Pardon šmyklo sa my!
Prirovnanie velkosti kolies z predchadzajucich vozítiek a noveho obra MSL. Nielen veľkosť je rozhodujúca, ale aj pohľad na Mars cez nadupané vedecké prístroje. Neohrozí zúžený rozpočet NASA na výskum červenej planéty dokončenie programu Mars Science Laboratory?
Stano - 3/4/2008 - 20:10
Prepáčte aj ten pravopis
TH - 14/5/2008 - 11:47
Rozpočet MSL je zatiaľ prekročený o 235 mil dolarov, t.j. o 24%. Najvacsie predrazenie sposobila zmena navrhu motorov. Budu pouzite podstatne tazsie motory, co si vynutilo redizajn viacerych inych systemov. V polovici roku 2007 sa tiez zmenila konstrukcia tepelneho stitu. Peniaze maju byt usetrene na inych marsovskych projektoch.
citace:Rozpočet MSL je zatiaľ prekročený o 235 mil dolarov, t.j. o 24%. Najvacsie predrazenie sposobila zmena navrhu motorov. Budu pouzite podstatne tazsie motory, co si vynutilo redizajn viacerych inych systemov. V polovici roku 2007 sa tiez zmenila konstrukcia tepelneho stitu. Peniaze maju byt usetrene na inych marsovskych projektoch.
Jen bych upresnil ze se jedna o elektromotorky na samotnem roveru, jejichz high-tech varianta se asi nestihne vyrobit. Budou tudiz pouzity dostupnejsi typy.
Myslim ze by nebyla zdna tragedie odlozit start o dva roky na 2011 a doprat projektu trochu extra casu.
Stejne je v soucasnosti premarsovano a je ostuda ze u Jupitera neni nic.
Ervé - 14/5/2008 - 13:57
Pokud by se let odložil, při příletu by u Marsu mohla fungovat jen jedna nebo žádná družice umožňující retranslaci dat, takže by komunikace mohla být výrazně zpomalena - snížilo by to přínos roveru.
Jirka - 14/5/2008 - 14:36
Nevim jestli je pravdepodobne aby dvoulete zpozdeni zpusobilo nejake zavazne problemy. Nyni tam je Odyssey, express orbiter a MRO. Pokud kazda vydrzi deset let, tak by tam v roce 2012 stale mel byt express a MRO.
Navic MSL muze operovat nezavisle ve dne i v noci, odpadnou problemy s nabijenim baterii a tudiz bude mnohem vice prilezitosti komunikovat rovnou se Zemi nebo s druzicemi.
Nejvic casu zabere posilani fotek, ale myslim ze hlavni ucel MSL lezi ponekud jinde. Muze tedy byt velice produktivni i bez nekolikanasobneho mnozstvi porizenych dat.
Tomáš_Habala - 14/5/2008 - 14:43
Ja mam dojem, ze NASA uz nechce financovat dalsie dva roky technickeho vylepsovania riesenia a odkladu startu. Taktiez zrejme uz musia predlozit nejaky vysledok tej minutej miliardy dolarov.
Jirka - 14/5/2008 - 14:47
citace:Ja mam dojem, ze NASA uz nechce financovat dalsie dva roky technickeho vylepsovania riesenia a odkladu startu. Taktiez zrejme uz musia predlozit nejaky vysledok tej minutej miliardy dolarov.
Problem neni s celkovou sumou, ale s rozpoctem. Pokud odlozi start a tim rozlozi financovani do vice let, snizi tim zatez na rozpocet. Taky umozni lepsi testovani a pripadne dovyvinuti technologii a vychytani much. Na projektu muze pracovat mene lidi pod mensim tlakem.
Tomas Habala - 14/5/2008 - 15:03
Vezmuc do uvahy fakt ze hodlaju presvihnute peniaze setrit na inych marsovskych projektoch (pravdepodobne toto bol dovod tych uvah o vypnuti jedneho z MERov) sudim, ze problem je aj celkova suma.
Jirka - 14/5/2008 - 16:17
citace:Vezmuc do uvahy fakt ze hodlaju presvihnute peniaze setrit na inych marsovskych projektoch (pravdepodobne toto bol dovod tych uvah o vypnuti jedneho z MERov) sudim, ze problem je aj celkova suma.
Ne. Rocni rozpocet.
Mirek Pospíšil - 25/8/2008 - 10:59
V říjnu má na schůzce Mars Exploration Program Analysis Group (MEPAG) padnout rozhodnutí, zda je MSL ve stavu stihnout všechny přípravy na start v příštím roce, nebo bude must být start odložen na 2011.
Cena za nestihnutí startovacího okna v r. 2009 by byla ale velmi vysoká, přičemž rozpočet projektu je překročen už teď (cca 2 mld USD).
Takže JPL a MSL tým budou muset pořádně zabrat...
citace:V říjnu má na schůzce Mars Exploration Program Analysis Group (MEPAG) padnout rozhodnutí, zda je MSL ve stavu stihnout všechny přípravy na start v příštím roce, nebo bude must být start odložen na 2011.
Cena za nestihnutí startovacího okna v r. 2009 by byla ale velmi vysoká, přičemž rozpočet projektu je překročen už teď (cca 2 mld USD).
Takže JPL a MSL tým budou muset pořádně zabrat...
Jak dlouho se už labor. stavý? připadá mi,že toho moc neudělali pokud chtěj letět za rok. Ví někdo co bude za nosič a platformu co to tam dopraví? je to opravdu obrovský
dubest - 20/9/2008 - 11:28
citace: Ví někdo co bude za nosič a platformu co to tam dopraví? je to opravdu obrovský
citace:... Jak dlouho se už labor. stavý? připadá mi,že toho moc neudělali pokud chtěj letět za rok....
V září 2006 NASA HQ potvrdila rozhodnutí vyslat MSL v roce 2009.
Stavba letového exempláře probíhá v této hale v JPL:
Právě byl zúžen výběr možných přistávacích oblastí ze 100 na 7 (popsané bíle).
Detailní obrázky oblastí zde: http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/mission/tl_prelaunch_landing_site_sevencandidates.html
Je pěkné, jaké barevné spektrum zvolili pro označení elevace: nejnižší místa modře (voda), nížiny zelěně (vegetace), nejvyšší místa hnědě až rudě (pohoří).
Markantní je to u místa č.4 - Mawrth Vallis.
Bylo by fantastické, kdyby to tak vypadalo i ve skutečnosti...
Konečné rozhodnutí o místě přistání má padnout v červnu 2009.
Dvacetidenní startovací okno MSL je od 15.9 do 4.10.2009 .
Přílet k Marsu pak 10.7. až 14.9.2010
[Upraveno 20.9.2008 poslal pospa] [Upraveno 20.9.2008 poslal pospa]
jan.tak - 20/9/2008 - 13:18
Není zas někde nějáký cd s podpisem a posláním jména na mars?
Jinak, to by byl zázrak pokud by ji stihli dostavět...
Mirek Pospíšil - 6/10/2008 - 10:22
Tento týden má padnout rozhodnutí NASA-HQ jak dál s MSL.
V podstatě se nabízí tři možnosti:
1) dát JPL dodatečných 100 - 150 mil USD na dokončení a start v r. 2009
2) odložit start na r. 2011, což znamená vícenáklady 300 - 400 mil USD
3) celou misi zrušit, protože náklady překročily o 30% původní rozpočet
... těžké rozhodování, když uvážíme s čím se NASA potýká a jak vypadá celková finanční krize v USA.
jen.tak - 6/10/2008 - 14:41
citace:Tento týden má padnout rozhodnutí NASA-HQ jak dál s MSL.
V podstatě se nabízí tři možnosti:
1) dát JPL dodatečných 100 - 150 mil USD na dokončení a start v r. 2009
2) odložit start na r. 2011, což znamená vícenáklady 300 - 400 mil USD
3) celou misi zrušit, protože náklady překročily o 30% původní rozpočet
... těžké rozhodování, když uvážíme s čím se NASA potýká a jak vypadá celková finanční krize v USA.
mam obavu že rozhodnutí je celkem jasný
Mirek Pospíšil - 6/10/2008 - 15:03
citace:
citace:Tento týden má padnout rozhodnutí NASA-HQ jak dál s MSL.
V podstatě se nabízí tři možnosti:
1) dát JPL dodatečných 100 - 150 mil USD na dokončení a start v r. 2009
2) odložit start na r. 2011, což znamená vícenáklady 300 - 400 mil USD
3) celou misi zrušit, protože náklady překročily o 30% původní rozpočet
... těžké rozhodování, když uvážíme s čím se NASA potýká a jak vypadá celková finanční krize v USA.
mam obavu že rozhodnutí je celkem jasný
no, jestli máte na mysli variantu 3), tak bych řekl, že zase tak úplně jasný to být nemusí.
Když do něčeho nastrkáte za 3 roky 1,5 miliardy USD a zbývá poslední rok to dokončit, tak se budete trochu škrábat za uchem, než to smetede ze stolu a necháte hnít někde v koutě ve skladu.
Já osobně bych asi volil 1) a tvrdě omezil další projekty, které nesledují celkovou strategii programu, či vize z r. 2004.
A asi bych uvažival i o ukončení činnosti MERů.
Jan Toman - 6/10/2008 - 19:52
Pokud by se nad něčím měli zamyslet, tak nad stále se opakujícím problémem s překračováním nákladů na stavbu sond. Viděl bych za tím i manažerské selhání, chtít rok před startem 100mil navíc je docela síla. Přiznám se, že nemám představu, jak je rozpoložkovaný rozpočet na stavbu sondy, nicméně -(jestli v tedy v NASA nevládne socialismus) - něco takového by existovat mělo. A peníze navíc by měli dostat jenom za zařízení navíc. Tolik krásná teorie.
MERy bych nevypínal, fungují a jsou schopné dodat kvantitativně nová data, zvlášť Opportunity. Seškrtal bych další mise k Marsu.
bejcek - 7/10/2008 - 09:53
Nikdy nelze stanovit náklady (peníze a čas) u nových projektů a návrhů konstrukcí! Nikdy totiž nevíte jaké problémy přijdou a co se bude muset udělat, jde o výzkum. Tam hraje roli veličina s názvem "NEZNÁMÁ". není nic horšího dělat managera u vývojových programů, jste stále na koberčku a v časovém průšvihu. Opakem je pak výroba dalších prototypů o případné sériové výrobě nemluvě.
NASA bude muset více šetřit. Průšvih s financemi v USA je veliký.Podle mého názoru: nerušit to co odvádí dobré výsledky! MERy pracují. MSL dodělat a pustit, lety na Mars jsou stále táhlem pro veřejnost (voliče) ke kosmonautice. Šetřit na tom co začíná, prostě seškrtávat peníze na plány, nebo na to co je rozpracováno.
NASA má velkou vlastní finanční spotřebu, jak to omezit???? Inu státní organizace.
Mirek Pospíšil - 10/10/2008 - 09:02
Takže dnes.
Dnes má padnout klíčové rozhodnutí.
V článku http://www.livescience.com/blogs/author/leonarddavid/ padla myšlenka, na kterou jsem dřív nepomyslel, a totiž že jedním z projektů, jehož financování by dokončení MSL mohlo ohrozit, by mohl být i evropský ExoMars, tedy mimo mnoha dalších amerických jako Jupiter Juno, měsíční mise Grail a LADEE, a nově vybraný MAVEN Mars Scout.
Mirek Pospíšil - 10/10/2008 - 09:14
Rozhodnutí bude zveřejněno na telekonferenci
dnes v 15:00 EDT (21:00 SELČ).
Poslechnout si live stream je možno tady: http://www.nasa.gov/newsaudio
citace:
V článku http://www.livescience.com/blogs/author/leonarddavid/ padla myšlenka, na kterou jsem dřív nepomyslel, a totiž že jedním z projektů, jehož financování by dokončení MSL mohlo ohrozit, by mohl být i evropský ExoMars, tedy mimo mnoha dalších amerických jako Jupiter Juno, měsíční mise Grail a LADEE, a nově vybraný MAVEN Mars Scout.
Rozhodně bych raději oželel MAVEN než MSL.
Ale obecně mě šetření na kosmických programech sere (omlouvám se za to slovo, ale nic lepšího si ta situace nezaslouží). Taky držím palce.
pospa - 10/10/2008 - 21:32
Poslouchám tu telekonferenci a vypadá to, že se NASA a JPL se budou snažit dodržet původní plán a využít startovací okno 15.9. - 15.10. 2009.
... skutečně mnoho otázek se obecně týká dodržování původně ohlašovaných projektových rozpočtů ...
... přesnou částku, která bude muset být do projektu nutně nalita, zatím nikdo nechce říct - prý až se spřesní její odhad a až to odklepnou nejvyšší autority...
... dodání problémových el. motorů a serv na montáž v JPL se očekává na konci listopadu ... [Upraveno 11.10.2008 poslal pospa]
V každém případě si myslím, že překračování nákladů by měl vždycky "odnést" ten program, do kterého daná expedice patří- tzn. v tomto případě Mars Exploration. Jestli na tento program dostávají ročně x milionů dolarů, vyčerpali sondou MSL přidělené prostředky na několik let a po tuto dobu další sonda k Marsu prostě nepoletí. Je přece nesmysl, aby na to doplatily jiné expedice v rámci jiných programů.
bejcek - 13/10/2008 - 11:56
citace:V každém případě si myslím, že překračování nákladů by měl vždycky "odnést" ten program, do kterého daná expedice patří- tzn. v tomto případě Mars Exploration. Jestli na tento program dostávají ročně x milionů dolarů, vyčerpali sondou MSL přidělené prostředky na několik let a po tuto dobu další sonda k Marsu prostě nepoletí. Je přece nesmysl, aby na to doplatily jiné expedice v rámci jiných programů.
Ja to logické, jde o to zda i úřednictvo NASA takto uvažuje.
Odklad v daném programu může přinést i další užitek. Neboť ta sonda pro jejíž let bylo něco odloženo, může přinést zajímavé informace (zde Mars) na jejichž podkladě se pak dá další sonda upravit (vybrat její výzkumná náplň). Pokud bude následující sonda z části hotová - rozpracovaná, nedá se měnit téměř nic.
pospa - 20/10/2008 - 14:00
Hotový zadní ochranný kryt pro MSL (d=15 ft / 4,5 m) byl doručen z Lockheed Martin do JPL.
Je to největší zadní kryt, který LM zatím vyráběl, skoro dvakrát větší než pro MER (d=8,5 ft / 2,6 m) a dokonce větší než pro Apollo (d=13 ft / 4 m).
Před vstupem do atmosféry se má dosáhnout vyosení těžište vypuštěním balastu, což způsobí podobně jako u kabin s posádkou jistý nenulový úhel náběhu a vztlak L/D > 0. Během sestupu pak budou roll motorky vychylovat vektor vztlaku tak, aby bylo přiblížení na přistání co možná nejpřesnější.
Tepelný štít bude po dokončení v LM dodán přímo na KSC v 04/2009.
V Drydenově FRC se testuje přistávací radar pro MSL na stihačce F/A-18. Testovaný radar měří výšku a rychlost při strmém sestupu stihačky z výšky 15,2 km až do přistání. Sledují se taky teploty, tlaky a vibrace působící na aparaturu.
arccos - 7/11/2008 - 12:36
citace:V Drydenově FRC se testuje přistávací radar pro MSL na stihačce F/A-18. Testovaný radar měří výšku a rychlost při strmém sestupu stihačky z výšky 15,2 km až do přistání. Sledují se taky teploty, tlaky a vibrace působící na aparaturu.
Není to trochu pozdě, když už má příští rok (dofám) letět? Jak rozsáhle vůbec testoval nový způsob přistání pro MSL?
David - 8/11/2008 - 08:01
Testování se asi provádí pro oblast řízení letu, nikoli pro oblast vlastního fungování zařízení.
pospa - 14/11/2008 - 08:20
MSL rover a sestupový stupeň - tryskový jeřáb byly v JPL poprve zkušebně "spárovány", zda do sebe vše zapadá, jak bylo navrženo.
Ještě je čeká, každého zvlášť, hromada testů.
Vozidlo vypadá vskutku mohutně, je to kvalitativní skok od hraček ke skutečnému automobilu schopnému najezdit desítky kilometrů.
pospa - 19/11/2008 - 11:43
NASA včera 18.11. zahájil studenskou soutěž o jméno pro MSL rover.
Zúčastnit se mohou pouze současní US žáci a studenti od 5 do 18 let.
V březnu 2009 veřejnost po internetu vybere 9 nejlepších návrhů (autoři pojedou za odměnu na exkurzi do JPL), z kterých v pak dubnu NASA vybere vítězný název.
Vítězný autor dostane právo se vlastnoručně na rover podepsat.
Když už zejí kosmomuzea v USA prázdnotou (viz říjnový blog T.Přibyla), je to aspoň nějaký pokus zaujmout mladou generaci a motivovat je k zájmu o výzkum vesmíru.
A já sázím na Eberswalde/Holden. Zabily by se dvě mouchy jednou ranou.
Tedy při troše štěstí...
pospa - 23/11/2008 - 11:32
Jedno z navrhovaných jmen pro MSL rover, jako upgrade WALL-E:
WALL-TER (Wheeled all-Terrain Exploratory Rover)
Měl by z toho Voltaire radost?
pospa - 24/11/2008 - 15:27
Schránka na vzorky (Sample cache) za 2 mio USD byla z výbavy roveru minulý týden vyškrtnuta a jako součást MSL nepoletí.
Myslím, že i přesto že už byla vyrobena a doručena do JPL, je to nenejvíš rozumné rozhodnutí - inženýrský přínos ve smyslu testování odběru a ukládání vzorků pro budoucí misi Mars Sample Return byl skutečně malý a neobhajitelný v porovnání s riziky a komplikacemi, ktré by tento komponent přinesl pro MSL.
Největší PROTI by se daly shrnout do tří bodů:
- omezující vlivy na vědecký provoz MSL (čas sběru vzorků 20-50 solů na úkor času využitelného pro primární úkoly mise, apod.)
- pochybná "kvalita" nasbíraných vzorků (smíchané dohromady)
- hrozba zpomalení příprav startu MSL (poloha cache na roveru by komplikovala uložení paže s 30 kg přístrojů, atd.)
citace:Tento měsíc byl v JPL zúžen výběr možných přistávacích oblastí ze 7 na 4.Jsou to: Eberswalde, Gale, Holden a Mawrth.
Mým privátním favoritem je Mawrth Valley. Přistávací místo je přímo uvnitř oblasti vědeckého zájmu.
A já sázím na Eberswalde/Holden. Zabily by se dvě mouchy jednou ranou.Tedy při troše štěstí...
Ty dvě lokality jsou relativně blízko, ale jen v globálním měřítku.
Do obou kráterů sice ústící vyschlá říční koryta, ale přece jen jsou to zase přistávací místa na dně kráteru, jako v případě Spiritu. I třetí místo Gale je kráter, sice s výrazným středovým kopcem, ale zase kráter.
Jedině Mawrth Vallis (Marsovské Údolí) má místo přistání na návrší, mezi kráterem a tímto údolím. Je to navíc v oblasti přechodu severních nížin a jižních výšin. Typuju 5:1, že to nakonec vyhraje.
Ve "vědeckém koutku" MSL webu jsou zveřejněny nové podrobnosti o vědeckém vybavení, plánování a výzkumné činnosti roveru s celkem zajímavými podrobnostmi. http://mars-scicorner.jpl.nasa.gov/
Rozmístění přístrojů na roveru
Instrumenty na konci robotické ruky
Mirek Pospíšil - 4/12/2008 - 15:32
Ohlásí dnes odložení startu na 2011?
Nebo naopak včasné dodání servomotorků, finanční injekci do rozpočtu a všechno frčí podle plánu?
... už aby bylo 6 PM
Li-sung - 4/12/2008 - 18:55
Potvrzeno!! Mise je odložena na rok 2011.
David - 4/12/2008 - 19:32
Není proč spěchat,MERy mohou klidně ještě dva tři roky pracovat a je zbytečné je odstavovat.
bejcek - 4/12/2008 - 22:36
Tady to je černé na bílém. Škoda, MERy neumí to co MSL. Těšil jsem se. Jinak je to otužování v čekání, myslím, že více programů bude posouváno v čase. Finanční krize se musí v kosmonautice projevit.
Znamená to dvě věci:
1. Bude víc času na odzkoušení všeho, co se odzkoušet dá.
2. Celková částka za projekt bude vyšší - i když vzhledem k tomu, že skoro vše je hotovo, půjde jenom o zlomek celkových nákladů.
Neodpustím si jednu škaredou poznámku. Po fiasku velké a drahé sondy Mars Observer NASA přišla s projektem MESUR - globální sítí laciných sond. Nakonec z toho zbyla pouze sonda Pathfinder.
Jak říkávala moje babička - s jídlem roste i chuť - každá další expedice k Marsu je dražší než ta předchozí, tato navíc při vyslání jediné sondy i hodně riskantní.
Snad se v roce 2012 nedočteme zase o projektu MESUR....
pospa - 5/12/2008 - 09:42
Co dodat?
JE TO ZKLAMÁNÍ
Nemůžu si pomoct, ale odložení startu vidím jako selhání projektového managementu. Nedokázali zajistit včasný přísun zdrojů, ohlídat projekty u subdodavatelů - speciálně nové servopohony od Aeroflexu, atd.
Jak řekl Elachi - je jedno jestli se v přípravě spozdíme o 1 den nebo o 2 měsíce, další šance na start je stejně až za 26 měsíců.
Pravdou je, že lepší samozřejmě bude novou "vlajkovou loď" důkladně a bez enormního časového stresu připravit a otestovat. Dva roky navíc jsou času bohatě. "Failure is not an option"!
Vyvstávají ale další otázky :
Navýšení nákladů s odloženým startem se odhaduje na 400 mio USD. Kde na to ušetřit? Nabízí se MAVEN s plánovaným startem 2013. Ovšem nosič se objednává cca 30 měsíců předem. Budou na něho v roce 2010-2011 peníze? Co dalšího z planetárních sond může příjít na paškál? JUNO?
Nebo dokonce James Webb Space Telescope?
Finanční krize je realita ....
Další startovací okno k Marsu bude říjen až prosinec 2011.
MRO jako retranslační družice s velkým bitrate bude při příletu MSL k planetě v roce 2012 už 6 let na orbitu Marsu! Bude ještě v provozu? V roce 2006 už měl jednu poruchu s X-pásmovým přenosovým systémem. Možná budou ještě stále funkční Mars Express a Mars Odyssey, ty ale neoplývají vysokým bit-rate. A datový tok z MSL bude extrémní...
Budou ještě MERy něco vysílat? Bude MRO přenášet data od 3 roverů najednou? MERy jsou každý na jiné hemisféře a MSL bude někde mezi nimi...
... Nezbývá než popřát JPL do následujících dvou let hodně štěstí a zdaru v přípravě tohoto úžasně složitého zařízení, aby pak vše klaplo a na Mars nedopadla tuna šrotu ale fantastická laboratoř, která tam bude úspěšně dělat vědu několik let.
Ervé - 5/12/2008 - 09:53
Nelíbí se mi to, měli spíš investovat do přesčasů a pomoci k včasnému dokončení pro okno 2009 - vyšlo by to levněji a pořád ještě zbývá spousta času. Než by MSL doletěl k Marsu, určitě by nejmíň jeden MER skončil. V roce 2012 bude podle mně kolem Marsu kroužit už jen MRO, když selže, bude provoz MSL těžce omezen, tímhle odkladem si zadělávají na celý řetězec problémů.
Jirka - 5/12/2008 - 10:39
citace:Tady to je černé na bílém. Škoda, MERy neumí to co MSL. Těšil jsem se. Jinak je to otužování v čekání, myslím, že více programů bude posouváno v čase. Finanční krize se musí v kosmonautice projevit.
Toto ale nema nic spolecneho s financni krizi. Problemy pri vyvoji novych soucastek lze ocekavat. Spise nez penize zde tlaci cas. Startovaci okno je omezene.
bejcek - 5/12/2008 - 11:52
Ano, MSL ještě nemá nic společného s finanční krizí, ta se začne projevovat v kosmonautice později. Mám obavy, že se krize dotkne všech budoucích projektů. Nesáhne se pak na MSL, ten let bude vždy mít riziko, je postaven jen jeden exemplář. V kosmonautice málokterý program dodržel časový harmonogram a je to hlavně otázka peněz, pak času a chytrých lidí - technologií atp. Lidi i čas se dají za peníze sehnat. Bez peněz nejde v kosmonautice nic.
arccos - 5/12/2008 - 13:29
Je to zklamání.
Jan Toman - 6/12/2008 - 20:38
Jenom bych upřesnil- pokud se týká financí:
- původní rozpočet MSL byl 1.63 mld USD
- v polovině roku 2007 nárůst na 1.88 mld USD
- na podzim se vedení projektu vyjádřilo, že na dokončení a přípravu ke startu v roce 2009 bude potřebovat dalších 200 mil USD
- odklad na rok 2011 bude stát dalších cca 200mil USD.
Celková cena se má pohybovat mezi 2.2 - 2.3 mld USD.
Asi bych na jejich místě stopl co se dá a za ty peníze poslal s MSL retranslační družici. Sichr je sichr.
Další velký satelit - Mars Science Orbiter měl podle původních plánů startovat v roce 2011, což už určitě taky neplatí.
pospa - 7/12/2008 - 13:08
M.Griffin obhajoval na tiskovce epidemii přešvihnutých rozpočtů v kostce asi takto:
Jako premisu tohoto tématu uvedl, že národní politika či strategie USA je být na špici technologického vývoje a vědy a to s sebou přináši nutnost dělat věci nové, novátorské, nikdy nikým nevyzkoušené, posunující lidské znalosti a schopnosti o stupeň kupředu.
Ve chvíli, kdy je hotová pouze předběžná detailní studie projektu a přichází okamžik rozhodování o jeho realizaci, také na základě stanovených nákladů, dělá se tento odhad za pomoci analogií s předchozími projekty a pomocí standartních průmyslových metod stanovování nákladů. Tvrdil, že má NASA ty nejlepší odborníky na tuto nelehkou činnost a že VŽDY dělají ten nejlepší možný odhad na základě v té chvíli všech dostupných informací.
Například odhadnuté náklady 1,63 mio USD na misi MSL byly stanoveny na začátku roku 2006, s čísly z r 2005. Toto byla částka na základě které byl projekt k realizaci v r 2006 schválen a kongres na ně uvolnil peníze.
Další vícenáklady, které se objevily během vývoje, výroby a testování vznikly tím, že se vyskytly technické komplikace a problémy, které před tím nebylo možné odhadnout. Jedná se o průkopnický projekt, žádná sériová výroba nebo analog k nčemu z minulosti.
Samozřejmě, dalo by se zobecnit a říct kongresu: každá mise se nakonec prodraží o 20 - 50%, než byl prvotní odhad, takže nám radši hned přiklepněte o 30% navíc, ale na to kongres neslyší. Byly by to "mrtvé peníze" pro které neexistuje v dané chvíli věrohodné zdůvodnění.
Kongres namísto toho vždy Griffinovi řekne. Tady máte tolik na kolik jste to dnes odhadli a jestli vzniknou v budoucnu další náklady A BUDOU ZDŮVODNITELNÉ, my vám na to dáme.
Je to logické? IMHO ano.
Jeden dotaz na tiskovce taky byl, jestli Griffin v předchozích dnech na chvíli neuvažoval o zrušení celého MSL.
Ani na chvíli. Použil paralelu s Hubblovým teleskopem, na kterém se sám podílel. HST byl před 18ti lety v podobné situaci jako MSL dnes a kdyby si tehdejší admin NASA nebo politici řekli: přešvihli jste rozpočet, z hrušky dolů, všechno vylejt, všichni astronomové světa a celé lidstvo vůbec by přišlo a tak důležité informace, že se to dá asi těžko vyjádřit. Totéž platí o MSL. Jejím hlavním cílem má být hledání důkazů, že v minulosti nebo i dnes je na Marsu možný mikrobiální nebo jakýákoli jiný život. A to prosím není jen otázka "úzké" skupiny marsologů. Takové zjištění by mělo význam bez přehánění pro celé lidstvo. Takže o zrušení projektu MSL neuvažoval ani sekundu.
Rozpočtová politika kongresu USA je logická a prostá:
Adolf - 7/12/2008 - 15:33
citace:
Samozřejmě, dalo by se zobecnit a říct kongresu: každá mise se nakonec prodraží o 20 - 50%, než byl prvotní odhad, takže nám radši hned přiklepněte o 30% navíc, ale na to kongres neslyší. Byly by to "mrtvé peníze" pro které neexistuje v dané chvíli věrohodné zdůvodnění.
Kongres namísto toho vždy Griffinovi řekne. Tady máte tolik na kolik jste to dnes odhadli a jestli vzniknou v budoucnu další náklady A BUDOU ZDŮVODNITELNÉ, my vám na to dáme.
Je to logické? IMHO ano.
To je zcela standardní. Projekt s rizikovým rozpočtem má své očekávatelné, leč dosus zatím nezdůvodnitelné náklady v rizikové studii, ne však ještě v rozpočtu.
pospa - 10/12/2008 - 09:04
Tepelně-regulační systém MSL bude mít rozvoody s 61 m potrubí.
Vydrží oběhová čerpadla pracovat 14 let, stejně jako MMRTG dodávat roveru tepelnou/elektrickou energii?
citace:MSL je vážně kolos. MSL asi bude velikostí srovnatelná s Lunochodem, průměr kol(0.5 m) je zhruba stejný a rozměry myslím zhruba také.
Srovnání roverů MSL a Lunochod vypadá zhruba takto:
MSL
hmotnost ~900 kg
věd. vybavení ~80 kg
délka 2,7 m
světlá výška 0,65 m
kola: 6 poháněných, průměr ~0,5 m, 4 zatáčecí (360°)
max rychlost 4 cm/s (144 m/h)
max náklon 45°, provozní limit 30°
najeto (předpoklad) min 19 km
doba provozu (předpoklad) min 1 Marsovský rok (687 dní)
Lunochod 1 (2)
hmotnost 756 kg (840 kg)
vědecké vybavení ?
délka 2,3 m ; šířka 1,9 m ; výška 1,35 m
světlá výška ~0,5 m
kola: 8 poháněných, průměr 0,51 m, zatáčení jízdou smykem
2 rychlosti 1km/h nebo 2 km/h
najeto 10,5 km (37 km)
doba provozu 322 dní (4 měsíce)
[Upraveno 11.12.2008 poslal pospa]
yamato - 11/12/2008 - 12:30
zaraza ma ze MSL "da" iba 144m/h, kdezto Lunochod "dal" 1 km/h. Preco je MSL taky pomaly? je to dane autonomnou navigaciou?
Mirek Pospíšil - 11/12/2008 - 13:45
citace:zaraza ma ze MSL "da" iba 144m/h, kdezto Lunochod "dal" 1 km/h. Preco je MSL taky pomaly? je to dane autonomnou navigaciou?
Přesně tak.
Navíc těch 144 m/hod je jen teoretické maximum po tvrdém a rovném terénu. Předpokládá se, že pojede max rychlostí spíš jen 90 m/h a průměrně to bude cca 30 m/h.
Naproti tomu, díky RTG zderoji, bude schopný pohybu skoro nepřetžitě.
Takže uvidíme...
Jirka - 11/12/2008 - 15:18
citace:
citace:zaraza ma ze MSL "da" iba 144m/h, kdezto Lunochod "dal" 1 km/h. Preco je MSL taky pomaly? je to dane autonomnou navigaciou?
Přesně tak.
Navíc těch 144 m/hod je jen teoretické maximum po tvrdém a rovném terénu. Předpokládá se, že pojede max rychlostí spíš jen 90 m/h a průměrně to bude cca 30 m/h.
Naproti tomu, díky RTG zderoji, bude schopný pohybu skoro nepřetžitě.
Takže uvidíme...
Predpokladam ze rychlost pohybu je dana nejakym zprevodovanim a jednoduchosti konstrukce pohonu. Snad nemaji kola frekvencni menice? To znamena ze rychlost je nastavena aby rover mohl jet napriklad do prudkeho kopce nebo presne manevrovat. Pokud budou kola prokluzovat, nebo bude zastavovat a otacet se, tak bude prumerna rychlost nizsi nez ta maximalni (zalozena asi na fixnich otackach kola).
Predpokladam ze rover bude v noci dobijet baterie (cim chladneji tim vetsi vykon RTG) a prenaset data a pres den pojede a bude fotit.
pospa - 11/12/2008 - 15:21
Rovery MER jsou na tom skoro stejně.
Teoretické maximum je 5 cm/s po ideálním povrchu, ale průměrná rychlost je jen 1 cm/s (36 m/h), protože Hazard Avoidance SW dovolí jet pouze 10 s a pak 20 sekund stojí a vyhodnocuje terén pro další jízdu.
Nevím jak je to teď u Opportunity. Třeba jí přidali na kuráži a dovolili popojíždět delší úseky. Nevím.
pospa - 11/12/2008 - 15:46
citace:... Predpokladam ze rychlost pohybu je dana nejakym zprevodovanim a jednoduchosti konstrukce pohonu. Snad nemaji kola frekvencni menice? ...
O jednoduchosti konstrukce servopohonů se dá s úspěchem pochybovat. Bude jich na roveru celkem 31 ks několika typů. Ten nejsložitější pohon (motor+převodovka) má mít okolo 500 dílů !
Zrovna tyto pohony jsou jedním z hlavních důvodů proč se nestihne start v r 2009 a celé se to odkládá o 2 roky. Tyto nové typy servopohonů vyvíjí fy Aeroflex z New Yorku a při interních testech se na některých kusech nečekaně objevily nepravidelné anomálie. Údajně kolísání el. napětí a krouticího momentu. Takže je nestihli dodat podle plánu v listopadu do JPL a hledají příčiny.
martinjediny - 11/12/2008 - 16:19
citace:
citace:... Predpokladam ze rychlost pohybu je dana nejakym zprevodovanim a jednoduchosti konstrukce pohonu. Snad nemaji kola frekvencni menice? ...
O jednoduchosti konstrukce servopohonů se dá s úspěchem pochybovat. Bude jich na roveru celkem 31 ks několika typů. Ten nejsložitější pohon (motor+převodovka) má mít okolo 500 dílů !
Zrovna tyto pohony jsou jedním z hlavních důvodů proč se nestihne start v r 2009 a celé se to odkládá o 2 roky. Tyto nové typy servopohonů vyvíjí fy Aeroflex z New Yorku a při interních testech se na některých kusech nečekaně objevily nepravidelné anomálie. Údajně kolísání el. napětí a krouticího momentu. Takže je nestihli dodat podle plánu v listopadu do JPL a hledají příčiny.
Pevne pospojovanych skupin moze byt na stovky (i ked ideal to nie je). Problemy spravidla vznikaju pri vzajomne pohyblivych dieloch, resp. vzajomne pohyblivych skupinach. takze 500 dielov nevidim katastroficky a zrejme je v tom zapocitany aj kazdy nit.
Krutiaci moment je vazny problem pohonu, ale kolisanie el. napatia nie je nahodou problem napajania? Mirek Pospíšil - 11/12/2008 - 17:14
Popsané kolísání Mk není první, nebo jediný problém, na který při vývoji servopohonů narazili.
Původně měly být pohony, na rozdíl od MERů, nově mazané suchými mazivy (zřejmě grafit), které pracují stejně za různých teplot, ale ukázalo se to jako nevhodné. Takže museli přejít zpět na tekuté mazadla a dodatečně pohony dovybavit topnými tělesy.
Další zdržení nastalo, když po dlouhodobých testech zjistili extrémně velké opotřebení ozubených kol a hřídelí v převodovkách. Museli konstrukci předělat na díly z nerez oceli.
Z JPL byli dokonce posláni konstruktéři na výpomoc do Aeroflexu a otevřeli další směny, aby se vývoj urychlil.
Bohužel marně, nestihli to.
x - 12/12/2008 - 14:49
"el. napatia nie je nahodou problem napajania"
Odpovidam obecne - jen jako osoba znala problematiky napajeni - vsak ne teto konkretni veci.
Pokud kolisa napajeni, tak to muze byt i tim, ze ty motory maj proste vetsi odber v urcitych momontech nez bylo planovano - zdroj by sice melo jit mozna dostatecne posilit(za cenu ztraty casu), ale je otazka, zdali by se pak ten motor se neprehral a neshorel.
A to je nutne nejdriv zjistit - duvod jeho zrejme vetsiho odberu nez bylo planovano.
Mirek Pospíšil - 23/1/2009 - 14:55
NASA zveřejnil plán, kde by v budoucích letech chtěl ušetřit 353 mil USD, aby pokril vícenáklady souvisejéící s odkladem startu MSL na rok 2011.
Nemělo by se v žádném případě dotknout projektů u nichž už byl start stanoven.
Škrtat by se mělo z:
- programu vývoje nových technologií pro Mars (MSR?)
- vlajkové mise pro průzkum vnějších planet
- sonda k Marsu 2016 (ExoMars?)
Pochopil jsem to spíše tak, že se NASA vzdá, resp. odloží na pozdější dobu misi plánovanou na rok 2016 a bude se více podílet na ExoMars-u ...
pospa - 26/1/2009 - 10:58
citace:
citace: - sonda k Marsu 2016 (ExoMars?)
Pochopil jsem to spíše tak, že se NASA vzdá, resp. odloží na pozdější dobu misi plánovanou na rok 2016 a bude se více podílet na ExoMars-u ...
Zřejmě ano, ale US podíl na ExoMarsu se mi v tomto světle zdá také nejistý.
Na rok 2016 NASA plánovala vyslat AFL - Astrobiology Field Laboratory.
Měl to být pár roverů velikosti přibližně MSL, nebo sada třech až čtyřech landerů s dlouhou životností. http://nasascience.nasa.gov/missions/mars-2016
Je jasné, že by to byl velmi nákladný projekt a lepší bude se pro toto startovací okno "k někomu přifařit" - podílet se společně na mezinárodním projektu jako má být evropský ExoMars, než dělat tři vlastní obrovské mise v řadě za sebou. Velikost podílu NASA na ExoMarsu je ovšem v této chvíli dost nejasná.
Malá rekapitulace současného NASA plánu misí k Marsu:
2011 - MSL (drahá sonda, start bude)
2011 - MMB 2009 (levnější Scout, zřejmě bude odložen nebo zrušen)
2013 - MAVEN (levnější Scout, start bude)
2016 - AFL (velmi drahý projekt, zřejmě bude zrušen)
2016 - ExoMars (podíl NASA je nejasný)
2020 - MSR (superdrahý projekt NASA+ESA+?, snad bude )
David - 26/1/2009 - 13:14
Nasa se vskutku chová jako státní orgsnizace, na jedné straně nesmyslně vyhazuje obrovské sumy oknem a na druhé straně opět nesmyslně šetří.
novák - 26/1/2009 - 15:28
citace:Nasa se vskutku chová jako státní orgsnizace, na jedné straně nesmyslně vyhazuje obrovské sumy oknem a na druhé straně opět nesmyslně šetří.
A přitom je ve Státech plno volných manažerů s ohromnými zkušenostmi ze soukromé sféry, třeba ti, no, z Enronu. A na finance někoho z Wall Street, že.
alterego - 26/1/2009 - 20:24
A šéfovať by tomu mohol napríklad Bernard Madoff, ten je mimoriadne schopný - spreneveriť 50 miliárd sa nepodarí len tak hociakému amatérovi.
pospa - 3/2/2009 - 15:23
Zatím nejnovější info (z 9.1.2009) o stavu příprav MSL:
Zajímavý komentář začíná až v 01:00:00 - MSL engineer David Gruel a Ashwin Vasavada, MSL Deputy Project Scientist odpovídají na otázky veřejnosti z chatu.
... že zrovna tenhle tmavý rapper s dredama bude pracovat jako Quality Assurance na motáži kosmických sond bych nečekal
dubest - 27/2/2009 - 11:48
Tak časy se mění a není to už takové překvapení, v týmu MRO jsem našel dredatou černošku(myslím, že byla zodpovědná za navedení na orbit Marsu, což jistě není triviální záležitost)
v posledním reportu je pěkné skupinové foto bílých králíčků (banny suits)
pospa - 5/3/2009 - 16:29
Dva články shrnující finanční a technické důvody, které vedly k posunutí startu MSL o dva roky na 2011.
Otázka je, jestli to co články říkají je kompletní a pravdivé ...
Ode dneška 23.3.2009 do 29.3.2009 je možno hlasovat pro jedno z 9-ti studenty navržených jmen pro MSL rover. Resp. nutno vložit všech 9 jmen v preferovaném pořadí.
PS: do této chvíle 10:45 CET hlasovalo zatím 270 lidí z celého světa, přičenž po USA je nejvíc hlasujících z Číny! Takže bacha na ně
PS2: po odeslání svého hlasu je možné se zúčastnit tradiční akce "Send Your Name To Mars" - vložit své jméno a nechat ho na čipu poslat s MSL na Mars, získat certifikát
PS3: z CZ jsem byl první, tak se přidejte ať je nás víc
[Upraveno 23.3.2009 poslal pospa]
David - 24/3/2009 - 11:37
Mám číslo 1057.
Xetal - 24/3/2009 - 12:33
Když jsem hlasoval v 12:31 , tak už tam bylo od nás 22 hlasujících. Xetal
Mirek Pospíšil - 24/3/2009 - 14:18
Jméno "Amelia" pro MSL navrhla 8-mi letá školačka Adia Bulawa. Inspirovala ji samozřejmě Amelia Earhart, americká pilotka, která mj. jako první žena přeletěla sólo Atlantik a později se "záhadně" ztratila při jiném přeletu v Pacifiku.
... zdá se vám to jako dobrý nápad, pojmenovat rover po pilotce? Pro marsovské atmosferické letadlo prosím, ale rover, ... a navíc po někom, kdo se při své činnosti ztratil?
Na jiné diskuzi už padají i dost sarkastické, ale trefné návrhy, třeba Rounup (zátah, šťára)
A vůbec, všechny ty vybrané jména od NASA jsou podle mně divné, asi bych nechal jednoduše jen "MSL".
Alchymista - 24/3/2009 - 15:09
citace:A vůbec, všechny ty vybrané jména od NASA jsou podle mně divné, asi bych nechal jednoduše jen "MSL".
"Rover MSL" by bolo meno rovnako dobré alebo lepšie ako ktoré koľvek iné.
Lenže - k názvu Mars Science Laboratory, MSL alebo rover MSL sa zrejme nedá prihodiť to malé čarovné TM alebo R v krúžku, na ktorom sa dá celkom dobre ryžovať bokom - na modeloch, tričkách a podobných srandičkách. Navyše pre PíáR je vlastné meno celkom podstatným prvkom. Ostatne aj výber mena je akciou PR oddelenia...
Kurňa - a zasa sme pri peniazoch a reklame. fuj... Ervé - 24/3/2009 - 16:03
Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Mirek Pospíšil - 24/3/2009 - 16:07
citace:Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Ervé, bacha na to, Wonder taky znamená nejistota nebo pochybnost martinjediny - 24/3/2009 - 16:36
citace:
citace:Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Ervé, bacha na to, Wonder taky znamená nejistota nebo pochybnost
Nemohol by sa volat teda Amelia Wonder? David - 24/3/2009 - 17:01
Jméno by měla každá sonda dostat teprve až se " narodí" tedy po úspěšném vypuštění na dráhu k cíli, jako to dělají Japonci, to mi připadá logické. Jinak na jméně moc nezáleží, rozhodující je technická vyspělot a náročnost úkolu, který má ta která senda před sebou. Ale sekvence s pojmenováváním nenásilně zkracuje čekání na vzlet.
Bahenní sopky nejsou na Zemi neobvylké, největší výskyt je jich v Azerbajdžánu. Tyto drobné vulkány nevyvrhují žhavé magma, ale bahno a kameny spolu s plyny, většinou metanem - to by mohlo přispívat k pozorovanému výskytu metanu ve třech oblastech Marsu.
Vyplavený materiál z hloubky několika kilometrů by mohl být vhodným prostředím pro živé organismy v minulosti a možná i teď.
Bahenní sopky nejsou na Zemi neobvylké, největší výskyt je jich v Azerbajdžánu. Tyto drobné vulkány nevyvrhují žhavé magma, ale bahno a kameny spolu s plyny, většinou metanem - to by mohlo přispívat k pozorovanému výskytu metanu ve třech oblastech Marsu.
Vyplavený materiál z hloubky několika kilometrů by mohl být vhodným prostředím pro živé organismy v minulosti a možná i teď.
Stále se zapomíná na to že Mars je maličkou planetou, s dávno vyhaslou vnitřní aktivitou, nízký tlak a nízké teploty na povrchu vylučují výskyt vody v tekutém stavu, potažmo i bahna. Spolu s Merkurem připomínají spíše velké asteroidy než planety, zejména tomu napovídají neustálené eliptické dráhy s velkou excentritou, které napovídají že obě byly impakty vychýleny z pravděpodobně kruhových.
Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety by nebylo na škodu zamyslit se i nad Marsem a Merkurem - vždyť obě jsou vskutku trpasličí.
Všechny spekulace, o vodě potažmo životu pd povrchem jsou v oblasti zbožných přání a jak výzkum pokračuje, jejich nerealita je stále zřetelnější. Dopadne to stejně jako s Měsícem - od masovské civilizace, přes lišejníky a kamenožrouty k totální sterilitě.
Adolf - 28/3/2009 - 12:09
citace:Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety by nebylo na škodu zamyslit se i nad Marsem a Merkurem - vždyť obě jsou vskutku trpasličí.
Ono zařazení mezi trpasličí planety u nich není ne místě, ač se někomu mohou zdát třeba malé a nějaký měsíc obří planety může být i větší. Existují dvě definiční kritéria, které tyto planety splňují. Vysvětlit by je mohl někdo znalý korektní terminologie, nebo by šlo najít i vysvětlení pana Vítka z doby, kdy jsme tu probírali sesazení Pluta. Zhruba řečeno mými slovy převahu hydrostatických sil nad materiálovou kohezí a orbitální dominanci, a to obě tyto mrňavé planety splňují.
Do jaké míry je vyhaslá na Marsu vulkanická a tektonická aktivita, není zcela jasné. Fakt je ten, že jsme její ověřený aktivní projev dosud nespatřili. Někteří geologové však trvdí, že ve snímcích Marsu vidí formace, které jsou velmi mladé výlevy lávy - nanejvýš miliony let staré. Při omezených možnostech terénního geologického výzkumu ale bez toho, že by nám spustila sopka před očima, se ale nepochybné projevy vulkanimu zjišťují těžko.
Bahno se na Marsu téměř jistě vyskytuje přinejmenším v podpovrchových vrstvách. Ti, kdo to tvrdí, to vyvozují z morfologie terénu. U nás v arktidě se každé léto vytvoří podpovrchová vrstva bahna nad vrstvou permafrostu, skrze nějž kapalná voda nepronikne. V důsledku toho se ovšem vytvoří určitý speciální reliéf povrchu, na který když koukne pozemský geolog, tak řekne: "To je krajina s permafrostem, kde v létě taje." Takovou krajinu ale vidí i na Marsu.
Na Marsu by se zřejmě byly schopny leckteré pozemské mikroorganismy uchytit. Jeslti je tam nějaká vulkanická aktivita, tak by si tam leckteří mikropozemšťané dokonce přímo lebedili. Naděje na život na Marsu tedy je, při čemž si myslím, že když tam bude, budou to spíš zavlečení odrodilci ze Země než autochtonní Marťané. Alchymista - 28/3/2009 - 12:45
Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné podmienkam v podobných hĺbkach na Zemi, čo sa týka tlaku a teploty - a bezpochyby dostatočné na existenciu trvalo tekutej vody.
Adolf - 28/3/2009 - 20:30
citace:Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné podmienkam v podobných hĺbkach na Zemi, čo sa týka tlaku a teploty - a bezpochyby dostatočné na existenciu trvalo tekutej vody.
Podle některých zastánců hluboké horké biosféry jako hlavního životního prostředí Země, je v hlubinách Země mnohonásobně větší hmotnost živoucí biomasy než na povrchu, a my povrchňáci jsme vlastně jakousi okrajovou formou života. Potvůrkám z hluboké biosféry na Marsu by mohlo být docela jedno, že povrch je v současnosti dost nehostinný. Ale tenhle život se nám zatím moc nedaří zkoumat tady na Zemi, ač je ho tu plno. Nemáme na to moc vyvinuté metodiky.
Existují dokonce hypotézy, že na Zemi existuje více forem života, je tahle forma, ke které patříme my všichni od archeí, přes mikroby až k nám všemožným eukaryontům. My však o nich vůbec nevíme, protože našim detekčním metodám unikají. Detekovat život mikroorganismů na Marsu, i kdyby tam byl, bude velice nesnadné. Bylo by to nesnadné, i kdybychom na Marsu měli plně vybavenou biologickou laboratoř s lidskými odborníky. Pro těch pár kilo železa napájeného místním slabým slunečním svitem, co tam můžeme poslat, je to pak extrémní problém. Mirek Pospíšil - 2/4/2009 - 13:20
Poslední zprávy o stavu příprav MSL byly předneseny minulý týden na Lunar and Planetary Science Conference.
netradiční pohled na sestupový modul MSL - Sky Crane
martinjediny - 2/4/2009 - 16:00
citace:
citace:Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné...
Podle některých zastánců hluboké horké biosféry jako hlavního životního prostředí Země, je v hlubinách Země mnohonásobně větší hmotnost živoucí biomasy než na povrchu...
citace:
Tusim sa mi moj svet zacina stavat na hlavu [Editoval 02.4.2009 pridal martinjediny]
ano... kde to jen bylo. Objev nejakeho zivota co nepotrebuje kyslik, vodu, ... nic co by jsme si mysleli ze je nutne k zivotu. Na formu zivota ani podrobnosti si nevzpominam.
Alchymista - 2/4/2009 - 17:32
Celkom dobré články, zvlášť PDF - škoda, že je to len malá časť niečoho rozsiahlejšieho, pravdepodobne knihy.
Prvý článok však z môjho pohľadu nič mimoriadne prekvapivé neprináša - možnosť, že sa nájdu baktérie či iné mikroorganizmy v morských sedimentoch z takmer ľubovoľnej hĺbky a takmer ľubovoľného veku mi pripadá viacmenej samozrejmá, pretože životné prostredie v hĺbke 3000 metrov pod hladinou a desať metrov pod dnom v okolí horúceho prameňa, kde je teplota okolo 100°C, sa príliš nelíši od životného prostredia v hĺbke 1500 metrov pod hladinou a 1500 metrov pod dnom, kde je tiež teplota okolo 100°C. Teplota a tlak sú viacmenej rovnaké, anaeróbne, bezkyslíkaté prostredie tiež.
Myslím, že existuje jedna podstatná podobnosť medzi zisťovaním života v hlbokej biosfére a života na Marse či kdekoľvek inde vo vesmíre - Nevieme ho "chytiť", nemá ani vhodné "pasce" ani vhodné "návnady". Podmienky na Marse a v hlbokej biosfére sú svojím spôsobom od "štandardného prostredia" na povrchu Zeme rovnako vzdialené, hoci opačnými smermi.
Adolf - 3/4/2009 - 22:38
citace:
ano... kde to jen bylo. Objev nejakeho zivota co nepotrebuje kyslik, vodu, ... nic co by jsme si mysleli ze je nutne k zivotu. Na formu zivota ani podrobnosti si nevzpominam.
Existují potvůrky, co jsou schopny třeba stamiliony let přežít bez vody, ale jen proto, že prostě na tu dobu zastaví životní pochody. Žádná pozemská forma života nemůže aktivně fungovat bez vody.
Původní formou života na Zemi byly archey. Ty tu vládly po miliardy let. Kyslíkaté formy života jako bakterie či eukaryonta (tedy i my) jsou tu teprve relativně chvíli, ale v největší ekologické katastrofě všech dob zničily přirozené životní prostředí archeám, zamořily planetu kyslíkem a rochní si v něm. Archey, které dýchají síru, líbí se jim v roztocích horkých kyselin při teplotách dost nad 100 C aj., ale pořád opanovávají prostředí hlavně pod povrchem Země. Existuje hypotéza, že biomasa archeí v horkých roztocích podmořských hornin je pořád mnohonásobně vyšší než hmotnost těch okrajových kyslíkatých forem života jako jsou bakterie a eukaryonta. Počítání a vážení kamenožroutů v hlubinách ale zatím dost vázne, takže to může být klidně pravda, ale nevíme to.
Že tam pod zemí kamenožrouti z řad archeí jsou je jasné. Nicméně vyznavači hlubinné horké biosféry tvrdí, že arechey jsou pořád hlavní formou pozemského života, a také, že život nevznikl někde v oceánu na povrchu, ale že vznikl právě tam v těch horkých koncentrovaných hlubinných chemikáliích. Teprve následně pronikl na povrch. Ty povrchové formy se následně adaptovaly na extrémní formy povrchu. My archey považujeme za extrémofily, protože žijí v extrémních teplotách, koncentrovaných chemikálicích, velkých tlacích aj. Extrémofilové jsme ale prý my. Do tak pro život nepřirozených podmínek, jaké panují u nás na povrchu mohl život proniknout teprve, když si vyvinul vysoce účinné enzymy, jež zajistí potřebnou chemickou aktivitu i v té naší povrchové zimě, nízkých tlacích, a nízkých koncentracích skutečně reaktivních látek.
Pokud by tady na povrchu nastala katastrofa, která by našeho životního prostředí udělala Mars, archey z hlubin by vůbec nepoznaly, že se tu něco děje. Dokonce by spíš pronikaly na povrch, protože by zde nebyla konkurence povrchových kyslíkáčů a nevadil by jim kyslík.
Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také. derelict - 3/4/2009 - 22:58
citace: ...
Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.
Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ? Adolf - 3/4/2009 - 23:05
citace:
Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?
Možná už tam dávno jsou přinesené nějakým dávným pozemským šutrem. Asi bychom to vůbec nepoznali.
Alchymista - 3/4/2009 - 23:31
citace:
citace: ... Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.
Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?
Idem do toho s Vami
Venery vynášali spočiatku rakety Sojuz vo verzii Molnija-M. To znamená (odhadujem) nejakých 150-200 milionov za štart a 50-100 milionov za sondu.
Sondu okopčíme - povedzme Venera 8 (bezpečne vydržala pristátie). Padák použijeme väčší, nepotrebujeme rýchlo klesať až dolu. Miesto vedeckej aparatúry naložíme rozprašovače kvapalín a výmetnice spór (s nejakým zariadením na zvlhčenie obsahu).
Čistá hmotnosť (bez rozprašovačov) "diverzného nákladu" bude cca 25 kg, predpokladám archea a mikroskopické riasy v nejakom vhodnom roztoku, k tomu spóry nejakých plesní a mikroorganizmov, plus niečo, čo má rado síru. Vo výške cca 50 až 60km sa vyhodia ako prví sírožrúti, ostatní cestujúci vystúpia medzi 35 a 50 km nad povrchom - je tam tlak asi 0,1-1 MPa, teplota od 0 do 100°C.
[Upraveno 03.4.2009 poslal Alchymista]
xchaos - 4/4/2009 - 07:30
citace:Jméno "Amelia" pro MSL navrhla 8-mi letá školačka Adia Bulawa. Inspirovala ji samozřejmě Amelia Earhart, americká pilotka, která mj. jako první žena přeletěla sólo Atlantik a později se "záhadně" ztratila při jiném přeletu v Pacifiku.
Proč ne... :-) Ono po slavných mužích toho bylo pojmenováno už fakt hodně, když se nad tím zamyslíte...
pospa - 16/4/2009 - 15:53
Hlavní brzdicí padák pro MSL úspěšně prošel sérií testů v aerodynamickém tunelu v NASA Ames RC.
- výrobce Pioneer Aerospace
- průměr vrchlíku 15,5 m
- 80 nosných šňůr, délky 50,3 m
- rychlost při otevření Mach 2,2
- generovaný odpor 289 kN
... co kdyby NASA nabídla volnou plochu na bílém vrchlíku k reklamnímu využití?
Například takový McDonald's by mohl za své červené "M" na bílém podkladě v klidu zaplatit oněch 2,2 mld UDS = náklady na misi MSL.
Určitě by to pro ně byl PR trhák, dát si do reklamy snímky z MRO-HiRISE, jak se známé logo snáší na cizí planetu.
Roční čistý zisk tohoto řetězce totiž činí sympatických 2,3 miliardy dolarů !!!
[Upraveno 16.4.2009 poslal pospa]
Alchymista - 16/4/2009 - 18:12
To mi pripomenulo jeden bradatý:
- "Rusi pristáli na Mesiaci a natierajú ho na červeno!"
- "Tak počkajte až skončia a pošlite tam našich chlapcov s bielou, nech do toho napíšu Coca-cola."
Mirek Pospíšil - 18/4/2009 - 11:17
Má někdo přehled o tom, jestli byla kdy nabídnuta plocha na kosmických sondách nebo lodích ke komerční reklamě?
Já znám jen jednu neověřenou zprávu, že se uvazovalo o prodeji reklamní plochy na airbegách sondy Beagle2. A jak nakonec dopadla všichni víme ....
yamato - 18/4/2009 - 11:35
citace:
... co kdyby NASA nabídla volnou plochu na bílém vrchlíku k reklamnímu využití?
Například takový McDonald's by mohl za své červené "M" na bílém podkladě v klidu zaplatit oněch 2,2 mld UDS = náklady na misi MSL.
Určitě by to pro ně byl PR trhák, dát si do reklamy snímky z MRO-HiRISE, jak se známé logo snáší na cizí planetu.
Roční čistý zisk tohoto řetězce totiž činí sympatických 2,3 miliardy dolarů !!!
[Upraveno 16.4.2009 poslal pospa]
No, 2,2 mld by za to zrejme nedali, ale zopar melonikov by supnut mohli MRO by nasnimal padak pri zostupe a mame najexotickejsie reklamne foto v dejinach David - 18/4/2009 - 16:17
Padák nasnímaný MRO bude zabírat několik pixelů a bude problém jej na nějakém snímku vůbec najít, natož číst na něm nějaké nápisy, nebo je prvého dubna ?
pospa - 18/4/2009 - 17:53
citace:Padák nasnímaný MRO bude zabírat několik pixelů a bude problém jej na nějakém snímku vůbec najít, natož číst na něm nějaké nápisy, nebo je prvého dubna ?
Za pár mega USD z reklamy by mohla MSL po přistání dojet k padáku a robotickou rukou ho roztáhnout na maximální ploše na povrchu, aby šla reklama pěkně vyfotit z orbitu.
A nápisy jsou zbytečné - stačí jednoduché logo, to je za tisíc písmen
David - 18/4/2009 - 19:40
MSL je vědecká laboratoř a má konkrétní vědecké úkoly a NASA nikdy nepoklesne na úrověň nějakého " čínského mávání", bytˇza účelem propagace firmy nikoli zavrženíhodného totalitního režimu.
Alchymista - 18/4/2009 - 20:12
potom ale nesmie plakať "že nie sú peniaze" - kto málo nechce, veľa si nezaslúži.
Mirek Pospíšil - 21/4/2009 - 13:46
Jen tak, aby řeč nestála, když už nejsou jiné novinky...
- do akce Send Your Name To Mars (na palubě MSL) se k dnešnímu dni 13:40 připojilo 86 805 lidí z celého světa.
- na prvních 3 místech je USA (26695), Kanda (11057) a Norsko (7825)
- z ČR bylo zatím vloženo 74 jmen
- v žebříčku účasti podle států jsme (spolu s Izraelem - 74) mezi Equadorem (84) a Turkmenistánem (71)
Mirek Pospíšil - 21/4/2009 - 13:58
citace:Jen tak, aby řeč nestála, když už nejsou jiné novinky...
- do akce Send Your Name To Mars (na palubě MSL) se k dnešnímu dni, 13:40 SEČ připojilo 86 805 lidí z celého světa.
- na prvních 3 místech jsou USA (26695), Kanda (11057) a Norsko (7825)
- z ČR bylo zatím vloženo 74 jmen
- v žebříčku účasti podle států jsme (spolu s Izraelem - 74) mezi Equadorem (84) a Turkmenistánem (71)
- v porovnání se státy USA se účast ČR zatím nejvíce blíží počtu vložených jmen ze státu Idaho (78), přičemž Idaho mělo v roce 2007 celkem 1 499 402 obyvatel pospa - 5/5/2009 - 13:52
Minulý víkend (v průběhu naší sqělé KNP 2009) proběhl taky Den otevřených dveří v JPL.
Zde je několik aktuálních obrázků z montážní haly MSL, pořízených během této akce: http://www.rich-parno.com/aa_openhouse3.html
Rover MSL dostal jméno Curiosity = zvědavost, zvídavost, nebo taky zvláštnost, kuriozita, rarita
Toto jméno navrhla 12-ti letá školačka Clara Ma z Lenexa v Kansasu a bylo vybráno v druhém kole z více než 9000 podaných návrhů. Vlastnoruční podpis Clary bude "zdobit" povrch MSL.
... podle mně je to lehce dvojznačné pojmenování, rozhodně bych ho jako vítěze nečekal
Ale možná jsem měl podobné pocity i před 6 lety, když byly vybrány jména Spirit a Opportunity. Člověk si zvykne a nakonec se ukáže (po letech), že ty jména docela sedí a byly vybrány kupodivu velmi trefně ...
[Upraveno 28.5.2009 pospa]
pospa - 10/6/2009 - 09:32
Clara MA během své VIP návštěvy JPL dne 8.6.2009 vlastnoručně podepsala MSL Curiosity na "bellypan" - spodní "břišní" panel roveru.
Video z testu letového hardware - impozantní robotické ruky nosící na svém konci otočnou hlavici se spektrometrem APXS, mikroskopem MAHLI a třemi nástroji pro odběr a přípravu vzorků - celkem 35 kg instrumentů včetně vrtačky. Na videu jsou nástroje zatím nahrazeny balastem. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=113
Mimo jiné to znamená, že do JPL už byly konečně dodány problémové pohony z fy Aeroflex, kvůli kterým byl start MSL o dva roky odložen.
Uvazuje sa pre MSL aj nejaka technologia, aby nedopadol jak Spirit?
pospa - 17/6/2009 - 05:13
citace:Uvazuje sa pre MSL aj nejaka technologia, aby nedopadol jak Spirit?
Pravděpodobnost těchto nepříjemností je v podstatě ovlivněna třemi faktory:
1) hardware - tady je MSL oproti MER ve výhodě s větší světlou výškou, větším rozvorem a rozchodem kol. Měrné zatížení každého kola bude tuším +/- stejné.
Je si taky třeba uvědomit, že Spiritu se už 3 roky netočí pravé přední kolo a během současné "události" se zablokovalo i jedno z prostředních kol, což situaci hodně zkomplikovalo. Mluvíme o stroji, který už 20x překročil svou plánovanou životnost!
2) software - neznám zatím podrobnosti, ale jsem si jistý, že zkušenosti s MERy se určitě pozitivně promítnou i do tvorby pokročilejšího SW pro autonomní navigaci MSL.
Dlouhodobější prokluz kol a změna náklonu na jednom místě by měly s větším předstihem indikovat nebezpečí "zahrabání", automaticky včas zastavit a ohlásit nebezpečnou situaci.
3) obsluha - chybami se člověk učí. Je otázkou kolik MER řidičů přejde do roku 2012 do "letového" týmu MSL, ale určitě zafunguje přenos pozitivních i negativních zkušeností formou určitých lessons learned dokumentů a školení
Velkou výhodu vidím v tom, že JPL zkonstruovala, vyrobila a provozuje souvislou řadu "Marsochodů" a podobných sond (Viking, Phoenix), což jim dává ideální možnosti poučit se z předchozích nezdarů a s každou novou generací sond se jejímu opakování vyhnout.
Mars je ale záludné místo a vždycky překvapí něčím novým a nečekaným.
[Upraveno 17.6.2009 pospa]
pospa - 18/6/2009 - 10:39
Lockheed Martin dokončil výrobu a zkoužky letového exempláře tepelného štítu pro MSL.
citace:Lockheed Martin dokončil výrobu a zkoužky letového exempláře tepelného štítu pro MSL.http://www.lockheedmartin.com/data/assets/ssc/MarsScienceLabHeatshield017a.jpg
Průměr: 4,5 m (větší než pro Apollo)
Materiál: PICA (Phenolic Impregnated Carbon Ablator) ve formě dlaždic
Tepelná odolnost: 2100°C
Hmotnost: 382 kg...
skoda, ze neuviedli dobu tepelnej odolnosti stitu pri 2100°C. Myslim, ze aj to by bol zaujimavy udaj.
Tomas Habala - 18/6/2009 - 11:05
Ten stit by mohol prerazat cestu aj cez chladnejsie roztavene zelezo (bod topenia 1 538 °C - bod varu 2 861 °C)
pospa - 18/6/2009 - 11:33
citace:...skoda, ze neuviedli dobu tepelnej odolnosti stitu pri 2100°C. Myslim, ze aj to by bol zaujimavy udaj.
Celý proces EDL (Entry, Descent, Landing), od okamžiku oddělení přeletového stupně až do přistání bude trvat okolo 10 minut.
Z toho fáze která se týká funkce tepelného štítu bude probíhat takto:
T = 0 s - vstup do atmosféry
T = 86 s - vrchol tepelného zatížení štítu
T = 99 s - vrchol zpomalení
T = 225 s - otevření supersonického padáku (h ~ 10km)
T = 247 s - odhození tepelného štítu (h ~ 8km)
...
Přistání roveru pak v čase T = 341 s od vstupu do atmosféry. pospa - 14/7/2009 - 16:38
Když pominu finance, tak se tam lze mimo jiné v novinkách dočíst, že přístroj SAM, http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/SAM/ jaksi hlavní součást této pojizdné laboratoře, zatím neprošel environmentálním kvalifikačním programem, ale co hlavně, že její provoz vyžaduje 2 x vyšší příkon, než bylo plánováno!!!
Dodejme, že tento přístroj do MSL nevyvíjí JPL ale Goddard Space Flight Center.
Dále, že topná tělesa pohonů v kloubech na robotické paži budou také vyžadovat více energie pro bezpečný provoz, takže si toto vše dohromady vyžádá DODATEČNÝ ZDROJ ENERGIE !
Uvažuje se o přidání další baterie nebo dokonce o solárních panelech!!!
Nechápu.
Jak je možné, že k zjištěním tohoto typu se dojde v tomto stádiu vývoje, nebo spíš stavby a testování letového HW.
Plutoniový zdroj energie MMRTG by měl odložením startu o 2 roky ztratit pouze cca 5% kapacity, ale asi není schopen pokrýt zvýšené špičky příkonu pro SAM a bude muset dobít více akumulátorů.
O problémech se zvýšenými nároky na zdroje energie, jak bylo prezentováno v červenci, se tam moc nepíše.
Spíš bych řekl, že je o tom taktně pomlčeno, než že by byl problém vyřešen.
Hlavní přístroj SAM neprošel enviromentálním testem a předělává se.
Kamery MastCam, ačkoli měly být dodány v srpnu, tak zatím prošly oponenturou a budou teprve dodány.
Celkově zatím dodáno méně než polovina letových vědeckých přístrojů.
Pár nových údajů o přistávacím radaru.
Přehledová tabulka pohonů, ale chybí info o jejich dodávkách.
Seznam přistávacích oblastí zatím nezměněn, zmíněna možnost přidání další oblasti s vysokým vědeckým potenciálem na začátku léta 2010. Nová oblast ale musí být minimálně stejně bezpečná jako ty současné.
Všeobecně je konstatováno, že vědecké kapacity MSL zůstávají zachovány a přípravné aktivity směřují ke startu v roce 2011.
No ještě aby ne!
pospa - 21/10/2009 - 21:37
Jakoby těch problémů s roverem a vědeckými přístriji nebylo málo, tak se ještě přidalo podezření, že některé díly MSL byly vyrobeny z "neshodného titanu" což se dá přeložit jako šarže špatně technologicky (možná tepelně) zpracovaného titanu bez platného materiálového certifikátu.
Podezřelé díly jsou zatím výstupní koleno palivové nádrže a díly tlakové nádoby.
Dodavatel titanu dodal nekvalitní titan i na díly do družice Kepler, stihaček F-15, F-22 a transportního C-17.
Tomu říkám obchodní úspěch.
Panují vážné obavy, že pokud testy podezřelého materiálu prokáží, že součástky z něho vyrobené nejsou schopné vydržet veškeré namáhání (teploty, tlaky) po požadovanou dobu, hrozí při jejich výměně a opakovaných testech sondy další navýšení výdajů už tak přešvihnutého rozpočtu.
... jak je vidět i v USA můžou ve špičkových oborech nastávat solidní průšvihy a není to poprve ani naposledy - viz špatně vybroušené primární zrcadlo HST. U Hubbla to šlo naštěstí ještě kompenzovat opravnou optikou a elktronikou. U MSL by se to v případě selháni na cestě opravit už určitě nedalo...
"Panují vážné obavy, že pokud testy podezřelého materiálu prokáží, že součástky z něho vyrobené nejsou schopné vydržet veškeré namáhání (teploty, tlaky) po požadovanou dobu, hrozí při jejich výměně a opakovaných testech sondy další navýšení výdajů už tak přešvihnutého rozpočtu."
Myslim, ze veskere naklady navic by se vymahali po vyrobci tech dilu - mel si to ohlidat a nebo nema v tomto oboru proste podnikat.
pospa - 2/1/2010 - 14:43
V žurnálu 6/2009 AIAA (American Institute of Aeronautic and Astronautics) se objevila tato zajímavá zpráva z testů supersonického brzdicího padákového systému pro MSL.
V aerodynamickém tunelu byl testován 4 % model padáku (d = 0,813 m) spolu s aerodynamickým krytem MSL ve stejné měřítku za rychlostí Mach 2-2,5 a Reynoldsových čísel odpovídajících letové obálce při otevření padáku v atmosféře Marsu.
Byla sledována celá řada parametrů včetně vhodnosti navrženého pólového otvoru vzhledem ke stabilizaci a frekvenci pulzace vrchlíku během plnění a letu v nadzvukovém proudění. Je opravdu neobvyklé vidět na fotkách rázovou vlnu utvořenou před "měkkým tělesem" z textilu.
Testy potvrdily, že otevření a naplnění vrchliku v nadzvukovém proudu za daných podmínek prbíhá uspokojivě (během 15 ms) a bez rozměrové aerodynamické poměry a navržené materiály jsou v pořádku pro zamýšlené použití na Marsu.
pospa - 6/1/2010 - 13:42
Chemická laboratoř SAM (Sample Analysis at Mars), nejsložitější přístroj MSL, byla díky odloženému startu o něco vylepšena.
Nejedná se o HW změnu, ale o způsob přípravy vzorků pro anylýzu. Takto by mělo být možné rozpoznávat více druhů složitějších organických molekul.
... jenom doufám, že toto vylepšení není jednou z příčin dodatečně požadovaného zvýšeného elektrického příkonu SAMu, viz. můj příspěvek ze 14.7.2009.
pospa - 8/1/2010 - 17:04
Před rokem byli vybráni 4 finální kandidáti na místo přistání MSL. Po zjištění nových skutečností z dlouhotrvajícího průzkumu (např. lokální emise metanu) bylo loni v létě vyhlášeno nové kolo pro dodatečné návrhy vědecky zajímavých lokalit k průzkumu.
Bylo navrženo 7 nových míst a z nich byly vybrána dvě (NE Syrtis, East Margaritifer), která budou podrobena detailnímu dálkovému průzkumu a případně přidána k původní čtveřici kandidátů.
V těchto dnech jsou technologické vzorky roveru a skycrane připravovány na drop test.
Nejsem si jistý, jak to v tomto případě bude vypadat - upoutaný test raketových brzdicích motorků, test spouštění roveru na navijáku, nebo něco dalšího?
Podrobnosti se mi zatím nepodařilo zjistit.
Snad z toho nebude crash test a více informací bude uvolněno až to budou mít úspěšně za sebou.
Dokument kromě výsledných parametrů zachycuje i postupné změny v zadání, které vedly ke zpožděné dodávce z Malin Space Science Systems.
pospa - 20/2/2010 - 11:46
Byly dokončeny kompletní "suché" testy pozemního modelu robotické paže včetně nástrojů pro odběr vzorků, která je identická s letovým HW+SW.
V následujících měsících příjdou na řadu praktické zkoušky vrtání do kamenů a užití ramene v reálném prostředí.
Letový exemplář se sestavuje v clean roomu a bude na Curiosity připojen ke konci tohoto roku.
Podle http://twitter.com/elakdawalla/status/11058862622 by se u Malin Space Science Systems mohlo vyjednávat o navrácení původního rozsahu funkcí kamerám MSL MastCam. Funkce zoom byla z konstrukce, v rámci NASA úspor, vyřazena v listopadu 2007.
Angažovat by se v tom měl James Cameron. Tipl bych si, že mu Avatar přisypal celkem dost $$$ do prasátka a mohl by chtít na kamery přispět - samozřejmě s vidinou dalšího kasovního trháku v roce 2012-13.
Už vidím ten rudý titulek: Curiosity Roving Mars 3D
Pokud se to podaří, byla by to absolutní bomba - mít HD video z povrchu cizí planety ve 3D.
Na stránkách MSL i MSSS zatím samozřejmě ticho po pěšině ...
pospa - 8/4/2010 - 14:01
Dne 17.3.2010 byly dva kusy kamer MastCam doručeny od výrobce MSSS do JPL. O den později se podrobily kontaminačním testům s kladným výsledkem (zatím žádná kontaminace pozemskými bakteriemi).
Jako bonus z tiskové zprávy vyplývá potvrzení předchozích spekulací (viz. předchozí příspěvek) :
ANO, Mallin Space Science Systems nedávno dostalo od NASA zadání (a peníze) na výrobu druhého páru kamer MastCam s původně zamýšleným ZOOMem. Pokud se jejich výroba, testy a dodání podaří včas, budou jimy současné MastCamy (bez ZOOMu) nahrazeny a poletí na Mars.
A to bude moc fajn ...
Během března a dubna 2010 byl inženýrský model přistávacího radaru MSL, zavěšený na vrtulníku, podroben přistávacím testům v terénu. Sestupy z různých výšek, pod různými úhly a na různorodé terény (např. na makové pole) byly simulovány přistávací manévry na různá kandidátská místa přistání na Marsu.
Testy budou pokračovat se zavěšenou zátěží pod vrtulníkem, kdy se bude ověřovat, zda spouštěný rover neovlivní měření sestupového radaru při závěrečném klesání celé sestavy.
Ty zkousky jsou dost tvrde.
Ono umravnit signal odrazeny z radaru kvuli doplleru neni jednoduche.
Dva vysilace (20W PA) na 9.4GHz leti dolu, odrazi se a leti zpet do SDR prijimace.
Problem je, ze behem pristavani se muze pod sondou rozvirit prach a tak vzniknou extreme rychle uniky (fading) + zmeny kmitoctu (Dopller).
Ten fading (znamej z rozhlasovych AM vln..stredni a kratke vlny, unik stanice az do sumu a zpet behem minuty) se skrze DSP resi pomoci 2 vysilacu minimalne 200MHz od sebe (sirka pasma impulsu 20MHz).
Mnohem horsi je vsak ten prach co se rozviri tesne nad povrchem nebo kdyz tam zrovna bude prasna boure.
To klade velke vypocetni naroky na DSP SDR prijimacu radaru.
Podle meho tyhle testy z vrtulniku jsou jiz zaverecne a mel by se tim doladovat fw v DSP za AD (AD/DSP je v SDR prijimaci) kvuli vyhodnoceni mnohonasobneho Doplleru.
Mozna budou modulovat vysilany signal, to umoznuje modelovat 3D krajinu pod sebou s rozlisenim +- 6-9cm vysky krajiny (mam jiste znalosti o palubnich radarech z vojenskych letadel).
Ale i tak....bude tam muset byt mozna i nekolik sprazenych DSP pro "live" situaci pod pristavacim modulem.
Je jasne, ze kopii radaru budou testovat i po startu k Marsu a nove objevene "niance-drobnosti" vzdalene dohrajou do EEPROM fw daneho radaru.
RYSi, prosím tě, mohl bys nám radioamatérským totálním nevzdělancům trochu osvětlit významy zkratek v jinak zajímavém tvém předchozím příspěvku? Dík.
Btw, na kolik odhaduješ potřebný výpočetní výkon pro přistávací radar MSL?
-=RYS=- - 16/4/2010 - 03:23
citace:RYSi, prosím tě, mohl bys nám radioamatérským totálním nevzdělancům trochu osvětlit významy zkratek v jinak zajímavém tvém předchozím příspěvku? Dík.
Btw, na kolik odhaduješ potřebný výpočetní výkon pro přistávací radar MSL?
Celkovy skupinovy vypocetni vykon...to se dost tezko odhaduje.
Pro zakladni funkci odhaduji do 12000MIPS, ale otazkou je, jestli soucasne nechteji udelat 3D pro budouci 3D modelaci tereni v miste pristani (mozne Google aplikace apod.).
V tom pripade ten vykon musi byt o dost vyssi a hlavne to musi mit velkou RAMku z ktere se to postupne odsype do flash a po pristani by to mohlo prepocitat do drateneho modelu, ktery se odesle na Zem (mene dat, nez mnozstvi ulozenych dat, ktere by nebylo mozno odeslat na Zem). V dratene verzi by slo udelat X/Y rozliseni 2-3cm a Z rozliseni 6-9cm.
alamo - 21/4/2010 - 20:40
sky crane
o MSL je toho na nete hafo..
ale o jej najzaujímavejšej súčiastke (pre mňa) tam nieje takmer nič
viete o nejakých dokumentoch?
napríklad zdôvodnenie prečo sa rozhodli testovať novú nevyskúšanú techniku na tak drahej sonde?
prečo nepoužili "klasiku" normálnu "nohatú" pristávaciu plošinu?
pre mňa to znamená len očakávanie, že potenciálny prínos mnohonásobne prevyšuje potenciálnu stratu..
ale aký prínos?
o tom že očakávajú vyššiu presnosť pristáti viem, ale to sa predsa nedá vysvetľovať "žeriavom"?
je tam aj niečo naviac?
napríklad zníženie pomeru hmotnosti pristávacieho zariadenia, v prospech roveru?
(pri tak ťažkom stroji by sa hodilo práve to..)
ales - 21/4/2010 - 21:52
citace:sky crane
napríklad zdôvodnenie prečo sa rozhodli testovať novú nevyskúšanú techniku na tak drahej sonde?
prečo nepoužili "klasiku" normálnu "nohatú" pristávaciu plošinu?
Podle článku na http://www.space.com/businesstechnology/061129_msl_skycrane.html byly důvody pro "sky crane" zhruba tyto:
- pro airbagy je sonda moc těžká (přes 700 kg)
- v roce 1999 selhal klasický "nohatý" systém na sondě Mars Polar Lander (a NASA hledala i jiné možnosti)
- odpadají možné problémy při sjíždění roveru z rampy
- lze přistát do poměrně těžkého a neznámého terénu
- povrch v okolí přistání se relativně málo poškodí zplodinami z raketových motorů
Přesto NASA stále používá i "klasické" systémy - viz. sonda Phoenix.
alamo - 21/4/2010 - 22:38
dík
ten článok poukazuje hlavne na jedno, vyššiu bezpečnosť
asi to použijú aj pre obe zložky sample return
dík.. takže k vývoju prispeli špecifické podmienky marsu, na marse je to skrátka výhodné
aj v prípade pilotovanej výpravy bude väčšina pristátí automatická, a zníženie nákladov si žiada určitú štandardizáciu, keď sa jeden systém použije pri všetkých pristátiach
takže fakt, prečo to nepoužiť aj pre pilotovanú výpravu?
a ak sa to použije, ukáže sa že vývoj obrieho "ňoumiverzálneho" altairu pre mesiac, na báze ktorého by sa dal vyvinúť s pridaním aerodinamického brzdiaceho krytu, pristávací prostriedok pre mars, bol totálne scestný
následkom čoho bol scestný aj costellation ako celok..
pospa - 24/4/2010 - 19:21
Aktuální stav příprav v prezentaci pro březnové zasedání MEPAG.
Veškeré elektrické pohony a vědecké vybavení dodáno až na REMS, SAM a ChemCAM.
S touto správou má iHNed "pouze" měsíční zpoždění. Tomu říkám "solidní novinářský výkon". pospa - 21/5/2010 - 09:53
Plánovači NASA stanovili startovací okno pro MSL na 25.11. - 18.12. 2011.
Přistání na Marsu by pak mělo proběhnout mezi 6.8. a 20.8. 2012.
Tyto termíny byly zvoleny s ohledem na trajektorie obou v současné době obíhajících umělých družic Marsu, které by měly posloužit pro komunikaci během sestupu a přistání MSL. Nicméně místo přistání ještě není přesně určeno - stane se tak zřejmě až během přeletu Země - Mars.
Přímé spojení se Zemí během EDL manévrů by bylo možné taky, ovšem s řádově nižší přenosovou rychlostí 1 bit/s , kdežto přez retranslační družice se nabízí 8000 bit/s a více.
Minulou sobotu 15.5. 2010 se v Pasdenské JPL konal každoroční den otevřených dveří.
Pár fotek z této akce, včetně stavu "rozloženosti" MSL, přináší na svých stránkách jeden z návštěvníků.
Během května 2010 pokračovaly na základně NASA Dryden Flight Research Center testy sestupového radaru zavěšeného na nose vrtulníku Eurocopter AS350.
Bylo testováno měření sestupových parametrů radarem při simulovaném spouštění makety roveru.
Čtyři videa z dubnových testů brzdicího padáku MSL v 36 m aerodynamickém tunelu v Ames Research Center. Z toho posledního je vidět, že i v JPL mají rádi 1.4.
Všimli jste si na fotkách nebo videu těch otvorů na obvodu kol?
Asi ano.
A víte k čemu slouží?
Možná je těch účelů více, ale rozhodně je v těch otvorech v Morseovce zakódovaná pěkná reklama
.---
.--.
.-..
... každý 1,5 m jízdy Curiosity bude mít JPL na Marsu ve stopch roverou svou čitlnou značku.
Tak se dělá pí-ár na cizích planetách
admin - 15/7/2010 - 15:52
To je kouzelný.
Bylo k tomu nějaké oficiální info?
pospa - 15/7/2010 - 15:58
Na vývojovém modelu podvozku z r 2007 byly ještě v "traktorovém" vzorku kol přímo písmena JPL/LPJ
Zřejmě po zkušenostech z pozemních testů byly z důvodu lepšího "odvodu" písku a kamení z vnitřní strany strany kola u novější verze vytvořeny po obvodu poměrně velké a početné otvory (12), kterými může půda při každé otáčce kola vypadávat ven.
Na Curiosity byl připojen sloupek pro přístroje dálkového průzkumu - Remote Sensing Mast
pospa - 20/7/2010 - 11:20
MARDI - MARs Descent Imager - dolů směřjící barevná kamera 1600 x 1200 px bude už 2 minuty před přistáním sledovat situaci pod MSL rychlostí 4 snímky / sekundu.
Myslím, že z toho bude jedno z TOP 10 videí na YouTube 2012
MARDI se bude možná využívat i během pobybu po povrchu planety. Záležet bude na vědecké užitečnosti a energetické bilanci roveru.
The Curiosity rover took its first steps Friday inside a clean room at the Jet Propulsion Laboratory, kicking off a test campaign to prove the $2.3 billion robot can operate on the surface of Mars.
pospa - 26/7/2010 - 11:27
Curiosity má za sebou první dětské krůčky - 2 metrovou jízdu vpřed a vzad v pozemském 1g.
Pro tento test byla vystrojena ekvivalentní zátěží tak, aby se přibližně simulovalo 0,37g na Marsu.
Btw. věděli jste, že RTG zdroj se bude na MSL připojovat až těsně před startem, ve chvíli, kdy je rover i s celou sondou připojen k raketě a je pod aerodymanickým krytem?
Tímto stylem to probíhalo i u sond Cassini a New Horizons.
[Upraveno 26.7.2010 pospa]
pospa - 26/7/2010 - 16:50
Ta sestava kamer na připojeném RSM je prostě sqělá
citace:Ta sestava kamer na připojeném RSM je prostě sqělá
ako je to vlastne s tymi zoomovacimi kamerami? budu alebo nebudu?
pospa - 27/7/2010 - 09:21
citace:ako je to vlastne s tymi zoomovacimi kamerami? budu alebo nebudu?
viz můj příspěvek z 8.4. :
"Mallin Space Science Systems dostalo od NASA zadání (a peníze) na výrobu druhého páru kamer MastCam s původně zamýšleným ZOOMem. Pokud se jejich výroba, testy a dodání podaří včas, budou jimy současné MastCamy (bez ZOOMu) nahrazeny a poletí na Mars."
Do startu na konci listopadu 2011 zbývá více než rok, komplexní testy roveru jsou v plánu na první čvrtletí 2011. Takže je na MastCamy se zoomem ještě relativně dost času - pracuje se na jejich výrobě od začátku dubna t.r.
Na stránkách výrobce http://www.msss.com/news/index.php?id=14 zatím žádné novější informace k dispozici nejsou. -=RYS=- - 27/7/2010 - 23:51
To jsem zvedavej, jak chce ten Cameron natocit nativni 3D HDTV (1920x1080) filmovy dokument z povrchu Marsu. Pokud budou vhodne snimky preneseny (v X-direct pasmu bude prenosovka tak 60-300kbps) snimek po snimku (25obrazku za sekundu pro sekundovy zaznam), tak to bude trvat rok, nez se prenesou vsechny snimky pro zpracovani do 10-ti minutoveho 3D HDTV videa.
Mozna kdyz by zakladna sondy obsahovala retlaslator (2.3GHz o az 1.1Mbps na druzici, cas pro prenos je asi 20 minut...doba preletu na MSL cca 2-4x za SOL... a naslednych cca az 400kbps na Zem pomoci DSN), tak by se fotky odforwardili rychleji.
Sam jsem obcas pouzival "letajici BBSku na MIRu"...napsal jsem A4 textu a k tomu 60kb jpg obrazek v 7plus a odeslal jsem to pres pozemni automatickou stanici v Rakousku, kamarad v Chile dostal "e-mail" asi za 5 dni a to cela zprava nemela vice jak 10kb v TXT + 60kb v jpg BinSplit+7plus). 3x musel MIR obletet nez se to presosalo z Rakouska na palubni BBSku a 2x musel MIR obletet nez se to presosalo z palubni BBSky (typ FBB) do Santiaga (do mistno BBS s automatickym SAT forwardem...tedy nejenom pro praci s MIRem).
Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
pospa - 28/7/2010 - 09:22
citace:...Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
Přenosové rychlosti a kapacity MSL:
The data rate direct-to-Earth varies from about 500 bits per second to 32,000 bits per second (roughly half as fast as a standard home modem). The data rate to the Mars Reconnaissance Orbiter is selected automatically and continuously during communications and can be as high as 2 million bits per second. The data rate to the Odyssey orbiter is a selectable 128,000 or 256,000 bits per second (4-8 times faster than a home modem).
An orbiter passes over the rover and is in the vicinity of the sky to communicate with the rover for about eight minutes at a time, per sol. In that time, between 100 and 250 megabits of data (averaging about 1/4 of a CD) can be transmitted to an orbiter. That same 250 megabits would take up to 20 hours to transmit direct to Earth! The rover can only transmit direct-to-Earth for a few hours a day due to power limitations or conflicts with other planned activities, even though Earth may be in view much longer.
Mars is rotating on its own axis so Mars often "turns its back" to Earth, taking the rover with it. The rover is turned out of the field of view of Earth and goes "dark," just like nighttime on Earth, when the sun goes out of the field of view of Earth at a certain location when the Earth turns its "back" to the sun. The orbiters can see Earth for about 2/3 of each orbit, or about 16 hours a day. They can send much more data direct-to-Earth than the rover, not only because they can see Earth longer, but also because they have a lot of power and bigger antennas than the rover.
On-board memory includes 256MB of DRAM and 2 GB of Flash Memory both with error detection and correction and 256kB of EEPROM. That's roughly the equivalent memory of a standard home computer. This onboard memory is roughly 8 times as capable as the one onboard the Mars Exploration Rovers.
Pár zajímavých informací o přístroji ChemCam - (laserové "dělo" + spektrometr) od Sylvestra Maurice - ChemCam deputy PI:
- s ChemCam je v plánu 7-20 "výstřelů" na cíl / sol, a to po celou dobu plánované 2 leté mise (!!!!)
- ChemCam detekuje velmi dobře alkalické kovy, Přechodové(?) a další kovy poměrně slušně.
- Trochu obtížnější, ale stále funkční, je detekce prvků H, C, O, N, P, S, Si ... tyto prvky potřebují 0.5-10% hmotnostního zastoupení ve zkoumaném kameni, aby byly identifikovatelné. Pro C je to například 3-5%, především v závislosti na rozsahu.
- ChemCam nebude schopná detekovat žádné vzácné plyny (což není důležité), ani F a bohužel vůbec nedokáže zjistit Cl.
Pro detekci tohot prvku (Cl) je určen přístroj APXS
- Operační rádius ChemCam bude 1.5 - 7 m
- Pro zasažení a detekci cílové oblasti na vzdálenost 9 m (což byl původně plánovaný rozsah) by bylo potřeba 2 násobně více energie
- K jednotce uvnitř MSL byl přidán aktivní chladič, protože teplo z RTG by ji mohlo výrazně ovlivňovat/poškodit. Poměrně dlouho přešlapovali na místě, když řešili problém, že laser na sloupku RSM by v praxi nefungoval správně, protože by byl příliš chladný, zatímco jednotka uvnitř roveru by měla tendenci se přehřívat. Nyní je ChemCam tým přesvědčen, že elektrický chladič problém vyřešil.
-=RYS=- - 30/7/2010 - 02:00
citace:
citace:...Zkratka prenos bude pomalej a tak musi byt flash pameti vysokokapacitni, protoze nasledny rok se obsah palubni flashky musi odeslat s CRC na Zem.
Přenosové rychlosti a kapacity MSL:
The data rate direct-to-Earth varies from about 500 bits per second to 32,000 bits per second (roughly half as fast as a standard home modem). The data rate to the Mars Reconnaissance Orbiter is selected automatically and continuously during communications and can be as high as 2 million bits per second. The data rate to the Odyssey orbiter is a selectable 128,000 or 256,000 bits per second (4-8 times faster than a home modem).
An orbiter passes over the rover and is in the vicinity of the sky to communicate with the rover for about eight minutes at a time, per sol. In that time, between 100 and 250 megabits of data (averaging about 1/4 of a CD) can be transmitted to an orbiter. That same 250 megabits would take up to 20 hours to transmit direct to Earth! The rover can only transmit direct-to-Earth for a few hours a day due to power limitations or conflicts with other planned activities, even though Earth may be in view much longer.
Mars is rotating on its own axis so Mars often "turns its back" to Earth, taking the rover with it. The rover is turned out of the field of view of Earth and goes "dark," just like nighttime on Earth, when the sun goes out of the field of view of Earth at a certain location when the Earth turns its "back" to the sun. The orbiters can see Earth for about 2/3 of each orbit, or about 16 hours a day. They can send much more data direct-to-Earth than the rover, not only because they can see Earth longer, but also because they have a lot of power and bigger antennas than the rover.
On-board memory includes 256MB of DRAM and 2 GB of Flash Memory both with error detection and correction and 256kB of EEPROM. That's roughly the equivalent memory of a standard home computer. This onboard memory is roughly 8 times as capable as the one onboard the Mars Exploration Rovers.
Nemel jsem presne informace o vysilani z vozitka.
Tu prenosovu rychlost jsem odhadoval z fyzikalnich moznosti a z radioamaterskych zkusenosti. Zkratka cim vetsi sirka VF pasma, tim vetsi vykon, tim vetsi prenosova rychlost, bohuzel prijimac o nekokolik desitek/stovek milionu kilometru dal by to nedokazal diky ztratam zachytit, proto se v kosmu pouziva sire pasma v tolerancich 1-200kHz s dumyslnyma modulacema typu X-PSK, X-PAM (misto QAM) apod..
Ale i tak, jsem se trefil celkem presne. Adolf - 30/7/2010 - 23:11
NASA přidává videokameru k dalšímu marsovskému roveru
By Denise Chow
SPACE.com Staff Writer
posted: 30 July 2010
02:39 pm ET
NASA přidala videokameru k příštímu marsovskému roveru, která bude fotit snímky pro Zemi během cesty, až šestikolý robot bude přistávat na povrchu Marsu.
Nazývá se Mars Descent Imager čili MARDI, kamera se nachází na levé přední straně marsovské vědecké laboratoře Curiosity a měla by zaznamenávat videa s vysokým rozlišením přibližně dvě minuty před plánovaným přistáním roveru na Marsu v říjnu 2012. Je určeno, že Rover bude k Marsu startovat příští rok.
Půjde-li všechno dobře, měly by úvodní videosnímky ukázat, jak odpadá tepelný štít Curiosity zpod roveru a odhaluje pod sebou pruh marsovského terénu osvětleného odpoledním sluncem, říkají činitelé roveru. První scény by měly snímat zemi s rozsahem několika mil. Následující obrázky se zúží a každou sekundu sejmou menší oblast.
Diváci by se ale měli připravit na drkocavou projížďku.
Plně barevné video se bude pravděpodobně obracet a třást, jak bude Curiosity na padáku – i později, až jeho ruksáček s raketovým pohonem bude zpomalovat sestup roveru podle předpisu NASA. Levé přední kolo by pak mělo vstoupit do zorného pole, až Curiosity rozloží svůj mobilní a přistávací podvozek, načež povrchová mise Curiosity může začít.
Přistání bude zaznamenáváno přibližně rychlostí čtyřech snímků za sekundu a to při rozlišení asi 1 600 až 1 200 pixelů na snímek. Film bude během přistání bezpečně uložen do vlastní flash paměti Mars Descent Imager.
Spoléhání na informace
Od Curiosity, která bude v den přistání asi 150 milionů mil (250 milionů km) od Země, se očekává, že obrázky a další data vyšle zpět na Zemi pomocí retranslace jednoho ze dvou Marsovských orbiterů. Denní objem dat bude rovněž omezen množstvím času, který orbitery nad ní každý den stráví.
„Dostaneme je sem ve dvou fázích,“ říká Michael Malin z Malin Space Science Systems společnosti umístěné v Kalifornském San Diegu, která Mars Descent Imager postavila. „Nejdříve dostaneme zmenšeniny odeslaných obrázků s pouze několika snímky v plných rozměrech.“
Následná vysílání dat dodají dodatečné snímky, které se zvolí podle toho, co se ukáže na zmenšeninách.
„Verze s menším rozlišením ze zmenšených obrázků budou porovnatelné s kvalitou obrázků ve video YouTube,“ řekl Malin. „Verze s high-definition rozlišením ale nebude k dispozici, dokud se nepřenese celá sada obrázků na Zem, což může trvat týdny nebo i měsíce, neboť to bude sdílet prioritu s daty z dalších přístrojů.“
Náhled na okolí
Mars Descent Imager též týmu Mars Science Laboratory poskytne informace o místě přistání a jeho okolí. To pomůže vědcům mise interpretovat pohledy roveru z úrovně země a pomůže jim i naplánovat počáteční cesty.
„Každý z 10 vědeckých přístrojů na roveru hraje svou roli při úspěchu mise,“ řekl vedoucí vědec Curiosity John Grotzinger z California Institute of Technology in Pasadena, Calif. „Tento nám poskytne ponětí o terénu kolem místa přistání a může nám ukázat věci, které chceme studovat. Z informací z těchto obrázků budeme vycházet při svých úvodních rozhodnutích o tom, kam rover pojede.“
Stovky obrázků nasnímané touto kamerou ukáží podrobnosti menší, než které dovedeme rozlišit v obrázcích nafocených z orbity. Sada obrázků od vyšší výšky až do úrovně terénu vědcům umožní upřesnit umístění Curiosity i před tím, než orbiter může rover vyfotografovat na povrchu.
„Během tak asi prvního dne, budeme vědět, kde jsme a co je kolem nás,“ řekl Malin. „MARDI moc nepomůže s šestiměsíčním plánováním – k tomu použijeme orbitální data – ale bude důležitá pro šestidenní a 16-denní plánování.“
Ale počkejte, je toho víc
Kombinace informací ze sestupových obrázků s informacemi z pohybových senzorů kosmické lodi též umožní výpočty rychlostí větru, který bude kosmickou loď na její cestě dolů ovlivňovat, čímž vědcům poskytne důležitá atmosférická a vědecká měření.
Sestupová data tudíž budou hrát roli při konstrukci a testování budoucích přistávacích systémů pro Mars, které by mohly zvýšit zvládnutí odvratitelných rizik.
Po přistání nabídne Mars Descent Imager dovednost v získání detailních obrázků země pod roverem, aby se přesně sledovaly jeho pohyby nebo za účelem geologického mapování. Zda bude těchto schopností skutečně využito, rozhodne vědecký tým, který bude pověřen řízením rozpočtu, datových a časových omezení.
Minulý měsíc inženýři kosmické lodi a technici přeinstalují Mars Descent Imager na Curiosity během toho, co se očekává, že je to závěrečný čas této části montáže a testování roveru a jeho letového systému v NASA's Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně.
Mimo vlastního roveru zahrnuje letový systém letový stupeň pro operace mezi Zemí a Marsem a sestupový stupeň, aby bezpečně snesl rover z vršku marsí atmosféry na zem.
Tato kamera Mars Descent Imager (MARDI) poletí na roveru Curiosity při misi Mars Science Laboratory. Dolů shlížející kamera bude snímat obrázky po sekundách s 1 600 až 1 200 pixelů na snímek po asi dvě úvodní minuty, než se Curiosity dotkne v říjnu 2012 Marsu. MARDI a dvě další kamery dodala pro tuto misi Malin Space Science Systems, San Diego, Calif. Kapesní nůž poskytuje pro obrázek měřítko. Credit: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems
Tento graf vyobrazuje postupnost klíčových událostí v říjnu 2012 od doby, kdy kosmická loď NASA Mars Science Laboratory se svým roverem Curiosity vstoupí do atmosféry Marsu až do momentu poté, kdy se dotkne povrchu. Kamera Mars Descent Imager (MARDI) na roveru poskytne video přistání s vysokým rozlišením s pohledem dolů počínaje okamžikem oddělení tepelného štítu. Credit: NASA/JPL-Caltech
Mars Descent Imager pro NASA's Mars Science Laboratory tento obrázek udělal uvnitř čisté místnosti Malin Space Science Systems v San Diegu v Kalifornii během kalibračního testování kamery v červnu 2008. Ukazuje zástupce vedoucího testovatele přístrojů Kena Edgetta, který drží šestistopové kovové pravítko, které bylo použito jako testovací cíl pro hloubku pole. Credit: NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science Systems
pospa - 2/8/2010 - 13:10
Video (47:36) z přednášky Jen Blank o ChemCam před dvěma měsíci v SETI institutu:
... několik otázek z diskuse zůstalo nezodpovězeno.
Většinou se týkaly způsobu kalibrace zaměřování optiky laseru a spektrometru, měření vzdáleností zkoumaného objektu a mezer v měřicích rozsazích spektrometrů.
Taky by mě zajímalo, jak se hodlají vypořádat s nánosem prachu, který ulpí během provozu na optice spektrometru/laseru ...
Víte, na to, že se uvažovalo o startu už v roce 2009, je na MSL ještě spousta práce. Překvapuje mě to. Ale je samozřejmě dobře, že si dávají záležet, aby nakonec všechno klaplo.
pospa - 16/9/2010 - 12:02
citace:Víte, na to, že se uvažovalo o startu už v roce 2009, je na MSL ještě spousta práce. Překvapuje mě to. Ale je samozřejmě dobře, že si dávají záležet, aby nakonec všechno klaplo.
Pro lepší přehled o tom jak, kdy a proč k odkladu startu došlo doporučuji pročíst si toto vlákno i trochu více do minulosti
Množství práce je víceméně stejné jako by bylo i při dodržení původního plánu (vybavení a funkce zůstávají +/- stejné), jen je teď na to o 26 měsíců více času.
Pokud tedy vznikl prostor veřejnosti prezentovat každou "maličkost" z testů a předstartovních příprav, tak to může (oprávněně) vytvářet dojem, že je na tom ještě hromady práce.
Ano je, ale ne o moc víc, než by bylo před 2 lety. [Upraveno 16.9.2010 pospa]
arccos - 16/9/2010 - 19:39
citace:Pro lepší přehled o tom jak, kdy a proč k odkladu startu došlo doporučuji pročíst si toto vlákno i trochu více do minulosti
Množství práce je víceméně stejné jako by bylo i při dodržení původního plánu (vybavení a funkce zůstávají +/- stejné), jen je teď na to o 26 měsíců více času.
Pokud tedy vznikl prostor veřejnosti prezentovat každou "maličkost" z testů a předstartovních příprav, tak to může (oprávněně) vytvářet dojem, že je na tom ještě hromady práce.
Já vím, přece tu zdaleka nejsm poprvé.
Ovšem právě tak jsem tu moji připomínku myslel - té práce na roveru je zhruba stejně, přesto se uvažovalo, že se to stihne už před rokem. Tehdejší odložení mě vůbec nepotěšilo, ale možná dobře tak, je to určitě lepší než všechny tyto práce uspěchat (případně ještě v horším případě neudělat některé testy).
pospa - 17/9/2010 - 11:09
Pár nových obrázků z testů a seřizování titanové robotické paže na začátku září 2010.
Délka 2,3 metru, 2 ramenní, 1 loketní, 2 zápěstní klouby. Na konci otočná hlavice s 33 kg vědeckého vybavení (na obrázcích ještě není plně vystrojena). Přesnost polohování na konci ramene cca +/- 2 mm. Testy při náklonu roveru 0 - 20°.
citace: NASA přidává videokameru k dalšímu marsovskému roveru
By Denise Chow
SPACE.com Staff Writer
posted: 30 July 2010
02:39 pm ET
Dovolil bych si ke kameře MARDI uvést pár upřesňujících informací, jelikož z překladu tohoto lehce matoucího článku na space.com zřejmě čerpal i TP pro svou stať "Robot Curiosity - Testovaný i modernizovaný" v L+K 9/2010.
(Takto se pak šíří drobné omyly a nepravdy k široké veřejnosti )
Tak tedy:
- už 14.12. 2004 (!) NASA rozhodla, že nově zamýšlený rover MSL bude vybaven mj. kamerami Mastcam, MAHLI a MARDI
- v září 2007, ale v důsledku snah NASA o úspory v projektu, byla už rozpracovaná MARDI z výbavy vyškrtnuta.
(totéž postihlo mj. i ZOOM funkci u dvou kamer MastCam)
- v listopadu 2007 ovšem výrobce (Michael Malin) jednal s NASA Mars Exploration Directorate a JPL, že by byla obrovská škoda rozpracovanou kameru nepoužít a nabídl, že MSSS dokončí její výrobu a testování (u výrobce) na své vlastní náklady. Dále bylo dohodnuto s Peterem Smithem (PI pro Phoenix), že náklady na integraci a testy zabudované kamery na rover v JPL budou kryty z části rozpočtu pro identickou kameru MARDI na sondě Phoenix Mars Lander, u níž bylo rozhodnuto že při přistání použita nebude a plánované náklady na pozemní testy tím pádem nebudou využity. NASA s těmito návrhy souhlasila = kamera byla opět zahrnuta do výbavy MSL (ještě jednou: toto bylo v listopadu 2007!)
- v červeneci 2008 je kamera dokončena (elektronika není třeba - je sdílená s dalšími kamerami roveru) a dodána do JPL.
- od října 2008 (!) je MARDI plně zabudována na rover MSL.
Z toho plyne, že v případě MARDI se zcela jistě nejedná o nový komponent, který by byl přidán do výbavy dodatečně (nad plán) a už vůbec ne někdy v poslední době.
Existovalo pouze dvouměsíční období v roce 2007, kdy s ní vedení NASA nepočítalo.
Jak už bylo psáno v článku na space.com, kamera je umístěna na levém předním rohu hlavního těla roveru.
Na počátku snímání sestupu (pod 3,7 km), cca 2 min před dosednutím, bude snímat oblast zhruba 4x3 km, s rozlišením 2,5 m/px. Poslední zcela ostré snímky budou pořízeny zhruba 5 m nad povrchem, snímaná oblast 5x4 m, rozlišení 3,3 mm/px. Po přistání (kamera bude cca 0,7 m nad povrchem) by mohlo být rozlišení 1,5 mm/px, ale optika bude mimo fokus a snímky neboudou moc ostré.
Ostatně i snímání během sestupu bude dost ovlivněno vibracemi při letu na padáku a později činností 8 tryskových motorů sky-crane.
Určitě to ale bude něco nového a v Cameronově filmu Curiosity - MARS 3D (o tom nepochybujte) něco z těch 500 pořízených HD snímků určitě uvidíme
Hmm, když už jsme u těch kamer.
Tak ty dvě nejlepší "děla" na MSL - MastCamy, budou mít možnost plnobarevného snímání v RGB (na CCD s Bayerovým barevným filtrem), tak taky například přez jiné filtry v infračerveném spektru.
Takže jejich testovací snímky pak vypadají takto:
Špionážní infra snámky nepřítele ve tmě ale nečekejme, využítí těcho shopností bude samozřejmě čistě vědecké.
pospa - 21/9/2010 - 11:08
Výrobce MastCamů (MSSS) aktualizoval web o těchto kamerách a přidal testovací snímky a VIDEO (!) pořízené prěd odesláním do JPL i po montáži na MSL.
... škoda jen té výrazné vinětace v rozích a kolem okrajů snímků z 34 mm objektivu.
U druhé kamery se 100 mm objektivem je to o něco lepší, ale je to tam taky.
Připisuju to na vrub rámečkům na konci sluneční clony; nejsem ale odborník, tak možná je příčina někde jinde.
Snímky tak bude třeba ořezávat - zmenšovat užitnou hodnotu, extra práce.
Myslel jsem, že takové vady objektivů by u tak drahých kamer nemusely být
pospa - 21/9/2010 - 11:35
Krásný příklad vedlejších produktů z vývoje kosmické techniky:
Kalifornská firma inXitu, která se podílela na dodávce přístroje SAM pro analýzu vzorků MSL, uvedla na trh přenosný (kufříkový) chemický analyzátor minerálů inXitu Terra.
Výhody takového zařízení, provádějícího chemický rozbor přímo na místě odběru vzorků, bez nutnosti klasické "kamenné" laboratoře, jsou na snadě.
citace:... škoda jen té výrazné vinětace v rozích a kolem okrajů snímků z 34 mm objektivu.
U druhé kamery se 100 mm objektivem je to o něco lepší, ale je to tam taky.
Připisuju to na vrub rámečkům na konci sluneční clony; nejsem ale odborník, tak možná je příčina někde jinde.
Snímky tak bude třeba ořezávat - zmenšovat užitnou hodnotu, extra práce.
Myslel jsem, že takové vady objektivů by u tak drahých kamer nemusely být
Tato vinětace je běžnou záležitostí všech objektivů. Nebývá příliš pozorovatelná, protože rozměr snímacího čipu či zobrazovacího okénka je běžně volen menší tak, aby jeho rohy těsně minuly oblast vinětace a zobrazovala se jen kvalitně vykreslená středová plocha. Zde zřejmě došlo k optimalizaci velikosti zobrazené plochy a rozměrů kamery vzhledem k maximálnímu zachycení zobrazení okolí a proto ji nelze považovat za nedostatek. Aby byla odstraněna, musel by mít objektiv větší průměr a tím i velikost a váhu nebo by snímací čip musel mít menší úhlopříčný rozměr a tím menší rozlišovací schopnost (počet pixelů) nebo při stejném počtu pixelů by měly menší rozměr a tudíž menší citlivost. Pro vědecké účely vinětace nevadí, pro "líbivé" snímky pro veřejnost není problém je oříznout. Navíc se zastíněné rohové pixely dají použít k automatické kompenzaci rozptýleného zbytkového světla v kameře a tím ke zlepšení kontrastu, ale já nevím, zda zde bude tato možnost využívána.
pospa - 21/9/2010 - 22:13
citace:
citace:... škoda jen té výrazné vinětace v rozích ...
Tato vinětace je běžnou záležitostí všech objektivů. Nebývá příliš pozorovatelná, protože rozměr snímacího čipu či zobrazovacího okénka je běžně volen menší tak, aby jeho rohy těsně minuly oblast vinětace a zobrazovala se jen kvalitně vykreslená středová plocha...
Jj, je to přesně tak jak píšete - v MastCamech použitý CCD prvek má 1600 x 1200 px, ale snímky, které bude MSL odesílt už budou ořezány na 1200 x 1200 px.
Zobrazený viněting je podle člověka přímo z MSSS (Tanya Harrison) u MastCamů způsoben otočným kolem s filtry mezi objektivem a CCD.
V podstate tusim 18W laser v "TO-18" nekde na 1070nm (neznam presne parametry, jen odhaduji z vlastni zkusenosti) necha az na 7 metrovou vzdalenost odparit kousek sutru na povrchu a z toho odpareneho materialu detekuje obsah pomoci odrazenych paprsku na zionizovanych molekulach materialu zpet do parabolickeho zrcadla do "fotodetektoru".
citace:... asi pred 6 lety se zpratelena parta z Liberce pokousela vyrobit FSO pojitko s podobnym optickym systemem
Můj kamarád pracoval na tomtéž v USA u fy Terabeam - laserový broadband přenos, převážně pro videokonference v mrakodrapových aglomeracích velkoměst. Meli využívat i odrazy paprsku od skleněných stěn budov. http://www.terabeam.com/corporate/index.php
Bohužel to nedopadlo - problémy se smogem, mlhou, ptáky a netopýry byly téměř neřešitelné, takže po cca 10 letech vývoje, testování a prvních zakázkách je přebral Proxim, který se už laserem nezabývá -=RYS=- - 24/9/2010 - 18:15
Na fotce dole jsem ten vlevo s holi (sice bylo po prvni operaci, ale bohuzel o par mesicu pozdeji se zdravotni "problem" vratil zpet).
[Upraveno 24.9.2010 -=RYS=-]
-=RYS=- - 26/9/2010 - 11:35
citace:Krásný příklad vedlejších produktů z vývoje kosmické techniky:
Kalifornská firma inXitu, která se podílela na dodávce přístroje SAM pro analýzu vzorků MSL, uvedla na trh přenosný (kufříkový) chemický analyzátor minerálů inXitu Terra.
Výhody takového zařízení, provádějícího chemický rozbor přímo na místě odběru vzorků, bez nutnosti klasické "kamenné" laboratoře, jsou na snadě.
See: http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/schemata/rucni_bezdotykovy_detektor_a_analyzator_materialu/
U toho s PDA je mene vykony laser, laser dioda od Toshiby ma 1W, ale je buzena jen na max 500mW, aby zivotnost byla lespon 10 let.
Sled impulsu je tez podobny....vice jak 200 impulsu/s.
Jen ta cena neni lidova, zacina na 600000Kc.
Kazdopadne, az v ramci akce "CubeSat for Moon-lander" nekdo bude potrebovat zjistovat material na Mesici, tak neni problem vozitko/sondu opatrit takovym zarizenim s tim, ze seriovej vystup RS232c by se napojil na palubni CPU pro odesilani vedeckych dat.
[Upraveno 26.9.2010 -=RYS=-]
Adolf - 28/9/2010 - 23:35
6 tvrdých faktů o příštím marsovském roveru NASA
By SPACE.com Staff
posted: 28 September 2010
07:57 am ET
Příští marsovský rover NASA Curiosity o rozměrech auta se právě kousek po kousku montuje.
Marsovský rover Curiosity známý též jako Mars Science Laboratory odstartuje koncem roku 2011 a na Rudé planetě přistane v srpnu 2012. Jeho hlavním cílem je, jak tvrdí činitelé NASA, vyhodnotit, zda Mars měl někdy prostředí schopné podporovat mikrobiální život.
Zde je podle NASA šest základních fakt o Curiosity a její misi za 2,3 miliardy $:
1) Má rozměry auta
Curiosity má rozměry asi Mini Cooperu – je mnohem větší než jeho předchůdci o rozměrech golfového vozíku Spirit a Opportunity i menší rover Pathfinder.
Curiosity je dvakrát delší (asi 9 stop neboli 2,8 metrů) a čtyřikrát těžší než Spirit a Opportunity, které oba přistály v roce 2004. Pathfinder, který měl rozměry asi mikrovlnné trouby, přistál na povrchu Marsu v roce 1997.
2) Oblast přistání není definitivní
V listopadu 2008 zúžila NASA volbu místa přistání na Marsu pro Curiosity na čtyři finalisty. Každé z kandidátských míst je spojeno s dávnou vlhkou minulostí planety, což je činí atraktivní zastávkou na Marsu.
Agentura vybere jedno, o němž věří, že se na něm mohly zachovat geologické záznamy o prostředí příznivém pro život.
Konečné místo přistání musí též vyhovět kritériům na bezpečné přistání, což nás přivádí k metodě přistání pro Curiosity.
3) Na tomto roveru žádné airbagy
Jelikož je Curiosity moc těžká pro systém přistání s airbagy, které byly nainstalovány na předchozích marsích roverech, vybavila ji NASA něčím zcela odlišným. Rover použije něco podobného těžkému vrtulníku fungujícímu jako létající jeřáb, který ji shodí na povrch Marsu.
Až padák zpomalí sestup roveru k Marsu, nad povrchem se zažehne jeho ranec s raketovým pohonem a snese při závěrečném manévru přistávacím jak rover tak i tether. Marsovský létající jeřáb odletí po snesení Curiosity kousek vedle, aby až nakonec spadne, nezasáhl rover.
4) Curiosity má laser
Curiosity bude ke zkoumání kamenů, půdy a atmosféry používat 10 vědeckých přístrojů včetně laseru k odpařování kousíčků kamenů. Další přístroj bude zkoumat uhlíkaté molekuly ve vzniklém oblaku prachu, ty totiž tvoří stavební kameny života, jak jej známe.
Na stožárech namontované kamery budou studovat objekty z dálky a otočně připevněné robotické rameno Curiosity si bude zajímavé cíle prohlížet zblízka. Nakonec analytické nástroje na tělese roveru určí složení vzorků kamenů a půdy získané pomocí prášek odvrtávající vrtačky a sběračky.
5) Rover má 6-kolý pohon
Rover Curiosity by mohl být terénním šampiónem Marsu.
Každé z šesti kol roveru má nezávislý hnací motor se dvěma předními a dvěma zadními koly vybavenými vlastními motory řízení směru. Toto uspořádání by mělo roveru poskytnout dobrou obratnost, jenž umožní otočku na místě o 360 stupňů.
Tato kola jsou též veliká. Každé má napříč 20 palců (51 centimetrů) – to je dvojnásobná šířka oproti Spiritu a Opportunity. Rover by tudíž měl být schopen přejet přes překážku až 30 palců (75 cm) vysokou.
6) Curiosity poháněná plutoniem
Předchozí marsí rovery měly sluneční pohon omezující jejich použitelnost na slunná místa a sezóny.
Na druhou stranu Curiosity bude používat hnací systém na bázi radioizotopů, které vyrábí elektřinu z tepla uvolňovaného při radioaktivním rozpadu plutonia. To znamená, že Curiosity bude schopna toulat se po celý rok světlem i tmou.
Od přistání landerů NASA Viking vypuštěných v 70. letech nevysadila kosmická agentura na Mars už žádnou sondu s jaderným pohonem.
O primární misí roveru se předpokládá, že potrvá celý marsí rok (687 pozemských dnů), to je mnohem déle než plánovaných 90 dnů misí Spirit a Opportunity. Vyšší výkon by roveru měl umožnit jezdit déle a dále než až dosud kterýkoliv předchozí rover, říkají manageři mise.
Seznamte se s příštím marsím roverem NASA Curiosity. Ten je naplánován k vypuštění v roce 2011 a přistání na Marsu v srpnu 2012. Credit: SPACE.com/Karl Tate
Originál a odkazy: http://www.space.com/businesstechnology/nasa-curiosity-mars-rover-basics-100928.html
pospa - 30/9/2010 - 11:00
V těchto dnech (28. - 30.9. 2010) probíhá už 4. workshop ohledně výběru místa přistání MSL.
Zatím jsou z této akce k dispozici jen neoficiální soukromé postřehy, ale myslím, že celkem důvěryhodné a rozhodně velmi obsáhlé.
Není v mých silách to celé překládat, takže jen v krátkosti pár bodů:
- bylo dokončeno přesné stanovení příletové trajektorie a geometrie vstupu do atmosféry Marsu. Z toho vychází upřesněná velikost a orientace přistávací elipsy (20 x 25 km)
- dodatečně uvažovaná (dvě) kandidátská místa přistání z ledna t.r. už nejsou předmětem dalších úvah.
- díky dvouletému prodloužení předletových příprav bylo provedeno několik vylepšení, např. instalace větší baterie, která disponuje o 90% větší kapacitou
- díky simulacím došlo k lepšímu pochopení termální bilance všech částí roveru, což dovedlo konstruktéry k větší jistotě ohledně přežití klimatických podmínek v různých zeměpisných šířkách -> bude téměř jedno v jaké šířce se přistane
- z toho vyplývá, že všechna 4 kandidátská místa na přistání (Mawrth, Gale, Holden, Eberswalde) jsou z pohledu bezpečnosti přistání a dlouhodobého provozu rovnocenná = stejně bezpečná. Výběr se tudíž může větší měrou zaměřit jen na vědecké aspekty.
- Všechan místa jsou už kompletně zmapována v nejvyšším možném rozlišení kamerou HiRISE a to stereo.
- Úvodní přednášky prezentovaly pozemské metody a techniky hledání a zajišťování uchovaných důkazů o projevech mikrobiologického života v dávnověké minulosti Země a možné analogie pro průzkum na Marsu.
- Další přednášky a diskuse podrobně rozebíraly geomorfologii a mineralogii jednotlivých kandidátských míst.
- Finální místo pro přistání bude vybráno nejvyšším vedením NASA až v létě 2011
Dnes a zítra se také koná 23. zasedání MEPAG (Mars Exploration Program Analysis Group), takže se máme na co těšit.
Pár přednášek už je uvolněno ke stažení tady: http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/sep-10/index.html
[Upraveno 30.9.2010 pospa]
arccos - 30/9/2010 - 13:24
Mým favoritem je rozhodně Mawrth!
Mimochodem, poblíž druhého potenciálního cíle, kráteru Holden, je "Morava Vallis".
pospa - 5/10/2010 - 17:10
citace:Během května 2010 pokračovaly na základně NASA Dryden Flight Research Center testy sestupového radaru zavěšeného na nose vrtulníku Eurocopter AS350. Bylo testováno měření sestupových parametrů radarem při simulovaném spouštění makety roveru.
Když se teď dodatečně dívám na video z této akce http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=14655557 , jak se jim ta zavěšená půl-maketa roveru točí kolem dokola, tak by mě zajímala stabilita skutečného roveru. Je pravda, že bude spouštěn na třech lanech, na roveru ukotvených ve třech různých bodech, ale z navijáku na sky-crane se budou všechna lana odvíjet prakticky z jednoho bodu.
Pokud se bude rover během spouštění točit, může přistávací radar ovlivnit to, že chvíli pod ním bude viset MMRTG zdroj na zádi a v jiný okamžik tam bude mít přední čelo roveru?
Conquistador - 5/10/2010 - 17:23
Mne by spiše zajímalo jestli vyzkouší realný funkční model toho raketového přistavaciho zařizení (sky-crane) a model roveru (nebo nějaký vahový a velikostní ekvivalent) na zemi, než pošlou originály na Mars... Aby z toho ostrého přistaní nebyl nakonec drtivý dopad, což by byla nezměrná škoda. [Upraveno 05.10.2010 Conquistador]
-=RYS=- - 6/10/2010 - 11:15
citace:Mne by spiše zajímalo jestli vyzkouší realný funkční model toho raketového přistavaciho zařizení (sky-crane) a model roveru (nebo nějaký vahový a velikostní ekvivalent) na zemi, než pošlou originály na Mars... Aby z toho ostrého přistaní nebyl nakonec drtivý dopad, což by byla nezměrná škoda. [Upraveno 05.10.2010 Conquistador]
Kdyz by nahodou, tak u RTG je ve stejnem bloku druhy RF majak na 437MHz. Takze kdyz to "dopadne na povrch", tak stejne jako cerna skrinka na Zemi, tak RTG kovovej blok by mel vydrzet a pripadne zacit vysilat nouzovej majak o "neuspechu", ale jestli v majaku budou i nejake telemetricko-telematicke informace to nevim...je to velke asi jako VHS videokazeta. Conquistador - 6/10/2010 - 11:45
z toho tak nějak tuším že žádný ostrý test sky-crane na zemi nebude a vše až do ostrého přistání na marsu bude teoretické.. No doufejme že to vyjde když už je ten program tak dlouho překladán.
pospa - 6/10/2010 - 17:06
citace:z toho tak nějak tuším že žádný ostrý test sky-crane na zemi nebude...
Myslím, že minimálně jeden "drop test" už určitě proběhl, jen jeho výsledky nejsou nikde zveřejněny. Dohledat se dá pouze video z porady (12/2009) ohledně připravenosti k tomuto testu. http://www.youtube.com/watch?v=KT7bEHuvYAQ
Je to nová technologie, takže je zvláštní, že o ní není slyšet více informací. Z toho, že se JPL výsledky testu nikde nechlubí bych usuzoval, že možná ne všechno proběhlo podle plánu.
Conquistador - 6/10/2010 - 18:05
citace:
Je to nová technologie, takže je zvláštní, že o ní není slyšet více informací. Z toho, že se JPL výsledky testu nikde nechlubí bych usuzoval, že možná ne všechno proběhlo podle plánu.
No pravě ticho jako po pěšince, a to ma tři důvody, buď to nezkoušeli a sázi na teorticky propočet šance na uspěch, nebo to vyzkoušely a šlo to jak po másle a nebo to vyzkoušeli ale ma to určité problémy.
Tak jako tak je to nová architekrura přistaní a nic otom neslyšet, čož je škoda... Sice samotný sestup do atmosféry a přistaní bylo u Landeru Phoenix podobné (take ve finale na rakety a nikoli na padaku) zde je to ještě trošku komplikovanější o jeřábový mechanizmus na sky-crane...
pospa - 7/10/2010 - 12:37
Z posledního zasedání MEPAG jedna velmi pěkná a obsáhlá presentace výsledků nedávného 4. workshopu ohledně výběru místa přistání MSL:
Ti biely ninjovia makaju jak nasi pri vykope. 2 makuaju, 5 sa pozera... Conquistador - 21/10/2010 - 22:57
Tomu říkam efektivita práce, jak se tam houpou na židli a kecají už jen kavička a cigarko tam chybí. Chtělo by to Drába a bič a do roku 2012 kdy to ma letět by postavili celou serii roveru
yamato - 21/10/2010 - 23:35
citace:Tomu říkam efektivita práce, jak se tam houpou na židli a kecají už jen kavička a cigarko tam chybí. Chtělo by to Drába a bič a do roku 2012 kdy to ma letět by postavili celou serii roveru
No pravě, čím déle ty montéry pozoruji tím vice zjišťuji že by mohli dělat tři nebo čtyři kusy naraz stejný počet lidí a stejně pomalu.
Možná kdyby dělali vice kusu tak by jeden vyšel levněji a ve finále by toho vice prozkoumali.
Na takovém roveru je přeci nejdražší ten samotný projekt než výroba a let. Nebo se mýlím? Ale určitě je vývoj tou nejdelší častí projektu, je škoda že se u každého roveru se začíná od píky a nenavrhne se nějaký univerzální podvozek s napájením a pak se do kostry nevkládají jednotlivé vědecké aparatury, to by přeci jen vývoj i stavbu dosti zlevnilo, zefektivnilo a urychlilo nebo je moje úvaha špatná?
[Upraveno 22.10.2010 Conquistador]
pospa - 22/10/2010 - 08:47
citace:No pravě, čím déle ty montéry pozoruji tím vice zjišťuji že by mohli dělat tři nebo čtyři kusy naraz stejný počet lidí a stejně pomalu. Možná kdyby dělali vice kusu tak by jeden vyšel levněji a ve finále by toho vice prozkoumali.
Bylo by dobré si uvědomit, že to co vidíte není sériová výroba na montážní lince, ale v podstatě vývojová laboratoř, kde špičkoví vědci a inženýři testují a sestavují jediný exemplář velmi složitého robota na světě. Který musí navíc pracovat na 100% ve velmi nepříznivých podmínkách a bez možnosti jakéhokoli pozdějšího zásahu lidské ruky.
Ano, vypadá to podezřele a směšně, když je v záběru vidět 10 - 15 lidí, od hlavy k patě zahalených v jednotných bílých overalech a fakticky se nějakého HW v jedné chvíli "drží" pouze 2 - 3 z nich.
Jedním z důvodů jě, že kamera zabírá pouze 1/3 z celé haly (střed), přičemž vlevo a vpravo se průběžně dějí další aktivity. Dalším důvodem proč jsou v aktivní činnosti vidět pouze někteří je ten fakt, že v celé skupině je řada různých specialistů, elektro inženýři, systémový inženýři, kvalitáři, atd., kteří čekají na svou část práce.
Veškeré aktivity přitom probíhají podle předem připravených checklistů - kontrolních seznamů, kde je naplánován téměř každý pohyb. Další lidé také zaznamenávají jakékoli závady, lidské chyby, nebo odchylky od nominálního chování či postupů, aby bylo možné odhalit nebo předejít i sebemenším závadám, či kontaminaci, které by mohly zhatit tuto unikátní misi.
A na závěr: nezapomínejte, že JPL je organizace, která skutečně UMÍ dělat úspěšné a dlouhověké robotické kosmické sondy. Tohoto výsledku nebylo docíleno spěchem nebo podceňováním banalit při výrobě a testování, ale přesně opačným přístupem. yamato - 22/10/2010 - 08:49
citace:No pravě, čím déle ty montéry pozoruji tím vice zjišťuji že by mohli dělat tři nebo čtyři kusy naraz stejný počet lidí a stejně pomalu.
Možná kdyby dělali vice kusu tak by jeden vyšel levněji a ve finále by toho vice prozkoumali.
Na takovém roveru je přeci nejdražší ten samotný projekt než výroba a let. Nebo se mýlím? Ale určitě je vývoj tou nejdelší častí projektu, je škoda že se u každého roveru se začíná od píky a nenavrhne se nějaký univerzální podvozek s napájením a pak se do kostry nevkládají jednotlivé vědecké aparatury, to by přeci jen vývoj i stavbu dosti zlevnilo, zefektivnilo a urychlilo nebo je moje úvaha špatná?
[Upraveno 22.10.2010 Conquistador]
ako hovorim, plati stat. Akekolvek logicke uvahy tu neplatia. Zamer nie je urobit to rychlo a efektivne, ale pomaly a draho. Ked uz im odklepli projekt, neurobia to predsa za par mesiacov, bohvie kedy odklepnu dalsi. Treba vsetko pomalicky, od pikySvatopluk Klich - 22/10/2010 - 08:58
Bylo by dobré si uvědomit, že to co vidíte není sériová výroba na montážní lince, ale v podstatě vývojová laboratoř, kde špičkoví vědci a inženýři testují a sestavují jediný exemplář velmi složitého robota na světě. Který musí navíc pracovat na 100% ve velmi nepříznivých podmínkách a bez možnosti jakéhokoli pozdějšího zásahu lidské ruky.
Ano, vypadá to podezřele a směšně, když je v záběru vidět 10 - 15 lidí, od hlavy k patě zahalených v jednotných bílých overalech a fakticky se nějakého HW v jedné chvíli "drží" pouze 2 - 3 z nich.
Jedním z důvodů jě, že kamera zabírá pouze 1/3 z celé haly (střed), přičemž vlevo a vpravo se průběžně dějí další aktivity. Dalším důvodem proč jsou v aktivní činnosti vidět pouze někteří je ten fakt, že v celé skupině je řada různých specialistů, elektro inženýři, systémový inženýři, kvalitáři, atd., kteří čekají na svou část práce.
Veškeré aktivity přitom probíhají podle předem připravených checklistů - kontrolních seznamů, kde je naplánován téměř každý pohyb. Další lidé také zaznamenávají jakékoli závady, lidské chyby, nebo odchylky od nominálního chování či postupů, aby bylo možné odhalit nebo předejít i sebemenším závadám, či kontaminaci, které by mohly zhatit tuto unikátní misi.
A na závěr: nezapomínejte, že JPL je organizace, která skutečně UMÍ dělat úspěšné a dlouhověké robotické kosmické sondy. Tohoto výsledku nebylo docíleno spěchem nebo podceňováním banalit při výrobě a testování, ale přesně opačným přístupem.
OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
pospa - 22/10/2010 - 09:26
citace:OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
Ó, to by byla velmi krásná představa !!! Že také za mé peníze letí tak fantastický robot na Mars a také díky mně přinese celému lidstvu (tedy i Vám a mně) úžasná nová odhalení, data, obrázky, videa atd. z jiné planety. Nic bych si nepřál víc než toto!
Takto vynaložené daně mi připadají 1000x smysluplnější, než sanování tunelářských projektů, bank, podpora notorických nefachčenků, a podobně.
pospa - 22/10/2010 - 10:18
Takže pro ty, kdo nemají problém sledovat "neefektivitu" připomínající mumraj kolem MSL v montážní hale ALTO, a naopak se rádi podívají na to co se právě s Curiosity děje, je tu k dispozici permanentně dostupná webová kamera CC (Curiosity Cam), úmístěná na zasklené návštěvnické galerii pod stropem haly.
Btw. dnes, v pátek 22.10.2010 je v plánu k roveru opět připojit podvozek, tedy dvě sestavy závěsů s pohony a koly.
Podvozek byl v minulých týdnech demontován, aby mohl být rover překlopen "na záda", sejmuto dno a instalována konečně dotestovaná chemická laboratoř SAM.
[Upraveno 22.10.2010 pospa]
Derelict - 22/10/2010 - 10:39
citace:
OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
S touto predstavou nemam zadny problem. Sonda bude pouzita pro vyzkum, ktery prinese dalsi informace potrebne nejenom pro geologii planety Mars, ale dulezite i pro geologii Zeme. Mimo efektu typu nachazeni lozisek tu budou dalsi udaje, pouzitelne napriklad ve stavebnictvi, energetice ci prumyslu ;o)
Ekonomicky se vyzkum vzdy vyplaci. Nejedna se tu jenom o cistou zvedavost, ale o pragmaticky pristup. Nemam dostatecne udaje na zhodnoceni efektivity, ale kdesi davno jsem cetl jeden udaj, ktery beru jako dostatecne priblizny a tykal se investic do vedy. Cisty vyzkum se vraci minimalne stonasobne, ale az v horizontu desitek let. Aplikovany vyzkum se vraci minimalne desetinasobne, ale v horizontu let.
Rover MSL dava moznost nejenom poznavat, ale lepe pochopit geologii dalsich planet, porovnat tyto udaje se zatim nejlepe prozkoumanou planetou. Tyto investice se vrati. Uvedena "nizka efektivita" je dana zpusobem vedeni projektu. Jakakoliv operace se nekolikanasobne kontroluje a eviduje. Snizi se tim chyby v dalsich projektech (tedy i naklady, jedna se o ekonomiku provozu) a zaroven se predchazi chybam v tomto systemu. Uvedomte si prosim, ze stavba tohoto roveru je neuveritelne draha, musi pracovat ve znacne nehostinnem prostredi bez primeho ovladani operatorem, servis je neekonomicky. Pokud nebude fungovat, musite na nej zapomenout. Tedy se tam neda poslat napriklad Hummer a pak teprve zjistit, ze nedostatek atmosferickeho kysliku brani jeho provozu.
Conquistador - 22/10/2010 - 11:00
citace: Bylo by dobré si uvědomit, že to co vidíte není sériová výroba na montážní lince, ale v podstatě vývojová laboratoř, kde špičkoví vědci a inženýři testují a sestavují jediný exemplář velmi složitého robota na světě. Který musí navíc pracovat na 100% ve velmi nepříznivých podmínkách a bez možnosti jakéhokoli pozdějšího zásahu lidské ruky.
Ano, vypadá to podezřele a směšně, když je v záběru vidět 10 - 15 lidí, od hlavy k patě zahalených v jednotných bílých overalech a fakticky se nějakého HW v jedné chvíli "drží" pouze 2 - 3 z nich.
Jedním z důvodů jě, že kamera zabírá pouze 1/3 z celé haly (střed), přičemž vlevo a vpravo se průběžně dějí další aktivity. Dalším důvodem proč jsou v aktivní činnosti vidět pouze někteří je ten fakt, že v celé skupině je řada různých specialistů, elektro inženýři, systémový inženýři, kvalitáři, atd., kteří čekají na svou část práce.
Veškeré aktivity přitom probíhají podle předem připravených checklistů - kontrolních seznamů, kde je naplánován téměř každý pohyb. Další lidé také zaznamenávají jakékoli závady, lidské chyby, nebo odchylky od nominálního chování či postupů, aby bylo možné odhalit nebo předejít i sebemenším závadám, či kontaminaci, které by mohly zhatit tuto unikátní misi.
Já ale neříkám že by měli dělat rychleji nebo by to měli odfláknout nebo něco opomenout. Jsou to odborníci a pracují na prototypu ale opravdu při pozorovaní jejich práce mohli by pracovat na třech kusech naraz při stejné kvalitě v různé formě rozestavěnosti a i na nižší cenu jednoho kusu, např. první kus by byl hotovy z 80%, druhý z 75% a třetí z 70%, všeci by měli pořád kontinuálně co dělat a nemuseli by tam 50% pracovní doby postávat. Prostě by pracovali stejně kvalitně ale efektivněji a lehce by byly více vytižení pospa - 22/10/2010 - 11:24
citace:...Jsou to odborníci a pracují na prototypu ale opravdu při pozorovaní jejich práce mohli by pracovat na třech kusech naraz při stejné kvalitě v různé formě rozestavěnosti a i na nižší cenu jednoho kusu...
Bohužel, u tak velké, složité a drahé mise by zdvojení, nebo dokonce zněkolikanásobení roverů bylo neúnosně drahé. Nejde jen o náklady na stavbu, ale i cenu za vypuštění - více raket a náklady na provozování - nutnost udržovat více nezávislých týmů řidičů, inženýrů a vědců.
U MERů se zdvojení mise ještě podařilo prosadit, ale spíše za účelem zdvojnásobení šance na úspěch (po zkušenosti s neúspěšném přistáním Mars Polar Landeru v roce 1999), rozhodně ne z důvodu "efektivnějšího" využití pracovních sil při montáži a testování.
Mimochodem, když už vzpomínám MERy, tak jejich montáž i testování probíhaly v cca 6-ti týdenním odstupu. Na Spiritu se vše testovalo a zkoušelo poprve, odchytávaly se mouchy, ladil se SW i HW a pak se všechny zkušenosti použily při kompletaci a testování Opportunity, která pak už skoro žádné problémy neměla.
No, pánové - toto není sériová výroba v nějakém podniku pro automobilový průmysl pro snoby, kteří mají nějaké peníze - toto mně obecně velice štve...tady si nelze dovolit žádnou chybu( teda aspoň co my lidi si můžeme dovolit tady na Zemi - pak přichází ty chyby, o kterých nemáme zatím ani zdání... ).
Takže platí přísloví - "Pomaleji se dostaneš dál".
Amen !
Csaba
-=RYS=- - 24/10/2010 - 14:50
citace:
OK ... A teď si co nejživěji představte, že se to všechno děje za VAŠE peníze :-)
Velmi mi to pripomina LRO.
Jde o to, ze sice samotna druzice Mesice funguje po vedecke strance vyborne, ale problem je, ze pro BFU platce dane by bylo mnohem zajimavejsi, kdyz by na palube byl mnohem kvalitnejsi BAREVNA kamera pro snimani lidskych objektu na povrchu.
O co jde, hromada lidi na diskuzich sveta nadava na to, ze ti co postavili LRO jaksi zapomeli na BFU lidi, kteri z toho taky chteli neco mit. Taky tam mohli dat lepsi kameru.
Když jsem si pouštěl zrychleně 2 - hodinový záznam této procedury http://www.ustream.tv/recorded/10352374 , tak mně napadlo srovnání s mechaniky F1, kteří naopak mění 4 kola za 6-7 sekund, a to včetně dotankování 80 litrů paliva a dalších drobností.
Taky je to sehraný tým, taky musí podat 100% výkon, ale klíčový je pro ně co nejkratší čas. Proto proceduru 1000x nacvičují až k dokonalosti, aby závodnímu jezdci dali výhodu co nejkratší možné zastávky v boxu.
Naproti tomu, u jednokusových "sérií" typu výroba robotické laboratoře na Mars, je cíl soustředěn na dodržení co nejbezpečnějšího postupu vedoucího k absolutní spolehlivosti produktu (viz. ovládání jeřábu bezpečně připásané k tělu obsluhy, nebo několik desítek minut trvající vyladění polohy centrální příruby podvozku před sestykováním s tělem roveru). Čas, v tomto případě, nehraje tak důležitou roli (pokud zrovna nehrozí zmeškání startovacího okna), klíčová je opatrnost.
Včera (v neděli) byl rover otočen o 180° a dnes je v plánu instalace robotické paže.
pospa - 2/11/2010 - 14:20
Stav komponentů MSL v montážní hale ke dni 29.10.2010
Dne 4.11. byly na čelní stranu roveru nainstalovány 2 ks Bit Boxů - zásobníků na náhradní vrtací hlavice pro vrtací soupravu PADS (Powder Acquisition Drill System)
Den na to bylo dokončeno mechanické a lelektrické připojení otočné hlavice s kompletní sadou 5 přístrojů/nástrojů (APXS, MAHLI, PADS, DRT, CHIMRA) na konec ramene RA.
Na dny 6.-8.11. je v plánu "učení" robotické paže, jak se v autonomním režimu dostat bezpečně do různých poloh nutných pro plnění úkolů s jednotlivými přístroji.
[Upraveno 06.11.2010 pospa]
pospa - 13/11/2010 - 20:58
Během října byl na rover instalován přístroj RAD - Radiation Assessment Detector o váze 1,7 kg.
Bude měřit radiaci jak během přeletu Země - Mars, tak v průběhu celé mise na povrchu.
Bude to poprve, kdy bude přístroj tohoto typu měřit radiaci přímo na povrchu Marsu, což přispěje novými daty k důkladnějšímu plánování budoucích pilotovaných výprav na rudou planetu.
Dalším důležitým údajem, který bude možno z naměřené úrovně radiace odhadnout, je hloubka pod povrchem, kde by budoucí bezpilotní sondy mohly hledat jednoduché formy života, chráněné před radiací vrstvou půdy.
pospa - 17/11/2010 - 18:03
JPL zveřejnila nové testovací snímky z kamery MAHLI (Mars Hand Lens Imager) - digitální lupa, která je jedním z přístrojů otočné hlavice na konci robotické paže roveru.
MAHLI je plnobarevná kamera s rozlišením 1600x1200 px, chopná zaostřit od 21 mm až po nekonečno, disponující vlastním osvětlením čtyřmi bílými a dvěma UV LED diodami. Dokáže snímat video a díky pohybům ruky i 3D snímky. Je opatřena uzavíratelným prachovým krytem objektivu.
Dva sdružené prvky, připomínající pitot-statické trubice na letadlech, jsou připevněny vodorovně na kamerovém sloupku, podélnou osou natočeny 120° navzájem od sebe. Budou snímat teplotu vzduchu, směr a rychlost větru, relativní vlhkost i pozemní teplotu. Další senzor, umístěný na "hřbetě" roveru, bude měřit UV záření (vůbec poprve). V těle roveru se pak nachází prachově chráněné čidlo atmosferického tlaku a řídicí + záznamová elektronika REMS.
Měrění bude probíhat každou hodinu 5 minut, minimálně po celý jeden martovský rok (23 měsíců) - celkem dost slušná datová řada .
Překvapuje mě, že tak málo - to nikdo z těch, co to mají na starosti nedokáže navýšit deficit o minimálně 500 milionů? - je to skoro hotové a celý svět čeká na vyslání - ty peníze se prostě MUSÍ najít, tak se ptám proč?
Alchymista - 26/12/2010 - 14:39
citace:ty peníze se prostě MUSÍ najít, tak se ptám proč?
Je tam meno nejakej firmy, ktorá "nesmie" padnúť?
Nie, tieto "firmy" už dostali zaplatené, takže to prinajhoršom odnesú nejaký tí "nadšenci", ktorým išlo fakt o vec, o úspech misie. Takže aj keď celý projekt padne, o čo ide?
Kšeft nám nikto kaziť nebude! Svatopluk Klich - 27/12/2010 - 18:34
... vidíš ještě kus dál - ale nebuďme až takoví realisti
Třeba se to fakt jen odloží, navýší se rozpočty a pak... jednoho dne... za devatero horami...
Alchymista - 28/12/2010 - 03:15
v spoločnosti, kde sa všetko hodnotí len cez peniaze to tak bohužiaľ funguje - a na takúto spoločnosť sa zmenil celý západný svet... Sme členmi civilizácie smerujúcej k nevyhnutnému úpadku.
Z trochou štastia MSL skutočne odletí a pristane - a s trochou smoly bude sonda na Marse funkčná dlhšie, ako štát, ktorý ju postavil...
[Upraveno 28.12.2010 Alchymista]
-=RYS=- - 29/12/2010 - 05:58
citace:v spoločnosti, kde sa všetko hodnotí len cez peniaze to tak bohužiaľ funguje - a na takúto spoločnosť sa zmenil celý západný svet... Sme členmi civilizácie smerujúcej k nevyhnutnému úpadku.
Z trochou štastia MSL skutočne odletí a pristane - a s trochou smoly bude sonda na Marse funkčná dlhšie, ako štát, ktorý ju postavil...
[Upraveno 28.12.2010 Alchymista]
Predtim to byl pad rise Rimske a ted pad zapadni civilizace.
Ti cinani se nam fakt smejou....jak pravil Nostradamus.
pospa - 19/1/2011 - 11:47
V druhé polovině prosince 2010, během období dovolených, byly práce na Curiosity zastaveny - na webkameře USTREAM bylo možné vidět celý rover zabalený ve stříbrné ESD fólii.
Počátkem ledna 2011 byly pohyblivé části roveru "zaparkovány" do přeletové polohy, sejmut přední pár kol a celé vozidlo otočeno dnem vzhůru.
Po sejmutí spodního krycího panelu byl 6.1.2011 do těla Curiosity usazen největší z deseti vědeckých přístrojů - Sample Analysis at Mars (SAM).
Více zde: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1100
V těchto dnech je rover opět dnem dolů, i když přední kola ještě stále nejsou na svém místě.
... kdy konečně hodlají otestovat ten samotný skycrane?!
ucvrnkls - 20/1/2011 - 01:06
Slecna je sice sympatacka matfyzacka, ale celkove je muj dojem z landing sekvence rozpacity. Cele se to kynkla , chveje nevypada to robusne. (proc se tomu rozklada podvozek par metru nad povrchem? Co kdyz se neco sekne? Umi se to pred pristanim samo odseknout opakovanim povelu?
A to do toho ted nefoukaji pristavaci motory, turbulence povetri, a zem pevne stoji a nema zadnou +- odchylky do strany atd. Nedej boze aby se pristavalo na nejakych sutrech. Doufam ze kdyz to skonci cely na zadech tak se to bude umet samo otocit do spravne polohy. Aspon ze je tam mensi gravitace.
Tady budeme muset hodne drzet palce.
martalien2 - 20/1/2011 - 10:50
Taky mi porad unika vyhoda tohoto systemu. Kdyby vyhodili navyjaky a daly tam ctyri lehky nohy tak to muze sednout az na zem a jeste muzou zvednout uzitecnou hmotnost.....
Tomas Habala - 20/1/2011 - 11:23
Toto by som chcel vidieť na vlastné oči: stojím na púšti, z oblohy sa niečo vznáša na padáku, padák sa odopína, zapaľujú sa motory, nad povrchom to zastane, motory stále chrlia oheň, na lane sa spúšťa šesťkolesový objekt, dosadá do piesku, lano sa odopína, žeriav odliata kúsok vedľa, tam havaruje, spustený objekt "ožíva" - je naozaj veľkolepé divadlo. Až príliš...
pospa - 20/1/2011 - 16:32
citace:Toto by som chcel vidieť na vlastné oči: stojím na púšti, z oblohy sa niečo vznáša na padáku, padák sa odopína, zapaľujú sa motory, nad povrchom to zastane, motory stále chrlia oheň, na lane sa spúšťa šesťkolesový objekt, dosadá do piesku, lano sa odopína, žeriav odliata kúsok vedľa, tam havaruje, spustený objekt "ožíva" - je naozaj veľkolepé divadlo. Až príliš...
No, bude to mírně jinak než popisujete, ale v podstatě se na tu show těšíte naprosto správně.
Bude to premiéra takovéhoto způsobu přistání.
... na obloze se "něco" snáší na padáku, odpadne tepelný štít, zapálí se motory sky-crane, který je následně uvolněn i se složeným roverem z back shell.
Pokračuje raketově bržděný sestup až je dosaženo čistě vertikální klesání ustálenou rychlostí.
Ve výšce cca 20-35 m nad povrchem je na třech 7,5 m dlouhých lanech rover spuštěn a rozloží se přistávací zařízení - odpružený podvozek.
(Tady je trochu rozpor se starými animacemi, kde je vidět rozevření podvozku ještě před vypuštěním přistávací sestavy z back shell. Zřejmě byl postup změněn, aby volně pohyblivé části roveru negativně ovlivňovali stabilitu sestavy jen po co nejkratší nutnou dobu. Čekám, že aktualizovaná animace se připravuje)
Snášení větrem, registrované přistávacím radarem, i kývání zavěšeného roveru je kompenzováno řízenou činností sestupových motorů.
Až 5 metrů nad zemí je klesání celé sestavy zpomaleno na 0,75 m/s. Po kontaktu všech kol s povrchem jsou poutací lana a kabely na straně roveru přeseknuta, sky-crane vystoupá do 15 m a odlétá opodál (500 - 1000 m), kde s rezervou paliva v nádržích "řízeně havaruje".
Rover čeká několik minut na usednutí zvýřeného prachu a poté začne rozevírat a oživovat další systémy.
Volba tohoto scénáře se sky crane byla ovlivněna zejména těmito faktory:
- velikost/hmnotnost roveru (malé auto / >900 kg) -> kombinace padák(y)/retrorakety/airbagy není schopná zajistit bezpečné přistání tak těžkého nákladu
- požadavek na přesnější přistání do vědecky zajímavé ovšem pro přistání nebezpečné oblasti - nutnost řízeného průletu atmosférou v celém průběhu EDL - ve výsledku menší přistávací oblast
- přistání roveru přímo na kola umožňujě výbrat místo přistání se sklonem až 20° a překážkami až 50 cm vysokými - toto žádný jiný způsob přistání nenabízí !
- možnost okamžité mobility roveru - není potřeba sjíždět ze sklopné a těžké rampy
- raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek
Do ohrožení by se kvůli tomu mohly dostat budoucí planetární mise, například LADEE.
dve slova - cost plus
Ervé - 1/2/2011 - 09:30
Nejhorší je, že cena pomalu roste na 2,5 mld. USD, a to jde relativně o jednoduchý rover. Pro smysluplný výzkum Marsu bychom jich potřebovaly tak 5. Když vidím to krkolomné přistání, bojím se - posun závaží pro řízení vztlaku (proboha proč, když už tam jsou trysky), padáky a crane, ach jo.
pospa - 1/2/2011 - 11:49
citace:... a to jde relativně o jednoduchý rover.
Erve, to si rozhodně nemyslím.
Mohl bys, prosím, uvést příklad jiného (nepilotovaného) zařízení, které se vydalo nebo brzy vydá k jiným kosmickým tělesům a je složitější?
citace:... Když vidím to krkolomné přistání, bojím se - posun závaží pro řízení vztlaku (proboha proč, když už tam jsou trysky)...
Jaký posun závaží máš na mysli?
Pokud je mi známo, tak balast v backshell je během hypersonického sestupu nehybný. Slouží pouze ke konstantnímu posunutí těžiště sestavy mimo osu symetrie, což způsobí klopivý moment -> nenulový úhel náběhu jinak osově symetrického tělesa a tím vyvození vztlaku (L/D = 0,24).
Další (stranový) pohyb těžiště je pak zajištěn motorky RCS, které celou sestavu otáčí vlevo či vpravo, naklání tak výslednici aerodynamických sil do stran a tím korigují boční odchylku od plánovné trajektorie.
Zhruba 15 s před vypuštěním padáku je oněch 6 ks závaží vymrštěno ven, aby se těžiště dostalo do osy symetrie -> vztlak je "zrušen" = žádné interně vyvozované boční síly už nebudou při otevírání supersonického padáku na celou sestavu působit. Toto řešení má přispět k hladkému průběhu plnění padáku při Mach 2.
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
Ervé - 1/2/2011 - 14:16
Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
pospa - 1/2/2011 - 14:46
citace:Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
Mou snahou je udržovat správné informace o MSL v tomto vlákně. Korekce údajů na Wiki cz mezi mé ambice nepatří -> přenechávám to jiným.
Hmm, ...nemá sožitější manipulátor? ...opět si myslím, že ten, kterým se MSL honosí je složitý až až. Je pravda, že vrtací souprava bude odebírat vzorky kamene z hloubky "pouze" 5 cm, ale je to zatím nejvíc, co na Marsu bude. Předchozí sondy jen hrabaly a škrabaly víceméně povrchové vrstvy, ale do kamene brousily jen MERy a to pár mm.
Pravda, ExoMars má v plánu vrtat až 2 metry hluboko, ale poletí až za pár let a teprve uvidíme jak se mu zadaří.
A že laboratoř není komplexní?
Hmm, opět si troufám tvrdit, že takto rozsáhlá souprava citlivých a komplexních přístrojů pro mineralogická, chemická a enviromentální měření na cizí planetu zatím neletěla. Viz. http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
Mirek256 - 1/2/2011 - 15:00
citace:
citace:Zkusíte to opravit na wikipedii? Je to tam blbě napsané. Relativně jednoduchým roverem myslím to, že nemá složitější manipulátory pro přebírání kamenů nebo hrabání (něco jako robotické paže), nemá vrtací zařízení pro odběr a výzkum hlubinných vzorků, a laboratoř je sice složitější, ale ne komplexní.
Mou snahou je udržovat správné informace o MSL v tomto vlákně. Korekce údajů na Wiki cz mezi mé ambice nepatří -> přenechávám to jiným.
Hmm, ...nemá sožitější manipulátor? ...opět si myslím, že ten, kterým se MSL honosí je složitý až až. Je pravda, že vrtací souprava bude odebírat vzorky kamene z hloubky "pouze" 5 cm, ale je to zatím nejvíc, co na Marsu bude. Předchozí sondy jen hrabaly a škrabaly víceméně povrchové vrstvy, ale do kamene brousily jen MERy a to pár mm.
Pravda, ExoMars má v plánu vrtat až 2 metry hluboko, ale poletí až za pár let a teprve uvidíme jak se mu zadaří.
A že laboratoř není komplexní?
Hmm, opět si troufám tvrdit, že takto rozsáhlá souprava citlivých a komplexních přístrojů pro mineralogická, chemická a enviromentální měření na cizí planetu zatím neletěla. Viz. http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/
[Upraveno 01.2.2011 pospa]
Co je na wiki špatně?
Andy - 1/2/2011 - 15:33
citace:Co je na wiki špatně?
Třeba COSPAR .
Ervé - 1/2/2011 - 20:15
Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
yamato - 1/2/2011 - 21:09
citace:Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
aj tak sa mi ta financna politika NASA zda absurdna. Kto si nastuduje akym sposobom sa vlastne financuju misie, da mi za pravdu...
pospa - 2/2/2011 - 12:17
citace:Já vím, že MSL je výrazný pokrok, vědecké vybavení je nesrovnatelně dokonalejší. Pokud někdy bude chtít NASA poslat něco ještě výrazně lepšího, než MSL, bude to stát x miliard, takže je větší šance, že by to bylo spíš několik levnějších misí, kde vždy jen část vybavení bude výrazně zdokonalená. Něco jako vrchol dosažený u Cassini.
Plány NASA na dalších 10 let jsou, co se týče průzkumu Marsu, poměrně jasné:
2013 MAVEN - družice pro podrobný průzkum atmosféry
2016 ExoMars Trace Gas Orbiter - americká účast na společném projektu s ESA
2018 rover MAX-C pro sběr vzorků pro MSR v rámci společné mise s roverem ExoMars
2020 a dále - návazné mise programu Mars Sample Return
(Mars Sample Return Lander, Mars Sample Return Orbiter, Mars Returned Sample Handling Facility)
V současné době se odhady nákladů na všechny 4 fáze programu MSR pohybují v rozmezí 6 - 7 mld USD.
Pak by mohl nastat čas pro (multinárodní) pilotovanou misi k Marsu.
pospa - 2/2/2011 - 20:20
Časosběrné video z překlopení MSL z polohy břichem nahoru zpět podvozkem dolů.
Nemyslím že jedna mise s návratem vzorků je dost pro přípravu pilotované mise, chtělo by to aspoň tři.
pospa - 3/2/2011 - 10:00
citace:Nemyslím že jedna mise s návratem vzorků je dost pro přípravu pilotované mise, chtělo by to aspoň tři.
Pilotovaná výprava bude čistě politické rozhodnutí - vzorky dopravené z jedné oblasti nebo ze tří na to myslím nebudou mít větší vliv.
Ale kdo ví, co bude za 15 let.
Kde bude Čína, kde privátní sektor, jak na tom bude NASA, atd. ...
Adolf - 6/2/2011 - 15:52
Náklady na příští NASA rover pro Mars dosahují téměř $2,5 miliardy
Amy Svitak, Space News Staff Writer
Date: 03 February 2011 Time: 07:00 PM ET Marsí rover Curiosity, stěžejní části NASA mise Mars Science Laboratory, je sestavován dohromady spolu i s rozsáhlým testováním před jeho startem koncem roku 2011. Tento obrázek z 29. června 2010 ukazuje rover včetně podvozkového systému – kola a závěsy, který je po instalaci 28. a 29. června již na místě.
WASHINGTON – NASA mise Mars Science Laboratory potřebuje 82 milionů dolarů finanční injekce, aby se dodržel datum startu na konci listopadu, po vývoji za 2,47 miliardy dolarů rover loni pode činitelů agentury vyčerpali finanční rezervy programu.
Jim Green ředitel NASA's Planetary Sciences Division u ředitelství vědeckých misí U.S. kosmické agentury tento 3-procentní nárůst nákladů připisuje problémům s vývojem podvozkového systému, avioniky, radaru a vrtačky pro rover o velikosti dodávky, který je oficiálně znám jako Mars Science Laboratory Curiosity a zkratkou MSL. Zdržení při dokončení Analyzéru vzorků v marsovském vybavení roveru, který je konstruován k vyčuchání uhlík obsahujících sloučenin v okolním vzduchu, také navýšilo náklady.
„Naším problémem je právě teď MSL,“ řekl Green členům Poradního výboru subkomise planetárních věd NASA při veřejné schůzi, jež zde proběhla 26. ledna. „Už téměř nezbyly žádné volné rezervy.“
Jelikož je MSL určen k dodání na floridskou Cape Canaveral Air Force Station v červnu, tak je, jak Green říká, kategorickým imperativem obnovit finanční rezervy programu, aby byl zajištěn proti případným dalším vývojovým nebo testovacím problémům, které by mohly zapříčinit, že se třítýdenní startovací okno začínající 25. listopadem nestihne.
Cenovka na MSL vyrostla od roku 2008 o více než 660 milionů dolarů, konstatoval audit z února 2010 provedený U.S. vládní účetní kanceláří, která připsala většinu navýšení 68 procentnímu nárůstu nákladů na vývoj hardware od počátku programu v roce 2003.
Ačkoliv NASA plánovala vypuštění MSL v roce 2009, technické těžkosti donutily agenturu, aby misi odložila o dva roky, což je kvůli startovacímu oknu nejmenší možné zpoždění pro kteroukoliv misi určenou k Marsu.
Další odložení startu MSL, říká Green, už nepřipadá v úvahu.
„Ty peníze se musí najít a ty peníze musí být v rozpočtu,“ řekl Green. „Nakonec, když je všechny nepoužijeme, budeme mít možnost volby, ale musí být tam, kde je potřebujeme.“
Green řekl, že situace je zvláště zoufalá vzhledem k tomu, že MSL je jednou ze tří planetárních misí NASA, které se letos vypustí.
Mise Juno k Jupiteru je určena ke startu v srpnu, o měsíc později ji následuje Gravity Recovery and Interior Laboratory (GRAIL), mise třídy Discovery k vypuštění tandemového páru kosmických lodí kolem Měsíce k měření a mapování proměnlivosti lunárního gravitačního pole.
Vzhledem k nepružné povaze většiny startovacích oken k planetám, řekl Green, je jeho vrcholnou prioritou pro tento rok zajistit se proti skluzům v harmonogramu, které by mohly způsobit několikaletá zpoždění a stát jeho divize stovky milionů dolarů. Řekl, že zákonodárci na Capitol Hill už byli uvědoměni o nárůstu nákladů na MSL a že NASA už dala stranou 12 milionů dolarů ve fondech divize, které zbyly z minulého roku, aby pomohly podpořit programové rezervy.
Dalších 23,3 milionů dolarů je pro MSL zapotřebí na konci léta a dalších 46,3 milionů dolarů na další tři měsíce před startem, řekl Green.
Najít dodatečné peníze by ovšem mohlo v současném rozpočtovém prostředí narazit na těžkosti.
Ačkoliv Divize planetárních věd NASA dostala v roce 2011 přidělen 10 procentní roční nárůst na 1,49 miliardy dolarů, musí Congress ještě přijmout výdajový plán pro federální vládu na tento rok, čímž ponechává na základě pokračující rezoluce schválené v prosinci NASA a další organizace zatím na výdajových stropech minulého roku.
Republikánští vůdci navíc v U.S. Sněmovně reprezentantů navrhují u většiny federálních agentur včetně NASA stáhnout odložitelné výdaje ještě více na úrovně roku 2008.
Green řekl, že pokračující rezoluce, na jejímž základě bude NASA provozována nejméně do 4. března, dává divizi o 144 milionů dolarů méně než v současném rozpočtu pro letošek navrhl Bílý dům, včetně 115 milionů dolarů zkrácení v divizi u programu Marsu, který je spravován Jet Propulsion Laboratory (JPL) in Pasadena, Calif.
Green ještě řekl, že jeho divize je připravena hledat vnitřní zdroje k uhrazení nárůstu nákladů MSL počínaje u JPL a jejího zhruba 400 milionového rozpočtu na programy výzkumu Marsu podle pokračující rezoluce.
„Programová kancelář dostala upozornění, že je stáhneme,“ řekl Green. „Máme jen málo volnosti k omezení svých misí v provozu … ačkoliv i tady možnosti jsou. Budeme se muset podívat, který provoz lze odložit.“
Spirit rover NASA např. od svého uvíznutí v písku před více než rokem pracoval jako stacionární vědecká základna. Primární 90-denní mise maličkého roveru skončila už v roce 2004.
Green řekl, že nárůst nákladů na MSL by mohl mít dopad na programy mimo Mars a nevyloučil potenciální zrušení schválených misí, které jsou v současnosti ve vývoji.
Ovšem i kdyby Kongres stáhnul rozpočet NASA na úroveň roku 2008 – 17,3 miliardy dolarů oproti 19 miliardám požadovaným na letošní rok – planetární divize by pravděpodobně přežila bez zrušení programů.
„Věřím, že ten problém můžeme uzavřít … aniž bychom něco zrušili, ale nevím to určitě,“ řekl s dodatkem, že by mohlo přicházet v úvahu zrušení satelitu této divize Lunar Atmosphere Dust Environment Explorer určeného ke startu v roce 2012, který bude obíhat měsíc, aby určil globální hustotu a složení lunární atmosféry. Divize by navíc mohla zrušit mise ve vývoji programů New Frontiers a Discovery.
„Tohle všechno je na stole,“ řekl. „My však tam ještě neležíme.“
Myslim si ze zde je spolehlivost nosice prvorada a zde by to urcite nikdo nesveril sice mozna levnemu - ale rozhodne neproverenemu nosici zacinajici firmy - ktere hodla vynaset dost dle mne "seriovym zpusobem vyrabene - tedy ne prilis unikatni " telekomunikacni a dalsi druzice.
Zde proste spolehlivost nosice je prvorada - stejne jako u letu lidi.
pospa - 10/2/2011 - 13:24
Zajímavý snímek z webkamery v montážní hale - Curiosity je opět vzhůru kolama a v popředí je vidět její zdroj MMRTG (radioisotopový generátor).
Myslím, že to bude spíš jen maketa, či "inženýrský model", nicméně je to poprve co se tento kousek HW objevuje přímo "na place".
Reálná instalace letového generátoru proběhne až těsně před startem, přímo do rakety na rampě.
pospa - 11/2/2011 - 09:24
RTG připojen
... jen mě mate, že nácvik připojování provádí v této poloze - ostrá instalace bude probíhat na rover břichem dolů, s připojeným skycrane těsně nad sebou (a to celé pod aerodymnamickým krytem).
Podle info na UMSF se blíží dokončení kompletace celého roveru a práce směřují k vibračním a temálně vakuovým testům.
random - 11/2/2011 - 11:20
nebude to tak ze ten MMRTG je letovy exemplar a plutoniova vlozka sa do neho ulozi pred startom? .. vramci toho ze seci vieme ze ide o zlozite zariadenie by to bolo celkom rozumne riesenie...
pospa - 11/2/2011 - 14:59
citace:nebude to tak ze ten MMRTG je letovy exemplar a plutoniova vlozka sa do neho ulozi pred startom? .. vramci toho ze seci vieme ze ide o zlozite zariadenie by to bolo celkom rozumne riesenie...
Šílíte? Manipulovat s radioaktivním palivem přímo na rampě?
Těch "plutoniových vložek", neboli General Purpose Heat Source (GPHS) je v MMRTG celkem 8, dohromagy obsahují 4,8 kg Pu 238. S tímto materiálem se musí zacházet za speciálních bezpečnostních podmínek - celý MMRTG je kompletován, testován a uskladněn v ostře střežených prostorách Idaho National Laboratory. Není možné radioaktivní palivo vkládat do generátoru až před startem na kosmodromu. Pokud odhédneme od bezpočnostních rizik, nebylo by mj. možné provést kompletaci za podmínek vysoké čistoty prostředí, plnění vniřního prostoru heliem, provést vibrační testy jednotky, zkoužky těsnosti, atd, atd. To prostě nejde.
Letový exemplář zdroje bude dodán na Floridu jako komplet a tam připojen na systémy roveru jako jeden celek.
Stejným způsobem to proběhlo i u několika předchozích sond.
pospa - 11/2/2011 - 18:53
citace:RTG připojen
... jen mě mate, že nácvik připojování provádí v této poloze - ostrá instalace bude probíhat na rover břichem dolů, s připojeným skycrane těsně nad sebou (a to celé pod aerodymnamickým krytem)...
No jasně, v té chvíli jsem si neuvědomil, že celá sonda bude na raketě upevněna aerodynamickým krytem dolů, s tepelným štítem nahoře -> rover i skycrane budou při startu vzhůru nohama... mají to dobře
... ten pátek!
pospa - 4/3/2011 - 16:20
Videoreport z vibračního testu Curiosity.
Frekvence kmitů 10 - 400 Hz, akcelerace 1,5 g.
A ještě nový videoreport z jízdních testů na Mars-yardu. http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=975
Sklony terénu 5° až 20°, typy povrchů: ploché kameny, zhutněná půda, sypká písečná duna, balvany na rovném povrchu.
Vypadá to že vše OK, žádné problémy.
pospa - 22/3/2011 - 14:42
Jak jsem informoval už loni v červenci, otvory po obvodu kol Curiosity nemají náhodné uspořádání - v morseovce je v nich zakódována zkratka výrobce - JPL.
Tento článek http://www.planetary.org/blog/article/00002967/ potvzuje jejich hlavní účel - pravidelný obtisk ve stopě roveru (každých 160 cm) bude sloužit k vizuální odometrii, tj. přesnému měření skutečně ujeté vzdálenosti, potažmo kontrole prokluzu kol.
Původní plán zněl: dodat nové kamery se zoomem do JPL v prosinci 2010, aby je bylo možné na Curiosoty nainstalovat ještě před environmentálními testy, které rover podstoupil v nedávné době.
Bohužel, výroba třech kusů zoom MastCamů (2 letové, 1 testovací) byla dokončena až 1.1.2011 a teprve pak je výrobce začal testovat. Během testů se navíc ukázalo, že "optický výkon" kamer není v celém rozsahu zoomu uspokojivý - kolem 100 mm byl horší než u kamery s pevnou ohniskovou vzdáleností. Příčiny byly nalezeny, způsob úpravy některých členů stanoven. Bohužel však už nezbylo dost času na demontáž, opravy a opětovnou montáž tak, aby to bylo pro NASA/JPL časově přijatelné.
MSSS bude i přesto nadále pracovat na vývoji zoomovatelných optických systémů, aby při některé z budoucích planetárních misí bylo jejich konstrukční řešení k dispozici.
Curiosity tedy zůstane vybavena dvěma MastCami s rozdílnými pevnými ohniskovými vzdálenostmi.
Na tomto snímku jsou obě dobře vidět - s menším otvorem vlevo je teleobjektiv 100 mm, s větším otvorem vpravo je širokoúhlý objektiv 34 mm.
Videoreport z testů Curiosity v termálně-vakuové komoře. http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=977
Rozsah zkušebních teplot: -130° až 40°C
Tlaky: vakuum až 1/100 tlaku pozemské atmosféry
V průběhu tohoto týdne se rover vrátil zpět do montážní haly a byl ukryt za černým závěsem, což by měl být stan pro testy elektromagneické interference.
pospa - 5/4/2011 - 09:49
JPL dala šanci některým médiím navštívit clean room SAF - montážní halu MSL a pohlédnou Curiosity přímo tváří v tvář.
... tiše závidím,... ale strašně ...
Edit: před vsupem do atmosféry je vidět odhození dvou protizávaží (2 x cca 75 kg), která během přeletu udržovala rotující soustavu ve vyváženém stavu. V back shell pak při průletu atmosférou zůstává oněch 6 závaží po 25 kg, která způsobují vyosení těžiště a tím nenulový vztlak, použitý na přesné navádění k přistávací oblasti.
Před otevřením padáku jsou odhozena i tato závaží. [Upraveno 06.4.2011 pospa]
pospa - 6/4/2011 - 22:06
Hm, to je tak, když se po dlouhé době "hladu" pustí k něčemu zajímavému několik novinářů a fotografů najednou - se zajímavými fotkami se jakoby roztrhne pytel.
Z animácie a niektorých detailov vrchnej časti púzdra a "crane" ma napadá jedna otázka: zostava raketových motorčekov, ktoré riadia celé púzdro počas zostupu je súčasťou "crane"? Mne to tak pripadá...
pospa - 6/4/2011 - 23:22
citace:Z animácie a niektorých detailov vrchnej časti púzdra a "crane" ma napadá jedna otázka: zostava raketových motorčekov, ktoré riadia celé púzdro počas zostupu je súčasťou "crane"? Mne to tak pripadá...
Velmi dobrý postřeh, Alchymisto!
Ano, orientační motorky nejsou součástí back shell, ale jsou ve dvojicích přímo na sky crane.
Pěkně to ukazuje tato fotka, kde je v pravé části v popředí vidět tmavěšedá příruba s tryskami, zaslepená krytkami s červenou visačkou Remove Before Flight. Celkem jsou 4 dvojice TCM motorků.
Druhá příruba s dvojicí motorků vykukuje na pozadí vlevo.
Montáž a testování MSL je téměř u konce.
Během května června bude sestava po částech převezena na Floridské KSC, kde proběhne finální sestavení a předstartovní testy.
Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
Cran by by mohl mit dosedaci pady z hliniku pod nadrzema, aby mohl pristat jako stacionarni sonda.
Do 1kg by se mohla vejit barevna SVGA kamera z mobilu na 1m hlinikovem vyklopnem stozarku s moznosti rotace (mikromechanika z LAN kamer jde do 150g) a plosna (s vodivejch pasu) TX/RX antena, ktera by prenasela fotky ze stacionarni "sondy" na Marsu by se tam vesla taky.
Cele by to mohlo mit tak 1.2kg.
Pripadne tam dam miniaturni vedecky pristroj (teplota, radiace, tlak, vlhkost...zkratka zakladni levne lehke vedecke pristroje) by bylo taky fajn.
Me to zkratka pripada jako neekonomicke plytvani prostredkama.
Kdyz uz projde atmosferou jak cran, tak vozitko, tak at se cran vyuzije taky k necemu.
Je mi jasne, ze mezi cilema vozitka bude i crana zarazenej do pisecne duny a pripadne padak s pouzdrem, ale dovybavit cran tedy mohli.
Vzhledem k tomu, ze jsem konstrukter vyvojar, tak jsem presvedcen, ze cela elektronika CPU s radiostanici by se vesla do pouzdra od VHS kazety a mit par vedeckych udaju vcetne fotek navic by byl urcite prinos.
Paskova antena pro UHF (pasy dipolu) by se na horni stranu cranu vesla.
Mozna kdyz by tim byl cran osazen, tak by mohl nafotit vozitko z takove 400-800m vzdalenosti. Pripadne by se ofotili navzajem az by vozitko prijelo ke cranu po par tydnech vyzkumu.
pospa - 9/4/2011 - 14:26
citace:Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
Cran by by mohl mit dosedaci pady z hliniku pod nadrzema, aby mohl pristat jako stacionarni sonda....Pripadne tam dam miniaturni vedecky pristroj...Me to zkratka pripada jako neekonomicke plytvani prostredkama. ..., ale dovybavit cran tedy mohli....
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
A taky jaký by byl vědecký přínos další stacionární meteostanice, když přímo na roveru už jedna a to velmi kvalitní zabudována je?
A kamera? Jen na to, aby nasnímala Curiosity z dálky, oprovdu není takováto investice obhajitelná. Musíme uvažovat nejen kameru ale i zdroj, řídící jednotku, vysílač, anténu a to fakt nestojí za to.
Účelem skycrane je co nejbezpečněji dostat rover na povrch Marsu do středu přistávací oblasti. Nic víc a nic míň.
Další funkci bych mu ani já asi nepřidával.
Lukavský - 9/4/2011 - 16:46
citace:
citace:Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
....
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
A taky jaký by byl vědecký přínos další stacionární meteostanice...
Rysovi asi nešlo především o další vědecký přínos, ale vzhledem k ceně vyneseného kilogramu k Marsu o mrhání nosností použitím jinak neužitečného balastu, kterého je přece jen hodně (okolo 300 kg). I kdyby byl nahrazen jen baterií použitelnou pouze pro meziplanetární přelet, mohla by se zvýšit váha užitečného nákladu. Musíme ale také připustit, že překonstruování sondy by stálo čas a další peníze a tak z čistě ekonomického i praktického hlediska může být balast tím nejrychlejším a nejlacinějším řešením.
ucvrnkls - 9/4/2011 - 18:31
Rys mel spis na mysli reseni typu:
Hlele vy kluci technicky tadyhle na tom scycrane je dost mista ze by se do nej pohodlen vesla klasicka cune druzice. A na druhou stranu jeste jedna. Udelali jsme vam tady zavity, tak mate do tolikateho a tolikateho cas dodat komplet modul s elektronikou a zdroji energie. Penize si na to sezente kde chcete my vam to tam odvezeme.
Pokud to bude merit zakladni parametry atmosfery a jednou za tyden to v davce odesle namerena data, tak vam za ne budeme vdecny. Bude se nam to hodit protoze zadnou trvalou stacionarni meteostanici na marsu bohuzel nemame.. jedna je po predminule minule zime na kusy a o ta druha co tam trci napichnuta na sutraku nevime nic od ty doby co se ji vybily barerky.
pospa - 9/4/2011 - 19:35
citace:
citace:Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
Rysovi asi nešlo především o další vědecký přínos, ale vzhledem k ceně vyneseného kilogramu k Marsu o mrhání nosností použitím jinak neužitečného balastu, kterého je přece jen hodně (okolo 300 kg).
Konstrukční tým MSL v minulosti prověřoval proveditelnost využití dvou protizávaží po 75 kg jako planetární penetrátory.
Jak jsem už psal, tato mise měla/má takové problémy s financemi, že se po celou dobu vývoje spíš potýká s omezováním vybavení, než s jeho rozšiřováním. Takže ani penetrátory se nekonají a 300 kg závaží (2x75 + 6x25) je skutečně jen mrtvý balast využitý pro řízený sestup atmosférou.
alamo - 9/4/2011 - 19:48
citace: Konstrukční tým MSL v minulosti prověřoval proveditelnost využití dvou protizávaží po 75 kg jako planetární penetrátory.
Jak jsem už psal, tato mise měla/má takové problémy s financemi, že se po celou dobu vývoje spíš potýká s omezováním vybavení, než s jeho rozšiřováním. Takže ani penetrátory se nekonají a 300 kg závaží (2x75 + 6x25) je skutečně jen mrtvý balast využitý pro řízený sestup atmosférou.
nevydržím a "rýpnem si" (tradične)
a plánujú už dnes nejakú misiu MSL2?
takú len "trochu vylepšenú", ktorá by si už vlastne žiadne extrémne náklady na vývoj nežiadala, a napríklad by na ňu doplnili to vybavenie ktoré škrtli teraz, a doplnili tie penetrátory
alebo to celé zase spláchnu do "aha", a začnú vyvíjať, nejaký marsochod veľký ako tank?
však musk sľúbil, že dodá raketu čo unesie "pajsku" ton
samozrejme ja by som im poradil, aby tam radšej naložili dve MSL, čo by fungovali spolu
plánujú niečo také vôbec?
plánujú oni vôbec niečo? [Upraveno 09.4.2011 alamo]
pospa - 9/4/2011 - 20:02
Alamo, rýpnout si klidně můžeš, ale příjde mi to zbytečné.
O plánech NASA na další průzkum Marsu jsem tu psal už několikrát (naposledy 2.2. ), ale klidně to tu zopáknu ještě jednou:
2013 MAVEN - družice pro podrobný průzkum atmosféry
2016 ExoMars Trace Gas Orbiter - americká účast na společném projektu s ESA
2018 rover MAX-C pro sběr vzorků pro MSR v rámci společné mise s roverem ExoMars
2020 a dále - návazné mise programu Mars Sample Return
(Mars Sample Return Lander, Mars Sample Return Orbiter, Mars Returned Sample Handling Facility)
yamato - 9/4/2011 - 20:22
citace:
však musk sľúbil, že dodá raketu čo unesie "pajsku" ton
samozrejme ja by som im poradil, aby tam radšej naložili dve MSL, čo by fungovali spolu
plánujú niečo také vôbec?
plánujú oni vôbec niečo? [Upraveno 09.4.2011 alamo]
ja by som si pockal, ci ju fakt doda, a co bude realne pytat za start, a potom by som sa zariadil podla toho
pospa - 9/4/2011 - 20:24
Ještě pár drobností k nejbližšímu roveru MAX-C, který by měl startovat v roce 2018.
Velikostí bude něco mezi MER a MSL. Napájení ze dvou kruhových FV panelů. Hlavní úkol - sběr kvalitních vzorků pro MSR.
Přistání, spolu s druhým roverem ExoMArs, na jedné paletě, zavěšené pod skycrane.
arccos - 10/4/2011 - 00:35
Už jsem se k tomuto na kosmo fóru asi vyjadřoval, tak se možná budu opakovat, nevím.
Pro mě je MAX-C jednoznačně krokem zpět. Absolutně nechápu tuhle logiku: Vyvineme výkonný MSL, pak pro misi v roce 2018 vyvineme jiný, menší a po všech stránkách méně schopný rover. Vám to dává smysl? Nebylo by snad přínosnější prostě vyslat MSL2? Případně upgradovaný podle novějších specifikací a zkušeností s MSL? A hlavně mi neříkejte, že snahou je ušetřit - zdaleka nejvíc stojí vývoj a testy, nikoliv samotná realizace.
Ani nedokážu popsat, jaký zdroj frustrace takový postup pro mě je.
A teď se dozvídám, že mise 2018 bude mít na jednom jeřábu zároveň MAX-C i ExoMars. Hmm, takže, když už se konečně tento zpožděný rover zbyrokratizované Evropy možná dostane na Mars (už nějakou dobu tomu stejně nevěřím), tak to bude na +- stejné místo jako jiný rover. Opravdu velmi efektivní...
Adolf - 10/4/2011 - 13:41
http://www.space.com/11323-nasa-mars-rover-curiosity-landing-sites.html NASA zkoumá nejvhodnější místa k přistání příštího roveru na Marsu
Leonard David, SPACE.com's Space Insider Columnist
Date: 07 April 2011 Time: 10:21 AM ET Testování roveru Mars Science Laboratory Curiosity. Vyhodnocování během března obsahovalo i využití kosmické simulační komory zkonstruované tak, aby rover vystavila provozním rutinám za podmínek prostředí blížícího se těm, jaké zažije na povrchu Marsu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/9054/original/529189main_pia13806-full_full.jpg
WOODLANDS, Texas – NASA je už blízko rozhodnutí o místě přistání pro Marsí rover Curiosity, mega-robota s jaderným pohonem zkonstruovaného tak, aby Rudou planetu prozkoumal jako nikdy dříve.
Curiosity je připravována na svůj letošní odlet na Mars. Úkolem roveru bude slídit po takových podmínkách místního prostředí, které by byly příhodné pro mikrobiální život, a sbírat důkazy o tom, jestli nějaký marťansky život někdy existoval.
Zpráva o stavu místa přistání pro projekt Mars Science Laboratory Curiosity za téměř 2,5 miliardy dolarů (MSL) – klasifikovaný jako nejambicióznější „vlajková loď“ NASA v planetárních misích – zde byla předložena během 42. konference lunární a planetární vědy (LPSC) 7-11. března. Jejího zasedání se účastnilo asi 1 800 vědců a organizoval ho Lunar and Planetary Institute and NASA's Johnson Space Center.
Drsně a špinavě
Curiosity naložená vědeckým herberkem je postavená tak, že má mít minimální jízdní dosah 12 mil (20 kilometrů), ale pravděpodobně bude moci cestovat mnohem dále za rozsah své primární mise dlouhé jeden Marsí rok (dva pozemské roky).
Ale sestoupit na Mars drsně a špinavě znamená zaprvé využít unikátní vstupní, sestupní a přistávací systém. Žádné přistávací vaky kolem toho nebudou. „Sky Crane“ je spíš k tomu, aby rover snesl na kabelech a přímo jej posadil na povrch planety.
S přistáním Mars Science Laboratory se uvažuje o čtyřech místech vytříděných z více než 50 kandidátů, kteří byli během uplynulých čtyřech let prověřováni. Vědci zapojení do vybrání těchto míst na vrcholu seznamu řekli, že představují místa budící přesvědčení, že tady by Curiosity mohla významně pokročit v rozšíření našich znalostí týkajících se podmínek na Marsu a jeho potenciální obyvatelnosti.
„Výsledky z předběžných simulací přistání ukazují, že všechna čtyři místa přistání jsou bezpečná, takže to nevypadá, že bezpečnost přistání by byla hlavním kritériem k rozhodování,“ řekl Matthew Golombek, senior výzkumný vědec a vědec pro místo přistání Mars Exploration Program v NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif. K důvodům tohoto rozhodnutí patří i to, že systém roveru spolu se Sky Crane je „slučitelný se svahy“ (slope compliant),“ řekl SPACE.com, což znamená, že snadno může přistát i na svažitém terénu Marsu.
Golombek řekl, že probíhají analýzy ohledně schopnosti MSL pojíždět po krajině na Marsu, aby se např. určilo, jak dlouho roveru zabere, než se dostane na okraj přistávací elipsy a pak dojede ke specifickým zájmovým cílům. Výsledky této práce by měly být prezentovány na nadcházejícím – a konečném – workshopu k přistání v polovině května, řekl. Video ke Curiosity: http://www.space.com/9930-building-curiosity-mars-science-lab-unveiled.html
Přemísťování k místům na Marsu
Toto je grafické vyobrazení postupnosti klíčových událostí v srpnu 2012 od okamžiku, kdy kosmická loď NASA Mars Science Laboratory – se svým roverem Curiosity – vstoupí do atmosféry Marsu, až do okamžiku, kdy se dotkne povrchu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9056/original/20100719_EDL-chart-2010-full.jpg
„Proces volby místa přistání už nějakou dobu probíhá,“ řekl tady na zasedání LPSC Golombek. Přitažlivost míst přistání se řídí touhou jak po dobré vědě, řekl, tak i po bezpečném a zdařilém snesení Marsího soustrojí.
Bezpečnost je slogan. Na jednu stranu jsou optimální hladké oblasti relativně bez hlubokého prachu a velkých balvanů. Na druhou stranu takové oblasti přistání jsou téměř už ze své definice vědecky dost nudné.
Vzhledem ke schopnosti MSL přesně přistát jsou nároky na cílový plac k došlápnutí v Marsí krajině dost malé. Právě proto může NASA přistání Curiosity zacílit do relativně nudných zón, které hraničí se zajímavými místy. V případě tří ze čtyř možných zón přistání není oblast, kam by rover mohl sestoupit, nijak zvlášť zajímavá, řekl Golombek, „ale je to těsně u něčeho, o co se velice zajímáme.“
Jelikož má jaderný pohon, nemůže Curiosity jet na místa, na nichž je buď voda nebo led v dosahu do jednoho metru od povrchu, poznamenal Golombek, je to kvůli směrnicím ochrany planet.
Ta místa přistání, co se o chlup dostala mezi tyto čtyři, jsou: kráter Holden, kráter Gale, Mawrth Vallis a kráter Eberswalde. Každé z míst už prošlo intenzivním přezkoumáním pomocí NASA Mars Reconnaissance Orbiteru, který v současnosti krouží kolem Rudé planety a hraje klíčovou roli u každého jeviště potenciálního přistání.
Cíle vysoké vědy
Podle Golombka z JPL představují všechna čtyři místa jasně vysokou vědeckou přínosnost a byla vyhodnocena jako obecně bezpečná i přátelská ke spočinutí Curiosity na povrchu prvními stopami kol.
Tato místa jsou:
• Kráter Eberswalde: obsahuje deltu s filosilikáty – jílovými minerály, které uchovávají záznamy historie dlouhodobého kontaktu s vodou – jsou tudíž potenciálně obyvatelným prostředím, které je zvláště příznivé k uchování organických materiálů.
• Kráter Holden: obsahuje jemně vrstvené filosilikáty, které se ukládaly ve stabilně vodnatém útvaru, o kterém panuje domněnka, že by to mohlo být jezero.
• Mawrth Vallis: představuje terénní útvar se statigrafickým souvrstvím uchovaným z dávné doby, které poskytuje příležitost dostat se k charakteristikám raných klimatických podmínek panujících už v první miliardě let marsí historie známé jako éra Noachian.
• Kráter Gale: nabízí přístup k různé statigrafii hornin, včetně v mezivrstvách uložených sulfátů a filosilikátů ve tři míle (5 kilometrů) vysokém navrstvení, které odráží usazeniny vznikající během změn v podmínkách prostředí.
Mezi tím probíhají kontroly v poslední minutě Curiosity. Hodiny počítající odpočítávání již tikají, neboť startovací okno pro MSL trvá od 25. listopadu do 18. prosince 2011.
Jakmile budou mít v ruce výstup z blížící se květnové schůzky k přistání, proběhne třídenní nezávislá revize. „Všechno se to zabalí a pošle do ústředí NASA, které pravděpodobně provede volbu konečného místa v časovém výhledu června až července,“ ohlašuje Golombek. [Upraveno 10.4.2011 Adolf]
Lukavský - 10/4/2011 - 19:00
citace:A teď se dozvídám, že mise 2018 bude mít na jednom jeřábu zároveň MAX-C i ExoMars. Hmm, takže, když už se konečně tento zpožděný rover zbyrokratizované Evropy možná dostane na Mars (už nějakou dobu tomu stejně nevěřím), tak to bude na +- stejné místo jako jiný rover. Opravdu velmi efektivní...
Nelze se zavděčit všem. Dívejte se na to z jiného pohledu. Na této stránce a na stránce MER – Spirit a Opportunity se diskutovalo o výhodách spolupráce dvou roverů. Pro ní je nutné mít oba stroje na stejném místě jako v tomto případě.
Machi - 10/4/2011 - 19:08
citace: Vám to dává smysl? Nebylo by snad přínosnější prostě vyslat MSL2?
Tak MAX-C je v podstatě "přívažek" ExoMarsu. Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
Adolf - 10/4/2011 - 19:27
citace:Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
yamato - 10/4/2011 - 20:59
citace:Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
tak zobrat vedra a hajde k fukushimeAlchymista - 10/4/2011 - 21:05
suché a drsné
petrpetr - 10/4/2011 - 21:07
citace:suché a drsné
porád jsou to prvky, pravda, k obědu bych si je nedal....:-)
xChaos - 10/4/2011 - 21:34
citace:
citace:Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
tak zobrat vedra a hajde k fukushime
No, ono Pu238 (RTG) je z řady praktických hledisek vlastně úplně jiná látka, než Pu239 (zbraně, reaktory). Fakt je to zajímavé... no, Pu můj "oblíbený" prvek zrovna není a je to jedna z nejdivnějších substancí, kterou člověk vyrobil (vyrobil, ne objevil - v přírodě se, alespoň ve Sluneční soustavě, sama od sebe nevyskytuje). Pu238 se celkově vyrábí trochu jinak, než Pu239 a teď jeho zásoby pomalu dochází.
Ale musím uznat, že spotřebovávat těžce fotovoltaicky vyrobenou elektřinu jen na temperování elektroniky během Marsovské zimy je trochu luxus... sice věřím, že i se solárními panely by na Marsu pořád ještě šlo předvést ledacos, a možná by nebyl od věci hybridní přístup (jen velmi malé množství plutonia pro temperování vnitřku roveru a možná jako malý záložní zdroj elektřiny, solární panely jako hlavní zdroj elektřiny) - ale když si NASA může dovolit plýtvat, hmm... (stejně se to pořád rozpadá, ty jejich zásoby, takže stejně je musí spotřebovat dokud ještě nějaké Pu238 vůbec mají...)
a ako to vlastne dopadlo s návrhom, na obnovenie výroby plutónia?
Machi - 10/4/2011 - 22:08
Zatím velmi špatně, žádné obnovení výroby Pu238 nebylo schváleno
Adolf - 10/4/2011 - 23:43
Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
pospa - 11/4/2011 - 00:00
Podle toho, co se dá na webu najít by USA měli mít ruského Pu238 pro RTG zdroje kosmických sond tak akorát do roku 2020. Dál už nic.
US DOE má v návrhu rozpočtu FY 2012 i návrh programu na znovuobnovení výroby plutonia Pu238 (10 mil USD).
Rozpočet momentálně prochází trnitým schalovacím procesem.
citace:Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
lenže Prométeus, neobetoval niekoho iného, iba seba, to on skončil prikovaný na elbruse
najväčšou záhadou ľudskej evolúcie, je otázka "ako sa opice prestali báť ohňa, veď sa oň možno hnusne popáliť?"
čo tak heslo "kto sa bojí "ohňa"(jadra), je iba blbá opica" [Upraveno 11.4.2011 alamo] [Upraveno 11.4.2011 alamo] [Upraveno 11.4.2011 alamo]
derelict - 11/4/2011 - 07:08
citace:Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
Ja uy mam delsi dobu chut zaneradit slunecni soustavu jakymkoliv dostupnym zivotem. Takhle sonda, mimochodem rozsypavajici archey nebo lisejniky na Marsu ? ;o)
Adolf - 11/4/2011 - 09:04
citace:Ja uy mam delsi dobu chut zaneradit slunecni soustavu jakymkoliv dostupnym zivotem. Takhle sonda, mimochodem rozsypavajici archey nebo lisejniky na Marsu ? ;o)
Svou evoluční povinnost splníme! Vesmír zaprasíme!!!
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
Pro šíření mikrobů, i když k velkým depozitům vody se sonda přiblížit nesmí, jsou tam hydrologické podmínky příznivé. Daleko lepší než na Zemi třeba v Atacamě. Ta 100% relativní vlhkost těm pidižvíkům stačí. yamato - 11/4/2011 - 10:42
citace:
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
toto je forma dirigizmu, s tym nesuhlasim. Co my mame co robit vyberova rizeni? Nech rozhodne prirodzeny vyber (volny trh) Zaprasit sondu co najviac vsetkym moznym, a co prezije, to prezijeAdolf - 11/4/2011 - 10:53
pospa - 11/4/2011 - 13:21
citace:
citace:
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
toto je forma dirigizmu, s tym nesuhlasim. Co my mame co robit vyberova rizeni? Nech rozhodne prirodzeny vyber (volny trh) Zaprasit sondu co najviac vsetkym moznym, a co prezije, to prezije
Nemám nic proti osídlování Marsu, k tomu to nakonec celé spěje
Ale přece jenom bych nechal MSL nejdřív prozkoumat, jestli byl na místě přistání někdy život v minulosti, nebo dokonce stále je.
I bez našeho "zaprasení".
To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
alamo - 11/4/2011 - 13:33
citace:To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
to je skvelý námet na sci fi poviedku: zaplaťte x dolárov, a my pošleme na cudziu planétu vaše "exkrementy", ktoré tak získajú potenciál, stať sa zárodkom, ďalšieho života, a možno aj inteligentného
a krucinál.. že by "panspermia"?
vau, tá predstava že sme sa vyvinuli s toho, že si tu niekto odskočil na "potrebu" je fakt desná, ale keď sa pozriem do parlamentu, tak je to vlastne potvrdené Adolf - 11/4/2011 - 13:45
citace:To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
Není nutno nás brát úplně vždy zcela vážně. pospa - 11/4/2011 - 13:49
citace:vau, tá predstava že sme sa vyvinuli s toho, že si tu niekto odskočil na "potrebu" je fakt desná, ale keď sa pozriem do parlamentu, tak je to vlastne potvrdené
Celkem trefné, ale hodilo by se spíš do vlákna Souvislosti kosmonautiky pospa - 11/5/2011 - 13:13
Curiosity se behem května opět ocitla "vzůru nohama", všechana kola byla sejmuta a otevřen spodní krycí panel roveru.
Otočná hlavice na konci robotické paže byla sejmuta také.
Důvodem jsou opravy/úpravy některých komponentů po všemožných testech, kterými kompletně vystrojený rover prošel v minulých měsících.
Týká se to například vrtačky PADS, některých dílů avioniky a kabeláže.
Tyto práce potrvají zhruba další dva týdny, následované opětovnou montáží a pozemními testy.
Pokud vše projde kontrolní revizí, bude Curiosity odeslána na Floridský kosmodrom v závěru června.
Přeletový stupeň a aerodynamický kryt sondy jsou 100% připraveny a budou odeslány vojenským transportním letadlem příští týden.
Po cestě přiberou i připravený tepelný štít v závodu Lockheed Martin v Denveru.
Chci se zeptat.
Pocita se zakladnovou preletovou platformou jako s telco druzici Marsu nebo po odpojeni od pristavaciho pouzdra shori platforma v atmosfere Marsu?
Ervé - 12/5/2011 - 07:15
Shoří v atmosféře, pro navedení na orbitu Marsu potřebujete štít, řídící systémy, motorky a palivo, navíc komunikační vybavení. Stálo by to další desítky až stovku miliónu USD, které už teď na MSL chybí. Desítky by to stálo, kdyby se Curiosity nejdřív navedla na orbitu (s využitím přistávacího štítu - aerocapture), oddělil by se cestovní/komunikační modul a až potom by ji moltory navedly do atmosféry. Jenže je to komplikace a další možný zdroj problémů a odkladů, pro první test aerocapture by měla sloužit méně důležitá a drahá sonda.
pospa - 12/5/2011 - 09:24
Videoreport z měření jednotlivých částí sondy na rotační stolici.
Měřily se přesné hmotnosti, těžiště a rotační momenty setrvačnosti.
Se svým průměrem 4,5 m je to největší heat shield, který kdy byl pro meziplanetární misi vyroben.
pospa - 16/5/2011 - 09:28
citace:Shoří v atmosféře, pro navedení na orbitu Marsu potřebujete štít, řídící systémy, motorky a palivo, navíc komunikační vybavení...
Jen doplním, že cruise stage něco z tohoto vybavení přece jen má (motorky, palivo, komunikační zařízení), ale pravdou je, že na plnohodnotný orbiter to samozřejmě nestačí. Na retranslační družici by mu pak chyběla minimálně tříosá stabilizace, velká anténa, výkonější řídící systém, atd. atd.
Bližší popis přeletového stupně viz. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/spacecraft/cruiseconfig/pospa - 17/5/2011 - 09:37
Výsledkem by měla být konečná nominace, doporučení 1 vítězné a 1 záložní lokality pro vedení NASA (Dr. Edward J. Weiler - NASA Associate Administrator for the Science Missions Directorate), který rozhodne kde se nakonec přistane.
Oproti tradici inženýři během debaty vůbec nebrzdili vědce v "rozletu" co se týče nebezpečnosti přistání v jakékoli z navrhovaných oblastí, ba naopak znovu opakovali, a to s poměrně velkou jistotou (viz dole), že Curiosity bude bez problému schopna bezpečně přistát a plnit všechny úkoly kdekoliv, kde to bude nakonec určeno.
Rikam si, jestli Curiosity bude schopna behem sve zivotnosti dojet k nejakemu Zemskemu artefaktu. Treba k nejake uz davno mrtve sonde..treba k rozbitemu Beaglu a pod..
yamato - 21/5/2011 - 11:49
chlapci su pomerne sebavedomi, co sa tyka EDL. Ja im drzim palce, ale - ide o najvacsie a najtazsie teleso ake sme kedy pustili do martanskej atmosfery, prvy krat pojde o aktivne riadeny vstup, rover sa ma spustit na lane, co je samo o sebe dost nestabilne, a este k tomu z raketoveho "zeriavu"... no neviem...
pospa - 22/5/2011 - 13:37
citace:chlapci su pomerne sebavedomi, co sa tyka EDL. ..., rover sa ma spustit na lane, co je samo o sebe dost nestabilne, a este k tomu z raketoveho "zeriavu"... no neviem...
1) spouštět se bude na 3 lanech a celá sestave je prosté kyvadlo - jeden závěsný bod a jedna zavěšená hmota
2) raketový jeřáb je v tomto případě výhodou, protože bude schopen aktivně tlumit případné stranové kmity kyvadla
... zvědaví jsme na to všichni - bude to skutečná premiéra - držme palce!
Si rikam, ze Savannah je docela "kost".
Je otazkou, jestli je v tymu malo ci hodne zen.
A jestli pro "PR..obrazovky" vybraly nejfotogenetictejsi babu z tymu, nebo Savannah byla pro natoceni videa vybrana nahodou
pospa - 23/5/2011 - 10:39
citace:Si rikam, ... jestli pro "PR..obrazovky" vybraly nejfotogenetictejsi babu z tymu, nebo Savannah byla pro natoceni videa vybrana nahodou
Náhodou určitě ne.
Jak je z videa patrné Savannah McCoy je "DMT Rover Verification and Validation Lead" = Vedoucí pro zkoušky a vyhodnocování dynamických vlastností DTM roveru.
(DTM - Dynamic Test Model)
S tím, že je sympaťačka, celkem souhlasím.
Kolik je v MSL týmu žen je poměrně těžké zjistit/odhadnout.
Nejdřív bychom si museli stanovit, co je to MSL tým. Jestli do něj patří i subkontraktoři, univerzitní vědecké týmy pracující na přístrijích, nebo jen tým lidí se zaměstnaneckým poměrem v JPL?
Na vývoji MERů pracovalo něco kolem 4000 lidí, ovšem to je včetně asistentek, ostrahy, řidičů kamiomů, atd.
V MSL mission teamu to vypadá takto : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/missionteam/
Vědecké týmy přístrojů pak řídí tito lidé: http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/ScienceTeam/-=RYS=- - 24/5/2011 - 01:33
Uz pred nejakou dobou jsem si vsiml, ze jak v te ruske fabrice na nosice Sojuz, tak i v mistnosti rizeni letu dela dost zen. Cili to neni az tak "muzske" remeslo.
Jen me zaujalo, ze delaj i na hodne specializovanych pracovistich a tez i ve specifickem rezimu rizeni letu v ridicich salech.
I jako chlap si uvedomuji, ze to holky maj tezsi na tehle pracovistich.
Musej zvladat jak vychovu deti+rodinu, tak i svou praci, kterou maji urcite radi.
Ervé - 24/5/2011 - 07:05
V Rusku navíc platí, že ženy jsou spolehlivější - nejsou tak často našrot nebo v kocovině z častých oslav.
Alchymista neprihlasený - 24/5/2011 - 09:00
ženy sú pri práci obecne trpezlivejšie a pozornejšie a sú lepšie uspôsobené na "robenie/sledovanie viac vecí naraz"
----------
- Paní, a kdy jste začala šilhat?
- Když začala naše dvojčata běhat...
Svatopluk Klich - 24/5/2011 - 09:00
citace:Uz pred nejakou dobou jsem si vsiml, ze jak v te ruske fabrice na nosice Sojuz, tak i v mistnosti rizeni letu dela dost zen. Cili to neni az tak "muzske" remeslo.
Jen me zaujalo, ze delaj i na hodne specializovanych pracovistich a tez i ve specifickem rezimu rizeni letu v ridicich salech.
I jako chlap si uvedomuji, ze to holky maj tezsi na tehle pracovistich.
Musej zvladat jak vychovu deti+rodinu, tak i svou praci, kterou maji urcite radi.
Ano, v Rusku je to zcela normální, že ženy dělají a muži práci řídí.
Emancipace je bohužel dvojsečná zbraň. Není to o dobrovolnosti, ale o tom, že ženská práce se stává je více než běžnou záležitostí a nepracující žena se stává nenormální - je to neveselé, protože toho mají v životě naloženo více než dost.
Alchymista neprihlasený - 24/5/2011 - 09:06
Navyše je práca žien v "mužských" profesiách (v Rusku) daná aj historicky - počas vojny a v povojnovom období odišli muži na front a veľa sa ich nevrátilo (alebo boli po návrate v mnohých profesiách fyzicky či psychicky nepoužiteľný)
pospa - 24/5/2011 - 09:52
citace:Navyše je práca žien v "mužských" profesiách (v Rusku) daná aj historicky - počas vojny a v povojnovom období odišli muži na front a veľa sa ich nevrátilo (alebo boli po návrate v mnohých profesiách fyzicky či psychicky nepoužiteľný)
No, pokusím se debatu aspoň trochu vrátit zpět na koleje, a to k podílu ženské práce v aerokosmickém průmyslu USA.
Práce žen v mužských profesích během WW II nebyla doménou jen ruských žen, ale prakticky k tomu docházelo více či méně ve všech zemích aktivně zapojených do válečných tažení.
V USA bylo toto hnutí poměrně silné a reprezentoval ho například velmi známý plakát "Rosie the Riveter" (Růža nýtařka) s heslem "We Can Do It !" (My to dokážeme!).
Většina amerických stihaček a bombardérů druhé světové války byla vyrobena z valné většiny rukama bývalých amerických žen v domácnosti.
bejcek - 24/5/2011 - 10:53
Současná britská královna Alžběta II sloužila za války jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky.
V současnosti je jediným žijícím panovníkem, který v době druhé světové války sloužil v uniformě.
pospa - 25/5/2011 - 09:11
citace:Oproti původním informacím byl tepelný štít se zadním aerodynamickým krytem a přeletovým stupněm doručeny na KSC už 12.5.
Během nácviku uzavírání roveru do jeho přeletové schránky, operátor jeřábu místo aby uvolnil nosná lana pohybem kladky dolů omylem zmáčkl tlačítko "UP" a vyzdvihnul backshell vzhůru, spolu s 900 kg těžkým hliníkovým stolem, ke kterému byl aerodynamický kryt v té chvíli připevněn.
Kuželový ryt byl zavěšen přes poutací obruč u svého horního, užšího otvoru. U spodní, širší základny byl na 9 místech přichycen kovovými úpinkami ke stolu. Jelikož tato upínací místa nejsou totožná s upínacími zámky, ke kterým bude připevněn tepelný štít, vznikla oprávněná obava, že neplánované zatížení, působící na kompozitový korpus krytu, mohlo způsobit jeho trvalé deformace nebo trhliny.
Důkladné ohledání podezřelých oblastí zatím neodhalilo viditelná poškození, ale vedení mise ještě zvažuje zkoumání rentgenem, nebo dalšími nedestruktivními defektoskopickými metodami.
Operátor mostového jeřábu byl zaměstnanec JPL, kde se standartně používá zavěsný ovládací panel "do ruky".
V KSC Payload Hazardous Servicing Facility, kde k události došlo, jsou ovládací prvky jeřábu jiné - na vozíku.
Přestože byl operátor proškolen a certifikován pro oba typy ovládání jeřábů, v pátek udělal hloupou chybu, která mohla způsobit vážné problémy.
Zatím vše vypadá, že měl velké štěstí.
Zajímavá na novém příspěvku je hlavně mozaika celé horní "paluby" Curiosity. Takto vcelku a plně vybavenou ji můžeme vidět poprve.
Snímky byly pořízeny MastCamem 34 (levá) při testech roveru v klima-komoře, simulující teploty a tlaky na Marsu - proto to černé pozadí okolo.
Edit:
Musím se trochu poopravit. Po bližší prohlídce snímku v plném rozlišení je přece jen vidět, že na palubě pár věcí ještě chybí. Například jeden za tří upínacích mechanismů/zámků (pravý), na kterém bude rover zavěšen pod skycrane. Na snímku je to obdelníkové místo bez bílého laku s kolíky a otvory, zhruba ve spodní třetině, mírně vlevo od středu obrázku.
[Upraveno 01.6.2011 pospa]
arccos - 1/6/2011 - 12:22
Vím, že takhle se to obvykle řeší, i MERy to tak nějak mají, ale pro mě je ta důvěra v tak tenké a zvenčí volně vedené drátky docela nepochopitelná.
pospa - 1/6/2011 - 12:34
citace:Vím, že takhle se to obvykle řeší, i MERy to tak nějak mají, ale pro mě je ta důvěra v tak tenké a zvenčí volně vedené drátky docela nepochopitelná.
Ty volně ložené drátky, co jsou jen sem tam přilepené žlutou transparentní páskou, vedou k teplotním čidlům - slouží pouze pro účely právě probíhajícího testu => nepoletí na Mars.
Fixní venkovní kabeláž roveru je naopak svázaná v hustých svazcích, omotána zlatavou ochrannou páskou a pevně přichycena každách 10-15 cm k povrchu sondy.
Pozornému divákovi jistě neuniklo, že na Curiosity je v zadní části paluby vpravo jeden prvek, který dobře známe z MERů - sluneční hodiny.
Jestli vám připadá, že jsou nachup stejné jako ty co má Spirit a Opportunity, tak to vidíte velmi správně - jedná se o náhradní kus, který byl vyroben v roce 2003 spolu letovým HW a několik let ležel na stole Jima Bella (LS pro MER kamery), než byl oprášen, aktualizován a použit na MSL.
Hodiny budou sloužit ke stejnému účelu jako u MERů, tedy kalibraci barevných kamer.
yamato - 2/6/2011 - 10:48
clovek by ocakaval ze NASA urobila od cias MERov urcity pokrok a na novy rover namontuje digitalky
pospa - 2/6/2011 - 11:26
citace:clovek by ocakaval ze NASA urobila od cias MERov urcity pokrok a na novy rover namontuje digitalky
V jednoduchosti je krása -> dobře fungující věci nepotřebují elektronický upgrade
A navíc podle digitálek by se těžko kalibrovalo barevné nastavení kamer...
... i když, po pravdě řečeno, určitá "aktualizace" (mechanická) u slunečních hodin pro Curiosity přece jen proběhla.
Původní MERovské totiž v půdoryse vypadaly takto:
a na čtyřech bočních stranách podstavy měly vyryté toto:
To vše muselo být upraveno tak, aby adpovídalo misi MSL 2011.
pospa - 2/6/2011 - 11:50
V předchozích dnech se objevil ještě jeden nový obrázek - konečně slušné (realistické) "umělecké ztvárnění" roveru MSL.
Snad budou brzo následovat i pohledy z jiných úhlů a co nejdřív se začnou používat jako doprovodné obrázky ve webových a papírových článcích, odkud zmizí ty "prehistorické" rendery z minulých let.
pospa - 3/6/2011 - 22:23
Na USTREAM zrovna běží momentálně probíhající pojížděcí testy Curiosity
Sestupový stupeň / descent stage / sky crane byl během tohoto týdne zabalen a je připraven k expedici na KSC.
Na snímku je to ten velký bílý box vpravo.
Mnohem závažnější je ovšem středeční (8.6.2011) zveřejnění závěrů inspekce interních auditorů NASA (OFFICE OF INSPECTOR GENERAL), které nepřineslo mnoho pozitivních zpráv:
Je jasné, že auditoři jsou lidé placení za hledání nedostatků, poukazování na zpoždění a překročené rozpočty a nepokrytá rizika, ale přesto se mi zdá, že report vyznívá poměrně dost pesimistický.
- k únoru 2011 bylo identifikováno kolem 1200 nedostatků, které musí být vyřešeny před startem v listopadu - prosinci tr.
- přestože projekt dostal od roku 2009 tři dodatečné finanční injekce, auditoři vidí podcenění prostředků nutných k dokončení předstartovních příprav a věří, že bude nezbytné, aby projektový management zažádal NASA o další dotaci
- podle auditorů je stále nedostatečně ošetřen problém vzájemné kontaminace vzorků hornin během jejich dodávky do vnitřních měřicích přístrojů pomocí mechanismu SA/SPaH
- Fault protection software, zabraňující v případě závady úplnému odstavení části roveru, nebo jeho vědeckého vybavení a umožňující jeho alespoň omezený provoz, není kompletně hotov (chybí 3 z 16 částí) a nebude připraven ani do datumu startu => nahraje se do letového počítače až během přeletu k Marsu
- dvouletý odklad mise (2009 -> 2011) způsobil degradaci plutoniové náplně energetického zdroje roveru MMRTG. Navíc během vibračních a šokových testů sondy byly zaznamenány nečekané úbytky výkonu. V důsledku toho manažeři snížili minimální požadavky na splnění nominální 2-leté mise. Místo odběru a prozkoumání 74 vzorků půdy a kamení jen 28 vzorků. Místo ujetí 20 km jen 4,5 km.
Zkrátka se opět potvrzuje, že dělat něco velmi veklého, velmi komlikovaného a naprosto nového je velmi tvrdý oříšek, který není snadné zvládnout ani pro ten nejzkušenější tým na světě.
[Upraveno 13.6.2011 pospa]
Ervé - 13/6/2011 - 08:13
Jestli to právně chápu, redukce na 4,5 km a 28 vzorků se týká plánu mise - tedy že tomu mají optimalizovat úkoly pro plánovanou dobu činnosti 2 roky (1 marťanský rok). Pokud bude energie víc než třeba (a víc než pesimistické předpovědi), program se rozšíří buď v rámci prvních dvou let, nebo v dalších letech provozu. Každopádně další odklad o dva roky není vhodný, protože kritické problémy vyřešili, ze 185 rezervních dní pro řešení nečekaných problémů (plán 2009) nebo 110 v plánů z února 2011 jich ještě 60 zbývá. Budou ale potřebovat další peníze, pořád ale výhodnější dát pár miliónů teď než 570 mil. USD při dvouletém odkladu. Jako obvykle, podceněné náklady na vývoj, zkoušky a řešení problémů. Potíže s energií by vyřešila probíhající výroba dalšího plutonia - na obnovení výroby se pořád čeká.
Svatopluk Klich - 13/6/2011 - 09:13
Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív. Nemůžu uvěřit v tak amatérský přístup.
Může někdo rozumně vysvětlit, jak mohla situace dojít tak daleko, když se kolem toho točí tolik kontrolorů a projekt managerů?
pospa - 13/6/2011 - 09:17
citace:Jestli to správně chápu, redukce na 4,5 km a 28 vzorků se týká plánu mise - tedy že tomu mají optimalizovat úkoly pro plánovanou dobu činnosti 2 roky (1 marťanský rok). Pokud bude energie víc než třeba (a víc než pesimistické předpovědi), program se rozšíří buď v rámci prvních dvou let, nebo v dalších letech provozu.
Chápeme to stejně.
Výkon MMRTG, na dostatečné úrovni pro provoz MSL, by měl trvat přibližně 14 let od jeho spuštění - založení paliva.
Dejme tomu, že samotnou výrobou zdroje a odkladem startu jsme ztratili 2,5 roku -> stále zbývá více než 11 let, po které by Curiosity mohla smysluplně fungovat.
To se dřív zadřou pohony kol, nebo zaplní všechny zásobníky na vzorky v analyzátorech roveru, než že by sondě došla šťáva.
Btw, nabízí se tu jedno zajímavé srovnání k zamyšlení - mise MSL a ExoMars se začaly projektovat přibližně ve stejnou dobu (2004).
MSL měla/má rozhodně mnoho problémů (opakované navýšení rozpočtu, technické problémy, odložený start o 2 roky, atd.), ale přesto všechno vidíme live dokončený letový HW 5 měsíců před startem a vše spíše nasvědčuje tomu, že se start zadaří.
Naproti tomu, u evropského ExoMarsu můžeme pozorovat neustálé oddalování termínu startu, změny v rozsahu vědeckého vybavení, pochybnosti kolik prostředků celý vývoj zatím stál a hlavně jestli k misi vůbec kdy dojde.
citace:Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív.
MSL je meziplanetární sonda kategorie "flagship" - vlajková loď, tedy nic malého, jednoducháho a rychlého.
Nemám v úmyslu navyšování rozpočtu nijak obhajovat, ale je realitou velkých vládních projektů, že u nich dochází ke zpožděním a překročení plánovaných nákladů.
Správné odhadování nákladů u zcela nových misí tohoto typu je skutečný problém.
Na druhou stranu, v dolarech nahrubo přepočítaných na hodnotu roku 2010, stály podobné flagship mise oproti MSL o tyto peníze navíc:
Cassini - 1,9 mld USD
Galileo - 0,2 mld USD
Viking - 1,5 mld USD
Takže by se s jistou dávkou opatrnosti dalo říct, že po finanční stránce MSL ještě není takový průšvih.
citace:Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív. Nemůžu uvěřit v tak amatérský přístup.
Může někdo rozumně vysvětlit, jak mohla situace dojít tak daleko, když se kolem toho točí tolik kontrolorů a projekt managerů?
Az budete neco vyvijet budete vedet jak rikat kolik to bude stat je velmi nesnadne - proste nikdo nedokaze odhadnout vsechny mozne problemy.
Proste pokud se neco nedari vyvinout v komercnim sektory tak marketing (obchodni oddeleni) dane firmy to proste zrusi jako jiz prilis nakladnou zalezitost (pokud neni jasne ze za totolik a tolik penez a casu jiz bude vse hotovo) a to bez jakekoliv publicity mimo firmu.
alamo - 13/6/2011 - 19:23
pritom stačilo zvoliť iný postup
rozdeliť vývoj do dvoch etáp, v prvej vyvinúť skycrane a pomocou neho poslať ďalšiu dvojicu MER
a nové ťažké vozítko vyvinúť a poslať neskôr
pospa - 14/6/2011 - 09:06
citace:pritom stačilo zvoliť iný postup
rozdeliť vývoj do dvoch etáp, v prvej vyvinúť skycrane a pomocou neho poslať ďalšiu dvojicu MER
a nové ťažké vozítko vyvinúť a poslať neskôr
Zdržení nebylo způsobeno problémy se skycrane. Postup, který navrhuješ Alamo, by ničemu nepomohl.
Misto kamery na tom sloupku bych tam dal na prodlouzenem ohebnem drzaku (ktery by Robonauta posunul "pred vozitko") horni dil Robonauta i s "rukama".
Stereo obraz by to dodavalo stejnej, ale navic by slo sahnout a hrabnout do pudy a pripadne "rukama" opravit nektere zavady/havarie, ktere by byli na dosah Robonauta.
Napriklad kdyz do Phoenixe neslo nacpat tu pudu skrz rost, tak prsty robonauta by urcite pomohli rozdrolit slepenou pudu.
A az MSL bude nasypavat material do laborky, tak se muze stat teoreticky to same a pak by byla zapotrebi "ruka".
Ervé - 15/6/2011 - 07:51
Robonaut je těžší, než celková váha vědeckého vybavení MSL - pokud ho namontujete, nebude mít kam nosit vzorky.
pospa - 15/6/2011 - 08:17
citace:...Napriklad kdyz do Phoenixe neslo nacpat tu pudu skrz rost, tak prsty robonauta by urcite pomohli rozdrolit slepenou pudu. A az MSL bude nasypavat material do laborky, tak se muze stat teoreticky to same a pak by byla zapotrebi "ruka".
MSL je opatřena poměrně robusním mechanismem pro odběr a přípravu vzorků - Sample Acquisition, Processing, and Handling (SA/SPaH).
Více detailů zde : http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/samplingsystem/
Tento subsystém je mnohem propracovanější, než pět prstů robonauta.
pospa - 15/6/2011 - 08:47
Na floridském KSC už běží přípravné práce na aerodynamickém krytu a přeletovém stupni
pozeral som na tie fotky z prevozu prveho stupna AtlasV a ma udivilo aku konstrukcnu pevnost ma ten valec ked nemusi byt podoprety pri prevoze
M: - 15/6/2011 - 10:21
citace:pozeral som na tie fotky z prevozu prveho stupna AtlasV a ma udivilo aku konstrukcnu pevnost ma ten valec ked nemusi byt podoprety pri prevoze
Mozno ho prevazaju prazdny...
Ale vazne.
Hmoty ma sustredene na koncoch a neposobi nan ani 3g + aerodynamicke vplivy jak pocas startu naviac s extra zatazou hore.
Aku maju rezervu, by vsak zaujimalo aj mna.
David - 15/6/2011 - 14:01
jaké je datum startu,díkDavid
pospa - 15/6/2011 - 14:03
Pokud vás zajímají detaily konstrukce a přibližné pevnostní výpočty prvního stupně Atlasu V - Common Core Booster, tak doporučuji se začíst do tohoto dokumentu Lubora Lejčka : http://predmet.kosmo.cz/files/prednaska05a.pdf
Jak je vidět, stále jsou některé úkoly ještě nedokončeny a ve zpoždění - během tohoto měsíce se testoval technologický vzorek přistávacího radaru MSL při strmých sestupných letech F/A-18 v NASA Dryden Flight Research Center.
Naměřená data mají sloužit pro přesnější kalibraci SW letového radaru.
Nevite nekdo ktera sazkova kancelar s pusobnosti v CZE uz zavedla sazky na uspesne/neuspesne pristani MSL ?
Docela bych si vsadil, ze se to nepovede.
Ten "letajici jerab" je zkratka nad technologickejma moznostma.
Kdyz by poslali ten novej lunar-rover s 4-ma robonautama typu Asimo a kdyz by "cran" drzel pevne bez lan marso-rover, tak by udelali nejlip.
Navic by v budoucnu tenhle rover pozili budouci kosmonauti na Marsu a robonauti by zatim nalezli nejaky vchod do bocni jeskyne na vhodnem miste. Pripadne ho roztahli na prujezd mars-lunar-roveru.
A zacali by budovat budouci lidskou zakladnu.
x - 22/6/2011 - 23:36
Naprosta vetsina ani netusi ze nejake MSL existuje a na toz si na to vsazet.
pospa - 23/6/2011 - 09:24
Zdá se, že dva vědecké tábory (mineralogové vs. geomorfologové) se blíží shodě a doporučují pro přistání MSL vybrat kráter Gale.
Konečné rozhodnutí má Ed Weiler udělat během tohoto týdne, oficiální oznámení pak příští týden.
ja vidim sance tak 50:50, chlapci z JPL uz predsa len maju nejake skusenosti, na druhu stranu tento sposob pristavania je extremne ambiciozny. Ak to klapne tak klobuk dolu, su to frajeri. Taky Fobos-Grunt ma podla mna mensie sance.
pospa - 23/6/2011 - 11:15
Pánové - pochybovači, NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů, přičemž 3 poslední (Pathfinder, Spirit, Opportunity, které stavěl a testoval MSL tým z JPL) byly úspěšné všechny.
To není věc náhody, ani štěstí, to je výsledek systematického přístupu realizačního týmu k odhadu a minimalizaci rizik.
Jediný problém s přistáním US sondy byl u MPL, který mimochodem konstruoval a stavěl Lockheed Martin, ne JPL.
Jestli někdo víte o konkrétním problému v technickém řešení sky crane, nebo o konkrétní vysoce pravděpodobné závadě během celé EDL sekvence, kvůli které přistání selže, tak nás prosím s vaší obavou seznamte. Můžeme se pak o tom do nekonečna bavit, jestli je to oprávněná obava nebo není.
Dávat ale odhady úspěšnosti systému jen na základě vlastního pocitu, s minimem znalosti technických detailů je, odpusťte mou upřímnost, směšné.
Samozřejmě, 100% jistotu nemůže dát nikdo (jistá je jenom smrt), ale podle toho co je mi o MSL známo, jsou šance na úspěch rozhodně větší než 50/50.
yamato - 23/6/2011 - 11:39
citace:Pánové - pochybovači, NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů, přičemž 3 poslední (Pathfinder, Spirit, Opportunity, které stavěl a testoval MSL tým z JPL) byly úspěšné všechny.
To není věc náhody, ani štěstí, to je výsledek systematického přístupu realizačního týmu k odhadu a minimalizaci rizik.
Jediný problém s přistáním US sondy byl u MPL, který mimochodem konstruoval a stavěl Lockheed Martin, ne JPL.
Jestli někdo víte o konkrétním problému v technickém řešení sky crane, nebo o konkrétní vysoce pravděpodobné závadě během celé EDL sekvence, kvůli které přistání selže, tak nás prosím s vaší obavou seznamte. Můžeme se pak o tom do nekonečna bavit, jestli je to oprávněná obava nebo není.
Dávat ale odhady úspěšnosti systému jen na základě vlastního pocitu, s minimem znalosti technických detailů je, odpusťte mou upřímnost, směšné.
Samozřejmě, 100% jistotu nemůže dát nikdo (jistá je jenom smrt), ale podle toho co je mi o MSL známo, jsou šance na úspěch rozhodně větší než 50/50.
zabudli ste na phoenix. Nehovorim ze to nezvladnu, hovorim ze je to extremne ambiciozny plan. K predoslym pristatiam sa da povedat toto: pathfinder bol priekopnik, MERy v znacnej miere vyuzili skusenosti s airbagmi, ziskane pathfinderom. Phoenix pristaval motoricky, tam zase su skusenosti s vikingmi. MSL ma historicy najvacsiu hmotnost, najvacsi stit, prvy krat sa pouzije riadeny zostup, prvy krat sa pouzije skycrane. Netvrdim ze chlapci z JPL su neschopni, ale je tam proste vela "naj" a "prvykrat". Pri takych veciach sa stavaju prekvapenia, to nema nic so schopnostami konstrukterov, to je dan za posuvanie hranic. Preto to vidim na 50/50 a drzim palce.
M: - 23/6/2011 - 11:53
citace:Pánové - pochybovači, NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů,...
Zo zeriavu s raketovymi motormi mam divny pocit.
Divny pocit je zo zvoleneho systemu a nie z technickych detailov.
Naopak voci technickym detailom mam vysoku doveru.
Len by som chcel vidiet drop test pri spustenych motoroch a takmer vo vakuu.
nedovera smeruje hlavne k spustaniu a k viseniu na lane.
tento samotny ukon typujem na 60% uspesnost
Dovodova sprava volby systemu by ma fakt zaujimala. Este som nepochopil ziadnu vyhodu tohto systemu.
Jak ten vymyselnik presvedcil sefa na takuto koncepciu...?
yamato - 23/6/2011 - 12:01
citace:
Len by som chcel vidiet drop test pri spustenych motoroch a takmer vo vakuu.
robia sa vobec taketo testy pristavacich systemov? alebo sa testuju len komponenty (radar, avionika, motory, softwer...) a zvysok sa simuluje v pocitaci? Pred prvym letom Dragonu hovorili nieco o "simulation with hardware in the loop". To akoze napoja sondu na pocitac, ten simuluje let a sonda realne reaguje na tuto simulaciu?
pospa - 23/6/2011 - 12:32
citace:zabudli ste na phoenix.
nezabudol, viz "NASA úspěšně přistála na Marsu se čtyřmi z posledních pěti landerů"
Posledních 5 NASA landerů bylo: Pathfinder, MPL, Spirit, Opportunity, Phoenix.
Poslední 3 z nich, které stavěl stejný tým JPL jako dnes MSL, byly: Pathfinder, Spirit, Opportunity.
Mars Polar Lander a Phoenix stavěl jiný tým v Lockeed Martin.
citace:Nehovorim ze to nezvladnu, hovorim ze je to extremne ambiciozny plan...MSL ma historicy najvacsiu hmotnost, najvacsi stit, prvy krat sa pouzije riadeny zostup, prvy krat sa pouzije skycrane. Netvrdim ze chlapci z JPL su neschopni, ale je tam proste vela "naj" a "prvykrat".
Pokud byste používal odhad úspěšnosti 50/50 u všeho, co se má použít poprvé, tak s ničím novým nevyjdete na veřejnost, natož pak aby jste to zkusil zrealizovat.
Co první let Space Shuttle a hned s posádkou, co další novinky, co byly "na prvý krát"?
Nezdar většinou nepramení z toho, že je něco použito poprve, ale z toho, že jste TO špatně připravili, nedostatečně otestovali, přijali neúměrně vysoké riziko o kterém jste přitom věděli.
Ještě jednou: pravděpodobnost úspěšnosti 50/50 se hodí pro hod mincí - hlava, nebo orel, ale rozhodně ne pro funkční systém, krerý s vysokým nasazením sil a prostředků navrhnete, postavíte a hlavně všemožně a důkladně otestujete.
pospa - 23/6/2011 - 12:40
citace:Dovodova sprava volby systemu by ma fakt zaujimala. Este som nepochopil ziadnu vyhodu tohto systemu.
Pročtěte si toto vlákno několik stran dozadu - najdete odpověď na vaše otázky. pospa - 23/6/2011 - 13:14
citace:MSL ma historicy najvacsiu hmotnost, najvacsi stit, prvy krat sa pouzije riadeny zostup, prvy krat sa pouzije skycrane.
Ještě bych se trochu vrátil k těm "nej" a "prvý krát".
- největší hmotnost - na Marsu ano, ale Apollo CM byl těžší
- největší štít - OK, ale v čem by to mělo být samo o sobě riskantní
- řízený sestup - na Marsu poprve, ale řízení sestupu pilotovaných lodí na Zemi bylo zvládnuto myslím tak před 45-50 lety.
- sky crane - v čem je to principiálně odlišné/nové od jiných, už existujících propulzních přistávacích systémů? Jen v tom, že těžiště soustavy bude pod působištěm propulzních sil (což je mnohem stabilnější). Naproti tomu předchozí systémy měly těžiště nad tryskami a vyžadovali větší kontrolu stability.
Pokud bychom se chtěli bavit o skutečných průlomových novinkách, pak by to muselo být něco ve stylu nahrazení supersonických decelerátorů (tepelný štít + padák) něčím úplně novým jako je "supersonický nafukovací kužel" nebo "supersonické retro-motory", které budou zřejmě nezbytné pro EDL ještě větších/těžších těles - lodě s lidskou posádkou.
M: - 23/6/2011 - 15:09
citace:
citace:Dovodova sprava volby systemu by ma fakt zaujimala. Este som nepochopil ziadnu vyhodu tohto systemu.
Pročtěte si toto vlákno několik stran dozadu - najdete odpověď na vaše otázky.
Narocne miesto pristatia nepovazujem za dostatocnu argumentaciu na obhajenie systemu.
Pristatie skycrane povazujem za bezpecnejsie ako hupanie na lane...
A nepristupnost terenu? ak pristane rozhojdane MSL, tak skycrane vpohode... pospa - 23/6/2011 - 22:07
citace:Narocne miesto pristatia nepovazujem za dostatocnu argumentaciu na obhajenie systemu.Pristatie skycrane povazujem za bezpecnejsie ako hupanie na lane...
A nepristupnost terenu? ak pristane rozhojdane MSL, tak skycrane vpohode...
OK, možná jste nehledal dostatčně dlouho, nebo vám pár detailů uniklo.
Volba tohoto scénáře EDL se sky crane byla ovlivněna zejména těmito faktory:
- velikost/hmnotnost roveru (malé auto / >900 kg) -> kombinace padák(y)/retrorakety/airbagy není schopná zajistit bezpečné přistání tak těžkého nákladu
- požadavek na přesnější přistání do vědecky zajímavé ovšem pro přistání nebezpečné oblasti - nutnost řízeného průletu atmosférou a sestupu v celém průběhu EDL - ve výsledku menší přistávací oblast
- přistání roveru přímo na kola umožňujě výbrat místo přistání se sklonem až 20° a překážkami až 50 cm vysokými - toto žádný jiný způsob přistání nenabízí !
- možnost okamžité mobility roveru - není potřeba sjíždět ze sklopné a těžké rampy, odpadá nutnost jiného - pevného přistávacího zařízení = odpružené nohy
- raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek
- Snášení větrem, registrované přistávacím radarem, i kývání zavěšeného roveru je kompenzováno řízenou činností sestupových motorů.
Ervé - 24/6/2011 - 08:14
Mně se taky nelíbí to houpání na laně pod skycranem. Lepší podle mně je skycrane připojený přímo na rover - nemusí ani odletět, stačí když se po přistání odklopí a odpadne. Pak jediným argumentem zůstane - raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek - žádné výhody v tom nevidím - čidla roveru jsou stejně chráněná proti prachu, nehrozí zaprášení panelů a znečištění místa přistání spalinami? Je to rover, prostě popojede o 100 m dál. Rizika ze špatné funkce lan, nárazu na terén před rozevřením kol roveru, rozhoupání, které systém nezvládne utlumit, selhání oddělení lana při odletu skycranu a převrácení nebo vláčení roveru jsou podle mně nepřijatelně vysoké riziko zásadně převažující výhodu houpání na laně. Skycrane stejně musí přejít do visu, tak proč to neudělat při přímém dosednutí.
pospa - 24/6/2011 - 11:05
citace:Mně se taky nelíbí to houpání na laně pod skycranem. Lepší podle mně je skycrane připojený přímo na rover - nemusí ani odletět, stačí když se po přistání odklopí a odpadne.
Skvělý nápad. Po přistání a vypnutí motorů bude celá váha prázdného skycrane ležet na roveru? A co když se neodklopí a neodpadne, budeš ho vozit stále s sebou? Pak bys ale musel celý rover dimenzovat na dalších několik 100 kg zatížení navíc.
citace:Pak jediným argumentem zůstane - raketové motory při přistání roveru budou vysoko nad povrchem, což je výhodné z mnoha hledisek - žádné výhody v tom nevidím - čidla roveru jsou stejně chráněná proti prachu, nehrozí zaprášení panelů a znečištění místa přistání spalinami?
A co kamery? Na roveru je jich 17! Z toho jen jedna (MAHLI) má objektiv chráněný odklápěcím krytem. Co meteosondy, přístroje na robotické paži, spoje pohyblivých částí roveru? Myslíš, že je dobrý nápad si toto vše pořádně zaneřádit rozvýřeným prachem už během Solu 0? Já si to nemyslím.
citace:Rizika ze špatné funkce lan, nárazu na terén před rozevřením kol roveru, rozhoupání, které systém nezvládne utlumit, selhání oddělení lana při odletu skycranu a převrácení nebo vláčení roveru jsou podle mně nepřijatelně vysoké riziko zásadně převažující výhodu houpání na laně.
Nerozumím tomu, co by měla být šparná funkce lan. Jako že budou poddimenzovaná a prasknou? Nebo že by vliven nízkých teplot během přeletu zkřehla a praskla? To není bouda pro psa Ervé, je to meziplanetární sonda za 2,5 mld USD. Asi máš v konstruktéry poměrně slabou důvěru. Tyto obavy nesdílím.
Velké stranové kmity visícího roveru by mohly nastat snad jen vlivem extrémně silné vichřice (rover má skoro tunu - velká setrvačná hmota), které ale v době a místě přistání nehrozí. Lana budou přesekávat nože poháněné pyropatronami. Nedivil bych se, pokud by byly zdvojené - vláčení roveru po povrchu bych se nebál.
citace:Skycrane stejně musí přejít do visu, tak proč to neudělat při přímém dosednutí.
Nikdy nepřejde do visu. V konečné fázi přistání bude klesat konstantní rychlostí 0,75 m/s.
Po potvrzení kontaktu roveru s povrchem (snížení napětí v lanech a snížená potřeba tahu pro udržení konstantní rychlosti klesání) na 187 milisekund ubere tah, přeseknou se lana a tah se opět zvyšuje pro odlet do bezpečné vzdálenosti.
[Upraveno 26.6.2011 pospa]
Svatopluk Klich - 24/6/2011 - 11:59
Lano bývá pěkně všetečná věc. Doufám, že poté, co se lana odseknou od MSL a skycrane zvýší tah, se některé z lan nezachytí o MSL. Asi to bude vyřešené tak, že se nejprve poletí pěkně zlehka nahoru a pak někam stranou.
pospa - 24/6/2011 - 12:36
Vážným zájemcům o detailní průběh EDL sekvence MSL doporučuji prostudovat tento dokument:
citace: Rizika ze špatné funkce lan, nárazu na terén před rozevřením kol roveru, rozhoupání, které systém nezvládne utlumit ....
Ještě k tomu rozhoupání.
Separace roveru od skycrane a jeho spuštění na 7,5 m lanech bude probíhat až 18-20 m nad povrchem.
Do této výšky budou obě tělesa navzájem pevně spojena a sestupovat jako jeden celek.
V době separace už bude sestava klesat 1) jen vertikálně a 2) ustálenou nízkou rychlostí 0,75 m/s => riziko vážnějšího rozhoupání roveru na posledních 15 metrech sestupu bude opravdu minimální.
videl som skusky odvijania lana aj so zavesenym roverom, ak to bude prebiehat takym tempom ako pocas skusok, tak to budu fofry predpokladam ze rover dosadne par sekund potom, takze nejake zasadne rozkyvanie zrejme nehrozi, ak nebol skycrane v nejakej nezvycajnej polohe.
Nevidim nejaky vylozene fyzikalny dovod, preco by to neslo urobit tak ako to chcu urobit. Moje obavy vyplyvaju vylucne z necakanych udalosti, ktore sa mozu stat uz len z toho dovodu, ze doteraz sa nikto o nic take nepokusal. Preto su podla mna sance nizsie ako napr. pri MERoch alebo Phoenixe. To ale neznamena ze sa to nepodari.
Osobne som daleko skeptickejsi ohladom ruskeho phobos-gruntu, pretoze rusi s takymito sondami proste nemaju skusenosti, a ked hej, tak skor negativne...
Ervé - 24/6/2011 - 13:29
Díky za odkaz, spousta užitečných informací. Důležitý je systém lan, tady jsou odvíjena z jednoho bodu (a z jedné cívky). Problém sice může vzniknout při zašmodrchání lan na cívce při odvíjení, ale gravitace Marsu s velkou váhou roveru určitě pomůže. Délka lan 7,5 m je dost krátká, takže výkyvy by neměly nastat. Oddělení lan mají natrénováno, navíc je tam pružina pro navinutí lan zpátky - to by mělo zabránit náhodnému zachycení. Trochu se bojí spalin motorů při sklouznutí roveru, ale řešené to mají. Celkově to teď vypadá o dost líp, budu držet palce.
pospa - 24/6/2011 - 13:47
citace:Díky za odkaz, spousta užitečných informací... Celkově to teď vypadá o dost líp, budu držet palce.
Mám radost, že se mi podařilo pár skeptiků trochu uklidnit.
Více zveřejněných informací dává člověku vždycky větší důvěru v to co dělá ten druhý.
Za to patří můj můj obdiv a dík NASA a JPL, že to co není vyloženě tajné, tak většinou dává veřejnosti na webu k dispozici.
Stačí jen chtít a dostatečně dlouho hledat.
M: - 24/6/2011 - 14:16
citace:Vážným zájemcům o detailní průběh EDL sekvence MSL doporučuji prostudovat tento dokument: ...
Dik, to su pekne odkazy. Ale je to uz len o finalnom systeme.
Toto je prave ta cast prace JPL o ktorej nepochybujem.
Odborne detailne posudena praca v citane rizik.
Zelam im, aby im to klaplo.
Mna skor zaujma uvodna analyza systemov pristatia. nieco v style tvojej a Erveho diskusie...
Mas dobru argumentaciu, ale Erveho sa mi paci o 1° viac.
Rizika Erveho navrhu sa mi javia o nieco menej nebezpecne a o nieco lepsie riesitelne...
Erveho navrh totiz nie je tak rozdetailovany ako skycrane.
Napr. rover nemusi uniest skycrane. Rover moze pristat na kolesa a skycrane na nozicky... pospa - 24/6/2011 - 15:00
citace:Dik, to su pekne odkazy. Ale je to uz len o finalnom systeme.
Toto je prave ta cast prace JPL o ktorej nepochybujem.
Mna skor zaujma uvodna analyza systemov pristatia. nieco v style tvojej a Erveho diskusie...
Ach jo.
Dobrá, jestli těm konstruktérům stále ještě nedůvěřujete, že pro dané zadání vybrali tu nejoptimálnější variantu ze všech možných, tak se pokuste trochu aktivněji zapojit do diskuse a něco vygooglete sám. Jestli nějakou srovnávací analýzu EDL z roku 2004-6 najdete, tak vám zatleskáme a necháme se poučit.
Já mám k dispozici nejstarší dokument o MSL EDL z 3.3.2006 - Mars Science Laboratory: Entry, Descent, and Landing System Performance.
(můžete si ji vyhledat na webu)
... a věřím jim i bez úvodní analýzy - stačí mi zdůvodnění vybraného řešení.
M: - 24/6/2011 - 15:22
citace: Ach jo. ...
To je celkom vystizny komentar a spravny.
Niekedy sa totiz musi zvolit cesta z porovnatelnych rieseni.
Niekto musi zobrat zodpovednost a povedat toto!
Dnes uz skutocne je zbytocne nad tym spekulovat z pohladu realizacie sucasneho MSL.
Ale z pohladu pochopenia prace inzinierov JPL ma zaujima prave ten dokument, ktory neviem najst.
A mozno ho taja prave z dovodu rypalov, lebo to by praci neprospelo. yamato - 24/6/2011 - 17:39
ale ved to nie je o rypani alebo nedovere, aspon z mojej strany nie, ja im doverujem ze urobili vsetko co mohli, vsetko maju zmerane, odskusane a vyladene.
Moje obavy pramenia vylucne z mnohych prvenstiev, ktore tato misia prinesie. To je to iste ako ked som tipoval pravdepodobnost uspechu prveho Falconu 9 na tusim 60%. A to som fanusik SpaceX a myslim si ze su to frajeri, a navyse oni neskusali nic co by uz davno nerobil niekto pred nimi. To ze som realista a viem ze prve pokusy castokrat zlyhaju aj napriek tomu ze sa urobilo vsetko na 110%, to neznamena ze by som spochybnoval zvolene riesenie.
Svatopluk Klich - 24/6/2011 - 18:46
Taky bych řekl, že není našim úkolem jen kritizovat, ale pomáhat. Co kdyby tady fakt padl dobrý nápad. Ještě není pozdě se nad některými věcmi zamyslet. K jakémusi "hnidopišství" nás spíš vede upřímná obava z toho, aby to dobře dopadlo a nedovedu si tady představit člověka, který by úspěch této misi nepřál.
Řekl bych, že vyložené hlouposti tady nepadají - a když jsme u těch hloupostí - koho by onehdy napadlo, že Merlin 1C bude mít ve vakuu zbytkový tah, kvůli kterému havaroval svého času Falcon 1 - prostě taková hloupost a podobných případů by se jistě našlo spousta.
P.S. doufám, že třeba s tímto fenoménem (byť s jinými možnými důsledky) u skycranu počítají - a odzkoušeli si jeho chování ve vakuu.
David - 24/6/2011 - 19:34
Jenepochybné, že nový a revoluční způsob přistání se zdá velmi složitý, ale obdobně přistávalx Vikingy před 30 lety jen s tím rozdílem, že dosedaly jako jeden celek a dnešní sonda se před přistáním rozdělí.Druhý argument svědčící pro zdar akce, je to že sonda je inteligentní nikoli systém "automatická pračka"a počitačové řízení je neskonale dál.Že může něco selhat vinou " omylu" při montáři či programování je též možné, inu chybovat je lidské.Už se těším na starta na atmosféru v řídícím středisku při, jak doufám, úspěšném přistání.Kdyby bylo cílem jen přistání,což zatím nikdo krom USA nedokázal, vsadil bych na 100%, ale sonda je prošpikována přístroji, což je jeí hlavní účel. Myslím, že otázka přistání se trochu přeceňuje, osobně beru úspěšné přistání jako "povinnost" daná úrovní a náskokem NASA před zb\tkem světa.David
Vlado1 - 24/6/2011 - 21:31
citace: Mám radost, že se mi podařilo pár skeptiků trochu uklidnit.
Mě to zase rozčílilo. Celý projekt- Mars Science Laboratory: Je jeden velký tunel na peníze daňových poplatníků.
V tomto dokumentu na straně č. 12 , udělali soudruzi z NASA velkou chybu. Přece každý ví ,že spaliny z přistávacích motorů se v tak řídké atmosféře okamžitě rozptýlí do prostoru (do stran) a ten rover by potřeboval ještě tepelný štít, aby těch 30 sec přežíl. Teplota bude větší než při opékání párků.
martinjediny - 24/6/2011 - 22:00
citace:...V tomto dokumentu na straně č. 12 , udělali soudruzi z NASA velkou chybu. Přece každý ví ,že spaliny z přistávacích motorů se v tak řídké atmosféře okamžitě rozptýlí do prostoru (do stran) a ten rover by potřeboval ještě tepelný štít, aby těch 30 sec přežíl. Teplota bude větší než při opékání párků.
Prosim nepouzivaj prakticke skusenosti v kozme.
Tam plati fyzika v plnej nadhere
1/ O akej teplote, hustote a tlaku budu plyny, ktore zasiahnu rover?
2/ Aku budu mat rychlost, smer a ake bude ich mnozstvo?
Az zodpovies na tieto otazky, sam namietku stiahnes pospa - 24/6/2011 - 23:10
Rover Curiosity i skycrane dorazili ve strědu 22.6. na Floridu.
V tomto okamžiku už peníze vem čert - teď už jen držet palce a doufat, že se na nic nezapomnělo a pokud někdo máte tu možnost poslat konstrukčnímu týmu nějaké nápady, prosím učiňte tak.
pospa - 24/6/2011 - 23:32
-=RYS=- - 25/6/2011 - 03:32
Ted se uz bude jen upgradovat flash EEPROM/PEROM se spravnym fw/cfg za preletu.
Do zeleza uz se asi nesahne.
Vlado1 - 25/6/2011 - 08:22
citace:Snad to vše dopadne tak dobře jako při droptestech
Trapný USA dokument. Zkouška odvijáku a spousta střihů , ksichtů a potlesk. Schází mi tam ještě cigáro a světlo za větrákem.
Chtě bych vidět zkoušku i ze zapnutým motory. To by dopadlo jinak. pospa - 25/6/2011 - 09:20
citace: Trapný USA dokument....
....Mě to zase rozčílilo. Celý projekt- Mars Science Laboratory: Je jeden velký tunel ....
....na straně č. 12 , udělali soudruzi z NASA velkou chybu.
Vlado, divím se ti, že na toto fórum ještě chodíš - musí tě to stát asi hodně nervů, když znovu a znovu sleduješ, kolik amatérských chyb ti amíci dělají, jak se nás snaží oblafnout trapnými filmovými podvody a jak ukrutně a hlavně zbytečně plýtvají penězi daňových poplatníků....
Neber si to níjak špatně, ale možná kdyby sis raději četl něco o potápění, které tě tak baví, tak bychom byli všichni spokojenější.
Btw. určitě sis na str. 12 taky přečetl komentář k tomu obrázku a víš, že ono zobrazené olíznutí roveru spalinami je popis extrémní situace, kdy rover přistál na svah 15° a zároveň na překážku 0,55 m vysokou. Zlatou barvou modelované kužely spalin ohraníčují oblast, kde jsou spaliny pro rover nebezpečné; kolem tohoto "zlatého" proudu jsou samozřejmě produkty hoření také, ale nepředstavují pro rover vážné reziko poškození nebo kontaminace.
A netrvalo by to 30 s, jak se domníváš, ale řádově jen 1-2 s, protože před dosednutím visí rover celou dobu svile dolů - je přímo pod skycrane, mimo přímý proud spalin a po dosednutí a přeseknutí lan skycrane velmi rychle odlétá pryč. ucvrnkls - 25/6/2011 - 12:10
mimochodem .. kdyz si vzpomenu na vsechna ta neuspesna pristani a jine operace ve vesmirnem provozu. Tak mne napada ... proc oni tam vlastne nepridelaji nejakou odolnou kapsli s cernou skrinkou s autonomnim energetickym zdrojem, letovym zapisovacem a vysilackou? Cele by se to myslim melo vejit do 2kg. V pripade nejake fatality by to vydrzelo pad na povrch telesa a relaci by to mohlo odvysilat i z cca 2m hloubky. Proste aby kdyz se neco stane, tak by konstrukcni tym vedel co se stalo a cemu je potreba se priste vyvarovat. Dokazu si predstavit penetrator z nejakeho tezkeho kovu (U,W,Mo) s vnitrni vrstvou odolne tepelne izolace a s elektronikou schopnou vydrzet naraz o >10000G + schopnou pracovat pri >200°C . Pred lety jsem cetl o uspechu v pestovani monokrystalu SiC polovodice schopneho prace jeste pri teplotach kolem 650°C a zvladajiciho diky tomu i kmitocty nad 100GHz. ( zdroj scienceword.cz - hledejte SiC )
Pokud by byl nekdo (NASA a US Army) investovat do vyvoje teto elektroniky (nejakou tu miliardu isd by to stalo ale porad lepsi nez vyhazovat penize za podobna doprodruzstvi jako je program constelation nebo mise v nafto-stanech) , tak krome moznosti sledovat online extremni situace by to v konecnem dusledku melo kladny vliv na celosvetove vyuziti elektroniky a zaroven i na spotrebu el.ene.
x - 25/6/2011 - 14:30
citace:mimochodem .. kdyz si vzpomenu na vsechna ta neuspesna pristani a jine operace ve vesmirnem provozu. Tak mne napada ... proc oni tam vlastne nepridelaji nejakou odolnou kapsli s cernou skrinkou s autonomnim energetickym zdrojem, letovym zapisovacem a vysilackou? Cele by se to myslim melo vejit do 2kg. V pripade nejake fatality by to vydrzelo pad na povrch telesa a relaci by to mohlo odvysilat i z cca 2m hloubky. Proste aby kdyz se neco stane, tak by konstrukcni tym vedel co se stalo a cemu je potreba se priste vyvarovat. Dokazu si predstavit penetrator z nejakeho tezkeho kovu (U,W,Mo) s vnitrni vrstvou odolne tepelne izolace a s elektronikou schopnou vydrzet naraz o >10000G + schopnou pracovat pri >200°C . Pred lety jsem cetl o uspechu v pestovani monokrystalu SiC polovodice schopneho prace jeste pri teplotach kolem 650°C a zvladajiciho diky tomu i kmitocty nad 100GHz. ( zdroj scienceword.cz - hledejte SiC )
Pokud by byl nekdo (NASA a US Army) investovat do vyvoje teto elektroniky (nejakou tu miliardu isd by to stalo ale porad lepsi nez vyhazovat penize za podobna doprodruzstvi jako je program constelation nebo mise v nafto-stanech) , tak krome moznosti sledovat online extremni situace by to v konecnem dusledku melo kladny vliv na celosvetove vyuziti elektroniky a zaroven i na spotrebu el.ene.
"elektronikou schopnou vydrzet naraz o >10000G "
Tak toto je dle mne velky problem - dle mne se toto nemuze povest pri alepson prijatelne homotnosti.
A vysilacka je trosku problem - v pripade zapadnuti do krateru vam proste z odolne tudiz vsesmerove anteny neprojde pri frekvencich vhodnych ke spojeni s druzici - VKV - signal az na druzici - krater mu bude branit ve vyhledu na tu cast oblohy - kde bude druzice.
A 2 metry podzemi - kam to klidne muze zapadnout tim narazem vam proste nebude vysilat tez - opet z duvodu ze nema primy vyhled na oblohu.
Vysilacka na druzici a na Zemi - jen pro pozemsky signal KV signal proste neni totez. x - 25/6/2011 - 14:37
A navic uz se poucili - pristavaci zarizeni proste neustale vysila signal - ktery je kodovan podle toho co prave dela a tak se da z toho usuzovat kde eventulane se stale chyba - preruseni signalu a uz zadnej jinej nebyl zachycen - je s nejvetsi pravdepodbnosti ta operace - ktera zasadne selhala.
A jiste to bude i zde - coz bych sem delal sam - proste data posilat alespon castecne online.
Vlado1 - 25/6/2011 - 14:40
citace:Zlatou barvou modelované kužely spalin ohraníčují oblast, kde jsou spaliny pro rover nebezpečné;
Miro , v to je ten zakopaný pes. Kužel spalin nemůže mít tvar zlatého doutníku. Při správné konstrukci motoru je na celém průřezu ústí trysky motoru , stejná teplota a rychlost spalin. Na uvedeném obr. Je znázorněn uhel 45 stupňů. Ten by měl postupovat od motoru ve stejném rozsahu. Ba měl by se otvírat o 12st. o rozpínavost plynu (rych. spalin 3000m/s) . A to, ten rover, se bude smažit již na krátkou vzdálenost. Navíc u takhle odkloněných motorů je zapotřebí 8 % větší výkon (hmotnost paliva).
Vždy jste se mě tady snažily přesvědčit ,že u LM již 2 m pod motorem není žádný proud plynu,který by vyhloubil kráter do kterého by LM zapadl.
Miro , prosí tě, dej tu ten obrázek, já to neumím. Dík. pospa - 25/6/2011 - 20:48
Uvolněna nová 11 minutová animace mise. Moc pěkné.
citace:...Miro , v to je ten zakopaný pes. Kužel spalin nemůže mít tvar zlatého doutníku. Při správné konstrukci motoru je na celém průřezu ústí trysky motoru , stejná teplota a rychlost spalin. Na uvedeném obr. Je znázorněn uhel 45 stupňů. Ten by měl postupovat od motoru ve stejném rozsahu. Ba měl by se otvírat o 12st. o rozpínavost plynu (rych. spalin 3000m/s) . A to, ten rover, se bude smažit již na krátkou vzdálenost. Navíc u takhle odkloněných motorů je zapotřebí 8 % větší výkon (hmotnost paliva)....
Vobec si obrazok nepochopil a podla toho co pises nerozumies ani prudeniu spalin z motora...
1/ "Zlaty doutnik" je nebezpecna oblast a nie cely prud spalin
2/ Sypat z rukava stupne bez znalosti detailov, jak spalin, geometrie trysky a charakteristiky vytoku, vlastnosti prostredia...
Navyse pre pomenovanie vlastnosti spalin nestaci len uhol vytoku, ale i vzdialenost od trysky...
Takze opakujem:
"Prosim nepouzivaj prakticke skusenosti v kozme.
Tam plati fyzika v plnej nadhere
1/ O akej teplote, hustote a tlaku budu plyny, ktore zasiahnu rover?
2/ Aku budu mat rychlost, smer a ake bude ich mnozstvo?
Az zodpovies na tieto otazky, sam namietku stiahnes "
Svatopluk Klich - 25/6/2011 - 22:59
Animace pěkná - až na ty Startrekové zvukové efekty ve vzduchoprázdnu, ale budiž.
Na té animaci se lana odstřelily od skycranu a spadly dolů na MSL. Pokud to tak bude, co se s nimi bude dít dál?
Alchymista - 25/6/2011 - 23:31
citace:mimochodem .. kdyz si vzpomenu na vsechna ta neuspesna pristani a jine operace ve vesmirnem provozu. Tak mne napada ... proc oni tam vlastne nepridelaji nejakou odolnou kapsli s cernou skrinkou s autonomnim energetickym zdrojem, letovym zapisovacem a vysilackou? Cele by se to myslim melo vejit do 2kg.
...
Evidentne smeruješ k nejakému typu "havarijného zapisovača" ako je bežný na dopravných lietadlách.
To by nefungovalo...
Respektíve - bolo by to mimoriadne náročné a drahé.
Jednoducho preto, že i havárie lietadiel prežije v "neporušenom" stave sotva 30% zapisovačov. Ostatné zapisovače sa síce rozbijú a totálne zničia, ale najmenej v 99% prípadov sa záznamové médium (páska, film, elektronické pamäte...) zachovajú v takom stave, že ich je možné po nájdení zrekonštruovať, prečítať a vyhodnotiť.
"Núdzový" vysielač "čiernej skrinky" funguje zhruba do rýchlosti nárazu do zeme 200-300m/s, potom tiež neprežije - pri sondách a podobných objektoch ale musíš počítať s rýchlosťami cez 1km/s a podstatne kratšími deceleračnými dráhami - na dopraváku prelieta ocelové telo zapisovača metre až desiatky metrov cez duralovú konštrukciu, u sondy by to boli sotva metre.
Navyše, letecké letové zapisovače majú viac účelov ako len "svedectvo" pri nehodách a katastrofách - často slúžia aj na sledovanie bežnej prevádzky lietadla, nesprávností a porúch činnosti, ktoré neviedli ku katastrofe, ale "len" k nejakej mimoriadnej situácii, či dokonca len k anomálii v činnosti - vyčítajú sa, napríklad, aj keď sa nepodarí spustiť motory na "prvý pokus". A zisťuje sa, či urobila chybu posádka, alebo zlyhal stroj - a prečo.
Ďalšia vec je, že k zapisovačom patrí aj kabeláž, snímač a ďalšie vybavenie - a to sú ďalšie drahé kilogramy drahej techniky navyše.
Tudy cesta nevede... - jediná schodná možnosť je, ako už bolo naznačené, okamžite odvysielať všetky dostupné parametre z prevádzkových snímačov sondy na Zem. pospa - 26/6/2011 - 21:03
citace:Na té animaci se lana odstřelily od skycranu a spadly dolů na MSL. Pokud to tak bude, co se s nimi bude dít dál?
Takto to rozhodně nebude - pusťte si animaci ještě jednou, nebo si raději stáhněte verzi v HD.
Potom jasně uvidíte, že nosná lana i datový kabel jsou přeseknuta na straně roveru a spolu se ckycrane odlétají pryč.
Je to také vidět ve schematických obrázcích, popisující EDL sekvenci v dokumentech, na které jsem odkazoval už dříve.
pospa - 27/6/2011 - 00:23
citace:
citace: Ach jo. ...
Dnes uz skutocne je zbytocne nad tym spekulovat z pohladu realizacie sucasneho MSL.
Ale z pohladu pochopenia prace inzinierov JPL ma zaujima prave ten dokument, ktory neviem najst.A mozno ho taja prave z dovodu rypalov, lebo to by praci neprospelo.
Když to shrnu, hlavní problém je v přechodu mezi brzděním štítem a samotným přistáním - štít díky nízké hustotě zpomalí jen na zhruba Mach 5 a je třeba se rychle dostat na Mach 2, kdy už je možné otevřít opravdu velké padáky pro významné zbrzdění. Motorické přistání má problémy s dynamikou atmosféry, do které chrlí brzdící motory spaliny, a vzápětí tím proletí samotná loď. Tvrdí, že je to velký problém, ale osobně si myslím, že to přehání, víme jak to udělat, jen nemáme zkušenosti. Například jeho obavy z velikosti štítu - dostali jsme na orbitu raketoplán o rozpětí 24 m, takže by neměl být problém dostat nahoru stejně velký štít - položený na ET. 24 m štít by stačil pro blok o váze 60-85 t - pokud počítáme plošné zatížení stejné jako u MSL (se skycranem a štítem 2-3 t). Obavy z turbulencí způsobené spalinami motorů se dají výrazně snížit použitím několika motorů, jejichž spaliny šlehají takovým směrem, že samotná loď pak proletí jen mírně narušenou vrstvou (a la skycrane u MSL). Taky neřeší další brzdění jinak než samotným štítem - co takhle výklopné desky, jaké jsou na bocích krytu Sojuzu nebo na raketách R-77? Případně dokonaleji tvarované vztlakové tělesa a la Klipr? Dynamické efekty atmosféry Marsu jsou díky nízké hustotě výrazně menší - i při větší rychlosti větrů, přitom motory musí mít dostatečný tah pro měkké přistání. Samozřejmě bude to náročné a drahé, ale je to jen otázka vývoje a peněz. Díky tomu, že to vše můžeme modelovat ve vysokých vrstvách atmosféry a v aerodynamických tunelech, neměl by to být takový problém.
martinjediny - 27/6/2011 - 14:10
Dik, velmi zaujimave dokumenty.
Jak to, ze ja najdem vzdy len anotaciu?
Mna este zaujimalo, preco MSL nepristalo ako obr. 65ton modulu na strane 25? tento system by som im zozral.
Ervé, problém je v tom, že aerodynamické nosné a riadiace plochy mrežového typu (Sojuz a R-77) a vztlakové telesá fungujú dobre len v hustej atmosfére, ale tlak na povrchu Marsu zodpovedá na Zemi výške cca 30km a atmosferický tlak na Marse vo výške 10-20km je potom samozrejme ešte menší a zodpovedá odhadom výškam 40-60km na Zemi. V takýchto výškach (a pri takýchto tlakoch) je problém generovať nejaký využiteľný aerodynamický vztlak a aerodynamické riadiace sily. Účinnosť aerodynamického riadenia je potom pri poklese rýchlosti pod cca Mach 4-5 nízka.
Pri pristátí nepotrebuješ nejak manévrovať, ale hlavne zbrzdiť a udržať objekt v správnej polohe.
Na zbrzdenie je pre vysoké rýchlosti nad Mach 8-10 najlepší vhodne tvarovaný tepelný štít, v pásme Mach 3-10 by sa možno hodil nejaký doplnkový "nafukovací" štit alebo výklopné dosky (čiste na zväčšenie plochy štítu a tým zníženie prierezového zaťaženia) a pod Mach 3-4 sa už dá použiť padákový systém.
Príklad s raketoplánom nie je pre Mars príliš vhodný - použijem iný príklad, ktorý ozrejmí, o čo ide.
Prieskumné lietadlo U-2 lietalo vo výškach 25000-30000 metrov rýchlosťou cca 800km/h.
Jedným z problémov bolo, že rozdiel medzi rýchlosťou, pri ktorej sa na krídle tvorili rázové vlny (a hrozila strata vztlaku a stability) a pádovou rýchlosťou (teda rýchlosťou, kedy už krídla nedokázali vytvárať dostatočný vztlak) bol len asi 50km/h - len asi 13-14 m/s.
V podmienkach atmosféry Marsu by teda U-2 pristávalo a štartovalo pri rýchlosti 800km/h. Podobne raketoplán (alebo ekvivalenné vztlakové teleso) - jeho pristávacia rýchlosť na Marse musí byť väčšia ako je jeho pádový rýchlosť vo výške 30km v atmosfére Zeme.
xChaos - 5/7/2011 - 00:16
citace: V podmienkach atmosféry Marsu by teda U-2 pristávalo a štartovalo pri rýchlosti 800km/h. Podobne raketoplán (alebo ekvivalenné vztlakové teleso) - jeho pristávacia rýchlosť na Marse musí byť väčšia ako je jeho pádový rýchlosť vo výške 30km v atmosfére Zeme.
tohle přirovnání mě zaujalo, přesná čísla jsem neznal. ale podotýkám, že by taky vážilo 3x méně... jak by to ovlivnilo potřebnou rychlost ?
Alchymista - 5/7/2011 - 11:22
xChaos - Nijak výrazne.
Je to skôr otázka plošného zaťaženia krídla a ďalších aerodynamických parametrov. Teda pomeru plochy krídla a celkovej hmotnosti stroja, plus vhodné tvarovanie.
Ak chceš lietať v riedkej atmosfére, či vo veľkých výškach, potrebuješ buď obrovské krídlo a ľahučký stroj pre lietanie podzvukovými rýchlosťami, alebo musíš lietať vysokými rýchlosťami, aby aj menšie krídlo vytvorilo dostatočný vztlak.
Tých 800km/h vo výške 25000metrov treba chápať ako hrubú aproximáciu. Oficiálne uvádzaný dostup U-2 je 70000+ feet, teda viac ako 21336 metrov, odhadovaný 22-25000 metrov. Cestovný rýchlosť je uvádzaná 690km/h, maximálna je, podľa verzie, 797-840km/h, pôvodné U-2 malo maximálnu rýchlosť 805km/h. Pristávacia a pádová rýchlosť U-2 pri zemi sa neuvádza, ale asistenčné vozidlo doprevádzajúce U-2 pri každom pristátí dosahuje až 190km/h, čo je zrejme rýchlosť U-2 pri priblížení na pristátie, takže rýchlosť dosadnutia bude 140-160km/h a pádová ešte o čosi nižšie, tak 120km/h.
Z druhej strany - rázové vlny sa na krídle začínajú tvoriť pri rýchlostiach Mach 0,75 - Mach 0,8 podľa druhu profilu krídla. Vo výške 20000m zodpovedá Mach 1 rýchlosť asi 1062km/h, vo výše 22000m je to 1067km/h, vo výške 24000m 1072km/h.
Atmosféra Marsu sa chová inak, rýchlosť zvuku je menšia a klesá plynule. Pri povrchu zodpovedá Mach 1 rýchlosti 880km/h, vo výške 11000 metrov potom 850km/h.
Ak zadáte rýchlosť a výšku, v tretej sekcii dostanete výsledky True Airspeed, Calibrated Airspeed a Equivalent Airspeed, pričom posledná zhruba vypovedá o tom, akej rýchlosti pri zemi zodpovedá zadaná rýchlosť vo výške z ohľadom na vytváranie vztlaku - výpočet funguje dobre do Mach 1,2 , pre vyššie rýchlosti rýchlo rastie chyba, ale orientačne vyhovuje až do cca Mach 3 - Mach 5, možno i vyššie.
Kúsok nižšie je ešte Mach Number.
Ako to súvisí s U-2?
Môžeme skúmať Equivalent Airspeed a Mach Number pre rôzne výšky a rýchlosti
pre 21336 metrov a 690km/h je EA 166km/h a Mach 0,6462
pre 21336 metrov a 805km/h je EA 197km/h a Mach 0,7536
Vyššie som pristávaciu rýchlosť U-2 odhadol na 140-160km/h, to je vlastne i najnižšia rýchlosť, pri ktorej je U-2 ešte "rozumne ovládateľné". Zároveň som uviedol, že kritické machovo číslo pre podzvukové profily je typicky v oblasti Mach 0,75-0,8. Pre dlhé a štíhle krídlo s malou šípovitosťou ako má U-2 to bude skôr v oblasti nižšej, okolo Mach 0,75. Hranicou nech je Mach 0,76.
Zistíme, že vo výške 25000 metrov a pri rýchlosti 805km/h je EA 145km/h, vo výške 26000 metrov je EA 134km/h a vo výške 27000 metrov je 124km/h - teda v 25 km je ekvivalentná rýchlosť v odhadnutej oblasti pristávacej rýchlosti, 26km už pod ňou a v 27km sa blíži k odhadnutej pádovej rýchlosti. Vo výške 25km je teda U-2 riaditeľné, vo väčšej výške už riaditeľnosť stráca a vo výške 27km už riaditeľné nie je a krídla ho neudržia vo vzduchu ani pri maximálnej rýchlosti.
Pristávacia rýchlosť Space Shuttle je 340-370km/h pri kĺzavosti 4:1, pádová teda bude cca 320km/h (jeho pristátie je, podobne ako u iných supersonikov, v podstate "riadený pád").
Lahko zistíme, že pre ekvivalentnú rýchlosť rovnú 350km/h (a teda i pre riaditeľnosť porovnateľnú s riaditeľnosťou pri pristávacom manéveri) potrebujeme vo výške 20km (v zemskej atmosfére) rýchlosť asi 1300km/h (zodpovedá Mach 1,22), vo výške 30km dokonca 2860km/h (Mach 2,63). Ak teda v hrubej aproximácii budeme považovať atmosféru pri povrchu Marsu za ekvivalentnú atmosfére Zeme vo výške 30km, teleso s tvarom a plošným zaťažením raketoplánu by "pristávalo" takouto vysoko nadzvukovou rýchlosťou.
pospa - 7/7/2011 - 15:28
Výběr kandidátských míst pro přistání byl oficiálně zůžen ze 4 na 2.
Ve hře zůstávají krátery Gale a Eberswalde.
Jeden bude vybrán jako primární cíl, druhý zůstane jeho zálohou.
Vzhledem k tomu, že z vědeckého i inženýrského pohledu jsou +/- rovnocenné - atraktivní a zárověň bezpečné, je velmi těžké mezi nimi rozhodnout. Proto bude zřejmě nakonec vybrán Gale, který je pro laickou veřejnost svým hornatým terénem více atraktivní.
A podporu veřejnosti bude US kosmonautika do budoucna rozhodně potřebovat.
Simulace panoramatu, jaké by se nám mohlo naskytnout po přistání Curiosity do středu přistávací elipsy.
Světlý kopec uprostřed snímku je několik km vysoká středová hora uprostřed kráteru Gale.
Vytvořeno v GE pomocí CTX mozaiky z předchozího příspěvku.
Kráter Gale mi nepřipadal příliš atraktivní. Ale ta detailní mozaika je velice zajímavá. Především oblast s koryty a strouhami, snad od vody, ve středové vyvýšenině. Je to sice pár desítek kilometrů od místa přistání, ale když i solárně poháněná mnohem menší Opportunity dala 30km...
-=RYS=- - 25/7/2011 - 03:56
Spis si myslim, ze kdyz se crane odpoji od horniho stitu s padakem, tak se behem par sekund do tohoto padaku zamota.
Mozna po odpojeni od horniho stitu se zapnout motory, ktere predevsim odtlaci crane s MSL nekam do boku driv nez se zapnou hlavni brzdici motory.
pospa - 25/7/2011 - 10:56
citace:Spis si myslim, ze kdyz se crane odpoji od horniho stitu s padakem, tak se behem par sekund do tohoto padaku zamota.
Rover + skycrane + palivo mají v okamžiku oddělení od backschel hmotnost 2068 kg a rychlost kolem 120 m/s. Backshell i s padákem jen 349 kg. Po separaci nákladu, který 1 sekundu padá volným pádem, bude odlehčený "horní štít" velmi intenzivně bržděn padákem a opětovný kontakt s roverem je vyloučen.
citace:Mozna po odpojeni od horniho stitu se zapnout motory, ktere predevsim odtlaci crane s MSL nekam do boku driv nez se zapnou hlavni brzdici motory.
Před oddělením je zažehnuto všech 8 MLE a seškrceno na 1% tahu. Po oddělení následuje 1 s volného pádu, načež je tah zvýšen na 20%. Během dalších 2,4 s se postupně zvyšuje až na 100%. Nýsleduje fáze snižování vertikální rychlosti ze 125 m/s na 20 m/s a horizontální složky na 0 m/s. Tyto hodnoty budou dosaženy cca 35 s po oddělení od backshell, ve výšce kolem 105 m nad povrchem. Po 2,5 s výdrže začíná fáze konstantní decelerace až do rychlosti klesání 0,75 m/s ve výšce cca 21 m , 40 s od oddělení od backshell.
Další postup se už týká funkce skycrane, kterou jsme tu rozebírali v minulosti.
pospa - 25/7/2011 - 12:29
Další, velmi podrobný popis přistávací oblasti v kráteru Gale
ak tomu správne rozumiem, MSL pristane bez navedenia na parkovaciu dráhu
ako je to vlastne náročné, na navigáciu a dodržanie štartovacieho okna?
...............................
zaujímavé
keď sa porovná MER a MSL po oddelení od urýchľovacieho stupňa http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_Exploration_Rover
MER 1 063 kg vozidlo na povrchu 185 kg zhruba 17 % z celkovej hmotnosti
s pristávacou plošinou 348 kg dohromady 533 kg 50%
http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/mission/spacecraft/
MSL 3 400 kg vozidlo na povrchu 850 kg 25 % z celkovej hmotnosti
keď sa pre hmotnosť použije údaj z wikipédie 900 kg je to 26 %
+ skycrane 829 kG dohromady 1729 kg 50%
podľa mňa má zvýšenie podielu užitočného zaťaženia dopraveného na povrch, na "svedomí" práve noví spôsob pristávania - skycrane
.................................................
ešte pre porovnanie viking http://en.wikipedia.org/wiki/Viking_program
po oddelení od urýchľovacieho stupňa 3527 kg
po navedení na orbitu a pristátí
orbiter 900 kg 25.5%
lander 600 kg 17.5%
spolu 43 %
[Upraveno 27.7.2011 alamo]
pospa - 27/7/2011 - 08:53
Zajímavé je taky toto hmotnostní srovnání:
Mission : Pathfinder / MER / MSL
Entry mass (kg): 580 / 830 / 3400
Landed mass (kg): 290 / 540 / 930
Rover mass (kg): 10 / 175 / 930
Instrument Mass (kg): 1 / 5 / 80
Důležité je si všimnout poměru hmotností (mobilního) vědeckého vybavení (Instrument mass) k celkové hmotnosti sondy vstupující do atmosféry (Entry mass).
V budově Payload Hazardous Servicing Facility na KSC, kde se Curiosity momentálně podrobuje předstartovním testům, byl náhodným návštěvníkem vyfocen "Oficiální Neoficiální MSL Maskot" - robot Bender z kresleného seriálu FUTURAMA (u nás vysílá Prima COOL). http://www.futurama-online-cesky.cz/postavy/
MSL v minulém týdnu dokončila závěrečné předstartovní funkční testy.
Tento týden začnou práce na přeměně roveru do startovací/letové konfigurace.
Na Curiosity budou složeny a zaaretovány všechny pohyblivé díly a znovu proběhne test elektroniky, taktéž na skycrane a přeletovém stupni.
Finální sestavení všech 5 dílů sondy dohromady bude dokončeno poslední týden října.
Následuje plnění palivových nádrží přeletového stupně a uzavření celé sestavy do aerodynamického krytu rakety.
Po připojení k Atlas 5 bude až přímo na rampě instalován plutoniový zdroj roveru - MMRTG.
citace:MSL v minulém týdnu dokončila závěrečné předstartovní funkční testy.
Tento týden začnou práce na přeměně roveru do startovací/letové konfigurace.
Na Curiosity budou složeny a zaaretovány všechny pohyblivé díly a znovu proběhne test elektroniky, taktéž na skycrane a přeletovém stupni.
Finální sestavení všech 5 dílů sondy dohromady bude dokončeno poslední týden října.
Následuje plnění palivových nádrží přeletového stupně a uzavření celé sestavy do aerodynamického krytu rakety.
Po připojení k Atlas 5 bude až přímo na rampě instalován plutoniový zdroj roveru - MMRTG.
S tim RTG zdrojem to musi byt nesmysl.
Ten uz je nasazenej davno predtim.
Jen pro "plebs" (asi kvuli eko-zelenym nebo kvuli uklidneni lidi po Fukusime ci uklidneni lidi vseobecne, protoze maji strach ze vsecho v cem je slovo atomo-jadro atd..) tohle napsali. Je jasny, ze RTG uz MSL ma namontovanej. Po namontovani se totiz MSL jeste otestuje jestli vse funguje a pak se obrati na zada na spicku rakety. Ale aby nekde v hale jeste "laborovali" s dodatecnym nasazenim RTG, prisroubovanim, prikabelovanim, odzkousenim pri provozu na zadech.... to je nesmysl.
pospa - 16/8/2011 - 15:34
citace:S tim RTG zdrojem to musi byt nesmysl. Ten uz je nasazenej davno predtim. Jen pro "plebs" ... Je jasny, ze RTG uz MSL ma namontovanej. Po namontovani se totiz MSL jeste otestuje jestli vse funguje a pak se obrati na zada na spicku rakety. Ale aby nekde v hale jeste "laborovali" s dodatecnym nasazenim RTG, prisroubovanim, prikabelovanim, odzkousenim pri provozu na zadech.... to je nesmysl.
Není to nesmysl, bude to přesně tak jak bylo popsáno.
Stejným způsobem to probíhalo i u předchozích meziplanetárních sond.
Např. Cassini
K tomuto účelu jsou na zadním aerodynamickém krytu MSL ty "velké vrata", skrze které je instalovám MMRTG až několik desítek hodin před otevřením startovacího okna.
Pro instalaci bude použito zařízení ne tomto snímku :
Curiosity je v těchto dnech bez MMRTG
(PHSF na KCS, Florida, 13.8.2011) alamo - 16/8/2011 - 15:50
MMRTG vlastne zostáva počas štartu, bez nejakého aktívneho chladenia?
pospa - 16/8/2011 - 16:38
citace:MMRTG vlastne zostáva počas štartu, bez nejakého aktívneho chladenia?
Po obvodu cruise stage je 10 radiátorů, které během přeletu zajišťují vyzařování přebytečného tepla do prostoru mimo MSL.
Po krátkou dobu několika minut, mezi startem a odhozením aerodynamického krytu rakety, bude teplota stoupat, ale nebude to nijak kritické.
Zde je například popis průběhu teplot a výkonu RTG při startu sondy New Horizons:
"At launch, the spacecraft entered a 45 minute period of no contact. This interval included the RTG ramp up to full power and puncturing of the PRD. The recorded data for the RTG power and temperature sensors #1 and #2 from this period are shown in Fig. 8. The initial power dip to 137 W (almost 20% loss) was due to the removal of the air conditioning and the resulting heating inside the launch vehicle fairing16. Upon separation of the launch vehicle fairing at launch plus 3 minutes (L+3 minutes), the RTG power begins to climb on a characteristic exponential rise, settling out at 245.7 watts of electrical power measured at the spacecraft power bus at L+8 hours. The temperature telemetry points follow a similar curve, stabilizing at 242°C with a slight dip observed on both sensors at L+25 minutes. At the final power level, the harness losses were estimated to be less than 3 W. First contact power system telemetry also showed a properly functioning power system with no anomalies encountered during the launch period."
Behem srpnových systémových testů MSL byla kvůli delší simulaci EDL fáze letu vyčerpána určitá část časových rezerv.
Aby byl zachován dostatečný prostor pro rozsáhlé bezpečnostní procedury při konečné montáži a testech, bude říjnové uzavření Curiosity do aerodynamického krytu posunuto o 4 dny oprotu původnímu harmonogramu.
Během následujících 2 týdnů by mělo být jasné, zda to bude mít vliv i na datum startu.
První stupeň Atlasu 541 byl na začátku září vztyčen a usazen na mobilní startovací platformu ve Vertical Integration Facility na SLC41.
avitek - 13/9/2011 - 10:38
citace:První stupeň Atlasu 541 byl na začátku září vztyčen a usazen na mobilní startovací platformu ve Vertical Integration Facility na SLC41.
Bylo to 2011-09-08.
David - 25/9/2011 - 19:38
Odpočet do startu činí již "jen" 60 dní.Nikde jsem nenašel přesné datum startu ruského F-G, byl již stanoven ?Dík.
pospa - 25/9/2011 - 22:55
Kompletace hlavních komponent nosiče Atlas 541 pro MSL je dokončena.
Horní stupeň Centaur i 4 postranní boostery byly připojeny k prvnímu stupni CCB. Aerodynamický kryt čeká na svůj náklad.
Během tohoto týdne byla také Curiosity pevně připojena ke sky-crane a zadnímu aerodynamickému krytu.
Dne 13.10. 2011 na rampě startovacího komplexu 41 podstoupila zkompletovaná raketa Atlas V (bez nákladu) cvičné odpočítávání včetně tankování PL - Wet Dress Rehearsal .
Do startu zbývá 42 dní.
Chápu pana Rysa,že 100% spolehlivost Atlasu 5 by měla podle počtu pravděpodobnosti jednou skončit,ale nechápu jeho poměrně vysoký odhad pravděpodobnosti, že se tak stane právě při startu MSL,přesto nepovažuji jeho odhad za nesmysl,ale pouze za časově nepodložený.
Conquistador - 16/10/2011 - 18:30
No snad to vyjde jak Atlasu V tak Zenitu (Phobos-Grunt) a vynesou sondy spolehlivě na orbitu... tedy doufám v uplný uspěch těchto programů, byla by to škoda pro vědu i pro její popularizaci... jak u jednoho tak u druhého kdyby se to nepovedlo.
ucvrnkls - 16/10/2011 - 18:30
RYS: Pouziti slova "ohnostroj" ve mne vzbuzuje pocit, ze se snad na to pripadne selhani tesite? Proc placate takove nesmysly, kdyz jindy zde pisete pdorobne technicke udaje kde vseho? je to skoda ..
martinjediny - 17/10/2011 - 00:16
Tusim vas RYS pekne trolloval
neviem z coho vysiel, mozno mal zlu naladu, ta taketo typy vypoctov moze znacne ovplyvnovat. V kazdom pripade to nie je zly tip.
Ja mam dobru naladu, ja ohnostroj tipujem na 8%.
Ale kedze statistika dokaze zazraky, vpohode sa podpisem aj pod 30% a zdovodnim to. Zalezi, ci poistujem, alebo som poistovnik, alebo zalubeny fanusik...
A verim, ze poistovnik bude presviedcat o riziku pod 2%.
Ak uz niekto z vas niekedy pocital spolahlivost tech. zariadeni, alebo aspon vie o com to je, tak prosim argumenty, preco z Rysom nesuhlasite...
Ak ide o pocit, akceptujem, ale potom je potrebne vyjadrit sa primerane... [Editoval 17.10.2011 martinjediny]
pospa - 17/10/2011 - 16:08
Ještě pár detailů k půběhu "mokrého" nácviku odpočítávání - Wet Dress Rehersal:
- 12.10. byl Atlas V vyvezen z Vertical Integration Facility (VIF) na rampu LC-41
- stejného dne odpoledne proběhlo plnění nádrží palivem RP-1 a kontroly těsnosti (RP-1 zůstane v nádrži až do startu, tj minimálně do 25.11.2011)
- 13.10. bylo natakováno LH2 i LOX do obou stupňů, proběhlo odpočítávání (není mi známo do jakého času T-?) a poté opět vypuštěno
- 14.10. se nosič vrítil zpět do VIF
MSL bude v Payload Hazardous Servicing Facility uzavřena do aerodyn. krytu (vypadá stejně jako pro X-37B) do konce října, na Launch Complex 41 pak přemístěna 2.11.
Po integraci s nosičem bude sestava vyvezena na rampu dva dny před plánovaným startem - 23.11.2011
David - 17/10/2011 - 19:15
Start je vždy nejrizikovější a nejzásadnější fáze letu tak se snadno dá sázet na neúspěch, ale vsaďme na úspěch celé mise, dle mne je to u MSL 75% a FG 15%.Nenapadejte mne prosím, že straním americe, vychází mi to tak podle dosavadních výkonů obou států nejen u Marsu, ale i u Venuše a Měsíce .
-=RYS=- - 18/10/2011 - 00:05
citace:RYS: Pouziti slova "ohnostroj" ve mne vzbuzuje pocit, ze se snad na to pripadne selhani tesite? Proc placate takove nesmysly, kdyz jindy zde pisete pdorobne technicke udaje kde vseho? je to skoda ..
Berte muj text s prehledem a trochu i srandovnim oddychem
Pochopitelne jsem to nemyslel vazne.
Spise jsem chtel poukazat na neco jineho.
V podstate starty kosmickych raketovych nosicu v oblasti mimozemskych sond az po odpojeni samotne sondy porad neni tak nejak samozrejme a automaticke a tim i bezpecne.
Mel jsem na mysli to, ze startu s planetarnima sondama neni zas tak moc a pritom je co objevovat.
Kdyz to prevedu... poslat a usadit desitky sond/druzic/landeru na Merkur/Venusi/Mars/Jupiter/Saturn/Uran/Neptun/pas asteroidu atd.. Znamena kdyz by kosmonautika fungovala normalne a dobre opravdu velkou radu startu a tim myslim sond/druzic dlouhodobe zivotnosti (az 20let).
Napriklad jen ... treba Uran u ktereho nemame nic, kolem neho davno proletela sonda Voyager, zjistila par vec, par fotek a to je vse. Podrobny pruzkum samozrejme nebyl.
Takze kdyz si predstavime zrovna Uran.
- 2 multidruzice (telco+vyzkum+sada landeru+sada balonu do atmosfery), coz znamena tezke a velke preletove sondy (proc se uz sondy tohoto typu nestavi v doku u ISS odkud by starovali podobne jako Galileo?).
- Tyto 2 velke tezke druzice (jedne bliz k Uranu, druha na vzdalene orbite pro porovnavani astro udaju mezi nima se vzajemnou soucinnosti a tez jako retlanslacni telco druzice by tyto dve drahy byli optimalni pro dlouhodobou cinnost) by mohli nest nekolik samostatnych druzic pro velke mesice Uranu a ktere by meli na palubach i samopohybujici se landery (par skoku pomoci motoru ci v kombinaci s 6-ti koly jako Oppy by nam zajistilo mnoho udaju o ledu).
Tyhle "mesicni" druzice by asi museli byt o neco vetsi, kvuli palivu pro zabrzdeni na obeznych drahach mesicu, samozrejme v kombinaci s ionovejma motorama + RTG zdrojem by znamenalo, ze zakladni preletove teleso k Uranu, by muselo byt velke asi jako sam druhy stupen Falcona9 + urychlovaci motor s palivem.
Toto pochopitelne nemuze startovat ze Zeme ... mimo FH/Saturn5, to by vsak bylo velice drahe a tak podle meho by bylo levnejsi pri nekolika "levnych" startech ala IMBC predelanych nosicu na drahu k ISS nebo Vega/Sojuz z Korou dostat k ISS vsechny casti velke druzice vcetne jejiho boosteru pro let k Uranu.
Takovych "vedeckych robotickych" expedic je treba jeste udelat hodne, abychom pokryli celou SOL az po Pluto.
Tim se dostavam nazpatek proc jsem to napsal.
Kdyz "nahodou" rusove/amici/indove/japonci/cinani vystrelej neco k Marsu atd.. Tak to neni tak casto, aby tyto "expedice" byli bezpecne.
Tim se dostavam k zakladni myslence tohoto prispevku.
Co kdyz by se neco jako MSL apod. vyrabelo "jak na bezicim pasu" (pochopitelne, ze obsah vedeckych pristroju se meni, ale zakladni letova-pristavaci plosina by byla odzkousena a mohla by se "hromadne" a bezpecne pouzivat). A pochopitelne i vhodny nosice pro tyto vedecke mise by pouzival casteji.
Myslenka je takova, kdyz by byl "vedecky" start alespon kazdy mesic, tak vzhledem k odladovani letoveho sw (aproximace z prijate telemetrie predchozich startu) pro start kazdeho nosice by bylo bezpecnejsi, kdyz by bylo vice startu v roce (alespon 10).
Az se podari odladit FH a Sojuz z Korou s Brizem, tak by to pro bezpecnost tehle letu bylo mnohem lepsi nez kdyz je start "expedice" jen jednou za rok ci jednou za 2 roky. Tou casovou prodlevou se totiz "ztraci" urcite "znalosti"---myslenky techniku okolo startu a tim se zvysuje nebezpecnost takovych "ojedinelych" startu.
Jako priklad berme nedavnou havarii na Bajkonuru (Progress).
Navic, pokud by se u ISS (nejaka "klec-plosina" na ISS...prvotni "lodenice") zacaly sestavovat takove sondy, tak jeden ztracenej start nosice by neznicil celej projekt, nahradni dil by letel v nasledujicim letu k ISS.
A pokud by melo letel velke teleso k plynove planete s mnozstvim landeru a nekolika samostatnyma druzicema (po zaparkovani okolo planety by se jednotlive druzice odpojili a pomoci iontovejch motoru by se dostali k danemu mesici u ktereho by zabrzdili-zaparkovali pomoci hydrazin motoru), tak by bylo bezpecnejsi a levnejsi to seskladavat na ISS a tez odtud startovat.
To ze pisu, ze mozna bude ohnostroj rikam proto, protoze bezpecnost letu stejneho typu nosice se zvysuje kdyz tento nosic leta casteji nez je tomu v soucasnosti.
Nevim kolik si uctuje majitel Atlasu za tento start, ale asi se mnou budete souhlasit, ze levnejsi a bezpecnejsi by to bylo na zaletanem FH nebo Sojuzu z Korou.
Je fakt, ze statni zakazky jsou predrazene a tak by bylo nejlepsi, aby v USA byl novej zakon, kterej dovoli JPL vybrat si sama s kterou spolecnosti provede start a odpich z parkovaci LEO drahy.
Mozna by usetrili kdyz by misto 300megaUSD zaplatili 80-160megaUSA (FH/Sojuz-Briz-Korou). A tak by se letalo casteji.
David - 18/10/2011 - 06:50
Stavět sondu k Uranu v " doku" u ISS, to je jistě jen legrace.ISS je zcela k ničemu, zejména v tomto směru, vždyť každý šroubek by se stejně musel vyrobit na Zemi a musel by absolvovat energeticky náročnou " stykovku" která při přímém letu odpadá. Výsledek sondy Voyager u Uranu je zcela fantastický,nejen obrovským množstvím dat, zcela zásadního charakteru, ale i tím, že sonda vůbec nebyla stavěna na práci v tak málo osvětleném a vzdáleném prostředí.Krom toho ISS stále 1OO mld dolarů a za to mohla být flotila 5O slovy : Padesáti supersond kamkoli.
Ervé - 18/10/2011 - 08:02
Atlas V je nejspolehlivější raketa světa vůbec. Nic lepšího není. Proto NASA platí cenu za start místo aby hledala levnější nosič.
Uran je málo zajímavý svět, větší zájem měla NASA o Neptun, ale družice typu Galileo se přestaly stavět po dokončení Cassini, protože stojí x miliard jedna. Sondu za Jupiter NASA poslat nemůže, protože nemá plutonium pro RTG zdroj. Až NASA rozjede znovu plutonium, může posílat sondy za Jupiter, pokud na ně bude mít peníze, základem ale bude spíš menší levnější New Horizons vybavený brzdícím motorem pro navedení na orbitu než ultradrahý velký těžký Cassini. Nejsou peníze.
(pro některé pochybovače snad dostatečný důkaz o tom, že zdroj MMRTG bude na rover instalován až několik málo dní před startem)
pospa - 21/10/2011 - 16:37
Sestavení havních částí MSL je (až na drobné krytky a MMRTG) dokončeno.
Do startu zbývá 35 dní.
pospa - 26/10/2011 - 09:44
V porovnání s "krátkou verzí" aerodynamického krytu Atlasu 541 (d=5,4m ; h=20,7m ; 4085kg) vypadá MSL téměř jako titěrný náklad.
Alchymista - 26/10/2011 - 11:09
zaujímavý snímok - ten aerodynamický kryt je fakt až "priveľký".
pospa - 26/10/2011 - 11:26
citace:zaujímavý snímok - ten aerodynamický kryt je fakt až "priveľký".
A to je pro Atlas V série 500 ten kratší. Middle verze je dlouhá 23,4 m David - 26/10/2011 - 18:22
Jenže v tom krytu bude spolu se sondou ještě celý stupeň Centaur.
raul - 26/10/2011 - 20:52
Toto je jen horní část celého krytu. Centaur bývá ve spodní části.
Viz tento příklad:
pospa - 26/10/2011 - 22:04
citace:Jenže v tom krytu bude spolu se sondou ještě celý stupeň Centaur.
Na tomto snímku jedné poloviny krytu je vpravo dole celkem jasně vidět čtvercový servisní otvor, kterým se bude instalovat zdroj MMRTG (na rampě). Z toho se dá odvodit celkem jasná představa, v jakém místě bude sonda v krytu uzavřena.
Jestli správně chápu účel vnitřního potrubí s dolů mířícími tryskami, tak tímto způsobem zřejmě bude od instalace zdroje až do okamžiku startu odváděno přebytečné teplo z radiátorů na obvodu přeletového stupně.
Alchymista - 27/10/2011 - 01:18
Payload envelope pre kryt Medium (77-ft) má maximálnu dĺžku 12927,6mm; pre maximálny priemer 4572mm dĺžku 7631,4mm.
Sonda bude zrejme pod krytom umiestnená tak, že maximálny priemer sondy bude nad úrovňou potrubia nad dverami v aerodynamickom kryte - generátor bude zasunutý šikmo zdola nahor.
Velice zajimave ctivo, dekuji.
Me zaujali predevsim kmitocty/modulace/radiotelekomunikace.
Ale tez pripravovanej super nosic SuperHLV s az 140t/LEO ve fazi 3B s 9m prumerem air stitu.
Z dokumentu plyne, ze videosignal z kamer je mozno zachytit v oblasti Bermud/Floridy (pro DXery je to v analogu NTSC, staci na to Icom IC-R3 a Yagina pro S pasmo)... maximalne 5 video kanalu 5 kamer, posledni je ve air stitu.
Sledovat signaly pujde i z oblasti Kanarskych ostrovu (i opticky), nastesti je zde uz vzdaleni SDR HAM prijimac i S pasma. Mozna by slo dohodnout sledovani a konverzi NTSC videa do videostreamu IPTV.
Kazdopadne by melo jit sledovat i od nas posledni stupen Centaur (jeho radiomajak), cili po oddeleni od preletoveho stupne bude tento stupen sledovat i Centaur. Mohlo by to byt zajimave sledovat vzdalujici se vysilac.
citace:Výška zobrazenej časti aerodynamického krytu je cca 16 metrov, ďalších 7,1 metru má spodná časť...
Podle údajů v dokumentu má spodní část PLF vždy délku 7,4 m.
Vrchní část může být buď Short = 13,3 m , Medium = 16,0 m , nebo Long = 19,0 m.
Hrubým měřením průměru a délky horní části krytu na zveřejněných fotkách mi vychází něco kolem 12 m.
Takže si troufám tvrdit, že na 99% je pro MSL použita verze Short => 13,3 + 7,4 = 20,7 m.
David - 1/11/2011 - 16:52
Díval jsem se na fotky z KSC a zdá se, že " vajíčko" je ve skořápce.
pospa - 1/11/2011 - 22:10
citace:Díval jsem se na fotky z KSC a zdá se, že " vajíčko" je ve skořápce.
Ano, to bylo už před týdnem.
Dnes bylo vše naloženo na valník a zítra se jede na rampu LC 41.
KSC tweet:
The rollout of MSL from the PHSF to Complex 41 has been postponed to Nov. 3 due to high wind. There is no impact to the Nov. 25 launch date.
Převoz MSL z PHSF na rampu 41 byl z důvodu silného větru odložen na 3. listopadu. Datum startu 25.11. není nijak ovlivněn.
pospa - 3/11/2011 - 10:30
Startovací okno MSL je letos od 25.11. do 18.12. 2011
V každém dni bude pouze 1-2 hodinové rozmezí, kdy bude start možný.
Zde je podrobný přehled denních oken pro všechny termíny; časy jsou EST (GMT-5)
KSC tweet:
Mars Science Laboratory and the Curiosity rover arrived at Launch Complex 41 this morning at 4:35 a.m. It is being hoisted atop the Atlas V.
... jestli bylo mezi informacemi něco zásadního, to musí podle svých znalostí posoudit každý sám.
V médiích se celkem hodně probírá, že NASA není schopná jednoznačně říct, zda MSL je a nebo není schopná detekovat život.
Podle mně jsou tyto debaty zbytečné - primárním úkolem MSL je studovat obyvatelnost daného prostředí v minulosti, případně dnes a ne hledat formy či projevy živé hmoty.
Na to je ještě brzy - o Marsu zatím nemáme dostatek informací kde, co a jak přesně hledat, aby taková mise měla smysl.
Jedna rozhodně dobrá zpráva, která byla znovu zopakována, bylo ujištění, že MSL jako flag ship je v současnosti jednou z klíčových vědeckých misí NASA a její financování bude minimálně po celou dobu primární mise beze zbytku zajištěno, i kdyby byly budoucí rozpočty NASA okleštěny jakýmkoli způsobem.
Teď z jiného soudku.
Na stole před diskutujícími se objevil pěkný model Curiosity, tipoval bych v měřítku 1:15.
V prodeji u tradičních modelářských firem se zatím nic nenabízí.
Nedočkaví papíroví modeláři ale dokážou divy a jeden z nich se rozhodl pro vlastní návrh a stavbu modelu Curiosity.
Výsledek sice není do detailu úplně přesný, ale jako první vlaštovka myslím poměrně zdařilý.
Obzvlášť trubkový podvozek dobře odpovídá reálné předloze.
... jelikož na něm spočívá váha celého modelu, tak pro začátečníky by to možná mohl být oříšek.
10 dní do startu,Je na čase opustit ruský "vrak" na LEO a věnovat pozornost této naději.Tato sonda, pokud uspěje může důrazně zasáhnout do kardinální otázky existence,či neexistence mimozemského/marsovského/života.
Agamemnon - 16/11/2011 - 07:20
citace:10 dní do startu,Je na čase opustit ruský "vrak" na LEO a věnovat pozornost této naději.Tato sonda, pokud uspěje může důrazně zasáhnout do kardinální otázky existence,či neexistence mimozemského/marsovského/života.
afaik, nikto nepotvrdil, ci fakt nesu pristroje na hladanie zivota [Edited on 16.11.2011 Agamemnon]
pospa - 16/11/2011 - 14:00
Vědecký tým musí soustavně opakovat: toto vybavení NENÍ primárně určeno k detekci života, ALE na hledání a studium stavebních kamenů života, jak ho známe ze Země.
Výsledky mohou dát pouze odpověď ANO / NE - v historii, nebo i současnosti se na místě vyskytují látky, které život umožňují, nebo jsou (byly) jeho součástí.
Přesto se nedá vyloučit (zcela náhodný a výjmečný) nález něčeho nečekaného (fosilie, atd.), co by mohlo být 100% důkazem živého organismu.
Jelikož je toto vybavení zatím nejvýkonější, které se na Mars dostane, vybraná lokalita je velice slibná a životnost sondy by mohla být extrémní, dají se očekávat různá překvapení.
Machi - 16/11/2011 - 16:08
MSL stále není určeno k hledání života (na rozdíl od Vikingů, Beagle 2 a ExoMarsu), ale jak píše Mirek, určitě to nebude nudná mise.
Nicméně ani nález fosílie nemusí být 100% důkaz organismu, viz nález možných mikrofosilií v marsovském meteoritu ALH.....
xChaos - 16/11/2011 - 16:36
No mě se líbí, že ten přistávací systém je okopírovaný z románu Duna od Franka Herberta :-)
Video sumarizující dlooouhé, několikaleté předstartovní testovací období MSL.
Jak ke konci říká Manning - Curriosity už je tu už příliš dlouho, je ready a musí letět. Až odstartuje, hodně inženýrů si hluboce oddychne.
... škoda, že F-G během posledních dvou let zřejmě neobdržel podobnou péči.
pospa - 18/11/2011 - 20:53
Dnes ráno proběhlo Flight Readiness Review s výsledkem GO => přípravy ke startu mohou pokračovat.
Příští úterý bude následovat Launch Readiness Review, které dá nebo nedá konečný souhlas se startem.
Pokud i to dopadne OK, Atlas V vyroluje na rampu ve středu 23.11. v 10:00 EST (16:00 CET).
Ve čtvrtek, na Den díkůvzdání, si všechny týmy dají volno, aby v pátek 25.11. brzo ráno mohlo začít sedmihodinové odpočítávání do startu v 10:25 EST (16:25 CET)
Srovnáme-li MSL se systémem Viking, vychází MSL jako jednodušší, pokud se týče dopravy zařízení na Mars, včetně přistávání, tam jedině přibylo spuštění užitečného zařízení na laně a "odseknutí"brzdícího systému v okamžiku doteku.Péče věnovaná sondě po dva roky se zřejmě netýkala přeletové fáze, ale mám zato, že vlastního vybavení roveru.Rusové šli opačným způsobem jejich mise je maximálně komplikovaná a po dva roky, které získali odkladem startu, ležela ve skladu.Kdyby se alespoň věnovali atypickému " přeletovému stupni.Samozřejmě ani americký pokus nemusí dopadnout zdárně, je to POKUS, ale před jeho realizací nutno udělat maximum možného i nemožného a tady rusové neudělali po dva roky NIC a to může být jeden z možných důvodů proč FG dopadl, jak dopadl a ještě sebou vzal čínskou sondu.Za týden uvidíme...
Agamemnon - 19/11/2011 - 21:00
pre zaujímavosť:
Question about launch slots and scheduling... As an example, MSL has launch windows every day between 25-Nov and 18-Dec (24 days). Does MSL's launch slot cover that entire period? That is, would any other launches be allowed to be scheduled during that period, or is it blocked out exclusively for MSL? Thanks.
It is from an Atlas point of view. But there are standdown days and there could be slips . The range will only reserve 2-3 days a time. The rest is negotiable.
štartovacie okno má 1 hod 43 min a začína o 1002 EST (tj. 1502 UTC, myslím)
David - 20/11/2011 - 13:42
Jaký byl důvod posunu ? Připomíná to FG, snad se historie nebude opakovat. Na MSL se čeká skoro deset let, tak už jeden den navíc jistě každý počká.
David - 20/11/2011 - 13:46
K ďasu, je to sobota, jdu na hon, tak to nakonec neuvidím, snad" pomůže" počasí, to je ale pech !Záznam - to není ono !
Agamemnon - 20/11/2011 - 14:15
citace:Jaký byl důvod posunu ? Připomíná to FG, snad se historie nebude opakovat. Na MSL se čeká skoro deset let, tak už jeden den navíc jistě každý počká.
z nejakého dôvodu bolo potrebné vymeniť "flight termination system" batériu (doslovne to preložím ako systém prerušenia letu, ale netuším, za čo konkrétne je to zodpovedné)...
podľa diskusie na NSF (a ľudí z KSC, ktorí tam prispievajú), tak stará batéria bola už odstránená a nová sa práve aktivuje... nainštalovaná do lode má byť v utorok...
yamato - 20/11/2011 - 14:19
citace:
citace:Jaký byl důvod posunu ? Připomíná to FG, snad se historie nebude opakovat. Na MSL se čeká skoro deset let, tak už jeden den navíc jistě každý počká.
z nejakého dôvodu bolo potrebné vymeniť "flight termination system" batériu (doslovne to preložím ako systém prerušenia letu, ale netuším, za čo konkrétne je to zodpovedné)...
podľa diskusie na NSF (a ľudí z KSC, ktorí tam prispievajú), tak stará batéria bola už odstránená a nová sa práve aktivuje... nainštalovaná do lode má byť v utorok...
FTS byva instalovany v nosnej rakete pre pripad ze sa vymkne spod kontroly. Urcite to menili v MSL?
HonzaVacek - 20/11/2011 - 14:37
citace:FTS byva instalovany v nosnej rakete pre pripad ze sa vymkne spod kontroly. Urcite to menili v MSL?
Podle Spaceflight Now měnily ty baterie asi na nosné raketě:
Launch of the Mars Science Laboratory on the Atlas 5 rocket has been postponed a day to give time for replacement of a suspect safety system battery aboard the booster.pospa - 20/11/2011 - 14:59
citace:
citace:FTS byva instalovany v nosnej rakete pre pripad ze sa vymkne spod kontroly. Urcite to menili v MSL?
Podle Spaceflight Now měnily ty baterie asi na nosné raketě: Launch of the Mars Science Laboratory on the Atlas 5 rocket has been postponed a day to give time for replacement of a suspect safety system battery aboard the booster.
Přesně tak, jedná se o výměnu podezřelé baterie destrukčního systému nosiče.
Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
I tak je zajímavé, že podezřelou/vadnou baterii na nosiči odhalili až 5 dní před startem a její výměna si vyžádá odklad startu o celý den ...
Na druhou stranu, startovací okno je dlouhé 24 dní - rezerva dost velká, takže proč ji nevyužít.
Agamemnon - 20/11/2011 - 15:12
ďakujem za vysvetlenie - zase som o niečo múdrejší
ja som si z toho textu na nasa.gov tak nejak automaticky urobil výmenu na MSL... toto je asi lepšie, ako keby boli nejaké problémy s msl...
Jiří Hošek - 20/11/2011 - 16:15
citace:K ďasu, je to sobota, jdu na hon, tak to nakonec neuvidím, snad" pomůže" počasí, to je ale pech !Záznam - to není ono !
Myslivosti nerozumím, ale nebudete tou dobou už z honu zpátky?
pospa - 20/11/2011 - 17:07
citace:
citace:K ďasu, je to sobota, jdu na hon, tak to nakonec neuvidím, snad" pomůže" počasí, to je ale pech !Záznam - to není ono !
Myslivosti nerozumím, ale nebudete tou dobou už z honu zpátky?
Taky nemyslivec, ale tuším, že před setměním se lovci přesunou z "pole" do vybrané osvěžovny, odloží flinty v kuchyni a budou se věnovat druhé, neméně "povznášející", společenské části honu... pospa - 20/11/2011 - 18:03
Nová baterie by měla být instalována v úterý, Atlas V vyjede na rampu až v pátek, den před startem 26.11.
David - 20/11/2011 - 18:14
Ta "osvěžovna", to je trefa do černého a m.j nejzajímavější a nejzábavnější součást honu.Dobrá zpráva je, že závada je na nosiči a ještě na vedlejším vybavení.
pospa - 20/11/2011 - 18:30
citace:...Dobrá zpráva je, že závada je na nosiči a ještě na vedlejším vybavení.
Systém nouzové destrukce nosiče je v tomto případě, myslím, velmi pozorně sledovaný - raketa vynáší náklad s radioaktivním materiálem a nikdo si určitě nepřeje, aby zamířil někam jinam, než má.
yamato - 20/11/2011 - 19:21
autodestrukcia nosica by problem s radioaktivnym materialom nevyriesila. Dufajme ze Atlas potvrdi svoju povest
Conquistador - 20/11/2011 - 23:12
Tak ta kapsle RTG plutoniové baterie je přeci navržená na to aby přežila bez úhony případnou destrukci nosicě... Nebo se mýlim?
Tímto příspěvkem nechci navodit dojem že by k něčemu takovému mělo dojít, v tomto případě je to jen dotaz na požitý RTG generátor.
jirka44 - 21/11/2011 - 07:55
citace:
Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
pospa - 21/11/2011 - 10:27
citace:autodestrukcia nosica by problem s radioaktivnym materialom nevyriesila. Dufajme ze Atlas potvrdi svoju povest
Řízená destrukce je myslím hlavně k tomu, aby off-nominal letící/padající nosič plný paliva nespadl v celku i se sondou na jedno místo na zemi. Navíc třeba obydlené.
MMRTG je sice stavěný tak, aby přežil ohnivé inferno i silný náraz, ale proč přidávat více nejistoty, když je možné ji aktivně snižovat.
pospa - 21/11/2011 - 17:05
Přeprava MMRTG v "gorilí kleci" na místo finální montáže. Fotky z instalace snad později zveřejní taky.
[Upraveno 21.11.2011 pospa]
David - 22/11/2011 - 04:53
Ví někdo jaká je předpověď počasí na sobotu vztažmo k možnosti startu ? Dík.
citace:
Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
Ja bych zase rekl, ze je to z technickeho hlediska jinak.
Zrejme pouzili AKU fungl novou privezenou od vyrobce specializovanejch lithiovek. Ale jak to nekdy bejva, tak mohla byt tato AKU vadna.
A i kdyz AKU do je typ Li-SOCl2 (lithium thionyl-chloridová baterie) s kapacitou temer 100Ah, tak se musi vzdy dobijet.
Kazdej raketovej nosic ma externe pripojene napeti pro trvale dobijeni vlastnich AKU pro nezavislej zdroj elektriky (kazdy nosic ma svoji AKU+zdroj se stabilizatorama+dobijec z externiho zdroje, odpojuje se az behem startu a odpoutani od startovaci desky).
V tomto konkretnim pripade ma svuj AKU s elektronikou napajeni (zdroj) + elektronikou dobijeni (nabijeci cast zdroje) kazda cast nosice zvlast, tedy i pomocne boostery na TPH. A AKU pro hlavni cast stupne neni jedna, jsou tam 3ks, pricemz elektronika dobijeni-napajeni ridi-dobiji kazdou AKU zvlast.
Rozvod 28V "palubniho" napeti (nosic+boostery+Centaur) je rozvedeno vsude v nosici (neni to na konektoru, pri odpojovani boosteru se to musi rozepnout, vypada to spis jako nekolik diskovych pér zkrz ktere jde DC napeti (+, GND) a pri odpojovani boosteru/Centauru se kontakt nemusi vysunovat jako v beznem napajecim konektoru, jen to od sebe "odpadne").
Takze pri pripojovani teto AKU prepne technik u pripojnych kabelu "prepinac", ze je AKU pripojen. Tim dojde u ridici elektroniky zdroje prepnuti do rezimu udrzovani-dobijeni AKU.
Zrejme po par hodinach ci spise dnech doslo k tomu, ze CPU "nabijecky" zjistil, ze jedna ze 3 AKU neni v poradku (treba, ze dlouho trva nez se dobije plnej stav napeti nebo ze pri prepnuti do testu AKU rychleji pada napeti pri zatezi 10A nez u ostatnich 2 AKU, respektive, ze pada napeti dolu rychleji nez by u teto AKU dle fw v EEPROM CPU nabijecky melo spravne byt) a tak vyslal po opticke sbernici RS485 o tomto informaci do technickeho centra, kde si toho nekdo vsiml a sel AKU prekontrolovat ci rovnou vymenit.
Z meho technickeho hlediska to vidim takto, ze se to takto pravdepodobne stalo.
U Centaura je AKU trochu jina, protoze hlavnim zdrojem je tam PEM.
Ale je mozne, ze to u Centaura zmodernizovali a dali tam nekolik pomocnych FV panylku pro dobijeni "silnejsi" AKU nekam na 4 strany boku "valce-nosice", aby se zachytilo svetlo ze Slunce v jakekoliv poloze.
pospa - 22/11/2011 - 08:56
citace:
citace:
citace:Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
RYS:
Ja bych zase rekl, ze je to z technickeho hlediska jinak. ...
RYSi, máte pro své domněnky podporu v nějakých dokumentech o nosiči Atlas?
Btw. SFN mission status center včera psal toto: "The original battery showed low voltage during pre-flight testing, a NASA spokesman says, prompting the swap out and one-day delay to the launch date."
[Upraveno 22.11.2011 pospa]
random - 22/11/2011 - 09:07
citace:Co je zajímavé, že ještě den před tím, v pátek odpoledne, hlásili vše OK. Tedy po pravdě, hlásili velmi dobrý stav letového aparátu - "The flight vehicle is in great shape" , čímž je spíš myšlena sonda než nosič.
já bych to spíš typoval, že baterie je sice funkční, ale někdo si v poslední chvíli všimnul, že papírově prochází dobová životnost nebo tak něco...
RYS:
Ja bych zase rekl, ze je to z technickeho hlediska jinak. ...
RYSi, máte pro své domněnky podporu v nějakých dokumentech o nosiči Atlas?
Btw. SFN mission status center včera psal toto: "The original battery showed low voltage during pre-flight testing, a NASA spokesman says, prompting the swap out and one-day delay to the launch date."
[Upraveno 22.11.2011 pospa]
Pred casem jsem si mohl prohlednout PDF s blokovym schematem a fotografiema tohoto elektromodulu pro kazdou cast nosice zvlast.
Je to asi rok. Popravne, odkaz jsem si asi poznamenal, ale v seznamu oblibenych mam "chaos". Potrva to nez bych to nasel, spise to vidim na to, ze pokud na to znova nahodou narazim, tak bych mohl to PDF a odkaz na fotky dat treba sem.
Me spise zaujal radiovej telco system, jak tam pracuje. A fakt je, ze na vetsine nosicu je to podobne. Ono to ani jinak delat na valcovitem telesu nejde. Do 4 smeru lomene anteny (pod nosic/do boku) pro komunikaci s pozemnim segmentem + stejny typ anten na stejna mista pro vyskovy radar v C pasmu.
Povetsinou je system resen na "beznym" mikrocipu CPU, ale na proprietarnim fw. Jedinej rozdil je u digitalniho Sojuzu a Falconu9, kde je tez mikroCPU, ale bezicim na Linuxu (2.2.26).
Zajimaj me kmitocty/vykony/modulace/sirky pasma/citlivost prijimacu a spolecna datova linka (RS422/485 , mezi stupnema na optice...neco jako FSO..bezkontaktni optika na 30cm pro 1-4Mbps).
Soucasne se na tom detekuje, jestli se stupen oddelil, kdyz se prerusej prijimana data CRC za hlavickama zprav, tak je to preruseny...oddelenej stupen a taky me zajima radiovej prenos tv signalu na kterej pak cucime na tv nebo na Youtube.
U STS ho slo naladit na 2.2GHz prehledakem, kterej mam...Icom R3 (zajimave bylo, ze analogove vysilali PAL misto NTSA, jen u Discovery udelali NTSC vysilac), takze kamaradi HAMove si brali sebou IC-R3 a divali se on-line.
Takhle jsem na nem poslouchal STS.
Dnes ho mam na poslech treba dw linky z AO-51 nebo ARISSatu1 nebo pomoci vyvedene IF do SA612>SB pro poslech planetarnich sond.
Vezmu vse do batohu a zajdu k HAMovi co ma V/H rotator a zkousime chytit treba druzici Mesice na 310cm parabole s vhodnym ozarovacem pro S pasmo a pod. .
Podle toho co vim, bych rekl, ze tento AKU je pro Centaura.
Ty AKU pro boostery TPH nejsou tak silne, slouzi pro system odpoutani od stupne, pripadne by mohli slouzit i jako energie pro odpal padaku. pospa - 22/11/2011 - 13:07
Podle toho co vim, bych rekl, ze tento AKU je pro Centaura.
Je to tam dokonce napsáno
Lithium Chloride Battery
Flown on 3 Titan/Centaur Missions
(The First Lithium Battery Used Of This Capacity)
250 AMP HOUR CAPACITY
Alex - 22/11/2011 - 14:00
Mars Science Laboratory will separate from the rocket that boosted it toward Mars at about 44 minutes after launch, if launch occurs at the opening of the Nov. 26 window.
Shortly after that, the separated Centaur performs its last task, an avoidance maneuver taking itself out of the spacecraft's flight path to avoid hitting either the spacecraft or Mars.
Sending a Message of Good Health:
Once the spacecraft is in its cruise stage toward Mars, it can begin communicating with Earth via an antenna station in Canberra, Australia, part of NASA's Deep Space Network.
Engineers expect to hear first contact from the spacecraft at about 55 minutes after launch and assess the spacecraft's health during the subsequent 30 minutes. The spacecraft will arrive at the Red Planet Aug. 6, 2012, Universal Time (evening of Aug. 5, 2012, PDT).
Zdá se, že u MSL jde o stejný postup startu jako u F-G: První kontakt se je navázán až je sonda navedená na dráhu k Marsu a stupeň Centaur je odpojen, asi 55 min po startu. Takže znovu zapálení Centauru na LEO je také zřejmě provedeno automaticky (první zapálení je ještě na vzestupné dráze asi 4 min 38 sec od startu).
U F-G je vyvedení k Marsu poněkud složitější – ze základní LEO dráhy startuje na přechodovou vysokou eliptickou dráhu a po odhození pomocných nádrží a proměření dráhy teprve startuje k Marsu a pak odpojí zbytek přeletového pohonu. Teprve na přechodové dráze je možný oboustraný styk se sondou, na základní dráze pouze styk Země - sonda.
Na rozdíl od F-G se o celý start, urychlení a navedení na základní přechodovou dráhu k Marsu postará pouze nosič.
Ten bude také po celou dobu aktivního letu posílat telemetrii o svém stavu i stavu sondy do sledovacích stanic.
Odpojení MSL od Centauru má (při startu 25.11.) nastat přibližně v čase T +0:42:48.
Minutu nato SW MSL přejde do přeletové fáze a zapne X-band vysílač.
Následuje 5 minut na ohřev zesilovače a konfiguraci telecom systému.
První stanice DSN, která má zachytit vysílání MSL, bude v australské Canbeře a mělo by to být cca 50 min po startu.
Je možné, že posunnem startu na 26.11. se budou časy mírně lišit.
Během dalšího letu k Marsu se přeletový stupeň postará o 5-6 (podle potřeby) korekčních manévrů TCM :
TCM-1 : start +15 dní
TCM-2 : start +120 dní
TCM-3 : vstup -60 dní
TCM-4 : vstup -8 dní
TCM-5 : vstup -2 dny
TCM-6 : vstup -9 hod
dúfam že sú všetky káble, zapojené správne
aby sa zase niekto nemusel vyhovárať, na "HARP", alebo možno aj "ET"
a ja som vás nemusel otravovať s otázkou, či by nebolo rozumnejšie použiť "target vehicle", miesto jedného štartu
"The Mars Science Lab and rover Curiosity is locked and loaded, ready for final countdown on Saturday's launch to Mars," says Colleen Hartman, assistant associate administrator of NASA's Science Mission Directorate.
Erakis - 25/11/2011 - 15:31
citace:U F-G je vyvedení k Marsu poněkud složitější – ze základní LEO dráhy startuje na přechodovou vysokou eliptickou dráhu a po odhození pomocných nádrží a proměření dráhy teprve startuje k Marsu a pak odpojí zbytek přeletového pohonu. Teprve na přechodové dráze je možný oboustraný styk se sondou, na základní dráze pouze styk Země - sonda.
Len pre upresnenie, preletový modul F-G sa mal odpojiť až po navedení na dráhu Marsu, nie hneď po odlete od Zeme.
Mimochodom, koľko je predbežne plánovaná doba práce MSL na povrchu Marsu? (hoci je takmer isté, ze sa bude v prípade úspechu predlžovať:)
Dugi - 25/11/2011 - 16:58
citace:Mimochodom, koľko je predbežne plánovaná doba práce MSL na povrchu Marsu? (hoci je takmer isté, ze sa bude v prípade úspechu predlžovať:)
Pokud se nepletu, měl by rover Curiosity pracovat na povrchu Marsu po dobu dvou pozemských let.
dubest - 25/11/2011 - 17:20
"měl by rover Curiosity pracovat na povrchu Marsu po dobu dvou pozemských let"
Skoro, měl by fungovat jeden marťanský rok, tzn. skoro dva pozemské roky, přesněji 1,88 pozemského roku.
"The Mars Science Lab and rover Curiosity is locked and loaded, ready for final countdown on Saturday's launch to Mars," says Colleen Hartman, assistant associate administrator of NASA's Science Mission Directorate.
-=RYS=- - 25/11/2011 - 18:49
citace:"měl by rover Curiosity pracovat na povrchu Marsu po dobu dvou pozemských let"
Skoro, měl by fungovat jeden marťanský rok, tzn. skoro dva pozemské roky, přesněji 1,88 pozemského roku.
RTG dokaze dodavat teplo a elektrinu asi 8-14let.
Podle vseho, kdyz MSL "dojede", tak se z ni stane pevna sonda jako Viking/Phoenix.
Cili ne jako u Spiritu.
dubest - 26/11/2011 - 11:45
s tím se skrytě počítá, že vydrží déle a také v to JPL doufá, ovšem ofic.verze podobně jako u MERů(90 solů) je uvedený čas
Snad v roce 2012 neleti prece do minulosti.[img]
Lukavský - 26/11/2011 - 17:21
citace:Obcas vypadava telemetrie (na par vterin)
Zajímavé je, že ten výpadek byl kompletní. Na obrazovce se zastavil i odpočet trvání letu, který na telemetrii nezávisí.
x - 26/11/2011 - 17:23
Takze 20% pro zavazny problem nosice se prece jen nezdal byt dobry odhad jak zde nekdo rikal.
Proste lze vychazet z dosavadnich jeho uspechu.
Hodnotim jen vlastni nosic - vim dobre, ze hlavne s vlastnim pristanim a mozna i preletem jsou proste vetsi problemy.
HonzaVacek - 26/11/2011 - 17:31
citace:Takze 20% pro zavazny problem nosice se prece jen nezdal byt dobry odhad jak zde nekdo rikal.
Proste lze vychazet z dosavadnich jeho uspechu.
Hodnotim jen vlastni nosic - vim dobre, ze hlavne s vlastnim pristanim a mozna i preletem jsou proste vetsi problemy.
No, hlavně to přistání bude tentokrát pěkná divočinaDavid - 26/11/2011 - 18:21
Na přistávacím manévru není nic nového, co by NASA již neprovedla. Řízené přistání pomocí brzdícího motoru před více než 3O lety při misi Viking,dva pokusy -100%,spuštění na laně MERy před 7 lety -100%,odseknutí lana v dané výšce nad povrchem MERy před 7 lety -100%.MSL odseknutí provede při kontaktu, což se rovná vypnutí motoru LEMu při kontaktu s Měsícem před více než 40 lety -100%,přistání na Marsu " z chodu!, t.j. bez parkovací dráhy,4 pokusy z 5, t.j. 80%.
yamato - 26/11/2011 - 18:30
David, take jednoduche to nie je. Dajte mi kolesa, sasi, motor a plechy. Vsetko z toho je na 100% otestovane a funkcne. A ja vam garantujem ze z toho novy ford nepostavim. Pretoze neviem ako, nemam s tym skusenosti.
Takisto pristavaci manever poskladany zo sucasti, ktore pozname, ale uplne nevyskusanym sposobom, nie je to iste ako zopakovat manever ktory sme uz robili.
Machi - 26/11/2011 - 18:40
Davide, přistání kdekoliv je vždy náročný manévr a MSL má zcela nový přistávací systém. Doporučuji vám zhlédnout nějaký dokument o vývoji těchto technologií (nejen MSL, třeba i MER), je to mazec a téměř nikdy to nejde hladce. Kdyby to bylo snadné, nemuseli bychom dnes litovat ztracených Marsů, MPL či Beaglu 2 (ten mě mrzí z mnoha důvodů nejvíce).
x - 26/11/2011 - 20:35
Technet pise o startu MSL k Marsu - vcetne zminky a videa ze startu rakety Atlas - alespon se tak mnoho laiku konecne dozvi, ze nekdo pokud momentalne nema kosmickou kabinu pro kosmonauty, jeste to neznamena ze nema i rakety pro vynaseni druzic a sond.
A pokud to pro Americke firmy (hlavne telekomunikcni) dela nekdo jiny nez firma z USA je to prakticky ciste ekonomickych (finnacnich) duvodu.
Na wiki je pěkné srovnání. Možná je tam teda už delší dobu, ale já si všiml až teď.
HonzaVacek - 28/11/2011 - 11:25
Hm, když se na ten obrázek dívám, tak si říkám, že MSL klidně mohla mít ve výbavě vozítko typu Sojourner a vypustit ho vždycky do míst, kam by se pro svou velikost nemohla dostat.
pospa - 28/11/2011 - 12:23
Pár informací z prvních hodin po startu. zdroj: Rob Manning
- žádné zprávy = dobré zprávy -> vše běží podle plánu
- přeletový stupeň posílá data tak jak má, většinou vypadají skvěle
- teploty jsou OK, jen bylo nutné vypnout jedno el. topidlo, kvůli mírnému přehřívání
- z předávky směn flight directorů: Nominal, Nominal, nominal ... dost nuda. A nuda je v tomto případě dobrě.
- tým se bude snažit udržet vše "v nudě" až do srpna
- během přeletu je v plánu test finální verze EDL software a test a dokončení finální verze SW pro povrchové operace
- v neděli 27.11. proběhne(-lo) nominální zpomalení otáček sondy na 2 ot/min
- v následujících dnech má proběhnout první korekční manévr TCM-1. Raději by ho měli za sebou dříve než později, aby byl čas na kontroly stavu vybavení
- JPL inženýři si perfektní start MSL velice užili, ale zároveň se dostavil zvláštní pocit, že věc, kterou měli tolik let v rukou a byli na ni tak opatrní se najednou s rachotem a vibracemi vzdaluje a nikdy se nevrátí zpět na Zem
- 12 milionů lidí (včetně mně) může hřát pocit, že na horní "palubě" Curiosity, vedle kamerových terčů jsou zaznamenány naše jména a podpisy a pokud budou mít marťani dobrý zrak, stačí když se nad rover nahnout a mohou si je přčíst
Na závěr krásné panorama skupiny radioteleskopů DSN v Canbeře (autor: Stuart "Astro0" Atkinson), pořízené za úsvitu 27.11. , tj. ráno po prvním navázání spojení s MSL.
Vlevo DSS34 sledující let Curiosity, uprostřed DSS43 komunikující s MRO a Mars Odyssey, vpravo DSS45 - primární anténa pro sledování a komunikaci Curiosity v době pořízení snímků.
I když to vypadá, že se DSS34 a DSS45 "dívají" opačným směrem, není to tak - po stočení panoramatu dokola budou oba teleskopy mířit do jednoho místa.
pospa - 28/11/2011 - 12:38
citace:Hm, když se na ten obrázek dívám, tak si říkám, že MSL klidně mohla mít ve výbavě vozítko typu Sojourner a vypustit ho vždycky do míst, kam by se pro svou velikost nemohla dostat.
A k čemu by to bylo dobré, smím-li se zeptat?
- jaký zdroj energie by to vozítko mělo?
- jaké přístroje by uvezlo?
- jakou možnost odběru vzorků by mělo?
- mělo by se na "mateřský" rover nějak vracet/spojovat pro delší přejezdy?
To je holý nesmysl.
Curiosity má dostatek vlastních prostředků pro dálkový průzkum nepřístupných míst.
citace:Pár informací z prvních hodin po startu. zdroj: Rob Manning
- žádné zprávy = dobré zprávy -> vše běží podle plánu
- přeletový stupeň posílá data tak jak má, většinou vypadají skvěle
- teploty jsou OK, jen bylo nutné vypnout jedno el. topidlo, kvůli mírnému přehřívání
- z předávky směn flight directorů: Nominal, Nominal, nominal ... dost nuda. A nuda je v tomto případě dobrě.
- ....
aky balzam na dusu, po drame s F-G. Trochu mi to pripomina vtipy o SpaceX po ich druhom starte: Dojde rano zamestnanec do spaceX a pyta sa kolegu ako sa ma. Nominal... odpovie kolegaHonzaVacek - 28/11/2011 - 13:24
citace:A k čemu by to bylo dobré, smím-li se zeptat?
- jaký zdroj energie by to vozítko mělo?
- jaké přístroje by uvezlo?
- jakou možnost odběru vzorků by mělo?
- mělo by se na "mateřský" rover nějak vracet/spojovat pro delší přejezdy?
No, nebylo to myšleno až tak vážně, spíš jsem narážel na ten poměr velikostí . V tu chvíli jsem si totiž představil, jak by to vozítko rover vezl s sebou a občas ho vypustil a ono by se na něj zase vracelo. Ten zdroj energie by nemusel být až tak velký problém. Myslím, že by to mohl být akumulátor, který by se dobíjel na mateřském roveru.
pospa - 28/11/2011 - 13:30
V KSC media archivu se minulý víkend konečně objevilo pár obrázků z instalace MMRTG do MSL přímo na rampě (17.11.)
Bohužel kvalita snímků (přez zábradlí a jakýsi průhledný stan) není nic moc.
Otázkou zůstává, jak před instalací očistili/sterilizovali povrch zdroje, když ho na rampu dopravili v kleci...
yamato - 28/11/2011 - 13:30
citace:
citace:A k čemu by to bylo dobré, smím-li se zeptat?
- jaký zdroj energie by to vozítko mělo?
- jaké přístroje by uvezlo?
- jakou možnost odběru vzorků by mělo?
- mělo by se na "mateřský" rover nějak vracet/spojovat pro delší přejezdy?
No, nebylo to myšleno až tak vážně, spíš jsem narážel na ten poměr velikostí . V tu chvíli jsem si totiž představil, jak by to vozítko rover vezl s sebou a občas ho vypustil a ono by se na něj zase vracelo. Ten zdroj energie by nemusel být až tak velký problém. Myslím, že by to mohl být akumulátor, který by se dobíjel na mateřském roveru.
to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burkyAgamemnon - 28/11/2011 - 13:34
citace:to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burky
hehe, dokument/sci-fi alien planet od discovery?alamo - 28/11/2011 - 13:35
citace:to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burky
to by sa mi tiež páčilo
ale asi by to chcelo, teleoperačné riadenie človekom, z orbity marsu
pretože uriadiť to, by asi nezvládol žiadny počítač s "pseudo UI"
yamato - 28/11/2011 - 13:49
citace:
citace:to by som skor matersky rover nahradil materskou vzducholodou s plutoniovym pohonom. Ta by vykladala vozitko velkosti soujourneru v zaujimavych lokalitach, a po preskumani ho zase nabrala a dobila jeho baterie. Akcny radius takejto vecicky by bol radovo vyssi nez u akehokolvek vozitka. Len by potrebovala asi kotvu pre pripad prasnej burky
to by sa mi tiež páčilo
ale asi by to chcelo, teleoperačné riadenie človekom, z orbity marsu
pretože uriadiť to, by asi nezvládol žiadny počítač s "pseudo UI"
no neviem, zijeme v dobe poloautomatickych UAV, navyse rover sa musi vyhybat kamenom a zvlada to sam, vzducholod musi len udrzat kurz.
alamo - 28/11/2011 - 13:59
vzducholoď nie je, rover na koliečkach
zatiaľ pre rover sa "čas vlečie", pre vzducholoď bude "dynamicky" letieť
ide o to koľko rozhodnutí treba urobiť, za časovú jednotku
napríklad ak sa bude k vzducholodi pripájať rover, a prišinie si to tam v malej výške "dust devil", a rýchle "intuitívne" rozhodnutie čo robiť, bude to mať na starosti počítač, podľa mňa vzducholoď skončí, roztrhaná na cucky..
tak isto, celá tá sústava, bude mať k dispozícii omnoho vačšiu "sumu podnetov" na čo upriamiť svoju pozornosť, čo skúmať
a ak sa bude strácať čas pri výbere, na komunikáciu so zemou, potom celá schopnosť "hiperaktivity", vyšumí do stratena
a viac sa tam vyplatí poslať klasický rover
náležitý efekt to môže mať len s teleoperáčnou činnosťou [Upraveno 28.11.2011 alamo]
Agamemnon - 28/11/2011 - 14:14
alamo:
takto - pocitac sa rozhodne rychlejsie ako clovek, ak je pre neho dany problem znamy - takze, ak bude poznat situaciu (napr. s piesocnou burkou) a bude vediet, ako ma na nu reagovat... urobi rozhodnutie ovela rychlejsie a spolahlivejsie, ako by ho kedy dokazal urobit clovek...
problem nastane, ak sa pocitac stretne so situaciou, ktoru nepozna - to sa da "riesit" niekolkymi sposobmi... ale v principe to bude problem [Edited on 28.11.2011 Agamemnon]
alamo - 28/11/2011 - 14:28
citace:
problem nastane, ak sa pocitac stretne so situaciou, ktoru nepozna - to sa da "riesit" niekolkymi sposobmi... ale v principe to bude problem
veď práve, vzducholodi operujúcej v nízkej výške, a letiacej pomali, vo vysoko dinamickom prostredí, hrozí že sa do takejto situácie dostane omnoho častejšie, ako robot na koliečkach
"drony" ako poznáme zo zeme, lietajú vysoko, a v pomerne stabilnom prostredí, a predsa potrebujú asistenciu človeka
aj keby sa riadenie pomocou Ui zvládlo, aj tak by to podľa mňa výkonovo zaostávalo za priamym teleoperčným riadením
pretože možnosti človeka a stroja sa vynásobujú
ucvrnkls - 28/11/2011 - 14:39
To uz bych si spis nez jako parazitni vozitku typu Sojourner u Curiosity predstavil postupne trouseni malych sond typu smart-dust. Tedy napr ze by se vyvinul kremikovy obvod s integrovanym solarnim panelem,cpu,pameti,bezdratovym modulem a integrovanou antenou. Vse na jednom cipu. Mohlo by to merit teplotu,tlak,slozeni atmosfery,stridani jasu,vibrace. Vse na jednom cipu s hmotnosti pod 2gramy a plochu 10x10x1mm Komunikovalo by to peer to peer a dosah by mohl byt do 100m. Sber dat by realizoval Curiosity a i po naslednem odstaveni do staticke stanice by bylo videt i za obzor. Typu smart dust sond by mohlo byt vice. Nektere by mohla roboticka paze umistovat/upevnovat na vyse umistene predmety. Ono mit na marsu 1000 mericich bodu by nebylo od veci.
technologicky to mozne je ..je to jen o penezich co se do toho museji nasypat. Navic by ten vyzkum mel realnou ekonomickou navratnost (medicina,energie,...)
Conquistador - 28/11/2011 - 14:40
No vzducholoď/balon je schopen vyšších výškových dostupu jak většina letadel.
Nevím mne se idea vzducholoďe líbí... ale aby operovala ve vetších výškach a dělala přesný průzkum terénu a rozbory počasí, vzducholoď narozdíl od UAV-u dokáže viset ve vzduchu na jednoum místě dlouhodobě při minimální spotřebě paliva.
Vysadil bych ji do prostoru kde by měli později přistát lidé, aby měli mistní počasí a terén dokonale zmapovaný, krom toho by vzducholoď sloužila jako scout a tak by mohl být výsadek sledován a řidici centrum i kosmonauti na povrchu by tak měli akuální podrobné informace o prostoru před něma.
dodge - 28/11/2011 - 14:49
citace:No vzducholoď/balon je schopen vyšších výškových dostupu jak většina letadel.
Nevím mne se idea vzducholoďe líbí... ale aby operovala ve vetších výškach a dělala přesný průzkum terénu a rozbory počasí, vzducholoď narozdíl od UAV-u dokáže viset ve vzduchu na jednoum místě dlouhodobě při minimální spotřebě paliva.
Vysadil bych ji do prostoru kde by měli později přistát lidé, aby měli mistní počasí a terén dokonale zmapovaný, krom toho by vzducholoď sloužila jako scout a tak by mohl být výsadek sledován a řidici centrum i kosmonauti na povrchu by tak měli akuální podrobné informace o prostoru před něma.
K takovým účelům jsou bohužel letadla lehčí než vzduch nepoužitelná. Použitelná jsou s velkými omezeními (pouze za bezvětří), daným tím že jsou hříčkou počasí, pouze pro sportovní a reklamní účely. Nebo jsou nějaká letadla lehčí než vzduch běžně používána i jinak? Nejsou neboť pokusy o jejich použití skončily nespěšně.
alamo - 28/11/2011 - 14:56
niečo také, ako že by ten blimp, zobral vozítko a preniesol ho o pár kilometrov ďalej, to by si žiadalo priame riadenie človekom (teda na dnešnej úrovni UI)
yamato - 28/11/2011 - 15:03
no ved preto som spominal kotvu. V podstate by mohla vzducholod na akukolvek nepriazen osudu reagovat tak, ze klesne, zhodi kotvu a caka na instrukcie. Ak zacne fukat, zhodi kotvu. Ak sa stane nieco necakane, zhodi kotvu. Atd. V martanskej atmosfere je aj uragan porovnatelny s pozemskym vankom, co sa tyka dynamickeho tlaku, takze o nejake fyzicke poskodenie by som sa neobaval, maximalne tak zaprasenie.
Najvacsi problem s teleoperacnym riadenim z orbity je v tom, ze na orbite momentalne ziadni astronauti nie su Nemixoval by som nieco tak komplikovane ako ludska vyprava, s niecim tak relativne jednoduchym, ako sonda-vzducholod. Konieckoncov na venusi uz balony boli...
Jan Bastecky - 28/11/2011 - 15:34
citace:... marsovská vzducholoď ...
Nerad Vám do toho mluvím, ale na Marsu je atmosféra zhruba 100x řidší, než na Zemi. Tedy i nosnost nějakého plynu je 100x nižší. Proto by případná vzducholoď musela být obrovská, obávám se dokonce, že bude na/za hranicemi současné techniky. Se zvětšováním objemu nutně musíte zvětšovat i povrch a délku všech výstuh a tedy poroste i váha (i když poroste s nižší mocninou než objem). yamato - 28/11/2011 - 15:38
citace:
citace:... marsovská vzducholoď ...
Nerad Vám do toho mluvím, ale na Marsu je atmosféra zhruba 100x řidší, než na Zemi. Tedy i nosnost nějakého plynu je 100x nižší. Proto by případná vzducholoď musela být obrovská, obávám se dokonce, že bude na/za hranicemi současné techniky. Se zvětšováním objemu nutně musíte zvětšovat i povrch a délku všech výstuh a tedy poroste i váha (i když poroste s nižší mocninou než objem).
aaale zase tam neni atmosfericky kyslik, takze mozeme pouzit vodik okrem toho, ked si od rovera odpocitame kolecka, motorky, napravy atd., dost sa to odlahci. Nejaku tu kamerku, spektrometrik a radiotechniku by to snad uniesloJan Bastecky - 28/11/2011 - 15:57
citace:... marsovská vzducholoď ...
aaale zase tam neni atmosfericky kyslik, takze mozeme pouzit vodik okrem toho, ked si od rovera odpocitame kolecka, motorky, napravy atd., dost sa to odlahci. Nejaku tu kamerku, spektrometrik a radiotechniku by to snad unieslo
- 1m3 vodíku váží 90g, 1m3 vzduchu váží 1290g, rozdíl je 1200g při atmosférickém tlaku, tedy zhruba 12g při "marsovském" tlaku. Na marsu je ovšem atmosféra převážně z CO2, který má vyšší hustotu než vzduch (cca 1900g/m3) - ale tento rozdíl by si nechal jako konstrukční rezervu, protože z důvodu udržení nějakého pevného tvaru bude muset být vzducholoď "natlakovaná".
- na marsu je zhruba 40% gravitace Země.
tedy v ideálním případě máte zhruba 100x nižší nosnost plynu, a nesete 2,5x menší zátěž (raději bych si nechal rezervu a počítal jen 2x). Tedy potřebujete vzducholoď se zhruba 50x lepším "konstrukčním číslem". Toho zatím nikdo nedosáhl ...
navíc: vodík má malé molekuly a strašně rychle utíká, takže musíte mít "husté a tlusté" stěny ... pospa - 28/11/2011 - 15:57
Pánové, nechtěli byste své sci-fi návrhy probírat v jiném vlákně? Toto je o jedné konkrétní, právě probíhající misi.
Pokusme se, prosím, aspoň v této niti udržet co nejvyšší "odstup signálu od šumu"
Díky za pochopení
Jan Bastecky - 28/11/2011 - 16:02
citace:Pánové, nechtěli byste své sci-fi návrhy probírat v jiném vlákně? Toto je o jedné konkrétní, právě probíhající misi.
Pokusme se, prosím, aspoň v této niti udržet co nejvyšší "odstup signálu od šumu"
Díky za pochopení
... jen jsem se snažil uvádět fakta, navíc diskuze se točí kolem průzkumu Marsu a MSL. Na diskuzním fóru se diskutuje ...
Pro "čistá" fakta by stačilo sledovat nějaký web NASA ... pospa - 28/11/2011 - 16:13
citace:
citace:Pánové, nechtěli byste ...
... jen jsem se snažil uvádět fakta, navíc diskuze se točí kolem průzkumu Marsu a MSL. Na diskuzním fóru se diskutuje ...
Pro "čistá" fakta by stačilo sledovat nějaký web NASA ...
Bohužel si asi nerozumíme. Jsem samozřejmě pro diskusi, ale zde jen o MSL a věcech přímo souvisejících.
Fantaskní úvahy o vodíkových vzducholodích se subrovery můžete dosytosti rozvíjet jinde - vláken na to zde založených jsou tu desítky...
Russia's contribution to the rover's complement of onboard instruments is the Dynamic Albedo of Neutrons, which will be able to detect any presence of water up to 2 m below the Martian surface.
Na MSL je také ruský přístroj Dynamic Albedo of Neutrons, který je schopen detekovat jakoukoliv přítomnost vody až do hloubky 2m pod povrchem
Jj, opakování - matka moudrosti
... str. 18, příspěvek z 22.11.2011 14:20
hehe, no dobre no tak zial si vsetky prispevky v tomto fore nepamatam David - 29/11/2011 - 10:55
Podle odpočtu, který běží na stránkách NASA by k přistání mělo dojít o půlnoci 25.7.což nekoresponduje s údajem na Space40,nebo to špatně interpretuji ? Dík.
pospa - 29/11/2011 - 13:38
citace:Podle odpočtu, který běží na stránkách NASA by k přistání mělo dojít o půlnoci 25.7.což nekoresponduje s údajem na Space40,nebo to špatně interpretuji ? Dík.
... zahlédl jsem tam ale několik drobných nepřesností, které navrhnu Tondovi upravit. David - 29/11/2011 - 15:38
Díval jsem na stránky NASA 26.t.m.a toho dne byl odpočet na přistání -242 dní,dnes je tam ale -249 dní,že by korekce dráhy ? V každém případě údaj na Space4O nyní " sedí".
pospa - 29/11/2011 - 16:41
Jedna drobná "curiositka" - MSL zachycena německým astronomem 10,5 hodiny po startu (foto + video).
ked relativne "maly" MSL ide takto pekne odfotit v tej vzdialenosti, asi by islo aj apollo na lunarnej orbite, nie? Teda mat taku techniku v tej dobe, alebo mat apollo v tejto dobe... Jan Bastecky - 30/11/2011 - 15:35
citace: ...
asi by islo aj apollo na lunarnej orbite, nie? Teda mat taku techniku v tej dobe, alebo mat apollo v tejto dobe...
Jeho vybavení (aktivně chlazený CCD, počítačové zpracování obrazu, programovatelné trasování objektu, korekce darkfield a flatfield, synchronizace času na úrovni mikrosekund přes GPS, ...) je o třídu výš, než bylo možné v době Apolla.
Naopak Apollo ani v dnešní době moc nezlepšíte, protože většina jeho parametrů je daná fyzikání realitou (potřebné dv, hmotnost posádky, energetická účinnost paliva, ...).
To už spíš se divím, že není takto vyfocený Fobos-Grunt. Je mnohem blíže a je tedy mnohem jasnější. Odhaduji, že by se dala rozlišit rotace, poloha FV panelů, atd. Problémem ale zřejmě je vysoká rychlost pohybu (daná nízkou drahou) a měnící se parametry dráhy. yamato - 30/11/2011 - 15:55
citace:
citace: ...
asi by islo aj apollo na lunarnej orbite, nie? Teda mat taku techniku v tej dobe, alebo mat apollo v tejto dobe...
Jeho vybavení (aktivně chlazený CCD, počítačové zpracování obrazu, programovatelné trasování objektu, korekce darkfield a flatfield, synchronizace času na úrovni mikrosekund přes GPS, ...) je o třídu výš, než bylo možné v době Apolla.
Naopak Apollo ani v dnešní době moc nezlepšíte, protože většina jeho parametrů je daná fyzikání realitou (potřebné dv, hmotnost posádky, energetická účinnost paliva, ...).
To už spíš se divím, že není takto vyfocený Fobos-Grunt. Je mnohem blíže a je tedy mnohem jasnější. Odhaduji, že by se dala rozlišit rotace, poloha FV panelů, atd. Problémem ale zřejmě je vysoká rychlost pohybu (daná nízkou drahou) a měnící se parametry dráhy.
odporucam pozriet sa na vlakno o FG
mne je jasne ze dnesni amateri su niekde inde nez za apolla, len ma napadlo ze by to asi islo. Nic viacAlchymista - 30/11/2011 - 16:35
Napriek technickému pokroku "vyfotiť Apollo na obežnej dráhe okolo Mesiacu" by bol značný problém aj dnes.
Ide o zachytenie slabého objektu (magnitúda 15-17) v tesnej blízkosti objektu mimoriadne jasného - pri výške dráhy 200 km by sa Apollo vzdialilo od okraju mesačného kotúča na maximálne 1-1,5 uhlovej minúty. Osvetlený mesačný kotúč tak predstavuje "celkom významný problém", ktorý môže v krajnom prípade viesť až k poruchám či dokonca poškodeniu citlivých snímačov.
O priamom optickom sledovaní Apollo nad osvetlenou časťou Mesiacu zrejme ani nemá zmysel uvažovať.
[Upraveno 30.11.2011 Alchymista]
David - 30/11/2011 - 16:45
Kde by se dalo sledovat průběžně vzdalování sondy,resp v závěrečné fázi přibližování k Marsu ?Dík.
yamato - 30/11/2011 - 17:27
citace:Napriek technickému pokroku "vyfotiť Apollo na obežnej dráhe okolo Mesiacu" by bol značný problém aj dnes.
Ide o zachytenie slabého objektu (magnitúda 15-17) v tesnej blízkosti objektu mimoriadne jasného - pri výške dráhy 200 km by sa Apollo vzdialilo od okraju mesačného kotúča na maximálne 1-1,5 uhlovej minúty. Osvetlený mesačný kotúč tak predstavuje "celkom významný problém", ktorý môže v krajnom prípade viesť až k poruchám či dokonca poškodeniu citlivých snímačov.
O priamom optickom sledovaní Apollo nad osvetlenou časťou Mesiacu zrejme ani nemá zmysel uvažovať.
[Upraveno 30.11.2011 Alchymista]
to mi je jasne. Mozno by to slo za pouzitia velmi maleho zorneho pola, jednoducho by sa mesiac posunul mimo zaber. Chcelo by to velmi cistu atmosferu, ktora nie je presvetlena prilis daleko od mesacneho kotuca. V krajnom pripade sa tiez moze pouzit uzkopasmovy filter, ktory by prepustal spektralny usek charakteristicky pre konstrukciu apolla (hlinik, zlato a tak...), ale zvysnu cast spektra vratane mesacneho svetla rozptyleneho v atmosfere neprepustimilantos - 30/11/2011 - 18:42
I když budeme předpokládat jasnost tělesa na dráze okolo Měsíce v řádu nějakých 16 mag. bude to vyžadovat expozici několika sekund.Je jedno, jak velké pole zabere kamera v blízkosti Měsíce ( samozřejmě za předpokladu, že v záběru nebude samotný Měsíc) - jedná se o jas pozadí. Tady také nepomůže žádný úzkopásmový filtr - jednak by prodloužil expozici nutnou k zachycení vlastního satelitu, a jednak se jedná o rozptýlené sluneční světlo, a tím je osvětlená jak sonda, tak plochy snímku. Jas oblohy ozářené i jen slabým Měsícem ( při stáří jen několik dnů kolem novu) snižuje fotografický dosah o minimálně 3 mag.
Fotografie tělesa o jasnosti 16 mag expozicí 1s je zhruba meznou i na tmavé, nenasvětlené obloze.
Pokud se podíváme na dříve odkázaný snímek MSL ( http://www.slas.us/gallery2/main.php?g2_itemId=4776,
jedná se o animaci z 30s expozic (dalekohledem o průměru 350 mm a špičkovou kamerou SBIG) - a takovou expozici nelze v případě blízkosti a svitu Měsíce použít
Machi - 30/11/2011 - 19:27
Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
Myslím, že s využitím nějakého typu koronografu by to mohl zvládnout i amatér. Pro samotný 16 mag objekt by při 350 mm dalekohledu byla třeba sada 5s expozic, to by mělo stačit (extrapoluju ze svých pokusů s 50 mm noktovizním dalekohledem se kterým jsem se dostal sadou 8s expozic až k 12 mag).
Jinak špičkové dalekohledy jsou plánovány v blízké budoucnosti na rozdíly v jasu až 5×10^{-7} (skoro 16 mag) na vzdálenost půl obloukové sekundy (třeba systém SPHERE na VLT).
pospa - 30/11/2011 - 19:56
citace:Kde by se dalo sledovat průběžně vzdalování sondy,resp v závěrečné fázi přibližování k Marsu ?Dík.
citace:Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
...
no to je predsa jasne, ide o obrovsku konspiraciu a americania zhabali teleskop kazdemu koho to co i len napadlo o detaily treba poprosit Vlada Prvehomilantos - 30/11/2011 - 20:18
citace:Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo).
Myslím, že s využitím nějakého typu koronografu by to mohl zvládnout i amatér. Pro samotný 16 mag objekt by při 350 mm dalekohledu byla třeba sada 5s expozic, to by mělo stačit (extrapoluju ze svých pokusů s 50 mm noktovizním dalekohledem se kterým jsem se dostal sadou 8s expozic až k 12 mag).
1/. žádné Apollo tam nelétá - není co zkoušet
2/. Koronograg je tak úzkopásmový přístroj že by bylo potřeba expozice v řádech několik set sekund
3/. Doporučuji odzkoušet jakýmkoliv foťákem nebo dalekohledem vyfotit si vyšší citlivostí Měsíc s těsným okolím expozicí 5s. Možná potom bude diskuze smyluplnější. Možná vás překvapí informace, že vyfotit např. zákryt Plejád ( hvězdy +4 až +6 mmag) je dosti velký problém, a hvězdy přes 8 mag jdou vyfotit jen zázrakem. Těch 16 mag představuje objekt 1600 x slabší než těch 8 mag.!!!
pospa - 30/11/2011 - 20:20
citace:
citace:Je zajímavé, že se o to zatím nikdo nepokusil (vyfotit Apollo)....
no to je predsa jasne, ide o obrovsku konspiraciu a americania zhabali teleskop kazdemu koho to co i len napadlo o detaily treba poprosit Vlada Prveho
Proboha, jen to NE !!!
Nevyvolávejte Gina z láhve, navíc v tomto vlákně, ...prosím
Huš huš, Apollo a konspiraci pryč odsaď...
HonzaVacek - 30/11/2011 - 20:24
Nevím, jestli to tu už bylo, ale pár obrázků z testování MastCam:
citace:
3/. Doporučuji odzkoušet jakýmkoliv foťákem nebo dalekohledem vyfotit si vyšší citlivostí Měsíc s těsným okolím expozicí 5s. Možná potom bude diskuze smyluplnější. Možná vás překvapí informace, že vyfotit např. zákryt Plejád ( hvězdy +4 až +6 mmag) je dosti velký problém, a hvězdy přes 8 mag jdou vyfotit jen zázrakem. Těch 16 mag představuje objekt 1600 x slabší než těch 8 mag.!!!
akonahle vyzdraviem a pocasie sa umudri, vyskusam. Hodim sem potom vysledky, bude jasnejsie
zakryt plejad osvetlenou stranou mesiaca je blbost, jednym snimkom to nejde. Este tak v nove, ale aj tam strasi popolavy svit, nejake brutalne hmloviny tam tiez nebudu, maximalne najjasnejsie hviezdy. Ale ak je mesiac mimo zorne pole, to je ina otazka... Neviem, uvidimeyamato - 30/11/2011 - 20:40
to yamato :
Promiň, doporučuji opravdu dřív odzkoušet, než ze sebe dělat .....
Pokud se chceš podívat na skoro ideální fotku mladého měsíce s plejádami, najdeš ji v článku pod tímto odkazem : http://mesic.astronomie.cz/zakryty.htm
Věřím, že se ti v blízkosti Měsíce podaří nafotit ještě 10.000x slabší hvězdy , než zde autorovi. Teprve potom má smysl rozvíjet teorii, jak to tam hezky vyfotíme.
PS : nepiš, prosím tě, jak by to šlo, zatím všechny zde uvedené úvahy jak to udělat, jsou naprosté, s prominutím, nesmysly.
yamato - 30/11/2011 - 21:27
citace:to yamato :
Promiň, doporučuji opravdu dřív odzkoušet, než ze sebe dělat .....
Pokud se chceš podívat na skoro ideální fotku mladého měsíce s plejádami, najdeš ji v článku pod tímto odkazem : http://mesic.astronomie.cz/zakryty.htm
Věřím, že se ti v blízkosti Měsíce podaří nafotit ještě 10.000x slabší hvězdy , než zde autorovi. Teprve potom má smysl rozvíjet teorii, jak to tam hezky vyfotíme.
PS : nepiš, prosím tě, jak by to šlo, zatím všechny zde uvedené úvahy jak to udělat, jsou naprosté, s prominutím, nesmysly.
neviem ci sa povazujes za takeho genia, ked ostatnych castujes invektivami, tesim sa na tvoje astrofotky ktore sem postnes, aby si nam ukazal jak sa v tom vyznas.
Kedze vdaka tvojmu excelentnemu gramatickemu prejavu sa neda pochopit, ci chces povedat ze sa to da alebo ze sa to neda, tak len za seba: nikdy som netvrdil ze by to slo, len som sa zamyslal ako by to MOZNO slo. Kto neskusi, nezisti.
Mimochodom podobny mesiac som nafotil uz viackrat... okrem ineho...
yamato - 30/11/2011 - 22:01
mam dojem ze pri dostatocnej vzdialenosti osvetlenej casti mesiaca od zorneho pola prveho obrazka by sa expozicia dala natiahnut az na tu Rheu (9.9 mag)
Ale to varim z vody
Machi - 30/11/2011 - 22:26
Milantoši nedávno ještě bylo nemyslitelné, aby amatéři fotili planety na úrovni limitované difrakcí a hle, dneska už to není nic nezvyklého.
Nedávno třeba nějaký amatér vyfotil disk okolo Beta Pictoris nebo P-G tak, že jsou vidět solární panely.
Před třiceti lety by tohle nezvládli profíci s miliardou (dolarů) na kontě. To jsou ale věci. Ale je pravda že jsem nějak nepostřehl jak se tohle vlastně dostalo do MSL, protože je to totálně OT!
milantos - 30/11/2011 - 22:42
citace:
mam dojem ze pri dostatocnej vzdialenosti osvetlenej casti mesiaca od zorneho pola prveho obrazka by sa expozicia dala natiahnut az na tu Rheu (9.9 mag)
Manažéři výzkumu NASA, ESA a Roskosmosu se mají sejít v Paříži 7. prosince a jednat o projektu Exo Mars, jehož součástí je Mars Trace Gas Orbiter. Měl být vynesen v r. 2016 raketou ATLAS V, ale NASA nemá pro něj financování. ESA chce zapojit Rusko do projektu Exo Mars a specielně žádá vynést Orbiter raketou Proton a zapojit Rusko do celého projektu, včetně roveru, který má být vypuštěn v r. 2018. Zde by mohli Rusové přispět vědeckými přístroji a sondou pro hluboké proniknutí pod povrch Marsu. Jinou možností je vyjmutí vědeckých přístrojů z Orbitru (pracoval by pak jen jako retranslátor) a vynést ho společně s roverem v r. 2018
Manažéři výzkumu NASA, ESA a Roskosmosu se mají sejít v Paříži 7. prosince a jednat o projektu Exo Mars, jehož součástí je Mars Trace Gas Orbiter. Měl být vynesen v r. 2016 raketou ATLAS V, ale NASA nemá pro něj financování. ESA chce zapojit Rusko do projektu Exo Mars a specielně žádá vynést Orbiter raketou Proton a zapojit Rusko do celého projektu, včetně roveru, který má být vypuštěn v r. 2018. Zde by mohli Rusové přispět vědeckými přístroji a sondou pro hluboké proniknutí pod povrch Marsu. Jinou možností je vyjmutí vědeckých přístrojů z Orbitru (pracoval by pak jen jako retranslátor) a vynést ho společně s roverem v r. 2018
Podíval jsem se do historie a zjistil zajímavou paralelu se sondou Mariner-4, v době jeho startu a průletu byly Mars a Země ve stejné poloze jako při letu MSL, porovnejte : start 28.11/1964/, průlet 14.7./1965/,další podobností je i nosná raketa Atlas/Agena/.Pro přpomínku 261 kg vážící sonda jako druhá se dostala k jiné planetě a jako první k Marsu a zkoumala jej zblízka / první byl Mariner-2 u Venuše/ a její 21 snímek definitivně pohřbil Schiparelliho a představil Mars jako bezvodou pustinu pokrytou krátery.
Machi - 1/12/2011 - 21:23
Schiaparelliho možná Mariner 4 pohřbil, ale pozdější mise (zejména Mariner 9, který nyní slaví čtyricáté! výročí) ukázaly, že dělat předčasné závěry z pár snímků je nemožné. Na Marsu je možná minimum vody (kapalné), ale ledu je tam habaděj.
pospa - 2/12/2011 - 04:09
Curiosity byla na úvodní trajektorii navedena tak přesně (61200 km mimo Mars oproti plánované odchylce 56400 km), že první korekční manévr TCM-1, plánovaný 15. den po startu (kolem 10.12.) může být proveden později - na konci prosince až začátkem ledna.
Objevil se první drobný problém - v úterý 29.11. došlo k restartu letového počítače kvůli SW pro identifikaci hvězd v systému řízení polohy sondy.
Restart uvedl sondu do preventivního safe modu, ze kterého byla dálkovým povelem vrácena zpět do plného provozu.
Ve stejný den byla podle plánu, pomocí trysek přeletového stupně, snížena rotace MSL z 2,5 ot/min na 2,05 ot/min.
Telekomunikace je OK, downlink 25 kb/s.
Solární panely přeletového stupně (12,8 m^2) dávají 800 W.
Což mně trochu překvapuje, protože podle tiskové zprávy by to mělo být mnohem víc - u Země kolem 2500 W, u Marsu minimálně 1080 W.
bol preskoceny jeden krok pri sterilizacii vrtakov. samozrejme, to nebude mat dopad na let, ale ak to spravne chapem, trochu malo to zvysuje sancu na kontaminaciu odobratych vzorkov (?)
David - 2/12/2011 - 08:58
Ještě jedna historická pararela : stejně jako letos se v roce 1964 konaly kosmické závody k Marsu, tehdy měla ruská/sovětská sonda Zond-2 větší štěstí, k Marsu odletěla 30.11. ale po pěti měsících selhala.
dubest - 2/12/2011 - 09:42
nějaké závodění v tom nevidím, kdysi ano, ale dnes? JPL je spoustu let na Marsu tak jaképak závodění? to jen spíš v myslích kosmofandů, kteří vidí cesty do kosmu konfrontačně
Agamemnon - 2/12/2011 - 09:53
navyse to, ktora sonda doleti/odleti skor nema nic so stastim, ak sa to nepokazi... to je orbitalna mechanika a k tomu kopa matematiky... (napr. MSL by doletela k marsu skor ako FG, aj ked odstartovala az za nim, pretoze by leteli po inych drahach a s inym zachytenim pri marse) [Edited on 02.12.2011 Agamemnon]
David - 2/12/2011 - 15:12
V roce 1964 vskutku asi šlo o to kdo tam první doletí/funkční/, neboť do té doby žádná sonda tam nedoletěla, ačkoli tehdejší SSSR, dnešní Rusko podnikl pět neúspěšných pokusů.Dnes šlo o to samé,kdo tam doletí funkční, navíc kdo splní svůj program.V každém případě je úspěšný let k Marsu vizitkou úrovně té či oné kosmické agentury,to nemůže žádný potěmkinovský M-500 zamaskovat, naopak v případě Ruska neúspěch ještě zviditelňuje, neboť každý si položí zásadní otázku :jak chtějí doletět k Marsu s posádkou, když to nedokáží jejich bezpilotní sondy.
Machi - 2/12/2011 - 15:22
Davide už s tím Mars-500 lezete na nervy. Mars-500 byl medicínský pokus a jako takový je relevantní pro budoucí lety bez ohledu na to, jestli se k Marsu vydáme v roce 2020 nebo 2120 (za předpokladu, že se neztratí data z tohoto experimentu).
Dále bych rád upozornil na to, že ačkoliv v oblasti kosmických sond je Rusko daleko za NASA a nakonec i ESA, pak např. v oblasti systémů udržení života byli naopak hodně popředu. A bez takového systému se k Marsu nedostanete.
David - 2/12/2011 - 23:24
Sorry, jen jsem myslel, že připravovat se k letu na Mars by měl ten kdo na to má,jinak jsou to vyhozené peníze a působí to směšně.
Agamemnon - 2/12/2011 - 23:51
citace:Sorry, jen jsem myslel, že připravovat se k letu na Mars by měl ten kdo na to má,jinak jsou to vyhozené peníze a působí to směšně.
to je medzinárodný výskum... prístup k výsledkom budú mať aj iné štáty ako rusko...
navyše peniaze na let na mars teraz nemá nikto (možno čína by nahrabala, ak by chceli), ale ak sa bude s výskumom takýchto pomerne jednoduchých vecí čakať, až kým sa peniaze nájdu, tak sa nepoletí nikdy (lebo to by vyzeralo tak, že nájdu sa peniaze, idú sa skúmať základné veci, a kým sa všetky tieto veci vyriešia, tak peniaze alebo nebudú, alebo uplynie nejakých 20r)...
Machi - 2/12/2011 - 23:53
Tým profesora Holého (biochemika) pracuje na výzkumu léčiv proti mnoha nemocem a ani na jeden lék nemáme prostředky.
Jsou to vyhozené peníze a působí to směšně?
Ne, protože informace sdílí se společnostmi, které na to mají.
Stejně tak informace z experimentu Mars-500 budou dostupné pro další subjekty (ESA, NASA atd.) pak to zřejmě nejsou vyhozené peníze (jistě to bude známo až jestli se tyto informace skutečně zužitkují, jako ostatně u všech obdobných vědeckých aktivit).
Mimochodem těch podobných dle vás "směšných" příkladů by se našlo.
pospa - 8/12/2011 - 15:00
LEGO, ani jiný výrobce hraček zatím neplánuje prodej modelu Curiosity, i když si myslím, že by to byl pro děti (a některé "postižené" dospěláky) celkem atkaktivní vánoční dárek.
Takže se jeden z JPL inženýrů, podílejících se přímo na stavbě MSL, pustil do stavby roveru sám. A myslím, že dost kvalitně - rocker-bogie podvozek je zcela funkční.
citace:Pozornému divákovi jistě neuniklo, že na Curiosity je v zadní části paluby vpravo jeden prvek, který dobře známe z MERů - sluneční hodiny.
Jestli vám připadá, že jsou nachup stejné jako ty co má Spirit a Opportunity, tak to vidíte velmi správně - jedná se o náhradní kus, který byl vyroben v roce 2003 spolu letovým HW a několik let ležel na stole Jima Bella (LS pro MER kamery), než byl oprášen, aktualizován a použit na MSL. Hodiny budou sloužit ke stejnému účelu jako u MERů, tedy kalibraci barevných kamer.
MSL za 18 dní po startu urazila zhruba 9% ze své přeletové trajektorie (51,3 z 567 mil km) a začíná měřit první vědecká data.
Přístroj RAD (Radiation Assessment Detector), umístěný na horní palubě roveru měří tok širokého spektra vysoce nabitých částic kosmického záření a sekundárních částic uvnitř plavidla.
První korekční manévr se plánuje na polovinu ledna.
nasa spustila web, ktory zobrazuje, kde sa curiosity prave nachadza...
-=RYS=- - 17/12/2011 - 23:55
Je docela skoda, ze v pripade tech dvou zavazi co se odhodi po vstupu do atmosfery Marsu se neuvazovalo o vyuziti tech zavazi.
Misto zavazi to mohly byt treba dva balony o potrebne vaze vcetne potrebne slozene velikosti.
Po odhozeni by se balony s vedeckou sondou nejdriv zbrzdily padakem a pak by se nafoukly balony.
Mohly by tam byt kamery, analyzatory atmosfery, meric rychlosti apod..
Pro efektivni komunikaci s telco druzicema by stacilo vytvorit povrchovy zaric na vrchliku balonu, neco jako dva vodive dipoly do krize...cili mikropaska o delce 35cm x druha mikropaska o delce 35cm. Pripadne i par dipolu na vrchnich bocich balonu by dopomohlo k lepsi telekomunikaci v UHF pasmu.
Radiostanice vcetne hlavniho CPU by bylo uvnitr balonu asi tak uprostred. Mohly by tam byt i vsesmerove LEDky, aby se balon dal z vnitrku osvitit, tudiz by Oppy, Curiosity, kamery na druzicich mohli zamerit kde balony jsou, byl by to zajimavej snimek stejne jako snimek pristavajiciho Phoenixe.
Na lane o delce alespon 10m by byli vedecke aparatury s nataceci kamerou se zoomem. Soucastne by toto slouzilo jako zavazi, aby se balon neprevracel. Byly by zde i Li-x AKU pro funkcnost zarizeni v noci. Asi by tam bylo i zarizeni pro rizeni mnozstvi nosneho vodiku vcetne tlakove lahve.
Co se tyce zdroje elektriky, tak by boky balonu a cast vrchliku byla pokryta supertenkyma elastickyma ohebnyma FV panelama.
Pokud by toto neslo, tak tam mohli byt alespon radiove penetratory s malejma padackama s nejakym vedeckym vybavenim.
Jak rikam skoda, ze se nevyuzilo kazde misto a vaha v MSL pro dalsi aparaty.
pospa - 18/12/2011 - 01:44
citace:Je docela skoda, ze v pripade tech dvou zavazi co se odhodi po vstupu do atmosfery Marsu se neuvazovalo o vyuziti tech zavazi.
Misto zavazi to mohly byt treba dva balony o potrebne vaze vcetne potrebne slozene velikosti.
Jsou minimálně tři důvody proč ne:
1) původní rozpočet je už tak dost překročený
2) takové dodatečné vybavení vůbec nepodporuje základní vědecké úkoly mise
3) MSL je extrémně složitá sonda, další aparatury navíc by přinesly zvýšení rizika selhání
Mnohem víc je škoda, ža se nepodařilo vyslat kompletní původně zamýšlené vybavení - MastCamy se zoomem.
-=RYS=- - 18/12/2011 - 02:13
Cili balon za par "kacek" uletel vzdalenost rovnajici se temer obvodu Marsu.
1) Cena takoveho balonu by nebyla vysoka. I kdyz by se ty balony nevyvedly, tak by se nic nestalo. Dal by zafungovaly jako zavazi.
2) Jakto ze ne, kamery a snimac obsahu atmosfery v danych vyskach jsou dulezite aparaty. Zvlast, kdyz by jedna z kamer byla v infra spektru pro hledani vody. Samozrejme, ze by byl na to lepsi podpovrchovy radar, ktery pracuje na nekolika kmitoctech kratkych vln. Problem je, ze anteny takoveho zarizeni by se uz nevesly do daneho prostoru zateze (samotna elektronika...cili "radiostanice" s CPU... by se vesla do krabice od "okurek").
3) Mechanicky uzavrena zarizeni dvou balonu by nezvysovala rizika selhani. To mohly selhat i ty kovove zateze. Pochop, ja tim myslel uzavreny system tak, ze by "plechova krabice" (ktera by se rozevrela-rozpadla v rozich po odhozeni) o velikosti a vaze stavajiciho zavazi nesla balonovou sondu jako obsah. A jelikoz by byl balon takto mechanicky chranen, tak by nebylo riziko, ze by se to otevrelo na palube jeste za preletu, tudiz nulove selhani, protoze odjisteni odhazovaciho zamku by se dalo udelat nezavisle (treba odpocet po odpoutani se od preletoveho modulu spolu se systemem vyhozeni prvniho padaku).
4) Co se tyce te kamery, tak souhlas. Takhle Cameron udela jednodussi film, zoom by byl super. Kdyz by byl na Phoenixu, tak slo pekne vysledovat ochranny kryt s padakem.
Doufam, ze u MSL zajedou ke "cranu", aby ho nafotili a zjistili odchylky od predpokladu a tim zlepsili pristi takove pristani.
Jen takova uvaha, kdyz by mel Phoenix vysouvaci kolecka, mohl dojet k padaku/stitu taky.
pospa - 18/12/2011 - 09:35
citace:3) Mechanicky uzavrena zarizeni dvou balonu by nezvysovala rizika selhani. To mohly selhat i ty kovove zateze.
Nemohly. Wolframová závaží jsou velmi kompaktní a pyrotechnickým vymrštěním jejich funkce končí.
Dvě větší závaží o hmotnosti po 75 kg budou odhozena ještě PŘED vstupem do atmosféry, tzn. při plné přeletové rychlosti cca 12 km/s.
Pokud by to neměla být jen "hloupá" závaží, ale naopak nějaký výzkumný aparát, tak a) muselo by mít závaží mnohem větší rozměry, aby se do něj něco smysluplného vešlo, b) muselo by být uzpůsobeno na průlet atmosférou, aby aparát přěžil, c) nebylo by zase tak samostatné - nezávislé, jak tvrdíte. Minimálně by zabíralo přenósovou kapacitu telco družic
Dalších 6 menších závaží po 25 kg bude odhozeno před otevřením padáku ve výšce 11 km a rychlosti cca 0,4 km/s.
citace:4) ... Doufam, ze u MSL zajedou ke "cranu", aby ho nafotili a zjistili odchylky od predpokladu a tim zlepsili pristi takove pristani.
Doufáte marně - Curiosity na 1000% k havarovanému skycrane nepojede.
Vědci i JPL inženýři už několikrát zopakovali, že nikdo nebude riskovat kontaminaci citlivých čidel zbytky hydrazinu havarovaného skycrane a zdaleka se mu vyhnou.
-=RYS=- - 18/12/2011 - 15:44
Omlouvam se, nevsiml jsem si toho udaje, ze zatez je odhazovana jeste pred vstupem do atmosfery.
Kazdopadne do vahy 75kg by se balonova sonda vesla.
Ciste teoreticky, mohl cran mit vypousteci kapsli s balonovou sondou.
Po odpojeni od roveru a odletu o 2km dal, kde by rozume pristal (nikoliv na zada), tak by takovej balon mohl vypustit.
Co se tyce prenosove UHF kapacity telco druzic, tak je to v pohode.
System ma 6 radiokanalu, kde pokud me pamet neklame muzou bezet soucasne 3 nebo 4.
Pocitalo se s tim pro pripad, ze bude slyset soucasne Phoenix a Oppy.
Toto neni problem.
Pro zajimavost, takhle vypada pokryti VHF/UHF z balonu ve vysce 35km. http://www.arhab.org ... kliknout vpravo nahore na The Science a pak na Communication Range.
Jen jsem si rikal, ze kdyz uz tam neco leti, tak at se plne vyuzije hmotnost, kterou je nosic schopen dostat na Mars.
Pricemz jsem presvedcen, ze takovou balonovou sondu by dokazali postavit do 6 mesicu a vesla by se tam.
Sam jsem pomahal u jedne balonove sondy, ktera prenasela udaje z nekolika zarizeni (radiovej multiplexer + APRS 144.800MHz FM).
V multiplexeru na 1.3GHz vysilal QPSK DVB-S signal dva tv PAL kanaly a zbytek byly data z pristroju (pozice lokatoru se parsovala do videa jako titulky, vcetne vysky, smeru letu, teploty, radioaktivni zareni A/B). Jedna kamera pevna s cockou typu rybi oko a druha na mikrorotatoru.
TV signal slo chytat na obycejny sat digi prijimac, yagi antena na 1.3GHz s predzesilovacem se prodava (preamp je napajen ze satu 14/18V pro prepinani polarizace).
Jestli se to vypusti jako u amiku s vodikem, tak to kazdej z vas muze zachytit na vas sat prijimac a vhodnou yaginu na HAM pasmo 23cm.
Pevna kamera (stejnej typ jako do mobilu...DIP cip 1x0.8x0.8cm) miri primo dolu a zabira 140st.
Druha kamera miri do boku s moznosti natacet se H 360st/V 0-90st. Da se ovladat dalkove pres APRS. Palubni CPU je na Linuxu ARM9/12 s DSP-Xilinx. Obe kamery jsou HD 13xx/7xx pixelu.
Bylo by hodne zajimave kdyz by se podarilo to co klukum z USA. Uleteli vzdalenost temer jako kdyz by obleteli Mars.
See: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1560&pid=77589#pid77589
Erupce nové sluneční skvrny č. 1387 v pozdních hodinách 25.12. vyprodukovala vzplanutí třídy M4 a CME směrem k Zemi a Marsu.
CME zasáhne naši magnetosféru 28.12. v 1200 UT a Mars 30.12. v 1800 UT.
Přístroj RAD na palubě Curiosity toto CME určitě zaznamená někdy 28.-29. prosince, přičemž pozůstatky sluneční bouře by měly být v této vzdálenosti už tak rozptýlené, že přístrojům MSL neuškodí.
Věřím, že i SW v paměti palubního počítače je dostatečně chráněný a nedojde k úhoně.
David - 31/12/2011 - 06:53
Hodně zdraví,štěstí,trochu tolerance a nejméně takový zážitek při přistávání sondy jako byl při přistávání MERů.
-=RYS=- - 31/12/2011 - 12:11
citace:Erupce nové sluneční skvrny č. 1387 v pozdních hodinách 25.12. vyprodukovala vzplanutí třídy M4 a CME směrem k Zemi a Marsu.
CME zasáhne naši magnetosféru 28.12. v 1200 UT a Mars 30.12. v 1800 UT.
Přístroj RAD na palubě Curiosity toto CME určitě zaznamená někdy 28.-29. prosince, přičemž pozůstatky sluneční bouře by měly být v této vzdálenosti už tak rozptýlené, že přístrojům MSL neuškodí.
Věřím, že i SW v paměti palubního počítače je dostatečně chráněný a nedojde k úhoně.
V tom problem neni, elektronika je dost ochranena. Jedine problemy by mohli mit CCD senzory - navigacni cidla pro smer ke Slunci.
A hlavni radiovej prijimac ze Zeme... je to dost haklivej HEFT-CMOS predzesilovac.
Vetsinou se to resi tak, ze se prijimac nastavi, aby se odpojil na urcitou dobu (casovac), rele "mechanicky" odpoji vstup do prijimace od koaxialniho vystupu anteny.
Takhle byla chranena sonda Galileo a Phoenix.
Takze jde jen o to, odhadnout dobu toho casovace.
A co se tyce tech CCD senzoru, tak u New Horizont se to osetrilo tak, ze se CMOS senzory aktivovali tusim az za obeznou drahou Marsu. Duvod je ten, ze u Pluta je Slunce tak daleko, ze vypada jako slaba hvezdicka jako kazda jina a tak je pred CCD senzorem kvalitnejsi optika...je to citlivejsi.
U teto sondy je pred cockou oteviraci zaklopka jako u Hubbla.
Takto je to u NH, ale jak je to u MSL je otazkou, nedival jsem se na podrobnejsi dokumentaci.
pospa - 6/1/2012 - 23:50
Na 11.1. je v plánu první korekční manévr TCM-1.
Během 175 minut udělí 8 motorků přerušovanými zážehy (sonda rotuje) dv 5,5 m/s.
Od 15.1 bodou týden probíhat testy vybavení pro přistání a komunikaci přes družice Marsu.
Třeba se dočkáme i nějakých obrázků ...
MSL má za sebou cca 20% přeletové trajektorie, do přistání zbývá 212 dní.
"NASA's Mars Science Laboratory spacecraft successfully refined its flight path Wednesday with the biggest maneuver planned for the mission's journey between Earth and Mars."
najvacsi manever na zmenu drahy pocas celeho letu prebehol vcera uspesne...
dalsi manever sa uskutocni 26.3. [Edited on 12.1.2012 Agamemnon]
David - 12/1/2012 - 09:59
Přistání by mělo proběhnout, pokud jsem se nezmýlil,07.08.2O12 ráno v 07.17 SELČ.Další korekce na dobu přistání budou mít dopad v řádech několika minut / odhaduji/.
pospa - 12/1/2012 - 12:48
citace:Přistání by mělo proběhnout, pokud jsem se nezmýlil,07.08.2O12 ráno v 07.17 SELČ.Další korekce na dobu přistání budou mít dopad v řádech několika minut / odhaduji/.
Přistání bude 6.8. 2012 UT (EDT)
Jisté je, že Curiosity přistane zhruba ve 3 odpoledne místního času (kráter Gale) do ročního období pozdní zima.
Vzdálenost od Země je dnes trochu přesněji 18,676 mil km. Od Marsu 119,760 mil km.
Ale to není zase tak důležité. Snad jen pro telekomunikaci.
Jelikož Země začíná na své nižší orbitě MSL předbíhat, bude jejich vzájemná vzdálenost růst stále rychleji.
Z hlediska přeletu je lepší sledovat jiný údaj - zatím uletěnou vzdálenost z celkové 567 mil km dlouhé trajektorie Země - Mars.
K dnešku je to 154,986 mil km, což je přibližně 27,3% cesty.
pospa - 22/1/2012 - 18:52
Nová fotka do z rodinného alba: MER + Sojourner + MSL spolu na Mars yardu.
pěkné srovnání velikosti s lidskou postavou
Btw. dnes má za sebou zhruba 1/3 cesty, přesněji 32,7% (185,4 z 567 mil km)
[Upraveno 03.2.2012 pospa]
David - 4/2/2012 - 04:28
Máte pravdu,omlouvám se za tu škodolibost,ale tuto emoci vyvolala úporná snaha rusů neúspěch FG odůvodnit vším možným i nemožným.
The Second - 4/2/2012 - 10:01
citace:Máte pravdu,omlouvám se za tu škodolibost,ale tuto emoci vyvolala úporná snaha rusů neúspěch FG odůvodnit vším možným i nemožným.
Tuto emoci, Davide, vyvolala bezpochyby vaše zažraná a mnohokrát prokázaná rusofobie a nenávist ke všemu ruskému, vaše omluva je tím pádem čistě pokrytecká a trapná.
David - 5/2/2012 - 18:52
26,3 mil km od Země, do přistání 182 dní, přistání 6.8 v O6.44 SELČ.
-=RYS=- - 5/2/2012 - 23:25
Zajimava zprava z prosince 2011, radioamateri v Bochumi (20m parabola) opet udelali zajimavej prijem z hlubokeho kosmu.
30 mil km od Země - letíme - do přistání 176 dní, méně než 6 měsíců !
David - 23/2/2012 - 07:36
40 mil km od Země, 165 dní do přistání, obdobnou vzdálenost poprvé překonala v roce 1960 americká sonda Pioneer-5 o váze pouhých 40 kg vynesená nosičem Thor -Able o váze 50 tun,jehož horní dva stupně byly použity z nosiče Vanguard, což byl tehdy zřejmě fantastický výkon.
pospa - 23/2/2012 - 13:53
citace:40 mil km od Země, 165 dní do přistání
MSL má za sebou 41% cesty (235 z 567 mil km)
Agamemnon - 23/2/2012 - 14:10
citace:
citace:40 mil km od Země, 165 dní do přistání
MSL má za sebou 41% cesty (235 z 567 mil km)
aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
pospa - 23/2/2012 - 14:22
citace:aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Stačí se podívat o pár příspěvků zpět.
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
Agamemnon - 23/2/2012 - 14:31
citace:
citace:aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Stačí se podívat o pár příspěvků zpět.
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
vdakaDavid - 1/3/2012 - 08:11
Země dohonila Mars, jsou přibližně v přímce se Sluncem,sonda se proti Zemi výrazně opožďuje a její rychlost vůči Slunci klesla na 27 km/s.Vzdálenost od Země 45 mil km, od Marsu 76 mil km. Oblouk dráhy, kerý sonda proletěla již zřetelně směřuje do místa setkání s Marsem.
David - 6/3/2012 - 10:05
Cca 50 mil.km od Země, 70 mil.km od Marsu a do přistání 150 dní.
pospa - 8/3/2012 - 10:02
NASA začala měnit orbitální dráhy družic MRO a MO tak, aby byly v srpnu t.r. připraveny zajistit přenos dat a focení MSL během EDL fáze letu.
Od Země 6O mil km, od Marsu 63 mil km, proletěl již dráhu 285 mil km a heliocentrická nrychlost klesla na 26 km/vt, do přistání 142 dní.
David - 17/3/2012 - 08:16
22.3.1965 dosáhl 60m mil. km od Země též Mariner-4, letící tehdy k Marsu.Měl před sebou nelehký úkol, v době průletu měl být Mars 220 mil km od Země, což více jak dvakrát překonávalo tehdejší rekord ve spojení, který držela sovětská sonda Mars-1 / 106 mil km/, americký rekord Marineru-1, který jako první a tehdy jediný,úspěšně doletěl k Venuši, /86 mil km / to znamenalo překonat skoro 3x.Je zajímavé, že MSL i Mariner -4 se mají téměř stejnou dráhu v prostoru.Pro úplnost dodávám, že sověti měli za sebou tehdy pět neúspěšných pokusů o let k Marsu, přičemž čtyřikrát selhal nespolehlivý nosič na bázi R-7 a že jejich sondy vážily téměř čtyřikrát více než Marinner-4, který vážil pouhých 261 Kg.
M: - 17/3/2012 - 22:16
citace:... sověti měli za sebou tehdy pět neúspěšných pokusů o let k Marsu, přičemž čtyřikrát selhal nespolehlivý nosič na bázi R-7 ...
To si trochu mimo...
1/ baza R-7 totiz fungovala standardne spolahlivo
2/ pouzita bola pre prve sondy, na dalsie pouzili Proton
Preco znevazujes svoje vlastne prispevky zbytocnymi uletmi?
Jiří Hošek - 17/3/2012 - 22:56
David má pravdu. Tehdy ještě Proton nelétal.
Agamemnon - 18/3/2012 - 09:24
imo, tá pravda je niekde medzi...
- báza r-7 funguje spoľahlivo, však jej deriváty lietajú dodnes
- molniya (r-7 derivát) bola použitá len pre prvé štarty sond k marsu, avšak tých prvých 5 ako píše david, sa to týka
- takisto ako píše david, boli tam zlyhania nosiču (2x nosič, 2x ostala na LEO, raz zlyhala pri prelete)
- sú tam problémy s názvami mars-1 je v skutočnosti až 4tá sonda k marsu (molniya, zlyhanie na ceste k marsu)... prvé 3 zlyhali na štarte alebo na leo
- ďalšie štarty po Mars-1 sú označované ako Kosmos alebo Zond
- Mars-2 už letel na Protone
Jestliže R-7 selhala 2x z pěti startů, má spolehlivost 60%, takže v té době byla dost nespolehlivá, faktem je , že neúspěchy byly utajeny a tím vznikl mýtus o naprosté spolehlivosti a dokonalosti sovětských nosičů, což není pravda a nic jiného jsem nenapsal.
David - 18/3/2012 - 10:12
Dnes je sonda stejně vzdálena od Země jako od Marsu, 61 mil km, od zítřka bude již k Marsu blíže ne ž k Zemi. Rychlost klesá na 25,8 km/vt a proletěla 290 nil km.
Agamemnon - 18/3/2012 - 11:01
citace:Jestliže R-7 selhala 2x z pěti startů, má spolehlivost 60%, takže v té době byla dost nespolehlivá
toto zavádza chybný predpoklad, že tie nosiče sa nepoužívali na nič iné, len na štarty sond k marsu a to nie je pravda...
[Edited on 18.3.2012 Agamemnon]
David - 20/3/2012 - 07:50
64 od Země, 6O od Marsu, uletěl 295 / v mil.km/, helioc. rychlost klesá na 25,7 km/vt. Už je v polovině přeletového oblouku dráhy.
pospa - 20/3/2012 - 15:41
citace:
citace:aky je datum pristatia? niekde na zaciatku augusta?
Bude to 6.8. v brzkých ranních hodinách SELČ.
V místě přistání budou zhruba 3 odpoledne.
Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
yamato - 21/3/2012 - 14:30
citace:Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
Bol to Phoenix, v case pristavania MERov este pri marse nebol MRO.
pospa - 21/3/2012 - 15:52
citace:
citace:Perličkou navíc je, že sestup budou monitorovat družice Marsu,dá se i tady čekat úspěch, neboť NASA se již onehdy podařilo vyfotit jeden s MERů při sestupu na padáku, tuším že to byl OPP.
Bol to Phoenix, v case pristavania MERov este pri marse nebol MRO.
Přesně tak. MERy přistály v lednu 2004 a MRO k Marsu doletěl až v březnu 2006.
[Upraveno 21.3.2012 pospa]
David - 22/3/2012 - 11:48
Pravda, MER to nebyl.
MSL 66 od Země, 58 od Marsu, uletěl 300, vše v mil km.Do přistání zbývá 136 dní a rychlost klesla na 25,6 km/vt.
Přesně před 48 lety hlásil Mariner-4 : od Země 6O mil km, porucha elektroniky měření radiace, ostatní systémy pracují.Současně letěla k Marsu i sovětská/ruská sonda ZOND-2, té však pracovala pouze polovina slunečních baterií a měla před sebou již jen měsíc existence, k Marsu nedoletěla,také obdoba dneška, také v současnosti měla MSL provázet ruská sonda FG, ta však na rozdíl od Zondu-2 ani k Marsu nezamířila a jak známo " uvízla" na LEO.
Pak že se historie neopakuje ?!
Ervé - 23/3/2012 - 06:26
Dobrá paralela, průlet Marineru 4 znamenal revoluční změnu názorů o Marsu. Snad nás něco podobného čeká i s MSL.
David - 23/3/2012 - 08:22
Španělé by měli denně vydávat zprávy o počasí na Marsu dle měření svého přístrojového bloku. Někde jsem četl, že počasí již sledovaly Vikingy, zajímalo by mne srovnání, má někdo o tomto přehled ? děkuji.
pospa - 23/3/2012 - 08:47
citace:Španělé by měli denně vydávat zprávy o počasí na Marsu dle měření svého přístrojového bloku. Někde jsem četl, že počasí již sledovaly Vikingy, zajímalo by mne srovnání, má někdo o tomto přehled ? děkuji.
MSL meteoaparatura REMS je popsána zde: http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/Instruments/REMS/
Bude schopná měřit o něco více dat : atmosferický tlak, teplotu, relativní vlhkost, rychlost a směr větru v horizontálním i vertikálním směru, ultrafialové záření a teplotu povrchu v okolí roveru.
Také četnost měření bude mnohem vyšší než u Vikingů. MSL bude pravidelně zaznamenívat všechny údaje s ferkvencí 1 Hz, po dobu minimálně 5 minut, každou hodinu každého solu. Celkem je možno měřit až 3 hodiny za sol.
Tým má možnost pravidelná hodinová měření doplnit souvislým až 1 hod trvajícím měřením, pokud by bylo třeba.
[Upraveno 23.3.2012 pospa]
David - 23/3/2012 - 13:54
Díky, to je vyčerpávající, mne zajímalo, zda Vikingy měřily počasí v jejich dlouhodobé škále pobytu směrem k nějakému zobecnění meteorologických poměrů na Marsu a poté srovnání, ja to tam vypadá po těch cca 4O ti letech.
pospa - 23/3/2012 - 14:29
citace:Díky, to je vyčerpávající, mne zajímalo, zda Vikingy měřily počasí v jejich dlouhodobé škále pobytu směrem k nějakému zobecnění meteorologických poměrů na Marsu a poté srovnání, ja to tam vypadá po těch cca 4O ti letech.
Davide, odkaz na data už jsem dal, stačí do nich jen nahlídnout
A srovnání tam můžete najít také - mezi Vikingy a Pathfinderem ...
pospa - 27/3/2012 - 10:01
Včera, 26.3. úspěšně proběhl 9-ti minutový zážeh - korekční manévr TCM-2.
MSL bude 1. dubna v půli cesty (časově).
V předchozích 2 týdnech proběhly kontroly stavu 9 přístrojů na palubě, vše OK.
Přístroj RAD už 3 měsíce měří míru radiace uvnitř plavidla.
'Mount Sharp' on Mars Links Geology's Past and Future - 5,5 km vysoká hora ve středu kráteru Gale dostalala neformální pojmenování po planerárním geologu Robertu Sharpovi (1911 - 2004).
Jeho výukovým programem na Caltechu v Pasadeně, za 50 let jeho kariéry, prošla drtivá většina současných amerických planetárních geologů.
Sharp se také podílel na většině dřívějších US misí k Marsu.
Od Země 77, od Marsu 52, uletěl 318, vše v mil,km. Heliocentrická rychlost klesla na 25 km/vt. a do přiblížení zbývá 127 dní.
David - 2/4/2012 - 08:08
Od Země cca 8O, k Marsu 5O, uletěla 325 mil km, rychlost 24,8 km/vt, do přiblížení 125 dní !
pospa - 2/4/2012 - 12:33
1.4.2012 - MSL přesně v polovině doby od startu do přistání.
yamato - 2/4/2012 - 13:37
ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
Agamemnon - 2/4/2012 - 13:43
citace:ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna yamato - 2/4/2012 - 14:00
citace:
citace:ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna
a za to vsetko moze Kepler! Agamemnon - 2/4/2012 - 14:12
citace:
citace:
citace:ked porovnavam najkratsiu priamkovu vzdialenost medzi zemou a marsom, s klasickou hohmannovou elipsou, tak ma chyta depresia
jj, pri pomysleni na rozdiel delta-v aj mna
a za to vsetko moze Kepler!
kratas - 2/4/2012 - 14:28
Ja bych nespilal jenom Keplerovi. Svoji polivcicku si prihral pozdeji i Newton. Z toho bude to delta v.
David - 6/4/2012 - 09:23
121 dní do přiblížení, 84 od Země, 48 od Marsu, uletěla 33l, vše v mil km, heliocentrická rychlost dále klesá, nyní na 24,6 km/vt.
David - 11/4/2012 - 11:27
115 dní do přiblížení, 9O od Země 45 od Marsu v mil km.
Mariner-4 byl 14.4.1965 ve 14.00 UT vzdálen od Země 86.4 mil.km, čímž překonal americký rekord v dálkovém spojení, který držel Mariner-2 vypuštěný v roce 1962 a do světového rekordu v dálkovém spojení, který držela neúspěšná sovětská/ruská sonda Mars-1 též z roku 1962 mu chybělo již jen 2O mil.km.
David - 14/4/2012 - 14:51
Od Země 94, od Marsu 43, uletěla 348, vše v mil km, heliocentrická rychlost i nadále klesá a blíží se 24 km/vt do přiblížení 3,5 měsíce.
-=RYS=- - 15/4/2012 - 02:13
Si rikam, ze kdyz by soucasti preletoveho modulu byl nejaky Cubesat3U s Iontovejma motorama, tak by to mohlo byt hodne zajimave.
Pravda, ty brzdici motory to nema.
Skoda, ze celek nebyl koncipovan jako Viking...orbitalni druzice a lander.
David - 15/4/2012 - 07:56
Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
sulkhan - 16/4/2012 - 03:03
citace:Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
Ervé - 16/4/2012 - 06:06
citace:
citace:Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
A vaše reakce je trapná. Toto je diskusní fórum, tady se může a má diskutovat. Cubesat by ze vzdálenosti Marsu stěží mohl smysluplně komunikovat, o výkonu vysílače, orientačním systému a odolnosti řídícího sytému proti radiaci nemluvě. Takže jedině větší satelit a ten už by 1. omezoval hmotnost, 2. komplikoval konstrukci
ucvrnkls - 16/4/2012 - 09:57
Davidova reakce byla nutna a je 100% odpovidajici na relativne nesmyslny Rysuv napad.
Jako jediny ryduv napad v souvislosti s MSL hodnotim pridelat pidi meteostanicku velikosti maleho mobilu na skycrainer.
David - 16/4/2012 - 19:05
Tak to se tu ještě nestalo, aby můj názor podpořili dokonce dva diskutující za sebou. Obecně platí, že cokoli napíši vše je špatně. Již jsem si ale zvykl na " psí hlavu" díky tomu, že propaguji názor, že rusko/SSSR nikdy nebylo před amerikou v technologii kosmického výzkumu a v technologii stavby nosičů. Přiznám se, že i já jsem měl obecný názor, že tehdejší SSSR až do Apolla vedl před USA v " kosmických " závodech i ve vývoji nosičů. Z tohoto názoru mne vyléčil můj děda, který kosmonautiku sleduje od samého počátku a věcnou diskuzí a jasnými důkazy mne přesvědčil o opaku. Pokusil jsem se diskuzi na toto téma vyvolat i na tomto fóru, ale místo věcných argumentů jsem se dočkal urážek a přesunu do " spamu". Od dědy jsem dostal jeho sešity s výstřižky denního tisku , se zaznamenaným zprávami z NASA přes " Hlas Ameriky" a články z L+K,Vesmíru a Říše Hvězd, vše z té doby.Nyní " jedu" podle dědovy mapy letu Marinera-4, kde zaznamenával polohy sondy po celou dobu jejího provozu,dle zpráv z tisku a H.A., podobné mapy mi dal děda i k letům Apolla-8, 11 a 12, Marinneru-2 a 10, Pionnerů 10 a 11 a Voyageru-2.
ucvrnkls - 16/4/2012 - 20:28
No ja jsem Daviduv tajny fanda. Kolikrat tu ctu velmi zajimavy textik a az na konci zjistim, ze je od Davida. Kdyby David prestal tlacit na tu usa stranu a prepnul na pouze technicke porovnavani skutecnosti, tak si myslim ze nikdo nemuze rict ani popel.
pospa - 16/4/2012 - 21:24
DIskuse sice běží, ale dostává se nám opět OT
...
Koho by zajímalo jaká úskalí číhají na projektové manažery při konstrukci a stavbě planetárních sond v NASA a ESA, ať si pustí záznam pořadu Masters with Masters s Rudi Schmidtem (Mars Express a Venus Express) a Robem Manningem (Pathfinder, MER, MSL)
citace:Viking byl první americký pokus o přistání. Prodleva na orbitě Marsu zvyšovala pravděpodobnost úspěchu. Bylo možné vybrat či změnit místo přistání, což se také stalo a navíc vyprecizovat sestupovou dráhu. Je třeba vidět, že tehdy byly údaje o Marsu a jeho atmosféře poměrně kusé a konstrukce Vikingů byla průkopnická.Nyní proběhla dokonce zpráva, že údajně test na " život" mohl být tehdy pozitivní, ale může to také být ken pokus o pootevření kohoutku penězovodu z Kongresu. Msl jede vlastně po připravené dálnici a svoji vlastní družici nepotřebuje vždyť družice vybavené pro spolupráci na Martově orbitě jsou a funkční, misi by to jen prodražilo, resp. asi by výrazně snížilo váhu a tedy i vybavení Landeru.
Davidku, kazdy koho to zaujima si to najde sam. Vase informacie su "tuze" jalove.
A vaše reakce je trapná. Toto je diskusní fórum, tady se může a má diskutovat. Cubesat by ze vzdálenosti Marsu stěží mohl smysluplně komunikovat, o výkonu vysílače, orientačním systému a odolnosti řídícího sytému proti radiaci nemluvě. Takže jedině větší satelit a ten už by 1. omezoval hmotnost, 2. komplikoval konstrukci
Spis jsem mel myslenku bud komunikovat via UHF se stavajicima retranslackama na orbite Marsu nebo by CubeSat3U mel rozkladaci parabolu na 24GHz (minimum je treba 60cm) a FTV (panely by museli byt rozkladaci, aby to utahlo 10W PEP PA, mohli by v nich byt mikropaskove plosne anteny pro UHF pro komunikaci s ostatnima druzicema) by napajelo TRX s JT65b-xPSK modulaci v sirce par Herz (0.2-20kBps) s 10W PA.
Co se tyce radiokomunikace, tak na 24GHz to mozne je. V HAM pasmu 10.5GHz by bylo treba vetsiho prumeru paraboly pri stejnych prenosovych modech. Stacilo by i 110cm.
Neco info o radioamaterskych podsumovych modulaci: http://en.wikipedia.org/wiki/WSJT_(Amateur_radio_software) http://physics.princeton.edu/pulsar/K1JT/
Prakticke pouzivani v Cestine: http://www.ok1dfc.com/eme/jt65cestakeme.pdf http://www.ok2kkw.com/wsjt2006/emewsjt2005_1.htm
Takze ti z vas co si poridi FUNcube USAB Dongle, tak sve anteny s predzesilovacema v EME castech HAM pasem muzete zkusit s JT65x modem, aby jste "cetli" podsumove signaly, ktere se prave odrazili od povrchy Mesice. K pochopeni prenosu radiosignalu na takovou dalku muzete zkusit prave poslech odrazenych signalu od Mesice.
HAMove vysilaj kazdy den kdy je Mesic nejblize ci jsou nejvhodnejsi podminky.
Monitorujte okolo kmitoctu 144.138MHz/USB, 432.088MHz/USB, 1296.138MHz/USB s antenni soustavou namirenou na Mesic.
Nasmerovani paraboly by slo udelat setrvacniky.
Ale to zabrzdeni u planety a tim navedeni na obeznou drahu je vec nejslozitejsi.
Takze zatim jedinej radioamaterskej pokus o Marsovskou druzici je tohle: http://www.ticket-to-mars.org/index.pl
citace:...Koho by zajímalo jaká úskalí číhají na projektové manažery při konstrukci a stavbě planetárních sond v NASA a ESA, ať si pustí záznam pořadu Masters with Masters s Rudi Schmidtem (Mars Express a Venus Express) a Robem Manningem (Pathfinder, MER, MSL)
Tohle jsem neznal, díky za link. Podobné pořady s tak sympatickými lidmi mi vždy zvednou náladu. Škoda, že nemají ještě víc práce!David - 18/4/2012 - 02:54
K Marsu 4O, od Země 100, uletěl 356 mil km, heliocentrická rychlost klesla pod 24 km/vt, 109 dní do přiblížení.
David - 19/4/2012 - 19:45
U pana Havlíčka je popsána sestupová kamera.Pokud se to povede, tak to bude bomba. Sestupové kamery měly být již na Rangerech / s " mluvícími míči "/, Surveyorech, Vikingech a na MERech, nakonec tam nebyly, jen MERy pořídily před přistáním každý dva snímky nevalné kvality. Barevné video z přistání bude imaginací sestupu a v kombinaci se snímky družic, to bude něco, ovšem jestli se to povede,je třeba " držet palce".
Machi - 19/4/2012 - 20:44
Sestupové kamery byly i na sondách Huygens a MPL (který ztroskotal).
pospa - 19/4/2012 - 22:20
Sestupová kamera MARDI byla ale hlavně na Phoenixu.
To, že během EDL nakonec vůbec nebyla použita, paradoxně velmi přispělo k tomu, že bude použita na MSL.
K Marsu 38, od Země 104, uletěl 364,vše v mil km ., heliocentr. rychlost klesla na 23,8 km/vt.
Mariner-4 24.4.l965 " Hlas Ameriky 21.3O SEČ ": Všechny systémy pracují, sluneční baterie dodávají přes 100% proudu,proletí 10.000 km od Marsu a pořídí pás 22 snímků s rozlišením 3 km,vzrostl počet mikrometeoritů 10x proti blízkosti Země, 18.4. zaregistrováno 95 zásahů, proletěl již 2/3 dráhy, t.j 360 mil, km.
David - 24/4/2012 - 07:09
25.4.1965 se stal Mariner-4 nejdéle pracující kosmickou sondou, pracoval 148 dní a k Marsu mu zbývalo ještě 8O dní. Z tehdejšího pohledu to bylo ještě hodně, srovnatelně s letem k Venuši, kam tehdy dorazila dosud jen jedna sonda - americký Mariner-2.
Téhož dne psalo o Marineru-4 i Rudé právo v solidním článečku 8x11 cm " Mariner v oblasti Marsu ", vyjímám : Americká kosmická sonda ...pokračuje v letu k Marsu podle programu.... K Marsu doletí 14.července 1965 ... na vzdálenost 8700 km....Nejlepší záběr se očekává z Moře Sirén....Televizní snímkování zahrne oblast Marsu v délce téměř 6000 km.... bude možné rozeznat detaily velikosti 3,5 km.Televizní smímky poletí k Zemi asi 8hod. 2O min./Tady měl autor článku na mysli dobu odesílání jednoho smímku tempem 8,33 bitu/vt./
dama - 24/4/2012 - 13:32
citace:25.4.1965 se stal Mariner-4 nejdéle pracující kosmickou sondou, pracoval 148 dní a k Marsu mu zbývalo ještě 8O dní. Z tehdejšího pohledu to bylo ještě hodně, srovnatelně s letem k Venuši, kam tehdy dorazila dosud jen jedna sonda - americký Mariner-2.
Téhož dne psalo o Marineru-4 i Rudé právo v solidním článečku 8x11 cm " Mariner v oblasti Marsu ", vyjímám : Americká kosmická sonda ...pokračuje v letu k Marsu podle programu.... K Marsu doletí 14.července 1965 ... na vzdálenost 8700 km....Nejlepší záběr se očekává z Moře Sirén....Televizní snímkování zahrne oblast Marsu v délce téměř 6000 km.... bude možné rozeznat detaily velikosti 3,5 km.Televizní smímky poletí k Zemi asi 8hod. 2O min./Tady měl autor článku na mysli dobu odesílání jednoho smímku tempem 8,33 bitu/vt./
[Edited on 24.4.2012 dama]
pospa - 24/4/2012 - 14:51
... trochu mi uniká souvislost předchozích dvou příspěvků s MSL.
Mám na mysli zarážející analogičnost událostí před oněmi lety, t.j. v roce 1964 a nyní. Také tehdy obě kosmické velmoci poslaly k Marsu své sondy a prakticky po stejné dráze, jakou nyní absolvuje MSL.Vycházím z toho, že by to mohlo nějaké návštěvníky zajímat, vždyť stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci. Současně myslím, že je přínosné na srovnáním obou misí demonstrovat jak pokročila vesmírná technologie. Příkladem je rychlost informací, ta byla tehdy " jen " 8,33 bitu/vt, nebo že sonda měla v plánu jen 22 , slovy dvacetdva kusů, nikoli tisíců smímků.Pokud bych chtěl poukázat na dlouhověkost nějaké sondy, tak by to jistě nebyl Mariner-4, ale americký Voyager-2.
David - 28/4/2012 - 04:11
Od Země 112, k Marsu 35, uletěl po dráze 377, vše v mil km, Heliocentrická rychlost klesla na 23,5 km/vt. Ve 4.00 SELČ chybělo do přistání 100 dni, 3 hodiny a 18 minut.
-=RYS=- - 28/4/2012 - 14:54
citace:Mám na mysli zarážející analogičnost událostí před oněmi lety, t.j. v roce 1964 a nyní. Také tehdy obě kosmické velmoci poslaly k Marsu své sondy a prakticky po stejné dráze, jakou nyní absolvuje MSL.Vycházím z toho, že by to mohlo nějaké návštěvníky zajímat, vždyť stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci. Současně myslím, že je přínosné na srovnáním obou misí demonstrovat jak pokročila vesmírná technologie. Příkladem je rychlost informací, ta byla tehdy " jen " 8,33 bitu/vt, nebo že sonda měla v plánu jen 22 , slovy dvacetdva kusů, nikoli tisíců smímků.Pokud bych chtěl poukázat na dlouhověkost nějaké sondy, tak by to jistě nebyl Mariner-4, ale americký Voyager-2.
Rekl bych, ze mit Explorer 1 ftv clanky, tak by fungoval az do konce minuleho roku kdy konecne shorel v atmosfere.
Vem si, ze od roku tusim 1974 funguje Amsat AO-7. AKU uz davno je v tahu, ale jelikoz ma FTV, tak kdyz ho vhodne osviti Slunce, tak funguje a da se pres nej delat spojeni a kdyz bys mel vhodny prijimac s antenou, tak bys slysel alespon radiomajaky.
David - 29/4/2012 - 17:21
29.4.1965 překonala americká sonda Mariner-4 rekord sovětské sondy Mars-1, MF píše : " ... dosáhla ve čtvrtek nového rekordu. V ranních hodinách překonala vzdálenost 66 mil. mil/ 106 mil.km/ a vstoupila do 152 dne letu.... /do průletu mu zbývalo 76 dní/
MSL je ve 155 dni letu, ve vzdálenosti 113 mil km a do přiblížení mu zbývá 98 dní.
M-4 startoval 26.ll a MSL 28.ll., a proletěl 15.7, resp. MSL proletí 6.8..
Vynesla ji v roce 1974 Delta 2310 z Vandenbergu.
Vaha druzice je 36kg, velikost 8-mi hranu je cca 36x42cm.
Obezna draha je 1440x1459km s periodou 114 minut, sklon drahy 101st.
Satelit byl vyroben amaterskymi prostredky ze soucastek dostupnych okolo roku 1971. Zapomente na CPU a na SMD montaz, vetsina je sletovana ve vzduchu ... typ vrabci hnizdo.
Elyty maji urcite snizenou kapacitu.
Druzici je 38 let!!!
Je to nejdele slouzici neprofesionalni satelitni zarizeni.
[Upraveno 03.5.2012 -=RYS=-]
David - 3/5/2012 - 07:03
Dlouhá životnost zařízeních napájených fotovoltaikou je obvyklá, již první satelit takto napájený Vanguard-1 vysílal desítku let a děda mi dal kapesní kalkulačku made in Japan z roku 1980 napájenou sluneční baterií Casio fx-911 Scientific calkulator High pover/Sollar cell, která je stále funkční.
pospa - 3/5/2012 - 09:43
RYSův a Davidův příspěvek je opět OT !
Kdy už bude na tomto fóru zavedena moderace?
....
Objevil se první autoportrét Curiosity , respektive obraz stínu jejího technologického dvojčete VSTB z JPL Mars Yardu.
I tak to dává poměrně dobrou představu o tom, co můžeme očekávat v srpnu. Okraje stínu z Marsu budou zřejmě o něco ostřejší díky řidčí atmosféře a vzdálenějšímu Slunci.
citace:RYSův a Davidův příspěvek je opět OT !
Kdy už bude na tomto fóru zavedena moderace?
....
Objevil se první autoportrét Curiosity , respektive obraz stínu jejího technologického dvojčete VSTB z JPL Mars Yardu.
I tak to dává poměrně dobrou představu o tom, co můžeme očekávat v srpnu. Okraje stínu z Marsu budou zřejmě o něco ostřejší díky řidčí atmosféře a vzdálenějšímu Slunci.
Odpovidal jsem na Davidovou poznamku, ze nejdele funkcni druzice je nejaka Voyager, ale pritom k nejdele funkcnim patri ta radioamaterska AO-7 a pokud nedojde k srazce, tak bude fungovat dal.
Koneckoncu AO-7 je dobre pouceni pro tvurce CubeSatu, kde tvurci vymejsleji stabilizaci pomoci v podstate elektromagnetu, pritom nejlepsim resenim pro dlouholetou cinnost je permanentni soustava minimagnetu.
U AO-7 nefunguje stabilizace "elektromagnetem" tusim od roku 1981, kdy nefunguje dalkove ovladane stabilizace. Proto se druzice "pretaci" a meni silu signalu (uniky/fading), ale hlavne je problem v tom, ze AKU od roku 1981 nefunguji a tak provoz druzice zavisi jen na spravnem natoceni FTV ke Slunce kvuli napajeni. Jelikoz se druzice pomalu pretaci kvuli nestabilizaci, tak behem minuty dochazi k nekolika unikum/fadingu protoze v dane chvilce nekolika sekund neni elektronika napajena z duvodu neosvetleni FTV ze Slunce.
Systemy napajeni kdy po poskozeni AKU nebo casti elektroniky napajeni automaticky (nekdy i trvale) prepne "draty" jen na provoz pres FTV, tak jak je to u modernich (poslednich 20 let) druzic nebo i MSL/Oppyho to tato druzice nema. Pritom je to dost skoda, po roce 1981 tak mohla druzice fungovat normalne dal, uz tenkrat existoval jednoduchej germaniovej obvod pro ochranu AKU...odpojovacem. Pro info... v roce 2002 se z neznameho duvodu prerusilo propojeni mezi zkratovanyma clankama AKU a tim druzice po 20 letech opet nabehla (asi mikrometeroid), sice v podivnem rezimu, ale tak nejak fungujicim (nahodne se prepinaj rezimy prevadecu z modu do modu a to jen parkrat do mesice, takze je treba nejdrive podle majaku urcit v kterem modu sat zrovna je a dle toho pak uzivat prevadec).
Co se tyce MSL, tak jsem se na webu dival na zapojeni napajeni, pokud je vcudu AKU/kapacitory..prumyslove vysokokapacitni elyty/jeden z nekolika nezavislych RTG komplexnich clanku, tak se danej system odpoji a system jede nouzove na dalsi zdroj energie. Neco jako relatko podbiti v aute pro ochranu Pb AKU.
Takze tolik k Davidove predstave, ze nejlepsi saty jsou americke a ze jedine americke sat/sondy vydrzi nekonecne dlouho.
A u MSL podle meho udelali chybu, byl tam dostatek mista na horni strane vozitka pro nekolik panelu FTV pro eventualni posledni nouzovou zasobu energie (byt uz jen jako staticka sonda...uz by to neutahlo elektromotory kol..., ale porad by to merilo vedecke/meteo atd. udaje a vysilalo je pres UHF system na orbitu pro retranslacni telco druzice).
Faktem je, ze nekolik Peltierovych clanku ma svou vlastni elektroniku
menice napeti s vlastni stabilizaci a "relatkovym" odpojovacem jako ochranu palubniho napeti a AKU s elytama.
Takze kdyz odejde jeden ci dva Peltiery, tak se sice snizi proud v systemu, ale porad se do silove elektriny dostava dostatek proudu pro funkci elektromotoru kol pro pohyb vozitka.
Takze to neni jeden komplexni system jako u starsich (i Voyager) systemu, ale v podstate jadernej generator vysoke teploty do 250stC s nekolika nezavislejma Peltierovejma snimacema, ktere nejsou serioparalelne zapojene jak u starsich sond, ale jen jednotlive kazdy ke svemu vlastnimu menici (1.7-4.2V > 28Vdc palubni napeti, kdy komplexni vystupni elektronika menicu se zapojuje pres elektronicka rele SSR paralelne pro zesileni proudu (obdoba http://www.gme.cz/dokumentace/961/961-053/dsh.961-053.1.pdf).
Na tistaku rizeni silove elektroniky jednotlivych Peltieru je CPU/SSR, ten CPU je Microchip s vlastni EEPROM/FLASH (dalkove se da dohrat novej fw a stahnout hodnoty napeti/proudu/teplot/cinnosti modulu za 3 mesice zpet...EEPROM ma 128kb), PIC ma vyvedeni na palubni sbernici-sit RS485. Takze hlavni CPU roveru zna aktualni i minule parametry kazdeho z nekolika silovych Peltierovych modulu. Hlavni deska rizeni silove elektriny do rozvodu roveru vcetne systemu nabijeni/dobijeni/vybijeni/udrzovani obou Li-Ion AKU 42Ah (tusim je napeti 15.2V).
Napadlo me, ze v pripade "nouze" by sla EEPROM kazde elektroniky pouzivat jako pomocna/zalozni EEPROM pamet k hlavnimu palubnimu CPU, ale jen tehdy, kdyz se dalkove dohraje novej fw do tech PICu u jednotlivych Peltieru. Dokonce i kdyz Peltier-modul odejde, tak ten PIC lze v siti RS485 pouzivat jako pametovou jednotku (opet po aktualizaci fw, mozna tam v hlavni flash pameti je fw do tech PICu pro kazdy pripad, aby v nouzi mohli i pres lowbitstreame X radiu dat prikaz, aby se ten zazalohovanej fw dohral do tech PICu (256kb flashe, jsou to ty rady 18Fx s internim DSP/PWM AD/DA vnitrnim subcipem a primym RS422/485/232c).
Kazdopadne je silovej modul navrzen tak, aby se vstupy daly bezpecne odpojit, kdyz by se s Peltier-modulama neco stalo, treba sly do zkratu. Proto tam je dvojice elytu 10G/60V, aby na ty 2s zustalo dost elektriky pro "pevne" odpojeni a odeslani poslednich prikazu po RS485 (pro laiky, RS485 je v podstate LAN s 2.6Mbps, galvanicky oddeleny 4drat 2x 100Ohmu).
David - 5/5/2012 - 18:34
122 od Země, 32 od Marsu , uletěla po dráze 390, vše v mil km, heliocentrická rychlost 23,2 km/vt. Do přistání zbývalo dne s v 18.00 SELČ 92 dní, 13 hod a 17 minut.
5.5.1965 byl Mariner-4 vzdálen od Země 115 mil km,na dráze uletěl 390 mil km, a jeho rychlost vůči Slunci poklesla na 23,34 km/vt.
pospa - 6/5/2012 - 00:20
První zveřejněný testovací snímek, pořízený během dubna kamerou MAHLI.
Mimo fokus je z důvodu polohy optických členů v pozici bezpečné pro start a přistání. Pro jistotu se zaostřovacím mechanismem nehýbou ani během přeletu.
David - 8/5/2012 - 09:16
31 mil.km od Marsu, 126 mil km od Země, na dráze uletěl 397 mil.km, heliocentrická rychlost poklesla na 23 km/vt, do přistání zbývá 89 dní.
David - 10/5/2012 - 14:30
9.5. ve 23.00 UTC : od Země 128,562 mil.km, k Marsu 30,073 mil.km, na dráze uletěl 400,926 mil.km a heliocentrická rychlost poklesla pod 23 km/vt - 22,97 km/vt, do přistání 88 dní !
MASH - 12/5/2012 - 04:22
Dobrý den, děkuji za novinky k MSL. Mohl bych jednu OT otázku, týkající se rychlosti MSL? Co je to za jednotku "km/vt", která se používá v této diskuzi? Jedná se snad o nějakou podivnou úhlovou rychlost? Děkuji za odpověď.
David - 12/5/2012 - 08:05
Jedná se o heliocentrickou rychlost, tedy rychlost jakou se sonda pohybuje v gravitačním poli Slunce během přeletu mezi planetami, kdy se pohybuje po klasické Keplerově elipse v jejímž ohnisku je Slunce, resp barycentrum celé Sluneční soustavy. Tato rychlost je na dráze proměnná, ve větších vzdálenostech od Slunce je menší než u bližších, proto při přibližování k dráze Marsu klesá. Jednotkou je km za vteřinu, v orginále NASA je ale uváděna v km za hodinu. Hodnota v km za vteřinu je zvolena kvůli porovnání s obecně známými geocentrickými hodnotami pohybu kosmických těles, zemská družice 8 km/vt, kosmická sonda ll km/vt .
Machi - 12/5/2012 - 09:24
Davide, žádná jednotka km/vt neexistuje. Existuje jednotka km/s.
David - 12/5/2012 - 12:14
Souhlas, mea culpa, že jsem km/s " počeštil" na km za vteřinu.
pospa - 13/5/2012 - 15:19
V čtvrtek 10.5.12 proběhly testovací jízdy mobilního simulátoru MSL v prostoru Dumont Dunes v Mojavské poušti v Kalifornii.
Řidiči roveru si osvojovali techniku překonávání písečných dun s hmotnostním ekvivalentem Curiosity, nazvaným Scarecrow (strašidlo, strašák do zelí ).
Je zajímavé, že při jízdách použili i podobný simulátor MERu
13.5.20012 ve 23.00 UTC byla sonda vzdálena od Země 134,138 mil km, k Marsu jí zbývalo 28,349 mil km, na dráze absolvovala již 408,501 mil km a heliocentrická rychlost poklesla na 22,81 km/s. Dnes v 15.30 SELČ zbývalo do přistání 83 dní, 15 hodin a 47 minut.
Lidová demokracie píše 14.5.1965 : " Americká sonda Mariner IV, která v listopadu 1964 opustila Zemi a letí k Marsu, byla včera vzdálena v přímé linii od Země 125 243 000 km. Celkem utazila eliptickou dráhu dlouhou 403 mil. km a její signály jsou neustále zachycovány pozemními stanicemi...."
yamato - 14/5/2012 - 15:47
"Je zajímavé, že při jízdách použili i podobný simulátor MERu"
taticek ucil svojho velkeho syna ako na to
neviete ci ten hmotnostny ekvivalent bol kalibrovany na martansku gravitaciu? Po ludsky - vazilo to ako MSL na zemi, alebo ako MSL na marse?
Dugi - 14/5/2012 - 15:51
citace:neviete ci ten hmotnostny ekvivalent bol kalibrovany na martansku gravitaciu? Po ludsky - vazilo to ako MSL na zemi, alebo ako MSL na marse?
Pokud jsou mé informace správné, pak se na Zemi testuje "odlehčená verze" pravého MSL, aby se mohla simulovat snížená gravitace na Marsu.
pospa - 14/5/2012 - 16:13
Je to tak. Scarecrow by měl na Zemi vážit kolem 340 kg.
Mám potvrzeno, že simulátor MERu byl při testech v dunách použitý jako "kalibrační" zařízení.
Chování MER podvozku přímo na Marsu je velmi dobře zmapováno a tak tento prostředek při testech sloužil jako etalon pro přesnější odhad chování MSL v reálných podmínkách kráteru Gale.
David - 17/5/2012 - 22:24
16.5. ve 23.00 byla sonda 138,347 mil km od Země, od Marsu byla vzdálena 27,100 mil km, na dráze uletěla 414,394 mil km a její heliocentrická rychlost poklesla na 22,7O km/s. Do přistání dnes, ve 22,15 zbývalo 80 dní 9 hodin a 3 minuty.
David - 20/5/2012 - 08:03
77 dní do přistání, 421 na dráze, 143 od Země, 25 k Marsu, vše v mil. km. Heliocentrická rychlost poklesla na 22,58 km/s.
David - 26/5/2012 - 12:13
Dnes v 11.25 SELČ zbývalo do přistání 71 dní, 19 hodin a 52 minut. 25.5. ve 23.OO byla vzdálenost od Země 151,O66 mil.km, k Marsu zbývalo 23,544 mil.km, na dráze uletěl 432,249 mil.km. Heliocentrická rychlost klesla na 22,37 km/s.
L+K č. 13/65 Mariner-IV dne 30.5.1965 se vzdálil od Země na 1 AU, na dráze uletěl 433 mil.km a měl rychlost 82000 km vůči Slunci a to ve 185- tý den letu. MSL pro srovníní dosáhl přibližně stejných hodnot 182 -hý den letu 25.5.2012.
David - 1/6/2012 - 00:49
30.5.ve 23.00 UT v 187 den letu zbývá do přistání 67 dní. Sonda je l58,161 mil.km od Země, od Marsu 21,679 mil.km , na dráze uletěla 441,878 mil.km a heliocentrickou rychlost má 7998l km/hod, což činí 22,22 km/s.
David - 3/6/2012 - 09:50
Do přistání prakticky dva měsíce, doba letu je " nekonečná" a to je Mars " za humny", to jen prezentuje obrovské vzdálenosti v kosmu. Ale nadchází fáze přibližování, každé tři dny o jeden mil.km. Nyní je sonda již pod 2O mil.km od Marsu. Pokud se vše povede dle plánu bude přímý přenos z přistání obrovským zážitkem, doufejme, že vše vyjde jak má.
David - 4/6/2012 - 06:59
Dnes v 06.45 SELČ chybí do přistání 63 dní O hodin a 32 minut.
David - 5/6/2012 - 08:42
04.06.2012 ve 23.00.01 UTC byla sonda 165,255 mil.km od Země , od Marsu ji dělilo 19,880 mil.km. Do přistání zbývají již jen dva měsíce letu.
David - 7/6/2012 - 12:07
Dnes ve 12.00 SELČ zbývalo do přistání 59 dní, 19 hodin a 17 minut. Od Země byla sonda včera ve 23.OO.01 UTC vzdálena 168,090 mil.km, k Marsu jí zbývá vzdálenost 19,176 mil.km, po příletové dráze již urazila 454,881 mil.km a její rychost i nadále vůči Slunci klesá na 79.228 km/hod, čož činí cca 22,00 km/s.
pospa - 12/6/2012 - 10:01
V předchozích 2 týdnech proběhl upgrade letového SW. Díky příznivým výsledkům posledních simulací EDL došlo ke zmenšení přistávací elipsy. Z původních 20 x 25 km na 7 x 20 km. Střed přistávací oblasti se také významně přiblížil k úpatí Mount Sharp, což o 4 měsíce zkrátí čas nutný pro přejezd z místa přistání ke geologicky zajímavým lokalitám.
Testování odběru půdy vrtačkou odhalilo možnou kontaminaci odebraných vzorků teflonem. Analýzu hornin by to ale nemělo zněmožnit.
... Hm, trochu pozdní zjištění, na to že je 2 měsíce do přistání...
Aby toho nebylo málo, tak Mars Odyssey je v safe modu. Jeden ze silových setrvačníků se zasekl při přechodu na reverzní otáčky.
K dispozici je záložní setrvačník, nebo manévrovací trysky, nebo se podaří zastavený gyroskop znovu roztočit.
Do příletu MSL by mělo být vše OK.
Drobné upřesnění poslední fáze EDL sekvence - odlet sestupového stupně (skycrane) na základě nedávných informací z MSL týmu:
- Descent Stage (DS) měl po dosednutí Curiosity a odseknutí nosných lan podle původního plánu odletět do vzdálenosti "více než 150 m" a někde tam spadnout. Přesnější vzdálenost nebyla udávána, protože motory DS měly při odletu od roveru pracovat na 100% tahu a to "až do vyčerpání zásob paliva"
- tento postup byl přehodnocen, jelikož by při neřízeném ukončení chodu motorů by mohl hrozit nekontrolovaný let DS a jeho exploze
- nově je v letovém plánu pevně stanovený čas hoření motorů MLE - 4 s trvající zážeh "na plný plyn" pod úhlem 45° vzhůru, následně řízené vypnutí motorů a let setrvačností po balistické dráze
- tento scénář zajistí dopad DS ve vzdálenosti 300 - 400 m od Curiosity
Agamemnon - 23/6/2012 - 08:30
myslím, že zatiaľ to tu nebolo:
pristátie je naplánované na
1:31 a.m. EDT, Aug. 6
tj. 0531utc = 0731cest (6.8.)
Během 7 minut musí MSL zpomalit z 5,9 km/s na 0,0 bez jediné chyby.
V průběhu EDL musí 6x změnit svou konfiguraci, odpálit 76 pyropatron, 5000 řádků programu musí pracovat perfektně.
Když k Zemi po 14 minutách dorazí první signál o vstupu sondy do atmosféry, ve skutečnosti už bude 7 minut na povrchu Marsu, buď jako hromada trosek, nebo funkční tunový rover.
T -44 d and counting
pospa - 23/6/2012 - 08:36
citace:myslím, že zatiaľ to tu nebolo:
Bolo, a několikrát. Naposledy v příspěvku z 20.3.2012 - 15:41 Agamemnon - 23/6/2012 - 08:44
citace:
citace:myslím, že zatiaľ to tu nebolo:
Bolo, a několikrát. Naposledy v příspěvku z 20.3.2012 - 15:41
hehe, no dobre... a to som ešte aj pozrel príspevky spätne ale až tak ďaleko som nepozeral Tlama - 23/6/2012 - 10:09
hehe, no dobre... a to som ešte aj pozrel príspevky spätne ale až tak ďaleko som nepozeral
to neva, protože s blížícím se přistáním se na to stejně budou opakovaně množit dotazy x - 23/6/2012 - 14:43
"76 pyropatron"
Nevím jestli se o tom nediskutovalo - jak jsou pyropatrony zálohované - kolik jich může selhat.
A jestli se odpaluje najednou několik projistotu - nebo se nejdříve vyhodnotí selhání pyropatrony a teprve pak se použije záložní.
pospa - 23/6/2012 - 19:38
citace:"76 pyropatron"
Nevím jestli se o tom nediskutovalo - jak jsou pyropatrony zálohované - kolik jich může selhat.
A jestli se odpaluje najednou několik projistotu - nebo se nejdříve vyhodnotí selhání pyropatrony a teprve pak se použije záložní.
Zalohovani myslim spociva pouze v tom, ze je naloz pyropatron zapalovana dvema nezavislimi elektrickymi "zapalkami". Jinak pro kazdy ucel by mela byt jen jedna naloz. Vymeteni belastu z backshell, odhozeni tepelneho stitu, atd. musi vyjit napoprve - na reparat nebude cas.
Ervé - 24/6/2012 - 06:10
Dost často se používá i zdvojení pyropatron v kritickém bodě - odpalují se velmi krátce po sobě, pokud první funguje, druhý výstřel jde do volného prostoru, kde nemá žádný negativní účinek - protože píst už je pryč.
David - 24/6/2012 - 08:42
Do přistání chybí 42 dní a 23 hodin / dnes v 8.3O SELČ/. Od Země je sonda vzdálena 192 mil.km a k Marsu zbývá 13,5 mil.km.
Mariner 4 byl dne 23.6.1965 vzdálen od Marsu 8 mil.km a dle ředitele JPL mr. Piceringa bylo pravděpodobné, že splní úkol pořídit 22 fotografií Marsu v noci ze 14. na 15.7.1965. Přenos jednoho snímku na Zemi měl trvat 8,5 hod rychlostí 8,33 bit/s.
14.6-1965 bylo přestavěno čidlo hvězdy Canopus do další polohy, neboť referenční hvězda se vlivem pohybu sondy po přeletové dráze dostávala mimo zorné pole čidla. Mariner-4, byl po celou dobu letu tříose stabilozován a díky tomu bylo možné s ním kdykoli komunikovat. Sovětské sondy, byť cca 4x hmotnější se tříose orientovaly jen době relací se Zemí, jinak byly stabilizovány pomalou rotací kolem ody kolmé na plochu slunečních baterií. Před spojením musely tuto rotaci zručit, najít Zemi a referenční hvězdu a po spojení zase se navrátit k rotaci směrem na Slunce. To ovšem znamenalo velikou spotřebu pohonných hmot a mohlo být jednou z příčin toho, že většina jejich sond k cíli nedoletěla ve funkčím stavu a pokus doletěly nebyly již dále využitelné, zatímco americké po splnění základního úkolu dokázaly pracovat další léta a plnit další úkoly.
pospa - 25/6/2012 - 08:56
citace:Dost často se používá i zdvojení pyropatron v kritickém bodě - odpalují se velmi krátce po sobě, pokud první funguje, druhý výstřel jde do volného prostoru, kde nemá žádný negativní účinek - protože píst už je pryč.
Rob Manning (Mars Exploration Program Chief Engineer) mi přímo potvrdil, že stejně jako u MERů ani u MSL pyropatrony zálohovány nejsou.
Přesně jak jsem psal, jedinou zálohou jsou zdvojené elektrické iniciátory (zapalovače) v každé pyropatroně.
Celá odpověď včetně aktualní informace o aktivitách MSL týmu:
"Yes, 76 is about right. And yes, each is for a separate "task" (some, like the 9 pyro separation nuts around the perimeter of the heat shield that hold it in place share duties but all have to fire to release the heatshield). Nearly all 76 of these must work (there is some redundancy in the thermal batteries, but that is about it). Another handful are fired after landing in the first hour to release the equipment needed for the surface mission (high gain antenna, arm, mast, etc) for a total of about 81.
Compare with MER. MER fired 37 pyros during EDL (through touchdown and rolling to a stop in the airbags). Another 18 pyro devices were needed to get the rover upright and into a configuration with the lander petals and solar arrays open and another 9 in the days afterward for the equipment needed for the surface mission (rover stand up, high gain antenna, arm, mast, etc) for a total of 64. So MSL has about 26% more than MER in total.
Like on MER, all of these pyro device have redundant electrical initiators (mostly NASA Standard Initiators or NSI's) so if we failed to get enough current into one, the redundant circuits will do the trick.
There are a lot of other pyros you do not list, like the in-space freon vent, the filling of the propulsion lines, cable cutters (electrical), rover wheel releases etc.
I find it best not to think about it too much any more. (Because folks have - day and night for a long time now.)
We have successfully tested every one of these device (designs) many times and over the years we have developed a lot of confidence in them.
For you and the gang: you might be wondering what we are up to. As seems typical of this time before landing (yeah, I should post this in the "Approach" thread), we spend 90% of our time on those 500,000 lines of code. Not that it is buggy, but we want to make sure that it works under a wide range of potential (low probability) "off nominal" (our popular euphemism for bad or unexpected) situations. So we spend a lot of time injecting these bad things into the testbed and looking to ensure that the software muscles through it. It seems to be doing well for the vast majority of the things we through at it. I am talking about both the EDL version of software (R9) and the version we will boot into in the first week after landing (R10).
It is definitely a case of fine tuning. The hard part is that we could keep doing this until the cows come home (or landing is over). We have done the same for all our Mars missions.
-Rob Manning "
Alchymista - 25/6/2012 - 10:50
citace:Přesně jak jsem psal, jedinou zálohou jsou zdvojené elektrické iniciátory (zapalovače) v každé pyropatroně.
To stačí - je to bežné riešenie a je dostatočné aj pre záchranné systému pilota bojového lietadla.
Pravdepodobnosť zlyhania pracovnej náplne pyropatrony pri správne fungujúcom iniciátore je podstatne menšia, než pravdepodobnosť zlyhania samotného iniaciátoru alebo poruchy elektronického povelového obvodu. To je obecné pravidlo pyrotechnických systémov - pokiaľ pyrotechnický systém zlyhá, zlyhá s najväčšou pravdepodobnosťou pre poruchu na prvom stupni iniciačného reťazca.
Alebo aj inak - už roky strieľam z pištole, strieľal som aj z rôznych iných ručných zbraní (prakticky zo všetkého, čo bolo v armáde alebo u polície). Za roky služby mi tiež prešlo rukami pekných pár desaťtisíc rôznych nábojov, od pištolových po 30mm. Boli medzi nimi aj desiatky zlyhaných nábojov. Pokiaľ nebol náboj odpálený, vždy bol problém v neodpálenej zápalke (okrem dvoch prípadov, kedy nábojnica nemala prevŕtané zátravky) - nikdy som sa v praxi nestretol s prípadom, že by náboj zlyhal pre nezapálenú alebo len čiastočne zapálenú prachovú náplň. Môže sa to stať, ale to boli vždy náboje napríklad nájdené v zemi alebo inak nevhodne uložené - celé desaťročia. [Upraveno 25.6.2012 Alchymista]
-=RYS=- - 25/6/2012 - 15:43
citace:Něco pro RYSa, ale i další zájemce o detailní popis radiokomunikace MSL:
Jestli jsem ten chaoticky popsany dokument pochopil spravne, tak RX cast palubni TRX v X pasmu pracuje se sirkou pasma 20Hz nebo 120Hz a TX ma sirku 4kHz pro TX bitstream az 4kbps v pravotocive polarizaci.
TX i RX se vsema sirkama pasma je BPSK (radioamateri ze vsech digi provozu nejvice pouzivaj prave tuto modulaci).
RX je na 7145MHz v levotocive polarizaci, TX je na 8395MHz s vykonem az 17W PA.
TX i RX maji moznost proladeni v rozsahu asi 160MHz.
K dispozici jsou mala vsesmerka antena upevnena na pevno a druha plocha-mikropaskova-sestiboka ziskova antena s internim V/H rotatorem (obe pro X pasmo).
Ta nizkoziskova X antena co je napevno pro pro pripad nouze, kdyz rover nema spravne natocenou ziskovou (6-ti boka antena) antenu k Zemi. Pripadne pro prijem nouzovych prikazi ze Zeme nejuzsim radiokanalem, ktery pri nizky bitstream nepotrebuje tak ziskovou smerovku a navic vykon 400kW PA ze Zeme (USA/AUS, Madrid ma jen 20kW) to pri tech 20Hz sirky pasma dokaze demodulovat (cca 8bps bitstream Zeme>lander v nouzovem rezimu). Taky to umoznuje prijmat prikazy ze Zeme i kdyz rover jede, protoze doted u roveru to bylo tak, ze "priskokem" rover ujel par metru, zastavil se a pak natocil pres rotator X "parabolu" na Zem pro ziskani dalsich prikazu a soucasne odeslani zakladnich dat o prave ujete vzdalenosti.
Kmitocty pro tu nizkoziskovou MGA antenu v X pasmu jsou trochu jine nez pro tu smerovku.
RX: 7150.8 MHz L/R DSN kanal 4
TX: 8401.4 MHz L/R DSN kanal 4
(DSN kanaly http://www.uhf-satcom.com/DSN.xls )
UHF pasmo zustava kompatibilni se stavajici retlanslackou MRO (250Mb/den)/Odyssey (100Mb/den; u Odyssey je dostupny retlanslacni bitstream jen 8 nebo 32kbps) atd. systemem (8-256kbps) v protokolu Proximity-1.
Tri TX (2-256kbps, modulace PSK/Machester, vykon 8.5W PA) radiokanaly UHF pasma (L/R, vsechny v HAM pasmu 70cm) :
0: 437.1 MHz
1: 435.6 MHz
2: 439.2 MHz
Pro UHF pasmo jsou k dispozici QFN vsesmerova ziskova antena (takova sroubovnice smerem nahoru) a malej 1/4L dratovej vertikalni zaric (whip), kterej je vhodnej pro nizke uhly spojeni...temer na horizontu, kdyz je satelit vyse v nadhlavniku, tak je lepsi QFN antena.
Behem pristavani bude MSL vysilat data (v UHF) v nejnizsim bitstreamu (8kbps) a soucasne bude na dalsim z 3 radiokanalu vysilat zvukove tony v modulaci MFSK. Tyto zvuky neumi MRO/Odyssey retlanslovat, jen data v BPSK modulaci. Tyto MFSK tony (jestli mi dobre slouzi hlava, tak je to kombinace 36 tonu)...zvukovych nosnych podobne jako u CTCSS radiostanic, jsou urceny jen pro pozemni stanice. Nebudou to jen ty tri velke DSN paraboly, ale bude to zkouset prijmout behem pristavani nekolik radioteleskopu a radioamateru co maji velke paraboly pro EME provoz. MFSK tony z Phoenixe slyseli uz ti co meli 8m paraboly a satelity Marsu lze v X pasmu zachytit uz od 2m paraboly (http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/).
Kazdy zvuk znamena provedenou funkci nebo info o telemetrii.
Mozna se nekdo z EME HAMu objetuje a pusti na java web zivej prenos pristavani MFSK tonu, ktere aktualne chyta pres svou parabolu. Mozna nektere ze stredisek radioteleskopu (http://en.wikipedia.org/wiki/JIVE) se tez "slituje" a pusti to na web. Mit 10m parabolu pro EME, tak to pustim. Vypadalo by to takto: http://www.websdr.org/ .
Vzhledem ke kompatibilite MFSK ASCII prevodu, staci dekodovany ASCII text nechat bezet live pod oknem "vodopadu".
Kluci z Holandska dali echo, ze pokud to zvladnou, tak tu svoji 25m parabolu (jestli uz bude opravena) namirej na Mars a zkusi to pustit "live". http://websdr.camras.nl:8901/
Kdysi ten radioklub koupil bejvalej radioteleskop.
Takze pokud na tom java webu posunete jezdcem doprava nekam k 1296.040-1296.065MHz USB a uslysite tam takove zvlastni MFSK tony, tak vezte, jsou to zvuky odrazene od povrchu Mesice behem provozu EME. Cili v urovnich slabych signalu je to podobne jako zachytit signal z Marsu.
Kdoz mate alespon 3m parabolu (satelitni C pasmo), tak X pasmo by nemel byt problem s LNB od DB6NT. Co se tyce UHF pasma, tak dratenou parabolu je treba opravdu od 8 metru, nebo sadu sparovanych Yagin s predzesilovacem...staci nekolik X-SuperColor co se pouziva na tv.
Osobne jsem presvedcen, ze ten raketovej jerab mohl byt osazen mikrometeostanici s 6-ti (do kazde strany) XWVGA (1260x760) kamerama IIC/ISP (jako do mobilu) s tim, ze mini vysilac "cranu" mohl byt plne proladitelny TRX DDS/SDR pro naslednou kompatibilitu s UHF satelitni retlanslackou. Zkratka, ze by cran s par fotovoltaickejma deskama a Li-FE4SO AKU mohl zustat na povrchu jako stacionarni povrchova sonda.
Drazí přátelé, kosmo nadšenci zde na fóru, je mi potěšením vyřídit Vám všem pozdrav od Roba Manninga http://ideaproject.com/speakers/item/51-rob-manning .
Pod vedením tohoto Pana Inženýra vznikly všechny veleúspěšné robotické sondy Marsu v posledních 20 letech, a proto tak činím velmi rád.
"Pospa, with so many things that need to go right, skepticism is a natural and proper reaction. We live in a world where healthy skepticism is needed for success. As Adam points out in the video, if you stand back and look at all of this, one could and should be skeptical. Only by thinking critically every day about failure modes might we find a pathway to success. (Say hi to the "Cosmo gang" in CZ from me.) "
Tlama - 25/6/2012 - 20:48
asi jinej gang
kosmo gang
to je pěkný, díky
alamo - 25/6/2012 - 21:05
gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Agamemnon - 25/6/2012 - 21:09
z wiki:
Power source: Curiosity is powered by a radioisotope thermoelectric generator (RTG), like the successful Viking 1 and Viking 2 Mars landers in 1976.[36][37]
Radioisotope power systems (RPSs) are generators that produce electricity from the natural decay of plutonium-238, which is a non-fissile isotope of plutonium. Heat given off by the natural decay of this isotope is converted into electricity, providing constant power during all seasons and through the day and night, and waste heat can be used via pipes to warm systems, freeing electrical power for the operation of the vehicle and instruments.[36][37] Curiosity's RTG is fueled by 10.6 pounds (4.8 kilograms) of plutonium-238 dioxide supplied by the U.S. Department of Energy,[38] packed in 32 pellets each about the size of a marshmallow.[12]
Curiosity's power generator is the latest RTG generation built by Boeing, called the "Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator" or MMRTG.[39] Based on classical RTG technology, it represents a more flexible and compact development step,[39] and is designed to produce 125 watts of electrical power from about 2000 watts of thermal power at the start of the mission.[36][37] The MMRTG produces less power over time as its plutonium fuel decays: at its minimum lifetime of 14 years, electrical power output is down to 100 watts.[40][41] The MSL will generate 2.5 kilowatt hours per day, much more than the Mars Exploration Rovers, which can generate about 0.6 kilowatt hours per day.
snáď stačí také niečo
-=RYS=- - 27/6/2012 - 03:55
citace:gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Nekde na strankach JPL jsem cetl, ze po 14 letech pocitaj s tim, ze se z MSL stane stacionarni sonda (atomova baterka uz neutahne motory) a ze po 16 letech to uz neutahne vsechny palubni pristroje.
Ciste teoreticky by se naposledy mel ozvat po 19 letech.
Problematika napajeni u MSL neni jednoduche, je tam nejen RTG topeni s Peltierama do PWM power modulu, ale tez sada prumyslovych elytu 10000yF/120V (-40/+85stC, elyty jsou od Genericu a kapacita by po 14 letech mela klesnout na 7000yF) a pomocne Li2S8 AKU (jako "booster" pri plnem vytizeni roveru).
Uz jsem to napsal jinde, ale na horni plose je dostatek mista pro eventualni FTV panely pro pripad, kdyz se z MSL stane stacionarni sonda s dlouholetou zivotnosti stacionarnich dat.
pospa - 27/6/2012 - 12:36
MSL včera, 26.6.2012 provedla v pořadí třetí korekční manévr TCM-3.
Po velmi krátkém 40 sekundovém zážehu sonda změnila svou rychlost o 50 mm/s.
Korekce upravila trajektorii k novému středu přistávací oblasti, ležící o 7 km blíž k úpatí Mount Sharp (Aeolis Mons).
Další korekční zážehy proběhnou až v průběhu posledních 8 dní před přistáním.
citace:Drazí přátelé, kosmo nadšenci zde na fóru, je mi potěšením vyřídit Vám všem pozdrav od Roba Manninga http://ideaproject.com/speakers/item/51-rob-manning .
Pod vedením tohoto Pana Inženýra vznikly všechny veleúspěšné robotické sondy Marsu v posledních 20 letech, a proto tak činím velmi rád.
"Pospa, with so many things that need to go right, skepticism is a natural and proper reaction. We live in a world where healthy skepticism is needed for success. As Adam points out in the video, if you stand back and look at all of this, one could and should be skeptical. Only by thinking critically every day about failure modes might we find a pathway to success. (Say hi to the "Cosmo gang" in CZ from me.) "
A já si pořád říkal, kde jsem to jméno slyšel. A pak jsem si vzpomněl. Rob Manning, spolu s Rudi Schmidtem, byli hosté v tom videu co jsi tu dával. A teď jsem zjistil, že sem tam zavítá i na UMSF.
Rozhodně sympatický chlapík! (jen více takových)David - 30/6/2012 - 08:48
Dnes v 8.41 SELČ zbývalo do přistání 36 dní 22 hodin a 49 minut, MSL byl od Země vzdálen 200 mil.km a od Marsu pouhých 11 mil.km.
... bo - 30/6/2012 - 10:16
To bude harakiri
pospa - 30/6/2012 - 19:49
citace:To bude harakiri
Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
... bo - 30/6/2012 - 20:00
citace:
citace:To bude harakiri
Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Já nemám strach, není to moje sonda
Jak říkají páni a dámy z týmu, který sondu vytvořil a programoval, každý z několika plynule navazujících kroků přistání je kritický a je velmi malý prostor pro chybu.. tak doufejme že vše proběhne jak má.
Přistání bude zkrátka na ostří katany.
Agamemnon - 30/6/2012 - 20:16
citace:Přistání bude zkrátka na ostří katany.
také boli všetky zatiaľ, nie?pospa - 30/6/2012 - 20:31
citace:Já nemám strach, není to moje sonda
Jak říkají páni a dámy z týmu, který sondu vytvořil a programoval, každý z několika plynule navazujících kroků přistání je kritický a je velmi malý prostor pro chybu.. tak doufejme že vše proběhne jak má. Přistání bude zkrátka na ostří katany.
Takové je každé přistání na cizí planetě.
Velmi podobné video, 7 minut hrůzy, vytvořil EDL tým už před přistáním MERů a Phoenixe - je to taková jejich tradice.
MER -
PML -
Musí to pro laiky trochu zdramatizovat, aby si lidi uvědomili, že úspěšná EDL fáze není vůbec samozřejmost, ani "piece of cake" a dostat tunové robotické vozidlo na Mars je zkrátka "riskantní podnik". Dušan - 30/6/2012 - 20:51
citace:Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Já teda docela strach mám, protože povést se to nemusí. A na další rover nebudou peníze hodně let...
... bo - 30/6/2012 - 20:53
citace: Takové je každé přistání na cizí planetě.
Velmi podobné video, 7 minut hrůzy, vytvořil EDL tým už před přistáním MERů a Phoenixe - je to taková jejich tradice.
MER -
PML -
Musí to pro laiky trochu zdramatizovat, aby si lidi uvědomili, že úspěšná EDL fáze není vůbec samozřejmost, ani "piece of cake" a dostat tunové robotické vozidlo na Mars je zkrátka "riskantní podnik".
No jasně a maj to pěkně udělaný a je hezký jak stárnou .. a vlastně tak úplně nestárnou ... stále hračičkové
Celkem to kontrastuje s přístupem Rusů a Číňanů.
Tam je to všechno hrozně vážný.
yamato - 30/6/2012 - 23:37
citace:
Celkem to kontrastuje s přístupem Rusů a Číňanů.
Tam je to všechno hrozně vážný.
nezabudnem na ten formalizmus v rusku, jak statna komisia dala suhlas nalozit sondu na raketu, potom dala suhlas vyrolovat s raketou, a nakoniec dala suhlas na start (okej, trosku dramatizujem...). A nakoniec sa to zadrhlo hned na LEO... kde udelali soudruzi z komise chybu? arccos - 2/7/2012 - 10:01
citace:Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Otázka sice nebyla na mě, ale musím se svěřit, že se bojím.
Už se to probíralo víckrát, tohle je zatím nejriskantnější přístání všech dob, je tam řada novátorských prvků, které když selžou byť jenom částečně, dopadne to špatně.
Tak třeba mám děsivé představy ohledně finálního oddělení roveru od jeřábu. Pokud se nepodaří po dosednutí odstřihnout jeden jediný kabel, jeřáb rover usmýká.
Velice se na MSL těším, doufám, že všechno vyjde.
pospa - 2/7/2012 - 10:27
citace:Tak třeba mám děsivé představy ohledně finálního oddělení roveru od jeřábu. Pokud se nepodaří po dosednutí odstřihnout jeden jediný kabel, jeřáb rover usmýká.
Na celém MSL je 81 pyrotechnických zařízení a všechny musí pracovat správně, jinak to nedopadne dobře.
Například tepelný štít je k zadnímu aerodynamickému krytu připevněn 9 perotechnickými šrouby - pokud jediný z nich selže, je konec, GAME OVER.
Je poměrně jedno jestli selže první, patnácté, nebo šedesáté pyro, každé z nich je klíčové a nemá zálohu.
Jak už tu bylo napsáno, všechny pyropatrony mají pro jistotu zdvojenou el. iniciaci a to pro správnou funkci musí stačit.
Včechny předchozí úspěšné sondy z dílen JPL jsou toho důkazem.x - 2/7/2012 - 19:11
Prostě i profedionální pyrotechnika občas selže - sami odpalovači ohňostrojů co vím říkají - kolik raket selhalo - prostě se neodpálili.
A i když toto je zcela jistě jiná kategorie kvality tak i přesto mám z toho počtu strach.
A určitě se najde dost lidí - kteří se z tiho budou na Webu - ve všech diskuzních fórech na toto téma skutečně radovat - odpůrci USA.
Právě kvůli neúspěchu Ruské sondy a i zde jak někteří zdůrazňovali její cenu oproti MSL - teď jestě přidaj munici, žwe ani n X dražší sonda neuspěla.
Prostě z dost inovativního řešení - reálně určiě nevyzkoušeného - mám strach - kdyby byla záloha s dalším roverem již na Zemi - a nebo by prostě letěli 2 nezávilé mise - 2 dvojčata byl bych klidnější.
Dost sond na Marsu neuspělo v minulosti.
Dále i konspirační teorie jistě budou - rover jim vůbec nefungoval tak se rozhodli s inscenovat - již předem vyrobit chybu při přistání - aby alespoň část peněz ty vývojáři za dokončení a start dostali zaplaceno - než je vyhodí za neuspěch a půjdou hned do důchodu si zachránili peníze na dobrý zbytek života - podle hesla po mě potopa.
Tedy třeba i to - oni věděli od počátku, že to nelze - a tak schválně zvolili nový způsob přistání - více peněz tak z grantů získali a navíc snadněji - poškozením několika pyropatron snadno způsobí havárii a bez možnosti získat důkazy na ně - prostě podle konspirátorů a odpůrců vědomý tunel už od začátku - dost drsné, ale i to jistě bude zaznívat.
Či dostaz - víte někdo náhodou jak se to testovalo - co z toho je nějak otestováno.
Tedy jestli vůbec něco s vyjímkou doufám alespoň v simulaci HW - v simulaci toho přistaní.
x - 2/7/2012 - 19:22
Rover již na Zemi - byli by prostě postaveny 2 kusy a ten druhý by čekal jak uspěje tern první - kdyby neuspěl při přistání tak změnit přistání - podle alepoň nějakých údajů na jiný způsob a naásledný další pokus - již by peníze byli zajištěny.
Pokud by uspěl první - pak by letěl úplně stejně vybavený - a měli bychom 2 rovery - každý někde jinde.
Přece jen - pokud je to tunový rover - který díky zdroji může jezdit celý rok - tak mě to připadá jako obrovský skok - proti prvnímu vozítku pomalu jako SciFi - pokud by se potvrdila bezproblémová funkčnost a životnost(za plánovanou dobu jako u současných).
yamato - 2/7/2012 - 21:03
citace:
Dále i konspirační teorie jistě budou - rover jim vůbec nefungoval tak se rozhodli s inscenovat - již předem vyrobit chybu při přistání - aby alespoň část peněz ty vývojáři za dokončení a start dostali zaplaceno - než je vyhodí za neuspěch a půjdou hned do důchodu si zachránili peníze na dobrý zbytek života - podle hesla po mě potopa.
fascinujuce je ze vacsina konspiracnych teorii ma jedno spolocne - mozu za to americania. Aj ked sa stane nieco zle im, mozu za to oni. Nikdy som nepocul konspiraciu, kde by napr. rusi skodili americanom. Zato amici vsetko - fingovany mesiac, samozhodene dvojicky, vsemocny HAARP, chemtrails, zlyhane ruske sondy, a asi aj ich vlastne sondy...
Tito fantasti vlastne nechtiac, v snahe o ociernenie niekoho, prisudzuju tejto krajine uplne nadprirodzene schopnostimilantos - 2/7/2012 - 22:15
citace:
citace:Proč?
Z čeho máš konkrétně strach, že selže?
Otázka sice nebyla na mě, ale musím se svěřit, že se bojím.
Tak třeba mám děsivé představy ohledně finálního oddělení roveru od jeřábu. Pokud se nepodaří po dosednutí odstřihnout jeden jediný kabel, jeřáb rover usmýká.
Kdyby...
Kdyby se neoddělil jediný drátek při startu kterékoliv rakety / raketolánu....
To "kdyby " bude existovat vždy .Ale máme jen dvě nožnosti.
1/ přestat cokoliv vypouštět
2/ Navštívit Dr Chocholouška
81 pyropatron snad není žádné děsivé číslo. Kolik jich je potřeba při každém startu ?
x - 2/7/2012 - 22:28
"Kdyby se neoddělil jediný drátek při startu kterékoliv rakety / raketolánu....
"
To se to snad děje ještě v okamžiku, kdy se dá start ještě vypnout - tedy před spuštěním pomocných startovacích motorů raketoplánu.
Prostě se to zjistí automaticky a start se stopne.
x - 2/7/2012 - 22:36
"přestat cokoliv vypouštět "
Záleží na riziku - ale zde mne u MSL to připadá na velké číslo - nedokážu ovšem posoudit neboť nejse, odborník jak rizikové jsou i jiné doposud používané způsoby přistání při hmotnosti tohoto vozidla.
Doufám pevně že se v hodnocení rizika mýlím a vše bude OK.
Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít.
pospa - 3/7/2012 - 06:35
citace:Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít.
Testovalo se a stále testuje pořád dokola až do zblbnutí. Tím si můžete být celkem jistí. Důkladné testovaní je jeden ze základních pilířu úspěchu sond JPL.
Tady je jeden příklad za všchny:
Na UMSF byl dotaz, jestli inženýři uvažovali taky o závadě, kdy se lana pod skycrane odvinou jen na velmi krátkou délku cca 0,5 m, co se stane při přistání.
Odpověděl mu jeden z nejpovolanějších - Rob Manning (chief engineer):
"In our "stress and robustness" simulations (which we have been doing a lot of in the last few months), we try to think up cases like this to see where the system "breaks" using one of our software simulations (we have a couple of variants of simulation for different purposes - plus the testbed with all of the electronics in it too). We have tried cases like: slower (sticky) engine throttle responses, lower or asymmetric throttle engine performance, super slow bridle deployment. I don't think we tried the case where the bridle does not fully deploy (I will ask), but I am pretty sure it would work to a point - the architecture does not depend on the bridle length being "just right". The software doesn't "recognize the situation" per se, the software really does not monitor nor really care about the position nor orientation of the rover with respect to the descent stage, it simply waits for he ground to show up and "off load" the descent stage. The software "knows" that the rover is on the ground when it notices that the throttle settings have cut in half (as it must in order to maintain the descent rate of around 0.7 m/s even after the rover is on the ground - at least for a couple of seconds). And for that reason, a half meter bridle would mean that the descent stage would come down and make contact with the rover in those 2-ish seconds that it take for the software to notice that the rover has been off-loaded (remember there are uptake reels on both ends of the bridles to take up the slack). Plus there would be a lot more plume issues being that close to the ground.
I have personally witnessed the BUD (bridle/umbilical device) testing as well as the system level separation tests and I know the design pretty well. John, Tom and the gang put a lot of thought put into it as well as incorporating lessons from MPF and MER (which used centripetal friction brakes instead of an electro-magnetic brake). You might recall that on Spirit landing, the bridle's brake was a tad "too good" (too much friction) and the lander with Spirit inside took "much" (a few seconds) longer than we expected to deploy the bridle to full length (over the coming 3 weeks before Opportunity arrived, we frantically re-re-tested the brake in the expensive 25 ft space simulator). This new design avoids this possibility. It is a nice clean and elegant design they came up with. This does not keep me up at night.
If and when we find stress cases that do not work, we decide whether or not to do anything about them depending on our best judgement of the probability of occurrence vs level of difficulty in mitigating the threat. More often than not we find that that system muscles through the problem (for example a very short data outage on the bridle) , however when we consider "hard failures" (such as a failure to cut a bridle) we already know the outcome will not be good and we have known that from the beginning. In those cases we count on the reliability and simplicity of he design ... and of course we test it like crazy to "prove" it (we often misuse the word "proof" which implies deductive reasoning, rather we should say "demonstrate" for the inductive reasoning behind the bulk of our reliability arguments).
(I am really procrastinating today. I love to talk about this stuff.)
-Rob
Opinions expressed are those of the author and do not necessarily represent the views of JPL/Caltech/NASA. "
David - 5/7/2012 - 08:43
31 dní do přistání !Dnes v 8.20 SELČ chybělo do přistání 31 dní 23 hodin a 10 minut !
martalien2 - 5/7/2012 - 16:42
citace:Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít. .......Testovalo se a stále testuje pořád dokola až do zblbnutí.
Jenže na rozdíl od jiných věcí mi u tohohle chyběl motorový test. I kdyby to bylo jištěny jeřábem. Co jsem viděl byl jen test spouštění při visu na jeřábu. Já nevím ale při spouštění jde vlastně o kyvadlo s proměnnou délkou a vidím obrovské riziko právě při spouštění v tom, že se soustava rozkmitá. Při tom visu na jeřábu to bylo stabilní, jenže to stabilizoval ten jeřáb ale při visu na motorech to bude neustále dorovnávat polohu a cukat sem a tam. Je pravda, že pokud nebude rozvinutí moc dlouhé a poměr šířky závesu jednotlivých lan a délky bude malý, bude se to chovat jako pevná konstrukce, při větší délce se to ale může začít kývat. Tohle bych si bez reálného motorového testu na Zemi netroufl někam poslat. Tohle žádná simulace dostatečně neprověří. No snad bude přát štěstí a případné kmity nebudou mít fatální následky. Pro hraje i nižší gravitace a to, že případné kmity budou pomalejší než by byly na Zemi.....
Svatopluk Klich - 5/7/2012 - 19:06
citace:
citace:Jak se to testovalo pokud to někdo ví se ptám - doufám, že alespoň důkladně SW se simulovaným HW - simulace toho přistání a všech možností co se může dít. .......Testovalo se a stále testuje pořád dokola až do zblbnutí.
Jenže na rozdíl od jiných věcí mi u tohohle chyběl motorový test. I kdyby to bylo jištěny jeřábem. Co jsem viděl byl jen test spouštění při visu na jeřábu. Já nevím ale při spouštění jde vlastně o kyvadlo s proměnnou délkou a vidím obrovské riziko právě při spouštění v tom, že se soustava rozkmitá. Při tom visu na jeřábu to bylo stabilní, jenže to stabilizoval ten jeřáb ale při visu na motorech to bude neustále dorovnávat polohu a cukat sem a tam. Je pravda, že pokud nebude rozvinutí moc dlouhé a poměr šířky závesu jednotlivých lan a délky bude malý, bude se to chovat jako pevná konstrukce, při větší délce se to ale může začít kývat. Tohle bych si bez reálného motorového testu na Zemi netroufl někam poslat. Tohle žádná simulace dostatečně neprověří. No snad bude přát štěstí a případné kmity nebudou mít fatální následky. Pro hraje i nižší gravitace a to, že případné kmity budou pomalejší než by byly na Zemi.....
Jako programátor v tomto opravdu nevidím problém a můžu Vás uklidnit. Pokud vezmete funkci motorů v jistých parametrech, jde to odsimulovat velmi přesně a spolehlivě. Jsou to tisíckrát vyzkoušené algoritmy. Ten test na jeřábu byl spíš testem spouštěcího soustrojí. Takže pokud bude fungovat toto, nebojím se toho. martalien2 - 5/7/2012 - 20:46
citace:
Jako programátor v tomto opravdu nevidím problém...
Jako člověk co dělá HW i SW v tom riziko vidím......
pospa - 5/7/2012 - 23:57
citace:Já nevím ale při spouštění jde vlastně o kyvadlo s proměnnou délkou a vidím obrovské riziko právě při spouštění v tom, že se soustava rozkmitá....., ale při visu na motorech to bude neustále dorovnávat polohu a cukat sem a tam.
Ve chvíli, kdy se rover odpojí od DS (13 s do přistání, 19 m nad povrchem) a začne se na lanech spouštět dolů, bude celá sestava klesat stabilní vertikální rychlostí 0,75 m/s. Horitzontální složka bude v té chvíli už nějakou dobu 0 m/s => žádný stranový pohyb.
Tři lana, na kterých bude 900 kg rover viset, jsou dlouhá 7,5 m. Na plnou délku se rozvinou za 7 sekund. Rover bude tou dobou cca 5 m nad povrchem; do přistíní zbývá zhruba 6 sekund. V této konfiguraci bude v klidu klesat těch zbývajících 5 metrů až do kontaktu s povrchem a odlehčení nosných lan. Po krátké prodlevě dojde k přeseknutí lan a datového kabelu a DS odlétá několik stovek metrů pryč.
A teď mi řekněte, co by mělo ten skoro tunový kolos ve 100x řidčí atmosféře za těch 13 sekund visení rozhoupat, když DS s pomocí přistávacího radaru, inerciální plošiny a plynule regulovaného chodu 4 motorů bude stále udržovat pomalý, plynulý a svislý sestup?
Alchymista - 6/7/2012 - 02:39
Mirek Pospíšil - to, čo popisujete je idealizovaný scenár pristátia, ale klesanie "crane" s podveseným roverom stabilnou rýchlosťou nie je práve "stabilný" režim činnosti pohonného systému - motory musia byť nepretržite regulované jednak kvôli udržaniu stabilnej rýchlosti klesania a jednak kvôli udržaniu zosúhlasenia vertikálnej osy zostavy s miestnou vertikálou.
A s ohľadom na to, že motory sú usporiadané do venca a vektory ťahu jednotlivých motorov smerujú mimo vertikálu, je tam dosť príležitostí na rozkmitanie.
citace:...klesanie "crane" s podveseným roverom stabilnou rýchlosťou nie je práve "stabilný" režim činnosti pohonného systému - motory musia byť nepretržite regulované jednak kvôli udržaniu stabilnej rýchlosti klesania a jednak kvôli udržaniu zosúhlasenia vertikálnej osy zostavy s miestnou vertikálou.
Alchymisto, že zrovna ty budeš pochybovat o perfektním zvládnutí základních úloh řízení a regulace tak zkušeným týmem konstruktérů, jako je v JPL, tak to jsem skutečně nečekal.
Kdybys napsal: určitě jim to rozhoupá něco, o čem teď nemají ani tušení, nějaký nečekaný vnější vliv, nebo skrytý bug hluboko v letovém SW, tak bych možná pokýval hlavou a řekl "no, dejme tomu". I v JPL vždy opakují: jediné co určitě víme, je to, že tam může nastat něco, co ještě nevíme = něco, co se nikdy předtím nestalo, nebylo nasimulováno, nebylo otestováno.
Regulace tahu sestavy 4 raketových motorů (další 4 v záloze) v rozmězí 1 - 100% tak, aby vyrovnávaly stranové síly (vítr), kmity jednoduchého kyvadla a udržovaly konstantní rychlost klesání i pri ubývajícím palivu (~4 kg/s) je pro inženýry z Jet Propulsion Laboratory základní úloha, jako pro žongléra házení 3 míčky.
Mirku, ja som ďaleko toho, aby som spochybňoval kvalifikáciu špecialistov z JPL. Skôr mi ide o to, aj ako napísal Martalien2, že systém "sky-crane" nebol ako taký fyzicky odskúšaný v motorovom režime (nemyslím tým letový exemplár, to je samozrejme vylúčené). Napríklad rádiolokačný výškomer a k nemu patriaca časť riadiaceho hardware a software bola skúšaná na vrtuľníku.
Problém akýchkoľvek simulácií a modelovania je obecne v tom, že je veľmi ľahké niečo prehliadnuť - niečo, čo je pri fyzickom teste očividné.
Ale pevne verím, že maníci z JPL neprehliadli nič podstatné a dôležité a Couriosity sa dostane tam, kam má, bezpečne a v poriadku.
[Upraveno 06.7.2012 Alchymista]
pospa - 6/7/2012 - 14:01
No jo, ale v podstatě u žádné sondy nebyla nikdy vyzkoušena celá EDL fáze dohromady! Ono to zkrátka nejde.
Odzkoušíš 1000x pyropatrony, 50x padák, N x 1000 hodin testu motorů MLE, 10x spuštění roveru pod Skycrane, atd, atd, ale nikdy to na Zemi nemůžeš poskládat do souvislé řady událostí za sebou a pustit to jako jeden komplexní test - tak jak to má proběhnout v reálu....
Jedině "per partes".
Tak to prostě je.
pospa - 6/7/2012 - 14:35
Ještě přidám odkaz na pěkný popis skycrane manévru od Emily Lakdawally na blogu TPS.
Je to tam i s obrázky nosného lana a pyrotechnické "gilotiny", která ho po dosednutí přesekne.
PS: taky by se mi líbilo, kdyby moje děti chodily do školky v Pasadeně, kam občas zajde někdo z JPL a jen tak pro zábavu dětem přinese torochu toho použitého testovacího HW z planetárních sond.
Alchymista - 6/7/2012 - 15:18
"Entry fáza" sa odskúšať v podstate ani nedá - a keď, tak za strašné peniaze.
Oproti predošlým sondám je určitou novinkou "ne-balistický" zostup (sondy MPF, MER a Phoenix zostupovali "balisticky"), s využitím aerodynamického vztlaku zostupového púzdra ("lifting entry"). Je to zrejme vynútené aj pomerne vysokým prierezovým zaťažením zostupového púzdra.
"Descent fáza" na padákoch sa overiť už z časti overiť dá, ale testovanie nemá príliš zmysel, reálne podmienky otvárania padáku sa simulujú len ťažko (rýchlosť Mach 2+, ale dynamický tlak len ~600Pa), navyše kritickým bodom je vlastne správne zbalenie a od toho závislé správne rozbalenie padáku.
Obe úvodné fázy - entry a descent - sú však natoľko "štandardné", a overené na predošlých sondách, že tu k chybe pravdepodobne nedôjde.
U MSL je fyzicky neoverenou, ale v takmer plnom rozsahu overiteľnou časťou, práve fáza "Landing" - od odpojenia padákového systému so zadnou časťou púzdra po dosadnutie MSL a odpojenie "sky-crane".
Motorický zostup začína vo výške okolo 2000 metrov pre rýchlosti zostupu 120m/s - to je možné bez problémov nasimulovať odhodením z vrtuľníku.
Vo výške ~100 metrov má byť rýchlosť klesania stabilizovaná na 20m/s, vo výške 55 metrov má začať konštantné brzdenie, tak, aby vo výške ~21 metrov bola rýchlosť klesania 0,75m/s, Vo výške ~18,5 metra je odpojený rover. Všetky testy vo výškach pod 120 metrov bolo možné urobiť pri zavesení zostavy na lano žeriavu.
Domnievam sa, že testy neboli robené z jedného hlavného (a veľmi dobrého) dôvodu - zemská príťažlivosť je 2,6 krát väčšia ako na Marse, takže výkon raketových motorov pri testoch by musel byť primerane väčší a použitý hardware by nebol totožný s tým, ktorý bude použitý na Marse.
martalien2 - 6/7/2012 - 15:43
citace:"
Domnievam sa, že testy neboli robené z jedného hlavného (a veľmi dobrého) dôvodu - zemská príťažlivosť je 2,6 krát väčšia ako na Marse, takže výkon raketových motorov pri testoch by musel byť primerane väčší a použitý hardware by nebol totožný s tým, ktorý bude použitý na Marse.
Dalo by se to otestovat s lehcim modelem, tak jako se testovalo rizeni mesicniho modulu. Dival jsem se na to zaveseni a je to horsi nez sem se domnival. No za 31 dni uz budeme vedet.... Fakt je ze jsou to mistri ve svem oboru a tak to snad probehne v poradku....
Alchymista - 6/7/2012 - 16:11
Obrázok pyrorezáku je zaujímavý. S ohľadom na požadovaný rezací výkon mi pripadá až zbytočne masívny.
pospa - 6/7/2012 - 16:14
citace: "Descent fáza" na padákoch sa overiť už z časti overiť dá, ale testovanie nemá príliš zmysel, reálne podmienky otvárania padáku sa simulujú len ťažko (rýchlosť Mach 2+, ale dynamický tlak len ~600Pa), navyše kritickým bodom je vlastne správne zbalenie a od toho závislé správne rozbalenie padáku.
Supersononický padák MSL se ověřoval poměrně intenzivně v největším aerodynamickém tunelu na světě (NASA Ames). A nebylo to rozhodně bez problémů. I když se konstrukce od předchozích sond moc nelišila, jedná se přece jen o největší brzdicí padák pro rychlositi Mach 2,2 a není k němu žádný záložák - jeden pokus a musí se na 100% a bez poškození otevřít.
Ohne sranda
Zabalení je taky důležité, ale klíčovou je hlavně správná konstrukce.
citace: Obe úvodné fázy - entry a descent - sú však natoľko "štandardné", a overené na predošlých sondách, že tu k chybe pravdepodobne nedôjde.
Ne ne, řízený průlet vztlakového tělesa atmosférou Marsu - to tu bude poprve.
Při něm sonda vytratí 95% své rychlosti, ale co hlavně, úspěšnost této fáze bude mít největší podíl na přesném dosednutí do relativně malé přistávací elipsy 20 x 7 km.
Alchymista - 6/7/2012 - 16:44
mám dojem, že "lifting entry" bol použitý už u Vikingov, prinajmenšom zostupové púzdro malo L/D pomer 0,18 - MSL má 0,24
pospa - 6/7/2012 - 17:15
citace:mám dojem, že "lifting entry" bol použitý už u Vikingov, prinajmenšom zostupové púzdro malo L/D pomer 0,18 - MSL má 0,24
Tak to nebylo. Viking lander měl na svou dobu kvalitně "ošetřený" deorbit manévr - okamžik a délku brzdicího zážehu, ale samotný sestup atmosférou byl do otevření padáku čistě balistický - neřízený.
Proto byla uvažovaná přistávací elipsa Vikingů 100 x 200 km.
Srovnejte s MSL - 7 x 20 km.
Edit:
Ano, Viking Lander Capsule měly L/D = 0,18 a měly i RCS systém, ten však jenom udržoval úhel náběhu 11,1° - nebyl s ním aktivně řízen sklon vektoru vztlaku, tzn aktivně upravována trajektorie letu podle okamžitých podmínek letu a atmosféry.
[Upraveno 06.7.2012 pospa]
martinjediny - 6/7/2012 - 21:30
citace:...Ohne sranda
Zabalení je taky důležité, ale klíčovou je hlavně správná konstrukce.
ta vymena kolesa a prechadzka pod vlajucim padakom je z pohladu bezpecnosti koser?
Na garazovu firmu pochopitelne, ale NASA?
yamato - 7/7/2012 - 09:40
citace:
ta vymena kolesa a prechadzka pod vlajucim padakom je z pohladu bezpecnosti koser?
Na garazovu firmu pochopitelne, ale NASA?
mali najprv vypisat ziadost na formulari N-45-s-2? martinjediny - 7/7/2012 - 22:12
citace:
citace:
ta vymena kolesa a prechadzka pod vlajucim padakom je z pohladu bezpecnosti koser?
Na garazovu firmu pochopitelne, ale NASA?
mali najprv vypisat ziadost na formulari N-45-s-2?
mal som na mysli, ze jeden diel venovali hladaniu nahradneho kolesa... a mal som pocit ze to robili viac ako amatersky a navyse na zdvihacom zariadeni s dopravou osob...
Improvizovat sa moze, ak nejde o zivot. Snad to posudili dobre...
btw. velmi zaujimave pohlady do dielni... ked tak porovnavam nase vybavenie, ich vybavenie,...
yamato - 8/7/2012 - 17:55
citace:
btw. velmi zaujimave pohlady do dielni... ked tak porovnavam nase vybavenie, ich vybavenie,...
citace:btw. velmi zaujimave pohlady do dielni... ked tak porovnavam nase vybavenie, ich vybavenie,...
v zaujme predchadzania depresiam odporucam neporovnavat
Neboj sa, amici su odolni...
btw. S podobnym vybavenim a softom, (i ked v podstatne mensom, sme mensia firma), na akom oni robia kozmonautiku, napr. falcony, my robime "obycajne" vytahy.
Proste globalizacia robi divy... Preto ani nemozem anblock odpisovat cinsku, indicku, turecku, ci spanielsku produkciu, pretoze CNC dokaze vyplut kvalitu bez ohladu na to, kto stroj spustil. Urcita kultura prace a kontroly kvality ma tiez svoje caro, ale ak sa to ustriehne, tak rozdiely su vcudu... (okrem ceny)
EU ma obrovsky potencial... len nejak chyba motivacia a iniciativa [Editoval 08.7.2012 martinjediny]
Agamemnon - 8/7/2012 - 21:05
niekde tu bol článok o tom, aký software spacex používa na návrh a simuláciu... resp. v podstate aký používajú všetci, pretože nemajú na výber (v podstate... fakt špecializované veci robí len pár firiem - zvyčajne tých veľkých)
edit:
citace:EU ma obrovsky potencial... len nejak chyba motivacia a iniciativa
je pomerne dosť vecí, kde je európa lídrom... samozrejme, mohlo by to byť lepšie... ale až taká tragédia to nie je... [Edited on 08.7.2012 Agamemnon]
pospa - 9/7/2012 - 05:41
citace:niekde tu bol článok o tom, aký software spacex používa na návrh a simuláciu... resp. v podstate aký používajú všetci, pretože nemajú na výber (v podstate... fakt špecializované veci robí len pár firiem - zvyčajne tých veľkých)
edit: je pomerne dosť vecí, kde je európa lídrom... samozrejme, mohlo by to byť lepšie... ale až taká tragédia to nie je...
7.7.1965 ČTK : Mariner-IV v oblasti přitažlivosti Marsu. Ve středu byl M-IV 3 mil km nalevo od Marsu .... musí urazit ještě 15 mil,km než přetne dráhu planety.letí rychlostí 16000 km/hod ...Kamery vyšlou v noci ze 14. na 15. července 21 snímků ze vzdálenosti 9000 km.
David - 10/7/2012 - 07:48
1965 ČTK-mf píše : Americká kosmická sonda se blíží k Marsu rychlostí 9870 mil/hod / 15.841 km/ a v sobotu 10.7. byla od Marsu vzdálena necelý 1 mil.mil / 1,6 mil.km/. Vědci doufají, že Mariner-IV ukáže podorbnosti známých " kanálů" na Marsu.
david - 10/7/2012 - 13:23
Od počátku sleduji MSL jak se vzdaluje, ale nyní se mi to na domovské stránce msl zastavilo na 18.06 / na Where is .. /, nevím zda je chyba u mne,nebo zda to běží někde jinde , dík .
citace:gong?
...
Čisto teoreticky.. Ako dlho by mohla MSL vydržať "baterka"?
Ak sa nezhrabe.. Neprepadne.. Ne..
..
čisto teoreticky, funguje predsa na "baterku" s určitou životnosťou..
Nekde na strankach JPL jsem cetl, ze po 14 letech pocitaj s tim, ze se z MSL stane stacionarni sonda (atomova baterka uz neutahne motory) a ze po 16 letech to uz neutahne vsechny palubni pristroje.
Ciste teoreticky by se naposledy mel ozvat po 19 letech.
Problematika napajeni u MSL neni jednoduche, je tam nejen RTG topeni s Peltierama do PWM power modulu, ale tez sada prumyslovych elytu 10000yF/120V (-40/+85stC, elyty jsou od Genericu a kapacita by po 14 letech mela klesnout na 7000yF) a pomocne Li2S8 AKU (jako "booster" pri plnem vytizeni roveru).
Uz jsem to napsal jinde, ale na horni plose je dostatek mista pro eventualni FTV panely pro pripad, kdyz se z MSL stane stacionarni sonda s dlouholetou zivotnosti stacionarnich dat.
Jen pro info ohledne napajeni druzic, takhle vyresili ARISSat-1:
Operations
•Battery must be initially charged to activate satellite
•Battery is mission critical for first 15 minutes of flight (to be reviewed)
•Satellite will power down during eclipse if battery fails
•Satellite can operate without battery in sunlight
[Upraveno 11.7.2012 -=RYS=-]
david - 11/7/2012 - 18:22
K Marsu chybí 7,8 mil.km,po dráze ještě proletí 47 mil.km, do přistání chybí 25 dní, od Země je již vzdálena 216 mil.km.
Agamemnon - 11/7/2012 - 22:29
tlačovka o pristátí:
NASA will hold a news conference at 1 p.m. EDT Monday, July 16
viem ze tym zase spustim zurivu diskusiu o ruskych (ne)schopnostiach, ale tento clanok celkom nazorne vymenuva doterajsie misie k marsu, a aj slepy vidi, ze za desivu statistiku martanskych misii su z prevaznej miery zodpovedni rusi. Konieckoncov aj ich zvyk posielat sondy v celych seriach svedci o tom, ze viacmenej triafaju od pasu...
Tak a teraz do mna
Agamemnon - 13/7/2012 - 15:41
prečo by sa mal niekto pustiť do teba? však im to padalo ako divé
len prečo si to dal do tejto témy?
yamato - 13/7/2012 - 16:40
pretoze ten clanok je o MSL, aspon podla uvodu...
david - 13/7/2012 - 19:05
V roce 1965 již Mariner-IV chystal kamery, zatímco MSL je vzdálen ještě cca 7 mil.km a poletí ještě tři týdny.
ČTK 13.7.1965 : ... Ve středu 14.7. vyšlou vědci / američtí - pozn./ signálkterý má připravit kameru.
V té době již bylo jasné, že americká sonda vypuštěná v prvním američany využitém " okně" k Marsu doletí, na rozdíl od sovětů, kteří se marně snažili již ve třech "oknech" a šesti, pravděpodobněji devíti neúspěšných misí svoji sondu k Marsu dostat. Zkrátka tuny jim nepomohly k marsu ani k venuši a zejména ne ve snaze dostat člověka na Měsíc.
david - 14/7/2012 - 17:32
Pasadena 14.7.1965 - ČTK - RP -mf : V 15.28 našeho času vyslali vědci Mrineru IV signál, který měl zahřát kameru ... l5.7. v 1.20 našeho času začne sodna fotografovat ... snímky mají objasnit záhadu kanálů, o nichž se tvrdilo, že jsou dílem obyvatel planety.Čeká se i navýsledky měření hustoty atmosféry se zřetelem na přístávání kosmických sond. / astronomická měření v té době udávala tlak vyšší než 1/10 pozemského tlaku.
david - 15/7/2012 - 07:50
MSL 6 mil.km od Marsu - Mariner-IV v roce 1965 již odvysílal první snímek po průletu . ČTK 15.7.1965 : Americká vesmírná sonda Mariner-4 dokončila ve čtvrtek večer ve 22.3Om našeho času vysílání prvního snímku Marsu ... kvalita snímku je dobrá.
david - 16/7/2012 - 10:37
V 8.14 a.m. 222 od Země 6,448 k Marsu Po dráze zbývá ještě uletět 38,332, vše v mil.km a do přistání zbývá 20 dní 21 hodin Ol minut.
V roce l965 byl prvmí snímek Marsu z Marineru -IV na Zemi a američtí vědci dospěli k předběžným závěrům experimentu : RP-ČTK : 1. ... nemá magnetické pole ...atmosféra vysoce radioaktivní ... povrch vystaven intenzivnímu kos. záření ... 2. ... atmosféra je mimořádně řídká.Proto asi nebude možno při přistávání vystačit s padáky, nebo podobnými běžnými prostředky ! Tady bych si dovolit připomenout, že sověti této " rady " neuposlechli, zřejmě nevěřili nízkému tlaku na marsu a dále spekulovali s atmosférou O,l-O,3 pozemské a jejich sondy dopad na padáku nepřežily / Marsy 2,3 a 6 /... 3. Mars podobně jako Země vyčistil svoji dráhu od " kosmického prachu".
a ešte video s ukážkou z hry (z dnešnej tlačovky):
[Edited on 16.7.2012 Agamemnon]
david - 17/7/2012 - 09:17
Do přistání zbývají méně než tři týdny a je na čase se připravit na sledování přímého přenosu. Zajímalo by mne, kde by to pro nás laiky bylo nejpřijatelnější, zda bude někde něco komentovaného v češtině, příkladně na tomto vebu,resp. ČT, nebo " jen" TV NASA, při školských znalostech angličtiny je americký slang v přímém přenosu problém. Krom toho živý komentář odborníka, jakým byl příkladně Mgr. Vítek celou událost nesmírně zkvalitní. Dále bych rád věděl i časovou škálu jednotlivých událostí.Píšu to proto a v dostatečném časovém předstihu, že propást tuto příležitost by byl hřích a to nejen proto, že bude, pokud ovšem vše klapne , na úrovni sci-fi, ale že další podobné přistání dalších 10 let " nehrozí". Dík.
Agamemnon - 17/7/2012 - 09:31
mnozstvo informacii obsahuje prave ten landing kit:
vratane podrobneho popisu pristavacieho manevru (od str. 27) + na str. 29 je pekny farebny diagram zobrazujuci fazu pristatia
ten landing kit inak obsahuje info o experimentoch na msl, potom popis samotnej lode (jednotlive casti), o prelete, porovnanie s mer, info o mieste pristatia, etc
david - 17/7/2012 - 11:31
Ta záplava informací je skvělá, ale mě šlo v zásadě jen o to v kolik hodin mám co zapnout, abych co nejlépe a nejjednoduššeji " u toho".Dík.
Agamemnon - 17/7/2012 - 12:20
citace:Ta záplava informací je skvělá, ale mě šlo v zásadě jen o to v kolik hodin mám co zapnout, abych co nejlépe a nejjednoduššeji " u toho".Dík.
tak potom dolezite je toto:
"A live feed of video during key landing activities from the mission control room at JPL will be carried on NASA TV and on http://www.ustream.tv/nasajpl between about 9 and 11 p.m. PDT on Aug. 5 (midnight and 2 a.m. EDT on Aug. 6)."
uplne presny cas asi nie je este znamy (to rozpatie tych 2 hodin tam), pretoze este su naplanovane nejake korekcne manevre a to bude mierne menit ten cas pristatia
edit:
9pm pdt dava 0400am utc (0600am cest)
[Edited on 17.7.2012 Agamemnon]
david - 18/7/2012 - 14:33
Dík, to znamená že jako obvykle TV NASA a sledovat upřesňování doby i místa v důsledku korekcí. Ještě jednou dík.
ales - 18/7/2012 - 15:45
Myslím, že korekce dráhy nemohou (a nesmí) moc ovlivnit dobu přistání (Mars se točí a letí rychle a nepočká). V Landing Kitu je jasně napsáno, že signál o přistání se k Zemi dostane 6.8.2012 v 7:31 SELČ (5:31 UT). Samotné přistání ovšem fyzicky proběhne už v 7:17 SELČ, protože cca 14 minut trvá radiovému signálu cesta od Marsu k Zemi (cca 250 mil. km).
Ovšem osobně neočekávám od "přímého přenosu" přistání (v době od 6:00 do 8:00 SELČ) nic zázračného. Live video ze sondy to skoro určitě nebude a kdo ví, jestli vůbec bude k dispozici nějaká live datová telemetrie. Podle článku W.Harwooda na http://www.cbsnews.com/network/news/space/home/spacenews/files/msl_update.html pár minut před přistáním zapadne Země za místní obzor na Marsu, takže přímá radiová komunikace nebude možná. Live retranslaci telemetrie má zprostředkovat sonda Mars Odyssey, která ale v minulých týdnech parkrát neočekávaně přešla do "safe mode" ve kterém samzřejmě nezprostředkuje ani nezaznamená vůbec nic (doufejme, že 6.8.2012 bude Mars Odyssey OK). Na dohled v době přistání bude i sonda MRO, ale ta podle článku W.Harwooda může prý jen data zaznamenat a odvysílat na Zemi až za pár hodin (takže nic "live").
Podle mého názoru tedy můžeme během "live" přenosu na NASA TV očekávat jen záběry z řídicího střediska, počítačovou simulaci letu a snad i rychlé potvrzení "telemetrie" ve stylu "žije/nežije". Pak bude následovat klasický jásot a potlesk (v což doufám), nebo smutek a zklamání. Teprve později ten den se snad dočkáme nějakých obrázků a možná i zaznamenaného videa z přistávací kamery. Uvidíme.
Agamemnon - 18/7/2012 - 17:38
z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps - a aj tá bude až nejakú dobu po pristátí (v dňoch) - toľko bude trvať, kým dôjdu všetky tie dáta na zem (to bolo ešte pred problémami s odyssey, tým sa to možno ešte predĺží)
- z pristátie nebude ani live telemetria (teda s oneskorením tých 14 min.) - v prvom slede dôjdu len potvrdzujúce kódy, že jednotlivé sekvencie pristátia sa uskutočnili úspešne (ja to info na nsf chápem tak, že telemetria budu odoslaná na zem až neskôr - keď bude až po pristátí)
david - 19/7/2012 - 08:23
Takže moje laická představa byla sci-fi,realita bude přesto zajímavá, reakce v řídím středisku na jednotlivé kroky je stejně zážitkem a doufejme že i bude alespoň obdobně jako při přistávání MERů.Dík.
ales - 19/7/2012 - 21:56
Vypadá to, že nějaký nadšenec "jmknapp" z UMSF vytvořil pěknou (zrychlenou) animaci, jak asi uvídí sonda MRO přistávající sondu MSL/Curiosity. Je to na. Můžete si to doplnit i dříve zveřejněnou animací drah obou sond na.
Doufám, že podobné animace budou také součástí přenosu z přistání toho 6.8.2012 na NASA TV. Mohli by tam také ukázat záběry z vývoje, stavby a testování MSL/Curiosity. To by se mi líbilo a přenos z řídicího střediska by to oživilo. Ovšem NASA zatím tyto retrospektivní klipy moc do přímých přenosů nezařazovala. Uvidíme. Třeba s tím začnou víc právě u MSL/Curiosity.
Jiří Hošek - 20/7/2012 - 06:59
citace:V roce l965 byl prvmí snímek Marsu z Marineru -IV na Zemi
Přesně před 36 lety, 20. července 1976 11:53:06 UTC, přistál na Marsu, na místě Chryse Planitia, přistávací modul americké sondy Viking 1 o hmotnosti 1100 kg.
david - 21/7/2012 - 03:53
Věčná škoda, že se poté další americký výzkum Marsu na dvacet let zcela zastavil neb bylo potřeba financovat " levnou dopravu na LEO raketoplány" a stavbu " černé díry kosmonautiky".
Jiří Hošek - 21/7/2012 - 13:27
Nebylo to 20 let. Viking 2 fungoval do roku 1980, Mars Observer letěl k Marsu v roce 1992. V mezidobí letěla sonda Magellan k Venuši, drahá sonda Galileo k Jupiteru, teleskop Hubble, sonda Ulysses pro průzkum Slunce,
david - 22/7/2012 - 02:52
Měl jsem na mysli kvalitativní pkrok ve zkoumání Marsu, Viking 2 sice fungoval do déle než měl, ale myslím že jeho program vyl vyčerpán brzy po landingu a poté byl něco jako meteorolgická stanice.Za pokrok po Vikingu bych považoval MERy v roce 198O, nebo MSL v roce 1985, nehledě na to, že prognózy po přistání Vikungů dokonce před rokem 1990 kladly nejen dovor vzorků z povchu, ale i pilotovaný let.
david - 22/7/2012 - 03:06
MSL již jen 4,7 mil.km a necelých 16 dní letu od cíle !
pospa - 22/7/2012 - 13:08
citace:z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps - a aj tá bude až nejakú dobu po pristátí (v dňoch) - toľko bude trvať, kým dôjdu všetky tie dáta na zem (to bolo ešte pred problémami s odyssey, tým sa to možno ešte predĺží)
První obrázky z kamery MARDI, které uvidíme, budou ty poslední zaznamenané, tedy podle LIFO - Last In First Out, plus na přeskáčku pár vybraných snímků z různých klíčových momentů EDL sekvence.
Kompletní video (cca 500 snímků), které budeme mít k dispoici za několik dní po přistání, bude poskládáno jen z náhledů s rozlišením 200 x 150 px.
Úplná sada snímků v plném rozlišení 1600 x 1200 px a z něj vytvořené HiRes video bude na Zemi až po několika týdnech. Prioritu budou mít vědecká data.
Úplně první snímky, které uvidíme, by ale měly být černobílé - zřejmě z kamer HazCam.
Edit:
Ještě doplním jednu zajímavost, kterou bychom na videu měli být schopni rozeznat: Kamera MARDI začne snímat cca 10 s před odhozením tepelného štítu. První co uvidíme bude pruh světla dopadající na bílý kalibrační terč na vnitřní černé straně štítu. Pak bude následovat let na padáku, provázený oscilacemi a vibracemi padáku - přece jen, poletíme stále ještě vysoce podzvukovou rychlostí. Po dostatečném zbrždění, ve výšce 2 km, se sestupový stupěň s roverem odpojí od backshell a začne padat volným pádem (motory MLE v té chvíli běží jen na 2%). Po 2 s motory naběhnou na plný výkon a sonda provede "úhybný manévr" - ostře se nakloní stranou od původní trajektorie letu a vyrovná se znovu až po několika sto metrech. Tímto způsobem se má zabránit jakémukoli dalšímu kontaktu s backshell a padákem.
citace:- z pristátie nebude ani live telemetria (teda s oneskorením tých 14 min.) - v prvom slede dôjdu len potvrdzujúce kódy, že jednotlivé sekvencie pristátia sa uskutočnili úspešne (ja to info na nsf chápem tak, že telemetria budu odoslaná na zem až neskôr - keď bude až po pristátí)
Jen doplním, že těch "kódů", nebo jak JPL nazývá "tónů" je k dispozici celkem 256. V podstatě se jedná o skokové změny frekvence jednoduchého signálu na různé úrovně. Pro každou událost během EDL (otevření padáku, odhození štítu, atd) jsou stanoveny dvě různé frekvence (tóny) které udávají, zda daný krok proběhl v pořádku, nebo nikoli.
Tyto tóny by měla v reálném čase retranslovat Mars Odyssey; tedy pokud bude na svém místě a po celou dobu EDL. Pokud ne, přistání proběhne i tak; veškerá telemetrie bude zaznamenána do paměti MRO a odvysílána k Zemi o pár hodin později.
....
13.7. bylo ukončeno měření radiace během přeletu přístrojem RAD. Znovu ho zapnou až po přistání během kontroly stavu všech přístrojů roveru.
20.7. byl s jednodenním předstihem oproti plánu dokončen plánovaný reset hlavního i záložního počítače Curiosity (RCE-A a RCE-B) do defoltního stavu a byla do nich nahrána poslední aktualizovaná sada dat pro EDL a operace po přistání. [Upraveno 22.7.2012 pospa]
Machi - 22/7/2012 - 15:03
citace:z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps...
K tomu co napsal Mirek Pospíšil bych ještě dodal, že rychlost snímání je 4,5 fps, což není mnoho ve srovnání s běžnou videokamerou (25 či 30 fps), ale pro účel zaznamenání sestupu by to mělo být dostatečné a dokonce by neměl být žádný problém to později interpolovat na oněch 25 či 30 fps (nezrychleně).
-=RYS=- - 22/7/2012 - 23:43
Ty "tony" budou zaznamenavat i pozemske prijimace (i radioteleskopy) s parabolou minimalne 45m.
Prenos UHF dat na Zem nefunguje, musel zvysit vykon na 600W, aby sel prenos minimalnim bitrate. Takze se pouzivaji ty tony v modulaci MFSK, ktere lze jednoduseji vyhodnotit.
Je to stejne jako u telegrafie CW a fone SSB/FM.
Pri fone radiovem spojeni je treba na prijimaci silnejsi signal nez pri CW. Z HAM praxe... CW je nejslabsi signal, ktery lze jeste detekovat. A ty tony jsou CW telegrafii velmi podobne, proste to generuje nosnou na kmitoctu bez vkodovane informace.
Proto 100m radioteleskop mohl zachytit tony z Titanu behem pristavani pouzdra z Huygens.
13 dní do přistání, 4 mil.km od Marsu 233 mil.km od Země, přibližování se vrátilo na domovskou stránku MSL.
pospa - 24/7/2012 - 09:49
citace:Emily Lakdawalla napsala článek o tom, kdy se můžeme těšit na první snímky z MSL
Ve stručnosti:
Kdy budou první fotky? - Příjde na to.
- Buď uvidíme první čb náhled 128 x 128 px z přední Hazcam už pár minut po přistání, pokud se podaří Mars Oddysey je zachytit už při prvním průletu / komunikační seanci s Curiosity.
- Jinak si počkáme 2,5 hodiny na další průlet, kdy by mohly projít komprimované snímky 1024 x 1024, také čb z Hazcam.
- Když ani to nevyjde, dočkáme se obrázků až další sol 1 (den přistání bude sol 0), kdy by měly přijít obrázky z předchozího solu, tedy z Hazcam a barevné z MARDI.
Který scénář nakonec proběhne se v této chvíli říct nedá. Oficiální informace mluví samozřejmě opatrně, ale MSL nás může příjemně překvapit stejně jako Spirit a Oppy před osmi lety.
david - 24/7/2012 - 12:48
Na snímcích po přistání stejně nic " nového" nebude, zajímavější z inženýrského hlediska budou snímky, příp. videa z přistávací fáze, nebo snímky z družic tuto fázi zachycující. Tyto snímky, jak objasněno v předchozích příspěvcích, budou až následně v horizontu několika dní po přistání
pospa - 24/7/2012 - 13:05
citace:Na snímcích po přistání stejně nic " nového" nebude ...
No, když to vezmeme doslovně, tak se s tím moc souhlasit nedá - "nová" sonda (za 2,5 mil USD) přistane do "nového" místa (velmi pečlivě vybraného) na cizí planetě. Dvakrát něco "nového".
Navíc první snímek(-y) technikům i vědcům řeknou, alespoň rámcově, jak přistání dopadlo - stojíme na rovině, na šikmém svahu uvnitř malého kráteru, jedním kolem na balvanu, atd. atd (descent stage se bezpečně odělil a nesmýkal rover za sebou)...
První zachycený snímek bude také solidním důkazem technického stavu roveru po dosednutí - kamera, počítač, vysílač, anténa, atd. vše přežilo a funguje OK.
Samozřejmě, další obrázky a údaje přinesou mnohem více a kvalitnějších informací, ale myslím si, že na první snímek budou čekat všichni jako na trní.
Včetně nás. pospa - 24/7/2012 - 13:29
citace:... zajímavější z inženýrského hlediska budou snímky, příp. videa z přistávací fáze...
Ani ne tak pro inženýry, jako pro vědce.
Kamera MARDI má primárně za úkol poskytnout obraz okolního terénu roveru v místě jeho přistání, což má 1) umožnit velmi rychlou identifikaci přesného místa přistání a 2) poskytnout geologům první detailní podklad pro plánování vědeckých operací v nejbližších týdnech po přistání. Očekává se, že na základě snímků z MARDI by šel sestavit detailní DEM (Digital Elevation Model) okolního terénu.
Snímky z MARDI budou pro inženýry až jako sekundární produkt - pomocí nich budou kontrolovat přesnost určování polohy a rychlosti při sestupu pomocí inerciální navigační jednotky IMU a sestupového radaru. Výsledky umožní zpřesnit budoucí algoritmy pro autonomní přistání.
david - 24/7/2012 - 16:04
Měl jsem na mysli, že na Zemi jsou už snímky povrchu Marsu ze šesti různých míst a zobrazují bezútěšnou bezvodou poušť s vyjímkou jinovatky PL. Samozřejmě, že první snímky potvrdí či nepotvrdí úspěšnost inženýrského řešení nejen roveru i celé sondy, ale zejména nového kombinovaného způsobu přistání, který ve svém důsledku láme hmotnostní limity sond používajích padáky, tímto novým způsobem lze na Mars dopravit " měkce" a to měkce v pravém slova smyslu jakkoli hmotné těleso.
yamato - 24/7/2012 - 16:31
jakkoli zase nie, pri vyssich hmotnostiach sa vdaka riedkej atmosfere dostavame az k absurdne velkym tepelnym stitom, padaky tiez nemozno zvacsovat donekonecna, atd.
Dalsi narast hmotnosti nakladu na mars bude pravdepodobne spojeny s nafukovacimi stitmi. Mensi ucinok padaku bude vyzadovat viac paliva na motoricke dobrzdenie.
Neviem ci by sa tento problem nedal riesit klzavejsim tvarom navratoveho telesa, ktore by mohlo v riedkej atmosfere klzat a brzdit dlhsie. Viem ze MSL bude aktivne navadzana, ale neviem ako velmi dokaze jej vztlak predlzit dobu brzdenia.
david - 24/7/2012 - 19:21
Řídká atmosféra na Marsu znamená, alespoň tak to chápu, jako kdyby příkladně měl raketoplán letiště ve výšce 35 km nad mořem,to by asi těžko hladce dosedl.
yamato - 24/7/2012 - 19:34
nemal som na mysli pristavanie ako raketoplan, skor brzdenie ako raketoplan, t.j. esicka v atmosfere a vytracanie rychlosti. Nasledne po vybrzdeni sa moze pristavat motoricky aka MSL.
Alchymista - 24/7/2012 - 22:16
Padákový systém MSL sa má otvárať vo výške ~11 km, pri rýchlosti ~405m/s (lokálne číslo Mach okolo 1,5).
Z toho vyplýva, že ďalšie aerodynamické brzdenie tepelným štítom o priemere 4,5 metra a s prierezovým zaťažením okolo 207kg/m^2 je už neefektívne - nevedie k ďalšiemu výraznému poklesu rýchlosti - zrejme sa dosiahne stabilizovaná rýchlosť voľného pádu pri danom tvare (= aerodynamickom odpore) a prierezovom zaťažení, ktorá sa mení (klesá) už len so stúpajúcou hustotou atmosféry (ale tento rozdiel je vo výške ekvivalentnej výške 50km a 35km nad Zemou malý). Dobre to vidno na činnosti padákového systému - počas prvých 24 sekúnd jeho činnosti klesne rýchlosť MSL zo 405m/s na 125m/s vo výške ~8km, teda o 280m/s. Za ďalších 86 sekúnd o 45m/s na 80m/s vo výške ~1,6km.
Dá sa tiež odvodiť, že na udržanie vztlaku na krídle s daným plošným (=prierezovým) zaťažením, a teda na udržanie ovládateľnosti, musí byť dopredná rýchlosť väčšia ako stabilizovaná rýchlosť voľného pádu.
V prípade pristátia na Marse by teda "raketoplán" musel prechádzať z aerodynamického na motorický zostup pri vyššej rýchlosti, než je rýchlosť MSL na začiatku činnosti padákového systému (405m/s, lokálne Mach ~1,5). A to tiež znamená, že by musel niesť pomerne veľké zásoby paliva.
Aktívne riadenie počas zostupu má za úlohu znížiť maximálne preťaženia a maximálne tepelné namáhanie štítu tým, že oblasť maximálnej decelerácie roztiahne na dlhšiu letovú dráhu a teda aj na dlhší čas.
[Upraveno 24.7.2012 Alchymista]
Agamemnon - 25/7/2012 - 07:04
odyssey bola posunuta na miesto, aby mohla preposielat signal z msl
pospa - 25/7/2012 - 08:53
citace:odyssey bola posunuta na miesto, aby mohla preposielat signal z msl
V posledních dnech došlo ke překonfiguraci dvou IMU (inerciálních jednotek) z přeletového režimu do stavu pro EDL.
Také došlo k nabití dvou Li-ion baterií Curiosity na 100% kapacity. Během přeletu byly udržovány na 70%.
citace:podporu pre pristátie (preposielanie dát) bude robiť aj európsky mars express + európska dsn estrack bude tiež pripravená v prípade potreby: http://www.esa.int/esaCP/SEMJBLPXV4H_index_0.html
Na cely manevr jsem zvedavy. Na obrazku i animace na youtube vypada uzasne. Jestli to klapne, skladam poklonu.
david - 26/7/2012 - 17:10
Mám dojem, že se už sonda pohybuje v gravitačním poli Marsu, tedy po ´parabole s ohniskem ve středu Marsu a že fáze přeletu mezi planetami skončila.
david - 26/7/2012 - 17:20
10,5 dne do přistání a necelých 3.3 mil.km od Marsu.
ESA potvrdila, že jějí Mars Express bude 6.8. na svém místě a jako záloha MRO provede záznam a pozdější odvysílání všech zachycených telemetrických dat z EDL fáze letu MSL.
ME bude "na příjmu" od 5:10 do 5:38 GMT (přistíní se očekává 5:31 GMT).
Poté natočí své antény k Zemi a odvysílá záznamy, které má zachytit 35 m anténa v australské New Norcia, která vše hned přepošle do NASA. To by mělo být v 6:40 GMT.
Dnes (T -8 dní) má proběhnout čtvrtý korekční manévr TCM-4. Bude to prozatím ten nejkratší zážeh, respektive dva, v celkové délce 7 s.
Od té chvíle bude přelet sondy ve fázi Final Approach - konečné přiblížení, zhruba 2 mil km od Marsu. Do cíle bude zbývat překonat posledních 15 mil km.
V plánu jsou ještě další 1 až 2 zážehy (podle potřeby) a to:
TCM-5 v čase T -2 dny (4.8.)
TCM-6 v čase T -9 hod (5.8.)
[Upraveno 28.7.2012 pospa]
pospa - 29/7/2012 - 08:43
Jeden velmi pěkný 3D anaglyf kráteru Gale v rozumném rozlišení.
(sever je vpravo)
Přistávací oblast je vybraná perfektně - plochá, rovinatá část dna na severovýchodním úpatí středové hory.
Ala pak ta hora - strmé svahy, hluboké průrvy, rozbrázděný terén - to si řidiči roveru smlsnou.
O vědcích nemluvě; ti to místo vybírali 5 let.
Agamemnon - 29/7/2012 - 08:52
citace:Jeden velmi pěkný 3D anaglyf kráteru Gale v rozumném rozlišení.
(sever je vpravo)
Doufám, že se díky chybě při přistání nedostane právě sem (nevím jak je to daleko) - jestli by to pak samo zvládlo přistání zde vůbec.
Případně by se při přistávání sem mohl někam zapíchnout - prostě se zastrčit do nějaké skalní rozsedliny a trčet kolečkama ve vzduchu.
Je možné úspěšné přistání i do tohoto terénu ?
david - 29/7/2012 - 18:22
Aby rover nesměřoval do nevhodného místa bude palubní počítač vyhodnocovat snímky sestupové kamery a vytvoří 3D model přistávací plochy.Z toho plyne, že je sonda schopna při přistávání " vybírat bod přistání" asi jako Armstrong při přistávání A-11, a obdobně manévrovat.
Machi - 29/7/2012 - 20:48
"Co impakty (bez stopy vyvržené hmoty)?"
Vyvržená hmota je zanesena prachem.
"Co tý sypné uhly? Asi to přehnali v programu z osou Y."
Spíše s osou Z. Vertikální měřítko je u podobných anaglyfů téměř vždy větší, než odpovídá skutečnosti. To souvisí už s tím, jaké jsou úhly mezi jednotlivými kanály kamery HRSC (z jejichž snímků byl tento obrázek vytvořen). Ostatně jinak bychom měli problém při tak širokém záběru, vidět jakýkoliv nevýraznější terén ve 3D.
Kráter Gale má průměr 154 km a topografické rozdíly v rámci celého obrázku dosahují max. asi 6 km (tzn. pouze ~1/25 průměru kráteru).
x - 29/7/2012 - 21:10
citace:Aby rover nesměřoval do nevhodného místa bude palubní počítač vyhodnocovat snímky sestupové kamery a vytvoří 3D model přistávací plochy.Z toho plyne, že je sonda schopna při přistávání " vybírat bod přistání" asi jako Armstrong při přistávání A-11, a obdobně manévrovat.
Pokud je tomu skutečně tak - tak je to již na opravdu velmi vysoké úrovni a jako pojistka proti letu jinam během sestupu než bylo plánováno - opravdu již dostatečně velká.
pospa - 29/7/2012 - 23:38
citace:Aby rover nesměřoval do nevhodného místa bude palubní počítač vyhodnocovat snímky sestupové kamery a vytvoří 3D model přistávací plochy.Z toho plyne, že je sonda schopna při přistávání " vybírat bod přistání" asi jako Armstrong při přistávání A-11, a obdobně manévrovat.
A takovou pohádku jste Davide četl kde? Nic z toho, co píšete, totiž není pravda.
1) palubní počítač nebude vyhodnocovat snímky sestupové kamery, ale údaje z inerciální měřicí jednotky IMU s gyroskopy, která bude během průletu atmosférou registrovat odchylky od ideální trajektorie vlivem nestability a lokálních změn atmosféry. Tyto odchylky bude MSL kompenzovat natáčením vektoru vztlaku - prováděním "S" zatáček tak, aby se k původní ideální trajektorii co nejvíce přibližovala.
2) 3D model terénu, ze snímků kamery MARDI, bude vytvořen mnohem později po přistání a to na Zemi. Rozhodně ne během EDL a vůbec ne přímo počítačem sondy - ten bude mít dost jiné práce.
3) sonda rozhodně není schpná manévrovat a "vybírat bod přistání" takovým způsobem jako piloti LM.
Vstup do atmosféry a aerodynamické brždění viz bod 1).
Při klesání na padáku je pak sestup zcela neřízený - závislý na okamžitém stavu atmosféry (hustota, směr a síla větru v různých výškách).
Při klesání pomocí sestupového stupně se k ůdajům z IMU přidají ještě data ze sestupového radaru, ale "pouze" údaje o okamžité výšce, vertikální a horizontální rychlosti pohybu. Počítač se bude snažit dopracovat ke stavu, kdy je horizontální rychlost 0 m/s a vertikální 0,75 m/s. S těmito parametry v módu "sky crane" s roverem dosedne tam, kam to vyjde. Mělo by to být někde uvnitř přistávací elipsy 7 x 20 km.
Žádné aktivní navádění do "ideálního bodu přistání" podle obrazu terénu nebude.
Oproti předchozím misím bude přistávací oblast/elipsa i tak výrazně menší hlavně kvůli řízenému průletu atmosférou - bod 1) a dokonalejší znalosti "počasí" Marsu díky mnohaletému pozorování a měření aktivními i minulými sondami.
Pro srovnání:
MSL 7 x 20 km
MER 12 x 81 km
Phoenix 20 x 100 km
Pathfinder 70 x 200 km
[Upraveno 30.7.2012 pospa]
PINKAS J - 30/7/2012 - 06:54
Jedná se tedy jednak o klasickou inerciální navigaci odvozenou od gyroskopů, kde počítač ať už číslicový, nebo jednoúčelový analogový vyhodnocuje odchylky od předem zadané treaktorie a nějakými prostředky (raket. motorky, křidélky nebo natáčením vektoru vztlaku) tyto odchylky koriguje. Tato navigace je navíc doplněna korekcemi dle údajů sestupového radaru. Je to dostatečně fantastické zařízení, než aby ho David musel přebásnit do zázračného řízení podle 3D snímků, snad by mohl vysvětlit, kde to vzal.
-=RYS=- - 30/7/2012 - 06:54
Jak jsem si onehda procitaval parametry toho pristavaciho radaru (info jsem mel z interni diskuze na F6FBB convers kanalu ohledne kosmonautiky), tak by to melo byt tak, ze tento vicenasobny radar v C pasmu (5.6GHz/40MHz/puls 60-2100W) ma 6 anten. Kazda antena ma "vlastni TX-DDS/RX-SDR jednotku propojenou do ridiciho CPU pres RS485 tusim 2.6Mbps z anteny"...v podstate na stejnem kmitoctu jen fazove posunute. A prave ty faze jsou dulezite, protoze se live vyhodnocuji. 4 anteny smeruji trochu do boku cca 25st/vertikala, takze CPU vidi i do boku. Pri maximalnim vykonu pri 600m vysky dokaze vyhodnotit kamen o prumeru 8cm (http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/radarove_osahani_satelitu_v_X_a_W_pasmu_WBB-01.ppt) az 100m od stredu primo pod sebou.
Principialne to funguje jako jakasi SFN sit v OFDM/DVB-T nebo MIMO u WiFiny. Ci SDR prijimac nejen ze vyhodnocuje kazdy ze 6-ti prijimacu zvlast co se tyce sily a charakteru signalu (realtimova analyza obalky), ale tez mzikove ujeti faze jednotlivejch 6 signalu. Analyzu provadi hodne FPGA-DSP vykonny CPU a ne jeden, ale 8 na jednu radiojednotku.
K tomu je jeste kamera smerujici dolu kde se obraz realtimove zpracovava a doplnuje celkovou 3D informaci k radarovemu udaji.
Uvidime jestli se po pristani ozve a jestli se ozve v poloze "ne nazadech ci na boku zapadlej do nejake sterbiny".
Az crane splni svoji povinnost, tak by mel "pristat" o 180-600m dal, pokud mozno na "nohy", tedy na rohove vystupky konstrukce. Az ho bude snimat orbitalni dalekohled, tak by to melo vypadat jako pavouk.
Skoda, ze tam neni alespon stacionarni meteostanice+eventualne seismograficka stanice. Misto pro FTV panely a nanofosfatovou Li-Ionku tam je taky
Uvidime pri pristim letu jestli vyuziji dusledne vseho co tam leti. A mozna stihnou i ty 3D kamery co chtel Cameron.
Kazdopadne uz z tohodle roveru bude chtit vytezit maximum, tak se tesim na prvni doku film.
Ale porad schazi alespon 2 multitelco retlanslacni druzice pro nonstop prenos z povrchu k Zemi.
Mozna tu funkci zvladne Amsat P5A http://www.ticket-to-mars.org/.
Je domluva, ze bude slouzit jako retlanslacka UHF spolu s vedeckym nacinnim na palube na orbite, ale soucasne bude slouzit pro telko amatersky provoz na Marsu.
Jako HAM prevadec, majak, letajici BBSka okolo Marsu s moznosti FS stahovani palubnich dat a vedeckych dat.
Staci na to uz 12m parabola kde je LNA chlazen tekutym dusikem kvuli sumu.
To by zrucnejsi prumyslovky s vhodnym mistem pro umisteni anteny mohli zvladnout. http://www.qsl.net/oe5jfl/index.html
Provoz bude jak v profi X pasmu pro DSN sit (8400-8450MHz), tak i v X-HAM pasmu (10450-10500MHz) a mozna i v Ka HAM pasmu (24000-24048MHz pro uzkopasmove xPSK-EME-JST modulace). Technicky by bylo nejlepsi Ka pasmo, protoze pri stejnem prumeru TX paraboly je vyssi zisk nez v X pasmu.
Prumer paraboly sondy je 3m.
Zisk na profi X pasmu 8.4GHz = 45.4dBi.
Zisk na HAM X pasmu 10.5GHz = 47.4dBi.
Zisk na HAM Ka pasmu 24.04GHz = 54.6dBi.
Vykon TWT elektronky PA linearu je 200W (umi az 400W, ale aby vydrzela alespon 10let zivotnosti druzice, tak se nebude tolik "hnat", protoze jako vsechny elektronky....starnou...upalujou se jim "diry" na G).
Takze max EIRP je na profi X pasmu 97dBm = 5011873W EIRP = 5MW EIRP.
V HAM X pasmu to je 8MW EIRP a v HAM Ka pasmu to je 50MW EIRP.
Docela velke rozdili jen zmenou kmitoctu pri stejne parabole 5/8/50MW EIRP.
Proto odhaduji, ze tech 24GHz projde k Zemi nejlepe. Problem je, ze je to kmitocet haklivej na atmosferu....vodu/vlchkost/mraky/dest/snich.
Takze nejlepsi prijem bude nekde na horach. Vzit skladaci 2m parabolu pro 24GHz sebou do lanovky na Lomnicky stit, tak pri bezoblacnem slunecnem dni ten signal urcite chytnete.
Ano, to je ten rozdil prumeru parabol... pro HAM X pasmo je treba 12m parabola s LNB chlazenym v tekutem dusiku a pro HAM Ka pasmo je treba min 160paraboly s jakostnim LNB za pokojove teploty.
Taky se da vypustit balon kde na 300m dlouhe snure je plosina s 90cm parabolou a rotatorem, pochopitelne LNB v tekutem dusiku.
Seskupeni skol s Akademii Ved by tohlo mohlo udelat s pravidelnyma vzletama 2x do roka. Prineslo by to zpoustu vedeckych udaju. Pri sneseni na zem by se vyuzil riditelnej kridlo-padak rizenej servomechanismama z GPSky a pozicnima udajema pro vhodna mista k pristani mimo silnice, lesy, stozary a vedeni VN a mimo leteckych koridoru.
Vedecky by to bylo zajimave jak se chova atmosfera na vysokych MW pasmech, tak trochu lepsi ALMA v jizni Americe.
V Ondrejove a Panske vsi by se urcite zprovoznily 25m paraboly pro trvalej provoz v synchronni spojovaci siti s P5A stejne jako za Apolla by si GTW prehazovali okna jak se Zeme otaci.
Ale popravde se drive dockame temer zaplaceneho projektu Amsat P3E na GEO draze pro trvale spojeni vsech kontinentu (celkove by melo byt 2 nebo 3 tyto druzice pro trvalej provoz HAM sat a to i mezi satama na vnitrnich linkovacich linearnich kmitoctech).
Takze napriklad by to bylo tak, ze na dw link oblast 1stW 10450.000-10450.100MHz (sirka 100kHz pro up 1.3GHz v EU-Africe-zapadni Asii)/dw 10.4GHz SSB), ale po prolinkovani z druhe druzice nad USA a Pacifikem by to bylo dal 10450.200-10450.300MHz (sirka 100kHz pro up 1.3GHz v Severni/Jizni Amerika + Oceanie az k Japonsku a Zelandu), procemz tehle 100kHz se linearne linkuje (analog sirokej 100kHz) na 48GHz mezi GEO HAM satama P3E. Takze posledni sat nad Australii/Asii by na tom EU 1stW byl k nalezeni na kmitoctech 10450.400-10450.500MHz, kde tech 100kHz jde z Australske druzice na 48GHz linearne analogove na tu Evropskou na 1stW.
DW kmitocty jsou jasne prvnich 100kHz je mistni polokoule na 1stW, druhych 100kHz je Amerika-Oceanie a posledni je 100kHz z Australie-Asie-Indicky ocean. Uplinky na 1.3GHz by byli stejne posunute...chci mluvit s Evropanama 1260.000-1260.100MHz SSB uplink, chci mluvit s Havaji, tak uplink je 1260.200-1260.300MHz SSB uplink a kdyz chci mluvit s nekym z Indie, tak uplink dam 1260.500-1260.600MHz SSB.
Pasmo 1.3GHz (23cm) ma Amsat rozsah 1260-1270MHz, tedy 10MHz sire a cele 23cm pasmo je v rozsahu 1240-1300MHz, tedy 60MHz sire.
A jeste jednou zopakuji, ze dw na 10GHz Amsat je 10450-10500MHz, cele 10GHz HAM pasmo je 10000-10500MHz, tedy 500MHz sire.
Predpoklada se, ze prolinkovani mezi druzicema bude v HAM pasmu 48GHz, tedy 47088-47090MHz, tedy sirka 2MHz, celkove je HAM pasmo 48GHz v rozsahu 47000-47200MHz, tedy sirka 200MHz.
Ještě by mne zajímalo, zda po poslední korekci dráhy při letu k Marsu, se může zadat definitivní program sestupové dráhy se zahrnutím zbývající odchylky (pokud není nulová), nebo tento sestupový program je pevný.
-=RYS=- - 30/7/2012 - 07:56
4x PEROM 28LV640 = 32MB FLASH/PEROM pro hlavni fw (2x LV640 je hlavni a druhejch 2x LV640 je zaloha kdyz by se nepovedlo upgrade fw).
Cili vlastne 2x 16MB. 16MB binarka je hlavni fw pro radar.
4x 24LC512 je 2x 128kb EEPROM, kde druha je zaloha prvniho.
Tudiz je zde 128kb binarky, ktere slouzi pro live zmenu parametru.
Takze sestupovy program lze (zadava se algoritmus) zadavat behem preletu a naposledy 40 minut pred vstupem do atmosfery.
V pripade nouze, kdyz se po odeslani techto 40minutovych dat zjisti zavazna zavada, tak lze jeste zaslat korektni udaj s preambuli s nejvyssi nouzovou prioritou, jinak by to MSL uz neprijal a jel by podle poslednich dat.
Technicky je moznost zaslat data tak, aby je MSL prijal nejpozdeji 5 minut pred vstupem do atmosfery. To vsak musi byt ta nouzova data s nejvyssi nouzovou prioritou. Jestli mi pamet slouzi kdyz jsem to cetl z te diskuze, tak deathline time RX palubniho pocitace je tech 5 minut pred vstupem do atmosfery. Bezne zadavani deathline je tech 40 minut, aby se vcas vratilo ARQ potvrzeni o prijeti dat a odeslani potvrzeni o zmene programu v EEPROM/RAM a ze CPU jede podle techto poslednich novych dat.
Po odhozeni horniho stitu s padakem se aktivuje tonovej MFSK vysilac, kde mezi prvnima tonama je potvrzeni prijeti korekci programu/zahrnuti techto dat do RAMky a nabeh sw podle techto poslednich nouzovych instrukci.
Chtelo by to VPNku k radioteleskopu. http://www.mpifr-bonn.mpg.de/effelsberg/webcam
Jsem tajne doufal, ze spustej web monitorovani a to ASCII textu vyhodnocovani na bocni listu neco jako tohle: http://websdr.camras.nl:8901/
Asi pred mesicem tam dali prijimac na 8442MHz a byl videl preletovej majak MSL.
Ale ty tony na 400MHz/15W (zvysenej vykon..kratkodobe), na to je treba minimalne 40m parabolu a to je na hranici citelnosti.
Idealni je 70-100m parabola.
[Upraveno 30.7.2012 -=RYS=-]
pospa - 30/7/2012 - 08:36
Předminulý týden (16.-20.7.) proběhl postupný reset obou počítačů MSL a nahrání aktualizovaných algoritmů a vstupních dat pro EDL.
Síť radioteleskopů DSN minulý týden velmi intenzivně sledovala přesnou polohu sondy, aby upřesnila údaje o její dráze.
A včerejší korekce dráhy TCM-4 byla skutečně jen velmi malá - zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s.
Jak jsem psal nedávno, v plánu jsou ještě (podle potřeby) jeden až dva korekční manévry tak, aby byla sonda navedena co nejpřesněji na sestupovou trajektorii mířící do středu přistávací oblasti.
Poslední korekce dráhy může být až 9 hodin před vstupem do atmosféry.
Nemůžu zatím potvrdit, nebo vyvrátit to co píše RYS, že by se nějaké instrukce, nebo aktualizovaná data posílala ze Země ještě několik málo minut před vstupem do atmosféry, ale z landing press kitu vyplývá, že :
- 10 min před vstupem se oddělí přeletový stupeň, zapne se MELDI
- 9 min před vstupem RCS motorky zastaví rotaci sondy z 2 rpm na 0.
- následuje natočení sondy tepelným štítem ve směru letu - "turn to entry"
- potom odhození 2 x 75 kg závaží pro vychýlení těžiště z osy (stále několik málo minut před vstupem)
Pokud během EDL cokoliv selže u hlavního pčítače RCE-A, přepne se ovládání automaticky na záložní RCE-B, kde běží zjednodušený algoritmus EDL.
Do jaké míry je program v záložním počítači zjednodušený nevím, ale předpokládám, že s ním určitě půjde přistát taky, možná méně přesně, ale s jistotou.
pospa - 30/7/2012 - 10:02
Jen doplním, že včerejší TCM-4 (zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s) proběhl kolem 01:00 EDT a posunul bod vstupu do atmosféry o 21 km západně od původního místa, kam sonda směřovala před zážehem. Telemetrie potvrdila, že byl manévr úspěšný a následující dva TCM možná nebudou potřeba.
citace:Jen doplním, že včerejší TCM-4 (zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s) proběhl kolem 01:00 EDT a posunul bod vstupu do atmosféry o 21 km západně od původního místa, kam sonda směřovala před zážehem. Telemetrie potvrdila, že byl manévr úspěšný a následující dva TCM možná nebudou potřeba.
Pri 6s horení motora je zmena iba 1cm/s? Nie je to nejaká chyba? Takáto zmena pri 6 sekundách sa mi zdá byť zanedbateľná.
pospa - 30/7/2012 - 13:11
citace: Pri 6s horení motora je zmena iba 1cm/s? Nie je to nejaká chyba?
Pro srovnání:
11.1.2012 : TCM-1 - 59 min zážeh -> dv = 5,5 m/s
26.3.2012 : TCM-2 - 9 min žážeh -> dv = 0,78 m/s
26.6.2012 : TCM-3 - 40 s zážeh -> dv = 0,05 m/s
29.7.2012 : TCM-4 - 6 s zážeh -> dv = 0,01 m/s
Přičemž celková doba zážehu je vždy součet trvání dílčích impulsů 8 manévrovacích motorků Aerojet MR-111C (tah 5 N každý), umístěných po obvodu přeletového stupně.
Zážehy jsou přerušované, jelikož sonda celou dobu přeletu rotuje (2 rpm).
citace:Jedná se tedy jednak o klasickou inerciální navigaci odvozenou od gyroskopů, kde počítač ať už číslicový, nebo jednoúčelový analogový vyhodnocuje odchylky od předem zadané treaktorie a nějakými prostředky (raket. motorky, křidélky nebo natáčením vektoru vztlaku) tyto odchylky koriguje. Tato navigace je navíc doplněna korekcemi dle údajů sestupového radaru. Je to dostatečně fantastické zařízení, než aby ho David musel přebásnit do zázračného řízení podle 3D snímků, snad by mohl vysvětlit, kde to vzal.
Vycházel jsem z premise, že počítač roveru vygeneruje 3D model povrchu při horizontálním pohybu a že dokáže totéž i při pohybu vertikálním.Přistání " na slepo" je jinak vždy riziko,jedna sovětská sondy v pořádku dospěla na Měsíc a při dosednutí " padla na bok ", jak ukázaly americké snímky místa přistání.
pospa - 31/7/2012 - 09:01
citace:Vycházel jsem z premise, že počítač roveru vygeneruje 3D model povrchu při horizontálním pohybu a že dokáže totéž i při pohybu vertikálním.Přistání " na slepo" je jinak vždy riziko...
Zajímavá úvaha, ale bohužel chybná.
Program pro autonomní navigaci roveru při jízdě vyžaduje:
- zastavit pohyb,
- pořídit stereo pár snímků,
- vytvořit bodovou 3D mapu terénu,
- vypočítat/vybrat nejvhodnější (nejkratší a bezpečnou) trajektorii jízdy ke stanovenému cíli a
- vykonat jízdu po zvolené trase.
U MERů to většinou probíhá tak, že rover průměrně 20 s stojí a pak 10 s jede. Je to dáno nižším výpočetním výkonem počítače a zvolenou úrovní "opatrnosti" software. V pozdějších fázích mise byly voleny i jené taktiky, jako jízda "naslepo", nebo kombinace obou předchozích taktik.
U MSL je výpočetní výkon HW sice vyšší, ale vytvářet 3D mapu terénu pod sebou v reálném čase, to stále za svižného pohybu směrem k "mapě", přitom analyzovat nejvhodnější místa na dosednutí a to nejlepší vybrat,..... hmm, to je prozatím stále z spíš holywood a sci-fi.
Možná u budoucích sond, ale příští pondělí ještě ne.
Co se týká přistávání naslepo, tak to bych zase tak černě neviděl - srovnání s Lunami před 40-50 lety myslím není na místě.
Dnes má NASA/JPL celou přistávací oblast dokonale zmapovanou v rozlišení 0,25 m/px a výškově 1 m/px. Byly vytvořeny mapy sklonů terénu a vytýčeny nepřístupná místa a oblasti. MSL je navržena tak robusně, že ve vybrané přistávací elipse může dosedednout kdekoli, nepřevrátí se a bude moci z tohoto místa odjet.
pospa - 31/7/2012 - 09:32
Příští dva týdny bude skutečně rušno ... apoň v newsroomu JPL určitě:
(první čas je "news briefing", druhý je TV vysílání, vše PDT)
Aug 2 10:00 Aug 2 17:00 Mission Science Overview News Briefing
Aug 2 11:00 Aug 2 18:00 Mission Engineering Overview News Briefing
Aug 4 09:30 Aug 4 16:30 Prelanding Update EDL Overview News Briefing
Aug 5 09:30 Aug 5 16:30 Final Prelanding Update News Briefing
Aug 5 15:00 Aug 5 22:00 NASA Science News Briefing
Aug 5 20:30~23:00 Aug 6 03:30~06:00 Landing Commentary No. 1
Aug 5 No earlier than 23:15 Aug 6 NET 06:15 Post-landing News Briefing
Aug 6 00:30 Aug 6 07:30 Landing Commentary No. 2
Aug 6 09:00 Aug 6 16:00 Landing Recap News Briefing
Aug 6 16:00 Aug 6 23:00 Possible New Images News Briefing
Aug 7 10:00 Aug 7 17:00 News Briefing
Aug 8 10:00 Aug 8 17:00 News Briefing
Aug 9 10:00 Aug 9 17:00 News Briefing
Aug 10 10:00 Aug 10 17:00 News Briefing
Machi - 31/7/2012 - 10:46
citace:
U MSL je výpočetní výkon HW sice vyšší, ale vytvářet 3D mapu terénu pod sebou v reálném čase, to stále za svižného pohybu směrem k "mapě", přitom analyzovat nejvhodnější místa na dosednutí a to nejlepší vybrat,..... hmm, to je prozatím stále z spíš holywood a sci-fi.
Možná u budoucích sond, ale příští pondělí ještě ne.
To by měl právě umět ten evropský měsíční přistávací modul v roce 2018.pospa - 31/7/2012 - 12:11
Jak velká by mohla být Curiosity vidět na snímcích HiRISE s rozlišením 25 cm/px)?
Přibližně 11-12 px na délku.
ospravedlnujem sa za neznalost hardveru ale je nejaka kamera aj na SkyCrane? Budu nejake zabery visiaceho rovera? Ci to by som chcel privela?
Agamemnon - 31/7/2012 - 14:30
citace:ospravedlnujem sa za neznalost hardveru ale je nejaka kamera aj na SkyCrane? Budu nejake zabery visiaceho rovera? Ci to by som chcel privela?
afaik, nie
pospa - 31/7/2012 - 18:28
citace:ospravedlnujem sa za neznalost hardveru ale je nejaka kamera aj na SkyCrane? Budu nejake zabery visiaceho rovera? Ci to by som chcel privela?
Áno, přiveľa...
Na sestupovém stupni žádná kamera není. Není pro to důvod - 17 kamer na roveru je víc než dost.
Myslím, že pro natáčení/focení roveru v podvěsu není ani z inženýrského, ani vědeckého hlediska, žádný důvod. To, jak horní paluba roveru se složenými prvky vypadá, dobře známe už ze Země. A terén pod klesajícím roverem bude bez překážek snímán kamerou MARDI.
Možná se později dočkáme nějaké animace, kdy budou jako pozadí použity reálné záběry z MARDI a nad tím se bude houpat CGI model zavěšené Curiosity, ale spíš jen jako PR. Větší význam takový pohled nemá.
PS: jen taková drobnost na okraj - "sky crane" je název manévru, ne hardwaru. To, pod čím bude rover viset, je "descent stage" = sestupový stupeň.
[Upraveno 31.7.2012 pospa]
x - 31/7/2012 - 19:12
"MSL je navržena tak robusně, že ve vybrané přistávací elipse může dosedednout kdekoli, nepřevrátí se a bude moci z tohoto místa odjet. "
To mě právě potěšilo - takže pokud zásadně neselže řízený prulet atmosférou - mělo by to přistát tam dokud to vyjede - tak to je velmi dobrá zpráva.
pospa - 31/7/2012 - 19:44
JPL nám připravila pěkný dárek v podobě aktualizované aplikace Eyes On the Solar System
Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
Včera proběhla kontrola paměti pro SW ovládající činnost sestupových motorů MLE a celá MSL byla překonfigurována z přeletové do EDL fáze letu. Byly odjištěny všechny pyrotechnické "nálože". Sonda už je momentálně řízena autonomním EDL softwarem.
Celkový stav MSL i všech pozemních systémů je OK.
ales - 1/8/2012 - 15:09
citace:JPL nám připravila pěkný dárek v podobě aktualizované aplikace Eyes On the Solar System
Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
S radostí konstatuji, že na výše uvedeném odkazu je opravdu pěkná počítačová simulace podle mého gusta. V části "Curiosity Rover Landing on Mars" ( http://eyes.jpl.nasa.gov/server/player/index.html?document=$SERVERURL/content/documents/msl/edl.xml ) je simulace dokonce popisně komentovaná (vzdálenost, výška, rychlost, čas k nejbližší plánované události, ...) a v "preview mode" jsem si už přistání párkrát prohlédnul. Fakt pěkné. Předpokládám, že podobná simulace bude i součástí "přímého přenosu" na NASA TV toho 6.8.2012 ráno. Doufám, že všechno proběhne dobře a Curiosity dosedne tak, jako na simulaci.
yamato - 1/8/2012 - 15:45
moja historicka toshiba to takto pekne nezvladla, mars je ruzova gula, kapsula sa v okamziku odhodenia cruise stage dokonale vybieli, a nakoniec rover levituje nad povrchom pod nevididelnym skycrane
yamato - 1/8/2012 - 16:19
aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
citace:aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Vubec se ti nedivim, nejsi v tom sam. Prvni takove pristani. Tusim osm po sobe jdoucich kroku, zavislych na uspesnem splneni predchozich. Kazdy krok je zavisly na velkem mnozstvi spravne fungujicich soucastek a na korektni funkci software ...
Pravdepodobnost je svina. Kdyz se na to divam, pochybuji o uspesnem pristani. Pokud se jim to preci jen podari, tak tedy klobouk dolua rychle to zapit.
Pripada mi to jako montaz auta strilenim jeho soucasti ve spravnem poradi na konkretni misto delem ;o))
x - 1/8/2012 - 17:50
To mě právě taky - pokud bude rover funkční na svém místě - tedy na povrchu a v přijatelném místě - alespoň na první pohledy z kamer tak jim rozhodně pogratuluji zde - pokud budu mít přístup k internetu a taky dle času samozřejmě - alespoň dodatečně gratulaci připojím.
Jinak již teď mě straší obsah všech těch diskuzí co o tom budu číst od lidí které budou neúspěch rozhodně oslavovat jako další velkou porážku USA.
Holt měli vyzkoušet osvěčenější přistání i za cenu dalších kompromisů si budu must říct i já - tedy alespoň v případě,že bude MSL již zcela nepoužitelné - tedy prostě žádné spojení s ním s nepodaří již navázat.
Nebo poslat jinou levnou sondu coby test této technologie předtím - klidně i stacionární - jen se stejným způsobem přistátí - pro daný účel - stacionární a lehčí sondy - jistě zbytečný, ale jako test technologie přistání MSL alespoň nějaký.
pospa - 1/8/2012 - 19:12
citace:S radostí konstatuji, že na výše uvedeném odkazu je opravdu pěkná počítačová simulace podle mého gusta.
Tvorbu této simulace řídil Dough Ellison (djellison) - zakladatel a hlavní admin fóra UnMannedSpaceFlight.com, takže naše spokojenost je vcelku pochopitelná
citace:V části "Curiosity Rover Landing on Mars" je simulace dokonce popisně komentovaná (vzdálenost, výška, rychlost, čas k nejbližší plánované události, ...) a v "preview mode" jsem si už přistání párkrát prohlédnul. Fakt pěkné.
Ve Visual Controls vpravo dole je možné zvolit metrické jednotky - výšky a rychlosti pro našince nabydou trochu příjemnějších hodnot.
citace:Předpokládám, že podobná simulace bude i součástí "přímého přenosu" na NASA TV toho 6.8.2012 ráno.
Ano, mělo by to tak být. Navíc, simulace by měla běžet podle reálné telemetrie z Mars Oddysey (aktualizace 1 Hz) - pozice, poloha, status sondy.
pospa - 1/8/2012 - 19:25
citace:aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Jen podotknu, že 2,5 miliardy USD stojí celá základní mise MSL, tedy: rover Curiosity + zbytek sondy + nosič + 2 roky provozu (řízení roveru a zpracování dat) + pozemní vybavení (například inženýrský model roveru - pozemské dvojče Curiosity 1:1).
Nevím přesně kolik z toho stojí každá část, ale rover Curiosity samotný bude mít hodnotu... tipnul bych tak 1,3 mld USD.
Alchymista - 1/8/2012 - 19:31
použitý systém je iste riziko - ale tak ťažký rover ako MSL sa inak ako motoricky na povrch Marsu asi dostať nedá. A ťažko si predstaviť pre 900 kilogramový rover systém airbagov použitý u MER vážiacich 185kg. To by hmotnosť celej sondy zrejme prekročila 5,5 tony - a vznikol by problém s dostatočne výkonnou nosnou raketou.
MER (Spirit a Oportunity)
Rover: 185 kg
Lander: 348 kg
Backshell / Parachute: 209 kg
Heat Shield: 78 kg
-> EDL system: 635 kg
Cruise Stage: 193 kg
Propellant: 50kg
_____________________
Total mass: 1063 kg
Rover predstavuje 17% štartovacej hmotnosti sondy a 22,5% hmotnosti bez preletového stupňa
MSL Curiosity
Rover: 899kg
EDL system: 2,401 kg = "aeroshell" + padákový system + descent stage s palivom (390kg paliva) + balastné závažia (2x75kg)
Cruise stage: 539 kg
_______________________
Total Mass: 3839 kg (často uvádzaných 3893kg je zrejme preklep - 8463 pounds = 3 838,75223 kg)
Rover predstavuje 23% štartovacej hmotnosti sondy a 27 (28,5)% hmotnosti bez preletového stupňa (a bez balastných závaží). Použitý systém je teda aspoň po stránke "hmotnostnej efektivity" lepší ako systém použitý u MER.
yamato - 1/8/2012 - 20:38
citace:
citace:aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Jen podotknu, že 2,5 miliardy USD stojí celá základní mise MSL, tedy: rover Curiosity + zbytek sondy + nosič + 2 roky provozu (řízení roveru a zpracování dat) + pozemní vybavení (například inženýrský model roveru - pozemské dvojče Curiosity 1:1).
Nevím přesně kolik z toho stojí každá část, ale rover Curiosity samotný bude mít hodnotu... tipnul bych tak 1,3 mld USD.
no dobre, ale ked sa rozbije rover za 1,3 mld, tak tych zvysnych 1,2 mld si tiez uz moc neuzijemedodge - 1/8/2012 - 20:51
citace:no dobre, ale ked sa rozbije rover za 1,3 mld, tak tych zvysnych 1,2 mld si tiez uz moc neuzijeme
no, NASA ušetří aspoň těch pár desítek milionů za 2 roky provozu ... nedej Bože !
x - 1/8/2012 - 21:07
"ale tak ťažký rover ako MSL sa inak ako motoricky na povrch Marsu asi dostať nedá"
Nechci to to tady příliš rozvíjet - plně doufám, že budou úspěšní, ale přesto ejn napíší toto.
Nešel by ten motorický jak tam přistával Phoenix - prostě místo lan podobná konstrukce jen hmotnější a rozbustnější,aby se nerozpadla co dosedne motoricky na povrch - a zní rover sjede či jinak z ní dostane. Tedy jako ten skycrane by přistál rovnou na povrch místo spouštění na lanech.
Alchymista - 2/8/2012 - 03:47
K sonde Phoenix - štartovacia hmotnosť 670kg, pristávacia 350kg.
"Pristávacia platforma" s roverom o váhe 900kg by bola značne ťažšia ako súčasný "descent stage" s lanami. Ak by bol pomer hmotnosti roveru a platformy by bol zhruba podobný, ako pomer hmotnosti landeru a roveru u MER - zhuba 2:1, znamená to len hmotnosť platformy okolo 1200-1700kg, k tomu pristávacie palivo - bolo by ho treba značne viac ako aktuálnych 390kg, typujem tak 700-1000kg.
Lunochody mali hmotnosť roveru 835kg a 840kg a "konečnú" hmotnosť platformy s roverom na mesačnom povrchu 1835kg a 1900kg (teda po spotrebovaní pristávacieho paliva). To predstavuje pomer hmotnosti platformy (bez paliva) a roveru približne 1,2:1, ale v podmienkach "polovičnej" gravitácie. Pre Mars by musela byť pristávacia platforma robustnejšia.
Domnievam sa, že manéver "sky-crane" je dokonca o čosi bezpečnejší a jednoduchší ako motorické pristátie platformy s roverom. Dosadnutie roveru je mäkšie (neobsahuje fázu voľného pádu), nie je problém so správnym momentom vypnutia motorov, rover je možné bezpečne položiť aj na svahy, kde by mala platforma problémy so stabilitou pri dosadnutí atď.
[Upraveno 02.8.2012 Alchymista]
pospa - 2/8/2012 - 08:51
Curiosity je v dobrém stavu; včera neprobíhaly žádné významné aktivity, kromě sledování trajektorie letu.
Pokud by měření ukázala, že je třeba ještě další korekce dráhy (TCM-5), proběhla by v pátek 3.8.
Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
To je úžasný program!
Vidět průběh přistání jednou je mnohem přínosnější než si o tom 100x přečíst. ;-)
Zaujalo mě, že v určité části sestupu letí sonda nějakou dobu vodorovně s povrchem. Žil jsem s představou, že se pořád jen klesá.
martalien2 - 3/8/2012 - 08:39
Tady na tom obrazku ze hry je mozne si uvedomit jak to muze vypadat pri rozkyvani roveru pri visu na jerabu. Pro zastaveni kmitu je potreba aby jerab v momente kdy se rover blizi maximu kmitu, uhnul za nim a utlumil kmit.V zadnem pripade se nesmi snazit dorovnat polohu (rover ho tahne pric od cile) Porad mi vrta hlavou, ze si s timhle veri bez testu modelu na jerabu. Ja mam velkou predstavivost a tak vim ze vsechno se presne spocitat neda. Pokud ke kmitum nedojde tak se nic nedeje ale pokud se to rozkmita a ze skusenosti vim ze kmita co by nemelo a nekmita co by melo, tak....
pospa - 3/8/2012 - 08:45
Podle včerejší (2.8.) aktualizace, nebylo zapotřebí vytvořit ani otestovat záložní manévr TCM-5, který by byl proveden v případě vynechání plánovaného TCM-5. Curiosity letí stále po tak přesné dráze, že se tým rozhodl zrušit i plánovanou aktualizaci parametrů pro EDL SW.
Pokud by se ukázalo, že je přece jen třeba ještě jednu korekci dráhy provést, byla by to TCM-6, plánovaná na 9 hodin před vstupem do atmosféry.
Tady na tom obrazku ze hry je mozne si uvedomit jak to muze vypadat pri rozkyvani roveru pri visu na jerabu. ... Porad mi vrta hlavou, ze si s timhle veri bez testu modelu na jerabu.
Můžeš si doma provést jeden drobný fyzikální test, který ti snad pomůže k větší důvěře v tento manévr. Na fóru UMSF ho doporučil přímo šéf-inženýr Rob Manning, v reakci na dotaz "jak moc by se mohl rover rozhoupat vlivem případného silného závanu přízemního větru".
"...Simulovali jsme, co by se stalo při velmi silném závanu větru během sky-crane manévru a zjistili jsme, že kontroler (řídicí počítač) sestupového stupně na to reaguje velmi citlivě. Tak dobře, jako kdybys v prstech držel zavěšené závaží. Zkuste toto: držte v ruce cca 60 cm provaz a na druhém konci přivažte nějaké závaží. Nechejte někoho aby vám závaží rozhoupal (přiměřeně ). A teď zkuste, jak rychle se vám podaří pohyb závaží zastavit pohybem vlastní ruky. Budete překvapení, jak rychle se vám to podaří.
A teď to zkuste znovu, se zavřenýma očima. Je to stejné"
K tomu větru Rob píše:
"I velmi silný závan větru vytvoří v řídké martovské atmosféře jen velmi malou sílu. Pamatujte, že síla větru, nebo chcete-li dynamický tlak na jednotku plochy je = 1/2 ro v^2 , kde "ro" je hustota atmosféry a "v" je její rychlost. Na Marsu je její hustota cca 1/100 té pozemské, takže abyste "cítili" stejnou sílu větříku 10 mph na Zemi, na Marsu bude muse vanout vítr 10 x rychlejší (10^2 = 100). Takže vichr 100 mph na Marsu budete "cítit" jako vánek 10 mph na Zemi."
Já ještě dodám (poněkolikáté), že Curiosity váží 900 kg, na Marsu zhruba 340 kg - velká setrvačná hmota. Navíc doba, kdy bude zavěšena na lanech bude maximálně 20 sekund. [Upraveno 03.8.2012 pospa]
pospa - 3/8/2012 - 11:05
Pro představu s čím pracují řidiči/plánovači jízdy MSL...
Jeden z přispivatelů UMSF (jmknapp) vytvořil z dostupných dat a podle návodu Paola Belutty (RoverDriver) mapu sklonů terénu v kráterů Gale.
Zde je část jeho mnohem větší mapy.
Původní verze s plynulým barevným rozlišením sklonu je vpravo. Je to sice pěkně barevné, malý sklon je červěně, což barevně připomíná reálný terén, ale význam barev je jaksi "proti srsti". Červaně je malý sklon = dobrá průchodnost, zatímco zeleně je terén s vysokým sklonem - neprůjezdný.
Pak mapu upravil tak, jak ji přibližně mají řidiči v JPL, tedy pouze 4 barvy podle tohoto klíče:
0°- 10° - průhledná
10°- 12,5° - modrá
12,5°- 25° - zelená
> 25° - červená
Curiosity teoreticky zvládne sklon 30-35°, ale jen na ideálním tvrdém povrchu a je to skutečně na hraně bezpečnosti.
Proto bylo jako limitní sklon terénu stanoveno 25°. Co je nad 25, tam se nepojede.
Výřez mapy vlevo tedy velmi přehledně ukazuje, kam Curiosity může a kam ne. Jsou tam vidět i "pasti", kde je sklon malý, ale okolí je nad 25°.
V přistávací elipse jsou sice i místa se sklonem nad 25°, ale je jich jen malý zlomek procenta - statisticky nevýznamné.
Len taká detailistická otázka: čo sa týka tých závaží, čo sa odhadzujú tesne pred vstupom do atmosféry, aký je to ich presný význam, ked má modul vlastné korekčné motorčeky? Nikde som navyše nenašiel ich fotky ani presnú polohu umiestnenia na module.
Alchymista - 3/8/2012 - 14:18
Počas preletu od Zeme k Marsu je sonda stabilizovaná rotáciou. Aby s tým neboli problémy, napríklad s nasmerovaním antén, musí mať ťažisko v rotačnej ose zostavy preletového stupňa a zostupového púzdra.
Pri prielete atmosférou má zostupové púzdro využívať aj aerodynamický vztlak - vtedy je zasa výhodné mať ťažisko vychýlené z osy, aby výslednica aerodynamických síl na kruhovom štíte a priemetu ťažiska bola voči ose symetrie posunutá - inak by na udržanie potrebnej polohy museli byť využívané raketové motory, vzhľadom na pôsobiace sily celkom výkonné a so značnou zásobou paliva.
BTW - aj kabíny Apollo a Sojuz majú ťažiská posunuté.
Najjednoduchšie bolo tento rozpor v požiadavkách vyriešiť tak, že zostupové púzdro má posunutú ťažisko a pre medziplanetárny prelet je doplnené závažiami, ktoré posunú ťažisko zostavy zostupového púzdra do správnej polohy. Po odpojení preletového stupňa je rotácia zastavená a ďalej nepotrebné závažia sú odhodené.
Existovali úvahy, aby sa ako závažia použili nejaké jednoduché sondy, napríklad vo forme penetratorov, ale boli zamietnuté.
V animácii na http://eyes.jpl.nasa.gov/exit.html je ale vidieť, že po zastavení rotácie pred vstupom do atmosféry sa oddeluje jedno závažie a neskôr, po vstupe do atmosféry a zbrzdení, pred otvorením padáku ešte ďalších šesť... Niekde je asi chybička...
[Upraveno 03.8.2012 Alchymista]
pospa - 3/8/2012 - 14:29
Závaží se odhazují v dvou momentech:
1) po odhození přeletového stupně a zastavení rotace 2 ot/min (cca 10 min před vstupem do atmo) se pyrotechnicky vymrští 2 ks wolframových závaží, každé o hmotnosti 75 kg.
Tímto krokem se docílí změna těžiště sondy - vychýlení mimo osu souměrnosti. Způsobí to, že sonda bude prolétat atmosférou mírně naklopená a bude generován nejen odpor, způsobující brždění tělesa, ale i určitý vztlak. Reakční motorky budou otáčením sondy vlevo či vpravo měnit vektor vztlaku a tím aktivně řídit trajektorii letu.
2) několik desítek vteřin před otevřením padáku bude potřeba sondu opět "vycentrovat" a proto budou odhozena další wolframová závaží, tentokrát 6 ks po 25 kg. Těžiště je opět v ose souměrnosti a můžeme otevírat padák.
Všechna závaží jsou umístěna blízko okraje zadní ochranné skořepiny (backshell) a na obrázcích jsou většinou vidět kryty jejich šachet.
Tady je těch 6 menších, na druhé straně jsou pak umístěny 2 větší.
yamato - 3/8/2012 - 14:30
nebude to tym, ze pred otvorenim padaku chcu mat tazisko zase v ose? (z nejakeho dovodu, mozno kvoli odhodeniu stitu...)
Alchymista - 3/8/2012 - 14:38
Asi ano - Mirek to popísal presnejšie
pospa - 3/8/2012 - 14:42
Pokud to potřebuje někdo ještě názorněji, doporučuji pustit si záznam z NASA Science News Conference - Mission Engineering Overview
V čase 15:30 popisuje vedoucí inženýr EDL celý proces přímo na modelu přeletové schránky MSL.
pospa - 3/8/2012 - 15:51
citace:Jeden z přispivatelů UMSF (jmknapp) vytvořil z dostupných dat a podle návodu Paola Belutty (RoverDriver) mapu sklonů terénu v kráterů Gale.Zde je část jeho mnohem větší mapy.
Na včerejší vědecké tiskovce - NASA Science News Conference – MSL Mission Science Overview se objevilo pár zajímavých informací; vyberu jen dvě:
- ze 7 měsíců trvajícího měření RAD vyplynulo, že přeletová schránka + další části sondy byly schpné utlumit 5 radiačních událostí během přeletu o 2 řády, tedy z hodnot kolem 10 000 na 100, přičemž hodnoty radiačního pozadí "v kidu" se pohybovaly v řádu jednotek. Data se dále vyhodnocují a budou zveřejněna později.
- Z kamery MARDI bude v prvních hodinách po přistání postupně odesláno 18 snímků, které by měly pokrýt důležité momenty z celého sestupu a přistání Curiosity.
Konkrétně: minimálně 3 snímky ze sestupu na padáku, 3 z motorického sestupu, 1 ze skycrane manévru, 1 hned po dosednutí pro kontrolu zvýření prachu po odletu sestupového stupně a zbývajících 10 po přistání - kontrola usedání prachu. To je scénář pro nejkratší možný let na padáku. Pokud budeme na padáku padat delší dobu, bude jich opět 18, ale počty obrázků pro jednotlivé fáze budou vyšší na úkor snímků po přistání.
pospa - 4/8/2012 - 01:02
Dovolím si upozornit na jednu drobnost z průběhu EDL, o které opakovaně čtu a slyším mylné představy některých kosmo-nadšenců i zprávy v médiích.
Jde o moment dosednutí Curiosity na povrch a hlavně detekce tohoto okamžiku.
Mnoho lidí si představuje (nebo to rovnou presentuje jako fakt), že na kolech, či podvozku roveru jsou umístěny nějaké kontaktní senzory, které detekují mechanické zatížení těchto konstrukčních prvků od povrchu Marsu a vyšlou počítači signál pro přeseknutí nosných lan a datového kabelu mezi roverem a sestupovým stupněm (DS - descent stage).
Ve skutečnosti to ale proběhne jinak. Rover ani DS žádné kontaktní, silové, nebo deformační senzory pro detekci přistání nikde nemají.
Řídicí počítač příjmá data ze sestupového radaru (výška, rychlost) a spolu s dalšími údaji řídí tah sestupových motorů tak, aby byla rychlost klesání 0,75 m/s stále konstantní. Ve chvíli, kdy rover plně (6 koly) dosedne na povrch, jeho váhu místo descent stage převezme planeta Mars - sestupový stupeň je tedy odlehčen a počítač zaregistruje, že musí výrazně ubrat tah motorů, aby držel konstantní rychlost klesání. Pokud by neubral, klesání by se zastavilo. Protože je nutné vyloučit všechny chyby a nejednoznačnosti v tomto vyhodnocování, bude DS v odlehčeném stavu klesat ještě 2 sekundy, než dojde k oddělení. Po dosednutí roveru tedy sestupový stupeň klesne ještě 1,5 m dolů - bude cca 6 m nad povrchem a až potom vydá počítač povel k přeseknutí lan, řízení sestupového stupně převezme jednoduchý kontroler na jeho palubě a jako poslední se přesekne se i datová "pupeční šňůra" (vše v řádu desítek milisekund).
DS v té chvíli odlétá pryč, přistání je dokončeno. [Upraveno 04.8.2012 pospa]
Tuareg - 4/8/2012 - 06:18
No, každopádně moc držím palce aby to všechno perfektně klaplo.
Ale tak nějak tu vrtá červíček. Radar, počítač, co bude tentokrát měřit ve stopách a co v metrech?
derelict - 4/8/2012 - 07:31
48 hodin do přistání ... pokud půjde vše hladce.
Také se těšíte?
Robert Cvikr - 4/8/2012 - 07:55
Já se taky těším a to tak že jsem si ještě na pondělí prodloužil dovolenou abych na tu událost měl klid.Upsal bych dáblovy pulku zbytku života abyh tam mohl být a vidět to na vlastní oči.Vkládám duvěru v pana Pospíšila že nás tady bude informovat o pruběhu
Pepa z Depa - 4/8/2012 - 08:23
Kdy to casove v to pondeli 6.8.2012 naseho casu probehne?Nebo jeste se vse doladuje? Hlavne aby zase nekdo nahodou nezamenil v nejakem senzoru metry za palce - to uz tady taky jednou bylo.
Ale kazdopadne na Morave drzime palce a v lune prijemne chladneho vineho sklepa budem vse sledovat a nalezite zapijet.!!!!!!!!!
pospa - 4/8/2012 - 08:44
citace:Já se taky těším a to tak že jsem si ještě na pondělí prodloužil dovolenou abych na tu událost měl klid.Upsal bych dáblovy pulku zbytku života abyh tam mohl být a vidět to na vlastní oči.Vkládám duvěru v pana Pospíšila že nás tady bude informovat o pruběhu
Díky za důvěru, snad budu stíhat všechno podstatné psát. Myslím, že to bude to šrumec - od pondělního rána se na nás budou valit kvanta informací.
PS: Na pondělí jsem si vzal home office, abych to stíhal a vyhnul se omezením firemního proxy serveru. martalien2 - 4/8/2012 - 08:58
Taky jsem v praci rekl, ze prijdu pozdeji .
Ten cas 7:31 je cas dosednuti nebo cas kdy se dozvime ze dosednul?
derelict - 4/8/2012 - 09:10
citace:Taky jsem v praci rekl, ze prijdu pozdeji .
Ten cas 7:31 je cas dosednuti nebo cas kdy se dozvime ze dosednul?
Dosednout by mel nejak v te dobe, ale tusim 14 minut bude trvat, nez se dozvime jak.
pospa - 4/8/2012 - 09:16
citace:No, každopádně moc držím palce aby to všechno perfektně klaplo. Ale tak nějak tu vrtá červíček. Radar, počítač, co bude tentokrát měřit ve stopách a co v metrech?
No, snad tentokrát k tomuto fatálnímu omylu nedojde.
Jestli si dobře vzpomínám, tak Mars Climate Orbiter (Mars Surveyor '98 Orbiter) havaroval kvůli tomu, že pozemní tým/počítač pracoval v imperiálních jednotkách tahu (lbf), kdežto palubní počítač sondy pracoval s jednotkami SI (N). Tak došlo k tomu že sonda přiletěla k Marsu místo ve 150 km výšce nad povrchem jen v 57 km a rozpadla se. Tato chyba byla u NASA pečlivě analyzována a bylo zajištěno, aby se všechny budoucí mise NASA tomuto problému vyhnuly.
citace:Taky jsem v praci rekl, ze prijdu pozdeji. Ten cas 7:31 je cas dosednuti nebo cas kdy se dozvime ze dosednul?
Čas 7:31 SELČ je okamžik, kdy u nás bude informace, že MSL přistála.
Fakticky se na Marsu vše odehraje o 14 minut dříve, tedy přistání v 7:17 SELČ, začátek EDL o 7 minut před tím, tedy v 7:10 našeho času.
Držme pěsti ! yamato - 4/8/2012 - 11:34
dostal som EDL fever...
pospa - 4/8/2012 - 12:04
citace:dostal som EDL fever...
... Vážení cestující, odevzdejte palubní sluchátka a deky stevardkám, pohodlně se usaďte, připoutejte se a nekuřte!
Vypněte mobilní telefony, nevystrkujte své končetiny ven a připravte se na parádní jízdu!
Za pár okamžiků PŘISTÁVÁME !!!
pospa - 4/8/2012 - 19:19
Příletová trajektorie MSL
_Csaba - 4/8/2012 - 21:52
Ahoj Mirku,
mam dojem, ze MSL budes znat lepe, nez jejich tvurci...
Budu rad, jestli mi v budoucnu eventualne helfnes v nejakem hezkem projektu
Best,
Csaba
-=RYS=- - 5/8/2012 - 05:17
citace:Předminulý týden (16.-20.7.) proběhl postupný reset obou počítačů MSL a nahrání aktualizovaných algoritmů a vstupních dat pro EDL.
Síť radioteleskopů DSN minulý týden velmi intenzivně sledovala přesnou polohu sondy, aby upřesnila údaje o její dráze.
A včerejší korekce dráhy TCM-4 byla skutečně jen velmi malá - zážeh celkem 6 s, změna rychlosti 1 cm/s.
Jak jsem psal nedávno, v plánu jsou ještě (podle potřeby) jeden až dva korekční manévry tak, aby byla sonda navedena co nejpřesněji na sestupovou trajektorii mířící do středu přistávací oblasti.
Poslední korekce dráhy může být až 9 hodin před vstupem do atmosféry.
Nemůžu zatím potvrdit, nebo vyvrátit to co píše RYS, že by se nějaké instrukce, nebo aktualizovaná data posílala ze Země ještě několik málo minut před vstupem do atmosféry, ale z landing press kitu vyplývá, že :
- 10 min před vstupem se oddělí přeletový stupeň, zapne se MELDI
- 9 min před vstupem RCS motorky zastaví rotaci sondy z 2 rpm na 0.
- následuje natočení sondy tepelným štítem ve směru letu - "turn to entry"
- potom odhození 2 x 75 kg závaží pro vychýlení těžiště z osy (stále několik málo minut před vstupem)
Pokud během EDL cokoliv selže u hlavního pčítače RCE-A, přepne se ovládání automaticky na záložní RCE-B, kde běží zjednodušený algoritmus EDL.
Do jaké míry je program v záložním počítači zjednodušený nevím, ale předpokládám, že s ním určitě půjde přistát taky, možná méně přesně, ale s jistotou.
Par dnu rozbitej PC je hruza.
Nepisu, ze TO TAK BUDE, ale ze je to MOZNE.
Ze pokud chteji v posledni chvili neco udelat, tak zhruba takto odpovida mozny cas.
Rozhodne jsem nepsal nic ve smyslu, ze to tak bude, ci ze to tak provedou.
Co se tyce toho radaru v C pasmu, tak to je fakt, dodava doplnujici informace o povrchu do ridiciho CPU co ridi crane motory + vytah.
-=RYS=- - 5/8/2012 - 06:20
citace:
citace:No, každopádně moc držím palce aby to všechno perfektně klaplo. Ale tak nějak tu vrtá červíček. Radar, počítač, co bude tentokrát měřit ve stopách a co v metrech?
No, snad tentokrát k tomuto fatálnímu omylu nedojde.
Jestli si dobře vzpomínám, tak Mars Climate Orbiter (Mars Surveyor '98 Orbiter) havaroval kvůli tomu, že pozemní tým/počítač pracoval v imperiálních jednotkách tahu (lbf), kdežto palubní počítač sondy pracoval s jednotkami SI (N). Tak došlo k tomu že sonda přiletěla k Marsu místo ve 150 km výšce nad povrchem jen v 57 km a rozpadla se. Tato chyba byla u NASA pečlivě analyzována a bylo zajištěno, aby se všechny budoucí mise NASA tomuto problému vyhnuly.
Jestli si dobre pamatuji, tak se JPL/NASA domluvila s partnery ESA/RKS/JAXA/Indie o tom, ze vse bude jen v metrickych jednotkach.
Cili, ze i parametry rozmeru modulu-pristroju na spolecnych projektech budou vzdy jen v SI jednotkach.
A co se tyce DSN site, tak i ta od te doby pracuje jen v SI jednotkach. Coz se Amikum v GoldStone moc nelibilo, ale museli to prekousnout.
d - 5/8/2012 - 07:14
Ovládání sondy je úžasné, na tak obrovskou vzdálenost pracují se sondou jakoby ji měli stále v laboratoři a připravovali k letu. Vzhledem k tomu, že přistání " z chodu" se nedá odložit a je jen jeden pokus vzbuzují operace, které sonda absolvuje vysokou naději na úspěch. Ostatně celý systém přistání je jak se zdá složen ze segmentů, které američané při přistávání svých sond na Marsu jako dosud jediní veleúspěšně předvedli, navíc je tam snad jen " odlet jeřábu".
Chtěl bych se zeptat, zda něco poběží na MEKu, myslím časový sled událostí, dík.
Beru si dovolenou, už se nemůžu dočkat.
pospa - 5/8/2012 - 08:32
citace:Chtěl bych se zeptat, zda něco poběží na MEKu, myslím časový sled událostí, dík.
Např:
"...roku 1975 v rámci misí Viking 1 a Viking 2 ... Oba velké přistávací moduly (každý vážil 3,5 tuny) byly vybaveny..."
- Viking Landery přitom vážily kolem 570 kg !
pospa - 5/8/2012 - 10:28
citace:Ahoj Mirku,
mam dojem, ze MSL budes znat lepe, nez jejich tvurci...
Budu rad, jestli mi v budoucnu eventualne helfnes v nejakem hezkem projektu Best, Csaba
Cho choo...!!!
Myslím, že tak daleko rozhodně nejsem, ani to není možné. I tak, Csabo, díky za kompliment.
Jak říkal Rob Manning v nějakém videu už při MER misích: Nikdo z nás inženýru, tady v JPL, nemůže roztáhnout ruce ve všeobjíbajícím gestu a říct: Já o této misi / roveru vím úplně všechno.
Jsou to ti nejsložitější a extrémně spolehliví roboti, které kdy lidstvo vyrobilo a poslalo někam do hlubin vesmíru. Jsou výsledkem mnohaletého úsilí obrovského týmu velmi talentovaných lidí. Stovky a tisíce těch nejlepších lidí ve svém oboru.
Bylo by úžasné mít to štěstí a být jedním z nich - dream job. pospa - 5/8/2012 - 10:39
Zadní řada, zleva doprava:
Matt Heverly (M), John Wright (M), Jeff Biesiadecki(M), Chris Leger (A), Matt Robinson(A), Avi Okon(T), Scott Mccloskey(T), Scott Maxwell(M), Paolo Bellutta(M), Brian Cooper(M)
Přední řada, zleva doprava:
Frank Hartman(A), Vandana Verma(A), Joseph Carsten(A), Mark Maimone(M), Chris Roumeliotis(T), Jeng Yen(A)
(M) = Mobility RP - řidiči roveru
(A) = Arm RP - obsluha robotické paže
(T) = Turret RP - obsluha nástrojů na otočné hlavici robotické paže
Minimálně tato skupina 16 lidí bude v následujících 90 dnech pracovat podle martovských hodin - podle solů, trvajících 24 h 39 min. Po pár týdnech budou mít totálně převrácený denní režim, ale co by neudělali pro tak svělou a "Zvědavou" laborku na cizí planetě.
Režim jejich práce bude podobný jako u MERů, tedy připravit sadu povelů pro 5 - 6 hodin práce roveru, otestovat a odladit je na SW i HW modelech v JPL a následující sol ráno je odvysílat na MRO a MOD, aby je ty při prvním dopoledním průletu nad Curiosity odvysílali smerem k roveru. Při odpoledním průletu naopak rover odvysílá nově získaná data/obrázky k MRO a MOD, které je přepošlou k Zemi.
Následuje analýza přijatých dat a tvorba povelové sady na další sol.
A takto stále dokola, každý den (sol), minimálně 2 pozemské roky. Curiosity nebude mít žádné zimní přestávky jako MERy - díky RTG pohonu bude pracovat po celý rok a dokonce i přes noc (analyzátor SAM vyžaduje co nejnižsí teploty)
Klobou dolů.
[Upraveno 05.8.2012 pospa]
dubest - 5/8/2012 - 10:47
držme palce ať to zítra ráno klapne, dík za odkaz s animací přistání, dal jsem si to snad 3x:-)
_Csaba - 5/8/2012 - 11:06
citace: Cho choo...!!!
Myslím, že tak daleko rozhodně nejsem, ani to není možné. I tak, Csabo, díky za kompliment.
Jak říkal Rob Manning v nějakém videu už při MER misích: Nikdo z nás inženýru, tady v JPL, nemůže roztáhnout ruce ve všeobjíbajícím gestu a říct: Já o této misi / roveru vím úplně všechno.
Jsou to ti nejsložitější a extrémně spolehliví roboti, které kdy lidstvo vyrobilo a poslalo někam do hlubin vesmíru. Jsou výsledkem mnohaletého úsilí obrovského týmu velmi talentovaných lidí. Stovky a tisíce těch nejlepších lidí ve svém oboru.
Bylo by úžasné mít to štěstí a být jedním z nich - dream job.
Jasne,
to je mi jasne ! Ale vsechny tyto velike veci zacinaji od lidi, u kterych vsak nestaci nadseni, ale musi citit taky urcitou pokoru k vecem, lidem a to je nuti k neustalemu hledani pravdy a zkoumani.
Jinak taky bych se rad dostal do podobneho teamu !
ales - 5/8/2012 - 13:06
citace:
citace:Chtěl bych se zeptat, zda něco poběží na MEKu, myslím časový sled událostí, dík.
Na základě hezky zpracované stránky http://www.spaceflight101.com/msl-edl-timeline.html jsem zatím připravil přeloženou tabulku s časovým přehledem hlavních událostí zítřejšího přistání MSL/Curiosity na Marsu. Je to upraveno pro naše časové pásmo (SELČ).
Pokusím se připravit něco "živého" i pro VMCC, ale zatím nevím, jak se mi to podaří (VMCC je přece jen určeno spíš pro starty než pro přistání). Snad půjde VMCC nějak modifikovat.
Machi - 5/8/2012 - 13:18
Díky, to je velmi užitečná tabulka.
xChaos - 5/8/2012 - 14:37
citace:
- ze 7 měsíců trvajícího měření RAD vyplynulo, že přeletová schránka + další části sondy byly schpné utlumit 5 radiačních událostí během přeletu o 2 řády, tedy z hodnot kolem 10 000 na 100, přičemž hodnoty radiačního pozadí "v kidu" se pohybovaly v řádu jednotek. Data se dále vyhodnocují a budou zveřejněna později.
Když ta radiace netrvá kontinuálně, tak jsem si říkal, že by právě pro kosmonauty v meziplanetárním prostoru mohlo být praktické, kdyby i v realtivně malé lodi měli nějaký "radiační úkryt" - např. dutinu uvnitř nádrže z vodou, nebo možná úkryt ZA nádrží s vodou, kterou by se loď během události natočila ke Slunci - a prostě když by jim pípal nějaký alarm, tak by si zalezli do úkrytu...
xChaos - 5/8/2012 - 14:46
citace:Díky, to je velmi užitečná tabulka.
Jenom "X band" bych nepřeložil jako "X tóny" ale spíš "pásmo X", ne? (10 Mhz? http://en.wikipedia.org/wiki/X_band ) [Upraveno 05.8.2012 xChaos]
pospa - 5/8/2012 - 15:49
citace:Díky, to je velmi užitečná tabulka.
1+
Díky Aleši!
ales - 5/8/2012 - 15:54
Základní verzi VMCC pro přistání MSL/Curiosity jsem dal na http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm . Podle připomínek to případně upravím. Reálně využitelné to ale bude jen cca půl hodiny zítra ráno (od 7:00 do 7:30 SELČ).
pospa - 5/8/2012 - 16:22
K časovému plánu přistání ještě doplním, že u bodu "Snížení tahu přistávacích motorů" v čase 7:17:11 SELČ dojde k přechodu z 8 pracujících motorů MLE na 4.
V této fázi EDL už bude spotřebováno více jak polovina ze 400 kg paliva a 8 motorů by muselo pracovat s tahem seškrceným na 20 - 25 %.
Protože v tomto rozsahu motory nepracují zrovna efektivně, dojde ke stažení tahu 4 "vnitřních" MLE na 1 % a zbývající 4 "krajní" motory, s tryskami více odkloněnými od vertikály, naopak přidají na 50 % tahu.
david - 5/8/2012 - 17:24
Senzace, to je ono, takhle jsem si představoval přípravu na sledování dosedu, DÍK. Ještě by mne zajímalo, jakou dráhu urazí MSL od vstupu do atmosféry / EI / do dosedu ?
jirka44 - 5/8/2012 - 17:34
citace:Jenom "X band" bych nepřeložil jako "X tóny" ale spíš "pásmo X", ne?
Jako kdyby to tu RYS nevysvětloval.....
Přenáší se buď telemetrie, nebo jenom jednoduchá syavová informace pomocí různých tonů. Čili modulaceš jsou to a vysílá se to v pásmu X.
jirka44 - 5/8/2012 - 17:36
oprava: Přenáší se buď telemetrie, nebo jenom jednoduchá stavová informace pomocí různých tonů. Čili modulace jsou tóny a vysílá se to v pásmu X.
Tak pre zaujímavosť, čo z celej zostavy MSL sa dotkne povrchu Marsu ako prvé? Viem, že to určite nebude samotný rover, ten bude predposledný (po ňom dopadne zostupný stupeň). Budú to teda tie 25 kg závažia, tepelný štít, alebo zvyšky preletového stupňa, ktoré by mohli prežiť prechod atmosférou? A čo a týka samotného zostupného stupňa, ako ďaleko by mal dopadnúť od samotného rovera?
ales - 5/8/2012 - 18:28
citace:Ještě by mne zajímalo, jakou dráhu urazí MSL od vstupu do atmosféry / EI / do dosedu ?
Podobně to je i s tím X-bandem. Nevešel se mi do tabulky úplný překlad "tóny v pásmu X a telemetrie v pásmu UHF (retranslovaná sondou Mars Odyssey)", tak jsem to musel zkrátit na "X tóny, UHF telemetrie". Prosím, představujte si pod tím plný význam uvedený výše.
xChaos - 5/8/2012 - 18:44
citace:oprava: Přenáší se buď telemetrie, nebo jenom jednoduchá stavová informace pomocí různých tonů. Čili modulace jsou tóny a vysílá se to v pásmu X.
Ok, no tak dobře. Já se s touhle terminologií asi nesetkal, ale prostě je to nějaká základní telemetrie v "tónové modulaci", budiž :-)
jirka44 - 5/8/2012 - 19:00
citace:
Ok, no tak dobře. Já se s touhle terminologií asi nesetkal, ale prostě je to nějaká základní telemetrie v "tónové modulaci", budiž :-)
Něco málo píše RYS tady 25.6.2012 - 15:43
a myslím, že to ještě někde podrobněji rozebíral.
Jestli to dobře chápu, tak ono to má hlavní rozdíl od telemetrie v tom, že není třeba retranslace. Takže základní info o úspěchu/neúspěchu důležitých fází se odvysílá "přímou linkou" Mars-Země.
pospa - 5/8/2012 - 19:10
citace:Tak pre zaujímavosť, čo z celej zostavy MSL sa dotkne povrchu Marsu ako prvé? Viem, že to určite nebude samotný rover, ten bude predposledný (po ňom dopadne zostupný stupeň). Budú to teda tie 25 kg závažia, tepelný štít, alebo zvyšky preletového stupňa, ktoré by mohli prežiť prechod atmosférou? A čo a týka samotného zostupného stupňa, ako ďaleko by mal dopadnúť od samotného rovera?
Hm, zajímavá otázka. Jako první se z celé sestavy oddělí přeletový stupeň. Je to aerodynamicky nestabilní těleso, nosná konstrukce z hliníkové slitiny, nádrže a potrubí z titanu, FV panely mnoho různých prvků. Takže bych si tipnul, že nosná konstrukce shoří celá a co neshoří nedopadne jako první.
Jako úplně první by mohly dopadnout 2 velmi kompaktní wolframová závaží (75 kg každé), která jsou odhozena ještě před vstupem do atmosféry. Další pořadí nevím, ale jako poslední myslím že dopadne backshell s padákem.
Sestupový stupeň by měl po 4 s motorickém letu 45° šikmo vzhůru letět dál setrvačností po balistické křivce a dopadnout cca 300-400 m od roveru.
david - 5/8/2012 - 20:12
Škoda, že to TV NASA vysílá " jen" dvě hodiny před dosednutím, já bych na to klidně koukal celou noc. Závidím dědovi, že mohl koukat celou noc na Apollo-11, to musel být zážitek, to my asi nic takového nezažijem, raketoplány, sojuzy a ISS je proti tomu, alespoň já to tak vidím, velmi slabý čaj, spíše jen mírně ohřátá čirá voda.
alamo - 5/8/2012 - 20:39
citace:to my asi nic takového nezažijem
chcelo by to nejaký Lindberghovský podnik.. -=RYS=- - 5/8/2012 - 21:16
citace:Díky, to je velmi užitečná tabulka.
V tabulce je jedna nepresnost.
Ty MFSK tony se budou vysilat jak v X pasmu nez to vstoupi do atmosfery, tak v UHF pasmu od doby odhozeni horniho krytu s padakem.
V UHF nepujde telemetrie (prenos dat) do doby, nez to "usedne" na povrch. Po pristani se fw pro DDS vysilac MSL zmeni na datovy PSK modulator, takze z MFSK tonu se to na stejnem TX kmitoctu prepne na TX modulovana data 8kbps do obou UHF anten (whip...1/4L proutek je vhodny pro komunikaci s druzici ktera je nize nad obzorem...vystoupava/zapada ... tak do 45st, QFN antena je dobra pro vyssi bitstream (ma vetsi zisk) kdyz je druzice "nad hlavou").
Prijimace typu SDR na retlanslacnich druzicich (UHF) se po pristani a prijeti posledniho potvrzovaciho tonu (ze je po vsem a rover sedi na povrchu) prepnou do normalniho datoveho modemu PSK pro prijeti prvnich telemetrickych dat.
[Upraveno 05.8.2012 -=RYS=-]
Pepa z Depa - 5/8/2012 - 21:24
Jake jsou nejnovejsi informace je vse ok?
Nervozita je asi nadoraz!!!!!
Jarmil - 5/8/2012 - 21:27
citace: Závidím dědovi, že mohl koukat celou noc na Apollo-11, to musel být zážitek, to my asi nic takového nezažijem, raketoplány, sojuzy a ISS je proti tomu, alespoň já to tak vidím, velmi slabý čaj, spíše jen mírně ohřátá čirá voda.
Je ti jasný, že většinu doby neviděli vůbec nic jen lidi ve studiu a obraz z Měsíce byl jen 2 hodiny po dobu výstupu.
xChaos - 5/8/2012 - 21:31
citace:
citace:to my asi nic takového nezažijem
chcelo by to nejaký Lindberghovský podnik..
Jestli se rozjede projekt Mars One - http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_One - tak to bude daleko víc, než zažili lidé v éře Apolla (nemluvě o Hillarym, Lindbergovi, Admunsenovi apod. - kdy tom spíš jen četli v novinách a knížkách...)
Bude to kompletní reality show, kdy s kolonisty bude moci být celá planeta 24h denně (a bude muset být - protože na tom bude záviset komerční úspěch celé akce...)
-=RYS=- - 5/8/2012 - 21:42
V te NF sirce 5kHz VF pasma co vysila UHF vysilac je na zacatku pilotni signal (jestli me pamet neklame, tak je to 120Hz od BFO-0Hz).
A prave ten pilotni signal spolu s X-band pilotnim signalem bude sledovan radioteleskopy (ano radioteleskopy, ktere jsou mimo paraboly DSN site, neplest si radioteleskopy a telco anteny velkeho rozmeru).
Takze kdyz pilotni signal zmizi, tak se neco stalo....sonda znicena.
Kdyz pilotni signal bude i po pristani (mela by to nazivo prenaset jako stavovou informaci Mars Odyssey, kdyz Zeme "zapadne"), tak se sonda nerozbila...protoze stale vysila).
To je jedinej "zivej" signal, kterej uvidime na spektrogramu (vodopad).
Takze kdyz "peak" na spektraku bude i v 07:31:17h, tak zacne jasot na sale.
Ale kdyz zmizi v rozsahu 07:24:00h (rozbiti o atmosferu-shoreni) az
07:29:20h..tedy asi 25s pred koncem X-band tone prenosu (zapad Zeme).., tak je to jasne...sonda tvrde dopadla na povrch a je po ni.
Takze i par sekund pred koncem prenosu X-band tonu se Zeme dozvi jestli sonda dopadla nebo vse probiha normalne a stale pristava...cili ze se zapalili motory.
I kdyz se motory zapaluji cca 20s po ukonceni vysilani X-band tonu, tak to neznamena, ze by to neslo prijmout na Zemi. Jde o to, ze nizkoziskova X-band vsesmerova antena je navrzena tak, aby i malou cast VF energie vysilala do vsech uhlu, tedy i tesne nad obzor.
Sice 70m paraboly DSN site to uz nezachyti, ale velke radioteleskopy (Efelsberg) to zachytit jeste dokazou. Fyzicky Zeme radiove zapadne i pro 100m radioteleskopy az v 07:30:12h.
Po odhozeni horniho krytu s padakem se odkryji obe UHF anteny a rover zacne vysilat tony i v UHF pasmu pro retlanslacku.
[Upraveno 05.8.2012 -=RYS=-]
xChaos - 5/8/2012 - 22:54
Popravdě - vstup do atmosféry Marsu se NASA zdařil už mockrát (i když tohle je snad největší těleso a NASA je současně jediná, která zatím měla úspěch). Ale já prostě myslím, že se to opět zadaří.
Z čeho mám spíš strach, je sky crane: je to nová nevyzkoušená koncepce, a přijde mi to o hodně sofistikovanější a náročnější na přesné fungování komponent, než třeba airbagy.
Takže u mě doma začne jásot rozhodně až po dosednutí.. ne po konci brždění v atmosféře.
pospa - 5/8/2012 - 23:03
Méně než 9 hodin do přistání.
MSL je v dobrém stavu, plně připravena na EDL.
Všechny komunikační prvky sondy, přenosových satelitů i pozemní segment jsou připraveni na závěrečnou fázi letu.
Díky přesnému navedení po poslední korekci dráhy (TCM-4), navigační tým rozhodl o zrušení dvou zbývajících korekčních manévrů TCM-5 a TCM-6.
MSL vstoupí do atmosféry v místě, které je v toleranci, zvládnutelné během řízeného průletu atmosférou.
...
Jdu se pokusit naspat pár hodin. Ahoj zítra v 6 ráno!
Bude to dlouhý den...
Jdu se pokusit usnout ... jsem nervozni jak pes ;o)
david - 6/8/2012 - 03:45
Na WEB news běží výška nad Marsem v majlích a čas v EDT Sun vždy po hodinách zbývajících k dosednutí. Nyní je tam 9.31 , -4 hodiny a 34.167 mil / 54.8OO Km/.Měl jsem budíka na 4.3O, ale už spát už asi nepůjdu, je ještě někdo vzhůru ?
Robert Cvikr - 6/8/2012 - 05:24
Taky už jsem vzhuru a připraven na přistání
david - 6/8/2012 - 05:45
15.OOO mil nad Marsem,za čtvrt hodiny" protne" dráhu Deimosu. Děsnej nervák, ale bezva.
Tlama - 6/8/2012 - 05:56
Hnul jsem si ze zády, tak jsem si nemusel brát dovolenou. Ležím na infuzich a vše v klidu sledují na mobilu. Akorát nevím, jestli jsem víc hotovej z těch zad nebo nervů.
yamato - 6/8/2012 - 06:11
uz som tu, mozme pristavat
yamato - 6/8/2012 - 06:18
Tlama, takto sa dokalicit aby si mohol sledovat pristatie, tomu sa povie nadsenec
pospa - 6/8/2012 - 06:19
Já taky. Káva uvařená, sluchátka nasazené, jdeme na to, CURIOSITY!
Pojď na to, držíme ti palce !
Tlama - 6/8/2012 - 06:26
citace:Tlama, takto sa dokalicit aby si mohol sledovat pristatie, tomu sa povie nadsenec
dalo to fusku, musel jsem vykopat dvě díry do země a pak se ohnout pro ponozku. Milan 081 - 6/8/2012 - 06:29
We have asked the DSN to turn off its transmitter and we are in listen-only mode right now.
There is a real party feel at JPL and around Pasadena right now. Our team in in a good but a bit surreal mood. This is my 5th time and it is always surreal.
I keep saying that we no longer need luck. If it works, we have already made it work. If it fails, we have already made it fail. No one to blame but ourselves.
Our nav estimate indicates that we will be only 250 m off from our projected target that we programmed in last week. Amazing.
I hope you have fun.
Adam Steltzner - vedoucí EDL týmu právě poděkoval Cruise týmu za perfektní práci během přeletu Země - Mars, odvedli dokonalou profesionální práci.
MSL je přesně tam, kde má být, na čas a v perfektním stavu.
Přeletový tým si může otevřít buráky a hodit nohy na stůl.
ales - 6/8/2012 - 07:05
Takže ve skutečnosti (u Marsu) už to začalo. Moje simulace, spuštěná v "preview mode" už mi ukázala "odhození přeletové sekce". Z radiových signálů se ale o této skutečnosti dozvíme až za více než 10 minut.
yamato - 6/8/2012 - 07:07
mozete sem prosim priebezne davat snapshoty zo simulacie? mne to nefunguje
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:07
uz som tu aj ja... zabijanie macky moze zacat
edit:
@yamato: teraz ukazuju ludi v centre
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
yamato - 6/8/2012 - 07:10
nasatv mi ide, ale ta simulacia z eyes on the solar system mi nejde.
Vsimli ste si toho pankaca v riadiacom stredisku? To uz mame jedneho rockera a jedneho punkera, no pekne
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:11
Milan 081 - 6/8/2012 - 07:11
A dam krk na to ze jsem tam zahlidl i Radže Kutrapáliho :-))
ales - 6/8/2012 - 07:12
Entry Interface. MSL se u Marsu už začíná smažit.
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:12
citace:A dam krk na to ze jsem tam zahlidl i Radže Kutrapáliho :-))
kym tam nie je howard on bol taky uspesny pri jazdeni po marse pospa - 6/8/2012 - 07:14
Cruise stage separated
yamato - 6/8/2012 - 07:14
agamemnon, nejak sa ti nezhoduje simulacia s Alesom
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:15
Ja na to nemam nervz jdu si udelat caj. PO xte jsem slysel "looking good".
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:16
citace:agamemnon, nejak sa ti nezhoduje simulacia s Alesom
heh, njn, ntv je pozadu
simulaciu sice mam spustenu, ale mam ju oneskorenu oproti alesovi v podstate v takom case ako ntv.. ales - 6/8/2012 - 07:18
Rádiově bylo potvrzeno oddělení přeletové sekce, ale u Marsu už je Curiosity na povrchu. Připomínám, že moje simulace nezahrnuje zpoždění radiového signálu (na NASA TV ano). Teď si tu simulaci pustím ještě jednou podle příjmu radiových signálů.
Stano - 6/8/2012 - 07:19
citace:Ja na to nemam nervz ........ "looking good".
Ani ja, ale co ludia co ludia priamo od fachu a nepoviem ani o stvoriteloch
Adam - 6/8/2012 - 07:19
Vazeni ted uz je po vsem.... Ted jenom v jakem smyslu, doufam ze vse dopadlo OK.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:22
citace:nasatv mi ide, ale ta simulacia z eyes on the solar system mi nejde.
Vsimli ste si toho pankaca v riadiacom stredisku? To uz mame jedneho rockera a jedneho punkera, no pekne
Take mi nejde simulace.
Mam Win XP Profi SP3 a aktualni JAVA applet. pospa - 6/8/2012 - 07:22
citace:
citace:Ja na to nemam nervz ........ "looking good".
Ani ja, ale co ludia co ludia priamo od fachu a nepoviem ani o stvoriteloch
Když se podíváte do sálu řízení letů, tak křeslo šéf inženýra Roba Manninga je momentálně prázdné. Ještě před hodinou tam seděl ...
pospa - 6/8/2012 - 07:25
Entry !
mirah - 6/8/2012 - 07:25
citace:
citace:nasatv mi ide, ale ta simulacia z eyes on the solar system mi nejde.
Take mi nejde simulace.
Mam Win XP Profi SP3 a aktualni JAVA applet.
Mám tu samou konfiguraci a taky mně to nejde, ale dá mně to na výběr "Classic version" a tam to funguje skvěle.
ales - 6/8/2012 - 07:25
TEd tam byl zaber na chlapka ve stredisku jak se modli.
pospa - 6/8/2012 - 07:26
Potvrzeno, že probíhá řízený sestup.
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:27
citace:Take mi nejde simulace.
Mam Win XP Profi SP3 a aktualni JAVA applet.
bezi to na unity 3d - to je framework pre tvorbu hier v niekolkych jazykoch (c# napr.) - ale java tam nie je... (aspon som java verziu nenasiel)
tiez to ma svoj add-in, ktory potom prehrava taketo app v browseri...
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
ales - 6/8/2012 - 07:27
Radiově byl potvrzen vstup do atmosféry Marsu. Za 5 minut budeme vědět, jak přistání dopadlo.
pospa - 6/8/2012 - 07:28
MSL hlásí, že nemusí dále řídit sestup - míří přímo na cíl = střed přistávací elipsy !
Yeeháá !!
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:29
yamato - 6/8/2012 - 07:29
padak vonku
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:30
zpomalovani ok
pospa - 6/8/2012 - 07:30
Potvrzeno otevření padáku !
pospa - 6/8/2012 - 07:31
Power flight !!
yamato - 6/8/2012 - 07:31
riadeny zostup mame za sebou, este skycrane a je to doma!
Milan - 6/8/2012 - 07:31
Tomáš Přibyl právě teď na ČT24
Tlama - 6/8/2012 - 07:31
a mně ještě donesli snídani.jupiii
pospa - 6/8/2012 - 07:32
TOUCHDOWN !!!
yamato - 6/8/2012 - 07:33
TOUCHDOWN!!!
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:33
tak je macka mrtva
gratz super
ales - 6/8/2012 - 07:33
Vypadá to, že přistání proběhlo OK.
pospa - 6/8/2012 - 07:34
Šampus nemám, ale připíjím Tramínem.
GODD JOB, JPL BOYS !!!!!!
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:35
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:35
Jak uz bylo receno. MSL pristalo na marsu. Fantasticky uspech lidstva.
Jsem dojaty.
Dekuji!
Prvni snimek!!!
bejcek - 6/8/2012 - 07:36
vypadá to dobře
arccos - 6/8/2012 - 07:37
Je to naprosto úžasné, asi nejsem sám, kdo z toho jásá - vyklepaný jako ratlík!
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:37
Tonovej signal cislo 24 a 38 potvrdilo uspesne pristani.
Za 3 minuty se prepina z tonove MFSK modulace na datovou modulaci 8kbps v DDS vysilace, tedy prepnuti na radiomodem.
Prvni realna data dostanem za 15 minut.
Odyssey prave ted prepina UHF prijimac z MFSK tonu na SDR prijimaci do rezimu PSK demodulace a za 3 minuty bude ocekavat prvni data.
Mela by to byt stavova telemetricka data o stavu roveru.
Prvni obrazek VGA 320x270x256st sedi by mel prijit za 40 minut.
Update: Tak to odeslani bylo "pomalejsi", ted je 7:41 a prvni obrazek je zde.
[Upraveno 06.8.2012 -=RYS=-]
yamato - 6/8/2012 - 07:37
videl som slzy v riadiacom stredisku?
pospa - 6/8/2012 - 07:38
První fotka - thumbnail z předního Hazcam je doma !!
Jsme na povrchu, bezpečně a funkční !!!!
UÁÁÁÁÁ !!!!
Stano - 6/8/2012 - 07:38
citace:Šampus nemám, ale připíjím Tramínem.
GODD JOB, JPL BOYS !!!!!!
p. Mirko a dalsim dakujem za super info a gratulacia smeruje do JPL
Conquistador - 6/8/2012 - 07:38
krása gratuluji všem vedcům, technikům a všem co se na tom podíleli!!! Tleskám! [Upraveno 06.8.2012 Conquistador]
Tlama - 6/8/2012 - 07:40
hezky pěkně
Franta - 6/8/2012 - 07:40
Děkuji všem a zvláště Mirku Pospíšilovi za zprostředkování informací o této misi.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:40
Jedine co nevydrzelo byl server www.astro.cz kde online komentar neslo nacist.
Panove by si takovou udalost meli pro priste vice pojistit docasnym navysenim kapacity linky + pripadnej dodatecnej server jen s zivym komentarem.
Pepa z Depa - 6/8/2012 - 07:41
Blahopreji stalo to za to.Jeste se me tresou kolena!!!!
ales - 6/8/2012 - 07:42
Agamemnon - 6/8/2012 - 07:42
ten zvuk z riadiaceho centra stoji za to
bejcek - 6/8/2012 - 07:42
Thank you JPL, thank you USA, jsem velice rád a těším se na další práci Curiosity!!!!!!!!!
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:43
Ted jen aby telemetrie roveru potvrdila, ze vse se strojem je v poradku. Kontrola by mela trvat asi 40 minut.
Ota Cieluch - 6/8/2012 - 07:46
Přistání se mnou sledoval i můj 1a1/4 roční synek, sice tomu moc nerozumněl, ale upřímně jim zatleskal!!! Gratz!
Andy - 6/8/2012 - 07:47
PARÁDA! Gratulace do JPL a díky všem, zvláště M. Pospíšilovi, za neustálý informační příliv. Doufám, že to bude pokračovat!
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:50
Navigacni kamera se zda zaprasena. Snad to nebude moc vadit.
yamato - 6/8/2012 - 07:51
JPL su proste machri, gratulujem
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:51
Preci jenom zmena vuci puvodnimu planu byla.
Z toho co jsem cetl, se radiovej system mel z tonu prepnout do dat az po pristani. Ale jak jsem ted dostal msg, tak se tak stalo ve vysce cca 3km, tedy behem sestupu. Proto ty fotky prisli tak brzo.
Odhaduji, ze tim padem prijde komplexni telemetrie mnohem rychleji.
Na povrchu to nejdriv teplotne/vibracne musi srovnat oba oscilatory a nechat dobehnout tepelne/vibracni soucasti do klidu.
Teprve pak to muze zacit pracovat tak jak je treba vcetne prepnuti do vyssiho + automatickeho bitstreamu...uplink.
david - 6/8/2012 - 07:52
Exelent,kam se kdo na američany hrabe !
Conquistador - 6/8/2012 - 07:52
Na CT 24 je rozhovor s Tomášem Přibylem je celkem zajímavý ....
-=RYS=- - 6/8/2012 - 07:53
citace:Navigacni kamera se zda zaprasena. Snad to nebude moc vadit.
Nevidim zadnou caru v pisku od "tahani" roveru na snurach, takze asi k rozhoupani nedoslo.
Ted jen, aby vsechna zarizeni bezela na 100%, vcetne prvniho pojezdu s otestovanim vsech kol.
Update: Uz je zde 43 snimku cernobile VGA kvality.
Sice CPU umi odeslat kvalitnejsi barevne fotky, ale ty potrebuji vyssi bitstream, ktery nebyl k dispozici.
Ty kvalitnejsi fotky prijdou zahy.
Teď ještě aby byla Curiosity v pořádku a mohla brzy vyjet vstříc novým dobrodružstvím!
ucvrnkls - 6/8/2012 - 07:59
Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
ales - 6/8/2012 - 08:00
Robert Cvikr - 6/8/2012 - 08:01
Blahopřeji a děkuji všem za sprosředkování nejužasnějšího okamžiku.Jdu si pročistit a uklidnit hlavu procházkou s pejsky.
arccos - 6/8/2012 - 08:01
citace:Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
Nutno říct, že úředníci byli mimo řídící místnost za prosklenou stěnou...
PINKAS J - 6/8/2012 - 08:04
Asi nejsložitější kosmický experiment v dějinách lidstva (kromě Apolla) nekončí, ale právě začíná. První krok byl úžasný, gratulace a obdiv. To, co nás čeká může být ještě úžasnější
pospa - 6/8/2012 - 08:06
citace:Gratuluji! Teď ještě aby byla Curiosity v pořádku a mohla brzy vyjet vstříc novým dobrodružstvím!
Machi, jde ti UMSF?
Zrovna ve chvíli, kdy jsem tam chtěl dát poděkování a gratulace do JPL od "Czech KOSMO gang" mi to spadlo a už se tam nemůžu dostat.
Buď jim kompletně spadl server, nebo jsou přetížení .... během EDL jsem je sledoval bez problémů, tak nevím.
Pokud ti to běží, napiš tam prosím za nás za všechny.
Mně furt ne . Zajímal by mě počet přístupů na NASA stránky v současný době...
xChaos - 6/8/2012 - 08:07
Typický, i když jsem měl budíka na 6:45 tak jsem se vzbudil 7:45 :-(
ale aspoň že tak... gratuluju, a těším se na první pořádný fotky...
ales - 6/8/2012 - 08:08
Podle SFN je plán na následující dny tento:
pondělí 6.8.2012 - vyklopení antény s vysokým ziskem
úterý 7.8.2012 - vztyčení nosníku s kamerami
středa 8.8.2012 - testování přístrojů a pořízení panoramatického snímku okolí
čtvrtek 9.8.2012 - přenos snímků panoramatu na Zemi
pátek 10.8.2012 - přechod programu v řídicím počítači z přistávacího módu do pracovního (mission) módu
HonzaVacek - 6/8/2012 - 08:09
Velká gratulace všem z týmu MSL. Tak při tomhle přistání mi pěkně trnulo v kostech, když se mi při sestupu postupně vybavovalo, co se zrovna v tom daném okamžiku může všechno podělat. No, ale myslím, že to posunulo celou kosmonautiku a pěkný krůček dopředu. Teď už jenom držet palce, aby byla MSL po tom všem v dobré kondici.
pospa - 6/8/2012 - 08:09
citace:
citace:Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
Nutno říct, že úředníci byli mimo řídící místnost za prosklenou stěnou...
Ne tak docela - celá zadní řada křesel přímo v řídicím středisku byla plná lidí z NASA HQ. Přímo na place
A nejsou to jen suchaři...
-=RYS=- - 6/8/2012 - 08:10
Ted je mi jasne proc byl z Odyssey online signal.
Protoze jako jedinna druzice ma hlavni parabolu nezavislou na poloze sondy, cili parabola ma svuj vlastni rotator na "stozaru".
To je nejlepsi konfigurace jakekoliv sondy, ale je to narocne na mechaniku a velikost+vahu.
Jde o to, ze UHF anteny jsou nezavisle na nasmerovani paraboly a natoceni sondy v prostoru, takze mohla prijimat pres UHF a soucasne natocit parabolu k Zemi a realtime odesilat.
Systemove to funguje tak, ze se MFSK+PSK data prijimaji a vyhodnocuji a ukladaji do palubni EEPROM pameti o kapacite 3MB (48x 24WW512 pres IIC) a nasledne jsou tato EEPROM data odesilana rychlosti 110kbps pres tu 130cm parabolu s rotatorem smerem k Zemi. Latence mezi prijmutim v UHF a odeslanim v X je cca 9s. Takze temer realtimove.
alamo - 6/8/2012 - 08:11
gratulujem všetkým "crazy" inžinierom, a tiež tomu človeku v nasa, ktorý sky crane "odklepol", teda ex post vtedajšiemu administrátorovi nasa Michaelovi D. Griffinovi
-=RYS=- - 6/8/2012 - 08:11
citace:Mimochodem... jak jsem porozoval tvare lidi v ridicim stredisku, tak musim rict, ze mne prekvapilo jak malo skrobenych panaku jsem tam videl. Uprimnost a zapal pro vec .. tak by se dali ti lide charakterizovat. Nekdy bych rad tvoril s podobnymi lidmi.
Spise by tito lide meli ridit NASA/JPL a ano, bylo by jich treba v senatu.
Jaro. - 6/8/2012 - 08:15
Gratulujem!
Tlama - 6/8/2012 - 08:16
jenomže top už by na všech planetách byli lidé a politici by nám neměli co slibovat
pospa - 6/8/2012 - 08:18
citace:gratulujem všetkým "crazy" inžinierom, a tiež tomu človeku v nasa, ktorý sky crane "odklepol", teda ex post vtedajšiemu administrátorovi nasa Michaelovi D. Griffinovi
Nemohu to tvrdit s jistotou, ale velmi pravděpodobně se takováto rozhodnutí schvalují na úrovni vedení projektu, maximálně řízení programu, ne na nejvyšší úrovni vedení celé agentury.
Conquistador - 6/8/2012 - 08:20
Na NASA TV právě začína tiskovka k dosednutí MSL na Mars... Zatim se to zdá spíš jako slušný mejdan než jako klasky strohá tiskovka NASA
-=RYS=- - 6/8/2012 - 08:30
citace:Exelent,kam se kdo na američany hrabe !
Treba Rusove co dodali pro Odyssey detektor rychlých neutronů (High Energy Neutron Detector – HEND).
A co se tyce roveru, tak na nem neni vse only USA.
ucvrnkls - 6/8/2012 - 08:30
Na tiskovce probehly nudny politicky kecy pri kterych edl tym radeji psal smsky znamym.
Nejzajimavejsi byla ulicka slavy pro pritomne vedce.
Tiskovka pokracuje. Ubylo mavani vlajkou a kecu o obamovi. Povida se k veci..
alamo - 6/8/2012 - 08:39
citace:Nemohu to tvrdit s jistotou, ale velmi pravděpodobně se takováto rozhodnutí schvalují na úrovni vedení projektu, maximálně řízení programu, ne na nejvyšší úrovni vedení celé agentury.
tak by to malo byť, ale J C Houbolt urobil a zanechal inú skúsenosť
Conquistador - 6/8/2012 - 08:43
citace:
citace:Exelent,kam se kdo na američany hrabe !
Treba Rusove co dodali pro Odyssey detektor rychlých neutronů (High Energy Neutron Detector – HEND).
A co se tyce roveru, tak na nem neni vse only USA.
No jo RYS má pravdu a teď se tu opět rozjede davidova "ideologická" diskuze plná no jak to slušně řici jeho pomýlených argumentu z jeho mysli, která snad musí žít v subprostoru které se moc nechci účastnit
Jinak k Tiskovce.. Amici se pochvalili jak to sami zvládli, nějaký ty typicky politicky a patriotický kecy (na které mají nárok) a po chvíli se začnou spouštět ty přístroje na sondě, které dodal celý svět, takže uspěch to je pro cele lidstvo a svět..
Ale už ta tiskovka začíná byt i technicky zajímavá [Upraveno 06.8.2012 Conquistador]
david - 6/8/2012 - 09:05
Naprosto souhlasím a omlouvám se, že jsem se nechal unést americkým úspěchem, je nesmysl takový triumf nějak chválit, přesto mi dovolte abych trval na tom že to amričané všem a nikoli poprvé z fGRUNTU všem natřeli
Server už stíhá, jsou tam thumbnaily ze všech čtyřech Hazcamů okruhu A.
(B-kamery jsou záložní a jsou napojeny na záložní počítač B)
yamato - 6/8/2012 - 09:12
odhliadnuc od ideologickych nanosov, faktom je ze amikom vychadzaju tie najkrkolomnejsie pristavacie manevre, a rusom nevychadza ani odlet od zeme. Take je skore.
Ohladom ruskej ucasti na MSL - ved prave to je ten rozdiel. Jedni idu po vysledkoch a nehanbia sa prizvat hocikoho kto vie dodat nejaku pridanu hodnotu, druhi sa hraju na solistov, nepoziadaju o podporu ani ked nemaju dostatocne komunikacne zazemie, a potom maju oci pre plac.
Je to o pristupe, a ten americky je zjavne uspesnejsi.
Andy - 6/8/2012 - 09:12
Rozuměl jsem na tiskovce dobře, že na hazcams jsou ještě další (průhledné?) kryty a tedy jim nevadí to zaprášení? Nebo to říkali k ostatním kamerám...?
Machi - 6/8/2012 - 09:19
citace:Machi, jde ti UMSF?
Zrovna ve chvíli, kdy jsem tam chtěl dát poděkování a gratulace do JPL od "Czech KOSMO gang" mi to spadlo a už se tam nemůžu dostat.
Buď jim kompletně spadl server, nebo jsou přetížení .... během EDL jsem je sledoval bez problémů, tak nevím.
Pokud ti to běží, napiš tam prosím za nás za všechny.
DÍKY
M.
Omlouvám se, byl jsem teď hodinku pryč. UMSF mi také spadlo v úplně stejné situaci, ale koukám že už funguje, nicméně velmi pomalu (přitom ~500 návštěv zase není tam moc).
david - 6/8/2012 - 09:21
To že na nějaké vesmírné sondě je umístěn přístroj z jiné země není nic nového pod Sluncem, příkladně sovětské sondy Mars-2 a 3 nesly francouzké přístroje a nikdo neříkal, že jsou díky tomu sovětsko-francouzké, nebo dokonce mezinárodní. Snaha snižovat americký triumf takovýmito argumenty je nejen marná, ale mohla by být i směšná.Děda říkal že podobné pokusy se konaly v v době Apolla, kdy se argumentovalo tím, že na Měsíci mají američané vztyčit vlajku OSN .
pospa - 6/8/2012 - 09:23
citace:Rozuměl jsem na tiskovce dobře, že na hazcams jsou ještě další (průhledné?) kryty a tedy jim nevadí to zaprášení? Nebo to říkali k ostatním kamerám...?
Neposlouchal jsem tuto tiskovku celou, ale je pravda, že Hazcamy na sobě mají průhledné kryty (pro případ, že by se je nepodařilo odklopit).
Odklopení proběhne až několik hodin po přistání, až bude jistota, že usednul veškerý zvýřený prach po přistání.
Asking if Adam plans to name his new daughter (coming in the next few weeks) Curiosity
Probably not"
Andy - 6/8/2012 - 09:27
MP: Tak to je paráda, díky!
david - 6/8/2012 - 09:28
Na základě svých chabých /školských/ znalostí angličtiny mám dojem, že panorama místa přistání bude až ve středu, nebo je to jinak, dík .
Agamemnon - 6/8/2012 - 09:29
citace:Na základě svých chabých /školských/ znalostí angličtiny mám dojem, že panorama místa přistání bude až ve středu, nebo je to jinak, dík .
pastni anglicky text, prelozime... ci to len bolo v tlacovke?
jirka44 - 6/8/2012 - 09:36
citace:Na základě svých chabých /školských/ znalostí angličtiny mám dojem, že panorama místa přistání bude až ve středu, nebo je to jinak, dík .
Ve středu to nasnímají, ve čtvrtek se to odvysílá.
Here is the plan for the coming days on Mars for the Curiosity rover. Monday's workday will see deployment of the high-gain communications antenna. The camera-laden mast will be erected atop the rover on Tuesday. Aliveness testing on the laboratory instruments and shooting a panorama of the landing site are planned for Wednesday. Downlinking that imagery will consume Thursday that otherwise serves as a "quiet day" for the rover. A major transition of on board flight software from the landing package to the mission program, already pre-loaded on Curiosity, begins Friday.
vasek83 - 6/8/2012 - 09:37
Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
pospa - 6/8/2012 - 09:45
Než budou další novinky,
... mezi zveřejněnými obrázky na MSL homepage se objevilo pár grafů, které byly prezentovány na vědecké tiskovce před několika dny.
Psal jsem tehdy o hodnotách toku radiačního záření naměřených přístrojem RAD. Tady to je.
dodge - 6/8/2012 - 09:46
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Andy - 6/8/2012 - 09:58
Vypadá to, že krytky jsou už odklopeny . Na NASA TV dávají obrázky s lepším rozlišením a bez zaprášení.
vasek83 - 6/8/2012 - 10:00
citace:
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Neříkám že se na tom podílelo celé lidstvo, přečtěte si to znovu Agamemnon - 6/8/2012 - 10:07
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Neříkám že se na tom podílelo celé lidstvo, přečtěte si to znovu
Ale říkáte, úspěch je to pro toho kdo se na tom podílel, a ne pro ty kteří o existenci Curiosity nemají ani tušení.
yamato - 6/8/2012 - 10:14
tak potom je to uspech toho realizacneho teamu z JPL
zbytocna diskusia... proste je to uspech a basta
mozete niekto sem postnut posledne fotky? niektori mame v praci okrem prace aj blokovane linky...
ucvrnkls - 6/8/2012 - 10:17
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Sorry ale to je zcela nesmyslna logicka konstrukce.
To ze je nekdo liny vykopat diru do zeme a postavit nad tim z vetvi kadibudku a na druhem konci vesnice vykopat hlubokou diru a vyskladat steny ze sutru co se povalujou kolem, aby se voda nekalila preci nemuze mit jakykoukoli souvislost s lety do vesmiru a uspechem lidstva jako celku.
Pokud uz chcete logickou konstrukci, tak kazdy kdo pije CocaColu je neprimym podilnikem tohoto uspechu.
david - 6/8/2012 - 10:17
Dík, takže panoráma bude ve čvrtek. Jinak děda říká, že stejně " kyselé" řeči byly i po Apollu, někteří jedinci prostě nedokáží " skousnout", že amerika je a vždy byla ve vesmíru nejlepší a snaží se úporně její triumf " zmezinárodnit". Američané na tento dnešní triumf nejen, že mohou, ale musí být náramně pyšní, kdyby nebyli, byl by to patologický jev, ostatně, že jim to " sovětofilové" nepřejí je také přirozené. Když padne gól, tak také jedni jásají a druzí tvrdí, že to byl offside nebo nádoda/ " riskantní přistání, které vycházejí"/.
mrf - 6/8/2012 - 10:20
Je to vynikající úspěch týmu a úspěch amerického
otevřeného (a strhávajícího) přístupu k práci
a samotné vědě ..
Andy - 6/8/2012 - 10:20
Yamato: Zatím nejsou venku, ukazovali je jen na NASA TV. Taky na ně čekám :-). Co jsem tak koukal, tak mě překvapilo, jak jsou v okolí jen drobné kamínky, nic podobného jako u Pathfinderu, MERů nebo Vikingů. A pak jsem si uvědomil, že to kolo v rohu snímku má vlastně skoro půl metru v průměru . Trochu ty snímky zkreslují, oproti zvyku z MERů. Jsem hrozně zvědavej na snímky z hlavních kamer.
PS: Jo a vypadalo to, že Curiosity dosedl bez jakýchkoliv horizontálních pohybů. Aspoň ze snímku nebyla zřetelná jakákoliv stopa od kol. [Upraveno 06.8.2012 Andy]
Adolf nepřihlášený - 6/8/2012 - 10:20
Zde je plán pro marsí rover Curiosity na nadcházející dny. Během pracovního dne v pondělí se dočkáme zprovoznění komunikační antény s velkým ziskem. V úterý se nad rover vztyčí kamerami vybavený stožár. Testy oživení laboratorních přístrojů a nasnímání panoramatu místa přistání se plánují na středu. Stažení obrázků zabere čtvrtek, který bude jinak pro rover sloužit jako „den klidu“. V pátek začne velký přenos palubního letového software z přistávacího balíčku do programu mise, který je už do Curiosity naloudován.
yamato - 6/8/2012 - 10:25
citace: Co jsem tak koukal, tak mě překvapilo, jak jsou v okolí jen drobné kamínky, nic podobného jako u Pathfinderu, MERů nebo Vikingů.
tak napr. prve snimky z opportunity vyzerali ze snad ani nie su z marsu, vsade naokolo pust bez kamenov. Oproti pathfinderu a vikingom to bola uplne ina krajina. Toto okolo Curiosity vyzera este velmi martanskypospa - 6/8/2012 - 10:27
Ztím jsou k dispozici jen thumbnaily, lepší obrázky (bez komprese) příjdou každou minutou.
Ale i z toho co máme se dá pár věcí odvodit:
- přistání na +/- velmi rovný terén
- podle stínu roveru je slunce přesně v zádech, přistání mělo proběhnout ve 3 odpoledne místního času => Curiosity míří čelem na jihovýchod -> k centrální hoře Mount Sharp
- zatím nejsou vidět žádné balvany/překážky
Machi - 6/8/2012 - 10:30
Zajímavé budou určitě snímky Aeolis Mons ("Mount Sharp") a okrajových kaňonů (jestli půjdou vůbec vidět). Přece jen, 5,5 kilometrů vysoká hora ještě nikdy v blízkosti přistání nebyla. Ono dokonce pro celý Mars platí, že tohle není zrovna obvyklé převýšení (obvyklé lokální převýšení je běžně jen asi do 4 km).
-=RYS=- - 6/8/2012 - 10:32
Informace o Mars Odyssey a o UHF komunikaci a retlanslaci.
QFN Helical antena na Odyssey ma rozmery ca 16x26cm. http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/odyssey_telecom.pdf
Je to na strane 26 PDF dokumentu (37 prohlizec).
Modulace je PSK s vykonem 12W PA do anteny.
Polarizace kruhova-levotociva a kruhova-pravotociva.
System neni plne duplexni, jen semiduplexni jako Wifina.
DDS/SDR technologie (14b/170Ms-s) umi 8 modulacnich rychlosti 8/32/128/256kbps a EDL-MFSK "tony" (vysilana nosna jednoho tonu je o sirce 8Hz, pocet pouzitelnych tonu je 128, dle normy maximalne 256).
EDL-tony se prijimaji nikoliv pres hlavni SDR, ale pres klasickej IF-PLL kde na konci na balancnim demodulatoru je AD prevodnik co zpracovava maximalne sirokej signal 170kHz.
Na strane 57 (68 prohlizec) 5.2.2 Odyssey In-Flight UHF Tests je popis experimentalniho testu, jestli by slo na Zemi velkou parabolou zachytit radiosignaly z povrchu Marsu na UHF kmitoctu a to jak nosnou, MFSK-EDL tony, tak i PSK-data.
Prijimac byl na 46m parabole Stanford Research Institute (SRI) a zkousel zachytit signaly z MERu. Zjistilo se to co jsem zde uz publikoval. Realny prenos dat z povrchu Marsu v UHF pasmu nejde uskutecnit.
Chodi pouze detekce pilotniho nosneho signalu a detekce/vyhodnoceni MFSK-EDL tonu i kdyz to bylo na hrane.
Datovej PSK signal byl detekovan, ale byl pod hranici sumu ve stavu, kdy ho neslo demodulovat a vyhodnotit.
Z testu vyslo ze:
Pokud by se vysilalo z orbity (nad atmosferou) na UHF, tak lze zachytit a vyhodnotit (zpracovat) nosny signal, MFSK-EDL tony a 8kbps PSK prenos z povrchu.
Pokud by se chtelo prijimat a zpracovat alespon 8kbps z povrchu, tak by bylo treba alespon 92m parabolu na Zemi (vsechny testy s 5W PA do QFN anteny na hrbetu roveru kdy tato smerova antena mirila alespon nejak k Zemi) nebo Zesilit vykon PA na 50W, coz je v pripade FTV napajeni nerealne.
Proto pro spravny nonstop prijem Phoenixe/MSL bylo domluveno se siti velkych natacecich radioteleskopu to, ze budou zachytavat signal a po inetu predavat do JPL vyhodnocena data v bitstreamu (takto se od te doby po svete domluvilo 12 velkych pohyblivych radioteleskopu, pricemz JPL/ESA/JAXA dodali vhodne prijimace/ozarovace/SDR-DSP vyhodnocovaci TCP/IP blok, vsechny nove radioteleskopy jsou v podstate rovnou montovany vcetne SDR prijimacu pro space-telco pasma s LNB potopenem v tekutem dusiku kvuli nizkemu sumu). Vim o 2 radioteleskopech, ktere maji mimo prijimace osazen i DDS vysilac. V podstate si DSN atd.. pronajimaji provozni cas radioteleskopu pro kritickou dobu (http://www3.mpifr-bonn.mpg.de/div/effelsberg/schedule/A_2012_07_31.pdf, http://www3.mpifr-bonn.mpg.de/div/effelsberg/schedule/B_2012_07_31.pdf). Provozni cas pro radioastronomy je na danem zarizeni dost drahy, proto se pronajima cas jen pro kritickou cast letu. Jinak beznou komunikaci DSN site provadi antenni strediska, predevsim ta co maji ty 3x 70m paraboly a 2x 35m paraboly v kazdem stredisku (Madrid ESP, Canberra AUS, GoldStone USA Kalifornice-Mojavska poust), tato DSN sit patri NASA. ESA ma tez vlastni sit a diky dlouhodobe dohode tato strediska vzajemne spolupracuji. ESA ma jen jednu 70m parabolu, jinak ma 50m paraboly, 30m paraboly a sady 15m parabol a 5m parabol (5m jsou primarne pro komunikaci s GEO..TDRSS atd..).
Radioamatersky pokus o zachyceni UHF signalu ze sondy Odyssey, ktera prave preletala ze Zeme k Marsu. http://members.verizon.net/~km1p/N9AB_Odyssey_Report.pdf
Kolega Andrew N9AB se pokusil uskutecnit vlastni pokus se zachycenim pilotniho (CW) UHF signalu ze sondy pomoci jeho vlastni EME vybavy (radioamaterske spojeni pomoci odrazu od povrchu Mesice...Earth-Moon-Earth).
Andrew ma 16 sparovanych 22 prvkovych yagi anten na specialnim V/H rotatoru s presnosti 0.25st.
Takze muze smerovat 360st dokola a 0-90st elevaci.
A protoze ma X-Cross anteny (Yaginy co maji prvky vertikalne i horizontalne pro obe polarizace i najednou) a za kazdou ma dalkove ovladany relatkovy multiprepinac typu propojeni anten, tak testoval V+H dohromady, levotocivou a pravotocivou polarizaci (staci jednu polarizaci spozdit pomoci 1/4L smycky a kombinaci obou polarizaci vznika kruhova polarizace).
Ale pro zpresneni, zrovna pro antenni system na 70cm ma system polarizaci vyresen tak, ze otaci kolem dokola celym drzakem anten, ktery drzi anteny zezadu dohromady.
Takze ten releovej system pouziva vetsinou jen pro okamzitej test nebo pro pouziti obou polarizaci soucasne.
Avsak on ho pouzil i pro prijem Odyssey kvuli tomu, ze sonda behem preletu pomalu rotovala, takze bylo vyhodnejsi prepinat soustavu koaxialu nez otacet celym svazkem anten.
Predzesilovac ma vlastni sum jen 0.3dB!!!! (na amaterskou vyrobu je to spickovy parametr o stejne urovni jako UHF prijimac v Arecibu !!!).
Pouzil anteny pro HAM pasmo 70cm, coz znamena subband HAM 70cm pasma pro EME je 432.000-432.025MHz (http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM/iaru_handbook_6-00.pdf tabulka na strane 42...EME provoz).
Sice anteny pro 70cm pro EME jsou dost "ostre", presto pro prijem plus minus UHF DSN kmitoctu to stacilo (430-460MHz uplink rover>obezna draha Marsu, tusim 8 radiokanalu z cehoz je do roveru Spirit nainstalovano jen 4, JPL ponechalo pro radioamatery a radioteleskopy nekolikrat zapnuty UHF vysilanej CW signal behem preletu). Signal zachytil az ze vzdalenosti 20megaKm.
A takhle mu chodi 70cm odrazem od Mesice EME. http://www.gd0tep.com/wsjt/70cm/n9ab/n9ab.htm
Uroven signalu -16dB az -17dB na 70cm je pri EME naprosto spickova.
Typicky jsou urovne okolo -25dB az -29dB.
Je znat tech 16 sparovanych smerovek o vysokem zisku, tusim ma kazda UHF antena cca 17dBi.
[Upraveno 06.8.2012 -=RYS=-]
Andy - 6/8/2012 - 10:33
Paráda!
Zdroj: exoplanety.cz
david - 6/8/2012 - 10:35
Vypadá to, že vpravo v rohu nahoře je centrální vrcholek / hora/ kráteru.
yamato - 6/8/2012 - 10:36
paraaaada, to na obzore bude asi mount sharp
Tlama - 6/8/2012 - 10:37
opravduparáda.jsou tam vidět vzadu vpravo i nějaké kopečky
Agamemnon - 6/8/2012 - 10:37
kaslat na kopec... vidiet koliesko to je hlavne
Machi - 6/8/2012 - 10:42
Nějaký kopec tam je skutečně vidět.
Připomínám, že MSL má jako první lander/rover dlouhoohniskovou kameru, takže i z místa přistání může pořídit pěkné barevné snímky.
Očekávám vizuální žranici.
Tlama - 6/8/2012 - 10:42
ale, když ten kopec...
yamato - 6/8/2012 - 10:45
koliesko!!!
david - 6/8/2012 - 10:46
"A" má zcela pravdu, na snímku je vskutku rozhodující kolečko, resp. jeho kulatý tvar - doklad, že přistání bylo v normě, jinak ten kopec by mohl být horou " pozemského " typu, t.j. ostrohanný, vypadající jako skála a ne jako hromada písku, jako byly kopce které zkoumal Spirit.
Machi - 6/8/2012 - 10:49
Davide, nic proti kolu (díky ze něj lidem starověku ), ale bez hory, písku, kamínků atd., by tam MSL neměl co na práci.
pospa - 6/8/2012 - 10:50
Ty kopce na horizontu bych viděl spíš na okraj kráteru.
Centrální hora by měla být jiným směrem.
Obrázek je z pravého zadního Hazcamu.
david - 6/8/2012 - 10:52
"M" - jenže kdyby to kolo nebylo po přistání alespoň tak kulaté jako byla kola ve starověku, tak by toho MSL asi moc neprozkoumal, pokud by ještě vůbec fungoval.
David:
To neřešte, bylo to myšleno hlavně jako vtip, než co jiného. Machi - 6/8/2012 - 10:59
citace:Shodneme se na tom, že je to TA laboratoř, TA Curiosity (TA Zvědavost) ?
Tedy rod ženský a ne mušský...
Když ono je MSL o tolik kratší než Curiosity.
Mimochodem jsem četl, že se na tom neshodnou ani v samotném týmu (tam bojuje tuším verze "she" vs. "it").david - 6/8/2012 - 11:00
O.K., myslel jsem to jako : TEN rover MSL
yamato - 6/8/2012 - 11:01
chcelo by to prezyvku na sposob oppy...
ale curi vyznie divne
random - 6/8/2012 - 11:01
teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Andy - 6/8/2012 - 11:03
Upravený snímek z unmannedspaceflight.com. Také tam píšou, že MRO prý vyfotilo TU Curiosity na cestě k přistání. To bude masakr, jako minule s Phoenixem!
Tlama - 6/8/2012 - 11:05
citace:chcelo by to prezyvku na sposob oppy...
ale curi vyznie divne
myslíš jako to koření “kari“ :-)
random - 6/8/2012 - 11:07
no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
david - 6/8/2012 - 11:08
Navrhuji " TA" CST, nebo "TEN" / rover / MSL.
random - 6/8/2012 - 11:09
citace:
Upravený snímek z unmannedspaceflight.com. Také tam píšou, že MRO prý vyfotilo TU Curiosity na cestě k přistání. To bude masakr, jako minule s Phoenixem!
co to tam za tycku trci do zaberu?
Andy - 6/8/2012 - 11:10
To bude jen artefakt kamery.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:11
citace:
citace:
citace:
citace:Paráda !!!
Curiosity = další velký úspěch pro celé lidstvo :-)
Jak se na tomto úspěchu podílelo celé lidstvo ?
Zejména třeba ty země kde více než dvě třetiny obyvatel nemá pitnou vodu a fyziologické potřeby chodí vykonávat do křoví, pracují v nelidských podmínkách za směšnou mzdu, zato má jejich země vlastní kosmický nosič?
Neříkám že se na tom podílelo celé lidstvo, přečtěte si to znovu
Ale říkáte, úspěch je to pro toho kdo se na tom podílel, a ne pro ty kteří o existenci Curiosity nemají ani tušení.
Uspech pro lidstvo to je.
Navic kosmicke agentury (ESA, JAXA atd..) pokud budou chtit vyslat vlastni sondu stejnym zpusobem, tak si mohou zakoupit know-how poradenstvi. Uz to je uspech pro lidstvo, protoze dalsi sondy to budou mit uz jednodussi, respektive je zde velka uspesnost diky vymene informaci, ktere predtim nebyli.
yamato - 6/8/2012 - 11:18
nezabudajme na fakt ze cast telemetrie isla cez europsku retlanslacnu sondu. V JPL teame sa urcite najdu nejaki imigranti. Prijem ide asi aj cez nejake neamericke radioteleskopy. Ablabla, ablabla, zbytocna diskusia. Aj keby nic ine, americania snad nie su ludstvo? Maju vlastnu kategoriu?
Erakis - 6/8/2012 - 11:27
citace:no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
Ale ved presne kvôli tejto možnosti je Curiosity vybavená aj obrannou laserovou zbraňou .
Mimochodom, kedy by sme mohli vedieť, kde je presné miesto pristátia?
yamato - 6/8/2012 - 11:27
ja som za to aby kazdy rover pristavajuci na inej planete niesol so sebou velke zrkadlo, ktore po pristati rozlozi pred seba a pekne sa cely vyfoti
Andy - 6/8/2012 - 11:29
citace:Mimochodom, kedy by sme mohli vedieť, kde je presné miesto pristátia?
Ten hlavní pán na tiskovce říkal, že zítra to budou vědět s přesností na stovky metrů. Očekávám ale lepší přesnost...? :-)
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:29
citace:paraaaada, to na obzore bude asi mount sharp
Uvidime jak bude fungovat zoom optika + HD rozliseni.
Jen by to opravdu chtelo, aby davali k dispozici jak skutecny .raw format, tak i .jpg .
Docela jsem zvedavej na fotky padaku z MRO pred pristanim a artefakty na povrchu jak z MRO, tak z hlavni zoomHD kamery vozitka.
Mam tim na mysli crane, spodni tepelny stit a horni kryt s padakem.
Bylo by dobre se alespon k tomu priblizit treba na 100m kvuli bezpecnosti a nasnimat to zoomem.
Taky me zajima, jestli ma rover ze spoda nejakou prehledovou kameru s optikou typu rybi oko 180st kvuli kontrole spodku roveru.
Tusim u Spiritu se najelo brichem na kamen a kdyz bylo treba prekontrolovat co a jak je pod vozitkem, tak se to nasnimalo malou CCD kamerou pro "blizkost" co je v hlavici vozitka pro kontrolu oskrabavani kamenu...tzv. temer dotekova kamera se zamerenim na "blizkost" do 10cm a touto kamerou pak rozmazane kontrolovali spodek. Tak jsem si myslel jestli se poucili a nedali do spod malou kameru s celoplosnou cockou nebo jestli tuto kameru nedali na jednu z noh kol vozitka. Nevite nekdo jak to je? Pripadne kdyz to tam neni jak chteji takovou situaci resit?
david - 6/8/2012 - 11:32
Před chvílí hovořil pan Přibyl v televizi na ČT 24 o TOM roveru Curiosity, to pro" lingvisty". V duchu olympiády je jasné : USA mají ZLATO, bez ohledu na to jestli jim kaničky do bot vyrobili někde na severu, či středu Asie. Děda říká, že tehdy po přistání A-11 blahopřál americkému prezidentovi sovětský premiér, zajímalo, jak reagoval Putin.
yamato - 6/8/2012 - 11:35
citace:Před chvílí hovořil pan Přibyl v televizi na ČT 24 o TOM roveru Curiosity, to pro" lingvisty". V duchu olympiády je jasné : USA mají ZLATO, bez ohledu na to jestli jim kaničky do bot vyrobili někde na severu, či středu Asie. Děda říká, že tehdy po přistání A-11 blahopřál americkému prezidentovi sovětský premiér, zajímalo, jak reagoval Putin.
jak asi? jak putin
derik - 6/8/2012 - 11:35
citace:no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
Velmi doporucuji vymazavat prispevky ktere nesouvisi s tematikou a prispevatel si evidentne zmylil forum.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:37
citace:teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Palubni sit ala RS485 dava 2.6Mbps, takze stihat by to mohlo i kdyz jen do docasne EEPROM pameti s naslednym vpalenim do FLASH nez se to z FLASH pameti odvysila k Zemi a nasledne se ta FLASH smazne.
pospa - 6/8/2012 - 11:37
citace:Před chvílí hovořil pan Přibyl v televizi na ČT 24 o TOM roveru Curiosity, to pro" lingvisty".
TEN rover, ale TA Curiosity, TA MSL - laboratoř. OK?
[Upraveno 06.8.2012 pospa]
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:38
citace:teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Curt...tedy Kurt.
Andy - 6/8/2012 - 11:38
Tak snímek z MRO je prý už na Zemi, teď se upravuje a bude zveřejněný na tiskovce v 0900 a.m. Pacific Time.
random - 6/8/2012 - 11:40
citace:
citace:no aby tam nenabehol nejaky zeleny martanko so stilkou a nerozsekal nam tu curiosity a predal na suciastky na nasa.mrs ... potom by sa tomu mohlo hovorit "texasky masaker motorovou pilou" ! (Huston je v texase ak sa nemylim )
Velmi doporucuji vymazavat prispevky ktere nesouvisi s tematikou a prispevatel si evidentne zmylil forum.
no ten tvoj prispevok je tiez k teme ... clovek si tu uz nemoze ani zazartovat ... pche !
pospa - 6/8/2012 - 11:45
citace:Tak snímek z MRO je prý už na Zemi, teď se upravuje a bude zveřejněný na tiskovce v 0900 a.m. Pacific Time.
= 18:00 SELČ - za 6 a něco hodin.
-=RYS=- - 6/8/2012 - 11:49
citace:Tak snímek z MRO je prý už na Zemi, teď se upravuje a bude zveřejněný na tiskovce v 0900 a.m. Pacific Time.
Ten snimek ma pomoci lokalizovat KurTa, protoze na te rovine by mel byt dobre videt polozenej padak se zadnim krytem. Mozna bude videt i crane, ktery rozryl povrch pri padu.
Jelikoz KurT je nedaleko, tak najit ho nebude problem.
Ale to az pri dalsim preletu. Protoze MRO zapadlo driv nez KurT pristal, takze alespon ten rozbaleny padak by mohlo byt videt.
Teoreticky i samotny rover s crane jak padaji zpod zadniho stitu
a taky jak pristavaci pouzdro vstupuje do atmosfery....ze by byla videt ohniva stopa? ... .
Jsem zvedavej na vecer az ty snimky uverejni.
random - 6/8/2012 - 11:50
citace:
citace:teraz tak nad tym rozmyslam .. tie hazcab mali priehladne kritky ... bolo by dost zaujimave keby ich mali spustene pocas EDL spolu z MARDI ... to by bol narez!!! ... no asi nic take sa neplanovalo i ked kapacita prostriedkov na to asi bola....
Palubni sit ala RS485 dava 2.6Mbps, takze stihat by to mohlo i kdyz jen do docasne EEPROM pameti s naslednym vpalenim do FLASH nez se to z FLASH pameti odvysila k Zemi a nasledne se ta FLASH smazne.
no fajn Kurt na to ma to sme sa asi zhodli ale ci sa o to vobec pokusili .. HazCam maju podobnu architekturu ako MARDI prakticky by sa malo jednat o ten isty HW len s malimi odlisnostami .. problem je ale ci aj HazCam maju vlastnu cache tak ako MARDI alebo by to musel spravovat pocitac .. ten mal ale asi vela prace s pristatim tak dalsi datovy tok by mu asi nepridal ...
... mozno niekedy v buducnosti ich napadne ze by bolo mozno dobre vynechat MARDI a pouzivat na tento ucel HazCam ... a mozno sa to zapaci Cameronovi a snad to stihnu do startu implementovat ... (s Mascam mal riadnu smolu .. ale verim ze chel len dobre ... )
Andy - 6/8/2012 - 11:54
citace: = 18:00 SELČ - za 6 a něco hodin.
Néé, nepřepočítával jsem to a doufal jsem, že to bude dřív... [Upraveno 06.8.2012 Andy]
david - 6/8/2012 - 11:55
Jasné, jen jsem poznamenal, že pan Přibyl na ČT 24 používal spojení TEN rover Curiosity, v tomto případě myslím, že je třeba chápat název Curiosity jako přídavné jméno, neboť roverů může být nekonečná řada, příkladně jeden se jmenoval Spirit a jiný Opportunity, stejně tak myslím je třeba chápat spojení rover MSL. Dle mého názoru, a to nejsem lingvista,se rover může jmenovat třeba Boženka a pořád to bude TEN rover. Pokud se ovšem jméno roveru použije samostatně pak platí jeho rod, o tom není pochyb. V případě použití MSL myslím že je třeba rozlišit i časově, pokud byla MSL na přeletu mezi planetami, pak měla dvě části : rover a ostatní zařízení, m.j. i servizní modul. Po přistání pak ze sondy jak odletěla ze Země zbyl jen rover, jemuž poté přináleží původní název celé sondy. Z logiky věci by tedy v případě použití názvu MSL mělo být TEN / rover / MSL. Ale nejsem lingvista,ani nebádám v češtině, tak se mohu mýlit. V každém případě bude dnešní úspěch publikován v tisku a na internetovýc stránkách médií a tam bude čeština s vysokou pravděpodobností správná.
Tlama - 6/8/2012 - 11:59
citace: V každém případě bude dnešní úspěch publikován v tisku a na internetovýc stránkách médií a tam bude čeština s vysokou pravděpodobností správná.
ROFL
pospa - 6/8/2012 - 12:06
citace:Z logiky věci by tedy v případě použití názvu MSL mělo být TEN / rover / MSL.
OK, to mě fakt baví...
Už nám zbývá vyjasnit jen rod MSL.
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
... a s tou důvěrou v pravdivost informací v TV, denním tisku a zpravodajských webech bych to rozhodně nepřeháněl, Davide.
Někdy to může až ublížit...
[Upraveno 06.8.2012 pospa]
x - 6/8/2012 - 12:26
I já plně alepoň teď dotatečně připojuji gratulaci.
Jsem velcie rád, že se to povedlo - prostě je viděť, že i takové množství použité pyrotechniky může spolehlivě fungovat.
A že vše - co se týče alespoň přistání vyzkoušeli vyzkoušli velmi dobře.
U tohoto článku na technetu se již velmi dobře rozjela diskuze laiku - některé názory jsou i tak neuvěřitelné - přesto, že přistání bylo OK.
Tak, můj článek na aktuální téma zde:
TečkaCZ - Gratuluji NASA k přistání Zvědavosti na Marsu http://teckacz.cz/1216-Gratuluji-NASA-k-pristani-Zvedavosti-na-Marsu
Možná, že by tam přesto mohlo být přimíšeno pár faktů, kterých si v záplavě událostí zatím tady nikdo nevšiml...
david - 6/8/2012 - 14:00
Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné. To by ten vrcholek musel vzniknout usazováním a to pokud se jedná o impakt jistě nevznikl. pokud geologie zkoumá pozemské horniny, tak zkoumá jednotlivé vrstvy, tak jak se po věky usazovaly, kameněly a vrásněly.Pokud byl kdy kráter Galle zaplaven vodou, pak se usazeniny usazovaly v kráterové míse nikoli na středovém vrcholu. Bylo by logické zkoumat nějaký druhotný / mladý/ kráter který vznikl v kráterové míse tohoto obřího kráteru poté co byla jeho mísa zaplněna usazenami a který by obnažil jednotlivé vrstvy / tak jako v kráteru, který zkoumal rover Oppy/. Pokud by byl zkoumaný kráter kalderou, pak by středový vrcholek byl vytvořen materiálem z podzemního magmatického krbu a usazeniny by stejně byly uloženy v kráterové míse kaldery. Tak nevím, zatím jsem se tímto problémem nezabýval, pro mne vyvstal teprve do dosednutí sondy, ale pro výběr místa přistání byl snad zohledněn, pokud ovšem není zcela scestný, což není vyloučeno, neboť nejsem geolog.
Kde vlastně ten Mars na obloze momentálně je? [Upraveno 06.8.2012 dodge]
Andy - 6/8/2012 - 14:09
Studování centrálního pahorku by mohlo být zajímavé z hlediska toho, že se tento pahorek skládá z hornin a materiálu, který pochází z hlubšího podloží samotného kráteru (až cca 10-ti násobku jeho hloubky). Takže nemusíme vrtat a můžeme rovnou studovat velmi hluboké (i když pravděpodobně šokově poškozené) části marsovských hornin .
dodge - 6/8/2012 - 14:19
Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
Agamemnon - 6/8/2012 - 14:34
citace:Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Tlama - 6/8/2012 - 14:41
tak jsem se schválně podíval co říká můj androidí slovník a hned pod tím je heslo curiositi killed the cat :-D zvědavost zabíjí - trochu oftopic,
Machi - 6/8/2012 - 14:47
citace:
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
Na to jsem před tím úplně zapomněl!
Ano, laboratoř. Ta Curiosity, ta MSL.
Ale překládat Curiosity do češtiny mi přijde podivné. Ano dalo by se to přeložit jako zvědavost (či zvídavost), ale je to asi stejné jako říct, že k ISS přiletěli kosmonauti ve "Svazu" a později přilétla zásobovací loď "Pokrok", následovaná americkým "Drakem".
A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".Agamemnon - 6/8/2012 - 14:47
citace:tak jsem se schválně podíval co říká můj androidí slovník a hned pod tím je heslo curiositi killed the cat :-D zvědavost zabíjí - trochu oftopic,
ja tu macku spominam uz 2 dni
edit:
citace:A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".
toto je uzasne
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
Tlama - 6/8/2012 - 14:58
citace:Tak, můj článek na aktuální téma zde:
TečkaCZ - Gratuluji NASA k přistání Zvědavosti na Marsu http://teckacz.cz/1216-Gratuluji-NASA-k-pristani-Zvedavosti-na-Marsu
Možná, že by tam přesto mohlo být přimíšeno pár faktů, kterých si v záplavě událostí zatím tady nikdo nevšiml...
ten sud piva se ti povedl, to mě dostalo na kolena :-D
derelict - 6/8/2012 - 15:03
citace:Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné...
Geologie je slozita veda. V pripade Marsu se zakladni charakteristiky nelisi od Zeme (geologicke jevy souvisejici s pohybem kontinentalnich desek a chladnuti jadra). V cem je vyrazna odlisnost - zanedbatelna eroze, patrne zadny vliv biosfery (vyloucit se ale neda), nepritomnost magnetickeho pole a s tim souvisejici nizka hustota atmosfery ....
Impaktni kratery maji obrovskou vyhodu pri zkoumani. Jednotlive vrstvy jsou sice casto pretaveny, muze u nich dojit i k dalsim zmenam souvisejicim s vysokymi tlaky a teplotami v okamziku narazu, ale na druhou stranu umozni proniknout hluboko do historie. Pravda, interpretace je narocnejsi, ale nemusite s sebou tahat nekolikrat delsi vrtnou soupravu. To znamena pro sondu dalsi hmotnost navic, vetsi energii, slozitejsi system. Uz takhle s tim byly problemy, ktere se nakonec resily odlisnym zpusobem pristani.
pospa - 6/8/2012 - 15:10
citace:Idea zkoumání geologické minulosti Marsu zkoumáním středového vrcholu impaktního kráteru se mi jeví jako podivné. To by ten vrcholek musel vzniknout usazováním a to pokud se jedná o impakt jistě nevznikl.
Davide, budeš se divit, ale je to přesně tak - podle dostupných dat ze všech sond, které studovaly kráter Gale ve všemožných pásmech vlnových délek, opticky, infra, atd, pořídili terabajty 2D i 3D obrázů v rozlišení až 25 cm/px, tato 5,5 km vysoká středová hora JE TVOŘENA RŮZNÝMI VRSTVAMI, patrně USAZENIN !
Přibližně 3 miliardy let v otevřené učebnici geologie.
Navíc, v přistávací elipse se nachází útvar zvaný aluvialní kužel/vějíř - vrstva usazenin v deltě vyschlé řeky.
Takže i kdyby byla středová hora nezajímavá, což rozhodně není, vydala by se Curiosity studovat tento "přízemní" útvar.
Andy - 6/8/2012 - 15:27
Zajímavé info Mirku. Dost dobře si nedokážu představit, jak může mít ten centrální pahorek zachované vrstvení (pokud ale není impaktního původu, tak jak tam vznikl?), ale on mi to určitě někdo posléze vysvětlí .
Jinak bych ještě dodal, že správně by se mělo říkat tvary, ne útvary . [Upraveno 06.8.2012 Andy]
pospa - 6/8/2012 - 15:32
citace:Jinak bych ještě dodal, že správně by se mělo říkat tvary, ne útvary .
Pěkné tvary má určitě tvoje partnerka
...ale v geologii se přece jen IMHO rozeznávají útvary, protože byly něčím/nějak utvořeny.
...
jak se tak dívám, tak se nám tu dnes celkem pěkně rozjel češtinářský koutek
To bude tím, že máme všichni obrovskou radost, že budem mít minimálně 2 další roky zajímavé debaty
[Upraveno 06.8.2012 pospa]
david - 6/8/2012 - 15:34
To je vskutku zajímavé. Vycházel jsem z úvahy, že prioritou by mělo být zkoumání usazenin vzniklých ve vodě, t.j. v nějakém jezeře, či zaplaveném kráteru a to směrem ke stopám života. Na Marsu, pokud nějaký život kdy byl zřejmě dedospěl k nějaké vyšší formě a jeho stopy by analogicky se Zemí měly být ve vrstvách pobřežních usazenin.Zdá se mi nepravděpodobné, že by zkoumaný kráter a jeho okolí bylo dlouhodobě zaplaveno vodou do výše 5 km, aby usazeniny stačily vytvořit několik km usazenin. Vrcholek ovšem mohla pozdvihnou nějaké podzemní geologická síla, obodobná pozemskému vrásnění, pak by ale jednotlivé vrstvy kopírovaly tvar středové hory. V každém případě se vskutku divím tomu, že středová a velice vysoká hora impaktního kráteru je tvořena usazeninami.
Andy - 6/8/2012 - 15:34
Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
pospa - 6/8/2012 - 15:39
citace:Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
Super, máme tu geologa!
Já jsem sice z jiného oboru, ale vždy jsem slyšel "geologické útvary". Tak to všichni průvodci vlastně říkali blbě!
Krásný den, ten 6. srpen - čas prozření!
Robert Cvikr - 6/8/2012 - 15:41
Já bych řekl že centální pahorek je bývalý ostrov uprostřed jezera vody-přítok by vysvětloval aluvialní kužel,delta řeky,na snímku v příspěvku pana Pospíšila
pospa - 6/8/2012 - 15:42
citace:Dost dobře si nedokážu představit, jak může mít ten centrální pahorek zachované vrstvení (pokud ale není impaktního původu, tak jak tam vznikl?), ale on mi to určitě někdo posléze vysvětlí.
Asi zkazím Tvé nadšení, jsem pouze geograf. Ale fyzický ...
jirka44 - 6/8/2012 - 16:09
citace:
citace:Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Zvědavá je sousedka, co vás špehuje z balkónu, zvídavý je váš synek.
Američani mají v jedné z pohádek postavičku Curious George. Kyž mi tak začali říkat, vysvětlili mi, že to není hanlivé Adolf nepřihlášený - 6/8/2012 - 16:27
Zvědavost je "inquisitiveness". Vozítko se samozřejmě jmenuje Zvídavost.
alamo - 6/8/2012 - 16:31
čo tak "vlezlost"?
Andy - 6/8/2012 - 16:36
Na unmannedspaceflights.com se objevila upravená fotka doplněná o barvy .
Mirek: Díky za odkaz, jen co budu mít chvíli, tak si to projdu podrobněji.
Adolf nepřihlášený - 6/8/2012 - 16:39
Základními výrazy pro vlezlý jsou "intrusive" a "obtrusive". Mají na to ale asi 10 dalších výrazů. To bych ale ponechal pro "výzkumné" prostředky Velkého bratra tady na domovské planetě.
yamato - 6/8/2012 - 16:41
mozeme ukoncit jazykove okienko a vratit sa na mars? planuje sa snimanie MRO pristavacej oblasti po pristati? Celkom by ma zaujimal vplyv pristavacich motorov na miestny raz krajiny
To je rozumné, zrovna tak bych uzavřel debatu o vhodnosti vybraného místa. Na planetě, kde byly podminky pro vznik života by též měly být podmínky pro jeho rozšíření v planetárním měřítku. Analogicky se Zemí, kde jsou stopy života od vrcholků hor přes pouště a polární oblasti až k mořským hlubinám a to jsem ještě neuvedl podpovrchové vrstvy pevnin a ostrovů by stopy event.mimozemského života na Marsu měly být též ve většině lokalit.
x - 6/8/2012 - 17:22
Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný (pokud by náhodou s něčím né tak podstatným byli problémy) úspěch mise doteď.
Byla by to opravdu šílená smůla - kdyby se proměnila ve statickou sondy byť schopnou velmi dlouhé doby práce intenzivní práce díky použitému zdroji.
Dugi - 6/8/2012 - 17:28
citace:Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný (pokud by náhodou s něčím né tak podstatným byli problémy) úspěch mise doteď.
Pokud se nepletu, tak poprvé by se měl rover dát do pohybu +/- týden po přistání.
pospa - 6/8/2012 - 17:31
citace:Nevíte, kdy se dozvíme, že je plně funkční - tedy kola se hýbou a lze tedy odjet a tím definitivně potvrdit v podstatě úplný úspěch mise doteď.
Aktivovat a otestovat všechny systémy roveru a vědeckého vyvavení bude trvat několik dnů až týdnů.
Není kam spěchat. Je to minimálně dvouletá mise, spíš násobně delší.
Naopak je třeba vše důkladně prověřit, že přežilo závěrečnou část přeletu a přistání.
Mobility system bude jen jeden z mnoha na seznamu. První protočení kol bychom mohli vidět někdy příští týden.
derelict - 6/8/2012 - 17:45
citace:Hmmm, já to beru z pohledu geomorfologie. A tam nám x-krát vynadali, když jsme řekli útvary.
Me take .. ;o)))
x - 6/8/2012 - 17:46
Chápu děkuji za informaci kdy se to bude asi vědět - vím to dobře, že to uvádí do chodu postupně - taky bych to testoval nebo i případně spouštěl postupně - nikdo neví co vše se mohlo přihodit.
Ale test pohybu - je jistě ten jeden z nejdůležitějších - jinak je to jen statická sonda což plně věřím, že se tak nestane.
Stejně jako jsem rád za ty 2 baterie co tam jsou - prostě jak zásoba energie na náročnější úkoly - tak zároveň i jako pojistka pokud by došlo k radikálnímu snížení elektrického výkonu. Vím jak funguje - jde tedy o možnou poruchu větší části termočlánku.
Takto s bateriemu může nějakou dobu schraňovat elektrikou energie a to realitvně předvídatelnou dobu (do další poruchy samozřejmě) a pak nějakou dobu podle množství energie jéct či plnit některé náročné úkoly.
A určitě se díky tomu dozvíme i o jeho případné úplné poruše - v bateriich bude jistě pořád dost energie (dokud budou funkční) aby to technikům odvysílal a ti se případně i snažili s tím něco udělat.
dodge - 6/8/2012 - 17:56
citace:
citace:
citace:Ještě k českému překladu jména sondy, myslím že správné slovo je Zvídavost, nikoliv pouhá Zvědavost.
toto ma zaujima som zvedavy
aky je v tom v cestine rozdiel?
Zvědavá je sousedka, co vás špehuje z balkónu, zvídavý je váš synek.
Američani mají v jedné z pohádek postavičku Curious George. Kyž mi tak začali říkat, vysvětlili mi, že to není hanlivé
Ano, zvědavá je drbna na pavlači, zvídavý je vědec při svém bádání.
pospa - 6/8/2012 - 17:57
Za 5 min začíná tiskovka, kde by měl být představen snímek přistávající MSL, zachycený kamerou MRO-HiRISE.
Plus další aktuality.
Ale samozrejme radsi pockat na oficialni potvrzeni.
dodge - 6/8/2012 - 18:08
citace:
citace:
MSL je zkratka pro Mars Science Laboratory, česky Martovská Vědecká Laboratoř, chcete-li Vědecká Laboratoř Marsu - tedy TA Laboratoř, ne TEN Laboratoř. OK?
Na to jsem před tím úplně zapomněl!
Ano, laboratoř. Ta Curiosity, ta MSL.
Ale překládat Curiosity do češtiny mi přijde podivné. Ano dalo by se to přeložit jako zvědavost (či zvídavost), ale je to asi stejné jako říct, že k ISS přiletěli kosmonauti ve "Svazu" a později přilétla zásobovací loď "Pokrok", následovaná americkým "Drakem".
A za II. světové války létali britové na "Supernámořních nevraživých lidech".
Na českých překladech cizích slov není nic podivného, je to naopak přirozené, někdy se uchytí český překlad jindy se zůstane u názvu v původním jazyce. Nikdy se ale neuchytily laické otrocké překlady, kdy překladatel nezná odbornou českou terminologii.
Diskuse o českém názvu je tedy zcela on-topic, každý ať si vybere sám, co se mu víc zamlouvá.
dubest - 6/8/2012 - 18:16
"každý ať si vybere sám, co se mu víc zamlouvá"
no nevím, pro mě jsou ty funkční rovery jasný, Opportunity a Curiosity, nikdy jsem nikoho neviděl napsat, že další rover Duch zapadl do písečné duny:-), počešťovat ta jména za každou cenu je ujetý
8 měsíců byl vlastně rover v jakési transportní bedně v ní absolvoval počáteční urychlení, dnes razantní zbrzdění, let na padáku a dopad " na své", to vše v poloze " skrčence". Je tedy třeba obrnit se trpělivostí, neb není třeba nic uspěchat.
yamato - 6/8/2012 - 18:31
dobre som zachytil ze na jednej z fotiek je nieco co by mohol byt skycrane?
To by tedy byla bomba.
A snímek z HiRISE je skutečně úžasný. Ale to byl nakonec i snímek Phoenixe.
martinjediny - 6/8/2012 - 18:51
citace:8 měsíců byl vlastně rover v jakési transportní bedně v ní absolvoval počáteční urychlení, dnes razantní zbrzdění, let na padáku a dopad " na své", to vše v poloze " skrčence". Je tedy třeba obrnit se trpělivostí, neb není třeba nic uspěchat.
Chlape, hovorime o stroji, nie zivocichovi, s ktorym treba sucitit.
Hlavnym obmedzenim je:
1/ opatrnost,
2/ opatrnost,
3/ vyrovnanie teplot
4/ opatrnost
5/ nizka moznost obojsmernej komunikacie
...
99/opatrnost
a na poslednom 100 mieste je technologicke zabehnutie pred uvedenim do oprevadzky.
"není třeba nic uspěchat", ale rover na vine nie jeAndy - 6/8/2012 - 20:37
MRO opět fantasticky! Ještě víc detailní snímek, než u Phoenixu! Jsem moc zvědavý na další snímky zbytků na povrchu.
yamato - 6/8/2012 - 20:39
mimochodom, curiosity predviedla, ako vysoke naroky vedu k inovaciam. Standardnym sposobom nebolo mozne dostat tonovy rover na mars, napriek tomu sa niekto odvazny rozhodol, ze on ho tam chce. Vysledok je bezprecedentny riadeny zostup a uplne novy sposob "zlanenia" nakladu na povrch.
Takze ak sa niekto pyta preco chceme poslat cloveka na mars, ked sucasne technologie umoznuju horkotazko poslat sondu, tak odpoved je: prave preto
Tedy je skutečně tak těžké pro novináře se zeptat ať už emailem nějakého odborníka nebo nakonec i zde (kde není třeba se ani přihlašovat), než napsat zase takovou blbost - Má definitivně potvrdit, nebo vyvrátit domněnku, že byl kdysi na Marsu život.
Agamemnon - 6/8/2012 - 21:02
citace:mimochodom, curiosity predviedla, ako vysoke naroky vedu k inovaciam. Standardnym sposobom nebolo mozne dostat tonovy rover na mars, napriek tomu sa niekto odvazny rozhodol, ze on ho tam chce. Vysledok je bezprecedentny riadeny zostup a uplne novy sposob "zlanenia" nakladu na povrch.
Takze ak sa niekto pyta preco chceme poslat cloveka na mars, ked sucasne technologie umoznuju horkotazko poslat sondu, tak odpoved je: prave preto
btw... skycrane a inovácia
na nsf prebehla rýchla debata ku tomu pristátiu s tým, že toto sa všeobecne nedá použiť a napr. sa to nedá použiť pre väčšie náklady a často je to nevýhodné aj pre náklady v triede tej cca 1t ako msl - závisí od požiadaviek na náklad a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
yamato - 6/8/2012 - 21:03
citace:
citace:mimochodom, curiosity predviedla, ako vysoke naroky vedu k inovaciam. Standardnym sposobom nebolo mozne dostat tonovy rover na mars, napriek tomu sa niekto odvazny rozhodol, ze on ho tam chce. Vysledok je bezprecedentny riadeny zostup a uplne novy sposob "zlanenia" nakladu na povrch.
Takze ak sa niekto pyta preco chceme poslat cloveka na mars, ked sucasne technologie umoznuju horkotazko poslat sondu, tak odpoved je: prave preto
btw... skycrane a inovácia
na nsf prebehla rýchla debata ku tomu pristátiu s tým, že toto sa všeobecne nedá použiť a napr. sa to nedá použiť pre väčšie náklady a často je to nevýhodné aj pre náklady v triede tej cca 1t ako msl - závisí od požiadaviek na náklad a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
[Edited on 06.8.2012 Agamemnon]
a je tam aj ze preco? podla sefa tymu MSL zvazovali vela moznosti, a toto bola ta "najmenej sibnuta" a evidentne funguje...
Agamemnon - 6/8/2012 - 21:06
citace:a je tam aj ze preco? podla sefa tymu MSL zvazovali vela moznosti, a toto bola ta "najmenej sibnuta" a evidentne funguje...
oni mali požiadavky na prach... alebo také niečo... klasické pristávanie ti rozvíri prach...
ale pozriem, že čo tam je na nsf vlastne napísané... nepamätám aký tam bol dôvodyamato - 6/8/2012 - 21:07
citace: a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
prach predsa ohrozuje kazdy hardware co chcete na mars polozit. MSL vazi jednu tonu a prach zvyreny jeho motormi predstavoval problem. Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
Agamemnon - 6/8/2012 - 21:10
citace:
citace: a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
prach predsa ohrozuje kazdy hardware co chcete na mars polozit. MSL vazi jednu tonu a prach zvyreny jeho motormi predstavoval problem. Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
napr. 20t habitat nemá zvonku citlivé prístroje a senzory? yamato - 6/8/2012 - 21:16
citace:
napr. 20t habitat nemá zvonku citlivé prístroje a senzory?
a co ked ma? meteostanica, radioaparatura, prechodova komora, ak je nahodou nafukovaci tak urcite nechceme urobit z vonkajsej vrstvy sitko na slizeAndy - 6/8/2012 - 21:16
Jsou venku další fotky! Ta hora je opravdu obrovská!
Andy - 6/8/2012 - 21:16
[Upraveno 06.8.2012 Andy]
Machi - 6/8/2012 - 21:18
Ale to jsem chtěl poslat já, tády tády dá.
yamato - 6/8/2012 - 21:18
jooo dalsie fotky, mnam mnam sem s nimi
ales - 6/8/2012 - 21:19
Ještě jedna (trochu zesvětlená) fotka z přední kamery HAZCAM. Centrální hora Mount Sharp.
Andy - 6/8/2012 - 21:20
Když tak koukám na ty kola, to natočení proti sobě asi dělá zkreslení rybím okem, že? Jsou všechny 4 kola nezávislé natáčení možná?
Machi: Promiň :-).
EDIT: A koukám, že Curiosity sebou se asi vážně ani nepohla/nesmýkla. A trochu prachu a "půdy" (regolitu) se dostala i do kol :-). [Upraveno 06.8.2012 Andy] [Upraveno 06.8.2012 Andy]
Machi - 6/8/2012 - 21:25
Pyramidová hora z Total Recallu!
Stačí když MSL dojede na to správné místo a spustí reaktor.
yamato - 6/8/2012 - 21:30
dnes rano sme videli jedno krasne vitazstvo ludskeho umu, sikovnosti, obetavosti a odvahy. Dakujeme vladovi, ze nam neustale predvadza aj protipol tychto vlastnosti, aby sme si ich vedeli vazit
poprosim mna aj toho fotosopistu do vladovin alebo do kosa.
Andy - 6/8/2012 - 21:38
Nevíte někdo, jaký je místní čas během pořízení fotky? Pozemský je 2012-08-06 06:23:34 UTC. Jen, že snímek je celkem tmavý (v originále), ale zároveň stín je docela ostrý. EDIT: Ale taky docela dlouhý... :-) [Upraveno 06.8.2012 Andy]
citace:Nevíte někdo, jaký je místní čas během pořízení fotky? Pozemský je 2012-08-06 06:23:34 UTC. Jen, že snímek je celkem tmavý (v originále), ale zároveň stín je docela ostrý. EDIT: Ale taky docela dlouhý... :-) [Upraveno 06.8.2012 Andy]
Jestli jsem se neseknul, tak by to mělo být v 16:07 LMST a Slunce v té době bylo 18.4° na obzorem.
Andy - 6/8/2012 - 21:51
Díky!
-=RYS=- - 6/8/2012 - 21:57
citace:
citace: a pre väčšinu nákladov je výhodnejšie štandardné pristátie (skycrane sa robil kvôli prachu)
prach predsa ohrozuje kazdy hardware co chcete na mars polozit. MSL vazi jednu tonu a prach zvyreny jeho motormi predstavoval problem. Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
Jak to ti Rusaci tenkrat s Lunochody vlastne mohli zvladnout?
A prece se povedlo a najezdilo mnoho kilometru.
A navic jestli se nemejlim, tak povrchova platforma slouzila jako mala stacionarni stanice (tusim tam byl seismograf a merak radioaktivity s teplotou).
Proste to meli vice vymakane nez ted MSL, kde horni "vypousteci" platformu, ktera mohla neste alespon meteostanici se seismografem a UHF TRX nechali rozmlatit o 200m dal o povrch, misto aby jemne pristala a pomoci FTV mnoho let vysilala udaje z povrchu jako stacionarni sonda.
Meli by se ucit od Rusaku s efektivnim vyuzitim vseho co "tam" leti... mam na mysli Lunochod.
Jak to ti Rusaci tenkrat s Lunochody vlastne mohli zvladnout?
A prece se povedlo a najezdilo mnoho kilometru.
A navic jestli se nemejlim, tak povrchova platforma slouzila jako mala stacionarni stanice (tusim tam byl seismograf a merak radioaktivity s teplotou).
Proste to meli vice vymakane nez ted MSL, kde horni "vypousteci" platformu, ktera mohla neste alespon meteostanici se seismografem a UHF TRX nechali rozmlatit o 200m dal o povrch, misto aby jemne pristala a pomoci FTV mnoho let vysilala udaje z povrchu jako stacionarni sonda.
Meli by se ucit od Rusaku s efektivnim vyuzitim vseho co "tam" leti... mam na mysli Lunochod.
porovnavat lunochod a MSL je jak porovnavat trabanta s BMW. Za prve, rusi nikdy ziadnu funkcnu sondu na mars nedostali, takze od nich by som sa urcite nic neucil. Pristat rover na mesiaci je o niecom inom, prach nie je vireny atmosferou. Navyse mesiac je kapanek blizsie, takze spojenie je o niecom inom a mohli si dovolit vysielat aj z pristavacej platformy.
Agamemnon - 6/8/2012 - 22:23
citace:Co by asi tak bolo pri 20t habitate? Okrem toho, skycrane umoznuje polozit naklad aj na nerovny povrch bez toho, aby sa naklonila samotna platforma s motormi. Co je asi vyhoda...
Question - How well does this landing method scale up? Is it suitable to land an occupied, man rated ascent vehicle?
odpoveď:
No, because it would interfere with the ascent vehicle. HonzaVacek - 6/8/2012 - 22:24
V místě MSL asi před deseti minutami vyšlo Slunce.
HonzaVacek - 6/8/2012 - 22:53
citace:Když tak koukám na ty kola...
No, a když já koukám na ta kola a povrch kolem nich, tak si říkám, že to položení MSL na povrch muselo být hodně šetrné.HonzaVacek - 6/8/2012 - 23:14
citace:oni mali požiadavky na prach... alebo také niečo... klasické pristávanie ti rozvíri prach...
Prach, jako primární důvod použití Skycrane se mi moc nezdá. Mars má atmosféru, a tak tedy i fouká vítr, který víří prach, takže za pár dní může být MSL obalená prachem. Ten hlavní důvod byl asi jiný. Nicméně se ukázalo, že i takhle šílený koncept přistání může fungovat.
Jinak srovnávat MSL a Lunochod.... no nevím. Hmotnostně jsou na tom sice podobně, ale tím to i končí. Měsíc oproti Marsu má slabší gravitaci, nemá atmosféru, jsou tu i jiné příletové rychlosti, v případě přistání na Měsíci je možné provádět "online" korekce přistávací fáze až do poslední chvíle, protože signálu tam a zpět to trvá necelé 3s, ale u Marsu v případě MSL to bylo skoro 28 min, atd.
Andy - 6/8/2012 - 23:22
Na unmannedspaceflight.com se objevilo pěkné panorama.
Honza Vacek: To ano. Nebo je povrch velmi pevný...? :-)
-=RYS=- - 6/8/2012 - 23:35
citace:
citace:
Jak to ti Rusaci tenkrat s Lunochody vlastne mohli zvladnout?
A prece se povedlo a najezdilo mnoho kilometru.
A navic jestli se nemejlim, tak povrchova platforma slouzila jako mala stacionarni stanice (tusim tam byl seismograf a merak radioaktivity s teplotou).
Proste to meli vice vymakane nez ted MSL, kde horni "vypousteci" platformu, ktera mohla neste alespon meteostanici se seismografem a UHF TRX nechali rozmlatit o 200m dal o povrch, misto aby jemne pristala a pomoci FTV mnoho let vysilala udaje z povrchu jako stacionarni sonda.
Meli by se ucit od Rusaku s efektivnim vyuzitim vseho co "tam" leti... mam na mysli Lunochod.
porovnavat lunochod a MSL je jak porovnavat trabanta s BMW. Za prve, rusi nikdy ziadnu funkcnu sondu na mars nedostali, takze od nich by som sa urcite nic neucil. Pristat rover na mesiaci je o niecom inom, prach nie je vireny atmosferou. Navyse mesiac je kapanek blizsie, takze spojenie je o niecom inom a mohli si dovolit vysielat aj z pristavacej platformy.
Nerozumime si.
Mluvim o technologii pristavaciho aparatu "vseobecne", nikoliv konkretne.
Co se tyce Lunochodu, tak ten pri pristavani taky rozviril prach, ktery je horsi nez ten Marsovskej.
To jestli je Mesic blize nebo ze je zde vyhoda 2.2s latence je neco jineho.
Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke.
Proste me zaujalo, ze Rusum platforma pristala cela a byla nastavena tak, ze mohla pristat i naklonena a to bez digitalniho CPU jen analogovy selzinovy radar napojeny primo na rizeni trysek.
Jinak srovnávat MSL a Lunochod.... no nevím. Hmotnostně jsou na tom sice podobně, ale tím to i končí. Měsíc oproti Marsu má slabší gravitaci, nemá atmosféru, jsou tu i jiné příletové rychlosti, v případě přistání na Měsíci je možné provádět "online" korekce přistávací fáze až do poslední chvíle, protože signálu tam a zpět to trvá necelé 3s, ale u Marsu v případě MSL to bylo skoro 28 min, atd.
Prostě oni to mohli pomalu online řídít ze Země.
A využití - prostě měli to jistě své rizika - více elektroniky an tom jeřábu - by jistě mohlo přiést problémy - třeba by se mohla omylem spustit ještě před přeseknutím lan - na měké přistání by určitě potřebovala další vlatní radiovýškoměr a pěkně to zarušit.
Machi - 7/8/2012 - 00:04
"Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke."
Měsíc je 1) energeticky výhodnější 2) Při podobném profilu motorického letu jako u Měsíce, by sonda zřejmě byla zničena atmosférou Marsu.
Takže je výhodné tu atmosféru spíše využít, když už tam je.
S čímž také souvisí konstrukce MSL a celého přistávacího aparátu. Vše se musí vejít do relativně malého aerodynamického modulu (zde se pojem kabina nehodí). Jinak počítám, že všechny důvody, proč použil tým MSL jako přistávací systém právě Skycrane, tady později dodá Mirek Pospíšil.
x - 7/8/2012 - 00:16
"Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke.
Proste me zaujalo, ze Rusum platforma pristala cela a byla nastavena tak, ze mohla pristat i naklonena a to bez digitalniho CPU jen analogovy selzinovy radar napojeny primo na rizeni trysek.
"
A ještě toto - proste to nějak zkusily a vyšlo to - pokud by to nevyšlo prostě by poslali další.
O zničení prvního kusu explozí rakety se taky nikdo nedozvěděl.
Prostě by se to jen celé utajilo a zkusilo jinak.
MSL si nemohlo dovolit moc riskovat - bylo velmi drahé a finnace na nahradní kus + start dle všeho v nedohlednu.
A pokud by se jednalo o statickou sondu chtěli by jí - tak jednoduší by byli upvenit jí na MSL - a sonda by se od něj sama odpojila - předtím co by vytáhla nožičky na nichž by dosedla na zem a přerušila nakonec i datový kabel a napájecí kabel z MSL - přeseknutí by stačilo.
MSL by odjel a sonda by na pokyn řídícího střediska roztáhla své panely - případně jiné složené vybavení a začala by plnit svuj program.
Zřejmě váhově nejlepší dle mne než zajistit náročné měké přistání jeřábu - nutnost o dost víc paliva na něm.
-=RYS=- - 7/8/2012 - 00:16
citace:Co jen toto zopkovat:
Jinak srovnávat MSL a Lunochod.... no nevím. Hmotnostně jsou na tom sice podobně, ale tím to i končí. Měsíc oproti Marsu má slabší gravitaci, nemá atmosféru, jsou tu i jiné příletové rychlosti, v případě přistání na Měsíci je možné provádět "online" korekce přistávací fáze až do poslední chvíle, protože signálu tam a zpět to trvá necelé 3s, ale u Marsu v případě MSL to bylo skoro 28 min, atd.
Prostě oni to mohli pomalu online řídít ze Země.
A využití - prostě měli to jistě své rizika - více elektroniky an tom jeřábu - by jistě mohlo přiést problémy - třeba by se mohla omylem spustit ještě před přeseknutím lan - na měké přistání by určitě potřebovala další vlatní radiovýškoměr a pěkně to zarušit.
Pristani obou Lunochodu/Lun bylo plne automaticke bez moznosti zasahnout. Posledni zmena sla provest 5minut pred pristanim.
Luny meli 5 analogovych radaru (4 sikmo dolu...do boku v uhlu 30st), detekovany pulsni signal reguloval tah trysek pomoci analogoveho multiplexu....vyhodnoceni signalu z radaru, prevedeni urovne S signalu na napeti a to nasledne vyhodnotil analogovy pocitac (selzinovy multiplexer) a sam reguloval privod paliva/okyslicovadla do trysek.
Je jedno jaka je gravitace. Me slo o princip technologie pristavani.
A navic ta pristavaci technologie umoznovala pristat na svahu do 18 stupnu.
Nepotrebovali zadny "cran", dokonce ta ridici elektronika reagovala rychleji, protoze byla analogova...vystup VCO-S metr prevodnik na napeti primo do multiMUXu co ridil hlavni motory + ridici trysky.
U CPU MSL sla prezvejkana data po RS485 do RAMky RADu a na zaklade toho RAD ridil delky pulsu motoru.
Bylo by zajimave kdyz by cran byl postaven tak, aby nasledne normalne pristal a pracoval jako stacionarni sonda. Mam tim na mysli ta ulozena data v CPU, ktera by mohla poslouzit jako zpetna vazba pro pristi pouziti cranu systemem analyzy dat z radaru+ovladani motoru.
RAD to totiz sice drzel v RAMce, ale postupne to mohl ukladat do EEPROMky z ktere by se to nasledne preneslo pres UHF ... Martansky orbit az k Zemi, kde by tato pristavaci data vyhodnotili a zanalyzovali.
x - 7/8/2012 - 00:21
"Bylo by zajimave kdyz by cran byl postaven tak, aby nasledne normalne pristal a pracoval jako stacionarni sonda. Mam tim na mysli ta ulozena data v CPU, ktera by mohla poslouzit jako zpetna vazba pro pristi pouziti cranu systemem analyzy dat z radaru+ovladani motoru. "
Pravděpodobě se jdená o omyl - co se psalo i na MEK - tak to řídilo MSL - po odesknutí kabelu to řídil chvíli jen přimitivní řídící zařízení - zřejmě jeden jednočip by na odlet zřejmě stačil.
Veškerá telemetrická data jsou na MSL dle mne - to byl ten procesor pro ten jeřáb.
x - 7/8/2012 - 00:33
"U CPU MSL sla prezvejkana data po RS485 do RAMky RADu a na zaklade toho RAD ridil delky pulsu motoru. "
Zde to píšete to jsem si nevšiml - zaujalo mne jaká data by tam měla bejt navíc - prostě MSL spočítalo jak dlouho se má který motor spustit a to tam poslalo - ten řídící systém prostě jen podle toho ten příslušný motor spouštěl.
Takto bych jako programátor(a to se jednočipy řízenými z PC zabývám soukromě)- postupoval prostě do toho bych pouštěl jen ty primitivní povely čílo motoru a na jaký tah či počet ms nkterou dobu má pracovat.
Prostě neočekávám, že by tam byla uložena nějaká data.
-=RYS=- - 7/8/2012 - 01:10
citace:"Mel jsem na mysli pouze system pristavani a pristavaci platformu.
Luna 17/21 mela 4.5t vahy a cele pristani bylo motoricke."
Měsíc je 1) energeticky výhodnější 2) Při podobném profilu motorického letu jako u Měsíce, by sonda zřejmě byla zničena atmosférou Marsu.
Takže je výhodné tu atmosféru spíše využít, když už tam je.
S čímž také souvisí konstrukce MSL a celého přistávacího aparátu. Vše se musí vejít do relativně malého aerodynamického modulu (zde se pojem kabina nehodí). Jinak počítám, že všechny důvody, proč použil tým MSL jako přistávací systém právě Skycrane, tady později dodá Mirek Pospíšil.
Vy o noze a ja o koze.
Psal jsem motoricke pristavani, tedy poslednich nekolik sekund.
Rekneme 40s.
MSL:
Cran motoricky sletava dolu, kus nad povrchem spousti rover a soucasne stale klesa do provozni vysky kdy se spusti rover az na povrch. Po dosednuti strih lan a odletnuti cranu.
Luna 17/21:
Misto Cranu je zde "podobna" platforma, ale na druhe strane...ze spoda roveru, takze rover je na zadech "Ruskeho cranu".
Cele je to motorove pristani bez "lan".
Ve vysce 50m se system zaveli "trochu zavravorat a pak srovnat" a diky zavravorani dosahnout bocni radary trochu dal aby si sahli za radarovy obzor pod sebou a trochu do stran a soucasne zjistily jestli dole neni velky kamen/krater/bocni svah nad 18stupnu, pokud tam takova prekazka je, tak se presunout o par metru smerem k rovnejsimu terenu (mene peaku v S-metru co ovlada bocni ventily trysek pres selziny-napetove VCO).
Logika vyberu...priorita...predni plac vhodny/nevhodny, pravy plac vhodny/nevhodny, levy plac vhodny/nevhodny, zadni plac vhodny/nevhodny. To byla logika vyberu vhodnejsiho terenu pokud analogovej CPU zjistil, ze vhodnejsich terenu je vicero.
A na zaklade toho zahajit posledni cast pristavaciho sestupu, nadale ridit hlavni motory podle vysky. Bocni radary zjistuji stupen svahu a podle toho seridi 2m nad terenem bocni trysky tak, ze se Luna mirne nahne po smeru "svahu" a soucasne se snizi vykon hlavnich motoru a Luna doseda.
Toto jsem mel na mysli, ze i bez cranu dokazali sednou i na mirny svah se systemem, kdy hlavni nosna plosina je pod roverem, tedy ze rover je na zadech plosiny.
Tedy nemluvime zde o atmosfere/gravitaci/padaku. Jen ten zaver bez padaku, ktery je principialne stejny na Marsu i Mesici ci na dalsich telesech Slunecni soustavy (mimo teles s velmi hustou atmosferou... Titan, Venuse).
Nic vic, nic min.
Takze zopakuji, Rusove toto zvladli pred 40 lety s tehdejsi analogovou technologii.
Co se tyce radia z Luny na Zem, tak sla nonstop telemetrie na 920MHz PSK-PCM/50W PA levotociva smerem k Zemi. Prijem byl o par MHz vedle.
Zachyceny signal na Krymu (70m parabola) osciloval, mzikove se menila uroven. Z toho se nedalo nic realneho efektivniho pouzit. Bylo to kvuli kmitum Luny od -50s pred pristanim az po +5s po pristani (srovnavali se teleskopicke nohy...kmity).
Pak byl signal rovnomerny.
To same obracene (logika veci), prijimac mel sice "jehlan-kuzel" antenu levotocivku nasmerovanou na Zem, presto by nedokazal vyhodnotit spravne signaly z Krymu (80kW PA linear ve vysilaci) kvuli mzikovym vypadkum a fazovym zmenam kvuli rychlym zmenam ve smerovani anteny. Dnesni technologie SDR+DSP-FFT si s tim dokaze poradit do 2ms (SDR-softwarove definovany prijimac, DSP-digitalne signalovy procesor, FFT-VF analyza signalu a jeho okamzite vyhodnoceni z mnoha naodrazenych signalu vcetne signalu seskladanych z mzikovych zmen urovne signalu a mzikovych zmen fazi....DSP-FFT dokaze zajistit vsechny radiove faze a to jich pri treba sirce 10kHz VF bandu pri PSK-BPSK modulaci muze byt realne 400-6000 za sekundu, GSM SDR prijimac ve vasem mobilu pri 200kHz siroke GMSK modulaci musi pri vasi prochazce po Praze1 ve stare zastavbe vyhodnotit az 16000 zmen za sekundu....jo mit realtimovou FFT pred 40 lety...).
Ja sam jsem si delal DDS/SDR TRX, kde DSP realtimovej vypocet mi delal CPU Motorola DSP 56001 (dnes Frescalle 56833 apod.) a rizeni celku Atmel 89c52 s 24c256 EEPROM jako ukladani dat a cfg.
Kdyz jsem vyvijel MW 10GHz datove pojitko, tak jsem pouzil 4x MC DSP 96002 a jako hlavni CPU Motorola 68332 (je v telefonech Motorola a taky v Commodore Amiga, ATARI ST/TT/F, Apple Quadra 950 ....vim, tam byl 68040/68060 http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Breezenet_Alvarion/MC68xxx.pdf, ale to je ten samej CPU jako 68332 (68030)/68EN360 (68060) jen ma navic riditelne i/o, jadro je stale stejne).
Derivaty obou CPU 68EL360 (Freescale tusim 58L862) a DSP 96002 (Freescale DSP "neco") jsou hlavnima CPU v radiostanicich MSL/Opy/Odyssey/MRO/Express/Phoenix (SDST General Dynamics) v UHF i X pasmu (http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/odyssey_telecom.pdf, strana 18...29 v PDF prohlizeci, poznamka cislo 16...16 In late 2001, this part of Motorola became part of General Dynamics.).
Pri QAM4096-OFDM (1 kanal-nosna 9.6kHz+ 200Hz na zacatku a na konci jako ochrana = 10kHz nosna OFDM, pri sirce 10GHz VO radiokanalu 28MHz je v obalce 28000 OFDM nosnych, kazda modulovana QAM4096 (obslehl jsem DVB-C2). Takze jeden radiokanal umel prenest okolo 450Mbps a protoze jsem pouzil 120st pootocenou fazy s trema polarizacema (ten samej kmitocet vysilanej ve 3 polarizacich...neco jako MIMO technologie), tak to umi prenest cca 1.2Gbps v jednom 28MHz radiokanalu (x3 pro kazdou pootocenou polarizaci zvlast).
Pri sdruzeni 2 radiokanalu (6 nosnych 28MHz) to umelo 2.2Gbps, to neumi ani Alcoma .
To je ten podstatny rozdil vuci dobam pred SDR/DDS radiotechologii, tehda se pouzivali jednoduche FSK derivaty modulaci. Pravda FSK se da demodulovat v jakemkolik zapraskanem radioprostredi, ale ty naroky na sirku pasma a vykon PA.
Bohuzel, kdyz jsem mel zakladni radiomodem odladeny, prisla nemoc a operace hlavy. Kdyz by to neprislo, tak by xChaos mel do sve ISP firmy nadherna pojitka (v pasmu 24GHz by to dokazalo prenest 10Gbps).
Ale to uz je offtopic, jen jsem chtel netechnikum alespon naznacit rozdil radiotechniky tehda a dnes a i pres to se tenkrat Rusum podaril husarsky kousek bez FFT vypoctu, jen s analogovym selzinem.
citace:"U CPU MSL sla prezvejkana data po RS485 do RAMky RADu a na zaklade toho RAD ridil delky pulsu motoru. "
Zde to píšete to jsem si nevšiml - zaujalo mne jaká data by tam měla bejt navíc - prostě MSL spočítalo jak dlouho se má který motor spustit a to tam poslalo - ten řídící systém prostě jen podle toho ten příslušný motor spouštěl.
Takto bych jako programátor(a to se jednočipy řízenými z PC zabývám soukromě)- postupoval prostě do toho bych pouštěl jen ty primitivní povely čílo motoru a na jaký tah či počet ms nkterou dobu má pracovat.
Prostě neočekávám, že by tam byla uložena nějaká data.
Mam na mysli to, ze dochazelo k rychlym zmenam v inercialnim tezisti a tim i rychlym zmenam v inercialnich datech v zavislosti na radarovych datech a toto vse ridilo delky pulsu raketovych motoru cranu.
Sice to bezelo v RAMce, ale fakt je...jak jsem na jednom foru vycetl, ze to system z RAMky ukladal do docasne EEPROMky a nasledne po pristani do nahral do flashky SSD, tyto data se udajne maji odeslat na Zem mezi prvnima vecma, aby se vyhodnotilo to jak sel "sestup" a jestli by to pro priste nechtelo jeste nejak upravit firmware pro pristavani.
Po preseknuti 6-ti ziloveho kabelu (silovka/COI/RS485) to musel prevzit nejaky "Atmel/PIC" v kterem jiz bezel nejaky program modifikovany po RS485 behem pristavani.
Jde mi o to, ze oni jen neco naemulovali (mensi gravitace nez na Zemi, bocni vetry, mzikove zmeny vykonu motoru v dusledku ruznych moznych zavad na ventilech/tryskach a tim mzikove vypoctena kompenzace regulace pulsu ostatnich motoru) a teprve ted to proslo ostrym pochodem. A podle meho by tato pristavaci data mohla byt docela dulezita z inzenyrskeho duvodu. Zkratka, aby zjistili o kolik se sekli pri vypoctene simulaci vuci realu pri pristavani. A z analyzovanych dat by slo zjistit v cem se "mylili" v simulaci a tak pripravit dalsi verzi pristavaciho fw pro dalsi lety nebo vytvoreni noveho pristavaciho sw treba ve vojenskem vyuziti. Uz timto se dostavaj vysledky kosmickeho snazeni (a pristavaci data budou asi prvni s mnohych dat, ktera teprve prijdou) do budouci praxe na Zemi. Mozna to budou vojaci pri autonomnim pristavani dronu kdekoliv na Zemi nebo pri lekarske dodavce leku pomoci "sanitnich dalkove rizenych dronu" nekde v horskem pasmu nejakemu pacientovi. Za normalnich okolnosti by vzletlo letadlo/vrtulnik a schozem by onen clovek dostal leky, ale pomoci zdravotnich dronu nemusi startovat helikoptera s drahym provozem.
Proto predpokladam, ze ta data paralelne zapisovali do EEPROMky s naslednym prepisem do provozni SSD flash pameti pro odeslani v pristi radiorelaci k Zemi.
Me osobne by ta data zajimala.
Machi - 7/8/2012 - 02:15
citace:
Vy o noze a ja o koze.
Psal jsem motoricke pristavani, tedy poslednich nekolik sekund.
Rekneme 40s.
MSL:
Cran motoricky sletava dolu, kus nad povrchem spousti rover a soucasne stale klesa do provozni vysky kdy se spusti rover az na povrch. Po dosednuti strih lan a odletnuti cranu.
Luna 17/21:
Misto Cranu je zde "podobna" platforma, ale na druhe strane...ze spoda roveru, takze rover je na zadech "Ruskeho cranu".
Skycrane by měl být hmotnostně výhodnější. Resp. kombinuje výhodu nízké hmotnosti, malé přistávací rychlosti a méně víří prach.
Nezanedbatelná výhoda je také ta, že MSL je hned koly na Marsu a nemusí sjíždět z žádné platformy. Nicméně hmotnostní výhoda je v tomto případě zřejmě klíčovým faktorem. Cokoliv těžšího by vyžadovalo nový typ padákového systému (současný stále vychází z programu Viking).
Více zde: http://tinyurl.com/bw364stMachi - 7/8/2012 - 02:27
Pokud jsem to správně spočítal, tak při programu Viking (což představuje do jisté míry, s přivřetím obou očí, ekvivalent Lun) bylo na Mars dopraveno 24,6% užitečného zatížení. U MSL by to mělo být 27,7%. Jedná se o poměr suché váhy landeru ke hmotnosti do atmosféry vstupujícího modulu.
david - 7/8/2012 - 06:34
Panu " Rysovi" : Sověti opravdu před 4O lety dokázali na Měsíci, který je " za humny " měkce přistát se svou sondou, ale američané tam stejným způsobem tehdy přistáli měkce několik let let před sověty a hned na první pokus, zatímco sovětům se to " povedlo" po sedmi neúspěších.Přirovnávat MSL k sovětským sondám či Lunochodu je dobrý, ale poněkud směšný pokus snížit triumf ameriky. Lunochod co do vědeckého vybavení byl srovnatelný, tak leda s někalikakilogramovým prvním americkým miniroverem na Marsu. Mimochodem o přistání na Mars se sověti pokoušeli mnohokrát a nikdy se jim to nepovedlo.Když už je řeč o tom co bylo, zajímal by mne a možná i další návštěvníky názor pana " Rysa" na údajný snímek povrchu Marsu ze sovětské sondy Mars-3, dle mého názoru je na něm šum přijímače,Dík.
david - 7/8/2012 - 06:46
Na Home Page MRO je nějaký snímek brzdícího štítu Curiosity.
citace:Panu " Rysovi" : Sověti opravdu před 4O lety dokázali na Měsíci, který je " za humny " měkce přistát se svou sondou, ale američané tam stejným způsobem tehdy přistáli měkce několik let let před sověty a hned na první pokus.
Vážený, jen pro přesnost:
sovětská Luna 9 přistála na Měsíci 3.2.1966
americký Surveyor 1 přistál na Měsíci 2.6.1966 (tedy o čtyří měsíce POZDĚJI, nikoli o několik let dříve a sami Američané tehdy prohlásili, že jsou úspěšným přistáním překvapeni).
david - 7/8/2012 - 08:48
Jenomže Luna-9 přistávala systémem " Ranger" nikoli systémem Surveyor, kdyby Luna 17 přistávala stejným systémem jako Luna.9, tak žádný Lunochod nemohla nést.Tady se právě názorně projevila technologické převaha otevřené společnosti. Američané postavili tři " mluvící míče" a bez ohledu na negativní výsledek ihned stavěli pokročilý systém Surveyor. Sověti aby dosáhli dalšího " kosmického vítězství" tvrdohlavě posílali jedem " mluvící míč" za druhým, až se to povedlo a v konstrukci přistávacího systému typu Surveyor zákonitě zaspali,nehledě na to že potřebovali opět několik pokusů, než Luna-16 měkce přistála.Mám ten dojem, že luna-16 přistála pět let po Surveyoru-1. Ale k tématu NASA uvolnil video z přistávání MSL.
PINKAS J - 7/8/2012 - 08:52
Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
Video animace z přistání. Těsně před koncem jde vidět spuštění kol :-). Podle snímků to vypadá, že celkem dost prachu se odfouklo do okolí, i když byly trysky poměrně vysoko na terénem. Možná proto se Curiosity vůbec nepropadla, protože vše "měkké" bylo odfouknuto.
A tady na snímku jde vidět i tepelný štít, který odfrčí na začátku videa.
Na unmannedspaceflight jeden z uživatelů (Walfy) podle obrázků z MARDI přibližně určil polohu Curiosity (a dofotošopoval jí do snímku z HiRISE - něco pro Vlada).
Také se tam spekuluje (Pando), zda toto, co se na snímku leskne, není přistávací část. Už aby se zapnuly ty HD kamerky :-).
david - 7/8/2012 - 09:09
citace:Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Technické údaje které uvádí pan " Rys" jsou nepochybně známkou jeho vysoké erudice v oboru,kdyby je uvedl při srovnávání sovětského systému PŘISTÁVÁNÍ NA MĚSÍCI s americkým systémem Surveyor, tak by byly zcela jistě hodny obdivu, ale pan "Rys" těmito nepochybně obdivuhodnými znalostmi podporuje svůj zcela scestný názor " že sověti již před 40 lety dokázali totéž co američané včera na Marsu" a to mi připadá účelové ke snížení velikosti amerického triumfu " za každou cenu".
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
citace:Někdo zde v diskusi uvedl, že přistání na Marsu je energeticky náročnější, než na Měsíci.
Tuto energetickou náročnost však nutno blíže rozebrat.
Úniková rychlost Měsíce je 2.380 m/s. Pokud přistává sonda z chodu (bez navedení na kruhovou dráhu) musí téměř takovou rychlost motoricky zbrzdit. Bude to o něco méně, vlivem přitažlivosti Země, ale stále na množství paliva a hmotu brzdícího stupně velmi náročné. Při přistání na Marsu Sky-crane začne pracovat při rychlosti 120 m/s. Tedy motorové přistání MSL je energeticky nesrovnatelně méně náročné ve srovnání s motorovým přistáním na Měsíci. Ovšem úniková rychlost Marsu je 5030 m/s. Tedy absolutní většinu brzdné energie zajišťuje brzdící štít a padák, což na rozdíl od Měsíce Mars umožňuje.
Technické údaje které uvádí pan " Rys" jsou nepochybně známkou jeho vysoké erudice v oboru,kdyby je uvedl při srovnávání sovětského systému PŘISTÁVÁNÍ NA MĚSÍCI s americkým systémem Surveyor, tak by byly zcela jistě hodny obdivu, ale pan "Rys" těmito nepochybně obdivuhodnými znalostmi podporuje svůj zcela scestný názor " že sověti již před 40 lety dokázali totéž co američané včera na Marsu" a to mi připadá účelové ke snížení velikosti amerického triumfu " za každou cenu".
Celkově by se tedy muselo přistání na Měsíci a Marsu porovnat hmotově: kolik hmoty tvoří přistávací stupeň a jeho palivo v porovnání k užitečnému nákladu (třeba Lunochodu). U přistání na Marsu kolik hmoty tvoří brzdící štít, vrchní kryt, padák s příslušenstvím a Sky-crane k porovnání k hmotě roveru.
Mohl by to někdo spočíst?
Ještě k vyjádření p. Davida na adresu p. Rysa: Pan Rys ve svých příspěvcích udává neuvěřitelné množství zajímavých technických informací, které většinou zde nikde nebyly dříve uvedeny. Pan David uvádí jen ideologický balast. Vždyť přece nikdo, ani pan Rys nesnižuje výkon MSL, jako (jak jsem již psal) technicky nejnáročnější experiment v dějinách kosmonautiky, kromě Apolla. To přece neznamená, že vše co bylo před tím bylo špatné, nebo primitivní. Je velmi zajímavé i porovnávat technické řešení tehdy a dnes pro dosažení podobného cíle jak udělal pan Rys a za to mu díky.
Omlouvám se svoji reakci jsem " zamotal" do původního příspěvku,začína slovy :Technické údaje ....
yamato - 7/8/2012 - 09:35
to video je paradne, vlastne prve svojho druhu uz sa tesim na plne rozlisenie, to bude pecka
MRO urobil len jednu fotku? Bolo by fajn vidiet kapsulu pocas reentry, alebo skycrane pri praci. To by bola zranica...
pospa - 7/8/2012 - 09:45
Houuly Mouuly
.... je 24 hodin od přistání nového robota na cizí planetě a máme k dispozici:
- perfektní spojení
- fungující sondu
- barevné video přistávacího manévru
- obrázek sondy sestupující na padáku
- kvalitní 3D pohled na okolí roveru vpředu i vzadu, od kol až po horizont
- určen přesný bod přistání, navíc na perfektním místě
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
Já jsem maximálně spokojen a velice si to užívám
Myslím, že HiRISE pořídila jen jednu fotku. Nevím, jak je naprogramovaná, ale těžko bude tak, aby snímala stejnou oblast během jednoho přeletu 2x těsně za sebou a kvůli jednomu snímku jí asi program neměnili. Navíc MSL během Skycrane/re-entry - to už je zase o chvíli později/dříve a MRO už byla o kus dál a HiRISE by musela natočit nekolmým směrem. Ale žranice by to byla! Navíc původní snímek má přes 500 MB, to asi chvíli trvá, než se to uloží atd. Nějaké focení sekvence asi prostě není dost dobře možné.
Ale to je pouze má spekulace, budu rád, pokud mě někdo opraví/doplní.
Mirek: Jo a na youtube si lidi stěžujou a konspirujou, že je k dispozici neHD video a jak je to možný... Achjo... [Upraveno 07.8.2012 Andy] [Upraveno 07.8.2012 Andy]
To je bomba, jako by to bylo foceno z vrtulníku ze 100 m a ne z družice na dálku ve stovkách km.
Přesněji 430 km.
Agamemnon - 7/8/2012 - 09:55
citace:Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
hmmm...
yamato - 7/8/2012 - 10:04
citace:
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
-curiosity pokusne navrta kusok zeme pod sebou a vytryskne voda
-prvy test mikroskopu odhali fosilie morskych rias
-na upati mount sharp sa najde vchod do jaskynneho systemu
napada ma vela veci pospa - 7/8/2012 - 10:09
citace:Když tak koukám na ty kola, to natočení proti sobě asi dělá zkreslení rybím okem, že? Jsou všechny 4 kola nezávislé natáčení možná?
Přední kola jsou natočena na 40° k sobě, aby se vešla dovnitř přeletové schránky a takto zůstala i pro přistání.
Ano, všechna 4 rohová kola se mohou nezávisle natáčet až o 360°.
citace: A koukám, že Curiosity sebou se asi vážně ani nepohla/nesmýkla. A trochu prachu a "půdy" (regolitu) se dostala i do kol :-).
Podle údajů z IMU (inerciální jednotka) byla vertikální rychlost dosednutí podle předpokladu 0,75 m/s (přesněji půjde určit až podle kompletní sekvence snímků z MARDI) a horizontální rychlost 0,04 m/s.
Půda/prach v kolech je to nejmenší. Bylo překvapivé, kolik prachu při dosednutí zvýřily proudy spalin z MLE. A to byly trysky 6 m nad povrchem. Dokážete si představit, co by to udělalo při jiném umístění motorů, třeba na paletě pod roverem?
Ze všech zatím dostupných fotek z kamer Hazcam, MARDI a MAHLI je patrné, že bude prachem pokrytý celý rover.
yamato - 7/8/2012 - 10:23
citace:Podle údajů z IMU (inerciální jednotka) byla vertikální rychlost dosednutí podle předpokladu 0,75 m/s (přesněji půjde určit až podle kompletní sekvence snímků z MARDI) a horizontální rychlost 0,04 m/s.
jak sa u nas na dedine vravi - right on the money
citace:
Ze všech zatím dostupných fotek z kamer Hazcam, MARDI a MAHLI je patrné, že bude prachem pokrytý celý rover.
tak ma napada ci by predsa len nebolo lepsie mat tie trysky pod roverom, nez virit prach a do toho spustat naklad...
pospa - 7/8/2012 - 10:24
citace:
-curiosity pokusne navrta kusok zeme pod sebou a vytryskne voda
metan by byl IMHO lepší
citace:
-prvy test mikroskopu odhali fosilie morskych rias
proč né rovnou čelist žraloka
citace:
-na upati mount sharp sa najde vchod do jaskynneho systemu
a z ní vyběhne tlupa lilipůtů v černých kápích a začne laserová přestřelka
Vikingy ale po přistání prachem pokryty nebyly, ani PL ? Někde jsem viděl fotografii srovnávající velikost kol všech dosavadních typů marsovských roverů, myslím že v obdobném poměru je i technologická a vědecky využitelná vyspělost.
pospa - 7/8/2012 - 10:28
Přesná poloha Curiosity :
4.5895 S, 137.4417 E
david - 7/8/2012 - 10:34
citace:Přesná poloha Curiosity :
4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
pospa - 7/8/2012 - 10:42
citace:
citace:Přesná poloha Curiosity :4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
V řádu několika málo km
Nevím přesně - 2, 3, 4 ?
Co je zajímavé a hlavně dost dobré, je přesnost s jakou určila místo přistání sama Curiosity, respektive její inerciální jednotka - chyba tohoto odhadu byla jen 160 metrů !!!
To je fantastická přesnost.
david - 7/8/2012 - 10:52
citace:
citace:
citace:Přesná poloha Curiosity :4.5895 S, 137.4417 E
Je známa vzdálenost od středu přistávací elipsy ?
V řádu několika málo km
Nevím přesně - 2, 3, 4 ?
Co je zajímavé a hlavně dost dobré, je přesnost s jakou určila místo přistání sama Curiosity, respektive její inerciální jednotka - chyba tohoto odhadu byla jen 160 metrů !!!
To je fantastická přesnost.
Zajímalo by mne, zda v průběhu brzdícího manévru využil řídící systém možnost využít vztlaku, resp zda byl nějak korigován let pokud byla sonda při přistávání " krátká, nebo dlouhá" ?
yamato - 7/8/2012 - 10:58
pokial som dobre zachytil, len velmi malo, zmena bola v radoch metrov za sekundu.
pospa - 7/8/2012 - 11:00
Fotka do učebnic dějepisu - MSL na padáku minutu před přistáním + padající tepelný štít.
Rozlišení 33,6 cm/px
Nosné šňůry padáku nejsou vidět, kvůli žlutohnědé barvě jejich materiálu Technora (Phoenix je měl bílé z Kevlaru)
yamato - 7/8/2012 - 11:14
k uspechu MSL treba priratat aj fakt, ze puzdro malo rozmery regulernej pilotovanej kabiny, tutiz mame prve data o zostupe takto velkeho telesa
cernakus - 7/8/2012 - 11:15
Na náhody moc nevěřím. To upravovali startovací okno MSL s ohledem na polohu MRO o 8 měsíců později a to se opravdu trefili na +- půlhodinku přesně? Aby MRO bylo zrovna nad MSL. Protože buď mají naprosto neuvěřitelně přesné načasování nebo photoshop...
Mirek Pospíšil:
Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo. [Upraveno 07.8.2012 cernakus]
Machi - 7/8/2012 - 11:22
Jakmile MSL odstartovala, bylo známo velmi přesně kdy přistane.
Pak stačí jen drobné úpravy dráhy MRO, aby to za 8 měsíců vyšlo.
V tom nevidím žádný problém. Ostatně byly takové úpravy oznámeny u Mars Odyssey, u MRO jsem info přehlédl, ale určitě je dělali také. Nedivil bych se, kdyby se dělaly i u dráhy Mars Expressu.
Machi - 7/8/2012 - 11:33
"Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo."
Ne takhle to nefunguje. Pokud vyfotíte snímek s rozlišením ~25 cm/pix, a jsou přítomny nějaké menší detaily, které ovlivní výrazně celkovou jasnost pixelu v kterém jsou obsaženy, pak vidět půjdou.
U lineárních objektů (lana) je pak navíc i mnohem snazší identifikace. Např. družice KH-8, které jinak měly nejlepší rozlišení kolem 10 cm byly schopné vyfotit i lana o průměru ~3 cm.
Civilní družice jsou schopné vyfotit značení na trávníku, i když je mnohem menší než teoretické rozlišení atd.
Pokud jsou ale lana hnědá nad hnědým podkladem, pak kontrast je velmi nízký a kamera je nezachytí. Ostatně to je princip maskování.
cernakus - 7/8/2012 - 11:46
citace:"Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo."
Ne takhle to nefunguje. Pokud vyfotíte snímek s rozlišením ~25 cm/pix, a jsou přítomny nějaké menší detaily, které ovlivní výrazně celkovou jasnost pixelu v kterém jsou obsaženy, pak vidět půjdou.
U lineárních objektů (lana) je pak navíc i mnohem snazší identifikace. Např. družice KH-8, které jinak měly nejlepší rozlišení kolem 10 cm byly schopné vyfotit i lana o průměru ~3 cm.
Civilní družice jsou schopné vyfotit značení na trávníku, i když je mnohem menší než teoretické rozlišení atd.
Pokud jsou ale lana hnědá nad hnědým podkladem, pak kontrast je velmi nízký a kamera je nezachytí. Ostatně to je princip maskování.
Prvně žil jsem v dojmu, že gambity používali záznam na film a omezení 10cm bylo dáno až podmínkami v laborce. Hirise to snímá na čip (tedy striktně omezené) a navíc komprimuje (což lze i na tom obrázku po vyhlazovací úpravě pozorovat). A za druhé, 10cm/3cm se mi přece jenom zdá jako lepší poměr než 20cm/1(?)cm. Barvu chápu, jen jsem se domníval, že nezávisle na barvě by prostě vidět nešly.
Machi - 7/8/2012 - 12:01
"Prvně žil jsem v dojmu, že gambity používali záznam na film a omezení 10cm bylo dáno až podmínkami v laborce."
(OT) Laborka už nehraje roli, důležitý je optický systém, kvalita filmu, kompenzace pohybu atd. To vše hraje svou roli. Proto také první KH-8 měly rozlišení jen asi ~0,5 metru a postupně jak se zlepšovala technologie a přesnost, se dostali až mírně pod 10 cm.
"A za druhé, 10cm/3cm se mi přece jenom zdá jako lepší poměr než 20cm/1(?)cm. Barvu chápu, jen jsem se domníval, že nezávisle na barvě by prostě vidět nešly."
3 cm jsem převzal z tabulek NIIRS. Kvalitní snímky z KH-8 byly kategorie NIIRS 9. To umožňuje identifikaci lan o průměru 2,5 - 7,5 cm. Ocelová lana mají nižší kontrast vzhledem k pozadí, než bílé šňůry padáku Phoenixe, proto je ten poměr horší. Navíc zde může hrát roli i způsob zpracování. Přece jen u digitálního záznamu si můžete hrát s kontrastem jak se vám zlíbí, u filmu je to trochu komplikovanější.
yamato - 7/8/2012 - 12:16
pani, odporucam stranky Thierryho Legaulta, absolutneho machra na hi-res fotky cez teleskop. Tam je pekne vysvetlene, ze rozlisenie je velmi zavisle na kontraste snimaneho predmetu a v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie.
Takze omacky o rozliseni 20cm a snurach 3cm su o nicom, take jednoduche to nie je.
Jan Bastecky - 7/8/2012 - 12:25
hezky clanek o MSL s peknou animaci "MSL communication in a minute":
citace:pani, odporucam stranky Thierryho Legaulta, absolutneho machra na hi-res fotky cez teleskop. Tam je pekne vysvetlene, ze rozlisenie je velmi zavisle na kontraste snimaneho predmetu a v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie.
Takze omacky o rozliseni 20cm a snurach 3cm su o nicom, take jednoduche to nie je.
Stránky Thierryho jsou zde: http://www.astrophoto.fr/
Samozřejmě, že to není jednoduchý problém, ale je to fyzika.
Pokud máte dost potřebných informací pak tohle - "v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie" není pravda.
A to s tou omáčkou jsem nepochopil. Bavili jsem se o reálných snímcích.
pospa - 7/8/2012 - 12:46
citace:Na náhody moc nevěřím. To upravovali startovací okno MSL s ohledem na polohu MRO o 8 měsíců později a to se opravdu trefili na +- půlhodinku přesně? Aby MRO bylo zrovna nad MSL. Protože buď mají naprosto neuvěřitelně přesné načasování nebo photoshop...
Mirek Pospíšil:
Nosná lana by snad nebyla vidět nezávisle na barvě, ne? Ta Hirise by teoreticky neměl vidět nic co má jeden z rozměrů pod 20cm. Takže to, že neuvidí lana, by mně nepřekvapovalo.
Žádné náhody, ale přesná choreografie.
NASA začala měnit oběžné dráhy MRO a MO na začátku března, tedy 5 měsíců před přistáním tak, aby obě družice přelétali nad Gale v době přistání MSL. Hlavně kvůli zajištění retranslace dat k Zemi.
I přes pečlivou přípravu byla podle HiRISE týmu šance na vyfocení sestupující MSL "jen" 60%, oproti 80% šanci stejného snímku u mise Phoenix.
Důvodem bylo to, že MSL byla z MRO focena více z vrchu, téměř z nadiru (užší záběr), kdežto Phoenix byl snímán mnohem více z boku (zachycen širší pruh povrchu.
Jak byly, nebo nebyly vidět bílé padákové šňůry u Phoenixe můžete posoudit sami na tomto snímku.
citace:
Stránky Thierryho jsou zde: http://www.astrophoto.fr/
Samozřejmě, že to není jednoduchý problém, ale je to fyzika.
Pokud máte dost potřebných informací pak tohle - "v praxi sa prakticky neda presne urcit, co este zachytite a co uz nie" není pravda.
A to s tou omáčkou jsem nepochopil. Bavili jsem se o reálných snímcích.
lenze v praxi nikdy nemate dost potrebnych informacii, takze vysledok je vzdy len plus-minus napr. viete parametre optiky, rozmer pixelov, farbu a kontrast ciela - ale neviete kvalitu ovzdusia cez ktore snimate. Pri hi-res snimkach moze najmensi detail urobit velky rozdiel.
Takze z tohto pohladu je aj diskusia o teoretickom rozliseni viacmenej teoreticka, a to som myslel tou omackouMachi - 7/8/2012 - 13:09
Yamato, vysvětloval jsem proč na jednom snímku lana vidět jsou a na druhém ne. O nic jiného nešlo. Výsledek plus-minus máte ve vědě vždy. Nic nezměříte absolutně přesně.
yamato - 7/8/2012 - 13:18
machi, reagoval som skor na cernakusa, nie na teba
zda sa ze curiosity je milacik verejnosti kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
Pavel Toufar - 7/8/2012 - 13:21
Dovolte mi zde drobnou poznámku:
Včera, když vše klaplo, měl jsem velkou radost i proto, že v akci: http://marsparticipate.jpl.nasa.gov/msl/participate/sendyourname/
jsem díky laskavosti NASA poslal s Curiosity na Mars jména těch, které jsem měl tu čest osobně poznat, kteří se ke mně chovali neobyčejně přátelsky a velice mi pomohli, a kteří měli s vesmírem, dobrodružstvím i romantikou mnoho společného:
prof. Pešek, dr. Malina, prof. Kopal, dr. Souček a L.M.Pařízek... a ještě několik dalších, které mnozí z Vás nepochybně také znají a stejně jako já si jich váží.
Jsem rád, že tam jsou jejich jména spolu se jmény Raye Bradburyho, Carl Sagana a dalších. pt
Agamemnon - 7/8/2012 - 13:24
citace:kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
feri
Conquistador - 7/8/2012 - 13:27
citace:Houuly Mouuly
.... je 24 hodin od přistání nového robota na cizí planetě a máme k dispozici:
- perfektní spojení
- fungující sondu
- barevné video přistávacího manévru
- obrázek sondy sestupující na padáku
- kvalitní 3D pohled na okolí roveru vpředu i vzadu, od kol až po horizont
- určen přesný bod přistání, navíc na perfektním místě
Aaach, můžeme si přít ještě něco víc?
Já jsem maximálně spokojen a velice si to užívám
To všeci... Je to užasný pocit, já žádné přistaní na Měsici nezažil - Apollo, Lunochod (pokud nepočitáme dopady v posledních létech), defakto jsem si ani díky svému mládí neužil start Energie atd.
Ale něco takového zažít jako je MSL, je užasné... Osobně bych byl rád kdyby NASA oznámila stavbu druhého kusu "Advanced" MSL s vybavením které se z časových a jiných (fin.) důvodu na Curiosity nedostalo, zkrátilo a zlevnilo by to vývoj a možná i délku stavby....
zda sa ze curiosity je milacik verejnosti kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
Ale to neni vubec spatny napad ... co pri podobnych prilezitostech se sejit v restauraci s projektorem, internetem a udelat "welcome party" ? Na Vaclavak to asi nebude, ale hospudka tak 50 lidi by sla ;o)
Conquistador - 7/8/2012 - 13:43
citace:
citace:machi, reagoval som skor na cernakusa, nie na teba
zda sa ze curiosity je milacik verejnosti kurnik fakt to chce nejaku prezyvku...
Ale to neni vubec spatny napad ... co pri podobnych prilezitostech se sejit v restauraci s projektorem, internetem a udelat "welcome party" ? Na Vaclavak to asi nebude, ale hospudka tak 50 lidi by sla ;o)
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
Machi - 7/8/2012 - 13:45
A co Maruška?
Podle Marie Curie(osity).
Machi - 7/8/2012 - 13:47
citace:
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
A co Ostrava (planetárium), do Ostravy se snadno dostanete jak z Čech, tak ze Slovenska.
Conquistador - 7/8/2012 - 13:55
citace:
citace:
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
A co Ostrava (planetárium), do Ostravy se snadno dostanete jak z Čech, tak ze Slovenska.
Super! jako Ostravak jsem jenom pro.. já Ostravu nenapsal z důvodu... nooo aby to nevypadalo že se mi nikam nechce jet... (a Pražáci tu neradi jezdi, páč zde jde vidět že se někde ještě reálně maká - tuto poznámku berte s humorem)
Ale na planetáriu Johana Palisy by to šlo, je tam bezva přednáškový sál zrekonstruovaný pro cca 50-100 lidí, spát by se mohlo i na kolejích VŠB kde to znám, je to defakto co by kamenem dohodil od planetária.
[Upraveno 07.8.2012 Conquistador]
alamo - 7/8/2012 - 13:56
prezývka?
"Marťan Marvin"?
derelict - 7/8/2012 - 13:58
citace:
citace:
citace:
A musí to být v Praze... co tak ve Valmezu (pro neznalé Valašské Meziříčí) na hvězdárně... pač Praha je pro bratry Slováky celkem daleko....
A co Ostrava (planetárium), do Ostravy se snadno dostanete jak z Čech, tak ze Slovenska.
Super! jako Ostravak jsem jenom pro.. ja Ostravu nenapsal z důvodu... nooo aby to nevypadalo že se mi nikam nechce jet )...
Ale na planeteriu Johana Palisy by to slo, je tam bezva prednáškový sál zrekonstruovaný pro cca 50-100 lidí, spát by se mohlo i na kolejich VŠB kde to znám, je to defakto co by kamenem dohodil od planetária.
Dnesni doba umoznuje udelat i "virtualni" akcit - cast Pha, cast Ova, cast Valmez ... a dalsi mista. Ale prece jen, osobni setkani je osobni setkani. Ten Valmez je klasika. Ale jen kdyz tam budou
NASA přidává videokameru k dalšímu marsovskému roveru 
[Upraveno 06.8.2012 Andy]
