci v historickych i soucasnych letech.
Konkretne RCS system CM lodi Apollo je mozne povazovat za evoluci obdobneho systemu spolehlive pracujiciho a overeneho na predchozi generaci amer. kosmickych lodi rady Gemini...
Nebylo to ověřováno náhodou v Americe,tam kde ten podvod spatřil světlo světa? Udajné Gemini pristávalo z 1. a né z 2.kosmické rychlosti.V tom je trochu rozdíl.
Derelict - 28/9/2007 - 09:23
citace:
Nebylo to ověřováno náhodou v Americe,tam kde ten podvod spatřil světlo světa? Udajné Gemini pristávalo z 1. a né z 2.kosmické rychlosti.V tom je trochu rozdíl.
Mily Vlado, reknu ti tajemstvi. V Americe spatrily svetlo sveta i pocitace na kterych pises svoje odpovedi. Vsichni lzou, nejsou tam zadne obvody, jenom par set trpasliku, kteri v otrockych podminkach drou. Jsi dost inteligentni na to aby jsi je osvobodil, zanech jejich trapeni, rozmlat pocitac a pust je na svobodu.
Franta - 28/9/2007 - 10:28
citace:
Mily Vlado, reknu ti tajemstvi. V Americe spatrily svetlo sveta i pocitace na kterych pises svoje odpovedi. Vsichni lzou, nejsou tam zadne obvody, jenom par set trpasliku, kteri v otrockych podminkach drou. Jsi dost inteligentni na to aby jsi je osvobodil, zanech jejich trapeni, rozmlat pocitac a pust je na svobodu.
Krásná odpověď na to Vladovo trápení, dlouho jsem se takhle nezasmál.. marcellino4 - 28/9/2007 - 12:18
Hm spomenul som si na serial Zo Zeme na Mesiac, kto vie ci toto nebola nahodou skutocnost, zabery su celkom kvalitne, no ostatne nedostatky sa dajú ignorovat, ci nie?
Chcel by som si pozriet taky elektronicky suboj medzi Vladom a Tomasom Pribylom, vela by sme sa naucili! Dufam ze Vlado dvihne hodenu rukavicu....
Daniel Lazecký - 28/9/2007 - 12:19
Pánové.,
nechte pana Vlada na pokoji, at si se svou konspirační teorií zústane osamocen. Kosmonautika je vědním oborem postavená na reálných událostech a mnohých vědeckých dlouhodobých bádáních. Kosmických letů se účastní mnoho lidí s vysokým vědeckým ohodnocením a prestyží. Rozhodně to nejsou jen snílkové,ale velmi velmi chytří lidí,které pan Vlado naprosto popírá svou pravdou ve které žije a uzamkl se. Jen jestli věří sám sobě. Znám lidi,kteří se uzamkli do své pravdy ajeden takový mi dokonce dělá vedoucího úseku-tedy můj šéf. Je tak přesvědčen o své pravdě, že jen on má pravdu a vše se tomu podřizuje. Hodně lidi omezuje a drží je v atmosféře strachu ze ztráty zaměstnání. Panu Vladovi je na chlup stejný jen s tím, že nás pan Vlado díky bohu neovládá strachem ze ztráty......
Nechejme jej zde at si svobodně vyjevuje "vyjevené" a věnujme se skutečné kosmonautice. Myslel jsem si původně, že se zde rozjela stránka vtipů o kosmonautice, ale to co se zde objevuje díky jednomu jedinci působí na mne jako projímadlo.
Děkuji za pozornost.
Vlado - 28/9/2007 - 21:30
Souboj s pánem Přibylem by nerozhodla rétorika ale fyzika. Moje zbran je fyzika. Znalost důkazů je zboží a proto by byl hřích vystřílet náboje v tomto souboji. Nábojú je dost, né plný zásobník, ale plný muníční sklad. Ono my to ale stejně připadá jako boj s větrnými mlýny.
tomas.pribyl - 28/9/2007 - 21:55
citace: Souboj s pánem Přibylem by nerozhodla rétorika ale fyzika. Moje zbran je fyzika. Znalost důkazů je zboží a proto by byl hřích vystřílet náboje v tomto souboji. Nábojú je dost, né plný zásobník, ale plný muníční sklad. Ono my to ale stejně připadá jako boj s větrnými mlýny.
Samozrejme se nebranim diskusi na urovni fyziky, to neni problem. Naopak: predpokladam, ze kazde sve tvrzeni podlozite vypoctem nebo experimentem, aby mohla fyzika rozhodnout ve Vas prospech. Presne takto bych si to predstavoval.
Nicmene zatim "zbozim" pouze vyhrozujete (to je ta retorika, ktera dle Vasich vlastnich slov prece nema rozhodovat) a skutek utek...
Takze smele do fyziky!
Adolf - 29/9/2007 - 00:07
citace: Souboj s pánem Přibylem by nerozhodla rétorika ale fyzika. Moje zbran je fyzika.
To bude stejná "fyzika" jako u "vysvětlení" laserových odrazů bez koutového odražeče?
MIZ - 29/9/2007 - 12:08
Vlada a jemu podobné nelze přesvědčit, protože své vlastní dojmy a
pocity nadřazuje všem ostatním zdrojům informací. Přesto tuto debatu
sleduji jako zpestření a také jako zdroj technických informací [nejen] o Apollu.
V NASA TV poslední dobou často jsou pořady o lunárních misích se
spoustou dokumentárních záběrů.
Často tam jsou i záběry ubíhajícího povrchu Měsíce, pravděpodobně
nasnímané kamerou na lunárním modulu.
Zajímalo by mě, zda máme dnes už tak podrobné mapy povrchu Měsíce, aby
s nimi šlo tyto záběry porovnat. Pokud ano, jak by Vlado vysvětlil tu
shodu a jak by vysvětlil vznik těchto záběrů v tehdejší době?
Z Vladových příspěvků občas zavane antiamerikanismus, dnes opět velmi
módní. Zajímalo by mě, do jaké míry to ovlivňuje jeho duševní boj s
realitou, zda by např. stejně vehementně popíral i případné sovětské
lety na Měsíc, s posádkou či bez. Vlado, jezdil na Měsíci Lunochod?
Přivezly sovětské sondy z Měsíce vzorky a pokud ano, jak bylo
technicky možné vrátit se se vzorky, když vrátit se s lidmi možné
údajně nebylo?
bejcek - 29/9/2007 - 15:24
Pochybnosti pana Vlada nejsou nic nového. V článku Lidových novin z 29.9.07 " Bez družic se neobejdeme" (viz jinou nit) se ke Sputniku píše:
"Ve vědeckých kruzích bylo jasné, že družice byla skutečně vypuštěna a obíhá kolem Země, protože něco takového nelze udělat uměle. Ovšem po celém světě se našli lidé, kteří nevěřili, že se něco takového skutečně stalo a vyslovovali pochybnosti. V solidním vědeckém publiku pochybnosti nebyly."
Tak ono se táhne už od Sputniku 1, byl či nebyl?
Vlado - 29/9/2007 - 21:41
Na Sputníky věřím ,proto že jsem některé viděl na vlasní oči.
Adolf - 29/9/2007 - 22:31
citace:Na Sputníky věřím ,proto že jsem některé viděl na vlasní oči.
Hned na 1. Sputnik uvěřil celý svět, protože celý svět ho radiově zaměřil. Apolla také celý svět radiově monitoroval a o jejich polohách a trajektoriích nemohlo být pochyb. Kdejaký amatér se ve své době pyšnil, jak monitoroval jejich komunikaci. Nikdo ani jejich úhlavní rivalové, kteří v té době hnidopišsky poukazovali na každý drobný kaz krásy v US aktivitách by se v té době neztrapnili pochybováním o jasně dokumentované a celým světem sledované cestě na Měsíc. Ruští geologové se s americkými lačně dělili o poznatky o tamních horninách. Těch amerických byla taková hromada, že jejich opatření ze zemských nálezů by nepochybně vyžadovalo mnohonásobek rozpočtu na program Apollo. Celý svět přezkoumával a porovnával jak americké tak ruské vzorky. Dodnes tam fungují koutové odražeče, které tam tehdy umístili. Dodnes jsou využívány řadou projektů. Vysvětlit jejich echa těmi perverzními konstrukcemi, které jsme tu od vás spatřili, je projevem fyzikální negramotnosti. O pohybu po Měsíci, měsíčním prachu a jeho dynamice po mechanickém podnětu byly obhájeny doktoráty na obou březích Atlantiku. Ti vědátoři, co se jím zabývali, by jen tak na nějakou průheldnou simulaci neskočili.
Prostě šílení UFO-logové, co vidí zeleného mužíka za každým polem s polehlým obilím, jsou proti Apollopopíračům solidní badatelé a vyznavači Hanube techničtí realisté. Vlado - 29/9/2007 - 23:26
Pro doplnění.V roce 1972 my bylo za mé názory a připomínky k Apolu, vyhrožováno vyhazovem ze školy a to největším komunistou v kraji.A těch doktorátů co se bude vracet, bude asi hodně . Jináč šetřete slovy chvály,nebo jednou vám to bude trapné.
MIZ - 30/9/2007 - 00:20
citace: ... A těch doktorátů co se bude vracet, bude asi hodně . Jináč šetřete slovy chvály,nebo jednou vám to bude trapné.
Kdy? Kolik desítek let potřebujete na usvědčení USA z podvrhu a odkrytí mystifikace?
wintermute - 30/9/2007 - 00:20
Precital som si podrobne diskusiu s Vladom, ale zda sa to len mne alebo aj niekomu inemu, ze on vlastne svoje tvrdenie este vobec nicim nepodlozil. Zatial to boli len prazne reci a vyhlasenia. Ohana sa fyzikou ale zatial tu neprezentoval ani fyziku na urovni zakladnej skoly. Chvalil sa, ze spocital z ktoreho bodu bola osvetlena scena podla neho "udajneho" pristatia apolla v studiu. Videl niekto ten vypocet? Ja mozem povedat, ze viem spocitat faktorizaciu cisla so zlozitostou n od poctu bitov, som to ja ale borec dajte mi nobelovu cenu . Proste je to len niekto, kto si potrebuje masirovat ego tym, ze da vyhlasenie aky je on borec. Keby to bol spocital tak myslim, ze by vsetkych presvecil velmi jednoducho zverejnenim toho vypoctu. Ale on ho nezverejni lebo ho nema. Lebo je to len ako hovorite vy bratia cesi kecal a este k tomu s ubohou znalostou fyziky. U mna clovek, ktory nieco vyhlasi, ze spravil vypocet a nevie ho dokazat je obycajny klamar. A Vlado okrem nepodlozenych kecov este nenapisal nic. Proste sa tomu da len smiat a nie brat vazne. Vlada zacnem brat seriozne ked aspon zverejni vypocet, ktorym prisiel na to z akeho bodu bola osvetlena udajna scena. Ak ho nezverejni a zase da len prazdne vyhlasenie tak je to neschopny klamar kreho nema vyznam si ani vsimat. Nic viac.
Derelict - 30/9/2007 - 07:51
citace:
citace:Na Sputníky věřím ,proto že jsem některé viděl na vlasní oči.
Hned na 1. Sputnik uvěřil celý svět, protože celý svět ho radiově zaměřil. Apolla také celý svět radiově monitoroval a o jejich polohách a trajektoriích nemohlo být pochyb. Kdejaký amatér se ve své době pyšnil, jak monitoroval jejich komunikaci.
Jenom mimo misu, delam trochu dablova advokata. Hledal jsem zpusob, jak by slo simulovat radiove odpovidani druzice a narazil jsem na nasledujici problemy:
- retranslacni stanice ma jednu nevyhodu. V okamziku komunikace pres ni, pokud by slouzila jako falzum, bude doba mezi odezvou signalu dvojnasobna realne vzdalenosti. Geostacionarni poloha je tusim okolo 600 km, mesic je o nekolik radu dale (cca 380 000 km, tzn cca 1s).
- obycejnou triangulaci lze zjistit pribliznou polohu.
Prvni pozadavek se neda osalit, rychlost svetla je konecna. To je plus pro pochybovace, vlozit pauzu je relativne jednoduche. Ale co druha zalezitost ? Nenapadl mne zpusob (reseni mozna existuje). Nezastavam se Vlada, ale zajima mne, zda je to vubec technicky realizovatelne. Adolf - 30/9/2007 - 09:36
Nejvýznačnější nezávislé subjekty, které mise Apollo sledovaly, jsou uvedeny zde:
Detailní popis technik monitorování však uveden není, i když možná v externích odkazech, kterých je tam fůra, by se mohlo něco najít. Nicméně, když tehdy nebyl problém určit úhlovou polohu kdejakého radiového zdroje i ve vzdálené galaxii, tak jim snad radiogoniometrie lunárních misí nemohla činit zásadní potíže. Ve výčtu sledujících stanic jsou uvedeny i radioteleskopy.
Vlado - 30/9/2007 - 19:04
citace: Keby to bol spocital tak myslim, ze by vsetkych presvecil velmi jednoducho zverejnenim toho vypoctu. Ale on ho nezverejni lebo ho nema. Lebo je to len ako hovorite vy bratia cesi kecal a este k tomu s ubohou znalostou fyziky. U mna clovek, ktory nieco vyhlasi, ze spravil vypocet a nevie ho dokazat je obycajny klamar.
Nie som klamár ,já som cigán.
Pánové je to spousta fotografii ve správný čas ze správné místa ze správními rekvizitami a jednoduchý trigonometrický výpočet. V jednoduchosti je síla i krása.. Karm - 30/9/2007 - 21:37
a opět vidíme jen mlžení bez fakt
wintermute - 30/9/2007 - 22:07
citace:
citace: Keby to bol spocital tak myslim, ze by vsetkych presvecil velmi jednoducho zverejnenim toho vypoctu. Ale on ho nezverejni lebo ho nema. Lebo je to len ako hovorite vy bratia cesi kecal a este k tomu s ubohou znalostou fyziky. U mna clovek, ktory nieco vyhlasi, ze spravil vypocet a nevie ho dokazat je obycajny klamar.
Nie som klamár ,já som cigán.
Pánové je to spousta fotografii ve správný čas ze správné místa ze správními rekvizitami a jednoduchý trigonometrický výpočet. V jednoduchosti je síla i krása..
Ziaden vypocet, zase len keci ziaden fakt. Takuto vetu s informacnou hodnotou 0 vypoti aj 10 rocne decko.
Kedze ste neschopny svoje tvrdenia dokazat (vid priklad:)
citace:Tak jsem vypočetl a focením ověřil že scéna APOLO 11 byla nasvětlená jedním zdrojem světla ve výšce 45m(150ft) a vzdáleném od modulu 153m(500ft) .
Všechny úhly a délky stínů jsou vpořádku, proto že odpovídaji výše uvedenému nasvícení.
Papá jsem génius.
nema sa s nimi vyznam dalej zaoberat.
Ervé - 8/10/2007 - 13:15
Mám dotaz, při startu Skylabu se utrhl štít a 1 solární panel. Druhý na OWS zablokovaly zbytky štítu. Skylab 2 (Apollo - Conrad, Kerwin a Weitz) vzlétl k záchraně a volně se připojil ke Skylabu, ten samý den se pokusil Conrad a Weitz uvolnit zaseknutý panel. Z článku z L+K vyplývá, že to prováděli přímo ze dveří Apolla letícího TĚSNĚ VEDLE boční stěny Skylabu (ze kterého vlály zbytky štítu) po dobu cca 1 hodiny! Nikde jsem ale bohužel nenašel snímky nebo podrobnější popis. Na kosmu dokonce tato EVA není ani uvedena. Nevíte o tom někdo něco víc?
Lubor Lejcek - 8/10/2007 - 16:27
citace:Mám dotaz, při startu Skylabu se utrhl štít a 1 solární panel. Druhý na OWS zablokovaly zbytky štítu. Skylab 2 (Apollo - Conrad, Kerwin a Weitz) vzlétl k záchraně a volně se připojil ke Skylabu, ten samý den se pokusil Conrad a Weitz uvolnit zaseknutý panel. Z článku z L+K vyplývá, že to prováděli přímo ze dveří Apolla letícího TĚSNĚ VEDLE boční stěny Skylabu (ze kterého vlály zbytky štítu) po dobu cca 1 hodiny! Nikde jsem ale bohužel nenašel snímky nebo podrobnější popis. Na kosmu dokonce tato EVA není ani uvedena. Nevíte o tom někdo něco víc?
Na adrese http://spaceflight.nasa.gov/history/index.html je pdf file o "EVA chronology". Uvolnit panel slunečních článků se pokoušeli při EVA 1 skutečně z CM, ale bez úspěchu. Pak se spojili se Skylabem. Při druhé EVA již vylézali ze Skylabu s nářadím a instrukcemi ze Země. Pak se jim podařilo přestřihnout hliníkový pás a tahem uvolnit panel se slunečními články, který se pak roztáhl.
Vlado - 17/10/2007 - 08:17
Podle těchto informací byl první obrázek (vlevo) pořízen 20.7.1969 kolem T 04:00 UT z výšky 125 km nad Měsícem a druhý obrázek 20.7.1969 kolem T 06:00 UT také z výšky cca 125 km nad Měsícem.
Tmavý objekt vlevo dole na prvním obrázku není stín lodi, ale jeden z manévrovacích RCS motorků na lunárním modulu (blízko před objektivem). Na prvním obrázku je zachycena i přistávací oblast Apolla 11 (Tranquility base) a obrázek existuje i v "popsané" (labeled) verzi - http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/A11LBL5437.jpg . ales - 17/10/2007 - 09:37
Ještě upřesňuji, že uvedené časy jsou pravděpodobně PM (odpolední), tedy vlastně cca 16:00 UT a 18:00 UT.
Vlado - 17/10/2007 - 23:45
Uvádí se vůbec AM a PM u UT času ? V Americe to asi bude možné. Je to moc důležité, kde se to dá ověřit? Myslím si že 20 .7 .1969 v 4 .00 ještě spali . Ten čas potřebuji s přesností 1 h..
Vlado - 23/10/2007 - 22:18
Je to čas 16,00 a 18,00 . Ale jak mohli fotit z výšky 125km ,když létali skoro po kruhové dráze 99- 112 km.
Vlado - 4/11/2007 - 16:56
Děkuji za pomoc. Dopídil jsem se k tomu sám.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-37-5445.jpg
Snímek byl pořízen 20. 07. 1969 . UT 18 05.
Povšimněte si prosím odfláknutou výrobu kráterů Tarantius P , K i H na modelu Měsíce. Vyzerá to ako bábovka v piesku.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-37-5447.jpg
Pořízeno 20.07.1969 UT 18 14
Časový rozdíl výše uvedených dvou snímků je 5 minut .Zachycuji stejné místo na Měsíci (místo přistání) Co je na tom divného??
Arx - 4/11/2007 - 18:59
citace:Děkuji za pomoc. Dopídil jsem se k tomu sám.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-37-5445.jpg
Snímek byl pořízen 20. 07. 1969 . UT 18 05.
Povšimněte si prosím odfláknutou výrobu kráterů Tarantius P , K i H na modelu Měsíce. Vyzerá to ako bábovka v piesku.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-37-5447.jpg
Pořízeno 20.07.1969 UT 18 14
Časový rozdíl výše uvedených dvou snímků je 5 minut .Zachycuji stejné místo na Měsíci (místo přistání) Co je na tom divného??
Divné jsou především časy, které jste si pravděpodobně vycucal odněkud z prstu. Jak jinak si vysvětlit, že mezi chronologicky číslovanými snímky byl podle vás pozdější snímek 37-5445 pořízen v 18:05 a snímek 37-5437 v 18:09... Vlado - 4/11/2007 - 20:48
citace:Divné jsou především časy, které jste si pravděpodobně vycucal odněkud z prstu. Jak jinak si vysvětlit, že mezi chronologicky číslovanými snímky byl podle vás pozdější snímek 37-5445 pořízen v 18:05 a snímek 37-5437 v 18:09...
Ten pan Arx bude určitě bolševik a to jak známo jsou zlí závistiví lidé mdlého rozumu. On odhalil, že pořadí snímků neodpovídá časové posloupnosti.
Jináč jsem zjistil, že výpočty na kalkulačce jsou přesnější než výcuci odněkud z prstu.
wintermute - 4/11/2007 - 21:09
citace:Děkuji za pomoc. Dopídil jsem se k tomu sám.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-37-5445.jpg
Snímek byl pořízen 20. 07. 1969 . UT 18 05.
Povšimněte si prosím odfláknutou výrobu kráterů Tarantius P , K i H na modelu Měsíce. Vyzerá to ako bábovka v piesku.
http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-37-5447.jpg
Pořízeno 20.07.1969 UT 18 14
Časový rozdíl výše uvedených dvou snímků je 5 minut .Zachycuji stejné místo na Měsíci (místo přistání) Co je na tom divného??
A stavim sa, ze ten "vypocet", ktorym ste sa k tym casom dostali je tak zlozity, ze y ho tu nik nepochopil takze ho ani nebudete zverejnovat vsak? Takze bla bla bla zase ste necshopny dokazat svoje tvrdenia. Ja stale cakam kedy sem napisete nieco co bude mat aspon o nieco vatsiu hodnotu ako bulvar. Zatial to skor na prejav zakomplexovaneho pubertaka. Vami "vypocitane" casy maju rovnaku vypovednu hodnotu ako to, ze bocjany nosia deti. Mate aj nieco co ste schopny podlozit aj niecim inym ako tym, ze aky ste skvely, ze ste to "vypocitali" ? Ak nezverejnite vypocet tak ste obycajny krcmovy kecal. A argument, ze nebudete zverejnovat trumfy mozno zabere na 14 rocne adolescentky. Vyhlasenim, ze ste nieco "vypocitali" tu nikoho neohurite.
ales - 4/11/2007 - 21:34
Vlado, prosím o popis "postupu", kterým jsi dospěl k výše uvedeným časům a závěru?
U snímku 5437 se oficiálně uvádí, že byl pořízen ještě před odpojením LM od CSM (a také na snímku CSM není) a bylo to o jeden oběh dříve (tedy cca o 2 hodiny dříve), než byly pořízeny snímky 5445 a 5447 (na kterých je CSM vidět).
Vlado, nezapoměls u snímku 5437 odpočítat ten jeden oběh?
Vlado - 5/11/2007 - 17:41
citace:
This west-looking image of the landing site in the southwestern Sea of Tranquility (Mare Tranquilitatis) was taken from the lunar module one orbit before descent, while still docked to the command module. The Tranquility base site is near the shadow line, just to the right of center. The large crater at the lower right is the 23 km diameter Maskelyne, centered at 2.2 N, 30.1 E. The large black object in the lower left is not a shadow but a LM thruster in the camera field of view. (Apollo 11, AS11-37-5437)
Vlado, nezapoměls u snímku 5437 odpočítat ten jeden oběh?
Děkuji za nalezenou chybu , potěšil jste mne.
Výše uvedený text mi kolega přeložil tak ,že se jedná o poslední oblet před přistáním. V reklamačním řízení výpověď změnil a tvrdí ,že tam je napsáno jeden oblet před přistáním ,ale podstatné je ,že tam je taky napsáno ,že LM s CM se ještě drží.
Zároveň se omlouvám pánu Arxsovy, nebo časová posloupnost foto magazínu č. 37 je zachovaná.
dubest - 6/11/2007 - 12:14
Zábavný pane Vlado, napište nám svou verzi Apolla, ať se všichni pobavíme. Že Saturny V startovaly, tak na tom se snad shodneme,ale kam podle Vás lítaly? Ne k měsíci? Sdělte nám prosím Vaši verzi ať si to ujasníme:)Nebo se podle Vás lodě Apollo na měsíční orbit dostaly, ale nepřistály? To je Vaše verze? To by mě teda zajímalo...jak to podle Vás bylo. Jen chci dodat, že Vaše příspěvky jsou pěkné kousky až se za břicho popadáme! s pozdravem nick dubest
ales - 6/11/2007 - 12:43
citace:Zábavný pane Vlado, napište nám svou verzi Apolla, ať se všichni pobavíme. Že Saturny V startovaly, tak na tom se snad shodneme,ale kam podle Vás lítaly? Ne k měsíci? Sdělte nám prosím Vaši verzi ať si to ujasníme:)Nebo se podle Vás lodě Apollo na měsíční orbit dostaly, ale nepřistály? To je Vaše verze? To by mě teda zajímalo...jak to podle Vás bylo. Jen chci dodat, že Vaše příspěvky jsou pěkné kousky až se za břicho popadáme! s pozdravem nick dubest
Souhlasím s tím že na pana Vlada je nutno pohlížet jako na zábavného exota.
Vlado - 6/11/2007 - 23:54
citace: A stavim sa, ze ten "vypocet", ktorym ste sa k tym casom dostali je tak zlozity, ze by ho tu nik nepochopil takze ho ani nebudete zverejnovat vsak? Takze bla bla bla zase ste necshopny dokazat svoje tvrdenia. Ja stale cakam kedy sem napisete nieco co bude mat aspon o nieco vatsiu hodnotu ako bulvar. Zatial to skor na prejav zakomplexovaneho pubertaka. Vami "vypocitane" casy maju rovnaku vypovednu hodnotu ako to, ze bocjany nosia deti. Mate aj nieco co ste schopny podlozit aj niecim inym ako tym, ze aky ste skvely, ze ste to "vypocitali" ? Ak nezverejnite vypocet tak ste obycajny krcmovy kecal. A argument, ze nebudete zverejnovat trumfy mozno zabere na 14 rocne adolescentky. Vyhlasenim, ze ste nieco "vypocitali" tu nikoho neohu
Vlado, prosím o popis "postupu", kterým jsi dospěl k výše uvedeným časům a závěru?
Pánové z výpočtem to nemá moc společného ono to bude spíš kurz logiky.
Ta že , otevřete si stránky : http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/apollo/ap-11/lk6t.htm kde najdete částeční časový snímek přistání LM na Měsíci ve kterém vyčtete potřebné údaje.
LM + CM létal po dráze 110 km nad povrchem (99/121)
LM zmizel za Měsícem LOS 1 , 99 30 UT 17 02
Další zmizení LOS 2 , 101 28 UT 19 00 tak že oblet trval 118 min
Za jednu minutu LM uletí - 360/118 = 3,05 st.
Doba bez spojení trvá AOS 1 , 100 16 UT 17 48 mínus LOS 1, 17 02 = 46 min , uhel který uletí je 140st. ½ je 70st. Tak že AOS je na 180- 70 = 110 E stupni východní délky
Střed fota 5447 je na 24st.E , LM uletí uhel 110-24 = 86st za čas 86/3.05 = 28 min
Tak že foto pořízeno AOS 1, 17 48 + 28 = UT 18 16 nějak mi tam přibyli 2 min., ale to se stává i ženatému. martalien - 7/11/2007 - 00:24
citace:
Za jednu minutu LM uletí - 360/118 = 3,05 st.
Tady ste si to ponekud zjednodusil. Divim se ze ste se seknul jen o 2 minuty.. ales - 7/11/2007 - 07:07
citace:Doba bez spojení trvá AOS 1 , 100 16 UT 17 48 mínus LOS 1, 17 02 = 46 min , uhel který uletí je 140st. ½ je 70st. Tak že AOS je na 180- 70 = 110 E stupni východní délky
Odvození místa AOS z rozdílu AOS a LOS je pěkný výkon. Díky za popis. Je to sice trochu zjednodušené, ale pro přesnost cca 2 minuty to určitě stačí. Takže teď už dokážeme solidně odhadnout časy pořízení snímků z místa, které zachycují, a z oběhu, na kterém byly pořízeny. Je to opravdu jen pro fajnšmekry, ale někdy se to může hodit. O Apollech známe další detail. Já jsem spokojen.
martalien - 7/11/2007 - 09:59
Jen pro upresneni. Zjednoduseni vypoctu, ktere pan Vlado pouzil mi vychazi nejvetsi chyba v urceni casu + nebo - 11.4minuty.
ales - 7/11/2007 - 11:00
citace:Jen pro upresneni. Zjednoduseni vypoctu, ktere pan Vlado pouzil mi vychazi nejvetsi chyba v urceni casu + nebo - 11.4minuty.
To skutečně u dráhy s malou excentricitou a se sklonem vůči rovníku menším než 2° může nastat tak velká chyba? Přiznám se, že mne nenapadá, z jakého by to bylo důvodu.
dubest - 7/11/2007 - 20:02
citace:
citace:Zábavný pane Vlado, napište nám svou verzi Apolla, ať se všichni pobavíme. Že Saturny V startovaly, tak na tom se snad shodneme,ale kam podle Vás lítaly? Ne k měsíci? Sdělte nám prosím Vaši verzi ať si to ujasníme:)Nebo se podle Vás lodě Apollo na měsíční orbit dostaly, ale nepřistály? To je Vaše verze? To by mě teda zajímalo...jak to podle Vás bylo. Jen chci dodat, že Vaše příspěvky jsou pěkné kousky až se za břicho popadáme! s pozdravem nick dubest
Dík , to je až neuvěřitelný..... Vlado - 7/11/2007 - 22:53
citace: Jen pro upresneni. Zjednoduseni vypoctu, ktere pan Vlado pouzil mi vychazi nejvetsi chyba v urceni casu + nebo - 11.4minuty.
Dík , to je až neuvěřitelný.....
Já hlava děravá , vždyť já zapomněl na libraci 7,4 E pro uvedený datum.
Tak ještě jednou
Přesná poloha fota 5447 je 23,5 st LM uletí uhel 110-23,5 = 86,5 mínus 7,4 =79,1st.
79,1 / 3,050847458 = 25,927222222222222atd min. drobné tam dávám pro pochybovače.
Tak že foto bylo pořízeno AOS 1 , , 17 48 + 26 = UT 18 14 a vyšlo to. Připouštím chybu max 0,5 stupně.
martalien - 7/11/2007 - 23:54
citace: Přiznám se, že mne nenapadá, z jakého by to bylo důvodu.
Ta velka chyba je blbost a musim priznat ze sem udelal taky chybu ve vypoctu a pan Vlado uz svoji chybu odstranil. martalien - 8/11/2007 - 00:00
Oprava odhadu chyby vypoctu pana Vlada + nebo - 0.35minuty. Tak to uz je jiny kafe a ja se du naucit opisovat cislice
Jiří Hošek - 8/11/2007 - 09:23
citace:Poradtě prosím kde najdu podrobný časový snimek průběhu letu A11.
citace: 1969-07-20 00:39 UT: LM aktivován. Poté se oba astronauti vrátili do CM.
13:18 UT: Aldrin přestoupil do LM.
13:26 UT: Zapojeny elektrické zdroje LM.
14:19 UT: Armstrong přestoupil do LM.
16:20 UT: Vyklopeny přistávací amortizátory.
17:44:00 UT: Oddělení LM od CSM.
19:08:14 UT: Zážehem motoru přistávacího stupně (t=30.0 s, Δv=23.3 m/s) zahájen manévr navedení na sestupnou dráhu (DOI). - 20:00:30 UT: Vydán souhlas k motorickému sestupu.
20:05:05 UT: Zážehem motoru přistávacího stupně (t=756.3 s, Δv=2112.2 m/s) zahájen motorický sestup. Během něho došlo několikrát k přetížení řídicího počítače.
Jak to, že motor LM od PDI tj.od 20:05:05 brzdil na úbytek rychlosti Δv=2112.2 m/s) , ale LM měl rychlost jenom MAX 1680 m/s. Kdy a kam mohli přistát? Nebo chyba ve scénáři? ales - 13/11/2007 - 22:07
citace:Jak to, že motor LM od PDI tj.od 20:05:05 brzdil na úbytek rychlosti Δv=2112.2 m/s, ale LM měl rychlost jenom MAX 1680 m/s. Kdy a kam mohli přistát? Nebo chyba ve scénáři?
Delta V vyjadřuje změnu rychlosti, jaká by nastala ve volném prostoru bez gravitačních vlivů. Při přistání na povrchu Měsíce musí LM nejen "zastavit" orbitální rychlost (to je těch 1680 m/s), ale postupně také "kompenzovat" gravitaci Měsíce (jinak by na povrch dopadl příliš velkou rychlostí [několik set m/s] - říká se tomu "gravitační ztráty") a těsně nad povrchem ještě musí chvíli "viset" a manévrovat (změna rychlosti v tu chvíli není prakticky žádná, ale delta V stále roste). To vše dohromady dává uvedené delta V přes 2100 m/s. Žádný problém ani chybu ve scénáři tedy nevidím.
Arx - 13/11/2007 - 22:09
citace:
Jak to, že motor LM od PDI tj.od 20:05:05 brzdil na úbytek rychlosti Δv=2112.2 m/s) , ale LM měl rychlost jenom MAX 1680 m/s. Kdy a kam mohli přistát? Nebo chyba ve scénáři?
Zjednodusene proto, ze jedna cast impulzu je pouzita na snizeni obezne rychlosti na nulu a druha cast na sklesani z obezne drahy na uroven mesicniho povrchu. Tedy vysledne delta-v je souctem rychlosti pro "likvidaci" kineticke a potencialni energie LM.
Je to uplny opak vynaseni druzice na obeznou drahu - cast delta-v jde na vyneseni do patricne vysky, nejvetsi cast na udeleni obezne rychlosti, zbytek na atmosfericke treni a dalsi odchylky. S raketou ktera ma delta-v "jen" 8km/s umelou druzici Zeme proste nevynesete.
Je to jednoduse receno, tak me prosim nekamenujte Vlado - 13/11/2007 - 23:13
Tak pánové ,abych vás uved do obrazu. Potenciální energie v bodě PDI je volný pád z výšky 15 000 m – 1,7 m páka pro vyp.motoru. Šuma sumárum to dělá 218 m/s. Složíme to vektorově a vide nám maximální rychlost 1694 m/s ani o chlup víc a na tú atmosféru zapomeňte. Tož tam nebyli !
xChaos - 13/11/2007 - 23:44
No nevím, já nějak víc věřím Alešovi Holubovi, protože si to představuju taky přesně takhle.
Archimedes - 14/11/2007 - 02:21
Na to je jednoduchá odpověď: Zkuste si porovnat, jaké dv odpovídá ideálnímu vynesení tělesa 5m nad povrch Země (ušetřím práci, je to zaokrouhleně 10 m/s, prostě svislý vrh) a jaké dv bude potřeba k vznášení se v tom 1g=10m/s^2 pomocí svisle namířeného raketového motoru po dobu 10s, 100s, 1000s...inu to dv bude g*t, cili 100m/s, 1000m/s, 10000m/s...můžeme vyplýtvat libovolné množství paliva, aniž bychom se vůči Zemi pohli :)
Ervé - 14/11/2007 - 07:45
Přistání není pád z bodu PDI - dráha byla výstředná, takže v 15 km měly větší rychlost, než je kruhová. Po přistání zůstalo palivo jen na 27 s letu, takže dv asi 50 m/s. Vzhledem k profilu letu nemohli využívat ideální vektorové skládání sil, protože museli vidět ven z okének na místo přistání. Palivo měli nejmíň na 2 minuty visení, takže nejméně 200 m/s navíc.
dubest - 14/11/2007 - 08:08
citace:Tak pánové ,abych vás uved do obrazu. Potenciální energie v bodě PDI je volný pád z výšky 15 000 m – 1,7 m páka pro vyp.motoru. Šuma sumárum to dělá 218 m/s. Složíme to vektorově a vide nám maximální rychlost 1694 m/s ani o chlup víc a na tú atmosféru zapomeňte. Tož tam nebyli !
To už je taková s prominutím onanie co tu předvádíte, tohle prostě tehdy zfalšovat nešlo, takže tam byli:http://www.apolloarchive.com/apollo_gallery.html kdosi tu prohlásil, že by bylo dražší to natočit než tam letět, navíc když si vzpomenu na jaký úrovni tehdy nejlepší Kubrick byl(směšné modely lodí, jinak samo , že 2001 je supr film), prostě to natočit a nafotit ve studiu nešlo, Vaše argumenty jsou zbytečné a my tady všichni víme, že si pojedete svou i kdyby to i Vám už bylo úplně jasné... (a těch cca 380kg měs. hornin si nakopali někde v Grónsku jo?:)(studoval jsem totiž geologii) ales - 14/11/2007 - 09:17
citace:Potenciální energie v bodě PDI je volný pád z výšky 15 000 m – 1,7 m páka pro vyp.motoru. Šuma sumárum to dělá 218 m/s. Složíme to vektorově a vide nám maximální rychlost 1694 m/s ani o chlup víc ...
Myslím Vlado, že takovýto pohled na vektorové skládání rychlostí při přistání je příliš zjednodušený, a vede už ke značnému zkreslení skutečnosti.
Faktem je že za zcela ideálních podmínek a při zcela optimálním sestupovém profilu se jako minimální Δv pro přistání na Měsící (z LLO) uvádí hodnota 1870 m/s (viz. např. http://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget ). Ovšem z různých technických a bezpečnostních důvodů nebývá přistávací trajektorie takto optimální a vzniká ještě něco jako "ztráty řízením".
Na níže uvedeném obrázku je tabulka a graf plánu sestupu Apolla 11 (pochází to z dokumentu http://www.hq.nasa.gov/alsj/nasa-tnd-6846pt.1.pdf ). Je vidět, že profil přistání je hodně komplexní a rozhodně ne optimální z hlediska minimalizace Δv. Z plánu je např. vidět, že poslední minutu už LM letěl prakticky svisle (takže se nemohlo uplatnit Vladovo jednoduché "vektorové skládání celkových rychlostí") a že výsledné plánované Δv bylo 6775 fps, tedy cca 2065 m/s (v T+11m54s). Ovšem Apollo 11 reálně letělo ještě o cca půl minuty déle (Armstrong musel při svislém vznášení ručně manévrovat k lepšímu místu přistání), takže celkově mi Δv 2112 m/s, uvedené ve Space40, připadá naprosto odpovídající. Někdy se snaha o maximální zjednodušení pohledu na věc může minout s realitou (a obávám se, že to je Vladův případ). http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-11/a11desc.gifMgr. Racek - 14/11/2007 - 11:18
Chtěl bych se pana Vlada, když vystupuje skepticky k realitě Apolla, zda též pochybuje o tom, že sovětská přístrojová sonda přistála na Měsíci, odebrala několik gramů regolitu a poté se vrátila k Zemi na níž s nákladem úspěšně přistála a zda sověti zveřejnili stejně podrobný popis diagram sestupu jako dokládá panu Vladovi předchozí diskuzní příspěvek.Jsem opravdu zvědav co pan Vlado odpoví, odhodlá-li se vůbec k odpovědi .
Viva - 14/11/2007 - 11:52
citace:Chtěl bych se pana Vlada, když vystupuje skepticky k realitě Apolla, zda též pochybuje o tom, že sovětská přístrojová sonda přistála na Měsíci, odebrala několik gramů regolitu a poté se vrátila k Zemi na níž s nákladem úspěšně přistála a zda sověti zveřejnili stejně podrobný popis diagram sestupu jako dokládá panu Vladovi předchozí diskuzní příspěvek.Jsem opravdu zvědav co pan Vlado odpoví, odhodlá-li se vůbec k odpovědi .
Je potřeba nalít Vladovi čistého vína.
Stejně jako u všech ostatních pochybovačů se nakonec vždy ukázalo že jde buď o podvod v předložených "důkazech" a nebo o omyl, či o kombinaci obojího.
Jiří Hošek - 14/11/2007 - 12:56
citace:Je potřeba nalít Vladovi čistého vína.
Stejně jako u všech ostatních pochybovačů se nakonec vždy ukázalo že jde buď o podvod v předložených "důkazech" a nebo o omyl, či o kombinaci obojího.
Už jsem tady psal, že Vlado není pochybovač, ale aktivní popírač.
Vlado - 14/11/2007 - 22:16
Můj selský rozum má jeden velký hendykep. Neumím anglicky, tak nabízené dokumenty moc nechápu a né jenom to.
citace: Chtěl bych se pana Vlada, když vystupuje skepticky k realitě Apolla, zda též pochybuje o tom, že sovětská přístrojová sonda přistála na Měsíci, odebrala několik gramů regolitu a poté se vrátila k Zemi na níž s nákladem úspěšně přistála a zda sověti zveřejnili stejně podrobný popis diagram sestupu jako dokládá panu Vladovi předchozí diskuzní příspěvek.Jsem opravdu zvědav co pan Vlado odpoví, odhodlá-li se vůbec k odpovědi .
Sověty ,obletěli, vyfotili , přistáli, ale o úspěšném návratu pochybuji i když je to pravdě podobnější . Ono sověti se taky potuluji po bílých pláních a sem tam nějaký ten meteorit najdou.
citace: Ovšem Apollo 11 reálně letělo ještě o cca půl minuty déle (Armstrong musel při svislém vznášení ručně manévrovat k lepšímu místu přistání),
Dovede si představit to kvantum prachu,( 6 x lehčí) když se LM vznáší půl minuty 9 m nad povrchem Měsíce? Dle Armstonga dokonce praskaly velké kameny.
Mgr. Racek - 15/11/2007 - 09:33
Na Měsíci se "nepráší", není tam vzduch v němž by prach poletoval, každé, i to sebemenší zrnko se pohybuje po balistické dráze a regolit není prostá vrstva prachu, je to dle popisu NEILA spíše jako mokrý písek, či drcené dřevěné uhlí, ná tendenci ulpívat.LM oněch 30 s nestál nad jedním místem, ale pohyboval se vodorovně, jak NEIL hledal vhodně místo pro sednutí . Na záběrech přistání je vidět prach odvátý plyny z motoru, jak se okamžitě usazuje, t.j. dopadá zpět na povrch.Dík za odpověď ohledně sovětského automatického odebrání a přepravy vzorků Měsíce na Zemi, jsem zklamán, u tak přesvědčeného popírače bych očekával razantní obvinění sovětů z podvodu, inu každěmu jiným metrem a přidá-li se k tomu socanské srdíčko ...
bejcek - 15/11/2007 - 09:45
Mraky prachu na Měsíci nečekejte! Nejsou. Podmínky na Měsíci jsou jiné než tady na Zemi!
Mluvil jsem kdysi s pracovníkem geologického ústavu ČSAV (nemohu si vzpomenout - ach ta skloréza) kde měli vzorek Měsíce - nadrcený materiál - prach) z ruské Luny. Ten říkal, že byli překvapeni, tím jakou měl ten prach soudržnost( jako zmagnetizované kovové piliny - úplně se to lepilo na sebe). O podobných a ještě jiných zkušenostech z horninami mluvil odborník na Měsíční horniny č. 1. Dr. Peter Jakeš!
wintermute - 15/11/2007 - 18:08
citace:Můj selský rozum má jeden velký hendykep. Neumím anglicky, tak nabízené dokumenty moc nechápu a né jenom to.
No myslim, ze v tom je ten problem. Mali by ste si najskor nastudovat dokumentaciu k APOLLU. Zjavne vychadzate zo znacne okliestenych infomacii a na zaklade nich sa snazite poucovat ludi, ktori maju asi tak 1000x viac informacii ako Vy stylom
citace: "Tak pánové ,abych vás uved do obrazu"
. To je ako keby som na zaklade toho, ze som si kupil v supermarkete popkorn isiel poucovat pestovatelov kukurice ako ju maju spravne pestovat. Zatial vzdy ked ste uviedli ako ste k nejakemu "objavu" prisli, tak Vas upozornili kde ste spravili chybu a preco to nieje spravne. Zatial neboli vyvratene len Vase vyroky ku ktorym ste neuviedli nic relevantne takze sa jednalo len o nepodloznee keci. Takze vsetky Vase "objavy" boli zalozene bud na tom, ze ste spravili chybu, alebo ste nemali dostatok informacii, alebo ste znacne zjednodusili nejaky postup. Mate este nieco co ste "objavili" a nevyvratili Vam to tu? Tym myslim nieco seriozne nie nicim nepodlozene vyhlasenia typu, ze ste genius.
marcellino4 - 15/11/2007 - 20:27
prepacte, viem ze vam skacem do diskusie, a opsravedlnujem sa. len by ma zaujimalo, co povedal velitel Apolla 15 Scott po pristati, mam na mysli tu krasnu vetu o ohni, ktory zapaluje myslienky ci ako? neviem, tak ak by ste mi mohli pomoct a vedeli to, tak vam dakujem
ales - 16/11/2007 - 21:51
citace:prepacte, viem ze vam skacem do diskusie, a opsravedlnujem sa. len by ma zaujimalo, co povedal velitel Apolla 15 Scott po pristati, mam na mysli tu krasnu vetu o ohni, ktory zapaluje myslienky ci ako? neviem, tak ak by ste mi mohli pomoct a vedeli to, tak vam dakujem
Je to sice trochu mimo kosmonautiku, ale podařilo se mi najít toto.
"Větu o ohni" řekl Scott až na tiskové konferenci po přistání zpět na Zemi: "I'd like to quote my favourite statement, which I think expresses our feelings since we've come back: 'The mind is not a vessel to be filled, but a fire to be lighted.'" ovšem citoval přitom dávného řeckého filozofa Plútarcha. Ta citace má zhruba význam: "Mysl není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale oheň, který je třeba roznítit."
Viz: http://members.pcug.org.au/~jsaxon/space/book/After11.htm http://en.wikiquote.org/wiki/Plutarchmarcellino4 - 16/11/2007 - 22:11
Alesi vdaka za taku rozsiahlu odpoved, stacil by mi iba citat. Ale tato odpoved bola nad mieru vdaka
Vlado - 12/12/2007 - 23:49
Skromný dotaz . Jakou plochu má stopa po botě od posádky Apola? Myslím ,že je nyní vystavena v Praze.
Vlado - 15/12/2007 - 23:44
Kde se dá stáhnout mapa Měsíce č.60 C4, 60C3 a 60D3 ? Děkuji.
wintermute - 19/12/2007 - 09:54
citace:Kde se dá stáhnout mapa Měsíce č.60 C4, 60C3 a 60D3 ? Děkuji.
Mam pre Vas jednu radu, poslednu. Skuste si precitat toto: http://www.hash.cz/inferno/otazky.html. Je to sice pisane pre otazky ohladom pocitacov, ale myslim, ze analogiu pochopite (ak nie tak to je uz Vasa smola).
Vlado - 20/1/2008 - 18:06
citace:Co to je za hnědý flek u kamene , na horizontální středové ose pod druhým křížkem zleva ?
Najskôr odraz slnka od zariadenia, ktoré kozmonaut nesie.
Vlado - 20/1/2008 - 20:53
citace:
citace:Co to je za hnědý flek u kamene , na horizontální středové ose pod druhým křížkem zleva ?
Najskôr odraz slnka od zariadenia, ktoré kozmonaut nesie.
Děkuji . Možné to je ,nějaká pozlacená plocha tam může byt.
Vlado - 31/1/2008 - 00:25
Ví někdo jak je uchycen PLSS+OPS ( klima jednotka,vážící skoro 60 kg) na zádech kosmonautů? Ti popruhy mi tam nějak nesedí. Děkuji.
Abraxis - 31/1/2008 - 00:29
citace:Ví někdo jak je uchycen PLSS+OPS ( klima jednotka,vážící skoro 60 kg) na zádech kosmonautů? Ti popruhy mi tam nějak nesedí. Děkuji.
A co ti tam jako nesedi?
Šťoural - 31/1/2008 - 14:34
citace:Ví někdo jak je uchycen PLSS+OPS ( klima jednotka,vážící skoro 60 kg) na zádech kosmonautů? Ti popruhy mi tam nějak nesedí. Děkuji.
Tak schválně:
1. umělá klovatina
2. kanagom
3. síla myšlenky konstruktéra
4, síla myšlenky uživatele
5. jen tak
6. kdo ví...
7. jen pan Vlado to ví(a neřekne)
Vlado - 4/2/2008 - 21:27
citace:
Tak schválně:
1. umělá klovatina
2. kanagom
3. síla myšlenky konstruktéra
4, síla myšlenky uživatele
5. jen tak
6. kdo ví...
7. jen pan Vlado to ví(a neřekne)
Já myslel ,že na tomto fóru se budeme bavit o hybnosti ,impulzu síly ,setrvačnosti a né o lepidlech. Ervé - 6/2/2008 - 08:59
To uchycení by mě taky zajímalo, hádám, že na ramenech a na bocích skafandru budou zašité pásky (s řemínky nebo šrouby pro připojení?, v podstatě nosný popruh), ke kterým se batoh připojí - 54 kg batoh má na Měsíci stejně velkou setrvačnost, jako na Zemi, takže uchycení musí být robustní.
Vlado - 1/3/2008 - 08:41
Může mi někdo poradit , kde seženu co nejvěrnější model LM Apollo? Děkuji.
Platím keš , ve valutách nebo v bonech a koruny mám taky.
Li-sung - 1/3/2008 - 14:02
citace: Může mi někdo poradit , kde seženu co nejvěrnější model LM Apollo? Děkuji.
Platím keš , ve valutách nebo v bonech a koruny mám taky.
Chce to trpělivě obcházet burzy, modelářské prodejny - ne, že by tam model měli, ale znají klientelu. Shánět plastikové modely nebo někoho kdo to dělal. Laciné to nebude a věrnost je problematická. To výše uvedené v předchozím příspěvku by mohlo být dobré.
PS . Na Slovensku jsou ještě bony?! Svoje plastikové modely jsem za ně kupoval před cca 25 lety!
bejcek - 2/3/2008 - 12:10
Pokud by vám stačilo jen vidět a fotit, pak navštivte muzeum Vědy (Science museum)v Londýně. Je tam Lunární modul 1:1, překvapí vás jak je to veliké, je tam i kabina CM Apolla 10 a další úžasné exponáty z kosmonautiky. Je otevřeno denně a vstupné se neplatí. Máte to kousek do Hydeparku, či do středu (City) Londýna.
Visit the museum
Exhibition Road, South Kensington, London SW7 2DD.
Switchboard: 0870 870 4868
Open 10am – 6pm every day except 24 to 26 December.
Entry is free, but charges apply for the IMAX 3D Cinema, simulators and some special exhibitions.
citace:Pokud by vám stačilo jen vidět a fotit, pak navštivte muzeum Vědy (Science museum)v Londýně. Je tam Lunární modul 1:1, překvapí vás jak je to veliké, je tam i kabina CM Apolla 10 a další úžasné exponáty z kosmonautiky. Je otevřeno denně a vstupné se neplatí. Máte to kousek do Hydeparku, či do středu (City) Londýna.
Proč bych pan Vlado chodil do muzea a koukal na nějaký podvodný Lunární modul, když má ve věcí jasno? Na Hyde Park Corner může vzít s sebou židli, vystoupit na ni a pronést jak bude chtít dlouhý projev na téma, že Američané na Měsíci nikdy nepřistáli. Bývalo to hlavně politické řečniště, takhle tam vnese nová podnětná témata. Přeji šťastnou cestu a hojnost posluchačů.
Vlado - 2/3/2008 - 15:24
citace: Pokud by vám stačilo jen vidět a fotit, pak navštivte muzeum Vědy (Science museum)v Londýně. Je tam Lunární modul 1:1, překvapí vás jak je to veliké, je tam i kabina CM Apolla 10 a další úžasné exponáty z kosmonautiky. Je otevřeno denně a vstupné se neplatí. Máte to kousek do Hydeparku, či do středu (City) Londýna.
Děkuji za užitečnou informaci.
Bude li organizován výjezd nějakou brigádou socialistické práce ,nebo skupinkou nadšenců , rád se zúčatsním.
citace:Proč by pan Vlado chodil do muzea a koukal na nějaký podvodný Lunární modul, když má ve věcí jasno?
Já mám jasno ,ale dělám to pro druhé,kterým to ještě jasné není. igi - 3/3/2008 - 10:17
Uf, no osviette ma, lebo mne to este jasne neni.
Vlado. - 5/6/2008 - 20:50
Skromný dotaz . Jaký byl tlak kyslíku v Apollu 1 při osudných testech systému?
ales - 5/6/2008 - 21:40
citace:Skromný dotaz . Jaký byl tlak kyslíku v Apollu 1 při osudných testech systému?
Jednou z úprav lodi Apollo pro další starty bylo zřejmě i to, že před startem byla v kabině atmosféra o tlaku 1 atm složená z 60% kyslíku a 40% dusíku (aby byla méně hořlavá), která se až v průběhu vzletu na oběžnou dráhu musela postupně změnit na čistě kyslíkovou atmosféru o tlaku cca 0,35 atm.
pospa - 5/6/2008 - 22:59
citace:To uchycení by mě taky zajímalo, hádám, že na ramenech a na bocích skafandru budou zašité pásky (s řemínky nebo šrouby pro připojení?, v podstatě nosný popruh), ke kterým se batoh připojí - 54 kg batoh má na Měsíci stejně velkou setrvačnost, jako na Zemi, takže uchycení musí být robustní.
... jak se vyslíkat z Apollo A7L skafandru:
NR=1
Csaba - 6/6/2008 - 10:50
citace:
citace:Skromný dotaz . Jaký byl tlak kyslíku v Apollu 1 při osudných testech systému?
Jednou z úprav lodi Apollo pro další starty bylo zřejmě i to, že před startem byla v kabině atmosféra o tlaku 1 atm složená z 60% kyslíku a 40% dusíku (aby byla méně hořlavá), která se až v průběhu vzletu na oběžnou dráhu musela postupně změnit na čistě kyslíkovou atmosféru o tlaku cca 0,35 atm.
Taky se uvádí, že osádka byla mrtvá cca 14 vteřin od iniciace požáru.
Asi to souvisí s přetlakem v kabině při požáru (cca 0,2MPa)- takže se nemohli vubec nadechnout(z potápění vím, že pri potapení s dýchací trubicí-snorchlem se nelze nadechnout z hloubky vetsi jak 0,3m - což je zhruba tlakový rozdíl asi 3,3KPa!).
Takze spíš byli temi zplodinami nakonec natlakováni...Brrrr!
Csaba - 6/6/2008 - 10:55
Taky se uvádí, že osádka byla mrtvá cca 14 vteřin od iniciace požáru.
Asi to souvisí s přetlakem v kabině při požáru (cca 0,2MPa)- takže se nemohli vubec nadechnout(z potápění vím, že pri potapení s dýchací trubicí-snorchlem se nelze nadechnout z hloubky vetsi jak 0,3m - což je zhruba tlakový rozdíl asi 3,3KPa!).
Takze spíš byli temi zplodinami nakonec natlakováni...Brrrr!
Asi s tou hloubkou 0,3m jsem precenil(spis asi metr) ale stejne...
Ervé - 6/6/2008 - 11:12
Posádka upadla do bezvědomí 14 s po vypuknutí požáru kvůli zplodinám, vysoký tlak myslím dýchání neznemožnil (u šnorchlu je to jiné, protože na plíce působí tlak vody, ale vzduch, který nasáváte, má normální tlak 1 bar). Vysoký tlak usnadnil pronikání zplodin do krve a zabránil by otevření dveří (dovnitř), pokud by je šlo tak rychle otevřít (což u Apolla 1 nešlo). Kabina byla natlakovaná čistým kyslíkem na víc než jednu atmosféru kvůli simulaci podmínek při letu, kdy je samozřejmě v kabině vyšší tlak než venku.
Zajímá mě ten pokles tlaku při startu z 1 na 0,35 baru, docházelo k němu přirozeně (odvětrávacím otvorem) v průběhu startu? Ale jak se potom dostal ven ten dusík? Postupným doplňováním ztrát kyslíkem by to trvalo dlouho. Posádka před startem dýchala čistý kyslík pro vyplavení dusíku z těla?
Csaba - 6/6/2008 - 12:14
citace:Posádka upadla do bezvědomí 14 s po vypuknutí požáru kvůli zplodinám, vysoký tlak myslím dýchání neznemožnil (u šnorchlu je to jiné, protože na plíce působí tlak vody, ale vzduch, který nasáváte, má normální tlak 1 bar).
Ono je to jedno - jedna se o tlakový rozdíl...Tlak vzduchu na hladine je 1 bar, a kdyz jedete do hloubky, tak se tlak vody zvysuje kazdych 10 metru o 1 bar.Takze v hloubce 10m namerite abs. tlak 2
bary. Takze pri ponoreni jedete do vyssiho tlaku(v hloubce 1m budete mit tlak na telo 1,1bar - aby jste se mohl nadechnout, musite prekonat 0,1bar, coz v prumetu na plochu plic je pekna síla...
Vítězslav Novák - 6/6/2008 - 17:20
Jenže v kabině přece žádný tlakový rozdíl mezi tlakem na povrch těla a dýchaným kyslíkem nebyl. Prostě dostávali kyslík pod větším tlakem, takže se víc rozpouštěl ve tkáních, ale to nevadilo, protože při tomhle tlaku se ještě neprojevuje jeho jedovatost - viz léčebné barokomory. Ale je fakt, že se nejspíš stejně zvýšilo vstřebávání jedovatých zplodin.
Furt lepší se během pár sekund otrávit než shořet při plném vědomí...
Vlado. - 6/6/2008 - 23:18
NR=1
Ve film to odkládání toho přístroje PLSS trochu odbyli . Schází jim tam popruh kolem pásu.
Ale.
Při pohledu na to svlékání mě napadlo . Kdo jím v tom LM na Měsíci při svlékání a oblékání mezi jednotlivýma AVA pomáhal?
citace:Taky se uvádí, že osádka byla mrtvá cca 14 vteřin od iniciace požáru.
Udušena . To je vysvětlení pro bl. Američany. Když se člověk nadechne čistého kyslíku (třeba ze skafandru) vydrží nedýchat lehce 3min (rekord 9min)
Na Zemi je parcialní tlak kyslíku 21 kPa .
Kosmonaute v kabině měli dýchat kyslík při parcialním tlaku 35 kPa. Při zkouškách stačilo natlakovat kabinu Apollo 1 na tlak 166kPa vzduchem a tím by se dosáhlo požadovaného parcialního tlaku O2 Dosáhlo by se tím přetlaku vůči okolí a zabránilo by se k rychlému šíření požáru.
Dle dnešních norem je bezpečná hranice par. tlaku O2 160 kPa .Já přežil hodinu 280 kPa.
Vlado. - 7/6/2008 - 07:56
citace: Jednou z úprav lodi Apollo pro další starty bylo zřejmě i to, že před startem byla v kabině atmosféra o tlaku 1 atm složená z 60% kyslíku a 40% dusíku (aby byla méně hořlavá), která se až v průběhu vzletu na oběžnou dráhu musela postupně změnit na čistě kyslíkovou atmosféru o tlaku cca 0,35 atm.
Dost to nechápu.
Pro dodržení stejných podmínek jako v kosmu ( přetlak 35 kPa vůči vakuu a pacialní tlak O2 35kPa) stačí na Zemi natlakovat kabinu plynem na tlak 135 kPa s obsahem kyslíku 26%.
Škoda , že nejsem zaměstnanec NASA. Možná by ušetřilí. Viva - 7/6/2008 - 19:03
citace:
citace: Jednou z úprav lodi Apollo pro další starty bylo zřejmě i to, že před startem byla v kabině atmosféra o tlaku 1 atm složená z 60% kyslíku a 40% dusíku (aby byla méně hořlavá), která se až v průběhu vzletu na oběžnou dráhu musela postupně změnit na čistě kyslíkovou atmosféru o tlaku cca 0,35 atm.
Dost to nechápu.
Pro dodržení stejných podmínek jako v kosmu ( přetlak 35 kPa vůči vakuu a pacialní tlak O2 35kPa) stačí na Zemi natlakovat kabinu plynem na tlak 135 kPa s obsahem kyslíku 26%.
Škoda , že nejsem zaměstnanec NASA. Možná by ušetřilí.
Ano, nebýt vás a malých brambor, byla by kosmonautika ještě ve stadiu nesmělých pokusů, viďte Vlado !!!???
Vlado. - 7/6/2008 - 20:01
citace: Ano, nebýt vás a malých brambor, byla by kosmonautika ještě ve stadiu nesmělých pokusů, viďte Vlado !!!???
Nejsou to malé brambory , co potřebuje kosmonautika , ale je to čisté víno.Viva - 8/6/2008 - 05:44
citace:
citace: Ano, nebýt vás a malých brambor, byla by kosmonautika ještě ve stadiu nesmělých pokusů, viďte Vlado !!!???
Nejsou to malé brambory , co potřebuje kosmonautika , ale je to čisté víno.
Čisté víno nepochybně, ale ne vaše bláboly.
pospa - 8/6/2008 - 15:43
citace: Nejsou to malé brambory , co potřebuje kosmonautika , ale je to čisté víno.
Čisté víno nepochybně, ale ne vaše bláboly.
Ale no tak.
Vždyť už jsme si na Vlada všichni zvykli. Je dokonale předvídatelný a čitelný a v podstatě jsou jejho pesimistické postoje milé.
Mně osobně by bylo pojeho negativním tlachání svým způsobem smutno. Vlado. - 8/6/2008 - 18:01
Pane Pospíšil. To byl váš příspěvek. Zkuste něco vmyslet! Jak to tam v té kabině LM bylo.
citace:NR=1
Při pohledu na to svlékání mě napadlo . Kdo jím v tom LM na Měsíci při svlékání a oblékání mezi jednotlivýma EVA pomáhal?
Projekt Apollo byl úžesný podnik, myslím že ti co jej nezažili nám pamětníkům mohou jen závidět a to ještě jsme byli omezeni bolševickou informační bariérou.Totéž se dá prohlásit o projektech Marinner, Pionner a Voyager a samozřejmě i projektech Sputnik,Luna, Venera i Mars i když jejich výsledky byly po vědecké stránce slabší´.
yamato - 8/6/2008 - 19:41
citace:
citace: Ano, nebýt vás a malých brambor, byla by kosmonautika ještě ve stadiu nesmělých pokusů, viďte Vlado !!!???
Nejsou to malé brambory , co potřebuje kosmonautika , ale je to čisté víno.
Vy ste hotovy poet ;-)
pospa - 8/6/2008 - 20:06
citace:Pane Pospíšil. To byl váš příspěvek. Zkuste něco vmyslet! Jak to tam v té kabině LM bylo.
Vlado, nevím jak vládnete angličtinou, ale James Burke v té reportáži BBC řekl doslova, že : astronautům to po letech tréninku zabere pouze 5 minut si skafandr obléct nebo vysléct.
Samozřejmě, že v LEMu si mohli pomáhat pouze sobě navzájem a řekl bych že ten malý prostor nebyl úplně na závadu - aspoň měli dost možností o co se chytit nebo zapřít Vlado. - 8/6/2008 - 20:57
Děkuji za vysvětlení. Anglicky vládnu jen co zvládne Translátor 4,0. Přesvědčí mne jenom praktická zkouška.
yamato - 9/6/2008 - 09:18
Je zaujimave ze podla pana Vlada je problem obliect si skafander v sestinovej gravitacii, ked stojite pevne na nohach a mate sa o co opriet, ale nie je to problem v beztiazovom stave, ked sa vznasate, neni sa o co zachytit a vsetky pohyby vyvolavaju urcitu reakciu v opacnom smere.... Alebo spochybnujete aj vsetky EVA vykonane na ISS?
Brano - 9/6/2008 - 19:33
Projekt Apollo bol z hladiska techniky a pokroku obrovskym uspechom. Uspesne skoncila aj najvacsia drama, a to let Apollo 13. A prave v suvislosti s nim ma napada otazka. Co ak by prislo k podobnej poruche na povrchu Mesiaca? Isteze si vtedy nikto "nepripustal" ziaden neuspech, ale predsa, viete niekto o nejakych "planoch" pre pripad technickej poruchy, ktora by znemoznila odlet, priamo na Mesiaci? V literature som sa s nicim nikdy nestretol. Viem, ze je to trocha morbidna otazka, ale podla mna realna. Dakujem za pripadne odpovede. B
Vdaka za odpoved a zaujimavy clanok. B
Jarda - 10/6/2008 - 07:53
citace:
citace:Pane Pospíšil. To byl váš příspěvek. Zkuste něco vmyslet! Jak to tam v té kabině LM bylo.
Vlado, nevím jak vládnete angličtinou, ale James Burke v té reportáži BBC řekl doslova, že : astronautům to po letech tréninku zabere pouze 5 minut si skafandr obléct nebo vysléct.
Samozřejmě, že v LEMu si mohli pomáhat pouze sobě navzájem a řekl bych že ten malý prostor nebyl úplně na závadu - aspoň měli dost možností o co se chytit nebo zapřít
Jeden astronaut programu Apollo,prirovnal oblekani skafandru v LM jako kdyby se dve slecny chteli pripravit se vsim vsudy do tanecnich v telefonni budce.Absolvovat to 2x nebo 3x musela to byt fuska.V prubehu spanku nemeli posledni vypravy typu "J" na sobe krome spodniho pradla celkem nic jen spaci pytel.Dokonce byly odstraneny i senzory pro doktory,kteri sice nalehali ale neproslo jim to,protoze prvni vypravy se vracely s otoky a bolaky prave po techto senzozech,ktere mely celou dobu.Tyto si nasazovali sami pred vystupem.Spanek byl sledovan jen podle dechu prez hrdelni mikrofon.
Dokonce si vyprava Apolla 15 vzala na palubu obycejny budik aby byla navozena co nejvetsi pohodova atmosfera normalniho spanku.Prazdne skafandry byly napojeny na ventilaci aby do dalsiho vystupu trochu vyschly.Dodnes nemohu pochopit jak se tam toto vsechno mohlo vlezt.
O nejake hygiene a cistote nemuze byt ani rec. Vlado. - 10/6/2008 - 23:16
Jaký byl tlak v kabině VM Apolla pří průletu atmosférou během přisávání? Byli kosmonaute plně ustrojeny a dýchali kyslík z uzavřeného okruhu ?
Ervé - 11/6/2008 - 07:23
Astronauti byli v uzavřených skafandrech při startu, přistání a všech motorických manévrech. Tlak při přistání se dorovnával v průběhu sestupu na padácích, času bylo dost, tlak se zvyšoval plynule - v Apollu 7 přece odmítali mít při přistání uzavřené skafandry, protože se obávali náhlých změn tlaku - v kabině tedy tlak narůstal plynule. Zajímá mně spíš ten start, tam raketa stoupá hodně rychle a rychlý je i pokles tlaku.
Alexa - 11/6/2008 - 07:32
Ak pri pristávaní na Zemi mali kozmopnauti skafandry, ako je možné, že pri návrate z letu Apollo-Sojuz sa kozmonauti takmer otravili toxickými spalinami motorčekov RCS?
Ervé - 11/6/2008 - 07:59
Protože v té době už se kabina snášela na padácích, tlak v kabině byl bezpečný a posádka otevřela přílby. U Apolla 12 taky Al Bean otevřel překryt ještě před dosednutím a dostal kamerou přímo do čela.
Vlado. - 12/6/2008 - 22:03
citace:U Apolla 12 taky Al Bean otevřel překryt ještě před dosednutím a dostal kamerou přímo do čela.
Otevření překrytí není kontakt s okolím(to je jenom clona nebo ochrana) Aby dostal do čela kamerou, musel sundat přilbu z bajonetového uzávěru po vyrovnání tlaků.
Pepa - 13/6/2008 - 08:04
citace:
citace:U Apolla 12 taky Al Bean otevřel překryt ještě před dosednutím a dostal kamerou přímo do čela.
Otevření překrytí není kontakt s okolím(to je jenom clona nebo ochrana) Aby dostal do čela kamerou, musel sundat přilbu z bajonetového uzávěru po vyrovnání tlaků.
Vlado presna odpoved,jenom nechapu odkud vlastne Apollo 12 priletelo
ze by z Mesice?
Vlado. - 13/6/2008 - 13:16
Nikdo není dokonalý . Chyba ve scénáři.
Viva - 13/6/2008 - 16:45
citace:Nikdo není dokonalý . Chyba ve scénáři.
Ano další z nepřetržité řady omylů a blamáží, kterými obveseluje Vlado toto fórum.
yamato - 13/6/2008 - 18:49
uz mi to chybalo
Slávek - 14/6/2008 - 08:13
Obveseluje ? - mám zato, že spíše OTRAVUJE.
Petr Tomek - 17/6/2008 - 15:23
citace:Obveseluje ? - mám zato, že spíše OTRAVUJE.
Trvalo mi dost dlouho než jsem pochopil, jak velkou překážkou pro rozum, je snaha vypadat rozumně.
Vlado. - 21/7/2008 - 17:22
Je mi nanejmíň trapně , že já vám musím připomenout poslední výročí údajného přistání na Měsíci . Užívejte si ho , nebo příští už nebude. Bude z toho největší podvod věků. To znamená nejvíce podvedených lidí v dosavadní existenci lidstva.
A léčit se to nedá.
Vláďa - 22/7/2008 - 08:22
Blahoslavení chudí duchem ....
Vlado. - 25/7/2008 - 21:51
V knize Karla Pacnera …A VELKÝ SKOK PRO LIDSTVO na straně 157, poslední odstavec je popsaný text hlášení z Měsíce. Zajímalo by mne zda je to doslovný záznam radiokomunikace ,nebo volný, okomentovaný výklad děje .
. „ Ka ----- některé kameny, které zřejmě popraskaly, anebo jsou rozrušeny působením plynů z přistávacího motoru, jsou touto světlejší hmotou pokryty, ale v prasklinách vypadají mnohem tmavší. Možná že je to něco podobného jako čedič „
avitek - 25/7/2008 - 23:02
citace:V knize Karla Pacnera …A VELKÝ SKOK PRO LIDSTVO na straně 157, poslední odstavec je popsaný text hlášení z Měsíce. Zajímalo by mne zda je to doslovný záznam radiokomunikace ,nebo volný, okomentovaný výklad děje .
. „ Ka ----- některé kameny, které zřejmě popraskaly, anebo jsou rozrušeny působením plynů z přistávacího motoru, jsou touto světlejší hmotou pokryty, ale v prasklinách vypadají mnohem tmavší. Možná že je to něco podobného jako čedič „
Následující text je nekorigovaný doslovný přepis inkriminovaného místa z magnetofonových pásek zachycujících konverzaci astronautů s řídicím střediskem (čísla na začátku odstavce je GET, tedy čas od startu mise):
103:12:44 Armstrong: I'd say the color of the local surface is very comparable to that we observed from orbit at this Sun angle - about 10 degrees Sun angle, or that nature. It's pretty much without color. It's gray; and it's a very white, chalky gray, as you look into the zero-phase line. And it's considerably darker gray, more like ashen gray as you look out 90 degrees to the Sun. Some of the surface rocks in close here that have been fractured or disturbed by the rocket engine plume are coated with this light gray on the outside; but where they've been broken, they display a very dark gray interior; and it looks like it could be country basalt. Vlado. - 11/10/2008 - 21:32
195.17.52 16.49.53 Přistání
17.53 Osádka na palubě USS Hornet
Dá se dohledat časový snímek události (operací) , mezi výše uvedeními časy u přistání Apolla 11 (pobyt na vodě) ? I za pokus děkuji.
Vlado. - 12/10/2008 - 13:47
citace:195.17.52 16.49.53 Přistání
17.53 Osádka na palubě USS Hornet
Dá se dohledat časový snímek události (operací) , mezi výše uvedeními časy u přistání Apolla 11 (pobyt na vodě) ? I za pokus děkuji.
Nebo souvislé filmové záznamy ze kterých by to šlo pospojovat.
Vlado! - 2/12/2008 - 21:46
Neví někdo náhodou kolik měl živou váhu Amstŕong a Alddrin v době letu Apollo 11.
Jarek - 9/5/2009 - 21:47
Zdravím, nevíte někdo kde skončily stupně S4B při letech k měsíci? Apollo prý letělo po návratové dráze, tak by se měly vrátit k zemi a shořet v atmosféře. Je to tak?
Jiří Hošek - 10/5/2009 - 00:19
3. stupně S-IVB nosných raket při misích Apollo 8 – 12 byly naváděny na dráhu kolem Slunce, při misích Apollo 13 - 17 na povrch Měsíce za účelem měření "lunotřesení" pomocí seismometrů v laboratořích ALSEP.
Posledné stupne prvých Saturn V sa dostávali na únikovú dráhu, obiehajú teda okolo Slnka, občas po koorbitálnej dráhe okolo dráhy Zeme alebo vytvárajú slabo viazané dočasné satelity Zeme.
Niektoré (aspoň jeden) boli "znovuobjavené" ako blízkozemské telesá v astronomických programoch.
citace: On September 3, 2002, Bill Yeung discovered a suspected asteroid, which was given the discovery designation J002E3. It appeared to be in orbit around the Earth, and was soon discovered from spectral analysis to be covered in white titanium dioxide paint, the same paint used for the Saturn V. Calculation of orbital parameters identified the apparent asteroid as being the Apollo 12 S-IVB stage.
ťažko odhadnúť, pohľadaj časový rozpis pristátia [Upraveno 22.6.2009 Alchymista]
Vlado 1 - 22/6/2009 - 23:33
citace:Prezliekali sa tuším až na palube vrtuľníku...
Svlékali se a oblékali se na moří. Po otevření vrátek jim bylí vhozeny gumové obleky dovnitř a vylézali již oblečeny.
Alchymista - 22/6/2009 - 23:49
Všimol som si... a svoje opravil.
Takže podľa http://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-40_Entry_Splashdown_and_Recovery.htm
bola posádky vyzdvihnutá 63 minút po dosadnutí, modul bol obrátený za 7,6 minúty po dosadnutí a vyzdvihnutý na loď za 108 minút po dosadnutí.
Času na prezlečenie teda mali relatívne dosť, minimálne 30-40 minút.
1:20 p.m.- Hatch of command module opens and frogman hands in isolation suits.
1:28 p.m.- Astronauts emerge from the spacecraft in isolation suits and are sprayed with a disinfectant as a guard against the possibility of their contaminating the Earth with Moon "germs."
Ervé - 23/6/2009 - 07:38
Svlékli se hned po přistání, rukavice a boty asi shodily už před dosednutím, aby se jich nemusely zbavovat v případě potíží, takže obleky dostali když už byli jen v prádle. Oblečení obleku (zip od rozkroku až k bradě) a natažení masky odhaduju tak na 2 minuty, takže klidně se mohly oblékat 2 a třetí jim pomáhat, když se oba oblékli, teprve se oblékl sám. Trénovali to x krát, takže v tom problém nebude. Díky za pěkné fotky.
Vlado 1 - 24/6/2009 - 22:34
Děkuji za odkazy . Moc mi to pomohlo .
Zjistil jsem ,že hlavou dolu byli 8min , čas na svlečení měli 23min a oblečení atombordelu trvalo 8min.
Pánové jestli někdo byl na moři v záchranném člunu (bojka tvaru LM) tak pochopí, že to převlékaní není možné a to je kolem měkko a dost prostoru. Po deseti minutách hledáte kam hodit šavli za dalších 5min už je vám to jedno. Já vám můžu tvrdit ,že to převlékaní v tak omezených prostorech a v tom čase není možné,ale vy mě stejně neuvěříte . Ideální by to bylo , prakticky vyzkoušet.
martin123 - 25/6/2009 - 00:26
Proc se zde u tematu s nazvem "apollo" musim probirat takovymhle odpadem :/
Pepa - 25/6/2009 - 07:49
citace:Děkuji za odkazy . Moc mi to pomohlo .
Zjistil jsem ,že hlavou dolu byli 8min , čas na svlečení měli 23min a oblečení atombordelu trvalo 8min.
Pánové jestli někdo byl na moři v záchranném člunu (bojka tvaru LM) tak pochopí, že to převlékaní není možné a to je kolem měkko a dost prostoru. Po deseti minutách hledáte kam hodit šavli za dalších 5min už je vám to jedno. Já vám můžu tvrdit ,že to převlékaní v tak omezených prostorech a v tom čase není možné,ale vy mě stejně neuvěříte . Ideální by to bylo , prakticky vyzkoušet.
Atombordel meli jen prvni tri expedice A-11,12,14 ostatni se jen prevlekli A-15,16,17 do lehkych kombinez co jim vhodili zabi muzi,karantena nebyla.Svlekani v kabine Apollo byla brnkacka proti tomu co absolvovala dvojice v LM na Mesici.Vsechno nahazeli za sebe pod sedacky.Nevim proc se to tu tak dramatizuje.Kabina byla po pristani otocena hned pomoci plovaku v horni casti a pozdeji ji teprve zajistili zabi muzi plovakovym prstencem.Porad ale nechapu v cem je problem Vlado?
Miloš Hůla - 25/6/2009 - 08:20
citace:Děkuji za odkazy . Moc mi to pomohlo .
Zjistil jsem ,že hlavou dolu byli 8min , čas na svlečení měli 23min a oblečení atombordelu trvalo 8min.
Pánové jestli někdo byl na moři v záchranném člunu (bojka tvaru LM) tak pochopí, že to převlékaní není možné a to je kolem měkko a dost prostoru. Po deseti minutách hledáte kam hodit šavli za dalších 5min už je vám to jedno. Já vám můžu tvrdit ,že to převlékaní v tak omezených prostorech a v tom čase není možné,ale vy mě stejně neuvěříte . Ideální by to bylo , prakticky vyzkoušet.
poznámka k mořské nemoci: Mořská nemoc je hrozná věc, ale na světě jsou statísíce, možná miliony lidí, kteří si na houpání na moři dokázali zvyknout, i když pro člověka , který trpí akutní mořskou nemocí, se to zdá neuvěřitelné. Proti tomu, co se děje s vestibulárním orgánem v uchu v beztížném stavu, je houpání na moři, kde nahoře a dole přece jen existuje, jen čajíček. Pokud by Tvá úvaha byla zprávná, dokazovalo by to, že na Měsící člověk nemoh přistát, protože by se už cestou k Měsíci kosmonauti utopili ve vlastních zvratcích, které by zcela vyplnily kabinu;-)
Vlado 1 - 25/6/2009 - 21:15
Já chtěl jenom říct ,že v tak omezeném prostoru ,na vlnách,a vtom čase ,se tře kosmonauta nemohli převléct.
Xetal - 25/6/2009 - 23:31
citace: Já chtěl jenom říct ,že v tak omezeném prostoru ,na vlnách,a vtom čase ,se tře kosmonauta nemohli převléct.
Sorry.... ale moje osobní zkušenost s oblékáním na moři je zcela rozdílná. Do 7mm neoprenu v mini kajutě se nasoukáš běhen 3-4 min. záleží jenom na tom , zda to máš natrénované nebo to děláš poprvé. Tvoje úvahy ,že je něco nemožné ,jsou zřejmně založeny na tvé osobní neschopnosti. Člověk dokáže takové věci , o kterých se ti evidentně ani nezdá......jenom musí chtít. Xetal
Vlado 1 - 26/6/2009 - 00:49
citace:
citace: Já chtěl jenom říct ,že v tak omezeném prostoru ,na vlnách,a vtom čase ,se tře kosmonauta nemohli převléct.
Sorry.... ale moje osobní zkušenost s oblékáním na moři je zcela rozdílná. Do 7mm neoprenu v mini kajutě se nasoukáš běhen 3-4 min. záleží jenom na tom , zda to máš natrénované nebo to děláš poprvé. Tvoje úvahy ,že je něco nemožné ,jsou zřejmně založeny na tvé osobní neschopnosti. Člověk dokáže takové věci , o kterých se ti evidentně ani nezdá......jenom musí chtít. Xetal
Kolik hodin já strávil na moři a kolik kárat si já oblíkal skafandr a neopren, to ty do konce života neuvidíš v žádném filmu.
Abraxis - 26/6/2009 - 04:47
citace:
citace:
citace: Já chtěl jenom říct ,že v tak omezeném prostoru ,na vlnách,a vtom čase ,se tře kosmonauta nemohli převléct.
Sorry.... ale moje osobní zkušenost s oblékáním na moři je zcela rozdílná. Do 7mm neoprenu v mini kajutě se nasoukáš běhen 3-4 min. záleží jenom na tom , zda to máš natrénované nebo to děláš poprvé. Tvoje úvahy ,že je něco nemožné ,jsou zřejmně založeny na tvé osobní neschopnosti. Člověk dokáže takové věci , o kterých se ti evidentně ani nezdá......jenom musí chtít. Xetal
Kolik hodin já strávil na moři a kolik kárat si já oblíkal skafandr a neopren, to ty do konce života neuvidíš v žádném filmu.
Hele - ty jses tady, kdo zpochybnuje drtivou vetsinou prijimany fakt. Takze dukazni bremeno je na tobe - pokud je tento argument pro tebe klicovy, tak nic nebrani ti nasimulovat ty podminky a nafilmovat vysledek...
David - 26/6/2009 - 05:20
Mám dotaz , dyť ten " vlado" má své vlákno, tam by měly být všechny jeho pitominky, táži se : co zase otravuje tady ?
janis - 26/6/2009 - 16:44
citace:Mám dotaz , dyť ten " vlado" má své vlákno, tam by měly být všechny jeho pitominky, táži se : co zase otravuje tady ?
Cha cha cha - ted´ se ozval ten expert co má taky svoje vlákno. Davídku, aniž bych stál na straně vlada, on má alespoň hrubou představu o tématu a jsou od něj i pokusy o diskuzi, nebo klade provokující otázky, to se ale s tvou fanatickou neznalostí space témat nedá srovnat. sorry
martin123 - 26/6/2009 - 18:07
At je David jaky je, tak ma pravdu. V kazdem pripade Vlado je jeden z duvodu proc na kosmo.cz chodim uz jen minimalne.
Lukavský - 29/6/2009 - 18:50
citace:Video prenos neni problem - nechces snad tvrdit, ze "obycejna televize" (OK, vysilanou s vetsim vykonem a prijimanou extremne citlivymi antenami) byla pred 40 lety problem?
Před 40 lety byl televizní přenos z Měsíce problém. V televizních přenosech programu Apollo se používal speciální přenosový systém odvozený od takzvaní pomalé televize. Pomalá televize snižuje potřebné přenosové pásmo nižším rozlišením a hlavně redukcí snímací frekvence. Dnes běžné metody digitální televize jsou pro analogovou televizi nepoužitelné. Měsíční černobílá kamera pracovala s 320 obrazovými řádky a 10 snímky za sekundu. Obraz byl na Zemi zobrazován na speciální obrazovce s dlouhým dosvitem a teprve z ní byl snímán obyčejnou televizní kamerou. Pamětníci si možná pamatují na rozmazané obrysy pohybujících se kosmonautů, které byly důsledkem tohoto způsobu přenosu. Barevné kamery pracovaly v americkém systému 525 řádek 30 snímků, ale barvy byly snímány postupně po jednotlivých snímcích pomocí barevného rotačního kotouče před černobílým snímacím prvkem, tedy zase s frekvencí úplného barevného obrazu 10 snímků za sekundu a barevnými obrysy při pohybu. Barevný obraz byl až na Zemi rekonstruován do běžné barevné normy, ale jakým způsobem to nevím, asi elektronickou cestou. Lze tak u záběrů s pohybem poměrně důvěryhodně i po letech rozlišit záznam televizních přenosů od záběrů z 16 mm filmu.
Tento příspěvek je reakcí na Vladoviny, ale zařadil jsem jej do tohoto tématu, protože si myslím, že je to celkem zajímavé a lépe se hodí sem.
Vítězslav Novák - 29/6/2009 - 19:19
Ony totiž před 40 lety nebyly CCD kamery a televizní obraz se snímal obrovkými a těžkými kamerami (občas jsou vidět ve znělce Televizních novin, když na ČT24 ukazují Před 25 lety) na pojízdných stojanech. Když se mělo vysílat odjinud než ze studia, odjel tam přenosový vůz a tahaly se kabely tlustý jak solidní škrtič - mnoho kabelů. Snímalo se na superikonoskopy nebo superortikony, což byly snímací elektronky zvíci televizní obrazovky a podobně těžké. S potřebou napětí v kV a přesného seřízení vychylovacích cívek elektronového svazku. A obvykle dosvěcování scény.
Bylo jednodušší natočit pořad nebo reportáž na 16 nebo i 35 a po vyvolání to pustit přes snímač obrazu.
Jo, páni, před 40 lety - to byla televize dobrodružství! Taková normální televizní kamera by vážila zhruba tolik co jeden skafandr - a při napnelismu lunárního programu byl ten skafandr přece jenom užitečnější...
Li-sung - 29/6/2009 - 19:28
K tomu se pojí i ta zajímavost, že v prvních minutách měsíční vycházky Apolla 12 omylem namířili kameru na Slunce a bylo definitivně po přenosu
Jinak popisy jednotlivých systému a ukázky obrazu vizte na Wikipedii
Pro pořádek dodávám, že podle toho oznámení dvoje záznamy na kazetách byly podle všech informací rutině smazány (znovu použity při nějaké další misi) a jedny z Austrálii se zatím nenašly a nevypadá to nadějně, takže představené video je ze zdrojů až po konverzi. Hlavně asi ze záznamu nahraného v Sydney.
-=RYS=- - 31/7/2009 - 03:15
Panove diky moc za info.
Ted koumam jak to bylo s televiznim prenosem z mesice.
Hodne se psalo o tom, ze obraz nebyl prilis kvalitni a to podporuje teorii, ze na mesici nikdo nebyl.
Procitam si knizku Radiotechnika s mikropocitacem (1994 C. Budejovice, vlastnim nakladem) od Karla Frejlacha OK1DDD kde na strane 39 popisuje, ze onen "televizni" signal bylo v podstate radioamaterske vysilani SSTV. To by odpovidalo te "mizerne" kvalite. Zatim jsem zjistil, ze slo o modifikovanou verzi SSTV modu Robot72 s vetsi sirkou pasma nez 2.2kHz (bezny "telefonni" audiokanal shodny s audiokanalem ve vysilackach), ktere se pro uzkopasmovou SSTV modulaci pouziva (AM,FM,SSB). Udajne melo jit o prenos AM o sirce NF cca 8kHz. To by odpovidalo tomu co Karel ve sve knizce pise:
"Pokud se astronauti vubec nepohybovali, obraz byl pomerne dokonaly a ostry. Jakmile doslo i k pomalemu pohybu nektereho z kosmonautu, jeho obraz byl viditelne rozlozen do nekolika snimku, zachycujicich jednotlive faze pohybu."
Jsem tez radioamater a SSTV pouzivam taky, proto me to zaujalo.
Nejkvalitnejsi "barevne" SSTV obrazky vypadaji stejne jako na tento.
Samozrejme, ze onen mesicni prenos v rozliseni 240x250b (64st sedi, 12 obrazku/s, ktere se pak konvertovali na NTSC) nebyl ani tak kvalitni jako ten muj obrazek ci ze by se vysilal na temze kmitoctu i audiokanal (predpokladam, ze "sirsi" audio kanal v kterem se vysilal SSTV "video" obraz byl na jinem...pravdepodobne vyssim.. kmitoctu nez hlavni downlink audiokanal z mesice).
Typickym SSTV "obrazkem" z kratkych vln (kmitocty, ktere se siri po cele planete s jednoduchou vysilackou a antenou) je toto:
update:
Ted koukam na stranku Amsatu (http://www.amsat.org), ze se pripravuje dalsi skafandrova druzice na ISS (duben 2010)... SuitSat2. Bude mit mimojine i 300mW FM vysilac na 144.950MHz s "live" SSTV kamerou. Takze si pripravte prehledove prijimace, anteny a sw (treba Chromapix) a muzete si vyzkouset sami prijem obrazku z vesmiru. Mimochodem by bylo fajn neco takoveho (kamera+SSTV) zakomponovat do CubeSatu CZ.
[Upraveno 31.7.2009 -=RYS=-]
pospa - 31/7/2009 - 11:09
To: -=RYS=-
téma TV přenosy z Měsíce je dost zajímavé, myslím že tak půl roku nazpět jsme Apollo TV kamery už někde probírali a dalo by se to dohledat.
Jen bych prosil o trochu té tématické čistoty - jsme ve vlákně Lunar Rover (primárně myšlen ten nový - LER z programu Constellation). Dík.
Lukavský - 31/7/2009 - 20:07
citace:To: -=RYS=-
téma TV přenosy z Měsíce je dost zajímavé, myslím že tak půl roku nazpět jsme Apollo TV kamery už někde probírali a dalo by se to dohledat. ...
O problematice TV přenosu z Měsíce se z obecného hlediska naposled psalo v tématu APOLLO z 29.6.2009 a následujících odkazech, kde je i odkaz na Wikipedii. Odborník asi ocení anglický popis v pdf dokumentech, například podrobný popis s mnoha obrázky na http://www.hq.nasa.gov/alsj/ApolloTV-Acrobat7.pdf nebo technickou dokumentaci k jednotlivým letům, kterou lze stáhnout z http://www.hq.nasa.gov/alsj/alsj-TVDocs.html. Záznam TV přenosů z Apolla 11 je na výročních stránkách k prvnímu přistání http://wechoosethemoon.org/.
Správce by mohl tento a předchozí příspěvky přesunout do tématu Apollo, aby byly pohromadě.
-=RYS=- - 1/8/2009 - 09:49
Vyborne odkazy, diky moc.
Z dokumentu tusim, ze ne pri kazde vyprave pouzili 10 snimku/s, ale napriklad i onech 12 o kterych jsem psal.
V časopisu , Svět speciál , na stránce 117 , perličky z Apolla ,čtvrtý článek , pán Přibyl píše :
Armstrong hlásí . Vypnut motor . Aldrin hned po něm . Kontaktní světlo.
To znamená , že motor byl vypnut před kontaktním světlem?
Je známo ve které vteřině byl vypnut přistávací motor ?
Daniel Lazecký - 2/8/2009 - 14:07
To znamená , že mezi hláškou motor vypnut...a ohlášení o kontaktních světlech.....modul dopadl z výšky cca 2 metrů na amortizátory-nohy.
Jestli máš Vlado zrovna tohle na mysli.
Li-sung - 2/8/2009 - 20:07
citace: V časopisu , Svět speciál , na stránce 117 , perličky z Apolla ,čtvrtý článek , pán Přibyl píše :
Armstrong hlásí . Vypnut motor . Aldrin hned po něm . Kontaktní světlo.
To znamená , že motor byl vypnut před kontaktním světlem?
Je známo ve které vteřině byl vypnut přistávací motor ?
Možná ,že Tomáš Přibil má jiný zdroj informací. Takový více NASOvějjší.
Alchymista - 3/8/2009 - 17:25
Vladko, uvažuj:
Kto má asi tak pravdu? Nejaký pismák v pochybnom časopise v banánovej republike, alebo oficiálna stránka NASA, ktorú navštevujú stovky ľudí denne?
Pripustime, že pismák. Čím môže svoje tvrdenie doložiť? Pokiaľ nemá aspoň pôvodný zvukový záznam, hrá s úplne prázdnymi rukami.
A druhá vec - Vieš, čo presne vydávalo signál pre "Contact Light" a za akých podmienok? At least one of the probes hanging from three of the footpads has touched the surface. Each of them is 67 inches (1.73 meters) long
V danom momente bola vertikálna rýchlosť modulu koľko? Typujem niekde medzi 0,3 až 1,5m/s. Medzi hlásením "Contact Light" a hlásením "Shutdown" uplynuli asi tri sekundy, modul pritom ďalej klesal na motore. Takže voľným pádom nemusel padať vôbec, ak dosadol bez motoru, tak to nebolo viac ako dva metre.
Petr Tomek - 3/8/2009 - 18:13
Apollo 11 podle všeho přistálo velice měkkce, dokonce byl trochu problém, že se do sebe nezasunuly amortizéry podvozku, takže to měli kosmonauti na žebřík docela vysoko. Ta slova při přistání zněla:
“Uhýbáme doprava. Signálka KONTAKT! OK, motor vypnut. ACA zablokován. Obojí řízení na AUTO, ruční blokování motoru odpojeno. Pojistka motoru vypnuta. 413 je tam."
O Apollu 11 se tedy rozhodně nedalo říct, že by padalo.
Signálka kontakt se rozsvěcí při kontaktu spínačů, které jsou vysunuté na dotykových sondách pod podvozkem. ACA je Attitude Controller Assembly tedy v podstatě tohle: http://www.klabs.org/mapld04/papers/g/g202_portillo_p.pdf
Vzhledem ke klamnému odhadu vzdáleností na Měsíci by motor před dosednutím vypnul leda blázen.
ales - 3/8/2009 - 19:01
citace:Přesně o to mi jde . Zjistit z jaké výšky dopad LM volním pádem.
Myslím, že odpověď je uvedena přímo ve zde už zmiňovaném oficiálním odkazu http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11.landing.html#1024540 , kde je v poznámkách z poletového debriefingu uvedeno "We actually had the engine running until touchdown. ..." ("Ve skutečnosti nám motor běžel až do dosednutí. ...").
Konkrétně u Apolla 11 tedy LM prakticky vůbec nepadal "volným pádem".
V poznámkách je dále uvedeno, že při dalších přistáních některé posádky vypínaly motor "in the air" ("ve vzduchu"), ale pak zřetelně cítili následné "žuchnutí" modulu na povrch Měsíce. U Apolla 11 nic takového necítili - "It was a very gentle touchdown. It was hard to tell when we were on." ("Bylo to velmi jemné dosednutí. Bylo těžké říci, kdy jsme byli na [povrchu].").
Petr Tomek - 4/8/2009 - 16:23
citace:
Vzhledem ke klamnému odhadu vzdáleností na Měsíci by motor před dosednutím vypnul leda blázen.
Měl jsem přesněji říct předtím než se rozsvítila kontrolka kontakt.
David - 5/8/2009 - 17:28
Tyčky na " nohách" LEMu byly dlouhé 1,70 m a jejich úkolem bylo signalizovat tuto výšku nad povrchem Měsíce, jak pro vizuální informaci astronautů, tak pro počítač řídící sestup.
Vlado 1 - 28/10/2009 - 19:53
Skromný dotaz .
Hmotnost 54 kg má samotný PLSS nebo PLSS spolu s OPS ?
Děkuji za rychlou pomoc.
dubest - 29/10/2009 - 15:09
To by mělo být dohromady(i s OPS)( a řekl bych, že to tu někde už bylo zmíněno(v tématu Apollo, ale asi hodně zpět). [Upraveno 29.10.2009 dubest]
Vlado 1 - 15/11/2009 - 23:03
Bude někdo tak šikovný a najde na stránkách NASA film ze záznamu TV kamerary postavené u LM A 11 ? Jedná se mi o čas po GET 113: 00: 00. Děkuji i za snahu.
Na mém počítači stránky NASA zlobí.
Li-sung - 16/11/2009 - 12:12
citace: Bude někdo tak šikovný a najde na stránkách NASA film ze záznamu TV kamerary postavené u LM A 11 ? Jedná se mi o čas po GET 113: 00: 00. Děkuji i za snahu.
Na mém počítači stránky NASA zlobí.
113:00:00 to je asi hodinu po ukončení vycházky? Pokud jo, tak pochybuji, že se někdo bude obtěžovat dávat na internet několikahodinový záběr, kde se nic nehýbe.
Vlado 1 - 2/1/2010 - 13:09
Máme tu nový rok a s novými problémy . doufám že je zdárně vyřešíme .
Pídil jsem se po zrychlení při startu z Měsíce . Našel jsem hodnotu 1,5 až 7,3 m/s2
Jaká je tá správná ? Děkuji a přeji vše nejlepší.
martinjediny - 2/1/2010 - 20:06
citace: Máme tu nový rok a s novými problémy . doufám že je zdárně vyřešíme .
Pídil jsem se po zrychlení při startu z Měsíce . Našel jsem hodnotu 1,5 až 7,3 m/s2
Jaká je tá správná ? Děkuji a přeji vše nejlepší.
tak na toto staci SR.
1,5 je priblizna min. teoreticka, realna bude nasobne vyssia.
nechapem v com ma byt problem a co sledujes.
Zdokonalujes sa vo fyzike, alebo Ti ide o konkretny start z Mesiaca?
Vlado 1 - 3/1/2010 - 16:17
Jde mi konkrétně o start z Měsíce . SR mi říká. Když startovací motor R18 s konstantním
tahem pracoval 440 sec. a docílil rychlostí 1640m/s , tak průměrné zrychlení bude 3,73m/s2
Ptám se zda se to dá ustát na nohou , bez barové židle ? To jen tak mimo . Jde mi o podstatnější věci.
M: - 3/1/2010 - 16:35
citace: Jde mi konkrétně o start z Měsíce . SR mi říká. Když startovací motor R18 s konstantním
tahem pracoval 440 sec. a docílil rychlostí 1640m/s , tak průměrné zrychlení bude 3,73m/s2
Ptám se zda se to dá ustát na nohou , bez barové židle ? To jen tak mimo . Jde mi o podstatnější věci.
1g je na Zemi 9,86 m/s-2 a mimo silvestra sa to na nohach ustat da
btw. Ja som v zpriamenej polohe nosil na pleciach chalana o polovicu tazsieho odomna bez spec. treningu a zrejme o ziaden mimoriadny rekeord nejde.
Patek Luboš - 10/12/2010 - 19:32
MAM PROBLÉM
Jaká byla hmotnost startovací části LM u A11?
Zatím mám ůdaj 4850 po 5600kg . Která hodnota je správná ? Děkuji za upřesnění.
Alchymista - 3/3/2011 - 22:30
keď budeš počítať 4700kg +/-100kg, chyba bude zrejme v rozmedzí váhy vzoriek, hmotnosti vybavenia zanechaného na Mesiaci a hmotnosti astronautov http://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Lunar_Module
Ascent stage
Mass including fuel: 10,300 pounds (4,700 kg)
RCS propellant mass: 633 pounds (287 kg)
APS propellant mass: 5,187 pounds (2,353 kg)
http://www.astronautix.com
Ascent Stage
Gross mass: 4,547 kg (10,024 lb)
Unfuelled mass: 2,189 kg (4,825 lb)
Crew: 144 kg (317 lb)
Startovací část
----------------
Výška 3.10 m
Hmotnost startovací ~5.6 t XXXXX
Hmotnost KPL ~2 t
Hmotnost vědeckého vybavení 50 kg
Vnitřní objem 6.6 m3
Vnitřní průměr 2.3 m
Průměr průlezu 81 cm
Tah hlavního motoru (ve vakuu);1ks RS-18 15.6 kN
Max. doba hoření 440 s
Motory orient. a stab. (RCS); RD-4 4 x 4 ks
Je v této hmotnosti započteno užítečné zatížení (hm. kosmonautů ,skafandrů, vzorků atd) ?
Alchymista neprihlásený - 7/3/2011 - 05:13
Pravdepodobne áno.
Pokiaľ skombinujeme údaje o zásobách paliva z en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Lunar_Module a hmotnosti AS bez paliva z www.astronautix.com:
Unfuelled mass: 2,189 kg (4,825 lb)
RCS propellant mass: 287 kg (633 lb)
APS propellant mass: 2,353 kg (5,187 lb)
Dotaneme sa na 4829kg.
K tomu hmotnosť vzoriek (cca 25kg, 50 lb) a posádky; skafandre sú pravdepodobne započítané do hmotnosti modulu, časť paliva pre RCS bola zrejme spotrebovaná aj pri pristátí, časť vybavenia bola z modulu vyhodená - napríklad aj fotoaparáty a iné predmety.
ALE - Podobné rozdiely sa dajú nájsť na history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-37_Selected_Mission_Weights.htm napríklad pri porovnaní hmotnosti "LM at Transposition & Docking" a "LM at Separation for Lunar Landing" - rozdiel je len asi 80kg, čo by zodpovedalo prestupu len jedného astronauta, nie dvoch...
Vysvetlenie je pomerne jednoduché - medzi CM a LM sa nepresúvala len posádka, ale aj nejaký další materiál, napríklad transportné obaly mesačných skafandrov a podobne - pred zostupom sa nepotrebný materiál presunul do CM, aby sa znížila hmotnosť LM - tým sa ušetrí palivo pre zostup a vytvori väčší "životný priestor" v LM. Po návrate sa zas tento nepotrebný materiál presunul späť do už nepotrebného AS, aby sa odľahčil CM pre TEI. Presuny majú jednoduchý dôvod - šetria cenné palivo.
Takže údaje z history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-37_Selected_Mission_Weights.htm budú zrejme najpresnejšie dostupné a budú správne. Údaje na MEK zrejme vyžadujú revíziu a opravu...
PINKAS J - 7/3/2011 - 08:10
Quote: Tah hlavního motoru (ve vakuu);1ks RS-18 15.6 kN ….hmotnost startovací části (LM Ascent Stage) při startu z Měsíce 10776.6 liber (4888 kg). … V okamžiku připojování LM Ascent Stage k velitelské sekci CSM byla hmotnost LM Ascent Stage 5738.0 liber (2603 kg).
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zrychlení při startu bez přitažlivosti vychází na 3,2 m/s2, gravitační zrychlení Měsíce je cca 6x menší než Země , tedy cca 1,63 m/s2. Výsledné zrychlení je tedy 1,57 m/s2. Gravitační zrychlení v dalším průběhu letu již nepůsobí kolmo, odečítá se vektorově, postupně klesá s růstem horizontální složky rychlosti a klesne na nulu jakmile se dosáhne LLO. Ke konci hoření motoru, kdybychom již zanedbali gravitaci je výsledné zrychlení cca 6,0 m/s2. To jsou ovšem jen teoretické údaje za předpokladu konstantního tahu motoru a daných hmotností.
Machi - 26/7/2012 - 01:11
Neví zde někdo o nějakém lepším zdroji online videí z Apolla než jsou archivy http://archive.org/search.php?query=collection%3Anasa-apollo-multimedia-gallery&sort=-publicdate, http://www.hq.nasa.gov/alsj/frame.html či apolloarchive.com?
Zejména mám na mysli videa s vyšším rozlišením (HD), protože všechna dostupná mají rozhodně mnohem menší rozlišení, než se dá z 16 mm kamer získat.
Agamemnon - 26/7/2012 - 07:48
nsf l2 mozno... ale nie som si isty...
pospa - 26/7/2012 - 08:30
citace:Neví zde někdo o nějakém lepším zdroji online videí z Apolla než jsou archivy ...
Machi, není to sice on-line, ale pokud prahneš po digitálně vyčištěných, komentovaných a hlavně téměř kompletních záznamech ze všech misí Apollo (+ dalších US pilotovaných programech) a budeš ochotný za to dát nějakou tu kačku (dolar ), tak to nejlepší, co je na této planetě k mání, najdeš tady :
citace:Zejména mám na mysli videa s vyšším rozlišením (HD), protože všechna dostupná mají rozhodně mnohem menší rozlišení, než se dá z 16 mm kamer získat.
HD 1T nekupuj. Je to podvod . Je tam 11hod. filmu z celého programu Apollo ve formátu 52GB/1hod.
Můžeš si to odemne nahrát. Pepa z Depa - 26/7/2012 - 16:01
Ja jsem si koupil Apollo-15 je to opravdu pro fajnsmekry.Uz jen kdyz ukazu ten orig.obal tak i lajci padaji na prdel.Nelituju toho stoji to za to.Sice bych chtel aspon vsechny "J" ale financne je to dost.Snad je nekde do budoucna stahnu.
Díky všem za odkazy!
Zajímavé jsou ty 6-ti diskové série. Při ceně 75-85$ nejsou ani příliš předražené. Přesto prozatím zůstanu u online dat, protože jsem zjistil, že mpeg1 z archive.org mají ucházející kvalitu (podstatně vyšší než tamtéž nabízené mpeg4). Nevýhodou je velikost (~DVD/100 min), asi je poté zkomprimuju xvid kodekem.
dodge - 12/11/2012 - 18:50
Dědictví Apolla - 45 nádherných obrázků z měsíčního programu.
Raketa je uz v hladine kde okolni tlak atmosfery je podstatne mensi a jeste k tomu se pohybuje nadzvukovou rychlosti kdy proudeni je trosku jine od podzvukoveho.Expanze plynu je podstatne vetsi nez pri startu,kde i tak z velke vzdalenosti byly plameny nalepeny na spodku rakety.Bezne astronaute pri ukonceni prace 1.st,u A-17 do bylo abormalni,pozorovali ohnivou kouli kterou nasledne proleteli po zapaleni 2.st.zpusobenou vetsi expanzi plynu nez byla rychlost rakety v te dobe.
dodge - 13/11/2012 - 17:20
Zábavný obrázkový popis Saturnu V za pomoci 1000 nejpoužívanějších anglických slov od Randalla Munroea.
Raketa je uz v hladine kde okolni tlak atmosfery je podstatne mensi a jeste k tomu se pohybuje nadzvukovou rychlosti kdy proudeni je trosku jine od podzvukoveho.Expanze plynu je podstatne vetsi nez pri startu,kde i tak z velke vzdalenosti byly plameny nalepeny na spodku rakety.Bezne astronaute pri ukonceni prace 1.st,u A-17 do bylo abormalni,pozorovali ohnivou kouli kterou nasledne proleteli po zapaleni 2.st.zpusobenou vetsi expanzi plynu nez byla rychlost rakety v te dobe.
Vždyť přece i nevěřící Tomášové mají k dispozici videa ze startů Saturnů V dokonce v HD kvalitě, a mohou si sami prohlédnou jake se mění plameny za raketou v závslosti na nárůstu rychlosti letu a poklesu okolního atmosférického tlaku.
yamato - 13/11/2012 - 18:12
citace:
Vždyť přece i nevěřící Tomášové mají k dispozici videa ze startů Saturnů V dokonce v HD kvalitě, a mohou si sami prohlédnou jake se mění plameny za raketou v závslosti na nárůstu rychlosti letu a poklesu okolního atmosférického tlaku.
tu nejde o veriaceho a neveriaceho, Vlada a jeho paranoje sa to prestalo tykat akonahle polozil otazku
Ide o to ze je to zaujimavy jav, na prvy pohlad plamene na stenach rakety vyzeraju trosku "nelogicky", takze si to urcite zasluzi trosku rozobratVlado 1 - 14/11/2012 - 15:21
citace:13.11.2012 - 17:42 - dodge
Reagovat
Raketa je uz v hladine kde okolni tlak atmosfery je podstatne mensi a jeste k tomu se pohybuje nadzvukovou rychlosti kdy proudeni je trosku jine od podzvukoveho.,kde i tak z velke vzdalenosti byly plameny nalepeny na spodku rakety.Bezne astronaute pri ukonceni prace 1.st,u A-17 do bylo abormalni,pozorovali ohnivou kouli kterou nasledne proleteli po zapaleni 2.st.zpusobenou vetsi expanzi plynu nez byla rychlost rakety v te dobe.
To je vysvětlení pro lidi bez znalosti fyziky a bez náznaku logiky. Expanze plynu při startu odpovídá rychlosti zvuku v daném prostředí . Motor ve vakuu má lepší účinnost (dáno větším tlakovým spádem) .Uhel vystupujícího proudu spalin je o nějaký stupeň větší (jiná konstrukce trysky)
Za letu nemůžou spaliny předběhnout ústí trysky . To je možné při explozi motoru. yamato - 14/11/2012 - 15:31
citace:To je vysvětlení pro lidi bez znalosti fyziky a bez náznaku logiky. Expanze plynu při startu odpovídá rychlosti zvuku v daném prostředí . Motor ve vakuu má lepší účinnost (dáno větším tlakovým spádem) .Uhel vystupujícího proudu spalin je o nějaký stupeň větší (jiná konstrukce trysky)
Za letu nemůžou spaliny předběhnout ústí trysky . To je možné při explozi motoru.
vladeenko, ale to som tu prave rozoberal, ze tu sa v podstate nebavime o spalinach z trysky. Medzi spalinami z trysky a stenou trysky bol film z plynov z plynoveho generatora. No a kedze tento ani nehorel a navyse bol brzdeny stenou trysky, tak zrejme vobec nemal tu vytokovu rychlost ako bola v strede trysky. Tento plyn mohol byt nasaty do uplavu.
dodge - 15/11/2012 - 20:43
Britský dokument, jehož těžištěm jsou rozhovory s účastníky letů k Měsíci, dozvíme se např. proč se Grissom obával upozornit na nebezpečnou kabeláž v kabině a kdo zavinil zahlcení palubního počítače LM Apolla 11.
Zajimava fotka!
Cernanova prvni jizda po Mesici,kdy je jeste LRV uplne odstrojen,tesne po vylozeni z LM a zakladnim sestaveni.Ze se jedna o velitele vypravy Apollo 17 J.Cernana dokladaji cervene pruhy na stehnech,rukavech a vychazkovem krytu prilby LEVA.Uvedene cervene pruhy slouzily pro orientaci pozemnimu personalu pri tel.prenosech kdo je vlastne kdo.Poprve mely byt pouzity pri vyprave Apolla-13. Andy - 14/12/2012 - 01:37
Kde skončilo geologické kladívko astronauta/geologa Jacka Schmitta?
citace:
Dekuji za odkazy. Mám co o vánocích studovat.
Nie si sám.
PINKAS J - 16/12/2012 - 08:32
@ Michal Filip
Moc pěkné, děkuji. Zvláště mne zaujaly filmy o navigaci. Je jasné, že tak složitý úkol, včetně přistání by těžko zvládla s požadovanou přesností čistě inerciální navigace. Proto byla upřesňována radiovým řízením ze Země a zaměřováním hvězd sextanterm. Úžasný byl číslicový počítač s pamětí RAM jen 70 KB. Zaujalo mně jak se programy ručně zatkávaly do feritové paměti ROM a i RAM byla zřejmě feritová.
Začátkem 70 let jsme v našem podniku vyvíjeli a vyráběli podobné paměti, ale tkané, bez feritových jader. Osnovu tvořili dráty s magnetickou vrstvu a útek tvořil jemné isolované dráty v pěti různých barvách (a cívkách). Paměťové místo bylo v křížení těchto drátů. Program z děrné pásky přímo řídil člunkový tkací stav, který umožnil rozevřít kterýkoliv osnovní drát a prohodit kterýkoliv z 5 různých útků. To umožnilo vyrábět RAM i libovolné ROM paměti. Konstruoval jsem tehdy elektrickou část stavu.
pospa - 16/12/2012 - 20:27
citace:Apollo - historie vývoje rakety Saturn a kosmické lodi Apollo - Moon machines 1 až 6
Také moc děkuji. Je to velmi pěkná série dokumentů o důvtipu a pracovním nasazení statisíců velmi nadaných a motivovaných techniků a vědců před 45 lety. (přičemž tím určitě nechci snížit podobné úsilí lidí na druhé straně železné opony, které bylo v závodu o Měsíc z různých důvodů neúspěšné)
Ten, kdo zpochybňuje přistání američanů na Měsíci, se tím dopouští urážky každého z těch 400 000 lidí, kteří se na úspěchu programu Apollo podíleli.
yamato - 16/12/2012 - 20:31
citace:
Ten, kdo zpochybňuje přistání američanů na Měsíci, se tím dopouští urážky každého z těch 400 000 lidí, kteří se na úspěchu programu Apollo podíleli.
a hlavne tym hovori o sebe samom viac ako by chcel
Jara - 3/5/2013 - 07:54
Neskutecné - ale ridic se s tim nijak nepare (vzdy to byl zivel):
Csaba_Boros - 3/5/2013 - 09:34
Zdar,
jenom takovou mensi zajimavosti je, ze hlavnim konstrukterem lunarniho roveru byl Pavlics Ferenc (Madar, ktery utekl do USA pred ruskymi komunisty v r.1956)firmy General Motors pak to preslo do Boeingu.
Zajimava fotografie z vypravy Apolla-15.Foto Severniho kopcoviteho komplexu pri 2 vychazce ze zastavky č.6.LM - zhruba uprostred je asi 10km vzdalen.Puvodne mel byt Severni komplex astronauty take navsiven ale pro casovou tisen se treti vychazka zkratila a jejich cesta vedla podruhe k H.brazde. http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/alsj/a15/AS15-84-11325.jpg
Jara - 10/6/2013 - 16:44
Jeste za ery nedavne,kdy internet byl hudbou budoucnosti me vzdy zaujal maly balik ktery se pri poslednich vypravach astronautu programu Apollo na Mesic nachazel vetsinou zaveseny na prave sedacce na vozidle LRV.
Astronaute u poslednich vyprav Apollo 14, 15,16,17 kdy se vzdalenost kterou byli mimo LM nepocitala na metry ale na kilometry museli mit zaruceno ze se i prez poruchu zadovych vaku PLSS jednoho z astronautu bezpecne dostanou zpet.Kyslikova zasoba v nouzove nadrzi OPS vzdy zarucovala v kazde vzdalenosti pri poruse LRV navrat zpet a to po i po vlastnich.Vzdalenost od LM byla vzdy naplanovana tak aby byla i mala rezerva.
Avsak v pripade vetsi vzdalenosti by se astronaut dost zapotil ne-li skoro uvaril.Ale bylo male a jednoduche reseni,prave zarizenim ktery jsem popsal a to BSLSS.
Američané přišli o své vlajky na Měsíci. Všechny jsou bílé
27. července 2013
Celkem šest vlajek s hvězdami a pruhy zanechali Američané na Měsíci. Až na jednu všechny doposud stojí, ale jsou bílé.
"Ze snímků pořízených LRO je nyní jisté, že americké vlajky všude stále stojí a vrhají stíny, až na Apollo 11," napsal na blogu profesor Mark Robinson z Arizona State University.
.....je pravděpodobné, že tyto symboly amerického úspěchu budou prázdné, vybělené působením ultrafialového záření a nefiltrovaného slunečního záření na povrchu Měsíce," vysvětlil na svém blogu americký geolog a lunární vědec z NASA Paul Spudis.
Alchymista - 30/7/2013 - 09:56
Existuje nejaké video odletu Apollo 11 z Mesiacu? Z neskorších misií také videá existujú, ale spoľahlivo identifikovaný odlet prvej výpravy som teraz nenašiel. Ide mi o to, či vlajka na mieste pristátia spadla pri odlete, alebo až niekedy neskôr.
yamato - 30/7/2013 - 10:03
pokial viem nie. Neskorsie odlety sa natacali kamerou z rovera. Neviem ci su zaznamy aj z misii, ktore rover nemali.
k bielym vlajkam - ten clanok je trochu zavadzajuci, pretoze stale je to v rovine "logickej dedukcie". Nikto ovsem doteraz tie vlajky priamo nevidel, aby mohol povedat ze su skutocne biele. Pred misiou MRO sa dedukovalo, ze tam vlajky uz nebudu, pretoze sa rozpadli, a ejhla, su tam vsetky.
Vlado - 30/7/2013 - 22:46
citace:pokial viem nie. Neskorsie odlety sa natacali kamerou z rovera. Neviem ci su zaznamy aj z misii, ktore rover nemali.
k bielym vlajkam - ten clanok je trochu zavadzajuci, pretoze stale je to v rovine "logickej dedukcie". Nikto ovsem doteraz tie vlajky priamo nevidel, aby mohol povedat ze su skutocne biele. Pred misiou MRO sa dedukovalo, ze tam vlajky uz nebudu, pretoze sa rozpadli, a ejhla, su tam vsetky.
Dle scénáře , by měl byt záznam z kamery 16 mm. Vlado - 30/7/2013 - 23:07
citace: Pred misiou MRO sa dedukovalo, ze tam vlajky uz nebudu, pretoze sa rozpadli, a ejhla, su tam vsetky.
L R O
Alchymista - 31/7/2013 - 02:21
citace:Dle scénáře , by měl byt záznam z kamery 16 mm.
To je pohľad z kabiny LM, ale táto kamera veľmi pravdepodobne vlajku počas štartu "nevidela" - vlajka bola vztýčená na pravej strane modulu, mierne vzadu viď http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_11_photo_map.pdf -
ak bola kamera namierená kolmo na priezor, tak nemala šancu vlajku "uvidieť". K 16mm kamere DAC boli k dispozícii tri objektívy:
- 10 mm so zorným poľom 41.1° x 54.9°
- 18 mm so zorným poľom 24° x 32°
- 75 mm so zorným poľom 6° x 8°
Ani jeden z týchto objektívov teda nemá dostatočne široké zorné pole - aby kamera videla na vlajku, musela by mať zorné pole široké aspoň 90°.
Navyše, výhľad do smeru vlajky zrejme zakrýva aj stena modulu a blok riadiacich motorčekov.
[Upraveno 31.7.2013 Alchymista]
ales - 31/7/2013 - 08:07
Kompletní (stranově korigovaný) záznam z 16 mm DAC kamery modulu Eagle je např. na, ale vlajka tam vidět není. Navíc je tam poznámka, že záznam byl zřejmě omylem spuštěn až těsně po startu z Měsíce (i když podle plánu měl být spuštěn ještě před startem).
yamato - 31/7/2013 - 09:42
citace:
L R O
jop, chybicka se vloudilaJara - 31/7/2013 - 10:02
Vase starosti jsou opravdu velmi velmi zajimave ale na dnesni dobu odpovidajici - Je tam vlajka?Je bila?Spadla nebo ne?
Ale pred pulstoletim tam Ti lide opravdu byli.Chodili a jezdili tam,zili tam nekolik dni a je to pri tom tak davno ze tomu uz nekteri lide(nechapu proc) ani nechteji verit.
Vzdyt tehdy byly pocitace jen ve velkych vypocetnich centrech a pocitalo se hlavne logaritmickym pravitkem (co to je?).
Ale tehdy lidsky intelekt byl na prvnim miste,rozhodnuti musela byt rychla,presna a kazdy si za nim stal at to stoji co to stoji.Kazde pristani vsech expedic vzdy pred dosednutim manualne ridil velitel jen s pomoci zakladnich pristroju.
Dnes letame do vzdalenosti kdyz moc tak 400km,vse nacpane elektronikou a vsim moznym,2,5 letoveho strediska v pohotovosti a na prijmu pri vystupu astronautu a moc neschazelo a nechali jednoho ze dvojice utopit v primem prenosu!!!
Díval jsem na YT na počátky projektu Vanguard : projektant kreslil návrh nosiče na volně položené čtvrtce papíru na obyčejném stole pomocí obyčejného trojúhelníku, nejen že neměl " pantograf", ale ani rýsovací prkno. Jinde zase " počítali" na logaritmickém pravítku. Projekt Apollo přeskočil svoji dobu o padesát let což potvrzuje fakt, že tento výkon dosud nikdo ani náznakem nezopakoval. Tím náznakem myslím prostý oblet Měsíce jaký provedlo havarované A-XIII.
dodge - 31/7/2013 - 13:38
Na balicím papíře se tesařskou tužkou kreslí v jedné kosmické velmoci výkresy tradičně dodnes, ve spolupráci se známým "sabotérem" jménem stoličnaja vodka mají proto tomu odpovídající výsledky.
Alchymista - 31/7/2013 - 13:58
Alebo kriedou na tabuľu... Sú to napodiv stál najjednoduchšie a najrýchlejšie spôsoby ako preniesť nápady do vizuálnej podoby.
yamato - 31/7/2013 - 13:59
citace:Vase starosti jsou opravdu velmi velmi zajimave ale na dnesni dobu odpovidajici - Je tam vlajka?Je bila?Spadla nebo ne?
Ale pred pulstoletim tam Ti lide opravdu byli.Chodili a jezdili tam,zili tam nekolik dni a je to pri tom tak davno ze tomu uz nekteri lide(nechapu proc) ani nechteji verit.
Vzdyt tehdy byly pocitace jen ve velkych vypocetnich centrech a pocitalo se hlavne logaritmickym pravitkem (co to je?).
Ale tehdy lidsky intelekt byl na prvnim miste,rozhodnuti musela byt rychla,presna a kazdy si za nim stal at to stoji co to stoji.Kazde pristani vsech expedic vzdy pred dosednutim manualne ridil velitel jen s pomoci zakladnich pristroju.
Dnes letame do vzdalenosti kdyz moc tak 400km,vse nacpane elektronikou a vsim moznym,2,5 letoveho strediska v pohotovosti a na prijmu pri vystupu astronautu a moc neschazelo a nechali jednoho ze dvojice utopit v primem prenosu!!!
pretoze vtedy to robili chlapi, co maju gule. Vytycil sa ciel, nastupila armada chlapov ktori odmietaju prehravat, a neprestali kym ciel nedosiahli.
Dnes to robia uradnici, ktorych cielom je jedine tepla stolicka. Kazdy plan sa musi najprv dosledne prestudovat (to padnu prve miliony), potom sa musi urobit analyza relizovatelnosti (dalsie miliony), potom sa partia uradnikov zamysla ako to urobit aby to bolo SAFE (hlavne pre ich stolicky - to uz padla miliarda), potom sa urobi prototyp (jeho realna cena je v celom projekte len zanedbatelna), potom sa narazi na prvy problem a projekt sa zrusi (aby sa usetrili peniaze). Ved co ked by to nedopadlo dobre? To by mozno niekto prisiel o stolicku...
Pri dnesnej filozofii by apollo zrusili najneskor po poziari apolla 1, ale zrejme este skor, napr. pri problemoch so stabilitou horenia v motoroch F1. Agamemnon - 31/7/2013 - 14:09
citace:Alebo kriedou na tabuľu... Sú to napodiv stál najjednoduchšie a najrýchlejšie spôsoby ako preniesť nápady do vizuálnej podoby.
ja pouzivam pero a papier stale... a whiteboardy...
a to sedim cely den za pc... a som programator/sw architekt...
stale to kreslenie ide najrychlejsie a je to najzrozumitelnejsie...Vlado - 31/7/2013 - 23:25
citace:
citace:Dle scénáře , by měl byt záznam z kamery 16 mm.
To je pohľad z kabiny LM, ale táto kamera veľmi pravdepodobne vlajku počas štartu "nevidela" - vlajka bola vztýčená na pravej strane modulu, mierne vzadu viď http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_11_photo_map.pdf -
ak bola kamera namierená kolmo na priezor, tak nemala šancu vlajku "uvidieť". K 16mm kamere DAC boli k dispozícii tri objektívy:
- 10 mm so zorným poľom 41.1° x 54.9°
- 18 mm so zorným poľom 24° x 32°
- 75 mm so zorným poľom 6° x 8°
Ani jeden z týchto objektívov teda nemá dostatočne široké zorné pole - aby kamera videla na vlajku, musela by mať zorné pole široké aspoň 90°.
Navyše, výhľad do smeru vlajky zrejme zakrýva aj stena modulu a blok riadiacich motorčekov.
[Upraveno 31.7.2013 Alchymista]
feature=player_detailpage
Jakej ta měli objektiv? Když je všechno vidět . 57 minuta ve filmu. Alchymista - 1/8/2013 - 00:16
Nepozeráš pozorne.
- 0:51:20 začína záber zrejme s "pôvodným" nasmerovaním kamery - je zobrazený celý tieň lunárneho modulu
- prestrih 0:51:24 - v zábere je pracujúci astronaut, vľavo je tieň modulu, vpravo jedna z trysiek RCS
- 0:51:28 kamera je vytočená ešte kúsok viac doprava a v tejto polohe už zostáva do konca záberu
Pri odlete bola kamera umiestnená zrejme do rovnakého smeru ako pri pristátí - mala dokumentovať odlet a stretnutie s kabínou Apollo na obežnej dráhe, takže smer pohľadu by mal byť rovnaký ako smer pohľadu pilota lunárneho modulu.
[Upraveno 01.8.2013 Alchymista]
Jara - 1/8/2013 - 10:25
Program Apollo jasne ukazal jak na to!!!!!
A to jak samozdrejme politicky tak hlavne ekonomicky.Zamestnat na 10 let 400.000 lidi a to vse jeste z ekonomickym ziskem a ne zrovna malym (snad 1 : 6)vcetene prinosu novych technologii do bezneho zivota.Tak nechapu nad cim se jeste vaha a proc se podivnym zpusobem v USA,neco jak u nas prerozdeluji (mrhaji) penize na soukrome aktivity dotovanim.Nekde sice s nejakym vysledkem ale dotovani je vzdy osidne a nicemu moc neprozpivajici.
Př.Je He3 opravdu cesta k energeticke sobestacnosti?Vrhnout vse na vyzkum a potvrzeni teto cesty s tim ze tezba je jedina mozna na Mesici.Dalsim krokem zajistit tezbu a pod.Ale vzy met na pameti ze tu tezbu budou provadet absolutni blbci oproti lidem kteri dnes letaji do vesmiru at soukrome nebo statne.Vse max.zjednodusit a dat do srozumitelneho stavu aby vlastni težař(dnes operator) nemusel sebou vozit jest IT technika pro to aby se mu rozjela lopata.
V opacnem pripade se dockame dalsiho konstatovani ze Program Apollo predbehl dobu o neuveritelnych 100 let s vyhledem na dalsich 50.
alamo - 1/8/2013 - 12:33
citace:Program Apollo jasne ukazal jak na to!!!!!
nejak som s toho textu nepobral, ako a čo, konkrétne bolo ukázané
David - 1/8/2013 - 21:33
Apollo je kontrastem k dnešnímu " přešlapování", USA podaly neskutečný výkon. Zhruba jedenáct let před A-8, které lze považovat za prvý let člověka do vzdálenějšího kosmu / mimo exosféru / se počítala váha amerických satelitů v kilogramech, sedm let před A-8 měly USA tunovou kabinku Mercury, která nevydržela na LEO ani dva dny. V době kdy se Kennedy zdravě naštval a vyhlásil závod se Sověty na Měsíc, dokázaly USA poslat astronauta dokonce jen na " balistický skok" . Pak to ale šlo " ráz na ráz" a svět nevěřícně " zíral, ostatně někteří nevěří a zírají i dnes po padesáti letech. Apollo byl zkrátka zázrak a jen můžeme závidět našim dědům, že to zažili IN NATURA.
martinjediny - 1/8/2013 - 22:40
citace:Apollo je kontrastem k dnešnímu " přešlapování",...
rozdiel oproti Apollu je:
- akceptacia rizika
- ucelnost projektu
- 4 rocna rotacia manazmentu
Apollo malo vsetky kriteria niekolkonasobne priaznivejsie
Agamemnon - 1/8/2013 - 23:41
citace:
citace:Apollo je kontrastem k dnešnímu " přešlapování",...
rozdiel oproti Apollu je:
- akceptacia rizika
- ucelnost projektu
- 4 rocna rotacia manazmentu
Apollo malo vsetky kriteria niekolkonasobne priaznivejsie
finančná situácia, politická situácia
Vlado - 1/8/2013 - 23:51
citace:Pak to ale šlo " ráz na ráz" a svět nevěřícně " zíral,
Jak lze za peníze (protihodnotu) oklamat celý svět.
citace:ostatně někteří nevěří a zírají i dnes po padesáti letech. Apollo byl zkrátka zázrak
Jak dokážou média zblbnout lidí . Pro někoho to už je víra.
citace: a jen můžeme závidět našim dědům, že to zažili IN NATURA.
Ja to zažil a bylo mi u toho moc trapně. yamato - 3/8/2013 - 08:09
vlado tu kedysi konspiroval ohladom plamenov, ktore oblizovali Saturn V pocas letu. Nasiel som nove info ohladom tohto fenomenu, v podstate sa potvrdil moj skorsi odhad, ze sa jedna o nasavanie vyfukovych plynov do podtlaku vytvoreneho aerodynamikou rakety.
odborne sa to vola recirkulacia a hodne sa o tom hovorilo pri testoch F9R. Rozne rakety to maju v roznej intenzite, zavisi od geometrie rakety. Saturn V bol v tomto asi extrem, zrejme vdaka svojim pomerne macatym stupnom Na inych raketach som to v takejto miere nevidel. Mam dojem ze spodok ET raketoplanu bol po odhodeni tiez pekne ocmudeny, ale az take spektakularne ako pri Saturne to nebolo.
Pritom by to malo byť v skutočnosti "normálne dosadnutie", pretože "hlavné padáky" malo Apollo vlastne len dva - tretí je vedený ako "záložný", hoci sa otvára zároveň s hlavnými.
Jeden záložný padák mať museli (tak boli postavené pravidlá bezpečnosti), práve pre podobné prípady, a otvárať "záložný padák" súčasne s "hlavnými" bolo vyhodnotené ako výhodnejšie riešenie, než vymýšľať systém detekcie poruchy a otvárať záložný padák až v prípade problému.
[Upraveno 08.8.2013 Alchymista]
David - 9/8/2013 - 07:47
Jisté je , že přistání s třemi padáky proběhne v nižší dopadové rychlosti než se dvěma a to mělo varování v případě dvou funkčních padáků na mysli.
Jara - 10/8/2013 - 10:37
I pristani s jednim padakem bylo v ramci programu Apollo brano jako bezpecne pro posadku v norme tehdejsich predpisu.Bylo vsak upozornovano ze dopad bude "ponekud" tvrdsi.Pristani se dvema padaky co predvedlo A-15 bylo take tvrdsi i s tim ze vlastni vadny padak se nikdy nenasel zavada ale byla objasnena zahy.Praskle oku poutaciho drzaku.Nekde mam foto toho praskleho drzaku pokusim ho najit.3 padaky ale byly brany jako zaklad pri kazdem pristani.
David - 10/8/2013 - 12:27
Dopad na hladinu vody je ostatně při běžných rychlostech padáků v každém případě měkčí než na pevnou zem, krom toho byly sedačky v Apollu zavěšeny na hydraulických tlumičích. Nerad to připomínám, abych nevzbudil emoce, ale zcela funkční Sojuzy přistávají i po padesáti letech daleko tvrději a pokud vím neobsahují žádné tlumiče.
Alchymista - 10/8/2013 - 15:58
tak so niečo došťuduj o kreslách Kazbek a raketách mäkkého dosadnutia
dodge - 10/8/2013 - 17:22
Opět se dostaneme do diskuse, že Trabant (Sojuz) poskytuje cestujícím úplně stejný jízdní komfort jako Rolls-Royce (Apollo).
Jara - 10/8/2013 - 17:48
Kdyz jsme u Toho Apolla-15 vzpominam ze po dnes raritni vychazce SEVA se astronaute ulozili ke spanku ale ouha!Jeden z nich si jako posledni odskocil tesne pred spanim a spatne dotahl "fekalni" ventil.V prubehu jejich spanku zaznamenalo ridici stredisko ubytek tlaku v kabine a po malem vahani(nebylo to nic hrozneho) je vzbudilo asi hodinu predcasne.Po malem hledani se zavada nasla ale i takova vec se na Mesici stala.
Alchymista - 11/8/2013 - 09:08
citace:Opět se dostaneme do diskuse, že Trabant (Sojuz) poskytuje cestujícím úplně stejný jízdní komfort jako Rolls-Royce (Apollo).
Možno trochu väčší, lebo "trabant" sebou ťahá ešte obytný príves s kadibudkou .
dodge - 11/8/2013 - 10:11
citace:
citace:Opět se dostaneme do diskuse, že Trabant (Sojuz) poskytuje cestujícím úplně stejný jízdní komfort jako Rolls-Royce (Apollo).
Možno trochu väčší, lebo "trabant" sebou ťahá ešte obytný príves s kadibudkou .
Trabant zůstane Trabantem i s deseti přívěsy, a Rolls Royce bude vždy Rolls Roysem.
yamato - 11/8/2013 - 12:45
uz zase? vidim ze toto forum sa pomaly premenuje na sojuzjeajtaknajlepsi
vravi sa ze lepsie raz vidiet ako sto krat pocut, nazor nech si kazdy spravi sam
sojuz - 6:20
apollo CM - 2:10
JiříHošek - 11/8/2013 - 14:53
Údaje z encyklopedie SPACE 40:
Sojuz : návratový modul o vnitřním objemu 3.85 m3 (z toho prostor pro osádku 2.5 m3), obytná sekce o vnitřním objemu 6.6 m3 (pro osádku 4 m3)
Pokud si to nedokážete představit tak je to asi tak přibližně jako klasická černá popelnice.
a appolo pro srovnání asi jako koupelna v panelákovém bytě s bytovým jádrem B2 o rozměrech 1,5 x 1,4 x 2,8
yamato - 11/8/2013 - 17:18
ono ale dost zalezi aj na tom ako je ten objem tvarovany to konieckoncov na tych videach aj pekne vidiet
dodge - 11/8/2013 - 17:21
citace:ono ale dost zalezi aj na tom ako je ten objem tvarovany to konieckoncov na tych videach aj pekne vidiet
A stačí se podívat na Remkovu popelnici do Kbel, jak se tam vešli tři?
yamato - 11/8/2013 - 17:46
este jedno video, sojuz cca. 41:40
orbitalny usek vyzera byt dost velky, ale strasne zapratany, navyse vela z neho zaberie otvoreny stykovaci mechanizmus.
Samotny navratovy modul by za velky vyhlasil iba absolutny fanusik A taktiez stykovaci mechanizmus z neho este ukroji, takze ked si tam kozmonaut sadne, vyzera to ze tam ma asi tolko miesta ako fitnesska v solarku
Takze hoci je celkovym objemom sojuz vacsi ako apollo CM (nezabudajme ze k apollu bol pripojeny este LEM), tak v apolle vyzera byt ten objem tak nejako praktickejsie rozlozeny. Hlavne na dne kabiny, pod sedackami, sa dalo celkom slusne hybat.
yamato - 11/8/2013 - 18:11
no koonecne som to nasiel
niekde okolo 18:00 - v sojuze pocas letu
martinjediny - 11/8/2013 - 19:39
citace:ono ale dost zalezi aj na tom ako je ten objem tvarovany to konieckoncov na tych videach aj pekne vidiet
kazdy system mal svoje priority...
priority Apolla su davno v haji...
az bude priorita luxus urcite sa pochlapia aj Rusi
zatial na nich nema nikto, tak sa vymyslaju pseudokriteria
ak chces byt fer ku konstrukterom, porovnaj splnenie zadanych kriterii. a zistis ze porovnavas neporovnatelne.
Edit:
Klobuk dole pred konstruktermi Apolla, ale s uctou ho dam dolu aj pred konstruktermi Sojuzu [Editoval 11.8.2013 martinjediny]
yamato - 11/8/2013 - 19:50
preco fer? ja len porovnavam priestor v apolle a v sojuze. Nehovorim kto je "lepsi" (lepsi v com?)
Z tych videi je jasne ze v sojuze je tesno. Zrejme tesnejsie ako v apolle (aj ked pouzite ohnisko tiez robi svoje)
V apolle zase nebola kadibudka a pre EVA sa muselo cele rozhermetizovat.
Ohanat sa tu donekonecna cislami je nezmysel, ked sa nepozrieme co tie cisla realne znamenaju. Ako vravis, kazdy system mal svoje pre a proti
martinjediny - 11/8/2013 - 20:39
ok, mozno som sa nespravne odpichol z tvojho vlakna...
ale ked uz tu padaju nazory z lava z prava...
aky je idealny system?
priestor, clenenie, zivotnost, dv, objem, hmotnost, cena,...
je este nejaky parameter?
co splna apollo lepsie jak sojuz?
yamato - 11/8/2013 - 20:43
citace:
co splna apollo lepsie jak sojuz?
no, cena urcite nie
najlepsia lod je univerzalna, s velkym dV, velkym vnutornym priestorom, komfortna, spolahliva a lahko a rychlo znovupouzitelna. A mala by vediet aj dobre varit dodge - 11/8/2013 - 22:06
citace:ok, mozno som sa nespravne odpichol z tvojho vlakna...
ale ked uz tu padaju nazory z lava z prava...
aky je idealny system?
priestor, clenenie, zivotnost, dv, objem, hmotnost, cena,...
je este nejaky parameter?
co splna apollo lepsie jak sojuz?
Apollo je schopné doletět se třemi kosmonauty k Měsíci, přistát na jeho povrchu a vrátit se zpět, Sojuz je schopen pouze krátkých letů na LEO.
martinjediny - 11/8/2013 - 23:30
citace:...Apollo je schopné doletět se třemi kosmonauty k Měsíci, přistát na jeho povrchu a vrátit se zpět, Sojuz je schopen pouze krátkých letů na LEO.
asi nie...
Sojuz // Apollo
obyvatelny priestor: 6,5 m3 //6,3m3
clenenie:
navratovy modul pretlak objem : 4m3 //10m3
navratovy modul zivotny priestor 2,5m3 // 6,3m3
orbitalny modul pretlak obem: 6m3 // --
orbitalny modul zivotny priestor 4m3 // --
3 osoby // 3osoby
komercna cena na LEO 150mil. eur //
hmotnost celej lode 7 ton // 30ton
hmotnost navratoveho modulu 2950kg //5560kg
vydrz aktivna 14 dni // 14dni
pasivna 200dni // ??
dv= 390 m/s // 2800m/s [Editoval 11.8.2013 martinjediny]
Alchymista - 12/8/2013 - 00:45
citace:apollo CM - 2:10
yamato, všimol si si, aký "krátky" objektív bol pri natáčaní záberov z Apollo vlastne použitý? Hodne to klame. Sleduj pozorne čas 3:10-3:22 - v jednom momente má "preliezajúci" astronaut chodidlá pri "kameramanovi" a zadok pri ďalšom členovi posádky, teda kameraman a ďalší člen posádky sú od seba vzdialená zhruba metre desať, meter dvadsať. Záber však vytvára vizuálny dojem aspoň dvojnásobnej vzdialenosti.
Ervé - 12/8/2013 - 07:05
citace:
citace:...Apollo je schopné doletět se třemi kosmonauty k Měsíci, přistát na jeho povrchu a vrátit se zpět, Sojuz je schopen pouze krátkých letů na LEO.
asi nie...
Sojuz // Apollo
obyvatelny priestor: 6,5 m3 //6,3m3
clenenie:
navratovy modul pretlak objem : 4m3 //10m3
navratovy modul zivotny priestor 2,5m3 // 6,3m3
orbitalny modul pretlak obem: 6m3 // --
orbitalny modul zivotny priestor 4m3 // --
3 osoby // 3osoby
komercna cena na LEO 150mil. eur //
hmotnost celej lode 7 ton // 30ton
hmotnost navratoveho modulu 2950kg //5560kg
vydrz aktivna 14 dni // 14dni
pasivna 200dni // ??
dv= 390 m/s // 2800m/s [Editoval 11.8.2013 martinjediny]
Srovnáváte Sojuz z roku 1980 (Sojuz T a další) s Apollem z roku 1970. Sojuz uvezl jen dva lidi na 14 dní, Apollo 3, Sojuz dokáže od roku 1980 přistát se třemi lidmi na palubě a 20 kg vzorků (od roku 2000 s 30 kg), Apollo dokázalo v roce 1974 přistát s 5 lidmi na palubě a cca 60 kg nákladu (záchranná mise Skylab), Sojuz v té době dokázal 2 lidi a ? kg nákladu (kolem 40).
Sojuz s rozděleným BO a SA má výhodu ve variabilitě misí. Pokud ale létáte jen na stanici a zpátky, je velký objem jedné kabiny (Apollo a Dragon) mnohem důležitější.
David - 12/8/2013 - 07:06
Zásadní rozdíl, je dle mého názoru v tom, že CM projektu Apollo byl prostorově od počátku stavěn pro tři astronauty, zatímco Sojuz prostorově odpovídá jednomístné lodi a takto limitovaný prostor byl násilně využit pro dva, resp. tři kosmonauty. Myslím tím samozřejmě návratový modul. Dlužno ovšem poznamenat, že v případě nutnosti, která málem nastala v projektu Skylab, mohl CM Apolla vézt pět astronautů a ani v této sestavě by v Apollu nebyli tak " napresováni" jako tři v Sojuzu.
Orbitální modul Sojuzu, je ovšem též " z nouze ctnost" návratový modul nebylo zřejmě možné co do průměru a obsahu zvětšit a při plánovaných výstupech do volného kosmu dehermetizovat a tak byla nosná kapacita nosiče využita tímto způsobem.
Do srovnávání obytných objemů by se též u Apolla mohl započítat obytný objem LEMu, jako jakéhosi orbitálního úseku, který sice nebyl při letu k Měsíci takto využíván, ale ta možnost byla a při havarijní situaci A-13 byla využita.
Další rozdíl je v tom, že Kabina CM Apollo měla SM, který vážil víc než Sojuz i s aerodynamickým krytem a záchrannou raketou.
Pokud by se měl Sojuz s čímkoli srovnávat, tak je to loď Gemini.
Všechna tato kritéria jsou ovšem podružná vezme-li za měřítko výkony, kterých ta která loď dosáhla, pak ovšem Sojuz za americkými konkurenty silně zaostává.
yamato - 12/8/2013 - 07:52
citace: yamato, všimol si si, aký "krátky" objektív bol pri natáčaní záberov z Apollo vlastne použitý?
vsimol, ved som pisal ze pouzite ohnisko robi svoje ale faktom je, ze v sojuze je celkovy objem rozdeleny do dvoch casti, z ktorych navyse dost ukrajuje odklopeny spojovaci mechanizmus. V Apolle bol ten objem v jednom celku (mimochodom, na ziadnom videu nevidim priklop - kam sa ta vec odklapala?).
Rozmyslal som nad tou kadibudkou - ona v apolle by bola vlastne dost nezmysel. Astronauti mali stravit den na maesiaci, a LM setril kazde kilo, takze tam by bola kadibudka nezmysel. Tak sa islo na plienkysystem. No a ked uz ho mali v LM, nebudu pchat do CM druhy, principialne iny system...
martinjediny - 12/8/2013 - 08:55
citace:...Srovnáváte Sojuz z roku 1980 (Sojuz T a další) s Apollem z roku 1970. ...
ano, Erve, mas pravdu...
ale tu sa nemozem domoct nastavenia parametrov porovnavania...
pretoze aj tak ide o systemy s rozdielnym zadanim...
Ale povedzme ze pristupim k tomu ako hlupy spotrebitel a chem si kupit... a co chcem?
takze opat, ake su kriteria?
btw. ak posuniem sojuz o desat rokov skor, tak apollo bude so svojou cenou za start len v kutiku ticho plakat, pretoze za jeho cenu si dovolim niekolko startov sojuzu...
FriendlyAllien - 12/8/2013 - 12:56
citace: ... najlepsia lod je univerzalna, s velkym dV, velkym vnutornym priestorom, komfortna, spolahliva a lahko a rychlo znovupouzitelna. A mala by vediet aj dobre varit
... to mi silně připomíná kritéria pro výběr ženy mužem. Je třeba dodržet následující kritéria:
1) dobrá kuchařka
2) musí ráda pít pivo a koukat na fotbal
3) potřebuje mít talent pro úžasný sex
4) rodinný typ, pečovat o početné potomstvo
5) musí být trochu vyzývavá mrcha, aby ostatní viděli, koho muž zkrotil
6) ženy z bodů 1 až 5 by se neměli potkat ;-)
... obávám se, že existuje tolik různorodých úkolů (v manželství i ve vesmíru), že na to s jednou lodí nevystačíte. Alchymista - 12/8/2013 - 15:52
Súhlasím...
1) Je potrebný prostriedok na dopravu posádky na LEO a z LEO,
1B) Je potrebný prostriedok na dopravu posádky schopný vstupu do atmosféry rýchlosťou nad 12km/s
2) Je potrebný prostriedok pre dopravu nákladu na LEO.
3) Je potrebný prostriedok na vedeckú a technickú činnosť na LEO.
4) Je potrebný prostriedok na dopravu posádky a nákladu medzi LEO a LLO.
5) Je potrebný prostriedok na dopravu posádky a nákladu medzi LLO a povrchom Mesiacu.
5B) Ideálne taký, aby to zvládol bez zmeny konfigurácie a straty dielov.
6) Je potrebný prostriedok na dopravu posádky a nákladu medzi LEO a BEO mimo Mesiacu
7) Je potrebný prostriedok na dopravu posádky na povrch Marsu a opätovný výstup na nízku orbitu Marsu.
Reálne existujú len prostriedky uvedené v bodoch 1-3, historicky existovali aj prostriedky uvedené v bodoch 4 a 5.
yamato - 13/8/2013 - 20:44
citace: Nebo v tom, že letěl asi 115 krát a už 13 let zajišťuje nepřetržité obydlení ISS, a předtím 10 let nepřetržité obydlení Miru?
doba sluzby nie je technicky parameter, ale manazerske rozhodnutie Alchymista - 13/8/2013 - 21:20
Alebo inak - vozov Formule 1 na cestách veľa nestretneš. Hoci výkonmi sú absolutna špička.
Jara - 14/8/2013 - 08:58
citace:Alebo inak - vozov Formule 1 na cestách veľa nestretneš. Hoci výkonmi sú absolutna špička.
Souhlas ALE I KDYZ:
-keramicke brzdy a prislusenstvi (dnes bezna vec v autech i stredni tridy)
-kevlar a deformacni zony (taktez vyuzito v automobilismu a jinde)
-elektroniky rizena prevodovka vcetne rizeni vstrikovani a vykonu motoru(dnes take uz nic v praxi svetoborneho)
-a podobnych veci ktere se dostaly do praxe je urcite mnohem vic.
Takto presne zafungovalo ve sve dobe Apollo!
dodge - 16/8/2013 - 21:25
Forty-five years ago, in December of 1968, the Apollo 8 crew flew from the Earth to the Moon and back again. Frank Borman, James Lovell, and William Anders were launched atop a Saturn V rocket on Dec. 21, circled the Moon ten times in their command module, and returned to Earth on Dec. 27. The Apollo 8 mission's impressive list of firsts includes: the first humans to journey to the Earth's Moon, the first to fly using the Saturn V rocket, and the first to photograph the Earth from deep space. As the Apollo 8 command module rounded the far side of the Moon on Dec. 24, the crew could look toward the lunar horizon and see the Earth appear to rise, due to their spacecraft's orbital motion. Their famous picture of a distant blue Earth above the Moon's limb was a marvelous gift to the world.
V kostce česky:
Při příležitosti 45. výročí letu Apollo 8 NASA připravila toto hezké dokumentární video, které s pomocí dat a fotografií družice LRO simuluje přesnou polohu A-8 a činnost posádky v okamžiku pořízeni historického snímku Země, vystupující nad Měsíčním horizontem. Moc hezké
Alex - 25/12/2013 - 09:04
V kostce česky:
Při příležitosti 45. výročí letu Apollo 8 NASA připravila toto hezké dokumentární video, které s pomocí dat a fotografií družice LRO simuluje přesnou polohu A-8 a činnost posádky v okamžiku pořízeni historického snímku Země, vystupující nad Měsíčním horizontem. Moc hezké
Mirek by toto vôbec nemusel komentovať, keby Dodge nebol taký pohodlný, že cela jeho činnosť čo sa príspevkov týka spočíva v 99% v skopírovaní anglického textu. Všetci ostatní si dajú tú námahu, že aspoň jednou-dvomi vetami v češtine (slovenčine) okomentujú čoho sa ten-ktorý článok týka. Zrejme si ešte nestihol všimnúť, že toto je česká stránka tak by sa tu patrilo komunikovať v češtine. Pretože neviem, čo by povedal, keby som tu ja začal pravidelne prispievať v ruštine alebo poľštine.
yamato - 25/12/2013 - 09:39
citace: Pretože neviem, čo by povedal, keby som tu ja začal pravidelne prispievať v ruštine alebo poľštine.
Dobre a pravdive napsano!!!!
Doplneni: Tuto cast Saturnu-5 si Braun osobne prosadil (zas nejaky chytrolin chtel usetrit)a krome jineho zachranil zivot 3.astronautu z vypravy Apoll-12 po zasahu bleskem.Spolehlivost tohoto zarizeni,ktere absolutne nereagovalo na vyboj a vedlo raketu po stanovene trajektorii zatimco ridici stredisko silelo a astronauti netusili co se deje,jasne ukazalo svou opodstatnenost.Po navratu z mesicniho povrchu byl vybojem znicen pozicni majak ten to pravdepodobne schytal nejvic.Zvesti ze padaky a dalsi veci potrebne k pristani mohly byt mimo jsou jen pro pobaveni verejnosti a blbnuti lidi - pri explozi piropatron by se kazdy dovtipil ze je vse v haji.Ale cim by se Vlado a dalsi mohli bavit!!!
Jara - 3/2/2014 - 11:51
Tak takto si astronaute z Apolla 16 na Mesici buzirovali,primo tedy Ch.Duke.Porce jsou i k shlednuti s pani co vse pripravovala.Kovova pistole po jeji prave ruce sloužila k plneni sacku s dehydr.stravou a všechny vypravy mely k dispozici v LM pouze studenou vodu.Preklad nezvladnu ale jen obrazkove doplnim.
Ano, 45 výročí prvního letu je blízko. Připomínám Apollo 11 startovalo 16.7. přistálo 20.7. a na Zem se tříčlenná posádka vrátila 24.7. roku 1969.
(v neděli to bude opravdu 45 let od prvního přistání jinde než na Zemi!)
Americké lety na Měsíc skončily v roce 19.12.1972 kdy na Zemí přistála posádka Apolla 17.
A NIKDO jiný to nezopakoval!!!!
Tenkrát jsem si myslel že v roce 2010 budeme mít na měsíci stálou stanici a budeme na Marsu...... Velká fantazie? Bláznovství z nadšení pro věc?
Alchymista - 15/7/2014 - 00:03
citace:Velká fantazie? Bláznovství z nadšení pro věc?
Riziko zo spoľahlivosti zložitého systému, finančné náklady, posledné dosiahnuteľné víťazstvo za každú cenu - a náraz do šedivej reality.
David - 15/7/2014 - 17:33
To muselo být úžasné čekat na let lidí na Měsíc, i když u Měsíce bylo již šest Američanů a pravděpodobnost, že Apollo-11 přistane prý byla 50/50. Jsem zvědav, zda bude v TV film, i když jsou tam sem tam nesmysly.
dodge - 16/7/2014 - 10:30
Dnes 45. výročí startu Apolla 11 - 16. července 1969
13:32:00 UTC.
fritz.lochmann - 16/7/2014 - 11:34
citace:Dnes 45. výročí startu Apolla 11 - 16. července 1969
13:32:00 UTC.
Najvyšší čas pozrieť si film Men in Black 3 - tam je pekne vidieť, ako to bolo naozaj, čo všetko s tým súviselo
Najvyšší čas pozrieť si film Men in Black 3 - tam je pekne vidieť, ako to bolo naozaj, čo všetko s tým súviselo
Ve filmu hrají herci a ne mimozemšťané, a příběh není skutečný, ale je to pouhá fikce.
dodge - 16/7/2014 - 16:48
Launch of Apollo 11.
On July 16, 1969, the huge, 363-feet tall Saturn V rocket launches on the Apollo 11 mission from Pad A, Launch Complex 39, Kennedy Space Center, at 9:32 a.m. EDT. Onboard the Apollo 11 spacecraft are astronauts Neil A. Armstrong, commander; Michael Collins, command module pilot; and Edwin E. Aldrin Jr., lunar module pilot. Apollo 11 was the United States' first lunar landing mission. While astronauts Armstrong and Aldrin descended in the Lunar Module "Eagle" to explore the Sea of Tranquility region of the moon, astronaut Collins remained with the Command and Service Modules "Columbia" in lunar orbit.
Jara - 16/7/2014 - 17:04
Opet připomínám.Tito astronaute neleteli na obeznou drahu Země,tam se zdrzeli necele 2 hodiny,tak ze se ani nestacili rozhlednout.Novaci měli holt smulu.Leteli mimo obeznou drahu,do vesmiru 480.000 km daleko a jako první měli v planu pristat na Mesici.Absolutni "prospektori" nikdo nevedel co je ceka a co vse se ještě muze stat.I dnes by to byl zážitek co by plnil noviny a pod.
Jara - 17/7/2014 - 08:20
citace:Opet připomínám.Tito astronaute neleteli na obeznou drahu Země,tam se zdrzeli necele 2 hodiny,tak ze se ani nestacili rozhlednout.Novaci měli holt smulu.Leteli mimo obeznou drahu,do vesmiru 480.000 km daleko a jako první měli v planu pristat na Mesici.Absolutni "prospektori" nikdo nevedel co je ceka a co vse se ještě muze stat.I dnes by to byl zážitek co by plnil noviny a pod.
dodge - 17/7/2014 - 08:41
45 Years Ago Today: Relive the Historic Apollo 11 Launch.
Je to již tak dávno, že se let člověka na Měsíc pomalu, ale jistě vrací do oblasti sci-fi.
Pokud člověk čte články ve starých L+K dýchá z nich téměř jistota, nejen, že člověk na Měsíci " zdomácní", ale v řádu desetiletí poletí i na Mars. Kladu si otázku, co se tehdy stalo, že byla zastavena přirozená expanze nejen na Měsíc, ale i dále a NASA, která dostala do vínku posouvat výzkum kosmu vpřed, náhle zařadila zpátečku a následně promrhala nejen prostředky ale i čtrnáct lidských životů na chiméru jakéhosi " kosmického nádraží".
Jistě, po bitvě je každý generálem, ale v NASA byly špičkové mozky, proč alespoň někdo neprotestoval proti raketoplánu, když se ukázalo a to již v definiční fázi, že raketoplán provozovaný ve stejném režimu a nákladech jako dopravní letadlo je nesmysl.
Je mi smutno, že let na Měsíc, případně dále je dnes téměř půl století po Armstrongovi vzdálenější než byl v okamžiku historického projevu JFK a není vůbec jisto že naše generace zažije to co naši dědové.
Patek - 21/7/2014 - 10:09
Odpověď je jednoduchá - politika. Cíle bylo dosaženo - být první na Měsíci před SSSR. SSSR zůstal na LEO. A na Mars nebylo s kým soutěžit. Ale toto již patří do souvislostí kosmonautiky.
NVítězslav - 21/7/2014 - 11:14
Možná i protestoval - ale vojáci něco chtěli a vojáci co chtějí, musí dostat. Celý vývoj STS probíhal - aspoň při pohledu takhle z dálky - v atmosféře obrovského optimismu: "Když jsme dokázali přistát na Měsíci (a předběhnout bolševiky) dokážeme všechno!". Část téhle atmosféry najdete v Haileyho románu Kola.
Můžu vás ubezpečit, že v 70. letech, aspoň v první polovině, nevypadal nápad na kosmické letiště, na obrovskou základnu s infrastrukturou, se všemi těmi kosmickými tahači, čerpacími stanicemi, opakovaně použitelnými urychlovacími bloky, montážními plošinami a kosmickými skútry vůbec fantasmagoricky. "Vždyť se Američani dostali na Měsíc! Tak nějaký problém s tepelným štítem překonají levou rukou! A rusáci ať se patlají se svými raketkami, tupani!". A ty nákresy byly TAK přesvědčivé! Ne jako obrázky ze scifi z 60. let - skoro dílenské výkresy to byly!
Že by USA nedosáhly něčeho co si v kosmické technice vyhlédli, bylo nepředstavitelné. I ta neustálá zpoždění se přehlížela - a Challenger, to byl neuvěřitelný šok! "Američanům taky něco padá!?! A nebyla to sabotáž?!? To jinak není možný!!!".
Columbia už nebyl ani zdaleka takový šok...
dodge - 22/7/2014 - 07:49
Co dělá Apollo 11?
Jak vypadá místo přistání dnes?
Místo přistání Apolla 11 v Moři klidu zpracovaný LRO v roce 2012. Viditelný je LM, Lunar Laser Ranging Retroreflector (LRRR), jeho zlikvidovaný kryt, a pasivní seismický experiment (PSEP). Snímek byl pořízen z výšky 15 mil (24 kilometrů) nad povrchem.
Americký prezident Barack Obama se setkal s astronauty Apolla 11 Michaelem Collinsem, sedí vlevo, Buzzem Aldrinem, Carol Armstrongovou, vdovou po veliteli Apolla 11, Neilu Armstrongovi, administrátorem NASA Charlesem Boldenem, a Patricií "Pat" Falconeovou, OSTP náměstekyní ředitele pro národní bezpečnost a mezinárodní záležitosti, v úterý 22. července 2014, v Oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu, u příležitosti 45. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci.
David - 23/7/2014 - 07:15
Vidím tam mediální chybu, na tom prázdném stole měl být alespoň LEM od Rewela.
Nyní ale vážně : Astronauti-starci, z nichž ten hlavní již chybí, dokumentují, že let člověka na Měsíc se posunul do oblasti legend z dávné minulosti
dodge - 24/7/2014 - 18:30
Prezident Nixon zdraví astronauty Apolla 11 po návratu z Měsíce.
45. výročí šplouchnutí - jak se vracelo Apollo 11.
V sobotu 26. 7. 2014 se letadlová loď USS Hornet (CV-12/CVS-12), která kotví v Sanfranciské zátoce, v Alamedě, promění v místo oslav 45. výročí přistání prvních lidí na Měsíci a též připomene (dnes už jako plovoucí muzeum), že 24. 7. 1969 se postarala o zajištění přistání navrátivších se astronautů. Této akce se zúčastní i Buzz Aldrin - jak je vidět na upoutávce - „jeden z prvních dvou mužů na Měsíci“.
Na projekt Apollo je třeba se dívat v dobovém kontextu. V době jeho vyhlášení, čtyři roky po Sputniku byl Měsíc zcela přirozený cíl pilotované kosmonautiky, k němuž snažení obou velmocí přímo či nepřímo stejně směřovalo. Pokud by JFK nevyhlásil pevný termín na který vsadil hrdost a čest Američanů, tak by stejně závod probíhal s výhodnými podmínkami pro Sověty. Těmi podmínkami bylo utajení vlastních kroků a zejména dobré informace / špionážní/ o americkém postupu, dle kterého by Sověti časovali své kroky.
Tím by se reálný termín letu člověka na Měsíc posunul někam mezi léta 1975 až 1980 a Sověti by měli šanci nejen tam letět, ale i být opět první.
Šibeniční termín vyhlášený JFK, který znamenal, že na celou akci bylo necelých 6 let, neboť vše muselo být hotovo ne v roce 1969, ale nejpozději v roce l967 neboť před vlastním letem musely proběhnout testy nosiče, kosmické lodi a řízení letu.
JFK vsadil na mobilizaci ekonomického potenciálu státu, který násobně převyšoval sovětské možnosti a zapojil celý národ na smytí potupy při prvních krocích do Vesmíru, kdy sovětská propaganda řádně využila amerických potíží a zaváhání a odsouvala USA do role druhořadé, nejen " kosmické" velmoci.
Když se zamyslíme nad tím v jakém stadiu byla praktická kosmonautika nelze se divit tomu, že Sověti zprvu považovali americký plán za nereálný, zejména když první představy Američanů takové vskutku byly.
Let člověka na Měsíc v šedesátých létech m.s. v tak krátkém časovém limitu byl nad sovětské ekonomické, vědecké a logistické možnosti a výsledek byl zákonitě žalostný.
Pokud by však JFK nevyhlásil oficiálně Moon Race do konce šedesátých let jako test obou společenských systémů, Sověti by stejně tajně na letu člověka na Měsíc pracovali a někdy po roce 1975 by opět a definitivně amíkům " vytřeli zrak".
Z toho plyne, že Moon Race nebyl vybočením ze zákonitého rozvoje a vývoje kosmonautiky, ale u vědomí ekonomické, vědecké a logistické převahy bylo jeho vražedné termínování využito Američany k potupení sovětského konkurenta a zejména k návratu na post ,nejen kosmonautické, první supervelmoci.
yamato - 26/7/2014 - 10:58
citace:
Z toho plyne, že Moon Race nebyl vybočením ze zákonitého rozvoje a vývoje kosmonautiky, ale u vědomí ekonomické, vědecké a logistické převahy bylo jeho vražedné termínování využito Američany k potupení sovětského konkurenta a zejména k návratu na post ,nejen kosmonautické, první supervelmoci.
Davide, mas v tom logicke paradoxy. Tvrdis ze americky zavod o mesiac, za nasadenia sialenych ekonomickych prostriedkov, bol "prirodzeny vyvoj". Vysledkom prirodzeneho vyvoja byva nejaky dlhodobo stabilny stav. Vysledkom americkeho prirodzeneho vyvoja (ja by som to skor nazval znasilnenie) bol kratkodoby nestabilny stav, ktory skoncil hned ako mohol.
citace:
Pokud by však JFK nevyhlásil oficiálně Moon Race do konce šedesátých let jako test obou společenských systémů, Sověti by stejně tajně na letu člověka na Měsíc pracovali a někdy po roce 1975 by opět a definitivně amíkům " vytřeli zrak".
dovolim si malu spekulaciu. Co keby cielom zavodov o mesiac nebolo niekoho potupit? Co keby tym cielom bol mesiac? Amici by sa tam zrejme nehnali v tak sibenicnych terminoch. Sucasne by rusi "neprehrali" a pokracovali by v svojom usili. Povedzme ze obe velmoci by sa tam dostali niekedy po roku 1975.
Dalej - nastal by stav, ze krajina je kozmicka velmoc vtedy, ked lieta na mesiac. Ukoncit lety na mesiac by tym padom bolo politicky nepriechodne. Tutiz, ked uz tam musia lietat, zacali by tam stavat nejake habitaty, aby bolo mozne predlzit pobyt.
Po pade zeleznej opony by pravdepodobne nastala rovnaka situacia ako nastala so stanicami na LEO - obe krajiny by sa poponahlali nadviazat spolupracu, pretoze USA by tym ziskali neporovnatelne lacnejsiu prepravnu kapacitu a kolabujuci rusky program by ziskal financie.
Ergo kladivko, keby to neboli zavody, mohli sme dnes mat zakladnu na mesiaci. Kedze to bolo potupovanie konkurenta, mame dnes na mesiaci prd porozmyslaj o tom...
David - 26/7/2014 - 11:22
Zcela souhlasím, jen jsem prezentoval názor, že na Měsíc by se v sedmdesátých letech m.s. letělo tak jako tak, resp. že let člověka na Měsíc v m.s. nebyl vybočením z přirozeného rozvoje kosmonautiky.
To že " uspěchání" vyřadilo Sověty ze hry a ve svém důsledku vedlo k " opuštění" Měsíce je zcela nepochybné. Fatální následky ovšem nastaly teprve vykročením do slepé uličky zvané raketoplán.
Pokud by rozvoj kosmonautiky probíhal zavedeným způsobem, tj. že Američané hráli s vyloženými kartami na stole a Sověti pod stolem je téměř jistě, že by se dále soutěžilo v exploataci Měsíce a v letech člověka k planetám a nemohu si odpustit poznámku, že by nebylo raketoplánu a potažmo ani Saljutů, Mirů a ISS.
yamato - 26/7/2014 - 12:15
no lenze do slepej ulicky zvanej raketoplan sa vykrocilo preto, ze sme sa vratili na LEO (bolo to politicky priechodne)
a vobec, preco to nazyvas slepa ulicka? mame stanice na LEO. Na mesacnej stanici by si 6-mesacny pobyt v mikrogravitacii moc nepreskumal. A k marsu za 3 dni nedoletis
David - 26/7/2014 - 17:58
Proto, že Saturn-5 jedním letem mohl vynést obdobu Skylabu na němž mohli posádky létat libovolně dlouho a bez zásobovacích lodí.
David - 26/7/2014 - 18:00
Proto, že Saturn-5, nebo N-1 jedním letem mohly vynést obdobu Skylabu na němž mohli posádky létat libovolně dlouho a bez zásobovacích lodí.
M.Filip - 26/7/2014 - 18:46
citace:Apollo 11 Splashdown 45 Years Ago on July 24, 1969
citace:Proto, že Saturn-5 jedním letem mohl vynést obdobu Skylabu na němž mohli posádky létat libovolně dlouho a bez zásobovacích lodí.
myslis? a co by jedli a pili?
David - 27/7/2014 - 06:28
Ke stanici by létali na Apollech CM+SM o váze jako celý Saljut, tak by si vše potřebné hravě přivezli sebou. Totéž platí o Sovětech, kteří by létali na N-11 s podobnou nosností.
Ostatně již Skylab byl vybaven ledničkami a měl zásobu potravin, vody a kyslíku pro tříčlennou posádku na půl roku.
yamato - 27/7/2014 - 08:04
experimenty tam dostanes ako? nutis posadku vybrat si, ci si privezie zasoby, alebo pracu...
David - 27/7/2014 - 11:58
CM Apolla vážil 5 tun , nosnost Saturnu-1B byla 20 tun, na setkání stačilo půl tuny paliva, konstrukce SM bez hlavního motoru cca 3 tuny, takže při každém letu mohli vézt 10-12 tun nákladu. Obdobně by na tom byli Sověti u varianty N-11, Takže nová posádka by přivezla vše co by potřebovala a též by vše potřebné odvezla zpět. U sovětů by byla komplikovaná cesta nákladu zpět, pokud by používali Sojuz.
Patek - 27/7/2014 - 12:18
citace:CM Apolla vážil 5 tun , nosnost Saturnu-1B byla 20 tun, na setkání stačilo půl tuny paliva, konstrukce SM bez hlavního motoru cca 3 tuny, takže při každém letu mohli vézt 10-12 tun nákladu. Obdobně by na tom byli Sověti u varianty N-11, Takže nová posádka by přivezla vše co by potřebovala a též by vše potřebné odvezla zpět. U sovětů by byla komplikovaná cesta nákladu zpět, pokud by používali Sojuz.
A kam by dali těch 10-12tun nákladu? Do CM asi ne, a do SM asi taky ne - není hermetizovaný a jak to dostat do stanice.
fritz.lochmann - 27/7/2014 - 12:50
citace:
citace:CM Apolla vážil ... a jak to dostat do stanice.
Zbytočne Vás zo zásobovania Skylabu bolí hlava. Skylab mal 2 stykové uzly, takže problém bol hlavne v politike, financovaní a nevhodných rozhodnutiach na všetkých úrovniach amerického vesmírneho programu. Počnúc kongresom končiac vojakmi a NASA. Hoci mali dosť prostriedkov na záchranu Skylabu pomocou pilotovaných či bezpilotných letov lodí Apollo, všetko stavili na jednu kartu - raketoplán a výsledok poznáme: Vďaka rôznym meškaniam šiel Skylab "do kytek". Na prvé využitie druhého stykového uzla a zásobovanie nákladnými loďami sme si museli počkať až do roku 1977, kedy bol vypustený Saľut 6.
Skylab šiel k zemi v júli 1979, do prvého skúšobného štartu raketoplánu ostávalli ešte 2 roky.
Skylab měl vydržet na dráze podstatně déle, ale silná sluneční aktivita se postarala o to, že brzdění atmosférou bylo výrazně vyšší, než se počítalo. . No a raketoplán zase nebyl hotov v době, ks kterou se počítalo. Jenže v době, kdy tohle už bylo jasné, nebylo čím letět ke Skylabu a vytáhnout ho výše.
Ervé - 28/7/2014 - 07:35
citace:
citace:CM Apolla vážil 5 tun , nosnost Saturnu-1B byla 20 tun, na setkání stačilo půl tuny paliva, konstrukce SM bez hlavního motoru cca 3 tuny, takže při každém letu mohli vézt 10-12 tun nákladu. Obdobně by na tom byli Sověti u varianty N-11, Takže nová posádka by přivezla vše co by potřebovala a též by vše potřebné odvezla zpět. U sovětů by byla komplikovaná cesta nákladu zpět, pokud by používali Sojuz.
A kam by dali těch 10-12tun nákladu? Do CM asi ne, a do SM asi taky ne - není hermetizovaný a jak to dostat do stanice.
Ono těch 10 t nákladu je nesmysl. Ve 20 t nosnosti Saturnu 1B je totiž i 2 t kryt prostoru pro LM. Amíci měli vyvinutý stykový uzel pro Sojuz-Apollo - což byl dobrý cargo modul - sice by unesl max. 2 tuny, ale s 1 t v CM Apollo to dává 3 t - a to na delší pobyt tříčlenné posádky bohatě stačí. [Edited on 28.7.2014 Ervé]
pospa - 28/7/2014 - 08:14
Tři symboly roku 1969: Americký Astronaut, Lunární Modul a Chevy Corvette
Astronauti boli smelsi, vesmirne lode lietali dalej a auta boli krajsie... :-(
NVítězslav - 28/7/2014 - 09:56
citace:Z toho plyne, že Moon Race nebyl vybočením ze zákonitého rozvoje a vývoje kosmonautiky, ale u vědomí ekonomické, vědecké a logistické převahy bylo jeho vražedné termínování využito Američany k potupení sovětského konkurenta a zejména k návratu na post ,nejen kosmonautické, první supervelmoci.
Asi máme, Davide, diametrálně odlišné definice přirozeného vývoje. To, co popisuješ, je podle mé definice zhruba takovým popřením přirozeného vývoje, jako byla Velká říjnová socialistická revoluce ve státě, který jen velmi opatrně nakoukl do kapitalismu nebo vnucování demokracie státu, který ještě neskousl rané fáze feudalismu. Prostě sociální inženýrství non plus ultra...
JiříHošek - 3/8/2014 - 11:35
To NVítězslav:
Apollo bylo součástí celkové strategie porazit SSSR během studené války. Nechci jej hodnotit z hlediska přirozené evoluce či revoluce. Rozumím však Davidově myšlence, že nebýt vyhlášení projektu Apollo, stejně by politickým úkolem sovětského pilotovaného kosmického programu bylo nadále porážet USA, a tento úkol by zákonitě vedl k nasměrování sovětského pilotovaného programu v minulém století k přirozenému cíli kosmonautiky té doby - Měsíci.
Vlastní názor na to nemám (nechci se zabývat tím, co by kdyby), ale rozumím tomu.
dodge - 3/8/2014 - 11:44
citace:To NVítězslav:
Apollo bylo součástí celkové strategie porazit SSSR během studené války. Nechci jej hodnotit z hlediska přirozené evoluce či revoluce. Rozumím však Davidově myšlence, že nebýt vyhlášení projektu Apollo, stejně by politickým úkolem sovětského pilotovaného kosmického programu bylo nadále porážet USA, a tento úkol by zákonitě vedl k nasměrování sovětského pilotovaného programu v minulém století k přirozenému cíli kosmonautiky té doby - Měsíci.
Vlastní názor na to nemám (nechci se zabývat tím, co by kdyby), ale rozumím tomu.
Vždycky mě fascinuje, když má někdo jistotu, co je součástí "přirozeného vývoje" nebo evoluce a revoluce a co ne, tudíž co je "správné" o co je "chybné".
JiříHošek - 3/8/2014 - 12:08
Nechceš to konkretizovat?
David - 3/8/2014 - 14:54
V padesátých létech m.s. byly lety do Vesmíru počínaje UDZ čirou fantazií. Vojenské rakety středního doletu o moc nepřekonaly německou A-4, tj. 5-6.000 km/hod a do 28.OOO potřebných na orbitu bylo závratně daleko.
První UDZ vzbudila nečekanou pozornost a kosmická tělesa se stala prezentací nejen vědeckotechnické, ale i společenské a politické vyspělosti.
Tím ihned započaly nevyhlášené kosmické závody. Sověti měli nejméně tři rozhodující výhody a/ podrobně znali plány a termíny soupeře, b/ potajmu postavili několikaset tunový nosič c/ neúspěchy tajili.
Vývoj kosmonautiky v oné době byl hnán tím, že USA postupně " zvedaly laťku" a Sověti se ji a zejména zpočátku , pokud pokusy byly tecnologicky nenáročné, velice úspěšně snažili překonat a také překonávali jako první.
Z toho plyne že i bez projektu Apollo směřoval vývoj ke stále těžším a výkonnějším nosičům, aby bylo možno plnit stále složitější projekty v Kosmu.
Jestliže tedy Američané stavěli Saturn-1, odpověděli Sověti Protonem, na Saturn-5 nešťastnou N-1. Obě velmoci měly superraketu ve výhledu i bez projektu Apollo a jejím prvním nákladem mohla být z hlediska maximální efektivity jen loď na Měsíc s lidskou posádkou.
Že Sověti s letem člověka na Měsíc počítali jako s hotovou věcí v horizontu 10-15 let dokazuje nejen Koroljovem nastíněný vývoj kosmických letů, ale zejména prohlášení N.S.Chruščova při návštěvě USA někdy v roce 1959-60. Když předával americkému prezidentovi triumfálně kopie výsostných znaků SSSR, které na Měsíc dopravila Luna-2, dorazil poraženého protivníka/ USA v té době nepřekonaly ani třetinu vzdálenosti k Měsíci/ prohlášením, cituji volně: " že on / Chruščov/ věří, že američtí kosmonauti TÉŽ přistanou na Měsíci a že oni / Sověti / je tam rádi přivítají a budou tam s nimi žít v míru ."
To jsou nesporná fakta a nich lze dovodit, že let člověka na Měsíc byl zákonitostí tehdejší doby, resp. " studené války" a došlo by k němu i bez projektu APOLLO s časovým posunem do 10 let s nejistým výsledkem s tím, že oblet Měsíce kosmonautem by zcela jistě uskutečnili Sověti jako první.
Za to že se tak nestalo mohou Američané děkovat politické prozíravosti a zdravému riziku JFK vyhlášení Moon Race.
[Upraveno 03.8.2014 David]
dodge - 24/9/2014 - 19:01
Seeking Apollo Pictures? Here’s How To Find Obscure Shots From The Moon-Landing Program.
Apollo 14 astronaut Ed Mitchell at work in the Ocean of Storms on the Moon.
A half-Earth shines in this image taken by the Apollo 13 crew in April 1970.
Footprints, dusty spacesuit knees and tools — all a part of the Apollo 12 mission in November 1969.
Apollo 11 astronaut Buzz Aldrin inside the lunar module at the Moon’s Sea of Tranquility in July 1969.
Shadowy lunar craters poke out in this image taken by the Apollo 8 crew in December 1968.
An Apollo 16 astronaut works near the lunar rover in the Descartes Highlands in April 1972.
Vite,ze jedna rukavice E.Mitchella vykazovala při první vycházce na Mesic unik kysliku?Bylo to udajne nekde v casti tesneni a ani poradne namazani nesjednalo napravu.Tak si rukavice zajistily cestu domu pro zjisteni zavady.Udajne ale bylo vse v poradku a nic se nenaslo.
David - 25/9/2014 - 16:15
To mi připomnělo fakt, že ve všech popisech měsíčních vycházek se zapomíná na to, že po poslední EVA byl LEM po návratu astronautů a natlakování po určitém čase opět rozhermetizován , otevřen a byly na Měsíční povrch vyhozeny věci spojené EVA, t.j části skafandrů, zádové vaky atd..
Jara - 25/9/2014 - 16:46
První poradny uklid LM probehl uz pri zahajeni první vycházky, vyhozenim tzv.odhazovaciho vaku.Meli jsme ho tady nekde i na fotce.Je to takovy bily pytel pod LM na vetsine jeho zaberu.Posledni uklid probehl po ukonceni poslední vycházky kdy se astronaute po natlakovani kabiny LM napojili na vnitrni okruh zivotnich podmínek.Tam uz to po opetovnem vypusteni kysliku litalo i bez pytle mimo tuhych casti lidskeho odpadu.Tekute se vypoustely pomoci spec.ventilu.Navic vypravy na Mesici mely ještě jedno neprekonane prvenstvi.Vychazku SEVA a to Apollo 15.
bejcek - 10/10/2014 - 16:33
NVIDIA's new GPU proves moon landing truthers wrong
(NVIDIA pomáhá odstranit pochybnosti o přistání na Měsíci)
blogger-avatar by Sean Buckley | @seaniccus | September 18th 2014 at 10:45 pm
Ahoj,
nadabil jsem na zajimave videjko, kde funguje audio soustava ve velitelskem modulu(start Apolla 17) - kdyz mate nejake lepsi sluchatko tak good feeling!
Hezky vecirek,
Csaba
dodge - 3/11/2014 - 08:09
Tvorba Měsíce: Umělá kráterová pole ve Flagstaffu v Arizoně.
Pro výcvikové účely programu Apollo, byla vybudována umělá kráterová pole ve dvou lokalitách. Krátery měly průměr 1,5 - 12 m, celkem bylo výbuchy vytvořeno 497 kráterů.
Astronauté Apollo 15 David Scott a James Irwin při výcviku v Arizoně, 2.listopadu 1970.
Výbuch "měsíčního kráteru" v roce 1967.
Dokončené pole Cinder Lakes Crater # 1 v říjnu 1967.
Astronauté Apolla 12 Pete Conrad a Alan Bean během geologického výcviku v Cinder Lakes 10.října 1969.
prosím smazat, odpověď již nepotřebuji [Upraveno 21.2.2015 dubest]
dodge - 3/3/2015 - 17:54
Apollo XVIII
Umělec Marco Brambilla vytváří Apollo XVIII , ambiciózní video instalaci, která splétá archivní záběry ze skutečných NASA misí s počítačem vytvořených metafor, aby předložil impresionistickou cestu na Měsíc a zpět.
Proc při navsteve podobných velkych osobnosti(uz jich opravdu moc není)nedaji dopředu vedet kdy to bude."Prijede clovek co se prochazel po Mesici".Udelat anketu co by lidi zajímalo a jake dotazy by davali,atd.Potom vse prebrat a vybrat to nejlepší a zajimave.I dyz verim ze Tito lide by zodpovedeli i sebemensi dementinu.Jsem sice patriot ale pan moderator mel mluvit anglicky na dukaz toho ze si těchto lidi obrovsky vazime a ze s nimi nemluvi stanice typu Prazsky vriskot bubeniku.
pospa - 12/3/2015 - 08:14
citace:Proc při navsteve podobných velkych osobnosti nedaji dopředu vedet kdy to bude... Udelat anketu co by lidi zajímalo a jake dotazy by davali,atd.
citace:Proc při navsteve podobných velkych osobnosti nedaji dopředu vedet kdy to bude... Udelat anketu co by lidi zajímalo a jake dotazy by davali,atd.
Dekuji - jdu do toho snad se něco ujme a dotaz projde.
pospa - 12/3/2015 - 09:58
citace:Dekuji - jdu do toho snad se něco ujme a dotaz projde.
Já už tam dal dva dotazy a oba prošly. Myslím, že to nijak významně nelustrují a přijmou všechno. Co potom vyberou do vysílání je jiná otázka.
Andy - 12/3/2015 - 10:30
Super, díky moc za upozornění, taky jsem něco poslal :-). Rozhovor na DVTV je parádní!
pospa - 12/3/2015 - 10:36
citace:Super, díky moc za upozornění, taky jsem něco poslal :-).
O těch zarděnkách? Myslím, že Mattingly mohl Dukovi spíš děkovat. S A16 kolem měsíce kroužil několik dní v plně funkčním CM. S A13 by si prošel dost stresujícím letem a kolem Měsíce by se jen jednou "prosmýknul".pospa - 12/3/2015 - 10:45
Btw. v pondělí jsem do jiného vlákna dával odkaz na Dukovo veřejné vystoupení v HK, takže zopakuji ještě tady.
Kdo bydlíte poblíž Hradce Králové, tak tuto neděli 15.3. budete mít příležitost shlédnout přednášku Charlese Duka (Apollo 16) v Bio Central. Vstup volný. http://www.element.cx/letaky/astronaut.jpg
Andy - 12/3/2015 - 10:48
citace:O těch zarděnkách? Myslím, že Mattingly mohl Dukovi spíš děkovat. S A16 kolem měsíce kroužil několik dní v plně funkčním CM. S A13 by si prošel dost stresujícím letem a kolem Měsíce by se jen jednou "prosmýknul".
Jop, zrovna mě to teď nějak napadlo, tak uvidíme.
To máš pravdu, ale myslím, že těsně před odletem A13 to byl jeden z lidí, kterýho nesnášel co to šlo... Jara - 19/3/2015 - 07:41
Nemate predstavu kdy byl pan Duke v tom slavnem Hydeparku?V sobotu jsem se dival v titulcích byl ale mluvil někdo jiny.Ze by maly preklep nebo chaos a zmatek?
citace:Nemate predstavu kdy byl pan Duke v tom slavnem Hydeparku?
Mělo by se to vysílat v sobotu 28.3.2015
pospa - 22/3/2015 - 18:16
citace:Škoda, že ta společná fotka není ve větším rozlišení a s popisem, kdo je kdo.
Našel jsem jen o něco málo větší rozlišení, na rozklik. Rozpoznávám jen pár z nich, v horní řadě zleva:
Duke, Cunningham, nevim, nevim, Lovell, Haise, Schweickart, nevim, nevím, nevím, Cernan. Ve spodní řadě jen zcela vpravo Gene Kranz.
bejcek - 23/3/2015 - 10:01
Také jsem přišel na některé v horní řadě. Cernan, Duke, Lowell, Schweickart mi šli lehce, možná, že proto, že jsem se s nimi setkal. Kranze (dole) nepoznám. Je to velmi těžké, Zkuste to prosím ještě někdo.
tomas.pribyl - 23/3/2015 - 10:14
citace:Rozpoznávám jen pár z nich, v horní řadě zleva:
Duke, Cunningham, nevim, nevim, Lovell, Haise, Schweickart, nevim, nevím, nevím, Cernan. Ve spodní řadě jen zcela vpravo Gene Kranz.
Myslím, že třetí zleva v horní řadě je William Anders (Apollo 8) a čtvrtý Alfred Worden (Apollo 15). Bez záruky.
Druhý zprava v horní řadě by-mohl-být John Glenn. Bez ještě větší záruky.
Jen si nejsem jistý tím Dukem: úplně vlevo bych řekl, že je Jack Lousma a Duke je čtvrtý zprava.
Vychází mi to na horní řadu astronautů, spodní pak letoví ředitelé apod.
Povl - 23/3/2015 - 12:43
Nojo, uběhlo už mnoho let. Pánové jsou už dost staří.
Zajímalo by mě, jestli, až se znovu poletí na Měsíc, to bude za peníze daňových poplatníků, nebo jestli to bude na základě tržní poptávky a nabídky, čili za peníze ze soukromých zdrojů.
Pro peníze daňových poplatníků je potřeba politická vůle, ale trh má motivaci ve vidině zisku. Tak uvidíme.
ales - 23/3/2015 - 14:15
Pokusím se ještě za sebe shrnout a doplnit seznam lidí na té fotce.
Podle mne je to takto.
Horní řada zleva: Duke, Cunningham, Anders, Worden, Lovell, Haise, Schweickart, Engle, Glynn Lunney, Lousma, Cernan.
Dolní řada zleva: Sy Liebergot, Vance Brand, Gerry Griffin, Milt Windler, Gene Kranz.
V horní řadě jsou většinou astronauti, ale třetí zprava je tam podle mne letový ředitel Glynn Lunney. Nejsem si také jist, jestli čtvrtý zprava je opravdu Joe Engle. Možná by to mohl být i Mitchell, ale to je málo pravděpodobné, protože nebyl zmiňován mezi pozvanými.
V dolní řadě jsou většinou letoví ředitelé, ale druhý zleva je podle mne astronaut Vance Brand. Jistý si tím ale také úplně nejsem. Mezi pozvanými byl ještě letový ředitel Chris Kraft, tak by to teoreticky mohl být on (i když by se musel v poslední době dost změnit).
Ruské úřady se chystají vyšetřovat přistání Američanů na Měsíci v letech 1969 až 1972. Tvrdí to alespoň mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruské federace Vladimir Markin v úterním komentáři v deníku Izvestija.
Blbost vládne Ruskem.
Povl - 19/6/2015 - 12:41
citace:Blbost vládne Ruskem.
Jen klid. To není o přistání na Měsíci, ale o fotbalu.
"Markin komentářem reagoval na americké vyšetřování aktivit fotbalové federace FIFA, která se má mimo jiné zabývat pořadatelstvím mistrovství světa v Rusku. Mluvčí tvrdí, že Američané si hrají na světové policisty."
Přistání na Měsíci je velmi pečlivě zdokumentované. Oni moc dobře vědí, že by pravost přistání vyvrátit nedokázali, stejně jako to nedokáže Vlado. Jen rejpou a dělají naschvály.
Povl - 24/6/2015 - 00:30
citace:Úspěchy v kosmu se odehrávají zpravidla mimo zemský povrch či atmosféru a lze tedy o nich pochybovat.
Davide, a co takhle prvovýstup na Everest. Nebo dobytí severního či jižního pólu?
Vždyť se Amundsen mohl nechat vyfotit pár kilometrů od Velrybí zátoky a nikdo by nepoznal, že to není na pólu.
A zrovna projekt Apollo byl velmi důkladně zdokumentován, tak si nemyslím, že by měřítko mělo být na základě události na Zemi, nebo mimo ní.
Já bych reálnost přistání skrze vzorky vůbec neřešil. NASA zveřejnila tisíce fotografií a hodiny filmových záběrů. Kdo chce a skutečně ho to zajímá, tak může ty snímky a filmy podrobit rozboru a zkoumat tak jejich pravost.
Kde a jak asi bylo nafoceno toto? http://somik05.sweb.cz/A15.gif
Nehledě na to, že mnohé velké krátery a hory v okolí, se dají pozorovat i pomocí amatérských dalekohledů, což je přímí způsob zkoumání pravosti. Ale snímky z LRO poslouží lépe.
[Upraveno 24.6.2015 Povl]
bejcek - 9/7/2015 - 00:05
"Ve stínu Měsíce" 1 a 2. Dokumentární film o programu Apollo.
Na TV Prima ZOOM
(Shadow of the Moon)
Dokument, VB (2006), 60 min, Premiéra, stereo vysílání
Dokument VB (2006). Mezi lety 1968 a 1972 se na Měsíc vydalo celkem 24 amerických astronautů. Poslechněte si jejich vyprávění.
(opravdu astronauté vyprávějí, komentují záběry atp, je to zajímavé !)
Další díly:
Ve stínu Měsíce (1/2) - 11. července 2015 - 09:50
Ve stínu Měsíce (1/2) - 15. července 2015 - 01:55
Ve stínu Měsíce (2/2) - 15. července 2015 - 22:05
Ve stínu Měsíce (1/2) - 17. července 2015 - 06:00
Ve stínu Měsíce (2/2) - 18. července 2015 - 09:50
Ve stínu Měsíce (2/2) - 22. července 2015 - 01:50
pettr - 9/7/2015 - 07:42
Dobrý den, píši poprvé, i když sleduji tento skvělý web několik let. Apollo jsem koukal jako kluk v ČT a hltal každý novinový článek hlavně ve 100+1 a L+K. Chtěl bych se zeptat na záběry, kdy kamera umístěná vevnitř stupně sleduje vzdalující se Apollo, nebo odlétající vyhořelý stupeň apod. Zná někdo podrobnosti o přenosu na zem? děkuji
random - 9/7/2015 - 09:37
citace:Dobrý den, píši poprvé, i když sleduji tento skvělý web několik let. Apollo jsem koukal jako kluk v ČT a hltal každý novinový článek hlavně ve 100+1 a L+K. Chtěl bych se zeptat na záběry, kdy kamera umístěná vevnitř stupně sleduje vzdalující se Apollo, nebo odlétající vyhořelý stupeň apod. Zná někdo podrobnosti o přenosu na zem? děkuji
ak si dobre pamatam (bolo to niekde popisane) tak boli to 16mm kamery ulozene v specialnych navratovych puzdrach. po skonceni natacania co trvalo len par desiatok sekund boli odhodene od materskeho telesa (1.st., 2.st. a medzi st.) po pristati v atlantiku boli vylovene a dalej uz rozpravku asi kazdy pozna. Povl - 9/7/2015 - 10:24
citace:"Ve stínu Měsíce" 1 a 2. Dokumentární film o programu Apollo.
Na TV Prima ZOOM
Myslíš toto?
A lidem jako Vlado doporučuji kouknout minimálně na poslední dvě minuty tohoto dokumentu. David - 10/7/2015 - 07:32
FANTASTICKÉ ! Chtěl bych panu Vladovi poděkovat za ten zážitek. Přiznám se, že jsem si to pustil jen ze zvědavosti, ale byl jsem ohromen a setrval jsem u obrazovky " jako přibitý a zcela jsem zapomněl na svůj původní program. Takhle jsem si vždy představoval popis letu na Měsíc - věcně, bez snah o lacinou senzaci či dokonce kapek jedu zlovůle. Vřele doporučuji !
Je to zcela odlišně od dokumentů BBC, tam kladou důraz na " nebezpečnost" letu, dohady " či letět či neletět", kdo jak poletí, jestli byli astronauti dostatečně vycvičení - prostě levičácké bláboly. Na druhou stranu BBC v dokumentu o Lunochodech vychvaluje tuto sovětskou " z nouze ctnost " do nebe a div neklade její výsledky před výsledky Apolla., Ale to jsem odbočil.
Zajímavé je, že JFK v době svého historického projevu již věděl jak bude vypadat Saturn 5 / devadesáti metrová raketa / a musel též vědět že podmínkou je vyvinou motory na vodík pro druhý a třetí stupeň.
Ovšem jedna hrubá chyba tam nepochybně je a divím se, že si toho pan Vlado nevšiml, zejména když je schopen zpochybňovat každý stín či odlesk.
Jedná se o to, že při popisu TLI Apolla 11 běží oddělení stupně S-II a zážeh stupně S 4B ještě před dosažením LEO a je zcela zřetelně vidět jak S-II na němž je kamera míří zpět do zemské atmosféry.
Dále mne zaujal naprostý klid jak v řídícím středisku, tak i v LEMu při " poplachu 1202, potažmo 1201, který levičáci rádi prezentují jako velekritický okamžik letu, klid byl zcela pochopitelný počítač měl schopnost potlačit méně důležité programy, než byl právě probíhající.
Totéž platí i pro situaci, kdy LEMu v okamžiku přistání zbývalo palivo na 30 vteřin letu , je třeba říci na 30 vteřin samostatného letu. Zapomíná se na to, že LEM měl krom toho na palubě " nedotknutelnou " zásobu paliva pro případ, že by bylo nutno přistávací manévr přerušit. Ta stačila k zabezpecení hladkého zážehu motoru návratového modulu.
Při odletu návratové části LEMu z Měsíce je nějaký čas zabíráno místo přistání, je tam zřetelně vidět " zbytek LEMu i stopy astronautů v měsíčním prachu.
Zaujalo mne též gesto astronauta Slaytona, který " zarazil" počínající euforické oslavy přistání do okamžiku T+1, a profesionální návrat řídícího střediska k povinnostem.
Pokud se týče " nekrologu" je třeba si uvědomit, že podobný měli příkladně připraveni i Sověti před letem Gagarina.
Velikost Ameriky a amerických astronautů nejlépe vyjádříl astronaut v závěru, kterým vyzdvihl reakci lidí v různých částech světa při jejich triumfální cestě, kteří jásali : My / LIDÉ / jsme to dokázali ! [Upraveno 10.7.2015 David]
Petr_Šída - 10/7/2015 - 10:47
Ovšem jedna hrubá chyba tam nepochybně je a divím se, že si toho pan Vlado nevšiml, zejména když je schopen zpochybňovat každý stín či odlesk.
Jedná se o to, že při popisu TLI Apolla 11 běží oddělení stupně S-II a zážeh stupně S 4B ještě před dosažením LEO a je zcela zřetelně vidět jak S-II na němž je kamera míří zpět do zemské atmosféry.
To je v pořádku, S4B byl v činnosti dvakrát, jednou pro vstup na orbitu, podruhé pro TLI
to ve filmu je to blbě
yamato - 10/7/2015 - 11:01
citace: Ovšem jedna hrubá chyba tam nepochybně je a divím se, že si toho pan Vlado nevšiml, zejména když je schopen zpochybňovat každý stín či odlesk.
Jedná se o to, že při popisu TLI Apolla 11 běží oddělení stupně S-II a zážeh stupně S 4B ještě před dosažením LEO a je zcela zřetelně vidět jak S-II na němž je kamera míří zpět do zemské atmosféry.
To je v pořádku, S4B byl v činnosti dvakrát, jednou pro vstup na orbitu, podruhé pro TLI
to ve filmu je to blbě
Na to kolko David basni o apolle je prekvapive, ze nepozna priebeh navedenia S5 na orbit
Keby boli astronauti bez emocii, nevysielal by Cernan pri roztoceni LM nad mesiacom do eteru nadavky jak pri krcmovej bitke. Skusobny pilot ma tiez emocie, rozdiel oproti beznemu smrtelnikovi je v tom, ze aj v kritickej chvili sa riadi rozumom, nie emociami.
David - 10/7/2015 - 13:05
TLI není navedení na LEO, ale Translunar Injection což je navedení na dráhu k Měsíci, čili opuštění LEO směrem k Měsíci.
K tomu je třeba podruhé zapálit motor J-2 třetího stupně S 4B, který v době zážehu " trčí" volně do prostoru, neboť S-II byl dávno odhozen.
V předmětném dokumentu se hovoří o zahájení TLI a obrazově je děj ukazující odhození druhého stupně S-II a PŔVÝ start motoru J-2 třetího stupně S 4B jehož účelem bylo vyvedení celého soulodí vč. třetího stupně na parkovací - vyčkávací dráhu. Na této dráze poté v průběhu zhruba dvou hodin byly provedeny prověrky celého soulodí vč. stupně S 4B a pak teprve byl vydán souhlas k TLI. Hrubá chyba v dokumentu je, že mezi komentářem a obrazovým dějem je časový posun cca 2 hodiny !
Cernan nemůže disponovat " anglickým klidem" neboť po předcích není Angličan.
Apollo 11 časový snímek :
000:09:10 - dohořely motory S-II stupeň odhozen/ v dokumentu obrazem/
000:09:15 - zapálen J-2 stupně S 4B / v dokumentu obrazem /
OOO:11:42 - motor J-2 vypnut - soulodí na parkovací dráze / LEO /
002:44:14 - TLI - motor J-2 podruhé zapálen / v dokumentu slovem/
002:50:01 - motor J-2 podruhé vypnut - soulodí na dráze k Měsíci
Právě proto, že znám / " poznám " / průběh mise Apolla 11 docela podrobně, mohu upozornit na nesrovnatelnost / kterou klasifikuji jako hrubou chybu / v předmětném dokumentu.
ucvrnkls - 10/7/2015 - 13:15
Jak se vlastně zachraňovala ta kamera z 2. stupně? Padák to určitě nemělo.?
Petr_Šída - 10/7/2015 - 13:32
citace:TLI není navedení na LEO, ale Translunar Injection což je navedení na dráhu k Měsíci, čili opuštění LEO směrem k Měsíci.
K tomu je třeba podruhé zapálit motor J-2 třetího stupně S 4B, který v době zážehu " trčí" volně do prostoru, neboť S-II byl dávno odhozen.
V předmětném dokumentu se hovoří o zahájení TLI a obrazově je děj ukazující odhození druhého stupně S-II a PŔVÝ start motoru J-2 třetího stupně S 4B jehož účelem bylo vyvedení celého soulodí vč. třetího stupně na parkovací - vyčkávací dráhu. Na této dráze poté v průběhu zhruba dvou hodin byly provedeny prověrky celého soulodí vč. stupně S 4B a pak teprve byl vydán souhlas k TLI. Hrubá chyba v dokumentu je, že mezi komentářem a obrazovým dějem je časový posun cca 2 hodiny !
Cernan nemůže disponovat " anglickým klidem" neboť po předcích není Angličan.
Apollo 11 časový snímek :
000:09:10 - dohořely motory S-II stupeň odhozen/ v dokumentu obrazem/
000:09:15 - zapálen J-2 stupně S 4B / v dokumentu obrazem /
OOO:11:42 - motor J-2 vypnut - soulodí na parkovací dráze / LEO /
002:44:14 - TLI - motor J-2 podruhé zapálen / v dokumentu slovem/
002:50:01 - motor J-2 podruhé vypnut - soulodí na dráze k Měsíci
Právě proto, že znám / " poznám " / průběh mise Apolla 11 docela podrobně, mohu upozornit na nesrovnatelnost / kterou klasifikuji jako hrubou chybu / v předmětném dokumentu.
Jo takhle jste to myslel, tak to sory, ale nebylo tomu rozumět
po pravdě, jaký jiný materiál tam dát, když obrazově měli jenom to první zapálení
ucvrnkls - jojo, měly, byly v malých odhazovatelných pouzdrech se štítem a padákem, pak je lovili z Atlantiku
yamato - 10/7/2015 - 14:02
Okej Davide, nerozumeli sme sa Sekvenciu ovladas, mas to za A
David - 10/7/2015 - 14:59
Smyslem ale nebylo někoho poučovat, ale upozornit pana Vlada, že babrá v " jemnostech" a zcela jasná pochybení mu zcela unikají.
Jinak má dokument špičkovou úroveň a vřele jej doporučuji.
David - 11/7/2015 - 18:16
Úplně mě ohromila "chyba" jaké se během přistávání dopustil Aldrin. Totiž ÚMYSLNĚ zapnul setkávací radar. Jeho vysvětlení, že proto aby v případě přerušení sestupu a návratu k CM byl ihned k dispozici je nevěrohodné. Setkávací radar slouží k SETKÁNÍ s cílovým tělesem nikoli k navádění na orbitu. Já tomu ale nevěřím, neměl žádný racionální důvod setkávací radar zapínat. Ani v případě nouzového přerušení startu a návratu na orbitu, bylo poté dost času na jeho zapnutí., takováto diletantská chyba, která v případě, že by Armstrong reagoval tak jak měl a přerušil pokus o přistání, mohla celý let Apolla 11 zmařit. Všechny operace jsou předem naplánovány v manuálu, který se realizuje bod po bodu, stejně jako u dopravních letadel. V tomto manuálu v žádném případě nemohlo být zapnutí setkávacího radaru před návratem na orbitu.
Zarážející je, že se této "chyby" dopustil Aldrin, který byl specialista na setkávací operace, dokonce měl přezdívku " doktor Randez-Vous.
Pro mne je to překvapující zjištění, dosud jsem to chápal tak, že setkávací zadat byl omylem zapnut při manipulaci s ovládacími prvky, nebo náhodným dotekem v stísněném prostoru.
Pavel007 - 11/7/2015 - 20:47
Jo, to mě taky pobavilo. Možná se Aldrin bál víc, než teď tvrdí
Povl - 11/7/2015 - 21:48
Nehledě na to, že to měli v simulátoru nacvičené do zblbnutí.
Možná opravdu zapracovali nervy, možná se bál Neila, že to požene do extrému, což v podstatě nakonec udělal.
Aldrin je pro mě stejně trochu kontroverzní postava, čímž ale nechci snižovat jeho váhu.
Asi bylo opravdu dobře, že první člověk na Měsíci po zbytek života nestál o nějakou velkou publicitu.
David - 12/7/2015 - 02:19
Zapnout setkávací radar při přistávacím manévru může, řečeno s Haškem ve Švejkovi :" To může udělat jen blbec". Tím rozhodně Aldrin nebyl. Napadá mě varianta : Aldrin strašně stál o to být PRVNÍM člověkem na Měsíci. Podle zásady, když ne já, tak ani ty , by to bylo vysoce elegantní řešení a byl by zcela mimo hru, pokus o přistání konec konců by přerušil Armstrong. Než by se to vyšetřilo byl by oslavován Conrad a vše by šlo do ztracena.
Šílené, že ?, otázka ale stojí: je to dostatečně šílené, aby to byla pravda?
Pavel007 - 12/7/2015 - 09:54
Je to nesmysl, pochybuju, že v tak stresujícím okamžiku by ještě schválně zkoušel vyřadit počítač, aby se to naschvál posralo-nikdo neohrozí svůj život.
David - 12/7/2015 - 10:23
Sdělení Aldrina v předmětném dokumentu je pro mne natolik šokující, že je nemohu vytěsnit z hlavy a nacházím další argumenty proti jeho smysluplnosti, například :
a/ posledním bezpečnostním prvkem před zahájením finálního brzdění bylo navedení LEMu na dráhu, která by jej v případě neuskutečnění brzdění přivedla zpět do blízkosti CM. I v tomto případě je ČAS na zapnutí setkávacího radaru celá hodina !
b/ totéž platí pro situace, kdy je brzdící manévr přerušen záhy po jeho zahájení.
c/ během brzdícího manévru CM přistávací LM předletí a počne se rychle vzdalovat. Čím déle trvá přistávací brzdění do přerušení, tím více se CM vzdálí, předletí LM. Po přerušení brzdění musí být LM naveden na nižší dráhu, aby CM doháněl. Teprve až CM dožene má smysl zapínat setkávací radar, což by byl INTRVAL mezi jednou až třemi hodinami od přerušení přistávacího brzdění.
d/ ani po úspěšném přistání a EVA není setkávací radar k ničemu, protože naopak v době staru je CM daleko za startujícím LM a postupně jak se LM zvedá a zrychluje jej dohání. Opět ČAS min jedna hodina.
Jsou zcela jistě i další důvody proč setkávací radar během, nebo před brzdícím manévrem nezapínat. Proto je nanejvýš podivné, že tak vědomě učinil špičkový specialista na setkávací operace, nejen jeden z nejlepších, ale dovolím si tvrdit, že nejlepší v NASA.
Omlouvám se , že tím otravuji, ale Projekt Apollo nesmírně obdivuji a snažím se pochopit jeho velikost a zejména překážky které museli jeho tvůrci a aktéři překonávat a překonat.
K celému projektu zatím mám, krom páté kterou současně pitvám, tyto čtyři výhrady :
l/ napouštění Apolla 1 při pozemních zkouškách čistým kyslíkem při tlaku 1 atm. I malé dítě ví, že v tomto prostředí hoří i ocel.
2/ Let Apolla 10. Zcela zbytečná " zkouška" kosmické prostředí u Měsíce je stejné jako u Země a jestliže vše fungovalo u Země / Apollo 9 / fungovalo by to i u Měsíce /. LM měl být plně vybaven pro přistání a pokud to nebylo možné, měl být let zrušen, letět mělo Apollo 11 a Saturn 5 mohl případně vynést Apollo 18.
3/ Nominaci " Slaytonova kamaráda " Scheparda do Apolla 14. Fyzicky na to nestačil a také úkoly letu plně nesplnil / nenašel kráter CONE /.
4/ Montáž poškozeného kyslíkového tanku do SM Apolla 13. Stalo se tak, ačkoli byly protokolovány tři důvody proč tank ihned z letového stroje vyřadit.
Berte to prosím jako " odlehčení" z napětí, které jistě všichni prožíváme v gradaci jak se NH nyní " velice rychle" k Plutu a jeho rodince blíží.
[Upraveno 12.7.2015 David] [Upraveno 12.7.2015 David]
Pavel007 - 12/7/2015 - 10:30
Víš něco konkrétnějšího k tomu bodu 4? Oni s tím měli problém už na Zemi?
David - 12/7/2015 - 10:43
Jistě : Při demontáži v průběhu příprav k letu nebyl povolen jeden z fixačních šroubů , nádrž se vysmekla ze zdvihacího zařízení a spadla z výšky 5 cm do lože.
Při vypouštění paliva při zkouškách na rampě nešel kyslík vypustit a musel být " vyvařen " topidly přičemž bylo použito napětí 65 V ačkoli konstrukční limit topidel byl 35V.
Při zkouškách na rampě vykazoval měřič tlaku kolísavé hodnoty.
Prapříčinou zřejmě byla chyba v komunikaci se subdodavatelem, jemuž bylo v původním zadání dáno provozní napětí 35V a změna na 65V se k němu již " nedostala". Při vypínání topidel pod napětím pak došlo ke " svaření" kontaktů, elektrickému oblouku a poškození elektrické izolace v kyslíkovém prostředí.
Všem zainteresovaným mohlo a mělo být jasné, zejména po zkušenosti s Apollem 1, že jakákoli anomálie v kyslíkovém prostředí signalizuje fatální havárii.
To že k havárii došlo při letu k Měsíci bylo neuvěřitelné štěstí v neštěstí. Prakticky letěli na odjištěné bombě a ke kontaktu muselo nutně dojít, záleželo, jen kdy. Pokud by byla míchadla zapnuta až po přistání na Měsíci, všichni zahynuli. [Upraveno 12.7.2015 David]
David - 12/7/2015 - 10:52
citace:Je to nesmysl, pochybuju, že v tak stresujícím okamžiku by ještě schválně zkoušel vyřadit počítač, aby se to naschvál posralo-nikdo neohrozí svůj život.
Souhlasím, je to natolik vybočující, že jsem ten závěr označil za " šílenost", alek úplnému vyvrácení by bylo potřeba nějaký technický argument pro ospravedlnění zcela nepochopitelného postupu Aldrina, emotivní nestačí.
Krom toho Aldrin neřídil, čímž jeho stresová zátěž byla daleko nižší než Armstrongova. Kdyby ten " ve stresu", jako reakci na poplach, přistání ihned přerušil vůbec bych se mu nedivil.
tycka - 12/7/2015 - 12:16
citace: -nikdo neohrozí svůj život.
Bohužel, tento Argument by podle psychologů nejspíš neobstál.
Prostě někdo po něčem tak touží, že je ochoten i takto zariskovat svůj život - když už ho riskuje jen tím, že se k tomuto projektu prostě propůjčil.
Prostě riskování života není pro mnoho jedinců ničím zas tak nepředstavitelným pro dosažení toho co prostě chtějí za každou cenu. David - 12/7/2015 - 12:44
Přerušení přistávacího manévru v kterémkoli okamžiku, při jakékoli anomálii bylo prioritou letového plánu Apolla 11. Přispěl k tomu fakt, že nehrozila sovětská konkurence. Posádce bylo dokonce slíbeno pro případ, že pokud v takovém případě pokus o přistání přeruší, poletí opět v některé z nejbližších misí. Přerušení přistávacího manévru a návrat na měsíční orbit byla standartní, bezpečná operace a proběhla by naprosto automaticky. Aldrin tedy dobře věděl, že přerušení přistání nijak neohrozí jeho život a navíc měl jistotu, že se po Měsíci stejně" projde", bylo zcela nedůležité, zda bude druhý, nebo devátý, první stejně být nemohl a tak na přistání Apolla 11 neměl žádný osobní zájem, právě naopak. Jeho konkurent na prvního člověka na Měsíci, který přistání řídil, takovou jistotu, přes uvedený slib zcela jistě neměl. Kdyby se ukázalo, že přistání přerušil zbytečně, určitě by neletěl.Uražená ješitnost je silný argument, vždyť se angažoval, i jeho otec, který " s prosíkem" obíhal kde koho jak v exekutivě, tak v NASA , takže možná i jakási " krevní msta".
pospa - 12/7/2015 - 13:25
citace: Aldrin tedy dobře věděl, že ... první stejně být nemohl a tak na přistání Apolla 11 neměl žádný osobní zájem, právě naopak.... Uražená ješitnost je silný argument, ...takže možná i jakási " krevní msta".
Myslím Davide, že toto už stačí. Všichni víme, jak to s Aldrinovou snahou být první bylo, ale ty se pouštíš už na hodně tenký led spekulací, blížících se konspiračním teoriím.
Dál to už, prosím, v tomto duchu nerozváděj, museli bychom to jinak přesunout do koše, nebo mazat úplně.
PinkasJ - 12/7/2015 - 14:02
K bodu 1/ Davidových výhrad k Apollu:
Nepochopitelně při nácviku simulovaného startu s astronauty uvnitř loď natlakovali na 110% ata při 90% kyslíku, aby současně vyzkoušeli těsnost kabiny, jako by tuto těsnost nemohli vyzkoušet bez astronautů.
Již před tím bylo několik případů požáru i jiných problémů v lodi, na simulátorech, v jejích částech, byl případ popálení posádky při výměně žárovky, kolapsu posádky i smrti pokusných králíků vlivem 100% kyslíkové atmosféry – viz http://ocii.com/~dpwozney/apollo2.htm
Nikde jsem se nedočetl, zda všechny kontaktní spínače byly v „nevýbušném“ provedení, i když i takové spínače jsou zkoušeny jen v normální a atmosféře a ne s vysokým obsahem kyslíku.
Při tragickém požáru pak vznikl uvnitř, tlak 200-270% ata, což znemožnilo otevřít poklop dovnitř, přičemž „ Kabely byly vedeny zcela volně po celé lodi, mohly se prodřít kdekoliv“. Takže spěch a podcenění problému si vyžádal krutou daň. [Upraveno 12.7.2015 PinkasJ]
Povl - 12/7/2015 - 15:48
citace:Krom toho Aldrin neřídil, čímž jeho stresová zátěž byla daleko nižší než Armstrongova.
Davide, už si někdy jel rychle v noci po staré asfaltce plné hlubokých děr na motorce jako spolujezdec? To je stres panečku, a právě proto, že neřídíš.
citace:Let Apolla 10. Zcela zbytečná " zkouška" kosmické prostředí u Měsíce je stejné jako u Země
U měsíce jsou jiné rychlosti, jiná radiace, jiné maskony a jiná komunikace. Let na Měsíc byla neprobádaná oblast a tudíž velký risk. Let Apolla 10 byla generálka, kde NASA nechtěla nechat nic náhodě.
Sám víš, že se mělo uskutečnit víc testovacích misí, ale A8 A9 A10 byly nakonec tak úspěšné mise, že Apollo11 dostalo první pokus o přistání.
citace: Nominaci " Slaytonova kamaráda " Scheparda do Apolla 14. Fyzicky na to nestačil a také úkoly letu plně nesplnil / nenašel kráter CONE /.
Apollo14 byl let tří kosmických zelenáčů, to je známé. Ale jak to souvisí s tím, že nenašli kráter Cone?
Podívej se na snímky z místa, kde se otočili a šli zpět. Poznáš jakým směrem je Cone?
Proč myslíš, že na to fyzicky nestačil? Vždyť ušli několik kilometrů v těžkých neohebných skafandrech dokopce, z kopce. Myslím, že ty by si měl co dělat, aby si to zvládnul. A těch misí, kde se nepodařilo splnit všechny úkoly bylo víc.
citace:Všem zainteresovaným mohlo a mělo být jasné, zejména po zkušenosti s Apollem 1, že jakákoli anomálie v kyslíkovém prostředí signalizuje fatální havárii.
Koukáš na to dnešníma očima, kdy podle tehdejších zkušeností víš, co a jak je špatně. Anomálie nemusí nutně znamenat fatální havárii, je třeba taky zjistit, jestli to není chyba měření. Ale asi tu přípravu, zkoušky a jejich výsledky tenkrát trochu podcenili.
David - 12/7/2015 - 18:09
Omlouvám se, do konspiračních teorií jsem nemínil zabřednout, jen mne překvapil a zaskočil Aldrin tím že přiznal, že při přistávací sekvenci LEMu úmyslně ZAPNUL setkávací radar.
" Jeto neselhávající robot, který má navíc výborný mozek," tvrdí kolegově ... / Pacner - A velký skok ... 1972 . str. 80/ .
S tímto hodnocením ostře kontrastuje shora uvedený úkon, který mohl zhatit přistání LEMu Apolla 11, a vysvětlení astronauta je zcela " mimo mísu" a tak absurdní, že by nenapadlo ani amatéra, natož špičkového specialistu na setkávací operace.
Proto jsem si položil otázku " Quo Boni " ? Toť vše .
Jara - 13/7/2015 - 15:05
Opravdu uz tato diskuze zavani konspiracni teorii ale takova ma vecna diskuze byt.Pokud je film Apollo 11 alespoň trochu od věci tak hlavnim tlačitelem aby byl Aldrin první na Mesici byl Aldrinuv otec lampasak.Sam Aldrin si byl vedom jako taky vojak ze rozkaz je rozkaz a moc diskutovat o tom nemohl.Veci navíc nahravalo ze Armstrong byl civilista a tehdy na to Americane dost staveli.Dokonce byly i takove úvahy ze se na Mesici vztyci vlajka Spojenych narodu a podobny vymysl ale zdravy rozum mel navrch.I když poplach 1202 zvonil a blikal stejne nemel na přistávací sekveci vliv byl automaticky potlacen jenom delal kraval.Tezko si představit stres obou zucastnenych a urcita az pretrenovanost,treba chtěl byt pripraven na kazdou moznost a v dane chvili se prach obycejne utal.Umysl bych v tom nehledal.Aldrin je silne verici clovek a urcite by nechtel nikoho ohrozit jenom z nejakeho osobního duvodu,ktery je dost najivni.Jako druhy clovek na Mesici vždy bude s Armstrongem spojovan v jasnou dvojici a foto z Mesice je z 99% jen zalezitosti Aldrina tak ze nejakou satisfakci taky mel.
David - 13/7/2015 - 15:26
U špičkového astronauta, navíc obecně uznávané autority v předmětném oboru nelze věřit tomu, že by se " spletl ".
Bohužel historie zná jen ty co byli PRVNÍ , být druhý je proto totéž jako být poslední. Příkladně ve sportu lidé nejen, že podvádí, ale vědomě riskují svoje zdraví i život, jen aby byli PRVNÍ.
Pokud by se přistání Apolla 11 nezdařilo měl Aldrin obrovskou šanci se stát prvním člověkem na Měsíci. Armstrong by byl za zbytečné přerušení startu vyřazen a jelikož byl na stole slib co nejbližšího letu, byl by Aldrin velitelem posádky, když ne A-12, tak určitě A-13. a to byla slušná šance. Nikdo nevěřil tomu, že se přistání zdaří hned na první pokus, počítalo se s druhým a spíše třetím pokusem, tedy Apollo -13.
Pradoxem je, že A-13 obsahovalo " časovanou bombu ", což ani doktor Aldrin nemohl vědět.
Apollo 11 je komerční, HRANÝ nikoli DOKUMENTÁRNÍ fim a nesmysly se to tam jen hemží. Ve stínu Měsíce je DOKUMENT ![Upraveno 13.7.2015 David] [Upraveno 13.7.2015 David]
Povl - 13/7/2015 - 15:57
citace:U špičkového astronauta, navíc obecně uznávané autority v předmětném oboru nelze věřit tomu, že by se " spletl ".
Splést se může každý! Žádný diplom, pověst, nebo zkušenosti nikomu nezaručují bezchybnost.
citace:Bohužel historie zná jen ty co byli PRVNÍ
Davide, když se podíváš do historie, kdo jako první obletěl Měsíc, desetkrát? Kdo jako první přistál na povrchu Měsíce?
citace:Pokud by se přistání Apolla 11 nezdařilo měl Aldrin obrovskou šanci se stát prvním člověkem na Měsíci.
Tohle je ale s prominutím blbost. Posádky už byly rozdělené, určitě by neletěl dřív než A14. A ze selhání by nebyl viněn Armstrong, ale celá posádka. A při bližším rozboru by se i ukázalo, kdo udělal konkrétní chybu.
citace:Nikdo nevěřil tomu, že se přistání zdaří hned na první pokus,
Tohle taky není pravda. Milion lidí se přišli podívat na start mise, co poprvé přistane na Měsíci. Po zkušeností z A10 bylo zřejmé, že mají dobré šance.
Davide, moc si to celé idealizuješ. [Upraveno 13.7.2015 Povl]
David - 13/7/2015 - 16:14
Jenže Aldrin se nespletl - v dokumentu Ve stínu Měsíce říká, že setkávací radar zapnul " aby byl připraven na eventuální návrat ", což je nebetyčný nesmysl, tedy nepravda. Otázka zní : jaký měl opravdu důvod, když je nucen uchýlit se k nepravdě.
Kdyby řekl, že to zapnul omylem, nebo nešťastnou náhodou, tak ani nemuknu, ale on mlží.
Dovedu si představit, že Armstrong se jej ještě na Měsíci zeptal proč to zapnul a on ve stresu plácl první co ho napadlo a v oboru kde si byl jistý, tedy v setkání. Armstrongovi to stačilo, byl gentleman, mě to ale nestačí a poroto se podivuji.
A už se k tomu nebudu vyjadřovat, jak je vidět nikdo se ke mě nepřidal, všem Aldrinovo " vysvětlení " stačí, počkám jestli to časem nepřizná, či se nepodřekne.
Povl - 13/7/2015 - 18:46
On se nespletl ve smyslu, že by zmáčkl blbý čudlík.
Davide, dokážeš si představit co to pro ně muselo být? Simulátor je jedna věc, tam zemřeli už mnohokrát, ale skutečný let? Stres z toho, že to můžou zvorat musel být enormní.
Chování Aldrina je z technického hlediska a hlediska letového plánu dost zvláštní, ale já bych za tím opravdu nehledal nějkaký zlý úmysl, nějakou vypočítavost, nebo naschvál. Prostě chtěl mít vše připraveno, kdyby se to podělalo, jakkoli je toto jeho rozhodnutí v danou chvýli nelogické. Navíc, řekl jim někdo, nebo měli nasimulováno, že zapnutí setkávacího radaru v tuto chvýli způsobý vážný problém, a že to teda nesmějí udělat?
Já chápu tvůj údiv, ale ta tvoje konstrukce, že to udělal schválně a vypočítavě kvuli své "druhé" pozici mi přijde dost absurdní.
Podle mě moc dobře věděl, že i on má jen jeden pokus o přistání.
martinjediny - 13/7/2015 - 21:45
citace:...Já chápu tvůj údiv, ale ta tvoje konstrukce, že to udělal schválně a vypočítavě ...
Ja ho zas nechapem. Staci si prejst niekolko priemyselnych havarii... nezmyselny ukon, ktory nevie vysvetlit skuseny pracovnik, preco to spravil...
Tusis vobec, ako je stredna nespolahlivsot dobre zacvicenej osoby?
Miesto jednoducheho riesenia hladas senzacie...
O čem Aldrin mluví v (43 -57s) filmu . O jaké ohnivě kouli mluví, při vypnutí 1. st. 80m nad motory. .Přes kterou proletěli . Ve scénáři to nebylo.
Ja myslím . že to byla exploze části 2. st . balistické rakety Saturn 5 . A bylo to to vhodné , nejak okecat.
jch - 14/7/2015 - 01:06
V čase 43:57 začíná mluvit Cernan, nikoliv Aldrin. Po vypnutí motorů 1. stupně letí celá sestava setrvačností a je ve stavu beztíže. Žhavé plyny, ale nejenom žhavé, se z místa vzniku skoro ve vakuu šíří všemi směry a vytvářejí kouli. Jakmile 2. stupeň nabere tah, tak tím proletí.
To co Cernan popisuje je vidět v 44:14 a 44:15, šestnáctou sekundu už zase raketa vypadá jak se na raketu patří.
O čem Aldrin mluví v (43 -57s) filmu . O jaké ohnivě kouli mluví, při vypnutí 1. st. 80m nad motory. .Přes kterou proletěli . Ve scénáři to nebylo.
Ja myslím . že to byla exploze části 2. st . balistické rakety Saturn 5 . A bylo to to vhodné , nejak okecat.
David - 14/7/2015 - 07:01
citace:On se nespletl ve smyslu, že by zmáčkl blbý čudlík.
Davide, dokážeš si představit co to pro ně muselo být? Simulátor je jedna věc, tam zemřeli už mnohokrát, ale skutečný let? Stres z toho, že to můžou zvorat musel být enormní.
Chování Aldrina je z technického hlediska a hlediska letového plánu dost zvláštní, ale já bych za tím opravdu nehledal nějkaký zlý úmysl, nějakou vypočítavost, nebo naschvál. Prostě chtěl mít vše připraveno, kdyby se to podělalo, jakkoli je toto jeho rozhodnutí v danou chvýli nelogické. Navíc, řekl jim někdo, nebo měli nasimulováno, že zapnutí setkávacího radaru v tuto chvýli způsobý vážný problém, a že to teda nesmějí udělat?
Já chápu tvůj údiv, ale ta tvoje konstrukce, že to udělal schválně a vypočítavě kvuli své "druhé" pozici mi přijde dost absurdní.
Podle mě moc dobře věděl, že i on má jen jeden pokus o přistání.
Není to pravda. Právě proto, aby nepřistávali " za každou cenu" slíbilo jim vedení NASA, že v případě přerušení přistávacího manévru poletí znovu v jedné z nejbližších posádek.
Jakýpak stres. Aldrin jako špičkový specialista na setkávací manévry moc dobře věděl, že na zapnutí setkávacího radaru má hodinu, nebo dvě hodiny, nebo celý den, tak proč to zapínal ? Ostatně nebyl velitelem letu, jestlipak zapnutí hlásil Armstrongovi, pokud pak by ale jeho vysvětlení znělo jinak : " Zapnuli jsme ..." !
V kosmické lodi stejně jako v letadle si nemůže druhý pilot a Aldrin byl druhým pilotem, dělat co chce, každý úkon MUSÍ hlásit veliteli a provést jen po jeho odsouhlasení. " Lidová tvořivost " druhého pilota vede spolehlivě k záhubě, v letectví se to několikrát již stalo.
Jara - 14/7/2015 - 07:13
Ja se jen podivuji ze tato eventualita(zapnuti prave toho nestastneho radaru)nebyla na simulatoru trenovana do zblbnuti jako jedna z moznosti ze se muze stat.Ze se jen presla jako moznost -nic neovlivni jen dela kraval a ze ho staci potlacit.
David - 14/7/2015 - 07:24
citace:Ja se jen podivuji ze tato eventualita(zapnuti prave toho nestastneho radaru)nebyla na simulatoru trenovana do zblbnuti jako jedna z moznosti ze se muze stat.Ze se jen presla jako moznost -nic neovlivni jen dela kraval a ze ho staci potlacit.
Protože to je tak absurdní, že to nikoho nenapadlo, to je totéž, jako kdyby Collins, čekající na Měsíční orbitě odjistil padáky v CM.
Naštěstí nějaký mr. Bales, který nebyl specialista na setkávací manévry, či na přistávací operaci, ale měl na starosti počítač, a znal jeho kapacitu a věděl, že přistání vyžaduje cca 90% kapacity a setkávání cca 15% kapacity a tudíž čistě akademicky může dojít k přetížení. A Když tento " akademický" případ nastal věděl si ihned rady a dal pokyn k potlačení setkávacího programu. No není to pech ? [Upraveno 14.7.2015 David]
Povl - 14/7/2015 - 07:30
citace:poletí znovu v jedné z nejbližších posádek
Příprava na let trvala měsíce, takže do dvou příštích misí by se určitě nedostal. Říct Conradovi, "hele sorry, tady Buzzovi a Neilovi se to nepovedlo, takže s dvanáctkou nepoletíš a oni to zkusí znova" by bylo dost nespravedlivé, vždyť se připravoval taky a taky měl právo na svůj pokus.
Kdyby to udělal záměrně, nic by tím nezískal, a až by se po neúspěchu podrobně analyzovalo co se stalo, tak by na něj padla vina. Ervé - 14/7/2015 - 07:43
Přesně tak, dřív než ve 14 (možná 15) by letět nemohli, a stres je něco, co výcvik ovlivní jen částečně, trénovaný ho jen lépe zvládá. Emočně je to vždycky na hraně a chyby se dělají i v klidu.
David - 14/7/2015 - 08:41
citace:Přesně tak, dřív než ve 14 (možná 15) by letět nemohli, a stres je něco, co výcvik ovlivní jen částečně, trénovaný ho jen lépe zvládá. Emočně je to vždycky na hraně a chyby se dělají i v klidu.
Proto jsou jak v letectví, tak v kosmonautice tzv."manuály" kde je přesně stanoven postup pro každou možnou i nemožnou, havarijní situaci, co kdy zapnout, vypnout , co jak a kdy nastavit atd.. Žádného pilota, potažmo ani astronauta ani nenapadne manipulovat s něčím co není v tom kterém manuálu. Zejména druhý pilot se vůbec neodváží na cokoli bez povolení velitele sahat. Ve stresu asi nebyl, když místo toho aby sledoval přistávání chystal se na operace, které měly být aktuální v řádu hodin až dní.
pospa - 14/7/2015 - 08:52
citace: Žádného pilota, potažmo ani astronauta ani nenapadne manipulovat s něčím co není v tom kterém manuálu. Zejména druhý pilot se vůbec neodváží na cokoli bez povolení velitele sahat. Ve stresu asi nebyl, když místo toho aby sledoval přistávání chystal se na operace, které měly být aktuální v řádu hodin až dní.
To je jen teorie, Davide. Praxe mnohokrát potvrdila to, že i piloti jsou "jen" lidé a ne roboti - i oni někdy dokáží udělat chybu. Z nedbalosti, z přílišné sebejistoty, z nedostatku komunikace s druhým pilotem/kapitánem, ze stresu, atd.
Vzpomínáš na havárii Space Ship Two? Tam druhý pilot zcela nelogicky uvolnil zámek sklápění křídel v momentě, kdy k tomu podle manuálu rozhodně nemělo dojít a výsledek všichni známe. A byl to zkušený testovací pilot....
Je samozřejmé, že lidský mozek je Vesmír sám pro sebe. Zajímalo by mne jaké oficiální stanovisko k tomu zaujala NASA, krom toho, že odměnila Balese, odhaduji, že žádné : " vítězové se nesoudí ".
Vlado - 14/7/2015 - 20:37
citace:V čase 43:57 začíná mluvit Cernan, nikoliv Aldrin. Po vypnutí motorů 1. stupně letí celá sestava setrvačností a je ve stavu beztíže. Žhavé plyny, ale nejenom žhavé, se z místa vzniku skoro ve vakuu šíří všemi směry a vytvářejí kouli. Jakmile 2. stupeň nabere tah, tak tím proletí.
To co Cernan popisuje je vidět v 44:14 a 44:15, šestnáctou sekundu už zase raketa vypadá jak se na raketu patří.
O čem Aldrin mluví v (43 -57s) filmu . O jaké ohnivě kouli mluví, při vypnutí 1. st. 80m nad motory. .Přes kterou proletěli . Ve scénáři to nebylo.
Ja myslím . že to byla exploze části 2. st . balistické rakety Saturn 5 . A bylo to to vhodné , nejak okecat.
Již jsem ho poznal. je to Cernan.
To mi můj SR nebere . Aby rozpínající se plyn rychlostí zvuku 300m/s (skoro vakuum , 60 km výška), který již z motorů neproudí , předběhl těleso rakety, které letí setrvačností 3000m/s.
Proč ten plyn se nerozpínal před vypnutím motorů když ješte tekl z motorů ?
Pavel007 - 14/7/2015 - 23:23
motor běží=zrychlující raketa sem-plyny tam (princip reaktivního motoru)
motor neběží=sestava je bez zrychlení, dohořívající plyny udělají ve vakuu kouli okolo rakety.
Když si všimneš při startu rakety je hezky vidět, kdy se raketa dostává do vakua, jak se ty plameny za raketou jakoby víc rozbalí do takovýho květu, už je nestlačuje okolní atmosféra. Je mi ale jasný, že to píšu naprosto zbytečně.
Povl - 14/7/2015 - 23:28
citace:Je mi ale jasný, že to píšu naprosto zbytečně.
Spíš je problém, že Vlado tady z toho dělá holubník a duplikuje příspěvky zde a v sekci Vladoviny. Tam se toto dnes rozebíralo. Jara - 15/7/2015 - 10:44
mr.Bales byl za rychly a rozhodny zasah,mam dojem ze byly 2,ohledne potlaceni poplachu po zásluze odmenen.Kdyby se do toho nevlozil pravdepodobne by k 1.pristani na Mesici nedoslo.Mozna ze by bylo zajimave zjistit v manuálech pristich vyprav jestli tam toto omezeni nebo jasny zakaz zapnuti radaru při pristani na Mesici bylo doplneno nebo vse zustalo při starem.V kazdem je to zajimava věc,kterou nam ted muze rict jen jeden clovek a to je Aldrin sam.Ja umet englis bych mu normalne napsal.
David - 15/7/2015 - 13:52
citace:mr.Bales byl za rychly a rozhodny zasah,mam dojem ze byly 2,ohledne potlaceni poplachu po zásluze odmenen.Kdyby se do toho nevlozil pravdepodobne by k 1.pristani na Mesici nedoslo.Mozna ze by bylo zajimave zjistit v manuálech pristich vyprav jestli tam toto omezeni nebo jasny zakaz zapnuti radaru při pristani na Mesici bylo doplneno nebo vse zustalo při starem.V kazdem je to zajimava věc,kterou nam ted muze rict jen jeden clovek a to je Aldrin sam.Ja umet englis bych mu normalne napsal.
Skutečně objektivně by se k tomu mohl vyjádřit jen Armstrong, nebo jiný astronaut na téže úrovni, třeba Lowel, ale Aldrin by zcela jistě nemohl být nezaujatý a objektivní, jak by řekli ve sněmovně " jasný střet zájmů ".
Ervé - 17/7/2015 - 07:01
Na Prima ZOOMu vysílali britský dokument o vzpomínkách astronautů na lety k/na Měsíc, viděl jsem jen kousek, ale vypadá to dobře. Druhý díl budou ještě párkrát opakovat.
Kvôli chybnému údaju v kontrolnom zozname sa prepínač jedného z radarov nachádzal na inom mieste, ako si astronauti mysleli. Omylom ho zapli a počítač zahltili zbytočnými dátami, ktoré narúšali prebiehajúce výpočty spojené s prípravou na pristátie.
Kvôli chybnému údaju v kontrolnom zozname sa prepínač jedného z radarov nachádzal na inom mieste, ako si astronauti mysleli. Omylom ho zapli a počítač zahltili zbytočnými dátami, ktoré narúšali prebiehajúce výpočty spojené s prípravou na pristátie.
Jestliže Aldrin prohlásil, že přepínač zapnul úmyslně, je vše ostatní nepodloženými spekulacemi. V tomto případě lze maximálně polemizovat s tím proč tak učinil, resp. zda tak učinil " v dobré víře ".
dodge - 22/7/2015 - 15:26
Jestliže Aldrin prohlásil, že přepínač zapnul úmyslně, je vše ostatní nepodloženými spekulacemi. V tomto případě lze maximálně polemizovat s tím proč tak učinil, resp. zda tak učinil " v dobré víře ".
Učinil tak proto, jelikož ho jeho kolegové z týmu astronautů považovali mylně za počítačového odborníka, ve skutečnosti byl laikem. Porušil manuál, který toto přímo zakazoval.
alamo - 22/7/2015 - 15:34
ja som to pochopil tak, že v checkliste, žiadna striktná inštrukcia pre vypnutie stretávacieho radaru, jednoducho nebola..
on ho nezapol, nechal ho po oddelení bežať ďalej [Upraveno 22.7.2015 alamo]
David - 22/7/2015 - 15:42
citace:ja som to pochopil tak, že v checkliste, žiadna štriktná inštrukcia pre vypnutie stretávacieho radaru, jednoducho nebola..
on ho nezapol, nechal ho po odpojení bežať ďalej [Upraveno 22.7.2015 alamo]
A ani být nemohla, protože setkávací radar je potřeba až v konečné fázi setkávání. Příkladně při startu z Měsíce není vůbec potřeba, protože cíl má stovky ne-li tisíce km " za sebou ", tedy nikoli ve směru letu.
dodge - 22/7/2015 - 15:51
citace:ja som to pochopil tak, že v checkliste, žiadna striktná inštrukcia pre vypnutie stretávacieho radaru, jednoducho nebola..
on ho nezapol, nechal ho po oddelení bežať ďalej [Upraveno 22.7.2015 alamo]
V manuálu je výslovně uvedeno, že k počítači může být připojen pouze jeden z radarů, nikdy oba současně.
alamo - 22/7/2015 - 15:56
aj oddelenie je "približovací manéver" síce prebieha naopak, ale dve lode sú v blízkosti..
stretávací radar musel byť zapnutý..
ak chýbala v checkliste inštrukcia vypnúť ho, po skončení manévru separácie, chyba sa stala už pri plánovaní na zemi
"vznikol priestor na improvizáciu"
keby Aldrin porušil striktný príkaz checklistu, dostal by to "vyžrať"
navyše nejakú kolónku tam preskočiť, a ignorovať ju, by bolo po rokoch doslova "drilu", asi nemožné [Upraveno 22.7.2015 alamo]
tycka - 22/7/2015 - 22:29
Docela mne ten článek o tom skafandru překvapil - tedy jak se hledaj peníze na záchran skafandru prvního muže na Měsíci.
Čekal bych, že podobný artefakt bude mít jako jiné historické předměty poměrně velkou prioritu co se týče finnacování jeho údržby.
V manuálu je výslovně uvedeno, že k počítači může být připojen pouze jeden z radarů, nikdy oba současně.
Tak ze vylozene chyba pripravy a nedostatecna simulace při treningu pristani LM na Mesici.Jinak si to nedovedu vysvětlit.Doufam ze tuto část při dalších výpravách na Mesic v přistávaci sekvenci ZMENILI a vyslovne dali prikaz po oddeleni LM a vzdaleni se na cca 20,-km setkavací radar - OFF!!!Vypnout. [Upraveno 23.7.2015 Jara]
dodge - 23/7/2015 - 08:23
citace:aj oddelenie je "približovací manéver" síce prebieha naopak, ale dve lode sú v blízkosti..
stretávací radar musel byť zapnutý..
ak chýbala v checkliste inštrukcia vypnúť ho, po skončení manévru separácie, chyba sa stala už pri plánovaní na zemi
"vznikol priestor na improvizáciu"
keby Aldrin porušil striktný príkaz checklistu, dostal by to "vyžrať"
navyše nejakú kolónku tam preskočiť, a ignorovať ju, by bolo po rokoch doslova "drilu", asi nemožné [Upraveno 22.7.2015 alamo]
V manuálu žádná chyba nebyla, jednalo se o svévolné porušení instrukcí ze strany Aldrina, vyžrat to nedostal, protože byl synem admirála v činné službě. [Upraveno 23.7.2015 dodge]
Jara - 23/7/2015 - 08:38
Me se to nezda.Co by tim docilil max.by na Mesici jeho vinou nepristali.Coz by urcite nebylo nijak dobře ceneno tatik - netatik.
Nejde me do hlavy ze mesice drilu na simulatoru a tato velmi dulezita část tam nebyla cvicena do uplneho zblbnuti a nebyla napsana cervenym pismem,ze setkavaci radar při pristani musí byt vypnuty.Toto me rozum nebere!!!!
David - 23/7/2015 - 13:03
Být prvním člověkem, který vkročí na Měsíc byla velice lákavá představa a američtí astronauté o tuto možnost nepochybně soutěžili.
Před letem Apolla 11 nebylo vůbec jasné že tato mise na Měsíci přistane. Na PRVÉ přistání byly připraveny tři posádky. Pravděpodobnostní odhady vůbec nepočítaly s tím, že se přistání podaří hned na první pokus, počítalo se s druhým, ale spíše se třetím pokusem, tj. s Apollem 13.
Tady bych odbočil -sovětský plán letu počítal s pilotovaným přistáním na třetí pokus, nejprve zkouška se zvířaty na palubě, pak přistání " záložní lodi " a nakonec pilotované přistání.
Prioritou letu Apolla 11 bylo NEHAVAROVAT, proto astronauti dostali bezprecedenční slib pro případ, že přeruší pokus o přistání a to že znovu co nejdříve poletí. Co nejdříve by bylo Apollo 13. Pokus o přistání měli ihned přerušit při jakékoli anomálii.
Armstrong tento příkaz porušil hned třikrát, poprvé když LEM směřoval mimo vybrané místo přistání do nevhodného terénu , podruhé při poplachu 1202 a potřetí při poplachu 1201.
Pokud by přerušil přistání při poplachu 1202 zcela jistě by vyšetřování odhalilo přepínač v chybné poloze, tedy chyba posádky, Jelikož za posádku ručí velitel s velkou pravděpodobností by Armstrong již k Měsíci neletěl a Aldrin by měl obrovskou šanci velet Apollu 13 a jako PRVNÍ vstoupit na Měsíc.
PinkasJ - 23/7/2015 - 14:37
Quote:
"Tady bych odbočil -sovětský plán letu počítal s pilotovaným přistáním na třetí pokus, nejprve zkouška se zvířaty na palubě, pak přistání " záložní lodi " a nakonec pilotované přistání."
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno.
V jediném skutečně připraveném letu 1xN1/LK/LOK s jedním kosmonautem takový plán nebyl a dřívější plány - 3xN1/L3 a 2xN1/L3 byly příliš drahé na to posílat nejdříve zvířata a loď bez posádky.
Jinak si myslím, že nekonečné rozbory o tom, co by-kdyby a údajném záměrném pochybení Aldrina jsou zbytečné. Apollo 11 splnilo svůj úkol a měli na něm podíl všichni členové posádky a všichni tak budou navždy historií kosmonautiky oceňováni
bejcek - 23/7/2015 - 15:07
Quote:
"Tady bych odbočil -sovětský plán letu počítal s pilotovaným přistáním na třetí pokus, nejprve zkouška se zvířaty na palubě, pak přistání " záložní lodi " a nakonec pilotované přistání."
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno. Přidávám se.
V hlavě sice mám nějakou informaci že by to tak mělo být z let asi 1965+-? (Zápisník nebo Věda a technika mládeži?). Ale myslím si, že to byla nějaká fantazie novináře.
David - 23/7/2015 - 17:02
citace:Quote:
"Tady bych odbočil -sovětský plán letu počítal s pilotovaným přistáním na třetí pokus, nejprve zkouška se zvířaty na palubě, pak přistání " záložní lodi " a nakonec pilotované přistání."
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno. Přidávám se.
V hlavě sice mám nějakou informaci že by to tak mělo být z let asi 1965+-? (Zápisník nebo Věda a technika mládeži?). Ale myslím si, že to byla nějaká fantazie novináře.
Mám ten dojem, že se o tom psalo v L+K někdy kolem roku 2.000. Vzpomínám si, že mne zaujala poznámka autora, který zpochybnil zvířata na Měsíci, vzhledem k tomu, že sovětský kosmonaut vstupoval a vracel se z " LEMu " vnějším prostorem.
Ervé - 24/7/2015 - 07:18
Promiň Davide, ale příště nepiš o svých dojmech, pokud nemáš zdroj, na který se můžeš do 10 minut podívat, nebo to výslovně uveď jako nepodloženou domněnku, u které se ptáš na reálnost (nedělej ze sebe Zemana). Zvířata na palubě by možná byly při prvním letu Sojuz-LOK na orbitu Země pro ověření funkčnosti systémů, ale těžko už při obletu Měsíce. Pak by letěli kosmonauté kolem Země (případně i na vyšší dráhu) a teprve pak k Měsíci. Je ale jasné, že by měli stejné rozhodovací body jako astronauti - pokud není vše OK, dál se neletí. Vzhledem k přeautomatizovanosti a nemožnosti provést manévr bez automatiky odhaduji, že by se sověti několikrát vraceli s neúspěchem, než by poprvé úspěšně přistáli.
novák - 24/7/2015 - 13:38
citace: Na PRVÉ přistání byly připraveny tři posádky. Pravděpodobnostní odhady vůbec nepočítaly s tím, že se přistání podaří hned na první pokus, počítalo se s druhým, ale spíše se třetím pokusem, tj. s Apollem 13.
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno.
citace:Prioritou letu Apolla 11 bylo NEHAVAROVAT, proto astronauti dostali bezprecedenční slib pro případ, že přeruší pokus o přistání a to že znovu co nejdříve poletí. Co nejdříve by bylo Apollo 13. Pokus o přistání měli ihned přerušit při jakékoli anomálii.
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno.
Za vyhovění žádosti děkuji. Tvrzení mi přijdou podstatná, a pokud budou doložená, rozšířím je mezi prostý lid - přidáním do wikipedie.
kopapaka - 24/7/2015 - 13:52
ervé: zvířata nevím, ale původní plán zahrnoval bezpilotní snímkování, průzkum vybraného místa lunochodem, automatické přistání náhradního landeru (na radiomaják lunochodu) a pak to samé s pilotovaným landerem...
David - 24/7/2015 - 14:40
citace:
citace: Na PRVÉ přistání byly připraveny tři posádky. Pravděpodobnostní odhady vůbec nepočítaly s tím, že se přistání podaří hned na první pokus, počítalo se s druhým, ale spíše se třetím pokusem, tj. s Apollem 13.
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno.
citace:Prioritou letu Apolla 11 bylo NEHAVAROVAT, proto astronauti dostali bezprecedenční slib pro případ, že přeruší pokus o přistání a to že znovu co nejdříve poletí. Co nejdříve by bylo Apollo 13. Pokus o přistání měli ihned přerušit při jakékoli anomálii.
Rád bych se dověděl zdroj, kde je to uvedeno.
Za vyhovění žádosti děkuji. Tvrzení mi přijdou podstatná, a pokud budou doložená, rozšířím je mezi prostý lid - přidáním do wikipedie.
Pokusím se to najít, ale nebude to obratem. Na druhou stranu nechci při hledání být bigotní jako hlava nejmenovaného státu.
Ervé - 24/7/2015 - 15:11
citace:ervé: zvířata nevím, ale původní plán zahrnoval bezpilotní snímkování, průzkum vybraného místa lunochodem, automatické přistání náhradního landeru (na radiomaják lunochodu) a pak to samé s pilotovaným landerem...
Myslím že se o tom mluvilo jako o možnosti, pochybuju že reálně s takovou podporou (náhradní lander - spíš startovací stupeň) někdo počítal - už jen spolehlivost modulu na povrchu a automatické přistání na dané místo byly otázkou.
PinkasJ - 24/7/2015 - 17:43
5.8. by bylo americkému astronautovi - prvému člověku, který vkročil na Měsíc v roce 1969 v rámci amerického programu Apollo, 85 let. Čest a věčná sláva jeho památce !
admin - 24/8/2015 - 18:33
Activating the rendezvous radar during landing—which, again, would lessen the workload on the crew in the event of an abort, because the system they’d need to use to find Columbia would already be operational—was not at all a "checklist error." This was established procedure.
Pozorně jsem si to pročetl. Je tam popsáno co se stalo a co se mohlo stát a naštěstí nestalo. Ale chybí tam zásadní věc a to proč Aldrin sledování zapnul, resp. zda jednal podle letového plánu, nebo na příkaz velitele, či " jen " z vlastní iniciativy a zda jeho jednání bylo racionální.
Letový plán totiž obsahoval přesný postup jednotlivých kroků a astronauti do něj zapisovali skutečnost, to co reálně udělali. Přistání řídil Armstrong a Aldrin bez jeho příkazu , jak je obvyklé i v obyčejných dopravních letadlech, neměl na nic sahat.
PinkasJ - 24/8/2015 - 23:06
Jestli jsem tomu dobře rozuměl, zapnutí rande-vous radaru si nevymyslel Aldrin, ale byla to stanovená procedura kvůli bezpečnějšímu případnému abortu. Ale bezpečný chod obou systémů vyžadoval nejen vzájemné frekvenční svázání signálů (800 Hz)obou systémů, ale i jejich fázovou synchronizaci.
Bohužel dokumentace pro spolupráci obou systémů vyžadovala jen frekvenční lokaci. Takže pokud se týká fázové synchronizace, záviselo na setinách sec, kdy právě Aldrin zapnul radar, zda se dostaly oba signály do fáze nebo ne. Bohužel, že by se trefit se i do fáze je pravděpodobnost nepatrná a žádný automatický fázově synchronizační systém tam nebyl.
David - 25/8/2015 - 07:37
Rozhodující je v každém přípaDĚ ČAS, KDY SE TAK STALO. pokud bY SKUTEČNĚ BYLO ZAPNUTÍ SETKÁVACÍHO RDARU SOUČÁSTÍ PŘÍPRAVY NA PŘERUŠENÍ PŘISTÁVACÍHO MANÉVRU V JEHO pRŮBĚHU, musel BY BÝT SETKÁVACÍ RADAR ZAPNUT před ZAHÁJENÍM PŘISTÁVACÍHO Manévru, aby jeho zapnutí mělo nějaký smysl, protože k přerušení přistávacího manévru mohlo dojít kdykoli, nejen v závěrečné fázi. To by ovšem znamenalo, že by počítač byl přetížen již v okamžiku zapnutí programu na zahájení přistávacího manévru a MUSEL by poplach ihned signalizovat a přistávací manévr by zřejmě byl odložen o jeden oběh.
Jelikož se tak nestalo nemohl být přistávací radar součástí příprav na přistávací manévr, byl zapnut teprve v průběhu přistávání, dokonce v jeho závěrečné fázi a tedy svévolně !
Je jasné, že hlásil přetížení ihned, jakmile Aldrin pohnul příslušnou páčkou, či tlačítkem a tudíž Aldrin mohl, měl a dle mého názoru zcela jistě věděl, že provedl nesprávnou operaci a tudíž měl uvést vše do původního stavu a bylo po poplachu, pohříchu tak neučinil, což zakládá negativní asociace.
Jasné je též, že pokud by došlo k přetížení počítače dříve než v závěrečné fázi přistávání, bylo by dost času k jeho řešení, takto ovšem zbývaly vteřiny a bylo tedy vysoce pravděpodobné, ba zcela jisté, že následkem poplachu dojde k přerušení přistávacího manévru , zejména když zásadní instrukce zněla : NERISKOVAT a v případě potíží IHNED přistávací manévr přerušit !
Z toho všeho plyne, že k zapnutí přistávacího radaru došlo přesně v tom okamžiku, kdy mělo největší pravděpodobnost, že zhatí přistání.
Samozřejmě to může být náhoda, či jen lidská chyba, ale tady se nejedná o jednu náhodu, či jednu chybu, ale o celý souhrn, což zakládá oprávněné pochyby.
Na závěr
bych opakoval názor jednoho z přispívajících : Situaci, že bude nutno přerušit přistávací manévr v jeho průběhu, která byla při letu Apolla 11 vysoce pravděpodobná, ba téměř jistá, nacvičovala zcela jistě posádka " do zblbnutí", jak je tedy možné že Aldrin udělal takovou fatální chybu v nejnevhodnějším okamžiku a navíc, ji nenapravil ač snadno mohl ? [Upraveno 25.8.2015 David]
Ervé - 25/8/2015 - 08:57
Davide umíš číst? Aldrin postupoval podle checklistu, chyba byla v samotné konstrukci systému, na kterou se předtím nepřišlo.
PinkasJ - 25/8/2015 - 10:22
Quote David : ...nemohl být přistávací radar součástí příprav na přistávací manévr, byl zapnut teprve v průběhu přistávání, dokonce v jeho závěrečné fázi a tedy svévolně !
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pane David, již je zde jeden, který když něčemu věří, nikdo mu to nevyvrátí. Nesklouzávejte k tomu. Okamžik, kdy má být zapnut randez-vous radar přece určovali odborníci a byl v check-listu. Byl zapnut v době, kdy případný abort byl časově nejkritičtější a měl odlehčit posádce v potřebných úkonech (viz citace pana Ervé). Také asi šlo o spotřebu energie, kdyby byl zapnut celou dobu sestupu. Jistě věděli co dělají. Divné je, že se na systémovou chybu nepřišlo při nácviku.
David - 25/8/2015 - 10:31
Podíval jsem se na autentický popis situace v knize pana Pacnera " ... a velký skok ... vydal Albatros 2. vydání z r. 1972 , str, 146 :" výška 11.160 m nad Měsícem - Aldrin : Dvanáct nula dva - Co máme dělat s poplachem dvanáct nula dva ?! ... Několik dnů před startem se v Houstnu debatovalo o možnostech přetížení palubního radaru. Jako " akademický případ " tam kdosi připomněl, že program P 20, určený pro radarové sledování velitelské lodi, vyžaduje asi 14% kapacity počítače a program P 63, podle něhož probíhá první část motorického sestupu kabiny, 90 % ... . Kdyby tedy byly OMYLEM v činnosti oba tyto programy současně, přetížily by palubní počítač o 4 procenta. Bales si to uvědomuje a ... dává dvojici v kabině Egle příkaz, aby potlačila program P 20. Houston : ... Potlačte ten program ! Egle : Příjem! V 30. To znamená, že kosmonauti zmáčknou knoflík V 30 a počítač se automaticky přestává starat o program P 20 ... "
Z popisu situace přímého účastníka vyplývá, že program radarového sledování velitelské lodi během přistávání mohl být v chodu jen OMYLEM !
Pikantní na celé situaci je, že Aldrin, který kritickou situaci " omylem " vyvolal se ptá co činit.
Z téže publikace popis návraru z Měsíce : str. 198 a násl..
"T + 124:22:00 : První lidé startují z Měsíce ... Zbývá přibližně ... 29 minut 52 sekund do zmizení Egle. Obě lodi jsou UŽ totiž v radarovém kontaktu. Egle nyní začíná stíhat Columbii. ... T + 125: O6 :00 Columbia mizí za Měsícem. Asi o dvě minuty později ji následuje Egle. ... "
Z toho plyne, že radarový kontakt CM a Lem byl navázán cca 20 minut po startu z Měsíce, do té doby neměl smysl , z čehož plyne, že radarové sledování CM bylo zapnuto cca 20 minut po startu z Měsíce. Při přerušení přistávacího manévru v havarijní situace bylo tedy nejméně 20 minut času do zahájení sledování CM za účelem spojení. Sledování CM během navádění na oběžnou dráhu kolem Měsíce nemělo žádný smysl, počítač vedl LEM po předem dané trajektorii a poloha CM na ni neměla žádný vliv.
Pokud by někdo " omylem" a nebo podle letového plánu havarijní situace zapnul program P 20 v průběhu pozemního nácviku přistání, zcela JISTĚ BY DOŠLO K PŘETÍŽENÍ POČÍTAČE a Aldrin by nad Měsícem nemusel kontaktovat Zemi dotazem : " Co máme dělat ... ?"
Pokud by si Bales, nebo někdo jiný v kritickém okamžiku nevěděl rady, nutně musel přijít příkaz PŘERUŠIT přistávací manévr a vrátit se na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Na celém popisu situace je nejzajímavější skutečnost, že souběh přistání a sledování CM
je označován jako " akademický " tj. sice teoreticky možný, ale nepravděpodobný případ, tudíž zcela určitě neobsažený v letovém plánu.
David - 25/8/2015 - 10:45
citace:Quote David : ...nemohl být přistávací radar součástí příprav na přistávací manévr, byl zapnut teprve v průběhu přistávání, dokonce v jeho závěrečné fázi a tedy svévolně !
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pane David, již je zde jeden, který když něčemu věří, nikdo mu to nevyvrátí. Nesklouzávejte k tomu. Okamžik, kdy má být zapnut randez-vous radar přece určovali odborníci a byl v check-listu. Byl zapnut v době, kdy případný abort byl časově nejkritičtější a měl odlehčit posádce v potřebných úkonech (viz citace pana Ervé). Také asi šlo o spotřebu energie, kdyby byl zapnut celou dobu sestupu. Jistě věděli co dělají. Divné je, že se na systémovou chybu nepřišlo při nácviku. [/quote
David :Krom toho každému je jasné, že když něco na počítači zmáčkne a ten hlásí chybu, nebude volat výrobci či podpoře. Aldrin zapnul P 20 a když počítač hlásil chybu ptal se Země co dělat - je k tomu potřeba něco dodávat ?
Tady nejde o víru. Vycházím z autentického popisu situace a z faktu, že během nácviku havarijních situací k přetížení počítače nikdy nedošlo a z faktu, že radarově sledovat CM za účelem setkání mělo smysl teprve do dosažení oběžné dráhy nad Měsícem a na to bylo nejméně 20 minut času po startu. tak jaképak " přetížení " posádky.
Z textu citované publikace vyplývá, že autor vůbec nevěděl, že Aldrin program P 20 zapnul a už vůbec že to nebylo " omylem ". [Upraveno 25.8.2015 David] [Upraveno 25.8.2015 David]
Povl - 25/8/2015 - 11:36
Ono přistání si můžeme připomenout i tímto videem, a v dobrém rozlišení.
A pak samozřejmě i ty další.
Akorát ještě chybí přistání i Apolla 17.
PinkasJ - 25/8/2015 - 11:55
Oceňuji detailní rozbor a angažovanost pana Davida ve vyjasnění této zajímavé okolnosti. Pokud však by měl pravdu, musel by článek, který uvedl pan Kostera (omylem jsem naspal Ervé) být záměrně zmanipulován, což se mi nechce věřit. Kromě toho, kdyby Aldrin úmyslně zapnul radar v kritickém okamžiku přistání, musel by předem vědět, že to může vézt ke stavu ABORT, což by asi bylo i pro něho nebezpečnější, než samotné přistání. Jak to ale mohl vědět, když při tréninku se nic takového nestalo ( nebo radar nebyl zapínán?)
Jestliže je pravda co píše pan Pacner, totiž že sledování CM při přistání mohlo být zapnuto jen omylem, což má oporu v logice věci, neb setkávací radar má smysl používat teprve do dosažení oběžné dráhy nad Měsícem, takže nebezpečí z prodlení nehrozí, nemá úkon provedený Aldrinem logiku.
Je to práce s počítačem, při nácviku který trval hodiny a hodiny zcela jistě vznikly situace chybného zásahu a nácvik nápravy, tj. návrat ke stavu před chybou. Jakmile Aldrin zapnul radar a počítač hlásil chybu měl se navrátit k původnímu stavu bez ohledu na to co jej k úkonu přimělo a to neučinil. Krom toho bývá dobrým zvykem zkušebních pilotů, že každý svůj krok hlásí pozemní kontrole, ať je dobrý, nebo špatný a Aldrin byl zkušební pilot. Jeho hlášení mělo znít, " Po zapnutí programu P 20 hlásí počítač poplach na 12 02 ".
Sama skutečnost, že se poplach 1202 při výcviku nevyskytl, znamená, že během výcviku k přetížení počítače nikdy nedošlo, tudíž ani k souběhu programů na přistání a radarové sledování CM ergo kladívko tento souběh nemohl být v letovém plánu ani v plánu havarijních situací.
Ostatně sledovat radarem CM během přistávání je zcela absurdní, k čemu by soužilo, k navedení na dráhu nad Měsícem určitě nikoli a vzlet trval řádově deset minut, nebezpečí z prodlení nehrozilo, Během tohoto vzletu měl Aldrin i po " Abortu" minimálně deset minut na zapnutí setkávacího radaru., Ale to se opakuji a to jsem nechtěl.
milantos - 25/8/2015 - 13:43
Čerpáš i z jiných informací než z novinářského zpracování K.Pacnera ?
Milan - 25/8/2015 - 14:52
Pojďme si tady třeba radši připomenout, že dneska to jsou přesně tři roky, co se Neil Armstrong vydal na svojí poslední cestu...
5. 8. 1930 - 25. 8. 2012 - Odpočívej v pokoji!
"That's one small step for man, one giant leap for mankind"
David - 25/8/2015 - 15:23
citace:Čerpáš i z jiných informací než z novinářského zpracování K.Pacnera ?
Pacner byl u toho přímo v Americe na Mysu a dostával jako akreditovaný novinář nejaktuálnější zprávy z řídícího střediska. Neměl důvod si něco vymýšlet. Krom toho stejně popisuje kritickou situaci i tehdejší klub SPACE na stránkách L+K, tj., že setkávací radar byl v činnosti OMYLEM.
Pokud by sám Aldrin v dokumentárním pořadu Ve stínu Měsíce neprohlásil, že setkávací radar uvedl v činnost úmyslně a jeho zdůvodnění nebylo " chatrné", vůbec bych se problémem nezabýval, nezabýval bych se tím ani kdyby Aldrin prohlásil, že spínač zapnul omylem. Berme to tak, že pokud by Aldrin zapnul setkávací radar v čase, který mu diktoval letový plán, tak nemusel vůbec nic zdůvodňovat a také by nic nezdůvodňoval. Pokud by to bylo " omylem" bylo by to sice podivné, ale budiž , řečeno s Haškem ve Švejkovi " Mejlí se každej ... ". Ovšem chatrné zdůvodnění je něco jiného, to vskutku zaslouží zevrubné prozkoumání. Důvodně pochybuji, že by v letovém plánu bylo uvedení setkávacího radaru do činnosti dříve než to bylo zapotřebí, tj. před zahájením setkávacích manévrů.
A už zcela nepochopitelné by bylo rozptylovat astronauty při kritickém přistávacím manévru přípravou na setkávací manévr, který byl " v nedohlednu", to už mohl Colins rovnou aktivovat přistávací padáky neb k tomu měl stejný " důvod" jako Aldrin.
Povl - 25/8/2015 - 15:42
Otázka spíš je, jestli můžeš Aldrinovi věřit je ho vysvětlení. Přeci jen to říkal už po desítkách let a možná si trochu přidal aby v dokumentu vyzněl důležitější.
V L+K se píše:
Co se vlastně stalo? Kosmonauti dostali od řídicího střediska příkaz, aby sledovali během letu na sestupové dráze velitelskou sekci setkávacím radarem a tím si upřesňovali parametry vlastní dráhy. Za těchto podmínek však vyžaduje radar asi 14 % kapacity palubního počítače. Posádka pokračovala v radarovém sledování omylem i během motorického sestupu, kdy navigační výpočty vyžadují až 90 % kapacity počítače. Ta byla tedy za daných okolností o 4 % překročena. Prostě program P20 pro radarové sledování velitelské sekce a program P63 pro řízení motorického sestupu jsou neslučitelné. Naštěstí technik zodpovědný za řídicí systém Stephen G.Bales se rychle zorientoval a doporučil pokračovat v sestupu. (Pozn.: Několik dní před startem Apolla 11 došlo v Houstonu v rámci příprav letu k diskusi mezi techniky, při které byla nadhozena právě otázka možnosti přetížení palubního počítače LM. Konstruktéři počítače tuto možnost principiálně odmítli, v rámci “akademické debaty" však uvedli možnost přetížení při zbytečném současném vyvolání programů P20 a P63. Protože program P20 má menší prioritu, Je jeho výkon zastaven. Této debatě byl přítomen i S.G. Bales ... )
David - 25/8/2015 - 16:14
K poplachu na 1202 došlo ve výšce 11 km nad Měsícem. Pasivní dráha během níž měli astronauti sledovat CM radarem pro zpřesnění vlastní dráhy měla nejnižší bod 15 km nad Měsícem. To znamená, že motorický sestup do výšky 11 km by probíhal za souběhu obou programů, což není možné, neboť by se ihned " ozval" poplach. Je tedy jisté, že motorický sestup probíhal do výšky 11 km samostatně, poté Aldrin zapnul dříve vypnutý setkávací radar a naskočil poplach 1202, neboť tím okamžikem byl počítač přetížen. Space vycházel z premise, že přistávací radar zapnutý NA PŘÍKAZ řídícího střediska, tedy mimo letový plán, zůstal omylem zapnutý po celou dobu sestupu. Pokud by Aldrin v dokumentu " Ve stínu Měsíce " neprohlásil, že radar BĚHEM sestupu zapnul, tak bych si stejně jako SPACE, nevšiml toho, že oba programy prostě nemohly současně pracovat, aniž by počítač důrazně neprotestoval !
Radar na sledování CM měl tedy dle příkazu řídícího střediska, zřejmě mimo letový plán, pracovat jen na pasivní větvi sestupové dráhy, tj. max. do výšky 15 km, poté měl být a také, jak z prohlášení Aldrina vyplývá,byl vypnut a motorový manévr byl zahájen až po jeho vypnutí. [Upraveno 25.8.2015 David]
kopapaka - 25/8/2015 - 17:31
Docela důležitý je ten kousek, ve kterém se říká že druhý program potřebuje "až 90% výkonu počítače..."
Klidně mohlo dojít k tomu, že k plnému zatížení došlo až v krizovém okamžiku a taky to potom vyhodilo chybovou hlášku...
Povl - 25/8/2015 - 19:01
Davide, takže v L+K to je špatně popsáno, respektive nepřesně.
Aldrin to tedy v dokumentu popisuje správně a na záznamu je jasné, že zapnutí rozhodně nehlásil, tedy těsně před poplachem 1202.
Pak se ale vracíme na samotný začátek a k podstatě toho "tvého" problému, čímž je Aldrinovo vysvětlení proč to udělal.
Ještě mě zaráží jedna věc. Pokud vyskočil poplach 1202 okamžitě po zapnutí setkávacího radaru, jak to, že na to Aldrinovo zapnutí Armstrong nijak nereagoval. Vždyť přeci musel Buzze vidět, jak na ten vypínač sahá, tak pokud se hned potom rozblikal poplach, čekal bych otázku "co si to udělal?".
Já bych jen nerad spekuloval o motivech Aldrina, jako o nějaké vypočítavosti. Přistání nakonec dopadlo dobře a celá mise byla obrovský úspěch.
David - 25/8/2015 - 20:01
Členové klubu SPACE, byli ve své době na slovo vzatí odborníci a jsou jimi stále a zejména projekt Apollo znali do nejmenších podrobností. Nemohli vědět, že Aldrin opět zapnul setkávací radar, protože to nehlásil. Armstrong byl plně zaměstnán řízením přistávacího manévru a jistě jej ani nenapadlo " hlídat" Aldrina " aby něco nevyvedl".
Důležité je, že dva nezávislé dobové prameny prezentují činnost programu P 20 v průběhu přistávání jako OMYL a vyzdvihují odbornost a rozhodnost mr. Balese tak, že bez jeho rozhodnutí, či zhodnocení situace by došlo k Abortu a přistání by bylo zmařeno.
Jsem dalek toho nasazovat Aldrinovi " psí hlavu", ale historie nás učí, že lidé jsou ochotni udělat pro to aby byli PRVNÍ cokoli. Historie se na ty " druhé" neptá. To každý dobře ví. Vždyť i o křeslo ve Vostoku-1 bojovali sovětští kosmonauti, vychovávaní od malička v prostření nepřátelském snahám o osobní vyniknutí a z trojice ve finiši to poražení neunesli - Titov skončil u skleničky a Něljubin pod koly vlaku. Nebo si vezměte Hillaryho, také nechtěl aby byl " jen" druhý. Proto ona pověstná dohoda o Mlčení. Atd..
Závěrem, jak doufám, této debaty prohlašuji, že to není MůJ problém, jen jsem upozornil na zjevné nesrovnalosti. Současně děkuji všem reagujícím za korektní přístup. [Upraveno 25.8.2015 David]
raul - 25/8/2015 - 23:00
Z časových důvodů se nechci příliš zapojovat do Vaši debaty.
Jen bych ale podotkl, že Aldrin přepl přepínač setkávacího radaru na AUTO úmyslně, jednoduše proto že to prostě bylo uvedeno v dokumentaci letového plánu.
Při nácvicích přistávací procedury ale nebyl přepínač setkávacího radaru zapojen k počítači. http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11.1201-fm.html
Povl - 25/8/2015 - 23:54
citace:Jsem dalek toho nasazovat Aldrinovi " psí hlavu", ale historie nás učí, že lidé jsou ochotni udělat pro to aby byli PRVNÍ cokoli.
Ale toto nemá logiku, jak by zapnutím setkávacího radaru docílil toho být první???
Opravdu nechápu, na základě čeho toto vyvozuješ?
Podívej se co Aldrin říká v dokumentu o setkávacím radaru.
čas 56m:40s
a co říká o k přetížení počítače
čas 57m:45s
To rozhodně nevypadá, že by si byl vědom toho, že pouhé ponechání setkávacího radaru v činnosti přetíží počítač. Také asi důvod, proč Aldrin nehlásil zapnutí setkávacího radaru, vždyť on ho jenom nevypnul. Takže v L+K to mají v podstatě správně.
V takovém případě se mi jeví jeho důvod neuposlechnout checklist jako pochopitelný, i když to bylo nedisciplinované.
Tady se můžeš podívat na další detaily kolem tohoto problému. http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11.landing.html
Konkrétně pod 102:38:42 je odkaz na poletovou tiskovku, a tam Neil v souvislosti s poplachem 1202 neříká, že za to může Aldrin.
Opravdu nějak nechápu proč tento aspekt letu vztahuješ na Aldrinovu nespokojenost s tím, že měl být druhý.
David - 26/8/2015 - 07:48
Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
56.39 - " radar začne pracovat na 5,5 km při tomto klesání "
- což znamená, že po dobu motorického sestupu z výšky 15 km do 5,5 nemohlo dojít k zahlcení počítače a R-V radar mohl být zapnut naprosto " beztrestně" a mimo pozornost všech.
56.48 - " A protože jsem byl doktor R-V nezáleželo mi na tom, co říkal seznam úloh "
- vskutku zajímavé, zejména ve vztahu k dalším větám
56.59 - 57.05 - " nechal jsem radar pro R.V aktivní a spuštěný ", dále následuje " chatrné" zdůvodnění - prý pro případ " kdyby jsme to museli přerušit " atd.
- O sekvenci dále Aldrin " poučuje", že radar je potřebný pro R-V, to však začíná až po navedení na měsíční orbit, zcela určitě radar pro R-V není potřebný pro navádění na orbit.
57.06 - 57.11 - Houston : " Máme výpadek dat" - " Počítačový problém 1202 "
57.17 - Armstrong : Program ALARM.
V tomto kritickém okamžiku nevěděl Armstrong ani řídící středisko co se děje, zřejmě jediný kdo to věděl byl Aldrin a ten ani nemukal a nechal věcem volný průběh ale v dokumentu se " vytahuje " jak byl nejchytřejší a ostatní že byli mdlého ducha :
57.42- 58.07 - Aldrinovo " poučení" neuvádím doslova, vypichuji jen perličky : " Alarm 1202 znamenal že počitač LM byl zahlcen daty ... takže přistávací radar ukládal data stejně jako radar R-V ... tato kombinace nenapadla chlapce z M.T.I. - byli velmi neprozíraví - Když děláte R-V potřebujete radar - když přistáváte potřebujete přistávací radar - ale nemůžete je mít souběžně ! - ale nepřemýšleli / všichni ostatní vč. Armstronga/ jak jsem/ tehdy/ přemýšlel já "
58.11 - Armstrong " Dejte nám vysvětlení alarmu 1202 "
- není divné, že " doktor RV " který všechno věděl a ostatní byli pit..ci, nedal kolegovi " vysvětlení " a v klidu čekal jak to dopadne ?
Nemohu si pomoci. ale můj závěr je jasný :
Aldrin dobře věděl, že ve výšce 5,5 km dojde k zahlcení počítače, že neprozíraví chlapci v řídícím středisku, kteří nepřemýšleli jako on a ani Armstrong si nebudou vědět rady a přistání se neuskuteční.
A jaký s z toho mohl mít prospěch - i to je evidentní.
1/ dokud někdo jiný / Armstrong / nevstoupí jako první na Měsíc bude stále šance, že se on / Aldrin/ zapíše takto do historie
2/ Před letem jim NASA dala bezprecedentní slib, motivovaný tím aby ani v nejmenším NERISKOVALI, že pokud přeruší přistávací manévr při jakékoli anomálii, poletí opět v nejbližší posádce.
3/ Při zahlcení počítače způsobeném tím že byl v provozu radar R-V by vina za neúspěch byla na Armstrongovi, že to neregistroval a nenapravil.
4/ v důsledku bodu 3/ by byl Armstrong vyřazen a další posádce by velel Aldrin a tudíž i v případě, že by to bylo A-13 měl šanci být na Měsíci první, protože NASA předpokládala, že se zdaří až druhý či spíše třetí pokus o přistání.
5/ v případě úspěšného přistání A-11, definitivně o šanci být první na Měsíci by přišel, bylo tedy v jeho zájmu, aby A-11 nepřistálo.
citace:2/ Před letem jim NASA dala bezprecedentní slib, motivovaný tím aby ani v nejmenším NERISKOVALI, že pokud přeruší přistávací manévr při jakékoli anomálii, poletí opět v nejbližší posádce.
Nikoliv. Astronauti dostali slib od Donalda Slaytona (nikoliv "od NASA"), že je nominuje při nejbližší možné příležitosti znovu. Tedy nikoliv do nejbližší posádky - a velmi pravděpodobně nikoliv společně.
Slayton "jen" posádky navrhoval, schvalovalo je vedení NASA. Většinou návrh prošel (byť historie zná několik výjimek: třeba když se Slayton pokusil jmenovat sám sebe velitelem lodi Apollo v rámci letu Apollo-Sojuz, ale to je jiná kapitola).
citace:
4/ v důsledku bodu 3/ by byl Armstrong vyřazen a další posádce by velel Aldrin a tudíž i v případě, že by to bylo A-13 měl šanci být na Měsíci první, protože NASA předpokládala, že se zdaří až druhý či spíše třetí pokus o přistání.
Nikoliv. Aldrin by žádné misi nikdy nevelel: Slayton se domníval, že na to nemá, takže by ho velitelem nikdy neudělal.
Ostatně, prvním mohl být i z pozice pilota lunárního modulu - nikde nebylo do kamene vytesáno, že první musí být velitel. Však se o tom také vedly sáhodlouhé diskuse (spory, lobbování...).
Když jsem byl na Aldrinově přednášce, posteskl si, že volba velitele jako prvního člověka na Měsíci nebyla logická. Že do té doby byla v NASA praxe, že velitel zůstává na lodi - a hlavní díl práce mimo loď odvede další člen posádky (viz výstupy v rámci programu Gemini).
David - 26/8/2015 - 11:31
" posteskl si " - to znamená, že to " nerozchodil" ani po desítkách let !
Souhlasím s tím, že jmenování do nejbližší posádky bylo nejisté, stejně, třeba i více nejisté bylo, že bude velitelem, ale zcela jisté bylo, že pokud A-11 na Měsíci přistane již nikdy nemůže být Aldrin PRVNÍ, ovšem pokud by A-11 nepřistálo naděje stále žila, a naděje jak je známo umírá poslední.
V každém případě skutečnosti uvedené v předmětném dokumentu jsou podivné a výroky si navzájem odporují. Když vyloučíme, neznalost, netrénovanost a nezodpovědnost je výběr motivu, či vysvětlení velice zúžen. Samozřejmě může existovat jiný motiv, či vysvětlení než prezentuji a byl bych vskutku rád, kdyby existovalo a bylo k Aldrinovi příznivější.
tomas.pribyl - 26/8/2015 - 12:04
citace:" posteskl si " - to znamená, že to " nerozchodil" ani po desítkách let !
Omlouvám se, zapomněl jsem, že je tu zvykem chytat za slovíčka.
Upřesňuji tedy, že Aldrin to konstatoval (a omlouvám se za nepřesný výraz). A že dodal, že to chápe, protože v Gemini vystupoval ven jeden muž - a nebylo nutné řešit pořadí.
citace:Souhlasím s tím, že jmenování do nejbližší posádky bylo nejisté,
Nebylo nejisté, bylo vyloučené.
citace:stejně, třeba i více nejisté bylo, že bude velitelem
Jisté bylo, že to nebude Aldrin. Ani v příští, ani v jakékoliv další.
Doporučuji přečíst Slaytonovy paměti. V původně plánované posádce (Armstrong-Aldrin-Haise) měl být Aldrin velitelem mateřské lodi a na Měsíc neměl vůbec letět. Až když Slayton do posádky nominoval Collinse (kvůli zdravotním problémům přišel o Apollo 8), tak byl Aldrin přesunutý na místo pilota lunárního modulu (= k procházce po Měsíci přišel jako slepý k houslím). Ale znovu: to je jiná kapitola.
Povl - 26/8/2015 - 12:16
Vysvětlení může být i takové, že TY chybně interpretuješ to, co Aldrin řekl v dokumentu.
Pokud vím, tak oba říkali, že při simulacích přistání na tento problém nikdy nenarazili, jelikož i některé akce spínačů byly simulované a počítač tak nepracoval se stejným množstvím dat jako při samotném přistání.
Aldrinova slova se dají chápat i tak, že z uvedených důvodu nechal R-V radar zapnutý, ale protože chlapci s M.I.T. nepřemýšleli jako on, tedy nechat zapnutý R-V radar při motorickém sestupu, tak jim také chlapci s M.I.T. neřekli, že to přetíží počítač. Mě to v tom dokumentu spíš připadá, že udělal něco v dobrém úmyslu, ale pak se z toho vyklubala chyba, i když ne fatální a ne jeho. A to se dostávám do té druhé části. Tvoje představa toho, že Aldrin to měl dobře promyšlené a úmyslně chtěl přistání přerušit nemá logiku. Pokut dobře věděl, že nastane poplach 1202, tak také musel dobře vědět, že to není tak vážný problém a Houston je nechá v přistání pokračovat.
Navíc, to tvoje tvrzení, že NASA předpokládala, že přistane nejspíš až druhý, nebo třetí pokus, rozhodně Aldrinovi nijak nezaručovalo, že bude na Měsíci první. A jak mohla padnout vina za nevypnutý R-V radar na Armstronga? On nebyl ten, kdo měl za úkol ho vypnout. Jak pak můžeš soudit, že by byl Armstrong pro chyby odstraněn z dalších letů a Aldrin by byl hrdinně jmenován do následující posádky a dokonce jako ten kdo vstoupí první na povrch?
Aldrin musel vědět, že buď se projde po Měsíci jako druhý, nebo, možná, jako pátý či šestý, ale nejpravděpodobněji by nemusel letět už vůbec. Na let se připravovalo a čekalo hodně dalších hochů a ti by si jistě u NASA stěžovali, že Aldrin už svůj pokus dostal a že teď je řada na nich.
Ještě dodám, že ten dokument je třeba brát s rezervou. My nevíme, na jaké konkrétní otázky Aldrint tvůrcům odpovídal a také, jak to potom sestříhali.
Povl - 26/8/2015 - 12:23
citace:Doporučuji přečíst Slaytonovy paměti.
O tom ani nevím. Kde se to dá sehnat? To mě velice zajímá.
tomas.pribyl - 26/8/2015 - 12:37
citace:
citace:Doporučuji přečíst Slaytonovy paměti.
O tom ani nevím. Kde se to dá sehnat? To mě velice zajímá.
Kniha se jmenuje "Deke!"
Je jednou z nejlepších knih o americké pilotované kosmonautice vůbec. "Šéfastronaut" Slayton (zodpovědný za přípravu a výběr posádek) v ní nesmírně otevřeně vysvětluje spoustu věcí. Proč bylo vybráno tolik a tolik astronautů tehdy a tehdy, s kým počítal, s kým nepočítal, koho chtěl navrhnout do posádek (a proč), koho skutečně navrhoval (a proč), koho ne (a proč). Plus mnoho informací ze zákulisí, které měly na americký pilotovaný program vliv.
V češtině nevyšla, jen v angličtině - osobně nakupuji knihy na Book Depository (www.bookdepository.com), kde je poštovné zdarma. Aktuálně je tam "Deke!" za cca 466 Kč.
Pro každého, kdo se vyjadřuje k americkým astronautům, posádkám a nominacím, by to měla být "povinná četba".
David - 26/8/2015 - 12:58
Ve svém příspěvku ze 7.48 doslova cituji to co Aldrin v dokumentu prohlásil, uvádím i čas v dokumentu a tak každý může udělat svůj závěr. Nejde o interpretaci ale o citaci - a to je podstatný rozdíl !
Pokud by byl Armstrong přerušil přistávací manévr, k čemuž zcela jistě měl důvod, jestli pádný či nikoli je diskutabilní, není vůbec jisté co by se dělo. Zřejmě by bylo zahájeno vyšetřování
a další lety by mohly být odloženy.
Zcela jisté je že pozice PRVNÍHO člověka na Měsíci by byla volná a čistě teoreticky dosažitelná pro kteréhokoli astronauta, tedy i Aldrina.
V případě přistání A-11 byla tato pozice dána definitivně a s konečnou platností Armstrongovi a tento fakt mohl změnit jen přerušení přistávacího manévru.
Poplach ve výšce 5,5 km nad Měsícem byl v ideální výšce pro odhození přistávacího stupně a bezpečný návrat na orbitu.
milantos - 26/8/2015 - 13:07
citace:
Pokud by byl Armstrong přerušil přistávací manévr, k čemuž zcela jistě měl důvod,
Promiń, tohle už je ale na diagnózu, ne na diskuzi .....
tomas.pribyl - 26/8/2015 - 13:18
citace:Zcela jisté je že pozice PRVNÍHO člověka na Měsíci by byla volná a čistě teoreticky dosažitelná pro kteréhokoli astronauta, tedy i Aldrina.
Hypoteticky je to pravda.
Prakticky je velmi, velmi nejisté, zdali by se Aldrin kdy vůbec k Měsíci vracel. Jisté je, že by pro nejbližší posádky (Apollo 12 už bylo jmenováno, Apollo 13 a 14 už bylo ve výcviku a formálně bylo oznámeno 6. srpna 1969 - a když vezmeme v úvahu "rotační systém", tak vlastně byly jmenovány posádky až do Apolla 17) nebyl nejpravděpodobnější volbou.
Zásah do hotových a schválených posádek v pokročilé fázi výcviku by musel mít hodně, hodně silný důvod.
A znovu: Aldrin rozhodně nebyl Slaytonovým oblíbencem a dobře to věděl. Narazil by už na tomto prvním stupni - o dalších se nemá smysl bavit.
Aldrin moc dobře věděl, že buď bude druhý - nebo žádný.
admin - 26/8/2015 - 13:30
Jestli si to pamatuji dobře, tak o výběrech taky docela hodně informuje tato kniha:
citace:Aldrin moc dobře věděl, že buď bude druhý - nebo žádný.
A proč by Aldrin nemohl být první i v Apolle 11?
Postup je důkladně a precizně zdokumentován dokonce obrazově!
Pravdě to je bezpochyby stejně blízko/daleko jako Davidovy konstrukce...
PinkasJ - 26/8/2015 - 14:20
To, že Američané nepřistáli na Měsíci je pravděpodobnost rovná absolutní nule.
To, že Aldrin úmyslně zapnul R-V, aby Apollo 11 na Měsíci nepřistálo se té absolutní nule velmi blíží.
dodge - 26/8/2015 - 14:54
citace:To, že Američané nepřistáli na Měsíci je pravděpodobnost rovná absolutní nule.
To, že Aldrin úmyslně zapnul R-V, aby Apollo 11 na Měsíci nepřistálo se té absolutní nule velmi blíží.
Ano sám se vyjádřil, že ho nechal zapnutý v dobrém úmyslu, aby neztrácel čas v případě přerušení přistání.
David - 26/8/2015 - 17:04
Jde ovšem o to, Že v případě přerušení přistání mohl zahájit operace v rámci R-V teprve po dosažení orbitu. Na to měl dost času a tak žádný čas nemohl ztratit. Navíc i po dosažení orbitu i kdyby nedělal vůbec nic, tak by se nic nestalo. Apollo bylo konstruováno tak, že v případě nějaké poruchy LM, pokud byl alespoň na orbitě, byla sestava CM+SM schopna LM najít a aktivně se s ním spojit. Krom toho mohl LM po dosažení orbitu po startu z Měsíce klidně odložit stíhání zbytku sestavy o dva až tři oblety, tj. až 6 hodin, na to mu bohatě stačily zdroje.
dodge - 26/8/2015 - 17:10
citace:Jde ovšem o to, Že v případě přerušení přistání mohl zahájit operace v rámci R-V teprve po dosažení orbitu. Na to měl dost času a tak žádný čas nemohl ztratit. Navíc i po dosažení orbitu i kdyby nedělal vůbec nic, tak by se nic nestalo. Apollo bylo konstruováno tak, že v případě nějaké poruchy LM, pokud byl alespoň na orbitě, byla sestava CM+SM schopna LM najít a aktivně se s ním spojit. Krom toho mohl LM po dosažení orbitu po startu z Měsíce klidně odložit stíhání zbytku sestavy o dva až tři oblety, tj. až 6 hodin, na to mu bohatě stačily zdroje.
Je to přesně tak, argument s úsporou času je nesmyslný, když na změny režimů letu jsou minuty anebo desítky minut a nikoliv vteřiny.
David - 26/8/2015 - 17:31
Když někdo, mající špičkovou kvalifikaci v oboru, udělá vědomě takový nesmysl, nehlásí to a když to vyvolá potíže a zdroj potíží je mu jasný a přesto dělá " mrtvého brouka " je to nejen podivné, ale může to být kvalifikováno jako podezřelé.
musashi - 26/8/2015 - 21:36
Ehm, o jakém "vědomém nemyslu" je zde řeč?
Povl - 27/8/2015 - 02:52
Davide, celá tahle debata je založena na tom, že ti nevoní Aldrinovo vysvětlení proč nechal zapnutý radar. Ty sis to spojil s jeho zhrzeností, že nebude první na povrchu Měsíce a z toho vyvozuješ, že snad měl v úmyslu sabotovat přistání jen kvůli plané naději, že by se tam za pár měsíců vrátil a vstoupil na povrch jako první. To je ale absurdní hned z několika důvodů, které tu i ostatní zmiňovali.
Myslíš, že Aldrin byl tak labilní, že by něco takového udělal jen kvůli tomu, že nemůže být první???
Pořád tvrdíš, že Aldrin věděl, že se přetíží počítač, ale zatím si nevysvětlil, na základě čeho si to myslíš.
Já myslím, že to nevěděl, takže jeho vysvětlení proč to nechal zapnutý je pochopitelné. Co na tom, že na ten radar bylo dost času, prostě to chtěl mít připravené, vždyť to ničemu nevadí. Ale ouha, ukázalo se že vadí. Naštěstí byla priorita R-V radaru pro počítač nižší, a tak Steve Bales rozhodl pokračovat.
citace:Kniha se jmenuje "Deke!"
Je jednou z nejlepších knih o americké pilotované kosmonautice vůbec.
Díky moc za info. Meybe - 27/8/2015 - 15:15
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
NovýJiřík - 27/8/2015 - 21:37
citace:
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
Nechci se hádat, ale není to tak, že v době startu Apolla 11 už byly stanovené základní i náhradní posádky pro další lety? Pro dvanáctku stoprocentně a pro třináctku velmi pravděpodobně, takže pokud by 11 neuspěla, Aldrinova šance si let zopakovat by byla mizivá. Vždyť třeba Lovell ze 13 si dával repete po svém letu s osmičkou a ten odstup, 4 až 5 letů, by platil i tady. Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17.
JiříHošek - 27/8/2015 - 21:42
citace:Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17.
A Young z Apolla 10 letěl v Apollu 16.
Meybe - 28/8/2015 - 01:23
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
Nechci se hádat, ale není to tak, že v době startu Apolla 11 už byly stanovené základní i náhradní posádky pro další lety? Pro dvanáctku stoprocentně a pro třináctku velmi pravděpodobně, takže pokud by 11 neuspěla, Aldrinova šance si let zopakovat by byla mizivá. Vždyť třeba Lovell ze 13 si dával repete po svém letu s osmičkou a ten odstup, 4 až 5 letů, by platil i tady. Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17. Promiň, ale nechápu tvou reakci na můj příspěvek. Má poznámka byla mířena jinam. Ještě to tedy upřesním pro lepší pochopení. Celá debata o Aldrinovo spiknutí na palubě mi přijde jako demagogie. [Upraveno 28.8.2015 Meybe]
NovýJiřík - 28/8/2015 - 21:04
citace:
citace:Věřte, že jsem se již k předmětu diskuze nechtěl vracet, abych nebyl za bigotního v..a, ale nedalo mi to a předmětný dokument jsem znovu podrobně, vteřinu po vteřině a slovo od slova prostudoval a bohužel, pro Aldrina, jsem dospěl k ještě horšímu výsledku !
Neber to osobně, ale celý tvůj příspěvek je čirá demagogie.
Nechci se hádat, ale není to tak, že v době startu Apolla 11 už byly stanovené základní i náhradní posádky pro další lety? Pro dvanáctku stoprocentně a pro třináctku velmi pravděpodobně, takže pokud by 11 neuspěla, Aldrinova šance si let zopakovat by byla mizivá. Vždyť třeba Lovell ze 13 si dával repete po svém letu s osmičkou a ten odstup, 4 až 5 letů, by platil i tady. Co si jen tak pamatuju z hlavy další případ, Cernan Apollo 10 a potom až 17. Promiň, ale nechápu tvou reakci na můj příspěvek. Má poznámka byla mířena jinam. Ještě to tedy upřesním pro lepší pochopení. Celá debata o Aldrinovo spiknutí na palubě mi přijde jako demagogie.
To nebyla negativní reakce na tvůj příspěvek, ale spíš souhlas s ním. Oponoval jsem celému tomu konspiračnímu blábolu o Aldrinovi. V zásadě mi některé (NĚKTERÉ!!!) konspirační teorie nevadí, zejména tehdy, jestliže dávají lepší smysl než to, co se veřejně prezentuje jako skutečnost, ale to určitě není tento případ. Stačí si jen představit kosmonauta, který čtyři sta tisíc kilometrů od Země provádí záměrnou sabotáž expedice a riskuje tím vlastní krk. A proč vlastně? Aby si nemohl stoupnout na Měsíc, na který přitom kvůli tomu letěl? Který blb tohle může myslet vážně??
tycka - 28/8/2015 - 23:02
citace: V zásadě mi některé (NĚKTERÉ!!!) konspirační teorie nevadí, zejména tehdy, jestliže dávají lepší smysl než to, co se veřejně prezentuje jako skutečnost, ale to určitě není tento případ. Stačí si jen představit kosmonauta, který čtyři sta tisíc kilometrů od Země provádí záměrnou sabotáž expedice a riskuje tím vlastní krk. A proč vlastně? Aby si nemohl stoupnout na Měsíc, na který přitom kvůli tomu letěl? Který blb tohle může myslet vážně??
Ovšem pokud i zde byste měl jen minimum informací z jiných zdrojů jako možná máte u těch jiných pro vás důvěryhodnějších - tak by vám to zas tak jistě uletěné zase nepřišlo.
Prostě by vám ta konspirační terie tvrdila, že automaticky by měl přece rezervované křeslo v dalším letu a to jako velitel - neboť on je teď přece nejzkušenější a jeho dosavadní velitel - šanci jako velitel dostal a zpanikařil - proto tento slib NASA (to že to nebyl ve skutečnosti slib NASA nebyl, byste se samozřejmě nedozvěděl) by proto něj neplatil.
A ukončit přistání v tak bezpečné výšce by bylo jistě podle té teorie bezpečnější než někde nebezpečně přistávat a to ještě nikdo netušil, jestli pak vůbec po několika dnech na Měsíci půjde motor na pro odlet spustit.
Krk samozřejmě riskuje už tím, že se pro let k měsíci propůjčil.
Stějně tomu bylo i zde - ani já jsem třeba netušil, jaký to vlastně byl slib, a že byla ve skutečnosti 0 šance se dostat do následujícího letu k Měsíci.
Stejně jako u těch kdo věří na sfalšování letu na Měsíc - pokud je to člověk co chce skutečně naslouchat i jiné názory, tak většinou v diskuzi přijme argumenty které vyvracejí jeho důkazy pocházející právě z nějaké konspirační teorie.
David - 29/8/2015 - 08:38
Při pohledu bez emocí, bez hodnocení přispívajících a jejich motivů, je zcela jistě možné připustit, že ve zkoumané situaci jsou vazby a výroky odporující logice.
Projekt Apollo považuji za vrchol kosmonautiky a jeho aktéry za špičkové na všech úrovních, od manažérů, astronautů, konstruktérů až po poslední šičku skafandru s jehlou v ruce.
Až do zhlédnutí předmětného dokumentu jsem byl přesvědčen o tom, že poplach v kritické chvíli přistávání A-11 na Měsíc, vznikl tím, že byl omylem v činnosti souběžně radarový program pro sledování CM v průběhu R-R a program pro radar řídící přistávání LM na Měsíc.
V předmětném dokumentu jsem se od " doktora RV " dozvěděl, že jej nezajímalo, co bylo v letovém plánu, dále že ponechal setkávací radar v činnosti s chatrným zdůvodněním.
Až sem by se to dalo vysvětlit přehnanou sebedůvěrou ve vlastní neomylnost, zazmatkováním v obavě z možného abortu, nebo jen obyčejným strachem, nikoli však chybou, na to byl Aldrin příliš odborný.
Jenže v další sekvenci Aldrin vysvětluje proč nemohly, či neměly oba radary pracovat souběžně a označuje pracovníky řídícího střediska za neprozíravé.
Jenže to také není pravda, jeden tam " prozíravý " byl a ten hravě problém s poplachem vyřešil. Že předmětný poplach přistání přímo ohrozil dokládá následné vyznamenání tohoto pracovníka za lví podíl na úspěšném přistání.
Opakuji, že v jak v chování Aldrina za letu a v jeho komentáři jsou nelogické kontraverze.
To mě přimělo zamyslet se nad příčinou, či motivem takového chovaní.
Zcela jisté je, že o to aby byl PRVNÍ na Měsíci usiloval, určitě loboval i jeho vlivný otec. Zcela jistě věděl, že pro dějiny má význam pouze být první, ten druhý nikoho nezajímá, stejně jako padesátý, či devadesátý atd..
Souhlasím s tím, že jeho šance být první na Měsíci v případě přerušení přistávacího manévru A-11 byla nepatrná, ale nebyla nulová. Dokud Armstrong neotiskl podrážku do měsíčního prachu, měl teoretickou šanci každý astronaut, tedy i Aldrin.
Nulová šance pro Aldrina a všechny ostatní nastala teprve po sestupu Armstronga na povrch, program letu počítal s havarijní situací i po přistání a odletem bez výstupu na povrch.
Závěrem bych si dovolil připomenout, že kdyby přežila posádky Apolla 1, jmenoval by se s velkou pravděpodobností první člověk na Měsíci Grissom.
Povl - 29/8/2015 - 10:37
citace:Jenže v další sekvenci Aldrin vysvětluje proč nemohly, či neměly oba radary pracovat souběžně a označuje pracovníky řídícího střediska za neprozíravé.
Už jsem ti to psal. My nevíme, na jaké přesně otázky Aldrin tvůrcům dokumentu odpovídal. Oni si ty jeho odpovědi sestříhají do pořadí jaké se jim zachce a ty pak z toho vyvozuješ jednoznačné soudy.
Co znamená že byli neprozíravý? Že nepočítali s jeho nedisciplinovaností? Aldrin se vyjádřil i tak, že při simulacích přistání se snaží vyhovět simulaci a úkolům na ně kladené. Ale při samotném letu se snaží dělat vše, aby let dobře dopadl. Tam pak mohou předepsané postupy ustoupit snaze bezpečně zvládnout přistání, či bezpečně zvládnout ABORT. Ale ty pořád jdeš striktně po linii logiky a ignoruješ možnosti improvizace v rizikových momentech.
Stěžejní věc v chápání chování Aldrina je i to, jestli věděl, že se zahltí počítač. To si pořád ještě neobjasnil. To že v dokumentu říká, že nemohou běžet oba radary současně, může být už jeho zkušenost, ale nedokazuje to, že to věděl před letem.
citace: Zcela jistě věděl, že pro dějiny má význam pouze být první, ten druhý nikoho nezajímá
Vážně? Na jižní pól jako první dorazila pětičlená expedice. Na pólu stanuli prvaděpodobně jako první něktří členové expedice, možná o jednu dvě vteřiny před Amundsenem. A těď zkus vygooglit jejich jména.
Myslím, že jde o to jak se zeptáš. Když položíš otázku, kdo byl první na Měsíci, tak naprostá většina lidí odpový, že američani!
David - 29/8/2015 - 11:44
Počítač, který řídil jak R-V, tak i přistání nebyl zcela autonomní. Před jednotlivými kroky vyžadoval pokyn astronautů " pokračuj". V případě R-V výstupem byly hodnoty impulzů řídících motorků jimiž se upravovala dráhy LM.
V případě přistávání zase hodnota tahu brzdícího motoru . Je jasné, že na displeji mohly být jen jedny údaje. Počítač prostě nemohl současně " radit" astronautům jak přistávat a jak se setkat s CM.
Tento fakt Aldrin jak z povahy věci, tak z titulu své odbornosti prostě musel vědět. Krom toho, kdyby " nevěděl" určitě by neoznačoval pracovníky řídícího střediska ze " neprozíravé", PROROŽE SÁM BY BYL TÉŽ " NEPROZÍRAVÝ". Krom toho před tím, než v dokumentu přiznává, že nechal R.V radar zapnutý úmyslně, prohlašuje, že jej to co bylo a v tomto případě NEBYLO V LETOVÉM PROGRAMU, JEJ NEZAJÍMALO. Pokud BY JEJ OVŠEM LETOVÝ PROGRAM ZAJÍMAL, MUSEL BY RADAR r-v VYPNOUT, PROTOŘE PODLE LETOVÉHO PLÁNU URČITĚ NEMĚL BÝT V ČINNOSTI.
Jinak každý ví že Jižní pól dobyl Amundsen a nikoho vůbec nezajímá jestli s ním ještě někdo byl, či nebyl. Stejně každý ví, že Ameriku objevil Kolumbus, na Everest vystoupil Hillary a první kosmonaut, že byl Gagarin. Samozřejmě většina zná i jejich národnost.
Povl - 29/8/2015 - 12:09
citace:Počítač prostě nemohl současně " radit" astronautům jak přistávat a jak se setkat s CM.
Tento fakt Aldrin jak z povahy věci, tak z titulu své odbornosti prostě musel vědět.
Ty si asi natvrdlý!
Já jsem se ptal, jestli věděl, že to zahltí počítač a že naskočí poplach 1202!
Sám si napsal:
citace:Aldrin dobře věděl, že ve výšce 5,5 km dojde k zahlcení počítače, že neprozíraví chlapci v řídícím středisku, kteří nepřemýšleli jako on a ani Armstrong si nebudou vědět rady a přistání se neuskuteční.
Tak podle čeho usuzuješ, že věděl, že se zahltí počítač a díky tomu vyskočí poplach 1202?
A dále, jak tohle:
citace:Jinak každý ví že Jižní pól dobyl Amundsen a nikoho vůbec nezajímá jestli s ním ještě někdo byl, či nebyl.
souvisí s tímhle:
citace: pro dějiny má význam pouze být první, ten druhý nikoho nezajímá
pokud připustíme, že konkrétně vzato na pólu první nebyl?
Gagarin byl jednoznačně prví, o tom nemůže být sporu, vždyť letěl sám.
PS: A pozor na ten Caps Loock [Upraveno 29.8.2015 Povl]
David - 29/8/2015 - 13:51
Mě je jen podivné, že špičkový odborník v daném oboru, udělá fatální chybu, přitom tvrdí, že je tak kvalifikovaný, že ho nezajímá letový plán. Svoji chybu zdůvodňuje naprosto nelogicky. Řídící středisko označuje jako nepředvídavé a "poučuje " že oba inkriminované programy nemohou běžet souběžně a na závěr říká , že přemýšlel jinak než řídící středisko.
Jestliže Ti to Povle připadá normální, ta k napiš, že postupoval správně a věcně odůvodni a nezabývej se osobou kritika a přečti si pravidla DISKUZE.
Povl - 29/8/2015 - 15:59
Davide promiň, ale ptal jsem se tě na to už třikrát a pořád jsem nedostal odpověď, takže nutkání přiřadit ti nějaké to přidavné jméno bylo velké.
Já tak dokonale nerozumím přístrojům a jejich funkci na palubě LM.
Ale. Jak dlouho trvá vyhledat a navázat kontakt s CM pomocí R-V rardaru?
Aldrin třeba jen nechtěl tento kontak ztratit, aby pak nemusel Columbii znova hledat kdyby došlo k přerušení přistání a návratu na orbitu. Takhle mohl jen přepnout program v počítači a údaje mít v podstatě hned k dispozici a kontrolovat je. I tak lze interpretovat jeho slova o prozíravosti a o tom, že tento postup nenapadl chlapce s M.I.T.
Vždyť tam říká:"... a spojili se s Mikem tak rychle, jak by to jen šlo".
Byla to prostě jen jeho improvizace a mě připadá, že o tom mluví jako o chybě, kterou nesimulovali a kterou jim nikdo neřekl.
Rozhodně neudělal fatální chybu, na Měsíci přeci přistáli, ne.
Mysli si o tom co chceš, mě to vysvětlení logické připadá. Ale pokud nejsi schopný prokázat, že o možnosti zahlcení počítače věděl, potom z toho nemůžeš vyvozovat, že to co udělal, udělal s tímto úmyslem.
Aldrin o svém místě v historii dobře věděl, a jsem přesvědčen, že celý let se snažil, stejně jako Neil a Mike, aby ho úspěšně provedl.
Já jsem tam jen nechtěl psát tu čárku, ale jinak jsem jen obyčejný Póvl.
David - 29/8/2015 - 16:46
citace:Davide promiň, ale ptal jsem se tě na to už třikrát a pořád jsem nedostal odpověď, takže nutkání přiřadit ti nějaké to přidavné jméno bylo velké.
Já tak dokonale nerozumím přístrojům a jejich funkci na palubě LM.
Ale. Jak dlouho trvá vyhledat a navázat kontakt s CM pomocí R-V rardaru?
Aldrin třeba jen nechtěl tento kontak ztratit, aby pak nemusel Columbii znova hledat kdyby došlo k přerušení přistání a návratu na orbitu. Takhle mohl jen přepnout program v počítači a údaje mít v podstatě hned k dispozici a kontrolovat je. I tak lze interpretovat jeho slova o prozíravosti a o tom, že tento postup nenapadl chlapce s M.I.T.
Vždyť tam říká:"... a spojili se s Mikem tak rychle, jak by to jen šlo".
Byla to prostě jen jeho improvizace a mě připadá, že o tom mluví jako o chybě, kterou nesimulovali a kterou jim nikdo neřekl.
Rozhodně neudělal fatální chybu, na Měsíci přeci přistáli, ne.
Mysli si o tom co chceš, mě to vysvětlení logické připadá. Ale pokud nejsi schopný prokázat, že o možnosti zahlcení počítače věděl, potom z toho nemůžeš vyvozovat, že to co udělal, udělal s tímto úmyslem.
Aldrin o svém místě v historii dobře věděl, a jsem přesvědčen, že celý let se snažil, stejně jako Neil a Mike, aby ho úspěšně provedl.
Já jsem tam jen nechtěl psát tu čárku, ale jinak jsem jen obyčejný Póvl. [/quote
Předem OPAKUJI, ŽE SETKÁVACÍ RADAR BYL ZAPOTŘEBÍ AŽ PO DOSAŽENÍ MĚSÍČNÍ ORBITY, DO TÉ DOBY / desítky minut / BYL K NIČEMU, to Aldrin jako specialista na setkávací manévry zcela jistě věděl, ALE
navrhuji, abychom to nehrotili a v klidu si předmětnou sekvenci poslechli, možná, že se naše stanoviska sblíží.
V tomtéž dokumentu kolem 51 sekundy hovoří Colins.
Hovoří o tom, jak je stroj komplikovaný a že všechny ty věci musí fungovat a velmi na sebe navazují. A že astronauti nechtějí, aby se v tomto řetězci něco porušilo, protože od toho okamžiku je vše za tím nepoužitelné.
Jinými slovy vše co není v letovém plánu je nebezpečné - Aldrin je opačného názoru, jeho letový plán nezajímá.
Kolem 54.41 se hovoří o tom, že se všechna " přistání" v simulátorech se nezdařila a že slabým místem byl i přistávací radar " někdy přestaly fungovat údaje z přistávacího radaru ".
Jestliže Colins věděl, že porušení letového plánu je nebezpečné a že přistávací radar je slabé místo systému, zcela jistě to věděl i Aldrin.
Podíváte-li se na záznamy komunikace mezi kosmickou lodí a řídícím střediskem, tak si navzájem hlásí vše co se má udělat, a co udělalo. Aldrin, jak se zdá, ponechání R-V radaru v činnosti nikam nehlásil. Kdyby tak učinil tak by se jej Armstrong jako první zeptal proč tak činí a při zahlcení počítače by ihned věděl, že to způsobil nesmyslně zapnutý setkávací radar. Pokud by totéž hlásil na Zemi, pak by " neprozíraví " chlapci ihned věděli " která bije".
Protože Aldrin, krom toho, že nechal R-V radar zapnutý, neudělal vůbec nic z toho co bylo jeho povinností, mlčel " jako ryba " a ex. post dělá chytrého , nenacházím jiné vysvětlení, než nekalý úmysl.
martalien - 29/8/2015 - 23:29
Sleduji uz chvili tuto diskuzi a mam dotaz. Co se stalo po tom co byl zahlcen pocitac?
kopapaka - 29/8/2015 - 23:46
No, počítač odpojil programy s menší prioritou - proto ta odpověď pokračujte na dotaz co ten poplach znamená. Pochybuji, že by ho v lodi dokázali vypnout rychleji, než zvládl počítač.
Proto ta sebedůvěra před letem - oni prostě věděli, že se počítač dokáže přetížení zbavit sám...
Ten počítač je sám osobě nesmírně zajímavý - jde vlastně o tři souběžne pracující počítače, kterébse navzájem neustále kontrolují. Původně Československé řešení, vymyšlené v roce 1946 a vyrobné o cca deset let v podobě počítače SAPO...
Povl - 30/8/2015 - 00:06
Davide, je zajímavé, že když sleduješ konkrétní cíl, tak si přizpůsobíš interpretaci toho, co kdo řekl tak, aby ti to do toho cíle zapadalo.
Ten dokument nemůžeš brát jako přesný popis konkrétních událostí.
Věrohodnější, respektive přesnější a důkladnějším popis toho co se přesně stalo najdeš zde: https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11tcdb.html#092
Nalistuj si sekci 9.2.24 Final Approach and Landing
A přečti si jak to vlastně bylo s tím setkávacím radarem.
Aldrin v tom dokumentu říká něco trochu jiného než co říkal týden po přistání.
Žádný nekalý úmysl to rozhodně nebyl.
A s tím Amundsenem jsem chtěl jenom ukázat, že měřítko prvenství, rozhodně není to, co zajistí zápis do historie. Dokládají to právě ti čtyři muži, kteří s ním byli jako první lidé na pólu a přesto je dnes nikdo nezná. [Upraveno 30.8.2015 Povl]
Povl - 30/8/2015 - 00:17
citace:25.8.2015 - 23:00 - Raul
Z časových důvodů se nechci příliš zapojovat do Vaši debaty.
Jen bych ale podotkl, že Aldrin přepl přepínač setkávacího radaru na AUTO úmyslně, jednoduše proto že to prostě bylo uvedeno v dokumentaci letového plánu.
Při nácvicích přistávací procedury ale nebyl přepínač setkávacího radaru zapojen k počítači. http://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11.1201-fm.html
Toto jsem kupodivu přehlédl, ale jak jsem také zjistil, je to pravda. Proto byli chlapci z MIT neprozíraví.
citace:Co se stalo po tom co byl zahlcen pocitac?
(Pozn.: Několik dní před startem Apolla 11 došlo v Houstonu v rámci příprav letu k diskusi mezi techniky, při které byla nadhozena právě otázka možnosti přetížení palubního počítače LM. Konstruktéři počítače tuto možnost principiálně odmítli, v rámci “akademické debaty" však uvedli možnost přetížení při zbytečném současném vyvolání programů P20 a P63. Protože program P20 má menší prioritu, Je jeho výkon zastaven. Této debatě byl přítomen i S.G. Bales ... )
zdroj: http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-11/lk6.htmDavid - 30/8/2015 - 07:19
citace: Davide, je zajímavé, že když sleduješ konkrétní cíl, tak si přizpůsobíš interpretaci toho, co kdo řekl tak, aby ti to do toho cíle zapadalo.
Ten dokument nemůžeš brát jako přesný popis konkrétních událostí.
Věrohodnější, respektive přesnější a důkladnějším popis toho co se přesně stalo najdeš zde: https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11tcdb.html#092
Nalistuj si sekci 9.2.24 Final Approach and Landing
A přečti si jak to vlastně bylo s tím setkávacím radarem.
Aldrin v tom dokumentu říká něco trochu jiného než co říkal týden po přistání.
Žádný nekalý úmysl to rozhodně nebyl.
A s tím Amundsenem jsem chtěl jenom ukázat, že měřítko prvenství, rozhodně není to, co zajistí zápis do historie. Dokládají to právě ti čtyři muži, kteří s ním byli jako první lidé na pólu a přesto je dnes nikdo nezná. [Upraveno 30.8.2015 Povl]
Zrovna tak dneska málokdo ví, kdo byl druhý, třetí atd. na Měsíci. Samozřejmě to že je oznámeno veřejnosti, že byl někdo někde první nemusí být pravda, příkladně Hillary určitě na Everestu první nebyl, jeho sluha jej tam vytáhl na laně, přesto všichni " vědí" že první byl Hillary.
K tomu " cíli" : Jen se pokouším sestavit z jednotlivých výroků a skutečností mozaiku z níž by byl patrný motiv. Samozřejmě jsem nucen řadit výroky tak, by zapadaly do celkového konceptu. Některé mají větší či menší váhu i ve vztahu k oponentům. Příkladně výrok Aldrina " že jej nezajímal letový plán " snižuje váhu oponentury ve smyslu " že jednal dle tohoto plánu ". [Upraveno 30.8.2015 David]
JiříHošek - 30/8/2015 - 07:29
citace:
citace: Davide, je zajímavé, že když sleduješ konkrétní cíl, tak si přizpůsobíš interpretaci toho, co kdo řekl tak, aby ti to do toho cíle zapadalo.
To se teď potvrdilo. David reagoval jen na poslední větu článku.
David - 30/8/2015 - 07:40
Pokud počítač automaticky potlačoval programy s menší důležitostí, musel mít jejich žebříček.
Při poplachu na 1202 a později na 1201 však nic automaticky neprovedl, jen vyhlásil poplach a čekal na astronauty, kteří pokyn dali klávesou V 30.
Program P 20 podle mne neměl vlastní přepínač, kde by bylo několik poloh vč. AUTO, ale musel se vyvolat " namačkáním " na počítači. Což chvíli trvalo. Následkem toho nemuselo být nikde na displeji patrno, že tento program je " v chodu".
Není mi zcela jasné, podle jakých kritérií byla důležitost programů nastavena, při každé operaci byl ten, či který program jinak důležitý. Při jedné zbytečný, při jiné životně důležitý.
pospa - 30/8/2015 - 10:45
Davide, pozor na porušování pravidel 1.4 (tolerujte odlišné názory) a 1.8 (nerozpoutávejte flameware - zarputilé prosazování vlastního názoru)!
Nějakou dobu debatu v tomto vláknu sleduji a záměrně jsem do ní nechtěl vůbec zasahovat. Sešlo se tu už poměrně mnoho detailních informací z důvěryhodných zdrojů, které tvoji konspiraci o Aldrinově domělém úmyslu zhatit přistání A11 kvůli tomu že na Měsíc nevstoupí jako první, celkem přesvědčivě vyvracejí.
Je chválihodné, že tě zajímá, jak byl strukturován SW ve strojovém kódu pro minipočítač z roku 1965, ale žádám tě, abys ukončil další propagaci své teorie o Aldrinově záměru přetížit počítač AGC těsně před přistáním LEM.
Debata ano, konspirace ne, flameware ne.
Pokud bys pokračoval ve stejném duchu i nadále, začneme takové příspěvky bez dalšího varování mazat.
citace:Davide, pozor na porušování pravidel 1.4 (tolerujte odlišné názory) a 1.8 (nerozpoutávejte flameware - zarputilé prosazování vlastního názoru)!
Nějakou dobu debatu v tomto vláknu sleduji a záměrně jsem do ní nechtěl vůbec zasahovat. Sešlo se tu už poměrně mnoho detailních informací z důvěryhodných zdrojů, které tvoji konspiraci o Aldrinově domělém úmyslu zhatit přistání A11 kvůli tomu že na Měsíc nevstoupí jako první, celkem přesvědčivě vyvracejí.
Je chválihodné, že tě zajímá, jak byl strukturován SW ve strojovém kódu pro minipočítač z roku 1965, ale žádám tě, abys ukončil další propagaci své teorie o Aldrinově záměru přetížit počítač AGC těsně před přistáním LEM.
Debata ano, konspirace ne, flameware ne.
Pokud bys pokračoval ve stejném duchu i nadále, začneme takové příspěvky bez dalšího varování mazat.
O.K. - Stejně to začalo sklouzávat od argumentů k invektivám.
Povl - 30/8/2015 - 12:30
citace:Příkladně výrok Aldrina " že jej nezajímal letový plán " snižuje váhu oponentury ve smyslu " že jednal dle tohoto plánu ".
To je ale přesně to, o čem jsem psal.
Máš tu přepis debriefingu posádky týden po přistání, ale ty si jako ten správný výklad toho co se stalo, vybereš Aldrinovo povídání směrem k laickému divákovy v dokumentu, který vznikl 40let po přistání.
A ještě jedna ukázka toho, jak si přizpůsobuješ interpretaci.
citace:Hovoří o tom, jak je stroj komplikovaný a že všechny ty věci musí fungovat a velmi na sebe navazují. A že astronauti nechtějí, aby se v tomto řetězci něco porušilo, protože od toho okamžiku je vše za tím nepoužitelné.
Jinými slovy vše co není v letovém plánu je nebezpečné - Aldrin je opačného názoru, jeho letový plán nezajímá.
Jinými slovy, Colins mluví o technice, se kterou letěli. Mluví o strachu, respektive o ustaranosti, aby se něco nepokazilo, jelikož následný letový plán je pak nepoužitelný. Příkladně Apollo 13, kdy po explozi nádrže kyslíku, si astronauté letovým plánem mohli tak akorát vycpat skafandr, a pokud nemáš plán, tak ani nevíš, co dělat a jak to může dopadnout.
A o tom, podle čeho si usoudil, že přistávací radar je slabé místo, psát ani nebudu.
citace:Program P 20 podle mne neměl vlastní přepínač, kde by bylo několik poloh vč. AUTO, ale musel se vyvolat " namačkáním " na počítači. Což chvíli trvalo. Následkem toho nemuselo být nikde na displeji patrno, že tento program je " v chodu".
Program P20 je software. Je to soubor instrukcí a algoritmu, ten žádný přepínač nemá. Ale R-V radar je elektronické zařízení, a to je potřeba vypínat, nebo přepínat jeho funkce vůči počítači.
Já jsem rád, že si o těch problematických výrocích Aldrina začal diskutovat. Ale mám pocit, že ve svých úvahách máš občas problém najít hranici mezi realitou a fikcí.
Chce to získat co nejvíc informací a internet je na to skvělá věc. Povl - 30/8/2015 - 18:58
Ještě jsem to trochu studoval, jelikož mi pořád nejde dohlavy, jak to ten Aldrin myslel.
Zde je schéma zapojení R radaru, a přepínač SLEW-AUTO-LGC je nepřehlédnutelný.
Podle textu nad i pod tímto obrázkem, zde: http://www.doneyles.com/LM/Tales.html
si myslím, že Aldrinovo tvrzení, že ho nezajímal seznam úloh, a že R radar nechal zapnutý úmyslně je falešné.
Ale těžko soudit co přesně tím Aldrin myslel, když nevíme, na co přesně se ho atuoři ptali.
V Cernanově knize Poslední muž na Měsíci jsem se dočetl, že Aldrin po svém letu v Gemini 12 říkal, že žádné problémy s prací při EVA jako ostatní neměl, a že to bylo nejspíš tím, že byl lépe připraven než ostatní. Ale všichni věděli, že se jen vytahuje, protože šel již po předem vyšlapané cestě. [Upraveno 30.8.2015 Povl]
Andy - 23/9/2015 - 13:47
citace:Zrovna tak dneska málokdo ví, kdo byl druhý, třetí atd. na Měsíci. Samozřejmě to že je oznámeno veřejnosti, že byl někdo někde první nemusí být pravda, příkladně Hillary určitě na Everestu první nebyl, jeho sluha jej tam vytáhl na laně, přesto všichni " vědí" že první byl Hillary.
Davide, pokud by dnes Hillary ještě žil, tak si myslím, že by ti za tohle nabančil úplně stejně, jako tenkrát Buzz nabančil tomu "Vladovi", který po něm chtěl, aby na Bibli přísahal, že tam přistáli.
Hillary na Everestu první byl a potvrdil to i Tenzing ve své knize, která vyšla jen pár let po zdolání této hory. A nikdo, ani Edmund, ani Tenzing s tímto problém neměli. Nejdřív se domluvili tak, že řeknou, že tam prostě oba vylezli společně (což byla samozřejmě pravda). Po několika letech, kdy byla vydána Tenzingova kniha, to Tenzing takto zveřejnil (ve smyslu, že šel hned za ním a Edmund tam tedy byl o pár sekund a metrů dřív), protože ho nebavilo, že se ho na to všichni novináři neustále ptali.
K tomu se váže další vtipná příhoda - z vrcholu neexistuje fotografie Edmunda, jen Tenzinga (skoro stejné, jako Neil s Buzzem, že?). Hillary to zdůvodnil tím, že tam byli jen chvíli a nebyl si jistý, jestli Tenzing umí fotit. Ten však také ve své knize později řekl, že se ho Edmund ani neptal, udělal fotku a šli dolu.
Omlouvám se za OT, ale tahle urážka památky Sira Hillaryho a i Tenzinga (jakýpak sluha?!) mě dost namíchla. [Upraveno 23.9.2015 Andy]
Andy - 24/9/2015 - 23:04
Nekdo vyse sem daval odkaz na dokument In the shadows of the Moon. Nasel jsem na youtube nejake bonusove zabery, ktere nebyly v dokumentu pouzity a je to stejne paradni podivana a poslouchana, jako zbytek dokumentu. Vsem doporucuji! :-)
Ervé - 25/9/2015 - 07:02
In the shadows.. je skvělý, nejvíc mně překvapil velmi kvalitní záběr na oddělení 3.stupně S-IVB od 2. stupně točený zevnitř S-II - jak se dostaly záběry ze stupně na Zem? Televizním přenosem asi ne. to vylovili S-II?
Andy - 25/9/2015 - 08:03
Uz to tu nekdo nekde psal - kamera mela pouzdro s tepelnym stitem a majakem a byla posleze vylovena z more.
Povl - 25/9/2015 - 08:21
Ty kamery na spodku SII byly dvě.
Zde na tomto nesestříhaném záběru je na úplném konci chviličku vidět, jak vyjíždí pouzdro s kamerou ven.
citace:Zrovna tak dneska málokdo ví, kdo byl druhý, třetí atd. na Měsíci. Samozřejmě to že je oznámeno veřejnosti, že byl někdo někde první nemusí být pravda, příkladně Hillary určitě na Everestu první nebyl, jeho sluha jej tam vytáhl na laně, přesto všichni " vědí" že první byl Hillary.
Davide, pokud by dnes Hillary ještě žil, tak si myslím, že by ti za tohle nabančil úplně stejně, jako tenkrát Buzz nabančil tomu "Vladovi", který po něm chtěl, aby na Bibli přísahal, že tam přistáli.
Hillary na Everestu první byl a potvrdil to i Tenzing ve své knize, která vyšla jen pár let po zdolání této hory. A nikdo, ani Edmund, ani Tenzing s tímto problém neměli. Nejdřív se domluvili tak, že řeknou, že tam prostě oba vylezli společně (což byla samozřejmě pravda). Po několika letech, kdy byla vydána Tenzingova kniha, to Tenzing takto zveřejnil (ve smyslu, že šel hned za ním a Edmund tam tedy byl o pár sekund a metrů dřív), protože ho nebavilo, že se ho na to všichni novináři neustále ptali.
K tomu se váže další vtipná příhoda - z vrcholu neexistuje fotografie Edmunda, jen Tenzinga (skoro stejné, jako Neil s Buzzem, že?). Hillary to zdůvodnil tím, že tam byli jen chvíli a nebyl si jistý, jestli Tenzing umí fotit. Ten však také ve své knize později řekl, že se ho Edmund ani neptal, udělal fotku a šli dolu.
Omlouvám se za OT, ale tahle urážka památky Sira Hillaryho a i Tenzinga (jakýpak sluha?!) mě dost namíchla. [Upraveno 23.9.2015 Andy]
Ovšem syn Tenzinga tvrdí něco docela jiného a to pravý opak. Pokud se týče fotky, tak v 8,5 km se nepřemýšlí o souvislostech. Hilary prostě udělal fotku prvního člověka na Everestu, že by Tenzing byl tak mdlého ducha, že by nedokázal stisknou spoušť foťáku, tomu snad nemůže nikdo věřit.
Jejich dohoda spočívala prostě v tom, že Hillary, po sestupu, když se mu vše rozleželo v hlavě,jako anglický gentleman prostě nemohl lhát a na druhou stranu nemohl přiznat, že Angličan, člen anglické výpravy, která vše platila a byla mediálně propagovaná, by byl " JEN" druhý za námezdní silou z rozvojového státu.
Samozřejmě to mohlo být jinak, nikdo tam s nimi nebyl, v každém případě jejich dohoda nemá racionální jádro. Proč by mlžili, když tedy byl Hillary první a Tenzing dostal zaplaceno. Vždyť Hillary tam lezl proto aby byl první a Tenzing, aby dostal své peníze.
Tak jakápak urážka Hillaryho, naopak z prekérní situace " vybruslil" velice sofistikovaně, klobouk dolů !
Ale to je odbočení od tématu - poukaz na Hillaryho byl jen příkladem, že NIKDO nechce být JEN druhý. NovýJiřík - 29/9/2015 - 17:40
Jejich dohoda spočívala prostě v tom, že Hillary, po sestupu, když se mu vše rozleželo v hlavě,jako anglický gentleman prostě nemohl lhát a na druhou stranu nemohl přiznat, že Angličan, člen anglické výpravy, která vše platila a byla mediálně propagovaná, by byl " JEN" druhý za námezdní silou z rozvojového státu.
Samozřejmě to mohlo být jinak, nikdo tam s nimi nebyl, v každém případě jejich dohoda nemá racionální jádro. Proč by mlžili, když tedy byl Hillary první a Tenzing dostal zaplaceno. Vždyť Hillary tam lezl proto aby byl první a Tenzing, aby dostal své peníze.
Tak jakápak urážka Hillaryho, naopak z prekérní situace " vybruslil" velice sofistikovaně, klobouk dolů !
Ale to je odbočení od tématu - poukaz na Hillaryho byl jen příkladem, že NIKDO nechce být JEN druhý.
Nikdo u toho tehdy nebyl, ale to, co říká David, dává smysl. V dnešních poměrech kdyby Hillary prohlásil, že byl nahoře první, byl by okamžitě obviněn z rasismu a diskriminace, protože dneska prostě musí běloch vždycky a za všech okolností ustoupit. Jenže krátce po válce byla situace od základu jiná. Skoro celý svět byl tehdy ještě rozparcelován na kolonie a rozumělo se samo sebou, že bílý muž musí být vždy první, vždyť vládl světu. Takže pokud tehdy Hillary a Tenzing tvrdili cokoliv jiného, než že Hillary byl první, tak asi opravdu nebyl.
Andy - 29/9/2015 - 18:16
Smysl to nedává, ale nebudu to dál rozpitvávat, protože je to těžce OT. Nevidím důvod, proč by si měli oba aktéři vymýšlet. Zvlášť, když Hillary byl, jak praví David, gentleman. Myslím, že kdyby tam byl vskutku Tenzing první, Hillary by to neměl problém přiznat.
Prostě tam vylezli spolu a jeden bez druhého by to toho dne nedokázali. Asi jako Neil bez Buzze...
David - 29/9/2015 - 18:43
citace:Smysl to nedává, ale nebudu to dál rozpitvávat, protože je to těžce OT. Nevidím důvod, proč by si měli oba aktéři vymýšlet. Zvlášť, když Hillary byl, jak praví David, gentleman. Myslím, že kdyby tam byl vskutku Tenzing první, Hillary by to neměl problém přiznat.
Prostě tam vylezli spolu a jeden bez druhého by to toho dne nedokázali. Asi jako Neil bez Buzze...
Spolu tam vylézt nemohli protože v horolezectví, zejména extrémním to chodí tak, že jeden jde první a druhý ho jistí na jednom laně. Vrchol v neznámém terénu se zpravidla pozná podle toho, že to už nahoru nejde. Pokud jsou na tom oba fyzicky podobně, tak se ve vedení střídají. Je docela možné, že Tenzing byl náhodou zrovna ve vedení a prvenství o které zřejmě nestál - lezl tam pro peníze - by Hillarymu vlastně " vyfoukl " omylem.
V případě Apolla 11 se Aldrin nemusel na Měsíc vůbec dostat. Pokud by měl Armstrong nějaké technické či zdravotní potíže tak sebral maximálně nouzový vzorek a třeba ani to, vlezl zpět, pokud toho byl schopen a letělo se domů.
[Upraveno 29.9.2015 David]
Alchymista - 3/10/2015 - 16:15
Na tom flickru jsou ty samé fotografie jako zde: http://www.hq.nasa.gov/alsj/frame.html
No, spíš jich tam ještě pár chybí, ale zase se to lépe prohlíží.
Tak vidíš Vlado, vše je zdokumentované, můžeš se kochat úchvatnými scenériemi měsíční krajiny, kterou je jinak možno zahlédnout jen dalekohledem, ale ne tak detailně.
Krom toho jsou tam fotografie Země i odvrácené strany Měsíce tak, jak to ze Země není možné vyfotit.
David - 4/10/2015 - 09:02
To prostě nemá chybu. Ani se nechce věřit, že to Američané dokázali v polovině m.s., pouhých 11 let po první americké UDZ, zejména ve srovnání s tím jak nyní se " babrají" se superaketou, která jen těžko bude překonávat Saturn 5.
Ostatně dnes je " den / sovětského/ Sputniku", dva roky chybí do kulaté šedesátky a na Měsíci je od dob amerického Apolla liduprázdno ! [Upraveno 04.10.2015 David]
JiříHošek - 4/10/2015 - 10:00
Davide, jak všichni víme, rozpočet Apolla nebyl dlouhodobě udržitelný.
PinkasJ - 4/10/2015 - 10:36
Ještě bych chtěl ke grafu dodat, že ve špičkových letech 65, 66 nákladů na Apollo ve Vietnamu vyvrcholila pozemní válka s dalšími ohromnými výdaji (US Army se vylodila v Da Nangu v r. 1965) . Na všechno měl stát peníze – bylo mnohem větší zdanění podniků.
JiříHošek - 4/10/2015 - 11:07
Podle tohoto grafu vrcholily náklady na válku ve Vietnamu až po letech 65, 66
V poměru k HDP: [Upraveno 04.10.2015 JiříHošek]
Derelict - 5/10/2015 - 21:39
Ahoj,
mozna by to spise melo jit do zajimavych stranek, ale protoze se to tyka projektu Apollo (nevim, zda to tu uz nekdo nedal)
NASA uverejnilo 8400 fotek ve vysokem rozliseni (cca 1800dpi)
Nevím, co máš tím "to" na mysli. Já jsem dnes z tohoto vlákna příspěvky pouze přesouval na vhodnější místo, nic nemazal.
Ale jak dobře víš, nejsem tu jediný moderátor, takže pokud jsi někde opět porušil pravidla, možná došla trpělivost kolegům a vcelku správně takový příspěvek smazali.
A musím tě poopravit, k žádnému přesouvání nesmyslů do vladovin jsem se nezavázal. Spíš jsem tě naposledy varoval, že pokud budeš znovu zlobit mimo svou speciální nit, bude následovat finální postih = tvůj trvalý ban. Howgh.
admin - 5/10/2015 - 22:46
Míra se zavázal, já nikoli, Vlado.
pospa - 9/10/2015 - 18:33
Při návštěvě NASA Johnson Space Center předminulou neděli jsem nemohl vynechat prohlídku haly se Saturnem V a lodí Apollo.
Vystavené komponenty této sestavy měly letět při misích Apollo 18 a 20. Enjoy! https://www.flickr.com/photos/71660327@N05/albums/72157657316238384
PinkasJ - 10/10/2015 - 09:07
Nádherné fotky, dík. Je úžasné, jaká raketa byla vyvinuta prakticky během 10 roků
pospa - 10/10/2015 - 14:17
citace:Nádherné fotky, dík.
Díky za zpětnou vazbu jsem rád, že to ještě někdo ocení, i když jsou to tak notoricky známé věci.
Rozhodl jsem se dát postupně na flickr většinu svých kosmo fotek, tak pokud to bude někoho zajímat, mé veřejně dostupné albumy jsou tady: https://www.flickr.com/photos/71660327@N05/albumsPovl - 10/10/2015 - 18:39
Mirku, to jsou parádní fotky.
Celá tahle raketa je fascinující dílo. Lidé mají dobré nápady, ale teprve když jsou peníze, promění se nápady ve skutečnost.
Chtěl jsem se zeptat, co je to za kabinu, která je tam na špici vystavena? Vypadá, že absolvovala let, který to byl? Nebo se mi to jen zdá?
pospa - 10/10/2015 - 19:04
citace:Chtěl jsem se zeptat, co je to za kabinu, která je tam na špici vystavena? Vypadá, že absolvovala let, který to byl? Nebo se mi to jen zdá?
Vystavená sestava Saturn V / Apollo je poskládána z komponentů pro celkem 4 neuskutečněné mise :
- první stupeň (S-IC-14) a třetí stupeň (S-IVB-513) byly vyrobeny pro lunární mise Apollo 18 nebo 19, které byly zrušeny.
- Druhý stupeň (S-II-15) byl zamýšlen jako záloha pro start první US stanice Skylab.
- Velitelský modul (CM No. 115) byl vyroben pro nespecifikovanou Apollo nebo Skylab misi.
Jeho současná povrchová úprava je dílem renovace celé sestavy v letech 2004 - 2007, o jejímž průběhu si můžete udělat představu z článků a fotodokumentace tady : http://www.collectspace.com/news/news-030104a.html
Takto vypadal velitelský modul před renovací.
bejcek - 10/10/2015 - 19:28
Moc děkuji, velmi pěkné fotky! "pochutnal jsem si"!
Ooooh...tolik zenskych asi nezvladnu...ale je to fakt parada !
A tu slecnu(pani) znas osobne?
pospa - 11/10/2015 - 00:14
citace:A tu slecnu(pani) znas osobne?
Trochu ano... Ještě s dvěma dalšími lidmi z USA se zúčastnila Yuri's Night 2013 v Praze, kde jsme se bavili hlavně o Marsu, MSL, ale samozřejmě taky Gagarin, Remek a o česká stopa v kosmonautice. Pak jsme si ještě vyměnili pár mailů, načež mi nabídli prohlídku v JPL, kdybych tam někdy v budoucnu zabloudil.... A co se nestalo?... za měsíc na to mě firma vyslala na služebku do LA.
...
Včerejší Yuri's Night v klubu Utopia byla moc fajn - díky Michale P. za organizaci a Michale V. za pomoc s noclehem.
Hlavní podíl na tom, že se párty tak vydařila, podle mého měla super vzácná návštěva, která všechny velice nadchla - dvě aktivní členky vědeckého týmu MSL Curiosity a blogger z The Planetary Society:
Melissa Rice - geoložka na CalTechu a členka vědeckého týmu MastCam
Lauren Edgar - geoložka na Arizona State University a členka vědeckého týmu ChemCam
Casey Dreier - IT vývojář a aktivní redaktor The Planetary Society
Všichni tři se v minulých dnech účastnili zasedání Evropské Geofyzikální Unie ve Vídni a pak si odskočili na turistický výlet do Prahy.
Skupinové foto ze včerejšího večera v Utopii https://twitter.com/daphonz/status/322847984159191040/photo/1
(Lauren uprostřed v modrém, v červeném Melissa, mezi nimi Casey v černém tričku TPS)
PS: ta ruka na Melissině rameni není moje, ale patří Caseymu - chodili spolu, možná se už vzali.
Csaba_Boros - 17/10/2015 - 00:03
Nuz Mirku...je to nekdy tezke byt vernym manzelem...! Hlavne kdyz jde o Mars...
Hlavne se udrzuj nazhavenej, mozna, mozna "to" nekdy vyjde.
Jinak Congrats !
Hodne stesti !!!
Csaba
pospa - 17/10/2015 - 14:58
Přidal jsem na flickr další album, tentokrát z oficiálního návštěvnického Space Center Houston, který je jakousi vstupní branou do reálného NASA Johnson Space Center.
Fotek je tentokrát mnoho, přesto v albu zatím nejsou všechny. Pokud se tam někdy znova podívám, stále budou exponáty, které jsem při první návštěvě neviděl, jelikož dal raději přednost prohlídkovému okruhu do JSC...
Artefakty z programu Apollo zabírají jen část expozice, zato poměrně významnou, a proto dávám odkaz právě do tohoto vlákna. Enjoy! https://www.flickr.com/photos/71660327@N05/albums/72157659549145610
Andy - 17/10/2015 - 15:34
Parádní snímky, Mirku! Tam někdy bezpodmínečně musím.
pospa - 17/10/2015 - 15:50
citace:Parádní snímky, Mirku! Tam někdy bezpodmínečně musím.
Díky. Návštěvu Houstonu ti schvaluji, jen upozorním, že otevírací doba je ve všední dny 10-17, o víkendu 10-18 a přesto mám pocit, že se to v jednom dni nedá všechno stihnout. http://spacecenter.org/general-info/about/
PS: pár dalších snímků přidám až časem ... kosmo-kvíz pospa - 17/10/2015 - 16:27
citace:Ten počítač je sám osobě nesmírně zajímavý - jde vlastně o tři souběžne pracující počítače, kterébse navzájem neustále kontrolují. Původně Československé řešení, vymyšlené v roce 1946 a vyrobné o cca deset let v podobě počítače SAPO...
To si asi pletete, AGC pokud vím takovouhle schopnost neměl. To raketoplán pracoval se synchronizovanými nezávislými jednotkami.
alamo - 28/10/2015 - 16:59
Původní video z Měsíce je navždy ztraceno, NASA kazety omylem smazala
8. ledna 2016,
Originální záznamy videopřenosu z prvních kroků člověka na Měsíci se doposud nenašly. NASA se po několikaletém pátrání domnívá, že nedopatřením došlo k jejich smazání. Naštěstí se zachovaly alespoň konvertované záznamy televizí, které posloužily jako podklad k dosud nejjasnějším záběrům z mise Apollo 11.
citace: Originální záznamy videopřenosu z prvních kroků člověka na Měsíci se doposud nenašly.
NASA se po několikaletém pátrání domnívá, že nedopatřením došlo k jejich smazání.
Ukázalo se, že mezi lety 1981 a 1983 NASA „byla znovu použila“
Může být větší trapas, pro NASA ,než taková výmluva?NovýJiřík - 10/1/2016 - 20:51
citace:
citace: Originální záznamy videopřenosu z prvních kroků člověka na Měsíci se doposud nenašly.
NASA se po několikaletém pátrání domnívá, že nedopatřením došlo k jejich smazání.
Ukázalo se, že mezi lety 1981 a 1983 NASA „byla znovu použila“
Může být větší trapas, pro NASA ,než taková výmluva?
Aniž bych se chtěl podílet na nesmyslných konspiračních teoriích o tzv. "studiovém letu" Apolla 11, musím souhlasit s tím, že výše zmíněné tvrzení NASA je opravdu něco tak bezkonkurenčně trapného, že nevím, s čím to srovnat.
David - 11/1/2016 - 05:42
Jakýpak " trapas", co by jiní / Sověti, potažmo Rusové/ svého času dali za to, kdyby tam alespoň doletěli, bez přistání, třeba i bez kamer.
alamo - 11/1/2016 - 05:49
David prosím ťa prestaň..
Ervé - 11/1/2016 - 06:52
No, je to velká chyba, jenže k takovým chybám prostě občas dochází. Předpokládám, že v tom archívu byly stovky bůhvíjak označených pásků, a NASA byl tolikrát snižován rozpočet nebo měněny priority, že tam chaos byl. Jen pro připomínku, kolik záběrů jste viděli se startem Jurije Gagarina - přitom kamer tam byla spousta - i vysoce kvalitní filmové.
dodge - 19/1/2016 - 12:07
Apollo: 1966
V roce 1966 představila NASA sérii kreseb, které ukazují, jak by mělo vypadat přistání astronautů na Měsíci. Kresby nebyly nikdy animovány....až nyní.
To, že se nedochoval originální záznam TV přenosu z prvních kroků člověka na Měsíci, mi připadá jako ztráta pouze symbolická. Ale jako ztráta faktická mi připadá použití černobílých filmů do Hasselbladů. Viděl jsem mnoho fotografií a připadá mi zřejmé, že barevný film má lepší rozlišení než ten černobílí.
Nevíte někdo, co vedlo NASA k tomu, že vybavila posádky kazetami s černobílým filmem?
Je to škoda. Jelikož je mnoho černobílých fotografií krajiny, kde kdy by byl použit barevný materiál, tak byl bylo zachyceno více podrobností a detailů.
milantos - 21/1/2016 - 22:37
Černobílý film lze zpracovat s daleko větší dynamikou tak, že je schopen se vyrovnat s obrovským rozsahem jasů a překlenout kontrast měsíční krajiny. Určitě měl vyšší rozlišení oproti barevnému - pokud se to dnes na snímcích jeví jinak, přisuzoval bych to spíše dnes digitálnímu zpracování fotografií s následnou obrazovou úpravou. A navíc se černobílé snímky zpracovávali fotometricky a fotogrammetricky a spektrofotometricky, a k tomu se barevné moc nehodily. Nebyl hlavní cíl expedice přinést líbivé snímky, ale vědecké. Proto asi převládaly čb. materiály.
Milan - 5/2/2016 - 23:08
Dnes je to přesně 45 roků, co posádka Apolla 14 přistála na povrchu Měsíce. Poslední z trojice astronautů, který ještě žil, se tohoto výročí nedočkal. Edgar Mitchell včera zemřel :-(
Kromě toho, že bychom si ho, jako fandové, přáli, není asi žádný jiný důvod
David - 6/2/2016 - 11:59
Aldrin tuším ještě žije, ale na Věčnosti je již od roku 1991 Irwin. Pokud ostatní jména " sedí", tak je to šest - jak pravil pan H..
Milan - 6/2/2016 - 12:14
citace:Aldrin tuším ještě žije, ale na Věčnosti je již od roku 1991 Irwin. Pokud ostatní jména " sedí", tak je to šest - jak pravil pan H..
Z těch "před Mitchellem" žije ještě Aldrin a Bean. Dále je živých ještě pět dalších - Scott, Young, Duke, Cernan a Schmitt. Takže "sedm z dvanácti" je ještě tady... Díky za to :-)
Milan - 6/2/2016 - 12:18
citace:
citace:
citace:Aldrin tuším ještě žije, ale na Věčnosti je již od roku 1991 Irwin. Pokud ostatní jména " sedí", tak je to šest - jak pravil pan H..
Omlouvám se, teď jsem pochopil smysl té původní věty - Ano, je to pátý z Měsíčňanů, co zemřel!
Z těch "před Mitchellem" žije ještě Aldrin a Bean. Dále je živých ještě pět dalších - Scott, Young, Duke, Cernan a Schmitt. Takže "sedm z dvanácti" je ještě tady... Díky za to :-)
David - 6/2/2016 - 15:22
Dal jsem dohromady přehled amerických astronautů, kteří letěli k a na Měsíc, co do věku v souvislosti s poslední smutnou událostí.
Misí se účastnilo 24 astronautů, polovina jich přistála na povrchu.
Nejstarším byl v období programu Schepard / 1923/ a nejmladším Mattingly / 1936/.
Z toho žije 7 astronautů, kteří vkročili na Měsíc a 8 astronautů kteří oblétli Měsíc.
Astronauti, kteří vkročili na Měsíc :
Aldrin 1930 - 86 let - A-11
Young 1930 - 86 let - A-10, A-16
Bean 1932 - 84 let - A-12
Scott 1932 - 84 let - A-15
Cernan 1934 - 82 let - A-10, A-17
Duke 1935 - 81 let - A-16
Schmit 1935 - 81 let - A-17
Astronauti, kteří 2x byli u Měsíce :
Lowel 1928 - 88 let - A-8, A-13 / nepřistál na povrhu /
Young 1930 - 86 let - A-10, A-16
Cernan 1934 - 84 let - A-10, A-17
Astronauti, kteří byli u Měsíce, ale nepřistáli na povrchu :
Borman 1928 - 88 let - A-8
Collins 1930 - 86 let - A-11
Stafford 1930-86 let - A-10
Worden 1932 - 84 let - A-15
Haise 1933 - 83 let - A-13
Anders 1933 - 83 let - A-8
Mattingly - 1936 - 80 let - A-16
Gordon 1929 -87 let - A-12 / opraveno - záměna s Gordonem COOPEREM/
Američtí astronauti kteří vstoupili na Měsíc a již odešli na Věčnost :
Irwin 1930-1991 - 61 let - A-15
Schepard 1923 - 1998 - 75 et - A-14
Conrad - 1930 - 1999 - 69 let - A-12 / zahynul zbytečně při havarii motocyklu /
Armstrong 1930-2012 - 82 let - A-11
Mittchel - 193O - 2016 - 86 let - A-14
Američtí astronauti, kteří " jen oblétli/-távali/ Měsíc a již odešli :
Swigwrt 1931 - 1982 - 51 let - A-13
Evans 1933 - 1990 - 57 let - A-17
Roosa 1933 - 1994 - 61 let - A-14
Omlouvám se za záměnu s G. Cooperem v původním přehledu.
Na věk amerických astronautů, kteří dosáhli oblasti Měsíce v programu Apollo jsem se podíval statisticky s těmito závěry : :
1/ Z 24 astronautů nedosáhlo vyššího věku než 75 let 7 lidí, což je skoro TŘETINA. Přitom astronauti jsou vybírání podle superpřísných zdravotních kritérií Tato skupina však dosáhla nižšího věku než je průměrný věk populace, která o své zdrví v drtivé většině nejen nepečuje, ale vědomě si je poškozuje.
2/ Průměrný dosažený věk této skupiny je pouhých 64 let !
3/ Průměrný věk u druhé skupiny 17ti astronautů, kteří překročili, či překračují hranici 75 let je 84 let !
Resumé : Rozdíl mezi oběma skupinami je dnes 20 let a nadále se zvyšuje, není to zajímavé ?
tycka - 7/2/2016 - 13:38
A na co přesně zemřeli - byli to přirozené úmrtí anebo úmrtí v důsledku extrémních činností, které právě tyto lidi často provádějí. A to i na následky úrazu či prostě jen poškození zdraví při těchto činnostech.
Petr_Šída - 7/2/2016 - 14:02
citace:Na věk amerických astronautů, kteří dosáhli oblasti Měsíce v programu Apollo jsem se podíval statisticky s těmito závěry : :
1/ Z 24 astronautů nedosáhlo vyššího věku než 75 let 7 lidí, což je skoro TŘETINA. Přitom astronauti jsou vybírání podle superpřísných zdravotních kritérií Tato skupina však dosáhla nižšího věku než je průměrný věk populace, která o své zdrví v drtivé většině nejen nepečuje, ale vědomě si je poškozuje.
2/ Průměrný dosažený věk této skupiny je pouhých 64 let !
3/ Průměrný věk u druhé skupiny 17ti astronautů, kteří překročili, či překračují hranici 75 let je 84 let !
Resumé : Rozdíl mezi oběma skupinami je dnes 20 let a nadále se zvyšuje, není to zajímavé ?
vybrat statisticky malou extrémní skupinu, pak ji srovnat se zbytkem a ptát se proč je odlišná, je špatně
když už se zamýšlet nad věkem astronautů Apolla, tak v celku (i tak je to statisticky malý soubor, zvlášť v porovnání s průměrným věkem populace
jenom tak na okraj, je to jako vybrat si z populace všechny, co zemřeli pod šedestkou věku, spočíst průměr, a pak se podivovat, že se tato skupina tak liší od celku)
JiříHošek - 7/2/2016 - 15:17
citace:A na co přesně zemřeli - byli to přirozené úmrtí anebo úmrtí v důsledku extrémních činností, které právě tyto lidi často provádějí. A to i na následky úrazu či prostě jen poškození zdraví při těchto činnostech.
Apollo 8 - Borman, Lovell, Anders
Apollo 10 - Stafford, Young, Cernan
Apollo 11 - Armstrong (†82 let, komplikace po operaci srdce), Collins, Aldrin
Apollo 12 - Conrad (†69 let, havárie motocyklu), Gordon, Bean
Apollo 13 - Lovell, Swigert (†51 let, rakovina), Haise
Apollo 14 - Shepard (†74 let, leukémie), Roosa (†61 let, po nemoci), Mitchell (†85 let, v hospici)
Apollo 15 - Scott, Worden, Irwin (†61 let, infarkt myokardu)
Apollo 16 - Young, Mattingly, Duke
Apollo 17 - Cernan, Evans (†56 let, infarkt myokardu), Schmitt
citace:Apollo 12 - Conrad (†69 let, havárie motocyklu), Gordon (†75 let, selhání srdce), Bean
Mám za to, že Richard Gordon zatím řeku Styx nepřekročil...
JiříHošek - 7/2/2016 - 17:00
citace:Mám za to, že Richard Gordon zatím řeku Styx nepřekročil...
Děkuji za opravu!
Jel jsem podle podkladů z příspěvku Davida "Gordon 1929 - 2004 - 75 let - A-12" + wikipedie, a došlo k záměně za Gordona Coopera, který zemřel v roce 2004 na selhání srdce. David - 7/2/2016 - 20:10
Když už jsem pomotal do mise Apollo Coopera, tak jsem se podíval na první SEDMIČKU amerických astronautů a na první ruské kosmonauty :
Glenn - 1921 - 95 let - nejstarší žijící astronaut.
Grissom - 1926 - 1967 - 41 let
Schepard - 1923 - 1998 - 75 let
Schira - 1923 - 2007 - 84 let
Slayton - 1924 -1993 - 69 let
Carpenter - 1925 - 2013 - 88 let
Cooper - 1927 - 2004 - 77 let
-------------------
Gagarin - 1934 - 1968 - 34 let
Titov - 1935 - 2000 - 65 let
Nikolajev - 1929 - 2004 - 75 let
Popovič - 1930 - 2009 - 79 let
Komarov - 1927 - 1967 - 40 let
Jegorov - 1937 - 1994 - 57 let
Feoktistov - 1926 - 2009 - 83 let
Běljajev - 1925 - 1970 - 45 let
Beregovoj - 1921 - 1995 - 74 let
Bykovský - 1934 - 82 let
Leonov - 1934 - 82 let
Těreškovová - 1937 - 79 let [Upraveno 07.2.2016 David]
alamo - 8/2/2016 - 17:00
história je vraj na to, aby sme si ju nemuseli zopakovať http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk4.htm
“Použít pro přistání na Měsíci malé lodi, která by se oddělila od mateřské lodi obíhající na dráze kolem Měsíce a později by se s ní opět spojila," uvedl Houbolt k svému návrhu, “mi připadá zcela přirozené. Jedete-li na výlet, netaháte sebou celý svůj domek, ale jedete autem. Domnívám se, že je to velice slibná cesta. Dovolí zjednodušit a urychlit vývoj, zkoušku a výrobu. Jednodušší bude i vlastní let. Toho se musíme držet."
Reakce odpůrců však byla nečekaně bouřlivá. M. Faget, jehož loď měla už konečně vynést prvního Američana do vesmíru, vykřikl: “Vaše výpočty jsou chybné," pak se obrátil k ostatním a řekl: “Naprosto se mýlí." Von Braun se naklonil k Houboltovi a tiše poznamenal: “Ne, to není správné."
David - 8/2/2016 - 17:31
Je neuvěřitelné, že za 7 let byl LM hotov. Srovnejme s dnešním " tempem "
tycka - 8/2/2016 - 18:32
citace:Je neuvěřitelné, že za 7 let byl LM hotov. Srovnejme s dnešním " tempem "
Odpovím stejně jako odpovídám na tyto otázky mimo kosmo.
Vše je především otázka na to uvolňovaných prostředků - především tedy finančních a tedy i jakou to má prioritu.
Je to stejné jako třeba stavba metra - říkám jim - rychlost výstavby přesně odpovídá finančním možnostem rozpočtu města a nikoliv stavebním možnostem jeho stavitelů. Jara - 9/2/2016 - 07:20
citace:
citace:Je neuvěřitelné, že za 7 let byl LM hotov. Srovnejme s dnešním " tempem "
Odpovím stejně jako odpovídám na tyto otázky mimo kosmo.
Vše je především otázka na to uvolňovaných prostředků - především tedy finančních a tedy i jakou to má prioritu.
Je to stejné jako třeba stavba metra - říkám jim - rychlost výstavby přesně odpovídá finančním možnostem rozpočtu města a nikoliv stavebním možnostem jeho stavitelů.
Rusove nalili do měsíčního programu minimalne co Americane ne-li vice.Diky jejich hurasystemu planovani a tristeni sil neleteli nikam a to doslova a do pismene.Penize nejsou vsemocne-neco jak u nas dalnice.Vali se tam peníze a prezto mame dalnice v hroznem stavu.
dodge - 23/2/2016 - 17:32
citace:Rusove nalili do měsíčního programu minimalne co Americane ne-li vice.
O číslech si mohu počíst v ...? Pěkně prosím.
kololo - 27/2/2016 - 12:38
Zná někdo odkaz na nějaký dokument, kde je časově popsán průběh tlaků v VM , LM a ve skafandru
od přípravy na start a až po přistání A11 ? Děkuji za nápovědu.
Povl - 15/3/2016 - 15:26
citace:21.1.2016 - 22:37 - milantos
Určitě měl vyšší rozlišení oproti barevnému - pokud se to dnes na snímcích jeví jinak, přisuzoval bych to spíše dnes digitálnímu zpracování fotografií s následnou obrazovou úpravou.
Zkoumal jsem znova ty fotografie, tentokrát ze zdroje na flikru, kde jsou jen naskenované, bez nějakých zásadních úprav a musím uznat, že máš pravdu. Díky tvému podnětu jsem si začal všímat těch drobných rozdílů. Stejně je ale vidět to, co jsem nejspíš nešťastně nazval "menší rozlišení". Správně by to asi mělo být "hrubší zrno".
ČB film je kontrastnější a lépe zachycuje ostré hrany. Jenže na ploše, kde jsou menší rozdíly odstínů, už v detailu lépe kreslí film barevný. Možná tomu ještě přispívá ta barva, díky které jsou vidět i odstíny barevné, což na ČB splývá.
Každopádně mi je už celkem jasné, proč použili ČB i barevný film.
Zkoušel jsem právě poskládat pár snímků. Takto asi mohl Scott a Irwin vidět okolní hory průběžně při své drůhé procházce. má to 13MB [Upraveno 15.3.2016 Povl]
admin - 10/7/2016 - 18:35
Mě Github trochu štve, protože jsem doufal, že open source projekty si uchovají nějakou nezávislosti (i na úrovni repozitářů, apod.). A assembler neumím. Všiml jsem si toho i tady:
jsou tam uzasne komentare a rady. Napr: ohledne problemu s promichavanim nadrzi O2 (viz Apollo11/13): zkuste to vypnout a zapnout, doporucujeme pouzit vyndat a zandat nadrz, nainstalujte upgrade, zkusili jste Windows 10?, bezi to v JQuery?, sejmete obrazovku a poslete emailem, ...) ;-) admin - 7/8/2016 - 22:20
Omegy ho zklamaly, nasadil si hodinky českého emigranta. Příběh Apolla 15
A new cinematic space event film promises to show audiences the historic Apollo 11 first moon landing mission like they have never seen before.
dátum premiery nie je uvedený, predpokladám 50. výročie, možno o čosi pred ním. [Editoval 21.7.2018 lamid]
PetrN - 16/8/2018 - 13:52
Ahoj,
kdysi jsem četl, že některý let Apolla byl více jak přes 90 % mimo plánovanou trajektorii letu a přesto byl úspěšný. Snažím se jako laik někde tuto informaci ověřit, ale nedaří se mi. Můžete mi pomoci? Máte k tomu někdo nějakou informaci?
Díky předem.
Patek - 16/8/2018 - 14:11
citace:Ahoj,
kdysi jsem četl, že některý let Apolla byl více jak přes 90 % mimo plánovanou trajektorii letu a přesto byl úspěšný. Snažím se jako laik někde tuto informaci ověřit, ale nedaří se mi. Můžete mi pomoci? Máte k tomu někdo nějakou informaci?
Díky předem.
Nejedná se o let Apollo 6?
admin - 16/8/2018 - 23:09
Ervé - 17/8/2018 - 08:16
:-)
seriál Ze Země na Měsíc, epizoda Apollo 12, Pete Conrad: "Já vím co z toho bude, bude to první bobek na Měsíci..." [Edited on 17.8.2018 Ervé]
citace:Jsou tam nějaké chybky, ale vcelku se mi to na první poslech líbilo..
Mne tiež. A chybku má aj v titulkoch - Vesmínu odyseu točil Kubrick skutočne na motív Clarkeho poviedok ("Hliadka" - "Sentry", a ďalšie) a Clarkeho román vznikal paralelne so scenárom k filmu.
JiříHošek - 4/5/2019 - 14:32
Výtah z textu:
“Za trest" nanosili kosmonauti do “lemu" všechny odpadky z velitelské sekce, načež byla takto povstalá “kosmická popelnice" odhozena a navedena na heliocentrickou dráhu.11)
(11] Sledování LM z pozemních stanic umožní stanovit maximální vzdálenost spojení přes jeho všesměrovou anténu).
Petr_Šída - 4/5/2019 - 16:20
Výtah z textu:
“Za trest" nanosili kosmonauti do “lemu" všechny odpadky z velitelské sekce, načež byla takto povstalá “kosmická popelnice" odhozena a navedena na heliocentrickou dráhu.11)
(11] Sledování LM z pozemních stanic umožní stanovit maximální vzdálenost spojení přes jeho všesměrovou anténu).
To znamená, že jedna kabina leštěného lemu přežila dodnes, jednoho dne přijde na řadu vesmírná archeologie
Ervé - 5/5/2019 - 16:16
Výtah z textu:
“Za trest" nanosili kosmonauti do “lemu" všechny odpadky z velitelské sekce, načež byla takto povstalá “kosmická popelnice" odhozena a navedena na heliocentrickou dráhu.11)
(11] Sledování LM z pozemních stanic umožní stanovit maximální vzdálenost spojení přes jeho všesměrovou anténu).
Pořád tomu nerozumím. Zážeh TEI proběhl až po oddělení LEMu a vzhledem k tomu, že k zážehu motoru AS LEMu došlo nízko nad povrchem Měsíce, navíc s problémy (znémé Cernanovo "Son of a *****"), nemohlo v něm zůstat nějak moc paliva. O kolik tedy LEM zrychlil, že se vymanil z přitažlivosti Měsíce? Nejspíš eliptická dráha a pomoc přtažlivosti Země?
ales - 5/5/2019 - 22:54
citace:Pořád tomu nerozumím. Zážeh TEI proběhl až po oddělení LEMu a vzhledem k tomu, že k zážehu motoru AS LEMu došlo nízko nad povrchem Měsíce, navíc s problémy (znémé Cernanovo "Son of a *****"), nemohlo v něm zůstat nějak moc paliva. O kolik tedy LEM zrychlil, že se vymanil z přitažlivosti Měsíce? Nejspíš eliptická dráha a pomoc přitažlivosti Země?
Chápu to tak, že vzletový stupeň LEMu byl sice dost nízko nad povrchem Měsíce, ale pořád na jeho oběžné dráze. Simulovaný manévr "vzletu" trval jen 15 sekund, takže i se sbližovacími manévry AS (Ascent Stage) vyčerpal jen kolem 100 m/s ze svého delta_v (zásobu by měl mít přes 1800 m/s). Zbytek (klidně i hodně přes 1000 m/s) mohl být použit pro odlet AS na heliocentrickou dráhu. Záleží na tom, kolik paliva bylo v nádržích AS při oddělení od přistávacího stupně (předpokládám, že nádrže AS byly v tu dobu plné).
admin - 5/7/2019 - 21:37
admin - 6/7/2019 - 12:15
Prosté opakování experimentů s daleko modernějšími přístroji může přinést mnoho dalších poznatků.
Myslím si, že by se to dalo zpracovat o dost líp, ale jako rychlá pomůcka v debatě s ignoranty může pomoci.
jch - 28/4/2021 - 19:35
28. dubna 2021 zemřel ve věku 90 let Michael Collins, člen posádky Apolla 11, viz https://www.nasa.gov/michael-collins
Během prvního přistání lunárního modulu s Armstrongem a Aldrinem zůstal na oběžné dráze ve velitelské sekci. Novináři ho tehdy nazvali nejosamělejším člověkem. On ale odpovídal, že se tak vůbec necítil.
Michael Collins 22.4.2021: Jsem si jistý, že kdyby každý mohl vidět, jak se Země vznáší za oknem, tak by byl každý den Den Země.
Jen málo věcí je tak křehkých a tak krásných jako je Země, pracujme společně dnes a denně na ochraně našeho domova. https://twitter.com/AstroMCollins/status/1385300920456474625 [upraveno 28.4.2021 19:56]
Vynikající detailní povídání Antona o Saturn 5, včetně podrobných fotek, obrázků a schémat. Je to v Ruštině , starší asi budou rozumět a ostatní to pochopí z ilustrací.
Harrison Schmitt (87 let) geolog - astronaut z Apolla 17.
Rozhovor s ním v pořadu Události, komentáře na ČT 24 dne 4.8.2022 ve 22:50 hod při příležitosti jeho návštěvy v Praze.
[Upraveno 04.10.2015 JiříHošek]
