Včera Curiosity udělala něco nečekaného. Opustila plánovanou trasu a doslova vyrazila po Marker Bandu úplně opačným směrem na severozápad. Během 140 minut ujela 92 m, což je její nejdelší jízda za posledních 715 solů.
Co se stalo, mohu zatím jenom spekulovat. Projet měla tím pravým žlabem na snímku. Je možné, že když se přiblížila, ukázal se pro Curiosity jako neprůjezdný, a tak pojede jinudy. Druhá možnost je ovšem na praštění někoho z týmu Curiosity. V minulých dnech provedla vizuální kontrolu vrtáku. Je možné, že zjistili, že je už tupý a jede si zopakovat odběr vzorku z Marker bandu s novým vrtákem. A třetí možnost mě nenapadá, proč se tak najednou obrátila. Důvod změny plánu se ale určitě brzy dozvíme.
NavCam-L-B 5.2.2023 ~22:06 UTC / 3733 ~16:48 LMST.
vo štvrtok 9. februára 2023 o 17:30 hod.
Vás srdečne pozývam do Objavovne, 3. poschodie, SNM-PM
na stretnutie Klubu astronómov s prednáškou
"Columbia, cesta bez návratu"
prednáša: Mgr.Jana PLAUCHOVÁ, z hvezdárne v Žiari nad Hronom
Od poslednej tragédie v priebehu kozmického letu uplynulo už dvadsať rokov. Prečo k nej však vôbec došlo? Čo bol space shuttle (americký kozmický raketoplán)? Ako prebiehali jeho misie? Načo raketoplány slúžili? Ako sa na americkej strane vyvíjala veda v kozme? Čo predchádzalo poslednej, katastrofou končiacej vedeckej misii raketoplánu? Kto bol jej posádkou a neskôr aj obeťami? Ako prebiehal let a havária? Ako sa vyvíjalo vyšetrovanie? A bolo vôbec možné tejto tragédii zabrániť?
*****
Po prednáške bude astronomické pozorovanie (pokiaľ to počasie „podľa predpovede“ umožní) s hlavnou snahou pozorovať kométu C / 2022 E3 (ZTF), večernú oblohu (aj planéty - Jupiter, Mars)
SNM - PRÍRODOVEDNÉ MÚZEUM
Vajanského nábrežie 2
810 06 Bratislava
Velmi zajímavý graf od JPL NASA zaniklých sond https://en.m.wikipedia.org/wiki/GRAIL https://twitter.com/bautze/status/1622188190428811265
Chybovost dráhy sond od předpovědi je v řádu stovek metrů. Nevíte, jak je na tom sonda CAPSTONE na NRHO?
Poděkování Aleši Holubovi za pěkný souhrn. Doplnil bych, že na prvním stupni by měly být metaloxové motory s úplným stupňovitým spalováním ? (full-flow staged combustion), takže se připojí k pouhým dvěma takovým motorům RD270 a Raptoru.
Druhý kónický stupeň měří v základně asi 3,7 metru. Je vyroben z nerez oceli vzhledem k dostupnosti, vyrobitelnosti a dobrým tepelným vlastnostem.
Nevýkyvné hydrolox motory druhého stupně jsou rovnoměrně rozmístěny po obvodu. Jejich expanzní cyklus při aktivním letu využívá ohřevu paliva v kanálcích spalovací komory a trysky. Při návratu do atmosféry se do tohoto ohřívacího obvodu připojuje chladící obvod v tepelném štítu, který se tak zároveň chladí. Nevyužívá tedy perspirační chlazení.
Umístění motorů na lemu po obvodu jednak rozkládá zatížení a umožňuje využit i aerospike efektu. Uprostřed štítu je odtok spalin z turbíny, což napomáhá aerospike efektu.
Na rozdíl od Starship od SpaceX působí síla motorů nebo aerodynamické síly vždy zhruba v podélné ose.
Firma Stoke Space získala v počátcích financování $225,000 od National Science Foundation, což se dá považovat za formu státní podpory. Později získala od soukromých investorů přinejmenším 74 milionů USD.
[upraveno 5.2.2023 19:39]
Firma Stoke Space solidně pokračuje ve vývoji svojí kompletně mnohonásobně použitelné nosné rakety (včetně druhého stupně).
Nedávno u nich byl na návštěvě Tim Dodd (Everyday Astronaut) a natočil velmi pěknou reportáž (dlouhou skoro hodinu).
Koncepce mi připadá velmi dobrá. Metanový první stupeň (s přistáváním jako u Falconu 9), druhý stupeň kyslíkovodíkový, s kovovým tepelným štítem, s aktivním chlazením a s prstencem přistávacích trysek pro přesné vertikální dosednutí na zemi. Tohle by podle mne mohlo fungovat, a možná ještě o dost lépe, než Starship.
Věřím, že levnou mnohonásobnou použitelnost raket lze opravdu dosáhnout i mnohem menším strojem, než je např. SHS (Starship). Doufám, že se to Stoke Space podaří prokázat, a že budou dobrou protiváhou nebo doplňkem pro systémy od SpaceX. Těším se na výsledky (až to bude létat).
Osobně bych velmi rád viděl, kdyby Evropa (ESA) vyvíjela něco koncepčně podobného tomuto (Stoke Space) nosiči (místo hodně konzervativních raket Ariane 6 nebo Vega C).
Před čtyřmi soly Curiosity vyfotografovala kamerou MastCam na marsovské obloze mraky. Jsou to marsovské cirry tvořené krystalky ledu a kysličníku uhličitého. Nejlépe jsou pozorovatelné navečer nebo ráno při východu slunce. Trochu jsou vidět i na nedávném snímku východu slunce nad Three Forks, který pořídila Perseverance (ve sousedním vláknu). Nejsou ale vidět po celý rok a jejich výskyt má sezónní charakter.
MastCam-L 31.1.2023 ~20:50 UTC / 3728 ~18:47 LMST.
V solech 3727, 3728 a 3730 uskutečnila Curiosity tři kratší jízdy 6,5 24,7 a 12,7m. Jede stále směrem na jih a zhruba se drží plánované trasy MSAR. Stále je ale na Marker Bandu. Nyní je zhruba uprostřed jeho nejširší části, ve které je široký přibližně 76 m. Marker Band sice již zabraňuje pohledu do údolí Marker Band Valley, ale náhradou máme hezký pohled na severní val kráteru Gale. Atmosféra se vyčistila a nyní je zřetelně vidět.
Během zastávek provádí obvyklé snímkování vybraných cílů kamerami MAHLI a ChemCam RMI a zjišťuje jejich složení spektrometry APXS a ChemCam LIBS. A standardně provádí měření přístroji REMS, DAN a RAD. Tyto vědecké aktivity trvají obvykle 2-3 soly. Měření spektrometrem APXS je časově nejnáročnější.
MastCam-L 2.2.2023 17:36 UTC / 3730 14:21 LMST.
NavCam-L-B 2.2.2023 17:53:38 UTC / 3730 14:38:29 LMST.
Frekvence letů Ingenuity je nyní přibližně stejná, jako když absolvovala přelet přes Séítah, kdy doháněla Perseverance. Rozdíl je ale v tom, že tehdy létala kolem desáté hodiny dopoledne a nyní létá až pozdě odpoledne.
Pokud tedy takhle vrtulník poletí, nejenomže to bude od loňského dubna jeho nejdelší trasa, ale bude muset zdolat i rekordní převýšení. Rozdíl výšky terénu mezi místem startu a místa přistání je 23,7 m. Při letové výšce nad terénem tedy bude muset vystoupat až do výšky přes 30 m!. Jestli takhle poletí a tohle dá, tak snad začnu věřit tomuto tweetu.
citace 2.2.2023 - 11:12 - Martin Jediny:Zaujimave je, ze i nasledne simulacie po havarii koncili bez poskodenia kompozitu. Museli najst rychlost a smer, aby sa prieraz podaril.
Ale uz si nepamatam, v ktorom film. dokumente to bolo.
Myslím že to bylo kvůli tomu, že neměli správně spočítanou hmotnost a rychlost vzorku a že panely byly úplně nové - ne opotřebované jako na reálné Columbii.
Ingenuity se připravuje na 42. let, který se uskuteční nejdříve zítra 4.2. Měl by být dlouhý 251 m, bude trvat 137,4 s a povede směrem na severozápad. Cílem je přemístění vrtulníku.
Dnes, 2.2.2023 v 8:58 SEČ, odstartovala z KSC LC-39A raketa Falcon-9R s 53 družicemi Starlink 5-3. První stupeň B1069 popáté přistál na ASDS prámu SFOG. Družice byla uvolněny k samostatnému letu cca 1 hodinu a 4 minuty po startu, tedy v době kolem 10:02 SEČ.
MMGIS data byla aktualizovaná teprve včera. Podle nich let č. 41 vrtulníku Ingenuity směřoval nad východní část oblasti označované jako Rocky Top. Ingenuity nejdříve letěla 97 m na severozápad, nad Rocky Top se otočila a po 84 m přistála na letišti Beta 19 m severně od místa startu. Let byl dlouhý 181,3 m (podle Flight logu 183 m) a trval 109,1 s.
Let proběhl v obvyklé letové výšce 10 m nad terénem jehož převýšení pod trasou letu dosáhlo až 11,6 m. Podle snímků z navigační kamery HeliNavCam byla Ingenuity v místě obratu nad Rocky top ve výšce ~9,6 m nad povrchem. Vrtulník tedy během letu vystoupal do výšky přes 21 m vzhledem k místu startu. Jednalo se o průzkumný let pro tým roveru Perseverance. Ta po opuštění úložiště vzorků absolvovala dvě jízdy, při kterých ujela celkem 232 m (48 m a 184 m). Teď už je v dunovém poli, které je na hranici mezi dnem kráteru a Deltou. Nyní již začne stoupat po úbočí Delty.
Ještě finální mapka záložního úložiště vzorků Three Forks poté co ho Perseverance opustila, a ve které zanechala deset pouzder se vzorky. Jedno pouzdro se vzorkem a s adaptérem (ten tmavý rozšířený konec pouzdra) váží kolem 150 gramů. Perseverance tedy zanechala v úložišti téměř 1,5 kg materiálu. Z více jak poloviny se ale jedná o ty kratší vzorky z páru a jedno pouzdro je prázdné (Roubion), bude to tedy o něco méně.
citace 1.2.2023 - 12:48 - Patek:Dnes je to už dvacet let od této smutné události.
A v médiích se pořád míchají hrušky s jabky při popisu tragédie. Ledový kus izolace narazil do uhlíkové kompozitní náběžné hrany, která byla považována za bezpečnou, a ne do křehkých dlaždic, o které se obávaly. Proto analýza ukázala jen malé poškození.
Sonda MRO vyfotografovala 15.12.2022 kamerou HiRISE Curiosity, která stojí u cíle Amapari, ze kterého se snaží odebrat vzorek k analýze. Snímek je pořízený z výšky 266,6 km.
MRO HiRISE 15.12.2022 10:48:50 UTC / 3682 15:12:58 LMST.
Bez Rusů není potřeba stavět stanici na dráze se sklonem 51°. Takových 45° je ideální kompromis pro vyšší nosnost raket i pokrytí zemského povrchu pro výzkum. Uvidíme.
Kapacity nahoru a dolů stačí posílit dalšími Cygnusy a Dragony. Čekat na Dreamchaser a CST-100 není dobrý nápad. Chybí HTV schopná převážet kompletní racky. Nový modul asi nemá smysl, než bude hotový, bude ISS končit. Spíš už by to chtělo rozjet novou stanici.
Takhle vypadal včera východ slunce v Three Forks. Tenhle snímek je výjimečný tím, že díky zadnímu osvětlení je hezky vidět hora Jezero Mons na druhé straně kráteru.
NavCam-L 29.1.2023 10:43:19 UTC / 691 06:13:52 LMST.
Pro xChaose. Ano, mnou zmíněné možné "mise s návratem na Zemi" počítají se "standardním Starshipem", tedy s "křidélky" a tepelným štítem (takže "inertní hmotnost" uvažuji celých 135 tun [místo 90 tun "HLS Starship"]). Takže taková mise by probíhala přesně tak, jak jsi popsal (s přímým návratem do atmosféry při letu od Měsíce).
Mnou zmíněné mise s dotankováním na NRHO jsou hodně výhledové a nejsou v současných požadavcích NASA pro HLS.
Podle dostupných informací je v tuto chvíli požadavkem NASA nejprve demonstrační bezpilotní mise HLS Starshipu jen na povrch Měsíce (bez startu z Měsíce a bez návratu k NRHO). Takovou misi jsem ve svých výpočtech nadepsal "Jednosměrná demo mise jen na Měsíc". Tento Starship tedy skoro určitě zůstane na Měsíci (navždy). Bude záležet jen na SpaceX, co s ním udělá. Podstatné pro tuto misi ale je, že na LEO bude pro ní třeba dopravit "jen" max. 450 tun paliva, takže potřebný počet "tankerů" bude jen 3 až 5 (podle reálné nosnosti).
Také pro misi Artemis III není samozřejmě požadováno žádné "dotankování na NRHO", ale mělo by jít o misi v mém přehledu nazvanou "Standardní mise pro Artemis". Starship ze Země a pak i z LEO až k NRHO u Měsíce poletí bez posádky, takže "human rating" bude omezen jen na samotné přistání na Měsíci (a vzlet z něj). Na tu "certifikaci" asi poslouží ta předchozí bezpilotní jednosměrná demo mise.
Perseverance dokončila záložní úložiště vzorků Three Forks. V sobotu kamerou SHERLOC WATSON pořídila snímek pouzdra pod roverem, který stojí na desáté pozici. Kdy však Perseverance pouzdro odhodila není jisté. Snímky uzávěru pouzdra z kamery CacheCam pocházejí ze středy. Ta pořídí snímek před přesunutím pouzdra se vzorkem do utěsňovací stanice, odkud se pak pouzdro pustí na povrch. Přesný datum umístění desátého pouzdra tedy zatím neznáme.
Perseverance mezitím na pozici 10 pořídila kamerou SHERLOC WATSON selfíčko a nyní dokončuje úplné 360° panorama kamerami MastCam-Z.
No, děkuju moc Alešovi... ale pokud dobře chápu jeho čísla, tak ten rozdíl v množství paliva pro jednosměrnou misi vs. start z Měsíce zhruba odpovídají mým odhadům: obousměrná mise bude, minimálně v počátcích fungování celého systému Superheavy/Starship, strašně náročné.
Samozřejmě je otázka, jak dlouho potrvá, než Superheavy dosáhne očekávané vysoké obrátkové rychlosti. Potom to plné dotankování bude asi rutinní proces - asi jako dnes vypouštění Starlinků z Falconu 9, hmm.
Ten návrat zpět k Zemi mi už vůbec není jasný.. přece bez vstupu do atmosféry by musel Starship nést spoustu paliva pro zbrždění na LEO... a tohle palivo by si jako s sebou vláčel z povrchu Měsíce, srsly? Pokud si vůbec někde představuju dotankování Lunar Starshipu, tak spíš tak, že "křídlatý" Starship-tanker by se vydal k Měsíci, tam by se setkal s tím lunárním - a pak by se vrátil přímo do atmosféry (což by byl test vstupu do atmosféry 2.kosmickou, takže zase je to celé poměrně logický nutný testovací let před daleko složitějším návratem od Marsu... a zajímavější, než to podniknout úplně zbytečně a zničit Starship, za který nezaplatí NASA...)
Všechny kroky chápu, chápu, že je to teoreticky možné - ale přesto si nedokážu představit, že Lunar Starship bude man-rated včas pro misi Artemis 3. Naopak prodat jednorázový nákladní let jako stavbu základny a pak astronauty mít nafocené s efektním artefaktem i při všech dalších misích mi přijde tak nějak logické a uvěřitelné.
Na druhou stranu, Lunar Starshipy stejně asi budou muset být postavené dva - neumím si představit, že by hned v prvním seděli lidé, takže je pravděpodobná demonstrační mise (?). Nebo by skutečně první přistání bylo i demonstrací vzletu a lidé by letěli až po úspěšném dotankování?
Osobně si neumím představit, že Raptory jsou už všechny ve fázi, aby další Superheavy (ten první bude expendable) zvládl bez jakýchkoliv problémů třeba 10 startů po sobě. Prostě ty motory bude zezačátku potřeba asi servisovat kontrolovat... nebude to jeden start každou hodinu.
Dovedu si představit, že první, co by chtěli vyzkoušet po úspěšném dotankování, bude návrat základního Starshipu do atmosféry vyšší rychlostí z vyšší dráhy. Protože pochopitelně, pokud celý design nebude vyzkoušený až do návratu 2.kosmickou, tak si nebudou jistí a pořád hrozí nutnost přepracování designu...
Třeba se mýlím a Lunar Starship bude hotová včas a skutečně bude demonstrováno i její dotankování někde na té NRHO, či kde. Zatím ale věřím spíš na nějakou nákladní misi... (cca ekvivalent prvního nákladního Dragonu).
Poměrně velká frajeřina by byla, kdyby bylo bezpilotní testovací přistání relizované v časovém rámci mise Artemis 2 (např. už jen nafocení lunar Starshipu z okénka Orionu...). Nemyslím si ale, že je to časově zvládnutelné (resp. dozvíme se v únoru - ne jestli ano, ale případně jestli rozhodně ne :-)
Osobně si pořád myslím, že Starship není úplně vhodný na opakované přistávání na Měsíci (s lidmi), ale rozhodně je toho schopen. Použít Starship jako "HLS" je pro SpaceX dobrá příležitost, jak získat značný finanční příspěvek na vývoj a testování Starshipu (všech verzí, včetně té pro Mars).
Abych si udělal lepší představu o (teoreticky) možných výkonech Starship při létání na Měsíc (a k Měsíci), zkusil jsem si to trochu propočítat (podle dostupných informací, předpokladů a odhadů).
Teoretické propočty a odhady pro Lunar Starship (alias HLS Starship):
- odhadnutá suchá (inertní) hmota HLS Starship je 90 tun (včetně základního nákladu tam i zpět)
- max. 1200 tun paliva v nádržích, Isp max. 3650 Ns/kg
- bez započítání odpařování paliva během letu
přehled potřebných delta-v (s mírnou rezervou):
- LEO -> LLO: 4100 m/s
- LLO -> povrch Měsíce: 1900 m/s
- povrch Měsíce -> LLO: 1900 m/s
- LEO -> NRHO: 3700 m/s
- NRHO -> povrch Měsíce: 2700 m/s
- povrch Měsíce -> NRHO: 2700 m/s
- LEO -> LLO -> povrch Měsíce: 6000 m/s
- LEO -> NRHO -> povrch Měsíce: 6400 m/s
- LEO -> LLO -> povrch Měsíce -> LLO: 7900 m/s
- LEO -> LLO -> povrch Měsíce -> NRHO: 8700 m/s
- LEO -> NRHO -> povrch Měsíce -> NRHO: 9100 m/s
- NRHO -> LLO: 800 m/s
- LLO -> NRHO: 800 m/s
- NRHO -> TEI: 500 m/s
- LLO -> TEI: 900 m/s
Standardní mise pro Artemis (HLS Starship 90 tun i s nákladem):
- LEO -> NRHO -> povrch Měsíce -> NRHO: 9100 m/s
- povrch Měsíce -> NRHO: 2700 m/s -> 100 tun paliva -> 190 tun na Měsíci (100 tun paliva)
- NRHO -> povrch Měsíce: 2700 m/s -> 210 tun paliva -> 400 tun na NRHO (310 tun paliva)
- LEO -> NRHO: 3700 m/s -> 710 tun paliva -> 1110 tun na LEO (1020 tun paliva)
Jednosměrná demo mise jen na Měsíc přes NRHO (HLS Starship 90 tun i s nákladem):
- LEO -> NRHO -> povrch Měsíce: 6400 m/s
- NRHO -> povrch Měsíce: 2700 m/s -> 100 tun paliva -> 190 tun na NRHO (100 tun paliva)
- LEO -> NRHO: 3700 m/s -> 340 tun paliva -> 530 tun na LEO (440 tun paliva) [stačí cca 3 až 5 dotankování na LEO]
Jednosměrná demo mise jen na Měsíc přes LLO (HLS Starship 90 tun i s nákladem):
- LEO -> LLO -> povrch Měsíce: 6000 m/s
- LLO -> povrch Měsíce: 1900 m/s -> 70 tun paliva -> 160 tun na LLO (70 tun paliva)
- LEO -> LLO: 4100 m/s -> 340 tun paliva -> 500 tun na LEO (410 tun paliva)
Zásobovací mise pro Artemis s návratem na Zemi (standardní Starship 135 tun s nákladem 10 tun):
- LEO -> NRHO -> TEI: 4200 m/s
- NRHO -> TEI: 500 m/s -> 20 tun paliva (Starship bez nákladu)
- LEO -> NRHO: 3700 m/s -> 300 tun paliva -> 445 tun na LEO (300 tun paliva) [stačí jen 2 až 3 dotankování na LEO]
Maximální náklad na NRHO s návratem na Zemi (standardní Starship 135 tun s nákladem 10 tun na NRHO plus 340 tun paliva na NRHO):
- LEO -> NRHO -> TEI: 4200 m/s
- NRHO -> TEI: 500 m/s -> 20 tun paliva (Starship bez nákladu)
- LEO -> NRHO: 3700 m/s -> 1200 tun natankováno, spotřeba 860 tun paliva (náklad 10 tun, plus v nádržích zbyde 340 tun paliva na NRHO)
Těžká jednosměrná nákladní mise jen na Měsíc přes LLO (HLS Starship 90 tun s nákladem 100 tun):
- LEO -> LLO -> povrch Měsíce: 6000 m/s
- LLO -> povrch Měsíce: 1900 m/s -> 140 tun paliva -> 330 tun na LLO (140 tun paliva)
- LEO -> LLO: 4100 m/s -> 700 tun paliva -> 1030 tun na LEO (840 tun paliva)
Těžká jednosměrná nákladní mise jen na Měsíc přes NRHO (HLS Starship 90 tun s nákladem 10 tun na NRHO a 90 tun na Měsíc):
- LEO -> NRHO -> povrch Měsíce: 6400 m/s
- NRHO -> povrch Měsíce: 2700 m/s -> 210 tun paliva -> 390 tun na NRHO [po vyložení 10 tun nákladu] (210 tun paliva)
- LEO -> NRHO: 3700 m/s -> 710 tun paliva -> 1110 tun na LEO (920 tun paliva)
Z výše uvedených čísel například plyne, že pro opakované přistání z NRHO na Měsíc a návrat zpět na NRHO, potřebuje HLS Starship na NRHO mít v nádržích cca 310 tun paliva. A zajímavé je, že standardní Starship je schopen po plném dotankování na LEO dopravit k NRHO o něco víc než 310 tun paliva (a pak se ještě sám vrátit zpět na Zemi).
Nároky na opětovné natankování Lunar Starship jsou tak obrovské, že si neumím představit, že by se to někdy stalo (a pokud ano, na jaké dráze? to by Elon vyslal finální tanker až na DRO, nebo jak přesně?)
citace 17.1.2023 - 07:28 - Ervé:
NewShepard nemá delta v 3,3 km/s. Odhazuje kabinu, aby mohl přistát. 1,6 km/s stačí teoreticky, s gravitačními ztrátami jste na 1,8 km/s a s rezervou pro manévry na 2 km/s pro přistání. Celkem tedy potřebujete 3,8-4 km/s.
Tohle by zrovna asi řešitelné bylo - na Měsíci nejsou potřeba padáky a dále by bylo možné kabinu New Shepard nahradit něčím, co by mělo vlastní motory (protože nejde jen o delta-V: na Měsíci by hlavní motor měl přebytek tahu, takže by při přistání mohl unést daleko větší náklad, než jako na Zemi jen sám sebe...)
Já celkem chápu Lunar Starship jako řešení pro "instantní měsíční základnu" - se zásobami na celé měsíce pobytu (místo rezervy paliva, potřebné pro opětovný odlet). Ale s tím, že by to přistávalo spíš bez lidí na palubě, a nikdy by to z Měsíce neodlétalo.
Nároky na opětovné natankování Lunar Starship jsou tak obrovské, že si neumím představit, že by se to někdy stalo (a pokud ano, na jaké dráze? to by Elon vyslal finální tanker až na DRO, nebo jak přesně?)
Na druhou stranu, uměl bych si představit doplnit Starship, coby habitat a nosič zásob, nějakým skutečně úsporným dvoumístným LM (hodně úsporný design jeden čas koloval v čínských barvách), který by nenesl zásoby na nějaký 14 dnů dlouhý pohyb a celý by spoléhal na to, že expedice přistane blízko připravené Starship. Jenže na něco takového je už poměrně hodně pozdě. (alternativně by nějaké návratové minimoduly mohly být připravené i na palubě Starship... on je to v podstatě jen trochu větší jetpac, a celý HLS by najednou dával smysl - kdyby se z Měsíce neměla zvedat celá obrovská masa Starship, s čekajícím kryogením palivem bůhvíkolik týdnů až měsíců bublajícím v nádržích vystavených přímému Slunci, kdy jen na samotný odlet by potřebovali několik dalších startů tankeru - ale kdyby jen ze Starship spustili na povrch Měsíce nějaký fakt lehký návratový modul (nožičky by při návratu odhodili).
Hromadění Starshipů na povrchu Měsíce řeší elegantně otázku habitatů pro trvalou základnu nebo pro další mise: každá další mise pak může logicky čítat víc osob, protože využijí nevyužité zásoby misí předchozích, navíc pokud první mise doručí habitat, tak druhá může místo habitatu doručit spíš zařízení na zpracování lunárního ledu, atd. Dokonce možná ty Starshipy časem zase natankují a odletí v nich - i kdyby jen jako proof-of-concept - ale podle mě ne během mise Artemis 3. Návratový modul dává zkrátka v téhle fázi daleko lepší smysl - a čím menší, tím je to celé reálnější.
Před 25 lety byla podepsána mezivládní dohoda (IGA) o spolupráci na civilní mezinárodní Kosmické stanici. Schválně píši zažitý název pro ISS zvláštně, tehdy se totiž skutečně mluvilo o „civil international Space Station“ a slovo „mezinárodní“ se dostalo do názvu až později. IGA podepsaly USA, Kanada, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko a Rusko. Jde o dohodu mezivládní, a proto tady nevidíme přímo uvedeny žádné kosmické agentury.
Mezinárodní spolupráci při budování a provozu kosmické stanice musíme hledat ale ještě více v minulosti. Zlomovým je Zpráva o stavu Unie z 25. ledna 1984, v rámci které pronesl americký prezident Ronald Reagan následující: „Dnes večer jsem nařídil NASA vývoj trvale obydlené pilotované kosmické stanice, a to aby se stalo v průběhu jedné dekády.“, dále také vyzval NASA k přizvání dalších států k účasti na programu a posílení vzájemní mírové spolupráce. NASA měla v šuplíku z počátku 80. let 20. století několik rozpracovaných nápadů na podobu velké modulové stanice, a tak se velice ráda ujala příkazu prezidenta Reagana. Samozřejmě to nebyl úkol lehký, ale to je nad rámec tohoto krátkého připomenutí.
Mezinárodní spolupráce se zrodila zapojením Evropské kosmické agentury (ESA) 31. ledna 1985, Kanadské kosmické agentury (CSA) 16. dubna 1985 a Japonska (NASDA) 9. května 1985. Každá z agentur měla přispět svým dílem ne moc vzdáleným od těch současných. Dne 16. července 1988 byla mezinárodní kosmické stanice pojmenována Freedom. A 29. září 1988 byla podepsána IGA o detailním návrhu, vývoji, provozu a využívání Trvale obydlené civilní kosmické stanice. Ani stanice Freedom či její osekaná podoba „Fred“ se ale nerealizovaly. Počátkem 90. let 20. století vznikl tak ještě ořezanější návrh kosmické stanice Alpha. V roce 1993 začaly diskuze o navázání spolupráce s Ruskem k programu stanice Alpha svým dílem v podobě částí zvažované stanice Mir-2. Dne 17. prosince 1993 Rusko přistoupilo k IGA z roku 1988. Spojením stanic Alpha a Mir-2 tak vznikla stanice již velmi podobná Mezinárodní kosmické stanici jak ji známe dnes. Kruh se uzavírá a 29. ledna 1998 byla podepsána v úvodu podepsána IGA rozšiřující tu z roku 1988.
Po neúspěšném pokusu o odebrání vzorku z cíle Encanto podnikla Curiosity dvě jízdy v solech 3721 a 3724. Obě vedle jižním směrem a byly dlouhé 25 m a 28 m. Marker Band ale Curiosity ještě neopustila a stále se zhruba drží plánované trasy MSAR. Pomalu se nám ale začíná ztrácet pohled do údolí Marker Band Valley.
NavCam-R-B 27.1.2023 ~13:13 UTC / 3724 ~13:57 LMST.
Po delší době opět meteorologické okénko, jak to vypadá s počasím v Three Forks. Ač jaro na severní polokouli Marsu již trochu postoupilo, teploty jsou stále nízké, zejména ty nejnižší, noční. Za poslední týden (marsovský) dosahují maximální teploty v průměru ‒19,9°C a minimální ‒85,1°C.
Ingenuity včera večer uskutečnila 41. let. Došlo k němu krátce po 16. hodině místního času LMST (před 19:30 UTC). Cílem letu měl být průzkum pro tým Perseverance.
Pro budování základny na Měsíci by byl Starship výhodný hlavně svou velkou nosností v jednosměrném režimu. Jak řekl Musk, první Starshipy by se nemusely nutně vracet na Gateway, ale sloužit jako části budované základny.
Co se týče kyvadlové dopravy (především lidí) mezi Gateway a měsíční základnou a zpět, pro tento účel je rozhodující poměr hmoty převážených lidí a jejich potřebného životního zajištění k suché hmotě Starshipu + hnotě paliva nutného pro obě cesty. Pro takovou kyvadlovou dopravu by byl Starship nevýhodný, má velkou suchou hmotu a potřeboval by ze Země dopravovat velké množství paliva pro každou takovou expedici z Gateway na Měsíc a zpět.
Včera večer Perseverance umístila poslední pouzdro v záložním úložišti vzorků Three Forks. Je to pouzdro witness 3, které bylo aktivované u cíle Amalik v solu 584 a uzavřené bylo v solu 586. Zatím jsou k dispozici snímky pouze z kamery CacheCam.
Witness 3 (Amalik): číslo pouzdra SN188, číslo těsnění SN153, číslo uzávěru 10464848-5 SN073
Evidentně jste trošičku slepý, ten prudký nárůst způsobil Falcon 9 a budování Starlinku.
Děkuji, že jste mi otevřel moje slepé oči. Teď už chápu že zvýšená potřeba na vynášení nákladů je způsobena tím že je k dispozici nějaký nový nosič? To myslíte opravdu vážně?
Projekt Starlink se realizoval díky tomu, že uspěl Falcon 9 a cena za start klesla. Pro vynášení Starlinků startuje Falcon za výrazně nižší cenu, než za jakou je prodáván zákazníkům (i díky tomu, že nejsou třeba úpravy pro rozdílné náklady atd.). Dalším faktorem je masová sériová výroba družic Starlink, která snižuje cenu systému. Přesto byla budoucnost Starlinku dlouho nejistá. Zachránila ho vlastně válka na Ukrajině, která potvrdila jeho velkou hodnotu.
Apollo by taky neletělo na Měsíc, kdyby Saturn V nefungoval.
Dlouho nebylo o čínském vozítku Yutu-2 [Jü-tchu 2] slyšet a dokonce se začalo spekulovat i o ukončení činnosti z důvodu nějaké závady. Proto se netrpělivě očekávalo 4. výročí přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce, kdy by mohla Čína zveřejnit nové informace o probíhající misi. Bylo to trochu zklamání, protože byla zveřejněna jen informace o tom, že vozítko funguje a aktualizovaná informace o ujeté vzdálenosti ke konci 50. měsíčního dne (nakonec chybná - viz předchozí příspěvky). Ale alespoň jsme se dozvěděli, že vozítko stále normálně funguje a pracuje.
První letošní sluneční paprsky začaly dopadat do kráteru Von Kármán 14. ledna 2023, čímž začal pro přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] 51. měsíční den na povrchu odvrácené strany Měsíce. Ve skutečnosti ještě jeden až dva dny trvá, než nastanou takové světelné podmínky, aby se přistávací modul i vozítko probudily z noční hibernace. Takže přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se probudil 15. ledna 2023, následován vozítkem Yutu-2 [Jü-tchu 2], jehož probuzení se posunulo na 16. leden 2023.
Na 22. ledna 2023 našeho kalendáře připadl letos začátek Čínského nového roku, také nazývaný i lunární Nový rok, čímž započal rok vodního zajíce podle čínského zvěrokruhu. Jméno vozítka "Yutu [Jü-tchu] - " 玉兔 " se u nás obvykle překládá jako Nefritový králík. Ale ve starověké Číně králíci nežili, takže v původních čínských legendách se jednalo o zajíce. Králíky přivezli do Číny až Evropané (zřejmě) v 16. století. Takže správný překlad by měl být Nefritový zajíc. Ale dnes rozdíl mezi zajícem a králíkem v legendách není tak přísně vymezený, a tak se obě slova používají jako synonymum. Takže ať už králík nebo zajíc, symbolicky před začátkem Čínského lunárního roku vodního zajíce, byly uveřejněny 21. ledna 2023 novější informace a nějaké nové snímky.
Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)
V předchozích příspěvcích jsem uvedl, že ke konci 50. měsíčního dne se objevily dvě různé hodnoty celkové ujeté vzdálenosti. Nakonec správná hodnota je 1455,2 m. Přesto údaje o ujeté vzdálenosti v jednotlivých dnech zůstávají z důvodu skrovných informací neúplné. Pekingské kosmické řídící středisko zveřejnilo i svou další mapu polohy vozítka ke konci 50. měsíčního dne s informací o přímé vzdálenosti vozítka Yutu-2 [Jü-tchu 2] od přistávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4], která činila 865,1 m.
Ujetá vzdálenost během jednotlivých měsíčních dní. V závorkách je uváděná kumulativní ujetá vzdálenost:
1. měsíční den 44,185 m (44,185 m)
2. měsíční den 75,815 m (120 m)
3. měsíční den 43 m ____(163 m)
4. měsíční den 15,9 m __(178,9 m)
5. měsíční den 11,76 m _(190,66 m)
6. měsíční den 22,33 m _(212,99 m)
7. měsíční den 24,88 m _(237,87 m)
8. měsíční den 33,13 m _(271 m)
9. měsíční den 13,661 m (284,661 m)
10. měsíční den 5,108 m _(289,769 m)
11. měsíční den 28,852 m (318,621 m)
12. měsíční den 26,438 m (345,059 m)
13. měsíční den 12,636 m (357,695 m)
14. měsíční den 9,56 m __(367,255 m)
15. měsíční den 32,533 m (399,788 m)
16. měsíční den 24,667 m (424,455 m)
17. měsíční den 23,225 m (447,68 m)
18. měsíční den 0 m _____(447,68 m) Vozítko stálo z důvodu úprav na pozemních komunikačních systémech.
19. měsíční den 15,58 m _(463,26 m)
20. měsíční den 27,64m __(490,9 m)
21. měsíční den 28,36m __(519,26 m)
22. měsíční den 27,88 m _(547,14 m)
23. měsíční den 18,73 m _(565,87 m)
24. měsíční den 21 m ____(586,87 m)
25. měsíční den 13,65 m _(600,52 m)
26. měsíční den 27,92 m _(628,44 m)
27. měsíční den 24,15 m _(652,59 m)
28. měsíční den 30,15 m _(682,74 m)
29. měsíční den 26,13 m _(708,87 m)
30. měsíční den 0 m _____(708,87 m) Vozítko stálo z důvodu vynesení marsovské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].
31. měsíční den 29,7 m __(738,57 m)
32. měsíční den 33,4 m __(771,97 m)
33. měsíční den 27 m ____(798,97 m)
34. měsíční den 40,37 m _(839,34 m)
35. měsíční den ? m
36. měsíční den ? m _____(asi 900 m)
37. měsíční den asi 65 m __(965,8 m)
38. měsíční den ? m
39. měsíční den ? m
40. měsíční den ? m _____(1065,5 m)
41. měsíční den 76,887 m _(1 142,387 m)
42. měsíční den ? m
43. měsíční den ? m _____(1 231,7 m)
44. měsíční den 0 m _____(1 231,7 m) Vozítko stálo z důvodu řešení orientace retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
45. měsíční den 0 m _____(1 231,7 m) Vozítko stálo z důvodu řešení orientace retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].
46. měsíční den 84,6 m ___(1 316,3 m)
47. měsíční den ? m
48. měsíční den ? m
49. měsíční den ? m
50. měsíční den ? m _____(1455,2 m)
------------------------------------ Celkem: 1455,2 m
Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)
Celkem nekvalitní poskládaný snímek panoramatu, který pořídilo vozítko Yutu-2 [Jü-tchu 2] 18. ledna 2023 dopoledne 51. měsíčního dne. Snad se časem objeví i lepší snímek ve vysokém rozlišení.
Zdroj obrázků: (Credit: CLEP/BACC)
Z výše uvedeného nekvalitního panoramatu z 51. měsíčního dne máme alespoň několik výřezů s poněkud lepším rozlišení. Na prvním snímku jsou vidět vyjeté stopy zanechané vozítkem na měsíčním povrchu. Na druhém snímku je kámen o velikosti 25 cm ve vzdálenosti 4 m od vozítka. A na třetím snímku je malý impaktní kráter o průměru asi 5 m ve vzdálenosti 37 m.
Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)
Byly zveřejněny i nějaké snímky z předchozích měsíčních dnů. Na prvním (z 50. měsíčního dne) i druhém snímku (ze 49. měsíčního dne) je vidět několik impaktních kráterů. Vyvýšené zrnité horniny v okolí kráterů jsou neklamným znamením o jejich relativní mladosti. Tyto mladé krátery poutají pozornost vědců a umožňují jim zkoumat složení vyvržených nezvětralých hornin. V pozadí je vidět val kráteru Von Kármán ve vzdálenosti asi 50 km jihozápadním směrem.
Zdroj obrázku: (Credit: CLEP/BACC)
Z 49. měsíčního dne je i snímek s kamenem v bezprostřední blízkosti stop od vozítka. Na snímku pořízeném ve 47. měsíčním dni jsou opět vidět stopy od kol vozítka. Analýzou stop mohou vědci odhadovat vlastnosti měsíčního regolitu.
Ingenuity se vydá na svůj 41. let, který možná proběhne již dnes. Let bude trvat 103,6 s a bude dlouhý 179 m. Ingenuity se vypraví severozápadním směrem a vrátí se zpět na místo, ze kterého startovala. Jedná se o průzkumný let. Cílem letu je pohled na severozápadní oblast pro tým Perseverance.
citace 25.1.2023 - 17:58 - Martin Jediny:to ze sa zvysila kadencia musim uznat, ale Musk by starlink budoval bez ohladu na to aku raketu by vyvinul.
Vlastni raketu + vlastni satelit
Ale budoval by ho pomalšie a nákladnejšie. A keďže to financuje aj externými zdrojmi, pomalšie a nákladnejšie môže znamenať že vôbec (investori majú nejaké predstavy o návratnosti)
trochu sa tu hadate ze ci bolo prve vajce alebo sliepka.
Pocet startov vzrastol kvoli Starlinku. Lenze pustil by sa niekto do takehoto projektu bez rakety ako Falcon9? Ako sa dari budovat konstelacie na inych raketach? A preco sa nebudovali taketo konstelacie uz skor?
K Falconu9 - ano znovupouzitelnost znizuje nosnost. Ale znizuje aj mnozstvo casu potrebneho na pripravu startu, kedze najvacsiu a najzlozitejsiu cast rakety jaksi netreba vyrabat. Vyroba rakety chvilu trva. Znova - preco ziadna ina firma doteraz nesekala take salvo startov ako SpaceX?
Myslim si ze tie cisla startov naozaj naznacuju kvalitativnu zmenu. Nie je to sice revolucia (pretoze SpaceX nema konkurenciu a nemusi znizovat marze) ale nemozeme sa tvarit ze ziadna zmena za poslednych 10 rokov nenastala.
citace 24.1.2023 - 22:09 - Kamil73:...počty družic rostou několikanásobně. A to je jen začátek před zavedením StarShip.
Pocty druzic by som pripisal hlavne vseobecnemu technologickemu pokroku a rastu zivotnej urovne.
StarShip by mal logicky znizit cenu, uz len vdaka objemu. Tam bude skor problem, kde tolko nakladu vziat. Mega naklady budu mega drahe, a z hlupych nakladov je najperskektivnejsie asi palivo. A presne tymto smerom aj SS kraca
SpaceX nemusí nabízet cenu nejnižší co se týče nakladů s přiměřeným ziskem.
Stačí být trochu s cenou níže, mít k dispozici 1. Stupně ( teď myslím 16 ks), vyrobit menší 2. a být spolehlivý.
Kolik firem má možnost vynést na LEO až 64 tun? A zákazníci nečekají roky.
A za nízkou cenu za kg. [upraveno 25.1.2023 09:40]
citace 25.1.2023 - 07:02 - dodge:...Poněkud mi uniká příčinná souvislost mezi znovupoužitelností a nárůstem počtu startů, evidentně se jedná v tomto případě o náhodnou časovou shodu.
pri asi polovicnej cene za start mame asi polovicnu nosnost
Narast poctu startov je, ze vyuzil znovupouzitelnu raketu, vypustil tisice starlinkov a uzavrel vlastny kruh.
To ale mohol spravit aj s verziou expendable, takze znvoupouzitelnost je len marketing na imitaciu dokonalosti.
Kedysi let na Sojuze stal 20mil, potom 30 a teraz 50mil.
kolko stoji u slobodneho nezavisleho podnikatela Muska? Sluboval desatinove ceny... ale jeho technologia toho zatial schopna nie je. ani zdaleka.
citace 24.1.2023 - 22:09 - Kamil73:Pokud nevidíte revoluci, kterou znovupoužitelnost způsobila, mrkněte na grafy vývoje počtu startů a počtu družit. Ten zlom v posledních letech je naprosto zřetelný. Počet startů vzrostl o desítky procent, počty družic rostou několikanásobně. A to je jen začátek před zavedením StarShip.
Poněkud mi uniká příčinná souvislost mezi znovupoužitelností a nárůstem počtu startů, evidentně se jedná v tomto případě o náhodnou časovou shodu.
Evidentně jste trošičku slepý, ten prudký nárůst způsobil Falcon 9 a budování Starlinku.
Děkuji, že jste mi otevřel moje slepé oči. Teď už chápu že zvýšená potřeba na vynášení nákladů je způsobena tím že je k dispozici nějaký nový nosič? To myslíte opravdu vážně?
citace 24.1.2023 - 22:09 - Kamil73:Pokud nevidíte revoluci, kterou znovupoužitelnost způsobila, mrkněte na grafy vývoje počtu startů a počtu družit. Ten zlom v posledních letech je naprosto zřetelný. Počet startů vzrostl o desítky procent, počty družic rostou několikanásobně. A to je jen začátek před zavedením StarShip.
Poněkud mi uniká příčinná souvislost mezi znovupoužitelností a nárůstem počtu startů, evidentně se jedná v tomto případě o náhodnou časovou shodu.
Evidentně jste trošičku slepý, ten prudký nárůst způsobil Falcon 9 a budování Starlinku. Pak Čínská expanze a trochu pomohl i One Web. Jakmile Čína začne budovat vlastní verzi Starlinku - a vzhledem k jeho využití na Ukrajině atd. je to jen otázka času, počty nadále vzrostou. Ale cesta dál je úplně něco jiného. Měsíc je v plánu, Mars je ale daleko.
Jestli Čína začne stavět misi na Mars, rozhoupou se i američané. Čína má výhodu, že pro Mars klidně může použít jaderné motory.
citace 24.1.2023 - 22:09 - Kamil73:Pokud nevidíte revoluci, kterou znovupoužitelnost způsobila, mrkněte na grafy vývoje počtu startů a počtu družit. Ten zlom v posledních letech je naprosto zřetelný. Počet startů vzrostl o desítky procent, počty družic rostou několikanásobně. A to je jen začátek před zavedením StarShip.
Poněkud mi uniká příčinná souvislost mezi znovupoužitelností a nárůstem počtu startů, evidentně se jedná v tomto případě o náhodnou časovou shodu.
Pokud nevidíte revoluci, kterou znovupoužitelnost způsobila, mrkněte na grafy vývoje počtu startů a počtu družit. Ten zlom v posledních letech je naprosto zřetelný. Počet startů vzrostl o desítky procent, počty družic rostou několikanásobně. A to je jen začátek před zavedením StarShip.
Pokus od odběr 37. vzorku se opět nevydařil. Mars se rozhodl, že vzorek z Marker Bandu prostě nevydá. I třetí pokus dopadl, jako ty dva předchozí, kdy se nepodařilo proniknout vrtáku do dostatečné hloubky a množství odebraného materiálu nestačí k analýze v palubních laboratořích SAM a CeMin. Curiosity tak má stále na kontě 36 úspěšných odběrů vzorků vrtačkou, ale počet nepovedených vrtů se zvýšil na 12.
citace 24.1.2023 - 18:30 - Martin Jediny:Znovupoužiteľnosť tu už je nejaký piatok a revolúcia v nedohľadne.
Ak vieme robiť znovupoužiteľnosť, prečo sa nerobia atmosférické prvé stupne?
Protože podzvukový první stupeň je málo efektivní a nadzvukový je drahý a složitý. Znovupoužitelnost je vyřešena pro první stupeň, ale ne pro druhý, a navíc neřeší druhý hlavní problém kosmonautiky - drahé užitečné zařízení.
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy