Jestli opravdu trefili čistý pokoj, zdrží to ruský program. Pro Ukrajinu je to úspěch. Vojáci mají prioritu, na ISS nesáhnou - pilotované lety už omezily prodloužením na 8 měsíců, zpomalení Progressů by omezilo počet Rusů na ISS nebo vědu, to nedovolí. Takže odloží asi opravdu ty konstelace. Angara 5 je k dispozici, s tou nepočítají?
citace 12.8.2026 - 18:58 - Ervé:Podařilo se zprovoznit gyroskopy? Navigace s jedním funkčním gyrem je hodně riskantní.
GNC by mělo fungovat i s jedním silovým setrvačníkem. Pokud bude vše v dalších dnech probíhat dobře, tak se zatím (jak jsem vyrozuměl) nebudou pokoušet o obnovu funkce zbývajících dvou.
Včera ve 21:23:31 SELČ odstartovala ze vzletové rampy LA-Y2 na kosmodromu Tanegašima nosná raketa H3 ve verzi 22S. Toto označení nám říká, že raketa měla v prvním stupni dva raketové motory LE-9, dva postranní pomocné motory SRB a krátký aerodynamický kryt. Nákladem byla navigační družice QZS-7 (Mičibiki-7), která byla 29 minut a 4 sekundy po vzletu uvolněna na oběžnou dráhu okolo Země. Družice se pomocí vlastního pohonného systému dostane na kvazi geostacionární oběžnou dráhu (bod zavěšení 184,5° v.d.). QZS-7 je poslední z družic první generace, ale stejně jako QZS-5 (zničena při startu) a -6 obsahuje technologie ASNAV. Další družice QZS budou vypuštěny po skončení životnosti stávajících. Ve vývoji již náhrada za QZS-2 a -4, a také QZS-8 jako náhrada za zničenou QZS-5. Nové družice již budou mít plně implementovaný systém technologií ASNAV a jejich výhody budou také uvolněny uživatelům. První start se očekává ve fiskálním roce 2031. Cílem je rozšířit japonský navigační systém na celkem 11 provozních družic. Přesnost určení polohy by se následně měla zlepšit z 5 až 10 metrů na úroveň jednoho metru. Cílem Japonska je stále si držet domácí regionální navigační družicový systém, ale zkvalitňovat poskytované služby. Ambice na vybudování globálního systému nemá.
Ďakujem za ochotu, zaujímalo by ma,
* či je možné použiť tento skafander v kozmickej lodi na prílet ku stanici,
* či ho plánujú ponúkať komerčne, napríklad pre startupy,
* koľko asi bude stáť letová verzia
* ako rýchlo sa dá vyrobiť a aká veľká séria má zmysel sa vyrábať
* aké veľkosti sú dostupné a aká je nastaviteľnosť-rozsah...
* či Adenot robila nejaký test aj vo vákuu, alebo aspoň za zníženého tlaku v prechodovej komore?
Na základě amatérských videí ze startu to vypadá, že k explozi došlo okolo okamžiku největšího dynamického namáhání. Nemusí s tím však souviset, pokud k nějaké závadě došlo již dříve a autodestrukční systém či bezpečnostní důstojník reagoval s prodlevou (což není neobvyklé). Pokud by však opravdu byl okamžik okolo max q okamžikem havárie, tak je to nepříjemné. O něm se totiž při návrhu nosné rakety velmi dobře ví a počítá se s ním. Na vině tedy může být chyba v návrhu nosné rakety, výrobní vada nebo jiný problém, který se náhodně propsal do okamžiku okolo max q.
Ruská akademie věd zveřejnila seznam experimentů pro chystanou návratovou vědeckou misi Bion-M3. Ta by měla odstartovat v roce 2030 a oběžná dráha bude mít výšku okolo 800 km a sklon okolo 65° vůči rovníku, aby radiační podmínky odpovídaly meziplanetárnímu prostoru. Předchozí Bion-M2 pracoval v roce 2025 na retrográdní oběžné dráze se sklonem 96°37′ vůči rovníku a výškou mezi 350 a 380 km. Vědecká aparatura a experimenty mise Bion-M3 budou fakticky stejné jako na misi Bion-M2 a počítá se pouze s jednou významnou změnou. Tou je větší podíl geneticky upravených pokusných zvířat – myš domácí (laboratorní myši C57BL/6). S ohledem na ukončení mezinárodní spolupráce s Ruskem po jeho napadení Ukrajiny se neočekává zapojení významných zahraničních partnerů v kosmonautice. Může však dojít, spíše k symbolickému, zapojení vědců nebo umístění drobného experimentu z některé ze spřátelených nebo zájmových států, jako např. Běloruska, Severní Koreji, Íránu atp. Družice Bion-M3 bude pravděpodobně poslední ze série těchto družic. Nahradit by je měly družice Vozvrat-MKA, které by mohly pracovat autonomně na oběžné dráze Země až rok. Vypouštěly by se dle potřeby buď na kruhovou dráhu s výškou apogea od 500 do 1000 km nebo na eliptickou dráhu s výškou perigea 500 km a apogea 200000 km.
Možná budoucí sestava Čínské kosmické stanice už v roce 2027. O přidání fotovoltaických panelů na konce laboratorních modulů jsem sice už četl, ale oficiální informace jsem ještě nezaznamenal.
Současná Čínská kosmická stanice se skládá z centrálního základního modulu Tianhe [Tchien-che], laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien] a laboratorního modulu Mengtian [Meng-tchien] v konfiguraci tvaru "T". V první fázi rozšíření bude v roce 2027 přidán nový multifunkční modul o hmotnosti 20 tun, který se připojí k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che] a vytvoří tak tvar kříže. Díky rozšíření přibudou další dokovací porty, které umožní současný připojení více kosmických lodí, další průlez pro výstupy do volného vesmíru a zvětší se skladovací a experimentální kapacita.
Stanice se také připravuje na dlouhodobé lety. V současnosti může podporovat tři kosmonauty najednou a při výměně posádek krátkodobě obývá stanici 6 lidí. Na stanici je šest spacích kojí, dvě kuchyňky a dvě toalety. Vždy polovina v modulech Tianhe [Tchien-che] a Wentian [Wen-tchien]. Ale budoucí mise budou zahrnovat větší posádky a delší pobyty, což bude vyžadovat lepší obytné prostory, cvičební vybavení a nouzové podpůrné systémy. Kromě experimentů bude stanice také zajišťovat údržbu kosmických lodí, opravy vybavení a další servisní úkoly na oběžné dráze. V roce 2027 bude také vynesený kosmický dalekohled Xuntian [Sün-tchien], který bude mít průměr hlavního zrcadla 2 m a hmotnost 10 tun. Tento dalekohled bude samostatně létajícím modulem, který bude schopný se připojit ke kosmické stanici, kde bude možné provádět údržbu a výměnu přístrojů.
Dále se očekává rozšíření mezinárodní spolupráce a pobyt zahraničních kosmonautů na stanici. Již letos na podzim se na krátkodobý pobyt vypraví pakistánský kosmonaut a je předpoklad, že v budoucnu se do pilotovaných misí a společného výzkumu zapojí více zemí.
V budoucnu lze k novému rozšiřujícímu modulu připojit další dva laboratorní moduly, čímž se ještě více zvýší kapacita kosmické stanice. Dlouhodobý plán počítá s modernizací stanice na konfiguraci se šesti moduly do konce roku 2030, čímž se její celková hmotnost zvýší ze současných 90 tun až na 180 tun.
Ke stanici mají létat i nové pilotované kosmické lodě Mengzhou [Meng-čou]. První by měla ke stanici letět už v září 2026 (nebo až ke konci roku).
Ke stanici budou samozřejmě létat i nákladní zásobovací lodě. V současné době se používají těžké nákladní lodě Tianzhou [Tchien-čou] s kapacitou 6-7 tun zásob a pohonných hmot. Mimo to se vyvíjejí i dvě nové levné nákladní lodě na komerčním základě.
Levná nákladní loď Qingzhou [Čching-čou], což znamená "Lehká loď" s kapacitou nákladu 1,8 - 2 tuny zásob v přetlakovaném prostoru i v nepřetlakovaném by měla umožnit pružně a levně dopravovat menší náklady na stanici. První let prototypu odstartoval 30. března 2026 při premiérovém startu rakety Kinetica-2 (Lijian-2 [Li-ťien 2]). První ostrá mise s dokováním na stanici je naplánována na začátek roku 2027.
Opakovaně použitelný nákladní miniraketoplán Haolong [Chao-lung], což znamená "Obrovský (nebeský) drak", který umožní měkké přistání na přistávací dráze a převoz výsledků vědeckých experimentů a biologických vzorků ze stanice zpět na Zemi. Na oběžnou dráhu bude Haolong [Chao-lung] vynášen na komerční raketě Zhuque-3 [Ču-čchüe 3] od soukromé čínské společnosti LandSpace.
Plán letů k Čínské kosmické stanici v roce 2026:
září 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-10A s kosmickou lodí Mengzhou-1 [Meng-čou 1] bez posádky, která by se měla připojit ke stanici.
listopad 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Na palubě budou dva čínští a jeden pakistánský kosmonaut.
listopad/prosinec 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-23 [Šen-čou 23]. Na palubě budou dva čínští členové mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a pakistánský kosmonaut z mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Zbylý člen mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] zůstane na stanici na další půlroční pobyt spolu s dvěma členy mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24], čímž by měl dosáhnout ročního pobytu na oběžné dráze Země.
Výhled na rok 2027:
? 2027 Start nosné rakety Kinetica-2 s nákladní lodí Qingzhou [Čching-čou].
květen 2027: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-25 [Šen-čou 25].
? 2027 Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B s kosmickým dalekohledem Xuntian [Sün-tchien].
? 2027 Start nosné rakety Dlouhý pochod-5B s novým 20tunovým multifunkčním modulem.
listopad 2027: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-26 [Šen-čou 26]. [upraveno 9.8.2026 18:31]
citace 8.8.2026 - 22:20 - Martin Jediny:Vdaka za skvely prehlad. Rad si to citam, ale nemam co by som dodal. Takze davam kladnu spatnu vazbu aspon takto, ked uz nemame pri clankoch moznost dat palec hore.
Díky. Zatím to vypadá, že by šlo v příspěvcích pokračovat, i když získávání informací pro mě není už tak jednoduché.
Vdaka za skvely prehlad. Rad si to citam, ale nemam co by som dodal. Takze davam kladnu spatnu vazbu aspon takto, ked uz nemame pri clankoch moznost dat palec hore.
V třetím červnovém týdnu 2026 posádka Čínské kosmické stanice, kterou tvoří členové mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] ve složení velitel Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču], letový inženýr Zhang Zhiyuan [Čang Č'-jüan] a specialistka pro užitečné zatížení Lai Ka-ying [Laj Ka-jing] dělila svůj pracovní čas mezi vědeckými experimenty, údržbu stanice a jejího vybavení a monitorováni svého zdravotního stavu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti kosmické medicíny posádka provedla experimentální výzkum střevní mikroflóry a výživového metabolismu pomocí Ramanova spektrometru. Analýzou metabolických složek ve vzorcích moči zkoumala změny ve střevní mikroflóře za podmínek dlouhodobého letu a jejich vliv na výživový metabolismus. To pomůže zdokonalit stávající systémy hodnocení a zavést specializovanou metodiku pro sledování stavu výživy kosmonautů. Zkoumání střevní mikroflóry z moči je založeno na sledování metabolitů – chemických látek, které bakterie v našem střevě produkují při trávení potravy. Tyto látky se ze střeva vstřebávají do krve, projdou celým tělem a ledviny je následně vyloučí v moči.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
S využitím příslušného vybavení a testovacího softwaru kosmonauti ve dvojicích prováděli behaviorální experimenty související s projekty, jako je zpracování vizuálního pohybu a intuitivní fyzika v mikrogravitaci. Shromážděná data budou použita k prozkoumání vlivu gravitace na zpracování vizuálních pohybových informací a souvisejících mechanismů, stejně jako vlivu dlouhodobého kosmického letu na vnímání intuitivní fyziky a mechanismy zotavení.
Všichni tři kosmonauti provedli testy související s technologií rozpoznávání a vyhodnocování emocí na oběžné dráze, jakož i s hodnocením schopností rozhodování v nouzových situacích. Shromážděná data budou použita k prozkoumání vzorců změn emocionálních stavů a schopností kosmonautů rozhodovat v nouzových situacích během dlouhodobých pobytů na oběžné dráze.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Posádka vyměnila experimentální vzorky ve skříni pro experimenty ve fyzice tekutin (FPER - Fluids Physics Experiment Rack) v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien], provedla demontáž a opětovnou montáž dvou experimentálních modulů této skříně, instalaci externí termokamery a údržbu skříně pro biotechnologické experimenty. Zpracovala také vzorky získané během experimentů zaměřených na zpracování typické vodní flóry a fauny a jejich symbiotických interakcí a vyměnila moduly pro experiment s zobrazováním migrace buněk.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti také provedli své první zdravotnické cvičení, při kterém se simulovaly postupy při poskytování lékařské pomoci v případě náhlého onemocnění nebo zranění kosmonautů. Cílem cvičení bylo seznámit se s umístěním zdravotnických přístrojů a zařízení na stanici a nacvičení záchranných technik v prostředí mikrogravitace, zažít rozdíly mezi vesmírným a pozemským prostředím včetně způsobu použití síly v podmínkách beztíže.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci svých úkolů spojených s údržbou stanice posádka provedla řadu úkolů, včetně měření proudění vzduchu a teploty uvnitř modulů, testování čistoty vzduchu a sběru mikrobiálních vzorků. Dále dokončila kontroly a údržbu zařízení regenerativního systému podpory života, provedla kontroly kryogenních skladovacích jednotek a provedla rutinní úklid vnitřního prostředí.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti také vyměnili měkké látkové dveře u jedné spací kóje v přední části hlavního modulu Tianhe [Tchien-che].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci péče o osobní zdraví podstoupila posádka vyšetření zraku, měření nitroočního tlaku a vyšetření očního pozadí. Prováděla preventivní opatření pomocí přístroje proti úbytku kostní hmoty, který poskytuje vibrační stimulaci, a aktivně se věnovala fyzické aktivitě.
Středeční dopad druhého stupně nosné rakety Falcon 9 mě inspiroval si udělat přehled toho, kolik toho již lidstvo na lunární povrch dopravilo. Ať již s tímto záměrem či nikoliv. Pokusil jsem se to rozdělit do nějakých logických celků bez překryvu. Následující čísla možná někoho překvapí, ale je třeba zmínit, že mnoho objektů je spojených s jednou misí. Asi nejnázornější je to na misích Apollo, které na povrchu Měsíce zanechaly samostatně pracující vědecké přístroje, rovery atp. Celkem na Měsíc dopadlo, záměrně i neplánovaně (např. pro závadu) 150 objektů. Celkem logicky u měkkého přistání jich bude méně, a takovýchto objektů bylo za celou historii 69. Hranice těchto kategorií je velmi tenká, a tak to berte jako můj osobní pohled na celou situaci. Celkem tedy na povrch Měsíce dopadlo nebo přistálo přes 200 lidmi vytvořených objektů.
Hmotnost satelitu není oficiálně uváděna, udává se řádově 100 kg, nebo méně než 180 kg. SAR satelity vážily v řádech tun, už dlouho jsou ale vypouštěny i družice o váze cca 500 nebo 1000 kg, takže 150 kg družice je 3-6x lehčí.
Hledal jsem a vypadá to, že ten údaj o 0,3% je ze zprávy z roku 2003 - tedy ani ne po třech letech provozu panelu P6. Stav ostatních panelů a degradaci po roce 2003 jsem nikde nenašel. Podle tohoto článku je aktuální výkon 160 kW z původních teoretických 240, tedy 67%. P6 bude nejhorší. 120 nových iROSA (6), 95 kW ze starých nezakrytých/částečně zakrytých. Samozřejmě pomáhá, že poslední panel S6 na ISS dorazil až v roce 2009. https://spacenews.com/new-solar-arrays-to-power-nasas-international-space-station-research/
Je k dispozicii aj realny diagram degradacie panelov?
Ja som nasiel len vseobecne info, ze oproti planovanemu poklesu 0,8% za rok realne docheadza len k poklesu 0,3% za rok.
A ze vacsie problemy robia mikrometeority ako radiacia...
Je to poslední set panelů iROSA, tři ostatní byly instalovány v letech 2021, 2022 a 2023 (jsou instalovány 3 vpravo a 3 vlevo). Staré panely fungují dál, ale kvůli stáří mnohem hůř. Nějaký pěkný obrázek ISS s panely iROSA jsem nenašel.
Se divím, že Artěmjeva neposlali za odměnu ještě do vesmíru. Možná NASA neoficiálně řekla, že na ISS ho nepustí. Dostane dobře placené místo přikyvovače v parlamentu a bude klid.
Korsakov musel mít nějaké potíže, zdravotní nebo s nadřízenými. Je mu 41 let, klidně mohl fungovat ještě 10 let a počkat si na let.
K 24. červenci opustil oddíl ruských kosmonautů Oleg Artěmjev. Za svoji kariéru byl člen tří dlouhodobých posádek (Expedice 39/40, 55/56 a 66/67) na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Chystal se na čtvrtou misi, kdy měl místo v Sojuzu letět v kosmické lodi Crew Dragon v únoru 2026. Z posádky Crew-12 byl však vyřazen a nahrazen Andrejem Feďajevem. Důvodem bylo závažné obvinění z vynášení informací podléhajících exportním předpisům. Ke svým 561 dním stráveným v kosmickém prostoru tak již žádné nepřidá. Artěmjev v se chce dále věnovat kariéře v politice.
Na konci července opustil oddíl ruských kosmonautů také Sergej Korsakov. Ten má za sebou pouze jeden kosmický let v roce 2022 v celkové délce necelých 195 dní. Kam budou směřovat jeho další kroky Roskosmos v prohlášení neuvedl.
Současná posádka mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] ve složení velitel Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču], letový inženýr Zhang Zhiyuan [Čang Č'-jüan] a specialistka pro užitečné zatížení Lai Ka-ying [Laj Ka-jing] je na Čínské kosmické stanici od 24. května 2026. Během prvních dvou týdnů pobytu na palubě stanice stanici se přizpůsobovala životu v mikrogravitaci a postupně začala plnit různé úkoly a věnovat se vědeckému výzkumu.
Ve druhém červnovém týdnu 2026 provedla posádka pozorování, odběr a konzervaci vzorků pro výzkumný projekt v oblasti buněčné biologie. Čína již dříve vyslala do vesmíru různé typy buněk, včetně kardiomyocytů, kožních kmenových buněk a osteoblastů, a také umělé cévní čipy, za účelem experimentálního výzkumu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
V laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien] je na pravé straně od vstupního průlezu experimentální skříň s centrifugou (VGR - Varying-Gravity Rack). Skládá se ze dvou rotorových odstředivek, monitorovacího systému, osvětlovacího systému a statorového regulátoru. Hlavní funkcí je poskytovat na oběžné dráze proměnné úrovně gravitace v rozsahu od 0,01 do 2 g. Může simulovat různá gravitační prostředí pro fluidní, biologické a materiálové vědy.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Z přiloženého videa není úplně zřejmé, jestli kosmonauti skříň s centrifugou (VGR - Varying-Gravity Rack) použili k experimentům nebo ji jen připravovali pro budoucí použití, ale pohledy do jejího nitra nejsou úplně běžné. Zde je ovšem pohled na zavřené dveře.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Zajímavý pohled na vnitřní stranu otevřených dveří skříně s centrifugou (VGR - Varying-Gravity Rack).
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
A pohled dovnitř skříně s centrifugou (VGR - Varying-Gravity Rack) na levou a pravou odstředivku.
V laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien], který slouží především k experimentům souvisejícími s biologickými vědami a biotechnologií, použila posádka rukavicový box k odběru vzorků pro experiment zkoumající vliv odloučení tuku ve vesmíru na metabolismus tkání. Cílem tohoto experimentu je pochopit molekulární mechanismy, jimiž mikrogravitace ovlivňuje metabolismus tkání kmenových buněk z pohledu odloučení tuku, a poskytnout tak potenciální cíle pro včasné zásahy a preventivní strategie v případě souvisejících s onemocněním tukové tkáně během dlouhodobých pobytů ve vesmíru.
Byla také zahájena nová série experimentů s vystavením biologických vzorků kosmickému záření. V úzké spolupráci s pozemním personálem provedli kosmonauti přesun zařízení přes nákladovou přechodovou komoru v laboratorním modul Mengtian [Meng-tchien]. Po otevření přechodové komory byly vzorky pomocí posuvného zařízení vysunuty mimo komoru. Tento pětiměsíční experiment s expozicí na oběžné dráze, při kterém budou použity tři různé typy experimentálních vzorků: nanouhlík, aktinomycety a semena rostlin (rýže a Huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)). Série experimentů se bude zabývat oblastmi, jako jsou katalyzátory vzniku života, adaptivní evoluce mikroorganismů a genetická variabilita vyšších rostlin, a systematicky odhalí hluboké účinky kosmického záření na biologické vzorky.
V laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien], v prostoru za válcovou hermetizovanou částí, je prostor pro nákladní přechodovou komoru (Unpressurised Cargo Module), která slouží k přesunutí experimentů, které mají být vystaveny prostředí kosmického prostoru nebo mají pracovat mimo stanici. Nákladní přechodová komora je menší přetlakový válec o délce 2,3 m, průměru 2,2 m a objemu asi 8 m³. Uvnitř komory je zařízení pro přenos užitečného zatížení, které umožňuje manipulaci s nákladem o rozměrech až 1,15 x 1,2 x 0,9 m a hmotnosti až 400 kg. Zařízení pro přenos užitečného zatížení je vybaveno funkcemi včetně posouvání, otáčení a jemného dolaďování, což umožňuje dálkové ovládání výzkumníky na Zemi k automatickému přenosu užitečného zatížení buď z kabiny nebo do kabiny nákladní přechodové komory. Nákladní přechodová komora je na spodní straně stanice (nadir) uzavřena válcovými dveřmi, které se radiálně otevírají.
Ve spolupráci s pozemním týmem absolvovali kosmonauti své první celosystémové tlakové nouzové cvičení. Cvičení simulovalo ztrátu vnitřního tlaku na palubě kosmické stanice, přičemž kosmonauti a pozemní personál společně pracovali na řešení nouzové situace.
V rámci svých povinností spojených s údržbou komplexu kosmické stanice posádka roztřídila zásoby přivezené jejich kosmickou lodí, provedla inventuru nouzových zásob a vyčistila moduly.
Kromě toho kosmonauti monitorovali akustické prostředí uvnitř stanice pomocí hlukoměru a osobních monitorů expozice hluku.
Pravidelné lékařské prohlídky a fyzická aktivita pomáhají kosmonautům udržovat si dobré zdraví během pobytu na oběžné dráze. Kosmonauti podstoupili sérii plánovaných lékařských vyšetření, včetně ultrazvukových vyšetření srdce a cév a testů plicních funkcí. Používali také specializované vybavení k boji proti úbytku kostní hmoty a aktivně cvičili s využitím zařízení, jako je kosmický běžecký pás.
citace 29.7.2026 - 15:22 - Ervé:Za tři týdny žádná nová fotka nebo zpráva? Propagace opět mizerná. [upraveno 29.7.2026 15:23]
S ohledem na zahájení aktivní fáze letu (spuštění iontových motorů), brzy po průletu okolo planetky, bude další přenos vědeckých dát obnoven v polovině listopadu.
citace 29.7.2026 - 10:55 - Václavík Michal:Za mě rozhodně pokračujte. Příspěvky jsou to velmi hodnotné. Možná by pomohlo obrázky nahrávat na nějaké jiné uložiště a nevyužívat jejich umístění na čínských webech. V tom by mohl pomoci Aleš nebo Martin.
Ach jo. Takže šance na úspěch klesla tak na 10%.
Opět se ukazuje, že start-upy sice mají drive, ale nemají zkušenosti a peníze na úspěšné vyzkoušení techniky pro úspěšné dokončení mise.
A ještě odkaz: https://www.katalystspace.com/mission/link [upraveno 29.7.2026 11:12]
Za mě rozhodně pokračujte. Příspěvky jsou to velmi hodnotné. Možná by pomohlo obrázky nahrávat na nějaké jiné uložiště a nevyužívat jejich umístění na čínských webech. V tom by mohl pomoci Aleš nebo Martin.
Moc děkuju za vaše informace o čínském programu. Určitě pokračujte, jak to jenom jde, klidně i jen text nebo fotky z volných zdrojů. Oficiálně požádat čínskou ambasádu o povolení používat fotky a videa na propagaci úspěchů čínské kosmonautiky? Nevím jestli by to nemělo následky.
Občas sem dávám příspěvky ze života na Čínské kosmické stanici. Příspěvky jsou to nepravidelné a často s větším zpožděním, ale myslím, že v našich končinách těch informací o čínské kosmonautice mnoho není a mohou být pro někoho zajímavé. Velké díky a uznání dávám panu Václavíkovi, který neúnavně aktuálně informuje o dění v kosmonautice z různých zemí včetně té Číny. Přestože to tak možná nevypadá, tak to napsání příspěvku zabere docela dost času.
Já při psaní vycházím z oficiálních čínských videí, které popisují život a činnosti na Čínské kosmické stanici s komentářem buď v angličtině nebo v čínštině. Ty v čínštině jsou většinou delší a zajímavější. Ale kdo tady rozumí čínštině? Přestože v dnešní době nejrůznějších on-line překladačů je možné rozumět informacím z celého světa, tak jsem zvolil formát mých příspěvků takový, že z videa vložím jednotlivé snímky s komentářem, který popisuje činnost kosmonautů v tom videu, aby bylo zřejmé, o co v tom videu jde. Snímky se snažím ukládat na volné hostingové služby.
Ale něco se změnilo. Možná více začali využívat umělou inteligenci nebo něco podobného, protože mně začali snímky mazat. Pravděpodobně z důvodu porušování autorských práv. Což je docela problém, který zatím nedokážu vyřešit. Pokusím se v mých příspěvcích nějak pokračovat. Možnou alternativou by byl i jen text bez obrázků. Což by ale informační hodnotu poněkud snižovalo. Zajímala by mě vaše zpětná reakce, jestli by o takový formát byl zájem. Ale nevím, jestli něco takového bude možné, protože jsem zaznamenal ztížení získávání těchto informací.
Členkou posádky mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] je specialistka pro užitečné zatížení Lai Ka-ying [Laj Ka-jing].
Lai Ka-ying [Laj Ka-jing] se narodila v listopadu 1982 v britském Hongkongu.
Na prestižní Hongkongské univerzitě (HKU - The University of Hong Kong) získala v roce 2004 bakalářský titul (BSc) v oboru počítačových věd a informačních systémů. Na stejné univerzitě pokračovala v postgraduálním studiu a v roce 2011 úspěšně obhájila doktorát (PhD). Její specializací byla digitální forenzní analýza a kybernetická bezpečnost (její disertační práce se věnovala profilování internetových pirátů).
Po studiích vstoupila do řad Hongkongské policie (Hong Kong Police Force) jako odbornice na informační technologie. Působila v přísně utajovaném Technickém podpůrném týmu kriminálního zpravodajství. Postupně se vypracovala z hodnosti inspektorky až na policejní superintendantku (odpovídá vyššímu důstojnickému postu). Později byla dočasně přidělena pod Úřad pro bezpečnost (Security Bureau).
V roce 2022 Čína poprvé v historii otevřela nábor kosmonautů (konkrétně specialistů na užitečné zatížení) také pro obyvatele Hongkongu a Macaa. Lai Ka-ying [Laj Ka-jing] se přihlásila a prošla extrémně tvrdým sítem, kdy uspěla jako jediná z přibližně 120 hongkongských kandidátů.
Od roku 2023 prošla intenzivním výcvikem v Pekingu v Čínském středisku pro výzkum a výcvik kosmonautů. Během necelých dvou let musela zvládnout přes 1 700 hodin výcviku, absolvovala celkem 8 hlavních kategorií přípravy rozdělených do více než 200 jednotlivých předmětů. Výcvik zahrnoval také náročné simulace přetížení na centrifuze, pobyt v barokomoře a nácviky přežití v extrémních podmínkách.
Dne 24. května 2026 odstartovala na palubě kosmické lodi Shenzhou-23 [Šen-čou 23] k Čínské kosmické stanici. Stala se tak čtvrtou čínskou ženou ve vesmíru a vůbec první čínskou specialistkou na užitečné zatížení.
Jako specialistka na užitečné zatížení má na starosti vědeckou laboratoř stanice. Mezi její hlavní úkoly bude obsluha observatoře MUSICO (Multi-Spectral Imaging Carbon Observatory) což speciální optické zařízení, které vyvinula Hongkongská vědecko-technologická univerzita (HKUST - Hong Kong University of Science and Technology). Tento přístroj bude z oběžné dráhy s vysokou přesností monitorovat globální emise oxidu uhličitého a metanu.
Během svého pobytu na stanici bude provádět experimenty zaměřené na vliv mikrogravitace na živé organismy. Bude pracovat s kmenovými buňkami, umělými embryi (odvozenými z kmenových buněk) a embryi myší či Dánia pruhovaného (zebřiček). Cílem je pochopit, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje raný vývoj savců a obratlovců.
Bude také dohlížet na kultivaci rýže přímo na palubě stanice. Jde o unikátní experiment, kde se poprvé v historii zkoumá genetická stabilita rýže pěstované nepřetržitě po dvě generace v mikrogravitaci.
Bude testovat pokročilé perovskitové fotovoltaické články v reálných podmínkách otevřeného vesmíru. Tyto lehké články dokážou efektivněji měnit sluneční svit na elektřinu a představují novou generaci napájení pro vesmírné stanice a sondy.
Lai Ka-ying [Laj Ka-jing] je vdaná a je matkou tří dětí (má dvě dcery a jednoho syna). Její manžel udělal zásadní krok pro její kariéru - pozastavil svůj vlastní profesní růst. Přestěhoval se s dětmi do Pekingu a stal se jejich hlavním pečovatelem, aby se ona mohla naplno věnovat náročnému kosmonautickému výcviku. Kvůli přísnému režimu mohla Lai Ka-ying [Laj Ka-jing] trávit čas se svým manželem a dětmi pouze během některých víkendů.
Na internetu se lze setkat se dvěma různými podobami jejího jména, které se v čínštině píše 黎家盈 . Protože pochází z Hongkongu, kde se mluví kantonským dialektem, tak v přepisu do latinky se používá Lai Ka-ying s přibližným českým přepisem výslovnosti [Laj Ka-jing]. Ale všimněte si jmenovky na jejím skafandru. Čínský kosmický program spadá pod centrální vládu v Pekingu, která striktně používá standardní čínštinu (nepřesně mandarínštinu) a systém přepisu pchin-jin, proto ji čínské oficiální dokumenty evidují jako Li Jiaying s přibližnou českou výslovností [Li Ťia-jing].
citace 28.7.2026 - 07:27 - Ervé:Díky za info.
Vzhledem k tomu, co se v Rusku posledních 10 let děje, se nemůžeš divit myšlence, že ruský byrokrat jen splnil rozkaz a prodloužil životnost razítkem od stolu.
Není zač. Já se tomu tedy musím divit. Nechápu to, proč někdo musí žvanit kraviny, i když o tom nemá vůbec páru. Zbytečně to sráží kosmonautiku a dotyčný je pro smích. Jmenovat nebudu.
Díky za info.
Vzhledem k tomu, co se v Rusku posledních 10 let děje, se nemůžeš divit myšlence, že ruský byrokrat jen splnil rozkaz a prodloužil životnost razítkem od stolu.
Je dobře, že opravdu Sojuz upravili. Takže motory pro horší kvalitu paliva, lepší katalytický rozklad a nádrže pro delší životnost. Mluvilo se o tom už v 90.letech, kdy ale neměli peníze na realizaci a Mir zachránili hlavně USA pomocí STS a s významným podílem Německa.
Pár fotek ze včerejšího přistání návratového modulu kosmické lodi Sojuz MS-28. Mise nakonec nepřekonala svojí délkou předešlý rekord Sojuzu MS-27. Na druhou stranu aktuální Sojuz MS-29 bys plánovanými 261 dny měl být rekordní. Asi vás překvapuje, že životnost Sojuzu je obecně 200 dní a nyní se bavíme o týdny delší připojení k ISS. V roce 2024 Roskosmos schválil s ohledem na optimalizaci výrobní kapacity, že budou pilotované kosmické lodě Sojuz MS u ISS sedm až devět měsíců. Dosud fajn. Bohužel čeští chytrolíni tvrdí (bohužel jim hodně lidí i médií věří), že se nic nezměnilo a jde o formalitu. RKK Eněrgija však od roku 2022 upravila orientační raketové motorky na návratovém modulu pilotované kosmické lodi Sojuz. Tyto se týkalo zejména skladování peroxidu vodíku a prostředků pro jeho katalytický rozklad. Kritické změny se začaly řešit již v roce 2014. Nyní je životnost pilotované kosmické lodě Sojuz MS téměř 300 dní. Provedené změny se týkaly po technické stránce snížením negativních vlivů přirozené dekompozice peroxidu vodíku. Došlo také k formálnímu prodloužení životnosti pilotované kosmické lodi Sojuz MS při připojení k ISS.
Británie dlouhodobě klesá do bezvýznamnosti. Neschopné vlády se střídají a nemají odvahu dělat, co je třeba. Brexit to jen zhoršil. Takže žádné překvapení.
Výzkumné středisko a raketová střelnice Taikina ostrově Hokkaidó se připravuje na přerod v (třetí nebo čtvrtý) japonský kosmodrom. Areál se doposud využíval pro starty výškových raket a stratosférických balonů. Nyní probíhá výstavba vzletového komplexu pro nosnou raketu ZERO. Ta má mít nosnost až 1000 kg na nízkou oběžnou dráhu okolo Země. Nosná raketa ZERO má na výšku 32 m a průměr 2,3 m. V prvním stupni je použito devět raketových motorů Cosmos, ve druhém stupni jeden raketový motor Cosmos optimalizovaný pro práci ve vakuu. Zajímavostí je, že raketové motory Cosmos využívají jako palivo kapalný biometan a jako okysličovadlo kapalný kyslík. Společnost Interstellar Technologies plánuje uskutečnění prvního startu v polovině roku 2027. V příštím desetiletí chce mít k dispozici také těžkou nosnou raketu DECA.
StarShip si jméno plně zaslouží, máme za sebou první námořní test a na vodě se chová docela solidně. Křidélka slouží jako stabilizační plováky, takže SS ani nemá tendencí se převracet. Ještě lodní motor a mohla by i jet.
Přistála štítem nahoru, což byl asi záměr, aby mohli velmi podrobně zmapovat tepelný štít. Kolem létalo několik dronů, jeden dokonce utopili a vysílal i pod vodou (přes Starlink!!!). Štít vypadal solidně, i když si nejsem jistý jeho znovupoužitelnosti.
Říkám si, jak by to vypadalo v kabině, když by tam byli lidi. Jak tam budou sedět? Asi by měli sedět hlavou směrem k tepelnému štítu,ale po takovém přistání by asi nebyli schopní vylézt z lodi sami. Taky jde o umístění vstupu do SS, kde bude? A byl by nad hladinou? Jistě by se to stalo řešit i druhým nouzovým východem, který tam stejně musí být.
Gratulace k velkému úspěchu.
Výrazný pokrok oproti předchozímu letu.
Všechny motory fungovali při startu i při návratovém manévru. jediný problém byl s restartem motorů přímo pro přistání. Patrně poškození při rozžhavení průletem dolní hustou atmosférou. Starship klesá pomalu a motory má kryté, proto bezproblémové přistání.
Souhlasím - Starship orbitální, Superheavy další pokus bez návratu.
V 00:51 SELČ odstartovala ze vzletové rampy OLP-2 na raketové základně Boca Chica sestava rakety Super Heavy (B20) a Starship (S40). Jednalo se o 13. testovací let, opět pouze transatmosferický, a SuperHeavy i Starship byly ve verzi Block 3. Průběh samostatného letu byl velmi podobný předešlému z května letošního roku. Super Heavy měla simulovaně přistát do Mexického zálivu, ale při přistávacím manévru nenaběhly všechny potřebné raketové motory Raptor. Dopad na hladinu tak byl tvrdý. Let Starship však pokračoval dle plánu. Podařilo se provést testovací zážeh raketového motoru Raptor 3 v podmínkách kosmického prostředí. Velkou novinkou bylo vypuštění 20 družic Starlink V3. Ty byly funkční, ale stále na suborbitální dráze. Průlet Starship atmosférou Země a přistání bylo na výbornou. Při dosednutí na hladinu Indického oceánu dokonce zůstala Starship plavat bez zjevného výrazného poškození. I když mise nebyla 100% úspěšná má SpaceX dobře nakročeno k příští misi již na oběžnou dráhu.
Takže úspěch. Jediná chyba bylo tvrdé přistání boosteru, kterému se nezapálil dostatečný počet motorů. Start bezvadný, všechny manévry na dráze na jedničku, bravurně zvládnutý průchod atmosférou a měkounké přistání. Tak měkké, že StarShip nevybuchla a zůstala neporušená na hladině.
Tohle je podle mě hodně důležité pro pilotované lety, StarShip MUSÍ mít schopnost přistát v celku kdekoliv na světě, nejen do kleští na rampě. Minule jsme spekulovali, co by k takovému přistání potřebovala a je potěšující empirické zjištění, že vůbec nic. Prostě tu schopnost má už teď. Svalí se do vln a je to.
Po dnešku se mi SS zdá připravená na let na orbitální dráhu. I vizuálně vypadala tak "dospěle" oproti starším prototypům. Otázkou je, jestli už vracet na rampu i booster, tam by byl vhodný ještě jeden pokus mimo.
V 01:33:37,807 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan nosná raketa Kinetica 1 s pěticí menších družic. Na SSO oběžnou dráhu dopravila technologickou družici Tianyi-48 (Tchien-i) sloužící k ověření nového řízení tepelného a energetického systému pro budoucí datová centra na oběžné dráze. Gande-1 01 (Kan-te) je první družicí z plánované konstelace LX630 pro monitoring kosmické tříště. Pro tyto potřeby je vybavena dvojicí kamer s vysokým rozlišením. Komerční meteorologická družice Yinglong Fengguang-1 (Jing-lung Feng-kuang) je určená k měření vertikálních profilů zemské atmosféry. Poslední dvě družice na palubě využívají podporu AI. Xiguang-2 03 (Si-kuang) slouží k pozorování Země v infračervené oblasti elektromagnetického spektra a Jitianxing A-04 (Ťi-tchien-sing) k odzkoušení autodiagnostického palubního systému.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy