Není to přímo spojeno s kosmonautikou, ale narazil jsem na to v souvislosti s prozatímním jménem Huoxing 1 [Chuo-sing 1] pro čínskou sondu k Marsu. Přišlo mně to zajímavé. Ve staré Číně považovali číslo 5 za ideální a vytvořili učení o pěti živlech (pohybech, elementech), které ovlivňovalo všechno možné jako třeba 5 světových stran, 5 ročních období, 5 barev, 5 chutí, 5 ctností, 5 knih konfuciánství...
Podle učení o pěti živlech Wu-sing (五行, wǔ xíng, 5 pohybů) pojmenovali i pět tehdy známých planet, které nazývali pohybujícími se hvězdami (行星, xíng xīng). Pět planet viditelných okem se v čínštině jmenuje podle těchto pěti živlů:
木 [mu] dřevo
火 [chuo] oheň
土 [tchu] půda, zem
金 [ťin] kov
水 [šuej] voda
Pro označení hvězdy (planety) je znak 星 - xing [sing].
Planety, které byly v objeveny až pomocí dalekohledů v "západním" světě, byly pojmenovány podle postav z antické mytologie. Číňané jména těchto planet vlastně převzali/přeložili:
Čínská sonda k Marsu během zkoušek. V horní části je kryt chránící přistávací modul s vozítkem. Pod ním je orbitální modul s pohonným systémem.
Letos (2020) má Čína vyslat sondu s vozítkem k Marsu. Oficiální jméno tato sonda zatím nemá. Běžně se o ní hovoří jako o čínské sondě (misi) k Marsu nebo Čínský Mars rover 2020. Předpokládám, že později dostanou sonda i vozítko mnohem poetičtější jména. Ale prozatím se sonda pojmenovává jako Huoxing 1 (HX 1). Huoxing je v překladu jméno pro planetu Mars. "Huo" znamená "oheň" a vyslovuje se zjednodušenou českou transkripcí jako [chuo]. "Xing" je v překladu "hvězda" a vyslovuje se zjednodušeně jako [sing]. Tedy Huoxing [Chuo-sing] je v překladu "Ohnivá hvězda" (Hvězda ohně).
Plán je plán a málokdy se dodrží, obzvlášť v kosmonautice, a skutečný sled událostí se teprve ukáže. Startovací okno začíná 23. července 2020 a končí 5. srpna 2020.
Nicméně, v případě využití hned prvního dne startovacího okna, je plán mise následující:
23. 7. 2020 - Start rakety Dlouhý pochod 5, která vynese sondu na přechodovou Hohmannovu dráhu směrem k Marsu (Přelet trvající asi 7 měsíců).
11. 2. 2021 - Přílet sondy k Marsu. Bude provedený brzdící manévr, který zachytí sondu na protáhlé orbitální dráze. Postupně bude snižováno apocentrum dráhy.
21. 2. 2021 - Dosažení plánované pracovní oběžné dráhy 265 x 11943 km se sklonem 86,9°. Orbitální sonda bude fotit předem vybraná místa pro přistání.
23. 4. 2021 - Oddělení (po 2 měsících!) přistávacího modulu s vozítkem a téhož dne by mělo dojít k přistání na povrchu Marsu.
23. 4. 2021 - Zde se zdroje rozcházejí. Dle jednoho by vozítko mělo sjet na povrch Marsu jestě tentýž den, kdy dojde k přistání. Druhý zdroj říká, že teprve po 7 dnech po přistání, 30. 4. 2021, by mělo vozítko sjet z přistávacího modulu na povrch planety.
Plánovaná životnost orbitální sondy je 1 marsovský rok (687 pozemských dnů). Životnost vozítka na povrchu Marsu je naplánována na 90 solů (marsovských dnů).
Sonda Huoxing 1 [Chuo-sing 1] má hmotnost asi 5 000 kg a skládá se ze tří částí. Z orbitálního modulu, přistávacího modulu a vozítka. Mnoho technologií je převzato z čínského lunárního programu. Například motor na orbitálním modulu o tahu 3 000 N je stejný jako bude ten, který použije měsíční sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] na start z Měsíce. Motor s proměnným tahem F-36 na přistávacím modulu je modifikovaný motor založený na motoru s proměnným tahem až 7500 N ze sond Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Tlumící prvek přistávacího mechanismu je vyrobený z vysoce účinné slitiny pohlcující energii vyvinuté taktéž pro sondy Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Z programu Chang'e [Čchang-e] je převzatý také inteligentní systém vyhýbání se překážkám včetně senzorů.
Proběhlo testování marsovského vozítka. Na obrázku vlevo je znázorněno testování ve větrném tunelu, kde se můžou měnit podmínky jaké jsou na Marsu. Měnit teplotu v rozmezí -150 až 120°C, tlak v rozmezí 1 mPa až 20 kPa, rychlost a směr větru 0 až 20 m/s.
V listopadu 2019 proběhlo testování přistávacího a řídícího systému sondy na simulátoru. Testované procesy zahrnovaly vznášení se, vyhýbání se překážkám a klesání v simulovaném marťanském prostředí. (Zdroj snímků: Xinhua/Jin Liwang)
Zkušební zařízení slouží k simulaci gravitačního zrychlení na Marsu, tedy asi 1/3 pozemského. Konstrukce je tvořena 6 stožáry vysokými 140 m. Uprostřed je červená plošina, která je upevněna 36 ocelovými lany. Díky přesnému ovládání je plošina schopna pro modul simulovat marťanské gravitační prostředí a je schopna sledovat modul, aby se mohl přesně pohybovat. Na zemi je vytvořeno simulované prostředí povrchu Marsu, tvořené umělými krátery a kameny.
Videa z testování přistávacího a řídícího systému sondy na simulátoru pocházejí ze 14. listopadu 2019. Je na nich vidět simulaci procesu oddělení modulu ve výšce 70 m, vznášení ve výšce 67 m nad povrchem, hledání bezpečného místa přistání a pak sestoupení do výšky 20 m v režimu vyhýbání se překážkám:
V lednu 2020 byla provedena zkouška fungování kyslíkovodíkových motorů YF-77, které jsou přímo určeny pro raketu Dlouhý pochod 5 (Y-4), která vynese sondu Huoxing 1 [Chuo-sing 1]. Raketa Dlouhý pochod 5 má v centrálním prvním stupni dva takové motory. Nefunkčnost jednoho z těchto motorů vedla k selhání nosné rakety (Y-2) v roce 2017. Ke konci roku 2019 úspěšně odstartovala 3. raketa Dlouhý pochod 5 (Y-3), čímž se tento nosič vrátil zpět do služby. Ještě před vynesením sondy Huoxing 1 [Chuo-sing 1] je náplánován ještě jeden start rakety Dlouhý pochod 5B s testovací novou kosmickou lodí.
Detail na kola marsovského vozítka.
10. března 2020 Pekingské středisko pro letecký a kosmický provoz oznámilo, že Čína dokončila testy sondy Huoxing 1 [Chuo-sing 1] před průzkumnou misí na Mars. Konkrétně proběhly zkoušky spojení mezi střediskem a sondou.
Místo přistání přistávacího modulu s vozítkem je v oblasti Utopia Planitia, kde jsou předběžně vybrány dvě oblasti. Na snímku je to oblast označená jako "Site 2". Další potencionální místo přistání je v oblasti Chryse Planitia, která je na snímku označená jako "Site 1".
Hezkou infografiku "Mars Rover Landing Map 2020" vytvořil Geoff Barrett. Ale protože si nejsem jistý se sdílením jeho výtvoru z důvodu ochrany autorských práv, tak sem dám jen odkaz na jeho stránky: https://gdbarrett.com/ , kde si ji můžete najít v archívu.
Důležitá z uváděných nosností je hodnota GTO – 20 tun (bez dotankování), ovšem s drahou 27°, což je dv=1800 m/s chybějící do GO.
Pro srovnání FH má pro stejnou dráhu nosnost 26,7 tun, ovšem v expendable versi. Vulcan má mít GTO nosnost 16,3 tuny, také v expendable versi.
Takže se dá očekávat rozmach průmyslu v Evropě a investice do pokročilých technologií - tedy i do letů do vesmíru.
Wow!!! No, nadarmo se neříká, že optimista není nic jiného, než špatně informovaný pesimista.
[upraveno 2.4.2020 22:08]
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy