podle zpravy agentury AP http://seattlepi.nwsource.com/local/6420AP_TX_Bezos_Spacesport.html probehl v pondeli start a let nove soukrome rakety spolecnosti Blue Origin (financovana zakladatelem Amazonu Jeffe Bezosem). krome tohoto sdeleni se toho prilis nevi, vsechno se zda byt dost tajne - podle nekterych zprav by ale raketa New Shepard mela byt podobna zrusenemu projektu DC-X ( http://www.newscientist.com/blog/space/2006/11/information-underload.html ) tj. startovat a pristavat by mela vertikalne a mela by byt opakovane pouzitelna. komercni lety by mely zacit kolem roku 2010 a mela by byt schopna dosahnout hranic vesmiru (vysky 100 km).
avitek - 16/11/2006 - 20:52
FAA v přehledu stavu komerční kosmonautiky na rok 2006, viz 3 MByte pdf soubor:
Vehicle: New Shepard
Developer: Blue Origin
First Launch: 4th quarter 2006
Number of Stages: TBD
Payload: TBD
Possible Launch Site: Culberson County, Texas
Targeted Market: Suborbital space tourism
Blue Origin is progressing with their vehicle
developments and technology. Blue Origin intends
to pursue these developments to facilitate human
presence in space. Their initial research efforts are
focused on reusable liquid propulsion systems, low
cost operations, life support, abort systems, and
human factors. They are currently working to
develop a crewed, suborbital launch system that
emphasizes safety while minimizing the cost of
operations.
Blue Origin proposes to develop a launch
facility to operate its RLV, which is expected to
carry paying passengers on suborbital ballistic trajectories
to altitudes in excess of 100 kilometers
(62 miles). Blue Origin’s preliminary plan includes
a propulsion module, crew capsule, and the use of
hydrogen peroxide and kerosene as propellants. In
addition to the RLV launching and landing vertically,
it would be fully reusable and would operate
autonomously under the control of on-board
computers, with no ground control during nominal
flight conditions.
On June 14, 2005, Blue Origin held a meeting
to outline some future plans in order to request
from FAA/AST a license to operate.
Jedná se tedy o další projekt pro "skoky" na tzv. "hranici vesmíru".
Podrobnější (ale též nicm moc neříkající článek z místního plánky
By Larry D. Simpson - Blue Origin, the space launch company founded by Amazon.com founder and CEO Jeff Bezos, conducted a first test flight of a prototype rocket vehicle on Monday morning November 13th, 2006, at its West Texas Launch Site.
The vertical take-off, vertical landing vehicle lifted off at 7:30 a.m. Central time and, after flying its brief test mission, landed successfully. “We’re excited to see this successful first flight as we experiment with engine and vehicle designs,” said Rob Meyerson, Blue Origin Program Manager.
Approximately 250 Blue Origin staff members and their families came to Van Horn and were on hand Monday morning to view this first flight. “Van Horn was very friendly and welcoming to our staff and their families. The town made us feel very much at home — it made the trip highly enjoyable for everyone,” continued Rob Meyerson.
Since making his space plans official back in January of 2005, Jeff Bezos’ Blue Origin staff has been hard at work at their West Texas Launch Site, situated within the over 290,000 acres north of Van Horn which Bezos purchased. While extensive construction of the West Texas Launch Site was ongoing, they received their final Environmental Assessment (EA) in mid-August.
Armed with the final EA, the Federal Aviation Administration was then able to issue Blue Origin the permits necessary to begin test launches which will ultimately lead to manned space flights by 2010.
The EA calls for Blue Origin to initially test launch beginning late this year and Monday’s first test launch is evidence that Blue Origin is on schedule. The EA calls for more test launches through 2009 and for the first manned flights in 2010 when they propose to launch once a week.
“Van Horn is proud to be the host community for Blue Origin’s efforts and we look forward to working with Blue Origin in the future to insure their success and our growth" noted Jeff McCoy, executive director of Van Horn’s Economic Development Corporation.
[Upraveno 16.11.2006 poslal avitek]
avitek - 16/11/2006 - 20:58
Podmíněný souhlas FAA s uskutečňováním zkušebních startů pro firmu Blue Origin na základě vyhodnocení ekologických dopadů na prostředí v plném znění ze srpna 2006 viz
vse o prvnim pokusnem startu rakety Goddard(?) firmy Blue Origin vcetne fotek a videi(!). vypada to velmi povedene, drzim palce, at se jim dari dal, v porovnani s klasickymi raketami je to paradni kousek.
josef - 30/4/2011 - 13:58
citace:vse o prvnim pokusnem startu rakety Goddard(?)...
Zdá se, že Blue Origin jsou dost velcí tajnůstkáři. Na internetu nelze zjistit mnoho o tom v jaké fázi vývoje New Shepard je a jaké konkrétní technologie by měl využívat. Samotné webové stránky nejsou zrovna aktuální (poslední aktualizace je 4 roky stará). Kdyby nepřijímali dotace od NASA a nemuseli zvěřejnit alespoň základní informace o projektu, zřejmě bychom nevěděli vůbec nic
Zdá se, že Blue Origin jsou dost velcí tajnůstkáři. Na internetu nelze zjistit mnoho o tom v jaké fázi vývoje New Shepard je a jaké konkrétní technologie by měl využívat. Samotné webové stránky nejsou zrovna aktuální (poslední aktualizace je 4 roky stará). Kdyby nepřijímali dotace od NASA a nemuseli zvěřejnit alespoň základní informace o projektu, zřejmě bychom nevěděli vůbec nic
Na webu livingfuture opet lzou a vymejsli si.
Pisou: " Tímto prvkem předčí dosavadní raketoplány a další současné vesmírné lodě, které nouzovým systémem v průběhu celé mise nedisponují. "
Toto je vylozene lez, protoze jak Sojuz, tak Schenzhou maji zachranou raketovou vezicku pro odpaleni kabiny od nosice.
Jedinou pravdou je, ze raketoplany nouzove zachrane zarizeni nemaji.
A mimo raketoplanu jsou pouze Sojuzy a Schenzhouny jako "ty dalsi" vesmirne lode. A jelikoz pisou "soucasne", tak berme jen soucasne. Cili Dragon D jeste neni (pilotovana verze nakladniho Dragonu C) i kdyz ma zachranu ve forme vlastnich motoru.
CST100 bude mit zachranu v podobe stejne jako Orion.
DreamChaster se me osobne moc libi, jen skoda, ze tam nedali alespon 3 sedacky navic (i STS umi i 10 lidi). Nouzove rakety nema, ale bude se moci okamzite odpoutat od nosice, zapalenim svych vlastnich motoru na 130% (vlastni motory budou behat do 40% vykonu). Ale i tak, to potrva 2s nez se odpouta od Atlasu.
NewShepard je taky zajimava vec, teoreticky se tam vejde 12 lidi, mozna jako "hromadnou" prepravu to tak pouziji. Zachranu maji ve vlastnich motorech jako u Dragonu D-1.
Orion ma pomocnou vezicku.
Muj nazor je ten, ze aby se pokud mozno uzivili vsichni, tak se budou muset domluvit, aby slo jejich lode dopravit pomoci stavajicich nosicu (Atlas, Falcon, Taurus2, Zenit2-BO). Cili aby si kazdy vyrobce nosicu vyvinul pripojovaci univerzalni prstenec na kterej lze jako posledni stupen nasadit Dragon D-x, NewShepard, CST-100, Orion.
Co se tyce Dream Chaser, tak je to tak zvlastni, ze si asi udelaj jen ten Atlas...i kdyz podle meho by slo pouzit i Falcon9.
Zkratka, aby "vydelali", tak i vyrobci nosicu se budou muset pridat, aby na vhodnem prstenci mohli pripojit mechanicky i elektricky vesmirnou lod.
O NewShepard si myslim, ze by v jedne z verzi mohli udelat dvoupatrovou lod (v jedne z PDF verzi to tak maji) pro 16-21 cestujicich pro nosic FH.
To ze se na onom webu livingfuture nekdo rozepsal, ze to nepotrebuje pomocne rakety je samozrejme blbost. Minimalne jednostupnovej nosic ze Zeme to potrebovat bude.
Mozna by mu stacil i jen prvni stupen F9 pro vyneseni do 70km a urychleni k 4km/s a zbytek az po LEO si to vystaci samo.
Uvidime. Ale nejvice se mi zatim libi projekt DreamChaser. Urcite bude zajimave juknout na vysunovaci klapky nad nabehem pro tryskovej motor pro let v atmosfere pri pristavani.
... bo - 2/5/2011 - 17:05
CCdev 2 briefing Blue Origin
Ervé - 3/5/2011 - 08:08
Pokud jde o bezpečnost kosmických lodí, livingfuture si nevymýšlí - Sojuz ani Shenzhou NEMAJÍ záchrannou věžičku po CELOU dobu STARTU, natož po celou dobu letu - Sojuz ji odhazuje hned po odhození bočních bloků, příliš brzy na to, aby to bylo bezpečné - pokud by došlo k selhání motoru centrálního stupně, musí se modul oddělit jen pyropatronami, takže se od rakety (hořící, vybuchující?) nijak rychle nevzdaluje - případný výbuch rakety by tak kabinu přinejmenším poškodil. Totéž pak nastává při oddělení centrálního stupně a zážehu třetího stupně Sojuzu - velice riskantní okamžik a záchrana? Věž je už dávno pryč, takže oddělit se a doufat, že stupeň nevybuchne, s návratem do atmosféry při 16-20 g - trénovaní Lazarev a Makarov v Sojuzu 18-1 to zvládli, jestli by to ale ve zdraví přežil turista nebo starší astronaut NASA či ESA je otázkou. Shenzhou? Tam profil oddělení věžičky neznám, takže kdo-ví, jestli čekají s oddělením na T+170 s, když už běží poslední stupeň.
yamato - 3/5/2011 - 08:16
citace:Pokud jde o bezpečnost kosmických lodí, livingfuture si nevymýšlí - Sojuz ani Shenzhou NEMAJÍ záchrannou věžičku po CELOU dobu STARTU, natož po celou dobu letu - Sojuz ji odhazuje hned po odhození bočních bloků, příliš brzy na to, aby to bylo bezpečné - pokud by došlo k selhání motoru centrálního stupně, musí se modul oddělit jen pyropatronami, takže se od rakety (hořící, vybuchující?) nijak rychle nevzdaluje - případný výbuch rakety by tak kabinu přinejmenším poškodil. Totéž pak nastává při oddělení centrálního stupně a zážehu třetího stupně Sojuzu - velice riskantní okamžik a záchrana? Věž je už dávno pryč, takže oddělit se a doufat, že stupeň nevybuchne, s návratem do atmosféry při 16-20 g - trénovaní Lazarev a Makarov v Sojuzu 18-1 to zvládli, jestli by to ale ve zdraví přežil turista nebo starší astronaut NASA či ESA je otázkou. Shenzhou? Tam profil oddělení věžičky neznám, takže kdo-ví, jestli čekají s oddělením na T+170 s, když už běží poslední stupeň.
pochybujem ze s odhodenim cakaju az na posledny stupen. Vezicka je pomerne tazke zariadenie, kazdy kto ju pouziva ju odhadzuje co najskor. Nevraviac o tom ze profil startu bude asi podobny ako u rusov (cinskej inspiracieAlex - 3/5/2011 - 11:25
Rýchlosť Sojuzu v čase oddelenia záchrannej veže (t+160sec) značne prevyšuje 1500m/s - túto rýchlosť má raketa v čase t+120sec, dve sekundy po oddelené bočných blokov.
Podobne aj Saturn mal v čase oddelenia záchrannej veže rýchlosť značne prevyšujúcu 1500m/s.
Domnievam sa, že konštruktéri vychádzali z takýchto nejakých úvah:
1) výška a rýchlosť zostavy v čase oddelenia záchrannej veže s rezervou postačuje na normálnu funkciu pristávacieho (padákového) systému
2) z rýchlosti, s akou sa zostava nosnej rakety pohybuje a rýchlosti, s akou sa bude šíriť "výbuch" rakety a prípadné splodiny výbuchu
Výbuch nosnej rakety prebieha tak, že najprv sa musia zložky paliva "zmiešať", aby vôbec vznikla výbušná zmes. Pri rýchlosti mach 5 je ale rozptýlené palivo a okysličovadlo veľmi intenzívne zbrzdené aerodynamickým odporom a zostáva dostatočne ďaleko za rozpadajúcou sa raketou. Kabína teda nie je priamo ohrozená účinkami výbuchu.
3) výkon raketových motorov záchrannej veže už zrejme nepostačuje v dostatočnej miere na prekonanie aerodynamického odporu pri rýchlosti nad Mach 5 - odpor je tak vysoký, že výkon záchrannej veže nestačí na dostatočne veľké a rýchle oddialenie kabíny od zvyšku havarovanej rakety.
4) v prípade prudkého vybočenia nosnej rakety zo smeru (napríklad v dôsledku vysadenia ťahu jedného alebo niekoľkých motorov) začína od určitej rýchlosti pôsobiť vpred vysunutá záchranná veža ako účinný destabilizátor, ktorý ďalej výrazne zvyšuje priečne a rotačné zrýchlenia a rýchlosti prednej časti rakety s kozmickou loďou - je teda vhodné sa takéhoto zariadenia včas zbaviť.
Proste záchranná veža sojuzu a apolla je funkčná len do istej rýchlosti a výšky - pri vyššej rýchlosti sa stáva neúčinnou a teda zbytočnou alebo dokonca za istých okolností i nebezpečnou.
Záchranný systém projektovaných lodí je často umiestňovaný pod/za kabínu posádky. Takéto umiestnenie ale rieši predovšetkým štvrtý problém, ostatné ani nie, a pokiaľ nemá ďalšie použitie, predstavuje "mŕtvu" záťaž.
Alchymista - 3/5/2011 - 14:40
Čiastočnú odpoveď na problém účinnosti záchrannej veže by mohli dať nejaké zábery havárií kozmických rakiet v čase, kedy kozmická raketa odhadzuje záchrannú vežu - teda v čase t+120sec - t+180sec.
Nemusia to byť pilotované rakety - ide skôr o mechanizmus rozpadu a výbuchu rakety
yamato - 3/5/2011 - 14:49
o mrtvu zataz sa jedna vtedy, ak je zachranny system jednoucelovy. Ak naopak mozno pouzit integrovane motory aj v inych fazach letu (manevre na orbite alebo pristatie), ide naopak o velmi efektivne vyuzitie paliva.
Ervé - 3/5/2011 - 15:09
Apollo zahazovalo věžičku v době, kdy motory druhého stupně úspěšně běžely. V případě pozdějších problémů by se situace řešila buď vypojením problematického motoru (a prodloužením činnosti ostatních), nebo nouzovým oddělením kabiny a nouzovým přistáním. Nevýhodou Sojuzu je, že se v nouzi ještě MUSÍ zbavit orbitálního úseku, jinak posádka zahyne (padáky se neotevřou).
Ervé - 3/5/2011 - 15:31
to alchymista bod 2 a 3 neplatí - aerodynamický odpor rakety je největší kolem Mach 1 (u STS kolem M 0,8) - pak už s výškou klesá hustota atmosféry rychleji, než narůstá rychlost. Otázkou je, jestli nízký tlak naopak neusnadní rozptýlení a promíchání paliva a okysličovadla do objemově explozívní směsi. Hlavním důvodem pro nejrychlejší odhození věžičky je pokles nosnosti - věž váží u Sojuzu cca 5 t, pokud ji odhodí později, výrazne klesá nosnost rakety (hrubým odhadem o metrák za 10 s letu). Motory vyšších stupňů bouchají méně často (alespoň američanům) - jsou snáz, častěji a déle testované a tedy mnohem spolehlivější.
Zkrátka se počítá s tím, že vyšší stupně moc bouchat nebudou a tak bude čas kabinu oddělit. Je to stejná logika, kterou všichni kritizovali u Columbie - teoreticky malá šance.
Max Q bývá, jak správně píše Ervé, v transsonické oblasti letu (Mach~1).
Většinou ve výškách 10 - 15 km (STS - 11 km, Apollo - 14 km).
Například Saturn V / A11 dosáhl tyto dvě hodnoty letu 17 sekund po sobě:
Mach 1 achieved: 000:01:06.3
Maximum dynamic pressure: 000:01:23.0
Věděl by někdo, kde se dají dohledat záznamy letových hodnot: t, v, h, M, Q pro některé typické nosiče?
Ervé - 4/5/2011 - 07:47
Nějaké údaje o SAS Sojuzu jsou http://www.russianspaceweb.com/soyuz_sas.html
Nejzajímavější je toto, v roce 1962 provedly Koroljovovi inženýři analýzu a rozhodli že: *Developers concluded that the escape with the help of a rocket would be necessary only during the flight in the lower denser layers of the Earth atmosphere, when the loss of control over the rocket would likely lead to its disintegration and explosion. At the same time, available statistics showed that beyond Earth atmosphere, the likelihood of rocket explosion was minimal, therefore a nominal separation of the reentry capsule with a following landing was adopted as a primary escape method.*
V roce 1962 na základě analýzy cca 20 úspěšných letů R-7 / Vostoku (do konce roku 1961 celkem 15 úspěšných letů, v roce 1962 dalších 12)rozhodli, že zachraňovat stačí v malých výškách, protože výbuch ve velké moc nehrozí.
Martan - 4/9/2011 - 19:21
Před třemi týdny proběhly další testy pohonného systému společnosti blue origin, zdá se ale, že ještě mají co vychytávat.
Havarovala nejtajemnější raketa současnosti. Uprostřed Texasu.
8. září 2011
Společnost Blue Origin vyzkoušela prototyp nového typu nosiče na hranice vesmíru. Let skončil neúspěchem, nechal nám ovšem trochu nahlédnout pod roušku tajemství, která projekt internetového miliardáře Jeffa Bezose zatím obklopovala.
Asi blbá otázka ale nezdá se vám ta kapsulka nějaká malá
...bo - 10/12/2011 - 17:30
citace:Asi blbá otázka ale nezdá se vám ta kapsulka nějaká malá
Ani ne. Podle zábradlí je vysoká asi 3m ... jako Dragon
zbycho - 10/12/2011 - 17:32
citace:Asi blbá otázka ale nezdá se vám ta kapsulka nějaká malá
Zdá nezdá. Z takovéhle fotky nemůžeš odhadovat velikost, už perspektiva - postavy vpředu - zkreslují. Záleží mj. objektivu, které občas dokáží neuvěřitelně zkreslovat. Raději si najdi informace a dej je sem. Já to nevím a teď se mi to nechce hledat.
...bo - 10/12/2011 - 17:59
blue origin otestovali hydroloxovy motor s tahom 4x rl-10
v teste urobili zazih v trvani 2,5 min., potom vypli motor na 4 min. a potom urobili dalsi zazih (tj. ako keby profil - start - coast faza - zazih pre navedenie na finalnu trajektoriu)
Akceptačné testy motora BE-3 pre New Shepard. Očakávaný začiatok testov tohto prostriedku v tomto roku. Testovanie má trvať niekoľko rokov. Až potom si do toho dovolia posadiť človeka.
Jaro - 30/4/2015 - 21:40
Dávam tu aspoň obrázok z včerajšieho dôležitého letu pre túto spoločnosť.
[Upraveno 01.5.2015 Jaro]
David - 1/5/2015 - 08:09
Zdá se, že " klasika" zvítězí v kosmické turistice. Zajímavé je, že motor je vodík, což je stále špičková technologie, pomineme-li metan.
Vypadá to že směr kombinace subtilního letounového nosiče se subtilní formou raketoplánu v kosmické turistice vede do slepé uličky.
pospa - 1/5/2015 - 09:17
Ilustrační video, jak si BO představuje typický turistický let kabiny na hranici vesmíru.
Pridávam niekoľko ďalších materiálov k oznámeniu z 15.9.2015. Bezos oznámil plán štartovať orbitálne rakety z LC-36. Na tomto mieste chce mať i testovacie zariadenie na akceptačné testy BE-4 a neďaleko výrobný závod rakiet. Ďalší štart New Shepard je plánovaný pred koncom roka.
Co se týká nových motorů, rýsuje se zajímavá konkurence s podobnými typy motorů na LOX + LNG: ( všechny tahy jsou uvedeny pro Sea level)
BLUE ORIGIN + ULA vyvíjí a budou vyrábět motor BE-4 o tahu 550.000lbf ( cca 250 tun).Tento motor již prodělal více než 60 testů a plánují jeho certifikaci pro lety v 2017 a použití hlavně pro nový nosič ULA – Vulkan se dvěma těmito motory od r. 2019
SPACE-X vyvíjí podobný motor RAPTOR. Začali s cílem tahu 4400 KN, pak zvýšili na 6900 KN (705 tun), v lednu 2015 Musk uvedl cíl 2300 KN (230 tun).
Otázka je, kdo bude rychlejší a hlavně, kdo tento motor uplatní dříve v použitelném nosiči.
Podle mého názoru budou rychlejší BLUE ORIGIN + ULA s Vulkanem. Navíc ULA uplatní své zkušenosti s přídavnými TPH boostery a pro lety na GTO a mimo Zemi s druhým stupněm na LOX/LH2
SPACE-X by mohl dobře konkurovat, kdyby se mu povedl návrat stupně a vyrobil i druhý stupeň na Methan
Také bude důležité, jestli se některý z těchto motorů nebo jejich následující verse uplatní jako budoucí motory boosterů na KPH nosiče SLS.
Launched at 11:21 a.m. Central Time, November 23, 2015
Apogee of 329,839 feet (100.5 kilometers) for the crew capsule
Mach 3.72
Re-ignition of rocket booster at 4,896 feet above ground level
Controlled vertical landing of the booster at 4.4 mph
Deployment of crew capsule drogue parachutes at 20,045 feet above ground level
Landing of the crew capsule under parachutes at 11:32 a.m. Central Time
... a už jim stihnul pogratulovat i konkurent
Elon Musk @elonmusk
Congrats to Jeff Bezos and the BO team for achieving VTOL on their booster
xChaos - 24/11/2015 - 14:20
ten jejich 1. stupeň po přistání vypadá s těmi červánky tak kýčovitě, že to působí spíš jako nějaký render, než jako reálná fotka jako jo, vzali prvenství návratu 1.stupně z nominální letové dráhy SpaceX... ale je to trochu nezasloužené prvenství (trajektorie 1.stupně Falconu 9, který míří na LEO, je nesrovnatelně komplikovanější...)
pospa - 24/11/2015 - 14:24
citace:jako jo, vzali prvenství návratu 1.stupně z nominální letové dráhy SpaceX... ale je to trochu nezasloužené prvenství (trajektorie 1.stupně Falconu 9, který míří na LEO, je nesrovnatelně komplikovanější
Přesně tak. Toto je spíš něco ve stylu výškového testu Grasshopperu, nebo F9R, než návrat 1.st z orbitálního letu.
ales - 24/11/2015 - 15:36
Motorické přistání stupně z výšky 100 km rozhodně není žádná legrace a i na videu je vidět, jak bylo těžké to dobře načasovat a uřídit. Také to vektorování tahu motoru mi připadalo úžasné. Všechna čest a gratulace konstruktérům a stavitelům toho vehiklu.
yamato - 24/11/2015 - 16:25
Tak po fyzikalnej stranke to zas az taky rozdiel nie je, SpX zvlada zbrzdenie stupna, nezvlada zaverecne presne dosadnutie. A to je v podstate rovnaky manever ako u blue origin. Rozdiel je vo velkostiach oboch strojov, su uplne ine momenty, vplyv vetra atd.
P.s. napada ma bondovska hlaska: Reusable. Completely reusable [Edited on 24.11.2015 yamato]
xChaos - 24/11/2015 - 16:53
citace:T nezvlada zaverecne presne dosadnutie.
tady si musím rejpnout: nezvládá přesné dosednutí na loď, což je pohyblivý cíl. vsadím se, že přistání na pevninu zvládnou napoprvé - akorát na Floridě prostě nějak nesměj až na břeh...
NovýJiřík - 24/11/2015 - 17:14
Rozdiel je vo velkostiach oboch strojov, su uplne ine momenty, vplyv vetra atd.
Souhlasím. Při dosedání na zem to pěkně házelo ze strany na stranu, a se přitom jednalo o dost tlustý/stabilní buřt. Vyrovnali to moc pěkně, všechna čest, ale kdyby poměr délka-tloušťka byl horší, je otázka, jak by to dopadlo.
yamato - 24/11/2015 - 18:32
ok, konecne som si pozrel aj video rozdiel je este v tom, ze blue origin moze manevrovat nad pristavacou plochou, F9R nemoze. Ma taky prebytok tahu, ze sa musi posadit okamzite, inak zacne zase stupat.
Ragulin - 24/11/2015 - 18:38
Úžasné! Teď jenom aby se to povedlo SpaceX! To přistání bylo pěkně divoké... rád bych se mýlil ale myslím že měli hooodně štěstí...
xChaos - 24/11/2015 - 18:49
Každopádně uznávám, že to vypadá fakt dobře, no.
pospa - 24/11/2015 - 19:22
Úspěch to zcela jistě je, o tom není sporu.
Ale jak správně podotknul Elon, vesmír není totéž co orbitální dráha. Pokud se jednostupňový suborbitální nosič skutečně dostal výš než 100 km nad povrchem (povšimněte si v úvodním příspěvku, že BO má u dosaženého apogea poznámku, že se to týká kabiny), tak je to velmi solidní výkon VTOL raketového prostředku, který bude zřejmě konkurovat suborbitálním raketoplánům XCOR Lynx a Virgin Galactic SS2. V tom je tento výkon cenný, že posouvá komerční suborbitální létání zase o krok dále k reálnému využití.
Ke znovupoužitelnému kosmickému orbitálnímu nosiči to má zatím ale poměrně daleko.
Nicméně je dobré připomenout, že SpX prováděli velmi podobné vertikální lety s Grasshopperem a F9R, i když jen do 1 km, už od roku 2013.
Abe - 24/11/2015 - 21:23
Velká gratulace,
doufám že se to dá brát jako preview k nadcházejí startu SpaceX:)
Zajímalo by mě jestli Blue origin SpaceX neokoukával, mají podobný způsob přistání, mám na mysli pohyblivá křidélka a výsuvné nožičky (ULA jde úplně jiným směrem). S nožičkama bych řekl, že byla SpaceX dříve, ale nejsem si jistý křidélky.
Každopádně dobře, že se povedlo a video je krásné PR:)
yamato - 25/11/2015 - 08:44
pokial si dobre pamatam, s konceptom fly-back boostra, plavajucej plosiny a s kormidlami na vrchole stupna prisiel prvy BlueOrigin. Takze skor SpX okukava od BO.
Tiez dufam ze buduci mesiac predvedie SpX podobne uspesne pristatie. Pekne sa nam to rozbieha
H - 25/11/2015 - 11:29
1. Je nějaké video z kabiny? Třeba směrem na horizont, aby byl vidět okraj země?
2. Ten dosed kabiny byl tvrdší. 7 m/s není to moc? V tomhle se nevyznám.
Na druhém videu už je dopad zpomalenej, asi už zasáhla ruka cenzora [Upraveno 25.11.2015 H]
raul - 25/11/2015 - 11:49
Bylo by také dobré podotknout, že při motorickém brždění New Shepardu jsou vidět poměrně značné oscilace vektorování motoru, což si možná vynutilo onen stranový hovering manévr před dosednutím.
Podobné problémy s oscilací vektorování při závěrečném dosednutí totiž postihly i první stupeň CRS-6, kde se vyskytl konkrétní problém se zatuhlými ventily regulace tahu. Ovšem na rozdíl od New Shepardu jsou pro Falcon tyto problémy nepřípustné, jelikož má nesrovnatelně omezenější manévrovatelnost a jeho T/W také neumožňuje hovering, který poskytuje dostatek času chyby kompenzovat. Dosednutí CRS-6 bylo právě z těchto důvodů neúspěšné. Hoverslam, jakožto přetížené dosednutí je trochu jiná liga a musí vyjít na první dobrou.
Srovnání velikosti New Shepard a F9R, na kterém si lze uvědomit rozdílnost manévrovatelnosti při závěrečném dosednutí.
xChaos - 25/11/2015 - 12:15
Raul: myslím, že by asi bylo na místě zmínit, že uvedené hmotnosti jsou vzletové... prázdné stupně váží podstatně méně... a tedy i poměr těch prázdných hmotností nemusí nutně být 10:1, ne? (u kvůli tomu, že plocha roste s druhou mocninou, zatímco objem a tedy i hmotnost paliva s třetí...)
(jinak dík za super obrázek, s uvedením zmínky o tom, kudy se ke mě dostal jsem ho použil v kosmonautické debatě na nyx.cz) [Upraveno 25.11.2015 xChaos]
pospa - 25/11/2015 - 13:13
Kvůli blokovanému imgur v práci nevidím Raulův obrázek, tak přidám ještě jedno výmluvné srovnání velikostí F9 a NS.
Ervé - 25/11/2015 - 16:17
Pořád si myslím, že pro Falcon by bylo vhodnější mít centrální motor s regulací tahu.
pospa - 25/11/2015 - 16:28
citace:Pořád si myslím, že pro Falcon by bylo vhodnější mít centrální motor s regulací tahu.
Kterou samozřejmě má a to v rozsahu 70 - 100 %.
raul - 25/11/2015 - 20:00
citace:Raul: myslím, že by asi bylo na místě zmínit, že uvedené hmotnosti jsou vzletové... prázdné stupně váží podstatně méně... a tedy i poměr těch prázdných hmotností nemusí nutně být 10:1, ne? (u kvůli tomu, že plocha roste s druhou mocninou, zatímco objem a tedy i hmotnost paliva s třetí...)
(jinak dík za super obrázek, s uvedením zmínky o tom, kudy se ke mě dostal jsem ho použil v kosmonautické debatě na nyx.cz) [Upraveno 25.11.2015 xChaos]
Ano, hodnoty jsou logicky váhy natankovaných stupňů.
Poměr prázdných vah bude daleko nižší, než 1:10. Na NS nejsou kladeny nároky na vysoké konstrukční číslo tak, jako u orbitálního nosiče.
Původ obrázku je reddit.
Prázdný vracející se stupeň F9R bude mít +- kolem 28 tun. Prázdný stupeň NS se odhaduje na cca 10 tun. xChaos - 25/11/2015 - 20:37
citace:
Prázdný vracející se stupeň F9R bude mít +- kolem 28 tun.
Tím pádem ale paradoxně - vzhledem k tomu, že New Shepard je takový jednoduchý a těžký bazmek, tak právě jeho měkké přistání na místo startu zase tak bezvýznamný krok dopředu přeci jen není :-)
kopapaka - 25/11/2015 - 20:59
Naopak, znamená to menší změnu hmotnosti při chodu motoru a také to, že je minimální tah nižší nebo rovný přistávací hmotnosti...
SpaceX trefilo(doslova) plošinu i při nefunkčních kormidlech... Tady na videu bylo vidět, že raketa mířila mimo zpevněnou plochu...
yamato - 26/11/2015 - 08:22
citace:Naopak, znamená to menší změnu hmotnosti při chodu motoru a také to, že je minimální tah nižší nebo rovný přistávací hmotnosti...
SpaceX trefilo(doslova) plošinu i při nefunkčních kormidlech... Tady na videu bylo vidět, že raketa mířila mimo zpevněnou plochu...
to mohol byt celkom dobre aj zamer. VTOL stroje standardne pristavaju tak, ze zavisia vedla pristavacej plosiny, a potom sa presunu nad nu a pristanu.
Pravdepodobne preto aby pri pripadnej nehode spadli mimo plosiny a neohrozovali zariadenie a ludi na plosine.
alamo - 27/11/2015 - 00:28
dal by sa na to pridať druhý stupeň?
ak áno, a teória o vplyve znovupoužiteľnosti na cenu, aspoň s polovice zafunguje, tak je "polovička" s toho vysnívaného nosiča pre "amsat" hotová
Ervé - 27/11/2015 - 06:56
Předpokládám, že druhý stupeň je od začátku součástí plánu. Oddělení při M 3,5 ve výšce je dostatečné pro 1 LOX/LH stupeň na LEO - ekvivalent oddělení SRB u STS.
yamato - 27/11/2015 - 08:15
BO planuje pre orbitalne lety dvojstupnovy reusable nosic. Ale nebude to toto hopsadlo s druhym stupnom, bude to novy stroj na metan. Kazdopadne technologia sa nestrati
Blue origin uspesne vzlet a pristal s 1. Stupnem z minuleho pokusu
raul - 23/1/2016 - 06:43
A poměrně rychle je zveřejněné i video z včerejšího letu do 101.7 km.
Druhý let s aplikovanou znovupoužitelností boosteru.
Díky Monte Carlo simulacím a úpravě naváděcího sw, schopný lépe kompenzovat přízemní vítr, přistání tentokrát již bez náklonu a bez vybočení před dosednutím.
Na opěrách má teleskopické tlumiče, na což asi Musk zapomněl.
Pavel007 - 23/1/2016 - 08:58
Určitě ho to nenapadlo, diletanta, ještě že nás má
kopapaka - 23/1/2016 - 09:12
David: než neco takového vypustíš, tak si laskavě zjisti, jak nohy Falconu fungují. Odpružení tam samozřejmě je.
yamato - 23/1/2016 - 09:46
Launch. Land. Repeat.
Sympaticke heslo do dalsich kozmickych zavodov celkom sa mi paci frekvencia novych bombastickych videi, ktore na nas pusta striedavo SpaceX a Blue Origin Dovolim si tvrdit ze zijeme skutocnu zlatu eru kozmonautiky [Edited on 23.1.2016 yamato]
PinkasJ - 23/1/2016 - 10:39
Gratuluji Blue Origin, skvělý výkon. Na první pohled B.O. má značné zpoždění v orbitální raketě oproti F9. Ale zdá se, že B.O. jede mílovými kroky ve vývoji motorů a to ho může vynést na špici.
Motor BE-3 používá LOX/LH2 palivo a má tah 50 tun! a může být snížen na 9 tun , to je na 18% !
Jsou to ideální parametry pro budoucí 2. stupeň orbitální rakety. Dokonce ULA zvažuje jeho použití pro druhý stupeň rakety Vulkan (následník Atlas5).
Zdárně pokračuje vývoj methanového motoru BE-4, tah 240 tun který ULA rovněž vybrala pro prvý stupeň nového Vulkanu. V provedení duplex ( nebo 2x single ?) nahradí ruský RD 180.
Tyto 2 motory však umožní Blue Origin postavit raketu s vynikajícími parametr především pro GTO a únikové úkoly. Pro zvýšení tahu 1. stupně ještě navíc může použít boostery na TPH jako Atlas 5. Je jen otázka, zda v budoucnu bude B.O. konkurovat Vulkanu, spíše si myslím, že se dohodnou a vhodně si rozdělí úlohy – např. orbitální raketa B.O. bude mít jen jeden motor BE-4 a doplní Vulkan v nižší oblasti nosností.
yamato - 23/1/2016 - 10:49
citace:Gratuluji Blue Origin, skvělý výkon. Na první pohled B.O. má značné zpoždění v orbitální raketě oproti F9.
na prvy pohlad hej, ale ked si to rozoberieme - maju vsetky kusky skladacky, ako si sam uviedol. Maju vhodne motory, odskusane separacne mechanizmy, software na riadenie letu... Len si vybrali inu postupnost krokov. SpaceX isla najprv na orbit, a teraz uci svoje rakety pristavat. BO naucil svoju raketu pristat, teraz pojde na orbit.
RiMr - 23/1/2016 - 10:58
...každopádně je ještě čeká sakra velký kus práce, je to zřejmé už jen při porovnání startovních komplexů BO a SpaceX.
Jasně, startovací koplex se dá za "pár let" postavit, ale kde za těch pár let bude SpaceX?
Ale samozřejmě fandím oběma, ať jim to lítá bez havárií.
David - 23/1/2016 - 12:40
Detaily " odpružení" Falconu neznám, určitě to nejsou masivní hydraulické tlumiče patrné na první pohled u Orionu.
RiMr - 23/1/2016 - 13:07
...tak uvidíme, jak "masivní hydraulické tlumiče" budou na stroji BO o stejných rozměrech a hmotnosti, vracející se po vynesení stejného nákladu do stejné výšky, jako ten od SpaceX
PinkasJ - 23/1/2016 - 13:12
Re: ...SpaceX isla najprv na orbit, a teraz uci svoje rakety pristavat. BO naucil svoju raketu pristat, teraz pojde na orbit...
Ten rozdíl je nejvíc v tom, zda jít na orbit a mimo ni jednoduchou technologií, nebo náročnou, výkonnější, perspektivnější (ale asi i dražší) technologií. Proto já víc fandím BO. Pokud se jim i u orbitální rakety podaří znovupoužitelnost prvého stupně, pak v cenové otázce motorů nebude velký rozdíl, ale ve výkonech ano a jejich raketa bude dlouho perspektivní. Mohou dokonce získat zakázku na znovupoužitelné kapalné boostery pro SLS.
SPACE-X šel jinou cestou, protože neměl s motory žádnou zkušenost, ale hlavně neměl finance a potřeboval za každou cenu co nejdříve získat zakázky pro ISS, kde jsou ceny NASA a tedy zisky velmi dobré. Space – X má ale náskok ve vývoji kabin pro náklad i posádku, řízení setkání ve vesmíru.
Opravdu kosmonautika nabírá na tempu. [Upraveno 23.1.2016 PinkasJ]
NovýJiřík - 23/1/2016 - 20:27
citace:Launch. Land. Repeat.
Sympaticke heslo do dalsich kozmickych zavodov celkom sa mi paci frekvencia novych bombastickych videi, ktore na nas pusta striedavo SpaceX a Blue Origin Dovolim si tvrdit ze zijeme skutocnu zlatu eru kozmonautiky
Ještě zdaleka ne, kam se současnost hrabe na dobu před 50 lety. Ale šance tu je a pokud se to kvůli nějaké válce nebo krizi všechno nepo...., tak za 10 let bude kosmonautika k nepoznání.
yamato - 23/1/2016 - 20:59
citace:
Ještě zdaleka ne, kam se současnost hrabe na dobu před 50 lety.
pred 50 rokmi sa dve velmoci zacali predhanat v tom, kto posle trenovanych skusobnych pilotov dalej, za pouzitia "scivilizovanej" medzikontinentalnej raketovej zbrane.
Dnes sa stava z kozmonautiky mainstream, do ktoreho sa tlacia civilne komercne firmy a civilny kapital, a ktora zacina vytvarat skutocny, normalne (opakovane) pouzivany dopravny system pre normalnych ludi.
Ja si myslim ze hoci kozmonautika vznikla pred 50 rokmi, ta zlata era prichadza terazKamil73 - 23/1/2016 - 22:08
jak bude BO fungovat doopravdy? Chápu dobře, že tahle raketka je technologický demonstrátor, jako když SpaceX měli Grasshoper? A kdy tedy přijde start velké rakety, která skutečně doletí až do vesmíru?
xChaos - 23/1/2016 - 23:49
citace: Chápu dobře, že tahle raketka je technologický demonstrátor, jako když SpaceX měli Grasshoper?
Ne, je to produkční verze. V téhle kabině na padácích, kterou to vynáší, chtějí vozit turisty "na hranici kosmu".
Koho zajímá nějaké delta-V nízké oběžné dráhy, když stačí úředně stanovit, že vesmír začíná ve 100 km výšky a basta? :-)
kopapaka - 23/1/2016 - 23:50
Kamil: ona doletěla těsně za hranici vesmíru a to by měla dělat dál(za nějaký čas) s turisty. Na něco většího od BO si asi ještě počkáme...
pet.rok - 24/1/2016 - 00:13
Technicky a ekonomicky to ma BO vymyslene skvele.
Pre "soft core" kozmickych turistov je daleko vyhodnejsie pouzit suborbitalny let, je to bezpecnejsie, pohodlnejsie a daleko lacnejsie.
Je sakra rozdiel robit reentry v skoro orbitalnej rychlosti alebo v rychlosti 3M, balisticky navrat v kapsuli je bezpecnejsi nez aerodynamicky let SS2.
A v neposlednej rade netreba po lete tolko cistit kapsulu od zvratkov ktore tam turisti zanechaju
David - 24/1/2016 - 09:07
Pocit letu ve vesmíru popisují již piloti letadel ve výškách nad 25 km. To mají pod sebou 99% atmosféry, vidí zaoblení Země a barevné pásy atmosféry na obzoru.
V USA dostávají odznaky astronautů ti, kteří dosáhnu výšky nad cca 84 km. Příkladně někteří piloti raketového supersoniku Bell X-15 na němž, mám ten dojem, létal i N. A. Armstrong.
PinkasJ - 24/1/2016 - 09:24
BO jde podle mne tou nejlepší cestou k dosažení svého cíle - vesmíru na LEO a mimo LEO.
V současné době zkouší úspěšně vynikající vodíkový motor BE-3 o tahu 50 tun s vysokou regulační schopností. To bude druhý stupeň její budoucí orbitální rakety. Pro ULA ( a samozřejmě nejvíce pro sebe) vyvíjí opět vynikající methanový motor s uzavřeným cyklem o tahu 240 tun. Takže BO bude mít základní element svého prvého stupně a může jít navíc do soutěže na kapalné boostery pro SLS. Má odzkoušenou metodu návratu prvého stupně. To vše jsou vynikající výsledky.
To, že na LEO bude vlastními silami třetí po Space X a Orbital ATK ji nemusí vzrušovat, bude tam se zcela jinou kvalitou. To, že paralelně zkouší přistání kabiny z hranice kosmu (případně s turisty) je jen jakýsi vedlejší produkt, zdaleka ne cíl a přispěje k snažšímu vývoji budoucí orbitální kabiny. Jestli se jí podaří BE-4, bude BO na světové technologické špičce co se týká methanových a i keroloxových motorů a pak je cesta otevřená. [Upraveno 24.1.2016 PinkasJ]
yamato - 24/1/2016 - 10:20
aby som to zhrnul, BO ma alebo vyvija motory vhodne pre prvy aj druhy stupen, ma odskusane riadenie a dosadnutie prveho stupna pri navrate, ma kabinu schopnu balistickeho navratu, padaky, zaverecne dosadnutie za pomoci raketoveho impulzu. Takisto ma odskusany LAS, aby sme nezabudli
Je jasne ze prvy stupen BO nosica bude znovupouzitelny tym istym sposobom, ako F9. Zaujimalo by ma, ci BO moze tuto techniku este vylepsit, napr. oddelenim stupnov pri nizsej rychlosti, t.j. vacsia cast dV pripadne na druhy stupen. Prvy stupen by tym padom potreboval menej paliva na boostback, reentry burn, a teda pokles nosnosti by bol mensi. Umoznuje to prave motor horneho stupna, ktory ma vysoky impulz a velku regulaciu tahu.
kopapaka - 24/1/2016 - 10:36
yamato: více dv na horním stupni ale taky znamená, že záchrana prvního stupně - byť snažší -přinese menší úsporu. U F9 by šel i se současným motorem delší stupeň - ovšem SpaceX se z nějakého důvodu rozhodla pro "kraťas"...
Uvidíme, jestli teda bude"malý" Raptor... Ten by s tím srovnáním taky zamával...
yamato - 24/1/2016 - 11:16
citace:yamato: více dv na horním stupni ale taky znamená, že záchrana prvního stupně - byť snažší -přinese menší úsporu.
ani nie. Pokial je motor na druhom stupni rovnaky, tak je celkom jedno, ci ma kratsiu, alebo dlhsiu nadrz. V nakladoch na vyrobu velky rozdiel nebude.
kopapaka - 24/1/2016 - 11:37
yamato: jenže SpaceX má i FH, takže Merlin na horním stupni musí utáhnout i jeho maximální teoretický náklad. Hádám, že při tahu něco přes 900kN tam moc velkou rezervu nemají...
pet.rok - 24/1/2016 - 12:32
spaceX zvolila inu cestu ako BO ale zasa treba povedat ze to dava zmysel. volba jednoducheho motoru, vsetkych stupnov pouzivajucich rovnaky motor prinasa velke uspory a nakoniec v pripade rutinnej prevadzky a zvladnuteho navratu boosterov u F9 a FH dokaze pokryt solidne prakticky pripadne vsetky komercne aj statne potencionalne kontrakty za skvelu cenu.
faknusikovia spaceX ma asi popravia za nasledujuci nazor ale myslim si ze raptor do tohto konceptu moc nezapada. Full stage combustion je momentalne vrchol motorarskeho umenia, vyvoj a samotna vyroba je draha a aj ked vykonovo stoja vyssie neviem ci je to v konecnom dosledku (v pripade sa dany vyvoj robi od zaciatku) oplati.
yamato - 24/1/2016 - 13:08
citace:yamato: jenže SpaceX má i FH, takže Merlin na horním stupni musí utáhnout i jeho maximální teoretický náklad. Hádám, že při tahu něco přes 900kN tam moc velkou rezervu nemají...
no prave, a preto ma F9 velky prvy stupen a maly druhy stupen. Ale nosic BO takto vyzerat nemusi, zavisi to od toho ake parametre ma ten ich vodikovy motor
kopapaka - 24/1/2016 - 13:18
petr.ok: dávalo by to smysl, pokud by cílem SpaceX byla "jen" orbita. Pro Mars jsou lepší motory nutné. Další věc je, že SpaceX si složitější motory bude moct dovolit - pokud většinu zachrání...
yamato: Myslíš metanový, ne? Jinak pro druhý stupeň už BO motor má, jen bude upravený a zjednodušený. Předběžně už vzhled známe a ta raketa má u obou stupňů dost podobné délky, jen průměr druhého bude menší...
pet.rok - 24/1/2016 - 14:00
citace:petr.ok: dávalo by to smysl, pokud by cílem SpaceX byla "jen" orbita. Pro Mars jsou lepší motory nutné. Další věc je, že SpaceX si složitější motory bude moct dovolit - pokud většinu zachrání...
jednak trochu pochybujem o tom ze su vykonnejsie motory nevyhnutne, nakolko sa daju vyvazit vacsou startovacou hmotnostou a celkovo vacsou raketou (je to sice skaredsie ale ide to).
druha vyhrada je ze vykonostny prinos nie je taky velky, a ak sa chce tlacit na vykon je LOX/H2 jednoznacne najlepsia volba pre 2. stupen, pricom vyvoj napr. generatoroveho motoru LOX/H2 je porovnatelny ak nie jednoduchsi ako FSC metalox. dodge - 28/1/2016 - 07:51
Blue Origin dosáhl dalšího milníku - znovupoužitelný nosič bezpečně vzlétá i přistává.
citace:
Máme možnosť vidieť niekoľko fotiek z vnútra Blue Origin.
[...
Zajímavé fotky. Nejvíc mě zaujal technik.
za podobne reci som bol kedysi zabanovany na NSF ale tam to bolo o hovorkyni...
Tlama - 14/3/2016 - 07:03
citace:
citace:
citace:
Máme možnosť vidieť niekoľko fotiek z vnútra Blue Origin.
[...
Zajímavé fotky. Nejvíc mě zaujal technik.
za podobne reci som bol kedysi zabanovany na NSF ale tam to bolo o hovorkyni...
Pamatuji se. Doufám, že zde jsme stále ještě trochu rozumnější. A zas tak tolik jsem toho neřekl.
raul - 1/4/2016 - 23:58
Během zítřka proběhne další let NewShepardu.
V rámci přistání se plánuje rychlejší restart motoru BE-3 ve výšce cca 1100 metrů, spolu s vyšším tahem pro zbrzdění pádové rychlosti.
U kabiny by se měl testovat účinnější algoritmus pro RCS.
Těšit se můžeme na záběry z kvadrokoptéry.
@JeffBezos: Working to fly again tomorrow. Same vehicle. Third time. #LaunchLandRepeat @BlueOrigin
raul - 2/4/2016 - 23:13
NewShepard dnes odstartoval k dalšímu skoku, po kterém došlo také k bezproblémovému restartu BE-3 a perfektnímu přistání nosiče, včetně úspěšného přistání kabiny na padácích.
Video dnešního letu bude zveřejněno jakmile dojde k jeho zpracování.
@JeffBezos: Flawless BE-3 restart and perfect booster landing. CC chutes deployed. @BlueOrigin @JeffBezos: CC touchdown confirmed. #LaunchLandRepeat @BlueOrigin
Jedná se o již třetí let totožného nosiče i celkově pátý úspěšný let kabiny.
A je tu uvolněné zpracované video posledního letu.
Skok do výše 103.8km.
Přistání kabiny na padácích zbrzděné na 0.6m/s. Nicméně kabina samozřejmě musela přistát až po nosiči.
Zážeh BE-3 motoru na přistání ve 1108m. Následné zbrzdění sestupu odhaduji ve 30 metrech a dosednutí během následných cca 8 sekund. Udávaná rychlost boosteru při dosednutí 2.1m/s. [Upraveno 04.4.2016 raul]
Arccos - 4/4/2016 - 12:07
Dívá se na to krásně!
spacexfil - 14/6/2016 - 14:30
Blue Origin bude streamovat dalsi let New Shepardu v piatok s pristatim s dvoma padakmi online na blueorigin.com . Bude to stvrty pokus s rovnakym hw. @JeffBezos: Trying for 4th flight of same hardware this Friday. Live webcast at blueorigin.com #GradatimFerociter @JeffBezos: Flight to test one-chute-out failure scenario & push envelope on booster maneuvers #GradatimFerociter
Ervé - 15/6/2016 - 06:54
Takže Bezos nakonec nejspíš porazí Bransona a jeho SS2. Kdo by to před třemi roky čekal.
yamato - 15/6/2016 - 07:25
Zase sa raz ukazalo ze kridla do vesmiru nepatria. To iste plati pre znovupouzitelne prve stupne - koncepcie okridleneho navratu su tu hadam od 50tych rokov, nakoniec bolo jednoduchsie s tym kramom proste sadat motoricky.
KISS
ales - 17/6/2016 - 16:33
Kvůli výměně těsnění, byl start New Shepardu posunut na neděli 19.6.2016 v 16:15 SELČ (live přenos má začít v 15:45 SELČ).
Všechno proběhlo dobře. Fascinující. Létá jim to opravdu hezky. Gratuluji Blue Origin.
Dnešní test byl zaměřen na přistání kabiny pouze na dvou hlavních padácích (místo obvyklých tří) a i to bylo OK.
Navíc v kabině dnes byly i tři vědecké experimenty v mikrogravitaci.
NovýJiřík - 19/6/2016 - 16:49
Všechno proběhlo dobře. Fascinující. Létá jim to opravdu hezky. Gratuluji Blue Origin.
To ano. Ale mohli by používat civilizované jednotky namísto těch stop a mílí za hodinu.
ucvrnkls - 19/6/2016 - 16:50
Raketa New Shepard při 4tém letu přistála úspěšně v 16:43:42 našeho času a kabina na padácích dosedla 16:46:19 tedy méně než 3 minuty po raketě a cca 10minut od startu celé sestavy. Teda tomu říkám let do vesmíru. Novináři se zase budou moci upsat jak se Blue Origin daří a SpaceX se všech kazí. Přitom New Shepard je svojí výškovostí a nesenou hmotností stále ještě pod parametry německé V2 (ta lítala cca až 400km vysoko.. ale ok nepřistávala to fakt ne)
Edit: trošku se opravim do těch 400km vyletěla V2 s přidaným malinkým 2stupněm... [Upraveno 19.6.2016 ucvrnkls]
alamo - 19/6/2016 - 17:18
ktovie či aj Bezosovi inžinieri, nad nejakým miniatúrnym druhým stupňom neuvažujú?
ak by sa s toho podarilo urobiť aj nosič minisatelitov, tak by to mohlo prosperovať
Podle mne by ale mohli docela dobře prosperovat i s tou předpokládanou suborbitální turistikou. Možná lépe, než Virgin Galactic se SpaceShip2. Uvidíme.
NovýJiřík - 19/6/2016 - 18:25
Raketa New Shepard při 4tém letu přistála úspěšně v 16:43:42 našeho času a kabina na padácích dosedla 16:46:19 tedy méně než 3 minuty po raketě a cca 10minut od startu celé sestavy. Teda tomu říkám let do vesmíru. Novináři se zase budou moci upsat jak se Blue Origin daří a SpaceX se všech kazí. Přitom New Shepard je svojí výškovostí a nesenou hmotností stále ještě pod parametry německé V2 (ta lítala cca až 400km vysoko.. ale ok nepřistávala to fakt ne)
Jak to, že ne? Přistávala dokonce i s "užitečným" nákladem
Jinak pokud jde o to srovnání; New Shepard je v podstatě jen takový výtah, vyletí nahoru a přistane dole, vodorovná složka pohybu je nula nula nic. Naproti tomu Falcon se od místa startu vodorovně vzdálí o stovky kilometrů, a to je, pokud se týče přistání, sakra rozdíl. Nemluvě už o úplně odlišných rozměrech. Ale v záležitosti těch novinářů zcela souhlasím, Miloš Zeman má naprostou pravdu, že je to sebranka blbců (no, on to neřekl přesně takhle, to si jako prezident nemohl dovolit, ale ten smysl to mělo).
alamo - 19/6/2016 - 18:47
citace:New Shepard je v podstatě jen takový výtah, vyletí nahoru a přistane dole, vodorovná složka pohybu je nula nula nic. Naproti tomu Falcon se od místa startu vodorovně vzdálí o stovky kilometrů, a to je, pokud se týče přistání, sakra rozdíl.
to je spôsobené profilom letu, pri ktorom je vynášaná kabína
aby sa dalo nejak odvodiť, či sa dá New Shepard použiť aj na iné účely, napríklad dodať vyššiu zložku vodorovnej rýchlosti druhému stupňu, to by musel byť Bezos trochu "komunikatívnejší"
..potom by musel New Shepard, tiež pristávať o poriadny kus ďalej od miesta štartu
Finanční zázemí má Blue Origin velice slušné. Tipl bych si, že toto bude jediná skutečná konkurence SpaceX.
Mohla by být, pokud by se Bezos hodlal nějak vehementně cpát do vesmíru. Mám ale pocit, že navzdory případným PR vyhlášením mu půjde spíš o suborbitální dopravu internetových objednávek. [Upraveno 29.7.2016 NovýJiřík]
dodge - 29/7/2016 - 20:40
Mohla by být, pokud by se Bezos hodlal nějak vehementně cpát do vesmíru. Mám ale pocit, že navzdory případným PR vyhlášením mu půjde spíš o suborbitální dopravu internetových objednávek.
Ano Bezosovi jde skutečně o něco jiného než o zlevnění povozničení na LEO.
admin - 8/9/2016 - 22:53
New Shepard v první polovině října provede testovací abort za letu v 16. sekundě letu ve cca 4900 metrech.
Hmm, tak najednou ta kombinace MCT/BFR nevypadá až tak obludně, že? Jestli má tohle lítat jen na LEO...
Každopádně to vypadá dobře.
admin - 12/9/2016 - 17:13
Je to tak trochu konkurence pro BFR/MCT, ale jinak je to doslova SLS killer. Pokud poletí do čtyř let.
kopapaka - 12/9/2016 - 17:52
A jestli to do čtyř let nestihnou, tak si SLS dá jeden nebo dva lety navíc před odchodem do věčných lovišť...
alamo - 12/9/2016 - 17:56
akú nosnosť by ste tomu typli?
ja od oka strelím.. asi tak 50 ton
kopapaka - 12/9/2016 - 18:04
No, proč ne...
Tak od oka to jde
PinkasJ - 12/9/2016 - 18:07
New Glenn raketa má být nejspíše konkurencí F9H. Bohužel nebyly zatím uvedeny nosnosti.
Startovní tah je necelých 1750 tun (F9H cca 2300 tun), ale bude mít mnohem lepší motory:
V prvém stupni 7x BE-4, v druhém 1x BE-4 ( Metan/O2) – dvoustupňová varianta
V případném třetím stupni 1x BE-3U (LH2/LOX) – třístupňová varianta.
Takže lze odhadovat, že může mít nosnost na LEO jen o málo menší než F9H, ale nosnost na náročné GTO, GEO, únikové dráhy bude asi lepší než F9H.
Kromě toho bude jednodušší – monoblok dia 7m , celkem max. 9 motorů. Motory BE-4 mají mnohem větší regulovatelnost než Merlin 1D a proto prvý stupeň při přistání se může krátce vznášet před dosednutím. Ostatně to předvedli i s motorem BE-3.
Mně se koncepce New Glenn líbí mnohem více než F9H. Její úspěch bude hodně záležet na tom zda motory BE-4 budou vybrány pro raketu Vulcan a také pro budoucí versi SLS místo SRB
alamo - 12/9/2016 - 18:11
musím povedať, pripadá mi to o dosť uveriteľnejšie ako BFR MCT
Kamil73 - 12/9/2016 - 18:19
už se těším (dost dlouho) na první let Blue Origin na oběžnou dráhu. Kdy konečně bude? a s čím?
kopapaka - 12/9/2016 - 18:41
@DJSnM:
"So New Shepard is suborbital, New Glenn will go to orbit.
New Grissom is the code name for their submarine program?"
yamato - 12/9/2016 - 18:41
citace:musím povedať, pripadá mi to o dosť uveriteľnejšie ako BFR MCT
takže BFR, o niečo väčší než SaturnV, s reusable boosterom na metalox, je tažko uveriteťný. Zato NewGlenn, o málo menší než SaturnV, s reusable boosterom na metalox, je o dosť uveriteľnejší
No som rád že to je o fyzike a nie o osobných sympatiách yamato - 12/9/2016 - 18:45
inak teším sa, že z reusable boostera, ktorý pristáva vlastnou silou, sa stáva priemyselný štandard (teda ak to dotiahnu do konca).
Poloriešeniam typu odhadzovacie motory a padák moc nefandím, rýchle a efektívne znovupoužitie vyzerá inak. Pristanem, dotankujem a som ready to fly. S ničím iným skutočne kyvadlovú dopravu nedosiahneme.
NovýJiřík - 12/9/2016 - 19:36
inak teším sa, že z reusable boostera, ktorý pristáva vlastnou silou, sa stáva priemyselný štandard (teda ak to dotiahnu do konca).
Jinak já se těším z toho, že kosmonautika, ještě před pěti lety připomínající mumii, začíná vstávat z mrtvých. Petr_Šída - 12/9/2016 - 19:52
citace:inak teším sa, že z reusable boostera, ktorý pristáva vlastnou silou, sa stáva priemyselný štandard (teda ak to dotiahnu do konca).
Jinak já se těším z toho, že kosmonautika, ještě před pěti lety připomínající mumii, začíná vstávat z mrtvých.
tak tak, řekl bych, že tohle je teprve ta pravá nová éra
k nosnosti, v diskusi se objevilo 70 tun na LEO v dvojstupňové variantě, a 20 tun na únikovou rychlost v třístupňové, jak moc ale tyhle čísla odpovídají nedokážu posoudit
tah má mít sice menší, než FH, ale motory jsou lepší yamato - 12/9/2016 - 20:13
citace:
Jinak já se těším z toho, že kosmonautika, ještě před pěti lety připomínající mumii, začíná vstávat z mrtvých.
presne tak, dufal som ze za SpX pridu dalsi, a zda sa ze ano
Prajem BO vela uspechov, snad to daju dokopy rychlo (predsa len uz je cesticka trochu preslapana) a dufam ze Bezos ma rovnako velke sny ako Musk, len o nich nehovori
Predsa len, dve zeliezka v ohni su viac ako jedno
KaretTv - 12/9/2016 - 20:22
citace: takže BFR, o niečo väčší než SaturnV, s reusable boosterom na metalox, je tažko uveriteťný. Zato NewGlenn, o málo menší než SaturnV, s reusable boosterom na metalox, je o dosť uveriteľnejší
No som rád že to je o fyzike a nie o osobných sympatiách
Nejde ani tak o BFR, ale hlavně o MCT. Jinak to vidím přesně jako pan Pinkas, jako konkurenci F9H. Otázka je, bude-li pro tyto těžké nosiče dost nákladu, i když budou za dobrou cenu. Ale třeba ta nízká cena nosiče podnítí stavbu těžších družic, sond atd.
Určitě je projekt nosiče New Glenn minimálně 10x reálnější než celé BFR+MCT. Takže o osobní sympatie jde spíš u fanoušků SPACEX, ne u nestranně posuzujícího člověka. yamato - 12/9/2016 - 20:32
no nic, uvidime...
kazdopadne, co sa tyka nakladov, zavisi od realneho poklesu ceny startu. Ak bude pokles zasadny, tipujem ze do vesmiru budeme posielat aj veci co by nas dnes ani nenapadlo
NovýJiřík - 12/9/2016 - 20:50
Určitě je projekt nosiče New Glenn minimálně 10x reálnější než celé BFR+MCT. Takže o osobní sympatie jde spíš u fanoušků SPACEX, ne u nestranně posuzujícího člověka.
No, to mi připadá jako objevování Ameriky 524 let po Kolumbovi, pochopitelně že raketa na LEO je desetkrát reálnější než raketa a loď meziplanetární. Ale právě od té meziplanetární perspektivy se odvíjejí ty vysmívané sympatie fanoušků.
PS: Jinak už mě (viz http://arstechnica.com/science/2016/09/blue-origin-unveils-plans-to-fly-a-monster-rocket-by-decades-end/) fakticky se.ou s těmi librami, stopami, galony a dalšími středověkými jednotkami. Prezentují se jako nejvyspělejší země světa a pořád měří stylem "dvě dlaně nad hruškou". [Upraveno 12.9.2016 NovýJiřík]
martinjediny - 12/9/2016 - 20:51
citace:
citace:
Jinak já se těším z toho, že kosmonautika, ještě před pěti lety připomínající mumii, začíná vstávat z mrtvých.
presne tak, dufal som ze za SpX pridu dalsi, a zda sa ze ano
...
pridu. jak pred nimi, tak po nich. len Space X zatial ako jedine dosahuje realnych uspechov.
to je to umenie/stastie/... v spravnom case na spravnom mieste...
alamo - 12/9/2016 - 20:56
citace:No som rád že to je o fyzike a nie o osobných sympatiách
Sám som sa čudoval, v čom je ten rozdiel
A predstáv si yamato, on je fakt v tom čo tam nevidím.
Nevidím na tom sedieť žiadny znovupoužiteľný druhý stupeň, schopný pristáť na Marse, a ešte sa aj vrátiť nazad.
Taký malý detail, a čo to narobí. kopapaka - 12/9/2016 - 21:00
Bezos má sny a dokonce o nich mluví - pokud si dobře vzpomínám, tak mluvil o miliónech lidí na oběžné dráze
Hezky si to s Muskem rozdělili
KaretTv - 12/9/2016 - 21:30
citace:Bezos má sny a dokonce o nich mluví - pokud si dobře vzpomínám, tak mluvil o miliónech lidí na oběžné dráze
Pravda, miliony lidí na oběžné dráze je stejný sen jako stovky/tisíce lidí na Marsu.
Sny jsou OK a prospěšné, kdo by je něměl, akorát jde o to jak se prezentují. Vykládat že sám provedu technicky extrémně náročný stomiliardový megaprojekt jako téměř hotovou věc není to samé, jako říct že někdy v budoucnu se třeba budu částečně podílet na něčem velkém. [Upraveno 12.9.2016 KaretTv]
Petr_Šída - 12/9/2016 - 21:32
citace:
citace:
Jinak já se těším z toho, že kosmonautika, ještě před pěti lety připomínající mumii, začíná vstávat z mrtvých.
presne tak, dufal som ze za SpX pridu dalsi, a zda sa ze ano
Prajem BO vela uspechov, snad to daju dokopy rychlo (predsa len uz je cesticka trochu preslapana) a dufam ze Bezos ma rovnako velke sny ako Musk, len o nich nehovori
Predsa len, dve zeliezka v ohni su viac ako jedno
Ono je to skované v omáčce kolem - milion lidí na orbitě ....
Jinými slovy kolonizace a industrializace LEO
k těm nákladům, bez levného nosiče není náklad, nikoli naopak
Roman2016 - 12/9/2016 - 22:10
citace:
citace:
citace:
Jinak já se těším z toho, že kosmonautika, ještě před pěti lety připomínající mumii, začíná vstávat z mrtvých.
presne tak, dufal som ze za SpX pridu dalsi, a zda sa ze ano
Prajem BO vela uspechov, snad to daju dokopy rychlo (predsa len uz je cesticka trochu preslapana) a dufam ze Bezos ma rovnako velke sny ako Musk, len o nich nehovori
Predsa len, dve zeliezka v ohni su viac ako jedno
Ono je to skované v omáčce kolem - milion lidí na orbitě ....
Jinými slovy kolonizace a industrializace LEO
k těm nákladům, bez levného nosiče není náklad, nikoli naopak
Co jsem prosím přehlédnul.
BO "trampolínovej" veleskok, k LEO mu schází 70% hmoty(raketa,palivo,technologie).
Nebo bude nějaké BO II... BO IX ?
Díky ze vysvětlení, připomenutí.
R.
Petr_Šída - 12/9/2016 - 22:55
co třeba vyvíjené motory
skáče sice suborbitálně, ale minimálně technologie řízení a přistání je použitelná pro přistání prvního stupně
Roman2016 - 12/9/2016 - 23:42
citace:co třeba vyvíjené motory
skáče sice suborbitálně, ale minimálně technologie řízení a přistání je použitelná pro přistání prvního stupně
Proč nevidíme žádné reálné testy.
Např. proč to nevyletí třeba do 50km a tam to nerozjede třeba 1,5 machu a pak to "někde" nepřistane.
Jsem laik, třeba jen nevidím že to co již má umí také letět dopřednou(nemyslím jen stoupat) rychlostí - zbrzdit to a pak přistát.
Zatím to jsou technologie na úrovni raketového drona z "Amazonu".
R. ( laik )
NovýJiřík - 13/9/2016 - 09:31
Proč nevidíme žádné reálné testy.
Např. proč to nevyletí třeba do 50km a tam to nerozjede třeba 1,5 machu a pak to "někde" nepřistane.
Jsem laik, třeba jen nevidím že to co již má umí také letět dopřednou(nemyslím jen stoupat) rychlostí - zbrzdit to a pak přistát.
Zatím to jsou technologie na úrovni raketového drona z "Amazonu".
R. ( laik )
V tom máš naprostou pravdu. Ale když si dali tak ambiciozní cíl v tak šibeničním termínu (Glenn do 4 let), tak by se měly velmi brzy dít věci. A když ne, tak budou za šašky.
yamato - 13/9/2016 - 10:26
citace:
A predstáv si yamato, on je fakt v tom čo tam nevidím.
Nevidím na tom sedieť žiadny znovupoužiteľný druhý stupeň, schopný pristáť na Marse, a ešte sa aj vrátiť nazad.
Taký malý detail, a čo to narobí.
a vieš čo nevidím ja? jediný úspešný orbitálny let, žiadne skúsenosti s viacstupňovým nosičom a prípravou takej veci na štart, len oddelovanie stupňov v hypersonickej rýchlosti je hotový vedný odbor, na ktorom si SpaceX takmer vylámala zuby. A to sa len hrala s miniraketkou Falcon1.
Bezos chce toto všetko zvládnuť do 4 rokov, ale pozor, nie na miniraketke, ale na oblude velkosti SaturnuV.
Takže ako? Je to o fyzike, alebo o sympatiách? alamo - 13/9/2016 - 10:34
yamato
asi som ťa predbehol..
odpoveď máš v "Adorovaní Muska"
yamato - 13/9/2016 - 10:49
citace:yamato
asi som ťa predbehol..
odpoveď máš v "Adorovaní Muska"
aj ty yamato - 13/9/2016 - 20:01
zaujímavý a pre neustalych skeptikov a rypalov velmi eye-opening rozhovor s Bezosom. Vysvetluje to mnohe, aj co sa tyka Muska.
Obzvlast odporucam nastudovat tieto pasaze: "The reason I like vertical landing is because it scales so well," he explained earlier this year. "New Shepard is about 80 feet tall. It's the shortest vehicle we will ever make. It gets easier to land the vehicles the bigger they get. It's the inverted pendulum problem. It's easier to balance bigger things. I like those architectures. Parachutes have the opposite problem; as things get bigger, it's very difficult. You can't build a parachute 1,000 feet in diameter. Even wings, they scale pretty well to a certain size, but they end up being a lot of dead weight to carry."
preklad - vertikálne motorické pristávanie je super, pretože je dobre škálovateľné. V skutočnosti čím väčšia raketa, tým je to ľahšie (na vybalansovanie). Naopak, padáky ani krídla nemôžete škálovať nad určitú veľkosť. Bodka. Dúfam že týmto skončia nekonečné zlepšovacie návrhy typu padáky a krídla.
Beyond an orbital rocket, when I had a chance to speak with Bezos earlier this year, he did not specify a plan about how millions of people will live and work in space once they get there. But it's clear he believes they will have to live off the land, be it the Moon, asteroids, or worlds beyond. "I think we have a lot of time to figure that out," Bezos said. "My view is you make plans for the near future, and you develop scenarios for the longer term, because so many things will change between now and then it doesn't make sense to make detailed plans for things like how you're going to do harvesting of resources from near-Earth objects. You want to think about those things, you want to develop scenarios, but you don't need to go all the way to a planning stage.”
Bezos plánuje, že milióny ludí budú žiť v kozme. Ale nemá plány z čoho budú žiť, ako budú ťažiť nerasty atd. Skrátka preto, že to potrvá ešte dlho, vela vecí sa zmení, každý plán vytvorený dnes sa dovtedy zrúti. Preto plánuje iba krátkodobo - lacný nosič - a ďalej sa to už nejako vyvinie.
Opäť perfektne pasuje aj na Muska a MCT. On rieši ako dostať ludí na mars, vy podaktorí skeptici namietate reálnosť kolonizácie. Myslím že to on teraz nerieši, teraz treba urobiť ten prvý krok. Potom sa to nejako vyvinie.
pet.rok - 13/9/2016 - 20:44
citace:
a vieš čo nevidím ja? jediný úspešný orbitálny let, žiadne skúsenosti s viacstupňovým nosičom a prípravou takej veci na štart, len oddelovanie stupňov v hypersonickej rýchlosti je hotový vedný odbor, na ktorom si SpaceX takmer vylámala zuby. A to sa len hrala s miniraketkou Falcon1.
Bezos chce toto všetko zvládnuť do 4 rokov, ale pozor, nie na miniraketke, ale na oblude velkosti SaturnuV.
Takže ako? Je to o fyzike, alebo o sympatiách?
zas to nie je take know how aby na to nenasiel inzinierov ktori to v minulosti robili pre inu firmuyamato - 13/9/2016 - 21:10
citace:
zas to nie je take know how aby na to nenasiel inzinierov ktori to v minulosti robili pre inu firmu
reusable obludanosic na siedmich metanovych motoroch? no to som zvedavy kde takeho inziniera najde
obavam sa ze toto je trosku terra-incognita pre akukolvek firmu
admin - 13/9/2016 - 21:43
Odhad Roberta Zubrina
admin - 13/9/2016 - 21:44
71 tun na LEO ve dvojstupňové verzi, 23 tun ve třístupňové na TMI.
Petr_Šída - 13/9/2016 - 22:48
citace:71 tun na LEO ve dvojstupňové verzi, 23 tun ve třístupňové na TMI.
Tak jsem to měl dobře, slušná čísla
pet.rok - 14/9/2016 - 00:40
obavam sa ze teoreticka dV=8500 je malo na navedenie na LEO v dvojstupnovom variante takze realna nosnost nebude 70t.
pet.rok - 14/9/2016 - 00:42
citace:reusable obludanosic na siedmich metanovych motoroch? no to som zvedavy kde takeho inziniera najde
obavam sa ze toto je trosku terra-incognita pre akukolvek firmu
zas pisal si o oddelovani stupnov a nie o celom riesenidodge - 22/9/2016 - 20:00
Jeff Bezos právě odhalil svůj ambiciózní plán kolonizace Sluneční soustavy
Hezké, jen mne na tom trošku mrzí, že v tom renderu se několikrát dívají na měsíc. Jako by měl snad být cíl. (ok snad v budoucnu). Přesto pokud se s tímhle verkem bude létat 100km nad povrch. Tak v porovnání s cestou pro rohlíky, je to to samé jako 14cm z oné cesty k 500m vzdálenému obchodu. No ale pořád je to lepší než válení se na kanapi..
admin - 27/10/2016 - 19:24
No tak je to jejich cíl. Ostatně připravovaný New Glenn by to už umožnil, takže ten pohled se mi zdá celkem logický.
HonzaB - 31/10/2016 - 18:55
Blue Origin stavi komplex pro pripravu a vypouštení raket na Floridě.
Sam Gunderson prohlásil, že příští rok začne BO prodávat letenky na suborbitální lety v New Shepard.
dodge - 6/12/2016 - 15:19
Kopie mailu Jeffa Bezose
Just a very short note to update you on the 750,000 square-foot New Glenn rocket factory we’re building in Florida. The team has made extraordinary progress—as you can see here, the first steel is now going up.
And again, here's an image of what it will look like by the end of 2017.
I’ll keep you updated on our progress.
Gradatim Ferociter!
Jeff Bezos
If you were forwarded this e-mail, you can receive it directly by signing up for updates at blueorigin.com/interested
NovýJiřík - 6/12/2016 - 16:59
Pokud se nepletu, tak jsou ty obrázky zabírané obráceně.
Bezos: V budoucnosti budou lidé mít těžký průmysl v kosmu.
admin - 6/3/2017 - 16:37
BE-4
admin - 6/3/2017 - 16:39
Bezos: "1st BE-4 engine fully assembled. 2nd and 3rd following close behind."
Alex - 6/3/2017 - 17:27
Svojim spôsobom to vyzerá tak, že posledných cca 10 rokov majú najlepšie nápady súkromné firmy - Musk resp. Bezos. Škoda, že sa do toho nedali iní "ťažkí" miliardári napr. Gates alebo Zuckerberg. To už by boli ďalšie dve iné koncepcie s novými nápadmi.
admin - 7/3/2017 - 15:36
Takže New Glenn má prvního zákazníka a je to Eutelsat.
zdá sa že nám vzniká akýsi nový štandard pre reusable boostre. ULA s tým ich padákovaním motorov budú za exotov. A kto bude boostre vyhadzovať bude úplný tatar
RiMr - 7/3/2017 - 17:20
...vzpomínáte na ty řady posměváčků, kteří před pár lety kladly spousty "argumentů", proč je přistání boosteru na lodi totální ale naprostý nesmysl?
Kde jsou dnes?
admin - 7/3/2017 - 21:46
citace:...vzpomínáte na ty řady posměváčků, kteří před pár lety kladly spousty "argumentů", proč je přistání boosteru na lodi totální ale naprostý nesmysl?
Kde jsou dnes?
Není jim do řeči. Petr_Šída - 8/3/2017 - 00:38
citace:
citace:...vzpomínáte na ty řady posměváčků, kteří před pár lety kladly spousty "argumentů", proč je přistání boosteru na lodi totální ale naprostý nesmysl?
Kde jsou dnes?
Není jim do řeči.
Jojo, tak mi bylo vysvětleno, že létat zpět se nedá a přistávat z Floridy do oceánu je nesmysl a tudíž bude nutné lítat z Texasu na Floridu, no a nápad s lodí, to bylo smíchu .... martinjediny - 8/3/2017 - 10:07
citace:
citace:
citace:...vzpomínáte na ty řady posměváčků, kteří před pár lety kladly spousty "argumentů", proč je přistání boosteru na lodi totální ale naprostý nesmysl?
Kde jsou dnes?
Není jim do řeči.
Jojo, tak mi bylo vysvětleno, že létat zpět se nedá a přistávat z Floridy do oceánu je nesmysl a tudíž bude nutné lítat z Texasu na Floridu, no a nápad s lodí, to bylo smíchu ....
je to tak. dejiny pisu vitazi a tak uz to nebudu argumenty a diskuteri, ale "posmevacek" a "argument"... a "totalni a naprosty nesmysl"
- jak NASA, tak RKA v mnohych studiach a prototypoch vyhodnotili ekonomicky prinos ako nedostatocny, aby menili osvedcene koncepcie... takze som bombasticke vyhlasenia Muska povazoval za prehnane. Mylil som sa?
- motoricky navrat klasickej rakety je zabijak nosnosti
to musel uznat aj Musk a horny stupen "zatial" odpiskal
a na dolnom ked setri kde sa da, tak bucha.
ale casom to urcite nejak vyladi.
problem je, ze za jedno volebne obdobie sujeho straty vacsie, ako prinos (nie ako zisk). Takze NASA to vyhodnotila spravne, ked sa do toho nehrnula.
btw. mne sa tiez navratovy stupen paci, ale stale to vidim nez ekonomicky trhak, skor ako bezpecny nacvik pristavania velkych modulov na cudzich telesach.
A ekonomicke zefektivnenie ak nejake bude, tak ide len o pridanu hodnotu.
kopapaka - 8/3/2017 - 10:25
ad zabiják nosnosti...
No, to je sice pravda, ale je tu jedno velké ale...
Pokud totiž raketa nebo alespoň její první stupeň poletí víckrát, tak nevadí, že bude muset být větší. Ten rozdíl bude jen cena paliva spáleného navíc...
Petr_Šída - 8/3/2017 - 10:48
citace:
- motoricky navrat klasickej rakety je zabijak nosnosti
to musel uznat aj Musk a horny stupen "zatial" odpiskal
a na dolnom ked setri kde sa da, tak bucha.
ale casom to urcite nejak vyladi.
celý vtip je v tom, že pak mohu celou srandu zvětšit a postavit z drahých materiálů (viz New Glen, koncept ITS), takže tenhle problém nakonec odpadne
citace:
problem je, ze za jedno volebne obdobie sujeho straty vacsie, ako prinos (nie ako zisk). Takze NASA to vyhodnotila spravne, ked sa do toho nehrnula.
btw. mne sa tiez navratovy stupen paci, ale stale to vidim nez ekonomicky trhak, skor ako bezpecny nacvik pristavania velkych modulov na cudzich telesach.
A ekonomicke zefektivnenie ak nejake bude, tak ide len o pridanu hodnotu.
první části nerozumím
s druhou částí nesouhlasím, řekl bych, že není cesty zpět a bez přistávání prvních stupňů už nikdo v budoucnu ekonomicky efektivní nosič nepostaví, ale jasně, na to si musíme dalších pár let počkat (je to jako s tím přistáváním na lodi)
alamo - 8/3/2017 - 20:34
metán..
toto "smrdí ako revolúcia"
(inak metán nesmrdí nijak, to čo smrdí keď uniká plyn z "trúby" je aditívum, ten "smrad" sa tam pridáva aby to bolo cítiť)
doteraz s ním všetci plano "flirtovali", a potom tej myšlienke dali košom
úplne nová firma "z ničoho", a ide to
Nikdo asi moc nepochybuje o technické užitečnosti a perspektivnosti vrácení prvých stupňů jakýmkoliv způsobem. Pravděpodobně se ukáže v praxi i ekonomická výhodnost. Značně rozdílný je přístup k vytvoření výkonného nosiče mezi SpX a Blue Origin, ale i ostatních konkurentů.
SpX zkonstruoval motory Merlin a přes jejich postupný vývoj zůstávají průměrnými motory pro paliva RP/O2 a s poměrně malým tahem 86 tun (sl). SpX však z finančních důvodů potřeboval, aby mu co nejdříve vydělávaly, proto zkonstruoval F9 a konstruuje FH . Zajistit jejich výrobu a provoz jim však zabírá většinu kapacity a nosič vyšší úrovně s novými motory (Raptor, ITS) je spíše dlouhá budoucnost.
Blue Origin měl počáteční kapitál, vyvinul a již v r. 2013 testoval LOX/LH2 motor BE-3 s vysokou regulovatelností. Nyní již představil LOX/MT motor BE-4 s uzavřeným cyklem a tahem cca 250 tun. To jim nyní umožní (snad do r. 2020) zkonstruovat velmi moderní raketu New Glenn, která zvláště ve 3-stupňovém provedení bude mít vysoké parametry na dráhy mimo LEO. V soutěži SpX vs Blue Origin má teď B.O. všechny trumfy v ruce, možná i včetně peněz. To nemluvím o tom, že motory BE-4 mají šanci vyhrát soutěž nejen pro ULA raketu Vulcan, ale i pro boostery SLS
Petr_Šída - 9/3/2017 - 16:51
citace:Nikdo asi moc nepochybuje o technické užitečnosti a perspektivnosti vrácení prvých stupňů jakýmkoliv způsobem. Pravděpodobně se ukáže v praxi i ekonomická výhodnost. Značně rozdílný je přístup k vytvoření výkonného nosiče mezi SpX a Blue Origin, ale i ostatních konkurentů.
SpX zkonstruoval motory Merlin a přes jejich postupný vývoj zůstávají průměrnými motory pro paliva RP/O2 a s poměrně malým tahem 86 tun (sl). SpX však z finančních důvodů potřeboval, aby mu co nejdříve vydělávaly, proto zkonstruoval F9 a konstruuje FH . Zajistit jejich výrobu a provoz jim však zabírá většinu kapacity a nosič vyšší úrovně s novými motory (Raptor, ITS) je spíše dlouhá budoucnost.
Blue Origin měl počáteční kapitál, vyvinul a již v r. 2013 testoval LOX/LH2 motor BE-3 s vysokou regulovatelností. Nyní již představil LOX/MT motor BE-4 s uzavřeným cyklem a tahem cca 250 tun. To jim nyní umožní (snad do r. 2020) zkonstruovat velmi moderní raketu New Glenn, která zvláště ve 3-stupňovém provedení bude mít vysoké parametry na dráhy mimo LEO. V soutěži SpX vs Blue Origin má teď B.O. všechny trumfy v ruce, možná i včetně peněz. To nemluvím o tom, že motory BE-4 mají šanci vyhrát soutěž nejen pro ULA raketu Vulcan, ale i pro boostery SLS
To je velmi dobrý popis, ještě bych ale doplnil, že SpaceX má na kontě ještě Dragony, což je něco, co BO zatím ani neplánuje, to je další aktivita, která do bilance promlouvá
každopádně soupeření soukromníků bude motor vývoje příštích let
milantos - 9/3/2017 - 17:39
Tak do té bilance je potřeba ještě spojení BO s motorem BE-4 + ULA s Vulcanem v propojení s Boeingem a jeho Starlineren
martinjediny - 9/3/2017 - 19:38
citace:Nikdo asi moc nepochybuje o technické užitečnosti a perspektivnosti vrácení prvých stupňů jakýmkoliv způsobem. Pravděpodobně se ukáže v praxi i ekonomická výhodnost...
Samotna myslienka nie je zla a aj velke agentury jej venovali nemalo usilia.
Na druhej strane napriek uspesne vratenym prvym stupnom a dokonca naslednym nasobnym testom sa do toho nikto nejak vehementne nehrnie.
Muskov pristup k znovupouzitelnosti je otazkou 2 - 5 rokov pre velkych hracov. NASA, RKA, Cina, ESA...
...som nejaky zmeteny...
btw.mne znovupouzitelnost ekonomicky dobre vychadza len pre 3st. rakety a to pre prvy stupen. Ale ja som len amater...
alamo - 9/3/2017 - 19:46
citace:Tak do té bilance je potřeba ještě spojení BO s motorem BE-4 + ULA s Vulcanem v propojení s Boeingem a jeho Starlineren
nosnosť 45 ton na LEO https://en.m.wikipedia.org/wiki/New_Glenn
to si už žiada skôr komplet viacnásobne použiteľný druhý stupeň
keď si tak spomínam na tie "dávne" debaty o MCT BFR, a o tom aká je tá "správna" veľkosť
musím povedať, toto je asi tak to, tá "alamovina na kvadrát" čo som vtedy razil alamo - 9/3/2017 - 20:51
zaujímavé je to "škálovanie" na dvoj a troj stupňovú variantu
pritom Marín pre dvojstupňový variant http://danielmarin.naukas.com/2017/03/08/los-ambiciosos-planes-de-blue-origin-y-su-cohete-gigante-new-glenn/
pre "monštrum" veľkosti takmer Saturnu 5, uvádza nosnosť na GTO "šokujúcich" iba 13 ton!
podľa mňa krásna ilustrácia, koľko toho skutočná znovupoužiteľnosť zožerie z nosnosti
(tu asi nikto s nejakými sci fi materiálmi nepočíta..)
palivo je na tom celom to najlacnejšie, takže ním sa vyplatí "plytvať"
PinkasJ - 10/3/2017 - 08:58
Co se týká New Glenn, nikde jsem nenašel souhrnné parametry, především startovní hmotnosti a hmotnosti stupnů. Udává se nosnost na LEO 45 tun, ovšem není jasné, zda je to s návratem 1. stupně nebo bez návratu. S největší pravděpodobností je to bez návratu (max. nosnost), jak také SpX udává parametry svých raket. Při dvoustupňové variantě a palivu methan by mohla být nosnost na GTO min. 16 tun, při 3-stupňové cca.22 tun. Tah motoru BE-4 je udáván na cca 250 tun, to je zřejmě ve vakuu. Tah u země může být 230 tun, tedy celkový tah 1.stupně cca 1600 tun. Startovní hmota by mohla být cca 1300 tun. Snad mně někdo doplní nebo opraví.
FH udává startovní hmotnost 1420 tun, LEO nosnost 54 tun, GTO 22 tun. Ve srovnání by musel New Glenn s lepším palivem LOX/M dosahovat podobné výkony. Ovšem je možné, že nepůjdou na tak extrémní konstrukční čísla, jako SpX. Také je možné, že nosnost na LEO 45 tun a na GTO 13 tun je míněna a návratem 1-stupně.
admin - 10/3/2017 - 12:13
citace:zaujímavé je to "škálovanie" na dvoj a troj stupňovú variantu
pritom Marín pre dvojstupňový variant http://danielmarin.naukas.com/2017/03/08/los-ambiciosos-planes-de-blue-origin-y-su-cohete-gigante-new-glenn/
pre "monštrum" veľkosti takmer Saturnu 5, uvádza nosnosť na GTO "šokujúcich" iba 13 ton!
podľa mňa krásna ilustrácia, koľko toho skutočná znovupoužiteľnosť zožerie z nosnosti
(tu asi nikto s nejakými sci fi materiálmi nepočíta..)
palivo je na tom celom to najlacnejšie, takže ním sa vyplatí "plytvať"
Něco tu už napsal pan Pinkas.
Já to jen doplním. FH má předpokládanou nosnost na GTO 22 tun pro expendable verzi, 7 tun pro full reusable. Váží cca 1400 tun.
Ne Glenn váží o cca 300 tun více a má vynést 13 tun na GTO. Neviděl jsem nikde nikdy možnost, že by Bezos chtěl použít první stupeň jako expendable, takže vždy reusable.
Takže ten obrázek malinko klame. Zdaleka není o velikosti "takmer Saturnu 5".
"The company has revealed the planned payload capacity of New Glenn as 13 metric tons to GTO and 45 metric tons to LEO."
Původně se odhadovala nosnost NG na 35-70 tun. Tipl bych si, že expendable verze by měla vyšší nosnost než těch 70 tun.
admin - 10/3/2017 - 12:15
Aleši, nechceš přidat NG do skriptu?
alamo - 10/3/2017 - 14:02
citace:
Takže ten obrázek malinko klame. Zdaleka není o velikosti "takmer Saturnu 5".
.. Původně se odhadovala nosnost NG na 35-70 tun. Tipl bych si, že expendable verze by měla vyšší nosnost než těch 70 tun.
asi už tá "mánia" chytla aj číňanov PinkasJ - 10/3/2017 - 14:05
citace:
Něco tu už napsal pan Pinkas.
Já to jen doplním. FH má předpokládanou nosnost na GTO 22 tun pro expendable verzi, 7 tun pro full reusable. Váží cca 1400 tun.
Ne Glenn váží o cca 300 tun více a má vynést 13 tun na GTO. Neviděl jsem nikde nikdy možnost, že by Bezos chtěl použít první stupeň jako expendable, takže vždy reusable.
"The company has revealed the planned payload capacity of New Glenn as 13 metric tons to GTO and 45 metric tons to LEO."
Původně se odhadovala nosnost NG na 35-70 tun. Tipl bych si, že expendable verze by měla vyšší nosnost než těch 70 tun.
Především si myslím, že diskuze o znovupoužitelnosti raket SpX patří do jiného vlákna.
Teď k New Glenn: Bohužel údaje nejsou ještě známy přesně.
Jestliže má mít podle Wiki tah 1.stupně 17,1 MN = 1740 tun, nemůže být New Glenn o 300 tun těžší, než FH, který váží 1420 tun. N.G. by vážil na startu 1720 tun, což je moc vzhledem k tahu. Spíš by měl být lehčí, než FH.
Jinak údaje 45 tun na LEO a 13 tun na GTO zcela zřejmě odpovídají s návratem 1. stupně, souhlas.
admin - 10/3/2017 - 14:19
Pravda, těch 1700 tun je tah, nikoli hmotnost.
Omlouvám se za mystifikaci.
Kombinačních možností je mnoho, ale pro začátek mi funguje to, když první stupeň New Glenna má suchou hmotnost kolem 70 tun a paliva (methaloxu) má cca 1000 tun (z toho jsem 70 tun vyhradil pro přistání [na lodi]). U druhého stupně mi zafungovala suchá hmotnost cca 14 až 15 tun a palivo cca 180 tun. Celková startovací hmotnost (bez nákladu) je cca 1260 tun. Nosnost na LEO mi pak vyšla cca 45 tun a na GTO cca 13 tun (což odpovídá oficiálním údajům).
Pokud simulaci upravím pro případnou jednorázovou (expendable) verzi, tak mi vyšla nosnost na LEO přes 59 tun a na GTO přes 19 tun. Ztráta nosnosti je tedy cca 25 až 30%.
V simulaci jsem musel většinu "přistávacího" paliva obětovat na "entry burn" (přestože ve videu není vidět), protože jinak mi vycházelo příliš velké aerodynamické namáhání.
Ze stávající simulace mi také vyšlo, že první stupeň by musel fungovat přes 180 sekund (přes 3 minuty) a při oddělení by měl rychlost skoro 2900 m/s (z toho přes 2600 m/s vodorovným směrem [a přes 1000 m/s směrem nahoru]), takže sestup bez "entry burnu" by byl velmi krutý. Možným řešením tohoto problému by byl trochu větší druhý stupeň a příslušně trochu jiný i první stupeň. Uvidíme později, až budou oficiálně upřesněny parametry rakety New Glenn.
RiMr - 10/3/2017 - 21:36
Velmi zajimave, diky!
Daji se odhadnout takove veci, jako na kolik motoru a na jaky tah (%) bude entry burn a zaverecne "podrovnani/zaviseni" probihat?
ales - 10/3/2017 - 21:44
Ano, parametry přistávacích zážehů se ze simulace dají odhadnout (vyexperimentovat). Oboje jsem zatím v simulaci udělal jen na jeden motor. Entry burn na 100% tahu jednoho ze sedmi motorů prvního stupně (s délkou zážehu přes minutu) a přistávací zážeh (kratší než 30 sekund) průměrně na cca 50% tahu jednoho motoru (při závěrečném dosedání bude muset být zřejmě tah hodně pod 50% možného maxima). Bylo by asi vhodnější, udělat entry burn kratší, takže pak by to muselo být na více motorů. Ušetřilo by to trochu paliva a možná by byl příznivější i průběh aerodynamického namáhání. Uvidíme.
Jeden starý - z 1. mája 2013 (originál 3264×2448 bodov)
Motor Blue Origin BE-3 pri teste
Za povšimnutie stojí tvar prvej rázovej vlny v spalinách (prvý "svietiaci" segment "plameňa") - je kolmá, to nebýva obvyklé.
pet.rok - 29/3/2017 - 22:36
podobny "ukaz" je vidiet aj pri inych statickych skuskach, napr. u RS-25 asi to bude dobre viditelne len u LOX/H2 motorov kde je plamen priesvitny a samotny tvar bude otazkou "naladenia" expanzie trysky
Snad jim to vyjde. Úžasné motory. S ohledem na to jak se to v poslední době (snad) vyvíjí, je o to křiklavější plýtvání nechat něco tak složitého, "krásného" a drahého nechat po jednom startu shořet.
Tam opatrně vzhlížím k BO, plánovaný koncept ULA se, aspoň zatím, jeví jako nápadový "fosil"... Ale rád se nechám překvapit.
yamato - 15/5/2017 - 08:18
nejaká nehoda pri testovaní, zrejme zničený turbočerpadlový agregát
Je možné, že plánovaný MiniITS (SpX), který bude údajně mít dia 8 m a 21 motorů Raptor v 1. stupni ( s tahem po 150 tun ? – celkem 3150 tun ?) bude přímý konkurent New Glenn od Blue Origin.
New Glenn má mít dia 7 m a jen 7 motorů BE-4 o tahu 2400 kN (245 tun) a celkovém tahu 1715 tun. Bude mít vak i 3-stupňovou versi s motorem 3. st. na LOX/LH2 a tím by byl asi nosností na GTO a mimo Zemi srovnatelný s dvoustupňovým MiniITS. To ovšem neuvažuji nějaké doplňování paliva na LEO u MiniITS, čemuž moc nevěřím.
NovýJiřík - 13/9/2017 - 20:07
Nezdá se vám, že Blue Origin je jen něco jako virtuální realita? Schválně jsem se podíval na wikipedii:
SpaceX - založení 2002, a jakou dělá parádu. Letos by to mohlo být 20 startů, návrat 1. stupně už je samozřejmostí, a během pár měsíců se (konečně) dočkáme i Falconu heavy a Crew Dragona.
Blue Origin - založení 2000. A kromě divadelního startu a přistání New Shepardu nic. Vůbec nic. Přitom Bezos je několikanásobně bohatší než Musk.
PinkasJ - 13/9/2017 - 20:42
Jestli má Blue Origin takové „zpoždění“ je to právě proto, že Bezos má hodně peněz a nemusel zatím financovat vývoj komerčními lety a plně se věnoval pro něj i všeobecně kosmonautiku vyspělé technologii – vývoji methanového motoru BE-4 a vodíkového motoru BE-3 s vysokou regulovatelností.
BE-4 je zřejmě ve vysokém stupni vývoje a má velkou naději také pro raketu Vulkan od ULA. BE-3 je již vícekrát odzkoušený motor v New Shepard a umožnil vůbec prvé motorické přistání i vznášení stupně s pouze jedním motorem ! Takže dát takové motory do rakety New Glenn a udělat prvotřídní raketu i s přistáváním 1. stupně asi nebude pro Bezose o nic těžší , než pro SpX MiniITS, spíše lehčí. Nikde jsem nečetl, že by ULA uvažovala o motorech Raptor pro Vulkan.
viz https://www.blueorigin.com/engines#be-3 [Upraveno 13.9.2017 PinkasJ]
JiříHošek - 13/9/2017 - 20:49
citace:Nezdá se vám, že Blue Origin je jen něco jako virtuální realita? .... kromě divadelního startu a přistání New Shepardu nic.
citace:Je možné, že plánovaný MiniITS (SpX), který bude údajně mít dia 8 m a 21 motorů Raptor v 1. stupni ( s tahem po 150 tun ? – celkem 3150 tun ?) bude přímý konkurent New Glenn od Blue Origin.
Vypadá to na 9 metrů.
NovýJiřík - 13/9/2017 - 21:52
Jiří Hošek:
Pche, jedna barabizna. My máme u Prahy tohle: http://tinyurl.com/yakxc3jf
Takže ještě jednou opakuji svou skeptickou poznámku - jak to vlastně Bezos se svými kosmickými ambicemi myslí vážně, když při svých 80 miliardách dolarů za 17 let dokázal rozestavět jeden hangár, rozběhnout vývoj motoru a kolmo nahoru a dolů otestovat raketku o velikosti 2. stupně Falcona 9? Odpověď, že mu to jde pomalu od ruky, protože má spoustu peněz (Pinkas), mi přijde vyloženě komická.
PinkasJ - 14/9/2017 - 07:34
Kvalita každé rakety závisí především na kvalitě jejich motorů. Může se ukázat, že za cca 16 let Bezos udělal v tomto směru více než Musk. U BE-3 je to jisté, u BE-4 velmi pravděpodobné. Gluško také vyvíjel RD 171 nejméně 15 roků. Bezos prostě přeskočil etapu vývoje RP/O2 motoru s otevřeným cyklem, jako ji přeskočili dnes skoro všichni.
Tím nechci nijak shazovat ohromnou práci, kterou SpX odvedl v různých směrech. V budoucnu však ho může někdo předhonit a jeho motory se objevit nejen u New Glenn, ale i u Vulcanu, nebo i u SLS jako kapalinové boostery, případně dokonce v menším SLS s centrálním stupněm na Methan.
TomášHabala - 14/9/2017 - 08:29
Bezos začiatkom toho roku povedal, že bude podporovať Blue Origin jednou miliardou USD ročne. Zatiaľ plnil to čo povedal. Otázka je, na čo stačí jedna miliarda ročne.
novák - 14/9/2017 - 08:55
citace:Otázka je, na čo stačí jedna miliarda ročne.
SpaceX při necelé miliardě příjmů ročně v letech 2014-2015 (a samozřejmě mnohem míň v předešlých letech) předvedla pěkný výkon. Je tomu nutno přičíst vklady investorů, ale ti miliardami ročně neházeli, spíš jen stamiliony.
KaretTv - 14/9/2017 - 09:12
citace:Odpověď, že mu to jde pomalu od ruky, protože má spoustu peněz (Pinkas), mi přijde vyloženě komická.
Co je na tom nepochopitelného nebo komického ? Je to podobné jako třeba u Bransona, prostě je to takový koníček či bokovka, s tím že není jisté zda se to vůbec kdy vyplatí a proto do toho zpočátku investují jen tolik financí, aby je to nijak neomezovalo v jejich hlavním podnikání.
Je pro někoho tak těžké přijmout že může být pro start-up i zcela jiný přístup, než "dám do toho všechno" ?
JiříHošek - 14/9/2017 - 09:40
citace:Pche, jedna barabizna. My máme u Prahy tohle: http://tinyurl.com/yakxc3jf
Takže ještě jednou opakuji svou skeptickou poznámku - jak to vlastně Bezos se svými kosmickými ambicemi myslí vážně, když při svých 80 miliardách dolarů za 17 let dokázal rozestavět jeden hangár, ....
Blue Origin nestaví výrobní závod 17 let. Pozemek u LC-36, na němž se nyní staví, si pronajal teprve před dvěma roky.
Erakis - 14/9/2017 - 10:33
citace:Nezdá se vám, že Blue Origin je jen něco jako virtuální realita?
Vtipné. Ak niekto bude o takých 5 rokov predstavovať pre SpaceX veľmi vážnu konkurenciu, tak je to práve Blue Origin. O tom som viac-menej presvedčený. TomášHabala - 14/9/2017 - 11:24
citace:SpaceX při necelé miliardě příjmů ročně v letech 2014-2015 (a samozřejmě mnohem míň v předešlých letech) předvedla pěkný výkon. Je tomu nutno přičíst vklady investorů, ale ti miliardami ročně neházeli, spíš jen stamiliony.
Na vývoj CrewDragonu dostali od NASA 2,6 mld USD. Boeing dostal na ich kapsulu 4,2 mld. Takýto vývoj čaká aj Bezosa.
yamato - 14/9/2017 - 13:08
citace:Kvalita každé rakety závisí především na kvalitě jejich motorů. Může se ukázat, že za cca 16 let Bezos udělal v tomto směru více než Musk. U BE-3 je to jisté, u BE-4 velmi pravděpodobné. Gluško také vyvíjel RD 171 nejméně 15 roků. Bezos prostě přeskočil etapu vývoje RP/O2 motoru s otevřeným cyklem, jako ji přeskočili dnes skoro všichni.
Tím nechci nijak shazovat ohromnou práci, kterou SpX odvedl v různých směrech. V budoucnu však ho může někdo předhonit a jeho motory se objevit nejen u New Glenn, ale i u Vulcanu, nebo i u SLS jako kapalinové boostery, případně dokonce v menším SLS s centrálním stupněm na Methan.
zrejme vam unikla informacia, ze pri prvych testoch BE-4 sa im rozletela turbocerpadlova sustava. Aky je momentalny stav programu nie je zname.
Konkurencny Raptor sice zatial existuje iba v zmensenej verzii, ale pri testoch nic nevybuchlo a program udajne napreduje sviznym tempom.
Alchymista - 14/9/2017 - 14:11
Máš údaj, koľko ten "rozletený" turboagregát odpracoval? Prípadne v koľkých cykloch?
Dalo by sa z toho posúdiť, ako sú na tom...
yamato - 14/9/2017 - 14:43
ťažko povedať. Prvý full-scale motor zložili v marci 2017 a tweet o anomálii bol v máji 2017.
Lenže BO už predtým testovala full-scale komponenty, napr. aj turbočerpadlá, už dlhšiu dobu.
No a Bezos samozrejme nepriblížil, čo presne im zlyhalo alebo ako to zlyhalo. Iba napísal že pri testovaní prišli o jeden "powerpack".
Čo sa týka neúplných informácií, Bezos je pre Muska silný konkurent
Alchymista - 15/9/2017 - 00:01
je to na naštvanie - lenže
citace:kto nepřilže - neprodá
a obaja sú predovšetkým obchodníci. Navyše v amerike, kde sa neúspech neodpúšťa.
[Upraveno 15.9.2017 Alchymista]
yamato - 15/9/2017 - 07:33
citace:Navyše v amerike, kde sa neúspech neodpúšťa.
???
prave v amerike plati ze neuspech je normalna vec (fail early, fail often), neodpustaju sa vyhovorky, ked to clovek ani neskusi
neuspech je koniec sveta hlavne v europe, konkretne tej strednej novák - 15/9/2017 - 09:04
citace: kde sa neúspech neodpúšťa
Souhlasím s yamatem, v Americe se naopak neúspěch odpouští. Jako argument stačí jedno slovo. Trump.
K financování Blue Origin a SpaceX: přece jenom se zdá, že SpaceX měla a má o dost větší příjmy.
Bezos totiž nedává do BO miliardu ročně (získanou z prodeje svých akcií Amazonu). Prodej svých akcií totiž musí nahlásit komisi pro dohled nad burzou a čísla vypadají takto: v letech 2004-2014 prodal akcie za jednu miliardu a roku 2015 za druhou miliardu.
"Firma Aerojet Rocketdyne se může pochlubit tím, že pro americké rakety vyrobila největší počet motorů a tak těžko nese současné druhé místo. Rozjela proto lobbování proti BE-4 a opakovaně zdůrazňuje, že Blue Origin nemá zkušenosti s vývojem tak velkého a komplexního motoru."
"Rozdíl je i ve financování – jak již bylo uvedeno na začátku článku, firma Blue Origin vyvinula BE-4 ze svých vlastních peněz, především z kapsy Jeffa Bezose, který zbohatl na firmě Amazon. Oproti tomu Aerojet Rocketdyne dostala na vývoj AR-1 vládní dotaci 228 milionů dolarů."
Opat sa ukazuje, ze dinosaury nepochopili zmenu hry
Som rad ze SpaceX ma aspon nejakeho realneho supera, kedze konkurencia je motor pokroku.
admin - 23/10/2017 - 22:06
PinkasJ: Viz příspěvek 20.10.2017 - 08:33
PinkasJ - 24/10/2017 - 08:30
Ten odkaz od p. Jaro jsem viděl, ale odkaz na Kosmonautix je obsáhlejší, tak jsem ho také uvedl.
admin - 24/10/2017 - 13:40
citace:Ten odkaz od p. Jaro jsem viděl, ale odkaz na Kosmonautix je obsáhlejší, tak jsem ho také uvedl.
Nejhezčí na tom je ten čistý plamen motoru ( po odfouknutí prachu a spálených barev a pod.), dále krátké vznášení před přistáním. Ten motor BE-3 jim zřejmě dobře chodí a bude velkou výhodou třetího stupně rakety New Glenn
Zkouška BE-4 je to pro americkou i světovou kosmonautiku velmi dobrá, povzbuzující zpráva. Věřím, že se jim podaří tento krásný motor v brzké době dotáhnout na plánovaný tah 2400 kN (sl).
Navíc tento motor má relativně malý tlak v komoře – 13.400 kPa oproti 26.000 kPa u RD-180, což má být zárukou dlouhé životnosti a spolehlivosti. Samozřejmě komora a tryska vychází pak trochu větší. Brzy se asi objeví vakuová verse tohoto motoru pro 2. stupeň New Glennu, ten asi bude mít tah mírně vyšší.
Tento motor má velké perspektivy nejen pro New Glenn, ale i pro ULA raketu Vulcan, kde má nahradit RD 180. Snad by ho někdy v budoucnu mohla využít i SLS pro návratové kapalinové boostery, ale to by musel Blue Origin asi vyvinout alespoň dvoukomorové uspořádání.
Je dobře, že takový motor bude létat ve dvou raketách, které budou přímými konkurenty na trhu – Vulcan – GTO nosnost 15.100 kg a New Glenn – GTO nosnost 13.000 kg. Ovšem New Glenn to zřejmě počítá včetně návratu 1. stupně, jako expandable by měl nosnost o dost vyšší. Vulcan je naopak značně jednodušší – jen 2 stupně a jen 2 motory BE-4 v 1. stupni. K tomu 1-6 TPH bosstery pro škálování nosnosti.
Další velká výhoda Blue Origin ( např. proti SpX) je, že mají již dlouho odzkoušený vodíkový motor BE-3 pro 3. stupeň. Ten má mít ve vakuové variantě BE-3U tah 670 kN. (https://en.wikipedia.org/wiki/BE-3 )
BE-3 má vysoký stupeň regulace tahu až na cca 18 % a zvažuje jej opět i ULA pro svůj nový vodíkový 2. stupeň ACES.
New Glenn bude přímým konkurentem FH. Udává nosnosti 45 tun na LEO a 13 tun na GTO. FH udává vyšší hodnoty – 64 tun , resp. 22 tun. Ovšem údaje FH jsou v expandable versi, kdežto New Glenn vždy počítá s návratem 1. stupně, takže ve expandable versi by měl hodnoty značně vyšší.
admin - 9/1/2018 - 09:54
To jsem tu už kdysi odhadoval, že nosnost by mohla být nad 70 tun při expendable verzi. To už by pro lety na Měsíc bylo docela použitelné...
Vulcan so stupnom ACES vynesie na gto viac nez obrovsky NewGlenn... zrejme tu efektivitu navratu prveho stupna nemaju nic moc.
PinkasJ - 9/1/2018 - 15:22
Srovnáváte expandable raketu Vulcan s raketou New Glenn s návratovým 1. stupněm. To je velký rozdíl. Co se týče motorů, dosud jsem nenašel nikde hodnotu Isp motoru BE-4. Zřejmě bude nižší než by mohla mít, kdyby motor měl stejný tlak jako RD 180. Ale nižší tlak prý zvolili kvůli mnohonásobnému použití a spolehlivosti. Kombinace Metanox má i tak větší Isp než LOX/RP. Rovněž jsem nikde nenašel Isp motoru Raptor po zmenšení jeho tahu. Dříve dokonce uváděli cíl 300 bar tlaku, to již určitě není.
pet.rok - 9/1/2018 - 15:59
citace:... Co se týče motorů, dosud jsem nenašel nikde hodnotu Isp motoru BE-4. Zřejmě bude nižší než by mohla mít, kdyby motor měl stejný tlak jako RD 180. Ale nižší tlak prý zvolili kvůli mnohonásobnému použití a spolehlivosti. Kombinace Metanox má i tak větší Isp než LOX/RP. Rovněž jsem nikde nenašel Isp motoru Raptor po zmenšení jeho tahu. Dříve dokonce uváděli cíl 300 bar tlaku, to již určitě není.
BE-4 moze mat ISP odhadom niekde okolo 300s (SL) a 325-330s (Vac).
Raptor sa po znizeni cielovych parametrov (tlak 200 bar s neskorsim navysenim na 250) moze pohybovat v podobnych cislach ISP ako RD-180 (310s SL a 340s Vac u verzie 1. stupna).
Obavam sa ale ze vyvoj Raptora bude vzhladom na zvolenu konstrukciu narocnejsi a bude trvat dlhsie nez u BE-4 (ak sa medzicasom nezmeni specifikacia).
yamato - 9/1/2018 - 16:30
aha, uz som to nasiel: FH reusable GTO 8 ton.
Nic som nepovedal
PinkasJ - 9/1/2018 - 18:12
Kde jste našel ten údaj pro FH reusable 8 tun na GTO. Zda se mi to málo.
p.s. pre FH expendable sa tam na LEO uvadza 54 ton, takze to je neaktualna tabulka (dnes je to 64t). Takze odhadom na GTO reusable moze byt tak 10-12 ton? [Edited on 10.1.2018 yamato]
PinkasJ - 10/1/2018 - 08:13
Ano, tak nějak by to mohlo být. Bohužel pro přesné srovnání FH a New Glenn chybí přesné údaje o startovních hmotách. FH udává 1.420.800 kg, ovšem není jasné zda s nákladem, snad ano.
NG udává jen tah 1.st. 17,1 MN, takže jeho startovní hmota by mohla být podobná jako FH a nosnost na GTO by mohl mít mírně vyšší – udává 13.000 kg pro reusable versi.
Větší rozdíl asi bude v nákladech na reusability. Bude levnější u NG provozovat jednu plošinu (nebo místo na pevnině), než 3 u FH.
p.s. pre FH expendable sa tam na LEO uvadza 54 ton, takze to je neaktualna tabulka (dnes je to 64t). Takze odhadom na GTO reusable moze byt tak 10-12 ton? [Edited on 10.1.2018 yamato]
Dokázal by někdo odhadnout o kolik by se zvýšila nosnost, pokud by se boostery vracely, ale centrální stupeň by se obětoval?
xChaos - 10/1/2018 - 12:53
citace:
Dokázal by někdo odhadnout o kolik by se zvýšila nosnost, pokud by se boostery vracely, ale centrální stupeň by se obětoval?
Já myslím, že na LEO tohle nehraje až takovou roli.. tam nejde o rychlost, ale o to, kolik horní stupeň strukturálně "unese" (a musí to unést i při vysokém zrychlení během činnosti prvního stupně, takže násobně tolik)
Trochu si nedovedu představit, že na nemodifikovaný horní stupeň F9 lze jen tak posadit 64t (byť jen na zemi, bez zrychlení). 64t není už úplná sranda, aby to jen tak unesl nějaký nevyztužený hliníkový válec...
Rád bych se mýlil, ale podle mě těch 64t je teď možné využít leda tak na umístění téměř natankovaného 2.stupně na oběžnou dráhu... (což nevadí, protože ve skutečnosti bude F9H využíván pro GEO a pro únikové trajektorie)
PinkasJ - 10/1/2018 - 17:59
Podstatnou výhodou 3- modulového uspořádání (kromě nevýhod) je, že pokud moduly mají regulaci tahu, může střední modul brzy po startu začít snižovat tah a šetřit palivo. Naopak postranní
moduly se dříve vyprázdní a mohou odpadnout značně dříve. Tím se vlastně prvý stupeň trochu blíží sám o sobě dvoustupňovému uspořádání a to je vždy výhoda. Ale zda to tak je a bude využíváno není jasné. Uváděné nosnosti FH nejsou lepší než než u monobloku rakety NG, i když startovní hmotnosti jsou asi blízké. Je to však jen úvaha, neznáme přesné údaje.
Petr_Šída - 10/1/2018 - 18:30
regulace tahu bude u FH využívána místo crossfeedu
mimochodem je to důvod pro odlišná místa přistání
ales - 10/1/2018 - 22:37
citace:Dokázal by někdo odhadnout o kolik by se zvýšila nosnost FH, pokud by se boostery vracely, ale centrální stupeň by se obětoval?
Z mých výpočtů, simulací a odhadů mi vyplývá, že pokud má jednorázový FH nosnost na LEO cca 64 tun, tak na GTO by to mělo být cca 25 tun. Při RTLS záchraně jen dvou bočních boosterů mi vychází nosnost FH na LEO cca 45 tun a na GTO cca 18 tun. Při záchraně všech tří částí prvního stupně FH by nosnost na LEO měla být až cca 38 tun a na GTO cca 14 tun (a k Marsu až 7 tun).
Pro výpočty nosnosti rakety New Glenn nemám zatím dostatek věrohodných informací.
admin - 9/2/2018 - 00:54
Blue Origin pokračuje v ladění, úpravách a testech nového motoru BE-4. Video z testu je v článku.
myslím, že súťaženie a zdravá rivalita medzi BO a Spacex bude hnacím motorom kosmonautiky našej doby. Po úspechu spacex s FH je v pomyselnom vedení práve spacex viac ako predtým, ale myslím, že vďaka tomuto motoru BO náskok skokovo dobehne. Držím BO veľmi palce aby náskok dorovnali, pretože čím menší rozdiel bude, tým väčšia motivácia pre obe firmy a tým lepšie pre kosmonautiku a ľudstvo. Držím palce obom
admin - 14/2/2018 - 18:21
Ano, na to se taky velmi těším. BO se obecně hodně podceňuje, někdy až skoro trapně(Jeff who?). Je třeba si uvědomit, že FH reusable má mít nosnost cca 35 tun na LEO, zatímco New Glenn 45 tun, kde se s expendable verzí v tomto okamžiku ani neuvažuje...
A měl by podle plánu letět v roce 2020. To není zas tak daleko...
yamato - 14/2/2018 - 19:19
citace:Je třeba si uvědomit, že FH reusable má mít nosnost cca 35 tun na LEO,
no, podľa posledných Elonových tweetov by v prípade zahodenia prostredného boostra a záchrany bočných boostrov klesla nosnosť iba o 10%, t.j. niečo málo pod 60 ton. Cena by pritom bola len mierne vyššia oproti reusable verzii.
Samozrejme, je otázka čo v reálnom svete znamená Elonových 10% a čo reálne znamená Elonových 95mil.
Mimochodom, cena za štart NG už bola zverejnená?
admin - 14/2/2018 - 19:23
Njn, jak jsem už psal. Počkám si na vyjádření Shotwell. Pak budu mít jistotu, že se Musk nesekl.
Ne, cena NG ještě nebyla zveřejněna. Respektive nevšiml jsem si ji.
NovýJiřík - 14/2/2018 - 20:16
citace:
citace:Je třeba si uvědomit, že FH reusable má mít nosnost cca 35 tun na LEO,
no, podľa posledných Elonových tweetov by v prípade zahodenia prostredného boostra a záchrany bočných boostrov klesla nosnosť iba o 10%, t.j. niečo málo pod 60 ton. Cena by pritom bola len mierne vyššia oproti reusable verzii.
Samozrejme, je otázka čo v reálnom svete znamená Elonových 10% a čo reálne znamená Elonových 95mil.
Mimochodom, cena za štart NG už bola zverejnená?
To jsou rozumné otázky, já si k nim dovolím připojit ještě jednu: Kdy NG přestane mít podobnou funkci jako žena inspektora Colomba? FH už (úspěšně) letěl, o NG se zatím pořád jenom píše a ještě k tomu poměrně málo. Skoro bych řekl, že podle všeho až NG vzlétne, bude tou dobou již soupeřit s BFR, a v tom případě jsem tedy na to soupeření zvědav...
admin - 14/2/2018 - 20:27
Ta to je jednoduché. Musk musí předvést investorům, že to šlape. Bezos to musí předvést maximálně tak sobě. Proto nemá potřebu ukazovat postup vývoje.
Tak jak je to u New Shepard. Co ukázal? Samotné lety a nějaký ten zážeh motoru.
admin - 14/2/2018 - 20:54
Když už jsme u toho - budova, kde se bude New Glenn stavět utěšeně roste.
Lusyen - 14/2/2018 - 22:24
Tu vôbec nejde o to, kto je lepší a kto je v tejto minúte vo vedení,,, je všetkým jasné že spacex je na tom momentálne lepšie. Chcem len zdôrazniť dôležitosť jestvovania BO ako súpera. Kde by bolo Apolo bez sovietskeho peogramu? A ako tu bolo spomenuté Bezos má výhodu, že zodpovedá vlastne len sám sebe. Elon má zase v kosmonautike väčší ťah na bránku a je vidno, že vesmír je pre neho dôležitejší ako pre Bezosa,,, kiež by svojho rivala nakazil v dobrom slova zmysle svojim nadšením.
Dva maratonci. Jeden právě proběhl obrátkou, druhý v tu samou dobu na startu narychlo shání tretry. No, byl by takový blázen, aby tvrdil, že chce s tím prvním závodit?
admin - 13/3/2018 - 19:49
No zas ale cca 35 tun FH 2018, 45 tun NG 2020(když porovnávám oboje reusable) - to jsou jen 2 roky. A peněz má Bezos fakt hodně. Mohl by ještě trošičku přidat...
KaretTv - 13/3/2018 - 21:30
citace: Dva maratonci. Jeden právě proběhl obrátkou, druhý v tu samou dobu na startu narychlo shání tretry. No, byl by takový blázen, aby tvrdil, že chce s tím prvním závodit?
To záleží co porovnáváte. S FH ne, ale BFR závodit může a může klidně i vyhrát. Ale ono ani jedno není stejná kategorie.
PinkasJ - 13/3/2018 - 22:03
Pokud NG má opravdu všechny údaje stanoveny pro plně reusable 1. stupeň, má nosnost 45 tun na LEO a 13 tun na GTO.
FH s plně reusable 1. stupňem má nosnosti 35 tun LEO a 8 tun GTO. Jsou tyto údaje správné? Pokud ano, pak NG bude lepší a výkonnější raketa a 2 roky nehrají roli. Není ale jasno, zda údaje nosnosti na GTO jsou u NG udávány v 2 nebo 3 stupňové versi. Spíše to bude 3- stupňová verse a ta bude asi dražší než 2.stupňový FH
admin - 13/3/2018 - 22:28
Ne, oba dva údaje jsou pro dvoustupňový NG.
admin - 13/3/2018 - 22:31
Jako velké plus osobně vidím sedmimetrový průměr aerodynamického krytu. Ten má být, mimochodem, i na dvoustupňové verzi. Myslím, že někdy v zimě jsem viděl prohlášení, že to je sjednoceno.
Petr_Šída - 14/3/2018 - 07:59
citace:Pokud NG má opravdu všechny údaje stanoveny pro plně reusable 1. stupeň, má nosnost 45 tun na LEO a 13 tun na GTO.
FH s plně reusable 1. stupňem má nosnosti 35 tun LEO a 8 tun GTO. Jsou tyto údaje správné? Pokud ano, pak NG bude lepší a výkonnější raketa a 2 roky nehrají roli. Není ale jasno, zda údaje nosnosti na GTO jsou u NG udávány v 2 nebo 3 stupňové versi. Spíše to bude 3- stupňová verse a ta bude asi dražší než 2.stupňový FH
A je to skutečně nosnost reusable verze, nějak se mi to nezdá
Jinak pro porovnání není důležitá nosnost, ale cena [Upraveno 14.3.2018 Petr_Šída]
admin - 14/3/2018 - 09:15
Ano.
milantos - 14/3/2018 - 09:32
Pánové, vy si také kupujete auto podle nejnižší ceny ?
yamato - 14/3/2018 - 09:34
citace:Pánové, vy si také kupujete auto podle nejnižší ceny ?
nevedel som že tony na LEO sa predávajú s klimatizáciou alebo bez, s náhonom na všetky kolesá alebo iba s predným, s vyššou alebo nižšou spotrebou a v metalíze alebo bez admin - 14/3/2018 - 10:21
Bezos v noci vypustil záznam posledního testu.
Petr_Šída - 14/3/2018 - 10:45
citace:Pánové, vy si také kupujete auto podle nejnižší ceny ?
v okamžiku, kdy nosnost vysoce převyšuje hmotnosti vynášeného nákladu, rozhoduje hlavně cena
milantos - 14/3/2018 - 11:23
Pokud by měla nastat situace, že máme nosič výrazně silnější než je potřeba pro vynášené náklady, tak se už najde potom někdo, kdy vyrobí nosič s nižší nosností a i úměrně nižší cenou
kopapaka - 14/3/2018 - 11:36
milantos:jenže pokud někdo díky sériové výrobě motorů a jednoduché výrobě nádrží zabere většinu trhu(vUSA)a pak začne zachraňovat první stupněm tak se u toho slabšího nosiče nemusí zaplatit vývoj nebo ta cena nebude zas o tolik menší...
yamato - 14/3/2018 - 11:56
vazeni, asi ste si niektori nevsimli, ale odkedy sa vyraba F9, tak uz prestalo platit mensi=lacnejsi. A znovupouzitie tento trend este znasobi.
Takze tieto reci su zbytocne. Zakaznik riesi styri veci: drahu, hmotnost, cenu a spolahlivost. Ci je raketa mala alebo velka, to mu je uplne fuk.
ales - 14/3/2018 - 12:56
Jen dodám, že zákazníkovi se také musí jeho náklad vejít do rakety objemem (rozměry), takže mu (teoreticky) není úplně jedno, jak je raketa "veliká". Ovšem je to v tom směru, že čím je nákladový prostor větší, tím je raketa "lepší" (vhodnější pro objemné náklady).
V tomto ohledu bude zřejmě New Glenn lepší, než FH a dokonce možná i než BFS.
PinkasJ - 14/3/2018 - 17:04
Jestli platí údaje nosnosti u NG a FH jak jsme je uváděli, pak NG má nepochybně další přednost v průměru pro náklad, menším počtu motorů, přistávání celého stupně jen na jedné plošině a také v alternativě třetího vodíkového stupně, který určitě dostane na meziplanetární dráhy větší náklady než FH a přesněji. Výhodou FH je větší sériovost výroby, neboť budou moduly shodné s F9, což bude mít vliv na cenu.U NG ovšem stále mluvíme o raketě, která ještě neletěla, takže se máme na co těšit.
yamato - 14/3/2018 - 17:42
s tým počtom motorov je to otázne. SpX ukázala že nemá problém zapáliť 27 motorov. Velkosériová výroba malých motorov môže byť pritom lacnejšia než menší počet velkých motorov. Konkrétne čísla ešte nie sú (BE-4 sa ešte len testuje), každopádne stará poučka že vela motorov je zle už neplatí.
NovýJiřík - 15/3/2018 - 19:18
citace:No zas ale cca 35 tun FH 2018, 45 tun NG 2020(když porovnávám oboje reusable) - to jsou jen 2 roky. A peněz má Bezos fakt hodně. Mohl by ještě trošičku přidat...
Yamato tam ku r.2020 pripočíta Muskovu konštantu a bude z toho rok cca 2021-2.
I kdyby, tak ale...
USA předvedli první úspěšný start na oběžnou dráhu v lednu 1958 a k prvnímu letu Saturnu 5 na LEO se dopracovali v listopadu 1967. To je bez dvou měsíců 10 let, a to měla přitom NASA k dispozici takřka bezedné (v porovnání s dneškem určitě) lidské, technické i finanční zdroje.
Při stejném srovnání první Falcon 1 (neporovnatelně výkonnější než Juno 1) úspěšně letěl v září 2008, a ať už tedy BFR (nesrovnatelně výkonnější než Saturn 5) poletí v roce 2020 nebo 2021, každopádně to bude neskutečný nářez a celé vedení NASA by od té chvíle mělo s ostudou chodit kanálama.
milantos - 16/3/2018 - 16:18
Kdo chce psa bít ......
Kdy začala NASA vyvíjet Saturn 5 ? A měla z čeho čerpat zkušenosti, materiály, výpočetní možnosti ..... ?
A nechcete zkusit porovnat dobu od startu 1. USA družice do letu 1.
jejich astronauta a totéž provést u SpX?
Nemíchejte, prosím, pólitiku a podobné nesmysly do kosmonautiky
NovýJiřík - 16/3/2018 - 17:15
A nechcete zkusit porovnat dobu od startu 1. USA družice do letu 1. jejich astronauta a totéž provést u SpX?
To není moc korektní otázka. Po startu Gagarina museli v USA za každou cenu dostat taky někoho nahoru, i když se jednalo jen o balistický skok, ale veřejné mínění to aspoň na čas uchlácholilo. Pak ovšem letěl nahoru Titov a strávil tam celý den, a na to už se několikaminutovým poskokem reagovat nedalo, takže do Mercury posadili Glenna, pomodlili se a poslali to na oběžnou dráhu. Naštěstí to dobře dopadlo, ale kdyby chtěl dneska někdo poslat nahoru něco na úrovni Mercury, a samozřejmě i Vostoku, a posadit do toho člověka, tak by ho v tu ránu zavřeli. Tehdy počátkem 60. let se jednalo o politicko-ideologické soupeření, kdy se na nějaké to riziko moc nehledělo, a je celkem zázrak, že ten postup nebyl lemovaný mrtvolami. Nebo ještě větším počtem mrtvol, než tomu opravdu bylo.
Se Saturnem 5 už to ovšem bylo úplně jiné kakao, protože u několikahodinového letu na LEO je možné doufat, že se během té krátké doby nic nestane, že kosmonaut hlady a žízní neumře a že podpora života vydrží aspoň natolik, aby se ani neudusil a nezmrznul, ale pilotovaný let k Měsíci a později dokonce měkké přistání na něm už se s tímhle amatérským přístupem podnikat nedá.
A pokud jde o ten pilotovaný Dragon, myslím, že nikdo nebude zpochybňovat, že je po technické stránce o třídu výš, než Apollo, a o několik tříd výš než Mercury, a že do současnosti uskutečněné testy by v 60. letech byly víc než dostatečné, aby ta loď už mohla být zcela rutinně provozovaná. Že si NASA vymýšlí pořád další a další milníky, za to ve SpaceX nemůžou. Jen by mě zajímalo, jestli budou v NASA stejně hákliví a opatrní, až půjde na start jejich miláček Orion/SLS, a budou předtím vyžadovat tolik a tolik bezporuchových letů nosné rakety v bezpilotním režimu apod.? Odpovím si sám: Nebudou. Neboť quod licet Iovi, non licet bovi!
PS: A Milantosi, jen tak mimochodem, ty zkušenosti, materiály, výpočetní možnosti..... má k dispozici stejně tak SpaceX jako NASA. Proč tedy ty výsledky vývoje nejsou tak docela souměřitelné? [Upraveno 16.3.2018 NovýJiřík]
tycka - 16/3/2018 - 17:52
citace: Jen by mě zajímalo, jestli budou v NASA stejně hákliví a opatrní, až půjde na start jejich miláček Orion/SLS, a budou předtím vyžadovat tolik a tolik bezporuchových letů nosné rakety v bezpilotním režimu apod.?
Nebudou, neboť to nahrazují ještě důkladnějšími předletovými testy, než vyžadují u SpaceX. Ta zase nemá problém počet požadovaných bezpilotních startů splnit. Nemá problém s testováním rakety jejím bezpilotním provozem.
Krom toho havárie lodi s lidmi u SpaceX by způsobila i velké problémy NASA. Že prostě celý start do rukou neznámé firmě místo osvědčených dodavatelů.
NovýJiřík - 16/3/2018 - 20:54
citace: Nebudou, neboť to nahrazují ještě důkladnějšími předletovými testy, než vyžadují u SpaceX.
Rád bych věděl, jaké předletové testy jsou pro ověření spolehlivosti rakety za provozu ekvivalentní skutečnému letu.
Vyšetřování po výbuchu: "Vůbec to nechápu, na stojanu ve fabrice to lítalo úplně perfektně!"
JiříHošek - 16/3/2018 - 22:53
citace:a ať už tedy BFR (nesrovnatelně výkonnější než Saturn 5) poletí v roce 2020 nebo 2021, každopádně to bude neskutečný nářez
citace:Že si NASA vymýšlí pořád další a další milníky, za to ve SpaceX nemůžou.
NASA si nevymýšlí další a další milníky. SpaceX nemá hotové původní milníky, předcházející pilotovanému letu Crew Dragonu:
- Flight Test without Crew Certification Review
- Parachute Qualification Complete
- Design Certification Review
- Flight Test Readiness Review
- In-Flight Abort Test
- Flight to ISS Without Crew
citace:Rád bych věděl, jaké předletové testy jsou pro ověření spolehlivosti rakety za provozu ekvivalentní skutečnému letu.
Skutečným nepilotovaným letem (EM-1) budou testy dovršeny, ale v současnosti NASA provádí strukturální testy, při kterých jsou testované díly vystaveny silám, které PŘESAHUJÍ očekávané zatížení během skutečného letu. Provedla zážehové testy boosterů v RŮZNÝCH teplotních podmínkách v plné délce letu. Provede zážeh centrálního stupně v plné délce letu, a v případě nutnosti i druhý zážeh. Všechny tyto testy jsou zdrojem dat v analýze a hodnocení rizik, a vedou k významnému zpřesnění a snížení míry rizika.
[Upraveno 16.3.2018 JiříHošek]
NovýJiřík - 17/3/2018 - 00:23
Skutečným nepilotovaným letem (EM-1) budou testy dovršeny, ale v současnosti NASA provádí strukturální testy, při kterých jsou testované díly vystaveny silám, které PŘESAHUJÍ očekávané zatížení během skutečného letu. Provedla zážehové testy boosterů v RŮZNÝCH teplotních podmínkách v plné délce letu. Provede zážeh centrálního stupně v plné délce letu, a v případě nutnosti i druhý zážeh. Všechny tyto testy jsou zdrojem dat v analýze a hodnocení rizik, a vedou k významnému zpřesnění a snížení míry rizika.
Ehm, předpokládám, že podobné strukturální bezletové testy se prováděly i u raketoplánů. A že se při nich PŘESAHOVALO očekávané zatížení během skutečného letu. Jenom nějak nikoho nenapadlo, že během skutečného letu prasknou gumičky u SRBu (Challenger) a že se utrhne kus pěnové izolace a udělá díru do tepelného štítu (Columbia). A že ty superspolehlivé technické zázraky ve skutečnosti povedou k lidským ztrátám průměrně 0,1 člověka na jeden let, což je zcela mimo jakékoliv srovnání s libovolnou jinou pilotovanou lodí. Tudíž si stojím za tím, že dokud to nezačne lítat, nikdo nemůže s naprostou jistotou vědět, co to bude dělat.
Jinak ale děkuji za usměrnění ohledně BFR, je fakt, že 1. stupeň by měl mít premiéru snad v roce 2022, což jsem při svém předešlém příspěvku vůbec nevzal do úvahy.
kopapaka - 17/3/2018 - 02:03
No pokud by BFS(s tepelnou ochranou) bez prvního stupně vynesl na LEO 5t- kolik by asi vynesl, pokud by na suborbitální dráhu vynesl vhodný horní stupeň? Pro začátek třeba ten z F9, později vylepšený s Raptorem...
Takhle by SpX klidně pokrylo téměř celý rozsah nosností na LEO od několika po několik set tun a to navíc vše s jednou raketou a lodí. K tomy by ten vylepšený horní stupeň s Raptorem mohl posloužit i jako remorkér pro lety mimo LEO
Krom toho si říkám, že by SSTO s pěti tunami nosnosti klidně mohlo vynášet satelity pro Starlink
admin - 17/3/2018 - 02:14
5 tun by bohatě stačilo na malé družice(LEO,SSO), zásobování ISS, dopravu lidí na LEO. Takový SSTO by byl skutečný game changer...
JiříHošek - 17/3/2018 - 08:09
citace:Ehm, předpokládám, že podobné strukturální bezletové testy se prováděly i u raketoplánů. A že se při nich PŘESAHOVALO očekávané zatížení během skutečného letu. Jenom nějak nikoho nenapadlo, že během skutečného letu prasknou gumičky u SRBu (Challenger) a že se utrhne kus pěnové izolace a udělá díru do tepelného štítu (Columbia). A že ty superspolehlivé technické zázraky ve skutečnosti povedou k lidským ztrátám průměrně 0,1 člověka na jeden let, což je zcela mimo jakékoliv srovnání s libovolnou jinou pilotovanou lodí. Tudíž si stojím za tím, že dokud to nezačne lítat, nikdo nemůže s naprostou jistotou vědět, co to bude dělat.
Tyto příklady jakožto argumenty proti strukturálním testům SLS ve prospěch testů letových jsem nepochopil. Havárie Challengeru byla až při 25. letu STS, havárie Columbie při 113. letu.
A nepsal jsem o naprosté jistotě, ale o snížení rizika. Riziko vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosažení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.
Mimochodem:
ad Challenger: Po překonstruování spojů mezi jednotlivými segmenty motorů SRB s nimi již problémy nebyly a nejsou. Navíc má Orion záchrannou věžičku.
ad Columbia: Kus pěnové izolace z centrálního stupně SLS nemůže ohrozit tepelný štít Orionu.
[Upraveno 17.3.2018 JiříHošek]
NovýJiřík - 17/3/2018 - 14:51
Tyto příklady jakožto argumenty proti strukturálním testům SLS ve prospěch testů letových jsem nepochopil. Havárie Challengeru byla až při 25. letu STS, havárie Columbie při 113. letu.
A nepsal jsem o naprosté jistotě, ale o snížení rizika. Riziko vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosažení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.
Mimochodem:
ad Challenger: Po překonstruování spojů mezi jednotlivými segmenty motorů SRB s nimi již problémy nebyly a nejsou. Navíc má Orion záchrannou věžičku.
ad Columbia: Kus pěnové izolace z centrálního stupně SLS nemůže ohrozit tepelný štít Orionu.
Ale vždyť právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, byť i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná.
JiříHošek - 17/3/2018 - 15:14
citace:Ale vždyť právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, byť i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná.
Ale jako příklad jste uvedl havárie, které se odehrály nikoli při 1. letu, ale až při 25. a 113. letu.
Nerozumím ani větě "Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz." První let SLS přece nebude pilotovaný.
velinsto - 17/3/2018 - 15:44
citace:Tyto příklady jakožto argumenty proti strukturálním testům SLS ve prospěch testů letových jsem nepochopil. Havárie Challengeru byla až při 25. letu STS, havárie Columbie při 113. letu.
A nepsal jsem o naprosté jistotě, ale o snížení rizika. Riziko vyjadřuje určitou míru nejistoty, tedy pravděpodobnost dosažení výsledku, který je rozdílný od očekávaného.
Mimochodem:
ad Challenger: Po překonstruování spojů mezi jednotlivými segmenty motorů SRB s nimi již problémy nebyly a nejsou. Navíc má Orion záchrannou věžičku.
ad Columbia: Kus pěnové izolace z centrálního stupně SLS nemůže ohrozit tepelný štít Orionu.
Ale vždyť právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, byť i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná.
jen pro srovnání jak by věžička nebo jiný abort system zafungoval v případě failure jeste na rampě...
Dragon Pad Abort Test vs AMOS 6 RUD:
otazka in-flight abort testu/failure je samozřejmě zatím off topic...
milantos - 17/3/2018 - 16:25
citace:
jen pro srovnání jak by věžička nebo jiný abort system zafungoval v případě failure jeste na rampě...
Ta věta je trochu nepřesná a měla by spíše být :
...jak by možná zafungoval systém, kdyby ....
za to kdyby je potřeba dosadit: detekoval poruchu, posoudil vážnost, rozhodl o abortu a inicioval systém. A to vše v časovém limitu , který by byl ...
NovýJiřík - 17/3/2018 - 16:38
citace:
citace:Ale vždyť právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, byť i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná.
Ale jako příklad jste uvedl havárie, které se odehrály nikoli při 1. letu, ale až při 25. a 113. letu.
Nerozumím ani větě "Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz." První let SLS přece nebude pilotovaný.
Mluvíme opravdu oba tím samým jazykem? Anebo se snažíte předstírat, že mi nerozumíte, tím, že mé argumenty převádíte ad absurdum?
Kdy jsem řekl, že mluvím o 1. letu? Tvrdil jsem, že raketa by měla být nejdřív patřičně zalétaná v nepilotovaném režimu, aby se provozem vychytaly případné mouchy, na které se při pozemních testech prostě přijít nedá. Kdo, proboha, pokud to má aspoň trochu v hlavě v pořádku, může tento princip zredukovat na jeden jediný experimentální let (viz první a jediný nepilotovaný let SLS)? Tak dobře, protože můj způsob argumentace je zřejmě příliš náročný, upravím ho do podoby: Posadit do toho lidi rovnou, tj. buď hned natvrdo anebo případně při druhém letu, to je tedy odvaz.
Ten Challenger bouchl ze zcela triviální příčiny až při 25. letu raketoplánu. Kdyby dostatečně dlouho létal v nepilotované verzi, tak by se ta závada projevila a mohla být odstraněna, aniž by při tom zařvalo sedm kosmonautů. Jenomže ten krám a slepá ulička, na kterou byla NASA tak hrdá, nejenže nebyl schopen nepilotovaného letu, ale dokonce ani neměl záchranný systém. SLS sice záchranný systém má a nepochybně při některých způsobech havárie posádku zachrání, ale jaké možné způsoby ohrožení a potenciální havárie mohou nastat, to nebude nikdo vědět minimálně do doby, než za sebou SLS bude mít několik desítek letů. Aha, takže vlastně nikdy. A to je to, oč tu běží. Oni prostě udělají na oko jeden let a pak už rovnou strčí pár potenciálních sebevrahů do něčeho, co se klidně může stát menší atomovkou o ráži několik kilotun.
milantos - 17/3/2018 - 17:03
citace: Oni prostě udělají na oko jeden let a pak už rovnou strčí pár potenciálních sebevrahů do něčeho, co se klidně může stát menší atomovkou o ráži několik kilotun.
A když NASA nutí SpX udělat 5 letů, tak jsou tady emoce na doraz a při tom lze použít přesně stejný "argument"
yamato - 17/3/2018 - 18:26
Ten argument je o tom, ze NASA ma iny pristup k sebe a iny k dodavatelom.
Osobne som za to, aby ludia sadali len do "zalietanych" rakiet, ku ktorym uz existuju nejake datove rady z realnej prevadzky. Nie vsetko sa da testovat.
Lenze to by NASA a cely system vladnej kozmonautiky nesmel produkovat rakety co zhltnu miliardu za start a inovaciu povazuju za skarede slovo.
NovýJiřík - 17/3/2018 - 20:14
citace: Oni prostě udělají na oko jeden let a pak už rovnou strčí pár potenciálních sebevrahů do něčeho, co se klidně může stát menší atomovkou o ráži několik kilotun.
A když NASA nutí SpX udělat 5 letů, tak jsou tady emoce na doraz a při tom lze použít přesně stejný "argument"
To jako vážně? Nosičem Dragona má být Falcon 9 a ten bude mít v době pilotovaného letu za sebou 5 letů? Trochu rozumu do hrsti, ano?
JiříHošek - 17/3/2018 - 20:36
citace:Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz.
Příště se vyjadřuje pregnantně. Vyhnete se tím problémům.
Patek - 17/3/2018 - 20:51
citace:
citace:Ale vždyť právě o tom jsem psal. Nebezpečná nejsou rizika, o kterých se ví, nýbrž ta, se kterými nikdo nepočítá a projeví se naprosto nečekaně až za provozu. Jinými slovy, pokud se něco odlétá bezpilotně, je tu reálná šance, že se na ta rizika přijde, byť i za cenu havárie nepilotovaného stroje (viz např. čerpání podchlazeného paliva do Falcona). Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz. Navzdory té záchranné věžičce. Nejsem si jistý, jestli by v takovém případě jako Amos 6 byla co platná.
Ale jako příklad jste uvedl havárie, které se odehrály nikoli při 1. letu, ale až při 25. a 113. letu.
Nerozumím ani větě "Ale posadit do toho lidi rovnou, to je odvaz." První let SLS přece nebude pilotovaný.
Ad: Challenger - podmínky pro použití SRB byly mimo limity stanovené výrobcem. Technici od Thiokol na to upozorňovali.
Ad: Columbie - o opadávání pěny se vědělo, ale NASA to ignorovala. Argumentace: vždyť je to jenom pěna.
V obou případech se jedná o jednoznačné selhání lidí, a né techniky.
milantos - 17/3/2018 - 21:54
citace: Nosičem Dragona má být Falcon 9 a ten bude mít v době pilotovaného letu za sebou 5 letů? Trochu rozumu do hrsti, ano?
Falcon9 Block 5 ještě neletěl.
Zkuste se řídit svoji radou, místo urážení druhých.
NovýJiřík - 17/3/2018 - 22:37
Falcon9 Block 5 ještě neletěl.
Block 5 není nová raketa, ale zaběhnutý Falcon 9 s některými úpravami. Podle téhle logiky by se vůbec nesmělo inovovat. Nebo snad ta SLS bude nachlup identická při prvním stejně jako při desátém letu, bude-li nějaký?
NovýJiřík - 17/3/2018 - 23:10
Tohle mi vážně hlava nebere. Už nejmíň pět svých příspěvků na dané téma zpátky jsem konstatoval, že NASA se chová velmi stranicky a nevyváženě, když od SpaceX požaduje kdeco, zatímco ona sama se u svého dítěte Orion/SLS podobnými požadavky v žádném případě řídit nehodlá. Jen pro připomenutí klíčová věta z mého příspěvku 16.3./17:15 - "Jen by mě zajímalo, jestli budou v NASA stejně hákliví a opatrní, až půjde na start jejich miláček Orion/SLS, a budou předtím vyžadovat tolik a tolik bezporuchových letů nosné rakety v bezpilotním režimu apod.?" Co je proboha na téhle větě nepochopitelného? Podle mě je jasná jako facka.
Že někdo protěžuje vlastní dítě oproti jiným, to dovedu pochopit, sám se jako táta asi nechovám jinak. Ale že se hned vyrojí řada námitek na jednu stranu sice uznávajících, že NASA opravdu na sebe má odlišné nároky, než na ty druhé, ale současně tvrdících, že je to vlastně správné a v pořádku, protože provádějí předletové testy na zemi (a SpaceX snad ne, nebo co?), tak to už pochopit nedovedu.
A že si z mého mnohařádkového příspěvku někdo vytrhne pár slov, na kterých pak implicitně dokazuje, že jsem se svými námitkami vlastně blbec, aniž by ten kritik vzal v potaz mou základní myšlenku (viz ten citát výše), tak to každého normálního člověka fakticky naštve. V běžné řeči se tomu říká hnidopišství a znamená to, že namísto podstaty problémy se rajtuje na nějakém formulačním detailu. [Upraveno 17.3.2018 NovýJiřík]
alamo - 17/3/2018 - 23:36
http://www.gq-magazine.co.uk/article/elon-musk-interview
Elon Musk: 'SpaceX is in a different league to people like Richard Branson'
Elon tvrdí, že Space X hrá úplne "inú ligu", než ľudia ako Branson.
A dotoho zapytloval aj Jeff Bezosa.
A zdôvodňuje to tak, že on deklaroval budúci veľký cieľ, vybudovať multiplanetárnu spoločnosť" kdežto Branson nie.
Branson a Bezos chcú prízemnosti "iba zarábať prachy".
Mno.. Na základe "deklarovaných" cieľov, ktorý z nich je lepšia investičná príležitosť? [Upraveno 17.3.2018 alamo]
JiříHošek - 18/3/2018 - 07:19
citace:V běžné řeči se tomu říká hnidopišství a znamená to, že namísto podstaty problémy se rajtuje na nějakém formulačním detailu.
Nemám problém opravit ani milantose. NASA požaduje nejméně sedm letů konfigurace nosiče Falcon 9 Block 5, nikoli pět letů.
milantos - 18/3/2018 - 07:59
Díky za opravu.
...........
A jinak jsem toho názoru, že ten, kdo platí, si určuje podmínky
A jinak jsem toho názoru, že ten, kdo platí, si určuje podmínky
Tak to docela určitě je, v každém podnikání platí zlaté pravidlo: Kdo má zlato, určuje pravidla. Ale to už se, bohužel, dostáváme do oblasti politiky, pletichaření a lobbingu, a ten, kdo je tím vším bitý, je kosmonautika.
Já, ještě jednou opakuji, nemám nic proti tomu, že NASA si pro komerční pilotované lety z amerického území stanovuje velmi náročné podmínky, naopak to chválím a klidně by mohly být ještě náročnější, protože tady jde nejen o životy lidí, ale v jistém smyslu i o život pilotované kosmonautiky samotné. Pokud by totiž kosmonauti umírali jako na běžícím pásu, tak by se celé tohle dobrodružství velice rychle zarazilo. Já mám proti tomu, že na svou vlastní raketu NASA zdaleka tak silné testovací požadavky nemá, a tady se přece vůbec nejedná jen o to, kdo platí. Jde totiž o to, že pokud bouchne raketa s Dragonem nebo Starlinerem, tak to jejich mateřské firmy nejspíš přežijí. Udělá se odstávka, vyšetřování, náprava a pak se poletí dál. Ale jestli spektakulárně bouchne nezalétaná SLS s Orionem, bude to mít na (americkou) kosmonautiku dopady neporovnatelně horší.
tycka - 18/3/2018 - 18:49
citace: provádějí předletové testy na zemi (a SpaceX snad ne, nebo co?)
Jak už tady zaznělo dle všeho tak SpaceX netestuje tak důkladně jako bude testovaná SLS. NovýJiřík - 18/3/2018 - 18:59
Jak už tady zaznělo dle všeho tak SpaceX netestuje tak důkladně jako bude testovaná SLS.
Dle všeho, aha, tak to je samozřejmě nezpochybnitelný důkaz. Já si naopak dovolím oponovat tím, že seriózní soukromé firmy, které se snaží být tahouny odvětví, většinou testují o dost důkladněji, než soukromé firmy se zavedenou monopolní silou a zajištěnými státními zakázkami, o státních firmách a institucích ani nemluvě.
Ale to jsem asi zase kremlofil, s takovými názory. [Upraveno 18.3.2018 NovýJiřík]
JiříHošek - 18/3/2018 - 19:08
citace:Dle všeho, aha, tak to je samozřejmě nezpochybnitelný důkaz.....většinou testují o dost důkladněji
citace: státních firmách a institucích ani nemluvě.
To testování taky totiž něco stojí a čím víc testů SLS NASA nařídí, tím více mohou vydělat. Tedy naopak je v jejich zájmu, aby byli testy co nejdůkladnější, když jim to NASA ty testy plně zaplatí.
Kdežto SpaceX to testováni platí plně ze své kapsy a naopak jí to zvyšuje náklady na vývoj, který se v soukromých firmách snaží vedení co nejvíc omezit.
I proto sama SpaceX předpokládala jen 50% pravděpodobnost úspěšného startu FH.
Petr_Šída - 18/3/2018 - 22:20
citace:
citace: státních firmách a institucích ani nemluvě.
To testování taky totiž něco stojí a čím víc testů SLS NASA nařídí, tím více mohou vydělat. Tedy naopak je v jejich zájmu, aby byli testy co nejdůkladnější, když jim to NASA ty testy plně zaplatí.
Kdežto SpaceX to testováni platí plně ze své kapsy a naopak jí to zvyšuje náklady na vývoj, který se v soukromých firmách snaží vedení co nejvíc omezit.
I proto sama SpaceX předpokládala jen 50% pravděpodobnost úspěšného startu FH.
což bylo především proto, že netestovali tři stupně vedle sebe zapálené najednou, přičemž aerodynamické chování téhle sestavy se na zemi otestovat ani nedá ....
se snahou osekat náklady to podle mě nesouvisí
kopapaka - 19/3/2018 - 00:59
Tak zrovna aerodynamiku bych předpokládal, že mají otestovanou dobře. To je věc, která šla solidně otestovat už před počítači...
Hlavní problém jsou vibrace a možná i vzájemné silové působení. Hlavně vibrace a jejich rezonance se počítají poměrně blbě, nepomohl by ani reálný zážeh celého FH- protože upevnění stupně na stendu tam zavádí síly, které tam za letu nebudou.
Petr_Šída - 19/3/2018 - 10:52
citace:Tak zrovna aerodynamiku bych předpokládal, že mají otestovanou dobře. To je věc, která šla solidně otestovat už před počítači...
Hlavní problém jsou vibrace a možná i vzájemné silové působení. Hlavně vibrace a jejich rezonance se počítají poměrně blbě, nepomohl by ani reálný zážeh celého FH- protože upevnění stupně na stendu tam zavádí síly, které tam za letu nebudou.
To jsem měl na mysli, sorry, měl jsem napsat aerodynamické působení
dodge - 21/3/2018 - 12:50
Zmeny na New Glenn. Namiesto jedného BE-4U v druhom stupni dva BE-3U. Chcú stihnuť prvý štart v roku 2020.
PinkasJ - 1/4/2018 - 17:50
Navrhovaná změna 2. stupně je opravdu kardinální a má svou logiku. Motor BE-3U mají již odzkoušen ve variantě pro Shepard. Dva motory s celkovým tahem cca 100 tun pro 2. stupeň stačí, vodíkový pohon má vyšší Isp, což nepochybně zvýší i nosnost rakety. Budou mít na raketě jen 2 typy motorů, i v případě 3. stupňové varianty.
Otázkou je cena, ale snad to mají dobře spočteno. Dvojí palivo trochu zkomplikuje startovní přípravu, ale opět s tím již mají zkušenosti. Délka 2.stupně bude zřejmě vyšší kvůli malé hustotě H2. Motor BE-3U má navíc šanci proniknout i do nové rakety Vulcan od ULA.
pet.rok - 2/4/2018 - 12:57
2 x BE-3U by mal mat tah vo vakuu az 136 ton.
Kazdopadne sa to javi ako zmysluplny tah i ked v dvojstupnovej (komercnej variante) vyjde cena na start asi vyssie, celkovo pre obe varianty sa to vyrovna nakolko moze byt rovnaka obsluzna veza.
PinkasJ - 3/4/2018 - 09:28
Myslím, že po stránce motorů a paliva vznikne nejmodernější současná (a asi i v historii) raketa. Bude dobře optimalizovaná pro komerční
lety i lety mimo Zemi.
Mali by dnes o 15:45 letieť. Pôjde o ôsmy let. 15 minút pred štartom živé vysielanie.
jch - 29/4/2018 - 19:06
Nějak ne a ne odstartovat. Nyní se hodiny zastavily na 1:55.
Z přenosu se dovídám, že budoucí první stupeň New Glen bude přistávat na pohybující se lodi. Ta může být vyšší a více stabilní, než plošina. Dobrá myšlenka.
jch - 29/4/2018 - 19:27
8. let New Shepard úspěšně skončil.
Čas startu: 2018-04-29 12:06 CDT = 19:06 SELČ
Trvání letu: 10 minut 19 sekund
Maximální výška:347485 stop = 105,6 km
Maximální rychlost 2200.54 mph = 3520,864 km/h = 0,9780178 km/s
[Upraveno 29.4.2018 jch]
lamid - 29/4/2018 - 20:14
New Shepard launch & landing, April 2018
dobre sa na to pozerá
lamid - 29/4/2018 - 20:33
2200,54 mph =3541.426 km/hod = 983,729402 m/s
NovýJiřík - 29/4/2018 - 21:07
dobre sa na to pozerá
Pouštění draků na poli taky nevypadá špatně. Kdyby aspoň tu rychlost uváděli v inteligentních jednotkách a ne v mílích za hodinu... [Upraveno 29.4.2018 NovýJiřík]
admin - 1/5/2018 - 14:53
Já bych byl opatrný s až tak velkým pesimismem. Ale bude to mít těžké...
V tom článku na teslarati je zaujímavá informácia, že druhý stupeň bude mať miesto jedného motora BE-4 dva BE-3. Druhý stupeň bude mať teda palivo vodík-kyslík, kým v prvom zostáva metán. Čiže budú musieť stavať štartovaciu rampu na dve rôzne palivá. Prvý štart sa kvôli tejto zmene posúva na rok 2O21 alebo možno až na 2O22, takže výprava na Mesiac v roku 2O23 je nereálna.
admin - 24/9/2018 - 11:20
Julia Bergeron byla na návštěvě BO, tak udělal pár fotek. Tu nejzajímavější přímo zobrazuji. Jen lehce suborbitální let a jak je nátěr poničený...
Systém testují skrz na skrz, nespěchají na prodej letenek. Ale stále chtějí začít co nejdříve v letošním roce. Cena letenky není určena zřejmě ani interně.
Na zítřek je předpověď příliš silných větrů, takže NET 23.1. pro let NS10.
HonzaVacek - 24/1/2019 - 00:16
Záznam ze včerejší zkoušky
[upraveno 24.1.2019 00:23]
tixtli - 24/1/2019 - 10:09
4x ten isty booster... to je znovupouzitelnost! :-)
Ervé - 24/1/2019 - 13:08
citace:4x ten isty booster... to je znovupouzitelnost! :-)
5x letěl už NS.číslo 2. Jenže pořád si myslím, že kapalný vodík není dobré palivo pro takový stroj (skoky turistů).
PinkasJ - 24/1/2019 - 13:42
Já myslím, že ty skoky do vesmíru nepovažují za hlavní ani dlouhodobý cíl. Hlavně jim šlo o odzkoušení motoru BE-3, který má být perspektivní nejen v třetí, ale i druhém stupni rakety New Glenn a tam chtějí mít vodíkové motory. Vodíkový motor má výhodu velké regulace dolů a tak se může Shepard pohodlně vznášet při přistání
Trochu mne u New Glenn překvapuje tah druhého stupně, kde 2 x Be-3 mají celkem tah cca 100 tun. Když bude mít raketa nosnost na LEO 50 tun, tak nosný 2 stupeň bude mít hmotu s palivem alespoň 200 tun, celkem 250 tun. To se mi zdá trochu moc na tah 100 tun, i když v začátku může mít 2.st již sklon dráhy 45° a palivo a tedy i hmota budou rychle ubývat. Původně ve 2.st měl být jeden motor BE-4 s tahem 250 tun. Také může mít 2.st menší hmotu. Nevíte někdo, jak bude rozložení hmot na stupně u New Glenn?
HonzaVacek - 4/2/2019 - 18:29
Telesat oznámil, že pro vynášení jejich telekomunikačních satelitů bude hrát klíčovou roli společnost Blue Origin s jejich připravovanou raketou New Glenn
V zásadě celkem chytrá myšlenka, s tím momentem setrvačnosti: čím větší raket, tím snažší je přistát s ní vertikálně. Ovšem myslím to platí i obráceně - čím menší raketa, tím snažší by mělo být aerodynamické přistání - ať už pomocí padáku nebo nějakého typu tvaru vytvářejícího vztlak....
PinkasJ - 25/2/2019 - 09:10
Dávám velkou naději do New Glenn, bude to další významný krok, navazující na Falcon 9.
Bezosova myšlenka začít kolonizaci lidstva ve vesmíru základnami mimo planety je zajímavá, ale má také úskalí. Taková základna bude mít sice neomezený zdroj energie od Slunce, blízkost k Zemi, ale nebude mít vodu a i když si teoreticky nějaké potraviny mohou vypěstovat, bude to nákladné. Takovou základnou je již ISS a bude jí Gateway.
Přesto základna na Měsíci bude také užitečná
yamato - 25/2/2019 - 10:06
ak som Bezosa dobre pochopil, jeho zámerom je vystavať v blízkom okolí Zeme určitú ekonomickú zónu (teda nie základne alebo kolónie v tom zmysle, ako napr. Musk), ktorá by mohla prevziať časť priemyselnej produkcie a tým odľahčiť pozemskému ekosystému.
Voda a suroviny by sa samozrejme dovážali (najskôr z mesiaca a asteroidov). Výhoda tohoto konceptu je, že je úplne zrejmé aký to má ekonomický účel a kto to zaplatí - pozemskí spotrebitelia. Na rozdiel od napr. marťanskej kolónie.
Prepravné náklady nám teraz môžu pripadať ako showstopper, ale to je vždy otázka technológie a objemu. Bavíme sa tu o zmene čo potrvá prinajmenšom desaťročia...
admin - 9/3/2019 - 11:03
Bezosova představa kosmické budoucnosti. Miliardy lidí i v O'Neillových ostrovech.
Nový LOX/LH2 motor BE-7 o tahu cca 4,5 tuny bude zřejmě tvořit vrchní stupeň rakety New Glenn pro lety mimo LEO, ale také by mohl být využit pro měsíční nebo marsovské landery, pokud jejich suchá hmota bude do cca 4 tuny (možná se zkrácenou tryskou).
Blue Origin tak bude mít 3 velmi moderní motory, s kterými bude možno dělat zajímavé lety, hlavně mimo LEO.
[upraveno 10.5.2019 12:52]
yamato - 10/5/2019 - 10:19
ja mam pocit ze o lunarnom landeri hovorili uz davnejsie. Takze zase take prekvapive oznamenie to nebolo...
Tak teraz uz len zacat lietat
admin - 10/5/2019 - 11:28
citace:ja mam pocit ze o lunarnom landeri hovorili uz davnejsie. Takze zase take prekvapive oznamenie to nebolo...
Tak teraz uz len zacat lietat
Jj, nebylo to překvapení. Ale vypadá to, že na tom opravdu dělali a brzy by mohl být letící kus. Pro automatické mise nebo zásobování základny super...
PinkasJ - 10/5/2019 - 13:12
V Bezosově presentaci byly uvedeny některé důležité údaje o měsíčním landeru:
- Tah motoru BE-7 bude 10.000 Lbs = 4.536 kgf
- Hmota plného landeru bude cca 33.000 Lbs = 14.968 kg. Tedy nosnost New Glenn k Měsíci bude cca 15.000 kg, ale s reusable 1.stupněm, s expandable 1.stupněm by byla dost větší.
- Hmota prázdného landeru bude cca 7000 Lbs = 3775 kg. To jsou solidní nosnosti na Gateway, k Měsíci i na Měsíc
- Motor BE-7 (ostatně stejně jako BE-3) má velmi hlubokou regulovatelnost, což je dobře vidět i při přistávání New Shepard.
Máme se opravdu na co těšit a držím Blue Origin palce.
[upraveno 10.5.2019 13:14]
Fiha...
BlueOrigin je o rok starsi ako SpaceX a ma prakticky neobmedzene zdroje... len aby sa nezabudlo
Lusyen - 4/11/2019 - 09:13
citace:Fiha...
BlueOrigin je o rok starsi ako SpaceX a ma prakticky neobmedzene zdroje... len aby sa nezabudlo
všetko je to o prioritách, Jeff to zjavne berie len ako koníček,
nemôžete to porovnávať s Muskom ktorý defakto hrá vo svojich firmách často wabank
dva rozdielne prístupy, čas ukáže ktorý je lepší, každopádne vďaka za každého muska aj bezoša, je preto zbytočné si niektorého z nich doťahovať. Tak isto mohol jeff na celú kozmonautiku zvysoka prdieť kupovať jachty a fotiť sa s defkami, takže vďaka aspoň za to, keď neprší aspoň kvapká
yamato - 4/11/2019 - 11:26
citace:
citace:Fiha...
BlueOrigin je o rok starsi ako SpaceX a ma prakticky neobmedzene zdroje... len aby sa nezabudlo
všetko je to o prioritách, Jeff to zjavne berie len ako koníček,
nemôžete to porovnávať s Muskom ktorý defakto hrá vo svojich firmách často wabank
dva rozdielne prístupy, čas ukáže ktorý je lepší, každopádne vďaka za každého muska aj bezoša, je preto zbytočné si niektorého z nich doťahovať. Tak isto mohol jeff na celú kozmonautiku zvysoka prdieť kupovať jachty a fotiť sa s defkami, takže vďaka aspoň za to, keď neprší aspoň kvapká
ja sa samozrejme teším. Uviedol som to kvôli obrovskému kontrastu vo výsledkoch týchto firiem, kedy SpaceX už pár rokov komerčne lieta, zatiaľčo BlueOrigin ešte nedosiahli orbit.
Samozrejme, pokiaľ dotiahnu NewGlenn do operačnej prevádzky, tak razom "skočia" niekde medzi Falcon9 a SHS. Otázne je, ako na tom budú s cenou za štart - v tej treba utopiť náklady na 10ročný vývoj.
Lusyen - 4/11/2019 - 14:56
myslím, že sa zhodneme najmä v tom, že by
BO mohla byť hlavne prajnejšia k nám fanúšikom a zverejňovať novinky častejšie
lamid - 9/12/2019 - 06:31
NewShepard štart utorok 10.12. o 15: 30 nášho. Počasie momentálne vyzerá dobre.
100. komerčné užitočné zaťaženie a tisíce pohľadníc @clubforfuture
Webcast začína T-30, naživo na http://blueorigin.com
citace:NewShepard štart utorok 10.12. o 15: 30 nášho. Počasie momentálne vyzerá dobre.
100. komerčné užitočné zaťaženie a tisíce pohľadníc @clubforfuture
Webcast začína T-30, naživo na http://blueorigin.com
mne sa páčilo video pred štartom, kde ukazovali zábery z novej továrne, neviem či ste si všimli ten obrovský kus s new glen, na tom porovnaní z pracovníkmi to bolo vidno že to bude kolos
Lusyen - 4/3/2020 - 13:19
NovýJiřík - 4/3/2020 - 18:03
Jako PR hezké. Myslíte, že je z Nového Glenna hotové ještě i něco dalšího?
alamo - 4/3/2020 - 19:11
Nový Jiřík
Mno..
Napríklad tá budova. Čo tam vidíš všade naokolo.
Stavať to celé, kvôli pár záberom s polovičkou aerodynamického krytu?
NovýJiřík - 4/3/2020 - 23:44
Mno..
Napríklad tá budova. Čo tam vidíš všade naokolo.
Stavať to celé, kvôli pár záberom s polovičkou aerodynamického krytu?
Blbost, to točili v ateliérech, jsou to jen papírové kulisy na dřevěné konstrukci! Lusyen - 6/3/2020 - 09:48
Video som dal len ako info. Povedal by som však, že tu nemôžeme zrovnávať spacex s falconom prípadne heavy a new glen, ktorý je v podstate stále vo vývoji. V tomto prípade by som povedal že sa pohybujeme niekde medzi falcon heavy a starship. Čo starship je úplne na začiatku defakto na trávniku a F-heavy je fungujúca pracujúca raketa. Ako nikto hádam nečaká, že tam budú mať rozostavaných niekoľko kusov naraz či?
milantos - 6/3/2020 - 14:36
Nic ve zlém, ale ta obrovská výrobní hala ve videu (od 38. vteřiny) zeje prázdnotou, nevypadá na to, že by měla začít chrlit rakety jako párky.
A bude nějaký důvod i po testech, aby NG vyráběly jako na běžícím páse? NG bude znovupoužitelný, kolik nákladů za rok bude potřeba vynášet ?
Ono to možná bude podobné i se SS. Kolik nákladů bude mít - zatím se pohybujeme ve výrobě skruží a fantazírujeme o 1-2 ks SS týdně - ale kde bude realita a jaká bude potřeba ?
yamato - 6/3/2020 - 16:45
to zavisi od toho ako blizko sa SpaceX dostane k svojim viziam o kolonizacii Marsu. Dopravne lietadla sa vyrabaju po tisicoch - taka je potreba.
Nateraz je potreba chrlit Starshipy ako parky, pretoze zhruba rovnakym tempom ich nicia
NovýJiřík - 6/3/2020 - 18:29
Video som dal len ako info. Povedal by som však, že tu nemôžeme zrovnávať spacex s falconom prípadne heavy a new glen, ktorý je v podstate stále vo vývoji. V tomto prípade by som povedal že sa pohybujeme niekde medzi falcon heavy a starship. Čo starship je úplne na začiatku defakto na trávniku a F-heavy je fungujúca pracujúca raketa. Ako nikto hádam nečaká, že tam budú mať rozostavaných niekoľko kusov naraz či?
Není náhodou Blue Origin ta firma s 2500 zaměstnanci, která chce příští rok poslat Nového Glenna na LEO? A už má svařené dva prstence a kus špičky čehosi, páni! A těch pár lidí, co se v hale motá (na kosmodromu se pro jistotu nemotal ani jeden), vypadá jako kompars ve filmu. Tak nevím, New Glenn je sice (údajně) ve vývoji, ale to je Spaceship taky, a porovnejte ten cvrkot v Texasu s tím mrtvolným klidem u BO.
alamo - 6/3/2020 - 18:40
@NovýJiřík
Moment.. Zabudol som.. Kedy to chce Elon Musk poslať prví Starship k Marsu?
"Miera uveriteľnosti" je zdá sa, veľmi subjektívna fenoména..
xChaos - 6/3/2020 - 18:41
Mno, sice tak nějak z principu/ze setrvačnosti fandím Elonu Muskovi (už proto, že si vytváří pro mě daleko zajímavější obrázek toho, jaká témata by měl dnes řešit excentrický miliardář), ale to video, ve kterém vybrušují do (nejspíš) kusu hliníku nějaký isogrid pattern, je zajímavé. Totiž, potřebný isogrid se bude do nerez oceli ze které je Starship vybrušovat daleko hůř ... a nějaká zakrnělá inženýrská intuice mi říká, že bez něčeho podobného to při použadované finální tloušťce stěn nádrží půjde stěží. Takže buď navařej zevnitř nějaká žebra... nebo to budou taky muset vydlabat, což je u nerez oceli šílená představa (leda by si rovnou nechali vyrobit nějaký "z jedné strany vlněný" nerez na míru...)
yamato - 6/3/2020 - 19:53
citace:Takže buď navařej zevnitř nějaká žebra... nebo to budou taky muset vydlabat, což je u nerez oceli šílená představa
zbytocne spekulujete, EM k tomuto eplicitne hovoril ze v pripade potreby sa navaria pozdlzniky (stringery) a rebra. Motorova sekcia ich mala uz vo verzii Mk1.
V nadrziach som ich zatial nevidel, mozno je to tym ze SN01 a SN02 nikdy neponesu 150ton nakladu, tak nemrhaju casom...
PinkasJ - 6/3/2020 - 20:03
Isogrid určitě v oceli dělat nebudou. Ty výztuhy zřejmě ano, zvláště v dolní části. Letadla se také dělala z vlnitého plechu. U rakety by to bylo zajímavé, vlny by musely být samozřejmě podélně a malé, což by moc nezhoršilo odpor. Umožnilo by to slabší plech, ale nejspíš přesto zvětšilo celkovou hmotu. Možná, že takovou variantu také kalkulovali.
Petr_Šída - 6/3/2020 - 23:43
na co proboha vlnitý plech, výztuhy lez navařit dovnitř
nevšimli jste si, že to tam už je?
i Falcon to vevnitř má
PinkasJ - 23/4/2020 - 22:25
t=1235s
Bude New Glenn králem těžkých raket ?
NovýJiřík - 24/4/2020 - 09:01
citace: Bude New Glenn králem těžkých raket ?
Já bych otázku mírně upravil: Bude New Glenn?
Petr_Šída - 24/4/2020 - 10:02
A bude dřív, než starship?;-)
MiraH - 24/4/2020 - 20:14
citace:Já bych otázku mírně upravil: Bude New Glenn?
No vzhledem k tomu, že se už vyrábějí jednotlivé části (viz předchozí diskuze), tak bych řekl že určitě bude. Otázka je kdy. NovýJiřík - 24/4/2020 - 20:54
citace:A bude dřív, než starship?;-)
To by bylo na sežrání klobouku, ale myslím, že to nehrozí.
Petr_Šída - 25/4/2020 - 10:34
citace:
citace:A bude dřív, než starship?;-)
To by bylo na sežrání klobouku, ale myslím, že to nehrozí.
Nu já si hlavně říkám, jak je možné, že New Shepard stále nelita komerčně. Touhle rychlostí by to totiž nestihli.
alamo - 25/4/2020 - 21:13
...tak mě se zdá, že je na tom řídící centrum stejně daleko jako New Glenn - hezké 3D animace...
...nějak se mi nechce věřit, že se jednou otevřou vrata hangáru, vyjede New Glenn, po pár dnech testování na rampě odstartuje a už to bude lítat...
NovýJiřík - 25/7/2020 - 23:49
citace:Řídicí středisko mají pěkné. Teď ještě tu raketu...
Nechci být zlý, ale právě o tom to je.
Ve SpaceX na Boca Chica mají montované stany, různé stroje přikryté plachtou, věci dělají na koleně, vypadá to tam permanentně jako na staveništi, a ono to taky nic jiného než stále doplňované a rozšiřované staveniště není. Až zprovozní raketu, tak řídicí středisko stejně bude ještě dlouho provizorní a umístěné v některém z těch stanů. Takhle to dělají od začátku, ne až teď u Starshipu, ale zato mají výsledky.
Blue Origin má přepychově vyhlížející budovy, naleštěnou výrobní halu, teď tedy i futuristické řídicí centrum jak někam do sci-fi, jen ta raketa se nějak ne a ne objevit. Tedy kromě toho jednoho Nového Sheparda, který ne vedle SS, ne vedle FH, ale i vedle F9 vypadá jako pro srandu králíkům.
Erakis - 26/7/2020 - 13:14
citace:
Blue Origin má přepychově vyhlížející budovy, naleštěnou výrobní halu, teď tedy i futuristické řídicí centrum jak někam do sci-fi, jen ta raketa se nějak ne a ne objevit. Tedy kromě toho jednoho Nového Sheparda, který ne vedle SS, ne vedle FH, ale i vedle F9 vypadá jako pro srandu králíkům.
Nechci být zlý, ale toto neustále podceňovanie Blue Origin od niektorých ľudí mi príde hodne od veci a pramení len z nedostatočného sledovania ich aktivít (no a samozrejme z toho, že niektorí fanaticky uprednostňujú inú firmu). "Ta raketa se ne a ne objevit?" Keď v roku 2016 Blue Origin zverejnili prvé detailnejšie informácie o New Glennovi, neslubovali štart napr. na rok 2018, ale na "nie skôr ako 2020", pričom v súčasnosti je naplánovaný na druhú polovicu roku 2021. Čiže o žiadnom veľkom sklze momentálne hovoriť nemožno, Blue Origin ide pekne podľa plánu a vytky typu kde je ta raketa tak rozhodne nie sú na mieste. A keďže sú súkromná spoločnosť, nikde nie je napísané, že musia zverejňovať čo presne a ako robia. To nerobí ani SpaceX a to že majú v Texase otvorené "hangáry" pod širim nebom, kde im môže každý čumieť, neznamená, že Blue Origin vo svojich prvotriednych skrytých hangároch nič nerobia. Len proste nezverejňujú detaily a opakujem, ani nemusia. A čo tu niekto spomínal, že neverí, že jedného dňa New Glenn proste vylezie z hangáru a krátko na to odštartuje - nuž tak ja si naopak myslím, že presne k tomu to smeruje. Dovtedy ale určite zverejnia aj viac vecí z výroby rakety apod., avšak budú to dávkovať takto postupne, čo je pre mňa náhodou sympatickejší prístup ako síce bombastické, ale nerealistické vyjadrenia typu "v roku 2024 sme na Marse".
PinkasJ - 26/7/2020 - 15:00
@Erakis
V podstatě to vidím stejně a podobný postup je u většiny raket, jako SLS, Vulkan, Ariane 6, H2, LM 5. Tito výrobci nemají moc důvodů experimentovat, ani se zviditelňovat před odzkoušením. Materiál na nádrže je široce používaný, technologie zpracování známa, pevnostní vlastnosti známé. Takže hlavní experimenty jsou s motory a palivy a to se zkouší na zkušebních stolicích motorů – rovněž nic nového.
SpX zvolil jiný materiál (i když by již dávno také odzkoušený – viz Atlas Able, Atlas Centaur) a uvidíme, zda se osvědčí. Samozřejmě ocel značně snižuje nosnost a to má vyřešit tankování na LEO
admin - 26/7/2020 - 15:39
Ono to vypadá spíše na rok 2022, což znamená další zdržení a další prostor pro konkurenci(nejenom SpaceX). Což je škoda, protože ta raketa se mi líbí. Proto chápu vtípek "Jeff who?" jako takové popíchnutí, aby s sebou hodili.
Jinak tady je pěkný přehledový článek o nových těžkých raketách a superraketách. Jestli budou lítat všechny, tak to bude MAZEC!
citace:Ono to vypadá spíše na rok 2022, což znamená další zdržení a další prostor pro konkurenci(nejenom SpaceX). Což je škoda, protože ta raketa se mi líbí. Proto chápu vtípek "Jeff who?" jako takové popíchnutí, aby s sebou hodili.
Jinak tady je pěkný přehledový článek o nových těžkých raketách a superraketách. Jestli budou lítat všechny, tak to bude MAZEC!
No, s tím "mazcem" je to otázka. Hodně raket neznamená nutně hodně startů, to záleží na tom, jestli bude co vynášet, a to zase záleží na cenách, takže pokud bude spousta nových, ale drahých raket, jejichž náklady na vývoj se odepisovat v ceně startů, tak se kromě pár promo akcí nic moc nestane.
admin - 27/7/2020 - 09:04
Tak to samozřejmě je. Určitě se některé neprosadí. Ale z pohledu nadšenců na tuhle novou techniku...
RiMr - 27/7/2020 - 10:33
citace:"...Blue Origin ide pekne podľa plánu..."
...myslíte jako třeba s New Shepard?
Aby nedošlo k mýlce, NEwG fandím a těším se na něho.
A tím, jak se to v krásných hangárech obecně dělá správně, bych ve stínu Starlineru na špalkách moc netento...
...čímž neříkám, že ty první Starshipy nebyly komicky špatné. A ty poslední verze mají k verzi "human rated" ještě tak neskutečně daleko, že to beru spíš jako technologické cvičení SpX které může příjemně překvapit. Ale to neznamená, že jim nefandím, stejně jako BO.
alamo - 31/7/2020 - 18:26
Teda. Keď sa ja na tú peknú novú budovu ktorú Bezos postavil pozriem.
Nie je ona akási "malá"?
Malá ako malá.
Tak nejak "malá" ako VAB.
To je iba budova pre finálnu montáž.
A všetky tie továrne, v ktorých sa budú vyrábať "polotovary" a dovážať na miesto finálnej montáže, tie sú kde?
Naozaj si musí Bezos všetko montovať od piki sám..
Keď si to môže jednoducho kúpiť?
@Jozef Chlachula
Cítim tam špecifický problém.
Podľa toho čo som počul o firme Amazon.
Prečítal som ten inzerát zhora dolu na dvakrát
a po žiadnych zmienkach o mzdových podmienkach.
Ani stopy nenašiel som.
Asi by mal niekto pánovi Bezosovi vysvetliť, že raketové motory nespaľujú ani tak palivo, ale doslova peniaze a raketová firma asi nebude baliareň balíkov. Inak bude mať problém dokončiť to.
Buduj kapitalizmus, posilníš mier!
tom - 21/8/2020 - 01:36
citace: Chris B píše, že ten motor ještě neletěl. No neletěl.
"flight engine" by som skôr preložil ako motor určený pre let - že má takú konfiguráciu, v akej bude lietať.
jch - 21/8/2020 - 03:57
citace:
"flight engine" by som skôr preložil ako motor určený pre let - že má takú konfiguráciu, v akej bude lietať.
Nebo možná letový exemplář. Tak jako tak ještě neletěl.
alamo - 23/9/2020 - 14:23
Pro mne za mne klidně můžou uvažovat o vývoji warpového hvězdoletu, ale vážně je začnu brát, až se dostanou aspoň na LEO. Ono i s tím přistávacím modulem pro Měsíc - je to jen něco přes rok, co se Bezos chvástal se svým "Blůmůnem"
Jenže jak je z měsíc staré prezentace a makety "Národního týmu" zřejmé, tak ten jejich věžák s dlouhým hasičským žebříkem museli zúžit, aby se vešel do Vulkána (neexistujícího), protože New Glenn, který to měl vynášet původně, je nejspíš jen chiméra. A tak aby se aspoň něco dělo, můžeme se těšit na nový skok Sheparda. Smutné konce, zvlášť když se to srovná s tím, co se děje v Boca Chica...
alamo - 23/9/2020 - 20:24
@NovýJiřík
Podľa toho čo som o Bezosovi počul, pochybujem že zamestnanci v tých halách čo dal pre Blue Origin postaviť hrajú minigolf..
Ale pravdupovediac.. Viac ako nové úžasné plány by ma potešilo, keby z nich konečne prototyp Glenna vytiahli na svetlo..
alamo - 29/9/2020 - 14:37
https://amp.floridatoday.com/amp/3559508001
Na Floride ybavujú stavebné povolenie na "testovacie miesto pre rakety", momentálne federálne úrady skúmajú aké to bude mať dopady na mokrade, hady a vtáky..
petrpetr - 29/9/2020 - 14:50
citace:https://amp.floridatoday.com/amp/3559508001
Na Floride ybavujú stavebné povolenie na "testovacie miesto pre rakety", momentálne federálne úrady skúmajú aké to bude mať dopady na mokrade, hady a vtáky..
Patrně to ztloukání na koleně ve formě low-cost řešení v BC je lepší. Ervé - 13/10/2020 - 16:31
Úspěšný let New Shepard proběhl. Všechno fungovalo.
obavam sa ze v case "vytiahnutia" uz to bude beznadejne zastarale :/
NovýJiřík - 5/11/2020 - 21:32
citace:Úspěšný let New Shepard proběhl. Všechno fungovalo.
Hm, a co za ty tři miliardy uvidíme? Další skok Sheparda?
Jinak jak už asi všichni zaznamenali, na kosmonautixu je nová anketa: https://kosmonautix.cz/2020/11/anketa-na-jakych-pet-udalosti-roku-2021-se-tesite-nejvice/
Přiznám se, že nevím, co v té nabídce 20 událostí dělá start Nového Glenna. Vážně si někdo myslí, že poletí dřív než tak 2023, pokud vůbec poletí?
petrpetr - 8/11/2020 - 14:20
No, z toho obrázku je vidět, že postavili přepychové papalášsko-byrokratické centrum uprostřed parku. Jen na ty rakety nějak nezbyl čas; sám za sebe tvrzení "The current target for New Glenn’s maiden flight is Q4 2022", opatrnicky vyhlášené už v 1. kvartálu 2021, interpretuji tak, že start se uskuteční začátkem 2024.
No a pak se dá pro srovnání podívat na Boca Chica. Montážní stany, skladiště pod širákem, všude se povalují součásti raket a mezi tím vším chlapi v montérkách. Luxusní administrativní budova ani jedna.
Docela rozdíl...
petrpetr - 26/2/2021 - 19:33
Lépe bych to nenapsal. Bezos měl NASA za dojnou krávu a reklamu- připravuji raketu, jsem in...
No, z toho obrázku je vidět, že postavili přepychové papalášsko-byrokratické centrum uprostřed parku. Jen na ty rakety nějak nezbyl čas; sám za sebe tvrzení "The current target for New Glenn’s maiden flight is Q4 2022", opatrnicky vyhlášené už v 1. kvartálu 2021, interpretuji tak, že start se uskuteční začátkem 2024.
No a pak se dá pro srovnání podívat na Boca Chica. Montážní stany, skladiště pod širákem, všude se povalují součásti raket a mezi tím vším chlapi v montérkách. Luxusní administrativní budova ani jedna.
Docela rozdíl...
Doporučuji se podívat na první 3 videa jak to v tom papalášsko-byrokratickém centru vypadá. Holt to neumí jako Spacex :-)
No, z toho obrázku je vidět, že postavili přepychové papalášsko-byrokratické centrum uprostřed parku. Jen na ty rakety nějak nezbyl čas; sám za sebe tvrzení "The current target for New Glenn’s maiden flight is Q4 2022", opatrnicky vyhlášené už v 1. kvartálu 2021, interpretuji tak, že start se uskuteční začátkem 2024.
No a pak se dá pro srovnání podívat na Boca Chica. Montážní stany, skladiště pod širákem, všude se povalují součásti raket a mezi tím vším chlapi v montérkách. Luxusní administrativní budova ani jedna.
Docela rozdíl...
Doporučuji se podívat na první 3 videa jak to v tom papalášsko-byrokratickém centru vypadá. Holt to neumí jako Spacex :-)
Ano, díky. Podíval jsem se na ta videa, a viděl jsem skvělou raketovou firmu. Jenom, bohužel, bez raket. Tedy bez těch skutečných, imaginární se tam vyskytovaly, soudě podle komentářů té holky, když ukazovala, kde by byl první stupeň, kdyby tam byl...
petrpetr - 27/2/2021 - 12:33
Ano, díky. Podíval jsem se na ta videa, a viděl jsem skvělou raketovou firmu. Jenom, bohužel, bez raket. Tedy bez těch skutečných, imaginární se tam vyskytovaly, soudě podle komentářů té holky, když ukazovala, kde by byl první stupeň, kdyby tam byl...
Tak nějak to vypadá s bublifukem Bezosem. Tak hlavně, že mu jede byznys s amazonem...:-)
A pak umí proprat peníze přes charitu, asi aby nemusel tolik danit.
Do hrobu si zelené papírky nevezme...
Angry astronaut - Blue Origin jako nebezpečí pro rozvoj kosmonautiky:
ales - 14/4/2021 - 19:51
Dnes proběhl další letový test New Shepard (NS-15). Bylo to zase bez posádky, ale tentokrát už nanečisto testovali i předstartovní operace pro pasažéry (simulované zaměstnanci Blue Origin), včetně nástupu do kabiny, uzavírání dveří, a pak zase opuštění kabiny. Kabina je pro 6 osob. Zajímavé a neobvyklé záběry.
Ve webcastu jsou také záběry z výroby rakety New Glenn.
2vlado - 14/4/2021 - 20:52
Paráda. Let Alana Sheparda po 60 letech, s ušetřenou raketou. Pokrok nezastavíš.
admin - 14/4/2021 - 22:35
Hezký let. Hned bych se proletěl. Teda kdyby mě unesla. A někdo mě zasponzoroval.
PinkasJ - 15/4/2021 - 08:52
Mně se na té kabině kromě prostornosti, oken, nejvíce líbí stolek uprostřed, ve kterém je zapuštěna raketa měkkého přistání
ales - 15/4/2021 - 09:10
Osobně to chápu tak, že v tom "stolku" uprostřed kabiny je "escape" motor na TPL na nouzové oddělení a odlet kabiny od rakety (kdykoliv během letu, včetně "abortu" na rampě před startem). Motorky na měkké dosednutí by měly být jiné a mnohem menší, takže asi nejsou v kabině viditelné.
PinkasJ - 15/4/2021 - 10:44
Ano, je to určitě tak. Četl jsem to už dávno a spletl jsem se.
Branson se o to podle mně nepokusí, SS2 není dobrý stroj a nemá odlétané dost letů aby riziko nebylo příliš velké.
Celkem by mně zajímalo, kdo za 28 mil. USD chce letět na desetiminutový skok, když by za stejné prachy mohl být týden na ISS. Je pro něj důležitější být mezi první posádkou.
Kdyby alespoň napsali, ať udělá 10 drepů před letem. Jinak je to typická debilita na netu.
Ervé - 21/6/2021 - 06:42
Typický bolševismus. Nikdo nenutí lidi v Amazonu dělat. Ano, miliardáři mají mnohem lepší podmínky, protože si zaplatí prachaté právníky, kteří jim sníží daně atd. na minimum. Jenže za ty peníze vytvářejí práci pro mnoho dalších lidí, daně plynou státu sekundárně a líp to nikdo (a hlavně byrokratický stát) neumí. Co si dělají s vlastními penězi je jejich věc. Tady jdou na pokrok lidstvu - motory a technologie se dají uplatnit i jinde.
Začátkem 60. let byla nejmladší ze 13 žen, které prošly stejně náročnými testy jako sedm astronautů prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Všichni astronauti byli tehdy muži, soukromě financovaný program pro ženy byl zrušen, a Funková se tak do vesmíru nepodívala.
Začátkem 60. let byla nejmladší ze 13 žen, které prošly stejně náročnými testy jako sedm astronautů prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Všichni astronauti byli tehdy muži, soukromě financovaný program pro ženy byl zrušen, a Funková se tak do vesmíru nepodívala.
Jo, to je pěkné gesto. Jak Jeffa Who nesnáším, tak tohle se mu povedlo, i když ho k tomu nejspíš motivovaly jen reklamní důvody. Ale té ženské se tím splní její životní sen. [upraveno 2.7.2021 21:16]
Ervé - 19/7/2021 - 12:59
citace 19.7.2021 - 12:59 - Ervé:Takže změna, ten kdo nabídl 28 mega za sedadlo se stáhl, poletí 18letý Holanďan Oliver Daemen, kterému letenku koupil otec - byla to druhá nejvyšší nabídka. Poletí nejstarší Funková a nejmladší Daemen ze všech astronautů. Dvě místa nejsou známá, možná zůstanou prázdná. https://forbes.cz/kdyz-ti-tata-koupi-letenku-do-vesmiru-s-bezosem-poleti-osmnactilety-holandan/
Hm, astronautů...
Když se v roce 1961 ve známé písničce zpívalo o Gagarinovi "vyřiďte mezi hvězdami", tak se to snad ještě dalo jako jistá nadsázka uznat, protože on byl opravdu první, ale teď, v roce 2021? A to navíc ve srovnání s Gagarinem, který opravdu letěl na oběžné dráze, tihle si jenom trochu povyskočí. Nojo, reklama je reklama.
Ervé - 19/7/2021 - 13:59
Rusko, většina světa a FAI uznává 100 km jako hranici kosmu, jedná se tedy o kosmický let a tím pádem to budou kosmonauti. Že neudělají jeden oběh je jiná věc.
NovýJiřík - 19/7/2021 - 18:24
citace 19.7.2021 - 13:59 - Ervé:Rusko, většina světa a FAI uznává 100 km jako hranici kosmu, jedná se tedy o kosmický let a tím pádem to budou kosmonauti. Že neudělají jeden oběh je jiná věc.
S prominutím, ale to je blbost!
V životě jsem už mockrát letěl letadlem. Koupil jsem si letenku, nastoupil, sedl si do sedadla, připoutal se, za letu odpoutal a doletěl z místa A do místa B, kde jsem vystoupil. Jsem snad proto letec? Ne, jsem jenom platící pasažér. Možná že ten, kdo v letadle v životě neseděl, to považuje za něco mimořádného, ale v podstatě jsem nebyl nic víc, než cestující autobusem linky 136 ze Žižkova na Spořilov.
A v čem je odlišná situace lidí na palubě Shepparda? Zaplatili si, nastoupí, připoutají se (během cesty na chvíli odpoutají) a po přistání vystoupí. Čili, žádní "astronauti", ale jenom pasažéři. Nic víc.
yamato - 19/7/2021 - 18:45
obavam sa ze zauzivane definicie (rovnako ako regulacia) zaostavaju za rychlostou vyvoja v poslednych rokoch. Definicia kozmonauta / astronauta akosi nepocita s tym, ze by to nebol spickovy odbornik zasluhujuci vavriny, ale iba pasazier co sa vezie.
Takze pravdu maju obidve strany - podla definicie to je kozmonaut/astronaut, ale sucasne je nezmysel davat ho do jednej ligy s naozajstnymi kozmonautmi.
martinjediny - 19/7/2021 - 20:57
citace 19.7.2021 - 18:45 - yamato:...Takze pravdu maju obidve strany - podla definicie to je kozmonaut/astronaut, ale sucasne je nezmysel davat ho do jednej ligy s naozajstnymi kozmonautmi.
Ono sa asi treba zmierit s tym, ze nie je sachista ako sachista, ze nie je futbalista ako futbalista a tenista ako tenista...
Rovnako nie je programator ako programator a dnes uz ani kozmonaut ako kozmonaut. Alchymista - 19/7/2021 - 22:06
ale nie. Budú kozmonauti, lietajúci po orbitálnej dráhe, a budú astronauti, lietajúci dosť vysoko.
Ervé - 20/7/2021 - 06:32
Rusko (na rozdíl od SSSR) uznává 100 km FAI jako hranici kosmu, takže i kosmonaut je ten, kdo byl výš než ve 100 km.
Nejlepší by bylo tohle rozdělit - naut v kosmonaut/astronaut znamená plavec. Takže ten, kdo dosáhl orbitální rychlosti by byl kosmonaut/astronaut, ten co jen na skok nakoukl do kosmu by byl kosmoskokan / astrojumper. Jenže to asi oficiálně neprojde, když to ale budeme dlouhodobě používat, může se to za pár let stát normálním označením. Tak jako kdysi Železného věta: Čechy, Morava a Slezsko, to je naše Česko.
xChaos - 20/7/2021 - 14:11
citace 20.7.2021 - 06:32 - Ervé:
Nejlepší by bylo tohle rozdělit - naut v kosmonaut/astronaut znamená plavec.
Což mi připomíná, že jsme kosmonauty poměrně nudně převzali v éře východního bloku z ruštiny, čímž jsme porušili cimrmanovsko-obrozeneckou tradici češtiny.
Výborné slovo by bylo "hvězdoplavec", po vzdoru "vzduchoplavec". Méně libozvučně zní "vesmíroplavec", ale možná by nebyl od věci "vesmírník" (po vzoru námořník).
Abych zůstal ontopic - balističtí skokani jsou podlmě mě pouzí vesmírníci, zatímco kdo dosáhne oběžné dráhy, ten by mohl nést označení hvězdoplavec :-) [upraveno 20.7.2021 14:12]
admin - 20/7/2021 - 14:32
Ervé - 20/7/2021 - 15:23
Plně úspěšný let, gratulace.
admin - 20/7/2021 - 15:26
Velmi pěkně. Gratulace!
Dobře. Tak ještě najít a rozbít to prasátko...
Alchymista - 20/7/2021 - 15:30
Pekne!
Pozemnú skupinu podusiť pri výcviku...
NovýJiřík - 20/7/2021 - 18:22
Já budu zlý. Nevím, do jaké míry je to jen koníček (u Bransona bych tomu celkem věřil) a do jaké důl na peníze hejlů (z toho bych podezíral spíš Bezose), ale každopádně je to podle mne jen další slepá ulička kosmonautiky, která se připojí k těm dosavadním.
Mimochodem, proč nebyly žádné záběry z interiéru? Nebo mi něco ušlo? [upraveno 20.7.2021 18:28]
Kamil73 - 20/7/2021 - 19:03
Gratulace čtyřem novým astronautům, i když nevím, jestli to není off topic na webu o kosmonautice. Podle mě tenhle let nebyl kosmonautika, na ní mám trochu vyšší požadavky (asi jako se na webech o námořnictví nepíše o parnících na Vltavě).
Pokusil jsem se tu (diskuse Hranice kosmického prostoru) zachránit označení astronaut,ale dostal jsem za uši. Současná definice astronauta jako někoho, kdo vyskočí nad 80 km je všeobecně akceptována a veřejnost ji s nadšením přijímá a nás, co by ji chtěli změnit nebo aspoň zvýšit hranici kosmického prostoru je málo. A když degradace kdysi prestižního titulu nevadí ani NASA, nezbývá mi než ho prostě přestat používat.
Od teď jsou moji hrdinové Armstrong, Young nebo Musgrave američtí kosmonauti a nebudu je urážet zdegenerovaným označením astronaut. Sdružení kosmonautů (účastníků kosmických letů) definuje své členy jako ty, kdo dosáhli oběžné dráhy (1. kosmické rychlosti) a vykonali oblet Země
V.Novák - 20/7/2021 - 19:36
Vidím dost velký rozdíl mezi skokem do 100 km při nulové rychlosti a letem na orbitu ve 400 km při kruhové rychlosti cca 8 km/s. To první vyžaduje dodat a posléze zmařit m*1 MJ, to druhé m*36 MJ, tedy Bezosův skok jsou méně než 3% cesty na LEO.
xChaos - 20/7/2021 - 21:19
Je to tak. Rozhodně to nejsou žádný hvězdoplavci...
milantos - 20/7/2021 - 23:40
citace 20.7.2021 - 19:03 - Kamil73:
Od teď jsou moji hrdinové Armstrong, Young nebo Musgrave američtí kosmonauti a nebudu je urážet zdegenerovaným označením astronaut.
Až na to, že Američané nepoužívají termín kosmonaut Ervé - 21/7/2021 - 06:48
Americká média nepoužívají termín kosmonaut. Samotní astronauti nemají problém s tím, když je označíte za kosmonauty, protože taky vidí ten rozdíl. Branson a Bezos jsou skokani, toho se budu držet.
Psát otevřené dopisy můžou. Pokud ale Kongres nedá dost peněz na obě možnosti, budou peníze jen na jednu, a pak je SpaceX jasný vítěz s nesrovnatelnými reálnými výsledky proti konkurenci.
citace 28.7.2021 - 09:10 - Slavomír Fridrich:@Ervé
A prečítal si si to vôbec?
Ten konec jsem přeletěl, sorry. :-(
Pokud chce Bezos pokračovat ve vývoji, může. Nikdo mu reálně nebrání. Určitě by bylo lepší mít druhou možnost než je jen Starship, ale New Glenn je pořád jen teorie a rozpočet NASA asi moc neporoste.
Kyslíko-vodíková architektura pro Měsíc má výhody, ale i nevýhody. Uvidíme jestli vůbec vyřeší skladování vodíku. [upraveno 28.7.2021 11:01]
PinkasJ - 28/7/2021 - 12:24
Re projekt „Jarvis“:
Uskutečnění tohoto projektu by byl zásadní krok k vytvoření velmi praktické (co se týče kapacity) a navíc znovu-použitelné rakety. Kromě toho, Blue Origin by měl k disposici vlastní vodíkový 3.stupeň pro lety mimo LEO.
Na rozdíl od SpaceX mohou použít již projektovaný 1.stupeň v lehkém duralovém provedení, neboť návrat k Zemi není při velkých rychlostech. Hlavně, celkové rozměry a nosnost na LEO i mimo LEO bude pro mnoho aplikací výhodnější než SS/SH a mají stále k disposici možnost spojení 3 prvých stupňů paralelně, jako to má FH a dosáhnout LEO nosnosti SS/SH. Bude jen dobře, když taková konkurence vznikne.
petrpetr - 28/7/2021 - 12:29
Jeff může vkládat do svého projektu své peníze- tedy spíše dávat si to do daní, které odvede v malém nebo žádném rozsahu.
Zatím ukázal pro oběžnou dráhu jen powerpointy.
Přestává být důvěryhodným privátním partnerem.
A zatím jen brzdí vítěze soutěže.
NASA má obavu, aby nebyla díky přiděleným financím na Měsíci až v roce 2030. 850 mio oproti požadovaným 3300 mio usd je podstatný rozdíl.
Takže budou rádi, že zaplatí SpaceX.
Největší díra na peníze je SLS + Orion.
Tam by se mělo krátit.
PinkasJ - 28/7/2021 - 16:30
Je zajímavé, co Jeff Bezos nabízí NASA:
- Zříká se všech dotací NASA v současném a příštím fiskálním roce až do výšky 2 mld. USD. Není to odklad, ale okamžité a trvalé zřeknutí se platů od NASA.
To dává čas NASA k přezkoumání nabídky.
- Blue Origin na své náklady zajistí vývoj a dopravu na LEO přistávacího modulu HLS ke zkouškám (pozn. jako to dělalo Apollo) . Je to navíc k požadavku NASA na zajištění zkušebního přistání na povrchu Měsíce bez posádky. Tento příspěvek má hodnotu vícve, než 1 mld USD, které nabídl Blue Origin NASA jako příspěvek ze svých nákladů, např. výdaje na vývoj vodíkového motoru BE-7 (pozn.:tah 4 tuny, regulace do 800kg). Zkoušky HLS na LEO ověří a dále zvýší spolehlivost.
- Blue Origin akceptuje kontrakt s pevnou sazbou a zaplatí jakékoliv vícenáklady, což zajistí NASA proti jakékoliv eskalaci ceny.
Myslím, že je to dobrá nabídka a Bezos si v dopisu ztěžuje, že mu nebyla nabídnuta možnost, jakou obdržel SpaceX k redukci ceny, čímž SpaceX získal první a výlučné místa v soutěži.
NovýJiřík - 28/7/2021 - 19:11
citace 28.7.2021 - 16:30 - PinkasJ:Je zajímavé, co Jeff Bezos nabízí NASA:
- Zříká se všech dotací NASA v současném a příštím fiskálním roce až do výšky 2 mld. USD. Není to odklad, ale okamžité a trvalé zřeknutí se platů od NASA.
To dává čas NASA k přezkoumání nabídky.
- Blue Origin na své náklady zajistí vývoj a dopravu na LEO přistávacího modulu HLS ke zkouškám (pozn. jako to dělalo Apollo) . Je to navíc k požadavku NASA na zajištění zkušebního přistání na povrchu Měsíce bez posádky. Tento příspěvek má hodnotu vícve, než 1 mld USD, které nabídl Blue Origin NASA jako příspěvek ze svých nákladů, např. výdaje na vývoj vodíkového motoru BE-7 (pozn.:tah 4 tuny, regulace do 800kg). Zkoušky HLS na LEO ověří a dále zvýší spolehlivost.
- Blue Origin akceptuje kontrakt s pevnou sazbou a zaplatí jakékoliv vícenáklady, což zajistí NASA proti jakékoliv eskalaci ceny.
Myslím, že je to dobrá nabídka a Bezos si v dopisu ztěžuje, že mu nebyla nabídnuta možnost, jakou obdržel SpaceX k redukci ceny, čímž SpaceX získal první a výlučné místa v soutěži.
Počítám správně, že i když do toho dá dvě svoje miliardy a nebude NASA účtovat případné vícenáklady, pořád bude dražší než SpaceX?
Přitom vůbec nedělám srovnání Starship vs. monstrum s hasičským žebříkem, beru to kus jako kus. [upraveno 28.7.2021 19:13]
petrpetr - 28/7/2021 - 19:38
NASA počítá i to co si odečte bezos a musk z daní- což jsou 2 mld usd a vice. Musk to skutečně dává do rozvoje. Bezos má halu a zajice v pytli.
Daňová optimalizace je sv8nstvo a BO je dle mne jen prázdná schránka.
JiříHošek - 28/7/2021 - 20:52
citace 28.7.2021 - 12:29 - petrpetr:Jeff může vkládat do svého projektu své peníze- tedy spíše dávat si to do daní, které odvede v malém nebo žádném rozsahu.
citace 28.7.2021 - 19:38 - petrpetr:NASA počítá i to co si odečte bezos a musk z daní- což jsou 2 mld usd a vice. Musk to skutečně dává do rozvoje. Bezos má halu a zajice v pytli.
Daňová optimalizace je sv8nstvo a BO je dle mne jen prázdná schránka.
Specifikujte konkrétní daň, výši daňově uznatelné položky, sazbu daně a výši daňové úspory samostatně pro Blue Origin a samostatně pro SpaceX v souvislosti s jejich návrhy HLS.
JiříHošek - 29/7/2021 - 06:35
Vzhledem k tomu, že jste po 22. hodině napsal příspěvek do jiného vlákna a na moji žádost o výpočet jste nereagoval, tak se do vyvrácení těch ptákovin pustím sám.
citace 28.7.2021 - 12:29 - petrpetr:Jeff může vkládat do svého projektu své peníze- tedy spíše dávat si to do daní, které odvede v malém nebo žádném rozsahu.
Investice byly v době jejich vložení do Blue Origin již zdaněny. V případě, že šlo o podíly na zisku Amazonu, odvedl daň Amazon. Pokud šlo o příjmy z prodeje akcií Amazonu, zdanil tyto příjmy Jeff Bezos. Zvýšení kapitálu Blue Origin není daňově uznatelnou položkou pro žádný z těchto tří subjektů. Je to tedy přesně naopak, než jste napsal.
citace 28.7.2021 - 19:38 - petrpetr:NASA počítá i to co si odečte bezos a musk z daní- což jsou 2 mld usd a vice. Musk to skutečně dává do rozvoje. Bezos má halu a zajice v pytli.
Daňová optimalizace je sv8nstvo a BO je dle mne jen prázdná schránka.
Pokud budou dodavatelské společnosti pilotovaných lunárních služeb v zisku, budou z tohoto zisku odvádět daň. Pokud budou ve ztrátě, daň vyjde nulová. Jakákoli sleva, kterou tyto společnosti poskytnou NASA (např. navržená sleva Blue Origin ve výši 2 mld. USD) znamená, že společnost obdrží o tuto částku méně. To nemá s daňovou optimalizací nic společného. Platby budou vázány na dosažené milníky, přičemž zálohové platby jsou podle podmínek výběrového řízení na poskytovatele HLS zakázány. Společnost ve formě "prázdné schránky" tedy žádné peníze neobdrží a jakékoli úvahy o daňové optimalizaci jsou v této souvislosti pouhou nepodloženou spekulací.
Ervé - 29/7/2021 - 06:39
Dańové optimalizace jsou podpora schopných lidí, kteří zaměstnávají tisíce zaměstnanců. je to všude a nedá se s tím nic moc dělat. Bezos alespoň investuje do Blue Origin - motor BE-3, New Shepard a BE-4 jsou reálné výsledky. BE-4 má příští rok letět na Vulcanu, i když počítám s odkladem (BE-4 je velký motor s velkými problémy, nyní už údajně vyřešenými), pořád je to dost významný krok a pokrok.
Bezos je zatím jen daňový optimalizátor. Má hangár a nějaké kousky neletajiciho hardvéru, mluvímo orbitě. Musk optimalizuje efektivně a vyplácí se mu to. Boeing je sosala dotací, takový socialismus.
Evidentně nechápete systém daní. Amazon není fyzická osoba. Amazon je akciová společnost. Čistý zisk Amazonu je ve výši desítek miliard dolarů ročně. Z tohoto zisku Amazon odvádí daň. Po zdanění mohou být podíly na zisku vyplaceny majitelům akcií. Protože jsou již zdaněny, u Jeffa Bezose se jedná o příjem osvobozený od daně. Přesně to jsem napsal na začátku svého minulého příspěvku a je to napsáno i ve druhém Vámi odkazovaném článku.
JiříHošek - 29/7/2021 - 07:54
citace 29.7.2021 - 07:19 - petrpetr:Bezos je zatím jen daňový optimalizátor. Má hangár a nějaké kousky neletajiciho hardvéru, mluvímo orbitě.
To je mylná úvaha. Veškeré pozemní vybavení Blue Origin na Cape Canaveral je dosud nedokončenou investicí. Daňové odpisy mohou být zahájeny až poté, kdy bude tento majetek zařazen do používání. To znamená, že dosud vynaložené výdaje zatím nelze žádným způsobem uplatnit do daňově uznatelných nákladů. Navíc, tato investice zatím negeneruje žádný zisk, který by vstupoval do základu daně.
petrpetr - 29/7/2021 - 07:54
Evidentně nechapete, co je daňová optimalizace a jak se používá.
alamo - 29/7/2021 - 08:39
Mňa by zaujímalo či má Bezos nejaký plán b, pre prípad že NASA (a vláda) jeho ponuku neprijme.
Ak sa už rozhodol že tie peniaze vyplazí na drevo, tak v zásade mohlo by mu byť jedno či si to vláda objedná alebo nie.
Môže v tom kľudne pokračovať sám, aj bez NASA.
Alebo.. NASA predsa nie je jediná organizácia ktorá si to môže u Bezosa "zadarmo" objednať.
Ak fakt potrebuje nejaký papier s razítkom.
DARPA? Vesmírne sily?
Možností čo by mohol Bezos robiť ďalej ak NASA jeho ponuku odmietne, je podľa mňa dosť.
Derelict - 29/7/2021 - 08:42
citace 29.7.2021 - 07:54 - petrpetr:Evidentně nechapete, co je daňová optimalizace a jak se používá.
Vážený kolego, pan Hošek tu přispívá již léta a jeho příspěvky zpravidla obsahují konkrétní a zdokladované zdroje. Nikdo sice nemůže znát vše, ale pokud chcete dialog a hlavně odpověď, prosím popište vaši představu daňové optimalizace. Navrhoval bych prosím ještě prostudovat tento zdroj http://www.obcanskevzdelavani.cz/work/ke-stazeni/argumentacni-fauly-A4-barva.pdf.
Co se týká mých znalostí daňové optimalizace, používá se několik postupů, často i dohromady:
- Přesun nákladů z CAPEX (kapitálové náklady) do OPEX (operační náklady). Tedy použití služeb, za majetek se musí platit.
- Danění zisků v zemi, která má nejnižší daňový základ. To je důvodem budování sídla v daňových rájích, využívá se smluv o zamezení dvojího zdanění.
- Vyvádění kapitálu ze zemí s vysokým zdaněním, např. formou interních služeb.
- Využívání daňových prázdnin a pobídek některých zemí (pokud si tu vytvoříte sídlo, dvacet let nebudete platit daně)
... a dalo by se pokračovat. Ani jedna z těchto metod neumožňuje vyvést zisk z Amazonu (ideálně před zdaněním) a vložit ho do Blue Origin. Proto prosím stejně s p. Hoškem a popsání metody, která by toto umožnila a ukázala, jak moc prázdnou schránkou je BO.
petrpetr - 29/7/2021 - 11:43
Jsou šedé metody, pokud jste odborník, tak o nich víte.
Ervé - 29/7/2021 - 12:13
citace 29.7.2021 - 11:43 - petrpetr:Jsou šedé metody, pokud jste odborník, tak o nich víte.
Žádná taková šedá metoda nebyla prokázána ani Muskovi, ani Bezosovi. Na rozdíl od mnoha jiných.
yamato - 29/7/2021 - 12:16
citace 29.7.2021 - 12:13 - Ervé:
citace 29.7.2021 - 11:43 - petrpetr:Jsou šedé metody, pokud jste odborník, tak o nich víte.
Žádná taková šedá metoda nebyla prokázána ani Muskovi, ani Bezosovi. Na rozdíl od mnoha jiných.
petrpetrovo slovo ti nestaci? Derelict - 30/7/2021 - 09:39
citace 29.7.2021 - 12:16 - yamato:
citace 29.7.2021 - 12:13 - Ervé:
citace 29.7.2021 - 11:43 - petrpetr:Jsou šedé metody, pokud jste odborník, tak o nich víte.
Žádná taková šedá metoda nebyla prokázána ani Muskovi, ani Bezosovi. Na rozdíl od mnoha jiných.
petrpetrovo slovo ti nestaci?
Ne. Názory mne nezajímají. Zajímají mne fakta. Na jejich základě je možné kriticky posuzovat situaci a možný vývoj.
Fakta se buď dají zdokladovat (zdroje), musí brát v úvahu i presumci neviny. Nebo se dají spočítat na základě kompletních základních údajů. Nebo jsou mimo meze našeho současného chápání světa (kvantovka).
Protože BO nepoužívá kvantovou ekonomiku (to jsem si teď vymyslel), nebyla prokázána a odzdrojována žádná daňová optimalizace mimo mezí zákona, petrpetrovo vysvětlení je pro mne irelevantním názorem. Splňuje definice pouze z hlediska argumentačních faulů. A to přesto, že Bezose nemám rád. To je asi jediné, na čem spolu s petrpetrem shodneme. Na druhou stranu jejich motory mohou být zajímavé. Vodik a metan jsou perspektivní paliva.
novák - 30/7/2021 - 16:27
K Bue Origin má debata o Bezosových daních jen vzdálený vztah.
V bodech:
1. Blue Origin se snažíudělat kosmověci, proto je milá srdci mému. Mohli by postupovat rychleji, ale to kdekdo.
2. Nepleťme daně (ne)placené člověkem Bezosem, firmou Amazon a firmou Blue Origin.
3. Docela věřím tomu, že Bezos na federální dani příjmů platí méně než průměrný inženýr z Blue Origin, Musk nebo Trump a kdejaký americký miliardář se chovají podobně.
4. Docela věřím tomu, že účetní Amazonu dokáží tak zakouzlit s výnosy a náklady a šikovně je rozpostřít po světě a vymámit z amerického berňáku daňové úlevy tak, že Amazon v USA neplatí prakticky žádnou federální daň ze zisku (přinejmenším za rok 2019 neplatil https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/amazon-dane-bezos-usa-neplati.A190215_105127_ekoakcie_svob )
5. Ale US-federální daň z příjmu není jediná existující daň. I když tuhle daň Bezos ani Amazon zřejmě neplatí, tak platí jiné daně, DPH v USAi po světě, v USA má své daně každý z 50 států a v nich každý okres...
6. Ale úplně něco jiného je říkat, že Amazon/Bezos neplatí daně protože ulejvá peníze do Blue Origin. K tomu jsem neviděl žádný důkaz, nenapadá mě jak by to mělo fungovat, google o tom neví, takže petrpetrovi tohle nevěřím. Pokud to dokáže vyargumentovat, lze jeho argumenty posoudit. Zatím nepřinesl nic. "To je šedá ekonomika, každý to ví", jsou jen bezcenné kecy.
7. Ovšem když firma akcionářům vyplatí podíly na zisku (ze zisku který zůstal po zaplacení daně ze zisku právnických osob), tak pro ty akcionáře je to příjem a v normálních zemích z tohoto příjmu samozřejmě zaplatí daň z příjmu fyzických osob. U nás v Česku je to tuším 15 %, a aby stát svých 15 % určitě dostal, strhávají je lidem z vyplacené částky už ty firmy a posílají je státu.
JiříHošek - 30/7/2021 - 21:53
citace 30.7.2021 - 16:27 - novák:7. Ovšem když firma akcionářům vyplatí podíly na zisku (ze zisku který zůstal po zaplacení daně ze zisku právnických osob), tak pro ty akcionáře je to příjem a v normálních zemích z tohoto příjmu samozřejmě zaplatí daň z příjmu fyzických osob. U nás v Česku je to tuším 15 %, a aby stát svých 15 % určitě dostal, strhávají je lidem z vyplacené částky už ty firmy a posílají je státu.
Jen doplním, že firmy tuto sraženou daň odvádí pod svým DIČ a v hlášení k dani nespecifikují konkrétní akcionáře (a.s.) ani společníky (s.r.o.). FÚ tedy neshromažďuje data o konkrétních osobách, kterým je daň při výplatě podílů na zisku srážena.
alamo - 4/8/2021 - 18:38
Haha, takže je vlastně jedno, jestli se vezu výtahem anebo jestli lezu výtahovou šachtou po žebříku (v nemotorném skafandru).
alamo - 4/8/2021 - 19:09
Zabudli tam spomenúť porovnanie spotreby paliva a uhlíkovú stopu.
Keď už je ten ekologizmus tak moderný a všadeprítomný.
Nevadí, možno nabudúce.
Lubos - 4/8/2021 - 19:38
Ten miliardársky narcis nevie prehrávať, takto isto sa odbavoval, keď ho predbehol Branson.
Hlavne že ešte nedostal za 20 rokov nič do vesmíru ale ide vyťahovať, aký bude rýchly a ako má vyskúšanú technológiu.
yamato - 4/8/2021 - 19:56
pri tých "only 3 launches" zabudol povedať že každý z nich bude stáť viac než všetkých 10 refuel štartov dokopy...
ale hlavne by teda mal už konečne ukázať niečo orbitálne. Tvári sa ako najlepší kompetitor, ale na orbit nedostal ani gram
Najvýznamnejším dôvodom prečo Bezos zatiaľ "nič" nevytiahol s garáže, sú problémy s vývojom motorov.
Dôvod problémov je ale špecifický, spolupráca s ULA.
Blue Origin potrebuje motor viac násobne použiteľný a reštartovateľný k tomu, zložitejšia a drahšia konštrukcia.
ULA chce motor na jedno použitie, nereštartovateľný a relatívne jednoduchší lacnejší.
petrpetr - 6/8/2021 - 09:44
Tak až se dohodnou, můžou jít do důchodu.
Alchymista - 6/8/2021 - 09:51
Takže kamzík a chobotnica sa dohadujú na dovolenke...
Spoločný výboj niečoho, čo ten druhý rozhodne nepotrebuje.
Ervé - 6/8/2021 - 10:16
Od začátku věděli, co ULA chce.
Vývoj tak výkonného motoru je vždy těžký, navíc s metanem.
Každopádně je tlačí čas - Atlas 5 podle zákona nesmí používat ruský motor od roku 2023. Bude to veselé a zajímavé.
Bez kvalitního motoru a dalších srandiček se jedná o nádrž na vodu.
S jejich tempem realizace BOhopík vzletne za rok?
Powerpointy jsou hezká věc.
Ervé - 25/8/2021 - 06:31
Kdyby opravdu chtěl přidat druhou možnost, nebude napadat SpaceX a NASA u soudu a brzdit vývoj první možnosti. Takže hezké řeči, skutek utek. SpcaeX vyhrála, protože se jí dá věřit.
Lubos - 25/8/2021 - 12:42
Bezos sa začal hrať na SPACE X. Welcome in the club
Je trochu překvapivé, jak zde někteří diskutující nekriticky obdivují jen SpX a podceňují jiné, např. Blue Origin, ULA.
Když vezmeme HLS, již jsem psal, že považuji za nejlepší jedno-stupňové řešení. Pokud mluvíme o HLS již na měsíční orbitě, v tomto směru BO prohrává, a prohrává i v otázce užitečných výkonů oproti SpX. Pokud jde o to, dostat HLS z LEO k Měsíci, zdaleka to tak jednoznačné není, ale zde chybí konkurenci BO i Dynetics silná raketa a tou může být New Glenn. Tato raketa se rodí pomalu, ale u motoru BE-4 probíhají prý zatím velmi dobře testy. Motory druhého a 3.stupně jsou vodíkové BE-3, již v praxi zkoušené a hluboko regulovatelné.
Definitivní provedení New Glenna má mít i druhý stupeň návratný, nádrže ocelové. Myslím, že taková raketa bude velmi užitečná na různé mise včetně k Měsíci a planetám, tím spíše, že se počítá i s 3-stupňovým provedením. Není vyloučena do budoucna spolupráce s ULA na znovupoužití i třetího stupně po návratu na LEO a dotankování. Jsem stále přesvědčen, že žádný monopol v nosičích nevznikne.
citace 25.8.2021 - 13:59 - PinkasJ:... Definitivní provedení New Glenna má mít i druhý stupeň návratný, ... Jsem stále přesvědčen, že žádný monopol v nosičích nevznikne.
Pokud se BO opravdu povede udělat mnohonásobně použitelný i druhý stupeň New Glenna (což by technicky mělo jít), tak to bude jedině dobře, protože bude přímo konkurovat Starshipu (cenou i operativností) a samozřejmě i SpaceX potřebuje konkurenci jako sůl (kdo ji nemá, ten časem postupuje pomalu, nebo stagnuje).
milantos - 25/8/2021 - 17:46
citace 25.8.2021 - 14:08 - petrpetr:Určitě, bude k dispozici kopie RD 180, tzv. BE 4.
Omlouvám, se, téhle větě vůbec nerozumím. RD 180 není na metan, na rozdíl od BE4. Tak nevím, jak chceš okopírovat RD 180 na BE4- tomu rozumíš así jen ty,. A pro Vulkan se nevybíralo mezi RD180 a BE4, to určitě víš.
Lubos - 25/8/2021 - 18:20
citace 25.8.2021 - 13:59 - PinkasJ:Je trochu překvapivé, jak zde někteří diskutující nekriticky obdivují jen SpX a podceňují jiné, např. Blue Origin, ULA.
Neodivujem nekriticky Space X. Len po tej ikonografickej salve od Bezosa proti HLS ( a ostatných útokoch) sa dozvedám, že asi už nejaký čas potichu kopíruje koncept Starshipu, pre istotu aj v tom "poľnom" prevedení. Ako ho to volá Musk ? Copycat
NovýJiřík - 25/8/2021 - 21:16
citace 25.8.2021 - 13:59 - PinkasJ:Je trochu překvapivé, jak zde někteří diskutující nekriticky obdivují jen SpX a podceňují jiné, např. Blue Origin, ULA.
Jestli to tak trochu nevychází z objektivního zhodnocení přístupu a výsledků jedněch a druhých.
martinjediny - 25/8/2021 - 23:20
citace 25.8.2021 - 14:28 - Aleš Holub:... a samozřejmě i SpaceX potřebuje konkurenci jako sůl (kdo ji nemá, ten časem postupuje pomalu, nebo stagnuje).
Musk ma ale navyse voci ostatnym este viziu dobytia Marsu... A samozrejme pojde o cisarstvo, nech to ma stavu PinkasJ - 26/8/2021 - 12:23
Stupně z nerez-oceli není nějaký nový vynález, ocel měl dokonce původní SM65 Atlas v prvním stupni, který vynesl také prvé 4 US kosmonauty. Daleko důležitější uplatnění oceli bylo v horních stupních označených Centaur pro různé rakety a z nich především stupeň Common Centaur/Centaur III pro Atlas 5 a Vulcan o průměru 5m.
Centaur III má tlakované nádrže s tloušťkou pouze 0,51 mm, se společnou dvojitou přepážkou ze stejných plechů, mezi nimi tepelná izolace. Tyto stupně jsou jedním z nejlepších technických výtvorů kosmonautiky.
Musíme si počkat na ocelový vodíkový 2.stupeň New Glenna, který bude mít průměr zřejmě 7m, bude návratový (projekt Jarvis) a také na jeho třetí vodíkový stupeň.
yamato - 26/8/2021 - 16:03
citace 26.8.2021 - 12:23 - PinkasJ:Stupně z nerez-oceli není nějaký nový vynález, ocel měl dokonce původní SM65 Atlas v prvním stupni, který vynesl také prvé 4 US kosmonauty. Daleko důležitější uplatnění oceli bylo v horních stupních označených Centaur pro různé rakety a z nich především stupeň Common Centaur/Centaur III pro Atlas 5 a Vulcan o průměru 5m.
Centaur III má tlakované nádrže s tloušťkou pouze 0,51 mm, se společnou dvojitou přepážkou ze stejných plechů, mezi nimi tepelná izolace. Tyto stupně jsou jedním z nejlepších technických výtvorů kosmonautiky.
Musíme si počkat na ocelový vodíkový 2.stupeň New Glenna, který bude mít průměr zřejmě 7m, bude návratový (projekt Jarvis) a také na jeho třetí vodíkový stupeň.
hehe, ked Musk oznamil prechod na ocel, tak si vsetci klepali po cele, to bolo komentarov o vodnych nadrziach a reklamnych bilbordoch. Este aj vlastny tim musel presviedcat.
A zrazu aha - raketa z oceli nie je novy vynalez, to mal kadekto, takze klidek novák - 26/8/2021 - 17:08
To je zase debata jak u chocholoušků:
PinkasJ: Stupně z nerez-oceli není nějaký nový vynález...
yamato: hehe, ked Musk oznamil prechod na ocel, tak si vsetci klepali po cele.... ... A zrazu aha - raketa z oceli nie je novy vynalez, to mal kadekto, takze klidek
Takže zaprvé: pan PinkasJ má plné právo upozornit na nesporná fakta.
Zadruhé: všichni si na čelo neklepali. Možná mezi yamatovými kamarády, ale tady na fóru to klepání rozhodně nebylo všeobecné.
Zatřetí: nelze mít námitky, pokud člověku je omlácen o hlavu jeho starší výrok, kdýž nyní dotyčný zastává opačné stanovisko (zejména podku se tváří, že názor nezměnil). Ale je hrubým diskuzním faulem vyčítat někomu (nyní na PinkasoviJ) výroky jiných nesouvisejících lidí z jiných zemí a kontinentů pronesené v jiné době.
Začtvrté: tento faul yamato nepoužívá poprvé. A to je smutné.
PinkasJ - 26/8/2021 - 17:27
citace 26.8.2021 - 16:03 - yamato:
hehe, ked Musk oznamil prechod na ocel, tak si vsetci klepali po cele, to bolo komentarov o vodnych nadrziach a reklamnych bilbordoch. Este aj vlastny tim musel presviedcat.
A zrazu aha - raketa z oceli nie je novy vynalez, to mal kadekto, takze klidek
Každý používá takový materiál, jaký mu vyhovuje - funkčně i cenově. Čiňanům stačil i bambus. Každý materiál má své přednosti a nedostatky. Níkdo nemusí nic kopírovat, každý si dovede spočíst pevnost cenu i konstrukční číslo pro svoje použití a pak se rozhodnout.
yamato - 26/8/2021 - 17:58
citace 26.8.2021 - 17:27 - PinkasJ:
Každý používá takový materiál, jaký mu vyhovuje - funkčně i cenově. Čiňanům stačil i bambus. Každý materiál má své přednosti a nedostatky. Níkdo nemusí nic kopírovat, každý si dovede spočíst pevnost cenu i konstrukční číslo pro svoje použití a pak se rozhodnout.
A preto vsetci pouzivaju zliatiny hlinikamartinjediny - 26/8/2021 - 18:44
1/ Mal si tu vymenovane existujuce spickove i historicke priklady pouzitia
2/ Volba konstrukcneho materialu zavisi od fakt velkeho mnozstva vstupov vratane moznosti technologie vyroby a osvedcenych postupov.
napriklad zvarat 0,51mm plech CentauruIII by si ma nenahovoril nijakym sposobom. V USA to niekto presadil a niekto zvladol a navyse to funguje...
3/... preco ma nerez zmysel zvlast pri velkych raketach sme tu uz pisali ked sa to komentovalo prvy krat. A tukanie na celo od relevantnych prispievatelov si nepamatam.
kacenka - 26/8/2021 - 19:40
citace 26.8.2021 - 17:58 - yamato:
citace 26.8.2021 - 17:27 - PinkasJ:
Každý používá takový materiál, jaký mu vyhovuje - funkčně i cenově. Čiňanům stačil i bambus. Každý materiál má své přednosti a nedostatky. Níkdo nemusí nic kopírovat, každý si dovede spočíst pevnost cenu i konstrukční číslo pro svoje použití a pak se rozhodnout.
A preto vsetci pouzivaju zliatiny hlinika
Milý Yamato,
podsunujete lidem věci, které nikdy neřekli a pak se snažíte nad nimi slavně disputačně zvítězit. Že Vás to ještě baví ... ;-(
Přitom narážíte na pochybnosti některých (včetně mne), když SpaceX začalo amatersky svařovat hrbolatý "vodojem" na pláži pod širým nebem ze strašně silných plátů oceli a v SpaceX tvrdili, že staví Marsovskou raketu. Přitom tyto pochybnosti se potvrdili, takhle se opravdu raketa nestaví ...
Ukázalo se, že inženýři mají pravdu. On to byl opravdu jen neumělý vodojem, který to opravdu má k raketě velmi daleko a že bylo opravdu spíš jen hardwarové-PíáR a "cargo kult". Ale také se ukázalo, že zřejmě jedinným účelem bylo udržet zájem fanoušků a investorů. A taky získat čas na vývoj motorů a dalších věcí. A přes mnoho kotrmelců (a inženýrsky nesmyslných slepých uliček - evaporační chlazení, pevné nohy, kapacita 100 lidí, ...) přeci jen v poslední době dochází k nějakému posunu.
Nakonec z toho možná vyjde něco proti čemu se na začátku Musk vymezil. Tedy něco s křídlama, tepelnou ochranou keramickýma destičkama, ... atd. Prostě raketoplán v.2.0. ;-)
... Wellcome to reality! ;-)
ps: dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. A proto si myslím, že stejná finta u BO nebude fungovat ...
yamato - 26/8/2021 - 20:41
citace 26.8.2021 - 19:40 - kacenka:
On to byl opravdu jen neumělý vodojem,
bola v tom niekedy voda? áno alebo nie?
skôr než začnete kritizovať moje "podsúvanie", t.j. pripomínanie vašich kvázistrašneodborných názorov spred pár mesiacov, za ktoré ste sa vtedy bili tak ako sa teraz bijete že ste to nikdy nevraveli, skúste sa zamyslieť nad tým čo podsúvate vy.
Neustále vytvárate dojem neodbornosti a amatérskosti o luďoch, ktorých level odbornosti zrejme ani nedokážete pochopiť, nieto ešte aspoň zdiaľky sledovať, pretože vy ste nikdy nič do vesmíru neposlali, vy len nonstop čecháčkovsky vypisujete jak čo nejde a jak kto nevie zvárať.
Dnes vidíme že tie ich pokusy mali svoj účel, a rozhodne nešlo o "vodojem" ani "PR". Oni sa chystajú na prvý orbitálny let, vy stále len vypisujete kde čo robia zle a čo je PR. Kiež by vaša potreba komentovať bola rovnaká ako vaša miera sebareflexie.
petrpetr - 26/8/2021 - 22:51
Slovy klasika. Hliník se odstěhoval do humpolce.
Je doba nerezovozelezná.
dodge - 27/8/2021 - 07:32
citace:skôr než začnete kritizovať moje "podsúvanie", t.j. pripomínanie vašich kvázistrašneodborných názorov spred pár mesiacov, za ktoré ste sa vtedy bili tak ako sa teraz bijete že ste to nikdy nevraveli, skúste sa zamyslieť nad tým čo podsúvate vy.
Neustále vytvárate dojem neodbornosti a amatérskosti o luďoch, ktorých level odbornosti zrejme ani nedokážete pochopiť, nieto ešte aspoň zdiaľky sledovať, pretože vy ste nikdy nič do vesmíru neposlali, vy len nonstop čecháčkovsky vypisujete jak čo nejde a jak kto nevie zvárať.
Dnes vidíme že tie ich pokusy mali svoj účel, a rozhodne nešlo o "vodojem" ani "PR". Oni sa chystajú na prvý orbitálny let, vy stále len vypisujete kde čo robia zle a čo je PR. Kiež by vaša potreba komentovať bola rovnaká ako vaša miera sebareflexie.
Ale yamato, zase jsi byl jako ostatně poněkolikáté usvědčen ze lži, a to pomocí tvých vlastních příspěvků. Žádné názory tvých "virtuálních oponentů" přece nevyvracíš, ale jenom svoje vlastní doměnky, které existují jenom v tvojí hlavě, a které vkládáš do úst svým "virtuálním oponentům" a potom tyto svoje vlastní bláboly slavně vyvracíš.
Ervé - 27/8/2021 - 07:52
Tak to je nesmysl, Kačenka tady mnohokrát tvrdila, že se s vodojemem létat nedá a on létal dobře a naučil se i přistávat. SpaceX díky němu pokročila o obrovský kus kupředu. Takže shazovat tento pokrok je rozhodně ubohé.
Blue Origin napadá rozhodnutí vybrat SpaceX a je to trapné, protože sami předvedli jen balistický skok pro turisty a čtyřleté zpoždění vývoje motoru, který měl být jejich pýchou, a mají jen výmluvy. Místo, aby předvedli své úspěchy, tak brzdí ostatní pomocí soudů.
kacenka - 27/8/2021 - 09:15
citace 27.8.2021 - 07:52 - Ervé:Tak to je nesmysl, Kačenka tady mnohokrát tvrdila, že se s vodojemem létat nedá a on létal dobře a naučil se i přistávat. SpaceX díky němu pokročila o obrovský kus kupředu. Takže shazovat tento pokrok je rozhodně ubohé.
Blue Origin napadá rozhodnutí vybrat SpaceX a je to trapné, protože sami předvedli jen balistický skok pro turisty a čtyřleté zpoždění vývoje motoru, který měl být jejich pýchou, a mají jen výmluvy. Místo, aby předvedli své úspěchy, tak brzdí ostatní pomocí soudů.
Ano, tvrdila jsem, že s "vodojemem" se létat nedá a za tím si stojím. Ty prskavce a skoky za let nepovažuji. A vodojem má do kosmické rakety strašně daleko a každému technikovi to muselo být jasné. V tomto smyslu jej považuji za PíáR a "cargo kult" pro fandy a investory.
U rakety za let považuji dosáhnutí nějakým významnějších výšek a rychlostí (nejlépe alespoň LEO). Skok několik set metrů udělá i papiňák s uraženým ventilem, nebo třeba cihla přilepená lepenkou k motoru ze světlice ... ;-)
A z dob, kdy jsem modelařila dobře vím, že s přiměřeným motorem se dá nadzvednout i cihla. To není kosmonautika ... Ervé - 27/8/2021 - 10:32
Nejlepší vtip dne :-)
alamo - 27/8/2021 - 10:32
Dalo sa čakať že "rozprava" o Blue Origin, sa veľmi rýchlo zmenína hádku o SpaceX.
Bezos si za to môže sám, vzhľadom k tomu aký ignorantský postoj má ku kozmonautickým nadšencom.
Je to od neho, fakt otravné.
Na druhú stranu.. Práve to že nepotrebuje "klaku" pološialených skalných, naturelom porovnateľných s Talibanom.
Vďaka čomu neukazuje verejnosti nejaké fantazmagorické šou "úžasné nové veci", napríklad ospandexovaných tancujúcich robertkov, aby následne strašil tvrdeniami "roboti vás pripravia o prácu" a nehuckal na šialené sociálne experimenty.
To mi tak nejak pripadá, čoraz sympatickejšie.
citace 27.8.2021 - 09:15 - kacenka: ... A vodojem má do kosmické rakety strašně daleko a každému technikovi to muselo být jasné....
U rakety za let považuji dosáhnutí nějakým významnějších výšek a rychlostí (nejlépe alespoň LEO). Skok několik set metrů udělá i papiňák s uraženým ventilem, ...
to prave neviem, ci stavel raketu s konstrukcnym cislom 13, alebo vodojem s konstrukcnym cislom 4.
Vzhladom na hrubu silu si to moc neidalizujem.
Tiez boli otazky ohladom technologickych postupov, ale nerez ako taka nebola nezmyselna sama o sebe.
Na druhej strane aj test. let s vodojemom, ale realnymi motormi je daleko viac ako PR.
Co by som za to dal, keby som mohol byt pri tom...kacenka - 27/8/2021 - 11:54
[quot] ... to prave neviem, ci stavel raketu s konstrukcnym cislom 13, alebo vodojem s konstrukcnym cislom 4.
citace 27.8.2021 - 11:19 - Martin Jediny:
to prave neviem, ci stavel raketu s konstrukcnym cislom 13, alebo vodojem s konstrukcnym cislom 4.
Pokiaľ lietaš v atmosfere s nulovým nákladom, alebo sa dokonca len učíš lietať a pristávať, tak ti to môže byť ale srdečne jedno. Nižšie konštrukčné číslo je v takom prípade dokonca výhoda, pretože obvykle znamená pevnejšiu a odolnejšiu konštrukciu.
citace 27.8.2021 - 09:15 - kacenka: Skok několik set metrů udělá i papiňák s uraženým ventilem, ...
Pokiaľ dokážeš ten papiňák ukočírovať a položiť na určené miesto správnym koncom hore, tak si sa o lietaní na raketách niečo naučila. Nemusíš osobne. Dovtedy ...
[upraveno 27.8.2021 12:16]
PinkasJ - 27/8/2021 - 12:23
Je velmi dobře, že existuje takový nenáročný raketový stupeň, který umožní testovat navigační doplerský systém a přistávací computer pro budoucí přistání na Měsíci, jakož i testovat potřebné řízení motoru přistávacího modulu.
kacenka - 27/8/2021 - 12:38
citace:
citace: Skok několik set metrů udělá i papiňák s uraženým ventilem, ...
Pokiaľ dokážeš ten papiňák ukočírovať a položiť na určené miesto správnym koncom hore, tak si sa o lietaní na raketách niečo naučila. Nemusíš osobne...
... no jasně, to je třeba! Jinak by se vylil guláš! (jsem před obědem a mám hlad ... ;-) )
ps: tyhle skoky a obecně přistání sondy zvládá kosmonautika už 50 let. [upraveno 27.8.2021 15:37]
petrpetr - 27/8/2021 - 15:18
Nádoba na kapaliny létá a má i pristávat. Vnoučatům budeme vyprávět jaké to bylo dobrodružství. Málokdo si uvedomuje, jak se píše historie.
milantos - 27/8/2021 - 15:43
Jo , dobrodružství to bylo ve 30.letech minulého století. Od té doby to jsou stále plechovky s motorem.
Za prvních 35 roků se pokročilo od ( z dnešního pohledu) modýlků k Saturnu 5, a za dalších 6o e nejsme už schopni jeho motor ani postavit a hýkáme nad stavbou velkých plechovek
NovýJiřík - 27/8/2021 - 16:15
citace 27.8.2021 - 15:43 - milantos:Jo , dobrodružství to bylo ve 30.letech minulého století. Od té doby to jsou stále plechovky s motorem.
Za prvních 35 roků se pokročilo od ( z dnešního pohledu) modýlků k Saturnu 5, a za dalších 6o e nejsme už schopni jeho motor ani postavit a hýkáme nad stavbou velkých plechovek
No, jestli ta velká plechovka doveze lidi na Mars, rád jí zatleskám.
petrpetr - 27/8/2021 - 19:56
Asi moc nesleduješ novou kosmonautiku...
NovýJiřík - 27/8/2021 - 22:03
citace 27.8.2021 - 19:56 - petrpetr:Asi moc nesleduješ novou kosmonautiku...
???
Vysvětli! Zatím největší plechovka, co jsem viděl, je Superheavy/Starship, což je ta nejnovější z nejnovějších kosmonautik.
alamo - 27/8/2021 - 22:36
Strašne rád by som konečne rozmýšľal, nad nejakým technickým problémom.
Napríklad či "to" má pristávať vertikálne, alebo horizontálne.
Ale pochybujem, že to vôbec niekoho zaujíma.
xChaos - 28/8/2021 - 00:07
citace 27.8.2021 - 22:36 - Slavomír Fridrich:
Napríklad či "to" má pristávať vertikálne, alebo horizontálne.
Já bych navrhoval zapíchnout to malebně pod úhlem cca 45 stupňů do země :-)
NovýJiřík - 28/8/2021 - 00:17
citace 28.8.2021 - 00:07 - xChaos:
citace 27.8.2021 - 22:36 - Slavomír Fridrich:
Napríklad či "to" má pristávať vertikálne, alebo horizontálne.
Já bych navrhoval zapíchnout to malebně pod úhlem cca 45 stupňů do země :-)
To je sice poměrně netradiční nápad, ale nic moc. Daleko lepší by to bylo zapíchnout do té země kolmo špičkou.
petrpetr - 28/8/2021 - 03:46
citace 28.8.2021 - 03:46 - petrpetr:
Sehnat cca 4000 tun během krátké doby je logistický oříšek.
Elon Musk
@elonmusk
•
May 8, 2020
Starship + Super Heavy propellant mass is 4800 tons (78% O2 & 22% CH4). I think we can get propellant cost down to ~$100/ton in volume, so ~$500k/flight. With high flight rate, probably below $1.5M fully burdened cost for 150 tons to orbit or ~$10/kg.
To znamená na 1 let 3744 tun tekutého kyslíku. Kdyby měl SS/SH letět celkem řekněme 8x pro HLS, je to téměř 30.000 tun O2 v krátké době. To opravdu není malé množství Alchymista - 28/8/2021 - 08:50
~4000 ton na jeden let - to už začína byť zaujímavý aj vlastný výrobný podnik na tekutý kyslík. "Odpadom" je ~16 000 ton tekutého dusíku, okolo 180 ton argonu a zhruba 300 kg neonu
Ervé - 28/8/2021 - 09:27
Dusík, argon a neon se dají dobře prodat - což ještě sníží náklady.
Lubos - 28/8/2021 - 13:38
citace 28.8.2021 - 03:46 - petrpetr:Tady jsme ve vlakne bo.
to su tie infografiky vysvetlujuce preco je imaginarny lander od BelowOrbit ovela lepsi nez aktualne testovany hardwer od SpaceX? Tak to chce asi naozaj vela obrazkov...martinjediny - 29/8/2021 - 17:09
citace 29.8.2021 - 14:35 - yamato:...to su tie infografiky vysvetlujuce preco je imaginarny lander od BelowOrbit ovela lepsi nez aktualne testovany hardwer od SpaceX? ...
1/ Musk je "obchodnik"
2/ Je fakt ze v odprezentovanej praci je daleko v predu
3/ ako daleko je od ciela Musk a kolko Bezos? resp. kolko uz maju hotove?
Musk 12% ?
Bezos 9% ?
to by nebol taky rozdiel, najma ak by bol Bezosov kocept lepsi...
petrpetr - 29/8/2021 - 17:18
Martine, 9 a 12 % jsi vzal kde, z powerpointů, nebo utracených peněz?
martinjediny - 29/8/2021 - 17:56
to je len hruby nacrt idey...
ked ides na Mesiac, tak LEO je cca 40%, LLO70% a pristatie 100%
ani Musk ani Bezos na LEO este nie su, aj ked Musk predvadza krasne kusky, je to len vyvoj, ktory nemusi byt daleko pred Bezosovym.
Musk zapochodu upravuje dizajn a meni koncept, takze
To s cim lieta Musk jen len testovanie koceptu HD. nie je to final. Na prvy pohlad je pred Bezosom, ale mozno nie az tak, ako by si niektori priali
NovýJiřík - 29/8/2021 - 18:14
citace 29.8.2021 - 17:56 - Martin Jediny:to je len hruby nacrt idey...
ked ides na Mesiac, tak LEO je cca 40%, LLO70% a pristatie 100%
ani Musk ani Bezos na LEO este nie su, aj ked Musk predvadza krasne kusky, je to len vyvoj, ktory nemusi byt daleko pred Bezosovym.
Musk zapochodu upravuje dizajn a meni koncept, takze
To s cim lieta Musk jen len testovanie koceptu HD. nie je to final. Na prvy pohlad je pred Bezosom, ale mozno nie az tak, ako by si niektori priali
Pravda. Starship S20 se ještě na oběžnou dráhu nedostala. Je dokonce možné, že až poletí, tak během letu vybouchne. Bezosovi naproti tomu stačí vygumovat kousek obrázku, a jestli je to poměr 12 % a 9 %, těžko říct. Osobně si to nemyslím.
A ta procenta 40-70-100 jsou taky dost problematická. Tak předně, jestliže 40 % znamená let na LEO, vážně představuje plně sestavená SHS na skoro dokončené rampě, po všech těch testech, které se v uplynulých dvou rocích dělaly, jen 12 ze 40? Dále ten vzrůst ze 40 na 70 je dán čím, nevyzkoušeným tankováním na LEO? No, nevím, ty tankery budou přece startovat pomocí toho samého Superheavy na tu samou dráhu, danou těmi 40 procenty, a půjde tedy už jen o záležitost spojení a přečerpání. Vážně má tohle váhu 30, tedy jen o málo menší, než zkonstruování funkční rakety/lodi od úplné nuly? A dál, pokud už by se orbitální tankování stalo rutinou, tak se mi moc nezdá, že by ten samý vzestup o 30 % byl dán navedením lodi napumpované palivem až po střechu na TLI s následným přistáním. Ale můžu se mýlit. [upraveno 29.8.2021 18:23]
JiříHošek - 29/8/2021 - 18:39
citace 29.8.2021 - 18:14 - NovýJiřík:
citace 29.8.2021 - 17:56 - Martin Jediny:ani Musk ani Bezos na LEO este nie su
Pravda. Starship S20 se ještě na oběžnou dráhu nedostala.
Martin Jediný psal o LEO. Starship S20 se na udržitelnou oběžnou dráhu nemá dostat. Perigeum má protínat Zemi.
martinjediny - 29/8/2021 - 18:53
je to moj subjektivny neodborny odhad s drobnou snahou potesit yamata
Hlavna pointa bolo povedat, ze obaja su na zaciatku.
Na druhej strane
tankovat na LEO standardne palivo to je dost vyzva... ...zlaty hydrazin
SpaceX ma urcite naskok v testovani motorov, ale nemyslim, ze az tak velky...
ono je tazke aj porovnat Raptor s BE-4, kedze BO ma nedostupnejsie udaje ako ktokolvek iny... nemaju sa s cim chvalit?
Pri porovnatelnom tahu maju mat v BO mensi tlak v spal. komore, cca 30MPa : 13MPa. Co indikuje nizsie ISp ako SpaceX, ale zas nizsiu hmotnost, teda lepsie C.
Musk nie je na tom otolko lepsie, aby Bezos nebol relevantnym hracom...
ak by to platilo, tak:
BE4 // Raptor
327 // 330 // SL
351 // 378 // vac
135 // 300 // bar
takze BE4 zrejme s mensou hmotnostou
Alchymista - 29/8/2021 - 20:39
Martin - vyšší tlak pri rovnakom ťahu ale znamená aj menší objem a teda menšie geometrické rozmery komory (a zrejme aj trysky).
yamato - 29/8/2021 - 21:34
citace 29.8.2021 - 18:53 - Martin Jediny:
Musk nie je na tom otolko lepsie, aby Bezos nebol relevantnym hracom...
no to by musel Bezos byt s vyvojom ovela dalej nez si vsetci myslime a vsetko uplne dokonalo tajit
aktualne totiz predviedol len ppt, nafukovacie makety a jeden roky meskajuci motor, ktory este neletel
ak sa zhodneme na principe, ze nedokonaly hardwer je viac ako dokonaly powerpoint, tak Musk je na tom lepsie o dostLubos - 29/8/2021 - 21:49
citace 29.8.2021 - 19:31 - Martin Jediny:
takze BE4 zrejme s mensou hmotnostou
Everyday astronaut udáva pomer ťah/hmotnosť
Raptor 107:1
BE 4 80:1 približne
Takže ľahší je a určite tiež menší Raptor [upraveno 29.8.2021 21:50]
NovýJiřík - 29/8/2021 - 22:27
citace 29.8.2021 - 18:39 - Jiří Hošek:
citace 29.8.2021 - 18:14 - NovýJiřík:
citace 29.8.2021 - 17:56 - Martin Jediny:ani Musk ani Bezos na LEO este nie su
Pravda. Starship S20 se ještě na oběžnou dráhu nedostala.
Martin Jediný psal o LEO. Starship S20 se na udržitelnou oběžnou dráhu nemá dostat. Perigeum má protínat Zemi.
Ano, uznávám, ale má smysl takhle puntičkařit? Ta dráha, po které má letět, má záměrně to zakřivení, aby Starship spadla/přistála do vody u Havaje. Bez tohoto záměru by nebyl problém se na LEO vyšplhat, a přesně tak jsem to mínil.
JiříHošek - 29/8/2021 - 23:28
citace 29.8.2021 - 22:27 - NovýJiřík:Ano, uznávám, ale má smysl takhle puntičkařit? Ta dráha, po které má letět, má záměrně to zakřivení, aby Starship spadla/přistála do vody u Havaje. Bez tohoto záměru by nebyl problém se na LEO vyšplhat, a přesně tak jsem to mínil.
Je to o tom, že Starship S20 se nedostane do historických tabulek umělých kosmických těles, stejně jako se tam nedostalo Apollo z mise AS-202 s podobnou trajektorií. https://cs.wikipedia.org/wiki/AS-202martinjediny - 29/8/2021 - 23:54
tak klobuk dolu. ci orbita, ci skok, to je plnohodnotna raketa...
V tom pripade by bol podstatne dalej, ako som si myslel.
martinjediny - 30/8/2021 - 00:09
citace 29.8.2021 - 20:39 - Alchymista:Martin - vyšší tlak pri rovnakom ťahu ale znamená aj menší objem a teda menšie geometrické rozmery komory (a zrejme aj trysky).
Ano, mensi objem zanmena relativne tensie steny.
Ale neviem odhadnut zmensenie prierezu a potrebu dlzky komory, ktoru neovplyvnis,
tiez tlakove straty prudenim davaju nejake min. prierezy,
ale tvoje tvrdenie podporuje aj Lubosov udaj.
Ja som ocakaval ten pomer opacne.
petrpetr - 30/8/2021 - 05:49
Zaujalo mne, že be 4 má být na zkapalneny zemní plyn, raptor je na čistý metan. Je v tom rozdíl a přináší to potíže. https://en.m.wikipedia.org/wiki/BE-4
Poměr tah/hmotnost
Raptor 107:1
BE 4 80:1
Ukazuje, že raptor je efektivnější.
Hlavně raptor je funkční, kdežto be 4 snad bude funkční a spolehlivý.
Hlavně vyšší tlak v komoře, větší riziko poškození. S raptorem také dosahli 330 barů. Raptorů je více druhů.
Dá se o nich bavit dlouhé hodiny, viz vlákno forum nsf.
tak klobuk dolu. ci orbita, ci skok, to je plnohodnotna raketa...
Apollo AS-202 se dostalo do maximální výšky 1128 km, dosáhlo rychlosti Mach 26 a přistálo v Tichém oceánu po letu trvajícím 93 minut. Šlo také o plnohodnotnou sestavu Saturn 1B / Apollo CSM-011. Neobdrželo však mezinárodní označení COSPAR. NASA uznává, že šlo o suborbitální let. https://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraft/display.action?id=APST202
Ve vlakne BO se povídá o apollu a SS. Hmm.
New glenn je u ledu?
Poletí někdy?
martinjediny - 30/8/2021 - 08:40
citace 29.8.2021 - 20:39 - Alchymista:Martin - vyšší tlak pri rovnakom ťahu ale znamená aj menší objem a teda menšie geometrické rozmery komory (a zrejme aj trysky).
este sa k tomu vratim, ze preco ma opacny pomer hmotnosti prekvapil...
Pre plyn je zaujimave, ze pre N x vacsi tlak mam N x mensi objem, tak trubka vazi pre to iste mnozstvo plynu rovnako. Mam prierez mensi, teda staci tensia stena a este aj obvod je mensi, obe o odmocninu N, takze by bola stena N x tensia, lenze vzhladom na tlak je N x hrubsia, takze sa N vykrati. Potom hrubka pre rovnaky material zavisi len od tlaku.
teoreticky fyzikalne pre kvapalinu (ci trubka, ci nadrz) je 3x vacsi tlak tiez 3x vacsia hrubka steny. Pri niektorych materialoch dokonca 4x, lebo cim vacsia hrubka, tym mensia garantovana pevnost.
na druhej strane vacsie trubky byvaju vyhodnejsie, lebo urcite konstatnty sa k priemeru pripocitavaju bez ohladu na rozmer a teda pri vacsich priemeroch sa stavaju zanedbatelne.
Ako Alchymista poznamenal pri podobnom tahu a podobnom ISp je prietok paliva podobny /rovnaky.
Potom
1/ Privodne potrubia k motoru:
Naroky rovnako pre BE-4 ako pre Raptor (rozdiel podla konstr. nadrzi)
2/ Cerpadlo paliva
Raptor potrebuje 3x vacsi tlak, takze aj cerpadlo bude vacsie a este aj steny budu 3 x hrubsie
3/ Trubky pre paliva ku regenerativnemu ohrevu
Raptor 3x vacsi tlak pri podobnom priereze = tazsie ako BE4
4/turbina
Raptor 3x vacsi vykon (Prietok x tlak) = vacsia turbina pre vacsie tlaky
5/ Spalovacia komora je teoreticky pre plyn a teda u oboch rovnako tazka, ale raptor ma vyhodu vacsej hustoty, t.j. chem. rychlesjich reakcii, ale nevyhodu, ze dej nieco trva a nie som si isty o kolko mozme spal. komoru skratit. skratit ju v pomere tlakov asi nepojde, takze aj mensia ako BE-4 by mala byt tazsia
Ale hrubsia stena ma vyhodu v odvode tepla, zas nevyhodu v chladiacej ploche... takze neznamych je dost.
6/ tryska
kriticky prierez ma raptor urcite mensi, ale hladanie dlzky trysky je opat kompromis medzi ISp, hmotnostou a konstrukcnym rozmerom
Vzhladom k tomu, ze hovorime o plyne, hmotnosti by mohli byt opat porovnatelne, ale vysledok stoji na priorite konstruktera...
Mozno BE-4 nahanalo ISp vacsou tryskou...
7/ poslednou otazkou je konzervativnost pristupu a teda velkost rezervy,
ked Bezos ide zrejme na istotu a Musk si dovoli za letu odpisat 10% zlyhanych motorov, co sme asi videli aj pri SN
JiříHošek - 30/8/2021 - 08:49
citace 30.8.2021 - 08:08 - petrpetr:New glenn je u ledu?
Poletí někdy?
Nejdříve ve 4. čtvrtletí 2022.
PinkasJ - 30/8/2021 - 08:52
Také si myslím, že obě společnosti SpX , National Team, ale i Dinetics mají splněno jen malé procento pro dosažení cíle.
SpX musí odzkoušet funkce SH/SS, při letu na LEO a přistání, vyvinout tankery, odzkoušet frekvenci opakovaných startů k depu (může to být Starship), tankování na LEO, zajištění obrovských množství paliv, hlavně O2, úpravy nutné pro měsíční HLS Starship, jeho vybavení pro posádku .
Blue Origin se spoléhá k Měsíci na komerční rakety, má výhodu, že má v týmu zkušené firmy, navrhuje na své náklady předvést činnost celého HLS na LEO, pracuje úspěšně na motoru na BE-7, který má být levný a použit pro Transfer i Descent modul. Měli by termín 2024 stihnout. Otázka parametrů motorů BE-4 a Raptor není tak jasná. Musk často udává do budoucna předpokládané hodnoty. Také předpokládá hodně podchlazené palivo, o čemž BE-4 neuvádí a je to v tom množství komplikace.
Dynetics je jednodušší, avšak kdyby ho museli zvětšit, asi se nevejde do nosnosti Vulcan-Centauru, přestavba by musela být rychlá. Nevýhoda jsou 4 tankovací lety.
Kdybychom posuzovali HLS již na měsíční orbitě, pak bude mít nesporné přednosti SpX, ale se zahrnutím všeho to nemusí tak být.
[upraveno 30.8.2021 08:58]
alamo - 30/8/2021 - 10:46
Ako Starship tak aj New Glenn, sú iba dopravné prostriedky.
Ja u SpaceX aj Blue Origin, vidím jednu spoločnú vec.
Tak ako Elon Musk básni o kolonizácii Marsu, a ukazuje nám úžasné obrázky budúcich miest na Marse.
Len akosi nevidíme nijaký program, ktorý by viedol od prvých pár "unimobuniek" k "veľkomestu". Dokonca ani tú "unimobunku" nám neukázal ani na pdfku.
Tak aj Jeff Bezos má nejaké vízie veľkých "O'Neillov", ale nijakú prvú blbú pretlakovú plechovku, ktorú by dakde ako prvú tresol, ani program ktorý by viedol k naozaj veľkým staniciam.. Nepredstavil..
Nemajú "to".. Nemajú "software"..
alamo - 30/8/2021 - 11:43
Hlavne teda..
Niet nikoho, kto by im ten "vesmírny operačný systém" predal..
Niet ho..
citace 30.8.2021 - 12:27 - petrpetr:Nebude to tím, že bez spolehlivého nákladaku je vše nerealizovatelné?
Čo konkrétne? NovýJiřík - 30/8/2021 - 14:39
citace 30.8.2021 - 08:49 - Jiří Hošek:
citace 30.8.2021 - 08:08 - petrpetr:New glenn je u ledu?
Poletí někdy?
Nejdříve ve 4. čtvrtletí 2022.
Hm...
Teď máme 3. kvartál 2021.
Kdy že EM ohlásil BFR/ITS/SHS s tím, že se na tom začíná pracovat? A poletí (snad) ve 4. čtvrtletí 2021.
Přitom JB co kdy na NG v minulosti měl (nebylo toho moc), musel vyhodit s přechodem na plechovou konstrukci.
Takže dáme realisticky 4. Q 2026? [upraveno 30.8.2021 14:40]
alamo - 30/8/2021 - 14:44
Elon staví planetolet. Další technologie zainvestuji jiní.
Třeba bezos by mohl mohl vyrábět martanske zachodky s recyklací. Na to by měl.
PinkasJ - 30/8/2021 - 21:06
citace 30.8.2021 - 14:39 - NovýJiřík:
Přitom JB co kdy na NG v minulosti měl (nebylo toho moc), musel vyhodit s přechodem na plechovou konstrukci.
Na plechovou konstrukci přechází jen 2. stupeň a to kvůli znovu-použitelnosti , takže toho moc nevyhodil, 2. stupeň měl být původně jednorázový. Motory BE-3 zůstávají, první stupeň rovněž beze změny.
NovýJiřík - 31/8/2021 - 01:26
Ano, a v článku jsou různé perly, jako např.: Minulý týden vynesla na nižší orbitu při 17. úspěšné zkoušce svou kompletně znovupoužitelnou raketu New Shepard.
Jo, jak se na adresu novinářů vyjadřuje prezident Zeman, lze jen podepsat.
petrpetr - 31/8/2021 - 03:17
Be 3 na kerosin, tomu se říká pokrok.
Takže s be 4 na kapalný zemní plyn to nemá nic společného. Bruno bude brunatny.
PinkasJ - 31/8/2021 - 09:34
citace 31.8.2021 - 03:17 - petrpetr:Be 3 na kerosin, tomu se říká pokrok.
Kde jste to vzal? vždyť s ním létá i New Shepard a je na LOX/LH2
petrpetr - 31/8/2021 - 09:57
No , a co ukázal E.M.? Kromě mnoha amatérských renderů uživatelů různých fór ?
petrpetr - 23/9/2021 - 13:12
Kvalitní motory raptor, vzlet a přistání S15, Dostavuje rampu pro vzlet S+B.
Rozhodně toho ukázal více za posledních 10 let, nežli ULA (boeing, NG, BO).
Jinak je monopolní us přepravce lidí na orbitu díky falconu. FH má zatím málo nalétáno.
Je velmi spolehlivý.
Je potřeba otevřít oči.
Z progresivistického usa se stávají usa brzdy pokroku.
Aby nešlo vidět, jak je stará kosmonautika nahá a jen sosá neefektivně rozpočet NASA.
Orion+SLS (+různé názvy) zatím stál přes 20 mld usd.
A to bude drožka k Měsíci s minimální přepravou nákladu.
NovýJiřík - 23/9/2021 - 15:01
citace 23.9.2021 - 12:54 - milantos:No , a co ukázal E.M.? Kromě mnoha amatérských renderů uživatelů různých fór ?
No, vlastně vůbec nic.
Ehm, pardon, právě jsem se podíval do kalendáře a zjistil jsem, že je 23. září, ne 1. dubna.
Milantos asi kalendář nevlastní. Ale jako fór dobrý. [upraveno 23.9.2021 15:03]
JiříHošek - 23/9/2021 - 15:08
No , a co ukázal E.M.? Kromě mnoha amatérských renderů uživatelů různých fór ?
Kvalitní motory raptor, vzlet a přistání S15, Dostavuje rampu pro vzlet S+B.
Řeč je o návrzích lunárních landerů financovaných na základě smluv s NASA v základním období. Všechny tři týmy dokončily své studie a makety. To ostatní není za "peníze daňových poplatníků". Stejně jako nosičem lunárního landeru SpaceX má být SuperHeavy, nosičem dílů landeru Národního týmu měly být rakety Vulcan Centaur. První start rakety Vulcan Centaur je plánovaný příští rok.
petrpetr - 23/9/2021 - 15:16
Tak hodně štěstí s motorem od JeBe4...
Ervé - 24/9/2021 - 07:42
Už se ví, kdy a s kým/ s čím poletí NS-18? Nikde jsem nic nenašel.
Hezký článek o žalobě blue origin.
Vše co napsali předtím je zapomenuto, protože to nemělo šanci na úspěch.
BO s JeBe je zmatené jako lečo. https://www.teslarati.com/spacex-elon-musk-refutes-blue-origin-starship-lawsuit/
Měli by se soustředit na vývoj new glenn a hlavně motoru.
A nebo lépe podpořit SpaceX, protože ta bude nejefektivnější nosič na LEO. Pak jsou další varianty. Ve vakuu fungují i jiné nežli chemické motory s vyšším specifickým impulsem.
PinkasJ - 25/9/2021 - 12:03
Myslím, že jeden z hlavních důvodů, proč NASA vybrala SpX pro HLS je, že jí dává teoretickou možnost uskutečnit přistání na Měsíci s lidmi bez SLS, Orionu a Gateway. Posádka by mohla nastoupit do Měsíčního Starshipu na LEO, vynesl by jí tam Falcon 9 v kabině Dragon. [upraveno 25.9.2021 12:09]
petrpetr - 25/9/2021 - 13:32
Přesně tak, jak jsem to psal dříve. On bude nakonec mít orion konkurenci se kterou nepočítali. Let dearmoon se mi takto jeví. Hosek mne asi zase opraví, že to jsou nepodložené informace...
Nu, jsme na diskusi.
Bude to ale ještě nějaký rok trvat.
Ony ty dišputace Elona a Nelsona o spolupráci s Čínou jsou zajímavé. My dáme raketu atd a vy se svezete? Nebo postaví Číňané rampu na svém území jako Starbase. Otazka je, zdali by do toho šli. Samozřejmě se nesmí Joe a blinken chovat jako v lednu na Aljašce. Číňani jsou na to hakliví.
NovýJiřík - 25/9/2021 - 14:37
citace 25.9.2021 - 12:03 - PinkasJ:Myslím, že jeden z hlavních důvodů, proč NASA vybrala SpX pro HLS je, že jí dává teoretickou možnost uskutečnit přistání na Měsíci s lidmi bez SLS, Orionu a Gateway. Posádka by mohla nastoupit do Měsíčního Starshipu na LEO, vynesl by jí tam Falcon 9 v kabině Dragon. [upraveno 25.9.2021 12:09]
Zapomeňte všichni na to. To rozhodnutí FAA, nepochybně dobře zaplacené, je jasný symptom toho, že Starshipu se budou za každou cenu házet klacky pod trysky. Takové ty úvahy, že budou startovat z mořských plošin, jsou úplně mimo, protože i ty plošiny jakožto americké spadají pod rozhodovací pravomoc FAA. Někdo ochotný, kdo za balík dolarů poukáže, že ty starty ohrožují nějaké mořské červy, a proto se to musí zarazit, se najde vždycky. Buď se Texas osamostatní, nebo kolonizaci Měsíce a Marsu pusťte z hlavy.
JiříHošek - 25/9/2021 - 15:13
citace 25.9.2021 - 12:03 - PinkasJ:Myslím, že jeden z hlavních důvodů, proč NASA vybrala SpX pro HLS je, že jí dává teoretickou možnost uskutečnit přistání na Měsíci s lidmi bez SLS, Orionu a Gateway.
Návrat na Měsíc je hlavně program CLPS. Jdou po tom Amíci, Číňané.
Těch letů NASA s posadkou bude poskrovnu. Bohužel s orionem budou lety drahé.
NASA je o politice.
alamo - 25/9/2021 - 16:30
Mne osobne, to čo "NASA chce" pripadá akosi hmlisto nejasné.
petrpetr - 25/9/2021 - 16:34
Mlha okolo lobbingu?
alamo - 25/9/2021 - 16:44
Doslova.. "čo NASA chce?"
petrpetr - 25/9/2021 - 17:11
Zatím okolo artemis a jeho předchůdců protocili mozna 30 mld usd a evidentně jsou mnozí spokojeni i když jsou výsledky prabídné. A to většinu hejblátek hlavně SLS. Starship jim do pohodlně zabehnuteho systému háže vidle. Donald měl koule, demokraty to moc nezajímá, jak za obamy, tak za bidena.
SpaceX hledá řešení, jiní důvody jak podojit erár.
dodge - 25/9/2021 - 17:24
Zapomeňte všichni na to. To rozhodnutí FAA, nepochybně dobře zaplacené, je jasný symptom toho, že Starshipu se budou za každou cenu házet klacky pod trysky./quote]
Ano rozhodnutí FAA jsou draze zaplacené, a to mnoha lidskými životy. Je proto jeho zákonná povinnost "házet klacky pod nohy" nezodpovědným aerokosmickým operátorům, kteří si svoji činnost v oboru představují jako hurvínek válku, což je při jejich krátké existenci nakonec částečně pochopitelné.
petrpetr - 25/9/2021 - 18:00
Co to jsou za hlášky?
Při jejich krátké existenci nemají jediného zraněného astronauta. To se nedá říct o boeigu a spol. s raketoplánem.
Mají nejspolehlivější prepravu lidí, raketu a chtějí postavit systém, který usa dostane spolehlivě k Měsíci a dále.
To by se nesmělo nic vyvíjet.
JiříHošek - 26/9/2021 - 08:16
citace 25.9.2021 - 17:24 - dodge:Ano rozhodnutí FAA jsou draze zaplacené, a to mnoha lidskými životy.
citace 25.9.2021 - 18:00 - petrpetr:Při jejich krátké existenci nemají jediného zraněného astronauta. To se nedá říct o boeigu a spol. s raketoplánem.
O architektuře raketoplánu rozhodla NASA, lety provozovala a byla za ně odpovědná NASA, nikoli soukromé společnosti. Například před katastrofou Challengeru upozornili pracovníci dodavatelské společnosti Morton Thiokol na riziko snížení spolehlivosti těsnění SRB při nízkých teplotách, ovšem o uskutečnění startu následně rozhodli představitelé NASA. NASA není podřízena FAA, má vlastní soubor pravidel.
petrpetr - 26/9/2021 - 08:30
Nulová zodpovědnost boeingu a spol. za smrt lidí. Tu 14 astronautů u raketoplánu, tu pády s paskvilem jménem boeing 737 max a pár set mrtvých. Komunismus bez zodpovědnosti.
alamo - 26/9/2021 - 08:57
Blue Origin???
dodge - 26/9/2021 - 09:23
citace 26.9.2021 - 08:30 - petrpetr:Nulová zodpovědnost boeingu a spol. za smrt lidí. Tu 14 astronautů u raketoplánu, tu pády s paskvilem jménem boeing 737 max a pár set mrtvých. Komunismus bez zodpovědnosti.
Boeing 737 MAX je mezníkem v historii výroby dopravních letadel, a v současnosti nejprodávanějším letadlem svojí kategorie. Měl byste tedy zákazníkům Boeingu sdělit, že kupují paskvil a že máte informace o kterých oni nevědí a že víte proč by ho neměli kupovat.
petrpetr - 26/9/2021 - 11:31
Není mou povinností řešit létající rakev, co neumí bez motorů a řízení plachtit. Max je na úrovni raketoplanu, starshipu bez záchranné vezicky. Pojistovny by jim to měly vysvětlit v pojistném. Lidi si mohou vybrat. Nepoletí s rakví.
JiříHošek - 26/9/2021 - 11:47
citace 26.9.2021 - 08:30 - petrpetr:Nulová zodpovědnost boeingu a spol. za smrt lidí. Tu 14 astronautů u raketoplánu
To napsáno příliš obecně. Specifikujte prosím konkrétní právní vinu Boeingu u Challengeru a u Columbie.
alamo - 26/9/2021 - 11:58
A čo s tým má spoločného Blue Origin?
JiříHošek - 26/9/2021 - 12:06
citace 26.9.2021 - 11:58 - Slavomír Fridrich:A čo s tým má spoločného Blue Origin?
Předpokládám, že otázka je směřována na 25.9.2021 - 18:00 - petrpetr. Tam vzniklo to závažné obvinění, které nemohlo zůstat bez povšimnutí.
[upraveno 26.9.2021 12:13]
petrpetr - 26/9/2021 - 12:40
Myslíte, kdy bude k dispozici vulcan s motory JeBe?
Asi jak jste psal v roce 2022.
Tvrdi to ULA? Slibem nezarmoutíš.
A nebo snaha podojit erár ze strany blue origin a ULA?
Potažmo u blue origin se astronauti v jejich vyrobku nezabili, protože zatím zadnou raketu na leo nemají...
Jsme zpátky u blue origin?
[upraveno 26.9.2021 12:57]
alamo - 26/9/2021 - 13:14
@petrpetr
Dajme tomu, že sme "zpátky u Blue Origin'.
Musím pripustiť, viac sa toho o Blue Origin, asi zatiaľ povedať nedá.
@Jiří Hošek
No veď, tak nejak..
petrpetr - 26/9/2021 - 13:39
Je to škoda, před 10ti lety bych to u BO nenapsal.
Spíš ta žaloba BO dehonestovala na škodiče kosmonautiky.
JiříHošek - 26/9/2021 - 14:44
citace 26.9.2021 - 13:14 - Slavomír Fridrich:@Jiří Hošek
No veď, tak nejak..
Tak. A toho podrobného popisu viny Boeingu, který nevyráběl SRB, vnější nádrže ani orbiter raketoplánu, se už nedočkáme.
petrpetr - 26/9/2021 - 15:28
NASA a FAA pravnicky kryje technologicke zlociny boeingu a SPOL. Ta odpadlou izolaci na nádrži dával šéf NASA? A nebo boeing?
Ty motory, co rozhodily těžiště boeing max navrhovali kluci z blue origin?
Jaká bude výmluva, až se neotevrou ridici trysky u orionu?
Bezos je s amazonem preprodávač, co je boeing? Blue origin nic krom šepardu nepredvedlo. Prodávají sliby?
Pravda, kdo nic nedělá, nic nezkazí.
milantos - 26/9/2021 - 15:30
citace 26.9.2021 - 15:28 - petrpetr:NASA a FAA pravnicky kryje technologicke zlociny boeingu a SPOL. T
Běž už s těmi konspiracemi do hajzlu.
Celý víkend nepíšeš nic jiného- je to ve všech vláknech. [upraveno 26.9.2021 15:33]
petrpetr - 26/9/2021 - 17:04
citace 26.9.2021 - 17:04 - petrpetr:BO dostane peníze na druhý stupeň new glenn.
SpaceX dostalo nejméně.
V článku je to vysvětleno. SpaceX dostalo 14,4 milionů USD na testování motorů nové generace z prostředků, kde bylo připraveno celkem 15 milionů USD na rok 2021. Ostatní tři společnosti byly vybrány pro vývoj technologií horních stupňů, ale tyto smlouvy budou uzavřeny počátkem roku 2022, pokud Kongres schválí žádost o rozpočet.
petrpetr - 26/9/2021 - 19:16
Díky za info.
Druhý stupeň vynese booster od SpaceX?
Mohou to dostat nařízeno od antimonopolniho úřadu?
Ostatni prvni stupně nebudou dle mne cenově konkurence.
Takový vulkan se nový Jiřík vyjádřil, že bude 2026. Samozřejmě slibují 2022. SLS budou rádi, že obslouží orion.
Bezos by měl zamakat.
velinsto - 26/9/2021 - 19:28
citace 26.9.2021 - 15:30 - milantos:
citace 26.9.2021 - 15:28 - petrpetr:NASA a FAA pravnicky kryje technologicke zlociny boeingu a SPOL. T
Běž už s těmi konspiracemi do hajzlu.
Celý víkend nepíšeš nic jiného- je to ve všech vláknech. [upraveno 26.9.2021 15:33]
naprostý souhlas!
nechapu tu potřebu nicku petrpetr se vyjadřit ke kazdemu tematu, co tu je... hlavně neco napsat, viď, ikdyž je to blbost ...
a velký obdiv panu Hoškovi za jeho trpělivost ...
petrpetr - 26/9/2021 - 20:03
Někteří diskutující zde jakoby do budoucna neviděli jinou raketu než SHS. Přitom např. pro vynášení vojenských satelitů je zcela nepraktická, snad jen kdyby přenášela velké náklady po balistické dráze na Zemi. Stejně je to s různými civilními starty. Dříve se zde tvrdilo, že SHS nahradí kvůli ceně všechny rakety, dokonce i F9. Je to ovšem iluze i po stránce praktické. Proto různí výrobci a organizace nadále pracují na svých raketách, včetně těch nejslabších a včetně NASA ESA,JAXA, BO a ULA.
Pokud se podaří BO odzkoušet New Glenn, bude mít mnohem širší použití oproti SHS a přitom má mít v budoucnu také oba stupně znovu-použitelné. Navíc bude mít třetí stupeň, který umožní bez dalších pomocných startů vynést náklady na GTO, k Měsíci a planetám. SHS by mohl získat monopol jen v osídlování Marsu, ale to je poněkud vzdálená a nejistá otázka. Dále v dopravě těžkých nákladů na Měsíc. Přesto má zásluhu na určitém technologickém průlomu v palivu Metan, (znovu) použití oceli na konstrukci nádržích a tankování na LEO.
[upraveno 27.9.2021 09:51]
Přesto má zásluhu na určitém technologickém průlomu v palivu Metan, (znovu) použití oceli na konstrukci nádržích a tankování na LEO.
....
SpaceX jim to celé opajclo?
[upraveno 27.9.2021 10:11]
NovýJiřík - 27/9/2021 - 12:22
citace 27.9.2021 - 09:48 - PinkasJ:Někteří diskutující zde jakoby do budoucna neviděli jinou raketu než SHS. Přitom např. pro vynášení vojenských satelitů je zcela nepraktická
To poslední uvedené považuji za jednu z velkých předností SHS. Omlouvám se, že nejásám nad typickou americkou militarizací každého prostoru, kam vlezou.
petrpetr - 30/9/2021 - 22:41
Hutná je diskuse. Jako v amazonu.
[upraveno 30.9.2021 22:45]
Ervé - 1/10/2021 - 15:33
No nevím, pomluvy bývalých zaměstnanců a stěžování si na sexistické chování jsou v USA a spol. v současnosti normou. A že si firma hlídá, aby nějaký hloupý zaměstnanec nevykecal interní plány a důležité informace (nebo jen nešířil negativní informace o firmě) je taky běžné. Pokud se někomu ve firmě nelíbí, ať odejde jinam, nikoho tam nedrží. Bezos má velmi malé výsledky, ale to třeba Apollo+Saturn V měly do poloviny roku 1967 taky, a za dva roky bylo všechno jinak. Takže bych řekl, počkejme ještě rok a uvidíme.
petrpetr - 1/10/2021 - 18:19
JeBe fandím aby se rozhoupal, jen mu ujel vlak o titanik.
Kosmický průmysl není prodej v amazonu, kde si seženeš lidi z ulice.
Štěstí má spacex na lidi.
NovýJiřík - 1/10/2021 - 21:23
citace 1.10.2021 - 15:33 - Ervé:No nevím, pomluvy bývalých zaměstnanců a stěžování si na sexistické chování jsou v USA a spol. v současnosti normou. A že si firma hlídá, aby nějaký hloupý zaměstnanec nevykecal interní plány a důležité informace (nebo jen nešířil negativní informace o firmě) je taky běžné. Pokud se někomu ve firmě nelíbí, ať odejde jinam, nikoho tam nedrží. Bezos má velmi malé výsledky, ale to třeba Apollo+Saturn V měly do poloviny roku 1967 taky, a za dva roky bylo všechno jinak. Takže bych řekl, počkejme ještě rok a uvidíme.
Trochu divné...
V polovině roku 1967 měly za sebou Apollo+Saturn V velmi důkladnou přípravku Gemini, bez které by na nějaký návazný měsíční program Američani nemohli ani pomyslet. Ale co má Bezos, na co by navazoval? Toho srandovního genitálního Shepparda?
SpaceX začínala dávno a dávno Falconem 1, což je pořád hodně nad stropem toho, co zatím předvedl BO. Na základě F1 pak postavili F9 (3x3), z něj návazně po získání zkušeností udělali současnou podobu F9, z toho se odpíchli k FH, a díky tomu všemu, co teď vědí a umějí, si troufají na SHS.
Všichni ostatní začínají a jdou víceméně cestou SpaceX - rakety Electron, Astra a Alpha jsou zhruba na úrovni F1 - a jaké mají problémy!
Jediný Electron už je trochu zalétaný, a tak si Rocket Lab postupně troufá na vývoj Neutronu, slabšího, než F9, ale srovnatelného.
A Bezos že by najednou tohle všechno přeskočil a rovnou vtrhnul do vesmíru raketou silnější než FH? Vážně někdo věří tomu, že BO bez jakýchkoliv zkušeností jen tak z ničeho najednou postaví opravdu hodně velkou raketu NG? [upraveno 1.10.2021 21:42]
Alchymista - 1/10/2021 - 22:26
"Postaviť" je ešte to najmenej - ale naučiť lietať...
NovýJiřík - 1/10/2021 - 23:20
citace 1.10.2021 - 22:26 - Alchymista:"Postaviť" je ešte to najmenej - ale naučiť lietať...
Pravda. No, zatím "postavili" půlku ochranného krytu, za 21 let slušný výkon. Dokonce ani motory nemají, a to jim přitom kvůli tomu hrozí výbuch nějakého vulkánu.
Ale zato se můžou chlubit tím, že od nich utíkají kvalifikovaní zaměstnanci, přičemž ti nejlepší jdou ke SpaceX. Nějak se mi v té souvislosti vybavuje jeden obrázkový vtip z Elonxu, na němž jsou představováni EM a JB. Musk se všemi svými tituly a funkcemi ve svých firmách, JB slovy: "A tohle je Jeff Bezos. Prodává věci přes internet." [upraveno 1.10.2021 23:25]
alamo - 2/10/2021 - 10:06
To sú obrázky zo začiatku tohto roku.
Blue Origin proste nemá, nemá ten typ fanúšikov, čo by tam ako voayeri drepeli 24 hodín denne, a vytešovali sa s každého uprdnutia. [upraveno 2.10.2021 10:18]
citace 2.10.2021 - 10:57 - Slavomír Fridrich:Únik "talentov" vraj nastal ako reakcia, keď Bob Smith trval na tom že treba prísť aj do kancelárie a pracovať..
A to jako vážně? Jaké to tedy Blue Origin měl pracovníky, když už pouhý požadavek "přijďte do práce" měl za následek vlnu výpovědí? Jenom připomínám známou pracovní morálku ve SpaceX, 10-12 hodin denně včetně víkendů, a to ne pod bičem otrokáře, ale z vlastní iniciativy. Jestli právě v tomhle není skrytý ten naprosto diametrální rozdíl odváděných výsledků obou firem.
milantos - 2/10/2021 - 11:46
New Sheppard není kosmonautika, ale atrakce pro takovou trochu lepší Matějskou pouť.
Ervé - 5/10/2021 - 06:51
Spolehlivý kyslíko-vodíkový motor je vždycky kosmonautika.
martinjediny - 5/10/2021 - 07:29
suborbitalne lety vzdy kosmonautikou boli
edit
alebo ta stve, ze sa kozmonautika posunula rozsahom aj k putovej atrakcii? nevypoveda to o nejakom posune?
niektorych stvu aj "ucastnici letu"... [upraveno 5.10.2021 07:34]
NovýJiřík - 5/10/2021 - 15:58
citace 5.10.2021 - 07:29 - Martin Jediny:suborbitalne lety vzdy kosmonautikou boli
edit
alebo ta stve, ze sa kozmonautika posunula rozsahom aj k putovej atrakcii? nevypoveda to o nejakom posune?
niektorych stvu aj "ucastnici letu"... [upraveno 5.10.2021 07:34]
Mě ne, Kirk si to zaslouží, podívat se na práh vesmíru.
S tím ale, že suborbitální lety kosmonautikou vždy byly, by se dalo polemizovat. Staly se jimi, protože Američani nedokázali poslat Mercury na oběžnou dráhu, a tak aby "dokázali", že jsou v jedné úrovni s Gagarinem, prohlásili let Shepparda a Grissoma za let kosmický. Kdyby to všechno bylo naopak, Amíci by nejvíc vehementně tvrdili, že suborbitální let Vostoku žádná kosmonautika není.
PinkasJ - 5/10/2021 - 16:42
Když přistál prvně Starship (po několika nezdarech), bylo to považováno (včetně mne) za velký úspěch. Proč by tytéž pokusy BO neměly souviset s kosmonautikou? Vždyť provádějí i zkoušky pro NASA týkající se řízeného přistání a navíc zkoušky vodíkových motorů pro tento účel, což SpX nedělá. Vždy je dobrá nějaká alternativa
petrpetr - 5/10/2021 - 17:15
To bude možná tím, že měli BO lepší lobbing. Zkoušeli, ale spacex realizovalo. Preji jim, aby realizovali.
Pravdivé video...
NovýJiřík - 5/10/2021 - 17:49
citace 5.10.2021 - 16:42 - PinkasJ:Když přistál prvně Starship (po několika nezdarech), bylo to považováno (včetně mne) za velký úspěch. Proč by tytéž pokusy BO neměly souviset s kosmonautikou? Vždyť provádějí i zkoušky pro NASA týkající se řízeného přistání a navíc zkoušky vodíkových motorů pro tento účel, což SpX nedělá. Vždy je dobrá nějaká alternativa
To je malinko rozdíl. Starship je (bude) meziplanetární loď, ale samozřejmě než toho dosáhne, musí projít spoustou stále náročnějších testů. Sheppard naproti tomu už dosáhl stropu svých možností s tím, že jeho maximální rychlost je cca 3000 km/h. Tedy asi jedna třináctina toho, pro co je konstruována Starship.
Až BO pošlou do vesmíru New Glenna, uznám, že něco opravdu významného dokázali a že skutečně představují alternativu. Zatím ale nepředstavují vůbec nic, přičemž Firefly Aerospace a Astra, o Rocket Lab nemluvě, proti nim toho času vedou o parník.
petrpetr - 5/10/2021 - 18:41
Doplnil bych, starship bude nejlevnější tahač na LEO. Nemyslím si, že vyhraje spalovani vodíku s kyslíkem. Výše vyhraje pohon s vyšším specifickým impulsem ve vakuu.
Ervé - 5/10/2021 - 18:54
citace:
Mě ne, Kirk si to zaslouží, podívat se na práh vesmíru.
S tím ale, že suborbitální lety kosmonautikou vždy byly, by se dalo polemizovat. Staly se jimi, protože Američani nedokázali poslat Mercury na oběžnou dráhu, a tak aby "dokázali", že jsou v jedné úrovni s Gagarinem, prohlásili let Shepparda a Grissoma za let kosmický. Kdyby to všechno bylo naopak, Amíci by nejvíc vehementně tvrdili, že suborbitální let Vostoku žádná kosmonautika není.
To není pravda, NASA už v roce 1959 plánovala první starty Mercury Redstone (výhled byl až 7 pilotovaných startů). Teprve potom měly startovat orbitální mise na Atlasu. Gagarin lety Redstoneu omezil.
NovýJiřík - 5/10/2021 - 19:36
citace 5.10.2021 - 18:54 - Ervé:
citace:
Mě ne, Kirk si to zaslouží, podívat se na práh vesmíru.
S tím ale, že suborbitální lety kosmonautikou vždy byly, by se dalo polemizovat. Staly se jimi, protože Američani nedokázali poslat Mercury na oběžnou dráhu, a tak aby "dokázali", že jsou v jedné úrovni s Gagarinem, prohlásili let Shepparda a Grissoma za let kosmický. Kdyby to všechno bylo naopak, Amíci by nejvíc vehementně tvrdili, že suborbitální let Vostoku žádná kosmonautika není.
To není pravda, NASA už v roce 1959 plánovala první starty Mercury Redstone (výhled byl až 7 pilotovaných startů). Teprve potom měly startovat orbitální mise na Atlasu. Gagarin lety Redstoneu omezil.
A jak to odpovídá na mou poznámku, že kdyby USA od začátku lítaly na LEO, zatímco SSSR by se na ni klopotně vyhrabával přes balistické skoky, že by USA byly největším odpůrcem uznat tyto sovětské pokusy za skutečný kosmický let?
Kamil73 - 5/10/2021 - 21:09
Já bych i suborbitální lety za kosmonautiku považoval, kdyby aspoň nebyla hranice kosmického prostoru stanovena tak směšně nízko. Ale hlavně podle špatných kritérií. Obránci Karmanovy hranice jsou ovšem hlasitější.
Karmanova hranica je definovana uplne chybne (presny vypocet nepresnych vstupov), ale je vseobecne prijimana.
Este aj 80km (zmena chem. zlozenia) je logickejsia hranica ako 100km.
Ale pri hranici vesmiru jednoznacne islo o propagaciu.
USA potrebovali hranicu co najnizsie, aby Shepard bol viac ako 2x nad hranicou kozmu. Ak by dali hranicu 100mil, tak by sa o hranicu vesmiru ledva obtrel...
Alchymista - 6/10/2021 - 09:36
Gagarinov Vostok mal perigeum 181km (apogeum 327).
Kto si chce hovoriť kozmonaut, musí Gagarina preskočiť aj v perigeu aj v trvaní letu
NovýJiřík - 6/10/2021 - 10:15
citace 6.10.2021 - 09:36 - Alchymista:Gagarinov Vostok mal perigeum 181km (apogeum 327).
Kto si chce hovoriť kozmonaut, musí Gagarina preskočiť aj v perigeu aj v trvaní letu
To je velmi férová podmínka.
dodge - 6/10/2021 - 11:28
Stačí přece uskutečnit celý oblet Země, který Gagarin nedokončil.
NovýJiřík - 6/10/2021 - 17:31
citace 6.10.2021 - 11:28 - dodge:Stačí přece uskutečnit celý oblet Země, který Gagarin nedokončil.
Možná ne, ale jen proto, že Vostok v určený čas zahájil brzdný manévr, který ho snesl k zemi. Bez toho brždění by na LEO setrvačně lítal kdovíjak dlouho, což je rozhodující a což je taky ten zásadní rozdíl proti jakkoliv vysokému letu, jehož perigeum je ale pod zemským povrchem.
Ervé - 6/10/2021 - 20:56
Kosmická loď může udělat dva oběhy i při letu ve 160 km, takže požadavek na apogeum a perigeum nad 181 km je nesmyslný.
Alchymista - 6/10/2021 - 23:49
Iste. Ale tým sa vlastne dostaneš do pozície Bezos-Branson.
NovýJirik - presne.
Z orbitálnu zbraň sa považuje aj FOBS, ktorý letí len po časti obežnej dráhy.
Čo by ma celkom zaujímalo - a nikde som to jasne uvedené nenašiel - preletel Gagarin skutočne apogeom aj perigeom dráhy? Ako že určite preletel apogeom - ale prielet perigeom je nejasný. [upraveno 6.10.2021 23:50]
apogeom 327km preletel v 57 minute
dosiahnutie obeznej drahy bolo v 25 minute
doba obehu 89,34min
doba letu 108 min
takze perigeum by malo byt v 12 minute, co este nebol na orbite, alebo v 102 minute, co uz bolo zrejme po brzdiacom manevri.
Gagarin perigeom finalnej drahy nepreletel.
Ervé - 7/10/2021 - 08:26
Jak mohl dosáhnout oběžné dráhy ve 25. minutě, když Sojuz funguje jen 8 minut?
alamo - 7/10/2021 - 08:32
Neriešili sme to už pár krát?
Galileo Galilei "A predsa sa točí.."
Kým Sojuz letel okolo Zemegule, tá sa pod ním za tú dobu, trochu pootočila..
Teda vlastne Vostok letel..
Málo kávy po ráne..
Hmm.. Blue Origin..
Nič mi nenapadá..
:) [upraveno 7.10.2021 08:39]
Ervé - 7/10/2021 - 08:39
citace 7.10.2021 - 08:32 - Slavomír Fridrich:Neriešili sme to už pár krát?
Galileo Galilei "A predsa sa točí.."
Kým Sojuz letel okolo Zemegule, tá sa pod ním za tú dobu, trochu pootočila..
Rozhodně se moc neotočila za dobu od 11. minuty (sorry za těch 8, raketa Vostok fungovala cca 666 s ! :-) ), kdy dohořel motor, a 25. minuty, kdy údajně dosáhl oběžné dráhy. Navíc Vostok loď neměl motor pro zvýšení dráhy. Takže v perigeu byl hned po dohoření motoru. Pokud apogeum bylo v 57. minutě, bez 45 minut půloběhu je to 12. minuta. [upraveno 7.10.2021 08:40]
alamo - 7/10/2021 - 08:44
Nemalo by sa to počítať od momentu čo sa odlepil od rampy?
Museli s tým vraj rátať aj Nemci, už cez prvú svetovú, keď ostreľovali Paríž predsa..
novák - 7/10/2021 - 08:53
Ervé:
slovenská wiki: "Riadiace stredisko potvrdilo dosiahnutie obežnej dráhy až 25 minút po štarte"
mylná interpretace M. Jahody: "dosiahnutie obeznej drahy bolo v 25 minute"
Samozřejmě že "dosažení stavu" (zde dosažení orbity) a "potvrzení řídícího střediska že stav byl dosažen" jsou dvě různé události.
Vlaďa - 7/10/2021 - 10:28
Dobrý den,
sleduji vše již léta, ale nechtěl jsem do toho kecat.
Už nemůžu - porovnává se neporovnatelné
Jestli Gagarin obletěl - neobletěl, nepřistál v kabině.
A budem se bavit o pár metrech?
No a co, uvědomte si, že tenkrát to byla kaskadeřina a boj velmocí. Nemohli si asi dovolit udělat víc obletů a přistát v kabině. A šli do toho.
Pojem počítač byla velká místnost s hodně dobrým chlazením, aby to neshořelo, lodě lítaly s analogovým řízením, které někdo sbastlil na míru a doufal, že se to povede (i Mercury). Něco se nechalo spravit na dálku, ale i vteřina je někdy moc.
Poslední - v té době na silnici jezdil Spartak, křehké ženy neměly sílu střihnout ostrou zatáčku, někdy to i neubrzdily. Čidla, posilovače - co je to?
Nechci bourat diskuzi, zda dnes se musí uskutečnit celý oblet s tím souhlasím, ale tenkrát asi nebylo, ale byla to bomba.
Hezký den a zase budu mlčet.
Vláďa
Alchymista - 7/10/2021 - 10:52
IMHO naopak - perigeom preletel
Berme údaj apogeum v 57 minute letu ako správny - perigeum je o pol doby orbity - ~44m47s "pred" alebo "za" - teda v 12m13s alebo v 101m47s
Ak bol štart 6:07 UTC a horný stupeň s od kozmickej lode oddelil 6:17 UTC tak dosiahnutie finálnej orbity muselo byť krátko predtým
T+676s (06:18 UTC) Gagarin ohlásil oddelenie od nosiča, a nosič sa oddeloval desať sekúnd po skončení práce - motory sa vypínali po dosiahnutí plánovaných parametrov (nie parametrov dráhy! - riadenie bolo cez akcelerometre, integrátory a gyroskopické integrátory na gyroskopmi stabilizovanej plošine) - takže motory museli skončiť prácu ešte predtým - okolo 660 sekundy letu. Takže časovo to vychádza, že činnosť nosič skončil pred perigeom - v 11 minute letu (viac ako minutový rozdiel vytvára IMHO dostatočnú rezervu pre prípadné chyby určenia presného času dosiahnutia apogea).
Na schémach letu Sojuzov je často znázornená podobná vlnka - na konci vyvedenia na konečnú dráhu malý pokles výšky do perigea.
[upraveno 7.10.2021 10:55]
Vlaďa - 7/10/2021 - 11:46
Nepochopena moje připomínka. Nejsem matematik tak dobrý, abych spočítal, zda už někde byl nad 100 km(start je trochu šikmo) a pak mi kroucení zeměkoule ty metry vrátilo a vyšlo to. Klesání taky bylo šikmo. A jek dál?
Moje připomínka byla na téma: Nehrabat se v tom, je to slovíčkařeni a hypotézy, bavte se o reálu. Dneska je to problém to hodnotit s neznalostí technologií před 50lety.
Konec
Vláďa
Alchymista - 7/10/2021 - 12:52
Môj predošlý príspevok tiež nie je reakciou na Váš príspevok ale na Martina Jediného.
ejencik - 7/10/2021 - 14:02
V kazdem spravnem korporatu jsou zakaznici na obtiz:
Young engineers viewed SpaceX as the "Harvard of rocketry,"
Je to drsna sebereflexe - ale je z 2018 a vypada to ze moc nepomohla.
[upraveno 7.10.2021 14:32]
petrpetr - 7/10/2021 - 16:27
Hodně zajímavý článek, motivace velmi kvalitních zaměstnanců je to nejdůležitější a Hodně zkousejí.
BO je klasický korporát.
Ve spacex rozhoduje musk a rozumí tomu.
martinjediny - 7/10/2021 - 17:32
citace 7.10.2021 - 08:39 - Ervé:... Navíc Vostok loď neměl motor pro zvýšení dráhy. Takže v perigeu byl hned po dohoření motoru...
...ak nemal cim v 25 minute upravit finalnu drahu, tak na nej musel byt v okamihu dohorenia motora a teda nie az v 25min.
...perigeum mohol dosiahnut az po dohoreni motora,...
citace 07.10.2021 o 10:52 - Alchymista:
...Na schémach letu Sojuzov je často znázornená podobná vlnka - na konci vyvedenia na konečnú dráhu malý pokles výšky do perigea.
Vdaka Alchymista, toto je zaujimava informacia. Btw. nie je to plytvanie palivom? Alebo je to pozostatok nejakej funkcie?
kacenka - 7/10/2021 - 18:27
citace:... Navíc Vostok loď neměl motor pro zvýšení dráhy. Takže v perigeu byl hned po dohoření motoru...
Nepředstavujte si nějaké speciální navigační výpočty. Ony ani nejsou zapotřebí!
Je dostatečně známo, že časové řízení rakety Vostok bylo machanickým sekvencerem a tedy hodně nepřesné. Směr letu by stanoven natočením celé rakety na mechanickém otočném odpalovacím stole (to převzaly i rakety Sojuz až do verze 2). Současný start motorů byl zařízen pyropatronami zastrčenými na dřevěných lištách zespodu do spalovacích komor motorů (proto se na startu zapalovali současně všechny motory (centrální stupeň i "boostery").
Výsledkem byla dost nepřesná dráha. Proto měl Gagarin zásoby (kyslíku, vody a dalších věcí) na několik dní (udává se 7, někdy až 13 dní). A dráha byla spočtená/odhadnutá/vykoušená tak nízko (udává se perigeum ve výši 169km-181km), aby vlivem brždění o atmosféru nejpozději třetí den vstoupil do atmosféry i bez brzdných motorů (nakonec byla dráha o kousek výš, ale brzdné mory fungovali). Dráha měly být identická předchozím pokusům a proto byla kosmická loď dovážena na stejnou hmotnost jako předchozí nepilotované objekty (Sputnik 4 a 5).
Aby přistál na území SSSR, tak z logiky věci musela dráha mít perigeum někde poblíž okamžiku dohoření motorů - tedy cca 11 minut po startu.
Podobně velmi jednoduše byl určený okamžik zapálení brzdných motorů - protože Vostok letěl směrem na východ, tak startoval 9:07 moskevského času, aby se brzdné motory zapalovaly 15minut po "východu Slunce" (tedy nad Afrikou). Těch 15minut byl čas na správnou orientaci kabiny.
petrpetr - 7/10/2021 - 19:06
Kacenko, děkuji za detaily.
Jak to vidiš s Blue origin?
Zvládnou let ma LEO, aby byl levný?
Alchymista - 7/10/2021 - 20:35
citace 7.10.2021 - 18:27 - kacenka:Je dostatečně známo, že časové řízení rakety Vostok bylo machanickým sekvencerem a tedy hodně nepřesné.
Lepšie riešenie nemal vôbec nikto. Dopadový priestor hlavíc R-7A mal pri streľbe na maximálnu diaľku - 9500km - tvar elipsy 2,5x10km
Výpočtová chyba v diaľke bola daná neistotou stavu vysokej atmosféry c priestore vstupu do atmosfery - a teda funkcie aerodynamického odporu - nebolo vopred známe, či sa streľba uskutoční v dennej alebo v nočnej dobe.
Odchýlka 2,5km na 9500km zodpovedá natočeniu základne zhruba o jednu uhlovú minutu (menej)....
V porovnateľnej dobe:
PGM-11 Redstone - CEP 300m na 325km
PGM-17 Thor - projekt: CEP 2 mile na 1850-3700km, dosiahnuté: CEP 1km na 2400km (1962)
PGM-19 Jupiter - CEP 1500m na 2400km
SM-65 Atlas E/F - CEP 3,7km/2,5mi na 10000+km
[upraveno 7.10.2021 20:59]
LeeMer - 11/10/2021 - 07:30
Start rakety New Shepard ke druhé pilotované misi (NS-18) je posunut na 16:00 SELČ. Důvodem je silný vítr vedoucí k opoždění vývozu rakety. Posádka je však připravena a včera dokončila všechna předletová školení.
Lusyen - 13/10/2021 - 15:18
Veľmi to rpajem kapitánovi Kirkovi. Myslím, že si to zaslúži. Spolu s kolegami priviedol k štúdiu potrebných odborov toľko inžinierov, že pre kosmonautiku urobil priamo obrovský kus práce.
Gratulujem pánovi Shatnerovi, k skvelému zážitku.
A Blue Origin, k skvelej reklame.
petrpetr - 17/10/2021 - 12:28
Povede se JeBe křivárna?
alamo - 17/10/2021 - 17:36
aká kriváreň zase? [upraveno 17.10.2021 17:41]
alamo - 17/10/2021 - 17:37
Čosi sa tam hýbe..
MiraH - 18/10/2021 - 19:07
Druhý turistický let rakety New Shepard (NS-18) z 13. října byl trochu upozaděný mimo hlavní události (alespoň dle mého názoru). I když velkým lákadlem byl herec William Shatner. Samozřejmě, že jsem let zaznamenal, ale až teď jsem se pořádně podíval na záběry z průběhu letu. Až po shlédnutí těchto záběrů jsem si uvědomil, že let s New Shepardem je sice velmi krátký výlet jen na hranice kosmického prostoru, ale emoční zážitek musí být obrovský.
petrpetr - 18/10/2021 - 19:43
O emočním zážitku není pochyb. Otázka je jak to pomůže meziplanetarnim letům.
MiraH - 18/10/2021 - 20:13
citace 18.10.2021 - 19:43 - petrpetr:O emočním zážitku není pochyb. Otázka je jak to pomůže meziplanetarnim letům.
Nijak. Ale to ani není cílem turistických letů.
ales - 18/10/2021 - 20:54
William Shatner byl po svém letu opravdu velmi dojatý. Až mne to překvapilo.
O tom, jaký to je zážitek, si můžeme udělat solidní představu díky videu z jednoho testovacího letu z roku 2017 s figurínou. Je to celý let od startu až po dosednutí. Cca 11 minut. Bez přerušení a se zvukem. Pohled z okénka, jako bychom tam seděli sami. Zvláště ty zvuky mi připadají opravdu zajímavé.
MiraH - 18/10/2021 - 21:26
citace 18.10.2021 - 20:54 - Aleš Holub:Zvláště ty zvuky mi připadají opravdu zajímavé.
To ano. Místy až tajuplné nebo i obavy vzbuzující. Ale vidím, že interiér kabiny hodně vylepšili, tak je třeba dnes i lépe odhlučněný. A ve skupince lidí se to jeví jinak.
ales - 18/10/2021 - 22:10
Mě právě ty zvuky z roku 2017 připadají krásně dramatické (např. jako ve filmu 2001: Vesmírná odysea). Kdyby bylo v kabině ticho, byla by to pro mne nuda.
NovýJiřík - 18/10/2021 - 23:26
citace 18.10.2021 - 22:10 - Aleš Holub:Mě právě ty zvuky z roku 2017 připadají krásně dramatické (např. jako ve filmu 2001: Vesmírná odysea). Kdyby bylo v kabině ticho, byla by to pro mne nuda.
To ano, ale ten dopad při přistání mi přišel dost tvrdý.
martinjediny - 18/10/2021 - 23:27
A navyse ta raketa ma vsetko co ma mat, okrem druheho stupna a tepelnej ochrany pre navrat...
Takze kozmo techologie sa stavaju rutinou a to je tiez pokrok...
...a je znovupouzitelna a zrovna tu to zmysel ma...
Hm, a kdo že to tady svého času tvrdil, že kopíruje jen Čína, zatímco USA že jsou obětí těchto nekalých praktik, sami čistí jako lilie?
Ervé - 20/10/2021 - 10:54
Vůbec tomu nerozumím, to jako Amazon kopíroval vzhled svých skladů? Nebo služba Dodáme do domu je okopírována od FedExu, který na ni má patent?
alamo - 20/10/2021 - 12:38
To by museli Apple za tieto praktiky už dávno "rozštvrtiť"..
citace 20.10.2021 - 10:54 - Ervé:Vůbec tomu nerozumím, to jako Amazon kopíroval vzhled svých skladů? Nebo služba Dodáme do domu je okopírována od FedExu, který na ni má patent?
Tak si ten článek přečti.
Je tam jasně napsané: firma [Amazon] systematicky vytvářela napodobeniny a manipulovala s výsledky vyhledávání s cílem podpořit své vlastní značky
oficiálně prý firma zaměstnancům zakazuje využívat údaje o jednotlivých prodejcích, aby pomáhala svým značkám. V roce 2019 jiný vedoucí pracovník Amazonu vypověděl, že firma nepoužívá tyto údaje k vytváření vlastních produktů ani nemění výsledky vyhledávání v jejich prospěch
Nejde o kopírování skladů. Z textu článku je zřejmé, že Amazon není jen obchod, který nakoupí od výrobců zboží a prodává ho lidem. Amazon kromě prodeje zboží jiných výrobců také prodává vlastní zboží pod vlastními značkami. Jako když Tesco prodává jogurty od Madety, ale i vlastní (a levnější) "Tesco-jogurt". Není to nic proti ničemu, ale Amazon je podezřelý, že přitom neférově protlačuje vlastní zboží na úkor dodavatelů a kopíruje cizí zboží aby mohl vydělávat na jeho prodeji pod vlastní značkou. Jako kdyby Tesco jogurt Madety okopírovalo a ještě ho v regálu schovalo za Tesco-jogurt.
petrpetr - 20/10/2021 - 15:38
Je to spíše o výpalném pro jakýkoli prohřešek. JeBe musí platit, chyba se vždy najde. Třeba nápisy na záchodech.
Ervé - 21/10/2021 - 06:45
Takže amazon má vlastní internetové produkty - jako vyhledávače, appky atd. a asi kopíroval dobré nápady a vydával je jako svoje nabízené jako první. Myslím že je to stupidní nápad od Amazonu a soud ho smad spravedlivě potrestá (ne debilně jako Muska).
To jako nemohl s původními tvůrci spolupracovat?
Krásné ppt a ytb a teď konečně realita. Nature. [upraveno 25.10.2021 21:33]
novák - 27/10/2021 - 19:19
citace 21.10.2021 - 06:45 - Ervé:Takže amazon má vlastní internetové produkty - jako vyhledávače, appky atd.
Hádal bych, že nejde o internetové produkty, ale o spotřební zboží. Běžné věci vyrobené v čínských a mexických fabrikách...
citace:To jako nemohl s původními tvůrci spolupracovat?
Vítej v kapitalismu, kolego. Spolupracovat s původními tvůrci = platit jim = menší zisk. O menší zisk správný kapitalista nestojí. Přinejmenším pokud má příjmení Bezos PinkasJ - 29/10/2021 - 21:40
Ta kosmická stanice na LEO, kterou má budovat Blue Origin a Siera Space vypadá dobře až na jeden problém: Ten páteřní díl má být zhotoven ve vesmíru z druhého stupně rakety New Glenn, jakmile ten dosáhne LEO. Osobně si myslí, že zhotovit na LEO průchody a namontovat stykové uzly do dalších bočních modulů a také okna v páteřním dílu bude pěkný oříšek, zvláště dělat to ve skafandru.
Jinak použití pro dopravu kosmonautů lodí Starliner a Dream Chaser se mi líbí, alespoň budou přistávat na souši, Dream Chaser dokonce na dráze.
NovýJiřík - 29/11/2021 - 17:28
citace 29.11.2021 - 17:07 - PinkasJ:Ta kosmická stanice na LEO, kterou má budovat Blue Origin a Siera Space vypadá dobře až na jeden problém: Ten páteřní díl má být zhotoven ve vesmíru z druhého stupně rakety New Glenn, jakmile ten dosáhne LEO. Osobně si myslí, že zhotovit na LEO průchody a namontovat stykové uzly do dalších bočních modulů a také okna v páteřním dílu bude pěkný oříšek, zvláště dělat to ve skafandru.
Jinak použití pro dopravu kosmonautů lodí Starliner a Dream Chaser se mi líbí, alespoň budou přistávat na souši, Dream Chaser dokonce na dráze.
Dobře vypadá ledacos, jenže mne v té souvislosti napadá klasická replika u mariáše na nějakou hodně vysoko vylicitovanou hru: Ale uhrát...
U ruské kosmonautiky plným právem kritizujeme jejich "papírové" projekty (a to přitom ta ruská kosmonautika přece jenom sem tam něco dokáže), zatímco u Blue Origin mívám občas pocit, že pochybnosti jsou považovány za rouhání. Úplně markantní to bylo u ankety na kosmonautixu "Na jakých pět událostí roku 2021 se těšíte nejvíc", kde start New Glenna skončil na pátém místě. V přesvědčení, že je to jen velký humbuk, jsem pro NG nehlasoval, zato jsem hlasoval pro Tianwen-1, která předvádí velkou parádu, která ale, jaké překvapení, v anketě skončila až třináctá. No, přece se nebudeme těšit na čínské projekty, že?
Ervé - 29/11/2021 - 18:55
Taky jsem nehlasoval pro New Glenna, nevěřil jsem, že stihnou odstartovat. A hlasoval jsem pro čínskou stanici.
Pokud jde o modul z použitého stupně, většina konstrukčních změn musí být udělaná před startem. Na orbitě už jen vypustit plyny, připojit se s lodí k uzlu a vlézt dovnitř. Hodně vzdálená budoucnost, multimilionářů ochotných letět do vesmíru není tolik, aby se vyplatila samostatná stanice.
petrpetr - 29/11/2021 - 19:06
Cena a schopnosti rozhodnou.
PinkasJ - 29/11/2021 - 20:56
citace 29.11.2021 - 18:55 - Ervé:
Pokud jde o modul z použitého stupně, většina konstrukčních změn musí být udělaná před startem. Na orbitě už jen vypustit plyny, připojit se s lodí k uzlu a vlézt dovnitř.
Kdyby to byl modul vyrobený z 2. stupně na Zemi a tento modul vynesl na LEO jiný prvý + druhý stupeň New Glenna, bylo by to krásné. To by ale celá sestava byl hrozně vysoká, to by asi nešlo.
Jejich záměrem, pokud jsem pochopil z Angry Astronauta je, že chtějí upravit tento 2. stupeň na orbitě. Snad by to šlo tak, že by tento New Glenn nenesl žádný náklad, druhý stupeň by měl tedy méně paliva s přepážkou a nad ní by bylo možno již na Zemi vybavit kabinu, včetně stykovacích zařízení. Z této kabiny by pak bylo možno na LEO vstoupit i do dolní části a nějak jí také upravit a vybavit
Ervé - 30/11/2021 - 06:29
Stykovací uzly a nosné prvky, kabeláž a jiný kovový hardware může být v nádrži kyslíku i metanu už před startem. Po vyprázdnění tam už jen namontovat elektriku a ventilace. Problém jsou okna a vyzkoušení celé úpravy, aby nevedla k vibracím nebo problémům s pevností při startu.
SpaceX se ucházel se starshipem.
Okrouhali.
BO, NG, NR to asi dostali jako držhubné kvůli HLS. [upraveno 3.12.2021 14:03]
Ervé - 3/12/2021 - 08:45
SpaceX dostala obrovský kontrakt. NASA nechce, aby ostatní firmy trh opustili, tak jim zadá kontrakty na vývoj toho, co sama bude potřebovat. Win-win za snad rozumnou cenu - já bych jim dal polovinu a zbytek dal na novou Discovery misi.
A možno je to nejaký plán b.
Ak to nevyjde vo vesmíre, bude firmu možno ľahko pretransformovať na realitnú kanceláriu, prenájom hál, skladov a kancelárskych budov.
smvojj - 12/1/2022 - 17:27
Slávku, i ty máš pochybnosti?
Jak je to s s finančními vysledky BO?
Nejsou tam nějaké daňové úlevy? Jaká je hodnota firmy?
alamo - 12/1/2022 - 17:55
@smvojj
Neviem čo si mám myslieť.
Či už má Jeff Bezos Aspergerov syndróm alebo je autista.
Možno aj vďaka tomu vybudoval Amazon. Super asociálnu firmu.
Či to bude má aj nejaký pozitívny vplyv, na snahu o vesmíre podnikanie.. Začína byť otázne..
Čím dál víc si myslím, že New Glenn bude něco jako Yetti. Kdekdo o něm mluví, ale ještě ho nikdo neviděl - a NG ani neuvidí.
Grofino - 22/4/2022 - 09:50
Pátý turistický let společnosti Blue Origin s označením NS-21 započal startem suborbitální rakety New Shepard v 15:25 SELČ (13:25 UT) 4. června 2022. V kabině vynesla na hranici vesmíru šest cestujících: Evan Dick, Katya Echazarreta, Hamish Harding, Victor Correa Hespanha, Jaison Robinson a Victor Vescovo. Kabina dosáhla výšky 107,04 km a let trval 9 min 58 s.
Krásný let i přistání.
Kdo by si před 10 lety pomyslel, že to Branson tak podělá a že Bezos bude ten, kdo vozí turisty.
yamato - 5/8/2022 - 14:25
citace 5.8.2022 - 12:52 - Ervé:
Kdo by si před 10 lety pomyslel, že to Branson tak podělá a že Bezos bude ten, kdo vozí turisty.
ja
tahat kridla do vesmiru je skratka prusvih, a ak uz sa to niekomu podari vyriesit, "za odmenu" ziska koncepciu co nie je moc skalovatelna a nie je pouzitelna na inych planetach
Grofino - 15/8/2022 - 08:28
Takže s opakovaným použitím prvního stupně se pro příštích pár let nepočítá. Buď je kvalita motoru BE-4 taková, že se nevyplatí zachraňovat, nebo je přistání velké rakety komplikovanější a dražší, než Bezos odhadoval. Návrat na místo startu je tak komplikované řešení, že se nemůže vyplatit. Muskovi se podle mně vyplatí jen díky tomu, že většina návratů je na prám.
Bezos údajně plánuje přistávat taky na prám, ale při velikosti a váze 1. stupně mi to moc věrohodné nepřijde. [upraveno 15.8.2022 13:07]
yamato - 15/8/2022 - 13:44
citace 15.8.2022 - 08:53 - Ervé:Návrat na místo startu je tak komplikované řešení, že se nemůže vyplatit.
nie je komplikovane, praveze je naramne jednoduche. Akurat ze strasne znizuje nosnost.
to tie vselijake okridlene a opadakovane habakuky su ovela komplikovanejsie, zrejme preto sa doteraz realizoval iba STS, ktory financnu usporu nepriniesol (hoci - ktovie ako by to dopadlo keby to prevadzkovala sukromna firma na svoje naklady)
Grofino - 12/9/2022 - 17:16
Jen pro jistotu dodávám, že "booster" dnes selhal během vzletu, cca v T+65s (T+1:05). Šlo o nákladní misi NS-23 a booster i kabina byly jiné, než při misích s lidmi. Ze záběrů je jasné, že selhalo cosi v motorové sekci boosteru NS, ale kabina se úspěšně nouzově oddělila a její záchranný motor na TPL fungoval dobře, takže kabina nakonec standardně přistála na padácích (když předtím dosáhla maximální výšky necelých 11,5 km [místo plánovaných více než 100 km]).
Záznam přenosu Blue Origin (samotná "anomálie" je až skoro na konci toho 1,5 hodinového záznamu [bylo hodně posunů času startu]):
Screenshot z okamžiku selhání boosteru a začátku oddělování kabiny (bylo to prakticky ihned po selhání, bez prodlevy):
Historie boosteru (First stage) a kabiny (Capsule) [létaly spolu a byl to jejich 9. let]:
Bezos přišel o pár letů pro NASA pro výcvik astronautů. https://spacenews.com/nasa-shifts-focus-of-suborbital-crew-program/
Může se to zdát málo důležité, protože počet startů by byl malý, ale napovídá to taky o tom, jak NASA hodnotí profesionalitu suborbitálních programů a je to špatná reklama jak pro Bezose, tak pro Bransona. Skafandry nemůžou být hlavním důvodem, protože činnost skafandrů se dá relativně snadno napodobit oblekem a přilbou.
Je to celkem dost velký sešup - od velkých snů se stovkami turistů k realitě, kdy se už půl roku čeká na výsledky šetření a rekvalifikační bezpilotní let New Sheparda je hodně vzdálený. O Bransonovi se nemluví už skoro dva roky - tam to vypadá na odepsání programu.
Zaujímavé.
Ešte ani nie pred "pár dňami", pán Bill Nelson tvrdil že na druhý lander peniaze nie sú.
A teraz "sim sala bim". [upraveno 19.5.2023 20:18]
NovýJiřík - 19/5/2023 - 23:47
citace 19.5.2023 - 20:16 - Slavomír Fridrich:Zaujímavé.
Ešte ani nie pred "pár dňami", pán Bill Nelson tvrdil že na druhý lander peniaze nie sú.
A teraz "sim sala bim".
Omyl, na kraviny peníze vždycky jsou. Kdyby je dali na Alpacu, uznale bych pokýval hlavou. Jenže to oni ne. Vše nasvědčuje tomu, že NASA se rozhodla vyhodit fůru peněz za další "Starliner". I ten Boeing už se na tom podílí.
[upraveno 20.5.2023 00:06]
alamo - 19/5/2023 - 23:56
Plán 2 lety 2024,2025.
Na to, že New Glenn je spíš na papíře a prezentacích.
alamo - 20/5/2023 - 11:26
citace 19.5.2023 - 23:47 - NovýJiřík: I ten Boeing už se na tom podílí.
Akým spôsobom, sa na tom bude podieľať Boeing?
Boeing to je aj obrovská hromada "hotových vecí", duševného vlastníctva a patentov k nemu. Mnohé vznikli pri práci na objednávku od NASA, teda za peniaze daňových poplatníkov.
A do konca je tam, aj plno vecí ktoré síce vznikli, ale pretože projekty boli zrušené, nikdy neboli použité v praxi.
Spomínam si napríklad.. Skladovanie kryogénneho paliva vo vesmíre a jeho aktívne chladenie pomocou termoakustiky. [upraveno 20.5.2023 11:27]
Grofino - 20/5/2023 - 15:23
Dceřiná spol. Boeingu umí soláry i další věci.
Je to konglomerát, který us vláda nenechá padnout.
Vyjímečná je doprava k Měsíci a musí zvládnout new glenn. SLS je drahá přeprava.
Skutečné porovnání obou HLS. https://twitter.com/TeslaTrillion/status/1659579936699715585
Akým spôsobom, sa na tom bude podieľať Boeing?
To nevím, ale bude. Třeba tím, že bude dostávat vylobované peníze?
Velice bych ocenil, kdyby teď Musk na vztek NASA Alpacu koupil. Na kratší cesty v řádu stovek kilometrů kolem základny by byla jedinečná, přičemž v místech přistání by sama sloužila jako krátkodobá základna i s možností použít obytnou část jako hermetizované vozidlo. Úžasný víceúčelový a mnohonásobně použitelný stroj. Ale NASA namísto toho koupila Bezosovo monstrum, které má být vynášeno jiným Bezosovým monstrem, přičemž New Glenn je jako yetti - kdekdo o něm mluví, ale nikdo ho neviděl.
Velké korporace mají na velké úplatky, to je stará vesta.
alamo - 21/5/2023 - 00:40
Máme s toho, aspoň tie vesmírne preteky.
Space race: New space vs Old space.
Grofino - 21/5/2023 - 01:14
BO je starý vesmír? Myslím, že jsou hardverově chudí. Tj. Krom krátkých skoků ve vesmíru ještě nebyli.
alamo - 21/5/2023 - 01:40
Zobral do partie Boeing a Lockheed Martin a DRAPER, tak ako inak ten spolok nazvať?
"Sešívaní"? Radšej nie, to by sa nepáčilo fanúšikom SK Slávia.
Grofino - 21/5/2023 - 02:10
Možná kočkopes je lepší. NASA je organizace závislá na lobingu ze vsech stran.
Jeff chce vyřešit problémy kapalného vodíku. Byznysman asi dobrý qle technicky analfabet... https://twitter.com/JeffBezos/status/1659576309432090625
Možno záleží aj na tom, o čo v týchto nových vesmírnych pretekoch vlastne beží, tiež kto ich vyhrá?
V tých pôvodných komunizmus vs kapitalizmus, išlo o prestíž. Síce tvárili sa, že ich vyhrá ten u koho sa bude viac dariť vede. Ale domnievam sa, že išlo skôr o úspechy v inžinierstve.
V týchto nových Space race, mohlo by sa zdať že zvíťazí ten kto dokáže verejné prostriedky, na nejaké konkrétne výsledky premeniť skôr a efektívnejšie. Lenže podľa mňa, v skutočnosti ich vyhrá ten, kto bude úspešnejší, už aj v "sosaní" investícií od súkromných investorov.
Grofino - 21/5/2023 - 07:29
Vyhrát mohou všichni. Tritium na Měsíci je lákavá komodita pro jadernou fúzi.
Jen opakuji. BO zatím nevzlétlo qni na LEO. Možná jen chtějí podojit JB a erár.
Technické řešení s vodíkem není dobré. Opravdu se špatně skladuje a je nebezpečný.
Pestrých kosmonautů je spousta. Ubidíme...
Ervé - 21/5/2023 - 09:23
Výzkum udržení vodíku je dobrý nápad, ale ne jako základní kámen pro let na Měsíc. Extrémně komplikované, drahé a nespolehlivé řešení. Už tak jsou problémy s kyslíkem a metanem, zdesateronásobit je použitím vodíku je hloupost. Vodík má smysl pro odlet k Měsíci nebo k NRHO.
alamo - 23/5/2023 - 02:27
Vzhľadom na to že nielen Blue Origin ale aj SpaceX, sú stále iba startupy. Asi v pretekoch bude aj čosi, ako boj o zelené tričko na Tour de France.
Kto prvý urobí IPO a ponúkne akcie na burze, k verejnému obchodovaniu.
Grofino - 23/5/2023 - 02:46
Ani jeden není dnes startup.
20 let je dlouhá doba.
BO je hardvérově chudý funkční díky sponzoringu JB. Hračka JB.
Na SpaceX spolěhá celé USA i EU.
Národní zájmy USA.
Investoři do SpaceX se předhánějí, aby mohli být součástí SpaceX i bez hlasovacích práv.
Nepotřebují zatím jít na burzu pro ziskání peněz.
EM je jeden z akcionáŕů tvář SpaceX
SpaceX dnes nestojí jen na něm.
Shotwell je se svou pozicí u zákazníků SpaceX stejně důležitá.
NovýJiřík - 23/5/2023 - 19:21
citace 21.5.2023 - 07:09 - Slavomír Fridrich:Možno záleží aj na tom, o čo v týchto nových vesmírnych pretekoch vlastne beží, tiež kto ich vyhrá?
Tak já jsem doufal, že je vyhraje SpaceX, jenže ne jako přicmrdávač NASA/SLS/Orion, nýbrž jako samostatný subjekt, který všechny ostatní odsoudí k tomu dívat se mu na záda.
Teď po té bezosšaškárně doufám, že Měsíční závod vyhraje Čína. Aby se soudruzi za Velkou louží konečně trochu chytili za nos.
alamo - 28/5/2023 - 18:25
citace 23.5.2023 - 19:21 - NovýJiřík:
Teď po té bezosšaškárně doufám, že Měsíční závod vyhraje Čína.
Fandiť Čínňanom bude ťažké.
Už, už sa rozhodli že skopčia koncept od SpaceX. Keď tu zrazu Bezos, na nich vyplazí "toto".
Čo teraz majú vlastne skopčiť, od koho? NovýJiřík - 28/5/2023 - 23:15
citace 28.5.2023 - 18:25 - Slavomír Fridrich:
citace 23.5.2023 - 19:21 - NovýJiřík:
Teď po té bezosšaškárně doufám, že Měsíční závod vyhraje Čína.
Fandiť Čínňanom bude ťažké.
Už, už sa rozhodli že skopčia koncept od SpaceX. Keď tu zrazu Bezos, na nich vyplazí "toto".
Čo teraz majú vlastne skopčiť, od koho?
To je podceňuješ. Ti kluci šikmooký nejsou žádní blbci, a když už kopírovat, tak rozhodně ne technologii, která sama kopíruje éru Saturn/Apollo. A ještě blbě, protože ten Saturn 5 to všechno dokázal jedním startem.
Ale co jsem tak četl, Čína se na Měsíc chystá dřív než nějakým pseudostarshipem a dokonce i dřív než budou mít CZ-9. Staví nějaký hybrid, který by to měl zvládnout na dva starty. Mimochodem, chápe někdo, proč NASA nevytvořila ten samý projekt založený na dvou FH? Nosnost na TLI 16 tun, to by v pohodě utáhlo jedním startem pilotovaného Dragona a druhým startem nějaký přistávací modul (ten měl v éře Apolla právě okolo těch 16 tun).
A na závěr otázka pro zasvěcené: Ví někdo, proč se SpaceX nesnaží získat pro FH certifikát na pilotované lety? Má za sebou šest naprosto bezchybných letů, co by bylo ještě potřeba?
milantos - 29/5/2023 - 00:42
citace 28.5.2023 - 23:15 - NovýJiřík:
A na závěr otázka pro zasvěcené: Ví někdo, proč se SpaceX nesnaží získat pro FH certifikát na pilotované lety? Má za sebou šest naprosto bezchybných letů, co by bylo ještě potřeba?
Jako nezasvěcený mohu jen spekulovat: Musk vsadil vše na SHS
Ervé - 29/5/2023 - 07:28
Ještě bych odhadoval, že Falcon Heavy je komplikovanější a náročnější, než Musk myslel. Kdyby upravili vršek věže pro plnění vodíkem a kyslíkem, mohl by FH vynášet Centaur pro TLI a byla by nosnost k Měsíci ještě větší. 16t LEM by stačil jen při LOX/LH motoru pro LOI a přistání na Měsíci a LOX/metanu pro odlet.
Problém je, že LEM byl extrémně lehký pro kyslíkovou atmosféru s třetinovým tlakem. Při kyslíko-dusíkové atmosféře vždycky bude těžší (10% úspora použitím kompozitů oproti skoro dvojnásobku hmotnosti konstrukce způsobené vyšším tlakem).
yamato - 29/5/2023 - 16:30
citace:
Jako nezasvěcený mohu jen spekulovat: Musk vsadil vše na SHS
to nie je špekulácia, takto to Musk verejne prezentoval
Grofino - 29/5/2023 - 16:43
SpaceX směřuje na Mars a do SS.
SHS je takto navržena.
FH si své chvíle slávy užije.
Dopraví na NRHO moduly Gateway, mají smlouvu s NASA na nákladní dragon 2 k Měsíci.
SpaceX se brání vodíku, spekuluji, je pekelně drahý?.... 😉
NovýJiřík - 29/5/2023 - 23:07
citace 29.5.2023 - 16:43 - Grofino:SpaceX směřuje na Mars a do SS.
SHS je takto navržena.
FH si své chvíle slávy užije.
Dopraví na NRHO moduly Gateway, mají smlouvu s NASA na nákladní dragon 2 k Měsíci.
SpaceX se brání vodíku, spekuluji, je pekelně drahý?.... 😉
Vodík má výhodu (specifický impuls), kterou ale dost dohání metan. Na rozdíl od vodíku se ale metan snadno skladuje (nemusí se chladit málem až na absolutní nulu), má větší specifickou hmotnost (a tedy o dost menší nádrže), a jelikož sestává z molekul, tak nemá blbý zvyk utéct do prostoru třeba i skrz tlustou kovovou stěnu.
Kromě toho se SpaceX vodíku brání právě kvůli své orientaci na Mars. Metan se tam dá vyrobit z kysličníku uhličitého, ale kde vzít vodík? Elektrolýzou vody? A kde ho pak ukládat?
Mimochodem, co znamená zkratka SS? Znám více významů, takže bych rád věděl, s čím počítat 😉.
Jinak si myslím, že při známé inovativnosti SpaceX by nějaké to zvýšení nosnosti FH nemyl být problém. Co kdyby třeba pro lunární lety protáhli horní stupeň ze 14 na 18 metrů? [upraveno 29.5.2023 23:19]
yamato - 30/5/2023 - 09:44
citace:
Kromě toho se SpaceX vodíku brání právě kvůli své orientaci na Mars. Metan se tam dá vyrobit z kysličníku uhličitého, ale kde vzít vodík? Elektrolýzou vody? A kde ho pak ukládat?
na ten metan aj tak najskor potrebujes vodik, nie? ale problem je s tym ulozenim, ako si pisal, a vo vseobecnosti raketovi inzinieri vedia ze praca s vodikom je peklo. To vsade furt unika, neustale hrozi explozia nahromadeneho plynu, teploty pre skvapalnenie su absurdne nizke atd.
Jednoducho, kto chce pouzivat rakety za trochu spartanskejsich podmienok, vodiku sa vyhne.
alamo - 30/5/2023 - 10:44
Tie hlavné nevýhody vodíka, sú akosi na zemskom povrchu.
Lenže "tam hore" je vákuum.
Ervé - 30/5/2023 - 11:35
citace 30.5.2023 - 10:44 - Slavomír Fridrich:Tie hlavné nevýhody vodíka, sú akosi na zemskom povrchu.
Lenže "tam hore" je vákuum.
Vodík utíká i na orbitě, a nádrže musíte hlídat před sluníčkem - kvalitní clonou. Rozměrné nádrže totéž.
Vodík je dobrý pro rychlý odlet. Dál už vládne metan.
alamo - 30/5/2023 - 11:52
No áno. Už tam treba venovať pozornosť, doslova kvantovke. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Spin_isomers_of_hydrogen
Snáď si to Bezos aspoň prečítal.
..
Vlastne pri prvej súťaži, to myslím bolo v hodnotení od NASA vyslovene uvedené, že to skladovanie vodíka nemajú prepracované. A aj preto vtedy vyhralo SpaceX.
Snáď teraz podali lepší návrh. [upraveno 30.5.2023 12:43]
milantos - 30/5/2023 - 13:32
citace 30.5.2023 - 11:35 - Ervé:[
Vodík je dobrý pro rychlý odlet. Dál už vládne metan.
Pokud se nemýlím, metan zatím nikde nelétá, zatím co vodík skoro 60 let:)
Ervé - 30/5/2023 - 15:04
Kde byl vodík použit jako palivo déle než 24 hodin po startu?
Nikde.
Pro vodíkové články udrží vodík ve špičkových nádržích 16 dní. Tam ale nevadí uteklá čtvrtina obsahu, protože se s tím počítá od začátku, a částečně únik spotřebujete v článku.
Jinak se používá UDMH/N2O4, sověti používali kyslík a petrolej. [upraveno 30.5.2023 15:05]
yamato - 30/5/2023 - 15:26
citace 30.5.2023 - 13:32 - milantos:
citace 30.5.2023 - 11:35 - Ervé:[
Vodík je dobrý pro rychlý odlet. Dál už vládne metan.
Pokud se nemýlím, metan zatím nikde nelétá, zatím co vodík skoro 60 let:)
a z toho má niečo vyplývať? aký vplyv má lietanie/nelietanie na dobre známe fyzikálne vlastnosti palív?
PinkasJ - 30/5/2023 - 16:19
Vodík se bude používat s výhodou dále u třetích stupňů, jako dosud. Při běžných problémech s odsouváním termínů startů nemá cenu vodík ve větší míře skladovat na LEO. Pro lety lidí k Marsu, kde budou třeba velké hmotnosti, je známá koncepce SpX s tankováním metanu a kyslíku na LEO.
Zastávám názor, že pro lety lidí na Měsíc jsou výhodné dva starty s nosností 24-40 tun na TLI každý, bez tankování na LEO. Tedy např. 2xSLS, nebo lépe 1x SLS s Orionem + 1xSHS s jednorázovým třetím stupněm na metan a jedním motorem Raptor s natankovaným landerem. Ten by měl letět první.
[upraveno 1.6.2023 14:35]
alamo - 30/5/2023 - 16:37
citace 30.5.2023 - 15:04 - Ervé:Kde byl vodík použit jako palivo déle než 24 hodin po startu?
Nikde.
A predstav si že niekto už má tú drzosť, robiť okolo toho reklamu.. https://etaspace.com/about
..
Čo sa experimentovania týka, treba hľadať napríklad Cryogenic Orbital Testbed (CRYOTE) alebo Micro-gravity Cryogenic Experiment Opportunity.
Grofino - 31/5/2023 - 08:54
Pro Jiříka: SS je zkratka Sluneční soustava.
Viz např. https://www.vastspace.com/roadmap
2040s
PROLIFERATED STATION FLEET
LOCATION: Solar system
Mimochodem, co znamená zkratka SS? Znám více významů, takže bych rád věděl, s čím počítat 😉.
Jinak si myslím, že při známé inovativnosti SpaceX by nějaké to zvýšení nosnosti FH nemyl být problém. Co kdyby třeba pro lunární lety protáhli horní stupeň ze 14 na 18 metrů?
citace 31.5.2023 - 08:54 - Grofino:Pro Jiříka: SS je zkratka Sluneční soustava.
Viz např. https://www.vastspace.com/roadmap
2040s
PROLIFERATED STATION FLEET
LOCATION: Solar system
Mimochodem, co znamená zkratka SS? Znám více významů, takže bych rád věděl, s čím počítat 😉.
Jinak si myslím, že při známé inovativnosti SpaceX by nějaké to zvýšení nosnosti FH nemyl být problém. Co kdyby třeba pro lunární lety protáhli horní stupeň ze 14 na 18 metrů?
Efektivnější je třetí stupeň, netaháte sebou prázdný druhý.
Pro většinu starších 40 let je SS prostě Schutzstaffel.
Lepší když napíšeš SolSys nebo prostě soustava.
Grofino - 31/5/2023 - 09:02
Vodík je složité palivo, na tom se shodneme... :-)
Jeff bude třídit orto a paravodík?
citace 30.5.2023 - 11:52 - Slavomír Fridrich:No áno. Už tam treba venovať pozornosť, doslova kvantovke. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Spin_isomers_of_hydrogen
Snáď si to Bezos aspoň prečítal.
..
Vlastne pri prvej súťaži, to myslím bolo v hodnotení od NASA vyslovene uvedené, že to skladovanie vodíka nemajú prepracované. A aj preto vtedy vyhralo SpaceX.
Snáď teraz podali lepší návrh. [upraveno 30.5.2023 12:43]
alamo - 31/5/2023 - 11:15
citace 31.5.2023 - 09:36 - Grofino:
Jeff bude třídit orto a paravodík?
Vlastne nielen Jeff, ale aj zástancovia a propagátori NTR nukleárneho tepelného pohonu. Teda ak chcú, aby sa čosi takého stalo realitou. Grofino - 31/5/2023 - 11:27
Nejsem zastánce klasického NTR. Hrozí roztavení jádra jako na začátku kosmonautiky. Rozumnější je fúzní pohon nebo pozitronový.... :-)
Informovala o tom americká CNBC s odvolaním sa na niekoľko anonymných zdrojov oboznámených s okolnosťami incidentu. Spoločnosť následne pre CNBC potvrdila, že k nehode skutočne došlo.
Technické komplikácie môžu znamenať problémy hneď pre niekoľko veľkých projektov – nielen Blue Originu, ale aj jeho zákazníkov a partnerov. Naopak, situácia hrá v prospech Bezosovho najväčšieho konkurenta, miliardára Elona Muska a jeho firmy SpaceX.
Nečudujem sa, že sa s tým sami nechválili..
[upraveno 13.7.2023 00:41]
NovýJiřík - 13/7/2023 - 01:32
Informovala o tom americká CNBC s odvolaním sa na niekoľko anonymných zdrojov oboznámených s okolnosťami incidentu. Spoločnosť následne pre CNBC potvrdila, že k nehode skutočne došlo.
Technické komplikácie môžu znamenať problémy hneď pre niekoľko veľkých projektov – nielen Blue Originu, ale aj jeho zákazníkov a partnerov. Naopak, situácia hrá v prospech Bezosovho najväčšieho konkurenta, miliardára Elona Muska a jeho firmy SpaceX.
Nečudujem sa, že sa s tým sami nechválili.
No, bodejť jo. Ale mě spíš na tom textu fascinuje, že pořád někdo považuje SpaceX a Blue Origin za největší konkurenci. To už mi přijde jako diagnóza. Tak nějak se mi vybavuje věta z románu Vinnetou od Karla Maye: "Ropucha chtěla závodit s orlem v letu a ptala se, co mi dáš, když nad tebou zvítězím?"
Ervé - 20/7/2023 - 07:05
Motory pro první let mají, otázkou je, jestli po zjištění příčin výbuchu budou dál vyhovovat. Každopádně druhý let a certifikaci rakety to zase posune, otázkou je jak moc. Bezos zásadně nic neříká. Totéž s New Shepard - v březnu vydal nějaké inormace, a od té doby nic - má jen NS-4, s jedním prototypem nemůže normálně fungovat. Staví ale NS-5 nebo dokonce NS-6? Nebo zkusí vyvinout něco lepšího? Virgin zase létá, bude i Bezos?
alamo - 20/7/2023 - 12:36
@Ervé
Položil ste síce zaujímavé otázky. Ale odpoveď na ne, ste dal už sám.
citace:Bezos zásadně nic neříká.
NovýJiřík - 22/7/2023 - 12:42
citace 20.7.2023 - 12:36 - Slavomír Fridrich:@Ervé
Položil ste síce zaujímavé otázky. Ale odpoveď na ne, ste dal už sám.
citace:Bezos zásadně nic neříká.
Na druhou stranu ale, marketing Bezos ovládá bezchybně. To je pořád v médiích (i tady) řečí o Muskově časovém koeficientu, ale nikdo nemůže popřít, že sice s prodlevou, ale nakonec plní, aspoň zatím, všechno, k čemu se zavázal. Kdežto Blue Origin, čím se můžou vykázat? A přesto se o nich pořád mluví a píše jako o světlých nadějích budoucí kosmonautiky. Přitom i kdyby třeba příští rok New Glenn opravdu letěl, už bude hodně za zenitem aktuálního vývoje v rámci celého odvětví. Jakože skoro určitě nepoletí... [upraveno 22.7.2023 12:50]
vypada to velmi povedene, drzim palce, at se jim dari dal, v porovnani s klasickymi raketami je to paradni kousek. 
.jpg)
