|
| petrpetr | Budou přesuny po silnici:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1622523;image | | | | Slavomír Fridrich | Na stránkach SpaceX o tom nikde nič neni..
https://www.spacex.com/falcon-heavy
LEO, GTO, Mars, Pluto..
O Mesiaci a novej lodi ani ťuk..
Asi sa hanbia?
  | | | | Jiří Hošek | quote:
mají vynést loď o hmotě přes 5 tun
Těch pět tun se týká nákladu vynášeného v zásobovací lodi. Podle zadávacích podmínek výběrového řízení má mít loď schopnost doručit na stanici minimálně 3,4 tuny nákladu v hermetizovaném prostoru a minimálně 1 tunu v nehermetizovaném prostoru. | | | | Alchymista | OneWeb podal na súd žiadosť o dobrovoľnom bankrote podľa hlavy 11 príslušného zákona na súde štátu New York.
https://www.oneweb.world/media-center/oneweb-files-for-chapter-11-restructuring-to-execute-sale-process
quote:
LONDÝN, Spojené kráľovstvo, 27. marca 2020 - OneWeb („OneWeb“, „spoločnosť“), globálna komunikačná spoločnosť s cieľom priniesť konektivitu pre všetkých na celom svete, dnes oznámila, že spoločnosť a niektorí z jej kontrolovaných pridružených spoločností sa dobrovoľne prihlásili úľava podľa kapitoly 11 konkurzného poriadku na Konkurznom súde USA v južnom okrese New York. Spoločnosť má v úmysle použiť toto konanie na uskutočnenie predaja svojho podnikania s cieľom maximalizovať hodnotu spoločnosti.
[upraveno 28.3.2020 09:53] | | | | PinkasJ | | Ty zkušenosti s navigací jim předá NASA, to nebude problém. Důležité je, že využijí FH a jestliže mají vynést loď o hmotě přes 5 tun, velmi pravděpodobně mohou nechat přistát zpět alespoň oba boční boostery. | | | | PinkasJ | Možná využijí jen vysokou oběžnou dráhu někde za dráhou Měsíce, nebo zůstanou u NRHO, nebo také nebude žádná Gateway.
Ještě k projektu Zubrina: Z hlediska bezpečnosti se mi zdá dobrý, ale asi má jeden problém: Návratná raketa ERV má mít nádrže jen na 97 tun paliva, i když je dvoustupňová, nemůže vynést na TEI nějak velkou hmotu, když uvážíme 4 kosmonauty, zásoby pro ně na řekněme 6 měsíců, všechna zařízení pro udržení života a navíc těžký tepelný štít kabiny posádky, která má přistát z 2.kosmické rychlosti.
Zřejmě by se to muselo řešit nějakým lehkým obytným prostorem (možná nafukovacím) a samostatnou lodí pro přistání s tepelným štítem, něco jako Orion. Takový Orion bez servisního modulu má hmotu cca 10 tun. Chtělo by to spočíst, ale k tomu je nutno znát rozdělení hmot na jednotlivé stupně.
| | | | yamato | | no ak nemusia riesit navrat, tak im odpada obrovske mnozstvo problemov. Na druhu stranu musia riesit navigaciu bez GPS, ktovie kolko s tym maju skusenosti | | | | Petr_Šída | quote:
Další zdroj financí...
Otázka je, jak dalece se bude lišit od Dragonu, Crew Dragonu a tak dál. Navíc to bude znamenat loď, která se bude pohybovat dál než dosud SpX běžně létalo což také má svou cenu.
bude to obyčejná nákladní plechovka pod aerodynamický kryt bez návratu na Zemi, něco na způsob lodi Cygnus, nic složitého co by nestálo za tu trochu námahy, už na tom několik měsíců dělají
výhoda Falconu heavy | | | | kopapaka | Další zdroj financí...
Otázka je, jak dalece se bude lišit od Dragonu, Crew Dragonu a tak dál. Navíc to bude znamenat loď, která se bude pohybovat dál než dosud SpX běžně létalo což také má svou cenu. | | | | Alchymista | quote:
Proč L2 a ne L1? Mám za to, že mnohem větší aktivita se dá očekávat na přivrácené straně Měsíce, kde by základna v L2 byla k ničemu. Z L1 je naopak přímé spojení se Zemí i Měsícem.
Väčšinu spojovacích potrieb na privrátenej strane dokážeš pokryť priamo zo Zeme antenami s priemerom do 10 metrov. Na "mesačnej strane" pritom vystačíš s vysielačmi do 1W a jednoduchými anténami, pretože na "pozemskej strane" nie je problém využiť vysielacie výkony desiatok kilowatt.
Na odvrátenej strane to ale predstavuje problém - môžeš síce použiť satelit na "halo dráhe", ale "mesačný koniec" linky by musel mať pohyblivé antény zameriavané na satelit - alebo výrazne väčšie vysielacie výkony. Jedno lezie do hmotnosti, druhé zasa do energetických zdrojov. Takže v určitom momente začína byť výhodné mať stacionárny satelit/stanicu v L2, ktorá s veľkou antenou a s výkonným vysielačom obsluhuje celý dosiahnuteľný povrch odvrátenej strany (nejakých 85-90% povrchu) a na halo dráhe je len retranslačný satelit pre linku Zem-L2 sledovaný na oboch koncoch pohyblivými anténami s "rozumnými" rozmermi aj výkonom.
Samozrejme - pri takejto schéme spojenia nie je v pomerne širokom páse medzi privrátenou a odvrátenou stranou Mesiaca zabezpečené nepretržité spojenie. Bohužiaľ nie je zabezpečené ani pre strategicky zaujímavú oblasť okolo Južného pólu. Ale to sa dá do istej miery vyriešiť komunikačnými vežami - jednak na pokrytie záujmového územia a jednak pre rádioreleové linky do oblastí, kde je spojenie so Zemou alebo s L2 dostatočne kvalitné. | | | | Slavomír Fridrich | Hodnota delta v pre presun z L1 do L2 sa štandardne uvádza ako 0,14.
Podľa mňa znamená že tá "stanica" = "loď".
Je ju možné presúvať medzi týmito dvoma pozíciami podľa potreby.
Nevýhodou L1 sú vyššie náklady na station keeping.
Bol L2 je troch stabilnejší..
Bod L2 si žiada mierne nižšie delta v pri transporte zo Zeme.
Bod L1 je ale bližšie.
Podľa mňa je to jedno, vzhľadom k mobilite. | | | | NovýJiřík | https://www.nasaspaceflight.com/2020/03/dragon-xl-nasa-spacex-lunar-gateway-supply-contract/
Ještě další kosmická loď? To si tedy ve SpaceX troufají. Připadalo by mi to rozumné, kdyby nestavěli Spaceship, ale k čemu jim bude Dragon XL, jestliže Spaceship uvedou do provozu? Aby nakonec zbytečně netříštili síly... | | | | PinkasJ | quote:
Proč L2 a ne L1? Mám za to, že mnohem větší aktivita se dá očekávat na přivrácené straně Měsíce, kde by základna v L2 byla k ničemu. Z L1 je naopak přímé spojení se Zemí i Měsícem.
Pro odlety z libračního bodu L2 k Marsu potřebuje zřejmě loď méně paliva než z L1, kde je po vzdálení od bodu v silnějším gravitačním poli Země než u L2. Ale ta studie NASA uváděl vysokou oběžnou dráhu Země, NEBO Lagrangiang points. Otázka je, co by bylo praktičtější. To L2 možná ne. Je otázka, jestli by šlo z L1 využít gravitační manévr kolem Měsíce [upraveno 27.3.2020 23:00] | | | | Jiří Hošek | quote:
Jelikož s Gateway se v novém plánu pro Měsíc nepočítá, může být Gateway umístěno na vysoké dráze, např. u libračního bodu L2.
Aktuálně se nepočítá s využitím Gateway pro přistání na Měsíci v rámci Artemis III. Důvodem je priorita Artemis III. Plán dalších misí zůstává nezměněn. | | | | yamato | | https://www.nasaspaceflight.com/2020/03/dragon-xl-nasa-spacex-lunar-gateway-supply-contract/ | | | | NovýJiřík | S pomocí SLS a Orionu se lze dostat především na Gateway a to je zcela podstatné. Jelikož s Gateway se v novém plánu pro Měsíc nepočítá, může být Gateway umístěno na vysoké dráze, např. u libračního bodu L2.
Proč L2 a ne L1? Mám za to, že mnohem větší aktivita se dá očekávat na přivrácené straně Měsíce, kde by základna v L2 byla k ničemu. Z L1 je naopak přímé spojení se Zemí i Měsícem. | | | | Aleš Holub | quote:
Prosím o doplnění do databáze MEK/Kosmo.cz a opravu seznamu (je zdvojený): https://mek.kosmo.cz/bio/zemreli.htm
Seznam na MEK jsem dnes doplnil a opravil. | | | | PinkasJ | quote:
Podstatné je to kam sa pomocou SLS a Orionu bude dať lietať.
S pomocí SLS a Orionu se lze dostat především na Gateway a to je zcela podstatné. Jelikož s Gateway se v novém plánu pro Měsíc nepočítá, může být Gateway umístěno na vysoké dráze, např. u libračního bodu L2.
Jinak je zajímavé, že všechny 3 studie letu na Mars – Zubrinův Mars Direct, Muskův plán kolonizace a NASA plán letu na Orbit Marsu a pak přistání na Marsu mají hodně společného. Zubrin odmítá jakékoliv rendezvous na LEO nebo na LMO.
Nejvíce asi čerpá ze Zubrinovo plánu Musk – především jeho myšlenku přímého letu na Mars i z něho zpět a výrobu methanu a O2 na Marsu. Zubrin chtěl použít 3 lety Ares 5, Musk chce použít supernosiče SH/SS, ale jejich kapacitu zvýšit několika dotankováním na LEO. Zubrin chce poslat 4 kosmonauty s návratem, Musk více kolonistů s podmíněným návratem. Navíc ARES 5 byl expendable a Zbrin tvrdí, že jakékoliv znovupoužití je dražší, než jednorázové použití.
Zubrinova koncepce počítá s automatickou výrobou paliva na Marsu před příchodem lidí. Cargo loď s nosností 40 tun k Marsu doveze 2-stupňový návratový stupeň ERV, k něm bude připojen 100 kW reaktor (odjede automaticky několik set metrů daleko s nataženým kabelem), automatický soubor pro výrobu paliva a 6 tun tekutého H2.
H2 má katalyticky reagovat s CO2 v atmosféře a vytvořit metan a vodu. Voda má být elektrolyticky rozložena na O2 a H2 a z H2 opět bude vyráběn CH4. Tak má být vyrobeno 24 tun CH4 a 48 tun O2. Dalších 36 tun O2 m být vyrobeno redukcí CO2 v z atmosféry. Celkem 108 tun paliva bude vyrobeno, což je 18 x více než přivezeného H2. 97 tun paliva bude naplněno do návratového stupně ERV, 11 tun bude určeno pro pozemní operace roveru s CH4/O2 spalovacím motorem s dojezdem až 1000 km
Další podobné 2 Ares 5 budou vyslány po sobě v dalším okně. Prvý vynese na Mars obytný modul se 4 kosmonauty a potřebami pro 3 roky a rover. Na Marsu je očekává plně natankovaný ERV, který bude sloužit také jako naváděcí radio - maják. Druhý Ares 5 ponese opět automatickou výrobnu paliva a druhý ERV. Ten bude sloužit jako další záloha pro případ, že by posádka přistála mnoho set km daleko od prvého ERV. V tom případě by druhý ERV byl přesměrován k místu přistání. Přistání všech modulů předpokládá aerobrakingem a padáky.
http://www.marspapers.org/paper/Zubrin_1991.pdf
Tato Zubrinova koncepce je dobře promyšlena, ale ARES 5 již není, mohla by ho nahradit SLS/Block 2. Musk plánuje mnohem více lidí, ale výroba paliva na Marsu by asi byla podobná. Stejně tak zdroj energie – jaderný reaktor.
Podstatným rozdílem plánu NASA je prvý krok jen na orbit Marsu a to přes Gateway. Jelikož Gateway bude na velmi vysoké dráze, odlet i přílet by zvládly i elektrické iontové pohony ( s pomocí chemických), nejlépe ovšem jaderné tepelné. Velká výhoda je, že kosmická loď i s pohony by nepřistávala a mohla by se vrátit na Gateway ke kontrole, znovu-vybavení a dalšímu letu. Také rozměry a vybavení kosmické lodi mohou být podstatně větší, než při letu přímo na povrch nebo z něho k Zemi. Posádka by byla dopravena těsně před odletem na Gateway v Orionu (až 6 lidí). Podle posledních úvah by Orion zůstal na Gateway, mohl by odvézt posádku Gateway pro střídání a po návratu lodi od Marsu ke Gateway by pro posádku přiletěl a odvezl ji na Zem. Ve stísněném prostoru by tedy posádka vždy byla jen několik dnů
Přistání na Marsu by pak mohlo být v druhé etapě, kdy byl dopraven jedno okno předem na Mars celý komplex pro výrobu paliva, včetně návratného landeru, asi jako v projektu Zubrina. Návratný lander by nevyslal lidi přímo k Zemi ale jen na čekající loď na dráze Marsu a ta by se v relativním pohodlí vrátila na Gateway.
To vše byly plány a představy, ale co bude po té epidemii je ve hvězdách
[upraveno 27.3.2020 20:28] | | | | Slavomír Fridrich | @kocourek
Prepáčte.. Ale pripadá mi to vaše snaženie trošku "Cimrmanovské"..
Ale pravdu povediac.. Konkrétnu odpoveď, ako by sa to malo robiť "inak", aby taká snaha dopadla lepšie ako vaša, vlastne nemám.
| | | | kocourek | cituji:
"Ale veci by prospelo, keby vznikla nejaká "nadácia" organizácia ktorá by sa snažila sformulovať a presadzovať, naozaj dlhodobý program, v ktorom by sa Mars a Mesiac, robotický aj pilotovaný prieskum dostali do zmysluplného celku."
=>
Už 10 let "Hvězdolet" (www.hvezdolet.cz). Zatím jen s minimální odezvou, tj. "cíl se líbí, ale počkáme až to za nás někdo udělá". ;-) Bohužel takhle to nefunguje. :-(
PS: Mnohými zaklínaný Musk jen primitivně kopíruje mé závěry z mé první přednášky v roce 2011 "Hledá se posádka hvězdoletu". Speciálně zmínka, že je třeba pro smysluplnou přepravu lidí stavět "kosmické zaoceánské parníky" namísto dnešních "kosmických kajaků". Což mimo jiné umožní použití lacinějších materiálů a především srazí cenu hvězdoletenky o několik řádů, tj. "Starship".
Tj. myšlenka byla: velikost korábu zlevní i kosmickou cestu!
Akorát Muskovi schází řada technologií, které jsou nezbytné, a hlavně posádka tak speciální, že se koupit/zaplatit nedá! Nemluvě o prodělečnosti celého podniku, což je pro komerční firmu zásadní problém, tj. na kolonizaci jiných planet pozemšťané vydělat nemůžou! (cena meziplanetární přepravy znemožňuje ziskový obchod)
| | | |
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy