Pardon šmyklo sa my!
Prirovnanie velkosti kolies z predchadzajucich vozítiek a noveho obra MSL. Nielen veľkosť je rozhodujúca, ale aj pohľad na Mars cez nadupané vedecké prístroje. Neohrozí zúžený rozpočet NASA na výskum červenej planéty dokončenie programu Mars Science Laboratory?
Stano - 3/4/2008 - 20:10
Prepáčte aj ten pravopis
TH - 14/5/2008 - 11:47
Rozpočet MSL je zatiaľ prekročený o 235 mil dolarov, t.j. o 24%. Najvacsie predrazenie sposobila zmena navrhu motorov. Budu pouzite podstatne tazsie motory, co si vynutilo redizajn viacerych inych systemov. V polovici roku 2007 sa tiez zmenila konstrukcia tepelneho stitu. Peniaze maju byt usetrene na inych marsovskych projektoch.
citace:Rozpočet MSL je zatiaľ prekročený o 235 mil dolarov, t.j. o 24%. Najvacsie predrazenie sposobila zmena navrhu motorov. Budu pouzite podstatne tazsie motory, co si vynutilo redizajn viacerych inych systemov. V polovici roku 2007 sa tiez zmenila konstrukcia tepelneho stitu. Peniaze maju byt usetrene na inych marsovskych projektoch.
Jen bych upresnil ze se jedna o elektromotorky na samotnem roveru, jejichz high-tech varianta se asi nestihne vyrobit. Budou tudiz pouzity dostupnejsi typy.
Myslim ze by nebyla zdna tragedie odlozit start o dva roky na 2011 a doprat projektu trochu extra casu.
Stejne je v soucasnosti premarsovano a je ostuda ze u Jupitera neni nic.
Ervé - 14/5/2008 - 13:57
Pokud by se let odložil, při příletu by u Marsu mohla fungovat jen jedna nebo žádná družice umožňující retranslaci dat, takže by komunikace mohla být výrazně zpomalena - snížilo by to přínos roveru.
Jirka - 14/5/2008 - 14:36
Nevim jestli je pravdepodobne aby dvoulete zpozdeni zpusobilo nejake zavazne problemy. Nyni tam je Odyssey, express orbiter a MRO. Pokud kazda vydrzi deset let, tak by tam v roce 2012 stale mel byt express a MRO.
Navic MSL muze operovat nezavisle ve dne i v noci, odpadnou problemy s nabijenim baterii a tudiz bude mnohem vice prilezitosti komunikovat rovnou se Zemi nebo s druzicemi.
Nejvic casu zabere posilani fotek, ale myslim ze hlavni ucel MSL lezi ponekud jinde. Muze tedy byt velice produktivni i bez nekolikanasobneho mnozstvi porizenych dat.
Tomáš_Habala - 14/5/2008 - 14:43
Ja mam dojem, ze NASA uz nechce financovat dalsie dva roky technickeho vylepsovania riesenia a odkladu startu. Taktiez zrejme uz musia predlozit nejaky vysledok tej minutej miliardy dolarov.
Jirka - 14/5/2008 - 14:47
citace:Ja mam dojem, ze NASA uz nechce financovat dalsie dva roky technickeho vylepsovania riesenia a odkladu startu. Taktiez zrejme uz musia predlozit nejaky vysledok tej minutej miliardy dolarov.
Problem neni s celkovou sumou, ale s rozpoctem. Pokud odlozi start a tim rozlozi financovani do vice let, snizi tim zatez na rozpocet. Taky umozni lepsi testovani a pripadne dovyvinuti technologii a vychytani much. Na projektu muze pracovat mene lidi pod mensim tlakem.
Tomas Habala - 14/5/2008 - 15:03
Vezmuc do uvahy fakt ze hodlaju presvihnute peniaze setrit na inych marsovskych projektoch (pravdepodobne toto bol dovod tych uvah o vypnuti jedneho z MERov) sudim, ze problem je aj celkova suma.
Jirka - 14/5/2008 - 16:17
citace:Vezmuc do uvahy fakt ze hodlaju presvihnute peniaze setrit na inych marsovskych projektoch (pravdepodobne toto bol dovod tych uvah o vypnuti jedneho z MERov) sudim, ze problem je aj celkova suma.
Ne. Rocni rozpocet.
Mirek Pospíšil - 25/8/2008 - 10:59
V říjnu má na schůzce Mars Exploration Program Analysis Group (MEPAG) padnout rozhodnutí, zda je MSL ve stavu stihnout všechny přípravy na start v příštím roce, nebo bude must být start odložen na 2011.
Cena za nestihnutí startovacího okna v r. 2009 by byla ale velmi vysoká, přičemž rozpočet projektu je překročen už teď (cca 2 mld USD).
Takže JPL a MSL tým budou muset pořádně zabrat...
citace:V říjnu má na schůzce Mars Exploration Program Analysis Group (MEPAG) padnout rozhodnutí, zda je MSL ve stavu stihnout všechny přípravy na start v příštím roce, nebo bude must být start odložen na 2011.
Cena za nestihnutí startovacího okna v r. 2009 by byla ale velmi vysoká, přičemž rozpočet projektu je překročen už teď (cca 2 mld USD).
Takže JPL a MSL tým budou muset pořádně zabrat...
Jak dlouho se už labor. stavý? připadá mi,že toho moc neudělali pokud chtěj letět za rok. Ví někdo co bude za nosič a platformu co to tam dopraví? je to opravdu obrovský
dubest - 20/9/2008 - 11:28
citace: Ví někdo co bude za nosič a platformu co to tam dopraví? je to opravdu obrovský
citace:... Jak dlouho se už labor. stavý? připadá mi,že toho moc neudělali pokud chtěj letět za rok....
V září 2006 NASA HQ potvrdila rozhodnutí vyslat MSL v roce 2009.
Stavba letového exempláře probíhá v této hale v JPL:
Právě byl zúžen výběr možných přistávacích oblastí ze 100 na 7 (popsané bíle).
Detailní obrázky oblastí zde: http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/mission/tl_prelaunch_landing_site_sevencandidates.html
Je pěkné, jaké barevné spektrum zvolili pro označení elevace: nejnižší místa modře (voda), nížiny zelěně (vegetace), nejvyšší místa hnědě až rudě (pohoří).
Markantní je to u místa č.4 - Mawrth Vallis.
Bylo by fantastické, kdyby to tak vypadalo i ve skutečnosti...
Konečné rozhodnutí o místě přistání má padnout v červnu 2009.
Dvacetidenní startovací okno MSL je od 15.9 do 4.10.2009 .
Přílet k Marsu pak 10.7. až 14.9.2010
[Upraveno 20.9.2008 poslal pospa] [Upraveno 20.9.2008 poslal pospa]
jan.tak - 20/9/2008 - 13:18
Není zas někde nějáký cd s podpisem a posláním jména na mars?
Jinak, to by byl zázrak pokud by ji stihli dostavět...
Mirek Pospíšil - 6/10/2008 - 10:22
Tento týden má padnout rozhodnutí NASA-HQ jak dál s MSL.
V podstatě se nabízí tři možnosti:
1) dát JPL dodatečných 100 - 150 mil USD na dokončení a start v r. 2009
2) odložit start na r. 2011, což znamená vícenáklady 300 - 400 mil USD
3) celou misi zrušit, protože náklady překročily o 30% původní rozpočet
... těžké rozhodování, když uvážíme s čím se NASA potýká a jak vypadá celková finanční krize v USA.
jen.tak - 6/10/2008 - 14:41
citace:Tento týden má padnout rozhodnutí NASA-HQ jak dál s MSL.
V podstatě se nabízí tři možnosti:
1) dát JPL dodatečných 100 - 150 mil USD na dokončení a start v r. 2009
2) odložit start na r. 2011, což znamená vícenáklady 300 - 400 mil USD
3) celou misi zrušit, protože náklady překročily o 30% původní rozpočet
... těžké rozhodování, když uvážíme s čím se NASA potýká a jak vypadá celková finanční krize v USA.
mam obavu že rozhodnutí je celkem jasný
Mirek Pospíšil - 6/10/2008 - 15:03
citace:
citace:Tento týden má padnout rozhodnutí NASA-HQ jak dál s MSL.
V podstatě se nabízí tři možnosti:
1) dát JPL dodatečných 100 - 150 mil USD na dokončení a start v r. 2009
2) odložit start na r. 2011, což znamená vícenáklady 300 - 400 mil USD
3) celou misi zrušit, protože náklady překročily o 30% původní rozpočet
... těžké rozhodování, když uvážíme s čím se NASA potýká a jak vypadá celková finanční krize v USA.
mam obavu že rozhodnutí je celkem jasný
no, jestli máte na mysli variantu 3), tak bych řekl, že zase tak úplně jasný to být nemusí.
Když do něčeho nastrkáte za 3 roky 1,5 miliardy USD a zbývá poslední rok to dokončit, tak se budete trochu škrábat za uchem, než to smetede ze stolu a necháte hnít někde v koutě ve skladu.
Já osobně bych asi volil 1) a tvrdě omezil další projekty, které nesledují celkovou strategii programu, či vize z r. 2004.
A asi bych uvažival i o ukončení činnosti MERů.
Jan Toman - 6/10/2008 - 19:52
Pokud by se nad něčím měli zamyslet, tak nad stále se opakujícím problémem s překračováním nákladů na stavbu sond. Viděl bych za tím i manažerské selhání, chtít rok před startem 100mil navíc je docela síla. Přiznám se, že nemám představu, jak je rozpoložkovaný rozpočet na stavbu sondy, nicméně -(jestli v tedy v NASA nevládne socialismus) - něco takového by existovat mělo. A peníze navíc by měli dostat jenom za zařízení navíc. Tolik krásná teorie.
MERy bych nevypínal, fungují a jsou schopné dodat kvantitativně nová data, zvlášť Opportunity. Seškrtal bych další mise k Marsu.
bejcek - 7/10/2008 - 09:53
Nikdy nelze stanovit náklady (peníze a čas) u nových projektů a návrhů konstrukcí! Nikdy totiž nevíte jaké problémy přijdou a co se bude muset udělat, jde o výzkum. Tam hraje roli veličina s názvem "NEZNÁMÁ". není nic horšího dělat managera u vývojových programů, jste stále na koberčku a v časovém průšvihu. Opakem je pak výroba dalších prototypů o případné sériové výrobě nemluvě.
NASA bude muset více šetřit. Průšvih s financemi v USA je veliký.Podle mého názoru: nerušit to co odvádí dobré výsledky! MERy pracují. MSL dodělat a pustit, lety na Mars jsou stále táhlem pro veřejnost (voliče) ke kosmonautice. Šetřit na tom co začíná, prostě seškrtávat peníze na plány, nebo na to co je rozpracováno.
NASA má velkou vlastní finanční spotřebu, jak to omezit???? Inu státní organizace.
Mirek Pospíšil - 10/10/2008 - 09:02
Takže dnes.
Dnes má padnout klíčové rozhodnutí.
V článku http://www.livescience.com/blogs/author/leonarddavid/ padla myšlenka, na kterou jsem dřív nepomyslel, a totiž že jedním z projektů, jehož financování by dokončení MSL mohlo ohrozit, by mohl být i evropský ExoMars, tedy mimo mnoha dalších amerických jako Jupiter Juno, měsíční mise Grail a LADEE, a nově vybraný MAVEN Mars Scout.
Mirek Pospíšil - 10/10/2008 - 09:14
Rozhodnutí bude zveřejněno na telekonferenci
dnes v 15:00 EDT (21:00 SELČ).
Poslechnout si live stream je možno tady: http://www.nasa.gov/newsaudio
citace:
V článku http://www.livescience.com/blogs/author/leonarddavid/ padla myšlenka, na kterou jsem dřív nepomyslel, a totiž že jedním z projektů, jehož financování by dokončení MSL mohlo ohrozit, by mohl být i evropský ExoMars, tedy mimo mnoha dalších amerických jako Jupiter Juno, měsíční mise Grail a LADEE, a nově vybraný MAVEN Mars Scout.
Rozhodně bych raději oželel MAVEN než MSL.
Ale obecně mě šetření na kosmických programech sere (omlouvám se za to slovo, ale nic lepšího si ta situace nezaslouží). Taky držím palce.
pospa - 10/10/2008 - 21:32
Poslouchám tu telekonferenci a vypadá to, že se NASA a JPL se budou snažit dodržet původní plán a využít startovací okno 15.9. - 15.10. 2009.
... skutečně mnoho otázek se obecně týká dodržování původně ohlašovaných projektových rozpočtů ...
... přesnou částku, která bude muset být do projektu nutně nalita, zatím nikdo nechce říct - prý až se spřesní její odhad a až to odklepnou nejvyšší autority...
... dodání problémových el. motorů a serv na montáž v JPL se očekává na konci listopadu ... [Upraveno 11.10.2008 poslal pospa]
V každém případě si myslím, že překračování nákladů by měl vždycky "odnést" ten program, do kterého daná expedice patří- tzn. v tomto případě Mars Exploration. Jestli na tento program dostávají ročně x milionů dolarů, vyčerpali sondou MSL přidělené prostředky na několik let a po tuto dobu další sonda k Marsu prostě nepoletí. Je přece nesmysl, aby na to doplatily jiné expedice v rámci jiných programů.
bejcek - 13/10/2008 - 11:56
citace:V každém případě si myslím, že překračování nákladů by měl vždycky "odnést" ten program, do kterého daná expedice patří- tzn. v tomto případě Mars Exploration. Jestli na tento program dostávají ročně x milionů dolarů, vyčerpali sondou MSL přidělené prostředky na několik let a po tuto dobu další sonda k Marsu prostě nepoletí. Je přece nesmysl, aby na to doplatily jiné expedice v rámci jiných programů.
Ja to logické, jde o to zda i úřednictvo NASA takto uvažuje.
Odklad v daném programu může přinést i další užitek. Neboť ta sonda pro jejíž let bylo něco odloženo, může přinést zajímavé informace (zde Mars) na jejichž podkladě se pak dá další sonda upravit (vybrat její výzkumná náplň). Pokud bude následující sonda z části hotová - rozpracovaná, nedá se měnit téměř nic.
pospa - 20/10/2008 - 14:00
Hotový zadní ochranný kryt pro MSL (d=15 ft / 4,5 m) byl doručen z Lockheed Martin do JPL.
Je to největší zadní kryt, který LM zatím vyráběl, skoro dvakrát větší než pro MER (d=8,5 ft / 2,6 m) a dokonce větší než pro Apollo (d=13 ft / 4 m).
Před vstupem do atmosféry se má dosáhnout vyosení těžište vypuštěním balastu, což způsobí podobně jako u kabin s posádkou jistý nenulový úhel náběhu a vztlak L/D > 0. Během sestupu pak budou roll motorky vychylovat vektor vztlaku tak, aby bylo přiblížení na přistání co možná nejpřesnější.
Tepelný štít bude po dokončení v LM dodán přímo na KSC v 04/2009.
V Drydenově FRC se testuje přistávací radar pro MSL na stihačce F/A-18. Testovaný radar měří výšku a rychlost při strmém sestupu stihačky z výšky 15,2 km až do přistání. Sledují se taky teploty, tlaky a vibrace působící na aparaturu.
arccos - 7/11/2008 - 12:36
citace:V Drydenově FRC se testuje přistávací radar pro MSL na stihačce F/A-18. Testovaný radar měří výšku a rychlost při strmém sestupu stihačky z výšky 15,2 km až do přistání. Sledují se taky teploty, tlaky a vibrace působící na aparaturu.
Není to trochu pozdě, když už má příští rok (dofám) letět? Jak rozsáhle vůbec testoval nový způsob přistání pro MSL?
David - 8/11/2008 - 08:01
Testování se asi provádí pro oblast řízení letu, nikoli pro oblast vlastního fungování zařízení.
pospa - 14/11/2008 - 08:20
MSL rover a sestupový stupeň - tryskový jeřáb byly v JPL poprve zkušebně "spárovány", zda do sebe vše zapadá, jak bylo navrženo.
Ještě je čeká, každého zvlášť, hromada testů.
Vozidlo vypadá vskutku mohutně, je to kvalitativní skok od hraček ke skutečnému automobilu schopnému najezdit desítky kilometrů.
pospa - 19/11/2008 - 11:43
NASA včera 18.11. zahájil studenskou soutěž o jméno pro MSL rover.
Zúčastnit se mohou pouze současní US žáci a studenti od 5 do 18 let.
V březnu 2009 veřejnost po internetu vybere 9 nejlepších návrhů (autoři pojedou za odměnu na exkurzi do JPL), z kterých v pak dubnu NASA vybere vítězný název.
Vítězný autor dostane právo se vlastnoručně na rover podepsat.
Když už zejí kosmomuzea v USA prázdnotou (viz říjnový blog T.Přibyla), je to aspoň nějaký pokus zaujmout mladou generaci a motivovat je k zájmu o výzkum vesmíru.
A já sázím na Eberswalde/Holden. Zabily by se dvě mouchy jednou ranou.
Tedy při troše štěstí...
pospa - 23/11/2008 - 11:32
Jedno z navrhovaných jmen pro MSL rover, jako upgrade WALL-E:
WALL-TER (Wheeled all-Terrain Exploratory Rover)
Měl by z toho Voltaire radost?
pospa - 24/11/2008 - 15:27
Schránka na vzorky (Sample cache) za 2 mio USD byla z výbavy roveru minulý týden vyškrtnuta a jako součást MSL nepoletí.
Myslím, že i přesto že už byla vyrobena a doručena do JPL, je to nenejvíš rozumné rozhodnutí - inženýrský přínos ve smyslu testování odběru a ukládání vzorků pro budoucí misi Mars Sample Return byl skutečně malý a neobhajitelný v porovnání s riziky a komplikacemi, ktré by tento komponent přinesl pro MSL.
Největší PROTI by se daly shrnout do tří bodů:
- omezující vlivy na vědecký provoz MSL (čas sběru vzorků 20-50 solů na úkor času využitelného pro primární úkoly mise, apod.)
- pochybná "kvalita" nasbíraných vzorků (smíchané dohromady)
- hrozba zpomalení příprav startu MSL (poloha cache na roveru by komplikovala uložení paže s 30 kg přístrojů, atd.)
citace:Tento měsíc byl v JPL zúžen výběr možných přistávacích oblastí ze 7 na 4.Jsou to: Eberswalde, Gale, Holden a Mawrth.
Mým privátním favoritem je Mawrth Valley. Přistávací místo je přímo uvnitř oblasti vědeckého zájmu.
A já sázím na Eberswalde/Holden. Zabily by se dvě mouchy jednou ranou.Tedy při troše štěstí...
Ty dvě lokality jsou relativně blízko, ale jen v globálním měřítku.
Do obou kráterů sice ústící vyschlá říční koryta, ale přece jen jsou to zase přistávací místa na dně kráteru, jako v případě Spiritu. I třetí místo Gale je kráter, sice s výrazným středovým kopcem, ale zase kráter.
Jedině Mawrth Vallis (Marsovské Údolí) má místo přistání na návrší, mezi kráterem a tímto údolím. Je to navíc v oblasti přechodu severních nížin a jižních výšin. Typuju 5:1, že to nakonec vyhraje.
Ve "vědeckém koutku" MSL webu jsou zveřejněny nové podrobnosti o vědeckém vybavení, plánování a výzkumné činnosti roveru s celkem zajímavými podrobnostmi. http://mars-scicorner.jpl.nasa.gov/
Rozmístění přístrojů na roveru
Instrumenty na konci robotické ruky
Mirek Pospíšil - 4/12/2008 - 15:32
Ohlásí dnes odložení startu na 2011?
Nebo naopak včasné dodání servomotorků, finanční injekci do rozpočtu a všechno frčí podle plánu?
... už aby bylo 6 PM
Li-sung - 4/12/2008 - 18:55
Potvrzeno!! Mise je odložena na rok 2011.
David - 4/12/2008 - 19:32
Není proč spěchat,MERy mohou klidně ještě dva tři roky pracovat a je zbytečné je odstavovat.
bejcek - 4/12/2008 - 22:36
Tady to je černé na bílém. Škoda, MERy neumí to co MSL. Těšil jsem se. Jinak je to otužování v čekání, myslím, že více programů bude posouváno v čase. Finanční krize se musí v kosmonautice projevit.
Znamená to dvě věci:
1. Bude víc času na odzkoušení všeho, co se odzkoušet dá.
2. Celková částka za projekt bude vyšší - i když vzhledem k tomu, že skoro vše je hotovo, půjde jenom o zlomek celkových nákladů.
Neodpustím si jednu škaredou poznámku. Po fiasku velké a drahé sondy Mars Observer NASA přišla s projektem MESUR - globální sítí laciných sond. Nakonec z toho zbyla pouze sonda Pathfinder.
Jak říkávala moje babička - s jídlem roste i chuť - každá další expedice k Marsu je dražší než ta předchozí, tato navíc při vyslání jediné sondy i hodně riskantní.
Snad se v roce 2012 nedočteme zase o projektu MESUR....
pospa - 5/12/2008 - 09:42
Co dodat?
JE TO ZKLAMÁNÍ
Nemůžu si pomoct, ale odložení startu vidím jako selhání projektového managementu. Nedokázali zajistit včasný přísun zdrojů, ohlídat projekty u subdodavatelů - speciálně nové servopohony od Aeroflexu, atd.
Jak řekl Elachi - je jedno jestli se v přípravě spozdíme o 1 den nebo o 2 měsíce, další šance na start je stejně až za 26 měsíců.
Pravdou je, že lepší samozřejmě bude novou "vlajkovou loď" důkladně a bez enormního časového stresu připravit a otestovat. Dva roky navíc jsou času bohatě. "Failure is not an option"!
Vyvstávají ale další otázky :
Navýšení nákladů s odloženým startem se odhaduje na 400 mio USD. Kde na to ušetřit? Nabízí se MAVEN s plánovaným startem 2013. Ovšem nosič se objednává cca 30 měsíců předem. Budou na něho v roce 2010-2011 peníze? Co dalšího z planetárních sond může příjít na paškál? JUNO?
Nebo dokonce James Webb Space Telescope?
Finanční krize je realita ....
Další startovací okno k Marsu bude říjen až prosinec 2011.
MRO jako retranslační družice s velkým bitrate bude při příletu MSL k planetě v roce 2012 už 6 let na orbitu Marsu! Bude ještě v provozu? V roce 2006 už měl jednu poruchu s X-pásmovým přenosovým systémem. Možná budou ještě stále funkční Mars Express a Mars Odyssey, ty ale neoplývají vysokým bit-rate. A datový tok z MSL bude extrémní...
Budou ještě MERy něco vysílat? Bude MRO přenášet data od 3 roverů najednou? MERy jsou každý na jiné hemisféře a MSL bude někde mezi nimi...
... Nezbývá než popřát JPL do následujících dvou let hodně štěstí a zdaru v přípravě tohoto úžasně složitého zařízení, aby pak vše klaplo a na Mars nedopadla tuna šrotu ale fantastická laboratoř, která tam bude úspěšně dělat vědu několik let.
Ervé - 5/12/2008 - 09:53
Nelíbí se mi to, měli spíš investovat do přesčasů a pomoci k včasnému dokončení pro okno 2009 - vyšlo by to levněji a pořád ještě zbývá spousta času. Než by MSL doletěl k Marsu, určitě by nejmíň jeden MER skončil. V roce 2012 bude podle mně kolem Marsu kroužit už jen MRO, když selže, bude provoz MSL těžce omezen, tímhle odkladem si zadělávají na celý řetězec problémů.
Jirka - 5/12/2008 - 10:39
citace:Tady to je černé na bílém. Škoda, MERy neumí to co MSL. Těšil jsem se. Jinak je to otužování v čekání, myslím, že více programů bude posouváno v čase. Finanční krize se musí v kosmonautice projevit.
Toto ale nema nic spolecneho s financni krizi. Problemy pri vyvoji novych soucastek lze ocekavat. Spise nez penize zde tlaci cas. Startovaci okno je omezene.
bejcek - 5/12/2008 - 11:52
Ano, MSL ještě nemá nic společného s finanční krizí, ta se začne projevovat v kosmonautice později. Mám obavy, že se krize dotkne všech budoucích projektů. Nesáhne se pak na MSL, ten let bude vždy mít riziko, je postaven jen jeden exemplář. V kosmonautice málokterý program dodržel časový harmonogram a je to hlavně otázka peněz, pak času a chytrých lidí - technologií atp. Lidi i čas se dají za peníze sehnat. Bez peněz nejde v kosmonautice nic.
arccos - 5/12/2008 - 13:29
Je to zklamání.
Jan Toman - 6/12/2008 - 20:38
Jenom bych upřesnil- pokud se týká financí:
- původní rozpočet MSL byl 1.63 mld USD
- v polovině roku 2007 nárůst na 1.88 mld USD
- na podzim se vedení projektu vyjádřilo, že na dokončení a přípravu ke startu v roce 2009 bude potřebovat dalších 200 mil USD
- odklad na rok 2011 bude stát dalších cca 200mil USD.
Celková cena se má pohybovat mezi 2.2 - 2.3 mld USD.
Asi bych na jejich místě stopl co se dá a za ty peníze poslal s MSL retranslační družici. Sichr je sichr.
Další velký satelit - Mars Science Orbiter měl podle původních plánů startovat v roce 2011, což už určitě taky neplatí.
pospa - 7/12/2008 - 13:08
M.Griffin obhajoval na tiskovce epidemii přešvihnutých rozpočtů v kostce asi takto:
Jako premisu tohoto tématu uvedl, že národní politika či strategie USA je být na špici technologického vývoje a vědy a to s sebou přináši nutnost dělat věci nové, novátorské, nikdy nikým nevyzkoušené, posunující lidské znalosti a schopnosti o stupeň kupředu.
Ve chvíli, kdy je hotová pouze předběžná detailní studie projektu a přichází okamžik rozhodování o jeho realizaci, také na základě stanovených nákladů, dělá se tento odhad za pomoci analogií s předchozími projekty a pomocí standartních průmyslových metod stanovování nákladů. Tvrdil, že má NASA ty nejlepší odborníky na tuto nelehkou činnost a že VŽDY dělají ten nejlepší možný odhad na základě v té chvíli všech dostupných informací.
Například odhadnuté náklady 1,63 mio USD na misi MSL byly stanoveny na začátku roku 2006, s čísly z r 2005. Toto byla částka na základě které byl projekt k realizaci v r 2006 schválen a kongres na ně uvolnil peníze.
Další vícenáklady, které se objevily během vývoje, výroby a testování vznikly tím, že se vyskytly technické komplikace a problémy, které před tím nebylo možné odhadnout. Jedná se o průkopnický projekt, žádná sériová výroba nebo analog k nčemu z minulosti.
Samozřejmě, dalo by se zobecnit a říct kongresu: každá mise se nakonec prodraží o 20 - 50%, než byl prvotní odhad, takže nám radši hned přiklepněte o 30% navíc, ale na to kongres neslyší. Byly by to "mrtvé peníze" pro které neexistuje v dané chvíli věrohodné zdůvodnění.
Kongres namísto toho vždy Griffinovi řekne. Tady máte tolik na kolik jste to dnes odhadli a jestli vzniknou v budoucnu další náklady A BUDOU ZDŮVODNITELNÉ, my vám na to dáme.
Je to logické? IMHO ano.
Jeden dotaz na tiskovce taky byl, jestli Griffin v předchozích dnech na chvíli neuvažoval o zrušení celého MSL.
Ani na chvíli. Použil paralelu s Hubblovým teleskopem, na kterém se sám podílel. HST byl před 18ti lety v podobné situaci jako MSL dnes a kdyby si tehdejší admin NASA nebo politici řekli: přešvihli jste rozpočet, z hrušky dolů, všechno vylejt, všichni astronomové světa a celé lidstvo vůbec by přišlo a tak důležité informace, že se to dá asi těžko vyjádřit. Totéž platí o MSL. Jejím hlavním cílem má být hledání důkazů, že v minulosti nebo i dnes je na Marsu možný mikrobiální nebo jakýákoli jiný život. A to prosím není jen otázka "úzké" skupiny marsologů. Takové zjištění by mělo význam bez přehánění pro celé lidstvo. Takže o zrušení projektu MSL neuvažoval ani sekundu.
Rozpočtová politika kongresu USA je logická a prostá:
Adolf - 7/12/2008 - 15:33
citace:
Samozřejmě, dalo by se zobecnit a říct kongresu: každá mise se nakonec prodraží o 20 - 50%, než byl prvotní odhad, takže nám radši hned přiklepněte o 30% navíc, ale na to kongres neslyší. Byly by to "mrtvé peníze" pro které neexistuje v dané chvíli věrohodné zdůvodnění.
Kongres namísto toho vždy Griffinovi řekne. Tady máte tolik na kolik jste to dnes odhadli a jestli vzniknou v budoucnu další náklady A BUDOU ZDŮVODNITELNÉ, my vám na to dáme.
Je to logické? IMHO ano.
To je zcela standardní. Projekt s rizikovým rozpočtem má své očekávatelné, leč dosus zatím nezdůvodnitelné náklady v rizikové studii, ne však ještě v rozpočtu.
pospa - 10/12/2008 - 09:04
Tepelně-regulační systém MSL bude mít rozvoody s 61 m potrubí.
Vydrží oběhová čerpadla pracovat 14 let, stejně jako MMRTG dodávat roveru tepelnou/elektrickou energii?
citace:MSL je vážně kolos. MSL asi bude velikostí srovnatelná s Lunochodem, průměr kol(0.5 m) je zhruba stejný a rozměry myslím zhruba také.
Srovnání roverů MSL a Lunochod vypadá zhruba takto:
MSL
hmotnost ~900 kg
věd. vybavení ~80 kg
délka 2,7 m
světlá výška 0,65 m
kola: 6 poháněných, průměr ~0,5 m, 4 zatáčecí (360°)
max rychlost 4 cm/s (144 m/h)
max náklon 45°, provozní limit 30°
najeto (předpoklad) min 19 km
doba provozu (předpoklad) min 1 Marsovský rok (687 dní)
Lunochod 1 (2)
hmotnost 756 kg (840 kg)
vědecké vybavení ?
délka 2,3 m ; šířka 1,9 m ; výška 1,35 m
světlá výška ~0,5 m
kola: 8 poháněných, průměr 0,51 m, zatáčení jízdou smykem
2 rychlosti 1km/h nebo 2 km/h
najeto 10,5 km (37 km)
doba provozu 322 dní (4 měsíce)
[Upraveno 11.12.2008 poslal pospa]
yamato - 11/12/2008 - 12:30
zaraza ma ze MSL "da" iba 144m/h, kdezto Lunochod "dal" 1 km/h. Preco je MSL taky pomaly? je to dane autonomnou navigaciou?
Mirek Pospíšil - 11/12/2008 - 13:45
citace:zaraza ma ze MSL "da" iba 144m/h, kdezto Lunochod "dal" 1 km/h. Preco je MSL taky pomaly? je to dane autonomnou navigaciou?
Přesně tak.
Navíc těch 144 m/hod je jen teoretické maximum po tvrdém a rovném terénu. Předpokládá se, že pojede max rychlostí spíš jen 90 m/h a průměrně to bude cca 30 m/h.
Naproti tomu, díky RTG zderoji, bude schopný pohybu skoro nepřetžitě.
Takže uvidíme...
Jirka - 11/12/2008 - 15:18
citace:
citace:zaraza ma ze MSL "da" iba 144m/h, kdezto Lunochod "dal" 1 km/h. Preco je MSL taky pomaly? je to dane autonomnou navigaciou?
Přesně tak.
Navíc těch 144 m/hod je jen teoretické maximum po tvrdém a rovném terénu. Předpokládá se, že pojede max rychlostí spíš jen 90 m/h a průměrně to bude cca 30 m/h.
Naproti tomu, díky RTG zderoji, bude schopný pohybu skoro nepřetžitě.
Takže uvidíme...
Predpokladam ze rychlost pohybu je dana nejakym zprevodovanim a jednoduchosti konstrukce pohonu. Snad nemaji kola frekvencni menice? To znamena ze rychlost je nastavena aby rover mohl jet napriklad do prudkeho kopce nebo presne manevrovat. Pokud budou kola prokluzovat, nebo bude zastavovat a otacet se, tak bude prumerna rychlost nizsi nez ta maximalni (zalozena asi na fixnich otackach kola).
Predpokladam ze rover bude v noci dobijet baterie (cim chladneji tim vetsi vykon RTG) a prenaset data a pres den pojede a bude fotit.
pospa - 11/12/2008 - 15:21
Rovery MER jsou na tom skoro stejně.
Teoretické maximum je 5 cm/s po ideálním povrchu, ale průměrná rychlost je jen 1 cm/s (36 m/h), protože Hazard Avoidance SW dovolí jet pouze 10 s a pak 20 sekund stojí a vyhodnocuje terén pro další jízdu.
Nevím jak je to teď u Opportunity. Třeba jí přidali na kuráži a dovolili popojíždět delší úseky. Nevím.
pospa - 11/12/2008 - 15:46
citace:... Predpokladam ze rychlost pohybu je dana nejakym zprevodovanim a jednoduchosti konstrukce pohonu. Snad nemaji kola frekvencni menice? ...
O jednoduchosti konstrukce servopohonů se dá s úspěchem pochybovat. Bude jich na roveru celkem 31 ks několika typů. Ten nejsložitější pohon (motor+převodovka) má mít okolo 500 dílů !
Zrovna tyto pohony jsou jedním z hlavních důvodů proč se nestihne start v r 2009 a celé se to odkládá o 2 roky. Tyto nové typy servopohonů vyvíjí fy Aeroflex z New Yorku a při interních testech se na některých kusech nečekaně objevily nepravidelné anomálie. Údajně kolísání el. napětí a krouticího momentu. Takže je nestihli dodat podle plánu v listopadu do JPL a hledají příčiny.
martinjediny - 11/12/2008 - 16:19
citace:
citace:... Predpokladam ze rychlost pohybu je dana nejakym zprevodovanim a jednoduchosti konstrukce pohonu. Snad nemaji kola frekvencni menice? ...
O jednoduchosti konstrukce servopohonů se dá s úspěchem pochybovat. Bude jich na roveru celkem 31 ks několika typů. Ten nejsložitější pohon (motor+převodovka) má mít okolo 500 dílů !
Zrovna tyto pohony jsou jedním z hlavních důvodů proč se nestihne start v r 2009 a celé se to odkládá o 2 roky. Tyto nové typy servopohonů vyvíjí fy Aeroflex z New Yorku a při interních testech se na některých kusech nečekaně objevily nepravidelné anomálie. Údajně kolísání el. napětí a krouticího momentu. Takže je nestihli dodat podle plánu v listopadu do JPL a hledají příčiny.
Pevne pospojovanych skupin moze byt na stovky (i ked ideal to nie je). Problemy spravidla vznikaju pri vzajomne pohyblivych dieloch, resp. vzajomne pohyblivych skupinach. takze 500 dielov nevidim katastroficky a zrejme je v tom zapocitany aj kazdy nit.
Krutiaci moment je vazny problem pohonu, ale kolisanie el. napatia nie je nahodou problem napajania? Mirek Pospíšil - 11/12/2008 - 17:14
Popsané kolísání Mk není první, nebo jediný problém, na který při vývoji servopohonů narazili.
Původně měly být pohony, na rozdíl od MERů, nově mazané suchými mazivy (zřejmě grafit), které pracují stejně za různých teplot, ale ukázalo se to jako nevhodné. Takže museli přejít zpět na tekuté mazadla a dodatečně pohony dovybavit topnými tělesy.
Další zdržení nastalo, když po dlouhodobých testech zjistili extrémně velké opotřebení ozubených kol a hřídelí v převodovkách. Museli konstrukci předělat na díly z nerez oceli.
Z JPL byli dokonce posláni konstruktéři na výpomoc do Aeroflexu a otevřeli další směny, aby se vývoj urychlil.
Bohužel marně, nestihli to.
x - 12/12/2008 - 14:49
"el. napatia nie je nahodou problem napajania"
Odpovidam obecne - jen jako osoba znala problematiky napajeni - vsak ne teto konkretni veci.
Pokud kolisa napajeni, tak to muze byt i tim, ze ty motory maj proste vetsi odber v urcitych momontech nez bylo planovano - zdroj by sice melo jit mozna dostatecne posilit(za cenu ztraty casu), ale je otazka, zdali by se pak ten motor se neprehral a neshorel.
A to je nutne nejdriv zjistit - duvod jeho zrejme vetsiho odberu nez bylo planovano.
Mirek Pospíšil - 23/1/2009 - 14:55
NASA zveřejnil plán, kde by v budoucích letech chtěl ušetřit 353 mil USD, aby pokril vícenáklady souvisejéící s odkladem startu MSL na rok 2011.
Nemělo by se v žádném případě dotknout projektů u nichž už byl start stanoven.
Škrtat by se mělo z:
- programu vývoje nových technologií pro Mars (MSR?)
- vlajkové mise pro průzkum vnějších planet
- sonda k Marsu 2016 (ExoMars?)
Pochopil jsem to spíše tak, že se NASA vzdá, resp. odloží na pozdější dobu misi plánovanou na rok 2016 a bude se více podílet na ExoMars-u ...
pospa - 26/1/2009 - 10:58
citace:
citace: - sonda k Marsu 2016 (ExoMars?)
Pochopil jsem to spíše tak, že se NASA vzdá, resp. odloží na pozdější dobu misi plánovanou na rok 2016 a bude se více podílet na ExoMars-u ...
Zřejmě ano, ale US podíl na ExoMarsu se mi v tomto světle zdá také nejistý.
Na rok 2016 NASA plánovala vyslat AFL - Astrobiology Field Laboratory.
Měl to být pár roverů velikosti přibližně MSL, nebo sada třech až čtyřech landerů s dlouhou životností. http://nasascience.nasa.gov/missions/mars-2016
Je jasné, že by to byl velmi nákladný projekt a lepší bude se pro toto startovací okno "k někomu přifařit" - podílet se společně na mezinárodním projektu jako má být evropský ExoMars, než dělat tři vlastní obrovské mise v řadě za sebou. Velikost podílu NASA na ExoMarsu je ovšem v této chvíli dost nejasná.
Malá rekapitulace současného NASA plánu misí k Marsu:
2011 - MSL (drahá sonda, start bude)
2011 - MMB 2009 (levnější Scout, zřejmě bude odložen nebo zrušen)
2013 - MAVEN (levnější Scout, start bude)
2016 - AFL (velmi drahý projekt, zřejmě bude zrušen)
2016 - ExoMars (podíl NASA je nejasný)
2020 - MSR (superdrahý projekt NASA+ESA+?, snad bude )
David - 26/1/2009 - 13:14
Nasa se vskutku chová jako státní orgsnizace, na jedné straně nesmyslně vyhazuje obrovské sumy oknem a na druhé straně opět nesmyslně šetří.
novák - 26/1/2009 - 15:28
citace:Nasa se vskutku chová jako státní orgsnizace, na jedné straně nesmyslně vyhazuje obrovské sumy oknem a na druhé straně opět nesmyslně šetří.
A přitom je ve Státech plno volných manažerů s ohromnými zkušenostmi ze soukromé sféry, třeba ti, no, z Enronu. A na finance někoho z Wall Street, že.
alterego - 26/1/2009 - 20:24
A šéfovať by tomu mohol napríklad Bernard Madoff, ten je mimoriadne schopný - spreneveriť 50 miliárd sa nepodarí len tak hociakému amatérovi.
pospa - 3/2/2009 - 15:23
Zatím nejnovější info (z 9.1.2009) o stavu příprav MSL:
Zajímavý komentář začíná až v 01:00:00 - MSL engineer David Gruel a Ashwin Vasavada, MSL Deputy Project Scientist odpovídají na otázky veřejnosti z chatu.
... že zrovna tenhle tmavý rapper s dredama bude pracovat jako Quality Assurance na motáži kosmických sond bych nečekal
dubest - 27/2/2009 - 11:48
Tak časy se mění a není to už takové překvapení, v týmu MRO jsem našel dredatou černošku(myslím, že byla zodpovědná za navedení na orbit Marsu, což jistě není triviální záležitost)
v posledním reportu je pěkné skupinové foto bílých králíčků (banny suits)
pospa - 5/3/2009 - 16:29
Dva články shrnující finanční a technické důvody, které vedly k posunutí startu MSL o dva roky na 2011.
Otázka je, jestli to co články říkají je kompletní a pravdivé ...
Ode dneška 23.3.2009 do 29.3.2009 je možno hlasovat pro jedno z 9-ti studenty navržených jmen pro MSL rover. Resp. nutno vložit všech 9 jmen v preferovaném pořadí.
PS: do této chvíle 10:45 CET hlasovalo zatím 270 lidí z celého světa, přičenž po USA je nejvíc hlasujících z Číny! Takže bacha na ně
PS2: po odeslání svého hlasu je možné se zúčastnit tradiční akce "Send Your Name To Mars" - vložit své jméno a nechat ho na čipu poslat s MSL na Mars, získat certifikát
PS3: z CZ jsem byl první, tak se přidejte ať je nás víc
[Upraveno 23.3.2009 poslal pospa]
David - 24/3/2009 - 11:37
Mám číslo 1057.
Xetal - 24/3/2009 - 12:33
Když jsem hlasoval v 12:31 , tak už tam bylo od nás 22 hlasujících. Xetal
Mirek Pospíšil - 24/3/2009 - 14:18
Jméno "Amelia" pro MSL navrhla 8-mi letá školačka Adia Bulawa. Inspirovala ji samozřejmě Amelia Earhart, americká pilotka, která mj. jako první žena přeletěla sólo Atlantik a později se "záhadně" ztratila při jiném přeletu v Pacifiku.
... zdá se vám to jako dobrý nápad, pojmenovat rover po pilotce? Pro marsovské atmosferické letadlo prosím, ale rover, ... a navíc po někom, kdo se při své činnosti ztratil?
Na jiné diskuzi už padají i dost sarkastické, ale trefné návrhy, třeba Rounup (zátah, šťára)
A vůbec, všechny ty vybrané jména od NASA jsou podle mně divné, asi bych nechal jednoduše jen "MSL".
Alchymista - 24/3/2009 - 15:09
citace:A vůbec, všechny ty vybrané jména od NASA jsou podle mně divné, asi bych nechal jednoduše jen "MSL".
"Rover MSL" by bolo meno rovnako dobré alebo lepšie ako ktoré koľvek iné.
Lenže - k názvu Mars Science Laboratory, MSL alebo rover MSL sa zrejme nedá prihodiť to malé čarovné TM alebo R v krúžku, na ktorom sa dá celkom dobre ryžovať bokom - na modeloch, tričkách a podobných srandičkách. Navyše pre PíáR je vlastné meno celkom podstatným prvkom. Ostatne aj výber mena je akciou PR oddelenia...
Kurňa - a zasa sme pri peniazoch a reklame. fuj... Ervé - 24/3/2009 - 16:03
Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Mirek Pospíšil - 24/3/2009 - 16:07
citace:Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Ervé, bacha na to, Wonder taky znamená nejistota nebo pochybnost martinjediny - 24/3/2009 - 16:36
citace:
citace:Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Ervé, bacha na to, Wonder taky znamená nejistota nebo pochybnost
Nemohol by sa volat teda Amelia Wonder? David - 24/3/2009 - 17:01
Jméno by měla každá sonda dostat teprve až se " narodí" tedy po úspěšném vypuštění na dráhu k cíli, jako to dělají Japonci, to mi připadá logické. Jinak na jméně moc nezáleží, rozhodující je technická vyspělot a náročnost úkolu, který má ta která senda před sebou. Ale sekvence s pojmenováváním nenásilně zkracuje čekání na vzlet.
Bahenní sopky nejsou na Zemi neobvylké, největší výskyt je jich v Azerbajdžánu. Tyto drobné vulkány nevyvrhují žhavé magma, ale bahno a kameny spolu s plyny, většinou metanem - to by mohlo přispívat k pozorovanému výskytu metanu ve třech oblastech Marsu.
Vyplavený materiál z hloubky několika kilometrů by mohl být vhodným prostředím pro živé organismy v minulosti a možná i teď.
Bahenní sopky nejsou na Zemi neobvylké, největší výskyt je jich v Azerbajdžánu. Tyto drobné vulkány nevyvrhují žhavé magma, ale bahno a kameny spolu s plyny, většinou metanem - to by mohlo přispívat k pozorovanému výskytu metanu ve třech oblastech Marsu.
Vyplavený materiál z hloubky několika kilometrů by mohl být vhodným prostředím pro živé organismy v minulosti a možná i teď.
Stále se zapomíná na to že Mars je maličkou planetou, s dávno vyhaslou vnitřní aktivitou, nízký tlak a nízké teploty na povrchu vylučují výskyt vody v tekutém stavu, potažmo i bahna. Spolu s Merkurem připomínají spíše velké asteroidy než planety, zejména tomu napovídají neustálené eliptické dráhy s velkou excentritou, které napovídají že obě byly impakty vychýleny z pravděpodobně kruhových.
Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety by nebylo na škodu zamyslit se i nad Marsem a Merkurem - vždyť obě jsou vskutku trpasličí.
Všechny spekulace, o vodě potažmo životu pd povrchem jsou v oblasti zbožných přání a jak výzkum pokračuje, jejich nerealita je stále zřetelnější. Dopadne to stejně jako s Měsícem - od masovské civilizace, přes lišejníky a kamenožrouty k totální sterilitě.
Adolf - 28/3/2009 - 12:09
citace:Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety by nebylo na škodu zamyslit se i nad Marsem a Merkurem - vždyť obě jsou vskutku trpasličí.
Ono zařazení mezi trpasličí planety u nich není ne místě, ač se někomu mohou zdát třeba malé a nějaký měsíc obří planety může být i větší. Existují dvě definiční kritéria, které tyto planety splňují. Vysvětlit by je mohl někdo znalý korektní terminologie, nebo by šlo najít i vysvětlení pana Vítka z doby, kdy jsme tu probírali sesazení Pluta. Zhruba řečeno mými slovy převahu hydrostatických sil nad materiálovou kohezí a orbitální dominanci, a to obě tyto mrňavé planety splňují.
Do jaké míry je vyhaslá na Marsu vulkanická a tektonická aktivita, není zcela jasné. Fakt je ten, že jsme její ověřený aktivní projev dosud nespatřili. Někteří geologové však trvdí, že ve snímcích Marsu vidí formace, které jsou velmi mladé výlevy lávy - nanejvýš miliony let staré. Při omezených možnostech terénního geologického výzkumu ale bez toho, že by nám spustila sopka před očima, se ale nepochybné projevy vulkanimu zjišťují těžko.
Bahno se na Marsu téměř jistě vyskytuje přinejmenším v podpovrchových vrstvách. Ti, kdo to tvrdí, to vyvozují z morfologie terénu. U nás v arktidě se každé léto vytvoří podpovrchová vrstva bahna nad vrstvou permafrostu, skrze nějž kapalná voda nepronikne. V důsledku toho se ovšem vytvoří určitý speciální reliéf povrchu, na který když koukne pozemský geolog, tak řekne: "To je krajina s permafrostem, kde v létě taje." Takovou krajinu ale vidí i na Marsu.
Na Marsu by se zřejmě byly schopny leckteré pozemské mikroorganismy uchytit. Jeslti je tam nějaká vulkanická aktivita, tak by si tam leckteří mikropozemšťané dokonce přímo lebedili. Naděje na život na Marsu tedy je, při čemž si myslím, že když tam bude, budou to spíš zavlečení odrodilci ze Země než autochtonní Marťané. Alchymista - 28/3/2009 - 12:45
Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné podmienkam v podobných hĺbkach na Zemi, čo sa týka tlaku a teploty - a bezpochyby dostatočné na existenciu trvalo tekutej vody.
Adolf - 28/3/2009 - 20:30
citace:Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné podmienkam v podobných hĺbkach na Zemi, čo sa týka tlaku a teploty - a bezpochyby dostatočné na existenciu trvalo tekutej vody.
Podle některých zastánců hluboké horké biosféry jako hlavního životního prostředí Země, je v hlubinách Země mnohonásobně větší hmotnost živoucí biomasy než na povrchu, a my povrchňáci jsme vlastně jakousi okrajovou formou života. Potvůrkám z hluboké biosféry na Marsu by mohlo být docela jedno, že povrch je v současnosti dost nehostinný. Ale tenhle život se nám zatím moc nedaří zkoumat tady na Zemi, ač je ho tu plno. Nemáme na to moc vyvinuté metodiky.
Existují dokonce hypotézy, že na Zemi existuje více forem života, je tahle forma, ke které patříme my všichni od archeí, přes mikroby až k nám všemožným eukaryontům. My však o nich vůbec nevíme, protože našim detekčním metodám unikají. Detekovat život mikroorganismů na Marsu, i kdyby tam byl, bude velice nesnadné. Bylo by to nesnadné, i kdybychom na Marsu měli plně vybavenou biologickou laboratoř s lidskými odborníky. Pro těch pár kilo železa napájeného místním slabým slunečním svitem, co tam můžeme poslat, je to pak extrémní problém. Mirek Pospíšil - 2/4/2009 - 13:20
Poslední zprávy o stavu příprav MSL byly předneseny minulý týden na Lunar and Planetary Science Conference.
netradiční pohled na sestupový modul MSL - Sky Crane
martinjediny - 2/4/2009 - 16:00
citace:
citace:Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné...
Podle některých zastánců hluboké horké biosféry jako hlavního životního prostředí Země, je v hlubinách Země mnohonásobně větší hmotnost živoucí biomasy než na povrchu...
citace:
Tusim sa mi moj svet zacina stavat na hlavu [Editoval 02.4.2009 pridal martinjediny]
ano... kde to jen bylo. Objev nejakeho zivota co nepotrebuje kyslik, vodu, ... nic co by jsme si mysleli ze je nutne k zivotu. Na formu zivota ani podrobnosti si nevzpominam.
Alchymista - 2/4/2009 - 17:32
Celkom dobré články, zvlášť PDF - škoda, že je to len malá časť niečoho rozsiahlejšieho, pravdepodobne knihy.
Prvý článok však z môjho pohľadu nič mimoriadne prekvapivé neprináša - možnosť, že sa nájdu baktérie či iné mikroorganizmy v morských sedimentoch z takmer ľubovoľnej hĺbky a takmer ľubovoľného veku mi pripadá viacmenej samozrejmá, pretože životné prostredie v hĺbke 3000 metrov pod hladinou a desať metrov pod dnom v okolí horúceho prameňa, kde je teplota okolo 100°C, sa príliš nelíši od životného prostredia v hĺbke 1500 metrov pod hladinou a 1500 metrov pod dnom, kde je tiež teplota okolo 100°C. Teplota a tlak sú viacmenej rovnaké, anaeróbne, bezkyslíkaté prostredie tiež.
Myslím, že existuje jedna podstatná podobnosť medzi zisťovaním života v hlbokej biosfére a života na Marse či kdekoľvek inde vo vesmíre - Nevieme ho "chytiť", nemá ani vhodné "pasce" ani vhodné "návnady". Podmienky na Marse a v hlbokej biosfére sú svojím spôsobom od "štandardného prostredia" na povrchu Zeme rovnako vzdialené, hoci opačnými smermi.
Adolf - 3/4/2009 - 22:38
citace:
ano... kde to jen bylo. Objev nejakeho zivota co nepotrebuje kyslik, vodu, ... nic co by jsme si mysleli ze je nutne k zivotu. Na formu zivota ani podrobnosti si nevzpominam.
Existují potvůrky, co jsou schopny třeba stamiliony let přežít bez vody, ale jen proto, že prostě na tu dobu zastaví životní pochody. Žádná pozemská forma života nemůže aktivně fungovat bez vody.
Původní formou života na Zemi byly archey. Ty tu vládly po miliardy let. Kyslíkaté formy života jako bakterie či eukaryonta (tedy i my) jsou tu teprve relativně chvíli, ale v největší ekologické katastrofě všech dob zničily přirozené životní prostředí archeám, zamořily planetu kyslíkem a rochní si v něm. Archey, které dýchají síru, líbí se jim v roztocích horkých kyselin při teplotách dost nad 100 C aj., ale pořád opanovávají prostředí hlavně pod povrchem Země. Existuje hypotéza, že biomasa archeí v horkých roztocích podmořských hornin je pořád mnohonásobně vyšší než hmotnost těch okrajových kyslíkatých forem života jako jsou bakterie a eukaryonta. Počítání a vážení kamenožroutů v hlubinách ale zatím dost vázne, takže to může být klidně pravda, ale nevíme to.
Že tam pod zemí kamenožrouti z řad archeí jsou je jasné. Nicméně vyznavači hlubinné horké biosféry tvrdí, že arechey jsou pořád hlavní formou pozemského života, a také, že život nevznikl někde v oceánu na povrchu, ale že vznikl právě tam v těch horkých koncentrovaných hlubinných chemikáliích. Teprve následně pronikl na povrch. Ty povrchové formy se následně adaptovaly na extrémní formy povrchu. My archey považujeme za extrémofily, protože žijí v extrémních teplotách, koncentrovaných chemikálicích, velkých tlacích aj. Extrémofilové jsme ale prý my. Do tak pro život nepřirozených podmínek, jaké panují u nás na povrchu mohl život proniknout teprve, když si vyvinul vysoce účinné enzymy, jež zajistí potřebnou chemickou aktivitu i v té naší povrchové zimě, nízkých tlacích, a nízkých koncentracích skutečně reaktivních látek.
Pokud by tady na povrchu nastala katastrofa, která by našeho životního prostředí udělala Mars, archey z hlubin by vůbec nepoznaly, že se tu něco děje. Dokonce by spíš pronikaly na povrch, protože by zde nebyla konkurence povrchových kyslíkáčů a nevadil by jim kyslík.
Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také. derelict - 3/4/2009 - 22:58
citace: ...
Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.
Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ? Adolf - 3/4/2009 - 23:05
citace:
Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?
Možná už tam dávno jsou přinesené nějakým dávným pozemským šutrem. Asi bychom to vůbec nepoznali.
Alchymista - 3/4/2009 - 23:31
citace:
citace: ... Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.
Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?
Idem do toho s Vami
Venery vynášali spočiatku rakety Sojuz vo verzii Molnija-M. To znamená (odhadujem) nejakých 150-200 milionov za štart a 50-100 milionov za sondu.
Sondu okopčíme - povedzme Venera 8 (bezpečne vydržala pristátie). Padák použijeme väčší, nepotrebujeme rýchlo klesať až dolu. Miesto vedeckej aparatúry naložíme rozprašovače kvapalín a výmetnice spór (s nejakým zariadením na zvlhčenie obsahu).
Čistá hmotnosť (bez rozprašovačov) "diverzného nákladu" bude cca 25 kg, predpokladám archea a mikroskopické riasy v nejakom vhodnom roztoku, k tomu spóry nejakých plesní a mikroorganizmov, plus niečo, čo má rado síru. Vo výške cca 50 až 60km sa vyhodia ako prví sírožrúti, ostatní cestujúci vystúpia medzi 35 a 50 km nad povrchom - je tam tlak asi 0,1-1 MPa, teplota od 0 do 100°C.
[Upraveno 03.4.2009 poslal Alchymista]
xchaos - 4/4/2009 - 07:30
citace:Jméno "Amelia" pro MSL navrhla 8-mi letá školačka Adia Bulawa. Inspirovala ji samozřejmě Amelia Earhart, americká pilotka, která mj. jako první žena přeletěla sólo Atlantik a později se "záhadně" ztratila při jiném přeletu v Pacifiku.
Proč ne... :-) Ono po slavných mužích toho bylo pojmenováno už fakt hodně, když se nad tím zamyslíte...
pospa - 16/4/2009 - 15:53
Hlavní brzdicí padák pro MSL úspěšně prošel sérií testů v aerodynamickém tunelu v NASA Ames RC.
- výrobce Pioneer Aerospace
- průměr vrchlíku 15,5 m
- 80 nosných šňůr, délky 50,3 m
- rychlost při otevření Mach 2,2
- generovaný odpor 289 kN
... co kdyby NASA nabídla volnou plochu na bílém vrchlíku k reklamnímu využití?
Například takový McDonald's by mohl za své červené "M" na bílém podkladě v klidu zaplatit oněch 2,2 mld UDS = náklady na misi MSL.
Určitě by to pro ně byl PR trhák, dát si do reklamy snímky z MRO-HiRISE, jak se známé logo snáší na cizí planetu.
Roční čistý zisk tohoto řetězce totiž činí sympatických 2,3 miliardy dolarů !!!
[Upraveno 16.4.2009 poslal pospa]
Alchymista - 16/4/2009 - 18:12
To mi pripomenulo jeden bradatý:
- "Rusi pristáli na Mesiaci a natierajú ho na červeno!"
- "Tak počkajte až skončia a pošlite tam našich chlapcov s bielou, nech do toho napíšu Coca-cola."
Mirek Pospíšil - 18/4/2009 - 11:17
Má někdo přehled o tom, jestli byla kdy nabídnuta plocha na kosmických sondách nebo lodích ke komerční reklamě?
Já znám jen jednu neověřenou zprávu, že se uvazovalo o prodeji reklamní plochy na airbegách sondy Beagle2. A jak nakonec dopadla všichni víme ....
yamato - 18/4/2009 - 11:35
citace:
... co kdyby NASA nabídla volnou plochu na bílém vrchlíku k reklamnímu využití?
Například takový McDonald's by mohl za své červené "M" na bílém podkladě v klidu zaplatit oněch 2,2 mld UDS = náklady na misi MSL.
Určitě by to pro ně byl PR trhák, dát si do reklamy snímky z MRO-HiRISE, jak se známé logo snáší na cizí planetu.
Roční čistý zisk tohoto řetězce totiž činí sympatických 2,3 miliardy dolarů !!!
[Upraveno 16.4.2009 poslal pospa]
No, 2,2 mld by za to zrejme nedali, ale zopar melonikov by supnut mohli MRO by nasnimal padak pri zostupe a mame najexotickejsie reklamne foto v dejinach David - 18/4/2009 - 16:17
Padák nasnímaný MRO bude zabírat několik pixelů a bude problém jej na nějakém snímku vůbec najít, natož číst na něm nějaké nápisy, nebo je prvého dubna ?
pospa - 18/4/2009 - 17:53
citace:Padák nasnímaný MRO bude zabírat několik pixelů a bude problém jej na nějakém snímku vůbec najít, natož číst na něm nějaké nápisy, nebo je prvého dubna ?
Za pár mega USD z reklamy by mohla MSL po přistání dojet k padáku a robotickou rukou ho roztáhnout na maximální ploše na povrchu, aby šla reklama pěkně vyfotit z orbitu.
A nápisy jsou zbytečné - stačí jednoduché logo, to je za tisíc písmen
David - 18/4/2009 - 19:40
MSL je vědecká laboratoř a má konkrétní vědecké úkoly a NASA nikdy nepoklesne na úrověň nějakého " čínského mávání", bytˇza účelem propagace firmy nikoli zavrženíhodného totalitního režimu.
Alchymista - 18/4/2009 - 20:12
potom ale nesmie plakať "že nie sú peniaze" - kto málo nechce, veľa si nezaslúži.
Mirek Pospíšil - 21/4/2009 - 13:46
Jen tak, aby řeč nestála, když už nejsou jiné novinky...
- do akce Send Your Name To Mars (na palubě MSL) se k dnešnímu dni 13:40 připojilo 86 805 lidí z celého světa.
- na prvních 3 místech je USA (26695), Kanda (11057) a Norsko (7825)
- z ČR bylo zatím vloženo 74 jmen
- v žebříčku účasti podle států jsme (spolu s Izraelem - 74) mezi Equadorem (84) a Turkmenistánem (71)
Mirek Pospíšil - 21/4/2009 - 13:58
citace:Jen tak, aby řeč nestála, když už nejsou jiné novinky...
- do akce Send Your Name To Mars (na palubě MSL) se k dnešnímu dni, 13:40 SEČ připojilo 86 805 lidí z celého světa.
- na prvních 3 místech jsou USA (26695), Kanda (11057) a Norsko (7825)
- z ČR bylo zatím vloženo 74 jmen
- v žebříčku účasti podle států jsme (spolu s Izraelem - 74) mezi Equadorem (84) a Turkmenistánem (71)
- v porovnání se státy USA se účast ČR zatím nejvíce blíží počtu vložených jmen ze státu Idaho (78), přičemž Idaho mělo v roce 2007 celkem 1 499 402 obyvatel pospa - 5/5/2009 - 13:52
Minulý víkend (v průběhu naší sqělé KNP 2009) proběhl taky Den otevřených dveří v JPL.
Zde je několik aktuálních obrázků z montážní haly MSL, pořízených během této akce: http://www.rich-parno.com/aa_openhouse3.html
Rover MSL dostal jméno Curiosity = zvědavost, zvídavost, nebo taky zvláštnost, kuriozita, rarita
Toto jméno navrhla 12-ti letá školačka Clara Ma z Lenexa v Kansasu a bylo vybráno v druhém kole z více než 9000 podaných návrhů. Vlastnoruční podpis Clary bude "zdobit" povrch MSL.
... podle mně je to lehce dvojznačné pojmenování, rozhodně bych ho jako vítěze nečekal
Ale možná jsem měl podobné pocity i před 6 lety, když byly vybrány jména Spirit a Opportunity. Člověk si zvykne a nakonec se ukáže (po letech), že ty jména docela sedí a byly vybrány kupodivu velmi trefně ...
[Upraveno 28.5.2009 pospa]
pospa - 10/6/2009 - 09:32
Clara MA během své VIP návštěvy JPL dne 8.6.2009 vlastnoručně podepsala MSL Curiosity na "bellypan" - spodní "břišní" panel roveru.
Video z testu letového hardware - impozantní robotické ruky nosící na svém konci otočnou hlavici se spektrometrem APXS, mikroskopem MAHLI a třemi nástroji pro odběr a přípravu vzorků - celkem 35 kg instrumentů včetně vrtačky. Na videu jsou nástroje zatím nahrazeny balastem. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=113
Mimo jiné to znamená, že do JPL už byly konečně dodány problémové pohony z fy Aeroflex, kvůli kterým byl start MSL o dva roky odložen.
Uvazuje sa pre MSL aj nejaka technologia, aby nedopadol jak Spirit?
pospa - 17/6/2009 - 05:13
citace:Uvazuje sa pre MSL aj nejaka technologia, aby nedopadol jak Spirit?
Pravděpodobnost těchto nepříjemností je v podstatě ovlivněna třemi faktory:
1) hardware - tady je MSL oproti MER ve výhodě s větší světlou výškou, větším rozvorem a rozchodem kol. Měrné zatížení každého kola bude tuším +/- stejné.
Je si taky třeba uvědomit, že Spiritu se už 3 roky netočí pravé přední kolo a během současné "události" se zablokovalo i jedno z prostředních kol, což situaci hodně zkomplikovalo. Mluvíme o stroji, který už 20x překročil svou plánovanou životnost!
2) software - neznám zatím podrobnosti, ale jsem si jistý, že zkušenosti s MERy se určitě pozitivně promítnou i do tvorby pokročilejšího SW pro autonomní navigaci MSL.
Dlouhodobější prokluz kol a změna náklonu na jednom místě by měly s větším předstihem indikovat nebezpečí "zahrabání", automaticky včas zastavit a ohlásit nebezpečnou situaci.
3) obsluha - chybami se člověk učí. Je otázkou kolik MER řidičů přejde do roku 2012 do "letového" týmu MSL, ale určitě zafunguje přenos pozitivních i negativních zkušeností formou určitých lessons learned dokumentů a školení
Velkou výhodu vidím v tom, že JPL zkonstruovala, vyrobila a provozuje souvislou řadu "Marsochodů" a podobných sond (Viking, Phoenix), což jim dává ideální možnosti poučit se z předchozích nezdarů a s každou novou generací sond se jejímu opakování vyhnout.
Mars je ale záludné místo a vždycky překvapí něčím novým a nečekaným.
[Upraveno 17.6.2009 pospa]
pospa - 18/6/2009 - 10:39
Lockheed Martin dokončil výrobu a zkoužky letového exempláře tepelného štítu pro MSL.
citace:Lockheed Martin dokončil výrobu a zkoužky letového exempláře tepelného štítu pro MSL.http://www.lockheedmartin.com/data/assets/ssc/MarsScienceLabHeatshield017a.jpg
Průměr: 4,5 m (větší než pro Apollo)
Materiál: PICA (Phenolic Impregnated Carbon Ablator) ve formě dlaždic
Tepelná odolnost: 2100°C
Hmotnost: 382 kg...
skoda, ze neuviedli dobu tepelnej odolnosti stitu pri 2100°C. Myslim, ze aj to by bol zaujimavy udaj.
Tomas Habala - 18/6/2009 - 11:05
Ten stit by mohol prerazat cestu aj cez chladnejsie roztavene zelezo (bod topenia 1 538 °C - bod varu 2 861 °C)
pospa - 18/6/2009 - 11:33
citace:...skoda, ze neuviedli dobu tepelnej odolnosti stitu pri 2100°C. Myslim, ze aj to by bol zaujimavy udaj.
Celý proces EDL (Entry, Descent, Landing), od okamžiku oddělení přeletového stupně až do přistání bude trvat okolo 10 minut.
Z toho fáze která se týká funkce tepelného štítu bude probíhat takto:
T = 0 s - vstup do atmosféry
T = 86 s - vrchol tepelného zatížení štítu
T = 99 s - vrchol zpomalení
T = 225 s - otevření supersonického padáku (h ~ 10km)
T = 247 s - odhození tepelného štítu (h ~ 8km)
...
Přistání roveru pak v čase T = 341 s od vstupu do atmosféry. pospa - 14/7/2009 - 16:38
Když pominu finance, tak se tam lze mimo jiné v novinkách dočíst, že přístroj SAM, http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/SAM/ jaksi hlavní součást této pojizdné laboratoře, zatím neprošel environmentálním kvalifikačním programem, ale co hlavně, že její provoz vyžaduje 2 x vyšší příkon, než bylo plánováno!!!
Dodejme, že tento přístroj do MSL nevyvíjí JPL ale Goddard Space Flight Center.
Dále, že topná tělesa pohonů v kloubech na robotické paži budou také vyžadovat více energie pro bezpečný provoz, takže si toto vše dohromady vyžádá DODATEČNÝ ZDROJ ENERGIE !
Uvažuje se o přidání další baterie nebo dokonce o solárních panelech!!!
Nechápu.
Jak je možné, že k zjištěním tohoto typu se dojde v tomto stádiu vývoje, nebo spíš stavby a testování letového HW.
Plutoniový zdroj energie MMRTG by měl odložením startu o 2 roky ztratit pouze cca 5% kapacity, ale asi není schopen pokrýt zvýšené špičky příkonu pro SAM a bude muset dobít více akumulátorů.
O problémech se zvýšenými nároky na zdroje energie, jak bylo prezentováno v červenci, se tam moc nepíše.
Spíš bych řekl, že je o tom taktně pomlčeno, než že by byl problém vyřešen.
Hlavní přístroj SAM neprošel enviromentálním testem a předělává se.
Kamery MastCam, ačkoli měly být dodány v srpnu, tak zatím prošly oponenturou a budou teprve dodány.
Celkově zatím dodáno méně než polovina letových vědeckých přístrojů.
Pár nových údajů o přistávacím radaru.
Přehledová tabulka pohonů, ale chybí info o jejich dodávkách.
Seznam přistávacích oblastí zatím nezměněn, zmíněna možnost přidání další oblasti s vysokým vědeckým potenciálem na začátku léta 2010. Nová oblast ale musí být minimálně stejně bezpečná jako ty současné.
Všeobecně je konstatováno, že vědecké kapacity MSL zůstávají zachovány a přípravné aktivity směřují ke startu v roce 2011.
No ještě aby ne!
pospa - 21/10/2009 - 21:37
Jakoby těch problémů s roverem a vědeckými přístriji nebylo málo, tak se ještě přidalo podezření, že některé díly MSL byly vyrobeny z "neshodného titanu" což se dá přeložit jako šarže špatně technologicky (možná tepelně) zpracovaného titanu bez platného materiálového certifikátu.
Podezřelé díly jsou zatím výstupní koleno palivové nádrže a díly tlakové nádoby.
Dodavatel titanu dodal nekvalitní titan i na díly do družice Kepler, stihaček F-15, F-22 a transportního C-17.
Tomu říkám obchodní úspěch.
Panují vážné obavy, že pokud testy podezřelého materiálu prokáží, že součástky z něho vyrobené nejsou schopné vydržet veškeré namáhání (teploty, tlaky) po požadovanou dobu, hrozí při jejich výměně a opakovaných testech sondy další navýšení výdajů už tak přešvihnutého rozpočtu.
... jak je vidět i v USA můžou ve špičkových oborech nastávat solidní průšvihy a není to poprve ani naposledy - viz špatně vybroušené primární zrcadlo HST. U Hubbla to šlo naštěstí ještě kompenzovat opravnou optikou a elktronikou. U MSL by se to v případě selháni na cestě opravit už určitě nedalo...
"Panují vážné obavy, že pokud testy podezřelého materiálu prokáží, že součástky z něho vyrobené nejsou schopné vydržet veškeré namáhání (teploty, tlaky) po požadovanou dobu, hrozí při jejich výměně a opakovaných testech sondy další navýšení výdajů už tak přešvihnutého rozpočtu."
Myslim, ze veskere naklady navic by se vymahali po vyrobci tech dilu - mel si to ohlidat a nebo nema v tomto oboru proste podnikat.
pospa - 2/1/2010 - 14:43
V žurnálu 6/2009 AIAA (American Institute of Aeronautic and Astronautics) se objevila tato zajímavá zpráva z testů supersonického brzdicího padákového systému pro MSL.
V aerodynamickém tunelu byl testován 4 % model padáku (d = 0,813 m) spolu s aerodynamickým krytem MSL ve stejné měřítku za rychlostí Mach 2-2,5 a Reynoldsových čísel odpovídajících letové obálce při otevření padáku v atmosféře Marsu.
Byla sledována celá řada parametrů včetně vhodnosti navrženého pólového otvoru vzhledem ke stabilizaci a frekvenci pulzace vrchlíku během plnění a letu v nadzvukovém proudění. Je opravdu neobvyklé vidět na fotkách rázovou vlnu utvořenou před "měkkým tělesem" z textilu.
Testy potvrdily, že otevření a naplnění vrchliku v nadzvukovém proudu za daných podmínek prbíhá uspokojivě (během 15 ms) a bez rozměrové aerodynamické poměry a navržené materiály jsou v pořádku pro zamýšlené použití na Marsu.
pospa - 6/1/2010 - 13:42
Chemická laboratoř SAM (Sample Analysis at Mars), nejsložitější přístroj MSL, byla díky odloženému startu o něco vylepšena.
Nejedná se o HW změnu, ale o způsob přípravy vzorků pro anylýzu. Takto by mělo být možné rozpoznávat více druhů složitějších organických molekul.
... jenom doufám, že toto vylepšení není jednou z příčin dodatečně požadovaného zvýšeného elektrického příkonu SAMu, viz. můj příspěvek ze 14.7.2009.
pospa - 8/1/2010 - 17:04
Před rokem byli vybráni 4 finální kandidáti na místo přistání MSL. Po zjištění nových skutečností z dlouhotrvajícího průzkumu (např. lokální emise metanu) bylo loni v létě vyhlášeno nové kolo pro dodatečné návrhy vědecky zajímavých lokalit k průzkumu.
Bylo navrženo 7 nových míst a z nich byly vybrána dvě (NE Syrtis, East Margaritifer), která budou podrobena detailnímu dálkovému průzkumu a případně přidána k původní čtveřici kandidátů.
V těchto dnech jsou technologické vzorky roveru a skycrane připravovány na drop test.
Nejsem si jistý, jak to v tomto případě bude vypadat - upoutaný test raketových brzdicích motorků, test spouštění roveru na navijáku, nebo něco dalšího?
Podrobnosti se mi zatím nepodařilo zjistit.
Snad z toho nebude crash test a více informací bude uvolněno až to budou mít úspěšně za sebou.
Dokument kromě výsledných parametrů zachycuje i postupné změny v zadání, které vedly ke zpožděné dodávce z Malin Space Science Systems.
pospa - 20/2/2010 - 11:46
Byly dokončeny kompletní "suché" testy pozemního modelu robotické paže včetně nástrojů pro odběr vzorků, která je identická s letovým HW+SW.
V následujících měsících příjdou na řadu praktické zkoušky vrtání do kamenů a užití ramene v reálném prostředí.
Letový exemplář se sestavuje v clean roomu a bude na Curiosity připojen ke konci tohoto roku.
Podle http://twitter.com/elakdawalla/status/11058862622 by se u Malin Space Science Systems mohlo vyjednávat o navrácení původního rozsahu funkcí kamerám MSL MastCam. Funkce zoom byla z konstrukce, v rámci NASA úspor, vyřazena v listopadu 2007.
Angažovat by se v tom měl James Cameron. Tipl bych si, že mu Avatar přisypal celkem dost $$$ do prasátka a mohl by chtít na kamery přispět - samozřejmě s vidinou dalšího kasovního trháku v roce 2012-13.
Už vidím ten rudý titulek: Curiosity Roving Mars 3D
Pokud se to podaří, byla by to absolutní bomba - mít HD video z povrchu cizí planety ve 3D.
Na stránkách MSL i MSSS zatím samozřejmě ticho po pěšině ...
pospa - 8/4/2010 - 14:01
Dne 17.3.2010 byly dva kusy kamer MastCam doručeny od výrobce MSSS do JPL. O den později se podrobily kontaminačním testům s kladným výsledkem (zatím žádná kontaminace pozemskými bakteriemi).
Jako bonus z tiskové zprávy vyplývá potvrzení předchozích spekulací (viz. předchozí příspěvek) :
ANO, Mallin Space Science Systems nedávno dostalo od NASA zadání (a peníze) na výrobu druhého páru kamer MastCam s původně zamýšleným ZOOMem. Pokud se jejich výroba, testy a dodání podaří včas, budou jimy současné MastCamy (bez ZOOMu) nahrazeny a poletí na Mars.
A to bude moc fajn ...
Během března a dubna 2010 byl inženýrský model přistávacího radaru MSL, zavěšený na vrtulníku, podroben přistávacím testům v terénu. Sestupy z různých výšek, pod různými úhly a na různorodé terény (např. na makové pole) byly simulovány přistávací manévry na různá kandidátská místa přistání na Marsu.
Testy budou pokračovat se zavěšenou zátěží pod vrtulníkem, kdy se bude ověřovat, zda spouštěný rover neovlivní měření sestupového radaru při závěrečném klesání celé sestavy.
Ty zkousky jsou dost tvrde.
Ono umravnit signal odrazeny z radaru kvuli doplleru neni jednoduche.
Dva vysilace (20W PA) na 9.4GHz leti dolu, odrazi se a leti zpet do SDR prijimace.
Problem je, ze behem pristavani se muze pod sondou rozvirit prach a tak vzniknou extreme rychle uniky (fading) + zmeny kmitoctu (Dopller).
Ten fading (znamej z rozhlasovych AM vln..stredni a kratke vlny, unik stanice az do sumu a zpet behem minuty) se skrze DSP resi pomoci 2 vysilacu minimalne 200MHz od sebe (sirka pasma impulsu 20MHz).
Mnohem horsi je vsak ten prach co se rozviri tesne nad povrchem nebo kdyz tam zrovna bude prasna boure.
To klade velke vypocetni naroky na DSP SDR prijimacu radaru.
Podle meho tyhle testy z vrtulniku jsou jiz zaverecne a mel by se tim doladovat fw v DSP za AD (AD/DSP je v SDR prijimaci) kvuli vyhodnoceni mnohonasobneho Doplleru.
Mozna budou modulovat vysilany signal, to umoznuje modelovat 3D krajinu pod sebou s rozlisenim +- 6-9cm vysky krajiny (mam jiste znalosti o palubnich radarech z vojenskych letadel).
Ale i tak....bude tam muset byt mozna i nekolik sprazenych DSP pro "live" situaci pod pristavacim modulem.
Je jasne, ze kopii radaru budou testovat i po startu k Marsu a nove objevene "niance-drobnosti" vzdalene dohrajou do EEPROM fw daneho radaru.
RYSi, prosím tě, mohl bys nám radioamatérským totálním nevzdělancům trochu osvětlit významy zkratek v jinak zajímavém tvém předchozím příspěvku? Dík.
Btw, na kolik odhaduješ potřebný výpočetní výkon pro přistávací radar MSL?
-=RYS=- - 16/4/2010 - 03:23
citace:RYSi, prosím tě, mohl bys nám radioamatérským totálním nevzdělancům trochu osvětlit významy zkratek v jinak zajímavém tvém předchozím příspěvku? Dík.
Btw, na kolik odhaduješ potřebný výpočetní výkon pro přistávací radar MSL?
Celkovy skupinovy vypocetni vykon...to se dost tezko odhaduje.
Pro zakladni funkci odhaduji do 12000MIPS, ale otazkou je, jestli soucasne nechteji udelat 3D pro budouci 3D modelaci tereni v miste pristani (mozne Google aplikace apod.).
V tom pripade ten vykon musi byt o dost vyssi a hlavne to musi mit velkou RAMku z ktere se to postupne odsype do flash a po pristani by to mohlo prepocitat do drateneho modelu, ktery se odesle na Zem (mene dat, nez mnozstvi ulozenych dat, ktere by nebylo mozno odeslat na Zem). V dratene verzi by slo udelat X/Y rozliseni 2-3cm a Z rozliseni 6-9cm.
alamo - 21/4/2010 - 20:40
sky crane
o MSL je toho na nete hafo..
ale o jej najzaujímavejšej súčiastke (pre mňa) tam nieje takmer nič
viete o nejakých dokumentoch?
napríklad zdôvodnenie prečo sa rozhodli testovať novú nevyskúšanú techniku na tak drahej sonde?
prečo nepoužili "klasiku" normálnu "nohatú" pristávaciu plošinu?
pre mňa to znamená len očakávanie, že potenciálny prínos mnohonásobne prevyšuje potenciálnu stratu..
ale aký prínos?
o tom že očakávajú vyššiu presnosť pristáti viem, ale to sa predsa nedá vysvetľovať "žeriavom"?
je tam aj niečo naviac?
napríklad zníženie pomeru hmotnosti pristávacieho zariadenia, v prospech roveru?
(pri tak ťažkom stroji by sa hodilo práve to..)
ales - 21/4/2010 - 21:52
citace:sky crane
napríklad zdôvodnenie prečo sa rozhodli testovať novú nevyskúšanú techniku na tak drahej sonde?
prečo nepoužili "klasiku" normálnu "nohatú" pristávaciu plošinu?
Podle článku na http://www.space.com/businesstechnology/061129_msl_skycrane.html byly důvody pro "sky crane" zhruba tyto:
- pro airbagy je sonda moc těžká (přes 700 kg)
- v roce 1999 selhal klasický "nohatý" systém na sondě Mars Polar Lander (a NASA hledala i jiné možnosti)
- odpadají možné problémy při sjíždění roveru z rampy
- lze přistát do poměrně těžkého a neznámého terénu
- povrch v okolí přistání se relativně málo poškodí zplodinami z raketových motorů
Přesto NASA stále používá i "klasické" systémy - viz. sonda Phoenix.
alamo - 21/4/2010 - 22:38
dík
ten článok poukazuje hlavne na jedno, vyššiu bezpečnosť
asi to použijú aj pre obe zložky sample return
dík.. takže k vývoju prispeli špecifické podmienky marsu, na marse je to skrátka výhodné
aj v prípade pilotovanej výpravy bude väčšina pristátí automatická, a zníženie nákladov si žiada určitú štandardizáciu, keď sa jeden systém použije pri všetkých pristátiach
takže fakt, prečo to nepoužiť aj pre pilotovanú výpravu?
a ak sa to použije, ukáže sa že vývoj obrieho "ňoumiverzálneho" altairu pre mesiac, na báze ktorého by sa dal vyvinúť s pridaním aerodinamického brzdiaceho krytu, pristávací prostriedok pre mars, bol totálne scestný
následkom čoho bol scestný aj costellation ako celok..
pospa - 24/4/2010 - 19:21
Aktuální stav příprav v prezentaci pro březnové zasedání MEPAG.
Veškeré elektrické pohony a vědecké vybavení dodáno až na REMS, SAM a ChemCAM.
S touto správou má iHNed "pouze" měsíční zpoždění. Tomu říkám "solidní novinářský výkon". pospa - 21/5/2010 - 09:53
Plánovači NASA stanovili startovací okno pro MSL na 25.11. - 18.12. 2011.
Přistání na Marsu by pak mělo proběhnout mezi 6.8. a 20.8. 2012.
Tyto termíny byly zvoleny s ohledem na trajektorie obou v současné době obíhajících umělých družic Marsu, které by měly posloužit pro komunikaci během sestupu a přistání MSL. Nicméně místo přistání ještě není přesně určeno - stane se tak zřejmě až během přeletu Země - Mars.
Přímé spojení se Zemí během EDL manévrů by bylo možné taky, ovšem s řádově nižší přenosovou rychlostí 1 bit/s , kdežto přez retranslační družice se nabízí 8000 bit/s a více.
Minulou sobotu 15.5. 2010 se v Pasdenské JPL konal každoroční den otevřených dveří.
Pár fotek z této akce, včetně stavu "rozloženosti" MSL, přináší na svých stránkách jeden z návštěvníků.
Během května 2010 pokračovaly na základně NASA Dryden Flight Research Center testy sestupového radaru zavěšeného na nose vrtulníku Eurocopter AS350.
Bylo testováno měření sestupových parametrů radarem při simulovaném spouštění makety roveru.
Čtyři videa z dubnových testů brzdicího padáku MSL v 36 m aerodynamickém tunelu v Ames Research Center. Z toho posledního je vidět, že i v JPL mají rádi 1.4.
Všimli jste si na fotkách nebo videu těch otvorů na obvodu kol?
Asi ano.
A víte k čemu slouží?
Možná je těch účelů více, ale rozhodně je v těch otvorech v Morseovce zakódovaná pěkná reklama
.---
.--.
.-..
... každý 1,5 m jízdy Curiosity bude mít JPL na Marsu ve stopch roverou svou čitlnou značku.
Tak se dělá pí-ár na cizích planetách
admin - 15/7/2010 - 15:52
To je kouzelný.
Bylo k tomu nějaké oficiální info?
pospa - 15/7/2010 - 15:58
Na vývojovém modelu podvozku z r 2007 byly ještě v "traktorovém" vzorku kol přímo písmena JPL/LPJ
Zřejmě po zkušenostech z pozemních testů byly z důvodu lepšího "odvodu" písku a kamení z vnitřní strany strany kola u novější verze vytvořeny po obvodu poměrně velké a početné otvory (12), kterými může půda při každé otáčce kola vypadávat ven.
Na Curiosity byl připojen sloupek pro přístroje dálkového průzkumu - Remote Sensing Mast
pospa - 20/7/2010 - 11:20
MARDI - MARs Descent Imager - dolů směřjící barevná kamera 1600 x 1200 px bude už 2 minuty před přistáním sledovat situaci pod MSL rychlostí 4 snímky / sekundu.
Myslím, že z toho bude jedno z TOP 10 videí na YouTube 2012
MARDI se bude možná využívat i během pobybu po povrchu planety. Záležet bude na vědecké užitečnosti a energetické bilanci roveru.
The Curiosity rover took its first steps Friday inside a clean room at the Jet Propulsion Laboratory, kicking off a test campaign to prove the $2.3 billion robot can operate on the surface of Mars.
pospa - 26/7/2010 - 11:27
Curiosity má za sebou první dětské krůčky - 2 metrovou jízdu vpřed a vzad v pozemském 1g.
Pro tento test byla vystrojena ekvivalentní zátěží tak, aby se přibližně simulovalo 0,37g na Marsu.
Btw. věděli jste, že RTG zdroj se bude na MSL připojovat až těsně před startem, ve chvíli, kdy je rover i s celou sondou připojen k raketě a je pod aerodymanickým krytem?
Tímto stylem to probíhalo i u sond Cassini a New Horizons.
[Upraveno 26.7.2010 pospa]
pospa - 26/7/2010 - 16:50
Ta sestava kamer na připojeném RSM je prostě sqělá
citace:Ta sestava kamer na připojeném RSM je prostě sqělá
ako je to vlastne s tymi zoomovacimi kamerami? budu alebo nebudu?
pospa - 27/7/2010 - 09:21
citace:ako je to vlastne s tymi zoomovacimi kamerami? budu alebo nebudu?
viz můj příspěvek z 8.4. :
"Mallin Space Science Systems dostalo od NASA zadání (a peníze) na výrobu druhého páru kamer MastCam s původně zamýšleným ZOOMem. Pokud se jejich výroba, testy a dodání podaří včas, budou jimy současné MastCamy (bez ZOOMu) nahrazeny a poletí na Mars."
Do startu na konci listopadu 2011 zbývá více než rok, komplexní testy roveru jsou v plánu na první čvrtletí 2011. Takže je na MastCamy se zoomem ještě relativně dost času - pracuje se na jejich výrobě od začátku dubna t.r.
Na stránkách výrobce http://www.msss.com/news/index.php?id=14 zatím žádné novější informace k dispozici nejsou. -=RYS=- - 27/7/2010 - 23:51
To jsem zvedavej, jak chce ten Cameron natocit nativni 3D HDTV (1920x1080) filmovy dokument z povrchu Marsu. Pokud budou vhodne snimky preneseny (v X-direct pasmu bude prenosovka tak 60-300kbps) snimek po snimku (25obrazku za sekundu pro sekundovy zaznam), tak to bude trvat rok, nez se prenesou vsechny snimky pro zpracovani do 10-ti minutoveho 3D HDTV videa.
Mozna kdyz by zakladna sondy obsahovala retlaslator (2.3GHz o az 1.1Mbps na druzici, cas pro prenos je asi 20 minut...doba preletu na MSL cca 2-4x za SOL... a naslednych cca az 400kbps na Zem pomoci DSN), tak by se fotky odforwardili rychleji.
Sam jsem obcas pouzival "letajici BBSku na MIRu"...napsal jsem A4 textu a k tomu 60kb jpg obrazek v 7plus a odeslal jsem to pres pozemni automatickou stanici v Rakousku, kamarad v Chile dostal "e-mail" asi za 5 dni a to cela zprava nemela vice jak 10kb v TXT + 60kb v jpg BinSplit+7plus). 3x musel MIR obletet nez se to presosalo z Rakouska na palubni BBSku a 2x musel MIR obletet nez se to presosalo z palubni BBSky (typ FBB) do Santiaga (do mistno BBS s automatickym SAT forwardem...tedy nejenom pro praci s MIRem).
Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
pospa - 28/7/2010 - 09:22
citace:...Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
Přenosové rychlosti a kapacity MSL:
The data rate direct-to-Earth varies from about 500 bits per second to 32,000 bits per second (roughly half as fast as a standard home modem). The data rate to the Mars Reconnaissance Orbiter is selected automatically and continuously during communications and can be as high as 2 million bits per second. The data rate to the Odyssey orbiter is a selectable 128,000 or 256,000 bits per second (4-8 times faster than a home modem).
An orbiter passes over the rover and is in the vicinity of the sky to communicate with the rover for about eight minutes at a time, per sol. In that time, between 100 and 250 megabits of data (averaging about 1/4 of a CD) can be transmitted to an orbiter. That same 250 megabits would take up to 20 hours to transmit direct to Earth! The rover can only transmit direct-to-Earth for a few hours a day due to power limitations or conflicts with other planned activities, even though Earth may be in view much longer.
Mars is rotating on its own axis so Mars often "turns its back" to Earth, taking the rover with it. The rover is turned out of the field of view of Earth and goes "dark," just like nighttime on Earth, when the sun goes out of the field of view of Earth at a certain location when the Earth turns its "back" to the sun. The orbiters can see Earth for about 2/3 of each orbit, or about 16 hours a day. They can send much more data direct-to-Earth than the rover, not only because they can see Earth longer, but also because they have a lot of power and bigger antennas than the rover.
On-board memory includes 256MB of DRAM and 2 GB of Flash Memory both with error detection and correction and 256kB of EEPROM. That's roughly the equivalent memory of a standard home computer. This onboard memory is roughly 8 times as capable as the one onboard the Mars Exploration Rovers.
Pár zajímavých informací o přístroji ChemCam - (laserové "dělo" + spektrometr) od Sylvestra Maurice - ChemCam deputy PI:
- s ChemCam je v plánu 7-20 "výstřelů" na cíl / sol, a to po celou dobu plánované 2 leté mise (!!!!)
- ChemCam detekuje velmi dobře alkalické kovy, Přechodové(?) a další kovy poměrně slušně.
- Trochu obtížnější, ale stále funkční, je detekce prvků H, C, O, N, P, S, Si ... tyto prvky potřebují 0.5-10% hmotnostního zastoupení ve zkoumaném kameni, aby byly identifikovatelné. Pro C je to například 3-5%, především v závislosti na rozsahu.
- ChemCam nebude schopná detekovat žádné vzácné plyny (což není důležité), ani F a bohužel vůbec nedokáže zjistit Cl.
Pro detekci tohot prvku (Cl) je určen přístroj APXS
- Operační rádius ChemCam bude 1.5 - 7 m
- Pro zasažení a detekci cílové oblasti na vzdálenost 9 m (což byl původně plánovaný rozsah) by bylo potřeba 2 násobně více energie
- K jednotce uvnitř MSL byl přidán aktivní chladič, protože teplo z RTG by ji mohlo výrazně ovlivňovat/poškodit. Poměrně dlouho přešlapovali na místě, když řešili problém, že laser na sloupku RSM by v praxi nefungoval správně, protože by byl příliš chladný, zatímco jednotka uvnitř roveru by měla tendenci se přehřívat. Nyní je ChemCam tým přesvědčen, že elektrický chladič problém vyřešil.
-=RYS=- - 30/7/2010 - 02:00
citace:
citace:...Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
Přenosové rychlosti a kapacity MSL:
The data rate direct-to-Earth varies from about 500 bits per second to 32,000 bits per second (roughly half as fast as a standard home modem). The data rate to the Mars Reconnaissance Orbiter is selected automatically and continuously during communications and can be as high as 2 million bits per second. The data rate to the Odyssey orbiter is a selectable 128,000 or 256,000 bits per second (4-8 times faster than a home modem).
An orbiter passes over the rover and is in the vicinity of the sky to communicate with the rover for about eight minutes at a time, per sol. In that time, between 100 and 250 megabits of data (averaging about 1/4 of a CD) can be transmitted to an orbiter. That same 250 megabits would take up to 20 hours to transmit direct to Earth! The rover can only transmit direct-to-Earth for a few hours a day due to power limitations or conflicts with other planned activities, even though Earth may be in view much longer.
Mars is rotating on its own axis so Mars often "turns its back" to Earth, taking the rover with it. The rover is turned out of the field of view of Earth and goes "dark," just like nighttime on Earth, when the sun goes out of the field of view of Earth at a certain location when the Earth turns its "back" to the sun. The orbiters can see Earth for about 2/3 of each orbit, or about 16 hours a day. They can send much more data direct-to-Earth than the rover, not only because they can see Earth longer, but also because they have a lot of power and bigger antennas than the rover.
On-board memory includes 256MB of DRAM and 2 GB of Flash Memory both with error detection and correction and 256kB of EEPROM. That's roughly the equivalent memory of a standard home computer. This onboard memory is roughly 8 times as capable as the one onboard the Mars Exploration Rovers.
Nemel jsem presne informace o vysilani z vozitka.
Tu prenosovu rychlost jsem odhadoval z fyzikalnich moznosti a z radioamaterskych zkusenosti. Zkratka cim vetsi sirka VF pasma, tim vetsi vykon, tim vetsi prenosova rychlost, bohuzel prijimac o nekokolik desitek/stovek milionu kilometru dal by to nedokazal diky ztratam zachytit, proto se v kosmu pouziva sire pasma v tolerancich 1-200kHz s dumyslnyma modulacema typu X-PSK, X-PAM (misto QAM) apod..
Ale i tak, jsem se trefil celkem presne. Adolf - 30/7/2010 - 23:11
NASA přidává videokameru k dalšímu marsovskému roveru
By Denise Chow
SPACE.com Staff Writer
posted: 30 July 2010
02:39 pm ET
NASA přidala videokameru k příštímu marsovskému roveru, která bude fotit snímky pro Zemi během cesty, až šestikolý robot bude přistávat na povrchu Marsu.
Nazývá se Mars Descent Imager čili MARDI, kamera se nachází na levé přední straně marsovské vědecké laboratoře Curiosity a měla by zaznamenávat videa s vysokým rozlišením přibližně dvě minuty před plánovaným přistáním roveru na Marsu v říjnu 2012. Je určeno, že Rover bude k Marsu startovat příští rok.
Půjde-li všechno dobře, měly by úvodní videosnímky ukázat, jak odpadá tepelný štít Curiosity zpod roveru a odhaluje pod sebou pruh marsovského terénu osvětleného odpoledním sluncem, říkají činitelé roveru. První scény by měly snímat zemi s rozsahem několika mil. Následující obrázky se zúží a každou sekundu sejmou menší oblast.
Diváci by se ale měli připravit na drkocavou projížďku.
Plně barevné video se bude pravděpodobně obracet a třást, jak bude Curiosity na padáku – i později, až jeho ruksáček s raketovým pohonem bude zpomalovat sestup roveru podle předpisu NASA. Levé přední kolo by pak mělo vstoupit do zorného pole, až Curiosity rozloží svůj mobilní a přistávací podvozek, načež povrchová mise Curiosity může začít.
Přistání bude zaznamenáváno přibližně rychlostí čtyřech snímků za sekundu a to při rozlišení asi 1 600 až 1 200 pixelů na snímek. Film bude během přistání bezpečně uložen do vlastní flash paměti Mars Descent Imager.
Spoléhání na informace
Od Curiosity, která bude v den přistání asi 150 milionů mil (250 milionů km) od Země, se očekává, že obrázky a další data vyšle zpět na Zemi pomocí retranslace jednoho ze dvou Marsovských orbiterů. Denní objem dat bude rovněž omezen množstvím času, který orbitery nad ní každý den stráví.
„Dostaneme je sem ve dvou fázích,“ říká Michael Malin z Malin Space Science Systems společnosti umístěné v Kalifornském San Diegu, která Mars Descent Imager postavila. „Nejdříve dostaneme zmenšeniny odeslaných obrázků s pouze několika snímky v plných rozměrech.“
Následná vysílání dat dodají dodatečné snímky, které se zvolí podle toho, co se ukáže na zmenšeninách.
„Verze s menším rozlišením ze zmenšených obrázků budou porovnatelné s kvalitou obrázků ve video YouTube,“ řekl Malin. „Verze s high-definition rozlišením ale nebude k dispozici, dokud se nepřenese celá sada obrázků na Zem, což může trvat týdny nebo i měsíce, neboť to bude sdílet prioritu s daty z dalších přístrojů.“
Náhled na okolí
Mars Descent Imager též týmu Mars Science Laboratory poskytne informace o místě přistání a jeho okolí. To pomůže vědcům mise interpretovat pohledy roveru z úrovně země a pomůže jim i naplánovat počáteční cesty.
„Každý z 10 vědeckých přístrojů na roveru hraje svou roli při úspěchu mise,“ řekl vedoucí vědec Curiosity John Grotzinger z California Institute of Technology in Pasadena, Calif. „Tento nám poskytne ponětí o terénu kolem místa přistání a může nám ukázat věci, které chceme studovat. Z informací z těchto obrázků budeme vycházet při svých úvodních rozhodnutích o tom, kam rover pojede.“
Stovky obrázků nasnímané touto kamerou ukáží podrobnosti menší, než které dovedeme rozlišit v obrázcích nafocených z orbity. Sada obrázků od vyšší výšky až do úrovně terénu vědcům umožní upřesnit umístění Curiosity i před tím, než orbiter může rover vyfotografovat na povrchu.
„Během tak asi prvního dne, budeme vědět, kde jsme a co je kolem nás,“ řekl Malin. „MARDI moc nepomůže s šestiměsíčním plánováním – k tomu použijeme orbitální data – ale bude důležitá pro šestidenní a 16-denní plánování.“
Ale počkejte, je toho víc
Kombinace informací ze sestupových obrázků s informacemi z pohybových senzorů kosmické lodi též umožní výpočty rychlostí větru, který bude kosmickou loď na její cestě dolů ovlivňovat, čímž vědcům poskytne důležitá atmosférická a vědecká měření.
Sestupová data tudíž budou hrát roli při konstrukci a testování budoucích přistávacích systémů pro Mars, které by mohly zvýšit zvládnutí odvratitelných rizik.
Po přistání nabídne Mars Descent Imager dovednost v získání detailních obrázků země pod roverem, aby se přesně sledovaly jeho pohyby nebo za účelem geologického mapování. Zda bude těchto schopností skutečně využito, rozhodne vědecký tým, který bude pověřen řízením rozpočtu, datových a časových omezení.
Minulý měsíc inženýři kosmické lodi a technici přeinstalují Mars Descent Imager na Curiosity během toho, co se očekává, že je to závěrečný čas této části montáže a testování roveru a jeho letového systému v NASA's Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně.
Mimo vlastního roveru zahrnuje letový systém letový stupeň pro operace mezi Zemí a Marsem a sestupový stupeň, aby bezpečně snesl rover z vršku marsí atmosféry na zem.
Tato kamera Mars Descent Imager (MARDI) poletí na roveru Curiosity při misi Mars Science Laboratory. Dolů shlížející kamera bude snímat obrázky po sekundách s 1 600 až 1 200 pixelů na snímek po asi dvě úvodní minuty, než se Curiosity dotkne v říjnu 2012 Marsu. MARDI a dvě další kamery dodala pro tuto misi Malin Space Science Systems, San Diego, Calif. Kapesní nůž poskytuje pro obrázek měřítko. Credit: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems
Tento graf vyobrazuje postupnost klíčových událostí v říjnu 2012 od doby, kdy kosmická loď NASA Mars Science Laboratory se svým roverem Curiosity vstoupí do atmosféry Marsu až do momentu poté, kdy se dotkne povrchu. Kamera Mars Descent Imager (MARDI) na roveru poskytne video přistání s vysokým rozlišením s pohledem dolů počínaje okamžikem oddělení tepelného štítu. Credit: NASA/JPL-Caltech
Mars Descent Imager pro NASA's Mars Science Laboratory tento obrázek udělal uvnitř čisté místnosti Malin Space Science Systems v San Diegu v Kalifornii během kalibračního testování kamery v červnu 2008. Ukazuje zástupce vedoucího testovatele přístrojů Kena Edgetta, který drží šestistopové kovové pravítko, které bylo použito jako testovací cíl pro hloubku pole. Credit: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems
pospa - 2/8/2010 - 13:10
Video (47:36) z přednášky Jen Blank o ChemCam před dvěma měsíci v SETI institutu:
... několik otázek z diskuse zůstalo nezodpovězeno.
Většinou se týkaly způsobu kalibrace zaměřování optiky laseru a spektrometru, měření vzdáleností zkoumaného objektu a mezer v měřicích rozsazích spektrometrů.
Taky by mě zajímalo, jak se hodlají vypořádat s nánosem prachu, který ulpí během provozu na optice spektrometru/laseru ...
Víte, na to, že se uvažovalo o startu už v roce 2009, je na MSL ještě spousta práce. Překvapuje mě to. Ale je samozřejmě dobře, že si dávají záležet, aby nakonec všechno klaplo.
pospa - 16/9/2010 - 12:02
citace:Víte, na to, že se uvažovalo o startu už v roce 2009, je na MSL ještě spousta práce. Překvapuje mě to. Ale je samozřejmě dobře, že si dávají záležet, aby nakonec všechno klaplo.
Pro lepší přehled o tom jak, kdy a proč k odkladu startu došlo doporučuji pročíst si toto vlákno i trochu více do minulosti
Množství práce je víceméně stejné jako by bylo i při dodržení původního plánu (vybavení a funkce zůstávají +/- stejné), jen je teď na to o 26 měsíců více času.
Pokud tedy vznikl prostor veřejnosti prezentovat každou "maličkost" z testů a předstartovních příprav, tak to může (oprávněně) vytvářet dojem, že je na tom ještě hromady práce.
Ano je, ale ne o moc víc, než by bylo před 2 lety. [Upraveno 16.9.2010 pospa]
arccos - 16/9/2010 - 19:39
citace:Pro lepší přehled o tom jak, kdy a proč k odkladu startu došlo doporučuji pročíst si toto vlákno i trochu více do minulosti
Množství práce je víceméně stejné jako by bylo i při dodržení původního plánu (vybavení a funkce zůstávají +/- stejné), jen je teď na to o 26 měsíců více času.
Pokud tedy vznikl prostor veřejnosti prezentovat každou "maličkost" z testů a předstartovních příprav, tak to může (oprávněně) vytvářet dojem, že je na tom ještě hromady práce.
Já vím, přece tu zdaleka nejsm poprvé.
Ovšem právě tak jsem tu moji připomínku myslel - té práce na roveru je zhruba stejně, přesto se uvažovalo, že se to stihne už před rokem. Tehdejší odložení mě vůbec nepotěšilo, ale možná dobře tak, je to určitě lepší než všechny tyto práce uspěchat (případně ještě v horším případě neudělat některé testy).
pospa - 17/9/2010 - 11:09
Pár nových obrázků z testů a seřizování titanové robotické paže na začátku září 2010.
Délka 2,3 metru, 2 ramenní, 1 loketní, 2 zápěstní klouby. Na konci otočná hlavice s 33 kg vědeckého vybavení (na obrázcích ještě není plně vystrojena). Přesnost polohování na konci ramene cca +/- 2 mm. Testy při náklonu roveru 0 - 20°.
citace: NASA přidává videokameru k dalšímu marsovskému roveru
By Denise Chow
SPACE.com Staff Writer
posted: 30 July 2010
02:39 pm ET
Dovolil bych si ke kameře MARDI uvést pár upřesňujících informací, jelikož z překladu tohoto lehce matoucího článku na space.com zřejmě čerpal i TP pro svou stať "Robot Curiosity - Testovaný i modernizovaný" v L+K 9/2010.
(Takto se pak šíří drobné omyly a nepravdy k široké veřejnosti )
Tak tedy:
- už 14.12. 2004 (!) NASA rozhodla, že nově zamýšlený rover MSL bude vybaven mj. kamerami Mastcam, MAHLI a MARDI
- v září 2007, ale v důsledku snah NASA o úspory v projektu, byla už rozpracovaná MARDI z výbavy vyškrtnuta.
(totéž postihlo mj. i ZOOM funkci u dvou kamer MastCam)
- v listopadu 2007 ovšem výrobce (Michael Malin) jednal s NASA Mars Exploration Directorate a JPL, že by byla obrovská škoda rozpracovanou kameru nepoužít a nabídl, že MSSS dokončí její výrobu a testování (u výrobce) na své vlastní náklady. Dále bylo dohodnuto s Peterem Smithem (PI pro Phoenix), že náklady na integraci a testy zabudované kamery na rover v JPL budou kryty z části rozpočtu pro identickou kameru MARDI na sondě Phoenix Mars Lander, u níž bylo rozhodnuto že při přistání použita nebude a plánované náklady na pozemní testy tím pádem nebudou využity. NASA s těmito návrhy souhlasila = kamera byla opět zahrnuta do výbavy MSL (ještě jednou: toto bylo v listopadu 2007!)
- v červeneci 2008 je kamera dokončena (elektronika není třeba - je sdílená s dalšími kamerami roveru) a dodána do JPL.
- od října 2008 (!) je MARDI plně zabudována na rover MSL.
Z toho plyne, že v případě MARDI se zcela jistě nejedná o nový komponent, který by byl přidán do výbavy dodatečně (nad plán) a už vůbec ne někdy v poslední době.
Existovalo pouze dvouměsíční období v roce 2007, kdy s ní vedení NASA nepočítalo.
Jak už bylo psáno v článku na space.com, kamera je umístěna na levém předním rohu hlavního těla roveru.
Na počátku snímání sestupu (pod 3,7 km), cca 2 min před dosednutím, bude snímat oblast zhruba 4x3 km, s rozlišením 2,5 m/px. Poslední zcela ostré snímky budou pořízeny zhruba 5 m nad povrchem, snímaná oblast 5x4 m, rozlišení 3,3 mm/px. Po přistání (kamera bude cca 0,7 m nad povrchem) by mohlo být rozlišení 1,5 mm/px, ale optika bude mimo fokus a snímky neboudou moc ostré.
Ostatně i snímání během sestupu bude dost ovlivněno vibracemi při letu na padáku a později činností 8 tryskových motorů sky-crane.
Určitě to ale bude něco nového a v Cameronově filmu Curiosity - MARS 3D (o tom nepochybujte) něco z těch 500 pořízených HD snímků určitě uvidíme
Hmm, když už jsme u těch kamer.
Tak ty dvě nejlepší "děla" na MSL - MastCamy, budou mít možnost plnobarevného snímání v RGB (na CCD s Bayerovým barevným filtrem), tak taky například přez jiné filtry v infračerveném spektru.
Takže jejich testovací snímky pak vypadají takto:
Špionážní infra snámky nepřítele ve tmě ale nečekejme, využítí těcho shopností bude samozřejmě čistě vědecké.
pospa - 21/9/2010 - 11:08
Výrobce MastCamů (MSSS) aktualizoval web o těchto kamerách a přidal testovací snímky a VIDEO (!) pořízené prěd odesláním do JPL i po montáži na MSL.
... škoda jen té výrazné vinětace v rozích a kolem okrajů snímků z 34 mm objektivu.
U druhé kamery se 100 mm objektivem je to o něco lepší, ale je to tam taky.
Připisuju to na vrub rámečkům na konci sluneční clony; nejsem ale odborník, tak možná je příčina někde jinde.
Snímky tak bude třeba ořezávat - zmenšovat užitnou hodnotu, extra práce.
Myslel jsem, že takové vady objektivů by u tak drahých kamer nemusely být
pospa - 21/9/2010 - 11:35
Krásný příklad vedlejších produktů z vývoje kosmické techniky:
Kalifornská firma inXitu, která se podílela na dodávce přístroje SAM pro analýzu vzorků MSL, uvedla na trh přenosný (kufříkový) chemický analyzátor minerálů inXitu Terra.
Výhody takového zařízení, provádějícího chemický rozbor přímo na místě odběru vzorků, bez nutnosti klasické "kamenné" laboratoře, jsou na snadě.
citace:... škoda jen té výrazné vinětace v rozích a kolem okrajů snímků z 34 mm objektivu.
U druhé kamery se 100 mm objektivem je to o něco lepší, ale je to tam taky.
Připisuju to na vrub rámečkům na konci sluneční clony; nejsem ale odborník, tak možná je příčina někde jinde.
Snímky tak bude třeba ořezávat - zmenšovat užitnou hodnotu, extra práce.
Myslel jsem, že takové vady objektivů by u tak drahých kamer nemusely být
Tato vinětace je běžnou záležitostí všech objektivů. Nebývá příliš pozorovatelná, protože rozměr snímacího čipu či zobrazovacího okénka je běžně volen menší tak, aby jeho rohy těsně minuly oblast vinětace a zobrazovala se jen kvalitně vykreslená středová plocha. Zde zřejmě došlo k optimalizaci velikosti zobrazené plochy a rozměrů kamery vzhledem k maximálnímu zachycení zobrazení okolí a proto ji nelze považovat za nedostatek. Aby byla odstraněna, musel by mít objektiv větší průměr a tím i velikost a váhu nebo by snímací čip musel mít menší úhlopříčný rozměr a tím menší rozlišovací schopnost (počet pixelů) nebo při stejném počtu pixelů by měly menší rozměr a tudíž menší citlivost. Pro vědecké účely vinětace nevadí, pro "líbivé" snímky pro veřejnost není problém je oříznout. Navíc se zastíněné rohové pixely dají použít k automatické kompenzaci rozptýleného zbytkového světla v kameře a tím ke zlepšení kontrastu, ale já nevím, zda zde bude tato možnost využívána.
pospa - 21/9/2010 - 22:13
citace:
citace:... škoda jen té výrazné vinětace v rozích ...
Tato vinětace je běžnou záležitostí všech objektivů. Nebývá příliš pozorovatelná, protože rozměr snímacího čipu či zobrazovacího okénka je běžně volen menší tak, aby jeho rohy těsně minuly oblast vinětace a zobrazovala se jen kvalitně vykreslená středová plocha...
Jj, je to přesně tak jak píšete - v MastCamech použitý CCD prvek má 1600 x 1200 px, ale snímky, které bude MSL odesílt už budou ořezány na 1200 x 1200 px.
Zobrazený viněting je podle člověka přímo z MSSS (Tanya Harrison) u MastCamů způsoben otočným kolem s filtry mezi objektivem a CCD.
V podstate tusim 18W laser v "TO-18" nekde na 1070nm (neznam presne parametry, jen odhaduji z vlastni zkusenosti) necha az na 7 metrovou vzdalenost odparit kousek sutru na povrchu a z toho odpareneho materialu detekuje obsah pomoci odrazenych paprsku na zionizovanych molekulach materialu zpet do parabolickeho zrcadla do "fotodetektoru".
citace:... asi pred 6 lety se zpratelena parta z Liberce pokousela vyrobit FSO pojitko s podobnym optickym systemem
Můj kamarád pracoval na tomtéž v USA u fy Terabeam - laserový broadband přenos, převážně pro videokonference v mrakodrapových aglomeracích velkoměst. Meli využívat i odrazy paprsku od skleněných stěn budov. http://www.terabeam.com/corporate/index.php
Bohužel to nedopadlo - problémy se smogem, mlhou, ptáky a netopýry byly téměř neřešitelné, takže po cca 10 letech vývoje, testování a prvních zakázkách je přebral Proxim, který se už laserem nezabývá -=RYS=- - 24/9/2010 - 18:15
Na fotce dole jsem ten vlevo s holi (sice bylo po prvni operaci, ale bohuzel o par mesicu pozdeji se zdravotni "problem" vratil zpet).
[Upraveno 24.9.2010 -=RYS=-]
-=RYS=- - 26/9/2010 - 11:35
citace:Krásný příklad vedlejších produktů z vývoje kosmické techniky:
Kalifornská firma inXitu, která se podílela na dodávce přístroje SAM pro analýzu vzorků MSL, uvedla na trh přenosný (kufříkový) chemický analyzátor minerálů inXitu Terra.
Výhody takového zařízení, provádějícího chemický rozbor přímo na místě odběru vzorků, bez nutnosti klasické "kamenné" laboratoře, jsou na snadě.
See: http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/schemata/rucni_bezdotykovy_detektor_a_analyzator_materialu/
U toho s PDA je mene vykony laser, laser dioda od Toshiby ma 1W, ale je buzena jen na max 500mW, aby zivotnost byla lespon 10 let.
Sled impulsu je tez podobny....vice jak 200 impulsu/s.
Jen ta cena neni lidova, zacina na 600000Kc.
Kazdopadne, az v ramci akce "CubeSat for Moon-lander" nekdo bude potrebovat zjistovat material na Mesici, tak neni problem vozitko/sondu opatrit takovym zarizenim s tim, ze seriovej vystup RS232c by se napojil na palubni CPU pro odesilani vedeckych dat.
[Upraveno 26.9.2010 -=RYS=-]
Adolf - 28/9/2010 - 23:35
6 tvrdých faktů o příštím marsovském roveru NASA
By SPACE.com Staff
posted: 28 September 2010
07:57 am ET
Příští marsovský rover NASA Curiosity o rozměrech auta se právě kousek po kousku montuje.
Marsovský rover Curiosity známý též jako Mars Science Laboratory odstartuje koncem roku 2011 a na Rudé planetě přistane v srpnu 2012. Jeho hlavním cílem je, jak tvrdí činitelé NASA, vyhodnotit, zda Mars měl někdy prostředí schopné podporovat mikrobiální život.
Zde je podle NASA šest základních fakt o Curiosity a její misi za 2,3 miliardy $:
1) Má rozměry auta
Curiosity má rozměry asi Mini Cooperu – je mnohem větší než jeho předchůdci o rozměrech golfového vozíku Spirit a Opportunity i menší rover Pathfinder.
Curiosity je dvakrát delší (asi 9 stop neboli 2,8 metrů) a čtyřikrát těžší než Spirit a Opportunity, které oba přistály v roce 2004. Pathfinder, který měl rozměry asi mikrovlnné trouby, přistál na povrchu Marsu v roce 1997.
2) Oblast přistání není definitivní
V listopadu 2008 zúžila NASA volbu místa přistání na Marsu pro Curiosity na čtyři finalisty. Každé z kandidátských míst je spojeno s dávnou vlhkou minulostí planety, což je činí atraktivní zastávkou na Marsu.
Agentura vybere jedno, o němž věří, že se na něm mohly zachovat geologické záznamy o prostředí příznivém pro život.
Konečné místo přistání musí též vyhovět kritériům na bezpečné přistání, což nás přivádí k metodě přistání pro Curiosity.
3) Na tomto roveru žádné airbagy
Jelikož je Curiosity moc těžká pro systém přistání s airbagy, které byly nainstalovány na předchozích marsích roverech, vybavila ji NASA něčím zcela odlišným. Rover použije něco podobného těžkému vrtulníku fungujícímu jako létající jeřáb, který ji shodí na povrch Marsu.
Až padák zpomalí sestup roveru k Marsu, nad povrchem se zažehne jeho ranec s raketovým pohonem a snese při závěrečném manévru přistávacím jak rover tak i tether. Marsovský létající jeřáb odletí po snesení Curiosity kousek vedle, aby až nakonec spadne, nezasáhl rover.
4) Curiosity má laser
Curiosity bude ke zkoumání kamenů, půdy a atmosféry používat 10 vědeckých přístrojů včetně laseru k odpařování kousíčků kamenů. Další přístroj bude zkoumat uhlíkaté molekuly ve vzniklém oblaku prachu, ty totiž tvoří stavební kameny života, jak jej známe.
Na stožárech namontované kamery budou studovat objekty z dálky a otočně připevněné robotické rameno Curiosity si bude zajímavé cíle prohlížet zblízka. Nakonec analytické nástroje na tělese roveru určí složení vzorků kamenů a půdy získané pomocí prášek odvrtávající vrtačky a sběračky.
5) Rover má 6-kolý pohon
Rover Curiosity by mohl být terénním šampiónem Marsu.
Každé z šesti kol roveru má nezávislý hnací motor se dvěma předními a dvěma zadními koly vybavenými vlastními motory řízení směru. Toto uspořádání by mělo roveru poskytnout dobrou obratnost, jenž umožní otočku na místě o 360 stupňů.
Tato kola jsou též veliká. Každé má napříč 20 palců (51 centimetrů) – to je dvojnásobná šířka oproti Spiritu a Opportunity. Rover by tudíž měl být schopen přejet přes překážku až 30 palců (75 cm) vysokou.
6) Curiosity poháněná plutoniem
Předchozí marsí rovery měly sluneční pohon omezující jejich použitelnost na slunná místa a sezóny.
Na druhou stranu Curiosity bude používat hnací systém na bázi radioizotopů, které vyrábí elektřinu z tepla uvolňovaného při radioaktivním rozpadu plutonia. To znamená, že Curiosity bude schopna toulat se po celý rok světlem i tmou.
Od přistání landerů NASA Viking vypuštěných v 70. letech nevysadila kosmická agentura na Mars už žádnou sondu s jaderným pohonem.
O primární misí roveru se předpokládá, že potrvá celý marsí rok (687 pozemských dnů), to je mnohem déle než plánovaných 90 dnů misí Spirit a Opportunity. Vyšší výkon by roveru měl umožnit jezdit déle a dále než až dosud kterýkoliv předchozí rover, říkají manageři mise.
Seznamte se s příštím marsím roverem NASA Curiosity. Ten je naplánován k vypuštění v roce 2011 a přistání na Marsu v srpnu 2012. Credit: SPACE.com/Karl Tate
Originál a odkazy: http://www.space.com/businesstechnology/nasa-curiosity-mars-rover-basics-100928.html
pospa - 30/9/2010 - 11:00
V těchto dnech (28. - 30.9. 2010) probíhá už 4. workshop ohledně výběru místa přistání MSL.
Zatím jsou z této akce k dispozici jen neoficiální soukromé postřehy, ale myslím, že celkem důvěryhodné a rozhodně velmi obsáhlé.
Není v mých silách to celé překládat, takže jen v krátkosti pár bodů:
- bylo dokončeno přesné stanovení příletové trajektorie a geometrie vstupu do atmosféry Marsu. Z toho vychází upřesněná velikost a orientace přistávací elipsy (20 x 25 km)
- dodatečně uvažovaná (dvě) kandidátská místa přistání z ledna t.r. už nejsou předmětem dalších úvah.
- díky dvouletému prodloužení předletových příprav bylo provedeno několik vylepšení, např. instalace větší baterie, která disponuje o 90% větší kapacitou
- díky simulacím došlo k lepšímu pochopení termální bilance všech částí roveru, což dovedlo konstruktéry k větší jistotě ohledně přežití klimatických podmínek v různých zeměpisných šířkách -> bude téměř jedno v jaké šířce se přistane
- z toho vyplývá, že všechna 4 kandidátská místa na přistání (Mawrth, Gale, Holden, Eberswalde) jsou z pohledu bezpečnosti přistání a dlouhodobého provozu rovnocenná = stejně bezpečná. Výběr se tudíž může větší měrou zaměřit jen na vědecké aspekty.
- Všechan místa jsou už kompletně zmapována v nejvyšším možném rozlišení kamerou HiRISE a to stereo.
- Úvodní přednášky prezentovaly pozemské metody a techniky hledání a zajišťování uchovaných důkazů o projevech mikrobiologického života v dávnověké minulosti Země a možné analogie pro průzkum na Marsu.
- Další přednášky a diskuse podrobně rozebíraly geomorfologii a mineralogii jednotlivých kandidátských míst.
- Finální místo pro přistání bude vybráno nejvyšším vedením NASA až v létě 2011
Dnes a zítra se také koná 23. zasedání MEPAG (Mars Exploration Program Analysis Group), takže se máme na co těšit.
Pár přednášek už je uvolněno ke stažení tady: http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/sep-10/index.html
[Upraveno 30.9.2010 pospa]
arccos - 30/9/2010 - 13:24
Mým favoritem je rozhodně Mawrth!
Mimochodem, poblíž druhého potenciálního cíle, kráteru Holden, je "Morava Vallis".
pospa - 5/10/2010 - 17:10
citace:Během května 2010 pokračovaly na základně NASA Dryden Flight Research Center testy sestupového radaru zavěšeného na nose vrtulníku Eurocopter AS350. Bylo testováno měření sestupových parametrů radarem při simulovaném spouštění makety roveru.
Když se teď dodatečně dívám na video z této akce http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=14655557 , jak se jim ta zavěšená půl-maketa roveru točí kolem dokola, tak by mě zajímala stabilita skutečného roveru. Je pravda, že bude spouštěn na třech lanech, na roveru ukotvených ve třech různých bodech, ale z navijáku na sky-crane se budou všechna lana odvíjet prakticky z jednoho bodu.
Pokud se bude rover během spouštění točit, může přistávací radar ovlivnit to, že chvíli pod ním bude viset MMRTG zdroj na zádi a v jiný okamžik tam bude mít přední čelo roveru?
Conquistador - 5/10/2010 - 17:23
Mne by spiše zajímalo jestli vyzkouší realný funkční model toho raketového přistavaciho zařizení (sky-crane) a model roveru (nebo nějaký vahový a velikostní ekvivalent) na zemi, než pošlou originály na Mars... Aby z toho ostrého přistaní nebyl nakonec drtivý dopad, což by byla nezměrná škoda. [Upraveno 05.10.2010 Conquistador]
-=RYS=- - 6/10/2010 - 11:15
citace:Mne by spiše zajímalo jestli vyzkouší realný funkční model toho raketového přistavaciho zařizení (sky-crane) a model roveru (nebo nějaký vahový a velikostní ekvivalent) na zemi, než pošlou originály na Mars... Aby z toho ostrého přistaní nebyl nakonec drtivý dopad, což by byla nezměrná škoda. [Upraveno 05.10.2010 Conquistador]
Kdyz by nahodou, tak u RTG je ve stejnem bloku druhy RF majak na 437MHz. Takze kdyz to "dopadne na povrch", tak stejne jako cerna skrinka na Zemi, tak RTG kovovej blok by mel vydrzet a pripadne zacit vysilat nouzovej majak o "neuspechu", ale jestli v majaku budou i nejake telemetricko-telematicke informace to nevim...je to velke asi jako VHS videokazeta. Conquistador - 6/10/2010 - 11:45
z toho tak nějak tuším že žádný ostrý test sky-crane na zemi nebude a vše až do ostrého přistání na marsu bude teoretické.. No doufejme že to vyjde když už je ten program tak dlouho překladán.
pospa - 6/10/2010 - 17:06
citace:z toho tak nějak tuším že žádný ostrý test sky-crane na zemi nebude...
Myslím, že minimálně jeden "drop test" už určitě proběhl, jen jeho výsledky nejsou nikde zveřejněny. Dohledat se dá pouze video z porady (12/2009) ohledně připravenosti k tomuto testu. http://www.youtube.com/watch?v=KT7bEHuvYAQ
Je to nová technologie, takže je zvláštní, že o ní není slyšet více informací. Z toho, že se JPL výsledky testu nikde nechlubí bych usuzoval, že možná ne všechno proběhlo podle plánu.
Conquistador - 6/10/2010 - 18:05
citace:
Je to nová technologie, takže je zvláštní, že o ní není slyšet více informací. Z toho, že se JPL výsledky testu nikde nechlubí bych usuzoval, že možná ne všechno proběhlo podle plánu.
No pravě ticho jako po pěšince, a to ma tři důvody, buď to nezkoušeli a sázi na teorticky propočet šance na uspěch, nebo to vyzkoušely a šlo to jak po másle a nebo to vyzkoušeli ale ma to určité problémy.
Tak jako tak je to nová architekrura přistaní a nic otom neslyšet, čož je škoda... Sice samotný sestup do atmosféry a přistaní bylo u Landeru Phoenix podobné (take ve finale na rakety a nikoli na padaku) zde je to ještě trošku komplikovanější o jeřábový mechanizmus na sky-crane...
pospa - 7/10/2010 - 12:37
Z posledního zasedání MEPAG jedna velmi pěkná a obsáhlá presentace výsledků nedávného 4. workshopu ohledně výběru místa přistání MSL:
Ti biely ninjovia makaju jak nasi pri vykope. 2 makuaju, 5 sa pozera... Conquistador - 21/10/2010 - 22:57
Tomu říkam efektivita práce, jak se tam houpou na židli a kecají už jen kavička a cigarko tam chybí. Chtělo by to Drába a bič a do roku 2012 kdy to ma letět by postavili celou serii roveru
yamato - 21/10/2010 - 23:35
citace:Tomu říkam efektivita práce, jak se tam houpou na židli a kecají už jen kavička a cigarko tam chybí. Chtělo by to Drába a bič a do roku 2012 kdy to ma letět by postavili celou serii roveru
No pravě, čím déle ty montéry pozoruji tím vice zjišťuji že by mohli dělat tři nebo čtyři kusy naraz stejný počet lidí a stejně pomalu.
Možná kdyby dělali vice kusu tak by jeden vyšel levněji a ve finále by toho vice prozkoumali.
Na takovém roveru je přeci nejdražší ten samotný projekt než výroba a let. Nebo se mýlím? Ale určitě je vývoj tou nejdelší častí projektu, je škoda že se u každého roveru se začíná od píky a nenavrhne se nějaký univerzální podvozek s napájením a pak se do kostry nevkládají jednotlivé vědecké aparatury, to by přeci jen vývoj i stavbu dosti zlevnilo, zefektivnilo a urychlilo nebo je moje úvaha špatná?
[Upraveno 22.10.2010 Conquistador]
pospa - 22/10/2010 - 08:47
citace:No pravě, čím déle ty montéry pozoruji tím vice zjišťuji že by mohli dělat tři nebo čtyři kusy naraz stejný počet lidí a stejně pomalu. Možná kdyby dělali vice kusu tak by jeden vyšel levněji a ve finále by toho vice prozkoumali.
Bylo by dobré si uvědomit, že to co vidíte není sériová výroba na montážní lince, ale v podstatě vývojová laboratoř, kde špičkoví vědci a inženýři testují a sestavují jediný exemplář velmi složitého robota na světě. Který musí navíc pracovat na 100% ve velmi nepříznivých podmínkách a bez možnosti jakéhokoli pozdějšího zásahu lidské ruky.
Ano, vypadá to podezřele a směšně, když je v záběru vidět 10 - 15 lidí, od hlavy k patě zahalených v jednotných bílých overalech a fakticky se nějakého HW v jedné chvíli "drží" pouze 2 - 3 z nich.
Jedním z důvodů jě, že kamera zabírá pouze 1/3 z celé haly (střed), přičemž vlevo a vpravo se průběžně dějí další aktivity. Dalším důvodem proč jsou v aktivní činnosti vidět pouze někteří je ten fakt, že v celé skupině je řada různých specialistů, elektro inženýři, systémový inženýři, kvalitáři, atd., kteří čekají na svou část práce.
Veškeré aktivity přitom probíhají podle předem připravených checklistů - kontrolních seznamů, kde je naplánován téměř každý pohyb. Další lidé také zaznamenávají jakékoli závady, lidské chyby, nebo odchylky od nominálního chování či postupů, aby bylo možné odhalit nebo předejít i sebemenším závadám, či kontaminaci, které by mohly zhatit tuto unikátní misi.
A na závěr: nezapomínejte, že JPL je organizace, která skutečně UMÍ dělat úspěšné a dlouhověké robotické kosmické sondy. Tohoto výsledku nebylo docíleno spěchem nebo podceňováním banalit při výrobě a testování, ale přesně opačným přístupem. yamato - 22/10/2010 - 08:49
citace:No pravě, čím déle ty montéry pozoruji tím vice zjišťuji že by mohli dělat tři nebo čtyři kusy naraz stejný počet lidí a stejně pomalu.
Možná kdyby dělali vice kusu tak by jeden vyšel levněji a ve finále by toho vice prozkoumali.
Na takovém roveru je přeci nejdražší ten samotný projekt než výroba a let. Nebo se mýlím? Ale určitě je vývoj tou nejdelší častí projektu, je škoda že se u každého roveru se začíná od píky a nenavrhne se nějaký univerzální podvozek s napájením a pak se do kostry nevkládají jednotlivé vědecké aparatury, to by přeci jen vývoj i stavbu dosti zlevnilo, zefektivnilo a urychlilo nebo je moje úvaha špatná?
[Upraveno 22.10.2010 Conquistador]
ako hovorim, plati stat. Akekolvek logicke uvahy tu neplatia. Zamer nie je urobit to rychlo a efektivne, ale pomaly a draho. Ked uz im odklepli projekt, neurobia to predsa za par mesiacov, bohvie kedy odklepnu dalsi. Treba vsetko pomalicky, od pikySvatopluk Klich - 22/10/2010 - 08:58
Bylo by dobré si uvědomit, že to co vidíte není sériová výroba na montážní lince, ale v podstatě vývojová laboratoř, kde špičkoví vědci a inženýři testují a sestavují jediný exemplář velmi složitého robota na světě. Který musí navíc pracovat na 100% ve velmi nepříznivých podmínkách a bez možnosti jakéhokoli pozdějšího zásahu lidské ruky.
Ano, vypadá to podezřele a směšně, když je v záběru vidět 10 - 15 lidí, od hlavy k patě zahalených v jednotných bílých overalech a fakticky se nějakého HW v jedné chvíli "drží" pouze 2 - 3 z nich.
Jedním z důvodů jě, že kamera zabírá pouze 1/3 z celé haly (střed), přičemž vlevo a vpravo se průběžně dějí další aktivity. Dalším důvodem proč jsou v aktivní činnosti vidět pouze někteří je ten fakt, že v celé skupině je řada různých specialistů, elektro inženýři, systémový inženýři, kvalitáři, atd., kteří čekají na svou část práce.
Veškeré aktivity přitom probíhají podle předem připravených checklistů - kontrolních seznamů, kde je naplánován téměř každý pohyb. Další lidé také zaznamenávají jakékoli závady, lidské chyby, nebo odchylky od nominálního chování či postupů, aby bylo možné odhalit nebo předejít i sebemenším závadám, či kontaminaci, které by mohly zhatit tuto unikátní misi.
A na závěr: nezapomínejte, že JPL je organizace, která skutečně UMÍ dělat úspěšné a dlouhověké robotické kosmické sondy. Tohoto výsledku nebylo docíleno spěchem nebo podceňováním banalit při výrobě a testování, ale přesně opačným přístupem.
OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
pospa - 22/10/2010 - 09:26
citace:OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
Ó, to by byla velmi krásná představa !!! Že také za mé peníze letí tak fantastický robot na Mars a také díky mně přinese celému lidstvu (tedy i Vám a mně) úžasná nová odhalení, data, obrázky, videa atd. z jiné planety. Nic bych si nepřál víc než toto!
Takto vynaložené daně mi připadají 1000x smysluplnější, než sanování tunelářských projektů, bank, podpora notorických nefachčenků, a podobně.
pospa - 22/10/2010 - 10:18
Takže pro ty, kdo nemají problém sledovat "neefektivitu" připomínající mumraj kolem MSL v montážní hale ALTO, a naopak se rádi podívají na to co se právě s Curiosity děje, je tu k dispozici permanentně dostupná webová kamera CC (Curiosity Cam), úmístěná na zasklené návštěvnické galerii pod stropem haly.
Btw. dnes, v pátek 22.10.2010 je v plánu k roveru opět připojit podvozek, tedy dvě sestavy závěsů s pohony a koly.
Podvozek byl v minulých týdnech demontován, aby mohl být rover překlopen "na záda", sejmuto dno a instalována konečně dotestovaná chemická laboratoř SAM.
[Upraveno 22.10.2010 pospa]
Derelict - 22/10/2010 - 10:39
citace:
OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
S touto predstavou nemam zadny problem. Sonda bude pouzita pro vyzkum, ktery prinese dalsi informace potrebne nejenom pro geologii planety Mars, ale dulezite i pro geologii Zeme. Mimo efektu typu nachazeni lozisek tu budou dalsi udaje, pouzitelne napriklad ve stavebnictvi, energetice ci prumyslu ;o)
Ekonomicky se vyzkum vzdy vyplaci. Nejedna se tu jenom o cistou zvedavost, ale o pragmaticky pristup. Nemam dostatecne udaje na zhodnoceni efektivity, ale kdesi davno jsem cetl jeden udaj, ktery beru jako dostatecne priblizny a tykal se investic do vedy. Cisty vyzkum se vraci minimalne stonasobne, ale az v horizontu desitek let. Aplikovany vyzkum se vraci minimalne desetinasobne, ale v horizontu let.
Rover MSL dava moznost nejenom poznavat, ale lepe pochopit geologii dalsich planet, porovnat tyto udaje se zatim nejlepe prozkoumanou planetou. Tyto investice se vrati. Uvedena "nizka efektivita" je dana zpusobem vedeni projektu. Jakakoliv operace se nekolikanasobne kontroluje a eviduje. Snizi se tim chyby v dalsich projektech (tedy i naklady, jedna se o ekonomiku provozu) a zaroven se predchazi chybam v tomto systemu. Uvedomte si prosim, ze stavba tohoto roveru je neuveritelne draha, musi pracovat ve znacne nehostinnem prostredi bez primeho ovladani operatorem, servis je neekonomicky. Pokud nebude fungovat, musite na nej zapomenout. Tedy se tam neda poslat napriklad Hummer a pak teprve zjistit, ze nedostatek atmosferickeho kysliku brani jeho provozu.
Conquistador - 22/10/2010 - 11:00
citace: Bylo by dobré si uvědomit, že to co vidíte není sériová výroba na montážní lince, ale v podstatě vývojová laboratoř, kde špičkoví vědci a inženýři testují a sestavují jediný exemplář velmi složitého robota na světě. Který musí navíc pracovat na 100% ve velmi nepříznivých podmínkách a bez možnosti jakéhokoli pozdějšího zásahu lidské ruky.
Ano, vypadá to podezřele a směšně, když je v záběru vidět 10 - 15 lidí, od hlavy k patě zahalených v jednotných bílých overalech a fakticky se nějakého HW v jedné chvíli "drží" pouze 2 - 3 z nich.
Jedním z důvodů jě, že kamera zabírá pouze 1/3 z celé haly (střed), přičemž vlevo a vpravo se průběžně dějí další aktivity. Dalším důvodem proč jsou v aktivní činnosti vidět pouze někteří je ten fakt, že v celé skupině je řada různých specialistů, elektro inženýři, systémový inženýři, kvalitáři, atd., kteří čekají na svou část práce.
Veškeré aktivity přitom probíhají podle předem připravených checklistů - kontrolních seznamů, kde je naplánován téměř každý pohyb. Další lidé také zaznamenávají jakékoli závady, lidské chyby, nebo odchylky od nominálního chování či postupů, aby bylo možné odhalit nebo předejít i sebemenším závadám, či kontaminaci, které by mohly zhatit tuto unikátní misi.
Já ale neříkám že by měli dělat rychleji nebo by to měli odfláknout nebo něco opomenout. Jsou to odborníci a pracují na prototypu ale opravdu při pozorovaní jejich práce mohli by pracovat na třech kusech naraz při stejné kvalitě v různé formě rozestavěnosti a i na nižší cenu jednoho kusu, např. první kus by byl hotovy z 80%, druhý z 75% a třetí z 70%, všeci by měli pořád kontinuálně co dělat a nemuseli by tam 50% pracovní doby postávat. Prostě by pracovali stejně kvalitně ale efektivněji a lehce by byly více vytižení pospa - 22/10/2010 - 11:24
citace:...Jsou to odborníci a pracují na prototypu ale opravdu při pozorovaní jejich práce mohli by pracovat na třech kusech naraz při stejné kvalitě v různé formě rozestavěnosti a i na nižší cenu jednoho kusu...
Bohužel, u tak velké, složité a drahé mise by zdvojení, nebo dokonce zněkolikanásobení roverů bylo neúnosně drahé. Nejde jen o náklady na stavbu, ale i cenu za vypuštění - více raket a náklady na provozování - nutnost udržovat více nezávislých týmů řidičů, inženýrů a vědců.
U MERů se zdvojení mise ještě podařilo prosadit, ale spíše za účelem zdvojnásobení šance na úspěch (po zkušenosti s neúspěšném přistáním Mars Polar Landeru v roce 1999), rozhodně ne z důvodu "efektivnějšího" využití pracovních sil při montáži a testování.
Mimochodem, když už vzpomínám MERy, tak jejich montáž i testování probíhaly v cca 6-ti týdenním odstupu. Na Spiritu se vše testovalo a zkoušelo poprve, odchytávaly se mouchy, ladil se SW i HW a pak se všechny zkušenosti použily při kompletaci a testování Opportunity, která pak už skoro žádné problémy neměla.
No, pánové - toto není sériová výroba v nějakém podniku pro automobilový průmysl pro snoby, kteří mají nějaké peníze - toto mně obecně velice štve...tady si nelze dovolit žádnou chybu( teda aspoň co my lidi si můžeme dovolit tady na Zemi - pak přichází ty chyby, o kterých nemáme zatím ani zdání... ).
Takže platí přísloví - "Pomaleji se dostaneš dál".
Amen !
Csaba
-=RYS=- - 24/10/2010 - 14:50
citace:
OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
Velmi mi to pripomina LRO.
Jde o to, ze sice samotna druzice Mesice funguje po vedecke strance vyborne, ale problem je, ze pro BFU platce dane by bylo mnohem zajimavejsi, kdyz by na palube byl mnohem kvalitnejsi BAREVNA kamera pro snimani lidskych objektu na povrchu.
O co jde, hromada lidi na diskuzich sveta nadava na to, ze ti co postavili LRO jaksi zapomeli na BFU lidi, kteri z toho taky chteli neco mit. Taky tam mohli dat lepsi kameru.
Když jsem si pouštěl zrychleně 2 - hodinový záznam této procedury http://www.ustream.tv/recorded/10352374 , tak mně napadlo srovnání s mechaniky F1, kteří naopak mění 4 kola za 6-7 sekund, a to včetně dotankování 80 litrů paliva a dalších drobností.
Taky je to sehraný tým, taky musí podat 100% výkon, ale klíčový je pro ně co nejkratší čas. Proto proceduru 1000x nacvičují až k dokonalosti, aby závodnímu jezdci dali výhodu co nejkratší možné zastávky v boxu.
Naproti tomu, u jednokusových "sérií" typu výroba robotické laboratoře na Mars, je cíl soustředěn na dodržení co nejbezpečnějšího postupu vedoucího k absolutní spolehlivosti produktu (viz. ovládání jeřábu bezpečně připásané k tělu obsluhy, nebo několik desítek minut trvající vyladění polohy centrální příruby podvozku před sestykováním s tělem roveru). Čas, v tomto případě, nehraje tak důležitou roli (pokud zrovna nehrozí zmeškání startovacího okna), klíčová je opatrnost.
Včera (v neděli) byl rover otočen o 180° a dnes je v plánu instalace robotické paže.
pospa - 2/11/2010 - 14:20
Stav komponentů MSL v montážní hale ke dni 29.10.2010
Dne 4.11. byly na čelní stranu roveru nainstalovány 2 ks Bit Boxů - zásobníků na náhradní vrtací hlavice pro vrtací soupravu PADS (Powder Acquisition Drill System)
Den na to bylo dokončeno mechanické a lelektrické připojení otočné hlavice s kompletní sadou 5 přístrojů/nástrojů (APXS, MAHLI, PADS, DRT, CHIMRA) na konec ramene RA.
Na dny 6.-8.11. je v plánu "učení" robotické paže, jak se v autonomním režimu dostat bezpečně do různých poloh nutných pro plnění úkolů s jednotlivými přístroji.
[Upraveno 06.11.2010 pospa]
pospa - 13/11/2010 - 20:58
Během října byl na rover instalován přístroj RAD - Radiation Assessment Detector o váze 1,7 kg.
Bude měřit radiaci jak během přeletu Země - Mars, tak v průběhu celé mise na povrchu.
Bude to poprve, kdy bude přístroj tohoto typu měřit radiaci přímo na povrchu Marsu, což přispěje novými daty k důkladnějšímu plánování budoucích pilotovaných výprav na rudou planetu.
Dalším důležitým údajem, který bude možno z naměřené úrovně radiace odhadnout, je hloubka pod povrchem, kde by budoucí bezpilotní sondy mohly hledat jednoduché formy života, chráněné před radiací vrstvou půdy.
pospa - 17/11/2010 - 18:03
JPL zveřejnila nové testovací snímky z kamery MAHLI (Mars Hand Lens Imager) - digitální lupa, která je jedním z přístrojů otočné hlavice na konci robotické paže roveru.
MAHLI je plnobarevná kamera s rozlišením 1600x1200 px, chopná zaostřit od 21 mm až po nekonečno, disponující vlastním osvětlením čtyřmi bílými a dvěma UV LED diodami. Dokáže snímat video a díky pohybům ruky i 3D snímky. Je opatřena uzavíratelným prachovým krytem objektivu.
Dva sdružené prvky, připomínající pitot-statické trubice na letadlech, jsou připevněny vodorovně na kamerovém sloupku, podélnou osou natočeny 120° navzájem od sebe. Budou snímat teplotu vzduchu, směr a rychlost větru, relativní vlhkost i pozemní teplotu. Další senzor, umístěný na "hřbetě" roveru, bude měřit UV záření (vůbec poprve). V těle roveru se pak nachází prachově chráněné čidlo atmosferického tlaku a řídicí + záznamová elektronika REMS.
Měrění bude probíhat každou hodinu 5 minut, minimálně po celý jeden martovský rok (23 měsíců) - celkem dost slušná datová řada .
Překvapuje mě, že tak málo - to nikdo z těch, co to mají na starosti nedokáže navýšit deficit o minimálně 500 milionů? - je to skoro hotové a celý svět čeká na vyslání - ty peníze se prostě MUSÍ najít, tak se ptám proč?
Alchymista - 26/12/2010 - 14:39
citace:ty peníze se prostě MUSÍ najít, tak se ptám proč?
Je tam meno nejakej firmy, ktorá "nesmie" padnúť?
Nie, tieto "firmy" už dostali zaplatené, takže to prinajhoršom odnesú nejaký tí "nadšenci", ktorým išlo fakt o vec, o úspech misie. Takže aj keď celý projekt padne, o čo ide?
Kšeft nám nikto kaziť nebude! Svatopluk Klich - 27/12/2010 - 18:34
... vidíš ještě kus dál - ale nebuďme až takoví realisti
Třeba se to fakt jen odloží, navýší se rozpočty a pak... jednoho dne... za devatero horami...
Alchymista - 28/12/2010 - 03:15
v spoločnosti, kde sa všetko hodnotí len cez peniaze to tak bohužiaľ funguje - a na takúto spoločnosť sa zmenil celý západný svet... Sme členmi civilizácie smerujúcej k nevyhnutnému úpadku.
Z trochou štastia MSL skutočne odletí a pristane - a s trochou smoly bude sonda na Marse funkčná dlhšie, ako štát, ktorý ju postavil...
[Upraveno 28.12.2010 Alchymista]
-=RYS=- - 29/12/2010 - 05:58
citace:v spoločnosti, kde sa všetko hodnotí len cez peniaze to tak bohužiaľ funguje - a na takúto spoločnosť sa zmenil celý západný svet... Sme členmi civilizácie smerujúcej k nevyhnutnému úpadku.
Z trochou štastia MSL skutočne odletí a pristane - a s trochou smoly bude sonda na Marse funkčná dlhšie, ako štát, ktorý ju postavil...
[Upraveno 28.12.2010 Alchymista]
Predtim to byl pad rise Rimske a ted pad zapadni civilizace.
Ti cinani se nam fakt smejou....jak pravil Nostradamus.
pospa - 19/1/2011 - 11:47
V druhé polovině prosince 2010, během období dovolených, byly práce na Curiosity zastaveny - na webkameře USTREAM bylo možné vidět celý rover zabalený ve stříbrné ESD fólii.
Počátkem ledna 2011 byly pohyblivé části roveru "zaparkovány" do přeletové polohy, sejmut přední pár kol a celé vozidlo otočeno dnem vzhůru.
Po sejmutí spodního krycího panelu byl 6.1.2011 do těla Curiosity usazen největší z deseti vědeckých přístrojů - Sample Analysis at Mars (SAM).
Více zde: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1100
V těchto dnech je rover opět dnem dolů, i když přední kola ještě stále nejsou na svém místě.
... kdy konečně hodlají otestovat ten samotný skycrane?!
ucvrnkls - 20/1/2011 - 01:06
Slecna je sice sympatacka matfyzacka, ale celkove je muj dojem z landing sekvence rozpacity. Cele se to kynkla , chveje nevypada to robusne. (proc se tomu rozklada podvozek par metru nad povrchem? Co kdyz se neco sekne? Umi se to pred pristanim samo odseknout opakovanim povelu?
A to do toho ted nefoukaji pristavaci motory, turbulence povetri, a zem pevne stoji a nema zadnou +- odchylky do strany atd. Nedej boze aby se pristavalo na nejakych sutrech. Doufam ze kdyz to skonci cely na zadech tak se to bude umet samo otocit do spravne polohy. Aspon ze je tam mensi gravitace.
Tady budeme muset hodne drzet palce.
martalien2 - 20/1/2011 - 10:50
Taky mi porad unika vyhoda tohoto systemu. Kdyby vyhodili navyjaky a daly tam ctyri lehky nohy tak to muze sednout az na zem a jeste muzou zvednout uzitecnou hmotnost.....
Tomas Habala - 20/1/2011 - 11:23
Toto by som chcel vidieť na vlastné oči: stojím na púšti, z oblohy sa niečo vznáša na padáku, padák sa odopína, zapaľujú sa motory, nad povrchom to zastane, motory stále chrlia oheň, na lane sa spúšťa šesťkolesový objekt, dosadá do piesku, lano sa odopína, žeriav odliata kúsok vedľa, tam havaruje, spustený objekt "ožíva" - je naozaj veľkolepé divadlo. Až príliš...
pospa - 20/1/2011 - 16:32
citace:Toto by som chcel vidieť na vlastné oči: stojím na púšti, z oblohy sa niečo vznáša na padáku, padák sa odopína, zapaľujú sa motory, nad povrchom to zastane, motory stále chrlia oheň, na lane sa spúšťa šesťkolesový objekt, dosadá do piesku, lano sa odopína, žeriav odliata kúsok vedľa, tam havaruje, spustený objekt "ožíva" - je naozaj veľkolepé divadlo. Až príliš...
No, bude to mírně jinak než popisujete, ale v podstatě se na tu show těšíte naprosto správně.
Bude to premiéra takovéhoto způsobu přistání.
... na obloze se "něco" snáší na padáku, odpadne tepelný štít, zapálí se motory sky-crane, který je následně uvolněn i se složeným roverem z back shell.
Pokračuje raketově bržděný sestup až je dosaženo čistě vertikální klesání ustálenou rychlostí.
Ve výšce cca 20-35 m nad povrchem je na třech 7,5 m dlouhých lanech rover spuštěn a rozloží se přistávací zařízení - odpružený podvozek.
(Tady je trochu rozpor se starými animacemi, kde je vidět rozevření podvozku ještě před vypuštěním přistávací sestavy z back shell. Zřejmě byl postup změněn, aby volně pohyblivé části roveru negativně ovlivňovali stabilitu sestavy jen po co nejkratší nutnou dobu. Čekám, že aktualizovaná animace se připravuje)
Snášení větrem, registrované přistávacím radarem, i kývání zavěšeného roveru je kompenzováno řízenou činností sestupových motorů.
Až 5 metrů nad zemí je klesání celé sestavy zpomaleno na 0,75 m/s. Po kontaktu všech kol s povrchem jsou poutací lana a kabely na straně roveru přeseknuta, sky-crane vystoupá do 15 m a odlétá opodál (500 - 1000 m), kde s rezervou paliva v nádržích "řízeně havaruje".
Rover čeká několik minut na usednutí zvýřeného prachu a poté začne rozevírat a oživovat další systémy.
Volba tohoto scénáře se sky crane byla ovlivněna zejména těmito faktory:
- velikost/hmnotnost roveru (malé auto / >900 kg) -> kombinace padák(y)/retrorakety/airbagy není schopná zajistit bezpečné přistání tak těžkého nákladu
- požadavek na přesnější přistání do vědecky zajímavé ovšem pro přistání nebezpečné oblasti - nutnost řízeného průletu atmosférou v celém průběhu EDL - ve výsledku menší přistávací oblast
- přistání roveru přímo na kola umožňujě výbrat místo přistání se sklonem až 20° a překážkami až 50 cm vysokými - toto žádný jiný způsob přistání nenabízí !
- možnost okamžité mobility roveru - není potřeba sjíždět ze sklopné a těžké rampy
- raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek
Do ohrožení by se kvůli tomu mohly dostat budoucí planetární mise, například LADEE.
dve slova - cost plus
Ervé - 1/2/2011 - 09:30
Nejhorší je, že cena pomalu roste na 2,5 mld. USD, a to jde relativně o jednoduchý rover. Pro smysluplný výzkum Marsu bychom jich potřebovaly tak 5. Když vidím to krkolomné přistání, bojím se - posun závaží pro řízení vztlaku (proboha proč, když už tam jsou trysky), padáky a crane, ach jo.
pospa - 1/2/2011 - 11:49
citace:... a to jde relativně o jednoduchý rover.
Erve, to si rozhodně nemyslím.
Mohl bys, prosím, uvést příklad jiného (nepilotovaného) zařízení, které se vydalo nebo brzy vydá k jiným kosmickým tělesům a je složitější?
citace:... Když vidím to krkolomné přistání, bojím se - posun závaží pro řízení vztlaku (proboha proč, když už tam jsou trysky)...
Jaký posun závaží máš na mysli?
Pokud je mi známo, tak balast v backshell je během hypersonického sestupu nehybný. Slouží pouze ke konstantnímu posunutí těžiště sestavy mimo osu symetrie, což způsobí klopivý moment -> nenulový úhel náběhu jinak osově symetrického tělesa a tím vyvození vztlaku (L/D = 0,24).
Další (stranový) pohyb těžiště je pak zajištěn motorky RCS, které celou sestavu otáčí vlevo či vpravo, naklání tak výslednici aerodynamických sil do stran a tím korigují boční odchylku od plánovné trajektorie.
Zhruba 15 s před vypuštěním padáku je oněch 6 ks závaží vymrštěno ven, aby se těžiště dostalo do osy symetrie -> vztlak je "zrušen" = žádné interně vyvozované boční síly už nebudou při otevírání supersonického padáku na celou sestavu působit. Toto řešení má přispět k hladkému průběhu plnění padáku při Mach 2.
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
Ervé - 1/2/2011 - 14:16
Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
pospa - 1/2/2011 - 14:46
citace:Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
Mou snahou je udržovat správné informace o MSL v tomto vlákně. Korekce údajů na Wiki cz mezi mé ambice nepatří -> přenechávám to jiným.
Hmm, ...nemá sožitější manipulátor? ...opět si myslím, že ten, kterým se MSL honosí je složitý až až. Je pravda, že vrtací souprava bude odebírat vzorky kamene z hloubky "pouze" 5 cm, ale je to zatím nejvíc, co na Marsu bude. Předchozí sondy jen hrabaly a škrabaly víceméně povrchové vrstvy, ale do kamene brousily jen MERy a to pár mm.
Pravda, ExoMars má v plánu vrtat až 2 metry hluboko, ale poletí až za pár let a teprve uvidíme jak se mu zadaří.
A že laboratoř není komplexní?
Hmm, opět si troufám tvrdit, že takto rozsáhlá souprava citlivých a komplexních přístrojů pro mineralogická, chemická a enviromentální měření na cizí planetu zatím neletěla. Viz. http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
Mirek256 - 1/2/2011 - 15:00
citace:
citace:Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
Mou snahou je udržovat správné informace o MSL v tomto vlákně. Korekce údajů na Wiki cz mezi mé ambice nepatří -> přenechávám to jiným.
Hmm, ...nemá sožitější manipulátor? ...opět si myslím, že ten, kterým se MSL honosí je složitý až až. Je pravda, že vrtací souprava bude odebírat vzorky kamene z hloubky "pouze" 5 cm, ale je to zatím nejvíc, co na Marsu bude. Předchozí sondy jen hrabaly a škrabaly víceméně povrchové vrstvy, ale do kamene brousily jen MERy a to pár mm.
Pravda, ExoMars má v plánu vrtat až 2 metry hluboko, ale poletí až za pár let a teprve uvidíme jak se mu zadaří.
A že laboratoř není komplexní?
Hmm, opět si troufám tvrdit, že takto rozsáhlá souprava citlivých a komplexních přístrojů pro mineralogická, chemická a enviromentální měření na cizí planetu zatím neletěla. Viz. http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
Co je na wiki špatně?
Andy - 1/2/2011 - 15:33
citace:Co je na wiki špatně?
Třeba COSPAR .
Ervé - 1/2/2011 - 20:15
Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
yamato - 1/2/2011 - 21:09
citace:Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
aj tak sa mi ta financna politika NASA zda absurdna. Kto si nastuduje akym sposobom sa vlastne financuju misie, da mi za pravdu...
pospa - 2/2/2011 - 12:17
citace:Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
Plány NASA na dalších 10 let jsou, co se týče průzkumu Marsu, poměrně jasné:
2013 MAVEN - družice pro podrobný průzkum atmosféry
2016 ExoMars Trace Gas Orbiter - americká účast na společném projektu s ESA
2018 rover MAX-C pro sběr vzorků pro MSR v rámci společné mise s roverem ExoMars
2020 a dále - návazné mise programu Mars Sample Return
(Mars Sample Return Lander, Mars Sample Return Orbiter, Mars Returned Sample Handling Facility)
V současné době se odhady nákladů na všechny 4 fáze programu MSR pohybují v rozmezí 6 - 7 mld USD.
Pak by mohl nastat čas pro (multinárodní) pilotovanou misi k Marsu.
pospa - 2/2/2011 - 20:20
Časosběrné video z překlopení MSL z polohy břichem nahoru zpět podvozkem dolů.
Nemyslím že jedna mise s návratem vzorků je dost pro přípravu pilotované mise, chtělo by to aspoň tři.
pospa - 3/2/2011 - 10:00
citace:Nemyslím že jedna mise s návratem vzorků je dost pro přípravu pilotované mise, chtělo by to aspoň tři.
Pilotovaná výprava bude čistě politické rozhodnutí - vzorky dopravené z jedné oblasti nebo ze tří na to myslím nebudou mít větší vliv.
Ale kdo ví, co bude za 15 let.
Kde bude Čína, kde privátní sektor, jak na tom bude NASA, atd. ...
Adolf - 6/2/2011 - 15:52
Náklady na příští NASA rover pro Mars dosahují téměř $2,5 miliardy
Amy Svitak, Space News Staff Writer
Date: 03 February 2011 Time: 07:00 PM ET Marsí rover Curiosity, stěžejní části NASA mise Mars Science Laboratory, je sestavován dohromady spolu i s rozsáhlým testováním před jeho startem koncem roku 2011. Tento obrázek z 29. června 2010 ukazuje rover včetně podvozkového systému – kola a závěsy, který je po instalaci 28. a 29. června již na místě.
WASHINGTON – NASA mise Mars Science Laboratory potřebuje 82 milionů dolarů finanční injekce, aby se dodržel datum startu na konci listopadu, po vývoji za 2,47 miliardy dolarů rover loni pode činitelů agentury vyčerpali finanční rezervy programu.
Jim Green ředitel NASA's Planetary Sciences Division u ředitelství vědeckých misí U.S. kosmické agentury tento 3-procentní nárůst nákladů připisuje problémům s vývojem podvozkového systému, avioniky, radaru a vrtačky pro rover o velikosti dodávky, který je oficiálně znám jako Mars Science Laboratory Curiosity a zkratkou MSL. Zdržení při dokončení Analyzéru vzorků v marsovském vybavení roveru, který je konstruován k vyčuchání uhlík obsahujících sloučenin v okolním vzduchu, také navýšilo náklady.
„Naším problémem je právě teď MSL,“ řekl Green členům Poradního výboru subkomise planetárních věd NASA při veřejné schůzi, jež zde proběhla 26. ledna. „Už téměř nezbyly žádné volné rezervy.“
Jelikož je MSL určen k dodání na floridskou Cape Canaveral Air Force Station v červnu, tak je, jak Green říká, kategorickým imperativem obnovit finanční rezervy programu, aby byl zajištěn proti případným dalším vývojovým nebo testovacím problémům, které by mohly zapříčinit, že se třítýdenní startovací okno začínající 25. listopadem nestihne.
Cenovka na MSL vyrostla od roku 2008 o více než 660 milionů dolarů, konstatoval audit z února 2010 provedený U.S. vládní účetní kanceláří, která připsala většinu navýšení 68 procentnímu nárůstu nákladů na vývoj hardware od počátku programu v roce 2003.
Ačkoliv NASA plánovala vypuštění MSL v roce 2009, technické těžkosti donutily agenturu, aby misi odložila o dva roky, což je kvůli startovacímu oknu nejmenší možné zpoždění pro kteroukoliv misi určenou k Marsu.
Další odložení startu MSL, říká Green, už nepřipadá v úvahu.
„Ty peníze se musí najít a ty peníze musí být v rozpočtu,“ řekl Green. „Nakonec, když je všechny nepoužijeme, budeme mít možnost volby, ale musí být tam, kde je potřebujeme.“
Green řekl, že situace je zvláště zoufalá vzhledem k tomu, že MSL je jednou ze tří planetárních misí NASA, které se letos vypustí.
Mise Juno k Jupiteru je určena ke startu v srpnu, o měsíc později ji následuje Gravity Recovery and Interior Laboratory (GRAIL), mise třídy Discovery k vypuštění tandemového páru kosmických lodí kolem Měsíce k měření a mapování proměnlivosti lunárního gravitačního pole.
Vzhledem k nepružné povaze většiny startovacích oken k planetám, řekl Green, je jeho vrcholnou prioritou pro tento rok zajistit se proti skluzům v harmonogramu, které by mohly způsobit několikaletá zpoždění a stát jeho divize stovky milionů dolarů. Řekl, že zákonodárci na Capitol Hill už byli uvědoměni o nárůstu nákladů na MSL a že NASA už dala stranou 12 milionů dolarů ve fondech divize, které zbyly z minulého roku, aby pomohly podpořit programové rezervy.
Dalších 23,3 milionů dolarů je pro MSL zapotřebí na konci léta a dalších 46,3 milionů dolarů na další tři měsíce před startem, řekl Green.
Najít dodatečné peníze by ovšem mohlo v současném rozpočtovém prostředí narazit na těžkosti.
Ačkoliv Divize planetárních věd NASA dostala v roce 2011 přidělen 10 procentní roční nárůst na 1,49 miliardy dolarů, musí Congress ještě přijmout výdajový plán pro federální vládu na tento rok, čímž ponechává na základě pokračující rezoluce schválené v prosinci NASA a další organizace zatím na výdajových stropech minulého roku.
Republikánští vůdci navíc v U.S. Sněmovně reprezentantů navrhují u většiny federálních agentur včetně NASA stáhnout odložitelné výdaje ještě více na úrovně roku 2008.
Green řekl, že pokračující rezoluce, na jejímž základě bude NASA provozována nejméně do 4. března, dává divizi o 144 milionů dolarů méně než v současném rozpočtu pro letošek navrhl Bílý dům, včetně 115 milionů dolarů zkrácení v divizi u programu Marsu, který je spravován Jet Propulsion Laboratory (JPL) in Pasadena, Calif.
Green ještě řekl, že jeho divize je připravena hledat vnitřní zdroje k uhrazení nárůstu nákladů MSL počínaje u JPL a jejího zhruba 400 milionového rozpočtu na programy výzkumu Marsu podle pokračující rezoluce.
„Programová kancelář dostala upozornění, že je stáhneme,“ řekl Green. „Máme jen málo volnosti k omezení svých misí v provozu … ačkoliv i tady možnosti jsou. Budeme se muset podívat, který provoz lze odložit.“
Spirit rover NASA např. od svého uvíznutí v písku před více než rokem pracoval jako stacionární vědecká základna. Primární 90-denní mise maličkého roveru skončila už v roce 2004.
Green řekl, že nárůst nákladů na MSL by mohl mít dopad na programy mimo Mars a nevyloučil potenciální zrušení schválených misí, které jsou v současnosti ve vývoji.
Ovšem i kdyby Kongres stáhnul rozpočet NASA na úroveň roku 2008 – 17,3 miliardy dolarů oproti 19 miliardám požadovaným na letošní rok – planetární divize by pravděpodobně přežila bez zrušení programů.
„Věřím, že ten problém můžeme uzavřít … aniž bychom něco zrušili, ale nevím to určitě,“ řekl s dodatkem, že by mohlo přicházet v úvahu zrušení satelitu této divize Lunar Atmosphere Dust Environment Explorer určeného ke startu v roce 2012, který bude obíhat měsíc, aby určil globální hustotu a složení lunární atmosféry. Divize by navíc mohla zrušit mise ve vývoji programů New Frontiers a Discovery.
„Tohle všechno je na stole,“ řekl. „My však tam ještě neležíme.“
Myslim si ze zde je spolehlivost nosice prvorada a zde by to urcite nikdo nesveril sice mozna levnemu - ale rozhodne neproverenemu nosici zacinajici firmy - ktere hodla vynaset dost dle mne "seriovym zpusobem vyrabene - tedy ne prilis unikatni " telekomunikacni a dalsi druzice.
Zde proste spolehlivost nosice je prvorada - stejne jako u letu lidi.
pospa - 10/2/2011 - 13:24
Zajímavý snímek z webkamery v montážní hale - Curiosity je opět vzhůru kolama a v popředí je vidět její zdroj MMRTG (radioisotopový generátor).
Myslím, že to bude spíš jen maketa, či "inženýrský model", nicméně je to poprve co se tento kousek HW objevuje přímo "na place".
Reálná instalace letového generátoru proběhne až těsně před startem, přímo do rakety na rampě.
pospa - 11/2/2011 - 09:24
RTG připojen
... jen mě mate, že nácvik připojování provádí v této poloze - ostrá instalace bude probíhat na rover břichem dolů, s připojeným skycrane těsně nad sebou (a to celé pod aerodymnamickým krytem).
Podle info na UMSF se blíží dokončení kompletace celého roveru a práce směřují k vibračním a temálně vakuovým testům.
random - 11/2/2011 - 11:20
nebude to tak ze ten MMRTG je letovy exemplar a plutoniova vlozka sa do neho ulozi pred startom? .. vramci toho ze seci vieme ze ide o zlozite zariadenie by to bolo celkom rozumne riesenie...
pospa - 11/2/2011 - 14:59
citace:nebude to tak ze ten MMRTG je letovy exemplar a plutoniova vlozka sa do neho ulozi pred startom? .. vramci toho ze seci vieme ze ide o zlozite zariadenie by to bolo celkom rozumne riesenie...
Šílíte? Manipulovat s radioaktivním palivem přímo na rampě?
Těch "plutoniových vložek", neboli General Purpose Heat Source (GPHS) je v MMRTG celkem 8, dohromagy obsahují 4,8 kg Pu 238. S tímto materiálem se musí zacházet za speciálních bezpečnostních podmínek - celý MMRTG je kompletován, testován a uskladněn v ostře střežených prostorách Idaho National Laboratory. Není možné radioaktivní palivo vkládat do generátoru až před startem na kosmodromu. Pokud odhédneme od bezpočnostních rizik, nebylo by mj. možné provést kompletaci za podmínek vysoké čistoty prostředí, plnění vniřního prostoru heliem, provést vibrační testy jednotky, zkoužky těsnosti, atd, atd. To prostě nejde.
Letový exemplář zdroje bude dodán na Floridu jako komplet a tam připojen na systémy roveru jako jeden celek.
Stejným způsobem to proběhlo i u několika předchozích sond.
pospa - 11/2/2011 - 18:53
citace:RTG připojen
... jen mě mate, že nácvik připojování provádí v této poloze - ostrá instalace bude probíhat na rover břichem dolů, s připojeným skycrane těsně nad sebou (a to celé pod aerodymnamickým krytem)...
No jasně, v té chvíli jsem si neuvědomil, že celá sonda bude na raketě upevněna aerodynamickým krytem dolů, s tepelným štítem nahoře -> rover i skycrane budou při startu vzhůru nohama... mají to dobře
... ten pátek!
pospa - 4/3/2011 - 16:20
Videoreport z vibračního testu Curiosity.
Frekvence kmitů 10 - 400 Hz, akcelerace 1,5 g.
A ještě nový videoreport z jízdních testů na Mars-yardu. http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=975
Sklony terénu 5° až 20°, typy povrchů: ploché kameny, zhutněná půda, sypká písečná duna, balvany na rovném povrchu.
Vypadá to že vše OK, žádné problémy.
pospa - 22/3/2011 - 14:42
Jak jsem informoval už loni v červenci, otvory po obvodu kol Curiosity nemají náhodné uspořádání - v morseovce je v nich zakódována zkratka výrobce - JPL.
Tento článek http://www.planetary.org/blog/article/00002967/ potvzuje jejich hlavní účel - pravidelný obtisk ve stopě roveru (každých 160 cm) bude sloužit k vizuální odometrii, tj. přesnému měření skutečně ujeté vzdálenosti, potažmo kontrole prokluzu kol.
Původní plán zněl: dodat nové kamery se zoomem do JPL v prosinci 2010, aby je bylo možné na Curiosoty nainstalovat ještě před environmentálními testy, které rover podstoupil v nedávné době.
Bohužel, výroba třech kusů zoom MastCamů (2 letové, 1 testovací) byla dokončena až 1.1.2011 a teprve pak je výrobce začal testovat. Během testů se navíc ukázalo, že "optický výkon" kamer není v celém rozsahu zoomu uspokojivý - kolem 100 mm byl horší než u kamery s pevnou ohniskovou vzdáleností. Příčiny byly nalezeny, způsob úpravy některých členů stanoven. Bohužel však už nezbylo dost času na demontáž, opravy a opětovnou montáž tak, aby to bylo pro NASA/JPL časově přijatelné.
MSSS bude i přesto nadále pracovat na vývoji zoomovatelných optických systémů, aby při některé z budoucích planetárních misí bylo jejich konstrukční řešení k dispozici.
Curiosity tedy zůstane vybavena dvěma MastCami s rozdílnými pevnými ohniskovými vzdálenostmi.
Na tomto snímku jsou obě dobře vidět - s menším otvorem vlevo je teleobjektiv 100 mm, s větším otvorem vpravo je širokoúhlý objektiv 34 mm.
Videoreport z testů Curiosity v termálně-vakuové komoře. http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=977
Rozsah zkušebních teplot: -130° až 40°C
Tlaky: vakuum až 1/100 tlaku pozemské atmosféry
V průběhu tohoto týdne se rover vrátil zpět do montážní haly a byl ukryt za černým závěsem, což by měl být stan pro testy elektromagneické interference.
pospa - 5/4/2011 - 09:49
JPL dala šanci některým médiím navštívit clean room SAF - montážní halu MSL a pohlédnou Curiosity přímo tváří v tvář.
... tiše závidím,... ale strašně ...
Edit: před vsupem do atmosféry je vidět odhození dvou protizávaží (2 x cca 75 kg), která během přeletu udržovala rotující soustavu ve vyváženém stavu. V back shell pak při průletu atmosférou zůstává oněch 6 závaží po 25 kg, která způsobují vyosení těžiště a tím nenulový vztlak, použitý na přesné navádění k přistávací oblasti.
Před otevřením padáku jsou odhozena i tato závaží. [Upraveno 06.4.2011 pospa]
pospa - 6/4/2011 - 22:06
Hm, to je tak, když se po dlouhé době "hladu" pustí k něčemu zajímavému několik novinářů a fotografů najednou - se zajímavými fotkami se jakoby roztrhne pytel.
Z animácie a niektorých detailov vrchnej časti púzdra a "crane" ma napadá jedna otázka: zostava raketových motorčekov, ktoré riadia celé púzdro počas zostupu je súčasťou "crane"? Mne to tak pripadá...
pospa - 6/4/2011 - 23:22
citace:Z animácie a niektorých detailov vrchnej časti púzdra a "crane" ma napadá jedna otázka: zostava raketových motorčekov, ktoré riadia celé púzdro počas zostupu je súčasťou "crane"? Mne to tak pripadá...
Velmi dobrý postřeh, Alchymisto!
Ano, orientační motorky nejsou součástí back shell, ale jsou ve dvojicích přímo na sky crane.
Pěkně to ukazuje tato fotka, kde je v pravé části v popředí vidět tmavěšedá příruba s tryskami, zaslepená krytkami s červenou visačkou Remove Before Flight. Celkem jsou 4 dvojice TCM motorků.
Druhá příruba s dvojicí motorků vykukuje na pozadí vlevo.
Montáž a testování MSL je téměř u konce.
Během května června bude sestava po částech převezena na Floridské KSC, kde proběhne finální sestavení a předstartovní testy.
Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
Cran by by mohl mit dosedaci pady z hliniku pod nadrzema, aby mohl pristat jako stacionarni sonda.
Do 1kg by se mohla vejit barevna SVGA kamera z mobilu na 1m hlinikovem vyklopnem stozarku s moznosti rotace (mikromechanika z LAN kamer jde do 150g) a plosna (s vodivejch pasu) TX/RX antena, ktera by prenasela fotky ze stacionarni "sondy" na Marsu by se tam vesla taky.
Cele by to mohlo mit tak 1.2kg.
Pripadne tam dam miniaturni vedecky pristroj (teplota, radiace, tlak, vlhkost...zkratka zakladni levne lehke vedecke pristroje) by bylo taky fajn.
Me to zkratka pripada jako neekonomicke plytvani prostredkama.
Kdyz uz projde atmosferou jak cran, tak vozitko, tak at se cran vyuzije taky k necemu.
Je mi jasne, ze mezi cilema vozitka bude i crana zarazenej do pisecne duny a pripadne padak s pouzdrem, ale dovybavit cran tedy mohli.
Vzhledem k tomu, ze jsem konstrukter vyvojar, tak jsem presvedcen, ze cela elektronika CPU s radiostanici by se vesla do pouzdra od VHS kazety a mit par vedeckych udaju vcetne fotek navic by byl urcite prinos.
Paskova antena pro UHF (pasy dipolu) by se na horni stranu cranu vesla.
Mozna kdyz by tim byl cran osazen, tak by mohl nafotit vozitko z takove 400-800m vzdalenosti. Pripadne by se ofotili navzajem az by vozitko prijelo ke cranu po par tydnech vyzkumu.
pospa - 9/4/2011 - 14:26
citace:Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
Cran by by mohl mit dosedaci pady z hliniku pod nadrzema, aby mohl pristat jako stacionarni sonda....Pripadne tam dam miniaturni vedecky pristroj...Me to zkratka pripada jako neekonomicke plytvani prostredkama. ..., ale dovybavit cran tedy mohli....
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
A taky jaký by byl vědecký přínos další stacionární meteostanice, když přímo na roveru už jedna a to velmi kvalitní zabudována je?
A kamera? Jen na to, aby nasnímala Curiosity z dálky, oprovdu není takováto investice obhajitelná. Musíme uvažovat nejen kameru ale i zdroj, řídící jednotku, vysílač, anténu a to fakt nestojí za to.
Účelem skycrane je co nejbezpečněji dostat rover na povrch Marsu do středu přistávací oblasti. Nic víc a nic míň.
Další funkci bych mu ani já asi nepřidával.
Lukavský - 9/4/2011 - 16:46
citace:
citace:Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
....
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
A taky jaký by byl vědecký přínos další stacionární meteostanice...
Rysovi asi nešlo především o další vědecký přínos, ale vzhledem k ceně vyneseného kilogramu k Marsu o mrhání nosností použitím jinak neužitečného balastu, kterého je přece jen hodně (okolo 300 kg). I kdyby byl nahrazen jen baterií použitelnou pouze pro meziplanetární přelet, mohla by se zvýšit váha užitečného nákladu. Musíme ale také připustit, že překonstruování sondy by stálo čas a další peníze a tak z čistě ekonomického i praktického hlediska může být balast tím nejrychlejším a nejlacinějším řešením.
ucvrnkls - 9/4/2011 - 18:31
Rys mel spis na mysli reseni typu:
Hlele vy kluci technicky tadyhle na tom scycrane je dost mista ze by se do nej pohodlen vesla klasicka cune druzice. A na druhou stranu jeste jedna. Udelali jsme vam tady zavity, tak mate do tolikateho a tolikateho cas dodat komplet modul s elektronikou a zdroji energie. Penize si na to sezente kde chcete my vam to tam odvezeme.
Pokud to bude merit zakladni parametry atmosfery a jednou za tyden to v davce odesle namerena data, tak vam za ne budeme vdecny. Bude se nam to hodit protoze zadnou trvalou stacionarni meteostanici na marsu bohuzel nemame.. jedna je po predminule minule zime na kusy a o ta druha co tam trci napichnuta na sutraku nevime nic od ty doby co se ji vybily barerky.
pospa - 9/4/2011 - 19:35
citace:
citace:Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
Rysovi asi nešlo především o další vědecký přínos, ale vzhledem k ceně vyneseného kilogramu k Marsu o mrhání nosností použitím jinak neužitečného balastu, kterého je přece jen hodně (okolo 300 kg).
Konstrukční tým MSL v minulosti prověřoval proveditelnost využití dvou protizávaží po 75 kg jako planetární penetrátory.
Jak jsem už psal, tato mise měla/má takové problémy s financemi, že se po celou dobu vývoje spíš potýká s omezováním vybavení, než s jeho rozšiřováním. Takže ani penetrátory se nekonají a 300 kg závaží (2x75 + 6x25) je skutečně jen mrtvý balast využitý pro řízený sestup atmosférou.
alamo - 9/4/2011 - 19:48
citace: Konstrukční tým MSL v minulosti prověřoval proveditelnost využití dvou protizávaží po 75 kg jako planetární penetrátory.
Jak jsem už psal, tato mise měla/má takové problémy s financemi, že se po celou dobu vývoje spíš potýká s omezováním vybavení, než s jeho rozšiřováním. Takže ani penetrátory se nekonají a 300 kg závaží (2x75 + 6x25) je skutečně jen mrtvý balast využitý pro řízený sestup atmosférou.
nevydržím a "rýpnem si" (tradične)
a plánujú už dnes nejakú misiu MSL2?
takú len "trochu vylepšenú", ktorá by si už vlastne žiadne extrémne náklady na vývoj nežiadala, a napríklad by na ňu doplnili to vybavenie ktoré škrtli teraz, a doplnili tie penetrátory
alebo to celé zase spláchnu do "aha", a začnú vyvíjať, nejaký marsochod veľký ako tank?
však musk sľúbil, že dodá raketu čo unesie "pajsku" ton
samozrejme ja by som im poradil, aby tam radšej naložili dve MSL, čo by fungovali spolu
plánujú niečo také vôbec?
plánujú oni vôbec niečo? [Upraveno 09.4.2011 alamo]
pospa - 9/4/2011 - 20:02
Alamo, rýpnout si klidně můžeš, ale příjde mi to zbytečné.
O plánech NASA na další průzkum Marsu jsem tu psal už několikrát (naposledy 2.2. ), ale klidně to tu zopáknu ještě jednou:
2013 MAVEN - družice pro podrobný průzkum atmosféry
2016 ExoMars Trace Gas Orbiter - americká účast na společném projektu s ESA
2018 rover MAX-C pro sběr vzorků pro MSR v rámci společné mise s roverem ExoMars
2020 a dále - návazné mise programu Mars Sample Return
(Mars Sample Return Lander, Mars Sample Return Orbiter, Mars Returned Sample Handling Facility)
yamato - 9/4/2011 - 20:22
citace:
však musk sľúbil, že dodá raketu čo unesie "pajsku" ton
samozrejme ja by som im poradil, aby tam radšej naložili dve MSL, čo by fungovali spolu
plánujú niečo také vôbec?
plánujú oni vôbec niečo? [Upraveno 09.4.2011 alamo]
ja by som si pockal, ci ju fakt doda, a co bude realne pytat za start, a potom by som sa zariadil podla toho
pospa - 9/4/2011 - 20:24
Ještě pár drobností k nejbližšímu roveru MAX-C, který by měl startovat v roce 2018.
Velikostí bude něco mezi MER a MSL. Napájení ze dvou kruhových FV panelů. Hlavní úkol - sběr kvalitních vzorků pro MSR.
Přistání, spolu s druhým roverem ExoMArs, na jedné paletě, zavěšené pod skycrane.
arccos - 10/4/2011 - 00:35
Už jsem se k tomuto na kosmo fóru asi vyjadřoval, tak se možná budu opakovat, nevím.
Pro mě je MAX-C jednoznačně krokem zpět. Absolutně nechápu tuhle logiku: Vyvineme výkonný MSL, pak pro misi v roce 2018 vyvineme jiný, menší a po všech stránkách méně schopný rover. Vám to dává smysl? Nebylo by snad přínosnější prostě vyslat MSL2? Případně upgradovaný podle novějších specifikací a zkušeností s MSL? A hlavně mi neříkejte, že snahou je ušetřit - zdaleka nejvíc stojí vývoj a testy, nikoliv samotná realizace.
Ani nedokážu popsat, jaký zdroj frustrace takový postup pro mě je.
A teď se dozvídám, že mise 2018 bude mít na jednom jeřábu zároveň MAX-C i ExoMars. Hmm, takže, když už se konečně tento zpožděný rover zbyrokratizované Evropy možná dostane na Mars (už nějakou dobu tomu stejně nevěřím), tak to bude na +- stejné místo jako jiný rover. Opravdu velmi efektivní...
Adolf - 10/4/2011 - 13:41
http://www.space.com/11323-nasa-mars-rover-curiosity-landing-sites.html NASA zkoumá nejvhodnější místa k přistání příštího roveru na Marsu
Leonard David, SPACE.com's Space Insider Columnist
Date: 07 April 2011 Time: 10:21 AM ET Testování roveru Mars Science Laboratory Curiosity. Vyhodnocování během března obsahovalo i využití kosmické simulační komory zkonstruované tak, aby rover vystavila provozním rutinám za podmínek prostředí blížícího se těm, jaké zažije na povrchu Marsu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/9054/original/529189main_pia13806-full_full.jpg
WOODLANDS, Texas – NASA je už blízko rozhodnutí o místě přistání pro Marsí rover Curiosity, mega-robota s jaderným pohonem zkonstruovaného tak, aby Rudou planetu prozkoumal jako nikdy dříve.
Curiosity je připravována na svůj letošní odlet na Mars. Úkolem roveru bude slídit po takových podmínkách místního prostředí, které by byly příhodné pro mikrobiální život, a sbírat důkazy o tom, jestli nějaký marťansky život někdy existoval.
Zpráva o stavu místa přistání pro projekt Mars Science Laboratory Curiosity za téměř 2,5 miliardy dolarů (MSL) – klasifikovaný jako nejambicióznější „vlajková loď“ NASA v planetárních misích – zde byla předložena během 42. konference lunární a planetární vědy (LPSC) 7-11. března. Jejího zasedání se účastnilo asi 1 800 vědců a organizoval ho Lunar and Planetary Institute and NASA's Johnson Space Center.
Drsně a špinavě
Curiosity naložená vědeckým herberkem je postavená tak, že má mít minimální jízdní dosah 12 mil (20 kilometrů), ale pravděpodobně bude moci cestovat mnohem dále za rozsah své primární mise dlouhé jeden Marsí rok (dva pozemské roky).
Ale sestoupit na Mars drsně a špinavě znamená zaprvé využít unikátní vstupní, sestupní a přistávací systém. Žádné přistávací vaky kolem toho nebudou. „Sky Crane“ je spíš k tomu, aby rover snesl na kabelech a přímo jej posadil na povrch planety.
S přistáním Mars Science Laboratory se uvažuje o čtyřech místech vytříděných z více než 50 kandidátů, kteří byli během uplynulých čtyřech let prověřováni. Vědci zapojení do vybrání těchto míst na vrcholu seznamu řekli, že představují místa budící přesvědčení, že tady by Curiosity mohla významně pokročit v rozšíření našich znalostí týkajících se podmínek na Marsu a jeho potenciální obyvatelnosti.
„Výsledky z předběžných simulací přistání ukazují, že všechna čtyři místa přistání jsou bezpečná, takže to nevypadá, že bezpečnost přistání by byla hlavním kritériem k rozhodování,“ řekl Matthew Golombek, senior výzkumný vědec a vědec pro místo přistání Mars Exploration Program v NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif. K důvodům tohoto rozhodnutí patří i to, že systém roveru spolu se Sky Crane je „slučitelný se svahy“ (slope compliant),“ řekl SPACE.com, což znamená, že snadno může přistát i na svažitém terénu Marsu.
Golombek řekl, že probíhají analýzy ohledně schopnosti MSL pojíždět po krajině na Marsu, aby se např. určilo, jak dlouho roveru zabere, než se dostane na okraj přistávací elipsy a pak dojede ke specifickým zájmovým cílům. Výsledky této práce by měly být prezentovány na nadcházejícím – a konečném – workshopu k přistání v polovině května, řekl. Video ke Curiosity: http://www.space.com/9930-building-curiosity-mars-science-lab-unveiled.html
Přemísťování k místům na Marsu
Toto je grafické vyobrazení postupnosti klíčových událostí v srpnu 2012 od okamžiku, kdy kosmická loď NASA Mars Science Laboratory – se svým roverem Curiosity – vstoupí do atmosféry Marsu, až do okamžiku, kdy se dotkne povrchu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9056/original/20100719_EDL-chart-2010-full.jpg
„Proces volby místa přistání už nějakou dobu probíhá,“ řekl tady na zasedání LPSC Golombek. Přitažlivost míst přistání se řídí touhou jak po dobré vědě, řekl, tak i po bezpečném a zdařilém snesení Marsího soustrojí.
Bezpečnost je slogan. Na jednu stranu jsou optimální hladké oblasti relativně bez hlubokého prachu a velkých balvanů. Na druhou stranu takové oblasti přistání jsou téměř už ze své definice vědecky dost nudné.
Vzhledem ke schopnosti MSL přesně přistát jsou nároky na cílový plac k došlápnutí v Marsí krajině dost malé. Právě proto může NASA přistání Curiosity zacílit do relativně nudných zón, které hraničí se zajímavými místy. V případě tří ze čtyř možných zón přistání není oblast, kam by rover mohl sestoupit, nijak zvlášť zajímavá, řekl Golombek, „ale je to těsně u něčeho, o co se velice zajímáme.“
Jelikož má jaderný pohon, nemůže Curiosity jet na místa, na nichž je buď voda nebo led v dosahu do jednoho metru od povrchu, poznamenal Golombek, je to kvůli směrnicím ochrany planet.
Ta místa přistání, co se o chlup dostala mezi tyto čtyři, jsou: kráter Holden, kráter Gale, Mawrth Vallis a kráter Eberswalde. Každé z míst už prošlo intenzivním přezkoumáním pomocí NASA Mars Reconnaissance Orbiteru, který v současnosti krouží kolem Rudé planety a hraje klíčovou roli u každého jeviště potenciálního přistání.
Cíle vysoké vědy
Podle Golombka z JPL představují všechna čtyři místa jasně vysokou vědeckou přínosnost a byla vyhodnocena jako obecně bezpečná i přátelská ke spočinutí Curiosity na povrchu prvními stopami kol.
Tato místa jsou:
• Kráter Eberswalde: obsahuje deltu s filosilikáty – jílovými minerály, které uchovávají záznamy historie dlouhodobého kontaktu s vodou – jsou tudíž potenciálně obyvatelným prostředím, které je zvláště příznivé k uchování organických materiálů.
• Kráter Holden: obsahuje jemně vrstvené filosilikáty, které se ukládaly ve stabilně vodnatém útvaru, o kterém panuje domněnka, že by to mohlo být jezero.
• Mawrth Vallis: představuje terénní útvar se statigrafickým souvrstvím uchovaným z dávné doby, které poskytuje příležitost dostat se k charakteristikám raných klimatických podmínek panujících už v první miliardě let marsí historie známé jako éra Noachian.
• Kráter Gale: nabízí přístup k různé statigrafii hornin, včetně v mezivrstvách uložených sulfátů a filosilikátů ve tři míle (5 kilometrů) vysokém navrstvení, které odráží usazeniny vznikající během změn v podmínkách prostředí.
Mezi tím probíhají kontroly v poslední minutě Curiosity. Hodiny počítající odpočítávání již tikají, neboť startovací okno pro MSL trvá od 25. listopadu do 18. prosince 2011.
Jakmile budou mít v ruce výstup z blížící se květnové schůzky k přistání, proběhne třídenní nezávislá revize. „Všechno se to zabalí a pošle do ústředí NASA, které pravděpodobně provede volbu konečného místa v časovém výhledu června až července,“ ohlašuje Golombek. [Upraveno 10.4.2011 Adolf]
Lukavský - 10/4/2011 - 19:00
citace:A teď se dozvídám, že mise 2018 bude mít na jednom jeřábu zároveň MAX-C i ExoMars. Hmm, takže, když už se konečně tento zpožděný rover zbyrokratizované Evropy možná dostane na Mars (už nějakou dobu tomu stejně nevěřím), tak to bude na +- stejné místo jako jiný rover. Opravdu velmi efektivní...
Nelze se zavděčit všem. Dívejte se na to z jiného pohledu. Na této stránce a na stránce MER – Spirit a Opportunity se diskutovalo o výhodách spolupráce dvou roverů. Pro ní je nutné mít oba stroje na stejném místě jako v tomto případě.
Machi - 10/4/2011 - 19:08
citace: Vám to dává smysl? Nebylo by snad přínosnější prostě vyslat MSL2?
Tak MAX-C je v podstatě "přívažek" ExoMarsu. Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
Adolf - 10/4/2011 - 19:27
citace:Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
yamato - 10/4/2011 - 20:59
citace:Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
tak zobrat vedra a hajde k fukushimeAlchymista - 10/4/2011 - 21:05
suché a drsné
petrpetr - 10/4/2011 - 21:07
citace:suché a drsné
porád jsou to prvky, pravda, k obědu bych si je nedal....:-)
xChaos - 10/4/2011 - 21:34
citace:
citace:Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
tak zobrat vedra a hajde k fukushime
No, ono Pu238 (RTG) je z řady praktických hledisek vlastně úplně jiná látka, než Pu239 (zbraně, reaktory). Fakt je to zajímavé... no, Pu můj "oblíbený" prvek zrovna není a je to jedna z nejdivnějších substancí, kterou člověk vyrobil (vyrobil, ne objevil - v přírodě se, alespoň ve Sluneční soustavě, sama od sebe nevyskytuje). Pu238 se celkově vyrábí trochu jinak, než Pu239 a teď jeho zásoby pomalu dochází.
Ale musím uznat, že spotřebovávat těžce fotovoltaicky vyrobenou elektřinu jen na temperování elektroniky během Marsovské zimy je trochu luxus... sice věřím, že i se solárními panely by na Marsu pořád ještě šlo předvést ledacos, a možná by nebyl od věci hybridní přístup (jen velmi malé množství plutonia pro temperování vnitřku roveru a možná jako malý záložní zdroj elektřiny, solární panely jako hlavní zdroj elektřiny) - ale když si NASA může dovolit plýtvat, hmm... (stejně se to pořád rozpadá, ty jejich zásoby, takže stejně je musí spotřebovat dokud ještě nějaké Pu238 vůbec mají...)
a ako to vlastne dopadlo s návrhom, na obnovenie výroby plutónia?
Machi - 10/4/2011 - 22:08
Zatím velmi špatně, žádné obnovení výroby Pu238 nebylo schváleno
Adolf - 10/4/2011 - 23:43
Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
pospa - 11/4/2011 - 00:00
Podle toho, co se dá na webu najít by USA měli mít ruského Pu238 pro RTG zdroje kosmických sond tak akorát do roku 2020. Dál už nic.
US DOE má v návrhu rozpočtu FY 2012 i návrh programu na znovuobnovení výroby plutonia Pu238 (10 mil USD).
Rozpočet momentálně prochází trnitým schalovacím procesem.
citace:Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
lenže Prométeus, neobetoval niekoho iného, iba seba, to on skončil prikovaný na elbruse
najväčšou záhadou ľudskej evolúcie, je otázka "ako sa opice prestali báť ohňa, veď sa oň možno hnusne popáliť?"
čo tak heslo "kto sa bojí "ohňa"(jadra), je iba blbá opica" [Upraveno 11.4.2011 alamo] [Upraveno 11.4.2011 alamo] [Upraveno 11.4.2011 alamo]
derelict - 11/4/2011 - 07:08
citace:Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
Ja uy mam delsi dobu chut zaneradit slunecni soustavu jakymkoliv dostupnym zivotem. Takhle sonda, mimochodem rozsypavajici archey nebo lisejniky na Marsu ? ;o)
Adolf - 11/4/2011 - 09:04
citace:Ja uy mam delsi dobu chut zaneradit slunecni soustavu jakymkoliv dostupnym zivotem. Takhle sonda, mimochodem rozsypavajici archey nebo lisejniky na Marsu ? ;o)
Svou evoluční povinnost splníme! Vesmír zaprasíme!!!
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
Pro šíření mikrobů, i když k velkým depozitům vody se sonda přiblížit nesmí, jsou tam hydrologické podmínky příznivé. Daleko lepší než na Zemi třeba v Atacamě. Ta 100% relativní vlhkost těm pidižvíkům stačí. yamato - 11/4/2011 - 10:42
citace:
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
toto je forma dirigizmu, s tym nesuhlasim. Co my mame co robit vyberova rizeni? Nech rozhodne prirodzeny vyber (volny trh) Zaprasit sondu co najviac vsetkym moznym, a co prezije, to prezijeAdolf - 11/4/2011 - 10:53
pospa - 11/4/2011 - 13:21
citace:
citace:
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
toto je forma dirigizmu, s tym nesuhlasim. Co my mame co robit vyberova rizeni? Nech rozhodne prirodzeny vyber (volny trh) Zaprasit sondu co najviac vsetkym moznym, a co prezije, to prezije
Nemám nic proti osídlování Marsu, k tomu to nakonec celé spěje
Ale přece jenom bych nechal MSL nejdřív prozkoumat, jestli byl na místě přistání někdy život v minulosti, nebo dokonce stále je.
I bez našeho "zaprasení".
To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
alamo - 11/4/2011 - 13:33
citace:To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
to je skvelý námet na sci fi poviedku: zaplaťte x dolárov, a my pošleme na cudziu planétu vaše "exkrementy", ktoré tak získajú potenciál, stať sa zárodkom, ďalšieho života, a možno aj inteligentného
a krucinál.. že by "panspermia"?
vau, tá predstava že sme sa vyvinuli s toho, že si tu niekto odskočil na "potrebu" je fakt desná, ale keď sa pozriem do parlamentu, tak je to vlastne potvrdené Adolf - 11/4/2011 - 13:45
citace:To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
Není nutno nás brát úplně vždy zcela vážně. pospa - 11/4/2011 - 13:49
citace:vau, tá predstava že sme sa vyvinuli s toho, že si tu niekto odskočil na "potrebu" je fakt desná, ale keď sa pozriem do parlamentu, tak je to vlastne potvrdené
Celkem trefné, ale hodilo by se spíš do vlákna Souvislosti kosmonautiky pospa - 11/5/2011 - 13:13
Curiosity se behem května opět ocitla "vzůru nohama", všechana kola byla sejmuta a otevřen spodní krycí panel roveru.
Otočná hlavice na konci robotické paže byla sejmuta také.
Důvodem jsou opravy/úpravy některých komponentů po všemožných testech, kterými kompletně vystrojený rover prošel v minulých měsících.
Týká se to například vrtačky PADS, některých dílů avioniky a kabeláže.
Tyto práce potrvají zhruba další dva týdny, následované opětovnou montáží a pozemními testy.
Pokud vše projde kontrolní revizí, bude Curiosity odeslána na Floridský kosmodrom v závěru června.
Přeletový stupeň a aerodynamický kryt sondy jsou 100% připraveny a budou odeslány vojenským transportním letadlem příští týden.
Po cestě přiberou i připravený tepelný štít v závodu Lockheed Martin v Denveru.
Chci se zeptat.
Pocita se zakladnovou preletovou platformou jako s telco druzici Marsu nebo po odpojeni od pristavaciho pouzdra shori platforma v atmosfere Marsu?
Ervé - 12/5/2011 - 07:15
Shoří v atmosféře, pro navedení na orbitu Marsu potřebujete štít, řídící systémy, motorky a palivo, navíc komunikační vybavení. Stálo by to další desítky až stovku miliónu USD, které už teď na MSL chybí. Desítky by to stálo, kdyby se Curiosity nejdřív navedla na orbitu (s využitím přistávacího štítu - aerocapture), oddělil by se cestovní/komunikační modul a až potom by ji moltory navedly do atmosféry. Jenže je to komplikace a další možný zdroj problémů a odkladů, pro první test aerocapture by měla sloužit méně důležitá a drahá sonda.
pospa - 12/5/2011 - 09:24
Videoreport z měření jednotlivých částí sondy na rotační stolici.
Měřily se přesné hmotnosti, těžiště a rotační momenty setrvačnosti.
Se svým průměrem 4,5 m je to největší heat shield, který kdy byl pro meziplanetární misi vyroben.
pospa - 16/5/2011 - 09:28
citace:Shoří v atmosféře, pro navedení na orbitu Marsu potřebujete štít, řídící systémy, motorky a palivo, navíc komunikační vybavení...
Jen doplním, že cruise stage něco z tohoto vybavení přece jen má (motorky, palivo, komunikační zařízení), ale pravdou je, že na plnohodnotný orbiter to samozřejmě nestačí. Na retranslační družici by mu pak chyběla minimálně tříosá stabilizace, velká anténa, výkonější řídící systém, atd. atd.
Bližší popis přeletového stupně viz. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/spacecraft/cruiseconfig/pospa - 17/5/2011 - 09:37
Výsledkem by měla být konečná nominace, doporučení 1 vítězné a 1 záložní lokality pro vedení NASA (Dr. Edward J. Weiler - NASA Associate Administrator for the Science Missions Directorate), který rozhodne kde se nakonec přistane.
Oproti tradici inženýři během debaty vůbec nebrzdili vědce v "rozletu" co se týče nebezpečnosti přistání v jakékoli z navrhovaných oblastí, ba naopak znovu opakovali, a to s poměrně velkou jistotou (viz dole), že Curiosity bude bez problému schopna bezpečně přistát a plnit všechny úkoly kdekoliv, kde to bude nakonec určeno.
Rikam si, jestli Curiosity bude schopna behem sve zivotnosti dojet k nejakemu Zemskemu artefaktu. Treba k nejake uz davno mrtve sonde..treba k rozbitemu Beaglu a pod..
yamato - 21/5/2011 - 11:49
chlapci su pomerne sebavedomi, co sa tyka EDL. Ja im drzim palce, ale - ide o najvacsie a najtazsie teleso ake sme kedy pustili do martanskej atmosfery, prvy krat pojde o aktivne riadeny vstup, rover sa ma spustit na lane, co je samo o sebe dost nestabilne, a este k tomu z raketoveho "zeriavu"... no neviem...
pospa - 22/5/2011 - 13:37
citace:chlapci su pomerne sebavedomi, co sa tyka EDL. ..., rover sa ma spustit na lane, co je samo o sebe dost nestabilne, a este k tomu z raketoveho "zeriavu"... no neviem...
1) spouštět se bude na 3 lanech a celá sestave je prosté kyvadlo - jeden závěsný bod a jedna zavěšená hmota
2) raketový jeřáb je v tomto případě výhodou, protože bude schopen aktivně tlumit případné stranové kmity kyvadla
... zvědaví jsme na to všichni - bude to skutečná premiéra - držme palce!
Si rikam, ze Savannah je docela "kost".
Je otazkou, jestli je v tymu malo ci hodne zen.
A jestli pro "PR..obrazovky" vybraly nejfotogenetictejsi babu z tymu, nebo Savannah byla pro natoceni videa vybrana nahodou
pospa - 23/5/2011 - 10:39
citace:Si rikam, ... jestli pro "PR..obrazovky" vybraly nejfotogenetictejsi babu z tymu, nebo Savannah byla pro natoceni videa vybrana nahodou
Náhodou určitě ne.
Jak je z videa patrné Savannah McCoy je "DMT Rover Verification and Validation Lead" = Vedoucí pro zkoušky a vyhodnocování dynamických vlastností DTM roveru.
(DTM - Dynamic Test Model)
S tím, že je sympaťačka, celkem souhlasím.
Kolik je v MSL týmu žen je poměrně těžké zjistit/odhadnout.
Nejdřív bychom si museli stanovit, co je to MSL tým. Jestli do něj patří i subkontraktoři, univerzitní vědecké týmy pracující na přístrijích, nebo jen tým lidí se zaměstnaneckým poměrem v JPL?
Na vývoji MERů pracovalo něco kolem 4000 lidí, ovšem to je včetně asistentek, ostrahy, řidičů kamiomů, atd.
V MSL mission teamu to vypadá takto : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/missionteam/
Vědecké týmy přístrojů pak řídí tito lidé: http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/ScienceTeam/-=RYS=- - 24/5/2011 - 01:33
Uz pred nejakou dobou jsem si vsiml, ze jak v te ruske fabrice na nosice Sojuz, tak i v mistnosti rizeni letu dela dost zen. Cili to neni az tak "muzske" remeslo.
Jen me zaujalo, ze delaj i na hodne specializovanych pracovistich a tez i ve specifickem rezimu rizeni letu v ridicich salech.
I jako chlap si uvedomuji, ze to holky maj tezsi na tehle pracovistich.
Musej zvladat jak vychovu deti+rodinu, tak i svou praci, kterou maji urcite radi.
Ervé - 24/5/2011 - 07:05
V Rusku navíc platí, že ženy jsou spolehlivější - nejsou tak často našrot nebo v kocovině z častých oslav.
Alchymista neprihlasený - 24/5/2011 - 09:00
ženy sú pri práci obecne trpezlivejšie a pozornejšie a sú lepšie uspôsobené na "robenie/sledovanie viac vecí naraz"
----------
- Paní, a kdy jste začala šilhat?
- Když začala naše dvojčata běhat...
Svatopluk Klich - 24/5/2011 - 09:00
citace:Uz pred nejakou dobou jsem si vsiml, ze jak v te ruske fabrice na nosice Sojuz, tak i v mistnosti rizeni letu dela dost zen. Cili to neni az tak "muzske" remeslo.
Jen me zaujalo, ze delaj i na hodne specializovanych pracovistich a tez i ve specifickem rezimu rizeni letu v ridicich salech.
I jako chlap si uvedomuji, ze to holky maj tezsi na tehle pracovistich.
Musej zvladat jak vychovu deti+rodinu, tak i svou praci, kterou maji urcite radi.
Ano, v Rusku je to zcela normální, že ženy dělají a muži práci řídí.
Emancipace je bohužel dvojsečná zbraň. Není to o dobrovolnosti, ale o tom, že ženská práce se stává je více než běžnou záležitostí a nepracující žena se stává nenormální - je to neveselé, protože toho mají v životě naloženo více než dost.
Alchymista neprihlasený - 24/5/2011 - 09:06
Navyše je práca žien v "mužských" profesiách (v Rusku) daná aj historicky - počas vojny a v povojnovom období odišli muži na front a veľa sa ich nevrátilo (alebo boli po návrate v mnohých profesiách fyzicky či psychicky nepoužiteľný)
pospa - 24/5/2011 - 09:52
citace:Navyše je práca žien v "mužských" profesiách (v Rusku) daná aj historicky - počas vojny a v povojnovom období odišli muži na front a veľa sa ich nevrátilo (alebo boli po návrate v mnohých profesiách fyzicky či psychicky nepoužiteľný)
No, pokusím se debatu aspoň trochu vrátit zpět na koleje, a to k podílu ženské práce v aerokosmickém průmyslu USA.
Práce žen v mužských profesích během WW II nebyla doménou jen ruských žen, ale prakticky k tomu docházelo více či méně ve všech zemích aktivně zapojených do válečných tažení.
V USA bylo toto hnutí poměrně silné a reprezentoval ho například velmi známý plakát "Rosie the Riveter" (Růža nýtařka) s heslem "We Can Do It !" (My to dokážeme!).
Většina amerických stihaček a bombardérů druhé světové války byla vyrobena z valné většiny rukama bývalých amerických žen v domácnosti.
bejcek - 24/5/2011 - 10:53
Současná britská královna Alžběta II sloužila za války jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky.
V současnosti je jediným žijícím panovníkem, který v době druhé světové války sloužil v uniformě.
pospa - 25/5/2011 - 09:11
citace:Oproti původním informacím byl tepelný štít se zadním aerodynamickým krytem a přeletovým stupněm doručeny na KSC už 12.5.
Během nácviku uzavírání roveru do jeho přeletové schránky, operátor jeřábu místo aby uvolnil nosná lana pohybem kladky dolů omylem zmáčkl tlačítko "UP" a vyzdvihnul backshell vzhůru, spolu s 900 kg těžkým hliníkovým stolem, ke kterému byl aerodynamický kryt v té chvíli připevněn.
Kuželový ryt byl zavěšen přes poutací obruč u svého horního, užšího otvoru. U spodní, širší základny byl na 9 místech přichycen kovovými úpinkami ke stolu. Jelikož tato upínací místa nejsou totožná s upínacími zámky, ke kterým bude připevněn tepelný štít, vznikla oprávněná obava, že neplánované zatížení, působící na kompozitový korpus krytu, mohlo způsobit jeho trvalé deformace nebo trhliny.
Důkladné ohledání podezřelých oblastí zatím neodhalilo viditelná poškození, ale vedení mise ještě zvažuje zkoumání rentgenem, nebo dalšími nedestruktivními defektoskopickými metodami.
Operátor mostového jeřábu byl zaměstnanec JPL, kde se standartně používá zavěsný ovládací panel "do ruky".
V KSC Payload Hazardous Servicing Facility, kde k události došlo, jsou ovládací prvky jeřábu jiné - na vozíku.
Přestože byl operátor proškolen a certifikován pro oba typy ovládání jeřábů, v pátek udělal hloupou chybu, která mohla způsobit vážné problémy.
Zatím vše vypadá, že měl velké štěstí.
Zajímavá na novém příspěvku je hlavně mozaika celé horní "paluby" Curiosity. Takto vcelku a plně vybavenou ji můžeme vidět poprve.
Snímky byly pořízeny MastCamem 34 (levá) při testech roveru v klima-komoře, simulující teploty a tlaky na Marsu - proto to černé pozadí okolo.
Edit:
Musím se trochu poopravit. Po bližší prohlídce snímku v plném rozlišení je přece jen vidět, že na palubě pár věcí ještě chybí. Například jeden za tří upínacích mechanismů/zámků (pravý), na kterém bude rover zavěšen pod skycrane. Na snímku je to obdelníkové místo bez bílého laku s kolíky a otvory, zhruba ve spodní třetině, mírně vlevo od středu obrázku.
[Upraveno 01.6.2011 pospa]
arccos - 1/6/2011 - 12:22
Vím, že takhle se to obvykle řeší, i MERy to tak nějak mají, ale pro mě je ta důvěra v tak tenké a zvenčí volně vedené drátky docela nepochopitelná.
pospa - 1/6/2011 - 12:34
citace:Vím, že takhle se to obvykle řeší, i MERy to tak nějak mají, ale pro mě je ta důvěra v tak tenké a zvenčí volně vedené drátky docela nepochopitelná.
Ty volně ložené drátky, co jsou jen sem tam přilepené žlutou transparentní páskou, vedou k teplotním čidlům - slouží pouze pro účely právě probíhajícího testu => nepoletí na Mars.
Fixní venkovní kabeláž roveru je naopak svázaná v hustých svazcích, omotána zlatavou ochrannou páskou a pevně přichycena každách 10-15 cm k povrchu sondy.
Pozornému divákovi jistě neuniklo, že na Curiosity je v zadní části paluby vpravo jeden prvek, který dobře známe z MERů - sluneční hodiny.
Jestli vám připadá, že jsou nachup stejné jako ty co má Spirit a Opportunity, tak to vidíte velmi správně - jedná se o náhradní kus, který byl vyroben v roce 2003 spolu letovým HW a několik let ležel na stole Jima Bella (LS pro MER kamery), než byl oprášen, aktualizován a použit na MSL.
Hodiny budou sloužit ke stejnému účelu jako u MERů, tedy kalibraci barevných kamer.
yamato - 2/6/2011 - 10:48
clovek by ocakaval ze NASA urobila od cias MERov urcity pokrok a na novy rover namontuje digitalky
pospa - 2/6/2011 - 11:26
citace:clovek by ocakaval ze NASA urobila od cias MERov urcity pokrok a na novy rover namontuje digitalky
V jednoduchosti je krása -> dobře fungující věci nepotřebují elektronický upgrade
A navíc podle digitálek by se těžko kalibrovalo barevné nastavení kamer...
... i když, po pravdě řečeno, určitá "aktualizace" (mechanická) u slunečních hodin pro Curiosity přece jen proběhla.
Původní MERovské totiž v půdoryse vypadaly takto:
a na čtyřech bočních stranách podstavy měly vyryté toto:
To vše muselo být upraveno tak, aby adpovídalo misi MSL 2011.
pospa - 2/6/2011 - 11:50
V předchozích dnech se objevil ještě jeden nový obrázek - konečně slušné (realistické) "umělecké ztvárnění" roveru MSL.
Snad budou brzo následovat i pohledy z jiných úhlů a co nejdřív se začnou používat jako doprovodné obrázky ve webových a papírových článcích, odkud zmizí ty "prehistorické" rendery z minulých let.
pospa - 3/6/2011 - 22:23
Na USTREAM zrovna běží momentálně probíhající pojížděcí testy Curiosity
Sestupový stupeň / descent stage / sky crane byl během tohoto týdne zabalen a je připraven k expedici na KSC.
Na snímku je to ten velký bílý box vpravo.
Mnohem závažnější je ovšem středeční (8.6.2011) zveřejnění závěrů inspekce interních auditorů NASA (OFFICE OF INSPECTOR GENERAL), které nepřineslo mnoho pozitivních zpráv:
Je jasné, že auditoři jsou lidé placení za hledání nedostatků, poukazování na zpoždění a překročené rozpočty a nepokrytá rizika, ale přesto se mi zdá, že report vyznívá poměrně dost pesimistický.
- k únoru 2011 bylo identifikováno kolem 1200 nedostatků, které musí být vyřešeny před startem v listopadu - prosinci tr.
- přestože projekt dostal od roku 2009 tři dodatečné finanční injekce, auditoři vidí podcenění prostředků nutných k dokončení předstartovních příprav a věří, že bude nezbytné, aby projektový management zažádal NASA o další dotaci
- podle auditorů je stále nedostatečně ošetřen problém vzájemné kontaminace vzorků hornin během jejich dodávky do vnitřních měřicích přístrojů pomocí mechanismu SA/SPaH
- Fault protection software, zabraňující v případě závady úplnému odstavení části roveru, nebo jeho vědeckého vybavení a umožňující jeho alespoň omezený provoz, není kompletně hotov (chybí 3 z 16 částí) a nebude připraven ani do datumu startu => nahraje se do letového počítače až během přeletu k Marsu
- dvouletý odklad mise (2009 -> 2011) způsobil degradaci plutoniové náplně energetického zdroje roveru MMRTG. Navíc během vibračních a šokových testů sondy byly zaznamenány nečekané úbytky výkonu. V důsledku toho manažeři snížili minimální požadavky na splnění nominální 2-leté mise. Místo odběru a prozkoumání 74 vzorků půdy a kamení jen 28 vzorků. Místo ujetí 20 km jen 4,5 km.
Zkrátka se opět potvrzuje, že dělat něco velmi veklého, velmi komlikovaného a naprosto nového je velmi tvrdý oříšek, který není snadné zvládnout ani pro ten nejzkušenější tým na světě.
[Upraveno 13.6.2011 pospa]
Ervé - 13/6/2011 - 08:13
Jestli to právně chápu, redukce na 4,5 km a 28 vzorků se týká plánu mise - tedy že tomu mají optimalizovat úkoly pro plánovanou dobu činnosti 2 roky (1 marťanský rok). Pokud bude energie víc než třeba (a víc než pesimistické předpovědi), program se rozšíří buď v rámci prvních dvou let, nebo v dalších letech provozu. Každopádně další odklad o dva roky není vhodný, protože kritické problémy vyřešili, ze 185 rezervních dní pro řešení nečekaných problémů (plán 2009) nebo 110 v plánů z února 2011 jich ještě 60 zbývá. Budou ale potřebovat další peníze, pořád ale výhodnější dát pár miliónů teď než 570 mil. USD při dvouletém odkladu. Jako obvykle, podceněné náklady na vývoj, zkoušky a řešení problémů. Potíže s energií by vyřešila probíhající výroba dalšího plutonia - na obnovení výroby se pořád čeká.
Svatopluk Klich - 13/6/2011 - 09:13
Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív. Nemůžu uvěřit v tak amatérský přístup.
Může někdo rozumně vysvětlit, jak mohla situace dojít tak daleko, když se kolem toho točí tolik kontrolorů a projekt managerů?
pospa - 13/6/2011 - 09:17
citace:Jestli to správně chápu, redukce na 4,5 km a 28 vzorků se týká plánu mise - tedy že tomu mají optimalizovat úkoly pro plánovanou dobu činnosti 2 roky (1 marťanský rok). Pokud bude energie víc než třeba (a víc než pesimistické předpovědi), program se rozšíří buď v rámci prvních dvou let, nebo v dalších letech provozu.
Chápeme to stejně.
Výkon MMRTG, na dostatečné úrovni pro provoz MSL, by měl trvat přibližně 14 let od jeho spuštění - založení paliva.
Dejme tomu, že samotnou výrobou zdroje a odkladem startu jsme ztratili 2,5 roku -> stále zbývá více než 11 let, po které by Curiosity mohla smysluplně fungovat.
To se dřív zadřou pohony kol, nebo zaplní všechny zásobníky na vzorky v analyzátorech roveru, než že by sondě došla šťáva.
Btw, nabízí se tu jedno zajímavé srovnání k zamyšlení - mise MSL a ExoMars se začaly projektovat přibližně ve stejnou dobu (2004).
MSL měla/má rozhodně mnoho problémů (opakované navýšení rozpočtu, technické problémy, odložený start o 2 roky, atd.), ale přesto všechno vidíme live dokončený letový HW 5 měsíců před startem a vše spíše nasvědčuje tomu, že se start zadaří.
Naproti tomu, u evropského ExoMarsu můžeme pozorovat neustálé oddalování termínu startu, změny v rozsahu vědeckého vybavení, pochybnosti kolik prostředků celý vývoj zatím stál a hlavně jestli k misi vůbec kdy dojde.
citace:Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív.
MSL je meziplanetární sonda kategorie "flagship" - vlajková loď, tedy nic malého, jednoducháho a rychlého.
Nemám v úmyslu navyšování rozpočtu nijak obhajovat, ale je realitou velkých vládních projektů, že u nich dochází ke zpožděním a překročení plánovaných nákladů.
Správné odhadování nákladů u zcela nových misí tohoto typu je skutečný problém.
Na druhou stranu, v dolarech nahrubo přepočítaných na hodnotu roku 2010, stály podobné flagship mise oproti MSL o tyto peníze navíc:
Cassini - 1,9 mld USD
Galileo - 0,2 mld USD
Viking - 1,5 mld USD
Takže by se s jistou dávkou opatrnosti dalo říct, že po finanční stránce MSL ještě není takový průšvih.
citace:Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív. Nemůžu uvěřit v tak amatérský přístup.
Může někdo rozumně vysvětlit, jak mohla situace dojít tak daleko, když se kolem toho točí tolik kontrolorů a projekt managerů?
Az budete neco vyvijet budete vedet jak rikat kolik to bude stat je velmi nesnadne - proste nikdo nedokaze odhadnout vsechny mozne problemy.
Proste pokud se neco nedari vyvinout v komercnim sektory tak marketing (obchodni oddeleni) dane firmy to proste zrusi jako jiz prilis nakladnou zalezitost (pokud neni jasne ze za totolik a tolik penez a casu jiz bude vse hotovo) a to bez jakekoliv publicity mimo firmu.
alamo - 13/6/2011 - 19:23
pritom stačilo zvoliť iný postup
rozdeliť vývoj do dvoch etáp, v prvej vyvinúť skycrane a pomocou neho poslať ďalšiu dvojicu MER
a nové ťažké vozítko vyvinúť a poslať neskôr
pospa - 14/6/2011 - 09:06
citace:pritom stačilo zvoliť iný postup
rozdeliť vývoj do dvoch etáp, v prvej vyvinúť skycrane a pomocou neho poslať ďalšiu dvojicu MER
a nové ťažké vozítko vyvinúť a poslať neskôr
Zdržení nebylo způsobeno problémy se skycrane. Postup, který navrhuješ Alamo, by ničemu nepomohl.
Misto kamery na tom sloupku bych tam dal na prodlouzenem ohebnem drzaku (ktery by Robonauta posunul "pred vozitko") horni dil Robonauta i s "rukama".
Stereo obraz by to dodavalo stejnej, ale navic by slo sahnout a hrabnout do pudy a pripadne "rukama" opravit nektere zavady/havarie, ktere by byli na dosah Robonauta.
Napriklad kdyz do Phoenixe neslo nacpat tu pudu skrz rost, tak prsty robonauta by urcite pomohli rozdrolit slepenou pudu.
A az MSL bude nasypavat material do laborky, tak se muze stat teoreticky to same a pak by byla zapotrebi "ruka".
Ervé - 15/6/2011 - 07:51
Robonaut je těžší, než celková váha vědeckého vybavení MSL - pokud ho namontujete, nebude mít kam nosit vzorky.
pospa - 15/6/2011 - 08:17
citace:...Napriklad kdyz do Phoenixe neslo nacpat tu pudu skrz rost, tak prsty robonauta by urcite pomohli rozdrolit slepenou pudu. A az MSL bude nasypavat material do laborky, tak se muze stat teoreticky to same a pak by byla zapotrebi "ruka".
MSL je opatřena poměrně robusním mechanismem pro odběr a přípravu vzorků - Sample Acquisition, Processing, and Handling (SA/SPaH).
Více detailů zde : http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/samplingsystem/
Tento subsystém je mnohem propracovanější, než pět prstů robonauta.
pospa - 15/6/2011 - 08:47
Na floridském KSC už běží přípravné práce na aerodynamickém krytu a přeletovém stupni
pozeral som na tie fotky z prevozu prveho stupna AtlasV a ma udivilo aku konstrukcnu pevnost ma ten valec ked nemusi byt podoprety pri prevoze
M: - 15/6/2011 - 10:21
citace:pozeral som na tie fotky z prevozu prveho stupna AtlasV a ma udivilo aku konstrukcnu pevnost ma ten valec ked nemusi byt podoprety pri prevoze
Mozno ho prevazaju prazdny...
Ale vazne.
Hmoty ma sustredene na koncoch a neposobi nan ani 3g + aerodynamicke vplivy jak pocas startu naviac s extra zatazou hore.
Aku maju rezervu, by vsak zaujimalo aj mna.
David - 15/6/2011 - 14:01
jaké je datum startu,díkDavid
pospa - 15/6/2011 - 14:03
Pokud vás zajímají detaily konstrukce a přibližné pevnostní výpočty prvního stupně Atlasu V - Common Core Booster, tak doporučuji se začíst do tohoto dokumentu Lubora Lejčka : http://predmet.kosmo.cz/files/prednaska05a.pdf
Jak je vidět, stále jsou některé úkoly ještě nedokončeny a ve zpoždění - během tohoto měsíce se testoval technologický vzorek přistávacího radaru MSL při strmých sestupných letech F/A-18 v NASA Dryden Flight Research Center.
Naměřená data mají sloužit pro přesnější kalibraci SW letového radaru.
Nevite nekdo ktera sazkova kancelar s pusobnosti v CZE uz zavedla sazky na uspesne/neuspesne pristani MSL ?
Docela bych si vsadil, ze se to nepovede.
Ten "letajici jerab" je zkratka nad technologickejma moznostma.
Kdyz by poslali ten novej lunar-rover s 4-ma robonautama typu Asimo a kdyz by "cran" drzel pevne bez lan marso-rover, tak by udelali nejlip.
Navic by v budoucnu tenhle rover pozili budouci kosmonauti na Marsu a robonauti by zatim nalezli nejaky vchod do bocni jeskyne na vhodnem miste. Pripadne ho roztahli na prujezd mars-lunar-roveru.
A zacali by budovat budouci lidskou zakladnu.
x - 22/6/2011 - 23:36
Naprosta vetsina ani netusi ze nejake MSL existuje a na toz si na to vsazet.
pospa - 23/6/2011 - 09:24
Zdá se, že dva vědecké tábory (mineralogové vs. geomorfologové) se blíží shodě a doporučují pro přistání MSL vybrat kráter Gale.
Konečné rozhodnutí má Ed Weiler udělat během tohoto týdne, oficiální oznámení pak příští týden.
ja vidim sance tak 50:50, chlapci z JPL uz predsa len maju nejake skusenosti, na druhu stranu tento sposob pristavania je extremne ambiciozny. Ak to klapne tak klobuk dolu, su to frajeri. Taky Fobos-Grunt ma podla mna mensie sance.
pospa - 23/6/2011 - 11:15
Pánové - pochybovači, NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů, přičemž 3 poslední (Pathfinder, Spirit, Opportunity, které stavěl a testoval MSL tým z JPL) byly úspěšné všechny.
To není věc náhody, ani štěstí, to je výsledek systematického přístupu realizačního týmu k odhadu a minimalizaci rizik.
Jediný problém s přistáním US sondy byl u MPL, který mimochodem konstruoval a stavěl Lockheed Martin, ne JPL.
Jestli někdo víte o konkrétním problému v technickém řešení sky crane, nebo o konkrétní vysoce pravděpodobné závadě během celé EDL sekvence, kvůli které přistání selže, tak nás prosím s vaší obavou seznamte. Můžeme se pak o tom do nekonečna bavit, jestli je to oprávněná obava nebo není.
Dávat ale odhady úspěšnosti systému jen na základě vlastního pocitu, s minimem znalosti technických detailů je, odpusťte mou upřímnost, směšné.
Samozřejmě, 100% jistotu nemůže dát nikdo (jistá je jenom smrt), ale podle toho co je mi o MSL známo, jsou šance na úspěch rozhodně větší než 50/50.
yamato - 23/6/2011 - 11:39
citace:Pánové - pochybovači, NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů, přičemž 3 poslední (Pathfinder, Spirit, Opportunity, které stavěl a testoval MSL tým z JPL) byly úspěšné všechny.
To není věc náhody, ani štěstí, to je výsledek systematického přístupu realizačního týmu k odhadu a minimalizaci rizik.
Jediný problém s přistáním US sondy byl u MPL, který mimochodem konstruoval a stavěl Lockheed Martin, ne JPL.
Jestli někdo víte o konkrétním problému v technickém řešení sky crane, nebo o konkrétní vysoce pravděpodobné závadě během celé EDL sekvence, kvůli které přistání selže, tak nás prosím s vaší obavou seznamte. Můžeme se pak o tom do nekonečna bavit, jestli je to oprávněná obava nebo není.
Dávat ale odhady úspěšnosti systému jen na základě vlastního pocitu, s minimem znalosti technických detailů je, odpusťte mou upřímnost, směšné.
Samozřejmě, 100% jistotu nemůže dát nikdo (jistá je jenom smrt), ale podle toho co je mi o MSL známo, jsou šance na úspěch rozhodně větší než 50/50.
zabudli ste na phoenix. Nehovorim ze to nezvladnu, hovorim ze je to extremne ambiciozny plan. K predoslym pristatiam sa da povedat toto: pathfinder bol priekopnik, MERy v znacnej miere vyuzili skusenosti s airbagmi, ziskane pathfinderom. Phoenix pristaval motoricky, tam zase su skusenosti s vikingmi. MSL ma historicy najvacsiu hmotnost, najvacsi stit, prvy krat sa pouzije riadeny zostup, prvy krat sa pouzije skycrane. Netvrdim ze chlapci z JPL su neschopni, ale je tam proste vela "naj" a "prvykrat". Pri takych veciach sa stavaju prekvapenia, to nema nic so schopnostami konstrukterov, to je dan za posuvanie hranic. Preto to vidim na 50/50 a drzim palce.
M: - 23/6/2011 - 11:53
citace:Pánové - pochybovači, NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů,...
Zo zeriavu s raketovymi motormi mam divny pocit.
Divny pocit je zo zvoleneho systemu a nie z technickych detailov.
Naopak voci technickym detailom mam vysoku doveru.
Len by som chcel vidiet drop test pri spustenych motoroch a takmer vo vakuu.
nedovera smeruje hlavne k spustaniu a k viseniu na lane.
tento samotny ukon typujem na 60% uspesnost
Dovodova sprava volby systemu by ma fakt zaujimala. Este som nepochopil ziadnu vyhodu tohto systemu.
Jak ten vymyselnik presvedcil sefa na takuto koncepciu...?
yamato - 23/6/2011 - 12:01
citace:
Len by som chcel vidiet drop test pri spustenych motoroch a takmer vo vakuu.
robia sa vobec taketo testy pristavacich systemov? alebo sa testuju len komponenty (radar, avionika, motory, softwer...) a zvysok sa simuluje v pocitaci? Pred prvym letom Dragonu hovorili nieco o "simulation with hardware in the loop". To akoze napoja sondu na pocitac, ten simuluje let a sonda realne reaguje na tuto simulaciu?
pospa - 23/6/2011 - 12:32
citace:zabudli ste na phoenix.
nezabudol, viz "NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů"
Posledních 5 NASA landerů bylo: Pathfinder, MPL, Spirit, Opportunity, Phoenix.
Poslední 3 z nich, které stavěl stejný tým JPL jako dnes MSL, byly: Pathfinder, Spirit, Opportunity.
Mars Polar Lander a Phoenix stavěl jiný tým v Lockeed Martin.
citace:Nehovorim ze to nezvladnu, hovorim ze je to extremne ambiciozny plan...MSL ma historicy najvacsiu hmotnost, najvacsi stit, prvy krat sa pouzije riadeny zostup, prvy krat sa pouzije skycrane. Netvrdim ze chlapci z JPL su neschopni, ale je tam proste vela "naj" a "prvykrat".
Pokud byste používal odhad úspěšnosti 50/50 u všeho, co se má použít poprvé, tak s ničím novým nevyjdete na veřejnost, natož pak aby jste to zkusil zrealizovat.
Co první let Space Shuttle a hned s posádkou, co další novinky, co byly "na prvý krát"?
Nezdar většinou nepramení z toho, že je něco použito poprve, ale z toho, že jste TO špatně připravili, nedostatečně otestovali, přijali neúměrně vysoké riziko o kterém jste přitom věděli.
Ještě jednou: pravděpodobnost úspěšnosti 50/50 se hodí pro hod mincí - hlava, nebo orel, ale rozhodně ne pro funkční systém, krerý s vysokým nasazením sil a prostředků navrhnete, postavíte a hlavně všemožně a důkladně otestujete.
pospa - 23/6/2011 - 12:40
citace:Dovodova sprava volby systemu by ma fakt zaujimala. Este som nepochopil ziadnu vyhodu tohto systemu.
Pročtěte si toto vlákno několik stran dozadu - najdete odpověď na vaše otázky. pospa - 23/6/2011 - 13:14
citace:MSL ma historicy najvacsiu hmotnost, najvacsi stit, prvy krat sa pouzije riadeny zostup, prvy krat sa pouzije skycrane.
Ještě bych se trochu vrátil k těm "nej" a "prvý krát".
- největší hmotnost - na Marsu ano, ale Apollo CM byl těžší
- největší štít - OK, ale v čem by to mělo být samo o sobě riskantní
- řízený sestup - na Marsu poprve, ale řízení sestupu pilotovaných lodí na Zemi bylo zvládnuto myslím tak před 45-50 lety.
- sky crane - v čem je to principiálně odlišné/nové od jiných, už existujících propulzních přistávacích systémů? Jen v tom, že těžiště soustavy bude pod působištěm propulzních sil (což je mnohem stabilnější). Naproti tomu předchozí systémy měly těžiště nad tryskami a vyžadovali větší kontrolu stability.
Pokud bychom se chtěli bavit o skutečných průlomových novinkách, pak by to muselo být něco ve stylu nahrazení supersonických decelerátorů (tepelný štít + padák) něčím úplně novým jako je "supersonický nafukovací kužel" nebo "supersonické retro-motory", které budou zřejmě nezbytné pro EDL ještě větších/těžších těles - lodě s lidskou posádkou.
M: - 23/6/2011 - 15:09
citace:
citace:Dovodova sprava volby systemu by ma fakt zaujimala. Este som nepochopil ziadnu vyhodu tohto systemu.
Pročtěte si toto vlákno několik stran dozadu - najdete odpověď na vaše otázky.
Narocne miesto pristatia nepovazujem za dostatocnu argumentaciu na obhajenie systemu.
Pristatie skycrane povazujem za bezpecnejsie ako hupanie na lane...
A nepristupnost terenu? ak pristane rozhojdane MSL, tak skycrane vpohode... pospa - 23/6/2011 - 22:07
citace:Narocne miesto pristatia nepovazujem za dostatocnu argumentaciu na obhajenie systemu.Pristatie skycrane povazujem za bezpecnejsie ako hupanie na lane...
A nepristupnost terenu? ak pristane rozhojdane MSL, tak skycrane vpohode...
OK, možná jste nehledal dostatčně dlouho, nebo vám pár detailů uniklo.
Volba tohoto scénáře EDL se sky crane byla ovlivněna zejména těmito faktory:
- velikost/hmnotnost roveru (malé auto / >900 kg) -> kombinace padák(y)/retrorakety/airbagy není schopná zajistit bezpečné přistání tak těžkého nákladu
- požadavek na přesnější přistání do vědecky zajímavé ovšem pro přistání nebezpečné oblasti - nutnost řízeného průletu atmosférou a sestupu v celém průběhu EDL - ve výsledku menší přistávací oblast
- přistání roveru přímo na kola umožňujě výbrat místo přistání se sklonem až 20° a překážkami až 50 cm vysokými - toto žádný jiný způsob přistání nenabízí !
- možnost okamžité mobility roveru - není potřeba sjíždět ze sklopné a těžké rampy, odpadá nutnost jiného - pevného přistávacího zařízení = odpružené nohy
- raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek
- Snášení větrem, registrované přistávacím radarem, i kývání zavěšeného roveru je kompenzováno řízenou činností sestupových motorů.
Ervé - 24/6/2011 - 08:14
Mně se taky nelíbí to houpání na laně pod skycranem. Lepší podle mně je skycrane připojený přímo na rover - nemusí ani odletět, stačí když se po přistání odklopí a odpadne. Pak jediným argumentem zůstane - raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek - žádné výhody v tom nevidím - čidla roveru jsou stejně chráněná proti prachu, nehrozí zaprášení panelů a znečištění místa přistání spalinami? Je to rover, prostě popojede o 100 m dál. Rizika ze špatné funkce lan, nárazu na terén před rozevřením kol roveru, rozhoupání, které systém nezvládne utlumit, selhání oddělení lana při odletu skycranu a převrácení nebo vláčení roveru jsou podle mně nepřijatelně vysoké riziko zásadně převažující výhodu houpání na laně. Skycrane stejně musí přejít do visu, tak proč to neudělat při přímém dosednutí.
pospa - 24/6/2011 - 11:05
citace:Mně se taky nelíbí to houpání na laně pod skycranem. Lepší podle mně je skycrane připojený přímo na rover - nemusí ani odletět, stačí když se po přistání odklopí a odpadne.
Skvělý nápad. Po přistání a vypnutí motorů bude celá váha prázdného skycrane ležet na roveru? A co když se neodklopí a neodpadne, budeš ho vozit stále s sebou? Pak bys ale musel celý rover dimenzovat na dalších několik 100 kg zatížení navíc.
citace:Pak jediným argumentem zůstane - raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek - žádné výhody v tom nevidím - čidla roveru jsou stejně chráněná proti prachu, nehrozí zaprášení panelů a znečištění místa přistání spalinami?
A co kamery? Na roveru je jich 17! Z toho jen jedna (MAHLI) má objektiv chráněný odklápěcím krytem. Co meteosondy, přístroje na robotické paži, spoje pohyblivých částí roveru? Myslíš, že je dobrý nápad si toto vše pořádně zaneřádit rozvýřeným prachem už během Solu 0? Já si to nemyslím.
citace:Rizika ze špatné funkce lan, nárazu na terén před rozevřením kol roveru, rozhoupání, které systém nezvládne utlumit, selhání oddělení lana při odletu skycranu a převrácení nebo vláčení roveru jsou podle mně nepřijatelně vysoké riziko zásadně převažující výhodu houpání na laně.
Nerozumím tomu, co by měla být šparná funkce lan. Jako že budou poddimenzovaná a prasknou? Nebo že by vliven nízkých teplot během přeletu zkřehla a praskla? To není bouda pro psa Ervé, je to meziplanetární sonda za 2,5 mld USD. Asi máš v konstruktéry poměrně slabou důvěru. Tyto obavy nesdílím.
Velké stranové kmity visícího roveru by mohly nastat snad jen vlivem extrémně silné vichřice (rover má skoro tunu - velká setrvačná hmota), které ale v době a místě přistání nehrozí. Lana budou přesekávat nože poháněné pyropatronami. Nedivil bych se, pokud by byly zdvojené - vláčení roveru po povrchu bych se nebál.
citace:Skycrane stejně musí přejít do visu, tak proč to neudělat při přímém dosednutí.
Nikdy nepřejde do visu. V konečné fázi přistání bude klesat konstantní rychlostí 0,75 m/s.
Po potvrzení kontaktu roveru s povrchem (snížení napětí v lanech a snížená potřeba tahu pro udržení konstantní rychlosti klesání) na 187 milisekund ubere tah, přeseknou se lana a tah se opět zvyšuje pro odlet do bezpečné vzdálenosti.
[Upraveno 26.6.2011 pospa]
Svatopluk Klich - 24/6/2011 - 11:59
Lano bývá pěkně všetečná věc. Doufám, že poté, co se lana odseknou od MSL a skycrane zvýší tah, se některé z lan nezachytí o MSL. Asi to bude vyřešené tak, že se nejprve poletí pěkně zlehka nahoru a pak někam stranou.
pospa - 24/6/2011 - 12:36
Vážným zájemcům o detailní průběh EDL sekvence MSL doporučuji prostudovat tento dokument:
citace: Rizika ze špatné funkce lan, nárazu na terén před rozevřením kol roveru, rozhoupání, které systém nezvládne utlumit ....
Ještě k tomu rozhoupání.
Separace roveru od skycrane a jeho spuštění na 7,5 m lanech bude probíhat až 18-20 m nad povrchem.
Do této výšky budou obě tělesa navzájem pevně spojena a sestupovat jako jeden celek.
V době separace už bude sestava klesat 1) jen vertikálně a 2) ustálenou nízkou rychlostí 0,75 m/s => riziko vážnějšího rozhoupání roveru na posledních 15 metrech sestupu bude opravdu minimální.
videl som skusky odvijania lana aj so zavesenym roverom, ak to bude prebiehat takym tempom ako pocas skusok, tak to budu fofry predpokladam ze rover dosadne par sekund potom, takze nejake zasadne rozkyvanie zrejme nehrozi, ak nebol skycrane v nejakej nezvycajnej polohe.
Nevidim nejaky vylozene fyzikalny dovod, preco by to neslo urobit tak ako to chcu urobit. Moje obavy vyplyvaju vylucne z necakanych udalosti, ktore sa mozu stat uz len z toho dovodu, ze doteraz sa nikto o nic take nepokusal. Preto su podla mna sance nizsie ako napr. pri MERoch alebo Phoenixe. To ale neznamena ze sa to nepodari.
Osobne som daleko skeptickejsi ohladom ruskeho phobos-gruntu, pretoze rusi s takymito sondami proste nemaju skusenosti, a ked hej, tak skor negativne...
Ervé - 24/6/2011 - 13:29
Díky za odkaz, spousta užitečných informací. Důležitý je systém lan, tady jsou odvíjena z jednoho bodu (a z jedné cívky). Problém sice může vzniknout při zašmodrchání lan na cívce při odvíjení, ale gravitace Marsu s velkou váhou roveru určitě pomůže. Délka lan 7,5 m je dost krátká, takže výkyvy by neměly nastat. Oddělení lan mají natrénováno, navíc je tam pružina pro navinutí lan zpátky - to by mělo zabránit náhodnému zachycení. Trochu se bojí spalin motorů při sklouznutí roveru, ale řešené to mají. Celkově to teď vypadá o dost líp, budu držet palce.
pospa - 24/6/2011 - 13:47
citace:Díky za odkaz, spousta užitečných informací... Celkově to teď vypadá o dost líp, budu držet palce.
Mám radost, že se mi podařilo pár skeptiků trochu uklidnit.
Více zveřejněných informací dává člověku vždycky větší důvěru v to co dělá ten druhý.
Za to patří můj můj obdiv a dík NASA a JPL, že to co není vyloženě tajné, tak většinou dává veřejnosti na webu k dispozici.
Stačí jen chtít a dostatečně dlouho hledat.
M: - 24/6/2011 - 14:16
citace:Vážným zájemcům o detailní průběh EDL sekvence MSL doporučuji prostudovat tento dokument: ...
Dik, to su pekne odkazy. Ale je to uz len o finalnom systeme.
Toto je prave ta cast prace JPL o ktorej nepochybujem.
Odborne detailne posudena praca v citane rizik.
Zelam im, aby im to klaplo.
Mna skor zaujma uvodna analyza systemov pristatia. nieco v style tvojej a Erveho diskusie...
Mas dobru argumentaciu, ale Erveho sa mi paci o 1° viac.
Rizika Erveho navrhu sa mi javia o nieco menej nebezpecne a o nieco lepsie riesitelne...
Erveho navrh totiz nie je tak rozdetailovany ako skycrane.
Napr. rover nemusi uniest skycrane. Rover moze pristat na kolesa a skycrane na nozicky... pospa - 24/6/2011 - 15:00
citace:Dik, to su pekne odkazy. Ale je to uz len o finalnom systeme.
Toto je prave ta cast prace JPL o ktorej nepochybujem.
Mna skor zaujma uvodna analyza systemov pristatia. nieco v style tvojej a Erveho diskusie...
Ach jo.
Dobrá, jestli těm konstruktérům stále ještě nedůvěřujete, že pro dané zadání vybrali tu nejoptimálnější variantu ze všech možných, tak se pokuste trochu aktivněji zapojit do diskuse a něco vygooglete sám. Jestli nějakou srovnávací analýzu EDL z roku 2004-6 najdete, tak vám zatleskáme a necháme se poučit.
Já mám k dispozici nejstarší dokument o MSL EDL z 3.3.2006 - Mars Science Laboratory: Entry, Descent, and Landing System Performance.
(můžete si ji vyhledat na webu)
... a věřím jim i bez úvodní analýzy - stačí mi zdůvodnění vybraného řešení.
M: - 24/6/2011 - 15:22
citace: Ach jo. ...
To je celkom vystizny komentar a spravny.
Niekedy sa totiz musi zvolit cesta z porovnatelnych rieseni.
Niekto musi zobrat zodpovednost a povedat toto!
Dnes uz skutocne je zbytocne nad tym spekulovat z pohladu realizacie sucasneho MSL.
Ale z pohladu pochopenia prace inzinierov JPL ma zaujima prave ten dokument, ktory neviem najst.
A mozno ho taja prave z dovodu rypalov, lebo to by praci neprospelo. yamato - 24/6/2011 - 17:39
ale ved to nie je o rypani alebo nedovere, aspon z mojej strany nie, ja im doverujem ze urobili vsetko co mohli, vsetko maju zmerane, odskusane a vyladene.
Moje obavy pramenia vylucne z mnohych prvenstiev, ktore tato misia prinesie. To je to iste ako ked som tipoval pravdepodobnost uspechu prveho Falconu 9 na tusim 60%. A to som fanusik SpaceX a myslim si ze su to frajeri, a navyse oni neskusali nic co by uz davno nerobil niekto pred nimi. To ze som realista a viem ze prve pokusy castokrat zlyhaju aj napriek tomu ze sa urobilo vsetko na 110%, to neznamena ze by som spochybnoval zvolene riesenie.
Svatopluk Klich - 24/6/2011 - 18:46
Taky bych řekl, že není našim úkolem jen kritizovat, ale pomáhat. Co kdyby tady fakt padl dobrý nápad. Ještě není pozdě se nad některými věcmi zamyslet. K jakémusi "hnidopišství" nás spíš vede upřímná obava z toho, aby to dobře dopadlo a nedovedu si tady představit člověka, který by úspěch této misi nepřál.
Řekl bych, že vyložené hlouposti tady nepadají - a když jsme u těch hloupostí - koho by onehdy napadlo, že Merlin 1C bude mít ve vakuu zbytkový tah, kvůli kterému havaroval svého času Falcon 1 - prostě taková hloupost a podobných případů by se jistě našlo spousta.
P.S. doufám, že třeba s tímto fenoménem (byť s jinými možnými důsledky) u skycranu počítají - a odzkoušeli si jeho chování ve vakuu.
David - 24/6/2011 - 19:34
Jenepochybné, že nový a revoluční způsob přistání se zdá velmi složitý, ale obdobně přistávalx Vikingy před 30 lety jen s tím rozdílem, že dosedaly jako jeden celek a dnešní sonda se před přistáním rozdělí.Druhý argument svědčící pro zdar akce, je to že sonda je inteligentní nikoli systém "automatická pračka"a počitačové řízení je neskonale dál.Že může něco selhat vinou " omylu" při montáři či programování je též možné, inu chybovat je lidské.Už se těším na starta na atmosféru v řídícím středisku při, jak doufám, úspěšném přistání.Kdyby bylo cílem jen přistání,což zatím nikdo krom USA nedokázal, vsadil bych na 100%, ale sonda je prošpikována přístroji, což je jeí hlavní účel. Myslím, že otázka přistání se trochu přeceňuje, osobně beru úspěšné přistání jako "povinnost" daná úrovní a náskokem NASA před zb\tkem světa.David
Vlado1 - 24/6/2011 - 21:31
citace: Mám radost, že se mi podařilo pár skeptiků trochu uklidnit.
Mě to zase rozčílilo. Celý projekt- Mars Science Laboratory: Je jeden velký tunel na peníze daňových poplatníků.
V tomto dokumentu na straně č. 12 , udělali soudruzi z NASA velkou chybu. Přece každý ví ,že spaliny z přistávacích motorů se v tak řídké atmosféře okamžitě rozptýlí do prostoru (do stran) a ten rover by potřeboval ještě tepelný štít, aby těch 30 sec přežíl. Teplota bude větší než při opékání párků.
martinjediny - 24/6/2011 - 22:00
citace:...V tomto dokumentu na straně č. 12 , udělali soudruzi z NASA velkou chybu. Přece každý ví ,že spaliny z přistávacích motorů se v tak řídké atmosféře okamžitě rozptýlí do prostoru (do stran) a ten rover by potřeboval ještě tepelný štít, aby těch 30 sec přežíl. Teplota bude větší než při opékání párků.
Prosim nepouzivaj prakticke skusenosti v kozme.
Tam plati fyzika v plnej nadhere
1/ O akej teplote, hustote a tlaku budu plyny, ktore zasiahnu rover?
2/ Aku budu mat rychlost, smer a ake bude ich mnozstvo?
Az zodpovies na tieto otazky, sam namietku stiahnes pospa - 24/6/2011 - 23:10
Rover Curiosity i skycrane dorazili ve strědu 22.6. na Floridu.
V tomto okamžiku už peníze vem čert - teď už jen držet palce a doufat, že se na nic nezapomnělo a pokud někdo máte tu možnost poslat konstrukčnímu týmu nějaké nápady, prosím učiňte tak.
pospa - 24/6/2011 - 23:32
-=RYS=- - 25/6/2011 - 03:32
Ted se uz bude jen upgradovat flash EEPROM/PEROM se spravnym fw/cfg za preletu.
Do zeleza uz se asi nesahne.
Vlado1 - 25/6/2011 - 08:22
citace:Snad to vše dopadne tak dobře jako při droptestech
Trapný USA dokument. Zkouška odvijáku a spousta střihů , ksichtů a potlesk. Schází mi tam ještě cigáro a světlo za větrákem.
Chtě bych vidět zkoušku i ze zapnutým motory. To by dopadlo jinak. pospa - 25/6/2011 - 09:20
citace: Trapný USA dokument....
....Mě to zase rozčílilo. Celý projekt- Mars Science Laboratory: Je jeden velký tunel ....
....na straně č. 12 , udělali soudruzi z NASA velkou chybu.
Vlado, divím se ti, že na toto fórum ještě chodíš - musí tě to stát asi hodně nervů, když znovu a znovu sleduješ, kolik amatérských chyb ti amíci dělají, jak se nás snaží oblafnout trapnými filmovými podvody a jak ukrutně a hlavně zbytečně plýtvají penězi daňových poplatníků....
Neber si to níjak špatně, ale možná kdyby sis raději četl něco o potápění, které tě tak baví, tak bychom byli všichni spokojenější.
Btw. určitě sis na str. 12 taky přečetl komentář k tomu obrázku a víš, že ono zobrazené olíznutí roveru spalinami je popis extrémní situace, kdy rover přistál na svah 15° a zároveň na překážku 0,55 m vysokou. Zlatou barvou modelované kužely spalin ohraníčují oblast, kde jsou spaliny pro rover nebezpečné; kolem tohoto "zlatého" proudu jsou samozřejmě produkty hoření také, ale nepředstavují pro rover vážné reziko poškození nebo kontaminace.
A netrvalo by to 30 s, jak se domníváš, ale řádově jen 1-2 s, protože před dosednutím visí rover celou dobu svile dolů - je přímo pod skycrane, mimo přímý proud spalin a po dosednutí a přeseknutí lan skycrane velmi rychle odlétá pryč. ucvrnkls - 25/6/2011 - 12:10
mimochodem .. kdyz si vzpomenu na vsechna ta neuspesna pristani a jine operace ve vesmirnem provozu. Tak mne napada ... proc oni tam vlastne nepridelaji nejakou odolnou kapsli s cernou skrinkou s autonomnim energetickym zdrojem, letovym zapisovacem a vysilackou? Cele by se to myslim melo vejit do 2kg. V pripade nejake fatality by to vydrzelo pad na povrch telesa a relaci by to mohlo odvysilat i z cca 2m hloubky. Proste aby kdyz se neco stane, tak by konstrukcni tym vedel co se stalo a cemu je potreba se priste vyvarovat. Dokazu si predstavit penetrator z nejakeho tezkeho kovu (U,W,Mo) s vnitrni vrstvou odolne tepelne izolace a s elektronikou schopnou vydrzet naraz o >10000G + schopnou pracovat pri >200°C . Pred lety jsem cetl o uspechu v pestovani monokrystalu SiC polovodice schopneho prace jeste pri teplotach kolem 650°C a zvladajiciho diky tomu i kmitocty nad 100GHz. ( zdroj scienceword.cz - hledejte SiC )
Pokud by byl nekdo (NASA a US Army) investovat do vyvoje teto elektroniky (nejakou tu miliardu isd by to stalo ale porad lepsi nez vyhazovat penize za podobna doprodruzstvi jako je program constelation nebo mise v nafto-stanech) , tak krome moznosti sledovat online extremni situace by to v konecnem dusledku melo kladny vliv na celosvetove vyuziti elektroniky a zaroven i na spotrebu el.ene.
x - 25/6/2011 - 14:30
citace:mimochodem .. kdyz si vzpomenu na vsechna ta neuspesna pristani a jine operace ve vesmirnem provozu. Tak mne napada ... proc oni tam vlastne nepridelaji nejakou odolnou kapsli s cernou skrinkou s autonomnim energetickym zdrojem, letovym zapisovacem a vysilackou? Cele by se to myslim melo vejit do 2kg. V pripade nejake fatality by to vydrzelo pad na povrch telesa a relaci by to mohlo odvysilat i z cca 2m hloubky. Proste aby kdyz se neco stane, tak by konstrukcni tym vedel co se stalo a cemu je potreba se priste vyvarovat. Dokazu si predstavit penetrator z nejakeho tezkeho kovu (U,W,Mo) s vnitrni vrstvou odolne tepelne izolace a s elektronikou schopnou vydrzet naraz o >10000G + schopnou pracovat pri >200°C . Pred lety jsem cetl o uspechu v pestovani monokrystalu SiC polovodice schopneho prace jeste pri teplotach kolem 650°C a zvladajiciho diky tomu i kmitocty nad 100GHz. ( zdroj scienceword.cz - hledejte SiC )
Pokud by byl nekdo (NASA a US Army) investovat do vyvoje teto elektroniky (nejakou tu miliardu isd by to stalo ale porad lepsi nez vyhazovat penize za podobna doprodruzstvi jako je program constelation nebo mise v nafto-stanech) , tak krome moznosti sledovat online extremni situace by to v konecnem dusledku melo kladny vliv na celosvetove vyuziti elektroniky a zaroven i na spotrebu el.ene.
"elektronikou schopnou vydrzet naraz o >10000G "
Tak toto je dle mne velky problem - dle mne se toto nemuze povest pri alepson prijatelne homotnosti.
A vysilacka je trosku problem - v pripade zapadnuti do krateru vam proste z odolne tudiz vsesmerove anteny neprojde pri frekvencich vhodnych ke spojeni s druzici - VKV - signal az na druzici - krater mu bude branit ve vyhledu na tu cast oblohy - kde bude druzice.
A 2 metry podzemi - kam to klidne muze zapadnout tim narazem vam proste nebude vysilat tez - opet z duvodu ze nema primy vyhled na oblohu.
Vysilacka na druzici a na Zemi - jen pro pozemsky signal KV signal proste neni totez. x - 25/6/2011 - 14:37
A navic uz se poucili - pristavaci zarizeni proste neustale vysila signal - ktery je kodovan podle toho co prave dela a tak se da z toho usuzovat kde eventulane se stale chyba - preruseni signalu a uz zadnej jinej nebyl zachycen - je s nejvetsi pravdepodbnosti ta operace - ktera zasadne selhala.
A jiste to bude i zde - coz bych sem delal sam - proste data posilat alespon castecne online.
Vlado1 - 25/6/2011 - 14:40
citace:Zlatou barvou modelované kužely spalin ohraníčují oblast, kde jsou spaliny pro rover nebezpečné;
Miro , v to je ten zakopaný pes. Kužel spalin nemůže mít tvar zlatého doutníku. Při správné konstrukci motoru je na celém průřezu ústí trysky motoru , stejná teplota a rychlost spalin. Na uvedeném obr. Je znázorněn uhel 45 stupňů. Ten by měl postupovat od motoru ve stejném rozsahu. Ba měl by se otvírat o 12st. o rozpínavost plynu (rych. spalin 3000m/s) . A to, ten rover, se bude smažit již na krátkou vzdálenost. Navíc u takhle odkloněných motorů je zapotřebí 8 % větší výkon (hmotnost paliva).
Vždy jste se mě tady snažily přesvědčit ,že u LM již 2 m pod motorem není žádný proud plynu,který by vyhloubil kráter do kterého by LM zapadl.
Miro , prosí tě, dej tu ten obrázek, já to neumím. Dík. pospa - 25/6/2011 - 20:48
Uvolněna nová 11 minutová animace mise. Moc pěkné.
citace:...Miro , v to je ten zakopaný pes. Kužel spalin nemůže mít tvar zlatého doutníku. Při správné konstrukci motoru je na celém průřezu ústí trysky motoru , stejná teplota a rychlost spalin. Na uvedeném obr. Je znázorněn uhel 45 stupňů. Ten by měl postupovat od motoru ve stejném rozsahu. Ba měl by se otvírat o 12st. o rozpínavost plynu (rych. spalin 3000m/s) . A to, ten rover, se bude smažit již na krátkou vzdálenost. Navíc u takhle odkloněných motorů je zapotřebí 8 % větší výkon (hmotnost paliva)....
Vobec si obrazok nepochopil a podla toho co pises nerozumies ani prudeniu spalin z motora...
1/ "Zlaty doutnik" je nebezpecna oblast a nie cely prud spalin
2/ Sypat z rukava stupne bez znalosti detailov, jak spalin, geometrie trysky a charakteristiky vytoku, vlastnosti prostredia...
Navyse pre pomenovanie vlastnosti spalin nestaci len uhol vytoku, ale i vzdialenost od trysky...
Takze opakujem:
"Prosim nepouzivaj prakticke skusenosti v kozme.
Tam plati fyzika v plnej nadhere
1/ O akej teplote, hustote a tlaku budu plyny, ktore zasiahnu rover?
2/ Aku budu mat rychlost, smer a ake bude ich mnozstvo?
Az zodpovies na tieto otazky, sam namietku stiahnes "
Svatopluk Klich - 25/6/2011 - 22:59
Animace pěkná - až na ty Startrekové zvukové efekty ve vzduchoprázdnu, ale budiž.
Na té animaci se lana odstřelily od skycranu a spadly dolů na MSL. Pokud to tak bude, co se s nimi bude dít dál?
Alchymista - 25/6/2011 - 23:31
citace:mimochodem .. kdyz si vzpomenu na vsechna ta neuspesna pristani a jine operace ve vesmirnem provozu. Tak mne napada ... proc oni tam vlastne nepridelaji nejakou odolnou kapsli s cernou skrinkou s autonomnim energetickym zdrojem, letovym zapisovacem a vysilackou? Cele by se to myslim melo vejit do 2kg.
...
Evidentne smeruješ k nejakému typu "havarijného zapisovača" ako je bežný na dopravných lietadlách.
To by nefungovalo...
Respektíve - bolo by to mimoriadne náročné a drahé.
Jednoducho preto, že i havárie lietadiel prežije v "neporušenom" stave sotva 30% zapisovačov. Ostatné zapisovače sa síce rozbijú a totálne zničia, ale najmenej v 99% prípadov sa záznamové médium (páska, film, elektronické pamäte...) zachovajú v takom stave, že ich je možné po nájdení zrekonštruovať, prečítať a vyhodnotiť.
"Núdzový" vysielač "čiernej skrinky" funguje zhruba do rýchlosti nárazu do zeme 200-300m/s, potom tiež neprežije - pri sondách a podobných objektoch ale musíš počítať s rýchlosťami cez 1km/s a podstatne kratšími deceleračnými dráhami - na dopraváku prelieta ocelové telo zapisovača metre až desiatky metrov cez duralovú konštrukciu, u sondy by to boli sotva metre.
Navyše, letecké letové zapisovače majú viac účelov ako len "svedectvo" pri nehodách a katastrofách - často slúžia aj na sledovanie bežnej prevádzky lietadla, nesprávností a porúch činnosti, ktoré neviedli ku katastrofe, ale "len" k nejakej mimoriadnej situácii, či dokonca len k anomálii v činnosti - vyčítajú sa, napríklad, aj keď sa nepodarí spustiť motory na "prvý pokus". A zisťuje sa, či urobila chybu posádka, alebo zlyhal stroj - a prečo.
Ďalšia vec je, že k zapisovačom patrí aj kabeláž, snímač a ďalšie vybavenie - a to sú ďalšie drahé kilogramy drahej techniky navyše.
Tudy cesta nevede... - jediná schodná možnosť je, ako už bolo naznačené, okamžite odvysielať všetky dostupné parametre z prevádzkových snímačov sondy na Zem. pospa - 26/6/2011 - 21:03
citace:Na té animaci se lana odstřelily od skycranu a spadly dolů na MSL. Pokud to tak bude, co se s nimi bude dít dál?
Takto to rozhodně nebude - pusťte si animaci ještě jednou, nebo si raději stáhněte verzi v HD.
Potom jasně uvidíte, že nosná lana i datový kabel jsou přeseknuta na straně roveru a spolu se ckycrane odlétají pryč.
Je to také vidět ve schematických obrázcích, popisující EDL sekvenci v dokumentech, na které jsem odkazoval už dříve.
pospa - 27/6/2011 - 00:23
citace:
citace: Ach jo. ...
Dnes uz skutocne je zbytocne nad tym spekulovat z pohladu realizacie sucasneho MSL.
Ale z pohladu pochopenia prace inzinierov JPL ma zaujima prave ten dokument, ktory neviem najst.A mozno ho taja prave z dovodu rypalov, lebo to by praci neprospelo.
Když to shrnu, hlavní problém je v přechodu mezi brzděním štítem a samotným přistáním - štít díky nízké hustotě zpomalí jen na zhruba Mach 5 a je třeba se rychle dostat na Mach 2, kdy už je možné otevřít opravdu velké padáky pro významné zbrzdění. Motorické přistání má problémy s dynamikou atmosféry, do které chrlí brzdící motory spaliny, a vzápětí tím proletí samotná loď. Tvrdí, že je to velký problém, ale osobně si myslím, že to přehání, víme jak to udělat, jen nemáme zkušenosti. Například jeho obavy z velikosti štítu - dostali jsme na orbitu raketoplán o rozpětí 24 m, takže by neměl být problém dostat nahoru stejně velký štít - položený na ET. 24 m štít by stačil pro blok o váze 60-85 t - pokud počítáme plošné zatížení stejné jako u MSL (se skycranem a štítem 2-3 t). Obavy z turbulencí způsobené spalinami motorů se dají výrazně snížit použitím několika motorů, jejichž spaliny šlehají takovým směrem, že samotná loď pak proletí jen mírně narušenou vrstvou (a la skycrane u MSL). Taky neřeší další brzdění jinak než samotným štítem - co takhle výklopné desky, jaké jsou na bocích krytu Sojuzu nebo na raketách R-77? Případně dokonaleji tvarované vztlakové tělesa a la Klipr? Dynamické efekty atmosféry Marsu jsou díky nízké hustotě výrazně menší - i při větší rychlosti větrů, přitom motory musí mít dostatečný tah pro měkké přistání. Samozřejmě bude to náročné a drahé, ale je to jen otázka vývoje a peněz. Díky tomu, že to vše můžeme modelovat ve vysokých vrstvách atmosféry a v aerodynamických tunelech, neměl by to být takový problém.
martinjediny - 27/6/2011 - 14:10
Dik, velmi zaujimave dokumenty.
Jak to, ze ja najdem vzdy len anotaciu?
Mna este zaujimalo, preco MSL nepristalo ako obr. 65ton modulu na strane 25? tento system by som im zozral.
Ervé, problém je v tom, že aerodynamické nosné a riadiace plochy mrežového typu (Sojuz a R-77) a vztlakové telesá fungujú dobre len v hustej atmosfére, ale tlak na povrchu Marsu zodpovedá na Zemi výške cca 30km a atmosferický tlak na Marse vo výške 10-20km je potom samozrejme ešte menší a zodpovedá odhadom výškam 40-60km na Zemi. V takýchto výškach (a pri takýchto tlakoch) je problém generovať nejaký využiteľný aerodynamický vztlak a aerodynamické riadiace sily. Účinnosť aerodynamického riadenia je potom pri poklese rýchlosti pod cca Mach 4-5 nízka.
Pri pristátí nepotrebuješ nejak manévrovať, ale hlavne zbrzdiť a udržať objekt v správnej polohe.
Na zbrzdenie je pre vysoké rýchlosti nad Mach 8-10 najlepší vhodne tvarovaný tepelný štít, v pásme Mach 3-10 by sa možno hodil nejaký doplnkový "nafukovací" štit alebo výklopné dosky (čiste na zväčšenie plochy štítu a tým zníženie prierezového zaťaženia) a pod Mach 3-4 sa už dá použiť padákový systém.
Príklad s raketoplánom nie je pre Mars príliš vhodný - použijem iný príklad, ktorý ozrejmí, o čo ide.
Prieskumné lietadlo U-2 lietalo vo výškach 25000-30000 metrov rýchlosťou cca 800km/h.
Jedným z problémov bolo, že rozdiel medzi rýchlosťou, pri ktorej sa na krídle tvorili rázové vlny (a hrozila strata vztlaku a stability) a pádovou rýchlosťou (teda rýchlosťou, kedy už krídla nedokázali vytvárať dostatočný vztlak) bol len asi 50km/h - len asi 13-14 m/s.
V podmienkach atmosféry Marsu by teda U-2 pristávalo a štartovalo pri rýchlosti 800km/h. Podobne raketoplán (alebo ekvivalenné vztlakové teleso) - jeho pristávacia rýchlosť na Marse musí byť väčšia ako je jeho pádový rýchlosť vo výške 30km v atmosfére Zeme.
xChaos - 5/7/2011 - 00:16
citace: V podmienkach atmosféry Marsu by teda U-2 pristávalo a štartovalo pri rýchlosti 800km/h. Podobne raketoplán (alebo ekvivalenné vztlakové teleso) - jeho pristávacia rýchlosť na Marse musí byť väčšia ako je jeho pádový rýchlosť vo výške 30km v atmosfére Zeme.
tohle přirovnání mě zaujalo, přesná čísla jsem neznal. ale podotýkám, že by taky vážilo 3x méně... jak by to ovlivnilo potřebnou rychlost ?
Alchymista - 5/7/2011 - 11:22
xChaos - Nijak výrazne.
Je to skôr otázka plošného zaťaženia krídla a ďalších aerodynamických parametrov. Teda pomeru plochy krídla a celkovej hmotnosti stroja, plus vhodné tvarovanie.
Ak chceš lietať v riedkej atmosfére, či vo veľkých výškach, potrebuješ buď obrovské krídlo a ľahučký stroj pre lietanie podzvukovými rýchlosťami, alebo musíš lietať vysokými rýchlosťami, aby aj menšie krídlo vytvorilo dostatočný vztlak.
Tých 800km/h vo výške 25000metrov treba chápať ako hrubú aproximáciu. Oficiálne uvádzaný dostup U-2 je 70000+ feet, teda viac ako 21336 metrov, odhadovaný 22-25000 metrov. Cestovný rýchlosť je uvádzaná 690km/h, maximálna je, podľa verzie, 797-840km/h, pôvodné U-2 malo maximálnu rýchlosť 805km/h. Pristávacia a pádová rýchlosť U-2 pri zemi sa neuvádza, ale asistenčné vozidlo doprevádzajúce U-2 pri každom pristátí dosahuje až 190km/h, čo je zrejme rýchlosť U-2 pri priblížení na pristátie, takže rýchlosť dosadnutia bude 140-160km/h a pádová ešte o čosi nižšie, tak 120km/h.
Z druhej strany - rázové vlny sa na krídle začínajú tvoriť pri rýchlostiach Mach 0,75 - Mach 0,8 podľa druhu profilu krídla. Vo výške 20000m zodpovedá Mach 1 rýchlosť asi 1062km/h, vo výše 22000m je to 1067km/h, vo výške 24000m 1072km/h.
Atmosféra Marsu sa chová inak, rýchlosť zvuku je menšia a klesá plynule. Pri povrchu zodpovedá Mach 1 rýchlosti 880km/h, vo výške 11000 metrov potom 850km/h.
Ak zadáte rýchlosť a výšku, v tretej sekcii dostanete výsledky True Airspeed, Calibrated Airspeed a Equivalent Airspeed, pričom posledná zhruba vypovedá o tom, akej rýchlosti pri zemi zodpovedá zadaná rýchlosť vo výške z ohľadom na vytváranie vztlaku - výpočet funguje dobre do Mach 1,2 , pre vyššie rýchlosti rýchlo rastie chyba, ale orientačne vyhovuje až do cca Mach 3 - Mach 5, možno i vyššie.
Kúsok nižšie je ešte Mach Number.
Ako to súvisí s U-2?
Môžeme skúmať Equivalent Airspeed a Mach Number pre rôzne výšky a rýchlosti
pre 21336 metrov a 690km/h je EA 166km/h a Mach 0,6462
pre 21336 metrov a 805km/h je EA 197km/h a Mach 0,7536
Vyššie som pristávaciu rýchlosť U-2 odhadol na 140-160km/h, to je vlastne i najnižšia rýchlosť, pri ktorej je U-2 ešte "rozumne ovládateľné". Zároveň som uviedol, že kritické machovo číslo pre podzvukové profily je typicky v oblasti Mach 0,75-0,8. Pre dlhé a štíhle krídlo s malou šípovitosťou ako má U-2 to bude skôr v oblasti nižšej, okolo Mach 0,75. Hranicou nech je Mach 0,76.
Zistíme, že vo výške 25000 metrov a pri rýchlosti 805km/h je EA 145km/h, vo výške 26000 metrov je EA 134km/h a vo výške 27000 metrov je 124km/h - teda v 25 km je ekvivalentná rýchlosť v odhadnutej oblasti pristávacej rýchlosti, 26km už pod ňou a v 27km sa blíži k odhadnutej pádovej rýchlosti. Vo výške 25km je teda U-2 riaditeľné, vo väčšej výške už riaditeľnosť stráca a vo výške 27km už riaditeľné nie je a krídla ho neudržia vo vzduchu ani pri maximálnej rýchlosti.
Pristávacia rýchlosť Space Shuttle je 340-370km/h pri kĺzavosti 4:1, pádová teda bude cca 320km/h (jeho pristátie je, podobne ako u iných supersonikov, v podstate "riadený pád").
Lahko zistíme, že pre ekvivalentnú rýchlosť rovnú 350km/h (a teda i pre riaditeľnosť porovnateľnú s riaditeľnosťou pri pristávacom manéveri) potrebujeme vo výške 20km (v zemskej atmosfére) rýchlosť asi 1300km/h (zodpovedá Mach 1,22), vo výške 30km dokonca 2860km/h (Mach 2,63). Ak teda v hrubej aproximácii budeme považovať atmosféru pri povrchu Marsu za ekvivalentnú atmosfére Zeme vo výške 30km, teleso s tvarom a plošným zaťažením raketoplánu by "pristávalo" takouto vysoko nadzvukovou rýchlosťou.
pospa - 7/7/2011 - 15:28
Výběr kandidátských míst pro přistání byl oficiálně zůžen ze 4 na 2.
Ve hře zůstávají krátery Gale a Eberswalde.
Jeden bude vybrán jako primární cíl, druhý zůstane jeho zálohou.
Vzhledem k tomu, že z vědeckého i inženýrského pohledu jsou +/- rovnocenné - atraktivní a zárověň bezpečné, je velmi těžké mezi nimi rozhodnout. Proto bude zřejmě nakonec vybrán Gale, který je pro laickou veřejnost svým hornatým terénem více atraktivní.
A podporu veřejnosti bude US kosmonautika do budoucna rozhodně potřebovat.
Simulace panoramatu, jaké by se nám mohlo naskytnout po přistání Curiosity do středu přistávací elipsy.
Světlý kopec uprostřed snímku je několik km vysoká středová hora uprostřed kráteru Gale.
Vytvořeno v GE pomocí CTX mozaiky z předchozího příspěvku.
Kráter Gale mi nepřipadal příliš atraktivní. Ale ta detailní mozaika je velice zajímavá. Především oblast s koryty a strouhami, snad od vody, ve středové vyvýšenině. Je to sice pár desítek kilometrů od místa přistání, ale když i solárně poháněná mnohem menší Opportunity dala 30km...
-=RYS=- - 25/7/2011 - 03:56
Spis si myslim, ze kdyz se crane odpoji od horniho stitu s padakem, tak se behem par sekund do tohoto padaku zamota.
Mozna po odpojeni od horniho stitu se zapnout motory, ktere predevsim odtlaci crane s MSL nekam do boku driv nez se zapnou hlavni brzdici motory.
pospa - 25/7/2011 - 10:56
citace:Spis si myslim, ze kdyz se crane odpoji od horniho stitu s padakem, tak se behem par sekund do tohoto padaku zamota.
Rover + skycrane + palivo mají v okamžiku oddělení od backschel hmotnost 2068 kg a rychlost kolem 120 m/s. Backshell i s padákem jen 349 kg. Po separaci nákladu, který 1 sekundu padá volným pádem, bude odlehčený "horní štít" velmi intenzivně bržděn padákem a opětovný kontakt s roverem je vyloučen.
citace:Mozna po odpojeni od horniho stitu se zapnout motory, ktere predevsim odtlaci crane s MSL nekam do boku driv nez se zapnou hlavni brzdici motory.
Před oddělením je zažehnuto všech 8 MLE a seškrceno na 1% tahu. Po oddělení následuje 1 s volného pádu, načež je tah zvýšen na 20%. Během dalších 2,4 s se postupně zvyšuje až na 100%. Nýsleduje fáze snižování vertikální rychlosti ze 125 m/s na 20 m/s a horizontální složky na 0 m/s. Tyto hodnoty budou dosaženy cca 35 s po oddělení od backshell, ve výšce kolem 105 m nad povrchem. Po 2,5 s výdrže začíná fáze konstantní decelerace až do rychlosti klesání 0,75 m/s ve výšce cca 21 m , 40 s od oddělení od backshell.
Další postup se už týká funkce skycrane, kterou jsme tu rozebírali v minulosti.
pospa - 25/7/2011 - 12:29
Další, velmi podrobný popis přistávací oblasti v kráteru Gale
ak tomu správne rozumiem, MSL pristane bez navedenia na parkovaciu dráhu
ako je to vlastne náročné, na navigáciu a dodržanie štartovacieho okna?
...............................
zaujímavé
keď sa porovná MER a MSL po oddelení od urýchľovacieho stupňa http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_Exploration_Rover
MER 1 063 kg vozidlo na povrchu 185 kg zhruba 17 % z celkovej hmotnosti
s pristávacou plošinou 348 kg dohromady 533 kg 50%
http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/mission/spacecraft/
MSL 3 400 kg vozidlo na povrchu 850 kg 25 % z celkovej hmotnosti
keď sa pre hmotnosť použije údaj z wikipédie 900 kg je to 26 %
+ skycrane 829 kG dohromady 1729 kg 50%
podľa mňa má zvýšenie podielu užitočného zaťaženia dopraveného na povrch, na "svedomí" práve noví spôsob pristávania - skycrane
.................................................
ešte pre porovnanie viking http://en.wikipedia.org/wiki/Viking_program
po oddelení od urýchľovacieho stupňa 3527 kg
po navedení na orbitu a pristátí
orbiter 900 kg 25.5%
lander 600 kg 17.5%
spolu 43 %
[Upraveno 27.7.2011 alamo]
pospa - 27/7/2011 - 08:53
Zajímavé je taky toto hmotnostní srovnání:
Mission : Pathfinder / MER / MSL
Entry mass (kg): 580 / 830 / 3400
Landed mass (kg): 290 / 540 / 930
Rover mass (kg): 10 / 175 / 930
Instrument Mass (kg): 1 / 5 / 80
Důležité je si všimnout poměru hmotností (mobilního) vědeckého vybavení (Instrument mass) k celkové hmotnosti sondy vstupující do atmosféry (Entry mass).
V budově Payload Hazardous Servicing Facility na KSC, kde se Curiosity momentálně podrobuje předstartovním testům, byl náhodným návštěvníkem vyfocen "Oficiální Neoficiální MSL Maskot" - robot Bender z kresleného seriálu FUTURAMA (u nás vysílá Prima COOL). http://www.futurama-online-cesky.cz/postavy/
MSL v minulém týdnu dokončila závěrečné předstartovní funkční testy.
Tento týden začnou práce na přeměně roveru do startovací/letové konfigurace.
Na Curiosity budou složeny a zaaretovány všechny pohyblivé díly a znovu proběhne test elektroniky, taktéž na skycrane a přeletovém stupni.
Finální sestavení všech 5 dílů sondy dohromady bude dokončeno poslední týden října.
Následuje plnění palivových nádrží přeletového stupně a uzavření celé sestavy do aerodynamického krytu rakety.
Po připojení k Atlas 5 bude až přímo na rampě instalován plutoniový zdroj roveru - MMRTG.
citace:MSL v minulém týdnu dokončila závěrečné předstartovní funkční testy.
Tento týden začnou práce na přeměně roveru do startovací/letové konfigurace.
Na Curiosity budou složeny a zaaretovány všechny pohyblivé díly a znovu proběhne test elektroniky, taktéž na skycrane a přeletovém stupni.
Finální sestavení všech 5 dílů sondy dohromady bude dokončeno poslední týden října.
Následuje plnění palivových nádrží přeletového stupně a uzavření celé sestavy do aerodynamického krytu rakety.
Po připojení k Atlas 5 bude až přímo na rampě instalován plutoniový zdroj roveru - MMRTG.
S tim RTG zdrojem to musi byt nesmysl.
Ten uz je nasazenej davno predtim.
Jen pro "plebs" (asi kvuli eko-zelenym nebo kvuli uklidneni lidi po Fukusime ci uklidneni lidi vseobecne, protoze maji strach ze vsecho v cem je slovo atomo-jadro atd..) tohle napsali. Je jasny, ze RTG uz MSL ma namontovanej. Po namontovani se totiz MSL jeste otestuje jestli vse funguje a pak se obrati na zada na spicku rakety. Ale aby nekde v hale jeste "laborovali" s dodatecnym nasazenim RTG, prisroubovanim, prikabelovanim, odzkousenim pri provozu na zadech.... to je nesmysl.
pospa - 16/8/2011 - 15:34
citace:S tim RTG zdrojem to musi byt nesmysl. Ten uz je nasazenej davno predtim. Jen pro "plebs" ... Je jasny, ze RTG uz MSL ma namontovanej. Po namontovani se totiz MSL jeste otestuje jestli vse funguje a pak se obrati na zada na spicku rakety. Ale aby nekde v hale jeste "laborovali" s dodatecnym nasazenim RTG, prisroubovanim, prikabelovanim, odzkousenim pri provozu na zadech.... to je nesmysl.
Není to nesmysl, bude to přesně tak jak bylo popsáno.
Stejným způsobem to probíhalo i u předchozích meziplanetárních sond.
Např. Cassini
K tomuto účelu jsou na zadním aerodynamickém krytu MSL ty "velké vrata", skrze které je instalovám MMRTG až několik desítek hodin před otevřením startovacího okna.
Pro instalaci bude použito zařízení ne tomto snímku :
Curiosity je v těchto dnech bez MMRTG
(PHSF na KCS, Florida, 13.8.2011) alamo - 16/8/2011 - 15:50
MMRTG vlastne zostáva počas štartu, bez nejakého aktívneho chladenia?
pospa - 16/8/2011 - 16:38
citace:MMRTG vlastne zostáva počas štartu, bez nejakého aktívneho chladenia?
Po obvodu cruise stage je 10 radiátorů, které během přeletu zajišťují vyzařování přebytečného tepla do prostoru mimo MSL.
Po krátkou dobu několika minut, mezi startem a odhozením aerodynamického krytu rakety, bude teplota stoupat, ale nebude to nijak kritické.
Zde je například popis průběhu teplot a výkonu RTG při startu sondy New Horizons:
"At launch, the spacecraft entered a 45 minute period of no contact. This interval included the RTG ramp up to full power and puncturing of the PRD. The recorded data for the RTG power and temperature sensors #1 and #2 from this period are shown in Fig. 8. The initial power dip to 137 W (almost 20% loss) was due to the removal of the air conditioning and the resulting heating inside the launch vehicle fairing16. Upon separation of the launch vehicle fairing at launch plus 3 minutes (L+3 minutes), the RTG power begins to climb on a characteristic exponential rise, settling out at 245.7 watts of electrical power measured at the spacecraft power bus at L+8 hours. The temperature telemetry points follow a similar curve, stabilizing at 242°C with a slight dip observed on both sensors at L+25 minutes. At the final power level, the harness losses were estimated to be less than 3 W. First contact power system telemetry also showed a properly functioning power system with no anomalies encountered during the launch period."
Behem srpnových systémových testů MSL byla kvůli delší simulaci EDL fáze letu vyčerpána určitá část časových rezerv.
Aby byl zachován dostatečný prostor pro rozsáhlé bezpečnostní procedury při konečné montáži a testech, bude říjnové uzavření Curiosity do aerodynamického krytu posunuto o 4 dny oprotu původnímu harmonogramu.
Během následujících 2 týdnů by mělo být jasné, zda to bude mít vliv i na datum startu.
První stupeň Atlasu 541 byl na začátku září vztyčen a usazen na mobilní startovací platformu ve Vertical Integration Facility na SLC41.
avitek - 13/9/2011 - 10:38
citace:První stupeň Atlasu 541 byl na začátku září vztyčen a usazen na mobilní startovací platformu ve Vertical Integration Facility na SLC41.
Bylo to 2011-09-08.
David - 25/9/2011 - 19:38
Odpočet do startu činí již "jen" 60 dní.Nikde jsem nenašel přesné datum startu ruského F-G, byl již stanoven ?Dík.
pospa - 25/9/2011 - 22:55
Kompletace hlavních komponent nosiče Atlas 541 pro MSL je dokončena.
Horní stupeň Centaur i 4 postranní boostery byly připojeny k prvnímu stupni CCB. Aerodynamický kryt čeká na svůj náklad.
Během tohoto týdne byla také Curiosity pevně připojena ke sky-crane a zadnímu aerodynamickému krytu.
Dne 13.10. 2011 na rampě startovacího komplexu 41 podstoupila zkompletovaná raketa Atlas V (bez nákladu) cvičné odpočítávání včetně tankování PL - Wet Dress Rehearsal .
Do startu zbývá 42 dní.
Chápu pana Rysa,že 100% spolehlivost Atlasu 5 by měla podle počtu pravděpodobnosti jednou skončit,ale nechápu jeho poměrně vysoký odhad pravděpodobnosti, že se tak stane právě při startu MSL,přesto nepovažuji jeho odhad za nesmysl,ale pouze za časově nepodložený.
Conquistador - 16/10/2011 - 18:30
No snad to vyjde jak Atlasu V tak Zenitu (Phobos-Grunt) a vynesou sondy spolehlivě na orbitu... tedy doufám v uplný uspěch těchto programů, byla by to škoda pro vědu i pro její popularizaci... jak u jednoho tak u druhého kdyby se to nepovedlo.
ucvrnkls - 16/10/2011 - 18:30
RYS: Pouziti slova "ohnostroj" ve mne vzbuzuje pocit, ze se snad na to pripadne selhani tesite? Proc placate takove nesmysly, kdyz jindy zde pisete pdorobne technicke udaje kde vseho? je to skoda ..
martinjediny - 17/10/2011 - 00:16
Tusim vas RYS pekne trolloval
neviem z coho vysiel, mozno mal zlu naladu, ta taketo typy vypoctov moze znacne ovplyvnovat. V kazdom pripade to nie je zly tip.
Ja mam dobru naladu, ja ohnostroj tipujem na 8%.
Ale kedze statistika dokaze zazraky, vpohode sa podpisem aj pod 30% a zdovodnim to. Zalezi, ci poistujem, alebo som poistovnik, alebo zalubeny fanusik...
A verim, ze poistovnik bude presviedcat o riziku pod 2%.
Ak uz niekto z vas niekedy pocital spolahlivost tech. zariadeni, alebo aspon vie o com to je, tak prosim argumenty, preco z Rysom nesuhlasite...
Ak ide o pocit, akceptujem, ale potom je potrebne vyjadrit sa primerane... [Editoval 17.10.2011 martinjediny]
pospa - 17/10/2011 - 16:08
Ještě pár detailů k půběhu "mokrého" nácviku odpočítávání - Wet Dress Rehersal:
- 12.10. byl Atlas V vyvezen z Vertical Integration Facility (VIF) na rampu LC-41
- stejného dne odpoledne proběhlo plnění nádrží palivem RP-1 a kontroly těsnosti (RP-1 zůstane v nádrži až do startu, tj minimálně do 25.11.2011)
- 13.10. bylo natakováno LH2 i LOX do obou stupňů, proběhlo odpočítávání (není mi známo do jakého času T-?) a poté opět vypuštěno
- 14.10. se nosič vrítil zpět do VIF
MSL bude v Payload Hazardous Servicing Facility uzavřena do aerodyn. krytu (vypadá stejně jako pro X-37B) do konce října, na Launch Complex 41 pak přemístěna 2.11.
Po integraci s nosičem bude sestava vyvezena na rampu dva dny před plánovaným startem - 23.11.2011
David - 17/10/2011 - 19:15
Start je vždy nejrizikovější a nejzásadnější fáze letu tak se snadno dá sázet na neúspěch, ale vsaďme na úspěch celé mise, dle mne je to u MSL 75% a FG 15%.Nenapadejte mne prosím, že straním americe, vychází mi to tak podle dosavadních výkonů obou států nejen u Marsu, ale i u Venuše a Měsíce .
-=RYS=- - 18/10/2011 - 00:05
citace:RYS: Pouziti slova "ohnostroj" ve mne vzbuzuje pocit, ze se snad na to pripadne selhani tesite? Proc placate takove nesmysly, kdyz jindy zde pisete pdorobne technicke udaje kde vseho? je to skoda ..
Berte muj text s prehledem a trochu i srandovnim oddychem
Pochopitelne jsem to nemyslel vazne.
Spise jsem chtel poukazat na neco jineho.
V podstate starty kosmickych raketovych nosicu v oblasti mimozemskych sond az po odpojeni samotne sondy porad neni tak nejak samozrejme a automaticke a tim i bezpecne.
Mel jsem na mysli to, ze startu s planetarnima sondama neni zas tak moc a pritom je co objevovat.
Kdyz to prevedu... poslat a usadit desitky sond/druzic/landeru na Merkur/Venusi/Mars/Jupiter/Saturn/Uran/Neptun/pas asteroidu atd.. Znamena kdyz by kosmonautika fungovala normalne a dobre opravdu velkou radu startu a tim myslim sond/druzic dlouhodobe zivotnosti (az 20let).
Napriklad jen ... treba Uran u ktereho nemame nic, kolem neho davno proletela sonda Voyager, zjistila par vec, par fotek a to je vse. Podrobny pruzkum samozrejme nebyl.
Takze kdyz si predstavime zrovna Uran.
- 2 multidruzice (telco+vyzkum+sada landeru+sada balonu do atmosfery), coz znamena tezke a velke preletove sondy (proc se uz sondy tohoto typu nestavi v doku u ISS odkud by starovali podobne jako Galileo?).
- Tyto 2 velke tezke druzice (jedne bliz k Uranu, druha na vzdalene orbite pro porovnavani astro udaju mezi nima se vzajemnou soucinnosti a tez jako retlanslacni telco druzice by tyto dve drahy byli optimalni pro dlouhodobou cinnost) by mohli nest nekolik samostatnych druzic pro velke mesice Uranu a ktere by meli na palubach i samopohybujici se landery (par skoku pomoci motoru ci v kombinaci s 6-ti koly jako Oppy by nam zajistilo mnoho udaju o ledu).
Tyhle "mesicni" druzice by asi museli byt o neco vetsi, kvuli palivu pro zabrzdeni na obeznych drahach mesicu, samozrejme v kombinaci s ionovejma motorama + RTG zdrojem by znamenalo, ze zakladni preletove teleso k Uranu, by muselo byt velke asi jako sam druhy stupen Falcona9 + urychlovaci motor s palivem.
Toto pochopitelne nemuze startovat ze Zeme ... mimo FH/Saturn5, to by vsak bylo velice drahe a tak podle meho by bylo levnejsi pri nekolika "levnych" startech ala IMBC predelanych nosicu na drahu k ISS nebo Vega/Sojuz z Korou dostat k ISS vsechny casti velke druzice vcetne jejiho boosteru pro let k Uranu.
Takovych "vedeckych robotickych" expedic je treba jeste udelat hodne, abychom pokryli celou SOL az po Pluto.
Tim se dostavam nazpatek proc jsem to napsal.
Kdyz "nahodou" rusove/amici/indove/japonci/cinani vystrelej neco k Marsu atd.. Tak to neni tak casto, aby tyto "expedice" byli bezpecne.
Tim se dostavam k zakladni myslence tohoto prispevku.
Co kdyz by se neco jako MSL apod. vyrabelo "jak na bezicim pasu" (pochopitelne, ze obsah vedeckych pristroju se meni, ale zakladni letova-pristavaci plosina by byla odzkousena a mohla by se "hromadne" a bezpecne pouzivat). A pochopitelne i vhodny nosice pro tyto vedecke mise by pouzival casteji.
Myslenka je takova, kdyz by byl "vedecky" start alespon kazdy mesic, tak vzhledem k odladovani letoveho sw (aproximace z prijate telemetrie predchozich startu) pro start kazdeho nosice by bylo bezpecnejsi, kdyz by bylo vice startu v roce (alespon 10).
Az se podari odladit FH a Sojuz z Korou s Brizem, tak by to pro bezpecnost tehle letu bylo mnohem lepsi nez kdyz je start "expedice" jen jednou za rok ci jednou za 2 roky. Tou casovou prodlevou se totiz "ztraci" urcite "znalosti"---myslenky techniku okolo startu a tim se zvysuje nebezpecnost takovych "ojedinelych" startu.
Jako priklad berme nedavnou havarii na Bajkonuru (Progress).
Navic, pokud by se u ISS (nejaka "klec-plosina" na ISS...prvotni "lodenice") zacaly sestavovat takove sondy, tak jeden ztracenej start nosice by neznicil celej projekt, nahradni dil by letel v nasledujicim letu k ISS.
A pokud by melo letel velke teleso k plynove planete s mnozstvim landeru a nekolika samostatnyma druzicema (po zaparkovani okolo planety by se jednotlive druzice odpojili a pomoci iontovejch motoru by se dostali k danemu mesici u ktereho by zabrzdili-zaparkovali pomoci hydrazin motoru), tak by bylo bezpecnejsi a levnejsi to seskladavat na ISS a tez odtud startovat.
To ze pisu, ze mozna bude ohnostroj rikam proto, protoze bezpecnost letu stejneho typu nosice se zvysuje kdyz tento nosic leta casteji nez je tomu v soucasnosti.
Nevim kolik si uctuje majitel Atlasu za tento start, ale asi se mnou budete souhlasit, ze levnejsi a bezpecnejsi by to bylo na zaletanem FH nebo Sojuzu z Korou.
Je fakt, ze statni zakazky jsou predrazene a tak by bylo nejlepsi, aby v USA byl novej zakon, kterej dovoli JPL vybrat si sama s kterou spolecnosti provede start a odpich z parkovaci LEO drahy.
Mozna by usetrili kdyz by misto 300megaUSD zaplatili 80-160megaUSA (FH/Sojuz-Briz-Korou). A tak by se letalo casteji.
David - 18/10/2011 - 06:50
Stavět sondu k Uranu v " doku" u ISS, to je jistě jen legrace.ISS je zcela k ničemu, zejména v tomto směru, vždyť každý šroubek by se stejně musel vyrobit na Zemi a musel by absolvovat energeticky náročnou " stykovku" která při přímém letu odpadá. Výsledek sondy Voyager u Uranu je zcela fantastický,nejen obrovským množstvím dat, zcela zásadního charakteru, ale i tím, že sonda vůbec nebyla stavěna na práci v tak málo osvětleném a vzdáleném prostředí.Krom toho ISS stále 1OO mld dolarů a za to mohla být flotila 5O slovy : Padesáti supersond kamkoli.
Ervé - 18/10/2011 - 08:02
Atlas V je nejspolehlivější raketa světa vůbec. Nic lepšího není. Proto NASA platí cenu za start místo aby hledala levnější nosič.
Uran je málo zajímavý svět, větší zájem měla NASA o Neptun, ale družice typu Galileo se přestaly stavět po dokončení Cassini, protože stojí x miliard jedna. Sondu za Jupiter NASA poslat nemůže, protože nemá plutonium pro RTG zdroj. Až NASA rozjede znovu plutonium, může posílat sondy za Jupiter, pokud na ně bude mít peníze, základem ale bude spíš menší levnější New Horizons vybavený brzdícím motorem pro navedení na orbitu než ultradrahý velký těžký Cassini. Nejsou peníze.
(pro některé pochybovače snad dostatečný důkaz o tom, že zdroj MMRTG bude na rover instalován až několik málo dní před startem)
pospa - 21/10/2011 - 16:37
Sestavení havních částí MSL je (až na drobné krytky a MMRTG) dokončeno.
Do startu zbývá 35 dní.
pospa - 26/10/2011 - 09:44
V porovnání s "krátkou verzí" aerodynamického krytu Atlasu 541 (d=5,4m ; h=20,7m ; 4085kg) vypadá MSL téměř jako titěrný náklad.
Alchymista - 26/10/2011 - 11:09
zaujímavý snímok - ten aerodynamický kryt je fakt až "priveľký".
pospa - 26/10/2011 - 11:26
citace:zaujímavý snímok - ten aerodynamický kryt je fakt až "priveľký".
A to je pro Atlas V série 500 ten kratší. Middle verze je dlouhá 23,4 m David - 26/10/2011 - 18:22
Jenže v tom krytu bude spolu se sondou ještě celý stupeň Centaur.
raul - 26/10/2011 - 20:52
Toto je jen horní část celého krytu. Centaur bývá ve spodní části.
Viz tento příklad:
pospa - 26/10/2011 - 22:04
citace:Jenže v tom krytu bude spolu se sondou ještě celý stupeň Centaur.
Na tomto snímku jedné poloviny krytu je vpravo dole celkem jasně vidět čtvercový servisní otvor, kterým se bude instalovat zdroj MMRTG (na rampě). Z toho se dá odvodit celkem jasná představa, v jakém místě bude sonda v krytu uzavřena.
Jestli správně chápu účel vnitřního potrubí s dolů mířícími tryskami, tak tímto způsobem zřejmě bude od instalace zdroje až do okamžiku startu odváděno přebytečné teplo z radiátorů na obvodu přeletového stupně.
Alchymista - 27/10/2011 - 01:18
Payload envelope pre kryt Medium (77-ft) má maximálnu dĺžku 12927,6mm; pre maximálny priemer 4572mm dĺžku 7631,4mm.
Sonda bude zrejme pod krytom umiestnená tak, že maximálny priemer sondy bude nad úrovňou potrubia nad dverami v aerodynamickom kryte - generátor bude zasunutý šikmo zdola nahor.
Velice zajimave ctivo, dekuji.
Me zaujali predevsim kmitocty/modulace/radiotelekomunikace.
Ale tez pripravovanej super nosic SuperHLV s az 140t/LEO ve fazi 3B s 9m prumerem air stitu.
Z dokumentu plyne, ze videosignal z kamer je mozno zachytit v oblasti Bermud/Floridy (pro DXery je to v analogu NTSC, staci na to Icom IC-R3 a Yagina pro S pasmo)... maximalne 5 video kanalu 5 kamer, posledni je ve air stitu.
Sledovat signaly pujde i z oblasti Kanarskych ostrovu (i opticky), nastesti je zde uz vzdaleni SDR HAM prijimac i S pasma. Mozna by slo dohodnout sledovani a konverzi NTSC videa do videostreamu IPTV.
Kazdopadne by melo jit sledovat i od nas posledni stupen Centaur (jeho radiomajak), cili po oddeleni od preletoveho stupne bude tento stupen sledovat i Centaur. Mohlo by to byt zajimave sledovat vzdalujici se vysilac.
citace:Výška zobrazenej časti aerodynamického krytu je cca 16 metrov, ďalších 7,1 metru má spodná časť...
Podle údajů v dokumentu má spodní část PLF vždy délku 7,4 m.
Vrchní část může být buď Short = 13,3 m , Medium = 16,0 m , nebo Long = 19,0 m.
Hrubým měřením průměru a délky horní části krytu na zveřejněných fotkách mi vychází něco kolem 12 m.
Takže si troufám tvrdit, že na 99% je pro MSL použita verze Short => 13,3 + 7,4 = 20,7 m.
David - 1/11/2011 - 16:52
Díval jsem se na fotky z KSC a zdá se, že " vajíčko" je ve skořápce.
pospa - 1/11/2011 - 22:10
citace:Díval jsem se na fotky z KSC a zdá se, že " vajíčko" je ve skořápce.
Ano, to bylo už před týdnem.
Dnes bylo vše naloženo na valník a zítra se jede na rampu LC 41.
KSC tweet:
The rollout of MSL from the PHSF to Complex 41 has been postponed to Nov. 3 due to high wind. There is no impact to the Nov. 25 launch date.
Převoz MSL z PHSF na rampu 41 byl z důvodu silného větru odložen na 3. listopadu. Datum startu 25.11. není nijak ovlivněn.
pospa - 3/11/2011 - 10:30
Startovací okno MSL je letos od 25.11. do 18.12. 2011
V každém dni bude pouze 1-2 hodinové rozmezí, kdy bude start možný.
Zde je podrobný přehled denních oken pro všechny termíny; časy jsou EST (GMT-5)
KSC tweet:
Mars Science Laboratory and the Curiosity rover arrived at Launch Complex 41 this morning at 4:35 a.m. It is being hoisted atop the Atlas V.
... jestli bylo mezi informacemi něco zásadního, to musí podle svých znalostí posoudit každý sám.
V médiích se celkem hodně probírá, že NASA není schopná jednoznačně říct, zda MSL je a nebo není schopná detekovat život.
Podle mně jsou tyto debaty zbytečné - primárním úkolem MSL je studovat obyvatelnost daného prostředí v minulosti, případně dnes a ne hledat formy či projevy živé hmoty.
Na to je ještě brzy - o Marsu zatím nemáme dostatek informací kde, co a jak přesně hledat, aby taková mise měla smysl.
Jedna rozhodně dobrá zpráva, která byla znovu zopakována, bylo ujištění, že MSL jako flag ship je v současnosti jednou z klíčových vědeckých misí NASA a její financování bude minimálně po celou dobu primární mise beze zbytku zajištěno, i kdyby byly budoucí rozpočty NASA okleštěny jakýmkoli způsobem.
Teď z jiného soudku.
Na stole před diskutujícími se objevil pěkný model Curiosity, tipoval bych v měřítku 1:15.
V prodeji u tradičních modelářských firem se zatím nic nenabízí.
Nedočkaví papíroví modeláři ale dokážou divy a jeden z nich se rozhodl pro vlastní návrh a stavbu modelu Curiosity.
Výsledek sice není do detailu úplně přesný, ale jako první vlaštovka myslím poměrně zdařilý.
Obzvlášť trubkový podvozek dobře odpovídá reálné předloze.
... jelikož na něm spočívá váha celého modelu, tak pro začátečníky by to možná mohl být oříšek.
10 dní do startu,Je na čase opustit ruský "vrak" na LEO a věnovat pozornost této naději.Tato sonda, pokud uspěje může důrazně zasáhnout do kardinální otázky existence,či neexistence mimozemského/marsovského/života.
Agamemnon - 16/11/2011 - 07:20
citace:10 dní do startu,Je na čase opustit ruský "vrak" na LEO a věnovat pozornost této naději.Tato sonda, pokud uspěje může důrazně zasáhnout do kardinální otázky existence,či neexistence mimozemského/marsovského/života.
afaik, nikto nepotvrdil, ci fakt nesu pristroje na hladanie zivota [Edited on 16.11.2011 Agamemnon]
pospa - 16/11/2011 - 14:00
Vědecký tým musí soustavně opakovat: toto vybavení NENÍ primárně určeno k detekci života, ALE na hledání a studium stavebních kamenů života, jak ho známe ze Země.
Výsledky mohou dát pouze odpověď ANO / NE - v historii, nebo i současnosti se na místě vyskytují látky, které život umožňují, nebo jsou (byly) jeho součástí.
Přesto se nedá vyloučit (zcela náhodný a výjmečný) nález něčeho nečekaného (fosilie, atd.), co by mohlo být 100% důkazem živého organismu.
Jelikož je toto vybavení zatím nejvýkonější, které se na Mars dostane, vybraná lokalita je velice slibná a životnost sondy by mohla být extrémní, dají se očekávat různá překvapení.
Machi - 16/11/2011 - 16:08
MSL stále není určeno k hledání života (na rozdíl od Vikingů, Beagle 2 a ExoMarsu), ale jak píše Mirek, určitě to nebude nudná mise.
Nicméně ani nález fosílie nemusí být 100% důkaz organismu, viz nález možných mikrofosilií v marsovském meteoritu ALH.....
xChaos - 16/11/2011 - 16:36
No mě se líbí, že ten přistávací systém je okopírovaný z románu Duna od Franka Herberta :-)
Video sumarizující dlooouhé, několikaleté předstartovní testovací období MSL.
Jak ke konci říká Manning - Curriosity už je tu už příliš dlouho, je ready a musí letět. Až odstartuje, hodně inženýrů si hluboce oddychne.
... škoda, že F-G během posledních dvou let zřejmě neobdržel podobnou péči.
pospa - 18/11/2011 - 20:53
Dnes ráno proběhlo Flight Readiness Review s výsledkem GO => přípravy ke startu mohou pokračovat.
Příští úterý bude následovat Launch Readiness Review, které dá nebo nedá konečný souhlas se startem.
Pokud i to dopadne OK, Atlas V vyroluje na rampu ve středu 23.11. v 10:00 EST (16:00 CET).
Ve čtvrtek, na Den díkůvzdání, si všechny týmy dají volno, aby v pátek 25.11. brzo ráno mohlo začít sedmihodinové odpočítávání do startu v 10:25 EST (16:25 CET)
Srovnáme-li MSL se systémem Viking, vychází MSL jako jednodušší, pokud se týče dopravy zařízení na Mars, včetně přistávání, tam jedině přibylo spuštění užitečného zařízení na laně a "odseknutí"brzdícího systému v okamžiku doteku.Péče věnovaná sondě po dva roky se zřejmě netýkala přeletové fáze, ale mám zato, že vlastního vybavení roveru.Rusové šli opačným způsobem jejich mise je maximálně komplikovaná a po dva roky, které získali odkladem startu, ležela ve skladu.Kdyby se alespoň věnovali atypickému " přeletovému stupni.Samozřejmě ani americký pokus nemusí dopadnout zdárně, je to POKUS, ale před jeho realizací nutno udělat maximum možného i nemožného a tady rusové neudělali po dva roky NIC a to může být jeden z možných důvodů proč FG dopadl, jak dopadl a ještě sebou vzal čínskou sondu.Za týden uvidíme...
Agamemnon - 19/11/2011 - 21:00
pre zaujímavosť:
Question about launch slots and scheduling... As an example, MSL has launch windows every day between 25-Nov and 18-Dec (24 days). Does MSL's launch slot cover that entire period? That is, would any other launches be allowed to be scheduled during that period, or is it blocked out exclusively for MSL? Thanks.
It is from an Atlas point of view. But there are standdown days and there could be slips . The range will only reserve 2-3 days a time. The rest is negotiable.
štartovacie okno má 1 hod 43 min a začína o 1002 EST (tj. 1502 UTC, myslím)
David - 20/11/2011 - 13:42
Jaký byl důvod posunu ? Připomíná to FG, snad se historie nebude opakovat. Na MSL se čeká skoro deset let, tak už jeden den navíc jistě každý počká.
David - 20/11/2011 - 13:46
K ďasu, je to sobota, jdu na hon, tak to nakonec neuvidím, snad" pomůže" počasí, to je ale pech !Záznam - to není ono !
Agamemnon - 20/11/2011 - 14:15
citace:Jaký byl důvod posunu ? Připomíná to FG, snad se historie nebude opakovat. Na MSL se čeká skoro deset let, tak už jeden den navíc jistě každý počká.
z nejakého dôvodu bolo potrebné vymeniť "flight termination system" batériu (doslovne to preložím ako systém prerušenia letu, ale netuším, za čo konkrétne je to zodpovedné)...
podľa diskusie na NSF (a ľudí z KSC, ktorí tam prispievajú), tak stará batéria bola už odstránená a nová sa práve aktivuje... nainštalovaná do lode má byť v utorok...
yamato - 20/11/2011 - 14:19
citace:
citace:Jaký byl důvod posunu ? Připomíná to FG, snad se historie nebude opakovat. Na MSL se čeká skoro deset let, tak už jeden den navíc jistě každý počká.
z nejakého dôvodu bolo potrebné vymeniť "flight termination system" batériu (doslovne to preložím ako systém prerušenia letu, ale netuším, za čo konkrétne je to zodpovedné)...
podľa diskusie na NSF (a ľudí z KSC, ktorí tam prispievajú), tak stará batéria bola už odstránená a nová sa práve aktivuje... nainštalovaná do lode má byť v utorok...
FTS byva instalovany v nosnej rakete pre pripad ze sa vymkne spod kontroly. Urcite to menili v MSL?
HonzaVacek - 20/11/2011 - 14:37
citace:FTS byva instalovany v nosnej rakete pre pripad ze sa vymkne spod kontroly. Urcite to menili v MSL?
Podle Spaceflight Now měnily ty baterie asi na nosné raketě:
Launch of the Mars Science Laboratory on the Atlas 5 rocket has been postponed a day to give time for replacement of a suspect safety system battery aboard the booster.pospa - 20/11/2011 - 14:59
citace:
citace:FTS byva instalovany v nosnej rakete pre pripad ze sa vymkne spod kontroly. Urcite to menili v MSL?
Podle Spaceflight Now měnily ty baterie asi na nosné raketě: Launch of the Mars Science Laboratory on the Atlas 5 rocket has been postponed a day to give time for replacement of a suspect safety system battery aboard the booster.
Přesně tak, jedná se o výměnu podezřelé baterie destrukčního systému nosiče.
Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
I tak je zajímavé, že podezřelou/vadnou baterii na nosiči odhalili až 5 dní před startem a její výměna si vyžádá odklad startu o celý den ...
Na druhou stranu, startovací okno je dlouhé 24 dní - rezerva dost velká, takže proč ji nevyužít.
Agamemnon - 20/11/2011 - 15:12
ďakujem za vysvetlenie - zase som o niečo múdrejší
ja som si z toho textu na nasa.gov tak nejak automaticky urobil výmenu na MSL... toto je asi lepšie, ako keby boli nejaké problémy s msl...
Jiří Hošek - 20/11/2011 - 16:15
citace:K ďasu, je to sobota, jdu na hon, tak to nakonec neuvidím, snad" pomůže" počasí, to je ale pech !Záznam - to není ono !
Myslivosti nerozumím, ale nebudete tou dobou už z honu zpátky?
pospa - 20/11/2011 - 17:07
citace:
citace:K ďasu, je to sobota, jdu na hon, tak to nakonec neuvidím, snad" pomůže" počasí, to je ale pech !Záznam - to není ono !
Myslivosti nerozumím, ale nebudete tou dobou už z honu zpátky?
Taky nemyslivec, ale tuším, že před setměním se lovci přesunou z "pole" do vybrané osvěžovny, odloží flinty v kuchyni a budou se věnovat druhé, neméně "povznášející", společenské části honu... pospa - 20/11/2011 - 18:03
Nová baterie by měla být instalována v úterý, Atlas V vyjede na rampu až v pátek, den před startem 26.11.
David - 20/11/2011 - 18:14
Ta "osvěžovna", to je trefa do černého a m.j nejzajímavější a nejzábavnější součást honu.Dobrá zpráva je, že závada je na nosiči a ještě na vedlejším vybavení.
pospa - 20/11/2011 - 18:30
citace:...Dobrá zpráva je, že závada je na nosiči a ještě na vedlejším vybavení.
Systém nouzové destrukce nosiče je v tomto případě, myslím, velmi pozorně sledovaný - raketa vynáší náklad s radioaktivním materiálem a nikdo si určitě nepřeje, aby zamířil někam jinam, než má.
yamato - 20/11/2011 - 19:21
autodestrukcia nosica by problem s radioaktivnym materialom nevyriesila. Dufajme ze Atlas potvrdi svoju povest
Conquistador - 20/11/2011 - 23:12
Tak ta kapsle RTG plutoniové baterie je přeci navržená na to aby přežila bez úhony případnou destrukci nosicě... Nebo se mýlim?
Tímto příspěvkem nechci navodit dojem že by k něčemu takovému mělo dojít, v tomto případě je to jen dotaz na požitý RTG generátor.
jirka44 - 21/11/2011 - 07:55
citace:
Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
pospa - 21/11/2011 - 10:27
citace:autodestrukcia nosica by problem s radioaktivnym materialom nevyriesila. Dufajme ze Atlas potvrdi svoju povest
Řízená destrukce je myslím hlavně k tomu, aby off-nominal letící/padající nosič plný paliva nespadl v celku i se sondou na jedno místo na zemi. Navíc třeba obydlené.
MMRTG je sice stavěný tak, aby přežil ohnivé inferno i silný náraz, ale proč přidávat více nejistoty, když je možné ji aktivně snižovat.
pospa - 21/11/2011 - 17:05
Přeprava MMRTG v "gorilí kleci" na místo finální montáže. Fotky z instalace snad později zveřejní taky.
[Upraveno 21.11.2011 pospa]
David - 22/11/2011 - 04:53
Ví někdo jaká je předpověď počasí na sobotu vztažmo k možnosti startu ? Dík.
citace:
Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
Ja bych zase rekl, ze je to z technickeho hlediska jinak.
Zrejme pouzili AKU fungl novou privezenou od vyrobce specializovanejch lithiovek. Ale jak to nekdy bejva, tak mohla byt tato AKU vadna.
A i kdyz AKU do je typ Li-SOCl2 (lithium thionyl-chloridová baterie) s kapacitou temer 100Ah, tak se musi vzdy dobijet.
Kazdej raketovej nosic ma externe pripojene napeti pro trvale dobijeni vlastnich AKU pro nezavislej zdroj elektriky (kazdy nosic ma svoji AKU+zdroj se stabilizatorama+dobijec z externiho zdroje, odpojuje se az behem startu a odpoutani od startovaci desky).
V tomto konkretnim pripade ma svuj AKU s elektronikou napajeni (zdroj) + elektronikou dobijeni (nabijeci cast zdroje) kazda cast nosice zvlast, tedy i pomocne boostery na TPH. A AKU pro hlavni cast stupne neni jedna, jsou tam 3ks, pricemz elektronika dobijeni-napajeni ridi-dobiji kazdou AKU zvlast.
Rozvod 28V "palubniho" napeti (nosic+boostery+Centaur) je rozvedeno vsude v nosici (neni to na konektoru, pri odpojovani boosteru se to musi rozepnout, vypada to spis jako nekolik diskovych pér zkrz ktere jde DC napeti (+, GND) a pri odpojovani boosteru/Centauru se kontakt nemusi vysunovat jako v beznem napajecim konektoru, jen to od sebe "odpadne").
Takze pri pripojovani teto AKU prepne technik u pripojnych kabelu "prepinac", ze je AKU pripojen. Tim dojde u ridici elektroniky zdroje prepnuti do rezimu udrzovani-dobijeni AKU.
Zrejme po par hodinach ci spise dnech doslo k tomu, ze CPU "nabijecky" zjistil, ze jedna ze 3 AKU neni v poradku (treba, ze dlouho trva nez se dobije plnej stav napeti nebo ze pri prepnuti do testu AKU rychleji pada napeti pri zatezi 10A nez u ostatnich 2 AKU, respektive, ze pada napeti dolu rychleji nez by u teto AKU dle fw v EEPROM CPU nabijecky melo spravne byt) a tak vyslal po opticke sbernici RS485 o tomto informaci do technickeho centra, kde si toho nekdo vsiml a sel AKU prekontrolovat ci rovnou vymenit.
Z meho technickeho hlediska to vidim takto, ze se to takto pravdepodobne stalo.
U Centaura je AKU trochu jina, protoze hlavnim zdrojem je tam PEM.
Ale je mozne, ze to u Centaura zmodernizovali a dali tam nekolik pomocnych FV panylku pro dobijeni "silnejsi" AKU nekam na 4 strany boku "valce-nosice", aby se zachytilo svetlo ze Slunce v jakekoliv poloze.
pospa - 22/11/2011 - 08:56
citace:
citace:
citace:Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
RYS:
Ja bych zase rekl, ze je to z technickeho hlediska jinak. ...
RYSi, máte pro své domněnky podporu v nějakých dokumentech o nosiči Atlas?
Btw. SFN mission status center včera psal toto: "The original battery showed low voltage during pre-flight testing, a NASA spokesman says, prompting the swap out and one-day delay to the launch date."
[Upraveno 22.11.2011 pospa]
random - 22/11/2011 - 09:07
citace:Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
RYS:
Ja bych zase rekl, ze je to z technickeho hlediska jinak. ...
RYSi, máte pro své domněnky podporu v nějakých dokumentech o nosiči Atlas?
Btw. SFN mission status center včera psal toto: "The original battery showed low voltage during pre-flight testing, a NASA spokesman says, prompting the swap out and one-day delay to the launch date."
[Upraveno 22.11.2011 pospa]
Pred casem jsem si mohl prohlednout PDF s blokovym schematem a fotografiema tohoto elektromodulu pro kazdou cast nosice zvlast.
Je to asi rok. Popravne, odkaz jsem si asi poznamenal, ale v seznamu oblibenych mam "chaos". Potrva to nez bych to nasel, spise to vidim na to, ze pokud na to znova nahodou narazim, tak bych mohl to PDF a odkaz na fotky dat treba sem.
Me spise zaujal radiovej telco system, jak tam pracuje. A fakt je, ze na vetsine nosicu je to podobne. Ono to ani jinak delat na valcovitem telesu nejde. Do 4 smeru lomene anteny (pod nosic/do boku) pro komunikaci s pozemnim segmentem + stejny typ anten na stejna mista pro vyskovy radar v C pasmu.
Povetsinou je system resen na "beznym" mikrocipu CPU, ale na proprietarnim fw. Jedinej rozdil je u digitalniho Sojuzu a Falconu9, kde je tez mikroCPU, ale bezicim na Linuxu (2.2.26).
Zajimaj me kmitocty/vykony/modulace/sirky pasma/citlivost prijimacu a spolecna datova linka (RS422/485 , mezi stupnema na optice...neco jako FSO..bezkontaktni optika na 30cm pro 1-4Mbps).
Soucasne se na tom detekuje, jestli se stupen oddelil, kdyz se prerusej prijimana data CRC za hlavickama zprav, tak je to preruseny...oddelenej stupen a taky me zajima radiovej prenos tv signalu na kterej pak cucime na tv nebo na Youtube.
U STS ho slo naladit na 2.2GHz prehledakem, kterej mam...Icom R3 (zajimave bylo, ze analogove vysilali PAL misto NTSA, jen u Discovery udelali NTSC vysilac), takze kamaradi HAMove si brali sebou IC-R3 a divali se on-line.
Takhle jsem na nem poslouchal STS.
Dnes ho mam na poslech treba dw linky z AO-51 nebo ARISSatu1 nebo pomoci vyvedene IF do SA612>SB pro poslech planetarnich sond.
Vezmu vse do batohu a zajdu k HAMovi co ma V/H rotator a zkousime chytit treba druzici Mesice na 310cm parabole s vhodnym ozarovacem pro S pasmo a pod. .
Podle toho co vim, bych rekl, ze tento AKU je pro Centaura.
Ty AKU pro boostery TPH nejsou tak silne, slouzi pro system odpoutani od stupne, pripadne by mohli slouzit i jako energie pro odpal padaku. pospa - 22/11/2011 - 13:07
Podle toho co vim, bych rekl, ze tento AKU je pro Centaura.
Je to tam dokonce napsáno
Lithium Chloride Battery
Flown on 3 Titan/Centaur Missions
(The First Lithium Battery Used Of This Capacity)
250 AMP HOUR CAPACITY
Alex - 22/11/2011 - 14:00
Mars Science Laboratory will separate from the rocket that boosted it toward Mars at about 44 minutes after launch, if launch occurs at the opening of the Nov. 26 window.
Shortly after that, the separated Centaur performs its last task, an avoidance maneuver taking itself out of the spacecraft's flight path to avoid hitting either the spacecraft or Mars.
Sending a Message of Good Health:
Once the spacecraft is in its cruise stage toward Mars, it can begin communicating with Earth via an antenna station in Canberra, Australia, part of NASA's Deep Space Network.
Engineers expect to hear first contact from the spacecraft at about 55 minutes after launch and assess the spacecraft's health during the subsequent 30 minutes. The spacecraft will arrive at the Red Planet Aug. 6, 2012, Universal Time (evening of Aug. 5, 2012, PDT).
Zdá se, že u MSL jde o stejný postup startu jako u F-G: První kontakt se je navázán až je sonda navedená na dráhu k Marsu a stupeň Centaur je odpojen, asi 55 min po startu. Takže znovu zapálení Centauru na LEO je také zřejmě provedeno automaticky (první zapálení je ještě na vzestupné dráze asi 4 min 38 sec od startu).
U F-G je vyvedení k Marsu poněkud složitější – ze základní LEO dráhy startuje na přechodovou vysokou eliptickou dráhu a po odhození pomocných nádrží a proměření dráhy teprve startuje k Marsu a pak odpojí zbytek přeletového pohonu. Teprve na přechodové dráze je možný oboustraný styk se sondou, na základní dráze pouze styk Země - sonda.
Na rozdíl od F-G se o celý start, urychlení a navedení na základní přechodovou dráhu k Marsu postará pouze nosič.
Ten bude také po celou dobu aktivního letu posílat telemetrii o svém stavu i stavu sondy do sledovacích stanic.
Odpojení MSL od Centauru má (při startu 25.11.) nastat přibližně v čase T +0:42:48.
Minutu nato SW MSL přejde do přeletové fáze a zapne X-band vysílač.
Následuje 5 minut na ohřev zesilovače a konfiguraci telecom systému.
První stanice DSN, která má zachytit vysílání MSL, bude v australské Canbeře a mělo by to být cca 50 min po startu.
Je možné, že posunnem startu na 26.11. se budou časy mírně lišit.
Během dalšího letu k Marsu se přeletový stupeň postará o 5-6 (podle potřeby) korekčních manévrů TCM :
TCM-1 : start +15 dní
TCM-2 : start +120 dní
TCM-3 : vstup -60 dní
TCM-4 : vstup -8 dní
TCM-5 : vstup -2 dny
TCM-6 : vstup -9 hod
dúfam že sú všetky káble, zapojené správne
aby sa zase niekto nemusel vyhovárať, na "HARP", alebo možno aj "ET"
a ja som vás nemusel otravovať s otázkou, či by nebolo rozumnejšie použiť "target vehicle", miesto jedného štartu
"The Mars Science Lab and rover Curiosity is locked and loaded, ready for final countdown on Saturday's launch to Mars," says Colleen Hartman, assistant associate administrator of NASA's Science Mission Directorate.
Erakis - 25/11/2011 - 15:31
citace:U F-G je vyvedení k Marsu poněkud složitější – ze základní LEO dráhy startuje na přechodovou vysokou eliptickou dráhu a po odhození pomocných nádrží a proměření dráhy teprve startuje k Marsu a pak odpojí zbytek přeletového pohonu. Teprve na přechodové dráze je možný oboustraný styk se sondou, na základní dráze pouze styk Země - sonda.
Len pre upresnenie, preletový modul F-G sa mal odpojiť až po navedení na dráhu Marsu, nie hneď po odlete od Zeme.
Mimochodom, koľko je predbežne plánovaná doba práce MSL na povrchu Marsu? (hoci je takmer isté, ze sa bude v prípade úspechu predlžovať:)
Dugi - 25/11/2011 - 16:58
citace:Mimochodom, koľko je predbežne plánovaná doba práce MSL na povrchu Marsu? (hoci je takmer isté, ze sa bude v prípade úspechu predlžovať:)
Pokud se nepletu, měl by rover Curiosity pracovat na povrchu Marsu po dobu dvou pozemských let.
dubest - 25/11/2011 - 17:20
"měl by rover Curiosity pracovat na povrchu Marsu po dobu dvou pozemských let"
Skoro, měl by fungovat jeden marťanský rok, tzn. skoro dva pozemské roky, přesněji 1,88 pozemského roku.
"The Mars Science Lab and rover Curiosity is locked and loaded, ready for final countdown on Saturday's launch to Mars," says Colleen Hartman, assistant associate administrator of NASA's Science Mission Directorate.
-=RYS=- - 25/11/2011 - 18:49
citace:"měl by rover Curiosity pracovat na povrchu Marsu po dobu dvou pozemských let"
Skoro, měl by fungovat jeden marťanský rok, tzn. skoro dva pozemské roky, přesněji 1,88 pozemského roku.
RTG dokaze dodavat teplo a elektrinu asi 8-14let.
Podle vseho, kdyz MSL "dojede", tak se z ni stane pevna sonda jako Viking/Phoenix.
Cili ne jako u Spiritu.
dubest - 26/11/2011 - 11:45
s tím se skrytě počítá, že vydrží déle a také v to JPL doufá, ovšem ofic.verze podobně jako u MERů(90 solů) je uvedený čas
Snad v roce 2012 neleti prece do minulosti.[img]
Lukavský - 26/11/2011 - 17:21
citace:Obcas vypadava telemetrie (na par vterin)
Zajímavé je, že ten výpadek byl kompletní. Na obrazovce se zastavil i odpočet trvání letu, který na telemetrii nezávisí.
x - 26/11/2011 - 17:23
Takze 20% pro zavazny problem nosice se prece jen nezdal byt dobry odhad jak zde nekdo rikal.
Proste lze vychazet z dosavadnich jeho uspechu.
Hodnotim jen vlastni nosic - vim dobre, ze hlavne s vlastnim pristanim a mozna i preletem jsou proste vetsi problemy.
HonzaVacek - 26/11/2011 - 17:31
citace:Takze 20% pro zavazny problem nosice se prece jen nezdal byt dobry odhad jak zde nekdo rikal.
Proste lze vychazet z dosavadnich jeho uspechu.
Hodnotim jen vlastni nosic - vim dobre, ze hlavne s vlastnim pristanim a mozna i preletem jsou proste vetsi problemy.
No, hlavně to přistání bude tentokrát pěkná divočinaDavid - 26/11/2011 - 18:21
Na přistávacím manévru není nic nového, co by NASA již neprovedla. Řízené přistání pomocí brzdícího motoru před více než 3O lety při misi Viking,dva pokusy -100%,spuštění na laně MERy před 7 lety -100%,odseknutí lana v dané výšce nad povrchem MERy před 7 lety -100%.MSL odseknutí provede při kontaktu, což se rovná vypnutí motoru LEMu při kontaktu s Měsícem před více než 40 lety -100%,přistání na Marsu " z chodu!, t.j. bez parkovací dráhy,4 pokusy z 5, t.j. 80%.
yamato - 26/11/2011 - 18:30
David, take jednoduche to nie je. Dajte mi kolesa, sasi, motor a plechy. Vsetko z toho je na 100% otestovane a funkcne. A ja vam garantujem ze z toho novy ford nepostavim. Pretoze neviem ako, nemam s tym skusenosti.
Takisto pristavaci manever poskladany zo sucasti, ktore pozname, ale uplne nevyskusanym sposobom, nie je to iste ako zopakovat manever ktory sme uz robili.
Machi - 26/11/2011 - 18:40
Davide, přistání kdekoliv je vždy náročný manévr a MSL má zcela nový přistávací systém. Doporučuji vám zhlédnout nějaký dokument o vývoji těchto technologií (nejen MSL, třeba i MER), je to mazec a téměř nikdy to nejde hladce. Kdyby to bylo snadné, nemuseli bychom dnes litovat ztracených Marsů, MPL či Beaglu 2 (ten mě mrzí z mnoha důvodů nejvíce).
x - 26/11/2011 - 20:35
Technet pise o startu MSL k Marsu - vcetne zminky a videa ze startu rakety Atlas - alespon se tak mnoho laiku konecne dozvi, ze nekdo pokud momentalne nema kosmickou kabinu pro kosmonauty, jeste to neznamena ze nema i rakety pro vynaseni druzic a sond.
A pokud to pro Americke firmy (hlavne telekomunikcni) dela nekdo jiny nez firma z USA je to prakticky ciste ekonomickych (finnacnich) duvodu.
Na wiki je pěkné srovnání. Možná je tam teda už delší dobu, ale já si všiml až teď.
HonzaVacek - 28/11/2011 - 11:25
Hm, když se na ten obrázek dívám, tak si říkám, že MSL klidně mohla mít ve výbavě vozítko typu Sojourner a vypustit ho vždycky do míst, kam by se pro svou velikost nemohla dostat.
pospa - 28/11/2011 - 12:23
Pár informací z prvních hodin po startu. zdroj: Rob Manning
- žádné zprávy = dobré zprávy -> vše běží podle plánu
- přeletový stupeň posílá data tak jak má, většinou vypadají skvěle
- teploty jsou OK, jen bylo nutné vypnout jedno el. topidlo, kvůli mírnému přehřívání
- z předávky směn flight directorů: Nominal, Nominal, nominal ... dost nuda. A nuda je v tomto případě dobrě.
- tým se bude snažit udržet vše "v nudě" až do srpna
- během přeletu je v plánu test finální verze EDL software a test a dokončení finální verze SW pro povrchové operace
- v neděli 27.11. proběhne(-lo) nominální zpomalení otáček sondy na 2 ot/min
- v následujících dnech má proběhnout první korekční manévr TCM-1. Raději by ho měli za sebou dříve než později, aby byl čas na kontroly stavu vybavení
- JPL inženýři si perfektní start MSL velice užili, ale zároveň se dostavil zvláštní pocit, že věc, kterou měli tolik let v rukou a byli na ni tak opatrní se najednou s rachotem a vibracemi vzdaluje a nikdy se nevrátí zpět na Zem
- 12 milionů lidí (včetně mně) může hřát pocit, že na horní "palubě" Curiosity, vedle kamerových terčů jsou zaznamenány naše jména a podpisy a pokud budou mít marťani dobrý zrak, stačí když se nad rover nahnout a mohou si je přčíst
Na závěr krásné panorama skupiny radioteleskopů DSN v Canbeře (autor: Stuart "Astro0" Atkinson), pořízené za úsvitu 27.11. , tj. ráno po prvním navázání spojení s MSL.
Vlevo DSS34 sledující let Curiosity, uprostřed DSS43 komunikující s MRO a Mars Odyssey, vpravo DSS45 - primární anténa pro sledování a komunikaci Curiosity v době pořízení snímků.
I když to vypadá, že se DSS34 a DSS45 "dívají" opačným směrem, není to tak - po stočení panoramatu dokola budou oba teleskopy mířit do jednoho místa.
pospa - 28/11/2011 - 12:38
citace:Hm, když se na ten obrázek dívám, tak si říkám, že MSL klidně mohla mít ve výbavě vozítko typu Sojourner a vypustit ho vždycky do míst, kam by se pro svou velikost nemohla dostat.
A k čemu by to bylo dobré, smím-li se zeptat?
- jaký zdroj energie by to vozítko mělo?
- jaké přístroje by uvezlo?
- jakou možnost odběru vzorků by mělo?
- mělo by se na "mateřský" rover nějak vracet/spojovat pro delší přejezdy?
To je holý nesmysl.
Curiosity má dostatek vlastních prostředků pro dálkový průzkum nepřístupných míst.
citace:Pár informací z prvních hodin po startu. zdroj: Rob Manning
- žádné zprávy = dobré zprávy -> vše běží podle plánu
- přeletový stupeň posílá data tak jak má, většinou vypadají skvěle
- teploty jsou OK, jen bylo nutné vypnout jedno el. topidlo, kvůli mírnému přehřívání
- z předávky směn flight directorů: Nominal, Nominal, nominal ... dost nuda. A nuda je v tomto případě dobrě.
- ....
aky balzam na dusu, po drame s F-G. Trochu mi to pripomina vtipy o SpaceX po ich druhom starte: Dojde rano zamestnanec do spaceX a pyta sa kolegu ako sa ma. Nominal... odpovie kolegaHonzaVacek - 28/11/2011 - 13:24
citace:A k čemu by to bylo dobré, smím-li se zeptat?
- jaký zdroj energie by to vozítko mělo?
- jaké přístroje by uvezlo?
- jakou možnost odběru vzorků by mělo?
- mělo by se na "mateřský" rover nějak vracet/spojovat pro delší přejezdy?
No, nebylo to myšleno až tak vážně, spíš jsem narážel na ten poměr velikostí . V tu chvíli jsem si totiž představil, jak by to vozítko rover vezl s sebou a občas ho vypustil a ono by se na něj zase vracelo. Ten zdroj energie by nemusel být až tak velký problém. Myslím, že by to mohl být akumulátor, který by se dobíjel na mateřském roveru.
pospa - 28/11/2011 - 13:30
V KSC media archivu se minulý víkend konečně objevilo pár obrázků z instalace MMRTG do MSL přímo na rampě (17.11.)
Bohužel kvalita snímků (přez zábradlí a jakýsi průhledný stan) není nic moc.
Otázkou zůstává, jak před instalací očistili/sterilizovali povrch zdroje, když ho na rampu dopravili v kleci...
yamato - 28/11/2011 - 13:30
citace:
citace:A k čemu by to bylo dobré, smím-li se zeptat?
- jaký zdroj energie by to vozítko mělo?
- jaké přístroje by uvezlo?
- jakou možnost odběru vzorků by mělo?
- mělo by se na "mateřský" rover nějak vracet/spojovat pro delší přejezdy?
No, nebylo to myšleno až tak vážně, spíš jsem narážel na ten poměr velikostí . V tu chvíli jsem si totiž představil, jak by to vozítko rover vezl s sebou a občas ho vypustil a ono by se na něj zase vracelo. Ten zdroj energie by nemusel být až tak velký problém. Myslím, že by to mohl být akumulátor, který by se dobíjel na mateřském roveru.
to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burkyAgamemnon - 28/11/2011 - 13:34
citace:to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burky
hehe, dokument/sci-fi alien planet od discovery?alamo - 28/11/2011 - 13:35
citace:to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burky
to by sa mi tiež páčilo
ale asi by to chcelo, teleoperačné riadenie človekom, z orbity marsu
pretože uriadiť to, by asi nezvládol žiadny počítač s "pseudo UI"
yamato - 28/11/2011 - 13:49
citace:
citace:to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burky
to by sa mi tiež páčilo
ale asi by to chcelo, teleoperačné riadenie človekom, z orbity marsu
pretože uriadiť to, by asi nezvládol žiadny počítač s "pseudo UI"
no neviem, zijeme v dobe poloautomatickych UAV, navyse rover sa musi vyhybat kamenom a zvlada to sam, vzducholod musi len udrzat kurz.
alamo - 28/11/2011 - 13:59
vzducholoď nie je, rover na koliečkach
zatiaľ pre rover sa "čas vlečie", pre vzducholoď bude "dynamicky" letieť
ide o to koľko rozhodnutí treba urobiť, za časovú jednotku
napríklad ak sa bude k vzducholodi pripájať rover, a prišinie si to tam v malej výške "dust devil", a rýchle "intuitívne" rozhodnutie čo robiť, bude to mať na starosti počítač, podľa mňa vzducholoď skončí, roztrhaná na cucky..
tak isto, celá tá sústava, bude mať k dispozícii omnoho vačšiu "sumu podnetov" na čo upriamiť svoju pozornosť, čo skúmať
a ak sa bude strácať čas pri výbere, na komunikáciu so zemou, potom celá schopnosť "hiperaktivity", vyšumí do stratena
a viac sa tam vyplatí poslať klasický rover
náležitý efekt to môže mať len s teleoperáčnou činnosťou [Upraveno 28.11.2011 alamo]
Agamemnon - 28/11/2011 - 14:14
alamo:
takto - pocitac sa rozhodne rychlejsie ako clovek, ak je pre neho dany problem znamy - takze, ak bude poznat situaciu (napr. s piesocnou burkou) a bude vediet, ako ma na nu reagovat... urobi rozhodnutie ovela rychlejsie a spolahlivejsie, ako by ho kedy dokazal urobit clovek...
problem nastane, ak sa pocitac stretne so situaciou, ktoru nepozna - to sa da "riesit" niekolkymi sposobmi... ale v principe to bude problem [Edited on 28.11.2011 Agamemnon]
alamo - 28/11/2011 - 14:28
citace:
problem nastane, ak sa pocitac stretne so situaciou, ktoru nepozna - to sa da "riesit" niekolkymi sposobmi... ale v principe to bude problem
veď práve, vzducholodi operujúcej v nízkej výške, a letiacej pomali, vo vysoko dinamickom prostredí, hrozí že sa do takejto situácie dostane omnoho častejšie, ako robot na koliečkach
"drony" ako poznáme zo zeme, lietajú vysoko, a v pomerne stabilnom prostredí, a predsa potrebujú asistenciu človeka
aj keby sa riadenie pomocou Ui zvládlo, aj tak by to podľa mňa výkonovo zaostávalo za priamym teleoperčným riadením
pretože možnosti človeka a stroja sa vynásobujú
ucvrnkls - 28/11/2011 - 14:39
To uz bych si spis nez jako parazitni vozitku typu Sojourner u Curiosity predstavil postupne trouseni malych sond typu smart-dust. Tedy napr ze by se vyvinul kremikovy obvod s integrovanym solarnim panelem,cpu,pameti,bezdratovym modulem a integrovanou antenou. Vse na jednom cipu. Mohlo by to merit teplotu,tlak,slozeni atmosfery,stridani jasu,vibrace. Vse na jednom cipu s hmotnosti pod 2gramy a plochu 10x10x1mm Komunikovalo by to peer to peer a dosah by mohl byt do 100m. Sber dat by realizoval Curiosity a i po naslednem odstaveni do staticke stanice by bylo videt i za obzor. Typu smart dust sond by mohlo byt vice. Nektere by mohla roboticka paze umistovat/upevnovat na vyse umistene predmety. Ono mit na marsu 1000 mericich bodu by nebylo od veci.
technologicky to mozne je ..je to jen o penezich co se do toho museji nasypat. Navic by ten vyzkum mel realnou ekonomickou navratnost (medicina,energie,...)
Conquistador - 28/11/2011 - 14:40
No vzducholoď/balon je schopen vyšších výškových dostupu jak většina letadel.
Nevím mne se idea vzducholoďe líbí... ale aby operovala ve vetších výškach a dělala přesný průzkum terénu a rozbory počasí, vzducholoď narozdíl od UAV-u dokáže viset ve vzduchu na jednoum místě dlouhodobě při minimální spotřebě paliva.
Vysadil bych ji do prostoru kde by měli později přistát lidé, aby měli mistní počasí a terén dokonale zmapovaný, krom toho by vzducholoď sloužila jako scout a tak by mohl být výsadek sledován a řidici centrum i kosmonauti na povrchu by tak měli akuální podrobné informace o prostoru před něma.
dodge - 28/11/2011 - 14:49
citace:No vzducholoď/balon je schopen vyšších výškových dostupu jak většina letadel.
Nevím mne se idea vzducholoďe líbí... ale aby operovala ve vetších výškach a dělala přesný průzkum terénu a rozbory počasí, vzducholoď narozdíl od UAV-u dokáže viset ve vzduchu na jednoum místě dlouhodobě při minimální spotřebě paliva.
Vysadil bych ji do prostoru kde by měli později přistát lidé, aby měli mistní počasí a terén dokonale zmapovaný, krom toho by vzducholoď sloužila jako scout a tak by mohl být výsadek sledován a řidici centrum i kosmonauti na povrchu by tak měli akuální podrobné informace o prostoru před něma.
K takovým účelům jsou bohužel letadla lehčí než vzduch nepoužitelná. Použitelná jsou s velkými omezeními (pouze za bezvětří), daným tím že jsou hříčkou počasí, pouze pro sportovní a reklamní účely. Nebo jsou nějaká letadla lehčí než vzduch běžně používána i jinak? Nejsou neboť pokusy o jejich použití skončily nespěšně.
alamo - 28/11/2011 - 14:56
niečo také, ako že by ten blimp, zobral vozítko a preniesol ho o pár kilometrov ďalej, to by si žiadalo priame riadenie človekom (teda na dnešnej úrovni UI)
yamato - 28/11/2011 - 15:03
no ved preto som spominal kotvu. V podstate by mohla vzducholod na akukolvek nepriazen osudu reagovat tak, ze klesne, zhodi kotvu a caka na instrukcie. Ak zacne fukat, zhodi kotvu. Ak sa stane nieco necakane, zhodi kotvu. Atd. V martanskej atmosfere je aj uragan porovnatelny s pozemskym vankom, co sa tyka dynamickeho tlaku, takze o nejake fyzicke poskodenie by som sa neobaval, maximalne tak zaprasenie.
Najvacsi problem s teleoperacnym riadenim z orbity je v tom, ze na orbite momentalne ziadni astronauti nie su Nemixoval by som nieco tak komplikovane ako ludska vyprava, s niecim tak relativne jednoduchym, ako sonda-vzducholod. Konieckoncov na venusi uz balony boli...
Jan Bastecky - 28/11/2011 - 15:34
citace:... marsovská vzducholoď ...
Nerad Vám do toho mluvím, ale na Marsu je atmosféra zhruba 100x řidší, než na Zemi. Tedy i nosnost nějakého plynu je 100x nižší. Proto by případná vzducholoď musela být obrovská, obávám se dokonce, že bude na/za hranicemi současné techniky. Se zvětšováním objemu nutně musíte zvětšovat i povrch a délku všech výstuh a tedy poroste i váha (i když poroste s nižší mocninou než objem). yamato - 28/11/2011 - 15:38
citace:
citace:... marsovská vzducholoď ...
Nerad Vám do toho mluvím, ale na Marsu je atmosféra zhruba 100x řidší, než na Zemi. Tedy i nosnost nějakého plynu je 100x nižší. Proto by případná vzducholoď musela být obrovská, obávám se dokonce, že bude na/za hranicemi současné techniky. Se zvětšováním objemu nutně musíte zvětšovat i povrch a délku všech výstuh a tedy poroste i váha (i když poroste s nižší mocninou než objem).
aaale zase tam neni atmosfericky kyslik, takze mozeme pouzit vodik okrem toho, ked si od rovera odpocitame kolecka, motorky, napravy atd., dost sa to odlahci. Nejaku tu kamerku, spektrometrik a radiotechniku by to snad uniesloJan Bastecky - 28/11/2011 - 15:57
citace:... marsovská vzducholoď ...
aaale zase tam neni atmosfericky kyslik, takze mozeme pouzit vodik okrem toho, ked si od rovera odpocitame kolecka, motorky, napravy atd., dost sa to odlahci. Nejaku tu kamerku, spektrometrik a radiotechniku by to snad unieslo
- 1m3 vodíku váží 90g, 1m3 vzduchu váží 1290g, rozdíl je 1200g při atmosférickém tlaku, tedy zhruba 12g při "marsovském" tlaku. Na marsu je ovšem atmosféra převážně z CO2, který má vyšší hustotu než vzduch (cca 1900g/m3) - ale tento rozdíl by si nechal jako konstrukční rezervu, protože z důvodu udržení nějakého pevného tvaru bude muset být vzducholoď "natlakovaná".
- na marsu je zhruba 40% gravitace Země.
tedy v ideálním případě máte zhruba 100x nižší nosnost plynu, a nesete 2,5x menší zátěž (raději bych si nechal rezervu a počítal jen 2x). Tedy potřebujete vzducholoď se zhruba 50x lepším "konstrukčním číslem". Toho zatím nikdo nedosáhl ...
navíc: vodík má malé molekuly a strašně rychle utíká, takže musíte mít "husté a tlusté" stěny ... pospa - 28/11/2011 - 15:57
Pánové, nechtěli byste své sci-fi návrhy probírat v jiném vlákně? Toto je o jedné konkrétní, právě probíhající misi.
Pokusme se, prosím, aspoň v této niti udržet co nejvyšší "odstup signálu od šumu"
Díky za pochopení
Jan Bastecky - 28/11/2011 - 16:02
citace:Pánové, nechtěli byste své sci-fi návrhy probírat v jiném vlákně? Toto je o jedné konkrétní, právě probíhající misi.
Pokusme se, prosím, aspoň v této niti udržet co nejvyšší "odstup signálu od šumu"
Díky za pochopení
... jen jsem se snažil uvádět fakta, navíc diskuze se točí kolem průzkumu Marsu a MSL. Na diskuzním fóru se diskutuje ...
Pro "čistá" fakta by stačilo sledovat nějaký web NASA ... pospa - 28/11/2011 - 16:13
citace:
citace:Pánové, nechtěli byste ...
... jen jsem se snažil uvádět fakta, navíc diskuze se točí kolem průzkumu Marsu a MSL. Na diskuzním fóru se diskutuje ...
Pro "čistá" fakta by stačilo sledovat nějaký web NASA ...
Bohužel si asi nerozumíme. Jsem samozřejmě pro diskusi, ale zde jen o MSL a věcech přímo souvisejících.
Fantaskní úvahy o vodíkových vzducholodích se subrovery můžete dosytosti rozvíjet jinde - vláken na to zde založených jsou tu desítky...
Russia's contribution to the rover's complement of onboard instruments is the Dynamic Albedo of Neutrons, which will be able to detect any presence of water up to 2 m below the Martian surface.
Na MSL je také ruský přístroj Dynamic Albedo of Neutrons, který je schopen detekovat jakoukoliv přítomnost vody až do hloubky 2m pod povrchem
Jj, opakování - matka moudrosti
... str. 18, příspěvek z 22.11.2011 14:20
hehe, no dobre no tak zial si vsetky prispevky v tomto fore nepamatam David - 29/11/2011 - 10:55
Podle odpočtu, který běží na stránkách NASA by k přistání mělo dojít o půlnoci 25.7.což nekoresponduje s údajem na Space40,nebo to špatně interpretuji ? Dík.
pospa - 29/11/2011 - 13:38
citace:Podle odpočtu, který běží na stránkách NASA by k přistání mělo dojít o půlnoci 25.7.což nekoresponduje s údajem na Space40,nebo to špatně interpretuji ? Dík.
... zahlédl jsem tam ale několik drobných nepřesností, které navrhnu Tondovi upravit. David - 29/11/2011 - 15:38
Díval jsem na stránky NASA 26.t.m.a toho dne byl odpočet na přistání -242 dní,dnes je tam ale -249 dní,že by korekce dráhy ? V každém případě údaj na Space4O nyní " sedí".
pospa - 29/11/2011 - 16:41
Jedna drobná "curiositka" - MSL zachycena německým astronomem 10,5 hodiny po startu (foto + video).
ked relativne "maly" MSL ide takto pekne odfotit v tej vzdialenosti, asi by islo aj apollo na lunarnej orbite, nie? Teda mat taku techniku v tej dobe, alebo mat apollo v tejto dobe... Jan Bastecky - 30/11/2011 - 15:35
citace: ...
asi by islo aj apollo na lunarnej orbite, nie? Teda mat taku techniku v tej dobe, alebo mat apollo v tejto dobe...
Jeho vybavení (aktivně chlazený CCD, počítačové zpracování obrazu, programovatelné trasování objektu, korekce darkfield a flatfield, synchronizace času na úrovni mikrosekund přes GPS, ...) je o třídu výš, než bylo možné v době Apolla.
Naopak Apollo ani v dnešní době moc nezlepšíte, protože většina jeho parametrů je daná fyzikání realitou (potřebné dv, hmotnost posádky, energetická účinnost paliva, ...).
To už spíš se divím, že není takto vyfocený Fobos-Grunt. Je mnohem blíže a je tedy mnohem jasnější. Odhaduji, že by se dala rozlišit rotace, poloha FV panelů, atd. Problémem ale zřejmě je vysoká rychlost pohybu (daná nízkou drahou) a měnící se parametry dráhy. yamato - 30/11/2011 - 15:55
citace:
citace: ...
asi by islo aj apollo na lunarnej orbite, nie? Teda mat taku techniku v tej dobe, alebo mat apollo v tejto dobe...
Jeho vybavení (aktivně chlazený CCD, počítačové zpracování obrazu, programovatelné trasování objektu, korekce darkfield a flatfield, synchronizace času na úrovni mikrosekund přes GPS, ...) je o třídu výš, než bylo možné v době Apolla.
Naopak Apollo ani v dnešní době moc nezlepšíte, protože většina jeho parametrů je daná fyzikání realitou (potřebné dv, hmotnost posádky, energetická účinnost paliva, ...).
To už spíš se divím, že není takto vyfocený Fobos-Grunt. Je mnohem blíže a je tedy mnohem jasnější. Odhaduji, že by se dala rozlišit rotace, poloha FV panelů, atd. Problémem ale zřejmě je vysoká rychlost pohybu (daná nízkou drahou) a měnící se parametry dráhy.
odporucam pozriet sa na vlakno o FG
mne je jasne ze dnesni amateri su niekde inde nez za apolla, len ma napadlo ze by to asi islo. Nic viacAlchymista - 30/11/2011 - 16:35
Napriek technickému pokroku "vyfotiť Apollo na obežnej dráhe okolo Mesiacu" by bol značný problém aj dnes.
Ide o zachytenie slabého objektu (magnitúda 15-17) v tesnej blízkosti objektu mimoriadne jasného - pri výške dráhy 200 km by sa Apollo vzdialilo od okraju mesačného kotúča na maximálne 1-1,5 uhlovej minúty. Osvetlený mesačný kotúč tak predstavuje "celkom významný problém", ktorý môže v krajnom prípade viesť až k poruchám či dokonca poškodeniu citlivých snímačov.
O priamom optickom sledovaní Apollo nad osvetlenou časťou Mesiacu zrejme ani nemá zmysel uvažovať.
[Upraveno 30.11.2011 Alchymista]
David - 30/11/2011 - 16:45
Kde by se dalo sledovat průběžně vzdalování sondy,resp v závěrečné fázi přibližování k Marsu ?Dík.
yamato - 30/11/2011 - 17:27
citace:Napriek technickému pokroku "vyfotiť Apollo na obežnej dráhe okolo Mesiacu" by bol značný problém aj dnes.
Ide o zachytenie slabého objektu (magnitúda 15-17) v tesnej blízkosti objektu mimoriadne jasného - pri výške dráhy 200 km by sa Apollo vzdialilo od okraju mesačného kotúča na maximálne 1-1,5 uhlovej minúty. Osvetlený mesačný kotúč tak predstavuje "celkom významný problém", ktorý môže v krajnom prípade viesť až k poruchám či dokonca poškodeniu citlivých snímačov.
O priamom optickom sledovaní Apollo nad osvetlenou časťou Mesiacu zrejme ani nemá zmysel uvažovať.
[Upraveno 30.11.2011 Alchymista]
to mi je jasne. Mozno by to slo za pouzitia velmi maleho zorneho pola, jednoducho by sa mesiac posunul mimo zaber. Chcelo by to velmi cistu atmosferu, ktora nie je presvetlena prilis daleko od mesacneho kotuca. V krajnom pripade sa tiez moze pouzit uzkopasmovy filter, ktory by prepustal spektralny usek charakteristicky pre konstrukciu apolla (hlinik, zlato a tak...), ale zvysnu cast spektra vratane mesacneho svetla rozptyleneho v atmosfere neprepustimilantos - 30/11/2011 - 18:42
I když budeme předpokládat jasnost tělesa na dráze okolo Měsíce v řádu nějakých 16 mag. bude to vyžadovat expozici několika sekund.Je jedno, jak velké pole zabere kamera v blízkosti Měsíce ( samozřejmě za předpokladu, že v záběru nebude samotný Měsíc) - jedná se o jas pozadí. Tady také nepomůže žádný úzkopásmový filtr - jednak by prodloužil expozici nutnou k zachycení vlastního satelitu, a jednak se jedná o rozptýlené sluneční světlo, a tím je osvětlená jak sonda, tak plochy snímku. Jas oblohy ozářené i jen slabým Měsícem ( při stáří jen několik dnů kolem novu) snižuje fotografický dosah o minimálně 3 mag.
Fotografie tělesa o jasnosti 16 mag expozicí 1s je zhruba meznou i na tmavé, nenasvětlené obloze.
Pokud se podíváme na dříve odkázaný snímek MSL ( http://www.slas.us/gallery2/main.php?g2_itemId=4776,
jedná se o animaci z 30s expozic (dalekohledem o průměru 350 mm a špičkovou kamerou SBIG) - a takovou expozici nelze v případě blízkosti a svitu Měsíce použít
Machi - 30/11/2011 - 19:27
Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
Myslím, že s využitím nějakého typu koronografu by to mohl zvládnout i amatér. Pro samotný 16 mag objekt by při 350 mm dalekohledu byla třeba sada 5s expozic, to by mělo stačit (extrapoluju ze svých pokusů s 50 mm noktovizním dalekohledem se kterým jsem se dostal sadou 8s expozic až k 12 mag).
Jinak špičkové dalekohledy jsou plánovány v blízké budoucnosti na rozdíly v jasu až 5×10^{-7} (skoro 16 mag) na vzdálenost půl obloukové sekundy (třeba systém SPHERE na VLT).
pospa - 30/11/2011 - 19:56
citace:Kde by se dalo sledovat průběžně vzdalování sondy,resp v závěrečné fázi přibližování k Marsu ?Dík.
citace:Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
...
no to je predsa jasne, ide o obrovsku konspiraciu a americania zhabali teleskop kazdemu koho to co i len napadlo o detaily treba poprosit Vlada Prvehomilantos - 30/11/2011 - 20:18
citace:Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
Myslím, že s využitím nějakého typu koronografu by to mohl zvládnout i amatér. Pro samotný 16 mag objekt by při 350 mm dalekohledu byla třeba sada 5s expozic, to by mělo stačit (extrapoluju ze svých pokusů s 50 mm noktovizním dalekohledem se kterým jsem se dostal sadou 8s expozic až k 12 mag).
1/. žádné Apollo tam nelétá - není co zkoušet
2/. Koronograg je tak úzkopásmový přístroj že by bylo potřeba expozice v řádech několik set sekund
3/. Doporučuji odzkoušet jakýmkoliv foťákem nebo dalekohledem vyfotit si vyšší citlivostí Měsíc s těsným okolím expozicí 5s. Možná potom bude diskuze smyluplnější. Možná vás překvapí informace, že vyfotit např. zákryt Plejád ( hvězdy +4 až +6 mmag) je dosti velký problém, a hvězdy přes 8 mag jdou vyfotit jen zázrakem. Těch 16 mag představuje objekt 1600 x slabší než těch 8 mag.!!!
pospa - 30/11/2011 - 20:20
citace:
citace:Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo)....
no to je predsa jasne, ide o obrovsku konspiraciu a americania zhabali teleskop kazdemu koho to co i len napadlo o detaily treba poprosit Vlada Prveho
Proboha, jen to NE !!!
Nevyvolávejte Gina z láhve, navíc v tomto vlákně, ...prosím
Huš huš, Apollo a konspiraci pryč odsaď...
HonzaVacek - 30/11/2011 - 20:24
Nevím, jestli to tu už bylo, ale pár obrázků z testování MastCam:
citace:
3/. Doporučuji odzkoušet jakýmkoliv foťákem nebo dalekohledem vyfotit si vyšší citlivostí Měsíc s těsným okolím expozicí 5s. Možná potom bude diskuze smyluplnější. Možná vás překvapí informace, že vyfotit např. zákryt Plejád ( hvězdy +4 až +6 mmag) je dosti velký problém, a hvězdy přes 8 mag jdou vyfotit jen zázrakem. Těch 16 mag představuje objekt 1600 x slabší než těch 8 mag.!!!
akonahle vyzdraviem a pocasie sa umudri, vyskusam. Hodim sem potom vysledky, bude jasnejsie
zakryt plejad osvetlenou stranou mesiaca je blbost, jednym snimkom to nejde. Este tak v nove, ale aj tam strasi popolavy svit, nejake brutalne hmloviny tam tiez nebudu, maximalne najjasnejsie hviezdy. Ale ak je mesiac mimo zorne pole, to je ina otazka... Neviem, uvidimeyamato - 30/11/2011 - 20:40
to yamato :
Promiň, doporučuji opravdu dřív odzkoušet, než ze sebe dělat .....
Pokud se chceš podívat na skoro ideální fotku mladého měsíce s plejádami, najdeš ji v článku pod tímto odkazem : http://mesic.astronomie.cz/zakryty.htm
Věřím, že se ti v blízkosti Měsíce podaří nafotit ještě 10.000x slabší hvězdy , než zde autorovi. Teprve potom má smysl rozvíjet teorii, jak to tam hezky vyfotíme.
PS : nepiš, prosím tě, jak by to šlo, zatím všechny zde uvedené úvahy jak to udělat, jsou naprosté, s prominutím, nesmysly.
yamato - 30/11/2011 - 21:27
citace:to yamato :
Promiň, doporučuji opravdu dřív odzkoušet, než ze sebe dělat .....
Pokud se chceš podívat na skoro ideální fotku mladého měsíce s plejádami, najdeš ji v článku pod tímto odkazem : http://mesic.astronomie.cz/zakryty.htm
Věřím, že se ti v blízkosti Měsíce podaří nafotit ještě 10.000x slabší hvězdy , než zde autorovi. Teprve potom má smysl rozvíjet teorii, jak to tam hezky vyfotíme.
PS : nepiš, prosím tě, jak by to šlo, zatím všechny zde uvedené úvahy jak to udělat, jsou naprosté, s prominutím, nesmysly.
neviem ci sa povazujes za takeho genia, ked ostatnych castujes invektivami, tesim sa na tvoje astrofotky ktore sem postnes, aby si nam ukazal jak sa v tom vyznas.
Kedze vdaka tvojmu excelentnemu gramatickemu prejavu sa neda pochopit, ci chces povedat ze sa to da alebo ze sa to neda, tak len za seba: nikdy som netvrdil ze by to slo, len som sa zamyslal ako by to MOZNO slo. Kto neskusi, nezisti.
Mimochodom podobny mesiac som nafotil uz viackrat... okrem ineho...
yamato - 30/11/2011 - 22:01
mam dojem ze pri dostatocnej vzdialenosti osvetlenej casti mesiaca od zorneho pola prveho obrazka by sa expozicia dala natiahnut az na tu Rheu (9.9 mag)
Ale to varim z vody
Machi - 30/11/2011 - 22:26
Milantoši nedávno ještě bylo nemyslitelné, aby amatéři fotili planety na úrovni limitované difrakcí a hle, dneska už to není nic nezvyklého.
Nedávno třeba nějaký amatér vyfotil disk okolo Beta Pictoris nebo P-G tak, že jsou vidět solární panely.
Před třiceti lety by tohle nezvládli profíci s miliardou (dolarů) na kontě. To jsou ale věci. Ale je pravda že jsem nějak nepostřehl jak se tohle vlastně dostalo do MSL, protože je to totálně OT!
milantos - 30/11/2011 - 22:42
citace:
mam dojem ze pri dostatocnej vzdialenosti osvetlenej casti mesiaca od zorneho pola prveho obrazka by sa expozicia dala natiahnut az na tu Rheu (9.9 mag)
Manažéři výzkumu NASA, ESA a Roskosmosu se mají sejít v Paříži 7. prosince a jednat o projektu Exo Mars, jehož součástí je Mars Trace Gas Orbiter. Měl být vynesen v r. 2016 raketou ATLAS V, ale NASA nemá pro něj financování. ESA chce zapojit Rusko do projektu Exo Mars a specielně žádá vynést Orbiter raketou Proton a zapojit Rusko do celého projektu, včetně roveru, který má být vypuštěn v r. 2018. Zde by mohli Rusové přispět vědeckými přístroji a sondou pro hluboké proniknutí pod povrch Marsu. Jinou možností je vyjmutí vědeckých přístrojů z Orbitru (pracoval by pak jen jako retranslátor) a vynést ho společně s roverem v r. 2018
Manažéři výzkumu NASA, ESA a Roskosmosu se mají sejít v Paříži 7. prosince a jednat o projektu Exo Mars, jehož součástí je Mars Trace Gas Orbiter. Měl být vynesen v r. 2016 raketou ATLAS V, ale NASA nemá pro něj financování. ESA chce zapojit Rusko do projektu Exo Mars a specielně žádá vynést Orbiter raketou Proton a zapojit Rusko do celého projektu, včetně roveru, který má být vypuštěn v r. 2018. Zde by mohli Rusové přispět vědeckými přístroji a sondou pro hluboké proniknutí pod povrch Marsu. Jinou možností je vyjmutí vědeckých přístrojů z Orbitru (pracoval by pak jen jako retranslátor) a vynést ho společně s roverem v r. 2018
Podíval jsem se do historie a zjistil zajímavou paralelu se sondou Mariner-4, v době jeho startu a průletu byly Mars a Země ve stejné poloze jako při letu MSL, porovnejte : start 28.11/1964/, průlet 14.7./1965/,další podobností je i nosná raketa Atlas/Agena/.Pro přpomínku 261 kg vážící sonda jako druhá se dostala k jiné planetě a jako první k Marsu a zkoumala jej zblízka / první byl Mariner-2 u Venuše/ a její 21 snímek definitivně pohřbil Schiparelliho a představil Mars jako bezvodou pustinu pokrytou krátery.
Machi - 1/12/2011 - 21:23
Schiaparelliho možná Mariner 4 pohřbil, ale pozdější mise (zejména Mariner 9, který nyní slaví čtyricáté! výročí) ukázaly, že dělat předčasné závěry z pár snímků je nemožné. Na Marsu je možná minimum vody (kapalné), ale ledu je tam habaděj.
pospa - 2/12/2011 - 04:09
Curiosity byla na úvodní trajektorii navedena tak přesně (61200 km mimo Mars oproti plánované odchylce 56400 km), že první korekční manévr TCM-1, plánovaný 15. den po startu (kolem 10.12.) může být proveden později - na konci prosince až začátkem ledna.
Objevil se první drobný problém - v úterý 29.11. došlo k restartu letového počítače kvůli SW pro identifikaci hvězd v systému řízení polohy sondy.
Restart uvedl sondu do preventivního safe modu, ze kterého byla dálkovým povelem vrácena zpět do plného provozu.
Ve stejný den byla podle plánu, pomocí trysek přeletového stupně, snížena rotace MSL z 2,5 ot/min na 2,05 ot/min.
Telekomunikace je OK, downlink 25 kb/s.
Solární panely přeletového stupně (12,8 m^2) dávají 800 W.
Což mně trochu překvapuje, protože podle tiskové zprávy by to mělo být mnohem víc - u Země kolem 2500 W, u Marsu minimálně 1080 W.
bol preskoceny jeden krok pri sterilizacii vrtakov. samozrejme, to nebude mat dopad na let, ale ak to spravne chapem, trochu malo to zvysuje sancu na kontaminaciu odobratych vzorkov (?)
David - 2/12/2011 - 08:58
Ještě jedna historická pararela : stejně jako letos se v roce 1964 konaly kosmické závody k Marsu, tehdy měla ruská/sovětská sonda Zond-2 větší štěstí, k Marsu odletěla 30.11. ale po pěti měsících selhala.
dubest - 2/12/2011 - 09:42
nějaké závodění v tom nevidím, kdysi ano, ale dnes? JPL je spoustu let na Marsu tak jaképak závodění? to jen spíš v myslích kosmofandů, kteří vidí cesty do kosmu konfrontačně
Agamemnon - 2/12/2011 - 09:53
navyse to, ktora sonda doleti/odleti skor nema nic so stastim, ak sa to nepokazi... to je orbitalna mechanika a k tomu kopa matematiky... (napr. MSL by doletela k marsu skor ako FG, aj ked odstartovala az za nim, pretoze by leteli po inych drahach a s inym zachytenim pri marse) [Edited on 02.12.2011 Agamemnon]
David - 2/12/2011 - 15:12
V roce 1964 vskutku asi šlo o to kdo tam první doletí/funkční/, neboť do té doby žádná sonda tam nedoletěla, ačkoli tehdejší SSSR, dnešní Rusko podnikl pět neúspěšných pokusů.Dnes šlo o to samé,kdo tam doletí funkční, navíc kdo splní svůj program.V každém případě je úspěšný let k Marsu vizitkou úrovně té či oné kosmické agentury,to nemůže žádný potěmkinovský M-500 zamaskovat, naopak v případě Ruska neúspěch ještě zviditelňuje, neboť každý si položí zásadní otázku :jak chtějí doletět k Marsu s posádkou, když to nedokáží jejich bezpilotní sondy.
Machi - 2/12/2011 - 15:22
Davide už s tím Mars-500 lezete na nervy. Mars-500 byl medicínský pokus a jako takový je relevantní pro budoucí lety bez ohledu na to, jestli se k Marsu vydáme v roce 2020 nebo 2120 (za předpokladu, že se neztratí data z tohoto experimentu).
Dále bych rád upozornil na to, že ačkoliv v oblasti kosmických sond je Rusko daleko za NASA a nakonec i ESA, pak např. v oblasti systémů udržení života byli naopak hodně popředu. A bez takového systému se k Marsu nedostanete.
David - 2/12/2011 - 23:24
Sorry, jen jsem myslel, že připravovat se k letu na Mars by měl ten kdo na to má,jinak jsou to vyhozené peníze a působí to směšně.
Agamemnon - 2/12/2011 - 23:51
citace:Sorry, jen jsem myslel, že připravovat se k letu na Mars by měl ten kdo na to má,jinak jsou to vyhozené peníze a působí to směšně.
to je medzinárodný výskum... prístup k výsledkom budú mať aj iné štáty ako rusko...
navyše peniaze na let na mars teraz nemá nikto (možno čína by nahrabala, ak by chceli), ale ak sa bude s výskumom takýchto pomerne jednoduchých vecí čakať, až kým sa peniaze nájdu, tak sa nepoletí nikdy (lebo to by vyzeralo tak, že nájdu sa peniaze, idú sa skúmať základné veci, a kým sa všetky tieto veci vyriešia, tak peniaze alebo nebudú, alebo uplynie nejakých 20r)...
Machi - 2/12/2011 - 23:53
Tým profesora Holého (biochemika) pracuje na výzkumu léčiv proti mnoha nemocem a ani na jeden lék nemáme prostředky.
Jsou to vyhozené peníze a působí to směšně?
Ne, protože informace sdílí se společnostmi, které na to mají.
Stejně tak informace z experimentu Mars-500 budou dostupné pro další subjekty (ESA, NASA atd.) pak to zřejmě nejsou vyhozené peníze (jistě to bude známo až jestli se tyto informace skutečně zužitkují, jako ostatně u všech obdobných vědeckých aktivit).
Mimochodem těch podobných dle vás "směšných" příkladů by se našlo.
pospa - 8/12/2011 - 15:00
LEGO, ani jiný výrobce hraček zatím neplánuje prodej modelu Curiosity, i když si myslím, že by to byl pro děti (a některé "postižené" dospěláky) celkem atkaktivní vánoční dárek.
Takže se jeden z JPL inženýrů, podílejících se přímo na stavbě MSL, pustil do stavby roveru sám. A myslím, že dost kvalitně - rocker-bogie podvozek je zcela funkční.
citace:Pozornému divákovi jistě neuniklo, že na Curiosity je v zadní části paluby vpravo jeden prvek, který dobře známe z MERů - sluneční hodiny.
Jestli vám připadá, že jsou nachup stejné jako ty co má Spirit a Opportunity, tak to vidíte velmi správně - jedná se o náhradní kus, který byl vyroben v roce 2003 spolu letovým HW a několik let ležel na stole Jima Bella (LS pro MER kamery), než byl oprášen, aktualizován a použit na MSL. Hodiny budou sloužit ke stejnému účelu jako u MERů, tedy kalibraci barevných kamer.
MSL za 18 dní po startu urazila zhruba 9% ze své přeletové trajektorie (51,3 z 567 mil km) a začíná měřit první vědecká data.
Přístroj RAD (Radiation Assessment Detector), umístěný na horní palubě roveru měří tok širokého spektra vysoce nabitých částic kosmického záření a sekundárních částic uvnitř plavidla.
První korekční manévr se plánuje na polovinu ledna.
nasa spustila web, ktory zobrazuje, kde sa curiosity prave nachadza...
-=RYS=- - 17/12/2011 - 23:55
Je docela skoda, ze v pripade tech dvou zavazi co se odhodi po vstupu do atmosfery Marsu se neuvazovalo o vyuziti tech zavazi.
Misto zavazi to mohly byt treba dva balony o potrebne vaze vcetne potrebne slozene velikosti.
Po odhozeni by se balony s vedeckou sondou nejdriv zbrzdily padakem a pak by se nafoukly balony.
Mohly by tam byt kamery, analyzatory atmosfery, meric rychlosti apod..
Pro efektivni komunikaci s telco druzicema by stacilo vytvorit povrchovy zaric na vrchliku balonu, neco jako dva vodive dipoly do krize...cili mikropaska o delce 35cm x druha mikropaska o delce 35cm. Pripadne i par dipolu na vrchnich bocich balonu by dopomohlo k lepsi telekomunikaci v UHF pasmu.
Radiostanice vcetne hlavniho CPU by bylo uvnitr balonu asi tak uprostred. Mohly by tam byt i vsesmerove LEDky, aby se balon dal z vnitrku osvitit, tudiz by Oppy, Curiosity, kamery na druzicich mohli zamerit kde balony jsou, byl by to zajimavej snimek stejne jako snimek pristavajiciho Phoenixe.
Na lane o delce alespon 10m by byli vedecke aparatury s nataceci kamerou se zoomem. Soucastne by toto slouzilo jako zavazi, aby se balon neprevracel. Byly by zde i Li-x AKU pro funkcnost zarizeni v noci. Asi by tam bylo i zarizeni pro rizeni mnozstvi nosneho vodiku vcetne tlakove lahve.
Co se tyce zdroje elektriky, tak by boky balonu a cast vrchliku byla pokryta supertenkyma elastickyma ohebnyma FV panelama.
Pokud by toto neslo, tak tam mohli byt alespon radiove penetratory s malejma padackama s nejakym vedeckym vybavenim.
Jak rikam skoda, ze se nevyuzilo kazde misto a vaha v MSL pro dalsi aparaty.
pospa - 18/12/2011 - 01:44
citace:Je docela skoda, ze v pripade tech dvou zavazi co se odhodi po vstupu do atmosfery Marsu se neuvazovalo o vyuziti tech zavazi.
Misto zavazi to mohly byt treba dva balony o potrebne vaze vcetne potrebne slozene velikosti.
Jsou minimálně tři důvody proč ne:
1) původní rozpočet je už tak dost překročený
2) takové dodatečné vybavení vůbec nepodporuje základní vědecké úkoly mise
3) MSL je extrémně složitá sonda, další aparatury navíc by přinesly zvýšení rizika selhání
Mnohem víc je škoda, ža se nepodařilo vyslat kompletní původně zamýšlené vybavení - MastCamy se zoomem.
-=RYS=- - 18/12/2011 - 02:13
Cili balon za par "kacek" uletel vzdalenost rovnajici se temer obvodu Marsu.
1) Cena takoveho balonu by nebyla vysoka. I kdyz by se ty balony nevyvedly, tak by se nic nestalo. Dal by zafungovaly jako zavazi.
2) Jakto ze ne, kamery a snimac obsahu atmosfery v danych vyskach jsou dulezite aparaty. Zvlast, kdyz by jedna z kamer byla v infra spektru pro hledani vody. Samozrejme, ze by byl na to lepsi podpovrchovy radar, ktery pracuje na nekolika kmitoctech kratkych vln. Problem je, ze anteny takoveho zarizeni by se uz nevesly do daneho prostoru zateze (samotna elektronika...cili "radiostanice" s CPU... by se vesla do krabice od "okurek").
3) Mechanicky uzavrena zarizeni dvou balonu by nezvysovala rizika selhani. To mohly selhat i ty kovove zateze. Pochop, ja tim myslel uzavreny system tak, ze by "plechova krabice" (ktera by se rozevrela-rozpadla v rozich po odhozeni) o velikosti a vaze stavajiciho zavazi nesla balonovou sondu jako obsah. A jelikoz by byl balon takto mechanicky chranen, tak by nebylo riziko, ze by se to otevrelo na palube jeste za preletu, tudiz nulove selhani, protoze odjisteni odhazovaciho zamku by se dalo udelat nezavisle (treba odpocet po odpoutani se od preletoveho modulu spolu se systemem vyhozeni prvniho padaku).
4) Co se tyce te kamery, tak souhlas. Takhle Cameron udela jednodussi film, zoom by byl super. Kdyz by byl na Phoenixu, tak slo pekne vysledovat ochranny kryt s padakem.
Doufam, ze u MSL zajedou ke "cranu", aby ho nafotili a zjistili odchylky od predpokladu a tim zlepsili pristi takove pristani.
Jen takova uvaha, kdyz by mel Phoenix vysouvaci kolecka, mohl dojet k padaku/stitu taky.
pospa - 18/12/2011 - 09:35
citace:3) Mechanicky uzavrena zarizeni dvou balonu by nezvysovala rizika selhani. To mohly selhat i ty kovove zateze.
Nemohly. Wolframová závaží jsou velmi kompaktní a pyrotechnickým vymrštěním jejich funkce končí.
Dvě větší závaží o hmotnosti po 75 kg budou odhozena ještě PŘED vstupem do atmosféry, tzn. při plné přeletové rychlosti cca 12 km/s.
Pokud by to neměla být jen "hloupá" závaží, ale naopak nějaký výzkumný aparát, tak a) muselo by mít závaží mnohem větší rozměry, aby se do něj něco smysluplného vešlo, b) muselo by být uzpůsobeno na průlet atmosférou, aby aparát přěžil, c) nebylo by zase tak samostatné - nezávislé, jak tvrdíte. Minimálně by zabíralo přenósovou kapacitu telco družic
Dalších 6 menších závaží po 25 kg bude odhozeno před otevřením padáku ve výšce 11 km a rychlosti cca 0,4 km/s.
citace:4) ... Doufam, ze u MSL zajedou ke "cranu", aby ho nafotili a zjistili odchylky od predpokladu a tim zlepsili pristi takove pristani.
Doufáte marně - Curiosity na 1000% k havarovanému skycrane nepojede.
Vědci i JPL inženýři už několikrát zopakovali, že nikdo nebude riskovat kontaminaci citlivých čidel zbytky hydrazinu havarovaného skycrane a zdaleka se mu vyhnou.
-=RYS=- - 18/12/2011 - 15:44
Omlouvam se, nevsiml jsem si toho udaje, ze zatez je odhazovana jeste pred vstupem do atmosfery.
Kazdopadne do vahy 75kg by se balonova sonda vesla.
Ciste teoreticky, mohl cran mit vypousteci kapsli s balonovou sondou.
Po odpojeni od roveru a odletu o 2km dal, kde by rozume pristal (nikoliv na zada), tak by takovej balon mohl vypustit.
Co se tyce prenosove UHF kapacity telco druzic, tak je to v pohode.
System ma 6 radiokanalu, kde pokud me pamet neklame muzou bezet soucasne 3 nebo 4.
Pocitalo se s tim pro pripad, ze bude slyset soucasne Phoenix a Oppy.
Toto neni problem.
Pro zajimavost, takhle vypada pokryti VHF/UHF z balonu ve vysce 35km. http://www.arhab.org ... kliknout vpravo nahore na The Science a pak na Communication Range.
Jen jsem si rikal, ze kdyz uz tam neco leti, tak at se plne vyuzije hmotnost, kterou je nosic schopen dostat na Mars.
Pricemz jsem presvedcen, ze takovou balonovou sondu by dokazali postavit do 6 mesicu a vesla by se tam.
Sam jsem pomahal u jedne balonove sondy, ktera prenasela udaje z nekolika zarizeni (radiovej multiplexer + APRS 144.800MHz FM).
V multiplexeru na 1.3GHz vysilal QPSK DVB-S signal dva tv PAL kanaly a zbytek byly data z pristroju (pozice lokatoru se parsovala do videa jako titulky, vcetne vysky, smeru letu, teploty, radioaktivni zareni A/B). Jedna kamera pevna s cockou typu rybi oko a druha na mikrorotatoru.
TV signal slo chytat na obycejny sat digi prijimac, yagi antena na 1.3GHz s predzesilovacem se prodava (preamp je napajen ze satu 14/18V pro prepinani polarizace).
Jestli se to vypusti jako u amiku s vodikem, tak to kazdej z vas muze zachytit na vas sat prijimac a vhodnou yaginu na HAM pasmo 23cm.
Pevna kamera (stejnej typ jako do mobilu...DIP cip 1x0.8x0.8cm) miri primo dolu a zabira 140st.
Druha kamera miri do boku s moznosti natacet se H 360st/V 0-90st. Da se ovladat dalkove pres APRS. Palubni CPU je na Linuxu ARM9/12 s DSP-Xilinx. Obe kamery jsou HD 13xx/7xx pixelu.
Bylo by hodne zajimave kdyz by se podarilo to co klukum z USA. Uleteli vzdalenost temer jako kdyz by obleteli Mars.
See: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1560&pid=77589#pid77589
Erupce nové sluneční skvrny č. 1387 v pozdních hodinách 25.12. vyprodukovala vzplanutí třídy M4 a CME směrem k Zemi a Marsu.
CME zasáhne naši magnetosféru 28.12. v 1200 UT a Mars 30.12. v 1800 UT.
Přístroj RAD na palubě Curiosity toto CME určitě zaznamená někdy 28.-29. prosince, přičemž pozůstatky sluneční bouře by měly být v této vzdálenosti už tak rozptýlené, že přístrojům MSL neuškodí.
Věřím, že i SW v paměti palubního počítače je dostatečně chráněný a nedojde k úhoně.
David - 31/12/2011 - 06:53
Hodně zdraví,štěstí,trochu tolerance a nejméně takový zážitek při přistávání sondy jako byl při přistávání MERů.
-=RYS=- - 31/12/2011 - 12:11
citace:Erupce nové sluneční skvrny č. 1387 v pozdních hodinách 25.12. vyprodukovala vzplanutí třídy M4 a CME směrem k Zemi a Marsu.
CME zasáhne naši magnetosféru 28.12. v 1200 UT a Mars 30.12. v 1800 UT.
Přístroj RAD na palubě Curiosity toto CME určitě zaznamená někdy 28.-29. prosince, přičemž pozůstatky sluneční bouře by měly být v této vzdálenosti už tak rozptýlené, že přístrojům MSL neuškodí.
Věřím, že i SW v paměti palubního počítače je dostatečně chráněný a nedojde k úhoně.
V tom problem neni, elektronika je dost ochranena. Jedine problemy by mohli mit CCD senzory - navigacni cidla pro smer ke Slunci.
A hlavni radiovej prijimac ze Zeme... je to dost haklivej HEFT-CMOS predzesilovac.
Vetsinou se to resi tak, ze se prijimac nastavi, aby se odpojil na urcitou dobu (casovac), rele "mechanicky" odpoji vstup do prijimace od koaxialniho vystupu anteny.
Takhle byla chranena sonda Galileo a Phoenix.
Takze jde jen o to, odhadnout dobu toho casovace.
A co se tyce tech CCD senzoru, tak u New Horizont se to osetrilo tak, ze se CMOS senzory aktivovali tusim az za obeznou drahou Marsu. Duvod je ten, ze u Pluta je Slunce tak daleko, ze vypada jako slaba hvezdicka jako kazda jina a tak je pred CCD senzorem kvalitnejsi optika...je to citlivejsi.
U teto sondy je pred cockou oteviraci zaklopka jako u Hubbla.
Takto je to u NH, ale jak je to u MSL je otazkou, nedival jsem se na podrobnejsi dokumentaci.
pospa - 6/1/2012 - 23:50
Na 11.1. je v plánu první korekční manévr TCM-1.
Během 175 minut udělí 8 motorků přerušovanými zážehy (sonda rotuje) dv 5,5 m/s.
Od 15.1 bodou týden probíhat testy vybavení pro přistání a komunikaci přes družice Marsu.
Třeba se dočkáme i nějakých obrázků ...
MSL má za sebou cca 20% přeletové trajektorie, do přistání zbývá 212 dní.
"NASA's Mars Science Laboratory spacecraft successfully refined its flight path Wednesday with the biggest maneuver planned for the mission's journey between Earth and Mars."
najvacsi manever na zmenu drahy pocas celeho letu prebehol vcera uspesne...
dalsi manever sa uskutocni 26.3. [Edited on 12.1.2012 Agamemnon]
David - 12/1/2012 - 09:59
Přistání by mělo proběhnout, pokud jsem se nezmýlil,07.08.2O12 ráno v 07.17 SELČ.Další korekce na dobu přistání budou mít dopad v řádech několika minut / odhaduji/.
pospa - 12/1/2012 - 12:48
citace:Přistání by mělo proběhnout, pokud jsem se nezmýlil,07.08.2O12 ráno v 07.17 SELČ.Další korekce na dobu přistání budou mít dopad v řádech několika minut / odhaduji/.
Přistání bude 6.8. 2012 UT (EDT)
Jisté je, že Curiosity přistane zhruba ve 3 odpoledne místního času (kráter Gale) do ročního období pozdní zima.
Vzdálenost od Země je dnes trochu přesněji 18,676 mil km. Od Marsu 119,760 mil km.
Ale to není zase tak důležité. Snad jen pro telekomunikaci.
Jelikož Země začíná na své nižší orbitě MSL předbíhat, bude jejich vzájemná vzdálenost růst stále rychleji.
Z hlediska přeletu je lepší sledovat jiný údaj - zatím uletěnou vzdálenost z celkové 567 mil km dlouhé trajektorie Země - Mars.
K dnešku je to 154,986 mil km, což je přibližně 27,3% cesty.
pospa - 22/1/2012 - 18:52
Nová fotka do z rodinného alba: MER + Sojourner + MSL spolu na Mars yardu.
pěkné srovnání velikosti s lidskou postavou
Btw. dnes má za sebou zhruba 1/3 cesty, přesněji 32,7% (185,4 z 567 mil km)
[Upraveno 03.2.2012 pospa]
David - 4/2/2012 - 04:28
Máte pravdu,omlouvám se za tu škodolibost,ale tuto emoci vyvolala úporná snaha rusů neúspěch FG odůvodnit vším možným i nemožným.
The Second - 4/2/2012 - 10:01
citace:Máte pravdu,omlouvám se za tu škodolibost,ale tuto emoci vyvolala úporná snaha rusů neúspěch FG odůvodnit vším možným i nemožným.
Tuto emoci, Davide, vyvolala bezpochyby vaše zažraná a mnohokrát prokázaná rusofobie a nenávist ke všemu ruskému, vaše omluva je tím pádem čistě pokrytecká a trapná.
David - 5/2/2012 - 18:52
26,3 mil km od Země, do přistání 182 dní, přistání 6.8 v O6.44 SELČ.
-=RYS=- - 5/2/2012 - 23:25
Zajimava zprava z prosince 2011, radioamateri v Bochumi (20m parabola) opet udelali zajimavej prijem z hlubokeho kosmu.
30 mil km od Země - letíme - do přistání 176 dní, méně než 6 měsíců !
David - 23/2/2012 - 07:36
40 mil km od Země, 165 dní do přistání, obdobnou vzdálenost poprvé překonala v roce 1960 americká sonda Pioneer-5 o váze pouhých 40 kg vynesená nosičem Thor -Able o váze 50 tun,jehož horní dva stupně byly použity z nosiče Vanguard, což byl tehdy zřejmě fantastický výkon.
pospa - 23/2/2012 - 13:53
citace:40 mil km od Země, 165 dní do přistání
MSL má za sebou 41% cesty (235 z 567 mil km)
Agamemnon - 23/2/2012 - 14:10
citace:
citace:40 mil km od Země, 165 dní do přistání
MSL má za sebou 41% cesty (235 z 567 mil km)
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
pospa - 23/2/2012 - 14:22
citace:aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Stačí se podívat o pár příspěvků zpět.
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
Agamemnon - 23/2/2012 - 14:31
citace:
citace:aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Stačí se podívat o pár příspěvků zpět.
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
vdakaDavid - 1/3/2012 - 08:11
Země dohonila Mars, jsou přibližně v přímce se Sluncem,sonda se proti Zemi výrazně opožďuje a její rychlost vůči Slunci klesla na 27 km/s.Vzdálenost od Země 45 mil km, od Marsu 76 mil km. Oblouk dráhy, kerý sonda proletěla již zřetelně směřuje do místa setkání s Marsem.
David - 6/3/2012 - 10:05
Cca 50 mil.km od Země, 70 mil.km od Marsu a do přistání 150 dní.
pospa - 8/3/2012 - 10:02
NASA začala měnit orbitální dráhy družic MRO a MO tak, aby byly v srpnu t.r. připraveny zajistit přenos dat a focení MSL během EDL fáze letu.
Od Země 6O mil km, od Marsu 63 mil km, proletěl již dráhu 285 mil km a heliocentrická nrychlost klesla na 26 km/vt, do přistání 142 dní.
David - 17/3/2012 - 08:16
22.3.1965 dosáhl 60m mil. km od Země též Mariner-4, letící tehdy k Marsu.Měl před sebou nelehký úkol, v době průletu měl být Mars 220 mil km od Země, což více jak dvakrát překonávalo tehdejší rekord ve spojení, který držela sovětská sonda Mars-1 / 106 mil km/, americký rekord Marineru-1, který jako první a tehdy jediný,úspěšně doletěl k Venuši, /86 mil km / to znamenalo překonat skoro 3x.Je zajímavé, že MSL i Mariner -4 se mají téměř stejnou dráhu v prostoru.Pro úplnost dodávám, že sověti měli za sebou tehdy pět neúspěšných pokusů o let k Marsu, přičemž čtyřikrát selhal nespolehlivý nosič na bázi R-7 a že jejich sondy vážily téměř čtyřikrát více než Marinner-4, který vážil pouhých 261 Kg.
M: - 17/3/2012 - 22:16
citace:... sověti měli za sebou tehdy pět neúspěšných pokusů o let k Marsu, přičemž čtyřikrát selhal nespolehlivý nosič na bázi R-7 ...
To si trochu mimo...
1/ baza R-7 totiz fungovala standardne spolahlivo
2/ pouzita bola pre prve sondy, na dalsie pouzili Proton
Preco znevazujes svoje vlastne prispevky zbytocnymi uletmi?
Jiří Hošek - 17/3/2012 - 22:56
David má pravdu. Tehdy ještě Proton nelétal.
Agamemnon - 18/3/2012 - 09:24
imo, tá pravda je niekde medzi...
- báza r-7 funguje spoľahlivo, však jej deriváty lietajú dodnes
- molniya (r-7 derivát) bola použitá len pre prvé štarty sond k marsu, avšak tých prvých 5 ako píše david, sa to týka
- takisto ako píše david, boli tam zlyhania nosiču (2x nosič, 2x ostala na LEO, raz zlyhala pri prelete)
- sú tam problémy s názvami mars-1 je v skutočnosti až 4tá sonda k marsu (molniya, zlyhanie na ceste k marsu)... prvé 3 zlyhali na štarte alebo na leo
- ďalšie štarty po Mars-1 sú označované ako Kosmos alebo Zond
- Mars-2 už letel na Protone
Jestliže R-7 selhala 2x z pěti startů, má spolehlivost 60%, takže v té době byla dost nespolehlivá, faktem je , že neúspěchy byly utajeny a tím vznikl mýtus o naprosté spolehlivosti a dokonalosti sovětských nosičů, což není pravda a nic jiného jsem nenapsal.
David - 18/3/2012 - 10:12
Dnes je sonda stejně vzdálena od Země jako od Marsu, 61 mil km, od zítřka bude již k Marsu blíže ne ž k Zemi. Rychlost klesá na 25,8 km/vt a proletěla 290 nil km.
Agamemnon - 18/3/2012 - 11:01
citace:Jestliže R-7 selhala 2x z pěti startů, má spolehlivost 60%, takže v té době byla dost nespolehlivá
toto zavádza chybný predpoklad, že tie nosiče sa nepoužívali na nič iné, len na štarty sond k marsu a to nie je pravda...
[Edited on 18.3.2012 Agamemnon]
David - 20/3/2012 - 07:50
64 od Země, 6O od Marsu, uletěl 295 / v mil.km/, helioc. rychlost klesá na 25,7 km/vt. Už je v polovině přeletového oblouku dráhy.
pospa - 20/3/2012 - 15:41
citace:
citace:aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
yamato - 21/3/2012 - 14:30
citace:Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
Bol to Phoenix, v case pristavania MERov este pri marse nebol MRO.
pospa - 21/3/2012 - 15:52
citace:
citace:Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
Bol to Phoenix, v case pristavania MERov este pri marse nebol MRO.
Přesně tak. MERy přistály v lednu 2004 a MRO k Marsu doletěl až v březnu 2006.
[Upraveno 21.3.2012 pospa]
David - 22/3/2012 - 11:48
Pravda, MER to nebyl.
MSL 66 od Země, 58 od Marsu, uletěl 300, vše v mil km.Do přistání zbývá 136 dní a rychlost klesla na 25,6 km/vt.
Přesně před 48 lety hlásil Mariner-4 : od Země 6O mil km, porucha elektroniky měření radiace, ostatní systémy pracují.Současně letěla k Marsu i sovětská/ruská sonda ZOND-2, té však pracovala pouze polovina slunečních baterií a měla před sebou již jen měsíc existence, k Marsu nedoletěla,také obdoba dneška, také v současnosti měla MSL provázet ruská sonda FG, ta však na rozdíl od Zondu-2 ani k Marsu nezamířila a jak známo " uvízla" na LEO.
Pak že se historie neopakuje ?!
Ervé - 23/3/2012 - 06:26
Dobrá paralela, průlet Marineru 4 znamenal revoluční změnu názorů o Marsu. Snad nás něco podobného čeká i s MSL.
David - 23/3/2012 - 08:22
Španělé by měli denně vydávat zprávy o počasí na Marsu dle měření svého přístrojového bloku. Někde jsem četl, že počasí již sledovaly Vikingy, zajímalo by mne srovnání, má někdo o tomto přehled ? děkuji.
pospa - 23/3/2012 - 08:47
citace:Španělé by měli denně vydávat zprávy o počasí na Marsu dle měření svého přístrojového bloku. Někde jsem četl, že počasí již sledovaly Vikingy, zajímalo by mne srovnání, má někdo o tomto přehled ? děkuji.
MSL meteoaparatura REMS je popsána zde: http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/REMS/
Bude schopná měřit o něco více dat : atmosferický tlak, teplotu, relativní vlhkost, rychlost a směr větru v horizontálním i vertikálním směru, ultrafialové záření a teplotu povrchu v okolí roveru.
Také četnost měření bude mnohem vyšší než u Vikingů. MSL bude pravidelně zaznamenívat všechny údaje s ferkvencí 1 Hz, po dobu minimálně 5 minut, každou hodinu každého solu. Celkem je možno měřit až 3 hodiny za sol.
Tým má možnost pravidelná hodinová měření doplnit souvislým až 1 hod trvajícím měřením, pokud by bylo třeba.
[Upraveno 23.3.2012 pospa]
David - 23/3/2012 - 13:54
Díky, to je vyčerpávající, mne zajímalo, zda Vikingy měřily počasí v jejich dlouhodobé škále pobytu směrem k nějakému zobecnění meteorologických poměrů na Marsu a poté srovnání, ja to tam vypadá po těch cca 4O ti letech.
pospa - 23/3/2012 - 14:29
citace:Díky, to je vyčerpávající, mne zajímalo, zda Vikingy měřily počasí v jejich dlouhodobé škále pobytu směrem k nějakému zobecnění meteorologických poměrů na Marsu a poté srovnání, ja to tam vypadá po těch cca 4O ti letech.
Davide, odkaz na data už jsem dal, stačí do nich jen nahlídnout
A srovnání tam můžete najít také - mezi Vikingy a Pathfinderem ...
pospa - 27/3/2012 - 10:01
Včera, 26.3. úspěšně proběhl 9-ti minutový zážeh - korekční manévr TCM-2.
MSL bude 1. dubna v půli cesty (časově).
V předchozích 2 týdnech proběhly kontroly stavu 9 přístrojů na palubě, vše OK.
Přístroj RAD už 3 měsíce měří míru radiace uvnitř plavidla.
'Mount Sharp' on Mars Links Geology's Past and Future - 5,5 km vysoká hora ve středu kráteru Gale dostalala neformální pojmenování po planerárním geologu Robertu Sharpovi (1911 - 2004).
Jeho výukovým programem na Caltechu v Pasadeně, za 50 let jeho kariéry, prošla drtivá většina současných amerických planetárních geologů.
Sharp se také podílel na většině dřívějších US misí k Marsu.
Od Země 77, od Marsu 52, uletěl 318, vše v mil,km. Heliocentrická rychlost klesla na 25 km/vt. a do přiblížení zbývá 127 dní.
David - 2/4/2012 - 08:08
Od Země cca 8O, k Marsu 5O, uletěla 325 mil km, rychlost 24,8 km/vt, do přiblížení 125 dní !
pospa - 2/4/2012 - 12:33
1.4.2012 - MSL přesně v polovině doby od startu do přistání.
yamato - 2/4/2012 - 13:37
ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
Agamemnon - 2/4/2012 - 13:43
citace:ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna yamato - 2/4/2012 - 14:00
citace:
citace:ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna
a za to vsetko moze Kepler! Agamemnon - 2/4/2012 - 14:12
citace:
citace:
citace:ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna
a za to vsetko moze Kepler!
kratas - 2/4/2012 - 14:28
Ja bych nespilal jenom Keplerovi. Svoji polivcicku si prihral pozdeji i Newton. Z toho bude to delta v.
David - 6/4/2012 - 09:23
121 dní do přiblížení, 84 od Země, 48 od Marsu, uletěla 33l, vše v mil km, heliocentrická rychlost dále klesá, nyní na 24,6 km/vt.
David - 11/4/2012 - 11:27
115 dní do přiblížení, 9O od Země 45 od Marsu v mil km.
Mariner-4 byl 14.4.1965 ve 14.00 UT vzdálen od Země 86.4 mil.km, čímž překonal americký rekord v dálkovém spojení, který držel Mariner-2 vypuštěný v roce 1962 a do světového rekordu v dálkovém spojení, který držela neúspěšná sovětská/ruská sonda Mars-1 též z roku 1962 mu chybělo již jen 2O mil.km.
David - 14/4/2012 - 14:51
Od Země 94, od Marsu 43, uletěla 348, vše v mil km, heliocentrická rychlost i nadále klesá a blíží se 24 km/vt do přiblížení 3,5 měsíce.
-=RYS=- - 15/4/2012 - 02:13
Si rikam, ze kdyz by soucasti preletoveho modulu byl nejaky Cubesat3U s Iontovejma motorama, tak by to mohlo byt hodne zajimave.
Pravda, ty brzdici motory to nema.
Skoda, ze celek nebyl koncipovan jako Viking...orbitalni druzice a lander.
David - 15/4/2012 - 07:56
Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
sulkhan - 16/4/2012 - 03:03
citace:Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
Ervé - 16/4/2012 - 06:06
citace:
citace:Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
A vaše reakce je trapná. Toto je diskusní fórum, tady se může a má diskutovat. Cubesat by ze vzdálenosti Marsu stěží mohl smysluplně komunikovat, o výkonu vysílače, orientačním systému a odolnosti řídícího sytému proti radiaci nemluvě. Takže jedině větší satelit a ten už by 1. omezoval hmotnost, 2. komplikoval konstrukci
ucvrnkls - 16/4/2012 - 09:57
Davidova reakce byla nutna a je 100% odpovidajici na relativne nesmyslny Rysuv napad.
Jako jediny ryduv napad v souvislosti s MSL hodnotim pridelat pidi meteostanicku velikosti maleho mobilu na skycrainer.
David - 16/4/2012 - 19:05
Tak to se tu ještě nestalo, aby můj názor podpořili dokonce dva diskutující za sebou. Obecně platí, že cokoli napíši vše je špatně. Již jsem si ale zvykl na " psí hlavu" díky tomu, že propaguji názor, že rusko/SSSR nikdy nebylo před amerikou v technologii kosmického výzkumu a v technologii stavby nosičů. Přiznám se, že i já jsem měl obecný názor, že tehdejší SSSR až do Apolla vedl před USA v " kosmických " závodech i ve vývoji nosičů. Z tohoto názoru mne vyléčil můj děda, který kosmonautiku sleduje od samého počátku a věcnou diskuzí a jasnými důkazy mne přesvědčil o opaku. Pokusil jsem se diskuzi na toto téma vyvolat i na tomto fóru, ale místo věcných argumentů jsem se dočkal urážek a přesunu do " spamu". Od dědy jsem dostal jeho sešity s výstřižky denního tisku , se zaznamenaným zprávami z NASA přes " Hlas Ameriky" a články z L+K,Vesmíru a Říše Hvězd, vše z té doby.Nyní " jedu" podle dědovy mapy letu Marinera-4, kde zaznamenával polohy sondy po celou dobu jejího provozu,dle zpráv z tisku a H.A., podobné mapy mi dal děda i k letům Apolla-8, 11 a 12, Marinneru-2 a 10, Pionnerů 10 a 11 a Voyageru-2.
ucvrnkls - 16/4/2012 - 20:28
No ja jsem Daviduv tajny fanda. Kolikrat tu ctu velmi zajimavy textik a az na konci zjistim, ze je od Davida. Kdyby David prestal tlacit na tu usa stranu a prepnul na pouze technicke porovnavani skutecnosti, tak si myslim ze nikdo nemuze rict ani popel.
pospa - 16/4/2012 - 21:24
DIskuse sice běží, ale dostává se nám opět OT
...
Koho by zajímalo jaká úskalí číhají na projektové manažery při konstrukci a stavbě planetárních sond v NASA a ESA, ať si pustí záznam pořadu Masters with Masters s Rudi Schmidtem (Mars Express a Venus Express) a Robem Manningem (Pathfinder, MER, MSL)
citace:Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
A vaše reakce je trapná. Toto je diskusní fórum, tady se může a má diskutovat. Cubesat by ze vzdálenosti Marsu stěží mohl smysluplně komunikovat, o výkonu vysílače, orientačním systému a odolnosti řídícího sytému proti radiaci nemluvě. Takže jedině větší satelit a ten už by 1. omezoval hmotnost, 2. komplikoval konstrukci
Spis jsem mel myslenku bud komunikovat via UHF se stavajicima retranslackama na orbite Marsu nebo by CubeSat3U mel rozkladaci parabolu na 24GHz (minimum je treba 60cm) a FTV (panely by museli byt rozkladaci, aby to utahlo 10W PEP PA, mohli by v nich byt mikropaskove plosne anteny pro UHF pro komunikaci s ostatnima druzicema) by napajelo TRX s JT65b-xPSK modulaci v sirce par Herz (0.2-20kBps) s 10W PA.
Co se tyce radiokomunikace, tak na 24GHz to mozne je. V HAM pasmu 10.5GHz by bylo treba vetsiho prumeru paraboly pri stejnych prenosovych modech. Stacilo by i 110cm.
Neco info o radioamaterskych podsumovych modulaci: http://en.wikipedia.org/wiki/WSJT_(Amateur_radio_software) http://physics.princeton.edu/pulsar/K1JT/
Prakticke pouzivani v Cestine: http://www.ok1dfc.com/eme/jt65cestakeme.pdf http://www.ok2kkw.com/wsjt2006/emewsjt2005_1.htm
Takze ti z vas co si poridi FUNcube USAB Dongle, tak sve anteny s predzesilovacema v EME castech HAM pasem muzete zkusit s JT65x modem, aby jste "cetli" podsumove signaly, ktere se prave odrazili od povrchy Mesice. K pochopeni prenosu radiosignalu na takovou dalku muzete zkusit prave poslech odrazenych signalu od Mesice.
HAMove vysilaj kazdy den kdy je Mesic nejblize ci jsou nejvhodnejsi podminky.
Monitorujte okolo kmitoctu 144.138MHz/USB, 432.088MHz/USB, 1296.138MHz/USB s antenni soustavou namirenou na Mesic.
Nasmerovani paraboly by slo udelat setrvacniky.
Ale to zabrzdeni u planety a tim navedeni na obeznou drahu je vec nejslozitejsi.
Takze zatim jedinej radioamaterskej pokus o Marsovskou druzici je tohle: http://www.ticket-to-mars.org/index.pl
citace:...Koho by zajímalo jaká úskalí číhají na projektové manažery při konstrukci a stavbě planetárních sond v NASA a ESA, ať si pustí záznam pořadu Masters with Masters s Rudi Schmidtem (Mars Express a Venus Express) a Robem Manningem (Pathfinder, MER, MSL)
Tohle jsem neznal, díky za link. Podobné pořady s tak sympatickými lidmi mi vždy zvednou náladu. Škoda, že nemají ještě víc práce!David - 18/4/2012 - 02:54
K Marsu 4O, od Země 100, uletěl 356 mil km, heliocentrická rychlost klesla pod 24 km/vt, 109 dní do přiblížení.
David - 19/4/2012 - 19:45
U pana Havlíčka je popsána sestupová kamera.Pokud se to povede, tak to bude bomba. Sestupové kamery měly být již na Rangerech / s " mluvícími míči "/, Surveyorech, Vikingech a na MERech, nakonec tam nebyly, jen MERy pořídily před přistáním každý dva snímky nevalné kvality. Barevné video z přistání bude imaginací sestupu a v kombinaci se snímky družic, to bude něco, ovšem jestli se to povede,je třeba " držet palce".
Machi - 19/4/2012 - 20:44
Sestupové kamery byly i na sondách Huygens a MPL (který ztroskotal).
pospa - 19/4/2012 - 22:20
Sestupová kamera MARDI byla ale hlavně na Phoenixu.
To, že během EDL nakonec vůbec nebyla použita, paradoxně velmi přispělo k tomu, že bude použita na MSL.
K Marsu 38, od Země 104, uletěl 364,vše v mil km ., heliocentr. rychlost klesla na 23,8 km/vt.
Mariner-4 24.4.l965 " Hlas Ameriky 21.3O SEČ ": Všechny systémy pracují, sluneční baterie dodávají přes 100% proudu,proletí 10.000 km od Marsu a pořídí pás 22 snímků s rozlišením 3 km,vzrostl počet mikrometeoritů 10x proti blízkosti Země, 18.4. zaregistrováno 95 zásahů, proletěl již 2/3 dráhy, t.j 360 mil, km.
David - 24/4/2012 - 07:09
25.4.1965 se stal Mariner-4 nejdéle pracující kosmickou sondou, pracoval 148 dní a k Marsu mu zbývalo ještě 8O dní. Z tehdejšího pohledu to bylo ještě hodně, srovnatelně s letem k Venuši, kam tehdy dorazila dosud jen jedna sonda - americký Mariner-2.
Téhož dne psalo o Marineru-4 i Rudé právo v solidním článečku 8x11 cm " Mariner v oblasti Marsu ", vyjímám : Americká kosmická sonda ...pokračuje v letu k Marsu podle programu.... K Marsu doletí 14.července 1965 ... na vzdálenost 8700 km....Nejlepší záběr se očekává z Moře Sirén....Televizní snímkování zahrne oblast Marsu v délce téměř 6000 km.... bude možné rozeznat detaily velikosti 3,5 km.Televizní smímky poletí k Zemi asi 8hod. 2O min./Tady měl autor článku na mysli dobu odesílání jednoho smímku tempem 8,33 bitu/vt./
dama - 24/4/2012 - 13:32
citace:25.4.1965 se stal Mariner-4 nejdéle pracující kosmickou sondou, pracoval 148 dní a k Marsu mu zbývalo ještě 8O dní. Z tehdejšího pohledu to bylo ještě hodně, srovnatelně s letem k Venuši, kam tehdy dorazila dosud jen jedna sonda - americký Mariner-2.
Téhož dne psalo o Marineru-4 i Rudé právo v solidním článečku 8x11 cm " Mariner v oblasti Marsu ", vyjímám : Americká kosmická sonda ...pokračuje v letu k Marsu podle programu.... K Marsu doletí 14.července 1965 ... na vzdálenost 8700 km....Nejlepší záběr se očekává z Moře Sirén....Televizní snímkování zahrne oblast Marsu v délce téměř 6000 km.... bude možné rozeznat detaily velikosti 3,5 km.Televizní smímky poletí k Zemi asi 8hod. 2O min./Tady měl autor článku na mysli dobu odesílání jednoho smímku tempem 8,33 bitu/vt./
[Edited on 24.4.2012 dama]
pospa - 24/4/2012 - 14:51
... trochu mi uniká souvislost předchozích dvou příspěvků s MSL.
Mám na mysli zarážející analogičnost událostí před oněmi lety, t.j. v roce 1964 a nyní. Také tehdy obě kosmické velmoci poslaly k Marsu své sondy a prakticky po stejné dráze, jakou nyní absolvuje MSL.Vycházím z toho, že by to mohlo nějaké návštěvníky zajímat, vždyť stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci. Současně myslím, že je přínosné na srovnáním obou misí demonstrovat jak pokročila vesmírná technologie. Příkladem je rychlost informací, ta byla tehdy " jen " 8,33 bitu/vt, nebo že sonda měla v plánu jen 22 , slovy dvacetdva kusů, nikoli tisíců smímků.Pokud bych chtěl poukázat na dlouhověkost nějaké sondy, tak by to jistě nebyl Mariner-4, ale americký Voyager-2.
David - 28/4/2012 - 04:11
Od Země 112, k Marsu 35, uletěl po dráze 377, vše v mil km, Heliocentrická rychlost klesla na 23,5 km/vt. Ve 4.00 SELČ chybělo do přistání 100 dni, 3 hodiny a 18 minut.
-=RYS=- - 28/4/2012 - 14:54
citace:Mám na mysli zarážející analogičnost událostí před oněmi lety, t.j. v roce 1964 a nyní. Také tehdy obě kosmické velmoci poslaly k Marsu své sondy a prakticky po stejné dráze, jakou nyní absolvuje MSL.Vycházím z toho, že by to mohlo nějaké návštěvníky zajímat, vždyť stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci. Současně myslím, že je přínosné na srovnáním obou misí demonstrovat jak pokročila vesmírná technologie. Příkladem je rychlost informací, ta byla tehdy " jen " 8,33 bitu/vt, nebo že sonda měla v plánu jen 22 , slovy dvacetdva kusů, nikoli tisíců smímků.Pokud bych chtěl poukázat na dlouhověkost nějaké sondy, tak by to jistě nebyl Mariner-4, ale americký Voyager-2.
Rekl bych, ze mit Explorer 1 ftv clanky, tak by fungoval az do konce minuleho roku kdy konecne shorel v atmosfere.
Vem si, ze od roku tusim 1974 funguje Amsat AO-7. AKU uz davno je v tahu, ale jelikoz ma FTV, tak kdyz ho vhodne osviti Slunce, tak funguje a da se pres nej delat spojeni a kdyz bys mel vhodny prijimac s antenou, tak bys slysel alespon radiomajaky.
David - 29/4/2012 - 17:21
29.4.1965 překonala americká sonda Mariner-4 rekord sovětské sondy Mars-1, MF píše : " ... dosáhla ve čtvrtek nového rekordu. V ranních hodinách překonala vzdálenost 66 mil. mil/ 106 mil.km/ a vstoupila do 152 dne letu.... /do průletu mu zbývalo 76 dní/
MSL je ve 155 dni letu, ve vzdálenosti 113 mil km a do přiblížení mu zbývá 98 dní.
M-4 startoval 26.ll a MSL 28.ll., a proletěl 15.7, resp. MSL proletí 6.8..
Vynesla ji v roce 1974 Delta 2310 z Vandenbergu.
Vaha druzice je 36kg, velikost 8-mi hranu je cca 36x42cm.
Obezna draha je 1440x1459km s periodou 114 minut, sklon drahy 101st.
Satelit byl vyroben amaterskymi prostredky ze soucastek dostupnych okolo roku 1971. Zapomente na CPU a na SMD montaz, vetsina je sletovana ve vzduchu ... typ vrabci hnizdo.
Elyty maji urcite snizenou kapacitu.
Druzici je 38 let!!!
Je to nejdele slouzici neprofesionalni satelitni zarizeni.
[Upraveno 03.5.2012 -=RYS=-]
David - 3/5/2012 - 07:03
Dlouhá životnost zařízeních napájených fotovoltaikou je obvyklá, již první satelit takto napájený Vanguard-1 vysílal desítku let a děda mi dal kapesní kalkulačku made in Japan z roku 1980 napájenou sluneční baterií Casio fx-911 Scientific calkulator High pover/Sollar cell, která je stále funkční.
pospa - 3/5/2012 - 09:43
RYSův a Davidův příspěvek je opět OT !
Kdy už bude na tomto fóru zavedena moderace?
....
Objevil se první autoportrét Curiosity , respektive obraz stínu jejího technologického dvojčete VSTB z JPL Mars Yardu.
I tak to dává poměrně dobrou představu o tom, co můžeme očekávat v srpnu. Okraje stínu z Marsu budou zřejmě o něco ostřejší díky řidčí atmosféře a vzdálenějšímu Slunci.
citace:RYSův a Davidův příspěvek je opět OT !
Kdy už bude na tomto fóru zavedena moderace?
....
Objevil se první autoportrét Curiosity , respektive obraz stínu jejího technologického dvojčete VSTB z JPL Mars Yardu.
I tak to dává poměrně dobrou představu o tom, co můžeme očekávat v srpnu. Okraje stínu z Marsu budou zřejmě o něco ostřejší díky řidčí atmosféře a vzdálenějšímu Slunci.
Odpovidal jsem na Davidovou poznamku, ze nejdele funkcni druzice je nejaka Voyager, ale pritom k nejdele funkcnim patri ta radioamaterska AO-7 a pokud nedojde k srazce, tak bude fungovat dal.
Koneckoncu AO-7 je dobre pouceni pro tvurce CubeSatu, kde tvurci vymejsleji stabilizaci pomoci v podstate elektromagnetu, pritom nejlepsim resenim pro dlouholetou cinnost je permanentni soustava minimagnetu.
U AO-7 nefunguje stabilizace "elektromagnetem" tusim od roku 1981, kdy nefunguje dalkove ovladane stabilizace. Proto se druzice "pretaci" a meni silu signalu (uniky/fading), ale hlavne je problem v tom, ze AKU od roku 1981 nefunguji a tak provoz druzice zavisi jen na spravnem natoceni FTV ke Slunce kvuli napajeni. Jelikoz se druzice pomalu pretaci kvuli nestabilizaci, tak behem minuty dochazi k nekolika unikum/fadingu protoze v dane chvilce nekolika sekund neni elektronika napajena z duvodu neosvetleni FTV ze Slunce.
Systemy napajeni kdy po poskozeni AKU nebo casti elektroniky napajeni automaticky (nekdy i trvale) prepne "draty" jen na provoz pres FTV, tak jak je to u modernich (poslednich 20 let) druzic nebo i MSL/Oppyho to tato druzice nema. Pritom je to dost skoda, po roce 1981 tak mohla druzice fungovat normalne dal, uz tenkrat existoval jednoduchej germaniovej obvod pro ochranu AKU...odpojovacem. Pro info... v roce 2002 se z neznameho duvodu prerusilo propojeni mezi zkratovanyma clankama AKU a tim druzice po 20 letech opet nabehla (asi mikrometeroid), sice v podivnem rezimu, ale tak nejak fungujicim (nahodne se prepinaj rezimy prevadecu z modu do modu a to jen parkrat do mesice, takze je treba nejdrive podle majaku urcit v kterem modu sat zrovna je a dle toho pak uzivat prevadec).
Co se tyce MSL, tak jsem se na webu dival na zapojeni napajeni, pokud je vcudu AKU/kapacitory..prumyslove vysokokapacitni elyty/jeden z nekolika nezavislych RTG komplexnich clanku, tak se danej system odpoji a system jede nouzove na dalsi zdroj energie. Neco jako relatko podbiti v aute pro ochranu Pb AKU.
Takze tolik k Davidove predstave, ze nejlepsi saty jsou americke a ze jedine americke sat/sondy vydrzi nekonecne dlouho.
A u MSL podle meho udelali chybu, byl tam dostatek mista na horni strane vozitka pro nekolik panelu FTV pro eventualni posledni nouzovou zasobu energie (byt uz jen jako staticka sonda...uz by to neutahlo elektromotory kol..., ale porad by to merilo vedecke/meteo atd. udaje a vysilalo je pres UHF system na orbitu pro retranslacni telco druzice).
Faktem je, ze nekolik Peltierovych clanku ma svou vlastni elektroniku
menice napeti s vlastni stabilizaci a "relatkovym" odpojovacem jako ochranu palubniho napeti a AKU s elytama.
Takze kdyz odejde jeden ci dva Peltiery, tak se sice snizi proud v systemu, ale porad se do silove elektriny dostava dostatek proudu pro funkci elektromotoru kol pro pohyb vozitka.
Takze to neni jeden komplexni system jako u starsich (i Voyager) systemu, ale v podstate jadernej generator vysoke teploty do 250stC s nekolika nezavislejma Peltierovejma snimacema, ktere nejsou serioparalelne zapojene jak u starsich sond, ale jen jednotlive kazdy ke svemu vlastnimu menici (1.7-4.2V > 28Vdc palubni napeti, kdy komplexni vystupni elektronika menicu se zapojuje pres elektronicka rele SSR paralelne pro zesileni proudu (obdoba http://www.gme.cz/dokumentace/961/961-053/dsh.961-053.1.pdf).
Na tistaku rizeni silove elektroniky jednotlivych Peltieru je CPU/SSR, ten CPU je Microchip s vlastni EEPROM/FLASH (dalkove se da dohrat novej fw a stahnout hodnoty napeti/proudu/teplot/cinnosti modulu za 3 mesice zpet...EEPROM ma 128kb), PIC ma vyvedeni na palubni sbernici-sit RS485. Takze hlavni CPU roveru zna aktualni i minule parametry kazdeho z nekolika silovych Peltierovych modulu. Hlavni deska rizeni silove elektriny do rozvodu roveru vcetne systemu nabijeni/dobijeni/vybijeni/udrzovani obou Li-Ion AKU 42Ah (tusim je napeti 15.2V).
Napadlo me, ze v pripade "nouze" by sla EEPROM kazde elektroniky pouzivat jako pomocna/zalozni EEPROM pamet k hlavnimu palubnimu CPU, ale jen tehdy, kdyz se dalkove dohraje novej fw do tech PICu u jednotlivych Peltieru. Dokonce i kdyz Peltier-modul odejde, tak ten PIC lze v siti RS485 pouzivat jako pametovou jednotku (opet po aktualizaci fw, mozna tam v hlavni flash pameti je fw do tech PICu pro kazdy pripad, aby v nouzi mohli i pres lowbitstreame X radiu dat prikaz, aby se ten zazalohovanej fw dohral do tech PICu (256kb flashe, jsou to ty rady 18Fx s internim DSP/PWM AD/DA vnitrnim subcipem a primym RS422/485/232c).
Kazdopadne je silovej modul navrzen tak, aby se vstupy daly bezpecne odpojit, kdyz by se s Peltier-modulama neco stalo, treba sly do zkratu. Proto tam je dvojice elytu 10G/60V, aby na ty 2s zustalo dost elektriky pro "pevne" odpojeni a odeslani poslednich prikazu po RS485 (pro laiky, RS485 je v podstate LAN s 2.6Mbps, galvanicky oddeleny 4drat 2x 100Ohmu).
David - 5/5/2012 - 18:34
122 od Země, 32 od Marsu , uletěla po dráze 390, vše v mil km, heliocentrická rychlost 23,2 km/vt. Do přistání zbývalo dne s v 18.00 SELČ 92 dní, 13 hod a 17 minut.
5.5.1965 byl Mariner-4 vzdálen od Země 115 mil km,na dráze uletěl 390 mil km, a jeho rychlost vůči Slunci poklesla na 23,34 km/vt.
pospa - 6/5/2012 - 00:20
První zveřejněný testovací snímek, pořízený během dubna kamerou MAHLI.
Mimo fokus je z důvodu polohy optických členů v pozici bezpečné pro start a přistání. Pro jistotu se zaostřovacím mechanismem nehýbou ani během přeletu.
David - 8/5/2012 - 09:16
31 mil.km od Marsu, 126 mil km od Země, na dráze uletěl 397 mil.km, heliocentrická rychlost poklesla na 23 km/vt, do přistání zbývá 89 dní.
David - 10/5/2012 - 14:30
9.5. ve 23.00 UTC : od Země 128,562 mil.km, k Marsu 30,073 mil.km, na dráze uletěl 400,926 mil.km a heliocentrická rychlost poklesla pod 23 km/vt - 22,97 km/vt, do přistání 88 dní !
MASH - 12/5/2012 - 04:22
Dobrý den, děkuji za novinky k MSL. Mohl bych jednu OT otázku, týkající se rychlosti MSL? Co je to za jednotku "km/vt", která se používá v této diskuzi? Jedná se snad o nějakou podivnou úhlovou rychlost? Děkuji za odpověď.
David - 12/5/2012 - 08:05
Jedná se o heliocentrickou rychlost, tedy rychlost jakou se sonda pohybuje v gravitačním poli Slunce během přeletu mezi planetami, kdy se pohybuje po klasické Keplerově elipse v jejímž ohnisku je Slunce, resp barycentrum celé Sluneční soustavy. Tato rychlost je na dráze proměnná, ve větších vzdálenostech od Slunce je menší než u bližších, proto při přibližování k dráze Marsu klesá. Jednotkou je km za vteřinu, v orginále NASA je ale uváděna v km za hodinu. Hodnota v km za vteřinu je zvolena kvůli porovnání s obecně známými geocentrickými hodnotami pohybu kosmických těles, zemská družice 8 km/vt, kosmická sonda ll km/vt .
Machi - 12/5/2012 - 09:24
Davide, žádná jednotka km/vt neexistuje. Existuje jednotka km/s.
David - 12/5/2012 - 12:14
Souhlas, mea culpa, že jsem km/s " počeštil" na km za vteřinu.
pospa - 13/5/2012 - 15:19
V čtvrtek 10.5.12 proběhly testovací jízdy mobilního simulátoru MSL v prostoru Dumont Dunes v Mojavské poušti v Kalifornii.
Řidiči roveru si osvojovali techniku překonávání písečných dun s hmotnostním ekvivalentem Curiosity, nazvaným Scarecrow (strašidlo, strašák do zelí ).
Je zajímavé, že při jízdách použili i podobný simulátor MERu
13.5.20012 ve 23.00 UTC byla sonda vzdálena od Země 134,138 mil km, k Marsu jí zbývalo 28,349 mil km, na dráze absolvovala již 408,501 mil km a heliocentrická rychlost poklesla na 22,81 km/s. Dnes v 15.30 SELČ zbývalo do přistání 83 dní, 15 hodin a 47 minut.
Lidová demokracie píše 14.5.1965 : " Americká sonda Mariner IV, která v listopadu 1964 opustila Zemi a letí k Marsu, byla včera vzdálena v přímé linii od Země 125 243 000 km. Celkem utazila eliptickou dráhu dlouhou 403 mil. km a její signály jsou neustále zachycovány pozemními stanicemi...."
yamato - 14/5/2012 - 15:47
"Je zajímavé, že při jízdách použili i podobný simulátor MERu"
taticek ucil svojho velkeho syna ako na to
neviete ci ten hmotnostny ekvivalent bol kalibrovany na martansku gravitaciu? Po ludsky - vazilo to ako MSL na zemi, alebo ako MSL na marse?
Dugi - 14/5/2012 - 15:51
citace:neviete ci ten hmotnostny ekvivalent bol kalibrovany na martansku gravitaciu? Po ludsky - vazilo to ako MSL na zemi, alebo ako MSL na marse?
Pokud jsou mé informace správné, pak se na Zemi testuje "odlehčená verze" pravého MSL, aby se mohla simulovat snížená gravitace na Marsu.
pospa - 14/5/2012 - 16:13
Je to tak. Scarecrow by měl na Zemi vážit kolem 340 kg.
Mám potvrzeno, že simulátor MERu byl při testech v dunách použitý jako "kalibrační" zařízení.
Chování MER podvozku přímo na Marsu je velmi dobře zmapováno a tak tento prostředek při testech sloužil jako etalon pro přesnější odhad chování MSL v reálných podmínkách kráteru Gale.
David - 17/5/2012 - 22:24
16.5. ve 23.00 byla sonda 138,347 mil km od Země, od Marsu byla vzdálena 27,100 mil km, na dráze uletěla 414,394 mil km a její heliocentrická rychlost poklesla na 22,7O km/s. Do přistání dnes, ve 22,15 zbývalo 80 dní 9 hodin a 3 minuty.
David - 20/5/2012 - 08:03
77 dní do přistání, 421 na dráze, 143 od Země, 25 k Marsu, vše v mil. km. Heliocentrická rychlost poklesla na 22,58 km/s.
David - 26/5/2012 - 12:13
Dnes v 11.25 SELČ zbývalo do přistání 71 dní, 19 hodin a 52 minut. 25.5. ve 23.OO byla vzdálenost od Země 151,O66 mil.km, k Marsu zbývalo 23,544 mil.km, na dráze uletěl 432,249 mil.km. Heliocentrická rychlost klesla na 22,37 km/s.
L+K č. 13/65 Mariner-IV dne 30.5.1965 se vzdálil od Země na 1 AU, na dráze uletěl 433 mil.km a měl rychlost 82000 km vůči Slunci a to ve 185- tý den letu. MSL pro srovníní dosáhl přibližně stejných hodnot 182 -hý den letu 25.5.2012.
David - 1/6/2012 - 00:49
30.5.ve 23.00 UT v 187 den letu zbývá do přistání 67 dní. Sonda je l58,161 mil.km od Země, od Marsu 21,679 mil.km , na dráze uletěla 441,878 mil.km a heliocentrickou rychlost má 7998l km/hod, což činí 22,22 km/s.
David - 3/6/2012 - 09:50
Do přistání prakticky dva měsíce, doba letu je " nekonečná" a to je Mars " za humny", to jen prezentuje obrovské vzdálenosti v kosmu. Ale nadchází fáze přibližování, každé tři dny o jeden mil.km. Nyní je sonda již pod 2O mil.km od Marsu. Pokud se vše povede dle plánu bude přímý přenos z přistání obrovským zážitkem, doufejme, že vše vyjde jak má.
David - 4/6/2012 - 06:59
Dnes v 06.45 SELČ chybí do přistání 63 dní O hodin a 32 minut.
David - 5/6/2012 - 08:42
04.06.2012 ve 23.00.01 UTC byla sonda 165,255 mil.km od Země , od Marsu ji dělilo 19,880 mil.km. Do přistání zbývají již jen dva měsíce letu.
David - 7/6/2012 - 12:07
Dnes ve 12.00 SELČ zbývalo do přistání 59 dní, 19 hodin a 17 minut. Od Země byla sonda včera ve 23.OO.01 UTC vzdálena 168,090 mil.km, k Marsu jí zbývá vzdálenost 19,176 mil.km, po příletové dráze již urazila 454,881 mil.km a její rychost i nadále vůči Slunci klesá na 79.228 km/hod, čož činí cca 22,00 km/s.
pospa - 12/6/2012 - 10:01
V předchozích 2 týdnech proběhl upgrade letového SW. Díky příznivým výsledkům posledních simulací EDL došlo ke zmenšení přistávací elipsy. Z původních 20 x 25 km na 7 x 20 km. Střed přistávací oblasti se také významně přiblížil k úpatí Mount Sharp, což o 4 měsíce zkrátí čas nutný pro přejezd z místa přistání ke geologicky zajímavým lokalitám.
Testování odběru půdy vrtačkou odhalilo možnou kontaminaci odebraných vzorků teflonem. Analýzu hornin by to ale nemělo zněmožnit.
... Hm, trochu pozdní zjištění, na to že je 2 měsíce do přistání...
Aby toho nebylo málo, tak Mars Odyssey je v safe modu. Jeden ze silových setrvačníků se zasekl při přechodu na reverzní otáčky.
K dispozici je záložní setrvačník, nebo manévrovací trysky, nebo se podaří zastavený gyroskop znovu roztočit.
Do příletu MSL by mělo být vše OK.
Drobné upřesnění poslední fáze EDL sekvence - odlet sestupového stupně (skycrane) na základě nedávných informací z MSL týmu:
- Descent Stage (DS) měl po dosednutí Curiosity a odseknutí nosných lan podle původního plánu odletět do vzdálenosti "více než 150 m" a někde tam spadnout. Přesnější vzdálenost nebyla udávána, protože motory DS měly při odletu od roveru pracovat na 100% tahu a to "až do vyčerpání zásob paliva"
- tento postup byl přehodnocen, jelikož by při neřízeném ukončení chodu motorů by mohl hrozit nekontrolovaný let DS a jeho exploze
- nově je v letovém plánu pevně stanovený čas hoření motorů MLE - 4 s trvající zážeh "na plný plyn" pod úhlem 45° vzhůru, následně řízené vypnutí motorů a let setrvačností po balistické dráze
- tento scénář zajistí dopad DS ve vzdálenosti 300 - 400 m od Curiosity
Agamemnon - 23/6/2012 - 08:30
myslím, že zatiaľ to tu nebolo:
pristátie je naplánované na
1:31 a.m. EDT, Aug. 6
tj. 0531utc = 0731cest (6.8.)
Během 7 minut musí MSL zpomalit z 5,9 km/s na 0,0 bez jediné chyby.
V průběhu EDL musí 6x změnit svou konfiguraci, odpálit 76 pyropatron, 5000 řádků programu musí pracovat perfektně.
Když k Zemi po 14 minutách dorazí první signál o vstupu sondy do atmosféry, ve skutečnosti už bude 7 minut na povrchu Marsu, buď jako hromada trosek, nebo funkční tunový rover.
T -44 d and counting
pospa - 23/6/2012 - 08:36
citace:myslím, že zatiaľ to tu nebolo:
Bolo, a několikrát. Naposledy v příspěvku z 20.3.2012 - 15:41 Agamemnon - 23/6/2012 - 08:44
citace:
citace:myslím, že zatiaľ to tu nebolo:
Bolo, a několikrát. Naposledy v příspěvku z 20.3.2012 - 15:41
hehe, no dobre... a to som ešte aj pozrel príspevky spätne ale až tak ďaleko som nepozeral Tlama - 23/6/2012 - 10:09
hehe, no dobre... a to som ešte aj pozrel príspevky spätne ale až tak ďaleko som nepozeral
to neva, protože s blížícím se přistáním se na to stejně budou opakovaně množit dotazy x - 23/6/2012 - 14:43
"76 pyropatron"
Nevím jestli se o tom nediskutovalo - jak jsou pyropatrony zálohované - kolik jich může selhat.
A jestli se odpaluje najednou několik projistotu - nebo se nejdříve vyhodnotí selhání pyropatrony a teprve pak se použije záložní.
pospa - 23/6/2012 - 19:38
citace:"76 pyropatron"
Nevím jestli se o tom nediskutovalo - jak jsou pyropatrony zálohované - kolik jich může selhat.
A jestli se odpaluje najednou několik projistotu - nebo se nejdříve vyhodnotí selhání pyropatrony a teprve pak se použije záložní.
Zalohovani myslim spociva pouze v tom, ze je naloz pyropatron zapalovana dvema nezavislimi elektrickymi "zapalkami". Jinak pro kazdy ucel by mela byt jen jedna naloz. Vymeteni belastu z backshell, odhozeni tepelneho stitu, atd. musi vyjit napoprve - na reparat nebude cas.
Ervé - 24/6/2012 - 06:10
Dost často se používá i zdvojení pyropatron v kritickém bodě - odpalují se velmi krátce po sobě, pokud první funguje, druhý výstřel jde do volného prostoru, kde nemá žádný negativní účinek - protože píst už je pryč.
David - 24/6/2012 - 08:42
Do přistání chybí 42 dní a 23 hodin / dnes v 8.3O SELČ/. Od Země je sonda vzdálena 192 mil.km a k Marsu zbývá 13,5 mil.km.
Mariner 4 byl dne 23.6.1965 vzdálen od Marsu 8 mil.km a dle ředitele JPL mr. Piceringa bylo pravděpodobné, že splní úkol pořídit 22 fotografií Marsu v noci ze 14. na 15.7.1965. Přenos jednoho snímku na Zemi měl trvat 8,5 hod rychlostí 8,33 bit/s.
14.6-1965 bylo přestavěno čidlo hvězdy Canopus do další polohy, neboť referenční hvězda se vlivem pohybu sondy po přeletové dráze dostávala mimo zorné pole čidla. Mariner-4, byl po celou dobu letu tříose stabilozován a díky tomu bylo možné s ním kdykoli komunikovat. Sovětské sondy, byť cca 4x hmotnější se tříose orientovaly jen době relací se Zemí, jinak byly stabilizovány pomalou rotací kolem ody kolmé na plochu slunečních baterií. Před spojením musely tuto rotaci zručit, najít Zemi a referenční hvězdu a po spojení zase se navrátit k rotaci směrem na Slunce. To ovšem znamenalo velikou spotřebu pohonných hmot a mohlo být jednou z příčin toho, že většina jejich sond k cíli nedoletěla ve funkčím stavu a pokus doletěly nebyly již dále využitelné, zatímco americké po splnění základního úkolu dokázaly pracovat další léta a plnit další úkoly.
pospa - 25/6/2012 - 08:56
citace:Dost často se používá i zdvojení pyropatron v kritickém bodě - odpalují se velmi krátce po sobě, pokud první funguje, druhý výstřel jde do volného prostoru, kde nemá žádný negativní účinek - protože píst už je pryč.
Rob Manning (Mars Exploration Program Chief Engineer) mi přímo potvrdil, že stejně jako u MERů ani u MSL pyropatrony zálohovány nejsou.
Přesně jak jsem psal, jedinou zálohou jsou zdvojené elektrické iniciátory (zapalovače) v každé pyropatroně.
Celá odpověď včetně aktualní informace o aktivitách MSL týmu:
"Yes, 76 is about right. And yes, each is for a separate "task" (some, like the 9 pyro separation nuts around the perimeter of the heat shield that hold it in place share duties but all have to fire to release the heatshield). Nearly all 76 of these must work (there is some redundancy in the thermal batteries, but that is about it). Another handful are fired after landing in the first hour to release the equipment needed for the surface mission (high gain antenna, arm, mast, etc) for a total of about 81.
Compare with MER. MER fired 37 pyros during EDL (through touchdown and rolling to a stop in the airbags). Another 18 pyro devices were needed to get the rover upright and into a configuration with the lander petals and solar arrays open and another 9 in the days afterward for the equipment needed for the surface mission (rover stand up, high gain antenna, arm, mast, etc) for a total of 64. So MSL has about 26% more than MER in total.
Like on MER, all of these pyro device have redundant electrical initiators (mostly NASA Standard Initiators or NSI's) so if we failed to get enough current into one, the redundant circuits will do the trick.
There are a lot of other pyros you do not list, like the in-space freon vent, the filling of the propulsion lines, cable cutters (electrical), rover wheel releases etc.
I find it best not to think about it too much any more. (Because folks have - day and night for a long time now.)
We have successfully tested every one of these device (designs) many times and over the years we have developed a lot of confidence in them.
For you and the gang: you might be wondering what we are up to. As seems typical of this time before landing (yeah, I should post this in the "Approach" thread), we spend 90% of our time on those 500,000 lines of code. Not that it is buggy, but we want to make sure that it works under a wide range of potential (low probability) "off nominal" (our popular euphemism for bad or unexpected) situations. So we spend a lot of time injecting these bad things into the testbed and looking to ensure that the software muscles through it. It seems to be doing well for the vast majority of the things we through at it. I am talking about both the EDL version of software (R9) and the version we will boot into in the first week after landing (R10).
It is definitely a case of fine tuning. The hard part is that we could keep doing this until the cows come home (or landing is over). We have done the same for all our Mars missions.
-Rob Manning "
Alchymista - 25/6/2012 - 10:50
citace:Přesně jak jsem psal, jedinou zálohou jsou zdvojené elektrické iniciátory (zapalovače) v každé pyropatroně.
To stačí - je to bežné riešenie a je dostatočné aj pre záchranné systému pilota bojového lietadla.
Pravdepodobnosť zlyhania pracovnej náplne pyropatrony pri správne fungujúcom iniciátore je podstatne menšia, než pravdepodobnosť zlyhania samotného iniaciátoru alebo poruchy elektronického povelového obvodu. To je obecné pravidlo pyrotechnických systémov - pokiaľ pyrotechnický systém zlyhá, zlyhá s najväčšou pravdepodobnosťou pre poruchu na prvom stupni iniciačného reťazca.
Alebo aj inak - už roky strieľam z pištole, strieľal som aj z rôznych iných ručných zbraní (prakticky zo všetkého, čo bolo v armáde alebo u polície). Za roky služby mi tiež prešlo rukami pekných pár desaťtisíc rôznych nábojov, od pištolových po 30mm. Boli medzi nimi aj desiatky zlyhaných nábojov. Pokiaľ nebol náboj odpálený, vždy bol problém v neodpálenej zápalke (okrem dvoch prípadov, kedy nábojnica nemala prevŕtané zátravky) - nikdy som sa v praxi nestretol s prípadom, že by náboj zlyhal pre nezapálenú alebo len čiastočne zapálenú prachovú náplň. Môže sa to stať, ale to boli vždy náboje napríklad nájdené v zemi alebo inak nevhodne uložené - celé desaťročia. [Upraveno 25.6.2012 Alchymista]
-=RYS=- - 25/6/2012 - 15:43
citace:Něco pro RYSa, ale i další zájemce o detailní popis radiokomunikace MSL:
Jestli jsem ten chaoticky popsany dokument pochopil spravne, tak RX cast palubni TRX v X pasmu pracuje se sirkou pasma 20Hz nebo 120Hz a TX ma sirku 4kHz pro TX bitstream az 4kbps v pravotocive polarizaci.
TX i RX se vsema sirkama pasma je BPSK (radioamateri ze vsech digi provozu nejvice pouzivaj prave tuto modulaci).
RX je na 7145MHz v levotocive polarizaci, TX je na 8395MHz s vykonem az 17W PA.
TX i RX maji moznost proladeni v rozsahu asi 160MHz.
K dispozici jsou mala vsesmerka antena upevnena na pevno a druha plocha-mikropaskova-sestiboka ziskova antena s internim V/H rotatorem (obe pro X pasmo).
Ta nizkoziskova X antena co je napevno pro pro pripad nouze, kdyz rover nema spravne natocenou ziskovou (6-ti boka antena) antenu k Zemi. Pripadne pro prijem nouzovych prikazi ze Zeme nejuzsim radiokanalem, ktery pri nizky bitstream nepotrebuje tak ziskovou smerovku a navic vykon 400kW PA ze Zeme (USA/AUS, Madrid ma jen 20kW) to pri tech 20Hz sirky pasma dokaze demodulovat (cca 8bps bitstream Zeme>lander v nouzovem rezimu). Taky to umoznuje prijmat prikazy ze Zeme i kdyz rover jede, protoze doted u roveru to bylo tak, ze "priskokem" rover ujel par metru, zastavil se a pak natocil pres rotator X "parabolu" na Zem pro ziskani dalsich prikazu a soucasne odeslani zakladnich dat o prave ujete vzdalenosti.
Kmitocty pro tu nizkoziskovou MGA antenu v X pasmu jsou trochu jine nez pro tu smerovku.
RX: 7150.8 MHz L/R DSN kanal 4
TX: 8401.4 MHz L/R DSN kanal 4
(DSN kanaly http://www.uhf-satcom.com/DSN.xls )
UHF pasmo zustava kompatibilni se stavajici retlanslackou MRO (250Mb/den)/Odyssey (100Mb/den; u Odyssey je dostupny retlanslacni bitstream jen 8 nebo 32kbps) atd. systemem (8-256kbps) v protokolu Proximity-1.
Tri TX (2-256kbps, modulace PSK/Machester, vykon 8.5W PA) radiokanaly UHF pasma (L/R, vsechny v HAM pasmu 70cm) :
0: 437.1 MHz
1: 435.6 MHz
2: 439.2 MHz
Pro UHF pasmo jsou k dispozici QFN vsesmerova ziskova antena (takova sroubovnice smerem nahoru) a malej 1/4L dratovej vertikalni zaric (whip), kterej je vhodnej pro nizke uhly spojeni...temer na horizontu, kdyz je satelit vyse v nadhlavniku, tak je lepsi QFN antena.
Behem pristavani bude MSL vysilat data (v UHF) v nejnizsim bitstreamu (8kbps) a soucasne bude na dalsim z 3 radiokanalu vysilat zvukove tony v modulaci MFSK. Tyto zvuky neumi MRO/Odyssey retlanslovat, jen data v BPSK modulaci. Tyto MFSK tony (jestli mi dobre slouzi hlava, tak je to kombinace 36 tonu)...zvukovych nosnych podobne jako u CTCSS radiostanic, jsou urceny jen pro pozemni stanice. Nebudou to jen ty tri velke DSN paraboly, ale bude to zkouset prijmout behem pristavani nekolik radioteleskopu a radioamateru co maji velke paraboly pro EME provoz. MFSK tony z Phoenixe slyseli uz ti co meli 8m paraboly a satelity Marsu lze v X pasmu zachytit uz od 2m paraboly (http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/).
Kazdy zvuk znamena provedenou funkci nebo info o telemetrii.
Mozna se nekdo z EME HAMu objetuje a pusti na java web zivej prenos pristavani MFSK tonu, ktere aktualne chyta pres svou parabolu. Mozna nektere ze stredisek radioteleskopu (http://en.wikipedia.org/wiki/JIVE) se tez "slituje" a pusti to na web. Mit 10m parabolu pro EME, tak to pustim. Vypadalo by to takto: http://www.websdr.org/ .
Vzhledem ke kompatibilite MFSK ASCII prevodu, staci dekodovany ASCII text nechat bezet live pod oknem "vodopadu".
Kluci z Holandska dali echo, ze pokud to zvladnou, tak tu svoji 25m parabolu (jestli uz bude opravena) namirej na Mars a zkusi to pustit "live". http://websdr.camras.nl:8901/
Kdysi ten radioklub koupil bejvalej radioteleskop.
Takze pokud na tom java webu posunete jezdcem doprava nekam k 1296.040-1296.065MHz USB a uslysite tam takove zvlastni MFSK tony, tak vezte, jsou to zvuky odrazene od povrchu Mesice behem provozu EME. Cili v urovnich slabych signalu je to podobne jako zachytit signal z Marsu.
Kdoz mate alespon 3m parabolu (satelitni C pasmo), tak X pasmo by nemel byt problem s LNB od DB6NT. Co se tyce UHF pasma, tak dratenou parabolu je treba opravdu od 8 metru, nebo sadu sparovanych Yagin s predzesilovacem...staci nekolik X-SuperColor co se pouziva na tv.
Osobne jsem presvedcen, ze ten raketovej jerab mohl byt osazen mikrometeostanici s 6-ti (do kazde strany) XWVGA (1260x760) kamerama IIC/ISP (jako do mobilu) s tim, ze mini vysilac "cranu" mohl byt plne proladitelny TRX DDS/SDR pro naslednou kompatibilitu s UHF satelitni retlanslackou. Zkratka, ze by cran s par fotovoltaickejma deskama a Li-FE4SO AKU mohl zustat na povrchu jako stacionarni povrchova sonda.
Drazí přátelé, kosmo nadšenci zde na fóru, je mi potěšením vyřídit Vám všem pozdrav od Roba Manninga http://ideaproject.com/speakers/item/51-rob-manning .
Pod vedením tohoto Pana Inženýra vznikly všechny veleúspěšné robotické sondy Marsu v posledních 20 letech, a proto tak činím velmi rád.
"Pospa, with so many things that need to go right, skepticism is a natural and proper reaction. We live in a world where healthy skepticism is needed for success. As Adam points out in the video, if you stand back and look at all of this, one could and should be skeptical. Only by thinking critically every day about failure modes might we find a pathway to success. (Say hi to the "Cosmo gang" in CZ from me.) "
Tlama - 25/6/2012 - 20:48
asi jinej gang
kosmo gang
to je pěkný, díky
alamo - 25/6/2012 - 21:05
gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Agamemnon - 25/6/2012 - 21:09
z wiki:
Power source: Curiosity is powered by a radioisotope thermoelectric generator (RTG), like the successful Viking 1 and Viking 2 Mars landers in 1976.[36][37]
Radioisotope power systems (RPSs) are generators that produce electricity from the natural decay of plutonium-238, which is a non-fissile isotope of plutonium. Heat given off by the natural decay of this isotope is converted into electricity, providing constant power during all seasons and through the day and night, and waste heat can be used via pipes to warm systems, freeing electrical power for the operation of the vehicle and instruments.[36][37] Curiosity's RTG is fueled by 10.6 pounds (4.8 kilograms) of plutonium-238 dioxide supplied by the U.S. Department of Energy,[38] packed in 32 pellets each about the size of a marshmallow.[12]
Curiosity's power generator is the latest RTG generation built by Boeing, called the "Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator" or MMRTG.[39] Based on classical RTG technology, it represents a more flexible and compact development step,[39] and is designed to produce 125 watts of electrical power from about 2000 watts of thermal power at the start of the mission.[36][37] The MMRTG produces less power over time as its plutonium fuel decays: at its minimum lifetime of 14 years, electrical power output is down to 100 watts.[40][41] The MSL will generate 2.5 kilowatt hours per day, much more than the Mars Exploration Rovers, which can generate about 0.6 kilowatt hours per day.
snáď stačí také niečo
-=RYS=- - 27/6/2012 - 03:55
citace:gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Nekde na strankach JPL jsem cetl, ze po 14 letech pocitaj s tim, ze se z MSL stane stacionarni sonda (atomova baterka uz neutahne motory) a ze po 16 letech to uz neutahne vsechny palubni pristroje.
Ciste teoreticky by se naposledy mel ozvat po 19 letech.
Problematika napajeni u MSL neni jednoduche, je tam nejen RTG topeni s Peltierama do PWM power modulu, ale tez sada prumyslovych elytu 10000yF/120V (-40/+85stC, elyty jsou od Genericu a kapacita by po 14 letech mela klesnout na 7000yF) a pomocne Li2S8 AKU (jako "booster" pri plnem vytizeni roveru).
Uz jsem to napsal jinde, ale na horni plose je dostatek mista pro eventualni FTV panely pro pripad, kdyz se z MSL stane stacionarni sonda s dlouholetou zivotnosti stacionarnich dat.
pospa - 27/6/2012 - 12:36
MSL včera, 26.6.2012 provedla v pořadí třetí korekční manévr TCM-3.
Po velmi krátkém 40 sekundovém zážehu sonda změnila svou rychlost o 50 mm/s.
Korekce upravila trajektorii k novému středu přistávací oblasti, ležící o 7 km blíž k úpatí Mount Sharp (Aeolis Mons).
Další korekční zážehy proběhnou až v průběhu posledních 8 dní před přistáním.
citace:Drazí přátelé, kosmo nadšenci zde na fóru, je mi potěšením vyřídit Vám všem pozdrav od Roba Manninga http://ideaproject.com/speakers/item/51-rob-manning .
Pod vedením tohoto Pana Inženýra vznikly všechny veleúspěšné robotické sondy Marsu v posledních 20 letech, a proto tak činím velmi rád.
"Pospa, with so many things that need to go right, skepticism is a natural and proper reaction. We live in a world where healthy skepticism is needed for success. As Adam points out in the video, if you stand back and look at all of this, one could and should be skeptical. Only by thinking critically every day about failure modes might we find a pathway to success. (Say hi to the "Cosmo gang" in CZ from me.) "
A já si pořád říkal, kde jsem to jméno slyšel. A pak jsem si vzpomněl. Rob Manning, spolu s Rudi Schmidtem, byli hosté v tom videu co jsi tu dával. A teď jsem zjistil, že sem tam zavítá i na UMSF.
Rozhodně sympatický chlapík! (jen více takových)David - 30/6/2012 - 08:48
Dnes v 8.41 SELČ zbývalo do přistání 36 dní 22 hodin a 49 minut, MSL byl od Země vzdálen 200 mil.km a od Marsu pouhých 11 mil.km.
... bo - 30/6/2012 - 10:16
To bude harakiri
pospa - 30/6/2012 - 19:49
citace:To bude harakiri
Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
... bo - 30/6/2012 - 20:00
citace:
citace:To bude harakiri
Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Já nemám strach, není to moje sonda
Jak říkají páni a dámy z týmu, který sondu vytvořil a programoval, každý z několika plynule navazujících kroků přistání je kritický a je velmi malý prostor pro chybu.. tak doufejme že vše proběhne jak má.
Přistání bude zkrátka na ostří katany.
Agamemnon - 30/6/2012 - 20:16
citace:Přistání bude zkrátka na ostří katany.
také boli všetky zatiaľ, nie?pospa - 30/6/2012 - 20:31
citace:Já nemám strach, není to moje sonda
Jak říkají páni a dámy z týmu, který sondu vytvořil a programoval, každý z několika plynule navazujících kroků přistání je kritický a je velmi malý prostor pro chybu.. tak doufejme že vše proběhne jak má. Přistání bude zkrátka na ostří katany.
Takové je každé přistání na cizí planetě.
Velmi podobné video, 7 minut hrůzy, vytvořil EDL tým už před přistáním MERů a Phoenixe - je to taková jejich tradice.
MER -
PML -
Musí to pro laiky trochu zdramatizovat, aby si lidi uvědomili, že úspěšná EDL fáze není vůbec samozřejmost, ani "piece of cake" a dostat tunové robotické vozidlo na Mars je zkrátka "riskantní podnik". Dušan - 30/6/2012 - 20:51
citace:Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Já teda docela strach mám, protože povést se to nemusí. A na další rover nebudou peníze hodně let...
... bo - 30/6/2012 - 20:53
citace: Takové je každé přistání na cizí planetě.
Velmi podobné video, 7 minut hrůzy, vytvořil EDL tým už před přistáním MERů a Phoenixe - je to taková jejich tradice.
MER -
PML -
Musí to pro laiky trochu zdramatizovat, aby si lidi uvědomili, že úspěšná EDL fáze není vůbec samozřejmost, ani "piece of cake" a dostat tunové robotické vozidlo na Mars je zkrátka "riskantní podnik".
No jasně a maj to pěkně udělaný a je hezký jak stárnou .. a vlastně tak úplně nestárnou ... stále hračičkové
Celkem to kontrastuje s přístupem Rusů a Číňanů.
Tam je to všechno hrozně vážný.
yamato - 30/6/2012 - 23:37
citace:
Celkem to kontrastuje s přístupem Rusů a Číňanů.
Tam je to všechno hrozně vážný.
nezabudnem na ten formalizmus v rusku, jak statna komisia dala suhlas nalozit sondu na raketu, potom dala suhlas vyrolovat s raketou, a nakoniec dala suhlas na start (okej, trosku dramatizujem...). A nakoniec sa to zadrhlo hned na LEO... kde udelali soudruzi z komise chybu? arccos - 2/7/2012 - 10:01
citace:Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Otázka sice nebyla na mě, ale musím se svěřit, že se bojím.
Už se to probíralo víckrát, tohle je zatím nejriskantnější přístání všech dob, je tam řada novátorských prvků, které když selžou byť jenom částečně, dopadne to špatně.
Tak třeba mám děsivé představy ohledně finálního oddělení roveru od jeřábu. Pokud se nepodaří po dosednutí odstřihnout jeden jediný kabel, jeřáb rover usmýká.
Velice se na MSL těším, doufám, že všechno vyjde.
pospa - 2/7/2012 - 10:27
citace:Tak třeba mám děsivé představy ohledně finálního oddělení roveru od jeřábu. Pokud se nepodaří po dosednutí odstřihnout jeden jediný kabel, jeřáb rover usmýká.
Na celém MSL je 81 pyrotechnických zařízení a všechny musí pracovat správně, jinak to nedopadne dobře.
Například tepelný štít je k zadnímu aerodynamickému krytu připevněn 9 perotechnickými šrouby - pokud jediný z nich selže, je konec, GAME OVER.
Je poměrně jedno jestli selže první, patnácté, nebo šedesáté pyro, každé z nich je klíčové a nemá zálohu.
Jak už tu bylo napsáno, všechny pyropatrony mají pro jistotu zdvojenou el. iniciaci a to pro správnou funkci musí stačit.
Včechny předchozí úspěšné sondy z dílen JPL jsou toho důkazem.x - 2/7/2012 - 19:11
Prostě i profedionální pyrotechnika občas selže - sami odpalovači ohňostrojů co vím říkají - kolik raket selhalo - prostě se neodpálili.
A i když toto je zcela jistě jiná kategorie kvality tak i přesto mám z toho počtu strach.
A určitě se najde dost lidí - kteří se z tiho budou na Webu - ve všech diskuzních fórech na toto téma skutečně radovat - odpůrci USA.
Právě kvůli neúspěchu Ruské sondy a i zde jak někteří zdůrazňovali její cenu oproti MSL - teď jestě přidaj munici, žwe ani n X dražší sonda neuspěla.
Prostě z dost inovativního řešení - reálně určiě nevyzkoušeného - mám strach - kdyby byla záloha s dalším roverem již na Zemi - a nebo by prostě letěli 2 nezávilé mise - 2 dvojčata byl bych klidnější.
Dost sond na Marsu neuspělo v minulosti.
Dále i konspirační teorie jistě budou - rover jim vůbec nefungoval tak se rozhodli s inscenovat - již předem vyrobit chybu při přistání - aby alespoň část peněz ty vývojáři za dokončení a start dostali zaplaceno - než je vyhodí za neuspěch a půjdou hned do důchodu si zachránili peníze na dobrý zbytek života - podle hesla po mě potopa.
Tedy třeba i to - oni věděli od počátku, že to nelze - a tak schválně zvolili nový způsob přistání - více peněz tak z grantů získali a navíc snadněji - poškozením několika pyropatron snadno způsobí havárii a bez možnosti získat důkazy na ně - prostě podle konspirátorů a odpůrců vědomý tunel už od začátku - dost drsné, ale i to jistě bude zaznívat.
Či dostaz - víte někdo náhodou jak se to testovalo - co z toho je nějak otestováno.
Tedy jestli vůbec něco s vyjímkou doufám alespoň v simulaci HW - v simulaci toho přistaní.
x - 2/7/2012 - 19:22
Rover již na Zemi - byli by prostě postaveny 2 kusy a ten druhý by čekal jak uspěje tern první - kdyby neuspěl při přistání tak změnit přistání - podle alepoň nějakých údajů na jiný způsob a naásledný další pokus - již by peníze byli zajištěny.
Pokud by uspěl první - pak by letěl úplně stejně vybavený - a měli bychom 2 rovery - každý někde jinde.
Přece jen - pokud je to tunový rover - který díky zdroji může jezdit celý rok - tak mě to připadá jako obrovský skok - proti prvnímu vozítku pomalu jako SciFi - pokud by se potvrdila bezproblémová funkčnost a životnost(za plánovanou dobu jako u současných).
yamato - 2/7/2012 - 21:03
citace:
Dále i konspirační teorie jistě budou - rover jim vůbec nefungoval tak se rozhodli s inscenovat - již předem vyrobit chybu při přistání - aby alespoň část peněz ty vývojáři za dokončení a start dostali zaplaceno - než je vyhodí za neuspěch a půjdou hned do důchodu si zachránili peníze na dobrý zbytek života - podle hesla po mě potopa.
fascinujuce je ze vacsina konspiracnych teorii ma jedno spolocne - mozu za to americania. Aj ked sa stane nieco zle im, mozu za to oni. Nikdy som nepocul konspiraciu, kde by napr. rusi skodili americanom. Zato amici vsetko - fingovany mesiac, samozhodene dvojicky, vsemocny HAARP, chemtrails, zlyhane ruske sondy, a asi aj ich vlastne sondy...
Tito fantasti vlastne nechtiac, v snahe o ociernenie niekoho, prisudzuju tejto krajine uplne nadprirodzene schopnostimilantos - 2/7/2012 - 22:15
citace:
citace:Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Otázka sice nebyla na mě, ale musím se svěřit, že se bojím.
Tak třeba mám děsivé představy ohledně finálního oddělení roveru od jeřábu. Pokud se nepodaří po dosednutí odstřihnout jeden jediný kabel, jeřáb rover usmýká.
Kdyby...
Kdyby se neoddělil jediný drátek při startu kterékoliv rakety / raketolánu....
To "kdyby " bude existovat vždy .Ale máme jen dvě nožnosti.
1/ přestat cokoliv vypouštět
2/ Navštívit Dr Chocholouška
81 pyropatron snad není žádné děsivé číslo. Kolik jich je potřeba při každém startu ?
x - 2/7/2012 - 22:28
"Kdyby se neoddělil jediný drátek při startu kterékoliv rakety / raketolánu....
"
To se to snad děje ještě v okamžiku, kdy se dá start ještě vypnout - tedy před spuštěním pomocných startovacích motorů raketoplánu.
Prostě se to zjistí automaticky a start se stopne.
x - 2/7/2012 - 22:36
"přestat cokoliv vypouštět "
Záleží na riziku - ale zde mne u MSL to připadá na velké číslo - nedokážu ovšem posoudit neboť nejse, odborník jak rizikové jsou i jiné doposud používané způsoby přistání při hmotnosti tohoto vozidla.
Doufám pevně že se v hodnocení rizika mýlím a vše bude OK.
Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít.
pospa - 3/7/2012 - 06:35
citace:Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít.
Testovalo se a stále testuje pořád dokola až do zblbnutí. Tím si můžete být celkem jistí. Důkladné testovaní je jeden ze základních pilířu úspěchu sond JPL.
Tady je jeden příklad za všchny:
Na UMSF byl dotaz, jestli inženýři uvažovali taky o závadě, kdy se lana pod skycrane odvinou jen na velmi krátkou délku cca 0,5 m, co se stane při přistání.
Odpověděl mu jeden z nejpovolanějších - Rob Manning (chief engineer):
"In our "stress and robustness" simulations (which we have been doing a lot of in the last few months), we try to think up cases like this to see where the system "breaks" using one of our software simulations (we have a couple of variants of simulation for different purposes - plus the testbed with all of the electronics in it too). We have tried cases like: slower (sticky) engine throttle responses, lower or asymmetric throttle engine performance, super slow bridle deployment. I don't think we tried the case where the bridle does not fully deploy (I will ask), but I am pretty sure it would work to a point - the architecture does not depend on the bridle length being "just right". The software doesn't "recognize the situation" per se, the software really does not monitor nor really care about the position nor orientation of the rover with respect to the descent stage, it simply waits for he ground to show up and "off load" the descent stage. The software "knows" that the rover is on the ground when it notices that the throttle settings have cut in half (as it must in order to maintain the descent rate of around 0.7 m/s even after the rover is on the ground - at least for a couple of seconds). And for that reason, a half meter bridle would mean that the descent stage would come down and make contact with the rover in those 2-ish seconds that it take for the software to notice that the rover has been off-loaded (remember there are uptake reels on both ends of the bridles to take up the slack). Plus there would be a lot more plume issues being that close to the ground.
I have personally witnessed the BUD (bridle/umbilical device) testing as well as the system level separation tests and I know the design pretty well. John, Tom and the gang put a lot of thought put into it as well as incorporating lessons from MPF and MER (which used centripetal friction brakes instead of an electro-magnetic brake). You might recall that on Spirit landing, the bridle's brake was a tad "too good" (too much friction) and the lander with Spirit inside took "much" (a few seconds) longer than we expected to deploy the bridle to full length (over the coming 3 weeks before Opportunity arrived, we frantically re-re-tested the brake in the expensive 25 ft space simulator). This new design avoids this possibility. It is a nice clean and elegant design they came up with. This does not keep me up at night.
If and when we find stress cases that do not work, we decide whether or not to do anything about them depending on our best judgement of the probability of occurrence vs level of difficulty in mitigating the threat. More often than not we find that that system muscles through the problem (for example a very short data outage on the bridle) , however when we consider "hard failures" (such as a failure to cut a bridle) we already know the outcome will not be good and we have known that from the beginning. In those cases we count on the reliability and simplicity of he design ... and of course we test it like crazy to "prove" it (we often misuse the word "proof" which implies deductive reasoning, rather we should say "demonstrate" for the inductive reasoning behind the bulk of our reliability arguments).
(I am really procrastinating today. I love to talk about this stuff.)
-Rob
Opinions expressed are those of the author and do not necessarily represent the views of JPL/Caltech/NASA. "
David - 5/7/2012 - 08:43
31 dní do přistání !Dnes v 8.20 SELČ chybělo do přistání 31 dní 23 hodin a 10 minut !
martalien2 - 5/7/2012 - 16:42
citace:Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít. .......Testovalo se a stále testuje pořád dokola až do zblbnutí.
Jenže na rozdíl od jiných věcí mi u tohohle chyběl motorový test. I kdyby to bylo jištěny jeřábem. Co jsem viděl byl jen test spouštění při visu na jeřábu. Já nevím ale při spouštění jde vlastně o kyvadlo s proměnnou délkou a vidím obrovské riziko právě při spouštění v tom, že se soustava rozkmitá. Při tom visu na jeřábu to bylo stabilní, jenže to stabilizoval ten jeřáb ale při visu na motorech to bude neustále dorovnávat polohu a cukat sem a tam. Je pravda, že pokud nebude rozvinutí moc dlouhé a poměr šířky závesu jednotlivých lan a délky bude malý, bude se to chovat jako pevná konstrukce, při větší délce se to ale může začít kývat. Tohle bych si bez reálného motorového testu na Zemi netroufl někam poslat. Tohle žádná simulace dostatečně neprověří. No snad bude přát štěstí a případné kmity nebudou mít fatální následky. Pro hraje i nižší gravitace a to, že případné kmity budou pomalejší než by byly na Zemi.....
Svatopluk Klich - 5/7/2012 - 19:06
citace:
citace:Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít. .......Testovalo se a stále testuje pořád dokola až do zblbnutí.
Jenže na rozdíl od jiných věcí mi u tohohle chyběl motorový test. I kdyby to bylo jištěny jeřábem. Co jsem viděl byl jen test spouštění při visu na jeřábu. Já nevím ale při spouštění jde vlastně o kyvadlo s proměnnou délkou a vidím obrovské riziko právě při spouštění v tom, že se soustava rozkmitá. Při tom visu na jeřábu to bylo stabilní, jenže to stabilizoval ten jeřáb ale při visu na motorech to bude neustále dorovnávat polohu a cukat sem a tam. Je pravda, že pokud nebude rozvinutí moc dlouhé a poměr šířky závesu jednotlivých lan a délky bude malý, bude se to chovat jako pevná konstrukce, při větší délce se to ale může začít kývat. Tohle bych si bez reálného motorového testu na Zemi netroufl někam poslat. Tohle žádná simulace dostatečně neprověří. No snad bude přát štěstí a případné kmity nebudou mít fatální následky. Pro hraje i nižší gravitace a to, že případné kmity budou pomalejší než by byly na Zemi.....
Jako programátor v tomto opravdu nevidím problém a můžu Vás uklidnit. Pokud vezmete funkci motorů v jistých parametrech, jde to odsimulovat velmi přesně a spolehlivě. Jsou to tisíckrát vyzkoušené algoritmy. Ten test na jeřábu byl spíš testem spouštěcího soustrojí. Takže pokud bude fungovat toto, nebojím se toho. martalien2 - 5/7/2012 - 20:46
citace:
Jako programátor v tomto opravdu nevidím problém...
Jako člověk co dělá HW i SW v tom riziko vidím......
pospa - 5/7/2012 - 23:57
citace:Já nevím ale při spouštění jde vlastně o kyvadlo s proměnnou délkou a vidím obrovské riziko právě při spouštění v tom, že se soustava rozkmitá....., ale při visu na motorech to bude neustále dorovnávat polohu a cukat sem a tam.
Ve chvíli, kdy se rover odpojí od DS (13 s do přistání, 19 m nad povrchem) a začne se na lanech spouštět dolů, bude celá sestava klesat stabilní vertikální rychlostí 0,75 m/s. Horitzontální složka bude v té chvíli už nějakou dobu 0 m/s => žádný stranový pohyb.
Tři lana, na kterých bude 900 kg rover viset, jsou dlouhá 7,5 m. Na plnou délku se rozvinou za 7 sekund. Rover bude tou dobou cca 5 m nad povrchem; do přistíní zbývá zhruba 6 sekund. V této konfiguraci bude v klidu klesat těch zbývajících 5 metrů až do kontaktu s povrchem a odlehčení nosných lan. Po krátké prodlevě dojde k přeseknutí lan a datového kabelu a DS odlétá několik stovek metrů pryč.
A teď mi řekněte, co by mělo ten skoro tunový kolos ve 100x řidčí atmosféře za těch 13 sekund visení rozhoupat, když DS s pomocí přistávacího radaru, inerciální plošiny a plynule regulovaného chodu 4 motorů bude stále udržovat pomalý, plynulý a svislý sestup?
Alchymista - 6/7/2012 - 02:39
Mirek Pospíšil - to, čo popisujete je idealizovaný scenár pristátia, ale klesanie "crane" s podveseným roverom stabilnou rýchlosťou nie je práve "stabilný" režim činnosti pohonného systému - motory musia byť nepretržite regulované jednak kvôli udržaniu stabilnej rýchlosti klesania a jednak kvôli udržaniu zosúhlasenia vertikálnej osy zostavy s miestnou vertikálou.
A s ohľadom na to, že motory sú usporiadané do venca a vektory ťahu jednotlivých motorov smerujú mimo vertikálu, je tam dosť príležitostí na rozkmitanie.
citace:...klesanie "crane" s podveseným roverom stabilnou rýchlosťou nie je práve "stabilný" režim činnosti pohonného systému - motory musia byť nepretržite regulované jednak kvôli udržaniu stabilnej rýchlosti klesania a jednak kvôli udržaniu zosúhlasenia vertikálnej osy zostavy s miestnou vertikálou.
Alchymisto, že zrovna ty budeš pochybovat o perfektním zvládnutí základních úloh řízení a regulace tak zkušeným týmem konstruktérů, jako je v JPL, tak to jsem skutečně nečekal.
Kdybys napsal: určitě jim to rozhoupá něco, o čem teď nemají ani tušení, nějaký nečekaný vnější vliv, nebo skrytý bug hluboko v letovém SW, tak bych možná pokýval hlavou a řekl "no, dejme tomu". I v JPL vždy opakují: jediné co určitě víme, je to, že tam může nastat něco, co ještě nevíme = něco, co se nikdy předtím nestalo, nebylo nasimulováno, nebylo otestováno.
Regulace tahu sestavy 4 raketových motorů (další 4 v záloze) v rozmězí 1 - 100% tak, aby vyrovnávaly stranové síly (vítr), kmity jednoduchého kyvadla a udržovaly konstantní rychlost klesání i pri ubývajícím palivu (~4 kg/s) je pro inženýry z Jet Propulsion Laboratory základní úloha, jako pro žongléra házení 3 míčky.
Mirku, ja som ďaleko toho, aby som spochybňoval kvalifikáciu špecialistov z JPL. Skôr mi ide o to, aj ako napísal Martalien2, že systém "sky-crane" nebol ako taký fyzicky odskúšaný v motorovom režime (nemyslím tým letový exemplár, to je samozrejme vylúčené). Napríklad rádiolokačný výškomer a k nemu patriaca časť riadiaceho hardware a software bola skúšaná na vrtuľníku.
Problém akýchkoľvek simulácií a modelovania je obecne v tom, že je veľmi ľahké niečo prehliadnuť - niečo, čo je pri fyzickom teste očividné.
Ale pevne verím, že maníci z JPL neprehliadli nič podstatné a dôležité a Couriosity sa dostane tam, kam má, bezpečne a v poriadku.
[Upraveno 06.7.2012 Alchymista]
pospa - 6/7/2012 - 14:01
No jo, ale v podstatě u žádné sondy nebyla nikdy vyzkoušena celá EDL fáze dohromady! Ono to zkrátka nejde.
Odzkoušíš 1000x pyropatrony, 50x padák, N x 1000 hodin testu motorů MLE, 10x spuštění roveru pod Skycrane, atd, atd, ale nikdy to na Zemi nemůžeš poskládat do souvislé řady událostí za sebou a pustit to jako jeden komplexní test - tak jak to má proběhnout v reálu....
Jedině "per partes".
Tak to prostě je.
pospa - 6/7/2012 - 14:35
Ještě přidám odkaz na pěkný popis skycrane manévru od Emily Lakdawally na blogu TPS.
Je to tam i s obrázky nosného lana a pyrotechnické "gilotiny", která ho po dosednutí přesekne.
PS: taky by se mi líbilo, kdyby moje děti chodily do školky v Pasadeně, kam občas zajde někdo z JPL a jen tak pro zábavu dětem přinese torochu toho použitého testovacího HW z planetárních sond.
Alchymista - 6/7/2012 - 15:18
"Entry fáza" sa odskúšať v podstate ani nedá - a keď, tak za strašné peniaze.
Oproti predošlým sondám je určitou novinkou "ne-balistický" zostup (sondy MPF, MER a Phoenix zostupovali "balisticky"), s využitím aerodynamického vztlaku zostupového púzdra ("lifting entry"). Je to zrejme vynútené aj pomerne vysokým prierezovým zaťažením zostupového púzdra.
"Descent fáza" na padákoch sa overiť už z časti overiť dá, ale testovanie nemá príliš zmysel, reálne podmienky otvárania padáku sa simulujú len ťažko (rýchlosť Mach 2+, ale dynamický tlak len ~600Pa), navyše kritickým bodom je vlastne správne zbalenie a od toho závislé správne rozbalenie padáku.
Obe úvodné fázy - entry a descent - sú však natoľko "štandardné", a overené na predošlých sondách, že tu k chybe pravdepodobne nedôjde.
U MSL je fyzicky neoverenou, ale v takmer plnom rozsahu overiteľnou časťou, práve fáza "Landing" - od odpojenia padákového systému so zadnou časťou púzdra po dosadnutie MSL a odpojenie "sky-crane".
Motorický zostup začína vo výške okolo 2000 metrov pre rýchlosti zostupu 120m/s - to je možné bez problémov nasimulovať odhodením z vrtuľníku.
Vo výške ~100 metrov má byť rýchlosť klesania stabilizovaná na 20m/s, vo výške 55 metrov má začať konštantné brzdenie, tak, aby vo výške ~21 metrov bola rýchlosť klesania 0,75m/s, Vo výške ~18,5 metra je odpojený rover. Všetky testy vo výškach pod 120 metrov bolo možné urobiť pri zavesení zostavy na lano žeriavu.
Domnievam sa, že testy neboli robené z jedného hlavného (a veľmi dobrého) dôvodu - zemská príťažlivosť je 2,6 krát väčšia ako na Marse, takže výkon raketových motorov pri testoch by musel byť primerane väčší a použitý hardware by nebol totožný s tým, ktorý bude použitý na Marse.
martalien2 - 6/7/2012 - 15:43
citace:"
Domnievam sa, že testy neboli robené z jedného hlavného (a veľmi dobrého) dôvodu - zemská príťažlivosť je 2,6 krát väčšia ako na Marse, takže výkon raketových motorov pri testoch by musel byť primerane väčší a použitý hardware by nebol totožný s tým, ktorý bude použitý na Marse.
Dalo by se to otestovat s lehcim modelem, tak jako se testovalo rizeni mesicniho modulu. Dival jsem se na to zaveseni a je to horsi nez sem se domnival. No za 31 dni uz budeme vedet.... Fakt je ze jsou to mistri ve svem oboru a tak to snad probehne v poradku....
Alchymista - 6/7/2012 - 16:11
Obrázok pyrorezáku je zaujímavý. S ohľadom na požadovaný rezací výkon mi pripadá až zbytočne masívny.
pospa - 6/7/2012 - 16:14
citace: "Descent fáza" na padákoch sa overiť už z časti overiť dá, ale testovanie nemá príliš zmysel, reálne podmienky otvárania padáku sa simulujú len ťažko (rýchlosť Mach 2+, ale dynamický tlak len ~600Pa), navyše kritickým bodom je vlastne správne zbalenie a od toho závislé správne rozbalenie padáku.
Supersononický padák MSL se ověřoval poměrně intenzivně v největším aerodynamickém tunelu na světě (NASA Ames). A nebylo to rozhodně bez problémů. I když se konstrukce od předchozích sond moc nelišila, jedná se přece jen o největší brzdicí padák pro rychlositi Mach 2,2 a není k němu žádný záložák - jeden pokus a musí se na 100% a bez poškození otevřít.
Ohne sranda
Zabalení je taky důležité, ale klíčovou je hlavně správná konstrukce.
citace: Obe úvodné fázy - entry a descent - sú však natoľko "štandardné", a overené na predošlých sondách, že tu k chybe pravdepodobne nedôjde.
Ne ne, řízený průlet vztlakového tělesa atmosférou Marsu - to tu bude poprve.
Při něm sonda vytratí 95% své rychlosti, ale co hlavně, úspěšnost této fáze bude mít největší podíl na přesném dosednutí do relativně malé přistávací elipsy 20 x 7 km.
Alchymista - 6/7/2012 - 16:44
mám dojem, že "lifting entry" bol použitý už u Vikingov, prinajmenšom zostupové púzdro malo L/D pomer 0,18 - MSL má 0,24
pospa - 6/7/2012 - 17:15
citace:mám dojem, že "lifting entry" bol použitý už u Vikingov, prinajmenšom zostupové púzdro malo L/D pomer 0,18 - MSL má 0,24
Tak to nebylo. Viking lander měl na svou dobu kvalitně "ošetřený" deorbit manévr - okamžik a délku brzdicího zážehu, ale samotný sestup atmosférou byl do otevření padáku čistě balistický - neřízený.
Proto byla uvažovaná přistávací elipsa Vikingů 100 x 200 km.
Srovnejte s MSL - 7 x 20 km.
Edit:
Ano, Viking Lander Capsule měly L/D = 0,18 a měly i RCS systém, ten však jenom udržoval úhel náběhu 11,1° - nebyl s ním aktivně řízen sklon vektoru vztlaku, tzn aktivně upravována trajektorie letu podle okamžitých podmínek letu a atmosféry.
[Upraveno 06.7.2012 pospa]
martinjediny - 6/7/2012 - 21:30
citace:...Ohne sranda
Zabalení je taky důležité, ale klíčovou je hlavně správná konstrukce.
ta vymena kolesa a prechadzka pod vlajucim padakom je z pohladu bezpecnosti koser?
Na garazovu firmu pochopitelne, ale NASA?
yamato - 7/7/2012 - 09:40
citace:
ta vymena kolesa a prechadzka pod vlajucim padakom je z pohladu bezpecnosti koser?
Na garazovu firmu pochopitelne, ale NASA?
mali najprv vypisat ziadost na formulari N-45-s-2? martinjediny - 7/7/2012 - 22:12
citace:
citace:
ta vymena kolesa a prechadzka pod vlajucim padakom je z pohladu bezpecnosti koser?
Na garazovu firmu pochopitelne, ale NASA?
mali najprv vypisat ziadost na formulari N-45-s-2?
mal som na mysli, ze jeden diel venovali hladaniu nahradneho kolesa... a mal som pocit ze to robili viac ako amatersky a navyse na zdvihacom zariadeni s dopravou osob...
Improvizovat sa moze, ak nejde o zivot. Snad to posudili dobre...
btw. velmi zaujimave pohlady do dielni... ked tak porovnavam nase vybavenie, ich vybavenie,...
yamato - 8/7/2012 - 17:55
citace:
btw. velmi zaujimave pohlady do dielni... ked tak porovnavam nase vybavenie, ich vybavenie,...
citace:btw. velmi zaujimave pohlady do dielni... ked tak porovnavam nase vybavenie, ich vybavenie,...
v zaujme predchadzania depresiam odporucam neporovnavat
Neboj sa, amici su odolni...
btw. S podobnym vybavenim a softom, (i ked v podstatne mensom, sme mensia firma), na akom oni robia kozmonautiku, napr. falcony, my robime "obycajne" vytahy.
Proste globalizacia robi divy... Preto ani nemozem anblock odpisovat cinsku, indicku, turecku, ci spanielsku produkciu, pretoze CNC dokaze vyplut kvalitu bez ohladu na to, kto stroj spustil. Urcita kultura prace a kontroly kvality ma tiez svoje caro, ale ak sa to ustriehne, tak rozdiely su vcudu... (okrem ceny)
EU ma obrovsky potencial... len nejak chyba motivacia a iniciativa [Editoval 08.7.2012 martinjediny]
Agamemnon - 8/7/2012 - 21:05
niekde tu bol článok o tom, aký software spacex používa na návrh a simuláciu... resp. v podstate aký používajú všetci, pretože nemajú na výber (v podstate... fakt špecializované veci robí len pár firiem - zvyčajne tých veľkých)
edit:
citace:EU ma obrovsky potencial... len nejak chyba motivacia a iniciativa
je pomerne dosť vecí, kde je európa lídrom... samozrejme, mohlo by to byť lepšie... ale až taká tragédia to nie je... [Edited on 08.7.2012 Agamemnon]
pospa - 9/7/2012 - 05:41
citace:niekde tu bol článok o tom, aký software spacex používa na návrh a simuláciu... resp. v podstate aký používajú všetci, pretože nemajú na výber (v podstate... fakt špecializované veci robí len pár firiem - zvyčajne tých veľkých)
edit: je pomerne dosť vecí, kde je európa lídrom... samozrejme, mohlo by to byť lepšie... ale až taká tragédia to nie je...
7.7.1965 ČTK : Mariner-IV v oblasti přitažlivosti Marsu. Ve středu byl M-IV 3 mil km nalevo od Marsu .... musí urazit ještě 15 mil,km než přetne dráhu planety.letí rychlostí 16000 km/hod ...Kamery vyšlou v noci ze 14. na 15. července 21 snímků ze vzdálenosti 9000 km.
David - 10/7/2012 - 07:48
1965 ČTK-mf píše : Americká kosmická sonda se blíží k Marsu rychlostí 9870 mil/hod / 15.841 km/ a v sobotu 10.7. byla od Marsu vzdálena necelý 1 mil.mil / 1,6 mil.km/. Vědci doufají, že Mariner-IV ukáže podorbnosti známých " kanálů" na Marsu.
david - 10/7/2012 - 13:23
Od počátku sleduji MSL jak se vzdaluje, ale nyní se mi to na domovské stránce msl zastavilo na 18.06 / na Where is .. /, nevím zda je chyba u mne,nebo zda to běží někde jinde , dík .
citace:gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Nekde na strankach JPL jsem cetl, ze po 14 letech pocitaj s tim, ze se z MSL stane stacionarni sonda (atomova baterka uz neutahne motory) a ze po 16 letech to uz neutahne vsechny palubni pristroje.
Ciste teoreticky by se naposledy mel ozvat po 19 letech.
Problematika napajeni u MSL neni jednoduche, je tam nejen RTG topeni s Peltierama do PWM power modulu, ale tez sada prumyslovych elytu 10000yF/120V (-40/+85stC, elyty jsou od Genericu a kapacita by po 14 letech mela klesnout na 7000yF) a pomocne Li2S8 AKU (jako "booster" pri plnem vytizeni roveru).
Uz jsem to napsal jinde, ale na horni plose je dostatek mista pro eventualni FTV panely pro pripad, kdyz se z MSL stane stacionarni sonda s dlouholetou zivotnosti stacionarnich dat.
Jen pro info ohledne napajeni druzic, takhle vyresili ARISSat-1:
Operations
•Battery must be initially charged to activate satellite
•Battery is mission critical for first 15 minutes of flight (to be reviewed)
•Satellite will power down during eclipse if battery fails
•Satellite can operate without battery in sunlight
[Upraveno 11.7.2012 -=RYS=-]
david - 11/7/2012 - 18:22
K Marsu chybí 7,8 mil.km,po dráze ještě proletí 47 mil.km, do přistání chybí 25 dní, od Země je již vzdálena 216 mil.km.
Agamemnon - 11/7/2012 - 22:29
tlačovka o pristátí:
NASA will hold a news conference at 1 p.m. EDT Monday, July 16
viem ze tym zase spustim zurivu diskusiu o ruskych (ne)schopnostiach, ale tento clanok celkom nazorne vymenuva doterajsie misie k marsu, a aj slepy vidi, ze za desivu statistiku martanskych misii su z prevaznej miery zodpovedni rusi. Konieckoncov aj ich zvyk posielat sondy v celych seriach svedci o tom, ze viacmenej triafaju od pasu...
Tak a teraz do mna
Agamemnon - 13/7/2012 - 15:41
prečo by sa mal niekto pustiť do teba? však im to padalo ako divé
len prečo si to dal do tejto témy?
yamato - 13/7/2012 - 16:40
pretoze ten clanok je o MSL, aspon podla uvodu...
david - 13/7/2012 - 19:05
V roce 1965 již Mariner-IV chystal kamery, zatímco MSL je vzdálen ještě cca 7 mil.km a poletí ještě tři týdny.
ČTK 13.7.1965 : ... Ve středu 14.7. vyšlou vědci / američtí - pozn./ signálkterý má připravit kameru.
V té době již bylo jasné, že americká sonda vypuštěná v prvním američany využitém " okně" k Marsu doletí, na rozdíl od sovětů, kteří se marně snažili již ve třech "oknech" a šesti, pravděpodobněji devíti neúspěšných misí svoji sondu k Marsu dostat. Zkrátka tuny jim nepomohly k marsu ani k venuši a zejména ne ve snaze dostat člověka na Měsíc.
david - 14/7/2012 - 17:32
Pasadena 14.7.1965 - ČTK - RP -mf : V 15.28 našeho času vyslali vědci Mrineru IV signál, který měl zahřát kameru ... l5.7. v 1.20 našeho času začne sodna fotografovat ... snímky mají objasnit záhadu kanálů, o nichž se tvrdilo, že jsou dílem obyvatel planety.Čeká se i navýsledky měření hustoty atmosféry se zřetelem na přístávání kosmických sond. / astronomická měření v té době udávala tlak vyšší než 1/10 pozemského tlaku.
david - 15/7/2012 - 07:50
MSL 6 mil.km od Marsu - Mariner-IV v roce 1965 již odvysílal první snímek po průletu . ČTK 15.7.1965 : Americká vesmírná sonda Mariner-4 dokončila ve čtvrtek večer ve 22.3Om našeho času vysílání prvního snímku Marsu ... kvalita snímku je dobrá.
david - 16/7/2012 - 10:37
V 8.14 a.m. 222 od Země 6,448 k Marsu Po dráze zbývá ještě uletět 38,332, vše v mil.km a do přistání zbývá 20 dní 21 hodin Ol minut.
V roce l965 byl prvmí snímek Marsu z Marineru -IV na Zemi a američtí vědci dospěli k předběžným závěrům experimentu : RP-ČTK : 1. ... nemá magnetické pole ...atmosféra vysoce radioaktivní ... povrch vystaven intenzivnímu kos. záření ... 2. ... atmosféra je mimořádně řídká.Proto asi nebude možno při přistávání vystačit s padáky, nebo podobnými běžnými prostředky ! Tady bych si dovolit připomenout, že sověti této " rady " neuposlechli, zřejmě nevěřili nízkému tlaku na marsu a dále spekulovali s atmosférou O,l-O,3 pozemské a jejich sondy dopad na padáku nepřežily / Marsy 2,3 a 6 /... 3. Mars podobně jako Země vyčistil svoji dráhu od " kosmického prachu".
a ešte video s ukážkou z hry (z dnešnej tlačovky):
[Edited on 16.7.2012 Agamemnon]
david - 17/7/2012 - 09:17
Do přistání zbývají méně než tři týdny a je na čase se připravit na sledování přímého přenosu. Zajímalo by mne, kde by to pro nás laiky bylo nejpřijatelnější, zda bude někde něco komentovaného v češtině, příkladně na tomto vebu,resp. ČT, nebo " jen" TV NASA, při školských znalostech angličtiny je americký slang v přímém přenosu problém. Krom toho živý komentář odborníka, jakým byl příkladně Mgr. Vítek celou událost nesmírně zkvalitní. Dále bych rád věděl i časovou škálu jednotlivých událostí.Píšu to proto a v dostatečném časovém předstihu, že propást tuto příležitost by byl hřích a to nejen proto, že bude, pokud ovšem vše klapne , na úrovni sci-fi, ale že další podobné přistání dalších 10 let " nehrozí". Dík.
Agamemnon - 17/7/2012 - 09:31
mnozstvo informacii obsahuje prave ten landing kit:
vratane podrobneho popisu pristavacieho manevru (od str. 27) + na str. 29 je pekny farebny diagram zobrazujuci fazu pristatia
ten landing kit inak obsahuje info o experimentoch na msl, potom popis samotnej lode (jednotlive casti), o prelete, porovnanie s mer, info o mieste pristatia, etc
david - 17/7/2012 - 11:31
Ta záplava informací je skvělá, ale mě šlo v zásadě jen o to v kolik hodin mám co zapnout, abych co nejlépe a nejjednoduššeji " u toho".Dík.
Agamemnon - 17/7/2012 - 12:20
citace:Ta záplava informací je skvělá, ale mě šlo v zásadě jen o to v kolik hodin mám co zapnout, abych co nejlépe a nejjednoduššeji " u toho".Dík.
tak potom dolezite je toto:
"A live feed of video during key landing activities from the mission control room at JPL will be carried on NASA TV and on http://www.ustream.tv/nasajpl between about 9 and 11 p.m. PDT on Aug. 5 (midnight and 2 a.m. EDT on Aug. 6)."
uplne presny cas asi nie je este znamy (to rozpatie tych 2 hodin tam), pretoze este su naplanovane nejake korekcne manevre a to bude mierne menit ten cas pristatia
edit:
9pm pdt dava 0400am utc (0600am cest)
[Edited on 17.7.2012 Agamemnon]
david - 18/7/2012 - 14:33
Dík, to znamená že jako obvykle TV NASA a sledovat upřesňování doby i místa v důsledku korekcí. Ještě jednou dík.
ales - 18/7/2012 - 15:45
Myslím, že korekce dráhy nemohou (a nesmí) moc ovlivnit dobu přistání (Mars se točí a letí rychle a nepočká). V Landing Kitu je jasně napsáno, že signál o přistání se k Zemi dostane 6.8.2012 v 7:31 SELČ (5:31 UT). Samotné přistání ovšem fyzicky proběhne už v 7:17 SELČ, protože cca 14 minut trvá radiovému signálu cesta od Marsu k Zemi (cca 250 mil. km).
Ovšem osobně neočekávám od "přímého přenosu" přistání (v době od 6:00 do 8:00 SELČ) nic zázračného. Live video ze sondy to skoro určitě nebude a kdo ví, jestli vůbec bude k dispozici nějaká live datová telemetrie. Podle článku W.Harwooda na http://www.cbsnews.com/network/news/space/home/spacenews/files/msl_update.html pár minut před přistáním zapadne Země za místní obzor na Marsu, takže přímá radiová komunikace nebude možná. Live retranslaci telemetrie má zprostředkovat sonda Mars Odyssey, která ale v minulých týdnech parkrát neočekávaně přešla do "safe mode" ve kterém samzřejmě nezprostředkuje ani nezaznamená vůbec nic (doufejme, že 6.8.2012 bude Mars Odyssey OK). Na dohled v době přistání bude i sonda MRO, ale ta podle článku W.Harwooda může prý jen data zaznamenat a odvysílat na Zemi až za pár hodin (takže nic "live").
Podle mého názoru tedy můžeme během "live" přenosu na NASA TV očekávat jen záběry z řídicího střediska, počítačovou simulaci letu a snad i rychlé potvrzení "telemetrie" ve stylu "žije/nežije". Pak bude následovat klasický jásot a potlesk (v což doufám), nebo smutek a zklamání. Teprve později ten den se snad dočkáme nějakých obrázků a možná i zaznamenaného videa z přistávací kamery. Uvidíme.
Agamemnon - 18/7/2012 - 17:38
z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps - a aj tá bude až nejakú dobu po pristátí (v dňoch) - toľko bude trvať, kým dôjdu všetky tie dáta na zem (to bolo ešte pred problémami s odyssey, tým sa to možno ešte predĺží)
- z pristátie nebude ani live telemetria (teda s oneskorením tých 14 min.) - v prvom slede dôjdu len potvrdzujúce kódy, že jednotlivé sekvencie pristátia sa uskutočnili úspešne (ja to info na nsf chápem tak, že telemetria budu odoslaná na zem až neskôr - keď bude až po pristátí)
david - 19/7/2012 - 08:23
Takže moje laická představa byla sci-fi,realita bude přesto zajímavá, reakce v řídím středisku na jednotlivé kroky je stejně zážitkem a doufejme že i bude alespoň obdobně jako při přistávání MERů.Dík.
ales - 19/7/2012 - 21:56
Vypadá to, že nějaký nadšenec "jmknapp" z UMSF vytvořil pěknou (zrychlenou) animaci, jak asi uvídí sonda MRO přistávající sondu MSL/Curiosity. Je to na. Můžete si to doplnit i dříve zveřejněnou animací drah obou sond na.
Doufám, že podobné animace budou také součástí přenosu z přistání toho 6.8.2012 na NASA TV. Mohli by tam také ukázat záběry z vývoje, stavby a testování MSL/Curiosity. To by se mi líbilo a přenos z řídicího střediska by to oživilo. Ovšem NASA zatím tyto retrospektivní klipy moc do přímých přenosů nezařazovala. Uvidíme. Třeba s tím začnou víc právě u MSL/Curiosity.
Jiří Hošek - 20/7/2012 - 06:59
citace:V roce l965 byl prvmí snímek Marsu z Marineru -IV na Zemi
Přesně před 36 lety, 20. července 1976 11:53:06 UTC, přistál na Marsu, na místě Chryse Planitia, přistávací modul americké sondy Viking 1 o hmotnosti 1100 kg.
david - 21/7/2012 - 03:53
Věčná škoda, že se poté další americký výzkum Marsu na dvacet let zcela zastavil neb bylo potřeba financovat " levnou dopravu na LEO raketoplány" a stavbu " černé díry kosmonautiky".
Jiří Hošek - 21/7/2012 - 13:27
Nebylo to 20 let. Viking 2 fungoval do roku 1980, Mars Observer letěl k Marsu v roce 1992. V mezidobí letěla sonda Magellan k Venuši, drahá sonda Galileo k Jupiteru, teleskop Hubble, sonda Ulysses pro průzkum Slunce,
david - 22/7/2012 - 02:52
Měl jsem na mysli kvalitativní pkrok ve zkoumání Marsu, Viking 2 sice fungoval do déle než měl, ale myslím že jeho program vyl vyčerpán brzy po landingu a poté byl něco jako meteorolgická stanice.Za pokrok po Vikingu bych považoval MERy v roce 198O, nebo MSL v roce 1985, nehledě na to, že prognózy po přistání Vikungů dokonce před rokem 1990 kladly nejen dovor vzorků z povchu, ale i pilotovaný let.
david - 22/7/2012 - 03:06
MSL již jen 4,7 mil.km a necelých 16 dní letu od cíle !
pospa - 22/7/2012 - 13:08
citace:z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps - a aj tá bude až nejakú dobu po pristátí (v dňoch) - toľko bude trvať, kým dôjdu všetky tie dáta na zem (to bolo ešte pred problémami s odyssey, tým sa to možno ešte predĺží)
První obrázky z kamery MARDI, které uvidíme, budou ty poslední zaznamenané, tedy podle LIFO - Last In First Out, plus na přeskáčku pár vybraných snímků z různých klíčových momentů EDL sekvence.
Kompletní video (cca 500 snímků), které budeme mít k dispoici za několik dní po přistání, bude poskládáno jen z náhledů s rozlišením 200 x 150 px.
Úplná sada snímků v plném rozlišení 1600 x 1200 px a z něj vytvořené HiRes video bude na Zemi až po několika týdnech. Prioritu budou mít vědecká data.
Úplně první snímky, které uvidíme, by ale měly být černobílé - zřejmě z kamer HazCam.
Edit:
Ještě doplním jednu zajímavost, kterou bychom na videu měli být schopni rozeznat: Kamera MARDI začne snímat cca 10 s před odhozením tepelného štítu. První co uvidíme bude pruh světla dopadající na bílý kalibrační terč na vnitřní černé straně štítu. Pak bude následovat let na padáku, provázený oscilacemi a vibracemi padáku - přece jen, poletíme stále ještě vysoce podzvukovou rychlostí. Po dostatečném zbrždění, ve výšce 2 km, se sestupový stupěň s roverem odpojí od backshell a začne padat volným pádem (motory MLE v té chvíli běží jen na 2%). Po 2 s motory naběhnou na plný výkon a sonda provede "úhybný manévr" - ostře se nakloní stranou od původní trajektorie letu a vyrovná se znovu až po několika sto metrech. Tímto způsobem se má zabránit jakémukoli dalšímu kontaktu s backshell a padákem.
citace:- z pristátie nebude ani live telemetria (teda s oneskorením tých 14 min.) - v prvom slede dôjdu len potvrdzujúce kódy, že jednotlivé sekvencie pristátia sa uskutočnili úspešne (ja to info na nsf chápem tak, že telemetria budu odoslaná na zem až neskôr - keď bude až po pristátí)
Jen doplním, že těch "kódů", nebo jak JPL nazývá "tónů" je k dispozici celkem 256. V podstatě se jedná o skokové změny frekvence jednoduchého signálu na různé úrovně. Pro každou událost během EDL (otevření padáku, odhození štítu, atd) jsou stanoveny dvě různé frekvence (tóny) které udávají, zda daný krok proběhl v pořádku, nebo nikoli.
Tyto tóny by měla v reálném čase retranslovat Mars Odyssey; tedy pokud bude na svém místě a po celou dobu EDL. Pokud ne, přistání proběhne i tak; veškerá telemetrie bude zaznamenána do paměti MRO a odvysílána k Zemi o pár hodin později.
....
13.7. bylo ukončeno měření radiace během přeletu přístrojem RAD. Znovu ho zapnou až po přistání během kontroly stavu všech přístrojů roveru.
20.7. byl s jednodenním předstihem oproti plánu dokončen plánovaný reset hlavního i záložního počítače Curiosity (RCE-A a RCE-B) do defoltního stavu a byla do nich nahrána poslední aktualizovaná sada dat pro EDL a operace po přistání. [Upraveno 22.7.2012 pospa]
Machi - 22/7/2012 - 15:03
citace:z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps...
K tomu co napsal Mirek Pospíšil bych ještě dodal, že rychlost snímání je 4,5 fps, což není mnoho ve srovnání s běžnou videokamerou (25 či 30 fps), ale pro účel zaznamenání sestupu by to mělo být dostatečné a dokonce by neměl být žádný problém to později interpolovat na oněch 25 či 30 fps (nezrychleně).
-=RYS=- - 22/7/2012 - 23:43
Ty "tony" budou zaznamenavat i pozemske prijimace (i radioteleskopy) s parabolou minimalne 45m.
Prenos UHF dat na Zem nefunguje, musel zvysit vykon na 600W, aby sel prenos minimalnim bitrate. Takze se pouzivaji ty tony v modulaci MFSK, ktere lze jednoduseji vyhodnotit.
Je to stejne jako u telegrafie CW a fone SSB/FM.
Pri fone radiovem spojeni je treba na prijimaci silnejsi signal nez pri CW. Z HAM praxe... CW je nejslabsi signal, ktery lze jeste detekovat. A ty tony jsou CW telegrafii velmi podobne, proste to generuje nosnou na kmitoctu bez vkodovane informace.
Proto 100m radioteleskop mohl zachytit tony z Titanu behem pristavani pouzdra z Huygens.
13 dní do přistání, 4 mil.km od Marsu 233 mil.km od Země, přibližování se vrátilo na domovskou stránku MSL.
pospa - 24/7/2012 - 09:49
citace:Emily Lakdawalla napsala článek o tom, kdy se můžeme těšit na první snímky z MSL
Ve stručnosti:
Kdy budou první fotky? - Příjde na to.
- Buď uvidíme první čb náhled 128 x 128 px z přední Hazcam už pár minut po přistání, pokud se podaří Mars Oddysey je zachytit už při prvním průletu / komunikační seanci s Curiosity.
- Jinak si počkáme 2,5 hodiny na další průlet, kdy by mohly projít komprimované snímky 1024 x 1024, také čb z Hazcam.
- Když ani to nevyjde, dočkáme se obrázků až další sol 1 (den přistání bude sol 0), kdy by měly přijít obrázky z předchozího solu, tedy z Hazcam a barevné z MARDI.
Který scénář nakonec proběhne se v této chvíli říct nedá. Oficiální informace mluví samozřejmě opatrně, ale MSL nás může příjemně překvapit stejně jako Spirit a Oppy před osmi lety.
david - 24/7/2012 - 12:48
Na snímcích po přistání stejně nic " nového" nebude, zajímavější z inženýrského hlediska budou snímky, příp. videa z přistávací fáze, nebo snímky z družic tuto fázi zachycující. Tyto snímky, jak objasněno v předchozích příspěvcích, budou až následně v horizontu několika dní po přistání
pospa - 24/7/2012 - 13:05
citace:Na snímcích po přistání stejně nic " nového" nebude ...
No, když to vezmeme doslovně, tak se s tím moc souhlasit nedá - "nová" sonda (za 2,5 mil USD) přistane do "nového" místa (velmi pečlivě vybraného) na cizí planetě. Dvakrát něco "nového".
Navíc první snímek(-y) technikům i vědcům řeknou, alespoň rámcově, jak přistání dopadlo - stojíme na rovině, na šikmém svahu uvnitř malého kráteru, jedním kolem na balvanu, atd. atd (descent stage se bezpečně odělil a nesmýkal rover za sebou)...
První zachycený snímek bude také solidním důkazem technického stavu roveru po dosednutí - kamera, počítač, vysílač, anténa, atd. vše přežilo a funguje OK.
Samozřejmě, další obrázky a údaje přinesou mnohem více a kvalitnějších informací, ale myslím si, že na první snímek budou čekat všichni jako na trní.
Včetně nás. pospa - 24/7/2012 - 13:29
citace:... zajímavější z inženýrského hlediska budou snímky, příp. videa z přistávací fáze...
Ani ne tak pro inženýry, jako pro vědce.
Kamera MARDI má primárně za úkol poskytnout obraz okolního terénu roveru v místě jeho přistání, což má 1) umožnit velmi rychlou identifikaci přesného místa přistání a 2) poskytnout geologům první detailní podklad pro plánování vědeckých operací v nejbližších týdnech po přistání. Očekává se, že na základě snímků z MARDI by šel sestavit detailní DEM (Digital Elevation Model) okolního terénu.
Snímky z MARDI budou pro inženýry až jako sekundární produkt - pomocí nich budou kontrolovat přesnost určování polohy a rychlosti při sestupu pomocí inerciální navigační jednotky IMU a sestupového radaru. Výsledky umožní zpřesnit budoucí algoritmy pro autonomní přistání.
david - 24/7/2012 - 16:04
Měl jsem na mysli, že na Zemi jsou už snímky povrchu Marsu ze šesti různých míst a zobrazují bezútěšnou bezvodou poušť s vyjímkou jinovatky PL. Samozřejmě, že první snímky potvrdí či nepotvrdí úspěšnost inženýrského řešení nejen roveru i celé sondy, ale zejména nového kombinovaného způsobu přistání, který ve svém důsledku láme hmotnostní limity sond používajích padáky, tímto novým způsobem lze na Mars dopravit " měkce" a to měkce v pravém slova smyslu jakkoli hmotné těleso.
yamato - 24/7/2012 - 16:31
jakkoli zase nie, pri vyssich hmotnostiach sa vdaka riedkej atmosfere dostavame az k absurdne velkym tepelnym stitom, padaky tiez nemozno zvacsovat donekonecna, atd.
Dalsi narast hmotnosti nakladu na mars bude pravdepodobne spojeny s nafukovacimi stitmi. Mensi ucinok padaku bude vyzadovat viac paliva na motoricke dobrzdenie.
Neviem ci by sa tento problem nedal riesit klzavejsim tvarom navratoveho telesa, ktore by mohlo v riedkej atmosfere klzat a brzdit dlhsie. Viem ze MSL bude aktivne navadzana, ale neviem ako velmi dokaze jej vztlak predlzit dobu brzdenia.
david - 24/7/2012 - 19:21
Řídká atmosféra na Marsu znamená, alespoň tak to chápu, jako kdyby příkladně měl raketoplán letiště ve výšce 35 km nad mořem,to by asi těžko hladce dosedl.
yamato - 24/7/2012 - 19:34
nemal som na mysli pristavanie ako raketoplan, skor brzdenie ako raketoplan, t.j. esicka v atmosfere a vytracanie rychlosti. Nasledne po vybrzdeni sa moze pristavat motoricky aka MSL.
Alchymista - 24/7/2012 - 22:16
Padákový systém MSL sa má otvárať vo výške ~11 km, pri rýchlosti ~405m/s (lokálne číslo Mach okolo 1,5).
Z toho vyplýva, že ďalšie aerodynamické brzdenie tepelným štítom o priemere 4,5 metra a s prierezovým zaťažením okolo 207kg/m^2 je už neefektívne - nevedie k ďalšiemu výraznému poklesu rýchlosti - zrejme sa dosiahne stabilizovaná rýchlosť voľného pádu pri danom tvare (= aerodynamickom odpore) a prierezovom zaťažení, ktorá sa mení (klesá) už len so stúpajúcou hustotou atmosféry (ale tento rozdiel je vo výške ekvivalentnej výške 50km a 35km nad Zemou malý). Dobre to vidno na činnosti padákového systému - počas prvých 24 sekúnd jeho činnosti klesne rýchlosť MSL zo 405m/s na 125m/s vo výške ~8km, teda o 280m/s. Za ďalších 86 sekúnd o 45m/s na 80m/s vo výške ~1,6km.
Dá sa tiež odvodiť, že na udržanie vztlaku na krídle s daným plošným (=prierezovým) zaťažením, a teda na udržanie ovládateľnosti, musí byť dopredná rýchlosť väčšia ako stabilizovaná rýchlosť voľného pádu.
V prípade pristátia na Marse by teda "raketoplán" musel prechádzať z aerodynamického na motorický zostup pri vyššej rýchlosti, než je rýchlosť MSL na začiatku činnosti padákového systému (405m/s, lokálne Mach ~1,5). A to tiež znamená, že by musel niesť pomerne veľké zásoby paliva.
Aktívne riadenie počas zostupu má za úlohu znížiť maximálne preťaženia a maximálne tepelné namáhanie štítu tým, že oblasť maximálnej decelerácie roztiahne na dlhšiu letovú dráhu a teda aj na dlhší čas.
[Upraveno 24.7.2012 Alchymista]
Agamemnon - 25/7/2012 - 07:04
odyssey bola posunuta na miesto, aby mohla preposielat signal z msl
pospa - 25/7/2012 - 08:53
citace:odyssey bola posunuta na miesto, aby mohla preposielat signal z msl
V posledních dnech došlo ke překonfiguraci dvou IMU (inerciálních jednotek) z přeletového režimu do stavu pro EDL.
Také došlo k nabití dvou Li-ion baterií Curiosity na 100% kapacity. Během přeletu byly udržovány na 70%.
citace:podporu pre pristátie (preposielanie dát) bude robiť aj európsky mars express + európska dsn estrack bude tiež pripravená v prípade potreby: http://www.esa.int/esaCP/SEMJBLPXV4H_index_0.html
Na cely manevr jsem zvedavy. Na obrazku i animace na youtube vypada uzasne. Jestli to klapne, skladam poklonu.
david - 26/7/2012 - 17:10
Mám dojem, že se už sonda pohybuje v gravitačním poli Marsu, tedy po ´parabole s ohniskem ve středu Marsu a že fáze přeletu mezi planetami skončila.
david - 26/7/2012 - 17:20
10,5 dne do přistání a necelých 3.3 mil.km od Marsu.
ESA potvrdila, že jějí Mars Express bude 6.8. na svém místě a jako záloha MRO provede záznam a pozdější odvysílání všech zachycených telemetrických dat z EDL fáze letu MSL.
ME bude "na příjmu" od 5:10 do 5:38 GMT (přistíní se očekává 5:31 GMT).
Poté natočí své antény k Zemi a odvysílá záznamy, které má zachytit 35 m anténa v australské New Norcia, která vše hned přepošle do NASA. To by mělo být v 6:40 GMT.
Dnes (T -8 dní) má proběhnout čtvrtý korekční manévr TCM-4. Bude to prozatím ten nejkratší zážeh, respektive dva, v celkové délce 7 s.
Od té chvíle bude přelet sondy ve fázi Final Approach - konečné přiblížení, zhruba 2 mil km od Marsu. Do cíle bude zbývat překonat posledních 15 mil km.
V plánu jsou ještě další 1 až 2 zážehy (podle potřeby) a to:
TCM-5 v čase T -2 dny (4.8.)
TCM-6 v čase T -9 hod (5.8.)
[Upraveno 28.7.2012 pospa]
pospa - 29/7/2012 - 08:43
Jeden velmi pěkný 3D anaglyf kráteru Gale v rozumném rozlišení.
(sever je vpravo)
Přistávací oblast je vybraná perfektně - plochá, rovinatá část dna na severovýchodním úpatí středové hory.
Ala pak ta hora - strmé svahy, hluboké průrvy, rozbrázděný terén - to si řidiči roveru smlsnou.
O vědcích nemluvě; ti to místo vybírali 5 let.
Agamemnon - 29/7/2012 - 08:52
citace:Jeden velmi pěkný 3D anaglyf kráteru Gale v rozumném rozlišení.
(sever je vpravo)
Doufám, že se díky chybě při přistání nedostane právě sem (nevím jak je to daleko) - jestli by to pak samo zvládlo přistání zde vůbec.
Případně by se při přistávání sem mohl někam zapíchnout - prostě se zastrčit do nějaké skalní rozsedliny a trčet kolečkama ve vzduchu.
Je možné úspěšné přistání i do tohoto terénu ?
david - 29/7/2012 - 18:22
Aby rover nesměřoval do nevhodného místa bude palubní počítač vyhodnocovat snímky sestupové kamery a vytvoří 3D model přistávací plochy.Z toho plyne, že je sonda schopna při přistávání " vybírat bod přistání" asi jako Armstrong při přistávání A-11, a obdobně manévrovat.
Machi - 29/7/2012 - 20:48
"Co impakty (bez stopy vyvržené hmoty)?"
Vyvržená hmota je zanesena prachem.
"Co tý sypné uhly? Asi to přehnali v programu z osou Y."
Spíše s osou Z. Vertikální měřítko je u podobných anaglyfů téměř vždy větší, než odpovídá skutečnosti. To souvisí už s tím, jaké jsou úhly mezi jednotlivými kanály kamery HRSC (z jejichž snímků byl tento obrázek vytvořen). Ostatně jinak bychom měli problém při tak širokém záběru, vidět jakýkoliv nevýraznější terén ve 3D.
Kráter Gale má průměr 154 km a topografické rozdíly v rámci celého obrázku dosahují max. asi 6 km (tzn. pouze ~1/25 průměru kráteru).
x - 29/7/2012 - 21:10
citace:Aby rover nesměřoval do nevhodného místa bude palubní počítač vyhodnocovat snímky sestupové kamery a vytvoří 3D model přistávací plochy.Z toho plyne, že je sonda schopna při přistávání " vybírat bod přistání" asi jako Armstrong při přistávání A-11, a obdobně manévrovat.
Pokud je tomu skutečně tak - tak je to již na opravdu velmi vysoké úrovni a jako pojistka proti letu jinam během sestupu než bylo plánováno - opravdu již dostatečně velká.
pospa - 29/7/2012 - 23:38
citace:Aby rover nesměřoval do nevhodného místa bude palubní počítač vyhodnocovat snímky sestupové kamery a vytvoří 3D model přistávací plochy.Z toho plyne, že je sonda schopna při přistávání " vybírat bod přistání" asi jako Armstrong při přistávání A-11, a obdobně manévrovat.
A takovou pohádku jste Davide četl kde? Nic z toho, co píšete, totiž není pravda.
1) palubní počítač nebude vyhodnocovat snímky sestupové kamery, ale údaje z inerciální měřicí jednotky IMU s gyroskopy, která bude během průletu atmosférou registrovat odchylky od ideální trajektorie vlivem nestability a lokálních změn atmosféry. Tyto odchylky bude MSL kompenzovat natáčením vektoru vztlaku - prováděním "S" zatáček tak, aby se k původní ideální trajektorii co nejvíce přibližovala.
2) 3D model terénu, ze snímků kamery MARDI, bude vytvořen mnohem později po přistání a to na Zemi. Rozhodně ne během EDL a vůbec ne přímo počítačem sondy - ten bude mít dost jiné práce.
3) sonda rozhodně není schpná manévrovat a "vybírat bod přistání" takovým způsobem jako piloti LM.
Vstup do atmosféry a aerodynamické brždění viz bod 1).
Při klesání na padáku je pak sestup zcela neřízený - závislý na okamžitém stavu atmosféry (hustota, směr a síla větru v různých výškách).
Při klesání pomocí sestupového stupně se k ůdajům z IMU přidají ještě data ze sestupového radaru, ale "pouze" údaje o okamžité výšce, vertikální a horizontální rychlosti pohybu. Počítač se bude snažit dopracovat ke stavu, kdy je horizontální rychlost 0 m/s a vertikální 0,75 m/s. S těmito parametry v módu "sky crane" s roverem dosedne tam, kam to vyjde. Mělo by to být někde uvnitř přistávací elipsy 7 x 20 km.
Žádné aktivní navádění do "ideálního bodu přistání" podle obrazu terénu nebude.
Oproti předchozím misím bude přistávací oblast/elipsa i tak výrazně menší hlavně kvůli řízenému průletu atmosférou - bod 1) a dokonalejší znalosti "počasí" Marsu díky mnohaletému pozorování a měření aktivními i minulými sondami.
Pro srovnání:
MSL 7 x 20 km
MER 12 x 81 km
Phoenix 20 x 100 km
Pathfinder 70 x 200 km
[Upraveno 30.7.2012 pospa]
PINKAS J - 30/7/2012 - 06:54
Jedná se tedy jednak o klasickou inerciální navigaci odvozenou od gyroskopů, kde počítač ať už číslicový, nebo jednoúčelový analogový vyhodnocuje odchylky od předem zadané treaktorie a nějakými prostředky (raket. motorky, křidélky nebo natáčením vektoru vztlaku) tyto odchylky koriguje. Tato navigace je navíc doplněna korekcemi dle údajů sestupového radaru. Je to dostatečně fantastické zařízení, než aby ho David musel přebásnit do zázračného řízení podle 3D snímků, snad by mohl vysvětlit, kde to vzal.
-=RYS=- - 30/7/2012 - 06:54
Jak jsem si onehda procitaval parametry toho pristavaciho radaru (info jsem mel z interni diskuze na F6FBB convers kanalu ohledne kosmonautiky), tak by to melo byt tak, ze tento vicenasobny radar v C pasmu (5.6GHz/40MHz/puls 60-2100W) ma 6 anten. Kazda antena ma "vlastni TX-DDS/RX-SDR jednotku propojenou do ridiciho CPU pres RS485 tusim 2.6Mbps z anteny"...v podstate na stejnem kmitoctu jen fazove posunute. A prave ty faze jsou dulezite, protoze se live vyhodnocuji. 4 anteny smeruji trochu do boku cca 25st/vertikala, takze CPU vidi i do boku. Pri maximalnim vykonu pri 600m vysky dokaze vyhodnotit kamen o prumeru 8cm (http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/radarove_osahani_satelitu_v_X_a_W_pasmu_WBB-01.ppt) az 100m od stredu primo pod sebou.
Principialne to funguje jako jakasi SFN sit v OFDM/DVB-T nebo MIMO u WiFiny. Ci SDR prijimac nejen ze vyhodnocuje kazdy ze 6-ti prijimacu zvlast co se tyce sily a charakteru signalu (realtimova analyza obalky), ale tez mzikove ujeti faze jednotlivejch 6 signalu. Analyzu provadi hodne FPGA-DSP vykonny CPU a ne jeden, ale 8 na jednu radiojednotku.
K tomu je jeste kamera smerujici dolu kde se obraz realtimove zpracovava a doplnuje celkovou 3D informaci k radarovemu udaji.
Uvidime jestli se po pristani ozve a jestli se ozve v poloze "ne nazadech ci na boku zapadlej do nejake sterbiny".
Az crane splni svoji povinnost, tak by mel "pristat" o 180-600m dal, pokud mozno na "nohy", tedy na rohove vystupky konstrukce. Az ho bude snimat orbitalni dalekohled, tak by to melo vypadat jako pavouk.
Skoda, ze tam neni alespon stacionarni meteostanice+eventualne seismograficka stanice. Misto pro FTV panely a nanofosfatovou Li-Ionku tam je taky
Uvidime pri pristim letu jestli vyuziji dusledne vseho co tam leti. A mozna stihnou i ty 3D kamery co chtel Cameron.
Kazdopadne uz z tohodle roveru bude chtit vytezit maximum, tak se tesim na prvni doku film.
Ale porad schazi alespon 2 multitelco retlanslacni druzice pro nonstop prenos z povrchu k Zemi.
Mozna tu funkci zvladne Amsat P5A http://www.ticket-to-mars.org/.
Je domluva, ze bude slouzit jako retlanslacka UHF spolu s vedeckym nacinnim na palube na orbite, ale soucasne bude slouzit pro telko amatersky provoz na Marsu.
Jako HAM prevadec, majak, letajici BBSka okolo Marsu s moznosti FS stahovani palubnich dat a vedeckych dat.
Staci na to uz 12m parabola kde je LNA chlazen tekutym dusikem kvuli sumu.
To by zrucnejsi prumyslovky s vhodnym mistem pro umisteni anteny mohli zvladnout. http://www.qsl.net/oe5jfl/index.html
Provoz bude jak v profi X pasmu pro DSN sit (8400-8450MHz), tak i v X-HAM pasmu (10450-10500MHz) a mozna i v Ka HAM pasmu (24000-24048MHz pro uzkopasmove xPSK-EME-JST modulace). Technicky by bylo nejlepsi Ka pasmo, protoze pri stejnem prumeru TX paraboly je vyssi zisk nez v X pasmu.
Prumer paraboly sondy je 3m.
Zisk na profi X pasmu 8.4GHz = 45.4dBi.
Zisk na HAM X pasmu 10.5GHz = 47.4dBi.
Zisk na HAM Ka pasmu 24.04GHz = 54.6dBi.
Vykon TWT elektronky PA linearu je 200W (umi az 400W, ale aby vydrzela alespon 10let zivotnosti druzice, tak se nebude tolik "hnat", protoze jako vsechny elektronky....starnou...upalujou se jim "diry" na G).
Takze max EIRP je na profi X pasmu 97dBm = 5011873W EIRP = 5MW EIRP.
V HAM X pasmu to je 8MW EIRP a v HAM Ka pasmu to je 50MW EIRP.
Docela velke rozdili jen zmenou kmitoctu pri stejne parabole 5/8/50MW EIRP.
Proto odhaduji, ze tech 24GHz projde k Zemi nejlepe. Problem je, ze je to kmitocet haklivej na atmosferu....vodu/vlchkost/mraky/dest/snich.
Takze nejlepsi prijem bude nekde na horach. Vzit skladaci 2m parabolu pro 24GHz sebou do lanovky na Lomnicky stit, tak pri bezoblacnem slunecnem dni ten signal urcite chytnete.
Ano, to je ten rozdil prumeru parabol... pro HAM X pasmo je treba 12m parabola s LNB chlazenym v tekutem dusiku a pro HAM Ka pasmo je treba min 160paraboly s jakostnim LNB za pokojove teploty.
Taky se da vypustit balon kde na 300m dlouhe snure je plosina s 90cm parabolou a rotatorem, pochopitelne LNB v tekutem dusiku.
Seskupeni skol s Akademii Ved by tohlo mohlo udelat s pravidelnyma vzletama 2x do roka. Prineslo by to zpoustu vedeckych udaju. Pri sneseni na zem by se vyuzil riditelnej kridlo-padak rizenej servomechanismama z GPSky a pozicnima udajema pro vhodna mista k pristani mimo silnice, lesy, stozary a vedeni VN a mimo leteckych koridoru.
Vedecky by to bylo zajimave jak se chova atmosfera na vysokych MW pasmech, tak trochu lepsi ALMA v jizni Americe.
V Ondrejove a Panske vsi by se urcite zprovoznily 25m paraboly pro trvalej provoz v synchronni spojovaci siti s P5A stejne jako za Apolla by si GTW prehazovali okna jak se Zeme otaci.
Ale popravde se drive dockame temer zaplaceneho projektu Amsat P3E na GEO draze pro trvale spojeni vsech kontinentu (celkove by melo byt 2 nebo 3 tyto druzice pro trvalej provoz HAM sat a to i mezi satama na vnitrnich linkovacich linearnich kmitoctech).
Takze napriklad by to bylo tak, ze na dw link oblast 1stW 10450.000-10450.100MHz (sirka 100kHz pro up 1.3GHz v EU-Africe-zapadni Asii)/dw 10.4GHz SSB), ale po prolinkovani z druhe druzice nad USA a Pacifikem by to bylo dal 10450.200-10450.300MHz (sirka 100kHz pro up 1.3GHz v Severni/Jizni Amerika + Oceanie az k Japonsku a Zelandu), procemz tehle 100kHz se linearne linkuje (analog sirokej 100kHz) na 48GHz mezi GEO HAM satama P3E. Takze posledni sat nad Australii/Asii by na tom EU 1stW byl k nalezeni na kmitoctech 10450.400-10450.500MHz, kde tech 100kHz jde z Australske druzice na 48GHz linearne analogove na tu Evropskou na 1stW.
DW kmitocty jsou jasne prvnich 100kHz je mistni polokoule na 1stW, druhych 100kHz je Amerika-Oceanie a posledni je 100kHz z Australie-Asie-Indicky ocean. Uplinky na 1.3GHz by byli stejne posunute...chci mluvit s Evropanama 1260.000-1260.100MHz SSB uplink, chci mluvit s Havaji, tak uplink je 1260.200-1260.300MHz SSB uplink a kdyz chci mluvit s nekym z Indie, tak uplink dam 1260.500-1260.600MHz SSB.
Pasmo 1.3GHz (23cm) ma Amsat rozsah 1260-1270MHz, tedy 10MHz sire a cele 23cm pasmo je v rozsahu 1240-1300MHz, tedy 60MHz sire.
A jeste jednou zopakuji, ze dw na 10GHz Amsat je 10450-10500MHz, cele 10GHz HAM pasmo je 10000-10500MHz, tedy 500MHz sire.
Predpoklada se, ze prolinkovani mezi druzicema bude v HAM pasmu 48GHz, tedy 47088-47090MHz, tedy sirka 2MHz, celkove je HAM pasmo 48GHz v rozsahu 47000-47200MHz, tedy sirka 200MHz.
Ještě by mne zajímalo, zda po poslední korekci dráhy při letu k Marsu, se může zadat definitivní program sestupové dráhy se zahrnutím zbývající odchylky (pokud není nulová), nebo tento sestupový program je pevný.
-=RYS=- - 30/7/2012 - 07:56
4x PEROM 28LV640 = 32MB FLASH/PEROM pro hlavni fw (2x LV640 je hlavni a druhejch 2x LV640 je zaloha kdyz by se nepovedlo upgrade fw).
Cili vlastne 2x 16MB. 16MB binarka je hlavni fw pro radar.
4x 24LC512 je 2x 128kb EEPROM, kde druha je zaloha prvniho.
Tudiz je zde 128kb binarky, ktere slouzi pro live zmenu parametru.
Takze sestupovy program lze (zadava se algoritmus) zadavat behem preletu a naposledy 40 minut pred vstupem do atmosfery.
V pripade nouze, kdyz se po odeslani techto 40minutovych dat zjisti zavazna zavada, tak lze jeste zaslat korektni udaj s preambuli s nejvyssi nouzovou prioritou, jinak by to MSL uz neprijal a jel by podle poslednich dat.
Technicky je moznost zaslat data tak, aby je MSL prijal nejpozdeji 5 minut pred vstupem do atmosfery. To vsak musi byt ta nouzova data s nejvyssi nouzovou prioritou. Jestli mi pamet slouzi kdyz jsem to cetl z te diskuze, tak deathline time RX palubniho pocitace je tech 5 minut pred vstupem do atmosfery. Bezne zadavani deathline je tech 40 minut, aby se vcas vratilo ARQ potvrzeni o prijeti dat a odeslani potvrzeni o zmene programu v EEPROM/RAM a ze CPU jede podle techto poslednich novych dat.
Po odhozeni horniho stitu s padakem se aktivuje tonovej MFSK vysilac, kde mezi prvnima tonama je potvrzeni prijeti korekci programu/zahrnuti techto dat do RAMky a nabeh sw podle techto poslednich nouzovych instrukci.
Chtelo by to VPNku k radioteleskopu. http://www.mpifr-bonn.mpg.de/effelsberg/webcam
Jsem tajne doufal, ze spustej web monitorovani a to ASCII textu vyhodnocovani na bocni listu neco jako tohle: http://websdr.camras.nl:8901/
Asi pred mesicem tam dali prijimac na 8442MHz a byl videl preletovej majak MSL.
Ale ty tony na 400MHz/15W (zvysenej vykon..kratkodobe), na to je treba minimalne 40m parabolu a to je na hranici citelnosti.
Idealni je 70-100m parabola.
[Upraveno 30.7.2012 -=RYS=-]
pospa - 30/7/2012 - 08:36
Předminulý týden (16.-20.7.) proběhl postupný reset obou počítačů MSL a nahrání aktualizovaných algoritmů a vstupních dat pro EDL.
Síť radioteleskopů DSN minulý týden velmi intenzivně sledovala přesnou polohu sondy, aby upřesnila údaje o její dráze.
A včerejší korekce dráhy TCM-4 byla skutečně jen velmi malá - zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s.
Jak jsem psal nedávno, v plánu jsou ještě (podle potřeby) jeden až dva korekční manévry tak, aby byla sonda navedena co nejpřesněji na sestupovou trajektorii mířící do středu přistávací oblasti.
Poslední korekce dráhy může být až 9 hodin před vstupem do atmosféry.
Nemůžu zatím potvrdit, nebo vyvrátit to co píše RYS, že by se nějaké instrukce, nebo aktualizovaná data posílala ze Země ještě několik málo minut před vstupem do atmosféry, ale z landing press kitu vyplývá, že :
- 10 min před vstupem se oddělí přeletový stupeň, zapne se MELDI
- 9 min před vstupem RCS motorky zastaví rotaci sondy z 2 rpm na 0.
- následuje natočení sondy tepelným štítem ve směru letu - "turn to entry"
- potom odhození 2 x 75 kg závaží pro vychýlení těžiště z osy (stále několik málo minut před vstupem)
Pokud během EDL cokoliv selže u hlavního pčítače RCE-A, přepne se ovládání automaticky na záložní RCE-B, kde běží zjednodušený algoritmus EDL.
Do jaké míry je program v záložním počítači zjednodušený nevím, ale předpokládám, že s ním určitě půjde přistát taky, možná méně přesně, ale s jistotou.
pospa - 30/7/2012 - 10:02
Jen doplním, že včerejší TCM-4 (zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s) proběhl kolem 01:00 EDT a posunul bod vstupu do atmosféry o 21 km západně od původního místa, kam sonda směřovala před zážehem. Telemetrie potvrdila, že byl manévr úspěšný a následující dva TCM možná nebudou potřeba.
citace:Jen doplním, že včerejší TCM-4 (zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s) proběhl kolem 01:00 EDT a posunul bod vstupu do atmosféry o 21 km západně od původního místa, kam sonda směřovala před zážehem. Telemetrie potvrdila, že byl manévr úspěšný a následující dva TCM možná nebudou potřeba.
Pri 6s horení motora je zmena iba 1cm/s? Nie je to nejaká chyba? Takáto zmena pri 6 sekundách sa mi zdá byť zanedbateľná.
pospa - 30/7/2012 - 13:11
citace: Pri 6s horení motora je zmena iba 1cm/s? Nie je to nejaká chyba?
Pro srovnání:
11.1.2012 : TCM-1 - 59 min zážeh -> dv = 5,5 m/s
26.3.2012 : TCM-2 - 9 min žážeh -> dv = 0,78 m/s
26.6.2012 : TCM-3 - 40 s zážeh -> dv = 0,05 m/s
29.7.2012 : TCM-4 - 6 s zážeh -> dv = 0,01 m/s
Přičemž celková doba zážehu je vždy součet trvání dílčích impulsů 8 manévrovacích motorků Aerojet MR-111C (tah 5 N každý), umístěných po obvodu přeletového stupně.
Zážehy jsou přerušované, jelikož sonda celou dobu přeletu rotuje (2 rpm).
citace:Jedná se tedy jednak o klasickou inerciální navigaci odvozenou od gyroskopů, kde počítač ať už číslicový, nebo jednoúčelový analogový vyhodnocuje odchylky od předem zadané treaktorie a nějakými prostředky (raket. motorky, křidélky nebo natáčením vektoru vztlaku) tyto odchylky koriguje. Tato navigace je navíc doplněna korekcemi dle údajů sestupového radaru. Je to dostatečně fantastické zařízení, než aby ho David musel přebásnit do zázračného řízení podle 3D snímků, snad by mohl vysvětlit, kde to vzal.
Vycházel jsem z premise, že počítač roveru vygeneruje 3D model povrchu při horizontálním pohybu a že dokáže totéž i při pohybu vertikálním.Přistání " na slepo" je jinak vždy riziko,jedna sovětská sondy v pořádku dospěla na Měsíc a při dosednutí " padla na bok ", jak ukázaly americké snímky místa přistání.
pospa - 31/7/2012 - 09:01
citace:Vycházel jsem z premise, že počítač roveru vygeneruje 3D model povrchu při horizontálním pohybu a že dokáže totéž i při pohybu vertikálním.Přistání " na slepo" je jinak vždy riziko...
Zajímavá úvaha, ale bohužel chybná.
Program pro autonomní navigaci roveru při jízdě vyžaduje:
- zastavit pohyb,
- pořídit stereo pár snímků,
- vytvořit bodovou 3D mapu terénu,
- vypočítat/vybrat nejvhodnější (nejkratší a bezpečnou) trajektorii jízdy ke stanovenému cíli a
- vykonat jízdu po zvolené trase.
U MERů to většinou probíhá tak, že rover průměrně 20 s stojí a pak 10 s jede. Je to dáno nižším výpočetním výkonem počítače a zvolenou úrovní "opatrnosti" software. V pozdějších fázích mise byly voleny i jené taktiky, jako jízda "naslepo", nebo kombinace obou předchozích taktik.
U MSL je výpočetní výkon HW sice vyšší, ale vytvářet 3D mapu terénu pod sebou v reálném čase, to stále za svižného pohybu směrem k "mapě", přitom analyzovat nejvhodnější místa na dosednutí a to nejlepší vybrat,..... hmm, to je prozatím stále z spíš holywood a sci-fi.
Možná u budoucích sond, ale příští pondělí ještě ne.
Co se týká přistávání naslepo, tak to bych zase tak černě neviděl - srovnání s Lunami před 40-50 lety myslím není na místě.
Dnes má NASA/JPL celou přistávací oblast dokonale zmapovanou v rozlišení 0,25 m/px a výškově 1 m/px. Byly vytvořeny mapy sklonů terénu a vytýčeny nepřístupná místa a oblasti. MSL je navržena tak robusně, že ve vybrané přistávací elipse může dosedednout kdekoli, nepřevrátí se a bude moci z tohoto místa odjet.
pospa - 31/7/2012 - 09:32
Příští dva týdny bude skutečně rušno ... apoň v newsroomu JPL určitě:
(první čas je "news briefing", druhý je TV vysílání, vše PDT)
Aug 2 10:00 Aug 2 17:00 Mission Science Overview News Briefing
Aug 2 11:00 Aug 2 18:00 Mission Engineering Overview News Briefing
Aug 4 09:30 Aug 4 16:30 Prelanding Update EDL Overview News Briefing
Aug 5 09:30 Aug 5 16:30 Final Prelanding Update News Briefing
Aug 5 15:00 Aug 5 22:00 NASA Science News Briefing
Aug 5 20:30~23:00 Aug 6 03:30~06:00 Landing Commentary No. 1
Aug 5 No earlier than 23:15 Aug 6 NET 06:15 Post-landing News Briefing
Aug 6 00:30 Aug 6 07:30 Landing Commentary No. 2
Aug 6 09:00 Aug 6 16:00 Landing Recap News Briefing
Aug 6 16:00 Aug 6 23:00 Possible New Images News Briefing
Aug 7 10:00 Aug 7 17:00 News Briefing
Aug 8 10:00 Aug 8 17:00 News Briefing
Aug 9 10:00 Aug 9 17:00 News Briefing
Aug 10 10:00 Aug 10 17:00 News Briefing
Machi - 31/7/2012 - 10:46
citace:
U MSL je výpočetní výkon HW sice vyšší, ale vytvářet 3D mapu terénu pod sebou v reálném čase, to stále za svižného pohybu směrem k "mapě", přitom analyzovat nejvhodnější místa na dosednutí a to nejlepší vybrat,..... hmm, to je prozatím stále z spíš holywood a sci-fi.
Možná u budoucích sond, ale příští pondělí ještě ne.
To by měl právě umět ten evropský měsíční přistávací modul v roce 2018.pospa - 31/7/2012 - 12:11
Jak velká by mohla být Curiosity vidět na snímcích HiRISE s rozlišením 25 cm/px)?
Přibližně 11-12 px na délku.
ospravedlnujem sa za neznalost hardveru ale je nejaka kamera aj na SkyCrane? Budu nejake zabery visiaceho rovera? Ci to by som chcel privela?
Agamemnon - 31/7/2012 - 14:30
citace:ospravedlnujem sa za neznalost hardveru ale je nejaka kamera aj na SkyCrane? Budu nejake zabery visiaceho rovera? Ci to by som chcel privela?
afaik, nie
pospa - 31/7/2012 - 18:28
citace:ospravedlnujem sa za neznalost hardveru ale je nejaka kamera aj na SkyCrane? Budu nejake zabery visiaceho rovera? Ci to by som chcel privela?
Áno, přiveľa...
Na sestupovém stupni žádná kamera není. Není pro to důvod - 17 kamer na roveru je víc než dost.
Myslím, že pro natáčení/focení roveru v podvěsu není ani z inženýrského, ani vědeckého hlediska, žádný důvod. To, jak horní paluba roveru se složenými prvky vypadá, dobře známe už ze Země. A terén pod klesajícím roverem bude bez překážek snímán kamerou MARDI.
Možná se později dočkáme nějaké animace, kdy budou jako pozadí použity reálné záběry z MARDI a nad tím se bude houpat CGI model zavěšené Curiosity, ale spíš jen jako PR. Větší význam takový pohled nemá.
PS: jen taková drobnost na okraj - "sky crane" je název manévru, ne hardwaru. To, pod čím bude rover viset, je "descent stage" = sestupový stupeň.
[Upraveno 31.7.2012 pospa]
x - 31/7/2012 - 19:12
"MSL je navržena tak robusně, že ve vybrané přistávací elipse může dosedednout kdekoli, nepřevrátí se a bude moci z tohoto místa odjet. "
To mě právě potěšilo - takže pokud zásadně neselže řízený prulet atmosférou - mělo by to přistát tam dokud to vyjede - tak to je velmi dobrá zpráva.
pospa - 31/7/2012 - 19:44
JPL nám připravila pěkný dárek v podobě aktualizované aplikace Eyes On the Solar System
Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
Včera proběhla kontrola paměti pro SW ovládající činnost sestupových motorů MLE a celá MSL byla překonfigurována z přeletové do EDL fáze letu. Byly odjištěny všechny pyrotechnické "nálože". Sonda už je momentálně řízena autonomním EDL softwarem.
Celkový stav MSL i všech pozemních systémů je OK.
ales - 1/8/2012 - 15:09
citace:JPL nám připravila pěkný dárek v podobě aktualizované aplikace Eyes On the Solar System
Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
S radostí konstatuji, že na výše uvedeném odkazu je opravdu pěkná počítačová simulace podle mého gusta. V části "Curiosity Rover Landing on Mars" ( http://eyes.jpl.nasa.gov/server/player/index.html?document=$SERVERURL/content/documents/msl/edl.xml ) je simulace dokonce popisně komentovaná (vzdálenost, výška, rychlost, čas k nejbližší plánované události, ...) a v "preview mode" jsem si už přistání párkrát prohlédnul. Fakt pěkné. Předpokládám, že podobná simulace bude i součástí "přímého přenosu" na NASA TV toho 6.8.2012 ráno. Doufám, že všechno proběhne dobře a Curiosity dosedne tak, jako na simulaci.
yamato - 1/8/2012 - 15:45
moja historicka toshiba to takto pekne nezvladla, mars je ruzova gula, kapsula sa v okamziku odhodenia cruise stage dokonale vybieli, a nakoniec rover levituje nad povrchom pod nevididelnym skycrane
yamato - 1/8/2012 - 16:19
aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
citace:aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Vubec se ti nedivim, nejsi v tom sam. Prvni takove pristani. Tusim osm po sobe jdoucich kroku, zavislych na uspesnem splneni predchozich. Kazdy krok je zavisly na velkem mnozstvi spravne fungujicich soucastek a na korektni funkci software ...
Pravdepodobnost je svina. Kdyz se na to divam, pochybuji o uspesnem pristani. Pokud se jim to preci jen podari, tak tedy klobouk dolua rychle to zapit.
Pripada mi to jako montaz auta strilenim jeho soucasti ve spravnem poradi na konkretni misto delem ;o))
x - 1/8/2012 - 17:50
To mě právě taky - pokud bude rover funkční na svém místě - tedy na povrchu a v přijatelném místě - alespoň na první pohledy z kamer tak jim rozhodně pogratuluji zde - pokud budu mít přístup k internetu a taky dle času samozřejmě - alespoň dodatečně gratulaci připojím.
Jinak již teď mě straší obsah všech těch diskuzí co o tom budu číst od lidí které budou neúspěch rozhodně oslavovat jako další velkou porážku USA.
Holt měli vyzkoušet osvěčenější přistání i za cenu dalších kompromisů si budu must říct i já - tedy alespoň v případě,že bude MSL již zcela nepoužitelné - tedy prostě žádné spojení s ním s nepodaří již navázat.
Nebo poslat jinou levnou sondu coby test této technologie předtím - klidně i stacionární - jen se stejným způsobem přistátí - pro daný účel - stacionární a lehčí sondy - jistě zbytečný, ale jako test technologie přistání MSL alespoň nějaký.
pospa - 1/8/2012 - 19:12
citace:S radostí konstatuji, že na výše uvedeném odkazu je opravdu pěkná počítačová simulace podle mého gusta.
Tvorbu této simulace řídil Dough Ellison (djellison) - zakladatel a hlavní admin fóra UnMannedSpaceFlight.com, takže naše spokojenost je vcelku pochopitelná
citace:V části "Curiosity Rover Landing on Mars" je simulace dokonce popisně komentovaná (vzdálenost, výška, rychlost, čas k nejbližší plánované události, ...) a v "preview mode" jsem si už přistání párkrát prohlédnul. Fakt pěkné.
Ve Visual Controls vpravo dole je možné zvolit metrické jednotky - výšky a rychlosti pro našince nabydou trochu příjemnějších hodnot.
citace:Předpokládám, že podobná simulace bude i součástí "přímého přenosu" na NASA TV toho 6.8.2012 ráno.
Ano, mělo by to tak být. Navíc, simulace by měla běžet podle reálné telemetrie z Mars Oddysey (aktualizace 1 Hz) - pozice, poloha, status sondy.
pospa - 1/8/2012 - 19:25
citace:aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Jen podotknu, že 2,5 miliardy USD stojí celá základní mise MSL, tedy: rover Curiosity + zbytek sondy + nosič + 2 roky provozu (řízení roveru a zpracování dat) + pozemní vybavení (například inženýrský model roveru - pozemské dvojče Curiosity 1:1).
Nevím přesně kolik z toho stojí každá část, ale rover Curiosity samotný bude mít hodnotu... tipnul bych tak 1,3 mld USD.
Alchymista - 1/8/2012 - 19:31
použitý systém je iste riziko - ale tak ťažký rover ako MSL sa inak ako motoricky na povrch Marsu asi dostať nedá. A ťažko si predstaviť pre 900 kilogramový rover systém airbagov použitý u MER vážiacich 185kg. To by hmotnosť celej sondy zrejme prekročila 5,5 tony - a vznikol by problém s dostatočne výkonnou nosnou raketou.
MER (Spirit a Oportunity)
Rover: 185 kg
Lander: 348 kg
Backshell / Parachute: 209 kg
Heat Shield: 78 kg
-> EDL system: 635 kg
Cruise Stage: 193 kg
Propellant: 50kg
_____________________
Total mass: 1063 kg
Rover predstavuje 17% štartovacej hmotnosti sondy a 22,5% hmotnosti bez preletového stupňa
MSL Curiosity
Rover: 899kg
EDL system: 2,401 kg = "aeroshell" + padákový system + descent stage s palivom (390kg paliva) + balastné závažia (2x75kg)
Cruise stage: 539 kg
_______________________
Total Mass: 3839 kg (často uvádzaných 3893kg je zrejme preklep - 8463 pounds = 3 838,75223 kg)
Rover predstavuje 23% štartovacej hmotnosti sondy a 27 (28,5)% hmotnosti bez preletového stupňa (a bez balastných závaží). Použitý systém je teda aspoň po stránke "hmotnostnej efektivity" lepší ako systém použitý u MER.
yamato - 1/8/2012 - 20:38
citace:
citace:aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Jen podotknu, že 2,5 miliardy USD stojí celá základní mise MSL, tedy: rover Curiosity + zbytek sondy + nosič + 2 roky provozu (řízení roveru a zpracování dat) + pozemní vybavení (například inženýrský model roveru - pozemské dvojče Curiosity 1:1).
Nevím přesně kolik z toho stojí každá část, ale rover Curiosity samotný bude mít hodnotu... tipnul bych tak 1,3 mld USD.
no dobre, ale ked sa rozbije rover za 1,3 mld, tak tych zvysnych 1,2 mld si tiez uz moc neuzijemedodge - 1/8/2012 - 20:51
citace:no dobre, ale ked sa rozbije rover za 1,3 mld, tak tych zvysnych 1,2 mld si tiez uz moc neuzijeme
no, NASA ušetří aspoň těch pár desítek milionů za 2 roky provozu ... nedej Bože !
x - 1/8/2012 - 21:07
"ale tak ťažký rover ako MSL sa inak ako motoricky na povrch Marsu asi dostať nedá"
Nechci to to tady příliš rozvíjet - plně doufám, že budou úspěšní, ale přesto ejn napíší toto.
Nešel by ten motorický jak tam přistával Phoenix - prostě místo lan podobná konstrukce jen hmotnější a rozbustnější,aby se nerozpadla co dosedne motoricky na povrch - a zní rover sjede či jinak z ní dostane. Tedy jako ten skycrane by přistál rovnou na povrch místo spouštění na lanech.
Alchymista - 2/8/2012 - 03:47
K sonde Phoenix - štartovacia hmotnosť 670kg, pristávacia 350kg.
"Pristávacia platforma" s roverom o váhe 900kg by bola značne ťažšia ako súčasný "descent stage" s lanami. Ak by bol pomer hmotnosti roveru a platformy by bol zhruba podobný, ako pomer hmotnosti landeru a roveru u MER - zhuba 2:1, znamená to len hmotnosť platformy okolo 1200-1700kg, k tomu pristávacie palivo - bolo by ho treba značne viac ako aktuálnych 390kg, typujem tak 700-1000kg.
Lunochody mali hmotnosť roveru 835kg a 840kg a "konečnú" hmotnosť platformy s roverom na mesačnom povrchu 1835kg a 1900kg (teda po spotrebovaní pristávacieho paliva). To predstavuje pomer hmotnosti platformy (bez paliva) a roveru približne 1,2:1, ale v podmienkach "polovičnej" gravitácie. Pre Mars by musela byť pristávacia platforma robustnejšia.
Domnievam sa, že manéver "sky-crane" je dokonca o čosi bezpečnejší a jednoduchší ako motorické pristátie platformy s roverom. Dosadnutie roveru je mäkšie (neobsahuje fázu voľného pádu), nie je problém so správnym momentom vypnutia motorov, rover je možné bezpečne položiť aj na svahy, kde by mala platforma problémy so stabilitou pri dosadnutí atď.
[Upraveno 02.8.2012 Alchymista]
pospa - 2/8/2012 - 08:51
Curiosity je v dobrém stavu; včera neprobíhaly žádné významné aktivity, kromě sledování trajektorie letu.
Pokud by měření ukázala, že je třeba ještě další korekce dráhy (TCM-5), proběhla by v pátek 3.8.
Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
To je úžasný program!
Vidět průběh přistání jednou je mnohem přínosnější než si o tom 100x přečíst. ;-)
Zaujalo mě, že v určité části sestupu letí sonda nějakou dobu vodorovně s povrchem. Žil jsem s představou, že se pořád jen klesá.
martalien2 - 3/8/2012 - 08:39
Tady na tom obrazku ze hry je mozne si uvedomit jak to muze vypadat pri rozkyvani roveru pri visu na jerabu. Pro zastaveni kmitu je potreba aby jerab v momente kdy se rover blizi maximu kmitu, uhnul za nim a utlumil kmit.V zadnem pripade se nesmi snazit dorovnat polohu (rover ho tahne pric od cile) Porad mi vrta hlavou, ze si s timhle veri bez testu modelu na jerabu. Ja mam velkou predstavivost a tak vim ze vsechno se presne spocitat neda. Pokud ke kmitum nedojde tak se nic nedeje ale pokud se to rozkmita a ze skusenosti vim ze kmita co by nemelo a nekmita co by melo, tak....
pospa - 3/8/2012 - 08:45
Podle včerejší (2.8.) aktualizace, nebylo zapotřebí vytvořit ani otestovat záložní manévr TCM-5, který by byl proveden v případě vynechání plánovaného TCM-5. Curiosity letí stále po tak přesné dráze, že se tým rozhodl zrušit i plánovanou aktualizaci parametrů pro EDL SW.
Pokud by se ukázalo, že je přece jen třeba ještě jednu korekci dráhy provést, byla by to TCM-6, plánovaná na 9 hodin před vstupem do atmosféry.
Tady na tom obrazku ze hry je mozne si uvedomit jak to muze vypadat pri rozkyvani roveru pri visu na jerabu. ... Porad mi vrta hlavou, ze si s timhle veri bez testu modelu na jerabu.
Můžeš si doma provést jeden drobný fyzikální test, který ti snad pomůže k větší důvěře v tento manévr. Na fóru UMSF ho doporučil přímo šéf-inženýr Rob Manning, v reakci na dotaz "jak moc by se mohl rover rozhoupat vlivem případného silného závanu přízemního větru".
"...Simulovali jsme, co by se stalo při velmi silném závanu větru během sky-crane manévru a zjistili jsme, že kontroler (řídicí počítač) sestupového stupně na to reaguje velmi citlivě. Tak dobře, jako kdybys v prstech držel zavěšené závaží. Zkuste toto: držte v ruce cca 60 cm provaz a na druhém konci přivažte nějaké závaží. Nechejte někoho aby vám závaží rozhoupal (přiměřeně ). A teď zkuste, jak rychle se vám podaří pohyb závaží zastavit pohybem vlastní ruky. Budete překvapení, jak rychle se vám to podaří.
A teď to zkuste znovu, se zavřenýma očima. Je to stejné"
K tomu větru Rob píše:
"I velmi silný závan větru vytvoří v řídké martovské atmosféře jen velmi malou sílu. Pamatujte, že síla větru, nebo chcete-li dynamický tlak na jednotku plochy je = 1/2 ro v^2 , kde "ro" je hustota atmosféry a "v" je její rychlost. Na Marsu je její hustota cca 1/100 té pozemské, takže abyste "cítili" stejnou sílu větříku 10 mph na Zemi, na Marsu bude muse vanout vítr 10 x rychlejší (10^2 = 100). Takže vichr 100 mph na Marsu budete "cítit" jako vánek 10 mph na Zemi."
Já ještě dodám (poněkolikáté), že Curiosity váží 900 kg, na Marsu zhruba 340 kg - velká setrvačná hmota. Navíc doba, kdy bude zavěšena na lanech bude maximálně 20 sekund. [Upraveno 03.8.2012 pospa]
pospa - 3/8/2012 - 11:05
Pro představu s čím pracují řidiči/plánovači jízdy MSL...
Jeden z přispivatelů UMSF (jmknapp) vytvořil z dostupných dat a podle návodu Paola Belutty (RoverDriver) mapu sklonů terénu v kráterů Gale.
Zde je část jeho mnohem větší mapy.
Původní verze s plynulým barevným rozlišením sklonu je vpravo. Je to sice pěkně barevné, malý sklon je červěně, což barevně připomíná reálný terén, ale význam barev je jaksi "proti srsti". Červaně je malý sklon = dobrá průchodnost, zatímco zeleně je terén s vysokým sklonem - neprůjezdný.
Pak mapu upravil tak, jak ji přibližně mají řidiči v JPL, tedy pouze 4 barvy podle tohoto klíče:
0°- 10° - průhledná
10°- 12,5° - modrá
12,5°- 25° - zelená
> 25° - červená
Curiosity teoreticky zvládne sklon 30-35°, ale jen na ideálním tvrdém povrchu a je to skutečně na hraně bezpečnosti.
Proto bylo jako limitní sklon terénu stanoveno 25°. Co je nad 25, tam se nepojede.
Výřez mapy vlevo tedy velmi přehledně ukazuje, kam Curiosity může a kam ne. Jsou tam vidět i "pasti", kde je sklon malý, ale okolí je nad 25°.
V přistávací elipse jsou sice i místa se sklonem nad 25°, ale je jich jen malý zlomek procenta - statisticky nevýznamné.
Len taká detailistická otázka: čo sa týka tých závaží, čo sa odhadzujú tesne pred vstupom do atmosféry, aký je to ich presný význam, ked má modul vlastné korekčné motorčeky? Nikde som navyše nenašiel ich fotky ani presnú polohu umiestnenia na module.
Alchymista - 3/8/2012 - 14:18
Počas preletu od Zeme k Marsu je sonda stabilizovaná rotáciou. Aby s tým neboli problémy, napríklad s nasmerovaním antén, musí mať ťažisko v rotačnej ose zostavy preletového stupňa a zostupového púzdra.
Pri prielete atmosférou má zostupové púzdro využívať aj aerodynamický vztlak - vtedy je zasa výhodné mať ťažisko vychýlené z osy, aby výslednica aerodynamických síl na kruhovom štíte a priemetu ťažiska bola voči ose symetrie posunutá - inak by na udržanie potrebnej polohy museli byť využívané raketové motory, vzhľadom na pôsobiace sily celkom výkonné a so značnou zásobou paliva.
BTW - aj kabíny Apollo a Sojuz majú ťažiská posunuté.
Najjednoduchšie bolo tento rozpor v požiadavkách vyriešiť tak, že zostupové púzdro má posunutú ťažisko a pre medziplanetárny prelet je doplnené závažiami, ktoré posunú ťažisko zostavy zostupového púzdra do správnej polohy. Po odpojení preletového stupňa je rotácia zastavená a ďalej nepotrebné závažia sú odhodené.
Existovali úvahy, aby sa ako závažia použili nejaké jednoduché sondy, napríklad vo forme penetratorov, ale boli zamietnuté.
V animácii na http://eyes.jpl.nasa.gov/exit.html je ale vidieť, že po zastavení rotácie pred vstupom do atmosféry sa oddeluje jedno závažie a neskôr, po vstupe do atmosféry a zbrzdení, pred otvorením padáku ešte ďalších šesť... Niekde je asi chybička...
[Upraveno 03.8.2012 Alchymista]
pospa - 3/8/2012 - 14:29
Závaží se odhazují v dvou momentech:
1) po odhození přeletového stupně a zastavení rotace 2 ot/min (cca 10 min před vstupem do atmo) se pyrotechnicky vymrští 2 ks wolframových závaží, každé o hmotnosti 75 kg.
Tímto krokem se docílí změna těžiště sondy - vychýlení mimo osu souměrnosti. Způsobí to, že sonda bude prolétat atmosférou mírně naklopená a bude generován nejen odpor, způsobující brždění tělesa, ale i určitý vztlak. Reakční motorky budou otáčením sondy vlevo či vpravo měnit vektor vztlaku a tím aktivně řídit trajektorii letu.
2) několik desítek vteřin před otevřením padáku bude potřeba sondu opět "vycentrovat" a proto budou odhozena další wolframová závaží, tentokrát 6 ks po 25 kg. Těžiště je opět v ose souměrnosti a můžeme otevírat padák.
Všechna závaží jsou umístěna blízko okraje zadní ochranné skořepiny (backshell) a na obrázcích jsou většinou vidět kryty jejich šachet.
Tady je těch 6 menších, na druhé straně jsou pak umístěny 2 větší.
yamato - 3/8/2012 - 14:30
nebude to tym, ze pred otvorenim padaku chcu mat tazisko zase v ose? (z nejakeho dovodu, mozno kvoli odhodeniu stitu...)
Alchymista - 3/8/2012 - 14:38
Asi ano - Mirek to popísal presnejšie
pospa - 3/8/2012 - 14:42
Pokud to potřebuje někdo ještě názorněji, doporučuji pustit si záznam z NASA Science News Conference - Mission Engineering Overview
V čase 15:30 popisuje vedoucí inženýr EDL celý proces přímo na modelu přeletové schránky MSL.
pospa - 3/8/2012 - 15:51
citace:Jeden z přispivatelů UMSF (jmknapp) vytvořil z dostupných dat a podle návodu Paola Belutty (RoverDriver) mapu sklonů terénu v kráterů Gale.Zde je část jeho mnohem větší mapy.
Na včerejší vědecké tiskovce - NASA Science News Conference – MSL Mission Science Overview se objevilo pár zajímavých informací; vyberu jen dvě:
- ze 7 měsíců trvajícího měření RAD vyplynulo, že přeletová schránka + další části sondy byly schpné utlumit 5 radiačních událostí během přeletu o 2 řády, tedy z hodnot kolem 10 000 na 100, přičemž hodnoty radiačního pozadí "v kidu" se pohybovaly v řádu jednotek. Data se dále vyhodnocují a budou zveřejněna později.
- Z kamery MARDI bude v prvních hodinách po přistání postupně odesláno 18 snímků, které by měly pokrýt důležité momenty z celého sestupu a přistání Curiosity.
Konkrétně: minimálně 3 snímky ze sestupu na padáku, 3 z motorického sestupu, 1 ze skycrane manévru, 1 hned po dosednutí pro kontrolu zvýření prachu po odletu sestupového stupně a zbývajících 10 po přistání - kontrola usedání prachu. To je scénář pro nejkratší možný let na padáku. Pokud budeme na padáku padat delší dobu, bude jich opět 18, ale počty obrázků pro jednotlivé fáze budou vyšší na úkor snímků po přistání.
pospa - 4/8/2012 - 01:02
Dovolím si upozornit na jednu drobnost z průběhu EDL, o které opakovaně čtu a slyším mylné představy některých kosmo-nadšenců i zprávy v médiích.
Jde o moment dosednutí Curiosity na povrch a hlavně detekce tohoto okamžiku.
Mnoho lidí si představuje (nebo to rovnou presentuje jako fakt), že na kolech, či podvozku roveru jsou umístěny nějaké kontaktní senzory, které detekují mechanické zatížení těchto konstrukčních prvků od povrchu Marsu a vyšlou počítači signál pro přeseknutí nosných lan a datového kabelu mezi roverem a sestupovým stupněm (DS - descent stage).
Ve skutečnosti to ale proběhne jinak. Rover ani DS žádné kontaktní, silové, nebo deformační senzory pro detekci přistání nikde nemají.
Řídicí počítač příjmá data ze sestupového radaru (výška, rychlost) a spolu s dalšími údaji řídí tah sestupových motorů tak, aby byla rychlost klesání 0,75 m/s stále konstantní. Ve chvíli, kdy rover plně (6 koly) dosedne na povrch, jeho váhu místo descent stage převezme planeta Mars - sestupový stupeň je tedy odlehčen a počítač zaregistruje, že musí výrazně ubrat tah motorů, aby držel konstantní rychlost klesání. Pokud by neubral, klesání by se zastavilo. Protože je nutné vyloučit všechny chyby a nejednoznačnosti v tomto vyhodnocování, bude DS v odlehčeném stavu klesat ještě 2 sekundy, než dojde k oddělení. Po dosednutí roveru tedy sestupový stupeň klesne ještě 1,5 m dolů - bude cca 6 m nad povrchem a až potom vydá počítač povel k přeseknutí lan, řízení sestupového stupně převezme jednoduchý kontroler na jeho palubě a jako poslední se přesekne se i datová "pupeční šňůra" (vše v řádu desítek milisekund).
DS v té chvíli odlétá pryč, přistání je dokončeno. [Upraveno 04.8.2012 pospa]
Tuareg - 4/8/2012 - 06:18
No, každopádně moc držím palce aby to všechno perfektně klaplo.
Ale tak nějak tu vrtá červíček. Radar, počítač, co bude tentokrát měřit ve stopách a co v metrech?
derelict - 4/8/2012 - 07:31
48 hodin do přistání ... pokud půjde vše hladce.
Také se těšíte?
Robert Cvikr - 4/8/2012 - 07:55
Já se taky těším a to tak že jsem si ještě na pondělí prodloužil dovolenou abych na tu událost měl klid.Upsal bych dáblovy pulku zbytku života abyh tam mohl být a vidět to na vlastní oči.Vkládám duvěru v pana Pospíšila že nás tady bude informovat o pruběhu
Pepa z Depa - 4/8/2012 - 08:23
Kdy to casove v to pondeli 6.8.2012 naseho casu probehne?Nebo jeste se vse doladuje? Hlavne aby zase nekdo nahodou nezamenil v nejakem senzoru metry za palce - to uz tady taky jednou bylo.
Ale kazdopadne na Morave drzime palce a v lune prijemne chladneho vineho sklepa budem vse sledovat a nalezite zapijet.!!!!!!!!!
pospa - 4/8/2012 - 08:44
citace:Já se taky těším a to tak že jsem si ještě na pondělí prodloužil dovolenou abych na tu událost měl klid.Upsal bych dáblovy pulku zbytku života abyh tam mohl být a vidět to na vlastní oči.Vkládám duvěru v pana Pospíšila že nás tady bude informovat o pruběhu
Díky za důvěru, snad budu stíhat všechno podstatné psát. Myslím, že to bude to šrumec - od pondělního rána se na nás budou valit kvanta informací.
PS: Na pondělí jsem si vzal home office, abych to stíhal a vyhnul se omezením firemního proxy serveru. martalien2 - 4/8/2012 - 08:58
Taky jsem v praci rekl, ze prijdu pozdeji .
Ten cas 7:31 je cas dosednuti nebo cas kdy se dozvime ze dosednul?
derelict - 4/8/2012 - 09:10
citace:Taky jsem v praci rekl, ze prijdu pozdeji .
Ten cas 7:31 je cas dosednuti nebo cas kdy se dozvime ze dosednul?
Dosednout by mel nejak v te dobe, ale tusim 14 minut bude trvat, nez se dozvime jak.
pospa - 4/8/2012 - 09:16
citace:No, každopádně moc držím palce aby to všechno perfektně klaplo. Ale tak nějak tu vrtá červíček. Radar, počítač, co bude tentokrát měřit ve stopách a co v metrech?
No, snad tentokrát k tomuto fatálnímu omylu nedojde.
Jestli si dobře vzpomínám, tak Mars Climate Orbiter (Mars Surveyor '98 Orbiter) havaroval kvůli tomu, že pozemní tým/počítač pracoval v imperiálních jednotkách tahu (lbf), kdežto palubní počítač sondy pracoval s jednotkami SI (N). Tak došlo k tomu že sonda přiletěla k Marsu místo ve 150 km výšce nad povrchem jen v 57 km a rozpadla se. Tato chyba byla u NASA pečlivě analyzována a bylo zajištěno, aby se všechny budoucí mise NASA tomuto problému vyhnuly.
citace:Taky jsem v praci rekl, ze prijdu pozdeji. Ten cas 7:31 je cas dosednuti nebo cas kdy se dozvime ze dosednul?
Čas 7:31 SELČ je okamžik, kdy u nás bude informace, že MSL přistála.
Fakticky se na Marsu vše odehraje o 14 minut dříve, tedy přistání v 7:17 SELČ, začátek EDL o 7 minut před tím, tedy v 7:10 našeho času.
Držme pěsti ! yamato - 4/8/2012 - 11:34
dostal som EDL fever...
pospa - 4/8/2012 - 12:04
citace:dostal som EDL fever...
... Vážení cestující, odevzdejte palubní sluchátka a deky stevardkám, pohodlně se usaďte, připoutejte se a nekuřte!
Vypněte mobilní telefony, nevystrkujte své končetiny ven a připravte se na parádní jízdu!
Za pár okamžiků PŘISTÁVÁME !!!
pospa - 4/8/2012 - 19:19
Příletová trajektorie MSL
_Csaba - 4/8/2012 - 21:52
Ahoj Mirku,
mam dojem, ze MSL budes znat lepe, nez jejich tvurci...
Budu rad, jestli mi v budoucnu eventualne helfnes v nejakem hezkem projektu
Best,
Csaba
-=RYS=- - 5/8/2012 - 05:17
citace:Předminulý týden (16.-20.7.) proběhl postupný reset obou počítačů MSL a nahrání aktualizovaných algoritmů a vstupních dat pro EDL.
Síť radioteleskopů DSN minulý týden velmi intenzivně sledovala přesnou polohu sondy, aby upřesnila údaje o její dráze.
A včerejší korekce dráhy TCM-4 byla skutečně jen velmi malá - zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s.
Jak jsem psal nedávno, v plánu jsou ještě (podle potřeby) jeden až dva korekční manévry tak, aby byla sonda navedena co nejpřesněji na sestupovou trajektorii mířící do středu přistávací oblasti.
Poslední korekce dráhy může být až 9 hodin před vstupem do atmosféry.
Nemůžu zatím potvrdit, nebo vyvrátit to co píše RYS, že by se nějaké instrukce, nebo aktualizovaná data posílala ze Země ještě několik málo minut před vstupem do atmosféry, ale z landing press kitu vyplývá, že :
- 10 min před vstupem se oddělí přeletový stupeň, zapne se MELDI
- 9 min před vstupem RCS motorky zastaví rotaci sondy z 2 rpm na 0.
- následuje natočení sondy tepelným štítem ve směru letu - "turn to entry"
- potom odhození 2 x 75 kg závaží pro vychýlení těžiště z osy (stále několik málo minut před vstupem)
Pokud během EDL cokoliv selže u hlavního pčítače RCE-A, přepne se ovládání automaticky na záložní RCE-B, kde běží zjednodušený algoritmus EDL.
Do jaké míry je program v záložním počítači zjednodušený nevím, ale předpokládám, že s ním určitě půjde přistát taky, možná méně přesně, ale s jistotou.
Par dnu rozbitej PC je hruza.
Nepisu, ze TO TAK BUDE, ale ze je to MOZNE.
Ze pokud chteji v posledni chvili neco udelat, tak zhruba takto odpovida mozny cas.
Rozhodne jsem nepsal nic ve smyslu, ze to tak bude, ci ze to tak provedou.
Co se tyce toho radaru v C pasmu, tak to je fakt, dodava doplnujici informace o povrchu do ridiciho CPU co ridi crane motory + vytah.
-=RYS=- - 5/8/2012 - 06:20
citace:
citace:No, každopádně moc držím palce aby to všechno perfektně klaplo. Ale tak nějak tu vrtá červíček. Radar, počítač, co bude tentokrát měřit ve stopách a co v metrech?
No, snad tentokrát k tomuto fatálnímu omylu nedojde.
Jestli si dobře vzpomínám, tak Mars Climate Orbiter (Mars Surveyor '98 Orbiter) havaroval kvůli tomu, že pozemní tým/počítač pracoval v imperiálních jednotkách tahu (lbf), kdežto palubní počítač sondy pracoval s jednotkami SI (N). Tak došlo k tomu že sonda přiletěla k Marsu místo ve 150 km výšce nad povrchem jen v 57 km a rozpadla se. Tato chyba byla u NASA pečlivě analyzována a bylo zajištěno, aby se všechny budoucí mise NASA tomuto problému vyhnuly.
Jestli si dobre pamatuji, tak se JPL/NASA domluvila s partnery ESA/RKS/JAXA/Indie o tom, ze vse bude jen v metrickych jednotkach.
Cili, ze i parametry rozmeru modulu-pristroju na spolecnych projektech budou vzdy jen v SI jednotkach.
A co se tyce DSN site, tak i ta od te doby pracuje jen v SI jednotkach. Coz se Amikum v GoldStone moc nelibilo, ale museli to prekousnout.
d - 5/8/2012 - 07:14
Ovládání sondy je úžasné, na tak obrovskou vzdálenost pracují se sondou jakoby ji měli stále v laboratoři a připravovali k letu. Vzhledem k tomu, že přistání " z chodu" se nedá odložit a je jen jeden pokus vzbuzují operace, které sonda absolvuje vysokou naději na úspěch. Ostatně celý systém přistání je jak se zdá složen ze segmentů, které američané při přistávání svých sond na Marsu jako dosud jediní veleúspěšně předvedli, navíc je tam snad jen " odlet jeřábu".
Chtěl bych se zeptat, zda něco poběží na MEKu, myslím časový sled událostí, dík.
Beru si dovolenou, už se nemůžu dočkat.
pospa - 5/8/2012 - 08:32
citace:Chtěl bych se zeptat, zda něco poběží na MEKu, myslím časový sled událostí, dík.
Např:
"...roku 1975 v rámci misí Viking 1 a Viking 2 ... Oba velké přistávací moduly (každý vážil 3,5 tuny) byly vybaveny..."
- Viking Landery přitom vážily kolem 570 kg !
pospa - 5/8/2012 - 10:28
citace:Ahoj Mirku,
mam dojem, ze MSL budes znat lepe, nez jejich tvurci...
Budu rad, jestli mi v budoucnu eventualne helfnes v nejakem hezkem projektu Best, Csaba
Cho choo...!!!
Myslím, že tak daleko rozhodně nejsem, ani to není možné. I tak, Csabo, díky za kompliment.
Jak říkal Rob Manning v nějakém videu už při MER misích: Nikdo z nás inženýru, tady v JPL, nemůže roztáhnout ruce ve všeobjíbajícím gestu a říct: Já o této misi / roveru vím úplně všechno.
Jsou to ti nejsložitější a extrémně spolehliví roboti, které kdy lidstvo vyrobilo a poslalo někam do hlubin vesmíru. Jsou výsledkem mnohaletého úsilí obrovského týmu velmi talentovaných lidí. Stovky a tisíce těch nejlepších lidí ve svém oboru.
Bylo by úžasné mít to štěstí a být jedním z nich - dream job. pospa - 5/8/2012 - 10:39
Zadní řada, zleva doprava:
Matt Heverly (M), John Wright (M), Jeff Biesiadecki(M), Chris Leger (A), Matt Robinson(A), Avi Okon(T), Scott Mccloskey(T), Scott Maxwell(M), Paolo Bellutta(M), Brian Cooper(M)
Přední řada, zleva doprava:
Frank Hartman(A), Vandana Verma(A), Joseph Carsten(A), Mark Maimone(M), Chris Roumeliotis(T), Jeng Yen(A)
(M) = Mobility RP - řidiči roveru
(A) = Arm RP - obsluha robotické paže
(T) = Turret RP - obsluha nástrojů na otočné hlavici robotické paže
Minimálně tato skupina 16 lidí bude v následujících 90 dnech pracovat podle martovských hodin - podle solů, trvajících 24 h 39 min. Po pár týdnech budou mít totálně převrácený denní režim, ale co by neudělali pro tak svělou a "Zvědavou" laborku na cizí planetě.
Režim jejich práce bude podobný jako u MERů, tedy připravit sadu povelů pro 5 - 6 hodin práce roveru, otestovat a odladit je na SW i HW modelech v JPL a následující sol ráno je odvysílat na MRO a MOD, aby je ty při prvním dopoledním průletu nad Curiosity odvysílali smerem k roveru. Při odpoledním průletu naopak rover odvysílá nově získaná data/obrázky k MRO a MOD, které je přepošlou k Zemi.
Následuje analýza přijatých dat a tvorba povelové sady na další sol.
A takto stále dokola, každý den (sol), minimálně 2 pozemské roky. Curiosity nebude mít žádné zimní přestávky jako MERy - díky RTG pohonu bude pracovat po celý rok a dokonce i přes noc (analyzátor SAM vyžaduje co nejnižsí teploty)
Klobou dolů.
[Upraveno 05.8.2012 pospa]
dubest - 5/8/2012 - 10:47
držme palce ať to zítra ráno klapne, dík za odkaz s animací přistání, dal jsem si to snad 3x:-)
_Csaba - 5/8/2012 - 11:06
citace: Cho choo...!!!
Myslím, že tak daleko rozhodně nejsem, ani to není možné. I tak, Csabo, díky za kompliment.
Jak říkal Rob Manning v nějakém videu už při MER misích: Nikdo z nás inženýru, tady v JPL, nemůže roztáhnout ruce ve všeobjíbajícím gestu a říct: Já o této misi / roveru vím úplně všechno.
Jsou to ti nejsložitější a extrémně spolehliví roboti, které kdy lidstvo vyrobilo a poslalo někam do hlubin vesmíru. Jsou výsledkem mnohaletého úsilí obrovského týmu velmi talentovaných lidí. Stovky a tisíce těch nejlepších lidí ve svém oboru.
Bylo by úžasné mít to štěstí a být jedním z nich - dream job.
Jasne,
to je mi jasne ! Ale vsechny tyto velike veci zacinaji od lidi, u kterych vsak nestaci nadseni, ale musi citit taky urcitou pokoru k vecem, lidem a to je nuti k neustalemu hledani pravdy a zkoumani.
Jinak taky bych se rad dostal do podobneho teamu !
ales - 5/8/2012 - 13:06
citace:
citace:Chtěl bych se zeptat, zda něco poběží na MEKu, myslím časový sled událostí, dík.
Na základě hezky zpracované stránky http://www.spaceflight101.com/msl-edl-timeline.html jsem zatím připravil přeloženou tabulku s časovým přehledem hlavních událostí zítřejšího přistání MSL/Curiosity na Marsu. Je to upraveno pro naše časové pásmo (SELČ).
Pokusím se připravit něco "živého" i pro VMCC, ale zatím nevím, jak se mi to podaří (VMCC je přece jen určeno spíš pro starty než pro přistání). Snad půjde VMCC nějak modifikovat.
Machi - 5/8/2012 - 13:18
Díky, to je velmi užitečná tabulka.
xChaos - 5/8/2012 - 14:37
citace:
- ze 7 měsíců trvajícího měření RAD vyplynulo, že přeletová schránka + další části sondy byly schpné utlumit 5 radiačních událostí během přeletu o 2 řády, tedy z hodnot kolem 10 000 na 100, přičemž hodnoty radiačního pozadí "v kidu" se pohybovaly v řádu jednotek. Data se dále vyhodnocují a budou zveřejněna později.
Když ta radiace netrvá kontinuálně, tak jsem si říkal, že by právě pro kosmonauty v meziplanetárním prostoru mohlo být praktické, kdyby i v realtivně malé lodi měli nějaký "radiační úkryt" - např. dutinu uvnitř nádrže z vodou, nebo možná úkryt ZA nádrží s vodou, kterou by se loď během události natočila ke Slunci - a prostě když by jim pípal nějaký alarm, tak by si zalezli do úkrytu...
xChaos - 5/8/2012 - 14:46
citace:Díky, to je velmi užitečná tabulka.
Jenom "X band" bych nepřeložil jako "X tóny" ale spíš "pásmo X", ne? (10 Mhz? http://en.wikipedia.org/wiki/X_band ) [Upraveno 05.8.2012 xChaos]
pospa - 5/8/2012 - 15:49
citace:Díky, to je velmi užitečná tabulka.
1+
Díky Aleši!
ales - 5/8/2012 - 15:54
Základní verzi VMCC pro přistání MSL/Curiosity jsem dal na http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm . Podle připomínek to případně upravím. Reálně využitelné to ale bude jen cca půl hodiny zítra ráno (od 7:00 do 7:30 SELČ).
pospa - 5/8/2012 - 16:22
K časovému plánu přistání ještě doplním, že u bodu "Snížení tahu přistávacích motorů" v čase 7:17:11 SELČ dojde k přechodu z 8 pracujících motorů MLE na 4.
V této fázi EDL už bude spotřebováno více jak polovina ze 400 kg paliva a 8 motorů by muselo pracovat s tahem seškrceným na 20 - 25 %.
Protože v tomto rozsahu motory nepracují zrovna efektivně, dojde ke stažení tahu 4 "vnitřních" MLE na 1 % a zbývající 4 "krajní" motory, s tryskami více odkloněnými od vertikály, naopak přidají na 50 % tahu.
david - 5/8/2012 - 17:24
Senzace, to je ono, takhle jsem si představoval přípravu na sledování dosedu, DÍK. Ještě by mne zajímalo, jakou dráhu urazí MSL od vstupu do atmosféry / EI / do dosedu ?
jirka44 - 5/8/2012 - 17:34
citace:Jenom "X band" bych nepřeložil jako "X tóny" ale spíš "pásmo X", ne?
Jako kdyby to tu RYS nevysvětloval.....
Přenáší se buď telemetrie, nebo jenom jednoduchá syavová informace pomocí různých tonů. Čili modulaceš jsou to a vysílá se to v pásmu X.
jirka44 - 5/8/2012 - 17:36
oprava: Přenáší se buď telemetrie, nebo jenom jednoduchá stavová informace pomocí různých tonů. Čili modulace jsou tóny a vysílá se to v pásmu X.
Tak pre zaujímavosť, čo z celej zostavy MSL sa dotkne povrchu Marsu ako prvé? Viem, že to určite nebude samotný rover, ten bude predposledný (po ňom dopadne zostupný stupeň). Budú to teda tie 25 kg závažia, tepelný štít, alebo zvyšky preletového stupňa, ktoré by mohli prežiť prechod atmosférou? A čo a týka samotného zostupného stupňa, ako ďaleko by mal dopadnúť od samotného rovera?
ales - 5/8/2012 - 18:28
citace:Ještě by mne zajímalo, jakou dráhu urazí MSL od vstupu do atmosféry / EI / do dosedu ?
Podobně to je i s tím X-bandem. Nevešel se mi do tabulky úplný překlad "tóny v pásmu X a telemetrie v pásmu UHF (retranslovaná sondou Mars Odyssey)", tak jsem to musel zkrátit na "X tóny, UHF telemetrie". Prosím, představujte si pod tím plný význam uvedený výše.
xChaos - 5/8/2012 - 18:44
citace:oprava: Přenáší se buď telemetrie, nebo jenom jednoduchá stavová informace pomocí různých tonů. Čili modulace jsou tóny a vysílá se to v pásmu X.
Ok, no tak dobře. Já se s touhle terminologií asi nesetkal, ale prostě je to nějaká základní telemetrie v "tónové modulaci", budiž :-)
jirka44 - 5/8/2012 - 19:00
citace:
Ok, no tak dobře. Já se s touhle terminologií asi nesetkal, ale prostě je to nějaká základní telemetrie v "tónové modulaci", budiž :-)
Něco málo píše RYS tady 25.6.2012 - 15:43
a myslím, že to ještě někde podrobněji rozebíral.
Jestli to dobře chápu, tak ono to má hlavní rozdíl od telemetrie v tom, že není třeba retranslace. Takže základní info o úspěchu/neúspěchu důležitých fází se odvysílá "přímou linkou" Mars-Země.
pospa - 5/8/2012 - 19:10
citace:Tak pre zaujímavosť, čo z celej zostavy MSL sa dotkne povrchu Marsu ako prvé? Viem, že to určite nebude samotný rover, ten bude predposledný (po ňom dopadne zostupný stupeň). Budú to teda tie 25 kg závažia, tepelný štít, alebo zvyšky preletového stupňa, ktoré by mohli prežiť prechod atmosférou? A čo a týka samotného zostupného stupňa, ako ďaleko by mal dopadnúť od samotného rovera?
Hm, zajímavá otázka. Jako první se z celé sestavy oddělí přeletový stupeň. Je to aerodynamicky nestabilní těleso, nosná konstrukce z hliníkové slitiny, nádrže a potrubí z titanu, FV panely mnoho různých prvků. Takže bych si tipnul, že nosná konstrukce shoří celá a co neshoří nedopadne jako první.
Jako úplně první by mohly dopadnout 2 velmi kompaktní wolframová závaží (75 kg každé), která jsou odhozena ještě před vstupem do atmosféry. Další pořadí nevím, ale jako poslední myslím že dopadne backshell s padákem.
Sestupový stupeň by měl po 4 s motorickém letu 45° šikmo vzhůru letět dál setrvačností po balistické křivce a dopadnout cca 300-400 m od roveru.
david - 5/8/2012 - 20:12
Škoda, že to TV NASA vysílá " jen" dvě hodiny před dosednutím, já bych na to klidně koukal celou noc. Závidím dědovi, že mohl koukat celou noc na Apollo-11, to musel být zážitek, to my asi nic takového nezažijem, raketoplány, sojuzy a ISS je proti tomu, alespoň já to tak vidím, velmi slabý čaj, spíše jen mírně ohřátá čirá voda.
alamo - 5/8/2012 - 20:39
citace:to my asi nic takového nezažijem
chcelo by to nejaký Lindberghovský podnik.. -=RYS=- - 5/8/2012 - 21:16
citace:Díky, to je velmi užitečná tabulka.
V tabulce je jedna nepresnost.
Ty MFSK tony se budou vysilat jak v X pasmu nez to vstoupi do atmosfery, tak v UHF pasmu od doby odhozeni horniho krytu s padakem.
V UHF nepujde telemetrie (prenos dat) do doby, nez to "usedne" na povrch. Po pristani se fw pro DDS vysilac MSL zmeni na datovy PSK modulator, takze z MFSK tonu se to na stejnem TX kmitoctu prepne na TX modulovana data 8kbps do obou UHF anten (whip...1/4L proutek je vhodny pro komunikaci s druzici ktera je nize nad obzorem...vystoupava/zapada ... tak do 45st, QFN antena je dobra pro vyssi bitstream (ma vetsi zisk) kdyz je druzice "nad hlavou").
Prijimace typu SDR na retlanslacnich druzicich (UHF) se po pristani a prijeti posledniho potvrzovaciho tonu (ze je po vsem a rover sedi na povrchu) prepnou do normalniho datoveho modemu PSK pro prijeti prvnich telemetrickych dat.
[Upraveno 05.8.2012 -=RYS=-]
Pepa z Depa - 5/8/2012 - 21:24
Jake jsou nejnovejsi informace je vse ok?
Nervozita je asi nadoraz!!!!!
Jarmil - 5/8/2012 - 21:27
citace: Závidím dědovi, že mohl koukat celou noc na Apollo-11, to musel být zážitek, to my asi nic takového nezažijem, raketoplány, sojuzy a ISS je proti tomu, alespoň já to tak vidím, velmi slabý čaj, spíše jen mírně ohřátá čirá voda.
Je ti jasný, že většinu doby neviděli vůbec nic jen lidi ve studiu a obraz z Měsíce byl jen 2 hodiny po dobu výstupu.
xChaos - 5/8/2012 - 21:31
citace:
citace:to my asi nic takového nezažijem
chcelo by to nejaký Lindberghovský podnik..
Jestli se rozjede projekt Mars One - http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_One - tak to bude daleko víc, než zažili lidé v éře Apolla (nemluvě o Hillarym, Lindbergovi, Admunsenovi apod. - kdy tom spíš jen četli v novinách a knížkách...)
Bude to kompletní reality show, kdy s kolonisty bude moci být celá planeta 24h denně (a bude muset být - protože na tom bude záviset komerční úspěch celé akce...)
-=RYS=- - 5/8/2012 - 21:42
V te NF sirce 5kHz VF pasma co vysila UHF vysilac je na zacatku pilotni signal (jestli me pamet neklame, tak je to 120Hz od BFO-0Hz).
A prave ten pilotni signal spolu s X-band pilotnim signalem bude sledovan radioteleskopy (ano radioteleskopy, ktere jsou mimo paraboly DSN site, neplest si radioteleskopy a telco anteny velkeho rozmeru).
Takze kdyz pilotni signal zmizi, tak se neco stalo....sonda znicena.
Kdyz pilotni signal bude i po pristani (mela by to nazivo prenaset jako stavovou informaci Mars Odyssey, kdyz Zeme "zapadne"), tak se sonda nerozbila...protoze stale vysila).
To je jedinej "zivej" signal, kterej uvidime na spektrogramu (vodopad).
Takze kdyz "peak" na spektraku bude i v 07:31:17h, tak zacne jasot na sale.
Ale kdyz zmizi v rozsahu 07:24:00h (rozbiti o atmosferu-shoreni) az
07:29:20h..tedy asi 25s pred koncem X-band tone prenosu (zapad Zeme).., tak je to jasne...sonda tvrde dopadla na povrch a je po ni.
Takze i par sekund pred koncem prenosu X-band tonu se Zeme dozvi jestli sonda dopadla nebo vse probiha normalne a stale pristava...cili ze se zapalili motory.
I kdyz se motory zapaluji cca 20s po ukonceni vysilani X-band tonu, tak to neznamena, ze by to neslo prijmout na Zemi. Jde o to, ze nizkoziskova X-band vsesmerova antena je navrzena tak, aby i malou cast VF energie vysilala do vsech uhlu, tedy i tesne nad obzor.
Sice 70m paraboly DSN site to uz nezachyti, ale velke radioteleskopy (Efelsberg) to zachytit jeste dokazou. Fyzicky Zeme radiove zapadne i pro 100m radioteleskopy az v 07:30:12h.
Po odhozeni horniho krytu s padakem se odkryji obe UHF anteny a rover zacne vysilat tony i v UHF pasmu pro retlanslacku.
[Upraveno 05.8.2012 -=RYS=-]
xChaos - 5/8/2012 - 22:54
Popravdě - vstup do atmosféry Marsu se NASA zdařil už mockrát (i když tohle je snad největší těleso a NASA je současně jediná, která zatím měla úspěch). Ale já prostě myslím, že se to opět zadaří.
Z čeho mám spíš strach, je sky crane: je to nová nevyzkoušená koncepce, a přijde mi to o hodně sofistikovanější a náročnější na přesné fungování komponent, než třeba airbagy.
Takže u mě doma začne jásot rozhodně až po dosednutí.. ne po konci brždění v atmosféře.
pospa - 5/8/2012 - 23:03
Méně než 9 hodin do přistání.
MSL je v dobrém stavu, plně připravena na EDL.
Všechny komunikační prvky sondy, přenosových satelitů i pozemní segment jsou připraveni na závěrečnou fázi letu.
Díky přesnému navedení po poslední korekci dráhy (TCM-4), navigační tým rozhodl o zrušení dvou zbývajících korekčních manévrů TCM-5 a TCM-6.
MSL vstoupí do atmosféry v místě, které je v toleranci, zvládnutelné během řízeného průletu atmosférou.
...
Jdu se pokusit naspat pár hodin. Ahoj zítra v 6 ráno!
Bude to dlouhý den...
Jdu se pokusit usnout ... jsem nervozni jak pes ;o)
david - 6/8/2012 - 03:45
Na WEB news běží výška nad Marsem v majlích a čas v EDT Sun vždy po hodinách zbývajících k dosednutí. Nyní je tam 9.31 , -4 hodiny a 34.167 mil / 54.8OO Km/.Měl jsem budíka na 4.3O, ale už spát už asi nepůjdu, je ještě někdo vzhůru ?
Robert Cvikr - 6/8/2012 - 05:24
Taky už jsem vzhuru a připraven na přistání
david - 6/8/2012 - 05:45
15.OOO mil nad Marsem,za čtvrt hodiny" protne" dráhu Deimosu. Děsnej nervák, ale bezva.
Tlama - 6/8/2012 - 05:56
Hnul jsem si ze zády, tak jsem si nemusel brát dovolenou. Ležím na infuzich a vše v klidu sledují na mobilu. Akorát nevím, jestli jsem víc hotovej z těch zad nebo nervů.
yamato - 6/8/2012 - 06:11
uz som tu, mozme pristavat
yamato - 6/8/2012 - 06:18
Tlama, takto sa dokalicit aby si mohol sledovat pristatie, tomu sa povie nadsenec
pospa - 6/8/2012 - 06:19
Já taky. Káva uvařená, sluchátka nasazené, jdeme na to, CURIOSITY!
Pojď na to, držíme ti palce !
Tlama - 6/8/2012 - 06:26
citace:Tlama, takto sa dokalicit aby si mohol sledovat pristatie, tomu sa povie nadsenec
dalo to fusku, musel jsem vykopat dvě díry do země a pak se ohnout pro ponozku. Milan 081 - 6/8/2012 - 06:29
We have asked the DSN to turn off its transmitter and we are in listen-only mode right now.
There is a real party feel at JPL and around Pasadena right now. Our team in in a good but a bit surreal mood. This is my 5th time and it is always surreal.
I keep saying that we no longer need luck. If it works, we have already made it work. If it fails, we have already made it fail. No one to blame but ourselves.
Our nav estimate indicates that we will be only 250 m off from our projected target that we programmed in last week. Amazing.
I hope you have fun.
Adam Steltzner - vedoucí EDL týmu právě poděkoval Cruise týmu za perfektní práci během přeletu Země - Mars, odvedli dokonalou profesionální práci.
MSL je přesně tam, kde má být, na čas a v perfektním stavu.
Přeletový tým si může otevřít buráky a hodit nohy na stůl.
ales - 6/8/2012 - 07:05
Takže ve skutečnosti (u Marsu) už to začalo. Moje simulace, spuštěná v "preview mode" už mi ukázala "odhození přeletové sekce". Z radiových signálů se ale o této skutečnosti dozvíme až za více než 10 minut.
yamato - 6/8/2012 - 07:07
mozete sem prosim priebezne davat snapshoty zo simulacie? mne to nefunguje
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:07
uz som tu aj ja... zabijanie macky moze zacat
edit:
@yamato: teraz ukazuju ludi v centre
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
yamato - 6/8/2012 - 07:10
nasatv mi ide, ale ta simulacia z eyes on the solar system mi nejde.
Vsimli ste si toho pankaca v riadiacom stredisku? To uz mame jedneho rockera a jedneho punkera, no pekne
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:11
Milan 081 - 6/8/2012 - 07:11
A dam krk na to ze jsem tam zahlidl i Radže Kutrapáliho :-))
ales - 6/8/2012 - 07:12
Entry Interface. MSL se u Marsu už začíná smažit.
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:12
citace:A dam krk na to ze jsem tam zahlidl i Radže Kutrapáliho :-))
kym tam nie je howard on bol taky uspesny pri jazdeni po marse pospa - 6/8/2012 - 07:14
Cruise stage separated
yamato - 6/8/2012 - 07:14
agamemnon, nejak sa ti nezhoduje simulacia s Alesom
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:15
Ja na to nemam nervz jdu si udelat caj. PO xte jsem slysel "looking good".
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:16
citace:agamemnon, nejak sa ti nezhoduje simulacia s Alesom
heh, njn, ntv je pozadu
simulaciu sice mam spustenu, ale mam ju oneskorenu oproti alesovi v podstate v takom case ako ntv.. ales - 6/8/2012 - 07:18
Rádiově bylo potvrzeno oddělení přeletové sekce, ale u Marsu už je Curiosity na povrchu. Připomínám, že moje simulace nezahrnuje zpoždění radiového signálu (na NASA TV ano). Teď si tu simulaci pustím ještě jednou podle příjmu radiových signálů.
Stano - 6/8/2012 - 07:19
citace:Ja na to nemam nervz ........ "looking good".
Ani ja, ale co ludia co ludia priamo od fachu a nepoviem ani o stvoriteloch
Adam - 6/8/2012 - 07:19
Vazeni ted uz je po vsem.... Ted jenom v jakem smyslu, doufam ze vse dopadlo OK.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:22
citace:nasatv mi ide, ale ta simulacia z eyes on the solar system mi nejde.
Vsimli ste si toho pankaca v riadiacom stredisku? To uz mame jedneho rockera a jedneho punkera, no pekne
Take mi nejde simulace.
Mam Win XP Profi SP3 a aktualni JAVA applet. pospa - 6/8/2012 - 07:22
citace:
citace:Ja na to nemam nervz ........ "looking good".
Ani ja, ale co ludia co ludia priamo od fachu a nepoviem ani o stvoriteloch
Když se podíváte do sálu řízení letů, tak křeslo šéf inženýra Roba Manninga je momentálně prázdné. Ještě před hodinou tam seděl ...
pospa - 6/8/2012 - 07:25
Entry !
mirah - 6/8/2012 - 07:25
citace:
citace:nasatv mi ide, ale ta simulacia z eyes on the solar system mi nejde.
Take mi nejde simulace.
Mam Win XP Profi SP3 a aktualni JAVA applet.
Mám tu samou konfiguraci a taky mně to nejde, ale dá mně to na výběr "Classic version" a tam to funguje skvěle.
ales - 6/8/2012 - 07:25
TEd tam byl zaber na chlapka ve stredisku jak se modli.
pospa - 6/8/2012 - 07:26
Potvrzeno, že probíhá řízený sestup.
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:27
citace:Take mi nejde simulace.
Mam Win XP Profi SP3 a aktualni JAVA applet.
bezi to na unity 3d - to je framework pre tvorbu hier v niekolkych jazykoch (c# napr.) - ale java tam nie je... (aspon som java verziu nenasiel)
tiez to ma svoj add-in, ktory potom prehrava taketo app v browseri...
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
ales - 6/8/2012 - 07:27
Radiově byl potvrzen vstup do atmosféry Marsu. Za 5 minut budeme vědět, jak přistání dopadlo.
pospa - 6/8/2012 - 07:28
MSL hlásí, že nemusí dále řídit sestup - míří přímo na cíl = střed přistávací elipsy !
Yeeháá !!
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:29
yamato - 6/8/2012 - 07:29
padak vonku
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:30
zpomalovani ok
pospa - 6/8/2012 - 07:30
Potvrzeno otevření padáku !
pospa - 6/8/2012 - 07:31
Power flight !!
yamato - 6/8/2012 - 07:31
riadeny zostup mame za sebou, este skycrane a je to doma!
Milan - 6/8/2012 - 07:31
Tomáš Přibyl právě teď na ČT24
Tlama - 6/8/2012 - 07:31
a mně ještě donesli snídani.jupiii
pospa - 6/8/2012 - 07:32
TOUCHDOWN !!!
yamato - 6/8/2012 - 07:33
TOUCHDOWN!!!
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:33
tak je macka mrtva
gratz super
ales - 6/8/2012 - 07:33
Vypadá to, že přistání proběhlo OK.
pospa - 6/8/2012 - 07:34
Šampus nemám, ale připíjím Tramínem.
GODD JOB, JPL BOYS !!!!!!
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:35
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:35
Jak uz bylo receno. MSL pristalo na marsu. Fantasticky uspech lidstva.
Jsem dojaty.
Dekuji!
Prvni snimek!!!
bejcek - 6/8/2012 - 07:36
vypadá to dobře
arccos - 6/8/2012 - 07:37
Je to naprosto úžasné, asi nejsem sám, kdo z toho jásá - vyklepaný jako ratlík!
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:37
Tonovej signal cislo 24 a 38 potvrdilo uspesne pristani.
Za 3 minuty se prepina z tonove MFSK modulace na datovou modulaci 8kbps v DDS vysilace, tedy prepnuti na radiomodem.
Prvni realna data dostanem za 15 minut.
Odyssey prave ted prepina UHF prijimac z MFSK tonu na SDR prijimaci do rezimu PSK demodulace a za 3 minuty bude ocekavat prvni data.
Mela by to byt stavova telemetricka data o stavu roveru.
Prvni obrazek VGA 320x270x256st sedi by mel prijit za 40 minut.
Update: Tak to odeslani bylo "pomalejsi", ted je 7:41 a prvni obrazek je zde.
[Upraveno 06.8.2012 -=RYS=-]
yamato - 6/8/2012 - 07:37
videl som slzy v riadiacom stredisku?
pospa - 6/8/2012 - 07:38
První fotka - thumbnail z předního Hazcam je doma !!
Jsme na povrchu, bezpečně a funkční !!!!
UÁÁÁÁÁ !!!!
Stano - 6/8/2012 - 07:38
citace:Šampus nemám, ale připíjím Tramínem.
GODD JOB, JPL BOYS !!!!!!
p. Mirko a dalsim dakujem za super info a gratulacia smeruje do JPL
Conquistador - 6/8/2012 - 07:38
krása gratuluji všem vedcům, technikům a všem co se na tom podíleli!!! Tleskám! [Upraveno 06.8.2012 Conquistador]
Tlama - 6/8/2012 - 07:40
hezky pěkně
Franta - 6/8/2012 - 07:40
Děkuji všem a zvláště Mirku Pospíšilovi za zprostředkování informací o této misi.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:40
Jedine co nevydrzelo byl server www.astro.cz kde online komentar neslo nacist.
Panove by si takovou udalost meli pro priste vice pojistit docasnym navysenim kapacity linky + pripadnej dodatecnej server jen s zivym komentarem.
Pepa z Depa - 6/8/2012 - 07:41
Blahopreji stalo to za to.Jeste se me tresou kolena!!!!
ales - 6/8/2012 - 07:42
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:42
ten zvuk z riadiaceho centra stoji za to
bejcek - 6/8/2012 - 07:42
Thank you JPL, thank you USA, jsem velice rád a těším se na další práci Curiosity!!!!!!!!!
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:43
Ted jen aby telemetrie roveru potvrdila, ze vse se strojem je v poradku. Kontrola by mela trvat asi 40 minut.
Ota Cieluch - 6/8/2012 - 07:46
Přistání se mnou sledoval i můj 1a1/4 roční synek, sice tomu moc nerozumněl, ale upřímně jim zatleskal!!! Gratz!
Andy - 6/8/2012 - 07:47
PARÁDA! Gratulace do JPL a díky všem, zvláště M. Pospíšilovi, za neustálý informační příliv. Doufám, že to bude pokračovat!
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:50
Navigacni kamera se zda zaprasena. Snad to nebude moc vadit.
yamato - 6/8/2012 - 07:51
JPL su proste machri, gratulujem
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:51
Preci jenom zmena vuci puvodnimu planu byla.
Z toho co jsem cetl, se radiovej system mel z tonu prepnout do dat az po pristani. Ale jak jsem ted dostal msg, tak se tak stalo ve vysce cca 3km, tedy behem sestupu. Proto ty fotky prisli tak brzo.
Odhaduji, ze tim padem prijde komplexni telemetrie mnohem rychleji.
Na povrchu to nejdriv teplotne/vibracne musi srovnat oba oscilatory a nechat dobehnout tepelne/vibracni soucasti do klidu.
Teprve pak to muze zacit pracovat tak jak je treba vcetne prepnuti do vyssiho + automatickeho bitstreamu...uplink.
david - 6/8/2012 - 07:52
Exelent,kam se kdo na američany hrabe !
Conquistador - 6/8/2012 - 07:52
Na CT 24 je rozhovor s Tomášem Přibylem je celkem zajímavý ....
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:53
citace:Navigacni kamera se zda zaprasena. Snad to nebude moc vadit.
Nevidim zadnou caru v pisku od "tahani" roveru na snurach, takze asi k rozhoupani nedoslo.
Ted jen, aby vsechna zarizeni bezela na 100%, vcetne prvniho pojezdu s otestovanim vsech kol.
Update: Uz je zde 43 snimku cernobile VGA kvality.
Sice CPU umi odeslat kvalitnejsi barevne fotky, ale ty potrebuji vyssi bitstream, ktery nebyl k dispozici.
Ty kvalitnejsi fotky prijdou zahy.
Teď ještě aby byla Curiosity v pořádku a mohla brzy vyjet vstříc novým dobrodružstvím!
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:59
Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
ales - 6/8/2012 - 08:00
Robert Cvikr - 6/8/2012 - 08:01
Blahopřeji a děkuji všem za sprosředkování nejužasnějšího okamžiku.Jdu si pročistit a uklidnit hlavu procházkou s pejsky.
arccos - 6/8/2012 - 08:01
citace:Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
Nutno říct, že úředníci byli mimo řídící místnost za prosklenou stěnou...
PINKAS J - 6/8/2012 - 08:04
Asi nejsložitější kosmický experiment v dějinách lidstva (kromě Apolla) nekončí, ale právě začíná. První krok byl úžasný, gratulace a obdiv. To, co nás čeká může být ještě úžasnější
pospa - 6/8/2012 - 08:06
citace:Gratuluji! Teď ještě aby byla Curiosity v pořádku a mohla brzy vyjet vstříc novým dobrodružstvím!
Machi, jde ti UMSF?
Zrovna ve chvíli, kdy jsem tam chtěl dát poděkování a gratulace do JPL od "Czech KOSMO gang" mi to spadlo a už se tam nemůžu dostat.
Buď jim kompletně spadl server, nebo jsou přetížení .... během EDL jsem je sledoval bez problémů, tak nevím.
Pokud ti to běží, napiš tam prosím za nás za všechny.
Mně furt ne . Zajímal by mě počet přístupů na NASA stránky v současný době...
xChaos - 6/8/2012 - 08:07
Typický, i když jsem měl budíka na 6:45 tak jsem se vzbudil 7:45 :-(
ale aspoň že tak... gratuluju, a těším se na první pořádný fotky...
ales - 6/8/2012 - 08:08
Podle SFN je plán na následující dny tento:
pondělí 6.8.2012 - vyklopení antény s vysokým ziskem
úterý 7.8.2012 - vztyčení nosníku s kamerami
středa 8.8.2012 - testování přístrojů a pořízení panoramatického snímku okolí
čtvrtek 9.8.2012 - přenos snímků panoramatu na Zemi
pátek 10.8.2012 - přechod programu v řídicím počítači z přistávacího módu do pracovního (mission) módu
HonzaVacek - 6/8/2012 - 08:09
Velká gratulace všem z týmu MSL. Tak při tomhle přistání mi pěkně trnulo v kostech, když se mi při sestupu postupně vybavovalo, co se zrovna v tom daném okamžiku může všechno podělat. No, ale myslím, že to posunulo celou kosmonautiku a pěkný krůček dopředu. Teď už jenom držet palce, aby byla MSL po tom všem v dobré kondici.
pospa - 6/8/2012 - 08:09
citace:
citace:Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
Nutno říct, že úředníci byli mimo řídící místnost za prosklenou stěnou...
Ne tak docela - celá zadní řada křesel přímo v řídicím středisku byla plná lidí z NASA HQ. Přímo na place
A nejsou to jen suchaři...
-=RYS=- - 6/8/2012 - 08:10
Ted je mi jasne proc byl z Odyssey online signal.
Protoze jako jedinna druzice ma hlavni parabolu nezavislou na poloze sondy, cili parabola ma svuj vlastni rotator na "stozaru".
To je nejlepsi konfigurace jakekoliv sondy, ale je to narocne na mechaniku a velikost+vahu.
Jde o to, ze UHF anteny jsou nezavisle na nasmerovani paraboly a natoceni sondy v prostoru, takze mohla prijimat pres UHF a soucasne natocit parabolu k Zemi a realtime odesilat.
Systemove to funguje tak, ze se MFSK+PSK data prijimaji a vyhodnocuji a ukladaji do palubni EEPROM pameti o kapacite 3MB (48x 24WW512 pres IIC) a nasledne jsou tato EEPROM data odesilana rychlosti 110kbps pres tu 130cm parabolu s rotatorem smerem k Zemi. Latence mezi prijmutim v UHF a odeslanim v X je cca 9s. Takze temer realtimove.
alamo - 6/8/2012 - 08:11
gratulujem všetkým "crazy" inžinierom, a tiež tomu človeku v nasa, ktorý sky crane "odklepol", teda ex post vtedajšiemu administrátorovi nasa Michaelovi D. Griffinovi
-=RYS=- - 6/8/2012 - 08:11
citace:Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
Spise by tito lide meli ridit NASA/JPL a ano, bylo by jich treba v senatu.
Jaro. - 6/8/2012 - 08:15
Gratulujem!
Tlama - 6/8/2012 - 08:16
jenomže top už by na všech planetách byli lidé a politici by nám neměli co slibovat
pospa - 6/8/2012 - 08:18
citace:gratulujem všetkým "crazy" inžinierom, a tiež tomu človeku v nasa, ktorý sky crane "odklepol", teda ex post vtedajšiemu administrátorovi nasa Michaelovi D. Griffinovi
Nemohu to tvrdit s jistotou, ale velmi pravděpodobně se takováto rozhodnutí schvalují na úrovni vedení projektu, maximálně řízení programu, ne na nejvyšší úrovni vedení celé agentury.
Conquistador - 6/8/2012 - 08:20
Na NASA TV právě začína tiskovka k dosednutí MSL na Mars... Zatim se to zdá spíš jako slušný mejdan než jako klasky strohá tiskovka NASA
-=RYS=- - 6/8/2012 - 08:30
citace:Exelent,kam se kdo na američany hrabe !
Treba Rusove co dodali pro Odyssey detektor rychlých neutronů (High Energy Neutron Detector – HEND).
A co se tyce roveru, tak na nem neni vse only USA.
ucvrnkls - 6/8/2012 - 08:30
Na tiskovce probehly nudny politicky kecy pri kterych edl tym radeji psal smsky znamym.
Nejzajimavejsi byla ulicka slavy pro pritomne vedce.
Tiskovka pokracuje. Ubylo mavani vlajkou a kecu o obamovi. Povida se k veci..
alamo - 6/8/2012 - 08:39
citace:Nemohu to tvrdit s jistotou, ale velmi pravděpodobně se takováto rozhodnutí schvalují na úrovni vedení projektu, maximálně řízení programu, ne na nejvyšší úrovni vedení celé agentury.
tak by to malo byť, ale J C Houbolt urobil a zanechal inú skúsenosť
Conquistador - 6/8/2012 - 08:43
citace:
citace:Exelent,kam se kdo na američany hrabe !
Treba Rusove co dodali pro Odyssey detektor rychlých neutronů (High Energy Neutron Detector – HEND).
A co se tyce roveru, tak na nem neni vse only USA.
No jo RYS má pravdu a teď se tu opět rozjede davidova "ideologická" diskuze plná no jak to slušně řici jeho pomýlených argumentu z jeho mysli, která snad musí žít v subprostoru které se moc nechci účastnit
Jinak k Tiskovce.. Amici se pochvalili jak to sami zvládli, nějaký ty typicky politicky a patriotický kecy (na které mají nárok) a po chvíli se začnou spouštět ty přístroje na sondě, které dodal celý svět, takže uspěch to je pro cele lidstvo a svět..
Ale už ta tiskovka začíná byt i technicky zajímavá [Upraveno 06.8.2012 Conquistador]
david - 6/8/2012 - 09:05
Naprosto souhlasím a omlouvám se, že jsem se nechal unést americkým úspěchem, je nesmysl takový triumf nějak chválit, přesto mi dovolte abych trval na tom že to amričané všem a nikoli poprvé z fGRUNTU všem natřeli
Server už stíhá, jsou tam thumbnaily ze všech čtyřech Hazcamů okruhu A.
(B-kamery jsou záložní a jsou napojeny na záložní počítač B)
yamato - 6/8/2012 - 09:12
odhliadnuc od ideologickych nanosov, faktom je ze amikom vychadzaju tie najkrkolomnejsie pristavacie manevre, a rusom nevychadza ani odlet od zeme. Take je skore.
Ohladom ruskej ucasti na MSL - ved prave to je ten rozdiel. Jedni idu po vysledkoch a nehanbia sa prizvat hocikoho kto vie dodat nejaku pridanu hodnotu, druhi sa hraju na solistov, nepoziadaju o podporu ani ked nemaju dostatocne komunikacne zazemie, a potom maju oci pre plac.
Je to o pristupe, a ten americky je zjavne uspesnejsi.
Andy - 6/8/2012 - 09:12
Rozuměl jsem na tiskovce dobře, že na hazcams jsou ještě další (průhledné?) kryty a tedy jim nevadí to zaprášení? Nebo to říkali k ostatním kamerám...?
Machi - 6/8/2012 - 09:19
citace:Machi, jde ti UMSF?
Zrovna ve chvíli, kdy jsem tam chtěl dát poděkování a gratulace do JPL od "Czech KOSMO gang" mi to spadlo a už se tam nemůžu dostat.
Buď jim kompletně spadl server, nebo jsou přetížení .... během EDL jsem je sledoval bez problémů, tak nevím.
Pokud ti to běží, napiš tam prosím za nás za všechny.
DÍKY
M.
Omlouvám se, byl jsem teď hodinku pryč. UMSF mi také spadlo v úplně stejné situaci, ale koukám že už funguje, nicméně velmi pomalu (přitom ~500 návštěv zase není tam moc).
david - 6/8/2012 - 09:21
To že na nějaké vesmírné sondě je umístěn přístroj z jiné země není nic nového pod Sluncem, příkladně sovětské sondy Mars-2 a 3 nesly francouzké přístroje a nikdo neříkal, že jsou díky tomu sovětsko-francouzké, nebo dokonce mezinárodní. Snaha snižovat americký triumf takovýmito argumenty je nejen marná, ale mohla by být i směšná.Děda říkal že podobné pokusy se konaly v v době Apolla, kdy se argumentovalo tím, že na Měsíci mají američané vztyčit vlajku OSN .
pospa - 6/8/2012 - 09:23
citace:Rozuměl jsem na tiskovce dobře, že na hazcams jsou ještě další (průhledné?) kryty a tedy jim nevadí to zaprášení? Nebo to říkali k ostatním kamerám...?
Neposlouchal jsem tuto tiskovku celou, ale je pravda, že Hazcamy na sobě mají průhledné kryty (pro případ, že by se je nepodařilo odklopit).
Odklopení proběhne až několik hodin po přistání, až bude jistota, že usednul veškerý zvýřený prach po přistání.
Asking if Adam plans to name his new daughter (coming in the next few weeks) Curiosity
Probably not"
Andy - 6/8/2012 - 09:27
MP: Tak to je paráda, díky!
david - 6/8/2012 - 09:28
Na základě svých chabých /školských/ znalostí angličtiny mám dojem, že panorama místa přistání bude až ve středu, nebo je to jinak, dík .
Agamemnon - 6/8/2012 - 09:29
citace:Na základě svých chabých /školských/ znalostí angličtiny mám dojem, že panorama místa přistání bude až ve středu, nebo je to jinak, dík .
pastni anglicky text, prelozime... ci to len bolo v tlacovke?
jirka44 - 6/8/2012 - 09:36
citace:Na základě svých chabých /školských/ znalostí angličtiny mám dojem, že panorama místa přistání bude až ve středu, nebo je to jinak, dík .
Ve středu to nasnímají, ve čtvrtek se to odvysílá.
Here is the plan for the coming days on Mars for the Curiosity rover. Monday's workday will see deployment of the high-gain communications antenna. The camera-laden mast will be erected atop the rover on Tuesday. Aliveness testing on the laboratory instruments and shooting a panorama of the landing site are planned for Wednesday. Downlinking that imagery will consume Thursday that otherwise serves as a "quiet day" for the rover. A major transition of on board flight software from the landing package to the mission program, already pre-loaded on Curiosity, begins Friday.
vasek83 - 6/8/2012 - 09:37
Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
pospa - 6/8/2012 - 09:45
Než budou další novinky,
... mezi zveřejněnými obrázky na MSL homepage se objevilo pár grafů, které byly prezentovány na vědecké tiskovce před několika dny.
Psal jsem tehdy o hodnotách toku radiačního záření naměřených přístrojem RAD. Tady to je.
dodge - 6/8/2012 - 09:46
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Andy - 6/8/2012 - 09:58
Vypadá to, že krytky jsou už odklopeny . Na NASA TV dávají obrázky s lepším rozlišením a bez zaprášení.
vasek83 - 6/8/2012 - 10:00
citace:
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Neříkám že se na tom podílelo celé lidstvo, přečtěte si to znovu Agamemnon - 6/8/2012 - 10:07
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Neříkám že se na tom podílelo celé lidstvo, přečtěte si to znovu
Ale říkáte, úspěch je to pro toho kdo se na tom podílel, a ne pro ty kteří o existenci Curiosity nemají ani tušení.
yamato - 6/8/2012 - 10:14
tak potom je to uspech toho realizacneho teamu z JPL
zbytocna diskusia... proste je to uspech a basta
mozete niekto sem postnut posledne fotky? niektori mame v praci okrem prace aj blokovane linky...
ucvrnkls - 6/8/2012 - 10:17
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Sorry ale to je zcela nesmyslna logicka konstrukce.
To ze je nekdo liny vykopat diru do zeme a postavit nad tim z vetvi kadibudku a na druhem konci vesnice vykopat hlubokou diru a vyskladat steny ze sutru co se povalujou kolem, aby se voda nekalila preci nemuze mit jakykoukoli souvislost s lety do vesmiru a uspechem lidstva jako celku.
Pokud uz chcete logickou konstrukci, tak kazdy kdo pije CocaColu je neprimym podilnikem tohoto uspechu.
david - 6/8/2012 - 10:17
Dík, takže panoráma bude ve čvrtek. Jinak děda říká, že stejně " kyselé" řeči byly i po Apollu, někteří jedinci prostě nedokáží " skousnout", že amerika je a vždy byla ve vesmíru nejlepší a snaží se úporně její triumf " zmezinárodnit". Američané na tento dnešní triumf nejen, že mohou, ale musí být náramně pyšní, kdyby nebyli, byl by to patologický jev, ostatně, že jim to " sovětofilové" nepřejí je také přirozené. Když padne gól, tak také jedni jásají a druzí tvrdí, že to byl offside nebo nádoda/ " riskantní přistání, které vycházejí"/.
mrf - 6/8/2012 - 10:20
Je to vynikající úspěch týmu a úspěch amerického
otevřeného (a strhávajícího) přístupu k práci
a samotné vědě ..
Andy - 6/8/2012 - 10:20
Yamato: Zatím nejsou venku, ukazovali je jen na NASA TV. Taky na ně čekám :-). Co jsem tak koukal, tak mě překvapilo, jak jsou v okolí jen drobné kamínky, nic podobného jako u Pathfinderu, MERů nebo Vikingů. A pak jsem si uvědomil, že to kolo v rohu snímku má vlastně skoro půl metru v průměru . Trochu ty snímky zkreslují, oproti zvyku z MERů. Jsem hrozně zvědavej na snímky z hlavních kamer.
PS: Jo a vypadalo to, že Curiosity dosedl bez jakýchkoliv horizontálních pohybů. Aspoň ze snímku nebyla zřetelná jakákoliv stopa od kol. [Upraveno 06.8.2012 Andy]
Adolf nepřihlášený - 6/8/2012 - 10:20
Zde je plán pro marsí rover Curiosity na nadcházející dny. Během pracovního dne v pondělí se dočkáme zprovoznění komunikační antény s velkým ziskem. V úterý se nad rover vztyčí kamerami vybavený stožár. Testy oživení laboratorních přístrojů a nasnímání panoramatu místa přistání se plánují na středu. Stažení obrázků zabere čtvrtek, který bude jinak pro rover sloužit jako „den klidu“. V pátek začne velký přenos palubního letového software z přistávacího balíčku do programu mise, který je už do Curiosity naloudován.
yamato - 6/8/2012 - 10:25
citace: Co jsem tak koukal, tak mě překvapilo, jak jsou v okolí jen drobné kamínky, nic podobného jako u Pathfinderu, MERů nebo Vikingů.
tak napr. prve snimky z opportunity vyzerali ze snad ani nie su z marsu, vsade naokolo pust bez kamenov. Oproti pathfinderu a vikingom to bola uplne ina krajina. Toto okolo Curiosity vyzera este velmi martanskypospa - 6/8/2012 - 10:27
Ztím jsou k dispozici jen thumbnaily, lepší obrázky (bez komprese) příjdou každou minutou.
Ale i z toho co máme se dá pár věcí odvodit:
- přistání na +/- velmi rovný terén
- podle stínu roveru je slunce přesně v zádech, přistání mělo proběhnout ve 3 odpoledne místního času => Curiosity míří čelem na jihovýchod -> k centrální hoře Mount Sharp
- zatím nejsou vidět žádné balvany/překážky
Machi - 6/8/2012 - 10:30
Zajímavé budou určitě snímky Aeolis Mons ("Mount Sharp") a okrajových kaňonů (jestli půjdou vůbec vidět). Přece jen, 5,5 kilometrů vysoká hora ještě nikdy v blízkosti přistání nebyla. Ono dokonce pro celý Mars platí, že tohle není zrovna obvyklé převýšení (obvyklé lokální převýšení je běžně jen asi do 4 km).
-=RYS=- - 6/8/2012 - 10:32
Informace o Mars Odyssey a o UHF komunikaci a retlanslaci.
QFN Helical antena na Odyssey ma rozmery ca 16x26cm. http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/odyssey_telecom.pdf
Je to na strane 26 PDF dokumentu (37 prohlizec).
Modulace je PSK s vykonem 12W PA do anteny.
Polarizace kruhova-levotociva a kruhova-pravotociva.
System neni plne duplexni, jen semiduplexni jako Wifina.
DDS/SDR technologie (14b/170Ms-s) umi 8 modulacnich rychlosti 8/32/128/256kbps a EDL-MFSK "tony" (vysilana nosna jednoho tonu je o sirce 8Hz, pocet pouzitelnych tonu je 128, dle normy maximalne 256).
EDL-tony se prijimaji nikoliv pres hlavni SDR, ale pres klasickej IF-PLL kde na konci na balancnim demodulatoru je AD prevodnik co zpracovava maximalne sirokej signal 170kHz.
Na strane 57 (68 prohlizec) 5.2.2 Odyssey In-Flight UHF Tests je popis experimentalniho testu, jestli by slo na Zemi velkou parabolou zachytit radiosignaly z povrchu Marsu na UHF kmitoctu a to jak nosnou, MFSK-EDL tony, tak i PSK-data.
Prijimac byl na 46m parabole Stanford Research Institute (SRI) a zkousel zachytit signaly z MERu. Zjistilo se to co jsem zde uz publikoval. Realny prenos dat z povrchu Marsu v UHF pasmu nejde uskutecnit.
Chodi pouze detekce pilotniho nosneho signalu a detekce/vyhodnoceni MFSK-EDL tonu i kdyz to bylo na hrane.
Datovej PSK signal byl detekovan, ale byl pod hranici sumu ve stavu, kdy ho neslo demodulovat a vyhodnotit.
Z testu vyslo ze:
Pokud by se vysilalo z orbity (nad atmosferou) na UHF, tak lze zachytit a vyhodnotit (zpracovat) nosny signal, MFSK-EDL tony a 8kbps PSK prenos z povrchu.
Pokud by se chtelo prijimat a zpracovat alespon 8kbps z povrchu, tak by bylo treba alespon 92m parabolu na Zemi (vsechny testy s 5W PA do QFN anteny na hrbetu roveru kdy tato smerova antena mirila alespon nejak k Zemi) nebo Zesilit vykon PA na 50W, coz je v pripade FTV napajeni nerealne.
Proto pro spravny nonstop prijem Phoenixe/MSL bylo domluveno se siti velkych natacecich radioteleskopu to, ze budou zachytavat signal a po inetu predavat do JPL vyhodnocena data v bitstreamu (takto se od te doby po svete domluvilo 12 velkych pohyblivych radioteleskopu, pricemz JPL/ESA/JAXA dodali vhodne prijimace/ozarovace/SDR-DSP vyhodnocovaci TCP/IP blok, vsechny nove radioteleskopy jsou v podstate rovnou montovany vcetne SDR prijimacu pro space-telco pasma s LNB potopenem v tekutem dusiku kvuli nizkemu sumu). Vim o 2 radioteleskopech, ktere maji mimo prijimace osazen i DDS vysilac. V podstate si DSN atd.. pronajimaji provozni cas radioteleskopu pro kritickou dobu (http://www3.mpifr-bonn.mpg.de/div/effelsberg/schedule/A_2012_07_31.pdf, http://www3.mpifr-bonn.mpg.de/div/effelsberg/schedule/B_2012_07_31.pdf). Provozni cas pro radioastronomy je na danem zarizeni dost drahy, proto se pronajima cas jen pro kritickou cast letu. Jinak beznou komunikaci DSN site provadi antenni strediska, predevsim ta co maji ty 3x 70m paraboly a 2x 35m paraboly v kazdem stredisku (Madrid ESP, Canberra AUS, GoldStone USA Kalifornice-Mojavska poust), tato DSN sit patri NASA. ESA ma tez vlastni sit a diky dlouhodobe dohode tato strediska vzajemne spolupracuji. ESA ma jen jednu 70m parabolu, jinak ma 50m paraboly, 30m paraboly a sady 15m parabol a 5m parabol (5m jsou primarne pro komunikaci s GEO..TDRSS atd..).
Radioamatersky pokus o zachyceni UHF signalu ze sondy Odyssey, ktera prave preletala ze Zeme k Marsu. http://members.verizon.net/~km1p/N9AB_Odyssey_Report.pdf
Kolega Andrew N9AB se pokusil uskutecnit vlastni pokus se zachycenim pilotniho (CW) UHF signalu ze sondy pomoci jeho vlastni EME vybavy (radioamaterske spojeni pomoci odrazu od povrchu Mesice...Earth-Moon-Earth).
Andrew ma 16 sparovanych 22 prvkovych yagi anten na specialnim V/H rotatoru s presnosti 0.25st.
Takze muze smerovat 360st dokola a 0-90st elevaci.
A protoze ma X-Cross anteny (Yaginy co maji prvky vertikalne i horizontalne pro obe polarizace i najednou) a za kazdou ma dalkove ovladany relatkovy multiprepinac typu propojeni anten, tak testoval V+H dohromady, levotocivou a pravotocivou polarizaci (staci jednu polarizaci spozdit pomoci 1/4L smycky a kombinaci obou polarizaci vznika kruhova polarizace).
Ale pro zpresneni, zrovna pro antenni system na 70cm ma system polarizaci vyresen tak, ze otaci kolem dokola celym drzakem anten, ktery drzi anteny zezadu dohromady.
Takze ten releovej system pouziva vetsinou jen pro okamzitej test nebo pro pouziti obou polarizaci soucasne.
Avsak on ho pouzil i pro prijem Odyssey kvuli tomu, ze sonda behem preletu pomalu rotovala, takze bylo vyhodnejsi prepinat soustavu koaxialu nez otacet celym svazkem anten.
Predzesilovac ma vlastni sum jen 0.3dB!!!! (na amaterskou vyrobu je to spickovy parametr o stejne urovni jako UHF prijimac v Arecibu !!!).
Pouzil anteny pro HAM pasmo 70cm, coz znamena subband HAM 70cm pasma pro EME je 432.000-432.025MHz (http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM/iaru_handbook_6-00.pdf tabulka na strane 42...EME provoz).
Sice anteny pro 70cm pro EME jsou dost "ostre", presto pro prijem plus minus UHF DSN kmitoctu to stacilo (430-460MHz uplink rover>obezna draha Marsu, tusim 8 radiokanalu z cehoz je do roveru Spirit nainstalovano jen 4, JPL ponechalo pro radioamatery a radioteleskopy nekolikrat zapnuty UHF vysilanej CW signal behem preletu). Signal zachytil az ze vzdalenosti 20megaKm.
A takhle mu chodi 70cm odrazem od Mesice EME. http://www.gd0tep.com/wsjt/70cm/n9ab/n9ab.htm
Uroven signalu -16dB az -17dB na 70cm je pri EME naprosto spickova.
Typicky jsou urovne okolo -25dB az -29dB.
Je znat tech 16 sparovanych smerovek o vysokem zisku, tusim ma kazda UHF antena cca 17dBi.
[Upraveno 06.8.2012 -=RYS=-]
Andy - 6/8/2012 - 10:33
Paráda!
Zdroj: exoplanety.cz
david - 6/8/2012 - 10:35
Vypadá to, že vpravo v rohu nahoře je centrální vrcholek / hora/ kráteru.
yamato - 6/8/2012 - 10:36
paraaaada, to na obzore bude asi mount sharp
Tlama - 6/8/2012 - 10:37
opravduparáda.jsou tam vidět vzadu vpravo i nějaké kopečky
Agamemnon - 6/8/2012 - 10:37
kaslat na kopec... vidiet koliesko to je hlavne
Machi - 6/8/2012 - 10:42
Nějaký kopec tam je skutečně vidět.
Připomínám, že MSL má jako první lander/rover dlouhoohniskovou kameru, takže i z místa přistání může pořídit pěkné barevné snímky.
Očekávám vizuální žranici.
Tlama - 6/8/2012 - 10:42
ale, když ten kopec...
yamato - 6/8/2012 - 10:45
koliesko!!!
david - 6/8/2012 - 10:46
"A" má zcela pravdu, na snímku je vskutku rozhodující kolečko, resp. jeho kulatý tvar - doklad, že přistání bylo v normě, jinak ten kopec by mohl být horou " pozemského " typu, t.j. ostrohanný, vypadající jako skála a ne jako hromada písku, jako byly kopce které zkoumal Spirit.
Machi - 6/8/2012 - 10:49
Davide, nic proti kolu (díky ze něj lidem starověku ), ale bez hory, písku, kamínků atd., by tam MSL neměl co na práci.
pospa - 6/8/2012 - 10:50
Ty kopce na horizontu bych viděl spíš na okraj kráteru.
Centrální hora by měla být jiným směrem.
Obrázek je z pravého zadního Hazcamu.
david - 6/8/2012 - 10:52
"M" - jenže kdyby to kolo nebylo po přistání alespoň tak kulaté jako byla kola ve starověku, tak by toho MSL asi moc neprozkoumal, pokud by ještě vůbec fungoval.
David:
To neřešte, bylo to myšleno hlavně jako vtip, než co jiného. Machi - 6/8/2012 - 10:59
citace:Shodneme se na tom, že je to TA laboratoř, TA Curiosity (TA Zvědavost) ?
Tedy rod ženský a ne mušský...
Když ono je MSL o tolik kratší než Curiosity.
Mimochodem jsem četl, že se na tom neshodnou ani v samotném týmu (tam bojuje tuším verze "she" vs. "it").david - 6/8/2012 - 11:00
O.K., myslel jsem to jako : TEN rover MSL
yamato - 6/8/2012 - 11:01
chcelo by to prezyvku na sposob oppy...
ale curi vyznie divne
random - 6/8/2012 - 11:01
teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Andy - 6/8/2012 - 11:03
Upravený snímek z unmannedspaceflight.com. Také tam píšou, že MRO prý vyfotilo TU Curiosity na cestě k přistání. To bude masakr, jako minule s Phoenixem!
Tlama - 6/8/2012 - 11:05
citace:chcelo by to prezyvku na sposob oppy...
ale curi vyznie divne
myslíš jako to koření “kari“ :-)
random - 6/8/2012 - 11:07
no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
david - 6/8/2012 - 11:08
Navrhuji " TA" CST, nebo "TEN" / rover / MSL.
random - 6/8/2012 - 11:09
citace:
Upravený snímek z unmannedspaceflight.com. Také tam píšou, že MRO prý vyfotilo TU Curiosity na cestě k přistání. To bude masakr, jako minule s Phoenixem!
co to tam za tycku trci do zaberu?
Andy - 6/8/2012 - 11:10
To bude jen artefakt kamery.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:11
citace:
citace:
citace:
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Neříkám že se na tom podílelo celé lidstvo, přečtěte si to znovu
Ale říkáte, úspěch je to pro toho kdo se na tom podílel, a ne pro ty kteří o existenci Curiosity nemají ani tušení.
Uspech pro lidstvo to je.
Navic kosmicke agentury (ESA, JAXA atd..) pokud budou chtit vyslat vlastni sondu stejnym zpusobem, tak si mohou zakoupit know-how poradenstvi. Uz to je uspech pro lidstvo, protoze dalsi sondy to budou mit uz jednodussi, respektive je zde velka uspesnost diky vymene informaci, ktere predtim nebyli.
yamato - 6/8/2012 - 11:18
nezabudajme na fakt ze cast telemetrie isla cez europsku retlanslacnu sondu. V JPL teame sa urcite najdu nejaki imigranti. Prijem ide asi aj cez nejake neamericke radioteleskopy. Ablabla, ablabla, zbytocna diskusia. Aj keby nic ine, americania snad nie su ludstvo? Maju vlastnu kategoriu?
Erakis - 6/8/2012 - 11:27
citace:no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
Ale ved presne kvôli tejto možnosti je Curiosity vybavená aj obrannou laserovou zbraňou .
Mimochodom, kedy by sme mohli vedieť, kde je presné miesto pristátia?
yamato - 6/8/2012 - 11:27
ja som za to aby kazdy rover pristavajuci na inej planete niesol so sebou velke zrkadlo, ktore po pristati rozlozi pred seba a pekne sa cely vyfoti
Andy - 6/8/2012 - 11:29
citace:Mimochodom, kedy by sme mohli vedieť, kde je presné miesto pristátia?
Ten hlavní pán na tiskovce říkal, že zítra to budou vědět s přesností na stovky metrů. Očekávám ale lepší přesnost...? :-)
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:29
citace:paraaaada, to na obzore bude asi mount sharp
Uvidime jak bude fungovat zoom optika + HD rozliseni.
Jen by to opravdu chtelo, aby davali k dispozici jak skutecny .raw format, tak i .jpg .
Docela jsem zvedavej na fotky padaku z MRO pred pristanim a artefakty na povrchu jak z MRO, tak z hlavni zoomHD kamery vozitka.
Mam tim na mysli crane, spodni tepelny stit a horni kryt s padakem.
Bylo by dobre se alespon k tomu priblizit treba na 100m kvuli bezpecnosti a nasnimat to zoomem.
Taky me zajima, jestli ma rover ze spoda nejakou prehledovou kameru s optikou typu rybi oko 180st kvuli kontrole spodku roveru.
Tusim u Spiritu se najelo brichem na kamen a kdyz bylo treba prekontrolovat co a jak je pod vozitkem, tak se to nasnimalo malou CCD kamerou pro "blizkost" co je v hlavici vozitka pro kontrolu oskrabavani kamenu...tzv. temer dotekova kamera se zamerenim na "blizkost" do 10cm a touto kamerou pak rozmazane kontrolovali spodek. Tak jsem si myslel jestli se poucili a nedali do spod malou kameru s celoplosnou cockou nebo jestli tuto kameru nedali na jednu z noh kol vozitka. Nevite nekdo jak to je? Pripadne kdyz to tam neni jak chteji takovou situaci resit?
david - 6/8/2012 - 11:32
Před chvílí hovořil pan Přibyl v televizi na ČT 24 o TOM roveru Curiosity, to pro" lingvisty". V duchu olympiády je jasné : USA mají ZLATO, bez ohledu na to jestli jim kaničky do bot vyrobili někde na severu, či středu Asie. Děda říká, že tehdy po přistání A-11 blahopřál americkému prezidentovi sovětský premiér, zajímalo, jak reagoval Putin.
yamato - 6/8/2012 - 11:35
citace:Před chvílí hovořil pan Přibyl v televizi na ČT 24 o TOM roveru Curiosity, to pro" lingvisty". V duchu olympiády je jasné : USA mají ZLATO, bez ohledu na to jestli jim kaničky do bot vyrobili někde na severu, či středu Asie. Děda říká, že tehdy po přistání A-11 blahopřál americkému prezidentovi sovětský premiér, zajímalo, jak reagoval Putin.
jak asi? jak putin
derik - 6/8/2012 - 11:35
citace:no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
Velmi doporucuji vymazavat prispevky ktere nesouvisi s tematikou a prispevatel si evidentne zmylil forum.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:37
citace:teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Palubni sit ala RS485 dava 2.6Mbps, takze stihat by to mohlo i kdyz jen do docasne EEPROM pameti s naslednym vpalenim do FLASH nez se to z FLASH pameti odvysila k Zemi a nasledne se ta FLASH smazne.
pospa - 6/8/2012 - 11:37
citace:Před chvílí hovořil pan Přibyl v televizi na ČT 24 o TOM roveru Curiosity, to pro" lingvisty".
TEN rover, ale TA Curiosity, TA MSL - laboratoř. OK?
[Upraveno 06.8.2012 pospa]
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:38
citace:teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Curt...tedy Kurt.
Andy - 6/8/2012 - 11:38
Tak snímek z MRO je prý už na Zemi, teď se upravuje a bude zveřejněný na tiskovce v 0900 a.m. Pacific Time.
random - 6/8/2012 - 11:40
citace:
citace:no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
Velmi doporucuji vymazavat prispevky ktere nesouvisi s tematikou a prispevatel si evidentne zmylil forum.
no ten tvoj prispevok je tiez k teme ... clovek si tu uz nemoze ani zazartovat ... pche !
pospa - 6/8/2012 - 11:45
citace:Tak snímek z MRO je prý už na Zemi, teď se upravuje a bude zveřejněný na tiskovce v 0900 a.m. Pacific Time.
= 18:00 SELČ - za 6 a něco hodin.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:49
citace:Tak snímek z MRO je prý už na Zemi, teď se upravuje a bude zveřejněný na tiskovce v 0900 a.m. Pacific Time.
Ten snimek ma pomoci lokalizovat KurTa, protoze na te rovine by mel byt dobre videt polozenej padak se zadnim krytem. Mozna bude videt i crane, ktery rozryl povrch pri padu.
Jelikoz KurT je nedaleko, tak najit ho nebude problem.
Ale to az pri dalsim preletu. Protoze MRO zapadlo driv nez KurT pristal, takze alespon ten rozbaleny padak by mohlo byt videt.
Teoreticky i samotny rover s crane jak padaji zpod zadniho stitu
a taky jak pristavaci pouzdro vstupuje do atmosfery....ze by byla videt ohniva stopa? ... .
Jsem zvedavej na vecer az ty snimky uverejni.
random - 6/8/2012 - 11:50
citace:
citace:teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Palubni sit ala RS485 dava 2.6Mbps, takze stihat by to mohlo i kdyz jen do docasne EEPROM pameti s naslednym vpalenim do FLASH nez se to z FLASH pameti odvysila k Zemi a nasledne se ta FLASH smazne.
no fajn Kurt na to ma to sme sa asi zhodli ale ci sa o to vobec pokusili .. HazCam maju podobnu architekturu ako MARDI prakticky by sa malo jednat o ten isty HW len s malimi odlisnostami .. problem je ale ci aj HazCam maju vlastnu cache tak ako MARDI alebo by to musel spravovat pocitac .. ten mal ale asi vela prace s pristatim tak dalsi datovy tok by mu asi nepridal ...
... mozno niekedy v buducnosti ich napadne ze by bolo mozno dobre vynechat MARDI a pouzivat na tento ucel HazCam ... a mozno sa to zapaci Cameronovi a snad to stihnu do startu implementovat ... (s Mascam mal riadnu smolu .. ale verim ze chel len dobre ... )
Andy - 6/8/2012 - 11:54
citace: = 18:00 SELČ - za 6 a něco hodin.
Néé, nepřepočítával jsem to a doufal jsem, že to bude dřív... [Upraveno 06.8.2012 Andy]
david - 6/8/2012 - 11:55
Jasné, jen jsem poznamenal, že pan Přibyl na ČT 24 používal spojení TEN rover Curiosity, v tomto případě myslím, že je třeba chápat název Curiosity jako přídavné jméno, neboť roverů může být nekonečná řada, příkladně jeden se jmenoval Spirit a jiný Opportunity, stejně tak myslím je třeba chápat spojení rover MSL. Dle mého názoru, a to nejsem lingvista,se rover může jmenovat třeba Boženka a pořád to bude TEN rover. Pokud se ovšem jméno roveru použije samostatně pak platí jeho rod, o tom není pochyb. V případě použití MSL myslím že je třeba rozlišit i časově, pokud byla MSL na přeletu mezi planetami, pak měla dvě části : rover a ostatní zařízení, m.j. i servizní modul. Po přistání pak ze sondy jak odletěla ze Země zbyl jen rover, jemuž poté přináleží původní název celé sondy. Z logiky věci by tedy v případě použití názvu MSL mělo být TEN / rover / MSL. Ale nejsem lingvista,ani nebádám v češtině, tak se mohu mýlit. V každém případě bude dnešní úspěch publikován v tisku a na internetovýc stránkách médií a tam bude čeština s vysokou pravděpodobností správná.
Tlama - 6/8/2012 - 11:59
citace: V každém případě bude dnešní úspěch publikován v tisku a na internetovýc stránkách médií a tam bude čeština s vysokou pravděpodobností správná.
ROFL
pospa - 6/8/2012 - 12:06
citace:Z logiky věci by tedy v případě použití názvu MSL mělo být TEN / rover / MSL.
OK, to mě fakt baví...
Už nám zbývá vyjasnit jen rod MSL.
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
... a s tou důvěrou v pravdivost informací v TV, denním tisku a zpravodajských webech bych to rozhodně nepřeháněl, Davide.
Někdy to může až ublížit...
[Upraveno 06.8.2012 pospa]
x - 6/8/2012 - 12:26
I já plně alepoň teď dotatečně připojuji gratulaci.
Jsem velcie rád, že se to povedlo - prostě je viděť, že i takové množství použité pyrotechniky může spolehlivě fungovat.
A že vše - co se týče alespoň přistání vyzkoušeli vyzkoušli velmi dobře.
U tohoto článku na technetu se již velmi dobře rozjela diskuze laiku - některé názory jsou i tak neuvěřitelné - přesto, že přistání bylo OK.
Tak, můj článek na aktuální téma zde:
TečkaCZ - Gratuluji NASA k přistání Zvědavosti na Marsu http://teckacz.cz/1216-Gratuluji-NASA-k-pristani-Zvedavosti-na-Marsu
Možná, že by tam přesto mohlo být přimíšeno pár faktů, kterých si v záplavě událostí zatím tady nikdo nevšiml...
david - 6/8/2012 - 14:00
Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné. To by ten vrcholek musel vzniknout usazováním a to pokud se jedná o impakt jistě nevznikl. pokud geologie zkoumá pozemské horniny, tak zkoumá jednotlivé vrstvy, tak jak se po věky usazovaly, kameněly a vrásněly.Pokud byl kdy kráter Galle zaplaven vodou, pak se usazeniny usazovaly v kráterové míse nikoli na středovém vrcholu. Bylo by logické zkoumat nějaký druhotný / mladý/ kráter který vznikl v kráterové míse tohoto obřího kráteru poté co byla jeho mísa zaplněna usazenami a který by obnažil jednotlivé vrstvy / tak jako v kráteru, který zkoumal rover Oppy/. Pokud by byl zkoumaný kráter kalderou, pak by středový vrcholek byl vytvořen materiálem z podzemního magmatického krbu a usazeniny by stejně byly uloženy v kráterové míse kaldery. Tak nevím, zatím jsem se tímto problémem nezabýval, pro mne vyvstal teprve do dosednutí sondy, ale pro výběr místa přistání byl snad zohledněn, pokud ovšem není zcela scestný, což není vyloučeno, neboť nejsem geolog.
Kde vlastně ten Mars na obloze momentálně je? [Upraveno 06.8.2012 dodge]
Andy - 6/8/2012 - 14:09
Studování centrálního pahorku by mohlo být zajímavé z hlediska toho, že se tento pahorek skládá z hornin a materiálu, který pochází z hlubšího podloží samotného kráteru (až cca 10-ti násobku jeho hloubky). Takže nemusíme vrtat a můžeme rovnou studovat velmi hluboké (i když pravděpodobně šokově poškozené) části marsovských hornin .
dodge - 6/8/2012 - 14:19
Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
Agamemnon - 6/8/2012 - 14:34
citace:Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Tlama - 6/8/2012 - 14:41
tak jsem se schválně podíval co říká můj androidí slovník a hned pod tím je heslo curiositi killed the cat :-D zvědavost zabíjí - trochu oftopic,
Machi - 6/8/2012 - 14:47
citace:
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
Na to jsem před tím úplně zapomněl!
Ano, laboratoř. Ta Curiosity, ta MSL.
Ale překládat Curiosity do češtiny mi přijde podivné. Ano dalo by se to přeložit jako zvědavost (či zvídavost), ale je to asi stejné jako říct, že k ISS přiletěli kosmonauti ve "Svazu" a později přilétla zásobovací loď "Pokrok", následovaná americkým "Drakem".
A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".Agamemnon - 6/8/2012 - 14:47
citace:tak jsem se schválně podíval co říká můj androidí slovník a hned pod tím je heslo curiositi killed the cat :-D zvědavost zabíjí - trochu oftopic,
ja tu macku spominam uz 2 dni
edit:
citace:A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".
toto je uzasne
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
Tlama - 6/8/2012 - 14:58
citace:Tak, můj článek na aktuální téma zde:
TečkaCZ - Gratuluji NASA k přistání Zvědavosti na Marsu http://teckacz.cz/1216-Gratuluji-NASA-k-pristani-Zvedavosti-na-Marsu
Možná, že by tam přesto mohlo být přimíšeno pár faktů, kterých si v záplavě událostí zatím tady nikdo nevšiml...
ten sud piva se ti povedl, to mě dostalo na kolena :-D
derelict - 6/8/2012 - 15:03
citace:Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné...
Geologie je slozita veda. V pripade Marsu se zakladni charakteristiky nelisi od Zeme (geologicke jevy souvisejici s pohybem kontinentalnich desek a chladnuti jadra). V cem je vyrazna odlisnost - zanedbatelna eroze, patrne zadny vliv biosfery (vyloucit se ale neda), nepritomnost magnetickeho pole a s tim souvisejici nizka hustota atmosfery ....
Impaktni kratery maji obrovskou vyhodu pri zkoumani. Jednotlive vrstvy jsou sice casto pretaveny, muze u nich dojit i k dalsim zmenam souvisejicim s vysokymi tlaky a teplotami v okamziku narazu, ale na druhou stranu umozni proniknout hluboko do historie. Pravda, interpretace je narocnejsi, ale nemusite s sebou tahat nekolikrat delsi vrtnou soupravu. To znamena pro sondu dalsi hmotnost navic, vetsi energii, slozitejsi system. Uz takhle s tim byly problemy, ktere se nakonec resily odlisnym zpusobem pristani.
pospa - 6/8/2012 - 15:10
citace:Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné. To by ten vrcholek musel vzniknout usazováním a to pokud se jedná o impakt jistě nevznikl.
Davide, budeš se divit, ale je to přesně tak - podle dostupných dat ze všech sond, které studovaly kráter Gale ve všemožných pásmech vlnových délek, opticky, infra, atd, pořídili terabajty 2D i 3D obrázů v rozlišení až 25 cm/px, tato 5,5 km vysoká středová hora JE TVOŘENA RŮZNÝMI VRSTVAMI, patrně USAZENIN !
Přibližně 3 miliardy let v otevřené učebnici geologie.
Navíc, v přistávací elipse se nachází útvar zvaný aluvialní kužel/vějíř - vrstva usazenin v deltě vyschlé řeky.
Takže i kdyby byla středová hora nezajímavá, což rozhodně není, vydala by se Curiosity studovat tento "přízemní" útvar.
Andy - 6/8/2012 - 15:27
Zajímavé info Mirku. Dost dobře si nedokážu představit, jak může mít ten centrální pahorek zachované vrstvení (pokud ale není impaktního původu, tak jak tam vznikl?), ale on mi to určitě někdo posléze vysvětlí .
Jinak bych ještě dodal, že správně by se mělo říkat tvary, ne útvary . [Upraveno 06.8.2012 Andy]
pospa - 6/8/2012 - 15:32
citace:Jinak bych ještě dodal, že správně by se mělo říkat tvary, ne útvary .
Pěkné tvary má určitě tvoje partnerka
...ale v geologii se přece jen IMHO rozeznávají útvary, protože byly něčím/nějak utvořeny.
...
jak se tak dívám, tak se nám tu dnes celkem pěkně rozjel češtinářský koutek
To bude tím, že máme všichni obrovskou radost, že budem mít minimálně 2 další roky zajímavé debaty
[Upraveno 06.8.2012 pospa]
david - 6/8/2012 - 15:34
To je vskutku zajímavé. Vycházel jsem z úvahy, že prioritou by mělo být zkoumání usazenin vzniklých ve vodě, t.j. v nějakém jezeře, či zaplaveném kráteru a to směrem ke stopám života. Na Marsu, pokud nějaký život kdy byl zřejmě dedospěl k nějaké vyšší formě a jeho stopy by analogicky se Zemí měly být ve vrstvách pobřežních usazenin.Zdá se mi nepravděpodobné, že by zkoumaný kráter a jeho okolí bylo dlouhodobě zaplaveno vodou do výše 5 km, aby usazeniny stačily vytvořit několik km usazenin. Vrcholek ovšem mohla pozdvihnou nějaké podzemní geologická síla, obodobná pozemskému vrásnění, pak by ale jednotlivé vrstvy kopírovaly tvar středové hory. V každém případě se vskutku divím tomu, že středová a velice vysoká hora impaktního kráteru je tvořena usazeninami.
Andy - 6/8/2012 - 15:34
Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
pospa - 6/8/2012 - 15:39
citace:Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
Super, máme tu geologa!
Já jsem sice z jiného oboru, ale vždy jsem slyšel "geologické útvary". Tak to všichni průvodci vlastně říkali blbě!
Krásný den, ten 6. srpen - čas prozření!
Robert Cvikr - 6/8/2012 - 15:41
Já bych řekl že centální pahorek je bývalý ostrov uprostřed jezera vody-přítok by vysvětloval aluvialní kužel,delta řeky,na snímku v příspěvku pana Pospíšila
pospa - 6/8/2012 - 15:42
citace:Dost dobře si nedokážu představit, jak může mít ten centrální pahorek zachované vrstvení (pokud ale není impaktního původu, tak jak tam vznikl?), ale on mi to určitě někdo posléze vysvětlí.
Asi zkazím Tvé nadšení, jsem pouze geograf. Ale fyzický ...
jirka44 - 6/8/2012 - 16:09
citace:
citace:Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Zvědavá je sousedka, co vás špehuje z balkónu, zvídavý je váš synek.
Američani mají v jedné z pohádek postavičku Curious George. Kyž mi tak začali říkat, vysvětlili mi, že to není hanlivé Adolf nepřihlášený - 6/8/2012 - 16:27
Zvědavost je "inquisitiveness". Vozítko se samozřejmě jmenuje Zvídavost.
alamo - 6/8/2012 - 16:31
čo tak "vlezlost"?
Andy - 6/8/2012 - 16:36
Na unmannedspaceflights.com se objevila upravená fotka doplněná o barvy .
Mirek: Díky za odkaz, jen co budu mít chvíli, tak si to projdu podrobněji.
Adolf nepřihlášený - 6/8/2012 - 16:39
Základními výrazy pro vlezlý jsou "intrusive" a "obtrusive". Mají na to ale asi 10 dalších výrazů. To bych ale ponechal pro "výzkumné" prostředky Velkého bratra tady na domovské planetě.
yamato - 6/8/2012 - 16:41
mozeme ukoncit jazykove okienko a vratit sa na mars? planuje sa snimanie MRO pristavacej oblasti po pristati? Celkom by ma zaujimal vplyv pristavacich motorov na miestny raz krajiny
To je rozumné, zrovna tak bych uzavřel debatu o vhodnosti vybraného místa. Na planetě, kde byly podminky pro vznik života by též měly být podmínky pro jeho rozšíření v planetárním měřítku. Analogicky se Zemí, kde jsou stopy života od vrcholků hor přes pouště a polární oblasti až k mořským hlubinám a to jsem ještě neuvedl podpovrchové vrstvy pevnin a ostrovů by stopy event.mimozemského života na Marsu měly být též ve většině lokalit.
x - 6/8/2012 - 17:22
Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný (pokud by náhodou s něčím né tak podstatným byli problémy) úspěch mise doteď.
Byla by to opravdu šílená smůla - kdyby se proměnila ve statickou sondy byť schopnou velmi dlouhé doby práce intenzivní práce díky použitému zdroji.
Dugi - 6/8/2012 - 17:28
citace:Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný (pokud by náhodou s něčím né tak podstatným byli problémy) úspěch mise doteď.
Pokud se nepletu, tak poprvé by se měl rover dát do pohybu +/- týden po přistání.
pospa - 6/8/2012 - 17:31
citace:Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný úspěch mise doteď.
Aktivovat a otestovat všechny systémy roveru a vědeckého vyvavení bude trvat několik dnů až týdnů.
Není kam spěchat. Je to minimálně dvouletá mise, spíš násobně delší.
Naopak je třeba vše důkladně prověřit, že přežilo závěrečnou část přeletu a přistání.
Mobility system bude jen jeden z mnoha na seznamu. První protočení kol bychom mohli vidět někdy příští týden.
derelict - 6/8/2012 - 17:45
citace:Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
Me take .. ;o)))
x - 6/8/2012 - 17:46
Chápu děkuji za informaci kdy se to bude asi vědět - vím to dobře, že to uvádí do chodu postupně - taky bych to testoval nebo i případně spouštěl postupně - nikdo neví co vše se mohlo přihodit.
Ale test pohybu - je jistě ten jeden z nejdůležitějších - jinak je to jen statická sonda což plně věřím, že se tak nestane.
Stejně jako jsem rád za ty 2 baterie co tam jsou - prostě jak zásoba energie na náročnější úkoly - tak zároveň i jako pojistka pokud by došlo k radikálnímu snížení elektrického výkonu. Vím jak funguje - jde tedy o možnou poruchu větší části termočlánku.
Takto s bateriemu může nějakou dobu schraňovat elektrikou energie a to realitvně předvídatelnou dobu (do další poruchy samozřejmě) a pak nějakou dobu podle množství energie jéct či plnit některé náročné úkoly.
A určitě se díky tomu dozvíme i o jeho případné úplné poruše - v bateriich bude jistě pořád dost energie (dokud budou funkční) aby to technikům odvysílal a ti se případně i snažili s tím něco udělat.
dodge - 6/8/2012 - 17:56
citace:
citace:
citace:Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Zvědavá je sousedka, co vás špehuje z balkónu, zvídavý je váš synek.
Američani mají v jedné z pohádek postavičku Curious George. Kyž mi tak začali říkat, vysvětlili mi, že to není hanlivé
Ano, zvědavá je drbna na pavlači, zvídavý je vědec při svém bádání.
pospa - 6/8/2012 - 17:57
Za 5 min začíná tiskovka, kde by měl být představen snímek přistávající MSL, zachycený kamerou MRO-HiRISE.
Plus další aktuality.
Ale samozrejme radsi pockat na oficialni potvrzeni.
dodge - 6/8/2012 - 18:08
citace:
citace:
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
Na to jsem před tím úplně zapomněl!
Ano, laboratoř. Ta Curiosity, ta MSL.
Ale překládat Curiosity do češtiny mi přijde podivné. Ano dalo by se to přeložit jako zvědavost (či zvídavost), ale je to asi stejné jako říct, že k ISS přiletěli kosmonauti ve "Svazu" a později přilétla zásobovací loď "Pokrok", následovaná americkým "Drakem".
A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".
Na českých překladech cizích slov není nic podivného, je to naopak přirozené, někdy se uchytí český překlad jindy se zůstane u názvu v původním jazyce. Nikdy se ale neuchytily laické otrocké překlady, kdy překladatel nezná odbornou českou terminologii.
Diskuse o českém názvu je tedy zcela on-topic, každý ať si vybere sám, co se mu víc zamlouvá.
dubest - 6/8/2012 - 18:16
"každý ať si vybere sám, co se mu víc zamlouvá"
no nevím, pro mě jsou ty funkční rovery jasný, Opportunity a Curiosity, nikdy jsem nikoho neviděl napsat, že další rover Duch zapadl do písečné duny:-), počešťovat ta jména za každou cenu je ujetý
8 měsíců byl vlastně rover v jakési transportní bedně v ní absolvoval počáteční urychlení, dnes razantní zbrzdění, let na padáku a dopad " na své", to vše v poloze " skrčence". Je tedy třeba obrnit se trpělivostí, neb není třeba nic uspěchat.
yamato - 6/8/2012 - 18:31
dobre som zachytil ze na jednej z fotiek je nieco co by mohol byt skycrane?
To by tedy byla bomba.
A snímek z HiRISE je skutečně úžasný. Ale to byl nakonec i snímek Phoenixe.
martinjediny - 6/8/2012 - 18:51
citace:8 měsíců byl vlastně rover v jakési transportní bedně v ní absolvoval počáteční urychlení, dnes razantní zbrzdění, let na padáku a dopad " na své", to vše v poloze " skrčence". Je tedy třeba obrnit se trpělivostí, neb není třeba nic uspěchat.
Chlape, hovorime o stroji, nie zivocichovi, s ktorym treba sucitit.
Hlavnym obmedzenim je:
1/ opatrnost,
2/ opatrnost,
3/ vyrovnanie teplot
4/ opatrnost
5/ nizka moznost obojsmernej komunikacie
...
99/opatrnost
a na poslednom 100 mieste je technologicke zabehnutie pred uvedenim do oprevadzky.
"není třeba nic uspěchat", ale rover na vine nie jeAndy - 6/8/2012 - 20:37
MRO opět fantasticky! Ještě víc detailní snímek, než u Phoenixu! Jsem moc zvědavý na další snímky zbytků na povrchu.
yamato - 6/8/2012 - 20:39
mimochodom, curiosity predviedla, ako vysoke naroky vedu k inovaciam. Standardnym sposobom nebolo mozne dostat tonovy rover na mars, napriek tomu sa niekto odvazny rozhodol, ze on ho tam chce. Vysledok je bezprecedentny riadeny zostup a uplne novy sposob "zlanenia" nakladu na povrch.
Takze ak sa niekto pyta preco chceme poslat cloveka na mars, ked sucasne technologie umoznuju horkotazko poslat sondu, tak odpoved je: prave preto
Tedy je skutečně tak těžké pro novináře se zeptat ať už emailem nějakého odborníka nebo nakonec i zde (kde není třeba se ani přihlašovat), než napsat zase takovou blbost - Má definitivně potvrdit, nebo vyvrátit domněnku, že byl kdysi na Marsu život.
Agamemnon - 6/8/2012 - 21:02
citace:mimochodom, curiosity predviedla, ako vysoke naroky vedu k inovaciam. Standardnym sposobom nebolo mozne dostat tonovy rover na mars, napriek tomu sa niekto odvazny rozhodol, ze on ho tam chce. Vysledok je bezprecedentny riadeny zostup a uplne novy sposob "zlanenia" nakladu na povrch.
Takze ak sa niekto pyta preco chceme poslat cloveka na mars, ked sucasne technologie umoznuju horkotazko poslat sondu, tak odpoved je: prave preto
btw... skycrane a inovácia
na nsf prebehla rýchla debata ku tomu pristátiu s tým, že toto sa všeobecne nedá použiť a napr. sa to nedá použiť pre väčšie náklady a často je to nevýhodné aj pre náklady v triede tej cca 1t ako msl - závisí od požiadaviek na náklad a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
yamato - 6/8/2012 - 21:03
citace:
citace:mimochodom, curiosity predviedla, ako vysoke naroky vedu k inovaciam. Standardnym sposobom nebolo mozne dostat tonovy rover na mars, napriek tomu sa niekto odvazny rozhodol, ze on ho tam chce. Vysledok je bezprecedentny riadeny zostup a uplne novy sposob "zlanenia" nakladu na povrch.
Takze ak sa niekto pyta preco chceme poslat cloveka na mars, ked sucasne technologie umoznuju horkotazko poslat sondu, tak odpoved je: prave preto
btw... skycrane a inovácia
na nsf prebehla rýchla debata ku tomu pristátiu s tým, že toto sa všeobecne nedá použiť a napr. sa to nedá použiť pre väčšie náklady a často je to nevýhodné aj pre náklady v triede tej cca 1t ako msl - závisí od požiadaviek na náklad a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
a je tam aj ze preco? podla sefa tymu MSL zvazovali vela moznosti, a toto bola ta "najmenej sibnuta" a evidentne funguje...
Agamemnon - 6/8/2012 - 21:06
citace:a je tam aj ze preco? podla sefa tymu MSL zvazovali vela moznosti, a toto bola ta "najmenej sibnuta" a evidentne funguje...
oni mali požiadavky na prach... alebo také niečo... klasické pristávanie ti rozvíri prach...
ale pozriem, že čo tam je na nsf vlastne napísané... nepamätám aký tam bol dôvodyamato - 6/8/2012 - 21:07
citace: a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
prach predsa ohrozuje kazdy hardware co chcete na mars polozit. MSL vazi jednu tonu a prach zvyreny jeho motormi predstavoval problem. Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
Agamemnon - 6/8/2012 - 21:10
citace:
citace: a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
prach predsa ohrozuje kazdy hardware co chcete na mars polozit. MSL vazi jednu tonu a prach zvyreny jeho motormi predstavoval problem. Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
napr. 20t habitat nemá zvonku citlivé prístroje a senzory? yamato - 6/8/2012 - 21:16
citace:
napr. 20t habitat nemá zvonku citlivé prístroje a senzory?
a co ked ma? meteostanica, radioaparatura, prechodova komora, ak je nahodou nafukovaci tak urcite nechceme urobit z vonkajsej vrstvy sitko na slizeAndy - 6/8/2012 - 21:16
Jsou venku další fotky! Ta hora je opravdu obrovská!
Andy - 6/8/2012 - 21:16
[Upraveno 06.8.2012 Andy]
Machi - 6/8/2012 - 21:18
Ale to jsem chtěl poslat já, tády tády dá.
yamato - 6/8/2012 - 21:18
jooo dalsie fotky, mnam mnam sem s nimi
ales - 6/8/2012 - 21:19
Ještě jedna (trochu zesvětlená) fotka z přední kamery HAZCAM. Centrální hora Mount Sharp.
Andy - 6/8/2012 - 21:20
Když tak koukám na ty kola, to natočení proti sobě asi dělá zkreslení rybím okem, že? Jsou všechny 4 kola nezávislé natáčení možná?
Machi: Promiň :-).
EDIT: A koukám, že Curiosity sebou se asi vážně ani nepohla/nesmýkla. A trochu prachu a "půdy" (regolitu) se dostala i do kol :-). [Upraveno 06.8.2012 Andy] [Upraveno 06.8.2012 Andy]
Machi - 6/8/2012 - 21:25
Pyramidová hora z Total Recallu!
Stačí když MSL dojede na to správné místo a spustí reaktor.
yamato - 6/8/2012 - 21:30
dnes rano sme videli jedno krasne vitazstvo ludskeho umu, sikovnosti, obetavosti a odvahy. Dakujeme vladovi, ze nam neustale predvadza aj protipol tychto vlastnosti, aby sme si ich vedeli vazit
poprosim mna aj toho fotosopistu do vladovin alebo do kosa.
Andy - 6/8/2012 - 21:38
Nevíte někdo, jaký je místní čas během pořízení fotky? Pozemský je 2012-08-06 06:23:34 UTC. Jen, že snímek je celkem tmavý (v originále), ale zároveň stín je docela ostrý. EDIT: Ale taky docela dlouhý... :-) [Upraveno 06.8.2012 Andy]
citace:Nevíte někdo, jaký je místní čas během pořízení fotky? Pozemský je 2012-08-06 06:23:34 UTC. Jen, že snímek je celkem tmavý (v originále), ale zároveň stín je docela ostrý. EDIT: Ale taky docela dlouhý... :-) [Upraveno 06.8.2012 Andy]
Jestli jsem se neseknul, tak by to mělo být v 16:07 LMST a Slunce v té době bylo 18.4° na obzorem.
Andy - 6/8/2012 - 21:51
Díky!
-=RYS=- - 6/8/2012 - 21:57
citace:
citace: a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
prach predsa ohrozuje kazdy hardware co chcete na mars polozit. MSL vazi jednu tonu a prach zvyreny jeho motormi predstavoval problem. Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
Jak to ti Rusaci tenkrat s Lunochody vlastne mohli zvladnout?
A prece se povedlo a najezdilo mnoho kilometru.
A navic jestli se nemejlim, tak povrchova platforma slouzila jako mala stacionarni stanice (tusim tam byl seismograf a merak radioaktivity s teplotou).
Proste to meli vice vymakane nez ted MSL, kde horni "vypousteci" platformu, ktera mohla neste alespon meteostanici se seismografem a UHF TRX nechali rozmlatit o 200m dal o povrch, misto aby jemne pristala a pomoci FTV mnoho let vysilala udaje z povrchu jako stacionarni sonda.
Meli by se ucit od Rusaku s efektivnim vyuzitim vseho co "tam" leti... mam na mysli Lunochod.
Jak to ti Rusaci tenkrat s Lunochody vlastne mohli zvladnout?
A prece se povedlo a najezdilo mnoho kilometru.
A navic jestli se nemejlim, tak povrchova platforma slouzila jako mala stacionarni stanice (tusim tam byl seismograf a merak radioaktivity s teplotou).
Proste to meli vice vymakane nez ted MSL, kde horni "vypousteci" platformu, ktera mohla neste alespon meteostanici se seismografem a UHF TRX nechali rozmlatit o 200m dal o povrch, misto aby jemne pristala a pomoci FTV mnoho let vysilala udaje z povrchu jako stacionarni sonda.
Meli by se ucit od Rusaku s efektivnim vyuzitim vseho co "tam" leti... mam na mysli Lunochod.
porovnavat lunochod a MSL je jak porovnavat trabanta s BMW. Za prve, rusi nikdy ziadnu funkcnu sondu na mars nedostali, takze od nich by som sa urcite nic neucil. Pristat rover na mesiaci je o niecom inom, prach nie je vireny atmosferou. Navyse mesiac je kapanek blizsie, takze spojenie je o niecom inom a mohli si dovolit vysielat aj z pristavacej platformy.
Agamemnon - 6/8/2012 - 22:23
citace:Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
Question - How well does this landing method scale up? Is it suitable to land an occupied, man rated ascent vehicle?
odpoveď:
No, because it would interfere with the ascent vehicle. HonzaVacek - 6/8/2012 - 22:24
V místě MSL asi před deseti minutami vyšlo Slunce.
HonzaVacek - 6/8/2012 - 22:53
citace:Když tak koukám na ty kola...
No, a když já koukám na ta kola a povrch kolem nich, tak si říkám, že to položení MSL na povrch muselo být hodně šetrné.HonzaVacek - 6/8/2012 - 23:14
citace:oni mali požiadavky na prach... alebo také niečo... klasické pristávanie ti rozvíri prach...
Prach, jako primární důvod použití Skycrane se mi moc nezdá. Mars má atmosféru, a tak tedy i fouká vítr, který víří prach, takže za pár dní může být MSL obalená prachem. Ten hlavní důvod byl asi jiný. Nicméně se ukázalo, že i takhle šílený koncept přistání může fungovat.
Jinak srovnávat MSL a Lunochod.... no nevím. Hmotnostně jsou na tom sice podobně, ale tím to i končí. Měsíc oproti Marsu má slabší gravitaci, nemá atmosféru, jsou tu i jiné příletové rychlosti, v případě přistání na Měsíci je možné provádět "online" korekce přistávací fáze až do poslední chvíle, protože signálu tam a zpět to trvá necelé 3s, ale u Marsu v případě MSL to bylo skoro 28 min, atd.
Andy - 6/8/2012 - 23:22
Na unmannedspaceflight.com se objevilo pěkné panorama.
Honza Vacek: To ano. Nebo je povrch velmi pevný...? :-)
-=RYS=- - 6/8/2012 - 23:35
citace:
citace:
Jak to ti Rusaci tenkrat s Lunochody vlastne mohli zvladnout?
A prece se povedlo a najezdilo mnoho kilometru.
A navic jestli se nemejlim, tak povrchova platforma slouzila jako mala stacionarni stanice (tusim tam byl seismograf a merak radioaktivity s teplotou).
Proste to meli vice vymakane nez ted MSL, kde horni "vypousteci" platformu, ktera mohla neste alespon meteostanici se seismografem a UHF TRX nechali rozmlatit o 200m dal o povrch, misto aby jemne pristala a pomoci FTV mnoho let vysilala udaje z povrchu jako stacionarni sonda.
Meli by se ucit od Rusaku s efektivnim vyuzitim vseho co "tam" leti... mam na mysli Lunochod.
porovnavat lunochod a MSL je jak porovnavat trabanta s BMW. Za prve, rusi nikdy ziadnu funkcnu sondu na mars nedostali, takze od nich by som sa urcite nic neucil. Pristat rover na mesiaci je o niecom inom, prach nie je vireny atmosferou. Navyse mesiac je kapanek blizsie, takze spojenie je o niecom inom a mohli si dovolit vysielat aj z pristavacej platformy.
Nerozumime si.
Mluvim o technologii pristavaciho aparatu "vseobecne", nikoliv konkretne.
Co se tyce Lunochodu, tak ten pri pristavani taky rozviril prach, ktery je horsi nez ten Marsovskej.
To jestli je Mesic blize nebo ze je zde vyhoda 2.2s latence je neco jineho.
Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke.
Proste me zaujalo, ze Rusum platforma pristala cela a byla nastavena tak, ze mohla pristat i naklonena a to bez digitalniho CPU jen analogovy selzinovy radar napojeny primo na rizeni trysek.
Jinak srovnávat MSL a Lunochod.... no nevím. Hmotnostně jsou na tom sice podobně, ale tím to i končí. Měsíc oproti Marsu má slabší gravitaci, nemá atmosféru, jsou tu i jiné příletové rychlosti, v případě přistání na Měsíci je možné provádět "online" korekce přistávací fáze až do poslední chvíle, protože signálu tam a zpět to trvá necelé 3s, ale u Marsu v případě MSL to bylo skoro 28 min, atd.
Prostě oni to mohli pomalu online řídít ze Země.
A využití - prostě měli to jistě své rizika - více elektroniky an tom jeřábu - by jistě mohlo přiést problémy - třeba by se mohla omylem spustit ještě před přeseknutím lan - na měké přistání by určitě potřebovala další vlatní radiovýškoměr a pěkně to zarušit.
Machi - 7/8/2012 - 00:04
"Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke."
Měsíc je 1) energeticky výhodnější 2) Při podobném profilu motorického letu jako u Měsíce, by sonda zřejmě byla zničena atmosférou Marsu.
Takže je výhodné tu atmosféru spíše využít, když už tam je.
S čímž také souvisí konstrukce MSL a celého přistávacího aparátu. Vše se musí vejít do relativně malého aerodynamického modulu (zde se pojem kabina nehodí). Jinak počítám, že všechny důvody, proč použil tým MSL jako přistávací systém právě Skycrane, tady později dodá Mirek Pospíšil.
x - 7/8/2012 - 00:16
"Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke.
Proste me zaujalo, ze Rusum platforma pristala cela a byla nastavena tak, ze mohla pristat i naklonena a to bez digitalniho CPU jen analogovy selzinovy radar napojeny primo na rizeni trysek.
"
A ještě toto - proste to nějak zkusily a vyšlo to - pokud by to nevyšlo prostě by poslali další.
O zničení prvního kusu explozí rakety se taky nikdo nedozvěděl.
Prostě by se to jen celé utajilo a zkusilo jinak.
MSL si nemohlo dovolit moc riskovat - bylo velmi drahé a finnace na nahradní kus + start dle všeho v nedohlednu.
A pokud by se jednalo o statickou sondu chtěli by jí - tak jednoduší by byli upvenit jí na MSL - a sonda by se od něj sama odpojila - předtím co by vytáhla nožičky na nichž by dosedla na zem a přerušila nakonec i datový kabel a napájecí kabel z MSL - přeseknutí by stačilo.
MSL by odjel a sonda by na pokyn řídícího střediska roztáhla své panely - případně jiné složené vybavení a začala by plnit svuj program.
Zřejmě váhově nejlepší dle mne než zajistit náročné měké přistání jeřábu - nutnost o dost víc paliva na něm.
-=RYS=- - 7/8/2012 - 00:16
citace:Co jen toto zopkovat:
Jinak srovnávat MSL a Lunochod.... no nevím. Hmotnostně jsou na tom sice podobně, ale tím to i končí. Měsíc oproti Marsu má slabší gravitaci, nemá atmosféru, jsou tu i jiné příletové rychlosti, v případě přistání na Měsíci je možné provádět "online" korekce přistávací fáze až do poslední chvíle, protože signálu tam a zpět to trvá necelé 3s, ale u Marsu v případě MSL to bylo skoro 28 min, atd.
Prostě oni to mohli pomalu online řídít ze Země.
A využití - prostě měli to jistě své rizika - více elektroniky an tom jeřábu - by jistě mohlo přiést problémy - třeba by se mohla omylem spustit ještě před přeseknutím lan - na měké přistání by určitě potřebovala další vlatní radiovýškoměr a pěkně to zarušit.
Pristani obou Lunochodu/Lun bylo plne automaticke bez moznosti zasahnout. Posledni zmena sla provest 5minut pred pristanim.
Luny meli 5 analogovych radaru (4 sikmo dolu...do boku v uhlu 30st), detekovany pulsni signal reguloval tah trysek pomoci analogoveho multiplexu....vyhodnoceni signalu z radaru, prevedeni urovne S signalu na napeti a to nasledne vyhodnotil analogovy pocitac (selzinovy multiplexer) a sam reguloval privod paliva/okyslicovadla do trysek.
Je jedno jaka je gravitace. Me slo o princip technologie pristavani.
A navic ta pristavaci technologie umoznovala pristat na svahu do 18 stupnu.
Nepotrebovali zadny "cran", dokonce ta ridici elektronika reagovala rychleji, protoze byla analogova...vystup VCO-S metr prevodnik na napeti primo do multiMUXu co ridil hlavni motory + ridici trysky.
U CPU MSL sla prezvejkana data po RS485 do RAMky RADu a na zaklade toho RAD ridil delky pulsu motoru.
Bylo by zajimave kdyz by cran byl postaven tak, aby nasledne normalne pristal a pracoval jako stacionarni sonda. Mam tim na mysli ta ulozena data v CPU, ktera by mohla poslouzit jako zpetna vazba pro pristi pouziti cranu systemem analyzy dat z radaru+ovladani motoru.
RAD to totiz sice drzel v RAMce, ale postupne to mohl ukladat do EEPROMky z ktere by se to nasledne preneslo pres UHF ... Martansky orbit az k Zemi, kde by tato pristavaci data vyhodnotili a zanalyzovali.
x - 7/8/2012 - 00:21
"Bylo by zajimave kdyz by cran byl postaven tak, aby nasledne normalne pristal a pracoval jako stacionarni sonda. Mam tim na mysli ta ulozena data v CPU, ktera by mohla poslouzit jako zpetna vazba pro pristi pouziti cranu systemem analyzy dat z radaru+ovladani motoru. "
Pravděpodobě se jdená o omyl - co se psalo i na MEK - tak to řídilo MSL - po odesknutí kabelu to řídil chvíli jen přimitivní řídící zařízení - zřejmě jeden jednočip by na odlet zřejmě stačil.
Veškerá telemetrická data jsou na MSL dle mne - to byl ten procesor pro ten jeřáb.
x - 7/8/2012 - 00:33
"U CPU MSL sla prezvejkana data po RS485 do RAMky RADu a na zaklade toho RAD ridil delky pulsu motoru. "
Zde to píšete to jsem si nevšiml - zaujalo mne jaká data by tam měla bejt navíc - prostě MSL spočítalo jak dlouho se má který motor spustit a to tam poslalo - ten řídící systém prostě jen podle toho ten příslušný motor spouštěl.
Takto bych jako programátor(a to se jednočipy řízenými z PC zabývám soukromě)- postupoval prostě do toho bych pouštěl jen ty primitivní povely čílo motoru a na jaký tah či počet ms nkterou dobu má pracovat.
Prostě neočekávám, že by tam byla uložena nějaká data.
-=RYS=- - 7/8/2012 - 01:10
citace:"Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke."
Měsíc je 1) energeticky výhodnější 2) Při podobném profilu motorického letu jako u Měsíce, by sonda zřejmě byla zničena atmosférou Marsu.
Takže je výhodné tu atmosféru spíše využít, když už tam je.
S čímž také souvisí konstrukce MSL a celého přistávacího aparátu. Vše se musí vejít do relativně malého aerodynamického modulu (zde se pojem kabina nehodí). Jinak počítám, že všechny důvody, proč použil tým MSL jako přistávací systém právě Skycrane, tady později dodá Mirek Pospíšil.
Vy o noze a ja o koze.
Psal jsem motoricke pristavani, tedy poslednich nekolik sekund.
Rekneme 40s.
MSL:
Cran motoricky sletava dolu, kus nad povrchem spousti rover a soucasne stale klesa do provozni vysky kdy se spusti rover az na povrch. Po dosednuti strih lan a odletnuti cranu.
Luna 17/21:
Misto Cranu je zde "podobna" platforma, ale na druhe strane...ze spoda roveru, takze rover je na zadech "Ruskeho cranu".
Cele je to motorove pristani bez "lan".
Ve vysce 50m se system zaveli "trochu zavravorat a pak srovnat" a diky zavravorani dosahnout bocni radary trochu dal aby si sahli za radarovy obzor pod sebou a trochu do stran a soucasne zjistily jestli dole neni velky kamen/krater/bocni svah nad 18stupnu, pokud tam takova prekazka je, tak se presunout o par metru smerem k rovnejsimu terenu (mene peaku v S-metru co ovlada bocni ventily trysek pres selziny-napetove VCO).
Logika vyberu...priorita...predni plac vhodny/nevhodny, pravy plac vhodny/nevhodny, levy plac vhodny/nevhodny, zadni plac vhodny/nevhodny. To byla logika vyberu vhodnejsiho terenu pokud analogovej CPU zjistil, ze vhodnejsich terenu je vicero.
A na zaklade toho zahajit posledni cast pristavaciho sestupu, nadale ridit hlavni motory podle vysky. Bocni radary zjistuji stupen svahu a podle toho seridi 2m nad terenem bocni trysky tak, ze se Luna mirne nahne po smeru "svahu" a soucasne se snizi vykon hlavnich motoru a Luna doseda.
Toto jsem mel na mysli, ze i bez cranu dokazali sednou i na mirny svah se systemem, kdy hlavni nosna plosina je pod roverem, tedy ze rover je na zadech plosiny.
Tedy nemluvime zde o atmosfere/gravitaci/padaku. Jen ten zaver bez padaku, ktery je principialne stejny na Marsu i Mesici ci na dalsich telesech Slunecni soustavy (mimo teles s velmi hustou atmosferou... Titan, Venuse).
Nic vic, nic min.
Takze zopakuji, Rusove toto zvladli pred 40 lety s tehdejsi analogovou technologii.
Co se tyce radia z Luny na Zem, tak sla nonstop telemetrie na 920MHz PSK-PCM/50W PA levotociva smerem k Zemi. Prijem byl o par MHz vedle.
Zachyceny signal na Krymu (70m parabola) osciloval, mzikove se menila uroven. Z toho se nedalo nic realneho efektivniho pouzit. Bylo to kvuli kmitum Luny od -50s pred pristanim az po +5s po pristani (srovnavali se teleskopicke nohy...kmity).
Pak byl signal rovnomerny.
To same obracene (logika veci), prijimac mel sice "jehlan-kuzel" antenu levotocivku nasmerovanou na Zem, presto by nedokazal vyhodnotit spravne signaly z Krymu (80kW PA linear ve vysilaci) kvuli mzikovym vypadkum a fazovym zmenam kvuli rychlym zmenam ve smerovani anteny. Dnesni technologie SDR+DSP-FFT si s tim dokaze poradit do 2ms (SDR-softwarove definovany prijimac, DSP-digitalne signalovy procesor, FFT-VF analyza signalu a jeho okamzite vyhodnoceni z mnoha naodrazenych signalu vcetne signalu seskladanych z mzikovych zmen urovne signalu a mzikovych zmen fazi....DSP-FFT dokaze zajistit vsechny radiove faze a to jich pri treba sirce 10kHz VF bandu pri PSK-BPSK modulaci muze byt realne 400-6000 za sekundu, GSM SDR prijimac ve vasem mobilu pri 200kHz siroke GMSK modulaci musi pri vasi prochazce po Praze1 ve stare zastavbe vyhodnotit az 16000 zmen za sekundu....jo mit realtimovou FFT pred 40 lety...).
Ja sam jsem si delal DDS/SDR TRX, kde DSP realtimovej vypocet mi delal CPU Motorola DSP 56001 (dnes Frescalle 56833 apod.) a rizeni celku Atmel 89c52 s 24c256 EEPROM jako ukladani dat a cfg.
Kdyz jsem vyvijel MW 10GHz datove pojitko, tak jsem pouzil 4x MC DSP 96002 a jako hlavni CPU Motorola 68332 (je v telefonech Motorola a taky v Commodore Amiga, ATARI ST/TT/F, Apple Quadra 950 ....vim, tam byl 68040/68060 http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Breezenet_Alvarion/MC68xxx.pdf, ale to je ten samej CPU jako 68332 (68030)/68EN360 (68060) jen ma navic riditelne i/o, jadro je stale stejne).
Derivaty obou CPU 68EL360 (Freescale tusim 58L862) a DSP 96002 (Freescale DSP "neco") jsou hlavnima CPU v radiostanicich MSL/Opy/Odyssey/MRO/Express/Phoenix (SDST General Dynamics) v UHF i X pasmu (http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/odyssey_telecom.pdf, strana 18...29 v PDF prohlizeci, poznamka cislo 16...16 In late 2001, this part of Motorola became part of General Dynamics.).
Pri QAM4096-OFDM (1 kanal-nosna 9.6kHz+ 200Hz na zacatku a na konci jako ochrana = 10kHz nosna OFDM, pri sirce 10GHz VO radiokanalu 28MHz je v obalce 28000 OFDM nosnych, kazda modulovana QAM4096 (obslehl jsem DVB-C2). Takze jeden radiokanal umel prenest okolo 450Mbps a protoze jsem pouzil 120st pootocenou fazy s trema polarizacema (ten samej kmitocet vysilanej ve 3 polarizacich...neco jako MIMO technologie), tak to umi prenest cca 1.2Gbps v jednom 28MHz radiokanalu (x3 pro kazdou pootocenou polarizaci zvlast).
Pri sdruzeni 2 radiokanalu (6 nosnych 28MHz) to umelo 2.2Gbps, to neumi ani Alcoma .
To je ten podstatny rozdil vuci dobam pred SDR/DDS radiotechologii, tehda se pouzivali jednoduche FSK derivaty modulaci. Pravda FSK se da demodulovat v jakemkolik zapraskanem radioprostredi, ale ty naroky na sirku pasma a vykon PA.
Bohuzel, kdyz jsem mel zakladni radiomodem odladeny, prisla nemoc a operace hlavy. Kdyz by to neprislo, tak by xChaos mel do sve ISP firmy nadherna pojitka (v pasmu 24GHz by to dokazalo prenest 10Gbps).
Ale to uz je offtopic, jen jsem chtel netechnikum alespon naznacit rozdil radiotechniky tehda a dnes a i pres to se tenkrat Rusum podaril husarsky kousek bez FFT vypoctu, jen s analogovym selzinem.
citace:"U CPU MSL sla prezvejkana data po RS485 do RAMky RADu a na zaklade toho RAD ridil delky pulsu motoru. "
Zde to píšete to jsem si nevšiml - zaujalo mne jaká data by tam měla bejt navíc - prostě MSL spočítalo jak dlouho se má který motor spustit a to tam poslalo - ten řídící systém prostě jen podle toho ten příslušný motor spouštěl.
Takto bych jako programátor(a to se jednočipy řízenými z PC zabývám soukromě)- postupoval prostě do toho bych pouštěl jen ty primitivní povely čílo motoru a na jaký tah či počet ms nkterou dobu má pracovat.
Prostě neočekávám, že by tam byla uložena nějaká data.
Mam na mysli to, ze dochazelo k rychlym zmenam v inercialnim tezisti a tim i rychlym zmenam v inercialnich datech v zavislosti na radarovych datech a toto vse ridilo delky pulsu raketovych motoru cranu.
Sice to bezelo v RAMce, ale fakt je...jak jsem na jednom foru vycetl, ze to system z RAMky ukladal do docasne EEPROMky a nasledne po pristani do nahral do flashky SSD, tyto data se udajne maji odeslat na Zem mezi prvnima vecma, aby se vyhodnotilo to jak sel "sestup" a jestli by to pro priste nechtelo jeste nejak upravit firmware pro pristavani.
Po preseknuti 6-ti ziloveho kabelu (silovka/COI/RS485) to musel prevzit nejaky "Atmel/PIC" v kterem jiz bezel nejaky program modifikovany po RS485 behem pristavani.
Jde mi o to, ze oni jen neco naemulovali (mensi gravitace nez na Zemi, bocni vetry, mzikove zmeny vykonu motoru v dusledku ruznych moznych zavad na ventilech/tryskach a tim mzikove vypoctena kompenzace regulace pulsu ostatnich motoru) a teprve ted to proslo ostrym pochodem. A podle meho by tato pristavaci data mohla byt docela dulezita z inzenyrskeho duvodu. Zkratka, aby zjistili o kolik se sekli pri vypoctene simulaci vuci realu pri pristavani. A z analyzovanych dat by slo zjistit v cem se "mylili" v simulaci a tak pripravit dalsi verzi pristavaciho fw pro dalsi lety nebo vytvoreni noveho pristavaciho sw treba ve vojenskem vyuziti. Uz timto se dostavaj vysledky kosmickeho snazeni (a pristavaci data budou asi prvni s mnohych dat, ktera teprve prijdou) do budouci praxe na Zemi. Mozna to budou vojaci pri autonomnim pristavani dronu kdekoliv na Zemi nebo pri lekarske dodavce leku pomoci "sanitnich dalkove rizenych dronu" nekde v horskem pasmu nejakemu pacientovi. Za normalnich okolnosti by vzletlo letadlo/vrtulnik a schozem by onen clovek dostal leky, ale pomoci zdravotnich dronu nemusi startovat helikoptera s drahym provozem.
Proto predpokladam, ze ta data paralelne zapisovali do EEPROMky s naslednym prepisem do provozni SSD flash pameti pro odeslani v pristi radiorelaci k Zemi.
Me osobne by ta data zajimala.
Machi - 7/8/2012 - 02:15
citace:
Vy o noze a ja o koze.
Psal jsem motoricke pristavani, tedy poslednich nekolik sekund.
Rekneme 40s.
MSL:
Cran motoricky sletava dolu, kus nad povrchem spousti rover a soucasne stale klesa do provozni vysky kdy se spusti rover az na povrch. Po dosednuti strih lan a odletnuti cranu.
Luna 17/21:
Misto Cranu je zde "podobna" platforma, ale na druhe strane...ze spoda roveru, takze rover je na zadech "Ruskeho cranu".
Skycrane by měl být hmotnostně výhodnější. Resp. kombinuje výhodu nízké hmotnosti, malé přistávací rychlosti a méně víří prach.
Nezanedbatelná výhoda je také ta, že MSL je hned koly na Marsu a nemusí sjíždět z žádné platformy. Nicméně hmotnostní výhoda je v tomto případě zřejmě klíčovým faktorem. Cokoliv těžšího by vyžadovalo nový typ padákového systému (současný stále vychází z programu Viking).
Více zde: http://tinyurl.com/bw364stMachi - 7/8/2012 - 02:27
Pokud jsem to správně spočítal, tak při programu Viking (což představuje do jisté míry, s přivřetím obou očí, ekvivalent Lun) bylo na Mars dopraveno 24,6% užitečného zatížení. U MSL by to mělo být 27,7%. Jedná se o poměr suché váhy landeru ke hmotnosti do atmosféry vstupujícího modulu.
david - 7/8/2012 - 06:34
Panu " Rysovi" : Sověti opravdu před 4O lety dokázali na Měsíci, který je " za humny " měkce přistát se svou sondou, ale američané tam stejným způsobem tehdy přistáli měkce několik let let před sověty a hned na první pokus, zatímco sovětům se to " povedlo" po sedmi neúspěších.Přirovnávat MSL k sovětským sondám či Lunochodu je dobrý, ale poněkud směšný pokus snížit triumf ameriky. Lunochod co do vědeckého vybavení byl srovnatelný, tak leda s někalikakilogramovým prvním americkým miniroverem na Marsu. Mimochodem o přistání na Mars se sověti pokoušeli mnohokrát a nikdy se jim to nepovedlo.Když už je řeč o tom co bylo, zajímal by mne a možná i další návštěvníky názor pana " Rysa" na údajný snímek povrchu Marsu ze sovětské sondy Mars-3, dle mého názoru je na něm šum přijímače,Dík.
david - 7/8/2012 - 06:46
Na Home Page MRO je nějaký snímek brzdícího štítu Curiosity.
citace:Panu " Rysovi" : Sověti opravdu před 4O lety dokázali na Měsíci, který je " za humny " měkce přistát se svou sondou, ale američané tam stejným způsobem tehdy přistáli měkce několik let let před sověty a hned na první pokus.
Vážený, jen pro přesnost:
sovětská Luna 9 přistála na Měsíci 3.2.1966
americký Surveyor 1 přistál na Měsíci 2.6.1966 (tedy o čtyří měsíce POZDĚJI, nikoli o několik let dříve a sami Američané tehdy prohlásili, že jsou úspěšným přistáním překvapeni).
david - 7/8/2012 - 08:48
Jenomže Luna-9 přistávala systémem " Ranger" nikoli systémem Surveyor, kdyby Luna 17 přistávala stejným systémem jako Luna.9, tak žádný Lunochod nemohla nést.Tady se právě názorně projevila technologické převaha otevřené společnosti. Američané postavili tři " mluvící míče" a bez ohledu na negativní výsledek ihned stavěli pokročilý systém Surveyor. Sověti aby dosáhli dalšího " kosmického vítězství" tvrdohlavě posílali jedem " mluvící míč" za druhým, až se to povedlo a v konstrukci přistávacího systému typu Surveyor zákonitě zaspali,nehledě na to že potřebovali opět několik pokusů, než Luna-16 měkce přistála.Mám ten dojem, že luna-16 přistála pět let po Surveyoru-1. Ale k tématu NASA uvolnil video z přistávání MSL.
PINKAS J - 7/8/2012 - 08:52
Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
Video animace z přistání. Těsně před koncem jde vidět spuštění kol :-). Podle snímků to vypadá, že celkem dost prachu se odfouklo do okolí, i když byly trysky poměrně vysoko na terénem. Možná proto se Curiosity vůbec nepropadla, protože vše "měkké" bylo odfouknuto.
A tady na snímku jde vidět i tepelný štít, který odfrčí na začátku videa.
Na unmannedspaceflight jeden z uživatelů (Walfy) podle obrázků z MARDI přibližně určil polohu Curiosity (a dofotošopoval jí do snímku z HiRISE - něco pro Vlada).
Také se tam spekuluje (Pando), zda toto, co se na snímku leskne, není přistávací část. Už aby se zapnuly ty HD kamerky :-).
david - 7/8/2012 - 09:09
citace:Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Technické údaje které uvádí pan " Rys" jsou nepochybně známkou jeho vysoké erudice v oboru,kdyby je uvedl při srovnávání sovětského systému PŘISTÁVÁNÍ NA MĚSÍCI s americkým systémem Surveyor, tak by byly zcela jistě hodny obdivu, ale pan "Rys" těmito nepochybně obdivuhodnými znalostmi podporuje svůj zcela scestný názor " že sověti již před 40 lety dokázali totéž co američané včera na Marsu" a to mi připadá účelové ke snížení velikosti amerického triumfu " za každou cenu".
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
citace:Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Technické údaje které uvádí pan " Rys" jsou nepochybně známkou jeho vysoké erudice v oboru,kdyby je uvedl při srovnávání sovětského systému PŘISTÁVÁNÍ NA MĚSÍCI s americkým systémem Surveyor, tak by byly zcela jistě hodny obdivu, ale pan "Rys" těmito nepochybně obdivuhodnými znalostmi podporuje svůj zcela scestný názor " že sověti již před 40 lety dokázali totéž co američané včera na Marsu" a to mi připadá účelové ke snížení velikosti amerického triumfu " za každou cenu".
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
Omlouvám se svoji reakci jsem " zamotal" do původního příspěvku,začína slovy :Technické údaje ....
yamato - 7/8/2012 - 09:35
to video je paradne, vlastne prve svojho druhu uz sa tesim na plne rozlisenie, to bude pecka
MRO urobil len jednu fotku? Bolo by fajn vidiet kapsulu pocas reentry, alebo skycrane pri praci. To by bola zranica...
pospa - 7/8/2012 - 09:45
Houuly Mouuly
.... je 24 hodin od přistání nového robota na cizí planetě a máme k dispozici:
- perfektní spojení
- fungující sondu
- barevné video přistávacího manévru
- obrázek sondy sestupující na padáku
- kvalitní 3D pohled na okolí roveru vpředu i vzadu, od kol až po horizont
- určen přesný bod přistání, navíc na perfektním místě
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
Já jsem maximálně spokojen a velice si to užívám
Myslím, že HiRISE pořídila jen jednu fotku. Nevím, jak je naprogramovaná, ale těžko bude tak, aby snímala stejnou oblast během jednoho přeletu 2x těsně za sebou a kvůli jednomu snímku jí asi program neměnili. Navíc MSL během Skycrane/re-entry - to už je zase o chvíli později/dříve a MRO už byla o kus dál a HiRISE by musela natočit nekolmým směrem. Ale žranice by to byla! Navíc původní snímek má přes 500 MB, to asi chvíli trvá, než se to uloží atd. Nějaké focení sekvence asi prostě není dost dobře možné.
Ale to je pouze má spekulace, budu rád, pokud mě někdo opraví/doplní.
Mirek: Jo a na youtube si lidi stěžujou a konspirujou, že je k dispozici neHD video a jak je to možný... Achjo... [Upraveno 07.8.2012 Andy] [Upraveno 07.8.2012 Andy]
To je bomba, jako by to bylo foceno z vrtulníku ze 100 m a ne z družice na dálku ve stovkách km.
Přesněji 430 km.
Agamemnon - 7/8/2012 - 09:55
citace:Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
hmmm...
yamato - 7/8/2012 - 10:04
citace:
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
-curiosity pokusne navrta kusok zeme pod sebou a vytryskne voda
-prvy test mikroskopu odhali fosilie morskych rias
-na upati mount sharp sa najde vchod do jaskynneho systemu
napada ma vela veci pospa - 7/8/2012 - 10:09
citace:Když tak koukám na ty kola, to natočení proti sobě asi dělá zkreslení rybím okem, že? Jsou všechny 4 kola nezávislé natáčení možná?
Přední kola jsou natočena na 40° k sobě, aby se vešla dovnitř přeletové schránky a takto zůstala i pro přistání.
Ano, všechna 4 rohová kola se mohou nezávisle natáčet až o 360°.
citace: A koukám, že Curiosity sebou se asi vážně ani nepohla/nesmýkla. A trochu prachu a "půdy" (regolitu) se dostala i do kol :-).
Podle údajů z IMU (inerciální jednotka) byla vertikální rychlost dosednutí podle předpokladu 0,75 m/s (přesněji půjde určit až podle kompletní sekvence snímků z MARDI) a horizontální rychlost 0,04 m/s.
Půda/prach v kolech je to nejmenší. Bylo překvapivé, kolik prachu při dosednutí zvýřily proudy spalin z MLE. A to byly trysky 6 m nad povrchem. Dokážete si představit, co by to udělalo při jiném umístění motorů, třeba na paletě pod roverem?
Ze všech zatím dostupných fotek z kamer Hazcam, MARDI a MAHLI je patrné, že bude prachem pokrytý celý rover.
yamato - 7/8/2012 - 10:23
citace:Podle údajů z IMU (inerciální jednotka) byla vertikální rychlost dosednutí podle předpokladu 0,75 m/s (přesněji půjde určit až podle kompletní sekvence snímků z MARDI) a horizontální rychlost 0,04 m/s.
jak sa u nas na dedine vravi - right on the money
citace:
Ze všech zatím dostupných fotek z kamer Hazcam, MARDI a MAHLI je patrné, že bude prachem pokrytý celý rover.
tak ma napada ci by predsa len nebolo lepsie mat tie trysky pod roverom, nez virit prach a do toho spustat naklad...
pospa - 7/8/2012 - 10:24
citace:
-curiosity pokusne navrta kusok zeme pod sebou a vytryskne voda
metan by byl IMHO lepší
citace:
-prvy test mikroskopu odhali fosilie morskych rias
proč né rovnou čelist žraloka
citace:
-na upati mount sharp sa najde vchod do jaskynneho systemu
a z ní vyběhne tlupa lilipůtů v černých kápích a začne laserová přestřelka
Vikingy ale po přistání prachem pokryty nebyly, ani PL ? Někde jsem viděl fotografii srovnávající velikost kol všech dosavadních typů marsovských roverů, myslím že v obdobném poměru je i technologická a vědecky využitelná vyspělost.
pospa - 7/8/2012 - 10:28
Přesná poloha Curiosity :
4.5895 S, 137.4417 E
david - 7/8/2012 - 10:34
citace:Přesná poloha Curiosity :
4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
pospa - 7/8/2012 - 10:42
citace:
citace:Přesná poloha Curiosity :4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
V řádu několika málo km
Nevím přesně - 2, 3, 4 ?
Co je zajímavé a hlavně dost dobré, je přesnost s jakou určila místo přistání sama Curiosity, respektive její inerciální jednotka - chyba tohoto odhadu byla jen 160 metrů !!!
To je fantastická přesnost.
david - 7/8/2012 - 10:52
citace:
citace:
citace:Přesná poloha Curiosity :4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
V řádu několika málo km
Nevím přesně - 2, 3, 4 ?
Co je zajímavé a hlavně dost dobré, je přesnost s jakou určila místo přistání sama Curiosity, respektive její inerciální jednotka - chyba tohoto odhadu byla jen 160 metrů !!!
To je fantastická přesnost.
Zajímalo by mne, zda v průběhu brzdícího manévru využil řídící systém možnost využít vztlaku, resp zda byl nějak korigován let pokud byla sonda při přistávání " krátká, nebo dlouhá" ?
yamato - 7/8/2012 - 10:58
pokial som dobre zachytil, len velmi malo, zmena bola v radoch metrov za sekundu.
pospa - 7/8/2012 - 11:00
Fotka do učebnic dějepisu - MSL na padáku minutu před přistáním + padající tepelný štít.
Rozlišení 33,6 cm/px
Nosné šňůry padáku nejsou vidět, kvůli žlutohnědé barvě jejich materiálu Technora (Phoenix je měl bílé z Kevlaru)
yamato - 7/8/2012 - 11:14
k uspechu MSL treba priratat aj fakt, ze puzdro malo rozmery regulernej pilotovanej kabiny, tutiz mame prve data o zostupe takto velkeho telesa
cernakus - 7/8/2012 - 11:15
Na náhody moc nevěřím. To upravovali startovací okno MSL s ohledem na polohu MRO o 8 měsíců později a to se opravdu trefili na +- půlhodinku přesně? Aby MRO bylo zrovna nad MSL. Protože buď mají naprosto neuvěřitelně přesné načasování nebo photoshop...
Mirek Pospíšil:
Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo. [Upraveno 07.8.2012 cernakus]
Machi - 7/8/2012 - 11:22
Jakmile MSL odstartovala, bylo známo velmi přesně kdy přistane.
Pak stačí jen drobné úpravy dráhy MRO, aby to za 8 měsíců vyšlo.
V tom nevidím žádný problém. Ostatně byly takové úpravy oznámeny u Mars Odyssey, u MRO jsem info přehlédl, ale určitě je dělali také. Nedivil bych se, kdyby se dělaly i u dráhy Mars Expressu.
Machi - 7/8/2012 - 11:33
"Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo."
Ne takhle to nefunguje. Pokud vyfotíte snímek s rozlišením ~25 cm/pix, a jsou přítomny nějaké menší detaily, které ovlivní výrazně celkovou jasnost pixelu v kterém jsou obsaženy, pak vidět půjdou.
U lineárních objektů (lana) je pak navíc i mnohem snazší identifikace. Např. družice KH-8, které jinak měly nejlepší rozlišení kolem 10 cm byly schopné vyfotit i lana o průměru ~3 cm.
Civilní družice jsou schopné vyfotit značení na trávníku, i když je mnohem menší než teoretické rozlišení atd.
Pokud jsou ale lana hnědá nad hnědým podkladem, pak kontrast je velmi nízký a kamera je nezachytí. Ostatně to je princip maskování.
cernakus - 7/8/2012 - 11:46
citace:"Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo."
Ne takhle to nefunguje. Pokud vyfotíte snímek s rozlišením ~25 cm/pix, a jsou přítomny nějaké menší detaily, které ovlivní výrazně celkovou jasnost pixelu v kterém jsou obsaženy, pak vidět půjdou.
U lineárních objektů (lana) je pak navíc i mnohem snazší identifikace. Např. družice KH-8, které jinak měly nejlepší rozlišení kolem 10 cm byly schopné vyfotit i lana o průměru ~3 cm.
Civilní družice jsou schopné vyfotit značení na trávníku, i když je mnohem menší než teoretické rozlišení atd.
Pokud jsou ale lana hnědá nad hnědým podkladem, pak kontrast je velmi nízký a kamera je nezachytí. Ostatně to je princip maskování.
Prvně žil jsem v dojmu, že gambity používali záznam na film a omezení 10cm bylo dáno až podmínkami v laborce. Hirise to snímá na čip (tedy striktně omezené) a navíc komprimuje (což lze i na tom obrázku po vyhlazovací úpravě pozorovat). A za druhé, 10cm/3cm se mi přece jenom zdá jako lepší poměr než 20cm/1(?)cm. Barvu chápu, jen jsem se domníval, že nezávisle na barvě by prostě vidět nešly.
Machi - 7/8/2012 - 12:01
"Prvně žil jsem v dojmu, že gambity používali záznam na film a omezení 10cm bylo dáno až podmínkami v laborce."
(OT) Laborka už nehraje roli, důležitý je optický systém, kvalita filmu, kompenzace pohybu atd. To vše hraje svou roli. Proto také první KH-8 měly rozlišení jen asi ~0,5 metru a postupně jak se zlepšovala technologie a přesnost, se dostali až mírně pod 10 cm.
"A za druhé, 10cm/3cm se mi přece jenom zdá jako lepší poměr než 20cm/1(?)cm. Barvu chápu, jen jsem se domníval, že nezávisle na barvě by prostě vidět nešly."
3 cm jsem převzal z tabulek NIIRS. Kvalitní snímky z KH-8 byly kategorie NIIRS 9. To umožňuje identifikaci lan o průměru 2,5 - 7,5 cm. Ocelová lana mají nižší kontrast vzhledem k pozadí, než bílé šňůry padáku Phoenixe, proto je ten poměr horší. Navíc zde může hrát roli i způsob zpracování. Přece jen u digitálního záznamu si můžete hrát s kontrastem jak se vám zlíbí, u filmu je to trochu komplikovanější.
yamato - 7/8/2012 - 12:16
pani, odporucam stranky Thierryho Legaulta, absolutneho machra na hi-res fotky cez teleskop. Tam je pekne vysvetlene, ze rozlisenie je velmi zavisle na kontraste snimaneho predmetu a v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie.
Takze omacky o rozliseni 20cm a snurach 3cm su o nicom, take jednoduche to nie je.
Jan Bastecky - 7/8/2012 - 12:25
hezky clanek o MSL s peknou animaci "MSL communication in a minute":
citace:pani, odporucam stranky Thierryho Legaulta, absolutneho machra na hi-res fotky cez teleskop. Tam je pekne vysvetlene, ze rozlisenie je velmi zavisle na kontraste snimaneho predmetu a v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie.
Takze omacky o rozliseni 20cm a snurach 3cm su o nicom, take jednoduche to nie je.
Stránky Thierryho jsou zde: http://www.astrophoto.fr/
Samozřejmě, že to není jednoduchý problém, ale je to fyzika.
Pokud máte dost potřebných informací pak tohle - "v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie" není pravda.
A to s tou omáčkou jsem nepochopil. Bavili jsem se o reálných snímcích.
pospa - 7/8/2012 - 12:46
citace:Na náhody moc nevěřím. To upravovali startovací okno MSL s ohledem na polohu MRO o 8 měsíců později a to se opravdu trefili na +- půlhodinku přesně? Aby MRO bylo zrovna nad MSL. Protože buď mají naprosto neuvěřitelně přesné načasování nebo photoshop...
Mirek Pospíšil:
Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo.
Žádné náhody, ale přesná choreografie.
NASA začala měnit oběžné dráhy MRO a MO na začátku března, tedy 5 měsíců před přistáním tak, aby obě družice přelétali nad Gale v době přistání MSL. Hlavně kvůli zajištění retranslace dat k Zemi.
I přes pečlivou přípravu byla podle HiRISE týmu šance na vyfocení sestupující MSL "jen" 60%, oproti 80% šanci stejného snímku u mise Phoenix.
Důvodem bylo to, že MSL byla z MRO focena více z vrchu, téměř z nadiru (užší záběr), kdežto Phoenix byl snímán mnohem více z boku (zachycen širší pruh povrchu.
Jak byly, nebo nebyly vidět bílé padákové šňůry u Phoenixe můžete posoudit sami na tomto snímku.
citace:
Stránky Thierryho jsou zde: http://www.astrophoto.fr/
Samozřejmě, že to není jednoduchý problém, ale je to fyzika.
Pokud máte dost potřebných informací pak tohle - "v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie" není pravda.
A to s tou omáčkou jsem nepochopil. Bavili jsem se o reálných snímcích.
lenze v praxi nikdy nemate dost potrebnych informacii, takze vysledok je vzdy len plus-minus napr. viete parametre optiky, rozmer pixelov, farbu a kontrast ciela - ale neviete kvalitu ovzdusia cez ktore snimate. Pri hi-res snimkach moze najmensi detail urobit velky rozdiel.
Takze z tohto pohladu je aj diskusia o teoretickom rozliseni viacmenej teoreticka, a to som myslel tou omackouMachi - 7/8/2012 - 13:09
Yamato, vysvětloval jsem proč na jednom snímku lana vidět jsou a na druhém ne. O nic jiného nešlo. Výsledek plus-minus máte ve vědě vždy. Nic nezměříte absolutně přesně.
yamato - 7/8/2012 - 13:18
machi, reagoval som skor na cernakusa, nie na teba
zda sa ze curiosity je milacik verejnosti kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
Pavel Toufar - 7/8/2012 - 13:21
Dovolte mi zde drobnou poznámku:
Včera, když vše klaplo, měl jsem velkou radost i proto, že v akci: http://marsparticipate.jpl.nasa.gov/msl/participate/sendyourname/
jsem díky laskavosti NASA poslal s Curiosity na Mars jména těch, které jsem měl tu čest osobně poznat, kteří se ke mně chovali neobyčejně přátelsky a velice mi pomohli, a kteří měli s vesmírem, dobrodružstvím i romantikou mnoho společného:
prof. Pešek, dr. Malina, prof. Kopal, dr. Souček a L.M.Pařízek... a ještě několik dalších, které mnozí z Vás nepochybně také znají a stejně jako já si jich váží.
Jsem rád, že tam jsou jejich jména spolu se jmény Raye Bradburyho, Carl Sagana a dalších. pt
Agamemnon - 7/8/2012 - 13:24
citace:kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
feri
Conquistador - 7/8/2012 - 13:27
citace:Houuly Mouuly
.... je 24 hodin od přistání nového robota na cizí planetě a máme k dispozici:
- perfektní spojení
- fungující sondu
- barevné video přistávacího manévru
- obrázek sondy sestupující na padáku
- kvalitní 3D pohled na okolí roveru vpředu i vzadu, od kol až po horizont
- určen přesný bod přistání, navíc na perfektním místě
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
Já jsem maximálně spokojen a velice si to užívám
To všeci... Je to užasný pocit, já žádné přistaní na Měsici nezažil - Apollo, Lunochod (pokud nepočitáme dopady v posledních létech), defakto jsem si ani díky svému mládí neužil start Energie atd.
Ale něco takového zažít jako je MSL, je užasné... Osobně bych byl rád kdyby NASA oznámila stavbu druhého kusu "Advanced" MSL s vybavením které se z časových a jiných (fin.) důvodu na Curiosity nedostalo, zkrátilo a zlevnilo by to vývoj a možná i délku stavby....
zda sa ze curiosity je milacik verejnosti kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
Ale to neni vubec spatny napad ... co pri podobnych prilezitostech se sejit v restauraci s projektorem, internetem a udelat "welcome party" ? Na Vaclavak to asi nebude, ale hospudka tak 50 lidi by sla ;o)
Conquistador - 7/8/2012 - 13:43
citace:
citace:machi, reagoval som skor na cernakusa, nie na teba
zda sa ze curiosity je milacik verejnosti kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
Ale to neni vubec spatny napad ... co pri podobnych prilezitostech se sejit v restauraci s projektorem, internetem a udelat "welcome party" ? Na Vaclavak to asi nebude, ale hospudka tak 50 lidi by sla ;o)
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
Machi - 7/8/2012 - 13:45
A co Maruška?
Podle Marie Curie(osity).
Machi - 7/8/2012 - 13:47
citace:
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
A co Ostrava (planetárium), do Ostravy se snadno dostanete jak z Čech, tak ze Slovenska.
Conquistador - 7/8/2012 - 13:55
citace:
citace:
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
A co Ostrava (planetárium), do Ostravy se snadno dostanete jak z Čech, tak ze Slovenska.
Super! jako Ostravak jsem jenom pro.. já Ostravu nenapsal z důvodu... nooo aby to nevypadalo že se mi nikam nechce jet... (a Pražáci tu neradi jezdi, páč zde jde vidět že se někde ještě reálně maká - tuto poznámku berte s humorem)
Ale na planetáriu Johana Palisy by to šlo, je tam bezva přednáškový sál zrekonstruovaný pro cca 50-100 lidí, spát by se mohlo i na kolejích VŠB kde to znám, je to defakto co by kamenem dohodil od planetária.
[Upraveno 07.8.2012 Conquistador]
alamo - 7/8/2012 - 13:56
prezývka?
"Marťan Marvin"?
derelict - 7/8/2012 - 13:58
citace:
citace:
citace:
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
A co Ostrava (planetárium), do Ostravy se snadno dostanete jak z Čech, tak ze Slovenska.
Super! jako Ostravak jsem jenom pro.. ja Ostravu nenapsal z důvodu... nooo aby to nevypadalo že se mi nikam nechce jet )...
Ale na planeteriu Johana Palisy by to slo, je tam bezva prednáškový sál zrekonstruovaný pro cca 50-100 lidí, spát by se mohlo i na kolejich VŠB kde to znám, je to defakto co by kamenem dohodil od planetária.
Dnesni doba umoznuje udelat i "virtualni" akcit - cast Pha, cast Ova, cast Valmez ... a dalsi mista. Ale prece jen, osobni setkani je osobni setkani. Ten Valmez je klasika. Ale jen kdyz tam budou Svijany ;o))
Co se takhle sejit az se bude planovat "derniera" MSL ?
dzejar - 7/8/2012 - 14:00
když už tak jen Marv Ale no Oppy je z Opportunity a je to přezdívková zkratka... Marv už nijak Curiosity nepřipomíná a člověk denně neznalý tohoto fóra si to nemusí až tak rychle vybavit, o co jde... [Upraveno 07.8.2012 Conquistador]
Conquistador - 7/8/2012 - 14:05
citace:
Dnesni doba umoznuje udelat i "virtualni" akcit - cast Pha, cast Ova, cast Valmez ... a dalsi mista. Ale prece jen, osobni setkani je osobni setkani. Ten Valmez je klasika. Ale jen kdyz tam budou Svijany ;o))
Co se takhle sejit az se bude planovat "derniera" MSL ?
Nevím no virtualita není realita.. dám přednost stisku ruky a rozhovoru z očí do očí ) ... Derniera tím myslíte první rozjezd... osobně je to cca za týden a to budu nejspíše na dovolené i když bych ji mohl posunout ale muselo by se to zde domluvit celkem akčně rychle....
Já hlasuji primárně pro Ostravu, sekundárně pro Valmez (s tím že by mne tam někdo vyzvednul, páč to tam zatím neznám)… random - 7/8/2012 - 14:22
citace:
citace:prezývka?
"Marťan Marvin"?
když už tak jen Marv Ale no Oppy je z Opportunity a je to přezdívková zkratka... Marv už nijak Curiosity nepřipomíná a člověk denně neznalý tohoto fóra si to nemusí až tak rychle vybavit, o co jde... [Upraveno 07.8.2012 Conquistador]
par stran sme si Curiosity uz premenovali na Kurta ... ja by som pri tom ostal ... [Editoval 07.8.2012 random]
yamato - 7/8/2012 - 14:25
co takto "Zita"? alebo "Curi"?
Conquistador - 7/8/2012 - 14:29
citace:
citace:
citace:prezývka?
"Marťan Marvin"?
když už tak jen Marv Ale no Oppy je z Opportunity a je to přezdívková zkratka... Marv už nijak Curiosity nepřipomíná a člověk denně neznalý tohoto fóra si to nemusí až tak rychle vybavit, o co jde... [Upraveno 07.8.2012 Conquistador]
par stran sme si Curiosity uz premenovali na Kurta ... ja by som pri tom ostal ... [Editoval 07.8.2012 random]
kurt je muzskeho rodu, mali by sme zachovat aspon gender okrem toho sa zda ze k zenam je mars trochu neznejsi (vid oppy)
random - 7/8/2012 - 15:07
citace:kurt je muzskeho rodu, mali by sme zachovat aspon gender okrem toho sa zda ze k zenam je mars trochu neznejsi (vid oppy)
na to sa vytoto ... pozri u nas/v nasich zemiach je muzsky pohlavny ud muzskeho rodu ... v romanskych jazykoch je to zenskeho rodu ... tak mas jedno aj tak anglani nerozoznavaju muzsky a zensky rod pri menach ...
Jak - 7/8/2012 - 15:12
citace:
tak mas jedno aj tak anglani nerozoznavaju muzsky a zensky rod pri menach ...
Omyl. Při vlastních jménách tam jistý cit pro rod mají. Proto třeba označovali Spirit jako SHE.
pospa - 7/8/2012 - 15:31
citace:
citace: tak mas jedno aj tak anglani nerozoznavaju muzsky a zensky rod pri menach ...
Omyl. Při vlastních jménách tam jistý cit pro rod mají. Proto třeba označovali Spirit jako SHE.
Pro oslovení She - Ona u meziplanetárních sond mají v anglosaském prostředí ještě jeden, historický důvod - všechny námořní lodě měly vždy ženská jména.
Proto i pro kosmická plavidla používají jména a oslovení ženského rodu.
pospa - 7/8/2012 - 15:34
Když už tady máme ten jazykový koutek... anglicky mluvící rozeznávají rod pouze u lidí, domácích mazlíčků, atd. a lodí (vždy she). Proto ženský rod u obou MERů, proto i tady.
Tím bych jazykové okénko (aspoň doufám) ukončil s tím, že přezdívku necháme na Američanech samotných, protože ti to zvládnou určitě líp než my. [Upraveno 07.8.2012 Arccos] [Upraveno 07.8.2012 Arccos]
Andy - 7/8/2012 - 19:11
Probíhá tiskovka ohledně interpretace posledních obrázků:
Právě tam ukázali snímek z HiRISE pořízený už po přistání Curiosity! [Upraveno 07.8.2012 Andy]
yamato - 7/8/2012 - 19:14
maju aj padak a backshell
yamato - 7/8/2012 - 19:16
heatshield a skycrane (ten vyzera ze to neprezil)
Andy - 7/8/2012 - 19:16
I Skycrane :-). A prej později budou ještě v lepší kvalitě, MRO musí bejt natočená a fotí to skrz větší část atmosféry, takže kvalitu zhoršuje atmosférický prach (jestli jsem správně rozuměl).
derelict - 7/8/2012 - 19:19
citace:
na to sa vytoto ... pozri u nas/v nasich zemiach je muzsky pohlavny ud muzskeho rodu ... v romanskych jazykoch je to zenskeho rodu ... tak mas jedno aj tak anglani nerozoznavaju muzsky a zensky rod pri menach ...
Historicky - z toho si delali srandu uz latinici, ze organ ma rod sveho pana ;o) Preberte si to jak chcete.
Pravdou je, ze skutecne vetsina lodi (ne vsechny), mela zenska jmena. Byla to tradice. Pravda, existuji vyjimky (Monitor, Ironsides, Potomac, ...).
Protoze se jedna o americky stroj (z vetsiny), pojmenovany a vypusteny americany, zustal bych u stejneho tvaru. Navic, lze to vhodne kombinovat s cestinou. Zensky tvar je v pripade laborator, Curiosity, MSL, stredni rod vozitko a muzsky rover.
Andy - 7/8/2012 - 19:26
Také se tam spekuluje (Pando), zda toto, co se na snímku leskne, není přistávací část. Už aby se zapnuly ty HD kamerky :-).
tak paninka od MRO (meno som nezachytil) prave potvrdila ze ta kamera smeruje tym smerom, kam podla snimku z MRO spadol skycrane Conquistador - 7/8/2012 - 19:47
škoda že na té mapě toho dopadu není meřitko na měření vzdálenosti at víme jak jednotlicé časti dopadli daleko a jestli je Kurtis muže později navštívit
yamato - 7/8/2012 - 19:48
citace:škoda že na té mapě toho dopadu není meřitko na měření vzdálenosti at víme jak jednotlicé časti dopadli daleko a jestli je Kurtis muže později navštívit
viackrat bolo spomenute ze ich urcite nenavstivi Conquistador - 7/8/2012 - 19:50
citace:
citace:škoda že na té mapě toho dopadu není meřitko na měření vzdálenosti at víme jak jednotlicé časti dopadli daleko a jestli je Kurtis muže později navštívit
viackrat bolo spomenute ze ich urcite nenavstivi
Warum??
yamato - 7/8/2012 - 19:51
to, co vedia kde je, moze kontaminovat rover, a to co ho nemoze kontaminovat nevedia kde je
david - 7/8/2012 - 19:52
Dnes ve 20.05 vysílá ČT 24 tiskovku NASA k přistání
Agamemnon - 7/8/2012 - 19:58
citace:škoda že na té mapě toho dopadu není meřitko na měření vzdálenosti at víme jak jednotlicé časti dopadli daleko a jestli je Kurtis muže později navštívit
Skycrane crashed 650m from Curiosity,
back shell is 615m away,
heatshield 1200m.
Conquistador - 7/8/2012 - 20:06
citace:
citace:škoda že na té mapě toho dopadu není meřitko na měření vzdálenosti at víme jak jednotlicé časti dopadli daleko a jestli je Kurtis muže později navštívit
Skycrane crashed 650m from Curiosity,
back shell is 615m away,
heatshield 1200m.
DěkujiROBO - 7/8/2012 - 20:39
citace:Dnes ve 20.05 vysílá ČT 24 tiskovku NASA k přistání
moc pěkná tiskovka , určitě půjde spustit i z archivu
ROBO - 7/8/2012 - 20:44
Jen teoreticky : může Curiosity dojet až k těm dvou předchozím vozítkům a nejméně jedno zprovoznit ? ( nástroje na to určitě nějaké má :-) )
Robert Cvikr - 7/8/2012 - 20:45
Taky se na ni dívám,ten simultání překlad je trochu krkolomný ale pro mně zaplatpánbu za něj.A s tím archívem je to dobrý napad
Agamemnon - 7/8/2012 - 20:46
citace:Jen teoreticky : může Curiosity dojet až k těm dvou předchozím vozítkům a nejméně jedno zprovoznit ? ( nástroje na to určitě nějaké má :-) )
nie
Robert Cvikr - 7/8/2012 - 21:04
Jenom Spirit je něco přes 2000 km východně od káteru Gale
Robert Cvikr - 7/8/2012 - 21:25
Tak znova a ještě jednou,Spirit je 2200km východně od kráteru Gale a Opportunity je prakticky na opačné straně Marsu,8300km daleko
david - 8/8/2012 - 07:33
Řekl bych, že měl rover nakonec " kliku", kdyby přistál cca 2OO m vpravo do toho " svělého " terénu, který se zdá rozeklaný,tak by riziko poškození významně vzrostlo.
P. - 8/8/2012 - 08:04
Včera v ČT 24 ing. Jan Kolář: Perfektní a vpravdě profesionální projev. Divákům je od prvního okamžiku jasné, že hovoří skutečný odborník a profesionál, který si nemusí "odbornictví" nechat o sobě psát do titulku. A především téma skutečně perfektně zná a dokáže ho tudíž bez školáckých chyb srozumitelně vysvětlit, aniž by přitom strhával pozornost na sebe. Tak se má popularizovat nejen kosmonautika, ale celá věda a technika.
Doporučuji shlédnout: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/212411058330807/obsah/213386-prvni-video-z-marsu/
pi.ar. - 8/8/2012 - 08:49
citace:Včera v ČT 24 ing. Jan Kolář: Perfektní a vpravdě profesionální projev. Divákům je od prvního okamžiku jasné, že hovoří skutečný odborník a profesionál, který si nemusí "odbornictví" nechat o sobě psát do titulku. A především téma skutečně perfektně zná a dokáže ho tudíž bez školáckých chyb srozumitelně vysvětlit, aniž by přitom strhával pozornost na sebe. Tak se má popularizovat nejen kosmonautika, ale celá věda a technika.
Doporučuji shlédnout: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/212411058330807/obsah/213386-prvni-video-z-marsu/
To co řekl by klidně řekl novinář z popul. časopisu na kosmonautiku (nic proti, nim, jsou potřeba, jen... žádné "uznané odbornictví"), v čr je plno docentůrků a profesurku co maji titul přes známé v institucích na slovensku atp. a pak jen žijí z podstaty, skutečné odbornictví (jako např. prof.Holý atp.) posuzují hl. v redakčních radách velmi odborných časopisů (či spolupracující instituce) a citacemi jejich ODBORNÝCH VÝSLEDKŮ, lze zjistit např. www.scopus.com pokud jsou jako první autoři a nedopisováni, ci necitovani v citacnich klanech, což se také těžko pozná, ale obecně jde pak o tzv. hirschův citační index, lze tedy říct, že pokud je jeho článek velmi citovaný (desítkyú a současně je prvním autorem, je to skutečný a uznaný ODBORNÍK.
dubest - 8/8/2012 - 09:46
to co řekl bylo dostačující a obávám se, že novináři z popul.časopisů by v tom nasekali chyby jak se ostatně přesvědčujeme dnes a denně
yamato - 8/8/2012 - 09:53
nemal sa vcera vztycit ten hlavny stoziar s kamerami?
Agamemnon - 8/8/2012 - 10:03
citace:nemal sa vcera vztycit ten hlavny stoziar s kamerami?
na NSF som este stale nezvany nemozes ten obrazok postnut priamo sem?
ales - 8/8/2012 - 10:19
Obrázek z NAVCAM, potvrzující vztyčený stožár.
yamato - 8/8/2012 - 10:21
jee dakujem to zaprasenie nevyzera byt tak zle
Agamemnon - 8/8/2012 - 10:26
citace:na NSF som este stale nezvany nemozes ten obrazok postnut priamo sem?
heh, sorry... som myslel, ze toto si uz poriesilales - 8/8/2012 - 10:27
Na webu NASA je už také jeden obrázek v plném rozlišení ze sestupové kamery MARDI. Pokud se podaří získat všechny takto pořízené snímky, tak by video z přistání mohlo být opravdu kvalitní. Uvidíme.
citace:na NSF som este stale nezvany nemozes ten obrazok postnut priamo sem?
heh, sorry... som myslel, ze toto si uz poriesil
nie, trucujem. Ved oni ma este budu prosit
ten zaber z MARDI je paradny, tesim sa na video, bude vskutku unikatne
ales - 8/8/2012 - 10:42
Ještě jsem pro legraci zkusil do toho MARDI snímku (výřez z originálu a mírně zvýšený kontrast) přibližně doplnit skutečné následné místo dopadu tepelného štítu a skutečné místo přistání Curiosity (porovnáním se snímkem z MRO). Oba body jsou od sebe v reálu cca 1,5 km daleko.
Alex - 8/8/2012 - 10:43
citace:Obrázek z NAVCAM, potvrzující vztyčený stožár.
A kde je vztyčená americká vlajka? Tlama - 8/8/2012 - 11:04
citace:
citace:Obrázek z NAVCAM, potvrzující vztyčený stožár.
A kde je vztyčená americká vlajka?
počkej počkej já myslel, že david říkal, že je to ruský Marsochod. :-D
Agamemnon - 8/8/2012 - 12:45
pospa - 8/8/2012 - 12:45
citace:A kde je vztyčená americká vlajka?
Někde na roveru jsou 4 kulaté plechové štítky/krytky, průměr kolem 5 cm, připevněné 6 šroubky. Na jednom je logo NASA, druhý s logem JPL, třetí má vlajku USA a na čtvrtém je logo MSL.
EDIT 1:
Dalo to trochu pátrání, ale našel jsem je.
Na tomto snímku jsou všechny 4 štítky vidět na horní straně černých trubkových nosníků podvozku.
Přední vlevo - logo MSL
Přední vpravo - logo JPL
Zadní vlevo - vlajka USA
Zadní vpravo - logo NASA
mirku, to omdlievanie si odloz az sa objavia tie skameneliny
Agamemnon - 8/8/2012 - 13:29
citace:mirku, to omdlievanie si odloz az sa objavia tie skameneliny
a co este potom ti zivi martania? pospa - 8/8/2012 - 13:29
citace:mirku, to omdlievanie si odloz az sa objavia tie skameneliny
To už by mě skoro ani nepřekvapilo... jedině, kdyby našli nějaký vzkaz v láhvi -=RYS=- - 8/8/2012 - 13:46
citace:
citace:
Vy o noze a ja o koze.
Psal jsem motoricke pristavani, tedy poslednich nekolik sekund.
Rekneme 40s.
MSL:
Cran motoricky sletava dolu, kus nad povrchem spousti rover a soucasne stale klesa do provozni vysky kdy se spusti rover az na povrch. Po dosednuti strih lan a odletnuti cranu.
Luna 17/21:
Misto Cranu je zde "podobna" platforma, ale na druhe strane...ze spoda roveru, takze rover je na zadech "Ruskeho cranu".
Skycrane by měl být hmotnostně výhodnější. Resp. kombinuje výhodu nízké hmotnosti, malé přistávací rychlosti a méně víří prach.
Nezanedbatelná výhoda je také ta, že MSL je hned koly na Marsu a nemusí sjíždět z žádné platformy. Nicméně hmotnostní výhoda je v tomto případě zřejmě klíčovým faktorem. Cokoliv těžšího by vyžadovalo nový typ padákového systému (současný stále vychází z programu Viking).
Více zde: http://tinyurl.com/bw364st
citace:Panu " Rysovi" : Sověti opravdu před 4O lety dokázali na Měsíci, který je " za humny " měkce přistát se svou sondou, ale američané tam stejným způsobem tehdy přistáli měkce několik let let před sověty a hned na první pokus.
Vážený, jen pro přesnost:
sovětská Luna 9 přistála na Měsíci 3.2.1966
americký Surveyor 1 přistál na Měsíci 2.6.1966 (tedy o čtyří měsíce POZDĚJI, nikoli o několik let dříve a sami Američané tehdy prohlásili, že jsou úspěšným přistáním překvapeni).
V jednom dokumentu v tv (tusim CT24 nebo NGC) bylo i to, ze Amici gratulovali Rusum k pristani obou vozitek a automatickemu odberu vzorku s automatickym navratem. Dle rozboru v tom dokumentu (mluvili tam tusim tehdejsi "pohlavari" NASA), kdyz by NASA umela automaticky ristat na Mesici s roverem a s automatickym odberem vzorku s navratem, tak by cloveka poslali pozdeji. Jak ten clovek v tom dokumentu rekl, ze Rusove je predbehli s technologii automatickeho odberu a navratu vcetne toho vozitka, ktere nebyli schopni sami zvladnout v roce okolo roku 1970.
Rekl, ze v jedne verzi Apollo roveru bylo i to, ze vozitko melo mit FTV panel az by kosmonauti opustili povrch, tak rover mel byt rizen ze Zeme se stejnou vedeckou funkci jako Lunochod. Pozdeji bylo od tohoto napadu opusteno s tim, ze nemaji technologii, ktera by dokazala udrzovat elektroniku a FTV panely v teple behem Mesicni noci. Muj nazor je, ze Rusove predvedli se sklapeci strechou Lunochodu v dobe noci a Poloniem zajimavej technickej napad.
pospa - 8/8/2012 - 14:03
Ten jmknapp na UMSF je skutečně šikovný chlapík.
Připravil almanach (zatím do 30.9.) ve kterém jsou přehledně vidět časy: východu a západu slunce, přelety MRO, MO a MEX nad kráterem Gale (Curiosity)
Časy jsou UT. Fakt dost dobrý !
Ted jsem narazil na popisek jak se budou organizovat lidské směny. Prvních 90 solů budou žít marsovským časem. A potom přejdou na systém, kdy pozemní směna bude začínat v rozmezí 6 - 13 hodin podle toho, kdy přijde z Marsu odpolední dávka dat. Začátek směny se bude každý den posouvat, tak jak je marovský den delší než pozemský. Pokud by příjem odpoledních dat nastával později, tak pozemní směna nastupuje až ten delší den a jeden sol se tak vynechává. Takto během 36 solů bude období asi 12 solů, kdy budou činnosti plánovány jen obden.
-=RYS=- - 8/8/2012 - 14:42
citace:Dovolte mi zde drobnou poznámku:
Včera, když vše klaplo, měl jsem velkou radost i proto, že v akci: http://marsparticipate.jpl.nasa.gov/msl/participate/sendyourname/
jsem díky laskavosti NASA poslal s Curiosity na Mars jména těch, které jsem měl tu čest osobně poznat, kteří se ke mně chovali neobyčejně přátelsky a velice mi pomohli, a kteří měli s vesmírem, dobrodružstvím i romantikou mnoho společného:
prof. Pešek, dr. Malina, prof. Kopal, dr. Souček a L.M.Pařízek... a ještě několik dalších, které mnozí z Vás nepochybně také znají a stejně jako já si jich váží.
Jsem rád, že tam jsou jejich jména spolu se jmény Raye Bradburyho, Carl Sagana a dalších. pt
Ja jsem se tam zapsal jako Martin Patera OK1MJO.
Jsem smutnej, ze se toho nedockal pan Vitek a pan Sagan.
david - 8/8/2012 - 14:54
citace:
citace:
citace:Panu " Rysovi" : Sověti opravdu před 4O lety dokázali na Měsíci, který je " za humny " měkce přistát se svou sondou, ale američané tam stejným způsobem tehdy přistáli měkce několik let let před sověty a hned na první pokus.
Vážený, jen pro přesnost:
sovětská Luna 9 přistála na Měsíci 3.2.1966
americký Surveyor 1 přistál na Měsíci 2.6.1966 (tedy o čtyří měsíce POZDĚJI, nikoli o několik let dříve a sami Američané tehdy prohlásili, že jsou úspěšným přistáním překvapeni).
V jednom dokumentu v tv (tusim CT24 nebo NGC) bylo i to, ze Amici gratulovali Rusum k pristani obou vozitek a automatickemu odberu vzorku s automatickym navratem. Dle rozboru v tom dokumentu (mluvili tam tusim tehdejsi "pohlavari" NASA), kdyz by NASA umela automaticky ristat na Mesici s roverem a s automatickym odberem vzorku s navratem, tak by cloveka poslali pozdeji. Jak ten clovek v tom dokumentu rekl, ze Rusove je predbehli s technologii automatickeho odberu a navratu vcetne toho vozitka, ktere nebyli schopni sami zvladnout v roce okolo roku 1970.
Rekl, ze v jedne verzi Apollo roveru bylo i to, ze vozitko melo mit FTV panel az by kosmonauti opustili povrch, tak rover mel byt rizen ze Zeme se stejnou vedeckou funkci jako Lunochod. Pozdeji bylo od tohoto napadu opusteno s tim, ze nemaji technologii, ktera by dokazala udrzovat elektroniku a FTV panely v teple behem Mesicni noci. Muj nazor je, ze Rusove predvedli se sklapeci strechou Lunochodu v dobe noci a Poloniem zajimavej technickej napad.
U sovětů to byla " z nouze ctnost", když nedokázali na Měsíc dopravit člověka, tak tam poslali automat, nechápu proč by měli američané realizovat automatický odběr vzorků z Měsíce a to pár dkg, když jim astronauti přivezli metráky, a proč by měli řídit nějaký rover ze Země, když měli na Měsíci astronauty, kteří se po něm s roverem proháněli jako v nějaké automobilové soutěži. Ostatně Lunochod byl řízen primitivním způsobem jako hračka mého čtyřletého synka. Je to ale od Vás jen odvádění pozornosti od současného amerického triumfu a proto se Vás zeptám, proč, když měli sověti již před 40 lety dle Vás úžesnou techniku dokonce jak tvrdíte nepřímo " na dnešní úrovni američanů" nedokázali přes desítky pokusů ani jednou úspěšně přistát na Marsu. Poznamenávám, že americké výtvory se na Mersu a kolem něho FUNKČNÍ v pohodě prohánějí desítky let" jako by se nechumelilo"a sověti/ rusové na to jen " čučí" ze Země. Samozřejmě zcela chápu, že je jim to a jejich skalním příznivců notně " k vzteku" jak by poznamenal Werich.
-=RYS=- - 8/8/2012 - 15:00
citace:
citace:
Dnesni doba umoznuje udelat i "virtualni" akcit - cast Pha, cast Ova, cast Valmez ... a dalsi mista. Ale prece jen, osobni setkani je osobni setkani. Ten Valmez je klasika. Ale jen kdyz tam budou Svijany ;o))
Co se takhle sejit az se bude planovat "derniera" MSL ?
Nevím no virtualita není realita.. dám přednost stisku ruky a rozhovoru z očí do očí ) ... Derniera tím myslíte první rozjezd... osobně je to cca za týden a to budu nejspíše na dovolené i když bych ji mohl posunout ale muselo by se to zde domluvit celkem akčně rychle....
Já hlasuji primárně pro Ostravu, sekundárně pro Valmez (s tím že by mne tam někdo vyzvednul, páč to tam zatím neznám)…
To myslite dernieru posledni jizdy asi za 2-14let nebo dernieru uz roky staticke sondy 14-22let.
Vysilacka ma schopnost snizit vykon az na 0.5W PA a i pri tomto vykonu je schopna odeslat rychlosti 8kbps alespon zakladni meteo/telemetricka data bez fotek/videa.
Teoreticky by staticky mohla prenaset meteodata timto zpusobem (bez nataceni rotatoru X-pasma/vypnuti X-pasma TRX, vypnuti kamer/vedeckych pristroju az na meteosondu) stejne dlouho jako Voyager-1. Tedy i potom co odejdou Lithiove AKU, ktere dobiji RTG (napajeni jede z Lithiovek skrze elyty, protoze dokazou dat vyssi vykon nez jen RTG clanek, presto je system udelan tak, ze kdyz se neco stane s elytama a/nebo Lionkama, tak se system prepne jen na RTG, alespon pro staticke vysilani lowrate datama).
P. - 8/8/2012 - 15:46
ad Rys: Jsem smutnej... To zcela určitě my všichni tady
pospa - 8/8/2012 - 18:57
NASA TV 19:00 SELČ - Curiosity News Briefing Sol 3
Andy - 8/8/2012 - 19:21
Nešlo by se dohadovat o všem ostatním kromě Curiosity v JINÉM topicu? Na jednu stránku tu připadá 90 % naprosto OT příspěvků... A zapadají tak ty zajímavé s nejnovějšíma informacemi. Díky.
Na tiskovce povídali, že našli místa dopadu wolframových závaží! Další "impakty" antropogenního původu. Tady je animace, šipky ukazují na 6 nových flíčků. Masakr...
[Upraveno 08.8.2012 Andy]
-=RYS=- - 8/8/2012 - 19:58
citace:Ještě jsem pro legraci zkusil do toho MARDI snímku (výřez z originálu a mírně zvýšený kontrast) přibližně doplnit skutečné následné místo dopadu tepelného štítu a skutečné místo přistání Curiosity (porovnáním se snímkem z MRO). Oba body jsou od sebe v reálu cca 1,5 km daleko.
Neni ten cerny bod vpravo od stitu jedno z obou zavazi? yamato - 8/8/2012 - 20:17
citace:
Na tiskovce povídali, že našli místa dopadu wolframových závaží! Další "impakty" antropogenního původu. Tady je animace, šipky ukazují na 6 nových flíčků. Masakr...
no pani, ale to meni situaciu. Vcera hovorili, ze k pozostatkom tepelneho stitu nemozu, pretoze mozu kontaminovat rover. JEDINE ZE BY SA NASLI IMPAKTY INERTNYCH WOLFRAMOVYCH ZAVAZI
Takze mozno preskumaju aj co-to z odkryteho podloziaAgamemnon - 8/8/2012 - 20:22
stručne:
- našli tie wolfrámové závažia (je na nsf screen, že kde sú) - sú ďaleko, nepravdepodobné, že sa ku nim pôjde
- skycrane (plyny) odkryl podložie (alebo ako to nazvať - bedrock)
- RAD začal merania - základ pre tienenie pre lety ľudí
- Touchdown time: 05:17:57 UTC
Erakis - 8/8/2012 - 20:24
citace:
no pani, ale to meni situaciu. Vcera hovorili, ze k pozostatkom tepelneho stitu nemozu, pretoze mozu kontaminovat rover. JEDINE ZE BY SA NASLI IMPAKTY INERTNYCH WOLFRAMOVYCH ZAVAZI
Takze mozno preskumaju aj co-to z odkryteho podlozia
To by veru mohli. Tak som si to zrovnal v Google Mars a vyzerá to, že tie závažia sú nejakých vyše 12 km východne od roveru. Ktovie, či sa im nepodarí nájsť aj nejaké zvyšky tých 70 kg závaží, čo prešli atmosférou.
pospa - 8/8/2012 - 21:56
Prosím Adminy o alespoň minimální moderaci tohoto vlákna - řekl bych, že se tu až příliš často rozbíhá OT flamewar. Díky
Také se tam spekuluje (Pando), zda toto, co se na snímku leskne, není přistávací část. Už aby se zapnuly ty HD kamerky :-).
tak paninka od MRO (meno som nezachytil) prave potvrdila ze ta kamera smeruje tym smerom, kam podla snimku z MRO spadol skycrane
Doufam, ze pri pristim letu se crane vyuzije jako stacionarni sonda.
Mohla by nest meteostanici, merak radioaktivity, seismometr a UHF TRX (nemusi byt QFN antena, staci plosne UHF dipoly z "vodiveho papiru" na povrchu ze zhora).
Neco jako tato dvoupasmova antena (vhodna pro skoly co nechtej z duvodu financi rotator).
Takova antena je dostatecne "siroka" (mysleno siroke spektrum kmitoctu pri dobrem PSW).
Na MSL je v laminatovem tubusu shovana QFN smerova antena.
To je mechanicky dost velke a navic je to smerova antena.
Proto ma MSL dve UHF anteny, jeden 1/4L proutek pro spojeni s druzici ktera je nizko nad obzorem (druzice jakoby vstava, pak se antena prepne na smerovou ziskovou QFN a kdyz druzice zapada, tak se TRX prepne opet na nizkoziskovej 1/4L proutek a pochopitelne pri 1/4L proutku o delce 16cm je malej zisk anteny, tudiz je radioprenos pres tuto antenu s nizkym bitstreamem 8/32kbps. Pravdou je ze system jede pres obe druzice soucasne, protoze SDR prijimac ma dva I/Q vstupy a vysilac je pres splitter propojen do obou anten).
Proutek 1/4L ma sice nizkej zisk, ale nadruhou stranu je "sirsi", tedy mimo 439MHz pro uplink (antena je ladena pro TX, nikoliv pro RX...pro RX je to radiovej kompromis), ale TX zvladne v rozsahu 380-480MHz s PSW do 1:1.25, coz je jakztakz dobry.
Ja osobne v aute-mobilne (z radiohlediska se to podoba spojeni pres LEO druzici....tedy jako MSL s MRO, ktere leta ve vysce jako experimentalni CubeSaty vyhozene z ISS...tedy 300-400km) pouzivam na jare koupenou 1/3L Diamond antenu. http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/Diamond_antenne/Diamond_MR77_2m_70cm_MAG/
Jelikoz je dvoupasmova 145+435MHz, tak jsem na poli na portable na Dlouhe Louce nad Litvinovem zkusil sat protov 70cm up/2m dw pres CubeSat co umi FM. Takze FMkou s CTCSS jsem si otevrel "letajici" nelinearni prevadec a po odklicovani jsem slysel fone-tone (CW-FM) identifikaci.
Proto si rikam, ze kdyz by meli vice casu, tak by na crane mohla byt stacionarni sonda. Stacilo by, aby crane mel vyklapeci "nohy", aby dosedl na nohy a ne na trysky motoru. Info z radaru by pro pristani zvladl i ten mikrocip Atmel/PIC atd.. .
RYS, bolo tu spomenute, ze skycrane bol v podstate riadeny z rovera prostrednictvom toho datoveho kabelu. Ak by mal fungovat ako stanica, musel by mat vlastny vykonny riadiaci pocitac plus nieco na co by mohol pristat. Cize by bol drahsi a tazsi.
Andy - 9/8/2012 - 07:29
Aktualizovali stránku s RAW snímky. Vypadá to, že Curiosity je minimálně zaprášená. Jsou tam krásný detaily!
Až přijde to HD 360° panorama, tak... [Upraveno 09.8.2012 Andy]
Andy - 9/8/2012 - 07:41
Na stránce HiRISE aktualizovali stránku se snímky z přistání a dali tam vylepšený snímek Curiosity při sestupu na padáku.
citace:This image was given special processing by members of the HiRISE Team, that included removing detector noise and optical blur. The sharpening was achieved by converting the image to its frequency components, correcting for the minor blur that was characterized by pre-flight laboratory measurements, and converting back.
Prý další přibudou později. [Upraveno 09.8.2012 Andy]
yamato - 9/8/2012 - 08:00
no, trochu uspinena predsa len je...
pospa - 9/8/2012 - 08:47
Fotky z Navcamů mě nepřestávají fascinovat, ... je to lepší a lepší s každým snímkem. Sice nejsou tak kontrastní, jako u MERů, ale možná to víc odpovídá realitě. A ta krajina... skoro jako na Zemi, John Grotzinger to přirovnal k Mojavské poušti v Kalifornii. http://azfoo.net/places/us50/06_MojaveDesert.jpg
Neviem ci sa mi to mari ale pri zvyseni kontrastu (v negative je to pekne vidiet) a jasu je okolo toho padaku a backshelu je vidiet kondenzacny oblak? ... pri tej rychlosti je to dost mozne ale pri tej vlhkosti nepravdepodobne ... moze to byt aj pozostatok z algoritmu ...
a za druhe trosicku su viditelne padakove snury ... zasa si treba opravit mierne kontrast a jas ... hlavny zvezok smeruje od spici backshelu az asi do polovice vzdialenosti k vrchliku padaku je to jemna linka viacmenej len zoskupenie tmavsich bodov evokujucu liniu .. od toho bodu je viditelny len mierne stmaveny region trojuholnikoveho tvaru s jednou stranou konciacou pri padaku .. nie je videit samotne snury ale ich prejav na pozadie !!!
Machi - 9/8/2012 - 10:49
citace:Neviem ci sa mi to mari ale pri zvyseni kontrastu (v negative je to pekne vidiet) a jasu je okolo toho padaku a backshelu je vidiet kondenzacny oblak?
Velmi pravděpodobně je to pozůstatek zaostřování (debluring) pomocí dekonvoluce, která vytváří tzv. prstence (ringing) okolo hran. Čím větší kontrast (třeba hrana bílá - černá), tím větší pravděpodobnost, že se projeví.
pospa - 9/8/2012 - 11:01
citace:
Neni ten cerny bod vpravo od stitu jedno z obou zavazi?
Ta tečka je na všech záběrech, takže je to spíš mrtvý pixel na snímači.
Alchymista - 9/8/2012 - 14:38
random - ak to nie je, ako píše Machi, artefakt po počítačovom spracovaní, tak by bolo zaujímavé vedieť rýchlosť a Machovo číslo v momente zosnímania. Môže to totiž byť priamo rázová vlna.
Rázové vlny sú často proti pozadiu viditeľné práve ako "rozmazanie" pozadia. Na obsahu vlhkosti pritom nezáleží - je to prejav zmien hustoty atmosféry na rázovej vlne.
david - 9/8/2012 - 19:51
Na detilních snímcích povrchu roveru jsou jasně vidět kousky horniny, kaménky několik mm velké, to přece není prach a pochybuji o tom, že by je zvedly motory ve výšce několika metrů. Spíše bych to viděl, že rover dopadl s vodorovnou složkou zbytku rychosti a ve snížené gravitaci Marsu kaménky vyhodil do výše.Prach na povrchu vidět není, což znamená, že nejprve motory odvanuly prach a pak vzlétly kaménky, jde o to zda účinkem motorů, nebo dopadu roveru.
Machi - 9/8/2012 - 20:20
První barevné panoráma z MSL, zatím jen z náhledů!
prebieha(la) tlačovka... ukazovali tam rôzne farebné obrázky... pekné
HonzaVacek - 9/8/2012 - 23:10
citace:Na detilních snímcích povrchu roveru jsou jasně vidět kousky horniny, kaménky několik mm velké, to přece není prach a pochybuji o tom, že by je zvedly motory ve výšce několika metrů...
Na barevném panoramatickém snímku jsou hezky vidět dvě místa, která narušily proudy plynů z motorů Skycrane (našedlá místa povrchu v levé a pravé části snímku). Myslím, že to bylo asi tak, že když byl Skycrane nejníže, tak proud plynů byl natolik silný, že dokázal pokrýt MSL i většími a těžšími kousky horniny. Jak se však potom vzdaloval tlak plynů slábl a odfoukl lehčí prah z MSL, takže zůstaly jenom ty těžší kousky.
Ta horizontální složka rychlosti položení MSL na povrch asi nebyla nijak výrazná. To je vidět na prvních snímcích, kde jsou vidět kola. Povrch kolem nich není nijak výrazně narušený, takže MSL byla uložena na povrch asi docela měkce a ani se na lanech moc nehoupala. pospa - 10/8/2012 - 00:10
citace:Ta horizontální složka rychlosti položení MSL na povrch asi nebyla nijak výrazná. To je vidět na prvních snímcích, kde jsou vidět kola. Povrch kolem nich není nijak výrazně narušený, takže MSL byla uložena na povrch asi docela měkce a ani se na lanech moc nehoupala.
Podle dat z IMU byla horizontální rychlost pri dosednutí jen 4 cm/s, vertikální 75 cm/s.
Zítra mají být na tiskovce zástupci EDL týmu s upřesněním, jak celých 7 minut hrůzy ve skutečnosti proběhlo (porovnání se simulací).
Velké odchylky to zřejmě nebudou.
Jak dnes Doug Ellison upřesnil, rozdíl mezi okamžikem dosednutí v simulaci Eyes on the Solar System a skutečností byl pouze několik desetin sekundy, tuším že 0,7 s. Vizualizační tým teď pracuje na úpravě simulace tak, aby přesně zobrazovala reálný průběh EDL, včetně skutečných míst dopadu jednotlivých částí sondy, také balančních závaží.
Měli by také rozebrat příčiny navátí kamínků na povrch Curiosity. Možná jde o lehčí materiál, než předpokládali na základě dřívějšího dálkového průzkumu, nebo motory na závěr sestupu (při odletu) použili vyšší tah, než se předpokládalo.
I když je to nečekané, nepřineslo to žádné technické nebo vědecké problémy - přístroj RAD na sobě žádné znečištění nemá a mechanickým systémům kamínky v ničem nebrání. Předpokládá se, že se jich rover zbaví během jízdy s větším náklonem.
Don't worry, be happy !Milan081 - 10/8/2012 - 07:13
To že tam jsou vetší kamínky zase neni až tak nelogicke a není na to potřeba žádná krkolomná teorie o smýkaní - stačí se v zimě na čerstvě nachumeleném autě podívat jak probíhá větrná "eroze" , nejdřiv se hned odfoukne to nejjemnějši , pak zbytek relativně odolává až nějaký poryv utrhne velký kus který se rozprskne po skle :-) , stačilo aby motory zvířily jemný prach a relativně ho odfoukly a klidne v posledních par sekundách v největším tahu se nekde utrhla nejaka hrudka ktera se tam pak rozprskla na menší kousky - kromě toho jezerní dno napěchované organickými zbytky bude určitě lehčí materiál než normální šterk :-) (pokus o vtip)
pospa - 10/8/2012 - 08:42
Zítra (sol 5) začne čtyřdenní procedůra aktualizace SW v obou palubních počítačích Curiosity.
Stávající letový SW je optimalizován pro přelet, přistání a první okamžiky roveru na povrchu.
Nává aktualizace má naopak rozvinuté části programu pro pozemní operace - jízda, ovládání vědeckých přístrojů a nástrojů, komunikace roveru z povrchu planety. Části kódu, zeměřené na přelet a přistání tam už z pochopitelných důvodů nejsou.
Nejdříve 2 dny potrvá aktualizace hlavního počítače RCE-A, pak 2 dny záložní RCE-B.
Během této doby rover nebude provádět žádné další úkoly, jako oživování a testování vybavení. To bude pokračovat až od solu 9.
EDL tým zveřejnil přesné časy klíčových okamžiků přistání:
Časy událostí, jak se staly na Marsu (PDT)
[10:10:45.7 PM] Vstup do atmosféry
[10:15:04.9 PM] Otevření padáku
[10:15:24.6 PM] Odhození tepelného štítu
[10:17:38.6 PM] Oddělení roveru od sestupového stupně
[10:17:57.3 PM] Dosednutí roveru na povrch
Časy událostí, jak byly přijaty na Zemi (PDT)
[10:24:33.8 PM] Vstup do atmosféry
[10:28:53.0 PM] Otevření padáku
[10:29:12.7 PM] Odhození tepelného štítu
[10:31:26.7 PM] Oddělení roveru od sestupového stupně
[10:31:45.4 PM] Dosednutí roveru na povrch
yamato - 10/8/2012 - 09:45
fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
Alex - 10/8/2012 - 10:30
citace:fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
Pre objektivitu - aj von Braun.
-=RYS=- - 10/8/2012 - 11:00
citace:
citace:Ta horizontální složka rychlosti položení MSL na povrch asi nebyla nijak výrazná. To je vidět na prvních snímcích, kde jsou vidět kola. Povrch kolem nich není nijak výrazně narušený, takže MSL byla uložena na povrch asi docela měkce a ani se na lanech moc nehoupala.
Podle dat z IMU byla horizontální rychlost pri dosednutí jen 4 cm/s, vertikální 75 cm/s.
Zítra mají být na tiskovce zástupci EDL týmu s upřesněním, jak celých 7 minut hrůzy ve skutečnosti proběhlo (porovnání se simulací).
Velké odchylky to zřejmě nebudou.
Jak dnes Doug Ellison upřesnil, rozdíl mezi okamžikem dosednutí v simulaci Eyes on the Solar System a skutečností byl pouze několik desetin sekundy, tuším že 0,7 s. Vizualizační tým teď pracuje na úpravě simulace tak, aby přesně zobrazovala reálný průběh EDL, včetně skutečných míst dopadu jednotlivých částí sondy, také balančních závaží.
Měli by také rozebrat příčiny navátí kamínků na povrch Curiosity. Možná jde o lehčí materiál, než předpokládali na základě dřívějšího dálkového průzkumu, nebo motory na závěr sestupu (při odletu) použili vyšší tah, než se předpokládalo.
I když je to nečekané, nepřineslo to žádné technické nebo vědecké problémy - přístroj RAD na sobě žádné znečištění nemá a mechanickým systémům kamínky v ničem nebrání. Předpokládá se, že se jich rover zbaví během jízdy s větším náklonem.
Don't worry, be happy !
Tady by se hodili prodlouzene robonauti ruce s prstama, aby si vytahli "smetacek" a ocistila horni cast roveru.
Ale taky mozna pokuzou vetrni dablove...vetrne viry jako u MERu.
[Upraveno 10.8.2012 -=RYS=-]
david - 10/8/2012 - 11:25
citace:
citace:fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
Pre objektivitu - aj von Braun.
Nemohu si pomoci, ale dovolím si poznamenat, že zcela jistě zírají i tvůrci FG u Lavočkinů.
-=RYS=- - 10/8/2012 - 11:33
citace:fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
To je to, co jsme sem uz psal ohledne te Luny-Lunochodu.
Rozdil mezi starou analogovou space (sice perfektne fungujici, ale presto omezenou) technologii a moznosti plne digitalnich space technologii.
Mezi roky 1972-1983 to byli hybridy, nektere casti analog a nektere casti uz digital. Pote to byl ciste jen digital.
Jinak dozvedel jsem se radiovou aktualitu.
MER ma semiduplexni UHF radio, stejne jako X band radio.
Cili v jednou okamziku muze jen vysilat nebo jen prijimat...stejne jako semiduplexni WiFina, ktera tez neni fullduplexni.
MSL ma vsak integrovany duplexer s odstupem 45MHz (UHF) a plne proladitelne SDR/DDS radio (TRX) v rozsahu 15MHz uplink a 15MHz dwlink. Takze ve stejnem okamziku muze vysilat i prijimat...tedy fullduplexne.
X-band ma vsak stale jen diplexer (diplexer = soustava VF diod, ktere rychle az miliardkrat za sekundu muzou prepinat semiduplexni provoz, tedy par mikrosekund vysilani a pak par mikrosekund prijem, plny duplex v X-bandu neni mozny, pravdou je, ze X-radio ma integrovane kanalove filtry kvuli moznemu zaruseni, diplexer mate vsichni v mobilnich GSM telefonech ; duplexer = soustava dutin a v nich civky a keramicko-slidove kondenzatory, tento system slucuje vykonovy vysilaci vetev s prijimaci vetvi do jednoho vstupu/vystupu...vetsinou do anteny a pochopitelne to funguje i obracene, signal z anteny projde duplexerem (duplexery jsou vetsi nez diplexery...v UHF je to rozdil modulu 5x5x3mm a duplexer ma 80x80x12mm, duplexer bejval u mobilnich telefonu NMT450 s predvolbou 601 Eurotel, posledni duplexer v GSM mobilech byl u typu Alcatel DB).
Co se tyce uprade tech flash SSD modulu (cipove to jsou seskladane 28WW640), tak predpokladam, ze nejdrive flashnou jeden modul a kdyz by byl v poradku, tak pak druhy, neco jako obdoba crash-update-BIOS.
[Upraveno 10.8.2012 -=RYS=-]
P. - 10/8/2012 - 12:39
ad RYS 8.8.2012,14:00 "jen pro přesnost":
a ještě další tehdy zajímavost - pro ztlumení dopadu sondy Luna 9 byl použit de facto první airbag
Machi - 10/8/2012 - 13:09
citace:Aj pre MSL vnimam patranie po mimozemskom zivote ako bonus uzitocnejsieho vyskumu a PR.
Nejde jen o Vaše vnímání, ale skutečně je to tak.
Jedním z cílů je prozkoumání jak současné, tak minulé obyvatelnosti Marsu, ale ne samotné hledání života. Přesto může MSL objevit tzv. biosignatury (známky ukazující na existenci minulého či současného života), a to hned pomocí několika přístrojů.
Agamemnon - 10/8/2012 - 15:14
aktualne je stranka out of order ... ale paci sa mi ze snimky cez filtre su v danej farbe filtrapospa - 10/8/2012 - 17:45
Nejsem si jistý, jestli už tento odkaz tady někde nemáme, ale pro jistotu ho připojím, ... byla by škoda ho opomenout.
Je to rozbor vědecky atraktivních cílů podél jedné z navržených tras v na Mt. Sharp (květen 2011)
edit:
"Only missed the landing target by 1.5 miles.
The estimation and actual landing sport are just 200m apart." [Edited on 10.8.2012 Agamemnon]
x - 10/8/2012 - 21:45
"fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete"
Flash paměti za to mohou - po internetu jde dnes upgradovat i firmware (řídí program) v zařízeních umístěných u zákazníků.
Jde jen o to, aby ten balík dat byli schopné telekomunikační spojení přenést data až do toho roveru - pak již je to stejné jako u těch zákazníků zde na Zemi - pro chybu je tam jistě jak záložní počítač, tak i nějaký nouzový způsob komunikace - nouzový řídící program a ten jistě neupgradují zárověň.
pospa - 10/8/2012 - 22:48
V případě, že by si chtěl někdo přehrát důležité přenosy NASA TV, týkající se MSL, tady jsou všechy pohromadě a většinou v HD.
Ta ostrost snímku je naprosto užasná-neskutečně mě fascinují ty zaoblené oblázky a místa kde motory SkyCrane odvály prach z povrchu-je to bomba
Machi - 12/8/2012 - 11:23
A to ještě není plné rozlišení ani 34 mm kamer!
Plné rozlišení je asi 2× vyšší. MSL má samozřejmě ještě 100 mm kamery s 3× vyšším rozlišením. Takže aniž by se pohnula, MSL může vyfotit 6× ostřejší snímky.
Pro srovnání takhle vypadá plné rozlišení 34 mm kamer (ale komprimované, nekomprimovaně to bude mnohem lepší): http://3.bp.blogspot.com/-yb1hitafOZE/UCb3kmBF4ZI/AAAAAAAAAT8/7wquxM9cKrg/s0/GaleRimMastCam.png
Náhled:
PINKAS J - 12/8/2012 - 12:52
Velmi mně překvapuje pozornost, která která byla věnována „jeřábu“ v této niti i na „Davidovinách", ačkoliv je to jen jeden z možných způsobů přistání sondy, v tomto případě výhodnější, při přistání nějaké návratové sondy asi méně výhodná. Téměř se vytratila pozornost od tepelného štítu a padáku, které zajistily více než 99,9% brzdné energie. Vždyť vstupní rychlost sondy byla cca 5.800m/s, tedy rychlost cca 48 x vyšší, než co brzdil jeřáb (120 m/s), energie pak zhruba 2300 x vyšší a tu bylo nutno absorbovat během cca 5 minut s přetížením cca 9G.
Samotný padák byl naprostý unikát – největší nadzvukový padák kdy vyrobený. Celá sonda s tepelným štítem měla možnost natočením vyoseného těžiště zkorigovat místo přistání podle posledních výsledků měření. Toto zatím žádná sonda vyslaná na Mars neuměla. Termální ochrana štítu byla udělána z karbonového ablátoru PICA, který získal v r. 2007 cenu NASA největší vynález roku“. MSL tedy má více unikátnějších konstrukcí a možností, než je „jeřáb“.
HonzaVacek - 12/8/2012 - 15:26
citace:Podle dat z IMU byla horizontální rychlost pri dosednutí jen 4 cm/s, vertikální 75 cm/s.
Hm, takže to bylo jenom takové malé "drncnutí". Rychlosti 0.75 m/s se tady na zemi dosáhne, když něco spadne z výšky necelých 3 cm. To někdy vydrží i vajíčko-=RYS=- - 12/8/2012 - 17:36
citace:
citace:Sice ještě neúplné, ale první hi-res panorama:
Ta ostrost snímku je naprosto užasná-neskutečně mě fascinují ty zaoblené oblázky a místa kde motory SkyCrane odvály prach z povrchu-je to bomba
Skoda, ze se nestihlo to co chtel nejen Cameron....zoom kamery, takhle by si priblizili to co zbylo z cranu, stitu a padaku.
Doufam (nejen ja), ze u MSL2 mezi upgrade doplnkama budou i ty 2 zoom kamery.
fajo22 - 12/8/2012 - 17:53
citace:
citace:Podle dat z IMU byla horizontální rychlost pri dosednutí jen 4 cm/s, vertikální 75 cm/s.
Hm, takže to bylo jenom takové malé "drncnutí". Rychlosti 0.75 m/s se tady na zemi dosáhne, když něco spadne z výšky necelých 3 cm. To někdy vydrží i vajíčko
Na Zemi nebo na Marsu ? Na Zemi to jsou 3 cm
Andy - 12/8/2012 - 23:12
Má pravdu pan Pinkas, ten padák byl opravdu parádní a obrovský. Ze snímku HiRISE to tak nevypadá, ale vedle lidí...
Na unmannedspacecraft.com jeden z uživatelů "vybarvil" snímek z HiRISE:
pospa - 13/8/2012 - 12:40
Jen pro informaci, NASA/JPL všechna data přijatá od Curiosity, včetně obrázků, ukládá do cloudu Amazon Web Services (AWS), kde se dále zpracovávají a distribuují.
Veřejnost by tak měla mít téměř všecha hrubá data k dispozici ve stejnou dobu, jako vědci a inženýři řídící misi Curiosity.
Podle informací z UMSF byl problém s meteostanicí REMS v prvních solech po přistání následující:
- REMS byl po přistání stále v konfiguraci pro přistání; pouze tlakové čidlo provádělo správná měření
- při kontrole funkčnosti přístroje zjistili, že dochází k chybě v komunikaci mezi REMS a počítačem Curiosity, což vedlo automaticky k zastavení meteorologických měření.
- problém byl identifikován a kontrola funkčnosti + kalibrace REMS může pokračovat
pospa - 13/8/2012 - 14:18
citace:fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
Vypadá to, že se čím dál víc papírových modelářu pouští do stavby Curiosity "po vlastní ose", jelokož oficiální modely na trhu (zatím) nejsou.
(až na jeden hodně hrubý modýlek 1:64, spíš "angličák" z kolekce Hot Wheels od Mattela - http://www.collectspace.com/news/news-080112b.html )
Ne, že bych se do toho chystal pustit sám - s modelařinou jsem skončil někdy před 20 lety, ale někomu se odkazy mohou hodit, nebo aspoň pro zajímavost, na ukázku, čeho jsou někteří modeláři schopni
Na webu MSL jsem našel další pěknou interaktivní simulaci, tentokrát s názvem "Free Drive" ( http://mars.jpl.nasa.gov/explore/freedrive/ ), kde si opravdu můžete zajezdit s roverem Curiosity v kráteru Gale (v realistickém 3D modelu terénu). Můžete se vydat libovolným směrem (volitelnout rychlostí) a prozkoumat možné cíle roveru, ověřit náročnost a zajímavost terénu, podívat se na Mt. Sharp z různých úhlů a prohlédnout si kráter Gale třeba i z vrcholku Mt. Sharp nebo z údolí na jeho úbočí. Fakt se mi to moc líbí. Až se Curiosity rozjede, určitě v této simulaci pojedu s ní.
Celkový pohled na kráter Gale s vyznačeným místem přistání Curiosity (tmavě modře)
Pohled na Mount Sharp ze současné pozice Curiosity
Velmi pěkné a užitečné je samozřejmě také využití Google Earth - http://www.google.com/earth/index.html (po přepnutí na Mars a pak kliknutí na MSL Curiosity Rover). Zde lze zkoumat další detaily (jsou tam využity snímky z MRO i z Curiosity) a také lze snadno a dobře měřit různé vzdálenosti, přidávat si vlastní orientační body atd.
pospa - 14/8/2012 - 11:00
Dnes v 19:00 SELČ bude další tiskovka na NASA TV.
Měli bychom se zozvědět, jak proběhl upgrade SW a jaké jsou nejbližší plánované aktivity.
ales - 14/8/2012 - 14:20
Podle twitteru jednoho z řidičů Curiosity ( https://twitter.com/Matt_Heverly ) je na sol 13 plánováno směrové pootočení kol (jako test řídicích motorů) a na sol 15 má připadnout první jízda Curiosity. Dnes je sol 8, takže první jízda asi někdy příští úterý (21.8.2012).
"Wheel wiggle planned for sol 13 to check out the steer actuators. First drive planned for sol 15. For reference, tosol is sol 8."
-=RYS=- - 14/8/2012 - 16:52
citace:ahojte vsetci zaujemcovia o papierove modely. ja som nasiel jedneho fakt namakaneho manika:
Mozna zacnou prodavat velkou pojizdnou a castecne funkcni maketu, ktera by mela GPS/GPRS-EDGE-UMTS/WiFi, kamery (ty moduly z mobilu staci) a slo by to nekde posadit a dalkove pres web inet ovladat podobne-stejne jako MSL.
Dva barevné snímky okolí přistání a přímo i Curiosity. Mají zvýrazněné barvy, aby vynikly detaily. Je krásně vidět, jakou paseku kolem Curiosity udělal Skycrane.
Pokud jsem dobře pochopil informace z té dnešní tiskovky, tak:
- byl úspěšně dokončen přechod na nový řídicí software (určený pro jízdu a vědu)
- v příštích solech dorazí zbytek MastCam panoramatu včetně snímků centrální hory Mount Sharp
- brzy by také měly na Zemi doputovat všechny sestupové MARDI snímky v plném rozlišení
- v solu 13 bude test řízení kol
- v solu 15 bude první jízda (tedy cca za týden)
pospa - 14/8/2012 - 22:27
Aleši, admini, jelikož bude mise MSL poměrně dlouhodobá - v řádu mnoha let a po celou dobu zřejmě velmi zajímavá, myslím, že by stálo za úvahu tuto niť pro větší přehlednost rozdělit na několik dílčích vláken podle jasných časových období.
Navrhuji zatím toto rozdělení:
1) MSL - návrh, stavba, pozemní testování
2) MSL - start, přelet, přistání, oživování
3) MSL - primární vědecká mise Curiosity
Co vy na to?
Alex - 15/8/2012 - 06:19
citace:Aleši, admini, jelikož bude mise MSL poměrně dlouhodobá - v řádu mnoha let a po celou dobu zřejmě velmi zajímavá, myslím, že by stálo za úvahu tuto niť pro větší přehlednost rozdělit na několik dílčích vláken podle jasných časových období.
Navrhuji zatím toto rozdělení:
1) MSL - návrh, stavba, pozemní testování
2) MSL - start, přelet, přistání, oživování
3) MSL - primární vědecká mise Curiosity
Co vy na to?
Nerobil by som to. Realita bude taká, že ak sa nejaký príspevok bude týkať návrhu, stavbe, ... tak na konci bsa spomenie niečo aj zo štartu, preletu a primárnej vedeckej misie. Proste - v jednom príspevku bude zo všetkého trochu. Niekedy je aj ťažke nespomenuť zo všetkého trochu.
pospa - 15/8/2012 - 13:25
pospa - 16/8/2012 - 13:38
V databázi raw snímků přibývají další a další full-res fotky z MARDI.
Machi, nemáš v úmyslu vytvořit nějaké plynulejší video pomocí fotomorfingu?
Emily s tím už začala, i když zatím jen animovaný gif
citace:
Machi, nemáš v úmyslu vytvořit nějaké plynulejší video pomocí fotomorfingu?
Mám to v úmyslu, ale zatím čekám na všechny snímky v plném rozlišení.
pospa - 16/8/2012 - 13:58
citace:Mám to v úmyslu, ale zatím čekám na všechny snímky v plném rozlišení.
Těch ale bude pořádný ranec, ... a pár týdnů to potrvá, než budou všechny "doma".
Nedal by ses přemluvit aspoň na kratší "teaser" s tepelným štítem? Machi - 16/8/2012 - 14:44
S tím budu muset stejně začít nejprve, protože morfing tady moc nepomůže. První snímky budu muset zřejmě rekonstruovat ručně.
Než to ale bude hotové, už budou stejně všechny snímky na Zemi a na ty další už morfing nepotřebuju. Tam stačí použít automatických interpolačních algoritmů.
Hmm, zajímavé, ... rád bych věděl, kde Petr Kubala přišel na to, že zrovna toto je TA trasa, po které Curiosity pravděpodobně pojede na úpatí Mt. Sharp.
Podle informací od Paola Bellutty na UMSF (RoverDriver), je takových tras naplánováno minimálně 6(!) a bude záležet jen na vědeckém týmu, jakou trasu vyberou, respektive od kterého ke kterému vědecky zajímavému objektu Curiosity během primární mise pojede.
Btw. ta modrá křivka v reálu představuje cca 10 km trasu, což je přibližně 1 rok jízdy. pospa - 16/8/2012 - 20:22
Další video z nově došlých full-res MARDI snímků. I když rychlost je o něco vyšší - 5 fps, než by měla být - zhruba 4 fps.
Je tam pěkně vidět úhybný manévr, který descent stage provedl, aby zamezil opětnému kontaktu s back shell a padákem.
A nové Mastcamy (pořád ještě ze solu 3) jsou nádherné.
Kdo to říkal, že Mt. Sharp není tvořená vrstvami usazenin?
Objevil se tam i dotaz "Kolik to americké daňové poplatníky celé stojí?"
Odpověď byla podaná celkem sugestivně: 8 USD / občana, v průběhu 8 let, tedy 1 USD / američana / rok !
Pěkně podaných 2,5 mld USD ,... ale myslím, že je na tom dobře vidět, jaký potenciál ve státech pořád "leží".
Kdyby si řekli, poslal bych hned 10 babek na MSR
Klidně 20
[Upraveno 17.8.2012 pospa]
ucvrnkls - 17/8/2012 - 14:07
citace:Tenhle obrázek má cenu zlata. Kolik takových náa ještě čeká !
nj. a po oppym už nikdo ani neštěkne .
Vlado1 - 17/8/2012 - 14:49
citace:Jenom pro informaci, jestli jsem to všechno pročetl správně, tak o nějakých minutách do přistání nemůže být ani řeči, protože Sky Crane byl v činnosti přesně 60 s. Začal brzdit ve výšce 1620 m, 56 s před přistáním Curiosity. Po uvolnění roveru pak jeho let trval ještě další 4s a dopadl 650 m vozítka. Je to tak Mirku? Jenom s tou výškou si nejsem jistý. To byla výška podle plánované časové osy, ale jaká byla ve skutečnosti jsem nikde nenašel.
Jenom pro informaci, jestli jsem to všechno pročetl správně, tak Sty Crane se zastavil 5 m nad povrchem a rover byl spouštěn 5 vt. Tak v posledních vteřinách by mělo byt vidět že by nebylo být nic vidět. Ale video říká něco jiného. HonzaVacek - 17/8/2012 - 16:07
Nevím jestli tady už ten odkaz padl, ale tohle je moc pěkné, i když to není HD.
HonzaVacek - 17/8/2012 - 21:09
Tak, a máme tady první kámen, na který se zaměří ChemCam
Včera byl také určen první cíl cesty - lokalita Glenelg, zhruba 400 m jihovýchodovýchodně od místa přistání. Glenelg je bod, kde se sbíhají 3 různé typy terénů, takže je tam potenciál pro velmi zajímovou vědu. Cesta k němu bude trvat přibližně měsíc. Curiosity tam zkoumáním stráví nějakou dobu a ke konci roku zamíří k úpatí Mt. Sharp, což bude přibližně roční anabáze, naplněná zastávkymi na rozbory, měření a focení. Trochu mě překvapuje, že se ještě před tím nevypraví severně, kde je nadějný aluviální kužel...
Předtím ale proběhne první test mobility, což bude samostatné otočení každého ze 4 rohových kol za strany na stranu, jejich vyrovnání do přímé polohy, jízda 3 m vpřed, otočka roveru o 90°, následovaná 2 m jízdy pozpátku.
citace: Trochu mě překvapuje, že se ještě před tím nevypraví severně, kde je nadějný aluviální kužel...
Tiež ma to prekvapuje. Pochybujem totiž, že ked už začnú skúmať úpätie Mount Sharp, že sa ešte niekedy vrátia na severné planiny. Človek by si myslel, že využijú potenciál Curiosity a miesta jeho pristátia na plno a pritom sa ani nemusia veľmi ponáhľať. Ale asi to tak ceľkom nie je...
Inak to video s dopadom štítu je fakt husté pospa - 18/8/2012 - 16:07
citace:Tak, a máme tady první kámen, na který se zaměří ChemCam
Šutr N165 už má i svůj účet na twitteru , .... a vypadá to, že má ze svého nového souseda, toho kovového stvoření nedaleko, poměrně strach.
citace:Je třeba ale dodat (což na UMSF samozřejmě udělali), že nejvyšší vrchol zatím nelze spatřit. To co vidíme je severní vyvýšenina.
Jasně, to je známý fakt. Jenom jsem nechtěl být hned tak pünktlich.
Na této elevační mapě je to taky pěkně vidět, že nejvyšší bod hory je téměř přesně ve středu kráteru a to co vidíme od Curiosity je druhé nejvyšší místo - severní výběžek, který má výšku i tak víc než 5 km od severního dna Gale.
Quote: Rusi mali na hodinu zapnutý DAN:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stručný obsah: DAN hledá přítomnost vody (do hloubky 1m) ve váhovém množství od 1% pomocí impulzů neutronů vysoké energie. Přístroj vyhodnocuje tok sekundárního záření od hmoty, kam dopadl primární tok neutronů. Přístroj byl spuštěn na 1 hodinu, vše fungovalo normálně. V místě přistání je zamoření půdy od motorového přistání, proto je brzy dělat závěry. Zatím je možno konstatovat, že v místě přistání není více vody, než v betonové podlaze jejich laboratoře. Bude nutno také odečíst vliv radioaktivního elektrogenerátoru, který je na palubě umístěn vedle DAN. Jakmile se MSL dá do pohybu, bude možno vyhodnocovat výsledky měření, přístroj bude zapojen trvale.
Předchůdce DAN – přístroj XEND pracuje již 10 roků na palubě sondy Mars-Odysea. Jeho údaje ukázaly, že ve vyšších marsovských šířkách je velké množství ledu v tlustých vrstvách věčně zmrzlé půdy. Např. v oblasti kráteru Gejla přístroj XEND objevil množství vody 5 – 6,5 %.
pospa - 19/8/2012 - 14:08
Když už jsme u těch panoramat, tak Mt.Sharp ještě jednou, tentokrát doplněný o známé objekty pro lepší vnímání perspektivy.
citace:Když už jsme u těch panoramat, tak Mt.Sharp ještě jednou, tentokrát doplněný o známé objekty pro lepší vnímání perspektivy.
S tou perspektivou se nic moc dělat nedá. U panaromatických snímků je snad nejvíce zkreslené vnímání vertikálních úhlů. Prostě chybí to bolení zakrkem, kdyby se člověk díval na Aeolis Mons, což je oficiální název té hory přijatý IUA. Mount Sharp je neoficiální název, který zavedla NASA na počest americkému geologovi Robertu M. Sharpovi. HonzaVacek - 19/8/2012 - 21:50
Tedy IAU ne IUA... překlep
-=RYS=- - 20/8/2012 - 06:33
Doufam, ze budou videt lepe predmety jako je crane/padak-horni dil/stit az MSL vyjede na vyssi misto-kopecek a zameri kamery na tato mista v plnem rozliseni.
Takze me napada, ze je skoda, ze horni stit nemel DVB-S MUXovaci vysilac a rover prijimac a take, ze crane nemel druhy DVB-S MUXovaci vysilac, cili ze rover by mohl mit dvoukanalovy DVB-S prijimac s antenou na horni strane.
Vse by bylo lepe zdokumentovane i v HD 1920x1080i videu.
Mam tim na mysli tyto systemy:
HD TV kamera na spodni casti preletoveho aparatu s cockou, ktera dela 90st zaber. Kamerka by byla velka jako HD kamerka do USB kamery pro Skype do PC ci jako HD kamerka do mobilu. Preletovy aparat by mel ze spoda mikro TV vysilac v DVB-S norme s vykonem 10W do planarni anteny.
Dalsi planarni antenka (plocha antena do krize o velikosti 26x26cm na horni strane horniho kryciho stitu) by byla na horni strane stitu, signal by se prijimal a retlansloval linearni opakovacem do vnitrku, kde by to rover prijimal planarni prijimaci antenou na ploche horni rovne strane roveru kde by byla navic vertikalni antenka spojena s plochou antenou (ten vertikalni proutek by byl vysokej 6cm o prumeru 3mm), v podstate by prijimal 3 MUXy... z preletoveho aparatu, z horniho dilu stitu s padaky a z crane.
Takovej 10W vysilac je velkej jako vetsi krabicka od mydla a lehkej..asi 500g.
Druhej vysilac by byl v hornim krytu s padakem zevnitr a miril by dolu na rover.
Treti vysilac by byl na crane, zde by mel vsesmerovou antenu, aby dokazal vysilat i z boku.
Kazdej MUX by dokazal vysilat az 6 HD tv signalu (1200x700/1920x1080), kamery by byli velke jako spunt do vany a lehke.
Takze jedna kamera na preletovem aparatu by snimala kryt MSL, takze po oddeleni pred priletem k Marsu by bylo videt odpojeni (stejne system byl na hornim stupni Atlasu kdyz se MSL s preletovym aparatem oddelil od horniho stupne...zive video + zacal rotovat, to jste videli vsichni a alespon v takove kvalite mam na mysli dalsi technicke obrazy/videa, jen by to bylo u Marsu) celeho krytu a dlouho by se kryt zmensoval, mozna by bylo videt jak kryt s roverem+cranem uvnitr vstupuje do atmosfery. Ten tv MUX s 10W PA by mohl byt slyset v prijimaci roveru az ve vzdalenosti 300km. Na toto by stacila jedna HD kamera s uhlem zaberu 60st, aby to slo trochu i do boku kdyz by kryt MSL zacal uhybat ze zaberu.
Predpokladal bych, ze by to vysilalo v S pasmu, stejne jako to bylo u toho horniho stupne kde se preletovy stupen oddelil a pak zacal rotovat (http://www.youtube.com/watch?v=Fxzwf99_feo). Ano ESA/JAXA i NASA pouzivaj vicekanalovy DVB-S s 20W PA do vicero anten soucasne.
Dalsi video, ktere by jsme videli by bylo z horni casti krytu s padakem. Tady by stacily 2 HD kamery s opet 60st uhlem videni, stejne by byl obraz orizlej vnitrnim cernym kruhem horniho stitu (vnitrni kamera u stropu horniho stitu). Druha kamera by byla na hrane kde se oddeluje spodni tepelny stit, takze by neprekazelo nic v rozhledu a videli bychom jak se oddelil tepelny stit a jak crane s roverem se porad drzi za panty vnitrku a jak se pak ty panty otevrou a pusti crane dolu volnym padem. Pak by crane s roverem uhnul ze zaberu vnitrni kamery a ta vnejsi na obvodu by zabirala crane dal, pricemz stit na padaku by porad padal (rover by davno pristal, ale stit by porad byl jeste na padaku ve vzduchu).
Tech 10W PA do sektorky co by byla ve spodni casti horniho stitu by dosahl v pohode az na povrch, takze i kdyz by rover uz davno pristal, tak by porad prijimal zive video z "padaku". Melo by byt videt, jak crane po 3s zapaluje motory, pak uhyba bokem, aby do nej zezhora nevrazil horni kryt s padakem. Diky druhe kamere na lemu stitu by bylo videt (normalni HD zive video jako ze satelitu Astra, je to stejna norma, nejdriv to NASA zacala pouzivat misto analogoveho NTSC na STS, mel 2 videokanaly na pomocnych motorech na tuhe palivo, pak potrebovali prenest hodne SD videi z mnoha mist celeho raketoplanu behem startu a tak si vybrali Evropskou ETSI technologii DVB-S) jak crane s roverem po uhnuti bokem normalne motorove pristava, bylo by videt "zapalovaci pulsy" z trysek motoru, protoze crane pouzival plnej vykon a ridil to poctem pulsu-zapaleni, nikoliv jako u Vikingu, ze by ridil linearne vykon v rozsahu 15-103% kazdeho hlavniho motoru.
Z hlediska dalsich pristani na ruznych telesech by bylo dobre videt pocty pulsu motoru a do jakeho smeru, tedy ktere motory. Ano je o tom zaznam do RADu po kabelu co se pak odstrihl a urcite o tomto ted vedi, neni to takove mnozstvi dat, takze uz ted kdyz je toto vse-telemetricke uz davno prijato... vse pristavaci tym analyzuje a zpracovava. Melo by byt videt jak tepelny stit dopadl na povrch a vyhodil prach.
Dale by bylo videt, jak se crane na povrchem zastavuje a vysouva rover a vytvari se mnozstvi prachu. A pak jak crane odletava bokem, poprve dopada bokem...odrazi se, pretoci se ... dopadne na zadech ci boku uz na trvalo. Behem prvniho kontaktu-odrazu se odtrhavaj nektere casti z horni casti cranu. Pri druhem dopadu se odtrhavaj dve nadrze, ktere se kutaleji dal. Vsude hromada prachu.
rover sedi na povrchu a usazuje se prach. Za 3 minuty 20-80m nad povrchem se ztraci signal. Horni dil "pristava" ... nedopada, teoreticky by mohl neste meteostanici s TRX, toto tvrde pristani to mohlo preckat.
Signal se ztraci, protoze druha TX antena v hornim krytu (tez 1/4L 6cm "dratek" smerem dolu pod lem horniho dilu krytu vedle druhe kamery sice vysila i do boku, ale bohuzel stejnej "pendrek" (hovorove oznaceni techto anten mezi HAMama a CBckarema, protoze jejich HAM/CB rucni radiostanie maji tuto antenu nejvice pripominajici jedly pendrek z cukrarny a to i konzistenci, nejen barvou/velikosti a ohebnosti) na hornim rovnem dilu roveru je zakryta do smeru pristavajiciho padaku s krytem. Mozna, kdyz by druha TX antena...pendrek na hornim krytu nebyl vespod smerujici ven do boku do volneho prostoru, ale kdyz by byl nahore soucasti padaku, vsita antena do padakove snury a podel padakove snury (ci spise smotanej do spiraly okolo jedne z padakovych snur) vedenej minikoaxial az k vysilaci v hornim viku, tak by bylo videt zive video az do pristani krytu s padakem na povrch a tim by byl videt MSL z boku...kdyz by tam byla treti kamera u teto horni anteny v padaku.
Treti vysilac v crane by mel 6 HD kamerek s uhlem 60st, jedna mirici nahoru...byl by videt vzdalujici se horni cast krytu s padakem, ktery po 4s uhyba do boku jak se snazi crane co prave zapalil motory uhnout padaku s krytem. Dalsi 4 kamery by se divali doprava/vlevo/dopredu/dozadu, takze by melo byt videt vse behem pristavani, vcetne priblizujiciseho povrchu. Kamera co by se divala dolu na rover by ukazovala jak se rover spousti a doseda, jak je vsude kolem hromada prachu a pak by ukazala jak crane vystoupava do 200-250m a odletava do boku s tim, ze je crane trochu nahnuty do boku asi 20st, takze mimo roveru je videt i kus povrchu s horizontem.
Pak by bylo videt jak se povrch priblizuje.
A ted by bylo videt bud konec....vysilac s kamerama, AKU a anteny se rozbijeji nebo....by to ten naraz vydrzelo, alespon nejake casti pokud by bylo dumyslne umisteny a pridelany. AKU s vysilacem a antenama (plocha planarka a druha vertikalni pendrek 6cm...pasmo 13cm), dost mozna by se poskodily nekterebocni anteny, zvlast ty do smeru dopadu, ale horni/spodni/bocni do smeru odkud se priletelo od roveru by mohlo vydrzet celkovej pad. Takze zive video z dopadu a potom jeste nekolik hodin, mohlo by to s 15Ah AKU vydrzet vysila i 4-6 hodin. Cili mohlo by byt teoreticky videt misto dopadu uz v ciste atmosfere kdy by prach uz davno dopadl. Toto vse by mohl rover zaznamenavat do flash pameti na bazi PVR (znate ze svych satelitnich/pozemnich/kabelovych STB s harddiskem pro linearni nativni .TS zaznam celeho MUXu, respektive v tomto pripade 3 MUXu soucasne).
Na roveru by ten system nebyl kdovijak velkej, asi jako vetsi autoradio, to by se tam jeste veslo, spotreba by byla do 6W elektriky, po odeslani zaznamu by se to vyplo.
Z technickeho hlediska a tez z PR pro laiky by to bylo super.
Ty tri nativni soubory.ts prijmute ze tri MUXu by byly docasne ulozeny ve flash pameti.
Jako prvni by se vytahli prvotni barevne fotky klicovych momentu v CIF rozliseni pro odeslani. Pote by se behem 2 mesicu odeslaly vsechny 3 nativni neupravene zaznamy na Zem, kde by na webu mohli byt ke stazeni jak v nativnich-Divx-MPEG4.ts souborech. Protoze je jasne, ze z tech osazenych HD kamer na tech 3 mistech by IIC/RS485 datovej signal do PVR zaznamniku na roveru by nebyl v puvodnim DV nekomprimovanem videu (na to by pak nestacil radiovej prenos na Zem, respektive stacil, ale to by se pul roku nevysilalo nic jineho nez tyto az celkove terabajtovej soubor). Odhaduji, ze by to mohla komprimovat do MPEG4-AVC uz rovnou samotna kamera, takze po sbernici IIC/RS485 do DVB-S vysilace by sel MPEG4-AVC televizni "program", celkove by bylo "programu", kolik by bylo kamer.
PVR v roveru by zaznamenaval do 3 flash pameti 3 tv MUXy s celkove cca 60Mbps.
DVB-S vysilac s TS-IIC/SPI 4-ma vstupama jsem uz delal, je to malinke a vystup byl na IF 36MHz, transvertor na 2.2GHz s 10-20W PA neni problem. Prijimac staci v podstate obycejny SAT-PVR set-top-box.
Kazdopadne 3 krabicky pro kazdy MUX zvlast nezavisle. Od anteny k rozbocovaci radioveho prijmuteho signalu do krabicky kde by byl tzv "USB/PCMCIA" sat DVB-S tuner z neho linearni data transport streamu do PC materske desky, ktera by to nahravala do 1TR flash disku.
Kazdy zaznam by mohl byt velky 1-1.5GB s "koncovkou" .ts.
Vzhledem k tomu, ze je to v podstate zivej DivX datovej stream pripravenej pro DVB-S/T/C "vysilani", tak se to z kamer/DVB vysilace/DVB prijimace prenasi po blocich kvuli Red-Solomonu prediktivite.
Co mam na mysli jsem ponechal zde: http://uloz.to/xeowRab/ts-txt.
Coz znamena, ze rover muze odesilat data po blocich a nechat si je druzici Marsu potvrzovat, ze je prijal v poradku s tim, ze muse odeslat dalsi blok. Po techto blocich to pak odesle k Zemi, kde to budou skladat.
Je to i jednodussi posilat tato nativni .ts data, da se pak zajistit video i ze stredu zaznamu, ktery by prisel jako prvni.
Cili celkove, takovy A/V system by v pristi "expedici" mohl byt. Primarne pro techniky (pro analyzu pristani z inzenyrskeho hlediska) a pro "plebs", kteri davaj z dani penize a kteri toto chteji videt taky.
Dokonce je v USA tlak ze strany skupin "plebs" na to, aby se jelo podivat na crane/padak/tepelny stit. A jak znamo, platci dani jsou silnou skupinou a ja osobne bych se k nim pridal.
Doufam, ze pro dalsi "expedici" nejen na Mars, uz budou mit podobny videosystem prenosu.
Dokonce, kdyz by padak se stitem meli navic UHF radio s antenou, tak by na dalsim radiokanale mohl padak (a to i do tvrdsiho pristani na povrch a jeste 2-4h po tomto pristani) ci spise horni stit vysilat na MRO/Odyssey/Expres sestrihane fotky/zmensena videa pristani crane-roveru. Cili pokud by se pristani nepovedlo a cran by se s roverem rozbil o povrch, nebo by se rover prevratil na bok nebo by se neodsekli vsechna lana a tim padem by crane lezel na boku vedle nahnuteho roveru.... tedy, pokud by byl rover "mrtvy" a nic nevysilal.
Tak by alespon horni stit vysilal obrazove informace o pristani a bylo by to videt, ze se rover rozbil nebo lezi na boku atd...
V soucasnem pripade pokud by se pristani nepovedlo, tak by NASA tapala, jedinne co by meli by byli nejake fotky z MRO, kde by bylo jen neco videt.
Kdezto fotky/video z horniho krytu s nezavislym UHF radiem (klidne by horni stit mohl mit FTV panely, aby se mohlo vysilat dele nez do vybiti AKU) by jasne ukazali co se stalo/jak se to stalo/pouceni do budoucna/pokud je alespon nejaka funkcnost a spojeni TRX s orbitou, tak alespon diky fotkam/videim z horniho krytu padaku by se vedelo co by slo s roverem delat, pripadne jestli by slo rover osvobodit a posadit z boku na vsech 6 kol.
To by slo vsak udelat jedine tehdy, kdyz by system mel ty kamery jak jsem zde popsal a kdyz by horni kryt s padakem mel UHF radio s FTV panelama. Zkratka, mohlo to jeste zachranit "expedici", kdyz by se vetsina veci pokazila.
Doufam, ze to bude v dalsich kosmickych sondach pro povrch.
Na teto strance najdete par zajimavych odkazu na videa z palub modelu letadel/vrtulniku vcetne vparsovanych ASCII textu s infem o vysce/smeru/lokaci/telemetrii.
Pro ty kosmicky palubni kamery by i tato SD kvalita bohate stacila a vysilaj to v podobnych pasmech L/S. Takze si se svyma prijimacema ala Icom IC-R3 (ten mam ja) muzete vyzkouset jak daleko je obrazovy signal slyset-videt. http://rc-fpvmilan.svet-stranek.cz/fpv-video/
Je to sice analog PAL, ale pro ilustraci to staci.
Kamery by mohli byt jako toto: http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/schemata/camera_modul_2.8mpx_IIC-SPI-RS232c_15EUR.jpg
[Upraveno 20.8.2012 -=RYS=-]
pospa - 20/8/2012 - 08:47
citace:Takze me napada, ze je skoda, ze horni stit nemel DVB-S MUXovaci vysilac a rover prijimac a take, ze crane nemel druhy DVB-S MUXovaci vysilac, cili ze rover by mohl mit dvoukanalovy DVB-S prijimac s antenou na horni strane.
Vse by bylo lepe zdokumentovane i v HD 1920x1080i videu.
...
Doufam, ze to bude v dalsich kosmickych sondach pro povrch.
To RYS: to už je několikrát ohraná píseň. Argumenty proč na každé části sondy není kamera/vysílač/přístroje/baterie je velmi prostý - není to pro splnění primárních úkolů mise potřeba.
A co není nutné, to je navíc, přidává to na komplikovanosti sondy a extra náklady. Větší komplikovanost pak s sebou nese větší rizika poruchy a to jde přímo proti snaze zajitit co nejvyšší spolehlivost a splnit zadanou misi. Pokud si vzpomenete, tak na Phoenioxu byla taky kamera MARDI, ale nakonec se při přistání nepoužila jen proto, že při pozemním testování odhalili potenciální problém se zahlcením paměti počítače při přistání.
K tomu rozlišení 1920x1080i - proč by to měli inženýři potřebovat?
Rozlišení snímků z MARDI (1600 x 1200) je pro inženýrské účely plně dostačující. Navíc, pro jejich velký počet, relativně nižší důležitost (oproti vědeckým datům) a omezenou přenosovou kapacitu, jsou i ve full-res odvysílány na Zemi s jpeg kompresí, takže jsou na nich stále vidět určité artefakty. Ale bohatě to stačí. I na pěkné video. random - 20/8/2012 - 09:36
Je mozne ze by z MARDI boli niektore snimky odoslane na zem bez kompresie? .. konkretne mam na mysli tie s dopadom stitu .. istotne RAW snimky by boli ostrejsie - je to dost zaujimava vec mozno aj pre ing.
pospa - 20/8/2012 - 09:43
citace:Je mozne ze by z MARDI boli niektore snimky odoslane na zem bez kompresie?
Ty artefakty z jpeg komprese vypadají takto:
Tady je to jen thumbnail, ale ve full-res je to v pravém dolním rohu podobné.
Michael Mallin (MARDI PI) k dotazu na případné odeslání nekomprimovaných snímků napsal toto:
Q: Is this a MARDI processing effect? Are there non-lossy images in the pipeline for the future?
A: It's an interline smear effect. I've posted about that a few times now. There are ways to remove it cosmetically from the JPEG images.
I don't know if we'll end up sending back all of the frames lossless. It would take quite a while to do so, especially in competition with other science data. And the smear artifacts would still be there to some degree.
If we only ever have these JPEGs, I'd be about 95% satisfied personally. I started working on descent imaging in 1995 for MPL and it's been a long road. (The MPL MARDI would have gotten about a dozen grayscale frames.)
random - 20/8/2012 - 09:54
takze ked som to pochopil .. tak tie data z pristatia nechavaju vo flashke MARDI a ked budu mat moznost tak sa o to pokusia ale nie je to ich priorita (su spokojny s tym co maju) aj koli tomu ze tie artefakty tam do istej miery stale zostanu ... dobre chapem
pospa - 20/8/2012 - 09:57
citace: ... dobre chapem
Ano
pospa - 20/8/2012 - 10:22
N165 to má za sebou.
Testovací palba laserem ChemCamu dopadla úspěšně - během 10 s kámen zasáhlo 30 pulzů o délce 5 ns s energií přes 1 MW každý.
Naměřeno přes 6000 vlnových délek UV, Vis, IR záření, odstup signálu od šumu překvapivě nízký - údajně lepší než při pozemních testech.
Testovací palba laserem ChemCamu dopadla úspěšně - během 10 s kámen zasáhlo 30 pulzů o délce 5 ns s energií přes 1 MW každý.
Naměřeno přes 6000 vlnových délek UV, Vis, IR záření, odstup signálu od šumu překvapivě nízký - údajně lepší než při pozemních testech.
Energií MW? Spíše MJ ne? A nebo správně výkonem 1MW po dobu 5ns, tedy energií 5mJ každý (to už vypadá jinak co;-)
pospa - 20/8/2012 - 13:17
citace:
citace: kámen zasáhlo 30 pulzů o délce 5 ns s energií přes 1 MW každý.
Energií MW? Spíše MJ ne? A nebo správně výkonem 1MW po dobu 5ns, tedy energií 5mJ každý (to už vypadá jinak co;-)
Možná jsem to nepřeložil úplně správně, nicméně originální věta zní takto:
"Each pulse delivers more than a million watts of power for about five one-billionths of a second."
Adolf nepřihlášený - 20/8/2012 - 13:35
citace:"Each pulse delivers more than a million watts of power for about five one-billionths of a second."
Každý puls přenášel přes milion Wattů výkonu po asi jednu biliontinu sekundy.
Adolf nepřihlášený - 20/8/2012 - 13:38
citace:
citace:"Each pulse delivers more than a million watts of power for about five one-billionths of a second."
Každý puls přenášel přes milion Wattů výkonu po asi jednu biliontinu sekundy.
Pardon miliardtinu sekundy podle našich číslovek.
pospa - 20/8/2012 - 13:43
citace:
citace:
citace:"Each pulse delivers more than a million watts of power for about five one-billionths of a second."
Každý puls přenášel přes milion Wattů výkonu po asi jednu biliontinu sekundy.
Pardon miliardtinu sekundy podle našich číslovek.
Ještě lépe 5 miliardtin sekundy. cernakus - 20/8/2012 - 14:04
Neni treba to tak dukladne zvelicovat. Doslo k zamene fyzikalne duleziteho slova. A v clanku bulvarne zduraznili, ze MLS nema ten samy 5mW laser, ktery si muze koupit kazdy na dealextreme.com, protoze stejnou energii dokaze dopravit pulsnim zpusobem. Jinak je to ale prditko z DE. Takze zadna laserova zbran agamnemone :-)
Alchymista - 20/8/2012 - 15:57
1MW pulzný laser je niečo celkom iné ako 10mW kontinuálny laser - a poznal by si to aj pri zásahu vlastnej dlane.
pospa - 20/8/2012 - 16:16
Velmi pěkný článek o geologickém kontextu okolí Curiosity na blogu Petera Grindroda.
Topografie, mineralogie, stratigrafie, atd.
alcyhmista:
myslím, že nepoznal. Právě pro zbraňové použití jsou pulsní lasery k ničemu z důvodu, že krátká doba pulzu (ns) nedokáže ohřát místo dopadu tak aby došlo k materiálovým či strukturálním změnám. Tedy do dlaně mně můžeš napálit GW laserem, pokud ten puls bude trvat kratší dobu než 1 ps tak neucítím nic (i kdyby to receptory dokázaly rozpoznat, bude to tak krátké, že to nervová soustava odfiltruje).
Samozřejmě v mikroskopickém světě dojde k prudké excitaci elektronů (kýžený efekt u MLS, ne?)nejspíše vyražení i velkého množství atomů z molekulární mřížky buněčné tkáně, ale já bych necítil naprosto nic. Lze se však domnívat, že pokud by jsi mně takovým laserem ozařoval dlouho, způsobíš mi pravděpodobně rakovinu (což by už taky nebyl problém [Upraveno 20.8.2012 cernakus]
pospa - 20/8/2012 - 17:55
citace: Samozřejmě v mikroskopickém světě dojde k prudké excitaci elektronů (kýžený efekt u MLS, ne?)nejspíše vyražení i velkého množství atomů z molekulární mřížky buněčné tkáně, ale já bych necítil naprosto nic.
Nejsem odborník na lasery, ale je pro mě poměrně těžké si představit, že by opakované laserové pulsy s 10 MW/ mm2, které na 7 m vzdálenost odpařují minerály, tvé ruce naprosto nijak neublížily. Ale možná mi to dokážeš nějak vysvětlit.
pospa - 20/8/2012 - 18:13
Sol 14: došlo k prvnímu pohybu robotického ramene
cernakus - 20/8/2012 - 18:54
A kolik toho materialu odpari, Mirku? Nanogram za minutu? Cele to funguje na principu, ze odpareneho materialu je treba prodetektory malo. Proto staci takto slaby laser. Na popaleni ruky nebo odpareni opravdu znacneho materialu takto kratky zablesk nestaci. Samozrejme kdyby tam dali plivatko z DE o stejnem prepoctenem vykonu, tak by to nevystrnadilo ani atom.
Lze souhlasit, ze pro dostatecne dlouhem ozarovani by mne bylo mozno laserem MSL odparit, zatimco 10mW laserem by to neslo nikdy. Ovsem drive nez by ze mne MLS odparilo par gramu, uz bych byl asi stejne prachem.
Proste je zahodno pro mene fyzikalne znale dat vedet, ze na MLS neni nejakej supersilnej phaser jak ze startreku, nic vic.
PS: Rozhodl jsem se to trochu z fyzikálnit ilustrativními výpočty:
Pulsní laser funguje na principu, že svůj efektivní výkon zhustí do velmi krátké doby. Tím dosáhne zdánlivého výkonu o několik řádů vyšší.
Proč to dělá? Protože v takovém případě je hustota energie tak vysoká, že zcela potlačí metody "obrany" atomů látky. Když foton narazí do atomu, předá mu svoji energii (určitou část pak dochází k odrazu, nebo plnou, pak foton zanikne). Tato energie navíc však atomu silně nevyhovuje a vyváženého stavu dosáhne zvýšením orbitalů svých elektronů (ve skutečnosti musí foton narazit do toho elektronu, ale to je podružné). Takový stav je však pro atom nevýhodný a jakmile je to možné, vrací se elektron(y) zpět a vyzáří přitom přebytečnou energii opět jako fotony (které pak zachytávají detektory).
Samozřejmě může nastat situace, kdy je fotonový tok natolik hustý (a je bombardováno i jádro), že už excitace nestačí a atom to kompenzuje kvantovou variací 3. netonova zákona a dá se do pohybu, tedy přemění energii laseru na energii pohybovou. Což má za následek, že jej to vyrazí z krystalové mřížky látky, laicky řečeno "odpaří" jej to. Zde se ze světa atomu posouváme do světa molekul. Molekuly jsou atomy spojené různou vazbou a tyto vazby jsou poměrně silné. Takže jak se "odpařený" atom pohybuje mřížkou působí silově na ostatní atomy v molekule/látce a tímto působením jim předává nadbytečnou energii až se nakonec zase někde usadí a laicky řečeno "zkapalní" až se "zpevní". Pokud je však hustota energie příliš vysoká, tak atomu udělí takovou rtychlost (energii), že jej již molekula ani látka neudrží a on odcestuje do prostoru pryč. To je již fyzikální odpaření a takový atom se už do mateřské látky nevrátí, lze jej tedy považovat za "ztracenou hmotu" objektu.
Jak vidno, je to tedy vlastně souboj fotonového toku laseru s chladícími (to jsou ty silová působení mezi atomy a molekulami) schopnostmi objektu. Pokud objekt dokáže z určité plochy (např. mm2 laserového kuželu) odvádět energii rychleji než ji laser dokáže přivádět, s látkou to ani nehne (no kvantová fyzika říká něco jiného ale tu si dovolím zanedbat, protože v ní plavu :-)
Tedy nyní laické výpočty. Prvně látku znevýhodníme. Zakážeme jí jakoukoliv schopnost vedení tepla, jakož i sálání tepla. Laser pro změnu zvýhodníme, a to tak, že mu dáme maximální efektivitu, tj, že neodrazí ani foton a schopnost kontinuálně pulsovat. Celý problém za těchto podmínek můžeme převést na problém ohřívač a kilogram vody (já jsem cca ze 70% vlastně voda:-)
Ohřívač je za sekundu schopen dodat 5mJ (1MW@5ns puls), přitom máme vodu, která potřebuje na ohřátí z 310K na 373K 263 340 J a na přeměnu 1kg vody v páru pak 2 257 000 J. Well tedy nějakých 2 520 340 J celkem. Takže na odpaření 1kg cernakuse by musel tento laser za naprosto nesmyslně idealizovaných podmínek působit 504 068 000 sekund, případně 16 let (pro lepší představu). Já těch kg mám cca 100 a to nepočítám, že je ve mně cca 23 uhlíku, který má podstatně vyšší teplotu tání a mnohem, mnohem vyšší teplotu varu (o jejich měrných skupenských teplech ani nemluvě:-)
Tedy cernakuse by laserová zbraň MSL odpařila čistě laicky za 1600 let ve skutečnosti, nepočítaje hnilobný rozklad mrtvoly za desítky tisíc let (do výpočtu pustíme reálné účinnosti a schopnost látky se laseru bránit). [Upraveno 20.8.2012 cernakus]
Takže cca 16ng/sec u křemíku(ovšem tato hodnota platí pro prach ve vakuu, takže pevné vrstvy to bude zřejmě znatelně méně). Energie laseru není 5mJ/s, ale 14mJ/s. Tedy cca 3 pulsy za sekundu.
Musím připustit, že po určité době (kolem minuty) by již mohla být zasažena Ruffiniho tělíska a tudíž by se dostavil nějaký pocit (pálení). O jednom pulsu bych, ale nevěděl spolehlivě. [Upraveno 20.8.2012 cernakus]
ales - 20/8/2012 - 20:35
No vzhledem k tomu, že těch 30 pulzů (během 10 sekund) zanechalo na cílovém kameni stopu, viditelnou z několika metrů, tak já osobně bych ruku do cesty tomu laseru nestrkal.
Pýtal som sa preto, že pri práci na KLEN-54 (laseroý diaľkomer/značkovač zo Su-22M4) som si to vyskúšal - výkon laseru bol hodne pod jeden megawatt, presnú hodnotu výkonu ani dlžku impulzu si nepamätám (pričom môže byť rozhodujúca), opakovacia frekvencia impulzov bola 10Hz, pracoval v infračervenej oblasti s dosahom cca 10km v režime diaľkomer a cca 8km v režime ožarovač. Laserový systém vážil cca 2,5kg.
Pocit pri zásahu sériou impulzov to bol podobný ako po dotyku induktoru z poľného telefónu (ale slabší) a na dlani mi zostala drobná popálenina ako po dotyku cigarety alebo žeravej hlavičky zápalky. Dopad diaľkomerného impulzu na čierny kopírovací papier sa prejavoval celkom zreteľným "puknutím".
ales - 21/8/2012 - 11:50
Vypadá to, že většina sestupových MARDI snímků v plném rozlišení už dorazila na Zemi, takže nadšenci na UMSF už vytvářejí nová neoficiální HD videa ze závěru EDL. Jedno pěkné je na(autorem je "jmknapp").
pospa - 21/8/2012 - 11:56
citace:... takže nadšenci na UMSF už vytvářejí nová neoficiální HD videa ze závěru EDL. Jedno pěkné je na youtube.
A ta proxyna v práci nepustí a nepustí.
Goddamm it! Agamemnon - 21/8/2012 - 12:00
citace:
citace:... takže nadšenci na UMSF už vytvářejí nová neoficiální HD videa ze závěru EDL. Jedno pěkné je na youtube.
A ta proxyna v práci nepustí a nepustí.
Goddamm it!
citace:Vypadá to, že většina sestupových MARDI snímků v plném rozlišení už dorazila na Zemi, takže nadšenci na UMSF už vytvářejí nová neoficiální HD videa ze závěru EDL. Jedno pěkné je na(autorem je "jmknapp").
Moc to nevylepšili .Spíše naopak-. Nasekali tam školácké chyby.Třeba pohyb pozadí (povrchu) pod (za)volně padajícím tělesem. O stabilizaci obrazu ani nemluvě.To už mají i nejlevnější střihové programy. pospa - 21/8/2012 - 14:14
citace:
citace:Vypadá to, že většina sestupových MARDI snímků v plném rozlišení už dorazila na Zemi, takže nadšenci na UMSF už vytvářejí nová neoficiální HD videa ze závěru EDL. Jedno pěkné je na(autorem je "jmknapp").
Moc to nevylepšili .Spíše naopak-. Nasekali tam školácké chyby.Třeba pohyb pozadí (povrchu) pod (za)volně padajícím tělesem. O stabilizaci obrazu ani nemluvě.To už mají i nejlevnější střihové programy.
Vlado, i když jsem toto konkrétní video zatím nemohl shlédnout, ale viděl jsem jiná předchozí od stejného autora, tak už teď si troufnu zareagovat.
Jak už bylo napsáno výše, jde o neoficiální video, které vytvořili nadšenci (= amatéři), a toto konkrétní pak pouze jeden člověk - jmknapp .
Navíc, jak se můžeš také dočíst, zatím byla stažena jen většina snímků , tedy ne úplně všechny -> video nemůže být už z tohoto důvodu dokonalé.
Můžeš nám, prosím, vysvětlit, co konkrétně jsou ony "školácké chyby" a proč by tato kamera měla mít stabilizaci obrazu?
Právě pohyb pozadí a "třesení" obrazu je totiž pro inženýry velmi důležitá informace - poskytne jim jasnější představu, jak se sonda chová při klesání na padáku, při odpojení od back shell a motorickém sestupu, atd. Věř mi, ta kamera MARDI na MSL není jen pro PR, ale hlavně pro inženýrské a vědecké účely.
Vlado1 - 21/8/2012 - 14:31
citace:Můžeš nám, prosím, vysvětlit, co konkrétně jsou ony "školácké chyby" a proč by tato kamera měla mít stabilizaci obrazu?
V žádné případě nemůže mít kamera stabilizaci obrazu. Docházelo by k znehodnocení záběrů . Jat technicky ,tak i kvalitativně. Psal jsem o programové funkci při sestavovaní a střihu fil. záběrů.
"školácké chyby" jsem naznačil. HonzaVacek - 21/8/2012 - 15:23
citace:drobné upřesnění - nikoli Robert M. ale Robert P(hillip)...
Děkuji za opravu. Nevím, kde se mi v hlavě vynořilo to M.Alchymista - 21/8/2012 - 17:50
Treba si uvedomiť, že zostupové púzdro nie je na padáku stabilizované - uchytenia padáku na backshell (zadnej časti aerodynamického krytu) sú blízko seba a celé púzdro sa na padáku kýva. Ešte v momente odhodenia tepelného štítu má sonda na padáku aj pomerne vysokú "doprednú" rýchlosť (neklesá presne vertikálne). Odhodenie tepelného štít tiež nie je "okamžitá" akcia, ale pyrozámky/pyroskrutky sú zrejme odpálené v rýchlej sérii (je to energeticky výhodnejšie) čo má za následok ďalší impulz, ktorý sondu tiež rozkýva.
Kto má chuť sa hrať, k dispozícii je i archív 666 snímkov z kamery MARDI v rozlíšení 1648x1200 na adrese http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/mardi.rar Pokiaľ by mal niekto chuť, dá sa z nich poskladať aj voči pozadiu (=povrchu) "stabilizované" video pádu tepelného štítu. Pritom je ale treba mať na pamäti, že takto zostavené snímky budú v dôsledku potočenia a zmeny veľkosti degradované. [Upraveno 21.8.2012 Alchymista]
Vlado 2 - 21/8/2012 - 19:56
Správné úvahy. Počkejme na další materiál a pak budeme diskutovat.
Pěkné. Je vidět, že natáčením kol se drobně pohnul i celý rover a taky trubkové ramena podvozku propružily - změnila se vzdálenost prostředního kola i zadního kloubu rocker-bogie od těla roveru.
Centrální uložení podvozku v jednom bodě asi bude při zatáčení dostávat pořádně zabrat. Přece jen je to 900 kg kolos oproti 185 kg u MERu. Krát 0,38 g, samozřejmě. Jsem zvědav, kolik let to ty ložiska vydrží.
pospa - 21/8/2012 - 23:19
Z dnešní tiskovky vyplynula informace o první poruše - poškozené vodiče v elektronice meteostanice REMS.
Kvůli tomu bude omezeno/degradováno měření směru a síly větru v případě, kdy bude jedna z meteosond, ta plně funkční, zakrytá v úplavu za kamerovým stožárem.
Nic kritického, ale je to škoda přijít o část měření už od začátku mise.
HonzaVacek - 22/8/2012 - 01:02
citace:Hm, zajímavé. Rozdíl teplot během solu 100°C povrch, 75°C přízemní atmosféra.
Úsměvný je ovšem ten kompromis s jednotkami teploty - na svislé ose ve °C, min a max teploty ale ve Fahrenheitech.
Oni s těmi jednotkami nějak bojují pořád Mě osobně nejvíc překvapila z prvního obrázku ta absolutní vlkost vzduchu 8%. Nevím totiž jak si to mám přeložit, protože absolutní vlkost se udává v hmotnostních jednotkách na jednotkový objem. Takže buď jde o překlep, a má to být relativní vlhkost, a v tom případě je to málo, a nebo jde o poměr hmotnosti vodnich par a celkové hmotnostni vzduchu v jednotkovem objemu a pak je to taky hodně. [Upraveno 22.8.2012 HonzaVacek]
David - 22/8/2012 - 07:40
Dnes by měla proběhnout zkušební jízda.
dubest - 22/8/2012 - 09:15
údaj o vlhkosti mě taky udivuje, žiju v představě, že je tam o x řádů větší sucho než na Zemi, 25m/s je navíc slušnej vichr
kratas - 22/8/2012 - 09:52
citace:údaj o vlhkosti mě taky udivuje, žiju v představě, že je tam o x řádů větší sucho než na Zemi, 25m/s je navíc slušnej vichr
Je nutno posuzovat s ohledem na povrchovy tlak atmosfery. Vitr 25m/s pri tlaku 0,7-0,9kPa je totez jako u nas vanek. a vlhkost je dana hmotnostnim podilem vodni pary rozpustenem v celkove hmotnosti vzduchu. Jelikoz je nizky tlak a tim i nizka hustota, muze se jevit vlhkost vysoka.
ales - 22/8/2012 - 10:01
Video, kombinující simulaci v Eyes se snímky z MARDI. Tentokrát je autorem přímo JPL. Je to i s komentářem.
kratas - 22/8/2012 - 10:20
To co se povedlo je neuveritelny. Vzpominam na pristani Spirit a Oportunity. To bylo perfektni, ale tohle je o level jinde.
pospa - 22/8/2012 - 10:34
citace:Vzpominam na pristani Spirit a Oportunity. To bylo perfektni, ale tohle je o level jinde.
Plně souhlasím. Co se týká technologie a PR, myslím že JPL udělalo obrovský kus práce a posunulo laťku hodně vysoko. HonzaVacek - 22/8/2012 - 10:39
citace:... a vlhkost je dana hmotnostnim podilem vodni pary rozpustenem v celkove hmotnosti vzduchu. Jelikoz je nizky tlak a tim i nizka hustota, muze se jevit vlhkost vysoka.
Nicméně na obrázku píšou, že se jedná o absolutní vlhkost a ta se zase v procentech neuvádí. Takže nevím, jak si těch 8% průměrné absolutní vlkosti mám přebrat.
citace:Z dnešní tiskovky vyplynula informace o první poruše - poškozené vodiče v elektronice meteostanice REMS.
Kvůli tomu bude omezeno/degradováno měření směru a síly větru v případě, kdy bude jedna z meteosond, ta plně funkční, zakrytá v úplavu za kamerovým stožárem.
Nic kritického, ale je to škoda přijít o část měření už od začátku mise.
Vyzerá to, že za poškodený vodič môže kamienok odrazený vďaka motorom skycranu pri pristátí. Je to vôbec možné? Myslel som že vodiče prístrojov sú proti vonkajším vplyvom aspoň minimálne chránené.
ucvrnkls - 22/8/2012 - 18:25
na ty páskové vodiče. (nevšímej si měřících vodičů co tam teď nejsou)
Většinou jsou chráněny vlastní izolací + nějakou fólií. Tedy nic moc překážka pro ostrý šutřík :/
Počítám že snaha o lepší ochranu by zvedla hmotnost o nezanedbatelná kila. Kalkulované riziko :/
HonzaVacek - 22/8/2012 - 20:22
Tak ohledně té vlhkosti 8% vysvětluje následující větička, která je u obrázku: This screen grab shows a sample - not actual data - of the kinds of Mars weather reports we will be getting from NASA's Curiosity rover.
Dal bych za to krk, že tam ještě včera nebyla, ale přehlédnout jsem to mohl, to by zase u mě nebylo až tak nic mimořádného.
Bych to neřešil, vítr je nepodstatný, stále se mění a údaje jsou možná dobré aktuálně- což vzhledem ke vzdálenosti Země je celkem zbytečnost.
citace:Co nejde silou jde ještě větší silou.
Mrkni na tyto fotky:
na ty páskové vodiče. (nevšímej si měřících vodičů co tam teď nejsou)
Většinou jsou chráněny vlastní izolací + nějakou fólií. Tedy nic moc překážka pro ostrý šutřík :/
Počítám že snaha o lepší ochranu by zvedla hmotnost o nezanedbatelná kila. Kalkulované riziko :/
david - 23/8/2012 - 07:24
citace:En ééénn!
Mělo by to být 3 m a otočka o 90 stupňů. Nějak mi tam ale chybí přistávací platforma jako u systému "MER", ta totiž dokumentovala "odkud se tam ten přístroj vzal".
ales - 23/8/2012 - 08:06
citace:Mělo by to být 3 m a otočka o 90 stupňů. ...
Přesněji to bylo cca 4,5 m vpřed, pak otočka o 120° a nakonec cca 2,5 m vzad. Celý přesun trval 16 minut a Curiosity je nyní cca 6 metrů od své původní pozice. Viz. např. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/images/?ImageID=4544dzejar - 23/8/2012 - 08:07
Na UMSF už před pár dny jeden nadšenec analyzoval sklon terénu směrem k oblasti Glenelg. Trasa dlouhá cca 400 m vede převážně "z kopce" s celkovým poklesem cca 16 metrů a s maximálním sklonem do 10°. Z analýzy také plyne, že Glenelg není ze současné pozice Curiosity přímo vidět, kvůli mírně zvýšenému "hřebenu" zhruba uprostřed cesty.
Jiný nadšenec zase zhruba načrtl trochu jiný možný směr trasy ke Glenelg. Uvidíme, jak to bude ve skutečnosti.
arccos - 23/8/2012 - 09:22
Tak mě napadlo, že těmi autoportréty by mohla Curiosity identifikovat i závadu na REMS, tedy ten případný narušený kabel. Myslím, že se s podobnými inspekcemi i počítalo.
pospa - 23/8/2012 - 09:36
citace:Tak mě napadlo, že těmi autoportréty by mohla Curiosity identifikovat i závadu na REMS, tedy ten případný narušený kabel.
Závada na REMS spočívá v narušení vodiče na PCB převodníku, který je přímo na povrchu výložníků s čidly pro měření větru - Wind Sensor transducer.
Nevím, jestly bylo nutné tuto část elektroniky nechat nechráněnou na povrchu měřicí aparatury, ale tak to prostě ti Španělé navrhli.
Detaily tady : http://cab.inta-csic.es/rems/rems_WS_en.html
yamato - 23/8/2012 - 10:07
ak doslo k poskodeniu lietajucim kamenim, tak potom ten zvoleny sposob pristatia mozno nie je najstastnejsi uvidime co povedia dalsie analyzy
Vlado 1 - 23/8/2012 - 10:37
Stačilo namontovat tenké titanové kryty (blatníky) vedle motorů a na dno vozítka. Zabránilo by se tím mechanickému poškození.
Ještě tady žádný neřešil , jak je možné že nedošlo k poškození povrchu vozítka ( třeba kabeláže, jemné mechaniky atd.)proudem a teplem spalin, z 8 ,raketových motorů. Mají to na hlavu postavené a né, promyšlené.
citace:ak doslo k poskodeniu lietajucim kamenim, tak potom ten zvoleny sposob pristatia mozno nie je najstastnejsi uvidime co povedia dalsie analyzy
citace:ak doslo k poskodeniu lietajucim kamenim, tak potom ten zvoleny sposob pristatia mozno nie je najstastnejsi uvidime co povedia dalsie analyzy
Proc jste si vsichni jisti, ze doslo k preruseni vodice vlivem uderu nejakyho kaminku? Jinak to pristani bylo super. MSL sedlo jak do vaty a všechno je zatím funkční. Jen jeden , nejspise nejmene dulezity, experiment bude mit o cca 0-50% mene dat nez bylo v planu. Holt si ta data budou doplnovat interpolaci dat z cidla v tom uplavu za stozarem. Aspon si studaci pocvicej nejake pocitacove modelovani .
yamato - 23/8/2012 - 19:05
ved preto je tam to "ak"
kratas - 23/8/2012 - 19:11
citace:Proc jste si vsichni jisti, ze doslo k preruseni vodice vlivem uderu nejakyho kaminku?
Ono pricin muze byt vic. Moje zkusenost od aut je vic nez kabely byvaji citlivejsi konektory a spoje. Treba kdyby do toho nekdo prastil nebo kopnul, tak by to fungovalo. Ale kde brat, kdyz nejsou lidi. Alchymista - 23/8/2012 - 20:08
ludí je jak sra*iek, akurát z hľadiska potreby sedia vždy na najmenej užitočných miestach...
A čo tak tam niekoho poslať, nech sa nato mrkne... Dobrovoľníkov by sa zrejme našlo dosť a dosť...
jmede - 23/8/2012 - 21:04
citace:ludí je jak sra*iek, akurát z hľadiska potreby sedia vždy na najmenej užitočných miestach...
A čo tak tam niekoho poslať, nech sa nato mrkne... Dobrovoľníkov by sa zrejme našlo dosť a dosť...
... Je to pravda jsou to amatéři, to by se Lunochodu na Marsu stát nemohlo ale kdo nic nedělá nic nepokazí. Jestli má Mars žhavé jádro je otázka, má třetinovou hmotnost a hlavně nemá dostatečně hmotný měsíc který by ho dal do pohybu aby se po něm pohybovaly desky proto ani nemmá elektromagnetickou ochranu před kosmickým zářením, čili není tam sopečná činost ani zemětřesení, zato se budou moci stavět bezpečné tunely.
kratas - 24/8/2012 - 00:15
citace:ludí je jak sra*iek, akurát z hľadiska potreby sedia vždy na najmenej užitočných miestach...
A čo tak tam niekoho poslať, nech sa nato mrkne... Dobrovoľníkov by sa zrejme našlo dosť a dosť...
Ja si delal srandu. Vzdycky musis vedet kam prastit a s jaou intenzitou. Pouze sem chtel odlechcit diskusi.
Ale uznavam, ze co se povedlo, je hodne uznani. Ale taky z toho vyplyva, ze dobra by byla spoluprace cloveka s robotem. Robot muzes vypustit do nehostinych podminek, ale pouze clovek robota dokaze opravit. Treba se mylim, ale v minulosti uz prikladu dost. Koneckoncu i ty roboty vytvarel clovek a nekdy na neco zapomene. Lidsky faktor. Nemyslim to ve spatnym.
random - 24/8/2012 - 09:21
citace: Jestli má Mars žhavé jádro je otázka, má třetinovou hmotnost a hlavně nemá dostatečně hmotný měsíc který by ho dal do pohybu aby se po něm pohybovaly desky proto ani nemmá elektromagnetickou ochranu před kosmickým zářením, čili není tam sopečná činost ani zemětřesení, zato se budou moci stavět bezpečné tunely.
To ci ma mars tekute jadro nie je otazka, je to vec modelov. Ano z jednou z moznosti ako potvrdit tekute jadro je magnetosfera.. no existuju i dalsie nepriame dokazy. Inu maslrs tu magnetosferu ma ale je velmi slabucka. Ted! nejake kovove. Jadro asi bude mat ... problemom vsak je v akom stave je a ake mohutne je. Druha nezanedbatelna vec je v !kom stave sa nachadzaju ostatne sfery marsu. Velke stitove sopky ktore boli aktivne este pomerne v blizkej minulosti hovoria o tom ze v jadre bolo este dost energie na roztavenie plastovych hornin ... je zaha#ou ale preco ma mars taku rychlu rotaciu ktora nevysvetluje preco sa sopky sformovali v jernej oblasti. Mechanizmus kontinentinalneho driftu je priamo spaty s pritomnostou tekutej vody. no na marse chybaju trence a stratovulkany. Je sice mozne ze boli pred davnymi vekmi - skor ako sa sformovali stitove vulkany - postihnute planaciou... a teda ako morfologicke formy sa nezachovali. N9 mali by vidiet byt na radarovich snimkoch .. hlavne trence ktore zanikli sedimentaciou . no.ja som nic takehoto nevidel .. som dost skepticky ze by mars mal niekedy viac vody akoako 1% pozemskeho mnozstva .. a skor voda bola viazana nejake oblasti ako globalne. Zemetrasenia niesu viazane len na doskovu tektiniku a sopky ale aj na ine chemicke a fyzikalne deje.... nq marse su zemetrasenia a pomerne silne iba castost asi nebude nijak valna
yamato - 24/8/2012 - 09:35
citace:
Ale uznavam, ze co se povedlo, je hodne uznani. Ale taky z toho vyplyva, ze dobra by byla spoluprace cloveka s robotem. Robot muzes vypustit do nehostinych podminek, ale pouze clovek robota dokaze opravit. Treba se mylim, ale v minulosti uz prikladu dost. Koneckoncu i ty roboty vytvarel clovek a nekdy na neco zapomene. Lidsky faktor. Nemyslim to ve spatnym.
podla mojho nazoru sa bez teleprezencne riadenych humanoidnych robotov tak ci tak nezaobideme. Ked sa bude stavat zakladna, alebo hlbit nejaky podzemny ukryt, armada humanoidnych robotov riadenych zo stanice na orbite tento proces velmi zjednodusi a urychliMachi - 24/8/2012 - 11:27
citace:Inu maslrs tu magnetosferu ma ale je velmi slabucka.
Mars nemá globální magnetosféru jen lokální oblasti s magnetickým polem.
citace:je zaha#ou ale preco ma mars taku rychlu rotaciu ktora nevysvetluje preco sa sopky sformovali v jernej oblasti.
Sopky na Marsu se formovaly hned v několika místech (ne v jedné), hlavních oblastí je tři až pět (Tharsis, Elysium, Syrtis Major, Hesperia, Malea), přičemž tvoří významné procento povrchu. Typ marsovské sopečné aktivity se většinou zdůvodňuje tlustší kůrou v kombinaci s menšími zásobami tepla, jestli si dobře vzpomínám.
citace:hlavne trence ktore zanikli sedimentaciou
Co je to trenc?
citace:nq marse su zemetrasenia a pomerne silne iba castost asi nebude nijak valna
Nebudu zpochybňovat, že je to odborník na slovo vzatý. Ale někdo by mu měl vysvětlit, že takový styl vyprávění je jakž takž akceptovatelný na přednášce na VŠ (ale spíše na SŠ), ovšem do televize pak vypadá, jako dětinský podivín.
Pavel Toufar - 24/8/2012 - 13:44
ad cernakus - Někdo má rád holky, jinej zase vdolky a proti gustu žádný dišputát, je to Váš názor... já bych si nedovolil radit G.K. nic takového, co jste uvedl, najmě když pojetí přednášek na VŠ je od každého přednášejícího rozdílné a především osobité a často i rázovité. Doporučuji k zamyšlení, jak širokému okruhu diváků je vysílací čas v 10:00 v TV asi tak určený, přičemž mnozí diváci o téma navíc většinou nejeví zájem, takže lze těžko požadovat vědeckou přednášku. Co jste nazval "podivínstvím", to mně nevadilo, protože bylo zjevné, že G.K. ví o čem mluví a snaží se vše srozumitelně vysvětlit, a naopak mi spíše vždy vadily a vadí projevy samozvaných odborníků a expertů na všechno, kteří jsou okouzlení sami sebou a tím, že dokáží vyslovit např. označení vědeckého přístroje apod., ale o jeho účelu a činnosti povětšinou nemají tušení, čímž nemám na mysli pouze oblast kosmonautiky, ba naopak. Ano, G.K. má osobité názory, stačí si přečíst některé jeho články, ale jde o názory nikoli pouze zajímavé, ale hlavně inspirující. Srdečně Vás zdravím a všem s omluvou, že zatěžuji stránku na úkor praktických informací. Až p. cernakus přečte - napsal bych mu přímo, kdybych měl na něj e-mail - prosím admin. o smáznutí. Díky pt
cernakus - 24/8/2012 - 13:59
P. Toufar
pokud byl pořad určen pro děti ZŠ (a způsob vyprávění by se zřejmě páčil i zvídavějším dětem 1. stupně) pak jistě ano. Jak jsem uvedl, nezpochybňuji jeho odbornou způsobilost, co řekl bylo jistě faktograficky správné. Jde o to, že volba slov, vyjadřovacího aparátu byla zcela jasná deformace z přednášek, kdy takovouto formu přednášející používají pro udržení pozorností dětí (a to i dětí na VŠ). Pro diváka Studia ČT to však může být nezvyklé ba i urážející. Upřímně pochybuji, že takto vypráví svým neerudovaným známým (samozřejmě před odborníky takhle nemluví určitě).
PS: Kdybyste se zaregistroval, tak mi můžete poslat soukromou zprávu přes systém
...bo - 24/8/2012 - 15:39
Další video přistání:
yamato - 24/8/2012 - 15:54
citace:Další video přistání:
tak to je silaAlex - 24/8/2012 - 19:06
citace:P. Toufar
pokud byl pořad určen pro děti ZŠ (a způsob vyprávění by se zřejmě páčil i zvídavějším dětem 1. stupně) pak jistě ano. Pro diváka Studia ČT to však může být nezvyklé ba i urážející.
Jednoznačne súhlasím s p. Toufarom. Verejnoprávna televízia je určená pre všetkých občanov štátu. A 99% občanov tohto štátu má celkom iné problémy ako dennodenne sledovať výskum vesmíru. Sú to bežní daňoví polatnici z dani ktorých je finacovaý výskum vesmíru takže im treba jednoduchým a zrozumiteľným spôsobom vysvetliť na aké účely boli použité ich dane. Pre 1% laickych fanúšikov resp. laických tzv. odborníkov sú určené iné zdroje - zdroje NASA, ESA, diskusné fóra na tému výskum vesmíru a pod. Je mi ľúto ale myslím si že je to tak.
cernakus - 24/8/2012 - 20:55
Asi to zde uz zaznelo, ale nemohu to najit. Nevi nekdo specifikace hnacich motoru?
ales - 24/8/2012 - 21:43
Nadšenci na UMSF už z MastCam snímků sestavili nádherná barevná panoramata okolí přistání Curiosity (včetně hory Mount Sharp) ve vysokém rozlišení (tzv. "Bradbury Landing Panorama".
Tohle je ovšem grafický program, tedy může zde docházet při skládání jednotlivých snímků ke kumulaci poziční chyby. Hezké pro panoráma s tetičkou na pláži ... ;-)
Dle mého názoru je lepší použít nějaký pevný rastr a na ten následně umísťovat jednotlivé fotografie. Tímto eliminujete možné skládání polohové chyby.
Existují i specializované programy, nicméně osobně používám Photopaint/Photoshop pro doladění barevného podání jednotlivých snímků a následně AutoCAD pro "slepení" snímků.
Jaro. - 25/8/2012 - 23:04
Podľa tohto článku sa na mieste pristátia na základe merania DAN odhaduje 1%-1.5% vody. Navyše, prístroj nevie rozlíšiť vodu od hydratovaných materiálov.
pospa - 25/8/2012 - 23:42
citace:Podľa tohto článku sa na mieste pristátia na základe merania DAN odhaduje 1%-1.5% vody. Navyše, prístroj nevie rozlíšiť vodu od hydratovaných materiálov.
V článku se také uvádí, že naměřené množství je výrazně nižší, než se v Gale očekávalo (5 - 6,5%). Ale druhým dechem Maxim Litvak dodává, že jsou stále ve fázi kalibrací a porovnávání numerických modelů s naměřenými daty. "Budeme to muset ještě 10x prověřit".
Michal Haubner - 26/8/2012 - 19:58
The curiosity does have a different drive actuator design; It does have a clutch system, so if we do have a failed actuator, you can disconnect the drive system...
(Seminar; The Mars Exploration Rovers; 58:50)
Nevíte, zdali a kde jsou zveřejněny detaily k pohonné jednotce, převodovce a konstrukci podvozku?
Díky
Agamemnon - 26/8/2012 - 20:24
citace:The curiosity does have a different drive actuator design; It does have a clutch system, so if we do have a failed actuator, you can disconnect the drive system...
(Seminar; The Mars Exploration Rovers; 58:50)
Nevíte, zdali a kde jsou zveřejněny detaily k pohonné jednotce, převodovce a konstrukci podvozku?
Díky
nejaký základ je na wiki... http://en.wikipedia.org/wiki/Curiosity_rover#Specifications
a pomerne veľa detailov je na nsf... lenže tam je ku msl niekoľko veľmi dlhých threadov, takže tam niečo konkrétne nájsť spätne je dosť ťažké pospa - 27/8/2012 - 01:43
Tato fotomontáž vážně stojí za to - osamocená Curiosity jakoby po očku sledovala tu "spoušť", co zůslala po přistávacích motorech a trpělivě čekala na instrukce, jak zdolat ten vyzývavý vrchol hory v dálce
btw curiosity sa objavilo v poslednom dieli futuramy (07x11 - Viva Mars Vegas)
pospa - 27/8/2012 - 11:28
citace:Nevíte, zdali a kde jsou zveřejněny detaily k pohonné jednotce, převodovce a konstrukci podvozku?
Dodavatel většiny důležitých pohonů MSL, fy Aeroflex, nemá moc důvodů zveřejňovat podrobnosti konstrukce svých výrobků.
Za prve je to jejich know-how, které si přirozeně chrání, ale co hlavně - problémy s opotřebením převodovek, odhalené během dlouhodobých pozemních testů, byly jednou z hlavních technických příčin dvouletého odkladu startu Curiosity. Nicméně, něco na webu přece jen mají : http://www.aeroflex.com/ams/motion/motion-actuators.cfm
Plánuje někdo vydat knihu o MSL?
Ta mravenčí práce při hledání info je úmorná...
martalien2 - 27/8/2012 - 23:44
citace: - problémy s opotřebením převodovek, odhalené během dlouhodobých pozemních testů, byly jednou z hlavních technických příčin dvouletého odkladu startu Curiosity. ....
Proc vlastne nepouzily motory MAXON jako predtim. Vzdyt se tak dobre osvecly...
HonzaVacek - 27/8/2012 - 23:54
Proběhlo testování 100 mm Mastcam.
Barvy na obrázku jsou upravené pro světelné podmínky, jaké panují tady na Zemi, takže odpadla ta "nepřirozená" oranžová.
Conquistador - 28/8/2012 - 01:17
citace:
Proc vlastne nepouzily motory MAXON jako predtim. Vzdyt se tak dobre osvecly...
No jedná hloupá ale možná pravděpodobná odpověď by mohla znít tak, že při použití stavajicích komponentů by se ta firma co dělala ty nové díly tak neobohatila, a jelikož v NASA frčí klientelizmus celkem na vysoké urovni, tak i tohle se mohlo stát.
Hlavní je aby fungovaly ty nové dobře a dlouho bez defektů. [Upraveno 28.8.2012 Conquistador]
david - 28/8/2012 - 07:15
citace:Proběhlo testování 100 mm Mastcam.
Barvy na obrázku jsou upravené pro světelné podmínky, jaké panují tady na Zemi, takže odpadla ta "nepřirozená" oranžová.
To nemá chybu, opět, jako je u NASA obvyklé, kvalitativní skok oproti předešlé sondě /MERu/.
david - 28/8/2012 - 07:16
citace:
citace:
Proc vlastne nepouzily motory MAXON jako predtim. Vzdyt se tak dobre osvecly...
No jedná hloupá ale možná pravděpodobná odpověď by mohla znít tak, že při použití stavajicích komponentů by se ta firma co dělala ty nové díly tak neobohatila, a jelikož v NASA frčí klientelizmus celkem na vysoké urovni, tak i tohle se mohlo stát.
Hlavní je aby fungovaly ty nové dobře a dlouho bez defektů. [Upraveno 28.8.2012 Conquistador]
Motory Maxon je konstrukce stará deset let - proto.
Ragulin - 28/8/2012 - 07:35
Měl bych takový laický dotaz, zajímá mě jakým způsobem se určuje vzdálenost objektů na fotografii z Marsu?
Asi to bude pomocí toho, že se na stéjné místo dívají dvě různé kamery ale nejsem si jist. Nikde jsem ani nečetl, žeby na vozítku byl nějaký laserový dálkoměr.
Jestli někdo víde jak to pánové JPL dělají, tak se prosím podělte o tuto informaci.
Dugi - 28/8/2012 - 09:08
citace:Měl bych takový laický dotaz, zajímá mě jakým způsobem se určuje vzdálenost objektů na fotografii z Marsu?
Osobně bych řekl, že se vzdálenost vypočítává podle ostření. Kdo má fotoaparát (nebo videokameru) s manuálním ostřením, ten ví, že aby byl snímek ostrý v určitém místě, musí musí posunout ostřící optiku do určité polohy - jednotlivé polohy pak odpovídají vzdálenosti snímaného objektu od snímače. Proto jsou na některých pozemských objektivech napsána čísla udávající vzdálenost objektu v metrech. Fotograf zaostří na objekt a může hned vidět jak je od něj daleko.
U teleobjektivů je rozdíl v ostrosti ještě markantnější, takže u MastCamu-100 je to ideální metoda měření vzdálenosti.
pospa - 28/8/2012 - 09:58
citace:
citace:Proc vlastne nepouzily motory MAXON jako predtim. Vzdyt se tak dobre osvecly...
Motory Maxon je konstrukce stará deset let - proto.
To není ten hlavní důvod. Motory Maxon byly například použity i na zcela nové lodi Dragon od SpaceX. http://www.maxonmotor.com/maxon/view/news/MEDIENMITTEILUNG-SpaceX
Hlavní důvod je ten, že Maxon se soustřeďuje spíš na menší elektromotory a pohony - nemá ve svém portfoliu složitější a větší pohonné ústrojí, kvalifikované pro kosmické lety, které by vyhovělo konstrukčním požadavkům MSL. Jen pro představu, pohony pro MSL (motor+převodovka+spojka+brzda) mají kolem 500 součástek.
Problémy s pohony od Aeroflexu byly dány snahou o úsporu energie při provozu a zajištěním dlouhodobé životnosti (primární mise 2 roky, ale spíš déle).
Už si nevzpomínám, jestli to byly nápady pocházející přímo z NASA(JPL), nebo od Aeroflexu, ale faktem je, že chtěli v konstrukci MSL pohonů použít (oproti předchozím misím) dvě novinky:
1) suchá mazadla, zřejmě grafit (odpadla by nutnost elektrických topidel pro zahřívání tekutých mazadel - vazelíny)
2) použit titan na některé komponenty převodovek (delší životnost)
Až po dlouhodobých testech se ukázaly obě změny jako nevhodné - ložiska a převodovky vykazovaly vyšší opotřebení, než bylo přípustné.
Z toho důvodu musela být konstrukce urychleně přepracována na "klasiku", tj. díly převodovek z legovaných ocelí, tekutá mazadla a přidány elektrická topidla. Následovala nová výroba kvalifikačních jednotek, nové dlouhodobé testování a pak výroba letových exemplářů. Proto to zdržení. kratas - 28/8/2012 - 10:03
citace:Už si nevzpomínám, jestli to byly nápady pocházející přímo z NASA(JPL), nebo od Aeroflexu, ale faktem je, že chtěli v konstrukci MSL pohonů použít (oproti předchozím misím) dvě novinky:
1) suchá mazadla, zřejmě grafit (odpadla by nutnost elektrických topidel pro zahřívání tekutých mazadel - vazelíny)
2) použit titan na některé komponenty převodovek (delší životnost)
Až po dlouhodobých testech se ukázaly obě změny jako nevhodné - ložiska a převodovky vykazovaly vyšší opotřebení, než bylo přípustné.
Z toho důvodu musela být konstrukce urychleně přepracována na "klasiku", tj. díly převodovek z legovaných ocelí, tekutá mazadla a přidány elektrická topidla. Následovala nová výroba kvalifikačních jednotek, nové dlouhodobé testování a pak výroba letových exemplářů. Proto to zdržení.
Pan od Aeroflex overil, co uz je vseobecne zname. Titan ma spatnou oteruvzdornost, proto z neho nejdou udelat ozubena kola. I hlavne zbrani by se jen tezko daly udelat z titanu.
I v lekarstvi. Pouzivaji se srouby atd. Ale kloubni nahrady musi mit vzdy kluzne casti z jineho materialu.
pospa - 28/8/2012 - 10:17
citace:Pan od Aeroflex overil, co uz je vseobecne zname. Titan ma spatnou oteruvzdornost, proto z neho nejdou udelat ozubena kola.
Zase tak úplně bych je nepodceňoval. Vlastnosti titanu jsou poměrně dobře známé; každý strojař a materiálový inženýr o něm ví, na co je vhodný a na co zase ne. Nevím(e) jistě na které díly planetových převodovek byl titan použitý, nemusela to být zrovna ozubená kola, ale jiné komponenty.
Faktem je, že to nevyhovělo a stálo to NASA hodně peněz i času navíc.
ales - 28/8/2012 - 10:27
citace:Měl bych takový laický dotaz, zajímá mě jakým způsobem se určuje vzdálenost objektů na fotografii z Marsu?
Asi to bude pomocí toho, že se na stéjné místo dívají dvě různé kamery ale nejsem si jist. ...
Ano, ze stereoskopických snímků se určitě dá odvodit vzdálenost různých objektů. U níže uvedeného snímku z kamery Mastcam 100 (která je na Curiosity jen jedna) ale spekuluji, že vzdálenosti se daly určit i "obráceně". Tedy lidé "ručně" na mapách a snímcích z MRO identifikovali objekty viditelné v záběru Mastcamu a vzdálenosti k nim pak odvodili z "mapy" (tedy nejen přímo ze samotného snímku). Takto bych postupoval já osobně. Jak to ale dělají v JPL bohužel nevím.
pospa - 28/8/2012 - 10:38
citace:
citace:Měl bych takový laický dotaz, zajímá mě jakým způsobem se určuje vzdálenost objektů na fotografii z Marsu?
Osobně bych řekl, že se vzdálenost vypočítává podle ostření.
MastCamy mají "ruční" ostření i autofokus od 2,1 m do nekonečna.
Pomocí ostření by ale určovat vzdálenosti ve větší dálce vůbec nešlo - když máte zaostřeno na nekonečno, tak bude na snímku ostré vše od 50 m až do nekonečna.
Jako mnohem schůdnější metoda je výpočet vzdáleností triangulací ze stereo snímků Navcamů.
Ale u MSL je tu ještě jedna a velmi dobrá metoda - identifikovat na snímcích objekty, které jsou vyfoceny také z oběžné dráhy z nadiru.
Když máte "půdorys" i "bokorys" členitého terénu, tak změříte vzdálenosti v prostoru velmi přesně.
Navíc, díky kamerám na MRO máme k dispozici nejen podrobné 2D snímky (0,3 m/px), ale i perfektní 3D topografické modely terénu s přesností lepší, než 1 výškový m/bod.
Jinak, snímky ze 100 mm MastCamu jsou skutečně lahůdkové.
Pro lepší představu měřítka je na detailu v pravém dolním rohu tmavý balvan velikosti Curiosity. Ten "kopeček", před kterým leží, je cca 100 m vysoký a 300 m široký.
yamato - 28/8/2012 - 10:42
citace:
citace:Měl bych takový laický dotaz, zajímá mě jakým způsobem se určuje vzdálenost objektů na fotografii z Marsu?
Osobně bych řekl, že se vzdálenost vypočítává podle ostření. Kdo má fotoaparát (nebo videokameru) s manuálním ostřením, ten ví, že aby byl snímek ostrý v určitém místě, musí musí posunout ostřící optiku do určité polohy - jednotlivé polohy pak odpovídají vzdálenosti snímaného objektu od snímače. Proto jsou na některých pozemských objektivech napsána čísla udávající vzdálenost objektu v metrech. Fotograf zaostří na objekt a může hned vidět jak je od něj daleko.
U teleobjektivů je rozdíl v ostrosti ještě markantnější, takže u MastCamu-100 je to ideální metoda měření vzdálenosti.
tato metoda ma bohuzial svoje limity. Kazdy fotograf vie, ze teleobjektiv zaostreny na nekonecno zobrazuje ostro predmety vzdialene od par stoviek metrov az do nekonecna. Takze tymto sposobom neviete odlisit objekt vzdialeny 1km od objektu vzdialeneho 2 km.
tipujem ze Mirek to plus minus trafilpospa - 28/8/2012 - 11:02
citace:... Mirek to plus minus trafil
plus mínus? Mám tam nějakou chybu? yamato - 28/8/2012 - 11:07
neuviedol si mena a funkcie zodpovednych pracovnikov
pospa - 28/8/2012 - 12:30
citace:neuviedol si mena a funkcie zodpovednych pracovnikov
Vzdálenost na snímku jsou téměř na 100% určeny korelací s detaily krajiny pořízené předtím kamerami z MRO. Stereoskopické měření vzdáleností nebude u Curiosity fungovat na více než pár set metrů a i tak je už na tuto vzdálenost velmi nepřesné.
pospa - 28/8/2012 - 12:57
citace:Vzdálenost na snímku jsou téměř na 100% určeny korelací s detaily krajiny pořízené předtím kamerami z MRO. Stereoskopické měření vzdáleností nebude u Curiosity fungovat na více než pár set metrů a i tak je už na tuto vzdálenost velmi nepřesné.
Přesně tak.
Na určování kratších vzdáleností => plánování jízdy a činnosti na následující sol, v řádech jednotek a desítek metrů, se budou hodit stereosnímky z NavCam.
Na určení větších vzdáleností, v řádech stovek a tisíců metrů, pak snímky z MRO.
-=RYS=- - 28/8/2012 - 14:29
citace:Nadšenci na UMSF už z MastCam snímků sestavili nádherná barevná panoramata okolí přistání Curiosity (včetně hory Mount Sharp) ve vysokém rozlišení (tzv. "Bradbury Landing Panorama".
Případně je na obou adresách k prohlédnutí i samotný Mt. Sharp (neboli Aeolis Mons).
Skoda, ze neni v obrazku oznaceno, kde je stit, padak, crane. Sice jsou "za kopcem", ale neco by teoreticky mohlo byt videt.
Mozna, ze neco videt bude, az bude rover na "kopci".
kratas - 28/8/2012 - 14:37
citace:Zase tak úplně bych je nepodceňoval. Vlastnosti titanu jsou poměrně dobře známé; každý strojař a materiálový inženýr o něm ví, na co je vhodný a na co zase ne. Nevím(e) jistě na které díly planetových převodovek byl titan použitý, nemusela to být zrovna ozubená kola, ale jiné komponenty.
Faktem je, že to nevyhovělo a stálo to NASA hodně peněz i času navíc.
Hodi se na skrine prevodovek, atd. I obrabeni titanu je obtizne. Napr. pri frezovani se jak to rict maze. Ma vynikajici pevnost a je korozne odolny i v agresivnim prostredi a pri nizkych teplotach. To je jeho hlavni vyhoda.
kratas - 28/8/2012 - 14:49
Spis by me zajimalo, jak je reseno tesneni pohonu nejen pojezdu, ale i roboticka ramena. Pryz pri tehle teplote a prostredi? Je na bazi silikonu?
kratas - 28/8/2012 - 15:30
citace:Spis by me zajimalo, jak je reseno tesneni pohonu nejen pojezdu, ale i roboticka ramena. Pryz pri tehle teplote a prostredi? Je na bazi silikonu?
Si zkusim sam odpovedet. Na odkazech jsem neco malo nasel.
pak jsem hledal neco o fenolovych pryskyricich a polymerech. Tohle by mohlo byt ono. V branzi chemie jsem zkoncil na urovni stredni skoly, takze terminologie nemusi byt uplne OK. Pokud je mezi vami nekdo s vyssimi znalostmi, opravte me.
Polyether ether ketone (PEEK), ktery vznika polymerizaci hydrochinonu, derivat fenolu.??? Viz nize z wikipedie.
Dalsim zvanenim bych to ...
kratas - 28/8/2012 - 16:30
Hledal jsem neco o firme aeroflex. Nechce se mi verit, ze v dobe AC motoru pouzili bezkartacove stejnosmerne motory. Da se to nejak vysvetlit?
Jan Bastecky - 28/8/2012 - 18:03
citace:Hledal jsem neco o firme aeroflex. Nechce se mi verit, ze v dobe AC motoru pouzili bezkartacove stejnosmerne motory. Da se to nejak vysvetlit?
Technicky vzato není velký rozdíl mezi bezkartáčovým DC motorem a AC motorem. Z hlediska dlouhodobé životnosti a odolnosti samotného motoru jsou rovnocenné.
DC motor má výrazně jednodušší řízení a velmi kompaktní konstrukci.
AC motor má u vyšších výkonů lepší účinnost, ale musíte mít speciální řídící jednotku (invertor) a tu musíte temperovat a chladit a opečovávat a taky živit elektřinou.
Osobně bych si pro vozítko na Mars taky vybral DC brushless motor. ;-)
cernakus - 28/8/2012 - 18:08
citace:Hledal jsem neco o firme aeroflex. Nechce se mi verit, ze v dobe AC motoru pouzili bezkartacove stejnosmerne motory. Da se to nejak vysvetlit?
Jistě, třeba tím, že AC motory by byly bohapustá šílenost?!
Generátor elektrické energie je ss (termočlánky), rozvody jsou ss. bezkartáčové ss motory mají velmi vysoký kroutící moment, vynikající přesnost, snadné řízení a velmi dlouhou životnost. A hlavně nepotřebuješ konvertor DC-AC a následně řídící tyristory pro AC motory (které se řídí buď frekvenčně nebo počtem pólů). Taktéž nepotřebuješ snímač polohy rotoru jako u AC motorů. Je tolik důvodů, proč nepoužít jako hnací motor na MSL AC motor a v podstatě mně nenapadá důvod PRO jeho použití.
Jan Bastecky - 28/8/2012 - 18:23
citace:
citace: - problémy s opotřebením převodovek, odhalené během dlouhodobých pozemních testů, byly jednou z hlavních technických příčin dvouletého odkladu startu Curiosity. ....
Proc vlastne nepouzily motory MAXON jako predtim. Vzdyt se tak dobre osvecly...
Ještě připojím poznámku k motorům Maxon/Aeroflex:
Myslím, že podstatou volby je větší váha roveru. Samotné motorky se moc neliší od předchozích misí (myslím, že Maxon/Aerojet jsou obdobné). Jsou použity převodovky s větším převodovým poměrem a s instalovanou spojkou. Podle mých informací by tato mechanická část měla být doménou firmy Aeroflex.
MSL nadále používá od firma Maxon MR enkodéry pro určování polohy jednotlivých kloubů. Takže vlastně firmu Maxon "neopustili", ale naopak přibrali k "fajnovější prácičce". ;-)
"Maxon bude řídit Aerojet" ;-)
Doporučuji dokumenty (z webu Maxon, Aerojet, nasa):
- maxonmotor_mediarelease_Curiosity_en.pdf ... o enkoderech Maxon
- mslTechnicalCook.pdf strana 13 ... o problémech s pohonem AeroJet
- actuator_16296_lander_petal.pdf ... technický list aktuátoru/motoru AeroJet pro MSL Milanek - 28/8/2012 - 23:44
ta spojka zmamena ze kdyby se nahodou zase nejaky motor "kousl" tak pujde odpojit a kolo se bude tocit volne ?
-=RYS=- - 29/8/2012 - 02:08
citace:ta spojka zmamena ze kdyby se nahodou zase nejaky motor "kousl" tak pujde odpojit a kolo se bude tocit volne ?
Je to tak, na obou koncich spojky jsou elektromagnety, ktere posouvaji stredovou osu na jednu stranu (do prevodovky) nebo na druhou stranu (volna osa-volne kolo). Takze po presunuti spojky jiz neni treba vyvijet elektrickou silu do elektromagnetu pro udrzeni volneho kola.
Je to podobne jako vyhybka v modelarske zeleznici TT, kde se podobnym zpusobem dalkove ovlada pres draty vyhybka s dvema civkama, ktere presunou kolejnici tam nebo zpet a stav mezi tim je bez napajeni elektrikou. Cili pro udrzeni stavu volneho otaceni neni treba do kola behem otaceni kola poustet elektriku. kratas - 29/8/2012 - 09:52
citace:
citace:Hledal jsem neco o firme aeroflex. Nechce se mi verit, ze v dobe AC motoru pouzili bezkartacove stejnosmerne motory. Da se to nejak vysvetlit?
Technicky vzato není velký rozdíl mezi bezkartáčovým DC motorem a AC motorem. Z hlediska dlouhodobé životnosti a odolnosti samotného motoru jsou rovnocenné.
DC motor má výrazně jednodušší řízení a velmi kompaktní konstrukci.
AC motor má u vyšších výkonů lepší účinnost, ale musíte mít speciální řídící jednotku (invertor) a tu musíte temperovat a chladit a opečovávat a taky živit elektřinou.
Osobně bych si pro vozítko na Mars taky vybral DC brushless motor. ;-)
S rizenim DC motoru sem to tusil, je jednodussi. Rizeni asi bude i tak pulsne sirkova modulace. Jinak bezkartacove DC motory maji jednu nevyhodu. Omezeny zaberovy moment. Je omezeny vykonem spinacich tranzistoru.
A tady oproti pohonu neni priorita presnost polohy, spis potrebujes ridit moment a spotrebu motoru v zavislosti na stavu akumulatoru.
Je to tak? Ja nejsem elektronik.
mrf - 29/8/2012 - 11:09
DC brushless motory jsou střídavé motory
s integrovaným strídačem. Navenek se
chovají podobně jako klasické DC motory.
Ale u MSL se mi to nějak nezdá, jak by
řešili redundanci střídače ?? (nebo
neřešili ?)
Jan Bastecky - 29/8/2012 - 11:11
citace: ...
S rizenim DC motoru sem to tusil, je jednodussi. Rizeni asi bude i tak pulsne sirkova modulace. Jinak bezkartacove DC motory maji jednu nevyhodu. Omezeny zaberovy moment. Je omezeny vykonem spinacich tranzistoru.
A tady oproti pohonu neni priorita presnost polohy, spis potrebujes ridit moment a spotrebu motoru v zavislosti na stavu akumulatoru.
Je to tak? Ja nejsem elektronik.
Spotřebu motoru a ani zátěžový moment moc neuřídíš, to je dané zatížením. Tyhle parametry lze sledovat a při překročení mezí pohon vypnout.
Nejsem si jist, ale pokud sleduju videa s pohybem jednotlivých prvků MSL, pak to na mně dělá dojem, že motorky spouští pouze systémem START/STOP (nemají PWM modulaci).
Vzhledem k použití obrovských převodových poměrů (např. podle "actuator_16296_lander_petal.pdf" z webu Aerojetu má aktuátor převodový poměr 320890:1 a otáčky výstupního hřídele 0.02ot/min) a tedy zde nenastávají významné dynamické jevy. Takže asi nemá smysl se zabývat nějakým podrobným řízením motorků.
Obecně bych nehledal moc elektroniky tam, kde není potřeba. Navíc celý MSL používá nízké napájecí napětí (je použito "leteckých" 28VDC), takže každý polovodičový spínací prvek představuje významnou napěťovou ztrátu. Např. každý křemíkový přechod ubere 0.7V (CMOS/FET technologie mají menší ztráty ale nelze je použít z důvodu radiační neodolnosti).
kratas - 29/8/2012 - 11:57
citace:320890:1
to odpovida otackam motoru cca 6500ot/min. To je dost. Neni prevodovy pomer prilis velky?
pospa - 29/8/2012 - 14:29
citace:
citace:320890:1
to odpovida otackam motoru cca 6500ot/min. To je dost. Neni prevodovy pomer prilis velky?
Převodový poměr v pohonech kol v řádu několika statisíců ku jedné je samozřejmě nesmysl.
Zatím nemám přesná čísla, ale u MSL to bude velmi podobné tomu, jak jsou zpřevodovány u MERů:
Stejnosměrné komutátorové motorky Maxon RE25 točí na prázdno 6170 rpm. Jsou zpřevodovány dvěma převodovkami do pomala v celkovém poměru 1504:1. První převod 18,8:1 obstarává planetová převodovka, druhé snížení otáček na 4,1 rpm pak harmonický převod 80:1.
Jan Bastecky - 29/8/2012 - 15:26
citace:
citace:320890:1
to odpovida otackam motoru cca 6500ot/min. To je dost. Neni prevodovy pomer prilis velky?
Převodový poměr to je skutečně veliký, ale takto je uveden v datovém listu "actuator_16296_lander_petal.pdf" firmy AeroJet. Výsledné otáčky v řádu 6500ot/min jsou celkem obvyklé u těchto motorků. Podle nákresu na straně 24 z dokumentu "MSL _heaters_08-0699.pdf" je použita čtyřstupňová převodovka (dva dvojité stupně).
Podporuji domněnku, že tento převod je použit jen u aktuátorů ruky a stěžně s kamerami. Sestava kol pak může mít převod odlišný - pokud by bylo v kolech použito pouze třístupňové převodovky, pak bude vycházet převodový poměr cca 12800:1 a rychlost otáčení kola zhruba 0,5ot/min - což zhruba odpovídá na netu dostupným videím ze zkoušek MSL.
Jan Bastecky - 29/8/2012 - 15:33
citace: ...
Podporuji domněnku, že tento převod je použit jen u aktuátorů ruky a stěžně s kamerami. Sestava kol pak může mít převod odlišný - pokud by bylo v kolech použito pouze třístupňové převodovky, pak bude vycházet převodový poměr cca 12800:1 a rychlost otáčení kola zhruba 0,5ot/min - což zhruba odpovídá na netu dostupným videím ze zkoušek MSL.
No to jsem popletl ... správně má být:
Sestava kol pak může mít převod odlišný - pokud by bylo v kolech použito pouze dvojstupňové převodovky, pak bude vycházet převodový poměr cca 600:1 a rychlost otáčení kola zhruba 0,5ot/sec - což zhruba odpovídá na netu dostupným videím ze zkoušek MSL.
pospa - 29/8/2012 - 16:28
citace:..., pak bude vycházet převodový poměr cca 600:1 a rychlost otáčení kola zhruba 0,5ot/sec - což zhruba odpovídá na netu dostupným videím ze zkoušek MSL.
0,5 ot/sec určitě ne.
MSL může jet maximální rychlostí 5 cm/sec, a to na ideálním rovném a hladkém povrchu (prakticky jen v laboratoři).
Na mnoha videích a animacích je rychlost pojezdu uměle zvýšena, aby divák neusnul.
Při průměru kol Curiosity 20" (50,8 cm) je pak rychlost otáčení kol 0,03125 ot/sec (1,875 ot/min).
V praxi, ve skutečném terénu, ale pojede zhruba jen poloviční rychlostí 2-3 cm/sec, takže otáčky kol budou cca 0,016 ot/sec.
-=RYS=- - 29/8/2012 - 20:31
citace:Měl bych takový laický dotaz, zajímá mě jakým způsobem se určuje vzdálenost objektů na fotografii z Marsu?
... u MSL je tu ještě jedna a velmi dobrá metoda - identifikovat na snímcích objekty, které jsou vyfoceny také z oběžné dráhy z nadiru.
... Navíc, díky kamerám na MRO máme k dispozici nejen podrobné 2D snímky (0,3 m/px), ale i perfektní 3D topografické modely terénu s přesností lepší, než 1 výškový m/bod.
Jako kdyby někdo z UMSF četl naši debatu o měření vzdáleností pomocí 3D modelů terému HiRISE DTM (Digital Terrain Model) a připravil nám velmi pěkné srovníní (pgrindrod).
Ha horním snímku je šikmý pohled na počítačový DTM model, kde červená linka naznačuje možnou trasu roveru a pod ním je reálný pohled, který zachytil 100 mm MastCam Curiosity.
Dost dobrá shoda, což?
Jako drobnou zajímavost bych dodal, že i když jsou snímky z kamer Curiosity excelentní, tak zhruba od vzdálenosti 4 km vede v rozlišení kamera HiRISE sondy MRO. Na tuto vzdálenost má dlouhofokální kamera (100 mm) MastCam rozlišení necelých 30 cm, což odpovídá snímkům z MRO.
V tomto případě to platí pro celou scenérii (i když to není úplně přesné, protože MRO fotí zpravidla v nadiru terén pod sebou, kdežto zde se díváme zboku, takže pro některé svahy to může být pravdou až od větší vzdálenosti).
A to existují návrhy kamer pro marsovské družice, které by měly ještě podstatně vyšší rozlišení (pod 10 cm/pix).
Samozřejmě, že Curiosity má obrovskou výhodu v tom, že se k těm útvarům může více přiblížit, načež se v tak členitém terénu bude určitě na co koukat.
pospa - 30/8/2012 - 09:21
Po dvou kratších testovacích jízdách v okolí místa přistání - Bradbury Landing, se Curiosity během solu 22 (28.8.) vydala na 400 m dlouhou cestu k lokalitě Glenelg.
Úterní jízda přidala 16 m na odometru. Délky ujetých úseků po rovném terénu, jako si Curiosity užívá teď, se mají prodlužovat až na 100 m/sol.
Pozdější pohyb v dunách, kaňonech a na šikmých svazích bude samozřejmě pomalejší.
Tlama - 30/8/2012 - 12:15
citace:Po dvou kratších testovacích jízdách v okolí místa přistání - Bradbury Landing, se Curiosity během solu 22 (28.8.) vydala na 400 m dlouhou cestu k lokalitě...
Mohu se zeptat, jaký má rekord na sol Oppy a jaký můžeme očekávat u Cury?
Dík
pospa - 30/8/2012 - 13:05
citace:
citace:Po dvou kratších testovacích jízdách v okolí místa přistání - Bradbury Landing, se Curiosity během solu 22 (28.8.) vydala na 400 m dlouhou cestu k lokalitě...
Mohu se zeptat, jaký má rekord na sol Oppy a jaký můžeme očekávat u Cury? Dík
Rekordní vzdálenost/sol, kterou Opporunity ujela běžnou jízdou vpřed, byla během solu 410 (20.3.2005) - 220 m.
Ovšem během solu 2616 (3.6.2011) ustanovila ještě jiný rekord a to v délce jízdy pozpátku - 165 m.
Musíme si ale uvědomit, že k těmto "dlouhým" přejezdům byly minimálně 3 dobré důvody:
1) Oppy měla v té době dostatek energie
2) dovoloval to ideáně rovný terén, bez překážek a jiných rizik
3) podél plánované trasy nebyly žádné zajímavé cíle, u kterých by bylo vhodné zastavit.
Naopak Oppy měla za úkol bez zbytečného zdržování dojet k vědeckým cílům vzdáleným několik km.
U Curiosity je situace, alespoň teď na počátku primární mise, dost odlišná. Energie má sice dostatek, ale jsme stále ve fázi testování vybavení (ještě nybyly použity nástroje na robotické ruce, mnoho přístrojů uvnitř roveru ještě nemělo možnost prokázat své schopnosti), takže dlouhé přejezdy nejsou prioritou. Curiosity se také chystá do členitějšího terénu. Takže když to shrneme, nikdo (zatím) nemá snahu trhat rekordy a zadávat MSL nějaké extra dlouhé přejezdy.
Uvidíme, co přinesou další měsíce / roky. MSL je pojizdná laboratoř, ne závodní bugyna. pospa - 30/8/2012 - 14:02
Na UMSF začaly "mravenčí práce" na tvorbě mapy s trasou MSL.
Zatím jen na základě fotodokumentace a hrubých informací o délce a směru jízdy (u MERů byly veřejně dostupné přesné koordináty).
Nicméně MSL řidič Paolo Bellutta potvrdil, že se mapa shoduje se skutečností, takže jejímu tvůrci Philu Strokeovi můžeme důvěřovat.
Ještě drobné doplňení k 16 m jízdě solu 22 : byl poprve použit autonomní navigační SW roveru, kdy byl zadán jen cílový bod jízdy (GTW - Go-To-Waypoint) a rover k němu dojel pomocí "vlastní inteligence". Předchozí dvě krátké testovací jízdy byly zadány přímými příkazy, stylem : ujeď 3 m vpřed, otoč se o 120°doprava, jeď 2 m dozadu, atd.
Tlama - 30/8/2012 - 14:38
citace:...
Uvidíme, co přinesou další měsíce / roky. MSL je pojizdná laboratoř, ne závodní bugyna.
Diky. To vše beru. Jen jsem chtěl ten údaj u Cury, jaký by mohl být pro porovnání. Jaký je tam HW vývoj.
Tlama - 30/8/2012 - 14:40
to couvání je ale hustý
pospa - 30/8/2012 - 14:55
citace: Jen jsem chtěl ten údaj u Cury, jaký by mohl být pro porovnání. Jaký je tam HW vývoj.
Co se týče rychlosti, nebo délky pohybu, tak MSL je na tom naprosto stejně, jako MERy.
Běžná rychlost 2-3 cm/s, ujeté vzdálenosti v řádu desítek až stovek m/sol.
Rozdíl je v tom, že Curiosity bude mít po několik let nepřetržitě v zimě v létě stále stejný denní příděl el. energie, zhruba 2710 Wh/sol. A s tím můžou/musí plánovači/řidiči pracovat.
MERy se svými FV panely měly k dispozici od 750 do 120 Wh/sol podle ročního období, stavu atmosféry a zaprášení panelů. Ale taky jsou 5x lehčí a přístrojů mají 10x méně (hmotnostně).
Takže, kdyby někdo s MSL opravdu chtěl/potřeboval udělat jízdní rekord, tak příležitost by tu asi byla. Ovšem důvod k tomu skutečně není. Aspoň prozatím.
pospa - 31/8/2012 - 12:41
Sol 24 (30.8.): + 21 m
PS: Mapa trasy na UMSF se následující 2 týdny bohužel nebude aktualizovat - její tvůrce bude do 16.9. nedostupný.
Už by mohla taky NASA/JPL vydat nějakou svou, oficiální mapu...
yamato - 31/8/2012 - 18:31
NASA posuva svoje PR na uplne novu uroven
feature=related
pospa - 31/8/2012 - 20:06
citace:NASA posuva svoje PR na uplne novu uroven
Jj, povedený raperský kousek.Velmi pěkná Curiosity v US bikinách
Na webu se vyloupl už týden po přistání. NASA ani JPL s tím samozřejmě nemá nic společného.
Jan Bastecky - 1/9/2012 - 08:54
citace:NASA posuva svoje PR na uplne novu uroven
feature=related
... to je naprosto famózní!!!
Tlama - 1/9/2012 - 09:10
citace:NASA posuva svoje PR na uplne novu uroven
feature=related
hustý Vlado 1 - 1/9/2012 - 09:45
citace: NASA posuva svoje PR na uplne novu uroven
feature=related
No . Co k tomu říct. Čekal jsem to. Ale né tak brzy .
Poplatníkům s vysoce vyvinutým chápáním kultury a techniky, to jinak neprodáte. pospa - 1/9/2012 - 11:29
Při 16 m jízdě solu 22, kdy byl poprve použitý FSW (Flight SoftWare) pro autonomní navigaci, byla Curiosity záměrně navedena tak, aby měla v cestě 17 - 20 cm vysoký kámen. Vyhodnocení po jízdě dopadlo velmi dobře - rover si s drobnou překážkou poradil bez problémů a přejel ji rychleji, než se očekávalo.
Při dnešní jízdě bude poprve použit i autonomní VO modul - Visual Odometry, čámž by měly být otestovány všechny sw komponenty pro pohyb v terénu.
yamato - 1/9/2012 - 11:36
citace:
citace: NASA posuva svoje PR na uplne novu uroven
feature=related
No . Co k tomu říct. Čekal jsem to. Ale né tak brzy .
Poplatníkům s vysoce vyvinutým chápáním kultury a techniky, to jinak neprodáte.
Panoramat z místa přistání jsme tu měli už hodně, ale toto, na počest úspěchu inženýrů z JPL, stojí rozhodně za shlédnutí.
(podle mě jedno z nejpovedenějších )
A pro ty, kdo jsme nechali poslat své jméno v akci Send Your Name To Mars, je tu snímek dvou křemíkových čipů s 1,2 mil jmen a 20 000 podpisů vyrytých (ne zapsaných do paměti) elektronovým dělem. Na snímku nahoře uprostřed je nad 9 kalibračními terči (vlastně 10, včetně čtvercové titanové destičky vpravo) vodorovná ploška s logem JPL. Dva čipy jsou přilepeny po obou stranách loga. Víc detailů tady : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/participate/sendyournameTEMP4/
Lehce exibionistický letový řiditel Bobak "Mohak Guy" Ferdowsi si po 3 hvězdách na pravé straně lebky nechal nabarvit ještě odometrické značky JPL v morseovce na pravou stranu hlavy.
Co si ten týpek vymyslí příště? MMRTG zezadu a laserový ChemCam zepředu?
.
Vlado 1 - 2/9/2012 - 14:26
citace:Lehce exibionistický letový řiditel Bobak "Mohak Guy" Ferdowsi si po 3 hvězdách na pravé straně lebky nechal nabarvit ještě odometrické značky JPL v morseovce na pravou stranu hlavy. Co si ten týpek vymyslí příště? MMRTG zezadu a laserový ChemCam zepředu?
Ó , jak vyspělá kosmos technologie. Nebo to je spam?
Mod: pro přehlednost odstraněny obrázky - jsou už v předchozím příspěvku.
pospa - 2/9/2012 - 14:49
Během solu 12 (17.8.) kamera MRO-HiRISE pořídila barevné snímky Curiosity v místě přistání téměř přesně z nadiru (sklon 9°).
S rozlišením 25 cm/px jsou bez problémů vidět jednotlivá kola (d = 50 cm), stín kamerového sloupku a další detaily.
Na LEGO CUUSOO tento návrh dosáhl podpory 10 000 lidí, takže je teď ve schvalovacím řízení, aby se za pár měsíců mohl objevit jako regulerní LEGO stavebnice na pultech obchodů. http://lego.cuusoo.com/ideas/view/3431
Emily Lakdawalla dala dohromady neoficiální zevrubný sumář všech aktivit roveru, sol po solu, do přehledné tabulky.
Na odometru bylo ke včerejšku 109 m.
Nevznikla při přistání (při první jízdě byla kola zkontrolována po prvním protočení o 180°), ale je to důsledek přejetí ostrého kamene během následné jízdy.
Nicméně je to v toleranci a údajně se s tím počítá.
Osobně mě to dost překvapilo. U MERů jsme nic takového neznali...
Je to ovšem naprosto nic oproti tomu, co zažil pozemní testovací rover VSTB (Vehicle System Test Bed).
Protože je téměř věrnou kopií Curiosity, podvozek musí na Zemi snášet zhruba 3x větší zatížení.
Jeho kala při testování na JPL Mars Yard už doznala takového poškození, že je museli komplet vyměnit za silnější.
MER tiež vážili len 185kg - teda asi pätinu toho, čo váži MSL.
Kolesá na VSTB sú dobre omlátené... V podmienkach Marsu to bude možno ešte trochu horšie, zaťaženie je síce menšie, ale pri nízkej teplote bude materiál krehkejší a skôr sa vylomí.
pospa - 6/9/2012 - 12:27
citace:
citace: U MERů jsme nic takového neznali...
MER tiež vážili len 185kg - teda asi pätinu toho, čo váži MSL. Kolesá na VSTB sú dobre omlátené... V podmienkach Marsu to bude možno ešte trochu horšie, zaťaženie je síce menšie, ale pri nízkej teplote bude materiál krehkejší a skôr sa vylomí.
Ne tak docela - plošné zatížení kol u MSL a MER je přibližně stejné. Hmotnost MSL je větší, ale přiměřeně tomu byla zvětšena i styčná plocha kol, na kterou se zatížení přenáší. Kola u obou roverů jsou z hliníkové slitiny, předpokládám že stejné, nebo velmi podobné. Křehnutí vlivem nízkých teplot na Marsu bych se moc nebál - hliníkové slitiny v letectví pracují běžně pod silným cyklickým zatížením (např. konstrukce křídla) v -60°C a vydrží desítky let. A MSL ani MERy v noci, kdy je -130°C, nejezdí. Z důvodu úspor energie (vytápění pohonů) se pohybují pouze během nejteplejších částí dne, přibližně od 10 do 16 hod.
Co je u MSL jiné, je rozteč mezi lomenými žebry "dezénu", tipuji tak 5 cm. U MER byly žebra přímé, ale hlavně jsou blíž u sebe (2,5 cm) => ostré kameny se nedostávají tak často až na "plášť" kola a nemohly ho poškodit. Taky se mi zdá, že tloušťka "pláště" kol byla u MERů větší. U MSL to podle fotek s poškozením odhaduji jen na 1-2 mm !
Asi taky hodně přispěl dvouletý odklad startu - předpokládám, že inženýři s VSTB na Mars Yardu trénovali už hoooodně dlouho.
citace:Ne tak docela - plošné zatížení kol u MSL a MER je přibližně stejné. Hmotnost MSL je větší, ale přiměřeně tomu byla zvětšena i styčná plocha kol, na kterou se zatížení přenáší.
Plošné zaťaženie môže byť rovnaké, ale keď koleso nabehne na kameň, a stratí "plošný kontakt" s podkladom, počíta sa zaťaženie kolesa a plocha kameňa - a tam už je medzi MER a MSL na Zemi pomer 32:150 a v podmienkach Marsu približne 12:56 (podobný rozdiel ako keď vám v maminých lodičkách stupí na nohu troj-štvorročná dcéra alebo dospievajúca slečna).
pospa - 6/9/2012 - 15:18
citace:Plošné zaťaženie môže byť rovnaké, ale keď koleso nabehne na kameň, a stratí "plošný kontakt" s podkladom, počíta sa zaťaženie kolesa a plocha kameňa
Souhlasím. Taky bude záležet na podkladu, ve kterém bude kámen ležt. Pokud bude v hlubším prachu/písku, zamáčkne se do něj a tlak se přenese na větší plochu. Na tvrdém podloží to bude horší.
Hledal jsem víc informací o rozměrech kol MSL, ale moc toho není. Oficiálně jen průměr 20" (50,8 cm) a z fotek se dá odhadnout šířka zhruba 38,5 cm. Přesnější tloušťka stěny není jasná. Kdysi dávno jsem možná v nějakém videu zaslech, že je to jen jako 7 listů papíru, nebo tloušťka kreditky. Pro amíky ideální přirovnání. Andy - 6/9/2012 - 19:01
Krásný barevný detail nástrojů na konci robotické ruky - uprostřed kamera MAHLI (Mars Hand Lens Imager), vpravo rotační kartáče DRT (Dust Removal Tool). Zavřený, původně průhledný kryt MAHLI, je pokrytý jemným prachem, který tam ulpěl během finální fáze přistání.
Vyfoceno levým Mastcamem během solu 30 (5.9.)
citace: Zavřený, původně průhledný kryt MAHLI, je pokrytý jemným prachem, který tam ulpěl během finální fáze přistání.
Když si představím jak white rabbits běhali při stavbě MSL v těch oblečkách. Snaží se aby nikde nebylo ani smítko... a pak to udělá "vžuch" a během 10ti vteřin je všechno zasratý až běda, tak si říkám, že by možná nějaký postupy nemusely být až tak pracně opatrný a pečlivý. (=drahý)
Agamemnon - 7/9/2012 - 18:25
citace:
citace: Zavřený, původně průhledný kryt MAHLI, je pokrytý jemným prachem, který tam ulpěl během finální fáze přistání.
Když si představím jak white rabbits běhali při stavbě MSL v těch oblečkách. Snaží se aby nikde nebylo ani smítko... a pak to udělá "vžuch" a během 10ti vteřin je všechno zasratý až běda, tak si říkám, že by možná nějaký postupy nemusely být až tak pracně opatrný a pečlivý. (=drahý)
to sa nerobí kvôli hw samotnému, ale hlavne kvôli planéte... aby bol mars čo najemenej kontaminovaný prinesenými baktériami
pospa - 7/9/2012 - 21:07
citace:... tak si říkám, že by možná nějaký postupy nemusely být až tak pracně opatrný a pečlivý. (=drahý)
Musely.
Jak správně píše Agamemnon, jedním z hlavních důvodů je nutná planetární ochrana - podle mezinárodních dohod a interních směrnic NASA jsou na všechny sondy, které mají přistát na cizím tělese, kladeny vysoké nároky na bakteriologickou čistotu, sterilitu. Nechceme zavlést pozemské mikroorganismy na Mars, navíc u mise, která má studovat vhodnost místních podmínek pro život. Má studovat Mars, ne pozemské bakterie.
Druhým a neméně důležitám důvodem pro extrémní opatrnost a pečlivost při montáži a testování je maximální snaha o úspěch mise. Na sondě prostě musí být všechno perfektní. Jinak to nevyjde - nesplní úkol a všechny investované peníze přijdou vniveč. Nemáte druhý pokus na start, přistání, nebo vlastní průzkum, nemáte mechanika, který by tam doletěl a něco na roveru opravil, seřídil, vyměnil. Tady se zkrátka šetření nevyplácí - úspěch bezpilotních misí NASA je přímým důsledkem tohoto pečlivého přístupu.
yamato - 7/9/2012 - 21:22
ked si predstavim 2,5miliardovy mrtvy rover na marse s vyskratovanym obvodom, vinou nestastne spadnuvsieho vlasu nejakeho mechanika...
To ze na marse sa prasi je sice fakt, ale to neznamena ze sa vyoutujeme uz na zemi Na marse s tym nic nenarobime, na zemi hej
Agamemnon - 7/9/2012 - 22:13
citace:To ze na marse sa prasi je sice fakt, ale to neznamena ze sa vyoutujeme uz na zemi
nj, mars climate orbiter by vedel rozprávať david - 8/9/2012 - 05:31
citace:
citace:... tak si říkám, že by možná nějaký postupy nemusely být až tak pracně opatrný a pečlivý. (=drahý)
Musely.
Jak správně píše Agamemnon, jedním z hlavních důvodů je nutná planetární ochrana - podle mezinárodních dohod a interních směrnic NASA jsou na všechny sondy, které mají přistát na cizím tělese, kladeny vysoké nároky na bakteriologickou čistotu, sterilitu. Nechceme zavlést pozemské mikroorganismy na Mars, navíc u mise, která má studovat vhodnost místních podmínek pro život. Má studovat Mars, ne pozemské bakterie.
Druhým a neméně důležitám důvodem pro extrémní opatrnost a pečlivost při montáži a testování je maximální snaha o úspěch mise. Na sondě prostě musí být všechno perfektní. Jinak to nevyjde - nesplní úkol a všechny investované peníze přijdou vniveč. Nemáte druhý pokus na start, přistání, nebo vlastní průzkum, nemáte mechanika, který by tam doletěl a něco na roveru opravil, seřídil, vyměnil. Tady se zkrátka šetření nevyplácí - úspěch misí NASA je přímým důsledkem tohoto pečlivého přístupu.
Domnívám se též, že požadavky na sterilitu sond jsou přehnané, stejně všechna tělesa Sluneční soustavy jsou s velkou pravděpododobností blížící se jistotě sterilní a pozemmský život nemá šanci tam vegetovat. Ostatně sověti od samého začátku své sondy stejně nesterilizovali, děda mi našel výstřižek o Luně 2, která byla " sterilizována " následujícím způsobem - cituji volně : " v okamžiku dopadu byla sonda poslední stupeň nosné rakety " postříkán" speciální sterilizační látkou".To bych rád vskutku věděl jak to bylo technicky provedeno při dopadové rychlosti 2,5 km/s v absolutním vduchoprázdnu.
cernakus - 8/9/2012 - 11:12
Davide, ten tvůj děda je koukám univerzální expert na kosmonautiku. Že to je Karel Pacner
Je to asi takhle, COSPAR, který vznikl někdy v 60tých letech a který uznávají všichni (a uznával jej i SSSR) má jisté direktivy a těmi se je třeba řídit. Máme 5 kategorií misí, které vyžadují určitou úroveň proti-biologické ochrany. Měsíc je kategorie 2 a tedy snížená ochrana zásadně nevadí. Díky absenci atmosféry (absence vlhkosti a radiačního ochrany), velkým výkyvům teplot a nízkému množství uhlíku, je riziko kontaminace Měsíce biologickým životem ze Země malá. Jedině extremofilové by tam byli schopni přežít ve formě spor a to jen po velmi krátkou dobu, neboť extremofil má vyvinutou ochranu jen proti jednomu extrému a bez možnosti generační evoluce se nemůže přizpůsobit podmínkám na tělesu kategorie 2. Proto ochrana měsíčních misí nebyla nic extra, zatímco ochrana misí co se vracely z Měsíce na Zemi byla značná, protože spadají do kategorie 5 (nejvyšší) a jako nejrizikovější v těchto kategoriích byly například Apolla a Mir, proto, že mikrobiologické formy života měli možnost generační evoluce v prostředí se silným vnějším podnětem (radiace, u Miru to byl dlouhý čas).
U MSL byla ochrana a sterilizace důležitá pro důvody uvedeném M. Pospíšilem. Stroj který hledá život by neměl na Marsu najít kulturu, kterou tam sám před lety přinesl. To by bylo velmi špatné.
david - 8/9/2012 - 15:45
citace:Davide, ten tvůj děda je koukám univerzální expert na kosmonautiku. Že to je Karel Pacner
Je to asi takhle, COSPAR, který vznikl někdy v 60tých letech a který uznávají všichni (a uznával jej i SSSR) má jisté direktivy a těmi se je třeba řídit. Máme 5 kategorií misí, které vyžadují určitou úroveň proti-biologické ochrany. Měsíc je kategorie 2 a tedy snížená ochrana zásadně nevadí. Díky absenci atmosféry (absence vlhkosti a radiačního ochrany), velkým výkyvům teplot a nízkému množství uhlíku, je riziko kontaminace Měsíce biologickým životem ze Země malá. Jedině extremofilové by tam byli schopni přežít ve formě spor a to jen po velmi krátkou dobu, neboť extremofil má vyvinutou ochranu jen proti jednomu extrému a bez možnosti generační evoluce se nemůže přizpůsobit podmínkám na tělesu kategorie 2. Proto ochrana měsíčních misí nebyla nic extra, zatímco ochrana misí co se vracely z Měsíce na Zemi byla značná, protože spadají do kategorie 5 (nejvyšší) a jako nejrizikovější v těchto kategoriích byly například Apolla a Mir, proto, že mikrobiologické formy života měli možnost generační evoluce v prostředí se silným vnějším podnětem (radiace, u Miru to byl dlouhý čas).
U MSL byla ochrana a sterilizace důležitá pro důvody uvedeném M. Pospíšilem. Stroj který hledá život by neměl na Marsu najít kulturu, kterou tam sám před lety přinesl. To by bylo velmi špatné.
Děda žádný expert není, protože když jsem se jej ptal jak příkladně sterilizovali sověti své přistávací moduly na Mars nevěděl. U američanů jsou jejich postupy obecně známy a probíhají pod veřejnou konstrolou, u sovětů věděl děda jen o " sterilizaci Luny 2 v okamžiku dopadu, cemuž jsem se podivil. Myslím, že nejen mne, ale i návštěvníky by zajímalo jak sověti své dopadové sondy na Mars sterilizovali, aby nakonec MSL nenašel na Marsu nějakého malého " lysenka", a jako bonus by bylo zajímavé vědět, jak sterilizovali FG.
Agamemnon - 8/9/2012 - 16:26
citace:a jako bonus by bylo zajímavé vědět, jak sterilizovali FG.
google:
za 5 min. hľadania som našiel niekoľko rôznych zdrojov, publikovaných článkov a pod. o aplikácií princípov "planetary protection" v prípade fobos-grunt...
ale keďže som práve na odchode z domu, tak nemám možnosť cez to prejsť a prezrieť... si to záujemcovia budú musieť pohľadať sami...
pospa - 8/9/2012 - 17:24
citace:a jako bonus by bylo zajímavé vědět, jak sterilizovali FG.
Pokud by se tím někdo chtěl zabývat, tak to prosím postněte do vlákna Fobos-Grunt a ne sem.
Odstín snímku je spíš žluto-oranžový, stejně jako první obrázek z MAHLI pár hodin po přistání.
Narůžovělý nádech průhledného krytu na předchozím snímku je daný červenou barvou tmelu, kterou jsou připevněny optické členy uvnitř objektivu.
Vlado 1 - 8/9/2012 - 18:42
Je někde ,nějaký, video záznam, motorových zkoušek, toho zázračného jeřábu?
Nemyslí počítačovou animaci. Na to, bych se rád, podíval.
HonzaVacek - 8/9/2012 - 22:25
On Vlado těmi svými připomínkami a dotazy je tu a tam užitečný. Hledal jsem video ze zkoušek Skycrane, ale narazil jsem na něco jiného a zajímavějšího. Jestli to tu už bylo, tak se omlouvám. Curiosity zachytila dopad jeřábu na povrch.
pospa - 8/9/2012 - 22:41
citace:Je někde ,nějaký, video záznam, motorových zkoušek, toho zázračného jeřábu?
Motory MLE (Mars Landing Engine) jsou typ MR-80B od Aerojetu. Výroba probíhala v Redmontu, testy v Sacramentu.
Bohužel, videozáznam jsem teď žádný nenašel, i když před pár lety jsem myslím viděl video z testu, ze kterého je první snímek.
Jestli to video někdo objevíte, tak ho přidejte. Jinak moc tam vidět nebylo, jen rozžhavení spalovací komory do růžova a pak zase chladnutí, spaliny z trysky skoro neviditelné.
Tak aspoň pár obrázků.
. .
Aerojet vybavil MSL prakticky všemi rakerovými motory:
8 x MR-111C (tah 1 lbf) na přeletovém stupni - orientace sondy a korekce dráhy
8 x MR-107U (tah 68 lbf) na back shell - řízený průlet atmosférou
8 x MR-80B (tah 800 lbf) na descent stage - sky crane manévr
Vlado 1 - 8/9/2012 - 22:58
Jak tohle zvládli . Tak na Marzu to je brnkačka.
Vlado 1 - 8/9/2012 - 23:20
Kdo na Maru bude nosit káble? Podle průřezu to bude asi slaboproud.
feature=related
yamato - 9/9/2012 - 10:07
vlado, vlado, velmi casto spominas SR ale sam ho nepouzivas. Za prve, ten vrtulnik testoval pristavaci radar. Za tym ucelom sa podvesila maketa MSL, aby sa odhalili pripadne interferencie. Vsimni si ze maketa je zavesena na jednom lane, uplne inak nez skutocny MSL, pretoze ucelom nebolo testovat zavesenie, ale radar. Skutocny MSL konieckoncov "visel" len par sekund.
Za druhe, je uplne logicke ze testovacia dvojicka MSL ma externy privod energie. Naco by prepanakrala do nej pchali drahy a nebezpecny plutoniovy zdroj? Mas nejaky logicky dovod? Urcite to neurobia aby VladPrvy nemal pochybnosti...
pospa - 9/9/2012 - 14:20
Sol 33: MAHLI poprve fotí s otevřeným krytem. Vše je OK.
Větší šutr vpravo dole má cca 8 cm.
a ještě jednou otočná hlava robotické ruky. Všimněte si čtyř rozsvícených diod kolem objektivu MAHLI - kontrola funkčnosti.
(jaký to krásný kousek techniky ... a ten jasný den tam ... )
citace:vlado, vlado, velmi casto spominas SR ale sam ho nepouzivas.
Za druhe, je uplne logicke ze testovacia dvojicka MSL ma externy privod energie. Naco by prepanakrala do nej pchali drahy a nebezpecny plutoniovy zdroj? Mas nejaky logicky dovod? Urcite to neurobia aby VladPrvy nemal pochybnosti...
Yamato, yamato, SR nejde nepoužívat , to leze z člověka samo.
Takový plutoniový zdroj, lze chce na Zemi nahradit MH zdrojem (o menší hmotnosti)
Ale tady jde o jiný problém že ten vehikl jede na hydro pohony (to jsou ti hadice na ramenou) yamato - 9/9/2012 - 22:29
citace:
citace:vlado, vlado, velmi casto spominas SR ale sam ho nepouzivas.
Za druhe, je uplne logicke ze testovacia dvojicka MSL ma externy privod energie. Naco by prepanakrala do nej pchali drahy a nebezpecny plutoniovy zdroj? Mas nejaky logicky dovod? Urcite to neurobia aby VladPrvy nemal pochybnosti...
Yamato, yamato, SR nejde nepoužívat , to leze z člověka samo.
Takový plutoniový zdroj, lze chce na Zemi nahradit MH zdrojem (o menší hmotnosti)
Ale tady jde o jiný problém že ten vehikl jede na hydro pohony (to jsou ti hadice na ramenou)
dokaz/podklad/link? alebo zase cucas z prsta? mne to pride tak ze ten MSL simulator ma privod energie, ako aj komunikacne spojenie po kabli. Co je vzhladom na jeho ucel (testovanie chovania v terene) absolutne logicke. Neviem preco by do toho mali pchat akykolvek autonomny zdroj.
Takze neviem aky Samo lezie z teba, ale SR to nebude Vlado 1 - 9/9/2012 - 22:44
citace:mne to pride tak ze ten MSL simulator ma privod energie, ako aj komunikacne spojenie po kabli. Co je vzhladom na jeho ucel (testovanie chovania v terene) absolutne logicke. Neviem preco by do toho mali pchat akykolvek autonomny zdroj.
Nemělo to byt řízeno rádio vlnami ? Moj SR si nedokáže představit komunikacne spojenie po kabli s Marsem martalien2 - 10/9/2012 - 00:49
citace:
dokaz/podklad/link? alebo zase cucas z prsta? mne to pride tak ze ten MSL simulator ma privod energie, ako aj komunikacne spojenie po kabli. Co je vzhladom na jeho ucel (testovanie chovania v terene) .....
Ja nechapu proc reagujete. Kde nic neni ani smrt nebere...
Andy - 10/9/2012 - 07:18
MAHLI pořídila několik závěrů spodku Curiosity :-).
moze niekto znaly napisat na co sluzi ten MAHLI a preco tam je ta minca ?
pospa - 10/9/2012 - 08:42
citace:moze niekto znaly napisat na co sluzi ten MAHLI a preco tam je ta minca ?
Kamera MAHLI (Mars Hand Lens Imager) je digitální lupa, sloužící pro snímkování povrchu a zajímavých objektů z velmi krátké vzdálenosti. Protože je umístěna na konci robotického ramene a lze ji za ostřovat v rozmezí 2 cm až nekonečno, je možné s ní provádět i inspekci stavu samotného roveru.
Více : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1082
Mince je součástí kalibračního terče pro tuto kameru. Když geologové v terénu pořizují snímky, používají vždy nějaký známý předmět jako referenční objekt - pro určení měřítka. Když fotí celý útes, postaví do obrazu člověka, kámen focený z metru bude mít na snímku geologické kladívko a pro detailní makro záběry z blízka většinou geolog použil něco obecně známého, co měl zrovna v kapse - velmi často nějakou minci. Jako pocta této osvědčené prastaré metody byla na kalibrační terč přilepena "Lincoln penny" - 1 centová mince (d = 0,75" = 19,05 mm ) z roku 1909, kdy začaly být v USA raženy. Jinak přímo pro kalibraci kamery určena není, spíš jako "public outreach".
Více : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1204
Musím říct, že obrázky jsou to fantastické Velmi jemný prach se stačil usadil už téměř všude, kam oko (MAHLI) pohlédne.
citace:
Nemělo to byt řízeno rádio vlnami ? Moj SR si nedokáže představit komunikacne spojenie po kabli s Marsem
ucelom nie je testovat komunikaciu, ale chovanie a ovladanie rovera. Keby chceli testovat anteny, postavia si anteny a posielaju si cez ne virtualne povely do virtualneho vozitka...
citace:
Ja nechapu proc reagujete. Kde nic neni ani smrt nebere...
pretoze som nepoucitelny pospa - 10/9/2012 - 14:17
jak pozeram na tie kolesa, ten martansky prach bude asi dobre lepive svinstvo
pospa - 10/9/2012 - 14:51
Na kalibračním terči kamery MAHLI jej jeden drobný detail, který zatím nebyl oficiálně vysvětlen.
Uvnitř nuly v hodnotě 1.0 jsou čtyři mikroskopická písmena řecké abecedy: γδβγ
(ty tři černé proužky vedle nuly jsou každý široký jen 0,5 mm !)
Jedno vysvětlení možného původu/významu podal diskutující DeanM na UMSF:
Řecká písmena γδβγ znamenají GDBG a jsou zkratkou jistého bratrstva na Kalifornské univerzitě Caltech (California Institute of Technology). http://www.gdbg.org/blacker.faq.html
Zkratka by měla znamenat "God Damned Blacker Gang" (Zatracený Blackerský gang) a pojí se k ní tento příběh:
"Why Gamma Delta Beta Gamma?
In the late 1970s Blacker was heavy into elevator trolling and keys. One day a few Moles lead by Charles Scott Reynolds (fr: 1975) were sitting on top of an elevator. Some security guards came in and happened to use that elevator. The guards were complaining about something that the "God Damned Blacker Gang" had done (contemporaries confirm that it was "Gang" and not "Guys" as some versions of the story have mentioned). So the next Blacker RF was signed with "Gamma Delta Beta Gamma"... "
Jestli je to pravda, tak se podařilo tvůrcům MAHLI na Curiosity propašovat další vtípek.
pospa - 10/9/2012 - 16:29
citace:jak pozeram na tie kolesa, ten martansky prach bude asi dobre lepive svinstvo
O tom by mohli dlouze vyprávět operátoři přístroje TEGA z Phoenixu.
citace:Na kalibračním terči kamery MAHLI jej jeden drobný detail, který zatím nebyl oficiálně vysvětlen.
Uvnitř nuly v hodnotě 1.0 jsou čtyři mikroskopická písmena řecké abecedy: γδβγ
Jestli je to pravda, tak se podařilo tvůrcům MAHLI na Curiosity propašovat další vtípek.
offtopic
crc nemá celkom pravdu - je to lev, nie levica (heraldická figura "levica" stojí na troch nohách) ale nie je to "český" lev. Jednak nemá korunku a jednak je to kastrát .
BTW vykastrovaná heraldická figura bývala symbolickým trestom za zradu koruny...
[Upraveno 11.9.2012 Alchymista]
pospa - 12/9/2012 - 09:43
Další drobný detail, dříve skrytý, nebo spíš nepovšimnutý veřijností. Aspoň pro mě je to novinka.
Curiosity, stejně jako Pathfinder, Spirit a Opportunity, je vybavena drobnými "hromosvody", které udržují náboj statické elektřiny roveru v přijatelných mezích.
V každém ze čtyř spodních rohů těla roveru je umístěna jedna tyčinka - "discharge needle".
Ještě zpět k prachu na kalibračním terči MAHLI.
UMSF/vikingmars dal dohromady toto srovnání, kde vlevo je snímek z Marsu sol 34, uprostřed totéž upraveno podle světelných podmínek na Zemi a vpravo kalibrační terč před startem.
a nemoze si ten vrtak trosku osmahnut tym laserom? pospa - 12/9/2012 - 10:24
citace:a nemoze si ten vrtak trosku osmahnut tym laserom?
Hm, pokud by to bylo možné a mohlo pomoct, určitě by tuto variantu zvážili.
Ale obávám se, že je to nápad z kategorie "vystrkejte zapadlý Spirit z písečné pasti pomocí jeho robotické ruky"
Jako realističtější řešení se mi zdá prostě vrták, před jeho prvním použitím, vystavit po co nejdelší dobu působení UV a dalšího kosmického záření, plus nízkých nočních teplot. To by snad mohlo počet bakterií o něco zredukovat.
Kdesi jsem četl studii, která posuzovala výhodnost přistání roveru na paletě (MER) oproti přistání přímo na kola (MSL) z hlediska planetární ochrany. Podstatou bylo, že z palety rover sjede až po několika dnech (týdnech) oživování a testování, čímž se zajistí vetší stupeň "sterilizace" kol nehostinými podmínkami místního prostředí před prvním kontaktem s povrchem planety.
Pepa z Depa - 12/9/2012 - 10:41
Ten otvor se sítkem je násypka přístroje CheMin. Sítko má otvory 1x1 mm, aby zachytilo případné větší kusy, nebo hrudky namletého vzorku hornin, které jsou pro analýzu uvnitř přístroje nepřípustné. Více tady : http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/CheMin/
MAHLI bude asi velmi vsestranny diagnosticky pristroj ... poucenie z dob minulych ...
... k tym vrtakom bud by som dto nebral tak tragicky ... neviem ako su vrtaky umiestnene ale mozno by ich mohli oziarit APXS to by vyvrazdilo snad vsetky mikroby ...
nie su na nete nejake animacie alebo vydea ako funguju tie jednotlive hracky na robotickej ruke ?
este otazka do plena ... co ak sa v tych sitkach zachytia vecie castice? ... je mozne sitka ocistit? aby nedoslo ku kontaminacii naslednych vzoriek a celkovemu upchatiu [Editoval 12.9.2012 random] [Editoval 12.9.2012 random]
pospa - 12/9/2012 - 11:24
citace:nie su na nete nejake animacie alebo vydea ako funguju tie jednotlive hracky na robotickej ruke ?
Na videa si nepamatuji, ale činnost vrtačky a nástroje CHIMRA je součástí většiny delších animací mise MSL - dohledatelné na youtube.
citace:co ak sa v tych sitkach zachytia vecie castice? ... je mozne sitka ocistit?
"Grains that cannot pass through the screen will remain there for the duration of the mission (samples will have been prescreened first to 1 mm and then to 150 µm in the CHIMRA sorting chamber, to prevent clogging of the CheMin funnel screen). Any grains between 1.0 mm and 150 µm that pass through the screen will pass into the upper reservoir portion of the sample cell, where they will remain until the cell is inverted and they are dumped into the sump. However, under nominal conditions, the CheMin funnel will only receive material that has passed through the CHIMRA’s 150 µm sieve. For the lifetime of the mission, nominally one Mars year, CheMin is required to accept and analyze material delivered from SA/SPaH with no more than 5% CheMin internal contamination between samples. Self-generated contamination originates from material that has remained in the funnel from previously delivered samples (and delivered along with subsequent samples), or from material that has remained in previously used analysis cells (CheMin will nominally use each reusable cell two to three times to accommodate 74 analyses during the mission). CheMin empties used sample cells by inverting and vibrating the cell and over a sump inside the instrument. CheMin may reduce contamination by sample dilution – aliquots of sample material can either be dumped into the funnel and delivered directly to the sump through a shunt in the wheel without entering a sample cell (to remove funnel contamination), or a previously used sample cell can be filled, shaken and emptied to the sump prior to receiving an aliquot of sample for analysis (to remove sample cell contamination). These processes will require coordination with SA/SPaH to deliver more than one aliquot of a given sample.
"
pospa - 12/9/2012 - 13:38
Během solu 27 byly vyfoceny tyto slepencové kameny, obklopené volnými zakulacenými oblázky. - Říční štěrk jako když vyšije!
Tady musela téct voda pěkně dlouho.
Dnes má být další tiskovka, takže snad se dočkáme i geologického rozboru k tomuto objektu.
citace:Během solu 27 byly vyfoceny tyto slepencové kameny, obklopené volnými zakulacenými oblázky. - Říční štěrk jako když vyšije!
Tady musela téct voda pěkně dlouho.
Dnes má být další tiskovka, takže snad se dočkáme i geologického rozboru k tomuto objektu.
A jestli to není vodou tak prachem a větrnou erozí po miliony let, ne?
Mod: odstraněn obrázek z citace.
pospa - 12/9/2012 - 14:33
citace:A jestli to není vodou tak prachem a větrnou erozí po miliony let, ne?
To by zřejmě vypadalo jinak.
Na fóru kosmonautix.cz k tomu Petr Sida napsal toto:
"To co vidíme tady jsou krásně kulatá zrna různých velikostí a různých materiálů. To v pozemském prostředí umí tekocí voda. Navíc podle stupně zaoblení musely prodělat docela dlouhý transport. Sediment by se na zemi nazýval slepenec.
Ještě dodám, že zaoblit umí ještě vítr, ten ale sediment hodně třídí, takže by byl velmi jemnozrnný a zrna by byla obdobných velikostí (v pozemských podmínkách je to od prachu velikosti setin milimetru až po cca 3 mm). V Marsovské atmosféře to bude jinak (to by mě taky docela zajímalo, jaká zrna vlastně tvoří Marsovské duny, teoreticky by měly být mnohem jemnozrnnější).
Ještě umí zaoblovat led, ale ten zanechává typické stopy v podobě tlakových jizev a hlavně netřídí zrnitosti, na něj je zase to co vidíme moc stejnozrnné a jemnozrnné.
Uvidíme, jedna analýza tmelu nám udělá jasno a myslím, že si ji NASA nenechá ujít.
Ještě jednu poznámku, tady se jedná o úlomek, který leží na dně kráteru. Skutečný svět divů nás čeká nahoře. Nejenom že vrstvy, které jsme již zahlédli nejspíše jsou opravdu sedimenty, ale je jich na dně kráteru nad sebou několik set metrů, možná kilometrů mocnosti. Pokud se tohle potvrdí, bude to znamenat, že v minulosti bylo velmi dlouhé období, kdy na Marsu voda tekla. To je skutečný cíl mise a zdá se, že místo bylo vybráno šťastně. Čím déle totiž byl v minulosti Mars vlhký, tím větší je pravděpodobnost, že na něm vznikl život."
yamato - 12/9/2012 - 15:44
nemozu taketo kamene vzniknut nejako inak? vcera som totiz cital na oslovi clanok o tom, ze ilovite vrstvy, ktore sa doteraz pokladali za dokaz vodneho prostredia, mozu podla najnovsich zisteni vzniknut aj pri sopecnej cinnosti...
pospa - 12/9/2012 - 16:23
citace:nemozu taketo kamene vzniknut nejako inak? vcera som totiz cital na oslovi clanok o tom, ze ilovite vrstvy, ktore sa doteraz pokladali za dokaz vodneho prostredia, mozu podla najnovsich zisteni vzniknut aj pri sopecnej cinnosti...
Yamato, myslím, že to jsou dvě separátní témata.
Debata kolem obrázku ze solu 27 je hlavně o tvaru a velikosti těch oblázků - jaký mechanický proces jim dal tyto parametry.
Diskuze o jílovitých minerálech se týká spíš různých hypotéz o možnostech jejich vzniku z pohledu chemického složení - jaké chemické procesy mohly vést k utvoření jílovytých vrstev na úpatí středové hory.
S tvarem štěrku na dně kráteru to IMHO souvisí jen nepřímo.
yamato - 12/9/2012 - 17:33
citace:
citace:nemozu taketo kamene vzniknut nejako inak? vcera som totiz cital na oslovi clanok o tom, ze ilovite vrstvy, ktore sa doteraz pokladali za dokaz vodneho prostredia, mozu podla najnovsich zisteni vzniknut aj pri sopecnej cinnosti...
Yamato, myslím, že to jsou dvě separátní témata.
Debata kolem obrázku ze solu 27 je hlavně o tvaru a velikosti těch oblázků - jaký mechanický proces jim dal tyto parametry.
Diskuze o jílovitých minerálech se týká spíš různých hypotéz o možnostech jejich vzniku z pohledu chemického složení - jaké chemické procesy mohly vést k utvoření jílovytých vrstev na úpatí středové hory.
S tvarem štěrku na dně kráteru to IMHO souvisí jen nepřímo.
mal som na mysli skor ci sa da z toho strku jednoznacne povedat ze tam bola voda. Ten il som uviedol len ako priklad spochybnenia predoslych dokazov.
david - 12/9/2012 - 18:58
"zaručených" zpráv o tekoucí vodě na Marsu bylo již mnoho a vždy se ukázalo, že příčina byla nebo může též být někde jinde.Jestliže je hora uprostřed kráteru zbytkem původního zaplnění kráteru sedimenty je zajímavé že nemá proudnicový tvar, který by podemílající voda zcela jistě vytvořila, asi to bude opět poněkud jinak a zejména kam byl materiál z kráteru odplaven - někde poblíž by musel být uložen jako sedimenty v mnoha vrstvách a na velké ploše .
random - 12/9/2012 - 21:23
Chcelo by to podrobnejsie preskumat ci uz samotne klasty (asi vypadane z tych blokov) tak isto aj samotne bloky. Z praxe mozem povedat len to ze to co sa na obrazku javi ako kacka nemusi byt kacka. Kazdy geolog povie ze bez toho aby si horninu chytil nemoze nic vierohodne povedat. Tento krat nemame sice moznost chytit si ale myslim ze MSL je na tolko sofistikovany aby priniesol dostatocne info o horninach ktore studuje.
Jednotlive klasty su angularne a dobre zaoblene. Angularita moze byt dosledok prednostneho stiepenia a tvrdosti horniny (inak sa spravaju sedimentarne, vyvrete a metamorfovane). Zaoblenie je zasa dosledok transportu. Vapencu staci asi 4km transportu aby bol dokonale zaobleny. Tu niesu ale velmi zaoblene klasty. Klasty su pomerne velke ale ake to sa necham prekvapit, no hranica medzi pieskovcom a zlepencom je 2mm. Je si ale treba uvedomit ze na transport velkych klastov je potrebna ohromna transportna energia - silny prud alebo velmi hustu transportnu kvapalinu. O tom by hovorili aj fany ktore su dost dobre rozpoznatelne na snimkach s MRO - chcelo by to najist Boomovu sekvenciu v sedimentoch ... to z ulomkov nejde.
pospa - 13/9/2012 - 10:57
Sol 37 : stav zatím nepoužitého Sample Observation Tray.
Jedná se o plochý titanový podnos, průměru 7,5 cm, určený pro studium vzorku odebraného a materiálu (v původním, nebo namletém stavu) kamerou MAHLI a spektrometrem APXS.
Po dokončení pozorování bude materiál z podnosu odstraněn rotačními kartáči DRT.
Na roveru je připevněn k jeho přední stěně, nad dvěma držáky náhradních vrtacích hrotů.
pospa - 13/9/2012 - 11:11
Během dnešního solu 37 v 5:15 UT měl Mastcam 34 mm zachytit denní přechod Phoba přes Sluneční kotouč.
Relativní velikost obou těles na záběru by měla vypadat takto:
V dosud přenesených obrázcích, z ranního přeletu MRO v 5:45 UT, zatím tyto snímky nejsou.
sulinar - 13/9/2012 - 12:45
Podle tohoto jednoho snimku to zatim ukazuje skutecne na slepenec ze zrn opracovanych tekouci vodou. Zrna opracovana vetrem nebo ledem maji trochu jine charakteristky. Na soucasny martansky vitr jsou takhle moc velka, pak by se obrusovala pouze z jedne strany a vytvorily by se "hrance", ulomky s rovnymi plochami. Ledovec by je naopak jak uz bylo receno takto nevytridil.
Jinak krater neni vysledkem ricni eroze ale naopak. Do oblasti se stmelenymi ricnimi nanosy byl vyhlouben impakt az nasledne, centralni vrcholek vznikl pri impaktu a ne pri erozi vodou.
Andy - 13/9/2012 - 12:52
Posílal jsem obrázek toho "slepence" panu prof. Březinovi (sedimentární geolog), u kterého jsem měl hodiny planetologie.
Vyjádřil se ve smyslu, že:
"Díky za obrázek. Ale tu nesporně klastickou horninu bych nenazval slepenec, nýbrž REGOLIT. Pokud by v něm někdo chtěl hledat vodní sediment, tak by ztěží našel jakékoliv třídění, které je symptomem sedimentárních hornin podobně jako stratifikace, zvrstvení, které také chybí. Nejbližší je tento regolit tillitu, tedy čistě ledovcovému sedimentu, kde chybí třídění i zvrstvení.
Je to fantastická hornina - doufám, že se o ní dozvíme něco podrobnějšího. Ale fakta, nikoliv interpretace, které více matou než objasňují. Astronomové bohužel nejsou geologové a už vůbec ne sedimentární petrografové. A při zpracování pozorování z Marsu jsou odborníci pod tlakem journalistů, kteří vyžadují senzace jako třeba "důkazy" přítomnosti někdejší vody. Pro mne je přítomnost tekoucí vody z dřívějších dob už dávno prokázaná. Mám ale zájem o její isotopické složení (např. ze sádrovců) a salinitu/chlorinitu."
K vrstvám na centrálním pahorku kráteru Gale se vyjádřil ve smyslu, že vrstvy budou dost pravděpodobně eolického původu.
Uvidíme, co nám prozradí další rozbory!
pospa - 13/9/2012 - 13:08
citace: Do oblasti se stmelenymi ricnimi nanosy byl vyhlouben impakt az nasledne, centralni vrcholek vznikl pri impaktu a ne pri erozi vodou.
No to právě není vůbec jisté. Planetární geologové se naopak přiklánějí k hypotéze, že centrální vrchol v Gale nevznikl při impaktu, ale naopak jiným procesem - postupným navyšováním vrstev usazenin v kombinaci s erozí.
PS: kdesi byla pěkná infografika, který tento proces popisovala, jen ji teď nemůžu najít.
citace:Posílal jsem obrázek toho "slepence" panu prof. Březinovi (sedimentární geolog), u kterého jsem měl hodiny planetologie.
Vyjádřil se ve smyslu, že:
... Astronomové bohužel nejsou geologové a už vůbec ne sedimentární petrografové. A při zpracování pozorování z Marsu jsou odborníci pod tlakem journalistů, kteří vyžadují senzace jako třeba "důkazy" přítomnosti někdejší vody.
Při vší úctě k panu profesoru Březinovi (i když ho vůbec neznám), dovolím si mu trochu oponovat.
Na misi MSL pracuje mezinárodní tým cca 400 špičkových vědců a převážná většina z nich jsou právě geologové. Tedy žádní astronomové.
Celý tým pak ve funkci Project Scientist vede profesor geologie na Caltechu John P. Grotzinger - http://en.wikipedia.org/wiki/John_P._Grotzinger
Na včerejší tiskové konferenci naopak zástupci vědeckého týmu prokázali, že se do předčasných závěrů a unáhlených interpretací pozorovaných útvarů rozhodně nenechají nikým tlačit:
Joy Crisp was pretty coy about it, saying that science team is "actively debating what they're seeing in those textures, uh, they are excited about what they've seen, but we're not ready yet to say what it means." Another questioner tried to press for "some of the ideas that the science team is kicking around about what they're seeing there." Crisp replied again saying they're not ready to talk about it yet, "but probably next week we will, so stay tuned" and "we don't want to stick our necks out yet." Andy - 13/9/2012 - 13:31
Však se také ještě pořádně nevyjádřili, ne? (Myslím tým kolem MSL.) Pan prof. měl namysli spíše unáhlené interpretace z veřejnosti. Navíc pan prof. to bohužel skoro nesleduje (nestíhá) a tento stručný rozbor mi poslal během asi 5-ti minut poté, co jsem mu obrázek poslal.
Jsem moc zvědavý, co z toho nakonec bude...
bejcek - 13/9/2012 - 13:34
Malý příspěvek k diskuzi z OSEL.CZ, jíly na Marsu.
Stanislav Mihulka 10.09.2012
Co když na Marsu voda nikdy nebyla?
Výzkum lávy na atolu Mururoa přinesl objev lávových jílů, které nepotřebují ke svému vzniku kapalnou vodu a obyvatelné prostředí. Pokud takhle narostly i jíly na Marsu, bude to rána pod pás optimistickému průzkumu Rudé planety.
AVL - 13/9/2012 - 13:46
Andy: Posílal jsem obrázek toho "slepence" panu prof. Březinovi
Jde samozřejmě o jeho neoficiální názor. Avšak jistě nejen já budu vděčný za případné další názory. Protože: "Čím víc hlav ví, tím lépe". Stejné je to s názory odborníků. Děkuji.
citace:Malý příspěvek k diskuzi z OSEL.CZ, jíly na Marsu.
Stanislav Mihulka 10.09.2012
Co když na Marsu voda nikdy nebyla?
Tato řečnické otázka má vážnou vadu na kráse. Nebo spíš několik vad.
Voda, tedy H2O, je ve zmrzlém i plynném stavu na Marsu stále i dnes, což prokázaly nepřímo spektroskopická dálková pozorování a přímo taky chemický rozbor přístroji na sondě Phoenix. Další důkazy přinesly objevy obou MERů, Spiritu i Opportunity na dvou různých místech povrchu Marsu, viz : http://en.wikipedia.org/wiki/Mars#Hydrology , nebo http://en.wikipedia.org/wiki/Water_on_Mars .
S čím se dá v článku a celém "humbuku" kolem francouzského objevu souhlasit, je tato věta: "Teď je minimálně možné, že jíly nemusejí vznikat v kapalné vodě a mohou vykrystalizovat přímo z lávy."
pospa - 13/9/2012 - 14:07
citace:AVL: Ano, je to on. Na názory se ho určitě budu ptát dál.
To bude moc fajn.
Každý názor profi geologa tu bude velmi vítaný. AVL - 13/9/2012 - 14:15
[quote: Každý názor profi geologa tu bude velmi vítaný.
Také předem díky.
Jiri Hofman - 13/9/2012 - 14:47
Andy: co/kde jste studoval? Taky bych si dal hodiny planetologie
pospa - 13/9/2012 - 14:59
citace:Taky bych si dal hodiny planetologie
Přidám se do klubu... Andy - 13/9/2012 - 14:59
Pan prof. Březina vypsal kurz planetologie pro geology na naší fakultě (PřF UK) na loňský letní semestr. Myslím, že bude opět vypsán tento zimní semestr nebo příští letní.
Je to základní kurz, žádné podrobné studium bohužel, ale s panem prof. se skvěle povídá a diskutuje, takže přínos pro mě velký. Zvlášť poté, co mi zapůjčil mraky literatury na tvorbu mé bc. práce .
HonzaVacek - 13/9/2012 - 15:48
citace:No to právě není vůbec jisté. Planetární geologové se naopak přiklánějí k hypotéze, že centrální vrchol v Gale nevznikl při impaktu...
Ten centrální vrcholek, typický pro impaktní krátery, může v Gale klidně být pod těmi sedimenty.
Díky za obrázek, zajímavé! Konečně jsem viděl něco, podle čeho si představit zkušenost, že je centrální pahorek vyšší, než samotný kráterový lem.
Jinak centrální pahorek tam určitě bude, vzhledem k velikosti kráteru. Typický není pro všechny krátery, ale pro ty větší, tedy komplexní, ano. Což Gale je.
HonzaVacek - 13/9/2012 - 20:02
citace:Konečně jsem viděl něco, podle čeho si představit zkušenost, že je centrální pahorek vyšší, než samotný kráterový lem.
No, ono se to až tak říct nedá. Je vyšší vzhledem k severnímu valu, ale už ne k jižnímu. Samotný centrální pahorek dosahuje výšky 838 m a jížní val až 1413. On je celý Gale tak trochu šikmo.
JPL ještě neuvolnila oficiální MARDI video v HD, ale Bard Canning si dal tu práci, poskládal snímek ke snímku a po 4 týdnech je tu výsledek : HD video, 30 fps, včetně zvuku (přidáno ze simulace), od odhození tepelného štítu až po přistání, plus část panoramatu Bradbury Landing.
Padající tepelný štít je v záběru vidět víc než minutu a před spuštěním sestupových motorů se dá rozeznat i jeho dopad (čas 1:21 , dole uprostřed).
Fantastické!
Po osmidenní zastávce, na prověřování funkčnosti robotické ruky a dalších nástojů na odběr a přípravu vzorků, je Curiosity od solu 39 opět na cestě k lokalitě Glenelg.
Zasávek by teď mělo být až k cílovému místu minimum -> můžeme očekávat dlouhé přejezdy / sol.
sulinar - 14/9/2012 - 13:42
Pokud to rika sedimentarni geolog, tak to vyvracet nebudu Jen se mi v mem netrenovanem zraku na tillit zdal prilis stejnorody, zda se mi to proste jako povodnovy nepretrideny sediment.
Jinak planetarni geologie jako takova se u nas nikde neuci, ale vzdy zalezi na jednotlivych lidech a vypsanych prednaskach. Napriklad muj skolitel Petr Jakes delaval uzasnou prednasku o planetarni geochemii a o vsem okolo a i diky tomu jsem treba mohl psat diplomku o Marsu. Obcas se delavaji popularni prednasky na hvezdarnach nebo v Praze v planetariu.
random - 14/9/2012 - 19:43
v kazdom pripade tie klasty nesu znamky transportu ... neviem ci profesor nehovoril len o volnych klastoch a to pretoze regolit - nespevneny zvetralinovy plast planet, mesiacov ...; till - je nespevneny sediment vznikajuci cinnostou ladovcov (ako priklad by som uviedol asi ucebnicovy priklad z jedneho lomu z pod Tatier, ma to dost zaujimavu skalu klastov teda chybajuce vytriedenie vrstevnatost bola len slabo vyrazna a vo velkom meradle); tillit - spevneny till (tento som mal moznost vidiet v Irsku - jednoznacne chybajuce vytriedenie no vrstevnatost bola vyrazna). Kazdy mal asi na mysli tie bloky ktore na obrazku vykazuju vyrazne farebne odlisne klasty a tmel (matrix). V zlepencoch tokarne na vychode V.Tatier som videl klasty ktore boli drobne angularne a dobre zaoblene no naopacnej strane tatier pucovske zlepence zasa obrie klasty sfericke a velmi dobre zaoblene - vnich vsak chybalo vyrazne vytriedenie. Vsetko su len interpretacie - zlepence su vyslovene produktom sedimentacie vo vodnom prostredi ale mozu vzniknut aj na kontinentoch posobenim tokov ako spevnene aluvialne strky ci spevnene deluvia (su velmi zle zaoblene) - v tychto pripadoch tak isto chyba vyrazne vytriedenie a ulomky su viac angularne (aj ked to skor zalezi od horniny a dlzky transportu). Z dvoch troch ulomkov a jednej fotografii ktora nie je ani skalibrovana nie je mozne vlastne nic povedat jedine strucne opisat co je na nej - chce to istotne podrobnejsi prieskum (nekdy priste) - a este raz opakujem ak sa najde Boomova sekvencia (turbidity) bude to nevyvratitelny dokaz hlbokovodneho rezimu sedimentacie na kontinentalnom svahu (v tomto pripade nejde o kontinent) - taketo sedimenty vznikaju epizodicky pocas mohutnych zosuvou na zatopenych okrajoch kontinentov, kde sediment pomocou podmorskych kanonov je transportovany z kontinentalneho prahu na kontinentalny svah v turbiditnych prudoch kde na konci transportnych kanalov vytvara fany. Okrem toho su pre vodne prostredie aj ine znaky ktore vznikaju v jemnozrnnych sedimentoch - ak sa najdu tie je to to iste. Mechanizmus vzniku tillu je omnoho jednoduhsi a pravdpovediac v kutiku dusi verim ze nie vsetky sedimenty budu glacialne
citace:Andy, pokud máš(-te) chuť a čas, pošlete prof. Březinovi tuto mozaiku, jestli by našel čas nějak ji okomentovat. Díky
Super fotka ... no niesom si uplne isty ci ma az taku vypovednu hodnotu ... vyzera to ako "beton" co je faj ale klasty niesu velmi zretelne. Nasiel som tam aj par obrych klastov ktore su dobe az velmi dobre zaoblene a ostatne klasy su podstatne mensie co naznacuje nejake triedenie?... dost ma zaujima co na to povie pan prof. ale v zasade treba ocakavat glacialne sedimenty ...
pospa - 17/9/2012 - 13:00
citace:Andy, pokud máš(-te) chuť a čas, pošlete prof. Březinovi tuto mozaiku, jestli by našel čas nějak ji okomentovat. Díky
Klidně mi můžete tykat Mirku .
Zde je komentář od pana prof. Březiny:
"Curiosity snímek Sol39_Mastcam100.jpg je zase nádherný, ale bohužel mi neumožňuje odpovědět spolehlivě Vaši otázku (ptal jsem se, zda-li to není vyvřelina, protože mi to tak připadalo, pozn. Andy). Poslal jste mi jen obrázek. Byl k tomu nějaký textový popis? Ukazuje povrchovou lineaci, která může vzniknout kosým průsekem zvrtsvení, ale nejspíše je výsledkem abrase větru při déle trvajícím vátí jedním směrem, bez jakékoli vnitřní lineace. To potvrzuje rovnoběžnost povrchových lineací na více místech snimku. Díky řídké atmosféře Marsu jsou tam časté supersonické větry (více než 110 m/s), které lineární, hlavně abrasní textury (t. v českém slova smyslu) umějí vyrábět. Hornina vypadá jako zvětralina nejspíše pyroklastických sedimentů (s náznaky sedimentárního zvrstvení), opět chybějí jednoznačné indicie pro tekutou vodu. Kéž by Curiosity ukázala velké úlomky tohoto snímku v 10x větším zvětšení, aby bylo možno zjistit, jestli jsou aspoň trochu opracované.
Zajímavá je dvoubarevnost materiálů:
1. starší materiál (zpevněný regolit) je zelenošedý,
2. mladší materiál (vátý silt či "jemný písek" je rezavý, zřejmě jemným haematitem, který může být i slabě hydratovaný.
Kdykoliv se na Zemi takový jemný hematit objeví, pokládáme ho za produkt oxidace volným kyslíkem. Proto náhlé objevení se rezatých možských sedimentů před téměř cca 2 miliardami lety připisujeme fotosynthetisujícm modrozeleným řasám (stromatolity), které začaly obohacovat mořskou vodu rozpuštěným volným kyslíkem. Přítomnost extraterestrického volného kyslíku při teplotách 0°C +/-50°C proto pokládám za indicii fotosynthetizujícího života.
Ve sluneční soustavě vzdálenější než 5 AU od Slunce by tak silné UV záření potřebné pro anorganický vznik kyslíku za oněch teplot z vody by bylo životu nepříznivé, resp. by ho na Zemi zničilo (na jeho dostatečnou absorpci by už náš stratosférický ozon nestačil, protože na Zemi by sluneční záření bylo minimálně 52=25x intensivnější)."
Poslal jsem panu profesorovi odkaz na tuto diskuzi, tak se třeba také přidá.pospa - 19/9/2012 - 09:33
citace:Poslal jsem panu profesorovi odkaz na tuto diskuzi, tak se třeba také přidá.
Špičatý kámen 25 x 40 cm, ležící 2,5 m před roverem, dostal jméno "Jake Matijevic" na počest letos zesnulého šéf inženýra pro MSL povrchové operace (také jeden z MER flight directorů http://www.jpl.nasa.gov/videos/mer/flightdir-012307/ ). V nejbližších dnech se stane prvním cílem pro kontaktní vědu (MAHLI, APXS, vs. ChemCam).
Sol 43 : Curiosity je v půli cesty ke Glenelg. Zatím najeto 290 m.
Glenelg je na dohled
Pepa z Depa - 20/9/2012 - 08:12
Zarazi me ta tmava barva - nebo zdani klame je to prefiltrovano falesnyma barvama?
pospa - 20/9/2012 - 08:38
citace:Zarazi me ta tmava barva - nebo zdani klame je to prefiltrovano falesnyma barvama?
Pepo, sice není jasné kterého obrázku se tvůj dotaz týká, ale modrošedý pruh na panoramatu je skutečně v reálu tmavý. Je to pás prachových dun na úpatí Mt. Sharp.
Ze světle šedé oblohy můžeš vytušit, že barvy nejsou zcela věrné (byl zvětšen kontrast, upravena sytost barev, mírně upraveno na světelné podmínky na Zemi, atd), ale úplně mimo realitu to taky není.
V téměř pravých barvách, jak by to na místě asi vidělo tvé oko, pak tmavé duny na neupraveném snímku vypadají takto:
pospa - 20/9/2012 - 10:19
Pyramidální tmavý kámen Jake Matijevic je velmi podobný prvnímu Spiritem zkoumanému kameni Adirondack - jde pravděpodobně o všudypřítomný basalt, část vyvrženého materiálu z některého z okolních impaktních kráterů. Jelikož tento materiál známe poměrně dobře, bude to vhodný vzorek pro první kontaktní průzkum.
Plán činnosti na nejbližší soly je následující:
sol 44 (dnes) - aktivita roveru omezena jen na drobnou činnost robotické ruky z důvodu krátké doby na přípravu sady příkazů (krátké rozmezí komunikačních oken)
sol 45 - přesné dojetí roveru na pracovní vzdálenost k cíli, pořízení snímků pracovní oblasti/prostoru = v dosahu přístrojů na robotické paži
sol 46 - měření kamene spektrometrem APXS a focení pomocí MAHLI. Pokud to čas umožní, také kontrolní měření stejného místa pomocí Chemcam
sol 47 - rezerva pro měření pomocí Chemcam
Další sol, po skončení měření Chemcamem, bude pokračovat jízda ke Glenelg.
Na kameni Jake Matijevic nebude použit rotační kartáč DRT.
PS: MSL tým začal veřejně používat nový pojem "solorrow", označující zítřejší sol.
Podle vzoru anglických výrazů yesterday, today, tomorrow (včera, dnes, zítra) vytvořili martovké ekvivalenty : yestersol, tosol, solorrow.
Pepa z Depa - 20/9/2012 - 12:39
Ano ty prachove duny me zajimaly.Dekuji za odpoved.
pospa - 20/9/2012 - 13:25
Mapování trasy roveru na další úrovni - ve 3D. Hned je jasnější, proč řidiči vedou rover právě tak, jak jede.
I like it!
Co pak to máme za bílý flek , ve středu snímku. Odraz od blesku to není . Tak co to je? Fotošop skvrna.
pospa - 20/9/2012 - 14:20
citace:Co pak to máme za bílý flek , ve středu snímku. Odraz od blesku to není . Tak co to je?
Jak sis Vlado určitě všimnul na barevném panoramatu o pět příspěvků výše, před roverem jsou kameny různých barev a tvarů. Některé jsou světlé, jiné tmavé, jiné zase pokryté prachem, dokonale splývající s okolím. S jejich tvary je to podobné - na snímcích najdeš zakulacené oblázky, zvetralé, nebo nepravidelně lomené horniny a také kameny s poměrně plochými stěnami.
Bílý flek, co tě zaujal, by mohl být pravě takový světlý kámen, s rovně lomenou stěnou, natočenou vůči kaměře právě tak, že v okamžiku pořízení snímku se od něj jasné sluneční světlo odráží přesně do objektivu.
Svůj podíl na světlejším středu snímku určitě sehrála taky poměrně výrazná vinětace objektivu Navcamů.
yamato - 20/9/2012 - 14:44
nieje toto do vladovin?
p.s. dufam ze som touto otazkou neporusil pravidla diskusie...
pospa - 20/9/2012 - 15:01
citace:nieje toto do vladovin?
Vlado se dopracoval k jistému stupni prevence a kopie všech podobných příspěvků automaticky vkládá i do "svého" vlákna.
Za což budiž pochválen - šetří to čas s přesouváním
Dotaz na "bílý flek z fotošopu" je sice provokativní, ale možná by to mohlo zajímat i další diskutující, takže jsem ho nemazal a snažil se odpovědět.
pospa - 21/9/2012 - 09:19
Animovaný gif (sol 44), zachycující stín robotické paže, postupně natahované až do maximální vzdálenosti před roverem.
Curiosity byla v té době stále ve vzdálenosti 2,5 m od cílového kamene. Dojede k němu až dnes (sol 45).
Test měl za úkol zdokumentovat tuhost celé sestavy ruka-rover-podloží, tj. ověřit zda a jak se rover pohne/naklopí/nakloní s robotickou rukou v různých polohách.
Pár příkladů:
mastcam => všechny mastcam obrázky
mastcam sol39 => všechny mastcam obrázky ze solu 39
mr large => všechny velké obrázky z pravého mastcamu
navcam -thumbnail -small => všechny navcam obrázky kromě náhledů a malých snímků
mardi -sol0 => všechny mardi obrázky kromě solu 0
sunrise => všechny obrázky focené při východu slunce
pospa - 21/9/2012 - 16:25
A málem bych zapomněl, byla uvolněna nová verze aplikace Mars24 s doplněmými údaji pro MSL.
Doufám, že pří pohledu na tenhle kámen pochopíte , že to není foceno na Marsu. Kde to fičí až 360km/h. Alchymista - 22/9/2012 - 05:55
Rýchlosť vetra tam síce môže byť až 360km/h (100m/s), ale hustota atmosféry Marsu (prakticky CO2) je pri tlaku 600-800Pa a teplote -40°C len nejakých 13-18 gramov na meter kubický - vzduch na Zemi pri 0,1Mpa a -40°C má hustotu takmer 1,5kg na meter kubický.
Dynamické účinky vetru ("dynamický nápor") v marťanskej atmosfére sú aj pri vysokej rýchlosti malé, pretože hustota atmosféry je veľmi nízka - 100 krát nižšia ako na Zemi.
Naopak - na Venuši pri tlaku okolo 10MPa a teplote 700K je hustota atmosféry (opäť prakticky CO2) okolo 75,5kg na meter kubický. Takže dynamické účinky vetru sú asi 50 krát silnejšie ako na Zemi - už "vánok" s rýchlostou 1m/s by človeka pravdepodobne zhodil z nôh.
david - 22/9/2012 - 07:44
citace:Rýchlosť vetra tam síce môže byť až 360km/h (100m/s), ale ...
Tady bych si dovolil dovodit, že " vlado" čerpá ze sovětských, jak se dle výše uvedeného zřejmě pochybných " zkušeností", ti totiž svého času taktéž tvrdili, že jim modul Marsu-3 na Marsu zničila písečná bouře.
Alchymista - 22/9/2012 - 10:37
Vlado je dobrovoľník - ale teba snáď za tie drísty niekto platí!
pospa - 22/9/2012 - 10:58
Barevný anaglyf.
Zajímal by mě názor geologů, proč mají ty dvě viditelné stěny tak rozdílné struktury povrchu (hladký vs. "natavený").
Napadá mě, že hladká stěna by mohla být lom z většího kusu nataveného kamene z impaktu? Nevím.
Ví zde někdo co to přesně je.
Tedy jen vhodné nasvícení předmětu a lidská fantazie a nebo přímo podvrh tedy dotvoření fotky podle toho co tam chtěl spatřit ve vhodném programu.
Machi - 22/9/2012 - 15:49
Nejsa geolog vsadil bych všechen svůj majetek na šutry.
Tomu se říká v odborných kruzích pareidolie, což je prostě snaha lidského mozku vidět v objektech různých tvarů něco známého.
Nejznámějším příkladem je třeba připodobňování tvarů zvířátek mrakům či lidí skalám ("děděk" apod.).
Ale abych se přiznal, interpretace z dané stránky jsou už skutečně ujeté, to už byl pravděpodobnější štír na Venuši.
arccos - 22/9/2012 - 17:18
Že se touto p....nou vůbec vážně zabýváte. Už jsem viděl řadou záhadologických konstrukcí, ale toto má opravdu úroveň mateřské školky. [Upraveno 22.9.2012 Arccos]
V tomto článku http://www.informationweek.com/government/mobile/curiosity-rover-to-get-on-the-go-photo-c/240007783 se uvádí, že v horizontu 9 - 12 měsíců bude do SW Curiosity přidán program AEGIS (Autonomous Exploration for Gathering Increased Science).
Ten umožňuje autonomní pořizování snímků vědecky zajímavých objektů během jízdy, bez nutnosti zastavit a nebo čekat na sadu příkazů pozemního týmu.
AEGIS funguje u Opportunity už od 2009, ale pro MSL musí být uprven a patřičně otestován, proto to zdržení.
Btw. Curiosity se během solu 45 (21.9.) povedlo pořídit poměrně kvalitní denní símek Phoba. Kolem terminátoru jdou rozeznat jednotlivé krátery!
Myslím, že je to první snímek cizího měsíce vyfocený za denního světla z cizí planety. Kdybych se mýlil, tak mě prosím opravte.
Tento čtvrtek je v plánu další tiskovka, takže se možná dočkáme oficiálního snímku bez jpeg artefaktů.
aky je maximalny expozicny cas kamier MSL? vedela by teoreticky na marse urobit astrofoto?
pospa - 26/9/2012 - 14:58
citace:aky je maximalny expozicny cas kamier MSL?
Curiosity má kamer celkem 17, ale bavíme se jen o MastCamech - ty pořídily snímek měsíce Phobos a transity.
MastCam:
Exposure times are expected to vary from a few tens of msec to a couple of hundred msec, depending on the band-pass filter and the desired signal-to-noise ratio.
citace:vedela by teoreticky na marse urobit astrofoto?
pokud budeme za astrofoto považovat i denní snímkování Slunce a měsíců, tak ano
Ale jinak astrofoto není v primárních úkolech této kamery, viz http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/Mastcam/yamato - 26/9/2012 - 15:19
mal som na mysli skutocne astrofoto len ma napadlo ze nocna martanska krajina s mliecnou drahou nad horizontom by bola celkom pecka
yamato - 26/9/2012 - 15:40
v suvislosti s tym astrofoto ma napadla jedna vec: meteoridy. V pozemskych podmienkach vacsinou zhoria vo vyskach 100-70km, kde vytvaraju charakteristicku stopu.
Ako tento ukaz vyzera na marse? Vzhladom k martanskej atmosfere je vyska, kde meteoridy zacinaju horiet, asi o dost nizsie nez na zemi, nie? Znamena to ze pre pozorovatela na marse su meteoridy ovela "dlhsie" nez na zemi, kedze su k nemu blizsie?
pospa - 26/9/2012 - 15:53
citace:mal som na mysli skutocne astrofoto len ma napadlo ze nocna martanska krajina s mliecnou drahou nad horizontom by bola celkom pecka
No, úplně ztracené to možná nění - Navcamy mají expoziční čas až 335,5 s.
Jsou čb, 1024x1024 px, ale nejsem si jistý, jestli by dalšími parametry pro noční astrofoto vyhovovaly:
Pixel scale at the center of the FOV 0.82 mrad/pixel
Focal Length 14.67 mm
f/number 12
Entrance Pupil Diameter 1.25 mm
Field of View (horizontal ×vertical) 45×45 degrees
Diagonal FOV 67 degrees
Depth of Field 0.5 meters–infinity
Hyperfocal Distance 1.0 meters
Spectral Range 600–800 nm
Jak to vypadá, tak MSL narazila na stopy po tekoucí vodě. Podle odhadu voda v tom místě tekla rychlostí cca 1 m/s a hloubka vody dosahovala desítek cm (mezi kotníkem a kyčlem).
To mně těší, ža ač geologický nevzdělanec, podařilo se mi na první pohled ten říční štěrk tipnout celkem správně.
Pokud to bude psát i do jiné diskuze či jako i článek - vždy tam raději dodejte - ale v dávné minulosti - jinak se najdou i tací, co si myslí že tam dnes tečou řeky a pak se to musí těžce zpětně vyvracet.
pospa - 28/9/2012 - 15:36
citace:Pokud to bude psát i do jiné diskuze či jako i článek ...
Díky za radu,... ale na diskusních fórech, kam přispívám, jsou všichni v obraze a články pro laickou veřejnost nikam nepíšu. x - 28/9/2012 - 18:10
To jsem rád - jsou pak někteří schopni napsat i toto:
citace diskuze:
na Marsu je voda..., ještě pamauji doby, kdy pouhé tvrzení , že je na marsu voda se rovnalo ťukání na čelo, a veškeré názory byly odsunovány do Magazínu 2000 a vědci, kteří to tvrdilí byli veřejně zesměšňováni, no a teď se to bere jako unikum...
konec citace
Je trošku velký rozdíl mezi tekutou vodou v dáné minulosti - což jsem nikdy zpochybňovat takto neslyšel a tekutou vodou v dnešní době - což stále platí jako nesmyl.
Stejně jako, že tam bude voda v podobě ledu smíchaného s Marsovkýma horninama.
Technet i o tom píše - přesto že to tam napsal, že ta voda není v dnešní době.
Stejně jako, že tam bude voda v podobě ledu smíchaného s Marsovkýma horninama - samozřejmě i toto nikdo nezpochybňoval.
yamato - 28/9/2012 - 18:23
citace:
Je trošku velký rozdíl mezi tekutou vodou v dáné minulosti - což jsem nikdy zpochybňovat takto neslyšel a tekutou vodou v dnešní době - což stále platí jako nesmyl.
no, este je moznost ze na marse su stale obcasne vyvery vody z podlozia (niektore fotky tomu nasvedcuju). Samozrejme ze po vyvreti sa voda okamzite odpari. To by potom prispevky v diskusiach mali vyzerat takto:
12:45 na marsu je voda
12:51 uz neni
alamo - 28/9/2012 - 18:32
ak aj na marse voda bude, tak aj tá bude mať "kvantové vlastnosti"
teda neurčité
pospa - 28/9/2012 - 19:06
citace:...je moznost ze na marse su stale obcasne vyvery vody z podlozia (niektore fotky tomu nasvedcuju). Samozrejme ze po vyvreti sa voda okamzite odpari.
3D model s trojnásobným vertikálním zvětšením pkp - 28/9/2012 - 19:07
citace:To jsem rád - jsou pak někteří schopni napsat i toto:
citace diskuze:
na Marsu je voda..., ještě pamauji doby, kdy pouhé tvrzení , že je na marsu voda se rovnalo ťukání na čelo, a veškeré názory byly odsunovány do Magazínu 2000 a vědci, kteří to tvrdilí byli veřejně zesměšňováni, no a teď se to bere jako unikum...
konec citace
Je trošku velký rozdíl mezi tekutou vodou v dáné minulosti - což jsem nikdy zpochybňovat takto neslyšel a tekutou vodou v dnešní době - což stále platí jako nesmyl.
Stejně jako, že tam bude voda v podobě ledu smíchaného s Marsovkýma horninama.
Technet i o tom píše - přesto že to tam napsal, že ta voda není v dnešní době.
Není pravdou, už po prvních sondách se vědělo že tam je led s vodou a že s velkou pravděpodobností jsou kanály vytvořeny před miliardami r. tekoucí vodou, to se ví min. 30 a více let.
pospa - 28/9/2012 - 19:29
citace:Není pravdou, už po prvních sondách se vědělo že tam je led s vodou a že s velkou pravděpodobností jsou kanály vytvořeny před miliardami r. tekoucí vodou, to se ví min. 30 a více let.
Trochu bych to popravil - min. 30 a více let se to (kanály vytvořené tekoucí vodou) vědci domnívali, což je něco jiného než věděli.
Přímé důkazy ale přinesly/přinášejí svým pozorováním až následné povrchové sondy. Pokud by to všechno dokázaly změřit, vyfortit, prozkoumat a prokázat už družice před 30 lety, tak by nic dalšího po Vikinzích nebylo potřeba, naše poznávání Marsu by bylo uzavřeno, jednou provždy by se dopsaly učebnice planetární geologie, astrobiologie a podobných oborů a prostředky na výzkum by se s největší pravděpodobností projedly, nebo věnovaly na zbrojení.
pkp, každá povrchová sondy Marsu přinesla množství nových objevů a překvapivých informací, které jsme před tím nikdy neměli.
A z orbitu je nezjistíte, i kdyby jste na družici navěšely všemožné superpřístroje.
Adolf - 28/9/2012 - 19:35
Další důkazy o dávné vodě na Marsu – staré řečiště potoka
Posted on September 28, 2012 by Anthony Watts
Z NASA Jet Propulsion Lab dodala určité vzrušující zprávy, v nichž “obrázek řekne více než tisíc slov” – rover NASA našel na povrchu Marsu staré řečiště potoka
Tato série snímků porovnává liniový výchoz hornin na Marsu (vlevo) s podobnými horninami spatřenými na Zemi (vpravo). Obrázek této linie opatřil rover NASA Curiosity, a ukazuje kousky oblázkového štěrku, čili klasty, až dvoupalcové (pět centimetrů) ve výchozu hornin. Eroze ve východu vyústila do klastového štěrku, který spadl ba zem, čímž vytvořil hromádky štěrku nalevo. Charakteristika tohoto výchozu je konzistentní se sedimentárními konglomeráty nebo horninami, které se vytváří vodními nánosy a skládají se z mnoha menších oválných kamínků slepených dohromady. Typickým pozemským případem sedimentárního konglomerátu zformovaného kousky štěrku v potoce jsou ukázány napravo. Anotací opatřená verze tohoto obrázku zdůrazňuje ty kousky štěrku, který má asi 0,4 palce (1 centimetr) v průměru. To bylo zvoleno jako příklad hrubozrnnosti a oválného tvaru. Oválné oblázky (jakýchkoliv rozměrů) se vyskytují v důsledku obraze při transportu sedimentů větrem a vodou, když se ta zrna omílají jedno o druhé. Úlomky štěrku jsou příliš veliké, aby je přenášel vítr. Při těchto rozměrech, jak vědci ví, se oválnost objevuje při transportu vodou v řečišti.
PASADENA, Calif. — Mise NASA roveru Curiosity našla důkazy o potoce, který svého času živě zurčel přes tuto oblast Marsu, kterou tento rover projíždí. Existují i starší důkazy o přítomnosti vody na Marsu, ale tento důkaz – obrázky hornin obsahujících dávné oblázky z řečiště – je první svého druhu.
Vědci studují tyto obrázky kamínků slepených do vrstev horninného konglomerátu. Rozměry a tvary kamínků nabízí klíč k rychlosti a délce potoka, co tu kdysi protékal.
„Z velikosti unášených kousků štěrku můžeme interpretovat, že voda se pohybovala asi 3 stopy za sekundu s hloubkou něco mezi po kotníky vody až po boky,“ řekl vědecký spoluvýzkumník Curiosity William Ditrich z University of California Berkeley. „O kanálech na Marsu byly napsány spousty článků s různými hypotézami o průtoku skrze ně. Tohle je poprvé, kdy jsme na Marsu opravdu spatřili vodou unášený štěrk. Tohle je přechod od spekulace o rozměrech materiálů z řečiště k jejich přímému pozorování.“
Naleziště leží mezi severním okrajem kráteru Gale a úpatím Mount Sharp, hory uvnitř kráteru. Předchozí snímky tohoto regionu z orbity Marsu umožnily i odlišné interpretace těchto štěrk obsahujících konglomerátů. Obrázky ukazují soutoky náplavových stružek materiálu odplaveného z okraje kráteru, který proudil mnoha zjevnými kanály umístěnými výše než tento nový nález.
Oválný tvar některých kamínků v konglomerátech naznačuje transport na velkou dálku nad okrajem, kde se do náplavových stružek vlévá kanál nazvaný Peace Vallis. Hojnost kanálů v náplavových stružkách mezi okrajem a konglomerátem naznačuje, že toky trvaly nebo se obnovovaly během dlouhé doby, nikoliv jen jeden rok nebo několik málo let.
Objev pochází z prozkoumání dvou výchozů zvaných „Hottah“ a „Link“ pomocí schopností Curiosity provádět dálkové fotografování kamerou na stožáru během prvních 40 dnů po přistání. Tato pozorování následovala po předchozích záchytech jiných výchozů, které odhalily trysky přistávacího motoru, když Curiosity – Mars Science Laboratory Project – dosedal.
„Hottah vypadá tak nějak jako hever na dlaždici z městského chodníku, ale ve skutečnosti je to nakloněný blok dávného řečiště,“ řekl vědec z Mars Science Laboratory Project John Grotzinger z California Instute of Technology v Pasadeně.
Kousky štěrku v konglomerátech obou výchozů jsou v rozsahu od zrnek písku až po golfový míček. Některé mají hrany, ale
mnohé jsou oválné.
„Ty tvary vám řeknou, že byly unášeny a rozměry vám řeknou, že je nemohl unášet vítr. Přenesl je vodní proud,“ řekla vědecká spoluvýzkumnice Curiosity Rebecca Williams z Planetary Science Institute v Tusconu v Arizoně.
Tento vědecký tým možná využije Curiosity, aby se poučili o elementárním složení toho materiálu, který drží ty konglomeráty pohromadě, což odhalí další charakteristiky o vlhkosti prostředí, které tyto usazeniny formovalo. Ty kameny v konglomerátu poskytují vzorky z míst nad okrajem kráteru, takže tým může několik z nich přezkoumat, aby se poučil o geologii širšího regionu.
Svah Mount Sharp v kráteru Gale zůstává hlavním místem určení roveru. Jíl a sirnaté minerály, které zde byly detekovány z orbity, mohou být dobře zachované z uhlíku se skládající organické chemikálie, které jsou potenciálními ingrediencemi života.
„Dlouho tekoucí potok může být obyvatelným prostředím,“ řekl Grotzinger. „Tohle ale není naší nejhlavnější volbou při hledání prostředí uchovávajícího organiku. Ještě vyjdeme na vrcholek Mount Sharp, je to ale pojištění, že už jsme našli naše první potenciálně obyvatelné prostředí.“
Během prvních dvou let primární mise výzkumníci Mars Science Laboratory použijí těch 10 přístrojů Curiosity k prozkoumání toho, zda oblast kráteru Gale poskytovala podmínky prostředí příznivého pro mikrobiální život.
Divize NASA Jet Propulsion Laboratory z Caltech postavila Curiosity a řídí Mars Science Laboratory Project pro NASA Science Mission Directorate, Washington.
Mod: Prosím o respektování praviled při vkládání obrázků. Příliž velký obrázek nahrazen odkazem. [Upraveno 28.9.2012 Adolf]
Machi - 28/9/2012 - 19:44
citace:Je to tak. Například na svazích centránlí hory tohoto bezejmeného kráteru, která je stejně jako Mt. Sharp vyšší než okraje kráteru Gale, jsou zřetelné pruhy tmavého povrchu, evokující krátkodobé vodní vývěry :
U většiny podobných pruhů se většinou jedná jen o jinou texturu povrchu způsobenou sesuvem písku. Minulý rok se ale objevily nějaká nadějná místa, kde by se o písek jednat nemuselo. Teď ale nemám po ruce odkaz.
Co se týče Aeolis Mons (Mt. Sharp), tak ta je vyšší než severní, západní a většinu východního okraje, ale jižní je vyšší s nejvyššími vrcholky skoro 1500 metrů vysokými (1461 m vs 838 m u Aeolis Mons).
Ladia - 28/9/2012 - 19:44
citace:
no, este je moznost ze na marse su stale obcasne vyvery vody z podlozia (niektore fotky tomu nasvedcuju). Samozrejme ze po vyvreti sa voda okamzite odpari. To by potom prispevky v diskusiach mali vyzerat takto:
12:45 na marsu je voda
12:51 uz neni
Vždycky se okamžitě nevypaří, jak dokládá dnes již notoricky známý snímek
Myslím, že kdyby někde MSL zjistila pozitivně kapalnou vodu, tak tam Curiosity nesmí, protože má v sobě jaderné zdroje, které by v případě havárie mohly Marťanům vodu zamořit. Smí se zajímat jen o dávno vodu a případně i dávné pozůstatky biologické aktivity, kdyby se vyskytly.
citace:Myslím, že kdyby někde MSL zjistila pozitivně kapalnou vodu, tak tam Curiosity nesmí, protože má v sobě jaderné zdroje, které by v případě havárie mohly Marťanům vodu zamořit. Smí se zajímat jen o dávno vodu a případně i dávné pozůstatky biologické aktivity, kdyby se vyskytly.
Ano, je to tak - nesmí. Nejde ale o steach ze zamoření vody radiací, nýbrž o hrozbu zahřátí vody na teploty, při kterých by se eventuálně mohly udržet, nebo dokonce množit bakterie, které Curiosity s sebou mohla přivést.
V téměř rovníkovém kráteru Gale se ale tekuté (a velmi pravděpodobně ani tuhé) vody nemusíme "obávat". DO - 28/9/2012 - 22:11
V letech 2005 a 2006 se tu živě leč kontroverzně o takových věcech diskutovalo ve vlákně Fosílie na Marsu, které od té doby spí.
Adolf - 28/9/2012 - 22:57
citace:Ano, je to tak - nesmí. Nejde ale o steach ze zamoření vody radiací, nýbrž o hrozbu zahřátí vody na teploty, při kterých by se eventuálně mohly udržet, nebo dokonce množit bakterie, které Curiosity s sebou mohla přivést.
V téměř rovníkovém kráteru Gale se ale tekuté (a velmi pravděpodobně ani tuhé) vody nemusíme "obávat".
Jelikož je na Marsu 100% relativní vlhkost, tak je prakticky jisté, že na tom roveru se tvoří námraza. Námraza by také měla hrát významnou roli při tom efektu očišťování solárních panelů známého od předchozích roverů, kde prachoví ďábli ošišťovali tyto panely s překvapivou lehkostí asi v součinnost s námrazou možná i na slunci měknoucí. Takže si myslím, že naše pozemské bakterie, co jsou na vozítku, si takto cestu k vodě v kondenzované fázi najdou.
Není-li na Marsu život, tak tam brzy určitě bude, protože buď jsme ho tam už mimoděk nasadili, nebo brzy nasadíme.
DO - 28/9/2012 - 23:08
V letech 2005 a 2006 se tu živě leč kontroverzně o takových věcech diskutovalo ve vlákně Fosílie na Marsu, které od té doby spí.
Ano,vím. Tento objekt je ale rozměrově mnohonásobně větší.
Andy - 28/9/2012 - 23:18
Budu citovat Machiho z předchozí stránky:
citace:Tomu se říká v odborných kruzích pareidolie, což je prostě snaha lidského mozku vidět v objektech různých tvarů něco známého.
Nejznámějším příkladem je třeba připodobňování tvarů zvířátek mrakům či lidí skalám ("děděk" apod.).
Ač je to hezká představa, tak z této fotografie velmi neprůkazná. Třeba se dočkáme podrobnějšího snímku... [Upraveno 28.9.2012 Andy]
pospa - 29/9/2012 - 07:57
citace:
citace:Tomu se říká v odborných kruzích pareidolie, což je prostě snaha lidského mozku vidět v objektech různých tvarů něco známého.
Ač je to hezká představa, tak z této fotografie velmi neprůkazná. Třeba se dočkáme podrobnějšího snímku...
citace:.....Ač je to hezká představa, tak z této fotografie velmi neprůkazná. Třeba se dočkáme podrobnějšího snímku... Nedočkáte.
Tedy pokud vám nebude ke spekulacím o fosíliích stačit tentýž obrázek v plném rozlišení http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA16187.jpg
Kdyz sem si ten snimek stahl a zvetsil, bylo jasne videt ze jde o opticky klam. Jde jen o sutr, ktery to co v nem vidite na malem snimku, na velkem nenajdu ani nahodou. Skutecny tvar je uplne jiny - spis jako ulomeny valoun, nebo oblazek...
pospa - 29/9/2012 - 08:25
Na UMSF tradičně vytvořili statistiku několika výkonostních hodnot.
Oproti MERům tam naštěstí chybí graf sledující tau, prachový faktor a množství vyráběných Wh. To by bylo u Curiosity ještě několik let pořád stejné, kolem 2750 Wh/sol.
Ovšem podle včera zveřejněných závěrů z měření přístroje DAN (Dynamic Albedo of Neutrons), je zatím prozkoumané dno Gale sušší, než se původně předpokládalo na základě dálkových měření Mars Odyssey (očekávalo se 6% podzemního vodního ledu)
Na UMSF se tím trochu zabýval přispivatel mshell a připravil fázové diagramy pro čistou H2O s vyznačenými tlaky v Gale a Hellas ve srovnání s pozemskou hladinou moře a Mt Everest. Z nich je zřejmé, že v určitém úzkém rozsahu teplot těsně nad nulou, by mohla být voda v kapalném skupenství přítomná i na dně kráteru Gale. Tedy teoretická ČISTÁ voda = H2O.
Na Marsu by ovšem čistá H2O zřejmě nebyla, a všechny "nečistoty" by měnily jak bok tání (většinou dolů), tak taky bod varu (většinou nahoru).
Fázové diagramy pro slanou vodu, nebo jiné sloučeniny k dispozici nebyly (možná někdo něco najdete), ale například nejslanější pozemská voda z Mrtvého moře nezamrzne až do -20°C.
Takže, když vezmeme v úvahu dosavadní znalosti složení povrchových vrstev martovské půdy, dá se předpokládat, že se voda na Marsu, za určitých reálných podmínek, může krátkodobě vyskytovat v kapalném stavu.
pospa - 2/10/2012 - 15:54
Sol 55 : jsme na hraně Glenelgu, nějakých 20 - 30 m od místa, kde se stýkají všechny tři typy různorodého terénu
NavCam panorama solu 55 dává tušit, že než Curiosity popojede dál, tak na tomto místě možná na pár týdnů zaparkuje.
Ta drobná písečná duna vledo od středu je přesně to, po čem v posledních solech technici pátrali.
Potřebovali po cestě narazit na alespoň několik centimetrů vysokou návěj volného polétavého prachu a písku, aby jej pez problémů nabrali lopatkou na SA-SPaH a dopravili přes všechny drtiče, síta a potrubí k prvnímu technickému/testovacímu chemickému rozboru. Tzn. ne nutně vědecky zajímavému rozboru.
Pokud se rozhodnou právě pro tuto písečnou vlnku, tak je na 2 - 3 týdny o zábavu postaráno.
citace:NavCam panorama solu 55 dává tušit, že než Curiosity popojede dál, tak na tomto místě možná na pár týdnů zaparkuje.
Ta drobná písečná duna vledo od středu je přesně to, po čem v posledních solech technici pátrali.
JPL na twitteru potvrdila, že zde provede první testovací odběr naběračkou. Duna dostala jméno Rocknest.
Hlavní rozdíl v obou stopách na různých světech bude jejich trvanlivost - ta vlevo vydrží tak jeden martovský rok, zatímco ta vpravo tam bude možná už navěky...
yamato - 4/10/2012 - 13:19
no, ludska stopa by sa mi pacila viac...
pospa - 4/10/2012 - 13:23
citace:no, ludska stopa by sa mi pacila viac...
Vyděržaj pijanier !
...snad se toho do třiceti let dočkáme...
fritz.lochmann - 4/10/2012 - 14:27
@ Mirek Pospíšil
citace:Vyděržaj pijanier !
...snad se toho do třiceti let dočkáme...
Dovtedy nás Anophis rozmetá na kúsky HonzaVacek - 4/10/2012 - 14:32
citace:Dovtedy nás Anophis rozmetá na kúsky
Apophis
fritz.lochmann - 4/10/2012 - 15:10
citace:
citace:Dovtedy nás Anophis rozmetá na kúsky
Apophis
Ale šak ono je to jedno, nech sa to nazýva aj trest boží Dôležité je zistiť, či sa po oblete Zeme v roku 2029 o šesť či sedem rokov vráti k Zemi a či tentokrát ju trafí presne. Dovtedy by sme sa mali i keď len z malej časti zakonzervovať aspoň na Mesiaci, keď už nie na Marse
PS: On ten Apophis poletí okolo Zeme presne v deň mojich 67. narodenín - snáď ho budem môcť pozorovať. dodge - 4/10/2012 - 17:12
citace:Hlavní rozdíl v obou stopách na různých světech bude jejich trvanlivost - ta vlevo vydrží tak jeden martovský rok, zatímco ta vpravo tam bude možná už navěky...
Na věky určitě (bohužel) ne, procesy kosmického zvětrávání tu stopu zahladí za cca 150 - 200 mil. let (1 cm regolitu je těmito procesy "přeorán" za cca 100 mil let). Což pro člověka ale věčnost určitě je . [Upraveno 04.10.2012 Andy]
pospa - 4/10/2012 - 21:54
Ještě jednou tranzit Phobose a Deimose z většího počtu snímků, spolu s důkazem o prvním pozorování sluneční skvrny z povrchu jiné planety.
citace:Hlavní rozdíl v obou stopách na různých světech bude jejich trvanlivost - ta vlevo vydrží tak jeden martovský rok, zatímco ta vpravo tam bude možná už navěky...
Na věky určitě (bohužel) ne, procesy kosmického zvětrávání tu stopu zahladí za cca 150 - 200 mil. let (1 cm regolitu je těmito procesy "přeorán" za cca 100 mil let). Což pro člověka ale věčnost určitě je . [Upraveno 04.10.2012 Andy]
Jak dlouho vlastne znamena to "naveky" ?
Driv se taky rikalo, ze se Sovetskym svazem na vecny casy .... Pepa z Depa - 5/10/2012 - 07:29
Hlavní " stopou" lidské činnosti budou vlastní sondy, rovery a v případě Měsíce i přistávací část LEMů.
Tlama - 5/10/2012 - 09:14
Jak dlouho vlastne znamena to "naveky" ?
Driv se taky rikalo, ze se Sovetskym svazem na vecny casy ....
Sorli mi připomněl jednu offtopic příhodu
Jeden rok za komančů udělali 1.máj dohromady Ondřejov z Mnichovicemi, asi aby byl větší dav. Na náměstí v Mnichovicích stála tribuna s nápisem "Se Sovětským svazem na věčné časy" a když člověk trochu pokrčil kolena, tak z krze tribunu na oprýskané fasádě kostela byl vidět nápis "Všeho do času, Pán Bůh na věky." ROFL dodge - 5/10/2012 - 10:01
Krátké shrnutí, co proběhlo a čeká Curiosity v následujících 2-3 týdnech u Rocknest:
- bylo třeba charakterizovat půdu Rocknestu, zda je vhodná pro první odběr. Materiál musí být z většiny tvořen jen velmi jemnými částicemi - písek a prach
- během solu 57 předním kolem najeli a rozhrnuli drobnou terénní vlnu, aby zjistili, co se skrývá pod povrchem.
Tuto aktivitu prováděl mnohokrát v minulosti i Spirit a Opportunity - přiljeli na zajímavé místo, zastavili pět kol a otáčením šestého kola prohrábli povrchovou vrstvu půdy.
- během solu 58 provedli detailní průzkum prohrábnuté brázdy pomocí MAHLI a APXS
- Během solu 59 rover poodjel zhruba o 1 m vedle k nerozrušenému povrchu duny, vhodnému pro odebrání vzorků
- sol 60 - MAHLI provedla inspekci kol na pravé straně roveru, zda všechny sedí na tvrdém podloží a nehrozí prokluz, nebo posun roveru při odběru. Také znovu provedla inspekci horní strany roveru s násypkami do analyzátorů a detailně nafotila místo budoucího odběru.
- dnes (sol 61) má dojít / došlo k prvnímu odběru vzorku lopatkou o rozměrach 4,5 x 7 cm. Se stéle otevřenou lopatkou, plnou odebraného materiálu, silně zavibrují, přičemž vše bude filmovat jedna z Mastcamů. Účelem je zjisti, jestli je materiál převážně jemnozrnný (OK), nebo zda obsahuje hodně štěrku (což by nebylo dobré)
- pokud bude vzorek vyhovovat, uzavřou lopatku a zahájí proces čištění vnitřních prostor systému na odběr a přípravu vzorků CHIMRA - SA/SPaH. V podstatě půjde o pískování, kterým se budou snažit odstranit velmi jemnou a na zemi neodstranitelnou vrstvu zbytkového oleje, který zůstal v mechanismu ještě ze Země.
Přesýpání a vibrování písčitého materiálu uvnitř CHIMRA zabere 2 až 3 hodiny, 15-20 minut vibrací v každdé komoře. Tento postup se ukázal jako nejúčinnější způsob očisty systému od jakýchkoli zbytkových pozemských organických látek. Nakonec bude použitý vzorek horniny bez dalšího využití vysypán zpět na povrch Marsu.
- celý tento proces - odběr, prosívání, vibrace, vysypání, se bude opakovat ještě 2x, celkem tedy 3 čisicí odběry "na prázdno"
- až čtvrtý odebraný vzorek bude po zpracování v CHIMRA dopraven do násypek laboratoří SAM a CheMin. Než se tak stane, tak si nejdřív nacvičí sypání vzorku někam mimo, aby zkontrolovali jak se padající materiál chová ve větru.
- mezitím musí přístroje SAM a CheMin provést svou interní přípravu na přijetí prvních vzorků
- Všechny tyto kroky zaberou 2 až 3 týdny, minimálně nekdy do solu 75
- potom Curiosity zamíři dolů po mírném svahu k místům se světléjším tepelně inertním materiálem
- v těch místech se plánuje první odběr "hloubkového" vzorku pomocí vrtačky. Vrtačka bude muset nejdřív projít podobnám očistným procesem, jako CHIMRA. To by mělo být někdy kolem solu 90 - 100.
Machi - 7/10/2012 - 14:16
Většinou bývalo zvykem jako první vzorek vzít prostě atmosféru, takže tentokrát vyzkouší hmotový spektrometr rovnou na hornině?
pospa - 7/10/2012 - 14:24
SAM analyzoval atmosféru už během noci solu 27-28.
Po instalaci do roveru jsou vstupní hrdla pro atmosféru umístěna na pravém boku pod kamerovým stožárem. Jsou to ty dvě lesklé kulaté příruby, přelepené žlutou kaptonovou páskou. Ta třetí, oválná příruba, je něco jiného. http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA14257.jpg
sulinar - 8/10/2012 - 13:14
citace:Aha, díky, to mi uniklo!
Už se těším na abstrakty z příštího LPSC (budou někdy v lednu 2013), nepochybně jich bude hodně věnováno právě Curiosity.
Máte k nim přístup? Rád bych si některé taky pročetlpospa - 8/10/2012 - 13:18
citace:Máte k nim přístup? Rád bych si některé taky pročetl
Vibrační test vzorku v lopatičce o kterém psal Mirek výše :-).
pospa - 8/10/2012 - 21:00
citace:Vibrační test vzorku v lopatičce
Pěkné. Škoda jen, že 80% lopatky je ve stínu. Ale i z toho, co bylo dobře vidět, se zdá, že byl vzorek bez štěrku, téměř čistý písek pospa - 9/10/2012 - 10:10
Od solu 68 (15.10.2012) je družice MRO v safe modu => nemůže sloužit jako retranslační stanice pro MSL a MER.
Úlohu primární přenosové družice, minimálně na několik dní, převzala Mars Odyssey, která má nižší přenosovou kapacitu.
Kdyz si predstavim ze toto se deje na Marsu,neni co dodat.Asi opravdu Ti Amici neco umi,a my jeste dlouho dlouho budeme hledet jak zaba z kysky - nebo cinan do hodin.Vlada opravdu muze zachranit jenom ta konspirace jinak uz opravdu nic.
dodge - 19/10/2012 - 02:15
Je fajn, že mají ChemCam, která by měla být schopna provést alespoň základní chemický rozbor. Nevím jak přesné je navedení celé paže, ale myslím, že ani analýza APXS není vyloučena.
No jo sakra, Felixovi taky přestalo foukat, zase na to v Hollywoodu a u Photoshopu zapoměli.
pospa - 19/10/2012 - 13:58
citace: Nevím jak přesné je navedení celé paže, ale myslím, že ani analýza APXS není vyloučena.
Nepřesnost / nejistota umístění přístrojů na otočné hlavici robotické paže v primárním pracovním prostoru je +/- 10 mm ve všech 3 směrech.
Přičemž primární pracovní prostor je definován jako válec d = 80 cm, h = 100 cm, mající osu 105 cm před přední stěnou roveru a spodní podstavu 20 cm pod terénem.
Vzhledem k tomu, že rameno má 5 stupňů volnosti, je dlouhé 2,2 m, o hmotnosti 67 kg, na konci nese další zátěž 34 kg a je schopné provozu při teplotách -110 až +50°C, tak je to přesnost poměrně dost dobrá.
Machi - 19/10/2012 - 14:17
Díky za upřesnění, takže možné to asi je.
Přesto bude asi potřeba data o tak malém objektu extrahovat až porovnáváním s okolním materiálem. To platí pro APXS, který má šířku snímaného území 1,7 cm a max. průměr světlých krystalků je asi 2 mm. ChemCam by měl se štěstím zvládnout i tak malý objekt (šířka odpařované plošky zhruba odpovídá velikosti krystalků).
Jinak v dřívější zprávě hovořili o snímkování a dalším zkoumání, takže nějaké chemické analýzy asi plánovány jsou - http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2012-323.
Pozor, tam se píše, že tyto opakující se tmavší pruhy na svazích některých kráterů mohou být způsobeny vodou (ne že jsou). Stále nevíme a dokud se nepodaří tento proces pozorovat "při činu" (spektrometrem) tak to ani jistě vědět nebudeme. Samozřejmě pokud bychom chtěli mít úplnou jistotu, museli bychom tam vyslat přistávací modul.
pospa - 24/10/2012 - 21:39
Možná jste to zaregistrovali sami, ale pro jistotu to tu zmíním - Curiosity svou kamerou MAHLI provedla ve skutečnosti "dvojitý autoportrét", tedy něco jako focení sebe sama v zrcadle. Některé optické členy ChemCamu a NavCamů posložili jako zrcadla a je v nich vidět otočná hlavice s právě fotící MAHLI a dalšími detaily na konci robotického ramene.
Více v článku Emily tady: http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2012/11011716-curiosity-self-portrait.html
yamato - 2/11/2012 - 13:58
no co dodat, curiosity je zenska, foti sama seba a potom to posiela na internet
Andy - 2/11/2012 - 18:16
yamato:
Ale chytrá ženská!
dodge - 2/11/2012 - 20:01
Curiosity přináší významné kroky k pochopení vývoje atmosféry Marsu.
Máme tu nějakého geologa? Věděl by někdo fundovaně posoudit tento anaglyf kamene "Burwash" (MAHLI, sol 82), kde je v kroužku plátek zvětralého kamene, tenký jak papír. Je možné, aby něco takového vzniklo větrnou, nebo vodní erozí, anebo ještě jiným způsobem?
citace:Máme tu nějakého geologa? Věděl by někdo fundovaně posoudit tento anaglyf kamene "Burwash" (MAHLI, sol 82), kde je v kroužku plátek zvětralého kamene, tenký jak papír. Je možné, aby něco takového vzniklo větrnou, nebo vodní erozí, anebo ještě jiným způsobem?
Není to k dispozici jen 2D? Nemam u sebe bryle a takhle tam zadny "tenky platek" nevidim. Jinak pokud to je z Mahli, tak predpokladam velke zvetseni a v tom pripade by to mohl byt i krystal obnazeny z jemnozrnne matrix
pospa - 5/11/2012 - 17:29
citace:Není to k dispozici jen 2D? Nemam u sebe bryle a takhle tam zadny "tenky platek" nevidim.
Dneškem skončilo období prvních 90 solů, po které pracovalo téměř 800 vědců a inženýrů podle martovského času a to přímo přímo v sídle JPL v Pasadeně.
Většina z nich se nyní začíná rozjíždět do svých mateřských institucí a firem, aby další plánování aktivit a rozbory dat prováděli již na dálku, pomocí podobných nástrojů, jako u MER misí.
Aktuálně probíhají přípravy na první rozbor pevného vzorku materiálu v analyzátoru SAM.
dodge - 8/11/2012 - 09:00
Curiosity slaví 90 solů a zhotovilo úžasné autoportéty s Mount Sharp v pozadí.
Přijde mi to jako vrstevnatý sediment s ruzně stmelenými vrstvami, pevnější vrstvy vydrží při následném vystavení erozi déle a mohou být obnaženy až tak, že se vytvoří tenká ploška, jako na tomto snímku.
random - 11/11/2012 - 13:13
citace:
citace:
citace:Není to k dispozici jen 2D? Nemam u sebe bryle a takhle tam zadny "tenky platek" nevidim.
Přijde mi to jako vrstevnatý sediment s ruzně stmelenými vrstvami, pevnější vrstvy vydrží při následném vystavení erozi déle a mohou být obnaženy až tak, že se vytvoří tenká ploška, jako na tomto snímku.
Nesom sice profesionalny geolog ale moj nazor je takyto: Kedze analyza predosleho kamena ukazala ze sa jedna o bazalt a povrchova textura tohto kamena je velmi podobna. Predpokladam ze sa jedna tiez o bazalt. Problem vam ale tvoria tie plosky. Ak si vsimnete lavu na Havajskych ostrovoch ktora je tiez bazalticka zistite ze na jej povrchu sa tvoria rovnake struktury - platky, vrstvy, odstiepky. Prepraracia tychto utvarov je podmienena eolickou cinnostou ktroa je na marse sice pomala ale najvyraznejsia.
sulinar neprihlaseny - 11/11/2012 - 21:00
citace:
citace:
citace:
citace:Není to k dispozici jen 2D? Nemam u sebe bryle a takhle tam zadny "tenky platek" nevidim.
Přijde mi to jako vrstevnatý sediment s ruzně stmelenými vrstvami, pevnější vrstvy vydrží při následném vystavení erozi déle a mohou být obnaženy až tak, že se vytvoří tenká ploška, jako na tomto snímku.
Nesom sice profesionalny geolog ale moj nazor je takyto: Kedze analyza predosleho kamena ukazala ze sa jedna o bazalt a povrchova textura tohto kamena je velmi podobna. Predpokladam ze sa jedna tiez o bazalt. Problem vam ale tvoria tie plosky. Ak si vsimnete lavu na Havajskych ostrovoch ktora je tiez bazalticka zistite ze na jej povrchu sa tvoria rovnake struktury - platky, vrstvy, odstiepky. Prepraracia tychto utvarov je podmienena eolickou cinnostou ktroa je na marse sice pomala ale najvyraznejsia.
To je opravdu bazalt? Jak ten kamen pojmenovali? Rad bych se na to kouknul vic.
pospa - 11/11/2012 - 21:08
citace:To je opravdu bazalt? Jak ten kamen pojmenovali? Rad bych se na to kouknul vic.
Jj, je to otrava, přečíst si 10 příspěvků zpátky a najít si to sám.
...
Jmenuje se "Burwash".
pospa - 11/11/2012 - 21:27
Cosmoquest Emily Lakdawally, tentokrát o sdruženém přístroji SAM se zástupkyní hlavního vědeckého pracovníka pro tento přístroj Pamelou Conradovou.
Mnoho zajímavých informací o nejsložitějším přístroji na palubě, včetně toho, jak se při jeho konstruování poučili z komplikací při dodávce vzorků do přístroje TEGA na sondě Phoenix.
Další gif, demonstrující účinek větru během solu 78, tentokrát na vzorku odsypaném na vědecký pozorovací podnos. Oproti předchozímu příkladu z paluby je zřejmý jiný směr větru.
SAM tým potvrdil úspěšně provedený první rozbor pevného vzorku v "jejich" přístroji. Vše funguje tak jak má.
Probíhá analýza naměřených dat a příprava na přijetí dalšího pevného vzorku půdy. Ten bude z plánovaného 6. odběru lopatkou z písečné duny Rocknest.
Každý nabraný vzorek je po zpracování ve SA-SPaH nejprve odsypán na pozorovací tácek, kde jej nasnímá MAHLI a provede měření spektrometr APXS. To umožní kontrolní srovnání dat s výsledky rozborů v dalších analytických přístrojích, ověření jejich kalibrace a co hlavně: snímky poskytnou jistotu, že je vzorek správně připraven a je vhodný pro vsypání do SAM, nebo CheMin.
Dnes je sol 97, takže nelze očekávat, že by se Curiozity pohla z místa dřív než během solu 101.
HonzaVacek - 13/11/2012 - 12:35
Na sondě Mars Odyssey se začíná projevovat její stáří. Navigační jednotka, která zajišťuje orientaci sondy již vykazuje známky opotřebení.
citace:Na sondě Mars Odyssey se začíná projevovat její stáří. Navigační jednotka, která zajišťuje orientaci sondy již vykazuje známky opotřebení.
Jen doplním, že Mars Odyssey startovala 7.4. 2001. Je tak nejdéle sloužící družicí na oběžné dráze Marsu, kde je od října 2001. Primární mise končila v srpnu 2004.
Není proto divu, že 11 let v kuse rotující setrvačníky vykazují opotřebení.
Přepnutí orbiteru na B-stranu systému, tedy řídicí počítač + všechny zdvojené podpůrné systémy a přístroje dopadl dobře a dá se očekávat několik dalších let provozu družice.
Zásob paliva pro orientační motorky by mělo být dostatek téměř do roku 2020
dodge - 14/11/2012 - 17:10
Podle informací od člena operačního týmu, museli zrušit opakovaný rozbor vzorku v SAM, naplánovaný na sol 97 (13.11.), kvůli nedostatku energie.
Důvodem měla být nutnost provést dekontaminační ohřev/vypalování přístroje ChemCam, který je třeba zhruba 1x týdně.
Že je SAM obrovský žrout energie, bylo všeobecně známo. Taky kvůli tomu museli přidat jednu baterku navíc. Ale i tak mi příjde podivné, že plánování operací na stojícím roveru nedovoluje pustit více přístrojů s topnými tělesy v jednom solu najednou...
Takže, můžeme očekávat další sol až dva zpoždění na tomto místě.
Jsou to zatím sice předběžné výsledky, ale vypadá to, že případní astronauté nebudou na povrchu Marsu vystaveni větším dávkám ozáření než na LEO na ISS.
PINKAS J - 16/11/2012 - 06:40
Mars Odyssey který je ve službě od r. 2001 přešel na záložní zařízení – inerciální měřící jednotka je degradována. Z toho důvodu přešel i na záložní počítač, který řídí záložní systémy B.
Sol 102 : Curiosity je opět v pohybu. PP kolem přejela dunu Rocknest v místě odběrů půdy, otočila se a míří blíže ke Glenelg.
Ladia - 19/11/2012 - 18:40
citace:Sol 102 : Curiosity je opět v pohybu. PP kolem přejela dunu Rocknest v místě odběrů půdy, otočila se a míří blíže ke Glenelg.
Takhle mi někdo pohamtat zehradu, tak ho zabiju
Mod: odstraněny obrázky z citace
yamato - 19/11/2012 - 18:42
a taka pekna duna to bola
arccos - 19/11/2012 - 19:02
Na tomto je krásně vidět ten výkonnostní rozdíl mezi MERy a MSL. Opportunity by na takové duně skončila...
x - 19/11/2012 - 21:02
citace:Na tomto je krásně vidět ten výkonnostní rozdíl mezi MERy a MSL. Opportunity by na takové duně skončila...
Vždyť jak jsem tu psal - když jsem vyjadřoval obavy o náročné přistání - dopadlo na výbornou ovšem - takže i to bylo dobře zvolené.
Psal jsem tu, že oproti dosavadním vozítkům a hlavně tomu prvnímu - to bude pomalu jako SciFi - velikost , tedy co to bude schopné project a zdroj, který umožní plánovat dopředu činnost - prostě jako něco dřive pomalu nepředstavitelné.
HonzaVacek - 19/11/2012 - 21:12
citace:oproti dosavadním vozítkům a hlavně tomu prvnímu - to bude pomalu jako SciFi - velikost
No, drobeček to rozhodně není
pospa - 20/11/2012 - 10:32
citace:Na tomto je krásně vidět ten výkonnostní rozdíl mezi MERy a MSL. Opportunity by na takové duně skončila...
To není zase až tak jisté. Jednotkové zatížení kol u MSL i MER je téměř stejné.
Navíc, Spirit i Opportunity několikrát provedli podobný "průzkum" sypkého materiálu jeho rozhrábnutím jedním kolem (a nemám tím na mysli stav, kdy oba rovery za sebou táhly zablokované kolo).
Zde je příklad takového záměrného zajetí do duny Spiritem během solů 72 a 74.
Edit:
Ještě doplním důvod, proč Curiosity přejela dunu přímo v místě pěti odběrů půdy. Je to proto, že každé zkoumané místo, speciálně to, odkud odebrala vzorek k rozboru, bude také vždy zkoumat přístrojem DAN, měřícím obsah vodíku v horninách pod roverem. Tato měření se provádí při krátkých zastávkách během přejezdů a také na místech, kde rover déle stojí a analyzuje.
pospa - 20/11/2012 - 10:43
Curiosity zřejmě našla něco pozoruhodného, ale co to přesně je, se dozvíme asi až počátkem prosince na zasedání Americké geofyzikální unie, které začíná 3.12. v San Franciscu. Objev byl údajně učiněn pomocí SAM.
citace:Curiosity zřejmě našla něco pozoruhodného, ale co to přesně je, se dozvíme asi až počátkem prosince
MSL PI John Grotzinger : "This data is gonna be one for the history books. It's looking really good.", což může znamenat ledacos. Pro planetární geology to může být úžasný objev, ale pro veřejnost třeba velká nuda.
I když je čas tvorby nového rozpočtu a senzační objev by se hodil do krámu pro NASA Science Mission Directorate, opatrnost je na místě.
S obsahem mentanu ve vzorku atmosféry to bylo podobné - při prvním rozboru tam byl (možná zbytky vzduchu z KSC), ale při druhém už ne.
dzejar - 21/11/2012 - 10:22
citace:
citace:Curiosity zřejmě našla něco pozoruhodného, ale co to přesně je, se dozvíme asi až počátkem prosince
MSL PI John Grotzinger : "This data is gonna be one for the history books. It's looking really good.", což může znamenat ledacos. Pro planetární geology to může být úžasný objev, ale pro veřejnost třeba velká nuda.
I když je čas tvorby nového rozpočtu a senzační objev by se hodil do krámu pro NASA Science Mission Directorate, opatrnost je na místě.
S obsahem mentanu ve vzorku atmosféry to bylo podobné - při prvním rozboru tam byl (možná zbytky vzduchu z KSC), ale při druhém už ne.
juchuu mozme spekulovat. Ja si myslim ze nasli skameneleho trilobita!!!
teraz vazne - prosinec je december? Bratia cesi, ked uz aj amici pouzivaju metricku sustavu, kedy hodlate prejst na standardne oznacenie mesiacov? kratas - 21/11/2012 - 10:30
citace:teraz vazne - prosinec je december? Bratia cesi, ked uz aj amici pouzivaju metricku sustavu, kedy hodlate prejst na standardne oznacenie mesiacov?
osobne je mi to jedno. Treba zitra. Tlama - 21/11/2012 - 11:12
citace:teraz vazne - prosinec je december? Bratia cesi, ked uz aj amici pouzivaju metricku sustavu, kedy hodlate prejst na standardne oznacenie mesiacov?
Až ti amíci opravdu přejdou na SI. Pořád jim posílám objednávky ve stopách a palcích. Nechtějí SI rozumět, jsou to jelita. Přitom si to můžou přepočítat, tak jako já.
kratas - 21/11/2012 - 11:16
citace:Až ti amíci opravdu přejdou na SI. Pořád jim posílám objednávky ve stopách a palcích. Nechtějí SI rozumět, jsou to jelita. Přitom si to můžou přepočítat, tak jako já.
Stejne jako anglani. Nejsou v tom sami.
Vlado 1 - 21/11/2012 - 11:16
citace:
citace:Na tomto je krásně vidět ten výkonnostní rozdíl mezi MERy a MSL. Opportunity by na takové duně skončila...
To není zase až tak jisté. Jednotkové zatížení kol u MSL i MER je téměř stejné.
Navíc, Spirit i Opportunity několikrát provedli podobný "průzkum" sypkého materiálu jeho rozhrábnutím jedním kolem (a nemám tím na mysli stav, kdy oba rovery za sebou táhly zablokované kolo).
Zde je příklad takového záměrného zajetí do duny Spiritem během solů 72 a 74. http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=28436
Edit:
Ještě doplním důvod, proč Curiosity přejela dunu přímo v místě pěti odběrů půdy. Je to proto, že každé zkoumané místo, speciálně to, odkud odebrala vzorek k rozboru, bude také vždy zkoumat přístrojem DAN, měřícím obsah vodíku v horninách pod roverem. Tato měření se provádí při krátkých zastávkách během přejezdů a také na místech, kde rover déle stojí a analyzuje.
Čím to je, čím to je, že ten písek pod povrchem tak tmavý je.
Písek je miliony let žíhán sluncem a promícháván větry. Myslím si , že by měl byt stejnobarevný.
Nebo že by vlhkost ? arccos - 21/11/2012 - 12:25
Nechce se mi moc věřit zdrojům jako Sme, Novinky a další diletantské plátky. Hrozně rád bych byl za to, kdyby byly nalezeny známky života, ale stejně jako Mirek Pospíšil si myslím, že půjde spíš o něco geologicky zajímavého. No, třeba budeme příjemně překvapení...
pospa - 21/11/2012 - 12:51
citace:Čím to je, čím to je, že ten písek pod povrchem tak tmavý je.
Písek je miliony let žíhán sluncem a promícháván větry. Myslím si , že by měl byt stejnobarevný. Nebo že by vlhkost ?
Vlhkost určitě ne, Vlado. Gale je téměř na rovníku, kde je takové sucho, že i nejsušší poušť na Zemi je proti tomu prádelna.
Hm, to mi připomíná, že ani po 100 solech jsme zatím neviděli nějaký podrobnější report o měření vlhkosti...
Navíc, rozdíl ve světlých a tmavých vrstvách půdy není jen na povrchu, ale i hlouběji. Což je krásně vidět na snímku místa prvního odběru lopatkou.
Btw. Vlado, celá 5,5 km vysoká středová hora Mt. Sharp se skládá převážně z různých vrstev usazenin rozdílných odstínů a barev.
To tě nepřekvapilo?
alamo - 21/11/2012 - 12:58
citace:Nechce se mi moc věřit zdrojům jako Sme, Novinky a další diletantské plátky. Hrozně rád bych byl za to, kdyby byly nalezeny známky života, ale stejně jako Mirek Pospíšil si myslím, že půjde spíš o něco geologicky zajímavého. No, třeba budeme příjemně překvapení...
ak obsahom nebude iba tvrdenie, že "historicky významné" je už to, že nejaké také zariadenie na inej planéte prvýkrát funguje.. tak by ma uspokojila aj tá geológia.. arccos - 21/11/2012 - 13:14
Ostatně, myslím, že kdyby byl objev tak neskutečně převratný, tak by se Curiosity ještě dlouho nehla z místa (a ona se hla).
alamo - 21/11/2012 - 13:18
a asi by to bolo aj tak trochu "pyrrhovo výťazstvo"
keby MSL objavila čo i len náznak niečoho organického, asi by tú "marsovskú hlavu XXII", podľa ktorej sa sondy nesmú posielať priamo do oblastí kde by na to bola nejaká šanca, ešte viac "zahlavateli"
dzejar - 21/11/2012 - 13:33
len nerozumiem celkom preco tak zvyraznuju na UMSF portali v sekcii MSL aby nikto neporusoval pravidlo 1.3
citace:1.3 Astrobiology may not be discussed here, even in the context of a mission with those stated goals. This includes other banned topics such as SETI, "Red Rain," alien visitors, exobiology, biosignatures, microorganisms, fossils et cetera. (Amended 19Oct'12 / Updated 21Nov'12)
dzejar - 21/11/2012 - 13:37
citace:len nerozumiem celkom preco tak zvyraznuju na UMSF portali v sekcii MSL aby nikto neporusoval pravidlo 1.3
citace:1.3 Astrobiology may not be discussed here, even in the context of a mission with those stated goals. This includes other banned topics such as SETI, "Red Rain," alien visitors, exobiology, biosignatures, microorganisms, fossils et cetera. (Amended 19Oct'12 / Updated 21Nov'12)
sam si aj odpoviem: asi nechcu aby im to tam zaspamovali roznymi dohadmi o moznom extraterestrialnom zivote, ked to nie je z officialnych vedeckych zdrojov:
vid odkaz od ich admina:
ADMIN NOTE: TO ALL...
Following the interview by MSL PI John Grotzinger today, there has been much speculation about the nature of any future announcement.
We would remind everyone on UMSF about Rule 1.3. We appreciate that this is a very strict rule but we do expect everyone to follow it.
We may review and amend the rule at some future point, but for now it stands as is. Many thanks for your understanding.
pospa - 21/11/2012 - 14:03
citace:len nerozumiem celkom preco tak zvyraznuju na UMSF portali v sekcii MSL aby nikto neporusoval pravidlo 1.3
sam si aj odpoviem: asi nechcu aby im to tam zaspamovali roznymi dohadmi o moznom extraterestrialnom zivote, ked to nie je z officialnych vedeckych zdrojov.
Přesně tak.
Jeden z průběžných cílů zakladatelů UMSF je trvale udržovat vysoké SNR - Signal to Noise Ratio = vysoký odstup signálu od šumu. Míněno informace, které se v diskusi objevují.
Jen vynucováním a dodržováním poměrně striktních pravidel se jim podařilo a stále daří jejich diskusní portál udržovat na vyské informační úrovni a lákat tak k zapojení i nelaickou veřejnost, tedy profíky spojené s kosmonautikou, kteří mají k tématům skutečně co říct.
Výsledkem je pak všeobecně vysoká respektovanost UMSF, jako zdroje relevantních a poměrně přehledných informací z oblasti nepilotované kosmonautiky.
Bylo by moc krásné se k jejich příkladu přiblížit o něco víc i zde, na kosmo.cz yamato - 21/11/2012 - 14:07
citace:We may review and amend the rule at some future point, but for now it stands as is. Many thanks for your understanding.
zeby ocakavali v blizkej buducnosti preradenie exobiologie zo "sumu" do "signalu"?pospa - 21/11/2012 - 14:15
citace:
citace:We may review and amend the rule at some future point, but for now it stands as is. Many thanks for your understanding.
zeby ocakavali v blizkej buducnosti preradenie exobiologie zo "sumu" do "signalu"?
Jj. Pokud některá sonda učiní konkrétní a ověřené objevy z exobiologie, ze "šumu" se stane "signál", ze spekulací fakta.
Pak budou takové novinky zcela jistě legitimním tématem diskusí na UMSF. Vlado 1 - 21/11/2012 - 14:27
citace:Btw. Vlado, celá 5,5 km vysoká středová hora Mt. Sharp se skládá převážně z různých vrstev usazenin rozdílných odstínů a barev.
To tě nepřekvapilo?
Já vidím vrstvy usazenin ve stejné barvě a na tom, navátý tmavší prach (závěje)
Vlhkost byla nadsázka. Machi - 21/11/2012 - 14:40
Právě upravili pravidlo 1.3, takže organická chemie je opět povolena - http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=7514&pid=194625&st=0&#entry194625.
BTW, tahle pasáž s "organics" mě zarazila už dříve, protože organické sloučeniny se vyskytují po celé Sluneční soustavě a jeden z "vážených" členů, Juramike, často referoval o organických sloučeninách na Titanu.
Nicméně pro chemické analyzátory MSL vyhradili jediné speciální vlákno, které bude velmi přísně monitorováno.
citace:
Bylo by moc krásné se k jejich příkladu přiblížit o něco víc i zde, na kosmo.cz
Bez zavedení registrace a více asertivní moderace pochybuji. yamato - 21/11/2012 - 15:29
citace:Nicméně pro chemické analyzátory MSL vyhradili jediné speciální vlákno, které bude velmi přísně monitorováno.
aj vam sa to zda cudne?
no som ja zvedavy co to objavili...
yamato - 21/11/2012 - 15:31
kazdopadne, objav organickych molekul nepovazujem za "dejinnu udalost", ved take molekuly su vo vesmire pomerne bezne. Bud to hodne prehanaju a robia si promo, alebo objavili nieco zaujimavejsie
pospa - 21/11/2012 - 15:42
citace:Bez zavedení registrace a více asertivní moderace pochybuji.
Souhlas, Machi.
Můžeš jít příkladem a registrovat se.
... i když kultivaci diskuse to samo od sebe nepomůže.
Machi - 21/11/2012 - 15:42
citace:Souhlas, Machi.
Můžeš jít příkladem a registrovat se.
... i když kultivaci diskuse to samo od sebe nepomůže.
Dokud nebude povinná, tak nevidím žádné výhody (kromě editace příspěvků) a jsem v tomhle směru hodně líný. Kdo si má pamatovat tu kopu hesel?yamato - 21/11/2012 - 15:49
citace:SAM má velmi dobrou šanci objevit organické molekuly a isotopy (uhlíku), které mohou svědčit pro existenci života na Marsu.
pochopil som ze z organickych molekul sa da vycitat, ci pochadzaju zo zivych organizmov, alebo vznikli inak (velmi hrubo povedane). Dokaze toto zistit aj SAM?
Machi - 21/11/2012 - 15:56
Ano, ale nejsa chemik, musel bych najít nějaké příklady těchto molekul.
Přesněji asi příklady biogenních organických látek, které jsou schopny v prostředí Marsu vydržet delší dobu, aniž by se rozložily na "běžné" jednodušší organické látky.
Machi - 21/11/2012 - 16:12
Co jsem tak proletěl, pak projevem života (biomarkerem) na Marsu můžou být odchylné poměry isotopů uhlíku 13C/12C, či síry 34S/32S. Mezi chemické biomarkery patří třeba sterany a další složité organické látky, které se vyskytují třeba v ropě.
Rosťa L. - 21/11/2012 - 17:26
Máme objev, který zatřese zeměkoulí, oznámil šéf mise NASA na Marsu
Objev, který zatřese zeměkoulí, slíbil médiím John Grotzinger, vědecký šéf mise robotického vozítka Curiosity na Marsu. Ačkoli není oficiálně nic potvrzeno, americká média spekulují o důkazu existence života na Marsu. Zatím jsou známy jen pozemské formy života.
Je zajímavé, že se nikdo nepozastavil nad tím, že to J. Grotzinger vůbec řekl. Problém je, že tím na NASA opět padl zrak světa a v případě, že to nebude objev života, ale jen "nějakých" organických látek, tak tím zklame veřejnost neodbornou (tu nějaké organické látky až tak nezajímají) i odbornou (ta zase objev organických látek na Marsu očekává již dlouho). Přece jen takových zpráv NASA za poslední dva roky vydala několik a zpravidla bylo výsledkem zklamání, či alespoň rozpaky. Viz třeba vtipy na téma "NASA našla zase vodu na Marsu".
Osobně si myslím, že to Grotzinger neměl vůbec zmiňovat až do doby řekněme pár dní před zveřejněním v Science, i když chápu, že nutkání říct aspoň něco, muselo být extra silné.
pospa - 21/11/2012 - 18:05
Mimochodem, i když už je rover nějakých 27 metrů od Rocknest, naběračka a SA-SPaH má v sobě stále uschováno určité množstí půdy z posledního odběru pro případ, že by se SAM tým rozhodl provést opakovanou analýzu stejného vzorku.
I přesto, že se na nadcházející soly plánuje první odběr matriálu z kamene vrtačkou, vůbec bych se nedivil, pokud by čas do konference 3.12. nejdřív využili na zopakování rozboru "učebnice přepisujícího vzorku". Pro jistotu.
citace: Viz třeba vtipy na téma "NASA našla zase vodu na Marsu".
Spekulace v médiích se točí kolem složité organiky, jaká je na zemi jedině produktem biotických procesů. To by bylo ale opravdu silné kafe i proto, že taková organika, i kdyby tam někdy byla, nemá z geologického hlediska moc dlouhou životnost.
Já bych se vůbec nedivil, kdyby "zase" objevili vodu. Třeba, kdyby našli trochu zdejší země nasáklé vodou, tak by to byl dost silný objev, co by stál za zápis do učebnic. A při tom každý, kdo věří v občasné výlevy vody na povrch a ve změny reliéfu povrchu podmíněné cykly tání a zamrzání podpovrchové vody, jako je to pozemských krajinách s permafrostem, na tohle čeká.
Ale zase tohle vozítko se bojí současné vody jako prý čert té svěcené, tak by to v tom případě mohl být problém se záměry mise. Může vzniknout spor, ve kterém by se mohlo hodit stanovisko veřejnosti při obhajobě pozice, kterou v něm budou zastávat.
Kdo ví?
HonzaVacek - 21/11/2012 - 18:42
citace:Osobně si myslím, že to Grotzinger neměl vůbec zmiňovat až do doby řekněme pár dní před zveřejněním v Science, i když chápu, že nutkání říct aspoň něco, muselo být extra silné.
Jo, přesně tohle si říkám od včerejška. Neměl nic říkat nebo to říct rovnou všechno. A když vidím, co se už teď v médiích píše, tak oznámení alespoň v tom smyslu, že "něco nám okousalo kolo a teď nám to chce sežrat i elektrointalaci" pomalu skončí ostudou.Machi - 21/11/2012 - 18:55
citace:
I přesto, že se na nadcházející soly plánuje první odběr matriálu z kamene vrtačkou, vůbec bych se nedivil, pokud by čas do konference 3.12. nejdřív využili na zopakování rozboru "učebnice přepisujícího vzorku". Pro jistotu.
To je výborná otázka a první věc, kterou případní oponenti z řad vědecké konkurence nezapomenou zdůraznit. Vidím, že si tu otázku položil i na UMSF, jsem zvědav co odpoví, tedy jestli bude nějaká konkrétní odpověď.
Nicméně je pravděpodobné, že jestli se "nález" týkal prvního vzorku, bude se týkat i nějakých dalších v budoucnosti.
Vlado 1 - 21/11/2012 - 20:35
citace:Já bych se vůbec nedivil, kdyby "zase" objevili vodu. Třeba, kdyby našli trochu zdejší země nasáklé vodou, tak by to byl dost silný objev, co by stál za zápis do učebnic. A při tom každý, kdo věří v občasné výlevy vody na povrch a ve změny reliéfu povrchu podmíněné cykly tání a zamrzání podpovrchové vody, jako je to pozemských krajinách s permafrostem, na tohle čeká.
Zde je příklad takového záměrného zajetí do duny Spiritem během solů 72 a 74.
citace:Čím to je, čím to je, že ten písek pod povrchem tak tmavý je.
Písek je miliony let žíhán sluncem a promícháván větry. Myslím si , že by měl byt stejnobarevný.
Nebo že by vlhkost ?
Studená sprcha z Marsu. Robot Curiosity nic zvláštního neobjevil
Napjaté očekávání "dějinného objevu", na který údajně na Marsu narazilo vozítko Curiosity plnilo média. Vědecký šéf mise John Grotzinger, se novinářům svěřil s očekáváním objevu, který "zatřese zeměkoulí". Podle dalšího z vedoucích projektu Guye Webstera však Curiosity nic zásadního neobjevilo a Grotzinger se pouze nechal unést kvalitou vzorků.
yamato - 23/11/2012 - 07:56
no a je to. Ziadny trilobit, iba kacica
Tlama - 23/11/2012 - 08:40
ROFL
co jiného dodat...
Somora - 23/11/2012 - 08:56
citace:no a je to. Ziadny trilobit, iba kacica
Tak nie fosilie ale kačice? Domáce alebo divé?... fritz.lochmann - 23/11/2012 - 10:28
citace:Tak nie fosilie ale kačice? Domáce alebo divé?...
Novinárske. A tie sú často riadne ujeté, ako keby mali chorobu šialených kráv pospa - 23/11/2012 - 10:57
citace:
citace:Tak nie fosilie ale kačice? Domáce alebo divé?.
Novinárske. A tie sú často riadne ujeté, ako keby mali chorobu šialených kráv.
Poměrně výstižný komentář.... Novináři potřebují své výtvory prodat, proto mají velmi často tendenci hledat v každém ne zcela jasném prohlášením senzaci a poměrně rádi "domýšlí" něčí slova do nepravdivých závěrů.
Doporučuji proto všem, aby brali články i na kosmo e-zinech s mírnou rezervou, a raději si vždy počkali na oficiální vyjádření dané agentury, nebo za projekt odpovídající instituce.
Už jen to, že Grotzinger slíbil oznámení konkrétních výsledků první analýzy v SAM až na vědecké konferenci za několik týdnů a ne na nějaké tiskovce pro novináře, dávalo tušit, že to budou výsledky zajímavé a "dech beroucí" spíš pro vědeckou komunitu, než pro laickou veřejnost. Machi - 23/11/2012 - 11:14
Ať už SAM detekoval cokoliv, těším se na výsledky.
Přece jen je to zatím nejdokonalejší analytická laboratoř na Marsu.
A také si tipnu, že s 95% pravděpodobností někdy v budoucnu organické látky naleznou, pokud už je nenalezli nyní. Mám na mysli organické látky obecně, ne nutně biologického původu. Ona už sama informace o množství jednoduchých organických látek bude o lecčemž vypovídat.
citace:Ať už SAM detekoval cokoliv, těším se na výsledky.
Na vědecké konferenci AGU od 3.12.2012 budou prezentovány tyto výsledky:
Session: U13A
Results From Mars Science Laboratory Mission Four Months After Landing
U13A-01. The Mars Science Laboratory Mission: Early Results from Gale Crater Landing Site (Invited)
John P. Grotzinger; Dave Blake; Joy A. Crisp; Kenneth S. Edgett; Ralf Gellert; Javier Gomez-Elvira; Donald M. Hassler; Paul R. Mahaffy; Michael C. Malin; Michael A. Meyer; Igor Mitrofanov; Ashwin R. Vasavada; Roger C. Wiens
U13A-02. Overview of the Atmosphere and Environment within Gale Crater on Mars (Invited)
Ashwin R. Vasavada; John P. Grotzinger; Joy A. Crisp; Javier Gomez-Elvira; Paul R. Mahaffy; Christopher R. Webster
U13A-03. First results from the CheMin, DAN and SAM instruments on Mars Science Laboratory (Invited)
David F. Blake; Paul R. Mahaffy; Igor Mitrofanov
U13A-04. The Radiation Environment on the Martian Surface and during MSL’s Cruise to Mars (Invited)
Donald M. Hassler; Cary Zeitlin; R F. Wimmer-Schweingruber
U13A-05. Chemical Composition of Rocks and Soils at Gale Crater, Mars (Invited)
Roger C. Wiens; Ralf Gellert; Sylvestre Maurice
David - 28/11/2012 - 08:09
Rover je na Marsu 100 dní, nenašel jsem nikde jakou vzdálenost absolvoval, chtěl bych to porovnat s MERy / SP-O,7 km, OP-O,8 km/.Dík.
ALV - 28/11/2012 - 09:23
citace: nenašel jsem nikde jakou vzdálenost absolvoval...
Davide, doporučuji řádně se podívat na stránky JPL NASA, protože když se zde stále k něčemu vyjadřujete, a hodláte nyní porovnávat, musíte přece vědět, kde najít základní fakta pro taková vyjádření, a nejen fakta o "celkové vzdálenosti", anebo se zeptejte "dědy" Vlado 1 - 28/11/2012 - 12:31
citace:Rover je na Marsu 100 dní, nenašel jsem nikde jakou vzdálenost absolvoval, chtěl bych to porovnat s MERy / SP-O,7 km, OP-O,8 km/.Dík.
Davide, zajímalo by mně, kde jsi přišel k číslu 100?
K dnešnímu dni je Curiosity na Marsu téměř 112 solů. Od přistání 6.8. do dneška uplynulo 115 dní.
Ohledně celkové ujeté vzdálenosti ti můžu poskytnout jen částečně ověřenou informaci, jelikož poslední oficiální údaj se týkal solu 56 a to 484 m.
Během solů 56 až 101 stál rover na místě (průzkum duny Rocknest) a další ujeté vzdálenosti jsou zatím jen neoficiální čísla:
Sol 102 - 35 m
Sol 112 - 1 m
Celkem (neoficiálně) za 112 solů ujeto cca 520 metrů.
Nicméně porovnávat ujeté vzdálenosti za různá dílčí časová období u různých robotických misí je poměrně zavádějící a nevypovídá to téměř o ničem.
Každé vozítko přistálo na různém místě planety, v jinak členitém terénu, má ve svém okolí a po cestě různé množství vědecky zajímavých objektů, ma různé výzkumné úkoly, přístrojové vybavení, zdroj energie, atd, atd.
Srovnat si pro sebe tento parametr u jednotlivých misí můžeš, ale je to k ničemu.
Rovery MER a MSL nejsou závodní auta, ale robotické laboratoře.
pospa - 28/11/2012 - 15:20
Už jen z úvodního odstavce je vidět, jak "kvalitní" novinář to napsal.
"...Na konferenci v Římě to ve středu řekl George Elanchi , vedoucí kalifornského střediska pro výzkum a vývoj proudových motorů Jet Propulsion Laboratory (JPL), které misi Curiosity řídí."
citace:ke komentáři: Srovnat si pro sebe tento parametr u jednotlivých misí můžeš, ale je to k ničemu. Rovery MER a MSL nejsou závodní auta, ale robotické laboratoře.
díky M. Pospíšile - bez nadsázky velmi výstižný perfektní komentář. Ano, takto je nutno na věc nahlížet: Je to poučné a přesně vysvětlení podstaty problému. Ještě jednou díky i za tazatele
pospa - 29/11/2012 - 17:01
Aktualizovaná mapa trasy (sol 0 - 111) s doplněnými jmény klíčových útvarů a lokalit.
Zde popisuji, ze na Marsu objevili spoustu "boruvek", ktere jsou slozeny z plastu!!!! A jedina moznost, kterou mi zname, jak vznikaji plsaty je prostrednioctvim petrochemickych reakci, tedy strucne receno z ropy. A ta je produktem degradace ziveho zeleneho materialu ....
Takze bud to vede na to, ze na Marsu je cosi jako ropa a nebo existuje jiny zpusob, jak vyrabet plasty. Oba tyto vyznamy jsou zasadnim prulomem!!!!
Ted je otazka, zda to spravne prekladam, zda je to pravda a neni to fake a zda je to to, co chcteji sdelit ...
teraz neviem ci to brat vazne... to vazne??? nie je to nejaky prvy april? v decembri??
Jednoznačně je to fake!
Webová adresa "nasaupdatecenter.us" samozřejmě nepatří ani NASA, JPL, nebo jakémukoli jinému středisku NASA, či spolupracující organizaci.
Navíc grafické záhlaví s MER roverem je ukradeno z oficiální MER homepage http://marsrovers.jpl.nasa.gov/home/index.html a s misí MSL Curiosity nemá přímou souvislost.
V textu je pár očividných nesmyslů, které musí poučeného čtenáře hned trknout, takže se pobaveně usměje a jde rychle pryč.
Např.:
"Curiosity has begun investigating the site's concentration of small spherical objects reminiscent of, but different from, the iron-rich spheres nicknamed "blueberries" at the rover's landing site nearly 22 driving miles ago (35 kilometers). " Curiosity zatím ujela cca 520 metrů, ne 35 km.
Super, rikal jsem si, ze je to hooodne divne, ale vzpadlo to na me na FB publikovane prave na profilu Curiosity, tak jsem to prijal a neanalyzoval ... pravda, uz to tam neni
yamato - 30/11/2012 - 14:32
ale bola by to bomba
uz vidim tie titulky - vsetko co po nas na zemi ostane budu male plastikove gulicky
j.mede - 30/11/2012 - 18:24
citace:ale bola by to bomba
Invaze na Mars se nekoná, není motivace pro investování do letu s lidskou posádkou na Mars, nadále vše bude probíhat v klidu postupně. Ponejprv se musí vyzkoušet techniku na přežití na Měsíci ani VASIMR není vyzkoušený. Není kam pospíchat leda by šlo o život.
David - 1/12/2012 - 07:48
Senzace se nekoná, nenašlo se vůbec nic, myslím organické sloučeniny, natož nějaké viry či fosilie. To že Mars je sterilní zjistil už před 50 lety americký Mariner-4, když již při prvním průletu představil " měsíční" povrch, zanedbatelnou " atmosféru" z CO2 a planetu bez ozónového a magnetického štítu vystavenou smrtícímu kosmickému záření.
x - 1/12/2012 - 16:58
Na tom Marsu to bylo dříve - je na to více důkazů, že dříve to tam vypadalo jinak.
Pokud byste toto šířil více mezi laikami, tak vyvoláte jestě větší tlak na omezení finnancovaní sond - vždyť všechny informace jsme již tedy získaly tak nač to znovu opakovat budou pak říkat.
x - 1/12/2012 - 17:01
A jinak bakterie žijí bez nějakých genetických mutací i v primárním okruhu - tedy to je ten co přímo chladí palivové články - jaderného reaktoru.
Čím více se o některé druhy bakterií zajímáme tím více zjišťujeme jak jsou odolné.
honzaH - 1/12/2012 - 18:52
Ja jsem naopak presvedceny, ze se neco naslo. Protoze to dementi znelo "nemame zadne OVERENE organicke latky". Vzhledem ke vsem taneckum kolem, typuju ze bud slo o chybna data nebo jejich interpretaci a nebo maji skutecne neco zajimaveho,ale dokad se jim to nepovede overit, tak to nebude verejne publikovano. Viz chyba Italu s nadsvetelnymi neutriny, pochyby kolem meteoritu AHL atd. Pokud maji skutecne revolucni data, tak si budou chtit byt stokrat jisti.
citace:Když se objevila zpráva, že sonda Curiosity učinila na Marsu významný objev, nebylo to zdaleka poprvé, co astronomové s velkou pompou oznamovali, že oznámí něco velkého. Je za tím vidět zoufalá snaha na sebe upozornit v bitvě o pozornost médií, potažmo v bitvě o peníze.
Původní zdrojem celého současného dění okolo Curiosity přece nebylo žádné oficiální prohlášení, ale osobní nadšení jednoho z vedoucích vědců. Pravda jak se později ukázalo, nebylo to zrovna nejrozumnější toto nadšení sdílet s novinářem. Nicméně všichni odpovědní novináři dělající v oboru nadšení poctivě schladili, přičemž hovořili max. o organických látkách.
Myslím, že pro vědce pracující u podobně potenciálně mediálně exponovaných misí bude do budoucna platit "My nesmíme ani naznačovat".yamato - 3/12/2012 - 10:04
existuje nejaky oficialny termin tej prezentacie?
Tlama - 3/12/2012 - 10:20
citace:existuje nejaky oficialny termin tej prezentacie?
ještě chrápou :-)
Tlama - 3/12/2012 - 10:25
našel jsem tohle:
PASADENA, Calif. -- The next news conference about the NASA Mars rover Curiosity will be held at 9 a.m. PST (12 p.m. EST) Monday, Dec. 3, in San Francisco at the Fall Meeting of the American Geophysical Union (AGU).
celý článek: http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20121129.html
Tlama - 3/12/2012 - 10:33
Jestli dobře počítám 18:00 našeho času.
pospa - 3/12/2012 - 11:11
citace:Jestli dobře počítám 18:00 našeho času.
Ano, tiskovka by měla začít v 18:00 SEČ.
Ovšem žádné úžasné odhalení nečekejte, viz:
"Rumors and speculation that there are major new findings from the mission at this early stage are incorrect. The news conference will be an update about first use of the rover's full array of analytical instruments to investigate a drift of sandy soil. One class of substances Curiosity is checking for is organic compounds -- carbon-containing chemicals that can be ingredients for life. At this point in the mission, the instruments on the rover have not detected any definitive evidence of Martian organics."
yamato - 3/12/2012 - 11:15
heh, ked oni slovickaria do poslednej chvile, vid "DEFINITIVE evidence", t.j. aj keby nieco nasli, ale este to neoverili, tak povedia ze zatial nic.
Z vedeckeho hladiska je to spravny postup, ale neznamena to ze nic
..."We have no definitive detection of Martian organics at this point, but we will keep looking in the diverse environments of Gale Crater," said SAM Principal Investigator Paul Mahaffy
...The water seen by SAM does not mean the drift was wet. Water molecules bound to grains of sand or dust are not unusual, but the quantity seen was higher than anticipated.
SAM tentatively identified the oxygen and chlorine compound perchlorate. This is a reactive chemical previously found in arctic Martian soil by NASA's Phoenix Lander. Reactions with other chemicals heated in SAM formed chlorinated methane compounds -- one-carbon organics that were detected by the instrument. The chlorine is of Martian origin, but it is possible the carbon may be of Earth origin, carried by Curiosity and detected by SAM's high sensitivity design.
..."We used almost every part of our science payload examining this drift," said Curiosity Project Scientist John Grotzinger of the California Institute of Technology in Pasadena. "The synergies of the instruments and richness of the data sets give us great promise for using them at the mission's main science destination on Mount Sharp."
yamato - 3/12/2012 - 22:40
no, cize som mal pravdu organiku nasli, ale nie su si uplne isti takze to zatial nie je objav...
Machi - 3/12/2012 - 22:53
Pěkný článek napsala (opět) Emily Lakdawalla - http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2012/12031316-curiosity-kerfuffle.html.
Vysvětluje v něm, jak došlo k onomu vzniku fámy a konečně se potvrdilo, že "earthshaking" nepochází od Grotzingera, ale od toho novináře, co to vynesl (Joe Palco).
Hodně mi to připomíná starý kreslený vtip z knihy "Řeky na Marsu" od Pierse Bizonyho, ve kterém vědec na konferenci oznamuje
"Máme nepřímý důkaz, který by mohl hypoteticky ukazovat na velice slabou možnost, že možná před třemi miliardami let náhodou mohl být ... ehm ... na Marsu život."
Na to reagují novináři v sále výkřiky "Slyšeli jste TO?!? Život na MARSU!", "Hurá, nejsme sami!", "Vesmír je obydlený!", "Svítá nová éra!", "Víte co to znamená pro lidstvo?", "Ano, spoustu nových filmů o kosmické invazi!".
Machi - 3/12/2012 - 23:01
Omlouvám se, jméno novináře je Joe Palca.
alamo - 4/12/2012 - 03:37
keď už "asfaltové jamy" našli na merkúre..
prečo by nejaký taký "asfalt" nemohol byť aj na marse?
novinári napíšu "vedci našli na marse rozpadnutú diaľnicu!"
alamo - 4/12/2012 - 12:06
ak marsovská vzorka, obsahuje superoxidy a chloristany a spolu s nimi aj nejaký ten "asfalt".. keď sa to pri analýze prudko zahreje.. čo sa stane?
Tlama - 4/12/2012 - 12:16
citace:ak marsovská vzorka, obsahuje superoxidy a chloristany a spolu s nimi aj nejaký ten "asfalt".. keď sa to pri analýze prudko zahreje.. čo sa stane?
něco jako velmi rychlá reakce?
alamo - 4/12/2012 - 12:23
veľmi rýchla..
celé to historično asi bude v tom, že nasa objavila ďalší nevhodný postup pre analýzu " marťanov“
Tlama - 4/12/2012 - 12:44
chemie není tak úplně mé hobby, asi vím co se skrývá pod názvy, co jsi napsal a podle toho se pokouším vzpomenout, co to tak asi všechno dohromady dělá
myslíš a) že to po zahřátí reaguje tak rychle, že měří už jen výsledek? Nezůstane tam nějaký zbytek prvotních surovin? Eventuálně asi i výsledný produkt by se potom po přirozeném zahřátí na Marsu mohl normálně vyskytovat? Nebo jsou ten produkt už jen základní a obyčejné nic neříkající prvky a sloučeniny.
nebo b) že je ta reakce tak prudká, že by mohlo dojít k poškození senzorů?
alamo - 4/12/2012 - 13:47
ani ja nie som chemik
poškodenie prístrojov je asi vylúčené
otázkou je či pri návrhu prístroja dopredu predpokladali že to čo budú analyzovať, bude dosť poškodené oxidáciou?
napríklad perchlorát objavil phoenix v 2008
mali dosť času ten fakt "zarátať", a prispôsobiť tomu postup?
alamo - 4/12/2012 - 15:35
ak si priznáme, že je v tom určitý faktor "miliónový prúser".. tak je to rozpačité mlčanie nasa, k celému tomu humbugu, celkom ľahko pochopiteľné [Upraveno 04.12.2012 alamo]
Alchymista - 4/12/2012 - 20:36
veľmi stručne z chémie - zo zmesy chloristanov, superoxidov a asfaltovitých látok či voskov vyrobíš aj celkom obstojnú dymovnicu alebo i TPH. Záleží na tom, koľko čoho použiješ a koľko primiešaš "balastu" - piesku, ílu, oxidov železa a podobne.
Verzia "a)" je celkom dobre možná, verzia "b)" málo pravdepodobná.
Dá sa predpokladať, že v prostredí, kde existuje prebytok oxidačných činidiel (chloristany, superoxidy) sú organické látka "ako tak" stabilné len pri nižších alebo nízkych teplotách a budú v nízkych koncentráciách. Takže ak to zahrejú, chloristany a superoxidy sa sčasti teplom rozložia a z organickým materálov urobia hlavne CO2 a H2O.
Trochu ma prekvapuje, že sa používa len termický spôsob detekcie a nie aj nejaký systém s "mokrým procesom" - s lúhovaním vodou, etanolom, metanolom, acetónom a podobnými organickými a anorganickými rozpúšťadlami. Samozrejme chápem, že taký systém by bol celkom zložitý a ťažký a "na menej použití" - a možno aj menej citlivý.
Tlama - 4/12/2012 - 21:33
@Alchymista Díky
pospa - 5/12/2012 - 09:33
citace:Trochu ma prekvapuje, že sa používa len termický spôsob detekcie a nie aj nejaký systém s "mokrým procesom" - s lúhovaním vodou, etanolom, metanolom, acetónom a podobnými organickými a anorganickými rozpúšťadlami. Samozrejme chápem, že taký systém by bol celkom zložitý a ťažký a "na menej použití" - a možno aj menej citlivý.
Alchymisto, možná tě potěším, možná naštvu, ale nemáš pravdu - všechny tři přístroje, které SAM obsahuje, jsou připraveny i na rozbor "mokrým procesem".
SAM SMS (Sample Manipulation System) je horizontálně uložený karusel se 79 malými pohárky/zkumavkami na pevné vzorky. Přičemž 59 z nich je z křemene a vzorky se v nich postupně zahřívají až na 950°C, aby uvolnily všechny plynné složky sypkého materiálu. Dalších 9 kovových pohárků obsahuje různé solventy pro "mokrý chemický rozbor" při teplotách 75 - 300°C. Zbývající pohárky obsahují kalibrační vzorky.
Po zahřátí vzorku, putují uvolněné plyny postupně do GC (plynový chromatograf), QMS (čtyřpólový hmotový spektrometr) a TLS (laditelný laserový spektrometr). Měření může proběhnout v kterémkoli z nich, ve dvou, nebo všech třech najednou.
citace:chapem spravne ze SAM dokaze urobit iba obmedzeny pocet merani (dany poctom skumaviek)?
Ano, správně. Ovšem těch měření pevných vzorků může být 3 x (59 + 9) = 204 !
A prakticky neomezený počet plynných vzorků atmosféry.
Oproti Phoenixu, který mohl v TEGA analyzovat 8 vzorků je to nárůst na 25-ti násobek !
Taky je potřeba si uvědomit, že analýza pevného vzorku v SAM je časově a hlavně energeticky velmi náročná činnost. Rover musí prakticky několid solů stát a nic moc jiného energeticky náročného nedělat. Z toho plyne, že rozbor v SAM nebude zase tak často a těch 68 zkumavek mu vystačí na několik let provozu. Spolehlivě déle, než je primární mise - 1 martovský rok. dzejar - 6/12/2012 - 08:34
"We've already decided with this plan that we will continue to operate Curiosity as long as it's scientifically viable,"
Podle Grunsfelda by měl zdroj energie MMRTG dodávat smysluplné množství energie až 55 let.
Podle jiného dokumentu, přímo o tomto typu generátoru, byl jeho elektrický výkon na začátku životnosti 120 W a po 14 letech poklesne na 100 W. Proto se vždy mluvilo o 14 letech, jako o předpokládané prodloužené životnosti Curiosity. Jak se zdá, bude to zřejmě ještě mnohem dýl. Řekl bych až za hranici mechanické životnosti roveru.
Použité palivo Pu238 má poločas rozpadu 87,8 let.
V prohlášení se taky uvádí, že časově neomezené prodloužení misí získaly i další stále funkční sondy NASA na/u Marsu (MER Opportunity, MRO, MO)
x - 7/12/2012 - 00:00
Původně jsem nevěřil i o vysoké enenegetické náročnosti na zdroj i u totoho roveru - je jen malé množství vzorku co se zahřívá - ale vzhledem ke 100 W co jsou k dispozici z toho zdroje - a je v činosti hned i několik přístrojů na analýzu - tak jsem si uvědomil, že to odpovídá - v laboratoři by ty přístroje jistě brali mnohem větší příkon než 100 W.
arccos - 7/12/2012 - 00:10
Při startu se ale mluvilo o tom, že několikaleté zpoždění a tím i "zestárnutí" už dříve přichystaného zdroje (nebo plutonia) bude mít na životnost MSL a jeho možnosti dost závažný dopad v podobě omezení dojezdu nebo menšího množství testů. Jak to tedy je?
pospa - 7/12/2012 - 09:35
citace:Při startu se ale mluvilo o tom, že několikaleté zpoždění a tím i "zestárnutí" už dříve přichystaného zdroje (nebo plutonia) bude mít na životnost MSL a jeho možnosti dost závažný dopad v podobě omezení dojezdu nebo menšího množství testů. Jak to tedy je?
MMRTG měl počáteční tepelný výkon cca 2000 W a elektrický výkon 120 W.
Jestli si dobře vzpomínám, tak dvouletý odklad startu snížil kapacitu/životnost zdroje přibližně o 5%. To je téměř zanedbatelná ztráta a na primární misi to rozhodně nebude mít vliv.
Aktuálně se uvádí, že MMRTG generuje cca 110 W (elektrických), což je přibližne 2700 Wh / sol. S tím rover pracuje.
Energie se akumuluje do palubních Li-ion baterií a z těch se spotřebovává na veškerý provoz roveru a jeho vědeckého vybavení.
Přičemž Curiosity je "vzůru" a pracuje pouze 5-6 hodin / sol. A to v nejteplejší části dne, zhruba od 10-11 dopoledne do 4-5 odpoledne.
Po zbytek solu je většinou "uspána" a probíhá dobíjení baterií.
Jediný přístoj, který pracuje kontinuálně je meteosouprava REMS, která měří data nepřetržitě celý martovský rok 24,7 / 687.
Pokud běží energeticky náročný termální rozbor vzorku v SAM, tak to bude určitě trvat déle než 6 hodin, ale musí být naplánován tak, aby vystačili s dostupnou energií.
pospa - 7/12/2012 - 11:02
Jak vypadá jarní obloha nad kráterem Gale?
Sol 101, rozsah azimutu 180°, téměř od horizontu až k zenitu.
Atmosféra je sice 100x řidší, než naše pozemská, ale je stále plná prachu.
A bude hůř. Blíží se léto, tají polární čepičky -> více vodní páry a CO2 v atmosféře + přichází období prachových bouří, i těch globálních.
Btw. zatím jsou téměř na všech panoramatech v Gale vidět desítky kilometrů vzdálené hornaté okraje kráteru.
Za pár týdnů/měsíců je už pro vysoké Tau neuvidíme.
Edit:
Už během solů 59 - 101 bylo vidět, jak se může průhlednost atmosféry výrazně měnit - Tau (opacita atmosféry) kolísala mezi 0,6 až 1,1.
pospa - 8/12/2012 - 14:18
Curiosity během solu 120 dojela na velmi zajímavé místo, nazvané Shaler.
Myslím, že tady bude dostatek vodorovných ploch kamenného podloží, vhodných pro první test vrtací soupravy. Jen připomínám, že jde o "příklepovou vrtačku" s vidiovým vrtákem průměru 16 mm, schopnou odebrat vzorek z hloubly až 50 mm, přičemž prvních 1,5 cm materiálu není odebíráno pro analýzu.
Vrstevnaté kameny trčící do prostoru by asi bylo zajímavé přejet a ulomit předními koly a následně prozkoumat interiér čerstvého lomu.
Geologický ráj začíná
Machi - 14/12/2012 - 22:55
Už dva měsíce staré, ale úchvatné panorama hory Aeolis Mons od Damiena Bouica:
Uživatel jmknapp z fóra UMSF doplnil svůj nástroj pro prohlížení snímků z MSL o další vychytávku - mapu terénu, kde se má zobrazovat místo, odkud byl snímek pořízen a azimut, kam byla kamera namířena.
Zatím to platí pro snímky z MASTCAM a HAZCAM, pro další kamery zatím chybí dekodovatelná pointing data.
Prohlížeč je tady http://curiositymsl.com/ Na stránku s mapou se dostanete přes odkaz "map it" vedle náhledu snímku.
...
Bozhužel, v IE8 mi to z neznámého důvodu nefunguje - na levé půlce, kde by se měla zobrazit mapa, vidím jen prázdný rámeček, snímek vpravo je přitom ok.
Poradil by někdo, v čem může být problém? Ve Firefox to jede, ale ten mohu používat jen doma.
Díky
fritz.lochmann - 17/12/2012 - 20:58
citace:Bozhužel, v IE8 mi to z neznámého důvodu nefunguje - na levé půlce, kde by se měla zobrazit mapa, vidím jen prázdný rámeček, snímek vpravo je přitom ok.
V IE9 to ide OK, IE 8 vyskúšam, problém môže byť v zákaze používania active-x alebo niektorých skriptov, skúste v zabezpečení u nastavenia zóny Internetu prepnúť zabezpečenie z úrovne "Stredne vysoká" na "Stredná"
Edit: Funguje to aj v IE 8, akurát je nutné povoliť režim kompatibility. To je to tlačítko so symbolom napoly roztrhnutého hárku papiera napravo od panela s adresou, poprípade zapnúť to v menu "Nástroje"
Fritzi, díky za tip, zapnutí compatability view pomohlo.
Abych byl přesný, pomohlo jen částečně - mapa se zobrazuje, ale je v maximálním měřítku - vidím celý kráter Gale a trasa pohybu MSL je umístěna mimo reálné souřadnice. Navíc mi není umožněno mapu zoomovat ani myší ani posuvníkem.
Stupeň zabezpečení v IE8 bohužel měnit nemůžu (služební ntb), takže se smířím s prohlížením ve Firefox. Nevadí, nic strašného, jen mírné omezení.
I tak díky za radu.
pospa - 18/12/2012 - 13:01
Toto vypadá skutečně zajímavě.
Že by bublina zatuhlé lávy, nebo erodovaná skořepina nějaké konkrece?
alebo rozpadnuta nadrz tajnej sovietskej sondy Mars-XY?
uz sa tesim na tie konspiracie...
fritz.lochmann - 18/12/2012 - 13:53
citace:... zapnutí compatability view pomohlo.
Abych byl přesný, pomohlo jen částečně - mapa se zobrazuje, ale je v maximálním měřítku ...
Mne to pomocou CTRL + kolečko myši zoomovať ide. Ale zas na druhej strane na tomto PC som prihlásený ako administrátor.
Váš admin asi neni taký benevolentný ako ja aby nechal užívateľom na noťasoch administrátorské práva Ale u nás to inak neide, keď mali bežní useri kontá s obmedzením v kuse pili šéfovi krv, že si nemôžu inštalovať upgrady dochtorských a medikamentských programov, tak im to povolil a odvtedy mám asi tak trojnásobok práce. Ale že som externista, tak mi to nevadí - práca = € a za tie si môžem všeličo kúpiť. Možno raz aj letenku na Mars alebo aspoň na oblet Mesiaca Jiřík - 18/12/2012 - 15:37
citace:alebo rozpadnuta nadrz tajnej sovietskej sondy Mars-XY?
Já tě nechápu, každý přece na první pohled vidí, že je to propadlá klenba nějakého marťanského chrámu... Vlado 1 - 18/12/2012 - 15:39
citace:alebo rozpadnuta nadrz tajnej sovietskej sondy Mars-XY?
uz sa tesim na tie konspiracie...
Staré mraveniště , nebo termitiště. pospa - 18/12/2012 - 15:47
citace:
citace:...uz sa tesim na tie konspiracie...
Staré mraveniště , nebo termitiště.
To jsi mě, Vlado, poměrně překvapil...
Čekal jsem, že v tom jednoznačně poznáš vejce dravého Marsosaura a ty jsi zůstal tak při zemi - u mravenců...yamato - 20/12/2012 - 11:16
gratulujem Adamovi Steltznerovi, tento chlapik managoval posledne pristatia roverov na marse a podla mna je tak trosku kuzelnik
pospa - 20/12/2012 - 12:38
citace:gratulujem Adamovi Steltznerovi, tento chlapik managoval posledne pristatia roverov na marse a podla mna je tak trosku kuzelnik
Dovolím si toto tvrzení trochu poopravit.
Stelznera mám rád, je to inženýr par excelance, a navíc "rock and roll engineer" , ale po pravdě řečeno za návrh a řízení celého EDL byl zodpovědný "jen" u MSL.
Na předchozích povrchových misích Mars Pathfinder a Mars Exploration Rover se podílel na EDL jako řadový člen týmu, u MER měl na starosti konstrukci a testování padáku.
V JPL pracuje od 1991, kde se jako strojní inženýr podílel taky na stavbě sond Galileo a Cassini.
Ještě k tomu ocenění. Samozřejmě mu to přeju, jen mi příjde zvláštní, že ho časopis SCIENCE vybral do skupiny 10 nejvýznamějších "vědců" za tento rok. On přece není vědec, ale technik, inženýr, i když špičkový... Kdyby ho ocenila nějaká Machanical Engineering asociace, nebo jejich časopis, mělo by to IMHO větší logiku.
I tak mu samozřejmě k ocenění gratuluju.yamato - 20/12/2012 - 13:08
vdaka za opravu, mam ho zafixovaneho z dokumentu na discovery o priprave MER, nejako som dospel k (nespravnemu) zaveru ze tomu sefoval
kriteria vyberu casopisu science nepoznam, ale je fajn ocenit ludi za takymito projektami a netvarit sa ze "sa" to dosiahlo samo a ze za tym stoja akysi bezmenni "vedci"
pospa - 20/12/2012 - 13:25
Zajímavá byla taky Stelznerova osobní cesta ke kosmickým letům a k vyšším cílům a vzdělání vůbec.
Vyprávěl to v jednom z rozhovorů po přistání MSL (možno dohledat na YT).
Podle jeho vlastních slov ho jako staršího teenagera zajímaly jenom "chlast, holky a rock and roll". Hrál v jedné kapele, možní ji i založil/vedl, už nevím, ale jednou večer šel hrát někam do klubu a když se nad ránem dostal ven, silně pod vlivem, stačil si na ulici všimnout, že souhvězdí na obloze jsou na jiném místě, než byly večer, když do klubu vcházel. I přez, nebo právě pro větší dávku zkonzumovaného alkoholu, ho tento fakt v té chvíli natolik fascinoval, že se zastavil a začal o tom přemýšlet. Astronomie ho přitom nikdy před tím nezajímala.
Nakonec se z toho stal první impuls k tomu, aby svůj dosavadní bohémský život výrazně přehodnotil, přihlásil se na vysokou a začal studovat letecké a kosmické inženýrství a astronomii.
Výsledkem je pak jeho desetileté úsilí na úspěšně zvládnutém MSL EDL.
yamato - 20/12/2012 - 18:10
mna k astronomii priviedol film Kontakt, ale je dost pravdepodobne ze nikdy ziadny rover na marse nepristanem
pospa - 20/12/2012 - 20:32
Nikdy neříkej nikdy, ... ale ta pravděpodobnost je skutečně velmi malá.
...
i když, ExoMars má starovat 2018 a do té doby bys mohl, kdyby's yamato opravdu moc chtěl, dostat v ESA zajímavý job a přiložit ruce k dílu, teda k EM EDL.
yamato - 20/12/2012 - 21:33
ono k EDL treba pravnika?
martinjediny - 21/12/2012 - 08:36
citace:ono k EDL treba pravnika?
a nie jedneho. mas skusenost s medzinarodnym pravom?
pospa - 21/12/2012 - 08:51
citace:
citace:ono k EDL treba pravnika?
a nie jedneho. mas skusenost s medzinarodnym pravom?
Nejenom mezinárodní právo. Právníků v JPL a vůbec všech střediscích NASA i ESA bylo a je potřeba celkem dost. Je nutné si uvědomit, že na kosmických misích pracují týmy z mnoha zemí, mnoho subdodavatelů pracuje s desítkami až stovkami milionů $$$ nebo €€€ z rozpočtu. To rozhodně vyžaduje právní zajištění.
Btw. zrovna ve videu, na které jsem před chvílí odkázal ve vláknu MER, S.Squyres ty právníky zmiňuje... yamato - 21/12/2012 - 10:25
no, medzinarodne pravo nerobim ale financie ano, mozno sa tam napcham cez statne penazovody
pospa - 21/12/2012 - 15:11
Tak hodně štěstí s ESA personalisty, yamato!
Ale zpět ke Curiosity. Jmknapp mě opět potěšil další vizualizací pohybu roveru - z dostupných dat vytvořil výškový profil ujeté trajektorie MSL.
Paradoxně cíl mise je od místa přistání na jihozápad a do kopce, ale zatím jedeme stále jen na východ a z kopce.
K dnešnímu solu je to pokles o více jak 18 m a 700 m ujetých východně.
První odběr vzorku vrtačkou NET v druhé půli ledna 2013.
Musí se nejdřív ujistit, že vybrali vhodný kámen, který jim nataveným materiálem "nezalepí" vrtačku, CHIMRu, nebo dokonce SAM a CheMin.
UMSF/jmknapp opět boduje. Doplnil svůj web o další tracking detaily.
Tentokrát pro každý sol, kdy se rover pohyboval, uvádí :
- délku ujeté trasy na centimetry
- dobu jízdy na sekundy
- mapu trasy za daný sol
- v grafu vynesenou okamžitou rychlost a elevaci roveru (vůči místu přistání)
citace:UMSF/jmknapp opět boduje. Doplnil svůj web o další tracking detaily.
Pokud by chtěl někdo sledovat nově ujeté úseky téměř on-line (se zpožděním max 1 hodinu od přijetí signálu na Zemi), je nově k dispozici notifikace na twitteru https://twitter.com/CuriosityLog
Zatím poslední záznam je z 20.12.2012 - sol 133.
Přes svátky měla Curiosity pohov, žádný pohyb, jen pořizování 360° panoramatu a další statické úkoly.
Jízda by měla pokračovat každým dnem, možná už dnes - stále se hledá vhodné místo pro první test vrtačky.
Kde se tam vzala eroze dešťovou vodou? Jako jsou pupínky na některých kamenech.
Bojím se aby jím tam do záběru nevjely Tatrovky z rallye.
David - 3/1/2013 - 23:32
Porovnal jsem pohyb roverů na Marsu v první stovce SOLů, MSL vychází nejpomalejší.
MER A : 7OO m
MER B : 8OO m
MSL : 500 m
Průměrný denní pohyb u MERů za celou misi je 11 a 4 m a u MSL 5 m ke 100mu SOLu.
Neviem ale ja v tom vidím skôr niečo ine. V kontexte bloku ktorý je odfoteny sa jedna o zlepenec - krásne z neho trčia oble klasty hornín rôzneho druhu.keďže už boli neďaleko najdene horniny sopecneho pôvodu nečudoval by som sa keby to bol klast kremena. nič odolnejsie a tak rozšírené v korovych častiach planét nie je ....
Alchymista - 7/1/2013 - 22:25
Ak materiál prišiel do staku s vodou, mohla by to byť aj opalová drúza.
Síce to na prvý pohľad vyzerá ako ulita nejakého živočícha, ale silne pochybujem, že by si uchovala lesk...
alamo - 7/1/2013 - 23:05
tiež ma napadol ten opál..
ale mohol by to byť aj selenit http://www.malachit-obchod.cz/?Sadrovec-(Selenit),103
lenže to sú všetko hydratované minerály
mohli by v takom drsnom prostredí vydržať bez "zvetrávania", a straty lesku?
v každom prípade, predsa sa len našlo niečo, čo má potenciál pre export
Curiosity je celkom ťažká - cca 900kg, takže tlak je okolo 150kg na koleso a kolesá sú kovové... Na marse je to nejakých 50kg.
Kamene na povrchu, ak sa dobre pozrieš, majú formu plochých dosiek vypreparovaných vetrom a teda budú dosť zvetrané. [Upraveno 08.1.2013 Alchymista]
random - 8/1/2013 - 08:57
citace:tiež ma napadol ten opál..
ale mohol by to byť aj selenit
lenže to sú všetko hydratované minerály
mohli by v takom drsnom prostredí vydržať bez "zvetrávania", a straty lesku?
v každom prípade, predsa sa len našlo niečo, čo má potenciál pre export
V pripade opalu je problem ten ze ten vznika zo silikatoveho gelu (nezriedenej kyseliny kremicitej) jeho put sa zacina vo vode a konci bez vody ... aridne prostredie sposobuje unik vody a teda krasny irizujuci, priehladny a mliecny opal sa meni na bezduchu bielu hmotu ta sa dalej rozpada pretoze opal je amorfny a voda v nom vytvara tuhsie vazby ...
Co sa tyka selenitu tak tu velmi o tom nemoze byt rec pretoze selenit je hydrotermalna odroda sadrovca ktora vznika za extremnych podmienok (vlhkost, teplota prip. tlak) a len extremne podmienky ho dokazu urdat v povodnej forme. Takze ak by to bol sadrovec je to mozne ten bol objaveny uz oportunity v zilkach ...voda v sadrovci je viazana ionovou vazbou takze na to aby sa dostala zo sadrovca su potrebne iste podmienky a nestaci na to len aridne prostredie ... ale ako kazdy vieme tak z trdostneho radu sa jedna o druhy najmaksi mineral v tomto rade a teda transport vodou by nevydrzal!
Pozn. ... hladame mineral/horninu svetlej farby ktora vydrzi dlhy transport vodou (musi byt tvrda a nerozpustna!-do istej miery) a aridne prostredie.. napadaju ma tieto mineraly zo skupiny zivcov (tie sa ale vyskytuju v takychto mierach hlavne v hlbinnych vyvreninach ale maju problem s extremnymi podmienkami), karbonaty ... no ziadna z tychto skupin nie je nijak casta na Marse takze na tuto stranu vy som nesiel ... je si treba uvedomit ze na marse nie je platnova tektonika a nikdy nebola takze ani rozne druhy metamorfitov sa tu neuplatnuju jedine tie co vznikli pri sokovej metamorfoze pocas impaktov ... [Editoval 08.1.2013 random]
random - 8/1/2013 - 09:10
citace:Curiosity je celkom ťažká - cca 900kg, takže tlak je okolo 150kg na koleso a kolesá sú kovové... Na marse je to nejakých 50kg.
Kamene na povrchu, ak sa dobre pozrieš, majú formu plochých dosiek vypreparovaných vetrom a teda budú dosť zvetrané. [Upraveno 08.1.2013 Alchymista]
ja tam vidim len kamene povyberane z regolitu pri pohybe roveru .. je to to iste ako ked niekto urobi cerstvu mozajku na podlahe a nejaky dobrak sa mu tam prejde bagandzami ... bovybera mu kamienky z jemneho piesocku a poprehadzuej ich ... trenie je svina! ... ked su tam nejake polamane kusy tak len od toho ze su velmi ploske a nevydrzali vahu roveru (aj to su dolamane len ich okraje)
citace:Curiosity je celkom ťažká - cca 900kg, takže tlak je okolo 150kg na koleso a kolesá sú kovové... Na marse je to nejakých 50kg.
Přesněji 57 kg /kolo
citace:Kamene na povrchu, ak sa dobre pozrieš, majú formu plochých dosiek vypreparovaných vetrom a teda budú dosť zvetrané. [Upraveno 08.1.2013 Alchymista]
Curiosity taky jezdí po špičatých kamenech, takže dostávají zabrat i její hliníková kola, viz
V neděli (sol 149) došlo k prvnímu použití kartáče DRT na odstranění povrchové vrstvy prachu z kamene "Ekwir_1", poblíž "Snake River" v lokalitě "Yellowknife Bay".
Takže máme potvrzeno - žilky světlého minerálu v trhlinách větších, převážně pískovcových a siltovcových kamenů na dně Yellowknife Bay, jsou z větší části hydratovaný síran vápenatý, tedy sádrovec, nebo bassinit (stejně jako nalezla Opportunity v Cape York na okraji kráteru Endeavour).
Vědci konečně vytipovali oblast i konkrétní místo pro první odběr vzorků vrtačkou. Jako již tradičně, místo dostalo jméno po nedávno zesnulém členu MSL týmu - "John Klein".
Téměř vodorovná plocha bude nejdříve zbavena prachu pomocí DRT, pak nastoupí kamera MAHLI a spektrometr APXS. Pokud inženýrský tým potvrdí, že je vybraný kámen bezpečný, dojde k odběru vrtačnou někdy v následujících solech.
Ještě celkový kontext okolí
pospa - 16/1/2013 - 11:16
Dopustím se drobného rouhačství a na vteřinu se vcítím do role kospirátora.
... ta "bílá věc" má jednoznačně tvar zkamenělé dvouhlavé želvy (při pohledu shora)
Neviem ale ja v tom vidím skôr niečo ine. V kontexte bloku ktorý je odfoteny sa jedna o zlepenec - krásne z neho trčia oble klasty hornín rôzneho druhu.keďže už boli neďaleko najdene horniny sopecneho pôvodu nečudoval by som sa keby to bol klast kremena. nič odolnejsie a tak rozšírené v korovych častiach planét nie je ....
Ještě se krátce vrátím k tomuto "drobnému povyku pro nic" s malým upřesněním.
Detailní snímek, o kterém je řeč, byl pořízen během solu 132 kamerou MAHLI ze vzdálenosti pouhé 3 cm od povrchu kemene "Gillespie Lake". Tento snímek zabírá oblast pouze 4,3 cm na šířku s rozlišením 26,1 mikronů na pixel. http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00132/mhli/0132MH0158001000E1_DXXX.jpg
Kámen byl identifikován jako hrubý pískovec, přičemž největší zrna, na snímku vlevo dole (včetně toho světlého), mají 2 mm v průměru (na délku).
citace:
Kámen byl identifikován jako hrubý pískovec, přičemž největší zrna, na snímku vlevo dole (včetně toho světlého), mají 2 mm v průměru (na délku).
Dik za celkovy nahlad na scenu ... mal som male podozrenie ze to bude male ... skoda ze k obrazku neprikladaju kalibracnu mierku
Ak maju klasty najvacsi rozmer 2mm je to hrbozrnny pieskovec ak maju viac ako 2mm je to jemnozrnny zlepenec ... tak je to v sedimentologii
pospa - 17/1/2013 - 11:20
citace:Ak maju klasty najvacsi rozmer 2mm je to hrbozrnny pieskovec ak maju viac ako 2mm je to jemnozrnny zlepenec ... tak je to v sedimentologii
K tomu bych doplnil pěknou tabulku z učebnic geologie (sedimentologie) v USA, kterou dala nedávno do placu Emily L. na UMSF.
Jednoznačně se v ní definuje anglické názvosloví pro různé velikosti sedimentačních frakcí, od balvanu až po jíl.
pospa - 17/1/2013 - 12:56
Nový snímek přistávací oblasti z MRO/HiRISE, pořízený 2.1.2013 (sol 145).
Zřetelně viditelné jsou stopy po kolech - celá trasa od Bradbury landing až ke Glenelg, stejně jako ztmavlý povrch ovlivněný spalinami sestupových motorů.
Rover je ten velmi světlý útvar na snímku vpravo, už v zátoce Yellowknife.
citace: K tomu bych doplnil pěknou tabulku z učebnic geologie (sedimentologie) v USA, kterou dala nedávno do placu Emily L. na UMSF.
Jednoznačně se v ní definuje anglické názvosloví pro různé velikosti sedimentačních frakcí, od balvanu až po jíl.
ano aj slovenska a ceska sedimentologia ma tiez takuto tabulku. Ale u nas sa hovori jemnozrnny zlepenec a nie granulovany. Ale to je detail. V konecnom dosledku ci sa jedna o ilovec, prachovec, pieskovec alebo zlepenec je jasne ze z tej istej materskej/kych hornin/y moze vzniknut rovnaka zmes.
... Takze by som to nebral ako tragediu ked sa nieco pomota. Toho tu bude este dost. Ale je pravda ze toto clenenie ma zmysel hlavne co sa tyka vlastnosti hornin, eroznych a transportacnych podmienok a v neposlednej rade aj sposobu sedimentacie. No pre laika su to vsetko nic nehovoriace veci ... Pre sedimentologa cista tantra.
Mna osobne zaujima co su tie biele klasty zac. Ak je to sadrovec co je realne tak preco je vsade sadrovec aky ma vztah k oxidu zelezitemu v pode, preco vytvasa zilky - jedna sa o podobny mechanizmus ako vznikaju na zemi hydrotermalne-zilne loziska rud? Alebo sa jedna o nejaku metasomatozu?(to som mozno prehnal) ale na zemi je vyhradnym zdrojom sadrovca evaporizacia - podobne ako sol vznika ak sadrovec/anhydrid z morskej vody , preco v akridnom martanskom prostredi nachadzame sadrovec a nie anhydrid?, a kde sa podel vapenec? Bude aspon vapenec zastupeny v bazickych lavach? Kde je kremen? .. nebudem pokracovat lebo tycho tazok moze byt velmi vela. Skoda ze na nasej fakulte sa planetarna geologia studovat neda a nie je sa ani s kym o tom porozpravat lebo bud o tom prd vedia (bez urazky) alebo to povazuju za mrhanie casom ... Uvidime co na to povedia nasi vnuci pospa - 19/1/2013 - 15:43
Nejsem geolog, takže tyto informace nejsem schopen fundovaně posoudit vlastními silami, ale můžu alespoň zprostředkovávat názory skutečných odborníků na planetární geologi, zapojených do mise MSL ...
Na poslední tiskovce z 15.1.2013 http://www.ustream.tv/recorded/28512078 se John Grotzinger zmínil, že nalezené sádrovcové žilky a další výsledky průzkumu v Yellowknife Bay vypovídají o tom, že v těchto místech byla voda přítomná v několika oddělených časových obdobích.
Nejdříve tekoucí voda přinesla naplaveniny, které se usadily a přetvořily v kámen. Později byla minimálně tato část kráteru Gale opět zaplavena, minerály nasyceny vodou a vznikly v nich nové konkrece a žilky sádrovce v trhlinách.
Jejich forma je někdy velmi překvapivá, jako například tady:
Na povrchu se někde nachází i všem dobře známé sférické konkrece - "borůvky", ale vědci zatím nezkoumali jejich složení, zda jsou také z hematitu, jako byly ty, které našla Opportunity v Meridiani Planum.
random - 19/1/2013 - 20:23
citace:http://www.ustream.tv/recorded/28512078 se John Grotzinger zmínil, že nalezené sádrovcové žilky a další výsledky průzkumu v Yellowknife Bay vypovídají o tom, že v těchto místech byla voda přítomná v několika oddělených časových obdobích.
ano a o tom som hovoril. Jena vec je tecuca voda ina vec je stojata voda a ina je voda pochadzajuca z horninoveho prostredia. Nie je jedno ako druhe. Este pred casom som pisal o nejakych turbiditoch tie sa prejabuju hlavne vo hlbokovodnom prostredi (jazera a oceany) tie vsak odtialto mozeme vylucit sedimenty ulozene vo vrstvach zatial nevykazuju specificke triedenie - ale to neznamena ze to tak nemohlo byt na tomto mieste len niet dokaz. Pravdepodobne sa v krateri nachadzalo jazero - lenze sladkovodne jazero nema tendenciu vytvarat sadrovce, dalsia vec je na to potrebny aj vapenec, pretoze sadrovec vznika ako produkt reakcie vapenca a siricitanov a siranov (je viac sposobov ako). Lenze v takom pripade ak by vznikol z odparujuceho sa jazera/mora vytvoril by vrstvy - to ze zaplnil pukliny a zlomy je ok ale kde su vrstvy? neexistuje sposob aby aspon reliktne sa nezachovali vrstvy sadrovca ak teda vznikol tak ako pisem - zatial vsak nie je dovod sa znepokojovat na vrchol mont sharp je to este daleko mozno sa nieco najde po ceste. Som zvedavy na prve analyzy z vrtu. Ci aj v usadenych horninach bude obsah sadrovca. Ak ano ako sa tam dostal? bol transportovany s horninou alebo neskor dotovany z jazera?
Co sa tyka borievok tak je to podobne ako v nasom (i vasom) oceane Mn-Fe konkrecie - bude sa jednat asi rovnako o globalny fenomen kde su na ich vznik potrebne iste vlastnosti vody a prostredie - a asi na marse kedysi existovali globalne velmi ustalene podmienky vhodne pre vznik tychto konkrecii.
pospa - 19/1/2013 - 22:13
citace: Som zvedavy na prve analyzy z vrtu. Ci aj v usadenych horninach bude obsah sadrovca. Ak ano ako sa tam dostal? bol transportovany s horninou alebo neskor dotovany z jazera?
To by nebylo až takové překvapení, jen mě pobavila tato fotka z dálnice vedoucí ke Capitolu, po které oba "exponáty" převáželi jen tak, nezakryté, u MSL dokonce s vlající plachtou, simulující povrch Marsu.
citace: 23.1.2013 - 18:24 - Mirek Pospíšil Reagovat
Zajímavých zjištění a obrázků z lokality YB je samozřejmě mnoho, ale tyto dva snímky IMHO stojí za povšimnutí.
Erozí značně obnažené žilkování v místě zamýšleného prvního odběru vrtačkou. Skutečně vynikne až s 3D brýlemi.
Kde je eroze způsobená písečnými bouřemi po dobu miliony let?
Ono to bude asi v závětří. Ale tam by zase měla byt písečná duna. baranka - 24/1/2013 - 06:50
citace:
citace: 23.1.2013 - 18:24 - Mirek Pospíšil Reagovat
Zajímavých zjištění a obrázků z lokality YB je samozřejmě mnoho, ale tyto dva snímky IMHO stojí za povšimnutí.
Erozí značně obnažené žilkování v místě zamýšleného prvního odběru vrtačkou. Skutečně vynikne až s 3D brýlemi.
... to ake formy vznikaju je zavisle od Froudeho cisla Fr ...
okrem ineho sa na kazdom obnazenom povrchu ktory je nechraneny prejavuje korazia a v poslednom stadiu aj deflacia ... vsetko su to eolicke procesy ktore si najdes sam a precitas co ktora znamena ...
Na objekte ktory je nehomogenny a je vystaveny erozivnym a korozivnym ucinkom prostredia sa prejavuje takzvana selektvna erozia. Teda odolnejsie horniny su pomerne menej erodovane ako tie ktore su odolnejsie voci danej erozii. v pripade korazii co asi v tomto pripade bude ta spravna je makky sadrovec (stupen ~2 tvrdosti) menej erodovany ako tvrdsi pieskovec/jemnozrnny zlepenec, kde jeho tuhsia matrix viac podlieha obrusovaniu nasledne co sposobuje uvolnenie vacsich klastov ktore su odviate - a to aj napriek malej hustote atmosfery (kompenzuje to rychlost vetrov a nizka gravitacia)
... moze sa vsak jednat aj o podmieneny rast klastov mineralov .. ktore selektivne si vyberaju pre ras zakladnu z toho isteho mineralu .. preto mozu chybat tam kde mineral nie je - a teda akokeby vytrcat z podlozia - nieco podobne som videl uz vela krat v jaskyniach - hlina trcala v uplne nezmyselnych poziciach z puklin a skar aj niekolko cm do vzduchu ..ako keby ju nejaky tlak vy tlacila ko pastu z tuby z puklin - ale to je blbost pretoze sa nejednalo o tektonicke pukliny ale o korozivne alebo stresove ktore maju tendenciu sa skor otvarat - hlina sa na steny a strop dostala areosolom ... a to v jaskyni nebol ani velky prievan (ten by to vlasne z casti znemoznil) .. areosol sa proste len prilepovala na miesta kde uz nejaka ta hlina bola - teda na miesta kde boli pukliny
Vlado 1 - 24/1/2013 - 12:54
Děkuji za poučení. Je to zajímavé , ale pozemské podmínky nemůžeme aplikovat na Mars. Já to beru spíš selským rozumem.
yamato - 24/1/2013 - 13:04
Vlado, no ved prave ten selsky rozum tu konecne dostava svoj priestor. Ako ti randon vysvetlil, erozia moze jeden objekt "spracuvat" roznou rychlostou, podla toho ako su jeho casti odolne. Co je najmenej odolne, to sa obrusi najrychlejsie. To je logicke.
Myslis ze na tom nieco zmeni fakt, ci sa to odohrava na Zemi alebo na Marse? Mozno ten proces prebieha inou intenzitou a po inu dobu, ale vysledok bude velmi podobny.
pospa - 24/1/2013 - 15:07
Přičemž, což je velmi zajímavé, na poměrně malé ploše v Yellowknife Bay se vyskytují kameny, které mají světlé žilkování v trhlinách erodované pozitivně - vznikly prohlubně a jen kusek od toho je jiný kámen s negativním reliéfem - světlé minerální žíly vystupují nad povrch základního materiálu.
Je možné, aby tak blízko sebe byly dva typy kamenného podloží s tak rozdílnými vlastnostmi?
Nebo základní kamenná matrice je stejná a liší se výplň trhlin? Někde měkký sádrovec, jinde tvrdý křemen, nebo něco obdobného?
Nemá to niečo spoločné s úklonom vrstiev v hornine a prevládajúcim prúdením vetrov?
alamo - 24/1/2013 - 15:26
citace:Je možné, aby tak blízko sebe byly dva typy kamenného podloží s tak rozdílnými vlastnostmi?
Nebo základní kamenná matrice je stejná a liší se výplň trhlin? Někde měkký sádrovec, jinde tvrdý křemen, nebo něco obdobného?
Tady je nejzajímavější prázdná prohlubeň (uprostřed dolu) . To vypadá jak vyhrabaná skrýš nějakého živočicha (pavouk nebo ještěrka?).
random - 24/1/2013 - 22:19
Praveze nie .. pozemske poznatky o prudeni, sedimentologii a podobne je mozne aplykovat na akekolvek teleso z atmosferou alebo tekutinou na povrchu. Pre intenzitu veternej erozie nieje prave rozhodujuca hustota praveze v hustejsich prostrediach sa korazia neprejavuje. Jednoduchy priklad a prakticke overenie toho ze na marse erozia prebieha celkom rychlo ... himalaje - cim su vyssie tym viac prebieha erozia a obrusuje ich - pritom je tam atmosfericky tlak len 1/3, rychlost vetra sa v spickach pohybuje na urovni 200km/h, priemerna teplota -35degC. Jedine co ho odlisuje od marsu je to ze sa jedna o pohorie s vyrzanou elevaciou so strmimi svahmi na marse su tiez podobne elevacie ale nie az tak vysoke ale vacsina povrchu je skor mierne az silne hornaty - hovori sa tomu planacia - a rovinaty prastary teren je pedeplen to znamena ze od cias kedy na marse prebiehala horotvorna/orogenna cinnost (ak niekedy prebiehala) uplynulo mnoho casu. a teraz k podstate himalaje su vdaka erozii obrusovane tak intenzivne ze nebit nej tak dnes maju tak 15km a to su relativne mladou strukturou (zacali sa dvihat nikedy v neogene presnejsie v miocene), kedze mars ma hustotu atmosfery este o dva rady mensiu ako je na evereste stale je dostatocne husta aby sa do ovzdusia dostalo dostatok prachu v spravnom rezime (to bola ta podstata prezentacii) aby sposobila riadnu spust. Pri rychlosti 100km/h je schopna aj tak rietka atmosfera deflatovat klasty o velkosti ~1mm. Pri roznych prudovich rezimoch vznikaju rozne dnove formy.. presun sedimentu nemusi vzdy byt v suspenzii ale moze prebiehat aj saltaciou a vlecenim to vsak nevylucuje tvorbu dnovych foriem. Takze nevidim nic zle na tom ze na marse prebieha eolicka cinnost - vsak ma atmosferu a to je v takom pripade uplne normalne
myslim si ze to nebude nic zahadne co sa tyka diverzite vyplne puklin ... treba rozlisovat vypln paleo-puklin a recentne pukliny ... s tym sa casto stretavam v jaskyniach ... ale bezne je to videtelne ak na skalnom pobrezi kde su erodovane doskovite utesy (je to len pre priklad) ... velmi mi to pripomina kras - skrapy nemozem si pomoct no pricina vzniku recentnych puklin bude asi niekde v kryoerozii ... ako kukam na tu panoramu tak mam pocit ze rover je v nejakej depresii o rozmeroch niekolkych 100m^2, je pekne vidiet pas vychodzu hornin (previs) v jednej linii ktora sa da vysledovat daleko od roveru ... s uklonom vrstiev na marse asi velmi ratat nemozeme pretoze nema platnovu tektoniku a teda ani aktivny orogenny mechanizmus ... vsetky vrstvy ktore sa najdu budu horizontalne az subhorizontalne.
dalsiu poznamku by som mal k tomu regionu so sadrovcom .. nie je nic neobvikle ze sa prestupom fluid vytvaraju len lokalne akumulacie ... je to ale velmi komplikovane ako nieco take vznika a vzhladom na prebiehajuce skuskove nemam chut o tom hovorit ... ked tak na to kukam tak mi to pripomina vyschnute solne jazero v udoli smrti ci v kalifornii - tam sa taketo formi tvoria zo soli - sol sedimentuje sice v doskach ale tie sa posobenim poveterntnych podmienok a sadanim podlozia rozpraska a vytvara take nepravidelne pokrcene prerastane dosky tie su neskor zasypane ilom a prachom ci i pieskom, potom ked su znova odkryte tak to vyzera dost podobne ...
anhydrit je anhydrit (CaSO4) - sadrovec je sadrovec (2H2O.CaSO4) ... zatial nebola definovana presne - stale sa vsak hovori o sadrvci - gypsum tak ja neviem, musime pockat - rozdiel tvrdosti nie je taky zavazny aby hral rolu v korazii, takze by som to nebral tragicky (poeskovec podla zrn a tmelu moze mat tvrdost az 8) - velku rolu tu bude hrat homogenita zil a elasticita (to je spojene s tvrdostou)
Vlado to co popisujes je len presyp za terennou nerovnostou -dalsi dokaz eolickej cinnosti na marse ... si spokojny?
pospa - 30/1/2013 - 00:06
Během solů 169-170 došlo ke kartáčování povrchu lokality John Klein a několika přítlačným testům vrtačky. První vrt je skutečně na spadnutí.
Joe Knapp opět přidal jednu novinku do svého MSL blogu a to animaci pohybu roveru na koláži snímků reálného povrchu s trajektorií.
Samozřejmě, že to ještě není zcela dokonalé - například ten obrázek roveru je snímek malého modelu MSL od HotWheels a některé krátké pohyby jsou způsobeny jen aktualizací polohy po kalibraci IMU, ale mělo by to být aspoň v měřítku, takže si lze udělat slušnou představu kde, kam a o kolik se Curiosity pohnula.
Sol 172 - kontrola stavu vrtacího bitu kamerou ChemCam
(příklepová vrtačka proti laserovému dělu )
. .
David - 30/1/2013 - 12:42
Už by mohly " zkoušky " skončit.Takhle k hoře z údajných sedimentů nikdy nedojede a právě zkoumání údajných sedimentálních vrstev mělo být doménou programu, zatím jen opakuje to co již zjistily MERy.
Rychlost " pohybu" je proti paramertům pohomu hlemýždí, pro srovnání : MER A - 4m/den, MER B 11m/den a MSL - 3m/den !
pospa - 30/1/2013 - 13:13
Davide, myslím, že jsme to spolu už minimlně jednou řešili - MSL není závodní auto, ale pojizdná laboratoř s RTG, rozuměj velmi dlouhodobým a spolehlivým, zdrojem energie. Proto nemusí nikam až tak spěchat.
Srovnávat rychlost pohybu Curiosity s předchozími generacemi roverů je proto irelevantní.
K tomu, že MSL pouze opakuje to, co už zjistili MERy se ani vyjadřovat nebudu.
Jen bych ti doporučil trochu víc prostudovat paramentry a schopnosti přístrového vybavení obou misí.
A pak snad pochopíš, že tvoje prohlášení neodpovídá realitě.
David - 30/1/2013 - 19:12
citace:Davide, myslím, že jsme to spolu už minimlně jednou řešili - MSL není závodní auto, ale pojizdná laboratoř s RTG, rozuměj velmi dlouhodobým a spolehlivým, zdrojem energie. Proto nemusí nikam až tak spěchat.
Srovnávat rychlost pohybu Curiosity s předchozími generacemi roverů je proto irelevantní.
K tomu, že MSL pouze opakuje to, co už zjistili MERy se ani vyjadřovat nebudu.
Jen bych ti doporučil trochu víc prostudovat paramentry a schopnosti přístrového vybavení obou misí.
A pak snad pochopíš, že tvoje prohlášení neodpovídá realitě.
Jen jsem si dovolil upozornit na fakt, že prioritním cílem sondy je výzkum udajně sedimentálních vrstev centrální hory kráteru, kvůli tomu byl kráter vybrám a též místo přistání bylo posunuto co nejblíže k té hoře a nyní jakoby robot otálí a k cíli se dosud nevydal, resp nijak se k tomu nemá.Jsem netrpělivý zejména proto, že od samého počátku pochybuji i tom, že vrstvy patrné na centrální hoře vznikly sedimentací ve vodním prostředí.Jinak by bylo docela vhodné vyjadřovat se , nebo nevyjadřovat k obsahu diskuze na vynechat osobu diskutujícího, neustélé " poučování" začíná být docela otravné.
ucvrnkls-neprihlaseny - 30/1/2013 - 20:43
Davide necituj predchozi prispevek!
pospa - 30/1/2013 - 22:29
citace:Jen jsem si dovolil upozornit na fakt, že prioritním cílem sondy je výzkum udajně sedimentálních vrstev centrální hory kráteru, kvůli tomu byl kráter vybrám a též místo přistání bylo posunuto co nejblíže k té hoře a nyní jakoby robot otálí a k cíli se dosud nevydal, resp nijak se k tomu nemá.
Ano, dá se souhlasit s tím, že primárním cílem základní dvouleté mise MSL je studium vrstev hornin na úpatí Mt.Sharp.
Ovšem s tím "otálením" se to má trochu jinak.
Po přístání v místě Bradbury landing vědecký tým podrobně vyhodnocoval satelitní snímky blízkého okolí roveru a poměrně nedaleko (jen 400 m odtud) identifikovali vcelku zajímavé místo, kde se stýkají tři geologicky odlišné typy terénu, později nazvané Glenelg.
Navíc se povedlo přistát relativně přesně, pouhých 1,5 km od středu přistávací elipsy, tedy do míst, kde severně od roveru končí aluviální vějíř - vrstva naplavenin v deltě vyschlé "horské" řeky, přitékající ze severního okraje kráteru.
Vědci tedy stáli před nelehkým rozhodnutím:
A) Vydat se hned z místa přistání JZ směrem, co nejkratší cestou k "nástupnímu místu" Mt.Sharp (vyhnout se přitom písečným dunám) a strávit tak několik měsíců 5 km dlouhým přejezdem po vědecky méně zajímavém terénu a dělat "vědu" až u centrální hory?
Nebo
B) Provést relativně krátkou zajížďku několik stovek metrů na východ a věřit, že tam, relativně brzy, budou moci studovat něco zajímavého a vědecky přínosného?
Vybrali si druhou možnost.
A nelitovali.
O tomto rozhodnutí, průzkumu Glenelg, nových vědeckých zjištěných a vůbec o tom, že se tento "risk", nebo chcete-li "zpoždění" vyplatilo, pojednávala tiskovka vědeckého týmu MSL dne 15.1.2013, jejiž hlavní body velmi srozumitelně (ostatně jako vždy) shrnula Emily Lakdawalla do svého příspěvku na blogu TPS.
Vřele doporučuji
Ano, souhlasím s tím, že si asi málokdo z nás laiků představoval, že otestování všech přístrojů a nástrojů na paubě Curiosity zabere půl roku.
Zkusme to ale brát z té lepší stránky - všechno zatím na 99% funguje výborně, což je rozhodně lepší, než kdyby byla půlka přístrojů kaput a nebylo 6 měsíců co ověřovat, testovat a kalibrovat.
...
PS: Davide, teď trochu osobně. Pokud máš problém s tím, že ti někdo trvale vyvrací tvé chybné domněnky nebo závěry ověřitelnými fakty, tak jsi možná na nesprávném fóru. Třeba by ses jinde cítil lépe. Tím tě samozřejmě nechci odsud nijak vyhánět. Jen bys možná mohl zvážit, proč na diskusi na kosmo.cz vlastně chodíš. Zda pro pobavení, čerpání nových informací a korektní výměnu názorů, nebo kvůli něčemu jinému.
Petr Šída - 30/1/2013 - 22:56
Připojím se k Mirkovi
Curiosity tady plní primární cíl, každý geolog ti řekne, že sedimentární sekvenci je potřeba studovat celou. včetně báze, pokteré právě teď jezdí
a že se ti zdá, že se nic neděje, vždyť za poslední půlrok Curiosity prokázal existenci divočících řek a právě teď se pohybuje po dně jezera, po samé bázi sedimentárního záznamu, podle mě se toho událo opravdu hodně
to samo o sobě naznačuje, že tvoje domněnka o nesedimentárním původu vrstev na úpatí MtSharp je patrně nesprávná (po pravdě jako geologa mě moc nenapadá, co by ty vrstvy mohly jinak být)
Trošku si vrtnu, protože mi to vrtá hlavou.
Proč ten vrták vypadá, jako by už stokrát vrtal?
PS: Ale zase se v tom přehnaně nevrtejte, ať se to nezvrtne v politiku.
pospa - 31/1/2013 - 13:24
citace:Proč ten vrták vypadá, jako by už stokrát vrtal?
Machi, několik desítek děr do kamene (betonu) o d > 12 mm jsem už v životě příklepovou vrtačkou i bouracím kladivem vyvrtal a nemám pocit že by byl tento bit nějak významně opotřebený.
Perkusní vrtací nástroje nemívají ostré řezné hrany, poněvadž opracovávaný materiál neřežou, ale drtí.
Standartní seriový dvoubřitý vidiový vrták (nový) vypadá nějak takto:
Když se podívám na stav řezného plátku u vidiového vrtáku na snímku z ChemCam, tak ho považuju téměř za nový.
O vrtáku na Curiosity víme, že byl připraven úpravou (zmenšením průměru dříku na 6 mm) standartního nástroje d = 16 mm s břitem z karbidu wolframu tak, aby mohl pracovat uvnitř ocelového vrtacího pouzdra/trubky. Trubka ho jednak vede a stranově "drží", aby zabránila jeho zlomení v případě prokluzu kol roveru během vrtání a za druhé je trubkou dopravován nadrcený materiál z vrtaného otvoru do soustavy pro zpracování vzorku - Chimra. Chimra dopravuje odebraný sypký materiál pomocí vibrací 85 Hz s přetížením 4 - 10 g. (proto jsou spektrometr APXS a kamera MAHLI k otočné hlavici přichycené na ocelových pružinách, aby to přežili). Vrtačka MSL pracuje s frekvencí příklepu 32 Hz a poměrně silným přítlakem (hodnotu jsem zatím nenašel).
Tento "letový" vrtací bit byl na Zemi pochopitelně otestován, takže několik děr do kamenů si už odvrtal. Následně byl samozřejmě vyčištěn a sterilizován.
Vyvrtání jednoho 5 cm hlubokého otvoru na Marsu bude trvat 0,5 až 4 hodiny a to v závislosti na typu kamene, vrtacím módu a teplotě okolního prostředí.
Vrták bude schopen proniknout do materiálu o pevnosti masivního basaltu (230 MPa) bez větší známky opotřebení.
pospa - 31/1/2013 - 14:36
Já si taky trochu vrtnu.
Opotřebení neodpovídá zkušebnímu provozu.
Detail břitu odpovídá broušení pro houževnatý materiál. Pro vrtání příklepem do křehkého se brousí trochu jinak.
Hold , odborníci z NASA.
Machi - 31/1/2013 - 18:39
Díky za informace Mirku. Já jsem to nadhodil jen proto, že se mi zdá ta hlava taková nesymetrická, navíc se zvláštními směry odštěpů (i ve srovnání s tím sériovým vrtákem). Ale nejsem odborník, třeba je to tak zamýšleno. Samozřejmě teď jen můžeme doufat, že v marťanských šutrech není karbid či diamant.
Pro lepší představu o vratacím mechanismu a nástroji ještě tři obrázky.
alamo - 31/1/2013 - 20:50
pred nedávnom som narazil na správu, že tento vŕtací nástroj je ohrozený zalepením..
niektoré horniny a minerály na marse, by sa miesto toho aby sa "rozsypali", mohli začať taviť a tavenina by následne mohla upchať kanál pre odber vzorku
je o tom niečo nové, alebo to "vyšumelo" ako planá obava?
pospa - 31/1/2013 - 21:08
citace:pred nedávnom som narazil na správu, že tento vŕtací nástroj je ohrozený zalepením...je o tom niečo nové, alebo to "vyšumelo" ako planá obava?
Vůbec to nevyšumělo - ta obava je stále oprávněná. Je to jeden z důvodů, proč tak pečlivě vybírají, do čeho budou vrtat.
Jak jsem psal o dva příspěvky zpátky, na první pokus použiji jen příklep (mód dláto) bez rotace vrtáku. Tím by měli něco málo kamene na povrchu nadrtit a tuším, že z rozboru vzhledu a velikosti těch úlomků odhadnou o jaký typ horniny se jedná a jak velké by moho být riziko natavení a lepení odvrtaného materiálu ve vrtačce, v Chimra a nakonec v laborkách SAM a CheMin.
pospa - 31/1/2013 - 21:24
citace:Detail břitu odpovídá broušení pro houževnatý materiál. Pro vrtání příklepem do křehkého se brousí trochu jinak.
Vlado, sice netuším jaký jsi odborník na řezné geometrie obráběcích nástrojů a který houževnatý materiál máš na mysli, ale mrkni na tento katalog, str. 31, břitová destička pro důlní vrtáky 492086.
Troufnu si tvrdit, že to je ONO. Tedy břitová destička na vrtáku MSL má geometrii pro vrtání do kamene.
Machi - 31/1/2013 - 21:25
Podle těch dalších snímků vrtáku to vypadá, že ty drážky tam dali schválně právě kvůli lepšímu odvodu vzorků. Abych řekl pravdu, nevěděl jsem u tohoto přístroje, že je přímo stavěný na odběr vzorků při vrtání. Teď už to vypadá pochopitelně.
alamo - 31/1/2013 - 21:34
citace:Vůbec to nevyšumělo - ta obava je stále oprávněná. Je to jeden z důvodů, proč tak pečlivě vybírají, do čeho budou vrtat.
a sú známe konkrétne horniny, ktorím by sa mala MSL vyhnúť, a radšej sa v nich "nešpárať"?
správa sa niečo takto aj na zemi?
pospa - 31/1/2013 - 22:04
citace:a sú známe konkrétne horniny, ktorím by sa mala MSL vyhnúť
Takový seznam jsem zatím neviděl.
Nevím jestli by mohl lepit třeba ten sádrovec v žilkách, nebo zda jsou k tomu náchylné jílovité minerály. U pískovce bych tento problém asi nehledal. U vulkanických bazaltů netuším.
Třeba nám to vysvětlí profíci - Petr Šída nebo random. pospa - 1/2/2013 - 09:53
Sol 174 - Historicky prví kontakt pozemského vrtáku s cizí planetou
Btw. první snímek, s vrtákem ještě nad povrchem, je ze solu 170. Celá hlavice tehdy zůstala trvale přitlačena k povrchu dvěma hroty po stranách vrtačky i přes noc, aby byl změřen vliv tepelné roztažnosti na zatížené robotické rameno v průběhu celého solu (změna okolní teploty cca 100°C) . Přítlačná síla by měla být někde mezi 300 - 400 N. Celý roveer se vlivem dilatací v průběhu solu na délku smrští/roztáhne až o 4 mm a je nutné prověřit, zda nemůže dojít během kontaktu hlavice s povrchem k prokluzu roveru a případnému poškození kontaktního nástroje(ů)
pospa - 1/2/2013 - 21:04
citace:Mimochodem ode dneška jsou k dispozici 2-stránkové abstrakty letošního ročníku LPSC a samozřejmě se věnují i prvním výsledkům z Curiosity. Program s odkazy je zde: http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2013/pdf/program.pdf
Jj, jako vždy tuny zajímavého čtení.
Třeba tento abstrakt o stratigrafii v Gale je dost zajímavý. http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2013/pdf/1431.pdf
Během 500 ujetých metrů Curiosity sestoupila jen o nějakých 18 - 20 m níž a přesto měla možnost studovat tolik rozdílných typů hornin.
Petr Šída - 1/2/2013 - 22:30
K tomu zalepování vrtáku, na tohle odborník nejsem, ale něco málo snad objasním.
To tavení materiálu je dané třením a to je tím větší, čím je materiál odolnější, takže problém může nastat u tvrdých hornin, kde se vyvíjí enormní množství tepla (bazalt se ale taví až při 1300 stupních)
větší problém bych viděl u jílovitých sedimentárních hornin, které jsou odolné jiným způsobem, jílové minerály se chovají zvláštně, jednotlivé částečky jsou velmi malé a navíc vrstvy tvořící minerál jsou elektricky nabité, takže částice drží pohromadě i slabá elektrická síla
soudržnost a malé částice mohou být zničující, nalepí se to na vrták se vzrůstajícím třením je to horší a horší, změny struktury nastávají při několika stech stupních, tavení pak asi u 1000 stupňů
kdo jste někdy vrtal do provlhlé staré cihly, tak jste si asi podobný postup vyzkoušeli
u vrtných korunek na Zemi se to řeší chlazením pomocí výplachu, to ale na Marsu nejde, vedle odvodu tepla má výplach úkol i zajistit stabilitu vrtu
pospa - 2/2/2013 - 11:07
Ještě bych připomněl dvě dobře patrná konstrukční opatření na těle roveru, která jsou určena k řešení problému se zalepením nebo zaseknutím částic pevného vzorku horniny v nástrojích.
1) na čelní straně roveru vpravo, pod kamerovým sloupkem, jsou umístěny dva držáky na náhradní vrtací bity. Jsou to ty válcové do předu otevřené "plechovky" se čtyřmi naváděcími kužely po stranách. V případě zlomení, otupení, nebo významného poškození vrtáku, například zalepení jeho šroubovitých drážek pro odvod materiálu, je možné takový nástroj odhodit a upnout do vrtačky náhradní bit.
2) Nad pravým držákem s náhradním vrtacím bitem, je skupinka tří statických pomůcek. Kruhový pozorovací tácek vpravo, trychtýřová měrka uprostřed a vlevo poměrně nápadný a záhadně vyhlížející dopředu trčící nosník s tenkým hrotem na konci. Tak to je prosím pěkně "šťouradlo". Tato jednoduchá věc slouží k tomu, aby se tím mohla v případě potřeby pročistit, protlačit, prošřouchnout kdejaká skulinka, kanálek, sítko, lopatka, vrták, prostě cokoli mechanického v nástrojích SaSPAH a Chimra na konci robotického ramene, které zajišťují odebírání a přípravu pevných vzorků pro přístrojovou anylýzu.
yamato - 2/2/2013 - 11:20
nie je mi jasna len jedna vec - odkial to vsetko vies Mirku? :O Nie si nahodou clenom MSL teamu?
pospa - 2/2/2013 - 12:55
Díky za kompliment, yamato
Před nějakou dobou tu kdosi prohlásil, že jediné, čím zde přispívám, je agregace informací o misi MSL.
Nemám v úmyslu se s autorem tohoto hodnocení přít, přestože s ním nesouhlasím, ale je pravdou, že MSL se posledních 5 let zabývám poměrně intenzivně.
Asi podobně, jako jsem se před tím věnoval misím Phoenix Mars Lander, Mars Exploration Rover a dalším převážně americkým sondám k Marsu a souvisejícím tématům.
Pracovat v MSL týmu by pro mně byl samozřejmě dream-job, ale z mnoha důvodů tomu tak není.
Naštěstí tu máme internet, což je pro zvídavého kosmo-freaka nevyčerpatelná studnice informaci a stačí chtít, vědět co, jak a kde hledat.
A jde to; stačí nebýt líný a snažit se získávat pouze pravdivé informace.
alamo - 2/2/2013 - 13:05
citace:A jde to; stačí nebýt líný a snažit se získávat pouze pravdivé informace.
plánuješ tie zozbierané informácie, nejak spracovať, a spraviť s toho nejakú knihu o robotických sondách? yamato - 2/2/2013 - 13:26
citace:
Pracovat v MSL týmu by pro mně byl samozřejmě dream-job, ale z mnoha důvodů tomu tak není.
co nebolo moze byt, vesmirny program potrebuje talenty pospa - 2/2/2013 - 14:37
citace:plánuješ tie zozbierané informácie, nejak spracovať, a spraviť s toho nejakú knihu o robotických sondách?
Nejsem si jistý, že by se takového dílka prodalo víc jak 100, 200 ks. ČR (+SR) je pro tak specifické téma přece jen velmi malý trh. Takže by se do toho asi žádný nakladatel nepustil. A na vydání vlastním nákladem nemám v rodinném rozpočtu disponibilní finanční rezervu.
Raději jsem udělal pár přednášek, nějaké rozhovory do novin, rádií ... no a pak samozřejmě toto vlákno.
Takto mi to vyhovuje víc, než sepisovat po nocích něco většího.
yamato - 2/2/2013 - 14:40
citace:A na vydání vlastním nákladem nemám v rodinném rozpočtu disponibilní finanční rezervu.
mozno by sa ti zaujemcovia na to zozbierali, skus urobit nejaky prieskum aspon tu na fore x - 2/2/2013 - 15:19
citace:
citace:plánuješ tie zozbierané informácie, nejak spracovať, a spraviť s toho nejakú knihu o robotických sondách?
Nejsem si jistý, že by se takového dílka prodalo víc jak 100, 200 ks. ČR (+SR) je pro tak specifické téma přece jen velmi malý trh. Takže by se do toho asi žádný nakladatel nepustil. A na vydání vlastním nákladem nemám v rodinném rozpočtu disponibilní finanční rezervu.
Raději jsem udělal pár přednášek, nějaké rozhovory do novin, rádií ... no a pak samozřejmě toto vlákno.
Takto mi to vyhovuje víc, než sepisovat po nocích něco většího.
Jedině v elektronické formě - pro čtečky knih například - BEN technická literatura nabízí i tuto možnost - tedy vydání jen v elektronické formě.
Jen nevím jaký minimální očekávaný prodej pro toto dílko chtějí. Csaba_Boros - 2/2/2013 - 20:04
Zdar Mirku,
takto nepremyslej, ze se to neoplati...co by s nami bylo, kdyby se davno clenove space(kozmos) klubu tolik neangazovali napr. v L+K ? Jeste dnes, kdyz neco hledam, furt se vracim do techto starych casopisu, protoze jsou tam relativne presne udaje.
Takze oplati se to, i kdyz nainfikujes pouze nekolik ctenaru.
Zdravi
cs
pospa - 2/2/2013 - 20:32
Pánové, vaše důvěra mě těší, ale problém není v tom, že bych na něčem chtěl vydělat. Prostě jen nemám ambici své znalosti přetavit do tištěné podoby a dostat je na pulty knihkupectví a novinových stánků.
Mnohem víc mi vyhovuje internet, toto a jemu podobná diskusní fóra, nebo přímý kontakt s diváky/posluchači.
Csaba_Boros - 2/2/2013 - 20:40
No, ja si pouze myslim ( a vim to), ze je velice super, kdyz neco se posklada do jedneho souvisleho celku - kdyz je to pouze na foru, spousta informaci unikne, neboli se to "rozkouskuje".
Jinak nechci provokovat a akceptuji tvuj postoj.
Ja jenom tak...
cs
pospa - 3/2/2013 - 09:29
Takže příklepový test vrtačky máme úspěšně za sebou a jak je vidět, tým zvolil hned dvě místa, kde vrták otestovali v režimu dláto/sekáč.
Důvodem byl možná ten fakt, že u prvního pokusu (sol 174) vítr odnesl nadrcený materiál pryč a nebylo možné ho vyhodnotit.
Druhý pokus proběhl během solu 176.
Nadrcený šedý prach vypadá poměrně jemnozrně. Laickým odhadem, kdyby to bylo tady na Zemi, bych to tipnul na nejaký druh břidlice, nebo jílovce. Pro představu měřítka - šířka vrypu je přibližně 16 mm.
Pokud chcete potěšit některé tamější diskutující a má někdo účet pro přispívání na IDNES tak pokud to uznáte za vhodné z hlediska diskucí zde můžete jim dát odkaz na tuto diskuzi - stěžují na nedostek informací o MSL.
pospa - 5/2/2013 - 17:53
Nový autoportrét. Po zvětšení jsou vidět i stopy po testu vrtačky na kameni John Klein.
Zdá se, že tato technika je dobře zvládnutá, takže v průběhu mise bude takových plakátů víc.
A Joe Knapp nám připravil další lahůdku v podobě videa, simulujícího pohyb Curiosity za posledních 30 solů a to včetně:
- zvuku
- natáčení kol
- natáčení hlavice s kamerami
- střílení laseru ChemCam
Zbývá jen doplnit pohyb robotické paže a bude to naprosto dokonalé.
pospa - 5/2/2013 - 18:19
citace:Pokud chcete potěšit některé tamější diskutující a má někdo účet pro přispívání na IDNES, tak ...
Hm, posílat kvůli registraci do diskuse na iDnes sken občanky (i když s některými údaji začerněnými) se mi moc nechce. http://muj.idnes.cz/UcetOvereni.aspx
EDIT:
Teprv teď si čtu ten článek celý a autor Matouš Lázňovský tam píše skutečné perly ...
"První pneumatické kladivo se povrchu Marsu zarylo o prvním únorovém víkendu"
"...proto je výsledkem zhruba podélný zásek o hloubce zhruba 2,5 centimetru"
Kam ti novináři(?) na ty výmysly chodí?Machi - 5/2/2013 - 22:36
citace:Tohle vypadá mnohem zajímavěji než "křemen" minule.
SELEKTIVNA EROZIA!!! ... prave prostredia s nizsou hustotou a viskozitou tekutin maju tu zazracnu schopnost a pitom ich korozivna a erozivna aktivita nemusi byt nijak velka dolezit je totiz cas posobenia ... tiez sa moze jednat o tvrdos (tektonika pozna obdobny pojem strukturny tvrdos) teda o "hluzu" tvrdsieho materialu ako okolita hornina - selektivne vyerodovanu z matrixu - casto sa s tym stretneme na pobreziach alebo v jaskyniach.
Co sa tyka hluz tak mozu byt rozneho zlozenia (rohovce, karbnaticke, ilovite .... ) zalezi od akcesorickej latky v pode/hornine ... menej casto sa tvoria v konsolidovanych horninach - tu su na to potrebne metamorfne cinitele to je ale ina rozpravka yamato - 7/2/2013 - 14:31
citace:Tohle vypadá mnohem zajímavěji než "křemen" minule.
celkom jasna klucka od dveri Alchymista - 7/2/2013 - 14:50
Skutočný malér nastane, ak na ďalších snímkach už nebude alebo bude o kúsok ďalej...
random - dobre. Koľko asi trvá vytvorenie takejto "hľuzy", napríklad z rohovcov (táto je evidentne pomerne dosť leská)? tisícročia? miliony rokov? A nakoľko je proces ich tvorby citlivý na zmenu podmienok a prostredia?
Predpokladám totiž, že tvorba takýchto "hľúz" je možná len v zavodnenom alebo aspoň dostatočne vlhkom prostredí, takže by ma zaujímalo, či sa dá z existencie (a prípadne veľkosti) takýchto "hľúz" odhadnúť, ako dlho na danom mieste existovali podmienky vhodné na ich tvorbu.
[Upraveno 07.2.2013 Alchymista]
pospa - 9/2/2013 - 15:45
Sol 180 - MSL poprve zavrtala svůj vrták do kamene, když provedla "mini drill" test, při kterém vyhloubila 2 cm hluboký otvor. Jemně nadrcený prach z interieru kamene má čistě šedou barvu - něco zcela jiného, než známe z povrchu.
Sol 182 - Přibližně 6 cm vedle prvního, Curiosity vyvrtala druhý otvor, tentokrát do plné hloubky kterou dokáže, tedy 5 cm. Na vyvrženém prachu, těsně kolem otvoru, je vidět otlak sběrné nádoby vrtačky. Na detailech jsou v šedém prachu vidět i bílé částečky
- podle oficiálních stránek bylo vrtáno do hloubky až 2,5 in = 6,4 cm (tzn ne 5 cm, jak jsem psal původně)
- část prachu, odvrtaného z druhého otvoru je teď uvnitř sběrné schránky vrtačky
- v následujících solech bude prach vibracemi a naklápěním CHIMRA na otočné hlavici "prohnán" skrze všechny síta a kanálky, kde zatím ještě neprošel materiál z předchozích odběrů, aby tyto prostory očistil od případných residuí ze Země
- pak bude část vzorku vysypána do naběračky/lopatky na vzorky, pro jeho optickou kontrolu
- nakonec bude část vzorku (částice <150 mikronů) vsypána do vstupních otvorů laboratoří CheMin a SAM pro detailní analýzu
Tak pozor, tu by som sa redaktorov trocha zastal. Napísali to síce blbo, ale ono to skôr bolo myslené na to vrtanie a následnú analýzu navrtaného materiálu z povrchu. A to Venera 13 aj 14 skutočne urobili.
Alex - 10/2/2013 - 13:40
Tak pozor, tu by som sa redaktorov trocha zastal. Napísali to síce blbo, ale ono to skôr bolo myslené na to vrtanie a následnú analýzu navrtaného materiálu z povrchu. A to Venera 13 aj 14 skutočne urobili.
Ano souhlasim.
-Ale tek dementne to napsat pro laickou verejnost je dost ubohe!!!!!
Alex - 11/2/2013 - 06:55
citace:Ano souhlasim.
-Ale tek dementne to napsat pro laickou verejnost je dost ubohe!!!!!
Ja nemám dojem, že pre laickú verejnosť to bolo napísané dementne. Laickú verejnosť nezaujímajú zložité články plné faktov a je absolútne jedno či je to článok o výskume vesmíru alebo článok o dôsledkoch odlesňovania Amazónie na pôrodnosť králikov v Austrálii.
FRAT - 11/2/2013 - 09:02
dovolte mi komentář k probíhající diskusi, spíše však povzdech. Odborníci, či spíše samozvaní odborníci, v tomto případě Pepa z Depa a Adolf, se ozvali Souhlasím s Alexem, text v Technet je opravdu pro laické čtenáře - vážení kritici-pisatelé výše jmenovaní, přečtěte si prosím texty v mnoha i věhlasných a seriózních zahraničních novinách a časopisech, kdy autor musí počítat, že běžná veřejnost neoplývá znalostmi a vzděláním jako Vy, kteří jste ovšem ve svém zápalu a odborném rozhořčení jaksi už zapomněli na vychování a na slušnost - nejprve zde spustíte pokřik kolem Veněry, zejména Adolf se rozhodl být sarkasticky vtipným (avšak "mířil na lišku a trefil Maryšku", v tomto případě se sám stal Maryškou :-) ), ale když jste upozorněni odkazem na wikipedii, že se mýlíte, přešli jste vše mlčením. Pepa z Depa označil text na Technet za "dementní", tedy česky (abychom rozuměli i my neodborníci) překládám, za "slabomyslný" - nejsem si však jistý, jak potom hodnotit Adolfovu poznámku o Věstonické Venuši. Raději zde již opakovaně proto děkuji p. M. Pospíšilovi za jeho výtečné a věcné zpravodajství, které je nejen ozdobou této diskusní stránky. Prosím, vydržte, byť je taková práce nepochybně časově nesmírně náročná. Děkuji, spolu jistě s mnoha dalšími čtenáři.
Pepa z Depa - 11/2/2013 - 11:33
Opet trvam na tom ze text je zavadejici a zmatecny.
Jaky by byl problem napsat ze analiza byla provedena ma miste pristani aut.laboratori v pristavacim aparatu,krome programu Apollo a Luna ktere dopravily vzorky ke zkoumani do laboratori na Zemi.
FRAT - 11/2/2013 - 13:57
to už je pouhá hra se slovy - a mimochodem, slovíčko "analýza" se stále ještě píše skutečně s y, nikoli s i
pospa - 11/2/2013 - 23:02
Drobná informace pro ty, kdo by v budoucnu měli možnost navštívit francouzské kosmické středisko CNES v Toulouse.
Na misi MSL se toto centrum podílí přístrojem ChemCam (to "laserové dělo" na sloupku nahoře) a bývají proto v častém kontaktu se střediskem řízení letů v JPL, jelikož pro tento přístroj připravují příkazové pakety a vyhodnocují naměřená data.
Minulý týden pozvali jednoho z amaterských tvůrců velmi zdařilých martovských panoramat a mozaik, publikovaných na Unmannedspaceflight.com - Damiena Bouice (UMSF/Ant103), aby se zúčastnil jedné z těchto audiokonferencí s JPL a mohl si "to zažít" v reálu.
Jeho obrazovou tvorbu přitom ocenili tím, že mu nabídli velkoformátový tisk 25 vybraných výtvorů a uspořádání jejich výstavy v prostorách campusu CNES, plus použití vybraného panoramatu jako pozadí za maketou MSL roveru v živorní velikosti.
citace: Raději zde již opakovaně proto děkuji p. M. Pospíšilovi za jeho výtečné a věcné zpravodajství, které je nejen ozdobou této diskusní stránky. Prosím, vydržte, byť je taková práce nepochybně časově nesmírně náročná. Děkuji, spolu jistě s mnoha dalšími čtenáři.
Díky za podporu; pozitivní hodnocení vždyky povzbudí a potěší. pospa - 11/2/2013 - 23:24
Sol 183 - ChemCam se pustil do rozboru vyvrtaného materiálu. Pro jistotu pálil do prachu rovnou na 6 místech
Panorama kombinuje snímky širokého okolí, pořízené během solů 170, 176 a autoportrét roveru ze solu 177.
Doplněny byly snímky vyvrtaných otvorů ze solu 182.
K prvnímu vrtanému otvoru ještě pár detailů :
- pro vrtání do plné hloubky byl nastaven čas 2 hodiny, ale bylo hotovo už za 7 minut - kámen musí být poměrně měkký
- to, že je materiál zevnitř kamene jasně šedý, vědce poměrně potěšilo - je vidět jednoznačná odlišnost od narudlého zbervení kamenů na jejich povrchu (i po odkartáčování prachu). Tím je potvrzeno jeho menší ovlivnění procesy, které působí na povrchovou vrstvu kamene (oxidace, záření, eroze, atd.)
- úspěšné vyvrtání otvoru a odběr vzorku z něho pro přístrojovou analýzu je pro vědce stejně důležitý moment, jako pro inženýry úspěšné EDL, završené měkkým přistáním - velká radost a úleva.
- úspěšný odběr vyvrtaného materiálu byl potvrzen snímkem naplněné lopatky, kam byl materiál dopraven vnitřními kanálky CHIMRA přímo z vrtačky. Tímto bylo po 193 solech úspěšně završeno úvodní testování všech zařízení roveru.
Animace aktivit robotické paže mezi soly 178 - 194 : http://curiosityrover.com/gallery/firstdrill.html
Rychlost pohybu ramene je ve skutečnosti 30x menší.
Delší prodlevy mezi pohyby, například při vrtání otvorů, jsou nahrazeny zastavením obrazu na 1 s.
Vlado 1 - 26/2/2013 - 14:51
citace: Fosílie na Marsu v údolí Atakama.
feature=player_embedded#!
feature=player_embedded#
random - 26/2/2013 - 20:21
Během solu 200 (27.2.2013) nedokázal hlavní počítač roveru (A-side) zapsat data do jedné části flash paměti (část pro ukládání adres souborů) a proto okamžitě přerušil veškerou činnost, přepnul se do safe modu a očekával další instrukce. Inženýrský tým analyzoval dostupnou telemetrii a zrušil plán činnosti roveru na sol 201.
Dne 28.2.2013 ve 2:30 am PST proběhlo, podle zaslaných instrukcí, přepnutí řídícího počítače na záložní B-side. Rover bez problémů komunikuje, ale potrvá několik dní, než bude ze safe modu kompletně "vyveden" do plné provozuschopnosti.
Byly přerušeny analýzy vzorku vyvrtaného z kamene John Klein v analyzátorech CheMin a SAM.
Curiosity disponuje dvěma redundantními řídicími počítači A-side a B-side, přičemž pouze na jednom z nich, který v dané chvíli plní funkci hlavního počítače, je nahrána kompletní verze provozního SW. Na tom druhém, který v danou chvíli plní funkci zálohy, je "ořezaná" verze SW, která zaručuje bezpečný provoz v případě závady na hlavním počítači, ovšem jen v omezené míře - neumožňuje plnohodnotný provoz roveru.
Počítač B-side plnil roli hlavního během přeletu Země - Mars, přičemž A-side byl jeho zálohou. Po přistání si role vyměnili a to platilo až do Solu 201.
- Použití "rezervního mozku" MSL mimo jiné znamená využívání druhé sady kamer Hazcam a Navcam, které doteď "zahálely".
(kdysi jsem četl které kamery náleží kterému počítači, ale momentálně to nemůžu nikde dohledat)
- blíží se dubnová solární konjunkce, kdy bude na několik solů znemožněna komunikace Země - Mars. Do té doby snad bude problém s pamětí plně zanalyzován a případně přijata opatření zabraňující jeho opakování. Držím palec.
pospa - 5/3/2013 - 11:41
citace:- Použití "rezervního mozku" MSL mimo jiné znamená využívání druhé sady kamer Hazcam a Navcam, které doteď "zahálely".
(kdysi jsem četl které kamery náleží kterému počítači, ale momentálně to nemůžu nikde dohledat)
Počítač RCE-A (Rover Compute Element A-side) ovládá :
- 2 x NavCam - horní pár
- 2 x přední HazCam - druhá a čtvrtá zleva, ve směru jízdy
- 2 x zadní HazCam - pár kamer v levém rohu, ve směru jízdy
Počítač RCE-B (Rover Compute Element B-side) ovládá :
- 2 x NavCam - spodní pár
- 2 x přední HazCam - první a třetí zleva, ve směru jízdy
- 2 x zadní HazCam - pár kamer v pravém rohu, ve směru jízdy
Ostatní kamery, přístroje a vybavení roveru je sdíleno oběma RCE.
pospa - 7/3/2013 - 17:30
Tento týden probíhalo obnovování plné provozuschopnosti roveru, řízeného nyní počítačem RCE-B a zjišťování příčin závady flash paměti v RCE-A.
Včera ale došlo ke změně plánu. K Marsu se od Slunce blížil středně velký výron koronální hmoty (CME) a zasáhnul ho během solu 207 (6.-7.3.).
Kvůli tomu byl z opatrnosti celý rover uspán/vypnut, aby se předešlo podobnému incidentu, jako nastal během solu 200.
Další US sondy Opportunity, MRO, MO byly nicméně ponechány v plném provozu.
200 SOLů po přistání byl OPP 3,5 km, SP 1,6 km daleko, zatímco CUR jen 0,8 km.
cernakus - 7/3/2013 - 19:49
Davide:
1) MSL neni cumitko jako oppy nebo spirit, ale laborka co i vrta. Oppy proste prijel k zajimavymu sutraku, nafotil a jel dal. Curiosity do nej jeste dlube, jestli z nej nahodou nevySkoci certik bertik.
2) curiosity ma tezce poddimenzovany zdroj energie. Tudiz muze bud myslet, zkoumat a nebo plouzit se (nadsazka), je proto o neco pomalejsi. Snad by jsi za pul treti miliardy nechtel sportaka jako byl lunochod
citace:Fotky toho počítače použitého v MSL - nevím zdali to sem již někdo dával jako ty fotky.
Ano, odkaz na katalog výrobce RCE, fy BEA systems, jsem tu dával loni v srpnu, pár solů po přistání (13.8.2012 14:18), při příležitosti nahrávání nové verze SW do obou počítačů.
Navíc, v tom článku, na který jsi odkazoval není ani jeden z těch počítačů na obrázku ten, co je v Curiosity. Ta má procesory RAD750, běžící na 200 MHz. V článku jsou vyobrazeny slabší kousky s taktem 116 resp. 132 MHz.
...
Aktuální stav ohledně solární bouře z twiteru:
"The solar storm was less energetic than predicted.
Operations have resumed."
David - 9/3/2013 - 08:09
Jen bych rád již viděl CUR bádat u středové hory v údajných naplavenínách, což bylo prezentováno před přistáním jako prioritní výzkum a nyní se k tomu rover jaksi nemá. Nemohu se totiž dočkatvýsledku protože od počátku tvrdím, že vrstvy nejsou naplaveninami. Krom toho, pokud se opravdu jedná o naplaveniny by výzkum mohl dát nějaké odpovědi ve věci možnosti existence mimozemského života na Marsu a to i v minulosti.
citace:vraj sa chystajú na nejaké ohlásenie objavu, ohľadom uhlíka
Hm, nějaké významné oznámení to asi bude, nedá se to vyloučit
Je pravdou, že svolávat na 12.3. tiskovku nejvyššího vedení MSL mise včetně NASA šéfa pro výzkum Marsu do NASA HQ ve Washingtonu DC, když už 18.-22.3. se bude konat konference LPSC v Texasu, asi bude mít nějaký vážnější důvod. Prědchozí tiskovky se konaly buď v JPL, nebo jen jako telekonference. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1434
Souvislost s organickým karbonem by taky naznačovalo nedávno přidané naučné videjko o hledání uhlíku. http://youtu.be/ztL3hLIjv64
Uvidíme v úterý.
Prosím přestaň stále dokola opakovat své pochyby ohledně pomalého postupu MSL roveru a neexistence vrstev usazenin v Gale, když jsme to tu už několikrát probírali a vysvětlili.
Snad tě alespoň trochu uklidní tyto komentáře v NASA videu výše:
"A great place to look for ancient organics today is in rock layers. Organics that were quickly trapped and buried in layers of mud or in sediments that sank to the bottom of a body of water could have an especially good chance of being preserved,"
"Scientists think Curiosity's landing site, Gale Crater , contains those special layers, created in ancient times when water was present."
pospa - 12/3/2013 - 09:26
Poslední novinky dávají naději, že by mohla být většina flash paměti v RCE-A opět použitelná. Příčiny závady jsou zatím stále vyšetřovány, nicméně ke konci tohoto týdne budou k MSL odeslány dvě SW záplaty, které mají umožnit plný provoz roveru.
Činnost vědeckých přístrojů se dá očekávat NET začátkem příštího týdne.
pospa - 12/3/2013 - 14:10
Jedna drobná zajímavost z první dávky pro veřejnost uvolněných vědeckých dat za soly 1 - 89.
Graf průměrných denních a nočních teplot za prvních 90 solů.
Data sice nejsou úplně přesně zkalibrovaná a taky průměrování dost zkresluje, něco ale přece jen z grafu vyvodit můžeme.
Například to, že každodenní aktivní (motorická) činnost roveru mezi 11. až 17. hodinou se děje zatím vždy při teplotách nad -30°C.
Jinak nejvyšší denní teploty (nezprůměrované) se občas dostaly i nad +10°C (kolem solu 50).
(jmknapp@UMSF)
pospa - 12/3/2013 - 19:55
Takže je to tady, vážení!
Dnes uveřejněné výsledky rozboru vyvrtaných vzorků šedého prachu z kamene John Klein potvrzují složení minerálů, vzniklých za podmínek vhodných pro přítomnost živé hmoty na Marsu = možnou obyvatelnost čtvrté planety v geologicky relativně nedávné minulosti !!!
Identifikovány byly prvky: síra, dusík, vodík, kyslík, fosfor, uhlík
Zkoumané podloží je velmi jemnozrnný jílovec s více než 20% podílem jílovitých minerálů, dále složen ze sulfátů a dalších podobných chemických sloučenin.
Fylosilikáty - smektity.
Vědci počítají s tím, že průzkum v Yellowknife Bay bude pokračovat ještě několik týdnů, než se Curiosity vydá na cestu k úpatí Mt.Sharp.
Nebylo by moudré tento okraj naplavenin aluviálního vějíře opustit předčasně a neprozkoumat ho co nejvíc, když nabízí takové objevy.
Počítá se s vyvrtáním dalších vzorků (min 1x) na jiném místě v YB pro ověřovací chemické rozbory v této lokalitě. Téměř jistě k tomu nedojde před dubnovou konjunkcí, takže spíš až v květnu.
Krůček po krůčku se blížíme.
pospa - 18/3/2013 - 21:17
Houstone, máme problém ... Curiosity včera opet "spadla" do safe modu
Podle zatím kusých zpráv Johna Grotzingera na dnešní tiskovce LPSC se jednalo o problém, související s mazáním souborů. Asi něco podobného, co kdysi postihlo Spirit a Opportunity, které se snažily vymazat soubor, který byl právě používán.
Oficiální zpráva JPL by měla být k dispozici během několika hodin.
pospa - 19/3/2013 - 11:55
Zpráva JPL mírně poupravila včerejší Grotzingerovo vysvětlení problému s RCE-B. http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-100
Nešlo ani tak o mazání, ale o kontrolu velikosti souboru, která nedopadla dobře a měla za následek další přepnutí do safe mode.
"The safe-mode entry was triggered when a command file failed a size-check by the rover's protective software. Engineers diagnosed a software bug that appended an unrelated file to the file being checked, causing the size mismatch."
Odstranění problému nebude složité, ale vědecká pozorování budou pokračovat až za několik dní.
Letošní konjunkce - 4 týdny trvající moratorium na komunikaci Země -Mars, začíná 4.4.2013.
chlmcan - 20/3/2013 - 17:44
Ahojte,
ma niekto blizsie info k tomuto clanku? nakolko je aktualne alebo uz je to "stara" vec? Dikes.
Jedná se o minerál s vysokým podílem sádrovce, který byl identifikován i ve formě žilek, vyplňující pukliny podloží v Yellowknife Bay.
Ale nejsem geolog, takže se zatím nebudu pouštět víc do hloubky.
Nicméně tyto informace JSOU aktuální - právě probíhá 44. zasedání LPSC (Lunar and Planetary Science Conference) v Texasu, kde jsou tyto objevy podrobně prezentovány.
Abstrakty přednášek jsou k dispozici tady: http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2013/programAbstracts/view/David - 21/3/2013 - 08:03
Výskyt prvků z nichž jsou složeny molekuly živé hmoty, by mohl signalizovat jejich původ z této, pokud by se ve zkoumaném vzorku vyskytovaly v poměrném množství v jakém jsou obvykle v živé hmotě.
random - 21/3/2013 - 15:12
citace:Výskyt prvků z nichž jsou složeny molekuly živé hmoty, by mohl signalizovat jejich původ z této, pokud by se ve zkoumaném vzorku vyskytovaly v poměrném množství v jakém jsou obvykle v živé hmotě.
vyskyt prvkov este nznamena zivu hmotu ... to mas ako keby si povedal ze vrece uhliku, vedo vody, pohar fosforu a x dalsich prvkov v samostatnych nadobach alebo aj zmiesanych do jednej gebuziny, v ktorej je percentualne a hmotnostne presne identicke s hmotnostou nejakeho ziveho organizmu je dokaz ze tieto supstancie pochadzaju zo ziveho organizmu.... teda nie je hmota ako hmota ... rozdielmedzi kopou samostatnych supstancii o pomeroch a hmotnosti rovnej nejakemu organizmu je zivot .... a ten sa dokazuje tazko
... zivot a hlavne ten mikroorganicky ale zanechava iste markery ... pokial ale tieto markeri nevies citat nemozes povedat ze nieco je dokazom zivota ... a my- priznajme si- nevieme citat pripadne martanske markery ktore nam zanechali pripadne tamojsie organizmy -vieme citat len tie pozemske a kym budeme vediet martanske citat uplinie este vela prachu v martanskych dunach
Vlado 1 - 21/3/2013 - 18:20
Kameny mohou byt tmavě šedé , ale závěje i návěje by měli byt rudé (aspoň hnědé) Uvědomme si že to má byt foceno na rudé planetě, kde miliony let řádí písečné bouře rudého prachu. Aspoň se to tak povídá.
rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie. (21.3.2013)
citace:Curiosity sa topí v problémoch!
rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie. (21.3.2013) http://www.osel.cz/index.php?clanek=6798
Jen bych doplnil, že tento článek byl nejprve publikován na blogu diskusního portálu kosmonautix.cz.
V původním znění tam obsahoval několik chyb a nepřesností, které jsem autorovi navrhnul opravit.
Bohužel pak pod opravený článek na oslu autor uvedl www.kosmo.cz jako jeden ze zdrojů obrázků, namísto zdroje informací (navíc ne jako link). Dugi - 22/3/2013 - 16:47
citace:Jen bych doplnil, že tento článek byl nejprve publikován na blogu diskusního portálu kosmonautix.cz.
V původním znění tam obsahoval několik chyb a nepřesností, které jsem autorovi navrhnul opravit.
Bohužel pak pod opravený článek na oslu autor uvedl www.kosmo.cz jako jeden ze zdrojů obrázků, namísto zdroje informací (navíc ne jako link).
Díky za upozornění na chybu ve zdrojích informací. Myslel jsem, že to už autor opravil. Udělal jsem to tedy za něj. Na našem blogu už je vše v pořádku - neproklikatelný text ze Zdrojů obrázků zmizel a proklikatelný odkaz přímo na vlákno kosmo.cz jsem vložil do Zdrojů informací - tak, jak to má být.
Napsal jsem mail na portál osel.cz se žádostí o úpravu článku na jejich webu. Během pár hodin bude snad tohle nedorozumění napraveno.
pospa - 22/3/2013 - 16:51
citace:Myslel jsem, že to už autor opravil. Udělal jsem to tedy za něj.
Díky, Dugi. pospa - 23/3/2013 - 23:39
Curiosity už druhý den opět posílá alespoň snímky z technických kamer. Ty poslední před výpadkem s pamětí byly ze solu 200, pak 2 týdny nic a následují hzcamy a navcamy ze solu 215 až 223. Překvapivě i jeden kalibrační snímek chemcamu ze 216.
Jsou to všechno jen rutinní čb snímky, potvrzující že se rover pomalu ale jistě vrací k práci, ovšem jedna zajímavost se tu přece jen najít dá.
Curiosity stojí stále na stejném místě, jako před poruchou paměti, kdy používala hazcamy pro počítač RCE-A a dnes jsou k dispozici snímky stejného místa z druhého páru hazcamů, pracujících pod RCE-B. Vědecky a snad ani technicky to není nic důležitého, jen snímky ze všech čtyřech předních hazcamů nebývají zrovna každý den.
Nahoře na kopci, to vypadá, jako vyježděné koleje po vozidle Eroze v přírodě nerada vytváří pravoúhlé útvary.
pospa - 29/3/2013 - 11:11
Vědecká pozorování u JK pokračují. Tady je například snímek z ChemCamu, kdy laser provedl několik zásahů vnitřní stěny vyvrtaného otvoru v různých hloubkách.
... díry v díře
... z mnoha nedávných inspekčních snímků (sol 229), kontrolujících stav nástrojů na otočné hlavici, by se dalo odvodit, že se Curiosity chystá na další odběr vzorků vrtačkou ... ovšem do konjunkce zbývá jen velmi málo času (5 solů), tak si budou muset pohnout.
Provoz roveru je teď bez problémů řízen počítačem RCE-B; práce na vyšetřování příčin závady RCE-A stále pokračují.
-=RYS=- - 31/3/2013 - 20:06
Stale se domnivam, ze MSL mel mi v "batozine" miniaturni WX a seismometr stanici s napajenim na ftv co by se rozlozili.
Chtelo to nejaky odpadavajici mechanizmus, ktery by odlozil tento mikro ALSEP na povrch a jelo by se dal.
Mereni dopadu meteoritu na povrch by reklo o geologii tez dost.
pospa - 31/3/2013 - 21:29
citace:Chtelo to nejaky odpadavajici mechanizmus, ktery by odlozil tento mikro ALSEP na povrch a jelo by se dal. Mereni dopadu meteoritu na povrch by reklo o geologii tez dost.
Vyděržaj pijanier, InSight startuje za 3 roky. random - 2/4/2013 - 07:52
citace:
citace:Chtelo to nejaky odpadavajici mechanizmus, ktery by odlozil tento mikro ALSEP na povrch a jelo by se dal. Mereni dopadu meteoritu na povrch by reklo o geologii tez dost.
Vyděržaj pijanier, InSight startuje za 3 roky.
ono nie len pri dopade meteoritu ... avsak problem je ze na to potrebujes viac ako len jednu alebo skupinu seizmometrov na jednej kope. za dalsie potrebujes na zmysluplne merania aj dobre casove rozlisenie.
pospa - 4/4/2013 - 12:08
V období od 12.8.2012 do 13.1.2013 pořídil MRO sérii 7 snímků oblasti dopadu horního aerodynamického krytu s padákem. Na animaci je vidět, jak si s vrchlíkem padáku během 1/2 roku pohrával vítr.
Začala letošní konjunkce - od včerejška (4.4.) orbiter MRO přestal přenášet data mezi Zemí a Marsem a začal je ukládat do své interní paměti. Předpokládá se, že do 1.5. kdy moratorium na komunikaci se Zemí skončí, nashromáždí 40 Gb vlastních dat a 12 Gb z Curiosity.
Nicméne Mars nebude v úplném zakrytu Slunce po celou dobu a proto bude Curiosity vysílat alespoň minimální info o svém stavu k Zemi přímo, nebo prostřednictvím MO.
Nedávno provedená měření atmosféry přístojem SAM prokázala, že Mars v minulosti, v průběhu několika miliard let, ztratil 85% až 95% své atmosféry.
K tomuto závěru vědci dospěli na základě přesného měření poměru izotopů inertního Argonu Ar36 a Ar38 v současné atmosféře. Těžšího Ar38 je dnes mnohem více než lehčího Ar36, o který planeta spolu s ostatními plyny v atmosféře z větší části přišla.
V minulosti byl plynný obal čtvrté planety mnohem hustší, u povrchu s mnohem vyšším tlakem a teplotou, což umožňovalo dlouhodobou existenci vody v kapalném skupenství. Tento výsledek analýz je dalším důkazem toho, že Mars v dávné minulosti velmi pravděpodobně byl pro živé organismy obyvatelnou planetou.
Při dnešní prezentaci těchto výsledků na zasedání Evropské Geofyzikální Unie ve Vídni zazněly i tyto informace:
- Laserový spektrometr ChemCam zatím "vystřelil" cca 40000 x krát na 1400 různých cílů.
- Ze všech měření ChemCam vyplynulo, že velejemný prach, obsažený v atmosféře, pokrývá naprosto všechny povrchy, včetně stěn čerstvě vyvrtaných otvorů v kamenech.
- Curiosity se zcela zotavila z předchozích dvou problémů s hlavními palubními počítači a je řízena pomocí RCE-B, přičemž RCE-A bude nadále sloužit jako záloha.
- Problematická část flash paměti v RCE-A je izolována a nebude se dál používat. Jasná příčina jejího selháni ale zatím nebyla objasněna.
Edit:
Ken Herkenhoff na blogu USGS potvrdil, že JPL i během konjunkce od MSL dostává krátké zprávy o dobrém stavu a nominálním měření vybraných přístrojů.
pospa - 30/4/2013 - 10:12
Curiosity hlásí, že letošní konjunkci přečkala v plném zdraví.
Řídicí středisko se chystá odeslat první sadu příkazů k roveru zítra, 1. května.
Před tím, než se znovu rozběhne vědecká činnost MSL po konjunkci, byla do Curiosity nainstalována nová verze provozního SW. Úplné dokončení této operace, včetně nezbytných testů, zabere čas do konce tohoto týdne.
Přátelé, příští týden budu služebně pobývat v LA a vše nasvědčuje tomu, že se mi konečně naskytne příležitost navštívit mekku bezpilotní kosmonautiky - JPL v Pasadeně.
Průvodkyněmi by mi měly být jedna nebo obě účastnice letošní Yuri's Night v Praze, aktivní členky vědeckého týmu MSL - Melissa Rice (ChemCam team) a Lauren Edgar (MastCam team).
Nabízím možnost tlumočit vaše případné (inteligentní) dotazy na tyto dámy, týkajíci se "jejich" přístrojů, mise MSL, nebo jejich společného oboru - planetární geologie.
Otázky, prosím, pište přímo do tohoto vlákna a to nejpozději do pátku 10.5. odpoledne.
PS: ještě jsem vyslal kontrolní balonek směrem ke SpaceX v Hawthorne, ale moc si od toho neslibuju.
Andy - 7/5/2013 - 20:38
Mirku, to teda závidím, skvělá příležitost. Užijte si to tam!
Napadají mě dva dotazy.
1. Pomohly už výsledky z Curiosity k nějaké hypotéze vzniku Aeolis Mons (centrálního pahorku Gale kráteru, který je vyšší než kráterový lem, což je věc nevídaná)? Vím, že jste sem k tomu jeden článek dával, ale ten mě moc nepřesvědčil .
2. Jak se v současné době tamní planetologové dívají na rozdílnost povrchů Marsu? Lávové planiny, ač právě lávové, jsou dle hustoty impaktů prokazatelně starší oproti severní polokouli. Existuje hypotéza, která to tak nějak vysvětluje (o velkém impaktu, tedy že celá severní polokoule je jedna velká impaktní pánev), ale zajímalo by mě, jestli se třeba nepracuje na něčem dalším...
Díky moc za možnost! A přeji hezký výlet. [Upraveno 07.5.2013 Andy]
pospa - 8/5/2013 - 10:36
OK, Andy, to jsou dobré otázky, určitě se zeptám.
pospa - 13/5/2013 - 05:59
Curiosity je po konjunkční přestávce opět v pohybu.
Včera (sol 272) ujela 2,05 m směrem k novému cíli pro druhou vrtací kampaň - kameni Cumberland.
Nedávný update SW obsahoval:
- novou verzi modulu pro autonomní navigaci
- bezpočnostní "záplatu" pro ovládání pohybu ChemCamu, chránící čidla před přímým ozářením sluncem
- pořizování kalibračních snímků nově používaného B-páru NavCamů.
citace: Mirku, to teda závidím, skvělá příležitost. Užijte si to tam!
Povedlo se. Průvodkyní mi byla Melissa Rice z MastCam týmu. Prošli jsme JPL museum, konferenční sál s maketami známých satelitů a sond, dva obchody se suvenýry a jako zlatý hřeb místní Mars Yard s technologickými dvojníky roverů - MSL VSTB, MSL Scarecrow a MER Scarecrow, FIDO.
Do budovy 264, kde pracují řídicí týmy MSL a MER jsem se bohužel nedostal - údajně by bylo velmi složité pro mně, neameričana, za tak krátkou dobu povolení ke vstupu zařídit. Možná příště... Ale i tak to byl životní zážitek a splnění jednoho velkého snu. https://twitter.com/pospa_m/status/335472357365915648/photo/1
citace:Napadají mě dva dotazy.
1. Pomohly už výsledky z Curiosity k nějaké hypotéze vzniku Aeolis Mons (centrálního pahorku Gale kráteru) ?
Zatím ne. Curiosity je v nejnižším bodě kráteru a k úpatí centrální hory to má ještě pořádně daleko. Dokonce i ty nejlepší snímky z MastCamů poskytují na tu vzdálenost stále nižší rozlišení detailů na Mt.Sharp, než jsou k dispozici na snímcích z MRO. Melissa mi jen potvrdila to, co lze dohledat i na webu - vědci stále neví, na jakém geologickém materiálu/ vrstvě, se MSL právě nachází. Zda-li je Yellowknife Bay okrajem aluviálního vějíře, pramenícím v severních okrajových pahorcích kráteru, nebo už stojí na vrstvě, která je součástí úpatí Mt.Sharp, se zkrátka zatím neví. Na odpovědi si musíme počkat, až se MSL více přiblíží k Mt.Sharp.
citace:2. Jak se v současné době tamní planetologové dívají na rozdílnost povrchů Marsu? Lávové planiny, ač právě lávové, jsou dle hustoty impaktů prokazatelně starší oproti severní polokouli. Existuje hypotéza, která to tak nějak vysvětluje (o velkém impaktu, tedy že celá severní polokoule je jedna velká impaktní pánev), ale zajímalo by mě, jestli se třeba nepracuje na něčem dalším...
Teorie velké impaktní pánve na severní polokoulu je právě ta novější hypotéza. Dříve, když byly nejlepšími dostupnými snímky povrchu pouze ty z MGS, se vědci víceméně shodovali na tom, že severní nížiny zřejmě v minulosti byly dnem obrovského oceánu. Hladký povrch s nízkým počtem kráterů spíš odpovídal dnu vodní plochy s vrstvami usazených jílů a písků. Taky měli dojem, že jsou na snímcích schopní rozeznat jasnou linii pobřeží takového oceánu.
Pak se ale na orbitu úspěšně usadil MRO se svou kamerou HiRISE, dávající snímky s rozlišením 0,25 m/px a hypotéza severního oceánu dostala vážné trhliny. Dnes se planetární geologové víceméně přiklání k výše zmíněné teori severní impaktní pánve, jejíž povrch není převážně tvořen sedimenty.
Z toho, co jsem se za 2 hodiny prohlídky ještě stihnul dozvědět, vybírám:
- MSL tým přešel po konjunkci na 5-ti denní pracovní režim. To všichni pochopitelně přivítali, jen v pátek to znamená náročný plánovací den a to jak pro vědce, tak hlavně pro operační tým, připravující rozsáhlou sadu příkazů pro veškerou činnost roveru na So, Ne a Po. Btw. prvních 90 solů pracovali ve 2 směnách 7 dní v týdnu, pak přešli na 6-ti denní režim a nyní, po 9 měsících od počátku mise, mají konečně normální pracovní týden s volnými víkendy.
- Detailní výsledky měření radiace přístrojem RAD z přeletové fáze mise, a to v reálných (ne umělých) jednotkách, byly zveřejněny někdy nedávno. Zatím jsem je neobjevil, ale měl bych na ně dostat link. Výsledky měření z povrchu Marsu zatím nebyly dostatečně zpracovány a budou zveřejněny později. K dispozici jsou prozatím údaje v "atificial units".
- Vrtání do kamene Cumberland má proběhnout během tohoto víkendu
- MSL VSTB (Vehicle System Test Bed), pracující na JPL Mars Yardu, má přezdívku "Maggie" - Markétka. Jméno údajně vybral někdo z inženýrů při návštěvě baru. :-)
- Originální hliníková kola VSTB měla identickou tloušťku stěny jako Curiosity, tedy 2 - 3 mm. Během pár měsíců práce na kamenitém Mars Yardu byla ale kompletně dorasovaná - promačkaná, proděravělá a roztrhaná. Nová sada 6-ti kol má tloušťku stěn i zubatého dezénu dvojnásobnou, kolem 6 mm.
Machi - 18/5/2013 - 19:08
Za prvé gratuluji!
Za druhé k oceánu.
Otázka existence či neexistence oceánu je zatím otevřená.
Obecně detekce pobřežních linií je považována za ne moc průkaznou, protože takovou linii by zřejmě rychle zničila eroze,
popř. by se nemuselo jednat o linii způsobenou stojící vodou, ale třeba lávou apod. http://www.planetary.brown.edu/pdfs/2575.pdf.
Zatím asi nejlepší evidencí pro existenci oceánu je nízká hodnota dielektrické konstanty v horních 60 až 80 metrech severní oblasti Marsu (Vastitas Borealis)
To svědčí o přítomnosti silné vrstvy usazenin s nízkou hustotou a ledu http://www.lpi.usra.edu/meetings/earlymars2012/reprintLibrary/Mouginot_et_al_2012.pdf.
Na druhou stranu existence mladého oceánu (pod 3,15 mld. let) je zpochybňována http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0032063311001097.
V každém případě bez ohledu na to zda tam oceán dříve byl či nebyl, nízké stáří severní planiny je přisuzováno hlavně kombinaci působení pozdní vulkanické činnosti v kombinaci se zvětráváním a občasnými záplavami (spouštěnými vulkanickou činností).
Nevím o žádném článku, který by nízké stáří severní planiny dával do souvislosti s pozdním impaktem.
Něco jiného je vznik, tam někteří skutečně uvažují o prvotním impaktu velkého rozsahu.
EDIT:
K samotnému vzniku rozdílu mezi polokoulemi (severní vs. jižní) Marsu doporučuji tento shrnující článek, který uvádí hned několik hypotéz - http://129.24.36.113/site_media/pdf/Dichotomy.pdf. [Upraveno 18.5.2013 Machi]
pospa - 19/5/2013 - 02:25
Novy rover report s názornou ukázkou zpracování vyvrtaného vzorku horniny mechanismem CHIMRA http://youtu.be/YVwuOByJ5zw
(jak milé vidět Mars Yard znovu tak brzo ... museli to natáčet ve stejný, nebo následující den po mé návštěvě)
Andy - 19/5/2013 - 10:52
Mirku, díky! Velmi zajímavé info . Musel to být parádní zážitek.
pospa - 19/5/2013 - 16:40
citace:Mirku, díky! Velmi zajímavé info . Musel to být parádní zážitek.
To teda byl!
Dovolím si mírně odbočit od tématu, ale opravdu jen krátce.
Kdybyste někdo zavítali do LA a měli den volna, vřele doporučuji návštěvu California Science Center, expozici letectví a kosmonautiky, kde je kromě kopie Viking landeru, kabiny Mercury, Gemini a Apollo, vystaven také STS orbiter Endeavour. Krásný výhled na celé město pak nabízí Griffithova observatoř v sousedství Holywood hills a mezipřistání cestou na pláž můžete provést v Hawthorne, 1 Rocket Road, v továrně SpaceX. Spolu s JPL, jsou to asi tak hlavní kosmo-atrakce, které lze v LA navštívit. Netuším, jestli u Boeinga tamtéž, nabízí prohlídky pro veřejnost.
Alex - 21/5/2013 - 10:39
Stejně jako v březnu u otvoru v kameni John Klein, i teď provedla Chemcam několik zásahů laserem (spektrometrických měření) na vnitřní stěně vyvrtané dutiny v místě Cumberland.
(Snímek dobarven dodatečně ručně - proto ten nazelenalý odstín prachu)
Ve čtvrtek 30.5. v 18:30 UT bude tiskovka nad výsledky přístroje RAD s PI Donaldem Hasslerem http://www.ustream.tv/NASAJPL
Snad se konečně dočkáme nějakách reálných hodnot naměřeného záření.
pospa - 31/5/2013 - 10:54
Ze včerejší tiskovky v kostce vyplynulo, že naměřená množství všech typů záření během přeletu Z-M víceméně potvrdila dřívější odhady, simulace a numerické modely, které byly k dispozici už v minulosti.
Je dobrým výsledkem, že se dřívější odhady potvrdily - žádné extrémní překvapení nebo objev se nekonalo, ovšem je nutné brát v úvahu i to, že přelet MSL probíhal během klidnějšího období solární aktivity.
Data z povrchu se stále zpracovávají a budou zveřejněna až za několik měsíců. V globálu se dá zatím říct, že povrchové dávky budou rozhodně menší, než z přeletu - cca polovinu okolí stíní sama planeta a mírně chrání také řídká atmosféra + případné lokální mag. pole.
Z naměřených dat je vidět, že za 6 měsíců přeletu přístroj RAD uvnitř přeletové schránky MSL zachytil celkem 330 mSv = zhruba 3x větší dávku záření, než jakou dostanou za stejnou dobu astronauté uvnitř ISS. Je to o 2 řády více, než dostane průměrný američan za 1 rok na Zemi.
Pro lepší představu, bylo by to stejná dávka, jako kdyby člověk podstupoval CT vyšetření celého těla každých 5-6 dní. Au!
I když v tomto vlákně je to OT, v debatě také zaznělo, že se NASA bude snažit i nadále dodržet stanovený limit max 1 Sievert pro celkovou dávku přijatého záření za celou kariéru astronauta, což představuje 5% zvýšení rizika rakoviny s 95% pravděpodobností úmrtí. NASA pro astronauty akceptuje 3% zvýšení rizika onemocnění smrtelnou rakovinou.
Se současnými prostředky pohonu by pilotovaný let tam a zpět trval cca 360 dní, což by znamenalo 660 mSv. Po přičtení dávky, získané během pobytu na povrchu, jsme na hraně současných limitů.
Cesty ke snížení dávek škodlivého záření u letů do hlubokého vesmíru budou v podstatě dvě:
1) adekvátní radiační stínění v přeletovém modulu pro BEO lety (voda, plasty)
2) prostředky pro zkrácení doby přeletu - fyzikální pohony se slunečním zdrojem el. energie, nebo atomový pohon
Na obou bodech NASA v současnosti aktivně pracuje.
Vážený pane Pospíšile, díky za velmi aktuální shrnutí informací ze zprávy NASA a tiskovky, a myslím, že s tímto poděkováním nebudu sám. Vaše texty o aktuálním dění na Marsu jsou vždy cenným informačním zdrojem pro všechny zájemce na kosmo.cz, ač možná si mnozí ani neuvědomují, kolik to vyžaduje průběžné práce, kolik to všechno spolyká času. Proto poděkování za obrovský kus práce. Srdečně pt
pospa - 31/5/2013 - 17:40
citace:Vážený pane Pospíšile, díky...
Potěšení i na mé straně. bejcek - 31/5/2013 - 22:11
Přidávám se s velkými díky také. Podáváte dobré informace! K.B.
pospa - 4/6/2013 - 23:26
Pár velmi netradičních snímků; zatím jen malé náhledy z dneška, ale snad stáhnou i fullres.
Mahli pořizuje noční snímky otvoru v Cumberlandu s pomocí Led osvětlení a scénu zboku zachytila kamera Mastcam.
Curiosity je opět v pohybu.
Vědecký tým naznal, že po půl roce studia podloží v Glenelg "už toho víme dost" a po následujících třech krátkých zastávkách v blízkém okolí provede velký obrat JZ směrem a vydá se na 8 km dlouhý přejezd k "nástupnímu bodu" na úpatí Mt.Sharp. Cílem je vyhnout se tmavým písečným dunám, které by mohly být poměrně zrádné. Tato etapa bude trvat několik měsíců.
Add modely Curiosity.
Už jsme tu viděli papírové slepovánky různých kvalit a měřítek, velmi zdařilý a pohyblivý model z Lega (na jehož prodej stále čekám), oficiální makety a instruktážní modely v JPL, ale taky kovo-plastový "angličák" od Hotwheels (který už zdobí můj pracovní stůl), ovšem model Curiosity z dřevotřísky, to tu ještě nebylo.
To je ovšem dost bídná kvalita. Vždyť to nemá ani otočná kola ...
Lusyen - 7/6/2013 - 08:50
citace:
citace:Add modely Curiosity. ...
To je ovšem dost bídná kvalita. Vždyť to nemá ani otočná kola ...
Moja reč,,, mám aj vážne pochybnosti o tom, či funkčný ten drevený spektrometer
pospa - 7/6/2013 - 09:09
Tři kratší vědecké zastávky před definitivním odjezdem k Mt.Sharp budou následující:
1) Bude dokončen systematický průzkum přístrojem DAN a to v pasivním i aktivním módu. Zbývá prozkoumat geologicky zajímavé území mezi stratigrafickými útvary Sheepbed a Gillespie. Sheepbed je nejnižší vrstvou podloží v Yellowknife Bay, do které byly provedeny první dva vrty v místech John Klein a Cumberland. "Když jsme zahřáli vzorky v SAMu, uvolnilo se spousta vody a také CheMin ve vzorcích detekoval hojnost jílovitých minerálů." Chtějí zjistit, jestli existuje systematická změna obsahu vodíku v podloží směrem k hrubozrnému útvaru Gillespie.
2) Potom se znovu podívají ke kameni Point Lake, který je unikátní svou porézní strukturou, kterou Curiosity dříve zahlédla ze vzdálenosti cca 25 m. Chtějí provést kontaktní vědecká pozorování a více detailního snímkování, aby mohli přesněji určit typ tohoto kamene. Jeho textura, připomínající Švýcarský sýr, by naznačovala, že by mohlo jít o vulkanický kámen, ale může být i sedimentárního původu.
Point Lake je ten podlouhlý kámen v horní části obrázku, zruba 0,5 m vysoký a 2 m na šířku. Gillespie je vrstva světlejšího podloží v dolní polovině snímku.
3) Na závěr navštíví Shaler, což je lokalita se široce odhaleným zvrstvením kamenů, která byla velmi pravděpodobně dnem vodního toku, plným usazenin. Chtějí se tam vrátit a provést paleo-hydrologycká pozorování, prostudovat geometrii vrstev a jejich strukturu. Z toho by měli určit hloubku a rychlost dávno tekoucí vody. Samozřejmě provedou i chemické rozbory pro porovnání s kameny v jiných lokalitách.
Trocha aktuálních statistických hodnot - odometrie, elevace, rychlost.
K solu 295 měla Curiosity během 45 jízd najeto celkem 746,6 m a vzhledem k místu přistání je o 17,50 m níž.
Curiosity je na dosah své robotické paže od objektu zkoumání na Point Lake. Ale,.. stojí momentálně na svahu se sklonem 9° a to na hladkých plochých kamenech, pokrytých drobnou vrstvou prachu. Kvůli tomu se s "kontaktní vědou" (APXS měření a MAHLI snímkování ze 2 cm) vyčkává alespoň jeden sol, než se potvrdí, že nedochází k samovolnému prokluzu kol a rover je stabilní.
Mezitím (sol 303) MAHLI snímkuje zajímavé části skalky z bezpečné vzdálenosti 10 cm.
Trvalo to dlooouho, ale povedlo se - dalším schváleným projektem LEGO Cuusoo, jdoucím do sériové výroby, je Mars Science Laboratory Curiosity Rover, podle návrhu stavitele Perijove.
Termín uvedení nového LEGO setu č. 21104 na trh a koncová cena ještě nebyly stanoveny.
"...the model presented in this project is built very closely to the LEGO Group’s design standards and so the final product will be very close to Perijove’s original design. It has a high play value, it fits well with voters’ price expectations, and we’ve secured the rights from NASA to release this project as the next LEGO CUUSOO set.
For these reasons, the Mars Science Laboratory Curiosity Rover project has passed the LEGO Review, and has been selected for production as the next LEGO CUUSOO set. Pricing and availability are still being determined."
Model roveru z reklamy je momentálně vystaven v jednom australském obchodním domě a ačkoli jsou vidět jasné proporční rozdíly oproti originálu, myslím, že se poměrně povedl.
Mně přijde trochu chyba ho takto vystavovat. Ten model evidentně není 1:1, což ale běžbý návštěvník netuší a získá tak mylnou představu o velikosti MSL. Možná je to napsané někde na popisné ceduli, ale přesto.
Dne 5.7. (sol 324), téměř 11 měsíců po přistáni, se Curiosity konečně vydala na dlouhou pouť ke svému hlavnímu cíli - hoře Mt.Sharp (Aeolis Mons). Tato anabáze může trvat doslova roky, a to v závislosti na množství zajímavých vědeckých cílů podél vybrané trasy. Úvodní páteční přesun byl jen 18 m dlouhý, ale další jízda byla naplánována i na víkend a brzy bychom měli vidět mnohem delší přejezdy.
Vlado - 6/7/2013 - 22:07
Neměl by být ten obrázek ve stejném rudém odstínu ? Když tam řádí miliony let rudé bouře
Prosím ,dej to do vladovín i s obrázkem. Ja to neumím. Dík.
Alchymista - 7/7/2013 - 01:00
citace:Neměl by být ten obrázek ve stejném rudém odstínu ? Když tam řádí miliony let rudé bouře
Prečo?
Obrázky zo sondy s digitálnou kamerou v skutočnosti cestujú na Zem ako "čiernobiele". Farebné sa z nich "vyrábajú" až na Zemi tým, že sa skladá skupina "čiernobielych" obrázkov, podľa pravidiel daných znalosťami o vlastnostiach farebných filtrov (tiež samotných snímacích kamier), cez ktoré boli obrázky vytvorené.
A robí sa ešte jeden "podlý trik" - jeden obrázok je vo vysokom rozlíšení, a nesie informáciu o "detailoch", ďalšie, ktoré majú niesť "len" informáciu o farbách, môžu byť i v značne menšom rozlíšení. Šetrí sa tým prenosový kanál. Ľudské oko je pritom dosť blbé, aby to prehliadlo.
Samozrejme, z bežných verejne dostupných obrázkov to zrejme nezistíš, pretože tie sú už dosť degradované následnými, pomerne vysokými, kompresiami pri prevode do "internetového" formátu JPG. Ovšem niekedy sa dajú nájsť aj obrázky vo formáte TIFF alebo "NASA image format" (špeciálny IMG, alebo tiež FITS). Lenže sú veľké (bežne i desiatky MB na obrázok) a formáty NASA nevie priamo prečítať takmer žiadny bežný prehliadač - treba špeciálny (alebo osobitný plugin) - a s tým je obvykle viac problémov ako osohu, pokiaľ nie si vyslovene špecialista (jeden, čo som mal, nefachčí pod W7 a aj užívateľsky bol hodne "user unfriendly")
[Upraveno 07.7.2013 Alchymista]
pospa - 7/7/2013 - 09:16
Vlado, Alchyk ti vyložil ten čb obrázek vpravo, já ještě doplním něco k tomu barevnému snímku vlevo. Ani ten totiž namá ty "správné" barvy.
Z kamer Mastcam, jakož i z dalších barevných kamer, přicházejí obrázky v "hrubém/syrovém" stavu, anglicky "raw". Většina kamer na sondách navíc snímá, jak Alchyk psal, jen čb a přes různé filtry. Mastcamy (taky Mahli a Mardi) ale mají přimo v sobě zabudovaný tzv Bayer filtr, který kombinuje tři filtry (RGB) dohromady, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Bayer_filter a umožňuje pořizovat barevné snímky přimo.
Ovšem ty ještě nejsou barevně zkalibrované, příjdou na Zemi jako raw. Ke kalibraci slouži ta malá věcička, kterou si Curiosity a taky Spirit a Opportunity vozí pořát s sebou - kalibrační terč Mars Dial http://www.universetoday.com/96930/curiositys-sundial-carries-a-message-of-hope/ se čtyřmi barevnými rožky, jejichž odstíny jsou přesně známy a podle nich se dají pořízené snímky barevně "vyladit" - zkalibrovat.
No a pak je tu ještě třetí verze snímku, kterou si planetární geologové občas vyžádají, a to varianta "s vyvážením bílé na pozemské osvětlení", tedy úprava obrázku tak, aby scenérie vypadala jako zde na Zemi, pod pozemským osvětlením ( skrze naši atmosféru a s množstvím slunečního světla dopadajícího na Zemi). Takové obrázky sice neodpovídají tomu, co by geologovo oko vidělo, kdyby stál na Marsu, ale přesunulo by to snímaný objekt do jemu známých pozemských podmínek a může tak objekty lépe porovnávat s tím, co zná ze své pozemské praxe.
Tato trojice obrázků názorně ukazuje všechny tři varianty jednoho snímku. Vlevo raw, uprostřed zkalibrovaný, vpravo s vyváženim bílé.
Ten snímek se značkami vzdáleností v minulém příspěvku je jednoznačne ta třetí varianta a tudíž máš výjmečně pravdu, ano, pokud by měl zobrazovat scenérii, jak by ji lidské oko vidělo na Marsu, měl by být trochu víc "v rudém odstínu".
Machi - 7/7/2013 - 10:39
Možná bych dodal k barvám, že něco jako "přirozená" barva Marsu ani neexistuje. Ostatně proto také mají slovo "natural" v uvozovkách. Totiž lidské oči mají také schopnost automaticky vyvážit bílou, takže je také docela možné, že by člověk na Marsu viděl něco jako ten poslední obrázek. Pro vědce je spíše důležité kalibrovat snímky tak, aby se daly srovnat snímky z různých sond (roverů), popř. zjistit radiometrická (fotometrická) data (u kamer dost obtížné).
Určitě je to zajímavá myšlenka a nepochybuji o tom, že tam sedimenty takto vzniklé najdou, že by ale celá Mount Sharp byla vytvořená tímto způsobem, o tom bych silně pochyboval, už jenom ten snímek a pár příspěvků výš ukazuje naprosto jasné zvrstvení, znak, který v eolických sedimentech schází, protože bývají mnohonásobně jemnoznnější (v podmínkách Marsu ještě víc, než na zemi), změna síly větru se v eolických sedimentech samozřejmě také projeví, zrna jsou ale malá a pouhým okem tyto proměny vidět nejsou (bývají to změny v řádech setin až desetin milimetru)
prostě dokud tam MSL nedojede, tak budeme jenom spekulovat pospa - 9/7/2013 - 11:22
Curiosity má za sebou dalších 40 m jízdy z YK bay a zatím poměrně kopíruje trasu, kterou do Glenelg od západu přijela.
Důvodů, proč s roverem nezamířili přímo na jihozápad může být několik. Jako nejvíce pravděpodobnou se jeví snaha o bezpečné vyjetí z členitého terénu známou, už jednou projetou cestou.
Nebo může jít o záměr navštívit po cestě některá už jednou projetá místa a zdokumentovat je z jiného úhlu a nebo dokonce (ale to už jen spekuluji) navštívit místo dopadu back shell s padákem, který leží přímo západně od YKb.
Z širšího pohledu celové trasy k nástupnímu místu na Mt.Sharp je ale tato drobná západní "odbočka" celkem nepodstatná.
pospa - 16/7/2013 - 16:21
Curiosity, Sol 335 : 1 km
Lusyen - 17/7/2013 - 08:42
citace:Curiosity, Sol 335 : 1 km
:-) veľa toho testuje,, vedeli sme, že tam nejde robiť rekordy v najazdených trasách,,, to nech skúsi oportunity,,, každopádne zatiaľ sa mi jej pôsobenie veľmi páči a teším sa na Vaše aktuálne správy z priebehu "cesty na horu" :-)
pospa - 17/7/2013 - 15:42
Aktualizovaná mapa ujeté trasy
pospa - 23/7/2013 - 12:35
Rover drivers se konečně "odvázali" a přepnuli na vizuální odometrii - Curiosity v neděli 21.7. poprve ujela více než 100 metrů za sol. Celkem má najeto 1250 m.
Sol 340: 105 m
Zatím jede velmi opatrně - dvěma zatáčkami se vyhnula rizikovým místům, přičemž jízda jí trvala 132,5 minut.
Curiosity od svého odjezdu z Yellowknife Bay (-18,7 m) stále mírně stoupá. Momentálně je cca 1,6 m nad místem přistání.
Je to jeden ze tří (čtyř) způsobů, jak lze dálkově řídit pohyb robotického vozidla.
Zjednodušeně řečeno jde o měření ujeté vzdálenosti a polohy v terénu a z toho vycházející navigace na základě fotografií pořízených přímo roverem v průběhu jízdy.
Poměrně dobře je to popsané na wiki, s užitečnými odkazy na zdrojové dokumenty, jdoucími více do detailů. http://en.wikipedia.org/wiki/Visual_odometry
Edit:
animace vytvořená ze snímků pravé kamery NavCam během 105 m jízdy solu 340. http://imgbox.com/abhsSXfF (Gerald@UMSF)
Právě tyto snímky využívá SW pro visuální odometrii, aby porovnával skutečný pohyb v terénu s předpokládanou polohou => vypočítává prokluz kol a podle toho koriguje další pohyb k zadanému cíli.
pospa - 25/7/2013 - 10:31
Jedna drobná poznámka k přesnosti odometrie MSL.
V předchozích příspěvcích jsem zmiňoval, že Curiosity během solu 340 ujela 105 metrů. To jsem zaokrouhlil hodnotu 104,96 m, která se objevila už 22.7. v Drive Logu Joe Knappa.
O den později ovšem JPL zveřejnila oficiální hodnotu 100,3 m, která se liší o téměř 4,7 metru.
Hm, ten rozpor se mi moc nelíbil a tak se mi na UMSF dostalo následující vysvětlení od Paola Bellutty (jeden z MSL řidičů):
"One of the odometers on MSL FSW takes into account turn in place as motion while the one reported does not.
The former also does not include VO corrections and allows to better asses actuator usage while the second tells you more how far the vehicle has moved."
Pro neangličtináře:
Jeden z odometrů v letovém SW MSL bere při počítání ujeté vzdálenosti do úvahy také zatáčení na místě, zatímco ten druhý ne (uveřejněná kratší hodnota).
Ten první také ignoruje prokluzy, zjištěné visuální odometrií a lépe tak vyhodnocuje použití pohonů, přičemž hodnoty z druhého odometru více vypovídají o skutečně ujeté vzdálenosti.
Závěr: prvotní vyhodnocení telemetrie nemůže být nikdy tak přesné, jako korigované hodnoty na základě fotogrametrie.
Curiosity zatím směřuje stabilním tempem cca 70 m/sol stále na ZJZ (~250°) a nezdá se, že by plánovači měli v úmyslu udělat odbočku mírně k severu, aby z kratší vzdálenosti nasnímali místo dopadu zadního přeletového krytu s padákem. K solu 351 měla na odometru něco přes 1,7 km a je možné, že se jí k 1. výročí podaří zdolat 2 km hranici.
Mapa: http://curiosityrover.com/tracking/drivetrack.php?drivenum=71
Během července se Curiosity tedy moc nezdržuje, i když většinou jede jen obden. Na podrobný průzkum okolí nebylo vyčleněno mnoho času a to i přesto, že některé objekty podél trasy jsou poměrně zajímavé.
citace: a nezdá se, že by plánovači měli v úmyslu udělat odbočku mírně k severu, aby z kratší vzdálenosti nasnímali místo dopadu zadního přeletového krytu s padákem.
a nie je mozne ho nasnimat aspon z tej vzdialenosti v ktorej Curiosity bude?
pospa - 2/8/2013 - 14:36
citace:
citace: a nezdá se, že by plánovači měli v úmyslu udělat odbočku mírně k severu, aby z kratší vzdálenosti nasnímali místo dopadu zadního přeletového krytu s padákem.
a nie je mozne ho nasnimat aspon z tej vzdialenosti v ktorej Curiosity bude?
Curiosity je momentálně nějakých 250-300 m daleko a pokud bude pokračovat stále stejným směrem, tak by se mohla nejvíc přiblížit (můj odhad) zhruba na 150-200 metrů. To by už na nejaké slušné snímky Mastcamem 100 mohlo být dostatečně blízko, za předpokladu, že tomu nebudou vadit terénní nerovnosti. Těch tam mezi sebou rover a zbytky sondy moc nemají a pokud ano, dal by se využít režim "periskop", kdy se robotická paže s MAHLI zvedne do maximální výšky a dostane malou kameru 3 m nad terén.
No uvidíme.
Tady je poloha backshell s padákem (dva puntíky vlevo uprostřed) vůči poloze roveru na konci solu 344 (malý puntík). To byly od sebe přibližně 500 m daleko. Dnes (sol 352) je rover o nějakých 280 m víc na jihozápad (tady ).
Edit:
Topografickou situaci ve 3D si můžete prohlédnout zde. yamato - 2/8/2013 - 15:22
vdaka. Take snimky maju vyznam pre EDL inzinierov, ak to bude mozne, predpokladam ze ich urobia.
pospa - 3/8/2013 - 15:50
Sol 351, Mastcam 100 pěkně zachytil tranzit Phoba před Deimosem
Během včerejšího jízdy (sol 354) Curiosity zabočila ostře na SZ, směrem k padáku a backshell.
Zatím to není nikým potvrzeno, ale bližší inspekce vraku z bezpečné vzdálenosti se nedá vyloučit.
Mapa: http://curiosityrover.com/tracking/drivetrack.php?drivenum=72
pospa - 6/8/2013 - 05:35
Dnes, 6.8.2013 v 7:32 SELČ (5.8. 22:32 PDT) je tomu přesně 1 pozemský rok co do řídicího střediska v JPL dorazil ze sítě DSN radiový signál, potvrzující úspěšné přistáni roveru Curiosity téměř do středu přistávací elipsy v kráteru Gale. Curiosity byla tou dobou už 14 minut na povrchu.
Jak celá dramatická přistávaci sekvence EDL probíhala si dnes můžeme připomenout v komentované simulaci, upravené podle reálných dat z MSL http://marsmobile.jpl.nasa.gov/msl/1stbday/
Takže přátelé, "naše šestikolová zvědavá kráska", rover Curiosity, dnes slaví své první narozeniny a tak jí do dalšího roku popřejme hodně energie v radioisotopovém generátoru, bezproblémový sjízdný terén a mnoho nových vědecky hodnotných pozorování a objevů.
HAPPY BIRTHDAY, CURIOSITY !
K narozeninám jí přímo na mísstě zahrála píseň laboratoř SAM pomocí vlastních vibrací http://youtu.be/uxVVgBAosqg
Pokud bychom chtěli stručně shrnout statistické výkony nejnovějšiho robotického vozidla za uplynulý rok, můžeme zde uvést pár suchých čísel a grafů.
Ty nám ale jen těžko pomohou vyjádřit emoce, které jsme spolu s mnoha lidmi po celé planetě za posledí rok díky misi MSL zažili a sdíleli.
Celková ujetá vzdálenost (sol 355): 1763 m
Počet přijatých snímků: 72 375
Množství přenesených dat: > 190 Gb
Počet emitovaných laserových pulzů: > 75 000
Počet zkoumaných vědeckých cílů: > 2 000
citace:vdaka. Take snimky maju vyznam pre EDL inzinierov, ak to bude mozne, predpokladam ze ich urobia.
Ne zcela nutně.
Podle Ashwina Vasavdy už mají EDL inženýři dostatek dat pro konstrukci roveru 2020 a inspekci vraku nepožaduji. Řidiči roveru proto neplánují zajet blíže k backshell (a už vůbec ne ke skycrane), i když zběžnou fotodokumentaci z velké vzdálenosti to nevylučuje. Pokud topografie dovolí ...
... Poslední odbočka na SZ byla jen kvůli vyhnutí se kamennémi poli a jízdě schůdnějším terénem, jak potvrdil Paolo Belutta. pospa - 7/8/2013 - 08:47
Po stažení dalších fullres snímků se skládáním podařilo odstranit jpg artefakty a detaily na Phobu jsou mnohem jasnější.
Dva šedé chomáče zleva a zprava jsou Deimos před a po transitu. (UMSF/Phil Stook)
Na to, že MastCamy nejsou žádné hvězdářské teleskopy je to vskutku solidní výkon.
zajímalo by mne jak by viděl pouhým okem oba měsíce astronaut z povrchu Marsu.
pospa - 8/8/2013 - 08:28
citace:zajímalo by mne jak by viděl pouhým okem oba měsíce astronaut z povrchu Marsu.
Záleželo by určitě na poloze pozorovatele a kvalitě zraku daného astronauta
A teď trochu vážně, wiki nám toho prozradí celkem dost:
Phobos pozorovaný z povrchu Marsu (je vidět pouze do areografických šířek přibližně 70,4º ) má zdánlivý průměr přibližně třetiny průměru pozemského Měsíce (pozorováno na Zemi); protože obíhá kolem planety v průměrné výši pouhých 5982 km, jeho zdánlivý průměr se značně mění se vzdáleností od pozorovatele. Např. při jeho východu nad obzor má zdánlivý průměr 0,14° pro pozorovatele na rovníku, při dosažení zenitu se zvětší až na 0,20°.
Deimos pozorovaný z povrchu Marsu (je vidět pouze do areografických šířek přibližně 82,7º ) má zdánlivý průměr jen 2,5 obloukové minuty, tedy pouhému oku by připadal jako pomalu se pohybující hvězda. Již v malém dalekohledu by však bylo možno pozorovat jeho fáze. Při „úplňku“ září srovnatelně s planetou Venuší, v „první“ nebo „poslední čtvrti“ je jeho hvězdná velikost srovnatelná s hvězdou Vega.
Lusyen - 8/8/2013 - 09:04
citace:
citace:
Deimos pozorovaný z povrchu Marsu pouhému oku by připadal jako pomalu se pohybující hvězda. Již v malém dalekohledu by však bylo možno pozorovat jeho fáze. Při „úplňku“ září srovnatelně s planetou Venuší, v „první“ nebo „poslední čtvrti“ je jeho hvězdná velikost srovnatelná s hvězdou Vega.
tak ma napadlo, že z povrchu marsu musí byť oveľa výraznejší aj Jupiter, ktorý je pomerne jasný už aj zo Zeme,,, Mars môže mať krásnu nočnú oblohu,,, ktovie, možno naši pra pravnuci ju uvidia
pospa - 8/8/2013 - 09:14
citace:tak ma napadlo, že z povrchu marsu musí byť oveľa výraznejší aj Jupiter, ktorý je pomerne jasný už aj zo Zeme,,, Mars môže mať krásnu nočnú oblohu
Joe Knapp rozšířil svůj velmi dobrý browser curiosityrover.com o další položku - průběžné hodnoty počasí v kráteru Gale.
Zatím nové menu zahrnuje pouze tři hodnoty vyvedené do dvou grafů:
- Minimální a maximální atmosferická teplota
- Atmosferický tlak
Ale i tak je to dobrý počin, jelikož bude možné sledovat dlouhodobé trendy a navíc nám dopřál luxus výběru jednotek teploty a tlaku.
Je možné, že brzy přidá i naměřené teploty povrchu, UV, nebo další hodnoty.
Curiosity už 3 soly v řadě nepokračovala v jízdě. Všechny kamery, včetně ChemCamu byly po tuto dobu velmi aktivní a došlo i na focení "horní paluby".
Srovnáním snímků ze solu 367 a 93 je vidět zvýšený stupeň zaprášení roveru.
.
pospa - 21/8/2013 - 08:59
Sol 369 : 2 km
(mapa s milníkem bude k dispozici později)
pospa - 23/8/2013 - 12:53
Ještě doplnění k debatě o zdánlivé velikosti Phoba a Deima v porovnání s naším Měsícem - jak by byly vidět všechny tři měsíce jedním okem z Marsu.
Tady je to srovnání:
Lusyen - 23/8/2013 - 21:54
citace:Ještě doplnění k debatě o zdánlivé velikosti Phoba a Deima v porovnání s naším Měsícem - jak by byly vidět všechny tři měsíce jedním okem z Marsu.
Myslím že toto je strašne mimo,,, Phobos má v najširšom rozmere šírku 27 km,,,, Deimos je ešte menší,,, proti nášmu mesiacu sú to kamienky,,, na tejto zrovnávačke to tak však nevizerá
yamato - 23/8/2013 - 22:03
citace:27 km,,,, Deimos je ešte menší,,, proti nášmu mesiacu sú to kamienky,,, na tejto zrovnávačke to tak však nevizerá
lenze phobos je vzdialeny 9380km od marsu, mesiac je okolo 300tis. km od zeme Lusyen - 23/8/2013 - 22:13
citace:
citace:27 km,,,, Deimos je ešte menší,,, proti nášmu mesiacu sú to kamienky,,, na tejto zrovnávačke to tak však nevizerá
lenze phobos je vzdialeny 9380km od marsu, mesiac je okolo 300tis. km od zeme
moja chyba,,, sypem si popol na hlavu
pospa - 23/8/2013 - 22:23
Lysyen, příště prosím z citcí maž obrázky. Díky
Teď k měsícům. Jistě sis všimnul, že jsem psal "zdánlivá velikost" okem pozorovatele stojícího na Marsu, což byla podstata původního dotazu od Davida ze 7.8.
Vtip je v rozdílných vzdálenostech.
Phobos se pohybuje necelých 6000 km nad povrchem Marsu, takže má zdánlivou velikost 0,14° - 0,20°.
Oproti tomu náš Měsic, tak jak ho vidíme ze Země, je od pozorovatele vzdálen průměrně cca 380 000 km. Jeho zdánlivá velikost je přibližně 0,5°
Proto by astronaut, stojící na Marsu, viděl Phobos jako nebeské těleso s velikostí zhruba 1/3 našeho Měsíce.
dodge - 29/8/2013 - 17:12
Prstencové zatmění Slunce Phobosem snímané z Curiosity.
MSL tým zveřejnil "trasu zrychleného přesunu" k nástupnímu místu na Mt.Sharp. Reálná trasa se samozřejmě může mírně lišit, ale asi ne nijak výrazně.
Po cestě je zatím identifikováno 5 vědecky zajímavých lokalit, kde se zřejmě bude na pár solů stát a provádět podrobnější průzkum.
Zelená hvězdička označuje pozici roveru na koci solu 376, kdy byl od Glenelg 1,4 km daleko (celkem najeto 2,36 km) a k ENTRY POINT zbývalo přibližně 7,2 km.
Edit 1: vypadá to, že včera (sol 385) padl nový jízdní rekord - 144 m / sol. Good Job MSL !
Edit 2: podle jistějšího zdroje (řidič roveru Matt Heverly) to bylo 141 metrů.
Twitter: Matt Heverly@Matt_Heverly - Longest drive yet for #Curiosity, 141 meters on sol 385.
pospa - 12/9/2013 - 10:48
Sol 390: Curiosity dorazila k první plánované zastávce (waypoint 1) - lokalitě plné světlého materiálu, nazvané Darwin.
Nevim jestli to uz tady probehlo.
Je na MSL nejaky mikrofon a jestli ano zaznamenal uz neco zvukoveho?
pospa - 13/9/2013 - 22:44
citace:Je na MSL nejaky mikrofon ?
Ne, neni. Přístrojové vybavení tohoto roveru určovali vědci a ti mikrofon nepožadovali.
pospa - 18/9/2013 - 11:18
Na dnešek (sol 397) je v plánu noční snímkování galaxie Andromeda a hvězdy Sirius kamerami ChemCam a MastCam.
Záměrem je ověřit schopnost těchto kamer připojit se do pozorovací kampaně, plánované na blízký průlet komety ISON.
Tak to je celkem překvapivý výsledek. Aspoň pro mě.
Metan se nerozkládá tak rychle, aby se v místě lokálního zdroje rozpadl dřív, než ho větry a podzimní globální bouře roznesou do všech stran, čímž by se měl stát měřitelný i v Gale.
Buď předchozí pozorování výskytu metanu nebyla přesná, nebo se v atmosféře děje něco zvláštního.
Maven, ExoMars TGO a Mangalyaan by měli leccos objasnit.
alamo - 20/9/2013 - 21:39
Sol 402 (23.9.) : Curiosty opustila Waypoint 1 a vydala se (26 m) dál k jihozápadu.
K následující vědecké zastávce (Waypoint 2) to má přibližně 1,1 km daleko.
Alchymista - 23/9/2013 - 14:01
aha...
Takže nejaká "vlastnosť" snímacieho systému, ktorá sa prejavuje pri snímaní vysoko kontrastnej scény... Bolo to nejak vysvetlené? lebo to vyzerá dosť divne...
Machi - 23/9/2013 - 14:19
To je běžná porucha CCD - "vysvícené pixely". Ty pixely prostě dávají plný jas (popř. nějakou velmi vysokou hodnotu jasu).
Ve vědeckých datech nejsou, protože je odstraní kalibrační rutina.
To je ovšem záležitost všech CCD čipů. U amatérských fotoaparátů to často odstraní nějaká automatika, takže si toho člověk nemá moc šanci všimnout.
Mimochodem hvězdy na CCD (ani nikde jinde) téměř nikdy nejsou bodové. Bodové nebo téměř bodové (a ostré) jsou téměř vždy jen různé typy vad snímacího detektoru.
[Upraveno 23.9.2013 Machi]
pospa - 23/9/2013 - 14:24
I Mastcamy už mají několik vypálených pixelů - nic neobvyklého, takže na vysoce kontrastním raw snímku to bije do očí.
Myslím, že někteří amatéři na UMSF a určitě taky v JPL mají jisté rutiny, které si s tím automaticky poradí. S hot pixels i s nečistotama na objektivech (které jsou tam už od prvního solu)
Edit: Machi byl rychlejší ... v práci mi kosmo-diskusi pořád někdo narušuje :-)
Machi - 23/9/2013 - 14:33
Určitě i amatéři snímky čistí. Ostatně zrovna "hot pixels" se odstraňují zpravidla docela snadno.
S daty z Mastcamu je to komlikovanější, protože obrázky na netu nejsou originály, ale dost silně komprimované jpegy, což vždy činí jakékoliv úpravy mnohem složitějšími, než když člověk pracuje s originály.
Hot pixel je totiž na originálu bodový, kdežto jpeg k němu přidá další artefakty.
Machi - 23/9/2013 - 14:35
citace:Edit: Machi byl rychlejší ... v práci mi kosmo-diskusi pořád někdo narušuje :-)
Aha, já jsem to bral jako doplnění toho co jsem napsal.pospa - 23/9/2013 - 14:55
citace: ... obrázky na netu nejsou originály, ale dost silně komprimované jpegy
Jj, to je pravda, nejsou to skutečné raw snímky, ale automaticky komprimované ještě před odesláním v Curiosity.
Měl jsem spíš na mysli to, že ještě nejsou kalibrované / retušované. Machi - 23/9/2013 - 15:25
Takhle jsem to úplně nemyslel.
Snímky, které vysílají sondy jsou dnes komprimované prakticky vždy. Teď záleží na tom, jestli je komprimace bezztrátová nebo ztrátová.
Curiosity dokáže posílat snímky obou typů komprimace. Ztrátová je mimochodem také typu JPEG.
Jestli se nepletu, tak snímky, které jsou ale k dispozici ihned online, jsou komprimované ještě jednou, takže jejich kvalita je vždy nižší než snímků, které mají k dispozici vědci. Teprve po uplynutí nějakého intervalu (~6 mesíců) jsou snímky v plné kvalitě dostupné pro všechny.
Mimochodem je lepší zde jako "Raw" označovat snímky, které dojdou na Zemi bez ohledu na komprimaci, protože v případě ztrátově komprimovaných snímků někdy ani žádné nekomprimované "raw" snímky fakticky neexistují (já je označuji jako originální, původní snímky).
V archivech jsou pak většinou k dispozici originální "raw" snímky, které došly na Zemi. Pak snímky různých úrovní, které prošly různými stupni kalibrace. Slovo retušovat bych nepoužil, protože evokuje dojem, že vědci něco zatajují, přitom kalibrace má vlastně opačný účel (zesílit viděné, potlačit chyby kamery).
Oproti tomu online snímky jsou určené k zapojení širší veřejnosti do programu a přitom ale neohrozit příliš "právo první noci" vědců.
Proto další znehodnocení snímků (které běžný smrtelník stejně často ani nepostřehne) a absence důležitých informací o snímku.
pospa - 23/9/2013 - 16:43
Doplním, co vím, podle originálních dokumentů o MAHLI.
Curiosity ukládá (aspoň u MAHLI, ale předpokládám, že podobně i u MastCamů) nekomprimované 8-bitové raw snímky 1600x1200 px do flash paměti DEA. Mají velikost cca 2 MB.
Kopie originálních snímků jsou před odesláním interpolovány a komprimovány. V případě, že vědci nejsou s přijatými daty spokojeni, mohou si později podle uvážení vyžádat další kopie rawů s nižším stupněm komprese, nebo výjimečně zcela nekomprimované kopie původního obrázku (pro kalibrační účely). Bezeztrátová komprese je obvykle 1,7:1.
Přijatá data jsou bez další validace okamžitě dostupná pro MSL operační a vědecké týmy, kvůli 1-dennímu plánovacímu cyklu.
Pro veřejnost jsou k dispozici do 24 hodin od přijetí, ale obrázky uvolněné na web navíc po dekompresi procházejí opakovanou ztrátovou kompresí kvůli velikosti.
Tím archivem máš asi na mysli NASA PDS, kde se uvolňují dávky zvalidovaných a zkalibrovaných dat ve čtvrtletních intervalech.
Nemyslím si, že by to zpoždění bylo zrovna kvůli "právu první noci", ale spíš kvůli té validaci (ruční i strojové).
Tou retuší jsem měl na mysli právě ty opravné rutiny na strojové odstraňování "trvalých vad" - viňětace, vypálené pixely, nečistoty, a pod.
Kalibrací rozumím barevnou kalibraci v Y:Cr:Cb.
Alchymista - 24/9/2013 - 09:32
citace:Hot pixel je totiž na originálu bodový, kdežto jpeg k němu přidá další artefakty.
Preto som písal o "vlastnosti" snímacieho systému - obraz na odkazovaných snímkoch práve nie je bodový, sú okolo neho podobné artefaky ako okolo skutočných hviezd. To ma dosť pomýlilo, neuvedomil som si hneď celý proces, ktorým prechádzajú snímky pred verejnou publikáciou.
pospa - 24/9/2013 - 10:21
citace:
citace:Hot pixel je totiž na originálu bodový, kdežto jpeg k němu přidá další artefakty.
Preto som písal o "vlastnosti" snímacieho systému - obraz na odkazovaných snímkoch práve nie je bodový, sú okolo neho podobné artefaky ako okolo skutočných hviezd. To ma dosť pomýlilo, neuvedomil som si hneď celý proces, ktorým prechádzajú snímky pred verejnou publikáciou.
Nejsem žádný odborník na zpracování digitálního obrazu, v tom bude Machi určitě větší machr, ale bodový hot pixel občas způsobuje ještě jeden následný nešvar (nezávisející na ztrátové kompresi), který asi určitě znáte.
Privátně jsem si to nazval "vytečený hot pixel" a je způsoben chybou načítání nábojů ze sousedních pixelů v ccd prvku . Vypadá to například takto:
citace:Preto som písal o "vlastnosti" snímacieho systému - obraz na odkazovaných snímkoch práve nie je bodový, sú okolo neho podobné artefaky ako okolo skutočných hviezd. To ma dosť pomýlilo, neuvedomil som si hneď celý proces, ktorým prechádzajú snímky pred verejnou publikáciou.
No, on ještě autor navíc ty obrázky zvětšil, takže to dále rozmázlo původně bodové hot pixely.
citace:bodový hot pixel občas způsobuje ještě jeden následný nešvar (nezávisející na ztrátové kompresi), který asi určitě znáte.
Privátně jsem si to nazval "vytečený hot pixel" a je způsoben chybou načítání nábojů ze sousedních pixelů v ccd prvku . Vypadá to například takto:
Tomuto efektu se říká tuším "bleeding" a zpravidla to způsobí silně přepálené pixely. Existuje hned několik typů "krvácení" pixelů.
Zde je pro ukázku část silně zesíleného originálního (raw) snímku z Cassini, který je plný různých vad CCD.
Na snímku lze vidět jak hot pixely, tak i ukázku stejného typu "krvácení" jako v obrázku z Curiosity. Dále jsou na snímku větší jasné čáry (i různě pokroucené), které byly způsobeny dopadem částic kosmického záření. Horizontální pásy jsou způsobené špatným uzemněním nějakého zařízení na Cassini, a následné elmag. interferenci v systému kamery. Naopak optika kamery způsobuje, že snímek není "absolutně" ostrý a potom to například vypadá, že snad vidíme při okrajích měsíce atmosféru (nevidíme, přestože je to Enceladus, protože snímek je namířen na oblast, kde jsou gejzíry neviditelné).
Proč ten snímek vůbec ukazuji. Spousta nadšenců totiž právě tyto chyby vydává za "důkazy" UFO, či jiných fantastických jevů.
Obecně platí, že je třeba na jakékoliv "důkazy" raw nebo kalibrované snímky a že cokoliv je příliš výrazné, má ostré okraje, popř. má jednoduchý geom. tvar je záležitostí CCD. Pokud to má jednoduchý geom. tvar a je to méně výrazné bez ostřejších okrajů, je to nejspíše vada optiky. Pak se k tomu mohou přidat další vady jako jsou třeba horizontální pásy v obraze a nakonec mezi chyby patří i výpadky během přenosu (dnes už spíše vzácností). [Upraveno 24.9.2013 Machi]
dodge - 25/9/2013 - 09:19
Jedna z pěknějších map, zachycující dosavadní trasu Curiosity po deseti solech na barevném pozadí terénu.
Vyznačena je i nejbližší vědecká zastávka Waypoint 2, ke které rover právě směřuje.
"První analyzovaný vzorek půdy odebraný v oblasti kráteru zvaného Yellowknife Bay obsahuje vodu ve významném množství - okolo 2 hmotnostních procent. Po zahřátí vzorek uvolnil značné množství oxidu uhličitého, kyslíku a sloučenin síry."
a zámerne vybrali tú "najvyprahlejšiu púšť"
toto stavia isru, do úplne iného svetla
"voda, kterou vzorek obsahuje, by se měla dát pít i dnes. A to je dobrá zpráva pro případné budoucí návštěvníky - stačí totiž půdu jen trochu zahřát a vody bude dost."
Lusyen - 27/9/2013 - 12:28
citace:"
"voda, kterou vzorek obsahuje, by se měla dát pít i dnes. A to je dobrá zpráva pro případné budoucí návštěvníky - stačí totiž půdu jen trochu zahřát a vody bude dost."
takže dobrodruhovia z mar sone od smädu nezomrú,,, ešte eliminovať tak 99 ďalších rizík, zohnať prachy a môže sa letieť,,, rok 2120 "jak veter" pospa - 27/9/2013 - 13:11
citace:"První analyzovaný vzorek půdy odebraný v oblasti kráteru zvaného Yellowknife Bay obsahuje vodu ve významném množství ...
Ale no tak, pánové, to chce klid ...
Jenom proto, že se ke konci září 2013 objeví v populárně vědeckém časopise série článků o výsledcích analýz, které byly zveřejněny už loni (!) 3.12.2012, tak tu z toho netřeba dělat přehnanou senzaci.
Pokud si vzpomenete na loňský listopad a novinářskou "bouři ve sklenici vody" ohledně neopatrně nadšeného prohlášení Johna Grotzingera o dějiny-přepisujících výsledcích prvního rozboru půdy v SAM, tak o tom samém je to i dnes.
Už 3.12.2012 jsme v tomto vlákně ony zveřejněné výsledky probírali:
"...The water seen by SAM does not mean the drift was wet. Water molecules bound to grains of sand or dust are not unusual, but the quantity seen was higher than anticipated.
SAM tentatively identified the oxygen and chlorine compound perchlorate. This is a reactive chemical previously found in arctic Martian soil by NASA's Phoenix Lander. Reactions with other chemicals heated in SAM formed chlorinated methane compounds -- one-carbon organics that were detected by the instrument. The chlorine is of Martian origin, but it is possible the carbon may be of Earth origin, carried by Curiosity and detected by SAM's high sensitivity design. "
Viz MSL tým report z 3.12.2012 : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1399
Také ze 3.12.2012 :
Navíc, pokud mohu posoudit článek na Oslu, tak je to poměrně velká slátanina, plná omylů, nepřesností až blábolů ... ještě, že se tam žádný konkrétní autor nepodepsal a lišácky je autorství připsáno "Redakci" pospa - 27/9/2013 - 19:36
Sol 406 : 3 km
Btw. během solu 404 došlo k zastavení roveru před dokončením plánované jízdy - autonomní navigační systém v jednom místě nenašel žadnou další bezpečnou cestu vpřed a pro daný sol pohyb ukončil. Důsledkem toho bylo mj to, že následující sol 405 rover odmítnul sadu nových povelů, zaslanou ze Země přímo na HGA anténu a tak zůstal tento sol poměrně pasivní.
Bylo to teprve pošesté, co byla autonomní navigace použita k delší jízdě, takže její parametry byly zatím nastaveny poměrně konzervativně a nedovolovaly roveru z riskantní lokality samostatně vycouvat a nebezpečné místo objet širokým obloukem.
alamo - 28/9/2013 - 14:30
citace:"bouři ve sklenici vody"
navyše na tom, že najprv sa treba na mars dostať, ani táto správa, nemení nič
pospa - 28/9/2013 - 18:31
Ještě jedna aktuální mapa, tentokrát z dílny JPL. Obsahuje množství jmen lokálních útvarů a také zbytky hw sondy. Jak je vidět, k padáku s backshell byla Curiosity nejblíž na konci solu 356.
citace:"První analyzovaný vzorek půdy odebraný v oblasti kráteru zvaného Yellowknife Bay obsahuje vodu ve významném množství ...
Ale no tak, pánové, to chce klid ...
Jenom proto, že se ke konci září 2013 objeví v populárně vědeckém časopise série článků o výsledcích analýz, které byly zveřejněny už loni (!) 3.12.2012, tak tu z toho netřeba dělat přehnanou senzaci.
Tady je onen článek ze SCIENCE o rozboru těkavých složek ve vzorcích z duny Rocknest.
citace:curiosity prejde do sleep mode, kym je govt shutdown
... to je megaostuda...
random - 1/10/2013 - 17:54
asi to znamena aj prepasnutie vacsiny pozorovani komety ISON pre MSL a MRO ... pokial samozrejme uz prikazy pre tieto akcie niesu v pamati a aktivne ...
Jop ! Taky jsem na to před minutkou narazil a je to skvělá zpráva
"At JPL, that includes: Curiosity; Opportunity; Odyssey; Mars Reconnaissance Orbiter; Cassini; Dawn; Juno; Spitzer; the Voyagers; and WISE, among many others. At APL, that includes MESSENGER and New Horizons."
Emily také potvrdila, že pozorování komety ISON proběhne podle plánu.
"So, for people concerned about whether the Mars missions will be observing comet ISON as planned today, as it makes its closest approach to Mars: yes, that should continue, barring unforeseen problems." Agamemnon - 1/10/2013 - 20:30
najs
pospa - 1/10/2013 - 20:41
Stejně je to trochu zvláštní ... na twiteru se před hodinou objevily tyto tweety:
@MarsCuriosity: Sorry, but I won't be tweeting/responding to replies during the government shutdown. Back as soon as possible. http://t.co/XjL1JDaotz
a
@MarsRovers: Sorry, but we won't be tweeting/responding to replies during the government shutdown. Be back as soon as possible. http://t.co/vTluIUOLxb
a taky
@NASAJPL: Sorry, but we won't be tweeting/responding to replies during the government shutdown. Be back as soon as possible. http://t.co/inZQlgXi3l
Agamemnon - 1/10/2013 - 20:43
"Jet Propulsion Laboratory (JPL) is a federally funded research and development center and NASA field center located in Pasadena, California, United States.
JPL is managed by the nearby California Institute of Technology (Caltech) for the National Aeronautics and Space Administration. The laboratory's primary function is the construction and operation of robotic planetary spacecraft, though it also conducts Earth-orbit and astronomy missions. It is also responsible for operating NASA's Deep Space Network."
podľa tohto a podľa toho papiera od nasa... bude jpl vypnuté
edit: to je z wiki [Edited on 01.10.2013 Agamemnon]
Agamemnon - 1/10/2013 - 20:46
ako, ale teda je to chaotické dosť
edit:
možno budú niektoré organizácie pracovať, len nebudú updateovať PR veci a pod. (web, twitter, etc)... ktovie [Edited on 01.10.2013 Agamemnon]
pospa - 3/10/2013 - 11:15
Sol 411 : Na LP kole se objevil relativně velký průraz "pláště".
Může to být problém? V žádném případě. Curiosity by dokázala jezdit i bez kol, jen s pružnými titanovými paprsky ...
Doufam ze soucasne problemy s financovanim statnich zamesnancu v USA se tymu MSL a dalsich aktivit kolem Marsu nedotkonou?
random - 3/10/2013 - 16:17
mam taky dojem ze ten material z ktorych su tie kolesa nie je velmi vhodny pre taketo pouzitie... co to je vlastne? hlinik alebo nejaka zliatina? .... mali trochu investovat do tych behunou ( za titan) takto sa im rozpadnu skor ako dorazia na vrchol .... po skoro 40 km odiazdenych opp jej kolesa vyzeraju omnoho lepsie ... i ked som si vedomi ze je lahsia a kolesa su trochu robusnejsie na pomery ...
martinjediny - 3/10/2013 - 17:29
citace:Sol 411 : Na LP kole se objevil relativně velký průraz "pláště".
Může to být problém? V žádném případě. Curiosity by dokázala jezdit i bez kol, jen s pružnými titanovými paprsky ...
...
Celkový stav šesti kol po 410 solech a 3,15 ujetých kilometrech.
nemam dostatok informacii ani skusenosti, aby som odhadol zivotnost kolies a uz vobec nie na Marse,ale
1/ pretlaceny obrys vnutornej strednej vystuze po 15% planovanej zivotnosti sa mi nepaci.
(dobre vidno na strednom a zadnom kolese)
2/ Mozno sa po Spirite viac zamerali na zapadnutie, ako na prierazy...
ale snad sa to bude dat korigovat aj vyberom trasy...
resp. vyhybat sa podmienkam za akych moze k prierazom prist.
Je dobré si připomenout, že maximální teoretická rychlost roveru je 5 cm/s, ale standardně se pohybuje ještě pomaleji, jen 2-3 cm/s. To je pro představu méně, než šouravá chůze.
Pohony kol jsou tak mohutně zpřevodovány do pomala, že by mohla být kola v extrémním případě i čtvrcová a přesto by se na nich dokázal rover pohybovat. Současné poškození plášťů kol skutečně není nebezpečné.
Jinak Curiosity má "pneumatiky" z hliníkové slitiny, někde v hloubi tohoto vlakna uvádím i konkrétní označení a mají za sebou už více jak polovinu primární mise.
O testování tohoto konstrukčniho prvku více napoví tento slajd: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=30104
martinjediny - 3/10/2013 - 23:32
..ještě pomaleji, jen 2-3 cm/s. To je pro představu ...
>> to je ked si prstom prejdes stranu A4 za 10 sekund.
...Současné poškození plášťů kol skutečně není nebezpečné....
>> spolieham sa na odbornikov, ja len ze sa mi nepaci.
... a mají za sebou už více jak polovinu primární mise...
>> 1/2 primarnej misie ma za sebou rover. kolesa len 15%. ak si dobre pamatam, primarna misia 2roky a viac ako 19km
pospa - 4/10/2013 - 06:44
citace:.. a mají za sebou už více jak polovinu primární mise...
>> 1/2 primarnej misie ma za sebou rover. kolesa len 15%. ak si dobre pamatam, primarna misia 2roky a viac ako 19km
Primární mise je vymezena jen časově a to na 1 martovský rok (687 dní). Ujetá vzdálenost není žádná podmínka, ale pouze odhad toho, co by měl rover dokázat. Nikde není navíc řečeno, že by to měl ujet v průběhu primární mise. Je docela dost možné, že takovou vzdálenost nikdy neujede, poněvadž k tomu nebude důvod - k úpatí Mt.Sharp zbývá cca 6,5 km a pak se bude pomalu kličkovat vzhůru. Vůbec bych se nedivil, kdyby Curiosity za celou mnohaletou misi najela jen něco kolem 15 km, protože má všechno zajímavé relativně blízko po ruce.
martinjediny - 4/10/2013 - 07:55
nejde o preteky,
2roky a 19km som povazoval za zadanie prekonstrukterov. nie pre vedcov, ci vodicov MSL
Aj vzhladom na vysoku presnost pristatia, nebude zrejme nutne prechadzat "prazdne" vzdialenosti
pohlad na kolesa vyvolava u mna dve otazky
- ako deformaciou stupla deformacna pevnost
- ako sa nahromadili lomy a praskliny
ale ja nie som specialista na hlinik
vsak skusme porovnat kolesa o rok
edit:
preicne rebrovanie vyzera zdravo.
aj ked neviem, ako je napojene na plast a ako si navzajom pomozu. [Editoval 04.10.2013 martinjediny]
pospa - 4/10/2013 - 08:55
citace:preicne rebrovanie vyzera zdravo. aj ked neviem, ako je napojene na plast a ako si navzajom pomozu.
Pokud slovem "plast" máš na mysli "plášť" , tak potom je odpověď jednoduchá: celá černá část kola (plášť) je vyrobena z jednoho kusu kovu. K plášti je přišroubováno 6 titanových pružných paprsků, které jej spojují se středovým nábojem.
Kolo při testech mobility bez ochranného černého nátěru.
ale v oboch pripadoch su kolesa testovane na zapadnutie.
jazdu po ostrych hranach (ktore vlastne sposobili perforaciu) si nepamatam testovat
Ale nesledujem projekt detailne, takze verim, ze testovali.
btw za akych podmienok moze k perforacii prist?
otocka na ostrom kameni, ked su zvysne dve kolesa v "lufte" a koleso ma -15°C?
Já bych to až tak něřešil, pevnost kola je největší v místech příčných a podélných žeber, a ty jsou neporušené, mezi nimi je výplňový plech jehož funkce je hlavně nezapadnout do písku či prachu, nějakou extrémní pevnost mít nebude a ani nemusí (koneckonců jsou ho části vynechané v perforacích a nic se neděje - jenom na okraj, ty perforace jsou kvůli vysypávání písku, co se dostane dovnitř kola)
a jak se to stalo, stačí přejet přes špičatý kámen, vždyť Curiosity má tunu, to už je nějaká váha (i když rozložená na kol a zmenšená na polovinu menší gravitací Marsu)
pospa - 4/10/2013 - 14:42
Chvíli nejsem online a už se tu kupí různé dohady ... a přitom jsme to všechno už aspoň jednou probírali
Takže popořadě:
- na testovacím kole "okrasná" morzeova perforace není, jelikož v té době byl design ještě jiný - místo děr měl dezén mezi žebry dvojitý nápis JPL JPL. Na postnuté fotce jsou písmena vidět obtisknutá do jemného písku.
- nápis JPL na letovém exempláři kol nahradily otvory, které v morseově kódu představují totéž, tedy J => . - - - ; P => . - - . ; L => . - . .
- otvory nejsou ani na okrasu ani pro vysypávání písku, ale pro vizuální odometrii. Stopa, kterou kola za roverem zanechávají je sledována kamerami a podle vzdálenosti obtisknutých otvorů od sebe se vyhodnocuje prokluz kol a je umožněno precizněji stanovovat ujetou vzdálenost.
- k perforaci tenkého pláště kola mezi lomenými žebry dezénu většinou dochází v případě, když rover přejíždí přes středně velké kameny, trčící ostrým rohem nahoru a mající v podloží pevnou oporu => rover ho vlastní vahou nezamáčkne do písku. Jedno kolo na Marsu je zatíženo vahou: 899 * 0,38 / 6 = 57 kg. Pokud se podíváte pozorně na koláž snímků levé trojice kol, všimněte si zadního kola, které je celé ve vzduch - stojí jen jedním bodem právě na takovém kameni. Pokud bude před další jízdou požadováno jeho natočení, spičatý kámen zafunguje jako vrták.
- podvozek roveru se samozřejmě na Zemi testoval nejen v písečných dunách, ale i na kamenitém terénu, plochém i hrbolatém. K těmto testům slouží JPL Mars Yard, kde lze vše velmi intenzivně testovat (včetně vrtání), různé typy a sklony terénu, různé kombinace, atd.
Loňské testování na JPL MY vypadalo takto : http://dougellison.smugmug.com/Machines/Mars-Yard-2012/i-s8zbL7R
Tých perforácií v "plášti kolesa" je už zrejme nazbieraných celkom dosť - na zábere ľavých kolies sú dobre viditeľné najmenej dva úplné prierazy v "zadnej hornej" časti stredného kolesa - na tmavom vnútornom povrchu "svietia" dva otvory, cez ktoré vidno svetlé pozadie.
IMHO - podobných otvorov by sa zrejme našlo priemerne 8-10 na každom kolese roveru.
Opracovaný (trieskovo, aj elektrochemicky) hliníkový odliatok praská celkom rád, zvlášť ak zostane po konečnom opracovaní "tenký". A hliník obecne celkom rád praská v chlade.
Ale toto konštruktéri samozrejme dobre vedeli už pri návrhu, napriek tomu museli mať ďalšie dobré dôvody, prečo zvolili takúto a nie inú konštrukciu kolesa, alebo z iného materiálu.
Do tenkého a relatívne krehkého hliníku sa napríklad nezachytávajú kamienky a kamene - "plášť" je síce v mieste kontaktu prerazený, ale kameň, ktorý prieraz spôsobil, ľahko z prerazeného otvoru opäť vypadne a už nespôsobuje ďalšie poškodenie.
martinjediny - 7/10/2013 - 14:08
citace:...Ale toto konštruktéri samozrejme dobre vedeli už pri návrhu, napriek tomu museli mať ďalšie dobré dôvody, prečo...
1/ este pod oznacenim "hlinik" sa moze skryvat nejaka zuriva zliatina, ktorej vlastnosti sa chladom naopak "zlepsuju", resp. chlad jej aspon neprekaza.
jak som uz napisal, mam malo informacii
2/ konstrukteri sa po zapadnuti Spiritu mohli viac sustredit na zapadnutie, ako predpokladat iny problem..
3/ nemam prehlad, ale to by snad mohol nam poradit Mirek, ako casto sa vyskytuju na Marse taketo polia ostrych kamenov a ci tento sposob opotrebenia nie je charakteristicky pre konfiguraciu MSL a konkretny teren v mieste pristatia. Teda, ci napriklad pri jazde po drahe Spiritu, by neboli kolieska v lepsom stave...
Alchymista - 7/10/2013 - 14:40
Spomenuté vlastnosti "hliníku" sú pomerne typické pre väčšinu hliníkových a horčíkových zliatin, aj keď verím, že konštruktéri zvolili to najlepšie, čo je k dispozícii pre predpokladané použitie a namáhanie.
Na Zemi tvoria typické piesočné púšte s naviatym pieskom len menšiu časť celkovej plochy púští. Väčšina pozemských púští je kamenistá, podobne ako terén ktorým MSL prechádza...
Na Marse to zrejme bude podobné - väčšina povrchu je pokrytá kamenistým terénom a len menšia časť naviatym prachom.
Ovšem aj malé plochy naviateho prachu môžu predstavovať pre rover veľmi nebezpečné "pasce", v ktorých by mohol ľahko uviaznuť, takže rozsiahle testovanie priechodnosti takýmto "málo stabilným" terénom je na mieste. Na kamenistom povrchu je zapadnutie s preklzovaním kolies menej pravdepodobné.
alamo - 7/10/2013 - 14:57
čo tak do budúcnosti niečo kráčajúce?
RTG by to utiahnuť mal..
pospa - 7/10/2013 - 15:23
Tak nevím, jestli se bude debata okolo životnosti kol MSL opakovat tolikrát, jako se průběžně vracely různé návrhy jak čistit solární panely MERů od prachu....
Jisté je ale to, že Curiosity je se svými koly úplně v pohodě a spíš se rover zastaví kvůli něčemu jinému, než že by měl "pneumatiky" roztrhané do té míry, že by se nemohl dál pohybovat.
Na vývoji a testování kol pracovali inženýři z JPL a MIT. Jsem si jistý, že dost dobře věděli co dělají.
Opportunity a Spirit majú len asi pätinové zaťaženie jedného kolesa proti Couriosity (11,7kg oproti cca 57kg), to je dosť rozdiel...
Inak súhlasím, a pokiaľ dôjde k nejakým problémom s podvozkom, bude skôr kvôli iným jeho častiam - motory, prevodovky, natáčanie... - než kvôli poškodenému a rozrušenému "plášťu".
Dokonca si myslím, že aj "záberové drapáky" nemajú svoj tvar len tak prenič-zanič - ak by došlo k vylomenie celej sekcie plášťu, plášť sa vylomí len po najbližšiu "zákrutu", potom trhlina dospeje k "drapáku" a jej šírenie sa zastaví. Diskutované vylomenie plášťa na zábere je navyše na mieste za "nápisom", a pokiaľ sa pozriete na stredné koleso, je vidieť, že je to jedno z piatich miest na kolese, kde má "plášť" kolesa najväčšiu "voľnú" plochu bez "drapákov".
Alamo - nemyslím si, že by "kráčavý mechanizmus" bol vhodným riešením bezobslužného zariadenia pre Mars (alebo i pre Mesiac). Kráčavý mechanizmus potrebuje až zbytočne veľa pohonných mechanizmov (najmenej jeden na každý kĺb) a pri zlyhaní ľubovoľného kĺbu je pohyblivosť celého systému výrazne znížená. Kolesá sú lepšie riešenie, pretože koleso plní svoju "opornú" funkciu aj bez pohonu, kým "kráčavá noha" nie (naopak, zablokovaná noha môže brániť ostatným nohám v pohybe).
pospa - 7/10/2013 - 16:36
Ještě k materiálu a výrobě kol. Detaily k MSL kolům jsou zatím nedostupné, ale je dost pravděpodobné, že se nebudou moc lišit od údajů dostupných pro kola MER roverů.
MER má kola průměru 10" (25 cm), vyrobena třískovým obráběním z jednoho kusu válcového polotovaru průměru 11".
Použitý materiál: hliník 7075. Hmotnost polotovaru - 11,4 kg, Hotový obrobek - 1,02 kg. Tepelné zpracování neznámé.
Alchymista - 7/10/2013 - 17:04
Hliník / dural 7075 je hliník legovaný hlavne zinkom (5,5-6%), horčíkom (2-2,5%) a meďou (1-1,5%) plus ďalšími kovmi - kremíkom, mangánom, titanom, železom, chromom... Je to celkom pestrá skupina zliatin, vyznačujú sa slušnou pevnosťou (niektoré až na úrovni ocelí) a prijateľnú obrobiteľnosťou, a všetky majú dobré únavové vlastnosti. Používajú sa v letectve i v automobilovom priemysle, hoci sú oproti iným hliníkovým zliatinám drahšie a podliehajú korózii. Používajú sa napríklad aj na americké pušky M-16.
pospa - 7/10/2013 - 17:35
citace:Hliník / dural 7075 je hliník legovaný hlavne zinkom (5,5-6%), horčíkom (2-2,5%) a meďou (1-1,5%) plus ďalšími kovmi - kremíkom, mangánom, titanom, železom, chromom...
citace:Hliník / dural 7075 je hliník legovaný hlavne zinkom (5,5-6%), horčíkom (2-2,5%) a meďou (1-1,5%) plus ďalšími kovmi - kremíkom, mangánom, titanom, železom, chromom...
Na vině by mohl být pravděpodobný únik organické látky MTBSTFA (N-Methyl-N-tert-butyldimethylsilyltrifluoroacetamide), sloužící k "mokré analýze" pevných vzorků.
Opatřením by mohl být jiný testovací postup při rozboru budoucích vzorků.
Edit:
Podle neoficiálních informací účastníků konference DPS 2103 bude zastávka Waypoint 2 možná úplně vynechána a rover bude bez zdržení pokračovat v jízdě k úpatí Mt.Sharp.
pospa - 23/10/2013 - 13:18
Sol 432: V předchozích několika solech Curiosity pokračovala v jízdě k WP2 o něco pomalejším tempem než dříve, a to kvůli zvýšené nerovnosti terénu.
Navíc je momentální konstelace planet taková, že probíhá období "omezeného plánování", kdy výsledek jízdy a snímky z předchozího solu nejsou k dispozici včas, aby byly posloužily pro detailní plánování solu následujícího, a tak jsou některé činnosti (remote sensing) zadávány víceméně "naslepo".
K WP2 zbývá jen něco přes 100 m, nicméně Curiosity k němu dorazí asi až v příštím týdnu.
Je složena z 3 x 42 snímků levého NavCamu a zachycuje průběh 93 m dlouhé jízdy, trvající 203 minut.
Btw. rover se momentálně pohybuje 22 výškových metrů nad místem přistání.
Edit:
řidiči poprvé naplánovali Curiosity jízdu na dva dny po sobě
Bobak Feardowsi @tweetsoutloud
Curiosity #roadtrip 1st: About to do 2nd drive day in a row, 1st time without team planning in-between. #autonav
pospa - 30/10/2013 - 05:33
Curiosity se blíží k waypoint 2, který dostal jméno "Cooperstown". U WP2 se zdrží pouze jeden sol pro kontaktní vědecká pozorování a pojede dál.
V příštím týdnu rover podstoupí v pořadí třetí upgrade palubního SW na verzi R11.
Upgrade umožní mj. běžně použivat dvoudenní plánovací cykly (jako bylo poprve otestováno tuto neděli a pondělí) a rozšiřuje možnosti použití robotické ruky ve svažitém terénu.
Pokud jsou záznamy v Curiositylogu správné, tak zdržení u Cooperstownu netrvalo ani sol a rover ujel dalších 26,5 m i dnes (sol 439). Je v pohybu už 4 soly v řadě.
pospa - 31/10/2013 - 14:55
Takže oprava předchozího příspěvku.
Mapa v curiositylogu není úplně přesná - poslední jízdou se Curiosity dostala právě ke Cooperstownu a ne za něj, jak se dříve jevilo.
Správná poloha roveru na konci solu 439 je tady (odpovídá panoramatu výše):
Už jsem viděl hodně space Halloween pumpkins, ale tato v mém privátním žebříčku jednoznačně vede
pospa - 6/11/2013 - 15:28
Spíš jen pro krásu této odpolední scenérie a taky pro odlehčení dnešní vášnivé debaty o indické kosmonautice (včera odstartoval indický MOM k Marsu) přidávám tuto pohlednici z dílny Damia Bouic.
Dne 7.11. , uprostřed týdne vyčleněného pro aktualizaci Letového SW došlo poprve za 16 měsíců provozu k neplánovanému teplému restartu hlavního palubního počítače RCE-B. Stalo se tak v reakci na "neočekávanou událost", která nastala během odesílání technických a vědeckých dat k přelétajíci družici MRO. Teplý restart uvedl sw do výchozího "továrního" nastaveni 4,5 hodiny poté, co byla nova verze sw dočasně uložena do paměti počítače.
Rover je po této události v pořádku, pokračuje v činnosti a komunikuje. Příčiny rebootu se vyšetřují.
Na víkend nebyly naplánovány žádné aktivity, rover čeká na další instrukce v pondělí 11.11.
citace:Už po přistání, by měli být prohlubně na povrchu vozíku zaplněny částečně prachem.
S povrchu to mohl sfouknut vítr.
Podle čeho tak soudíš? Máš nějaké vlastní zkušenosti s pobytem na povrchu Marsu? Nebo to je jenom tvoje domněnka a spekulace?
pospa - 13/11/2013 - 10:19
Vlado, momentálně na to nemám čas, ale určitě dokážeš najít v raw snímcích i ty sám plno záběrů povrchu Curiosity, pokryté prachem a jemným pískem. A to i na svislých plochách.
Vlado - 13/11/2013 - 12:43
citace:
citace:Už po přistání, by měli být prohlubně na povrchu vozíku zaplněny částečně prachem.
S povrchu to mohl sfouknut vítr.
Podle čeho tak soudíš? Máš nějaké vlastní zkušenosti s pobytem na povrchu Marsu? Nebo to je jenom tvoje domněnka a spekulace?
To je jenom aplikace zákonů fyziky do praxe za použití SR (selského rozumu).dodge - 13/11/2013 - 12:48
Podle čeho tak soudíš? Máš nějaké vlastní zkušenosti s pobytem na povrchu Marsu? Nebo to je jenom tvoje domněnka a spekulace?
To je jenom aplikace zákonů fyziky do praxe za použití SR (selského rozumu).
Buď konkrétní, které fyzikální zákony jsi aplikoval a na co? Nikde nic takového nevidím.
pospa - 13/11/2013 - 12:53
Pánové STOP !
Žádné zabředávání do SR a podobných vladovin tu nemá místo - to si případně vyříkejte ve Vladově speciálním vlákně.
Vlado, pro tebe, když jsi líný si to dohledat sám, podívej se na fotky v příspěvku v tomto vlákně z 20.8.2013 - 09:44.
Tam to srovnání najdeš. Stupeň zaprášení sol 93 vs. sol 367.
Machi - 13/11/2013 - 12:53
Houby s octem, Vlado aplikoval konfirmační zkreslení (bias).
Příčinou teplého restartu RCE-B byla chyba v předchozí verzi SW, která způsobila chybu v "catalog file" (indexovacím souboru ?).
Nečekaný reset nastal ve chvíli, kdy byl chybný catalog file zpracováván novou verzí letového SW (čtvrtek 7.11.).
Závadu se podařilo replikovat na pozemním simulátoru a opravná záplata byla odeslána k roveru v neděli 10.11. ráno.
Curiosity je v této chvíli v plně provozním stavu, od včerejška (sol 452) přichází nové snímky, od 14.11. pokračuje vědecký provoz roveru a v jízdě k Mt.Sharp se bude pokračovat ještě tento týden.
pospa - 14/11/2013 - 10:56
Na počest nedávno zesnulého planetárního geologa Bruce Murraye (ředitel JPL 1976-82) http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-265 byly pojmenovány dva povrchové útvary, aktuálně zkoumané robotickými vozítky JPL.
V kráteru Gale je to "Murray Buttes" (Murrayovy kopečky/kupky), nacházející se na úpatí Mt.Sharp, v místech kam Curiosity právě směřuje a započne svůj výstup na centrální horu. Komentované video: http://www.jpl.nasa.gov/video/?id=1255
Druhým místem je "Murray Ridge" (Myrrayuv hřbet), což je část pahorku Solander Point na východním okraji kráteru Endeavour, po kterém se momentálně pohybuje rover Opportunity.
Sol 453 - Curiosity opustila Waypoint 2 Cooperstown a pokračuje v jízdě
Podle zatím nepotvrzených zpráv bude Waypoint 3 vynechán a další zastávkou bude až WP4.
Srovnání plánované trasy (bílá) s tou skutečnou (červená) ukazuje, že se řidiči poměrně drží dobře připraveného plánu. Pokud bychom brali v úvahu průměrnou rychlost přesunu mezi WP1 a WP2, dá se odhadovat, že Entry Point bude dosažen někdy po solu 700.
Sol 455: Curiosity předčasně ukončila jízdu z důvodu zaseklého kola a problému v elektroinstalaci.
Probíhá příjem a rozbor technických dat a analýza problému. Vědecká pozorování a další pohyb roveru jsou zatím pozastaveny.
Měli jet rovnou k tomu kopci a né se hrabat cestou s tím co už dávno prozkoumaly MERy. Nechápu to, kopec vybrán kvůli vrstvení / údajně vodou/ jako prioritní cíl a oni se hrabou cestou s nesmysly, dobře jim tak. Na druhou stranu obdobný problém s jedním kolem měl i Oppy a jezdí dodnes. Současně s touto potíží vyniká neuvěřitelná životnost obou MERů, zejména Oppyho, kdoví jestli nakonec Oppy nepřežije i Cur.
martinjediny - 21/11/2013 - 00:10
citace:Sol 455: Curiosity předčasně ukončila jízdu z důvodu zaseklého kola a problému v elektroinstalaci.
Probíhá příjem a rozbor technických dat a analýza problému. Vědecká pozorování a další pohyb roveru jsou zatím pozastaveny.
mozno by to chcelo aj rameno na drobne opravy...
resp. rameno maju... tak vhodny nastavec...
prip. rovno R2D2... Tlama - 21/11/2013 - 10:02
citace:Sol 455: ... důvodu zaseklého kola a problému v elektroinstalaci. ...
Nějaké novinky?
Arccos - 21/11/2013 - 12:20
Ohledně elektroinstalace šlo o "měkký" zkrat, který způsobil snížení napětí mezi rozvody a kostrou z 11V na 6V. Nejprve se objevil třikrát chvilkově a nyní je tento stav trvalý. Tato situace by přímo neohrožovala MSL, ale nesmí se to samozřejmě zhoršovat, navíc se neví, čím je zkrat způsobený. Zpráva zde: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1559
Více napjatě čekám na informace o zaseklém kole, to vypadá na pohled vážněji. Zvláštní je, že na fóru unmannedspaceflight je posledních pár dnů nezsvyklý klid, jako by se nic nedělo.
Tak Curiosity se vrací k práci. Podle techniků byl problémem vnitřní zkrat v MMRTG zdroji. Údajně nic závažného a hodnoty napětí jsou zpět na původní úrovni.
Zpráva zde: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-340
O problémech s kolem se opět nezmiňují. Došlo vůbec k nějakému? Nebyl to jenom důsledek elektrickách problémů nebo informační šum?
pospa - 27/11/2013 - 16:07
citace:O problémech s kolem se opět nezmiňují. Došlo vůbec k nějakému?
Ano, došlo k zastavení pohonu natáčecího mechanismu pravého zadního kola, přičemž spojitost se skratem v MMRTG zatím nebyla potvrzena.
Dosavadní vyšetřování jako nejpravděpodobnější příčinu zastavení pohonu určilo tenkou vrstvičku na komutátoru el. motoru, která zabránila průtoku proudu vinutím rotoru.
"... the actuator stopped working due to a thin layer on the motor commutator that prevented current from flowing through the rotor's windings."
Je moc dobře, že jsou elektrické problémy zažehnány a rover se opět rozjel.
Časová ztráta kvůli této lapálii (9 solů) je totiž téměř stejná, jako byly předchozí vědecké zastávky WP1 a WP2 a bez ní mohla být Curiosity o nějakých 500-600 m dál.
Btw. díky skvělé viditelnosti byly okrajové vrcholky kráteru velmi dobře viditelné.
Arccos - 27/11/2013 - 16:31
O té vrstvičce na komutátoru jsem nakonec taky četl. Dost dobře ale nechápu, co tím myslí. Komutátory a vůbec celý pohon by snad měl být zapouzdřený, nebo ne?
Poškození plášťů vypadá trošku hrozivě, snad mají pravdu technici, když tvrdí, že to nepředstavuje žádný problém. Ta degradace je poměrně rychlá.
pospa - 27/11/2013 - 17:08
citace:Komutátory a vůbec celý pohon by snad měl být zapouzdřený, nebo ne?
Ta vrstvička "něčeho" na komutátorech bude mít původ někde uvnitř. Může mít souvislost s opotřebením převodovek, s tekutým mazivem, nebo s něčím jiným.
Uvidíme, jestli další pozemní simulace napoví něco určitějšího.
Edit:
Jen tak pro pořádek - včera bylo druhé výročí startu MSL z floridského kosmodromu. Jak ten čas letí ...
yamato - 27/11/2013 - 20:09
no, na tych kolach je vidiet ze MSL vazi skoro tonu (na zemi)
neslo by tie kola robit nejako inteligentnejsie? Nemam na mysli zrovna gumu, ale co takto drateny vyplet a la mesacny rover? nebolo by to odolnejsie?
pospa - 27/11/2013 - 20:38
Nechápu, proč má tolik lidí stále pocit, že ty kola navrhovali diletanti a nemají dostatečně "inteligentní" konstrukci.
Ve srovnání s LRV měli konstruktéři zcela jiné zadání: jiné rychlosti, zatížení, gravitace, jízdní povrchy, požadovaná životnost, hmotnost, cena, atd.
Vsadím se o co chcete, že samotná kola MSL neboudou příčinou problémů s mobilitou roveru minimálně po dvojnásobnou dobu primární mise, tj. 2 martovské roky (3,8 pozemského).
Alchymista - 27/11/2013 - 20:45
podľa mňa ani nie - takto "ohnuté" výstuže v kolese fungujú aj ako pružina tlmiču, takže sčasti pružia a tlmia vibrácie celého roveru pri pohybe po nerovnom povrchu. To zrejme drôtený výplet "a la Lunochod" nedokáže, alebo aspoň nie tak dobre.
Na druhej strane, mrežová konštrukcia s výpletom (ako mal Lunochod, alebo i mesačný rover Apollo), zrejme znižuje možnosti prenos prachu z povrchu kolesa na jeho osu, čo je na Mesiaci veľmi významné - mesačný prach je totiž mimoriadne abrazívny materiál. Je oveľa abrazívnejší ako prach a piesok na Marse, alebo podobné prírodné materiály na Zemi - údajne jediný z pozemským prírodných materiálov, ktorý sa mu v tomto smere ako tak vyrovná, je čerstvý sopečný popol, ktorý sa ešte nedostal do styku s tekutou vodou/dažďom. Ani drvený kremeň či sklo nedosahuje jeho abrazívne "kvality".
dodge - 28/11/2013 - 12:31
Curiosity Mars Rover Back in Action after Power Glitch.
Ještě jedno polooficiální vyjádření (z blogu USGS) k současnému stavu kol.
"There was some concern about tears in the rover wheels, but today we got the go-ahead to drive, with no restrictions on distance or drive mode. The tears in the wheels were expected based on testing, and the wheels are designed to survive such damage without affecting mobility. ..."
Existovala obava ohledně trhlin v kolech roveru, ale dnes jsme obdrželi souhlas pro další jízdu, a to bez omezení vzdálenosti, nebo stylu jízdy. Trhliny v kolech byly očekávány už na základě testů. Kola jsou navržena tak, aby přežila taková poškození bez vlivu na mobilitu.
... sem to říkal
Arccos - 29/11/2013 - 15:05
Já myslím, že nikdo nezpochybňuje schopnosti vývojářů MSL. Ví, co dělají. Jenom ty díry na pohled člověka vystraší, máme MSL rádi.
I přesto, že jsme dlouhodobě ujišťováni o tom, že dosavadní poškození "plášťů" kol nejsou v žádném případě nebezpečná, nebo jakýmkoli způsobem misi omezující, bylo přijato rozhodnutí monitorovat jejich stav častěji - v kratších intervalech.
"Such images of the wheels are now planned more frequently, to assess possible changes in the tears in the wheels."
Zatímco dříve byla kola kamerou MAHLI focena cca 1x / 6 měsíců, tak nejnovější kontrola stavu (sol 472) proběhla už po 9 solech od předchozího snímkování (sol 463).
Btw. blížíme se k Waypoint 3, který bude možná vynechán ve prospěch rychlejšího postupu k WP4. Momentálně je kvůli špatné synchronizaci přenosů omezené plánování - pohyb roveru není naplánován na každý den - prostoje se využívají ke krátkému vědeckému pozorování.
Jedna zajímavost k systému přiřazování (neoficiálních) jmen lokálním povrchovým útvarům podél trasy MSL.
Ještě před přistáním byla celá přistávací elipsa a nejbližší okolí rozděleno na čtverce o straně cca 1,5 km za účelem předběžného geologiického mapování. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/images/pia16031_Sumner_2MSL_Quadmapping_yellowknife-br2.jpg
V podstatě každý do mise zapojený geolog dostal určitý počet kvadrantů, které měl v rámci přípravy na reálný průběh vědecké mise podrobně zmapovat na základě dostupných družicových dat.
Každý kvadrant dostal své jméno a přidělenou geografickou oblast na Zemi, ze které mohl čerpat názvy pro označení útvarů v Gale.
Curiosity přistála do kvadrantu 51 - Yellowknife, kde jsou použity jména z geologie severní Kanady.
Druhý čtverec nese název Mawson a najdeme v něm názvy z geologie Antarktidy.
Ve třetím kvadrantu byla zastávka WP2 Cooperstown a jména v něm použitá pocházejí ze severovýchodu USA / Nové Anglie.
V těchto solech Curiosity přejíždí do čtvrtého čtverce v pořadí, jehož jméno a vybraná oblast jmen ještě nebyla zveřejněna.
dodge - 7/12/2013 - 09:20
Zot! Curiosity Punches Laser Hole No. 100,000 On Mars.
A co víc, po větší část tohoto týdne bude probíhat další upgrade letového SW roveru.
Valná většina vědeckého týmu se účastní letošní konference Americké Geofyzikální Unie a chyběli by při každodenním plánování činnosti Curiosity.
Během konference AGU proběhne také tiskovka shrnující dosavadní výsledky mise MSL.
Originální článek s podrobnějšími informacemi a větší obrazovou přílohou. http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-356
Mimo jiné poprve zveřejněna data o radiační zátěži na povrchu.
Kumulativní dávka ze 180 denního přeletu = 500 dní na Marsu, tj. 2,8x menší zátěž na povrchu, než ve volném kosmu.
Curiosity Discovers Ancient Mars Lake Could Support Life.
Outcrops in Yellowknife Bay are being exposed by wind driven erosion. These rocks record superimposed ancient lake and stream deposits that offered past environmental conditions favorable for microbial life. This image mosaic from the Mast Camera instrument on NASA’s Curiosity Mars rover shows a series of sedimentary deposits in the Glenelg area of Gale Crater, from a perspective in Yellowknife Bay looking toward west-northwest. The “Cumberland” rock that the rover drilled for a sample of the Sheepbed mudstone deposit (at lower left in this scene) has been exposed at the surface for only about 80 million years.
View of Yellowknife Bay Formation, with Drilling Sites
This mosaic of images from Curiosity’s Mast Camera (Mastcam) shows geological members of the Yellowknife Bay formation, and the sites where Curiosity drilled into the lowest-lying member, called Sheepbed, at targets “John Klein” and “Cumberland.” The scene has the Sheepbed mudstone in the foreground and rises up through Gillespie Lake member to the Point Lake outcrop. These rocks record superimposed ancient lake and stream deposits that offered past environmental conditions favorable for microbial life. Rocks here were exposed about 70 million years ago by removal of overlying layers due to erosion by the wind.
NASA’s Mars rover Curiosity took this self-portrait, composed of more than 50 images using its robotic arm-mounted MAHLI camera, on Feb. 3. The image shows Curiosity at the John Klein drill site. A drill hole is visible at bottom left.
Pokud se dopustíme velkého zjednodušení, tak jednou z hlavních informací prezentovaných vědci na AGU je to, že bylo poprvé provedeno datování hornin přímo na povrchu cizí planety pomocí dvou nezávislých metod.
Datování pomocí množství uloženého Argonu a draslíku v podpovrchových vzorcích, měřených v SAM.
A zadruhé měření množství isotopů Ar-36, Ne-21 a He-3 v povrchových vzorcích, které byly vystaveny bombardování galaktického kosmického záření.
Stáří kamenů, u kterých Curiosity detailně zkoumala odvrtané vzorky je určeno na 4.21 ± 0.35 miliard let, což vypovídá o vysokém stáří kráteru Gale.
Přesněji to Curiosity bohužel určit neumí, jelikož není schopná změřit celkové množství zkoumaného vzorku horniny, doručeného do SAM.
Stáří povrchových vrstev je však řádově menší - jen 78 ± 30 milionů let. Za obnažení těchto mladých vrstev je podle všeho zodpovědná větrná eroze.
Pokud by v povrchovém jílovci byly nějaké pozůstatky organického materiálu, kosmické záření by je velmi pravděpodobně za 80 mil let dokázalo zničit.
Místem, kde by Curiosity mohla narazit na ještě mladší materiály je další vědecká zastávka na trase - Waypoint 4, se svislými stěnami srázů a příkopů. Rádi by tam provedli dvě vrtací kampaně, což by nejspíš znamenalo zdržení ~ 5-6 týdnů na místě.
Dvojsnímek srovnávající Yellowknife Bay vlevo s lokalitou WP 4 vpravo.
Arccos - 10/12/2013 - 12:02
Hm, většina lidí (včetně mě) se nejvíc těší na spektakulární jízdu skrz rokliny hory Sharp a ono se přitom ukazuje, že nížina je nakonec pro zajímavé a důležité objevy slibnější. Přece jenom, voda teče dolů...
yamato - 10/12/2013 - 12:24
nemozem si pomoct, Curiosity na tych selfies strasne pripomina wall-e
Machi - 10/12/2013 - 20:17
Tak podle novinářů z NOVy se hora kam MSL míří jmenuje Ostrá hora!
citace:Tak podle novinářů z NOVy se hora kam MSL míří jmenuje Ostrá hora!
Když už to ti ignoranti chtěli mermomocí překládat, tak aspoň jako Ostrého hora, nebo Hora Ostrého.
I tak by to byla sqělá ptákovina, nad kterou si jde tak akorát utírat slzy smíchu do čistonosopleny. pospa - 11/12/2013 - 06:56
Jedna podvečerní náladová .... VSTB Maggie po práci couvá do své garáže na JPL Mars Yardu.
yamato - 11/12/2013 - 10:43
v JPL sa rozhodlo ze vrtaciky su trapne a treba si vyhrnut rukavy
pospa - 15/12/2013 - 19:08
V souvislosti s videem, zachycujícím včerejší přistání Chang'e-3 se na NSF (s drobnou žárlivostí) objevilo Ultra HD video ze sestupu a přistání Curiosity.
Myslím, že ho tady ještě nemáme, takže, tady je:
Jara - 15/12/2013 - 19:52
citace:V souvislosti s videem, zachycujícím včerejší přistání Chang'e-3 se na NSF (s drobnou žárlivostí) objevilo Ultra HD video ze sestupu a přistání Curiosity.
Myslím, že ho tady ještě nemáme, takže, tady je:
Jasny rozdil - hlavne neporovnávat 400.000,-km a lan světa.Amici jsou upne nekde jinde!!!!A to nelze zmenit!!!!
dodge - 23/12/2013 - 23:08
Incredible Technology: How to Mine Water on Mars.
Pockets of water ice on the southern pole of Mars, such as these, have been stopped from their once-routine migration by a cap of dry ice, or frozen carbon dioxide. Planetary scientists think the migrations was fueled by an eccentric wobble in Mars'tilt.
Rugged Martian Terrain Chewing Up Curiosity Rover's Wheels.
he left-front wheel of NASA's Curiosity Mars rover shows dents and holes in this image taken during the 469th Martian day, or sol, of the rover's work on Mars (Nov. 30, 2013).
Trochu se zpožděním doplním pár informací za období výpadku kosmo portálu:
- Byl dokončen v pořadí třetí upgrade letového SW na verzi 11. Součástí balíčku záplat bylo řešení problémů s nedávným zkratem v MMRTG, usnadnění plánování aktivit na několik solů najednou, použití robotické ruky na svažitém terénu, atd. Od solu 485 Curiosity opět komunikuje a pokračuje v plném provozu.
- Rover pomocí MAHLI a APXS prozkoumal ploché kameny v místě Poughquag, kam následně vysypal zbytek více než 200 solů starého vzorku Cumberland z mechanismu CHIMRA. Vyprázdnění CHIMRA znamená zrušení omezení pohyblivosti přístojů na konci robotické paže a je známkou blížící se vrtací kampaně pro odběr nového hloubkového vzorku kamene.
- Inženýrský tým podniká komplexní snímkovací kampaň, zaměřenou na důkladné zmapování stupně poškození všech kol. Prohlubně a proražené otvory v kolech byly očekávány, ale za poslední měsíc jejich množství nečekaně narostlo, což je zřejmě daň za zvolenou trasu terénem plným ostrých úlomků kamenů.
- LEGO ohlásilo zahájení on-line prodeje stavebnice 21104 - NASA MSL Curiosity Rover od 1.1.2014
pospa - 1/1/2014 - 11:24
Happy New Year & Sol 500, Curiosity !
pospa - 5/1/2014 - 11:32
Pěkná studie poškození "pláště" kola kamerou ChemCam. Tloušťka proražené stěny je 0,75 mm.
(snímek je dobarven ručně)
citace:Existuje nejaky street view pro google earth?
Existuje skvělá aplikace Midnight Planets pro Apply, v postatě takový street view pro mise MER a MSL. http://www.midnightplanets.com
Na PC to spustíte taky, ale jen jednotlivé obrázky, ne panoramatické pohledy.
pospa - 12/1/2014 - 10:34
Během solu 510 MAHLI provedla, myslím že poprvé, inspekci kamer ChemCam a MastCam. U spodního okraje ChemCamu se začíná loupat bílá barva...
Curiosity dnes (sol 513) provedla sérii velmi krátkých pohybů, při kterých měla MAHLI za úkol postupně nafotit celý obvod všech kol. Výsledkem bude detailní mapa jejich aktuálního stavu - poškození.
Pokud by měl nekdo zájem, může se pokusit trhliny ze snímků vyznačit do této předlohy.
(vytvořila Emily L.)
no, ta frekvencia snimania podvozku zacina byt podozriva, ste si isti ze poskodenia su "v norme"?
ad farba - narocne tepelne podmienky?
pospa - 15/1/2014 - 20:32
citace:no, ta frekvencia snimania podvozku zacina byt podozriva, ste si isti ze poskodenia su "v norme"? ad farba - narocne tepelne podmienky?
Ne, nejsou "v normě" - jak jsem psal dřív, opotřebovali se víc, než se předpokládalo a kvůli tomu budou taky volit další trasu přes "hladší" terén.
Jinak kola jsou černě eloxovaná už z výroby. Nebo jakou barvu máš yamato na mysli?
Nová kola:
Po 513 solech provozu: yamato - 15/1/2014 - 20:39
citace:
Jinak kola jsou černě eloxovaná už z výroby. Nebo jakou barvu máš yamato na mysli?
mal som na mysli tu farbu co sa olupuje na ChemCame. Nie je to nic "zivotunebezpecne", len by ma zaujimalo preco sa to deje. MERy nastavili latku hodne vysoko, co sa zivotnosti tyka, a kazdy dalsi rover bude porovnavany s nimi, ci chceme alebo niepospa - 15/1/2014 - 20:48
citace:mal som na mysli tu farbu co sa olupuje na ChemCame.
Nevím, ale jak pravil Murphy: Pokud se to ulomilo, šlo o vadnou součástku.
... Na funkci rostlináře... eee... robota to ale nebude mít žádný vliv yamato - 15/1/2014 - 21:00
MSL po 10 rokoch, still at work
pospa - 17/1/2014 - 08:49
Není to zase tak zlé. Je zajímavé, že zadní kola jsou v mnohem lepším stavu, než ta přední.
Přední pár kol asi "odchytne" největší počet ostrých špičatých kamenů, zamáčkne je do půdy a další kola uprostřed a vzadu už jedou po "upraveném" terénu.
citace:Není to zase tak zlé. Je zajímavé, že zadní kola jsou v mnohem lepším stavu, než ta přední.
Přední pár kol asi "odchytne" největší počet ostrých špičatých kamenů, zamáčkne je do půdy a další kola uprostřed a vzadu už jedou po "upraveném" terénu
Mam v zasade za to ze inziniery co to navrhovali sa az velmi spoliehali na teoreticke vypocty. co sice nie je zla cesta ale mali sa obzriet ani nie tak daloko .. do leteckej techniky... trupy lietadiel su navrhnute tak aby aj v pripade rotrhnutiu plasta sa prasklina dalej nesirila ... je to zabezpecene prepaskami/vystuhami na ktory je plast nanitovany teda prasklina sa siri len po najblizsiu prepazku - vystuhy su od seba myslim 10" co sa povazuje za bezpecne aj pri explozivnej dekompresii ... ak by medzi drapakmi bol mensi priestor a zo zadnej strany by boli kolme vystuhy ( kolme na drapaky ) tak by sa cely plast spevnil a zabranilo by sa sireniu prasklin ... vaha by az tak rapidne nevzrastla .. hmotnost kolies sice nepoznam ale istotne by to nebolo viac ako 5kg ... nosich na to mal aby to zvladol
Alchymista - 17/1/2014 - 12:13
lenže - výstuhy na vnútornom povrchu by fungovali aj ako dopravníkpvý pás na sypanie prachu a iného bordelu do citlivého priestoru na styku "nohy" a kolesa
pospa - 17/1/2014 - 12:46
citace:Mam v zasade za to ze inziniery co to navrhovali sa az velmi spoliehali na teoreticke vypocty. co sice nie je zla cesta ale mali sa obzriet ani nie tak daloko .. do leteckej techniky...
Ti inženýři jsou z valné většiny vystudovaní letečtí konstruktéři.
Je potřeba vzít v úvahu i to, že plášť kol MSL neslouží jen pro valivý kontakt s povrchem, ale měl také funkci pružného elementu při přistání roveru přímo na kola. Při dosednutí propružily jak trubkové nosníky rocker-boogie podvozku, tak pružinové paprsky kol a pružně se zdeformoval i válcový obvodový plášť každého kola.
Taky jsem si myslel, že zesílení stěny tenkých hliníkových plášťů z 0,75 mm na dvojnásobek by nemělo znamenat výrazný přírustek hmotnosti, ale po hrubém výpočtu to pro 6 kol vyjde dohromady +3,6 kg navíc!
Což pro představu reprezentuje další dva páry kamer MastCam. A všichni víme, jak jsou hmotnostní rozpočty planetárních sond napnuté...
xChaos - 17/1/2014 - 13:40
citace:Není to zase tak zlé. Je zajímavé, že zadní kola jsou v mnohem lepším stavu, než ta přední.
Přední pár kol asi "odchytne" největší počet ostrých špičatých kamenů, zamáčkne je do půdy a další kola uprostřed a vzadu už jedou po "upraveném" terénu.
To mě teda osobně nepřekvapuje vůbec :-) Ale dobrá zpráva je, že až bude nejhůř, tak asi můžou začít couvat.
Podle mě svojí roli v opotřebení kol hraje i hmotnost RTG generátoru... vždyť to váží tunu, celé. Divím se, že neuvažovali o zvolení nějaké hybridní koncepce (menší RTG, hlavně pro ochranu elektroniky před zmrznutím během nocí a zimy a je sekundárně pro elektřinu, jako pomocný zdroj - a solární panely jako hlavní zdroj nabíjení baterií). Zvlášť, když stejně RTG generátor musí nejdřív dobíjet lithiovou baterii, jako u roverů MER. Navíc po zkušenostech s prachem by mohly být použité panely s nějakými prachovými stěrači (či "ofukovači"?) a/nebo naklápěcí (MER zbytečně musejí parkovat na svazích... já čistě jen proto, že jsem v létě laboroval se solárním kolem, tak z vlastní zkušenosti vím, jak moc to naklápění panelů hraje ráno a večer roli...)
V tomhle bude 2018 Lockeed Martin lander financovaný projektem Mars One fakt zajímavý - že chtějí přímo dělat technologický experiment se srolovávatelnými panely (netřeba vysvětlovat, že kdyby rovery vždycky, když to ničemu nepřekáží, prostě "rozvinuly roletky", a na noc je zase stahovaly, tak to vyřeší spoustu problémů s prachem i s hmotností...)
pospa - 17/1/2014 - 14:01
citace:Podle mě svojí roli v opotřebení kol hraje i hmotnost RTG generátoru... vždyť to váží tunu, celé.
Curiosity má na Zemi hmotnost 899 kg, na Marsu je to 338 kg.
Zdroj MMRTG jen 45 kg (Země), resp. 16,9 kg (Mars), což je pouze 5% celkové hmotnosti.
V procesu opotřebení kol to nehraje žádnou roli - těžiště roveru je v podélném i příčném směru téměř přesně uprostřed a výkyvný rocker-boogie podvozek roznáší zatížení na všechna kola zcela rovnoměrně.
pospa - 17/1/2014 - 16:26
Jen pro záznam a lepší přehled o průběhu mise:
Člen MSL týmu potvrdil, že původně plánovaná zastávka Waypoint 3 byla vynechána a tento název je nadále používán pro lokalitu, která byla původně označena jako Waypoint 4.
HonzaB - 20/1/2014 - 10:05
citace:
citace:Podle mě svojí roli v opotřebení kol hraje i hmotnost RTG generátoru... vždyť to váží tunu, celé.
Curiosity má na Zemi hmotnost 899 kg, na Marsu je to 338 kg.
Zdroj MMRTG jen 45 kg (Země), resp. 16,9 kg (Mars), což je pouze 5% celkové hmotnosti.
V procesu opotřebení kol to nehraje žádnou roli - těžiště roveru je v podélném i příčném směru téměř přesně uprostřed a výkyvný rocker-boogie podvozek roznáší zatížení na všechna kola zcela rovnoměrně.
Myslím, že to není o hmotnosti roveru jako takového, ale o podcenění vlastností marsovského prostředí.
Obvykle se podobná kola navrhují relativně "tenká", protože pak materiál lépe pruží. Ovšem na Marsu je zima (průměrná teplota je -63st.C) a v zimě materiály křehnou a ztrácejí pružnost. A také je na Marsu téměř vakuum (průměrný tlak je 0.8kPa což je cca 125 krát méně než na Zemi). V takhle nízkém tlaku se materiály odplynují, což také zvyšuje jejich křehkost.
U menších roverů byly nároky relativně vzdálené od materiálových limitů a proto bylo vše pohodě (kola už technicky nemá smysl dělat tenčí, ale rovery byly mnohem lehčí).
tož tak ... Jara - 20/1/2014 - 11:32
U menších roverů byly nároky relativně vzdálené od materiálových limitů a proto bylo vše pohodě (kola už technicky nemá smysl dělat tenčí, ale rovery byly mnohem lehčí).
tož tak ......
Také si myslim ze se inzenyri nechali ukolebat tim ze kola byl u všech předchozích misi ten nejmensi problém a hmotnost s teplotami nebrali moc v úvahu (mozna jen prepocitali na hmotnost a zameteno).MSL je ale další velky krok kupředu a chybama se clovek uci.Verim ze to překonají bud jizdou pozpátku nebo terenem ale je to zase dobra zkušenost do budoucna,k nezaplaceni.
PS: Alespon ti jednorazovi sebevrazi(co se na Mars teoreticky chystaji) mají něco k dobru uz jen tim ze je jim jasne ze tam nejsou zadne asfaltove,betonove,zpevnene,nezpevnene vozovky ale prach obycejny tezky teren v ještě tezsim a vrazednem prostředí.
Machi - 20/1/2014 - 12:48
Já to šílenství okolo kol vážně nechápu. I kdyby to opotřebení takto pokračovalo 10 let, tak by to velmi pravděpodobně nevedlo k žádnému omezení mobility. Že selže nějaký z elektromotorů, že selže řízení, napájení, nebo baterie, toho bych se bál, ale to že je pár děr v kolech, do kterých jich inženýři JPL sami pár udělali to vážně ne. Vždyť Curiosity může jet i po žebrování kol, i kdyby už tam žádný plech nebyl.
Na Curiosity se může pokazit hromada věcí, ale řeší se jen tato pitomost, protože ty díry prostě blbě vypadají.
pospa - 20/1/2014 - 13:24
citace:Já to šílenství okolo kol vážně nechápu ...
Jj, šílenství okolo je skutečně zbytečné - kolům se nedá na dálku nijak pomoct. Vyměnit, opravit, vrátit zpět.
Co ale udělat lze, je průběžně monitorovat jejich stav, sledovat narůstající poškození, najít korelaci s projetým terénem a uzpůsobit tomu další postup. Mobilita skutečně ohrožena není, ale o tom, že to nevypadá hezky myslím není sporu.
I když jsem byl za svou "kacířskou" poznámku na UMSF o tom, že tento monitoring bude mít zřejmě vliv na konstrukci kol pro Mars rover 2020, pokárán, stojím si stále za svým názorem, že minimálně přední pár kol bude u nového roveru o něco bytelnější.
Zkušenosti z předchozích misí se vždy použijí u dalších, o tom není sporu. Mě jen vytáčí některé komentáře od armchair engineers (®Caplinger), česky asi hospodský inženýr?
pospa - 20/1/2014 - 15:44
No vidíš, ty to bereš jako samozřejmost, já to vidím jako přirozený vývoj, ale když jsem si to na umsf dovolil naznačit, tak na to djallison reagoval takto:
"Why would you change the design for 2020. They work. They work great. There's nothing whatsoever to suggest they're going to stop working. Why would you invest a second of time, energy, or money - or mass budget - in making them unnecessarily heavier?
....
That could be solved by not posting endless comments about 'weak torn wheels'. Not by pointlessly changing a vehicle design. "
Armchair engineer chápu něco jako "gaučový inženýr" (armchair = křesílko, pohovka) ... v podstatě radílek, co má sice trochu ponětí o tématu, ale nepracuje přímo v dané branži, nebo dokonce v řešitelském týmu.
Jinak mám pocit, že mcaplinger takový není - že buď je přímo členem MSL týmu, nebo je aspoň v blízkém kontaktu s některými MSL inženýry.
Machi - 20/1/2014 - 17:34
No já myslím, že dojde jen k menším úpravám, že víc jak kilo na všechna kola nepřidají (max. ~200g/kolo) a úpravy se budou týkat hlavně prvního páru. Ale to je otázka do budoucna. Uvidíme za pár let, možná dojdou k závěru, že úpravy nutné nejsou vůbec.
Toho inženýra jsem převedl do českého prostředí, také mě prvně napadl překlad s gaučem, ale to mě nepřipadlo správně české.
Jinak to nebylo myšleno tak, že by jím byl Caplinger, naopak on použil ten termín na některé "odborníky", já jsem to od něj jen převzal.
Caplinger je (či byl) členem Malin Space Systems a je jeden z odborníků v týmu kamer MastCam/MAHLI/MARDI.
HonzaB - 20/1/2014 - 22:25
citace:Já to šílenství okolo kol vážně nechápu. I kdyby to opotřebení takto pokračovalo 10 let, tak by to velmi pravděpodobně nevedlo k žádnému omezení mobility.
...
Osobně bych byl "inženýrsky opatrný" a koly se vážně zabýval. Minimálně pro získání přesných dat a poučení do budoucna.
Podle mého názoru žebrování funguje jenom ve spojitosti s (relativně) neporušeným pláštěm. Představuji si to podobně jako u profilového nosníku. Žebrování snese větší zátěž v radiálním směru (kolmo na osu), ale pouze tehdy, když plášť nedovolí žebrům uhnout tangenciálně (tedy do strany). V okamžiku, kdy praskliny v plášti umožní žebrům pohyb do stran, tak kolo přestane být funkční a pohyb MSL je v PR....
Ještě si tipnu, že u nových verzí marsovských kol přidají ke každému žebru "patku". Tedy pruh silnějšího pláště podél žeber. [Upraveno 20.1.2014 HonzaB]
martinjediny - 20/1/2014 - 23:32
citace:...U menších roverů byly nároky relativně vzdálené od materiálových limitů a proto bylo vše pohodě...
...Osobně bych byl "inženýrsky opatrný" a koly se vážně zabýval. Minimálně pro získání přesných dat a poučení do budoucna.
Podle mého názoru žebrování funguje jenom ve spojitosti s (relativně) neporušeným pláštěm....
Ještě si tipnu, že u nových verzí marsovských kol přidají ke každémužebru "patku"...
Patka rebra so stredovym obvodovym upevnovacim nosnikom a pripadne so zosilenym bocnym prelisom ti vytvori somonosnu konstrukciu, kde plast uz bude len roznasaci...
Nie je to priestor pre odlisne materialy?
..left-front wheel of NASA's Curiosity Mars rover
ad Machi, cela pointa je v tom, ze skutocne nemusi chybat viac, ako tych cca 200g na koleso. A rad si pockam, ako sa Jan trafil do odhadov. podobne uvahy museli minimalne zvazit aj konstrukteri MSL.
Ale aj ak by pridali 3kg na koleso, alebo ho uplne prepracovali, aj tak si zasluzia obdiv. Toto je uplne nova kategoria... Jara - 21/1/2014 - 07:51
Ubrat zavity po hranu matice na všech sroubech a hned je jedno kolo ve vahovem limitu.
Jinak si také myslim ze se dela z komara velbloud.Kola budou porad funkci aspoň nejak a zbytek uz bude mimo hru ale je to zajimava zkušenost co vse se muze stat aniz to kdy při projektu napadlo za to bude v takovem rozsahu.
martinjediny - 21/1/2014 - 09:22
z komara somara sa robilo pri prvych dierkach.
nie teraz, ked je koleso prasknute napriec az po kotevnu vyztuhu v strede kolesa.
Myslim, ze v MSL technici medituju, ako sa bude tato prasklina sirit cez vyztuhu a dali by zlatu medailu tomu, kto by na konci praskliny navrtal dierku, aby ju zastavil.
To suvisi prave s tymi materialovymi charakteristikami, ktore ma zaujimali, kde mi par stranok dozadu daval Mirek nejake odkazy
ad skrutky
aj ked na tvojej fotografii je vidiet, ze maju skrutky presah obcas aj 3-4zavity miesto dvoch, urcite sa nedaju zrezat po maticu.
priemer skrutky, velkost a tvar zavitu a presah 2nepouzitych zavitov je dany optimalizaciou priebehu napati a deformacii v skrutke.
pokial si mozes dovolit urezat necinne zavity, tak obvykle preto, ze mas zbytocne predimenzovanu skrutku a odlahcenie dosiahnes mensou skrutkou, ktorej ale 2necinne zavity nechas presahovat.
HonzaB - 21/1/2014 - 09:24
citace: ...
Ubrat zavity po hranu matice na všech sroubech a hned je jedno kolo ve vahovem limitu. ...
Ubrat přesahující závity možná nejde.
Možné důvody:
1) Pokud používáte předpínače (což se používá u velkých šroubů, nebo u šroubů do křehkéno materiálu, nebo u šroubů do jiných teplotních podmínek, pak musíte nechat "čouhat" kus závitu pro předpínač (který po dotažení odstraníte).
Nevím, jestli při montáži používali předpínače, ale je to možné a byl by to důvod pro přesah závitu.
2) Nebo z montážních důvodů byl vhodný přesah závitu. Nevím.
3) Nebo jde o nutný přesah z důvodu průběhu napětí ve šroubu. U vyšších zatížení je třeba vždy určitý přesah ...
4) důvod, který mne nenapadl (třeba byli delší šrouby lacinější ... ;-) )
Všimněte si, že závit přesahuje jen na některých šroubech. ;-)
Nikdo se k tomu moc neměl, takže to musela Emily vyzobat z fotek sama.
Pro větší jednoznačnost pozměnila číslování prostorů mezi žebry a vyznačila proražené otvory v plášti kol, Sol 513.
... je to v pohodě
Machi - 21/1/2014 - 15:42
Pěkná práce, takhle to poškození vypadá menší než se zdá z fotek. Pokud se trhliny nebudou šířit i přes příčné žebrování a střední a boční podélná žebra, pak to nebude problém. Pokud ano, pak by to problém do budoucna mohl být. Ale i kdyby, tak v JPL s nějakým řešením přijdou, tak jako (skoro) vždy.
-=RYS=- - 21/1/2014 - 15:51
V nejhorsim se z roveru stane stacionarni sonda.
Stejne se s tim musi pocitat, ze az poklesne ucinost plutonia, ze to dal
nepojede. Ale stavu na pristroje a vysilacku to bude mit jeste na par let
po posledni jizde.
Jara - 21/1/2014 - 16:16
citace:V nejhorsim se z roveru stane stacionarni sonda.
Stejne se s tim musi pocitat, ze az poklesne ucinost plutonia, ze to dal
nepojede. Ale stavu na pristroje a vysilacku to bude mit jeste na par let
po posledni jizde.
No toto je snad jasne a nabeton ze z neho bude stacionar.
Doufam ze zas nejaky chytrak neprovede s MSL něco takoveho jak provedli s oběma Vikingy.
xChaos - 23/1/2014 - 16:45
Sol 520 / Trhlina na předním kole se zformovala do podoby "nože", který ohrožuje kabeláž podvozkové vzpruhy. (via nyx.cz / id VIRGO)
Tohle popravdě už vůbec nevypadá hezky. Nikdy jsem nepochopil, co bylo špatného na "drátěnkových" pneumatikách Apollo moon roverů (a dílem i Lunochodů) a pro je místo toho lepší poslat na Mars tunové vozidlo pojíždějící na hliníkových plechovkách od piva nebo coly...
A taky by mi zajímalo, jestli "morseovku" na kolo přidával nějaký inženýr... místo, na kterém se plech protrhl, má totiž zcela zjevně odlišnou (chybnou) geometrii. [Upraveno 23.1.2014 xChaos]
xChaos - 23/1/2014 - 16:51
citace:Ale stavu na pristroje a vysilacku to bude mit jeste na par let
po posledni jizde.
Fakt se nasměju, jestli životnost Opportunity překoná životnost Curiosity :-) (není to pravděpodobné, ale hmotnost na opotřebení vliv jistě má, a lidi si neuvědomují, že solární panely fakticky nejsou "spotřební materiál".. na rozdíl od paliva se sebevětší energetickou hustotou...)
martinjediny - 23/1/2014 - 21:09
citace:
citace:Ale stavu na pristroje a vysilacku to bude mit jeste na par let
po posledni jizde.
Fakt se nasměju, jestli životnost Opportunity překoná životnost Curiosity :-) (není to pravděpodobné, ale hmotnost na opotřebení vliv jistě má, a lidi si neuvědomují, že solární panely fakticky nejsou "spotřební materiál".. na rozdíl od paliva se sebevětší energetickou hustotou...)
V kazdom pripade sa zda, ze sa praskliny spojili a zazehnalo sa aspon riziko pokracovania unavoveho lomu cez stredovu kotevnu vyztuhu.
I ked za cenu noveho "bonusu".
teraz by sa fakt hodilo nejake rameno, ktore by "noz" ohlo do bezpecnejsej polohy.
Nemal by byt sucastou dalsej misie R2D2 s novou sadou pneumatik?
Tlama - 23/1/2014 - 21:11
Jak to má curry daloko k hlavnímu cíli?
yamato - 23/1/2014 - 21:39
toto uz vobec nevyzera "normalne"
xChaos - 23/1/2014 - 21:46
Myslím, že rover Curiosity je první auto, které na Marsu píchlo.
David - 23/1/2014 - 23:30
Možná, že přistání " na podvozek" mohlo kolo, které se střetlo s nějakou nerovností a tím bylo více namáháno, poškodit.
Jara - 24/1/2014 - 07:16
Myslim ze je tam mista dost nad kabelazi.Ale ze se to tak vyhlo,to me dost zarazi.
tycka - 24/1/2014 - 11:23
citace:
citace:Ale stavu na pristroje a vysilacku to bude mit jeste na par let
po posledni jizde.
Fakt se nasměju, jestli životnost Opportunity překoná životnost Curiosity :-) (není to pravděpodobné, ale hmotnost na opotřebení vliv jistě má, a lidi si neuvědomují, že solární panely fakticky nejsou "spotřební materiál".. na rozdíl od paliva se sebevětší energetickou hustotou...)
Je to vysoce nepravděpodobné - tedy pokud MSL nepostihne skutečně nějaký zcela zásadní problém.
Prostě solární panely Opportunity - jsou plně závislé na funkčnosti akumulátoru a ten je již téměř ten "spotřební materiál". Prostě jakmile skončí bude konec - samotné panely alespoň dle toho co se tady psalo nejsou schopny to vozítko bez funkčního akumulátoru sami jakkoliv pohánět. To druhé vozítko dle všeho skončilo právě kvůli zničení jeho akumulátoru, když v zimě z důvodu nedostatečného přitápění zcela promrzlo. Solární panely svoji životnost mají, ale dle mne o dost větší než právě ten akumulátor.
MSL má být v tomto ohledu líp - bez funkčního akumulátoru stačí ten zdroj na běžný provoz - rozhodně nikoliv však na pohon, ale na základní pro poskytování vědeckých dat to stačí.
xChaos - 24/1/2014 - 12:29
citace:Prostě solární panely Opportunity - jsou plně závislé na funkčnosti akumulátoru a ten je již téměř ten "spotřební materiál".
Doporučuju si nastudovat, jak to přesně funguje s tím RTG generátorem v Curiosity. Ten nemá extra velký výkon (a ten navíc v čase klesá, i když jde spíš o desítky let) - a zřejmě by nezvládl pohánět motory či přístroje přímo. Takže se používá k dobíjení lithiové baterie - úplně stejně, jako u MER - viz http://en.wikipedia.org/wiki/Curiosity_(rover)#Specifications
Based on legacy RTG technology, it represents a more flexible and compact development step,[23] and is designed to produce 125 watts of electrical power from about 2,000 watts of thermal power at the start of the mission.[20][21] The MMRTG produces less power over time as its plutonium fuel decays: at its minimum lifetime of 14 years, electrical power output is down to 100 watts.[25][26] The power source will generate 9 MJ (2.5 kWh) each day, much more than the solar panels of the Mars Exploration Rovers, which can generate about 2.1 MJ (0.58 kWh) each day. The electrical output from the MMRTG charges two rechargeable lithium-ion batteries. This enables the power subsystem to meet peak power demands of rover activities when the demand temporarily exceeds the generator’s steady output level. Each battery has a capacity of about 42 amp-hours.
MSL je na tom výborně s tepelnou výdrží - nebude mu hrozit nějaké zamrznutí přes zimu, to je jasné. S těmi bateriemi to je tak, že možná nebudou muset projít tolika cykly, jako u MER, protože je tam vždy ta "stabilizace" o 125W (ale solární panely u MER nebudou ve špičce dávat zas o tolik míň... nebo teď jsem to dlouho nesledoval, ale ta čísla jsou v podobných řádech, pokud panely nejsou zaprášené). Motory při jízdě ale asi budou brát více, než 125W (to by byla polovina výkonu mého elektrokola - a to rozhodně nevážilo tunu - i když v třetinové gravitaci - a nejezdilo v terénu).
jinak podle http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_Exploration_Rover_Mission#Power_and_electronic_systems na tom MER nebyly tak špatně - vyrobily sice za den jen asi 1/4 energie, co RTG generátor na MSL, ale také vážily méně, než 1/4 hmotnosti MSL. Co se baterí týče, tak Its power system includes two rechargeable lithium ion batteries weighing 7.15 kg (16 pounds) each - to se ale porovnává blbě, když neznáme napětí, pod kterým jsou akumulátory v MSL :-) jinak izotopové topení mají taky: At night, the rovers are heated by eight radioisotope heater units (RHU), which each continuously generate 1 W of thermal energy
Kdybych stavěl marsovský rover já :-))) tak na základě dosavadních zkušeností asi zvolím kompromis: hmotnost/velikost asi spíš jako MER, kola drátěnková, jako Lunochod/Apollo Lunar rover, solární panel (s nějakou možností čištění od prachu - tedy např. překlopení, naklopení, zavření víka...) a větší výkon izotopových topných tělísek, než 1W.
BTW Exomars má vážit 300 kg - to je daleko podobnější MER, než MSL.
pospa - 24/1/2014 - 18:39
citace: S těmi bateriemi to je tak, že možná nebudou muset projít tolika cykly, jako u MER... Motory při jízdě ale asi budou brát více, než 125W
Baterie MSL procházi podobnými cykly, jako u MER, 1 sol = 1 vybíjecí cyklus.
Oba rovery si odbývají maximum svých aktivit (spotřebu energie) přes nejteplejší část dne, po dobu 5 až 6 hodin.
S dobíjením baterek je to samozřejmě jiné. U MERu je to pouze po dobu slunečního svitu a závisí také na opacitě atmosféry + stupni zaprášení FV panelů, zatimco u MSL probíhá dobíjení kontinuálně po celý sol a po celý rok stabilním a ničím nerušeným výkonem MMRTG.
Co se týká spotřeby energie MSL, tak největší konzument je analyzátor SAM a pak elektrická topidla všech možných pohonných jednotek roveru.
tycka - 25/1/2014 - 19:01
citace:Baterie MSL prochází podobnými cykly, jako u MER, 1 sol = 1 vybíjecí cyklus.
Oba rovery si odbývají maximum svých aktivit (spotřebu energie) přes nejteplejší část dne, po dobu 5 až 6 hodin.
Přece jen vzhledem k trvalému výkonu nejméně 100W - tedy bez kolísání jako je tomu u solárních panelů - očekávám, že je tam i možnost pohánět přístroje přímo z tohoto generátoru bez nutné účasti akumulátoru - jako nouzová záloha právě pro případ selhání akumulátoru.
Prostě tak mě to připadá rozumné - je lepší mít z něho alespoň statickou sondu, když přestanou fungovat akumulátory(životnost toho generátoru by měla být delší než těch akumulátorů) než přijít o to vozítko úplně. A z hlediska elektroniky ani nevidím prakticky důvod proč by tomu tak jít nemohlo(snad jedině leda možná hmotnost zřejmě nutné přídavné elektroniky k tomu účelu) - jiné sondy typu Voyager jsou též napájeny přímo z generátoru.
pospa - 25/1/2014 - 20:32
citace:Přece jen vzhledem k trvalému výkonu nejméně 100W - tedy bez kolísání jako je tomu u solárních panelů - očekávám, že je tam i možnost pohánět přístroje přímo z tohoto generátoru bez nutné účasti akumulátoru - jako nouzová záloha právě pro případ selhání akumulátoru.
Ne, přímé napájení z mmrtg není možné. Jinak, na elektrický výkon 100 W to spadne až po 14 letech.
Pravděpodobnost selhání obou li-ion baterií je velmi malá díky trvalému vytápění odpadním teplem z rtg. Počet možných nabíjecích cyklů bude rozhodně několikanásobně vyšší než je délka primární mise. http://ctqualityaward.org/pdf/Yardney.pdf
MSL je díky teplu z RTG v lepší tepelné pohodě, takže životnost může mít delší, reálně ale bude záležet na spoustě faktorů. Klidně se může stát že životnost Curiosity bude nižší.
xChaos - 26/1/2014 - 11:02
citace:Klidně se může stát že životnost Curiosity bude nižší.
Zatím to vypadá, že až problémy s koly přesáhnou určitou, mez, tak může změnit ve stacionární stanici. Zase ale tentenký plech z kol se může docela dobře prostě "oloupat" a bude to dál pokračovat jen na zbylé (odolnější) mříži... zatím je trochu ticho po pěšině, ale nevyhnutelný závěr bude, že s tím "píchlým" kolem prostě pojedou dál, jako by se nechumelilo... nic moc jiného ani dělat nemůžou.
yamato - 26/1/2014 - 16:41
citace: nic moc jiného ani dělat nemůžou.
no, keby nebola ziadna fyzicka prekazka medzi kolesom a laserom... pospa - 28/1/2014 - 13:23
Strategický plánovací tým došel k zajímavému rozhodnutí, a to změnit na určitou dobu všeobecně dodržovaný JZ směr postupu k MtSharp a vydat se na chvílii přímo na západ kvůli bezpečněji sjízdnému terénu.
Nová trasa možná povede skrze úžinu mezi dvěma skalními výběžky, navíc vyplněnou poměrně vysokou písečnou dunou. Úžina dostala jméno Dingo Gap.
Když se podíváme na elevační mapu z poslední doby, je jasně vidět, že stoupání začíná být poměrně dramatické, aspoň v porovnání z prvními 4,5 km trasy. Curiosity je cca 30 m nad místem přistání a terén je mnohem členitější než dřív.
Sol 526 : MAHLI provedla, řekl bych že poprvé, inspekci čidel soupravy REMS.
Pravý snímač přízemního větru (na levém snímku zezadu), který je poškozen už od přistání, bohužel zkontrolovat nemůže - tam se MAHLI podívat nedokáže.
pospa - 29/1/2014 - 22:28
Sol 527 : Velmi zajímavé místo ... ta pneumatika, ostré čnějící kameny, ta duna ... přál bych každému vidět celé 3D panorama v Midnight Planets ... Ale vjíždět do toho s roverem bych se vážně bál.
pospa - 30/1/2014 - 14:04
citace:Pravý snímač přízemního větru (na levém snímku zezadu), který je poškozen už od přistání, bohužel zkontrolovat nemůže - tam se MAHLI podívat nedokáže.
Tak musím vzít předchozí tvrzení zpět, MAHLI to dokáže.
Dva protilehlé snímky senzorů REMS dokumentují jen jeden, ten pravý, výložník a to z obou stran - zepředu i zezadu. Technici ovládající robotickou paži ji dokázali zkroutit tak, že se podívala na kamerový sloupek zezadu. Nějak takto:
Tyto snímky byl právě pokus o to zdokumentovat viditelná poškození jednoho z větrných čidel a najít příčinu jeho selhání. Bohužel se zdá, že k žádnému poškození odlétajícími kousky štěrku při přistání nedošlo. Ale zcela jistě to zatím tvrdit nemůžeme.
Tohle mi nepřipadá ani trochu jako dobrý nápad....
Na jiném odkazu (http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2014-028) se navíc uvádí, že důvodem má být lepší cesta mimo oblast s ostrými kameny, které poškozují kola. Pokud se už teď musí kvůli opotřebení kol optimalizovat trasa, tak ať mi nikdo neříká, že to není problém.
xChaos - 30/1/2014 - 20:30
citace:
Tohle mi nepřipadá ani trochu jako dobrý nápad....
zapadnout teď do duny by bylo elegantní řešení jak... ehm... vybruslit z potenciálních budoucích problémů s těmi prošoupanými koly (další poškození by se nekonalo a šlo by to svést na někoho jiného)
ale tak samozřejmě doufám, že ještě kus popojedou... zatím byla spousta objevů, ale žádné opravdové "road movie" jako (zejména) v případě Opportunity... a těmi dramaty typu to zapadnutí do duny, několikaletý přejezd k Endeavour, apod.
Andy - 30/1/2014 - 23:43
Tak už do duny vjeli a zkoušejí její vlastnosti, ale tu "pneumatiku" nám zblízka nevyfotili, nebo to aspoň nemůžu najít :-(. Škoda...
pospa - 31/1/2014 - 09:18
Curiosity najela k Dingo Gap bokem, stojí paralelně s 1 m vysokým hřebenem písečné duny a koly na pravé straně testuje její vlastnosti.
Když vidím ty šutry za dunou (viz i předcházející fota), tak bych skoro řekl, že se řidiči už nudili a chtěli vyzkoušet prostupnost vozidla pískem. Nevím, jestli je tam ten terén schůdnější.
pospa - 5/2/2014 - 09:36
citace: Nevím, jestli je tam ten terén schůdnější.
citace:Oficiální Dingo Gap panorama z dílny NASA. Barevně upraveno na "pozemské osvětlení".
Pěkná jsou dvě 2 m měřítka vložená do snímku v plném rozlišení. http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA17931
Neskutecne!!!!
Ty zvetrale bridlice na levo - jen je od sebe rozdělit.
MOD:
Odstraněn obrázek z citace. Prosím držte se doporučení pro formát příspěvků (3.1) v pravidlech diskuse. Díky Andy - 5/2/2014 - 11:25
citace:Ty zvetrale bridlice na levo - jen je od sebe rozdělit.
A vyloupnout nějakou fosílii .
Vzadu za dunou to s trochou představivosti vypadá, jako pouštní dlažba na našich pouštích - jemné částice prachu byly vyfoukané jinam, což odkrylo kamenný podklad. V tomto případě ale i tak asi docela měkký, tvořený jemnými ztvrdlými sedimenty. Doufám, že to zkusí pojezdit, aby si šlo lépe představit, jak jsou ty sedimenty tvrdé .
Tlama - 5/2/2014 - 16:05
citace:
citace: Nevím, jestli je tam ten terén schůdnější.
Měl by být. Proto se tam vydali, viz mapa.
Dík za mapu. Jojo, já jim věřím i na mapě to tak vypadá, ale představa jak tam s Curio krosej
Také vám vždycky na té foto-mapě připadá, že co je nahoře, je dole a obráceně? Myslím jako kopec versus nížina.
Tlama - 5/2/2014 - 16:08
citace:Oficiální Dingo Gap panorama z dílny NASA. Barevně upraveno na "pozemské osvětlení".
Pěkná jsou dvě 2 m měřítka vložená do snímku v plném rozlišení.
Na to se dá říct jedině:"Hustý"
A že vzadu není obloha, ale kopce, jsem si uvědomil až po chvíli, co jsem přestal civět na popředí.
pospa - 5/2/2014 - 20:15
Sol 529 : Země i s Měsícem ze vzdálenosti 158 mil km. Pořídil MastCam M100.
Nevíte někdo, jestli už se přehoupla přes dunu nebo kdy se na to chystají? Po té, co jsem koukal na to zabořené levé kolo, tak už nejsem úplně klidný.
Arccos - 7/2/2014 - 12:39
citace:Nevíte někdo, jestli už se přehoupla přes dunu nebo kdy se na to chystají? Po té, co jsem koukal na to zabořené levé kolo, tak už nejsem úplně klidný.
Ano, bohužel, v článku je několik nepřesností a chyb, ale nejvíc mi asi vadí nepřesně uvedený zdroj některých doprovodných obrázků.
Autor článku, nebo redakce Technetu si hodně ulehčili práci, když u všech 12 snímkům ve fotogalerii přisoudili autorství NASA nebo NASA/JPL, což není pravda.
Autorem snímků 2 a 3 (mapa) je Phil Stooke@UMSF, autorkou panoramat 7 a 8 je Damia Bouic - Ant103@UMSF. Arccos - 7/2/2014 - 13:27
citace: Ano, bohužel, v článku je několik nepřesností a chyb, ale nejvíc mi asi vadí nepřesně uvedený zdroj některých doprovodných obrázků.
Ale zas na druhou stranu je nutné říct, že Technet je ještě poměrně dobrý. Přinejmenším v porovnání s jinými našimi novinami, které si kosmického výzkumu všimnou, jen když něco vybuchne.
pospa - 8/2/2014 - 07:41
Detail mapy posledních několika solů ukazuje kudy Curiosity zdolala svou první písečnou dunu v úžině Dingo Gap.
Ano, bohužel, v článku je několik nepřesností a chyb, ale nejvíc mi asi vadí nepřesně uvedený zdroj některých doprovodných obrázků.
Autor článku, nebo redakce Technetu si hodně ulehčili práci, když u všech 12 snímkům ve fotogalerii přisoudili autorství NASA nebo NASA/JPL, což není pravda.
Autorem snímků 2 a 3 (mapa) je Phil Stooke@UMSF, autorkou panoramat 7 a 8 je Damia Bouic - Ant103@UMSF.
Je třeba doplnit pár informaci na vysvětlenou.
Tento obrázek vytvořila Emily Lakdawalla na základě DTMs (Digital Terrain Models), které vznikly ze stereosnímků terénu kamerou HiRISE.
Světle žlutá křivka reprezentuje projetou trasu, sytě zlutá je přibližný plán postupu k Murray Buttes - nástupnímu bodu na horu Mt.Sharp.
Jak vidíme z poslednich 20 solů, tento plán není žádné dogma a řidiči roveru se ho drží jen v hrubých rysech.
A konečně oranžová čara, klikatící se po úpatí centrální hory, by neměla být brána moc vážně - je to hypotetická budoucí trasa, vytvořená v roce 2011 třemi vědci a od skutečného plánu se může poměrně lišit.
(Někde v hloubi tohoto vlákna jsem dával mapu s přibližně osmi různými trasami výstupu na Mt.Sharp, které byly navrženy na základě kombinace prostupnosti terénu a vědecké atraktivity lokalit)
Myslím ,že za každým kamenem (prašné prostředí)by měla být závěj .
Co tam dělá stará kolej? Vlevo dole.
Nebo to je zatvrdlý písek zatečen při deštích do pukliny?
pospa - 12/2/2014 - 22:37
citace:Co tam dělá stará kolej? Vlevo dole. Nebo to je zatvrdlý písek zatečen při deštích do pukliny?
Skoro jsi to trefil. Takovéto vystouplé žilky světlého minerálu, podobného sádrovci, jsme viděli v Gale a na dalších místech Marsu v minulosti už několikrát.
Geologové by ti vysvětlili, že jde o důkaz dlouhodobé přítomnosti kapalné vody v několika oddělených geologických obdobích.
dodge - 13/2/2014 - 07:59
Sol 544 : MAHLI se poprvé od přistání podívala na místa roveru, kam ještě nikdy před tím - vstupní otvor pro odběr plynných vzorků do přístroje SAM a druhý je mi zatím trochu záhadný.
Musíme počkat na stažení snímků v plném rozlišení.
pospa - 16/2/2014 - 16:25
Curiosity rover report 14.2. 2014 :
Řidiči roveru ověřují poškozování kol kovovými simulátory ostrých kamenů na Mars Yardu.
U příležitosti 5000 m na odometru Curiosity si členové MSL týmu a další zaměstnanci JPL zaběhli 5 km dlouhou kondiční trasu.
martinjediny - 16/2/2014 - 18:23
Dufajme, ze to dotiahnu aspon na polmaraton
pospa - 17/2/2014 - 13:39
Tak máme konečně jasno ... dorazily inspekční snímky MAHLI v plném rozlišení (po rozkliknutí).
Btw. konečně máme důkaz, že na kalibračním terči zůstal nápis "MARS 2010", což mělo udávat původně plánovaný rok přistání 2010 (start 2009).
Dvouletý odklad startu na 2011 nestál za to, aby se nápis na hodinách aktualizoval.
Jeden zajímavý detail k této fotce.
Pokud jste se pozastavili nad "chaotickou" skupinou šroubů na boční stěně inspekčního talíře, tak ty mají svůj účel, vlastně dva:
1) hlavy šroubů slouží jako "škrabka" pro čištění drátěného rotačního kartáče DRT od zbytků prašného materiálu
2) hlavy šroubů v Braillově písmu dávají nápis "John Klein", na památku zesnulého projektového managera MSL.
hugis - 18/2/2014 - 10:27
citace:2) hlavy šroubů v Braillově písmu dávají nápis "John Klein", na památku zesnulého projektového managera MSL.
Na "John Klein" tam je málo skrutiek. Mne tie skrutky dávajú slovo "Roov".
dodge - 18/2/2014 - 11:19
Zvláštní večernice na obloze Marsu: modrá Země.
Představte si, že jste byli zvoleni do posádky prvního přistání lidí na Marsu. Už jste na místě, pracujete ve skafandru mimo přistávací modul, sbíráte všelijaké šutry a najednou už nastane večer (Mars má skoro stejně dlouhý den jako Země) a vy se máte vrátit do lodi. V poslední chvilce venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
citace:2) hlavy šroubů v Braillově písmu dávají nápis "John Klein", na památku zesnulého projektového managera MSL.
Na "John Klein" tam je málo skrutiek. Mne tie skrutky dávajú slovo "Roov".
Jj, na to už přišlo více lidí. Buď to byla Kleinova přezdívka , nebo jde v Braillově písmu psát těsnopisem. milantos - 18/2/2014 - 17:45
citace:
. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
Když si nepřečtu originální článek, tak nabudu dojmu, že uvedený snímek pořídila Curiosity. Jenže to je snímek z MRO z r. 2007dodge - 18/2/2014 - 19:53
citace:
citace:
. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
Když si nepřečtu originální článek, tak nabudu dojmu, že uvedený snímek pořídila Curiosity. Jenže to je snímek z MRO z r. 2007
To je dobře, že jsi svůj omyl včas zjistil.
martinjediny - 18/2/2014 - 20:32
citace:Zvláštní večernice na obloze Marsu: modrá Země.
Představte si, že jste byli ...na Marsu.
... venku upřete zrak k jasnému tmavému nebi – a pátráte po Zemi...
tak to je trochu optimisticka vizia takto vidiet Zem na vlastne oci.
Zem je len o trochu vacsia ako Mars a ani "blizku" a "velku" Venusu v takomto rozliseni nevidno... Priemerny clovek nerozozna volnym okom ani len fazu Venuse.
realnejsi je ten prvy obrazok... [Editoval 18.2.2014 martinjediny]
fritz.lochmann - 18/2/2014 - 21:01
citace:... ani "blizku" a "velku" Venusu v takomto rozliseni nevidno... Priemerny clovek nerozozna volnym okom ani len fazu Venuse...
Tak veru, v podstate ju vidím až pri 30 - 40 násobnom zväčšení v spektíve 20-60x60. Pri tomto zväčšení však už vidno Galileove mesiace okolo Jupitera, ako ho je vidieť, keďže takmer furt je zamračené. Popravde, voľným okom nie je v Bratislave vidieť už ani Malý voz, ale to je iný prípad - svetelný smog.
milantos - 18/2/2014 - 22:21
citace:
citace:
citace:
. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
Když si nepřečtu originální článek, tak nabudu dojmu, že uvedený snímek pořídila Curiosity. Jenže to je snímek z MRO z r. 2007
To je dobře, že jsi svůj omyl včas zjistil.
Necituji svůj omyl, ale tvůj "dokonalý" komentář zde u toho snímku
dodge - 19/2/2014 - 05:42
citace:
citace:
citace:
citace:
. Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně.
Když si nepřečtu originální článek, tak nabudu dojmu, že uvedený snímek pořídila Curiosity. Jenže to je snímek z MRO z r. 2007
To je dobře, že jsi svůj omyl včas zjistil.
Necituji svůj omyl, ale tvůj "dokonalý" komentář zde u toho snímku
Než začneš určovat autorství komentářů, přečti si napřed citované články, předejdeš pak blamážím.
Petr_Šída - 19/2/2014 - 09:23
To ale vcelku nic nemění na tom, že ten obrázek je tam vložený blbě .... a kohokoli, kdo to přečte to mate, ta fotka není z Curiosity a s popisku to neplyne a i v článku je to schované hodně hluboko
dodge - 19/2/2014 - 09:27
citace:To ale vcelku nic nemění na tom, že ten obrázek je tam vložený blbě .... a kohokoli, kdo to přečte to mate, ta fotka není z Curiosity a s popisku to neplyne a i v článku je to schované hodně hluboko
Souhlasím, bez pozorného prostudování článku dojde povrchní čtenář příspěvků k mylným závěrům.
milantos - 19/2/2014 - 19:28
dodge :
je mi jedno, kdo je autor článku, nezajímá mě originální zdroj.
Ale pokud si zde na kosmo.cz přečtu větu ( a je mi opravdu jedno, kdo ji vytvořil !) ale kterou jsi sem vložil TY a to větu :
"Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně. "
a pod toto tvrzení vložíš snímek z MRO,
tak je myslím všem jasné, kdo tady co zblbnul, a nezmění to žádné poučování druhých, jak a co mají číst.
dodge - 19/2/2014 - 20:32
citace:dodge :
je mi jedno, kdo je autor článku, nezajímá mě originální zdroj.
Ale pokud si zde na kosmo.cz přečtu větu ( a je mi opravdu jedno, kdo ji vytvořil !) ale kterou jsi sem vložil TY a to větu :
"Zní to ještě docela jako sci-fi, nicméně americký robot Curiosity nabídnul možnost něco takového zažít alespoň virtuálně. "
a pod toto tvrzení vložíš snímek z MRO,
tak je myslím všem jasné, kdo tady co zblbnul, a nezmění to žádné poučování druhých, jak a co mají číst.
Rozumím,členové ČAS jsou neobyčejně hloupí že píší tak slabomyslné články které tě tak snadno "zblbnou".
milantos - 19/2/2014 - 21:06
Promiň, ten článek jsem četl možná dříve než ty. Pan Straka to tam nemá hloupě, nepíše slabomyslné bludy a má tam u textu správné obrázky. Na rozdíl od tebe, který máš tady pod textem nesprávný obrázek a obhajuješ neobhasitelně něco, cos zblbnul.
dodge - 19/2/2014 - 21:43
citace:Promiň, ten článek jsem četl možná dříve než ty. Pan Straka to tam nemá hloupě, nepíše slabomyslné bludy a má tam u textu správné obrázky. Na rozdíl od tebe, který máš tady pod textem nesprávný obrázek a obhajuješ neobhasitelně něco, cos zblbnul.
Máš pravdu, příště doplním pro nechápavé text, že se jedná o ilustrační snímek. Jiní to hned z kontextu pochopili.
MASH - 20/2/2014 - 03:25
Nechci zde spamovat, ale taky mě ta fotka napoprvé zmátla. Následné argumentace pana Dodge jsou místy až trapné.
Oficiální plán dalšího postupu až k WP4 Kimberley :
pospa - 21/2/2014 - 15:34
Ještě jednou k solu 548. Panorama na konci jízdy pěkně ukazuje obrácenou (zpátečkovou) pozici roveru vzhledem ke stopám kol.
pospa - 22/2/2014 - 12:43
Částečné panorama ze stejného solu s celou Mt.Sharp a doplněnou oblohou.
pospa - 15/3/2014 - 12:56
Sol 569 : po téměř měsíci se Curiosity přiblížila na dohled ke třetímu (čtvrtému) waypointu Kimberley, u kterého na nějaký čas zastaví pro detailnější vědecký průzkum
.
pospa - 19/3/2014 - 18:38
Sol 574 : SV okraj Kimberley
.
Machi - 21/3/2014 - 12:07
Vrstvení hornin v Kimberley je naprosto úžasné!
Obrázek ve falešných barvách se zesíleným kontrastem (autor Thomas Appéré):
pospa - 23/3/2014 - 19:29
Taky Emily Lakdawalla umí velmi krásná panoramata. Sol 571
pospa - 4/4/2014 - 16:03
MRO/HiRISE během solu 538 (10.2.2014) pořídila tento snímek Curiosity poté, co překonala dunu Dingo Gap. Na druhém obrázku vše v širším kontextu.
Jako vždy, žádné záhady v tom není třeba hledat, neni to poprvé co byly podobné záblesky zachyceny kamerou NavCam na Curiosity nebo Spiritu a Opportunity.
Možná vysvětlení jsou v podstatě tři:
1) přímý zásah ccd prvku paprskem kosmického záření
2) odraz slunečního svitu od vhodně situovaného kamene či skály s rovnou hladkou plochou
3) přímé ozářeni optiky NavCamu slunečním paprskem skrze ventilační otvor v optice
PS: předejdu dotazům na překlad slova Dawn v názvu pohlednice.
Ano, česky je to úsvit, rozbřesk, ale autorka se na twitteru opravila, že to vlastně není dawn, ale dusk = soumrak.
pospa - 16/4/2014 - 20:52
Velmi aktuální snímek z MRO
pospa - 18/4/2014 - 11:25
Sol 601 : Curiosity stojící před nízkým srázem u Mt. Remarkable, viděno z povrchu a současně z orbitu.... Vot éto těchnika
Další plán je 65 m přejezd k JV okraji Mt. Remarkable, do blízkosti místa vybraného pro další vrtání vzorku.
V polovině této trasy rover zastaví a nasnímá záložní místo pro odběr horniny.
pospa - 20/4/2014 - 08:54
Sol 603 : kompletní panorama Mt.Remarkable
Lusyen - 20/4/2014 - 12:44
citace:Sol 603 : kompletní panorama Mt.Remarkable
]
to rozlíšenie je úžasné,, akoby som tam stál a díval sa okolo seba
MiraH - 20/4/2014 - 18:49
citace:Sol 601 : Curiosity stojící před nízkým srázem u Mt. Remarkable, viděno z povrchu a současně z orbitu.... Vot éto těchnika
Už jsem nad tím přemýšlel dřív. Ale nic jsem nevymyslel. Proč se vlastně Curiosity otáčí "dokolečka" v místech zastavení nebo změny směru jízdy?
pospa - 20/4/2014 - 20:17
citace:Proč se vlastně Curiosity otáčí "dokolečka" v místech zastavení nebo změny směru jízdy?
Důvodů je hned několik, já vím minimálně o třech:
1) Jízda pozpátku. Od solu 547, kdy to bylo úspěšně otestováno, jezdí Curiosity občas pozpátku. Důvodem je "šetřeni" předního páru kol, jejichž tenký hliníkový plášť doznal za poslednich 200 solů výrazně vysšího opotřebení než ostatní kola uprostřed a vzadu. Tzn. když se mění dopředná jízda na pohyb pozpátku, rover se musí otočit o 180°.
2) Způsob jízdy. Curiosity se může pohybovat celkem třemi různými způsoby / styly jízdy. Jeden z nich by se dal v podstatě nazvat "jízda naslepo podle istrukcí". Využívá se jí v případě, kdy je terén ve směru pohybu dobře znám a není obtížný. Rover dostane sadu povelů ve stylu: ujeď 25 m rovně, otoč se o 56° doprava, jeď 38 m rovně, atd. Curiosity stačí, aby se na místě otočila o méně než 90° a stopy jejích 6 kol utvoří v terénu téměř dokonalý kruh.
3) Vědecká pozorování. I v průběhu jízdy po denní trase se Curiosity občas zastaví na místě, které určí vědecký tým a provede tam pár zběžných pozorování. K tomuto účelu se někdy musí otočit stranou, aby se přístroje na robotické paži dostaly na požadované místo.
pospa - 23/4/2014 - 06:48
Do včerejších oslav Dne Země se pripojila i VSTB Maggie na JPL Mars Yard.
MiraH - 23/4/2014 - 08:48
citace:Proč se vlastně Curiosity otáčí "dokolečka" v místech zastavení nebo změny směru jízdy? Důvodů je hned několik, já vím minimálně o třech:
Díky. Jsem natvrdlý. Vůbec mě nenapadlo, že při šesti kolech stačí malé pootočení a stopy kol vypadají kruhové. :-)
pospa - 28/4/2014 - 15:39
Sol 613 : Nový (v pořadí třetí) autoportrét Curiosity od Mt.Remarkable. Povšimněte si stupně zaprášení horních ploch po celém povrchu roveru.
MSL se připravuje ke třetímu odběru materiálu vrtačkou. Tentokrát poprve z pískovce (před tím 2x jílovec). Místo odběru dostalo jméno "Windjana".
Vrtání předchází klasická sada kroků jako snímkování před a po češtění plochy rotačním kartáčem, spektrometrická měření APXS a ChemCam
yamato - 28/4/2014 - 19:15
a nezafuci a nezafuci...
admin - 29/4/2014 - 10:29
citace:Sol 613 : Nový (v pořadí třetí) autoportrét Curiosity od Mt.Remarkable. Povšimněte si stupně zaprášení horních ploch po celém povrchu roveru.
Píšu si - smetáček s sebou.
Pokud by lidi zamířili nejdřív na Měsíc, možná by byli lépe připraveni na marsovský prach...
pospa - 30/4/2014 - 00:22
Mars Rover Curiosity at NASA's Jet Propulsion Laboratory - Nerdy Jobs with Matt Bennett
PS: nevím jak to dělaji, ale ty srnky se potulují pořád tam co loni
pospa - 30/4/2014 - 06:48
Sol 615 : Curiosity vyvrtala další otvor do čtvrté planety. Materiál horniny je tmavší než u předchozích vzorků.
pospa - 30/4/2014 - 11:32
Sol 613 - zachycen západ měsíce Phobos za úpatí hory Mt.Sharp
animgif .
Arccos - 30/4/2014 - 11:52
citace:Mars Rover Curiosity at NASA's Jet Propulsion Laboratory - Nerdy Jobs with Matt Bennett
Pěkné video!
Co mě překvapilo, byl klepavý zvuk pohybujícího se roveru. Jak ze stareho traktoru. Možná tak zní jenom předváděný testovací kus.
pospa - 30/4/2014 - 14:03
citace:Co mě překvapilo, byl klepavý zvuk pohybujícího se roveru. Jak ze stareho traktoru. Možná tak zní jenom předváděný testovací kus.
Ten zvuk vydávají tenká hliníková kola velkého průměru při pohybu po nerovném tvrdém terénu.
Stejně to zní i u dvojnice Curiosity - VSTB, kterou ve videu ukázali jen v garáži.
Podobné, i když ne tak výrazné zvuky, vydávají taky kola u menšího MERu.
Ovšem to platí u nás na Zemi.
V podmínkách 100x řidší atmosféry na Marsu to není skoro vůbec slyšet - Marťany to rušit nebude. cernakus - 30/4/2014 - 17:24
Mně překvapila ta "rychlost". Sice člověk ví, že je maximálka asi 4cm/s, ale dokud to nevidí na vlastní oči, tak si to prostě nedokáže představit. Jak řekl ten řidič, daň za houby elektrický výkon zdroje (on to řekl uhlazeněji, ale povzdech jsem cítil:-). Jinak, že to rachotí bylo tak přirozené, že jsem si to zprvu neuvědomoval.
Miroslav Pospíšil:
Nevíš z hlavy co je rychlejší jestli MER nebo MSL?
pospa - 30/4/2014 - 18:14
Už jsem to psal několikrát - oba typy roverů jsou stejně rychlé (pomalé).
Max teoretická rychlost 5 cm/s; otestováno pouze v montážní hale na vhodném rovném povrchu. V praxi se používají rychlosti 2 - 3 cm/s, ale z 80% to není souvislý pohyb. Většinou je rover v režimu autonomní navigace a vyhýbání překážkám, takže 10 s jede a 20 s stojí (stereo fotky, tvorba 3D modelu terénu, klasifikace rizika a výběr nejvhodnější trasy), a znova 10 s jízda, atd atd. Jsou možné i jiné, odvážnější jízdní režimy, ovšem okamžitá rychlost je vždy kolem 3 cm/s.
Například "speed plot" solu 603 : http://curiosityrover.com/tracking/speedplot.php?drivenum=174
Curiosity má ale tu výhodu, že není při pohybu závislá na proměnlivém denním množství energie generovaném fotovoltaikou jako u MER, nýbrž plánovači pracují každý sol s přibližně stejným množstvím Wh v bateriích dobitých z MMRTG.
Je pak pouze na vůli vědeckého týmu, v jakém poměru se energie utratí na jízdu, resp. na provoz vědeckého vybavení.
Erakis - 30/4/2014 - 18:23
citace: Povšimněte si stupně zaprášení horních ploch po celém povrchu roveru.
Inak je to zaujímavá náhoda, že MERy, ktoré očisťovanie panelov potrebovali ako soľ, pristáli v oblastiach, kde dochádzalo k častým veterným turbulenciám, zatiaľ čo Curiosity, ktoré to nepotrebuje, je v oblasti, kde naozaj nezafučí takmer žiadny očistný vánok. Dúfam, že som touto poznámkou nenahral Vladovi, ale náhoda je to naozaj zaujímavá a tipujem, že vopred neplánovaná.
pospa - 30/4/2014 - 18:39
citace:... ale náhoda je to naozaj zaujímavá a tipujem, že vopred neplánovaná.
To, zda se v místě přistání roverů vyskytují dust devils, nebo ne, bylo samozřejmě známo předem, z hi-res snímků z oběžné dráhy. Větrné víry zanechávají v prachu na povrchu planety poměrne zřetelné stopy.
To, že bylo za místo přistáni MSL vybráno zrovna dno kráteru Gale, byl výsledek petiletého výběrového procesu. Pohon radioisotopovým generátorem byl ale dán už 8 let před startem.
Erakis - 30/4/2014 - 19:14
Tak to je mi jasné, že miesto pre Curiosity bolo veľmi pečlivo vyberané, ale s tou náhodou som to myslel hlavne na MERy. Ked vyberali miesto pre ne, nemali ešte vedomosti o tom, aké budú mať prachové víry pozitívny očistný vplyv a pamätám si, že keď prvýkrát došlo k oprášeniu panelov, boli z toho všetci veľmi prekvapený. Je preto zaujímavé, že obe vozítka pristáli náhodou v oblastiach, kde sú tieto víry časté a nemyslím, že v čase výberu pristávacích oblastí sa rozhodovali podľa toho, koľko v nich "zafučí" (aj keď z obežnej dráhy už mohli mať vďaka MGS snímky, na ktorých to vidno bolo, určite to v úvahu nebrali).
pospa - 1/5/2014 - 11:05
citace:... s tou náhodou som to myslel hlavne na MERy. Ked vyberali miesto pre ne, nemali ešte vedomosti o tom, aké budú mať prachové víry pozitívny očistný vplyv a pamätám si, že keď prvýkrát došlo k oprášeniu panelov, boli z toho všetci veľmi prekvapený. Je preto zaujímavé, že obe vozítka pristáli náhodou v oblastiach, kde sú tieto víry časté a nemyslím, že v čase výberu pristávacích oblastí sa rozhodovali podľa toho, koľko v nich "zafučí"
Sice to do tohoto vlákna moc nepatří, ale je pravda, že s aktivní pomocí větru při počátečních úvahách o životnosti MERů nikdo nepočítal. Ono by to ani nešlo - namůžete kalkulovat se zcela náhodnou veličinou, jako je větrný vír. Kandidátské lokality a přistávací elipsy ani zdaleka nebyly do podrobna zmapované snímky ve vysokém rozlišeni. A i kdyby byly, nevíte dopředu kam sonda v elipse nakonec přistane, zda se zrovna v období po přistání budou v dané oblasti tvořit dust devils a jestli náhodou některý z nich netrefí sondu a neočistí její panely od prachu.
To je čistá náhoda, jako výhra v loterii.
Největší hmotnostní podíl byl na back shell a tepelném štítu, ale kompozity byly v menší míře použity i na descent stage (sky-crane) a samotném roveru.
pospa - 6/5/2014 - 15:35
Curiosity v Kimberley vyvrtala druhý otvor do kamene Windjana v těsné blízkosti toho prvního. Tentokrát do plné hloubky 6,5 cm; materiál bude použitý pro rozbor v SAM a ChemIn.
pospa - 7/5/2014 - 14:03
Dva otvory do Windjana v barvě. Vrtací bit je stále OK.
Sol 628 : Curiosity opět zkoumala interiér otvoru všemi dostupnými prostředky, včetně laserového ChemCamu.
pospa - 14/5/2014 - 12:55
Ještě jednou sol 620 a Mt. Remarkable
pospa - 16/5/2014 - 08:25
Sol 630 : Poté, co byly připravené vzorky z Windjana doručeny do násypek SAM a CheMin k analýze, dostala Curiosity příkaz k opuštění waypoint 3 Kimberlay a vydala se na další část přejezdu k úpatí Mt. Sharp.
pospa - 18/5/2014 - 22:57
Tady se někomu vysypala knihovna
pospa - 23/5/2014 - 13:08
Jedna drobnější zajímavost o přístroji DAN:
Garantovaná doba jeho funkce v aktivním módu (pracující pulsní neutronový generátor) je 3 roky od startu, nebo do prosince 2013. Což znamená, že by od počátku 2014 mohl teoreticky v libovolný sol odejít do věčných neutronových lovišť. Podobné jednotky na Zemi vydržely pracovat v rozsahu 2 - 6 let.
Pak už bude schopen pracovat jen v pasivním módu (prakticky nekonečně dlouho), měřit podpovrchový obsah vodíku, ale už bez schopnosti rozeznat hloubkové rozložení - vrstevnaté struktury pod povrchem.
pospa - 24/5/2014 - 10:48
Sol 637 : rover se ocitl v blízkosti většich porézních balvanů, které by mohly být kovové meteority, známé z mise Opportunity
pospa - 26/5/2014 - 16:30
Zdá se to být poměrně jasné - podle povrchové struktury by oba balvany měly být Ni-Fe meteority.
pospa - 27/5/2014 - 16:08
OK, máme tu barevné detaily a jsou to 3 kousky, zatím.
ale podle aktuální route map k jejich bližšímu průzkumu už asi nedojde - rover během solu 641 odjel 20 m na severozápad.
ales - 4/6/2014 - 08:06
Emily Lakdawalla na svém blogu koncem května 2014 zhodnotila aktuální stav a postup Curiosity. Rover pokračuje v cestě k úpatí hory Mount Sharp, do oblasti zvané Murray Buttes. Vzdušnou čarou roveru k této oblasti zbývá cca 3,5 km, což odpovídá potřebě ujet reálně dalších cca 5 km (podle odometrie). Emily odhaduje, že tato trasa zabere ještě alespoň cca 5 až 8 měsíců času, takže pokud všechno půjde dobře, mohla by se Curiosity dostat do Murray Buttes někdy koncem roku 2014 nebo na začátku roku 2015. Uvidíme, cesta je to ještě docela dlouhá. Níže přikládám aktuální mapu jízdy Curiosity i s vyznačeným možným dalším postupem. Další obrázky a informace jsou na http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/05301651-curiosity-update-sols-631-644.html .
pospa - 23/6/2014 - 11:46
Sol 668: dnes by měla oficiálně končit primární mise roveru Curiosity, plánovaná na 1 martovský rok.
Rover během 200 jízd ujel celkem 7945 m, ovšem k úpatí Mt.Sharp mu stále zbývá několik km.
Dnes byla zveřejněna nově navržená oficiální trasa k Murray Buttes. Bude vedena o něco jižněji, blíže k tmavým písečným dunám, než bylo v plánu donedávna. Bílá trasa povede terénem, který by měl být méně posetý ostrými kameny a omezit tak další opotřebení kol roveru.
Jak budou vypadat kola, až jejich plášť totálně selže? Test životnosti na Mars yardu to ukázal celkem pěkně - video
... k tomu je ale naštěstí pořád ještě daleko (Sol 679)
Alchymista - 8/7/2014 - 01:05
Otázka je, ako to odtrhnutie prebiehalo v merítku času a kilometrov - povedal by som, keď povolil prvý (či druhý alebo tretí) "záberový drapák", tak tie ďalšie -a plech medzi nimi- už potom praskali "veľmi rýchlo".
pospa - 8/7/2014 - 07:12
Z videa jsme se to samozřejmě nedozvěděli. Hádám, že inženýrská studie, prezentace, nebo aspoň dvoustránkový souhrn bude uvolněn až po čase, většinou v rámci nějaké konference na téma průzkum Marsu (MEPAG, AGU, LPSC, EPSC, ...), nebo letecko-kosmického inženýrství (AIAA, etc).
pospa - 15/7/2014 - 14:55
Trochu se divím, že tento pokus podnikli až po dvou letech, ale přesto je to zajímavý experiment. Možná proto až v této době, po uplynutí primární mise, že nebylo dopředu jasné, jestli nemůže dojít k poškození přístrojů.
Jde o to, že na sol 687 naplánovali snímání laserového záblesku ChemCamu a následné odpařené plasmy z kamene Nova kamerou MAHLI.
Zatím jsou k dispozici pouze malé náhledy, takže je vidět jen ostrý záblesk plasmy.
dodge - 16/7/2014 - 08:07
Curiosity objevila železný meteorit!
2 metry široký železný meteorit "Libanon", jak je zobrazen ChemCam a Mastcam 25.května 2014
Nejzajímavější je diskuse za článkem UT, přesně vystihující možnosti kolonizace Marsu.
pospa - 25/7/2014 - 12:01
Sol 697 - 698: Curiosity zaznamenala chybu na záložním počítači (momentálně je to RCE-A). Hlavní počítač, ovládající veškerou činnost roveru je sice v pořádku, ale vědecké úkoly i další pohyb byly až do vyřešení problému pozastaveny.
Sol 709 : Curiosity má v písčitých dunách trochu problémy s prokluzem kol - na plánovaném úseku 4,5 m se neposunula ani o 2 metry. SW automaticky zastavil další postup a čekal na instrukce. Uvažuje se o úpravě kódu, která umožní v tomto typu terénu větši míru prokluzu a nebude rover zbytečně zastavovat.
Hlavně opatrně, chlapi!
pospa - 6/8/2014 - 08:02
Včera v JPL vzniklo toto skupinové foto u příležitosti oslavy "2YearsOnMars".
Chtělo by se říct: stále tě sledujeme a jsme s tebou.
Sol 710 : zachycena pěkná žraločí ploutev na levoboku
pospa - 7/8/2014 - 12:58
Tato mapka ukazuje směr, kam se Curiosity vydala během solu 709, kde zastavila kvůli nadměrnému prokluzu kol a její návrat přibližně 10 m zpět během solu 710.
Uvidíme, kudy ji pošlou po úpravě SW, využívající visuální odometrii.
David - 8/8/2014 - 16:23
V Kozmosu č. 4 ve Žni objevů popisuje Ing. Grygar vznik Mount Sharpu, cituji : ... Vítr se podél stěn kráteru točil tak, že pozvolna naprašoval materiál na zárodečný centrální vrcholek, až z něho vymodeloval současnou velehoru o průměru 100 km s velmi povlovným sklonem svahů.
Jedná se tedy o " hromadu písku" jak jsem Sharp označil v debatě dne 6.8.2012.
dodge - 9/8/2014 - 07:47
Curiosity Celebrates Two Years on Mars Approaching Bedrock of Mountain Climbing Destination.
2 Years on Mars!
Curiosity treks to Mount Sharp, her primary science destination, in this photo mosaic view captured on Sol 669, June 24, 2014. Navcam camera raw images stitched and colorized.
To David: To, že si pan Grygar něco myslí, ještě neznamená, že to tak doopravdy je ...
pospa - 9/8/2014 - 18:14
Přesně tak. RNDr Jiří Grygar, CSc (nevím o tom, že by měl titul inženýr) je v prvé řadě velmi dobrý astronom a částicový fyzik. Jako planetární geolog se podle mého nikdy neprezentoval a jeho sebejistý a dost zjednodušený úsudek o původu Aeolis Mons bych bral s rezervou. Pokud vím, tak jsou na světě ještě stále desítky vědců, kteří se na tomto tématu neshodli, rozdílných teorií o původu centrální hory je několik a také proto se pod jejím úpatím už dva roky potuluje ta samohybná laborka.
yamato - 9/8/2014 - 19:21
skor nez zacnete pana Grygara lyncovat, odporucam si dany clanok precitat. Nejde o teoriu p. Grygara, ale o teoriu K. Lewisa, ktory spracoval data z MRO. Pan Grygar o tejto teorii len informuje
dodge - 9/8/2014 - 19:23
citace:Přesně tak. RNDr Jiří Grygar, CSc (nevím o tom, že by měl titul inženýr) je v prvé řadě velmi dobrý astronom a částicový fyzik. Jako planetární geolog se podle mého nikdy neprezentoval a jeho sebejistý a dost zjednodušený úsudek o původu Aeolis Mons bych bral s rezervou. Pokud vím, tak jsou na světě ještě stále desítky vědců, kteří se na tomto tématu neshodli, rozdílných teorií o původu centrální hory je několik a také proto se pod jejím úpatím už dva roky potuluje ta samohybná laborka.
Dr. Grygar po několik desítek let publikuje žeň objevů za uplynulý rok. Zřejmě vám toto není známo, kdy byste to věděl, muselo by vám být jasné, že to co prezentuje vždy absolutně sedí.
pospa - 9/8/2014 - 19:43
citace:Dr. Grygar po několik desítek let publikuje žeň objevů za uplynulý rok. Zřejmě vám toto není známo, kdy byste to věděl, muselo by vám být jasné, že to co prezentuje vždy absolutně sedí.
Dodge, Grygara si velice vážím, byl jsem na několika jeho přednáškách, a jeho každoroční žeň objevů znám. Několik let jsem odebíral česopis Kozmos, kde se spožděním jeho žně vychází.
Je pravda, že letošní čislo 4, odkud je Davidova citace, jsem nečetl. Reagoval jsem jen na úryvek v příspěvku. A stojím si za tím, že celý mechanismus vzniku Aeolis Mons ještě nebyl jednoznačně stanoven / potvrzen. Petr_Šída - 9/8/2014 - 20:00
Dokud se Curiosity nedostane alespoň k prvním vrstvám Mount Sharp, tak se můžeme jenom dohadovat a nic na tom nezmění ani teorie založená jenom na snímcích z MRO (podle stejného principu před 20 lety publikoval jistý američan na základě fotografií z družice teorii o tom, že česká kotlina je impaktní kráter, není, jenom tak na fotce z družice vypadá - a to je tak asi vše, co se k tématu dá říci)
jenom takové rýpnutí nakonec, vrstvy, které Curiosity fotil pár týdnů po přistání ukazují výrazné vrstvy ve struktuře Mount Sharp, ty na eolický původ opravdu ani z té dálky nevypadají
a ještě jedno rýpnutí si neodpustím, zaprvé by to chtělo přesnou citaci toho, co pan Grygar napsal, obávám se, že formulace pana Davida asi bude jinak, a za druhé, i velcí vědci, a popularizátoři též, se mohou mýlit, a ti skutečně dobří se za to ani nestydí
jenom ten, kdo si chybu umí připustit, ji totiž dokáže napravit (ve vědě rozuměj jít dál v pochopení problému)
David - 9/8/2014 - 20:12
Je škody, že detailní snímky nebyly pořízeny před výběrem místa přistání, Pokud je Mt.S. jen kopcem písku a jak se zdá, tak tomu opravdu tak je, je to trapas.
Bylo by vhodné, aby si diskutující občas pročetli pravidla diskuze a přestali se vyžívat v malichernostech a invektivách.
pospa - 9/8/2014 - 20:40
citace:Je škody, že detailní snímky nebyly pořízeny před výběrem místa přistání, Pokud je Mt.S. jen kopcem písku a jak se zdá, tak tomu opravdu tak je, je to trapas.
Davide, sorry, ale to co jsi napsal, je hloupost. Neber to jako invektivu, ale jako fakt.
V tomto vlákně, někde na začátku, v letech 2008 - 09, jsem celkem pravidelně referoval o několikakolovém procesu výběru místa přistání MSL. Výběr byl, zejména v poslední fázi, kdy už zbyly jen 4 kandidátská místa, prováděn na základě těch nejpodrobnějších a nejkomplexnějších dat, získaných z oběžné dráhy. Nikdy před tím nebyla taková kvanta tinformací k dispozici. Dával jsem tam i odkazy na velmi obsáhlé dokumenty, které popisovaly všechny možné aspekty orbitálního průzkumu finálnich lokalit. Najdi si to a prostuduj.
a ještě jedno rýpnutí si neodpustím, zaprvé by to chtělo přesnou citaci toho, co pan Grygar napsal, obávám se, že formulace pana Davida asi bude jinak, a za druhé, i velcí vědci, a popularizátoři též, se mohou mýlit, a ti skutečně dobří se za to ani nestydí
"...K.Lewis aj. využili stereoskopických snímků z oběžnice MRO s lineárním rozlišením 1m k jednoduchému vysvětlení, jak hora Aeolis Mons vznikla. Před 3,6mld. let dopadla na Mars planetka, která vyhloubila kráter Gale. Při takových obřích impaktech vzniká, jak to známe z Měsíce, centrální vrcholek. Na Marsu vanou poměrne silné větry a v ovzduší bývá velké množství prachu. Vítr se podél stěn kráteru točil tak, že pozvolnu naprašoval materiál na zárodečný centrální vrcholek, až z něho vymodeloval současnou velehoru o průměru 100km s velmi povlovným sklonem svahů <4°. Nejde tedy ani o sopku, ani o výsledek tektonické činnosti, ale o prosté usazeniny vytrvale na sebe nasedající." milantos - 9/8/2014 - 21:47
Takže to nenapsal ( není to jeho názor ) Dr.Grygar, ale je to citace. Přesně tak, jak je to u jeho "Žní" zvykem. Přehled novinek výběrem z renomovaných světových publikací. Takže tvrzení : říkal (napsal) to J.Grygar , je celkem zavádějící.
Machi - 9/8/2014 - 23:01
Originál je třeba zde: http://cygnus.astro.sk/zne/zneXLVII2012A.html.
Jinak Žně objevů jsou takovým přehledem toho, co se psalo o vesmíru v tom daném roce. Osobně bych je bral ale spíše jako "pozvání ke studiu" než jako jediný relevantní zdroj informací (těžko čekat od jednoho člověka, že obsáhne všechny vědecké články za minulý rok).
Proto má také pravdu Mirek s tím, že je třeba to brát s rezervou, protože otázka vzniku Aeolis Mons je stále otevřená.
Je zde dobrá šance, že se navíc mechanismus vzniku dozvíme s docela velkou jistotou právě díky Curiosity.
Petr_Šída - 9/8/2014 - 23:33
Když si ale pročtu originál od Dr. Grygara, tak to není napsané úplně korektně, je to podané jako nesporný fakt, ačkoli se jedná o jedno z teoreticky možných vysvětlení a rozhodně není obecně všemi přijato
jako vědec mající na svědomí také něco málo popularizace si myslím, že takto by se popularizace dělat neměla ...
mé geologické já dává k takovému vysvětlení velké množství otazníků, to je ale jiný příběh
David - 10/8/2014 - 02:38
Usazeniny ve vodním prostředí vznikají tak, že voda unáší částice z výše položených míst na níže položená místa, pokud by byla teorie o vzniku Mt.S z usazenin ve vodním prostředí pravdivá, tak by tomu bylo na Marsu přesně naopak. Voda by brala částice na níže položených místech a ukládala by je na výše položená místa. Nelze použít ani vrásnění, protože Mars nemá plovoucí pevninské kry.
pospa - 10/8/2014 - 08:44
Takže z hrušky dolů, všechno vylejt a tudy se nejede.
Během solu 714 Curiosity kompletně vyjela z Hidden Valley a zvažuje se jiná trasa.
Petr_Šída - 10/8/2014 - 12:22
Pane David, geologie je trochu složitější, chybí vám tam jedna dost významná proměnná, a to je výška hladiny, Gale byl jezerem a nikdo netuší, kde mělo nejvyšší hladinu, ta se navíc v průběhu času pohybovala
místa, kde dnes Curiosity jezdí dokumentují závěrečnou fázi vysychání s řekami ústícími do mělké už takřka vyschlé louže
teprve až vyjede nahoru, budeme moudřejší
teorie o navátí AM/MS je zajímavá, ale problém vidím ve faktoru času, kdy by vlastně mělo dojít k jejímu vzniku?
v 1. miliardě let, kdy byla hustá atmosféra a navatí by bylo teoreticky možné? - těžko, je tu voda, prší, probíhá eroze vodou, navíc i proces vířivé sedimentace by byl pomalý (část sedimentů by vítr erodoval), k tomu uvažte vysokou hladinu jezera
poté, co Mars zamrzl? takřka nemožné
realita bude o hodně složitější a určitě půjde o velmi komlikovaný sled různých dějů ...
David - 10/8/2014 - 18:05
Myslím že bude rozumné počkat na rover až tam dorazí, mě se teorie vzniku Mt.S. ukládáním usazenin ve vodě od samého počátku nelíbí a poslední teorie dle detailních snímků MRO to též popírá a dává mi za pravdu a to jsem si dovolil prezentovat, nic víc nic míň. Protože je to teorie není dobré ji glorifikovat ani zatracovat a počkat na její racionální potvrzení nebo vyvrácení.
Co mě na této debatě mrzí, je nekorektnost vůči dr. Grygarovi, jeho práce na " Žni objevů" je úžasná a nezastupitelná. To že kosmonautika se nedělá pro kosmonautiku , ale pro přírodovědné obory počínaje kosmologií a konče jadernou fyzikou, není dobré zapomínat, ostatně důkazem toho je přesun " drožkažení" a komerčních letů z NASA na soukromý sektor.
Petr_Šída - 10/8/2014 - 22:11
V čem konkrétně je nekorektní vyjádření vůči Dr. Grygarovi, jestliže upoznorníme na to, že prezentuje jednu z teorií jako potvrzenou pravdu?
Teorie o větrném vzniku má jednu hodně zásadní vadu, težko by vznikla hora vyšší než okraje kráteru ....
jinak tak trochu popíráte sám sebe ....
dodge - 10/8/2014 - 22:19
citace:V čem konkrétně je nekorektní vyjádření vůči Dr. Grygarovi, jestliže upoznorníme na to, že prezentuje jednu z teorií jako potvrzenou pravdu?
Teorie o větrném vzniku má jednu hodně zásadní vadu, težko by vznikla hora vyšší než okraje kráteru ....
jinak tak trochu popíráte sám sebe ....
Pak tedy chápete Žeň objevů evidentně chybně, zřejmě ji považujete za popularizační materiál o astronomii.
Petr_Šída - 10/8/2014 - 22:50
Tak čím tedy jsou?
jinak pro zájemce originál tolik diskutovaného článku je zde:
Když to shrnu, jde o to, že autoři měřili podle snímků z HiRISE sklon vrstev (nikoli svahů, jak píše Dr. Grygar), který vychází okolo 3 až 4 stupňů okolo celé centrální hory
diskutují možnost vzniku eolickou aktivitou katabatických (padavých) větrů, které by měly takové sklony sedimentu produkovat
lakustrinní sedimenty by totiž sklon vykazovat neměly
jenže sami v článku zmiňují i jiné možnosti, pokud by například byl v centru pánve centrální vrcholek, pak by lakustrinní sedimenty v jeho blízkosti sklon získaly při kompakci
a autoři sami píší, že konečné řešení přinese až cesta Curiosity (jenom tak na okraj by se mělo citovat Kite at al., ne Lewis et al...)
Nemohu si pomoci, ale pan Dr. Grygar tento článek pochopil zcela nesprávně, je patrné, že není geologem
Je špatně upozornit na chybu? Copak opět žijeme v době, kdy se někteří nemohou kritizovat? Ale pánové, sám Dr. Grygar by byl proti takovému přístupu.
Takže doporučuji jít k primárním zdrojům, ale hlavně číst (a chápat) správně ... [Upraveno 10.8.2014 Petr_Šída]
dodge - 10/8/2014 - 23:08
citace:Tak čím tedy jsou?
jinak pro zájemce originál tolik diskutovaného článku je zde:
Když to shrnu, jde o to, že autoři měřili podle snímků z HiRISE sklon vrstev (nikoli svahů, jak píše Dr. Grygar), který vychází okolo 3 až 4 stupňů okolo celé centrální hory
diskutují možnost vzniku eolickou aktivitou katabatických (padavých) větrů, které by měly takové sklony sedimentu produkovat
lakustrinní sedimenty by totiž sklon vykazovat neměly
jenže sami v článku zmiňují i jiné možnosti, pokud by například byl v centru pánve centrální vrcholek, pak by lakustrinní sedimenty v jeho blízkosti sklon získaly při kompakci
a autoři sami píší, že konečné řešení přinese až cesta Curiosity (jenom tak na okraj by se mělo citovat Kite at al., ne Lewis et al...)
Nemohu si pomoci, ale pan Dr. Grygar tento článek pochopil zcela nesprávně, je patrné, že není geologem
Je špatně upozornit na chybu? Copak opět žijeme v době, kdy se někteří nemohou kritizovat? Ale pánové, sám Dr. Grygar by byl proti takovému přístupu.
Takže doporučuji jít k primárním zdrojům, ale hlavně číst (a chápat) správně ... [Upraveno 10.8.2014 Petr_Šída]
Je to rešerše objevů pro astronomy, komentáře tam žádné nejsou, jenom citace z původních pramenů. Tak nevím kde jste to vzal?
David - 11/8/2014 - 07:38
Na WIKI je topografická mapa kráteru s výškovým rozlišením včetně blízkého okolí.
a/ severní polovina kráteru včetně 3/4 středového vrcholku je 1 km pod referenční rovinou Marsu / obdoby pozemské " hladiny moře " a v úrovni okolního terénu
b/ nad tuto rovinu ční jižní okraj kráteru o cca 1,5 km a centrální část středového vrcholku o cca 1 km.
c/ kráterová mísa je tedy nakloněna směrem k severu ve směru přilétajícího projektilu
d/v severní části dna je hloubka 4,5 km pod referenční rovinou a 5,5 km pod vrcholkem
e/ jižní část dna je v úrovni referenční roviny, tedy 4,5 km nad dnem severní části., nad tímto dnem a současně O,5 km pod úrovní nejvyšší části jižního valu kráteru je středový vrcholek.
Z toho plyne, že kráter nemohl být nikdy zcela zaplaven vodou, pokud by současně nebyla zaplavena i okolní planina. Aby se celý středový vrcholek ocitl pod vodou musela by být okolní planina zaplavena do výše 1 km.
Voda ukládá usazeniny na nejnižší místa v terénu . Jelikož severní dno kráteru není " zarovnáno" usazeninami do úrovně okolního terénu lze s jistotou dovodit, že na dno kráteru voda usazeniny nekladla, poznamenávám že ze dna je možný odtok 4,5 km nad jeho nejnižší částí.
jelikož voda v kráteru usazeniny nekladla v takové míře aby změnily topografii severní nejhlubší části dna zle logicky dovodit, že nekladla ani usazeniny na středový vrcholek čnící 1 km nad severní okraj kráteru, potažmo nad okolní terén.
.
pospa - 11/8/2014 - 08:52
Davide a dodge, je pěkné, že se snažíte obhajovat Grygara a jím prezentovanou jednu z možných teorií vzniku Mt.Sharp, nebo dokonce vytvářet vlastní hypotézy, ale přiznejte si to, ani jeden z vás tří není geolog. Nebylo by lepší, přečíst si pár dalších dokumentů na dané téma a uznat, že těch vysvětlení, jak mohla centrální hora vzniknout je více?
Petr Šída, jako profi geolog, se vám to snažil trochu osvětlit, machi taky, tak proč se toho tak tvrdošíjně držíte?
V tomto dokumentu z října 2013, od jiných autorů než Kite a Lewis, je na základě zjištěné morfologie, stratigrafie a mineralogie popsán možný scénář vzniku hory poměrně podrobně. I v něm se píše o vzdušné sedimentaci jako o hlavním mechanismu, ale ne jako o jediném. Je dobré si uvědomit, že vznik kráteru Gale je datován někdy před 3,61 miliardami let - pozdní Noachian / mladší Hesperian. Od té doby Mars prošel několika na klima a další podmínky odlišnými obdobími a každé z nich mělo na tvář kráteru a jeho centrální hory určitý vliv. Viz kapitola Timing of Events, str 32.
Takže ano, jednou z kapitol historie Aeolis Mons bylo velmi pravděpodobně ukládání prachu, sopečného popela a písku větrem, ale v jiné části historie to byla taky vodní sedimentace, usazeniny sněhu a ledu, následná větrná i vodní eroze, atd, atd.
Počkejme si tedy, co Curiosity zjistí, až se dostane k Murray Buttes a dál.
dodge - 11/8/2014 - 09:10
citace:Davide a dodge, je pěkné, že se snažíte obhajovat Grygara a jím prezentovanou jednu z možných teorií vzniku Mt.Sharp, nebo dokonce vytvářet vlastní hypotézy, ale přiznejte si to, ani jeden z vás tří není geolog. Nebylo by lepší, přečíst si pár dalších dokumentů na dané téma a uznat, že těch vysvětlení, jak mohla centrální hora vzniknout je více?
Petr Šída, jako profi geolog, se vám to snažil trochu osvětlit, machi taky, tak proč se toho tak tvrdošíjně držíte?
Bude to zřejmě proto, že znalosti z pozemské geologie lze velmi omezeně uplatňovat na planety, které vznikaly za jiných podmínek a odlišným způsobem než Zeměkoule. Dr. Grygar nepotřebuje obhajovat před kritikou odborníků,kteří mu nesahají ani po podrážky jeho bot ani v nejmenším. Počkáme si tedy až nám skutečnost sdělí marsovský důchodce Elon Musk, to se mOsli zase nadšením uhýkají, a ani je nenapadne svého guru kritizovat, naopak jeho kritiky budou vztekle napadat.
David - 11/8/2014 - 09:45
Jen jsem popsal topografii kráteru a jeho okolí, to není žádná teorie, ale skutečnost. Voda teče z kopce dolů vždy a stéká z vyšších na níže položená místa, pokud je na tělese gravitace a ta na Marsu je. A i když je sice poloviční neumožní téci vodě do kopce a ještě tam navíc něco dopravovat a ukládat.
Já pouze napadám teorii o tom, že Mt. S. se skládá z naplavenin což vzhledem k topografii kráteru a okolí se mi jeví jako vyloučené a přikláním se k teorii navátého vrcholku, zejména když vítr běžně vytváří duny a na rozdíl od vody vane běžně i do kopce.
Samozřejmě jsou i jiné možnosti, příkladně, že impakt " probudil spící magmatický krb", což v tomto případě popírá chybějící vrcholová kaldera.
pospa - 11/8/2014 - 10:25
citace:Bude to zřejmě proto, že znalosti z pozemské geologie lze velmi omezeně uplatňovat na planety, které vznikaly za jiných podmínek a odlišným způsobem než Zeměkoule.
Existuje vědní obor Planetární Geologie, který se geologickým vývojem a skladbou cizích kosmických těles zabývá. Tomuto oboru se ve světě věnují desítky až stovky vědců a jejich názory a hypotézy je třeba brát v úvahu jako nejvíce fundované.
citace:Dr. Grygar nepotřebuje obhajovat před kritikou odborníků,kteří mu nesahají ani po podrážky jeho bot ani v nejmenším.
Tak ho neobhajujte. Všichni víme o kvalitách Dr. Grygara a uznáváme je. Geologie ale mezi ně nepatří.
citace:Počkáme si tedy až nám skutečnost sdělí marsovský důchodce Elon Musk, to se mOsli zase nadšením uhýkají, a ani je nenapadne svého guru kritizovat, naopak jeho kritiky budou vztekle napadat.
Proč sem pletete Muska? Nikdo tu o něm nemluvil. Navíc se začínáte urážením ostatních diskutujících podobat jednomu uživateli, který byl za toto porušování pravidel z diskuse vyloučen. Nikdo o vás nepíše, že byste byl například gOsel, tak si prosím podobné invektivy nechejte někam jinam. Tady to nebude tolerováno.
Bavíme se tu o tom, že profesionální planetární geologové se zatím neshodnou na tom, jaké všechny jevy a pochody v minulosti formovaly Mt.Sharp až do dnešní podoby.
Petr_Šída - 11/8/2014 - 10:34
Je to rešerše objevů pro astronomy, komentáře tam žádné nejsou, jenom citace z původních pramenů. Tak nevím kde jste to vzal?
To právě v uvedeném případě není ani náhodou, LASKAVĚ SI OBA TEXTY SROVNEJTE, než začnete někoho zase napadat
ano, v astronomii panu dr. Grygarovi nesahám ani po kolena (a jestli jste si všiml, tak se k ní nevyjadřuji), v geologii tomu tak není
zbatek radši nekomentuji, tyhle ideologické žvásty si nechte na jiné fórum
Mirku díky za odkaz, tenhle text jsem ještě v ruce neměl
asi se pustím do pořádného článku na blog kosmonautixu
David - 11/8/2014 - 11:41
Tady se jedná jen o to, že voda v dotčené lokalitě údajně navršila usazeninami kilometr vysoký kopec a hned vedle nechala bez povšimnutí 4,5 kilomeru hlubokou depresi a to v podmínkách tělesa kde není voda v tekutém stavu trvale přítomna a které nezná pojem " vrásnění" .
Kráter ani nemohl být trvale zaplaven neboť jeho severní val je na úrovni jižního dna, mohla být trvale zaplavena jen deprese v severní polovině kráteru a její hladina by byla kilometr pod vrcholem Mt.S..
Doporučuji se podívat na topografii kráteru na WIKI , tam je to jasné .
[Upraveno 11.8.2014 David]
pospa - 11/8/2014 - 14:22
Sol 714 : Curiosity to bere oklikou - do prachových dun Hidden Valley se už nevrátí
dodge - 12/8/2014 - 07:53
Pictures: Punishing Mars Plateau For Curiosity Rover And Damaged Wheels.
NASA’s Curiosity rover looks across a rock field in this raw picture from Mars taken Aug. 8, 2014.
A closeup of Curiosity’s wheels on Mars on Aug. 9, 2014.
A low view of the terrain taken by the Mars Curiosity rover in August 2014.
The Mars Curiosity rover leaves tracks in the sand in this picture taken Aug. 9, 2014.
A shadow of Mars Curiosity lies across the surface in this picture taken Aug. 9, 2014.
Tak proti všem odhadům se MSL během solu 717 vrátila zpět k vjezdu do Hidden Valley, aby tam provedla podrobnější kontaktní průzkum světlejšího podloží v místě nazvaném Bonanza King.
Na tomto místě se plánuje provést v pořadí čtvrtý odběr vzoru pomocí vrtačky. Ovšem ne dříve než během solu 721, poněvadž jsme právě v období "restricted sols", po kterých primárně proběhne detailní snímkování místa odběru a nejbližšího okolí.
David - 18/8/2014 - 14:20
Neměl být už rover dávno u Mt.S. ? Mě to připadá, že se mu tam nějak " nechce", což je pochopitelné pouze v tom případě, že se jedná o " horu z navátého písku".
pospa - 18/8/2014 - 14:41
citace:Neměl být už rover dávno u Mt.S. ? Mě to připadá, že se mu tam nějak " nechce",...
Pokud by to byl "marsochod", který má primárně za úkol trhat rekordy, být někde první, někam rychle dojet, ujet co nejdelší vzdálenost, překonat co největší převýšení, tak už by tam asi dávno byl.
Ona je ale MSL primárně pojízdnou vědeckou laboratoří, takže její cíle a úkoly jsou dány potřebami vědců, nikoliv politiků, nebo inženýrů.
David - 18/8/2014 - 18:59
Kráter byl vybrán z několika jiných cílů právě kvůli středové hoře, která měla být vytvořena z naplavenin, které měly být ukládány ve vodním prostředí po dlouhá časová období a údajné vrstvy na svazích měly podat obraz z geologické minulosti Marsu v řádu miliard let. Tento cíl nevybrali inženýři, ale vědci, je to tedy primární cíl mise. Zdá se mi divně, že rover s tabulkovou životností tuším dva roky se nemá k tomu, aby splnil primární cíl mise ačkoli dva roky již uplynuly a pokud pojede tímto stylem tak tam nebude ani za další dva roky.
Z toho by se dalo dovodit, že ve světle posledních teorií o vzniku kopce mise původní primární cíl opustila, nebo se mýlím ?
Pokud se týče výšek, tak středová hora je " jen " 1,5 km nad větší částí dna kráteru a okolního terénu a 5,5 km na depresí v jižní části kráteru.
yamato - 18/8/2014 - 20:17
Davide, to uz si prekombinoval. Co si cakal, ze curiosity pristane a hned najkratsou moznou trasou bude uhanat na vrchol kopca? Aby stihla prekonat nejaky rekord? Je to multimiliardove vedecke zariadenie, je uplne logicke ze postupuje pomaly a dokladne skuma okolity teren. Co keby tie najzasadnejsie objavy neboli na vrchole kopca, ale niekde dole na polceste? To by sa z takeho rekordu netesil nikto okrem teba
David - 18/8/2014 - 21:29
Sonda stála cca 2 mld, cíl byl " pečlivě vybrán " a předpokládejme, že se ukáže, že cíl byl vybrán chybně, což naznačují poslední teorie, není jedno z řešení " zahrát si na pštrosa" a nepospíchat si pro ostudu. Jestliže se ukáže, že hora je opravdu kopcem větrem navátého písku, tak to bude nejen opravdová ostuda, ale hlavně 2 mld. vyhozené do větru jen pro špatně vybraný cíl. Získat čas není špatný nápad, začne průzkum Pluta, Ceresu a tak je naděje, že se na " kopec písku" pomalu, ale jistě zapomene.
Mě nejde o žádný " rekord", jde
mi o to, že sonda měla primární cíl a nijak se nesnaží jej splnit a to se mi zdá velice podivné.
V obdobné situaci byl svého času Spirit, ten také jel k pahorku a on na rozdíl od MSL
tam dojel a navíc svoji misi již dávno měl splněnu, MSL postupuje přesně opačně, než tehdy Spirit.
Proto nyní otázka zní : Je ještě cesta k Mt.S. aktuální a je tento útvar primárním cílem mise ?
Petr_Šída - 18/8/2014 - 23:02
Pane David, to už přeháníte, úkolem MSL je především potvrdit existenci tekuté vody v geologické minulosti Marsu, což jen tak mimochodem už dávno splnil
jen tak naokraj to, co se teď chystají vrtat je nejpíše jezerní sediment
prostudujte si trochu víc z vědecké literatury, než jenom odkazy z Wiki
zjistíte, že to jezero tam bylo, a dost hluboké ....
David - 19/8/2014 - 06:51
Omlouvám se za svou nedočkavost, které není dána nějakým toužením po kilometrech či dokonce rekordech, ale tím, že jsem od samého počátku pochyboval o Mt.S. jako výsledku usazování hornin ve vodním prostředí a MSL až tam dojede může potvrdit jak to je . Krom toho fakt že v kráteru tekoucí voda kdysi byla bylo prokázáno dávno před misí MSL a právě tento fakt byl rozhodující pro zacílení MSL. Cílem mise je zkoumat geologickou minulost Marsu studiem vrstev usazenin hluboko do minulosti s tím, zda v některé ze zkoumaných vrstev nebyl podmínky pro život. To ale nelze zjistit několikamilimetrovým vrtáním do jedné vrstvy k čemuž se MSL chystá, ledaže by to byla neuvěřitelná náhoda.
Pokud ovšem je Mt.S. kopcem z písku pak je jasné, že nemá cenu tam spěchat, proto kladu otázku, zda je Mt.S. stále primárním a hlavním cílem mise, sám na ni nedovedu odpovědět a proto ji kladu diskutujícím. Vše ostatní okolo, krom jasné odpovědí je " mlácením prázdné slámy ".
pospa - 19/8/2014 - 09:31
citace:... proto kladu otázku, zda je Mt.S. stále primárním a hlavním cílem mise, sám na ni nedovedu odpovědět a proto ji kladu diskutujícím.
Dík, vycházel jsem z toho, že jsem někde četl, že průzkum Mt.S. umožní splnit vědecké cíle mise.
Machi - 19/8/2014 - 13:39
MSL jede k úpatí Mt. Sharp (momentálně je právě u vjezdu do dunových polí) a vědci se pokud vím netajili tím, že tam chtějí dojet, protože jsou tam vědecky nejzajímavější oblasti (oblasti výskytu jílů, sulfátů a nakonec oblasti mladších geol. vrstev). Proč jim to tak trvá? No to je otázka asi spíše pro Mirka, protože já MSL zase až tak nesleduji, ale řekl bych, že je to opatrnost týmu, který nechce poškodit tak drahý stroj rychlými a potenciálně rizikovými kroky (pamatujete si, jak dlouho trvala příprava před použitím palubní laboratoře?). A zřejmě nikdo nepočítá s tím, že mise bude trvat jen dva roky, takže není kam spěchat, protože hora neuteče.
Další věcí je, že vědecké týmy často něco naslibují a teprve, když se rozběhnou pozorování zjistí, že cíl nebude tak snadné splnit. To k věci ale patří, protože přece jen je planetární výzkum stále o posunování možností a ty je těžké předpovědět dopředu.
Curiosity Brushes ‘Bonanza King’ Target Anticipating Fourth Red Planet Rock Drilling.
Curiosity brushes ‘Bonanza King’ drill target on Mars
NASA’s Curiosity rover looks back to ramp with 4th drill site target at ‘Bonanza King’ rock outcrop in ‘Hidden Valley’ in this photo mosaic view captured on Aug. 6, 2014, Sol 711. Inset shows results of brushing on Aug. 17, Sol 722, that revealed gray patch beneath red dust. Note the rover’s partial selfie, valley walls, deep wheel tracks in the sand dunes and distant rim of Gale crater beyond the ramp. Navcam camera raw images stitched and colorized.
Curiosity rover used the Dust Removal Tool on its robotic arm to brush aside reddish, more-oxidized dust, revealing a gray patch of less-oxidized rock material at a target called “Bonanza King,” visible in this image from the rover’s Mast Camera (Mastcam).
The main map here shows the assortment of landforms near the location of NASA’s Curiosity Mars rover as the rover’s second anniversary of landing on Mars nears. The gold traverse line entering from upper right ends at Curiosity’s position as of Sol 705 on Mars (July 31, 2014). The inset map shows the mission’s entire traverse from the landing on Aug. 5, 2012, PDT (Aug. 6, EDT) to Sol 705, and the remaining distance to long-term science destinations near Murray Buttes, at the base of Mount Sharp. The label “Aug. 5, 2013″ indicates where Curiosity was one year after landing.
1 Martian Year on Mars! Curiosity treks to Mount Sharp in this photo mosaic view captured on Sol 669, June 24, 2014. Navcam camera raw images stitched and colorized.
V souvislosti s průletem komety jsem se podíval na astronomická pozorování roveru v archivu, proti MERům je to obrovský pokrok, přechody přes Slunce, tak satelitů Marsu, tak Merkuru, jsou fantastické, to že kamera zachytila i náš Měsíc v blízkosti zářící Země invokuje velká očekávání z pozorování komety.
Při té příležitosti doporučuji podívat se na str. -9- na snímek padáku vlajícího na šňůrách dle převládajících větrů v časové škále roku 2012.
Dále mě zaujal snímek kráteru ze dne 12.4.2013, na němž hypotetické jezero vyplňuje " jen" proláklinu v severní části kráteru a Mt.S. má na vrcholu náznak kaldery i se sopouchem a bočním kráterem v severní části, na jehož svazích jsou patrné lávové proudy. Takže Mt.S. může být dítětem sopečné erupce jíž inicioval impakt.
pospa - 22/8/2014 - 08:12
Sol 724 : Curiosity provedla cvičný mini-vrt. Pro omezenou komunikaci ještě nebyla všechna data vyhodnocena, takže odběr materiálu z plné hloubky zatím neproběhl. Nicméně během tohoto týdne probíhala řada fotometrických měření a snímkování, jako pozorování oblaků, světelné odrazivosti půdy, snímkování slunce pro měření obsahu prachu v atmosféře, chemické rozbory několika cílů, atd.
pospa - 22/8/2014 - 13:49
citace:Skoro jako na zavolanou, Emily Lakdawalla napsala o problému MSL, který vedl ke zpomalení cesty k Aeolis Mons. Zde je výborný článek o poškození kol Curiosity, čím je způsobeno a také jak se tým snaží toto poškození minimalizovat.
Až teď mám dost času se do toho pořádně začíst a je to skutečně výborný článek, plný nových, přehledně seřazených a srozumitelných informací k tomuto tématu. Důkazem kvality článku budiž i to, že na něj na blogu USGS odkazuje a doporučuje ho Ryan Anderson, člen vědeckého týmu MSL.
Bravo Emily !pospa - 25/8/2014 - 11:10
Po důkladném zvážení výsledků mini-vrtu bylo rozhodnuto, že do kamene Bonanza King se do plné hloubky vrtat nebude.
Jede se dál (sol 729).
pospa - 5/9/2014 - 14:52
Patnáctičlenná nezávislá vědecká komise tvrdě zkritizovala vědecký plán JPL na dvouleté prodloužení mise jako "postrádající vědecké zaměření a detaily". Komise byla údajně překvapena jak "slabý" byl návrh na další průzkum, postrádající nové vědecké otázky ke zodpovězení, hypotézy, které by měly být potvrzeny/vyvráceny s odpovídajícím odhadem nejistot, nepřesností a omezení v průběhu dalšího vědeckého průzkumu.
NASA na základě toho požádala vedení mise MSL o přepracování návrhu vědeckého programu Curiosity do roku 2016.
Doprčic, to už je jako by rozhodovali u nás. Přece hlavní je samotná Curiosity, výdrž, možná poškození, schopnost něco na dálku opravit nebo obejít... Ještě nejsme tak daleko, aby taková sonda byla jak houska na krámě. Až bude jedna z padesáti, tak prosím...
A koneckonců - kdo před pár lety věděl o marsovských "rarášcích"? když nevěděl, nemohl je ani zařadit do plánu zkoumání. Co my víme, co se tam objeví náhodou? O počasí víme málo i na Zemi - natož na Marsu. Vždyť všechna pozemská zkoumání tam jenom tak jemně hrábla - jako když se zkoumaly oceány pomocí olovnice namaštěné lojem...
pospa - 5/9/2014 - 15:42
citace:Přece hlavní je samotná Curiosity, výdrž, možná poškození, schopnost něco na dálku opravit nebo obejít...
Co? To máte dost zkreslenou představu ...
Hlavní je samozřejmě vědecký výzkum, co má Curiosity provádět. Tato mise není primárně technologický demonstrátor, ale science mission.
Určitě není nejdůležitější vozidlo, nebo vědecké přístroje, které se na něm vezou ... hlavní jsou průzkum a vědecké výsledky !
MSL = Mars Science Laboratory NVítězslav - 5/9/2014 - 15:53
Každá taková mise je I technologický demonstrátor. Až budou v NASA budoucí "curiosity" sekat jak Baťa cvičky, tak nebude. Ale prozatím je největším experimentem Curiosity ona sama.
Stejně jako je nejdůležitějším experimentem ISS samotná ISS.
Pořád ještě posíláme experimentální technická zařízení do nejhorších podmínek, jaké umíme zvládnout - takže každý takový pokus je i technologický demonstrátor. A ještě dlouho bude - než zvládneme povrch Venuše třeba...
pospa - 5/9/2014 - 16:01
Vidím, že je to marné ... další slova jsou zbytečná.
David - 5/9/2014 - 18:25
Porovnáme-li " výkony " MSL a MER s ohledem na jejich vybavení, tak u MSL je to opravdu " slabota", prakticky opakuje jen to co již provedly oba MERy. Zejména ne a ne dojet k středové hoře, kde se očekávaly zásadní výsledky. Je dobře, že jim " zvedli mandle ".
milantos - 5/9/2014 - 21:02
Pro tebe jsou možná nejdůležitější výsledky: najeté kilometry a fotky. Pro výzkum jsou tohle nepodstatné věci. Podstatnější je množství sebraných dat, rozlišení aparatur , citlivosti měření, detailní průzkum všeho, co se na dálku jeví jako zajímavé, dosud neprozkoumané.
David - 6/9/2014 - 00:01
Jestliže práci řídícího týmu kritizuje odborná komise, tak se nejedná o můj ojedinělý názor.
MSL, prakticky jen opakuje to co dokázaly neskonale jednodušší a levnější MERy. Místo aby jel ke středové hoře, která má umožnit pohled do hluboké geologické minulosti Marsu, babrá se na dně kráteru.
Ovšem pokud je středová hora z navátého písku, nikoli z usazenin ve vodním prostředí, pak se nelze divit tomu, že se jim tam " nechce, ukázALO BY SE, ŽE CÍL TAK DRAHÉ MISE BYL ZVOLEN CHYBNĚ.
Arccos - 6/9/2014 - 08:30
Ta komise, na kterou se odvoláváš, ale nic takového nechce. Naopak, má za to, že rover málo zkoumá a příliš mnoho jezdí: "The panel is deeply concerned that observations in the clays, which may be more relevant to the habitability question, could be cut short because traverse distance will take precedence over scientific analyses."
dodge - 10/9/2014 - 06:11
NASA Holds Teleconference to Discuss Science Campaign of Curiosity Mars Rover.
Artist concept features NASA's Mars Science Laboratory Curiosity rover, a mobile robot for investigating Mars' past or present ability to sustain microbial life.
NASA’s Mars Curiosity Rover Arrives at Martian Mountain.
This image shows the old and new routes of NASA's Mars Curiosity rover and is composed of color strips taken by the High Resolution Imaging Science Experiment, or HiRISE, on NASA's Mars Reconnaissance Orbiter. This new route provides excellent access to many features in the Murray Formation. And it will eventually pass by the Murray Formation's namesake, Murray Buttes, previously considered to be the entry point to Mt. Sharp.
An Incredible Journey, Mars Curiosity Rover Reaches the Base of Mount Sharp.
MRO image of Gale Crater illustrating the landing location and trek of the Curiosity Rover. In two years, Curiosity traversed 5.5 miles to reach the base of Mount Sharp. The next two years will likely be as challenging but also as rewarding.
“Seven Minutes of Terror” – the Entry, Descent and Landing (EDL) of the Mars Science Lab (MSL) – Mars Curiosity Rover.
Image taken by the MastCam of Curiosity Rover on August 23, 2012 which shows the buttes representing the base of Mount Sharp, including Murray Buttes. Today, two years later, Mars Curiosity now stands at entry points in the region of the buttes at 6.6 km (direct line distance). In the middle of the image is the boulder-strewn area in which much of Curiosity’s wheel damage occurred. At top are the expansive series of sendiments that is the great interest of Mars researchers.
As data and analysis has accumulated from not just Mars Curiosity Rover but rather from all the active Mars missions, the models and hypotheses describing the structure and morphology on Mars have become more complex. This model and explanation of how Mount Sharp built up over billions of years uses deposition of ice and dust.
Sandy Ridges Pose A Mystery For Future Martian Beach Vacations.
Větříček si hraje s pískem.
A September 2014 image from the High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) on the Mars Reconnaissance Orbiter showing transverse aeolian ridges.
A wider view of the Iapygia region on Mars, where transverse aeolian ridges (TARs) — dune-like features — were spotted in 2014. PIcture taken by the High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) on the Mars Reconnaissance Orbiter.
An image of Eridania Basin, a southern region of Mars that once could been a lake or inland sea. Picture taken by the High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) on the Mars Reconnaissance Orbiter.
Scientists are still puzzling out the nature and formation of these light-toned deposits in the old Vinogradov Crater on Mars. Picture taken by the High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) on the Mars Reconnaissance Orbiter.
Older lava flows in Daedalia Planum on Mars. Picture taken by the High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) on the Mars Reconnaissance Orbiter.
Hi I’m Jennifer Trosper, the deputy project manager for the Curiosity rover and this is your Curiosity Rover Report.
We landed on Mars over one Mars year ago with the purpose of studying Mount Sharp. We’ve driven six miles to get to the base of this incredible mountain.
Konečně u úpatí MS, nyní se ukáže jak MS vznikl, ale hlavně se rover bude konečně věnovat tomu proč na Mars přiletěl.
pospa - 1/10/2014 - 10:26
citace:... hlavně se rover bude konečně věnovat tomu proč na Mars přiletěl.
Huh, že by se tam ty dva poslední roky Curiosity jen tak projížděla a ty vědecké týmy seděly na stole, houpali nohama a koukali z okna?
.... Ó, Dio !!!
Davide, Davide, co mi to děláš ?! David - 1/10/2014 - 10:59
Nechápu dost dobře popírání faktu, že cíl pro MSL byl vybrán právě kvůli centrálnímu vrcholu kráteru, kde se očekává pohled do hluboké geologické minulosti Marsu.
Samozřejmě, že cestou rover nezahálel a beze sporu poslal zásadní a zajímavé výsledky, ale MS je jednoznačná priorita, vždyť poslední výzkum na poslední zajímavé lokalitě cestou byl zrušen právě ve prospěch urychlení postupu k MS.
Samozřejmě na MS nemusí výsledky výzkumu převýšit poznatky získané cestou. To vědecký význam mise nijak nesníží, jen bude poněkud nepříjemné pro plánovače mise, resp. zpochybní kritéria která při výběru kráteru byla zohledněna a bude jistě zajímavé, která z teorií jak vlastně MS vznikl bude verifikována či se ukáže je vše jako zpravidl zcela jinak.
Petr_Šída - 1/10/2014 - 13:53
Cílem je zkoumat celkově geologii kráteru Gale včetně hory MS což už se dva roky děje, oddělovat to od sbe je kravina, sedimenty dna kráteru jsou ty nejmladší, které se v prostoru nacházejí
yamato - 1/10/2014 - 14:20
Myslim ze by sa mal geodetickym meranim urcit presny vrchol hory Mt. Sharp, aby sme vedeli ci msl urobila vyskum skutocne na vrchole hory, pretoze vrchol hory je ciel misie, a teda nedosiahnutie vrcholu znamena zlyhanu misiu. Na znak uspechu by mala msl vypalit laserom do geodeticky urceneho vrcholu znacku, alebo napis "msl was here"
David - 1/10/2014 - 15:12
citace:Cílem je zkoumat celkově geologii kráteru Gale včetně hory MS což už se dva roky děje, oddělovat to od sbe je kravina, sedimenty dna kráteru jsou ty nejmladší, které se v prostoru nacházejí
Cílem mise je zjisti, zda existovaly, nebo dokonce existují na Marsu podmínky pro mikro život. Geologie kráteru byla zkoumána před letem sondy právě ve vztahu k cíli sondy. Výběr ovlivnil názor, že centrální hora je složena ze sedimentů ve vodním prostředí a její vrstevnatost má posloužit k datování hluboko do minulosti planety. Pokud příkladně ukáže že centrální vrcholek nevznikl sedimentací ve vodním prostředí, ale třeba ukládáním prachu a písku větry nebude zřejmě možno ve smyslu původního zadání exkursi do minulosti planety provést.
Samo zjištění, že v kráteru se vyskytovala tekutá voda, není ve vztahu k dřívějším zjištěním, že se kdysi tekutá voda na Marsu vyskytovala, nic převratného, neboť voda se vždy vyskytuje v prohlubních a tou nepochybně alespoň část dna kráteru je. Horší je situace centrální hory, ta je celá nad terénem přilehlým ke kráteru a jelikož kráterový val není zcela uzavřen, musela být hladina vody v kráteru shodná s hladinou vody v kráteru přilehlém terénu. Nad tímto terénem se centrální hora kráteru celá tyčí a pokud by měla vzniknou sedimentací ve vodním prostředí, musela by na Marsu téci voda do kopce a tam se držet dostatečně dlouhou dobu aby stačily sedimenty sednout.
milantos - 1/10/2014 - 17:29
Myslím, že vědcům v NASA je úplně jedno, jaké cíle jsi ty stanovil sondě a co si o nich myslíš. A zrovna tak mě, a domnívám se , že i ostatním.
David - 1/10/2014 - 17:43
Cíle sondy jsou obecně známé, stačí se podívat třeba na WIKI.
Petr_Šída - 1/10/2014 - 19:05
Kdybyste si byl býval byl prostudoval originální texty publikací, tak byste býval byl věděl, že centrální vrcholek je s vysokou pravděpodobností vzniklý při impaktu, a sedimenty je jenom obklopen na úpatí ....
Data z Curiosity naznačují, že kráter Gale býval jezerem.
Tato rovnoměrně vrstvená skála, vyfotografována Mastcamem Curiosity 07.8.2014, ukazuje obraz typického jezerního patrového sedimentu, nedaleko od místa, kde voda vtékala do jezera.
jenom upřesním k předchozímu: lake-floor znamená v geologii jezerní dno - takže sedimenty jezerního dna
krásné fotky, už se těším na rozbory
ales - 10/12/2014 - 07:40
Můžete mi někdo, prosím, vysvětlit, čím vědci spolehlivě odliší sedimenty jezerního dna (na Marsu) od případných jiných vrstev navátých třeba větrem? A podle čeho určí, jak dlouho trvalo vytvoření jedné vrstvy?
random - 10/12/2014 - 11:22
citace:Můžete mi někdo, prosím, vysvětlit, čím vědci spolehlivě odliší sedimenty jezerního dna (na Marsu) od případných jiných vrstev navátých třeba větrem? A podle čeho určí, jak dlouho trvalo vytvoření jedné vrstvy?
Velmi jednoducho ... pozru a vidia ... samozrejme ze zartujem.
Ale z casti sa to zaklada na pravde, pretoze spravna klasifikacia sa zaklada na predoslich skusenostiach. keby ste mali v ruke dve vzorky ulozene na dne jazera a na pusti bolo by to hned jasne. Dokonca aj vzorky z roznych casti dna mori su odlisne - ale tu mozeme more jednoznacne vylucit. Jazerne sedimenty (+ pribrezne = brakicke moria) sa velmi podobne ako v pripade hlbokych mori ukladaju rytmicky - striedanie jemno a hrubozrnnych vrstiev. Je to sposobene striedanim rocnych obdobi a najmensie rytmy sa volaju varvy a vznika pocas jedineho roku - su to velmi tenke vrstvy s takmer identyckou hrubkou. Od hlbokomorskych sedimentov sa odlisuju prave tymto - to vsak neznamena, ze v nich neprebieha rytmickost na urovni jedneho roku, ale je prakticky nerozpoznatelna a na vrstevnatost vplyva mnozstvo faktorov s omnoho dlhsou periodou alebo vznikaju epizodicky - taketo vrstvy sa volaju flyš a vrstvy su omnoho. Ale naspat k jazernym sedimentom. Varva je zlozena z dvoch vrstiev jedna hrubozrnna vznikajuca v obdobi s vyssou kompetenciou pritokovych tokov a jedna jemnozrnna az ilovita, ktora vznika pri nizsom pritoku vody do jazera. Traduje sa ze hrubozrnna vznika na jar a jemna pocas zvysku roku ale nemusi to byt vzdy takto. Plati vsak zakladna axioma ze taketo sedimenty vznikaju v pokojnom prostredi a tvoria vyhradne vodorovne a rovnobezne vrstvy.
V pripade donesenych sedimentov vetrom - eolicke sedimenty - je to tak, ze su ukladane vo velmi dynamickom prostredi s vysokou kompetenciou prudu(rozumej vetra) ... pri takychto podmienkach ostava ilovita zlozka rozptylena v mediu a velmi sa jej nechce ukladat. Hrube sedimenty sa ukladaju v momente ako poklesne kompetencia prudu pod nejaku hranicu. to znamena pri narazeni na prekazku a podobne. vzikaju duny ktorcy vrstevnata struktura nie je vodorovna kedze sediment sa uklada na svahu a dokonca na roznych castiach duny niesu vrstvy ani rovnobezne! prierez sedimentarnou horninou ulozenou takymto sposobom je ako ked vas poskriabe nasrana macka - kriz-kraz... a takmer uplne chybaju ilovite vrstvy material je hrubozrnnejsi ako u sedimentov jazier - ja viem ono je to divne ze vo vetre su hrubsie zrna ako v pokojnej vode -vsak voda je hustejsia - no je totak ... je na to taky graf kompetencie prudu. vrstvy su u eolickych sedimentov hrube a maju nepravidelny a la zvlneny povrchnavazuju jedna na druhu bez vyrazneho prechodu. Male duny (pod 6cm) sa volaju čeriny a plati to iste ako pre velke duny ale kompetencia prudu je tu nizsia (hrubka sedimentu nemusi)
asi tolko k sedimentologii lakustrinnych a eolickych sedimentov.
ales - 10/12/2014 - 12:51
Díky za info. Ptal jsem se proto, že mne zaujaly pravidelné vrstvy (stále stejně vysoké) na snímcích z Curiosity. Teď to tedy chápu tak, že pravidelnost je u větru nepravděpodobná, takže jde asi o usazeniny "v kapalině". Dlouhodobě pravidelné jsou ale jen dny (ty jsou moc krátké) a roky. Zatím tedy odhaduji, že každá ta vrstva (vysoká cca centimetr) vznikla během jednoho roku. Nedovedu si totiž představit, že by se něco tak pravidelně opakovalo v delších časových obdobích. Možná mám ale jen malou představivost nebo nedostatečné vědomosti. Rozhodně jsem zvědav, jaké závěry z těchto pozorování a měření nakonec vědci udělají (a jestli se všichni shodnou na jedné interpretaci, nebo jestli budou mít i nějaké alternativní hypotézy).
pospa - 10/12/2014 - 13:07
I já se připojuji s díky Randomovi za exkurz do sedimentologie. Velmi poučné!
Bylo by moc fajn, pokud bys pro nás mohl i v budoucnu okomentovat další zajímavé snímky z této mise.
Petr_Šída - 10/12/2014 - 13:58
citace:I já se připojuji s díky Randomovi za exkurz do sedimentologie. Velmi poučné!
Bylo by moc fajn, pokud bys pro nás mohl i v budoucnu okomentovat další zajímavé snímky z této mise.
Poučné, ale hodně zjednodušené
eolické sedimenty vrstevnatost většinou nevykazují vůbec, neb ten vítr jednotlivé složky od sebe dokáže oddělit, a sedimentují od sebe hodně daleko, typicky štěrk - nehne se vůbec - hrubý písek - poskakuje saltací na vzdálenost metrů - písek - přesouvá se v povrchové vrstvě na stovky metrů - jemný písek - kilometry až desítky kilometrů - prach - stovky kilometrů
protože vítr jaksi oproti vodě není prostorově omezený, dochází k dokonalému třídění
i u jezer je to mnohem složitější - to co popisujete je typický běh jezer napájených ledovcovou tavnou vodou, tam lze pozorovat rytmický sled sedimentů s periodicitou 1 rok, k tomu projevu změn bych přidal ještě biogenní produkci
spousta jezer ale s ledovci nic do činění nemá, a pak na dně vzniká stejný jemnozrnný jílovitý sediment, ve kterém se maximálně projevují změny chemismu, teploty a další, tam periodicitu nevidíte žádnou
to že jde o jezerní sediment poznáte podle extrémní jemnozrnnosti, a planární stálosti, dále pak podle nepřítomnosti nehorizontálních struktur
to co je na fotkách je ještě něco jiného, jedná se o sedimenty malé říční delty, ty vznikají v jezeře, ale činností řeky
ta nese spoustu materiálu ve vodním proudu, jakmile se její proud vleje do jezera, zpomalí a ztratí unášecí schopnost, a hrubší částice začnou sedat na dno, nejdříve ty nejhrubší - štěrk, pak ty jemnější- písek a prach a to nejjemnější zůstává ve vznosu i při minimálním proudu a rozptýlí se v jezeře - jíl - z něj pak vznikají jemnozrnné sedimenty jezerního dna (druhý zdroj pro tyto sedimenty představují biogenně vniklé částice - jak moc jsou pravděpodobné na Marsu posuďte sami)
sedimenty delt tak jsou charakterizované pakety vrstev o různé zrnitosti jdoucími přes sebe, zrnitost se může rychle střídat, typické jsou laminace, korytovivé a šikmé zvrstvení uvnitř paketů
střídání je způsobeno neustálým proměňování delty, kde se jednotlivá koryta neustále stěhují
laminace tedy nemá nic společného s nějakou časovou periodicitou
dal by se o tom napsat text o rozsahu učebnice, ale není to třeba, jsou udělané [Upraveno 10.12.2014 Petr_Šída] [Upraveno 10.12.2014 Petr_Šída]
pospa - 10/12/2014 - 14:19
I tobě díky, Petře. Určitě bude dobré, pokud se tu budou dva geologové vzájemně doplňovat.
Tato mise je hlavně o geologii.
ales - 10/12/2014 - 14:37
Díky za doplnění. Mohu si tedy teoreticky představit vznik těch pozorovaných vrstev v Gale ještě jinak než střídáním "ročních období"? Napadá mne například občasná "povodeň" (třeba jako důsledek náhodné vulkanické činnosti), pak během krátké doby usazení jedné vrstvy sedimentů, "vyprchání kapaliny" (např. vypaření nebo sublimace vody) a pak dlouhá doba "neaktivity" (jen zmrznutí, vítr, prach). A pak, po třeba desítkách tisíc let, zase jedna "povodeň". Faktem ale je, že ta pravidelnost vrstev je opravdu veliká, takže "zhruba stejně velké občasné povodně (vyvolané vulkanismem nebo impaktem)" považuji v tuto chvíli za méně pravděpodobné, než "střídání ročních období". V kontextu se stavem, pozorovaným teď v Gale pomocí Curiosity, je tedy randomův popis možná dostačující. Ostatní zmiňované možnosti se v tomto konkrétním případě zřejmě neuplatnily, ale rozhodně je dobré o nich vědět. Ještě jednou díky oběma.
Petr_Šída - 10/12/2014 - 16:46
Ne je to jinak, sediment vzniká pod hladinou jezera a to neustále, žádné vysychání, žádné jednorázové akce, naopak zcela konstantní dlouhodobá činnost
ty variace jsou dány tím, že tím, jak na těleso podvodní delty nanášíte materiál, tak neustále měníte jeho geometrii a tím se přesovají koryta nesoucí proud a většinu materiálu, v jejich okolí sedimentuje jemnější frakce
tím, jak to běhá po povrchu deltového tělesa vznikají tyto charakteristické střídání
ještě k tomu, proč ne jednoázové akce a pak vyschnutí a klid, tam by nevznikly takto pravidelné sledy
vemte si to, máme poušť, jednou za XXX let zaprší, ta voda veme vše, co jí stojí v cestě a nese to dolů do pánve, když tam dorazí, nejdřív vypadne to hrubé, pak střední zrnitosti a nakonec zbude louže s blátíčkem, pak by následovala dlouhá nečiinost s erozí a celé znovu, to vše ale na poměrně malé ploše, takže výsledkem by byl sled vrstev s gradací od hrubého po jemné a těleso, kterému se říká výplavový vějíř
sedimenty v nich jsou mnohem méně pravidelné, větší rozdíly v zrnitostech, větší sklony povrchů vrstev atd atd. je to na první pohled sice podobné deltě, ale delta to není
výplavový vějíř Curiosity detekoval hned na počátku mise
random - 10/12/2014 - 17:29
Mal som nejaku pracu tak som nestihal dopisat prispevok ... tak az teraz
citace:Díky za info. Ptal jsem se proto, že mne zaujaly pravidelné vrstvy (stále stejně vysoké) na snímcích z Curiosity. Teď to tedy chápu tak, že pravidelnost je u větru nepravděpodobná, takže jde asi o usazeniny "v kapalině". Dlouhodobě pravidelné jsou ale jen dny (ty jsou moc krátké) a roky. Zatím tedy odhaduji, že každá ta vrstva (vysoká cca centimetr) vznikla během jednoho roku. Nedovedu si totiž představit, že by se něco tak pravidelně opakovalo v delších časových obdobích. Možná mám ale jen malou představivost nebo nedostatečné vědomosti. Rozhodně jsem zvědav, jaké závěry z těchto pozorování a měření nakonec vědci udělají (a jestli se všichni shodnou na jedné interpretaci, nebo jestli budou mít i nějaké alternativní hypotézy).
ano niektore sedimenty sa ukladaju aj v inych periodach na Zemi je to napriklad perioda obehu mesiaca a podobne ... u Marsu by som si vedel predstavit nejaku periodu spojenu s excentricitou drah.
neviem exaktne povedat ake hrube su tie vrstvy ale vzhladom na dlzku martanskeho roku a pravdepodobne vydatnym dopovanim sedimentu z okolitych pritokov to budu rocne varvy.
co sa tyka pravidelnosti tak ta vznika aj pri eolickych sedimentoch ale na uplne inej urovni a nie je takmer vobec zavysla od striedania dna a noci pripadne rocnych obdobi. ale co je najzavaznejsie jednotlive vrstvy niesu rovnobezne ak su tak niesu ulozene horizontalne alebo vsetky mozne kombinacie tychto ulozeni s vynimkou horizontalneho rovnobezneho ulozenia ktora je typicka pre lakustrinne sedimenty.
bolo tu spomenute vytriedenie sedimentov. ktomu len tolko ze eolicke sedimenty su vyhradne zlozene so zrn radenych do piesov prachov a ilov (v minoritne kedze su nesene omnoho dlhsiu dobu a len nerady vypadavaju zo suspenzie aj po zaniku kompetencie prudu - typicky ked prasime vrecko z vysavaca:) - strk a "kamene" nepatria k sedimentom eolickym .. mozno tak na Jupitery keby ovsem mal nejaky povrch. Tvrdenie ze vietor oddeluje jednotlive zlozky od seba a tie sedimentuju na uplne odlisnych miestach je nepravdive. v samotnych dunach najdeme vsetky druhy zrnitosti sedimentu (mensie alebo rovne piesku). Ma to presne pravidla kedy kde a ktrory sediment bez ohladu na sposob transportu (nesenie,saltacia,vlecenie - toto len pre vyskozne kapaliny). Su na to tabulky. jedna velmi typicka vlastnost ktoru som tu nespomenul je retrogradacia sedimentu teda na spodku jemnejsi sediment na vrchu hrubsi sediment. Pri lakustrinnych sedimentoch je vytriedenost zavyskla na zdroji sedimentu pokial sa jedna o rieky tak ten sediment je vytriedeny hlavne planarne teda cim dalej od zdroja (vtoku rieky) tym jemnejsi ak je to plavajuci ladovec (celne ladovcove jazera a la moreny) sediment je nevytriedeny pri zdroji (tam kde sa dostava ladovec na hladinu jazera) v oblasti hradze sa uklada uz len ilovity sediment je ho vsak malo kedze ladovec je jak hrubi smirgel. Ladovcove jazera napajane z ladovcovej rieky maju velmi vyrazne vytriedene varvy -sak aj ten nazov varva pochadza z ladovcovych jazier iba neskor sa zacal pouzivat prevsetko. Este ked mam dokoncit vytriedenost vo varvach tak ta je taka vseliaka v obdobi pokojneho pritoku sedimentuje vyhradne sediment jemnozrnny a ked je velky pritok tak aj sediment hrubozrnny ... typicky sa stretavame s tym ze jemno a hrubozrnny sediment prechadzaju jeden do druheho velmi plinulo. Ak je tam nejaka hrana tak je to znak nejakej epizody. S tym sa stretavame hlavne u delt kde je prostredie dost nepokojne a vrsvy na seba navazuju hranou. Lenze niekto si tu pomylil deltu rieky s ustim rieky do jazera ... jazero totiz nema kontinentalny svah ktory je podmienkou pre vzik delty -presnejsie sedimentov delty tie niesu casto ulozene horizontalne prelinaju sa cez seba a vlastne cely mechanizmus sedimentacie je dost odlisny od jazera - treba rozlisovat sedimentaciu pribreznu a sedimentaciu na "volnej vode" a to v uzavretom prostredi ako su jazera a na mori.
Pre zjednodusenost a pochopitelnost som vynechal zjedndusil celu problematiku - nie vsetkych nas tu mucili sedimentologiou dlhe roky
To co je vidiet na tom obrazku su jednoznacne sedimenty lakustrinne (nevidim ani jeden jediny kamienok v tom sedimente) odhad toho v akych rytmoch su ukladane si nedovolim povedat na ich hrubku -su dost hrube na nejake plytke staticke jazero a su az velmi krasne zachvane (nebude to nejaky podvrh? chcelo by to vydiet vybrus ... v dalsom vidim ze je tu aj zanikanie varv v horizontoch co sa stava. na kameni ktri je medzi 20kou a 30kou vidiet omnoho vyssiu rytmickost ako na tych okolo ale to neznamena ze je to zle len mi to pripada ako by tam boli dva cykli ... jeden obech okolo slnka a druhy mozno navrat Marsu do tej istej poziciie v danom obdobi. tazko sa to da urcit len tak z oka ... a datovanie pomocou skamenelina asi nebude mozne ... vsimol som si v suvislosti s prebiehajucou eolickou cinnostou na Marse ze jemnejsie vrstvy su vybrusovane a tie hrubsie ostavaju z toho sa da urobit odhad pebnosti a hrubky sedimentu ... inak povedane ze to co brusi je hrubsie ako to co je vybrusene a jemnejsie ako to co ostalo (zrno) . Spevnovanie sedimentu tiez nebolo nijak valne ... pozrite ako sa rozpadava takze na nom nelezali kilometre inych hornin .. istotne je to aj eolickou cinnostou a samotnym rozpraskanim hornin (zeby nutena dehydratacia?) ale budu asi aj riadne makke.
dnes budem s panom profesorom na pive tak mu ho ukazem ze ci nebude mat este nejaky postreh ... ale uz ho poznam -a kde mas vzork? ... na Marse! random - 10/12/2014 - 17:57
citace:Ne je to jinak, sediment vzniká pod hladinou jezera a to neustále, žádné vysychání, žádné jednorázové akce, naopak zcela konstantní dlouhodobá činnost
ty variace jsou dány tím, že tím, jak na těleso podvodní delty nanášíte materiál, tak neustále měníte jeho geometrii a tím se přesovají koryta nesoucí proud a většinu materiálu, v jejich okolí sedimentuje jemnější frakce
tím, jak to běhá po povrchu deltového tělesa vznikají tyto charakteristické střídání
ještě k tomu, proč ne jednoázové akce a pak vyschnutí a klid, tam by nevznikly takto pravidelné sledy
vemte si to, máme poušť, jednou za XXX let zaprší, ta voda veme vše, co jí stojí v cestě a nese to dolů do pánve, když tam dorazí, nejdřív vypadne to hrubé, pak střední zrnitosti a nakonec zbude louže s blátíčkem, pak by následovala dlouhá nečiinost s erozí a celé znovu, to vše ale na poměrně malé ploše, takže výsledkem by byl sled vrstev s gradací od hrubého po jemné a těleso, kterému se říká výplavový vějíř
sedimenty v nich jsou mnohem méně pravidelné, větší rozdíly v zrnitostech, větší sklony povrchů vrstev atd atd. je to na první pohled sice podobné deltě, ale delta to není
výplavový vějíř Curiosity detekoval hned na počátku mise
Stale pisete o nejakej delte ... uz v popise je napisane "not far from where flowing water entered a lake" .. zabudnite na deltu delta by vyzeral uplne inak a delta ktoru popisujete je morska delta jazera taketo delty nemavaju hlavne nie tie plytke.
To co pisete ohladom epizodalnych udalosti pisete spravne avsak to je len jedna z mnoha a vola sa turbiditny prud a ano vytvara gradacne zvrstvenie na take cosi ale potrebujete svah so sklonom aspon 1°... ale je to cele zle lebo tie vznikaju v samotnom mediu -binghamovsky prud... ten "fan" ktory nazyvate vyplavovy vejar je obycajny fluvialny kuzel ... typicke pre neho je zaoblenost frakcie (vsaksa jedna o fluvialne sedimenty) jej nevytriedenost a tvar celeho telesa.. ten ale nevznika turbiditnym prudom ale tokom ktory sa rozlieva do volneho priestoru po dlhu dobu ... viem ze vam to pripada rovnake len prave z toho dovodu sa to studuje aby to clovek vedel odlisit a aby ho to nemiatlo.
v pripade pravidelnych povodni do suchej panvy moze vzniknut tiez velmi pravidelne zvrstvenie avsak nedochadza napriklad presunu velkej frakcie ktora by tu bola viditelna druha zadsadna vec ktora je typicka pre usadeniny interkontinentalne suche panvy su evapority a vznik ich vrstiev pri obdobiach sucha ...tu sa sice evapority nasli vo vrtoch ale tie maju asi az postsedimentarny vek - sedimentovali az po sedimentacii tychto vrstiev ked jazero vyschynalo. random - 10/12/2014 - 17:58
este poznamka na zaver a utekam na to pivo ... ak najdu borax tak sme doma
alamo - 10/12/2014 - 22:14
http://danielmarin.naukas.com/2014/12/09/el-gran-lago-del-crater-gale-bitacora-de-curiosity-42/
ako vyzeral kráter v minulosti
bol vyplnený jazerom s priemerom 154 km a hĺbkou 300 metrov
striedali sa suché a vlhké obdobia
svetlé sú usadeniny prinesené vetrom v suchom období
tmavohnedé usadeniny jazier, ktorými bol kráter vyplnený počas vlhkých období
samotnú horu mal na záver vyformovať eróziou vietor
je to dosť v rozpore s teóriou "zamrznutého" marsu [Upraveno 10.12.2014 alamo]
Petr_Šída - 10/12/2014 - 23:04
zabudnite na deltu delta by vyzeral uplne inak a delta ktoru popisujete je morska delta jazera taketo delty nemavaju hlavne nie tie plytke.
To by s Vámi kolegové, co dělají Bílinskou deltu sakra nesouhlasili, jen tak mimochodem, to jezero, ve kterém leží je +- velikosti kráteru Gale
ten "fan" ktory nazyvate vyplavovy vejar je obycajny fluvialny kuzel ... typicke pre neho je zaoblenost frakcie (vsaksa jedna o fluvialne sedimenty) jej nevytriedenost a tvar celeho telesa.. ten ale nevznika turbiditnym prudom ale tokom ktory sa rozlieva do volneho priestoru po dlhu dobu ... viem ze vam to pripada rovnake len prave z toho dovodu sa to studuje aby to clovek vedel odlisit a aby ho to nemiatlo.
nerozumíme si, možná číst pořádně, píšu, že výplavový vějíř to NENÍ
turbidity jse do toho nemotal už vůbec
V klidu v hospodě u piva bychom si bezproblémů rozuměli, takle zprostředkovaně přes klávesnici je to naprd
tož ať chutí
Petr_Šída - 10/12/2014 - 23:09
Joj, a ještě mě dochází, ona tady visí jediná fotka, a já mám v hlavě všechny, proč pořád píšu o deltě je jednak o tom článku a jednak o téhle fotečce
takže to bylo jak se říká jeden o voze, druhý o koze, sory
alamo - 10/12/2014 - 23:12
na margo debaty
random - 11/12/2014 - 18:10
citace:
takže to bylo jak se říká jeden o voze, druhý o koze, sory
no toto meni trochu situaciu ... vzhladom na to ze som komentoval tu fotku ktora tu visi. Nemozem vam vidiet do hlavy. Tie ostatne fotky su s inych miest hadam. Profesorovi som ukazal tu fotku co tu je zavesena a vyjadril sa ze je naozaj velmi pekna - zaver ale bol prekvapujuci nie su to tufove/tufititicke usadeniny? -rozumej usadeniny jemnej vulkanickej horniny (az prachovite castice) vyvrhnutej do atmosfery pri explozivnej erupcii sopky. Samozrejme ze to neprichadza velmi do uvahy. Ale je tu vidiet prave to ze kolko ludi sa na to pozrie tolko to bude mat vysvetleni. Moj koment k tomu bol asi taky ze by sa malo jednat o jazerne sedimenty co samozrejme bolo nasledovane suhlasom. Prekvapila ho ta eolicka erozia vrstev. Ale je to Mars. Pytal sa na priblizny vek pretoze pri takejto erozii (uz som spominal ze hornina nie je velmi spevnena) by bol cely ten odkyv rozpraseny za desiatky tisic rokov. Ale je to Mars. a podporuje to tu teoriu co pastol sem alamo.
Este som dostal spucung za varvy - ale mam to zakorenene ze to nemusia byt len sedimenty glacialnych jazier so znacnym pritokom (tos ale v tomto pripade to mohlo byt) asi vecer otvorim sedimentologiu a uvediem to na spravnu mieru.
Co sa tyka tej nasej delty tak delta je v podstate mociar ktory nepatri vodnej ploche -tak to bolo vyslovene. Deltove sedimenty sa samozrejme presuvaju do jazera ale ak tam nie je prah tak su dost rovnomerne roznasane. A velmi nevznika taka delta ko je napriklad delta rieky Mississippy. ale aj na Zemi mame jazera s prahom (Bajkal...) kde sa take nieco moze vytvorit. Damotnych delt existuje hadam do 3. typov ale aj keby ma mucili tak nepoviem ake .. a myslim ze je ich az 5 ale kaslat do nich. Jazerna a morska delta sa da na Zemi rozoznat len podla fauny a flory ktora na marse pravdepodobne absentuje takze sa dohodnime ze sa jedna o deltove ulozeniny = delta deposit a nebudeme riesit akeho typu lebo to nezistime a ze delta nie je delta typu mississippy = glibertova delta
Vzhladom na odkazovane obrazky potvrdzujem ze sa jedna o deltove sedimenty je na nich vidiet typicke krizove zvrstvenie ... to vsak sa objavuje aj pri skamenelych dunach. toto vsak najskor nebude ten pripad ale mohol by ...
Preklikal som sa este k nejakym dalsim clankom zo zaciatku misie a jednoznacne sa sedimenty zmenili. V mieste pristatia sa nachadzaju prevazne zlepence co poukazuje na aluvialne sedimenty - aluvialny vejar = fan .. sedimenty deltovite a jazerne su oproti aluvialnym a fluvialnym omnoho jemnejsie pretoze v delte nema voda uz dostatocnu unasaciu schopnost a do vznosu sa dostanu len jemne sedimenty. Rovnako ako v delte tak aj v aluvialnom fane dochadza k presunu koryta alebo k tvorbe ramien... ale sedimenty su odlisne
Inu ta rizova struktura na tom makrosnimku keby som nevedel ze co to je tak by som typoval na nejake zdechliny ...
[Editoval 11.12.2014 random]
Ervé - 12/12/2014 - 07:02
Takže když to shrnu, teorií je dost, ale z fotky se bez dalších analýz (složení atd.) nedá určit, jak vrstva vznikla - je jen něčemu podobná.
random - 12/12/2014 - 08:14
citace:Takže když to shrnu, teorií je dost, ale z fotky se bez dalších analýz (složení atd.) nedá určit, jak vrstva vznikla - je jen něčemu podobná.
nie tak celkom ...mak najdete dost znakov tak je jasne ako to vzniklo. hold problemom je ze fotky byvaju zavadzajuce a kazdy by chcel vzorku... nie na analyzi ale na omak to vela napovie
Petr_Šída - 12/12/2014 - 19:53
je to fotka ze stejného místa
záleží na tom, v jakém směru jsou ty výchozy řízlé, pokud to bude kolmo na šikmé zvrstvení, tak uvidíme něco ve stylu té první fotografie, co visí tu
tufy by to podle první fotky být klidně i mohly, ale podle těch dalších ne
random - 12/12/2014 - 23:01
citace:je to fotka ze stejného místa
záleží na tom, v jakém směru jsou ty výchozy řízlé, pokud to bude kolmo na šikmé zvrstvení, tak uvidíme něco ve stylu té první fotografie, co visí tu
tufy by to podle první fotky být klidně i mohly, ale podle těch dalších ne
Sak to ze je medzi tymi fotkami vyse 100 solov. Podla mapy je medzi nimi cca 300m. Inak ked sa pozriete na ten clanok o sedimentoch co pastol alamo tak je tam pekny obrazok kde su znazornene ako sa ukladaju sedimny jeden druh cez druhy - prekryvaju sa ale len v prechodnej zone. Takze kludne na tom istom mieste mozete najist aj deltove sedimenty aj jazerne ale ked sa pochnete niektorym smerom uz tie sedimenty budu monotonne. Mam taky pocit ze dokonca tie jazerne sedimenty budu lezat na deltovich. Istotne by sa v tom krateri nejaky sedimentolog riadne vyzil. MSL ma dost maly zaber len okolo trasy a na vela miest sa asi nedostane - nieco sme isto cakali ale toto je mega!
co sa tyka tych rezovych rovin tak to tak celkom nie je ... lebo jedna vrstva moze vykazovat uklon vrstiev k nejakemu azimutu a ina k uplne inemu. To je dosledok toho ze tie sedimenty su ukladane este v miernom prude a nie rovnomerne po dlhu dobu. presuvanie vtokov ma tieza nasledok zmenu smeru uklonu vrstiev.
Tie tufy bol vystrel do prazdna - no v konecnom dosledku nieje problem aby sa tufy ulozili na deltovich sedimentoch alebo opacne lenze kde je v okoli nejaka sopka - istotne by sa daco naslo sak po ceste narazili na nejaky bazalt ten je vsak dost odlisny zlozenim od tufu.
dodge - 18/12/2014 - 08:04
Curiosity zjistila na Marsu metan, organickou sloučeninu.
Po 20-ti měsících putování na Marsu a pečlivé analýze dat, vědci z NASA oznámili dvě samostatné detekce metanu, v atmosféře a z horniny.
Laditelný laserový spektrometr, jeden z nástrojů analýzy vzorků (SAM)
Nějak se nemohu vyznat v tom, kde vlastně MSL je. Situační snímky jsou podrobné, ale nějak z nich nemohu vyčíst kde je ve vztahu k centrálnímu kopci.
Též snímky z ostatních kamer mi nějak nedávají představu v jakém terénu se pohybuje.
Přiznám se, že na MSL se podívám občas, raději si prohlédnu MER, tam je mi jasné v jakém terénu a kde se rover pohybuje.
pospa - 29/1/2015 - 10:56
citace:Nějak se nemohu vyznat v tom, kde vlastně MSL je. Situační snímky jsou podrobné, ale nějak z nich nemohu vyčíst kde je ve vztahu k centrálnímu kopci.
citace:Nějak se nemohu vyznat v tom, kde vlastně MSL je. Situační snímky jsou podrobné, ale nějak z nich nemohu vyčíst kde je ve vztahu k centrálnímu kopci.
Kdo říkal, že Mars je rudá planeta?
... geologové mezi námi by možná věděli co stojí za čtyřmi rozdílnými odstíny vyvrtaných vzorků.
Petr_Šída - 25/2/2015 - 23:56
Nejdřív bych se ptal, jestli jsou všechny fotky nakalibrované na stejnou bílou
nu a pak bych předpokládal, že rozdíly barvy budou o rozdílném zastoupení prvků (minerálů) a o struktuře horniny (obdobně, jako na Zemi)
jsem zvědavý na výsledky analýz
random - 26/2/2015 - 06:19
vsetko je o farbe. farba horniny napoveda co to moze byt ... je to ale zalozene na skusenosti ale len to nestaci avsak na Marse sme trochu obmedzeny tym ze sa neda na to siahnut. spektroskopia je jeden z hlavnych nastrojov ako ziskat udaje o zlozeni - nechame sa prekvapit.
vo vseobecnosti: svetlo sive az biele farby maju predovsetkym oxidy a uhlicitany menej sirany vapniku, horciku, hlniku, kremiku .... je ich riadna kopa ale da sa obmedzit hlavne na prvky ktore su jasne zastupene v kore (hlinik, kremik,vapnik,horcik) ... tmave farby zasa maju dvojmocne zelezo, oxidy manganu alebo ich hydrooxidy , uhlik a podobne. trojmocne zelezo a uhlicitan zelezity ako aj su hnedej/cervenej rovnako cervenu farvu ma aj hydrooxid hlinika a hadam aj hydratovany oxid hlinity (niesom si isty) ... ilove minerali su vacsinou sive s nadychom do zelena, zlta hneda, cervena, cierna podla obsahu inych prvkov ktore ale su specificke pre prostredie v ktorom sa usadzovali.
dolezite je si uvedo it ze farba horniny je velmi dolezida a hovori jedine o tom z coho je hornina zlozena - o vnutornej strukture alebo podobne nehovori nic - nemylte si zlozenie so strukturou. dalsou dolezitou vecou je ze niektore mineraly sposobuju zasadnu zmenu farby uz pri stopovych mnozstvach.
Z fotiek mozem len usudzovat ze sa jedna o ilovite mineraly pripadne sadrovec, ktory bol objaveny hned na zaciatku - ale to vsetko je zname.
odpoved preco nie je jadro hornin cervene je jednoducha pretoze vznikali vtedy ked mars nebol este taky cerveny ako dnes.
pospa - 26/2/2015 - 06:57
Díky oběma za komentář. Nejnovější je ten snímek vlevo nahoře, ze včerejška (sol 908) a barva té horniny se oproti předchozím jeví jakoby do modra, šedomodrá.
Předchozí vzorky se mi zdály taky šedé, ale až toto srovnáni ukazuje čtyři různé odstíny.
Btw. Curiosity už vrtala na 6-ti různých místech:
sol 182: John Klein
sol 279: Cumberland
sol 621: Windjana
sol 759: Confidence Hills
sol 882: Mojave
sol 908: Telegraph Peak
Petr_Šída - 26/2/2015 - 18:37
hovori jedine o tom z coho je hornina zlozena - o vnutornej strukture alebo podobne nehovori nic - nemylte si zlozenie so strukturou
dovolil bych si nesouhlasit, například u granitoidů obecně vnímání barvy hodně závisí na zrnitosti
ale pravdou je, že tu se o granitoidy nejedná
random - 26/2/2015 - 21:22
citace:hovori jedine o tom z coho je hornina zlozena - o vnutornej strukture alebo podobne nehovori nic - nemylte si zlozenie so strukturou
dovolil bych si nesouhlasit, například u granitoidů obecně vnímání barvy hodně závisí na zrnitosti
ale pravdou je, že tu se o granitoidy nejedná
magmaticke horniny vo vseobecnosti su dost specificke ... ale ich farba istotne nezavysi od ich struktury (vysvetlenie dalej)
Ak chceme hodnotit horninu v prvom rade nesmie byt napraskovana ->
hodnotenie hornin sa robi pomocou tzv. textury a struktury (farba nie je hlavne hodnotiace kriterium pretoze nemusi byt stala) zaobera sa tym odvetvie petrografia/mikroskopicke urcovanie hornin
1. textura je hodnotenie priestoroveho usporiadania krystalov mineralov - teda ci krystaly mineralov su nejakym sposobom usporadane/neusporiadane
2. struktura je hodnotenie tvaru a velkosti krystalov mineralov - z toho sa da posudit aj ich vyvoj
Este musim upozornt ze mikroskopicke studium hornin sa deje pomocou polarizovaneho svetla a pozoruje sa stacanie polarizacie mineralmi - tak sa da odhalit o aky mineral ide ak to nie je jasne na pohlad. minerali sa delia iba na felzicke=svetle a maficke=tmave + opaktne=nepriehladne ale zasa upozornujem ze sa jedna o vplyv polarizovaneho sverla.
Ak sa hornina napraskuje (ako je to tu na snimkach) moze zmenit nie len odtien ale aj celkovu farbu (stava sa to hlavne pri magmatickych horninach - tie idu takmer vzdy nabielo/sivo s nadychom povodnej farby) ... dokonca tu velku rolu hra ci ide o zvetranu horninu aleboo ci nahodou nie je prasok horniny vlhky.
PS: mala poznamka - prasok horniny nema ziadnu strukturu v ponimani petrografie
Petr_Šída - 26/2/2015 - 21:54
To nemusite vypisovat, ty statnice z toho mám dávno za sebou, a barvy v polarizáku s tím opravdu nemají co dělat
přesto pravdu nemáte, subjektivní vnímání makroskopické barvy na textuře závisí
a ten prášek, do jisté míry ano, ale dost závisí na tom, jak jemně se to nadrtí, což u každé horniny může být trochu jinak právě s ohledem na strukturu, divil byste se, co umělo udělat mletí s barvou kamene, když jsme připravovali vzorky na rentgen (klidně makroskopicky zelený kámen přejde na černou a nakonec na jemné zrnitosti bílý prášek)
10 km, je hezká věc, ale kdy konečně začne stoupat na ten kopec, tam měl najít " historii" Marsu a pořád se k tomu nějak nemá. Nebo mi něco ušlo ?
pospa - 17/4/2015 - 11:27
citace:Nebo mi něco ušlo ?
Malé déjà vu?
Myslím, že toto téma jsme tu za poslední 2 roky probírali už minimálně 2 krát...
... malá nápověda:
David - 17/4/2015 - 12:21
citace:
citace:Nebo mi něco ušlo ?
Malé déjà vu?
Myslím, že toto téma jsme tu za poslední 2 roky probírali už minimálně 2 krát...
... malá nápověda:
Mod: odstraněn obrázek z citace
Důvody pro tam nepospíchá není problém rozmnožit, neb zdůvodnit lze vše a vždy. Jen jsem se obával, že jsem propásl to na to čekám, totiž až začne stoupat na ten "vodou naplavený kopec".
Ačkoli jsem se na tuto misi těšil vůbec ji nesleduji, docela mne zklamala a raději se podívám co dělá OPPy.
Závěr : Takže se pořád " hrabe" někde pod tím kopcem, nebo se mýlím ?
pospa - 17/4/2015 - 12:35
citace:... Jen jsem se obával, že jsem propásl to na to čekám, totiž až začne stoupat na ten "vodou naplavený kopec". Závěr : Takže se pořád " hrabe" někde pod tím kopcem, nebo se mýlím ?
Polohu Curiosity a projetou trasu v kontextu okolního terénu můžeš průběžně sledovat tady: http://curiosityrover.com/tracking/drivetrack.php?drivenum=277
Jinak, rover průběžně stále mírně stoupá, během yestersolu byl výškově cca 70 metrů nad místem přistání. Pokud vydrží 11 let, jako Oppy, tak to budou určitě stovky až tisíce metrů.David - 17/4/2015 - 12:41
citace:
citace:... Jen jsem se obával, že jsem propásl to na to čekám, totiž až začne stoupat na ten "vodou naplavený kopec". Závěr : Takže se pořád " hrabe" někde pod tím kopcem, nebo se mýlím ?
Polohu Curiosity a projetou trasu v kontextu okolního terénu můžeš průběžně sledovat tady: http://curiosityrover.com/tracking/drivetrack.php?drivenum=277
Jinak, rover průběžně stále mírně stoupá, během yestersolu byl výškově cca 70 metrů nad místem přistání. Pokud vydrží 11 let, jako Oppy, tak to budou určitě stovky až tisíce metrů.
Dík.
Já se totiž nemohu dočkat toho, že se potvrdí, že považovat ten kopec za " naplavený" tekoucí vodou , je nesmysl. [Upraveno 17.4.2015 David]
bejcek - 20/4/2015 - 22:00
Curiosity Rover Finds Evidence Of Liquid Water On Mars
April 14, 2015
další potvrzení vody na Marsu
alamo - 20/4/2015 - 22:13
úžasná správa
nejak ma napadá otázka
akú má MSL odolnosť voči korózii?
pospa - 21/4/2015 - 06:50
citace:akú má MSL odolnosť voči korózii?
Slušnou.
Rover je vyroben převážně z titanu, oceli a slitin hliníku. Všechny komponenty, vystavené vnéjšímu prostředí, mají povrchovou úpravu buď eloxováním nebo odolným nátěrem.
Mnohem větší pozornost je věnována ochraně důležitých pohyblivých částí před všudypřitomným prachem.
Vzdušná vlhkost není to, co by mohlo rover ohrozit.
pospa - 1/5/2015 - 11:54
Dlouho jsme tu neměli nějaké pěkné panorama ...
a zajímavé lokální záběry z okolí Curiosity
(Davide, sleduješ ty tenké vrstvy vodou naplavených usazenin? )
David - 1/5/2015 - 12:49
Já čekám, až rover konečně doputuje k centrálnímu kopci a pak budu se zájmem sledovat, zda jej vytvořily vodou ukládané usazeniny. To že voda cosi " uloží" na rovině není nic světaborného a nechápu proč se tomu někdo diví.
Petr_Šída - 1/5/2015 - 14:59
Až na to, že už jste na úpatí centrálního kopce, ne na rovině pod ním ...
JiříHošek - 3/5/2015 - 14:32
citace:Takže se pořád " hrabe" někde pod tím kopcem, nebo se mýlím ?
Doporučuji prokliknout a porovnat levou pětinu zvětšeného panoramatu ze solu 696 (příspěvek M.Pospíšila z 25.7.2014)
a panorama z Mirkova příspěvku z 1.5.2015. Je z toho zřejmé, kde se Curiosity nachází. pospa - 7/5/2015 - 12:54
Sol 956: zachycen krásný západ slunce kamerou MastCam 100
pospa - 7/5/2015 - 15:46
Pro srovnání ještě část oblohy focená stejnou kamerou, ve stejný sol, ale v poledne.
pospa - 1/6/2015 - 15:04
Sol 1000: (30.5.2015) - 1000 solů práce pojizdné vědecké laboratoře na povrchu jiné planety.
Ať je druhá tisícovka minimálně stejně tak přínosná, jako ta první. Vydržať!
Na památku jedno severní panorama v pravé poledne (levý NavCam B).
a "pracovní" záběr přístrojů na robotické paži, provádějící kontaktní měření v podání předního levého HazCamu B.
pospa - 30/6/2015 - 15:33
Pěkné panorama ze solu 1003
a detail z jeho středu
Petr_Šída - 30/6/2015 - 19:06
Nádhera, začíná to být hezčí a hezčí (a ne že by předtím nebylo)
Opět novinářské nafukování skutečnosti - bombastický titulek, jako by šlo o život.
Jak je v článku popsáno, stav kol se průběžně monitoruje už mnoho měsíců. Byla vydána doporučení, jaké typy terénu jsou vhodné a méně nebezpečné, ale hlavní slovo má stejně vědecký tým. Inženýři/plánovači/řidiči připraví několik alternativních tras vytyčeným směrem a vědci si z nich vyberou.
Dva dny stará informace od Ashwina Vasavady je, že se Curiosity bude vracet na místo ze solu 991 (dnes je sol 1038), protože chtějí znovu a detailněji prozkoumat útvar, který tehdy sledoval DAN a ChemCam se zajímavými výsledky. Kudy se pak pojede dál bude záležet na tom, jestli dostanou povolení pro další odběr vzorku vrtačkou (= zastávka na několik dnů až týdnů).
David - 8/7/2015 - 13:20
Jak je možné, že byla kola takto navržena. Podivné je to zejména, když kola dosavadních vozítek byla bez problémů a NASA má jako jediná údaje z přímého kontaktu s povrchem Marsu. Nosné kostry kol snad " drží" rozpadají se výplně , tak by to snad nemusel být takový problém.
V každém případě musí být kola pro další misi překonstruována.
Jisté je, že kola přenášela náraz při přistání, což kola dosavadních vozítek nemusela, možná že jejich strukturální soudržnost byla při přistání porušena.
Petr_Šída - 8/7/2015 - 13:53
Odpověď hledejte v diskusi cca před rokem, řešilo se to tu vlmi detailně a odpovědi na všechny tyto dotazy zde padly.
Opět novinářské nafukování skutečnosti - bombastický titulek, ...
ok
ja len ze som este nevidel fotku s tak ponicenym kolesom.
mam z nej pocit, ze to uz dochadza k strate valcovitosti,
tak len zistujem, ci nieco mimoradne...
pospa - 8/7/2015 - 16:58
citace:ja len ze som este nevidel fotku s tak ponicenym kolesom.
mam z nej pocit, ze to uz dochadza k strate valcovitosti,
tak len zistujem, ci nieco mimoradne...
Dnes máme sol 1038, takže o nějakých 76 víc než v posledním sloupci, ale i tak tento obrázek dává solidní představu o průběžném zhoršování stavu levého středního kola, které je na tom asi nejhůř ... ale stále zůstává plně funkční.
David - 16/7/2015 - 11:50
Jestlipak se vůbec někdy vydá na ten kopec ? Stále jej jen " objíždí " ! Plánovaná trasa vede pořád okolo.
pospa - 16/7/2015 - 13:31
citace:Jestlipak se vůbec někdy vydá na ten kopec ? Stále jej jen " objíždí " ! Plánovaná trasa vede pořád okolo.
1) Curiosity stále průběžně stoupá. Momentálně je 77 m nad místem přistání
2) Zvolená trasa k "nástupnímu místu" na Mt.Sharp - Murray Buttes byla zvolena tak jak je, aby se rover vyhnul rozlehlým tmavým písečným dunám na úpatí hory, viz vložený malý obrázek.
3) Jak je vidět na mapě, byla nově zvolena zkrácená trasa pro urychlení přístupu k centrální hoře. Momentálně (sol 1046) se MSL pohybuje blízko začátku "žluté trasy".
4) Už jsme to tu probírali asi tak 5x a stále se k tomu vracíme. Proč?
David - 16/7/2015 - 15:24
citace:
citace:Jestlipak se vůbec někdy vydá na ten kopec ? Stále jej jen " objíždí " ! Plánovaná trasa vede pořád okolo.
1) Curiosity stále průběžně stoupá. Momentálně je 77 m nad místem přistání
2) Zvolená trasa k "nástupnímu místu" na Mt.Sharp - Murray Buttes byla zvolena tak jak je, aby se rover vyhnul rozlehlým tmavým písečným dunám na úpatí hory, viz vložený malý obrázek.
3) Jak je vidět na mapě, byla nově zvolena zkrácená trasa pro urychlení přístupu k centrální hoře. Momentálně (sol 1046) se MSL pohybuje blízko začátku "žluté trasy".
4) Už jsme to tu probírali asi tak 5x a stále se k tomu vracíme. Proč?
Mod: opět odstraněn obrázek z citace
Jen jsem si povzdechl, že cesta " z úpatí " " na úpatí " trvá již několik a jak je vidět potrvá ještě několik let. Pokud by sonda stoupala stejný tempem dostane se do poloviny kopce za padesát let.
Divím se tomu proto, že kráter byl jako cíl vybrán právě kvůli tomuto kopci a nyní se řídící tým k jeho průzkumu jaksi nemá.
pospa - 16/7/2015 - 15:35
citace:Jen jsem si povzdechl, že cesta " z úpatí " " na úpatí " trvá již několik a jak je vidět potrvá ještě několik let. Pokud by sonda stoupala stejný tempem dostane se do poloviny kopce za padesát let. Divím se tomu proto, že kráter byl jako cíl vybrán právě kvůli tomuto kopci a nyní se řídící tým k jeho průzkumu jaksi nemá.
Toto jsme myslím probrali taky několikrát - Curiosity studuje geologickou historii tohoto kráteru a právě ty nejstarší "zápisy" jsou na dně, v nejhlubších místech dna kráteru, kde byla voda nejdelší dobu a proběhlo nejvíce změn. Proto se tu vědci doslova vrtají v zemi a dělají to pečlivě a dlouho.
Čím bude MSL stoupat výš a výš, bude v mladších a mladších historických vrstvách a možná to už nebude tak zajímavé / rozmanité / důležité.
Btw. Curiosity má najeto už 11,5 km.
PS: Davide, prosím drž se doporučení 3.1 a z citací maž obrázky, abychom to nemuseli stále dělat za tebe. Díky
dodge - 5/8/2015 - 07:45
Dnes je pro Curiosity sol 1092, viz http://mars.nasa.gov/msl/mission/whereistherovernow/ snímek lžíce ze solu 1089 je teď čerstvý 3 dny. Bylo by zajímavé mít více snímků přes den, lžíce by mohla fungovat jako stylus slunečních hodin.
pospa - 4/9/2015 - 09:42
Panorama ze 3 měsíce starých snímků (sol 984) pěkně demonstruje kolem jak příkrých skalnatých stěn se Curiosity pohybuje.
Vrstevnaté sedimenty jsou také velmi hezky viditelné.
pospa - 12/9/2015 - 14:57
Panorama Mt.Sharp, sol 1100 (autor: Justin Cowart)
JiříHošek - 13/9/2015 - 17:27
pospa - 13/9/2015 - 17:36
Jen doplním, že Jirkou postnutá mozaika je krásný výhled na kopečky Murray Buttes, kam Curiosity směřuje. Snímky byly pořízeny během solu 1099.
Arccos - 13/9/2015 - 19:31
citace:Jen doplním, že Jirkou postnutá mozaika je krásný výhled na kopečky Murray Buttes, kam Curiosity směřuje. Snímky byly pořízeny během solu 1099.
To, myslím, nebude úplně přesné. Správně je, že jde o pohled PŘES Murray Buttes, což je oblast plochých a relativně nízkých stolových útvarů. Jsou výrazně blíž než kopečky na tomto výřezu a možná na něm ani nejsou vidět (měly by být pod spodním okrajem). Na panoramatu výše někde určitě viditelné jsou.
JiříHošek - 13/9/2015 - 19:43
Já jen vím, že Curiosity jede tímto směrem, a že to světlé pohoří lze najít na Mirkem postnutých panoramatech z 25.7.2014, 1.5.2015 i 12.9.2015.
Když porovnám snímek se satelitním snímkem z 16.7.2015, tak ty tmavé kopečky uprostřed jsou duny ve spodní části satelitního snímku?
pospa - 13/9/2015 - 22:27
citace:
citace:Jen doplním, že Jirkou postnutá mozaika je krásný výhled na kopečky Murray Buttes, kam Curiosity směřuje. Snímky byly pořízeny během solu 1099.
To, myslím, nebude úplně přesné. Správně je, že jde o pohled PŘES Murray Buttes, což je oblast plochých a relativně nízkých stolových útvarů. Jsou výrazně blíž než kopečky na tomto výřezu a možná na něm ani nejsou vidět (měly by být pod spodním okrajem). Na panoramatu výše někde určitě viditelné jsou.
Ale já jsem neuvedl, které kopečky na snímku to přesně jsou.
Murray buttes jsou z orbitu tato oblast: http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA17587.jpg
Na Jirkově snímku by to měly být ty hnědé kopečky v popředí, vpravo dole. Na panoramatu o příspěvek dřív by se měly rozprostírat od sedla ještě dál doprava.
Jak bylo popsáno dříve, v plánu je zkrácená trasa, takže Curiosity nevjede mezi Murrayovy pahorky, ale jen je objede zleva, aby se k světlému pásu hematitu dostala co nejdříve.
Na této starší mapě byla poloha Curiosity v sol 1099, kdy snímky pořizovala, na žluté trase přesně vlevo od kruhového kráteru, vyplněného tmavým pískem.
pospa - 14/9/2015 - 09:24
Murray Buttes jsou podle mého vlastního odhadu útvary v modrém rámečku.
Arccos - 14/9/2015 - 09:55
Ano, taky bych tipoval zhruba tu oblast v modrém rámečku, možná i trochu blíž.
Bude neskutečně zajímavé, až Curiosity zajede mezi takové kopce, jaké jsou v pozadí a bude projíždět údolími. Ačkoliv, je otázka, co všechno si řídící tým dovolí, aby například nehrozila ztráta spojení.
pospa - 14/9/2015 - 10:00
citace:Ačkoliv, je otázka, co všechno si řídící tým dovolí, aby například nehrozila ztráta spojení.
Ztráta spojení se satelity? To ne, spíš jen zkrácení komunikačních oken kvůli omezenému výhledu na oblohu - místní horizonty se mezi kopečky opravdu významně zvednou nahoru.
Arccos - 23/9/2015 - 19:47
Tak tady nám to Emily Lakdawalla pěkně vykolíkovala.
Dnes jsem navštívil Johnson Space Center v Houstonu a při komponovaném pořadu o MSL Curiosity přednášející mimo jiné zmínila i na zítřek ohlášenou tiskovku o "zásadním objevu".
Ani v JSC ale netuší, co přesně za překvapení hodlají vědci v pondělí oznámit. Poskytla pouze svůj soukromý tip a to, že by se to mohlo týkat závěrů z nedávno naměřených vysokých koncentrací podpovrchového vodíku v lokalitě blízko Marias Pass. Je to ovšem pouze odhad, skutečnost uvidíme za pár hodin. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/images/?ImageID=7439
Pokud se vám někdy naskytne příležitost navštívit Pasadenu, kde JPL leží, není to odtud daleko na Griffitovu observatoř na kopcích vedle Hollywood Hills.
Je odtud krásný výhled na celé Los Angeles, takže doporučuji navštívit. https://www.flickr.com/photos/71660327@N05/albums/72157659240934808
pospa - 17/11/2015 - 17:51
Sol 1115: pravý MastCam zaznamenal tento pohled na úpatí Mt.Sharp, kde je v popředí jasněji vidět podlouhlý pruh ze soustavy dun tmavého písku, nově pojmenované Bagnold Dunes. Coriosity se k jedné duně přiblíží a odebere vzorky. Momentálně to má cca 183 m daleko.
Panorama na obrázku má upraveno vyvážení bílé barvy tak, aby se nám scenérie jevila jako při denním osvětlení na Zemi.
Mapa trajektorie roveru s polohou v polovině listopadu 2015.
Petr_Šída - 17/11/2015 - 18:42
Už je to blízko
pospa - 20/11/2015 - 14:00
Jedno z novějších panoramat úpatí MtSharp. V plném rozlišení po rozkliku jsou vidět velmi zajímavé detaily v dálce i tmavá písečná pole, hlavně vpravo připomínající větrem zčeřenou vodní hladinu. Složeno ze snímků, pořízených 25.9. (sol 1115)
A k první duně už je to jen kousek. Toto je snímek ze včerejška (sol 1168)
David - 20/11/2015 - 14:12
K tomu kopci ale pojede tento hlemýžď ještě rok, ne-li dva. Mám dojem, že se " čeká" na nějakou senzaci z následující sondy, nebo na to že MSL padne než tam dojede, aby se zapomnělo na vyhozenou miliardu v tomto programu. [Upraveno 20.11.2015 David]
pospa - 20/11/2015 - 14:35
Mám dojem, Davide, že tvůj negativní postoj k misi MSL je po mnoho let stále stejný, neměnný. Takže mi uniká "co nového" nám chceš svými příspěvky, jako je ten poslední, sdělit.
Pokud ti bezpilotní průzkum kosmu připadá jako něco příliš drahého a pomalého, co si nemůže dovolit ani ekonomika USA, tak jsi pravděpodobně na špatném diskusním fóru a měl bys asi upřít svou pozornost na jiné servery, většinou všeobecně zpravodajské, kde v komentářích pod články lamentuje nad vším možným 90% přispěvatelů.
David - 20/11/2015 - 15:21
K misi samozřejmě negativní nejsem. Jen se domnívám, že výběr cíle nebyl šťastný. Svého času jsem někde četl, že se mise bude zabývat geologickou historií Marsu a to zkoumáním geologických vrstev centrálního vrcholku předmětného kráteru, který měly vytvořit sedimenty ve vodním prostředí.
Jsem toho názoru, že tato myšlenka byla chybná a že centrální vrchol vytvořilo vše možné, jen ne voda.
Proto netrpělivě čekám až lander " konečně" dorazí k tomu kopci a že bude jasné, nebo alespoň vysoce pravděpodobné jak ty vrstvy vznikly.
Z výše uvedeného plyne, že mi na celé misi vadí jen to " hlemýždí" tempo a nejsem sám, obdobně se vyjádřil i dr. Grygar v posledním Kozmosu.
Krom toho při plánování mise měl mít MSL 10x větší prostupnost terénem, než MER. Jak se zdá opak je pravdou.
Není to mým zvykem, ale důrazně se musím, ke své lítosti, ohradit proti tomu, aby mi bylo přiřazováno něco, co jsem ani v náznaku nikdy netvrdil, totiž že kosmonautika je drahá a pomalá, nechápu kde to pan M.P. sebral.
pospa - 20/11/2015 - 16:06
citace: důrazně se musím... ohradit proti tomu, aby mi bylo přiřazováno něco, co jsem ani v náznaku nikdy netvrdil, totiž že kosmonautika je drahá a pomalá, nechápu kde to pan M.P. sebral.
Tady:
K tomu kopci ale pojede tento hlemýžď ještě rok, ne-li dva. Mám dojem, že se " čeká" na nějakou senzaci z následující sondy, nebo na to že MSL padne než tam dojede, aby se zapomnělo na vyhozenou miliardu v tomto programu.
Btw. cenovka za základní misi MSL je přibližně 2,5 mld USD a Curiosity má konstrukční rychlost naprosto stejnou jako rovery MER. David - 20/11/2015 - 17:17
Vyhozená miliarda bude v tom případě, že byl chybně zvolen cíl mise a " řez" geologickou minulostí Marsu se neuskuteční.
Rád bych připomněl, že při volbě cíle mise část vědců upřednostňovala mineraologický průzkum/ který ostatně MSL nyní koná ale nikoli v optimálním prostředí/, a část vědců upřednostňovala průzkum sedimentů ukládaných vodou.
Při výběru cíle byly upřednostněny sedimenty, z nichž má být centrální hora kráteru a právě proto byl rover zacílen do kráteru GALE.
Jestliže bylo cílem mise prozkoumat geologickou minulost Marsu zkoumáním sedimentů centrální hory, pak se ptám proč tak rover nečiní a místo toho se věnuje minerarologii v okolí sedimentů které jsou primárním cílem mise.
Jestliže MSL nesplní základní cíl mise, tj. pohled na geologickou minulost Marsu zkoumáním dlouhodobě ukládaných sedimentů v hypotetickém jezeře a přitom provede jiné, též hodnotné výzkumy, což ostatně činí, nebude škoda ve výši nákladů na celou misi, ale jen nějaká část vynaložených nákladů na misi.
P.S. pojem " hlemýždí tempo" jsem si vypůjčil právě od dr. Grygara a pokud si někdo přečte jeho vyjádření v posledním Kozmosu, zcela jistě pochopí, že i on jako na slovo vzatý odborník očekává, že se MSL bude
věnovat centrální hoře v kráteru Gale a pokud tempo jakým se k hoře blíží označuje jAKO HLEMÝŽDÍ, NENÍ DO DOZAJISTA POCHVALA. [Upraveno 20.11.2015 David]
pospa - 20/11/2015 - 18:04
Další déjà vu ... Při vší úctě ke Grygarovi, on není odborník na planetární geologii a podobné vědy.
Stejným tempem se pohybovaly i předchozí rovery na Marsu. Curiosity své hlavní vědecké cíle splnila během primární mise. Už jsme to tu probírali nesčetněkrát, že rychlost postupu se řídí tím, jak vědecky zajímavé lokality rover navštíví. Například kampaň s odběrem vzorku vrtačkou, jeho zpracování a analýza v několika přístrojích je vždy zastávka na 3 týdny. Curiosity k té hoře dojede, stále stoupá, má stále ještě několik let životnosti před sebou.
David - 20/11/2015 - 19:59
Přílohu mnou zmiňovaného Kozmosu tvoří" Žeň objevů" po jejím prostudování, které všem zájemcům o kosmonautiku, kosmologii a příbuzné vědy vřele doporučuji, není možný jiný závěr, že její autor je autorita ve všech vědách souvisejících s kosmem, tedy i v planetární geologii.
pospa - 20/11/2015 - 20:02
Další diskuse (na toto téma) je zbytečná...
Petr_Šída - 20/11/2015 - 20:30
Tak nějak, jak kafemlejnek ....
NovýJiřík - 20/11/2015 - 22:00
citace:Přílohu mnou zmiňovaného Kozmosu tvoří" Žeň objevů" po jejím prostudování, které všem zájemcům o kosmonautiku, kosmologii a příbuzné vědy vřele doporučuji, není možný jiný závěr, že její autor je autorita ve všech vědách souvisejících s kosmem, tedy i v planetární geologii.
Doktor Grygar je nesporná autorita ve fyzice, ale není neomylný a má svoje chyby, mezi něž patří značná ješitnost a zřejmě i pocit neomylnosti. Nic proti každoročním Žním objevů, jsou opravdu vynikajícím shrnutím nejnovějších poznatků z oblasti astronomie a příbuzných věd, ale občas se v nich objeví tvrzení, které je všechno, jen ne vynikající. Vzpomínám si, už je to pěkných pár let, co se v jedné "Žni" objevilo tvrzení, že známé marťanské větrné víry, tzv. "derviši", jsou nepochybně (slovo NEPOCHYBNĚ Grygar opravdu použil) ve své pozemské analogii odpovědné za vznik piktogramů v obilí. No, já se přiznám, že nevím, jakým způsobem někdy i stametrové a nesmírně komplikované obrazce v obilí vznikají, ale jedno vím docela určitě - není to prostřednictvím větrných vírů. Nepochybně!
David - 21/11/2015 - 02:17
Meritem diskuze bylo, že se rover blíží poněkud váhavě k primárnímu cíli, tj. vrstevnatému kopci kvůli němuž bylo vybráno místo přistání.
Jelikož primární mise / životnost sondy/ byla stanovena na dva roky a sonda se plíží hlemýždím tempem již roky tři, přičemž je kopec stále ještě minimálně rok jízdy vzdálen, je tento fakt přinejmenším podivný.
Petr_Šída - 21/11/2015 - 22:14
Pořád dokola melete nesmysly, přistávací elipsa ležela dost daleko nato, aby se dalo kopce dosáhnout během primární mise, to jaksi je dáno bezpečností, protože sedat se sondou blíž by bylo nebezpečné
od té doby jede nestále stejným tempem ke kopci, dokonce poslední půlrok zkrácenou trasou, takže rychleji
primárním úkolem je/bylo doložit tekoucí vodu v geologické minulosti, což se již zdařilo
jsme na úpatí, co víc si teď můžeme přát? a přesto pořád dokola konspirujete, nechápu
pospa - 25/11/2015 - 22:19
Sol 1174: Curiosity dojela k "černým" dunám. Další a zcela jiný typ terénu, který rover na své pouti za 3 roky navštívil.
Tak úplně černé nejsou, v barvě to v surovém stavu vypadá takto:
Petr_Šída - 25/11/2015 - 23:14
Nádhera, taky už je publikováno několik pohledů zpět, kde je jasně vidět, jak stoupá
Kdo máte libovolné zařízení s iOS, můžete trasu sledovat ve 3D spolu s 360° panoramaty z každé zastávky po cestě v appce Midnight Planets. http://www.midnightplanets.com/contents.html
pospa - 27/11/2015 - 22:04
Vlado - 27/11/2015 - 23:16
Proč je pohoří v pozadí zasypáno prachem a v popředí ne¬?
martinjediny - 28/11/2015 - 09:31
citace: ...Proč je pohoří v pozadí zasypáno prachem a v popředí ne¬?
1/ ja vidim relativne vela prachu aj v predu
2/ zadne pohorie je napr. tak trochu za prachovym filtrom
3/ rozna vzdialenost = rozne detaily
4/ nehovoris nic o rozdielnosti oboch pohri
5/...
Lusyen - 28/11/2015 - 14:28
budem sa opakovať ale je úžasné pozerať takéto fotky,, nečudujem sa potom ani vladovi, keď mu to pripadaná neuveriteľné, že je to fotené na inej planéte,,, no treba to vstrebať pretože tie krásne zábery ktorými sa môže naša generácia kochať sú povrchom planéty vzdialenej milióny kilometrov,,, keď si to človek naplno uvedomí naplní ho úžas nad tým kam sa až tí vrhači oštepov a kresliči jaskynných malieb za pár stovák generácií dopracovali
pospa - 17/12/2015 - 05:44
Velmi pěkné i když čb panorama písečné duny Namib myslím stojí za to být v tomto vlákně.
pospa - 19/12/2015 - 16:35
Sol 1194 : Setkání tmavé písečné duny a světlého kamenného podloží
pospa - 20/12/2015 - 10:46
Mapa postupu pro lepší představu o půdorysném tvaru dun a také ze kterých míst byly snímky pořizovány.
pospa - 20/12/2015 - 17:20
Sol 1197 - Thomas Appéré vytvořil další panorama duny Namib, kde je lépe vidět sklon strmé stěny.
HonzaCh - 20/12/2015 - 18:04
Úchvatné... Díky za sdílení aktuálních snímků z Marsu, jsou opravdu nádherné.
pospa - 22/12/2015 - 20:39
citace:Úchvatné... Díky za sdílení aktuálních snímků z Marsu, jsou opravdu nádherné.
Ještě jiná interpretace tohoto panoramatu, tentokrát od Elisabetta Bonora & Marco Faccin. V plném rozlišení po rozkliku skutečně velkolepé.
A druhá verze od Jamese Sorensona. Sami srovnejte, která verze je hezčí.
(o věrnosti barev, kontrastu a vyvážení bílé není třeba uvažovat, ani jeden z nich to nemá kalibrované)
David - 5/4/2016 - 07:14
Při určování cíle letu se střetly dvě vědecké skupiny preferující odlišné cíle výzkumu, mineralogisté a sedimentalisté. Zvítězili sedimentalisté a cílem letu byl středový vrcholek kráteru údajně vytvořený sedimenty ukládané tekoucí vodou. Tyto vrstvy měly být exkurzí do hluboké historie Marsu.
Po přistání v oblasti to ale vypadá, jak tvrdili skeptici, že středový vrcholek kráteru tvoří vše jiné než vodou uložené sedimenty a sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Sonda je již za hranicí minimální životnosti a naskýtá se otázka zda vůbec na vrcholek pojede, ergo kladívko, zda řídící tým vydá zprávu, čeho se vrcholek skládá.
Arccos - 5/4/2016 - 08:55
Stále a neustále obakované blbosti. Opravdu kolovrátek, jak už to tu jednou někdo napsal.
Vyvracet to je evidentně házením hrachu na zeď a už bych se ani nenamáhal reagovat, kdyby tyhle nepravdy nebyly matoucí pro případné nově příchozí.
Petr_Šída - 5/4/2016 - 09:06
citace:Při určování cíle letu se střetly dvě vědecké skupiny preferující odlišné cíle výzkumu, mineralogisté a sedimentalisté. Zvítězili sedimentalisté a cílem letu byl středový vrcholek kráteru údajně vytvořený sedimenty ukládané tekoucí vodou. Tyto vrstvy měly být exkurzí do hluboké historie Marsu.
Po přistání v oblasti to ale vypadá, jak tvrdili skeptici, že středový vrcholek kráteru tvoří vše jiné než vodou uložené sedimenty a sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Sonda je již za hranicí minimální životnosti a naskýtá se otázka zda vůbec na vrcholek pojede, ergo kladívko, zda řídící tým vydá zprávu, čeho se vrcholek skládá.
To si s prominutím děláte ....
Po ničem jiném než po sedimentech zatím MSL nejezdí a ještě hodně dlouho ani po ničem jiném nebude
vytrvale směřuje do nástupní oblasti a stoupá k vrcholu
tohle už není nic jiného, než konspirace, před kterou Vás admini již varovali
Alchymista - 5/4/2016 - 14:39
citace:Ještě jiná interpretace tohoto panoramatu, tentokrát od Elisabetta Bonora & Marco Faccin. V plném rozlišení po rozkliku skutečně velkolepé.
A druhá verze od Jamese Sorensona. Sami srovnejte, která verze je hezčí.
(o věrnosti barev, kontrastu a vyvážení bílé není třeba uvažovat, ani jeden z nich to nemá kalibrované)
Prvá verzia vyzerá krajšie, druhá je ale IMHO vernejšia....
Po rozkliknutí prvého obrázku - ten vzdialený zahmlený "kupolovitý útvar" "na štvrtom pláne" je nejaký obrazový artefakt alebo čo to vlastne je? Oblak prachu?
[Upraveno 05.4.2016 Alchymista]
Petr_Šída - 5/4/2016 - 14:49
citace:
citace:Ještě jiná interpretace tohoto panoramatu, tentokrát od Elisabetta Bonora & Marco Faccin. V plném rozlišení po rozkliku skutečně velkolepé.
A druhá verze od Jamese Sorensona. Sami srovnejte, která verze je hezčí.
(o věrnosti barev, kontrastu a vyvážení bílé není třeba uvažovat, ani jeden z nich to nemá kalibrované)
Prvá verzia vyzerá krajšie, druhá je ale IMHO vernejšia....
Po rozkliknutí prvého obrázku - ten vzdialený zahmlený "kupolovitý útvar" "na štvrtom pláne" je nejaký obrazový artefakt alebo čo to vlastne je? Oblak prachu?
[Upraveno 05.4.2016 Alchymista]
artefakt zpracování
po zvětšení je vidět, že jako tenká linie pokračuje po horizontu, tipnul bych si na efekt nějaké masky ve fotoshopu
JiříHošek - 7/4/2016 - 06:57
citace:sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Jak okolo? Vždyť se blíží k Murray Buttes.
pospa - 7/4/2016 - 07:43
citace:... sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Tak Davide, aby bylo zcela jasno, zde je mapa doposud ujeté trasy MSL do solu 1298 (1.4.2016) a tady odkaz na dokument, kde můžeš vidět plán na další postup kolem dun Helgas a Kalahari.
Žádné ježdění okolo se nekoná, Curiosity směřuje stále k nástupnímu bodu na Mt.Sharp a jelikož se u ní předpokládá ještě mnohaletá životnost, pojede se stále dál, "dunami černými, kolem bílých skal"
Btw, až na ten "vrchol" nedojede nikdy, pravděpodobně tak do 1/3 výšky, ale i tak to bude skoro 2 km převýšení od místa přistání, takže geomorfologických dat jako když naseje.
Buď zdráv!
David - 7/4/2016 - 14:33
Mě se zkrátka zdá pomalé " směřování" k nástupnickému bodu k výstupu na MtS nekonečné a nemohu se stále dočkat okamžiku, kdy se ukáže zda MtS byl vytvořen sedimenty ukládanými tekoucí vodou, nebo jinak. Z mapy je jasné, že se většinu času pohyboval v přistávací elipse od níž je cca 2 km a k " nástupnickému bodu " na MtS má ještě dost daleko.
Omluvte moji nedočkavost, ale plyne z toho, že jako jediný jsem zpochybnil stavbu MtS z vrstev sedimentů ukládaných tekoucí vodou.
Ten čas neuveriteľne letí - ako keby to bolo včera keď pristál. Ale hlavne, "smekám" pred jeho spoľahlivosťou a životnosťou. Je to drahý projekt ale za spoľahlivosť sa platí.
dodge - 6/8/2016 - 11:29
Ten čas neuveriteľne letí - ako keby to bolo včera keď pristál. Ale hlavne, "smekám" pred jeho spoľahlivosťou a životnosťou. Je to drahý projekt ale za spoľahlivosť sa platí.
NASA se zřejmě nemusí podbízet cenou.
Alex - 6/8/2016 - 17:09
citace:
citace:
citace:4 roky na Marsu
Ten čas neuveriteľne letí - ako keby to bolo včera keď pristál. Ale hlavne, "smekám" pred jeho spoľahlivosťou a životnosťou. Je to drahý projekt ale za spoľahlivosť sa platí.
NASA se zřejmě nemusí podbízet cenou.
Súhlasím ale otázka znie, či by hypoteticky súkromník napr. SpaceX alebo niekto iný rovnakú misiu nezrealizoval za polovičnú cenu. Je to len čisto hypotetická úvaha nič viac - aby bolo jasné.
tycka - 6/8/2016 - 19:23
To je opravdu čistě hypotetická úvaha.
Prostě by mohl zkusit ušetřit i tím, že do přistávacího modulu či i do vlastního vozítka použít běžné součástky na nikoliv speciální určené pro kosmickou techniku. To co jde zřejmě dobře u raket - nejspíš by nešlo u věci, která dlouhou dobu letí k Marsu.
Nic nemám proti využití startu raketou plně soukromé firmy - pokud samozřejmě prokáže dostatečnou spolehlivost, ale stavba meziplanetárních sond patří do ruky odborníkům s velkými zkušenostmi z předchozích projektů. Těch neúspěšných meziplanetárních sond je prostě dost.
admin - 7/8/2016 - 01:25
citace:Nic nemám proti využití startu raketou plně soukromé firmy - pokud samozřejmě prokáže dostatečnou spolehlivost, ale stavba meziplanetárních sond patří do ruky odborníkům s velkými zkušenostmi z předchozích projektů.
Kolik procent firmy Lockheed Martin drží vláda USA?
HonzaB - 8/8/2016 - 13:52
citace:To je opravdu čistě hypotetická úvaha.
Prostě by mohl zkusit ušetřit i tím, že do přistávacího modulu či i do vlastního vozítka použít běžné součástky na nikoliv speciální určené pro kosmickou techniku. ...
Tohle je věčné téma (a možná vhodné spíš do tématu "souvislosti kosmonautiky"). Ale téma je to každodenní a nejen kosmické:
- Kupujete do svého auta vždy originální náhradní díly, i když jsou dražší?
- Jezdíte si pro jogurt na farmu, kupujete lacinější v sámošce, nebo za babku někde ve výprodejní akci? Víte jak narůstá počet "ošklivých" mikrobů v takovém výrobku? Dáte to svému malému dítěti?
- Nebo drsněji: Mají horolezci používat značková otestovaná lana, nebo jejich levnější čínské kopie? A co když horolezcem budete Vy, nebo Váš syn/dcera?
V kosmonautice jde o velké peníze. Pokud celá "akce MSL" stojí v řádu miliard, tak snížení spolehlivosti o pár procent zdaleka nevyváží snížení ceny o setiny procenta díky několika levným součástkám ... ;-)
Ještě jiná věc je pilotovaná kosmonautika. Přístup NASA ohledně lidí je daný a veřejně známý. Podle oficiální doktríny NASA má lidský život "nevyčíslitelnou cenu". Tedy není přípustné žádné snížení spolehlivosti. Mimochodem i proto před časem proběhla médii informace o určení ceny života kosmonauta. Je to drsné, ale svým spůsobem poctivé. A umožnilo by to začít dělat ekonomickou kalkulaci a optimalizaci nákladů. Tak jako tak pojišťovny oceňují života lidí z mnoha důvodů ...
ps: SpaceX se k tomuto zatím nikterak nevyjadřuje. Momentálně konkuruje nízkou cenou a nižší historicky prokázanou spolehlivostí (což se samozřejmě bude časem měnit). Až bude mít dlouhý list bezproblémových letů prověřeného nosiče (zatím zde běží vývoj a každý let má trochu jiný nosič, byť pod stejným názvem F9), tak bude moci i zvednout ceny (Musk je i obchodník a má napůjčeno dost peněz) ...
Další otázkou je, jak se SpaceX postaví ke spolehlivosti v okamžiku vstupu do pilotované kosmonautiky ... yamato - 8/8/2016 - 14:34
pristup SpX k "space grade" suciastkam je znamy - snazia sa pouzivat bezne suciastky. Kedze najma mikrocipy su na radiacne prostredie velmi citlive, riesia to softwarom, ktory odhaluje vlastne chyby.
Ci je to lepsi pristup nez drahe space - grade procesory, to sa este ukaze...
milantos - 8/8/2016 - 15:31
Myslím, že v okamžiku, kdy si do kabiny bude sedat astronaut NASA, bude se všechno řídit podle zásad a přístupu NASA
yamato - 8/8/2016 - 17:11
citace:Myslím, že v okamžiku, kdy si do kabiny bude sedat astronaut NASA, bude se všechno řídit podle zásad a přístupu NASA
principom verejno-sukromnych projektov NASA je, ze riesenie zadania sa ponechava na dodavatelovi. T.j. predpokladam ze NASA zada nejaky stupen projektovanej spolahlivosti, a je na dodavatelovi ako sa s tym vysporiada. Nezabudajte ze aj nakladne Dragony lietaju k pilotovanemu objektu, tutiz pozadovana spolahlivost je tiez vysoka.
Mimochodom, vdaka nevhodnej koncepcii raketoplanu NASA stratila 14 astronautov, takze nazor NASA neradno brat ako pismo svate...
[Edited on 08.8.2016 yamato]
milantos - 8/8/2016 - 17:22
Certifikace ovšem bude v konečné fázi na NASA - takže to bude "svaté"
HonzaB - 9/8/2016 - 13:04
citace:pristup SpX k "space grade" suciastkam je znamy - snazia sa pouzivat bezne suciastky. Kedze najma mikrocipy su na radiacne prostredie velmi citlive, riesia to softwarom, ktory odhaluje vlastne chyby.
Ci je to lepsi pristup nez drahe space - grade procesory, to sa este ukaze...
... z hlediska spolehlivosti je to jednoznačně horší přístup. Jen je to lacinější ... ;-(
ještě pár poznámek:
1) NASA stála u kolébky určování spolehlivosti elektroniky v kosmo prostředí. Doporučuji například najít na webu její analýzy spolehlivosti a metodiky výroby, hodnocení a testů vyvinuté pro obvod dvojitého hradla "Dual NOR gate", použitého jako základní obvod řídících počítačů v projektu Apollo.
2) Spolehlivost je vždy definována na několika úrovních a tady vědomě používáme nižší spolehlivost na hardwarové úrovni. Přestože elektronika postoupila, tak je otázkou, zda to bude stačit.
3) Na LEO jsme pořád pod VanAllenovými pásy v relativním radiačním stínu. Pokud bude chtít Musk letět na Mars, pak bude muset veškerá elektronika fungovat řádově déle a ve výrazně radiačně "tvrdším" prostředí. Bude to stačit?
4) ještě připojím jednu reálnou zkušenost:
Kdysi jsem se potkal se sálovým počítačem EC1045, což byl socialistický klon IBM/360. No a tam byly disky, jejichž softwarová nadstavba umožňovala opravovat chyby hardwaru. Na originálních discích to fungovalo perfektně: pokud se vyskytla třeba chyba čtení, tak software použil opravné kódy, dopočítal ztracená data a následně přeuspořádal data na disku. Uživatelský program nic nezaznamenal. Pouze po dobu opravy byl výkon disku o něco nižší.
Když se výroba klonu tohoto disku převedla do Bulharska (kde se čekala nižší úroveň mechanického provedení disku), tak se samozřejmě zkopíroval i tento opravný software a myslelo se, že vše bude chodit. Bohužel to nefungovalo. Disk naběhl v pohodě, ale jakmile se objevila chyba, tak se část výkonu věnovala na opravný proces. K další chybě obvykle došlo dříve, než mohla být oprava dokončena a tak naběhla oprava opravy, ... atd. Výsledkem bylo, že disk se zhroutil do opravných cyklů a nebyl schopen dělat nic užitečného.
5) Podobný problém s opravnými systémy je i u moderních zařízení. Například datové sítě s protokolem CDMA/CD (původní 10MBit Ethernet, dneska ale třeba i některé mobilní síťě) se hroutí zhruba kolem 31% nominálního zatížení. Existují metody, jak tomuto předcházet (např. tokenování, řízení přístupu, ...), ale většinou je lacinější to ignorovat, nebo to řešit silou (např. použít vyšší frekvenci).
admin - 12/9/2016 - 21:42
Detaily skal Aeolis Mons. Doporučuji shlédnout všechny fotky.
Engineers suspect a piece of foreign object debris may be intermittently stalling a motor needed to place the Curiosity Mars rover’s drill bit onto rocks, and the robot’s ground team is assessing the source of the potential contamination.
Ground controllers believe the drill problem is rooted in a brake on the drill feed mechanism, which is supposed to extend and place the drill bit on the surface of target rocks.
Poslední data naznačují, že před 3,5 miliardami let nebylo dost CO2 v atmosféře, aby na povrchu Marsu bylo dostatečně teplo a tedy tekoucí voda. Teorie se zas budou muset měnit...
Jen mi není jasný zdroj pro ostré stíny blízkých předmětů
fritz.lochmann - 7/6/2017 - 08:54
Zaujímavé a pekné foto.
Snažil som sa v tom mori hviezd nájsť Veľký voz alebo Orion, ale bez výsledku Predpokladám že hoci Mars je dosť ďaleko od Zeme, tak na tvar súhvezdí by to mal mať pomerne zanedbateľný vplyv. ale teda viditeľných hviezd je tam požehnane. Na Marse akosi nemajú svetelný smog
Leopold.Cimrman - 7/6/2017 - 09:02
Pokud dobře chápu popis té fotografie, tak je to umělecká kompozice dvou nezávislých snímků - autentického selfíčka Mars Roveru a fotografie Mléčné dráhy z dalekohledu VISTA. Výsledek je krásný, ale jak vypadá noční obloha na Marsu se z něj nedozvíme.
admin - 7/6/2017 - 09:04
Ano, proto je to digital art compilation.
milantos - 7/6/2017 - 09:29
Škoda, že to není fotografie noční oblohy z Marsu - to by mělo alespoň nějakou cenu. Takhle to bude kolovat po internetu v různých zpravodajských serverech jako foto noční oblohy z Marsu, ačkoliv ta obloha nemá s Marsem nic společného a je focená ze Země, navíc nesrovnatelně jinou technikou, než má sonda k dispozici. A lidé se nad tím budou rozplývat (a věřit) ....
fritz.lochmann - 7/6/2017 - 21:16
No tak ale ľúďovia, šak ste mi pokazili ilúzie ... to je jak keď sa dozvieš že vianočné darčeky nenosí ježiško a deti nenosí bocian
Alchymista - 7/6/2017 - 22:00
Pokiaľ v zábere nie sú planety - Venuša, Zem, Jupiter a Saturn - tak žiadny rozdiel oproti ekvivalentnému snímku zo Zeme nezistíš
Planetary Science ve svém článku uvádí základní substance, které znemožňují život na Marsu:
Although the toxic effects of the Martian surface have been suspected for some time, the authors’ observations suggest that the surface of Mars is highly deleterious to cells, caused by a toxic cocktail of oxidants, iron oxides, perchlorates, and UV irradiation. The findings could have implications for planetary protection, specifically concerning the potential contamination of Mars by robotic and human exploration.
admin - 18/7/2017 - 14:57
Curiosity začne zkoumat Vera Rubin Ridge na Mount Sharp.
P.S.: Omlouvám se za příspěvek před opravou, ale nějak zaúřadovala chřipka a z ní moje "nafouknutá" hlava a z Opportunity byla Curiosity. Samozřejmě, že přerušení se týká jenom Oppu. Ještě jednou omluva. [Upraveno 21.6.2018 HonzaVacek]
HonzaVacek - 20/9/2018 - 20:44
MSL má menší potíže s odesíláním dat, které má uložené v paměti počítače
Zdravím všechny,
pracuju zrovna v Dry Valleys v Antarktidě u jezera Fryxell a je tu se mnou týpek, který pracuje pro MSL a i pro 2020 rover pro NASA. Nemáte někdo nějaké zvídavé otázky, které by vás zajímaly - že bych se zeptal přímo u zdroje? Pracuje hlavně s DPZ daty, ale byl třeba i na meetingu, kde se rozhodovalo, kde bude rover 2020 přistávat. A školí studenty z planetární geologie.
Pokud by vás něco zajímalo, tak to sem napište, rád ho vyzpovídám. Sám si dávám do kupy pár otázek :-).
random - 5/12/2018 - 13:12
citace:Pokud by vás něco zajímalo, tak to sem napište, rád ho vyzpovídám. Sám si dávám do kupy pár otázek :-).
Uz si videl kupolu? RiMr - 5/12/2018 - 14:32
Tak to ti hezky závidím
Z asebe bych se chtěl zeptat, jak oproti Curiosity pořešili pláště kol, které u Curiosity, co si budeme povídat, poněkud překvapily
Dík! [Edité le 05.12.2018 RiMr]
admin - 9/12/2018 - 14:40
citace:Zdravím všechny,
pracuju zrovna v Dry Valleys v Antarktidě u jezera Fryxell a je tu se mnou týpek, který pracuje pro MSL a i pro 2020 rover pro NASA. Nemáte někdo nějaké zvídavé otázky, které by vás zajímaly - že bych se zeptal přímo u zdroje? Pracuje hlavně s DPZ daty, ale byl třeba i na meetingu, kde se rozhodovalo, kde bude rover 2020 přistávat. A školí studenty z planetární geologie.
Pokud by vás něco zajímalo, tak to sem napište, rád ho vyzpovídám. Sám si dávám do kupy pár otázek :-).
Co konkrétně ten "týpek" měl na starosti?
Andy - 10/12/2018 - 11:19
Je to primárně geochemik.
admin - 10/12/2018 - 12:28
citace:Je to primárně geochemik.
Jaký experiment(y) by tam jako geochemik velmi rád viděl, ale nedostal se tam?
smvojj - 26/1/2019 - 09:46
Andy, i když je biochemik, zeptej se ho, kdy poletí dalekohled J. Webba do vesmíru.
Pozdní odpoledne v kráteru Gale 24. listopadu 2019 (SOL 2595). Obarvený a složený snímek z 12 černobílých snímků pořízených kamerou NavCam vozítka Curiosity od Thomase Appéré.
pekné
Koľko vlastne trvá zosnímanie takej panoramy? (pri vynechaní/zanedbaní paralelne prebiehajúcich činností)
Podľa tieňa to dlho nebude
HonzaVacek - 19/8/2021 - 22:58
citace 19.8.2021 - 21:56 - Alchymista:
Koľko vlastne trvá zosnímanie takej panoramy?
U tohoto panoramatu doba snímání sice uvedena není, ale je tu jiné panorama, kdy Curiosity pořídila zatím to nejkvalitnější. To bylo složené z cca 1000 snímků a nasnímání trvalo 6,5 hodiny. Fotografování bylo rozloženo do 4 dnů a fotografovalo se vždy mezi 12:00 a 14:00 LMST, aby byly zajištěny přibližně stejné světelné podmínky. Tedy průměrně pořízení jednoho snímku trvalo asi 23 s.
Pokud bychom vyšli z tohoto času, tak do 50 minut by mělo být hotovo.
vďaka. Počasie je tam každý deň prakticky rovnaké, takže sa to dá...
HonzaVacek - 28/10/2021 - 00:11
Několik čerstvých obrázků od Curiosity. Byly pořízené 27.10.2021 8:19-8:29 UTC (sol 3279 14:38-14:48 LMST). Poloha roveru na mapce odpovídá sol 3278.
[upraveno 28.10.2021 00:39]
HonzaVacek - 8/11/2021 - 09:47
Kráter Gale, ve které se pohybuje Curiosity, má v průměru 154 km. Je tedy moc veliký na to, aby se vešel na jeden snímek CTX. Abychom mohli vidět celý kráter, musí se sešít alespoň 8 snímků. Ze stereopárů těchto snímků pak udělat DTM model je poměrně náročné a většinou nejsou ani volně dostupné. Na jeden takový jsem ale narazil. Udělali ho v Udělali ho v Přírodovědeckém muzeu v Londýně. DTM není tak kvalitní jako dělají týmy HiRISE a CTX, takže z těchto dat nejde udělat hezká podrobná mapa. Je ale naprosto vyhovující pro vytvoření 3D modelu.
Dávám sem tedy několik pohledů na kráter Gale a jeho mohutnou horu Aeolis Mons. Na snímcích je také vyznačená trasa roveru, který se pohybuje po jejím úpatí.
Lusyen - 8/11/2021 - 13:07
Posledné roky sa moja pozornosť uberala do Boca Chica a teraz keď som videl fotky z couriosity tak musím povedať krása, ako z nejakého scifi z mojich mladých čias
HonzaVacek - 8/11/2021 - 17:23
Jenom pro představu, jak přesné jsou DTM modely v porovnání se skutečností. Tady se mi ale kameru nepodařilo umístit přesně so místa, odkud bylo panorama nasnímáno. Ty vzdálenější kopečky z panoramatu už byly mimo rozsah DTM, takže tam nejsou.
HonzaVacek - 11/11/2021 - 11:38
Horu Aeolis Mons, která je ve středu kráteru Gale, jsme na snímcích z Curiosity viděli již mnohokrát. Ze snímků však není příliš patrné, jakou část hory vlastně vidíme. Zkusil jsem tedy udělat vizualizaci její viditelnosti z místa přistání. Viditelnost je zvýrazněna zelenou barvou.
HonzaVacek - 13/11/2021 - 21:55
Na stránkách NASA o Curiosity již nějakou dobu není zobrazování marsovského času pro rover. Konečně jsem si našel chvilku a pro zájemce jsem přidal na svou stránku o Curiosity hodiny, které zobrazují časy MT, LMST, UTC a PST v Pasadeně.
HonzaVacek - 17/11/2021 - 21:09
Dnes je rover Curiosity na Marsu již 3300 solů. Do 2.11.2021 urazil celkovou vzdálenost 26,55 km a vzhledem k místu přistání zdolal převýšení 508 m. Nyní se pohybuje na okraji žlabu Gediz Vallis, který vede až téměř na vrchol Aeolis Mons.
HonzaVacek - 2/12/2021 - 21:27
Několik čerstvých snímků pořízených dnes z místa, kde se nachází Curiosity.
HonzaVacek - 9/12/2021 - 17:10
Curiosity stále stoupá po úpatí Aeolis Mons a vjela na okraj soutěsky Maria Gordon. Z tohoto místa odeslala několik pěkných snímků.
HonzaVacek - 9/12/2021 - 18:25
Mapku oblasti, kde se právě Curiosity nalézá tady ještě nemáme. Jako základ mapy jsem použil DTM model ze snímků HiRISE širší oblasti přistání Curiosity, který vytvořili v JPL při přípravě mise pro vyhodnocení rizik přistání v kráteru Gale.
Rover je nyní v soutěsce Maria Gordon a je zaparkovaný poblíž její západní stěny. Tady jsou dva obrázky z tohoto místa. Pohled do kráteru Gale a pohled soutěskou směrem k vrcholu Aeolis Mons.
HonzaVacek - 13/12/2021 - 10:17
Výškový profil trasy Curiosity v závislosti na čase
a obdobný graf ujeté vzdálenosti
[upraveno 13.12.2021 11:08]
HonzaVacek - 13/12/2021 - 19:07
Panorama ze soutěsky Maria Gordon
HonzaVacek - 13/12/2021 - 20:35
Stejný rozsah mapky jako u té předchozí, ale tato ukazuje sklon terénu. Může nám dát hrubou představu o sjízdnosti terénu v nejbližším okolí Curiosity. Rover může zdolat sklon na pevném povrchu přibližně 30°.
Mapku se sklonem terénu jsem aktualizoval, protože ta první se mi moc nevydařila. Aktualizovaná mapka by už snad měla být přehlednější, kudy rover může z hlediska sklonu terénu jet. Je tam jiný barevný rozsah a místo vrstevnic jsou na mapce izolinie sklonu povrchu se zvýrazněním pro 15°a 30°. Jak už jsem psal, tak těch 30° by měl být pro rover limit, ale je otázka, do jak strmých delších svahů si s Curiosity troufnou, přece jenom ta kola jsou už dost poškozená.
HonzaVacek - 15/12/2021 - 10:19
Podle snímků to vypadá, že Curiosity včera 14.12.2021 kolem 15:40 UTC (sol 3326 ~15:00 LMST) projela soutěskou Maria Gordon, zdolala svah na jejím konci, a je hned o pár metrů výše.
[upraveno 15.12.2021 11:18]
HonzaVacek - 23/12/2021 - 22:47
Curiosity se již vzdálila na ~110 m od soutěsky Maria Gordon a do své „prázdninové“ polohy zaparkovala již 3333. sol. Tomuto roveru do dalšího roku hlavně popřejme, ať mu kola vydrží.
Jeden z posledních snímků letošního roku z MSL pořízený pravou kamerou NavCam b. Snímek byl pořízený 27.12.2021 ve 20:54 UTC (Sol 3339 12:42 LMST) severním směrem od současné polohy Curiosity, kde zůstane až do příštího roku. V popředí snímku je mezi malými kopečky soutěska Maria Gordon vzdálená ~110 m, kterou rover projel 3326. sol. V pozadí snímku je pak Aeolis Palus dno kráteru a úplně vzadu pohoří vnitřní části valu kráteru Gale. Červeným puntíkem je vyznačeno místo přistání (snad jsem se strefil do správného místa, ale mělo by to tam někde být ), které je vzdálené ~9,9 km.
[upraveno 30.12.2021 19:48]
HonzaVacek - 3/1/2022 - 21:23
Podle tohoto nového panaromatu složeného ze snímků NavCam to vypadá, že se Curiosity po Novém roce opět dala do pohybu, a pokračuje směrem na jih, čili vzhůru po svahu Aeolis Mons. Časem polohu upřesním mapkou až JPL aktualizuje GIS data pohybu roveru.
[upraveno 3.1.2022 21:30]
HonzaVacek - 4/1/2022 - 10:55
Jak již jsem zmínil na základě předchozího obrázku, tak Curiosity se opravdu vydala poprvé v tomto roce na další cestu. V noci z 2.1 na 3.1.2021 UTC se přesunula se na nové místo, které je od „vánoční“ polohy vzdálené 26 m jihozápadně. Rover při této cestě ujel vzdálenost necelých 31 m a zdolal převýšení necelé 4 m.
Curiosity popojela 3347. sol o dalších 14 m. Ze své pozice má rover díky stoupajícímu a členitému terénu velmi omezený výhled. A i když se podíváme na snímky HiRISE je trochu obtížné se vytvořit představu, v jakém terénu se rover vlastně pohybuje, proto sem dávám 3D pohled na nejbližší okolí roveru. 3D je vytvořený z oblasti přibližně 3x5 km, takže na obzoru nejspíše vzdálenější útvary terénu chybí.
Podle tohoto blogu teď Curiosity zamíří do průsmyku mezi dvěma nejbližšími kopci a u toho pravého nejspíš zajede až k jeho stěně, podobně jako tomu bylo v soutěsce Maria Gordon. Pak bude pokračovat údolím Gediz Vallis, na jehož jižním okraji se nyní pohybuje, stále směrem k vrcholu. Pro plánovače je obtížné vytyčit vhodnou trasu, protože rover se začíná pohybovat v těžkém terénu a plánovači musí brát ohled na stav kol roveru a nemohou si dovolit projet obtížnější trasu, kterou by „zdravý“ rover zvládl bez problémů.
HonzaVacek - 9/1/2022 - 17:21
Zatímco Perseverance musí zůstat na místě, dokud se nevyřeší problém se spadlými kamínky do příruby vstupního otvoru karuselu pro příjem vzorků, Curiosity pokračuje ve stoupání po úpatí Aeolis Mons. 7.1.2022 UTC (sol 3 349) popojela od své předchozí pozice dalších 40 m jižním směrem.
Roveru, který se nyní pohybuje v dalším mapovém kvadrantu se jménem Roraima, se odkryl pohled na několik nízkých hřebenů. Jeden z nich se vydá prozkoumat. Zejména bude zjišťovat jeho složení a jeho původ. Kromě toho bude provádět obvyklá měření DAN, REMS a RAD.
HonzaVacek - 11/1/2022 - 18:25
Jak již víme, před několika soly Curiosity vjela do dalšího kvadrantu, který dostal jméno Roraima. Tento kvadrant byl pojmenován po nejsevernějším státě Brazílie, ve kterém se nachází pohoří Serra de Pacaraima s nejvyšší horou Monte Roraima, která patří mezi stolové hory.
Je to v pořadí již 14. mapový kvadrant, kterým rover projíždí a připomeňme si tedy názvy všech kvadrantů, které dosud Curiosity při svém putování navštívila: Yellowknife, Mawson, Coeymans, Kimberley, Hannover, Shoshone, Arlee, Windhoek, Bar Harbor, Kuruman, Biwabik, Torridon, Nontron a naposledy Roraima.
Mapové kvadranty v případě Curiosity mají rozměry 0,025°×0,025° a ve válcové projekci mapy jsou to čtverce. Číslovány jsou po řadách, každá řada obsahuje 14 kvadrantů. Kvadrant s číslem 1 má souřadnice levého horního rohu 137.225°E, 4.500°S. Kvadranty, kterými Curiosity projíždí, dostávají jména a jsou pojmenované po nějakém místě na Zemi.
HonzaVacek - 11/1/2022 - 19:23
Po Perseverance má neplánovanou zastávku i rover Curiosity. Při pravidelné kontrole stavu kol kamerou MAHLI umístěné na přístrojové hlavě robotického ramene, se pohyb ramene nečekaně zastavil. Inženýři JPL pracují na odstranění problému a zjišťují co bylo příčinou zastavení pohybu manipulátoru. S tím zřejmě i souvisí to, že v sol 3 351 rover ujel vzdálenost zhruba metr. Nejspíš šlo pouze o technické popojetí při kontrole kol roveru.
HonzaVacek - 11/1/2022 - 19:58
Já věděl, že to sem nemám psát o té robotické ruce Přece jenom to byla informace pár solů stará a nejspíš to nebylo ani nic vážného, protože Curiosity se opět vydala na cestu a v sol 3353 vyrazila západním směrem.
HonzaVacek - 12/1/2022 - 02:09
Regionální prachová bouře, která zasáhla InSight se nejspíš projevila i v kráteru Gale, protože z místa Curiosity už není severní val kráteru tak dobře vidět, jako ještě před několika soly.
HonzaVacek - 12/1/2022 - 21:05
Po včerejší (sol 3353) delší jízdě o délce 25 m dnes (sol 3354) Curiosity popojela pouze o 1,1 m. Snaží se totiž dostat co nejblíž ke skalní vrstevnaté římse, kterou nazvali Prow, tak aby byla v dosahu robotického ramene. Curiosity tak čeká ještě několik takových malých opatrných krůčků, dokud nebude rover v požadované vzdálenosti od římsy. Zdejší lokalita je určitě pro geology opravdovou lahůdkou a pro nás negeology alespoň pastvou pro oči.
K obrázkům přikládám ještě i mapku, na které je aktuální poloha roveru místo puntíku vyznačená obdélníčkem, aby bylo poznat, jak je rover orientovaný. Pro rozpoznání, kde je předek roveru má zadní část malý černý „ocásek“ (MMRTG). Velikost značky je asi 1,5x větší než by na mapě byl skutečný rover.
[upraveno 12.1.2022 22:43]
HonzaVacek - 15/1/2022 - 23:18
Další z řady pěkných panoramat, které vytvořil Jan van Driel ze snímků NavCam.
3356. sol ukončila Curiosity prohlídku skalní římsy Prow a přesunula se o 29 m jihovýchodním směrem, kde se zastavila u další vystouplé vrstevnaté podložní vrstvy. Prow najdeme na obrázku úplně vpravo pod kopcem.
HonzaVacek - 18/1/2022 - 03:10
Je možné, že Curiosity našla „uhlíkovou stopu“ pradávného života . V přírodě se vyskytují dva stabilní izotopy uhlíku ¹²C a ¹³C. Na Zemi jsou v poměru přibližně 99:1. Chemické procesy například při metabolismu nebo fotosyntéze organismů upřednostňují chemické vazby s lehčím uhlíkem ¹²C. Proto když se v pozemských horninách najde zvýšený obsah uhlíku ¹²C, tak je to obvykle spojeno s výskytem živých organismů v odpovídajícím geologickém období, ze kterého hornina pochází. A na něco podobného narazila i Curiosity. Většina vzorků z pěti různých míst analyzovaných laserovým spektrometrem TLS vykazuje zvýšený výskyt uhlíku ¹²C v porovnání např. s atmosférou Marsu nebo meteority. A jak to už u podobných objevů bývá, ve hře je i nebiologické vysvětlení zvýšeného výskytu ¹²C. Takže na verdikt, jestli na Marsu kdysi byl nebo nebyl život, si musíme stále počkat.
Ervé - 18/1/2022 - 07:14
Curiosity a Persy jsou pořád jen jednoduché roboty. Potřebujeme pilotované výpravy, aby udělalaly pořádný výzkum. problémy s hloupým vysypáním vzorku z vrtáku jsou toho důkazem. Astronautovi by to trvalo pár sekund.
HonzaVacek - 19/1/2022 - 02:54
Poloha Curiosity (sol 3359) po přiblížení k cíli, který dostal jméno Panari. Je to odkryté podloží tenkých vrstev sedimentů, ke kterému se Curiosity snaží dostat tak, aby bylo v dosahu robotického ramene. Z tohoto místa bylo vytvořeno předchozí panorama.
U mapek Curiosity jsem trochu zvětšil měřítko, aby byly podrobnější a značka polohy roveru již zhruba odpovídá i velikosti roveru. Na šířku okraje značky odpovídají rozchodu středních kol.
[upraveno 19.1.2022 03:11]
HonzaVacek - 24/1/2022 - 17:40
Po prohlídce cíle Panari se Curiosity v sol 3363 vrátila o 17 m zpět k římse Prow a zaparkovala tentokrát u jejího středu. Prow je tvořena výraznými tenkými vrstvami sedimentů. V plánu je použití zejména ChemCam LIBS pro analýzu její horní části.
HonzaVacek - 27/1/2022 - 13:54
K římse Prow se Curiosity dojet nepodařilo tak, aby římsa byla v dosahu robotické paže. Malý kousek, který k římse zbýval, znamenalo vyjet po navátém písku. Jenže se to nepovedlo. Curiosity prokluzovala kola a sklouzávala do pravé strany. To je dobře vidět na snímku hlavně u pravého kola. Průzkum této části římsy byl tedy ukončený a Curiosity bude pokračovat k dalšímu cíli.
HonzaVacek - 29/1/2022 - 22:35
Snímky, ze kterých je složena tato mozaika, jsou sice staršího data, ale mozaika byla vytvořena až nyní. Snímky mozaiky pocházejí ze solů 2711 a 2712, když Curiosity parkovala na vyvýšeném místě Greenheugh Pediment. V popředí je vidět vrt, který dostal jméno Edinburgh.
HonzaVacek - 31/1/2022 - 21:39
Curiosity zatím popojíždí poblíž římsy Prow tvořené tenkými vrstvami sedimentů. Ta je pro geology velice lákavá, ale ani po několika pokusech se roveru nepodařilo k římse dostat na vzdálenost dosahu robotického ramene, aby bylo možné udělat podrobnější analýzu. V tomto případě se však Mars zachoval milosrdně a nabídl Curiosity veliký úlomek římsy, o kterém geologové i vědí, ze kterého místa římsy odpadl. Curiosity se nyní zaměří na průzkum tohoto cíle.
HonzaVacek - 8/2/2022 - 21:16
Včera 7.2.2022 / sol 3379 ukončila Curiosity průzkum římsy Prow a podnikla jednu ze svých delších jízd za poslední dobu. Sjela zpět 76,5 m směrem na sever a obhlíží terén, kudy by mohla vyjet na Greenheugh Pediment. Jedna z možných cest je sedlo 87 m severozápadně od současné polohy roveru. Až bude nahoře, můžeme se nejspíš těšit na pěkný výhled na severní část kráteru Gale. Pokud tedy počasí dovolí.
K mapkám přikládám ještě panoramatickou mozaiku ze současné polohy Curiosity. Autorem těchto zdařilých panoramat, která sem dávám, je Jan van Driel z umsf.
Myslel som, ze kusky medzi krajnymi vyztuhami kolesa okrem stredovej obruce uz davno vypadaju... teda pred desiatimi rokmi...
HonzaVacek - 10/2/2022 - 06:41
To je ale jeden z těch spíš "hezčích" obrázků. Na jiných to vypadá trochu strašidelněji.
martinjediny - 10/2/2022 - 08:57
Tak to je strasidelnejsie, lebo tu chybaju aj priecky... tie som naopak dufal, ze preziju... a ony su ochotne sa ustrihnut hned na hrane stredovej obruce.
HonzaVacek - 10/2/2022 - 09:22
citace 10.2.2022 - 08:57 - Martin Jediny:Tak to je strasidelnejsie, lebo tu chybaju aj priecky... tie som naopak dufal, ze preziju... a ony su ochotne sa ustrihnut hned na hrane stredovej obruce.
Nejvíce poškozená jsou ta prostřední kola, hlavně to na levé straně, ale v JPL je stav kol nechává „relativně v klidu“ a ani si nemyslí, že poškození kol by mělo tím, co ukončí misi. Curiosity jezdí opatrněji, což znamená, že na nebezpečném terénu pro kola jezdí pomaleji. Na to jí i upravili sw a je to asi i náročnější i pro plánovače jízd, aby se vyhýbali větším a ostřejším kamenům, pokud to jde. Když ale bude nejhůř, a některé z kol praskne, tak mají už vyzkoušený plán co s tím. Záměrným najížděním na vhodný kámen kolo ještě více rozlámou. Tím by se měl odloupnout vnitřek kola a zůstane jenom vnější ráfek o šířce 1/3, který je pevnější než zbytek kola a na kole zůstanou ještě i odometrické značky. S takto „opraveným“ kolem by pak Curiosity pokračovala v jízdě.
martinjediny - 10/2/2022 - 09:34
Vdaka za vysvetlenie. Prezili 10 rokov a nabehali spustu kilometrov, co by iny za to dali...
Ale jak pozeram na odometricke znacky, tak z JPL im ostanu len tri bodky...
HonzaVacek - 11/2/2022 - 21:53
Curiosity je na cestě na plošinu Greenheugh Pediment. Pro dnešní ranní jízdu (ranní podle UTC / sol 3383) připravil tým plánovaček roveru Curiosity délku trasy trochu kratší - 24,9 m, než byly trasy dva předešlé soly (54 a 77 m), kde se Curiosity pohybovala ve známém terénu, který si už projela při cestě k římse Prow. Do sedla jí ještě zbývá přímou čarou ještě 23 m. Během zastávek provádí snímkování kamerami MastCam a ChemCam a analýzu hornin pomocí ChemCam a APXS.
Kromě obvyklé topografické mapky se ještě dávám mapu sklonu terénu, ze které lze trochu odhadnout, kudy by mohly vést další možné trasy Curiosity nebo kam vjet nemůže, protože je limitovaná sklonem terénu do 30°. Už jsem sem podobnou mapku kdysi dával, proto jenom připomenu, že na mapě je barevně odlišen sklon terénu a místo vrstevnic jsou na mapě izolinie sklonu terénu s intervalem 5°. Místo elevací u jednotlivých pozic roveru je uveden celkový náklon roveru v místě, kde zrovna zaparkoval.
Z téhle druhé mapky je i patrný jeden z důvodů, proč modely DTM ze snímků HiRISE nemohou sloužit pro přesné plánování jízd. Týká se to pozice roveru při solu 3324 v soutěsce Maria Gordon, kde parkoval se sklonem 18°, ačkoliv je toto místo už hodně v červené oblasti, kde mapa ukazuje sklon 40°. Je to proto, že rover zaparkoval těsně u skalní stěny, která je trochu převislá a terén pod převisem kamera HiRISE už nevidí, takže i DTM nedá pro toto místo skutečné hodnoty sklonu a elevace terénu.
[upraveno 12.2.2022 00:38]
HonzaVacek - 16/2/2022 - 10:05
Curiosity pomalu, ale vytrvale postupuje vzhůru na Greenheugh Pediment. Za včerejší sol 3387 popojela 13 m. Na každé své zastávce, která obvykle trvá kolem 3 solů, analyzuje horniny pomocí ChemCam LIBS a APXS a pořizuje snímky okolí. Jeden z nich tady přikládám. Je složený ze dvou snímků NavCam-L, které byly pořízené 14.2.2022 04:28 UTC / 3386 12:14 LMST.
HonzaVacek - 25/2/2022 - 10:24
Několik zajímavých obrázků z MAHLI, které Curiosity pořídila včera 24.02.2022 15:13 UTC / 3396 16:17 LMST.
A pak, že na Marsu nic neroste
HonzaVacek - 26/2/2022 - 09:50
Včera (sol 3397) Curiosity opět popojela, a dá se říct, že je již na Greenheugh Pediment, kde by měla strávit až několik měsíců.
Ještě jednou vykrystalizovaná struktura z předchozích obrázků, ale ve 3D
Panorama z mozaiky snímků navigační kamery NavCam-R, které sestavil Jan van Driel z fóra UMSF. Snímky mozaiky byly pořízené včera (sol 3403). Na snímcích je vidět, že atmosféra v oblasti kráteru Gale se po prachové bouři již docela pročistila a opět začíná být dobře viditelný severní val kráteru.
HonzaVacek - 14/3/2022 - 22:21
Odběr vzorků, které provádí Perseverance je hodně sledovaný, ale nemělo by se zapomínat ani na Curiosity. Jestli jsem to dobře spočítal, tak již analyzovala materiál z 34 vrtů + 6 analýz pískového materiálu. Zde je seznam odběrových míst a číslo solu, kdy byl vrt provedený.
Terén Greenheugh pediment se ukazuje jako velice obtížný. Jedná se o hodně kamenitý povrch místy pokrytý navátým pískem. Jízdy mezi soly 3400 a 3406 byly velice krátké z toho důvodu, že se Curiosity několikrát neplánovaně zastavila, aby počkala na instrukce ze Země, když zaregistrovala, že vjela na kamenitější povrch, než se očekávalo. Pro geology je tato oblast velice zajímavá, ale plánovači trasy roveru se asi trošku zapotí.
HonzaVacek - 23/3/2022 - 09:06
Pohled na povrch Greenheugh pediment, po kterém se nyní pohybuje Curiosity. Snímky mozaiky byly pořízené 21.3.2022 ~02:35 UTC / 3420 ~11:57 LMST.
Pohled na další zajímavou skalní strukturu na Greenheugh pediment, jak ji zachytila levá navigační kamera 25.03.2022 ~06:31 UTC / 3424 ~13:12 LMST.
HonzaVacek - 6/4/2022 - 22:01
Curiosity měla delší neplánovanou zastávku mezi soly 3424-3435 kvůli zatím blíže nespecifikovanému problému se stožárem, na kterém jsou umístěné například navigační kamery, MastCam a ChemCam. Problém se nejspíše podařilo vyřešit, protože rover se 3435. sol dal opět do pohybu a zatím se vrací po stejné trase, po které postupoval na Greenheugh pediment. Zatím není úplně zřejmé, jestli bude dále pokračovat v průzkumu této oblasti a tým jenom zvolí jinou cestu, nebo tím průzkum tohoto místa končí. Terén, po kterém se Curiosity pohybuje je hodně kamenitý a pro rover zřejmě mnohem obtížnější, než se čekalo.
[upraveno 6.4.2022 22:04]
HonzaVacek - 7/4/2022 - 19:03
Nové panorama z MSL, které bylo pořízené při průzkumu na Greenheugh Pediment 23.3.2022 / sol 3423 kamerou Mastcam.
[upraveno 7.4.2022 21:10]
HonzaVacek - 16/4/2022 - 11:13
Pohled na povrch Greenheugh Pediment, který Curiosity pomalu opouští. Terén v této oblasti je hustě pokrytý ostrými kameny a ukázal se být pro Curiosity neprůchodný i s ohledem na stav jejích kol. Snímky mozaiky byly pořízené 14.4.2022 20:46:21 UTC / 3444 14:13:58 LMST.
HonzaVacek - 18/4/2022 - 11:31
Kola Curiosity provází smůla, zejména to levé přední. Ze snímků to vypadá, že Curiosity sklouzla po písečné duně do strany a jeden z kamenů nyní zasahuje do vnitřku kola. Snímky jsou ze včerejška 17.4.2022 23:50:10 UTC / 3447 15:17:16 LMST.
HonzaVacek - 26/4/2022 - 21:57
Curiosity pomalu opouští Greenheugh Pediment a toto je jeden z posledních snímků jeho okraje, než sjede do údolí severně od soutěsky Maria Gordon. Snímky mozaiky Curiosity pořídila 25.4.2022 01:56 UTC / 3454 12:50 LMST. Vlevo nahoře je vidět horu Aeolis Mons a napravo od ní dole je hora se širokým plochým vrcholem Rafael Navarro.
HonzaVacek - 26/4/2022 - 22:14
Mapka s polohou Curiosity k solu 3454. Po sjetí do údolí by měla pokračovat směrem k Aeolis Mons, ale přesná trasa nebyla nijak upřesněna.
HonzaVacek - 27/4/2022 - 19:35
Dnešní ohlédnutí Curiosity za Greenheugh Pediment, který opouští, a kde se jí naskytl výhled na kráter Gale. Snímky mozaiky byly pořízené 27.4.2022 03:54:28 UTC / 3456 13:28:17 LMST.
HonzaVacek - 2/5/2022 - 08:56
Curiosity již opustila Greenheugh Pediment a sjíždí do údolí kousek od soutěsky Maria Gordon, kde je již terén pro její kola příznivější. Nyní se ale odchýlila od trasy, kterou na Greenheugh Pediment vyjela, a směřuje více na jih. Ačkoliv má Curiosity poslední dobou poměrně hodně neplánovaných zastávek, kdy ji většinou zastaví charakter povrchu, tak i ty neplánované využívá k vědecké činnosti, kdy kamerami MastCam a MAHLI provádí snímkování povrchu a provádí analýzy hornin pomocí ChemCam a APXS.
NavCam-LB: 29.04.2022 ~06:31 UTC / 3458 ~14:43 LMST
HonzaVacek - 3/5/2022 - 15:37
Tento obrázek je téměř jako déjà vu, ale toto jsme již opravdu viděli. Téměř stejný pohled se nám naskytl před osmdesáti soly 9.2.2022, když se Curiosity vypravila na cestu na Greenheugh Pediment. Ten se však ukázal být pro Curiosity neprůchodný díky malým ostrým kamenům, kterými je pokryt jeho povrch. Nyní stojí jižně 23 m od místa, kde stála 3381. sol, a 60 m severně od římsy Prow, kterou prozkoumávala na počátku letošního roku. Curiosity nyní bude pokračovat v další cestě na Aeolis Mons.
NavCam-L 2.5.2022 06:35 UTC / 3461 12:52 LMST
HonzaVacek - 4/5/2022 - 18:32
Poloha Curiosity po dnešní jízdě, která byla dlouhá 54 m a i nejdelší od solu 3379, kdy urazila vzdálenost 77 m.
NavCam-L 4.5.2022 09:17 UTC / 3463 14:13 LMST
HonzaVacek - 11/5/2022 - 10:18
Curiosity již zanechala Greenheugh Pediment daleko za sebou a přejela i mělké údolí nad soutěskou Maria Gordon. Nyní jede jihovýchodním směrem a stoupá vzhůru k údolí Gediz Vallis.
NavCam-LB 10.05.2022 14:59 UTC / 3469 15:54 LMST
HonzaVacek - 14/5/2022 - 15:26
Přehled denních a nočních teplot v kráteru Gale, jak je zaznamenala meteorologická stanice REMS ( Rover Environmental Monitoring Station) umístěná na Curiosity. Ten náhlý pokles denních teplot a mírné zvýšení nočních teplot kolem solu 2080 byl způsobený velkou prachovou bouří, která zasáhla Mars v červnu 2018.
A obdobný graf sezónních výkyvů tlaku atmosféry, na kterém se prachová bouře nijak neprojevila.
[upraveno 14.5.2022 19:15]
HonzaVacek - 17/5/2022 - 09:41
Zatímco Perseverance se na jízdu do pořádného kopce teprve chystá, její kolegyně Curiosity již nic jiného, než jízdu do kopce prakticky nezná a neúnavně stoupá na horu Aeolis Mons. Od místa přistání již zdolala převýšení 564 m a během posledních deseti jízd 25 m. A s každou novou jízdou se jí také naskytuje nový pohled na okolní marsovskou krajinu jako je následující obrázek složený z několika snímků levé navigační kamery, které pořídila 15.5.2022 ~14:50 UTC / 3474 ~12:35 LMST.
kacenka - 17/5/2022 - 14:54
citace 14.5.2022 - 15:26 - Honza Vacek: ...
A obdobný graf sezónních výkyvů tlaku atmosféry, na kterém se prachová bouře nijak neprojevila.
[upraveno 14.5.2022 19:15]
Tady se nabízí srovnání teploty a tlaku atmosféry s parametry trojného bodu vody (611Pa, 0.01C). Výsledkem je zjištění, za měřenou dobu se vyskytují krátké denní okamžiky, kdy se zde mohla vyskytnout čistá kapalná voda. Je to dané především hloubkou kráteru Gale - jsme cca 4km pod úrovní "normálního povrchu planety" a z toho plynoucím vyšším tlakem atmosféry. ;-)
Důsledkem je také zjištění, že by stačil celkem jednoduchý "foliovník" ke zvýšení teploty natolik, aby byla kapalná voda k dispozici během některých denních period.
Pro trvalé udržení kapalné vody (teplé 0st.C) by "foliovník" musel udržet teplotu o cca 90 stupňů vyšší oproti okolí ...
Pokud by "foliovník" udržel i nějaký vnitřní přetlak, pak by uvnitř mohla existovat i voda teplejší. Pro cca 25 st.C by byl nutný tlak zhruba 3kPa, což se dá zajistit i běžnou fólií. (což je odkaz do filmu Marťan, ovšem pro biologické procesy a pěstování něčeho je třeba tlak výrazně vyšší) ... ;-)
[upraveno 17.5.2022 15:02]
HonzaVacek - 19/5/2022 - 09:41
Zhruba před dvěma týdny se na internetu objevil hezký snímek, který pořídila Curiosity 7.5.2022 07:58 UTC / 3466 11:00 LMST kamerou MastCam, když začala stoupat z mělkého údolí nad soutěskou Maria Gordon směrem k údolí Gediz Vallis. Na snímku je otvor, který vypadá jako vytesaný vchod do skály. Otvor vznikl tak, že ve skále došlo k několika hlubokým lineárním prasklinám, které se kříží, a v tom místě kus kamenného bloku vypadl.
Nyní již máme i celou barevnou mozaiku, kde se tento otvor ve skále nachází, a dobře známe i jeho rozměry.
A ještě mapky s trasou a aktuální polohou Curiosity, která opět kousek popojela.
HonzaVacek - 20/5/2022 - 09:28
Curiosity rozhodně nemá nouzi v nacházení zajímavých geologických struktur. Obrázek pochází ze solu 3474.
HonzaVacek - 30/5/2022 - 22:54
Takhle viděla své okolí Curiosity před několika soly. Mozaiku ze snímků 3481. solu z kamery MastCam-L zpracoval Thomas Appéré.
HonzaVacek - 3/6/2022 - 22:55
Včerejší kontrola kol ukázala zhoršující se poškození levého předního kola, které je ze všech kol Curiosity poškozené nejvíce. Na dalším poškození se zřejmě částečně projevil i výjezd na Greenheugh Pediment kde byl povrch hustě pokrytý ostrými kameny.
HonzaVacek - 3/6/2022 - 23:23
Curiosity nyní neustále stoupá a 3489. sol zdolala krátký, ale strmý svah o náklonu 24°, který je na snímku dobře vidět.
Původní dlouhodobý plán Curiosity počítal s trasou přes Greenheugh Pediment o délce zhruba 400 m západním směrem k severnímu cípu hřebene Gediz Vallis Ridge. Ten je pro geology velice zajímavý, protože by mohl obsahovat nejmladší vrstvy usazenin vytvořených tekoucí vodou. Tato trasa se však ze známých důvodů ukázala nerealizovatelná, a tak se Curiosity vydala po náhradní trase, která je dlouhá kolem 1800 m. Není ale úplně jasné, jestli chtějí s roverem zajet až k tomu severnímu cípu Gediz Vallis Ridge. To uvidíme, až Curiosity dojede na tu jižní křižovatku, kterým směrem se vydá, a kam pak bude pokračovat. Snad by ale měla dojet až do místa, kde se trasa prudce ohýbá směrem na sever.
HonzaVacek - 3/6/2022 - 23:53
HonzaVacek - 8/6/2022 - 21:15
Letecký pohled na Greenheugh Pediment s vyznačenými trasami Curiosity. Ta růžová se pro obtížný terén nerealizovala, proto teď Curiosity směřuje k hřebeni Gediz Vallis Ridge po objízdné trase.
HonzaVacek - 9/6/2022 - 19:09
Nejnovější publikovaný snímek Curiosity při výjezdu na Greenheugh Pediment. Jak ji zachytila sonda MRO kamerou HiRISE 6.4.2022 16:28:43 UTC / 3436 15:11:24 LMST z výšky 267.9 km. Nevím, kdy přesně byl snímek publikovaný, ale narazil jsem na něj až dnes.
HonzaVacek - 11/6/2022 - 00:36
Včera večer 10.6.2022 19:05:51 UTC zahájila Curiosity již 3500. sol na povrchu Marsu. Za tuto dobu ujela vzdálenost přes 28 km a od místa přistání vystoupala do výšky 588 m po úpatí hory Aeolis Mons. Curiosity nyní čeká 900 m dlouhá cesta k hřebenu Gediz Vallis Ridge, ke kterému směřuje po objízdné trase, a tam také odstartuje i její již čtvrté prodloužení mise.
Curiosity nyní stojí již pátý sol na místě, do kterého dorazila v sol 3495 po jízdě dlouhé 36 m. Trochu zvláštní je, že od tohoto solu neodeslala žádný nový snímek a odesílá pouze starší snímky, které jí zůstaly v paměti a nejsou ani aktualizovaná data z REMS. Tak doufejme, že se nevyskytl nějaký vážnější problém.
HonzaVacek - 14/6/2022 - 21:06
Kvůli zatím blíže nespecifikovanému problému jehož řešení trvalo 8 solů, se až dnešní 3503. sol vrátila Curiosity k běžné činnosti.
HonzaVacek - 17/6/2022 - 20:07
Po neúspěšné jízdě v solu 3504, kdy se Curiosity nečekaně zastavila po 10 cm, se dnes (sol 3506) Curiosity dala do pohybu. Vydala se 17,8 m směrem na východ a zdolala převýšení 1,9 m.
V tomto článku je vysvětlení potíží, o kterých jsem se nedávno zmínil, a které vyřadily Curiosity z provozu na 7 solů (3496-3502), kdy nepořizovala žádné snímky a zřejmě neprováděla ani žádná další vědecká měření. 7. června (sol 3496) se Curiosity přepnula do nouzového režimu, protože jedno z teplotních čidel uvnitř roveru zaznamenalo přehřívání elektroniky. Po dvou solech se pak Curiosity vrátila do normálního režimu, ale inženýři dosud analyzují příčinu problému. Nejpravděpodobnější příčinou je chybně naměřená teplota.
O tři soly dříve proběhla pravidelná kontrola kol, která se prováděla po ujetí vzdálenosti 1000 m. Při této prohlídce se zjistilo, že nejpoškozenější levé přední kolo má prasklý další grouser - segment vzorku pláště (ten klikatý vzorek). Kolo jich má již poškozených 5 z 19 a i vypadla další část pláště. Bylo tedy rozhodnuto, že interval kontroly kol se zkrátí a proběhne každých 500 m.
[upraveno 23.6.2022 18:55]
HonzaVacek - 24/6/2022 - 21:28
Pohled na vrstevnatou horninu, o které se předpokládá, že se vytvořila ve vodním prostředí, na dně potoka nebo jezírka. Tento obrázek je vytvořený z mozaiky šesti snímků kamery MastCam, které Curiosity pořídila 2.6.2022 / sol 3492.
[upraveno 24.6.2022 21:29]
HonzaVacek - 13/7/2022 - 13:56
Po zastávce trvající 21 solů se Curiosity opět dala do pohybu a přesunula se 27 m jižním směrem. Během dlouhé zastávky provedla svojí vrtací soupravou další vrt, který dostal jméno Avanavera. Materiál ze vzorku analyzovala Curiosity přístrojem CheMin a ve své palubní laboratoři SAM. Pomocí přístrojů ChemCam LIBS a APXS provedla analýzu materiálu stěny vrtu. Jedná se o první vrt od loňského listopadu a v celkovém pořadí již 35. vrt, který Curiosity provedla.
Snímek pořízený přední pravou kamerou HazCam-B 23.06.2022 19:00:25 UTC / 3512 15:33:50 LMST
MastCam-L: 23.06.2022 19:07:57 UTC / 3512 15:41:10 LMST
[upraveno 13.7.2022 14:36]
HonzaVacek - 13/7/2022 - 21:20
I dnešní 3531. sol Curiosity vyrazila na cestu. Opět se vydala zhruba jižním směrem a ujela vzdálenost necelých 48 m.
HonzaVacek - 15/7/2022 - 17:48
Dnešní sol Curiosity opět popojela několik metrů a zastavila se před zajímavým vrstveným balvanem. Celá skupinka balvanů, která je dobře vidět i na mapkách, dostala jméno Ilha Novo Destino.
Mozaika z osmi snímků NavCam-R-B 15.7.2022 06:12-06:33 UTC / 3533 12:58-13:19 LMST
HonzaVacek - 15/7/2022 - 23:07
Pěkná barevná mozaika ze snímků kamery MastCam, kterou vytvořil Thomas Appéré. Je na ní vidět i balvan, před kterým nyní Curiosity stojí. Snímky byly pořízené z místa, na kterém Curiosity stála 21 solů (RMC: 95_3152), a na které dorazila 3509. sol.
HonzaVacek - 16/7/2022 - 18:30
Teploty v současné době klesají i v kráteru Gale, kde je zaznamenává rover Curiosity přístrojem REMS. Za posledních 7 solů se průměr teplot pohybuje v rozmezí −9,1°C až −68,7°C. Na grafu jsou také zobrazené okamžiky jarní rovnodennosti (Ls=0°) s uvedením čísla počínajícího marsovského roku.
HonzaVacek - 17/7/2022 - 16:41
Jenom malá oprava, protože jsem tu uvedl nesprávnou informaci. Ilha Novo Destino se jmenuje přímo ten veliký balvan.
HonzaVacek - 18/7/2022 - 21:41
Po krátké víkendové zastávce u balvanu Ilha Novo Destino se dnes Curiosity vydala jihozápadním směrem u ujela vzdálenost 30 m.
Pohled zadní kamerou HazCam-L-B 18.7.2022 09:06:57 UTC / 3536 13:53:00 LMST
HonzaVacek - 18/7/2022 - 23:24
Mozaika ze snímků navigační kamery z místa, kam dnešní sol Curiosity dojela.
NavCam-L-B 18.07.2022 ~9:10 UTC / 3536 ~13:55 LMST
HonzaVacek - 23/7/2022 - 21:00
Curiosity sice pomalu, ale vytrvale stoupá po úpatí hory Aeolis Mons. Od místa přistání, již překonala převýšení 600 m (při jízdě v 3 536. solu) a ujela vzdálenost přes 28 km. Za posledních pět jízd urazila vzdálenost 113 m a vystoupala 14 m. S menšími odchylkami se stále drží plánované trasy, která vede k hřebeni Gediz Vallis Ridge.
Pohled severozápadním směrem po včerejší (sol 3540) jízdě dlouhé 15,4 m.
Grofino - 23/7/2022 - 21:05
Jak je zajišťována přesná poloha roveru na Marsu? GPS tam asi není. [upraveno 23.7.2022 21:17]
HonzaVacek - 23/7/2022 - 22:11
citace 23.7.2022 - 21:05 - Grofino:Jak je zajišťována přesná poloha roveru na Marsu? GPS tam asi není. [upraveno 23.7.2022 21:17]
K určení polohy se jednak využívají mapy, které jsou vytvořené ze snímků HiRISE s rozlišením 25 cm / pixel. Ze stereo párů těchto snímků se pak vytvoří 3D mapa. Ta má horizontální rozlišení 1 m / pixel a vertikální kolem 10 cm. Rover po každé jízdě pořídí navigačními kamerami stereo obrázky okolí. Z nich se pak vytvoří 3D model terénu, který rover kolem sebe vidí. Z něho se pak dají určit například vzdálenosti a velikosti objektů. Porovnáním map z HiRISE a pohledu z navigačních kamer se nakonec určí poloha roveru. To je princip, ve skutečnosti je to trochu složitější.
Mapy ze snímků HIRISE jsou pro plánování trasy roveru nedostatečné co do přesnosti a rozlišení, proto se ještě zpřesňují modelem terénu z navigačních kamer roveru. Místa, kde se definuje nová vztažná souřadná soustava a kde se vytvoří taková mapa, se označují jako Site. A s touto mapou a souřadnou soustavou XYZ v metrech s počátkem v místě, kde rover provedl snímkování, probíhá plánování trasy roveru a určování jeho polohy. Pokud už přesnost takové mapy je pro plánování pohybu roveru nedostatečná, protože její přesnost i rozlišení klesá se vzdáleností, nebo navigační kamery neviděly tam, kam se rover chystá jet, zadefinuje se nová Site, tzn. nová vztažná soustava a vytvoří se nová podrobná mapa zase pomocí mapy HiRISE a snímků z navigačních kamer. A takhle je to stále dokola. V téhle chvíli má Curiosity Site=96, čili v pořadí 96. souřadný systém a asi i 96. mapu.
Ta základní mapa z HiRISE se vytváří již při plánování mise dlouho před přistáním. Je složena z mnoha snímků a zahrnuje celou přistávací oblast, a i místa kam chtějí s roverem jet. Obvykle je ve válcové projekci se standardní rovnoběžkou v plánovaném místě přistání. HonzaVacek - 25/7/2022 - 20:14
Curiosity dnes podnikla kratší jízdu necelých 17 m. Časem by měla projet soutěskou mezi kopci Deepdale a Bolivar. Po objetí kopce Bolivar se pak vydá směrem na západ k hřebeni Gediz Vallis Ridge. S ohledem na kola a na složitost terénu postupuje kupředu velice pomalu a opatrně. Do soutěsky navigačními kamerami zatím není dobře vidět, tak doufejme, že tam na nás nebude čekat nepříjemné překvapení, jako se tomu stalo při pokusu o traverz přes Greenheugh Pediment.
Mozaika NavCam-L-B 25.7.2022 ~14:14 UTC / 3543 ~14:22 LMST
a ještě mapky s aktuální polohou roveru
HonzaVacek - 27/7/2022 - 19:58
Poslední dva soly byla Curiosity opět na cestě. Včera se vypravila severním směrem 28,3 m a dnes popojela 17,7 m na východ.
NavCam-L-B 27.7.2022 ~14:50 UTC / 3545 ~13:40 LMST
HonzaVacek - 28/7/2022 - 20:44
Pohled kamerou MastCam-L do soutěsky mezi kopci Deepdale a Bolivar, do které Cuiosity míří, a kterou by podle plánu měla i projet.
Co by som dal za take fotky, ked som bol maly chlapec... a za taky rover...
Kolko veci musi do seba 100% zapadnut, aby nam tu Honza Vacek mohol robit takuto prehliadku Marsu...
Ervé - 29/7/2022 - 07:18
A hlavně jaký je Mars najednou zajímavý, žádná nudná rovina s pár kopečky někde daleko, jak to bylo u prvních misí, kde se muselo bezpečně přistát.
ales - 29/7/2022 - 07:52
Ty prachové duny na obrázku vypadají docela těžko průjezdné. No, uvidíme. Jsem opravdu zvědav, kudy přesně pojedou a co v takovémto terénu rover zvládne.
HonzaVacek - 29/7/2022 - 08:51
Tak na to jsem Aleši také zvědavý. Můj odhad je, že se pokusí projet po levém okraji těch dun, kde je sice pevný povrch, ale je to tam hodně kamenité. Rozhodně plánovačům jízdy nezávidím, protože ten terén tady vypadá pro Curiosity hodně obtížný. A zrovna v tomhle případě při plánování jízdy musejí brát v úvahu ještě jeden problém. Ty dva kopce jsou poměrně vysoké a jsou blízko sebe. A nesmí se stát, aby zabránily komunikaci se Zemí nebo s orbitery, až budou nad oblastí přelétat. Je o tom zmínka ve včerejším blogu. Přičemž ta schopnost komunikace musí být zachována po celé trase jízdy, protože zrovna u Curiosity se docela často stává, že se z nějakého důvodu, většinou kvůli obtížnosti terénu, nečekaně zastaví, a pak čeká na instrukce ze Země.
HonzaVacek - 2/8/2022 - 10:23
Nový pohled levou kamerou MastCam do soutěsky Paraitepuy Pass, do které Curiosity pomalu vjíždí.
Mozaika z kamery MastCam-L z 31.7.2022 ~17:20 UTC / 3549 ~13:30 LMST
HonzaVacek - 2/8/2022 - 20:56
Na předešlém snímku je uprostřed takový zajímavý kopec se složitou vrstevnatou strukturou, který vypadá jinak než kopce v okolí. Ona je to ale jenom část původního kopce, jeho západní část úplně chybí. Je to vlastně řez tím kopcem a my se tak díváme na jeho vnitřek, alespoň tak mi to připadá laickým pohledem.
HiRISE DTM 3D model
HonzaVacek - 5/8/2022 - 10:59
Snímky z levé navigační kamery, které prořídila Curiosity včera / sol 3553 při průjezdu soutěskou Paraitepuy Pass. Postupuje po pevném povrchu blízko severovýchodní stěny kopce Bolivar podél dunového pole a jak to z obrázků vypadá, má již větší část cesty úspěšně za sebou.
HonzaVacek - 5/8/2022 - 19:17
Dnešní 3554. sol oslavuje Curiosity velké kulaté výročí. Zítra 6.8.2022 v 5:17:57 UTC / 3554 21:58:05 LMST tomu bude přesně deset pozemských roků (5,316 marsovského tropického roku) od chvíle, kdy Curiosity přistála na povrchu Marsu v severní části kráteru Gale. Hlavním cílem roveru bylo zjistit, jestli někdy v minulosti existovaly na Marsu podmínky, které by umožnily vznik života.
Při svém desetiletém putování kráterem Gale urazila Curiosity vzdálenost 28,70 km (podle dat GIS) a od místa přistání vystoupala do výšky 611 m po úpatí hory Aeolis Mons. Během této cesty provedla Curiosity na 33 místech 35 vrtů a na 3 místech odebrala lopatkou 6 sypkých vzorků, které byly analyzované v palubních laboratořích SAM nebo CheMin, pořídila přes 500 tisíc snímků z vědeckých a inženýrských kamer a na Zemi odeslala přes 3TB dat.
Během svého desetiletého pobytu na Marsu Curisosity zjistila, že kráter Gale byl v minulosti po dlouhá období formovaný tekoucí i stojatou vodou a panovalo v něm tedy klima, které umožňovalo existenci vody v kapalném stavu. Nalezla jílovité materiály, které vznikaly ve vodním prostředí s nízkým obsahem soli (Yellowknife Bay), v některých vzorcích objevila ložiska koncentrací kysličníků manganu (Kimberley), ty ke svému vzniku potřebují vlhké prostředí bohaté na kyslík, a přímo i detekovala organické molekuly jako jsou amoniak, kyselina benzoová a fenol (Ogunquit Beach). Byly také nalezené i sloučeniny s obsahem fosforu a dusíku. Nalezla tedy celou řadu stavebních kamenů a podmínek, které jsou pro vznik života zapotřebí.
Deset let je dlouhá doba a ta se i nějak projevila na stavu roveru. Jednak jsou to kola, o kterých všichni víme, v jakém jsou stavu. Poškozování kol znemožnilo Curiosity používat AutoNav režim, který se nedokáže vyhnout menším ostrým kamenům, a které jsou pro kola nebezpečné. Další problém, který postihl Curiosity je vrtačka, u které přestal fungovat posuv vrtáku. Vyřešilo se to tak, že posuv vrtáku je nahrazený pohybem ramene. Funguje to docela dobře, a Curiosity je schopná stále odebírat odvrtané vzorky, ale je to další zátěž pro rameno. Poměrně často se v poslední době také stává, že se rameno zablokuje a rover pak má několikadenní přestávku, než se problém vyřeší. Rover má dva hlavní počítače, které jsou označené jako A a B. Počítač A má poškozenou část paměti a není ho možné používat pro vědecké operace. Věcí, které již na Curiosity nefungují, jak mají, je však více, ale tyto zmíněné mohou výrazně ovlivnit další průběh mise, případně způsobit trvalé zastavení roveru.
Curiosity nyní vstupuje do druhé dekády svého pobytu na Marsu, tak jí popřejme hodně zdraví, protože ho bude hodně potřebovat, aby nám ještě nějakou dobu mohla posílat úžasné obrázky a posílat vědecká data, která nás mohou ještě překvapit.
HonzaVacek - 8/8/2022 - 09:22
Obrázek z průjezdu Curiosity soutěskou Paraitepuy Pass ze včerejška (podle SELČ z dneška). Aby se vyhnula kamenům, jede podél stěny kopce Bolivar nejblíže, jak jen může. Ke skalnímu prahu, odkud se jí naskytne pohled do údolí Gediz Vallis jí zbývá asi 15 m. Pak teprve uvidí, jak obtížná cesta ji bude čekat „na druhé straně“.
NavCam-L-B 7.8.2022 ~22:31 UTC / 3556 ~14:05 LMST
Ervé - 8/8/2022 - 21:21
Podle těch stop v písku byl hodně blízko skály.
kacenka - 9/8/2022 - 02:19
citace 8.8.2022 - 21:21 - Ervé:Podle těch stop v písku byl hodně blízko skály.
.... a není to (snímek: NavCam-L-B 7.8.2022 ~22:31 UTC / 3556 ~14:05 LMST) náhodou pohled dozadu podél pravého boku (na snímku je RTG generátor, který je vzadu)?
Pak by to znamenalo, že Curiosity do té skály v podstatě narazila. A ta stopa kola odpovídá přednímu kolu, které se pak natočilo a rover popojel kousek doleva a stranou.
(Spekulace: struktura té skály z mnoha jemných paralelních "listů/vrstev" odpovídá tomu, z čeho mají couvací radary a a SW pro vyhodnocování obrazu obvykle největší potíže)
HonzaVacek - 10/8/2022 - 10:00
citace 9.8.2022 - 02:19 - kacenka:Pak by to znamenalo, že Curiosity do té skály v podstatě narazila. A ta stopa kola odpovídá přednímu kolu, které se pak natočilo a rover popojel kousek doleva a stranou.
(Spekulace: struktura té skály z mnoha jemných paralelních "listů/vrstev" odpovídá tomu, z čeho mají couvací radary a a SW pro vyhodnocování obrazu obvykle největší potíže)
Myslím, že se Curiosity té skály ani nedotkla. Ty tenké vrstvičky skály jsou vrstvičky sedimentů, tedy nejsou z žádného extra pevného a tvrdého materiálu. Curiosity má tunu, a jede hodně pomalu. Na rovině na pevném povrchu je to maximálně 4,2 cm/s. Kdyby kolem na skálu najela, tak než by zaznamenala nějaký odpor a zastavila se, spousta těch vyčnívajících vrstviček by to odnesla. Ty jsou ale neporušené.
Kromě toho, Curiosity si nevybírá cestu sama, protože režim AutoNav již nepoužívá. Jede podle trasy, kterou vybírají plánovači jízd podle map vytvořených z navigačních kamer. Na ty malé vzdálenosti v řádu metrů, které v těchto místech během solu Curiosity ujede, mají mapy přesnost pod centimetr. Radar Curiosity nemá, orientuje se podle 3D obrazu z HazCam, ze kterého vyhodnocuje případné překážky, které plánovači přehlédli, podle odometrie odvozené z otáčení kol, vizuální odometrie z navigačních kamer a ještě má k dispozici údaje z inerciální jednotky IMU. Všechna tato data zajistí, že Curiosity dojede po vytyčené trase přesně na místo, kam dojet má a tam i zaparkuje ve správné poloze. Aby tedy do té stěny narazila, muselo by toho selhat víc než jenom vyhodnocení obrazu z HazCam, alespoň podle mého laického názoru.
A několik obrázků z dnešního solu 3558. Curiosity popojela několik metrů a je již u skalního prahu na konci Paraitepuy Pass a je již vidět i svah, kudy se Curiosity nejspíš vydá. Příští jízdu by snad už měla prahu dosáhnout a my bychom měli vidět přímo do údolí Gediz Vallis.
NavCam-L-B 10.8.2022 ~01:13 UTC / 3558 ~15:26 LMST
Pohled na kopec Deepdale na severozápadní straně soutěsky Paraitepuy Pass. Od místa, kde stojí Curiosity se zvedá do výšky 42 m. Bohužel jenom v černobílém provedení z kamery NavCam, barevné snímky z MastCam Curiosity nepořídila.
Curiosity se pohybuje v hodně atraktivním terénu, kde je co na koukání, a když popojede jen pár desítek metrů, tak vzhled krajiny se mění přímo před očima. A tohle mě prostě baví.
Ale tenhle obrázek byl jenom takový pokus. Curiosity kamerou MastCam pořizuje zdánlivě černobílé černobílé obrázky, ale ty obrázky obsahují plnou informaci o barvách ve formě Bayerovy mozaiky, proto jsou takové "kropenaté". Tak jsem je zkusil rekonstruovat a takhle to dopadlo. Nepříjemné na těchto "černobílých" obrázcích z MastCam je to, že JPL je zveřejňuje ve formátu jpg, čili se ztrátovou kompresí, takže ta barevná informace je trochu zkreslená a vyjde to občas trochu flekaté. Aby to nebylo ošklivé, tak se musí některé části snímku vyretušovat, jako např. obloha, na které se objeví zelené tečky.
Ale není v tom žádná věda. Na všechno používám obyčejný dostupný sw. Mozaiky skládám pomocí MS-ICE, Bayerovu mozaiku jsem zkusil pomocí Fitswork, a ve finále používám GIMP nebo Photoshop. No, a korekci barev dělám tak nějak od oka podle některých zdařilých obrázků od JPL. Takže ty barvy jsou stylem "asi tak nějak by to mohlo být". Na mapy používám QGIS.
HonzaVacek - 11/8/2022 - 21:37
Pohled kamerou MastCam na svah, po kterém by měla Curiosity sjet, možná už příští týden. Poté by měla objet kopec Bolivar a pak zamířit vzhůru na hřeben Gediz Vallis Ridge.
A ještě aktualizované mapky se současnou polohou Curiosity a plánovanou její trasou. Ta trasa je jenom přibližná podle prezentace z MEPAG. Kudy přesně rover pojede asi v téhle chvíli neví nikdo.
HonzaVacek - 12/8/2022 - 10:05
Curiosity dnešní 3560. sol opět několik metrů popojela a zůstala stát na kraji svahu, kterým se vydá dolů. Naskytl se nám nyní pohled přímo do údolí Gediz Vallis, které pak pokračuje dál přesně za tím novým kopcem, který předtím nebyl vidět. Jiný kopec, který se nachází uprostřed snímku vzadu, se jmenuje Kukenan. Hřeben Gediz Vallis Ridge, na který Curiosity směřuje, je zatím stále za rohem. A možná se ukázala i jiná schůdnější cesta pro rover.
Pokud nenastane žádný problém, tak se Curiosity pohybuje poslední dobou docela pravidelně a popojíždí v průměru každý druhý sol. Na každé zastávce mají již dopředu vyhlídnutý nějaký cíl, který si prohlédnou kamerami MAHLI a ChemCam, případně provedou rychlou analýzu pomocí ChemCam LIBS. Když ale vědci chtějí použít spektrometr APXS, bývají zastávky o zhruba o sol delší. Hornina se totiž musí většinou nejdříve očistit kartáčem, a také APXS lze použít pouze v ranních hodinách, kdy je nejchladněji, aby rentgenové spektrum bylo co nejkvalitnější, aby tedy mělo málo šumu a mělo co nejlepší rozlišení.
NavCam-R-B 12.8.2022 ~03:02 UTC / 3560 ~15:54 LMST
HonzaVacek - 13/8/2022 - 00:05
Asi na delší dobu poslední pohled zpět na val kráteru Gale a planinu Aeolis Palus. Až Curiosity sjede ze svahu, u kterého teď stojí, tenhle obrázek už neuvidíme. Znovu se nám naskytne, až Curiosity bude stoupat po úbočí hřebene Gediz Vallis Ridge.
NavCam-L-B 12.8.2022 ~02:54 UTC / 3560 ~15:47 LMST
HonzaVacek - 15/8/2022 - 18:47
Curiosity dnes ráno začala sjíždět po svahu dolů k údolí Gediz Vallis. Ujela celkem 15,5 m a nyní stojí ve svahu s náklonem kolem 8°.
NavCam-L-B 15.8.2022 ~03:04 UTC / 3563 ~14:01 LMST
A z minulé pozice Curiosity pohled do údolí kamerou MastCam-R. Je to výřez mozaiky sestavené z 42 obrázků, které Curiosity pořídila během solů 3560-3562.
HonzaVacek - 16/8/2022 - 10:08
Kopce z předešlého obrázku budeme na snímcích z Curiosity z různých míst vídat hodně dlouhou dobu, tak tady jsou jejich jména. Další cesta roveru by tedy měla vést mezi kopci Bolívar a Chenapua.
martinjediny - 16/8/2022 - 11:40
Knihu vydas az po skonceni misie, alebo bude aj MSL na polceste?
HonzaVacek - 16/8/2022 - 21:41
citace 16.8.2022 - 11:40 - Martin Jediny:Knihu vydas az po skonceni misie, alebo bude aj MSL na polceste?
No, tak to by dopadlo…
Curiosity dnes popojela po svahu dalších 30 metrů směrem na jih. A ačkoliv z to předešlého panoramatu tak trochu vypadá, jako by se ocitla v opuštěném kamenolomu, tak z dalších snímků je vidět, že by snad Curiosity mohla mít docela pohodlnou cestu a její kola si na chvíli odpočinou od kamenů.
Curiosity se stále drží režimu, kdy je každý druhý sol na cestě, ale jsou to krátké úseky, které projede, v průměru necelých 20 m za posledních 20 jízd. Jeden sol je na cestě a ten další je čas na „rychlou vědu“, kdy je obvykle prováděno měření pomocí ChemCam LIBS, případně i spektrometrem APXS a snímkováni kamerami MastCam, MAHLI a ChemCam RMI na předem vybraných cílech, u kterých Curiosity zaparkuje.
Na cestě byla Curiosity i 365. sol, kdy popojela pouhých 3,5 m. Při pokusu o přejetí duny Curiosity zaznamenala větší prokluz kol než bylo očekáváno, a tak zůstala stát na místě, dokud tým plánovačů problém nevyřeší a zatím pořizovala snímky okolí. 367. sol se pak trochu vrátila a dunu objela po jejím západním okraji, kde je pevné skalnaté podloží. Objížďka byla dlouhá 11 m.
NavCam-L-B: 19.8.2022 05:02 UTC / 3567 13:22 LMST
Pohled na severní část kopce Orinoco a na vrstvený výchoz na protější straně mělkého údolí před kopcem pravou kamerou MastCam 17.8.2022 03:14 UTC / 3565 12:53 LMST při neplánované zastávce na duně.
HonzaVacek - 22/8/2022 - 18:45
Dnes vyrazila na cestu i Curiosity. A stejně jako její kolegyně Perseverance vyrazila směrem na východ a popojela 25 m.
NavCam-L-N 22.8.2022 05:57 UTC / 3570 12:20 LMST
HonzaVacek - 24/8/2022 - 03:28
Po každé jízdě pořídí Curiosity úplné 360° panorama navigačními kamerami a po včerejší jízdě (sol 3571), která byla dlouhá 21 m, se nám naskytl pohled na kopec Deepdale se zvláštní „kamenitou čepicí“. Po levé straně kopce, směrem na západ, leží průsmyk Paraitepuy Pass, kterým Curiosity projela a po jeho západní straně se pak táhne hlavní kanál údolí Gediz Vallis. Ten ale není na snímku téměř vidět. Od úbočí kopce, kde začínají výrazné skalní výchozy je Curiosity vzdálená kolem 70 m a samotný kopec se zvedá do výšky přes 40 m.
Curiosity již nechala průsmyk Paraitepuy Pass za sebou a nyní objíždí malé dunové pole, které leží západně od roveru. Dnes popojela dalších 11 m a předmětem jejího vědeckého zájmu se stalo rozlámané skalnaté podloží částečně zaváté pískem, po kterém se nyní pohybuje.
NavCam-L-B 24.8.2022 07:55 UTC / 3572 12:57 LMST
HonzaVacek - 25/8/2022 - 17:25
Curiosity se v místech kam dojela zřejmě trochu zdrží. Připravuje se k další vrtací kampani a dnešní sol kamerou ChemCam RMI kontrolovala stav vrtáku ve vrtačce. Kontrola proběhla 25.8.2022 / sol 3573 mezi 08:40 UTC / 13:03 LMST a 09:15 UTC / 13:37 LMST. Bude to její již v pořadí 36. vrt pokud nebudeme počítat ty testovací nebo nezdařené.
HonzaVacek - 26/8/2022 - 23:17
Kopec Bolivar, jak ho Curiosity viděla 3572. sol.
MastCam-L 24.8.2022 06:13 UTC / 3572 11:18 LMST
HonzaVacek - 27/8/2022 - 00:04
Ještě jeden obrázek ze solu 3572. Je to pohled ve směru, kam by se měla Curiosity vydat. Na horizontu se zleva doprava zvedá hřeben Gediz Vallis Ridge, který by měl být jejím cílem.
MastCam-L 24.8.2022 06:14 UTC / 3572 11:19 LMST
HonzaVacek - 30/8/2022 - 02:17
V solech 3574 a 3576 Curiosity popojela dalších 35 m a 12 m. Stále udržuje směr zhruba na jihojihovýchod (azimut ~160°). Na novém typu terénu, na který se Curiosity dostala, je pro nejbližší soly je naplánovaná celá řada vědeckých aktivit: snímkování vybraných cílů a podloží kamerami MAHLI a MARDI, pořízení APXS spekter atmosféry, měření spekter vybraných cílů pomocí APXS a ChemCam LIBS, snímkování pomocí ChemCam RMI, měření pomocí DAN, RAD a REMS. Kamera MastCam by měla pořídit mozaiku kopce Bolivar a bude vyhledávat vhodný cíl pro provedení 36. vrtu.
Snímky podloží z přední kamery HazCam-R-B a z navigační kamery NavCam-L-B
Pohled na rozlámané podloží po kterém se nyní Curiosity pohybuje. Tato malá oblast, do které Curiosity vjela po průjezdu průsmykem Paraitepuy Pass, dostala jméno Marker Band Valley.
MastCam-R 27.8.2022 09:19-09:24 UTC / 3575 12:23-12:28 LMST
HonzaVacek - 2/9/2022 - 09:58
Jízda Curiosity v solu 3579 nedopadla úplně podle plánu a Curiosity se zastavila už po necelých šesti metrech. Trochu se odchýlila od plánované trasy a pravým prostředním kolem najela na větší kámen. Když pak systém pro vyhodnocování překážek zaznamenal nečekaně větší zdvih pravého prostředního kola, Curiosity se zastavila, a čekala na instrukce z řídícího střediska. Naštěstí hodně kamenitý povrch, po kterém nyní Curiosity jede, není pro kola nebezpečný. Kritické jsou malé ostré kameny, jaké byly například v Greenheugh Pediment.
Neplánovanou zastávku Curiosity využila ke snímkování okolí kamerami na stožáru. V těchto případech, kdy se Curiosity neplánovaně zastaví nejdou použít přístroje na robotickém rameni, protože poloha roveru nemusí být stabilní a při pohybu ramene by se mohl rover pohnout. Tím by mohlo dojít k poškození přístrojů na robotickém rameni, které se přikládají těsně ke zkoumanému cíli.
NavCam-R-B 31.8.2022 13:16 UTC / 3579 13:40 LMST
V další jízdě Curiosity pokračovala až včerejší 3580. sol. Na přesnou polohu Curiosity si ale musíme počkat do večera. Data sice z Curiosty již byla stažena, ale v JPL mají teď hodinu po půlnoci.
NavCam-L-B 1.9.2022 ~14:26 UTC / 3580 ~14:10 LMST
HonzaVacek - 2/9/2022 - 18:59
Aktualizované mapy s polohou Curiosity ke včerejšímu solu 3580, kdy rover popojel dalších 14 m.
HonzaVacek - 2/9/2022 - 21:51
Na zastávce RMC 97_966 kam Curiosity dorazila 376. sol / 28.8.2022 se zdržela trochu delší dobu. Během ní pořídila pravou kamerou MastCam (100 mm) mozaiku 50 snímků kopců Orinoco a Kukenán. Snímkováni proběhlo 30.8.2022 / sol 378 v rozmezí 11:48-12:04 UTC / 12:53-13:08 LMST.
HonzaVacek - 3/9/2022 - 16:32
Pohled kamerou MastCam z polohy Curiosity 97_1020 na jihozápad směrem k hřebenu Gediz Vallis Ridge.
MatsCam-R 31.8.2022 10:46 UTC / 3579 11:14 LMST
HonzaVacek - 6/9/2022 - 20:05
Pohled kamerou MastCam na jižní úbočí kopce Orinoco. Snímky pocházejí ze soboty 3.9.2022 / sol 3582. Dnes máme 3585. sol a Curiosity již přes 2 soly neodeslala žádný snímek, takže to skoro vypadá, že i ona si právě vybírá nějakou „technologickou přestávku“.
MastCam-R 3.9.2022 14:24 UTC / 3582 12:50 LMST.
HonzaVacek - 12/9/2022 - 22:46
„Technologická přestávka“ se nakonec protáhla na celkem 7 solů během nichž inženýrský tým Curiosity řešil blíže nespecifikovaný problém s robotickým ramenem. Snad je problém vyřešený a Curiosity se již vrátí ke své obvyklé práci.
NavCam-R-B 11.9.2022 18:51:12 UTC / 3590 12:02:34 LMST.
HonzaVacek - 14/9/2022 - 18:50
Po 12 solech se Curiosity měla vydat na cestu za dalším cílem, ale v solu 3592 popojela pouhých 36 cm.
NavCam-L-B 13.9.2022 ~23:59 UTC / 3592 ~15:45 LMST
HonzaVacek - 15/9/2022 - 10:36
Okolní kopce, mezi kterými nyní Curiosity projíždí, známe z perspektivy roveru. Ten pohled je trochu zkreslený, protože jsou to většinou mozaiky snímků kamer MastCam a NavCam a výsledný obrázek zachycuje velký zorný úhel, aby se do obrázku kopce vešly. Avšak před sedmi lety 9.9.2015 se Curiosity do těchto míst podívala pravou kamerou MastCam a ze snímků pak v JPL udělali barevnou mozaiku, na které jsou lépe vidět poměry velikosti nám známých kopců. Vzdálenost od místa pořízení snímků (RMC: 49_2626) k současné poloze Curiosity (RMC: 97_1176) tehdy byla 5,5 km. Na druhém obrázku jsem pak k jednotlivým kopcům připsal jména. Tak doufám, že správně.
MastCam-R 9.9.2015 03:38 UTC / 1099 08:28 LMST. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS
HonzaVacek - 15/9/2022 - 15:03
K předchozímu snímku ještě narychlo udělaná mapka pro lepší přehled a orientaci.
HonzaVacek - 16/9/2022 - 18:17
Po poslední nevydařené jízdě v solu 3592, kdy Curiosity najela pravým středním kolem na velký kámen a pravým zadním kolem zůstala v písku, a tak místo 7 m ujela pouhých 36 cm, dnes v noci (sol 3594) jízdu úspěšně dokončila a ujela vzdálenost 8,4 m. Terén, ve kterém se nyní Curiosity pohybuje, je velice obtížný. Nikoli s ohledem na stav jejích kol, ale proto, že je plný velkých hladkých a oblých kamenů, mezi kterými je písek. Postup Curiosity je tedy nyní velice pomalý.
Na obrázku je záznam dnešní jízdy složený z 19 obrázků, které Curiosity pořídila levou navigační kamerou B. Během jízdy jsou navigační kamery otočené na pravou stranu, aby bylo možné vyhodnotit pohyb terénu mezi jednotlivými snímky vizuální odometrií a určit tak ujetou vzdálenost. Ze snímků je vidět, že Curiosity nejdříve trochu couvla, aby objela kámen, trochu se stočila a pak vyrazila na cestu. Ta započala 16.9.2022 00:04:44 UTC / 3594 14:33:37 LMST a k zaparkování roveru došlo v 00:28:55 UTC / 14:57:08 LMST. Jízdu dlouhou 8,4 m tedy Curiosity zvládla za 24 minut a 11 sekund.
[upraveno 17.9.2022 13:02]
HonzaVacek - 17/9/2022 - 13:06
Na takovéto tenké struktury na povrchu naráží Curiosity na každém kroku. První snímek pořídila v solu 3594 před odjezdem z neplánované zastávky kamerou MAHLI, druhý večerní snímek pak byl pořízený ve stejném solu kamerou MARDI po příjezdu do nového místa. O vystupující vrstvičku z marsovského povrchu se Curiosity trochu otřela nejspíše levým předním kolem.
MAHLI 15.9.2022 23:04:27 UTC / 3594 13:34:58 LMST, MARDI 16.9.2022 04:59:54 UTC / 3594 19:20:55 LMST
P.S.: omlouvám se za chybný datum v popisu obrázku z předešlého příspěvku. Má být 16.9. nikoliv 19.9. Už je to ale opravené.
[upraveno 17.9.2022 13:31]
HonzaVacek - 19/9/2022 - 21:09
Curiosity dnes popojela dalších 12,6 m po velice obtížném terénu, který je zobrazen na levém snímku z navigační kamery. Je to pohled ve směru, kam Curiosity míří. A na pravém snímku je zobrazena další zajímavá struktura, kterou Curiosity vyfotografovala kamerou MastCam v solu 3594.
NavCam-L-B2 19.9.022 ~00:38 UTC / 3597 ~13:10 LMST, MastCam-R 15.9.2022 22:18:08 UTC / 3594 12:49:54 LMST
HonzaVacek - 26/9/2022 - 18:03
Od poslední zastávky se Curiosity podařila 23.9.2022 / 3601 další jízda dlouhá necelých 16 m. Další krátkou jízdu uskutečnila včera 25.9.2022 / 3603, ale popojela dozadu o pouhých 20 cm a jízda trvala necelou minutu (47 s). Curiosity tak zůstala stát prakticky na stejném místě, jako před jízdou. Toto krátké popojetí bylo nejspíše z důvodu, aby rover stál ve stabilnější pozici a mohl tak bezpečně používat robotickou paži. Je o tom zmínka v dnes publikovaném blogu, který byl ovšem napsaný již v pátek.
Povrch, po kterém se nyní Curiosity pohybuje, je poměrně hustě pokrytý velkými kameny, které občas rover zastaví. Nebo také způsobí, že se roveru nepodaří hned napoprvé zaparkovat v optimální pozici.
NavCam-L-B 25.9.2022 ~09:29 UTC / 3603 ~17:56 LMST.
MastCam-R 24.9.2022 03:36-03:56 UTC / 3602 12:51-13:10 LMST.
HonzaVacek - 28/9/2022 - 22:50
Dnes 28.9.2022 / sol 3606 Curiosity trochu přeparkovala u velkého kamene, před kterým stojí, a který se zřejmě stal předmětem jejího zájmu. Snímky z krátkého pojíždění (celkem 2 m) jsou z přední kamery HazCam-R-B. Na tom prostředním obrázku je pohled na přední kola, která jsou právě stočená o 90°.
HonzaVacek - 30/9/2022 - 11:20
Důvodem krátkého popojíždění Curiosity je snaha dostat rover do stabilní polohy, aby bylo možné použít vrtačku. Po delší jízdě v solu 3601 Curiosity zastavila tak, že při použití přístrojů na konci robotického ramene by hrozilo, že se rover pohne. Vrtačka je v přímém kontaktu s horninou a APXS téměř také, takže při pohnutí roveru by mohlo dojít k jejich poškození. Proto v solu 3603 trochu přeparkovala. Ale ukázalo se, že i v této nové pozici Curiosity nestojí pevně. Popojela tedy ještě v solu 3606.
Velký kámen na obrázku, před kterým se Curiosity snaží již týden zaparkovat je právě ten, ze kterého má být vrtačkou odebraný vzorek k další analýze. Je to obrázek po jízdě ze solu 3601. Novější po posledním přeparkování zatím ještě nemáme.
Mozaika ze 6 snímků kamery MastCam-L 23.9.2022 04:47 UTC / 3601 14:38 LMST.
HonzaVacek - 30/9/2022 - 12:26
Mapky s poslední polohou roveru, kde se Curiosity asi nějaký čas zdrží, a kde bude odebraný další vzorek. Tedy za předpokladu, že se jí nakonec podaří vhodně zaparkovat.
HonzaVacek - 30/9/2022 - 19:06
Dnes Curiosity opět přeparkovala a napojížděla celkem 46 cm. Tak doufejme, že již stojí ve stabilní poloze, a podle snímků by měla být i ve vhodné pozici pro odběr vzorku, který vědecký tým nechce snadno vzdát.
Přední HazCam-L-B 30.9.2022 07:41:34 UTC / 3608 12:58:49 LMST, NavCam-L-B 30.9.2022 07:42:37 UTC / 3608 12:59:50 LMST.
Ještě přidám několik detailnějších pohledů na dotyčný Kámen (ještě se mi nepodařilo dohledat jeho jméno, snad Tapirapeco) kamerou MAHLI. Zajímavé jsou ty malé kuličky, kterými jsou Kámen i kameny v okolí pokryté. A jak to vypadá, tak obdobné kuličky nebo snad kapičky jsou i v písku mezi kameny.
MAHLI 29.9.2022 10:01:31 UTC / 3607 15:53:35 LMST
Mozaika MAHLI 27.9.2022 08:34 UTC / 3605 15:45 LMST
MastCam-L 25.9.2022 09:13:18 UTC / 3603 17:40:47 LMST
HonzaVacek - 1/10/2022 - 21:56
Pohled na celý kámen po posledním přeparkování Curiosity. Oproti předchozímu obrázku ze solu 3601 jsou na něm patrné tři dobře ohraničená místa. Jsou to stopy po použití spektrometru LIBS. Puls laseru v místě zásahu přemění horninu ve žhavé plazma, které je pak zdrojem záření pro vlastní spektrometr. Kromě toho prudkým zahřátím horniny a atmosféry v místě zásahu vznikne rázová vlna, která odfoukne do stran prach z povrchu horniny. Tím vznikne to ohraničení, kde dojde k nahromadění odfouknutého prachu. Takto očištěná hornina je pak i vhodná pro použití dalšího spektrometru APXS aniž by se musela ještě očistit kartáčky.
Po posledním zaparkováni v solu 3608 stojí Curiosity již ve stabilní pozici a bylo tedy možné použít přístroje na robotickém ramenu pro „kontaktní vědu“. V jednom místě byla hornina očištěna kartáčky DRT a následně byl k očištěnému povrchu přiložený spektrometr APXS. K hornině již byla přiložena i vrtačka, ale k vlastnímu vrtání ještě nedošlo, protože na pozdějších snímcích NavCam zachycujících pohled bez vrtačky, je hornina ještě neporušená. Pokud dojde vrtačkou k odebrání vzorku, bude to pro Curiosity v pořadí již 36. úspěšný vrt.
Přední HazCam-L-B 1.10.2022 12:33:38 UTC / 3609 17:04:33 LMST.
HonzaVacek - 4/10/2022 - 20:22
Přesně po 100 solech od posledního vrtu provedla Curiosity dnes 4.10.2022 / 3612 další úspěšný vrt, který je již v pořadí 36. Velký plochý kámen, ze kterého vzorky odebrala, se jmenuje Canaima.
Přední HazCam-L-B 4.10.2022 09:47:08 UTC / 3612 12:26:54 LMST.
HonzaVacek - 4/10/2022 - 22:29
Ještě animace 36. vrtu ze snímků přední HazCam-L-B. Vrtání horniny proběhlo v rozmezí 09:08-10:17 UTC / 11:49-12:56 LMST. Všimněte si, že posuv vrtáku se řídí pouze pohybem robotického ramene. Už nějakou dobu Curiosity totiž nefunguje posuv vrtáku. Normálně by to mělo vypadat tak, že vrták je zatažený směrem k přístrojové hlavě. Při vrtání by se pak měla hlava opřít dvěma distančními tyčemi o horninu a vrták by se při vrtání pak posouval směrem k hornině.
HonzaVacek - 5/10/2022 - 22:11
Pohled na nejnovější vrt Curiosity, v pořadí již 36., kamerou MastCam.
MastCam-L 4.10.2022 10:25:24 UTC / 3612 13:04:12 LMST.
Andy - 6/10/2022 - 11:48
Moc děkuji Honzo za neustálé přísuny informací jak o Curiosity, tak o Percy. Prosím pokračuj v tom!
Arccos - 6/10/2022 - 14:10
K tomuto poděkování bych se rád připojil i já. Honza odvádí skvělou práci a měl by vědět, že ji nedělá nadarmo. Všichni to tu sledujeme!
MiraH - 6/10/2022 - 18:09
Už jsem to tu zmiňoval, ale není na škodu to připomínat. Příspěvky Honzy Vacka jsou skvělé a jeho mapy jsou i unikátní ve světovém měřítku.
Taky se připojuji s poděkováním za příspěvky, které přinášíte s pravidelnou "vytrvalostí". A i když máte někdy pocit, že je to "samomluva", tak příspěvky jsou opravdu sledované.
HonzaVacek - 6/10/2022 - 21:45
Pánové, díky! Pro marsovská vozítka mám tak trochu slabost.
Odběr 36. vzorku vrtačkou vzorku se vydařil. Včera měla proběhnout jeho analýza v palubní laboratoři CheMin, která trvala po celou noc (marsovskou) a vlastně i tu naší, protože čas Curiosity v LMST je nyní zhruba pouze o jednu hodinu zpožděný vůči SELČ. Na základě výsledků pak bude rozhodnuto, jestli další část odebraného vzorku půjde v pátek na analýzu v laboratoři SAM, která je ale energeticky náročná, protože pro plynový chromatograf je vzorek nutné zahřát na teplotu kolem 1000°C.
Na snímcích kamery MastCam-L je vidět aktuální stav vstupů pro vzorky do laboratoře SAM ze solu 3613 a téměř aktuální do laboratoře CheMin ze solu 3517. A jenom pro připomenutí, kde se tyto otvory laboratoří nacházejí na roveru, ukazuje malá mozaika z kamery MAHLI ze solu 84.
HonzaVacek - 17/10/2022 - 08:59
Curiosity zůstává stále zaparkovaná u kamene Canaima. Po odběru posledního vzorku vrtačkou 4.10.2022 / sol 3612, byly její aktivity značně omezeny. Nemohla používat robotické rameno, které musí zůstat v přesné zafixované pozici, dokud se odebraný vzorek nepřesype do palubních laboratoří. Při pohybu ramene by jinak došlo ke ztrátě vzorku. Proto pořídila detailní snímek vrtu kamerou MAHLI teprve včera. Odebraný vzorek Curiosity analyzovala celkem 3x. Jedna analýza proběhla v laboratoři CheMin a dvě v laboratoři SAM. Všechny tyto analýzy jsou časově náročné a hlavně ta poslední, kdy v SAM použila plynový chromatorgraf, je náročná i energeticky a k zajištění dostatečného příkonu pro laboratoř SAM musí rover použít baterie, které poté musí znovu dobít. Odvrtanou horninu bude nyní analyzovat ještě spektrometrem ASPX, který je na konci robotického ramene, a tedy i ten byl během analýz mimo provoz.
MAHLI 16.10.2022 22:51:43 UTC / 3624 17:28:12 LMST.
Pohled na kopečky severně od kopce Orinoco (severovýchodně od současné polohy Curiosity) kamerou MastCam, ke kterým Curiosity nikdy nepojede.
MastCam-R 13.10.2022 16:52 UTC / 3621 13:34 LMST.
HonzaVacek - 19/10/2022 - 09:20
Aktualizovaný přehled úspěšných vrtů, které zatím Curiosity provedla a odpovídající mapy s vyznačením míst odběrů vzorků.
HonzaVacek - 19/10/2022 - 09:57
Po ukončení všech analýz odebraného vzorku z posledního vrtu, podnikla Curiosity včera večer kolem 23. hodiny SELČ kratší, asi 30 minut trvající jízdu, a vypravila se tak znovu na cestu.
Ještě upřesnění ke včerejší jízdě Curiosity podle aktuálních dat JPL. Jízda byla dlouhá 17,4 m a vedla západním směrem. Na snímku je výhled z přední kamery HazCam po zaparkování Curiosity na konci jízdy.
Přední HazCam-L-B 18.10.2022 21:17:58 UTC / 3626 14:39:52 LMST
HonzaVacek - 19/10/2022 - 22:46
Po deseti letech putování dosáhla Curiosity oblasti, která byla jejím hlavním vědeckým cílem, a která byla zaznamenaná sondou MRO ještě před přistáním Curiosity. Je to oblast bohatá na sírany s velkým výskytem minerálů jako jsou síran hořečnatý, síran vápenatý a chlorid sodný. Předpokládá se, že oblast byla utvářena potoky a jezírky v období, kdy Mars vysychal.
NASA/JPL-Caltech/MSSS
HonzaVacek - 21/10/2022 - 21:14
Další kuriozitka, kterou si může Curiosity zařadit do sbírky.
Včera krátce po půlnoci UTC se na cestu vypravila i Curiosity. V obtížném kamenitém terénu úspěšně urazila dalších 22 m a jízda trvala přibližně 41 minut. Obrázek z konečné parkovací polohy Curiosity zachycuje pohled na sever. Vlevo je vidět část kopce Bolívar, uprostřed je kopec Deepdale a úplně vpravo je vidět severní část kopce Orinoco. Kopečky na obzoru mezi kopci Deepdale a Orinoco leží až na protější straně údolí Gediz Vallis, stejně jako Orinoco.
NavCam-L-B 21.10.2022 ~01:15 UTC / 3628 ~17:14 LMST.
HonzaVacek - 24/10/2022 - 18:15
Dnes v noci podnikla Curiosity neobvykle dlouhou jízdu. Vedla jihozápadním směrem, byla dlouhá 60 m, trvala celkem 1 hodinu a 33 minut a během jízdy Curiosity zdolala celkové převýšení 6 m. A jestli jsem něco nepřehlédl, tak to byla nejdelší jízda od solu 3379, kdy urazila 77 m.
Protože Curiosity v posledních solech výrazně popojela, přidávám ještě aktualizované mapky.
HonzaVacek - 24/10/2022 - 20:07
Ještě jeden obrázek po dnešní jízdě, ale tentokrát pohled zpět.
NavCam-L-B 24.10.2022 ~00:10 UTC / 3631 ~14:14 LMST
HonzaVacek - 26/10/2022 - 17:46
Při dnešní jízdě, která trvala 34 minut, se Curiosity vydala 21 m přibližně západním směrem. Při jízdě zdolala celkové převýšení 4 m a zaparkovala ve svahu se sklonem 14°.
NavCam-L-B 26.10.2022 ~02:05 UTC / 3633 ~14:50 LMST.
HonzaVacek - 26/10/2022 - 23:11
Pohled kamerou MastCam do směru, kterým se Curiosity ubírá.
MastCam-L 24.10.2022 00:03 UTC / 3631 14:07 LMST
HonzaVacek - 28/10/2022 - 20:45
Dnes ráno Curiosity opět popojela přibližně západním směrem. Jízda trvala 68 minut a byla dlouhá 41 m. Nyní musí zdolat ten nízký hřeben, který má před sebou.
NavCam-L-B 28.10.2022 04:46 UTC / 3635 16:09 LMST.
HonzaVacek - 30/10/2022 - 21:56
Detailnější pohled na povrch, na kterém Curiosity nyní sojí, kamerami MastCam a MAHLI. Curiosity se nyní pohybuje po mnohem přívětivějším terénu, než který byl v okolí odběru vzorku v údolí Marker Band Valley. Zmizely veliké kameny vystupující z povrchu, které Curiosity ztěžovaly pohyb, a nyní může absolvovat delší jízdy.
Mozaika MastCam-L 28.10.2022 04:49 UTC / 3635 16:12 LMST MAHLI 30.10.2022 07:42:58 UTC / 3637 17:44:23 LMST, RMC: 97_3110.
HonzaVacek - 31/10/2022 - 18:41
Curiosity dnes dorazila k římse, která lemuje celou západní část údolí Marker Band Valley. Místo, kde Curiosity stojí, je jedno z mála a docela možná i jediné, kde je snad schopná římsu přejet. Tak doufejme, že se jí to podaří. Curiosity nyní stojí s náklonem 18° a jízda, kterou dnes absolvovala, byla dlouhá 18 m.
NavCam-L-B 31.10.2022 ~05:59 UTC / 3638 ~15:24 LMST.
HonzaVacek - 31/10/2022 - 21:53
Ještě pohled směrem na jih kamerou NavCam-L-B po dnešní jízdě Curiosity.
HonzaVacek - 3/11/2022 - 21:37
Curiosity zatím zůstává pod úzkou dlouhou plošinou Marker Band, která lemuje západní a jižní část údolí Marker Band Valley. V posledních solech absolvovala dvě krátké jízdy. V solu 3639 popojela 12 m severozápadním směrem, blíž ke hřebenu, který tvoří okraj Marker Band a včera v solu 3640 jenom přeparkovala (0,5 m), aby stála ve stabilní pozici a mohla používat robotické rameno a použít kameru MAHLI a spektrometr APXS.
NavCam-L-B 2.11.2022 ~04:53 UTC / 3640 ~13:04 LMST.
HonzaVacek - 4/11/2022 - 22:32
Tenhle kopeček, který se zvedá nad hřebenem Marker Band, jsme z navigačních kamer viděli již několikrát. Tentokrát se dávám pohled kamerou MastCam ze včerejší pozice Curiosity. Podle tohoto blogu dostal jméno Canta.
Curiosity znovu přeparkovala i dnes, aby měla lepší pozici pro použití kamery MAHLI a spektrometru APXS. Od minulé polohy se vzdálila 2,3 m jihozápadním směrem a stojí o 60 cm výš, ale napojížděla toho 9 m. Stále tedy stojí ve svahu pod Marker Band a má náklon 16,5°.
Pohled kamerami HazCam a MastCam do pracovního prostoru v místě, do kterého Curiosity dojela při minulém přeparkování 4.11.2022 / sol 3642. Tato krátká devítimetrová jízda, o které jsem se zmínil minule, trvala 26 minut.
Přední HazCam-L-B 6.11.2022 07:51:56 UTC / 3644 13:23:21 LMST, MastCam-L 4.112022 06:34 UTC / 3642 13:25 LMST.
Andy - 6/11/2022 - 20:51
Ty šutry vypadají jako stoličky mamutů . Úžasné...
ales - 6/11/2022 - 22:48
Na jak staré "kameny" se díváme? Jak dlouhé období reprezentuje jedna vrstva těch "pláství"? Jak dlouhé období reprezentují všechny viditelné vstvy na snímku? Co to "vrstvení" způsobovalo? A kdy to "vrstvení" probíhalo? Před tisíci, miliony nebo miliardami let? Odpovědi na tyto otázky by mne opravdu zajímaly, ale nevím, kde je najít.
alamo - 7/11/2022 - 13:03
Mám teóriu..
V oblasti kde pravidelne dochádza k striedaniu prachových a snehových búrok, sa môžu vytvoriť takéto vrstvy https://www.swisseduc.ch/glaciers/antarctic/dry_valleys/taylor_glacier/index-en.html
Pod tlakom, následnom "vystúpení" na povrch, sublimáciou ľadu či už vodného alebo CO..
..mohli by vzniknúť takéto "mamutie stoličky"..
Andy - 7/11/2022 - 20:30
Zrovna v Dry Valleys moc sněhových bouřek fakt nepotkáte. Jen hodně, HODNĚ silného větru. Sám ale nevím, jak by to mohlo vzniknout. Ty horniny budou na 99 % sedimentární. Maličko to připomíná čeřiny, ale ty to asi taky nebudou.
Navíc to vypadá, že se ta "stoličková" struktura tvoří až poté, co se ty horniny odkryjou - jinak jsou poměrně "jednoduché" a vrstvy jsou lineární. Možná selektivní eroze hraje nějakou roli - proudění vody mohlo v sedimentech vytvořit kanálky, které obsahují tvrdší horninu a ta pak takhle pěkně vystupuje. Je to ale jen hypotéza.
alamo - 7/11/2022 - 21:20
Iba..
Prvé čo ma napadlo bolo "zamrznutá planéta", tak hľadať niečo podobné "glacial sediments".
Napríklad tento obrázok https://www.swisseduc.ch/glaciers/antarctic/dry_valleys/victoria_valley_desert_features/index-en.html?id=7
Preklad popisu s Google
"Snehové brehy v kanáloch s roztopenou vodou môžu prežiť niekoľko sezón ablácie tým, že sú pochované vetrom naviatym pieskom, ako tu, blízko ľavého okraja ľadovca Victoria Lower Glacier."
Andy - 7/11/2022 - 21:26
Nemyslím si, že toto mohlo vzniknout tímto způsobem. Aby hornina prošla litifikací, musí tam být nějaký tlak atd. Tyto glaciální sedimenty jsou extrémně jemné a pokud z nich led odtaje/vysublimuje, ztratí to jakýkoliv tvar, zbyde z toho jen hromádka prachu/bláta bez struktury. Leda by to bylo pravdu velmi rychle přikryto poměrně mocnou vrstvou sedimentu. A i tak, nevím nevím...
Ale je možný, že na to koukám pozemským pohledem a za nižšího tlaku a ještě nižších teplot se děje leccos. Stejně si ale myslím, že s ledovcem to nic společného nemá.
HonzaVacek - 7/11/2022 - 22:34
Curiosity dnes podnikla další jízdu dlouhou necelých 9 m, při které vyjela na Marker Band. Na předminulé minulé zastávce, na kterou dojela 2.11. / sol 3540, pořídila řadu snímků okraje Marker Band kamerou MastCam.
MastCam-R 4.11.2022 01:35 UTC / 3642 08:33 LMST.
HonzaVacek - 8/11/2022 - 16:53
Stačilo popojet pár metrů a máme tu úplně jiný druh hornin. Pohled do pracovního prostoru Curiosity po včerejším vyjetí na Marker Band.
MastCam-L 7.11.2022 07:48 UTC / 3645 12:41 LMST.
HonzaVacek - 9/11/2022 - 14:12
Ještě než Curiosity vyjela na Marker Band, tak se trochu porozhlédla po okolí kamerou MastCam. Jak vystoupala výš, začíná být vidět před kopcem Orinoco (dlouhý strmý kopec zhruba uprostřed) kanál údolí Gediz Vallis.
MastCam-L 7.11.2022 05:20-05:31 UTC / 3645 10:17-10:27 LMST.
HonzaVacek - 9/11/2022 - 20:29
Curiosity včera (8.11.2022/sol 3646) opustila Marker Band a vydala se západním směrem na další cestu, která trvala 1 hodinu a 28 minut. Délka trasy, kterou urazila, je 56,4 m a zdolala převýšení 3,8 m.
NavCam-L-B 8.11.2022 ~12:47 UTC / 3646 ~16:53 LMST.
HonzaVacek - 9/11/2022 - 21:53
Protože nám Curiosity zase o kus popojela, dávám sem aktualizované mapky s vyznačenými trasami. Kdysi jsem to tu již zmínil, tak jenom pro připomenutí. Curiosity nyní směřuje k bodu, který je označený jako „EM4 Start“ (podle květnového MEPAG). Tam měla původně dojet po té červené trase přes Greenheugh Pediment. Jak víme, to se nevydařilo. Oblast Greenheugh Pediment byla plná ostrých kamenů a s ohledem na stav kol byla pro Curiosity neprůjezdná. Byla tedy zvolena náhradní trasa přes údolí Marker Band Valley (žlutá přerušovaná trasa). V bodě „EM4 Start“ začnou pro Curosity aktivity v rámci čtvrtého prodloužení mise. V tomto bodě se také vrátí na původní plánovanou trasu. Po prohlídce hřebene Gediz Vallis Ridge bude pokračovat po té zelené trase, která je označovaná jako MSAR (Mount Sharp Ascent Route) a je vlastně pokračováním té červené trasy. Curiosity se tedy po čase opět vrátí do malého údolí Marker Band Valley a pak údolím Gediz Vallis bude pokračovat vzhůru po Aeolis Mons. Je ale možné, že Curiosity se úplně držet té zelené trasy nebude a do údolí Marker Band Valley se nevrátí, ale střihne to po pásu Marker Band, který se podle posledních snímků jeví jako docela pohodlná „silnice“.
HonzaVacek - 10/11/2022 - 20:28
citace 6.11.2022 - 22:48 - Aleš Holub:Na jak staré "kameny" se díváme? Jak dlouhé období reprezentuje jedna vrstva těch "pláství"? Jak dlouhé období reprezentují všechny viditelné vstvy na snímku? Co to "vrstvení" způsobovalo? A kdy to "vrstvení" probíhalo? Před tisíci, miliony nebo miliardami let? Odpovědi na tyto otázky by mne opravdu zajímaly, ale nevím, kde je najít.
Doufal jsem, že se ozve někdo, kdo má blízko ke geologii, tak to tedy v krátkosti zkusím. Pokud něco uvedu nepřesně nebo špatně, tak mě prosím opravte. Na všechno, na co se díváme na snímcích je staré přes tři miliardy roků. Na rozdíl od Země neexistuje na Marsu pohyb litosféry, tak tam povrchové útvary zůstávají na stejném místě, kde vznikly. Kráter Gale je tedy stále na stejném místě, kde před miliardami let vznikl. Co se ale mění, je jejich tvar vlivem eroze, různých sesuvů půdy apod.
Samotný vznik kráteru Gale se datuje někdy do období před 3,85-3,6 miliardami let, nejčastěji je uváděna hodnota 3,7 miliardy let. Gale kráter je impaktního původu a po dopadu tělesa vznikl typický impaktní kráter s kopečkem uprostřed, což je hora Aeolis Mons. Kráter se rychle naplnil vodu, a je možné, že i opakovaně. Naplavený materiál, a i ten, který byl například navátý na hladinu, se usazoval na dně kráteru a i na zaplavených svazích Aeolis Mons a okraje kráteru. Na vzniku usazenin se projevovaly i sezónní změny a i epizody, kdy kráter několikrát vysychal a opakovaně byl zaplavený. Usazeniny jsou tedy navrstvené z nejrůznějšího materiálu. Epizody, kdy byl zaplavený vodu skončily někdy před 3,5-3,6 miliardami let. Na vznik sedimentů ve vodním prostředí tedy připadá období dlouhé maximálně několik málo stovek miliónů roků. Pak již nastalo suché období, kdy kráter formoval písek a vítr. Protože ty usazeniny jsou z různého materiálu a mají různou pevnost, při erozi větrem a pískem pak vznikají ty tenké vrstvičky, nebo podivné tvary, které vidíme na obrázcích díky tomu, že nejdříve je erozí odstraněný ten nejméně odolný materiál.
Curiosity přistála v těch nejhlubších místech kráteru, kde se při vysychání voda udržela nejdéle. Tam jsou ty nejmladší usazeniny. A jak Curiosity stoupá po svahu Aeolis Mons, dostává se stále k těm starším a starším. Z orbitálních snímků, byly zjištěné celkem tři úrovně, kde byla vodní hladina. Mají elevace −2 100 m, −3 300 m a −3 780 m. Buď jsou to úrovně vodní hladiny, kde se z nějakého důvodu pokles nebo vzestup hladiny na delší dobu zastavil nebo mohou i pocházet z těch opakovaných záplav kráteru. Při největším zaplavení Gale hladina vody přesahovala severozápadní val kráteru a jezero v kráteru mohlo být spojeno se severním oceánem, o jehož existenci svědčí stále více indicií. Při nižších úrovních hladin pak byly hlavními přítoky Peace Vallis a Farah Vallis. Pokud to na Marsu funguje jako na Zemi, mohl být kráter zaplavovaný jednak slanou z oceánu a jednak sladkou vodou z přítoků a z podzemní vody. Například analýza horniny poblíž místa přistání v místě Yellowknife Bay ukázala, že hornina byla formovaná ve sladké a téměř pitné vodě. Nyní se Curiosity nalézá ve výšce −3 859 m a je tedy již velice blízko té nejnižší dlouhodobější hladiny vody v kráteru Gale.
EDIT: Opravil jsem mapku zaplavení kráteru, tu předchozí jsem trochu zvrtal. Omlouvám se. [upraveno 10.11.2022 21:54]
ales - 11/11/2022 - 11:32
citace 10.11.2022 - 20:28 - Honza Vacek:... Na všechno, na co se díváme na snímcích je staré přes tři miliardy roků. ... Samotný vznik kráteru Gale se datuje někdy do období před 3,85-3,6 miliardami let ... Epizody, kdy byl zaplavený vodou skončily někdy před 3,5-3,6 miliardami let. Na vznik sedimentů ve vodním prostředí tedy připadá období dlouhé maximálně několik málo stovek miliónů roků. Pak již nastalo suché období, kdy kráter formoval písek a vítr. ...
Honzo díky. Chápu to zatím tak, že tento scénář vzniku vrstev v kráteru Gale je odvozen především ze zkušeností s pozemskou geologií, z odhadu historie Marsu a z družicových snímků (z MRO). Lze konstatovat, že dosavadní pozorování MSL Curiosity tento scénář potvrzují? Doufal jsem, že při zveřejňování snímků (a měření) budou zveřejňovány i nějaké konkrétní vědecké závěry, které z nich jasně vyplývají. Kde ale takovéto nové závěry najít? Nedaří se mi to.
Na nedávných "vrstevnatých snímcích" z Curiosity mne překvapuje jejich téměř dokonalá pravidelnost (stejná tloušťka každé vrstvy). Pro takouvouto pravidelnost si nedovedu představit nic jiného, než jeden rok (marsovský, tedy cca 2 pozemské roky). U snímků mi chybí měřítko, takže si nejsem jist, jestli ty "vrstevnaté bloky" mají výšku v řádu metrů nebo spíš centimetrů. Zatím odhaduji, že jedna viditelná tenká vrstva má tloušťku nejméně 1 mm (spíš o dost více), takže k navrstvení např. 5 km vysokého sloupce (víc se do kráteru nevejde) by došlo během max. 10 milionů let (spíš ještě dříve). Samotná "doba vrstvení" by tedy představovala mnohem méně než 1% celkové doby existence Marsu (kráteru Gale). To mi připadá neskutečně málo a pro případný život na Marsu to podle mne byla nepřekonatelná překážka. Takže osobně teď život na Marsu nepředpokládám a podle mne tam velmi pravděpodobně ani nikdy nebyl (neměl dost času na svůj vznik a rozvoj).
U toho videa o předpokládané historii kráteru Gale mne také překvapuje ten naznačený postup, kdy nejprve byl celý impaktní kráter prakticky úplně "závátý prachem" (skoro do roviny), ale pak najednou začal být zase "vyfoukáván" a vzniklo zpátky údolí hluboké přes 2 kilometry. Proč by to tak mělo být? To se zatím vymyká mému chápání.
martinjediny - 11/11/2022 - 11:47
Ak hovoríme o vzniku života z neživej hmoty, tak hovoríme o vhodných podmienkach a pravdepodobnosti.
Takže ak máš každú sekundu šancu na vznik života napríklad 1:10E47 , tak môže vzniknúť hneď v prvej sekunde a nemusí vzniknúť nikdy, lebo kým nastane šťastná udalosť, podmienky sa zmenia...
Takže možnosť vzniku života môže byť nenulová, nehovoriac o panspermii...
HonzaVacek - 11/11/2022 - 16:08
citace 11.11.2022 - 11:32 - Aleš Holub:... mne také překvapuje ten naznačený postup, kdy nejprve byl celý impaktní kráter prakticky úplně "závátý prachem" (skoro do roviny), ale pak najednou začal být zase "vyfoukáván" a vzniklo zpátky údolí hluboké přes 2 kilometry. Proč by to tak mělo být? To se zatím vymyká mému chápání.
Aleši, ty odkazy na články lze najít pouze hledáním. Většina je publikovaná v odborných médiích, ale nepříjemné je, že značná část z nich je placená, takže člověk se dostane jenom na abstraktu. Dá se ale narazit i na volně dostupný článek.
Co se týká toho zavátí a následné odvátí písku z Gale, může to mít jednoduchý důvod. Někde ležel zdroj toho písku, který proudění atmosféry přinášelo do kráteru. Mohlo to být například obnažující se dno vysychajícího oceánu. Časem ten zdroj mohl zmizet, třeba tím, že sypký materiál byl již odfouknutý nebo se změnilo proudění v atmosféře vlivem změny klimatu na Marsu. Když vítr nepřinášel do Gale již další materiál, který by se mohl usazovat, převážilo odfukování písku nad jeho usazováním a písek z kráteru Gale začal mizet.
V kráteru Gale to zatím vypadá tak, že ta vodní epizoda byla asi poměrně krátká. Ale na jiných místech Marsu tomu tak být nemuselo. Nedávná zjištění roveru Zhurong naznačují, že místech, kde se rover nalézá bylo velké množství tekuté vody ještě zhruba před miliardou roků, v tomto článku se udává dokonce 700 miliónů. Analýza snímků ze sondy MRO, také naznačuje, že vodní epizody na Marsu trvaly mnohem déle. Takže ten prostor pro vznik života tam být mohl. HonzaVacek - 11/11/2022 - 18:22
Neúnavná Curiosity včera během 25 minut ujela dalších 12 m. A zatímco údolí Marker Band Valley se nám pomalu ztrácí z dohledu, z nové pozice se nám otevřel pohled do nížiny Aeolis Palus, kterou jsme už dlouho neviděli. Do bodu EM4, kam směřuje, jí zbývá ještě zhruba 300 m.
NavCam-L-B 10.11.2022 14:25 UTC / 3648 17:12 LMST.
NavCam-L-B 10.11.2022 14:30 UTC / 3648 17:17 LMST.
ales - 11/11/2022 - 19:26
citace 11.11.2022 - 16:08 - Honza Vacek:V kráteru Gale to zatím vypadá tak, že ta vodní epizoda byla asi poměrně krátká. Ale na jiných místech Marsu tomu tak být nemuselo. ...
Pravda, udělal jsem příliš silný závěr jen z jediného pozorování. To byla moje chyba, za kterou se omlouvám. Opravdu potřebujeme více spolehlivých informací z různých míst.
citace 11.11.2022 - 16:08 - Honza Vacek: ... Když vítr nepřinášel do Gale již další materiál, který by se mohl usazovat, převážilo odfukování písku nad jeho usazováním a písek z kráteru Gale začal mizet. ...
Tohle je krásné a i pro mne srozumitelné vysvětlení mých nejasností. Díky, Honzo.
Je fakt, že na řadě "plání" na Marsu jsou vidět "vyfoukaná" místa (téměř bez prachu) a "duny" jsou jen někde. Očekávám, že ty duny by se časem měly pohybovat a přesouvat na jiná místa. Bylo to už někde na Marsu pozorováno (zaznamenáno, zdokumentováno)? Jak rychlý by mohl být jejich pohyb?
Ještě mi teď zbývá nejasnost např. ohledně toho, že na řadě "plání" na Marsu leží volně "rozházené" kameny, které kolem sebe nemají prakticky žádné "závěje". Kdy a odkud se tam ty kameny dostaly? Přikutálely ze "z blízkého kopce", nebo přiletěly zdálky od nějakého impaktu? Leží tam tak krátce, že "závěje" se ještě nestačily vytvořit, nebo tam není žádný převažující směr větru a prachové závěje u kamenů se proto vůbec nevytvoří ani po milionech let?
HonzaVacek - 11/11/2022 - 21:59
Velice vzácný snímek marťanského písečného kačera neboli AAM (anas arenarium martis), lidově Ám, kterého se Curiosity podařilo vyfotografovat pravou kamerou MastCam 20.10.2022 20:23:06 UTC / 3628 12:29:27 LMST. Od tohoto přelomového historického data tedy již víme, že marťanští píseční kačeři mají pouze jedno hranaté oko uprostřed hlavy.
HonzaVacek - 11/11/2022 - 22:24
citace 11.11.2022 - 19:26 - Aleš Holub: Očekávám, že ty duny by se časem měly pohybovat a přesouvat na jiná místa. Bylo to už někde na Marsu pozorováno (zaznamenáno, zdokumentováno)? Jak rychlý by mohl být jejich pohyb?
Co jsem v různých článcích zaznamenal, tak některé typy dun se opravdu přesouvají a je to zdokumentováno přímo v kráteru Gale. Mělo by jít o ty tmavé duny v dunové poli Bagnold Dunes na Aeolis Palus poblíž úpatí Aeolis Mons, kolem kterých Curiosity projela.
Některý typ dun je ale nepohyblivý. To jsou zase ty dlouhé paralelní duny v kráteru Jezero, kterým se říká eolické hřebeny.
HonzaVacek - 11/11/2022 - 22:58
citace 11.11.2022 - 19:26 - Aleš Holub: Ještě mi teď zbývá nejasnost např. ohledně toho, že na řadě "plání" na Marsu leží volně "rozházené" kameny, které kolem sebe nemají prakticky žádné "závěje". Kdy a odkud se tam ty kameny dostaly?
Hádám, že máš na mysli kameny, na které narazila Perseverance po vyjetí na mys Nukshak. Tyto kameny mi připadají jako vyvřelá hornina. Nevypadají jako sedimenty, ze kterých je tvořena delta. Stejné kameny jsou i na vršcích delty nad mysem Nukshak, jsou tedy mladší než delta. Dno kráteru Jezero je ale také vyvřelina, takže nějaká souvislost tady bude. Na dně kráteru je několik menších nejspíš impaktních kráterů. Mohou to být tedy pozůstatky po některém z impaktů. Jiné vysvětlení mě nenapadá. HonzaVacek - 14/11/2022 - 18:15
Na konci víkendu se Curiosity vydala opět na cestu směrem na hřeben Gediz Vallis Ridge. Při jízdě, která trvala necelých 82 minut, urazila 48 m a vystoupala dalších 3,5 m. Z nové polohy roveru je již hřeben dobře vidět.
NavCam-L-B 13.11.2022 13:29 UTC / 3651 14:21 LMST.
HonzaVacek - 16/11/2022 - 19:01
Včera 15.11.2022 / sol 3653 ve 13:28 UTC / 13:03 LMST popojela Curiosity necelých 14 m směrem na sever a zaparkovala po 34 minutách jízdy.
NavCam-L-B 15.11.2022 ~14:20 UTC / 3653 ~13:54 LMST.
HonzaVacek - 21/11/2022 - 17:49
Včerejší 3658. sol strávila Curiosity na cestě téměř čtyři hodiny (3:44). Z nové polohy nám pak Curiosity zaslala obrázky s výhledem na Aeolis Palus a na val kráteru. Ujela celkem vzdálenost přes 46 m, ale vypadá to, že se vrací zpět směrem k údolí Marker Band Valley a až k hřebeni Gediz Vallis Ridge nepojede. V jednom z minulých blogů byla zmínka, že se na základě snímků rozhodnou, zda budou pokračovat až k hřebeni.
NavCam-L-B 20.11.2022 19:32 UTC / 3658 15:45 LMST.
Kamerou MAHLI na novém stanovišti Curiosity provedla pravidelnou prohlídku kol. Na snímcích dole jsou dvě nejpoškozenější kola, levé přední a levé prostřední. A ačkoliv se Curiosity v poslední době pohybuje v obtížném kamenité terénu, tak v porovnání se stavem kol v solu 3492 to nevypadá, že by kola utrpěla nová výraznější poškození.
HonzaVacek - 21/11/2022 - 18:24
A ještě aktualizované mapky.
HonzaVacek - 28/11/2022 - 18:16
Dnes v ranních hodinách Curiosity opět popojela. Na cestě byla 1 hodinu a 25 minut a po 52 m zaparkovala asi 25 m západně od Mraker Band. Curiosity se tady vrací do Marker Band Valley odkud by měla zamířit směrem k údolí Gediz Vallis a stoupat by pak měla po jeho západní straně.
NavCam-L-B 28.11.2022 ~00:35 UTC / 3665 ~16:11 LMST.
HonzaVacek - 28/11/2022 - 19:32
Ještě takovou malou zajímavost. Podle GIS dat JPL má dnešní waypoint Curiosity pořadové číslo 1000.
HonzaVacek - 30/11/2022 - 18:55
Dnes ráno Curiosity podnikla kratší 24 m dlouhou jízdu trvající 52 minut a dojela až k okraji Marker Band. Stojí necelé 4 m západně od pozice v solu 3645 (7.11.2022).
NavCam-R-B 30.11.2022 ~01:46 UTC / 3667 ~16:02 LMST.
HonzaVacek - 5/12/2022 - 21:48
Curiosity se dnes brzy ráno vydala na kratší cestu, která trvala 25 minut, a vedla jižním směrem po Marker Band. Nesjela tedy zpět do údolí Marker Band Valley kudy vedla původní plánovaná trasa.
NavCam-L-B 5.12.2022 02:34 UTC / 3672 13:37 LMST.
HonzaVacek - 6/12/2022 - 11:45
Curiosity provedla kamerou MAHLI vizuální kontrolu vstupního otvoru pro vzorky palubní laboratoře CheMin. Prohlídka souvisí s přípravou na odebrání dalšího vzorku. Pokud k odběru vzorku dojde, bude to již v pořadí 37. analyzovaný vzorek v laboratořích CheMin nebo SAM.
MAHLI 2022-12-04 10:41:41 UTC / 3671 22:09:49 LMST
HonzaVacek - 8/12/2022 - 19:45
Pohled kamerou MastCam-R na podloží Marker Bandu, na kterém nyní Curiosity stojí. Vědci se zaměřili zejména na ty zvlněné části. Na základě vyhodnocení dat z MastCam, MAHLI, APXS a ChemCam se rozhodnou, jestli zde Curiosity odebere další vzorek.
MastCam-R 7.12.2022 ~02:33 UTC / 3674 ~12:19 LMST.
HonzaVacek - 9/12/2022 - 18:49
Je rozhodnuto, Curiosity odebere v pořadí již 37. vzorek. Cíl se jmenuje Amapari, který je na snímku, a je již očištěný od prachu pomocí nástroje DRT (kartáče). Očištění horniny musí být provedeno před použitím spektrometru APXS, kterým byla hornina analyzovaná.
MAHLI 7.12.2022 05:51:35 UTC / 3674 15:31:54 LMST.
HonzaVacek - 9/12/2022 - 21:34
Curiosity odebrala v celkovém pořadí již 37. vzorek. Vzorek byl odebraný z horniny Amapari a odběr trval 64 minut.
Přední HazCam-L-B 9.12.2022 05:50-06:54 UTC / 3676 14:13-15:15 LMST.
HonzaVacek - 11/12/2022 - 21:05
Odběr 37. vzorku se nevydařil. Hornina byla příliš tvrdá a vrták pronikl pouze do hloubky 7 mm. Nepodařilo se tak odebrat dostatečné množství materiálu pro analýzu. Pokus se bude opakovat o kousek vedle na cíli Amapari 2.
MastCam-R 9.12.2022 07:01:37 UTC / 3676 15:23:00 LMST.
HonzaVacek - 15/12/2022 - 16:05
Ani druhý pokus odebrat vzorek z horniny označené jako Amapari se nevydařil. Hornina se ukázala být natolik tvrdá, že vrták nepronikl příliš hluboko a množství odebraného materiálu nestačilo k analýze v palubních laboratořích SAM nebo CheMin. Odběr v pořadí 37. vzorku se tedy nejspíš odkládá. Další pokus o odběr vzorku z Marker Bandu by se měl uskutečnit až ho bude Curiosity znovu přejíždět.
MastCam-R 14.12.2022 10:21:09 UTC / 3681 15:24:33 LMST, MAHLI 15.12.2022 10:23:10 UTC / 3682 14:47:59 LMST.
HonzaVacek - 20/12/2022 - 03:46
Curiosity zatím zůstává na místě neúspěšného odběru 37. vzorku, kdy se nepodařilo získat dostatečné množství horniny pro analýzu, neboť hornina byla příliš tvrdá a vrták pronikl pouze do malé hloubky. Na několika okolních cílech provádí analýzu pomocí ChemCam LIBS a spektrometrem APXS. Kromě dalších cílů prohlédne kamerou MAHLI i oba neúspěšné vrty. Poté se připraví na přesun na nové místo. Také pořídila kamerou MastCam nové panorama s výhledem do údolí Marker Band Valley.
MastCam-L 17.12.2022 07:40-07:54 UTC / 3684 10:52-11:05 LMST.
HonzaVacek - 20/12/2022 - 17:29
Curiosity dnes opustila pás Marker Band a vrátila se do údolí Marker Band Valley. Po malé objížďce se opět na Marker Band vrátí a pak bude pokračovat ve své cestě na Aeolis Mons podél údolí Gediz Vallis.
NavCam-L-B 20.12.2022 14:18 UTC / 3687 15:24 LMST
Edit: ještě upřesním, že jízda trvala 39 minut a byla dlouhá 20 m.
[upraveno 20.12.2022 18:54]
HonzaVacek - 3/1/2023 - 18:58
Včera 2.1.2023 opustila Curiosity místo pod okrajem Marker Band, na které přijela 3690 sol / 23.12.2022, a kde strávila vánoční svátky, 26.12.2022 / sol 3693 oslavila příchod marsovského roku 37 a o několik solů později i příchod pozemského roku 2023 podle gregoriánského kalendáře. Vypravila se 24 m jihovýchodním směrem a jízda trvala přibližně 43 minut.
NavCam-L-B 2.11.2023 ~23:06 UTC / 3700 ~15:37 LMST.
HonzaVacek - 6/1/2023 - 19:56
Dnes v noci podnikla Curiosity delší jízdu jihovýchodním směrem. Trvala 71 minut a byla dlouhá necelých 42 m. Curiosity zatím jede podél vnitřního okraje pásu Marker Band. Na ten by měla znovu najet přibližně po 90 m jízdy. Tím se dostane na původně plánovanou trasu MSAR (Mount Sharp Ascent Route). Po znovu najetí na Maker Band by se měla z něho pokusit opět odebrat vrtačkou vzorek k analýze, který minule skončil neúspěchem.
NavCam-L-B 5.1.2023 ~23:24 UTC / 3703 ~13:58 LMST.
A po delší době aktualizované mapky s trasou Curiosity
HonzaVacek - 9/1/2023 - 18:57
Dnes v noci podnikla Curiosity dlouhou jízdu, při které během necelých dvou hodin (1:48) urazila vzdálenost 72 m. Dostala se tak na plánovanou trasu MSAR (Mount Sharp Ascent Route). Na snímku z navigačních kamer je v popředí po levé straně kopec Chenapua, který od současné polohy roveru má převýšení 79,8 m. Na pravé straně od kopce jsou dva žlaby. Tím pravým by měla Curiosity opět vyjet na Marker Band a pak pokračovat podél údolí Gediz Vallis.
NavCam-L-B: 9.1.2023 02:08 UTC / 3706 14:43:01.
HonzaVacek - 18/1/2023 - 19:59
Po kratší objížďce Curiosity včera opět vyjela na Marker Band a dnes kousek přeparkovala. Důvodem přeparkování je vyhlídnutý cíl pro odběr 37. vzorku vrtačkou. Teď je v plánu podrobná prohlídka cíle a poté teprve padne definitivní rozhodnutí o vrtání. Jenom připomenu, že předchozí odběr vzorku z Marker Bandu se nevydařil, protože hornina byla příliš tvrdá a odvrtaného materiálu bylo pro analýzu málo.
HonzaVacek - 21/1/2023 - 08:54
Rozhodnutí o odběru 37. vzorku bylo oznámeno včera a přes víkend bude tedy Curiosity vrtat. Cíl vrtání byl pojmenovaný Encanto. Zhruba v úterý bychom již měli vědět, jestli se třetí pokus o odebrání 37. vzorku podařil.
Na snímku je pohled ze současné pozice Curiosity směrem k údolí Gediz Vallis.
Mozaika MastCam-L 19.1.2023 ~04:58 UTC / 3716 ~11:03 LMST.
HonzaVacek - 22/1/2023 - 00:41
Dnes ráno (21.1.2022 / sol 3718) se Curiosity pustila do odběru 37. vzorku. Vrtání začalo v 08:07 UTC / 12:50 LMST a trvalo 80 minut. Nyní dojde k vyhodnocení, jestli se podařilo odebrat dostatečné množství materiálu k analýze.
Video je poskládané ze 30 snímků přední kamery HazCam-L-B. Na jeho začátku je vidět, jak obraz trochu ujede dolů. To jak se Curiosity opřela robotickým ramenem do vrtačky a nepatrně se jí zvednul předek. Na konci vrtání naopak video trochu popojede nahoru, když Curiosity rameno uvolnila.
[upraveno 22.1.2023 00:45]
HonzaVacek - 22/1/2023 - 21:12
Podle snímků z ChemCam to nevypadá moc dobře. Vrt je opět mělký a i odvrtaného materiálu na okraji je málo.
CemCam 22.1.2023 06:12:35 UTC / 3719 10:20:00 LMST
HonzaVacek - 23/1/2023 - 09:23
Snímek vrtu ze 3718. solu pořízený kamerou MatsCam-R v hornině pojmenované Encanto. Sice se mluví o odběru 37. vzorku, ale mělo by jít již o 48. vrt, který Curiosity provedla. Jedenáct odběrů vzorků se nepovedlo. Většinou z důvodu, že se nepodařilo vyvrtat dostatečně hlubokou díru, v jednom případě se hornina rozpadla a při vrtu v solu 1536 se porouchal posuv vrtáku.
MastCam-R 21.1.2023 09:36:53 UTC / 3718 14:17:24 LMST.
HonzaVacek - 24/1/2023 - 20:25
Pokus od odběr 37. vzorku se opět nevydařil. Mars se rozhodl, že vzorek z Marker Bandu prostě nevydá. I třetí pokus dopadl, jako ty dva předchozí, kdy se nepodařilo proniknout vrtáku do dostatečné hloubky a množství odebraného materiálu nestačí k analýze v palubních laboratořích SAM a CeMin. Curiosity tak má stále na kontě 36 úspěšných odběrů vzorků vrtačkou, ale počet nepovedených vrtů se zvýšil na 12.
HonzaVacek - 28/1/2023 - 22:01
Po neúspěšném pokusu o odebrání vzorku z cíle Encanto podnikla Curiosity dvě jízdy v solech 3721 a 3724. Obě vedle jižním směrem a byly dlouhé 25 m a 28 m. Marker Band ale Curiosity ještě neopustila a stále se zhruba drží plánované trasy MSAR. Pomalu se nám ale začíná ztrácet pohled do údolí Marker Band Valley.
NavCam-R-B 27.1.2023 ~13:13 UTC / 3724 ~13:57 LMST.
HonzaVacek - 28/1/2023 - 22:20
Pohled do pracovního prostoru, který má nyní Curiosity před sebou.
MastCam-L 27.1.2023 14:05 UTC / 3724 14:47 LMST.
HonzaVacek - 1/2/2023 - 15:54
Sonda MRO vyfotografovala 15.12.2022 kamerou HiRISE Curiosity, která stojí u cíle Amapari, ze kterého se snaží odebrat vzorek k analýze. Snímek je pořízený z výšky 266,6 km.
MRO HiRISE 15.12.2022 10:48:50 UTC / 3682 15:12:58 LMST.
HonzaVacek - 4/2/2023 - 11:05
V solech 3727, 3728 a 3730 uskutečnila Curiosity tři kratší jízdy 6,5 24,7 a 12,7m. Jede stále směrem na jih a zhruba se drží plánované trasy MSAR. Stále je ale na Marker Bandu. Nyní je zhruba uprostřed jeho nejširší části, ve které je široký přibližně 76 m. Marker Band sice již zabraňuje pohledu do údolí Marker Band Valley, ale náhradou máme hezký pohled na severní val kráteru Gale. Atmosféra se vyčistila a nyní je zřetelně vidět.
Během zastávek provádí obvyklé snímkování vybraných cílů kamerami MAHLI a ChemCam RMI a zjišťuje jejich složení spektrometry APXS a ChemCam LIBS. A standardně provádí měření přístroji REMS, DAN a RAD. Tyto vědecké aktivity trvají obvykle 2-3 soly. Měření spektrometrem APXS je časově nejnáročnější.
MastCam-L 2.2.2023 17:36 UTC / 3730 14:21 LMST.
NavCam-L-B 2.2.2023 17:53:38 UTC / 3730 14:38:29 LMST.
HonzaVacek - 4/2/2023 - 11:28
A ještě mapky, abychom viděli, kam Curiosity postoupila.
HonzaVacek - 4/2/2023 - 19:08
Před čtyřmi soly Curiosity vyfotografovala kamerou MastCam na marsovské obloze mraky. Jsou to marsovské cirry tvořené krystalky ledu a kysličníku uhličitého. Nejlépe jsou pozorovatelné navečer nebo ráno při východu slunce. Trochu jsou vidět i na nedávném snímku východu slunce nad Three Forks, který pořídila Perseverance (ve sousedním vláknu). Nejsou ale vidět po celý rok a jejich výskyt má sezónní charakter.
MastCam-L 31.1.2023 ~20:50 UTC / 3728 ~18:47 LMST.
MastCam-R 4.2.2023 04:40:21 UTC / 3732 00:29:24 LMST.
HonzaVacek - 6/2/2023 - 18:48
Včera Curiosity udělala něco nečekaného. Opustila plánovanou trasu a doslova vyrazila po Marker Bandu úplně opačným směrem na severozápad. Během 140 minut ujela 92 m, což je její nejdelší jízda za posledních 715 solů.
Co se stalo, mohu zatím jenom spekulovat. Projet měla tím pravým žlabem na snímku. Je možné, že když se přiblížila, ukázal se pro Curiosity jako neprůjezdný, a tak pojede jinudy. Druhá možnost je ovšem na praštění někoho z týmu Curiosity. V minulých dnech provedla vizuální kontrolu vrtáku. Je možné, že zjistili, že je už tupý a jede si zopakovat odběr vzorku z Marker bandu s novým vrtákem. A třetí možnost mě nenapadá, proč se tak najednou obrátila. Důvod změny plánu se ale určitě brzy dozvíme.
NavCam-L-B 5.2.2023 ~22:06 UTC / 3733 ~16:48 LMST.
ChemCam RMI 4.2.2023 UTC / sol 3732.
HonzaVacek - 8/2/2023 - 19:28
Vědecký tým Curiosity se rozhodl, že provede 4. pokus o odběr 37. vzorku z pásu Marker Band. Po dlouhé jízdě, kdy se Curiosity vrátila náhle zpět, včera kousek přeparkovala a nyní stojí poblíž místa, kde se snažila odebrat vzorek z cíle Encanto.
HonzaVacek - 14/2/2023 - 10:42
Pohled do pracovního prostoru, kde bude Curiosity odebírat vzorek. Ke čtvrtému pokusu o odběr 37. vzorku by mělo dojít v solu 3742. Minulý vrt byl provedený okolo 12:50 LMST, takže při stejném LMST to vychází zhruba na dnešní půlnoc UTC. Cíl dostal jméno Dinira.
MastCam-L 7.2.2023 ~23:48 UTC / ~3735 17:10 LMST
Arccos - 14/2/2023 - 14:20
Zajímavá struktura půdy pod vzorkem kol. Vím, že to tak není, ale vypadá to úplně jako vlhká hlína.
HonzaVacek - 14/2/2023 - 17:47
Již přes deset let Curiosity přináší důkazy o tom, že před 3,8-3,7 miliardami roků bylo prostředí kráteru Gale hodně vlhké, a že horniny, které cestou nachází, vznikaly ve stojaté nebo tekoucí vodě. Nyní ale přinesla důkaz o tom, že než kráter vyschl, byl docela velkým jezerem.
Nedávno totiž Curiosity nalezla na povrchu takové vlnky. Ty vznikly tak, že vlny na hladině na mělčině jezera rozvířily na dně usazený materiál, který se postupně usadil ve tvaru vlnek, a ty tam tak zůstaly i poté, co kráter vyschl.
Curiosity tyto vlnky nalezla na pásu Marker Band, ze kterého se neúspěšně pokusila 3x odebrat vzorek, a nyní se chystá na pokus č. 4.
K tomu jenom dodám, že již před lety tým vědců z University of California odhadl z orbitálních snímků tři úrovně hladiny vody, kde by voda měla přetrvávat delší dobu. A Curiosity se právě nachází v blízkosti té nejnižší hladiny na úrovni −3780 m. Marker Band tedy opravdu mohl být mělčina.
[upraveno 14.2.2023 19:54]
HonzaVacek - 15/2/2023 - 19:48
Cuiosity má za sebou čtvrtý pokus o odběr vzorku z pásu Marker Band. Cíl byl pojmenovaný Dinira. K odběru vzorku došlo včera před půlnocí 14.2.2023 23:30 UTC / 3742 12:23 LMST, a vlastní vrtání trvalo přibližně 44 minut. Jak odběr dopadl se dozvíme během několika dnů, ale brzy by měl být pořízený snímek vrtu kamerou MastCam a z něho by se to možná dalo poznat.
HonzaVacek - 16/2/2023 - 20:33
Snímek posledního vrtu pořízený kamerou MastCam. Moc optimisticky to nevypadá, protože je díra opět mělká.
MastCam-L 15.2.2023 00:21:34 UTC / 3742 13:13:44 LMST, MastCam-R 15.2.2023 00:21:30 UTC / 3742 13:13:40 LMST.
HonzaVacek - 17/2/2023 - 22:39
Ani čtvrtý pokus o odběr vzorku z pásu Marker Band nevyšel. Hornina byla příliš tvrdá a odebraného materiálu bylo pro analýzu málo. Včera krátce před půlnocí pořídila Curiosity detailní snímek vrtu kamerou MAHLI a dnes v ranních hodinách místo vrtu opustila.
Byla to za poslední období opět rekordní jízda o délce 97 m, která trvala téměř přesně 2 hodiny.
MAHLI 16.2.2023 23:46:03 UTC / 3744 11:22:07 LMST.
HonzaVacek - 21/2/2023 - 21:53
Curiosity se dnes ráno vydala na další cestu a popojela 30 m. Na cestě byla necelých 48 minut a již je na jižním okraji pásu Marker Band, který je v této části lemovaný velkými dunami.
NavCam-L-B 21.2.2023 ~07:03 UTC / 3748 ~15:53 LMST.
HonzaVacek - 24/2/2023 - 11:59
Curiosity po odjezdu z místa, kde se pokusila napočtvrté odebrat vzorek, uskutečnila další dvě jízdy 20 m a 30 m v solech 3748 a 3749 (22.2.2023), a zastavila se mezi velkými dunami, které se nacházejí na jižním okraji pásu Marker Band.
Při jízdě v solu se ale zastavila u velké duny, kterou si trochu „rozhrábla“ pravým předním kolem, aby viděla, jak vypadá duna uvnitř. Na vnitřek duny se pak podívala kamerami MastCam, MAHLI a spektrometrem ChemCam LIBS. To rozhrábnutí si pojmenovali jako Taracua.
Od duny pak popojela jižněji, a právě tady se bude konat pátý pokus o odběr vzorku z pásu Marker Band z cíle Tapo Caparo.
HonzaVacek - 26/2/2023 - 10:01
K pátému pokusu o odběr vzorku z Marker Bandu došlo včera 25.2.2023 / sol 3752. Vrtání cíle Tapo Caparo začalo v 07:42 UTC / 13:57 LMST a trvalo ~71 minut. A jestli se mi to jenom nezdá, tak vrták tentokrát zajel do horniny mnohem hlouběji než při předchozích pokusech.
HonzaVacek - 1/3/2023 - 17:31
Při vrtání cíle Tapo Caparo se stalo, že hornina v místě vrtu praskla. To pak má za následek, že vrták odtlačí ty desky horniny v místě praskliny od sebe a pak už nemá co vrtat.
MastCam-R 25.2.2023 08:49:06 UTC / 3752 15:02:24 LMST.
Podle snímku to tedy moc optimisticky nevypadalo, ale naštěstí k prasknutí zřejmě došlo až téměř po odvrtání té vrchní sedimentární vrstvy a odebraného materiálu bylo nakonec dostatečné množství jak pro analýzu v laboratoři SAM, tak i v CheMin.
Do SAM byl vzorek vložený 26.2.2023 / sol 3753 a do CheMin včera 28.2.2023 / sol 3755. Curiosity tak odebrala vrtačkou v pořadí již 37. vzorek.
MastCam-L 26.2.2023 09:11:53 UTC / 3753 14:46:03 LMST, 28.2.2023 10:38:50 UTC / 3755 14:53:37 LMST.
HonzaVacek - 13/3/2023 - 18:25
Včera Curiosity pořídila detailní snímek vrtu Tapo Caparo kamerou MAHLI a spektrometrem APXS provedla analýzu odvrtaného materiálu na okrajích vrtu. Tím také ukončila celý proces odběru 37. vzorku. Byly provedeny dvě analýzy odebraného vzorku v laboratoři CheMin a dvě v laboratoři SAM. Analýzy v palubních laboratořích probíhaly od 28.2.2023.
HonzaVacek - 28/3/2023 - 09:53
Curiosity již opustila poměrně hladký povrch pásu Marker Band a vrátila se na plánovanou trasu MSAR (Mount Sharp Ascent Route), která vede po západní straně hlavního kanálu údolí Gediz Vallis. Nyní pomalu projíždí hodně kamenitou oblastí jižně od Marker Band, kterou musí projet.
NavCam-L-B 2023-03-27 04:11 UTC / 3781 15:16 LMST
MastCam-L 2023-03-26 ~02:13 UTC / 3780 ~13:59 LMST
HonzaVacek - 9/4/2023 - 19:15
Včera Curiosity pořídila první snímky okolí po plánované aktualizaci programového vybavení, která u ní probíhala v minulých dnech. Náhledy obrázků sice přišly již včera, ale snímky v plném rozlišení dorazily až dnes.
NavCam-R-B 8.4.2023 12:32 UTC / 3793 15:41 LMST
HonzaVacek - 13/4/2023 - 09:28
Po úspěšném upgradu podnikla Curiosity dvě jízdy. Jednu delší 31 m dlouhou jihovýchodním směrem trvající 54 minut v solu 3796 / 11.4.2023, kdy zdolala převýšení 2,9 m. A včera jednu krátkou, kdy jí ve složitém terénu trvalo 23 minut překonat vzdálenost 6 m. Ta kratší byla hlavně z důvodu nejisté stability roveru, která znemožňovala použití robotického ramene.
Na prvním snímku z navigačních kamer je pohled směrem na severozápad, kde je v mimořádně čisté atmosféře zřetelně vidět val kráteru Gale vzdálený 32 km.
NavCam-L-B 2023-04-11 15:34 UTC / 3796 16:42 LMST.
Druhý obrázek je pohled kamerou MastCam naopak na jih ke kamenům, u kterých nyní Curiosity parkuje.
MastCam-R 2023-04-01 04:42-04:53 UTC / 3786 12:33-12:44 LMST.
HonzaVacek - 29/4/2023 - 16:32
Ty černobílé snímky, které pořizuje Curiosity navigačními kamerami mají své kouzlo. A nějak mi to nedalo... Pozdrav od Curiosity ze solu 3812.
MiraH - 30/4/2023 - 00:18
citace 29.4.2023 - 16:32 - Honza Vacek:Ty černobílé snímky, které pořizuje Curiosity navigačními kamerami mají své kouzlo. A nějak mi to nedalo... Pozdrav od Curiosity ze solu 3812.
Hezké. Pobavilo mě to. HonzaVacek - 4/5/2023 - 15:11
Curiosity se chystá na odběr dalšího vzorku. S tím souvisela i krátká 5,7 m dlouhá jízda v solu 3815 / 1.5.2023, která trvala 13 minut. Na pozici, na kterou Curiosity dojela v solu 3812, stála v nestabilní poloze a nemohla tedy používat robotické rameno.
V pracovním prostoru má nyní Curiosity horninu, která je pojmenovaná Ubajara. Na snímcích pracovního prostoru Curiosity je to plochý kámen dole uprostřed těsně nad robotickým ramenem. Právě z ní by mohla vzorek odebrat. Nyní probíhají měření a vyhodnocování dat ze spektrometrů ChemCam LIBS a APXS. Na jejich základě pak tým vyhodnotí, jestli se bude vzorek odebírat. Pokud Curiosity vzorek odebere, bude to její úspěšný 38. vrt.
MastCam-L 1.5.2023 ~01:46 UTC / 3815 ~14:27 LMST, NavCam-L-B 3.5.2023 00:31:54 UTC / 3817 11:57:05 LMST.
A ještě dva pohledy levou kamerou MastCam z aktuální polohy Curiosity. Na prvním snímku je pohled směrem na sever k údolí Marker Band Valey odkud Curiosity přijela.
MastCam-L 1.5.2023 ~01:25 UTC / 3815 ~14:05 LMST.
Na druhém snímku je naopak pohled jižním směrem, kam Curiosity směřuje. Snímku dominuje velký kopec Kukenán, který se zvedá nad údolím Gediz Vallis.
MastCam-L 1.5.2023 ~01:15 UTC / 3815 ~13:56 LMST.
HonzaVacek - 6/5/2023 - 09:47
Curiosity nyní provádí spektrometrická měření na cíli Ubajara, na základě kterých se vědecký tým rozhodne, jestli tato hornina stojí za odběr dalšího vzorku. Nejdříve proběhla měření spektrometry ChemCam LIBS a APXS na neočištěné hornině. Na levém snímku je skvrna po použití LIBS, kdy po zásazích horniny laserem došlo k odfouknutí prachu z povrchu horniny. Po ukončení měření Curiosity provede další měření spektrometry ChemCam LIBS a APXS, ale již na očištěné hornině kartáčky DRT (pravý obrázek).
Kartáčování horniny proběhlo kousek od místa, kde Curiosity použila laser ChemCam LIBS (v bílém rámečku).
HonzaVacek - 14/5/2023 - 10:39
9.5.2023 / sol 3823 odebrala Curiosity vrtačkou 38. vzorek. Vrtání horniny Ubajara trvalo asi 43 minut o dopadlo úspěšně. Nyní bude vzorek analyzovaný v palubních laboratořích CheMin a SAM.
HonzaVacek - 2/7/2023 - 21:42
Omlouvám se, že jsem trochu zlenivěl a neaktualizoval vlákna o Curiosity a Perseverance, tak to snad během týdne napravím. Tady je přehled vzorků, které Curiosity zatím odebrala. Už jich má na kontě 38.
HonzaVacek - 2/7/2023 - 22:18
Po odběru vzorku Ubajara pokračovala Curiosity dále na jih po plánované trase MSAR. V cestě jí ale stál nízký hřeben, který musela přejet. Z hlediska stoupání to nebyl problém, ale v solu 3843 se nečekaně dostala do místa, kde byly velké kameny, které nemohla přejet, nebo jí po nich sklouzávala kola, a mezi kameny byl hluboký jemný písek, ve které jí kola prokluzovala. Každá jízda skončila předčasně maximálně po několika metrech.
Trvalo téměř dva týdny, než z tohoto místa vymanévrovala. Po MSAR byla další jízda nemožná, a tak si to namířila po objízdné trase směrem na východ k místu, kde se dal hřeben lépe projet. Ten přejela v celkem bez problémů v solu 3871.
HonzaVacek - 2/7/2023 - 22:39
Po přejetí hřebene, kdy Curiosity v solu 3871 vystoupala dalších 6 m, se nám otevřel nový pohled do údolí Gediz Vallis. Kopec Kukenán jsme znali, ale ukázal se nám další veliký kopec na protější straně údolí. Kopec Texoli.
Pohled na kopec Texoli pravou kamerou MastCam.
V solu 1099 / 9.9.2015 vyfotografovala Curiosity pravou kamerou MastCam oblast, ve které se nyní pohybuje. Na tomto obrázku je lépe vidět velikost kopců Texoli a Kukenán. Texoli je ještě větší než Kukenán, ačkoliv z perspektivy Curiosity se to nezdá.
Nyní Curiosity čeká pravidelná kontrola stavu kol. Mělo k ní dojít již 4.6.2023, ale v té době pro tuto kontrolu nebyl vhodný terén. Kontrola proběhne pomocí kamer MastCam a MAHLI.
NovýJiřík - 2/7/2023 - 23:21
citace 2.7.2023 - 22:18 - Honza Vacek:Po odběru vzorku Ubajara pokračovala Curiosity dále na jih po plánované trase MSAR. V cestě jí ale stál nízký hřeben, který musela přejet. Z hlediska stoupání to nebyl problém, ale v solu 3843 se nečekaně dostala do místa, kde byly velké kameny, které nemohla přejet, nebo jí po nich sklouzávala kola, a mezi kameny byl hluboký jemný písek, ve které jí kola prokluzovala. Každá jízda skončila předčasně maximálně po několika metrech.
Pokud jde o ty odebrané vzorky, čím dál větší otázkou je, zda se vůbec někdy dostanou na Zemi. Podle
(od času 16:14) se mají náklady na Mars Sample Return vyšplhat přes 10 miliard dolarů a realizace až někdy po roce 2030. Kdyby ty prachy dali radši SpaceX místo těm neumětelům, tak by jim těch vzorků namísto gramů přivezli metráky, a zřejmě o dost dřív.
HonzaVacek - 2/7/2023 - 23:27
Při jízdě v solu 3865 / 21.6.2023 opustila Curiosity mapový kvadrant Roraima. V tomto kvadrantu Curiosity strávila více než rok. Poprvé do něho vjela v solu 3345 / 3.1.2022. Pak ho zase opustila v solu 3381 / 9.2.2022, kdy se vrátila do kvadrantu Torridon a v solu 3461 / 2.5.2023 se do kvadrantu Roraima opět vrátila.
Nyní se Curiosity nachází v kvadrantu Kalavryta ( Καλάβρυτα ). Je pojmenovaný po městě v Řecku, které se nachází poblíž geoparku UNESCO Chelmos Vouraikos.
HonzaVacek - 2/7/2023 - 23:35
citace 2.7.2023 - 23:21 - NovýJiřík:Pokud jde o ty odebrané vzorky, čím dál větší otázkou je, zda se vůbec někdy dostanou na Zemi...
No, tak vzorky z Curiosity se na Zemi nedostanou s naprostou jistotou. Ta je zpracovává na místě ve svých palubních laboratořích SAM a CheMin. Ale určitě máš na mysli vzorky, které sbírá Perseverance.
HonzaVacek - 3/7/2023 - 00:45
A ještě mapky, kde Curiosity právě je.
Machi - 3/7/2023 - 15:11
Díky Honzo za update, Curiosity ani Perseverance nějak cíleně sice nesleduji, ale díky tobě přesto vím, co se s nimi děje!
NovýJiřík - 3/7/2023 - 22:18
citace 2.7.2023 - 23:35 - Honza Vacek:
citace 2.7.2023 - 23:21 - NovýJiřík:Pokud jde o ty odebrané vzorky, čím dál větší otázkou je, zda se vůbec někdy dostanou na Zemi...
No, tak vzorky z Curiosity se na Zemi nedostanou s naprostou jistotou. Ta je zpracovává na místě ve svých palubních laboratořích SAM a CheMin. Ale určitě máš na mysli vzorky, které sbírá Perseverance.
Hm, díky, člověk by si měl po sobě přečíst, co napsal, než to bezmyšlenkovitě odešle a nechtěně způsobí mystifikaci. A to i když ten můj odkaz na Marcus House opravdu pojednával o Perseverance.
HonzaVacek - 5/7/2023 - 19:18
Včera večer UTC provedla Curiosity kamerou MAHLI kontrolu stavu kol. Podle snímků to naštěstí vypadá, že jejich stav se nijak výrazně nezhoršil, ačkoliv se v poslední době potýkala s velice obtížným terénem.
Nejpoškozenější levé střední kolo - červen 2022.
Nejpoškozenější levé střední kolo - červenec 2023.
HonzaVacek - 19/7/2023 - 22:00
Curiosity se nyní vrací na západ k plánované trase MSAR, která vede přes skupinu menších impaktních kráterů. Dnes ráno dojela až na její východní okraj. Zároveň opustila mapový kvadrant Kalavryta, ve kterém pobyla jenom krátce, a vrátila se zpět do kvadrantu Roraima.
Curiosity musela hledat vhodnější cestu, aby mohla přejet nízký hřeben. Po plánované trase MSAR se jí to nepovedlo, tam uvízla mezi kameny a hlubokým pískem (soly 3839-3857). Jela tedy snadnější cestou směrem na východ, kde hřeben přejela, a nyní se vrací zpět. Během jedné ze zastávek pořídila kamerou MastCam-R mozaiku kopce Kukenán.
HonzaVacek - 21/7/2023 - 21:45
Dnešní ráno byla Curiosity na cestě necelých 36 minut, během kterých ujela vzdálenost 22 m.
Impaktní krátery, které má Curiosity kolem sebe nejsou na snímcích z kamer Curiosity moc dobře vidět.
Snímky zpracoval Phil Stooke z UMSF
[upraveno 21.7.2023 21:55]
HonzaVacek - 25/7/2023 - 21:52
Dnešní 3898. sol dojela Curiosity až na okraj největšího kráteru v jižní části skupiny kráterů, která dostala pojmenování „Jau“. Na cestě strávila 27 minut, během kterých ujela vzdálenost 14 m. Po dnešní jízdě je již ve výšce 700 m od místa přistání.
Pohled levou navigační kamerou na kráter, na jehož okraji dnes Curiosity zastavila.
HonzaVacek - 11/8/2023 - 23:24
Po návštěvě skupinky kráterů, který dostal název Jau, míří Curiosity směrem na jihovýchod a po malé objížďce se již vrátila na plánovanou trasu MSAR. Od skupiny kráterů podnikla již 9 jízd v celkové délce 232 m. Ta poslední včerejší byla dlouhá 38 m a Curisosity strávila na cestě 1 hodinu a 3 minuty. Nyní se blíží k hřebenu Gediz Vallis Ridge.
Přehledové mapky dodám trochu později, protože Curiosity mi včera naprosto svévolně vyjela z mapy a už musím změnit barevnou výškovou stupnici topografické mapy a zobrazovanou oblast, tak mi to chvilku potrvá. Tak zatím alespoň mozaiku ze snímků, které pořídila pravou navigační kamerou směrem na severovýchod.
Kopec v popředí po levé straně je Chenapau a vpravo za ním je kopec Orinoco. Mezi nimi je trochu vidět kanál údolí Gediz Vallis. Na snímku úplně vpravo nahoře je vidět úpatí kopce Kukenán. V pozadí, zhruba uprostřed snímku pod valem kráteru, je i trochu vidět dvojice kráterů Twin, které jsou zhruba ve vzdálenosti 40 km.
A ještě dvě detailní mapky jízdy, které začínají kousek od kráterů Jau.
Levá mapka je udělaná za pomoci barevného snímku MRGB HiRISE a pravá zobrazuje sklon terénu, v kterém se Curiosity právě pohybuje.
HonzaVacek - 12/8/2023 - 13:42
A slíbené mapky s pohybem a aktuální polohou Curiosity.
HonzaVacek - 14/8/2023 - 20:09
Včera večer 13.8.2023 20:31 UTC / 3917 13:55 LMST zamířila Cuiosity přímo k úpatí hřebene Gediz Vallis Ridge. Při jízdě trvající 53 minut ujela vzdálenost 29 m a zdolala i docela velké převýšení 7 m!
HonzaVacek - 15/8/2023 - 00:11
Pohled levou navigační kamerou B do údolí Gediz Vallis po včerejší jízdě.
HonzaVacek - 15/8/2023 - 17:01
Pohled pravou kamerou MastCam jižním směrem na hřeben Gediz Vallis Ridge. Mozaiky snímků pořídila Curiosity krátce po jízdě v solu 3917 / 13.8.2023 UTC.
Zrovna tyhle šedivé kameny, kterými je hřeben pokrytý, nedělají kolům Curiosity moc dobře. Hádám, že je to podobný druh kamenů, na kterém si Perseverance vylomila zub (Mount Meeker).
HonzaVacek - 17/8/2023 - 20:57
V úterý 15.8.2023 21:24 UTC / 3919 13:28 LMST se Curiosity vydala na další cestu k hřebeni Gediz Vallis Ridge a dojela až k jeho úpatí. Ujela 19 m a vystoupala dalších 7 m. Trvalo jí to ~54 minut. Víc ke hřebeni se asi už nedostane, je tam prudký svah a hodně kamení, jak je vidět z předchozího snímku.
HonzaVacek - 18/8/2023 - 21:17
Přeparkovala i Curiosity. Došlo k tomu včera 17.08.2023 23:24 UTC / 3921 14:08 LMST. Trvalo jí to 17 minut a od předchozí pozice se posunula o 3,7 m směrem na JV po trase dlouhé 4,9 m. Nyní stojí v prudkém svahu s celkovým náklonem 19° a na levou stranu je nakloněná 15,6°.
Snímek z levé navigační kamery po přeparkování, na kterém je vidět, že Curiosity opravdu nestojí zrovna rovně.
HonzaVacek - 24/8/2023 - 21:11
V solu 3924 / 21.8.2023 UTC Curiosity přeparkovala. Hlavním důvodem bylo to, že zastavila v nestabilní poloze a nemohla tedy používat přístroje na konci robotického ramene. Po přeparkovaní už ale stojí pevně. Stojí v poměrně prudkém svahu a je nakloněná téměř 21° (předkem nahoru). Kromě obvyklé mapky tedy ještě přidávám i mapku sklonu terénu.
A po přeparkování má teď v pracovním prostoru i krásnou sbírku kamenů. A protože je teď Curiosity v "řeckém prostoru" ( kvadrant Kalavryta - Καλάβρυτα ), mají jednotlivé kameny i pojmenování v řečtině: Μύτικας, Χελμός, Πάτμος a Επίδαυρος. Zatím nevím přesně, který je který, ale snad se to dozvíme.
[upraveno 24.8.2023 21:39]
HonzaVacek - 1/9/2023 - 23:23
Od "řecké" skupinky balvanů odjela Curiosity 28.8.2023 / sol 3931. Zatím podnikla dvě jízdy. V solu 3931, která jí trvala 104 minut, kdy ujela 64 m a pak v solu 3934 / 31.8.2023, kdy na cestě strávila 59 minut, během kterých ujela vzdálenost 26 m. Vrátila se tak na trasu MSAR (Mount Sharp Ascent Route), po které směřuje hlouběji do údolí Gediz Vallis.
Než ale odjela, podívala se pravou kamerou MastCam směrem do údolí, kam míří.
HonzaVacek - 14/9/2023 - 19:22
Curiosity neúnavně pokračuje po plánované trase MSAR do údolí Gediz Vallis. Jede jihovýchodním směrem podél severního okraje hřebene Gediz Vallis Ridge.
A dva snímky směrem k místu přistání, které ale díky těm kopečkům není vidět. Velký kopec v popředí snímků je Orinoko.
Mozaika ze solu 3943, kdy Curiosity zamířila pravou kameru MastCam na severovýchod. V levé části snímku je kopec Orinoko, který leží na protější straně údolí Gediz Vallis. V pozadí obrázku, to co vypadá jako obloha, není obloha, ale Aeolis Palus dno kráteru Gale.
Pohled pravou navigační kamerou stejným směrem, ale z nového místa (RMC: 104_378), na které Curiosity dorazila včera 12.9.2023 / sol 3946 v 16:34 UTC / 14:47 LMST asi po 44 minutách jízdy.
HonzaVacek - 16/9/2023 - 21:39
Při jízdě v solu 3946 Curiosity opustila tematický mapový kvadrant Kalavryta a vjela do dalšího kvadrantu s pořadovým číslem 162. Ten dostal jméno Bishop. Takže po delší době sem dávám aktualizovanou mapku s vyznačenými kvadranty, které již Curiosity navštívila. Z kvadrantu Bishop povede její cesta směrem na západ do kvadrantu 161. Ten ještě nemá jméno a zhruba v jeho středu i prozatím končí plánovaná trasa Curiosity.
HonzaVacek - 24/9/2023 - 11:04
Curiosity neúnavně pokračuje v jízdě směrem na jihovýchod podél úpatí hřebene Gediz Vallis Ridge a hledá další vrtací místo pro odběr vzorku. Občas se ale stane, že ne vše jde podle plánu, a nečekaně se vynoří nějaký problém. Na pondělí 18.9.2023 / sol 3952 byla naplánovaná jízda dlouhá 34 m, ke které nakonec nedošlo.
Stalo se to, že po dva soly Curiosity nevěděla, jak je orientovaná v prostoru. V takovém případě jsou zastaveny operace všech pohyblivých součástí (rameno, stožár) kromě antény High-Gain, a není možná ani další jízda. Na vině byla IMU (Inertial Measurement Unit).
K takové situaci ale již došlo několikrát. Například v solu 2647 nahlásila IMU po zapnutí vnitřní chybu a Curiosity ji označila za vadnou. Diagnostikou se naštěstí zjistilo, že je IMU v pořádku a Curiosity mohla pokračovat v práci. Obdobné problémy s IMU však byly několikrát zaznamenané i na testovacím roveru na Zemi. Takže to tehdy nevypadalo, že by IMU na Curiosity začínala být vadná. Nyní snad bude situace podobná.
Levý obrázek: IMU LN-200S od firmy Northrop Grumman, kterou používá Curiosity. Stejnou IMU má i Perseverance a měly ji i úspěšné rovery Spirit a Opportunity. Pravý obrázek: dvojče roveru Curiosity v Mars Yard, kde se testují operace roverů. Dvojče se jmenuje MAGGIE (Mars Automated Giant Gizmo for Integrated Engineering).
V solu 3955 se Curiosity opět vydala na cestu, na které strávila necelých devět minut a ujela vzdálenost 5 m. Zatím ale není jasné, jestli mělo jít o zopakování nevykonané jízdy 34 m a Curiosity se nečekaně zastavila, nebo jestli těch 5 m bylo v plánu. To bychom se měli dozvědět v dalším blogu Curiosity, nejspíš v pondělí večer.
HonzaVacek - 24/9/2023 - 11:25
Ještě bychom se mohli podívat, kde Curiosity právě je. Vraťme se ale do období zhruba před 3,2 až 3,3 miliardami let, kdy kráter Gale byl jezerem. Obrázek od Kevina M. Gilla ukazuje Gale, jak asi vypadal při jednom z největších zaplavení.
Kráter zažíval období, kdy postupně vysychal a hladina jezera klesala, a období vlhčí, kdy opět hladina stoupla. Z topografie kráteru bylo nalezeno několik hladin, na kterých vodní hladina přetrvávala delší období zhruba tisíce až desetitisíce let. Jedna z dlouho přetrvávajících hladin vody byla ve výšce −3780 m. A v těchto místech Curiosity právě je. Bylo to asi poslední dlouhodobější jezero v Gale. Pak kráter postupně definitivně vyschl. Místo přistání Curiosity leží v místech, která pak vysychala jako poslední.
A takhle nějak to tehdy možná vypadalo v místech u Gediz Vallis Ridge, kde je právě Curiosity. Vlastně teprve před několika týdny „vyjela z vody“ a teď jede po břehu asi posledního jezera v Gale. Vodní hladina na mapce je opět ve výšce −3780 m.
HonzaVacek - 24/9/2023 - 22:37
Ještě přidám dva 3D pohledy na Gale, kde je dobře vidět mohutnost centrálního hory Aeolis Mons, a kam až Curiosity při svém putování po úpatí centrální hory dojela.
První je pohled na poslední déle přetrvávající jezero v Gale. Dostalo jméno Farah Vallis lake. Na jeho jižním břehu se nyní Curiosity pohybuje. Druhý pak obrázek ukazuje, jak asi vypadal Gale těsně před vyschnutím. V severozápadní části kráteru zůstala již jen jezírka a tůně. A právě v těch místech Curiosity přistála.
martinjediny - 25/9/2023 - 00:21
citace 24.9.2023 - 11:25 - Honza Vacek:... Obrázek od Kevina M. Gilla ukazuje Gale, jak asi vypadal při jednom z největších zaplavení.
...
Pri tej foto sa citim jak v scifi...
ales - 25/9/2023 - 12:32
citace 24.9.2023 - 22:37 - Honza Vacek: ... První je pohled na poslední déle přetrvávající jezero v Gale. Dostalo jméno Farah Vallis lake. Na jeho jižním břehu se nyní Curiosity pohybuje. Druhý pak obrázek ukazuje, jak asi vypadal Gale těsně před vyschnutím. V severozápadní části kráteru zůstala již jen jezírka a tůně. A právě v těch místech Curiosity přistála. ...
Je možno z dosavadních výsledků měření a pozorování Curiosity zjistit (potvrdit), jestli v daných místech voda opravdu byla, případně i od kdy do kdy to bylo? Existuje k tomu nějaký vědecký výzkum nebo zpráva? Zajímá mne, podle čeho a jak by se ta dávná přítomnost vody dala spolehlivě poznat a prokázat.
HonzaVacek - 25/9/2023 - 12:53
citace 25.9.2023 - 12:32 - Aleš Holub:Je možno z dosavadních výsledků měření a pozorování Curiosity zjistit (potvrdit), jestli v daných místech voda opravdu byla, případně i od kdy do kdy to bylo? Existuje k tomu nějaký vědecký výzkum nebo zpráva? Zajímá mne, podle čeho a jak by se ta dávná přítomnost vody dala spolehlivě poznat a prokázat.
Například tyto usazeniny ve tvaru vlnek, které našla Curiosity o něco níže na Marker Bandu. Ty vznikly na dně v blízkosti vodní hladiny a byly vytvořené vlnami na hladině, které rozvířily materiál na dně a vytvarovaly ho do podoby vlnek.
ales - 25/9/2023 - 14:04
Ano, tohle vypadá docela přesvědčivě. Teď ještě určit, kdy se ty vlnky vytvořily a jak dlouho byly pod hladinou. V té odkazované stránce NASA je totož mimo jiné uvedeno, že objev takovýchto usazenin zrovna v tomto místě je dost překvapivý, protože se předpokládalo, že tato část hory Mount Sharp vznikla až po vysušení Marsu. Takže buď ta hora vznikla mnohem dříve (a asi i jinak než navátím písku), nebo tam ta voda byla ještě relativně nedávno. Pro mne je v textu NASA zajímavé i to, že žádné podobné vlnky Curiosity do té doby nenašla, přestože projela mnoho kilometrů oblastí, kde by voda v minulosti také měla být. Jsem zvědav, jak to vědci zhodnotí a vysvětlí. Nebo už to vysvětlili? Opravdu mne zajímá, kdy, kde, proč a jak dlouho byla na Marsu tekutá voda.
HonzaVacek - 25/9/2023 - 17:47
Mě naopak překvapilo, že to pro ně bylo překvapením. Překvapilo mě to hlavně proto, že těch prací, které naznačují, že v Gale bylo pravděpodobně hluboké jezero je celá řada, a spoluautorem jedné z nich je William Dietrich, který je nebo byl členem vědeckého týmu Curiosity.
To, že na ty vlnky nenarazila již dříve, se dá vysvětlit. Pro vznik těch vlnek je zapotřebí nejenom stojatá voda, ale asi i specifický materiál na dně, aby se mohly vytvořit. No, a pak po opadnutí hladiny, mohla řada z nich zmizet vlivem eroze (vítr, písek, voda). Mohou být někde i níž, ale mimo trasu roveru, a Curiosity je tak nemusela vidět.
HonzaVacek - 30/9/2023 - 22:05
Curiosity stále hledá vhodný cíl pro odběr dalšího, v pořadí již 39. vzorku vrtačkou. V solu 3960 / 27.9.2023 podnikla kratší 8 m dlouhou jízdu, na které strávila 23 minut
a zaparkovala před pěkným vrstveným plochým skalním blokem, který má nyní v pracovním prostoru. Tak uvidíme, jestli právě tady přijde ke slovu i vrtačka.
HonzaVacek - 5/10/2023 - 09:56
Na tom pěkném vrstveném bloku provedla Curiosity na vybraných místech řadu měření spektrometrem ChemCam LIBS a před očištěním a pak znovu po očištění kartáčky DRT i měření spektrometrem APXS.
Včera pak místo opustila a krátkou jízdou trvající 30 minut pokračovala 13 m jižním směrem.
HonzaVacek - 5/10/2023 - 10:22
Pohled na severní část kráteru Gale ze současné polohy Curiosity.
HonzaVacek - 11/10/2023 - 14:13
V solu 3972 / 9.10.2023 podnikla Curiosty krátkou 29 minutovou jízdu 10 m směrem na jih. Stále hledá vhodné místo pro odběr dalšího vzorku. Tým doufá, že by se to mohlo podařit do 11.11., kdy vlivem konjunkce se Sluncem dojde asi na dva týdny ke ztrátě spojení se sondami na Marsu.
Od solu 3953 se Curiosity potýká s problémem na levé kameře MastCam, u které se zablokovalo kolečko s filtry.
Snímek kolečka s filtry kamery MastCam Curiosity jsem nenašel, tak alepoň pro představu kolečko z Perseverance MastCam-Z, kde je to podobné.
Kolečko zůstalo stát v poloze mezi filtry L0 (čirý filtr) a L1 (zelený filtr), který částečně překrývá zorné pole kamery. Podle snímků z levé kamery MastCam se kolečkem s filtry nepatrně pohnout podařilo, ale problém se zřejmě přetrvává, protože snímky z levé kamery MastCam stále chybí.
HonzaVacek - 11/10/2023 - 21:42
Curiosity dnes provedla krátký manévr, který trval necelé 3 minuty, a při kterém se pootočila o 9° směrem na východ. Cílem bylo dostat rover do stabilní polohy před odběrem 39. vzorku vrtačkou.
Pohled do pracovního prostoru Curiosity, prozatím pouze kamerami HazCam a NavCam.
HonzaVacek - 13/10/2023 - 10:50
Curiosity se připravuje na odběr vzorku z cíle Sequoia. Pokud se odběr vydaří, bude to její 39. vzorek odebraný vrtačkou. Zatím bez vrtání včera zatlačila vrtačkou na horninu, aby se odhadlo chování horniny během vrtání, tedy jestli se například během vrtání nepohne nebo nerozpadne nebo jestli není na vrtání moc tvrdá.
Trochu znepokojující je tenhle snímek vizuální kontroly vstupů do palubních laboratoří SAM a CheMin. Tyto snímky Curiosity pořizuje levou kamerou MastCam, ale tentokrát je to snímek z navigační kamery. Nejspíš to znamená, že problém se zaseknutým kolečkem s filtry u levé kamery MastCam se ještě nepodařilo vyřešit.
Ervé - 13/10/2023 - 11:21
Curiosity funguje na Marsu už víc než 11 let (od srpna 2012), takže vybavení má nárok na poruchu. Do mechanizmu se asi dostalo příliš prachu nebo kamínek. Snad se podaří kameru aspoň částečně opravit. I kdyby ne, tým si s tím poradí a pojede se dál.
HonzaVacek - 16/10/2023 - 21:01
U zaseknutého kolečka s filtry levé kamery MastCam byl zaznamenaný určitý pokrok. Kolečkem se podařilo pootočit tak, že zorné kamery nepřekrývá částečně filtr L1 (zelená barva), ale filtr L0 (čirý filtr). Cílem je, aby kolečko s filtry bylo ve správné poloze pro filtr L0, který se používá nejčastěji.
Ervé - 18/10/2023 - 06:43
Snaží se, ale ještě to není ono. Problém tam je. Snad to klapne. Přinejhorším ale jsou schopní obejít se i bez ní. Jen se bude hůř rozhlížet a pomaleji a opatrněji jezdit.
HonzaVacek - 18/10/2023 - 18:48
Včera 17.10.2023 / sol 3980 se Curiosity pustila do odběru dalšího vzorku vrtačkou. K vlastnímu vrtání došlo v 11:27 UTC / 11:20 LMST a trvalo asi 70 minut. Pokud se odběr vzorku vydařil, bude to její 39. vzorek odebraný vrtačkou. Curiosity odebrala vzorek z cíle Sequoia 2. Ten leží o několik centimetrů vedle původního cíle Sequoia, který se ale po předchozích testech ukázal jako nevhodný pro vrtání.
HonzaVacek - 19/10/2023 - 19:14
Ačkoliv snímek vrtu z kamery ChemCam RMI moc optimisticky nevypadá, protože je poměrně mělký, odběr vzorku se Curiosity povedl. Odvrtaného materiálu je dost pro analýzu a nyní vzorek poputuje do palubní laboratoře CheMin.
Vypadá to ale, že po novém posouzení a vyhodnocení všech dat byl vrt provedený na původním cíli Sequoia.
HonzaVacek - 19/10/2023 - 22:13
A ještě dva čerstvé snímky z pravé kamery MastCam. První obrázek (levý) je snímek vrtu. Po pravé straně v dolní části snímku jsou vidět stopy po použití spektrometru ChemCam LIBS a nad vyvrtanou dírou je viditelná očištěná plocha kartáčky DRT s jednou stopou po ChemCam LIBS. Na druhém snímku (pravý) je vizuální kontrola stavu vrtáku po odběru vzorku.
HonzaVacek - 21/10/2023 - 11:25
Snímek vrtu Sequoia levou kamerou MastCam. Zablokovaným kolečkem s filtry se zatím nepodařilo pootočit do polohy s filtrem L0 a tak stále překrývá část zorného pole kamery. Od posledního snímku v solu 3977 není vidět žádná změna v posunutí kolečka.
HonzaVacek - 21/10/2023 - 23:40
V palubní laboratoři CheMin asi již proběhla analýza první části odebraného vzorku a na základě výsledků se rozhodne o další analýze v SAM, která by mohla proběhnout příští týden. Curiosity se tedy na tomto místě nějakou dobu zdrží. Teprve až přesype všechen materiál vzorku do laboratoří, bude moci pořídit snímky vrtu kamerou MAHLI a analýzu odvrtané hlušiny pomocí APXS a ChemCam LIBS.
Tak zatím dva snímky z kamer NavCam a MastCam směrem k pravému zadnímu kolu, které pořídila Curiosity po krátce příjezdu.
HonzaVacek - 23/10/2023 - 20:47
Mozaika z pravé kamery MastCam kopce Kukenán. Curiosity ji pořídila v pátek odpoledne 20.10.2023 / sol 3983.
HonzaVacek - 31/10/2023 - 18:46
Jak to vypadá, tak se stále nedaří více pootočit se zaseknutým kolečkem s filtry u levé kamery MastCam.
HonzaVacek - 5/11/2023 - 19:20
Na Marsu, a nejen tam, se připravuje velká oslava. Curiosity totiž již zítra 6.11.2023 ve 12:59 UTC oslaví 4000 solů na Marsu. Za tu dobu urazila přes 31 km a vystoupala do úctyhodné výšky 736,7 m od místa přistání, vrtačkou odebrala 39 vzorků a lopatkou 6 vzorků regolitu, které analyzovala v palubních laboratořích SAM a CheMin. Tak doufejme, že Curiosity ještě nějakou další tisícovku oslaví.
Obrázek s výškovým profilem trasy Curiosty, kde jsou i vyznačená místa odběrů vzorků. Čtverečky označují odběr regolitu lopatkou a zelené trojúhelníky jsou odběry vrtačkou.
HonzaVacek - 11/11/2023 - 22:28
Ráno v kráteru Gale, jak ho viděla Curiosity přední levou kamerou HazCam v solu 4002 / 8.11.2023.
HonzaVacek - 6/12/2023 - 20:01
Curiosity během víkendu provedla spektrometrem APXS analýzu odvrtané hlušiny z vrtu Sequoia a včera pořídila jeho snímky kamerou MAHLI. Tím zakončila úspěšný odběr v celkovém pořadí 39. vzorku vrtačkou.
Po pořízení snímků vrtu kamerou MAHLI se Curiosity vypravila na cestu. Vyjela ve 21:26 UTC / 13:35 LMST, ale její jízda byla krátká. Trvala 13 minut a ujela pouze 5,3 m. Zatím není zřejmé, jestli tak krátká jízda byla v plánu nebo jestli nedošlo k nečekanému zastavení roveru, což se tu a tam stává.
HonzaVacek - 7/12/2023 - 12:03
Po úspěšném odběru 39. vzorku vrtačkou krátký přehled všech míst, kde Curiosity úspěšně odebrala vzorky pro analýzu v laboratořích SAM a CheMin, a přehled snímků úspěšně odvrtaných děr pořízených kamerou MAHLI.
HonzaVacek - 16/1/2024 - 22:46
Curiosity stále stoupá v obtížném terénu podél hřebene Gediz Vallis Ridge. Včerejší sol 4068 / 15.1.2024 se jí podařila poměrně dlouhá jízda, kdy během 51 minut ujela 29 m. Od 14.9.2023 je to její nejdelší jízda, tehdy ujela 31 m. Oproti Perseverance se i s ohledem na stav kol pohybuje velice pomalu a často se jí i stává, že zůstane stát v nestabilní poloze nebo nečekaně zůstane stát kvůli kamenům.
Při minulé zastávce v solu 4067 stála stabilně a mohla se pustit do „kontaktní vědy“, která se týká spektrometru APXS, který se přikládá prakticky až na dotek k hornině a kamery MAHLI. Na snímcích z přední kamery HazCam a z kamery NavCam právě měří spektrometrem APXS.
HonzaVacek - 10/2/2024 - 01:19
Snímek Curiosity, který pořídila sonda MRO kamerou HiRISE z výšky 267 km. Snímek byl pořízený 29.12.2023 14:15:37 UTC / sol 4051 15:12:00 LMST. Curiosity tehdy stála 137 m severozápadně od současné pozice.
HonzaVacek - 12/2/2024 - 21:27
Curiosity je již u jihovýchodního konce hřebene Gediz Vallis Ridge. Při včerejší jízdě zamířila 12 m východním směrem. Jede nyní podél mělké brázdy, která je vyplněná pískem. Aby ji mohla přejet musí pokračovat ještě zhruba 500 m směrem na jih.
HonzaVacek - 16/2/2024 - 22:11
Curiosity v posledních solech absolvovala další dvě úspěšné jízdy. V solu 4096 / 13.2.2024 UTC to bylo 18 m a v solu 4098 to bylo 22 m.
Objevil se nám i výhled na nový kopec Wilkerson, který byl zatím schovaný za hřebenem Gediz Vallis Ridge. Leží zhruba 700 m západně od současné polohy Curiosity.
A ještě pohled levou navigační kamerou do údolí Gediz Vallis.
HonzaVacek - 25/2/2024 - 20:43
Curiosity nyní parkuje u cíle, který dostal jméno Mineral King a dnes brzy ráno z něho odebrala vzorek. Pokud se odběr vzorku podařil, bude to její 40. úspěšně odebraný vzorek vrtačkou.
HonzaVacek - 6/3/2024 - 11:29
Odběr vzorku z cíle Mineral King se vydařil a Curiosity odebraný materiál analyzovala v palubních laboratořích CheMin a SAM. Curiosity tak odebrala vrtačkou úspěšně 40 vzorků. Sypkých vzorků bylo 6, které odebrala lopatkou na 3 různých místech.
HonzaVacek - 6/3/2024 - 13:24
Ještě pohled na 40. vrt kamerami MastCam-R a MAHLI.
MiraH - 7/3/2024 - 00:11
Vypadá to, že je Mars pod povrchem šedý. Alespoň někdy.
Ten profil stoupání je skvělý. Dodává to další rozměr k mapám. Je úžasné, co dokážete z těch dat vytáhnout.
HonzaVacek - 7/3/2024 - 22:19
Curiosity se připravuje na odběr druhého vzorku z cíle Mineral King. Dnes ráno zatlačila vrtákem vrtačky na horninu, aby se odhadla stabilita horniny během vlastního vrtání. Druhý vzorek bude odebrán na žádost týmu palubní laboratoře SAM pro zopakování analýzy, která proběhla po odebrání prvního vzorku.
HonzaVacek - 17/3/2024 - 18:37
Zkouška stability horniny v místě Mineral King 2 nedopadla uspokojivě. Proto se to zkusilo o kousek vedle, kde zkouška ukázala, že v tom místě by se dalo vrtat. K vrtu Mineral King 3 došlo 14.3.2024 / sol 4125.
První snímky vrtu Mineral King 3 z kamer NavCam a MastCam, ale ukázaly, že se možná odběr vzorku nepovedl, protože vrt je příliš mělký.
Neúspěch ukazuje i pořízení snímku vrtu kamerou MAHLI hned dva soly po vrtání. Obvykle trvá minimálně týden než se veškerý obsah ze zásobníku vrtačky přesype do palubních laboratoří SAM a CheMin a než proběhnou analýzy vzorku.
HonzaVacek - 18/3/2024 - 20:07
Odběr vzorku z vrtu Mineral King 3 se opravdu nezdařil. Vrt byl mělký a množství odvrtaného materiálu nestačilo k analýze v laboratoři SAM. Curiosity tedy toto místo opouští a míří k dalšímu cíli .
HonzaVacek - 19/3/2024 - 09:15
Z místa odběru vzorku Mineral King odjela Curiosity již v neděli 17.3.2024 / sol 4128. Asi se nějak s Perseverance domluvily, že nebudou moc jezdit, protože ujela jenom necelých 6 m.
Curiosity se tak vrací k obvyklému pracovnímu režimu "Touch and Go", což je pracovní cyklus o délce 2-3 soly, kdy 1. sol je jízda a pak následuje snímkování a měření spekter LIBS hornin, které jsou v dosahu laseru ChemCam, případně ještě měření spekter APXS vybraných cílů, které má Curiosity v pracovním prostoru.
[upraveno 19.3.2024 09:51]
HonzaVacek - 20/3/2024 - 12:37
Pohled po rover kamerou MARDI. Snímek Curiosity pořídila na současné pozici 17.3.2024 / sol 4128 za soumraku asi 20 minut po západu slunce, aby horniny nevrhaly stíny a nerušily tak obrázek. Na obrázku z levé přední kamery HazCam je zhruba vyznačené zorné pole kamery MARDI. Je to snímek ze stejného solu, takže je na něm i trochu vidět, na co se MARDI dívá.
HonzaVacek - 21/3/2024 - 19:54
V úterý 19.3.2024 / sol 4130 ujela Curiosity dalších 12 m. Nyní stojí natočená přibližně na jih k podlouhlému kopci Texoli, který je na mozaice snímků z levé navigační kamery.
HonzaVacek - 22/3/2024 - 21:46
Po odběru vzorku z cíle Mineral King pokračuje Curiosity směrem na jih. Při poslední jízdě v solu ujela během 28 minut vzdálenost 17 m. Jede podél mělké brázdy, která je vyplněná pískem. A pohled zpět levou navigační kamerou na hřeben Gediz Vallis Ridge a severní okraj kráteru Gale.
HonzaVacek - 23/3/2024 - 19:52
Snímek pracovního prostoru Curiosity pořízený pravou kamerou MastCam v pátek 21.3.2024 / sol 4132 krátce po poslední jízdě.
HonzaVacek - 23/3/2024 - 23:24
Curiosity se možná chystá odebrat další vzorek. V posledním týdnu několikrát provedla vizuální kontrolu vstupů do palubních laboratoří CheMin a SAM. To obvykle dělá před chystaným odběrem vzorku.
martinjediny - 24/3/2024 - 08:30
Mam pocit, akoby tie pristroje a kable boli pospajane konektormi.
Zaujimave, ze je to vyhodnejsie ako priame pripojenie kabla do pristroja...
MiraH - 24/3/2024 - 10:49
citace 24.3.2024 - 08:30 - Martin Jediny:Mam pocit, akoby tie pristroje a kable boli pospajane konektormi.
Zaujimave, ze je to vyhodnejsie ako priame pripojenie kabla do pristroja...
Mně přijde divné, že ty kabely jsou tam "položené" jen tak vystavené nepřízni počasí. Asi je to kvůli úspoře hmotnosti, ale vypadá to jako "prototypový" projekt.
HonzaVacek - 25/3/2024 - 20:43
Včera večer (sol 4135) pokračovala Curiosity dále na jih. Na cestě strávila 52 minut a ujela 23 m. A pohled pravou navigační kamerou směrem na sever po včerejší jízdě Curiosity. Na druhém obrázku jsou názvy útvarů, ale se dvěma si ještě nejsem úplně jistý.
HonzaVacek - 20/4/2024 - 23:50
Curiosity se stále pohybuje směrem na jih podél mělké brázdy vyplněné pískem.
Pohled na rozlámané sedimentární vrstvy pravou kamerou MastCam. Curiosity snímky mozaiky pořídila 17.4.2024 / sol 4158 na pozici RMC: 106_2386.
A pohled do pracovního prostoru na současné pozici Curiosity přední levou kamerou HazCam a levou navigační kamerou.
martalien - 22/4/2024 - 09:38
citace 24.3.2024 - 10:49 - MiraH:
citace 24.3.2024 - 08:30 - Martin Jediny:Mam pocit, akoby tie pristroje a kable boli pospajane konektormi.
Zaujimave, ze je to vyhodnejsie ako priame pripojenie kabla do pristroja...
Mně přijde divné, že ty kabely jsou tam "položené" jen tak vystavené nepřízni počasí. Asi je to kvůli úspoře hmotnosti, ale vypadá to jako "prototypový" projekt.
Já v tom vidím obrovskou výhodu při testování. Vše je přístupné a vše můžu jednoduše rozpojit a připojit na testovací přípravek. Jen to klade vyšší nároky na kvalitu izolace a konektorů.
HonzaVacek - 22/4/2024 - 21:53
Včera 21.4.2024 / sol 4162 byla Curiosity opět na cestě. Vypravila 14 m směrem na jihovýchod a doba jízdy byla 26 minut.
Snímek z pravé navigační kamery, který Curiosity pořídila z nové pozice. Kopec uprostřed se jmenuje Wilkerson, kopec za ním by se měl jmenovat Dragtooth a úplně vlevo začíná kopec Texoli.
HonzaVacek - 24/4/2024 - 19:37
Curiosity zatím ještě objíždí malý hřeben Pinnacle Ridge, který je v horní části mohutnějšího hřebene Gediz Vallis Ridge. Včera 23.4.2014 / sol 4164 urazila dalších 14 m a na cestě strávila 21 minut.
Během jízdy vyfotografovala pravou navigační kamerou jeden takový „zapomenutý“ meteorit.
HonzaVacek - 1/5/2024 - 11:45
Další dvě jízdy v solech 4166 (25.4.2024 – 25 m) a 4169 (28.4.2024 – 8,5 m) zavedly Curiosity k úpatí jižní části malého hřebene Pinnacle Ridge, který je součástí jižního konce mohutného hřebene Gediz Vallis Ridge. Včera večer Curiosity trochu couvla, asi 20 cm (doba jízdy ~45 s), aby stála ve stabilní poloze a mohla používat robotické rameno. Tato poslední jízda ještě na mapkách není zaznamenaná.
Pohled do pracovního prostoru pravou kamerou MastCam ještě před couvnutím. Je to pohled na úpatí hřebene Pinnacle Ridge.
HonzaVacek - 6/7/2024 - 12:49
Curiosity má za sebou úspěšný odběr 41. vzorku vrtačkou. Vzorek odebrala 19.06.2024 / sol 4219 z cíle Mammoth Lakes 2 a odvrtaný materiál analyzovala v palubních laboratořích SAM a CheMin.
HonzaVacek - 6/7/2024 - 13:19
Pohled pravou kamerou MastCam na cíl, ze kterého Curiosity odebírala 41. vzorek.
V místech, kde nyní Curiosity stojí, je vysoký výskyt sádrovců. Tady je snímek z pravé kamery MastCam jednoho z nich, který Curiosity tak trochu „rozšlápla“.
HonzaVacek - 6/7/2024 - 13:23
Curiosity se nyní pokusí přejet na západní stranu údolí Gediz Vallis a pak bude pokračovat dále na západ, kde projede mezi kopci Texoli a Wilkerson.
admin - 19/7/2024 - 23:30
citace 6.7.2024 - 13:19 - Honza Vacek:
V místech, kde nyní Curiosity stojí, je vysoký výskyt sádrovců. Tady je snímek z pravé kamery MastCam jednoho z nich, který Curiosity tak trochu „rozšlápla“.
Nový marsovský rok Curiosity přivítala na místě, na které dojela krátce po půlnoci 11.11.2024 / sol 4360. Tato jízda byla dlouhá 23 m a trvala 35 minut. Již má ale i za sebou první novoroční jízdu, ale z té ještě nemáme data, kromě snímků (na cestě byla dnes 13.11.2024 po druhé hodině ranní UTC).
Jeden sol předtím Curiosity pořídila pravou kamerou MastCam mozaiku hřebene Gediz Vallis Ridge. Úplně vpravo je kopec Kukenán a vlevo na mozaice je kopec Dargtooth a před ním kousek úpatí kopce Wilkerson.
HonzaVacek - 14/11/2024 - 21:38
První jízda Curiosity v novém marsovském roce 38 byla dlouhá 18 m a trvala 32 minut. Curiosity ji uskutečnila v solu 4362 / 13.11.2024 UTC. Nyní její cesta povede na západ mezi kopce Texoli a Wilkerson.
Snímky z levé přední kamery HazCam a z pravé navigační kamery, které Curiosity pořídila krátce po jízdě. Na snímcích jsou kopce Texoli (vlevo) a Wilkerson (vpravo).
HonzaVacek - 20/12/2024 - 23:07
Curiosity nyní opouští údolí Gediz Vallis a míří směrem na západ mezi kopce Texoli a Wilkerson.
HonzaVacek - 20/12/2024 - 23:10
Barevná mozaika z pravé kamery MastCam, kterou Curiosity pořídila v solu 4375, zachycuje v popředí kopec Texoli a po pravé straně kopec Wilkerson.
HonzaVacek - 22/12/2024 - 22:00
Několik snímků mraků, které Curiosity pořídila pravou navigační kamerou krátce po západu slunce včera 21.12.2024 / sol 4399.
HonzaVacek - 7/1/2025 - 23:43
V novém roce 2025 se oba rovery již vydaly na další cestu. První byla Curiosity, která vyrazila v neděli 5.1.2025 / sol 4414 v 10:38 UTC / 12:09 LMST. Pokračovala v cestě západním směrem a ujela 38 m. Jízda jí trvala 71 minut a nyní se nachází mezi kopci Wilkerson a Texoli.
A tohle je snímek kopce Wilkerson, který pořídila Curiosity levou navigační kamerou. Je to část panoramatu, který Curiosity pořizuje navigačními kamerami po každé jízdě.
HonzaVacek - 17/1/2025 - 22:38
Rozsáhlé požáry v okolí Los Angeles se dotkly i fungování pracovišť JPL v Pasadeně, které ohrožoval požár Eaton. JPL se nachází v evakuační zóně a je uzavřena až do konce tohoto týdne. Požáry se přímo JPL nedotkly, ale řada zaměstnanců přišla o své domovy. JPL bude uzavřená i v následujícím týdnu. Zaměstnanci, pokud to je možné, budou pracovat na dálku z domova. Přísun informací z roverů na Marsu tedy na nějaký čas ustal, a i v dalších dnech bude ještě omezený.
I přes obtížnou situaci v JPL však tým Curiosity poskytnul nejnovější data o pohybu roveru. Včera večer 16.1.2024 / sol 4425 ve 20:11 UTC / 14:23 LMST vyrazila Curiosity na další cestu. Podle všeho míří k malému kráteru na severním úpatí kopce Texoli. Trasa byla dlouhá 43 m a Curiosity jí urazila za 57 minut.
A několik snímků z navigačních kamer Curiosity. Kopec Wilkerson, na opačné straně kopec Texoli a pohled na asi 30 m kráter na úpatí Texoli, ke kterému Curiosity míří.
HonzaVacek - 19/1/2025 - 23:19
Mozaika snímků stejného kráteru z pravé kamery MastCam. Snímky pořídila Curiosity z pozice RMC 112_1014 necelé dvě hodiny před jízdou v solu 4425. Kráter dostal jméno Rustic Canyon.
HonzaVacek - 21/1/2025 - 22:34
Včera večer 20.1.2025 / sol 4429 ve 22:37 UTC / 14:11 LMST po 70 minutách jízdy dlouhé 39 m dorazila Curiosity ke kráteru Rustic Canyon, kde zaparkovala na jeho severním okraji. Mozaiku snímků kráteru s kopcem Texoli v pozadí pořídila Curiosity levou navigační kamerou bezprostředně po jízdě.
HonzaVacek - 21/1/2025 - 22:52
A ještě mozaika ze 68 snímků kráteru Rustic Canyon z pravé kamery MastCam, kterou Curiosity pořídila na předchozí pozici v solu 4427.
Včera 23.1.2025 / sol 4432 Curiosity opustila kráter Rustic Canyon a vydala se severozápadním směrem. Na cestu vyrazila ve 22:43 UTC / 12:22 LMST, ale cesta jí tentokrát trvala dlouho. Zřejmě v důsledku obtížného terénu na cestě strávila 3 hodiny, během kterých urazila 29 m.
A záznam jízdy Curiosity pořízený levou navigační kamerou.
HonzaVacek - 30/1/2025 - 21:41
Včera Curiosity pokračovala směrem na jihozápad podél severního úbočí kopce Texoli. Ujetá trasa byla 29 m a jízda trvala 48 minut.
Snímek takové jedné už trochu zvětralé fosilie ukousnutého marťanského dortu . Snímek horniny pořídila Curiosity pravou kamerou MasCam krátce před jízdou ještě na pozici RMC 112_2148.
Pohled levou navigační kamerou po poslední jízdě směrem na jihozápad, kam nyní Curiosity směřuje. Úplně vlevo na snímku se zvedá úpatí mohutného kopce Texoli.
HonzaVacek - 30/1/2025 - 23:08
Pohled pravou kamerou MastCam na kopec v západním směru. V pozadí kopce je vidět planina Aeolis Palus na dně kráteru Gale s jedním větším kráterem (v levé horní části snímku). Snímek pořídila Curiosity krátce před tím, než se vypravila na jízdu v solu 4437.
HonzaVacek - 31/1/2025 - 20:01
Dnes ráno 31.1.2025 / sol 4439 ve 04:48 UTC / 13:47 LMST vyjela Curiosity na další cestu, která jí trvala 51 minut. Trasa vedla jihozápadním směrem a byla dlouhá 32 m.
A pohled zpět po dnešní jízdě levou navigační kamerou směrem k údolí Gediz Vallis.
HonzaVacek - 1/2/2025 - 21:50
Dva snímky z předešlé polohy Curiosity (RMC: 112_2394). Je to pohled směrem na západoseverozápad. Černobílá mozaika pochází z leví navigační kamery a ta barevná z pravé kamery MastCam. Ten špičatý kopec tak trošku vypadá jako takový marsovský Matterhorn .
HonzaVacek - 3/2/2025 - 19:31
Dnes Curiosity pokračovala v jízdě jihozápadním směrem. Na cestu vyrazila v 05:29 UTC / 12:31 LMST a jízda jí trvala 41 minut, během kterých ujela vzdálenost 23 m.
A malá mozaika ze snímků levé navigační kamery, které Curiosity pořídila krátce po dnešní jízdě. Je to pohled do míst v jihozápadním směru, kam Curiosity směřuje.
HonzaVacek - 5/2/2025 - 22:18
Dnešní jízda Curiosity vedla západním směrem, ale byly to jenom 4 m.
Podle snímku z přední levé kamery HazCam to vypadá, že jízda skončila předčasně, když Curiosity narazila levým předním kolem na velký kámen. Je ale i možné, že se ho pokusila přejet a on praskl.
HonzaVacek - 9/2/2025 - 20:52
Páteční jízda (7.2.2025 / sol 4446) již byla úspěšná. Curiosity ujela dalších 40 m a na cestě strávila 96 minut.
Malá mozaika z kamery ChemCam RMI, kterou Curiosity pořídila na současné pozici. Je to pohled zhruba na sever. Na snímku z pravé navigační kamery je vyznačená oblast, kterou obsahuje mozaika ChemCam RMI.
A 3D pohled na oblast, ve které se Curiosity pohybuje.
HonzaVacek - 10/2/2025 - 16:03
Pohled do stejného místa pravou kamerou MastCam.
HonzaVacek - 12/2/2025 - 22:09
V Gale je teď docelá dobrá viditelnost, atmosféra je poměrně čistá a Curiosity má docela pěkný výhled. Pro Curiosity je to takový běžný podzimní den v kráteru Gale. Severozápadní val kráteru, který je na snímku zřetelně vidět, je ve vzdálenosti 33 km.
Na mozaice z pravé navigační kamery úplně vpravo vykukuje za kopcem Gould Mesa část kráteru Slagnos, nad kopcem Dragtooth je docela zřetelně vidět údolí Peace Vallis a úplně vpravo je dvojice kráterů Twin. Ty jsou vzdálené 41 km.
HonzaVacek - 14/2/2025 - 19:35
Curiosity vytrvale postupuje jihozápadním směrem při objezdu kopce Texoli a s každou další jízdou se jí stále víc a víc otevírá pohled do míst, kam směřuje její cesta. Mozaika z pravé navigační kamery, kterou pořídila bezprostředně po včerejší jízdě.
HonzaVacek - 27/2/2025 - 19:00
Curiosity neúnavně pokračuje ve své jízdě a je již mezi kopci Gould Mesa a Texoli.
Kopec Gould Mesa, který je západně od Curiosity. Je vysoký kolem 40 m a jeho úpatí je od Curiosity vzdálené přibližně 90 m. Snímky mozaiky pořídila Curiosity v solu 4462 na pozici RMC 113_1722.
HonzaVacek - 5/3/2025 - 23:02
Po týdnu je neúnavná Curiosity zase o kousek dál. Ten terén jí moc nezávidím, po těch kamenech by se asi i špatně chodilo.
A dnešní pohled na kopec Texoli levou navigační kamerou.
HonzaVacek - 11/4/2025 - 19:47
Curiosity mezi kopci Gould Mesa a Texoli. Snímek pořídila sonda MRO kamerou HiRISE 28.2.2025 / sol 4466 z výšky 266 km. Snímek zachytil Curiosity během jízdy těsně před zaparkováním. Byl pořízený 2025-02-28 00:02 UTC, ale Curiosity zaparkovala až 2025-02-28 00:04 UTC a do cíle jí chyběl necelý 1 m.
Snímek také ukazuje, jak přesně mapovači vypočítávají a určují projetou trasu roveru (musí se kliknout na obrázek).
[upraveno 11.4.2025 19:49]
HonzaVacek - 11/4/2025 - 20:00
Nyní se Curiosity pohybuje už v sousedním údolí více na západ a objíždí malý pahorek Devil's Gate.
HonzaVacek - 11/4/2025 - 20:10
A ještě dvě mozaiky z pravé kamery MastCam. Kopec Gould Mesa a pohled na jih (po levé straně je úpatí kopce Texoli).
A z nového údolí i nový pohled na sever na severní val kráteru Gale.
HonzaVacek - 3/5/2025 - 21:51
Curiosity pokračuje v jízdě stále na jih a neustále stoupá. Tady je mapka a profil trasy od solu 4493.
Zatím poslední jízdu uskutečnila v solu 4527 / 1.5.2025 a nyní se pohybuje mezi kopci Ghost Mountain a Texoli.
A malá mozaika z levé navigační kamery směrem na jih po poslední jízdě v solu 4527.
HonzaVacek - 17/5/2025 - 21:49
Curiosity dorazila na okraj formace Boxwork, která je jedním z jejích hlavních cílů, a kterou právě začíná zkoumat. Vznik těchto nízkých hřebenů, které tvoří „pavučinovou strukturou“ je spojován s tekoucí podzemní vodou krátce před tím, než Mars úplně vyschl.
A několik obrázků směrem na sever z kamer MastCam a NavCam.
[upraveno 17.5.2025 23:59]
HonzaVacek - 18/5/2025 - 00:04
Zmínil jsem geologickou formaci Boxwork, která je viditelná na mapkách. Zatím jsem neměl obrázek, ale Curiosity byla tak hodná, že udělala 360° panorama kamerou MastCam (máme se na co těšit, až to zpracují v JPL) a tady je část panoramatu, který právě zachycuje tu formaci Boxwork. Je to pohled na ty malé hřebeny, které tvoří tu pavučinovou strukturu.
HonzaVacek - 13/6/2025 - 18:43
Curiosity má za sebou 43. úspěšně provedený vrt, který dostal jméno Altadena podle kvadrantu, ve kterém se Curiosity právě pohybuje.
a ještě malá mozaika z pravé kamery MastCam směrem na jihovýchod ze solu 4563 z místa odběru posledního vzorku.
NASA přidává videokameru k dalšímu marsovskému roveru 
[Upraveno 06.8.2012 Andy]
[Upraveno 08.8.2012 Andy]
[Upraveno 09.8.2012 Andy]
[Upraveno 17.8.2012 HonzaVacek]
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. . . . 
. 
. 
[Upraveno 14.6.2018 HonzaVacek]
