Včera 2007-10-24 zemřel známý publicista Ivo Budil. Byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Vesmír, v devadesátých létech připravoval v ČRo pořad Meteor, v poslední době pracoval v ČRo - Rádio Leonardo. Mj. připravoval hodně příspěvků z kosmonautiky.
Milan - 10/11/2007 - 16:30
Ve věku 84 let dnes zemřel americký spisovatel a dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Norman Mailer. jeho nejslavnějším románem bylo válečné drama z roku 1948 Nazí a mrtví.
Ve svých více než 40 románech a dlouhé řadě esejí Mailer často čtenáře provokoval ostrým pohledem na politický život ve Spojených státech a války ve Vietnamu a v Iráku.
Nazí a mrtví byli jeho prvotinou a zároveň jeho nejlepší a nejúspěšnější knihou. Osud vojáků na tichomořském ostrově se zde stal podobenstvím společenských vztahů.
Za Katovu píseň z roku 1979 obdržel o rok později Pulitzerovu cenu. Prvního Pulitzera obdržel za dílo Armády noci o protiválečném pochodu kvůli válce ve Vietnamu, během něhož byl zatčen. Velmi známá je i jeho reportáž Oheň na Měsíci z roku 1970 o prvním přistání člověka na Měsíci.
Mailer se v říjnu podrobil operaci plic.
(Novinky.cz, 10.11.2007)
Včera večer(5.12.2007) zemřel po krátké a těžké nemoci ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc.
Byl známým popularizátorem astronomie a pedagogem Masarykovy univerzity v Brně. Napsal několik knížek o astronomii, ale ani tématika např. kosmických sond mu nebyla úplně cizí - Vesmírné objevy, Zlaté století astronomie, Kalendárium astronomie a další.
Jako bývalý demonstrátor na brněnské hvědárně i jako student v předmětu Základy astronomie jsem Zdeňka Pokorného poznal jako velice příjemného člověka s nadšením pro věc, které dokázal předávat dál. Z kosmonautiky stojí za to připomenout i jeho knížku Příběh nesmrtelných poutníků věnovanou sondám Voyager. Je po něm pojmenována planetka (10205) Pokorný ( http://planetky.astro.cz/detail.phtml?number=10205 ).
Škoda, že už se s ním nesetkáme.
jentak - 6/12/2007 - 12:26
Sakra, co se mu stalo!!!!!!!!! Si ho pamatuji jako vitálního člověka, napsal i hezké scifi o přistání lidí na Marsu a problémech s kterými se setkají.
Je to neuvěřitelná ztráta, byl v mnoha ohledech úspěšný popularizátor a mohl určitě ještě hodně přinést. Nepatřil k těm co dožívají z vědeckých titulů. Sakra, velká škoda.
citace:Včera večer(5.12.2007) zemřel po krátké a těžké nemoci ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc.
Byl známým popularizátorem astronomie a pedagogem Masarykovy univerzity v Brně. Napsal několik knížek o astronomii, ale ani tématika např. kosmických sond mu nebyla úplně cizí - Vesmírné objevy, Zlaté století astronomie, Kalendárium astronomie a další.
Pamatuju si velice dobře na poučné a přitom zábavné domácí úkoly z Fyziky sluneční soustavy (Základy astronomie měl Zdeněk Mikulášek, mea culpa) - například zkusit si identifikovat výřez neznámé fotografie Měsíce s měsíční mapou nebo řešení orbitální mechaniky Jupiterových měsíců Janus a Epimetheus.
avitek - 6/12/2007 - 17:20
citace:... orbitální mechaniky Jupiterových měsíců Janus a Epimetheus ...
Saturnových Archimedes - 6/12/2007 - 17:49
citace:Saturnových
Ojoj, myslím, že by se nad mými dnešními perlami Zdeněk Pokorný pousmálMilan - 21/12/2007 - 11:27
USA: Astronautovi, ktorý je na ISS, zahynula matka pri autonehode
Washington 20. januára (TASR)
Matka amerického astronauta pôsobiaceho na Medzinárodnej vesmírnej stanici (ISS) zahynula pri autonehode neďaleko Chicaga. Informovali o tom dnes miestne médiá.
Rose Taniová (90), matka 46-ročného astronauta Daniela Taniho, prišla o život, keď do jej vozidla vrazil nákladný vlak na železničnom priecestí v Lombard Illinois, uviedli noviny Chicago Tribune.
Tanimu, ktorý je momentálne na ISS, oznámil smutnú správu Národný úrad pre letectvo a vesmír (NASA).
Astronaut priletel na ISS v októbri a na Zem sa mal pôvodne vrátiť tento mesiac na palube raketoplánu Atlantis, let však pre technické problémy odložili a uskutoční sa najskôr 10. januára.
Tani je prvým americkým astronautom, ktorý stratil príbuznú osobu v čase pobytu na ISS.
Agentury před chvílí oznámily, že ve věku 90 let zemřel Arthur C. CLARKE.
Myslím, že na tomto fóru není potřeba objasňovat jeho vztah ke kosmonautice...
Robert Seamans—Dr. Robert C. Seamans, Jr. (1918- ), was born on October 30, 1918, in Salem, Massachusetts. He attended Lenox School, Lenox, Massachusetts. He earned a bachelor of science degree in engineering at Harvard University in 1939; a master of science degree in aeronautics at Massachusetts Institute of Technology (MIT) in 1942; and a doctor of science degree in instrumentation from MIT in 1951. Dr. Seamans also received the following honorary degrees: doctor of science from Rollins College (1962) and from New York University (1967) and doctor of engineering from Norwich Academy (1971), from Notre Dame (1974), and from Rensselaer Polytechnic Institute (RPI) in 1974.
avitek - 26/7/2008 - 06:56
Dne 2008-07-24 zemřel v San Antonio, TX, bývalý člen tým astronautů připravujících se v rámci projektu vojenské družicové stanice MOL, Robert T. Herres.
V sobotu 7. března 2009 zemřel ve věku 89 let v Samaře jeden z významných sovětských konstruktérů raketové a kosmické techniky a dlouholetý spolupracovník Sergeje Pavloviče Koroljova, člen korespondent Ruské akademie věd, Dmitrij Iljič Kozlov.
Narodil se 1. října 1919 v Tichorecku v Krasnojarském kraji. Po ukončení střední školy v Tichorecku v roce 1937 odešel studovat na Leningradský vojenský strojnický institut. Jeho studium však přerušila Druhá světová válka. Již v červenci 1941 se přihlásil jako dobrovolník do oddílů leningradské domobrany. Bojoval z počátku při obraně obleženého Leningradu, později na volchovské frontě. Poté, co utrpěl třetí zranění, byl v září 1944 demobilizován. Vrátil se do Leningradu zpátky na vysokou školu, kterou úspěšně ukončil v prosinci 1945.
Tehdy se účastnil práce při studiu ukořistěné německé raketové techniky. V roce 1946 si ho přivedl Koroljov do své konstrukční kanceláře, ze které v roce 1951 vzniklo dnes již legendární pracoviště OKB-1 (Osoboje konstruktorskoje bjuro - Zvláštní konstrukční kancelář), která měla za úkol vyvinout pro SSSR balistické rakety. V době od roku 1951 do 1958 zde Kozlov pod Koroljovovým vedením řídil práce na vývoji první sovětské mezikontinentální rakety R-7, známé jako "semjorka". Ta vynesla do vesmíru první umělou družici Země - Sputnik 1, později první sondy k Měsíci i prvního kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina. Dodnes je v modernizované formě základem řady ruských kosmických nosičů.
Když byl vývoj vojenskké mezikontinentální balistické rakety R-7 dokončen, pověřil ho Koroljov rozběhnutím sériové výroby těchto střel. Výroba byla z konstrukční kanceláře OKB-1 předána do Letecké továrny č. 1, dnes známé pod názvem "Progress", v městě Samara. V roce 1967 se Kozlov stal prvním náměstkem hlavního kontruktéra Ústřední konstrukční kanceláře expermentálního strojírenství (CKBEM) a vedoucím její třetí filiálky pro samarském výrobním závodě. Když se filiálka v roce 1974 osamostatnila a přeměnila se na Ústřední specialní konstrukční kancelář (CSKB), postoupil na pozici jejího náčelníka a hlavního konstruktéra .
V dubnu 1996, když se kontrukční kancelář sloučila s výrobním závodem a vzniklo raketo-kosmické středisko CSKB-Progress, stal se Kozlov jeho generálním ředielem a současně generálním konstruktérem. Tady pracoval až do svého odchodu na odpočinek v roce 2003, kdy mu však zůstal titul Čestného hlavního konstruktéra.
Během jeho činnosti v Samaře bylo zde postaveno přes 1700 různých verzí nosných raket odvozených od R-7 a přibližně tisícovka nejrůznějších umělých družic. Za zmínku stojí zejména velkosérie špionážních družic různých verzí typů Zenit a Jantar, jejichž civilní verze pod názvem Resurs se používají mj. k dálkovému průzkumu Země pro potřeby zemědělství, lesnictví, územního plánování a hledání nerostných surovin.
avitek - 14/4/2009 - 14:39
Dne 2009-04-12 zemřel akademik RAN Alexej Fjodorovič Bogomolov.
Byl jedním ze zakladatelů a v létech 1954 až 1988 vedoucím konstrukční kanceláře OKB MEI (Osoboje konstruktjorskoje bjuro Moskovskogo energetičeskogo instituta - Zvláštní konstrukční kancelář Moskevského energetického institutu). Tato konstrukční kancelář konstruovala pozemní anténní systémy pro spojení s kosmickými objekty (včetně parabolických antén o průměrech od 32 do 64 metrů), od pilotovaných kosmických lodí po meziplanetární sondy, i pro spojení s telekomunikačními družicemi na eliptických drahách (Molnija), tak na stacionárních drahách. Zajišťovala i kompletaci pozemních středisek (včetně vybavování výpočetní technikou, přenosem dat po pozemních trasách atp.). Podílela se také na vývoji palubních radiotechnických aparatur.
Narodil se 20. 5. (2. 6.) 1913 ve vesnici Sickoje, Smolenská gubernie v Rusku. Vystudoval MEI (absolvoval 1937). Účastnil se 2. světové války, v závěru jako inženýr při obsluze radiolokačních aparatur protivzdušné obrany Leningradského frontu. Po demobilizaci v roce 1645 se vrátil jako přednášející na MEI na katedře radiotechnických přístrojů, kterou v létech 1955-1975 vedl. Přednášel také na MVTU (Moskovskoje vysšeje techničeskoje učiliště - Moskevská vysoká škola technická). Od r. 1966 člen-korespondent AN SSSR, od r. 1984 člen AN SSSR.
V roce 1953 na MEI vznikl Sektor speciální praci (od roku 1958 OKB MEI), jehož úkolem bylo radiotechnické zabezpečení zkoušek nově vyvíjeních mezikontinentálních balistických raket. Po odchodu akad. Vladimira Alexandroviče Kotelnikova (1954) převzal Bogomolov vedení OKB MEI.
avitek - 26/4/2009 - 21:40
V noci na 2009-02-19 zahynul při automobilové havírii, kterou zavinil 29letý opilý řidič při riskantním předjíždění neletěvší americký specialista pro užitečné zatížení (PS) Robert Jackson Wood.
Narodil se 1957-06-26, Fitchburg, Massachussetts. BS a MS ve fyzice.
Inženýr u McDonnell Douglas Co., po jejím převzetí u Boeing Co. až do své smrti. Vybrán jako náhradník jiného PS, kterým byl Charles Walker, pro lety na raketoplánech, kde měli provádět pokusy s elektroforézou ve stavu beztíže.
Byl jmenován do hlavních posádek letů STS-61M (plánovaný start červenec 1986) a STS-71D (únor 1987), ale lety neprofesionálních astronautů byly v NASA zrušeny po havárii Challengeru, takže se již do vesmíru nedostal.
Zanechal po sobě ženu a pět dětí ve stáří od 12 do 27 let a tříměsíční vnučku.
avitek - 1/5/2009 - 10:02
Zemřel další z plejády kosmických konstruktérů
Ve středu 29. dubna 2009 zemřel v Charkově na Ukrajině další z dříve utajovaných konstruktérů, podílejících se na úspěších sovětské kosmonautiky, akademik Ukrajinské národní akademie věd Vladimir Grigorjevič Sergejev. Byl jedním z konstruktérů, kteří pracovali na vývoji řídicích systémů vojenských balistických raket i kosmických nosičů.
Nrodil se 5. března 1914 v Moskvě. Těsně před vypuknutím 2. světové války ukončil v roce 1940 studium na Moskevském institutu spojové techniky. Rok poté narukoval do armády, se kterou prodělal celou válku od roku 1941 do vítězného konce v roce 1945, kdy byl demobilizován v hodnosti kapitána spojových vojsk.
Od roku 1947 pracoval jako elektrotechnický inženýr ve vojenském Vědeckovýzkumném ústavu č. 885 (NII-885) jako vedoucí laboratoře spojové techniky. Po havárii strategické balistické rakety typu R-16 v říjnu 1960 na Bajkonuru, při níž zahynul hlavní konstruktér řídicích systémů B. M. Konoplev, zaujal jeho místo ve vedení Zvláštní konstrukční kanceláře č. 692 (OKB-692) v Charkově. Zde vedl vývoj řídicích systémů pro balistické rakety které vznikaly v konstrukčních kancelářích M. K. Jangela a V. N. Čeloměje. Jmenujme typy R-16, R-36, R-36P, R-36M R-36 UTTCh, R-36M2 UR.100N a UR-100NU. Kromě toho se v jeho kanceláři, později přeměněné na NPO Elektropribor (dnes akciová společnost „Chartron“), pracovalo na řídicích systémech jak nosných raket Kosmos, Interkosmos, Coklon-2 a Ciklon-3, tak navigačních systémů pro kosmické lodě Sojuz a Progress, zasobujících kosmické stanice včetně Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Pracovníci kanceláře se také podíleli na vývoji zařízení pro ruský raketoplán Buran.
V roce 1986 akademik Sergejev odešel do důchodu, ale v kontaktu se svojí konstrukční kanceláří zůstal i v následujících letech.
M.Filip - 13/10/2009 - 11:55
Od Pavla Toufara jsem se dozvěděl smutnou zprávu :
Jeden z kandidátů výběru prvního československého kosmonauta Michal Vondroušek zemřel ve čtvrtek 8. října 2009.
....M. V. je už v leteckém nebi, jeho osud z celé té čtveřice byl asi nakonec nejtrpčí a nesl si to s sebou po celý zbytek života. Osud je někdy nelítostný....
Pár informací o M.V.: http://search.seznam.cz/?q=vondrou%C5%A1ek+michal&count=10&pId=IXxb_oCzw-oGZY0OAcxa&from=1 http://aeroweb.cz/clanek.asp?ID=1365&kategorie=3 (u článku je foto čtveřice kandidátů a méně známé foto kosmonautů-adeptů při výcviku v trenažéru Saljutu 6) http://cs.wikipedia.org/wiki/Old%C5%99ich_Pel%C4%8D%C3%A1k http://vojenstvi.cz/vasedotazy_95.htm :
Širší výběr pro kandidáty na kosmonauty byl v ČSSR prováděn ze 179 pilotů vojenského letectva splňujících obecnou podmínku létání na nadzvukových letounech a věk 25-35 let. V rámci tohoto výběru bylo vybráno 24 adeptů, kteří se podrobili prohlídce v Ústavu leteckého zdravotnictví Praha. Z nich bylo vybráno osm nejlepších kandidátů v následujícím pořadí: mjr. František Pavlík (absolvent VLA Monino), por. Ing. Ladislav Klíma (velitel roje 28. sbolp, pozdější velitel Vzdušných sil AČR), por. Štefan Gombík (starší pilot 11. slp, pozdější velitel Letectva a PVO ASR), npor. Vladimír Remek (absolvent VLA Monino), npor. Ing. Pavol Bialoň (inspektor vzdušné střelby 9. slp), por. Ing. Ján Hašan (pilot 8. slp), mjr. Oldřich Pelčák (absolvent VLA Monino) a kpt. Michael Vondroušek (absolvent VLA Monino). Se všemi jmenovanými provedli sovětští specialisté vedení letcem-kosmonautem V. G. Lazarevem ve dnech 21.-25.10.1976 pohovor v pražském ÚLZ. Do užšího výběru byli následně vybráni čtyři kandidáti v následujícím pořadí: por. Klíma, mjr. Pelčák, kpt. Remek a kpt. Vondroušek, kteří se ve dnech 10.-24.11.1976 podrobili lékařské prohlídce v Moskvě. Na jejím základě byli ke kosmickému letu v rámci programu INTERKOSMOS vybráni mjr. Pelčák a kpt. Remek.
Kpt. Ing. Michael Vondroušek po ukončení VLA J. A. Gagarina v Moninu sloužil jako starší letovod 1. sld a v letech 1979 až 1981 velel 5. slp v Plzni-Líních.
V posledních letech byl instruktorem (v záloze) letecké školy v Olomouci...
Vyfun - 13/10/2009 - 16:34
...a také sloužil na věži v Olomouci...
avitek - 31/10/2009 - 21:27
V sobotu 2009-10-31 ráno čínského času zemřel ve věku 98 let "otec čínské kosmonautiky" Qian Xuesen /=Čchien Süe-sen, angl. přepis Tsien Hsue-shen/. Narodil se 1911-12-11, 1935 emigroval do USA, studoval na MIT, pracoval ve 40. létech 20. stol. v JPL v USA, pak se 1955 vrátil do ČLR (byl držen v USA v létech 1950-55, dokud jeho znalosti o americkém raketovém programu nezastaraly). Zde se zasloužil o vývoj čínských mezikontinentálních a kosmických raket.
NASA Pioneer Aaron Cohen Dies
WASHINGTON -- Spaceflight pioneer Aaron Cohen, a former director of NASA's Johnson Space Center in Houston, died Thursday, Feb. 25, after a lengthy illness. He was 79.
Cohen had a 33-year career with NASA. He was a steady hand at the helm of Johnson as NASA recovered from the shuttle Challenger tragedy and returned the space shuttle to flight. Cohen left the agency in 1993 to accept an appointment as a professor at his alma mater, Texas A&M University. At the time, he was serving as acting deputy administrator at NASA Headquarters in Washington.
Dne 2010-03-17 v městě Orlando, FL zemřel ve věku 85 let (narozen 1924-07-06) brigádní generál Robert M. White, známý pilot raketoplánu X-15. Jako první na světě překroči rychlost 6 Mach (1961) a v 1962-07-17 vytvoříl na X-15 tehdy výškový rekord 95,9 km pro okřídlená letadla.
avitek - 6/4/2010 - 07:30
Dne 2010-04-05 zemřel po dlouhé těžké nemoci bývalý sovětský kosmonaut Vitalij Ivanovič Sevastjanov. Narodil se 1935-07-08, Krasnouralsk, RSFSR (nyní Rusko) SSSR. V týmu kosmonautů CKBEM od 1967-01-31 do 1993-12-30.
Zúčastnil se dvou kosmických letů:
1970-041A Sojuz 9 BI od 1970-06-01 do 1970-06-19 trvání (h:min:s)424.59:00 17.71 dní
1975-044A Sojuz 18/Saljut 4/Sojuz 18 BI od 1975-05-24 do 1975-07-26 1511.20:08 62.97
V poslední době se věnoval jako člen Komunistiské strany }KPRF] politice a byl po čtyři volební období poslancem ruské Dumy. Byl také až do své smrti členem Ústředního výboru KPRF.
Při leteckém neštěstí na Aljašce patrně zahynul Sean O'Keefe, ředitel NASA v letech 2001-2005.
Pe - 10/8/2010 - 20:39
UPDATE: Sean O'Keefe je prý společně se svým synem mezi přeživšími, ale je zraněný.
avitek - 10/8/2010 - 20:58
citace:UPDATE: Sean O'Keefe je prý společně se svým synem mezi přeživšími, ale je zraněný.
Bylo tam 9 osob na palubě, nejméně 3 osoby přežily, ty jsou již v nemocnici. Na místo pádu letadla se záchranáři dostali asi 12 hodin po pádu letadla, k němuž došlo v pondělí 2010-08-09 večer.
Zpráva od Pavla Toufara: "Valerij Rožděstvenskij, kosmonaut, zemřel 31. 8. 2011 ve věku 72 roků. Byl členem posádky Sojuzu 23 (1976). Spolu s velitelem Vjačeslavem Zudovem měl měsíc pobývat na stanici Saljut 5. Nepodařilo se jim spojení, Sojuz 23 se předčasně vrátil zpátky na Zemi. Přistání bylo dramatické do promrzlého stepního jezera Tengiz. Šlo o první přistání sovětských kosmonautů na vodní hladinu, navíc v noci a v mrazu. Rožděstvenskij se potom již nikdy do kosmu nevypravil."
Ervé - 6/9/2011 - 10:12
Nejenom Rožděstvenskij, ale i s ním letící Zudov už znovu neletěl. Nepodařilo se jim se spojit se Saljutem, takže na ně padla část viny.
fritz.lochmann - 6/9/2011 - 14:16
citace:Nejenom Rožděstvenskij, ale i s ním letící Zudov už znovu neletěl. Nepodařilo se jim se spojit se Saljutem, takže na ně padla část viny.
No - oni to boli vojaci a mali byť poslednou expedíciou na Almaz ( Saľut 5) než súdruhovia program zrušili. Pre civilné Saľuty s nimi zrejme nikto nepočítal, takže aj keby chceli, viac by už neleteli - proste nemali kam.
Ervé - 6/9/2011 - 14:28
Téměř všichni sovětští kosmonauti byli vojáci. Po ukončení Saljutu 5 by se prostě přeškolili na Saljut 6 (spousta vojenských experimentů) a mohli letět znovu. Důležitý byl ale i další faktor - po selhání spojení Sojuzu 25 (Kovaljonok, Rjumin) musel být v každé posádce Sojuzu zkušený kosmonaut. Vzhledem k tomu, že druhé sedadlo ve většině Sojuzů místo zabírali internacionálové, byla mnohem menší šance dostat se do posádky. Z+R už let měli za sebou, ale kvůli škraloupu jim nechtěli dát velení - takže už neletěli.
TP - 6/9/2011 - 14:43
citace:
citace:Nejenom Rožděstvenskij, ale i s ním letící Zudov už znovu neletěl. Nepodařilo se jim se spojit se Saljutem, takže na ně padla část viny.
No - oni to boli vojaci a mali byť poslednou expedíciou na Almaz ( Saľut 5) než súdruhovia program zrušili. Pre civilné Saľuty s nimi zrejme nikto nepočítal, takže aj keby chceli, viac by už neleteli - proste nemali kam.
Oba kosmonauti z mise Sojuz-23 se dostali po letu do dalších posádek. (I když už ne do vesmíru.)
Zudov - záložní velitel Sojuzu-35/1980 a Sojuzu T-4/1981.
Rožděstvenskij - palubní inženýr čtvrté posádky lodi TKS-VA (v pilotovaném režimu nikdy nepoužitá loď Čeloměje) pro novou generaci stanic Almaz (nakonec nerealizovány). Pro úplnost: nominován 1979, program zrušen 1981.
fritz.lochmann - 6/9/2011 - 14:56
citace:Téměř všichni sovětští kosmonauti byli vojáci. ...
Ano, to súhlasí, dokonca sedí aj to, že posledná osádka Almazu, Gubarev a Grečko na Saľut 6 leteli, i keď každý na inej lodi. Tak či tak, obaja po lete ( R + Z ) pôsobili v CPK v iných funkciách. Ale napr. ani Volynov + Žolobov z Saľut 5-ky či Popovič - Arťuchin zo Saľut 3-ky čož boli úspešné posádky z Almazov po lete viac do kozmu nešli
TP - 6/9/2011 - 15:07
citace:Ano, to súhlasí, dokonca sedí aj to, že posledná osádka Almazu, Gubarev a Grečko na Saľut 6 leteli, i keď každý na inej lodi.
Bohužel nesedí.
Gubarev a Grečko neletěli na Almaz (Saljut-2, -3 a -5), ale na civilní stanici DOS - Saljut. Zúčastnili se mise Sojuz-17, cílem byl Saljut-4.
Krom toho Grečko nebyl voják, nýbrž civilní inženýr: jeden z původních kandidátů za OKB-1 pro misi Voschod(-1), jinak formálně člen výběru 1966.
fritz.lochmann - 6/9/2011 - 15:36
citace:Gubarev a Grečko neletěli na Almaz (Saljut-2, -3 a -5
Včil som si to uvedomil ... človek kuká do papierov, kuká a vidí zle ... s mojim zrakom by ma za kozmonauta celkom určite nezobrali. G+G boli prvou posádkou Saľut 4, takže "civilisti"
Posledná posádka Almazu bola Gorbatko - Glazkov, takže tiež G+G, pritom Gorbatko ešte letel, kým Galzkov už nie.
V súvislosti s mojim omylom mi napadá: je niekde kompletný zoznam posádok Sojuzov z obdobia ZSSR aj so záložnými posádkami? Na ISS vo viem vyhľadať, ale pre Saľuty nie. [Upraveno 06.9.2011 fritz.lochmann]
David - 6/9/2011 - 16:15
Seznamy posádek Sojuzů jsou ve slovenské Encyklopedii kosmonautiky.
fritz.lochmann - 6/9/2011 - 17:51
citace:Seznamy posádek Sojuzů jsou ve slovenské Encyklopedii kosmonautiky.
Až myslíte toto: http://kozmos.matak.sk/ tak tam sú len letové posádky, bez záložných a podporných, proste je tam len to, čo je aj v Space 40 či MEK. Ak máte na mysli niečo iné, prosím link. Ď.
Patek Luboš - 6/9/2011 - 18:55
citace:
citace:Seznamy posádek Sojuzů jsou ve slovenské Encyklopedii kosmonautiky.
Až myslíte toto: http://kozmos.matak.sk/ tak tam sú len letové posádky, bez záložných a podporných, proste je tam len to, čo je aj v Space 40 či MEK. Ak máte na mysli niečo iné, prosím link. Ď.
Díky moc, bombastické, teda až na to lúštenie azbuky. No co, zopakujeme si, čo sme sa roky rokúce v škole učili Milan - 31/10/2011 - 15:22
Dne 26.10.2011 v dopoledních hodinách zemřel RNDr. Ladislav Sehnal. Poslední rozloučení se koná dne 2.11.2011 ve Velké síni krematoria ve Strašnicích v 11.00 hod. (podle informace Karla Pacnera).
ad:Grečko: jeden z původních kandidátů za OKB-1 pro misi Voschod(-1), jinak formálně člen výběru 1966.
Grečko byl ve skupině 14 inženýrů z OKB-1, kteří byli předvoláni k lékařským prohlídkám, nic víc, takže nelze mluvit o "kandidátovi" pro let Voschod (1).
Tlama - 2/11/2011 - 15:39
V podělí 31. října zemřel Ing. Antonín Tlamicha, CSc. - dlouholetý pracovník na AÚ Ondřejov. Obor především solární radioastronomie. Možná ho tu někdo také znal. Např. tady je stručný životopis: http://www.asu.cas.cz/person/tlamicha.html
Pavel Toufar - 3/11/2011 - 03:14
citace:V podělí 31. října zemřel Ing. Antonín Tlamicha, CSc. -
Upřímnou soustrast a díky za připomenutí - překotná doba , v níž žijeme, ale také stále více se rozmáhající sobectví a bezohlednost, často neprávem opomíjejí ty, které bychom si měli připomenout s poděkováním za jejich práci. pt
avitek - 14/12/2011 - 09:29
Včera zemřel ve věku 100 let známý sovětský raketový konstruktér Boris Jevsejevič Čertok.
Agamemnon - 14/12/2011 - 12:56
citace:Včera zemřel ve věku 100 let známý sovětský raketový konstruktér Boris Jevsejevič Čertok.
Trochu bych poopravil pana Vítka.....Čertok zemřel v 99ti letech a tedy nedožitých 100 let. K tomuto více jak kulatému výročí se měl dožít až v příštím roce a přesněji 1.března.
tři odkazy: http://magazin.ceskenoviny.cz/spolecnost/zpravy/zemrel-legendarni-rusky-konstrukter-raket-boris-certok/728474
celosvětově uznávaný raketový pionýr a blízský spolupracovník S.Koroljova se narodil ve skutečnosti v Polském městě Lodž -1. března 1912.
Daniel
Při havárii ruského dopravního letounu Suchoj Superjet-100 v Indonézii zahynul Alexander Nikolajevič Jabloncev (nar. 3.4.1955), který byl v roce 1987 vybrán do skupiny možných kandidátů na kosmonauty pro program Buran, dne 25.1.1989 byl oficiálně jmenován kandidátem skupiny GKNII VVS, od května 1989 do dubna 1991 absolvoval základní přípravu kosmonauta v CPK J.A.Gagarina a 5.4.1991 získal kvalifikací kosmonauta-výzkumníka, přičemž od 8.4.1992 byl členem skupiny kosmonautů GKNII VVS. Po rozpuštění této skupiny ukon čil v září 1996 kariéru kosmonauta. Působil pak jako zkušenbní pilot v Akťubinsku, v roce 1997 odešel z armády, v letech 1998-1999 působil jako dopravní pilot u společnosti Transaero Airlines, pracoval jako šéfpilot pilot u firmy Suchoj a 19.5.2008 uskutečnil první let s novým letounem Superjet-100 spolu se zkušebním pilotem Leonidem Chikunovem(Podle informace Col.Space z 9.5.2012 (Bert Vis) a ruských životopisných pramenů).
Niekde na dne skrine sa mi váľa vinyl L. Pospíšila Kaleidoskop Ray Bradburyho. Asi by som ho mal na počesť tohoto majstra Sci-Fi zdigitalizovať. Dostal sa ku mne dosť zaujímavo, a to ako cena za čitateľskú súťaž v časopise Zápisník niekedy koncom 70-tých rokov. Musím priznať, že vtedy som vôbec netušil, o čo vôbec kráča.
[Upraveno 15.6.2012 fritz.lochmann]
Pavel Toufar - 5/7/2012 - 11:18
Pokud jsem přehlédl a někde jinde už se zde objevilo, pak se omlouvám:
Dne 1.7.20122 zahynul americký kosmonaut Alan "Dex" Poindexter - 2 starty do kosmu (STS-122, STS-131), 28 dnů v kosmu, z aktivní služby u NASA odešel v roce 2010 a vrátil se k námořnictvu. Zemřel na následky mnohočetného těžkého zranění, které utrpěl při srážce při jízdě na vodním skůtru (narazil do něj jeho syn!) během dovolené v |Pensacole na Floridě. http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/jul/HQ_12-228_Former_Astronaut_Poindexter_Dies.html
leemer - 24/7/2012 - 06:20
Včera ve věku 61 let zemřela americká astronautka Sally Rideová (STS-7 a STS-41G).
citace:Včera ve věku 61 let zemřela americká astronautka Sally Rideová (STS-7 a STS-41G).
rakovina slinivky - s tím se dá málokdy co dělat - smutné, velice smutné
Milan - 25/8/2012 - 21:23
Česká televize před pár minutami oznámila, že ve věku 82 roků zemřel Neil Armstrong :-(
pospa - 25/8/2012 - 22:09
citace:Česká televize před pár minutami oznámila, že ve věku 82 roků zemřel Neil Armstrong :-(
Budiž mu země lehká. Byl to Pan pilot.
Zajímalo by mě, jestli se jeho ostatky ještě někdy vydají "ke hvězdám".
I když byl poměrně skromný, myslím, že byl jednou z nich ... mezi piloty a astronauty určitě...
"For those who may ask what they can do to honor Neil, we have a simple request. Honor his example of service, accomplishment and modesty, and the next time you walk outside on a clear night and see the moon smiling down at you, think of Neil Armstrong and give him a wink."
Pro všechny, kdo by se mohli ptát jak mohou uctít Neila, tu máme jednoduchou žádost. Ctěte jeho příkladnou službu, dovednost a skromnost a příště až půjdete za jasné noci ven a spatříte Měsíc jak se na vás svrchu usmívá, vzpomeňte na Niela Armstronga a mrkněte mu na pozdrav.
HonzaVacek - 25/8/2012 - 22:19
citace:Česká televize před pár minutami oznámila, že ve věku 82 roků zemřel Neil Armstrong :-(
Smutná zpráva cernakus - 25/8/2012 - 23:07
Je mrzuté, že se ten děda nedožil návratu (prvního opravdového letu - pro Vlada, aby zase nereptal) lidí na Měsíc, jak v to doufal.
Je to hořká připomínka toho, co se před půlkou jeho životní pouti umělo (co uměli Američané, aby pro změnu David nereptal) a co se dnes vůbec nedaří.
(příčinou smrti byly komplikace po operaci srdce, kterou nedávno prodělal).
bejcek - 25/8/2012 - 23:30
Pro připomínku:
Neil Armstrong se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta v Ohiu.
Do paměti lidstva se zapsal jako velitel kosmické lodi Apollo 11, Armstrong coby první pozemšťan 20. července 1969 vstoupil na povrch Měsíce. Tehdy pronesl slavnou větu, že jde o "malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo".
Ve vesmíru byl 2x.
1) Gemini 8 6.03.1966-17.03.1966 //10h41m 1.spojení (s Agenou TV-8)
2)Apollo 11 16.07.1969-24.07.1969 //8d 3h19m 1.přistání na Měsíc v oblasti Mare Tranquilitatis
24. člověk ve vesmíru (1. na Měsíci)
martinjediny - 25/8/2012 - 23:44
Odisla legenda.
Jeho odvaha priekopnika si zasluzila vidiet nasledovnikov.
pospa - 25/8/2012 - 23:59
citace:Pro připomínku:
2) Apollo 11 - 16.07.1969-24.07.1969 // 8d 3h19m 1. přistání na Měsíc v oblasti Mare Tranquilitatis
Myslím, že jeho obrovský hrdinský čin nebyl oceněn tak jak zaslouží, totéž se týká celého programu Apollo. Přispěla k tomu jeho skromnost a plachost. 82 let není v dnešní době nijak moc a u astronauta, kde je jednou z podmínek " železné zdraví" to poněkud překvapuje. Jsem zvědav, zda bude mít státní pohřeb a kam jej uloží, škoda, že se nedočkal návratu lidí na Měsíc. Jeho podíl na triumfu jménam Apollo vyniká tím víc, že 4O let od Apolla se stále lidé jen " plazí" na LEO.
pospa - 26/8/2012 - 07:46
Měsíc se s Neilem včera v noci rozloučil stylově - byl téměř ve stejné lunární fázi, jako tenkrát před 43 lety.
P. - 26/8/2012 - 12:27
promiňte, ale nemohu ponechat bez povšimnutí - "děda"? Pro pisatele této hlupácké nevychovanosti: "pan Neil Armstrong", a jak zde již správně bylo napsáno také a především Pan pilot a Pan astronaut v pravém slova smyslu a vynikající a skromný člověk
cernakus - 26/8/2012 - 13:15
citace:promiňte, ale nemohu ponechat bez povšimnutí - "děda"? Pro pisatele této hlupácké nevychovanosti: "pan Neil Armstrong", a jak zde již správně bylo napsáno také a především Pan pilot a Pan astronaut v pravém slova smyslu a vynikající a skromný člověk
Humpolacka nevychovanost je znevazovat vyznam slova děd/děda, jako by to bylo neco nehezkeho. Je to neucta k stari. Navic Neil v dobe smrti nebyl jiz ani pilot ani astronaut. To je oznaceni povolani a o penzistovi z kolbenky take netvrdime, ze je stale delnik. To jen tak pro formu.
Niel Armostrong byl jiste odvazny, mozna i hrdina, ale staveni sama sbe na piedestal ci zboznovani zrovna on rad nemel. Jinymi slovy byl skromny do konce zivota a za to si toho dedy vazim vice, nez ze byl zvolen jako nejvhodnejsi kandidat na mesicni prvenstvi.
david - 26/8/2012 - 14:56
Při vyslovení jména američana N.Armstronga si každý vzdělaný člověk představí na věky věkův astronauta ve skafandru " procházejícího se " jako první člověk v historii lidstva po Měsíci a to nemůže nikdo a nijak a ničím změnit.
Zemřel Edmund Hillary, zemřel Neil Armstrong. Když tak nad tím uvažuju, napadá mne - je tu ještě vůbec někdo takový, kdo by ještě mohl umřít?
alamo - 27/8/2012 - 01:11
neumrel iba jeden človek, umrela tak trochu aj "jeho éra"..
to že zomrel Armstrong treba samozrejme ľutovať, ale to že umrel aj ďalší kúsok z "jeho epopchy", spôsobu myslenia a motivácie, ktorí viedol k jeho prvému kroku na mesiaci, to mi ľúto nie je
lebo v zásade aj "úspech" ktorého bol Armstrong nositeľom a konateľom, môžeme pripočítať, do radu dôvodov, ktoré viedli k dnešnému patovému stavu
Armstrong sa návratu na mesiac nedočkal, a všetky takéto snahy o "zopakovanie" skrachovali a prípadne skrachujú, práve preto lebo pominuli dôvody, prečo urobiť "prví krok na mesiaci", pominuli práve preto lebo ho už sám Armstrong, ako "športový výkon" urobil
ak sa chceme vrátiť na mesiac, a dočkať sa aj nejakého "druhého kroku", už to nesmie byť snaha o "reprízu", musí to byť proste "druhý krok" sám o sebe, s vlastným iným novým cieľom, zmyslom, a motiváciou
a to aj preto, aby ten Armstrongov nebol zbytočný
pospa - 27/8/2012 - 01:28
Přesně před rokem, v srpnu 2011 jedenaosmdesítiletý(!) velitel A-11 Neil Armstrong navštívil Austrálii, aby promluvil na setkání Certified Practising Accountants of Australia.
Při té příležitosti také natočil téměř hodinovou čtyřdílnou sérii rozhovorů pro evoTV. http://thebottomline.cpaaustralia.com.au/
(pravděpodobně jedno z posledních veřejných vystoupení tohoto úžasného člověka)
It was the ultimate peacefull competition. The USA versus USSR. I'll not assert, that it was a diversion which prevented a war. But nevertheless, it was a diversion. It was intense, and it did allow both sides to take the high road with the objectives of science and learning and exploration. Eventually, it provided a mechanism for engendering cooperation between former adversaries. In that sense among others, it was an exceptional national investment for both sides.
Nakonec to bylo mírové soutěžení. USA versus SSSR. Nebudu tvrdit, že to bylo rozptýlení, která zabránilo válce. Ale přesto, bylo to rozptýlení. Bylo to intenzivní, a umožnilo to oběma stranám vydat se vznešenou cestou s cíli ve vědě, vzdělávání a výzkumu. Nakonec to poskytlo mechanismus pro vznik spolupráce mezi bývalými protivníky. V tomto smyslu, mimo jiné, to pro obě strany byla výjimečná národní investice.
(včetně skrytého vtípku pro Vlada a jemu podobné...)
cernakus - 27/8/2012 - 13:42
xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
david - 27/8/2012 - 14:23
citace:xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
Nesnaž se oddělit Armstronga od Měsíce.
pospa - 27/8/2012 - 14:46
citace:Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu.
A i etapu testovaciho pilota po Korei. Jako testovaci pilot mnoha projektu:
F-100 Super Sabre, F-101 Voodoo, F-104A Starfighter, Bell X-1B, Bell X-5, North American X-15, F-105 Thunderchief, F-106 Delta Dart, B-47 Stratojet, KC-135 Stratotanker.
xChaos - 27/8/2012 - 15:47
citace:xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
Omlouvám se - ale prostě někteří lidé se zapsali do historie způsobem, který pak už prostě překonat nejde. A toto je asi nejkřiklavější případ. Jestli z toho měl deprese - nevím... podle mě ne.
xChaos - 27/8/2012 - 15:52
citace:
citace:xChaos:
Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu. A netýká se to jen tvého nekrologu. Všude na internetu každý mele jen o Měsíci (případně o jeho službě v Koreji). Chápu, že to byla maxiudálost, jenže tu znají všichni už dávno. Nyní by bylo dobré rozšířit mezi veřejnost povědomí, že Armstrong mezi lety 1969-2012 také žil, pracoval a působil. Jeho život Apollem přece neskončil.
Nesnaž se oddělit Armstronga od Měsíce.
A hlavně je to na americké straně určitě nejdůležitější osoba studené války. Navíc ve spojení s dobrým načasováním - v době, kdy na Západě nová levice definitivně zlomila hůl na gerontokraticko-byrokraticko-militaristickým Brežněnovým pozdním Sovětským svazem - to skutenčně podle mě byla rozhodující událost celé éry studené války. Ano, pouhých 8 let po postavení berlínské zdi... bylo to dobře načasované. Ten politický dopad byl obrovský... východní blok by musel fakt rozšířit konspirační teorie o tom, že to bylo zdalšované, kdyby tomu chtěli čelit...
a tom byl ten můj nekrolog (bohužel nepochopený, hlavně na serveru nyx.cz ...) [Upraveno 27.8.2012 xChaos]
xChaos - 27/8/2012 - 15:54
citace:
citace:Možná by bylo záhodno přidat jeho život, aktivity a zásluhy po Apollu.
Já jsem na (český) wiki článek ve svém textu odkázal a tím to pokládám za uzavřené. možná by někdo mohl rozšířit článek na české wiki, pokud cítí tu potřebu.
Já jsem to hodnocení jeho osoby postavil tak, jak jsem ho postavil - a ano, věřím, že mu teď budou v USA stavět sochy a pojmenovávat po něm ulice a uvědomí si, že to je největší americké jméno celého 20.století. Za jeho života by až tak velký cirkus nebyl vhodný, ale teď to přijde.
Ľuboš - 27/8/2012 - 19:34
Sú niekde na webe fotografie z návštevy N. Armstronga v ZSSR v roku 1970 ?
Ďakujem, túto a pár ďalších mám, ale som prekvapený, ako je toho málo na webe.
Pavel Toufar - 23/10/2012 - 15:24
k textu Ervé jen doplnění:
Zudov byl v záložní posádce sndrejevem od srpna 79 do dubna 80 pro 4. zákl. posádku Saljutu 6, poté v hlavní pro let na Saljut 6, ale posádky byly tehdy přeskupeny a Zudov vypadl ze hry. Rožděstvenskij přešel do speciální (vojenské) skupiny pro Almaz a v roce 1983-1985 byl ve skupině, chystající se pro obsluhu dalekohledu Pion-K na TKS-M (Kosmos-1686), ale nakonec se do letové posádky nedostal. Pracoval v řídicí směne v CUP pro některé lety na Saljut 5 a Saljut 6.
Pavel Toufar - 23/10/2012 - 15:26
V pátek 19.10.2012 zemřel ing. František Pavlík, člen skupiny výběru letu prvního československého kosmonauta. Bylo mu 71 roků. Čest jeho památce.
Dne 10, prosince 2013 zemřel bývalý sovětský kosmonaut-výzkumník Valerij Alexandrovič Jazdovskij (nar. 18.7.1930) z druhého náboru kosmonautů-výzkumníků z CKBEM.
Pohřben byl na Něvzorovském hřbitově u města Ivantijevka v Moskevské oblasti
Valerij Jazdovskij pracoval od roku 1954 jako inženýr u Koroljova v OKB-1 v Podlipkách, podílel se na vývoji lodí Vostok, Voschod i Sojuz (7K-OK), také Zond (7K-L1) a lodí LOK a LK z lunárního programu N1/L3. Prošel lékařským výběrem pro let Voschodu 1, ale hlavní výběrová komise ho v červnu 1964 do výcviku nezařadila. Od 18.8.1967 z rozhodnutí tehdejšího hlavního konstruktéra Mišina působil ve skupině kandidátů kosmonautů CKBEM sestavené pro let na Měsíc v programu N1/L3. Uspěl nakonec před hlavní výběrovou komisí a 24.5.1968 byl zařazen do oddílu kosmonautů CKBEM. V říjnu 19698 pracoval při skupinovém letu lodí Sojuz 6, 7 a 8 na jedné z mobilních sledovacích stanic, umístěné na námořní lodi. Působil zde několik týdnů. Už tehdy se prý projevily některé jeho problémové charakterové vlastnosti. Byl zvyklý pracovat jako vedoucí, neuměl a ani se nechtěl podřídit pokynům a příkazům druhých, což ho přitom v roli kosmonauta-výzkumníéka či palubního inženýra čekalo. Na tehdy několikaměsíční spolupráci s ním vzpomínal Viktor Blagov, pozdější zástupce vedoucího řízení kosmických letů v CUP, který se plavil a pracoval na stejné lodi: „Vůbec nemohu pochopit, jak se mohl dostat do posádky!" Byla to ostře kritická slova, ale Blagov k nim měl důvod. Na Jazdovského totiž nevzpomínali v dobrém ani další lidé, kteří se s ním setkali. Příliš dával najevo svou cenu. Připusťme, že možná chtěl takovým vystupováním vyvážit svá různá zklamání i to, že se do oddílu kosmonautů dostal se značným zpožděním za svými kolegy z konstrukční kanceláře, byť podle svého názoru měl k této práci větší předpoklady. V každém případě však v době, kdy se projevily jeho nevhodné charakterové vlastnosti, nevznesl nikdo proti němu námitky a naopak získal značnou podporu vedoucích programu. Patřil mezi uznávané odborníky, kteří sestavovali vědecký program pilotovaných kosmických letů.
Koncem roku 1969 byly jmenovány tři posádky pro dlouhodobý let Sojuzu 9, který se měl uskutečnit zhruba za půl roku. V hlavní posádce byli Andrijan Nikolajev a Vitalij Sevasťjanov, v první záložní Anatolij Filipčenko a Georgij Grečko, ve druhé záložní Vasilij Lazarev a Valerij Jazdovskij. Příprava proběhla od ledna do května 1970. Od srpna 1970 do října 1971 se s Lazarevem (nahradil ho Vorobjov) připravoval v hlavní posádce pro let, jehož cílem bylo prověření „stykovky“ v programu „Kontakt-KEC“ s loděmi 7K-OK No.18 a 7K-OK No.198. Program byl zrušen. Po tragédii Sojuzu 11 bylo nutné kosmickou loď technicky upravit, pozměnit základní zásady platné pro každý start, prověřit nové skafandry, což si vyžádalo přerušení letů kosmonautů. Až poté byly sestaveny nové skupiny pro práci s orbitálními stanicemi Saljut/OPS a ALMAZ/DOS. Protože stanice měly odlišné určeníé a tedy pracovní programy, byly pro každou z nich připravovány oddělené skupiny kosmonautů. Pro první obnovené starty se připravovali kosmonauti ze záložních posádek, určených původně pro dlouhodobý let Sojuzu 9. Vedoucí týmu však původním složením zamíchali. První test modifikované lodi a nových skafandrů svěřili Vasiliji Lazarevovi, k němuž přiřadili Olega Makarova. V záložní posádce byl Georgij Grečko, jemuž přidělili nového velitele Alexeje Gubareva. Také Valerij Jazdovskij dostal nového velitele. Byl jím Lev Vorobjov. Oběma nabídli hlavní posádku pro samostatný let lodi Sojuz 13. Šlo o původní verzi této lodi s panely slunečních baterií. Nová modifikace s výraznými technickými změnami, která měla sloužit k transportu dvoučlenných posádek oblečených do skafandrů na orbitální stanice, byla totiž odkázána výhradně na energii z baterií a mohla proto absolvovat nejvýše třídenní kosmický let. V přední části orbitálního úseku lodi Sojuz 13, v místech, kde jinak bývá zařízení pro spojení s orbitální stanicí a přechodový tunel, byl instalován soubor dalekohledů včetně astronomické observatoře Orion 2 pro spektrografování hvězd. Vědecký program letu sestavoval Jazdovskij. Bylo jasné, že pokud posádka na oběžné dráze všechno zvládne, bude možné splnit také značnou část z vědeckých výzkumů, původně připravených pro orbitální stanici Saljut, která se vinou havárie rakety Proton nedostala v červenci 1972 na oběžnou dráhu (neúspěšná byla také následující vojenská verze stanice, označená Saljut 2 (Almaz/DOS-1) na jaře 1973, a také následující civilní stanice v květnu 1973). Během přípravy samostatného letu Sojuzu 13, která začala v květnu 1973, však vzrůstaly problémy s chováním Valerije Jazdovského. Jakoby zapomněl, že v roli kosmonauta nemůže jednat z pozice vedoucího vědeckého programu, a že se naopak musí podřídit zcela jiným pravidlům. Lev Vorobjov byl z toho doslova nešťastný. Jmenovali ho sice velitelem posádky, ale Jazdovskij uznával výhradně své představy a svá rozhodnutí. Odmítal vzít na vědomí, že kosmonaut je především vykonavatelem určeného programu, že musí dbát na pokyny instruktorů, metodiků, lékařů, v neposlední řadě také velitele posádky, a že během kosmického letu pak především musí ctít rozhodnutí řídicího střediska, která jsou pro posádky kosmických lodí zákonem. Nesnažil se ani pochopit tuto základní podstatu své nové práce, o kterou přitom tolik stál, protože si o sobě stále víc myslel, že je jiný, než ostatní kosmonauti, že mu náležejí větší práva a privilegia už proto, že dlouho pracoval v blízkosti Sergeje Koroljova. Valerij Jazdovskij skutečně často rozhodoval o mnoha zcela zásadních otázkách. Situace se stále víc vyostřovala. Jazdovskij nedokázal překonat sám sebe a nechtěl ustoupit, dokonce o tom ani nepřemýšlel. Rostly jeho spory s Vorobjovem, kterému začal příliš zřetelně dávat najevo svou nadřazenost a chvílemi prý až pohrdání, ve sporu byl také s instruktory, jejichž pokyny odmítal plnit. Jazdovskij měl svou hlavu a byl přesvědčený, že jeho rozhodnutí a jeho řešení jsou nejlepší. Vorobjov odmítal jeho velitelsky rozkazovačný tón a stále častěji se ohrazoval proti jeho chování. Instruktoři a metodici se bezvýsledně snažili oba kosmonauty upozornit na vážnost jejich situace, až definitivně konstatovali, že vleklé rozpory ohrožují program chystaného kosmického letu. Valerij Jazdovskij nic nepochopil a své chování nezměnil. Jen s obtížemi se podařilo zvládnout, aby vzniklá nervozita a vypjaté vztahy se nepřenesly také na záložní posádku, do níž původně jmenovali Pjotra Klimuka a Jurije Ponomareva, kterého po zahájení příprav letu Sojuz/Apollo nahradil Valentin Lebeděv.
Již na Bajkonuru, dne 7. prosince 1973, krátce před plánovaným startem Sojuzu 13 (18.12.1973), přijala Státní komise zásadní rozhodnutí. Do hlavní poádky jmenovala záložníky Klimuka a Lebeděva. Zdůvodněním byla „psychická neslučitelnost členů hlavní posádky“. Rozhodnutí bylo pro sebevědomého Valerije Jazdovského šokující. Členové komise totiž označili za hlavní důvod odvolání původní hlavní posádky jeho vyhrocené a již dál neřešitelné rozpory s Vorobjovem a s instruktory. Proti členům Státní komise se však neodvážil vystoupit stejným způsobem, jakým se choval k instruktorům. Byl sice ještě členem skupiny kosmonautů pro lety na orbitální stanici (1975-1977) a poté ve skupině pro lety lodí Sojuz-T (1978-1979), ale uvědomoval si, že novou šanci ke kosmickému letu nejspíš už nedostane. V prosinci 1973 proto z oddílu kosmonautů odešel. Oficiálně sice přestal být členem oddílu kosmonautů 1.7.1982, ale to se již několik let aktivní přípravy nezúčastnil. Do roku 1992 pracoval v korporaci Energia. Poté odešel do důchodu. S prohrou se nedokázal psychicky vyrovnat ani Lev Vorobjov. Byl sice v roce 1974 jmenován velitelem hlavní posádky pro let na Saljut 4 spolu s Valerijem Rjuminem, ale přípravu nezahájili, protože 28.6.1974 byl Vorobjov z oddílu kosmonautů vyřazen. Oficiálním důvodem byl zdravotní stav. Podle jeho současníků doplatil na příliš dominantního a panovačného Jazdovského.
Dnes, ve věku 88 let zemřel americký astronaut Scott Carpenter, který se v roce 1962 jako druhý v programu Mercury dostal se svou lodí Aurora 7 na oběžnou dráhu.
MOD: prosím přečti si doporučení 2.1 v pravidlech. Opakovaní stejné informace ve dvou po sobě jdoucích příspěvcích nepřináší do diskuse žádnou novou hodnotu.
Ano, opakování je matka moudrosti, ale vše má mít své meze.
pospa - 11/10/2013 - 18:03
Krátká vzpomínka na Scottyho, složená z málo známých záběrů
Podle informace na Novosti kosmovtiki zemřel dnes ve vesnici Jekatěrinovka v Rostovské oblasti člen první skupiny sovětských kosmonautů Dmitrij Aleksejevič Zaikin (*29.4.1932).
12. listopadu 2013 zemřel v Moskvě bývalý sovětský a ruský kosmonaut Aleksandr Serebrov (*15.2.1944). Serebrov absolvoval čtyři kosmické lety; první let uskutečnil na Sojuzu T-7 v srpnu 1982, poslední na přelomu let 1994 a 1995, kdy pobýval půl roku na stanici Mir; celkově má na svém kontě 372 dní pobytu ve vesmíru.
Serebrov z oddílu kosmonautů odešel v roce 1995 a poté pracoval v RKK Energija.
dodge - 27/11/2013 - 07:11
První pilot raketoplánu.
Koncem srpna 2013 proběhla médii poměrně stručná zpráva o tom, že ve věku 76 let zemřel americký astronaut Charles Gordon Fullerton. Musíme se smířit s faktem, že řada účastníků vesmírných výprav už dosáhla vysokého věku a ani jim se samozřejmě smrt nevyhýbá. Fullerton navíc na tom nebyl v poslední době zdravotně příliš dobře. Poslední den roku 2009 jej během operace hrdla postihla těžká mozková mrtvice a od té doby byl částečně ochrnutý. Komplikace spojené s touto událostí nakonec způsobily jeho smrt.
4. března zemřel v Houstonu ve věku 94 let Jack A. Kinzler (*9.1.1920), bývalý šéf technických služeb střediska NASA Lyndon B. Johnson Space Center. V NASA působil v letech 1960 až 1977 a mj. se významně podílel na záchraně orbitální stanice Skylab v roce 1973.
Se svým týmem byl také autorem konstrukce pro vztyčení americké vlajky během měsíčních misí programu Apollo a velice nelibě nesl, že právě způsob uchycení vlajky, jež umožňovalo imitovat záhyby, byl využíván pro konspirační teorie.
jamsed - 7/5/2014 - 18:58
6. května zemřel ve věku 83 let americký zkušební pilot William Harvey Dana, který mj. v letech 1960-62 létal se strojem X-20 Dynasour a později byl zařazen do skupiny pilotů létajících na raketovém letounu X-15 (v roce 1966 se s X-15 dostal do výšky 93,5 km).
V neděli 18. května ráno zemřel ve věku 68 let první nizozemský astronaut Wubbo Johannes Ockels (*28.3.1946); příčinou úmrtí byly komplikace při rakovině ledvin, která u něj byla diagnostikována v loňském roce.
V noci z 11. na 12. června 2014 zahynul při automobilové nehodě v Santiagu de Chile český astronom RNDr. Stanislav Štefl, CSc. Po deseti letech práce v Evropské jižní observatoři (ESO) se právě chystal k návratu domů, kde plánoval zúročit své zkušenosti s nejmodernější astronomickou přístrojovou technikou k posílení účasti českých astronomů na jejím využívání. Osud nečekaně překazil jeho osobní a pracovní plány a těžce zasáhl jeho rodinu, přátele a spolupracovníky v české i mezinárodní astronomické komunitě.
20. září zemřel v Rusku bývalý sovětský kosmonaut Anatolij Nikolajevič Berezovoj (*11.4.1942), velitel první základní dlouhodobé posádky na stanici Saljut 7. Absolvoval pouze tento jediný kosmický let, který trval více než 211 dní.
18.10. ve věku 83 let zemřel Bob Farquhar.
Zasloužil se v NASA o obrovské úspěchy amerických sond zejména pracoval na jejich drahách. Jeho specialitou bylo
zejména použití " gravitačních praků", což umožnilo vpravdě průkopnické lety amerických sond k Merkuru, Saturnu, Uranu, Neptunu, asteroidu a kometě.
Zejména první let americké přístrojové sondy ISSE-3 - ICE ke kometě byl excelentní, ačkoli sonda nebyla pro tento úkol konstruována, byla sérií průletů kolem Měsíce vyvedena z dráhy oběžnice bodu L1 k prvnímu průletu kolem komety v dějinách.
bejcek - 30/11/2015 - 09:27
Dne 23. listopadu 2015 ve věku 88 let zemřel pplk ing Bedřich Růžička CSc z Brna.
Raketový odborník a učitel raketové techniky na vojenské akademii v Brně. Znali jsme ho z mnoha přednášek o raketové technice také na Kosmos News Party nebo z Kosmonautiky ve Valašském Meziříčí.
Vzpomínám si(už je to dávno), že napsal článek o ruském Protonu (tehdy supertajného a on si spočítal a odhadl tvar, stupně atp)) do L+K. Říkal mi pak s radostí, že tu raketu "trefil", do Brna na akademii přijel z ruského velvyslanectví vojenský přidělenec, zjistit kdo to ten Růžička je? Trefil se! Navíc bylo vidět, že L+K se v Rusku čte.
Milan - 24/12/2016 - 00:06
Dnes zemřel trojnásobný americký astronaut Piers Sellers (Atlantis STS-112/2002, Discovery STS-121/2006 a Atlantis STS-132/2010) :-( :-( :-(
Godspeed Gene, byl jsi hrdinou a zároveň úžasným člověkem. [Edited on 17.1.2017 Ervé]
Povl - 17/1/2017 - 07:40
Tak se nedočkal.
Určitě si přál, aby se lidé na Měsíc vrátili dokud bude živ.
Poslední člověk na Měsíci a jediný s československými předky.
Odpočívej v pokoji Gene. [Upraveno 17.1.2017 Povl]
H - 17/1/2017 - 09:35
Děkujeme.
"Byla to velká výzva, dokázat něco, co se předtím nikomu nepodařilo - letět na Měsíc. Měli jsme velká očekávání, zvědavost, ale i strach. Když pak ale chvíli žijete, pracujete a chodíte na jiném tělese, je to zvláštní pocit. Ohlédnete se a vidíte Zemi, kde jste nechali svou minulost, rodinu, lásky a kde vás také čeká budoucnost. Připadáte si jako na verandě Boha a vidíte svůj domov. Zamýšlíte se, že takový pohled se naskýtal asi Stvořiteli, když Zemi tvořil. Je tak krásná, že nemohla vzniknout jen tak, věřím že ji i celý vesmír stvořila vyšší síla," [Upraveno 17.1.2017 H]
martinjediny - 17/1/2017 - 15:31
Dakujeme.
R.I.P.
admin - 16/2/2017 - 15:51
Republikán Robert Aderholt navrhl ve sněmovně, aby první let SLS byl pojmenován po Eugenu Cernanovi.
Michale díky za upozornění. Data úmrtí jsem doplnil a dal na MEK.
bejcek - 22/2/2017 - 13:38
Velitel vlčí smečky
9. ledna 2017
Autor: Stanislav Kužel,
Krátce před svými osmdesátinami, 3. ledna tohoto roku, zemřel v Moskvě Igor Petrovič Volk. 58. sovětský kosmonaut, ale především šéfpilot sovětského raketoplánu Buran.
Původem Ukrajinec byl vynikajícím zkušebním pilotem a posléze šéfpilotem sovětského raketoplánu Buran, který jej měl vynést nejen do vesmíru, ale i k hranici věčné slávy. Na oběžnou dráhu kolem Země se však nakonec podíval pouze na palubě kosmické lodi Sojuz T-12 a stanice Saljut 7. Do historie je tak dnes zapsán „jen“ jako 142. člověk, který se podíval mimo hranice zemské atmosféry. Jeho příběh je přitom mnohem zajímavější.
Dnes ráno 23.4.2018, ve věku 68mi let po dlouhotrvající nemoci zemřel Maďarský kosmonaut -náhradník pan Dr.Magyari Béla .
admin - 26/4/2018 - 11:53
Oldřich Pelčák:
"Ke smutné zprávě o úmrtí kolegy Bély M. Poprvé jsme se potkali v roce 2010 u jezera Balaton. Bylo to náročné setkání, pili jsme Unicum a bílé víno a "vzpomínali na staré dobré časy" …… Čest jeho památce !"
Bean, Alan LaVern, 1932-2018
Bean zemřel v sobotu (26. května) ve věku 86 let.
Čtvrtý „Měsíčňan“ se po zbytek života dělil s dojmy a pohledem svého přistání na Měsíci prostřednictvím vlastnoručně kreslených obrazů a ilustrací.
Bean lětěl v misi Apollo 12 ve funkci pilota Lunárního modulu, a další let do vesmíru absolvoval jako velitel posádky první americké orbitální laboratoře Skylab 2.
Spacedaniel - 28/5/2018 - 17:11
Můj Slovenský kolega mne upozornil na další ztrátu v řadách kosmonautů/astronautů. Dne 27.05.2018 zemřel astronaut Peterson Donald Herold, "Don"
Ervé - 29/5/2018 - 08:34
citace:Bean, Alan LaVern, 1932-2018
Bean zemřel v sobotu (26. května) ve věku 86 let.
Bean lětěl v misi Apollo 12 ve funkci pilota Lunárního modulu, a další let do vesmíru absolvoval jako velitel posádky první americké orbitální laboratoře Skylab 2.
Jen připomenu, že Bean se do posádky Conrada dostal po smrti C.C. Wiliamse (zabil se v T-38, po poruše se katapultoval pozdě), Conrad si o něj přímo řekl do záložní posádky Apolla 9. Apollo 12 mělo podle odhadů větší šanci být 1. na Měsíci než Apollo 11. Potom velel na Skylabu 2.posádce (Skylab 3), 59 dní na orbitě. Závěr kariéry v NASA pak ještě velitel záložní posádky Sojuz-Apollo.
Ervé - 29/5/2018 - 08:39
citace:Můj Slovenský kolega mne upozornil na další ztrátu v řadách kosmonautů/astronautů. Dne 27.05.2018 zemřel astronaut Peterson Donald Herold, "Don"
Donald Herod Peterson, STS-6 Challenger, duben 1983. Původně vycvičen pro vojenský MOL (od června 1967), 16 let čekal na kosmický let.
Derelict - 3/7/2018 - 06:52
Není to kosmonaut, ale pro kosmonautiku a vědu udělal hodně. Zemřel Dr. Pavel Tříska, otec Magionu.
admin - 30/8/2018 - 09:28
Zemřela významná postava lunárního a planetárního výzkumu, Paul Spudis.
29.08. zemřela náhradnice V. Těreškovové, Taťána Kuzněcová.
fritz.lochmann - 2/9/2018 - 15:50
citace:29.08. zemřela náhradnice V. Těreškovové, Taťána Kuzněcová.
Po našom Tatiana Kováčová Nech jej je zem ľahká.
ales - 2/9/2018 - 21:20
Datum úmrtí V.Ljachova jsem dnes doplnil na MEK. Díky za upozornění.
M.Filip - 2/9/2018 - 22:32
citace: náhradnice V. Těreškovové, Taťána Kuzněcová.
Vostok 6 : Záložní posádky: Solovjovová, Ponomarjovová ... Taťána Kuzněcová byla v prvním oddíle kosmonautek, ale pro V6 nebyla náhradnicí.
novák - 3/9/2018 - 16:36
Kuzněcovová byla náhradnicí pro plánovaný dlouhodobý (10-15 dní) let Voschodu s výstupem do vesmíru.
Hlavní posádka byla Ponomarjovová, Solovjovová, záložní Jorkinová, Kuzněcovová. Příprava na let probíhala v květnu-listopadu 65 a lednu-květnu 66. Pak let i celý program Voschod zrušili.
Patek - 26/9/2018 - 20:01
Velmi smutná zpráva. Zemřel Pavel Toufar. Čest jeho památce.
admin - 26/9/2018 - 20:10
Tak smutný konec Kosmoschůzky tu ještě nebyl.
Derelict - 26/9/2018 - 20:51
citace:Tak smutný konec Kosmoschůzky tu ještě nebyl.
Je smutné, že odcházejí tak úžasní lidé jako byl Zdeněk Vítek nebo Pavel Toufar. Nemám slov.
Přeji vám tam nahoře hezkou procházku po Mléčné dráze.
ossma - 26/9/2018 - 20:57
Pan Toufar byl objektivní, čtivý profesionál. Takových lidí je moc škoda.
62 let, 3 lety na STS: Spacelab 14 dní, Mir, Spacelab 16 dní. Před NASA létal na F-111, po NASA pak na raketovém Xcore EZ Rocket.
Žena a tři dcery. Příčina smrti neuvedena.
Richard Alan Searfoss
(*5. června 1956 v Mount Clemens, stát Michigan, USA +29. září 2018) byl letec, důstojník a americký kosmonaut. Ve vesmíru byl třikrát.
Nikolaj Semjonovič Kardašov (rusky Николай Семёнович Кардашёв, * 25. dubna 1932 Moskva) je sovětský astrofyzik, doktor fyzikálních a matematických věd, který je zástupcem ředitele Astrokosmického centra na Lebeděvově fyzikálním ústavu Ruské akademie věd v Moskvě.
externí info pro EUDOXUSe? :-)
Eudoxus - 5/8/2019 - 19:54
citace:Nikolaj Semjonovič Kardašov (rusky Николай Семёнович Кардашёв, * 25. dubna 1932 Moskva) je sovětský astrofyzik, doktor fyzikálních a matematických věd, který je zástupcem ředitele Astrokosmického centra na Lebeděvově fyzikálním ústavu Ruské akademie věd v Moskvě.
Zemřel Alexej Leonov, první člověk ve volném prostoru... (Voschod 2, 1965)
Ervé - 11/10/2019 - 15:03
citace:Zemřel Alexej Leonov, první člověk ve volném prostoru... (Voschod 2, 1965)
Zemřel poslední z Prvních Velkých.
Čest jeho památce.
Spacedaniel - 11/10/2019 - 20:07
citace:
citace:Zemřel Alexej Leonov, první člověk ve volném prostoru... (Voschod 2, 1965)
Zemřel poslední z Prvních Velkých.
Čest jeho památce.
**********************************************************************
Radku ervé :-)
Vím ,myslel jsi to dobře,ale chybka se vloudila :-)
Z programu Vostok stále ještě žije Valentina Tereškovová, a z púvodního výběru třeba Volynov. Nicméně i další,který přispěl.... nepřipomněl, že si A.A.Leonova budeme pamatovat i z jeho druhého stejně legendárního letu Sojuz Apollo. Ervé - 12/10/2019 - 09:12
citace:
citace:
citace:Zemřel Alexej Leonov, první člověk ve volném prostoru... (Voschod 2, 1965)
Zemřel poslední z Prvních Velkých.
Čest jeho památce.
**********************************************************************
Radku ervé :-)
Vím ,myslel jsi to dobře,ale chybka se vloudila :-)
Z programu Vostok stále ještě žije Valentina Tereškovová, a z púvodního výběru třeba Volynov. Nicméně i další,který přispěl.... nepřipomněl, že si A.A.Leonova budeme pamatovat i z jeho druhého stejně legendárního letu Sojuz Apollo.
Volynov a Těreškovová, ti k nim taky patří, takže jo.
Moc jsem spěchal.
admin - 25/1/2020 - 13:04
Dnes by měl Tonda Vítek 80.
Spacedaniel - 25/1/2020 - 20:31
citace:Dnes by měl Tonda Vítek 80.
Věčnou památku , kdo ho pamatují psát, a přednášet o kosmonautice. Hluboká poklona za jeho celoživotní práci !!!! M.Filip - 30/1/2020 - 22:40
Seznam na MEK jsem dnes doplnil a opravil.
alamo - 15/8/2020 - 17:39
Bernard Kutter
M.Filip - 28/8/2020 - 19:46
Gerald Paul Carr (*22.8.1932 Denver, Colorado, USA +26. srpna 2020, Albany, New York) zemřel americký námořní letec a astronaut z projektu Skylab - 66. člověk ve vesmíru
V roce 1974 byl jediným oficiálním představitelem státu, který se setkal s Eugenem Cernanem – americkým astronautem československého původu, účastníkem mise Apollo 17 a také posledním člověkem, který kráčel po povrchu Měsíce. Od něj převzal československou vlajku, kterou měl s sebou. http://www.ceskatelevize.cz/hledani/?q=lubo%C5%A1+perek&cx=000499866030418304096%3Aukbowjvrr7uadmin - 3/11/2020 - 12:48
Včera umřel Marcel Grün.
Ervé - 4/11/2020 - 07:17
citace:Včera umřel Marcel Grün.
Upřímnou soustrast, hodně Kosmoklubu pomáhal v začátcích našeho přednášení v Planetáriu i při zavádění předmětu na ČVUT. Bohužel už před lety ho začalo zrazovat zdraví. [upraveno 4.11.2020 09:48]
admin - 7/4/2021 - 08:50
Každý tam jednou musíme. Napsal toho hodně, o špionech. Takový agent 007 východního bloku.
xChaos - 7/4/2021 - 21:53
Knížky od Karla Pacnera o kosmonautice pro mě byly při formování mého zájmu o kosmonautiku naprosto zásadní.
Škoda, že se nedožil přistání lidí na Marsu... nebo aspoň letu první helikoptéry na Marsu :-(
Snad by po něm na Marsu aspoň mohli něco menšího pojmenovat... je tady někdo, kdo by to byl schopen NASA navrhnout?
M.Filip - 7/4/2021 - 22:15
citace:Zemřel Karel Pacner
+M.Codr, +A.Vítek, +P.Toufar, +M.Grün ... https://mek.kosmo.cz/zaklady/literat.htm
K.Pacner napsal svou první knihu o kosmonautice před 53 lety : Na obou březích vesmíru (Čs.spisovatel, 1968).
Tehdy se psalo, že za pár let poletí lidé na Mars. A po 50 letech jsme na tom stále stejně... alamo - 8/4/2021 - 14:12
Česť jeho pamiatke.
Môj záujem o kozmonautiku, vznikol aj vďaka Pacnerovi a jeho popularizačnej činnosti. Úplne prvá jeho kniha ktorú som čítal bola Mestá v kozme, mala na mňa veľký vplyv. Bolo v nej predstavených veľa úžasných technologických vízií a konceptov.
Avšak okrem návalu nadšenia, vo mne zanechala aj akýsi neurčitý pocit skepsy. Skepsa spočívala v otázke "kde sú tam ľudia?". Technológie predsa slúžia resp. mali by slúžiť ľuďom.
Už vtedy ma napadla otázka, a čo tam tý ľudia vlastne budú robiť, akou činnosťou si zarobia na svoj každodenný život?
Neviem kde som už vtedy chodil na také myšlienky, bol som decko a vyrastal som v "socíku".
Ale nejak ma ten skepticizmus drží do dnes, a cítim ho skoro pri každom futuristickom "PDFku".
ales - 8/4/2021 - 17:14
Upřímnou soustrast pozůstalým a čest památce Karla Pacnera.
I mne jeho knihy o kosmonautice silně ovlivnily. Setkal jsem se s ním i osobně na KNP a budu na něj v dobrém vzpomínat.
Současně se ale přidávám i ke Slavomirovi. Styl psaní Karla Pacnera byl možná až přehnaně optimistický. Popisoval, co všechno by se dalo v blízké budoucnosti dokázat (v kosmu). Dlouho to ve mě vyvolávalo jen nadšení a souhlas. V poslední době ale i já cítím, že tomu někdy chybělo dobré zdůvodnění a rozumný (lidský) směr. Je v tom i trochu té skepse. Pořád ale věřím tomu, že lidé budou stále chtít poznávat nově věci, stále budou dělat hlavně dobré věci a stále si budou vzájemně pomáhat. To se určitě projeví i pokroky v kosmonautice, které nakonec překonají i vize popsané Karlem Pacnerem.
Nejstarší dosud žijící kosmonauti:
************************************
Šatalov Vladimír *08.12.1927
Filipčenko Anatolij *26.02.1928
Borman Frank *14.03.1928
Lovell James *25.03.1928
McDivitt James *10.06.1929
M.Filip - 11/4/2021 - 19:24
Millie Elizabeth Hughes-Fulford (Millie Hughesová, roz. Millie Elizabeth Fulfordová) (*21.prosince 1945, Mineral Wells, Texas, USA +2. února 2021,San Francisco, Kalifornie) zemřela americká astronautka
Nejstarší dosud žijící kosmonauti:
************************************
Filipčenko Anatolij *26.02.1928
Borman Frank *14.03.1928
Lovell James *25.03.1928
McDivitt James *10.06.1929
Aldrin Edwin *20.01.1930
Možná jako popularizátor v kosmonautice byl zastíněn jmenovanými novináři, ale jako vědec vedl v té době na astronomickém ústavu celé oddělení Interkosmos, které se jako jediné u nás zabývalo vývojem přístrojů pro kosmický výzkum a je tak svojí prací podepsán na všech našich kosmických experimentech té doby.
NovýJiřík - 30/9/2021 - 15:35
citace 30.9.2021 - 14:27 - milantos:Možná jako popularizátor v kosmonautice byl zastíněn jmenovanými novináři, ale jako vědec vedl v té době na astronomickém ústavu celé oddělení Interkosmos, které se jako jediné u nás zabývalo vývojem přístrojů pro kosmický výzkum a je tak svojí prací podepsán na všech našich kosmických experimentech té doby.
To nijak nezpochybňuji, proto jsem také přiložil odkaz na ten článek, kde se o jeho roli speciálně v rámci Interkosmosu píše.
petrpetr - 30/9/2021 - 16:12
Pokoj jeho duši. Alespoň písničku...
Kamil73 - 30/12/2021 - 20:43
Michael Richard Clifford (Michael R. Clifford)
Michael Richard Clifford byl americký vojenský pilot, důstojník a kosmonaut. Ve vesmíru byl třikrát. Wikipedie
Datum narození: 13. října 1952, Norton Air Force Base
Úmrtí: 28. prosince 2021
Vesmírné mise: STS-76, STS-53, STS-59
LeeMer - 19/8/2022 - 21:13
Před pár minutami dorazila smutná zpráva. Ve věku 88 let dnes zemřel PhDr. Jaroslav Sýkora, plk. let. v.v. Odešel tak významný český sociolog a psycholog, který velkou část svého profesního života zasvětil problematice lidského chování malých uzavřených skupin, tedy i kosmonautů.
LeeMer - 19/9/2022 - 17:30
Dnes ve věku 80 let zemřel ruský kosmonaut Valerij Vladimirovič Poljakov, držitel rekordu v nepřetržitém pobytu na oběžné dráze. Na palubě kosmické stanice Mir (a cestou) strávil od ledna 1994 do března 1995 celkem rekordních 437 dní, 17 hodin a 58 minut.
M.Filip - 18/10/2022 - 22:58
citace: Nejstarší dosud žijící kosmonauti/astronauti:
citace:
*************************************************************
Borman Frank *14.03.1928
Lovell James *25.03.1928
Aldrin Edwin *20.01.1930
*******************************************************
Nedávno zemřeli dva z nejstarších kosmonautů/astronautů
Filipčenko Anatolij *26.02.1928 +07.08.2022 https://cs.wikipedia.org/wiki/Anatolij_Filip%C4%8Denko
McDivitt James *10.06.1929 +13.10.2022 https://cs.wikipedia.org/wiki/James_McDivitt
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
M.Filip - 3/11/2022 - 19:03
citace 19.9.2022 - 17:30 - Václavík Michal:ve věku 80 let zemřel ruský kosmonaut Valerij Vladimirovič Poljakov, držitel rekordu v nepřetržitém pobytu na oběžné dráze
citace: R.W.Cunningham (+3. ledna 2023) zemřel americký astronaut, 31. člověk ve vesmíru
citace:
V letošním roce zemřeli další astronauti / kosmonauti:
č.349. +Favier, J.-J. Francie +19.03.2023
č.236. +Durrance, S.T. USA +05.05.2023
č.201. +Viktorenko, A.S. SSSR +10.08.2023
č.115. +Bobko, K.J. USA +17.08.2023 Ervé - 3/11/2023 - 06:53
31.10.2023 zemřel Ken Mattingly 87 let
vyřazen z Apolla 13 ("Charlie Duke má spalničky...")
Apollo 16 pilot CM
STS-4 velitel
STS-51-C velitel
Čest jeho památce. [upraveno 3.11.2023 06:54]
Ervé - 10/11/2023 - 12:58
Frank Borman zemřel. 95 let, legenda.
Kamil73 - 10/11/2023 - 13:21
První z A8
M.Filip - 23/11/2023 - 22:08
citace:Frank Borman zemřel
*14.03.1928 +07.11.2023
*********************************************
Nejstarší dosud žijící kosmonauti/astronauti:
*********************************************
Lovell James *25.03.1928
Aldrin Edwin *20.01.1930
Stafford Thomas *17.09.1930
Brand Vance *09.05.1931
Kerwin Joseph *19.02.1932
Scott David *06.06.1932
Engle Joe *26.08.1932
Garn Edwin *12.10.1932
Anders William *17.10.1933
Haise Fred *14.11.1933
Jelisejev Alexej *13.07.1934
Volynov Boris *18.12.1934
*********************************************
M.Filip - 13/2/2024 - 19:34
+Cleave[ová], M.L. *05.02.1947 +27.11.2023
zemřela americká astronautka (STS-61B, STS-30)(z nominace na STS-42 odstoupila z osobních důvodů)
R.I.P. https://en.wikipedia.org/wiki/Mary_L._Cleave [upraveno 13.2.2024 19:35]
Ervé - 29/2/2024 - 09:52
Richard (Dick) H. Truly, původně člen MOL, pak vývoj STS, pilot STS-2 a velitel STS-8, 8.administrátor NASA (1989-92), zemřel 27.2. ve věku 86 let. Čest jeho památce.
ossma - 18/3/2024 - 19:55
Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do programů Apollo a Gemini amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Rodák z Oklahomy letěl do vesmíru čtyřikrát, z toho jednou na oběžnou dráhu Měsíce. V roce 1975, v době vrcholící studené války, se ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkal se sovětskými kosmonauty.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/astronaut-thomas-stafford-usa.A240318_181610_zahranicni_bors
[upraveno 18.3.2024 20:02]
ossma - 18/3/2024 - 20:04
Nevím, jak vložit obrázek... [upraveno 18.3.2024 20:11]
jch - 18/3/2024 - 21:47
Thomas Patten Stafford *17.9.1930 +18.3.2024 (93)
jch - 18/3/2024 - 21:58
Kliknout na poslední ikonku s kamerou a vložit odkaz do tagu img, ale v HRANATÝCH závorkách, nikoliv kulatých.
(img)https://www.server.com/image1.jpg(/img)
citace 18.3.2024 - 20:04 - Vladimír Mařan:Nevím, jak vložit obrázek... [upraveno 18.3.2024 20:11]
Ervé - 19/3/2024 - 06:57
Tom Stafford, "Drmola" kvůli rychlé mluvě se silným oklahomským přízvukem. Účastník letu Gemini 6A (setkání s dlouhodobým letem Gemini 7), Gemini 9A (náhradní posádka a problematický výstup Genea Cernana). S Johnem Youngem a Genem pak letěli k Měsíci v Apollu 10 (skoro přistání s potížemi a Geneovou hláškou Son of a *****! na rozdíl od Tomova drmolení řečenou krásně jasně do éteru). Nahradil Sheparda na pozici šéfa astronautů, když operace ucha vrátila Sheparda do posádek (a na Měsíc v Apollu 14). Po jmenování na brigádního generála velel posádce Apollo-Sojuz (Slayton a Brand), setkání s Leonovem a Kubasovem na orbitě 1975. Od roku 1975 velitel školy testovacích letů na Edwards AFB - létal i na Migu 17 a Panavia Tornado, rozhovory s Viktorem Bělenkem po jeho úletu s MiG-25 do Japonska. Podílel se na rozjezdu stealth programu. Pak důchod, ale neustále se podílel na kosmonautice (Freedom, Shuttle-Mir). Zemřel na rakovinu jater, 93 let.
Legenda.
Godspeed and R.I.P.
V 90 letech zahynul při havárii malého sportovního letadla, které sám pilotoval. Podle videa se snažil pád vybrat, ale těsně to nestihl.
Letěl s Beechcraft T-34 Mentor, celkem výkonným veteránem. [upraveno 8.6.2024 18:41]
admin - 8/6/2024 - 20:52
Tenhle komentář se mi líbí: William Anders refused to die in bed!
citace:Zemřel genpor. Ing. Ladislav Klíma (na snímku vpravo). Mimo mnoha jiného byl jedním z čtveřice československých pilotů, kteří koncem roku 1976 odletěli do Moskvy k podrobným lékařským prohlídkám. Nakonec se kosmonautického výcviku účastnil Vladimír Remek a Oldřich Pelčák.
