Ty se dají zanedbat i vyšší U, protože jich je málo proti ethanu.
V zemním plynu je až 6 procent vyšších uhlovodíků, hlavně ethanu destilace musí probíhat pod tlakem, aby se dal separovat methan a ethan.
Teplota vznícení:
Methan: 600 C
Ethan: 515 C
Ten rozdíl mezi Raptorem na methan nebo ethan je minimální, ale získaná energie na kilogram paliva je úplně někde jinde.
Je to pouze o poměru stechiometrické/redukční směsi.
Alchymisto, Opravte mne, pokud se mýlím.
quote:Doporučuji si statický zážeh tří raptorů SN8 po políčcích krokovat, například v čase 2:27 ...
Proč? Co myslíte?
Já tam nevidím nic speciálního (ani očekávaný postupný náběh motorů).
Vždy je zajímavé se podívat zpomaleně. Frekvence youtube videa asi nestačí na to vidět postupné zapalování motorů jednoho po druhém, předpokládám, že to dělají. Ale postupné zvyšování jasnosti vidět je.
quote:
Navíc pořád je tu možnost, že tohle celé je jen show pro nadšence a pro věřitele SpaceX. A že mezitím Musk doladí rutinní provoz F9 do ziskové podoby a vyvede ho do nějaké spřátelené firmy, třeba prodejem licence. A pak SpaceX krachne ...
A k cemu by to bylo? Proc se zabyvat takovym divadylkem? Nejde majetek z firmy "jen tak vytunelovat" do nejake jine firmy a nechat puvodni krachnout. Na to existuji dosti zasadni regulace. Vem si uz jen to, kolik % startu tvori pro SpaceX goverment a nadnarodni korporace - ty by si od "pretunelovane firmy" start nikdy nekoupily (nemuzou...)
quote:
Asi jsem dost stará, ale je mi sympatičtější klasický přístup (který předvádi ULA). Mám spočítaný a simulovaný celý systém včetně bezpečnostních koeficientů. Konstruktéři vědí o působících silách a následných deformacích a stárnutích materiálu. A pak stači několik málo fyzických testů pro ověření reality modelu. Ve výsledku jsem schopná predikovat chování za různých situací ...
(a to i s rizikem, že žádná simulace není úplně dokonalá. Ale hlavní věci jsme dneska již schopni spolehlivě simulovat.)
A kde si dospela k tomu, ze SpaceX toto nema spocitane vcetne koeficientu a tak dal. Vsak dokazali udelat neco, co nikdo nikdy nedokazal - pristat s prvnim stupnem rakety. A neco, co dokazalo jen 3 narody na svete - postavit raketu, co umi poslat lidi do vesmiru. A to si pis, ze NASA urcite veskere bezpecnostni koeficienty zkoumala a certifikovala.
quote: Asi jsem dost stará, ale je mi sympatičtější klasický přístup (který předvádi ULA). Mám spočítaný a simulovaný celý systém včetně bezpečnostních koeficientů. Konstruktéři vědí o působících silách a následných deformacích a stárnutích materiálu. A pak stači několik málo fyzických testů pro ověření reality modelu. Ve výsledku jsem schopná predikovat chování za různých situací ...
(a to i s rizikem, že žádná simulace není úplně dokonalá. Ale hlavní věci jsme dneska již schopni spolehlivě simulovat.)
No tak hlavně že to funguje. Tedy myslím to simulování.
Tu Deltu Heavy chtěli simulanti z ULA odstartovat kdy už? Aby se nakonec nevložilo do hry výše zmíněné stárnutí materiálu, to by byl malér!
quote:
Navíc pořád je tu možnost, že tohle celé je jen show pro nadšence a pro věřitele SpaceX. A že mezitím Musk doladí rutinní provoz F9 do ziskové podoby a vyvede ho do nějaké spřátelené firmy, třeba prodejem licence. A pak SpaceX krachne ...
konspiracne zaklinadla skratka musia byt
medzicasom firmy s klasickym pristupom (a.k.a. Boeing) dodavaju tie najlepsie vesmirne lode a lietadla, za najlepsie ceny a nacas
quote:Na jednu stranu Musk říká, že to ještě mají moc těžký, na druhou stranu jim tam toho ještě tak strašně moc chybí...
Musk tiez povedal, ze zatial maju ten plech hrubsi nez musi byt. Ked si budu dostatocne verit so zvaranim a nasadia tu svoju zliatinu, mozu ubrat nejaky ten milimeter z hrubky plechu. Na takomto kolose to vo vysledku moze ubrat desiatky ton
... chápu, že metoda pokus/omyl je Muskův pracovní styl. Ale tady si už několik let hrají na (texasském) písečku s něčím, co z váhového hlediska) nikam užitečně nedoletí (ani na LEO). A až to budou mít hotové, tak začnou ubírat desetinky z tloušťky plechu a doufat, že už je to dost lehké a ještě to nebouchá a nehroutí se. A až to bude zase bouchat a hroutit se, tak naopak desetinku tloušťky přidají?
A možná se dostanou na LEO-schopnou hmotnost. Ale jak ověřit spolehlivost a trvanlivost takového produktu? Jak ověřit pevnost, když se to na LEO ochladí v zemském stínu? Jak ověřit rekrystalizace materiálu? Co tepelné deformace? Co namáhání při sestupu z LEO? Viděli jste, jak se rozvibrovával raketoplán (a to měl klasickou a velmi pevnou konstrukci)? Jak tam přidělá tepelnou ochranu bez narušení struktury materiálu? Jak ověřit deformace a únavy v nepřístupných místech konstrukce? Budou potřebovat stovky startů a hodiny letů po LEO, než se to prohlásí za dostatečně ozkoušené a sedne do člověk? Možná má Musk dost šílenců v záloze? Nebo kouří fakt hustý matroš a dá ho koštnout i pilotům ... ;-(
Pokud toto někam má dojít, tak rutinní provoz bude až za dlouhé roky, možná i desetiletí.
Navíc pořád je tu možnost, že tohle celé je jen show pro nadšence a pro věřitele SpaceX. A že mezitím Musk doladí rutinní provoz F9 do ziskové podoby a vyvede ho do nějaké spřátelené firmy, třeba prodejem licence. A pak SpaceX krachne ...
-------
Asi jsem dost stará, ale je mi sympatičtější klasický přístup (který předvádi ULA). Mám spočítaný a simulovaný celý systém včetně bezpečnostních koeficientů. Konstruktéři vědí o působících silách a následných deformacích a stárnutích materiálu. A pak stači několik málo fyzických testů pro ověření reality modelu. Ve výsledku jsem schopná predikovat chování za různých situací ...
(a to i s rizikem, že žádná simulace není úplně dokonalá. Ale hlavní věci jsme dneska již schopni spolehlivě simulovat.)
quote: Teď namontují špičku, potom udělají ještě "přistávací" zážeh, no a pak by působilo náležitě spektakulárně, kdyby EL prezentaci najednou před stovkami novinářů a expertů přerušil s tím, že "teď se na něco podíváme". Efekt by byl úžasný.
quote:
No, ten plech teď má, pokud se nepletu, 4 mm, takže když uberou "nějaký ten milimetr", budou mít nádrže na silové pole.
ešte nedávno sa tu skeptici smiali nad pokusmi SpX o zvarenie 4mm plechu, lebo však Atlas mal 2.5mm balónové nádrže. A zrazu to nestačí
Mimochodom Shuttle ET mala vraj hrúbku steny 2,5mm.
Ono veľmi záleží či je to len plech, alebo sú tam nejaké výztuhy, prípadne či je to balón alebo aspoň čiastočne balón apod.
Centaur má stenu tuším menej ako 1 mm...
quote:Dakujem za typy. este jedna otazka. Moze foton prelietajuci blizko nad horizontom udalosti vykonat aj niekolko obehov ciernej diery, kym z nej unikne?
Myslím, že situaci lze chápat jako "problém dvou těles". Pak je jasné, že foton buď prolétne kolem (a je "pouze" směrově vychýlen), nebo je na koliznim kurzu a pak je nevratně zachycen.
(Pokud je foton zachycen na nějaké sestupné dráze, pak musí ztratit/odevzdat/vyzářit část své energie). Podobně pro "odlet" z nějaké sestupné dráhy by musel foton nějak získat energii - ale pak by ji musel získat od nějakého "třetího tělesa", kterému urychlí pád do černé díry. (*)
Situace je samozřejmě komplikovanější, především díky kvantovým a relativistickým jevům, ale IMHO základní scénář zůstává.
pozn (*): v legendárním seriálu "Okna vesmíru dokořán" byla hezká ilustace popelářů sypoucích odpad do černé díry ... ;-)
quote:Na jednu stranu Musk říká, že to ještě mají moc těžký, na druhou stranu jim tam toho ještě tak strašně moc chybí...
Musk tiez povedal, ze zatial maju ten plech hrubsi nez musi byt. Ked si budu dostatocne verit so zvaranim a nasadia tu svoju zliatinu, mozu ubrat nejaky ten milimeter z hrubky plechu. Na takomto kolose to vo vysledku moze ubrat desiatky ton
No, ten plech teď má, pokud se nepletu, 4 mm, takže když uberou "nějaký ten milimetr", budou mít nádrže na silové pole. Ale jo, rozumím, akorát že spíš půjde o desetiny než celé milimetry, ale i tak může klesat váha celého komplexu o hodně tun.
Jinak co se týče říjnové prezentace, jsem zvědavý, jestli má Musk naplánováno, že právě během ní předvede 15 km let. Zatím ještě definitivní termín neohlásil, ne? Dovedu si představit, že to drží na doraz. Teď namontují špičku, potom udělají ještě "přistávací" zážeh, no a pak by působilo náležitě spektakulárně, kdyby EL prezentaci najednou před stovkami novinářů a expertů přerušil s tím, že "teď se na něco podíváme". Efekt by byl úžasný.
domnievam sa, že nemôže - viacnásobný oblet a "špirálovanie" sú možné len pred pádom do čiernej diery. (situácie s dvojicou čiernych dier je zásadne iný prípad)
IMHO charakter pohybu fotonu okolo čiernej diery bude mať výrazne odlišný charakter/princíp od orbitálneho pohybu hmotného telesa, pretože foton má "pevne danú a nemennú" rýchlosť pohybu - a ako nehmotná častica samozrejme nemá zotrvačnosť, takže u neho neexistujú transformácie kinetickej a potenciálnej energie, ktoré sú vlastne zodpovedné za zmeny rýchlosti hmotných objektov pri orbitálnych pohyboch.
quote:Na jednu stranu Musk říká, že to ještě mají moc těžký, na druhou stranu jim tam toho ještě tak strašně moc chybí...
Musk tiez povedal, ze zatial maju ten plech hrubsi nez musi byt. Ked si budu dostatocne verit so zvaranim a nasadia tu svoju zliatinu, mozu ubrat nejaky ten milimeter z hrubky plechu. Na takomto kolose to vo vysledku moze ubrat desiatky ton
Já tomu pořád nevěřím, že to vyjde... ale to jsem nevěřil ani u CRS, ani u návratů boosterů a tomu, že vodárenská věž SN5 přistane jsem nevěřil skoro vůbec.
Tak snad mi to "nevyjde" i nyní
Jsem hrozně zvědavý na finální řešení tepelné ochrany orbitálních prototypů (pokud se tam vodárny dostanou). Na jednu stranu Musk říká, že to ještě mají moc těžký, na druhou stranu jim tam toho ještě tak strašně moc chybí...
A až jednou, pokud, uvidíme celou orbitální sestavu na rampě, to by se na to snad jeden zaletěl i podívat...
...raketoplány jsem jsem projařil, tohle si ujít nenechám..
Alchymisto, Martine, díky,
Chybu jsem udělal v poměru paliva, kde jsem si řekl, že na spálení 1 molekuly C2H6 potřebuji 5 molekul kyslíku, což je poměr 1:5 (správně). Stechiometrický poměr ale tvým výpočtem vyšel 1:3,733.
Učím se to.
Těžko pochopitelné pro běžného smrtelníka jako jsem já. Nejsem výpočtář tlakových poměrů ve spalovacích motorech. Chemii rozumím na úrovni střední školy, možná trochu líp.
Souhlasím , že poměr směsi bude redukční. Protože jsem mohl srovnávat stechiometrické směsi, tak jsem je použil.
Kouzlo ethanu oproti methanu je dle mne v molekule 2x 0-C-0, která vznikne a vydá z chemické reakce velké množství energie.
Přišel jsem nato z tabulky výhřevnosti jednotlivých uhlovodíků: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDh%C5%99evnost
a vím z plynařiny, že ruský plyn je výhřevnější o 10 procent nežli americký. Je to o obsahu vyšších uhlovodíků. 10 procent je moc.
Propan, butan jsou na tom ještě lépe ale nesbíhají se při stejném tlaku s kyslíkem jako kapalina. Také se ale možná mýlím a při vysokých tlacích se to chová jinak.
U ethanu + kyslíku platí že do teploty −182,95 °C je kyslík ještě kapalný a ethan tuhne při −183,3 °C, je tam 0,3 C souběh.
Při jiných tlacích paliva to může být jinak a rozpětí teplot, kdy obě složky jsou kapaliny, větší.
Stejně jako je voda při vysokém tlaku kapalná klidně při 350 C aplikace v horkovodu. V něm je horká voda a ne pára.
Tudíž když kyslík natlakuji o málo méně než ethan, tak si to rozpětí kapalina kyslík x kapalina ethan zvětším. Alespoň se tak domnívám.
Chce to odborníka, což vy jste.
Na mne je to vyšší dívčí....
Alchymisto, Martine, vidíte, jaké úspory na nádrži změna uhlovodíku dělá? Nebo spíše se zvýší objem paliva?
Motor na ethan by měl být dtto jako raptor nebo prometheus.
quote:...
horenia metanu: CH4 + 2.O2 -> CO2 + 2.H2O => 12+4x1 + 2x2x16 = 16 + 64
-> 10001,8kJ/kg stechiometrická palivová zmes 1:4
-> pomer v Raptore je 1:3,8 - to je teda redukčná zmes a palivová zmes má len 9597,7kJ/kg
...
btw. to redukcne horenie, potrebne pre ochranu motora zas nie je az tak nevyhodne.
pri stechiometrii 1:4 mam energie 10097 kJ/x.
ale ak mam raketu o nosnosti paliva 4+1=5, tak pri stechiometrii 1:3,8 mozem naplnit nadrze na 1,04+3,96=5, co bude 9981 kJ/x a to uz nemusi byt az tak nevyhodne, nehovoriac o nizsej molovej hmotnosti a vyssiemu stupnu volnosti dvojatomoveho CO voci CO2...
Potom miesto porovnania 10097kJ/kg voci 9597,7 kJ/kg (samozrejme sravne)
Je vypovednejsie 10097 kJ/x voci 9981 kJ/x (vzhladom k zachovaniu C)
Napísal a ilustroval Anatoly Zak | Strih: Alain Chabot
Ruský kozmický priemysel inicioval hĺbkovú štúdiu malého vesmírneho lietadla podobného tajnému experimentálnemu vozidlu X-37, ktoré riadila americká armáda. Očakáva sa, že robotický mini-raketoplán bude vykonávať rôzne misie vrátane údržby a kontroly satelitov pre ruskú armádu.
Alchymisto děkuji. Někde jsem udělal chybu. Nejsem dobrý počtář.
Šel jsem na to opačně, tvůj výpočet je logický.
Budu porovnávat stechiometrické směsi
10097/10001,8=101 procent.
O málo vyšší výkon...
Úspora objemu nádrže uhlovodík, protože etan má větší hustotu než metan:
0,544 (spíš více, teplota -88,5)/0,422 62 g/cm3 (teplota -161,6)= 129 procent či spíše více kvůli rozdílným teplotám.
Úspora váhy nádrže.
U Kyslíku bude menší nádrž:
3,733/4= 93 procent. Úspora váhy.
Etan je běžná surovina. Známe dobře polyetylén.
Zase se mohu mýlit, ale tady mi to připadá logické.
Proti tomu stojí obdobný motor jako raptor.
Nespaluje Musk vyšší uhlovodíky?
Neviem, ako si to počítal, takže neviem povedať či správne...
Správny (podľa mňa) postup:
- mám výhrevnosť 1kg paliva
- spočítam hmotnosť zmesy z 1 kg paliva a x kg kyslíku podľa zmiešavacieho pomeru v motore - ten pomer takmer nikdy nie je stechiometrický, spaliny sú buď "oxidačné" alebo "redukčné"
- výhrevnosť 1 kg paliva (energiu získanú spálením) vydelím celkovou hmotnosťou palivovej zmesi s 1 kg paliva a získam energiu z 1 kg palivovej zmesy
Tieto energie môžem priamo porovnávať, pretože zloženie spalín je podobné, ale ďalej to bude asi trochu zložitejšie.
horenia metanu: CH4 + 2.O2 -> CO2 + 2.H2O => 12+4x1 + 2x2x16 = 16 + 64
-> 10001,8kJ/kg stechiometrická palivová zmes 1:4
-> pomer v Raptore je 1:3,8 - to je teda redukčná zmes a palivová zmes má len 9597,7kJ/kg
Díky Alchymisto, můžu se o to pokusit.
Mě hlavně zajímalo , pokud vím, že metanový motor Raptor na SS spaluje směs methan+kyslík 1:3,8 o váze 1 jednotky a ziskám energii E, kolik musím nést směsi ethan + kyslík v poměru třeba 1:7,2 abych získal stejnou energii.
vyšla mi potřeba směsi ethan- kyslík paliva cca 56 procent při stejné dosažené energii.
špecifický impulz sa počíta cez efektívnu výtokovú rýchlosť, tá z maximálnej výtokovej rýchlosti, a tá zasa z teploty a tlaku v spalovacej komore a zloženia spalín. Keď sa to spojí s prietočným množstvom, dopočítaš sa k ťahu. Ale vzorce z hlavy neviem.
Podstatná je zrejme práve teplota horenia rôznych zmesí paliva a okysličovadla (alebo efektívna teplota na kritickom priereze trysky?)
s výhrevnosťou z "energetických stránok" odporúčam operovať veľmi opatrne - neberie sa tam do úvahy potrebný kyslík. Lenže v rakete nie je kyslík zadarmo, takže to celé treba prepočíať nie na kilogram paliva, ale na kilogram palivovej zmesy a to sú potom už CELKOM INÉ ČÍSLA.
Ahoj,
Potřeboval bych pomoci se přibližným spočtením specifického impulsu a tahu.
SpaceX má raketové motory Raptor, které vylepšuje.
Tvrdí, že používají jako palivo methan x kyslík v poměru 1:3,8
Vlastnosti methanu jsou známé: https://cs.wikipedia.org/wiki/Methan
i odhad tahu a specifického impulsu:
Atmosférický motor, který má mít ve vakuu specifický impuls 356 s, tah by měl být 2,5 MN.[34] Druhá bude vakuová varianta, která by měla dosáhnout specifického impulsu 380 až 382 s viz wiki
Potřeboval bych pomoci s výpočtem obdoby raptoru, ale když spaluji ethan x kyslík v poměru 1:5
Zároveň se vylepší těžistě Starship a SH směrem nahoru. Kapalný ethan je o hodně těžší na m3 nežli methan dle wiki.
Samozřejmě dají se destilovat i propan, butan. Tam ale teplota tání je o hodně vyšší nežli teplota varu kyslíku. U ethanu je rozmezí, kde může být ethan kapalný a zároveň kyslík.
Je to mezi −183,3 °C / −182,95 °C tudíž cca - 183 °C. Tlak kapalného ethanu a kyslíku předpokládejme jako u SS 6 MPa.
Samozřejmě destilovaná směs ze zemního plynu methan+ethan má jiné vlastnosti. A je možno měnit vlastnosti.
Zajímá mě specifický impuls-tah motoru. Dle mne vyjde Tah motoru a Specifický impuls lépe pro ethan.
quote:Typical speeds are 330 m/s in air, 1450 m/s in water and about 5000 m/s in granite.
Za predpokladu "dokonale rovinného povrchu Zeme", hypocentra v hĺbke 100km a granitu s rýchlosťou šírenia 5000m/s (je to tiež stredná rýchlosť zvuku v granite): za jednu stotisícinu sekundy sa čelo seizmickej vlny posunie o 5 cm - kružnica prieniku guľovej seizmickej vlny s povrchom zeme bude mať polomer 100 metrov a z nuly sa zväčšovala rýchlosťou 10 000km/s. Ak zvolíme kratší časový úsek, napríklad 1/500 000 sekundy, čelo vlny sa posunie o 1cm a "kružnica prieniku" bude mať polomer 44,721m a z nuly sa zväčšovala rýchlosťou 22360,5km/s ... To už je nezanedbateľná časť rýchlosti svetla...
pokiaľ to ešte potlačíme do extrému - za desaťmiliontinu sekundy sa polomer guľovej plochy seizmickej vlny zväčší o pol milimetra a kružnica prieniku sa zväčší z nuly na polomer 10 metrov rýchlosťou 100 000km/s...
čiže pri dostatočne hlbokom hypocentre zemetrasenia a "dostatočne krátkom časovom intervale" (rádu nanosekúnd) bude mať polomer "kružnice prieniku" guľovej vlny a zemského povrchu rozmer v jednotkách metrov a bude sa zväčšovať rýchlosťmi porovnateľnými s rýchlosťou svetla, v počiatočnej fáze i nadsvetelnými.
quote:Jak to budou všichni řešit při letech na GTO, k Měsíci, k Marsu a při návratu k Zemi, až budou na drahách desítky tisíc satelitů? Zajistit průlet jejich drahami přesným okamžikem startu a přesnou drahou nebude jednoduché, zvláště pak při návratu. Asi by bylo tragické, kdyby se Starship při návratu z Marsu srazil u Země se satelitem.
Jak to budou všichni řešit při letech na GTO, k Měsíci, k Marsu a při návratu k Zemi, až budou na drahách desítky tisíc satelitů? Zajistit průlet jejich drahami přesným okamžikem startu a přesnou drahou nebude jednoduché, zvláště pak při návratu. Asi by bylo tragické, kdyby se Starship při návratu z Marsu srazil u Země se satelitem.
@Alchymista
Ja mám podozrenie že sa tie teórie o tom, čo sa v čiernej diere deje, spolu strašne bijú.
Havkingova radiácia "kvantovka" síce popisuje ako sa čierna diera môže vyparovať a nakoniec aj vybuchnúť.
Ale klasická Einsteinova teória, pre zmenu popisuje, že tam "neexistuje nijaký čas" v ktorom by sa to mohlo odohrať.
(pre vonkajšieho pozorovateľa..)
Stále na to nikto neprišiel, ako to zjednotiť do hromady.
nejedná sa o pohyb "objektu".
Je to rovnaký efekt, ako nadsvetelné rýchlosti pohybu svetelný ozvien výbuchov supernov, nadsvetelné rýchlosti svietelných škvŕn laserov či svetiel majákov a pulzarov a podobné efekty.
1) Máš rotujúci laser, vysielajúci svetelný lúč - pri dostatočne rýchlej rotácii a dostatočne veľkej vzdialensti sa bude škvrna pohybovať nadsvetelnou rýchlosťou.
2) máš rovinnú plochu (alebo guľovú plochu "dostatočne veľkého" polomeru - napríklad "dávno" odhodenú plynovú obálku hviezdy, alebo okraj plynového/prachového mračna), a máš druhú, novú, zväčšujúcu sa guľovú plochu (napríklad rázovú vlnu novy či supernovy, alebo ďalšiu odhodenú plynovú obálku).
Prienikom týchto dvoch plôch je kružnica - a po prvom dotyku sa polomer "kružnice prieniku" zväčšuje mnohonásobne väčšou rýchlosťou, než polomer "novej" guľovej plochy. Kľudne i nadsvetelnou rýchlosťou. Na kružnici prieniku môže kľudne dochádzať aj k reálnym fyzikálnym javom - napríklad excitácii a žiareniu atomov v dôsledku zrážok.
U zemetrasenia by to bolo treba presnejšie spočítať, ale pri väčšej hlbke hypocentra (desiatky kilometrov) je možné, že kružnica prieniku seizmickej vlny s povrchom sa bude v okruhu niekoľkých desiatok metrov okolo epicentra zväčšovať i nadvetelnou rýchlosťou.
Význam to asi nemá žiadny - dokonca aj fázový posun bude nepatrný
......................................................................
Slavomír Fridrich
informačný paradox - podľa mňa je to celé špatne.
Častice nemajú výrobné čísla, sú vzájomne nerozlíšiteľné. Takže ak čierna diera zožerie 10 antiprotonov a 11 protonov, vystavená informácia nebude "10 antiprotonov a 11 protonov" ale v lepšom prípade "jeden proton (definovaný všetkými svojimi kvantovými číslami) a hmotnosťou zodpovedajúca hmotnosti 20 protonov", v horšom "jeden kladný náboj a hmotnosť zodpovedajúca 21 protonom" (plus nejaké hmotnostné ekvivalenty ich energií).
quote: Dráhy 800-2000 km by měly být jen na povolení - se zajištěným návratem stupně a družice...
Určitě by to bylo moudré, otázka je, kdo by to povolení vydával a co by nutilo jednotlivé subjekty z různých konců světa o to povolení žádat, resp. se jím řídit. Pro něco podobného by musela vzniknout nějaká mezinárodní organizace s účastí přinejmenším USA-Rusko-Čína, navíc vybavená vůlí a silou to nařízení prosazovat a vymáhat. Nevidím to moc pravděpodobně... [upraveno 18.10.2020 15:47]
to zemětřesení se mi hluboce nezdá, tam jsou rychlosti o několik řádů jinde, než je rychlost světla, vlna v jakémkoli poli prostě rychleji, než rychlostí světla, běžet nemůže
S nohama to má co do činění jenom potud, že to možná umožnuje jejich pohyb (a spíš ani to ne, řekl bych, že tam využívají jenom gravitaci), ale jistě nejsou tlakované, na to tam nikde není žádné spojení potrubím (taky jak to udělat, když se otočí o skoro 180 stupňů), budou tlumené jinak
ty nádrže jsou na technické plyny, tlakování nádrží a hlavně dusík do trysek
a pak kdo ví co ještě
"Pozorovateľ" nemusí byť nutne astronaut.
Môže to byť kľudne jeden elektrón, alebo akákoľvek iná elementárna častica.
Slapové sily "fungujú" údajne pri menších čiernych dierach, pri naozaj obrovských ako sú tie v centrách galaxií by malo byť možné spadnúť "dnu" bez toho aby to "človeka" roztrhalo.
Zato by ho ale mala usmažiť, radiácia z akrečného disku.
To s tým pozorovaním prípadného zániku, sa mi javí ako možné riešenie informačného paradoxu.
Keďže tam čas prakticky stojí, a bude stáť až do momentu kým sa čierna diera nevyparí.. Jediné čo by sa tam malo dať "zažiť", je to ako sa čierna diera "vyparí".
Či už v dôsledku Havkingovej radiácie, alebo "Big rip".
Ten, čo do čiernej diery spadne, po dosiahnutí horizontu už nezažije nič - roztrhajú ho slapové sily.
Mimochodom, pod najnižšou možnou obežnou dráhou - tj, tou, na ktorej je orbitálna rýchlosť rovná rýchlosti svetla - je hodne "zvláštny priestor". V jednej hemisfére existuje len jeden smer - do singularity čiernej diery.
Prečo sa domnievaš, že všetci pozorovatelia "musia" uvidieť zánik čiernej diery?
@NovýJiřík
Ak sa má každá čierna diera nakoniec vypariť v mohutnom výbuchu.
Tak tú explóziu musí "zažiť" aj ten, kto do čiernej diery "spadne".
Nakoniec musia veštci pozorovatelia uvidieť to isté, zánik čiernej diery.
quote: Keď sa na to budeme dívať s ďaleka, zistíme že čím bližšie k horizontu udalostí, tým pomalšie tam ide čas, na horizonte udalostí sa čas úplne zastaví.
(Vyplýva z klasického popisu..)
Čokoľvek čo k čiernej diere padá sa tak, na horizonte udalostí pre okolitý vesmír zastaví, teda aj ten fotón a bude to tam stáť "až do konca sveta". Pretože skôr ako koniec sveta nestane vyparenie a výbuch čiernej diery, ten kto sa osobne rozhodne skočiť do čiernej diery, rozhodne sa nepozrie pod jej horizont udalostí. Čím k nemu bude bližšie tým bližšie v čase sa ocitne k momentu keď čierna diera na záver svojho života vybuchne.
To je nějaký renonc. Kdo se rozhodne skočit do černé díry, ten v ní ze svého osobního pohledu zmizí velice rychle, pouze pro ty vzdálené pozorovatele platí to "zamrznutí" na horizontu událostí.
quote:Myslím, že nie.
Respektíve predstava "priťahovania svetla" je nesprávna. Hmotné teleso deformuje samotný priestor okolo seba, takže foton môže tvrdiť, že sa stále pohyboval priamo. Pretože lokálne, v každom mieste, kde sa nachádzal, bola jeho dráha v danom mieste priamkou (v zakrivenom priestore).
A ak ho čierna diera vcucne... Pod horizontom už nemusí platiť rovnaká fyzika alebo fyzikálne obmedzenia ako nad horizontom.
V tesnom okolí čiernej diery by malo byť "menej priestoru" a tá deformácia by mala spočívať v jeho extrémnom "roztiahnutí".
Aby tá geometria čočkovania fungovala, a o tej geodedike po ktorej sa tam fotón pohybuje sa dalo povedať že je najkratšia spojnica medzi dvomi bodmi v priestore.
Ak čas a priestor pokladáme za jednu a tú istú vec - časopriestor.
A čím bližšie k horizontu udalostí čiernej diery, tým je tam menej časopriestoru.
Nemalo by platiť že pod horizontom udalostí, už jednoducho žiadny časopriestor nebude?
Žiadny časopriestor, žiadny interiér, žiadna singularita.
Čierna diera je absurdný objekt, ktorý robí absurdnosti.
:)
Žiadny fotón do žiadnej čiernej diery "nikdy nepadne", s pohľadu pozorovateľa ktorý je od nej ďaleko.
Keď sa na to budeme dívať s ďaleka, zistíme že čím bližšie k horizontu udalostí, tým pomalšie tam ide čas, na horizonte udalostí sa čas úplne zastaví.
(Vyplýva z klasického popisu..)
Čokoľvek čo k čiernej diere padá sa tak, na horizonte udalostí pre okolitý vesmír zastaví, teda aj ten fotón a bude to tam stáť "až do konca sveta". Pretože skôr ako koniec sveta nestane vyparenie a výbuch čiernej diery, ten kto sa osobne rozhodne skočiť do čiernej diery, rozhodne sa nepozrie pod jej horizont udalostí. Čím k nemu bude bližšie tým bližšie v čase sa ocitne k momentu keď čierna diera na záver svojho života vybuchne.
Doslova uvidí obrovský záblesk, to ako mu čierna diera vybuchne pred očami.
Keď sa bude pozorovateľ "stojaci na horizonte udalostí" dívať od povrchu čiernej diery smerom von, trebárs na ten "padajúci fotón", tiež uvidí poriadny záblesk ktorý ho poriadne ugriluje.
Ten padajúci fotón síce stále bude mať rýchlosť svetla, lebo dilatácia času a skracovanie dĺžok to tak dohromady zariadia.
Ale bude mať aj absurdne posunutú vlnovú dĺžku ako tvrdé Röntgenovo žiarenie "zvýšenú energetickú hodnotu".
Takže čierna diera vôbec nie je čierna, v jej tesnej blízkosti by malo byť "uvezneného v čase" až nezdravo veľa svetla. [upraveno 17.10.2020 18:33] [upraveno 17.10.2020 18:34]
quote:13rocny syn mi dal otazku, na ktoru potrebujem poradit...
Cierna diera ohyba a pritahuje svetlo.
Ak svetlo ide rychlosotu svetla a cierna diera ho ohne, alebo vcucne, tak rychlost svetla sa nezvysi nad rychlost svetla?
este mal nejake doplnujuce otazky, ale najprv sa musim vyrovnat s otazkou, ci cierna diera moze zvysit rychlost svetla nad c ?
stručná odpověď je: NE, černá díra nemůže zvýšit rychlost světla.
poznámka ke stručné odpovědi:
Rychlost světla jako maximální rychlost šíření signálu je právě podstatou Einsteinovy Speciální Teorie Relativity (STR).
poznámka k poznámce ke stručné odpovědi:
Toto neznamená, že by neexistovali vyšší rychlosti, nejde však o šíření signálu. Například při zemětřesení v hloubce zemské kůry doběhne zemětřesná vlna na místa povrchu nad ohniskem skoro současně. Výsledkem je tečná povrchová vlna, která může "běžet" nadsvětelnou rychlostí. Fakticky ale neběží vlna po povrchu, jen se tam promítá čelo prostorové vlny.
historická poznámka ke stručné odpovědi:
Ono je to vlastně při zpětném historickém pohledu hrozně jednoduché. Jakmile se lidstvo naučilo měřit dostatečně přesně a taky měřit vyšší rychlosti), tak se během času hromadila spousta rozporů v klasické Newtonovské fyzice používající stejnoměrný a na ničem nezávislý Eukleidovský prostor. Měření ukazovala že při složení dvou rychlostí je výsledná rychlost menší než obyčejný součet, a to tím více, čím více se blížíme k rychlosti světla.
A Einstein se vlastně jen podíval na výsledky z jiného úhlu pohledu. Jeho úhel pohledu spočívá v tom, že za základ vzal maximální rychlost (rychlost světla) a naopak přestal uvažovat o prostoru jako o nezávislé entitě. A z toho dopočítal jiná pravidla pro skládání rychlostí a další věci. A ono to začalo najednou všechno vycházet (a dodneška všechny měření podle toho fungují). Takže to asi tak bude ... ;-)
názorná (a zjednodušená) poznámka pro 13-leté děti ohledně deformace prostoru:
Doporučuji si představit normální turistickou mapu. Je namalovaná na placatém papíru, takže třeba cesta po rovině se promítne přesně, ale do kopce se tam promítne zkráceně (a to tím víc, čím bude kopec prudší). Uvažujmě turistu, který bude udržovat tempo chůze třeba 6km/h a budeme si zapichovat špendlíčky do mapy s jeho polohou. Na mapě pak vlastně uvidíme, že na rovině šel 6km/h, ale v kopcích (jeho průmět) šel pomaleji. Mapa vlastně představuje zdeformovaný časoprostor (a maximální rychlost turisty je obdobou rychlosti světla). A pokud poleze turista na komín nebo do Macochy (pořád svojí rychlostí 6km/h), tak jeho průmět v mapě se téměř zastaví - což je ekvivalent deformace našeho prostoru u velmi hmotného tělesa. U nekonečně vysokého komína (=ekvivalemt černé díry) tak vlastně vidíme, že se v mapě zastavil a nikdy tam nedoleze (v realitě vidíme, že se všechno zastaví na Schwartshildově poloměru čené díry).
Určitě ne. Omezení na nejvyšší rychlost c platí i pro fotony a to kdekoliv (vyjímkou může být případná singularita někde uprostřed černé díry).
Tady je asi vhodné připomenout jednu věc: Ta maximální rychlost, tedy c, není nijak dána vlastnostmi světla. Je to maximální rychlost šíření jakékoliv informace prostorem = je to vlastnost prostoru, nikoliv světla. Pro úplnost, informací se myslí jakákoliv změna nebo akce.
Proč se tedy pořád mluví o rychlosti světla? Skutečnost je taková, že oné maximální rychlosti mohou dosahovat pouze objekty, které mají nulovou klidovou hmotnost. Jediným spolehlivě známým takovým objektem je právě foton, proto se u světla projevuje ono relativistické chování, kvůli kterému Einstein vymýšlel teorii relativity.
quote: ... Netušíte někdo, co jsou ty černé valce po okrajích?
Je to ovládání pristavacich nohou? [upraveno 17.10.2020 00:55]
Podle mne jde o ovíjené kompozitové tlakové nádrže (uhlíkový kompozit má čená vlákna matrice, obvykle se ovíjí duralová tlaková lahev) s plynem do přistávacích noh (pro vysunutí a pro odpružení). Každá má dole ventily a trubku vedoucí ke kloubu nohy.
V průmyslu se k tomuto obvykle používá stlačený dusík. Podobné nádrže se používají při tlaku do 300 baru.
Hrubý odhad: Jestli vezmu hmotu SN8 na 120 tun, tak na jednu nohu připadne 20tun, což při vnitřní průměru pístu 30cm dělá tlak zhruba 280 baru (=20/(3,14*0,15*0,15). Což dobře koresponduje s předchozím odstavcem.
Myslím, že nie.
Respektíve predstava "priťahovania svetla" je nesprávna. Hmotné teleso deformuje samotný priestor okolo seba, takže foton môže tvrdiť, že sa stále pohyboval priamo. Pretože lokálne, v každom mieste, kde sa nachádzal, bola jeho dráha v danom mieste priamkou (v zakrivenom priestore).
A ak ho čierna diera vcucne... Pod horizontom už nemusí platiť rovnaká fyzika alebo fyzikálne obmedzenia ako nad horizontom.
quote: Netušíte někdo, co jsou ty černé valce po okrajích?
Je to ovládání pristavacich nohou? [upraveno 17.10.2020 00:55]
to su COPV tlakove nadoby s heliom. Na SN5-6 boli na vokajsej strane, pre SN8 ich presunuli "dovnutra", kedze SN8 bude padat zo stratosfery [upraveno 17.10.2020 08:15]
13rocny syn mi dal otazku, na ktoru potrebujem poradit...
Cierna diera ohyba a pritahuje svetlo.
Ak svetlo ide rychlosotu svetla a cierna diera ho ohne, alebo vcucne, tak rychlost svetla sa nezvysi nad rychlost svetla?
este mal nejake doplnujuce otazky, ale najprv sa musim vyrovnat s otazkou, ci cierna diera moze zvysit rychlost svetla nad c ?
quote:Už když startovali, tak jsem si říkal, že to nějak rychle kalí.
USA - Dragon
19:22:45 UTC 30. 5. 2020 Start
14:27:00 UTC 31. 5. 2020 Dokování
17:22:00 UTC 31. 5. 2020 Vstup do ISS Celkem 21 hodin
Rusko - Sojuz
08.45 UTC 14. 10. 2020 Start
11.52 UTC 14. 10. 2020 Dokování
13.45 UTC 14. 10. 2020 Vstup do ISS Celkem 6 (!) hodin
Teď je na USA, aby ukázaly, že ruské vesmírné časy nejsou nedostižné.
... no tam jde o to, že potřebujete startovat přesně na přibližovací dráhu. To rusům umožňují dvě věci:
1) nosič Sojuz ve verzi 2.1 konečně přešel na digitální řízení a umí manévrovat ve dvou osách. Ještě nedávno používaná verze s analogovým řízením toto neuměla a i proto se celá startovací rampa natáčela do správného náměru. (I proto byly vždy fotky do Sojuzu nastupujících kosmonautů na takových úzkých schůdkách.)
2) na Bajkonurem nejsou turbulentní výškové větry, takže nic let výrazně nevychyluje z ideální dráhy.
-------------
U američanů je sice bod jedna splněn, ale na Floridě je problém s (téměř) nepředvídatelnými výškovými větry. (Ale zase to dělá hezky zkroucené stopy kouře za startující raketou ...).
Musk toto neřeší, takže Dragon si musí nechat čas na domanévrování.
ULA má řešení, ale používá ho jen někdy (protože stojí peníze). Spočívá v tom, že se vypouští několik výškových balonů (dnes je snaha přejít na měření větrů pomocídopplerovského radaru) v různých časech těsně před startem. Následně se z jejich pohybů dělá model okamžitého proudění horní atmosféry a spočítají se křivkové aproximace korekcí dráhy. Ty se nahrávají do řídícího systému rakety těsně před startem a ona potom sleduje tuto křivku a tak kompenzuje výškové větry.
ps: částečné řešení je start v noci, kdy je obecně slabší vítr ... ;-)
quote: Díky za tip, díky L. Součkovi mně tohle období taky zajímá - klasický steampunk... :-)
Chápu. Na Součkovi vyrostli všichni dříve narození fanoušci sci-fi u nás. Já samozřejmě taky. A pokud jde o "Rakve útočí", tak L.S. si opravdu dal práci se sháněním informací, z toho filmu je to znát, i když některé detaily přece jenom nesedí. Např. ve filmu nikde není vidět to taranování Cumberlandu Merrimakem, ke kterému skutečně došlo a o kterém se Souček zmiňuje.
quote:Lockdown se zřejmě blíží, tak to může fungovat jako návod na výběr vhodného čtiva, či filmů.
Asi to s tím moc nesouvisí, ale když už je řeč o různých Voyagerech apod., tak mi to nedá, abych sem nepřidal odkaz na jeden film. Je sice už z toku 1994, ale já ho objevil až minulý týden. Pojednává o bitvě Merrimacu s Monitorem, prvních obrněných lodí v dějinách, které znamenaly naprostou revoluci v námořnictvu. https://www.csfd.cz/film/17610-odveky-zakon/komentare/
Díky za tip, díky L. Součkovi mně tohle období taky zajímá - klasický steampunk... :-)
quote:Lockdown se zřejmě blíží, tak to může fungovat jako návod na výběr vhodného čtiva, či filmů.
Asi to s tím moc nesouvisí, ale když už je řeč o různých Voyagerech apod., tak mi to nedá, abych sem nepřidal odkaz na jeden film. Je sice už z toku 1994, ale já ho objevil až minulý týden. Pojednává o bitvě Merrimacu s Monitorem, prvních obrněných lodí v dějinách, které znamenaly naprostou revoluci v námořnictvu. https://www.csfd.cz/film/17610-odveky-zakon/komentare/
Az budou BO nebo SpaceX posilat turisty do vesmiru, musi mit certifikaci jako maji dopravni letadla? Nebo kdyz jim lide podepisi, ze prijimaji riziko a rozumi mu, tak je mohou poslat treba na cestu kolem Mesice.
A kdyz se to nepovede a dojde ke ztrate na zivotech tak je nikdo nebude popotahovat jako pri vysetrovani Virgin Galactic.
Musí mít certifikaci FAA pro balistické skoky, pokud vím tak podpis s přijmutím rizika je v USA právně napadnutelný, takže nestačí. Proto ještě turisté nikam nelétají.
U kosmických letů turistů na ISS si nejsem jistý. Pravděpodobně je certifikát NASA dostatečný, ale s tím že akceptujete riziko - pojistku vám zatím asi nikdo nedá. Pokud létáte s Rusy, podepíšete souhlas s rizikem a pozůstalí nemají šanci to zvrátit - rusové fungují jinak. Ví někdo víc?
Az budou BO nebo SpaceX posilat turisty do vesmiru, musi mit certifikaci jako maji dopravni letadla? Nebo kdyz jim lide podepisi, ze prijimaji riziko a rozumi mu, tak je mohou poslat treba na cestu kolem Mesice.
A kdyz se to nepovede a dojde ke ztrate na zivotech tak je nikdo nebude popotahovat jako pri vysetrovani Virgin Galactic.
Z kosmodromu Bajkonur ve středu ráno úspěšně odstartovala raketa Sojuz 2.1 s lodí Sojuz MS-17. Na palubě byli tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Let trval tři hodiny. Posádka tak strávila v tomto dopravním prostředku zatím nejméně času ze všech pilotovaných letů. K přiblížení ke stanici jí stačily jen dva oblety Země.
quote:
A není to jen photoshop? Mně to připadá spíš jako počítačová animace.
Ne, je to skutečný záběr, jelo to i včera ve zprávách.
Mimochodem, ta předváděcí plocha byla přímo brutálně nasvětlená. To musely napájet všechny provozuschopné elektrárny v KLDR.
Teď mají aspoň slušný kosmický nosič, se třetím stupněm by mohli dostat klidně 2-3 tuny na orbitu (Mercury?). Jen jim to moc platné není, protože mají mizivou šanci takový nosič efektivně uživit. [upraveno 14.10.2020 07:27]
quote:Keby už išlo o nejakú racionálnu debatu..
Zaujímavá otázka by bola, od akej kapacity platiacich cestujúcich alebo nákladu sa úplná viacnásobná použiteľnosť vyplatí?
Najskor sa uplna znovupouzitelnost oplati ak zvazas z orbity dolu. Teda napr, pre lety s posadkou.
Jednorazovy nosic bude oproti plneznovupouzitelnemu vyrobne minimalne 5x lacnejsi. t.j. plneznovupouzitelny musi urobit 7-11 letov aby sa nakladovo vyrovnali. Az potom zacne znovupouzitelny zarabat.
Navíc je extrémně obtížné zachraňovat druhý stupeň, který létá až na GTO. Reálný je jen druhý stupeň pro LEO (třetí stupeň pak vynese náklad na GTO, GEO nebo dál).
quote:Keby už išlo o nejakú racionálnu debatu..
Zaujímavá otázka by bola, od akej kapacity platiacich cestujúcich alebo nákladu sa úplná viacnásobná použiteľnosť vyplatí?
Najskor sa uplna znovupouzitelnost oplati ak zvazas z orbity dolu. Teda napr, pre lety s posadkou.
Jednorazovy nosic bude oproti plneznovupouzitelnemu vyrobne minimalne 5x lacnejsi. t.j. plneznovupouzitelny musi urobit 7-11 letov aby sa nakladovo vyrovnali. Az potom zacne znovupouzitelny zarabat.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy