Tomu moc nerozumím:
A successful unmanned test flight next year could theoretically lay the foundation for a manned flight later in the year. So while for now China publicly disclaims an interest in landing taikonauts on the moon in the next decade, there's at least a chance China could accomplish this before NASA can reach the moon with its "Project Artemis" (which is targeting a 2024 date for moon landing).
S CZ-5 by asi dokázali pasivní oblet Měsíce, jestli i přechod na LLO, to netuším, ale na přistání bez CZ-9 můžou stoprocentně zapomenout, a tu do roku 2024 rozhodně mít nebudou.
myslíte tu nádrž na vodu? Zhruba jako slovenské národní povstání- zbytečné hrdinství.
Nerez má něco do sebe, ale pochybuji, že celý systém bude opakovaně použitelný.
quote:Ako teraz spätne hodnotíte pokus SpaceX postaviť orbitálny prototyp bez predchádzajúcich testov podsystémov? Pri uhlíkovom prototype postupovali klasicky - vytvorili model uhlíkovej nádrže a testovali ju. Teraz sa vlastne k tomuto postupu vrátili. Myslím si totiž, že keby minulý rok venovali výstavbe automatizovaného zváracieho pracoviska a pozváraniu prototypu nádrže, teraz to už mohli mať použiteľné nádrže a boli by ďalej.
Posunutím štartu o 21 minút (+23:39 hod) sa zmenila aj predpoveď viditeľnosti preletu Falconu 2st. po štarte ponad nás:
Bratislava, žltý bod je 21.1.2020 18:20,
tým sa posúvajú aj prelety vláčiku nasledujúci den a zostáva viditeľný len prelet 22.1. 18:25.
Edit:
Prelet vláčiku 22.1. 18:25 nad Bratislavou: [upraveno 18.1.2020 10:00]
Myslím, že nejde jen o zhoršený pohled astronomů na vesmír, ale bude to mít vliv i na historický pohled lidstva na noční oblohu. Kromě toho s rozvojem kosmonautiky poroste nebezpečí srážek ve vesmíru a každý start ze Země a návrat na Zemi přes dráhy těchto satelitů bude muset s nimi počítat. Jakákoliv odchylka od plánované dráhy nebo času může být nebezpečná.
Nechápu, jak je možné, že FCC , což je agentura jednoho státu –USA, má pravomoc rozhodnout o satelitech létajících nad celou zeměkoulí a ani nepodléhá NEPA, zatímco NASA jí podléhá.
Pozdní odpoledne v kráteru Gale 24. listopadu 2019 (SOL 2595). Obarvený a složený snímek z 12 černobílých snímků pořízených kamerou NavCam vozítka Curiosity od Thomase Appéré.
Narazil jsem na hezky provedenou mapu Měsíce. Opravdu kvalitní zobrazení přivrácené i odvrácené strany Měsíce. Na zadní straně jsou podrobné mapy míst přistání misí Apollo ze snímků LRO. Text je od Ondřeje Šamárka. Nevýhoda je teda, že mapa je skládaná a tím pádem se časem opotřebuje.
https://spaceflightnow.com/2020/01/11/ula-completes-fueling-test-on-next-delta-4-heavy-rocket/
ULA má pomocí rakety Delta 4 Heavy vynést až v červnu tajný satelit NROL-44, ale již v pátek provedla „mokrou“ zkoušku, tedy včetně plnění. Raketa má vynést satelit přímo na GO dráhu, což prý (asi vzhledem ke hmotě, rozměrech satelitu a požadované přesnosti) nemůže udělat žádná jiná raketa.
I když nejsem příznivcem vodíku v prvém stupni, nebo boosterech, tato raketa mne vždy fascinuje a nejen z hlediska ekologie, ale i jednoduchostí a nosností. Tato zdánlivá jednoduchost je sice zaplacena cenou, neboť vodíkové pohony jsou drahé, ale také jí nepoužívají pro nějaké levné komerční náklady. ULA má v manifestu do r. 2023 5 dalších misí D4H. v polovině 2020 bude mít ULA až 5 letů rakety Atlas 5 a také další D4H ke konci 2020
U novinářů a jiných expertů je reálná možnost, že jsou prostě neschopní nebo v časové tísni a ani se neobtěžovali podívat byť i jen na na wikipedii.
PS. A ppřísně vzato patří do mírně odlišných kategorií, mezi nimi je rozdíl: Moghbeliová je Američanska s íránskými předky, kdežto Ansáriová není astronautka "s íránskými předky", ale Íránka narozená v Íránu.
(O Babišovi nebo Livii Klausové taky neřekneme, že jsou to "Češi se slovenskými předky", že. Češi se slovenskými předky jsou až jejich děti.)
Je to ČT, takže je možnost, že Ansáriovou zazdili, protože letěla na lodi redaktorům ČT politicky odporné z kosmodromu ležícího na odporné světové straně. Takové postoje jsou "oficiálně nestranným" režimním médiím vlastní už od Kosmovy kroniky... Taky je možnost, že novinář je jazykový purista a míní, že Ansáriová je kosmonautka, nikoliv astronautka. Ale nejspíše jen jako obyčejně komentují události o kterých vědí houby. [upraveno 15.1.2020 17:53]
edit2: V tom článku je víc blbých propagandistických keců, např. "třináctka absolventů je mimořádně rozmanitá, národnostně, specializacemi i genderově". Ačkoliv národnostně jsou to pouze Američané, vesměs běloši, po jedné s íránskými a indickými předky, podle jména i hispánec, plus několik míšenců co mají černochy v hloubce rodokmenu. Nic neobvyklého čtyřicet let. Specializacemi normálka, polovina vojáků, vesměs pilotů, doplnění inženýry, geologem, nějaký výzkum oceánu.. Genderově žádná mimořádnost, nudně jenom muži a ženy, což je normální už čtyřicet let. [upraveno 15.1.2020 18:10]
Jenom taková otázka k zamyšlení: Když už ve vesmíru těžit, proč to pak v tom vesmíru rovnou nevyužít? Tahat to k Zemi by přišlo hrozně draho, stejně jako přijde draho startovat s tím ze Země do vesmíru. Chtělo by to vytvořit nějakou relativně samozásobitelskou vesmírnou ekonomiku, do které by se ze Země dopravovalo jen to, čeho by se ve vesmíru nedostávalo.
I ty slavné O´Neillovy ostrovy by se daly vytvořit rovnou na místě z nějakých železokamenných asteroidů bez toho, že by se nahoru tahaly miliardy tun materiálů.
Jasně, nebylo by to hned, což je asi ten největší problém, poněvadž současný korporátní kapitalismus je postavený na tom, že zisk musí být hned v příštím kvartálu, jinak se to nevyplatí. [upraveno 15.1.2020 16:00]
Skúmal niekto, do ktorej obežnej roviny smeruje štart 20.1.2020.
Ak som správne pochopil, tak sa buduje sieť obežných rovín s 20° rozostupom.
Každým štartom sa zapĺňa táto sieť.
Len sa chcem spýtať, či to niekoho zaujíma a venuje sa tomu?
Ako teraz spätne hodnotíte pokus SpaceX postaviť orbitálny prototyp bez predchádzajúcich testov podsystémov? Pri uhlíkovom prototype postupovali klasicky - vytvorili model uhlíkovej nádrže a testovali ju. Teraz sa vlastne k tomuto postupu vrátili. Myslím si totiž, že keby minulý rok venovali výstavbe automatizovaného zváracieho pracoviska a pozváraniu prototypu nádrže, teraz to už mohli mať použiteľné nádrže a boli by ďalej.
Že nějací fantasti spustí projekt, který nemá jakkoliv upřesněný konkrétní cíl, termíny realizace a technické prostředky k jeho dosažení (alespoň raketu) bych pochopil. Možná to byli nadšenci bez konkrétních znalostí, možná i dobrodruzi (nechci říci podvodníci).
Nemohu však pochopit investory, kteří si neověřili někde jinde realitu a časový výhled takového projektu a dali pouze na sliby a vznešená hesla, případně vidinu zlatých cihel. Asi si neuvědomili, že cena za vytěžení nerostů ve vesmíru bude značně větší, než cena nerostů, které přivezou a nějaké jejich zpracování v kosmu je vidina mnoha desetiletí, případně dalších století, pokud vůbec,
Starlink v1-3 štart 20. 1. 2020 17:20 UTC
Ak sa pôjde ako zvyčajne tak:
Prelet F9 2st ponad nás 24 min po štarte,
žiaľ Slnko bude 20° pod obzorom, tak prelet nebude osvetlený.
Ďalší prelet o 19:41 CET je ponad Pyreneje a severnú Afriku, a o 24 hodín je to možné.
Pohľad na opačnú stranu dráhy (180°) je za dňa.
TLE zatiaľ nie sú.
21.1.2020 18:07 nášho času, Slnko -15°, ak vyjde počasie, vláčik by mal byť vidieť.
edit:
pokúsil som sa o TLE:
STARLINK 3
1 00000U 20001A 20020.75069445 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 80
2 00000 53.0340 287.3800 0447064 168.9910 125.2870 14.94063621 05
Nie sú presné, ale na skúsenie viditeľnosti by mali postačovať. [upraveno 15.1.2020 10:09]
Edit2:
Pozrel som sa na prelet vláčika po 24 hod od štartu a tentokrát z TLE z celestrak.com a to z 10.1.2020 (skoršie nemám)
Vychádza to 21.1. 17:12, Slnko 6° pod obzorom
a o oblet neskôr 18:46
Obrázok je pre Bratislavu.
A tle:
1 00000U 20005A 20020.75069444 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 16
2 00000 53.0000 280.0000 0002763 288.0000 252.5000 15.94393 15
dám aj obrázok z medzerami lebo html to posúva
[upraveno 17.1.2020 11:05] https://i.imgur.com/qljEgxn.png [upraveno 17.1.2020 11:09]
Plakát k příležitosti ročního výročí přistání Chang'e-4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce
Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se běžně probouzí z lunární noci jako první. Stejně tomu bylo i 20. 12. 2019 v 10:43 UT, kdy započalo 13. pracovní měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] byl aktivován stejný den ve 21:14 UT.
Oblast, která zaujala čínské vědce. V pozadí je větší kráter s výrazným okrajem a okolím posetým kameny o kterém se domnívám, že bude dalším cílem cesty. V popředí je menší kráter s kamenem, ke kterému se čínští vědci snažili dostat. Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-hcbtFPp/A
Už 12. měsíční den zaujal čínské vědce kráter, který se nachází jižně od současné polohy vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejdříve jsem myslel, že se jedná o větší vzdálenější kráter s výraznými okraji a kameny v okolí kráteru. A možná to i později bude dalším cílem vozítka. Uvidíme.
Vyhlédnutý kámen
Ale vědce zaujal kámen u bližšího kráteru a rozhodli se jej prozkoumat. Protože má kámen menší rozměry, asi 0,25x0,06 m a okolní terén je komplikovaný, tak opět vznikl problém, jak jej dostat do zorného pole spektrometru viditelného/blízko infračerveného spektra VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer). Na rozdíl od prvního vozítka Yutu [Jü-tchu], které mělo rentgenový spektrometr na malém pohyblivém rameni a mohlo tak dle potřeby měnit polohu spektrometru, tak vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] má spektrometr napevno připevněný na přední straně vozítka. Vozítko tedy musí vždy najet ke zkoumanému vzorku tak, aby byl v zorném poli spektrometru a zároveň aby byly splněny i vhodné světelné podmínky pro detekci. Opakovala se tedy podobná situace, jako u kráteru se "záhadnou sklovitou látkou" z 9. měsíčního dne.
Místo zkoumání spektrometrem VNIS má jen několik centimetrů v průměru
Po probuzení vozítka 20. prosince 2019 vyslali operátoři příkaz k popojetí o 0,2 m blíže směrem ke kameni a vyfotografovali jej. Přitom zjistili, že kámen je jen částečně v zorném poli spektrometru VNIS. A navíc zjistili, že panel slunečních baterií vrhá poměrně velký stín před vozítko. A s postupujícím časem a měnící se polohou Slunce na obloze, se bude stín více posouvat a zakrývat oblast s kamenem, což by znemožnilo řádnou analýzu kamene. A protože se blížila polední přestávka a bylo na ni vozítko nutno připravit, tak operátoři od dalších aktivit ustoupili. Nicméně se nevzdali. V době polední přestávky, která trvá přibližně 6 pozemských dnů, pečlivě naplánovali nový směr a cestu pomocí virtuálního plánovače trasy.
Po (lunární) polední přestávce, 30. prosince 2019, jakmile vyšel Měsíc nad obzor (*), vyslali instrukce k nové jízdě ke kameni. Nejdříve vozítko jelo vpřed po dobu 12 sekund, až se kámen dostal k okraji zorného pole spektrometru. A pak následovalo dalších 6 sekund jemného doladění polohy tak, aby byl kámen v celém zorném poli. Ale najetí nebylo dokonalé. V části zorného pole byl i povrch regolitu. Bylo tak nutné ještě doladit polohu pootočením o 2 stupně a popojetím o 0,023 m (po dobu 1 sekundy). Konečně bylo najetí dokonalé..., ale operátoři v zápalu práce nevnímali čas a zjistili, že už je pozdě v noci (na Zemi). Nakonec se rozhodli detekci odložit na druhý den. Tím byl 31. prosinec 2019, poslední den v roce a zároveň poslední příležitost provést analýzu před tím, než bude nutno vozítko přichystat k noční hibernaci. Nakonec se po debatě s vědci rozhodli detekci provést. Ta byla k velkému uspokojení čínských vědců úspěšná s dobrými výsledky analýzy.
Pohled na analyzovaný kámen z jiného úhlu. Jsou i dobře vidět stopy kol z místa, kde vozítko stálo při měření.
Během 13. měsíčního dne ujelo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] 12,636 m, čímž zvětšilo ujetou vzdálenost na 357,695 m. Vypadá to, že čínští operátoři skutečně zamířili jižním směrem ke kráteru, který upoutal pozornost vědců. Kráter má výraznější okraj a jeho okolí je poseto kameny. Ale to se ukáže až časem.
1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
----------------------------- Celkem: 357,695 m
K vypnutí přistávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] došlo 2. 1. 2020 v 06:11 UT. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace později ve stejný den ve 12:30 UT. Ukončily tak 13. měsíční den jeden den před ročním výročím přistání na odvrácené straně Měsíce, ke kterému došlo 3. 1. 2019. Podle dostupných informací jsou všechny přístroje a systémy sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] plně funkční.
Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.
V listopadu byly rozvinuty antény nizozemsko-čínského nízkofrekvenčního rádio-astronomického přístroje (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), který je umístěný na retranslační sondě/rádiové observatoři Queqiao [Čchüe-čchiao] (viz popis předchozího 12. měsíčního dne). Pravděpodobně z důvodu dlouhého pobytu ve vesmírném prostředí, kde byl mechanismus rozvíjení antén vystavený měnícím se teplotním podmínkám, neproběhlo rozvinutí antén podle očekávání. Dle novějších informací se jen jedna anténa rozvinula na téměř plnou délku 5 m. Zbývající dvě antény se zastavily na délce asi 2,5 m. Nakonec se z toho stala nezamýšlená výhoda, kdy bude možné na jednu plně rozvinutou anténu měřit signály z delší vlnovou délkou z doby temného věku vesmíru před zrodem prvních hvězd. Zatímco dvě kratší antény budou přijímat signály z kosmického úsvitu, kdy už svítily první hvězdy (asi 800 miliónů let po Velkém třesku). Nizozemský tým se rozhodl raději sbírat data a někdy později zkusit rozvinout antény na plnou délku.
V časopise Geophysical Research Letters byl publikován článek o některých výsledcích měření lunárním podpovrchovým radarem na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Z výsledků měření vyplývá, že v místě přistání je vrstva jemně zrnitého regolitu tlustá 11,1 m, což je asi 1,3–3krát větší hodnota než jsou výsledky měření na místech přistání v programu Apollo (Apollo 11,12,14,15, 17) a Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Tloušťka regolitu na Měsíci se pohybuje od 3 do 5 m v oblasti měsíčních moří a od 10 do 20 m na vrchovinách. Hloubka průniku signálu podpovrchového radaru na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] je až 35 m, což je asi 2,85krát více než u vozítka Yutu [Jü-tchu] (Chang'e 3 [Čchang-e 3]). Je to způsobeno jiným složením minerálů v povrchových materiálech a výsledkem je menší útlum radarového signálu. U povrchů v místech přistání Apolla 11 a 17 se předpokládá, že jejich stáří je srovnatelné s tím, které je v místě přistání Chang'e 4 [Čchang-e 4], což by naznačovalo větší rychlost růstu vrstvy regolitu v lokalitě Statio Tianhe [Stacio Tchien-che].
Tak mě napadlo, co vlastně znamená slovo "regolit", které znám jen ve spojením s měsíčním povrchem. Překvapilo mě, že regolit je i na Zemi. Podle Wikipedie je regolit označení vrstvy nezpevněného, různorodého horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Regolit se vyskytuje jak na Zemi, Měsíci, některých planetkách, tak i na jiných planetách. Termín byl prvně definován G. P. Merrillem v roce 1897. Označení vzniklo spojením dvou řeckých slov rhegos (pokrývka) a lithos (kámen). Regolit vzniká během dopadů meteoroidů různé velikosti, které neustále převracejí vrstvu a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. Chemické složení je závislé na místním zdroji, který se v okolí nachází a ze kterého byla látka na regolit uvolněna. Na Zemi se regolitem občas označuje všechno, co se nachází mezi původní horninou a okolní atmosférou, tato definice je tak velmi široká a zahrnuje jak půdu, tak nánosy, náplavy atd. V zemských podmínkách vzniká jako výsledek zvětrávání. Na zemském povrchu je regolit velmi důležitý, jelikož vytváří obytnou zónu pro živé organismy. ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Regolit )
U snímků z Měsíce mě zaujalo, že povrch je tvořený jemnými částicemi, což je asi logické, protože za ty miliardy let je povrchová vrstva hodně "rozemletá", ale u některých kráterů je vidět vnitřní struktura, která je tvořená většími "kamínky". Snímek s vysokým rozlišením je zde:https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-8pRVDsn/A
(*) Tak jsem si uvědomil další omezení doby provozu vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejenom že platí, že z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci (až -200°C). Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. A v těchto 6 dnech musí mít ještě operátoři spojení s vozítkem. Což teda mají přes retranslační sondu Queqiao [Čchüe-čchiao], ale ta musí být viditelná na obloze. Sice mají Číňani i jiné antény po světě (myslím, že v Jižní Americe a v Africe), ale nevím, jak jsou využitelné. Předpokládám, že hlavní spojení se uskutečňuje z území Číny, takže retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] je v ideálním případě nad obzorem asi 12 hodin. Ve skutečnosti to bude mnohem méně. Toto je ovšem jen můj dohad.
Christina Koch(ová) dala na twitter zajímavý snímek, na kterém je vidět několik meteorů z roje Kvadrantidy a zároveň polární záře. Snímek by měl být složený z více snímků.
Dome to barrel weld made it to 7.1 bar, which is pretty good as ~6 bar is needed for orbital flight. With more precise parts & better welding conditions, we should reach ~8.5 bar, which is the 1.4 factor of safety needed for crewed flight. https://twitter.com/elonmusk/status/1215719463913345024
Díky!
V rekonstruovaných historických prostorách na pardubickém Přihrádku připravuje právě teď Krajská knihovna Pardubice ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří zřízení specializovaného knihovního fondu "Brána vesmíru".
Od léta 2020 zde budou zájemcům zpřístupněny odborné i populárně-naučné knihy a další dokumenty s tématikou kosmonautiky, především z majetku a pozůstalostí předních českých odborníků na kosmonautiku.
Dokumenty a knihy budou k dispozici pouze k použití v místní studovně, vzhledem k jejich jedinečnosti (řada připravených dokumentů existuje již možná pouze v jediném cyklostylovaném nebo strojopisném výtisku...) nebudou možné dlouhodobé výpůjčky.
V současné době máme shromážděno již několik desítek banánových krabic plných knih a dokumentů, které právě procházejí standardní knihovní katalogizací a následně budou umístěny v prosklených skříních ve studovně.
Na skříních studovny budou jako poděkování umístěny plakety se jmény, fotografiemi a životopisy velkých dárců, u menších dárců bude na jedné ze skříní jejich jmenný seznam.
Vnitřní uspořádání studovny není možné ještě zveřejnit. Na následujících fotografiích tedy alespoň venkovní pohled na rekonstruovaný objekt bývalého šafářství, kde bude knihovní fond "Brána vesmíru" umístěn - je to ten červený dům!
Podrobné informace o "Bráně vesmíru" budou představeny na letošní KOSMOS-NEWS PARTY 2020, v sobotu 2.května 2020 (http://knp.kosmo.cz/, podrobnosti později)
Součástí aktivit podporujících zprovoznění této unikátní odborné knihovny budou i populárně-vzdělávací a odborné přednášky o kosmonautice a navazujících tématech, které budou zahájeny na podzim 2020.
Další informace, třeba i o možnosti darů dalších knih a dokumentů do specializovaného knihovního fondu "Brána vesmíru", poskytnou: Jan Kolář, Česká kosmická kancelář, tel. 603 319 407, e-mail jan.kolar@czechspace.cz Milan Halousek, Česká kosmická kancelář, tel. 602 153 564, e-mail milan@halousek.eu
Dome to barrel weld made it to 7.1 bar, which is pretty good as ~6 bar is needed for orbital flight. With more precise parts & better welding conditions, we should reach ~8.5 bar, which is the 1.4 factor of safety needed for crewed flight.
quote:K. Garcia-Sage aj. poukázali na podobný efekt pro planetu b u hvězdy Proxima Centauri, která je typickým červeným trpaslíkem se silnou magnetickou a radiační aktivitou. Zejména kolem magnetických pólů planety dochází proto k erozi atmosféry, což je efekt, který pozorujeme kolem magnetických pólů Země navzdory zcela nepatrné sluneční agresi. Kdyby naše Země byla od Proximy tak málo vzdálena jako je její exoplaneta b, tak by o svou atmosféru rychle přišla.
No dobře, ale jak to souvisí s tvrzením rozebíraným už dobrých deset příspěvků, že nejživotodárnější hvězdy jsou typu K? Na červené trpaslíky nikdo moc nesází a Proxima je M5.
Zrovna som čítal Kosmos 6/2019 a J.Grygar v Žni objevů LII/2017C v kapitole 2.1. Exoplanety píše:
quote:K. Garcia-Sage aj. poukázali na podobný efekt pro planetu b u hvězdy Proxima Centauri, která je typickým červeným trpaslíkem se silnou magnetickou a radiační aktivitou. Zejména kolem magnetických pólů planety dochází proto k erozi atmosféry, což je efekt, který pozorujeme kolem magnetických pólů Země navzdory zcela nepatrné sluneční agresi. Kdyby naše Země byla od Proximy tak málo vzdálena jako je její exoplaneta b, tak by o svou atmosféru rychle přišla.
V predchádzajúcom odstavci sa potom píše o tom, že silné magnetické polia červených trpaslíkov (ako TRAPPIST-1) spôsobujú hviezdne vetry o päť rádov silnejšie ako slenčný v okolí Zeme, tým ovplyňujú magnetosfery planét a spôsobujú ich prepojenie s magnotosferou hviezdy, čo vedie k rýchlej deštrukcii atmosféry.
Ďalej tam píše, že XUV žiarenie červených trpaslíkov je porovnateľné s XUV žiarením Slnka, aj keď je bolometrická jasnosť trpaslíka výrazne menšia.
SpX nasadil opravdu nevídané tempo, jaké snad bylo jen v začátcích raketových závodů ( především vojenských). Tehdy bouchaly na obou stranách rakety jak ohňostroje a okamžitě byly dělány úpravy a hned zase letové testy. Dnes si konstruktéři zvykli (kromě SpX) všechno přesně navrhnout, spočíst, vyrobit finální technologií a mělo by to pracovat. Myslím, že tuto cestu začal Saturn 5, až později STS a Energia a nyní SLS a Ariane 6. Čas ukáže, která cesta je lepší.
Zajímalo by mne, jakým tlakem zkouší takové zkrácené nádrže, zda včetně dynamického tlaku paliva při zrychlení.
quote: Fuha, az takto? Kedy ma vlastne aktualne letiet SLS?
Jestli si to pamatuju dobře, donedávna se předpokládalo jaro 2021. Šeptá se o polovině roku 2021.
No a Musk tvrdí, že se Starship dostane na LEO ještě do konce roku 2020.
Ať si klidně bouchá, jen když to bude lítat. Já ale pomalu začínám mít obavu, že nám tu vzniká nová Muskova konstanta. U Falconu heavy se po řadu let říkalo, že poletí za 6 měsíců. U prototypu Starshipu už se asi půl roku tvrdí, že poletí za 2-3 měsíce.
Pravda, FH nakonec po všech těch odkladech opravdu letěl a letěl už třikrát a zcela spolehlivě, takže to snad dopadne dobře i u SHS. Pořád jsem přesvědčený, že SHS se do provozu dostane dřív, než SLS.
quote:A není u vázané rotace sluneční den rovný siderickému ? Pokud tedy mluvíme o planetě, obíhající kolem Slunce .
Pochopitelně, ale jelikož Venuše kolem Slunce obíhá prográdně, tak při vázané rotaci by samozřejmě také prográdně rotovala. Jenže rotuje retrográdně, což znamená, že pokud by měla dospět k vázanosti, tak by se její rotace musela úplně přetočit na druhou stranu, a to se nestane ani do doby, než ze Slunce bude rudý obr.
v tom vzorci něco nesedí, ani Země, ani Venuše vázanou rotaci nemají a měly by ji podle něj mít
Tak Země má Měsíc, takže tam to pravidlo asi nebude úplně sedět, bych řekl.
A Venuše má den delší než rok. Asi je jen otázka krátkého geologického času, než se zastaví. Bych si tipl.
Otázka zní, čemu kdo říká den. Doba rotace, tedy siderický den? Jenže z hlediska vázané rotace je důležitý spíš den sluneční (sol), který na Venuši trvá cca 58 dní a vzniká skládáním oběžné doby a pomalé rotace. O "zastavení" rotace Venuše ale vůbec nemá smysl uvažovat, protože rotuje retrográdně, takže pro zajištění vázané rotace by se retrográdní rotace musela nejdřív změnit na prográdní, a teprve pak by planeta hypoteticky mohla směřovat k vázanosti. Navíc jsou tu vzájemná slapová působení planet, která vázanost taky komplikují až znemožňují. Dokonce ani Merkur nemá vázanou rotaci. A Venuše je zvláštním způsobem v rezonanci se Zemí.
quote:
v tom vzorci něco nesedí, ani Země, ani Venuše vázanou rotaci nemají a měly by ji podle něj mít
Tak Země má Měsíc, takže tam to pravidlo asi nebude úplně sedět, bych řekl.
A Venuše má den delší než rok. Asi je jen otázka krátkého geologického času, než se zastaví. Bych si tipl.
presné to iste nebude a tie výsledky môžu byť kľudne v rozsahu 20-500% - alebo i o rád. Ale nič lepšie som nenašiel...
Tak ma napadá - u Zeme by mohol mať nejaký efekt napríklad obiehajúci Mesiac. A tekuté jadro...
Venuša - uvádza sa, že rotáciu Venuše zabrzdila hustá atmosféra. Mohla by ju aj "trochu roztočiť" z viazanej rotácie do opačného smeru? Vetry predsa poháňa tepelná energia zo Slnka..
quote:Merlin má tah při hladině moře 854kN. Ne 340kN.
Takže 4,5 Merlinů odpovídá RD-180. To je cca 7M$ vs. cca 10M$.
Jo, jsem koukl na první číslo shora a byla to stará verze, takže máte pravdu, aktuálně je to 1:4,5 tah a 7:10 peníze. Což není rozdíl, výrobní cena 7 ku prodejní ceně 10 je prašť jako uhoď a ukazuje to že americká nejnej expertem chválená výrobní technologie je kupodivu nákladově plusminus ekvivalentní ruskému padesát let starému bordelu.
Expert má ovšem pravdu, že kdyby si Roskosmos udělal pořádek ve fabrikách, tak by mohl významně stáhnout náklady. Rosmosmos to pochopitelně ví, a v jiných oborech se na nohy postavit dokázali. Nu což, koupíme si křupky a počkáme pět let, pak se uvidí.
novaku novaku, tisici prvy krat: dolarove naklady v amerike a v rusku NEPOROVNAVAT!!!!
pre nazornost:
priemerny rocny plat ruskeho raketoveho inziniera je 16300 dolarov
To je naozaj tak tazke pochopit pojem "parita kupnej sily"? Alebo to nechapete naschval, pretoze mizive dolarove naklady ruskej pracovnej sily su jediny argument co zostal? Kazdopadne toto vase nekonecne porovnavanie hrusiek s jablkami je uz hodne trapne. Aku vahu maju vase ostatne argumenty, ked nechapete takto jednoduchu vec?
Delenie ceny dvojkomoroveho motora dvoma je uz len taka humorna perlicka. [upraveno 9.1.2020 19:29]
Nějak se v té diskusi zapomíná, že nejde jen o tah, ten se dá zvednout počtem motorů, ale hlavně o Isp, tedy účinnost motorů a tu má RD 171 dost větší a stejná raketa s ním unese na LEO nebo k Měsíci více, než raketa s Merliny.
U Saturnu 5 by první stupeň mohl být postaven z cca 35 Merlinů a výsledek by byl zhruba stejný, jako s F5, ale motory J2 v druhém a 3 stupni by žádný počet Merlinů nenahradil, snad by pomohli přidat navíc jeden stupeň (jako měla N1), ale i ta měla lepší Isp než Merliny a přesto LEO nosnost jen 90 tun. Vodík je vodík.
Co se týče Roskosmosu, pokud vím, ten má na starosti i vojenské rakety, pokud jsou na kapalné palivo, což je i nový SS-28 Sarmat („Satan 2“) a tam asi musí makat.
[upraveno 9.1.2020 19:07]
quote:skúsil som počítať čas uzamknutia podľa "zjednodušeného vzorca" uvedeného na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Tidal_locking
pre Zem, Slnko a vzdialenosť 100 milionov km mi vyšiel čas ~500 milionov rokov, pre vzdialenosť 150 milionov km mi vyšlo ~5,5 miliardy rokov a pre 50 milionov km len ~7,5 milionu rokov - tj. okamžite.
Pre Zem, hviezdu s polovičnou hmotnosťou a vzdialenosť 150 milionov km vyšiel čas 22 miliard rokov, ale pre 100 milionov km len 2 miliardy rokov a pre 50 milionov km už len 30 milionov rokov - teda skoro okamžite.
Rýchle skracovanie doby uzamknutia so zmenšovaním veľkej poloosy je dané tým, že veľká poloosa dráhy vystupuje v zjednodušenom vzorci v šiestej mocnine. Zjednodušený vzorec je len orientačný, ale ani presnejší vzorec nie je nejak presný, pretože v ňom vystupujú "neurčité" ťažko definovateľné parametre ako "disipačná funkcia" a "Loveho číslo" charakterizujúce plasticitu obiehajúceho telesa.
Preto sa domnievam, že môj výrok o nevyhnutnej viazanej rotácii planét v obývateľnom páse hviezd menších ako Slnko je oprávnený a správny.
[upraveno 9.1.2020 18:18]
v tom vzorci něco nesedí, ani Země, ani Venuše vázanou rotaci nemají a měly by ji podle něj mít
skúsil som počítať čas uzamknutia podľa "zjednodušeného vzorca" uvedeného na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Tidal_locking
pre Zem, Slnko a vzdialenosť 100 milionov km mi vyšiel čas ~500 milionov rokov, pre vzdialenosť 150 milionov km mi vyšlo ~5,5 miliardy rokov a pre 50 milionov km len ~7,5 milionu rokov - tj. okamžite.
Pre Zem, hviezdu s polovičnou hmotnosťou a vzdialenosť 150 milionov km vyšiel čas 22 miliard rokov, ale pre 100 milionov km len 2 miliardy rokov a pre 50 milionov km už len 30 milionov rokov - teda skoro okamžite.
Rýchle skracovanie doby uzamknutia so zmenšovaním veľkej poloosy je dané tým, že veľká poloosa dráhy vystupuje v zjednodušenom vzorci v šiestej mocnine. Zjednodušený vzorec je len orientačný, ale ani presnejší vzorec nie je nejak presný, pretože v ňom vystupujú "neurčité" ťažko definovateľné parametre ako "disipačná funkcia" a "Loveho číslo" charakterizujúce plasticitu obiehajúceho telesa.
Preto sa domnievam, že môj výrok o nevyhnutnej viazanej rotácii planét v obývateľnom páse hviezd menších ako Slnko je oprávnený a správny.
quote:Merlin má tah při hladině moře 854kN. Ne 340kN.
Takže 4,5 Merlinů odpovídá RD-180. To je cca 7M$ vs. cca 10M$.
Jo, jsem koukl na první číslo shora a byla to stará verze, takže máte pravdu, aktuálně je to 1:4,5 tah a 7:10 peníze. Což není rozdíl, výrobní cena 7 ku prodejní ceně 10 je prašť jako uhoď a ukazuje to že americká nejnej expertem chválená výrobní technologie je kupodivu nákladově plusminus ekvivalentní ruskému padesát let starému bordelu.
Expert má ovšem pravdu, že kdyby si Roskosmos udělal pořádek ve fabrikách, tak by mohl významně stáhnout náklady. Rosmosmos to pochopitelně ví, a v jiných oborech se na nohy postavit dokázali. Nu což, koupíme si křupky a počkáme pět let, pak se uvidí.
aká je dlhodobá stabilita prirodzených satelitov planét zemského typu (teda systém Zem-Mesiac) v zelenej zóne trpaslíkov typu K. Mám totiž dojem, že planéty zemského typu v zelenej zóne sú pri nich nevyhnutne vo viazanej rotácii.
To asi sotva, protože obyvatelná zóna okolo hvězd K se nachází nějakých 100 milionů kilometrů daleko od hvězdy; abych byl přesný, tak u alfy Centauri B (typ K1) by měla planeta stejné oslunění jako Země ve vzdálenosti 105 milionů km, u epsilon Eridani (typ K2) ve vzdálenosti 89 milionů a u epsilon Indi (typ K5) ve vzdálenosti 71 milionů. Je vyloučené, aby měla planeta v takové vzdálenosti vázanou rotaci, tím spíš, že hvězdy K jsou méně hmotné, než Slunce (epsilon Indi jenom 0,66 Slunce).
p.RIMR: Nikdo netvrdí, že 3D tisk je nedostupná super-duper-hi-věda! Ale má to svoje háčky a to jsem chtěla naznačit v mojí odpovědi. ;-)
Jo a těší mne, že modelaříte s 3D tiskem. A ano, existují i velmi levné 3D tiskárny. Ale panu Fridrichovi jste neodpověděl a ani nic moc neporadil ...
Přikládám srovnání několika tiskáren (včetně Průši i CR10 zmiňované v příspěvku od p.RIMRa). Z testovaných kousků tiskárna Průša dává nejlepší kvalitu a je za slušnou cenu ... ;-)
quote:@kačenka
Dík za odpoveď a upresnenie..
Takže ten "strapatý povrch" na ktorý si sťažoval yamato.. Je v podstate "pixelácia"? (neviem či som to nazval správne)
... v podstatě ano. ;-)
Podle té jedné publikované fotky nelze dělat moc přesných závěrů. Ale vypadá to, že to "střapatění" není rovnoměrné, což svědčí o nestejnoměrném zahřívání tiskové hlavy, nerovnoměrném posunu materiálu, různých parazitních vibracích mechaniky a podobně. Tímto už třeba ta zmiňovaná tiskárna od Průši netrpí (přestože má stejný materiál a obdobný průměr trysky).
Shrnutí: Yamato má "příliš levnou" tiskárnu ... a vyjet stejný model na lepší tiskárně (třeba na tom "referenčním" Průšovi) by dopadlo o dost jinak.
Standardní Průša stojí kolem 20 tisíc, verze MINI pak kolem 10kKč. To nejsou nedosažitelné sumy, ale stejně bych si to nejdřív šel někam zkusit ...
quote:A dalo by sa to aj pri použití lacnejšej tlačiarne obmedziť, polohou v ktorej sa tlačí a rozdelením na viac dielov?
Potom je tu otázka vhodného lepidla, pomocou ktorého by sa dali vytlačené diely pevne spojiť.
Treba na to niečo špeciálne?
Částečně dalo. Tiskárnu umístit do nějakého boxu se stálou teplotou, zkusit dopnout tuhost konstrukce, ... atd.
Při lepení z menších kousků zanášíte do výrobku určité nepřesnosti jiného charakteru než má 3D tisk. Takže je obecně lepší vyrábět větší kousky. Nebo velmi pečlivě rozmyslet rozdělení výrobku.
U spacehopperu by možná bylo dobré vytisknout bandasku a nohy zvlášť (nohy budou položené a vrstvy vyjdou ve směru letu, což bude méně rušivé a asi i obecně hezčí). Tedy tisknout vše najednou, ale nohy jako samostatné prvky a pak je nacvaknout/zalepit do těla "toho vodojemu".
Lepidla na bázi Xylenu na tyto plasty jsou běžně dostupná ...
Kačenko, dělám screenshoty z Vašeho výkladu a koukáme na to s ostatními tiskaři, kteří reálně roky tiskneme a můžeme se s prominutím uchechtat smíchy, jakou vesmírnou vědu z toho děláte a jak jste si sebevědomě pevný v kramflecích...v teorii. Noalenechmeto... nic proti ničemu a nikomu...
___
Pane Fridrich, nejpoužívanější materiál na 3Dtisk - PLA, se lepí "obyčejným" kynoakrylátovým lepidlem (sekunďákem). NApříklad letecké modely níže jsou takto lepené a díly jsou lepená z dílů "natupo", kdy tloušťka stěny/potahu je 0,42 mm.:
Stejně tak tento model tanku je vytištěný z "obyčejného" PLA a slepený kynoakrylátem:
Nebo tento parník - trup je vytištěný taktéž z PLA, následně vytmelen, vybroušen atd atd. Tam je zajímavé to, že PLA je materiál který "vadne" cca při 50-60 stC, ale parní stroj má okolní teplotu při uzavření horní paluby běžně vyšší. Proto je kolem parního stroje důkladná tepelná izolace a finální nástavby mají řízený nucený oběh vzduchu "podpalubím" řízený podle teploty v několika bodech, nejen pro ochlazování vnitřního prostoru ale samozřejmě i pro přísun kyslíku hořáku kotle:
Mimochodem, mám rozkreslený parník v podobě SpaceX plošiny vracející se s prvním stupněm, kde ten bude sloužit jako komín
Vady povrchu výtisku jsou způsobeny buď viditelným vrstvením v ose Z (pak nejde o chybu ale "vlastnost"), která je jen částečně řešitelná orientací modelu a výškou vrstev (u FFF tiskáren se v reálném tisku používá min. výška vrstvy 0,1mm, méně jen velmi vyjímečně, v některých případech je zmenšení výšky vrstev spíš ku škodě věci). Nebo je povrch "nekvalitní" kombinací špatně nastaveného tisku resp. sliceru, rychlosti (hlavně takzvané "duchování" za hranami), nekvalitního materiálu... kombinací "jak to podělat" je spousta
Dále může tiskárna prostě přesně vytisknout tvar který je z 3D aplikace vyexportovaný s nízkým nastavením kvality, pak jsou viditelné polygony které tvoří povrch. Lepší desky s kvalitními drivery (v ceně cca od 800 Kč, spíše tak 1200Kč, například SK3 v 1.3 s drivery TMC 2130, to skutečně není nějaký Průšův vynález na jeho předražených tiskárnách či jeho specialita... ) pak umí softwarově do určité míry tyto povrchy vyhlazovat (a umí i spoustu jiných věcí).
Například toto je tištěné na obyč. čínské tiskárně, kde nic z výše uvedených doplňkových funkcí není, jen je tam vylepšený krátký extruder:
Mimochodem tato konkrétní tiskárna už tiskne více jak dva roky skoro nonstop, stále s původní "všivou" elektronikou, řemeny, kladkami pojezdu... protáhla sebou už kilometry a kilometry filamentu včetně na tisk náročných materiálů. Pořád čekám kdy klekne a budu ji moci vybavit lepší deskou, ventilátory atd, ale potvora stále tiskne..
3D tisk není žádná věda, pro člověka kterému je technika blízká, je to brnkačka. Když se pak v dalším levelu postoupí například k materálům vypalitelným při přesném odlévání metodou ztraceného "vosku", nebo expandovatelným materiálům jejichž expanze se řídí teplotou tisku, nebo spékatelným filamentům, možnosti použití narůstají geometrickou řadou.
A to se bavíme jen o FDM resp. FFF (protože STratasys) 3D tisku...
To neviem, červený trpaslíci, nielen triedy K, sa tu diskutovali opakovane.
Zaujímala by ma jedna vec: doba existencie atmosféry "pozemského typu"
Teda ako dlho pri danej hviezde potrvá, kým jej hviezdny vietor, žiarenie a erupcie CME roztrhajú atmosféru planéty povedzme na úroveň povrchového tlaku na Marse. A tiež doba, za ktorú hviezdny vietor "vyčeše" z planéty vodu zo "zemskej" úrovne na úroveň Marsu (Mars beriem ako "krajnú medzu" pre existenciu vyšších foriem života - organizmy typu hmyz, červy... - pri povrchu planety)
Druhá vec - aká je dlhodobá stabilita prirodzených satelitov planét zemského typu (teda systém Zem-Mesiac) v zelenej zóne trpaslíkov typu K. Mám totiž dojem, že planéty zemského typu v zelenej zóne sú pri nich nevyhnutne vo viazanej rotácii.
edit:
Jeden nápad na obídenie problému viazanej rotácie a potrebného "veľkého satelitu" - "planéta" sama je veľkým mesiacom obrej planéty typu Jupiter v zelenej zóne. Tým by sa obišiel aj problém gravitačného zámku a striedanie dňa a noci na celom povrchu, aj problém prílivu a odlivu potrebného na prechod života na súš.
Obdobie "Života na kozmickej strelnici" v systéme veľkej planéty je síce riskantné, ale nemusí mať dlhé trvanie...
Zaujímalo by ma, či sa niekto zaoberal stabilitou takéhoto systému "troch telies"
[upraveno 9.1.2020 12:55]
@kačenka
Dík za odpoveď a upresnenie..
Takže ten "strapatý povrch" na ktorý si sťažoval yamato.. Je v podstate "pixelácia"? (neviem či som to nazval správne)
A dalo by sa to aj pri použití lacnejšej tlačiarne obmedziť, polohou v ktorej sa tlačí a rozdelením na viac dielov?
Potom je tu otázka vhodného lepidla, pomocou ktorého by sa dali vytlačené diely pevne spojiť.
Treba na to niečo špeciálne?
quote:Som sa "kedysi" pokúsil postaviť vodnú raketu, s časovačom na náporový vzduch.
Lenže papier, gumičky a "sekunďák" na niečo také nestačili, ukázalo sa.
Na stole to pekne fungovalo, ale akonáhle raketka odštartovala, tak niečo nevydržalo a bol s toho "boeing".
:) http://www.papirove-modely.cz/img/55484 http://www.papirove-modely.cz/img/53764
Hmm.. Možno s 3D tlačiarňou, by šlo začať odznovu.
Vymeniť kladky a gumičky za ozubené prevody, turbínka a kanál na vzduch by mohli mať sofistikovanejšie tvary?
... to by docela šlo! Zkuste si pro začátek dojít za někým z okolí a nechte si to namodelovat a vytisknout. Dneska už existují kluby nadšenců, sdílené dílny (viz. Průša v Praze-Holešovicích), nebo profi firmy.
quote:Existuje nejaké hodnotenie 3D tlačiarní podľa veľkosti "pixelov", alebo aké jemné detaily sú schopné vytlačiť?
Ano existuje (ale pro hodnocení těchto tiskáren se příliš nehodí):
pixel = picture element
voxel = volume element
Pro vysvětlení je třeba se podívat na obvyklý 3D tisk podrobněji:
- výrobek se nanáší po vrtsvách, tedy tloušťka vrstvy je velmi důležité kritérium jemnosti výtisku (jde vlastně o výšku voxelu). Ovšem vlastnosti materiálu (jeho tekutost, viskozita, tepelná vodivost a rychlost tuhnutí) ovlivňují tloušťku reálně použitelné vrstvy. Pokud jdete do příliš tenkých vrstev, tak potřebujete hodně tekutý materiál a pak se zase rozlévá do stran (a zhoršuje se přesnost tisku). Obecně dnešní materiály jsou vhodné pro vrstvy tloušťky 0.05mm - 0.2mm u běžných 3D tiskáren.
Tiskárna pro "tisk" obytného domu in-situ (např. habitatu na Měsíci) má tloušťku vrstvy jinde, klidně třeba 20mm)
- v rámci vrstvy je tisková hlava pozicována s nějakou přesností (s pomocí sub-krokování běžných motorků jde obvykle o přesnost v setinách milimetru). Pro výsledek tisku je ale podstatné, jaký průměr trysky je použit a tedy jaká je minimální šířka linie/bodu. Zase z chování obvyklých materiálů vyplývá optimální tryska o průměru 0.4mm při materiálové struně průměru 2mm.
Pokud by se jednalo o samostatné body, tak by toto bylo rozlišení 3D tisku v osách X a Y (rozměry příslušného voxelu). Toto ovšem nejsou samostatné body ale šířka nanášené stopy materiálu. Laicky řečeno: pro diskrétní prvky je to polovina minimálního rozměru (viz Nyquistův teorém), ale pro souvislé větší prvky spíš jde o míru přesnosti tvaru výrobku.
Celková přesnost výrobku je hodně ovlivněna použitým materiálem a inteligencí tiskárny při jeho ukládání. Tady asi je největší rozdíl mezi jednotlivými modely tiskáren. A tady je důvod proč vyladěná tiskárna Prusa za dvacet tisíc je o řád lepší než skládačka z eBaye. A to je také důvod proč o trochu lepší profi tiskárna za sto tisíc má sice stejné motory jako Prusa ale je vestavěná v klimatizované budce s řízenou teplotou (a tímto je optimalizováno a standardizováno chování materiálu).
ps: To uzavření 3D tiskárny do budky má někdo patentováno, takže existencí budky snadno rozlišíte Profi/neprofi stroj. Nebo naopak umístěním standardní tiskárny do budky s ventilátorem a termostatem zlepšíte parametry tisku.
Nicméně pokud přesto chcete nějaké zjednodušené orientační hodnoty přesnosti obvyklého 3D tisku, tak berte: 0,4mm x 0,4mm x 0,05mm
quote:Celý vtip vidím v tom, že Merliny se nezahazují.
Jasně, kdyby pan expert řekl že Merliny se nezahazují ale znovupoužívají, tak neřeknu ani popel, vyjdou zřetelně levnější od tří užití.
Ale on to tak nemyslel. On zřetelně a jasně srovnává výrobní cenu Merlinu s prodejní cenou RD-180. Přitom dělá opravu za dvoukomorovost RD-180, ale opakované použítí Merlinů nijak nezohledňuje.
Pan expert totiž nejspíše považuje Merlin za stejně výkonný motor jako je RD-180, jinak jsou jeho výpočty nevysvětlitelné...
Ty počty startů nebo satelitů moc nevypovídají. U počtu satelitů by např. každý malý satelit Stárlinku měl stejnou váhu, jako sonda k Marsu, Hubble, Spektr-RG, nebo loď k ISS. Také u satelitů na GTO s velkou hodnotou se počet startů zmenšuje, protože se zvyšuje jejich životnost. Zavést nějakou statistiku podle vědecké nebo ekonomické hodnoty satelitů by bylo velmi obtížné
[upraveno 18.1.2020 10:00]
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy