Mgr.Racek - 1/12/2007 - 08:20
Přistál opravdu Mars-3 na povrchu Marsu jako funkční těleso, nebo tvrzení sovětů o tom, že vysílal 20 vteřin je jen propaganda a snaha dobýt další " kosmické vítězství nad USA " za každou cena či se vyhnout ostudě, že nedokážou na Marsu přistát ?
dubest - 5/12/2007 - 19:28
Tak v r 71 by to ostuda nebyla, ale je fakt, že páska s daty prý žádná data neobsahovala, natož snímky...takže je to diskutabilní, ale pokud vím tak NASA nijak přistání nezpochybnila nebo ano?
jentak - 5/12/2007 - 19:59
http://www.strykfoto.org/mars3.htm
dubest - 5/12/2007 - 20:18
citace:
http://www.strykfoto.org/mars3.htm
dík, pěkný(fota planety, myslel jsem si , že jsou všechna přeexponovaná), ale že byl Mars3 na povrchu ta stránka nesděluje..(ale ani nepopírá), resp. existují nějaká průkazná data , že sonda opravdu přistála? ten pidi obrázek dole foto není, to už jsem četl jinde a prý neobsahuje žádná čitelná data
astropl - 5/12/2007 - 20:29
citace:
citace:
http://www.strykfoto.org/mars3.htm
dík, pěkný(fota planety, myslel jsem si , že jsou všechna přeexponovaná), ale že byl Mars3 na povrchu ta stránka nesděluje..(ale ani nepopírá), resp. existují nějaká průkazná data , že sonda opravdu přistála? ten pidi obrázek dole foto není, to už jsem četl jinde a prý neobsahuje žádná čitelná data
Doporucuji tyto dva odkazy:
http://www.svengrahn.pp.se/histind/Mars3/Mars3.html
http://www.mentallandscape.com/C_CatalogMars.htm
dubest - 5/12/2007 - 20:58
Doporucuji tyto dva odkazy:
http://www.svengrahn.pp.se/histind/Mars3/Mars3.html
http://www.mentallandscape.com/C_CatalogMars.htm
dík, ten druhý znám přesvědčivé to ale není... vlastně na té stránce jsou i fota z Venuše a z těch jsem taky zklamán, ani jednou celý horizont(omluvou jsou snad šílené podmínky povrchu planety, ale to nemohli kameru panoramatu mít výš?, jinak ty snímky jsou ostré)...celý horizont dodal až šikula Don P.Mitchell  (probíralo se to před půlrokem v tématu 25let od přistání Věněry 13 a 14) otázka zněla zda horizont odpovídá reálu)prý použil orig.data ze sondy, to jsem ale na jiný planetě 
Mgr.Racek - 6/12/2007 - 09:19
Informaci jsem čerpal z knihy pana Tomáše Přibyla, specialisty na kosmonautiku, zejména sovětskou/ruskou, Rudé hvězdy ve vesmíru, str. 120, cituji : ... Jak nedávno sami Sověti přiznali, sonda nikdy z povrchu nevysílala a oznámení o dvacetisekundové relaci bylo jen podfukem, který měl zakrýt skutečný neúspěch!Aparatura byla při pokusu o přistání zničena, neboť měla velkou horizontální rychlost. ... Z toho se mi nezdá ta horizontální rychlost, sonda přistávala zřejmě na padáku v řídké atmosféře zřejmě vysokou vertikální rychlostí, ale to je detail. Myslím, že pan Přibyl je hodnověrný pramen. Ostatně prachová bouře v řídké atmosféře nemůže mít destruující účinky a mohla sondu maximálně " zaprášit " - viz zkušenosti MERů.Nevěrohodné je též to, že by se jako první po přistání vysílaly snímky, u všech sond jdou jako první údaje o stavu aparatury.Citovaná kniha vyšla v nakladatelství Paráda v roce 1997.
dubest - 6/12/2007 - 10:46
Dík...T.Přibylovi to věřím, chtělo by to ještě další zdroj. Je to samozřejmě neuvěřitelná lumpárna.
Archimedes - 6/12/2007 - 12:37
Zajímal by mě pramen Tomáše Přibyla, vzhledem k tomu, že jiné důvěryhodné zdroje se drží toho "úspěšného přistání s neúspěšným koncem".
Mgr.Racek - 6/12/2007 - 13:07
Na T.Přibyla nemám bohužel kontakt, možná někdo z Vás má a mohl by by se jej na zdroj informace zeptat.
Vzpomínám, že jsem někde četl, že amerikáni chtěli byť i část snímku kvůli fotometrii, sověti jim prý sdělili, že zabíral " černé nebe"/ zřejmě vycházeli s nanalogií naší stratosféry, která je nad 30 km opravdu černá / a intenzita osvětlení prý byla 50 slovy padesát luxů, což je tma " jako v pytli ".Vskutku nevím kde jsem to četl, tak to prosím berte s rezervou.
Díval jsem se na dobové zprávy TaSSu vypadají dost nevědecky, nevěrohodně, u Marsu-2 se jen kostatuje, že se přistání nezdařilo, není uveden důvod a jen se konstatuje, že na povrch dopravil obligádní plaketu se sovětskými symboly a odůvodnění u Marsu-3 vypadá jakoby je stylizoval laik.
xChaos - 6/12/2007 - 14:18
No, bude to zajímavé téma pro archeology kosmonautiky, jednou... najde se něco, nebo nenajde ? :-)
MIZ - 6/12/2007 - 14:22
Na Marsu se snad najde. Na Venuši to bude asi horší, ale Veněry snad zatím nikdo nezpochybňoval... 
dubest - 6/12/2007 - 14:26
citace:
Na Marsu se snad najde. Na Venuši to bude asi horší, ale Veněry snad zatím nikdo nezpochybňoval...
Tak spíš co se najde jestli trosky tak to bude jasný, jestli tam někde sedí tak tam sedí:)
Archimedes - 6/12/2007 - 15:17
Tomáše Přibyla jsem kontaktoval, až bude mít čas, napíše sem.
dubest - 6/12/2007 - 15:25
citace:
Tomáše Přibyla jsem kontaktoval, až bude mít čas, napíše sem.
tak to je paráda 
eudoxus - 6/12/2007 - 20:47
citace:
Zajímal by mě pramen Tomáše Přibyla, vzhledem k tomu, že jiné důvěryhodné zdroje se drží toho "úspěšného přistání s neúspěšným koncem".
Brian Harvey vo svojej knihe: Russian Planetary Exploration, History, Development, Legacy and Prospects, nespochybnuje odvysielanie dat z povrchu v dlzke 14.5 sec. Uvadza, ze v ere glasnosti bol v archive Verdanskeho Institutu objaveny zaznam tohoto vysielania. Vysledny obrazokm bol mizernej kvality.
dubest - 7/12/2007 - 00:43
Nahoře uvedený link zveřejněný "obrázek" za foto z povrchu Marsu nepovažuje a prý neobsahuje ani žádná jiná data.
Mgr.Racek - 7/12/2007 - 08:08
Dík za oniciativu Dubestovi a Archimedovi, chtěl bych mít ve věci pokud možno jasno, protože citovaná informace mne velmi zaujala. Bylo to tím, že tehdy " obrovská " váha sovětských sond slibovala průlom ve znalostech o Marsu a výsledek byl obrovským zklamáním okořeněným poměrně nevěrohodným interpretováním závěru letu M-3, který mohl vzbudit oprávněné obavy - doufám že nebudu proto zařazen mezi pochybovyče typu Vlado.
Ervé - 7/12/2007 - 08:24
Mě ani nepřekvapuje, že jako první posílali fotku, chtěli mít alespoň něco (pokud to ale vůbec fotka je). Stav sondy je ani zajímat nemusel, stejně by se s ním nedalo nic dělat, navíc zpráva o stavu může být krátká - pár bitů o stavu jednotlivých dílů - funguje/nefunguje a pak data o teplotě a tlaku. První sovětské sondy k Marsu měli s kamerami samé potíže (přesvětlení atd.).
Mgr.Racek - 7/12/2007 - 08:41
Operace po přistání srovnávám s postupem u Luny-9, kdy ověřovací fáze aparatury trvala poměrně dlouho, než bylo zahájeno snímkování a " hlad " po prvních snímcích z Měsíčního povrchu byl stejný jako u M-3.
Slávek - 11/5/2008 - 10:11
Zajímavé téma, jestli pak se ozval pan Přibyl, autor zpochybňující zprávy ?
Machi - 12/4/2013 - 02:54
Na snímcích z MRO se Ruské skupince nadšenců možná podařilo nalézt pozůstatky přistávacího modulu Marsu 3 - http://www.universetoday.com/101397/soviet-lander-remains-spotted-by-mars-orbiter/
Machi - 12/4/2013 - 15:18
Velmi obsáhlá stránka o pátrání po Marsu 3 je zde (v ruštině) - http://habrahabr.ru/post/175827/
Menší upoutávka - předpokládaný lander + brzdné rakety:
Erakis - 12/4/2013 - 22:19
Osobne som nikdy nechápal, prečo sa konšpiračná teória o neúspešnom pristátii Marsu 3 tak rozšírila medzi fandami a dokonca aj niektorými odborníkmi na kozmonautiku, ked pritom nebola nikdy podoprená žiadnymi relevantnými dôkazmi (len odvolávaním sa typu "jedna pani povedala"). Prekvapilo ma, ked ju v SPACE 40 spomenul dokonca i pan Vítek, ktorý sa inak podobným konšpiračným teoriam absolútne vyhýbal.
Každopádne z fotiek MRO je jasné, že Mars 3 úspešne pristál a nie je skutočný dôvod sa domnievať (aj ked viem, že protiruský sentiment robí svoje), žeby nemohol aj nejakých tých pár sekúnd fungovať.
Machi - 12/4/2013 - 23:51
Úspěšné přistání z fotek MRO jasné není, protože není jisté, že je to Mars 3. Ale je to dost pravděpodobné, i "fachmani z oboru" to berou vážně.
Problém je, že Mars 3 neodvysílal žádná data, ze kterých by se dalo snadno ověřit, že skutečně vysílal po přistání a to je to, oč se mnozí přou. Přesto nevím o tom, že by úspěšné přistání Marsu 3 někdy rusové dementovali (jak tvrdí, prý, Přibyl), naopak to tvrdí stále a to i vědci okolo týmu sondy.
Kromě toho je diskutabilní, jestli přistání bylo úspěšné, když vlastně nic pořádného odvysílaného nebylo.
V každém případě je mnohem pravděpodobnější, že přistání úspěšné bylo, alespoň z technického hlediska, protože skoro stejný design byl použit u Marsu 6 a 7.
Ervé - 13/4/2013 - 12:09
Podle mně Mars 3 na povrchu přistál, ale ten flek na snímku to nejspíš nebude - stejně tvarované, jen o kousek menší flíčky vedle jsou kameny, takže i ten štít, padák atd. jsou nejspíš jen kameny a navátý materiál. Po 40 letech na povrchu nezbylo z padáku nic a ostatní věci jsou omleté a zaprášené tak, že splývají z terénem.
Erakis - 13/4/2013 - 14:10
to Machi: No hej, to že ide o Mars 3 nie je stopercentne isté, ale je to vysoko pravdepodobné, tak som to trocha zaokrúhlil. A navyše som to myslel skôr tak, že pokiaľ sa teda jednoznačne preukáže že o Mars 3 ide, je jasné, že ako si sám povedal, pristátie bolo z technického hľadiska bezpochyby úspešné.
citace:
Po 40 letech na povrchu nezbylo z padáku nic a ostatní věci jsou omleté a zaprášené tak, že splývají z terénem.
to Ervé: v tomto s tebou nemôžem súhlasiť. Stačí si pozrieť MRO fotky pristávacej oblasti Vikingu 1, na ktorých bol identifikovaný nielen lander, tepelný štít a backshell, ale pravdepodobne aj zvyšky padáku. A to Viking pristál necelých 5 rokov po Marse 3. Navyše čo sa týka toho zaprášenia, zabudol si, že Opportunity funguje riadne dlhý presčas práve vdaka tomu, že vietor ho neustále a dosť dôkladne oprašuje? 
http://www.nasa.gov/mission_pages/MRO/multimedia/mro-20061204-v1.html
jamsed - 14/4/2013 - 08:10
citace:
Po 40 letech na povrchu nezbylo z padáku nic a ostatní věci jsou omleté a zaprášené tak, že splývají z terénem.
Podle zdroje
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-132
je "skvrna" padáku v souladu s očekáváním - na snímcích je jeho velikost 8,2 yardu (skutečný průměr byl 12 yardů) - a byl zachycen na dvou snímcích při různém osvětlení. První snímek pochází z listopadu 2007 a druhý z letošního března, kdy je padák jasnější buď díky lepšímu úhlu osvětlení nebo tím, že byl odvátý prach.
yamato - 14/4/2013 - 10:46
no ja to vidim tak, ze Mars-3 a jeho osud je otazkou ruskej narodnej prestize, a Putin by mal zavelit Na Mars! a uvolnit potrebne zdroje
Agamemnon - 14/4/2013 - 10:50
citace:
a Putin by mal zavelit Na Mars! a uvolnit potrebne zdroje
toto patrí do témy kosmický humor, nie?
pospa - 14/4/2013 - 11:36
citace:
Problém je, že Mars 3 neodvysílal žádná data, ze kterých by se dalo snadno ověřit, že skutečně vysílal po přistání a to je to, oč se mnozí přou.
Na umsf se objevil následující názor na otázku úspěšnosti přistání M-3, který se mi zdá velmi logický a uvěřitelný - celkem bych se s ním dokázal ztotožnít, že takto nějak mohla probíhat velmi krátká aktivní část mise sondy na povrchu Marsu:
Mateřská družice Mars-3 přelétala nad místem přistání ve výšce přibližně 1500 km , což znamená relativně krátké komunikační okno. Podle Perminova trvalo v průměru 18 minut. V okamžiku dosednití landeru na povrch už byla družice na sestupné části trajektorie - blížila se západu za místní horizont.
V době, kdy lander začal vysílat už uplynuly 2 minuty od jeho dopadu na povrch, takže do konce komunikačního okna mohlo zbývat přibližně 5 minut. To v případě, že byl lander v optimální poloze a neměl výhled blokován žádným blízkým kopcem, nebo stěnou kráteru, takže času pro vysílání bylo zřejmě ještě méně. Musíme si uvědomit, že lander byl po dopadu zcela jistě funkční, protože aby mohl začít vysílat, musel provést minimálně následujcí čínnosti: odhodit horní kryt z tvrzené pěny (nahrazoval airbagy), odklopit 4 boční chlopně/kryty, které ho překlopily do stabilní svislé polohy, vysunout antény a meteosondu, začít snímkovat kamerou, atd. Je velmi nepravděpodobné, že by lander toto všechno během prvních několika minut úspěšně provedl a pak, po 14 s vysílání u něj došlo k náhle poruše. Obvykle dojde k vážné závadě přímo při dopadu, ne o pár minut později.
Sověti zřejmě očekávali odvysílání jen jednoho obrázku během prvního komunikačního okna. Orbiter měl v plánu přejít na výhodnější 25 hodinový orbit, který dovoluje delší komunikační okna s povrchem, takže další data měla být vysílána až během následujících dnů/přeletů. Tak, jak to provedly orbitery u Luny 9 a 13.
Lander byl naprogramován tak, že po ukončení komunikace s družicí se měl uspat a čekat na příjmu, až se mu družice při dalším přeletu znovu ozve. Bohužel orbitální část Marsu-3 neuspěla s přechodem na správnou orbitální dráhu a skončila na velmi protáhlé eliptické dráze s periodou oběhu 14 dní. V době, kdy se družice znovu dostala nad místo přistání landeru, byly jeho baterie dávno vybité = k dalšímu vysílání už nemohlo dojít.
Náhlé ukončení přenosu dat po 14 s tedy vůbec nemusí být kvůli závadě na landeru, ale jednoduše v důsledku ztráty spojení s mateřskou družicí.
Erakis - 14/4/2013 - 23:23
citace:
Náhlé ukončení přenosu dat po 14 s tedy vůbec nemusí být kvůli závadě na landeru, ale jednoduše v důsledku ztráty spojení s mateřskou družicí.
Je to zaujímavá teoria, no mám pocit, že nie je založená na poznaní presných parametroch dráhy materskej družice a teda nemožnosťou overiť, či naozaj mohla prijímať dáta z landeru len niekoľko sekúnd. Nechce sa mi totiž veriť, žeby takáto triviálna možnosť vysvetlujúca zlyhanie komunikácie nenapadla samotným Rusom. Spomínaný V. Perminov v knihe The difficult road to Mars takúto vec vôbec nespomína a zaoberá sa tam skôr myšlienkou, že za zlyhanie komunikácie mohol koronálny výboj vzniknutý vplyvom prachovej búrky.
bejcek - 14/4/2013 - 23:37
SPACE 40:
1971-12-02
09:14 UT: Přistávací modul se oddělil od družicové části sondy ve vzdálenosti 50 000 km od Marsu.
09:29 UT: Přistávací modul byl naveden vlastním motorem do atmosféry.
Kolem 13:45 UT: Družicová část byla navedena na dráhu kolem Marsu. Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému úniku paliva, nebylo možno dosáhnout plánované dráhy s oběžnou dobou 25 h. Omezená činnost motoru zajistila pouze navedení na nouzovou dráhu s periodou 12 dní 19 h.
-------------------------------------------
To jsou všechny údaje uvedené A. Vítkem. O přistání se tam nehovoří.
Pokud mohu napsat vlastní názor, tak ten signál co od sondy přišel bylo: Auuu..... 
Myslím, že ani rusové nevědí....
Machi - 15/4/2013 - 00:59
Není v moci žádného člověka mít všechny údaje, takže chybějící údaje ve SPACE 40 není validní argument.
Zde je několik publikovaných údajů:
2.12.1971. V 13:43:50,7 vstoupil přistávací modul pod úhlem 14,5° rychlostí 5736 m/s do atmosféry Marsu (výška ~100 km). Souřadnice místa přistání by měly být 45°30' jižní šířky a 158°25' západní délky. V 13:50:35,5 začalo vysílání televizního signálu z palubních telefotometrů. V 13:50:55,2 vysílání z neznámého důvodu přerušeno.
Zdroj: M. K. Rozhdestvenskiy and V. I. Shkirina. Mars 3: Estimate of Parameters of the Atmosphere at the Landing Point of the Spacecraft.. Academy of Sciences USSR, Moscow, 1973, Unpublished Report. (NASA Technical Translation)
Machi - 15/4/2013 - 01:27
"Nechce sa mi totiž veriť, žeby takáto triviálna možnosť vysvetlujúca zlyhanie komunikácie nenapadla samotným Rusom."
Tak najdou se prý takoví co to tvrdí (prý Eugen Semitiov).
Je dobré připomenout, že u obou misí selhalo tolik věcí, že i to vydřené přistání Marsu 3 (M3) a obě sondy na oběžných dráhách byly malým zázrakem. Jako první se na dráhu nedostala sonda, která měla zpřesnit navedení dalších sond a ty se potom musely spolehnout na záložní automatiku (která fungovala bezchybně jen u M3). Dále nejspíše selhaly komunikační kanály pracující v pásmu centimetrových vln a i ty záložní nebyly v úplném pořádku. Marsu 2 zřejmě hned po navedení na oběžnou dráhu selhal systém tříosé stabilizace, takže nadále měřily jen přístroje u kterých to nevadilo. Mars 3 se zase dostal na podstatně delší dráhu, takže místo měření každý den, měřil jednou za 12,5 dne.
Takže Rusové měli určitě přesně promyšleno jak přenést v pořádku data na Zemi, ale to by se nesmělo pokazit tolik věcí.
[Upraveno 15.4.2013 Machi]
pospa - 15/4/2013 - 01:34
Jestě doplním postřeh francouzského uživatele Vikingmars z fóra umsf.
Jeho strýc Antoine Mizzi byl v 70' letech vědeckým řiditelem Fr-Ru mise Signe-3 a v roce 75l v Rusku strávil 6 měsíců. Po návratu vyprávěl, že se mnohokrát setkal s lidmi, pracujícími na ruském planetární programu. Ti si byli údajně velmi jistí, že Mars 3 přežil sestup a přistání, jelikož velmi náročné pozemní testy prokázaly vysokou míru spolehlivosti systémů landeru. A to také díky tomu, že neobsahoval téměř žádný počítač, jen mnoho automatizace založené na krocích iniciovaných jednoduchými spínači.
Také se zmiňuje o vyprávění dalších příběhů, které šly mnohem víc do hloubky, než zmíněná kniha Difficult Road to Mars. Například o byrokratických a politických překážkách při práci a podobně...
Snímek z pozemních testů přistání landeru Mars 3
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=29925
jamsed - 15/4/2013 - 08:21
citace:
Spomínaný V. Perminov v knihe The difficult road to Mars takúto vec vôbec nespomína a zaoberá sa tam skôr myšlienkou, že za zlyhanie komunikácie mohol koronálny výboj vzniknutý vplyvom prachovej búrky.
V ruských zdrojích se uvádí výboj statické elektřiny, která se naakumulovala v suchých marsovských podmínkách.
pospa - 15/4/2013 - 10:36
citace:
citace:
Spomínaný V. Perminov v knihe The difficult road to Mars takúto vec vôbec nespomína a zaoberá sa tam skôr myšlienkou, že za zlyhanie komunikácie mohol koronálny výboj vzniknutý vplyvom prachovej búrky.
V ruských zdrojích se uvádí výboj statické elektřiny, která se naakumulovala v suchých marsovských podmínkách.
Budiž, asi nemá smysl dál se přít o to, zda komunikaci přerušily přírodní vlivy, nebo prostá ztráta spojení s mateřskou družicí mimo radiový dosah.
Faktem stejně zůstávají dvě veci:
1) lander přistál v pořádku - funkční a schopný vysílat z povrchu alespoň krátce
2) orbiter nezvládl přechod na plánovanou dráhu, v důsledku čehož se další komunikace s landerem už nepodařila navázat.
I kdyby byl lander po celou dobu čekání na spojení stále funkční, v době druhého komunikačního okna (po 13 dnech) už neměl dostatek energie v palubní baterii a byl kaput.
Machi - 15/4/2013 - 11:16
Jenom bych upozornil, že problémem nebylo jen to, že M3 prolétal komunikačním oknem o 13 dní později, ale i to, že se o žádné komunikační okno nejednalo.
O 13 dní později totiž prolétal M3 nad úplně jinou částí Marsu (o 90° západněji) a přistávací modul by vůbec nebyl viditelný i kdyby nakrásně tento modul ještě fungoval.
bejcek - 15/4/2013 - 11:38
Nemáme v rukách nic co by tvrdilo je to tak či onak. Naše diskuse je čistě akademická. Názory (i ten můj) se opírají jen o domněnky.
Navrhuji urychleně poslat sondu na Mars s cílem prozkoumat co to na místě "přistání" Marsu 3 je, a pokud to je Mars 3 zjistit v jakém stavu to přistání přežil. Pokud nejsme schopni vyrobit sondu - je nutné poslat tam člověka! Do té doby zachovejme klid.
Proč se do toho pletu? Chodí sem učitelky a tvrdí že první těleso které přistálo na Marsu je právě Mars 3 a mají to z nějaké učebnice!!!
Odpovídám jim, že se to neví! A vzhledem k sovětským (SSSR) lžím nejen v kosmonautice bych prozatím VELMI o tom přistání pochyboval. Natož abych to učil děti.
Machi - 15/4/2013 - 12:06
KB:
Učitelky se pletou, první přistál Mars 2. Ale bylo to velmi tvrdé přistání. Mars 3 sice dosedl úspěšně, ale bez řádné komunikace (ať už bylo příčinou selhání cokoliv) neodeslal žádná užitečná data, takže z vědeckého hlediska to byl debakl.
Vikingy byly první, které odeslaly vědecká data přímo z povrchu, z atmosféry to byl dříve Mars 6, který se odmlčel 0 až 2 sekundy před přistáním.
Konspiraci v tom hledá jen člověk, který považuje samotné prvenství za středobod všeho, ale takhle to nefunguje. Mars 3 úspěšně přistál (velmi pravděpodobně) a přesto si každý pamatuje Vikingy, protože ty produkovaly velké množství úžasných snímků a měření.
Lží ze Sovětské strany bylo u projektu Mars 2/3 v té době minimálně, spíše mlžení. Důvodem byla dohoda s Američany o vzájemné výměně dat a spolupráci. Tato spolupráce například pomohla Sovětům s interpretací dat.
pospa - 15/4/2013 - 12:36
Machi, myslím, že se učitelky až tak moc nepletou - tvrdý dopad Marsu 2 bych nebral jako přistání, ale spíš jako zásah povrchu cizí planety.
"On November 27, 1971 due to on-board computer malfunction the lander (Mars 2) entered the martian atmosphere incorrectly which resulted in crash-landing and loss of probe at 45°S 313°W."
...
"The descent module separated from the orbiter on 27 November 1971 about 4.5 hours before reaching Mars. After entering the atmosphere at approximately 6 km/s, the descent system on the module malfunctioned, possibly because the angle of entry was too steep. The descent sequence did not operate as planned and the parachute did not deploy.[2] The descent module became the first man-made object to impact the surface of Mars. The exact landing site is unknown"
Karle, netuším, která učebnice by to mohla být, ale je zřejmé, že panuje celosvětová shoda na tom, že Mars 3 byl skutečně první sondou, která na Marsu "měkce" přistála o čemž svědčí zachycené vysílání, prokazatelně z povrchu planety.
dubest - 15/4/2013 - 19:06
"o čemž svědčí zachycené vysílání, prokazatelně z povrchu planety"
kým zachycené a jaká data obsahovalo ono údajné vysílání? snad ten tzv. obrázek není tím prokazatelným důkazem:-) jiná data ale nejsou nebo jsou?
pospa - 15/4/2013 - 22:06
citace:
"o čemž svědčí zachycené vysílání, prokazatelně z povrchu planety"
kým zachycené a jaká data obsahovalo ono údajné vysílání? snad ten tzv. obrázek není tím prokazatelným důkazem:-) jiná data ale nejsou nebo jsou?
Viz str 58-59 tady : http://klabs.org/richcontent/Reports/mars/difficult_road_to_mars.pdf
pospa - 15/4/2013 - 22:21
Nalezené "zřejmě artefakty" se nachází v poměrně dobré vzájemné poloze, přibližně 25 m od sebe.
David - 16/4/2013 - 07:43
Navrhoval bych podrobněji probrat jednotlivé aspekty údajného úspěšného přistání modulu Marsu 3 na Marsu v roce 1971 v členění :
1.Postavení velmocí v kosmických závodech v roce 1971.
2.Autentické zprávy Moskvy v dobovém denním tisku.
3.Konstrukce modulu a jeho zobrazovacího zařízení.
4.činnnost modulu po přistání.
5.Kooperace modulu s orbitální částí Marsu-3.
6.Pohledy na údajný snímek z povrchu.
7.Závěrečné resumé.
Doporučení k jednotlivým bodům :/ pokud někdo navrhne další bod bude to ku prospěchu věci/
k bodu 2 : porovnat se zprávami o Marsu-2, Luně-9 atd.
3 : porovnat s telefoto-hrnečky na Luně-9 a Lunochodu, atd.
4 : porovnat s činností Luny-9 a dalších landerů
6 : porovnat s nedokončenými snímky projektu Ranger na nichž je zobrazen šum přijímače po obdobně " náhlém" přerušení spojení.
Představoval bych si to tak, že by jednotliví diskutující k navrženým bodům vyjádřili svůj názor a na závěr diskuze o každém bodu by oznámkovali věrohodnost sovětského postupu známkou" +" věrohodné," -" nevěrohodné," 0" nevyhraněný názor. Na závěr by každý diskutující sečetl svá hodnocení což by byl zajímavý materiál pro celkovou statistiku.
Dovolil bych si začít názorem k bodu č. 1 :
V roce 1971 amerika excelovala s programem Apollo , u Marsu již tři sondy beze zbytku splnily svoje poslání a v dalších oknech měly letět sondy Viking, které byly vybaveny přistávacím systémem typu Surveyor .
Sověti naproti tomu zcela propadli v Moon Race,u Marsu nedokázali vůbec nic, v příštím okně byl let 4,5 tunové stanice nad možnosti Protonu, v okně 1975 pak by s byť úspěšným přistáním modulu typu "mluvící míč vzor Ranger", vypadali sověti jako " chudý příbuzný".
Za této situace prostě sověti potřebovali u Marsu uspět a to nejen z výše uvedených strategických důvodů, ale i proto, že současně s oběma jejich sondami doletěl k Marsu americký Mariner-9 a počal zaplavovat svět přehršlí vynikajících snímků.V této zoufalé situaci se mohli sověti uchýlit ke zprávě o úspěchu-neúspěchu.
Dávám známku " - ".
jamsed - 16/4/2013 - 08:24
citace:
SPACE 40:
1971-12-02
09:14 UT: Přistávací modul se oddělil od družicové části sondy ve vzdálenosti 50 000 km od Marsu.
09:29 UT: Přistávací modul byl naveden vlastním motorem do atmosféry.
Kolem 13:45 UT: Družicová část byla navedena na dráhu kolem Marsu. Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému úniku paliva, nebylo možno dosáhnout plánované dráhy s oběžnou dobou 25 h. Omezená činnost motoru zajistila pouze navedení na nouzovou dráhu s periodou 12 dní 19 h.
-------------------------------------------
To jsou všechny údaje uvedené A. Vítkem. O přistání se tam nehovoří.
Ovšem v knize Malá encyklopedie kosmonautiky na str. 244 p. Vítek uvádí:
"Vstup do atmosféry rychlostí 5.8 km/s ve 14:44 SEČ. Celý sestup trval 3 min, po oddělení aerodynamického krytu se pouzdro snášelo na padáku a ve výši 20 - 30 m nad povrchem byl na povel výškoměru zapálen přistávací motor. Za 1,5 min po přistání - ve 14:50:35 SEČ - začalo vysílání obrazového signálu z povrchu. Trvalo však pouze 20s..."
Když jsem se podíval na materiály o Marsu 3, zaujala mne ještě jedna věc: brzdicí rakety byly při přistávání nad pouzdrem, které bylo na jakémsi řetězu. Tedy primitivní podoba "jeřábu", jaký použila vloni americká MSL (Curiosity).
pospa - 16/4/2013 - 08:59
citace:
Když jsem se podíval na materiály o Marsu 3, zaujala mne ještě jedna věc: brzdicí rakety byly při přistávání nad pouzdrem, které bylo na jakémsi řetězu. Tedy primitivní podoba "jeřábu", jaký použila vloni americká MSL (Curiosity).
Více než s EDL MSL se to shoduje s průběhem EDL mise Mars Pathfinder, nebo MER, viz http://mars.jpl.nasa.gov/MPF/mpf/edl/edl1.html
Jen místo airbagů, o kterých rusové taky uvažovali, byl na ztlumení nárazu použit dvoudílný obal z tvrzené pěny. Airbagy by u Marsu 3 propálily raketové motory měkkého přistání, které byly příliš blízko - na 4,5 m dlouhém řetězu nad sondou.
David - 16/4/2013 - 12:57
2. denní tisk : RP,MF,LD atd.
Moskva : / o Marsu-2/ ... Za letu automatické stanice k planetě se od ní oddělilo pouzdro, které dopravilo na povrch Marsu emblém s vyobrazením sovětského státního znaku..../ o přistání či plánované práci na povrchu ani ťuk /pozn.D./
Moskva : ... Signály modulu, který přistál na povrchu planety ve vypočítaném čase, byly přijaty a zaznamenány na palubě umělé družice / Marsu/ Mars-3 a v radiových relacích od 2. do 5. prosince vyslány na Zemi. Videosignály, přijaté z povrchu Marsu, netrvaly dlouho a náhle ustaly. ...
o den později:
Moskva : V URČENÉM termínu začalo vysílání videosignálů z povrchu Marsu, které trvalo ASI 20 vteřin. Za tuto dobu byl vyfotografován menší úsek panoramatu, na němž nebylo možno PŘESNĚ rozlišit podrobnosti. ...
S těmito NEURČITÝMI zprávami kontrastuje popis přistání obdobné konstrukce, tj. Luny-9 : MF
Moskva : Stanice přistála ve 21 hod. 45 min. 30 vt. moskevského času 3 února. Za 4 min. 10 vteřin se vysunuly antény a začalo první radiové vysílání. Ještě v noci 4 února ve 4.50 hod ... začala poprvé " obhlídku" ... a vysílala na Zemi první snímky. ...
Sověti zveřejnili konstrukci a vybavení obou sond teprve dlouho po operacích u Marsu takže " dopravení" státního znaku na povrch Marsu v případě Marsu-2 mohlo krýt neúspěch při přistání. Neurčité zprávy o přistávací operaci, která pokud by byla úspěšná, jistě by byla hodna obdivu, nekorespondují s popisem srovnatelné operace u Luny-9. Zejména jsou nesrovnatelné časové popisy obou akcí , na jedné straně vteřiny a na druhé straně: výrazy jako VYPOČÍTANÝ okamžik, nebo URČENÝ termín, nebo netrvaly DOUHO, nepůsobí zrovna věrohodně, zejména v kontrastu s vteřinovým popisem sekvence Luny-9. Časový snímek pana Vítka pochází zřejmě z období po roce 1971, ex post.
Hodnocení : "-".
dubest - 16/4/2013 - 18:06
pro MP: dík, ale ten odkaz znám, uspokojivou odpověď jsem v textu nenašel ani dnes, je to strana 58 pro ty, které to zajímá, NASA měkké přistání uznala [Upraveno 16.4.2013 dubest]
David - 17/4/2013 - 18:59
3.konstrukce modulu a jeho zobrazovací zařízení.
Po několika dnech zveřejnil TASS schema modulu a přistávací manévr a bylo to otištěno v RP. Kulovitý modul připomíná Lunu-9, vč. "pomerančových slupek" na laně spojujícím modul s padákem je zřetelně " kapka" motoru na THP v obdobném provedení jako u Sojuzu. V popisu chybí radar. Na vrcholu vajíčka modulu jsou " hrnečky" telefota z čehož plyne, že modul neměl televizní kamery.
/ návštěva - musím to přerušit /.
Modul neměl televizní kamery, stejně jako minilander "jen" hrnečky telefota. Je otázkou zda snímky bylo vůbec možno vysílat na orbitální část v reálném čase, nebo ze záznamu po vyfotografování celého panoramatu. Pokud se týče funkce brzdících raket v závěru přistávání lze předpokládat, že doba jejich chodu byl přibližně jedna vteřina. To kladlo velké požadavky na okamžik zážehu. Ten
byl zřejmě iniciován podvěšeným spínačem. To mohlo a také fungovalo na Zemi v husté atmosféře při rychlostech kolem 10m/s, ale zřejmě nefungovalo na Marsu v extrémně řídké atmosféře při rychlostech kolem 100 m/s. Motor se asi nestačil vůbec zapálit, nebo se zažehl současně s dopadem a dokonal dílo zkázy. Ostatně stejně dopadl i Mars 6 - viz Space 4O, kde je mimochodem uvedena nesprávná váha této sondy, která byla pouze něco okolo 2.5OO Kg. Zcela scestné je tento systém srovnávat s " nebeským jeřábem z roku 2012. Sověti poté od nefungujícího systému upustili neboť po neúspěchu flotily z roku 1973 se o další přistání na Marsu nepokoušeli.
hodnocení : "-"
[Upraveno 18.4.2013 David]
jamsed - 17/4/2013 - 21:37
Zde jsou zachycené signály Marsu 3 převedené do obrazové podoby:
http://3.bp.blogspot.com/-XplqdX7P37Q/UW74lfiTRuI/AAAAAAAAFuQ/VL3An3JDRyA/s1600/800px-Mars_3_Image.png
a sonda
http://2.bp.blogspot.com/-jG18zLfqNu4/UW74IEhOsnI/AAAAAAAAFuI/OOr04YRt3H4/s1600/mars_3.jpg
Machi - 17/4/2013 - 22:24
J. Sedláček.
To už je upravený a necelý obrázek signálu.
Zde je asi nejbližší originálu od Dona Mitchella ( http://mentallandscape.com)
Část snímku je ve skutečnosti kalibrační signál a část snad zobrazuje druhý telefotometr.
Zde jsou další schémata z článku z odborného žurnálu Icarus - http://www.astronet.ru/db/varstars/msg/1191365/mars1.html,
který popisoval obě mise (Mars 2 a 3) a jejich výsledky.
Alchymista - 18/4/2013 - 00:32
Machi - kde bol vytváraný "kalibračný" signál? Na landeri, na orbiteri, alebo v pozemskej prímacej stanici?
-=RYS=- - 18/4/2013 - 06:39
Rekl bych, ze Soveti ten signal pro potvrzeni pristani resili jinak nez obrazovym signalem.
Jde o to, ze o 5MHz niz nez byla SSTV obrazova nosna o sirce 40kHz byla AFSK telemetrie, ktera se spustila tesne pred pristanim (nizky vykon, po pristani...mechanicka detekce se vykon PA zvysil).
A tento telemetricky signal prijimala orbitalni cast s urcitym posunutym Dopplerem.
Je jasne, ze po pristani se ten Doppler kmitocet uz tolik nehybal.
Cili uz z toho "nehybani" kmitoctu, ktery orbitalni cast zdetekovala (mluvime o telemetrickem signalu, ne o SSTV signalu) Soveti odhadli, ze lander mekce pristal. Kdyz by pristal tvrde, tak by orbitalni prijimac nezachytil zadnou telemetrii.
Na palube orbity byl prave i detektor posunu kmitoctu Dopplera.
Po pristani se spustil dalsi vysilac do stejnych anten s obrazovym SSTV signalem, ktery byl podobny HAM Robot36 s 16-ti urovnema sedi.
Stejnym zpusobem radioamateri na Zemi zjistili, ze Apollo pristalo. Uz se nosna AM signalu na 2.2GHz tolik necourala jako kdyz byl LEM jeste na LLO.
Orbitalni cast MARSu mela magnetopaskovou pamet, kde se nahralo i to Dopllerovo posunuti kmitoctu a nasledne se to preposlalo v S pasmu na Krym i s tim kmitoctovym posunutim, protoze pasek fungoval jako modulator u varikapu SSB odvysilaneho signalu.
[Upraveno 18.4.2013 -=RYS=-]
-=RYS=- - 18/4/2013 - 06:55
citace:
Machi - kde bol vytváraný "kalibračný" signál? Na landeri, na orbiteri, alebo v pozemskej prímacej stanici?
Jestli me pamet neklame (pred nejakym casem jsem cetl technicke veci okolo palubnich radiostanic landeru i orbitalni casti), tak na tech 267MHz byla AFSK telemetrie (vysilac se zapl tusim ve vysce asi 20km, s vykonem 1W a po pristani se vykon prepl na 15W PA...alespon jak si pamatuji z toho clanku na inetu), ktera vysilala RTTY 30Baudot a po pristani (mechanicka tycka sepla konktakty) se vykon zvysil a soucasne se zapl SSTV obrazovy vysilac o 5MHz vyse do stejne anteny.
Alespon takhle si to nejak z toho clanku pamatuji.
Na orbite byly 2 prijimace. Jeden pro RTTY telemetrii a druhy pro SSTV obrazovy radkovy signal (tvorilo se to mechanicky fotonkou co se otacela a snimala mnozstvi svetla po radcich a uroven signalu spolu s pomocnou telemetrii sla do "mechanickeho" vysilace).
Mozna se mechanika toho SSTV "modulatoru" rozbila behem pristani.
Kazdopadne kalibracni signal se generuje vzdy na vysilaci jako synchronni CW signal na kterej se doladuje prijimac.
Bohuzel tento CW signal kmitoctove coura, protoze behem pristavani vznika Doppler efekt. Prijimaci signal vcetne telemetrie a obrazoveho SSTV signalu se nahrava na magnetopaskovou pamet v orbitalni casti. Pozdeji se tato pamet prehraje do vysilace v S pasmu pro prijimac na Krymu.
Behem retransmise na Zem se pouzil jako kmitoctova synchronizace ten samej CW signal co se nahral na tu pasku.
Podobnou paskovou pamet pouzivala sonda Galileo k Jupiteru.
Prijimac totiz funguje tak, ze zachyti ten CW pilot a vi ze x-kiloHerz od nej se bude vysilat z povrchu datovej RTTY signal s telemetrii a pozdeji i obrazovy SSTV modifikovany Robot36 signal.
[Upraveno 18.4.2013 -=RYS=-]
Machi - 18/4/2013 - 13:02
citace:
Machi - kde bol vytváraný "kalibračný" signál? Na landeri, na orbiteri, alebo v pozemskej prímacej stanici?
Dle této publikace nejspíše na landeru.
Aspoň tak bych chápal větu ze strany 259:
"The only real information was an imaging calibration signal."
RYS:
Můžeš někde sehnat více informací s odkazem na zdroj?
Tak detailní popis vysílačů sond Mars jsem ještě neviděl.
Mám ale pocit, že popisuješ upravený komunikační systém sond Mars 6 a 7, které mohly komunikovat už během sestupu k povrchu přes nosič, který jen prolétl okolo planety. Poté se měl použít jiný vysílač pro vysílání dat na družici (Mars 5).
Machi - 18/4/2013 - 16:24
Alchymista:
Díval jsem se na článek popisující funkci telefotometrů sond Luna 9 a 13, které jsou v principu totožné s těmi na Marsovských landerech.
Pod pojmem kalibrační signál může být myšlen signál z palubního exposimetru. Totiž každý telefotometr byl vybaven exposimetrem, který měřil jas scény a sloužil jak zdroj informací pro korekci citlivosti u zobrazovacího fotodetektoru. Výsledkem pak byl snímek s vyrovnaným jasem. Samozřejmě že z vědeckého hlediska je třeba znát i absolutní hodnoty jasu terénu a z toho důvodu byla také vysílány data z exposimetru.
David - 18/4/2013 - 19:46
4.činnost modulu po přistání.
Tuto " činnost" v prvních dnech popisovali Sověti velice mlhavě bez konkrétních časových a technických údajů. Pozdější upřesnění je podivné zejména v tom, že modul již za pouhé dvě minuty po přistání fotografoval okolí a vysílal snímky na družicovou část. Zcela je potlačena, resp. minimalizována telemetrie o stavu tělesa po přistání , která vždy po nějaké zásadní činnosti má prioritu, aby informovala o stavu kosmického tělesa a jeho systému. Teprve poté se přikročí k vlastní výzkumné činnosti. V případě obdobné konstrukce u Luny 9, zahájila tato vysílání telemetrie 4,5 minuty po dopadu a snímkovat započala až po více než šesti HODINÁCH pobytu na Měsíci.
Otázkou je i možný obsah vysílání, které trvalo údajně 20 vteřin a obrazové dokonce jen 14,5 vteřiny. Modul určitě neměl směrovou anténu s vysokým ziskem a orbitální část pro příjem z povrchu též takovou anténu neměla. Lze tedy předpokládat s ohledem, že modul mohl vysílat maximálně kolem 50 bit/s, ale nejspíše to bylo méně možná jen 8 bit/s. Vzhledem k tomu že na jeden pixel je potřeba 6 bitů mohl tedy vyslat od 20 do 100 pixelů. Předvedené " snímky " jich mají min. o dva řády více.
Totéž platí o telemetrii, za 5,5 vteřiny prostě nemohl vyslat technické údaje o stavu aparatury .
"Náhlé" přerušení vysílání modulu též nemohla způsobit prachová bouře, v nesmírně řídkém ovzduší Marsu by s masivním cca 400 kg těžkým modulem kulovitého tvaru zřejmě nepohnul ani uragan o rychlosti 1000 km/hod , natož aby modul zničil, navíc prachová bouře by se měla jmenovat pudrová, protože víří velice jemné prachové částice, které ostatně jsou stálou součástí atmosféry a dávají jí charakteristické zbarvení.
Hodnocení : " -"
Sovětským prohlášením o nedokončeném snímku bez přesných podrobností měl případ končit, ALE, Američané v rámci " spolupráce" požádali Sověty o možnost změřit světelné podmínky na Marsu z tohoto fragmentu jako podklad pro konstrukci kamer svých budoucích přistávacích aparátů. Sověty předložený snímek se nápadně podobá části posledního snímku Rangeru-8 na němž je zobrazen šum přijímače. pokud před " snímkem" předcházela 5,5 vteřinová telemetrie, tak měl být zveřejněn její obsah, neboť jím měl být stav modulu po dopadu a z toho by bylo zcela zřejmé v jakém stavu se na povrchu Marsu ocitl. V každém případě snímek nejen že neobsahuje " přesné" podrobnosti, ale neobsahuje ŽÁDNÉ podrobnosti a jeho podoba se záznamem šumu přijímače je důvodná.
[Upraveno 19.4.2013 David] [Upraveno 19.4.2013 David]
Machi - 18/4/2013 - 22:51
Ještě k teorii Geerta z UMSF o přerušení signálu kvůli ztrátě rádiové viditelnosti lander-orbiter.
V publikaci, kterou jsem tady uváděl dříve se píše, že lander měl přistát plných 20 minut před zapálením raketového motoru orbiteru (a těchto 20 minut měl komunikovat přes dva kanály pásma VHF rychlostí 72 000 bps). Přesto k tomuto zážehu došlo (dle některých zdrojů) již před dopadem landeru. Víme, že se orbiter dostal na špatnou dráhu. Mohla být tato dráha způsobená ne krátkým zážehem motoru (jak se často uvádí), ale spíše jeho zážehem ve špatný čas, špatném místě a špatné poloze?
Pak by všechny chyby Marsu 3 - přerušení komunikace i špatná dráha, byly vysvětlitelné jen špatným výpočtem parametrů nutných pro navedení na oběžnou dráhu. Orbiter totiž hned po vypuštění landeru provedl manévr, kterým měl snížil výšku periarea na plánovaných 1500 km, ale reálně to bylo asi jen 1100 km (dost značná odchylka).
David - 19/4/2013 - 17:07
5. kooperace modulu s orbitální částí.
Probíhala zřejmě v době plánovaného přistání automaticky, orbitální část prostě zapnula přijímač naladěný na frekvenci vysilače modulu a zaznamenala to co přijala a jak se zdá zaznamenala pouze šum vlastního přijímače. Jak by probíhala komunikace při dalších přeletech orbiteru není známo, zřejmě by modul vysílal na pokyn z orbiteru, či ze Země. Také nikde není uvedeno zda modul komunikoval během samostatného letu k planetě či při letu na padáku .
hodnocení : "O"
6.Pohled na údajný snímek .
Snímek nejen, že neobsahuje Sověty avizovanou absenci PŘESNÝCH podrobností, ale neobsahuje ŽÁDNÉ podrobnosti. "Náhlé" přerušení právě vysílaného snímku již dávno před sovětským modulem absolvoval Ranger-8 s tím rozdílem, že větší část snímku stačil odeslat a na zbytku plochy byl zobrazen šum přijímače, zatímco na části snímku, který údajně vyslal na orbitální část modul Marsu-3 je zobrazen POUZE šum přijímače.
Hodnocení : " -- "
[Upraveno 19.4.2013 David]
7. Závěrečné resumé :
Ze šesti zkoumaných veličin
jsou v pěti případech postupy a výstupy Sovětů nevěrohodné a jednou sporné.
Prameny : L+K a zprávy z dobového tisku.
Podpůrné výstupy :
a/ SPACE 40 pana Mgr. Vítka , cituji z popisu landeru Marsu-3 : ... Existuje rovněž podezření, že 20 s rádiová relace se vůbec neuskutečnila ....
b/ T.Přibyl : Rudé hvězdy ve Vesmíru, 1997, str. 120, cituji : S výsadkovým modulem Marsu-2 nebylo po oddělení od mateřské lodi nikdy navázáno spojení, přistávací sonda Marsu-3 pak měla podle sovětského prohlášení vysílat z povrchu cílové planety dvacet sekund. Jak nedávno sami Sověti přiznali, sonda nikdy z povrchu Marsu nevysílala a oznámení o dvacetisekundové relaci bylo jen podfukem, který měl zakrýt skutečný neúspěch.
[Upraveno 19.4.2013 David]
random - 19/4/2013 - 19:59
o neuspechu by som radsej nehovoril ... pretoze aktualne snimky ukazuju ze pristali a asi aj makko pristali ... to ze nedostali ziadne data je smola ale je to aspon ciastocny uspech....
Erakis - 19/4/2013 - 21:35
myslím, že davidove závery je zbytočné komentovať, nejakú dobu si tu omieľa svoje bez toho, aby bral do úvahy informácie, ktoré sa tu už nejakú dobu rozoberajú
fritz.lochmann - 19/4/2013 - 21:54
Ono je to jedno, predsa všetci vieme, že Gagarin neobletel Zem, Armstrong ani nikto iný vôbec nebol na Mesiaci, tak čo tam po nejakom dopade Mars 2 či pristátí Mars 3. Ešte aj fotky odvrátenej strany Mesiaca z Luny 3 sú celkom určite propagandistický výmysel a podvrh zosnovaný súdruhmi z Kremľa. Už len čakám kedy sa dozvieme, že neexistuje ISS a raketoplány nikdy nelietali, keď tak nech už je to komplet
Agamemnon - 19/4/2013 - 22:05
@fritz:
reagujem tu, aby sme túto tému neťahali ešte viac ot:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=46&page=2&tid=1618#pid98952
Alchymista - 19/4/2013 - 22:10
Rys a Machi - vďaka.
Machi - 19/4/2013 - 22:36
Není zač!
Mimochodem, stáhl jsem předminulý rok snad všechny články o Marsech dostupné z knihovny NASA. Takže kdyby někdo měl nějakou otázku, můžu se do nich mrknout (jako jsem ostatně dělal do teď ) nebo nějaký i poslat třeba mailem nebo přes Google documents.
Totiž jak si tady již mnozí všimli, online knihovna je momentálně nedostupná kvůli obavám z úniku citlivých informací. 
Je to obrovská škoda a doufám, že ji brzy zase zprovozní.
Agamemnon - 19/4/2013 - 22:43
citace:
Totiž jak si tady již mnozí všimli, online knihovna je momentálně nedostupná kvůli obavám z úniku citlivých informací.
Je to obrovská škoda a doufám, že ji brzy zase zprovozní.
myslíš ntrs?
podľa nsf je pomerne nepravdepodobné, že vôbec niekedy ju obnovia... žiaľ
(nsf thread, ak sa ti chce čítať: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31409.0)
[Edited on 19.4.2013 Agamemnon]
Machi - 19/4/2013 - 22:51
citace:
myslíš ntrs?
Jo. Na druhou stranu je ostuda, že nemáme evropskou obdobu (nebo je nějaká?).
Agamemnon - 19/4/2013 - 23:00
citace:
citace:
myslíš ntrs?
Jo. Na druhou stranu je ostuda, že nemáme evropskou obdobu (nebo je nějaká?).
afaik:
ano, je, esa ma vraj tiez taku... len je neverejna...
vlastne - teraz uz aj tato od nasa je neverejna
[Edited on 19.4.2013 Agamemnon]
JiříHošek - 20/4/2013 - 07:06
Pokud správně chápu Davidovy příspěvky, tak o neúspěšném přistání píše jen v souvislosti s Marsem-2. U Marsu-3 hodnotí pouze, zda odeslal nějaká užitečná data (s celkovým výsledkem "-", tj. nevěrohodné, což je ale v souladu s názorem dalších přispěvatelů).
Vzhledem k fotce možných artefaktů Marsu-3, kterou sem vložil Mirek Pospíšil, tedy prosím Davida ještě o doplňující hodnocení "+", "-", "0", zda Mars-3 přistál (byť podle Davida s vysokou pravděpodobností nevysílal data). Současně (aby to bylo spravedlivé) přijímám Davidovu výzvu a ohledně samotného přistání dávám "+". [Upraveno 20.4.2013 JiříHošek]
David - 20/4/2013 - 12:31
citace:
Pokud správně chápu Davidovy příspěvky, tak o neúspěšném přistání píše jen v souvislosti s Marsem-2. U Marsu-3 hodnotí pouze, zda odeslal nějaká užitečná data (s celkovým výsledkem "-", tj. nevěrohodné, což je ale v souladu s názorem dalších přispěvatelů).
Vzhledem k fotce možných artefaktů Marsu-3, kterou sem vložil Mirek Pospíšil, tedy prosím Davida ještě o doplňující hodnocení "+", "-", "0", zda Mars-3 přistál (byť podle Davida s vysokou pravděpodobností nevysílal data). Současně (aby to bylo spravedlivé) přijímám Davidovu výzvu a ohledně samotného přistání dávám "+". [Upraveno 20.4.2013 JiříHošek]
Vložené snímky hodnotím "O" s přihlédnutím k tomu, že jejich interpretace není z dílny NASA, ale ruských nadšenců.
Pokud se týče Marsu-2, tak není jisté, zda vůbec na planetu dopadl, neb pan Vítek uvádí, že po oddělení s ním nebylo již navázáno spojení a zásah planety byl podmíněn zážehem brzdící rakety na palubě modulu.
Pokud se týče MARSU-3, tak zřejmě opravdu přistál, ale stejně jako Mars-6 " přistání" nepřečkal v provozuschopném stavu..Je vůbec zajímavé, že sovětské pokusy o přistání v následujícím okně r. 1973 se jako vejce vejci podobají pokusům z roku 1971.
Pokud se týče nevěrohodnosti sovětských prohlášení o " měkkých" přistáních, tak bych jako příklad uvedl Veneru-4, nebo Lunu-18 kterou Američané vyfotili, jak leží na boku a Sověti tvrdili, že se při přistání " jen " poškodila vrtná souprava. NIHIL NOVI.
Erakis - 20/4/2013 - 14:18
citace:
Pokud se týče Marsu-2, tak není jisté, zda vůbec na planetu dopadl, neb pan Vítek uvádí, že po oddělení s ním nebylo již navázáno spojení a zásah planety byl podmíněn zážehem brzdící rakety na palubě modulu.
Pokud se týče MARSU-3, tak zřejmě opravdu přistál, ale stejně jako Mars-6 " přistání" nepřečkal v provozuschopném stavu..Je vůbec zajímavé, že sovětské pokusy o přistání v následujícím okně r. 1973 se jako vejce vejci podobají pokusům z roku 1971.
Pokud se týče nevěrohodnosti sovětských prohlášení o " měkkých" přistáních, tak bych jako příklad uvedl Veneru-4, nebo Lunu-18 kterou Američané vyfotili, jak leží na boku a Sověti tvrdili, že se při přistání " jen " poškodila vrtná souprava. NIHIL NOVI.
Takže david, pre upresnenie: dopad (je jedno v akom stave) Marsu 2 na povrch Marsu je istý. Na priamu trajektóriu k Marsu bol totiž lander nasmerovaný už pri oddelení od orbitera a tebou spomínané zapálenie "brzdiacich" (skôr korekčných) motorov slúžilo len na správne zorientovanie tepelného štítu pred vstupom do atmosféry, nie na zásadnejšie orbitálne manévre. Vplyvom chyby riadiaceho počítača však bol lander nasmerovaný na vstup do atmosféry pod oveľa strmším uhlom, ako sa plánovalo (rozhodne teda nemohol planétu minúť) a teda bol pravdepodobne deštruovaný už pri prechode atmosférou a na povrch dopadli len nejaké jeho zvyšky.
Čo sa týka Luny 23 (s Lunou 18 si sa očividne pomýlil ), tak Sovieti vôbec úmyselne neklamali. So sondou nestratili spojenie, dostávali od nej z povrchu dáta, akurát že sa im nezdarilo vrtanie. Tak si mysleli, že pristátie bolo plne úspešné a iba sa poškodil vrták. Nemali možnosť vedieť, že sa sonda prevrátila na bok (podľa mňa vzhľadom na funkčnosť sondy možno napriek tomu pristátie označiť za úspešné, aj ked misia sondy nebola naplnená). Aké výhrady máš proti Venere 4 (teda ak si si ju zase nepomýlil s nejakou inou sondou), netuším.
No a ešte by som k tvojim názorom dodal asi toľko. Mal by si si už konečne uvedomiť, že Studená vojna sa už hodne dávno skončila a Ruský vedci a inžinieri, ktorý sa na programoch sovietskych sond podieľali, nemajú v súčasnosti žiadny dôvod zatajovať (a ani to nerobia, práveže o vtedajšej dobe otvorene a detailne hovoria), čo sa vtedy stalo. Ak teda zanovito trváš na tom (alebo skôr priamo naznačuješ), že Sovieti pristátia planetárnych sond falšovali a stále to zatutlávajú, si pre mňa len další fanatický konšpiračný teoretik, nie nepodobný tým, ktorý spochybňujú pristátie Apolla na Mesiaci.
David - 20/4/2013 - 14:51
Jestliže po oddělení přistávacího modulu Marsu-2 od orbitální části nebylo navázáno spojení, tak přece nebylo možné zjistit, zda se raketový motor, který měl navést přistávací část do atmosféry zapálil a pokud se zapálil, zda dodal potřebný impuls a modul skutečně vstoupil do atmosféry Marsu pod dostatečným úhlem. U Marsu-7 se tento motor nezapálil a k pokusu o přistání nedošlo. Orbitální část po oddělení pouzdra již nemanévrovala a pouze při průletu pericentrem zapálila motor pro navedení na oběžnou dráhu.
Pokud se týče Venery-4, tak Sověti též vydali zprávu o úspěšném PRVNÍM měkkém přistání na jiné planetě s tím, že po přistání bylo ztraceno spojení, neb se sonda převrátila na antény. [Upraveno 20.4.2013 David]
Erakis - 20/4/2013 - 15:45
citace:
Jestliže po oddělení přistávacího modulu Marsu-2 od orbitální části nebylo navázáno spojení, tak přece nebylo možné zjistit, zda se raketový motor, který měl navést přistávací část do atmosféry zapálil a pokud se zapálil, zda dodal potřebný impuls a modul skutečně vstoupil do atmosféry Marsu pod dostatečným úhlem. U Marsu-7 se tento motor nezapálil a k pokusu o přistání nedošlo. Orbitální část po oddělení pouzdra již nemanévrovala a pouze při průletu pericentrem zapálila motor pro navedení na oběžnou dráhu.
Pokud se týče Venery-4, tak Sověti též vydali zprávu o úspěšném PRVNÍM měkkém přistání na jiné planetě s tím, že po přistání bylo ztraceno spojení, neb se sonda převrátila na antény. [Upraveno 20.4.2013 David]
Ako hľadám, tak hľadám, no nikde som nenašiel informáciu o tom, žeby s landerom Marsu 2 po oddelení od orbitera (ktorý slúžil ako retlansačná družica) okamžite zlyhala komunikácia. Tá zlyhala až po očakávanom navedení do atmosféry (a bola teda dôkazom neúspešného pristátia) a tak to podľa všetkého myslel aj pan Vítek v SPACE40 (aj ked to tam nie je jednoznačne uvedené). Okrem toho sa vie, že chybné poveli prešli z orbitera na lander ešte pred oddelením.
No a čo sa týka Venery 4, neviem, ako presne znelo vtedajšie staré prehlásenie TASSu (na to si očividne väčší odborník ty), no každopádne bola Venera 4 prvou sondou, ktorá vysielala dáta z inej planéty po prechode jej atmosférou a k tomu pristátiu teda nemala ďaleko.
pospa - 20/4/2013 - 19:53
citace:
Mimochodem, stáhl jsem předminulý rok snad všechny články o Marsech dostupné z knihovny NASA. Takže kdyby někdo měl nějakou otázku, můžu se do nich mrknout (jako jsem ostatně dělal do teď ) nebo nějaký i poslat třeba mailem nebo přes Google documents.
Mám zájem, machi. Kolik toho je? Třeba přes úschovnu.
Machi - 20/4/2013 - 21:56
David, Erakis:
U Marsů 2 a 3 zřejmě nebylo vůbec žádné spojení až do případného přistání, takže na tvrdé přistání Marsu 2 se usuzuje na základě analýzy navigačních dat z počítače orbiteru Marsu 2. Jakmile se totiž modul odpoutal, začala automatická sestupová sekvence. Prvním krokem bylo po 15-ti minutách jednoduché zapálení motoru (na TPH). Po tom už Mars 2 letěl tak, že Mars nemohl minout. Sověti zřejmě počítali s tím, že se v tomto kroku nemohlo nic pokazit a že jej sestupový modul Marsu 2 provedl. Takže tvrdé přistání Marsu 2 není jisté, jen velmi pravděpodobné.
Oprava:
V jednom z minulých příspěvků jsem psal, že orbiter ještě prováděl úpravu dráhy po oddělení modulu, před navedením na oběžnou dráhu.
Tak to není pravda. Orbiter v čase od navedení sestupového modulu až po navedení na oběžnou dráhu, žádný další motorický manévr neprováděl (vyjma rotace v režimu tříosé stabilizace).
Mirek P.:
Je toho asi 40-50 MB, ale nemám všechno roztříděno.
Totiž u roztříděných souborů mám i jejich seznam s názvy a autory.
Dám to na google, ale v první várce asi nebude vše (ale bude se seznamem).
David - 21/4/2013 - 07:40
To, že se po oddělení pouzdra může " něco pokazit" předvedl sestupový modul Marsu-7, jehož motor se se po oddělení nezapálil a modul minul Mars a to bylo s modulem spojení. S modulem Marsu-2 nebylo po oddělení ani toto spojení navázáno, jestliže nefungovalo spojení je pravděpodobné, že nefungovalo ani to ostatní a pouzdro minulo planetu stejně jako pouzdro Marsu-7.
Povšiml jsem si, že u Marsů 4 a 5 je uvedena ve SPACE 40 váha 4,5 tuny
a měla by být " jen cca 2.5 tuny. V roce 1973 bylo potřeba dodat k letu k Marsu vyšší rychlost a tu Proton sondě o váze 4,5 tuny nedokázal udělit a proto byla sonda typu Mars 2 rozdělena na dvě části po cca 2,5 tuny a to tak, že Marsy 4 a 5 nesly orbitální část, která měla po navedení na orbitu zajišťovat retranslaci pro Marsy 6 a 7, které nesly, jen přistávací pouzdra a jejich servisní část pro přelet mezi planetami kolem Marsu jen prolétala.
K Marsu tedy v roce 1973 odletěly čtyři sovětské sondy, výsledek této flotily byl ale žalostný, z orbiterů se na dráhu kolem Marsu dostal jen Mars-5, ale v době příletu přistávacích sond již nefungoval, z přistávacích modulů se k přistávacímu manévru dostal jen Mars-6 s nímž bylo ztraceno spojení v okamžiku kontaktu s povrchem Marsu, ačkoli ještě při letu na padáku údajně vysílal. Z toho je možno usuzovat, že konečná fáze sestupové sekvence nebyla schopna zajistit funkčnost po kontaktu s povrchem ani u Marsu-3.
Machi - 21/4/2013 - 11:25
Nejlepší důkaz toho, že Sověti úspěšně přistáli s Marsem 3, je použití stejného přistávacího zařízení o dva roky později. Jediné co se změnilo, je že se přidaly vědecké přístroje a komunikační kanál, pro spojení v reálném čase, sestupový modul -> průletová sonda.
Tento kanál v roce 1971 nebyl a proto se nemohl ani pokazit.
Mars 6 těsně před přistáním přepnul na jiný vysílač, kterým měla být přenášena data na Mars 5. Protože ten už nefungoval, žádná data přijata být nemohla. Není tedy vyloučeno, že i Mars 6 úspěšně přistál.
Navíc poruchy v roce 1973 byly způsobeny vadným transistorem, který v roce 1971 nebyl přítomen.
Machi - 21/4/2013 - 14:09
Pro všechny, kteří by si chtěli stáhnout články o projektu M71 (Mars 2/3), pošlete mi email (planets alt+64 email.cz (bez mezer), je také uveden v profilu na mém blogu). 30 MB článků věnujícím se převážně výsledkům mise jsem nahrál na své konto na Google, ale protože nevím, zda je šíření nějak omezeno (nemělo by být), nechci dávat link přímo do fóra. [Upraveno 21.4.2013 Machi]
David - 21/4/2013 - 16:45
Nechápu proč by Sověti přepínali vysilač na modulu Marsu 6 na přijímač který nebyl na oběžné dráze. Vysílání přes průletovou část byla asi záložním řešením, někde jsem ale četl, že stejně nebyla získána žádná vyhodnotitelná data, což silně připomíná kvalitou snímek z Marsu-3, ne němž též také nic není. Já bych naopak
viděl důkaz toho, že přistávací systém sovětům nefungoval to, že v roce 1975 již od dalších pokusů o přistání systémem padák + krátkodobý zážeh / do 1 vteřiny/ zcela upustili.
Jen bych doporučil zamyslet se nad tím co by mělo být cílem podobné mise jehož hodnocení by mělo dát odpověď, zda byl pokus úspěšný či neúspěšný. Domnívám se , že by to mělo být získání dat o planetě včetně snímků na nichž by ovšem mělo něco být. I kdyby sovětské moduly nakrásně přistály " jako první", ale nic nenaměřily a nevyfotily, tak by to stejně bylo k ničemu a taková " prvenství " si , řečeno s Werichem, lze leda vetknout za klobouk.
NovýJiřík - 22/4/2013 - 15:37
Jen bych doporučil zamyslet se nad tím co by mělo být cílem podobné mise jehož hodnocení by mělo dát odpověď, zda byl pokus úspěšný či neúspěšný. Domnívám se , že by to mělo být získání dat o planetě včetně snímků na nichž by ovšem mělo něco být. I kdyby sovětské moduly nakrásně přistály " jako první", ale nic nenaměřily a nevyfotily, tak by to stejně bylo k ničemu a taková " prvenství " si, řečeno s Werichem, lze leda vetknout za klobouk.
To je nesporná pravda. Od krátkého období konce 50. let, kdy se "braly body" za zásah Měsíce apod., se od úspěšných letů žádá něco víc. Ona dokonce i ta Luna 3 se proslavila pouze díky tomu, že vyfotila odvrácenou stranu; kdyby jen proletěla za Měsícem a jinak nic, tak by po ní pes neštěkl, a to byl přitom rok 1959!
Machi - 22/4/2013 - 15:48
Myslím, že si každý kdo si přečte příspěvky může udělat obrázek sám. Nedogmatičtí přispěvatelé myslím jasně dokážou oddělit technický vs. vědecký úspěch, částečný úspěch či neúspěch.
Faktem ale je, že si za pochyby můžou částečně Sověti a nástupnické státy samy, protože nezveřejnili originální záznamy dat.
(Část dat, která byla zveřejněna na internetu, třeba z Lunochodů, je publikována s copyrightem!)
-=RYS=- - 23/4/2013 - 02:23
citace:
Machi
RYS:
Můžeš někde sehnat více informací s odkazem na zdroj?
Tak detailní popis vysílačů sond Mars jsem ještě neviděl.
Mám ale pocit, že popisuješ upravený komunikační systém sond Mars 6 a 7, které mohly komunikovat už během sestupu k povrchu přes nosič, který jen prolétl okolo planety. Poté se měl použít jiný vysílač pro vysílání dat na družici (Mars 5).
Ahoj Machi.
Presne popsane to vyslo pred lety v jednom Ruskem radioamaterskem casopise a taky jsem lecos cetl na inetu na Ruske strance venovane profi a vojenskym TRX v azbuce.
V tom casopise to bylo vysvetleno tak, ze vetsina radiotechniku-konstrukteru byli radioamateri a tak problematiku vysvetlovali radioamateri radioamaterum.
Bohuzel si z hlavy nevzpomenu kde co je a taky si uz nevzpomenu jak to bylo presne popsano.
Vzpominam si pouze na to co jsem napsal.
To prepnuti vykonu po kontaktu s povrchem mechanickym cidlem-prepinacem bylo kvuli tomu, ze tech 15W na 280MHz lze slyset na velkych parabolach v Rusku na Krymu a Sibiri. Takze to asi meli jako zalohu retlanslacniho orbiteru.
Co se tyce prijimace orbiteru, tak David tvrdi, ze prijimac byl natvrdo naladen na dany kmitocet (system mel 2 kmitocty...hlavni/zalozni), pravdou to nebylo. Prijimac na orbiteru se proladoval o zmenu kmitoctu danou Dopplerem a tak si konstrukteri pomohli tim pilotem CW-RTTY-AM/AFSK. Prijimac hledal ten pilot od ktereho se soustava prijimacu prubezne doladovala.
Pamatuji si z toho clanku, ze v nejake vysce ...tusim 22km prisel impuls k aktivaci 1W PA vysilace telemetrie a po pristani se aktivoval vyssi vykon 15W PA spolu s SSTV obrazovym vysilacem.
Nevim jestli ten impuls bylo vytazeni padaku ci odhozeni tepelneho stitu, neco z toho....tedy pokud se pouzil padak.
Ten SSTV system bylo podobne jako normalnimu skeneru s fotonkou o 16stupnich sedi a stejne jako FAX se to posilalo radek po radku, cili bez zadne lander-pameti. Byl to v podstate RTTY Baudot podobny Robotu36, zadne 70kbps, to tehdy jeste nebylo prevadeno na prenosovoou rychlost. Pouzivalo se pouze modulacni rychlost dle Bell 202.
Prvni mezipamet (paskova) byla na orbiteru, ktery zaznamenal 40kHz sirokej SSTV signal z povrchu (+4kHz RTTY telemetrickeho signalu) na pasku a pak to dalkove na prikaz z Krymu prehrali do vysilace (v podstate NF cestou jako na kotoucaku, ostatne kotoucak bylo dlouho jedinne HAM zarizeni pro zaznam a odvysilani SSTV a pozdeji i RTTY) orbiteru, ktery byl na 2.2GHz v podstate SSB modulaci.
Uz si nepamatuji, jestli na Krymu/Sibiri dokazali zachytit i signal s povrchu na 280MHz VHF.
Podle meho to Amici mohli zachytit, tou dobou uz meli 70m parabolu v USA i Australii.
Mozna spise mlzej Amici, kdo vi jak to vse tenkrat bylo.
Ja jen pisu to co jsem si precetl v odbornem casopise v clanku s technickym obrazkem s popisem od Ruskeho radioamatera, ktery jako inzenyr pracoval na spojovacim stanovisti na Krymu.
David - 23/4/2013 - 11:44
Jestliže přistávací systém " dokázal" snížit rychlost modulu pouze na 61 m/s, jak uvádí pan Vítek ve SPACE 40 v případě Marsu-6, tak je asi zbytečné rozumovat o přepínání vysílačů po přistání / dopad takovou rychlostí prostě modul nemohl přežít/. Mars-3 během letu na padáku nevysílal a telemetrii modul " nestačily" vyslat, tak nebylo možno dopadovou rychlost změřit. Protože další pokusy o přistání v dalších "oknech" již neproběhly lze dovodit, že Sovětům " dokleplo" že jejich systém je v podmínkách Marsu neúčinný.
Sověti dle všeho používali brzdící raketu s chodem kolem 1 vteřiny, jaká se používá při padákovém vysazování těžkých nákladů ve vojenství. Americký systém, který se osvědčil, používá systém brzdících motorů s chodem v desítkách vteřin a vypínání dochází při rychlosti dopadu v metrech za vteřiny. Sovětský systém funguje v pozemských podmínkách husté atmosféry, kdy padáky sníží rychlost na méně než 20 m/s, v podmínkách extrémně řídké atmosféry se to odehraje při rychlosti vyšší než 100, možná 200 m/s, což nemůže fungovat. [Upraveno 23.4.2013 David]
Machi - 23/4/2013 - 13:19
60-65 m/s byla rychlost na kterou lander zpomalil padák. Těsně před přistáním se vypnul vysílač, oddělil se padák a zažehly se brzdící motory. Lander pak měl dopadnout rychlostí menší než 12,5 m/s vertikálně (do ~20 m/s horizontálně). Takže u Marsu 6 vše fungovalo až do zážehu brzdících raket. Jak tomu bylo dál nevíme, protože už poté nebyl nikdo, kdo by signály zachytil (Mars 4 nebo Mars 5).
Pokusy o přistání v dalších oknech se neuskutečnily, protože měly přistát Vikingy, jejichž landery byly větší a lépe vybaveny (a tím pádem by "vyžraly" stejně veškerou slávu). Sověti se pak zaměřili na návrat vzorků (k němuž nedošlo z mnoha důvodů).
Podobné moduly a technika přistání byly později použity u ztroskotaného projektu Mars 96 (Mars 8). Díky lehčím landerům ale odpadly brzdící rakety, stačil padák + airbag.
PS: Časová jednotka je sekunda, ne vteřina.
RYS:
Díky za odpověď!
To co popisuješ odpovídá landerům Mars 6 a 7. Mars 2 a 3 neměl ten vysílač pro přenos dat během přistání.
22 km odpovídá výšce, kde se obnovilo spojení po průletu atmosférou. Podle článku popisujícího průlet byl asi jen jeden takový vysílač a mezi 80 až 21 km nevysílal z důvodu rušení při průletu atmosférou.
O tom, že by se někomu podařilo zachytit signály ze Země jsem nikde nečetl a ani rusové to nikdy oficiálně netvrdili (všechny záznamy pocházejí z orbiterů nebo průletových modulů). V Německé Bochumi ale zachytili signály z orbitálních modulů.
Američané tehdy neměli 70 metrové antény, ale jen 64 metrové. K zvětšení rozměrů došlo až při letu Voyagerů.
72 kpbs je udávaný ekvivalent pokud by přenos byl digitální (jestli si dobře vzpomínám, tak přenos byl analogový a až na Zemi se signály převedly do digitální podoby). Každý ze dvou telefotometrů měl pořídit (po sloupcích, ne řádcích) ekvivalent panorámatu 500×6000 pixelů.
PS: Pokud bys náhodou někde ten originální článek našel, byl bych ti hodně vděčný za jeho kopii!
-=RYS=- - 24/4/2013 - 13:29
Ahoj Machi.
Asi mas pravdu mohlo to byt M6 a M7, ja byl presvedcen, ze slo o M3.
Co se tyce prumeru tech anten, spise nez presny prumer jsem mel na mysli, ze meli tak velke prumery, ze by dokazali prijmout uzitecny signal z povrchoveho landeru, kdyz by lander mel vice jak 8W PA do QFA anteny nebo soustavy 2/4 J-pólů, tak jak pouzili u Lun.
Konec koncu HAMove v Bochumi povrchove vozitka se svoji 25m parabolou slysej v UHF pasmu.
Dokazali zachytit signal a i ho zpracovat.
Dokonce i z prvniho vozitka Pathfingera a ten mel jen tusim 7W PA do "pendrek" anteny.
Takze s 60m parabola by to nebyl dnes problem.
Pravda, tehdy HEXFETy nebyli, ale i tak predzesilovace na klystorech fungovali taky dobre a i Amici mohli sondy Mars slyset.
Kdyz by tehdy byla funkcni spoluprace Rusko-USA, tak by jim v tomto mohli vypomoci a sledovat primo lander na povrchu.
Diky bohu, ze v soucasnosti ta spoluprace existuje.
Co se tyce orbiteru, tak se 120cm satelitni parabolou je mozno zachytit X-pasmo signal z orbiteru MRO (PSK modulace) a i ho vyhodnotit.
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/newmro/
Porad lidi prispivaj na GO-Mars...radioamatersky satelit Phase 5A k Marsu.
Ten by sel poslouchat prave jen na 120cm parabole s beznym DVB-S konvertorem s IF 10GHz (HAM pasmo je 10.000-10.500GHz).
Takze po prijmu signalu by se pres SDR prijmac prohnali data do notebooka a ten by ukazoval prvni nezkreslena data z orbity Marsu.
http://www.amsat-dl.org/index.php/go-mars
Kdo vi, mozna se najdou penize i na privesek...lander s fotakem/WX/seismometr.
[Upraveno 24.4.2013 -=RYS=-]
Machi - 24/4/2013 - 20:54
Ahoj RYSe:
Ad antény a jejich velikost. To je ten hnidopich ve mně, já už jiný nebudu.
Jinak díval jsem se do publikace NASA SP-2001-4227 UPLINK-DOWNLINK A History of the Deep Space Network, která byla vcelku dostupná v NTRS, (a naštěstí je po částech stále přistupná zde - http://history.nasa.gov/SP-4227/Uplink-Downlink.pdf), že největším problémem bylo omezení příjmu jen na pásmo S (což je tuším něco přes 2 GHz). Přistávací moduly Marsu 2, 3, 6 a 7 vysílaly na ~10× menších frekvencích.
Pro zajímavost první 64 metrová anténa přijala data od Marineru 4 v březnu 1966. Na 70 metrů byly všechny tři antény přestavěny během let 1986 až 1988, takže byly všechny připraveny při průletu Voyageru 2 okolo Neptuna.
|
