Koncem února 2007 proběhlo na kosmodromu Pleseck zasedání mezirezortní pracovní skupiny, na kterém byly zhodnoceny práce na vývoji univerzálního systému nosičů "Angara". Kromě řinčení zbraněmi z úst gen. plk. Vladimira Popovkina, velitele Kosmických vojsk Ruské federace (že je nutná podpora z nejvyšších vládních míst rozvoji kosmických bojových prostředků) se hovořilo zejména o postupu výstavby infrastruktury na Plesecku. Podle Popovkina se po roce 2010 přesune největší tíha provozu nosných raket Ruska právě na Pleseck (myslím, že je nesmysl sem přemisťovat starty stacionárních družic, to spíš bude přinejměnším lehčí typy stacionárních družic odčerpávat Sojuz 2 na Centre Spatial Guayanais). Do konce roku 2010 bylo přislíbeno, že veškeré pozemní zařízení pro Angary na Plesecku bude hotovo a první start Angary odtud se čeká v roce 2011.

Jak dlouho se vlastne na Angare pracuje? A v jake fazi je samotny vyvoj?

citace:

---

Jak dlouho se vlastne na Angare pracuje? A v jake fazi je samotny vyvoj?

---

citace:

---

O verzi Angara 3, kterou bude zahraničním zájemcům nabízet firma ILS, viz např.

http://www.ilslaunch.com/pictures/fact-sheet/angara_fact_sheet-2005.pdf
[Upraveno 03.3.2007 poslal avitek]

---

Co se Angary ve verzi 3 týká dle v Kitu uváděných kapacitních parametrů je schopna nahradit spíš Zenit 3 než Proton.


Nahrazení Protonu dle podkladů Chruničeva bude možno až verzí 5 s vyššími paramtry než současný Proton-M/Briz-M má.

Z Plesecka se nedají rakety vypouštět k ISS. O efektivitě vypouštění Angary na GTO svědčí poměr 14,6 t na LEO (63°) a 2,4 t na GTO - to i Sojuz z Kourou vypustí na GTO víc. Z Plesecka můžou startovat družice na polární a retrográdní dráhy, telekomunikační Molnija a navigační družice Glonass - kromě pár civilních výzkumných satelitů to budou většinou vojáci.

Pleseck je velmi vhodný pro vypouštění družic na heliosynchronní dráhy - tedy nízkolétající družice meteorologické, družice pro dálkový průzkum Země a družice špionážní.

Skutečně k vypouštění družic na GTO je toto místo nevýhodné.

Co se týče ISS souhlasím, sklon dráhy ISS je menší, než zeměpisná šířka Plesecku. Rusko však občas hovoří o nutnosti vybudovat nástupce ISS a to na dráze s vyšší sklonem, kvůli dálkovému průzkumu Země a Ruska speciálně. I když to považuji za blbost, na to stačí automatické bezpilotní družice, které to udělají laciněji a efektivněji.

Příprava na testy prvního stupně Angary měly začít 1.srpna:
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=21144
Prozatím se má testovat nakládání/vykládání, umísťování na stend apod.
Zkoušky motorů se plánují na r. 2008.

Univerzální raketový modul URM-2 byl dopraven do města Peresvet do firmy FKP NIC RKP (Naučno-issledovatelskij centr raketno-kosmičeskoj promyšlennosti, tj. bývalý NII Chimmaš) k pozemním statickým zkouškám.

Dne 2008-09-02 byly zahájeny přípravy ke zkouškám, viz (s obrázky)

http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=4087 (rusky, kliknutím na angl. vlaječku se dostanete na anglickou verzi)

Podle nejnovějších zpráv by se první orbitální start nosiče Angara měl uskutečnit v roce 2011.

V průběhu návštěvy ruského ministra obrany V. E. Něstěrova v GKNPC im. Chruničeva 2008-12-17 byly zveřejněny následující podrobnosti o stavu projektu Angara.

Funkční prototypy 1. a 2. stupně jsou připravovány ke statickým zkouškám. Přesná rozměrová maketa 1. stupně byla použita k otestování pozemního zařízení. Univerzální modul 3. stupně je připravován ke statickým zkouškám.

První letový exemplář nosiče Angara má být dodán na kosmodrom Pleseck v roce 2010. Lehká verze nosiče má být poprvé vypuštěna z Plesecku v prvním čtvrtletí roku 2011, těžká koncem roku 2011.

http://www.polyot.su/main.php?id=10&nid=281
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=915

Foto z výroby a něco k popisu nosiče:

http://www.polyot.su/main.php?id=208

Chybička se vloudila - ty ostré starty mají být až v r.2011.

Náměstek ministra obrany ruské federace, náčelník vyzbrojování Vladimír Popovkin dnes potvrdil, že neexistují důvody, proč by letové zkoušky nosiče Agnara nemohly začít v roce 2010 a první zkušenní start tohoto nosiče z Plesecku by se tak mohl uskutečnit v prvním čtvrtletí roku 2011. Viz např.

http://www.gazeta.ru/news/lenta/2009/04/10/n_1350662.shtml

16 let po zahajeni vyvoje. Zadna slava. Nedostatkem penez to nebude. Tech melo Rusko jeste pred nedavnem hromady, ze nevedeli co s nimi. To spis nyni je vyvoj ohrozen krizi. Ropny prumysl zacina krizi pocitovat az ted, coz muze mit druhotny negativni jev na Rusko. Potom co klesl zisk z vyvozu ropy, tak muze prijit sok z propousteni a omezovani investic tezaru.

citace:

---

16 let po zahajeni vyvoje. Zadna slava. Nedostatkem penez to nebude. Tech melo Rusko jeste pred nedavnem hromady, ze nevedeli co s nimi. To spis nyni je vyvoj ohrozen krizi. Ropny prumysl zacina krizi pocitovat az ted, coz muze mit druhotny negativni jev na Rusko. Potom co klesl zisk z vyvozu ropy, tak muze prijit sok z propousteni a omezovani investic tezaru.

---

Myslím, že problémem nedostatku peněz a tím dlouhého vývoje Angary je to, že ji zatím nikdo nepotřebuje a tedy peníze šly jinam. Lehké nosiče zastanou levněji různé modifikace balistických raket, střední nosič jako je Sojuz není nutno nahrazovat a kdyby byl nahrazen Angarou, co pak s podnikem v Samaře. Jediná rozumné využití Angary je v náhradě Protonu, ale proto nemusela být vůbec vyvíjena modulová raketa s motorem RD 191 o tahu pouze 200 tun, ale stačilo použít jeden motor RD171 s tahem 800 tun v prvém stupni a v druhém stupni LOX/LH2 motor, např. upravený RD 0120 o tahu 200 tun. Proto si myslím, že Angara se dostala do situace, kdy nikdo neví co s ní. Vše bude hodně záviset, jakou raketu pro lety s posádkou bude vyvíjet podnik v Samaře, kde asi vývoj bude mnohem vydatněji dotován a půjde značně rychleji.

Plně souhlasím s p.Pinkasem. Je to drsné,ale skutečně to tak s osudem nosiče Angara je, a asi i bude. Na ILE v minulém roce jsem hovořil s jedním z realizačního týmu konstruktérem.Ten mi vlastně již zde napsaná slova potvrdil. Jen s tím rozdílem, že je zde stana vyvinout extra nosič, který plně nahradí PROTON, který spaluje velmi toxická paliva.

Tiskový mluvčí Chruničevova střediska oznámil dne 2009-06-23, že sériová výroba nosičů Angara začne v závodě firmy Poljot v městě Omsk v roce 2012. Poljot je součástí Chruničevova koncernu.

viz http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
(zpráva datovaná 24.06.2009 / 00:05)

Byl otestován universální stupeň Angary: http://www.vz.ru/news/2009/7/31/313192.html

Lehká verze má poprvé odstartovat začátkem r. 2011, těžká koncem stejného roku.

Mě zaujalo, že se testovalo ve městě Sergijev Posad, dříve Zagosrsk, které je známé spíš svou lavrou, klášterem a duchovním seminářem, který fungoval i za SSSR.

citace:

---

Lehká verze má poprvé odstartovat začátkem r. 2011, těžká koncem stejného roku.

---

To interviu je tu

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=3&nid=1139

Mnou citovaný článek uvádí 2011.
Nejsem si úplně jistý, co je v interview míněno "k 2012" - možná, že autor článku ve vzgljadu taky ne...

citace:

---

Mnou citovaný článek uvádí 2011.
Nejsem si úplně jistý, co je v interview míněno "k 2012" - možná, že autor článku ve vzgljadu taky ne...

---

A už je tam i obrázok z testu....

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=1213

Na portáli novosti-kosmonavtiki sa objavili aktuálne fotky budovanej štartovacej rampy pre Angaru na kozmodróme Pleseck:

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/photogallery/gallery_186/index.shtml

Zaujímavé je to porovnať s fotkami z minulých rokov:
2008
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/photogallery/gallery_158/index.shtml
2007
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/photogallery/gallery_112/index.shtml

zaujímavé..

neni to hrdza, na tej nádrži?
ak je, vypadá to že kým to dokončia, polovicu budú môcť zošrotovať..
hotové to má vypadať takto

Video týkajúce sa skúšky URM.

http://tvroscosmos.ru/frm/vestidata/2009/vesti08_08_9_1.php

Nie som si istý, ale zdá sa mi, že Angara bude z Baikonura štartovať z inej štartovacej rampy, než bolo plánované. Z tej ako štartovala prvá Energia?

http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=7512

На пресс-конференции Т.А.Мусабаев рассказал подробности о предстоящей работе по Байтереку. Как отметил руководитель Казкосмоса: «В 2004 году было подписано соглашение о создании на Байконуре нового комплекса «Байтерек». Для того чтобы построить подобный ракетно-космический комплекс в СССР работало 18 министерств и тысячи предприятий». Т.А.Мусабаев сообщил, что с 2010 г. Казкосмос начнет работы по строительству РКК «Байтерек». На Подкомиссии принято решение непосредственно работы по комплексу перенести на 250 площадку космодрома, памятный камень, установленный ранее, переноситься не будет.


http://www.buran.ru/htm/homepage.htm

Прояснились планы дальнейшего использования УКСС ("площадки 250" Байконура - в декабре 2008 г. было принято окончательное решение об использовании УКСС в качестве старта семейства РН "Ангара" в рамках российско-казахского проекта "Байтерек". В 2009 г. начались реконгсцировочные работы, на основании которых в марте 2009 г. специальным решением Роскосмоса был произведен раздел УКСС между КБОМ (которое использует часть сооружений в качестве топливохралища и "Байтереком", которому были переданы во временное пользование основные стартовые сооружения. Планами работ на 2009 г. предусмотрена комплексная инструментальная диагностика первоочередных стартовых сооружений. Ниже приведены фотографии УКСС, сделанные в конце мая 2009 года (с любезного разрешения (ФКП "НИЦ РКП") НИИХимМаш:

Už niečo spomína i Zak:

http://www.russianspaceweb.com/baikonur_energia_250.html#baiterek

Ďalší test URM-1

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=1320

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=1319

citace:

---

Ďalší test URM-1

---

Je to o efektivitě. K čemu potřebují LCD monitory, když se dívají na tabulky s hodnotami nebo graf? Vyhodí milióny za nejmodernější a zbytečné IT technologie, neurychlí tím vývoj ani o minutu, místo toho zpomalí, protože lidé se místo práce učí ovládat nové tiskárny, počítače atd. a nezůstanou peníze na testy, výrobu a práci lidí. Průběžně je asi vymění, ale dokud fungují, není to potřeba.

Presne. Ja by som svoje CRT nevymenil ani nahodou, stôl mám dosť veľký, tak o čo ide?

Panove tady nejde o to jestli se vam na stul vejde monitor, ani o to jestli to neco urychli. Ale jasny signal kolik je v tom projektu penez. Tam nejsou penize ani na vyplaty a pocitam, ze i sehnat penize na palivo je problem.

Ja myslim. ze se spis ridi osvedcenym pravidlem, nehrabat do veci ktery fungujou. Tim se mimochodem ridi cela kosmonautika, podivejte se jak starou elektroniku ma treba raketoplan. Tady je samozrejme riziko monohem mensi, ale proc se v tom hrabat, kdyz to funguje a riskovat ze se neco podela zrovna v ten nenejvhodnejsi okamzik. Jinak ty monterky jsou fakt pekelny

1. LCD display sám o sebe NIJAKO nezvýši produktivitu vašej práce. Je to iba zobrazovacia jednotka. Niečo iné je rýchlejší procesor, brutálna grafická karta, rýchlejšie pamäte.... Ale ani tieto hračičky Vám veľmi nepomôžu v samotnej tvorivej robote - 3D strojárske modely, kinetika zostáv. Proste to niekto musí vymyslieť, a to chce čas a dobre zaplatený čas schopného človeka s otvorenou hlavou.
2. Na prácu s tab. procesorom a textovým editorom investovať do x-palcového LCD monitora a najvýkonejšej grafiky je úplná ......(každý si doplní čo je vhodné) - teda ak na tom nechcete po robote hrať HALO alebo niečo podobné....
3. Oveľa dôležitejšie je mať tvorivých ludí a kvalitný software.
4. Aj s ceruzkou dokáže dobrý konštruktér veľké veci.
5. Škola a neskôr aj prax (a skúsenejši kolegovia) ma naučili dôležitú vec - základným nástrojom konštruktéra (hlavne v strojárskej oblasti) nie je ceruzka, ale guma! (s rozvojom CAD chvalabohu gumu už toľko nepoužívam - iba tú virtuálnu dosť často....)

"5. Škola a neskôr aj prax (a skúsenejši kolegovia) ma naučili dôležitú vec - základným nástrojom konštruktéra (hlavne v strojárskej oblasti) nie je ceruzka, ale guma! (s rozvojom CAD chvalabohu gumu už toľko nepoužívam - iba tú virtuálnu dosť často....)"

ja momentálne ceruzku a gumu používam "v strojárstve" permanentne

citace:

---

Panove tady nejde o to jestli se vam na stul vejde monitor, ani o to jestli to neco urychli. Ale jasny signal kolik je v tom projektu penez. Tam nejsou penize ani na vyplaty a pocitam, ze i sehnat penize na palivo je problem.

---

Až vyměníte CRT za LCD možná pochopíte rozdíl. LCD nebliká. Pokud u toho sedíte celý den je to značná úleva pro oči. Ale CRT má několik výhod. Zaprvé životnost a zadruhé, když potřebujete rychle monitor zajedete si na sběrný dvorek v vyberete si.

Jo a ty nažehlené modráky mě taky vždy pobaví. :-D

To:Lukáš Beránek
Po zhruba mesiaci používania "neblikajúceho" LCD monitora HP špeciálne určeného pre CAD som nedokázal prečítať bežný text v novinách. Putoval do skladu a ja som sa vrátil k svojmu obrovskému Panasonicu (CRT). Takže toľko k výhodám LCD.

citace:

---

To:Lukáš Beránek
Po zhruba mesiaci používania "neblikajúceho" LCD monitora HP špeciálne určeného pre CAD som nedokázal prečítať bežný text v novinách. Putoval do skladu a ja som sa vrátil k svojmu obrovskému Panasonicu (CRT). Takže toľko k výhodám LCD.

---

První Angara bude podle agentury Interfax-AVN zpožděna nejméně o rok, v důsledku zdržení stavby vypouštěcího komplexu, takže poletí z Plesecka nejdříve 2012. Citace podle majlu Jamese Oberga:

"A launch pad for Angara rockets was supposed to be ready in Plesetsk in 2010, which would have allowed us to launch light and heavy rockets in the first and third quarters of 2011. However, such launches will be able to take place no earlier than 2012 because the deadline for putting the launch pad and maintenance facilities into operation has been delayed," the source said.

Bylo oznámeno zakončení série zkušebních statických zážehů motoru univerzálního stupně URM-1 nosiče Angara na stavu, které se uskutečnily 2009-07-30, 2009-10-01 a 2009-11-26. Podrobně viz

http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=8354 (rusky a anglicky)
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=1319
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=1320 (fotoalbum)
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=1399 (zpráva + foto)

V současné době probíhají přípravy modulu URM-2 ke statickým zkouškám, ale jejich termín nebyyl zveřejněn.

Vyzerá to tak, že vývoj celej rady bude dlhší ako 20 rokov. Niektoré technológie za ten čas pokročili a sú inde. Ako a to prejaví na rade nosičov Angara - paramete a konkurencieschopnosť ?

Nechci se nikoho dotknout, ale jen chci poukázat na fakt: jsetliže rusové vyvíjejí nepochybně moderní nosič třídy Proton/ Saturn-l /, jak dlouho by asi vyvíjeli moderní nosič tříty Saturn-5 , 30 let ?

Vlado:
Pokud je mi známo, tak na Angařě se DOOPRAVDY pracuje někdy od roku 2005. Tedy fyzicky se na ní začalo dělat ve stejné době jako na Ares-I. S ohledem na nosnou kapacitu bych to nazval malým kosmickým závodem. Na kterou raketu sázíš, že bude dřív?

Mimochodem, vývoj supernosné rakety asi nebude na pořadu dne. Můžou se kdykoliv vrátit k odzkoušené Energiji, která je stále (do příchodu Ares-V) ta nejlepší ve své kategorii.

Angaru mimochodem rusové vyvíjejí nejspíše čistě z ekologických důvodů. Proton je stále super nosič, který je ve své třídě nejspolehlivější a hlavně jednoznačně nejlevnější. Akorát ta ekologie a nízká modularita je trochu na obtíž. Ovšem nevidím výhru v tom, že angara bude použitelná pro zátěže od jednotek tun po desítky tun. Kvůli nákladům na vývoj, které jsou v případě protonu už dávno zapalceny, bude let angary odhadem 2x dražší. V takovém případě se Protonem vyplatí vynášet od 10 tun na LEO.

Proton není tak spolehlivý nosič, je horší než Ariane 5 a Atlas 5. Pro start Angary (nejlehčí verze, srovnatelná s ) v roce 2012 požaduje Chruničev další 3 miliardy rublů v průběhu 3 let, pokud je nedostane, nepoletí, pro těžší verze bude potřebovat další peníze.
Vývoj Angary: 1992 zahájen předběžný vývoj, 1994 vybrán Chruničev, 2001 první zážeh RD-191, 2004 Chruničev dostal 600 miliónů rublů na vývoj, jednání s Korejci. 2005 podpis smlouvy s Korejci. Pokud Eněrgija prosadí Rus-M jako nosič ACTS, nemá nejtěžší verze moc šancí na realizaci a vývoj skončí na A1 a A3.

citace:

---

Můžou se kdykoliv vrátit k odzkoušené Energiji

---

Myslel jsem si, že modulovou raketu Angara ani nebudou vyrábět v celé její plánované škále 1-3-5 modulů, už také kvůli plánované raketě RUS, ale možná ano i když na ní nijak nespěchají. Důvodem je jednak potřeba zcela nahradit rakety s toxickým palivem jako Proton a odvozeniny od ICBM, možná i Zenit. Dalším důvodem může být, že nevýhodou modulové koncepce je velká výkonnostní mezera mezi 1 modulem (200 tun tahu) a 3 moduly (600 tun). Avšak kombinací s podobně modulovou raketou RUS, kde základní modul má tah 400 tun, dostanou velkou škálu raket o startovním tahu:
200T (1A), 400T (1R), 600T (3A), 1000T (5A), 1200T (3R), 2000T (5R)

To umožní pokrýt prakticky veškeré možné potřeby, snad kromě superrakety, kde by asi použili modul 800T s motorem RD171.

Základní spalovací komora bude jednotná u všech raket, což podstatně zdvihne sériovost. Tyto motory budou moderní ještě nejméně 15, spíše 20 roků. Budou jen 2 typy čerpacích agregátů a dva průměry nádrží. Tím se konečně může přejít k sériové výrobě raket a snížení jejich ceny. Avšak nic není předem dáno, určitě budou velké lobystické akce na zachování a modernizaci Sojuzu, stejně tak zachování Zenitu nebo jeho ekvivalentu.

Hlavní konstruktér Angary a pozemního komplexu Bajterek v Chruničevových závodech Gennadij Klejmenov oznámil, že nevulučuje možnost zahájení výroby letových kusů raket Angara do konce letošního roku 2010. Podle jeho slov byly zkoušky univerzálního prvního stupně URM v chodu na zkušebním stavu ukončeny v roce 2009 a zkoušky druhého stupně mají proběhnout ve třetím čtvrtletí letočního roku.

Peníze na dokončení stavby první startovní ranmpy na kosmodromu Pleseck jsou, ale "musí se s nimi nakládat rozumně a spotřebovat je na konkrétní stavby". Stavba druhého komplexu na Plesecku se má začít nejdříve v roce 2014. Podtrhuje nutno mít dvě rampy, kdyby došlo k nějaké havárii.

Generální ředitel GKNPC im, Chruničeva Vladimir Něstěrov prohlásil na tiskové konferenci, že letové zkoušky nosiče Angara nezačnou dřve než v roce 2013 (nedávno ředitel Federální kosmické agentury FKA Anatolij Perminov hovořil o roce 2012).

Něstěrov oznámil, že konstrukční práce a zkoušky nosiče jsou hotovy na 95 až 97 %. Motor 1. stupně RD-191 je dokončen z 99 %, dokončen má být v prvním čtvrtletí 2011.

Motor RD-124 pro 2. stupeň již třikrát letěl na nosiči Sojuz-2. Něstěrov prohlásil, že to hlavní, co ještě zdržuje, je výstavba pozemních zařízení. Uvedl, že nelze dojednat řadu nezbytných kontraktů, vzhledem k podfinancování celého projektu, takže holding na to nemá.

Není ani na obměnu strojů pro výrobu. Na nové zařízení (obráběcí stroje atp.) potřebují 9,4 miliardy rublů (RUR), dostali v roce 2009 jen 3,2 miliardy RUS a n2co holding dodal z vlastních prostředků. Nedivte se (řekl Něstěrov), že letové zkoušky částečně proběhly v rámci jihokorejského programu KSLV. Tvrdil, že oba lety byly úspěšné (?!).

citace:

---

Generální ředitel GKNPC im, Chruničeva Vladimir Něstěrov prohlásil na tiskové konferenci, ...

---

Článek z novin Izvestija, citující úvahy náměstga ředitele Roskosmosu Viktora Remiševského o přípravě přechodu na Angaru. Na začátku sice hovoří, že se s ní na kosmodromu Pleseck začne pracovat za dva roky, ale zřejmě má na mysli zkoušky pozemního zařízení a nácvik přípravy startu, v závěru se opět objeví již dříve zmiňovaný rok 2013. Pozemní vybavení na Plesecku je údajně hotovo z 80 %.

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=13493 (rusky)

Na kosmodromu Vostochny se také rychle pracuje do osmi let se z něj má stát nastupce bajkonuru pro pilotovatelné lety.

Jinak co se Angary týče, už byla vynána nějaké správa k selhaní té druhé Korejské rakety která má první stupen na bázi Angary?

http://www.russianspaceweb.com/angara.html#urm2_2

2010 Nov. 18: The URM-2 upper stage module of the Angara rocket fired its RD-0124A-I propulsion system for the first time at the IS-102 static test stand in NITs RKP test facility in Peresvet near Moscow. The 399-second firing simulated the performance of the engine during expected launches of the Angara rocket. It was shut down after one of the propellant components was completely used up.

Stručně: Motory horního stupně Angary byly 18.11.2010 poprvé zapáleny na zkušbní stolici

citace:

---

Stručně: Motory horního stupně Angary byly 18.11.2010 poprvé zapáleny na zkušbní stolici

---

Pisi tam i o Angare a tak by se to sem do tohoto vlakna snad hodi:

Na Technetu clanek o Angare i o rakete s jadernym pohonem:

http://technet.idnes.cz/rusko-vyrobi-rakety-s-jadernym-reaktorem-dopravi-cloveka-na-mars-pyz-/tec_vesmir.asp?c=A110127_112319_tec_vesmir_vse

Podle tiskového prohlášení firmy GKNPC Chruničev, viz

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16454

budou nosiče Proto používány i nadále i po uvedení řady raket Angara do provozu. S první startem lehké verze rakety Angara se počítá ve druhém čtvrtletí roku 2013 a těžké verze Angary ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013.

Stejně tak bude zřejmě nadále používána raketa Sojuz a podobně jako u Protonu budou jen postupně nahrazovány Angarou po jejím zavedení, prověření spolehlivosti, vybudování všech startovních komplexů (zvláště na Bajkonuru)

Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!

citace:

---

Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!

---

citace:

---

citace:

---

Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!

---

Kde bude Musk v roce 2018 ...

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!

---

Kde bude Musk v roce 2018 ...

---

Angara bude predsa lietať jednak z Plesetsku (2013), jednak z Vostočného (2015), jednak na pilotovaný program má slúžiť nosič Rus lietajúci z Vostočného. Okrem toho, kde je napísané, že bude Musk naisto obsluhovať ISS? Chcieť je jedna vlastnosť, ale môcť je vec dohody s NASA, financií atď. atď.

---

citace:

---

... mlady sukromnik Musk je jedina realna sanca na pilotovane lety made in USA. Takze NASA sa urcite bude chciet dohodnut

---

citace:

---

citace:

---

... mlady sukromnik Musk je jedina realna sanca na pilotovane lety made in USA. Takze NASA sa urcite bude chciet dohodnut

---

Ak bude mladý súkromník Musk fungovať podobne ako veliký Mrchochvost či Facebook ( po našom Ksichtokniha ), tak Alah nech opatruje NASA aj ISS Ono sa to nazýva technologicky inovatívne spoločnosti. Facebook sosanie informácií, šírenie backdoor a trojanov, mrchochvos šíri najväčší vírus na svete a Musk bude zásobovať svet a NASA rýchlokvasenými drakmi a sokolmi.

PS: To zas aby ste si nemysleli, že nejako fandím bývalým, sovietsmanom, ale tieto americké hurátechnológie nie sú nič moc. Ešteže sú v tej amerike európski emigranti, vojnoví zajatci a ich potomkovia, inak by bola celá amerika jednou velikou katastrofou - šak aj na Mesiac ich poslal nemec a nie yankee

---

citace:

---

... ze USA dokaze pritiahnut a zaplatit sikovne mozgy, to je ich chytrost a europska blbost ...

---

Tá Angara sa vyvíja do 1. ľtartu už cez 20 rokov reálne, alebo reálne len 10 rokov, alebo čo to vlastne bude ? Semjorku postavili za 3 roky a to boli na začiatku. Musk nevedel do čoho sa púšťa a asi preto aj uspel.

"vďaka ktorým deti strýčka Sama hojne bohatli"
Za penize americkych danovych poplatniku samozrejme - valku proti Japonsku si proste USA platili sami.
Proto totez muzete rici castecne o Britskych vyrobcich - na vyrobe na invazi zpet do Francie se tez z velke casti podileli - hlave dodavkami pro Britskou armadu.

"Facebook sosanie informácií,"
Sice to sem nepatri - ale je pouze na VAS OSOBNE co tam do sveho profilu napisete a viry siri sami uzivatele - ktere spusti doslova cokoliv pokud potom touzi a to se da zaridit na jakemkoliv OS !!!

osobne nechapem ludi co citia potrebu neustale sa navazat do USA. Dve svetove vojny si zapricinila europa sama svojim nacionalidiotizmom. USA dodavali zbrane pre spojencov - mame ich teraz ukrizovat? Nikto nenutil spojencov nakupovat, namocili sa do toho sami. Okrem predaja zbrani poslali USA aj tisice vojakov na smrt do cudzej vojny, kedze oduti frantici a povyseni briti neboli schopni toho fuzikateho porazit (hoci ho sami stvorili).
Europania by si mali pozametat pred vlastnym domom, nez sa pustia do USA. Vymysleli sme koncentraky a genocidu, prezrali sme si buducnost, v madarsku to zase zavana nacizmom a v bruseli to vypada jak centrala RVHP, ale jedine co nas trapi su americania...

citace:

---

... potrebu neustale sa navazat do USA ...
... Vymysleli sme koncentraky a genocidu, prezrali sme si buducnost, v madarsku to zase zavana nacizmom a v bruseli to vypada jak centrala RVHP, ale jedine co nas trapi su americania...

---

Je nesporným faktom, že američanov potreba novej lode tlačí neporovnateľne viac, ako rusov.
Rusi majú svoj síce obstarožný, ale pomali postupne vylepšovaný a hlavne spoľahlivý Sojuz, ktorý pri svojej pomalej evolúcii v prevádzke určite ešte pár rokov vydrží, takže ak bude nosič Angara a nová kabína hotová v roku 2015 alebo neskôr, nie je to pre nich príliš akútny problém. V tomto smere nemajú problém ani so "súkromnými" nosičmi a kozmickými loďami.

Američania sa naopak vyradením raketoplánu dostávajú do situácie, kedy nebudú mať žiadnu vlastnú pilotovanú loď. Z hľadiska prevádzky ISS to predstavuje len menší problém (dopravu posádok dokážu zabezpečiť rusi, zásobovanie dostatočne zabezpečí ESA, japonci a rusi), problém je to pre američanov predovšetkým z (vnútro-)politického a pí-ar hľadiska.

[Upraveno 19.4.2011 Alchymista]

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16642

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1449

Ruská kosmická agentura FKA vypsala konkurs na udělení zakázky na výzkumné konstrukční práce související s vývojem urychlovacího stupně s motorem na kapalný kyslík a kapalný vodík pro těžkou verzi nosiče Angara A5 (označení kontraktu OKR Dvina-KVTK [=kislorodno=vodorodnyj tjažjologo klassa = kyslíko=vodíkový těžké třídy]). Termín pro předkládání nabídek je 2011-05-27, jednání komise o udělení kontraktu proběhne 2011-06-03. Zatím je z federálního rozpočtu na úvodní část řešení projektu (červenec až prosinec letošního roku) uvolněna maximální částka (strop pro zakázku) 500 miliónů RUR.

V zadání kontraktu se nehovoří o cílovém datu ukončení celého projektu, tj. kdy by konkrétně měl stupeň létat. V daném okamžiku se zřejmě jedná pouze o úvodní projektové práce (OKR = opytno-konstruktorskije raboty).

Pracuje na tom už Chruničev:

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=52

viz také:

http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%92%D0%A2%D0%9A

Plná dokumentace ke konkursu na urychlovací stupeň je ke stažení (samozřejmě v ruštině) jako zazipovaná složka s 10 soubory doc na URL

http://www.roscosmos.ru/download/2011_04_26_dvina_-kvtk.zip

Vyplývá vcelku jasně, že jediný, kdo se může do konkursu přihlásit je konstrukční kancelář a výrobní závod Chruničev.

A co KBChA s motorem RD0146 pro Rus-M? Ty ze soutěže vyřadili?

citace:

---

A co KBChA s motorem RD0146 pro Rus-M? Ty ze soutěže vyřadili?

---

Zopár záberov z budovaného štartovacieho komplexu rakiet Angara:

http://ria.ru/video/20110830/426806488.html

Jde vidět že na rampě už jsou nejmeně za polovinou práce, vykopové prace už jsou hotovy, startovní betonová stolice a žlab jsou také a už jen dodělavají startovací věž... Jen tak dál!

Zajímalo by mne v jaké fazi jsou ovšem inženýrské stavby tohoto komplexu (nadrže na palivo, hangár. atd.) škoda že to také neukázali.

Velitel Kosmických vojsk Ruské federace generálporučík Oleg Ostapenko prohlásil že výstavba komplexu pro nosiče rodiny Angara na kosmodromu Pleseck pokračují podla časového harmonogramu. První start tohoto nosiče z Plesecku se má uskutečnit podle jeho slov v druhé polovině roku 2013.

Dnes jsem našel jsem další celkem zajímavé video o nosičích raket typu Angara, snad tu již není.

Zde video (doporučuji pustit v rozlišení 1080p):
http://www.youtube.com/watch?v=r3mLvgvZpjk&feature=related

Jak vidno z videa tak průmyslové kapacity pro nové nosiče řady Angara jsou již zbudované a první let se plánuje na polovinu roku 2013, dle slov Vladimira Nesterova ředitele výzkumně továrního komplexu Khrunichev, byl harmonogram vývoje v roce 2010 dodržen a že inženýrské stavby i samotný vývoj běží bez prodlev. Také zde byl virtuální náhled na produkci rakety Angara, který se má vedle dnes produkované rakety Proton velmi zjednodušit a zefektivnit.

Dále v květnu byl vývoj motoru RD 191 dokončen, poslední test byl proveden rovněž v 1/2 letošního roku, zkušební motor byl 120x zažehnut a celková doba hoření byla 26,747 sekund, dále byly vyhodnoceny údaje z testu korejské rakety Naro-1, kde byly použité některé časti z plánované rakety Angara.

Dále v posledním videu které zde uveřejnil "Jaro." jde vidět že konstrukční práce na kosmodromu v Plesetsk-u je usilovně budován.
Jak by měla vypadat kompletní startovací stolice a věž můžeme vidět zde, tako startovací plošina by měla být kompatibilní ze všemi plánovanými typy rakety Angara (od typu A1.1 až po A7V):

http://www.mai6.ru/contents/gallery/displayimage.php?pid=1052&fullsize=1


Dále jsou ve vývoji různé typy horních stupňů které tak rozšíří paletu a možnost nesení různých druhu nákladu dle modulace rakety od 2 tun v případě verze 1.1 až do 40.5 tun na LEO v případě typu A7V.

Zde vizualizace vyvýšených horních stupňů:
http://s51.radikal.ru/i132/1108/63/389a510cb85d.jpg


Jinak zde je vizualizace modulárnosti rakety Angara 1.1 až 5.
http://imageshack.us/photo/my-images/263/angarafamilyq208.jpg/

Jsou zde zobrazeny rakety typu (zleva do prava):
Angara 1.1... nosnost na LEO 2 t.
Angara 1.2... nosnost na LEO 3.7 t.
Angara A3.... nosnost na LEO 14.6 t. (GEO 2 t.)
Angara A5.... nosnost na LEO 24.5 t. (GEO 4.5 t.)
Angara A5/KVRB.... nosnost na LEO 28.5 t. (GEO 2.7t.)

Na další vizualizaci jsou zobrazeny rakety řady 1.2 až A7V a je zde i popisek, jsou zde také doplněny o pilotovanou verzi rakety verze A5P a pilotované verze rakety Angara A7P, osazené novou lodí PPTS. (Což byl asi důvod zrušení konkurenční domácí rakety Rus-M).

http://www.raumfahrer.net/forum/yabbfiles/Attachments/up015624.jpg

Zde je uveřejněn popisek typu Angara-7P. Motory i boostery budou stejné jako u předchozích verzí teto rodiny raket, jen bude zmohutněn první stupeň rakety kvůli větším nádržím a velikosti a hmotnosti možného neseného nákladu.

http://www.raumfahrer.net/forum/yabbfiles/Attachments/up015625.jpg

A poslední obrázek je zaměřen na největší projektovanou verzi rakety Angara A7V s druhým stupněm KVTK2B-A7 s nosností 40.5 tun na LEO a 9 tun na GEO.

http://www.raumfahrer.net/forum/yabbfiles/Attachments/up015626.jpg

Vzhledem k zdlouhavému vývoji Angary, výrobních i startovních zařízení jsem si myslel, že o Angaru není příliš velký zájem, zvláště když představili RUS-M. Na tom se mi ale moc nelíbilo, že je to vlastně ATLAS V Heavy, od kterého v US také upustili (když bude třeba, nahradí ho prvým stupněm s dia 5m a 2 motory RD 180). Kromě toho RUS-M představoval malou variabilnost pro běžné komerční i jiné náklady a ani nedával dobrý základ pro super těžký nosič 100 a víc MT.

Bylo proto asi logické jeho vývoj zastavit, neboť ANGARA pokryje prakticky všechny možné potřeby pro komerční, vědecké účely i lety lidí na LEO. Svazek universálních modulů může být trochu těžší, než monoblok, ale převažují výhody sériovosti, snadné dopravy, variabilnosti a rezervy při výpadku jednoho motoru. Vysoce účinný motor RD191 svou úsporností snadno nahradí případnou zvýšenou hmotu konstrukce. V neposlední řadě má ANGARA mít plně automatizovanou přípravu rakety ke startu (podobně jako Zenit)

Angara versus RUS je zřejmě také výsledek boje konstrukčních kanceláří Energie a Chruničeva. Někde jsme četl, že v Energii je hodně zastánců koncepce rakety ZENIT s nejsilnějším ruským motorem RD181, modernizované a případně kompletně vyráběné i s nádržemi v Rusku. Zenit by mohl dobře sloužit pro lehčí lodě k ISS. Pokud by jeho nádrže byly navrženy pro uchycení boosterů, mohly by použít variabilně i boostery z Angary, nebo boostery s motory RD 180, což by opět zvyšovalo jeho variabilnost, ale vy vyšších nosnostech. Zenit by mohl také být dobrým základem pro supertěžký nosič

Mohu s Vámi pouze souhlasit pane PINKAS J, také jsem byl totožného názoru že Rus-M po uveřejnění vývoje bude hnacím strojem budoucí ruské kosmonautiky a že program rakety Angara jako náhrada Protonu bude stažen, ale poté jsem se o Angaru začal více zajímat (také i díky F9, a zdejší diskuzi o modulech raket Atlas-Delta) a uvědomil jsem si že Angara má daleko více plusů a výhod jak jednostranná Rus-M a po odlehčení PPTS na 18 tun a uvedení Angary A5P bylo už jen otázkou času kdy někdo přijde na to že Rus-M je vlastně nepotřebná, i když měla mít vetší nosnost v těžké verzi jak Angara A7V.


Ale i v otázce těžkých nosičů se v Rusku v poslední době uvolnili určité informace o plánech těžkých raket které jsou výhledově plánovány.. Jedna se o projektované nosiče Amur a Jenisej.
Bohužel jaksi teď nefunguje jeden web kde jdou uveřejněny podrobnosti o těchto programech ale jakmile naběhne tak dodám další informace.


Co se týče Zenitu... úprava na zcela ruskou výrobu by nemusela být špatná. Ale nebude to zbytečné provozovaný a vyvíjený souběžný program, není lepší se soustředit na jednu modulární raketu a s tou si pohrát aby měla nosnost od 1-2 tun až třeba do 100 tun? Což by Angara mohla v budoucnu nabízet.
I když chápu, že je dobré mít v záloze jiný nosič, kdyby měla Angara nehodu a než se nehoda zjistí tak by mohlo dojít k nepříjemným startovacím prodlevám.

citace:

---

Zde vizualizace vyvýšených horních stupňů:
http://s51.radikal.ru/i132/1108/63/389a510cb85d.jpg

---

Angaru nemám rád, nechápu proč za základ dali jen jednu komoru. K čemu je jim raketa s nosností 1-2 t, když mají spoustu Dněprů, které pokrývají požadavky na x let. Potřebují raketu s nosností 15 a 25 t, tak ji tak mají stavět. Menší náklady pokrývají přestavby balistických raket a Sojuzy.

Před nedávnem jsem napsal téměř stejný názor, když bylo rozhodnuto stavět RUS-M. Pokud to ale podrobně rozebereme:

Když chtějí Rusové nosnost 15-25 tun na LEO a nechtějí používat boostery na THP ani exkluzivně LOX/LH2 druhý stupeň pro LEO (jako Atlas 5), pak jedno-modulový RUS-M s motorem RD 180 na to nestačí. Tří-modulový je pak zbytečně složitý a drahý i když má reservu směrem nahoru.

Zde by bylo nejjednodušší použít inovovaný Zenit s motorem RD 171, který s druhým stupněm na LOX/RP by 15 tun zvládl a se stupněm na LOX/LH2 pak i 25 tun. Myslím, že tato varianta je stále ve hře a Energie ji bude prosazovat. Vývoj by byl relativně levný, LOX/LH2 motor použít od Chruničeva.

Zbývá Angara s motory RD 191, která by i v 3-modulovém uspořádání lecos dokázala – téměř 15 tun na LEO s druhým stupněm RD O124A (značně víc než Sojuz), má dost variant směrem nahoru. Její vývoj , startovní rampu i výrobní kapacity značně pokročilé a nelze ji asi zrušit. Má se vypouštět i z Bajkonuru. Může nahradit jak Proton, tak postupně Sojuz. Jestli se zatím nebude používat nejjednodušší 1-modulová varianta, není problémem, někdy na ní dojde a bude mezitím možná dobře prodejná jiným státům.

citace:

---

Má se vypouštět i z Bajkonuru.

---

Pro srovnání: stavba kosmodromu Vostočnyj měla stát 250 mld. rublů, tedy v přepočtu 8 mld. USD.

http://ria.ru/science/20110811/415506140.html

Niekto na novosti-kosmonavtiki hodil tento link na fotoalbum fotiek zo štartovacej rampy.

http://www.panoramio.com/user/3623054?with_photo_id=26481346

citace:

---

Niekto na ...

---

Pro úplnost dodávám, že se jedná o fotografie budované startovní rampy 35 na kosmodromu Pleseck.

Znova video z rampy.

http://www.gazeta.ru/video/social/Takogo_starta_net_ni_na_odnom_kosmodrome_mira.shtml

Tento plán výroby RD-191 asi hovorí, že Angara v prvých rokoch asi veľa lietať nebude...

No vychází to buď na 26 startu Angara 1.2 / 1.1. Nebo na osum a půl startu verze Angara 3, nebo na pět startů Angary 5.... Což není uplně málo.

Letos pro srovnání startovalo osum Protonů, pět Zenitů a devět Soyuzu. Kompletně všeho zatím 30 startů.

Na US straně je letos pět startu Atlasu V, a šest startů ruzných variant a generací Delt. Kompletně všeho zatím 18 startů.

K tabulce, kterou uveřejnil Jaro mne překvapuje poměrně vysoký počet plánovaných RD180 + RD180 B, např. v r. 2015 celkem 12 ks. Zatím tento motor používá jen Atlas V, RUS-M byl zrušen. Že by tolik létali?
Potěšitelný je počet RD 171M – zatím jen pro Zenit, možná jeho ekvivalent. Tato raketa bude ještě dlouho sloužit

Kdo ví jak je ta tabulka stára, třeba tam jsou započítany ješte motory potřebné pro Rus-M. Nemyslím si že by měl předražený Atlas 13 startů za rok což je cca víc jak dvakrát více jak v letošním nebo minulém roce, hlavně v době kdy už bude na trhu Falcon 9 a Angara.


Jinak Angara 1.1-5 je již od začatku října obchodovatelná (zbírají se zakázky na komerční starty, a již jeden komerční subjekt se přihlásil A5). [Upraveno 29.11.2011 Conquistador]

Áno, tá tabuľka je staršia, RD-180V sú motory pre Rus-M.

Tabuľku som zbadal tu

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=244&start=9315

a tí sa zase odkazujú na NPO Energomaš, je tam link, neskúmal som. Vzhľadom k tomu, že sa namiesto Rus-M má stavať rampa pre Angaru (na Vostočnom), je možné, že namiesto RD-180V budú stavať viac RD-191. Nejaké ich časti sa majú vyrábať na filiáli Chruničeva Proton-PM a skladať ich majú na NPO Energomaš.

citace:

---

Letos pro srovnání startovalo osum Protonů, pět Zenitů a devět Soyuzu.

---

citace:

---

citace:

---

Letos pro srovnání startovalo osum Protonů, pět Zenitů a devět Soyuzu.

---

Ja som napočítal 9 Soyuzov z Baikonuru, 4 z Plescku a 1 z Guiany:

---

citace:

---

Tabuľku som zbadal tu

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=244&start=9315

a tí sa zase odkazujú na NPO Energomaš, je tam link, neskúmal som.

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Letos pro srovnání startovalo osum Protonů, pět Zenitů a devět Soyuzu.

---

Ja som napočítal 9 Soyuzov z Baikonuru, 4 z Plescku a 1 z Guiany:

---

ja som tiež napočítal 15 soyuzov... (+8 protonov, 5 zenitov a ešte niekoľko ďalších štartov ruských nosičov ako rokot a dnepr)...

---

pekný obrázok budúcich ruských nosičov pre lety s posádkou...

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=27000.0;attach=342259

obrázok pochádza z http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27000.msg836089#msg836089

edit: obrázok bol príliš veľký, tak len linka [Edited on 05.12.2011 Agamemnon]

cross-feed angara 5

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=28424.0;attach=386651
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=28424.0;attach=386653

Odporúčam pozrieť tento výber z prezentácií z Koroľovských čtení z tohto januára, ktorý sa objavil na fóre novosti kosmonavtiki:

http://narod.ru/disk/38793732001/KorolChte.rar.html

Sú tam akési analýzy toho cross-feedu.

Kde to tam je? Není to nějaký chybný lin?

Súbor sa volá KorolChte.rar, treba zadať kontrolný kód vľavo dole a stlačiť zelené tlačítko Skačať - скачатъ. Potom sa zobrazí Чтобы скачать файл, нажмите на ссылку: a treba stlačiť link hneď pod tým.

citace:

---

Súbor sa volá KorolChte.rar, treba zadať kontrolný kód vľavo dole a stlačiť zelené tlačítko Skačať - скачатъ. Potom sa zobrazí Чтобы скачать файл, нажмите на ссылку: a treba stlačiť link hneď pod tým.

---

ešte jeden obrázok cross-feed angary na nsf:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=28424.0;attach=386901

tentokrát angara 7

edit - doplnenie:
z diskusie na nsf vyplýva, že tento cross-feed je navrhnutý tak, že prv berú motory kerolox len z bočných stupňov a až po oddelení tých dochádza k používaniu paliva z core stupňa... v podstate to pridáva jeden stupeň navyše...
[Edited on 27.3.2012 Agamemnon]

edit - doplnenie:
z diskusie na nsf vyplýva, že tento cross-feed je navrhnutý tak, že prv berú motory kerolox len z bočných stupňov a až po oddelení tých dochádza k používaniu paliva z core stupňa... v podstate to pridáva jeden stupeň navyše...
[Edited on 27.3.2012 Agamemnon]

citace:

---

To nebude uplne jednoduche.

---

myslím, že toho angara cross-feedu sa aj tak nedočkáme... rusi urobia angaru a budú sa voziť s ňou... hlavne, keď cross-feed im pridá len 1,2t na leo, to sa im asi neoplatí...

citace:

---

Len by ma zaujimalo ci ich inspiroval Musk, oni inspirovali Muska, alebo k tomu dospeli nezavislo.

---

citace:

---

edit - doplnenie:
z diskusie na nsf vyplýva, že tento cross-feed je navrhnutý tak, že prv berú motory kerolox len z bočných stupňov a až po oddelení tých dochádza k používaniu paliva z core stupňa... v podstate to pridáva jeden stupeň navyše...
[Edited on 27.3.2012 Agamemnon]

---

quote:
Len by ma zaujimalo ci ich inspiroval Musk, oni inspirovali Muska, alebo k tomu dospeli nezavislo.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proboha, cross-feed je tak technicky samozřejmá záležitost, že na ni nemohl přijít teprve Musk, nebo konstruktéři Angary. Již konstruktéři rakety UR 700 v šedesátých letech (Čeloměj) řešili tento problém. Raketa UR700 měla mít podobnou konfiguraci jako Angara: 6 nádrží s 6 motory RD 270 prvního stupně, které obklopovaly 3 nádrže s 3 motory RD 270 druhého stupně, které startovaly současně. Tyto 3 motory druhého stupně odebíraly do odhození prvého stupně palivo z nádrží prvého stupně a pak teprve přešly na své palivo:

http://www.astronautix.com/lvs/ur700.htm

The RD-270 engine was used in all nine modules of the first and second stages, operating at 103% thrust at lift-off. At lift-off all nine RD-270 engines would fire; the engines of the second stage would feed from propellant tanks in the forward section of the first stage modules. Therefore at separation of the six first stage modules, the propellant tanks of the three second stage modules would still be full. In one variant of the design, each module of the first and second stages would have only one propellant tank, instead of separate oxidizer, fuel, and stage two propellant tanks. A cross-feed system would be used to feed all engines from all tanks. This would result in a more complex but lighter system with improved propellant utilization. Solid rocket motors were used to separate the modules at an angle of 15 to 20 degrees upon propellant depletion.

Ale u rakety UR700 zustalo u nerealizovaneho zameru. Pokud vim, zustala pouze na výkresech. Ted to rusove musi dotáhnout do konce.
Musk s timhle nema vubec co delat.

Realisticteji bych videl, kdyby 2 boostery byly vetsi nez ostatni a zasobovali palivem centralni motor. Po vyhoreni by se odpojily a centralni motor prepojil na centralni nadrz.

mňa by hlavne zaujímalo, koľko percent výkonu cross-feed pridá?
že to niečo pridá, na tom sa zhodnú všetci, ale nejaké konkrétne číslo som zatiaľ nikde nevidel

Dobra otazka. Zalezi na pouzitych motorech. Cely system by mel byt postaveny na bazi motoru RD-191 (boostery i cross feed). Ale podle nakresu vypada, ze uprostred je neco vetsiho. Pokud vim, vetsi jednkomorovy motor na KEROLOX v soucasne dobe rusove nemaji???

citace:

---

mňa by hlavne zaujímalo, koľko percent výkonu cross-feed pridá?
že to niečo pridá, na tom sa zhodnú všetci, ale nejaké konkrétne číslo som zatiaľ nikde nevidel

---

citace:

---

Dobra otazka. Zalezi na pouzitych motorech. Cely system by mel byt postaveny na bazi motoru RD-191 (boostery i cross feed). Ale podle nakresu vypada, ze uprostred je neco vetsiho. Pokud vim, vetsi jednkomorovy motor na KEROLOX v soucasne dobe rusove nemaji???

---

Pak je snadna odpoved. Pri pouziti 6 boosteru RD-191 (cca 6*2MN=12MN) + cross-feed RD-191 (1x2MN). Pak je to cca 14,3% tahu.

citace:

---

Pak je snadna odpoved. Pri pouziti 6 boosteru RD-191 (cca 6*2MN=12MN) + cross-feed RD-191 (1x2MN). Pak je to cca 14,3% tahu.

---

Mas pravdu. Maximalne 4 boostery. Dik za opravu.

Hrubý výpočet průměrné 2stupňové rakety na kerolox (isp 3000 1. stupeň, 3200 2.stupeň) mi dává přírůstek 16% hmotnosti UZ na LEO díky cross-feedu (a 2,5stup). Takže 11,6 t místo 10 t, 23,2 t místo 20 t.

citace:

---

Mas pravdu. Maximalne 4 boostery. Dik za opravu.

---

citace:

---

citace:

---

Len by ma zaujimalo ci ich inspiroval Musk, oni inspirovali Muska, alebo k tomu dospeli nezavislo.

---

sts

---

citace:

---

Hrubý výpočet průměrné 2stupňové rakety na kerolox (isp 3000 1. stupeň, 3200 2.stupeň) mi dává přírůstek 16% hmotnosti UZ na LEO díky cross-feedu (a 2,5stup). Takže 11,6 t místo 10 t, 23,2 t místo 20 t.

---

citace:

---

mňa by hlavne zaujímalo, koľko percent výkonu cross-feed pridá?
že to niečo pridá, na tom sa zhodnú všetci, ale nejaké konkrétne číslo som zatiaľ nikde nevidel

---

a nedalo by sa práve na základe tohto, zvýšenia nosnosti v dôsledku "efektívnejšieho využitia paliva" povedať, že SLS ako "konštrukčný vzor" (obria in line blbina), patrí do starého železa?
veď keby sa celá konštrukcia poňala inak, napríklad za základ sa vzal in line nosič 30 ton, tak jeho heavy verzia, by mala nosnosť vyššiu ako SLS.. navyše by bol jeho základ, stále komerčne využiteľný

citace:

---

a nedalo by sa práve na základe tohto, zvýšenia nosnosti v dôsledku "efektívnejšieho využitia paliva" povedať, že SLS ako "konštrukčný vzor" (obria in line blbina), patrí do starého železa?
veď keby sa celá konštrukcia poňala inak, napríklad za základ sa vzal in line nosič 30 ton, tak jeho heavy verzia, by mala nosnosť vyššiu ako SLS.. navyše by bol jeho základ, stále komerčne využiteľný

---

nech si stavajú čo chcú, a s čoho chcú, len nech netvrdia že to bude cenovo konkurovať komerčným nosičom, a vôbec prinesie nejaký "prelom"
pretože aj na tomto príklade s cross fed, je jasné že sú totálne mimo

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Len by ma zaujimalo ci ich inspiroval Musk, oni inspirovali Muska, alebo k tomu dospeli nezavislo.

---

sts

---

sts je taky polovicaty cross-feed, pretoze SSME sice taha palivo z externej nadrze, ale z nicoho ineho. T.j. palivo dojde, motor sa vypne.
Cross-feed na angare a FH musi riesit ine problemy, pretoze po spotrebovani paliva z boostrov musi prepnut na nadrze centralneho stupna. A to plynule, bez nejakych zmien tlaku, prietoku atd. ...

---

citace:

---

nech si stavajú čo chcú, a s čoho chcú, len nech netvrdia že to bude cenovo konkurovať komerčným nosičom, a vôbec prinesie nejaký "prelom"
pretože aj na tomto príklade s cross fed, je jasné že sú totálne mimo

---

citace:

---

Mám za to, že přímý cross-feed motoru je velmi komplikovaná záležitost. Mám za extrémně obtížné provést hladké přepnutí toku paliva i okysličovadla při vysokých průtocích, tlacích a při zachování poměru ...

Navrhované fungování je řešené přes nádrže, které slouží současně jako vyrovnávací "buffer". Tedy nádrže bočního stupně napájejí svůj motor a zároveň doplňují nádrž centrálního stupně. Pak ovšem musíte boční stupně doplnit o čerpadla (s výkonem odpovídajícím turbočerpadlu motoru).

To už mi přijde jednodušší k turbočerpadlu přidělat trysku a máte další booster s motorem ...

pozn: jen jestli ta Muskova poznámka o cross-feedu nebyla jen taková mediální jiskřička ve smyslu "sice nám to nelítá, ale alespoň se o nás mluví" ...
Tedy něco podobného a stejně bájného jako "RedDragon", "FalconX", motorický návrat stupňů, atd ...

---

citace:

---

Mám za to, že přímý cross-feed motoru je velmi komplikovaná záležitost. Mám za extrémně obtížné provést hladké přepnutí toku paliva i okysličovadla při vysokých průtocích, tlacích a při zachování poměru ...

---

citace:

---

to s tym dalsim cerpadlom ma doteraz nenapadlo. Nestaci ked sa nadrze spoja a centralna nadrz nebude tlakovana? Ved predsa palivo taha to cerpadlo na motore, naco este jedno medzi nadrzami?

---

citace:

---

citace:

---

Mám za to, že přímý cross-feed motoru je velmi komplikovaná záležitost. Mám za extrémně obtížné provést hladké přepnutí toku paliva i okysličovadla při vysokých průtocích, tlacích a při zachování poměru ...

---

asi jednoduchsie to bude riesit vypnutim motora, naslednym odhodenim nadrzi boostera, prepnutie na hlavnu nadrz a znovu zapnutim motora na core stupni... alebo?

---

Bezvadny. Ja to nedokazal ve svem prispevku tak dobre technicky popsat. Jestli si z toho udelam spravny zaver.

Pokud boostery pracuji cca 2 minuty (analogie k Space Shuttle nebo Ariane), tak jedina sance je cross feed po 1,5 minute rizene vypnout prepnout na vnitrni nadrze natlakovat a restartovat abych v dobe odhozeni boosteru mel cross feed pod plnym tahem.

Nedokazu si technicky predstavit reseni prepnuti nadrzi pod plnym natlakovanim paliva. To by bylo doprovazeno velkou nerovnomernosti chodu motoru. Dusledek pro raketu POGO oscilace. A s tim uz maji rusove zkusenosti z N1.

Je otazka, jestli tohle reseni nema vic nevyhod (technickych) jak vyhod. Neni vyhodnejsi startovat na boostery a cross feed nechat pracovat na cca 50% tahu a po odpojeni boosteru zvysit tah na 100%. Vse z nadrzi centralniho stupne.

Quote: veď keby sa celá konštrukcia poňala inak, napríklad za základ sa vzal in line nosič 30 ton, tak jeho heavy verzia, by mala nosnosť vyššiu ako SLS.. navyše by bol jeho základ, stále komerčne využiteľný
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Již vícekrát uváděl (dokonce i na Space Daily), že než stavět velkou raketu, je jednodušší a operativnější modulové uspořádání jako má Angara, nebo pro těžký nosič použít moduly prvého stupně Zenitu (boostery Energie), přičemž lze sestavit škálu nosností rakety pro různé komerční i vědecké využití.

Co se týká cross-feed, z logiky problému vyplývá, že tento systém je výhodný tam, kde je relativně značný podíl impulsu (součin tahu a doby hoření) u druhého stupně, oproti prvému stupni. V tom případě jsou u rakety bez cross-feed její nádrže pro druhý stupeň značně hmotné. Musí zajistit chod motoru druhého stupně spolu s prvým stupněm a pak ještě samostatně při práci jen druhého stupně. Musí být tedy delší, nebo mít větší průměr.

Kdybychom předpokládali, že prvý a druhý stupeň bude mít stejné motory jako je má Angara, Falkon Heavy, UR 700 a že doba hoření obou stupňů bude stejná, pak při uspořádání Angara A3, Falkon Heavy, UR700 je poměr impulsů prvého a druhého stupně 3:1 (je tomu tak i u UR700, neboť v prvém stupni pracuje 6 modulů vnějších a 3 vnitřní – celkem 9, v druhém jen 3 vnitřní). Pokud vezmeme Angaru A5 , je poměr 1:5, u Angary A7 je to 1:7. Domnívám se, že u A7 se již nevyplatí dělat cross-feed, neboť zvýšení nosnosti bude malé a nevyváží komplikace.

Z toho ruského rozboru, který uvedl pan Jaro a obrázek z něho pan Holub vychází značné zvýšení nosnosti na LEO. V jiném obrázku IMG 3491 jsou udávány nosnosti zřejmě rakety Angara A3 a A5 v klasické konfiguraci, dále s coross-feed a dále s použitím návratových boosterů (asi Baikal). Jestli jsem to dobře pochopil, uvádí se nosnosti na LEO, GTO a GO, zřejmě opět start v úhlu 51,7° k rovníku.

Jsou uváděny tyto hodnoty v tunách LEO/GTO/GO:

A3 clasic: 9,9/5,5/2,7
A3 cross-feed: 12,3/6,0/3,1
A3 cross-feed , 2xBaikal: 8,1/4,9/2,3

A5 clasic: 20,8/9,0/5,1
A5 cross-feed: 25,4/10,2/5,7
A5 cross-feed, 4x Baikal: 15,2/7,4/4,0

Je tedy vidět, že využitím cross-feed dochází k značnému zvýšení nosnosti, kdežto návrat prvého stupně pomocí křídel přinese dost velké snížení nosnosti, hlavně na LEO, na GO je snížení menší.

V každém případě zřejmě u Chruničeva rozebrali a spočetli podrobně všechny aspekty cross-feed a uvidíme, zda to budou u Angary aplikovat.

citace:

---

... Nedokazu si technicky predstavit reseni prepnuti nadrzi pod plnym natlakovanim paliva. To by bylo doprovazeno velkou nerovnomernosti chodu motoru. ...

---

nejak ma napadlo dať do google "delta 4 heavy croos feed"

a medzi iným vypadlo aj toto
http://www.astronautix.com/lvs/delde48t.htm
Delta IV Heavy Upgrade 48 t
..and cryogenic propellant cross-feed between the strap-ons and core.
http://www.unitedlaunchalliance.com/site/docs/publications/DeltaIVLaunchVehicle%20GrowthOptionstoSupportNASA%27sSpaceExplorationVision.pdf

citace:

---

citace:

---

... Nedokazu si technicky predstavit reseni prepnuti nadrzi pod plnym natlakovanim paliva. To by bylo doprovazeno velkou nerovnomernosti chodu motoru. ...

---

Přiznám se, že si cross-feed dokážu představit i jen jako soustavu potrubí a ventilů mezi nádržemi a motory. Při startu se prostě u motorů centrálního stupně naplno otevřou ventily na potrubí z bočních nádrží, zatímco ventily z centrální nádrže mohou být hodně seškrceny, nebo i zcela uzavřeny. Před vyprázdněním bočních nádrží se pak postupně a zcela plynule uzavřou ventily z bočních nádrží a současně se pomalu otevřou ventily z centrální nádrže (aby celkový průtok k motorům zůstal vždy stejný). Motory vlastně vůbec nic nepoznají. Všechno pak může proběhnout bez rázů, bez restartování motorů i bez extra turbočerpadel. Je tato moje představa správná?

---

citace:

---

A3 clasic: 9,9/5,5/2,7
A5 clasic: 20,8/9,0/5,1

---

Na fóre novosti-kosmonavtiki sa zjavili dva súbory týkajúce sa Chruničevej filiálky Poletu, kde sa má vyrábať množstvo častí Angary. Je tam niekoľko konkrétnych informácií o výrobe konkrétnych komponentov rakety. A dokopy tri obrázky - vnútro i vonkajšok palivovej nádrže a vrchná časť URM-1.

http://www.omskprofpol.su/images/stories/documents/Archive/2011/polet_25-26_2011.pdf

http://www.omskprofpol.su/images/stories/documents/Archive/2012/polet_1-2_2012.pdf

staré návrhy angary, z 90tych rokov..

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=28458.0

Cross-feed alespoň v určité variantě nemůže být zas technicky tak složitá záležitost, když s ní počítali již na UR 700. Nicméně je otázka, zda vůbec koncepce, že motor druhého stupně startuje již od země je lepší, než klasické in-line uspořádání stupňů, jako má např. Proton, který má také 6 motorů a 6 nádrží paliva (+ jednu centrální okysličovadla) v prvém stupni ale druhý stupeň je samostatný nad prvým.

Koncepce jako je Angara má výhodu , v bezpečnějším zapálení 2. stupně, kratší stavební délce, ale když chce využít účinněji druhý stupeň, musí dát cross – feed.
Kdyby byl druhý stupeň samostatný, budou moci být nádrže prvého stupně poněkud kratší, ale přesto by raketa vyšla delší, pokud by neměl druhý stupeň větší průměr než moduly prvého. Rovněž je větší nebezpečí selhání zážehu druhého stupně. Takže zřejmě záleží na více okolností, kterou variantu zvolit. Nejvíc se ale používá varianta s paralelním řazením stupňů

Pokud bych vycházel z toho schématu NSF, tak u LOX nádrží bude CrosFeed napojený přímo na potrubí. Čili žádné další turbočerpadla nejsou potřeba. Pouze nějaké motýlkové kryogenní ventily (pro -200 až -250°C) na každé straně rozdělovacího uzlu a ventil sání z centrální nádrže. Zde bych předpokládal, že při odpojení cross-feedu se nejprve otevře sání z centrální nádrže a hned poté se zavřou ventily u dělícího uzlu.

U kerosen nádrží to bude zřejmě řešeno jednodušeji tlakováním pouze postranních nádrží. Centrální nádrž tak odsud bude tlakována palivem přes cross-feed. Před odpojením cross-fedu se tlakování přepojí na centrální nádrž a s tím se začnou postupně zavírat ventily rozdělovacího uzlu.



U DeltaIV Heavy by byl cross-feed s vodíkem už poměrně problém. Zde se tedy alespoň šetří palivo centrálního stupně stažením tahu jeho motorů až na cca 60%, takže po odhození boosterů zde zbývá palivo cca pro minutu chodu na plný výkon samotného centrálního stupně.

Počítám, že podobná metoda bude i u FH classic bez cros-feedu, což může umožnit až cca 47tun na LEO. To je o 18% víc než pokud by jely všechny motory na plný tah až do odhození všech 3 stupňů najednou. A s touto metodou je už pak rozdíl mezi crossfedem jen asi 12%. Takže zřejmě proto bude cros-feed u FH pouze option, nikoliv standartem.

Ale pokud bych srovnával cross-feed právě s tím plným tahem všech 3 stupňů, dostanu efektivitu cross-feedu (také s plnými tahy všech motorů) právě 25% až 30%.

citace:

---

Takže zřejmě proto bude cros-feed u FH pouze option, nikoliv standartem.

---

citace:

---

Přiznám se, že si cross-feed dokážu představit i jen jako soustavu potrubí a ventilů mezi nádržemi a motory. Při startu se prostě u motorů centrálního stupně naplno otevřou ventily na potrubí z bočních nádrží, zatímco ventily z centrální nádrže mohou být hodně seškrceny, nebo i zcela uzavřeny. Před vyprázdněním bočních nádrží se pak postupně a zcela plynule uzavřou ventily z bočních nádrží a současně se pomalu otevřou ventily z centrální nádrže (aby celkový průtok k motorům zůstal vždy stejný). Motory vlastně vůbec nic nepoznají. Všechno pak může proběhnout bez rázů, bez restartování motorů i bez extra turbočerpadel. Je tato moje představa správná?

---

citace:

---

...Myšlenka, že získám navíc několik procent nosnosti za cenu výrazného zkomplikování konstrukce, provázené jejím zdražením a snížením bezpečnosti mi nepřijde jako dobrý bussines.

---

Podle mně existuje jiná a poměrně "nekomplikovana" možnost jak to provést - na hřídel s turbočerpadly pohanejicími motor (event. na hridel čerpadla a turbíny v otevřeném cyklu se prostě umístí další "malé" čerpadlo které bude potrubím trvale čerpat z boční nádrže palivo do hlavní - nemusí být nijak extrémně velké ani výkonné (při 4 bostrech je to 1/4 výkonu "hlavního" podávacího čerpadla motoru ) - toto bude prostě trvale při běhu motoru vyprazdňovat boční nádrz a plnit hlavní v dobe kdy už bude boční nádrž skoro prázdná se prostě "vypne" a prutok se zastavi (spojka , pyropatrony) - motor boostru "dojede" zbytek paliva a cela nadrž odpadne - navic tam jsou "jen" 2 spoje potrubi ktere se musi (alespon na hlavni nadrži) bezpečně uzavřít a rozpojit ale to mi nepripada neřesitelné - motory vubec nic nepoznaji jen ten prostřední poběží cca 2x déle a krajni 3/4 provozu "standartní" doby

Neni spatna myslenka. Ale jak pises male cerpadlo? Potrebujes stejny objemovy prutok, jako maji cerpadla k motoru. Otazka tlak paliva v nadrzich, hlavne kyslik. Z kerosinem uz je to resitelnejsi.
A co rovnomerne vyprazdnovani az 6 nadrzi z 6 boosteru. To uz je taky technicky problem. Kdyby si mel 2 boostery vetsi a precerpaval palivo pouze ze 2, tak by to mohlo byt resitelne.

Z kombinace 4 do jednoho stačí 1/4 výkonu a to uz je postatný rozdíl - čerpadla maji předem daný a odvoditelný jmenovitý výkon a jeli by pořád naplno - rozdil v řádu % hmotnosti paliva jsou myslim korekce vektoru tahu schopny bezproblému vyrovnat a kromě toho se to da ovládat i tim rizenim vypnutim kdyz bude cerpadlo nepredpokládaně výkoné nebo naopak nevýkoné - podle mne by to tak fungovalo poměrně blbovzdorně :-)

Všechny technické problemy jsou v podstatě vyřešeny - všechny funkční motory už obsahují očividně funkční turbočerpadla jak paliva tak kyslíku :-)- stačí "jen" zvětšit poháněcí turbínu aby utáhla i ty dva menší bratřičky - a opět ne o 100% ale jen o 25% výkonu - navíc myslím že ty hlavní turbíny dávají do motoru i podstatně vyšší (snad i řádově? ) tlak než kolik je potřeba na přečerpávání tak%ze váhově a konstrukčně budou ty pomocné přečerpavací turbíny oproti těm hlavním jen takove "hračky"

Čerpadla navíc nejsou potřeba, čerpají palivo do motorů a je jim jedno odkud, delší trasa potrubí zvýší nárok na výkon o pár procent. Stačí potrubí z obou nádrží s přepojovacím ventilem, který plynulým režimem přepojí z vnějších bloků na vnitřek. Dostatečně dlouhá doba přepnutí - 10-15 s (nezbytná i z důvodu většího průměru potrubí) zabrání kavitaci i bublinám. Centrální stupeň Falconu IX spotřebuje 2000 l paliva a okysličovadla za sekundu, děleno čtyřmi je to 500 l za sekundu z každého bloku, tedy 300 l LOX a 200 l kerosínu za sekundu - to rozhodně není potrubí o průměru 45 cm. Zvýšení složitosti tam je, ale nemá smysl to zamítat, dokud to někdo reálně nevyzkouší - proto mi taky vychází zisk zhruba 16% váhy UZ, něco sežere váha potrubí a ventilů.

citace:

---

Čerpadla navíc nejsou potřeba, čerpají palivo do motorů a je jim jedno odkud, delší trasa potrubí zvýší nárok na výkon o pár procent. Stačí potrubí z obou nádrží s přepojovacím ventilem, který plynulým režimem přepojí z vnějších bloků na vnitřek. Dostatečně dlouhá doba přepnutí - 10-15 s (nezbytná i z důvodu většího průměru potrubí) zabrání kavitaci i bublinám. Centrální stupeň Falconu IX spotřebuje 2000 l paliva a okysličovadla za sekundu, děleno čtyřmi je to 500 l za sekundu z každého bloku, tedy 300 l LOX a 200 l kerosínu za sekundu - to rozhodně není potrubí o průměru 45 cm. Zvýšení složitosti tam je, ale nemá smysl to zamítat, dokud to někdo reálně nevyzkouší - proto mi taky vychází zisk zhruba 16% váhy UZ, něco sežere váha potrubí a ventilů.

---

a raketa s cross-feedom nie je seriovo vyrabana?

Myslim si ze cross-feed reaguje hlavne na historiu STS a Buranu. Ked mate systemy, ktore su pouzitelne len na jeden ucel, a aj tak nie su plne vytazene, tak budu velmi drahe.

Preto Angara aj FH su koncipovane v beznej komercnej triede, vhodne pre GEO trh. No a v pripade vynimocnej potreby maju tu vychytavku, ze mozu zvysit nosnost o 30%. Nejde pritom o ich standardnu konfiguraciu (cross-feed ma byt "optional"), vacsina startov bude v klasickom usporiadani, teda ani zvysene riziko z cross-feedu nebude a poistky ostanu tam kde su
Len ked pride nejaky generalissimo a povie "potrebujem dostat 50ton na LEO", tak Musk povie "OK, vieme to urobit". Nemusi drzat v hangaroch predrazene rakety a la SLS, proste prekonfiguruje svojho tazneho kona.

citace:

---

... to si tady pěkně spekulujeme a ani jsme si nevšimli, že SpaceX nic nevypustilo!

Ohledně cross-fedu:
Asi by se muselo spočítat konkrétní technické řešení úpravy konkrétního motoru a rakety. Např.: úpravy turbočerpadla raketového motoru nejsou jednoduchá záležitost - jde v podstatě o nový motor. Tedy vyjít z reálných plánů a spefifického prostorového uspořádání. Zahrnout i problém se zvýšenou cenou a sníženou bezpečností rakety (a tedy zvýšením pojistky). Jistou kontraindikací pro cross-feed bude i to, že žádná sériová raketa jej nepoužívá.

Mimochodem již citovaný Feynmann uvádí i několik let se táhnoucí problém s rezonancí rozbočení potrubí pro motory SSME. Doporučuji i zajímavý dokument "SSME: The first ten years" (dostupný po kapitolách na netu), kde je v kapitole 7 zmiňovaný několikaletý vývoj (včetně havárií a požárů) regulačních ventilů průtoku LO2 a LH2. Z textu plyne velmi pracné a nákladné "ladění" komponentů motoru, kde záleží na každé tisícině palce tloušťky těsnění. Rozhodně to není ve stylu manažerského rozhodnutí "tak zvedneme výkon o čtvrtinu".

Nezamítám cross-feed, jen v něm vidím hodně problematických míst. A za peníze a čas na jeho vývoj by se už mohlo dávno létat sériově vyráběnými raketami.

---

pretoze je hlupy a nevie, ze sa to neda

Hloupy neni. Tecou mu ze statu pekny finance, ktery dokaze efektivne vyuzit. Neni to takovy moloch, jako velke letecke giganty. Zatim. . Tam je to "Hodne nacelniku, zadny indian." A stani zakazky jsou nejlepsim zdrojem financi. Podivej se u nas. Tohle vsude funguje stejne.

takze aj v amerike stat zaplati za danovy system, ktory nefunguje, a nakupi armadnu mobilnu komunikacnu siet, ktora nie je mobilna a nekomunikuje?

Najvacsi rozdiel v dojeni statu medzi Muskom a Bo/LM je ten, ze Musk nakoniec, hoci oneskorene, ale predsa len vypluje nejaky ten hardver. Od tych druhych poznam len pekne slajdy v powerpointe, a to cucaju nasobne viac...

citace:

---

...
Vždycky si poslechni experty. Řeknou ti, co se nedá udělat, a proč. Pak to udělej.

Mam jenom ja ten pocit, ze se jedna o Muskovo zlate pravidlo? Jak to, ze se mu dari ve vecech, kde nemel uspet?

---

citace:

---

a raketa s cross-feedom nie je seriovo vyrabana?

---

pokial viem ziadny z jeho klientov nenamietal ze sa nic nevypusta, nikto neodstupil od zmluvy, najviac to evidentne vadi ludom na forach Musk vie co kedy musi vypustit, on tie zmluvy pozna lepsie nez my tu na fore, a pokial uprednostnuje COTS program, tak to ma asi velmi dobre spocitane. Mozno nevie plynule rozpravat, ale pocitat urcite vie

Alebo si myslite ze Falcon9 nevie vypustit komercny naklad? Radsej startuje superdrahu kapsulu, pretoze beznu druzicu nezvladne?

Jeho primarnim klientem je NASA. Ma zajistit zasobovani ISS a v blizke budoucnosti i vynaseni posadek. Na to se zrejme soustredi a vsechny ostatni aktivity zatim odstavil na druhou kolej.

Pri prečerpávaní paliva medzi nádržami blokov zrejme vystačia konštruktéri s rádovo menšími tlakmi oproti plniacim tlakom v motoroch - dôležitejší je prečerpávaný objem. Vysoké tlaky v potrubiach pri prečerpávaní sú zrejme nežiadúce, pretože majú za následok aj relatívne vysoké tlaky na konci potrubí a to znamená aj zvýšené tlaky v cieľových nádržiach.

Ako to bolo riešené u STS? Pokiaľ viem, v ET neboli žiadne čerpadlá, napriek tomu bol zaistený dostatočný prietok komponentov pre zásobovanie troch motorov.

Musk vyvíjí komplet systém a je za ním reálný hardware.
V Hawthorne dělají paralelně na vývoji man rated kosmické lodě, těžké varianty Falconu, reusability systému ... vylepšují motory atp

Evidentně jsou v plném zápřahu. O tom, že by odstavoval ostatní aktivity na druhou kolej asi nemůže být řeč ..

Btw .. Musk má letos spustit naplno sériovou produkci Modelu S.
Koukněte na parametry ..

Přijde mi, že na co se zaměří to dotáhne...

Počkejme si, dočkáme se

ja mam pocit, ze si toho rozdelal trochu moc. Zatim se zda, ze mu vse vychazi. Moudrejsi budeme po dalsim startu Falconu 9.

citace:

---

Najvacsi rozdiel v dojeni statu medzi Muskom a Bo/LM je ten, ze Musk nakoniec, hoci oneskorene, ale predsa len vypluje nejaky ten hardver. Od tych druhych poznam len pekne slajdy v powerpointe, a to cucaju nasobne viac...

---

Presne tak. Proto projekt COST. Dneska uz i amici potrebuji setrit.

atlasy a delty su "heritage" rakety vychadzajuce zo starsich typov, napriek tomu su pekelne predrazene (su to najdrahsie nosice na planete, ak neratam STS a buduci SLS) a nikto okrem vlady ich nechce. CST-100 je zatial vo forme makety a animacie.

F9 je komplet nova raketa, vyvinuta z cisteho papiera (samozrejme za pomoci NASA, ale tu ma aj Bo/LM). Dragon uz nabieha na seriovu vyrobu, sudiac podla zaberov z vyrobnej haly. Testuje sa M1D a SuperDraco...

citace:

---

atlasy a delty su "heritage" rakety vychadzajuce zo starsich typov, napriek tomu su pekelne predrazene (su to najdrahsie nosice na planete, ak neratam STS a buduci SLS) a nikto okrem vlady ich nechce. CST-100 je zatial vo forme makety a animacie.

F9 je komplet nova raketa, vyvinuta z cisteho papiera (samozrejme za pomoci NASA, ale tu ma aj Bo/LM). Dragon uz nabieha na seriovu vyrobu, sudiac podla zaberov z vyrobnej haly. Testuje sa M1D a SuperDraco...

---

citace:

---

cst-100 a crewed dragon su cca v rovnakej faze vyvoja a postavene je cca rovnako... obe lode maju postavene mockupy, v ktorych sa skusali sedacky a pod., su z toho fotky... obe lode maju za sebou testovania LAS motorov...

---

Cena Atlasu a Delt byla odvozena od ceny startu STS. Cena startu Space Shuttle byla mezi 0,5 mld a 1,0 mld USD. Tak proc by si Boeing a Lockheed-Martin nemohl rict za start cca 200 ml USD. tehdy to slo. Ted uz je to hodne. Proto projekt COST SPACE X atd. Sam sem zvedavy.

Nechapu, jak muze byt ATLAS V tak drahy. Koupily rusky motor RD-180, okolo jsou naskladany standartni boostery na TPH. Pouze Centaur ma kyslikovodikovy pohon, ktery bude drazsi. Je to predrazeny.

" ked niekto povie "tento rok nic nepredviedli", tak je to proste zavadzajuce osocovanie. "
presne take, ako ked niekto povie, ze boeing/lockmart maju len prezentacie

@martin:
to je COTS, nie COST... (Commercial Orbital Transportation Services)... aj ked ta presmycka je pekna a celkom vystizna
[Edited on 30.3.2012 Agamemnon]

citace:

---

" ked niekto povie "tento rok nic nepredviedli", tak je to proste zavadzajuce osocovanie. "
presne take, ako ked niekto povie, ze boeing/lockmart maju len prezentacie

@martin:
to je COTS, nie COST... (Commercial Orbital Transportation Services)... aj ked ta presmycka je pekna a celkom vystizna
[Edited on 30.3.2012 Agamemnon]

---

citace:

---

...
Od takych titanov priemyslu by clovek ocakaval viac nez len "dalsi uspesny start"

---

citace:

---

to by tam museli sutazit Bo/LM Nechapem jak niekto moze mat v zuboch firmu, co ponuka 10t na LEO za 50mil. dolarov... a to prosim pekne v USA...

---

citace:

---

Myslím, že klíčová je schopnost provést spolehlivě a načas "pouze další úspěšný start".

---

citace:

---

Ostatní parametry (včetně ceny) jsou v druhé řadě. Dokud Musk rutinně nelítá, tak jeho ceny jsou pouze nástřely a odhady. Držme Muskovi palce, ale reálné lety s komerčními satelity prostě zatím téměř nemá. PROSTĚ NEMÁ!!!

---

citace:

---

citace:

---

Myslím, že klíčová je schopnost provést spolehlivě a načas "pouze další úspěšný start".

---

To je sice pekne ze to dokazu, ale za polstorocie od zaciatku kozmickej ery by som ocakaval ze to bude samozrejmost, nie "velky uspech". Bo/LM su na scene od zaciatku, takze od nich by clovek uspesny start tak nejak ocakaval. U SpaceX sa uspesny start da povazovat za uspech, pretoze su na scene necelych 10 rokov.

---

citace:

---

toto je obrovsky nezmysel... v sucasnosti je este stale kazdy jeden uspesny start obrovsky uspech... to suvisi s tym, ze kazdy start je na hranici technologickych moznosti, s minimalnou moznostou na nie dokonaly priebeh letu...

---

"Pred 50 rokmi bol uspesny start rakety obrovsky uspech, doba pokrocila a dnes... nic. Stale je to obrovsky uspech. Kam sme sa pohli? Nikam. A preco? WTF sa stalo? "

Doporučuji si přečíst ten rozhovor s chlápkem z Arienspace. Od roku 2002 neměli žádné totální selhání. Myslím že už se dá mluvit o tom, že
úspěch = normál.

V tom s tebou nesuhlasim ,ze sme se neposunuli dal. Problem je v tom, ze tahle technika je porad dost draha. Jejich vyvoj. Vsechny dily jsou zatizeny na hranici moznosti. Nesmis tahat zbytecny kila navic. Ale spolehlivost je dneska na hodne vysoke urovni.
A pokud se to ma posunout dal, tak se musi tahle technika dostat do soukromeho sektoru mimo statni dohled. Jinak se nekomercionalizuje.

Jak bylo poznamenano o letectvi. Ve 20 a 30 letech minuleho stoleti byla letecka postovni doprava dotovana statem. Diky tomu vznikly spolecnosti jako PANAM atd. A dnes berem letectvi jako standartni formu dopravy. Necim podobnym si musi projit i kosmonautika. Proste historie se opakuje sice na jine technice, ale porad stejne.

Martin, presne ako hovoris zo zaciatku to potrebovalo statne dotacie, ale ak to ma "dospiet", musi sa to skomercionalizovat. Preto dost dobre nechapem ten odpor, ktory CCdev vzbudzuje (hlavne u republikanov napojenych na priemysel)

Ale komercia vyzaduje velky trh, a ten nebude kym budu drahe starty. A kym bude vsetko jednorazove, tak budu drahe starty. Mozete sekat rakety na linke jak parky, stale pojde o milionove polozky, pritom cena paliva je v stotisicoch. A preto ma rozculuje, ze Bo/LM ako "velikani" aerokozmickeho priemyslu nerobia na tomto poli nic. Ziadna vlastna iniciativa, ziadne vlastne napady a pokusy, nic. Musi prist airforce, povedat ze chcu flyback booster, a ze daju peniaze vopred, a potom sa pani "velikani" rozhybu.

Takto ale priekopnici nefunguju. A preto USA straca postavenie ktore kedysi mala. Lenze vtedy mali aj viziu a "gule"

citace:

---

Takto ale priekopnici nefunguju. A preto USA straca postavenie ktore kedysi mala. Lenze vtedy mali aj viziu a "gule"

---

citace:

---

citace:

---

Takto ale priekopnici nefunguju. A preto USA straca postavenie ktore kedysi mala. Lenze vtedy mali aj viziu a "gule"

---

a v podstate neobmedzený rozpočet nasa...

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Takto ale priekopnici nefunguju. A preto USA straca postavenie ktore kedysi mala. Lenze vtedy mali aj viziu a "gule"

---

a v podstate neobmedzený rozpočet nasa...

---

vtedy okrem rakiet stavali aj infrastrukturu, ktora sa vyuziva dodnes. Takze NASA mala aj ine vydaje nez stavat rakety

---

Hlavne vizi. V dobe studene valky to bylo jinak. Byl to symbol technologicke nadvlady. Kdyz Kennedy vyhlasil, ze pristanou na mesici, tak bylo narodni cti USA vizi dodrzet. Dnes chybi jasna strategie, silna osobnost, ktera by urcila a prosazovala smer. Kecaji do toho politici a to je v ... Obcas mi to pripada, ze je to, bez ohledu na to jestli jde o USA, RUSKO nebo EVROPA "Hodne nacelniku, zadny indian".

citace:

---

"Hodne nacelniku, zadny indian".

---

citace:

---

Hlavne vizi. V dobe studene valky to bylo jinak. Byl to symbol technologicke nadvlady. Kdyz Kennedy vyhlasil, ze pristanou na mesici, tak bylo narodni cti USA vizi dodrzet. Dnes chybi jasna strategie, silna osobnost, ktera by urcila a prosazovala smer. Kecaji do toho politici a to je v ... Obcas mi to pripada, ze je to, bez ohledu na to jestli jde o USA, RUSKO nebo EVROPA "Hodne nacelniku, zadny indian".

---

citace:

---

Porovnaval niekto usporu 2st.=> cross-feed => 3 stupne ?

---

Jistá varianta cross feed by měla mít u modulové rakety jako Angara ještě jednu funkci a to zajišťovat možnost „engine out“.

U Falkon 9 je monoblok a tedy, když vypadne jeden motor, ostatní pouze zvýší tah a čerpají palivo nadále ze společných nádrží. Kdyby u Angary A5 nebylo provedeno propojení nádrží na jejich spodku, vypadnutím jednoho motoru 1. stupně by znamenalo, že nádrže příslušného modulu zůstanou zcela nebo částečně plné a nelze je využít pro zvýšený tah ostatních modulů a dosažení zadané rychlosti. Samozřejmě, kdyby vypadl motor centrálního modulu, pak je zřejmě mise ztracená.

"Pred 100 rokmi bol kazdy let lietadla tiez na hranici moznosti, lenze doba pokrocila a dnes je lietanie samozrejmost. "

Zas ne tolik - sestaveni letadla bylo v moci JEDNOTLIVCU - tedy ne prilis velke skupiny, ktere si to mohli dovolit udelat pro zabavu.

Opravdu - az na spolehlivy a vykony motor coz byl trochu tehda problem se to tolik zas nelisilo.

Proste motory jsou stale na tomtez principu a tak tomu tak proste bude.

Letectvi neni proste vhodny priklad - znam plno velkych ptaku co dokazi preletet i vysoke hory (napriklad divoke husy) - zato enznam cokoliv krome cloveka co byse dokazalo dostat na obeznou drahu - rozdil je teyd dost patrny.

citace:

---

Ale komercia vyzaduje velky trh, a ten nebude kym budu drahe starty. A kym bude vsetko jednorazove, tak budu drahe starty. Mozete sekat rakety na linke jak parky, stale pojde o milionove polozky, pritom cena paliva je v stotisicoch. A preto ma rozculuje, ze Bo/LM ako "velikani" aerokozmickeho priemyslu nerobia na tomto poli nic. Ziadna vlastna iniciativa, ziadne vlastne napady a pokusy, nic. Musi prist airforce, povedat ze chcu flyback booster, a ze daju peniaze vopred, a potom sa pani "velikani" rozhybu.

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2402

Podľa Nesterova by mala byť špeciálna verzia Angara 1.2 PP pre prvý testovací štart na Plescku v decembri tohto roku, Angara 5 niekedy v priebehu budúceho roku. Problémom je stále pozemná infraštruktúra na Plescku.

citace:

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2402

Podľa Nesterova by mala byť špeciálna verzia Angara 1.2 PP pre prvý testovací štart na Plescku v decembri tohto roku, Angara 5 niekedy v priebehu budúceho roku. Problémom je stále pozemná infraštruktúra na Plescku.

---

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=YhgkgOrsiDg

Testy zdvíhacieho zariadenia ľahkej Angary.

Bola podpísana zmluva o výrobe 21 motorov RD-191 v rokoch 2013-2015.

http://www.izvestia.ru/news/523847

citace:

---

Bola podpísana zmluva o výrobe 21 motorov RD-191 v rokoch 2013-2015.

http://www.izvestia.ru/news/523847

---

7 kusov na rok, 5 na A5 a dva vždy na dve A1.

citace:

---

7 kusov na rok, 5 na A5 a dva vždy na dve A1.

---

citace:

---

citace:

---

7 kusov na rok, 5 na A5 a dva vždy na dve A1.

---

Ano, takto to sedí, 3x 7 = 21 ... ja som pochopil, že 21 je globálne za celé tri roky, z toho 1x A5 a 2x A1 a zbytok nešpecifikovali. No ale natíska sa potom otázka čo s A3?

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

7 kusov na rok, 5 na A5 a dva vždy na dve A1.

---

Ano, takto to sedí, 3x 7 = 21 ... ja som pochopil, že 21 je globálne za celé tri roky, z toho 1x A5 a 2x A1 a zbytok nešpecifikovali. No ale natíska sa potom otázka čo s A3?

---

wild guess:
namiesto angary majú zatiaľ soyuzy a zenity (veľmi voľne povedané)... proton potrebujú asi rýchlejšie nahradiť, kvôli palivu...

---

citace:

---

... proton potrebujú asi rýchlejšie nahradiť, kvôli palivu...

Ale A3 má byť zbavením sa závislosti na ukrajinskom Zenite

---

citace:

---

Celá série 21 ks motorů RD-191 je určena pro starty z kosmodromu Pleseck.
O náhradě Protonu a Zenitu (startujících z Bajkonuru) lze mluvit až v souvislosti s případnými budoucími starty Angary z kosmodromů Bajkonur či Vostočnyj.

---

citace:

---

Nechce sa mi veriť, že by pre Angaru3 nemali v Plesecku využitie.

---

citace:

---

Na druhej strane A5 kludne aj z Plesecku vynesie modul o velkosti FGB, to dáva šancu mať obývanú stanicu aj na dráhe blížiacej sa polárnej

---

Samozřejmě takto (ach, to kopírování):
2015 1x Angara 5 + 2x Angara 1 (7 ks RD-191 v r. 2013)
2016 1x Angara 5 + 2x Angara 1 (7 ks RD-191 v r. 2014)
2017 1x Angara 5 + 2x Angara 1 (7 ks RD-191 v r. 2015)

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=19119

nakolko moja znalost rustiny a google translator dovolili:

launch pad (niektore jeho casti ?) sa pripravuju na odoslanie do plesecku
prace pokracuju podla harmonogramu...
start angary 1 aj angary 5 su planovane na buduci rok
[Edited on 04.6.2012 Agamemnon]

Стендовое изделие - stendový výrobok
стендового изделия ракеты-носителя «Ангара» - stendový výrobok rakety-nosiča Angara = "neletový" exemplár rakety, určený pre skúšky samotného štartovacieho komplexu a nácviky činností a prác.
V Plesecku ju budú používať na testovanie funkčnosti technického a štartového komplexu a overenie pripravenosti komplexov k štartom.

Termín pripravenosti rakety lahkej triedy k odoslaniu na kozmodrom Pleseck je určený na december 2012. Doprava rakety ťažkej tried je plánovaná na začiatok tretieho kvartálu 2013.

vdaka

citace:

---

prace pokracuju podla harmonogramu...
start angary 1 aj angary 5 su planovane na buduci rok

Doprava rakety ťažkej tried je plánovaná na začiatok tretieho kvartálu 2013.

---

Jak známo, systém raket Angara i její vypouštěcí zařízení je stavěno i pro Angaru 7, která ve verzi s LOX/LH2 druhým stupněm má vynášet na LEO až 40 tun . Domnívám se však, že verzi Angara 7 zkoušet nebudou a pokud v budoucnu budou potřebovat supertěžkou raketu, jejím základním modulem bude nový ruský Zenit s motorem RD 171 (800 tun) nebo 2x RD 180 (2x 400 tun). Taková raketa by se pak mohla mít rovněž varianty Z1, Z3 a Z5.

GŘ Chruničeva Nesterov ve svých odpovědích řekl, že prvá raketa Angara 1.2 bude ve specielním provedení za účelem vyzkouštet oba stupně pro Angaru 5 . Angara 1 pak bude dále používána, ale se změněným průměrem druhého stupně (možná zmenšeným ?).

Dále řekl, že mají více než 20 pevných kontraktů na raketu Proton a 4 kontrakty s ESA na raketu Rokot.

Do roku 2013 má být završena rozsáhlá vertikální integrace a k Chruničevu budou připojeny podniky vyrábějící řídící systémy a přístroje. Tím bude vytvořena jednotná struktura pro výrobu nosičů i vrchních stupňů (jako je např.Briz – M) . GŘ podporuje snahu ředitele Roskosmosu Popovkina vytvořit několik velkých horizontálně i vertikálně integrovaných holdingů. Pokud bude toto řešení přijato, půjdou v Chruničevě také po cestě horizontální integrace.

Dále se vyjadřuje k problému sloučení funkce Generálního ředitele a Generálního konstruktéra v různých podnikách. Říká, že si těžko může představit co to je Generální konstruktér v hodingu, kde se např. vyrábí jak rakety, tak jejich motory, tak systémy řízení.

citace:

---

Jak známo, systém raket Angara i její vypouštěcí zařízení je stavěno i pro Angaru 7,

---

Tomu by sice nasvědčovalo i to že v reportáži o výrobě zvedacího mechanismu se říká, že může zvedat rakety do celkové váhy 1000 tun a Angara 7 má mít vzletovou váhu cca 1150 tun. Ovšem nemyslím si, že by ji zvedali včetně paliva, takže startovní komplex by měl být schopen zvedat prázdné mnohem těžší rakety než Angara 7. Takže je otázka, jak je konstruován vlastní stůl a zda ho lze nějak modifikovat.

Je možné, že z Plesecku budú zatiaľ štartovať len rakety veľkosti Angara 1 - Angara 5 a pre najťažšie rakety Angara 7 bude vybudovaná rampa na novom kozmodrome Vostočnyj, alebo nový komplex v Plesecku.

ja mam pocit, ze vyvoj a7 je momentalne aj tak zastaveny s tym, ze taky tazky nosic momentalne nepotrebuju... ruska armada...
a ze prebieha len vyvoj a1, a3 a a5...

Také jsem někde četl, že pro vývoj A7 nebyly zatím poskytnuty prostředky

Na odkaze níže je vidět vnitřek universálního modulu Angara, ale podle snímku se mi zdá, že má větší průměr než 2,9 m jak má mít UM1 Angara, nebo ten člověk je jen malý?

http://www.omskprofpol.su/images/stories/documents/Archive/2011/polet_25-26_2011.pdf

citace:

---

GŘ Chruničeva Nesterov ve svých odpovědích řekl, že prvá raketa Angara 1.2 bude ve specielním provedení za účelem vyzkouštet oba stupně pro Angaru 5 . Angara 1 pak bude dále používána, ale se změněným průměrem druhého stupně (možná zmenšeným ?).

---

citace:

---

Angara 1.2 a Angara 5 mají shodný druhý stupeň Block I s motorem RD-0124.
Angara 1.1 má druhý stupeň Breeze-KM.

---

citace:

---

Angara 1.2 a Angara 5 mají shodný druhý stupeň Block I s motorem RD-0124.
Angara 1.1 má druhý stupeň Breeze-KM.

---

citace:

---

Jaro., zřejmě máte pravdu a místo zrušeného druhého stupně Block I v Angaře 5 a Angaře 1.2 PP bude Breeze-M.

---

Ospravedlňujem sa, nemám lepšie odkazy, len to, čo som dal vyššie. V prvom sa píše o nejakom jednokomorovom motore RD-0125A, ktorý má vyvíjať Kbcha a ktorý sa má používať na Angare. Neviem, či to súvisí s ľahkou Angarou. V druhom Nesterov hovorí, ako píšem vyššie, že Angara 1.2PP má otestovať oba stupne pre Angaru 5. Potom iba píšu, že ďalej bude lietať ľahká Angara s prerobeným druhým stupňom tak, že bude mať menší priemer.

http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=ada416837

Ve studii „Higly Operable Propulsion for Reusable Launch Vehicle Applications“
autor Michael Marlow z Aerojet nakonec vybral nejvhodnější kandidáty pro pohon takového pohonu:
Ruské motory NK39, RD 0125, NK33

The RD-0125 is a single chamber adaptation of
the highly successfiil RD-0124 engine, which
itself was developed to replace the RD-0110 as
the third stage engine for the Soyuz-2 launch
vehicle.

RD-0125 je jednokomorová varianta velmi úspěšného RD 0124 (čtyřkomorový), který byl zase vyvinut jako náhrada RD 0110 ve třetím stupni pro Sojuz 2.

Pokud vím, RD 0125 (dříve označovaný RD 0124 M) se zatím neuplatnil, asi kvůli větší stavební délce a horšímu Isp, neboť 4-komorový motor je kratší. RD 0125 má tah 30 tun, Isp vac 348 s, , tlak 160 bar, hmotu 360 kg.
Původní RD 0124 má lepší Isp(vac) – 359 s , ale větší hmotu – 480 kg.

http://www.parabolicarc.com/2011/05/07/russians-complete-certification-soyuz-angara-upper-stage-engine/
V tomto odkazu se sděluje , že RD 0124 byl certifikován pro Angaru a Sojuz 2-1b, takže asi nějaká další modifikace bude až později. Bylo provedeno 225 horkých testů v celkové délce 55 tisíc sec.

citace:

---

http://www.parabolicarc.com/2011/05/07/russians-complete-certification-soyuz-angara-upper-stage-engine/
V tomto odkazu se sděluje , že RD 0124 byl certifikován pro Angaru a Sojuz 2-1b, takže asi nějaká další modifikace bude až později. Bylo provedeno 225 horkých testů v celkové délce 55 tisíc sec.

---

Ten text je z května 2011, oficiální certifikace mohla být dříve a motor asi již letěl také před oficiální certifikací.

nj, to je možné, že je to tak nejak...
mne to bolo divné práve preto, že je ten text z r 2011 a ten motor letel aj predtým...

citace:

---

ten text je trochu zmätočný nie? však motor rd-0124 už viackrát letel, prvý krát v r. 2006 alebo tak, ak sa nemýlim...

---

Dokonca vojsko zaradilo do služby len nedávno Sojuz 2-1a (2010-2011?) a neviem o tom, že by tak urobilo s verziou b. Tuším, že nejakých osem letov k tomu potrebovali.

citace:

---

The RD-0125 is a single chamber adaptation of
the highly successfiil RD-0124 engine

---

Na novosti-kosmonavtiki boli dané fotky zo stavanej štartovacej rampy, údajne z apríla. Nie je na nich veľa nového v porovnaní poslednými, ktoré sa objavili.



http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=244&start=10800

citace:

---

Nie je na nich veľa nového v porovnaní poslednými, ktoré sa objavili.

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2509

U Chruničeva pripravujú maketu Angary k transportu na Pleseck.

citace:

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2509

U Chruničeva pripravujú maketu Angary k transportu na Pleseck.

---

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?p=968644#968644

fotky z plesecku... vyzera to divne

http://news.yahoo.com/russia-converts-unmanned-rocket-carry-crewed-spaceship-114026205.html?_esi=1

http://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201207261911-vsvi.htm

http://ria.ru/science/20120803/715746268.html

Podľa tejto správy bol vypísaný konkurz na ďalšie práce na vodíkovom vyššom stupni.

Některé podrobnosti:
Nosnost na GO z Plesecka nebo Vostočného 4,5 a 5 tun a na GTO 7,5 a 8 tun. Nový vrchní stupeň se musí navrhovat na základě bloku 12 KRB, takže je to směrováno na Chruničeva a Angaru. Samozřejmě takové starty zejména z Plesecka jsou energeticky značně nevýhodné kvůli nutné změně roviny dráhy pro GO cca 62°, což znamená mnoho paliva navíc.
Kontrakt je na 4,35 mld rublů, lhůta dodání stupně 25.10.2013.

Jedná se o horní stupeň KVTK.

http://www.khrunichev.com/main.php?id=52

(druhý zleva)

citace:

---

lhůta dodání stupně 25.10.2013.

---

Oba máte pravdu, omlouvám se za přepisy

Další ruské fiasko s vypuštěním družice moc Angaře nepomůže, stupeň Briz taky používá. Ruská kosmonautika je v krizi.

http://indrus.in/articles/2012/08/08/russia_readies_rocket_for_moon_flight_16867.html

"Testing is underway at the Plesetsk Cosmodrome in preparation for launch of Russia’s new Angara rocket, according to the press service of the Russian Ministry of Defense. The tests began in late July and will last three months. Upon completion, the Angara should be ready for liftoff. Russian technicians are conducting a full set of electronic and pneumatic tests of the equipment, using a prototype of the Angara."

target=_blank>

Velmi zajímavé 3D video znázornující postup výroby rakety Angara. Přesněji typu A5, je zde jednoduše ukázán postup výroby a skládání jednotlivých komponentů od prvotní výroby, po složení na jednotlivé funkční komponenty až poskládaní Angary v jeden celek.

citace:

---

target=_blank>
Velmi zajímavé 3D video ...

---

No ak by dokázali Angaru dostať do sériovej výroby a tú maximálne zautomatizovať, tak potom cena za kus môže byť veľmi zaujímavá. Každopádne to vyzerá nádejne. [Upraveno 15.9.2012 fritz.lochmann]

---

Conquistador - 15/9/2012 - 23:40

Tak jelikož pro Angaru postavili úplně novou fabriku (závod) který má být vybaven nejmodernějším zařízením pro automatické průmyslové svařovaní atd. Tak by tam člověk na některých provozech mohl sloužit hlavně jako kontrolor kvality (rentgenování svárů atd.).
Jinak technici budou spíše propojovat jednotlivé již automaticky připravené kusy a mezi-kusy tak aby z toho pokládali funkční celek, zlevnění závisí hlavně dle toho kolik bude požadováno vyrobit kusu ročně, pokud by ročně letělo deset či patnáct kusu Angary A-5, 3 kusy Angary A-3, což je reálná představa poté co nahradí Proton (to nepočítám výrobu pro Korejskou NARO, či vlastní A-1,1 a A-1,2 od kterého každého typu by mohl být jeden až dva starty ročně), tak je to v tom závodě který dělá první stupně cca +-80 stejných celků, některé se liší v tom že první stupně které jsou určeny jako boostery (A-3, A-5) mají jinačí kus zakončení (špici) jako ten který je vyroben jako core stupeň.
Tedy 80 kusů je velmi slušná sériovost, vychází to cca tak, aby co tři dny vyrobili jeden kompletní kus boosteru/core na expedici.

---

-=RYS=- - 16/9/2012 - 00:57

Pokud jeste navic vytvorej to, ze alespon prvni stupne budou znovapouzitelne, tak cena letu opravdu spadne hodne dolu.
Chtel jsem se zeptat znalejch.... tou Angarou chteji plne nahradit Proton a Sojuz? Jakoze, ze se skonci s vyrobou, nebo zustane jen Sojuz (a to nejen pro Korou) a Angara.
[Upraveno 16.9.2012 -=RYS=-]

---

Conquistador - 16/9/2012 - 01:49

citace:

---

Pokud jeste navic vytvorej to, ze alespon prvni stupne budou znovapouzitelne, tak cena letu opravdu spadne hodne dolu.
Chtel jsem se zeptat znalejch.... tou Angarou chteji plne nahradit Proton a Sojuz? Jakoze, ze se skonci s vyrobou, nebo zustane jen Sojuz (a to nejen pro Korou) a Angara.
[Upraveno 16.9.2012 -=RYS=-]

---

No Angara má předně nahradit Proton a Rockot už jen z důvodů že používají toxická paliva (i když náhradu Rockotu hlavně asi zastane připravovaný Soyuz-1 s jedním motorem NK-33 v prvním stupni).

Jelikož rozmezí nesených nákladů muže časem u Angary rozšířit, už jen tím že jsem v jedné (nejspíše) postarší tabulce narazil na Angaru A-4 (spolu s připravovanou A-7) tak muže časem nahradit i Soyuz, i když ten je kompletně modernizován na motory NK-33 a plánuje se kompletní modernizace ramp takže se počítá s jeho další existenci, už jen z důvodů že Angara zatím nedokáže zaplnit nosnost mezi 4 tunami (A-1,2 nosnost 3.8t) a 13.8 tunami což má zastat nejslabší A-3, takže středně lehký Soyuz který vytáhne na LEO 7.8 tun v případě modernizované verze až Soyuz-2-3 prý až 12.7 tun na LEO je pořád rentabilní a provozuschopný.

Jinak zde uveřejnuji zatím pro mne neviděnou (nejspíše postarší) tabulku s Raketou Angara A-4 (kterou teď zastava lehká verze Angary A-5P) plus další možné budoucí verze rodiny raket Angara.



Jinak poslední malá aktualitka k Angaře se objevila na novosti-kosmonavtiki kde se vynořili zprávy o tom že po tom co vyhodili z Khrunicheva ředitele Nesterova tak se urychlili práce na Plesetsku a na raketách tak se nejen přístí rok (2/4 čtvrtiny roku) dočkáme startu Angary 1,2 s nosností 3.8 tun na LEO, ale v závěru roku i Angary 5 s nostnosti 24.5 tun která je již v továrně z 60% zkompletována.

Na novosti taky probehla diskuze ohledně nosnosti A5 načež vybujela velká diskuze a propočty s tím že A5 by nemusela na LEO vytáhnout pouze 24.5 tun ale prý i 25.5 ale v případě verze A5/KVRB 28.5 až 29 tun.

[Upraveno 16.9.2012 Conquistador]

---

Alchymista - 16/9/2012 - 09:47

Obrázok má dátum 11. marca 2008, je teda dosť starý a zrejme nie práve aktuálny.

Pomerne zaujímavé je aj porovnanie verzií Angara-1.2 a Angara-1VA (druhá a tretia varianta). Angara-1VA mala mať rovnaký druhý stupeň (blok I) a návratový prvý stupeň (Bajkal?). Pri štartovacej hmotnosti nižšej o 12 ton mala mať nosnosť na LEO nižšiu o 1 tonu (2,7 oproti 3,7 tony).

K sériovej výrobe - automatizovať sa dá značná časť mechanickej výroby (zváranie nádrží a prechodových prvkov) ale podiel ručnej práce bude stále veľmi veľký - na raketovom bloku je obrovské množstvo káblov, tenkých trubiek, rôznych blokov atď, ktoré sa tak či tak musia namontovať ručne a potom dôkladne preveriť a preskúšať. IMO automatizácia niektorých procesov výrobu príliš nezrýchli.
Vysokú sériovosť blokov rakiet rodiny R-7/Vostok/Sojuz dosahovali aj sovieti - v niektorých rokoch to bolo aj viac ako 60 štartov, čo predstavuje vyše 240 bočných blokov - každý pracovný deň jeden, a častejšie ako raz za týždeň jeden centrálny blok - a vlastne aj kompletná nosná raketa...
[Upraveno 16.9.2012 Alchymista]

---

fritz.lochmann - 16/9/2012 - 21:16

Aj tá Angara verzie A4 má čosi do seba a nie je nelogická. Možno ju časom oprášia, ak nájdu využitie v medzere medzi A3 a A5.

---

Agamemnon - 19/10/2012 - 19:07

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=16617.msg970206#msg970206

16.10. sa uskutočnil test motora rd-191

(je tam zaujímavá poznámka - z toho motora (rd-170) sú odvodené rôzne motory, ktoré sú dôležitou súčasťou nosičov usa, ruska, číny a j. kórey - a možno dokonca sa dostane do sojuzov) heh [Edited on 19.10.2012 Agamemnon]

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2630

Pevnostné testy konštrukcie.

[(je tam zaujímavá poznámka - z toho motora (rd-170) sú odvodené rôzne motory, ktoré sú dôležitou súčasťou nosičov usa, ruska, číny a j. kórey - a možno dokonca sa dostane do sojuzov) heh [Edited on 19.10.2012 Agamemnon]

citace:

---

Takže Rusi zásobujú celý svet? Niektorí ľudia pôsobiaci v USA sa v hrobe obracajú.

---

citace:

---

citace:

---

Takže Rusi zásobujú celý svet? Niektorí ľudia pôsobiaci v USA sa v hrobe obracajú.

---

Soukromy sektor musi byt ziskovy. Pokud vim, tak amici tvrdili, ze pouziti motoru RD-180 u Atlasu je docasne, nez vyvinou vlastni. Doted nic neudelali.

Na co. Zatim uspesnost Atlasu 5 je 100%. To je argument, na ktery protiargument typu: "proc nemame svuj motor" nenajdes.

---

Na testosteron si muzou hrat, pokud budou mit dostatek financi a 25% ekonomiky nebude patrit Cine.

Me se strasne libila hlaska z filmu diktator.: To je ta zeme, kterou vybudovali cernosi a zaplatili cinani.

myslíš ako keď romney označil rusov ako geopolitických nepriateľov č.1?
[Edited on 24.10.2012 Agamemnon]

Re: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=16617.msg970206#msg970206

Mluví se tam kromě jiného o novém experimentálním motoru RD 193, který je perspektivně určen pro pro Sojuz 2-1B (dříve označený Sojuz 1) , další typy Sojuz, zahraniční rakety. Vychází z motoru RD 191 pro Angaru, kupodivu má mít tah také 200 tun u země. Má celou řadu změn, jako svařenou spalovací komoru se statorem turbíny, směšovací hlavy gazogenerátora s tělesem. Je o 760 mm kratší a lehčí o 300 kg. Bude vyráběn jak pro pevné uchycení (jako u Sojuzu 1), tak i s kardanovým závěsem pro vlastní řízení vektoru tahu. Nyní se bude vyhodnocovat výsledek zkoušek a případně provádět korekce.

citace:

---

Mluví se tam kromě jiného o novém experimentálním motoru RD 193, který je perspektivně určen pro pro Sojuz 2-1B ...

---

Ano, ale na tom anglickém fóru je to také v ruštině a stejné, jak jste uvedl 19.10 na „ Nosiče řady Sojuz 2“. Já se však vždy snažím u ruského textu alespoň nejdůležitější části přeložit. Mnoho lidí zde nezná dobře Ruštinu a je škoda, že vy dáváte jen krátké informace bez překladu důležitých údajů.

citace:

---

... že vy dáváte jen krátké informace bez překladu důležitých údajů.

---

citace:

---

...dáváte jen krátké informace bez překladu důležitých údajů.

---

Pokiaľ sa chceme dozvedieť niečo nové z Ruska, je zvládnutá ruština nevyhnutná - s tým sa nedá nič robiť.
Čo je pre mnohých ešte horšie, Google Translator prekladá ruštinu do češtiny cez angličtinu, takže jeho užitočnosť sa limitne blíži nule - je to obvykle preložené horšie ako preklady z čínštiny alebo japonštiny, či iných "nelatinkových" jazykov.

ale pomerne slušne (tj. je to zrozumiteľné) prekladá ruštinu do angličtiny (aj keď ja som možno ovplyvnený tým, že trochu ruštinu viem a dokážem si to skombinovať - možno preto sa mi zdá anglický preklad dobre zrozumiteľný)

Ja mel na zakladce od pate tridy do osme tridy rustinu povinou (jako je dnes anglina). Pote na 4 letem ucnaku s maturitou jsem mel 4 roky rustiny tez povine.

Takze nastesti dokazu azbuku jeste obstojne precist.

To: Jaro
OK, vy velmi dobře sledujete aktuální informace v ruštině. Tedy stačí zveřejnit link a stučně téma jako doposud a já pak vždy důležité údaje přeložím.
JP

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/photogallery/gallery_240/index.shtml

zopar obrazkov z plesecku

edit:
tie fotky su dost stare... mozno uz su tu, neviem
[Edited on 25.10.2012 Agamemnon]

@jaro & pinkas:
vdaka za preklad sprav z rustiny...

@PINKAS J & Agamemnon

Budem sa naďalej snažiť.

citace:

---

tie fotky su dost stare... mozno uz su tu, neviem

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=138

Všimol som si, že aj vo fotoalbume Chruničevovho centra sú doplnené nejaké fotky.

http://f11.ifotki.info/org/5bb643ee5ad7521b228a3d046e5e5541bce937134622056.jpg

Na konečne fungujúcom fóre novosti-kosmonavtiki sa objavil tento obrázok popisujúci zrejme nejaký návrh Chruničevcov na Angaru-7V nosnosti 50 ton na nízku orbitu.

Na konečne fungujúcom fóre novosti-kosmonavtiki sa objavil tento obrázok popisujúci zrejme nejaký návrh Chruničevcov na Angaru-7V nosnosti 50 ton na nízku orbitu.

citace:

---

---

citace:

---

Pilotovaný variant mi silno pripomína Titan 2 + Gemini.

---

Re: Jaro: http://f11.ifotki.info/org/5bb643ee5ad7521b228a3d046e5e5541bce937134622056.jpg

Nejprve podotýkám, že střední a pravý obrázek znázorňuje stejnou raketu A7B (tedy včetně 7 modulů prvého stupně), ale v jiném provedení centrálního stupně pro pilotované lety. Pro zjednodušení je nakreslen jen tento centrální stupeň bez modulů 1. stupně (tedy A7B se vůbec nepodobá Titanu)

Překlad článku: Koncepce nosiče A7B , 50 tun

1. Vypuštění těžkých nákladů na GSO, LLO a odletové dráhy s pomocí kryogenního přeletového bloku
2. Doprava těžké pilotované lodi a modulových elementů expedičního komplexu na montážní orbit v případě operativního rozhodnutí zahájení prací na Měsíčním nebo Marsovském programu
3. Narůstání objemu dopravy nákladů a zvýšení pružnosti systému umožňující racionálního rozdělení užitečného nákladu na rakety těžké a supertěžké třídy.
4.Zkrácení doby realizace cestou využití technického a technologického zařízení pro výrobu universálního modulu rakety Angara a pohonné jednotky z rakety Energie (pozn: tedy jen 1 motoru, ne 4 jako má Energie)
5. Zvýšení technických charakteristik a váhových poměrů použitím kryogenních bloků, perspektivních materiálů a technologií.
6. Zvýšení bezpečnosti tím, že všechny hlavní motory budou spuštěny již na startu a možnosti přerušení startu při výpadku kteréhokoliv motoru.

Hlavní charakteristiky A7B:
Užitečný náklad na LEO 200 km, i=51° : 50 tun (poměrná hmota ke startovní 4,67%)
Náklad na GSO: 11,4 tun (pozn.: protože jde o velkou změnu roviny dráhy)
Náklad k Měsíci: 20,7 tun
Startovní váha: 1107 tun
Startovní přebytek tahu: 1,20
Váha krytu nákladu: 5,8 tun
Váha paliva 1. stupně: 765,9 tun
Váha paliva 2.stupně: 200 tun

Pozn.: V návrhu se opět se projevuje konkurence NPO Chruničev a NPO Energia.

Jaké jsou rozdíly:
Energie: Tah 1. stupně: 4x800 tun = 3200 tun, tah 2. stupně 4x200 tun = 800 tun, celkem 4.000 tun
A7B: Tah 1. stupně: 7x200 tun = 1400 tun, tah 2. stupně 1x200 tun = 200 tun, celkem 1.600 tun
Energie nosnost: 100 tun+
A7B nosnost: 50 tun
Energie, množství LOX/LH2 : 797 tun
A7B , množství LOX/LH2: 200 tun

Z porovnání je vidět, že sice Energia by vynesla 2x větší náklad najednou, ale potřebuje k tomu 2,3x silnější motory prvého stupně a 4x silnější motory 2. stupně. Co je však nedůležitější, množství kryogenního paliva 2. stupně by bylo u A7B 4x menší. Dále by byly použity universální bloky s motory ze všech raket Angara, podstatně by se zproduktivnila jejich výroba. Pro A7B by byla nová jen centrální nádrž , ale použit již odzkoušený motor RD0120. Pro lety na k Měsíci nebo na únikové dráhy by přibyl kryogenní přeletový blok, který se však stejně předpokládá vyrábět a byl by nutný i pro Energii. Dle mého názoru je tato konstrukce lepší než obnovovat Energii, je mnohem universálnější ve využití (mohl by se snižovat i počet bloků 1. stupně), mnohem snáze realizovatelná.

Je to defakto Energia-M a nejspíše využiji zkušeností z její stavby a nejspíš se budou inspirovat její dokumentaci...
Jediný rozdíl je, že boostery nejsou dva s motory RD-170 ale je jich šest z koncepce s motory RD-191 boosteru (core) stupňů... což zvýší avizovanou sériovost výroby core stupňů rakety Angara a sníží nákladovost udržování výroby pro raketu Angara A7V (Energia-M).





------------------

Jinak v Rusku je už i návrh na využití koncepce z rakety Zenit na středně těžký až těžký nosič.

http://www.russianspaceweb.com/sodruzhestvo.html
[Upraveno 04.11.2012 Conquistador]

lol, logá esa, nasa aj rka... to je nejaký fan 3d model?

Re: Conquistador: http://www.russianspaceweb.com/sodruzhestvo.htm

Tento návrh na těžkou raketu – Energia K (2012) má některé výhody a některé nevýhody oproti A7B.
Výhody:
- nosnost 67 tun
- použití jen LOX/RP paliva – levnější provoz, snazší manipulace
- zachování výroby unikátního motoru RD171
- rozdělení nákladů s Kazachstánem a Ukrajinou, využití startovního stolu z Energie
- stále by bylo možno z tohoto řešení odvodit původní Energii s nosností min. 100 tun

Nevýhody:
- startovní hmota téměř dvojnásobná oproti A7B při jen o 34% vyšší nosnosti na LEO
- pro GTO, GEO nebo únikové rychlosti by bylo také nutno použít LOX/LH2 třetí stupeň
- menší variabilnost pro různé použití
- neumožní dlouhodobě zachovat infrastrukturu LOX/LH2 motoru RD0120

V každém případě jak A7B tak Energia K by umožnily realizovat měsíční operace včetně přistáni ve dvou startech, u A7B možná navíc start menší rakety s posádkou. Myslím, že nakonec rozhodne, zda výrobní cena 6x RD191 + 1xRD0120 bude nižší, než 5xRD171 + 1xRD120. Uvidíme, zda se něco z toho realizuje, technicky bude většina prvků letově odzkoušených, vše bude záležet na penězích.

Oprava: v minulém článku jsem napsal celkový tah A7B při startu 1600 tun, správně 1400 tun (jen 6 modulů 1.stupně, ne 7)

citace:

---

To Jaro. , co takhle udelat spravne rozliseni za pomoci prikazu:

---

Ještě dodávám k Energia K:
Startovní tah prvého stupně by byl 4000 tun ( A7B jen 1400 tun). To je tah a Isp větší, než měl 1. stupeň Saturnu 5. Samozřejmě, šlo by seškrtit motory, ale myslím, že takový projekt by měl význam jen až by byla konkrétní zakázka (let na Měsíc, Mars). V takovém případě by si však nosič zasloužil druhý stupeň LOX/LH2, aby měl větší nosnost než Saturn 5. Takže Energia K se mi zdá zatím finančně nereálná a jestli bude něco realizováno, má spíše naději A7B.

Ta Angara se staví již poněkud dlouho a výsledek: nula od nuly pojde, nejedná o projekt konstrukční kanceláře knížete Potěmkina ?

tá angara...
aj keď to nepatrí do tejto témy:
všetky časti sú vyvinuté a otestované (vrátane riadiaceho softvéru nosiča)... prvý letový kus (a1) je už skoro postavený, do plesecku na kozmodrom bude odvezený v dec. 2012... druhý kus (a5) je hotový na 60% a do plesecku odíde v q2 2012...

edit:
a testovací kus je už niekoľko mesiacov v plesecku - používa sa na doladenie štartovacej rampy (testy elektroniky, tankovacích zariadení, etc)
[Edited on 06.11.2012 Agamemnon]

Jak dlouho trvá vývoj a jak dlouho budou trvat " zkoušky" ? Já to nevím, ruské aktivity nesleduji, nejsou špičkové, ostatně od jejich posledního jejich pozoruhodného výkonu uplynulo padesát let / Gagarin okořeněný Titovem /.

10 let se Rusko hádalo, co má vlastně dělat. Teď už to s Angarou vypadá nadějně.

samotny vyvoj zacal cca pred mozno 10r (? musel by som overit)... predtym bola kopa prezentacii a roznych navrhov verzii - to zacalo v 1994 myslim (cca na styl sls, len to ide mierne rychlejsie s angarou)

btw...
ten nosic je tak spickovy, ze americania dokonca casti toho nosica kupuju pre vlastne nosice

Rusové se skutečně mnoho let dohadovali, jaký typ modulové rakety postaví. Šlo o to, zda moduly budou založeny na RD171 (800 tun), RD 180 (400 tun), nebo RD 191 (200 tun). K tomu se zamotal krátce ještě RUS M. Nyní je jasno a myslím, že vybrali dobře. Bylo však nutno postavit a zařídit nové výrobní haly s novou technologií, nové vypouštěcí zařízení s vysokým stupněm automatizace, kterou nemá žádná raketa na světě, snad jen Zenit 3SL. Výsledkem bude raketa na špičkové světové úrovni, vysoce universální, což umožní sériovou výrobou motorů a stupňů. Důkazem je nejen kvalita motorů ale i konstrukce modulů
Konstrukční číslo UM Angara je 14
Konstrukční číslo CCB Delta 4 je 12
Konstrukční číslo CCB Atlas 5 je 13,6
Angara je na tom dobře, i když má nejmenší průměr universálního modulu, což je vždy handicap pro váhové poměry.

anatoly zak informoval na svojom webe o ďalšom úspešnom teste motora rd-191, ktorý sa uskutočnil 14.11. - trvanie testu bolo 330 s

http://www.npoenergomash.ru/about/news/news2_785.html

Originálna správa výrobcu. Ide o proces certifikácie sériovej komory od VMZ.

mierne sialeny napad, ale celkom zaujimavy, padol na nsf:
urobit spolocny rusko-europsky nosic... 1. stupen urm z angary (alebo viac, proste ako je planovane) a druhy stupen by bol europsky planovany pre a5me...

a to namiesto planovanej angary a ariane 6

len skoda, ze toto neprejde malo by to skvely prvy stupne (rd-191) a skvely horny stupen (vinci)
heh

Použití UM z Angara pro Ariane je sice zajímavý nápad, ale těžko projde. Ariane má nejen skvělý vrchní stupeň Vinci, ale i skvělý centrální první stupeň s Vulcain 2. Takže pro Ariane je jednodušší a levnější k němu připojovat různý počet boosterů na TPH a tím měnit nosnost jako to dělá Atlas 5 nebo Delta 4. Ovšem, kdyby se u Ariane 6 rozhodli kvůli ceně tento centrální stupeň nepoužít, pak by použití UM z Angary asi bylo výhodné.

@p. pinkas:
suhlasim, ze to neprejde...
dal som to tu len ako zaujimavost... pekny myslienkovy experiment...

KbCha zverejnilo na svojej stránke informácie o motore RD-0125A. Je plánované použitie dvoch takých jednokomorových motorov v treťom stupni rakiet Angara-A5. Sledujú tým zníženie ceny a zväčšenie nosnosti.

http://www.kbkha.ru/?p=8&cat=11&prod=70

http://ria.ru/science/20130118/918686546.html#13585097066803&message=resize&relto=login&action=removeClass&value=registration

start naplanovany na okt/nov.

start naplanovany na okt/nov.

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=3321.msg1002826#msg1002826

fotky z rampy, a aj samotneho nosica (edit: aj ked toto je asi len ten test kus)
[Edited on 21.1.2013 Agamemnon]

Čiže z polovice novembra.

http://izvestia.ru/news/544683#ixzz2KYfZqMAD

Rozhovor s novým riaditeľom Chruničeva. Dostáva priamu otázku, čo sa plánuje urobiť s faktom, že pätica motorov RD-191 do A-5 stojí toľko, čo celý Proton.

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2742

posun prvého letu na 2014
http://www.interfax.com/newsinf.asp?pg=2&id=412350

http://ria.ru/science/20130424/934249989.html?ria=4o4vvhbuitl8eq16174v0u44str0dmt6

No pekne. Nech počkajú ešte rok, aby stihli dvadsiate výročie začatia vývoja.

http://ria.ru/defense_safety/20130506/936034798.html

Takže až polovica budúceho roka

podla
http://ria.ru/science/20130514/937154514.html#13685253062443&message=resize&relto=register&action=addClass&value=registration
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=3321.msg1051904#msg1051904
je dovodom zdrzania launch pad, nie vyvoj nosica...
tiez popovkin povedal, ze bolo omylom stavat rampu pre angaru na mieste povodnej rampy pre zenit (ak som to dobre pochopil z toho)

Ano, Popovkin výslovně říká, že obě Angary (lehká i těžká) jsou hotové a čeká se jen dostavění rampy, kterou musí dodatečně upravovat (jako příklad uvádí předělání kabeláže a potrubí). Snaha je, zvýšili počet pracovníků ze 400 na 600, na místě je gen.konstruktér Chruničeva a stavbu si "vzal pod osobní kontrolu" náměstek ministra obrany. Takže prý nové termíny dodrží (kéž by, to říkali i před půl rokem).

dakujem
moja rustina staci len na to, aby som porozumel zbezne textu, ale to je tak vsetko... na detaily nestaci (a ani s bing/google prekladmi)
[Edited on 15.5.2013 Agamemnon]

citace:

---

Ano, Popovkin výslovně říká, že obě Angary (lehká i těžká) jsou hotové a čeká se jen dostavění rampy, kterou musí dodatečně upravovat (jako příklad uvádí předělání kabeláže a potrubí). Snaha je, zvýšili počet pracovníků ze 400 na 600, na místě je gen.konstruktér Chruničeva a stavbu si "vzal pod osobní kontrolu" náměstek ministra obrany. Takže prý nové termíny dodrží (kéž by, to říkali i před půl rokem).

---

Angara-1.2PP
Letový exemplář má být v noci z 27. na 28. května odeslán na kosmodrom Pleseck, kde má být koncem roku umístěn na startovní komplex (tj. neprodleně po jeho dokončení v listopadu) za účelem provedení komplexních testů.
Termín vypuštění je květen 2014. Půjde o suborbitální let, přičemž první stupeň má pracovat 230 sekund a druhý stupeň 460 sekund. Ponese imitátor užitečného zatížení, který zůstane spojený s druhým stupněm.

Angara-5
Letový exemplář má být odeslán na kosmodrom Pleseck v listopadu 2013. Vypuštění se předpokládá na listopad 2014. Půjde o orbitální let se stupněm Briz-M a imitátorem užitečného zatížení.

http://tvroscosmos.ru/frm/kosmostv/vesti/2013/vesti230513.php

Videozábery z hál, kde sú rozložené rôzne časti ľahkej i ťažkej Angary.

Do Plesecku prišla zásielka s raketou Angara 1.2: http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2822

a video:
http://tvzvezda.ru/news/forces/content/201305280915-ma56.htm

citace:

---

Do Plesecku prišla zásielka s raketou Angara 1.2: http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2822

---

citace:

---

Do Plesecku prišla zásielka s raketou Angara 1.2

---

citace:

---

... "Zásilka" ještě nedorazila, cesta má trvat čtyři dny.

---

http://www.itar-tass.com/c9/766445.html

prva pilotovana angara z vostocneho v 2017

(moja pozn... no urcite )

citace:

---

prva pilotovana angara z vostocneho v 2017

---

I kdyby termín pro vypouštění Angary stihli, vypouštět s ní v r. 2017 kabinu Sojuz by asi nebylo ekonomické a nová kosmická loď do té doby odzkoušena nebude

http://izvestia.ru/news/552221#ixzz2WbMj9Zh2

Roskozmos sa pokúša znížiť cenu RD-191 prevodom výroby väčšej jeho časti do filiálov Chruničeva - Proton-PM, VMZ a Polet

nejaké info o angare 5p (tj. verzii pre pilotované lety) na webe a.zaka:
http://www.russianspaceweb.com/angara5p.html

má tam, že "to be continued", takže asi pripravuje aj ďalšie info

Re Jaro: http://izvestia.ru/news/552221#ixzz2WbMj9Zh2 

V článku je nejzajímavější údaj, že současná cena RD 191 je 240 mln Rbl ( 7,6 mil USD) a firmě Pratt and Whitney Rocketdyne byl nabízen v r. 2010 za 10 mil. USD při dodávce 50 ks. Dnešní cena pro export vyrostla na 15 mil. USD. Pro Angaru je cena 240 mil. Rbl příliš velká a proto se Roskosmos snaží převézt sériovou výrobu do Permu , závod Proton PM . Energomaš se velmi bránil a nechtěl předat dokumentaci. Zůstane mu však konečná montáž a zkoušky motorů.

http://www.russianspaceweb.com/angara1_pp_preflight.html

"From a report by the official ITAR-TASS new agency, it was clear that the Article NZh vehicle was rolled out and installed on the launch pad in Plesetsk on Nov. 25, 2013. The vehicle was expected to spend around a day on the pad and then give room for a mass simulator of the rocket, ITAR-TASS reported. The rollout operations enabled to test the mobile erector designed to carry the rocket by rail from the assembly facility to the launch pad. At the time, the first launch of Angara rocket was still promised in May 2014."

reálny letový kus angary bol vyvezený na rampu, zdvihnutý do štartovacej polohy... bol tam cca deň, potom bol vrátený do hangáru...
išlo o testy celého vývozu, etc.

citace:

---

reálny letový kus angary

---

oks, vdaka

febr.-apríl prebehnú záverečné testy na rampe (samotnej rampy) a potom môže nasledovať vypustenie...

http://www.russianspaceweb.com/plesetsk_angara.html#2014

som zvedavý, koľko nájdu problémov pri testoch

štart je v máji? či to už bolo posunuté?

Zdroj:

http://www.redstar.ru/index.php/component/k2/item/14125-rossiya-zhdjot-angaru

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/messages/forum13/topic244/message1205370/#message1205370

Nejaké ďalšie fotky z vývozu.

kks nechapem naco taky zelezny kolos stavali?

porovnajme to s "vezou" na F9

toto je veža aj pre a5, myslím (plán je štart všetkých verzií z jednej rampy), kým veža na ksc je len pre f9... (na vafb je myslím ale kombinovaná aj pre fh)

+
tá veža obsahuje výťah - zjavne mali v požiadavkách prístup k nákladu aj vo zvislej polohe (čo sa pri súčasnej veži pre f9 nedá)

nuz cena za multifunkcnost...
...a sneh, vietor, dazd...

citace:

---

toto je veža aj pre a5, myslím (plán je štart všetkých verzií z jednej rampy), kým veža na ksc je len pre f9... (na vafb je myslím ale kombinovaná aj pre fh)

---

jj, podstatne jednoduchšia je

Čím si v podstate vyčerpal výčet všetkých "lepších vlastností".

citace:

---

jj, podstatne jednoduchšia je

---

Ak by rusi stavali a vypúšťali rakety "americkým štýlom", tak by sa im mohlo stať, že 8-10 mesiacov v roku by nemohli lietať vôbec.
Spomenie si niekto na nejaký odklad ruského štartu "kvôli počasiu"?

Video s maketou Angary na kosmodromu při testech http://tvzvezda.ru/news/forces/content/201402180019-cr42.htm

no to je o tom, v USA ked je zle pocasie, tak sa to odlozi o par dni. Je uplne logicke ze kvoli par dnom nebudu stavat zelezobetonove veze a panzerfest rakety.
V rusku ked je zle pocasie, tak sa nic neodlozi, lebo by cakali mozno par mesiacov

citace:

---

Spomenie si niekto na nejaký odklad ruského štartu "kvôli počasiu"?

---

Ano, bolo to začiatkom februára 2013.

A skús zistiť, čo vtedy robilo výškové tryskové prúdenie - jetstream. Nad Ruskom a Kazachstanom vytvoril jetstream "lalok", ktorý dosiahol až nad Kazachstan. Také niečo sa stáva pomerne vzácne a takýto "lalok"/"meander" sa rýchlo pohybuje východným smerom, bežne sa presúva o 500-1000km za deň. Tento bol navyše celkom celkom zaujímavý aj tým, že sa vytvoril už nad Kanadou, Grónskom a severným atlantikom a prúdenie sa akoby "rozdvojilo" - meander bol orientovaný viacmenej východo-západným smerom, takže sa vytvorilo akési roztiahnuté "S". Údaje o rýchlosti prúdenia som ale nenašiel ani vtedy, ani teraz...

Pre menej znalých: výškové tryskové prúdnie - jetstream/jet stream - je rýchle výškové prúdenie, ktoré smeruje od západu na východ na rozhraní polárnej a subtropickej (Ferrelovej) atmosferickej bunky. Polárny jetstream sa nachádza typicky medzi 50-60° severnej/južnej šírky vo výškach 7-12km a rýchlosť prúdenia dosahuje 30-200m/s (100-700km/h). Vyznačuje sa aj prudkým gradientom vetra v smere kolmom na prúdovú trubicu - môže to byť aj viac ako 10m/s na 1 kilometer v smere kolmo na smer prúdenia. Jetstream je obvykle zvlnený v škále stoviek kilometrov a môže vytvárať "meandre".
Existuje aj subtropický jetstream, typicky sa nachádza okolo 30° severnej/južnej šírky vo výškach 10-16km. Je obvykle slabší ako polárny jetstream a nemusí byť súvislý.

Další zajímavé video tentokrát Dmitrij Medveděv na prohlídce http://government.ru/news/10621

nejaké ďalšie obrázky... niektoré tu už asi aj boli...

http://novosti-kosmonavtiki.ru/foto/748/1134/
http://novosti-kosmonavtiki.ru/foto/748/1136/

prvý let dostal dátum: 25.6.2014

pozeram ze s animaciami sa moc nekaslu

jj

Ministr Šojgu potvrdil první start lehké Angary (Ангара-1.2 ПП z Plesecka na poslední týden v červnu a šéf Roskosmosu Ostapenko potvrdil datum 25.6.

První let těžké Angary je plánován na konec letošního roku a první pilotovaný let na r. 2018 - berme to jako trochu sci-fi.

pilotovaný let prv potrebuje ptk-np alebo ako sa tá vec vlastne volá
kde si myslím... že nosič aj bude v tom čase, len loď bude chýbať

Říkám, že to beru jako sci-fi. I když u Rusů bych si uměl představit, že použijí ze Sojuzu co jde, něčím to doplní...

Tak trochu ukázka toho, že má-li v Rusku něco fungovat musí to vzít pod křídla armáda. Když dostal Angaru na starost Šojgu, měli půl roku zpoždění - a věřím tomu, že by klidně nabírali další. Armáda zavelí - všechno jde. I ten kosmodrom Vostočnyj se začíná dostávat ze skluzu. Putin to nedávno kontroloval cestou ze Šanghaje.

Platilo to za Petra I., za Kateřiny II., za Stalina (akorát funkci armády převzala NKVD), platí to za Putina.

NVítězslav:

Mno, tohle je spíše dáno tím Mongolem. Armáda RF stála taky za bačkoru, dokud ji po tzv. zfušované válce (co by za takovou "fušeřinu" dali Američané v oblastech "svých zájmů") právě tenhle Mongol nedal to pucu.

Já osobně trochu doufám, že když se všechno bude vyvíjet dobře, tak ne že nebudou skluzy, ale krapet ten harmonogram posunou doleva. Tedy že se emancipují (nynější program vyloženě počítá s obrovskými skluzy).
Protože PPTS nemá nic (nic mně nenapadá), co je třeba dovyvinout. Naprosto všechny technologie mají nejen v archivech, ale i vyrobené v mnoha kusech a variantách. Takže zbouchat PPTS a nasadit to na špici A5 by měla být otázka měsíců a ne 4 let. Mít Musk jejich technologie a výrobní základnu, tak už demonstrativně prodává první lístky na Marsovské okno 2020.

Prostě mi připadnou Rusáci, že jsou nějací uťáplí a nechtějí být za žádnou cenu v předu. Což je docela jejich chyba, protože zatímco noha Ruského vojáka na Krymu se obhajuje blbě, tak noha Ruského vojáka na Měsíci/Marsu by se propagovala sama a pozitivně.

citace:

---

NVítězslav:

Mno, tohle je spíše dáno tím Mongolem.

---

To máš jedno. Mongol jako Tatar. Prostě má válečnictví a organizaci molochů v krvi

Klidně ať je Marťan, hlavně ať už lidstvo letí na Mars.

citace:

---

To máš jedno. Mongol jako Tatar. Prostě má válečnictví a organizaci molochů v krvi

Klidně ať je Marťan, hlavně ať už lidstvo letí na Mars.

---

pekné grafiky a info o angare...
urm-1: http://www.russianspaceweb.com/angara_urm1.html
urm-2: http://www.russianspaceweb.com/angara_urm2.html

mna len mrzi ze sa neslo touto cestou

http://www.russianspaceweb.com/baikal.html

taka zaujimavost - baikal by sa oddeloval pri M 5,6 - co je pozoruhodne podobne cislo ako oddelenie prveho stupna F9R. Vo verzii 2baikaly + core + upper stage vychadza nosnost na 9 ton. F9R s jednym "boostrom" bude tiez okolo 9 ton, ak berieme pokles nosnosti 30% pri navrate prveho stupna. [Edited on 17.6.2014 yamato]

yamato:

To se stále jít může. Jsou splněny 3 základní podmínky u URM
1) Tuhost pláště je dostatečná, aby mohla sloužit jako drak letounu. Důsledek je o něco nižší C, než je dnes dosažitelné (16 vs 20).
2) RD-191 je schopen výrazně redukovat svůj tah (na méně než 1/3) a jiná zkoušená varianta (kecal bych který RD-19x, to by bylo nutné dohledat) prokázal schopnost restartu
3) RD-191, stejně jako ostatní členové famílie prokázaly na standu střední dobu životnosti v kumulativní hodnotě přes hodinu času hoření.

Prakticky vzato tedy Bajkal je stále možnost. Samozřejmě záležet bude na poptávce po znovupoužitelnosti Angary. Ona znovupoužitelnost totiž bude v podstatě házet vidle do té sériovosti, na které má být lacinnost Angary postavena.

EDIT:
Ještě jsem zapomněl na rozmístění nádrží. URM má těžší LOX nádrž nahoře, tedy celý stupeň je pro případný řízený let vyváženější, než kdyby tomu bylo naopak. [Upraveno 17.6.2014 cernakus]

Poptavka - v tom je chytak, nemoze byt poptavka po niecom co neexistuje. Dnes nevieme nakolko by baikal znizil cenu startu, a ci vobec. Akonahle by sa ukazalo ze cenu znizuje, poptavka samozrejme bude, nijaky zakaznik nechce dobrovolne platit vyssiu cenu, nez je nutne, pri rovnakej dodanej sluzbe.
T.j. najskor niekto musi na seba zobrat riziko a vyvinut produkt, a potom sa ukaze ci je poptavka. Obdobne ako SpX - tiez nevedia ako trh zareaguje na F9R, je to ich riziko.

toto je klucove: "pri rovnakej dodanej sluzbe"

okrem ceny totiz nikto nevie ani spolahlivost

citace:

---

toto je klucove: "pri rovnakej dodanej sluzbe"

okrem ceny totiz nikto nevie ani spolahlivost

---

Yamato:

Finta je v tom, že v tuto chvíli bude Angara levnější než-li konkurence i bez znovupoužití. Náklady na Bajkal by program prodražily minimálně z počátku by byla marže nižší. To by musel být nějaký podnět - například, kdyby SpX začala F9R přebírat kšefty Angaře 1 a 3 na volném trhu a Chruničev by přitom už prodával URM jen za náklady.

Plus to chce, aby Angara nejprve letěla (zejména v konfiguraci 3 a 5, kdy je to pro Rusko novinka). Ani SpX nezačalo snad vyvíjet F9R před úspěšným letem F910, nebo ano?

No ano, len by ma mrzelo keby ten baikal zakapal. Ono byt najlacnejsi na trhu je sice pekna meta pre etablovaneho hraca, ale pravidla hry to zasadne neposunie. A ak chceme dobijat ten mars, tak potrebujeme zmenit pravidla hry. Pretoze medzi zemou a leo nebude svizna kyvadlova doprava, kym sa jeden start pocita v desiatkach milionov a priprava trva mesiace az roky

Já stále zastávám názor, že Ruská komerční cena (5000USD/kg) je dostatečně levná. To co je třeba zlevnit je cena nákladu. Například Fobos-Grunt šmakoval i s vynesením 160mil. USD. Samotná sonda 60-70mil. USD. Přitom to nebyl jen kus železa, ale měřáky a návratovým modulem nabouchaná sonda - ano, selhala, ale kdyby dělali dvě, tři souběžně, tak za 250 mega by tu misi spolehlivě zvládli (u druhé sondy by dořešili problémy první na orbitě a třetí případné problémy po cestě co by vznikly u druhé).
U takové ceny "železa" by zlevnění nosné rakety dávalo velký smysl.

Ale vem si oproti tomu obdobně těžký a obdobně vědecky vybavený MSL. 2,5miliardy za program kde vynesení Atlasem v hodnotě 150 mil. USD je IMHO zcela marginální položka. I kdyby musk snížil cenu vynesení MSL na 1/10, tedy 15 mil. USD, nic se nezmění. Msto 2,5 miliardy USD by MSL stála 2,4 miliardy.

Nebo ISS - údajně stála NASA a ESA ke 100 miliard USD - člověk si říká - sakra za co? RKA náklady se nezmiňují, protože by z toho asi daňové poplatníky EU a USA mohl trefit šlak.

Tedy já vidím problém při cestě na Měsíc a Mars nikoliv v ceně kg na LEO, ale v ceně zařízení z LEO výše.

Hypoteticky, představme si, že by Bajkal zlevnil Angaru 8 krát. Tedy komerční cena by klesla pod 700 USD/kg. Jediné, čeho by jsi dosáhl, je zlevnění vynesení hloupých nákladů, jako je palivo či zásoby. Ceny Amerických a Evropských programů by to nijak neovlivnilo a intenzitu Ruských programů taky ne (tady se Rusáci bezdůvodně loudají už při dnešních příznivých cenách - oni vynesou kg na LEO za 2500USD).

Ostatně ani rakety SpX nás nedostanou blíže Měsíci či Marsu. Pouze udělají pro Američany LEO dostupnější. Ale jestli toho Američané využijí, již není v Muskových rukách.

Isteze, v 2,5miliardovom programe cena startu nie je ten hlavny problem. Ale preco su tie programy tak drahe? Pretoze vyzaduju extremne narocne testovanie, aby sa zabezpecila 99% pravdepodobnost uspechu. To program naramne komplikuje, a nad tym vsetkym este uradnicky aparat, to su dalsie naklady...
Ruske radovo lacnejsie projekty to s tym testovanim zase az tak neprehanali, pretoze na to skratka neboli peniaze. Napriek tomu mali radu uspechov a prvenstiev, cim sa ukazalo ze cesta pokus-omyl moze byt schodnejsia ako testovanie do zblbnutia. Ale iba v pripade ze naklady zlyhanej misie su akceptovatelne.

T.j. s radovo lacnejsimi nosicmi by sa mohlo pristupit k zmene sposobu, akym robime vesmirne projekty. Stal by sa viac ruskejsim, videli by sme viac misii, ale aj viac zlyhani, ovsem na konci by boli velmi spolahlive aparaty overene priamo v kozme. Konieckoncov aj SpX sa uci za pochodu, ziskavaju data priamo pocas realnych misii, a ukazuje sa ze je to rychlejsia a lacnejsia cesta ako roky simulacii, testov, retestov a technologickych demonstratorov.

Abych řekl pravdu, moc se mi nechce věřit, že cena MSL nebo JWST je důsledek intenzivního testování spolehlivosti. Je to prostě strašně moc peněz.

Ale i kdyby, tak je prostě cena toho zařízení problém. Myslím, že chápu co chceš říci, když by vynesení MSL stálo jen 15mil. USD, tak by nemuseli tak intenzivně testovat. Kéž by tomu tak bylo, ale v případě JWST mám podezření, že NASA už na způsob přístupu nemá. Jestli poměr mezi vynesením a cenou MSL byl velký, tak u JSWT už je šílený (100:1).

I když je pravda, že možná by pomohlo zavedení silných levných raket, jako je Angara 5/7 a Falcon Heavy. On třebas u Curiosity se prodražuje fakt, že je extrémně pomalá jak v pohybu, tak v práci. Ale to je způsobeno poddimenzovaným zdrojem, který je poddimenzovaný, protože Atlas-V má k Marsu malou nosnost (něco kolem 4 tun). Pokud by Angara a Falcon Heavy dokázali za víceméně dnešní náklady poslat k Marsu 10 tun (to by mělo jít), tak by jsi nemusel dávat takový důraz na špičkové vybavení, které spotřebuje málo elektřiny a málo váží, ale mohl by jsi použít běžnější průmyslové a normálně prodávané výrobky. Plus by jsi spolehlivost mohl řešit prostým zálohováním.

Něco, jako spotřební kamery na ISS co nyní přinesl Dragon(?). Sice to není žádná super kvalita, ale fungují a stojí zlomek toho, co kamery certifikované pro provoz ve vesmíru.

Problém je, že nevím zdali by A5/7 či FH NASA pomohlo ve změně myšlení. V jiném vlákně - o komerční cestě okolo Měsíce - je článek, který popisuje, jak bude zřejmě realizována. Tedy Sojuz poletí na ISS tam zadokuje a bude se čekat, až Proton vynese k ISS blok-DM. Teprve poté Sojuz odpojí od ISS a píchne se na Blok-DM a ten jej pošle na TLI.
Logicky vzato by toto samé bylo možné u automatických sond, s tím, že se nemusí létat k ISS (která je na nevýhodné orbitální rovině). Ale neděje se to ani u Američanů, ani u Rusáků. Raději obě konstrukční školy pracují s limitovanou hmotností sond.

Abych řekl pravdu, moc se mi nechce věřit, že cena MSL nebo JWST je důsledek intenzivního testování spolehlivosti. Je to prostě strašně moc peněz.

Souhlas, je to drahé. Ale řekl bych, že to má svůj předobraz v blamáži s Hublem, než to opakovat, tak se radši utestují k smrti.

To že to dělá jenom část enormích nákladů a zbytek je dán něčím jiným je patrně také fakt.

to dimenzovanie na nosnost rakety je dobry point, to urcite robi vela. Proste snaha nacpat co najvacsiu funkcionalitu do relativne malej sondy, to su potom technici hnani do extremu a to stoji peniaze.

Aj preto si myslim ze lacny nosic (alebo lacny a silny) by vedel vela veci zlacnit. Jednoducho sa urobi ta sonda vacsia, so zalohami, a bud sa posle na silnom nosici, alebo sa na orbite spoji s pohonnym blokom.

Plus dalsia vec - ak by mohla byt sonda tazsia, mozem do nej nainstalovat vacsie dV. Tym mozem vynechat zdlhave manevrovanie okolo planet pre nabratie rychlosti, a tym skratim pozadovanu zivotnost.

Ale aj tak si myslim ze vela zozerie administrativa. Ked na projekte pracuje vela centier NASA plus univerzity plus subkontraktori, a vsetci okrem technikov zamestnavaju aj administrativu, ktora v zasade vsade robi to iste, tak to je proste cierna diera.

Vidím to jako kombinaci vlivů, o kterých tu psali cernakus a yamato.
Lidem se zdálo, že nosič a jeho start je příšerně drahý a proto tu je snaha šetřit každý gram. To ale vede ke zvyšování ceny nákladu a podílu z celkové ceny až na dnešní občas neuvěřitelnou míru. A protože je zařízení tak drahé, tak ho přece nevypustíme řádně neotestované. HST děsí mnohé lidi jistě i dnes.

Snad se zodpovědným lidem zapne včas kontrolka, že je něco špatně. A snad bude pokračovat trend zlevňování samotných startů. F9R nebo BO by to mohli zlomit. Případně se pochlapí Rusko. Pak bych očekával drastické snížení tlaku na hmotnost nákladu a jeho obecné zlevnění.

http://ria.ru/defense_safety/20140619/1012679786.html#14031957947874&message=resize&relto=login&action=removeClass&value=registration

Údajný prenos na 27.6.

jj, presun hlási aj anatoly zak

+ množstvo infa o prvom lete, použitej angare, náklade, profile, etc...

http://www.russianspaceweb.com/angara1pp.html

podľa NK (via nsf) je odklad spôsobený nejakým pohlavárom, čo chce vidieť štart (z nsf: "by some big shot who wants to attend the launch")

no comment

Já koment mám, možná by Angara v rámci vesmírné rovnosti mohla udělat Protonský manévr a napálit to přímo do pohlavára. Jako aby raketa si dělala v diáři okno, místo aby si ho udělal člověk...

vsak nech ho dobre usadia, aby mal skvely vyhlad. Odporucam max. 5 metrov od rakety.
Jen aby to nemelo vliv na funkci

igor lisov ku tomu pridal svoj postreh - že pravdepodobne ide o odklad spôsobený úmrtím popovkina a tým, že pomerne veľa ľudí, ktorí pôjdu na pohreb potom pôjdu aj na štart angary

Na kosmodromu Pleseck byla na univerzální startovní rampu vyvezena nosná raketa Angara 1.2PP, která má ke svému premiérovému letu odstartovat 27. června. Při prvním letu je úkolem rakety dopravit druhý stupeň s hmotnostní maketou užitečného zatížení na balistickou dráhu, která má cíl na poloostrově Kamčatka.

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=3080

a druhy stupen sa ani nezapali?

citace:

---

a druhy stupen sa ani nezapali?

---

fotky

http://мультимедиа.минобороны.рф/multimedia/photo/gallery.htm?id=16990@cmsPhotoGallery

citace:

---

cieľom štartu je oi./hlavne test druhého stupňa pre angaru 5, ktorá poletí neskôr tohto roku

---

citace:

---

Na kosmodromu Pleseck byla na univerzální startovní rampu vyvezena nosná raketa Angara 1.2PP, která má ke svému premiérovému letu odstartovat 27. června. Při prvním letu je úkolem rakety dopravit druhý stupeň s hmotnostní maketou užitečného zatížení na balistickou dráhu, která má cíl na poloostrově Kamčatka.

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=3080

---

vyzerá to na 1415 utc

Tj. 16.15 SELČ, bude TV ?

citace:

---

Tj. 16.15 SELČ, bude TV ?

---

citace:

---

vyzerá to na 1415 utc

---

citace:

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=3080

pekna poznamka v clanku... ...len ruske suciastky

---

@Martin Jediny:
jop, sam som zvedavy, kedy bude skutocne start...

tu je zase cas 1115 utc

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=34292.msg1219827#msg1219827
http://www.uralinform.ru/news/society/207016-raketa-noveishego-pokoleniya-angara-zamerla-na-starte/

citace:

---

citace:

---

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=3080

pekna poznamka v clanku... ...len ruske suciastky

---

Ruské součástky jsou hitem poslední doby. Je otázkou, zda je to skutečná snaha o využití místních zdrojů, nebo je to vynucená situace díky neochotě zahraničních partnerů.
Pokud sleduji ruské zdroje současným trendem je: Co je z ciziny je špatné. Viz například poslanec Gosdumy Gutenev řekl, že příčinou nedávného předčasného ukončení práce družice typu Oko-1 byly importované komponenty - a to jak baterie, tak prvky užitečného zatížení.

---

citace:

---

díky neochotě zahraničních partnerů.

---

vyzera, ze tu by mohol byt live prenos:
http://www.vesti.ru/videos?vid=onair

Neochotu prodat (nebo neschopnost nakoupit) bych v tom používání ruských součástek neviděl.Donedávna prodával kdekdo ochotně kdeco a jediné, o co šlo, byla cena. Vliv sankcí se ještě zdaleka nemohl projevit. Ani Evropa nenahrauuje americké součástky svými, aby směla vypouštět své družice ruskými raketami.

To "díky" už vinou pologramotných novinářů začíná být neutrální výraz synonymní s "kvůli". Nás starší to tahá za uši i oči, mladším to nepřijde...

zacal prenos

start je on hold momentalne

scrub, zajtra znovu

... a duvod? .... netěsný ventil !

Anatoly Zak:
Source: A leaky valve on the #Angara rocket has to be replaced before the next launch attempt!


... A jeden osamocený mocný muž, nervozně sledující první pokus o start nové rakety

citace:

---

scrub, zajtra znovu

---

zatiaľ som žiaden nevidel...

ten istý čas zajtra

Držím jim palce, už je opravdu na čase ty staré rachotiny R-7 a Proton vyřadit a nahradit nosičem na úrovni současné vědy a techniky.

vyzerá to, že štart dnes nebude a bude potrebný dlhší odklad

angaru stiahli späť do haly

tusim sa siri nejaky delay-virus

citace:

---

angaru stiahli späť do haly

---

výměna (vyřezání a navaření nového) je proveditelná pouze ve výrobním závodě


aneb ať žije modulárnost a vše co má zlevnit start

když mám výrovní závod několik tisíc kilometrů daleko a konstrukci takovou, že kvůli ventilu to tam musím vrátit, tak je to takříkající k ničemu .....

citace:

---

Držím jim palce, už je opravdu na čase ty staré rachotiny R-7 a Proton vyřadit a nahradit nosičem na úrovni současné vědy a techniky.

---

Tiez to vyrezavanie ventilu moc nechapem...

citace:

---

citace:

---

cieľom štartu je oi./hlavne test druhého stupňa pre angaru 5, ktorá poletí neskôr tohto roku

---

Druhý stupeň (URM-2), vybavený motorem RD0124A, instalovaný na raketě Angara 1.2PP bude v raketě Angara 5 využíván jako třetí stupeň.

---

to cislovanie stupnov je cisto ruska vec...

podla ruskeho cislovania je sojuz 3 stupnovy nosic... to iste plati aj pre angaru 5... (alebo napr by to platilo pre atlas 5 s boostermi alebo fh)
podla zapadneho cislovania stupnov je sojuz (angara/atlas 5/fh) 2.5 stupnovy nosic (kde to, co je v rusku 3.stupen je na zapade 2.stupen)
[Edited on 30.6.2014 Agamemnon]

igor lisov pastol na nsf notamy, najskor k startu...
na 1.-2.7.

citace:

---

igor lisov pastol na nsf notamy, najskor k startu...
na 1.-2.7.

---

ak poleti

Možná by mohli zkusit tohle:

A co je s tym startom? Nejako zakapalo...

stiahli nosič a zatiaľ nevyšiel späť na rampu...

citace:

---

stiahli nosič a zatiaľ nevyšiel späť na rampu...

---

Podle listu Kommersant by se měl další pokus o vypuštění rakety Angara uskutečnit ve středu 9. července.

citace:

---

Podle listu Kommersant by se měl další pokus o vypuštění rakety Angara uskutečnit ve středu 9. července.

---

achjo tie ich komise...

Podle "zdroje blízkého komisi" padlo rozhodnutí, 9.7. se poletí.

http://www.interfax.ru/russia/384292

Raketa vyvezena na rampu.

http://ria.ru/space/20140707/1014979293.html

čas štartu - cca 1200 utc
via nsf

Podla nsf prebieha plnenie. Cim to je ze najvacsi diskusny zapal je vzdy o 40 rokov starych ruskych technologiach, a k tym uplne novym su len kratke updaty?

Kde to běží ? Dík.

Nikde!

The live coverage of the first aborted launch attempt watched by the Russian president Vladimir Putin was apparently considered as a major embarrassment by the Russian space officials, leading to a ban of TV broadcasts during the launch of the Meteor-M2 satellite on Tuesday and leaving practically no chance for the Russian public to see the historic first launch of the Angara

start

vyzera, ze uspesny... druhy stupen ukoncil svoju cinnost

uspesne... ciel na kamcatke trafili

Video ze startu je dostupné na http://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201407091539-oob6.htm

No hura, gratulujem

Aga - az to vyzera, ze testovali ICBM

citace:

---

Aga - az to vyzera, ze testovali ICBM

---

tak něco nad New York musí dopravit 57 megatunovou Car Bombu ... tedy kdyby ji meli pořad v inventaři.

nejaké tie fotky:
http://netwind.livejournal.com/59680.html

škoda že není video z instalace rakety na startovací plošinu tak jak to býva na videjich z Bajkonuru.

ešte zopár ďalších fotiek, aj keď tu sú hlavne papaláši

http://structure.mil.ru/structure/forces/cosmic/news/more.htm?id=11968384@egNews
[Edited on 09.7.2014 Agamemnon]

@Conquistador:
tu sú nejaké zábery z rolloutu, zdvíhania, etc... ale z tv správ, a ešte z prvého pokusu
http://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201406260842-rnpb.htm

citace:

---

Podla nsf prebieha plnenie. Cim to je ze najvacsi diskusny zapal je vzdy o 40 rokov starych ruskych technologiach, a k tym uplne novym su len kratke updaty?

---

Některé charakteristiky rakety Angara-1.2PP (Pervyj Pusk):

startovní hmotnost: 171 tun
hmotnost makety užitečného zatížení: 1430 kg
počet aktivních stupňů: 2 (první stupeň se oddělil 4 minuty po startu)
doba letu: 21,28 min. (dopad na polygon Kura na Kamčatce)

Celý let proběhl v automatickém režimu; od druhé minuty byl kontrolován z Titovova řídicího střediska.

Prvý stupeň dosť presne (ako presne?) zodpovedal prvému stupňu juhokorejskej Naro-1, vrátane jedného páru kormidiel.

Vývoj trval devět let, bude zajímavé sledovat kdy odstartuje verze srovnaná s vyvíjeným supernosičem NASA a srovnání intervalu od počátku vývoje k první cestě supernosiče na rampu hodně napoví.
Pozitivní je, že Rusové už dokážou postavit velké motory, resp trysky o velkém tahu což umožní vychylování celého motoru pro řízení letu, odpadnou " řídící" trysky a mrňavé čtyři trysky vlastního motoru, což skokové zvýší spolehlivost nosiče.

citace:

---

Vývoj trval devět let, ......

---

citace:

---

Acetam nepouzili, online prenos z obav ostudy nebyl a neni tu zadny fanda rakety, ktery by snesl v aktivite srovnani s fandy F9, respektive Muska.

---

@lubos:
zacal... iirc, ale to bol v podstate iny projekt s rovnakym nazvom... vyvoj na terajsej podobe zacal podstatne neskor (asi tak ako david pise, presne neviem)

@david:
najsilnejsia verzia (ta je porovnatelna povedzme s FH, nie so SLS) - a7 - nie je vo vyvoji (existuje navrh, etc., nikto to neplati, lebo o nu nikto nema zaujem) - vsetkych (roscosmos, armada) zaujima hlavne a5 (tj. verzia porovnatelna s protonom, atlasom 5-551, ci ariane 5)

@Alchymista:
minimalne to ma "iny" motor - naro pouziva downgradeovanu (sorry, neviem ako to rozumne prelozit) verziu motora rd-151... angara ma plnu verziu rd-191 (odvodenu z rodiny rd-170)...
ale dalsie veci - ako avioniku napr. - neviem...
[Edited on 10.7.2014 Agamemnon]

citace:

---

@Agamemnon:
minimalne to ma "iny" motor - naro pouziva downgradeovanu (sorry, neviem ako to rozumne prelozit) verziu motora rd-151... angara ma plnu verziu rd-191 (odvodenu z rodiny rd-170)...
ale dalsie veci - ako avioniku napr. - neviem...

---

zopar hi-res fotiek
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=34198.msg1224516#msg1224516

myslim/iirc, ze raketa ako taka by nebol problem (je to navrhovane na a7)...
ale potrebovali by novu rampu - sucasna v plesecku je pre verzie a1, a3, a5 (ta a7 tam ma inak uhly boosterov alebo take nieco - nepamatam presne teraz)

edit:
teda... rampa nie je vyvoj, ale postavit by ju museli
[Edited on 10.7.2014 Agamemnon]

A7 ma aj vecsi priemer centralneho stupna ako A5

Pokial by islo len o rampu, tak v tom zase taky problem nevidim. Moze sa pripadne postavit len nejaka jednoducha pre nepilotovane naklady, bez nutnosti obsluhy priamo na rampe (napr. Mesacny lander, pomocny urychlovaci stupen atd.)

njn, ako pise spacexfil... ma to "custom-built core"... ale stale jeden rd-191, etc...

No na Vostocnym maji být vedle sebe vybudovány dve rampy pro Angaru, letos to bylo schváleno, jsou vybrány a zaměřeny přesné lokality jednotlivých budov, jsem hotovy geologické průzkumy a brzy se má začit kopat, první rampa bude kopii rampy co je v Plesetsku, druhá je na pilotované lety, co jsem četl tak ten prstenec na kterým jsou rakety postaveny před startem ma být případně upravitelny pro starty A7 aniž by došlo k velkým upravám konstrukce.

[Upraveno 10.7.2014 Conquistador]

Neoficiální trochu delší video startu Angary http://vk.com/video2256293_169309720

to cernakus: Vladimir Něstěrov je u Chruničevů generální konstruktér http://ru.wikipedia.org/wikiНестеров, Владимир Евгеньевич , Alexandr Seliverstov generální ředitel

ad vývoj: se současnou koncepcí přišli Chruničevci roku 1997, počítám, že než podepsali dohodu s Korejci (2004), tak moc financí do projektu nešlo.

Mod: Smazána OT politická část přispevku.
Smazáno také několi příspěvků před a po, které vykazovaly stejné porušení pravidel 1.2 a 1.10.

edit: Díky. [Upraveno 13.7.2014 novák]

citace:

---

to cernakus: Vladimir Něstěrov

---

Ještě k úpravám startovního prstence pro rakety A5 a A7: Na některých obrázkách je nakresleno rozmístění postranních modulů u A5 rovnoměrně, to je po 90°. Někde dříve již bylo uvedeno, že tomu tak nebude, vždy 2 budou svírat úhel jen 60° a protější 2 rovněž 60°. To znamená, že vždy dva moduly se budou prakticky dotýkat. Jelikož A7 má rozmístění rovněž po 60°, pak otvory pro odvod plynů v prstenci budou souhlasit s A5, jen jich bude o 2 více a všechny moduly budou těsně vedle sebe kolem centrálního. Stačí si to nakreslit kružítkem, nebo nebo obkreslovat třeba dvoukorunu
Angara s větším průměrem centrálního modulu byla navrhovaná A100, kde centrální modul byl na LOV/LH2.
K délce vývoje: skutečně asi nebyly peníze, dokud nepřišly z Koreje, ale hlavní zdržení nebylo způsobeno raketou, ale konstrukcí a stavbou startovací rampy a příslušenství. V Plesecku je veškeré řízení startu v podzemních bunkrech ještě z dávných dob, kdy to byla jen vojenská raketová základna. Vše bylo nutno modernizovat a předělat, aby to odpovídalo dnešním podmínkám a požadavkům.

Podle této zprávy by o víkendu měla být první Angara 5 (v rozebraném stavu na jednotlivé URM) odeslána na kosmodrom Pleseck. Start by se mohl uskutečnit v prosinci.

http://www.interfax.ru/russia/385277

Čo sa týka toho decembrového štartu, vedia sa o ňom nejaké podrobnosti, aký bude mať náklad, na akú dráhu, apod.? Alebo pôjde opäť len o suborbitálny let. A Angara 2.1 si má kedy odbiť aj svoju orbitálnu premiéru?

nosič angara 5, štart z plesecku, let orbitálny, nákladom je mass-simulator, tj. fiktívny náklad simulujúci požadovanú hmotnosť...

predpokladám, že angara 2.1 malo byť angara 1.2:
angara 1.2 už nepoletí, myslím... išlo o špeciálnu verziu pre prvý štart, ktorej cieľom bolo okrem iného otestovať horný stupeň pre angaru 5 (je širiší ako štandardný stupeň pre angaru 1, preto aj ten mierne divný zjav nosiča pre ten test let - to rozšírenie na hornom stupni)
bude lietať angara 1.1 (angara 1), ktorá má iný horný stupeň... kedy poletí najbližšie, neviem... rusom viac záleží na a5, aby mohli vyradiť protony

ano, samozrejme, myslel som Angara 1.2, dík za informácie

citace:

---

bude lietať angara 1.1 (angara 1), ktorá má iný horný stupeň... kedy poletí najbližšie, neviem... rusom viac záleží na a5, aby mohli vyradiť protony

---

aha, okej... vďaka

edit:
pôvodný príspevok som zmazal...
[Edited on 13.7.2014 Agamemnon]

Jeden start A5 ročně je strašně málo - pokud chtějí nahradit Proton, musí mít alespoň 5 úspěšných startů.

To urcite nie je malo.
Z marketingoveho hladiska su tam, kde potrebuju byt.
- mozu tlacit na bajkonur
- mozu pokojne dobehnut projekty na protony
- mozu bez tlaku doladit angaru
- mozu pockat, kam sa komercne dokotula musk a spol.
-...
Az to bude potrebne, 5startov si spravia buduci rok...

citace:

---

Jeden start A5 ročně je strašně málo - pokud chtějí nahradit Proton, musí mít alespoň 5 úspěšných startů.

---

Proton zcela bude odepsán až kolem roku 2018 po dokončeni nákladní startovací rampy projektu Angara na Vostočném, kdy na Angaru přejdou všechny nákladní komerční lety které by jinak obsloužil Proton. Při té příležitosti bude asi pomalu zcela opuštěn Baikonur.
Takže další 3-4 roky uvidíme simultální starty Angary 5 (1-2 ročně z Plesecku a nejaké ty Ang. 1.1 možná i Ang. 3) a Protonu s tím že Angaře se budou vychytávat připadné dětské nemoci takže při oficiálním komerčním uvedením na trh bude již prozkoušená mnoha starty, což je dle mého názoru velmi rozumné.

citace:

---

Proton zcela bude odepsán až kolem roku 2018 po dokončeni nákladní startovací rampy projektu Angara na Vostočném

---

Tabulka plánované produkce ze září 2014:
http://www.russianspaceweb.com/angara5.html
[Upraveno 12.9.2014 JiříHošek]

Datum prvního startu nosiče Angara-A5/Briz-M z kosmodromu Pleseck s rozměrově-hmotnostní maketou užitečného zatížení byl stanoven na 25.12.2014
http://www.militarynews.ru/story.asp?rid=1&nid=354641

http://dpomsk.ru/society/6271-nazarov-pomozhet-kosmicheskomu-tsentru-im-khrunicheva-razvivat-polet

Prekvapujúce. V rámci reorganizácie Centra Chruničeva, ktorá sa má ešte schváliť vládou, je plán, že finálne zostavovanie rakiet Angara prejde na Omský podnik Polet.

citace:

---

Prekvapujúce.

---

Mohlo by to souviset s dopravou - Omsk je významný železniční uzel na Transsibu a s Angarami se počítá pro kosmodrom Vostočnyj (dř. Svobodnyj), který leží na 30km odbočce od Transsibu.

Navíc se současné vláda snaží o další rozvoj Sibiře - stavba Vostočného a infrastruktury kolem do toho plánu patří.

BTW - nedávno jsem četl, ale už si nevzpomínám kde, že Rusové vyvinuli pro sledování padajících stupňů raket z Vostočného speciální sledovací systém na principu triangulace svistu. Mikrofony mají být v trubkách zvíci kmenů sibiřských stromů a mají zachycovat vše od infrazvuku po ultrazvuk a pak se má dopočítávat dráha pádu s přesností na metry nebo desítky metrů.

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/messages/forum13/topic14340/message1304628/#message1304628

Zábery zostevených URM-1 a URM-2 na kozmodróme Pleseck.

[Upraveno 01.11.2014 JiříHošek]

10.11.2014: Angara 5 poprvé roluje na startovací rampu.

Dokument o Angaře
část 1.) https://www.youtube.com/watch?v=jXNzj3Afl3s
část 2.) https://www.youtube.com/watch?v=lgV5xmmDp8s

Fotka Angary 5 při první cestě na "rampu"

[Upraveno 11.11.2014 peepr]

http://fishki.net/1327624-raketu-nositel-angara-a5-gotovjat-k-zapusku.html

Objavilo sa viacero fotiek z vývozu.

http://politikus.ru/industry/34163-rus-m-budet-gotova-startovat-v-2018-godu.html

Nevím, zda je to fáma, nebo skutečnost, ale v článku se píše, že probíhá konstrukce nové rakety RUS-M, která bude 2- stupňová, v prvém stupni 3 universální moduly s motory RD 180, v druhém LOX/LH2 motor RD 146, nosnost na LEO 23,8 tun. Jak známo, podobný projekt byl zrušen a dána přednost Angaře s podobnou nosností v provedení A5.
Zkušební konstrukční lety mají probíhat od r. 2015 z Vostočného, let s posádkou od r. 2018, což je zřejmě nesmysl. Raketu má vyrábět podnik Progress.

Je možné, že Rusové chtějí mít alternativu k Angaře, která by případně v provedení s 5 moduly byla značně výkonnější. Také je to možná z důvodu zachovat výrobu motorů RD 180, jejichž osud u rakety Atlas 5 je velmi nejistý. Nebo je to fáma a zbožné přání Progresu.

Angara 5 = malá štíhla Energija (napadlo ma pri pohľade na foto)

Ad Rus-M - nejspíš citovali ruskou wikipedii, kde je ale poslední úprava stránky víc než rok stará. Nechám se překvapit, aqle obávám se, že v dobrém to nebude.

citace:

---

http://politikus.ru/industry/34163-rus-m-budet-gotova-startovat-v-2018-godu.html

---

citace:

---

Angara 5 = malá štíhla Energija (napadlo ma pri pohľade na foto)

---

Velký rozdíl mezi nosností A5 (24,5 tun) a Zenitu 2 (13,7 tun) je dán jednak startovní váhou 760 tun oproti 445 tun Zenitu, jednak tím, že střední stupeň brzy po startu značně „ubere“ a zapne naplno až po vyhoření postranních. Tím se to trochu blíží dalšímu stupni. Ekvivalentem Zenitu je Angara 3 se startovní hmotou 480 tun a nosností 15 tun. [Upraveno 06.12.2014 PinkasJ]

Angara 5 na rampě k debutu v prosinci.

http://aviationweek.com/blog/russias-angara-5-track-december-debut?NL=AW-05&Issue=AW-05_20141208_AW-05_863&YM_RID=%60email%60&YM_MID=%60mmid%60&sfvc4enews=42&cl=article_7

citace:

---

Angara 5 na rampě k debutu v prosinci.

---

Angara A5 je již na startovní rampě připravovaná ke startu.
Pokud půjde vše podle plánu startuje se v úterý 23.12. v 9:00MSK
http://tvzvezda.ru/news/forces/content/201412211103-s1ax.htm [Upraveno 21.12.2014 peepr]

Zajtrajšie okno pre štart Angary 5 sa otvára presne o 5:57 UTC. Po 750 sekundách od štartu sa od stupňa URM-2 oddelí Briz-M, ktorý má po niekoľkých hodinách dopraviť asi dvojtonovú maketu na odkladaciu dráhu nad GEO. Peknú grafiku ohľadom štartu pripravil Anatolij Zak.
http://www.russianspaceweb.com/angara5_scenario.html

http://ria.ru/space/20141223/1039718405.html#ixzz3Mh8AM632

http://ria.ru/space/20141223/1039719676.html#ixzz3MhPEyCwC

Vyzerá to tak, že to máme úspešne za sebou.

Pěkná simulace letu letu první Angary A5
https://www.youtube.com/watch?v=TuzZ5mVljq8

Vyvážení Angary A5 na rampu
https://www.youtube.com/watch?v=lDydw8QaFU0

První krátké video s dnešním startem Angary A5 - podle té nízké oblačnosti, i jiná videa nebudou o moc delší škoda..
http://tvzvezda.ru/news/vstrane_i_mire/content/201412230924-c54t.htm [Upraveno 23.12.2014 peepr]

pozeram ze do videovybavenia sa v rusku od cias energije neinvestoval ani rubel

o nieco lepsi zaznam

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=BsQOpD4TIZM
https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=UqTlxamMdfo

el presidente putin je tusim sefkonstrukter

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=UqTlxamMdfo

el presidente putin je tusim sefkonstrukter

V armáde zostal "tovarišč" ako oficiálne oslovenie naďalej.
Pre civilov je teda prezident "gospodin", pre vojakov "tovarišč".

Mimochodom, v tom videu sa vojak obracia k Putinovi ako k "hlavnému veliteľovi ozbrojených síl RF".

citace:

---

... Vyzerá to tak, že to máme úspešne za sebou.

---

Ten voják na videu je Sergej Šojgu, ministr obrany RF.
Snímky ze startu: http://мультимедиа.минобороны.рф/multimedia/photo/gallery.htm?id=19747@cmsPhotoGallery

citace:

---

Tak som zvedavý, kedy začnú aktívne lietať s nákladom a kedy pôjde Proton do dôchodku.

---

citace:

---

citace:

---

K prvému štartu s užitočným nákladom ... by malo dôjsť najskôr v roku 2016. Ak pôjde všetko tak, jak má, Angara postupne prevezme ...

---

No veď, BY MALO ... ale keď to pôjde tak ako všetko v Rusku a u Chruničeva, tak to bude mať sklz a rôzne odklady ďalších xx rokov.

---

Erakis - 24/12/2014 - 02:25

Tak to je síce možné, ale vyzerá to tak, že v prípade Angary sú veľké vojenské tlaky na jej rýchle uvedenie do prevádzky. A to je v Rusku dosť podstatné. Takže nejaké výraznejšie odklady by som nečakal.

---

PinkasJ - 24/12/2014 - 09:20

Jak je vidět z mnoha snímků, raketa A5 má boostery rozmístěné symetricky po 90° okolo centrálního modulu. Není to tedy tak, jak se původně uvádělo, že by byly vždy dva blízko u sebe v úhlu 60°, aby případně mohly být připojeny další 2 moduly pro A7. To však znamená, že i startovní stůl je uzpůsoben pro symetrickou A5 a asi by tedy neumožnil start A7, tedy s A7 se zřejmě definitivně nepočítá. Je to celkem logické, A5 s LOX/RP druhým stupněm má LEO nosnost 25 tun, s s případným druhým stupněm LOX/LH2 pak ještě značně více a to postačuje. Pro účely letů na Měsíc a dále plánují v budoucnu novou super-těžkou raketu. [Upraveno 24.12.2014 PinkasJ] [Upraveno 24.12.2014 PinkasJ]

---

Povl - 24/12/2014 - 12:04

citace:

---

Jak je vidět z mnoha snímků, raketa A5 má boostery rozmístěné symetricky po 45° okolo centrálního modulu.

---

Tak snad po 90°, boostery jsou jen 4 ne 8.

Já tedy přeju Rusákům, aby jim to lítalo, i když teď asi budou přemýšlet nad každým Rublem. Ale pokud jde o iniciativu vojenskou, tak ty rublíky na to dávat budou.
Když vidím na těch fotografiích jak tam jsou nastoupení vojáci a dělají se proslovy a salutuje se, tak mi to připadá jak za SSSR. Ale co, oni už jsou takový.

---

Lusyen - 24/12/2014 - 12:24

citace:

---

citace:

---

Já tedy přeju Rusákům, aby jim to lítalo, i když teď asi budou přemýšlet nad každým Rublem. Ale pokud jde o iniciativu vojenskou, tak ty rublíky na to dávat budou.
Když vidím na těch fotografiích jak tam jsou nastoupení vojáci a dělají se proslovy a salutuje se, tak mi to připadá jak za SSSR. Ale co, oni už jsou takový.

---

Mne je zase jedno, či tam salutujú zelení mužíci s výložkami alebo to sleduje partia civilov s popcornom v ruke,,, hlavne aby to lietalo a vývoj šiel dopredu.

PS k tým rublíkom,,, kosmonautika je dlhodobý proces,,, to že teraz rubel padá neznamená že o rok o dva nemôže byť situácia opačná,,, peniaze sú čísielká v počítači,,, ale nerastné bohatstvo je nerastné bohatstvo a tajga je tajga,, takže aj keď som srdcom spaceXfil,,, držím palce aj bratom slovanom spoza Uralu

---

yamato - 24/12/2014 - 13:05

ohladom vyvoja dopredu, Angara nie je ziadny pokrok. Je to len dalsia raketa, rovnaky princip, rovnake paliva, rovnake moznosti a cenove relacie. O generaciu pozadu oproti F9R, tak ako vsetky ostatne sucasne nosice.

Nerastne bohatstvo samo osebe nezarucuje zdroje v statnej kase (to by rusi nemali ekonomiku velkosti spanielska), takze drzme rusom palce nech sa posunu k trosku diverzifikovanejsej ekonomike a aj tych zdrojov na kozmonautiku bude viac [Edited on 24.12.2014 yamato]

---

pospa - 24/12/2014 - 14:18

Yamato, Lusyen a další, prosím, držte se tématu. Komentáře o rublech a nerostném bohatství si nechejte na jiné forum. OK?

---

yamato - 24/12/2014 - 14:28

lepsie?

---

pospa - 26/12/2014 - 11:16

Dvoudílný ruský dokument o Angaře s anglickými titulky

---

martinjediny - 27/12/2014 - 16:44

citace:

---

ohladom vyvoja dopredu, Angara nie je ziadny pokrok. Je to len dalsia raketa, rovnaky princip, rovnake paliva, rovnake moznosti a cenove relacie. O generaciu pozadu oproti F9R, tak ako vsetky ostatne sucasne nosice....

---

F9R az na schopnost znovupouzitelnosti angaru neprekonava a je pozadu.
Urob si ekonomicke vyhodnotenie a "R" ti vyjde ako slepa ulicka. Samozrejme ak neuvazujes s pristavanim na Marse, alebo Mesiaci.

Porovnavaj porovnatelne.
Ako zakaznika ma zaujima spolahlivost a cena.
A tam si este chvilu pockame.

btw. A7 ak bude potrebna tak ju dokoncia aj s rampou skor, ako uzitocne zatazenie pre nu.

---

yamato - 27/12/2014 - 20:01

citace:

---

citace:

---

ohladom vyvoja dopredu, Angara nie je ziadny pokrok. Je to len dalsia raketa, rovnaky princip, rovnake paliva, rovnake moznosti a cenove relacie. O generaciu pozadu oproti F9R, tak ako vsetky ostatne sucasne nosice....

---

F9R az na schopnost znovupouzitelnosti angaru neprekonava a je pozadu.
Urob si ekonomicke vyhodnotenie a "R" ti vyjde ako slepa ulicka.

---

prosim postni sem to ekonomicke vyhodnotenie a hlavne real-world data z ktorych cerpas

---

Ervé - 28/12/2014 - 21:34

Falcon 9 je lepší raketa naž Angara - selhání jednoho motoru u F9 znamená malou komplikaci, u Angary ztrátu mise i nákladu. Jednodušší motor znamená menší šanci k poruše. Výhledově pak 9R, Heavy s crossfeedem a návratem bočních stupňů znamená slevu na start, takže reálně, Angara nic moc. Reálně je Angara pro Rusko pokrok, koncepce A5 a A7 už je ale jednoznačně horší kvůli počtu stupňů, pomohl by jen crossfeed.

---

martinjediny - 28/12/2014 - 22:44

ok, presne cisla samozrejme nemam, takze ide len o odhad na zaklade starsich a pribuznych porovnani, co mi zrusite, takze nebudem dalej rozvadzat, navyse by to zabralo spustu casu.

Argument o motoroch ma logiku, lenze nejde o rovnako spolahlive motory.

Crosfeed je len jedna z ciest, druhe, pre mna elegantnejsie, je podstatne znizenie vykonu centrálneho stupna po starte.
obe riesenia maju svoje vyhody, mne sa viac paci to druhe.

co sa tyka navratu stupnov, okrem reklamy a slubov existuje nejaka istota znizenia ceny? a co spolahlivost?

---

pospa - 28/12/2014 - 23:27

citace:

---

co sa tyka navratu stupnov, okrem reklamy a slubov existuje nejaka istota znizenia ceny? a co spolahlivost?

---

Jak praví klasik, jistá je jen smrt a daně
... jedno je ale myslím zcela jasné - SpX je momentálně jediný výrobce kosmických nosičů na světě, který intenzivně pracuje na jejich znovupoužitelnosti ... a od prvního důležitého milníku (záchrana 1.stupně) je dělí jen několik málo dní
Pokud se zadaří a další pokusy prokáží jejich znovupoužitelnost alespoň jednou, musí to zákonitě přinést i snížení ceny. Nebude to příští rok a je otázka kdy se k této metě dostanou, ale jsou jediní, kdo k tomu cíli směřují.

---

martinjediny - 28/12/2014 - 23:40

citace:

---

... jedno je ale myslím zcela jasné - SpX je momentálně jediný výrobce kosmických nosičů na světě, který intenzivně pracuje na jejich znovupoužitelnosti ... a od prvního důležitého milníku (záchrana 1st) je dělí jen několik málo dní...

---

suhlasim, len tri poznamky...
1/ ak su jediny, je ta vyhoda az taka realna?
2/ ak bude realna vyhoda ceny a spolahlivosti, urcite ich do par rokov dobehnu vsetci ostatni, aj NASA aj Rusi ma koceptov a studii na rozdavanie a vzhladom k akcnosti SpX verim, ze ich oprasili a pouzitelnost preverili
3/ F9R okrem pouzitelnosti pre Mars a Mesiac, otvaraju moznosti pre novy trh pre suborbitalne skoky... o ktory ale nejavia zatial prilis zaujem.

---

alamo - 29/12/2014 - 01:23

citace:

---

Pokud se zadaří a další pokusy prokáží jejich znovupoužitelnost alespoň jednou, musí to zákonitě přinést i snížení ceny.

---

obávam sa, že to nie je také samozrejmé a automatické..

---

yamato - 29/12/2014 - 09:12

mna len udivuje ked niekto kategoricky uvadza, ze znovupouzitie prveho stupna neprinesie usporu. Pritom to zatial nemozeme vediet, mudrejsi budeme az ked sa znovupouzivanie stane rutinnou zalezitostou. Zatial vieme len tolko ze vyroba prveho stupna predstavuje 70% ceny nosica.

Este zopar veci:
-nemozeme vychadzat z analogie s TPH boostermi STS. Bola to ina technologia, ine palivo, iny sposob zachrany a iny sposob pripravy na dalsi start. Ziadne ine porovnanie bohuzial nemame k dispozicii.
-F9R pracuje na kvapalne paliva. Teoreticky staci dotankovat. To je zasadny rozdiel oproti TPH boosteru, ktory treba prakticky znova vyrobit.
-F9R motoricky brzdi pred vstupom do atmosfery. Tepelne namahanie pocas zostupu je ine ako v pripade nebrzdenych stupnov.
-F9R je intenzivne testovany pomocou Grasshoppera, co je v podstate identicka technologia. SpX musi mat kvanta dat ohladom nakladov na dalsie pouzitie. Fakt ze projekt F9R nestopli vela napoveda.

---

alamo - 29/12/2014 - 11:13

citace:

---

mna len udivuje ked niekto kategoricky uvadza, ze znovupouzitie prveho stupna neprinesie usporu. Pritom to zatial nemozeme vediet..

---

veď práve..
sprevádzkovať viacnásobne použiteľný nosič, je vlastne rovnako technologicky náročné, ako dať do prevádzky "dokonalí" jednorazovo použiteľný nosič, rozhoduje niečo iné "objem prepravy".. otázka koľko nákladu na prepravu, je vlastne k dispozícii?
akonáhle sa ten začne podobať na "linkovú prepravu", až vtedy je to výhoda pre viacnásobnú použiteľnosť
mantra "keď to dáme do prevádzky, on sa už náklad zjaví sám od seba" sa nenaplnila ani u "space shuttle", očakávať to zase je asi chyba

angara má k "dokonalej" jednorazovo použiteľnej "zahoditeľnej" rakete, podľa mňa bližšie, než F9 k viacnásobnej použiteľnosti, a "objem prepravy" je nízky, preto má aj bližšie k profitu.. teda ak sa nezjavia nejaké tie sankcie, ktoré západným spoločnostiam zatrhnú jej používanie

---

PinkasJ - 29/12/2014 - 12:29

Quote: Falcon 9 je lepší raketa naž Angara - selhání jednoho motoru u F9 znamená malou komplikaci, u Angary ztrátu mise i nákladu. Jednodušší motor znamená menší šanci k poruše.

To, že Falcon 9 je lepší raketa než Angara je odvážné tvrzení. Ztráta motoru v 2. stupni F9 také vede k ztrátě mise. Stejně to platí i u prvých a dalších stupňů Atlas 5, Delta 4, Delta 4H, Antares, Ariane a jiných. Přesto žádná z těchto raket nejde cestou použití mnoha motorů v. Atlas 5 létá s ruským motorem RD 180 od r. 2000 a přesto ani jednou neselhal. U F9 bylo použití mnoha motorů nutnost, silnější neměli, až budou mít silnější, určitě nedají 27 motorů do F9H. Porucha 1 motoru u F9 nebo F9H nemusí znamenat jen jeho zhasnutí, může jít o výbuch turbo-čerpadla, komory, následný požár a ztrátu rakety, i když F9 má jistě opatření snížit takovou možnost. Mnoho přívodních potrubí a ventilů a stísněné umístění motorů je značně zranitelná konstrukce v případě výbuchu motoru nebo čerpadla. Velký počet motorů zvyšuje pravděpodobnost poruchy.

Nyní k selhání motoru u Angary5: Je malá pravděpodobnost selhání motoru krátce po startu, problémy by se projevily již při zážehu a start by byl přerušen. Motory jsou v závodě zkoušeny v různém režimu tahu po dobu 200 sec. Již bylo uvedeno, že nejbližší stupeň vývoje Angary5 bude coross feed. Pokud tedy dojde k selhání později, kdy už centrální motor jede jen na 30%, zbývající 4 motory mohou zvýšeným tahem nahradit porouchaný a misi dokončit (pokud nebude porucha v centrálním motoru.) Nejlépe však bude, jestli RD 191 bude mít stejnou spolehlivost, jako RD 180 u Atlasu 5 a to je velmi pravděpodobné.

Angara má oproti Falconu velkou přednost modulovou konstrukcí, účinnější motory a to umožňuje A1, A3 a A5 vynášet ekonomicky mnoho různých nákladů. Je podle mne lepší raketa. Již před několika lety byly na leteckém salonu v Paříži vystavován okřídlený modul Angary nazvaný Bajkal, což může být lepší a spolehlivější cesta, než jakou jde Space X a Rusové asi již mají jasno, jak to udělat až bude Angara odzkoušena. [Upraveno 29.12.2014 PinkasJ]

---

Petr_Šída - 29/12/2014 - 14:21

mantra "keď to dáme do prevádzky, on sa už náklad zjaví sám od seba" sa nenaplnila ani u "space shuttle", očakávať to zase je asi chyba

jenže problém je jinde, SS bylo nutné po přistání v podstatě rozebrat a sestavit, to jednak trvalo, jednak to bylo drahé, představa, že stroj bude za týden hotový pro další let se nanaplnila, naopak to trvalo několik měsíců a bylo to dražší, než klasické rakety

náklad se sám samozřejmě nezjeví, pokud jeho doprava je stále stejně drahá

něco jiného se stane, pokud cena vyneseného kilogramu na orbit dramaticky poklesne, pak náklad bude, to nemějte strach (a je jedno, jestli za zlevnění bude moci F9R, Skylon, okřídlená poverpoint verze Angary, či něco ještě více futuristického)


to PinkasJ: obávám se, že si ty okrajové podmínky nastavujete hodně podle potřeby

jinak F9 už jednou motor explodoval, a na misi to vliv nemělo

architektura s 9 motory není jenom o tom, že jiný nemají, je kardinální pro motorické přistání

jestli jste si všiml, tak se přistává na jediný motor a to ještě s omezeným tahem

nahraďte ho jediným motorem a nepřistanete

aneb nevím o motoru, který by měl pracovní rozsah 10 - 100 %



a na hodnocení, zda je Angara lepší, nebo horší, je poněkud brzy, zatím letěla dvakrát, jednou suborbitálně s maketou, jednou na přechodovou Geo dráhu opět s maketou

reálně neznáte cenu, spolehlivost, vlastně nic

---

yamato - 29/12/2014 - 22:50

citace:

---

U F9 bylo použití mnoha motorů nutnost, silnější neměli, až budou mít silnější, určitě nedají 27 motorů do F9H.

---

ale daju. Ono ta nutnost je nakoniec aj cnost, kedze neexistuje iny sposob ako motoricky pristat s prvym stupnom. Nutna redukcia tahu je tak vyrazna, ze proste treba zhasnut 8 motorov a nechat bezat jeden, a este aj ten skrtit.

Ohladom porovnania Angary a Falconu, ziadna raketa nie je "lepsia", su natolko ine ze nejdu porovnat. Falcon mieri na znovupouzitie a tomu sa podriaduje cele riesenie. Angara mieri na modularnost a maximalnu efektivitu jednorazoveho pouzitia, a opat sa tomu podriaduje cele riesenie.
To je ako porovnavat Extru 300 a Boeing 747 - ktore je lepsie lietadlo? Preto hovorim ze F9 je jedina raketa "novej generacie" - uplne ina ako vsetky ostatne.

---

Jaro - 12/1/2015 - 21:11

http://www.omskprofpol.su/images/stories/documents/Archive/2014/ПОЛЕТ_ДЕКАБРЬ.pdf

Prvé dve strany obsahujú informácie o Angare. Môžeme sa dozvedieť o výrobe ďalších troch A5 v Polete a o príprave prerábania PO Polet na sériový závod výroby týchto rakiet.

---

Ervé - 13/1/2015 - 07:41

Bajkal Rusové vystavují už 20 let a neletělo zatím nic, ani se reálně nevyvíjí.
Úspora F9R nemusí nakonec být nijak velká (v ceně za kg), ale jde podle mně spíš o variabilitu Falconu 9 - pro lehčí náklad nemusíte hledat doplněk, ale použijete F9R s nižší nosností za nižší cenu. A variabilita A1/3/5/7 je celkem nanic - A1 nejspíš nebude létat, protože Dněpr je levnější (starých Satanů je víc než dost), A3 bude konkurovat Sojuzu 2 - který ma dané zakázky na Sojuz/Progress, takže větší podporu. Nakonec potřebujete jen nahradit Proton pomocí A5 a 7, a je efektivní kvůli tomu párovat 5 a 7 bloků? Angara není ani základ pro velkou raketu (s 60 t nosností nebo větší), základní blok by musel být větší. Za 5 let uvidíme, třeba se pletu, možná je Angara fakt levná a prosadí se.

---

JiříHošek - 13/1/2015 - 08:29

citace:

---

A1 nejspíš nebude létat, protože Dněpr je levnější (starých Satanů je víc než dost)

---

Před dvěma týdny prohlásil generální konstruktér GKNPC im. Chruničeva Vladimir Nestěrov, že do roku 2020 budou probíhat letové zkoušky a v jejich rámci má být uskutečněno pět startů lehké A1 a pět startů těžké A5.

"Должно быть осуществлено десять запусков по программе летных испытаний: пять запусков легкой ракеты-носителя и пять — тяжелой."

---

Ervé - 13/1/2015 - 10:12

A náklad? V rámci zkoušek prostě létat musí, takže kapacitu budou nabízet pod cenou. Do té doby možná budou Satany spotřebovány, takže je větší šance na provoz po roce 2020.

---

xChaos - 13/1/2015 - 10:16

citace:

---

Nutna redukcia tahu je tak vyrazna, ze proste treba zhasnut 8 motorov a nechat bezat jeden, a este aj ten skrtit.

---

Jen na okraj: toto by popravdě šlo řešit tak, že motor použitý při přistání by byl trochu jiného typu, než "boostery" (s Angarou to nesouvisí)

---

yamato - 13/1/2015 - 11:00

citace:

---

citace:

---

Nutna redukcia tahu je tak vyrazna, ze proste treba zhasnut 8 motorov a nechat bezat jeden, a este aj ten skrtit.

---

Jen na okraj: toto by popravdě šlo řešit tak, že motor použitý při přistání by byl trochu jiného typu, než "boostery" (s Angarou to niesouvisí)

---

Aj tak sa da, ale skoncite pri tom ze musite vyvijat novy motor, s moznostou vyrazneho skrtenia tahu (co je samo osebe oriesok) a potom budete mat dva vyrobne procesy na dva motory.
Naproti tomu mozete pouzit jeden motor, ktory uz aj tak mate, ale v prvom stupni bude 9 kusov. Co je riesenie, ku ktoremu pri planovanom supertazkom nosici tak ci tak sklznete...

---

Jaro - 13/1/2015 - 11:35

citace:

---

A1 nejspíš nebude létat, protože Dněpr je levnější

---

Po prvé, nezabúdajte ktorá krajina je do projektu Dneper zapojená a po druhé, koľko vojenských družíc už Dneper vyniesol?

---

novák - 28/3/2015 - 10:52

Podle debaty na NK http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum13/topic8603/?PAGEN_1=81 (spodní příspěvek z 27.03.2015 05:40:13) odvolávající se na tiskovku Koptěva http://www.tvroscosmos.ru/4757/ má Angara 5V vypadat takto: 1. a 2. stupeň URM-1 s RD-191, na 3. stupni vodíkový RD-0150. Na nosnost 35 tun sestava potřebuje ještě zvednout tah RD-191 o 10% na 40 sekund a tah RD-0150 ze 40 na 77 tun. Prý to dá až 37 tun, ale Koptěv odhaduje 34-35.

---

Jaro - 28/3/2015 - 22:31

Koptev prezradil i iné veci. Napríklad to, že o A5V má záujem armáda! Jej vývoj by mal stáť zhruba 40 mld. rubľov. Riaditeľ Chruničeva zase odhaduje jej vývoj do roku 2023. Koptev stále spomína vývoj dvojstupňovej verzie rakety A5 pre pilotovanú loď.

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27501/

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27500/

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27498/

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27509/

---

Pavel007 - 29/3/2015 - 10:26

koukni na tenhle film a poslouchej ten komentář-tam je jasně vidět, že ruský kosmický program má základ ve vojenském využití.

---

PinkasJ - 29/3/2015 - 13:07

Koptev o programu RKK : http://www.tvroscosmos.ru/4757/

Ještě uvádím několik dalších údajů z vystoupení a odpovědí ředitele RKA Koptěva na konferenci:
Celým vystoupením se neslo téma omezených finančních prostředků – nyní došlo k zdražení (vzhledem ke kursu Rbl), ale doplňkové prostředky z rozpočtu zatím nejsou

Supertěžká raketa – nejlepší variantu předložila RKK Energie, vycházející z motorů rakety Energia RD 171 a RD 0120 . Odhadnuté náklady 700 mld Rbl v starém kursu ( asi bez letových zkoušek). To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu a tím omezit řadu programů a nemít řadu let vhodnou raketu.
Alternativní projekt předložil Chruničev – raketu A5V s třetím H2 stupněm, nosnost LEO cca 35 tun, GTO 12 – 12.5 tun. Bude třeba zvětšit tah voroněžského LPX/LH2 motoru RD -0150 z 40 tun na 77 tun (Voroněž říká, že to jde) a na 40 sec zvětšit tah motorů RD191 o 10%.

Pro srovnání konkurence (která vypouští na GTO z menších zeměpisných šířek): Delta4H : 12-14 tun, Ariane: 10-11 tun, čínská CZ-7 z Hainanu: 10 tun (plán)

Angara A7 s druhým vodíkovým stupněm měla vynášet až 50 tun na LEO, ale stupeň měl velký průměr, musel by se vyrábět na kosmodromu a musela by být upravena vypouštěcí rampa. Průchod železničního profilu je jen 4m, s reservou 3,9 m
A5V může zajistit přistání a krátkodobý pobyt 2 kosmonautů na Měsíci v tzv. dvoufázvém schématu, v každé fázi by byly použity 2 rakety A5V se spojením na LEO. Angaru začali ve skutečnosti stavět až v r. 2006, neboť Proton se stal a stále je zajatcem „zelených“ v Kazachstánu a také kvůli nezávislosti ruské kosmonautiky.

Je vyroben ještě jeden Zenit, má být vypuštěn v r. 2017. Dále osud nejasný.

Rusové navrhují využívat MKS do r. 2024, USA do r. 2027. Dopraví nové plánované moduly s tím, že zajistí případnou samostatnou funkci ruského segmentu v budoucnosti.

Po zavedení amerických kosmických lodí pro LEO se může Rusko věnovat i komerční dopravě turistů na MKS ( pokud partneři souhlasí), stejně tak kdyby oddělili svůj segment.

Supertěžká raketa – jsou plánovány vědecko-technické práce např. využití stlačeného zemního plynu a pod.

Dále, jak již psal Jaro cena vývoje A5V bude cca 40 mld. Rbl a Koptěv kladl důraz na úpravu jen dvoustupňové A5 pro lety na LEO s novou kosmickou loďí příp. nákladem. Pozn.: Již dříve bylo uvedeno, že tato varianta má mít nosnost na LEO 18 tun a je relativně jednoduchá. Bylo rovněž uvedeno, že A5 je zatím 2x dražší než Proton, ale cena bude záviset na využití a sériovosti, jako tomu bylo u Protonu [Upraveno 30.3.2015 PinkasJ]

---

Erakis - 29/3/2015 - 21:52

citace:

---

Pro srovnání konkurence (která vypouští na GTO z menších zeměpisných šířek): Delta4H : 12-14 tun, Ariane: 10-11 tun, čínská CZ-7 z Hainanu: 10 tun (plán)

---

O tej Číne sa bud pomýlil alebo má nesprávne informácie. Reálnou konkurenciou totiž nebude CZ-7, u ktorej sa predpokladá nosnosť 5 ton na GTO, ale CZ-5, kde to bude pri najťažšej verzii až 14 ton.

citace:

---

Rusové navrhují využívat MKS do r. 2024, USA do r. 2027.

---

Ak je to pravda, tak je to celkom sranda. Kto by to pred pár rokmi povedal, že na takto dlhšie využívanie ISS budú tlačiť skôr Američania ako Rusi.

---

PinkasJ - 29/3/2015 - 23:02

Koptěv mluvil o nové čínské kyslíko – kerosenové raketě jako „semjorce“ tedy sedmičce o startovní hmotě okolo 570 tun a při startu s Hainanu (28°) nosnost na GTO 10 tun , tedy zcela zřejmě o CZ-7.
Ta má letět prvně v r. 2016 a podle
http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_%28rocket_family%29

má mít startovní hmotu 594 tun, nosnost na GTO 7 tun. Buď se tedy Koptěv spletl., nebo těch 7 tun není z Hainanu, ale ze severního kosmodromu (což se mi nezdá).

---

JiříHošek - 30/3/2015 - 20:08

citace:

---

Supertěžká raketa – nejlepší variantu předložila RKK Energie, vycházející z motorů rakety Energia RD 171 a RD 0120 . Odhadnuté náklady 80 mld Rbl v starém kursu (bez letových zkoušek). To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu a tím omezit řadu programů a nemít řadu let vhodnou raketu.

---

Opravdu řekl jen 80 mld. RUB? Nemyslel 80 mld. RUB ročně?

Roční rozpočet RKA:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1468&pid=116624#pid116624

Potřebná částka na vytvoření supertěžké rakety:
http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/27499/

---

PinkasJ - 30/3/2015 - 20:57

Poslech jsem si znovu konferenci Koptěva a zcela zřejmě jsem přehodil číslo nosnosti supertěžké rakety 80 tun s její cenou. Tu uvedl Koptěv skutečně 700 mld Rbl. Děkuji za upozornění a omlouvám se. Zároveň to v předchozím článku opravuji.

---

yamato - 30/3/2015 - 20:59

citace:

---

citace:

---

Supertěžká raketa – nejlepší variantu předložila RKK Energie, vycházející z motorů rakety Energia RD 171 a RD 0120 . Odhadnuté náklady 80 mld Rbl v starém kursu (bez letových zkoušek). To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu a tím omezit řadu programů a nemít řadu let vhodnou raketu.

---

Opravdu řekl jen 80 mld. RUB? Nemyslel 80 mld. RUB ročně?

zrejme sa myslelo rocne, sudiac podla casti "To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu" (kolko prostriedkov ma RKA? ma rocny rozpocet)
aj tak mi to pride strasne vela, ak rozpocet je 180 mld.

---

JiříHošek - 30/3/2015 - 22:45

citace:

---

zrejme sa myslelo rocne, sudiac podla casti "To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu"

---

Mně se to vystoupení Koptěva seká, a tak se jen domnívám, že tu polovinu myslel v případě realizace rakety v nějakém ambiciózním časovém horizontu.

Fakt je, že v původní verzi projektu FKP na období 2016 - 2025 bylo na superraketu žádáno prvních 214,6 miliard rublů, tedy v průměru 21,5 miliardy RUB ročně.
http://izvestia.ru/news/575302
V tomto zdroji ovšem byly celkové náklady na supertěžkou raketu odhadnuty jen na 500 miliard RUB.

[Upraveno 30.3.2015 JiříHošek]

---

novák - 31/3/2015 - 09:18

...jen na 500 miliard RUB.

Půl roku zpátky je moc. Rubl je jinde >> vyšší cena nákupů ze zahraničí + inflace.

---

JiříHošek - 31/3/2015 - 21:16

Jenže J.Pinkas napsal "Odhadnuté náklady 700 mld Rbl v starém kursu".

---

JiříHošek - 3/4/2015 - 20:10

citace:

---

A5V může zajistit přistání a krátkodobý pobyt 2 kosmonautů na Měsíci v tzv. dvoufázvém schématu, v každé fázi by byly použity 2 rakety A5V se spojením na LEO.

---

---

PinkasJ - 4/4/2015 - 09:20

Navrhovaná architektura pro přistání na Měsíci celkem dobře odpovídá tomuto cíli. Celková nosnost čtyř A5V na LEO bude cca 140 tun, což je nepatrně více než u Apollo, takže nebude mise příliš omezená . Hlavně lze velmi dobře rozdělit hmoty na jednotlivé rakety. Jelikož zřejmě u druhé fáze – vynesení kosmické lodi k Měsíci - nebude postačovat hmota tahače 35 tun (vyneseného prvou raketou) k urychlení 35 tun vynesených druhou raketou k Měsíci , bude muset pomocný blok určený k zbrzdění na LLO kromě toho asi pomoci k dosažení rychlosti potřebné pro přelet k Měsíci a pak bude odhozen. Podobně tomu bude asi i u prvé fáze: Pomocný blok lunárního modulu bude muset pomoci tahači k přeletu k Měsíci, pak zbrzdit modul na LLO a bude odhozen. Pro návrat z LLO na Zemi bude využit vlastní servisní modul lodě s posádkou. Tím bude možno plně využít nosné kapacity všech 4 raket A5V. V době předpokládané mise na Měsíc by měly již rakety Angara být hlavním nosným prostředkem Ruska, takže sériovost modulů bude velká a tak i snad cena bude přijatelná. Do té doby však se celá architektura může změnit. [Upraveno 04.4.2015 PinkasJ]

---

alamo - 4/4/2015 - 10:57

nemá tá architektúra taký "malí problém" s orbitálnou mechanikou?
aký veľký by mal byť časový interval, medzi odletom LEM a transportnej lode s LEO?
aj polárne dráhy majú čosi ako "sklon".. v prípade zeme k slnku..
mesačné k zemi, a ten sa počas obehu periodicky mení
na "apollo" dráhach to až taký problém nebol, ale aj apollo malo problémy, s možnosťami dosiahnuť určité dráhy s príliš "strmým" sklonom
pri takejto delenej architektúre, by sa to malo prejaviť naplno
to znamená buďto sa nechať obmedziť štartovacími oknami, alebo..
nebolo by najelegantnejším riešením tohto problému,
umiestniť stikovku, do L1 alebo L2 zem mesiac?

---

PinkasJ - 4/4/2015 - 12:39

O tomto problému se pokud vím nikde nehovořilo. Všechno to jsou jen předběžné výpočty a úvahy. Koptěv řekl, že bez ohledu na měsíční program jsou na Vostočnom v plánu 2 startovní rampy pro Angaru. Takže předpokládám, že 2 starty z prvé fáze se uskuteční v rozpětí několika málo dnů a start druhé fáze se uskuteční, až LEM bude na LLO: Takže od prvého startu do přistání na Měsíci by mohl uplynout zhruba měsíc. Jak to ovlivní polární dráhy by musel zhodnotit odborník na planetární mechaniku. [Upraveno 04.4.2015 PinkasJ]

---

xChaos - 4/4/2015 - 14:38

Je fakt, že díky využití polárních parkovacích drah by mohli mít lepší šanci např. dosáhnout jižní pól Měsíce (ale to by z Distant Retrograde Orbit mělo jít taky.. jestlipak plánují Rusové svojí cestu na Měsíc taky přes tuhle vysokou dráhu, oscilující mezi libračními body?)

---

PinkasJ - 4/4/2015 - 15:40

Myslím, že na detailnějších plánech přistání na Měsíci pomocí A5V Rusové nepracují, vždyť nemají ještě ani raketu a její využití pro tento účel byl navržen poměrně nedávno. Já jsem při popisu architektury uvedl jen jako možnost spojení na LLO, ale to nikde zatím pokud vím řečeno nebylo. Stále jsou možnosti, že spojení bude na LEO, L1, L2 nebo vysoké dráze. Myslím, že na přesný plán letu si ještě řadu roků počkáme (možná někteří z nás se nedočkáme)

---

xChaos - 4/4/2015 - 19:28

Myslím, že hlavně celkem rozumně chápou, že než na to posaděj lidi, tak by to za sebou mělo mít nějakou historii bezpečných letů... což by nějaký mega-nosič prostě neměl (protože by pro něj jiné využití nebylo). Taky Rusové nemají se superraketami tak dobré zkušenosti, jak USA se Saturnem V (u 1.startu Energie selhalo navedení nákladu na oběžnou dráhu, teprve 2.start s Buranem byl vlastně jediný 100% úspěšný start jakékoliv sovětské/ruské superrakety v historii)

Takže si myslím, že u ekonomické kalkulace superraketa vs. dnešní "heavy launcher" kategorie hraje roli právě šance ověřovat si spolehlivost na bezpilotních nákladech: přeci jen, to, že je něco man-rated je vždy o to, že vám raketa předtím nějaký čas lítala bezplitovně (viz současné lety SpaceX - před prvním letem člověka bude jasné, že spolehlivost je snad lepší, než 95% .. u superrakety SLS naproti tomu budou lidé na palubě už při 3.startu, což ve srovnání s počtem startů, které za sebou bude mít případně Angara, není zas taková výhra... je to popravdě vlastně docela hazard...)

---

fritz.lochmann - 5/4/2015 - 08:06

citace:

---

... u 1.startu Energie selhalo navedení nákladu na oběžnou dráhu...

---

No šak koho by napadlo napchať náklad motormi "vpred". Tam sa nejedná o zlyhanie superrakety, ale o zlyhanie pozemných operátorov. Nakoniec dodnes nie je jasné, či sa jedná o ľudskú chybu alebo o zámer vyvolaný gorbačovskou politikou. Predsalen jednalo sa o "kozmickú" zbraň a to sa nestotožňovalo s procesom odzbrojovania.

---

Jaro - 14/4/2015 - 21:36

http://www.kremlin.ru/events/president/news/49245

Záznam zo včerajšieho stretnutia Putina s Rogozinom a Komarovom. Dal by som tu aspoň predvedený model rakety Angara A5V.

---

ujo - 24/1/2016 - 12:26

Nějaké info o URM-2:

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=3321.360

---

pmd1980 - 1/3/2017 - 16:22

Soči 1.Marca.TASS.
Poljot Omský raketový výrobca ktorí spáda pod Chruničove štátné vedecko výrobné vesmírne centrum odštartuje plný výrobný cyklus novej rakety Angara tento rok.(druhý kvartál 2017)
http://tass.com/science/933336

---

admin - 20/1/2019 - 18:45

Zdá se, že Angara může mít za určitých situací problém.

A special valve had been fitted to mitigate the issue, but in some cases the oscillations continued

https://www.reuters.com/article/us-russia-space-defect/russian-scientists-find-defect-in-new-heavy-lift-space-rocket-engine-idUSKCN1PC1F8

---

Ervé - 21/1/2019 - 07:29

citace:

---

Zdá se, že Angara může mít za určitých situací problém.

A special valve had been fitted to mitigate the issue, but in some cases the oscillations continued

https://www.reuters.com/article/us-russia-space-defect/russian-scientists-find-defect-in-new-heavy-lift-space-rocket-engine-idUSKCN1PC1F8

---

Možná to je hlavní důvod pro pomalý nástup Angary - netroufají si s ní létat, dokud nebude problém vyřešen. Je vidět, že nový motor vzniklý z osvědčeného motoru může díky úpravám mít úplně jiné neduhy.

---

Alchymista - 21/1/2019 - 13:26

Treba zohľadniť, že prevádzková regulácia "nehypergolického" kvapalivového motora až do oblasti okolo 30% maximálneho ťahu je skutočne extrém. Chcelo by to nejaké porovnanie, v akom rozsahu sú regulovateľné iné motory, pretože čo si spomínam, už regulácia v oblasti 50% bývala považovaná za niečo mimoriadne.
Motory na hypergolické palivá ako UDMH/NOx sú niečo iné - tam problém so "stratou plameňa" a "vlnovými javmi" v spalovacej komore nevzniká alebo aspoň nie je taký kritický ako u nehypergolických palív.
Preto Apollo a tiež všetky sondy s motorickým pristátím pracovali na hypergolické palivá (rôzne hydrazíny a NOx) [Upraveno 21.1.2019 Alchymista]

---

PinkasJ - 21/1/2019 - 13:49

Faktem je, že keroloxové vysokotlaké motory s uzavřeným cyklem , ale i nízkotlaké z otevřeným cyklem (viz F1) měly vždy problémy s vysokofrekvenčními oscilacemi ve spalovací komoře. Motor RD 171 Gluško vyvíjel a ladil 10 roků a už se zdálo, že to vzdá. Komory RD 171, RD 180 a RD 191 (Angara) jsou stejné. RD 180 létají v raketě Atlas 5 téměř 20 roků bez jediného selhání. Jestli nějaké problémy jsou, myslím, že nemohou být vážné. Rakety Angara 1 a 5 zatím letěly jen jednou a to z Plesecka. Letos mají také odtud letět, jak řekl Rogozin. Důvodem zpožděného využití Angary je, že ještě není hotová rampa pro ní na Vostočném a poloha Plesecku není příliš vhodná pro starty na př. k ISS nebo GTO.

Hlavním důvodem však bylo, že mají hotovo několik ks Protonů, u nichž však museli opravovat motory a většina z nich by měla být letos spotřebovaná, Dalším důvodem je, že budovali zcela nové výrobní prostory pro Angaru v Omsku. Problém vznikl i v tom, že původně měla Angara startovat z Bajkonuru, kde se měla stavět také rampa. Pak bylo vše změněno, z Bajonuru má létat Sojuz 5 a již ne Angara. Z Bajkonuru má létat zpočátku i Federace a pak přesednout na Angaru z Vostočného.

---

fritz.lochmann - 3/4/2019 - 08:29

Kocúrkovo na pokračovanie: Anatoli Zak - Requiem pre Angaru-3
http://www.russianspaceweb.com/angara3.html
Angara 3 má byť nahradená nosičom Sojuz 5 ktorý je zatiaľ len na rysovacej doske. Pritom Angara 3 by mohla štartovať z Plesecku už teraz, na Vostočnom by malo vyrásť odpaľovacie zariadenie z ktorého môže štartovať A1, A3 aj A5. Mavyše zvoľna sa rozbieha sériová výroba Angary.
Proste Kocúrkovo.

[upraveno 3.4.2019 08:31]

---

PinkasJ - 3/4/2019 - 09:50

https://www.kosmonautix.cz/2017/08/nova-raketa-pro-lod-federace/

Já vidím u tohoto rozhodnutí tyto logické důvody: Bylo rozhodnuto stavět Sojuz 5 z mnoha důvod:
- má být stavebním modulem pro superraketu – asi nejdůležitější důvod
- má vyšší nosnost než A3 (17 tun) , přitom nižší cenu a může vynášet Federaci se zjednodušeným servisním modulem na LEO pro zkoušky i pro případné lety k ISS, což A3 nemůže.
- Má v podstatě hotovou rampu na Bajkonuru (od Zenitu), která se upravuje pro lety s posádkou i za přispění peněz od Kazachstánu.
- Lety s posádkou na nízkou oběžnou dráhu a přistání je výhodnější z Bajkonuru, než z Vostočného (tam je havarijní přistání do moře)
- Z Vostočného bude létat Federace se standardním servisním modulem a hmotou okolo 20 tun na raketě A5 hlavně pro lety mimo LEO.
- S7-Space koupila Sea Launch lodi, odkud po menší úpravě mohou létat Sojuzy 5, u A3 by byly úpravy neúměrně drahé. Z Bajmonuru plánuje S-7 Space pomocí Sojuz 5 vynášet rovněž své komerční náklady (více než z Sea Launch
- Vypouštět A3 na GTO nebo GEO z Plesecku je nevýhodné kvůli vysoké zem. šířce. Pleseck se používá hlavně pro různé vojenské mise s větší inklinací drah.
- Rampy pro Angaru v Plesecku i ve Vostočném se stavějí pro A1, A3, A5 a tedy kdykoliv v budoucnu, když bude třeba je možno vypustit i A3 [upraveno 3.4.2019 09:59]

---

fritz.lochmann - 3/4/2019 - 09:59

citace:

---

Já vidím u tohoto rozhodnutí tyto logické důvody...

---

No OK, ale kedy poletí prvý Sojuz 5? Poletí vôbec? Alebo skončí po 3 - 5 -7 rokoch vývoja podobne ako raketa Rus a iné projekty?

---

yamato - 3/4/2019 - 10:21

citace:

---

citace:

---

Já vidím u tohoto rozhodnutí tyto logické důvody...

---

No OK, ale kedy poletí prvý Sojuz 5? Poletí vôbec? Alebo skončí po 3 - 5 -7 rokoch vývoja podobne ako raketa Rus a iné projekty?

---

a na čo teda vôbec stavali angaru?

---

PinkasJ - 3/4/2019 - 12:57

@ Lochmann
Sojuz 5 má letět do konce roku 2022, pokud ovšem nenastane (podle Vaší standardní terminologie) nějaký „Kocourkov“.

@ Yamato:
Angara A1 má postupně nahradit Sojuz 1v, který používá motory NK 33 od rakety N1, až zásoby dojdou.. Také pro lehké vojenské i civilní náklady má nahradit rakety Rokot a podobné, odovzené z ICBM
Angara A5 má při nosnosti z Vostočného cca 26 tun nahradit Proton, včetně letů Federace a některých letů na GTO.
Angara A5V (vodíkový 3.st) má být hlavně použita k vynášení nákladů k Měsíci, případně meziplanetárních sond.
Angara A3 bude vždy v reservě, případně jako náhrada rakety Sojuz, kdyby jí již nechtěli modernizovat.
[upraveno 3.4.2019 14:30]

---

admin - 24/5/2019 - 22:01

Výroba se rozbíhá.

http://www.russianspaceweb.com/angara5.html

---

admin - 24/5/2019 - 22:22

Jen ji začít vyrábět...

http://www.russianspaceweb.com/angara1.html

---

admin - 24/5/2019 - 22:26

Angara 1.2 dražší než Sojuz.

https://naked-science.ru/article/cosmonautics/legkaya-angara-okazalas

---

admin - 24/5/2019 - 22:28

Hezké video.

---

admin - 29/6/2019 - 15:32

---

admin - 7/7/2019 - 23:22

Během návštěvy PO Polyot prohlásil Rogozin, že Angara 5V bude v roce 2026.

http://www.russianspaceweb.com/angara5v.html#2016

---

admin - 7/7/2020 - 12:48

Bude i Angara R?

http://www.russianspaceweb.com/protected/angara-reuse.html

---

admin - 30/7/2020 - 08:14

Druhou Angaru A5 odvezou v první polovině srpna na Pleseck.

https://ria.ru/20200730/1575139056.html

---

LeeMer - 13/12/2020 - 20:08

Na zítra (14. 12.) je naplánován start nosné rakety Angara A5 s horním stupněm Briz-M. Start by měl proběhnout v 6:50 SEČ ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Nákladem je hmotnostní a rozměrová maketa GVM-2 (габаритно-весовой макет někdy označovaný jako IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M.

---

PinkasJ - 13/12/2020 - 22:13

http://www.russianspaceweb.com/protected/angara-reuse.html

Znovupoužitelnost Angary

A.Zak v článku rekapituluje historii záměrů na znovu-použitelnost –viz např. projekt Bajkal – okřídlené boostry URM1 Angary A5. Bylo to asi opuštěno také kvůli tomu, že je nepraktické vracet separátně 4 boostery.

Aby bylo možno vracet celý komplet 4 boosterů i s vnitřním 2 stupněm (také URM1), navrhl gen. projektant institutu TsNIIMash Alexandr Medvěděv, aby tento vnitřní stupeň byl pevně spojen s boostery, po startu začal šetřit palivo na návrat a jeho motor RD191 (o tahu cca 200 tun) provedl po odpojení brzdící manévr pro snížení rychlosti z 3 do 1,2 km/s a pak v blízkosti země znovu zapálil a celý blok dosedl na 4 nohy. Počítá se na návrat asi 7% paliva bloku. Pozn: takový stupeň by mohl být při přistání dost stabilní a v budoucnu i změněn na monoblok.

Počítají, že by se to vyplatilo u Angary A5V s vodíkovým 3.stupněm. A5V má mít LEO nosnost 37,5tun a snížila by se na 26-27 tun a na 7-8 tun na GTO. Blok 1.stupně by byl použitelný více než 10x. Nejméně paliva na návrat by bylo třeba při přistání na cca 1360 km vzdálenou na platformu v moři (přelétl by Sachalin). Cena rakety by se snížila až o 55% a cena dopravy nákladů na orbit o 33-37% po 15-20 použití. Tato kalkulace počítá s 10% zvýšením operačních nákladů. Tyto úspory předpokládají vysokou kadenci letů.

Jiná alternativa je s návratem bloku zpět k startovní oblasti Vostočnyj. To by sice snížilo operační náklady, ale snížilo nosnost o 40-50%. V každém případě by bylo nutno vybavit tento návratný blok trustery, tlakováním středního modulu, řídící avionikou a ještě nemají ani odzkoušený 3.vodíkový blok.

V červnu 2020 Roskosmos provedl změnu státního kontraktu pro OKR Amur vývojový projekt s cílem vypouštět Angary z Vostočného, vývoje Angary A5M a A5V a také ocenit architekturu A5V pro návrat 1.stupně. A5M verse má být testována v r. 2024
[upraveno 13.12.2020 22:15]

---

martinjediny - 14/12/2020 - 01:25

Vdaka
Je fajn mat realne cisla na znovupouzitelne systemy...

---

LeeMer - 14/12/2020 - 07:05

Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50 SEČ úspěšně odstartovala z kosmodromu Pleseck. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2 alias IPM-2.

https://tass.ru/armiya-i-opk/10247513

---

PinkasJ - 14/12/2020 - 08:43

http://www.russianspaceweb.com
Zde je to v Angličtině od Zaka trochu podrobněji, tentokrát bez zakodování.

---

LeeMer - 14/12/2020 - 09:48

Video z dnešního startu

---

PinkasJ - 14/12/2020 - 10:27

citace:

---

Vdaka
Je fajn mat realne cisla na znovupouzitelne systemy...

---

Cenová výhodnost znovu-použitelnosti ať už v ceně rakety, nebo ceně startu závisí hodně na poměru ceny vráceného stupně k ceně zbývajících stupňů. Např. u F9 je tento poměr vysoký – 9 motorů Merlin proti jednomu, mnohem větší suchá hmota 1.stupně proti suché hmotě druhého.

U Angary A5V chtějí vrátit původní prvý stupeň (boostery) i s původně druhým centrálním stupněm, což představuje 5 motorů RD191. Ale další stupeň (tentokrát druhý) má být vodíkový s 2 motory RD-0150 a ten bude asi dost drahý. Kromě toho A5V budou nejspíš používat na náročné dráhy, jako GEO, k Měsíci, k Marsu a budou proto používat přesné vrchní stupně jako Breez-M nebo Block DM-03 a ty také něco stojí. Takže si myslím, že nedosáhnou stejné procentní úspory jako F9, ale přesto by to byly úspory významné.

---

yamato - 14/12/2020 - 11:49

citace:

---

citace:

---

Vdaka
Je fajn mat realne cisla na znovupouzitelne systemy...

---

Cenová výhodnost znovu-použitelnosti ať už v ceně rakety, nebo ceně startu závisí hodně na poměru ceny vráceného stupně k ceně zbývajících stupňů. Např. u F9 je tento poměr vysoký – 9 motorů Merlin proti jednomu, mnohem větší suchá hmota 1.stupně proti suché hmotě druhého.

U Angary A5V chtějí vrátit původní prvý stupeň (boostery) i s původně druhým centrálním stupněm, což představuje 5 motorů RD191. Ale další stupeň (tentokrát druhý) má být vodíkový s 2 motory RD-0150 a ten bude asi dost drahý. Kromě toho A5V budou nejspíš používat na náročné dráhy, jako GEO, k Měsíci, k Marsu a budou proto používat přesné vrchní stupně jako Breez-M nebo Block DM-03 a ty také něco stojí. Takže si myslím, že nedosáhnou stejné procentní úspory jako F9, ale přesto by to byly úspory významné.

---

Na druhu stranu, niekde zacat treba. Teraz nezachranuju nic (hoci viacero stupnov z ich rakiet si to vylozene pyta) a namiesto toho sa politruci stazuju ze SpaceX robi (podrzte sa) aj vladne starty

---

PinkasJ - 14/12/2020 - 18:42

http://www.russianspaceweb.com/angara5-flight2.html#2020

Podle A.Zaka stupeň Breez-M dokončil vyvedení makety nákladu a simuloval jeho vypuštění na „super- stacionární" dráhu ( 1.107 km nad stacionární) blízkou plánované. Briz-M pak provede ještě 2 zážehy, aby se dostal na vyšší „pohřební“dráhu a pak deaktivoval svůj systém.

---

PinkasJ - 14/12/2020 - 20:41

Ještě video startu Angary 5 z několika pohledů

---

xChaos - 14/12/2020 - 20:47

Je trochu smutné (a pro Rusko bohužel asi příznačné), že celé to bylo vlastně o tom, že pro Angaru nesehnali žádného platícího klienta (a divím se, že neměli nic vlastního na vypuštění, co by čekalo ve frontě), takže zkušební let provedli prostě proto, že spoustě komponent expirovala záruční lhůta (takže letět museli teď nebo nikdy)...

---

fritz.lochmann - 14/12/2020 - 22:06

No poteš pánbů že sa im to podarilo a nič sa neposralo.
Ďalší štart tejto "velikej" Angary môžeme čakať kedy? 2025? Alebo ešte neskôr?

---

josr - 14/12/2020 - 23:44

Další test je naplánován na červen 2021.
https://www.nasaspaceflight.com/2020/12/russia-resumes-angara-test-third/

---

JiříHošek - 15/12/2020 - 06:03

citace:

---

Je trochu smutné (a pro Rusko bohužel asi příznačné), že celé to bylo vlastně o tom, že pro Angaru nesehnali žádného platícího klienta

---

Tohle byl armádní start. Raketu zaplatilo Ministerstvo obrany Ruské federace, předstartovní přípravu a start provedla Kosmická vojska Vzdušně-kosmických sil Ruské federace.

---

Ervé - 15/12/2020 - 09:36

citace:

---

citace:

---

Je trochu smutné (a pro Rusko bohužel asi příznačné), že celé to bylo vlastně o tom, že pro Angaru nesehnali žádného platícího klienta

---

Tohle byl armádní start. Raketu zaplatilo Ministerstvo obrany Ruské federace, předstartovní přípravu a start provedla Kosmická vojska Vzdušně-kosmických sil Ruské federace.

---

To je dost jednostranný výklad. Rusům se nepodařilo kvůli neustálým odkladům sehnat zákazníka, který by využil jejich raketu, dokonce ani pro Cubesaty - zahraniční nemohli oslovit, protože vojáci a špionománie, domácí zákazníci neexistují. Raketu museli vypustit, jinak ji mohli zrovna sešrotovat, protože neměli peníze na generálku systémů, kterým končila životnost. V červnu plánují další start A5, pro který opět nemají náklad, takže poletí zase se zátěží - dokonce ani pro start za půl roku nesehnali zákazníka. Jediného zákazníka sehnali pro A1.2, která poletí na konci roku 2021 s Jihokorejskou družicí. Pro rok 2022 mají naplánované dokonce úžasné dva starty A1.2 - s družicemi Goněc.
Říkám to už 20 let - Angara je krám k ničemu, protože od změny prvního stupně z RD-170 na RD-191 je všechno špatně. Modul je příliš malý pro raketu třídy Proton a příliš velký pro levnou lehkou raketu.
Potom se diví, že nemají peníze na Nauku a smysluplné projekty.

---

PinkasJ - 15/12/2020 - 10:48

Mezitím byla ještě změna z RD 170 (tah 800 tun) na RD180 (tah 400 tun) pro raketu RUS-M, a pak teprve na RD191 (200 tun) viz:
http://www.russianspaceweb.com/ppts_lv.html
3- modulovy RUS-M měl mít stejnou nosnost jako Angara A5. Myslím si, že u toho s modulovostí měli skončit. Navíc u jedno-modulové verse již mohli mít dnes hotovou vyvíjenou raketu Sojuz-6. Někdy špatné počáteční rozhodnutí má dalekosáhlé následky.

Na druhé straně by u RUS-M nemohli nyní uvažovat o znuvu-použitelnosti, protože střední motor by měl příliš velký tah. Snad jen u vyšších nosností 35 a 50 tun

---

JiříHošek - 15/12/2020 - 11:45

citace:

---

Tohle byl armádní start. Raketu zaplatilo Ministerstvo obrany Ruské federace, předstartovní přípravu a start provedla Kosmická vojska Vzdušně-kosmických sil Ruské federace.

---

To je dost jednostranný výklad. Rusům se nepodařilo kvůli neustálým odkladům sehnat zákazníka, který by využil jejich raketu, dokonce ani pro Cubesaty - zahraniční nemohli oslovit, protože vojáci a špionománie, domácí zákazníci neexistují. Raketu museli vypustit, jinak ji mohli zrovna sešrotovat, protože neměli peníze na generálku systémů, kterým končila životnost.

---

V našich pohledech na věc se míjíme. Vy píšete o době, kdy měla být raketa dodána Roskosmosu. Poslední tři roky však bylo zřejmé, že bude dodána Ministerstvu obrany. To, jestli bude startu přiděleno vládní užitečné zatížení (např. Glonassy) nebo maketa, bylo na nich.

---

Ervé - 15/12/2020 - 16:15

citace:

---

citace:

---

Tohle byl armádní start. Raketu zaplatilo Ministerstvo obrany Ruské federace, předstartovní přípravu a start provedla Kosmická vojska Vzdušně-kosmických sil Ruské federace.

---

To je dost jednostranný výklad. Rusům se nepodařilo kvůli neustálým odkladům sehnat zákazníka, který by využil jejich raketu, dokonce ani pro Cubesaty - zahraniční nemohli oslovit, protože vojáci a špionománie, domácí zákazníci neexistují. Raketu museli vypustit, jinak ji mohli zrovna sešrotovat, protože neměli peníze na generálku systémů, kterým končila životnost.

---

V našich pohledech na věc se míjíme. Vy píšete o době, kdy měla být raketa dodána Roskosmosu. Poslední tři roky však bylo zřejmé, že bude dodána Ministerstvu obrany. To, jestli bude startu přiděleno vládní užitečné zatížení (např. Glonassy) nebo maketa, bylo na nich.

---

Takže ruská armáda objednala raketu, ale nevěří jí, takže na ní nedá náklad. Aha, to dává smysl :-)

---

martinjediny - 15/12/2020 - 16:50

pasivny naklad bolo spravne rozhodnutie.
cubesaty na GEO je asi posledna vec po ktorej niekto tuzi...

---

PinkasJ - 15/12/2020 - 16:51

Angara A5M:
V článku o znovu- použitelnosti Angary A5 byla zmíněna varianta A5M, přičemž M většinou znamená zlepšenou versi. U Angary 5M to bude znamenat:
- použití motorů RD191M s tahem zvýšeným o 10% v prvém a druhém stupni, což by mělo zvýšit LEO nosnost rakety A5M na 27,1 tun
- použití kompositních materiálů ve struktuře rakety
- nový řídící systém s domácími komponenty
- záložní hydraulické a pneumatické systémy
- využití moderního výrobního zařízení v RKT Progress, Samara, což by mělo snížit cenu o 20% oproti výrobě prototypů v GKNPT Khrunichev v Moskvě
- starty z nového kosmodromu Vostočnyj, pravděpodobně až od r.2025

Všechny změny a zlepšení mají být rovněž implementovány také u rakety A5V

---

JiříHošek - 15/12/2020 - 18:24

citace:

---

Takže ruská armáda objednala raketu, ale nevěří jí, takže na ní nedá náklad. Aha, to dává smysl :-)

---

Šlo o druhý testovací let rakety Angara A5 v rámci certifikace pro vynášení družic národní bezpečnosti.


[upraveno 15.12.2020 21:38]

---

petrpetr - 16/12/2020 - 02:02

Ahoj, nemáte někdo fotku té makety nákladu?

---

JiříHošek - 16/12/2020 - 08:12

citace:

---

Ahoj, nemáte někdo fotku té makety nákladu?

---

https://space.skyrocket.de/doc_sdat/ipm.htm

---

Ervé - 16/12/2020 - 09:02

citace:

---

citace:

---

Takže ruská armáda objednala raketu, ale nevěří jí, takže na ní nedá náklad. Aha, to dává smysl :-)

---

Šlo o druhý testovací let rakety Angara A5 v rámci certifikace pro vynášení družic národní bezpečnosti.


[upraveno 15.12.2020 21:38]

---

A nemají žádné pokusné nebo zkušební zařízení/družici/systém, které by při tomto a příštím letu "zadarmo" vyzkoušeli. Dobrá vizitka pro ruské univerzity a vývojové týmy.
Myslel jsem, že Angaru od začátku staví jako all-russian, ale asi v průběhu let přidali pro zlevnění pár zahraničních systémů. Pro plánované počty startů je drahý vývoj vlastních systémů zbytečný, peníze jim budou chybět někde jinde, ale jsou to ruské peníze.

---

fritz.lochmann - 16/12/2020 - 18:41

citace:

---

... A nemají žádné pokusné nebo zkušební zařízení/družici/systém, které by při tomto a příštím letu "zadarmo" vyzkoušeli. Dobrá vizitka pro ruské univerzity a vývojové týmy....

---

Či sa to niekomu páči, alebo nie, proste a jednoducho je to jedno preveliké Kocúrkovo

---

PinkasJ - 16/12/2020 - 20:55

POKRAČOVÁNÍ ANGARY 5
http://www.russianspaceweb.com/protected/angara-2020.html

A. Zak se v poslední době rozjel, v dalším článku, uvádí, co bude následovat. s Angara 5. Stručně shrnuji:
- V Omsku se dokončuje montáž pro vypuštění Angara 5 v prvém čtvrtletí 2021 a Angara 1 v třetím čtvrtletí. Třetí A5 by měla rovněž nést jen maketu nákladu, jde o kvalifikační let. Současně se vyrábí i čtvrtá A5 a také díly pro pátou a šestou A5. Teprve čtvrtá A5 má mít reálný náklad na vysokou eliptickou dráhu a apogeem nad severní polokoulí pro early warning systém

A1 má nést korejský satelit, ale je tam nějaké zdržení s nákladem, takže hledají pro reservu jiný ruský náklad.

Komplikace u A5 je, že již třetí A5 má mít jiný vrchní stupeň místo Breez-M a to Block DM-3, který má klasické RP palivo a bude se nadále jmenovat Persei. Prototyp byl již poslán v listopadu na Plesetsk pro nácvik montáže a plnění. Hydraulické a pneumatické díly pro něj vyrábí AO Krasmaš a byly poslány do Plescku již v r. 2019. Náklady od RKK Energia budou asi stále mít Breez-M vrchní stupeň.
Některé náklady pro Persei stupeň budou tak těžké, že se opět uvažuje u něho s mixem kerosinu se sintinem, který se ale již přestal vyrábět.

Celkem ke konci roku 2020 obdržel Chruničev objednávku od vojáků na 4 ks A5 pro dokončení zkoušek a na 4 rakety ze sériové produkce v létech 2022-2024.
K tomu by měly přibýt objednávky pro Roskosmos.

O Angara A5M jsem již psal. Dále se plánuje verse s vodíkovým vrchním stupněm KVTK , který bude vyrábět KB Saljut a bude to verse Angara 5/KVTK.

Dále je v plánu ještě výkonnější Angara-5V, která bude mít výkonný vodíkový 3 stupeň s motory RD 0150 a také jako vrchní stupeň KVTK, viz:
https://www.ruaviation.com/news/2017/6/8/8916/
Jsou prý pověsti, že v prosinci Rogozin schválil měsíční architekturu s Angara 5V. Tato architektura se projednávala asi před 4 roky a vyžadovala 4 starty, pak byla zrušena a nahrazena superraketou Jenisej. Tak uvidíme.

[upraveno 16.12.2020 21:02]

---

JiříHošek - 17/12/2020 - 07:35

citace:

---

Jsou prý pověsti, že v prosinci Rogozin schválil měsíční architekturu s Angara 5V. Tato architektura se projednávala asi před 4 roky a vyžadovala 4 starty, pak byla zrušena a nahrazena superraketou Jenisej. Tak uvidíme.

---

Slovo "schválil" je asi dost silné. Šlo jen o diskusi na Facebooku z 15. prosince, kde Rogozin psal o nutnosti dodatečného času na Jenisej a o počáteční realizaci strategických plánů pomocí Angary. Na příspěvek Valerie Muchina obsahující obrázek se šesti starty Angary pak odpověděl slovy "Přesně tak".
Ta diskuse je tady: https://www.facebook.com/dmitry.rogozin.739/posts/155728642972274

---

Ervé - 17/12/2020 - 14:23

citace:

---

Slovo "schválil" je asi dost silné. Šlo jen o diskusi na Facebooku z 15. prosince, kde Rogozin psal o nutnosti dodatečného času na Jenisej a o počáteční realizaci strategických plánů pomocí Angary. Na příspěvek Valerie Muchina obsahující obrázek se šesti starty Angary pak odpověděl slovy "Přesně tak".
Ta diskuse je tady: https://www.facebook.com/dmitry.rogozin.739/posts/155728642972274

---

Reálně by tím mohly vyzkoušet zvlášť pilotovanou loď a zvlášť lander (každý při dvou startech). Poskládat loď šesti starty by trvalo cca rok - je to nesmysl, tak dlouho nevydrží ani kyslík v nádržích. Rozdělení mise na dva starty je reálné a může být výhodné. Při třech dílech už jsou jen problémy - nemůžete použít vodík, máte zbytečně těžkou loď se stykovými uzly a motory navíc atd. Šest dílů je nesmysl.

---

PinkasJ - 17/12/2020 - 14:29

Re: Jiří Hošek
Děkuji za odkaz, schema a upřesnění. Navrhovaná architektura je trochu složitější, než dřívější úvahy se 4 x A5V. Sice dohromady by původní řešení představovalo LEO nosnost cca 150 tun (Saturn 5 měl 140 tun), ale rozdělit to přesně na 4 starty by asi byl neřešitelný problém. Navržené řešení má dost velké reservy. Jestli schématu trochu rozumím:
- První raketa A5V má vynést LVPK (lunar vzletnyj/posadočnyj korabl) na LEO
- Další 3 rakety A5V vynesou různé tahače založené na Block DM pro pomoc přechodu z LEO na TLI a na LLO
- Pátá raketa A5M vynese kosmickou loď PTK (Orel)
- Šestá, nejvýkonnější A5V vynese hlavní sapce tug s MOB-KVTK, který s pomocí dvou předchozích tahačů vynesou celek na TLI k Měsíci.

Pane Hošek, nemáte prosím nějaký odkaz s přesným popisem k schematu? Osobně si myslím, že je to nerealizovatelné s pouze jednou rampou pro Angary na Vostočnem. Jedině, kdyby šlo využit také Pleseck.

[upraveno 17.12.2020 14:56]

---

xChaos - 17/12/2020 - 20:23

Tak je docela chytré, že jako poslední vypouštějí až ten kyslíkovodíkový stupeň, který nevydrží dlouho čekat natankovaný a musí hned letět...

Jenom mi těch 6 startů přijde moc. Může to skutečně souviset s tím, že nosnost z toho Plesetsku, odkud můžou startovat třeba ty urychlovací stupně, bude zřejmě menší.

Stejně je to nějak hrozně moc... na urychlení jeden stupeň (nejsilnější), na zbrždění TLI druhý, na zbrždění LM k povrchu třetí.. ale na co proboha čtvrtý? :-) Tohle je ještě monstroznější, než nejranější Kololjovovi koncepty na lety kolem Měsíce pomocí derivátů R-7 a Sojuzu :-) [upraveno 17.12.2020 20:24]

---

JiříHošek - 17/12/2020 - 20:39

citace:

---

Ervé: Poskládat loď šesti starty by trvalo cca rok - je to nesmysl, tak dlouho nevydrží ani kyslík v nádržích. Šest dílů je nesmysl.

---

citace:

---

PinkasJ: Pane Hošek, nemáte prosím nějaký odkaz s přesným popisem k schematu? Osobně si myslím, že je to nerealizovatelné s pouze jednou rampou pro Angary na Vostočnem. Jedině, kdyby šlo využit také Pleseck.

---

citace:

---

xChaos: Jenom mi těch 6 startů přijde moc. Stejně je to nějak hrozně moc...

---

Od úterní diskuse na Facebooku týkající se skluzu Jeniseje a schématu šesti startů raket Angara pro první přistání na Měsíci zřejmě došlo k dalšímu zásadnímu vývoji. Podle nejmenovaného zdroje se nyní mluví o nutnosti odlehčení Orla o pět tun (mj. snížená hmotnost systému podpory života) a o redukci posádky ze čtyř na dva kosmonauty. Tím se schéma pro první přistání na Měsíci sníží na čtyři starty raket Angara (Orel, LVPK, dva urychlovací stupně).
Zdroj informace: https://ria.ru/20201217/orel-1589600336.html

---

martinjediny - 17/12/2020 - 22:25

citace:

---

...Podle nejmenovaného zdroje se nyní mluví o nutnosti odlehčení Orla o pět tun...
Zdroj informace: https://ria.ru/20201217/orel-1589600336.html

---

Ak sa nechcu opat nechat predbehnut, tak je to pragmaticke.
s dvomi rampami 2+2 starty su uplne v pohode.

Pozeral som starty sucasnych rakiet z tej istej rampy.
Najkratsie cykly mali tesne pod dva tyzdne. A to dost casto aj v predoslych rokoch. Az som mal pocit, ze ide o zamer. t.j. pripravime ludi, rampu, priestory a sup jedna a sup druha...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_rusk%C3%BDch_kosmick%C3%BDch_start%C5%AF_2020

---

PinkasJ - 18/12/2020 - 13:25

http://www.russianspaceweb.com/protected/ptk-m.html

Russia considers lighter next-generation crew vehicle

Naštěstí A.Zak opět vznesl jasno do problému Orel – Orljonok

Shrnuji:
- Začíná být jasno, že Superraketa Jenisej sklouzne do pozdních 30-tých let. Roskosmos dostal návrhy na alternativní projekt, všechny s využitím A5V. Navrhují nový PTK-M (Orel-M) koncept, který však nemá nahradit původní Orel, ale být jeho předchůdcem. (…the smaller ship does not replace but only precedes the original PTK Orel spacecraft.)

- Nový Orel-M má být využit pro LEO orbit i Lunární orbit. Na LEO ho má vynášet raketa Sojuz 5 s nosností 17 tun (2x více, než hmota současné lodi).
Na LEO má vynášet max. 4 kosmonauty. Co se týče servisního modulu DO, nový DDO má mít jen jeden motor 2 tuny, schopnost dv=1300 m/s a posádkou 4 členů zůstat na LEO max. 4 dny. Dokonce se předpokládá, že při snížení hmoty tepelného štítu a menšího servisního modulu jen pro LEO, by Orel-M mohla vynést i raketa Sojuz-21b (nosnost 8,2 tun). Orel-M pro LEO má být exspendable, dokovací mechanismus z Al-slitin místo titanu a nemá mít ani motory na měkké dosednutí.

Lunární verse: Má být schopna dopravit 2 lidi na lunární orbitu (LLO).
- A5V vynese na LEO Orel-M. Jeho hmota i s DDO jednotkou bude 27 tun, z toho servisní modul DDO 10 tun, návratová hmota Orla-M 7 tun. Tatáž raketa má reservu a ještě vynese tahač o hmotě 9,2 tuny odvozený od DDO, tedy zřejmě na hypergolické pohonné hmoty.

- Druhá A5V vynese tahač MOB-KVTK, spojí se S Orel-M a odstartují k Měsíci.
- Asi předem tam dopraví další 2 rakety A5V přistávací a návratové moduly landeru, které se spojí na LLO. Mají dopravit celou posádku 2 lidí na povrch a zpět. Orel-M zůstane na LLO v automatickém režimu. Takže celý projekt se vrací ke 4 startům A5V.

Problémy:
- Mnoho dílů projektu ještě neexistuje: Angara A5V, MOB-KVTK, DDU, Lander a Orel musí být předělán na Orel-M.
- Všechno musí být otestováno před letem s posádkou.
- Tahač MOB-KVTK bude muset mít 2 vodíkové motory RD-0146 s celkovým tahem 15 tun místo jednoho v originálním KVTK
- Není jasno, zda jsou již odzkoušeny vodíkové motory RD-0150

V časovém plánu se počítá s letem Orla-M bez posádky 2024, s posádkou 2025,
Zkoušky landeru bez posádky 2028-2029, let na Měsíc s posádkou 2030-2031

Osobně si myslím, že se to neuskuteční a že by bylo lepší urychlit raketu Jenisej, jejíž základní moduly budou odzkoušeny v Sojuz 5 a Sojuz 6 mnohem dříve. Nemusely by být žádné úpravy Orla, ovšem, architektura vyžaduje 2 starty Jeniseje. Varianta 4x A5V by možná urychlila věci o 1 max.2 roky ale za cenu zbytečných, neperspektivních úprav.

[upraveno 18.12.2020 16:47]

---

martinjediny - 20/12/2020 - 01:30

Ceska wikipedia pise, ze podla planu z 2012 roku lod Federacia mala lietat na Angare A5, takze pouzitie A5 pre lod Orjol by nemalo byt prekvapive...

Mensi Orjol bude aj uspornejsi, co ma zmysel, pokial vo vesmire planuju skromnejsie aktivity. Navyse pokial by pouzival rovnake sucasti a vyrobne linky s vacsou lodou, nemusela by to byt nutne strata casu.

---

Lubos - 20/12/2020 - 09:58

V časovém plánu se počítá s letem Orla-M bez posádky 2024, s posádkou 2025,

Tieto termíny sa zdajú odvážne, aj s prihliadnutím na predchádzajúce projekty. Ibaže by Federácia/Orol boli v takom stave, že je možný rýchly transfer technológií pre Orol M. Ale uvádzajú dokonca iné použitie materiálov a M má byť predecessor veľkej lode, takže asi nie.
V konečnom dôsledku ide pri takýchto dlhých (spolu s Mesiacom) projektoch aj o financovanie a tu sa namiesto jednej architektúry idú riešiť zrazu dve. Naháňať dvoch zajacov sa neoplatí.

---

JiříHošek - 20/12/2020 - 11:42

citace:

---

V časovém plánu se počítá s letem Orla-M bez posádky 2024, s posádkou 2025

---

Ještě tam chybí první ze dvou nepilotovaných letů: https://tass.ru/kosmos/10302349

---

PinkasJ - 20/12/2020 - 11:42

Re: Martin Jediný, Luboš Majdan:

O časovém plánu také pochybuji. Myslím, že Rusové neuskuteční let člověka na Měsíc, dokud ho neprovedou v plně automatizovaném režimu, alespoň na LLO a to vše zabere čas a peníze. Myslím, že Orel M pro LEO nebude zmenšení Orla, ale očesání o vše, co není nezbytné, především menší servis. modul, lehčí tepelný štít,odstranění motorů pro dosednutí. Takže na LEO ho může vynášet Sojuz 5 a tím by nahradil současný Sojuz. Ale ztratit částečnou znovu-použitelnost Orla by nebylo dobré.

Při letech na Měsíc při schematu 4x A5V bude určitě Orel startovat na A5V. Schema 4x A5V je dost složité, ale schema SLS také: předpokládá 3 starty: Orion, lander (pokud ho vynesou najednou) a palivo pro lander + ependable díl landeru (při opakovaném použití). Navíc SLS bude mnohonásobně dražší než A5V

Přesto bych dal přednost 2 letům Jeniseje, neboť se vlastně skládá se 6 prvních stupňů Sojuz 5, prvního stupně Sojuz 6 a třetího a čtvrtého stupně A5V. Měli by Jenisej i A5V a A5V bude mít mnoho dalších použití.

---

JiříHošek - 20/12/2020 - 11:52

citace:

---

Takže na LEO ho může vynášet Sojuz 5

---

Ani ve včerejším tweetu Rogozin nepotvrdil přesun Orla na Sojuz-5.
https://twitter.com/Rogozin/status/1340244401579241473

---

PinkasJ - 20/12/2020 - 12:25

Původně měl Orel ve zkušebním režimu startovat Sojuzem 5 z Baikonuru, pak ho přesunuli na A5 z Vostočného a to zatím platí a podle Rogozina tedy první let 15.12.2023.

Nový přesun na Sojuz 5 z Baikonuru navrhují autoři letu na Měsíc s 4x A5V , ale s odlehčeným Orel-M. Toto není ani zdaleka schváleno, takže na letu z Vostočného se nic nemění, jen ten termín se mi zdá dost optimistický.

---

JiříHošek - 20/12/2020 - 15:33

citace:

---

na letu z Vostočného se nic nemění, jen ten termín se mi zdá dost optimistický.

---

Má ale svůj význam. Rogozin konstatuje, že od toho data zpětně stanovili mimo jiné i termíny dokončení všech stavebně-montážních prací na kosmodromu.
https://twitter.com/Rogozin/status/1340248999652155399
[upraveno 20.12.2020 15:34] [upraveno 21.12.2020 23:16]

---

Ervé - 20/12/2020 - 18:51

citace:

---

citace:

---

na letu z Vostočného se nic nemění, jen ten termín se mi zdá dost optimistický.

---

Má ale svůj význam. Rogozin přiznává, že od toho data zpětně stanovili mimo jiné i termíny dokončení všech stavebně-montážních prací na kosmodromu.
https://twitter.com/Rogozin/status/1340248999652155399
[upraveno 20.12.2020 15:34]

---

Já z toho mám ten dojem, že když projektanti řekli Rogozinovi a spol., kolik bude stát plnohodnotný Orel, řekl NE. No a oni přišli s očesanou levnou variantou, které řekl možná, a tak ji teď prezentují. S realitou nebo věrohodným (penězi podloženým) plánem to moc společného nemá.

---

martinjediny - 21/12/2020 - 00:19

citace:

---

... rýchly transfer technológií pre Orol M. Ale uvádzajú dokonca iné použitie materiálov...
... Naháňať dvoch zajacov sa neoplatí.

---

Snad nebudu nahanat dvoch zajacov a skutocne pristupia k maximalizacii transferu technologii.
novu lod uz musia mat rozpracovane asi vsetky verzie na svete, takze snad uz nieco predvedu.
Materialov by som sa nebal, ak som spravne pochopil, tak rozdiel je napr. v dokovacom systeme, ktory je relativne autonomna cast a pre viacnasobne pouzitie ma byt titanovy, zatial co jednarazovy "len" hlinikovy.

Taktiez uz maju realne data z A5 a ak chcu nieco v danom termine predviest, tak do roka musia spustit vyrobu...

---

novák - 21/12/2020 - 14:48

citace:

---

Rogozin přiznává,

---

Nepřiznává, vykládá dobrovolně a nevynuceně.

citace:

---

že od toho data zpětně stanovili mimo jiné i termíny dokončení všech stavebně-montážních prací na kosmodromu. ...a termíny pro dokončení rakety a lodi.

---

Aspoň jedna dobrá zpráva, bez přísného šéfa a tvrdých termínů se čilejší pohyb nedá očekávat.

I když je stejně nedodrží, aspoň se budou snažit.

---

JiříHošek - 21/12/2020 - 23:24

citace:

---

citace:

---

Rogozin přiznává,

---

Nepřiznává, vykládá dobrovolně a nevynuceně.

---

Máte pravdu, použil jsem špatné sloveso. Zpětně jsem jej ve větě změnil na "konstatuje".

---

martinjediny - 22/12/2020 - 17:40

citace:

---

Rogozin přiznává...

---

nebolo nic tak hrozne, ze by sa to muselo menit. A zrovna pana Hoska by som nepodozrieval z postrannych umyslov.

To ze stanovil termin startu a spatne ostatne terminy, tak to hovori o tom, ze nemaju na to peniaze skor, alebo ze to nie je priorita.

Skratka dobrovolne priznava, ze to nie je najrychlejsi termin aky vedia spravit, ale termin, ktory im postacuje. Inak by sa termin stanovoval opacne. Otazka je, ci si spravne rozvrhli terminy, ci si ich postrazia a ci slubene investicie aj dorazia...
Realne to je.

---

novák - 23/12/2020 - 11:05

citace:

---

To ze stanovil termin startu a spatne ostatne terminy, tak to hovori o tom, ze nemaju na to peniaze skor,

---

To jakože více peněz přímo vyměníte za zkrácení výroby a zkoušek?

Fascinující náhled do manažerského myšlení. Ale pochybuji že to tak funguje u složitějších produktů než je vykopaná jáma.

citace:

---

alebo ze to nie je priorita.

---

To jakože když stanovíte termín dokončení zakázky (zde startu) a od něho odvodíte termín dokončení subzakázek (zde rakety a rampy), tak "zakázka není priorita"? Kdežto když od termínu dokončení dílčích prací (rampy a rakety) odvodíte termín finálního dokončení úkolu (startu), tak to "úkol je priorita"?

Fascinující náhled do manažerského myšlení.

citace:

---

Skratka dobrovolne priznava, ze to nie je najrychlejsi termin aky vedia spravit,

---

Skrátka tady někdo nezná význam slova "přiznat" (zkuste třeba wikislovník). A vkládá Rogozinovi do úst vlastní výmysly a úmysly. (Jak shodíme manažera který stanovil velmi krátký a obtížně dosažitelný termín úkolu, jednoduše, řekneme že tím "přiznal že úkol není priorita a šlo by to i rychleji").

---

martinjediny - 23/12/2020 - 14:04

Cielom neboo zhodit Rogozina, len upozornit, ze nie je potrebne reagovat precitlivelo a vztahovacne, zvlast na ludi, ktorych primarnym cielom nie je utocit na Rusko.

Neviem, kolko zakaziek ste manazovali, ale popisal som postup z vlastnej skusenosti.
Pre mna je idealne dodat produkt na montaz za 12 tyzdnov od uhradenia zalohy, co znamena ze do 2 tyzdnov musim mat projekt a specifikacie, aby prebehla vyroba a objednavky, nasleduje 6 tyzdnov montaz a 1 tyzden certifikacia. to je bezny pripad. takto to stanovujem ked nie je prioritou rychlost. Vsetko sa spravi v pohode a klude a bez stresov.

Ak ale je nieco priorita, tak urobim do 24h nacrt projektu, aby som mohol urobit objednavky, pripadne zistim, co je skladom a co sa da zohnat rychlejsie, projekt pre vyrobu dokoncujem do dalsich 3-4 dni a dodavku nahanam parcialne- nieco do 1-2 tyzdnov, nieco do 3-4 tyzdnov. rovnako zacina montaz, ktoru tiez vieme ciastocne urychlit. Vytazenost monterov je cca 1.-100%, 2-80%, 3-15%, 4-5%, takze montaz obvykle robia dvaja. Ale ak je to priorita dostanu aj tretieho a stvrteho. Tiez sa daju financne motivovat na nadcasy. Projekt bol o 30% drahsi, ale 19tyzdnov sme stiahli na tri a pol.

Takze analogicky, ak Rogozin povie, ze stanovil datum startu a spatne stanovoval datumy, tak nezmykal zdroje az nahranu. Mohol postupovat opacne, ze ako rychlo vedia postupovat pri dostatocnom zdroji financovania a dopracovat sa k vyslednemu najrychlejsiemu datumu.
Povedat ze vtedy a vtedy chceme letiet, je politicka uloha, zrejme zohladnujuca geopoliticku situaciu a hrozbu straty statusu vesmirnej velmoci, ked USA ESA a Cina bude lietat k Mesiacu a na Mesiac.
A nepotrebuje minat peniaze skor, ako budu ostatni lietat k Mesiacu.

Ja Rusom verim a ak by to bola priorita, tak to zvladnu aj pod tri roky.

Aj ja ked dodam produkt za 19 tyzdnov tak ide o uspesny projekt, (vzhladom na rezervy to obvykle stihame do12-15 tyzdnov), hoci za urcitych podmienok to zvladnem aj pod 4 tyzdne a aj zakaznici spravidla upradnostnia projekt za 45000E, ako projekt za 60000E. Zvlast ked len vyberove konanie neraz trva cele mesiace.

Vobec neslo o zhadzovanie Rogozina. Termin si mozu Rusi sami sebe stanovit ako chcu a o dovodoch sa ja mozem len dohadovat. To, aky je manazer sa ukaze az teraz. Stanovil termin a ak ho zmeni, je to opat len ich vec a ich priority.

---

LeeMer - 24/12/2021 - 16:30

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1474401537900388381

---

LeeMer - 24/12/2021 - 17:10

Důvodem odkladu byla závada na pozemním systému a odpočet byl přerušen 90 sekund před startem.

---

NovýJiřík - 25/12/2021 - 01:06

citace 24.12.2021 - 17:10 - Václavík Michal:

---

Důvodem odkladu byla závada na pozemním systému a odpočet byl přerušen 90 sekund před startem.

---

No, to je od řídících startu zdůvodnění jako noha. Dokud ta raketa nevzlétne, tak je de facto všechno pozemním systémem. Jsem zvědavý, jestli se dočkáme nějakého podrobnějšího vysvětlení.

---

LeeMer - 25/12/2021 - 17:08

I dnešní pokus o start nosné rakety Angara A5 z kosmodromu Pleseck byl odložen. Oficiální zdroje hovoří o dalším pokusu do konce roku (nejdříve snad 27. prosince 2021). Nepotvrzeným důvodem k odkladu jsou problémy s novým horním stupněm 14S48 Persej.

---

fritz.lochmann - 25/12/2021 - 17:56

citace 25.12.2021 - 17:08 - Václavík Michal:

---

I dnešní pokus o start nosné rakety Angara A5 ... byl odložen. ... důvodem k odkladu jsou problémy

---

To je také typické ruské. Nuž už vôbec ničomu sa nečudujem.

---

xChaos - 26/12/2021 - 12:15

Tak na druhou stranu... kolik odkladů potkalo projekty NASA/ESA, jako JWST nebo SLS/Orion Artemis 2 a 3?

Typicky velkoruské/sovétské bylo např. nechat odstartovat misi Fobos Grunt, když bylo dost pravděpodobné, že komponenty jako třeba řídící počítač neprošel dostatečným testováním a že se objeví nějaké problémy. A ostatně Elonův styl "rychlých iterací", kdy nejdřív provede několik RUD, než se mise povede, byl charakteristický spíš pro ranou fázi sovětské kosmonautiky (hlavně pro nepilotované testy).

Odložit start rakety, protože důvěřuju diagnostickým nástrojům a dělám vědu místo loterie, to mi přijde jako poměrně odpovědný přístup. Taky to zpětně celkem dobře zdůvodňuje, proč na to radši nedali žádný náklad, který by se navíc musel trefovat do konkrétních startovacích oken, apod.

Myslím, že nemusíme být fanoušci současného ruského režimu a jeho často úplně mimoňské propagandy proti čemukoliv "západnímu", abychom uznali, že úroveň ruských inženýrů se (nejspíš postupnou evolucí, tzn. přežitím schopnějších :-) zlepšuje a přibližuje světovému standardu. (I když za cenu zpoždění, které ale mají čas od času všichni... NASA, Boeing, Elon, Čína, Nový Zéland...) [upraveno 26.12.2021 12:16]

---

yamato - 26/12/2021 - 13:34

citace 26.12.2021 - 12:15 - xChaos:

---

úroveň ruských inženýrů se (nejspíš postupnou evolucí, tzn. přežitím schopnějších :-) zlepšuje a přibližuje světovému standardu.

---

Len skoda ze sa z nich stava ohrozeny druh ked som videl ich platy... a tu potom kadekto "argumentuje" ze ruske nosice su stale relativne lacne. No hej, su...

---

Ervé - 27/12/2021 - 13:08

Souhlas, radši ať odloží start, ale ať uspějí.
Nový stupeň je vždycky riziko.

---

LeeMer - 27/12/2021 - 15:13

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1475469180510085120

---

NovýJiřík - 27/12/2021 - 17:03

Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun - Proton, STS, Ariane, Atlas, Delta, CZ-5, Falcon 9. U dalších raket je to výrazně méně. Dovedl bych pochopit, kdyby tam bylo nějaké širší rozpětí, tj. že by některá z těch raket měla třeba 35 tun, jiná 40, další 25 a podobně, ale tomuhle nerozumím. Kdykoliv se v minulosti objevila zpráva o vývoji nějaké nové "silné" rakety, člověk mohl bez dalšího čtení rovnou tipnout její nosnost - do 25 tun.
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS - ale v dohledné době zase bez následovníků. Pokud tedy nebudeme za následovníky považovat technické výkresy Jeniseje a CZ-9.
Jo, a pardon, ještě ekonomická katastrofa jménem SLS, pokud někdy poletí... [upraveno 27.12.2021 17:13]

---

Ervé - 27/12/2021 - 18:08

Životnost rakety určuje náklad - špionážní družice, kosmické lodě, moduly stanic. Samotná raketa musí být relativně snadno přepravitelná a smontovatelná. Ariane stavěly pro geo družice a postupně ji zvětšovali, aby pokryli nárůst velikosti družic. Velká raketa je neefektivní bez velkého dlouhého programu - a ten je drahý a nevydrží (Apollo, výstavba Miru a ISS). 25t raketa je ideální pro velké práce - dostatečně velké moduly a špionážní satelity na LEO, těžké družice (nebo dvojice při kyslíko-vodíkovém stupni) na GTO/GEO, planetární sondy. Větší se nestaví - bylo by jich málo. Falcon Heavy startuje jak často? Chybí mu výkonný 3.stupeň pro vynášení dvojic sond na GTO/GEO a větší kryt UZ pro vynášení Starlinků.

---

JiříHošek - 27/12/2021 - 20:03

citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:

---

Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS
Jo, a pardon, ještě ... SLS, pokud někdy poletí.

---

Jak už napsal Ervé, nosnost raket byla v minulosti zpravidla určena potřebnou hmotností vynášeného nákladu.

Falcon Heavy se zatím od běžných hmotností vynášených nákladů neodchýlil:
1. start - 1,3tunová Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce s aféliem 1,66 AU
2. start - 6,5tunový Arabsat-6A na GTO
3. start - satelity mise STP-2 o celkové hmotnosti 3,7 tuny na nízkou a střední oběžnou dráhu Země

SHS - při prvním startu nemá letět na LEO, ale na suborbitální dráhu a nebude vynášet žádný náklad

SLS - aktuální předběžný odhad startu je v období mezi 12. a 27. březnem 2022

---

LeeMer - 27/12/2021 - 20:08

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1475543595482591250

---

NovýJiřík - 27/12/2021 - 21:59

citace 27.12.2021 - 20:03 - Jiří Hošek:

---

citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:

---

Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS
Jo, a pardon, ještě ... SLS, pokud někdy poletí.

---

Jak už napsal Ervé, nosnost raket byla v minulosti zpravidla určena potřebnou hmotností vynášeného nákladu.

Falcon Heavy se zatím od běžných hmotností vynášených nákladů neodchýlil:
1. start - 1,3tunová Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce s aféliem 1,66 AU
2. start - 6,5tunový Arabsat-6A na GTO
3. start - satelity mise STP-2 o celkové hmotnosti 3,7 tuny na nízkou a střední oběžnou dráhu Země

SHS - při prvním startu nemá letět na LEO, ale na suborbitální dráhu a nebude vynášet žádný náklad

SLS - aktuální předběžný odhad startu je v období mezi 12. a 27. březnem 2022

---

Tož, otázka je, v jakém směru ten kauzální vztah platí. Jestli je nosnost determinována váhou nákladu, potom jak to, že ještě nikoho nenapadlo udělat náklad těžší a raketu k němu dovyvinout? A jak to, že náklady měly stejně těžké v SSSR s Protonem, jako v USA s raketoplánem?
To s tou suborbitální drahou SHS už mi připadá jako vysloveně křečovitá snaha znehodnotit případný úspěšný let v porovnání s pozdějším letem SLS. Podle toho, co jsem četl, tak SHS má jít na oběžnou, nikoliv suborbitální dráhu, která se jenom záměrně zakřiví tak, aby nedošlo k dokončení celého oběhu a aby Starship dosedla na východě Tichého oceánu. Klíčová je dosažená rychlost, a ta by měla být 1. kosmická. Jestli se mýlím, rád se omluvím.
Co se týče předběžného termínu letu SLS, ten se měl uskutečnit již v roce 2017. Kolik dalších "předběžných" odhadů mezitím proběhlo? A kolik se jich ještě přidá, než se opravdu něco začne dít? Ty věčně posouvané termíny startu SLS mi poněkud připomínají dočasné rozmístění sovětských vojsk na československém území, o němž se razil vtip, že základní jednotkou dočasnosti je jeden Furt.

---

LeeMer - 28/12/2021 - 08:27

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1475729921691500545

---

Ervé - 28/12/2021 - 09:50

Takže start Angary OK, let stupně Persej ne.
V příštím roce má letět jen Angara 1.2 (snad až 3x), Angara A5 má letět až v prosinci 2023 z Vostočmého, takže reálně nejdřív 2024, spíš až 2025.

---

LeeMer - 28/12/2021 - 09:58

citace 28.12.2021 - 09:50 - Ervé:

---

Takže start Angary OK, let stupně Persej ne.
V příštím roce má letět jen Angara 1.2 (snad až 3x), Angara A5 má letět až v prosinci 2023 z Vostočmého, takže reálně nejdřív 2024, spíš až 2025.

---

Angara A5 měla v roce 2022 letět s první družicí nové generace pro SIGINT. Použit měl být horní stupeň Persej (proto se dělal včerejší demonstrační let). Uvidí se, jak dopadne vyšetřování selhání RD-58M a zda bude třeba demonstrační misi opakovat.

---

martinjediny - 28/12/2021 - 10:24

citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:

---

Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, ...

---

Kolko hypotetickych nakladov presiahne 25 ton? rakety sa robili na seriovu vyrobu = vyssia spolahlivost, nizssia cena.

"Konsenzus" bol dany strachom a nie laskou.
Kazdy sa bal, aby ten druhy neziskal strategicku vyhodu. Takze ak by niekto postavil 40 ton, tak ten druhy takisto. Ale prakticky nebol dovod. Uz 25 tonove moduly su na hranici ufinancovatelnosti. pozri ISS.
Co by zmenili 50 tonove moduly?

---

yamato - 28/12/2021 - 11:12

citace 28.12.2021 - 10:24 - Martin Jediny:

---

Kazdy sa bal, aby ten druhy neziskal strategicku vyhodu. Takze ak by niekto postavil 40 ton, tak ten druhy takisto.

---

preto rusi postavili Buran, hoci ani sami nevedeli na co

---

kacenka - 28/12/2021 - 12:49

citace 27.12.2021 - 13:08 - Ervé:

---

Souhlas, radši ať odloží start, ale ať uspějí.
Nový stupeň je vždycky riziko.

---

Vidím to spíš tak, že existují dva základní přístupy a na oba potřebujete peníze:
a) všechno důkladně prototypovat, modelovat, simulovat a testovat. To stojí peníze a čas. Ale můžete takto dělat i úplně nové a přelomové věci, snížíte možná rizika a máte poměrně slušnou představu o mezích bezpečnosti a chování za hraničních podmínek.

b) jedete metodou pokus/omyl. Takže se smíříte s několika haváriemi a pokud máte dost vytrvalosti a peněz a nejste úplně blbí, tak to nakonec zprovozníte. Tenhle přístup taky potřebuje peníze.


První přístup je asi vhodnější pro státní agenturu (typu NASA), kde peníze ani čas nejsou tak zásadní jako podpora politiků a veřejnosti (těm se špatně vysvětlují opakovaná selhání v rámci vývoje.

Druhý přístup může být rychlejší, ovšem pouze u nepřelomových technologií - nedá se takto dělat základní výzkum (viz SpaceX/Falcon 9 a využítí databáze znalostí NASA).

No a pak je tady ještě ruský přístup pokerového hráče. Prostě to nějak zkusím (protože nemám peníze ani na testy a ani na postupné vývojové iterace) a buď to vyjde, nebo ne. Padesát na padesát. Když to nevyjde, tak prostě najdu někoho, kdo za to může ...

---

NovýJiřík - 28/12/2021 - 20:01

citace 28.12.2021 - 12:49 - kacenka:

---

Vidím to spíš tak, že existují dva základní přístupy a na oba potřebujete peníze:
a) všechno důkladně prototypovat, modelovat, simulovat a testovat. To stojí peníze a čas. Ale můžete takto dělat i úplně nové a přelomové věci, snížíte možná rizika a máte poměrně slušnou představu o mezích bezpečnosti a chování za hraničních podmínek.

b) jedete metodou pokus/omyl. Takže se smíříte s několika haváriemi a pokud máte dost vytrvalosti a peněz a nejste úplně blbí, tak to nakonec zprovozníte. Tenhle přístup taky potřebuje peníze.

První přístup je asi vhodnější pro státní agenturu (typu NASA), kde peníze ani čas nejsou tak zásadní jako podpora politiků a veřejnosti (těm se špatně vysvětlují opakovaná selhání v rámci vývoje.

Druhý přístup může být rychlejší, ovšem pouze u nepřelomových technologií - nedá se takto dělat základní výzkum (viz SpaceX/Falcon 9 a využítí databáze znalostí NASA).

---

Kačenko, jenom se chci ujistit, že sem ten příspěvek, původně připravovaný na 1. dubna, nespadl omylem. Takže:
a) Tou novou přelomovou věcí podle první metody vývoje má být, pokud to dobře chápu, jednorázově použitelná raketa SLS? Uplácaná za cca 40 miliard z mírně upravených součástek raketoplánu (motory, centrální nádrž, boční urychlovací stupně)? A už pět let s neustále odkládaným startem?
b) Tou nepřelomovou technologií, vyvíjenou druhým způsobem za třetinu doby a sotva desetinu peněz, je tedy, chápu dobře, zřejmě raketa/loď SHS? Nepřelomově nejsilnější raketa všech dob, plně znovupoužitelná, s doplňováním paliva za letu a obytným prostorem o dost větším, než má celá po desítky let a za desítky miliard budovaná stanice ISS?
Porozuměl jsem tomu správně?

---

kacenka - 29/12/2021 - 01:48

citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:

---

Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun - Proton, STS, Ariane, Atlas, Delta, CZ-5, Falcon 9. U dalších raket je to výrazně méně. Dovedl bych pochopit, kdyby tam bylo nějaké širší rozpětí, tj. že by některá z těch raket měla třeba 35 tun, jiná 40, další 25 a podobně, ale tomuhle nerozumím. Kdykoliv se v minulosti objevila zpráva o vývoji nějaké nové "silné" rakety, člověk mohl bez dalšího čtení rovnou tipnout její nosnost - do 25 tun.
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS - ale v dohledné době zase bez následovníků. Pokud tedy nebudeme za následovníky považovat technické výkresy Jeniseje a CZ-9.
Jo, a pardon, ještě ekonomická katastrofa jménem SLS, pokud někdy poletí... [upraveno 27.12.2021 17:13]

---

... a co když je to dané pozemní infrastrukturou: běžné silnice a železnice mají nějaké obvyklé rozměry a rozchod(*), mosty obvyklou podjezdnou výšku a nosnost, ... atd. Toto podle mne vede na nějaké maximální obvyké rozměry a tedy na maximální obvyklou nosnost.

Všechny větší rakety (Saturn 5, Ariane 5, SLS, , N1, Energia, ...) i jejich komponenty jsou dopravovány speciálními způsoby (loď MN Colibri, prám STS Barge, ...) a jsou speciálně skládané na místě startu. Toto vede na výrazný skok v nákladech a snížení operativnosti, testovatenosti a sériovosti.

pozn: (*) toto se historicky odvozuje od vyjetých kolejí a to od rozchodu římského povozu a ten od šířky koňského zadku ... ;-)

---

smvojj - 29/12/2021 - 06:53

Ono bude více důvodů, proč nebyly dlouho velké rakety. Jednak velikost potomků římských silnic, ale také využití těchto obrich raket, dále cena, spolehlivost a rychlost montáže. S tím se snaží SpaceX popasovat nejlépe jak umí.
Udělat celou infrastrukturu pro určitý typ rakety je náročný úkol.

---

admin - 30/12/2021 - 00:10

Byl proveden test motoru RD-0146D1 pro Angaru se stupněm KVTK.

https://twitter.com/RussianSpaceWeb/status/1476302145318277120

---

novák - 30/12/2021 - 12:03

citace 28.12.2021 - 12:49 - kacenka:

---

Vidím to spíš tak, že existují dva základní přístupy...

---

Mi přijde vtipné, že v historii kosmonautiky věci fungovaly právě naopak: zavádění přelomových technologií v 50. - 60. letech fungovalo spíše v režimu pokus/omyl a s tím jak přibývaly zkušenosti, technologie ztrácely přelomovost a kosmonautika se posouvala k "každoročnímu mírnému pokroku o malý kousek" tak se vývoj posouval k modelování a testování a opatrnosti.

A když se objevila firma posunující techlogie o víc než o malý kousek (SpaceX), tak se také poněkud posunula k metodě pokus/omyl.

---

yamato - 30/12/2021 - 13:43

citace 30.12.2021 - 12:03 - novák:

---

A když se objevila firma posunující techlogie o víc než o malý kousek (SpaceX), tak se také poněkud posunula k metodě pokus/omyl.

---

ono ta metoda pokus-omyl vyzera byt v konecnom dosledku aj lacnejsia (a rychlejsia). Ono to tak nevyzera ked horiace trosky padaju z neba, ale ten plech je fakt na celej veci najlacnejsi. Konieckoncov vyradene prototypy na Starbase sa zacinaju hromadit...

Drahe je poskladat ten plech spravnym sposobom, a pokial treba pred tym este modelovanim a analyzovanim dosiahnut 99% sancu uspechu, tak to poskladanie plechu je az extremne drahe. A nakoniec sa tym nehodam aj tak nevyhne.

---

Alchymista - 30/12/2021 - 14:33

samozrejme sa tomu nevyhnú - treba mať totiž aj vycvičený personál, ktorý vie, ako sa to má skladať - a má to aj nacvičené.

---

alamo - 30/12/2021 - 17:57

A musíte mať náklad, teda niečo čo prepravovať.
Lebo bez toho aby ste mali čo nosiť hore, sú vám všetky rachejtle na milú kedveš..

---

admin - 5/1/2022 - 02:14

Dnes zánik v atmosféře.

https://twitter.com/planet4589/status/1478518000521261060

---

admin - 5/1/2022 - 10:27

https://twitter.com/jremis/status/1478486632076656649

---

LeeMer - 5/1/2022 - 17:35

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1478766395710226433

---

admin - 5/1/2022 - 19:13

Tak asi za 2 hodiny u Norska, jestli vidím dobře...

https://twitter.com/jremis/status/1478787018427674626

---

admin - 5/1/2022 - 19:22

Nad Kaspickým mořem. Už jsem si to otevřel na kompu a s brýlemi.

---

LeeMer - 5/1/2022 - 21:11

Podle upřesněné předpovědi 18 SPCS dojde k nekontrolovanému vstupu horního stupně Persej do atmosféry Země mezi 21:27 a 22:21 SEČ. Střed okna vychází na jižní oblast Tichého oceánu a Antarktidu.

---

Alchymista - 5/1/2022 - 21:43

čiže na obvyklom "pohrebišti"
aj keď - to časové okno je široké viac ako pol orbity

---

admin - 5/1/2022 - 23:38

https://twitter.com/18SPCS/status/1478856999697731584

---

LeeMer - 28/4/2022 - 17:57

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1519706767516700674

---

LeeMer - 29/4/2022 - 07:07

Start nosné rakety Angara-1.2 byl odložen. Vyhlášené zakázané zóny platí do začátku května a je tedy možné, že start se bude opakovat již dnes.

---

LeeMer - 30/4/2022 - 08:21

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1520286739713212417

---

admin - 15/5/2022 - 00:35

Náklad moc nekomunikuje...

https://twitter.com/RussianSpaceWeb/status/1525507150059122689

---

LeeMer - 18/5/2022 - 17:50

Družice Kosmos 2555 (MKA-R), vypuštěná koncem dubna nosnou raketou Angara-1.2, dnes okolo 04:00 SELČ neřízeně zanikla v atmosféře Země. Za celou dobu na oběžné dráze neprovedla jediný motorický manévr.

---

fritz.lochmann - 18/5/2022 - 19:22

citace 18.5.2022 - 17:50 - Václavík Michal:

---

Družice Kosmos 2555 (MKA-R), vypuštěná koncem dubna nosnou raketou Angara-1.2, dnes okolo 04:00 SELČ neřízeně zanikla v atmosféře Země. Za celou dobu na oběžné dráze neprovedla jediný motorický manévr.

---

Také tradične ruské. 25 rokov to pripravovali ( angaru, bajterek ) a potom nic.

---

LeeMer - 26/9/2023 - 19:33

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1706722200156528944

---

Ervé - 9/4/2024 - 07:29

Dnes má Angara A5 premiéru z Vostočného. Rusové pokračují ve vývoji a výrobě raket Angara přes množství problémů. Varianta A5 se ukázala jako příliš těžká a drahá, nosnost z Plesecka nedosahovala požadovaných hodnot. Pro Vostočnyj se vyvíjí (podle Zaka) lepší a levnější varianta A5M. Současný start je testovací, ještě se starou variantou (minulý start byl z Plesecku v prosinci 2021). Pro lehkou Angaru A1 zase nemají dost nákladů - měla nahradit Zenit, Cyklon a Dněpr. Letěla jednou testovací A1.2pp a dvakrát A1.2 v roce 2022, od té doby nic, patrně je příliš drahá.

---

LeeMer - 9/4/2024 - 09:26

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1777596890281808176

---

admin - 9/4/2024 - 10:55

---

admin - 9/4/2024 - 11:05

Tak nic...

---

LeeMer - 9/4/2024 - 11:06

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1777645435408019751

---

Ervé - 10/4/2024 - 12:33

A dnes opět start zastaven sekundy před startem a odložen. Angara je ve stavu, kdy raději 5 odkladů než riskovat ohnivou kouli.

---

LeeMer - 10/4/2024 - 15:12

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1778048023567696012

---

LeeMer - 11/4/2024 - 11:10

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1778349701093347697

---

LeeMer - 11/4/2024 - 13:07

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1778379051746398552

---

LeeMer - 23/7/2024 - 06:56

https://x.com/Kosmo_Michal/status/1815611614827045271

---

LeeMer - 19/6/2025 - 10:38

https://x.com/Kosmo_Michal/status/1935614631327797458

---