citace:https://bigthink.com/13-8/einstein-and-the-shape-of-the-universe/
Einsteinovi nevyhovovala predstava nekonečného vesmíru, ktorý obsahuje konečné množstvo hmoty. Veril, že priestorovo ohraničený, a teda konečný vesmír, je z hľadiska všeobecnej relativity oveľa prirodzenejšou voľbou. Bola to aj najjednoduchšia voľba a matematicky najelegantnejšia. Vesmír zobrazuje ako dokonalý balón.
..
Po zohľadnení homogenity a izotropie je oveľa jednoduchšie riešiť Einsteinove rovnice. Einsteinov vesmír je sférický a jeho geometria je určená jediným parametrom - polomerom vesmíru . Pretože Einsteinov vesmír je statický vesmír, distribúcia hmoty sa nemení v čase, teda ani geometria.
Einstein teda predpokladal konečný, sférický a statický vesmír, vesmír s uzavretou geometriou charakterizovanou trojrozmerným zovšeobecnením povrchu gule. Ako taký mal polomer, ktorý bol určený celkovou hmotnosťou vesmíru. Tak to má byť, keďže hmota ohýba geometriu. Ako hrdo vyhlásil v roku 1922: „Úplná závislosť geometrických prvkov na fyzikálnych vlastnostiach je jasne zrejmá pomocou tejto rovnice.
Na veľké Einsteinovo sklamanie prišlo toto riešenie s vysokou cenou. Ak je vesmír konečný a statický a gravitácia je príťažlivá sila, hmota bude mať tendenciu zrútiť sa sama na seba, pokiaľ nemá podtlak, čo je zvláštna vlastnosť. Keď je vesmír naplnený konštantnou hustotou hmoty, ktorá má nulový alebo pozitívny tlak, jednoducho nemôže existovať. Bolo treba niečo iné.
Aby bol vesmír statický, Einstein pridal do rovníc všeobecnej relativity termín, ktorý pôvodne nazval podtlakom. Čoskoro sa stala známou ako kozmologická konštanta .
Obsahuje však chybu.
Einstein nepredpokladal že je vesmír statický. On šiel za astronómami a tý mu vtedy povedali že "my pozorujeme, že je vesmír statický".
Čo by asi tak Einstein vypočítal, keby mal k dispozícii dnes dostupné údaje o tom čo pozorujeme?
Dnes se mi konečně podařilo pozorovat přelet Starlinků skupiny 7-3 (start 25.9.2023), ale až ve 21:16 SELČ, dost nízko nad obzorem, a jedině triedrem (prostýma očima jsem neviděl nic).
Z dnešního přeletu v 19:45 SELČ jsem neviděl vůbec nic (ani triedrem), přestože už byla slušná tma a přelet byl skoro nadhlavníkem.
Musím konstatovat, že přelety Starlinků 7-3, jsou mnohem (ale opravdu MNOHEM) hůře pozorovatelné, než přelety Starlinků 7-2 začátkem září 2023. Buď jsou významně horší pozorovací podmínky, nebo Starlinky 7-3 z nějakého důvodu září méně, než Starlinky 7-2. Nevím.
Na Starbase v minulých týdnech rozebrali "full stack" SHS B9/S25 a dokonce i odpojili děrovaný "hot staging" nástavec od B9. Dnes ale na rampě zase vše sestavili zpět dohromady (B9/S25).
Ještě pohled z pravé kamery HazCam na ty zvláštní pravidelné struktury, před kterými Perseverance stojí. V řadě jsou tam tři nebo čtyři a jsou i dobře vidět na mapce HiRISE.
Dnes ráno (UTC) Perseverance opustila místo odběru vzorku Pelikan Point a popojela kousek směrem na západ. Sice najela 9,5 m, ale od předchozího místa se posunula o 8,1 m. Vypadá to, že se zajela podívat ta ty kruhové struktury, které měla opodál. Jsem zvědavý, jestli popojede ještě blíž, aby to měla v dosahu ramene, a vybrousí do toho alespoň kolečko.
Ještě jeden obrázek z 59. letu Ingenuity, jak ji viděla Perseverance levou kamerou MastCam-Z. Někdy v této chvíli Ingenuity právě překonala výškový rekord, když vystoupala do výšky 20 m nad povrch.
Vrtulníček Ingenuity provedl 25. září již neuvěřitelný 60. let v atmostéře Marsu. Let v délce 340 metrů a trvání 132,8 sekund směřoval z letiště Sigma na letiště Tau. Vrtulníček při něm stanovil také nový rekord. Jeho maximální rychlost vůči povrchu byla 8 m/s.
Tenhle obrázek je perfektní. Je to překrytí obrázků videa z 59. letu při výškovém rekordu, kdy Ingenuity vyletěla až do výšky 20 m. Bohužel ještě nejsou stažené všechny framy, tak chybí přistání. Doufám, že to autor obrázku DejaSu dodělá až budou stažené všechny.
Ještě upřesňující info k poslednímu odebranému vzorku. Vzorek dostal jméno Pelican Point a byl odebraný z cíle Hans Amundsen Memorial Workspace. Je to celkově odebraný 22. vzorek (19 vzorků jader, 2 vzorky regolitu a 1 vzorek atmosféry). Na palubě má perseverance nyní 12 jádrových vzorků (Montdenier, Montagnac, Salette, Coulettes, Robine, Malay, Ha'ahóni, Atsá, Swift Run, Skyland, Hazeltop, Bearwallow, Shuyak, Mageik, Kukaklek, Melyn, Otis Peak, Pilot Mountain, Pelican Point), 1 vzorek regolitu (Atmo Mountain) a dvě použitá pouzdra witness pro detekci kontaminantů (witness 1 a 2).
Při 60. letu dosáhla Ingenuity rekordní horizontální rychlosti 8 m/s. Let probíhal i v poměrně velké výšce, kdy Ingenuity vystoupala až do 16 m (tři výškové rekordy jsou 20, 18 a 16 m). Let trval 133 s a podle letového deníku byl let dlouhý 340 m (podle MMGIS 332 m). Cílové letiště dostalo označení Tau. Od Perseverance je nyní vzdálená 695 m.
K tomu ještě dodám, že Ingenuity nyní létá v období, kdy je nižší hustota atmosféry a stejně jako minulý marsovský rok by již měla létat při zvýšených otáčkách motoru, ale o tom zatím nikde není zmínka.
Pomalu si začínám zvykat na to, že Ingenuity je takový "Přízrak Marsu".
Ingenuity má za sebou 60. let. Proběh podle očekávání dnes 26.9.2023 / sol 924 po půlnoci. K přistání vrtulníku došlo přibližně v 01:29:06 UTC / 11:07:37 LMST.
Tentokrát to bylo mnohem rychlejší, než s minulým vzorkem. Dnes odebraný vzorek byl i dnes uzavřený do pouzdra s číslem SN178. Číslo uzávěru pouzdra je 10464848-6 SN113. Číslo těsnění není na snímku čitelné.
Číslo uzávěru SN113 má i vzorek Kukaklek odebraný z cíle Hidden Harbor (poblíž Yori Pass na mysu Nukshak), který byl odvrtaný v solu 623 a uzavřený v solu 631. Proto je důležité pro jednoznačnou identifikaci uvádět i prefix sériového čísla uzávěru. Kukaklek má prefix 10464848-5.
citace 25.9.2023 - 14:24 - Aleš Holub:Podle Heavens Above by přelety 21 Starlinků 7-3 (vypuštěných dnes z Vandenbergu) měly být v příštích dnech večer viditelné i nad ČR. Dnes by měl být přelet kolem 19:35 až 19:40 SELČ, což je sice jen 40 minut po západu Slunce, ale také je to jen cca 9 hodin po startu družic, takže i když obloha ještě nebude úplně tmavá, tak skupinka ještě nepříliš rozptýlených Starlinků by mohla vytvořit slušně zářící objekt, který by mohl být rozumně viditelný i za těchto podmínek. Uvidíme, jestli bude jasno a jak to bude vypadat. Viditelné přelety těchto Starlinků budou i v několika příštích dnech.
Bohužel jsem nic neviděl. Ale děkuju za upozornění.
Mě naopak překvapilo, že to pro ně bylo překvapením. Překvapilo mě to hlavně proto, že těch prací, které naznačují, že v Gale bylo pravděpodobně hluboké jezero je celá řada, a spoluautorem jedné z nich je William Dietrich, který je nebo byl členem vědeckého týmu Curiosity.
To, že na ty vlnky nenarazila již dříve, se dá vysvětlit. Pro vznik těch vlnek je zapotřebí nejenom stojatá voda, ale asi i specifický materiál na dně, aby se mohly vytvořit. No, a pak po opadnutí hladiny, mohla řada z nich zmizet vlivem eroze (vítr, písek, voda). Mohou být někde i níž, ale mimo trasu roveru, a Curiosity je tak nemusela vidět.
Podle Heavens Above by přelety 21 Starlinků 7-3 (vypuštěných dnes z Vandenbergu) měly být v příštích dnech večer viditelné i nad ČR. Dnes by měl být přelet kolem 19:35 až 19:40 SELČ, což je sice jen 40 minut po západu Slunce, ale také je to jen cca 9 hodin po startu družic, takže i když obloha ještě nebude úplně tmavá, tak skupinka ještě nepříliš rozptýlených Starlinků by mohla vytvořit slušně zářící objekt, který by mohl být rozumně viditelný i za těchto podmínek. Uvidíme, jestli bude jasno a jak to bude vypadat. Viditelné přelety těchto Starlinků budou i v několika příštích dnech.
Ano, tohle vypadá docela přesvědčivě. Teď ještě určit, kdy se ty vlnky vytvořily a jak dlouho byly pod hladinou. V té odkazované stránce NASA je totož mimo jiné uvedeno, že objev takovýchto usazenin zrovna v tomto místě je dost překvapivý, protože se předpokládalo, že tato část hory Mount Sharp vznikla až po vysušení Marsu. Takže buď ta hora vznikla mnohem dříve (a asi i jinak než navátím písku), nebo tam ta voda byla ještě relativně nedávno. Pro mne je v textu NASA zajímavé i to, že žádné podobné vlnky Curiosity do té doby nenašla, přestože projela mnoho kilometrů oblastí, kde by voda v minulosti také měla být. Jsem zvědav, jak to vědci zhodnotí a vysvětlí. Nebo už to vysvětlili? Opravdu mne zajímá, kdy, kde, proč a jak dlouho byla na Marsu tekutá voda.
citace 25.9.2023 - 12:32 - Aleš Holub:Je možno z dosavadních výsledků měření a pozorování Curiosity zjistit (potvrdit), jestli v daných místech voda opravdu byla, případně i od kdy do kdy to bylo? Existuje k tomu nějaký vědecký výzkum nebo zpráva? Zajímá mne, podle čeho a jak by se ta dávná přítomnost vody dala spolehlivě poznat a prokázat.
Například tyto usazeniny ve tvaru vlnek, které našla Curiosity o něco níže na Marker Bandu. Ty vznikly na dně v blízkosti vodní hladiny a byly vytvořené vlnami na hladině, které rozvířily materiál na dně a vytvarovaly ho do podoby vlnek.
citace 24.9.2023 - 22:37 - Honza Vacek: ... První je pohled na poslední déle přetrvávající jezero v Gale. Dostalo jméno Farah Vallis lake. Na jeho jižním břehu se nyní Curiosity pohybuje. Druhý pak obrázek ukazuje, jak asi vypadal Gale těsně před vyschnutím. V severozápadní části kráteru zůstala již jen jezírka a tůně. A právě v těch místech Curiosity přistála. ...
Je možno z dosavadních výsledků měření a pozorování Curiosity zjistit (potvrdit), jestli v daných místech voda opravdu byla, případně i od kdy do kdy to bylo? Existuje k tomu nějaký vědecký výzkum nebo zpráva? Zajímá mne, podle čeho a jak by se ta dávná přítomnost vody dala spolehlivě poznat a prokázat.
Díky za videa a zprávy. Nikde jsem na videích neviděl skleníky s rostlinami. Škoda, už na Saljutech si pochvalovali, že péče o rostliny uklidňuje a zmírňuje pocit izolace.
Ještě přidám dva 3D pohledy na Gale, kde je dobře vidět mohutnost centrálního hory Aeolis Mons, a kam až Curiosity při svém putování po úpatí centrální hory dojela.
První je pohled na poslední déle přetrvávající jezero v Gale. Dostalo jméno Farah Vallis lake. Na jeho jižním břehu se nyní Curiosity pohybuje. Druhý pak obrázek ukazuje, jak asi vypadal Gale těsně před vyschnutím. V severozápadní části kráteru zůstala již jen jezírka a tůně. A právě v těch místech Curiosity přistála.
Ještě bychom se mohli podívat, kde Curiosity právě je. Vraťme se ale do období zhruba před 3,2 až 3,3 miliardami let, kdy kráter Gale byl jezerem. Obrázek od Kevina M. Gilla ukazuje Gale, jak asi vypadal při jednom z největších zaplavení.
Kráter zažíval období, kdy postupně vysychal a hladina jezera klesala, a období vlhčí, kdy opět hladina stoupla. Z topografie kráteru bylo nalezeno několik hladin, na kterých vodní hladina přetrvávala delší období zhruba tisíce až desetitisíce let. Jedna z dlouho přetrvávajících hladin vody byla ve výšce −3780 m. A v těchto místech Curiosity právě je. Bylo to asi poslední dlouhodobější jezero v Gale. Pak kráter postupně definitivně vyschl. Místo přistání Curiosity leží v místech, která pak vysychala jako poslední.
A takhle nějak to tehdy možná vypadalo v místech u Gediz Vallis Ridge, kde je právě Curiosity. Vlastně teprve před několika týdny „vyjela z vody“ a teď jede po břehu asi posledního jezera v Gale. Vodní hladina na mapce je opět ve výšce −3780 m.
Curiosity neúnavně pokračuje v jízdě směrem na jihovýchod podél úpatí hřebene Gediz Vallis Ridge a hledá další vrtací místo pro odběr vzorku. Občas se ale stane, že ne vše jde podle plánu, a nečekaně se vynoří nějaký problém. Na pondělí 18.9.2023 / sol 3952 byla naplánovaná jízda dlouhá 34 m, ke které nakonec nedošlo.
Stalo se to, že po dva soly Curiosity nevěděla, jak je orientovaná v prostoru. V takovém případě jsou zastaveny operace všech pohyblivých součástí (rameno, stožár) kromě antény High-Gain, a není možná ani další jízda. Na vině byla IMU (Inertial Measurement Unit).
K takové situaci ale již došlo několikrát. Například v solu 2647 nahlásila IMU po zapnutí vnitřní chybu a Curiosity ji označila za vadnou. Diagnostikou se naštěstí zjistilo, že je IMU v pořádku a Curiosity mohla pokračovat v práci. Obdobné problémy s IMU však byly několikrát zaznamenané i na testovacím roveru na Zemi. Takže to tehdy nevypadalo, že by IMU na Curiosity začínala být vadná. Nyní snad bude situace podobná.
Levý obrázek: IMU LN-200S od firmy Northrop Grumman, kterou používá Curiosity. Stejnou IMU má i Perseverance a měly ji i úspěšné rovery Spirit a Opportunity. Pravý obrázek: dvojče roveru Curiosity v Mars Yard, kde se testují operace roverů. Dvojče se jmenuje MAGGIE (Mars Automated Giant Gizmo for Integrated Engineering).
V solu 3955 se Curiosity opět vydala na cestu, na které strávila necelých devět minut a ujela vzdálenost 5 m. Zatím ale není jasné, jestli mělo jít o zopakování nevykonané jízdy 34 m a Curiosity se nečekaně zastavila, nebo jestli těch 5 m bylo v plánu. To bychom se měli dozvědět v dalším blogu Curiosity, nejspíš v pondělí večer.
To áno..
Ale domnievam sa že súčasťou realistického pilotného projektu, bude musieť byť aj nejaký dopravný prostriedok ktorý vyrobené palivo bude používať.
Bez toho mi to pripomína snahu, postaviť "Aralku" dakde uprostred pustiny a dúfať že niekto iný popri nej postaví diaľnicu po ktorej by jazdili autá. [upraveno 23.9.2023 11:17]
Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) v pátek 22. září 2023 oznámila, že bylo vyvinuto úsilí o navázání komunikace s přistávacím modulem Vikram a vozítkem Pragyan [Pragjan], ale zatím od nich nebyly přijaty žádné signály. Snahy o navázání kontaktu budou pokračovat.
Pohled z průzoru ze spací kóje na levé straně základního modulu Tianhe [Tchien-che] na Sluncem prozářený rozvinutý panel fotovoltaických článků modulu Tianhe [Tchien-che] a laboratorní modul Mengtian [Meng-tchien] s připevněným malým dálkovým manipulátorem.
Krátké sestříhané video pohledů z průzorů Čínské kosmické stanice. Pro lepší pochopení rozmístění průzorů doporučuju shlédnout i videa v předchozích dvou příspěvcích. Začínáme průzorem pod podlahou modulu Tianhe [Tchien-che] s výhledem na kosmickou loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16]. Druhý průzor je z levé spací kóje modulu Tianhe [Tchien-che], který skýtá pohled na levou stranu stanice, kde se nachází laboratorní modul Mengtian [Meng-tchien]. Následuje přesun do protilehlé kóje, jejíž průzor umožňuje pohled na pravou stranu stanice s laboratorním modulem Wentian [Wen-tchien]. Následuje opět pohled "podlahovým" průzorem modulu Tianhe [Tchien-che] na kosmickou loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16]:
Chýba mi tam nejaká predstava, na aké účely sa to množstvo paliva má použiť.
Akosi v zmysle čo to má byť, veľký projekt alebo poloprovoz- pilotovaný projekt.
[upraveno 22.9.2023 14:15]
citace 21.9.2023 - 20:59 - Martin Jediny:1/ myslim, ze pristatie je svojim sposobom nebezpecnejsie ako start
2/ logicky mohli pristavat v medzinarodnych vodach
nechapem, ze pri opise ziadosti o start nespomenuli navrat...
3/ co ak sa im sonda omylom prepne na pristatie? [upraveno 21.9.2023 21:00]
Tak ono jde o to, že asi nemají spolehlivý nebo zálohovaný systém pro dodržení přesného místa přistání. Start jim povolili s tím, že problémy a požadavky FAA vyřeší, a zatím to neudělali. Nepřesnné místo vstupu do atmosféry by ohrozilo letadla na obrovské ploše. Pokud nejsou schopní splnit podmínky FAA, měli asi jednat třeba s Austrálií jako záložním místem. Přinejhorším budou muset sednout do oceánu.
V tom pripade palivo na Mesiaci za 500 dolarov pre 1100 ton znie lakavo, ale je to 550.000.000,- za kompletnu a funkcnu infrastrukturu vratane skladovacich zasobnikov.
aj ak by boli zasobniky 1:20, vazili by 55ton.
len ich vynesenie na LEO by stalo 220.000.000 a to ich chceme este dopravit na povrch Mesiaca, vratane infrastruktury a prevadzky tazby...
Dokial sa neponukne aspon 5000 / kg dobrovolnik na tazbu sa zrejme nenajde... ...iba ak sponzorovany...
resp. ak by slo o mensie jednorazove objemy a tych 1100 ton je rozlozenych aspon po 1/10 v case, celkova infrastruktura by bola subtilnejsia a projekt zaujimavejsi.
Kosmická loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16] viděná průzorem v základním modulu Tianhe [Tchien-che]. Kde je "schovaný" tento průzor, je vidět v následujícím videu.
Krátké video z procházky Čínskou kosmickou stanicí kde je i interiér laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien]. Video je ale poněkud zmateně sestříhané a špatně na sebe navazující. Začínáme ve střední části modulu Tianhe [Tchien-che], kde kosmonauti odkryjí v podlaze skrytý průzor, kterým je vidět kosmická loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16]. Pak je náhle střih na pohled přes průzor v modulu Mengtian [Meng-tchien] (viz předchozí příspěvek). Z modulu Mengtian [Meng-tchien], z kterého zde pro změnu není nic vidět, pokračuje procházka přes kulovitý uzlový úsek základního modulu Tianhe [Tchien-che] do laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien]. Na konci modulu je otevřený kruhový průlez do výstupní přechodové komory. A před komorou jsou po obvodu tři spací kóje pro kosmonauty. Ty jsou zde, na rozdíl od spacích kójí umístěných v modulu Tianhe [Tchien-che], orientované "svisle" (radiálně). Na konci je střih (zřejmě v jinou dobu) s návratem do uzlového úseku:
citace:https://www.thespacereview.com/article/4648/1
(ii) Julie E. Kleinhenz a Aaron Paz (NASA). "Prípadové štúdie pre mesačné ISRU systémy využívajúce polárnu vodu." (2020)
Predpokladalo sa, že proces výroby 10 ton vody a jej premeny na pohonnú látku bude prebiehať počas obdobia nepretržitého osvetlenia v polárnych oblastiach, čo je 225 dní. Predpokladalo sa tiež, že výroba pohonnej látky sa dosiahne ťažbou regolitu, ťažbou a prepravou vody a následnou výrobou pohonnej látky z vyťaženej vody v závode. Štúdia potom vypočítala, ako sa hmotnosť a výkon zariadenia zapojeného do vyššie uvedeného procesu zmení v závislosti od obsahu vody v regolitu. Výsledky ukázali, že prechod v hmotnosti a výkone zariadenia medzi 1 a 2 % hmotnosti obsahu vody je výraznejší ako prechod medzi 2 a 10 % hmotnosti obsahu vody. Na základe tohto výsledku táto štúdia dospela k záveru, že 1 % hmotnosti je hranica, pri ktorej je ISRU nepravdepodobné.
(iii) George F. Sowers a Christopher B. Dreyer (Banícka škola v Colorade). "Ťažba ľadu v mesačnej trvalo zatienenej oblasti." (2019)
United Launch Alliance (ULA) naznačila ochotu uzavrieť obchodnú dohodu vo výške 500 dolárov za kilogram na 1100 ton pohonnej látky ročne na mesačnom povrchu. Na základe toho sa predpokladalo, že v priebehu roka sa vygeneruje a premení na pohonnú látku 1 600 ton vody, čo zodpovedá 1 100 tonám pohonnej látky. Predpokladalo sa tiež, že generovanie hnacej látky sa uskutoční nasledujúcim spôsobom. Najprv je slnečné svetlo nasmerované do kupolovitého stanu, aby priamo ohrievalo mesačný povrch, a sublimovaná voda sa zachytáva a znovu zmrazuje chladiacim zariadením pripojeným k stanu. Opätovne zmrazený ľad sa potom prepraví do závodu na výrobu pohonnej látky. Štúdia potom vypočítala, ako sa výkon zariadenia zapojeného do vyššie uvedeného procesu bude meniť v závislosti od obsahu vody v regolitu. Výsledky ukázali, že výkon potrebný na sublimáciu daného množstva ľadu rastie exponenciálne, keď sa obsah vody znižuje, keď je obsah vody nižší ako 2 % hmotnosti, ale keď obsah vody presahuje 5 % hmotnosti, výkon je relatívne nezávislý od obsah vody. Na základe týchto údajov sa potom určila spodná hranica prijateľného obsahu vody na 4 % hmotn.
Ve vzdálenosti 326 m severozápadně od současné polohy Ingenuity je malé dunové pole s většími dunami. Možná tam bude místo přistání 60. letu. Na mapce zatím není zanesený 59. let, protože ještě nejsou k dispozici data MMGIS. Jak ale víme ze snímků MastCam-Z, Ingenuity přistála kousek od místa přistání při 58.letu.
A máme tady jubilejní 60. let Ingenuity. Plánovaný je na 25.9.2023 PDT a povede 326 m směrem na severozápad v maximální výšce 16 m. Doba letu je plánovaná na 124 s. Cílem letu je přemístění vrtulníku a snímkování vybraných cílů. Letiště, na kterém přistane má mít označení Tau. A protože je to opět let s kulatým číslem, opět se očekává rekord, tentokrát v rychlosti. Ingenuity by měla dosáhnout rychlosti až 8 m/s!
Právě z tohoto místa bude Ingenuity startovat k 60. letu.
Dosavadní rychlostní rekord Ingenuity byl při 49. letu, který podnikla v solu 752 / 2.4.2023, kdy letěla z letiště Kappa na letiště Lambda. Délka letu (MMGIS) byla 279 m a doba letu 143 s. Převýšení mezi letištěm startu a letištěm přistání bylo 8 m. Tehdy dosáhla rychlosti 6,5 m/s.
citace 20.9.2023 - 19:12 - Ervé:To odpojí Ruský segment? Rusko by jinak muselo udělat generálku modulů, a na to nemá ani peníze, ani dopravní kapacity.
Pratchetův trpasličí Mazanec z křemence, nebo Karlův most, Nelsonova Victory. Dokud tam bude aspoň jeden z modulů nebo hlavní nosník, je to ISS. Otázkou je, jestli na ní budou Rusové.
Podle videa je tedy Mengtian civilní vědecký modul, zatímco Wentian je víc vojenský, proto z něj skoro nic neukážou.
Zajímavé jsou trubky doplňkového větrání modulů a lodí procházející uzly. Známe je z Miru, na rozdíl od něj ale přes uzly další kabely nebo trubky neprochází, větrání se dá nejspíš snadno v nouzi odpojit a uzel zavřít.
Tímto snímkem se ještě vrátím k nákladní lodi Tianzhou-5 [Tchien-čou 5], která se oddělila od Čínské kosmické stanici 11. září 2023. Snímek je z níže uvedeného videa a je na něm vidět ještě (tehdy) připojenou nákladní zásobovací loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Snímek je pořízený přes zajímavě umístěný průzor v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien].
Krátké video z procházky Čínskou kosmickou stanicí většinou se odehrávající v kulovitém uzlovém úseku se čtyřmi stykovacími porty v přední části základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Procházka začíná v modulu Wentian [Wen-tchien], ze kterého toho moc vidět není, pokračuje přes uzlový úsek do zaplněné nákladní lodě Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]. V další části videa jen nahlédneme do kosmické lodě Shenzhou-16 [Šen-čou 16] a střední části modulu Tianhe [Tchien-che]. Procházka končí v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien] pohledem skrz jeho průzor na nákladní loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]. Video není příliš kvalitní, ale je zde vidět umístění průzoru v přední části modulu Mengtian [Meng-tchien], což mně přijde zajímavé:
Video z odletu nákladní lodě Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] 11. září 2023:
citace 20.9.2023 - 19:12 - Ervé:To odpojí Ruský segment? Rusko by jinak muselo udělat generálku modulů, a na to nemá ani peníze, ani dopravní kapacity.
Dnes 20. září 2023 vyšlo nad obzor Slunce v místě přistání indického přistávacího modulu Vikram. Začíná napjaté očekávání, jestli modul i vozítko Pragyan [Pragjan] přežily 14denní měsíční noc. Přestože to prvotní plány mise nepředpokládaly, tak je zde malá naděje, že se obě zařízení ozvou. Nicméně z důvodu výšky Slunce nad horizontem a dobití akumulátorů, se hypotetické probuzení přistávacího modulu a vozítka očekává až kolem 22. září 2023.
Na serveru Kosmonautix vyšel vynikající článek Jak si vede Čandraján-3? A další detaily mise od Karla Zvoníka shrnující misi měsíční sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3]. Doporučuji k přečtení.
citace 20.9.2023 - 16:08 - Slavomír Fridrich:https://thenextweb.com/news/german-space-starup-indian-rocket-moon-mission-launch
V Exploration Company si povedali, že čakania na A6 už majú dosť. A podpísali s ISRO dohodu o vynesení demonštrátora Bikini, pomocou Indického nosiča PSLV. Štart sa má uskutočniť v januári 2024.
Podľa článku sa má jednať o základ omnoho rozsiahlejšej spolupráce, ktorá má siahať až k Mesiacu.
PSLV je levná a spolehlivá raketa, takže rozhodně dobrá volba.
https://thenextweb.com/news/german-space-starup-indian-rocket-moon-mission-launch
V Exploration Company si povedali, že čakania na A6 už majú dosť. A podpísali s ISRO dohodu o vynesení demonštrátora Bikini, pomocou Indického nosiča PSLV. Štart sa má uskutočniť v januári 2024.
Podľa článku sa má jednať o základ omnoho rozsiahlejšej spolupráce, ktorá má siahať až k Mesiacu.
Poloha Ingenuity před a po 59. letu. Obrázek vznikl překrytím dvou snímků, které pořídila Perseverance kamerou MastCam-Z. Bohužel jeden obrázek je z levé kamery a druhý z pravé, takže to vzdálené pozadí se vlivem paralaxy rozdvojí.
Čub a Kononěnko zůstanou na ISS rok (možná trochu déle). Sojuz MS-25 totiž vynese kromě Caldwell-Dysonové pro půlroční pobyt ještě bělorusku Marinu Vasilevskou a Olega Novického, kteří se vrátí s O´Harovou s MS-24 po 12 dnech. Rusko není schopné vyrábět víc než dva Sojuzy ročně, takže nemají moc šancí pořádat krátkodobé lety.
Doufejme, že jim ochránci nehodí klacky pod nohy: SpaceX would still need a separate environmental approval from the U.S. Fish and Wildlife Service before a launch. Trottenberg did not say how long that might take.
citace 19.9.2023 - 18:23 - Martin Jediny:Ci uz to berieme pesimisticky 4:40, alebo optimisticky len poslednych 1:20 furt su to vynikajuce vysledky.
...to nas len Musk rozhyckal...
Začal s tím už Sojuz a Ariane 4, pak se přidala Ariane 5 a Atlas 5, no a Falcon 9 to zase posunul. Lehké rakety na tom vždycky byly hůř.
Testovanie moznosti a hranic je problematicke v tom, ze po ich presiahnuti zrejme nebude navratu... Na druhej strane ak ciele dosiahli, tak prave testovanie hranic moze mat zmysel.
Další rekord Ingenuity je na světě! 59. let Ingenuity byl oficiálně zaznamenaný do letového deníku. Ingenuity při něm dosáhla výškový rekord, kdy vystoupala 20 m nad terén. Pak opět přistála na letišti Sigma. Let trval 143 s. Ačkoliv tedy Ingenuity při 59. letu vytvořila rekord, kdy vystoupala až do výšky 20 m nad terén, není to největší stoupání od místa startu. Měli jsme už dva lety, kdy Ingenuity musela zdolat větší převýšení mezi počátečním a cílovým letištěm.
Při letu č. 42 stoupala Ingenuity po čele Delty. Převýšení mezi letišti Beta a Gama bylo 22,8 m a nad letištěm Gama byla ve výšce nad terénem kolem 10 m. Od místa startu tedy vystoupala až do výšky 32-33 m.
Při letu č. 48 bylo převýšení mezi letišti Kappa a Iota 21 m a nad cílovým letištěm byla ve výšce kolem 12 m. Od místa startu tedy opět vystoupala až do výšky kolem 33 m.
V obou případech ale Ingenuity letěla maximálně 10-12 m nad terénem, i když hodně stoupala. 59. let tedy nebyl ani tak náročný z pohledu toho, co zvládnou vrtule Ingenuity, ale asi spíš jedním z dalších testů navigačního systému, jestli Ingenuity v tak velké výšce nebude ztrácet orientaci a jak se bude chovat.
He..
První třídu do Ostravy Intercity,
V jídelňáku celu cestu valím kyty.
A ta stovka co mi zbude, to je přispěvek na chudé,
bo Ostrava je region rázovitý.
Asi takto..
Keď priemerný Franta Šiška, bude môcť po výhre v Milionáři cestovať Intercity Mesiac - Zem, a ešte mu aj zostane stovka pro chudé..
Potom budeme môcť uvažovať že k Proxime pošleme "Sputnik".
Tak Ingenuity při 58. letu sice přistála jenom na tři nohy, ale země se nedotýkala jinou nohou, než která mi připadala na snímku z kamery MastCam-Z.
První snímek je pořízený těsně před přistáním při letu 58. Druhý obrázek je z letu č. 59, kde jsou vidět otisky pouze třech nohou. Třetí obrázek je orientace Ingenuity podle MMGIS a šipka ukazuje směr od Perseverance. No, a čtvrtý obrázek z kamery MastCam-Z ukazuje, kterou nohou se Ingenuity země nedotýká.
Čili závěr je ten, že přistání na tři nohy odhalil až letový snímek a ze snímku MastCam-Z se to nedalo poznat a byl to jenom můj pocit, že Ingenuity stojí na třech nohách, který sice vyšel, ale jenom náhodou.
@Ervé @yamato
Našťastie, "my" to organizovať nebudeme.
..
Už taká "realistická" vec ako Daidalos.. https://en.wikipedia.org/wiki/Project_Daedalus
..by si žiadala, ťažiť Hélium 3 s atmosféry Jupitera.
Kdesi som videl odhad, že ani celé HDP zjednoteného globálneho sveta by na to nestačilo. Musela by existovať produktívna, ekonomicky prrosperujúca spoločnosť aj na Mesiaci, Marse, a mnohých ďalších miestach v Slnečnej sústave. A potom by sa dalo uvažovať o niečom takom.
A je veľmi pravdepodobné, že úvahy ala. "Raised by Wolves" budú budúcim generáciám pripadať rovnako úsmevné, ako nám predstavy J Verna o ceste na Mesiac pomocou obrieho kanóna. [upraveno 19.9.2023 15:00]
Jak říkala Sára Connorová v T2, robot dítě nikdy neuhodí, nikdy na něj nebude křičet ani citově vydírat, nikdy ho nezneužije, nezanedbá, ochrání ho za každou cenu. Takže v tom problém nevidím. Emocionální vazby může robot nasimulovat a reálné budou mezi sourozenci.
@yamato
Lenže ľudstvo to je spoločnosť iných ľudí.
Musel by si nechať na robotov, ešte aj výber "správneho" spoločenského usporiadania, spôsoby ako v ňom riešiť spory a predchádzať im, a urovnávať konflikty.
Výsledok, kontrolovaná chovná populácia v akejsi "ZOO".
keď si zoberieš že ludské správanie je do velkej miery determinované výchovou a vzormi v rodine, tak nedostatok tradičných ludských vzorov môže byť naopak zaujímavý impulz smerom ku konečne inteligentnému a civilizovanému druhu
@Ervé
Obávam sa že v momente, keď prikážeš robotom aby "vychovávali ľudí".
Začnú sa diať čudné veci.
Roboti na to pôjdu exaktne a najprv si niečo o ľuďom naštudujú.
Napríklad dejepis. atď.
Budú asi musieť odvodiť určité poznatky.
a, Ľudia sú nebezpečný nielen pre okolie, ale aj sami pre seba.
b, Samotný ľudia mali s výchovou iných ľudí strašné problémy a tristné výsledky. Všetky návody na výchovu ľudí, napísané ľuďmi, sú pochybné.
citace: jej roboty budu schopne vypestovat ludi z embryi/DNA/whatever
To by museli byť, veľmi inteligentný roboti.
Potencionálne by hrozilo, že sa rozhodnú nijakých ľudí z bezpečnostných dôvodov nevypestovať a materiál na to určený uložiť do nejakého múzea, následne v cieli výpravy budovať nejakú vlastnú robotocivilizáciu.
Nesmysl, tři zákony robotiky nemůžou selhat....
:-)
citace 19.9.2023 - 09:58 - Václavík Michal:Nosná raketa Electron při dnešním startu selhala. Pravděpodobně došlo k problému se zážehem motoru druhého stupně. Raketa tak nedopravila na oběžnou dráhu družici Acadia 2, jejíž mise je tak ztracena. Jedná se o čtvrté selhání rakety Electron ze 40 startů.
Škoda, 19 úspěšných startů po sobě a teď selhání. Pořád ale jde o kvalitní raketu.
Klobouk dolů před Space X s jejich téměř 230 zažehnutými druhými stupni po sobě.
Nosná raketa Electron při dnešním startu selhala. Pravděpodobně došlo k problému se zážehem motoru druhého stupně. Raketa tak nedopravila na oběžnou dráhu družici Acadia 2, jejíž mise je tak ztracena. Jedná se o čtvrté selhání rakety Electron ze 40 startů.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy