čo sa týka SLS ako nosiča pre Orion a pilotované lety, tak OK - je to síce nehorázne predražené a neskutočne zbyrokratizované, ale k cieľu je to momentálne asi najbližšie.
Čo ale nechápem, je laxný prístup NASA k ťažkým komerčným nosičom - dnes konkrétne FH, v budúcnosti aj Vulcan a NewGlenn. Nikde som nevidel jednoznačný zámer využívať pre nepilotované časti misie, vrátane dopravy landera, tieto lacnejšie a flexibilnejšie alternatívy. Namiesto toho sa tam stále vznáša nevyslovený prízrak dvojmiliardového štartu na SLS.
Artemis týmto spôsobom nemôže svojím rozsahom prekonať Apollo - urobí sa krátka výsadková misia, zapichne sa vlajka, a pri prvej recesii sa program zoškrtá.
Zmena inicializačnej fázy konštelácie Starlink, 72 orbitálnych rovin so sklonom 53°, 22 satelitov v každej, spolu 1584 satelitov:
Ako to bude s pokrytím pri spustení so 300-400 satelitov netuším.
Bude 20 v rovine a rovín bude 20? Akú plochu pokryjú?
Pri 66 v rovine sme sa dopracovali k nie akému výsledku. Tu môžeme začať od znovu.
@ alamo
Myslím, že správné řešení – dokončit a používat SLS to je. Jestli budou v budoucnu nějaké vesmírné závody mne příliš nezajímá, já bych se chtěl dožít návratu člověka na Měsíc, ať ho tam dopraví kdokoliv.
quote:Mno.. Radšej si tie úžasné informácie o vývoji Lunar Gate čo tam pravidelne zverejňuje, nechám ujsť..
No najlepšie je že na Lunar Gane Sovietsmeni majú velice maličný podiel, ak vôbec nejaký budú mať. Veď ten modul už mal lietať pred 10 rokmi ako Comercial Space Station
Skrátka a jednoducho, je to márne, márne a márne. Je to Kocúrkovo
Ten strop v tej miestnosti, to je naozaj úžasná vec..
Oni ho vymaľovali vysokoreflexnou farbou.. Len sa tak leskne.. Videli ste už niekde inde, niečo také?
A tie svetlá na strope.. Ako tam prechádzajú "plynulo" do tej steny s "oknami"..
A tá modrá podporná konštrukcia..
Jednak je tam, na module keď je v horizontálnej polohe..
A keď je vo vertikálnej.. Tak je akosi divne "pohodená na podlahe"..
A keď sa pozriem na tie steny "montážnych hál"..
Je tam na stenách, plno nejakých divných "prieduchov", alebo čoho to..
To je nejaká "intenzívna klimatizácia"?.
..
Ale vypadajú fakt "efektne a futuristicky", treba pripustiť.. [upraveno 11.11.2019 20:46]
quote:Fritz Lochman
Ako to vlastne funguje.. Stačí byť iba prihlásený alebo treba aj zaplatiť, aby to človek videl?
Treba zaplatiť. Včil neviem či 50 alebo vic USD. Ja som ho svojho času poslal do prdele s tým že mám web kde je moja tvorba, ktokoľvek si to môže pozrieť, stiahnuť a nežobrem o peniaze. Buď to chcem prevádzkovať alebo nie.
Jiří Hošek
To je web na zdieľanie obrázkov.. Informácia o tom, kedy boli nafotené dokonca zverejnené..
Dokonale absentuje..
Apropó..
Na tie "balkóny" so zábradlím, na stene na pravo.. Nevedú nijaké dvere ani schody? [upraveno 11.11.2019 20:27]
quote:Pokúsil som sa dohľadať, nejaké originálne stránky "čínske" pôvodné, ohľadom centrálneho modulu Tianhe (kópia MIRu). A akosi sa mi nezadarilo.
Vypadá to že čo sa týka veľkej LEO stanice, došlo k dôkladnému premazaniu internetu, aspoň teda v Číne.
Bože, to je trúba a oni všetci sú trúby. Z posledných 10 príspevkov u Zaka osem je "INSIDER CONTENT" inak v celom ich kozmickom programe sa deje veliké páchnuce oné ale je to svetová veľmoc. Som zhnusený čím ďalej tým viac.
Možno tak "ideologické očkovanie"..
Problém je.. Že aby fungovalo, potrebuješ preň "nepriateľa", a toho si musíš "pestovať"..
A naozaj si ho vypestuješ..
Asi bude jedno aké počasie bude.
Vychádza mi, že zajtra aj pozajtra ponad nás preletia za svetla,
o tom istom čase ako dnes.
Ale snáď sa objaví video na youtube. [upraveno 11.11.2019 19:19]
quote:Preto si myslím, že sa pôjde krôčik po rôčiku od nejakých prvých pristátí a nejakej prvej základne cez nejaké väčšie základne až časom k mestám na Marse.
To je asi jedině reálná cesta, snad až na ta města (tím je nutno rozumět podzemní města). Kdo si poslechl přednášku Scota Solomona (viz můj odkaz ve vlákně SapceX Starship z 4.11.19) si snad vzpomene, že dlouhodobě žijící lidé na Marsu , čímž je nutno rozumět staletí, by se ani nesměli stýkat s lidmi na Zemi. Marťané budou mít zcela jiné imunní systémy, vlivem kosmického záření dojde ke změnám DNA vzniknou různé mutace, k nimž přispěje adaptace organismu na místní podmínky. Dlouhodobý vlivu malé gravitace značně ovlivní vývoj kostí, takže člověk na Marsu bude již jiný druh a nemohl by se ani vrátit na Zemi. Přitom žádné velké osídlení Marsu by nebylo možné bez dopravy většiny technologie a možná i potravin ze Země.
Proto si stále myslím, že žádné velké dlouhodobé osídlení Marsu nebude v příštích stoletích, možná ani tisíciletích
quote:Gratulácia.
Zajtra sa teším na vláčik na oblohe.
Tak tešiť sa môžeš, odporúčam sa ale občas pozrieť aj na predpoveď počasia. Zajtra aj pozajtra má na väčšine nášho územia pršať, minimálne byť úplne zamračené. Vyjasniť sa má až ďalšie dni, a to už budú Starlinky pomerne dosť rozptýlené. Podľa skúseností čo mám z prvého štartu vidno naozaj efektný vláčik tak max dva dni po štarte, po tom už začínajú byť Starlinky pomerne ďaleko od seba a neni to už celkom ono. Aj keď za pohľad to stále stojí.
A inak samozrejme veľká gratulácia do SpaceX. [upraveno 11.11.2019 17:13]
https://www.china-briefing.com/news/china-proposes-establishing-moon-based-special-economic-zone/
China Proposes Establishing Moon-Based Special Economic Zone
Treba prekladať?
..
Stačí pár viet.
Skutočným zámerom môže byť uplatnenie nárokov na vlastníctvo Mesiaca.
Čína sa v hospodárskej zóne Zem - Mesiac usiluje zabezpečiť, aby mala schopnosť a plné právo na prítomnosť, aby stanovila pravidlá správania pre toho, kto má prístup a kto môže mať osoh.
[upraveno 11.11.2019 16:45]
Čo sa týka, toho nového nosiča.. "uvidíme".
Stále nemá ani len označenie Long March - "X".
Taká podivnosť.
Pokúsil som sa dohľadať, nejaké originálne stránky "čínske" pôvodné, ohľadom centrálneho modulu Tianhe (kópia MIRu). A akosi sa mi nezadarilo.
Vypadá to že čo sa týka veľkej LEO stanice, došlo k dôkladnému premazaniu internetu, aspoň teda v Číne.
..
Za to o Lunárnych plánoch sa toho nájde dosť.. https://www.shine.cn/news/nation/1910294750/
Čína vykonáva hĺbkový výskum a dlhodobé plánovanie pre svoj lunárny prieskum s posádkou a vytvorila konsenzus a predbežný plán, uviedol vedúci vesmírny inžinier.
Na prvom čínskom Zhromaždení pre vesmírnu vedu v meste Xiamen v provincii Fu-ťien v juhovýchodnej Číne, od posledného piatku do pondelka, Chen Shanguang, zástupca hlavného projektanta vesmírneho programu s posádkou v Číne, uviedol, že trendom vesmírneho cestovania s posádkou je preskúmať mesiac, založiť lunárny základňu pre vedecký výskum, zhromažďovať technológie a skúsenosti pre hlbší vstup do vesmíru.
"Dlhodobým cieľom je poslať ľudí na Mars," povedal Chen.
Jednoducho "nový konsenzus".. [upraveno 11.11.2019 15:38]
Pre toto si myslím, že terraforming Marsu sa neuskutoční nikdy.
Dá sa na ňom existovať aj bez neho - takže vznikne infraštruktúra, objekty, technologie... Ktoré budú intenzívne využívané - a obývané. Niekto tomu bude hovoriť "Môj Domov", "Moja Vlasť", "Moja Planéta"... Takže nejaké masívnejšie kozmické bombardovanie ako zdroj vody a plynov pre terraforming bude veľmi rýchlo absolutne nepriateľné.
Pokiaľ sa niekde budú niekedy v budúcnosti zhadzovať ľadové planetky a komety, tak najskôr asi na Venušu... Domnievam sa, že tam sa nejaké stálejšie osídlenie vybudovať nedá.
Tak SpaceX sa k tomuto kroku asi rozhodli hlavne po incidente s družicou Aeolus. Predsalen, ak majú nefunkčné družice klesať z výšky 440 km celé roky, je to potenciál na vyrábanie problémov súvisiacich s kozmickým odpadom oveľa viac ako z výšky 280 km, odkiaľ je po pár týždňoch od nich pokoj. [upraveno 11.11.2019 09:17]
Článek je dobrý, ale analogie k SLS není přesná: NASA u SLS nešla neprobádanou cestou, naopak využila osvědčené technologie. Když projekt SLS začal, neměla žádného konkurenta, kromě alternativních návrhů využít přímo vše od STS. Ani dnes v podstatě nemá NASA konkurenci, neboť SH/SS je v plenkách a výsledek je méně jistý, než dokončení stavby SLS.
Takže si myslím stejně jako alamo, že je nutné projekt dokončit a využívat, dokud nebude nějaká architektura levnější. Něco jiného je otázka ceny. Tu myslím výrobci natahují přes rozumné hranice a NASA (potažmo vláda) jim to platí. Také časově je to neporovnatelné s projektem Apollo, kde musely být vyvinuty zcela nové a unikátní motory F1 a J2, nemluvě o dalších technologií, včetně řízení letu.
ono to s tými asteroidmi nebude realizované asi z toho dôvodu, že nikomu sa nechce robiť kopu práce a popritom čakať stáročia alebo tisícročia na nejakú zmenu a zatiaľ na povrchu nič nerobiť (neviem si predstaviť ako staviame nejaké mestečko na marse a popritom ho ostreľujeme asteroidmi či kométami). Ľudia chcú investovať čas a peniaze do niečoho čo reálne zažijú. Preto si myslím, že sa pôjde krôčik po rôčiku od nejakých prvých pristátí a nejakej prvej základne cez nejaké väčšie základne až časom k mestám na Marse. A ak sa niekedy začne teraformovať a zozrievať prípadne zahusťovať atmosféta tak ľudskou činnosťou na planéte, teda fabriky a podobne.
quote:Ak to dobre chápem, tak 40 skončí na 350 km a len 20 pôjde na 550 km.
Z dalších dokumentů vyplývá, že i zbylých 40 družic se má nakonec dostat na operační dráhu ve výšce 550 km, jen budou nějakou dobu ve výšce 350 km čekat na to, až se pootočí do jiné roviny dráhy (protože rychlost samovolného stáčení roviny dráhy kolem Země je různá v různých výškách). SpaceX tak chce během jediného startu (60 Starlinků) dostat družice do tří různých rovin dráhy (nejprve prvních 20 do jedné roviny, po cca 40 dnech dalších 20 do druhé roviny a nakonec po dalších cca 40 dnech zbývajících 20 do třetí roviny).
Vypadá to rozumně a efektivně. Pokud v počáteční výšce 280 km nebude některá z družic správně fungovat, tak samovolně brzy zanikne v atmosféře (během pár týdnů, i bez jakéhokoliv dalšího aktivního zásahu). Naopak kompletně funkční (manévrovatelné) družice se pak postupně dostanou do až tří různých rovin dráhy. Možnost vzniku "kosmického smetí" je tak minimalizována a rychlost rozmístění družic do mnoha rovin dráhy je maximalizována. Chytré a užitečné.
quote:Môžu s ňou robiť aj iné zaujímavé veci.
Používať iba centrálny stupeň, bez tých postranných.
Namontovať naň nejaké nožičky, a roštové kormidlá.
Vzhľadom k tomu že to "niekto" skúsil už pred nimi, má to potenciál pre veľmi rýchli vývoj.
Podle originální zprávy z CNSA prošla akceptačním přezkumem raketa pro pilotovanou kosmickou loď, se vzletovou hmotností 2200 tun, se záchranným systémem a s nosností minimálně 25 tun na TLI.
O jiných verzích se zpráva nezmiňuje. http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6807844/content.html
[upraveno 11.11.2019 06:33]
Môžu s ňou robiť aj iné zaujímavé veci.
Používať iba centrálny stupeň, bez tých postranných.
Namontovať naň nejaké nožičky, a roštové kormidlá.
Vzhľadom k tomu že to "niekto" skúsil už pred nimi, má to potenciál pre veľmi rýchli vývoj.
quote:@Jiří Hošek
Mám takú otázku.. Môže si Čína dovoliť zároveň prevádzkovať veľkú stanicu na LEO, a zároveň lety na Mesiac?
Nebudú musieť niečo s toho stornovať?
To je hodně dobrá a těžká otázka. První exemplář nové kosmické lodi (na fotografii) je rovnou ve 20tunové lunární verzi, tedy s prodlouženým servisním modulem. V říjnu 2020 má být vynesen raketou CZ-5B na oběžnou dráhu Země. Další lety jsou podle neoficiálních informací plánovány ve 14tunové verzi ke kosmické stanici na oběžné dráze Země. Nepilotovaný, a později pilotovaný let k Měsíci bude záviset na vývoji té rakety s nosností 25 tun na TLI.
Ja osobne som za to aby bol SLS dokončený a nejakú dobu prevádzkovaný.
Okrem iného aj preto, lebo dúfam že to bude úplne posledný nosič ktorý sa bude v gescii NASA vyvíjať. Potom by sa radšej mala venovať priamo výskumu vesmíru..
A najlepší spôsob ako to dosiahnuť, zdá sa je trvať na tom aby NASA SLS dokončila.
Bohužel SLS vychází z architektury STS, což mělo přinést úspory nákladů, hlavně použití již vyrobených motorů RS-25 a technologie výroby a montáže centrálního stupně. Zatím se tyto úspory nijak moc neprojevily a ceny jsou stále enormní. I cena za EUS 880 ml USD je neuvěřitelná, když hlavní část EUS - motory RL 10C-3 jsou jen další modifikací motorů RL-10, jejichž první test byl uskutečněn v r. 1959 a motory byly od té doby použity v řadě nosičů v různých modifikacích. Cenově se u SLS vše zdá nad rozumné hranice.
Měla NASA jinou cestu? Ano, mohla navrhnout zcela jinou koncepci, zhruba jakou jde SpX – jednotné motory menších tahů na RP nebo Metan, znovu-použitelnost stupňů, atd. Avšak to se tenkrát asi zdálo příliš rizikové a neodzkoušené a zásoba RS-25 lákala.
Navíc nesmíme zapomínat, že znovu-použitelnost + palivo RP nebo metan přináší značnou ztrátu nosnosti oproti vodíku. Hlavně pro vrchní stupeň je H2 velkou výhodou a NASA směřovala dále než na LEO. Uvidíme, jakou nosnost na LEO bude mít SH/SS s ocelovými plášti a cesta dále do vesmíru u něho znamená dotankování, nebo 3.stupeň.
Pro NASA nezbývá jiná cesta než „kdo se dal na vojnu, musí bojovat“
@Jiří Hošek
Mám takú otázku.. Môže si Čína dovoliť zároveň prevádzkovať veľkú stanicu na LEO, a zároveň lety na Mesiac?
Nebudú musieť niečo s toho stornovať?
quote:Ak som správne pochopil.
Iba jeden má byť záložný, ďalší má byť "spotebovaný" pri testovaní potrebnom na recertifikáciu obnovenej výrobnej linky.
Je ke "spotřebování" jednoho motoru při testech nějaký zdroj, nebo jde jen o úvahu?
quote:K zmluve by mala byť druhá fáza, v ktorej sa vyrobý 6 nových kusov.
Celková cena by potom mala byť 1,5 miliardy dolárov.
Položky dlouhodobé povahy pro šest motorů RS-25E určených pro pátou SLS jsou již ve výrobě (je to včetně dvou záložních, které budou připraveny jako náhradní pro čtvrtou SLS).
Existuje zmluva z roku 2015 v hodnote 1,16 miliardy dolárov, na obnovenie výrobnej linky a modernizáciu motora. https://spaceflightnow.com/2015/11/27/aerojet-rocketdyne-wins-propulsion-contracts-worth-nearly-1-4-billion/ https://www.nasaspaceflight.com/2016/01/nasa-defends-restart-rs-25-production/
K zmluve by mala byť druhá fáza, v ktorej sa vyrobý 6 nových kusov.
Celková cena by potom mala byť 1,5 miliardy dolárov.
Ale v tom druhom článku je už citácia
„Nedávny, parametrický odhad, ktorý uskutočnila NASA, naznačuje, že iba náklady na návrh a certifikáciu ekvivalentného motora RS-25 by boli približne 2,23 miliardy dolárov, čo je o 40 percent viac, ako sú celkové odhadované náklady na túto akvizičnú akciu na získanie šiestich RS- 25 motorov pripravených na let. “
A tiež sú tam spomínané obavy, s prípadnej medzery medzi medzi štvrtým a piatym štartom.. Kvôli otázkam či budú stihnuté všetky časové termíny projektu, [upraveno 10.11.2019 11:52]
Moment.. Tie štyri motory čo tam vidíme na tom parádnom obrázku, sú vlastne recyklovaný "veteráni" s raketoplánov. https://www.nasaspaceflight.com/2019/11/four-rs-25-installed-sls-core-stage/
Viacnásobne použiteľné motory, teraz za zostatkovú hodnotu idúce do "odpisu".
Zostalo 16 kusov, to je zásoba tak na štyri štarty SLS.
Presne toľko je aj plánovaných misií SLS..
Do vyčerpania tejto rezervy, treba zriadiť obnovenie výroby. https://www.rocket.com/space/liquid-engines/rs-25-engine
Aerojet Rocketdyne síce sľubuje že výsledkom vývoja bude o 30% nižšia cena za motor, než v programe Space Shuttle.
Ale čo to vlastne znamená?
Pohled do místnosti řídícího střediska. Na čelním panelu je vidět zobrazena "halo dráha" retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
10. měsíční den na povrchu odvrácené strany Měsíce začal pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] probuzením 22. září 2019 ve 12:30 UT. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následovala o den později 23. září 2019 ve 12:26 UT.
Během 10. dne vozítko ujelo zatím nejkratší vzdálenost 5,108 m a bylo odstaveno blízko malého kráteru, ve kterém zkoumalo spektrometrem VNIS sklovitý materiál. Celkově vozítko zatím ujelo 289,769 m. Čínští řidiči postupují v plánování trasy velmi opatrně, s rozvahou a s myšlenkou, aby každý krok, který podniknou, nebyl krokem posledním. I tak je vidět, že začínají být odvážnější, co se týče složitějšího terénu tak, jako je vidět rizikové najetí na hranu kráteru při měření sklovitého materiálu na jeho dně.
10. pracovní měsíční den uzavřelo vozítko 5. října 2019 v 7:43 UT a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] ve stejný den v 11:30 UT.
V pozadí je vidět přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a v popředí vpravo od stop vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] je vidět malý kráter, ve kterém je zkoumaný sklovitý materiál.
Softwarově upravený snímek sklovité látky, kterou vozítko zkoumalo během 9. měsíčního dne.
Ujetá vzdálenost:
1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
----------------------------- Celkem: 289,769 m
Centrální vrcholek Mons Tai [Tchaj] kráteru Von Kármán, který je asi 46 km severozápadně od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Vrcholek je vysoký 1 565 m nad základnou kráteru.
Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] nesla na palubě i biologický experiment „Měsíční mikro ekosystém“ (Lunar Micro Ecosystem). Jednalo se o válec z hliníkové slitiny o průměru 16 cm, délce 18 cm a hmotnosti asi 3 kg. Vnitřní objem je asi jen 0,8 litru. Kanystr obsahoval semínka čtyř rostlin. A to bavlníku, řepky, brambor a houseníčku. Dále tam byly kvasinky a vajíčka octomilek. Cílem experimentu bylo vytvoření malého uzavřeného ekosystému, kdy by rostliny fotosyntézou uvolňovaly kyslík, který by spotřebovávaly rostliny, kvasinky i octomilky. Mrtvé listy by byly rozloženy kvasinkami. Metabolity kvasinek by zase byly potravou pro octomilky. Kvasinky a octomilky by zase uvolňovaly oxid uhličitý, který by zase spotřebovávaly rostliny. Zpráv o výsledcích tohoto experimentu je velmi málo. Po přistání sondy 3. ledna 2019 byl experiment aktivován a obsah kanystru byl sledován dvěma pevnými foťáky. Byly zveřejněny snímky rostoucího bavlníku v kanystru a po uplynutí prvního měsíčního dne s příchodem noci klesla teplota uvnitř kanystru na -52 °C a všechny organismy zmrzly.
Tým, který měl na starosti tento experiment, zveřejnil 3D rekonstrukci založenou na zpracování obrazu a analýze dat. Původně se myslelo, že vyrostla rostlinka s jedním listem, ale na snímku jsou vidět bavlníkové listy dva (překrývající se). Ostatní rostliny nebo organismy nebyly pozorovány. Přestože všechny rostliny a organismy zmrzly během první měsíční noci a experiment tak více méně skončil, tak sledování kanystru pokračovalo až do května, aby se otestovala jeho životnost.
Jak se vyjádřil vedoucího projektu experimentu Xie Gengxin [Sie Keng-sin], tak původně chtěli na misi poslat malou želvu (malé želvy), ale hmotnostní omezení experimentu 3 kg bylo velmi limitující. Kanystr byl umístěný do sondy dva měsíce před startem a další měsíc strávila sonda ve vesmíru. Kyslík v kanystru by ale pro želvy vydržel jen asi 20 dnů. Takže nakonec od vyslání želv upustili.
Na snímku, který byl v lednu zveřejněný, který byl prezentovaný jako snímek z Měsíce se to jen zelená. Dle mého názoru to ale moc neodpovídá zveřejněné informaci o potvrzených dvou listech bavlníku (navíc se překrývajících). Tak si říkám, jestli nás Číňani nemystifikovali a zveřejněné snímky byly jen z porovnávacího experimentu, který probíhal paralelně na Zemi.
Takovej Chiron (166km) by se hodil. Je na nestabilní dráze za Saturnem, má malý sklon k ekliptice, stačilo by poťukat, aby si ho Saturn a Jupiter podali a poslali na perihel ve vzdálenosti Marsu, a pak na vhodném místě prásk.
Já vím, že to (ještě) nejde. Ale jednou?
Naplánovať s takto "prehľadným" účtovníctvom, rozpočet na nejaký dlhodobý projekt a rozfázovať ho na ročné rozpočtové požiadavky, či už stavbu Lunargateway alebo priamo povrchové misie Artemis, je predsa číra nemožnosť.
Zatiaľ kým sa stavia prototyp to akosi ide, ale hneď po prvom štarte keď bude potrebný nejaký pravidelný prísun financií na beh projektu, to asi začne príšerne škrípať.
-kolonizacia marsu a teraformacia su dve rozdielne veci. Kolonizacia, ktoru sa Musk snazi rozbehnut, cieli na vytvorenie sebestacnej kolonie na marse. O terraformovani tam nie je ani tuk, okrem teoretickych uvah.
-Musk nikdy neobmedzil "uzivatelov" SHS na statne agentury, ani neindikuje ze by pri letoch na mars pocital s NASA. Jednoducho chce dat do placu dopravny prostriedok. Kto ho vyuzije, ten ho vyuzije.
-NASA uz v minulosti ako dopravny prostriedok vybrala raketu, ktora nemala LAS. Problem je, ze akonahle chcete robit co i len trochu "hromadnejsiu" dopravu, tak navrhnut ucinny LAS je nemozne. To skratka funguje iba s malymi kapsulami.
SpaceX, rovnako ako kedysi NASA, sa to snazi obist vysokou bezpecnostou samotnej rakety. Lenze zatialco raketoplan nemohol lietat nepilotovany, a frekvencia startov sa nikdy nepriblizila planom, tak SHS moze mat za sebou stovky startov este pred tym, nez prvy krat do toho sadne clovek. Uvidime aku frekvenciu startov dosiahnu, ale Falcony9, zdaleka nie tak optimalizovane na znovupouzitelnost, zvladnu desiatky startov rocne a momentalne musia cakat na naklady.
-kolonizacia marsu a teraformacia su dve rozdielne veci. Kolonizacia, ktoru sa Musk snazi rozbehnut, cieli na vytvorenie sebestacnej kolonie na marse. O terraformovani tam nie je ani tuk, okrem teoretickych uvah.
-Musk nikdy neobmedzil "uzivatelov" SHS na statne agentury, ani neindikuje ze by pri letoch na mars pocital s NASA. Jednoducho chce dat do placu dopravny prostriedok. Kto ho vyuzije, ten ho vyuzije.
-NASA uz v minulosti ako dopravny prostriedok vybrala raketu, ktora nemala LAS. Problem je, ze akonahle chcete robit co i len trochu "hromadnejsiu" dopravu, tak navrhnut ucinny LAS je nemozne. To skratka funguje iba s malymi kapsulami.
SpaceX, rovnako ako kedysi NASA, sa to snazi obist vysokou bezpecnostou samotnej rakety. Lenze zatialco raketoplan nemohol lietat nepilotovany, a frekvencia startov sa nikdy nepriblizila planom, tak SHS moze mat za sebou stovky startov este pred tym, nez prvy krat do toho sadne clovek. Uvidime aku frekvenciu startov dosiahnu, ale Falcony9, zdaleka nie tak optimalizovane na znovupouzitelnost, zvladnu desiatky startov rocne a momentalne musia cakat na naklady.
880 mega za EUS.
Ja neviem, celé roky tvrdia že to bude iba "miliarda" a teraz zrazu..
Asi sa to skončí vyšetrovaním pred nejakou komisiou v senáte, alebo Elon s Bezosom podajú žalobu proti plytvaniu rozpočtovými prostriedkami?
Toto by už bolo fakt priveľa.
Vidím, že na vláknu Terraformace se rozjely dalekosáhlé návrhy, některé snad realizované v období tisíciletích.
Trochu mně překvapuje, že se zapomíná, že začátek osídlování a terraformace má být už v dohledné době, byla navržena architektura záměru a již se na to staví dopravní prostředek – SH/SS. Tato cesta zde měla mnoho fandů, to už neplatí?
I kdybychom zapomněli na nějakou kolonizaci a uvažovali jen výzkumnou expedici s návratem lidí, navržená architektura a dopravní prostředek nebude vyhovovat z prostého důvodu:
Musk asi před 3 roky na astronautickém kongresu prohlásil, že SpX staví dopravní prostředek pro lety člověka na Mars a je na ostatních organizacích, agenturách (státech), aby realizovaly takové lety. Projekt letu lidí na Mars (natož jeho kolonizace) by samozřejmě vyžadoval technickou a finanční spolupráci více agentur a států. Nicméně je evidentní, že NASA by se stala vůdčí silou v návrhu architektury a bezpečnostní kontroly takové mise.
Nechci brát fandům projektu SH/SS jejich optimismus, ale je zcela nerealistické si myslet, že NASA by jako dopravní prostředek vybrala raketu, která nemá ani zdaleka stejné bezpečnostní prvky jako měl Saturn 5. Ten měl LAS, Apollo mělo možnost vrátit se k Zemi v případě poruchy při letu k Měsíci, dokonce mělo možnost využít pro to i motor Landeru při nějaké poruše v servisním modulu (viz Apollo 13). Projekt SH/SS dokonce neplánuje ani návrat lidí z Marsu, dokud si tam sami nevyrobí palivo.
SH/SS může najít hodně uplatnění v letu dobrovolníků na LEO, k Měsíci, dopravě nákladů na Mars, ale těžko v dopravě lidí tam.
quote:pán nedbal tiež sa mi páči čo navrhujete a už pred rokmi keď som videl v nejakom dokumente tento spôsob sa mi páčil. kométy sú plné ľadu a energia pri dopade je riadna. Uvidíme čo však na to povedia marťania v referende
neviem co martania, ale pozemski ochranari nemozu ani pipnut. Tato metoda je 100% prirodna, takto sa tvoria planety
materiálu medzi marsom a jupiterom je dosť, a bola by to aj skvelá príležitosť na overenie technológií na odkláňanie objektov, ktoré by nás niekedy mohli ohroziť
quote:Autor článku nárast ceny vysvetľuje uvedením celkových fixných nákladov k variabilným.
Cena "okolo" jednej miliardy dolárov sa v reále ukáže až v prípade že sa budú stavať dva nosiče ročne. To však nie je prípad EC, v tej dobe bude produkcia iba jeden kus ročne, tak sa určité položky nedajú rozpočítať medzi dva kusy.
Ale produkce jeden kus ročně byla plánována i dříve, takže to nevysvětluje rozdíl finanční úspory 1,5 mld. USD podle Russella Voughta z Úřadu pro řízení a rozpočet oproti 700 mil USD podle finančního ředitele NASA Jeffa DeWita i podle generálního inspektora NASA Paula Martina.
Zajímavé je, že ještě o den dříve autor článku počítal náklady na SLS jinak, a to zde: https://arstechnica.com/science/2019/11/nasa-rejects-blue-origins-offer-of-a-cheaper-upper-stage-for-the-sls-rocket/
Tam došel k ceně centrálního stupně 1 mld. USD a k ceně horního stupně EUS 880 mil. USD.
Z dřívějška víme, že NASA kupuje horní stupeň ICPS pro SLS za 180 mil. USD. Rozdíl v cenách horních stupňů 700 milionů dolarů je přibližně stejný jako rozdíl v odhadech úspory podle Voughta vs. DeWita a Martina. Mám tedy podezření, že Vought možná argumentoval cenou SLS s EUS (Block 1B). Sondu Europa Cliper má ovšem vynést levnější SLS s ICPS (Block 1).
quote:pán nedbal tiež sa mi páči čo navrhujete a už pred rokmi keď som videl v nejakom dokumente tento spôsob sa mi páčil. kométy sú plné ľadu a energia pri dopade je riadna. Uvidíme čo však na to povedia marťania v referende
neviem co martania, ale pozemski ochranari nemozu ani pipnut. Tato metoda je 100% prirodna, takto sa tvoria planety
pán nedbal tiež sa mi páči čo navrhujete a už pred rokmi keď som videl v nejakom dokumente tento spôsob sa mi páčil. kométy sú plné ľadu a energia pri dopade je riadna. Uvidíme čo však na to povedia marťania v referende
Autor článku nárast ceny vysvetľuje uvedením celkových fixných nákladov k variabilným.
Cena "okolo" jednej miliardy dolárov sa v reále ukáže až v prípade že sa budú stavať dva nosiče ročne. To však nie je prípad EC, v tej dobe bude produkcia iba jeden kus ročne, tak sa určité položky nedajú rozpočítať medzi dva kusy.
..
Takže asi preto Bridenstine po eskapáde so strašením komerčnými nosičmi v záujme "dodržania termínov", rýchlo ten nápad zavrhol a trval na čo najskoršom nábehu výroby na dva kusy SLS za rok.
Akákoľvek alternatíva by bola lacnejšia než SLS, a zároveň znížením počtu vyrobených kusov, by dlhšiu dobu udržiavala cenu vo výške 2 miliardy za kus. [upraveno 8.11.2019 09:24]
A z toho vyčísluje úsporu 1,5 miliardy USD při přesunu EC na komerční nosič. Jde v pořadí již o třetí letošní návrh na vynesení EC komerčním nosičem. Předchozí dva návrhy uváděly rozdíl v cenách nosičů 700 milionů USD.
Poprvé byl tento návrh uveden v prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2020 z 11.3.2019 na straně PS-79. https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/fy_2020_congressional_justification.pdf
Jako důvod byla uvedena analýza dostupnosti hardwaru, celková optimalizace manifestu a nákladů. Finanční úspora byla odhadnuta na "více než 700 milionů USD".
27.8.2019 písemně vyzval generální inspektor NASA Paul Martin Kongres, aby zvážil možnost vyškrtnutí požadavku na vynesení sondy EC pomocí SLS. https://oig.nasa.gov/docs/Follow-uptoMay2019AuditofEuropaMission-CongressionalLaunchVehicleMandate.pdf
Martin argumentoval potenciálem negativního vlivu na program Artemis a vysvětlil, že se NASA řídí příkazem připravit sondu EC do roku 2023, ale SLS potřebuje pro úsilí o návrat na Měsíc. Protože Artemis má prioritu, nebude SLS pro EC pravděpodobně dostupná před rokem 2025. Úsporu spojenou se změnou rakety vyčíslil na 700 milionů USD, a dalších 250 milionů USD uvedl jako náklady na skladování sondy a personální náklady, související s odkladem vynesení EC z roku 2023 na rok 2025.
[upraveno 8.11.2019 07:17]
Vážení kosmonautičtí pardálové,
já i myslím, že terraformaci Marsu můžeme (zatím nemůžeme) provést jedině tou metodou, že na něj budeme směrovat vzdálená tělesa, obsahující ve velkém vodu, CO2 a další látky, to jest komety a asteroidy. Měnit jejich dráhy na kolizní. Jistě, je to záležitost nejméně na mnoho tisíciletí, ale už se připravuje test ovlivnění malého asteroidu impaktorem, uvidíme. Bez tekoucí vody a deště, který vymeje z atmosféry ten příšerně jemný prach a atmosféra se zahustí natolik, že nebudou obtěžovat i malé meteority a zeslabí se kosmické záření, bez toho je Mars naprosto nehostinné těleso, kde se nedá žít, jen přežívat. A to je málo.
Možná by se dala obnovit sopečná činnost, chtělo by to několik seismických stanic, abychom změřili, jak hluboko je magma, a jestli by nepomohla větší bombička.
Pvel Nedbal
Lusyen
Otázka je, či by tie nápady bolo vhodné namontovať už do počiatočnej architektúry pre úplne prvú prieskumnú výpravu?
Ja som poväčšine dostal odpoveď "je to zbytočné zdržiavanie".
Ehm.. Nakoľko je model "veľkej kozmologickej inflácie" poplatný pre model plochého vesmíru?
Ak by bol náš vesmír dostatočne "malý", dajme tomu menší ako 35 miliárd svetelných rokov po "obvode sféry" - "vrátime sa tam odkiaľ sme vyštartovali", bola by "inflačná éra" stále potrebná?
pekne sa tu rozbehla debata o marsovských mesiacoch. Inak keď sme pri základni na niektorom z týchto mesiacov, nebolo by praktické spraviť z nich niečo ako čerpacie stanice? Nákladné starshipy by lietali čisto s vyrobeným metánom sem do "čerpacej stanice" a plnili obrie zásobníky. A lode s ľudskou posádkou by sa mohli hore dotankovať do plna podľa potreby v čase kedy by to bolo potrebné. Bola by to obdoba tej čerpačky na obežnej dráhe Zeme o kroeej bola nedávno reč tu na fóre ohľadne starshipov.
Takže.. Ak som si to preložil, "prežul" a pochopil správne. Môžeme sa pokúsiť určiť tvar vesmíru viacerými metodikami.
Priame optické pozprovanie "meriame uhly a vzdialenosti v priestore", nám ukáže vesmír ako "nádherne plochý".
Podľa mňa následkom "plochej optickej vady od expanzie priestoru".
Ale keď meriame veci ako "hustota, tlak, objem, rozptyl žiarenia", pretože v plochom a sférickom priesrore majú odlišný vývoj, začneme vidieť podivnú zbierku odchýliek od plochej metriky.
Napríklad baryónové akustické oscilácie ( BAO ), súvisiace s výskumom temnej energie vykazujú zvláštny vzor.
"Cosmic Shear" ako zložka pôsobiaca pri vzniku gravitačných šošoviek, má iné odlišné "zaostrenie" než by mala mať v plochom priestore.
A zapadá tam aj tá "aféra", s nelienárnymi zmenami hodnoty Hublovej konštanty.
Celkom zaujímavá zbierka "úchylných" podivností sa nám utešene rozrastá.
Pokiaľ Phobos vydrží najbližších 2-5 tisíc rokov, "nemáme" čo riešiť. Bude to PNI (problém niekoho iného). Buď to budúci marťania zvládnu, alebo nie... Prírodný výber.
[upraveno 12.11.2019 03:31]
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy