|
| xChaos |
quote:
P Ako to vychádza hmotnostne a cenovo v porovnaní s bateriami vzhľadom na požadovaný výkon a kapacitu?
Myslím, že tohle bude ten problém. Třeba u kol poháněných palivovými články se výkonové špičky získávají stejně z Li baterie a palivový článek pouze kontinuálně dobíjí tu baterii.
V letectví a kosmonautice (pěkné české počeštění "aerospace") se u energetických zdrojů a motorů operuje s dvěma hlavníma veličinama: energetická hustota ("energy density") a výkonostní hustota či hustota výkonu ("power density", pro tento pojem jsem nenašel ustálený český překlad). Od těchto dvou veličin je pak jen krůček k počítání s našimi spefickými bezrozměrnými "raketčíckými" veličinami typu specifický impuls a konstrukční číslo.
U baterií se dále počítá hlavně s max. vybíjecím proudem vs. kapacitou. Li-pol baterie jsou zajímavé tím, že mají ty vybíjecí proudy velké (na úkor životnosti a trochu i bezpečnosti).
Energetická hustota Li baterií všeho druhu je celkem mizerná, zajímavá je případně právě ta výkonová hustota (když k hmotnosti benzínu přičteme hmotnost bloku motoru, tak najednou výhody spalovacích motorů mizí... a proto právě třeba v tom letectví umožňují baterie daleko snažší konstrukci všemožných VTOL konstrukcí, než tepelné stroje všeho druhu)
Dle wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Fuel_cell
The maximum theoretical energy efficiency of a fuel cell is 83%, operating at low power density and using pure hydrogen and oxygen as reactants (assuming no heat recapture)
Jsem si téměř jistý, že výkonovou hustotu (power density) palivových článků nejde s výkonovou hustotou baterií srovnávat, ale současně jsem vygooglil, že i na tomhle poli probíhá nějaký vývoj:
https://phys.org/news/2018-02-fuel-cell-exceptional-power-density.html
Dobré je vůbec si uvědomit, které všechny parametry různých systémů se dají měřit a srovnávat, protože to nás posouvá blíž k pochopení, proč se "něco dělá nějak" (které obecně u technických věcí ve společnosti strašně chybí.. a to zdaleka ne jen v letectví a kosmonautice...) |
|
|
| VlSkrbek |
| No podle toho co říkáte je na to vhodný super kondenzátor. Ten se rychle nabije a rychle vybije. Ale asi ještě neexistuje takový s dostatečnou kapacitou aby zároveň nebyl velký a těžký |
|
|
| kacenka |
zajímavý objev: Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko má měsíc ... ;-)
viz: https://vtm.zive.cz/clanky/necekany-objev-kometa-67p/curjumov-gerasimenko-mela-vlastni-curmesic/sc-870-a-199811/default.aspx
|
|
|
| kacenka |
quote:
Možná je palivový článek dražší, než baterka (platina?)
Palivový článek je na toto nevhodný, protože má limit daný prostupností membrán.
Laicky řečeno je vhodný pro nízký stálý dlouhodobý odběr. Naopak turbočerpadlo motoru potřebuje ohromný výkon pro velmi krátkou dobu ... ;-) |
|
|
| Alchymista |
Predohrev - ako vyzerá energetická bilancia varianty s predohrevom? Koľko tepla produkuje palivový článok a koľko tepla je potrebného na predohrev?
Nehrozí pri tom podchladenie palivových článkov? Prípadne ako podchladeniu zabrániť?
K palivovému článku obecne - Ako to vychádza hmotnostne a cenovo v porovnaní s bateriami vzhľadom na požadovaný výkon a kapacitu? Požadovaná doba činnosti je totiž veľmi krátka - u prvého stupňa menej ako päť minút, a aj v prípade motorického návratu menej ako pätnásť minút. A naopak - požadovaný okamžitý výkon zdrojov je celkom vysoký, pár desiatok kilowatt na jeden motor minimálne.
Pre porovnanie: Tesla model 3 má kapacitu nabíjateľnej baterie podľa varianty 50-75kWh.
Raketa Electron na na každom motore Rutheford dva elektromotory s maximálnym výkonom 37kW - spolu teda 18 eletromotorov s celkovým výkonom 666kW a za predpokladu činnosti 0,1 hodiny na ich napájanie teoreticky postačia na ich napájanie zdroje s kapacitou 67kWh - teda zhruba porovnateľné s kapacitou baterií Tesly...
edit: skúsil som nájsť ako sú na tom palivové články
predovšetkým vychádzajú značne ťažké - nejlepšie bežne komerčne dostupné majú cca 3kg na kW výkonu (alebo tiež 0,2-0,33kW/kg)- takže zdroj s potrebným okamžitým výkonom by mal okolo dvoch ton - a aj keby sa ich relatívna hmotnosť znížila na polovicu, stále budú ťažšie ako batérie, pretože tie bežne dosahujú 1-2MJ/kg tj. 0,27-0,55kWh/kg, pri požadovanej dobe činnosti výrazne pod jednu hodinu.
Pre "požadovanú" kapacitu 67kWh vychádza hmotnosť baterií od 120 do 250kg.
Ad cena - vychádza orientačne okolo $5000 za kW výkonu
[upraveno 23.8.2019 08:58] |
|
|
| lamid |
Pre sat-track.org Chandrayaan-2 zanikol 21.08.2019
Je to správne, lebo TLE sú pre telesá obiehajúce Zem a Chandrayaan-2 sa stal 21.8. obežnicou Mesiaca a jeho dráha sa potomto dátume v TLE nedá vyjadriť.
Len názov stĺpca pre takúto udalosť nie je moc vhodný. [upraveno 23.8.2019 07:13] |
|
|
| Martin Kostera |
Planetoid Mines. O téhle firmě slyším prvně.
Jsem zvědav, kdy se začnou takové firmy kotovat na burze...
https://www.thespaceresource.com/news/2019/8/planetoid-mines-a-new-asteroid-mining-company |
|
|
| Martin Kostera |
U.S. Space Forces už tento měsíc.
https://amp.usatoday.com/amp/2061062001
 |
|
|
| Michal Filip |
quote:
Sojuz MS-14
Mimochodem, název této nitě už neodpovídá skutečnosti.
Federální kosmická agentura (Roskosmos) se nyní nazývá: tedy od r. 2015: Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“.
A pokud se jedná o lety k ISS, tak v je zde niť: O kosmonautice > Provoz ISS. Tak prosím, pokud byste tam mohli zpětně tyto poslední příspěvky o startech k ISS přesunout. |
|
|
| xChaos |
| Možná je palivový článek dražší, než baterka (platina?) |
|
|
| xChaos |
| https://twitter.com/NamusLake/status/1164417290860843008 |
|
|
| MiraH |
Indická kosmická agentura ISRO se "pochlubila" snímkem odvrácené strany Měsíce. Je na něm vidět Východní moře (Mare Orientale) a kráter Apollo. Snímek byl pořízený 21. srpna 2019 v 19:03 UT z výšky 2 650 km. Snímek by měl být pořízený fotoaparátem na palubě přistávacího modulu Vikram (Vikram). (Asi 800 km západně od kráteru Apollo - vlevo ve stínu - je kráter Von Kármán, v kterém přistála čínská sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4), kde se blíží svítání.)
Přistání přistávacího modulu Vikram (Vikram) na povrchu Měsíce je naplánováno na 6. září 2019 ve 20:25 UT (22:25 SELČ, v Indii bude už 7. září 2019 v 01:55 IST) a za 4 hodiny po přistání je naplánováno sjetí vozítka Pragyan (prag'jan, pragjan) na povrch Měsíce.
https://twitter.com/isro/status/1164535259561517058
https://twitter.com/gautamlakra93/status/1164032232454938624 [upraveno 22.8.2019 23:00] |
|
|
|
Elektron pouziva motory, ktorych turbocerpadla su pohanane elektormotormi. Ma to nevyhodu, ze potrebujete baterie a ich energticka hustota zatial nieje prave idealna.
O co by sa zjednodusil motor na metan a kyslik, keby turbocerpadla boli tiez pohanane elektormotormi, akurat, ze by neboli potrebne baterie, ale by sa pouzil metanovy palivovy clanok. Ten by okrem produkcie elekktrickej energie mohol robit aj predohrev paliva, cim by sa znacne zvysila ucinnost samotneho palivoveho clanku a to zo 46% (elektrina) na skoro az na 90%. (elektrina + teplo na ohrev paliva)
Pri pouziti elektormotorov v turbocerpadlach by bolo mozne zvysit aj rozsah regulacie tahu co by mohlo byt uzitocne pri pristavani.
Predpokladma, ze uz to asi niekoho napadlo. |
|
|
| Alchymista |
| Na postavenie a vyskúšanie je tam toho viac - zaujímavý je podľa mňa ten kozmický 830MW reaktor s 50% účinnosťou a jeho chladenie panelmi z SiC. S tým by sa už dalo v slnečnej sústave podnikať "kadečo". |
|
|
| yamato |
velmi zaujmava uvaha z NSF: na co potrebujete dva starshipy, ale staci vam jeden superheavy? a co je sucasne najdolezitejsia a najrevolucnejsia cast celeho SHS systemu, ktoru chcete testovat co najskor?
dotankovanie na orbite  [upraveno 22.8.2019 20:31] [upraveno 22.8.2019 20:32] |
|
|
| Martin Kostera |
Ano. Některé problémy jsou zmíněny v článku, případně v diskusi pod článkem.
Nezbývá, než to postavit a vyzkoušet.  |
|
|
| Alchymista |
to robia skoro všetky zariadenia, čo vytvárajú tak silné polia...
V niektorých konštrukciách je priamo výbuchom trhaviny pretvarované vynutie cievky.
práve preto sa pýtam na rekordné trvalé pole - tam to bude tak stotina (20-30T)...
A ďalšie otázky (nechcem povedať problémy...)
- čo na také magnetické pole povie samotná konštrukcia udelátoru
- čo na také pole povedia nabité častice slnečného vetra
- ako bude prebiehať ich pôsobenie na konštrukciu udelátora
Keď je v zemskom magnetickom poli polapených dosť častíc, urobia na severe (a aj na juhu) celkom peknú polárnu žiaru, pričom sa zbavia energie pár ... čoho? pár kilowattov/kilojoule? alebo dokonca megawattov/megajoule?
|
|
|
| Martin Kostera |
Tak ty desítky T kontinuálně bychom asi zvládat měli.
https://en.wikipedia.org/wiki/Bitter_electromagnet |
|
|
| Martin Kostera |
quote:
Trvalé magnetické pole viac 81 tesla ...
Koľko je svetový rekord? Pre impulzné pole je rekord ~2100 tesla.
Rusové dokázali na nějakou ti milisekundu 2800T, načež ten magnet vybuchl. |
|
|
| Alchymista |
quote:
Krása!
Zaujalo mě to propružení krytu nákladu po odhození, evidentně to není tak robustní kryt jako u Falconů - tím neříkám, že je jedno nebo druhé lepší nebo horší (než se do mě zase pustí nějaký Muskofob ), jen to konstatuju. ...
Zrejme aj odlišný mechanizmus zaistenia a rozpojenia.
Ono to oddelenie krytu nie je až celkom jednoduchý problém, treba zabezpečiť, aby aerodynamický kryt nenarazil ani do nákladu, ani do rakety, ktorá neustále zrýchľuje. |
|
|
= Nejsou nové příspěvky od poslední návštěvy