Komerční zakázky na starty družic ztratili kvůli Ukrajině a Falconu IX - Falcon chápu, ale Ukrajina??? Ta jim žádnou zakázku nesebrala, vdyť nemá nosiče..
Část se jim uvolnila dokončením a vypuštěním Spektru RG - kam ty lidi poslali? Řekl bych že na vojenské programy, hlavně Glonass
Jako sorry, ale to je blbost. Spektr dělali u Lavočkinů, Glonassy staví Rešetněv, to je přece úplně jiná fabrika. Lavočkinův závod sídlí v Chimkách u Moskvy, Rešetněv v Železnogorsku v Krasnojarském kraji, tisíce km daleko.
Nikdo nepošle moskevské inženýry dělat na Sibiř na Glonassech, všichni dobře vědí jak dopadla snaha o přesun zaměstnanců v rámci jednoho koncernu (Chruničeva) z Moskvy do Omska - kolik jich přesídlilo na Sibíř a kolik jich radši odešlo z podniku a našli si jinou práci ale v Moskvě.
Kolik systémů v družicích, které používala armáda, je ukrajinského původu?
Imop jen pár.., jen o trochu víc než českého :-)
Jde mi o zakázky - ne o místo práce. Na čem začali pracovat po ukončení Spektru RG? Nebo jen jako obvykle část odešla do penze, část do komerčního sektoru a část přežívá na snech o Luna-Glob (už 10 let stále dva roky do startu - co mi to jen připomíná, a Mars-Grunt *jednou to vyjde*?
Ruské nosiče ztratili komerční zakázky ze tří důvodů - 1. kvůli Falconu IX přišli o výhodu nízké ceny, 2. poklesla spolehlivost nosičů, 3. někteří zákazníci už nejsou ochotni kupovat ruské nosiče kvůli Krymu a Ukrajině - kvůli embargu a politickým komplikacím.
I těch pár ukrajinských přístrojů musí nahradit - takže vyvinout, vyzkoušet a vyrábět - náklady navíc.
Válečné lodě jim v přístavech pořád stojí nedokončené - po 5 letech pro ně pořád nemají náhradu za ukrajinské turbíny.
I kdyby Rusko soustředilo síly a postavilo supernosič, nemá na efektivní náklad. [upraveno 16.9.2019 08:15]
A jakpak to vypadalo konkrétně u Lavočkinů v Chimkách? Existují k tomu i nějaké texty i mimo vaši hlavu? Rád bych si početl jak tamní konstruktéři žili zavření v lágru a nemohli do Moskvy. Nemohli ani za dětma do školy...
Keď Novák o niečom nevie tak to neexistuje? Hľadajte na webe, v archívoch ... V mojej hlave na rozdiel od Vašej to je v naprostom poriadku.
O týchto tzv. konstrukčných kanceláriach sa písalo už aj za komoušov teda počas Vašej vysnívanej dokonalej dobe.
Hľadajte.
Prvá zložka vzťahu je potrebná rýchlosť na 1 AU, pre v_inf=33,63 km/s je 53,9 a od toho sa odčítava vektorovo rýchlosť ktorú sonde udelí Zem 30 km/s.
V časti 2.2 Trajectory Analysis with Solar Oberth Maneuver riešia aj tu Ervém spomínaný gravitačný manéver,
ale Jupiter +4 km/s plus Slnko +4 km/s.
termín
start 2021, end 2029, teda 8 rokov letu k Oumuamua.
@Martin
ja som zvedavý aký pohon navrhnú pre Comet Interceptor.
A jakpak to vypadalo konkrétně u Lavočkinů v Chimkách? Existují k tomu i nějaké texty i mimo vaši hlavu? Rád bych si početl jak tamní konstruktéři žili zavření v lágru a nemohli do Moskvy. Nemohli ani za dětma do školy...
Nic staršího, než pokročilý jaderný zdroj(SAFE400 apod.) + iontový pohon asi nemá IMHO vůbec smysl uvažovat. A asi i tak několikastupňový.
Možná až fúzní motor.
Na Zemi by musela byť pripravená raketa zo sondou na veľmi krátky štart.
Netuším, tri roky skladovať pri rampe raketu, tak aby bola schopná čo najrýchlejšie odštartovať.
Koľko času by potrebovala na štart od zistenia cieľa?
max 24 hodín, ak by sa čakalo len na správne natočenie Zeme?
alebo viac? ak by bol na rampe plánovaný iný štart?
Na L2 ma asi vyššiu obežnú rýchlosť okolo Slnka. Síce tam tiež krúži.
Asi, len tá schopnosť okamžitej reakcie.
quote:Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. Jenže problémem je další výkonný motor na palubě pro opravu po grav. manévru.
"ďalší motor" musí byť buď na TPH alebo UDMH/NOx, pretože kryogennu zložku neudržíme dostatočne dlho (cca rok). A limituje dosiahnuteľné Isp na <3000Ns
Podľa mňa misia "Comet Interceptor" by nemusela byť celkom márna ani teraz - vhodných cieľov sa každý rok nájde... aspoň jeden. A bolo by dobre, aby bola sonda odskúšaná na "menej dôležitom cieli" alebo cieľoch... IMHO dalo by sa uvažovať aj o nejakej "sériovosti" - každé tri-štyri roky postaviť novú a starú poslať za nejakým vhodným cieľom. Pričom cieľom nemusí byť len kometa. [upraveno 14.9.2019 15:56]
quote:... Musíme ale znát dráhu komety roky předem. To je hlavní problém.
a preto je to nereálne riešenie. Nikdy nebudeme vedieť dráhu medzihviezdneho objektu (MHO) roky vopred, teda ak by to nemalo rozmery minimálne trpasličej planéty.
quote: Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. ...
Letieť rok k Jupiteru a tam ho použiť na gravitačný prak a súčasnú zmenu inklinácie, dá sa, ale
kde už bude medzihviezdny objekt?
Bude stačiť udelená rýchlosť praku na dobehnutie? Skôr mám pocit, že bude menšia ako rýchlosť MHO.
Alebo možno priletí pomalý MHO, pri ktorom budeme tápať či ma excentricitu väčšiu ako 1. [upraveno 14.9.2019 13:41]
Edit:
Pozrel som sa na New Horizons, let k Jupiteru 13 mesiacov a 11 dní.
Prak mu dodal 4 km/s.
A to bola vybraná najvhodnejšia trajektória limitovaná len konšteláciou planét. Pri MHO takú ideálnu konšteláciu istotne mať nebudeme, ako naschvál bude na opačnej strane orbity ako Zem. [upraveno 14.9.2019 17:51]
Edit2:
Kométa Borisov pri objavení malo 18,3 mag a predpokladá sa rozmer možno 10 km, pred rokom bola 10 AU ďaleko a mala mag 23,2, pred 2 rokmi 17,6 AU a mag 25,6. [upraveno 15.9.2019 12:18]
Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. Jenže problémem je další výkonný motor na palubě pro opravu po grav. manévru.
Ta obrovská čísla C3 a delta-v platí jen v případě, že chceme s kometou "srovnat krok" a letět s ní delší dobu ve formaci. Pokud nám ale jde jen o průlet, tak stačí letět jen v rovině ekliptiky a prostě si ve vhodném místě počkat, až tudy proletí i kometa. Pak vystačíme s pohonem, potřebným zhruba k letu k Jupiteru, což je zvládnutelné. Musíme ale znát dráhu komety roky předem. To je hlavní problém.
Cesty na Mars budou obrovské společné úsilí. Každý umí něco. Musk rakety s motory na metan, Bigelow nafukovací moduly, Boeing umí něco s vodíkem, NASA má vše okolo.
Jako sklad čehokoliv případně pěstírna potravin super, hlavní moduly planetoletu budou ale dokompletovány na Zemi. Nedokážu si představit, že by tam dávali něco složitějšího
S nafukovacím modulem vyletí patrně i 3D tiskárna?
Děda Bigelow má následovnici ve vnučce Blair, tak snad to jeho úsilí neskončí.
quote:[... Rusko nemá takový potenciál jako SSSR - nemá dost techniků, konstruktérů a kvalifikovaných pracovníků, aby samo vyrobilo všechno, co potřebuje...
Nezanedbateľný rozdiel je aj v tom že konštruktéri nie sú sústredení do lágrov, čo v časoch ZSSR/CCCP bolo úplne bežné. Vtedajšie konštrukčné kancelárie boli pod dôslednou kontrolu KGB a armády, v podstate všetci žili v uzavertých priestoroch a prakticky nemohli chodiť von. Teda okrem niektorých najvyšších špičiek. Prakticky sa tomu hovorí väzenie
Dokonca ani keby kométa letela v rovine ekliptiky a sonda priamo, tak by bolo treba C3 813 km2/s2. Možno s vhodným gravitačným manévrom by to šlo. Prvý zázrak by bol let cca v rovine ekliptiky, druhý, že by sa našiel vhodný gravitačný manéver v danom limite.
To sa bavíme o klasický nosičoch a raketových motoroch.
Ešte tu máme možnosť Hallov motor alebo solárnu plachtu.
Podotýkam, že sa bavíme v teoretickej rovine, nikto nemá nič na okamžité použitie. A štartovať o pár rokov je pasé. [upraveno 14.9.2019 09:31]
diky
Takže zhrnutie - "medzihviezdne" objekty na hyperbolických dráhach nie sme s dostupnými druhmi pohonu schopný "stíhať" ani teoreticky.
Blízky prieskum pomocou prieletových sond je teoreticky možný len vo veľmi obmedzenom rozsahu príletových smerov a rýchlostí - a to len v prípade dostatočne včasného objavu (stovky dní pred perihelom)...
Ako to vyzerá s orbitou komety C/2019 Q4:
Ak by štartovala sonda zo Zeme so zodpovedajúcou rýchlosťou ako kométa na 2,07 au, tak na 1 au by mala mať 53,9 km/s, aby ju dobehla tak samozrejme viac.
Zem obieha okolo Slnka s priemernou rýchlosťou 30 km/s.
Pri štarte vo vhodnom čase a s inklináciou 44°, by mala mať 38,5 m/s (sčítanie vektorov 30+38,5=53,9), to je C3=1482.25 km2/s2, to nedá žiadny súčasný nosič (New Horizons mal desatinu).
Tolko môj prvý nástrel.
Ešte porovnanie dráhy s Oumuamua.
[upraveno 13.9.2019 18:28] [upraveno 13.9.2019 18:37]
Komerční zakázky na starty družic ztratili kvůli Ukrajině a Falconu IX - Falcon chápu, ale Ukrajina??? Ta jim žádnou zakázku nesebrala, vdyť nemá nosiče..
Část se jim uvolnila dokončením a vypuštěním Spektru RG - kam ty lidi poslali? Řekl bych že na vojenské programy, hlavně Glonass
Jako sorry, ale to je blbost. Spektr dělali u Lavočkinů, Glonassy staví Rešetněv, to je přece úplně jiná fabrika. Lavočkinův závod sídlí v Chimkách u Moskvy, Rešetněv v Železnogorsku v Krasnojarském kraji, tisíce km daleko.
Nikdo nepošle moskevské inženýry dělat na Sibiř na Glonassech, všichni dobře vědí jak dopadla snaha o přesun zaměstnanců v rámci jednoho koncernu (Chruničeva) z Moskvy do Omska - kolik jich přesídlilo na Sibíř a kolik jich radši odešlo z podniku a našli si jinou práci ale v Moskvě.
Kolik systémů v družicích, které používala armáda, je ukrajinského původu?
Jste se nějak zasekli, ne. Už jsem to u připomínal. Rusko má méně zakázek kvůli zákazu Američanů s Rusy spolupracovat, kromě pilotovaných letů, ty jsou prozatím pro Američany ok (trapně nepřekvapivé žejo).
Jinak Rusko je skutečně jen 1/2 SSSR a navíc mají kapitalismus, což je další ekonomický hendikep. Tudíž nebudou hrát tak velkou roli v kosmonautice jako před desítkami let, alespoň pokud si nenajdou spolehlivého spojence, který převezme část nákladů. Tady se nabízela ESA, jenže ESA to vzdala, nemá žádné vlastní kosmonautické plány.
quote:Oni majú veľký potenciál, len ho v ostatnom čase nevedia nejak využiť. Svedčala by im vačšia spolupráca s inými agentúrami prípadne súkromnými firmami
Myslím si, že se mýlíte. Rusko nemá takový potenciál jako SSSR - nemá dost techniků, konstruktérů a kvalifikovaných pracovníků, aby samo vyrobilo všechno, co potřebuje. Došlo tam ke stejné změně ve vzdělávání mladých jako jinde - chybí technicky vzdělaní lidé.
Proto v se v současnosti zbývající kapacity soustřeďují na to, co je dle vedení Ruska nejdůležitější - Glonass, armáda (od raket přes Suchoje po motory pro lodě a vrtulníky). Zbývající kapacity jdou na to, co jim zákazník zaplatí - Sojuz a Progress pro ISS. Komerční zakázky na starty družic ztratili kvůli Ukrajině a Falconu IX - lidé se přesunuli jinam. Část se jim uvolnila dokončením a vypuštěním Spektru RG - kam ty lidi poslali? Řekl bych že na vojenské programy, hlavně Glonass - potřebují upravit Glonass M a K na výhradně v Rusku vyráběný standard s prodlouženou životností. Kolik systémů v družicích, které používala armáda, je ukrajinského původu? Ty všechny musí nahradit - to jim v současnosti bere všechnu kapacitu. Teprve až tohle dokončí, uvidí, kolik jim zůstalo lidí - pak bude otázkou, jestli i při zvýšeném financování budou schopni sami postavit a provozovat novou kosmickou stanici. O samostatných ruských letech dál podle mě nemá cenu vůbec uvažovat. Jedinou nadějí na nějaký pokrok je podle mně spolupráce s Indií nebo Čínou.
nemáme nič - ani teoretické skladačky
Dôvodom je sklon dráhy k ekliptike, na dráhe Zeme okolo Slnka treba cca 517m/s na zmenu o 1° - na LEO je to ~136m/s na 1°
na zmenu sklonu o ~47°-48° by bolo treba deltaV v desiatkach kilometrov za sekundu - podľa MEK 23,5-24km/s
" ...C/2019 Q4 by bol po objavení enigmatickej vesmírnej skaly známej ako Oumuamua v roku 2017 iba druhým návštevníkom z iného hviezdneho systému. Zatiaľ čo jeho pôvod nie je úplne istý, C/2019 Q4 je potvrdená kométa. Astronómovia zistili, že objekt - ktorý má pravdepodobne niekoľko kilometrov - má kómu, nejasný obal prachu a plynu, ktorý sa vytvára, keď slnečné svetlo zahreje ľadový povrch kométy.
To znamená, že vedci budú môcť zhromaždiť oveľa viac údajov o jej zložení, ako by mohli získať pri „Oumuamua“. V prvom rade je C/2019 Q4 väčšia a jasnejšia, čo ponúka viac príležitostí na štúdium chemických prvkov. Čo je viac, Oumuamua objavili na ceste zo slnečnej sústavy - ale Q/2019 Q4 je prichádzajúci.
Najbližšie k Slnku bude 7. decembra a najbližšie k Zemi 180 miliónov kilometrov 29. decembra."
„Je skutočne fantastické, že táto vec by mala byť pozorovateľná rok,“ hovorí Matthew Holman, dočasný riaditeľ International Astronomical Union’s Minor Planet Center.
Oumuamua zanechal mnoho záhad, ktoré sa už nikdy nedajú vyriešiť. Preto vyhliadky na podrobnejšie štúdium C/2019 Q4 vzrušujú astronómov. „Je čas uchopiť ďalekohľady !!!“
Poznámka:
Som sa pozrel:
perigeum 2,07 au s rýchlosťou 44,56 km/s,
5 au 38,52 km/s
6 37,75
10 36,15
30 34,47
50 34,13
100 33,87
čo vypustené zo Zeme by ho zastihlo?
[upraveno 13.9.2019 09:22] [upraveno 13.9.2019 09:23]
"Rozhodli jsme se jít na Měsíc." V tomto desetiletí jsme se rozhodli jít na Měsíc a dělat jiné věci, ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou těžké. . . . “
A máme tu ďalší medzihviezdny objekt, tento krát "kométu" predbežne označenú C/2019 Q4 (Borisov) s excentricitou ~3,5 a "nadbytočnou" hyperbolickou rýchlosťou v nekonečne ~30km/s (viac ako 'Oumuamua - 26,3km/s). Perihelom medzi Marsom a Jupiterom (2.04±0.04 au) prejde okolo 7. decembra 2019 je na dráhe so sklonom 43.7°±0.4° a pohybuje sa o severnej hemisféry na juh
quote:Tie sumy aj trochu relativizuju floskulu "bolo by to drahe"
A co keby napriklad nejaky scifi film ponukal moznost darovat 10% z ceny listka na naozajstne dobyvanie vesmiru... ktory fanda by odmietol? [upraveno 12.9.2019 13:06]
presne o tomto hovorím. Keď si predstavíme len koľko marveloviek a dielov starwars je plánovaných na najbližšie roky aj pri tých 10tich percentách z ceny lístka by sme sa tu bavili o niekoľkých miliardách. [upraveno 12.9.2019 13:19]
Tie sumy aj trochu relativizuju floskulu "bolo by to drahe"
A co keby napriklad nejaky scifi film ponukal moznost darovat 10% z ceny listka na naozajstne dobyvanie vesmiru... ktory fanda by odmietol? [upraveno 12.9.2019 13:06]
Alebo nejakú planétu bez žiarenia z červeného trpazlíka alebo nejakú s menšou ako osemnásobnou hmotnosťou.
V Každom prípade je úžasné ako sme pokročili v tomto smere, nie je to tak dávno, čo sa o exoplanétach len teoretizovalo a dnes potvrdia vodu na 110 sv/rok vzdialenej planéte
quote:jednoducho mi chýba nejaká forma, ktorou by som mohol ja ako bežný človek strednej triedy prispieť svojou troškou k niečomu tak veľkému ako dobývanie Marsu. Ak by povedzme spaceX zriadilo účet, kde by ktokoľvek mohol poslať trebárs aj 10 centov na projekt kolonizácie marsu,
Ja som rozmýšľal, že SpaceX by mohlo sľúbiť dajme tomu 5 gramov mesačného regolitu tomu, kto prispeje nejakou vhodne zvolenou sumou, tak to by mohlo mať celosvetový úspech. Sľub by mohol byť otvorene bez záruky.
myslím, že veľa ľudí by prispelo aj tak. Ja nie som žiadny rockeffeleler ale na účet na podporu starship a kolonizácie marsu by som dal pokojne trvalý príkaz s nejakou rozumnou sumou. V ostatných rokoch sa zase napríklad v kinematografií dostáva znovu do popredia sci fi žáner. Ono sa niekomu môže zdať, že to spolu nesúvisí, ale myslím, že väčšina kosmofandov sú práve odchovanci na sci fi žánre. Keďže sa asi zhodneme že najdôležitejšia fáza celej kolonizácie marsu je jej financovanie, tak som si pozrel 10 najziskovejších sérií filmov ostatných rokov a drvyvá väčšina z nich sú žáner scifi. Ak dovolíte napíšem sem pár z nich a ich tržby:
Transformers - zárobok 3 779 700 000 dolárov
Star wars - zárobok 7 765 600 000 dolárov
Marvel - zárobok 11 656 300 000 dolárov
len upozorním že to je stará štatistika a len marvel odvtedy malo dva dalšie a ich najsledovanejšie filmy, z ktorých ani jeden nemal tržbu pod miliardu.
Týmto príspevkom som chcel len dokázať, že ľudia stále snívajú o vesmíre, mimozemšťanoch, a rôznych úžasných veciach nad našimi hlavami. Ono im to len treba dobre predať. Jasné, že Starwars nemožno porovnávať so stavbou skleníkov na Marse, no ak by len tretina s tých divákov čo navštívili spomínané filmy dala len po jednom € na túto vec na účet ktorý som spomínal vyššie, tak by šlo o nezanedbateľnú sumu, ktorá by projektu aspoň čiasočne pomohla. Veď každá prebytočná miliarda dobrá.
Pro Rusy je teď sice důležité přejít z Protonu na Angaru 5, ale nejdůležitější je udržet výrobu a výrobní zařízení pro Motory RD 171 a RD 180. To mají zajistit rakety Irtyš a ta třetí raketa na obrázku Zaka s motorem RD 180. Zatím nemá jméno, ale pravděpodobně to bude Sojuz S7 . O tomto motoru mluvil GŘ S7-Space jako perspektivním pro jejich program a toto jméno bylo někde uvedeno.
quote:
Jestli je pro ně takový obrovský problém a nejdůležitější úkol na x let postavit rampu pro raketu s 20 t nosností, tak je něco hodně špatně.
Vostočnyj není Florida, kde se vše budovalo po mnoho desetiletí, kde je infrastruktura, montážní haly, sklady paliva, dopravní cesty, vodní cesty, lidé mají v městě kde bydlet, mají tam nemocnice, školy, letiště, vyškolený personál, atd. Na Voszočném nemohou jen upravit nějakou existující rampu. Kdo viděl film o rampě pro Sojuz, pochopí, jak složité je vše vybudovat několikaposchoďové startovní věže, pojízdné ochranné věže, podzemních sklady paliva, řídící a kontrolní bunkry, cesty, železniční přípojky, montážní haly. Musí se stavět budovy pro personál i stavitele a jejich rodiny, školy pro děti, nemocnice, letiště ...
Jak dlouho se stavela rampa pro Sojuz v dzungli (aka Guiana). V 2005 kopli do zeme, 2007 zacali stavet, hotovo 2011... To je celkem srovnatelne s Vostochny. Nicmene mit stavbu startovaci rampy jako hlavni bod programu je dost tragicke. SpaceX treba stavi rampu v Texasu jen tak "by the way" a nedela se z toho zadna veda - a to je soukroma firma.
quote:
Vostočnyj není Florida, kde se vše budovalo po mnoho desetiletí, kde je infrastruktura, montážní haly, sklady paliva, dopravní cesty, vodní cesty, lidé mají v městě kde bydlet, mají tam nemocnice, školy, letiště, vyškolený personál, atd. Na Voszočném nemohou jen upravit nějakou existující rampu. Kdo viděl film o rampě pro Sojuz, pochopí, jak složité je vše vybudovat několikaposchoďové startovní věže, pojízdné ochranné věže, podzemních sklady paliva, řídící a kontrolní bunkry, cesty, železniční přípojky, montážní haly. Musí se stavět budovy pro personál i stavitele a jejich rodiny, školy pro děti, nemocnice, letiště ...
Tohle si ale měli uvědomit, než se do toho pustili, a nebo co takhle přebudovat Svobodnyj, který slavně otevřeli a zase zavřeli těsně předtím, než zjistili, že potřebují nový super kosmodrom - Vostočnyj.
A dále rampa pro Sojuz je gigantická, protože se rusům nevím proč nechce zjistit, o kolik menší by raketě stačila - a takovou podstatně jednodušší postavit. Sojuz o 300 t asi nepotřebuje rampu a šachty třikrát větší než 550 t Falcon.
quote:
Jestli je pro ně takový obrovský problém a nejdůležitější úkol na x let postavit rampu pro raketu s 20 t nosností, tak je něco hodně špatně.
Vostočnyj není Florida, kde se vše budovalo po mnoho desetiletí, kde je infrastruktura, montážní haly, sklady paliva, dopravní cesty, vodní cesty, lidé mají v městě kde bydlet, mají tam nemocnice, školy, letiště, vyškolený personál, atd. Na Voszočném nemohou jen upravit nějakou existující rampu. Kdo viděl film o rampě pro Sojuz, pochopí, jak složité je vše vybudovat několikaposchoďové startovní věže, pojízdné ochranné věže, podzemních sklady paliva, řídící a kontrolní bunkry, cesty, železniční přípojky, montážní haly. Musí se stavět budovy pro personál i stavitele a jejich rodiny, školy pro děti, nemocnice, letiště ...
Pre pánov ktorým vadí že používam nick namiesto mena len toľko: Kto má pozná a patrí medzi mojich priateľov tak oni moje pravé meno poznajú. Z Kosmo.cz patrí medzi nich pán Martin Kostera
K Ruskému Kocúrkovu: za posledných 20 rokov skutočne dokázali takmer nič, teda okrem powerpointov a veľa rečí. Z minulosti sa žiť nedá. Angara 5 letela raz, aj to len ako testovací let. Angara 1 letela tuším dva krát, jediné čo sa im ako tak podarilo je Spektr a to je na dlhú dobu nič. Glonass a vojenské družice to nie je veda. Sojuz a Progress postupne vylepšujú, ale ešte stále je to len ako Śkoda 1000 MB dobastlená nejakou elektronikou a trojvalcovým turbomotorom.
Pre neprajníkov: Áno, môj dedo bol v ruskom lágri neďaleko Irkutska ale to nie je dôvod aby som ich nemal rád
Dôvod je že naozaj nič prevratné pre kozmonautiku za posledných 20 rokov nedokázali, teda okrem rečí a neustáleho rušenia projektov. Napríklad Nauka to je fakt ostuda a ukážka ich neschopnosti.
Aby náhodou niekto neexplodoval, áno, aj Američania rušia, menia a krátia projekty, zakaždým s výmenou prezidenta Ale niekoľko krát dokázali dopraviť rovery na Mars. Rusom sa nepodarilo ani mäkké pristátie, teda ak nepočítame niekoľkosekundové vysielanie u Mars 2 či 3.
@ pán Pinkas: súhlasim, o rakete A5 pre Orla som nehovoril, o tom sa hovorilo na Kosmonautix.
quote:
Do budoucna tedy budou mít dostatečný sortiment pro různé účely, navíc malé rakety Angara 1 a Sojuz 2-1v. Návrat prvého stupně (např. na křídlech) by byl reálný u raket 1/ a 3/. Je třeba vidět, jaké ohromné prostředky vynakládají na výstavbu ramp a infrastruktury Vostočného. Superrakety není to nejdůležitější.
[upraveno 11.9.2019 10:16]
Superraketa je sen, pro Rusko nereálný.
Jestli je pro ně takový obrovský problém a nejdůležitější úkol na x let postavit rampu pro raketu s 20 t nosností, tak je něco hodně špatně.
Moc tomu nerozumím - destilací nemohou zredukovat množství většiny škodlivin? Tritia se asi nezbaví, ale ostatního by mohli. Uvidíme co napíše Wagner na Oslu.
quote:
Jinak to vidím jako Fritz. Furt něco přejmenovávají, mění, plánují novou superraketu každý lichý týden, atd. atp. Kdyby raději něco předvedli...
Pan Lochmann zapomněl ještě na jeden „ Kocourkov“ : Na http://www.russianspaceweb.com uvádí Anatoly Zak (ve 3 článku od nejnovějšího), že Federace nejen změnila jméno - na OREL, ale změnila i raketu – první start má být na raketě Angara 5 z Vostočného v r. 2023. Původně uváděli, že bude první start odlehčené Federace proveden z Bajkonuru na raketě Sojuz 5 (Irtyš). Zřejmě věří, že rampa pro Angaru na Vostočném bude hotova včas, ale Irtyš bude také moci Orel vynášet.
Irtyš se bude vyrábět pro starty z Bajkonuru a jeho první stupeň bude základem pro Superraketu. Co se týče poznámky pana Kostery, že každý sudý lichý týden plánují novou superraketu, je to trochu jinak: Posuzovali delší dobu. různé varianty superrakety složené vždy z plánovaných nebo již vyráběných stupňů, ať už na RP nebo vodíkových. Zak nyní uvádí v druhém článku od začátku definitivně (prý Putinem ) schválené rakety, které mají vzniknout a používat do budoucna pro různé účely: Od leva na obrázku:
1/ Raketa Sojuz 5- Irtyš s Orlem - nic nového
2/ Angara 5V ( s vodíkovým stupněm) – nic nového
3/ Jediná nová raketa, o které se nepsalo, ale jejíž prvý stupeň má motor RD 180 a již dříve se uváděl jako centrální stupeň Superrakety. Psal jsem kdysi, že by bylo zcela logické vytvořit z tohoto stupně raketu, která by mohla nahradit staré Sojuzy. Navíc tuto raketu zřejmě chce používat soukromá S7-Space
4/ 5/ Dvě provedení superrakety, které obě byly již dříve uváděny jako varianty. Obě mají v prvním stupni zřejmě 6 boosterů s motory RD 171 (každý tak 800 tun(vac) a v centrálním stupni motor RD 180 o tahu 400 tun (vac). Prvá varianta má v třetím stupni RP palivo, druhá varianta má třetí stupeň vodíkový. Není asi vyloučen ještě další stupeň pro korekce letu, navedení na LLO apod.
Do budoucna tedy budou mít dostatečný sortiment pro různé účely, navíc malé rakety Angara 1 a Sojuz 2-1v. Návrat prvého stupně (např. na křídlech) by byl reálný u raket 1/ a 3/. Je třeba vidět, jaké ohromné prostředky vynakládají na výstavbu ramp a infrastruktury Vostočného. Superrakety není to nejdůležitější.
[upraveno 11.9.2019 10:16]
Nedalo by sa presunúť zopár komentárov z vlákna o starship sem? Rád by som pokračoval v debate, ale úvahami przníme vlákno, ktoré je skôr vhodnejšie na prezentovanie noviniek zo stavby a testovania starship a superheavy
quote:Fritz by mohl napsat své skutečné jméno, aby byl milantos v klidu a nepsal narážky totálně mimo.
Jinak to vidím jako Fritz. Furt něco přejmenovávají, mění, plánují novou superraketu každý lichý týden, atd. atp. Kdyby raději něco předvedli...
Asi tak, co nového u Nauky? Už se podařilo dát dohromady rozpor mezi termínem startu po namontování upravených nádrží Fregatu (jaro 2021) a skončením životnosti dalších systémů Nauky (konec roku 2020)? nebo už Nauku a ISS odepsali a budou raději snít o Měsíci?
Kocúrkovo a zas Kocúrkovo. Podľa článku https://www.rbc.ru/technology_and_media/06/09/2019/5d7286c39a794714cc3a44fc Loď Federácia dostane meno Orel. Podľa Kocúrkovčanov ( menovite súdruh Рогозин ) loď bude mať viac mužsky znejúci názov, nemala by mať meno ako dievča. Retardi, riešiť kraviny na to ich je.
Nech a ať žije SSSR.
quote:jednoducho mi chýba nejaká forma, ktorou by som mohol ja ako bežný človek strednej triedy prispieť svojou troškou k niečomu tak veľkému ako dobývanie Marsu. Ak by povedzme spaceX zriadilo účet, kde by ktokoľvek mohol poslať trebárs aj 10 centov na projekt kolonizácie marsu,
Ja som rozmýšľal, že SpaceX by mohlo sľúbiť dajme tomu 5 gramov mesačného regolitu tomu, kto prispeje nejakou vhodne zvolenou sumou, tak to by mohlo mať celosvetový úspech. Sľub by mohol byť otvorene bez záruky.
quote:jednoducho mi chýba nejaká forma, ktorou by som mohol ja ako bežný človek strednej triedy prispieť svojou troškou k niečomu tak veľkému ako dobývanie Marsu. Ak by povedzme spaceX zriadilo účet, kde by ktokoľvek mohol poslať trebárs aj 10 centov na projekt kolonizácie marsu,
Ja som rozmýšľal, že SpaceX by mohlo sľúbiť dajme tomu 5 gramov mesačného regolitu tomu, kto prispeje nejakou vhodne zvolenou sumou, tak to by mohlo mať celosvetový úspech. Sľub by mohol byť otvorene bez záruky.
čo sa týka kráteru - celkom zásadnou otázkou je, ako sa k dopadu postavili nádrže s palivom (a okysličovadlom)
Ak vydržali, alebo aspoň nevybuchli (a len vyfučali alebo "vyhoreli"), tak sa lander pri dopade viacmenej len "zosypal na hromadu", prípadne rozplácol na zhruba dvojnásobok rozmerov.
Uhol zostupu podľa je "posledných údajov" nejakých 50° od horizontu a zhruba tak s modul rozplácol (skoro ako šikmý priemet 3D objektu do roviny ) plus niečo málo na sklznutie trosiek po sebe
) plus niečo málo na sklznutie trosiek po sebe
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy