První mise programu Aurora Exploration Programme agentury ESA.
Cíle: hledání důkazů minulého či současného života na Marsu, sledování horních vrstev atmosféry, analýza fyzikálních charakteristik povrchu a interiéru planety Mars.
Vybaven 11 vědeckými přístroji a nástroji
Plánovaný start: listopad 2013
Plánované přistání: září 2014
Nominální životnost vozítka: 180 solů
V současné době probíhá vývoj a testování vědeckého vybavení.
Model roveru (koncept fáze B1) představený na air show ILA 2008 v Berlíně:
Teraz už má vážiť 5 ton a to bez komunikačnej družice. Má mať preletový modul, ktorý ho najprv navedie na dráhu Marsu a až po povolení ho spomalí k pristátiu. Navyše bolo pridané ďalšie vedecké vybavenie a to do jeho pristávacieho modulu. Šart 2013 pomocou Ariane-5 a v zálohe ostáva Proton. Zvládnu takýto projekt Európania?
Zvládnou, pokud to budou mít finančně zajištěné. Spojení s NASA je logické, Ariane 5 vynese víc než potřebují, takže je rozumné využít plnou nosnost. Hmotnostní rezervy díky nosnosti Ariane 5 výrazně pomůžou ve finální fázi vývoje, kdy buď roste hmotnost, nebo cena. Pro navedení na orbit by mohli využít aerocapture, ale motorický systém je jednodušší a spolehlivější (vzhledem k proměnlivosti atmosféry Marsu).
Jaro - 2/4/2008 - 13:20
No, nevadia mi spoločné projekty, ale toto sa mi zdá trochu priživovanie. Je to obrovský a dlhoročný projekt a ESA mohla k tomu mať zodpovednejší prístup, teda vlastnú komunikačnú družicu, vyslanú napríklad v 2011, prípadne i s nejakými vedeckými úlohami, veď nič také nemajú v pláne. Oni namiesto toho napchali ďalšie prachy do rovera. Čo ak sa Mars Express a Mars Odyssey odmlčia po vzore MGS a MRO a Mars Science and Com. Orbiter budú vyťažené od MSL, keď sa ho teda podarí poslať? Aj keď i teraz sú obsluhované dva rovery...
pospa - 12/8/2008 - 10:56
...
Vybaven 11 vědeckými přístroji a nástroji
...
Plánované přistání: září 2014
...
Opravuji:
celkem 23 přístrojů
Rover - Pasteur payload = 12 instrumentů (16,5 kg)
Lander - Humboldt payload = 11 instrumentů (8,5 kg)
Plánovaný vstup na orbit Marsu: říjen 2014
Plánované přistání na severní polokouli: září 2015
Na misi zatím participuje 535 vědců z 21 zemí.
Z čr zatím nikdo - to je výzva.
Jako člen esa bude čr "vlastnit" 1/18 roveru a landeru! [Upraveno 14.8.2008 poslal pospa]
Po neúspěchu Beaglu je to dost velké sousto, potvrdilo by to DRUHÉ místo Evropy hned za USA / ve výzkumu Marsu /.
admin - 12/8/2008 - 12:14
Beagle 2 byl ale čistě britský podnik, nikoli evropským(ve smyslu ESA). Ale jinak je fakt, že úspěšný ExoMars by byl pro Evropu vyznamenáním.
alamo - 12/8/2008 - 23:17
ehm... ehm...
financie?
budú? nebudú? (´tuk, ťuk na drevo)
pospa - 13/8/2008 - 09:56
citace:ehm... ehm...
financie?
budú? nebudú? (´tuk, ťuk na drevo)
Na projektovou fázi B2 (02/2008 - 12/2008) vyčlenila rada programu Aurora částku 80 mil EUR.
Během této fáze probíhají finální jednání s průmyslovými subdodavateli, tvorba konečných dizajnů vědeckého vybavení, tvorba podkladů pro schválení stavby sondy.
V září tohoto roku mají průmysloví partneři dodat ESA konečné cenové nabídky na subdodávky a toto má projednat Rada ministrů členských států ESA v listopadu 2008 a odsouhlasit konečný rozpočet.
V roce 2005, kdy byl projekt schválen byl výhled nákladů 500 - 800 mil EUR. V květnu 2008 se celkové náklady na projekt odhadovaly na cca 1 mld EUR.
[Upraveno 13.8.2008 poslal pospa]
Adolf - 13/8/2008 - 10:31
citace:
PS: teda pokud jsem si správně přeložil 1 billion ueros :-)
- v US angličtině to znamená 1 miliarda, tj. 10^9
- v GB angličtině to znamená 1 bilion, tj. 10^12 [Upraveno 13.8.2008 poslal pospa]
Bilion nám tvrdily české učebnice Angličtiny, že je v GB Angličtině 10^12 jako u nás, a že používají výraz miliarda. Ve skutečnosti tyto významy zanikaly tak zhruba ve 20. letech 20. století. Používají už dávné stejné číslovky jako v US.
Tisíc miliard je € je suma vpravdě astronomická. Poněkud mimo na realistické rozpočty kosmických programů.
pospa - 13/8/2008 - 10:40
citace:
PS: teda pokud jsem si správně přeložil 1 billion ueros :-)
- v US angličtině to znamená 1 miliarda, tj. 10^9
- v GB angličtině to znamená 1 bilion, tj. 10^12
Bilion nám tvrdily české učebnice Angličtiny, že je v GB Angličtině 10^12 jako u nás, a že používají výraz miliarda. Ve skutečnosti tyto významy zanikaly tak zhruba ve 20. letech 20. století. Používají už dávné stejné číslovky jako v US.
Tisíc miliard je € je suma vpravdě astronomická. Poněkud mimo na realistické rozpočty kosmických programů.
Nový řiditel Italské Kosmické Agentury (ASI) Enrico Saggese oznímil minulý týden na Mezinárodním Kosmickém Kongresu změnu v kosmických prioritách Itálie. Na popud premiera Brlusconiho má být zmenšen podíl financí, tekoucích do mezinárodních projektů, na úkor navýšení investic do národních kosmických aktivit Itálie.
Itálie je hlavním podílníkem na projektu ExoMars. Existuje reálná hrozba jeho ukončení, jelikož další strany zřejmě nedokáží snížení italského rozpočtu kompenzovat.
No, tak toto je obrovská slabina organizácie ESA. Ako možno dokáže jedna krajina zmeniť osud takej misie ako je vlajková expedícia ESA k Marsu...
Mirek Pospíšil - 9/10/2008 - 12:05
citace:No, tak toto je obrovská slabina organizácie ESA. Ako možno dokáže jedna krajina zmeniť osud takej misie ako je vlajková expedícia ESA k Marsu...
Kdyby jedna krajina, on je to jeden chlap....
Ale když si člověk vzpomene jak (ne)probíhal projekt Galileo, tak se ani moc nediví. Převážně impotentní způsob rozhodování evropských institucí ani jinou možnost nedává... Jaro. - 18/10/2008 - 14:28
citace:...Naprojektovali supermisiu, ktorá je teraz z finančného hľadiska veľmi ťažká, aby sa dostala do vesmíru. Kde žijú ti projektanti a vedci?
Projektanty a vědce bych nevinil, spíš evropskou socanskou politiku, která bude radši strkat miliardy do zemědělských subvencí a živení tisíců úředníků v Bruselu, než do vědy a výzkumu ....
Eh, darmo mluvit !
Falešný Anonym - 18/10/2008 - 22:59
citace:...Naprojektovali supermisiu, ktorá je teraz z finančného hľadiska veľmi ťažká, aby sa dostala do vesmíru. Kde žijú ti projektanti a vedci?
Těžko to posoudit v tomto jednotlivém případě, ale zdá se mi, že z hlediska rentability vynaložených nákladů by mělo být co nejvýhodnější posílat mise co nejdražší. Doprava mise k cíli je velice drahá. Výnosy z mise ale tvoří teprve ta sonda. Měli bychom tedy do těch hrozných prachů, které stojí doprava na Mars, nacpat co nejvíce peněz jen uveze do sondy. Pokud dokážeme naplnit sondu hodně miliony výnosných investičních prachů, bude rentabilnější - tedy jedno € či $ do ní investovaný výnosnější, když bude poměr cen sonda/nosič co nejvyšší. Kdybychom chtěli uspořit na cestách na Mars, mělo by to být spíš v množství misí než v jednotkové ceně sondy.
Áda Falešný Anonym - 18/10/2008 - 23:07
citace:Kdyby jedna krajina, on je to jeden chlap....
Ale když si člověk vzpomene jak (ne)probíhal projekt Galileo, tak se ani moc nediví. Převážně impotentní způsob rozhodování evropských institucí ani jinou možnost nedává...
Zajímavé tady je, že ten jeden chlap, který ale přeci jen v ofektivním nakládání s penězi něco ví, na rozdíl od většiny politiků, ty prachy nestahuje z kosmonautiky jako takové. Celkem to tedy zní jako: "Jsem ochoten na tohle prachy dávat, ale ne do takto neefektivního podniku." Na druhou stranu, jaké jsou vlastně italské kosmické aktivity?
Áda
Mirek Pospíšil - 21/10/2008 - 09:00
Takže malé shrnutí:
Projekt ExoMars byl minimálně od Listopadu 2001 součástí programu Aurora
Po úvodních studiích byli vybráni hlavní kontraktoři v r. 2006
Původní rok staru 2011 byl posunut na 2013
Letos se start znovu odsouvá na 2016 s tím, že má ESA zajistit větší finanční podíl Ruska a USA aby to Evropu stálo míň než 1,2 mld EUR.
Věří ještě někdo z Vás, že s takovýmto přístupem na Mars něco evropského vůbec odletí?
Já o tom začínám vážně pochybovat...
Ervé - 21/10/2008 - 10:49
No, uvidíme. Podle mně nechtějí konkurovat MSL (když pořád hrozí odklad), spíše využít jeho zkušeností a získat peníze i od ostatních, při zapojení NASA nebudou moctjednotlivý politici tak kličkovat. ExoMars by pak byl nástupcem MSL v době, kdy logicky většina peněz NASA půjde na let na Měsíc.
Jaro. - 21/10/2008 - 13:28
Ja začínam mať vážne pochybnosti - nie že by nemalo poletieť nič, ale tak skoro to nebude - veď stačí už iba jedno posunutie a misia sa prakticky zrealizuje až v dvadsiatych rokoch (pokiaľ sa nemýlim, tak trajektória letu, ktorú uvažovali na 2013 spolu s čakaním na orbite mala za následok pristátie až v 2015). Už keď na ňu schválili peniaze v 2005, tak som si hovoril, že to majú kopu času do 2011 pripraviť všetko v pohode a presun na 2013 bol pre mňa absolútne nepochopiteľný a obrovský šok. Pochopil som ho až keď predstavili tu finálnu koncepciu, oni namiesto aby sa posnažili vypustiť to v 2011 do nej len pchali a pchali až sa minuli všetky peniaze a ešte skoro nič nemali (no niečo ano - nejake vyvinuté podvozky a tie airbagy...). Toto najnovšie posunutie som ešte stále nestrávil. A to nehovoriac o tom, že vyhodili Solar orbiter a zistili, že ani Bepi Colombo sa nezmestí na Soyuz...
Mirek Pospíšil - 31/1/2009 - 01:30
Představitelé francouzské CNES 28.1.09 oznámili, že projekt ExoMars by měl být podstatně zmenšen a to co nejdříve...
... i když...
raději projekt okleštit a dovést k realizaci než ho pořád posouvat do budoucnosti a nikdy na Mars nic evropského neposlat...
Ale i tak, myslíte si někdo, že se za současné krize v Evropě vzchopíme aspoň na 50% variantu původního plánu (23 přístrojů) ?
Ervé - 2/2/2009 - 11:18
Copak Proton má větší nosnost k Marsu než Ariane 5? Taky je jasné že Francouzi nechtějí přijít o peníze za start, jsem spíš pro mírnou redukci než pro překopání celého programu.
Pinkas J - 2/2/2009 - 12:48
Quote: Copak Proton má větší nosnost k Marsu než Ariane 5?
-----------------------------------------------------------------
To asi nemá, ale nosnost ovlivňuje jiné hledisko: Oběžná rovina Marsu kolem Slunce je přibližně stejné, jako rovina oběhu Země – ekliptika a sonda tedy musí letět v této rovině. Jelikož osa Země a tedy rovina rovníku má sklon k ekliptice, nemůže dle mého názoru Ariane 5 vypouštět sondu v rovině rovníku, ale se sklonem odpovídajícím sklonu zemské osy, tedy se eliminuje její značná výhoda oproti Protonu ve vypouštění satelitů na GO. Mám pravdu ?
David - 2/2/2009 - 17:07
Kdyby Nasa tvrdohlavě nesypala peníze již deset let do " černé díry", bylo by na všechny projekty víc než dost.
Jiří Hošek - 2/2/2009 - 20:53
citace:Kdyby Nasa tvrdohlavě nesypala peníze již deset let do " černé díry", bylo by na všechny projekty víc než dost.
ExoMars je evropský program.
Ervé - 3/2/2009 - 08:04
David myslí ISS. Pokud by se zrušila, peníze by nešly do nepilotované kosmonautiky, ale malá část do vědy všeobecně a většinu by spotřebovali politici na populární věci.
Pokud jde o Proton, ten startuje z Tjuratamu, takže při snížení sklonu dráhy z 51 na 23° (sklon osy k ekliptice) jsou ztráty mnohem větší než při nárůstu z 5° (Kourou) na 23°, nemluvě o výkonnějším kyslíkovodíkovém stupni Ariane 5. Pravdou ale je, že lety k planetám využívají prostorově odlišné dráhy, takže si tím nejsem jistý.
Jiří Hošek - 3/2/2009 - 21:35
citace:David myslí ISS.
To vím, a proto jsem odpověl ve smyslu, že evropský ExoMars netrpí v důsledku US financování ISS (nijak to nesouvisí). Zdá se, že David schválně spamuje různá témata svým odporem k ISS.
Jaro. - 7/2/2009 - 23:27
citace:Představitelé francouzské CNES 28.1.09 oznámili, že projekt ExoMars by měl být podstatně zmenšen a to co nejdříve...
Záver je teda taký, že v období 2006-2008 boli obrovské peniaze minuté na ExoMars minuté zlým spôsobom a keby neboli projekt nafukovali mohlo byť za ne hotovo oveľa viac (v zmysle menšieho a menej ambicióznejšieho projektu). Alebo nie?
pospa - 9/3/2009 - 14:18
Report o aktuálním stavu příprav prezentovaný 3.3.2009 na 20. setkání MEPAG (Mars Exploration Program Analysis Group)
NASA Planetary Division se v těchto dnech rozhodla o účasti na projektu ExoMars (zatím) za 6,6 mil USD.
Data z přístroje LaRa (Lander Radio-Science) budou na Zemi zachycována a přenášena pomocí sítě radiových antén NASA DSN (Deep Space Network).
leemer - 5/5/2009 - 18:00
citace:NASA Planetary Division se v těchto dnech rozhodla o účasti na projektu ExoMars (zatím) za 6,6 mil USD.
Data z přístroje LaRa (Lander Radio-Science) budou na Zemi zachycována a přenášena pomocí sítě radiových antén NASA DSN (Deep Space Network).
No to bude muset NASA trosku pritlacit casem a doufam ze pritlaci nebo se zapoji Roscosmos nebo CSA, jinak to asi ESA nedokaze postavit. Aspon co vim, tak posledni odhady na misi ExoMarsu jsou kolem 1,5 mld. euro.
pospa - 16/6/2009 - 09:03
Ředitel ESA Jean-Jacques Dordain oznámil na Paris Airshow 2009, že z finančních důvodů je ESA nucena z výbavy mise ExoMars 2016 vyškrtnout statický soubor vědeckého vybavení - Humboldt payload, umístěný v přistávací plošině roveru. Toto vybavení mělo dlouhodobě sledovat počasí v místě přistání a studovat seismické aktivity planety.
30.6.2009 má být v Plymouthu (UK) podepsána dvoustranná předběžná dohoda (LOI) o trvalé spolupráci NASA a ESA při výzkumu Marsu.
Podíla NASA na ExoMarsu by měl být ve formě nosiče (raketa Atlas) a pravděpodobně i meziplanetárního přeletového stupně a orbiteru, zajišťujícího přenos dat po dobu činnosti roveru Pasteur na Marsu.
Recipročně se potom počítá s evropskými investicemi do budoucích Mars projektů NASA.
Doteraz pridávali a pridávali, teraz budú uberať a uberať...To naozaj nikto nie je zodpovedný za to, že dovolil cenu vytlačiť najprv na 1,2 miliardy a teraz ju musia stlačiť dole, lebo im na to nedajú európske štáty peniaze. Niekto vo vedení projektu to podľa mňa zle odhadol a mal by byť za to postihnutý. Veď hromada peňazí daná na projekt vyšla nazmar...Ešte sa budeme smiať, keď nakoniec poletí rover triedy MER
Jestli je to pravda, bude to celkový odklad 9 let od původního cíle 2009 !
Tento týden bude od 29.7. schůzka MEPAG za účasti NASA i ESA, tak snad budou další podrobnosti.
pospa - 28/7/2009 - 10:26
Citace z posledního čísla Aviation Week & Space Technology (27.7.):
...Jean-Jacques Dordain, the ESA director general, acknowledged at the Harwell inauguration that he is still in no position to say what ExoMars will look like or when it will be launched. Moreover, he hinted that if rapid agreement cannot be reached, the mission could be scrapped altogether. "A (final) proposal will be on the table by September, and I need to have a final decision by the end of the year," said Dordain, adding that the agency "can't continue spending money (on ExoMars) forever."
Generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain oznámil při Harwellově inauguraci, že stále není v situaci, aby mohl říct jak ExoMars bude vypadat nebo kdy odstartuje. Navíc poznamenal, že jestli nedojde rychle k dohodě, mohla by být celá mise zrušena. " Konečný návrh bude na stole v září a finální rozhodnutí potřebuji do konce roku," řekl Dordian, dodávajíce, že "agentura nemůže utrácet peníze (na ExoMars) donekonečna".
arccos - 28/7/2009 - 10:55
Co se na tohle dá napsat?!
Moje důvěra v evropské projekty opět hluboce poklesla. Bohužel se opakuje stejná situace jako v jiných evropských záležitostech, protože Evropa Neevropa, tento kontinent prostě není jednotný a kvůli různým politicko národním zájmům se není schopný na ničem domluvit. Tuto misi odepisuji.
admin - 28/7/2009 - 11:02
Je to tragédie. Evropa se snaží hrát si na velmoc a nedovede vypustit svého člověka svým vlastním prostředkem.
A teď už i sondy, které zatím uměla velmi dobře, krachují...
Měli by to dělat samostatně, bez partnerů. Vidím v tom "termojaderný syndrom".
admin - 28/7/2009 - 11:04
Oprava: my si hrajeme na velmoc a my bysme měli dělat ExoMars samostatně. Když už jsme v EU i ESA...
Jaro. - 29/7/2009 - 09:48
Je to škoda. Pokiaľ sa nemýlim, tak celkovo sa na ExoMarse pracuje aspoň od 1999, takže už desať rokov. V tejto situácii som za aspoň nejaký rover radšej než žiadny, teda tú najlacnejšiu variantu akú vedia naprojektovať (štart Soyuz ST), aby to dalo nejakú vedu. Je mi ale jasné, že takáto varianta by z vedeckých dôvodov nebola pretlačiteľná.....
pospa - 30/7/2009 - 21:12
citace:Jestli je to pravda, bude to celkový odklad 9 let od původního cíle 2009 !
Tento týden bude od 29.7. schůzka MEPAG za účasti NASA i ESA, tak snad budou další podrobnosti.
Mnoho zajímavých věcí, ještě jsem to všechno ani nestihl otevřít, ale už jsem to sem musel dát. Takže vzhůru do čtení ...
Mirek Pospíšil - 19/8/2009 - 20:47
Eéé?
Som z toho voľaaký zmetěný...
ExoMars bude společnou misí ESA a Roskosmosu?
Nedohodli se nedávno na spolupráci ESA s NASA v Plymouth?
Podle této zprávy http://news.yahoo.com/s/afp/20090819/sc_afp/spacerussiaeuropemars podepsali dnes 19.8.2009 Jean-Jacques Dordain a Anatolyj Perminov na airshow MAKS 2009 dohodu, podle které má Rusko pro ExoMars poskytnout raketu Proton a některé díly pro systém dodávky energie roveru.
David - 21/8/2009 - 09:03
Dost dobře nechápu proč nepoužijeme vlastní nosnou raketu, kapacitu na to jistě má.Na druhé straně plně chápu snahu Ruska dosáhnout konečně nějakého úspěchu u Marsu, byť díky " mezinárodní spolupráci", asi nevěří vlastním sondám, jsem opravdu zvědav na výkon F-G.
admin - 21/8/2009 - 09:26
Zřejmě snaha "ušetřit za každou cenu".
Taky nechápu, proč se Evropa nesnaží snížit jednotkovou cenu Ar5 co největším používáním...
pospa - 21/8/2009 - 10:46
citace:Dost dobře nechápu proč nepoužijeme vlastní nosnou raketu, kapacitu na to jistě má...
Stačí si přečíst toto vlákno pár stránek dozadu.
Náklady na projekt se během několika let postupných odkladů a přidávání vybavení vyšplhaly tak vysoko, že se pro ESA stala nerealizovatelnou. Proto hledali partnery na spolufinancování.
Škrtli vědecké vybavení na landeru - Humboldt payload.
Dohodli se s NASA, že ta poskytne nosič a přeletový stupeň sondy.
Následně to NASA musela pozastavit, došlo jim, že pro start v 2016 na to nebude mít v rozpočtech dost peněz, ale že s ESA na ExoMarsu a na dalším průzkumu Marsu bude odteď úzce spolupracovat (podepsána dohoda MEJI).
A nakonec se ESA dohodla na nosiči s Ruskem.
Vypadá to tedy mírně optimističtěji, "nějaký" partner se našel, cosi bylo podepsáno, ale jestli něco v roce 2018 přeci jen odstartuje zůstává i nadále ve hvězdách.
David - 21/8/2009 - 15:20
Stejně se mi nezdá, že by Proton " vyšel" levněji, než start vlastní raketou. Jedině je možné,že snad Rusové v rámci " splupráce " dopraví sondu na dráhu k Marsu zadara, to bych se ale musel vskutku velmi podivit.
novák - 22/8/2009 - 10:11
citace:Stejně se mi nezdá, že by Proton " vyšel" levněji, než start vlastní raketou.
Potom je ovšem Ariane zbytečný luxus a bylo by lépe vynášení těles zadávat a ušetřilo by se hrůza peněz.
Alchymista - 22/8/2009 - 12:30
Evidentne si si to pdf nepozrel, alebo nie dostatočne pozorne. Inak by si uvidel, kde má Ariane 5G zmysel - na GTO dostane o 2,2 tony viac ako Proton. Teda asi o tretinu. Proton má na GTO nosnosť porovnateľnú s Ariane 44L, ale na LEO bezmála dvojnásobnú, porovnateľnú s Ariane 5G - vidno obrovskú výhodu kozmodromu blízko rovníku pri letoch na GEO.
A potom - vyjednávať o cene letu sa dá len v prípade, že existuje ešte iná možnosť. Inak proste zaplatíš, koľko si prevádzkovateľ rakety povie.
Aj to je vlastne jeden z dôvodov, prečo NASA oslovuje súkromné spoločnosti s ešte neotestovanými nosičmi a zaujíma sa o lety astronautov na ISS v zatiaľ neexistujúcich kabínach... Potrebuje nejakú, aspoň teoretickú, páku, pri jednaní s rusmi o budúcich cenách leteniek.
[Upraveno 22.8.2009 Alchymista]
pospa - 19/12/2009 - 21:36
Vlády (pověření ministři) členských zemí ESA daly 17.12.2009 zelenou investicím pro realizace programu ExoMars v rámci kooperace s NASA podle iniciativy MEJI.
Změna tedy nastává v posunu z "projektu" na "program" ExoMars, což by mělo znamenat rozšíření na dvě společné NASA-ESA mise v druhé polovině příštího desetiletí.
První má být družice plus EDL demonstrátor startující v roce 2016.
Druhá mise, se startem 2018, má sestávat ze dvou roverů, jeden se sběrem vzorků do schránky pro případnou MSR misi.
Schválený rozpočet - ESA podíl je prozatím 850 mil EUR.
Z 18 států ESA se na programu zatím podílí 13 (ČR ne):
Austria, Belgium, Denmark, France, Germany, Italy, Netherlands, Norway, Portugal, Spain, Sweden, Switzerland, United Kingdom
ESA + NASA zveřejnili výzvu vědcům v podstatě z celého světa, aby zasílali své návrhy na vědecké vybavení družice ExoMars Trace Gas Orbiter.
Výrobu zajistí ESA, vypuštění v roce 2016 NASA.
Vědecké vybavení bude dlouhodobě studovat složení a procesy v atmosféře Marsu s přesností až několika ppb (parts per billion - 10^-9).
citace:ESA + NASA zveřejnili výzvu vědcům v podstatě z celého světa, aby zasílali své návrhy na vědecké vybavení družice ExoMars Trace Gas Orbiter.
Výrobu zajistí ESA, vypuštění v roce 2016 NASA.
Vědecké vybavení bude dlouhodobě studovat složení a procesy v atmosféře Marsu s přesností až několika ppb (parts per billion - 10^-9).
Aha. Já jsem si toho nevšiml. To je blogspot a ten myslím blokuje zobrazování svých obrázku jinde...
Jaro. - 22/3/2010 - 21:38
Aha
-=RYS=- - 23/3/2010 - 02:17
Dobre bude, ze krajni fotovoltaicke panely se budou moci naklapet. Takze v pripade prachu na povrchu staci panel pootocit a prach "vyklepat".
[Upraveno 23.3.2010 -=RYS=-]
pospa - 16/6/2010 - 10:32
Britská Kosmická Agentura UKSA oznámila, že do vývoje a výroby vědeckého vybavení roveru ExoMars hodlá vložit 10,5 mil £.
Mělo by se jednat o týto přístroje:
Life Marker Chip - 4.8 mil £
Panoramic Camera - 2.7 mil £
X-Ray Diffractometer - 1.1 mil £
Raman Laser Spectrometer - 1.9 mil £
ESA + NASA provedly konečný výběr pěti vědeckých přístrojů pro svou první společnou misi k Marsu v roce 2016 (ExoMars Trace Gas Orbiter):
- Mars Atmospheric Trace Molecule Occultation Spectrometer (MATMOS) :
An infrared spectrometer to detect very low concentrations of molecular constituents of the atmosphere.
- High-resolution solar occultation and nadir spectrometer (SOIR/NOMAD):
An infrared spectrometer to detect trace constituents in the atmosphere and to map their location on the surface.
- ExoMars Climate Sounder (EMCS):
An infrared radiometer to provide daily global measurements of dust, water vapour and chemical species in the atmosphere to aid the analysis of the spectrometer data.
- High-resolution Stereo Color Imager (HiSCI):
A camera to provide 4-colour stereo imaging at 2 m resolution per pixel over an 8.5 km swathe.
- Mars Atmospheric Global Imaging Experiment (MAGIE):
A wide-angle multi-spectral camera to provide global images in support of the other instruments.
Na počátku června byl na University of Leicester vystaven vývojový model roveru ExoMars, nazvaný Bridget.
Vědci z této university, kteří se podílí na vývoji 5 přístrojů pro toto vozítko, oznámili započetí spolupráce s průmyslem na jejich výrobě.
Jak je patrno, rozměrově se tento rover velmi podobá MERům.
Jen připomínám, že pro misi v roce 2018 se počítá s přistáním 2 roverů současně na jedné paletě, jeden evropský + jeden americký.
Lepší mapa atmosféry Marsu vzejde z nové mise
By SPACE.com Staff
posted: 07 September 2010
07:40 am ET
Očekává se, že přístroj jedné z příštích misí k Marsu bude denně domů z orbity vysílat mapy marsí atmosféry a pátrat po klíčích k vysvětlení jeho plynného obalu v rámci nadcházejícího výzkumu jakýchkoliv projevů života na Rudé planetě.
ExoMars Climate Sounder bude proměřovat vertikální rozložení teplot od pólu k pólu, prach, vodní páry a ledová mračna v marsí atmosféře. Přístroj je jedním z pěti, které byly vybrány pro misi ExoMars Trace Gas Orbiter – společnou euroamerickou operaci naplánovanou na rok 2016, která má hledat slabé příznaky potenciálního života na Marsu v plynech.
Mapy atmosféry z ExoMars Climate Sounder poskytnou dennodenní profil proměnlivé atmosférické struktury.
Víceúčelové náčiní pro Mars
Mezinárodní tým výzkumníků NASA a Evropské kosmické agentury stavějící novou družici Marsu má kromě interpretace stopových plynů ještě další dva hlavní cíle.
Jedním z nich je rozšíření klimatických záznamů, které nyní přichází z podobného aparátu na Mars Recoinnaissnce Orbiter. Tento přístroj nazývaný Mars Climate Sounder pracuje na Rudé planetě už od roku 2006.
Orbita mise Mars Reconnaissance Orbiter umožňuje s výjimkou blízkosti pólů zaznamenávat atmosférický profil pouze asi ve 3 h odpoledne a 3 h ráno marsovského času. ExoMars Trace Gas Orbiter však bude létat na orbitálním profilu, který kosmické sondě umožní sbírat data po celou dobu dne a ve všech zeměpisných šířkách.
„Doplníme informace o proměnlivosti v různých denních dobách a přidáme i několik marsovských let chápání meziroční variability,“ řekl v prohlášení Tim Schofied, vedoucí výzkumník ExoMars Climate Sounder z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně v Kalifornii. „Tou nejzřetelnější meziroční změnou jsou globální prachové bouře v některých letech, k nimž v jiných letech nedochází. Rádi bychom přišli na to, existuje-li něco předznamenávajícího nadcházející velké prachové bouře, a co u nich způsobuje jejich tak vysokou variabilitu.“
Dalším výzkumným cílem bude poskytnout informace o proměnlivosti a hustotě atmosféry, které by mohly pomoci budoucím přistáním na Marsu. Na kterémkoliv místě přistání má hustota atmosféry tendenci se měnit ze dne na den, což výrazně ovlivní sestup kosmické lodi.
„Chceme poskytnout klimatologický aparát pro vytváření předpokladů o tom, co na určitém místě během dané sezóny a v určitou denní dobu čekat a také ve dnech nadcházejícího přistání kosmické lodi vystřelené v roce 2016 poskytnout informace o atmosférické struktuře v téměř reálném čase,“ řekl Schofield.
Příští generace
ExoMars Climate Sounder je infračervený radiometr konstruovaný k nepřetržitému provozu ve dne v noci na orbitě kosmické lodi ve výškách asi 250 mil (400 km) nad povrchem Marsu.
Tento víceúčelový aparát se dovede natáčet dolů nebo k horizontu, měřit teplotu, vodní páry, prach a led v každém z 3 mílových (5-km) postupných výškových kroků atmosférou od úrovně země až do výšky 56 mil (90 km).
Evropská kosmická agentura a NASA si zvolily pro ExoMars Trace Gas Orbiter pět aparátů. ESA poskytne jeden přístroj a také kosmickou loď. NASA poskytne další čtyři přístroje, včetně ExoMars Climate Sounder, který nyní v JPL konstruují.
Cíl míse
ExoMars Trace Gas Orbiter z roku 2016 je první ze série marsích misí ve spolupráci ESA a NASA.
Při orbitálních i pozemských pozorováních byla zjištěna proměnlivá přítomnost malých množství metanu v atmosféře Marsu. Klíčovým cílem mise je dosáhnout lepšího pochopení metanu a dalších stopových plynů, které by mohly být dokladem možné biologické aktivity. Metan by mohl být vytvářen jak biologicky tak i v prostředí bez života.
ExoMars Trace Gas Orbiter bude též sloužit jako retranslační stanice pro komunikaci misí na povrchu Marsu. Ponese také v Evropě postavený sestupový a přistávací modul, který je konstruován, aby na povrchu Marsu fungoval jen po několik dní.
Přístroj Mars Climate Sounder na Mars Reconnaissance Orbiter mapuje vertikální rozložení teplot, prachu, vodních par a ledových marků v atmosféře Marsu, jelikož tento přístroj létá na téměř polární dráze. Nový přístroj ze spolupráce NASA a ESA ExoMars Trace Gas Orbiter vytvoří nové mapy atmosféry Marsu. Credit: NASA/JPL
Přístroj Mars Climate Sounder vyobrazený před svojí instalací na Mars Reconnaissance Orbiter k vystřelení na misi v roce 2006 dostane na Marsu 2016 podobně vyhlížejícího sourozence. Credit: NASA/JPL
Nepochopil jsem, jestli musí výdaje omezit o miliardu, nebo na miliardu. Pokud to druhé, flag-ship mise nebudou nebo budou co nejjednodušší a nejlehčí - něco jako Mars a Venus Express nebo New Horizon.
Jak to z toho článku chápu, tak problém je momentálně na straně NASA a neruší se evropský rover jako takový, ani plán na jeho vypuštění v roce 2018. Ruší se ale americký rover, což vyústilo v zastavená dalších prací na ExoMarsu, dokud se nerozhodne, jak přesně bude vypadat - údajně se rozhodne v květnu, přičemž NASA mozžná bude chtít na rover umístit nějaké vlastní přístroje.
Jak už jsem několikrát psal, k plánům ESA jsem velmi velmi skeptický, ale aspoň protentokrát to ještě mise ustála. Zatím.
Už je to tu zase - Francouzští a Britští partneři se obávají, že projekt obsahuje příliš mnoho rizik, hlavně finančních.
Ředitel ESA Dordian je připraven navrhnout vyškrtnutí 600 kg EDL pokusného tělesa z vybavení družice startující 2016, aby zbylo dostatek prostředků pro rover misi 2018.
Nic proti vynechání toho podle mně zbytečného pokusu s čistě evropským přistávacím tělesem, ale ta najednotnost, pochybnosti a spory na evropské straně projektu je už unavující.
.... kdy že jsou další startovací okna po 2018?
[Upraveno 27.6.2011 pospa]
arccos - 27/6/2011 - 14:15
O dvě odpovědi výše jsem zakončil svůj názor na budoucnost tohoto projektu slovy "...mise ustála. Zatím." A už je to opět tady.
Ale mě už to dávno nepřekvapuje, misi mám v hlavě už za odepsanou, takže překvapení by mohlo být jedině to příjemné.
Ostatně, co s takovou misí, miliardy je potřeba nastrkat do potřebnějších projektů, například skvělého evropského a velmi potřebného Galilea, bez něhož naše civilizace zřejmě přestane existovat.
pospa - 4/10/2011 - 09:04
Další hřebík do rakve ExoMarsu.
Bolden a Dordian se včera 3.10. 2011 neshodli na zřejmě nutné restrukturalizaci společného projektu a finanční potíže na obou stranách Atlantiku pravděpodobně vyústí nejen ve změnu plánovaného nosiče (Atlas V), ale i přizvání dalšího (výměna hlavního?) partnera ESA - místo NASA by se jím mohli stát rusové a raketa Proton, nebo start s Ariane 5.
No já si spíš myslím že spolupráce ESA a Roskosmosu by možná fungovala lépe než s NASA už jen z politického hlediska, je jasné že v Kremlu možná i za dalších 12 let bude sedět pořád "baťuška" Putin, zatímco u USA není jasné, kdo tam bude za dva roky... (co se týče evropského vedení tak pokud nepadne EU tak tam na vysokých postech budou pořád stejní kašpaři a byrokrati)
Z politického hlediska co se kontinuity programu týče je to dobré rozhodnutí, uvidíme jak bude fungovat spolupráce u sondy Phobos-Grunt, kde je umístěn čínský Marsovský satelit (propast mezi činou a Ruskem je pořád vetší než mezi Ruskem a EU).
Rusové v poslední době vypadají že se jejich ekonomika rozjíždí a mají malý státní dluh, což mne zanechává vice optimistickým že se bude do kosmonautiky investovat větší suma a tedy je vyšší možnost že se tento možný společný program uskuteční...
Skončili sa rokovania všetkých troch strán. Nič zatiaľ nebolo podpísané, boli vytvorené dve skupiny. jedna sa má zaoberať vedeckými prístrojmi, ktorými by mohli Rusi prispieť a druhá sa má zaoberať technickou stránkou použitia Protonu. Správy maju predložiť vo februári. V polovici februára by sa mali dopracovať detaily trojstrannej spolupráce. Potom by sa mohlo pristúpiť i k podpisom...
američané jako jediní jsou schopni u Marsu provést jakékoli operace, tak nemusejí "žebrat" o mezinárodní "spolupráci".
Agamemnon - 7/2/2012 - 09:32
citace:američané jako jediní jsou schopni u Marsu provést jakékoli operace, tak nemusejí "žebrat" o mezinárodní "spolupráci".
američania sa sťahujú, pretože nemajú peniaze... v tom texte (a ďalších, z amerických novín) sa vyslovene píše, že sú si vedomí, že ten projekt by sa im hodil, a že má zaujímavú vedeckú náplň...
nasa tiež potrebuje šetriť, nemá bezodný rozpočet a takáto spolupráca je pre nasa tiež výhodná a vedia na tom veľa získať
btw, určite nie sú jediní... esa má tiež dobrú bilanciu pri marse... len menší počet letov... [Edited on 07.2.2012 Agamemnon]
David - 7/2/2012 - 19:55
Já bych odvolání na nedostatek peněz bral za gentlemanské odmítnutí slabého partnera,navíc by nebylo taktické se o prestižní úspěch u Marsu dělit s tím, kdo něco podobného nedokázal a jen těžko dokáže, viz blamáž s FG.Myslím že to jak je napálili s ISS jako poučení docela stačí.
Agamemnon - 7/2/2012 - 20:05
to, že do tohto dokážete zatiahnuť FG dokazuje, že nemáte akúkoľvek snahu o diskusiu... ide vám len o snahu očierniť všetkých okrem nasa... dokonca aj použitím absolútne off-topic príspevkov a vyslovene klamstiev... to dokazuje, oi., že nemáte absolútne predstavu, ako to (komplexné systémy, vývoj, vesmírny program, spolupráca, svet, ekonomika, etc) funguje...
preto nemá odteraz takmer žiaden zmysel na vaše príspevky reagovať... [Edited on 07.2.2012 Agamemnon]
huu, toto je brutal... to v podstate vyznieva, ako keby sa nasa vzdávala budúcich vedeckých misií kvôli nedostatku v budgete... cut v rozpočte veľký
Jaro. - 28/2/2012 - 20:17
Zopár informácií o pokračujúcich rozhovoroch s Rusmi + informácie o predstavách ďalších eu misiách k Marsu:
- misiu 2016 vypúšťajú Rusi s Protonom. Pridávajú vedecké vybavenia na orbiter i lander. Navyše pridávaju rádioizotopický zdroj energie do pristávacieho modulu.
- misiu 2018 pravdepodobne preložia na neskorší dátum. Pridajú 1-2 vedecké prístroje na rover a geofyzikálne prístroje na lander. Okrem toho sa budú zúčastňovať priamo vývoja a výroby pristávacieho modulu, kde chcú zúžitkovať skúsenosti plánovaných mesačných misií. Majú robiť tepelný štít a brzdiace motory.
pospa - 14/3/2012 - 08:54
Tak to jsou pozitivní zprávy, tedy pokud k tomu skutečně dojde (plánů bylo v minulosti nepřeberně)
Pokud se Rusko konečně dostane (s ESA) na Mars, mohlo by to vylepšit jejich pošramocené renomé a sebevědomí a mohla z toho vzejít kvalitní vědecká mise ...
- misiu 2016 vypúšťajú Rusi s Protonom. Pridávajú vedecké vybavenia na orbiter i lander. Navyše pridávaju rádioizotopický zdroj energie do pristávacieho modulu.
- misiu 2018 pravdepodobne preložia na neskorší dátum. Pridajú 1-2 vedecké prístroje na rover a geofyzikálne prístroje na lander. Okrem toho sa budú zúčastňovať priamo vývoja a výroby pristávacieho modulu, kde chcú zúžitkovať skúsenosti plánovaných mesačných misií. Majú robiť tepelný štít a brzdiace motory.
Mohlo by byt z vedeckeho hlediska zajimave sledovat radiovej signal z majaku landeru.
Jak se bude menit vyska/draha mesice nad povrchem vuci vypoctene draze/vysce.
Do budoucna by to pomohlo pro presnejsi vypocty drah eventualnich nebezpecnych asteroidu co by mohli vrazit do Zeme.
Je jasne, ze nejlepsi je osadit nekolik asteroidu radiovym majakem (vedecky lander by obsahoval nonstop vysilac ala PSK31).
A tak zjistit presny pohyb takovych teles v SOL v zavislosti na gravitaci ostatnich teles v SOL.
leemer - 14/3/2012 - 11:15
Spolupráce ESA a Ruska se vyvíjí překvapivě dobře a snadno v porovnání s jinými společnými projekty. Možná se Rusům líbí pocit, že nahradili NASA a že se podílejí na vlajkové lodi ESA v oblasti robotického výzkumu sluneční soustavy.
citace:
- misiu 2016 vypúšťajú Rusi s Protonom. Pridávajú vedecké vybavenia na orbiter i lander. Navyše pridávaju rádioizotopický zdroj energie do pristávacieho modulu.
Na orbiteru budou dva ruské přístroje, jedná se o soubor přístrojů pro sledování chemizmu atmosféry (ACS) a neutronový detektor (MEND) s integrovaným dozimetrem. Na EDM bude rusko z vědeckých přístrojů přispívat panoramatickou kamerou, spektrometrem, LIDARem, neutronovým spektrometrem (ADRON), fotometrické senzory a společně s Itálií pak detektor prachových částic (MicroMED). Mimo RTG budou v EDM také radiozotopové topné jednotky (RHU). Osobně jsem velmi rád, že ESA přistoupila na využití RTG, protože se tím významně prodlouží doba, po kterou bude moct EDM na povrchu Marsu pracovat. Původní koncept mise s tím vůbec nepočítal, takže to je velké plus. A další nezanedbatelná výhoda je, že nedojte k navýšení nákladů pro ESA.
citace:
- misiu 2018 pravdepodobne preložia na neskorší dátum. Pridajú 1-2 vedecké prístroje na rover a geofyzikálne prístroje na lander. Okrem toho sa budú zúčastňovať priamo vývoja a výroby pristávacieho modulu, kde chcú zúžitkovať skúsenosti plánovaných mesačných misií. Majú robiť tepelný štít a brzdiace motory.
Vědecké vybavení roveru mise 2018 je zatím diskutováno a melo by o něm být rozhodnuto na podzim letošního roku. Rusové by případně mohli dodat hmotnostní spektrometr a neutronový detektor pro hledání podpovrchové vody. Rusové by také dodali RHU pro rover. Stejně jako u mise 2016 také poskytnou nosnou raketu Proton a podílet se budou také na přeletové a přistávací části. Mise 2018 bohužel bude pro ESA představovat větší finanční zátěž až o cca 200 milionů euro.
Obecně jsou ve hře ještě 4 alternativní scénáře, které znamenají různou míru technického rizika selhání mise, různé finanční náklady a také startovací okna. Zatím ale platí roky 2016 a 2018.
Jaro. - 14/3/2012 - 13:32
Ďakujeme za detaily
Machi - 15/3/2012 - 22:15
Michale odkud máš prosím ty informace? Z nějakých neoficiálních zdrojů?
Zatím to vypadá, že tvůj příspěvek zde na fóru je nejobsáhlejším zdrojem informací o budoucím směřování projektu ExoMars na netu!
Ty informace by jistě zajímaly i mnohé lidi v zahraničí, kteří neumí česky a neznají kosmo.cz.
Ervé - 16/3/2012 - 06:11
To budou oficiální zdroje ESA - podívejte se na Michalovu pracovní pozici...
leemer - 16/3/2012 - 10:01
citace:Michale odkud máš prosím ty informace? Z nějakých neoficiálních zdrojů?
je to z vnitrnich materialu ESA, neni to ale v zasade nic tajneho, ale vhledem k tomu, ze jeste neni plně rozhodnuto o zapojeni Ruska, tak ESA pravdepodobne ceka se zverejnenim podrobnejsich informaci... ale tak ma na to cas do roku 2016, resp. 2018 Bude-li zajem, tak udelam na nektere Kosmoschuzce prednasku na toto tema.
Machi - 16/3/2012 - 10:10
Dík za informace!
Jestli to nevadí, tak menší výtah tvého příspěvku dám na unmannedspaceflight.com, někteří z toho budou nadšení (zejména z kamery a RTG na EDM ).
leemer - 16/3/2012 - 10:15
citace:Dík za informace!
Jestli to nevadí, tak menší výtah tvého příspěvku dám na unmannedspaceflight.com, někteří z toho budou nadšení (zejména z kamery a RTG na EDM ).
No vubec to nevadi, je to tady na verejnem foru, takze s tim muze kdokoli jakkoli nakladat a vyuzivat to.
Machi - 16/3/2012 - 10:22
Já jen, že někdy jsou ty informace důvěrné, tak aby si s tím neměl nějaký problém. ESA často píše u svých dokumentů něco ve stylu, že je to povoleno publikovat.
leemer - 16/3/2012 - 10:27
citace:Já jen, že někdy jsou ty informace důvěrné, tak aby si s tím neměl nějaký problém. ESA často píše u svých dokumentů něco ve stylu, že je to povoleno publikovat.
Nepis nikde moje jmeno a bude to okarccos - 16/3/2012 - 13:16
RTG na EDM je skutečně skvělá zpráva. Je moc dobře, že se rozhodli lépe využít modul, když už má hladce přistát.
Doufejme ovšem, že se Rusům podaří vypuštění lépe než u FG.
Agamemnon - 16/3/2012 - 14:23
citace:Doufejme ovšem, že se Rusům podaří vypuštění lépe než u FG.
mars express
arccos - 16/3/2012 - 15:03
citace:mars express
I tak to "doufejme" pořád platí.Machi - 17/3/2012 - 04:44
Michale, nepíše se někde v těch dokumentech o tom, zda se plánuje seismometr pro přistávací modul EDM (2016)?
David - 17/3/2012 - 05:34
Přistání na Marsu bych nebral jako " hotovou věc", zatím je nezvládlo ani Rusko, ani Evropa, nepočítaje v to ovšem pochybný Mars-3.
leemer - 17/3/2012 - 07:31
citace:Michale, nepíše se někde v těch dokumentech o tom, zda se plánuje seismometr pro přistávací modul EDM (2016)?
U EDM se seismometr neplanuje, ale protoze oproti puvodnimu planu mise v roce 2018 se zmenil zpusob pristanice na Marsu (nyni normalni pristavaci modul oproti sky crane) je seismometr soucasti studie na vedecke vybaveni ptistavaciho modulu.
Machi - 17/3/2012 - 17:56
Dík za info!
To dává logiku.
David - "Přistání na Marsu bych nebral jako " hotovou věc""
citace:Lev Zeleny v http://ria.ru/science/20120320/600962700.html tvrdí, že financovanie ruskej účasti ExoMarsu bude z financií pôvodne určených vo federálnom programe na misiu Mars-Net.
Ano, to je pravda, ze puvodne neplanovana ucast Ruska v projektu ExoMars, nahradi ruskou misi MarsNet. Je to s ohledem na omezene financni prostredky logicke, na druhou stranu Rusko se timto hodne v oblasti vyzkumu Marsu navazalo na ESA a predmezne je dohodnuta i spoluprace na misi MSR.
Agamemnon - 10/4/2012 - 11:58
info na nsf (ak sa nemylim, tak ten clovek je priamo z roskozmos - ale nie som si uplne isty sice sa snazim sledovat, kto z tych ludi tam co robi, ale nie u vsetkych som si isty - niekde su to len naznaky)
Jedná se zatím o potvrzení vědeckého vybavení na TGO pro misi v roce 2016, to bylo známo a oficiálně stvrzeno již v březnu (viz příspěvky na citovanem foru nebo v tomto vláknu ze 14.3.). Dosud nevyjasněné (z mnoha důvodů) je přesné složení vědeckého vybavení pro EDM a také pro misi roveru v roce 2018.
Ruštinou teda nějak obstojně nevládnu, takže mi to možná uniklo, ale i na NovostiKosmonavtiki není nikde explicitně uvedeno, že je definováno všechno. Může toto někdo potvrdit z lepších ruštinářů?
Alchymista - 10/4/2012 - 18:41
V závere sa uvádza:
"On(Zelenyj) povedal, že existuje predbežný (/vzorový/ukážkový/) zoznam prístrojov pre pristávací aparát, ktorý má byť vyslaný v roku 2018."
jamsed - 10/4/2012 - 20:58
[quote
Jedná se zatím o potvrzení vědeckého vybavení na TGO pro misi v roce 2016, to bylo známo a oficiálně stvrzeno již v březnu (viz příspěvky na citovanem foru nebo v tomto vláknu ze 14.3.). Dosud nevyjasněné (z mnoha důvodů) je přesné složení vědeckého vybavení pro EDM a také pro misi roveru v roce 2018.
Ruštinou teda nějak obstojně nevládnu, takže mi to možná uniklo, ale i na NovostiKosmonavtiki není nikde explicitně uvedeno, že je definováno všechno. Může toto někdo potvrdit z lepších ruštinářů?
Souhlas.
V článku Zeljonyj uvádí, že "rozhovory o tom, co bychom mohli ještě na tento aparát instalovat, nebyly zatím uzavřeny" a že "zatím existuje předběžný seznam zařízení pro přistávací aparát, který se plánuje na rok 2018".
Jaro. - 11/5/2012 - 20:50
Anatoly Zak popisuje detaily misie po dôležitom stretnutí v Turíne. Išlo o stretnutie Astrium UK, ESA, the Italian space agency (ASI), NPO Lavochkin, GKNPTs Khrunichev and Moscow's Space Research Institute (IKI), the University of Padua and the Astronomic Observatory of Capodimonte.
V tomto článku sa píše o stretnutí ESA 16. mája, na ktorom sa má hlasovať o ExoMarse. Navyše sa dodáva, že skoro nikto nechce pridať financie. Je i strach, či pridanie ruského RTG neposunie štart orbiteru.
Takže v krátkosti - Jean-Jacques Dordain navrhol ako našetriť ďalšie peniaze na ExoMars. Štáty si dali mesiac na premyslenie. Medzi návrhmi sú:
- prejsť na ruský Proton pre Juice
- ušetriť zapojením Ruska do Juice
- nasmerovať na projekt peniaze z nových členských štátov
- odložiť o dva roky stavbu novej budovy ESA centrály
- a pod...
-=RYS=- - 19/5/2012 - 09:01
Ja bych vybral bod 4, je to nejjednodusi i z hlediska uredniciny.
Nejde jen o peníze. Čtyři přístroje (z pěti!) pro TGO vznikaly pod americkým vedením. Nejsem si jist, jestli je možné nahradit takový výpadek a stihnout start v roce 2016.
leemer - 28/6/2012 - 15:08
Na misi v roce 2016 nakonec Rusko nestihne dodat RTG.
Jaro. - 28/6/2012 - 22:24
citace:Na misi v roce 2016 nakonec Rusko nestihne dodat RTG.
Škoda Ale misia má tým asi väčšiu šancu na podporu v Európe.
Machi - 28/6/2012 - 22:34
Obávám se, že tohle nejsou poslední podobné zprávy z Ruska.
ESA bude nakonec ráda, když dostane aspoň slibovaný nosič a pár přístrojů, které zbyly z mise P-G.
Mimochodem Rusko plánuje dodat přistávací modul pro Ganymed v rámci mise JUICE. Tipuji, že osud bude obdobný jako u RTG.
leemer - 29/6/2012 - 10:09
citace:
citace:Na misi v roce 2016 nakonec Rusko nestihne dodat RTG.
Škoda Ale misia má tým asi väčšiu šancu na podporu v Európe.
Je to škoda pro vědeckou část mise EDM, ale hlavní cíl tj. ověření technologií pro měkké přistání na Marsu to neohrozí. Naštěstí to Roskosmos oznámil včas a tak se vývojový tým jenom vrátí k původnímu návrhu s bateriemi. Naproti tomu má toto řešení i výhodu, protože se snižuje riziko neúspěchu mise. Co se týče podpory ze strany členských států ESA, tak na tu to nemá žádný vliv.
Jaro. - 29/6/2012 - 10:24
citace:Co se týče podpory ze strany členských států ESA, tak na tu to nemá žádný vliv.
Ja som vnímal nechuť Európy prijať tak neskoro zmeny v projekte.
leemer - 29/6/2012 - 12:46
citace:
citace:Co se týče podpory ze strany členských států ESA, tak na tu to nemá žádný vliv.
Ja som vnímal nechuť Európy prijať tak neskoro zmeny v projekte.
Největší ranou pro projekt bylo odstoupení NASA. Roskosmos v podstatě vytrhl ESA trn z paty. I tak bude ESA ráda až ExoMars dodělá Doufám, že stejné potíže nebudou provázet plánované marsovské mise MMSR a MNS. Současná změna s RTG je jak jsem psal v pořádku, protože se vrátí k tomu co bylo původně navrženo.
Machi - 29/6/2012 - 13:01
Není už známo, jak to vypadá s kamerou pro systém EDM?
Na stránkách ESA je uváděna zatím jako optional.
leemer - 29/6/2012 - 14:06
citace:Není už známo, jak to vypadá s kamerou pro systém EDM?
Na stránkách ESA je uváděna zatím jako optional.
Zatim se pocita se sestupovou kamerou, COMARS+ a DREAMS.
leemer - 29/6/2012 - 14:28
citace:Obávám se, že tohle nejsou poslední podobné zprávy z Ruska.
ESA bude nakonec ráda, když dostane aspoň slibovaný nosič a pár přístrojů, které zbyly z mise P-G.
Mimochodem Rusko plánuje dodat přistávací modul pro Ganymed v rámci mise JUICE. Tipuji, že osud bude obdobný jako u RTG.
Já bych to neviděl tak černě. Je dobře, že se Ruskové k problému postavili čelem a asap to oznámili ESA. Důvodem na ruské straně je, ten, že legislativní a institucionální proces na vývoz jaderného materiálu mimo území Ruské federace je časově velmi náročný. Hrozilo, že by se vše nestihlo vyřídit včas a byl by ohroženo startovací okno mise 2016.
Agamemnon - 11/7/2012 - 21:25
"After pulling out of a leadership role in the next rover mission to launch to the red planet, NASA plans to offer engineering expertise and technical advisors to Europe and Russia's ExoMars project"
Taliani sú údajne ochotní vložiť dodatočné peniaze. Británia sa vraj k projektu stavia pozitívne. Čaká sa, že Rusi do novembrového stretnutia podpíšu zmluvu o poskytnutí Protonu pre JUICE.
ExoMars program gathers strength (ExoMars nabírá sílu)
Na podzim má ESA a RKA podepsat dohodu o 2. fázi programu pro rok 2018, kde má účast Ruska přesáhnour 50 %
Machi - 23/7/2012 - 11:05
Tohle není dobrá zpráva. Nevím o žádné Evropsko-Ruské misi, která od roku 1990 letěla podle plánu. Obávám se, že rok 2018 tak nebude možné stihnout. Něco jiného je, když se budou účastnit tím, že dají k dispozici rakety a přístroje. Ale když mají dodávat přistávací platformu! pro rover v roce 2018? Tak Evropa se přistání tak obává, že raději pošle testovací lander EDM (což je moudré řešení) a pak v roce 2018 chtějí posadit drahý rover na nevyzkoušený přistávací modul, od státu, který nikdy na Marsu úspěšně nepřistál (15-20 sekund vysílání Marsu 3 ignoruju). Vždyť pokud EDM úspěšně přistane v roce 2016, bude ESA mít více zkušeností s přistáním na Marsu než získalo SSSR/Rusko od počátku kosmického věku.
USA se všemi svými zkušenostmi by mělo problém připravit přistávací platformu v tak krátkém čase (což se nakonec projevilo u MSL). Nevěřím, že to Rusko zvládne a pokud se jim to podaří stihnout do roku 2018, obávám se že budeme mít na Marsu rozbitý rover, na kterém se pracovalo 15 let (v roce 2018). A bude to velká škoda, protože tento rover nese vybavení, které v mnoha ohledem dalece převyšuje cokoliv, co zatím na Marsu pracovalo.
arccos - 23/7/2012 - 21:49
Mám z toho stejné obavy.
Jan Toman - 24/7/2012 - 05:59
Je to záležitost smlouvy o spolupráci na tomto projekt. Pochybuju, že by v ESA byli takoví amatéři, aby přehlédli poslední "úspěch" Ruska při pokusu o let k Marsu. Znění smlouvy si asi nepřečteme na internetu, ale řekl bych, že důraz na testování (a jeho ověřitelnost) tam bude jasně zakotven. To už spíš nechají otevřená dvířka možnému odkladu.
PINKAS J - 24/7/2012 - 08:26
Quote: Vždyť pokud EDM úspěšně přistane v roce 2016, bude ESA mít více zkušeností s přistáním na Marsu než získalo SSSR/Rusko od počátku kosmického věku.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Myslím, že je to poněkud přehnané tvrzení. Pro úspěšné přistání na Marsu musíme mít nejen úspěšnou a v jiných aplikacích ověřenou platformu s motory, ale také spolehlivé snímače hvězd, horizontu a marsovského povrchu a správného algoritmu přistání. V tom může ESA a RKA dobře spolupracovat a a věnovat dostatek času programy odlaďovat a testovat. (jak píše pan Toman).
Pokus se týká platformy s motory a nádržemi, pro dlouhodobý let je nutné skladovatelné hypergolické palivo. Žádný jiný stát nemá takové zkušenosti s těmito palivy jako Rusové, žádný jiný stát nemá tak dobré motory na tyto paliva. Nejde jen o vojenské aplikace, ale také např. velmi úspěšné stupně Fregat nebo Breez-M. Přistání upraveného Fregatu na Marsu s odpovídajícím nákladem by byla jen otázka správných čidel a programu. Obrovské zkušenosti s přesným a jemným řízením takových motorů mají rovněž z desítek (možná již stovka) automatických spojení Sojuzu a Progresu se stanicemi Mir a ISS. Demonstrátor EDM, který bude zkoušet ESA může mít jednoduché, malé motory, jde hlavně o prověření čidel a přistávacího programu.
Nelze zapomínat, že výkonné ruské platformy již před mnoha lety dopravily na Měsíc 2x Lunochody a 2x návratový stupeň s odběrem vzorků, kde přistání je náročnější kvůli neexistující atmosféře. Také přistávací sekvence ruského měsíčního programu byla myslím 2x úspěšně simulována v bezpilotním režimu na reálném měsíčním modulu na LEO. Problém ruských sond na Marsu nebyl v přistávacích platformách, ale buď v elektronice (předčasná ztráta spojení), nebo ve vrchním stupni nosné rakety. Zatracovat kvůli neúspěchu F-G všechny tyto ruské zkušenosti a výkony je neseriózní. Tam neúspěch neměl nic společného s vlastními motory a platformou, ale neodladěným programem, neschopností bez celosvětové sítě program znovu nahrát a především mnohonásobně méně času a peněz na důkladné testy, než tomu vždy mohou věnovat v US.
Ion Tichý - 24/7/2012 - 08:49
Trochu offtopic...
Ono je to spíš o tom, že každá sonda (nejen k Marsu) je složité komplaxní zařízení, které stojí a padá na nejslabším článku. Je houby platná skvělá motorová platforma, když je nespolehlivá elektronika nebo spojení. A Rusové, jak vidno, se stále nepoučily z minulých nezdarů... systém vývoje "snad to bude fungovat" stačil na relativně jednoduché nosné rakety, ale tady už ne. Nedostatek zpětné vazby.... co se vlasně pokazilo.... jim brání v postupném vývoji a eliminaci chyb... tohle má NASA zvládnuté dobře a tak nedělá stejné chyby dvakrát.
yamato - 24/7/2012 - 09:47
PINKAS, nie je to prehnane tvrdenie. Rusi proste na marse pristavat nevedia (zatial). To je sice pekne ze maju skusenosti s hypergolmi a cidlami a cojaviemcim, lenze nemaju vysledky. Proste nemaju. Na tom slavnom fregate bol zalozeny FG a dopadol neslavne, takze to chce asi viac nez mat dobry stupen a "upravit" ho. Pri tom ruskom pristavani na mesiaci si zabudol spomenut kolko sond stratili pri pokusoch o pristatie. Ruska taktika "nas mnogo" v podobe bombardovania cieloveho telesa sondami az kym jedna neuspeje je v pripade Exomarsu nepouzitelna. Ak maju rusi dodat pristavaciu platformu, tak ja odhadujem ze prave v tomto bode misia zlyha.
-=RYS=- - 25/7/2012 - 12:45
citace:Trochu offtopic...
Ono je to spíš o tom, že každá sonda (nejen k Marsu) je složité komplaxní zařízení, které stojí a padá na nejslabším článku. Je houby platná skvělá motorová platforma, když je nespolehlivá elektronika nebo spojení. A Rusové, jak vidno, se stále nepoučily z minulých nezdarů... systém vývoje "snad to bude fungovat" stačil na relativně jednoduché nosné rakety, ale tady už ne. Nedostatek zpětné vazby.... co se vlasně pokazilo.... jim brání v postupném vývoji a eliminaci chyb... tohle má NASA zvládnuté dobře a tak nedělá stejné chyby dvakrát.
S timhle souhlas, tedy s tim spojenim.
Rusove spolehali jen na jedno X pasmo a to jen na smerove anteny, ktere funguji az 30000km od Zeme.
New Horizons ma sice take jen jedno X pasmo, ale ma 3 soustavy anten, pricemz nizkoziskovych anten jsou 2 tak, aby pokryli prostor 360st okolo sebe, takze funguji i na nizke obezne draze.
Ja predpokladam, ze to bude jako u ESA sond kdy S pasmo 2.2GHz bude pro oboustranou telemetrii o nizkem bitstreamu uz od parkovaci nizke drahy okolo Zeme (pres vsesmerove palubni nesmerove anteny) az po komunikaci u Marsu tez v S pasmu pres smerovy telemetricky spoj o vyssi rychlosti (zisk vykonne anteny to umoznuje) a X pasmo ponechat jen pro vedecky provoz z povrchu (v pripade nouze je mozno pouzit jak X, tak S pasmo).
ESA ma vlastni minimalni DSN soustavu Svedsko/Madrid/Kanary/Korou/JAR/Australie-Perth/Nova Kaledonie.
Tak snad to udelaj telco spolehlivejsi.
U P-G stacilo, aby meli spolehlive oboustranne spojeni a aby proslo par datovych zprav-prikazu.
pokial si dobre spominam, kamen urazu pri P-G nebolo ani tak spojenie, ako fakt ze skolaboval riadiaci pocitac. Co sice naznacovali uz skusky, ale "statni komise" jaksi nebrala na zretel...
Celkovo mam z ruskych sond dojem, ze funguju jak automaticka pracka. Sled ukonov A-B-C-D... Akonahle sa stane nieco mimo plan, sonda je v pytli...
pospa - 31/8/2012 - 13:24
Podle srpnového vydání ExoMars bulletinu je výroba základní struktury letového exempláře družice ExoMars 2016 v chodu.
Objednány jsou téměř všechny komponenty avioniky a elektroniky.
ESA a Roskosmos potvrdili, že orbiter ponese 2 evropské přístroje: NOMAD - Nadir and Occultation for MArs Discovery, CaSSIS - Colour and Stereo Surface Imaging System a 2 ruské : ACS - Atmospheric Chemistry Suite, FREND - Fine Resolution Epithermal Neutron Detector.
Celková konstrukce EDL demonstrátoru EDM pro Exomars 2016 se vrátila k variantě bez ruské účasti, tedy bez přístrojů pro povrch Marsu, nukleárních topidel a malého elektického generátoru.
ďalšie problémy:
orgán kontroly vývozu v rusku pozdržal rozhodnutie o použití rtg zdroja na február, čo spôsobuje, že exomars (2016) namiesto plánovaných 2 rokoch činnosti na povrchu bude fungovať len 4 dni po pristátí (kým nedôjdu batérie)
na druhej strane to umožní dať zo sondy preč tienenie pre rtg zdroj (čo pomôže sonde ľahšie stihnúť termín štartu)
leemer - 23/10/2012 - 11:26
NASA na základě říjnového setkání s představiteli ESA potvrdila (zatím není smluvně ošetřeno) poskytnout technickou podporu pro misi ExoMars 2016. Jde hlavně o radiový balík Electra UHF pro budoucí potřebu komunikace s přistávacími moduly a rovery na povrchu Marsu. Zejména pak při misi ExoMars 2018. NASA má dále velký zájem pokračovat v přípravě experimentu MOMA pro rover mise ExoMars 2018. Bohužel silný vědecký zájem zatím není podpořen finančním příslibem, který bude NASA schopna potvrdit až v únoru 2013, kdy má být zveřejněn rozpočet NASA fiskální rok 2014.
ExoMars program gathers strength (ExoMars nabírá sílu)
Na podzim má ESA a RKA podepsat dohodu o 2. fázi programu pro rok 2018, kde má účast Ruska přesáhnour 50 %
Smlouva mezi Roskosmos a ESA má být podepsána do konce listopadu 2012. V současné době je potřeba ujasnit již jen několik drobností. Mimo ExoMars má smlouva připravit půdu i pro spolupráci při průzkumu Měsíce a Jupiteru.
Jaro. - 7/11/2012 - 20:11
Good news on #ExoMars. Esa states approve the draft agreement with Russia to press ahead with the 2016/18 Red Planet missions. #MC2012.
Smlouva mezi ESA a Roskosmosem o spolupráci při robotickém výzkumu Marsu a dalších těles sluneční soustavy byla odsouhlasena 19.11.2012. Na ExoMars přispěje Roskosmos následujícím:
* pro misi 2016 to budou vědecké přístroje FREND a ACS pro TGO a nosou raketu Proton-M.
* pro misi 2018 to bude přistávací modul, povrchová platforma včetně vědeckých přístrojů, RHU pro rover a dva přístroje ADRON-RM a ISEM, nosnou raketu Proton-M.
Agamemnon - 21/11/2012 - 17:09
vie sa, či horným stupňom bude blok-dm alebo briz-m?
leemer - 21/11/2012 - 17:12
citace:vie sa, či horným stupňom bude blok-dm alebo briz-m?
Briz-M
Agamemnon - 21/11/2012 - 17:12
ďakujem
Alex - 21/11/2012 - 17:36
pro misi 2018 to bude přistávací modul, povrchová platforma včetně vědeckých přístrojů, RHU pro rover a dva přístroje ADRON-RM a ISEM, nosnou raketu Proton-M.
Všetko ostatné beriem ale pri doterajšej spoľahlivosti sovietskych resp. ruských medziplanetárnych sond tym pristávacím modulom nie som nadšený. Ak zlyhajú jednotlivé prístroje tak to nebude až taká katastrófa, ale ak zlyha pristávací modul, zlyhá celý program. Súhlasíš so mnou David?
dzejar - 22/11/2012 - 10:54
Rusi môžu nahradiť Američanov. Európa plánuje na Mars poslať dve kozmické misie
ARCA pripravi dve testovacie zariadenia ktore vynesie balonmy do vysky 30km nad Ciernym morom, vypusti ich. Po dosiahnuti M=0,8 dojde k otvoreniu padakov.
To je tusim ich prvy kontrakt s nejakou velkou kosmickou organizaciou. Tak im drzme palce.
Obrázek je správně a reflektuje smlouvu mezi ESA a Roskosmosem. Na misi ExoMars 2016 má Rusko dodat raketu Proton-M/Briz-M, kapacitu svých pozemních sledovacích a komunikačních stanic a 2 vědecké přístroje na TGO. Konkrétně půjde o ACS, který bude obsahovat tři IR spektrometry pracující v oblasti (0,7–25,0 μm), které tak doplní a rozšíří v IR oblasti belgický přístroj NOMAD pracující v IR (2,3–4,3 μm) a NUV (0,2–0,65 μm). Dále rusové dodají přístroj FREND pro detekci přítomnosti vodíku ve vrstvách blízko povrchu (0-1,5 m). Čtvrtý přístroj na TGO dodají Švýcaři. Jedná se o barevnou kameru CaSSIS s rozlišením až 2m/px. Na EDM budou dva evropské přístroje, oba dodané Itálií. Půjde o přístroj AMELIA, který bude využívat data z gyroskopů a akcelerometrů IMU a na základě toho měřit hustotu atmosféry v dráze sestupu a dále pomocí optického detektoru měřit přítomnost CO, CO2 a kyanidové ionty. Druhý přístroj DREAMS bude malou meteorologickou stanici měřící na povrchu teplotu atmosféry, tlak, rychlost a směr větru, vlhkost, optické vlastnosti atmosféry a elektrický náboj. Vzhledem k využití pouze primárních baterií jako zdroje elektrické energie pro EDM je plánovaná doba práce na povrchu 4 soly, předpokládá se, že by mohly baterie vydržet i 8 solů. O tom, že na EDM nebude RTG se rozhodlo v polovině roku 2012 a diskulovalo se to myslím i v tomto vláknu.
Machi - 7/1/2013 - 09:20
Takže obrázek není správně.
Že dodají rusové přístroje na TGO je známo už půl roku, to neřeším.
Zajímala mě část o přístrojích na EDM a tam je obrázek chybný (Ruské přístroje byly zrušeny).
Rozlišení 2 m/pix se týkalo původní americké kamery HiSCI (High Resolution Stereo Color Imager).
CASSIS má mít rozlišení nižší (5 m/pix) - http://exploration.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=48523.
pospa - 7/1/2013 - 09:20
Michale, díky za vyčerpávající odpověď.
Pro jistotu se ale zeptám: ta meteosonda je už na 100% schválená? Skutečně poletí?
Na poslední přednášce jsi o ní mluvil ještě s otazníkem - nebylo jisté, že se do EDM hmotnostně vejde.
Dík
leemer - 7/1/2013 - 09:31
citace:Takže obrázek není správně.
Že dodají rusové přístroje na TGO je známo už půl roku, to neřeším.
Zajímala mě část o přístrojích na EDM a tam je obrázek chybný (Ruské přístroje byly zrušeny).
Rozlišení 2 m/pix se týkalo původní americké kamery HiSCI (High Resolution Stereo Color Imager).
CASSIS má mít rozlišení nižší (5 m/pix) - http://exploration.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=48523.
Ruské přístroje na EDM byly zrušeny, sorry, to jsem si neuvědomil, že jsem nenapsal. To ale už bylo známo se zrušením RTG. Rusové obdobnou sadu přístrojů plánují pro přistávací modul mise 2018 a asi mě zmátl ten datum v tom obrázku. Moje chyba. Co se týká CaSSIS, tak já mám v dokumentu z prosince údaj 2m/px. V druhé polovině roku 2012 se hledal nový dodavatel pro detektor, možná došlo ke změnám parametrů. Zkusím zjistit a dám vědět.
leemer - 7/1/2013 - 09:36
citace:Michale, díky za vyčerpávající odpověď.
Pro jistotu se ale zeptám: ta meteosonda je už na 100% schválená? Skutečně poletí?
Na poslední přednášce jsi o ní mluvil ještě s otazníkem - nebylo jisté, že se do EDM hmotnostně vejde.
Dík
Ahoj, ano. (snad to stačí takto vyčerpávajícím způsobem )
Machi - 7/1/2013 - 09:38
citace:
Ruské přístroje na EDM byly zrušeny, sorry, to jsem si neuvědomil, že jsem nenapsal. To ale už bylo známo se zrušením RTG. Rusové obdobnou sadu přístrojů plánují pro přistávací modul mise 2018 a asi mě zmátl ten datum v tom obrázku. Moje chyba.
Nic se nestalo, taky jsem si prvně myslel, že se to týká mise v roce 2018.
citace:Co se týká CaSSIS, tak já mám v dokumentu z prosince údaj 2m/px. V druhé polovině roku 2012 se hledal nový dodavatel pro detektor, možná došlo ke změnám parametrů. Zkusím zjistit a dám vědět.
To by bylo fajn. Ono 2 metry je lepší než 5 metrů.
I když i oněch pět metrů v barvě a ve stereu překonává třeba HRSC (nejkompletnější prozatímní zdroj globálních barevných a stereo snímků) minimálně 2,5×.
pospa - 7/1/2013 - 10:00
citace:Ahoj, ano.
Tak to je fajn.
Je trochu škoda, že bude pracovat jen pár solů, ale i tak to myslím budou dost zajímavá měření, když má EDM přistát do prachové bouře. Agamemnon - 7/1/2013 - 10:08
velka vdaka za info
leemer - 7/1/2013 - 11:49
Ještě teda doplním info pro ExoMars 2018, i když už to tu asi všechno je někde zmíněno. Rusko dodá nosnou raketu Proton-M/Briz-M, přeletový a přistávací modul (ve velmi úzké spolupráci s ESA, aby byla maximalizována synergie s EDM). Bude se jako u mise ExoMars 2016 podílet na pozemním sledování a přenosu telemetrických dat. Obě agentury (a to je novinka) se budou podílet na výběru přistávacího místa. Přistávací modul bude obsahovat nějaké vědecké vybavení, které u ESA zatím není vůbec definováno, na ruské straně je zatím následující modelové vybavení: neutronový spektrometr, seismometr, meteorologická sada (teplota, tlak, směr a rychlost větru), přístroj pro měření prachu v atmosféře, LIDAR, přistroj(e) pro měření složená atmosféry, přístroj založený na detektorech z FREND co bude na TGO.
Rover bude dělat ESA. Roskosmos dodá RHU a bude zodpovědný za termoregulační subsystém a bude se podílet na návrhu umístění vědecké aparatury. Vědecká aparatura roveru je plánována následující:
• PanCam (Velká Británie) – soubor kamer obsahující širokoúhlou (35°) stereoskopickou barevnou kameru doplněnou barevnou kamerou (5°) s vysokým rozlišením. PanCam bude sloužit k charakterizaci geologického prostředí v místě pohybu roveru (objekty zájmu od desítek m do mm).
• ISEM (Rusko) – IR spektrometr (1° zorné pole) pro zjišťování mineralogického složení. Bude využit v kombinaci s kamerou s vysokým rozlišením z PanCam.
• CLUPI (Švýcarsko) – kamera s vysokým rozlišením určená k detailnímu zkoumání povrchu, zejména pak usazenin/naplavenin s případnou možnou detekcí morfologických stop biologické aktivity v minulosti. Ze vzdálenosti 50 cm by mělo být rozlišení 20 μm.
• WISDOM (Francie) – radar pro detekci a charakterizaci sedimentárních vrstev hornin v hloubce do 3 až 5 metrů. To by mělo být využito pro nalezení vhodných míst pro provedení hloubkového vrtu a odběru vzorků.
• ADRON (Rusko) – neutronový spektrometr pro detekci podpovrchové vody a depozitů minerálů. Bude využíván v kombinaci s WISDOM.
• Ma_MISS (Itálie) – IR spektrometr integrovaný do vrtáku, který bude schopen provádět mineralogický in-situ průzkum ve vyvrtaném otvoru.
• MicrOmega (Francie) – spektrometr pracující v IR a viditelné oblasti, který bude studovat rozdrcený podpovrchový vzorek a zkoumat jeho geologický původ, strukturu a složení.
• RLS (Španělsko) – Ramanův spektrometr.
• MOMA (Německo) – hmotnostní spektrometr pro studování makromolekul, anorganických minerálů a organických molekul. Bude určen pro sledování odebraných podpovrchových vzorků. V době kdy nebude probíhat vyhodnocování těchto vzorků, bude zkoumat atmosféru. Na přístroji MOMA se má podílet také NASA, zatím ale není jisté, zda na to bude mít finance.
Stretnutie Dordaina a Popovkina. Proces schvaľovania záverečnej verzie dohody radou ESA by mal byť ukončený 13.-14.3.2013 a následne by mala byť oboma riaditeľmi podpísaná 15.3.2013 v Paríži.
David - 24/1/2013 - 07:34
MERy přistály na Marsu tuším 2003, takže EM má min. 15 let zpoždění a to pomíjím fakt že v době přistání/ pokud se zdaří a to není nijak jistě / EM na Marsu tam bude více než 5 let pracovat americký rover další generace / MSL/.
Stretnutie Dordaina a Popovkina. Proces schvaľovania záverečnej verzie dohody radou ESA by mal byť ukončený 13.-14.3.2013 a následne by mala byť oboma riaditeľmi podpísaná 15.3.2013 v Paríži.
Ono to je složitější. ESA se s Roskosmosem dohodla už loni v listopadu na znění dohody. Bohužel do procesu vstoupilo ruské ministerstvo zahraničních věcí, které mělo k textu připomínky. Je jich hodně (několik set), ale jedná se o jazykové (problém s převodem textu mezi ruštinou a angličtinou a naopak) a editační změny. Ty nemají dopad na praktický obsah dohody. Ředitel ESA se uvolil, že se otevře ještě jedno kolo připomínek, ale za předpokladu, že se ředitel Roskosmosu zaručí, že budou i přes nepodepsání dohody zahájeny a finančně zajištěny práce na ruské straně. Před dvěma dny (22.1.2013) se sešel ředitel ESA s ředitelem Roskosmosu a tam se na tomto dohodli. Teď čeká text smlouvy kolečko v ESA a mezi delegacemi členských států. Pokud se nic nestane, a nemělo by, pak platí březnový termín podepsání.
leemer - 25/1/2013 - 11:57
citace:
citace:Co se týká CaSSIS, tak já mám v dokumentu z prosince údaj 2m/px. V druhé polovině roku 2012 se hledal nový dodavatel pro detektor, možná došlo ke změnám parametrů. Zkusím zjistit a dám vědět.
To by bylo fajn. Ono 2 metry je lepší než 5 metrů.
I když i oněch pět metrů v barvě a ve stereu překonává třeba HRSC (nejkompletnější prozatímní zdroj globálních barevných a stereo snímků) minimálně 2,5×.
Plním co jsem slíbil. Aktuálně u CaSSIS probíha fáze B1/B2, tzn. návrh technického řešení, které bude zakončeno PDR (Preliminary Design Review). Poté tedy budou známé parametry kamery.
Jaro. - 25/1/2013 - 12:31
citace:Ono to je složitější. ESA se s Roskosmosem dohodla už loni v listopadu na znění dohody. Bohužel do procesu vstoupilo ruské ministerstvo zahraničních věcí, které mělo k textu připomínky. Je jich hodně (několik set), ale jedná se o jazykové (problém s převodem textu mezi ruštinou a angličtinou a naopak) a editační změny. Ty nemají dopad na praktický obsah dohody. Ředitel ESA se uvolil, že se otevře ještě jedno kolo připomínek, ale za předpokladu, že se ředitel Roskosmosu zaručí, že budou i přes nepodepsání dohody zahájeny a finančně zajištěny práce na ruské straně. Před dvěma dny (22.1.2013) se sešel ředitel ESA s ředitelem Roskosmosu a tam se na tomto dohodli. Teď čeká text smlouvy kolečko v ESA a mezi delegacemi členských států. Pokud se nic nestane, a nemělo by, pak platí březnový termín podepsání.
Ďakujeme.
Machi - 25/1/2013 - 12:33
citace:
Plním co jsem slíbil. Aktuálně u CaSSIS probíha fáze B1/B2, tzn. návrh technického řešení, které bude zakončeno PDR (Preliminary Design Review). Poté tedy budou známé parametry kamery.
Díky za informace!
PS: Doufejme, že to stihnou, navrhnout, vyrobit, otestovat a úspěšně integrovat takový přístroj není zrovna jednoduchá záležitost.
leemer - 25/1/2013 - 13:01
citace:
citace:Michale, díky za vyčerpávající odpověď.
Pro jistotu se ale zeptám: ta meteosonda je už na 100% schválená? Skutečně poletí?
Na poslední přednášce jsi o ní mluvil ještě s otazníkem - nebylo jisté, že se do EDM hmotnostně vejde.
Dík
Ahoj, ano. (snad to stačí takto vyčerpávajícím způsobem )
Moje ano stále platí, ale je zde reálná možnost, že z důvodu ukončení financování přijde senzorová sada DREAMS o jeden ze senzorů dodávaný Francouzi (asi se jedná o MicroARES).
Jaro. - 26/1/2013 - 19:33
Podľa týchto správ dostalo IKI RAN financie na prípravu prístrojov misie 2016 už pred novým rokom. S kontraktom na rakety a pristávaciu platformu misie 2018 sa čaká po podpise.
Jiřík - 27/1/2013 - 08:27
citace:MERy přistály na Marsu tuším 2003, takže EM má min. 15 let zpoždění a to pomíjím fakt že v době přistání/ pokud se zdaří a to není nijak jistě / EM na Marsu tam bude více než 5 let pracovat americký rover další generace / MSL/.
Když už je řeč o automatech na Marsu, doporučuji následující článek: http://www.astro.cz/clanek/5577. Když si člověk uvědomí, že to tam jezdí už devět let, tak to je prostě neuvěřitelné. Fakt je jedno, a Davida tím jistě potěším - pokud jde o trvanlivost vesmírné techniky, tak s tou americkou (nejen Opportunity, ale i Cassini, nesmrtelné Voyagery aj.) se, aspoň zatím, nikdo nemůže srovnávat.
dodge - 27/1/2013 - 08:39
citace:
citace:MERy přistály na Marsu tuším 2003, takže EM má min. 15 let zpoždění a to pomíjím fakt že v době přistání/ pokud se zdaří a to není nijak jistě / EM na Marsu tam bude více než 5 let pracovat americký rover další generace / MSL/.
Když už je řeč o automatech na Marsu, doporučuji následující článek: http://www.astro.cz/clanek/5577. Když si člověk uvědomí, že to tam jezdí už devět let, tak to je prostě neuvěřitelné. Fakt je jedno, a Davida tím jistě potěším - pokud jde o trvanlivost vesmírné techniky, tak s tou americkou (nejen Opportunity, ale i Cassini, nesmrtelné Voyagery aj.) se, aspoň zatím, nikdo nemůže srovnávat.
Nejen pokud jde o trvanlivost.
David - 27/1/2013 - 11:41
To jsem zvědav na jaké technologické úrovni bude EM, jen připomínám, že špičkového martovského robota MSL stavěly Spojené státy téměř deset let a Evropě a Rusku zbývá pouhých 5 let a když odpočtu jeden rok na výrobu a zkoušky kompletu tak pouze čtyři roky, proto se mi termíny, nemá-li se jednat jen o propagandistický let,zdají nereálné, zejména že současná fáze je jen ve stádiu " co kdo bude teprve dělat".
Jiřík - 27/1/2013 - 16:36
citace:To jsem zvědav na jaké technologické úrovni bude EM, jen připomínám, že špičkového martovského robota MSL stavěly Spojené státy téměř deset let a Evropě a Rusku zbývá pouhých 5 let a když odpočtu jeden rok na výrobu a zkoušky kompletu tak pouze čtyři roky, proto se mi termíny, nemá-li se jednat jen o propagandistický let,zdají nereálné, zejména že současná fáze je jen ve stádiu " co kdo bude teprve dělat".
Hm, vykovají to v kovárně, sem tam svaří, sdrátují a na závěr k tomu přinýtují kolečka, celkem tak čtyři hodiny práce.
Nojo, Davide, to jsou holt ty výkovky, ale nic ve zlém, i mně se ten termín zdá šibeniční.
Jaro. - 3/2/2013 - 16:17
Podľa tejto informácie bol konkurz na raketu k štartu 2016 už vypísaný.
Machi - 8/2/2013 - 02:05
Michale, na UMSF někdo strašil informací o tom, že EDM nebude vysílat informace o svém stavu během samotného aktu přistávání. Nevíš o tom prosím něco bližšího?
Agamemnon - 8/2/2013 - 07:31
citace:Michale, na UMSF někdo strašil informací o tom, že EDM nebude vysílat informace o svém stavu během samotného aktu přistávání. Nevíš o tom prosím něco bližšího?
vsak msl tiez nevysielal... len pipal...
ci to je nezvycajne?leemer - 8/2/2013 - 15:10
citace:Michale, na UMSF někdo strašil informací o tom, že EDM nebude vysílat informace o svém stavu během samotného aktu přistávání. Nevíš o tom prosím něco bližšího?
Podle prubezne zpravy o stavu projektu ExoMars z 22.1.2013 se při EDL fázi (vstup do atmosféry, sestup a přistání) počítá s přenosem dat přes TGO případně i další družice v té době se vyskytující se na oběžné dráze kolem Marsu. S tímto modelem se pořád počítá a i proto je vyvíjena senzorová sada COMARS+, která bude umístěna na zadním štítu.
Machi - 8/2/2013 - 16:59
Díky za info, mě se to zdálo nějaké divné (demonstrátor bez komunikace při EDL).
Jdu uklidnit UMSF.
pospa - 9/2/2013 - 16:10
citace:Díky za info, ...Jdu uklidnit UMSF.
Jakoby tvou informaci zcela ignorovali a dál remcají, jak bude ten EDM skoro k ničemu
Určitě by pomohl odkaz na nějaký dostupný oficiální dokument.
Michale, víš o něčem takovém?
Machi - 9/2/2013 - 17:23
Všiml jsem si. Nejzajímavější na tom je to, že kdyby podobně remcali o americké sondě, už by asi rozesílali osobní upomínky, že se přispěvatelé chovají nevhodně. Někdy je i na tak dobře moderovaném fóru jakým je UMSF uplatňován dvojí metr.
leemer - 10/2/2013 - 10:18
citace:
citace:Díky za info, ...Jdu uklidnit UMSF.
Jakoby tvou informaci zcela ignorovali a dál remcají, jak bude ten EDM skoro k ničemu
Určitě by pomohl odkaz na nějaký dostupný oficiální dokument.
Michale, víš o něčem takovém?
Bohužel, žádný volně po internetu šiřitelný materiál jsem nenašel.
Machi - 10/2/2013 - 21:50
Já jo.
Přímo na stránce ESA - (http://exploration.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=46124). After separation, the Orbiter will monitor the UHF transmission from the EDM from its coasting to Mars till its landing. A NASA Relay Orbiter will act as a data relay for the EDM during its surface operations. Furthermore, ground-based communication arrays will also track the UHF signal during the entry, descent and landing phases.
pospa - 11/2/2013 - 22:03
citace:Já jo. Přímo na stránce ESA ...
No jo, Machi, to jsem objevil taky, ale všimni si datum poslední aktualizace dole - 04 Sep 2012 - je to cca 5 měsíců staré .... a všichni víme, jak často dokáže evropská kosmonautika dělat různé veletoče, čelem vzad a úkroky stranou...
Na druhou stranu i já tu stránku stále beru jako bernou minci a šuškandě na UMSF o vyřazení přímé EDL komunikace moc nevěřím. (zatím)
Machi - 11/2/2013 - 22:36
Přesně tak, je to šuškanda. To by v ESA museli být totální magoři, aby EDL provedli bez kontroly. Navíc Michal tu dával info z ledna, kde se o tom také píše.
Jediné co mě mrzí, že tam zřejmě nedají alespoň jednoduchou kameru, když ne panoramatickou, tak alespoň sestupovou. Zkušenost říká, že se pak modul dá snadněji najít.
A kamery dnes váží i míň než 200g a skoro nic nežerou. Cena také není závratná. Zato PR hodnota by byla velmi velká.
Machi - 11/2/2013 - 22:42
Faktem je, že ExoMars je zřejmě nejhůře manažersky vedený program ESA vůbec. Měl letět v roce 2009 a v rozsáhlejší variantě a později byl tolikrát překopáván, že to nemá u jiných evropských projektů obdoby.
Model nosné konstrukce EDM modulu družice TGO 2016 prošel několika kvalifikačními testy ve středisku ESTEC (Nizozemí).
Poté se vrátil k italskému výrobci, kde proběhne zbytek pevnostních testů.
citace:Co se týká CaSSIS, tak já mám v dokumentu z prosince údaj 2m/px. V druhé polovině roku 2012 se hledal nový dodavatel pro detektor, možná došlo ke změnám parametrů. Zkusím zjistit a dám vědět.
To by bylo fajn. Ono 2 metry je lepší než 5 metrů.
I když i oněch pět metrů v barvě a ve stereu překonává třeba HRSC (nejkompletnější prozatímní zdroj globálních barevných a stereo snímků) minimálně 2,5×.
Plním co jsem slíbil. Aktuálně u CaSSIS probíha fáze B1/B2, tzn. návrh technického řešení, které bude zakončeno PDR (Preliminary Design Review). Poté tedy budou známé parametry kamery.
Tak slíbené k slíbenému Rozlišení CaSSIS by tedymělo nakonec být cca 5m/px (z důvodu časového presu se nestihne udělat nic lepšího) s velikostí záběru 8 x 8km.
Machi - 19/4/2013 - 11:07
Díky za informace!
Je škoda, že se nepovedlo původní mezinárodní řešení pod vedením Američanů. Takhle jsou ty výkony dost mizerné. Samotné rozlišení by ještě šlo, ale šířka záběru 8 km? To je 1600 pixelů (pro srovnání HRSC přes 5 tisíc, HiRISE přes 20 tisíc).
Vypadá to, že podobně špatné zprávy přícházejí i od mise JUICE.
Úzkoúhlá kamera byla plánována s rozlišením 5 mikroradiánů a dle stránek ESA to bude nějakých 10-13 (2-2,5 horší).
Tím se samozřejmě podstatně zhorší rozlišení na tělesech, které JUICE může sledovat jen z větší vzdálenosti.
Jaro - 22/5/2013 - 07:34
Na novosti-kosmonavtiki si všimli túto konferenciu
"ESA’s mission to Mars in 2016 has entered the final stage of construction with the signature of a contract today with Thales Alenia Space at the Paris Air & Space Show."
pospa - 4/7/2013 - 15:49
Několik snímků maket EDM, roveru a TGO z letošní Paris Air Show
V tomto týdnu podstoupí jeden ze starších prototypů roveru ExoMars 2018 pětidenní testovací misi v Chilské poušti Atacama. Bude přitom dálkově ovládán z Centra pro kosmické aplikace a telekomunikaci v Anglickém Harwellu. Cílem je získat zkušenosti s plánováním aktivit roveru pro každý sol.
Testovaný prototyp bohužel neobsahuje vrtačku, k dispozici budou pouze 3 přístroje: panoramatická kamera, podpovrchový radar a digitální lupa.
Více: http://spaceref.com/mars/desert-trial-for-esa-mars-rover.html
Btw tato zpráva vyšla dřív než jsme to dnes schválili, vtipné Eudoxus - 2/12/2013 - 22:32
Vo Vestniku Lavockina 4/2013 som objavil clanok:
Aerodynamic Design of Descent Vehicle in the Martian Atmosphere under Exomars project (str. 40)
Len pre tych co sa neboja matematiky a zvladaju azbuku ;-)
Ja som to teda nejak dopodrobna nestudoval... http://vestnik.laspace.ru/archives/
Machi - 2/12/2013 - 23:22
Je v tom věstníku někdo pod 50 let?
Jestli tohle jsou špičky Ruska v oblasti návrhu sond, pak do 15-ti let jsou rusové v háji.
PS: Nic proti starším a zkušeným odborníkům, ale přece jen mi připadnou úspěšnější týmy z dalších zemí v průměru poněkud mladší a do budoucna je třeba připravit mladé elitní odborníky a v tomhle evidentně Rusko moc nepokročilo. [Upraveno 02.12.2013 Machi]
Agamemnon - 4/2/2014 - 21:15
jadro sondy (štruktúra, kontrola teploty, pohon) sú hotové (a otestované) a boli presunuté do thales alenia, kde sa začne integrácia ďalších súčastí a vedeckých prístrojov
"On February 3, at an official ceremony in Bremen, Germany, OHB System transferred the ExoMars Trace Gas Orbiter module consisting of the spacecraft structure, thermal control and propulsion systems to Thales Alenia Space France. According to ESA, the handover marked the end of an intense construction and test period readying this core module to be used as the basis for integration of other TGO subsystems and units, including the science instruments."
Agamemnon - 5/2/2014 - 17:16
citace:jadro sondy (štruktúra, kontrola teploty, pohon) sú hotové (a otestované) a boli presunuté do thales alenia, kde sa začne integrácia ďalších súčastí a vedeckých prístrojov
"On February 3, at an official ceremony in Bremen, Germany, OHB System transferred the ExoMars Trace Gas Orbiter module consisting of the spacecraft structure, thermal control and propulsion systems to Thales Alenia Space France. According to ESA, the handover marked the end of an intense construction and test period readying this core module to be used as the basis for integration of other TGO subsystems and units, including the science instruments."
Ve hře je pořád všech 8 potenciálních přistávacích míst. Ta 4 místa o kterých je řeč byla pouze doporučena vědci, kteří se účastnili na konci března 2014 pracovního workshopu v ESAC (je to tak i naznačeno v citovaném článku). Pro výběr vhodného přistávacího místa byla v listopadu 2013 ustanovena 14členná komise, která v červnu 2014 vybere 4 kandidátská místa pro podrobnější studium a konečný výběr bude oznámen v říjnu 2017. Zatím jsou ve hře: Mawrth Vallis 1 (22,15° s.š., 17,05° z.d., prům. v. -2,2 km), Mawrth Vallis 2 (22,25° s.š., 18,00° z.d., prům. v. -2,2 km), Oxia Planum 1 (18,20° s.š., 24,55° z.d., prům. v. -3,1 km), Oxia Planum 2 (16,63° s.š., 26,81° z.d., prům. v. -2,7 km), Coogon Valles (16,50° s.š., 23,50° z.d., prům. v. -2,7 km), Hypanis Vallis (11,80° s.š., 23,50° z.d., prům. v. -2,7 km), Simud Vallis (8,49° s.š., 34,76° z.d., prům. v. -5,0 km), Oxia Palus (7,87° s.š., 11,22° z.d., prům. v. -2,1 km) a Southern Isidis (4,35° s.š., 86,20° v.d., prům. v. -3,8 km). Tučně jsou oblasti doporučené vědci. Mawrth Vallis 1 a 2 jsou vzhledem ke své blízkosti brány jako jedna oblast.
Jaro - 16/6/2014 - 20:40
Zatím nic takového nehrozí a vzhledem k aktuálnímu průběhu programu ani nebude. Se startem ExoMars 2016 se počítá 7. ledna 2016 a ExoMars 2018 7. května 2018. Délka okna je cca 3 týdny.
LeeMer - 16/2/2015 - 21:44
Není tajemství, že vzhledem k totálnímu technickému překopání, se vědecký přístroj CaSSIS potýká s velkým časovým skluzem. Nakonec to vypadá tak, že FM bude integrován do TGO až na Bajkonuru!
Rusko bude pro ExoMars 2018 dodávat nejen nosič, ale i lander. Jeho pravděpodobně konečná podoba vypadá takto. Rusové na něm nabídli dodatečnou kapacitu pro umístění 45 kg vědeckého vybavení.
Více v tomto dokumentu: http://exploration.esa.int/science-e/www/object/doc.cfm?fobjectid=55699
Arccos - 27/5/2015 - 15:17
Start Protonem a přistání na ruském landeru... Hodně štěstí, rovere, budeš ho potřebovat!
Tlama - 27/5/2015 - 16:21
citace:Start Protonem a přistání na ruském landeru... Hodně štěstí, rovere, budeš ho potřebovat!
sbohem a šáteček
NovýJiřík - 27/5/2015 - 16:27
citace:Start Protonem a přistání na ruském landeru... Hodně štěstí, rovere, budeš ho potřebovat!
No, doufám, že to vyjde, ale kapitál bych na to nesázel.
Ervé - 29/5/2015 - 12:01
Obávám se, že cena za pojištění takovéto mise by byla zhruba 90% ceny nepojištěné mise. Na 25% selže raketa (4 stupně) a na 50% selže přistání, takže šance na úspěch 25%. Doufám, že za 2 roky budou šance vypadat jinak.
NovýJiřík - 29/5/2015 - 12:20
citace:Obávám se, že cena za pojištění takovéto mise by byla zhruba 90% ceny nepojištěné mise. Na 25% selže raketa (4 stupně) a na 50% selže přistání, takže šance na úspěch 25%. Doufám, že za 2 roky budou šance vypadat jinak.
Pro příště zopakovat teorii pravděpodobnosti. Za výše uvedených procent by byla šance na úspěch 37,5 %.
David - 29/5/2015 - 12:44
Dosavadní ruské/sovětské výkony u Marsu nezakládají optimizmus, ale další ostuda by byla neúnosná, tak si snad dají záležet. Jako majitel pojišťovny bych je ale vyhnal.
LeeMer - 13/9/2015 - 11:55
Nový ředitel ESA se u příležitosti veletrhu MAKS sešel se svým ruským protějškem z Roskosmosu. Mimo potvrzení pokračování vzájemné spolupráce potvrdili datum startu mise ExoMars 2016 na 7. ledna 2016 v cca 20:00 UTC. Startovací okno je dlouhé 21 dní. S letovou kampaní se má začít 21. října 2015.
David - 13/9/2015 - 13:35
Rusově potřebují úspěch jako sůl. Vzdor obrovskému úsilí, nedokázali u Marsu prakticky nic podstatného, už je před nimi i INDIE !?
Že by selhal Proton je statisticky nepravděpodobné, přeletový modul made in ESA to též dokáže. Zbývá přistání, při dnešní úrovni techniky by tam také neměl být problém. Času na přípravu bylo dost, jsem mírný optimista.
V témže "okně" poletí i Američané s landerem InSight a tak bude co srovnávat. [Upraveno 13.9.2015 David]
LeeMer - 16/9/2015 - 11:44
Musím bohužel vzít zpět to, co jsem v tomto vlákně napsal před týdnem. Na včerejším jednání společné skupiny ESA a Roskosmosu k misím ExoMars jsme učinili rozhodnutí o posunutí startu mise ExoMars 2016. Důvodem je výrobní vada (svár) na dvou tlakových čidlech rozvodu helia v palivovém systému EDM. Nové startovací okno je otevřeno od 14. do 26. března 2015, s tím, že start je plánován na první den okna. Mise jako taká není významněji dotčena. Zákony nebeské mechaniky zařídí, že TGO+EDM dorazí k Marsu v přibližně stejnou dobu jako kdyby se startovalo v lednu. Technikům to dává cca 8 týdnů rezervy pro další práce, nevýhoda ale je, že už není záložní okno. Pokud se zadaří, mohlo by také dojít k integraci FM CaSISS v Evropě a ne na Bajkorunu, jak je zatím v plánu.
pospa - 16/9/2015 - 14:31
citace: Nové startovací okno je otevřeno od 14. do 26. března 2015 ...
Tak to už nestihnou... LeeMer - 16/9/2015 - 15:23
citace:
citace: Nové startovací okno je otevřeno od 14. do 26. března 2015 ...
Tak to už nestihnou...
Moje chyba. Samozřejmě tam má být březen 2016.
LeeMer - 16/9/2015 - 18:04
citace:
citace:Výběr kandidátů na místo přistání roveru 2018 se zúžil na čtyři.
Ve dnech 20.-22.10.2015 zasedne v ESTEC pracovní tým (LSSWG) a vybere dva ze stávajících čtyř kandidátů pro přistání landeru ExoMars 2018 na základě jejich technického a vědeckého hodnocení. Tyto dvě místa budou prozatím na stejné úrovni a až následné detailní hodnocení vybere primární a záložní oblast. Nadále platí to co napsal Mirek a toto finální rozhodnutí bude učiněno při příležitosti FAR v říjnu 2017.
LeeMer - 27/10/2015 - 10:46
citace:Ve dnech 20.-22.10.2015 zasedne v ESTEC pracovní tým (LSSWG) a vybere dva ze stávajících čtyř kandidátů pro přistání landeru ExoMars 2018 na základě jejich technického a vědeckého hodnocení. Tyto dvě místa budou prozatím na stejné úrovni a až následné detailní hodnocení vybere primární a záložní oblast. Nadále platí to co napsal Mirek a toto finální rozhodnutí bude učiněno při příležitosti FAR v říjnu 2017.
Skupina zasedala ve dnech 20. - 21. října a nakonec oproti plánu vybrala pouze jedno primární místo přistání pro misi ExoMars 2018. Tím se stalo Oxia Planum, kdo si dobře pomatuje, tak v tom úplně původním výběru byly dvě místa přistání v oblasti Oxia Planum. Tak toto je to první - 18,20° s.š., 24,55° z.d., prům. v. -3,1 km. Zajímavostí je, že nebylo vybráno záložní místo pro přistání. Oblasti Aram Dorsum a Mawrth Vallis jsou obtížné z technického hlediska, oblast Hypanis Vallis je zase vědecky nejméně zajímavá. Posledně jmenovaná oblast je však neoficiálním záložním místem. Pokud by ExoMars 2018 startoval až v roce 2020, pak je jako primární místo přistání stále Oxia Planum a jako záložní by byla vybrána jedna z oblastí Aram Dorsum a Mawrth Vallis.
LeeMer - 27/10/2015 - 12:19
citace:
citace: Nové startovací okno je otevřeno od 14. do 26. března 2015 ...
Tak to už nestihnou...
Malá aktualizace. Startovací okno je od 14. do 25. března 2016, s tím že se startem se stále počítá v prvním termínu, tj. 14. března 2016.
LeeMer - 18/11/2015 - 18:31
Expertní skupina ESA a IKI RAN vybrala šest evropských přístrojů, které doplní ruské vybavení na přistávací platformě mise ExoMars 2018. Ve dvou případech jde o samostatné přístroje a ve čtyřech jde o rozšíření ruských instrumentů METEO a MAIGRET. Potěšující zprávou je, že jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.
pospa - 18/11/2015 - 18:44
citace:Potěšující zprávou je, že jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců.
To je skvělá informace. Bylo by víc datailů? Které instituce/ týmy se na tom podílí, kdo bude WAM vyrábět, dokumenty, fotky, odkazy?
LeeMer - 18/11/2015 - 19:11
citace:
citace:Potěšující zprávou je, že jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců.
To je skvělá informace. Bylo by víc datailů? Které instituce/ týmy se na tom podílí, kdo bude WAM vyrábět, dokumenty, fotky, odkazy?
Jediné co zatím mohu říct je, že projekt podal Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ten je také hlavním řešitelem odpovědným za WAM. Další podrobnosti budou časem.
pospa - 20/11/2015 - 19:51
Snímek z testu sjíždění roveru (maketa 1:2) z přistávací platformy. Na dalku byl řízen z Holandska, přičemž fyzicky prováděl testovací pohyby na polygonu ve Francii. Zabudované zpoždění v komunikaci 1 hodina simulovalo příjem signálu z družic 2x za den. Bylo provedeno 5 testů sjetí z platformy v různých lokalitách testovací základny. Čtyřikrát vše proběhlo úspěšně, jednou sjel rover mimo rampy. http://www.gizmodo.com.au/2015/11/this-is-what-the-european-space-agencysexomars-2018test-roverlooks-like/
citace:Michale, měl bys pro nás další podrobnosti o WAM?
Zítra bude k WAM a nejenom WAM tisková konference. Dohodnu se s hlavním řešitelem co dalšího za podrobnosti může jít ven. Budu samozřejmě podrobně informovat na semináři ve Valmezu v rámci svoji přednášky a případné diskuze v předsálí.
LeeMer - 26/11/2015 - 09:38
Za několik málo okamžiků začne přímý přenos tiskové konference České kosmické kanceláře k připravovaným vědeckým přístrojům českých vědců zkoumajících Slunce, Mars, Jupiter a další tělesa a jevy ve sluneční soustavě.
David - 7/1/2016 - 11:27
Zbývají cca 2 měsíce do startu, škoda, že Francouzi potopili americkou sondu, mohly být opět " kosmické dostihy.
alamo - 7/1/2016 - 11:48
citace:Zbývají cca 2 měsíce do startu, škoda, že Francouzi potopili americkou sondu, mohly být opět " kosmické dostihy.
to je nejaké "vylepšovanie" histórie? https://en.wikipedia.org/wiki/ExoMars
13. februára 2012, NASA ukončila svoju účasť na ExoMars v dôsledku rozpočtových škrtov, aby zaplatila za prekročenie nákladov na James Webb Space Telescope. A financovanie NASA pre tento projekt bolo úplne zrušené, väčšina z týchto plánov musela byť reštrukturalizovaná.
ako francúzi "potopili"? [Upraveno 07.1.2016 alamo]
ales - 7/1/2016 - 14:10
David má zřejmě na mysli americkou sondu InSight, která měla také startovat letos na jaře (jako ExoMars), ale kvůli problémům s francouzským přístrojem SEIS byl start InSight odložen (o dva roky). Uznávám, že je dost těžké to pochopit z Davidova příspěvku (já to odvozuji hlavně ze zmínky o "dostizích", což snad má naznačovat vypuštění dvou sond v jednom startovním okně). Všimněte si, jak snadno dochází k nedorozumění.
David - 7/1/2016 - 15:55
Pikantní je, že kvůli závadě v subdodávce Itálie byl též odložen o dva měsíce start EM, dle původních plánů mě startovat dnes.
alamo - 7/1/2016 - 19:28
aha takto.. soráč že som tak vypenil
David - 9/1/2016 - 09:19
Zajímalo by mne v jakém stadiu je oprava sondy, zda se dělá na kosmodromu, nebo vadný kus " putoval" do Italie. V každém případě je na vše s tím spojené dost málo času.
Sleduje to někdo?, já jsem nic nenašel. Dík.
pospa - 9/1/2016 - 09:58
citace:Zajímalo by mne v jakém stadiu je oprava sondy, zda se dělá na kosmodromu, nebo vadný kus " putoval" do Italie.
Podezřelé tlakové převaděče (pressure transducers) v pohonném systému landeru byly odstraněny už před odesláním obou částí sondy na Bajkonur, kam dorazily 23.12.2015.
Během ledna probíhají prověrky všech systémů; plnění landeru palivem pak začne 29.1.
Palivo do orbiteru (2,3 t) budou pumpovat 3 dny, 21.-24.2.
Týden před plánovaným otevřením startovacího okna proběhne spojení obou částí sondy k sobě a usazení na horní stupeň Breeze M.
Start je v plánu na 14.3. kolem 9:30 GMT
Start se blíží, velká škoda, že Schiapareli má jen baterie. Přijde mi šílené nevybavit ho alespoň solárním panelem - takhle bude fungovat jen 4 dny.
David - 19/1/2016 - 19:28
Pokud ovšem v pořádku přistane. Předchozí pokus ESA byl neúspěšný.
yamato - 19/1/2016 - 19:48
dovolim si vyslovit skepticku predpoved ohladom tejto misie
xChaos - 19/1/2016 - 22:50
citace:Start se blíží, velká škoda, že Schiapareli má jen baterie. Přijde mi šílené nevybavit ho alespoň solárním panelem - takhle bude fungovat jen 4 dny.
Taky nad tím přemýšlím. I kdyby to byla jen webkamera a teploměr na Marsu... pořád se to může hodit...
Arccos - 19/1/2016 - 23:19
Buďme rádi, že tam vůbec něco je. Původně mělo jít jenom o test přistání bez jakýchkoliv přístrojů.
David - 20/1/2016 - 08:28
Orbitální část by to měla zvládnout hravě. U přistávací části výrazně vzrostla pravděpodobnost úspěchu po zjištění, že přechozí pokus měl velice blízko k úspěchu.
NASA tam spolehlivě přistála před 41 lety a ESA " testuje" - není toto 50 let náskoku ?
yamato - 20/1/2016 - 08:34
citace:Orbitální část by to měla zvládnout hravě.
ja sa obavam hlavne o start a TMI Ervé - 20/1/2016 - 09:37
Snad to nebude tak zlé, Protonům pomalu roste spolehlivost. Ale palce až do potvrzení správného TMI držet budu. Sledovat směr a rychlost větru, vlastnosti atmosféry atd. v novém místě po dlouhou dobu je takový přínos, že by pár desítek gramů za sol. panel mělo odůvodnit. Rusové nabízeli miniRTG zdroj, a kvůli papírování, ochranným opatřením a patrně obavám z protestů bylo zamítnuto.
David - 20/1/2016 - 09:45
Dlouhodobé sledování stavu atmosféry by nic nového nepřineslo, meteo stanice již dlouhodobě na Marsu pracovaly a to několik let / Vikingy l.p. 1975 a násl./
yamato - 20/1/2016 - 10:40
citace:Dlouhodobé sledování stavu atmosféry by nic nového nepřineslo, meteo stanice již dlouhodobě na Marsu pracovaly a to několik let / Vikingy l.p. 1975 a násl./
a procpak su asi na zemi tisice meteostanic na roznych miestach?
citace:Snad to nebude tak zlé, Protonům pomalu roste spolehlivost
tak ja dufam ze bude vsetko OK, ale rusi a mars v kozmonautike su asi ako slovaci a cesi v hokeji milantos - 20/1/2016 - 11:39
citace:
citace:Dlouhodobé sledování stavu atmosféry by nic nového nepřineslo, meteo stanice již dlouhodobě na Marsu pracovaly a to několik let / Vikingy l.p. 1975 a násl./
a procpak su asi na zemi tisice meteostanic na roznych miestach?
Tak na Marsu jde pouze o statistiku a pochopení chodu počasí. Kdežto na Zemi se počasí dotýká prakticky všech lidských činností a je potřeba co nejpřesnější předpověď- a to bez globálního pokrytí prostě nejde. Na Marsu nic takového není zatím potřeba.
yamato - 20/1/2016 - 12:09
aj tak je lepsie mat udaje z viacerych stanic, nez len z jednej. Jakoze Viking to uz zmeral, tak co budeme merat... takto sa veda nerobi
David - 20/1/2016 - 15:11
Start je vždy riziko. Já bych se ale vrátil k tomu testování přistávacího modulu. Ve vztahu k finální misi v roce 18 nemá valnou cenu když přistávací modul pro tuto misi mají stavět údajně Rusové.
Modul váží 600 kg, tj. jako 9 Beaglů ?! [Upraveno 20.1.2016 David]
LeeMer - 27/1/2016 - 16:33
Stručný časový plán přípravy ExoMars 2016 ke startu:
* 29. ledna – plnění EDM pohonnými látkami
* 12. února – konečné spojení TGO a EDM
* 21.-24. února – plnění TGO pohonnými látkami
* 29. února – spojení TGO(+EDM) s adaptérem
* 2.-3. března – uzavření do aerodynamického krytu
* 6.-7. března – spojení s Protonem
* 14. března – start v 9:31 UT
LeeMer - 3/2/2016 - 11:12
Situace kolem mise ExoMars 2018 je velmi kritická. Zatím není změněn datum startu, ale také není 7. května 2018 potvrzeno. Začalo se pracovat na možnosti využít kratších startovacích oken později v roce 2018 a 2019 a samozřejmě hlavním záložním okně 2020. S tím je spojen problém technické realizovatelnosti, nutných úprav a zachování vědeckých úkolů.
David - 3/2/2016 - 11:58
Kde to " vázne ", tipoval bych, že v Rusku, s tím landerem to asi podcenili. Kdyby to nechali na ESA, která získá zkušenosti s přistáváním v letošní misi, mohlo to jít " hadce ".
LeeMer - 3/2/2016 - 12:38
citace:Kde to " vázne ", tipoval bych, že v Rusku, s tím landerem to asi podcenili. Kdyby to nechali na ESA, která získá zkušenosti s přistáváním v letošní misi, mohlo to jít " hadce ".
Situace není tak jednobarevná a pokud by už měl být určen jeden viník, tak je to přesně naopak než píšeš.
David - 9/2/2016 - 08:59
Díval jsem se na stránky ESA. Je tam zpráva z 2.2. - Schiaparelli by měl být naplněn.
David - 12/2/2016 - 13:34
Odpočet T-30d 20h.
David - 17/2/2016 - 15:00
Podle stránek ESA jede vše podle harmonogramu a spěje k březnovému startu.
LeeMer - 18/2/2016 - 12:34
citace:Situace kolem mise ExoMars 2018 je velmi kritická. Zatím není změněn datum startu, ale také není 7. května 2018 potvrzeno. Začalo se pracovat na možnosti využít kratších startovacích oken později v roce 2018 a 2019 a samozřejmě hlavním záložním okně 2020. S tím je spojen problém technické realizovatelnosti, nutných úprav a zachování vědeckých úkolů.
Po dnešním jednání je situace o něco jasnější.
pospa - 18/2/2016 - 13:34
citace:Po dnešním jednání je situace o něco jasnější.
Kdybys dodal ještě něco konkrétního, informace by pro nás mohla být určitě zajímavá.
Takto má skoro nulovou hodnotu.
LeeMer - 18/2/2016 - 15:04
citace:
citace:Po dnešním jednání je situace o něco jasnější.
Kdybys dodal ještě něco konkrétního, informace by pro nás mohla být určitě zajímavá.
Takto má skoro nulovou hodnotu.
Takto to je lakadlo na streduLeeMer - 19/2/2016 - 07:00
O datu startu mise ExoMars 2018 se rozhodne do poloviny letošního roku. Ve hře je zatím červen 2018 a oficiální záložní okno v červenci 2020. Ostatní dříve uvažovaná okna později v roce 2018 a v roce 2019 se ukázala po bližším zkoumání jako nevhodná a vyžadující neakceptovatelnou míru konstrukčních změn.
Méně než 14 dní do počátku startovacího okna. Začíná to být napínavé.
LeeMer - 1/3/2016 - 21:39
Pracovní verze startu mise ExoMars 2018 je rozhodně odložena z květnového startu. Ve hře je červen 2018, ale spíše to vypadá na tzv. "plnohodnotný" odklad do oficiálního záložního okna v červenci 2020.
Nosič je kompletní, náklad byl připojen.
Přistávací modul stejně nemá logiku. Myslím, že Rusové se do přistávacího modulu neměli pouštět, nebo měli analog poslat k Marsu již při této misi. Obávám se, že takového " předávání zkušeností " bude stejně efektivní jako " tichá pošta". Ostatně Rusové toho u Marsu přes úpornou snahu zatím moc nepředvedli. Já bych jim rover nesvěřil.
Na logu nakresleném na krytu současné mise je rover, ačkoli na Mars neletí, že by logo kresli potomek knížete Potěmkina ? [Upraveno 07.3.2016 David]
LeeMer - 8/3/2016 - 19:22
citace:Nosič je kompletní, náklad byl připojen.
Přistávací modul stejně nemá logiku. Myslím, že Rusové se do přistávacího modulu neměli pouštět, nebo měli analog poslat k Marsu již při této misi. Obávám se, že takového " předávání zkušeností " bude stejně efektivní jako " tichá pošta". Ostatně Rusové toho u Marsu přes úpornou snahu zatím moc nepředvedli. Já bych jim rover nesvěřil.
Předávání zkušeností z EDM na přistávací modul mise EM 2018 je nulové.
citace:Na logu nakresleném na krytu současné mise je rover, ačkoli na Mars neletí, že by logo kresli potomek knížete Potěmkina ? [Upraveno 07.3.2016 David]
ExoMars je program složený ze dvou misí. A proto logo programu obsahuje všechny elementy, tj. misí 2016 a 2018.
KaretTv - 8/3/2016 - 19:35
citace:Já bych jim rover nesvěřil.
No první věc která člověka napadne je, jestli třeba ESA nebude mít u stavby a testování landeru nějaké své odborníky, kteří budou dohlížet.
yamato - 8/3/2016 - 20:23
citace:
citace:Já bych jim rover nesvěřil.
No první věc která člověka napadne je, jestli třeba ESA nebude mít u stavby a testování landeru nějaké své odborníky, kteří budou dohlížet.
aky ma takato spolupraca zmysel? to si mohli najat stazistov a vyslo by to lacnejsie. zmyslom spoluprace je ze kazdy urobi to co vie urobit.
David - 9/3/2016 - 07:27
Evropský rover bude stát miliardu a svěřit jeho dopravu na Mars Rusům při jejich prvním pokusu o řízené přistání na Marsu je čirý hazard. Smysl by mělo, kdyby při současné misi Rusové předvedli přistání . Na druhé straně je atmosféra Marsu důkladně zmapována, daleko důkladněji než před padesáti lety kdy americké Vikingy přistály " na první pokus" a hned dva současně.
novák - 9/3/2016 - 09:17
citace:Evropský rover bude stát miliardu a svěřit jeho dopravu na Mars Rusům při jejich prvním pokusu o řízené přistání na Marsu je čirý hazard.
Je to riziko. Ale kdo jiný dá i finance i inženýry na stavbu landeru? Volba je spolehnout se na Rusy, nebo si s roverem jezdit po Noordwijku.
PinkasJ - 9/3/2016 - 10:59
První rover, který kdy automaticky přistál a pracoval na cizím kosmickém tělese byl ruský Lunochod 1, ujel přes 10 km, Lunochod 2 ujel 37 km. Oba prováděly mnoho rozborů, předaly deseti-tisíce snímků z prostředí horším, než je na Marsu. Tyto výkony spolu s automatickým přistáním a odběrem vzorků a jejich návratu na Zemi (Luna 20) dodnes patří (spolu s přistáním na Venuši) k největším úspěchům automatických vesmírných sond. Automatické přistání na Měsíci je energeticky i z hlediska přesnosti dobrzdění náročnější než na Marsu a v tom má OKB Lavočkina mnoho zkušeností a to jistě také ví a oceňuje ESA. Většina ruských sond, které selhaly při průzkumu Marsu ztratila spojení dříve, než doletěla k cíli, nebo ztroskotala při startu – Proton ještě neměl dostatečnou spolehlivost.
David - 9/3/2016 - 11:44
" Prvenství v přistání automatu na Měsíci poté, co se tam procházeli lidé nemá ten správný " lesk", navíc je známo že to byla " z nouze ctnost" poté co zkrachoval sovětský pilotovaný program letů k Měsíc.
Přistání na Měsíci je sice energeticky náročnější, na Mars se dá přistát " z chodu", tedy s minimem energie, ale právě cesta atmosférou pohříchu velice řídkou až k povrchu je to co dosud, přes úpornou snahu, Rusové/Sověti nezvládli. Proto mám obavy o osud evropského roveru s tím, že si to měli Rusové zkusit při nynějším letu.
Přistávání na tělesech s atmosférou je zcela odlišné od přistávání na tělesech bez atmosféry, nelze srovnávat.
KaretTv - 9/3/2016 - 12:04
citace: aky ma takato spolupraca zmysel? to si mohli najat stazistov a vyslo by to lacnejsie. zmyslom spoluprace je ze kazdy urobi to co vie urobit.
Kontrola externími odborníky samozřejmě smysl má. Jsou kritičtější k zavedeným postupům a "profesionální slepotě". A vzhledem k tomu kolik stál rover, zaplatit dva-tři specialisty navíc ESA může.
tycka - 9/3/2016 - 13:31
citace:První rover, který kdy automaticky přistál a pracoval na cizím kosmickém tělese byl ruský Lunochod 1, ujel přes 10 km, Lunochod 2 ujel 37 km. Oba prováděly mnoho rozborů, předaly deseti-tisíce snímků z prostředí horším, než je na Marsu.
To horší prostředí, zase velmi kompenzuje možnost řídit sondu na Měsíci podobně jako dálkově ovládanou hračku. To velmi značně usnadňuje všechny operace včetně odběru vzorků a též je zde i energeticky mnohem méně náročný start z Měsíce než z Marsu.
[Upraveno 09.3.2016 tycka]
yamato - 9/3/2016 - 14:34
citace:
citace: aky ma takato spolupraca zmysel? to si mohli najat stazistov a vyslo by to lacnejsie. zmyslom spoluprace je ze kazdy urobi to co vie urobit.
Kontrola externími odborníky samozřejmě smysl má. Jsou kritičtější k zavedeným postupům a "profesionální slepotě". A vzhledem k tomu kolik stál rover, zaplatit dva-tři specialisty navíc ESA může.
dvaja-traja specialisti mozu kapacitne zvladnut maximalne tak overovat korektne vyplnovanie vsetkych checklistov, a aj to by sa narobili.
Okolo takeho landera pracuju tisice ludi, ak ratame aj subdodavatelske retazce, takze ESA dohlad nema sancu realne dohliadnut cely projekt. Moze odhalit donebavolajuci slendrian, ale pokial by rusi nevedeli urobit lander, dohlad z ESA ich to nenauci.
David - 9/3/2016 - 17:53
Jestli se má letět v roce 18, tak by ruský lander musel být již hotov též rover by musel být hotov a musely by již probíhat zkoušky kompatibility. Pokud začnou se stavbou landeru po získání " zkušeností" ze závěru letošního roku, tak se nepoletí ani v roce 20.
NovýJiřík - 9/3/2016 - 19:29
citace:První rover, který kdy automaticky přistál a pracoval na cizím kosmickém tělese byl ruský Lunochod 1, ujel přes 10 km, Lunochod 2 ujel 37 km. Oba prováděly mnoho rozborů, předaly deseti-tisíce snímků z prostředí horším, než je na Marsu. Tyto výkony spolu s automatickým přistáním a odběrem vzorků a jejich návratu na Zemi (Luna 20) dodnes patří (spolu s přistáním na Venuši) k největším úspěchům automatických vesmírných sond. Automatické přistání na Měsíci je energeticky i z hlediska přesnosti dobrzdění náročnější než na Marsu a v tom má OKB Lavočkina mnoho zkušeností a to jistě také ví a oceňuje ESA. Většina ruských sond, které selhaly při průzkumu Marsu ztratila spojení dříve, než doletěla k cíli, nebo ztroskotala při startu – Proton ještě neměl dostatečnou spolehlivost.
Jak tak sleduji dění v kosmonautice, Proton tu spolehlivost nemá dodnes. A co se týče Lunochodů a Veněr, tak to byly skutečně parádní kousky sovětské kosmonautiky, jenže mluvit o nějakých zkušenostech se čtyřicetiletým odstupem mi přijde trochu přitažené za vlasy - z té doby již není k dispozici vůbec nic, snad jen ty nostalgicky působící fotografie.
David - 10/3/2016 - 08:03
Navíc spolehlivost Veněr byla mizerná, jenom k tomu, aby " ve zdraví" doletěly do oblasti Venuše bylo potřeba značného počtu pokusů a když konečně k Venuši doletěly, zase jim trvalo několik pokusů než dosáhly povrchu. Úsměvné na tom je, že tehdy Sověti nevěřili Američanům, že na povrchu je obrovský tlak a teplota a tvrdohlavě stavěli přistávací pouzdra na tlak 18, resp. 27 atm.. Venera-4 o níž tvrdili, že přistála na povrchu, byla prý dokonce opatřena plováky, neb Sověti na povrchu Venuše očekávali oceán.
David - 11/3/2016 - 07:51
3 dny do startu. Americký IS zřejmě zrušen nebude a měl by letět 2018.
dodge - 11/3/2016 - 08:26
citace:3 dny do startu. Americký IS zřejmě zrušen nebude a měl by letět 2018.
Našel jsem schema odletu, ale bez časových a délkových údajů. Je docela složité, vyžaduje čtyři zážehy Brizu, jestli to vyjde bude to malý zázrak.
0 zážeh - pracují jen tři stupně Protonu
1 zážeh - navedení na parkovací LEO
2 zážeh - navedení na střední dráhu
3 zážeh - navedení na předodletovou dráhu, poté odhození vnější nádrže
4 zážeh - navedení na dráhu k Marsu
Celé by to mělo trvat 12 hodin.
Hlavní události (14.03.2016):
T+00:00 [10:31:42 SEČ] - start rakety Proton z Bajkonuru se sondou ExoMars 2016 (orbiter TGO + EDM lander Schiaparelli)
T+01:59 [10:33:41 SEČ] - oddělení prvního stupně (výška 43 km, rychlost 1,72 km/s)
T+05:24 [10:37:06 SEČ] - oddělení druhého stupně (výška 129 km, rychlost 4,5 km/s)
T+05:45 [10:37:27 SEČ] - odhození aerodynamického krytu
T+09:31 [10:41:13 SEČ] - oddělení třetího stupně (výška 153 km, rychlost 7,23 km/s)
T+11min [10:43 SEČ] - první zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 5 minut, výsledná kruhová dráha ve výši cca 175 km se sklonem 51,5° k rovníku)
T+1h34m [12:06 SEČ] - druhý zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 18 minut, výsledná dráha cca 250 x 5800 km)
T+4hod [14:32 SEČ] - třetí zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 12 minut, výsledkem apogeum ve výši cca 21000 km, oběžná doba cca 6 hodin)
T+4hod??min - odhození přídavné nádrže stupně Briz-M (původně obsahovala 14 tun paliva)
T+10h19m [20:51 SEČ] - čtvrtý zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 10 minut, výsledkem odletová dráha k Marsu, C3 = 7,44km²/s² )
T+10h41m [21:13 SEČ] - uvolnění sondy k samostatnému letu
Stupeň Briz-M má celkovou hmotnost 22,3 tun, z toho je skoro 20 tun palivo. Samotná sonda ExoMars 2016 má hmotnost cca 4,3 tuny.
ExoMars 2016 má přiletět k Marsu 19.10.2016.
ales - 14/3/2016 - 10:53
Start proběhl v plánovaném čase a Proton fungoval dobře. Podle vyjádření zástupce ESA byl už dokončen i první zážeh stupně Briz-M (tři další zbývají).
fritz.lochmann - 14/3/2016 - 11:09
citace:Start proběhl v plánovaném čase a Proton fungoval dobře
To je celkom pozitívna správa že Proton nespadol a sonda letí ďalej. Držím palce aby to celé klaplo. Je to dobré jak pre ESA, tak aj pre Rusko. Keď im nezlyhá technika budú opäť troška viac dôveryhodní. Inak čudujem sa že ESA nepoužili svoju Ariane na takýto závažný štart.
ales - 14/3/2016 - 12:39
citace:Inak čudujem sa že ESA nepoužili svoju Ariane na takýto závažný štart.
Je to asi spíš o tom, na jaké účely jsou Rusové ochotni nabídnout Proton zadarmo - domnívám se, že to "partnerství" je tento případ. Potřebujou si napravit reputaci u Marsu a spolupráce ESA je pro ně nejlepší šance podepsat se pod něco fakt prestižního.
Podle mě si ESA nemohla dovolit dva starty - letos TGO, za dva roky rover, rover bez TGO by zřejmě měl jen dost nahodilé šance objevit něco zásadního - a spolupráce s Ruskem jim umožnila utratit peníze za rover a ne za start. Sice tím zvyšují riziko, ale zase bez toho rizika by zřejmě byla jen malá šance předvést něco, co rovery NASA nepředvedly už před 10ti lety.
Mě na misi překvapuje značně jednoúčelový "technologický demonstrátor" landeru, když přitom finální lander pro rover mají stejně dělat Rusové - ti s tím ale nemají zrovna moc zkušeností - jestli Schiaparelli zafunguje, bude v ten moment ESA dál, než se kdy dostali Rusové.
Největší riziko mise (kromě toho, že Proton bouchne - což prostě občas dělá) je podle mě v tom, že letos testují tak trochu jiný lander, než použijí za ty dva roky.
xChaos - 14/3/2016 - 12:56
The second of four firings by the Breeze M upper stage main engine has been completed, according to ESA.
David - 14/3/2016 - 13:12
Evropská družice Marsu funguje spolehlivě deset let. Ruské sondy podaly u Marsu žalostné výsledky. Rusové se takhle na " mezinárodní" misi přiživí bez větší námahy a pokud se sondy dostanou na dráhu k Marsu případné selhání půjde na vrub ESA.
Ale není vyhráno, sondu čekají ještě dva zážehy Brizu.
xChaos - 14/3/2016 - 13:46
citace: Rusové se takhle na " mezinárodní" misi přiživí bez větší námahy
no, pokud příspěvek dvou těžkých nosných raket pro tebe znamená "přiživit se bez větší námahy"... :-) je pravda, že po těch letech už o moc větší know-how nemaj, no. ale snaha se stejně cení.
David - 14/3/2016 - 14:09
Protony už úspěšně vyslaly sondy k Marsu nejmíň 10x, jenže vynášené sondy se vůbec nevyznamenaly, ba právě naopak. Nosič je důležitou a drahou částí mise, ale bez kvalitní sondy je na nic.
Petr_Šída - 14/3/2016 - 15:09
citace:Protony už úspěšně vyslaly sondy k Marsu nejmíň 10x, jenže vynášené sondy se vůbec nevyznamenaly, ba právě naopak. Nosič je důležitou a drahou částí mise, ale bez kvalitní sondy je na nic.
Až na to, že Rusové mají na sondě "své" přístroje ....
Informační hodnota takovýchto příspěvků je menší než nula
jinak třetí zážeh úspěšný, zatím to šlape perfektně
David - 14/3/2016 - 15:16
Svůj PŘÍSTROJ -JEDEN - a to ještě záložní exemplář - kdyby sonda odletěla s původním, tak by byl na nic. I tento záložní má před sebou několik měsíců letu, než se osvědčí.
Dobré je, že Briz zatím šlape, ještě poslední zážeh a pak už to bude jen na ESA.
David - 14/3/2016 - 21:00
To odhození nádrže je jedinečné, dosud jsem se s tím jinde nesetkal.
ales - 14/3/2016 - 21:17
Podle https://twitter.com/esaoperations byl i čtvrtý zážeh stupně Briz-M úspěšný a bylo dosaženo dráhy směrem k Marsu. Podle informací z ruského řídicího střediska došlo už i k oddělení sondy od horního stupně Briz-M. První signály ze sondy by měly být zachyceny pozemní stanicí v Keni kolem 22:28 SEČ.
P.S.: Briz-M odhazuje nádrž při každém navádění družice na GTO, tedy několikrát do roka.
David - 14/3/2016 - 22:11
Měl jsem na mysli zda tato konstrukční záležitost je použita jinde, než u stupně Briz.
ales - 14/3/2016 - 22:36
Signál ze sondy byl zachycen silný a ve správný čas (z telemetrie např. plyne, že oba solární panely jsou vyklopeny a nabíjí interní baterie proudem 15A). ExoMars 2016 je úspěšně na cestě k Marsu. https://twitter.com/esaoperations
P.S.: Odhazovací nádrž má také například horní stupeň Fregat.
ossma - 14/3/2016 - 22:48
Tak, a teď jen popřát hodně štěstí a měkké přistání.
Petr_Šída - 14/3/2016 - 23:02
citace:Tak, a teď jen popřát hodně štěstí a měkké přistání.
Tak, tak, držme pěsti, další pracant na cestě
v souvislosti s družicemi Marsu mě napadla otázka, co je s vysloužilými sondami na jeho orbitě, jsou jejich dráhy dlouhodobě stabilní, nebo dochází k zániku již vysloužilých sond? (je mi jasné, že závisí na parametrech drah, ale nevíte někdo, jak to je reálně s jednotlivými sondami?)
pospa - 14/3/2016 - 23:40
TGO úspěšně přijal a zpracoval první příkaz z řídicího střediska ESOC.
Šlo pouze o prostý ping, ale potvrdil, že obousměrná komunikace funguje.
Probíhá testování stavu jednotlivých systémů sondy, jak přežily start a navedení na únikovou dráhu k Marsu.
Jinak samozřejmě gratuluji ESA a tentokrát hlavně Roskosmosu, který zvládnul první díl své spoluúčasti na misi zdá se na jedničku!
pospa - 14/3/2016 - 23:54
Někdy v této chvíli měla být vyklopena hlavní parabolická anténa na TGO. Začne se používat nejdříve až za 2 týdny. Přenos ESA na twitteru ale právě skončil, takže na potvrzení úspěšnosti tohoto důležitého oživovacího kroku si budeme muset počkat.
Věřme, že vše proběhlo prozatím v pořádku a tento obrázek plně vystihuje skutečnost.
M4rtinK - 15/3/2016 - 01:33
citace:
citace:Tak, a teď jen popřát hodně štěstí a měkké přistání.
Tak, tak, držme pěsti, další pracant na cestě
v souvislosti s družicemi Marsu mě napadla otázka, co je s vysloužilými sondami na jeho orbitě, jsou jejich dráhy dlouhodobě stabilní, nebo dochází k zániku již vysloužilých sond? (je mi jasné, že závisí na parametrech drah, ale nevíte někdo, jak to je reálně s jednotlivými sondami?)
Já bych čekal, že tam všechny (včetně těch několika sovětských!) ještě stále budou. Přece jenom atmosféra Marsu je velmi řídká, takže na sondy bude působit minimálně.
Mars navíc pokud vím nemá žádné mascony[0], které by destabilizovaly oběžné dráhy satelitů natolik, že bez častých korekcí dojde ke kolizi satelitu s povrchem (to je důvod proč kolem Měsíce nic historického neobíhá).
I když možná Phobos a Deimos by na staré neřízené satelity působit mohly,
ovšem nedokážu odhadnout jak moc.
citace:
Mars navíc pokud vím nemá žádné mascony[0], které by destabilizovaly oběžné dráhy satelitů natolik, že bez častých korekcí dojde ke kolizi satelitu s povrchem (to je důvod proč kolem Měsíce nic historického neobíhá).
Mapa gravitacneho pola Marsu zas nevyzera az tak rovnomerne, ma rozptyl 1,6% co je zrovnatelne s Mesiacom.
Viac info je napr. tu: http://geodesy.curtin.edu.au/research/models/mgm2011/Petr_Šída - 15/3/2016 - 08:32
M4rtinK, pet.rok: Díky za odkazy, myslel jsem na měsíce, ale tohle mě nenapadlo
každopádně asi nemáme jak zjistit, zda mrtvé sondy spadly, nebo ne
M4rtinK - 15/3/2016 - 11:58
citace:M4rtinK, pet.rok: Díky za odkazy, myslel jsem na měsíce, ale tohle mě nenapadlo
každopádně asi nemáme jak zjistit, zda mrtvé sondy spadly, nebo ne
No, přímo asi moc ne - jedině asi interpolací toho jak podmínky kolem Marsu působí na dráhu funkčních sond. Mám pocit, že jsem právě něco takového četl - že z toho vychází že tam ty sondy budou ještě celkem dlouho.
Sondy jsou schopné se navzájem fotit[0], ale to předpokládám vyžaduje velmi přesnou znalost dráhy, což bude pro focení sondy která je mimo provoz a neprovádí korekce dráhy asi nemožné zajistit.
No a jinak asi jedině počkat až tam někdo doveze pořádný radar.
citace:Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960, zejména v oněch časech kdy se Rusové usilovně snažili o planetární výzkum u Venuše a Marsu a NASA je s přehledem " válcovala".
/ snad mne rusofilové neukamenují /.
Vnímat vědecké poznání jako boj je tak trochu úchylnost, pro mě dost nepochopitelná
rusové jsou například dodnes jediní, kdo dokázali přistát na Venuši a relevantně na ni něco udělat, fakt nechápu, proč by se to či ono mělo prezentovat takto ideologicky
jinak k TGO, zazněly tu neúplné informace o jeho přístrojích
takže krom toho, že je to družice zaměřená na přenos signálu nese následující přístroje:
NOMAD - dva infračervené a jeden ultrafialový spektrometr - původ v Belgii
ACS - tři infračervené spektrometry - původ v Rusku
měřit budou složení atmosféry pomocí sledování paprsků Slunce prošlých skrz ní, přesnost až do řádu ppb (10 na -9), přesnost zatím nedosažená
CaSSIS - barevná stereokamera s rozlišením 4,5 m, původ ve Švýcarsku, ano HiRISE má rozlišení 0,5 m, ale není to stereokamera
FREND - detektor neutronů pro zkoumání přítomnosti vody v povrchové vrstvě - původ v Rusku
toliko k nepřesným informacím prezentovaným Davidem, jenom mě zaráží jedna věc, to je opravdu takový problém si tu anglickou wikipedii projít?
bejcek - 15/3/2016 - 22:40
Napětí pominulo, sonda ExoMars se ozvala.
Je na cestě k rudé planetě
14. března 2016 23:34 Pavel Toufar
Odkaz: K Marsu dorazí až v říjnu, ale první obtížnou část letu má za sebou. Sonda ExoMars je na správné cestě k Marsu. Nosná raketa tentokrát neselhala, systémy sondy fungují správně.
(rozsáhlejší článek i s popisem sondy)
pospa - 16/3/2016 - 00:14
Mod:
Mírně jsem v tomto vlákně pouklízel - irelevantní příspěvky o historii kosmonautiky, orbitální mechanice a ruských nosičích byly přesunuty do příslušných vláken.
Toto je vlákno věnované pouze misím ExoMars 2016 a 2018. Respektujte to a vkládejte jen příspěvky přímo související s tímto evropsko-ruským programem.
PinkasJ - 16/3/2016 - 04:49
No opravdu nevím, proč můj příspěvek z 15.3.2016 týkající se technické stránky navedeni ExoMars na dráhu k Marsu by přeřazen z vlákna ExoMars do vlákna Ruské nosiče. Týkal se technického zdůvodnění časová sekvence vyvedení ExoMars na dráhu. Tuto sekvenci poslal pan Holub a to samozřejmě do vlákna také patří. [Upraveno 16.3.2016 PinkasJ]
a bolo mi to divne, ze by rusi vypustili medziplanetarnu sondu bez jedineho zadrhelu...
Erakis - 25/3/2016 - 17:15
Až na to, že v článku Víta Straky už nie sú aktuálne údaje - k údajnému výbuchu Brizu došlo v oveľa väčšej vzdialenosti od sondy, ktorá na snímku vôbec nie je... Modrá šípka totiž neoznačuje ExoMars, ale samotný Briz. Okolo neho sú rozptýlené menšie úlomky - ktoré mohla, ale aj nemusela spôsobiť explózia.
Při přípravě sondy na start na ruském kosmodromu se zjistilo, že tam nemají prostory, které by byly sterilní. Z toho plyne, že tělesa, která na Mars dopravili Rusové, tj. Mars 2, 3 a 6, nebyla řádně sterilizována.
PinkasJ - 25/3/2016 - 18:46
Breez-M rutinně provádí ventilaci nádrží po skončení separace a navedení na věčnou pouť. Na př. i při předčasném ukončení práce Breez-M při vypuštění satelitu AM-4 ( který se nakonec dostal na plánovanou dráhu svým motorem na úkor snížení životnosti asi o 1/3) Proton provedl závěrečné operace včetně ventilace:
„While the Breeze-M in the August 2011 incident left the large AM-4 telecommunications satellite in a useless orbit, it continued to function after the separation of the satellite and conducted the usual venting of fuel tanks that is done to reduce the chance of a future explosion.“
Pozorované optické jevy tedy mohly být způsobeny ventilací. Mluví se o „ misty glow, hinting some liquid or gas venting“ (mlhavá záře, ukazující na ventilaci nějaké kapaliny nebo plynu) . Ovšem mohlo jít skutečně o výbuch. [Upraveno 25.3.2016 PinkasJ]
xChaos - 25/3/2016 - 21:01
Mars Express startoval pomocí menšího druhého stupně Fregat. Ten má pokud vím lepší score, než Briz (ale ani to nezachránilo Phobos-Grunt, kde použili neotestovanou, silně modifikovanou verzi Fregatu, kterou hlavně tuším měl přímo řídit neotestovaný palubní počítač sondy)
Já se divím, že není nějaká dokumentace z komunikace se stupněm o tom, co se vlastně stalo... že to třeba to vypuštění přebytečného paliva nepotvrdí rádiem... ale asi to skutečně bylo tím, že se to odehrálo mimo dosah řídících středisek. Navíc jedna ta fotka vypadá ok (dvě tělesa, každé letí trochu jinam, jedno rozmlžené)... nepostřehl jsem jak jsou na tom časově...
Quote z článku Víta Straky:
„Briz-M přitom není žádný drobeček - je 2,5 metru dlouhý, 4 metry široký a prázdný váží asi 22,5 tuny“.
Tento údaj je chybný, prázdná hmota brízu je 2,39 - 2,665 tun, plná 22,5 – 22,9 tun
viz http://www.russianspaceweb.com/briz-m.html
Co se týče ventilace zbytku paliva a plynů, plyny by měly vytvořit dost jasný oblak, kapaliny vlivem povrchového napětí by měly vytvořit více koulí, asi jako když děti vypouští mýdlové bubliny. Nebo se mýlím?
jch - 26/3/2016 - 16:21
citace:PinkasJ: Co se týče ventilace zbytku paliva ....
Zajímavý nápad, co když těch šest objektů kolem Brizu jsou obláčky zmrzlých vloček paliva.
Asymetrický dimethylhydrazin má teplotu tání -57 °C a teplotu varu 63 °C, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Asymetrick%C3%BD_dimethylhydrazin
Oxid dusičitý má teplotu tání -11,20 °C a teplotu varu 21,20 °C, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_dusi%C4%8Dit%C3%BD
Pravda tyto teploty jsou za normálního tlaku, ne ve vakuu.
Kombinace UDMH/N₂O₄ je dost častá a možná jsou nějaké reference z minulosti, zda bylo pozorována oblaka či sněžení po vypuštění jejich zbytků.
Možná v některém odkazu zde http://www.astronautix.com/props/n2o4udmh.htm [Upraveno 26.3.2016 jch]
Alchymista - 26/3/2016 - 17:06
Aj dimetylhydrazín, aj N2O4 majú pomerne vysoké tlaky pár (13,7kPa a 99kPa pri 20°C), takže sa ľahko odparujú, o dosť ľahšie ako alkohol.
Vplyvom UV žiarenia sa navyše rýchlo rozkladá aj dimetylhydrazín, aj N2O4, a rozkladajú sa samozrejme aj pri vzájomnej reakcii pár.
V spektre by sa to určite malo dať spoznať - z rozkladu dimetylhydrazínu bude vznikať metán, kyan, kyanovodík, dusík, pri reakcii s N2O4 bude vznikať aj voda a CO/CO2.
Pri vypúšťaní/odtlakovaní sa zrejme bude vypúšťať každá zložka zvlášť, v nejakej časovej následosti, pri prípadnom výbuchu prebehne reakcia v zmesy. Podľa toho by sa možno dalo rozlíšiť, o čo išlo.
Aby na tu dálku mohl tělíska zachytiti byť výkonný teleskop, musí se jednat o rozměry v řádu decimetrů. Takže trosky .
NovýJiřík - 28/3/2016 - 18:35
citace:Při přípravě sondy na start na ruském kosmodromu se zjistilo, že tam nemají prostory, které by byly sterilní. Z toho plyne, že tělesa, která na Mars dopravili Rusové, tj. Mars 2, 3 a 6, nebyla řádně sterilizována.
A co? Až na Mars poletí lidi, tak je snad budeme sterilizovat (mám na mysli teplotou přes sto stupňů)?
tycka - 28/3/2016 - 20:45
citace:
citace:Při přípravě sondy na start na ruském kosmodromu se zjistilo, že tam nemají prostory, které by byly sterilní. Z toho plyne, že tělesa, která na Mars dopravili Rusové, tj. Mars 2, 3 a 6, nebyla řádně sterilizována.
A co? Až na Mars poletí lidi, tak je snad budeme sterilizovat (mám na mysli teplotou přes sto stupňů)?
Jenže do té doby - alespoň podle toho jak jsem to vždy četl - musí být otázka života vyřešena - tedy prostě alespoň v místě přistání.
Tedy jakékoliv pilotované výpravě by mělo předcházet přivezení vzorků z plánovaného místa a tím i v rámci možností - vyloučit existenci života alespoň v dané oblasti. alamo - 28/3/2016 - 21:32
citace:
Jenže do té doby - alespoň podle toho jak jsem to vždy četl - musí být otázka života vyřešena - tedy prostě alespoň v místě přistání.
Tedy jakékoliv pilotované výpravě by mělo předcházet přivezení vzorků z plánovaného místa a tím i v rámci možností - vyloučit existenci života alespoň v dané oblasti.
ak bude prvá výprava iba na orbitu, spojená s teleoperačným odberom vzoriek, tak to odpadáva
PinkasJ - 28/3/2016 - 22:22
Cituji ze SpaceDaily:
Breeze-M released ExoMars into its interplanetary path to Mars, achieving a departure speed accurate to within just 1.5 m/s. "We had an extremely precise orbital injection thanks to Proton-Breeze and our Russian colleagues, and we are now well on our way to Mars," says ESA flight director Michel Denis.
Pozn.: Je to odchylka cca 0.012% - málo přes setinu % !
NovýJiřík - 28/3/2016 - 22:25
Při přípravě sondy na start na ruském kosmodromu se zjistilo, že tam nemají prostory, které by byly sterilní. Z toho plyne, že tělesa, která na Mars dopravili Rusové, tj. Mars 2, 3 a 6, nebyla řádně sterilizována.
A co? Až na Mars poletí lidi, tak je snad budeme sterilizovat (mám na mysli teplotou přes sto stupňů)?
Jenže do té doby - alespoň podle toho jak jsem to vždy četl - musí být otázka života vyřešena - tedy prostě alespoň v místě přistání.
Tedy jakékoliv pilotované výpravě by mělo předcházet přivezení vzorků z plánovaného místa a tím i v rámci možností - vyloučit existenci života alespoň v dané oblasti.
A kvůli čemu? Už několikrát jsem tu obhajoval NEnávratové expedice na Mars, tedy s trvalým usídlením v novém prostředí, a tady je pro to další zásadní argument. Pokud na Marsu proti všemu očekávání existuje zabijácký život, přijdou na to tito "pokusní králíci". Možná za týden, možná za rok, možná za deset let, kdoví, jak dlouhá inkubační doba může být. Tím se dovíme, co a jak, ale na Zemi se nic nedostane, naproti tomu návrat vzorků může dopadnout všelijak. Taky díky tomu můžeme velmi rychle zjistit, že jsme je neměli přivážet...
David - 29/3/2016 - 09:54
Sterilizace sond se provádí, v případě Ruska se má provádět na základě mezinárodní úmluvy jejímž je Rusko signatářem.
Sterilizace se provádí několikahodinovým zahřátím nad 100 stupňů Celzia a jedovatými plyny. To samozřejmě sondě a jejímu vybavení nesvědčí a bylo pravděpodobným zdrojem poruch amerických sond v počátcích kosmonautiky. Rusové to od počátku nebrali vážně, příkladem je Luna-1 - někde jsem četl, že sondu a poslední stupeň nosiče " sterilizovali" postříkáním speciální látkou v okamžiku dopadu na Měsíc.
Na druhou stranu je možné že se do prostoru dostal pozemský život již před dávnými věky, příkladně při impaktu který vyhubil dinosaury a trosky mohly teoreticky doletět až na Mars.
Dráha sondy při vypuštění zpravidla směřuje mimo cíl letu a musí se upravit korekcí. Poslední stupeň pokud pokračuje po dráze navedení tedy mine cíl letu. [Upraveno 29.3.2016 David]
milantos - 29/3/2016 - 10:56
Že by všechny ty raketové stupně, které dopadly na Měsíc, byly sterilizovány ?
Alchymista - 29/3/2016 - 11:34
Čo sa týka Mesiacu - k potenciálnej kontaminácii došlo najneskôr v roku 1968, keď tam pristáli pilotované výpravy.
David - 29/3/2016 - 13:38
Měsíc je sterilní těleso, že by tam byl nějaký ET nevěří snad nikdo, ostatně v projektu Apollo byla záhy zrušena karanténa. Mars je jiná destinace. Nelze vyloučit, že tam kdysi byly podmínky pro existenci života. Pokud jsem uvedl ruský způsob sterilizace, tak jen pro ilustraci jak vypadá " mlžení". Je třeba vidět, že ruské, zřejmě nesterilizované sondy na Mars dopadly před padesáti lety a ještě dalších dvacet nebo třicet let bude trvat než se na Zem dostanou vzorky z povrchu. Případné přeživší pozemské organizmy disponují tak poměrně dlouhým obdobím pro mutace.
ET je kardinální otázkou kosmonautiky a kosmologie, případné mutace pozemských organizmů na Marsu by mohly být zavádějící. Jsem zvědav jak budou Rusové sterilizovat lander pro EM 2018, když na to nejsou vybaveni.
PinkasJ - 29/3/2016 - 15:11
Giuseppe Galletta z Padovské univerzity zveřejnil (už před léty) výsledky svého výzkumu. V simulátoru LISA (Laboratorio Italiano Simulazione Ambienti) se pokusil navodit podmínky, které panují na Marsu: teploty okolo 23 až -80 °C, atmosféra z 95% oxid uhličitý, nízký tlak a pořádná porce ultrafialového záření. Do těchto „příjemných“ podmínek umístil kmeny bakterií a k jeho překvapení, některé z nich dokázaly přežit až 28 hodin. Paradoxem je fakt, že dobrou zprávou v tomto případě bylo především to, že většina bakterií „zahynula“ během několika minut a ty nejodolnější za několik hodin. Tím by se mohla zmenšit šance na kontaminaci Marsu některou z příštích kosmických sond.
Pozn: To ovšem nevylučuje přežití místních bakterií po miliony let adaptovaných na prostředí. Každý člověk má hlavně v žaludku svou „mikroflóru“ tvořenou bakteriemi. Je asi vyloučeno, aby se některé z nich nedostaly během letu na všechno co je v kosmické lodi, i na skafandry , pokud tam člověk přistane. Prostředí na Marsu si s tím určitě poradí. [Upraveno 29.3.2016 PinkasJ]
Machi - 29/3/2016 - 23:00
Některé odolné bakterie nemají zřejmě problém přežít na Marsu velmi dlouhou dobu.
Zajímavější je ale případ lišejníků Pleopsidium chlorophanum, které nejenže přežily, ale dokonce se aktivně přizpůsobily simulovaným podmínkách na Marsu, pokud byly nějak stíněné před vysokými dávkami záření (simulované podmínky pro život např. v puklinách kamenů).
Po vypuštění ExoMars stupněm Briz-M bylo na základě fotografie nějakého amaterského astronoma udělán některými lidmi bez ověření závěr, že Briz-M vybuchl, i když je známo, že Briz-M po uvolnění nákladu provádí ještě jeden zážeh pro navedení na „ věčnou pouť“ a pak vypouští zbytek paliva, aby se případně nepřehrálo.
Na př. pro pana Davida byl jednoznačný závěr, že z Briz.M jsou trosky:
„Aby na tu dálku mohl tělíska zachytiti byť výkonný teleskop, musí se jednat o rozměry v řádu decimetrů. Takže trosky“.
To, jak přesně Breez-M navedl sondu na dráhu ale pana Davida nezajímalo, to samozřejmě "přehlédl":
Breeze-M released ExoMars into its interplanetary path to Mars, achieving a departure speed accurate to within just 1.5 m/s ( to je odchylka 0,012% - málo přes setinu %)
Nyní se potvrdilo, co bylo řečeno již dříve, že Briz -M splnil všechny ůkoly, viz kosmonautix.cz
yamato - 29/4/2016 - 21:53
"nevybuch" stupna je skvela sprava, stale vsak ostava nevysvetlena otazka, co za fragmenty su to na tych fotkach? je to lad? je mozne odfotit kusky ladu na taku vzdialenost?
David - 30/4/2016 - 00:00
Pokud něco funguje jak má, tak na tom snad není nic " skvělého".
milantos - 30/4/2016 - 00:16
Skvělé je, že to funguje a neplatí ty kecy okolo
David - 30/4/2016 - 06:58
Faktem je, že několikrát selhal a po použití se dokonce rozpadl. Proto by místo " skvělé" bylo na místě " naštěstí ".
kamilfredo - 30/4/2016 - 07:36
Pre niekoho je pohar poloplny, pre niekoho poloprazdny ... ..zavisi od uhla pohladu a predpojatosti ...
inak je vyborne, ze program Exomars funguje zatial podla planu... verime, ze vsetky ulohy splni a rozsiri nase poznatky o Marse ... mozno budu prinosom aj pre dufajme nastavajucu "kolonizaciu" tejto planety ...
David - 1/5/2016 - 10:38
Program je v prvé, relativně lehké části, která ještě daleko neskončila úspěchem. Rozhodující mise bude lander a rover, pak bude možno hovořit o úspěšnosti a neúspěšnosti, což je, jak se zdá, čtyři roky daleko.
pospa - 1/5/2016 - 16:23
citace:Rozhodující mise bude lander a rover, pak bude možno hovořit o úspěšnosti a neúspěšnosti, což je, jak se zdá, čtyři roky daleko.
Pět let daleko, pokud vůbec. Start mise ExoMars 2018 se odkládá na minimálně rok 2020 s přistánim ve 2021. Důvodem odkladu je to, že téměř veškeré vědecké vybavení roveru nebude připraveno včas pro odlet v roce 2018.
Členské státy ESA budou tento odklad, který má stát cca 240 mil €, teprve schvalovat. Pokud tyto finance navíc schváleny nebudou, mise s roverem se zcela zruší. Zatím na ni bylo utraceno cca 600 mil €.
PinkasJ - 1/5/2016 - 17:39
Čím déle projekt trvá, tím je dražší, pak je lépe ho zrušit. V kosmonautice dnes jde málo o nějakou politickou nebo ekonomickou prestiž. Většině států je vzdálený kosmický výzkum, který nepřinese dohledný zisk do značné míry lhostejný a hrstka vědeckých fandů vládu a natož veřejnost nepřesvědčí. Buď nastane opět nové kosmické klání a to by do toho musela vstoupit razantně Čína, nebo že by klání mohlo vzniknout mezi dvě soukromými firmami (SpX vs ….?)
David - 1/5/2016 - 18:23
Dělat program pro program je vskutku nesmysl, zejména když NIC zásadního nepřinese. Když už investovat do planetárního programu, tak by ESA měla dělat něco na způsob Rossety a nikoli opakovat 40 let staré americké výkony na Marsu.
O výzkum so říká Uran s Neptunem nebo některý z měsíců Jupitera, či KBO, třeba Eris nebo Sedna.
pospa - 1/5/2016 - 18:48
Jen drobná připomínka ohledně historie tohoto projektu. Sahá totiž až do roku 1999, kdy se uvnitř vědecké komunity ESA začal formovat záměr vytvořit silný evropský program na podporu robotického průzkumu sluneční soustavy. Program byl formulován v roce 2001 pod názvem Aurora. Další průbeh se lze dočíst v tomto vlákně.
Podobně velké programy jsou vždy během na velmi dlouhou trať, obzvláště v organizaci, jež je spolkem téměř 20 států, kde ne všichni mají stejné možnosti, priority a zájmy. A navíc, pokud si do programu přiberete silného externího partnera (NASA), který z něj ale v polovině vycouvá (2011).
Házet flintu do žita a rovnou říct: "kašlem na to, nikdy nic tak velkého nedokážeme" by bylo dost slabošské.
Pak by se vám totiž nemohlo podařit například to, že vyvinete 2 m dlouhou skládaci vrtačku se zabudovaným spektrometrem ve vrtáku, která je schopna odebírat hloubkové vzorky na Marsu i na Měsíci z podpovrchových vrstev neovlivněných radiací. To je totiž jediný nástroj, který má velmi reálnou šanci najít extraterestrický život.
xChaos - 1/5/2016 - 18:48
ExoMars určitě není opakování misí Viking... především, rover bude moc prozkoumat vzorky z obrovského množství lokalita. A dále tu bude snaha lokalizovat zdroje toho stopového metanu na Marsu a poslat vozítko k ním. To se nedá s misemi ze 70tých let vůbec sronávat - ty mířily naslepo do oblastí, které se dnes jeví jako pustá suchá poušť, s nejmenší nadějí, že by tam mohly zůstat zachované podmínky pro život (ty zahrnují hlavně podpovrchový led či dokonce bahno, apod.)
Ten odklad by se dal zdůvodnit i tak, že jim došlo, že by to možná chtělo počkat na vyhodnocení dat z TGO, aby si mohli být naprosto jisti, jestli ta mise s tím, co mají toho času na palubě, dává smysl. (jinak ale dává smysl určitě, a za vědecké přístroje nejspíš už stejně vybavení utratili ... pokud ale TGO nelokalizuje zdroje stopového metanu, nebo selže, tak by ExoMars startoval stejně naslepo.
Proč tu misi rovnou nenaplánovali s rozestupem 4 let místo 2, to je mi záhadou, ale bude za tím asi nějaká politika. Podle mě ale schválení navýšeného rozpočtu bude po (celkem pravděpodobném) úspěšném navedení TGO na oběžnou dráhu Marsu a úspěšném přistání testovacího landeru téměř jisté. Mluvilo se o tom dost dlouho, a ESA by měla dost ostudu, kdyby se to scratchovalo.. zvlášť, když v roce 2020 se tam chustá i Čína.
Pokud v roce 2020 poletí na Mars hned 3 vozítka od 3 různých velkých hráčů (a možná 4.pokus vyšle Indie), tak je to bez debaty obnovená "space race" ve stylu 60-tých let... akorát se nesoutěží kdo bude první (to je dané startovacími okny) ale spíš kdo bude mít zajímavější výsledky (fotky, vědecká data). (I když najít život na Marsu jako první by rozhodně významem snad i překonalo přistání na Měsící...)
pospa - 1/5/2016 - 19:01
To xChaos
Celá mise ExoMars měla startovat najednou a to v roce 2011 nebo 2013.
Datum startu se pro celkovou náročnost projektu postupně oddaloval až na 2016 a v roce 2009 přišel zlom, kdy byla mise pro svou náročnost rozdělena na dvě samostatné mise se starty ve 2016 a 2018. Rozestup jen jednoho okna (26 měsíců) a ne dvou byl dán tím, že orbiter TGO má zároveň sloužit jako retranslační stanice pro rover. Cílem je, aby měly obě části programu možnost co nejdelší dobu pracovat na Marsu společně. Politiku není třeba hledat úplně ve všem.
Jinak rozhodnutí o financování odkladu či zrušení mise 2018 musí padnout ještě letos v létě, tj před příletem TGO k Marsu.
martinjediny - 1/5/2016 - 20:44
citace:.... (I když najít život na Marsu jako první by rozhodně významem snad i překonalo přistání na Měsící...)
zivot na Marse urcite je.
Ak nie povodny, tak bol zavleceny sterilizovanymi rovermi, nakolko sterilizacia zabila bakterie, ktore by aj tak neprezili. extremofily by mohli byt v pohode...
Nechci kalit vodu srovnáváním s Američany, ale evropské vozítko je třídy MER a na to je jeho vývoj " nekonečný". Korunu všemu dodává zpráva, že nakonec nemusí vůbec letět.
Pokud se týče povrchových vrstev regolitu tak teplota bude kolem -100 C, což asi životu příznivé nebude. Nadějnější jsou nějaké fosilie.
NovýJiřík - 2/5/2016 - 17:41
citace:Nechci kalit vodu srovnáváním s Američany, ale evropské vozítko je třídy MER a na to je jeho vývoj " nekonečný". Korunu všemu dodává zpráva, že nakonec nemusí vůbec letět.
Pokud se týče povrchových vrstev regolitu tak teplota bude kolem -100 C, což asi životu příznivé nebude. Nadějnější jsou nějaké fosilie.
Teplota povrchových vrstev mínus sto stupňů? To jsi teda přehnal...
martinjediny - 2/5/2016 - 18:14
citace:...Pokud se týče povrchových vrstev regolitu tak teplota bude kolem -100 C, což asi životu příznivé nebude. Nadějnější jsou nějaké fosilie.
Dr. Michaela Musilová MSci, je astrobiologička, takze jej uvaha o zavleceni extremofilov zo Zeme na Mars sa mi zdala zaujimava.
v tom odkaze niekde po 37 minute hovori aj o nehostinnom prostredi...
ale teploty by som sa nebal jednak -100 C nie je neprekonatelne a jednak sa objavuju teploty sezonne vyssie...
MM za najpodstatnejsie povazovala ziarenie.
Mozno ste s nou mohli hovorit aj teraz na KNP... David - 2/5/2016 - 20:55
Podle všeho bude celoplanetárně po povrchem " věčně zmrzlá půda" jako na Sibiři. Na rozdíl od Země nemá Mars deskovou tektoniku a magmatické krby a proto bude zřejmě zmrzlý do řádově větších hloubek.
Jde o to zda na Marsu byl dostatek času nejen ke vzniku života z neživé hmoty, ale i pro adaptaci na jeho přežití v drastických podmínkách, které přišly geologicky velmi rychle.
Právě vrstvy z nichž se má skládat vrchole kráteru Gale měly umožnit pohled do dávné geologické minulosti Marsu s důrazem na možná minulý život.
Pohříchu se CUR, ač to byl hlavní cíl mise, " nějak" ke zkoumání středového vrcholku kráteru Gale NEMÁ.
Petr_Šída - 2/5/2016 - 21:37
citace:Podle všeho bude celoplanetárně po povrchem " věčně zmrzlá půda" jako na Sibiři. Na rozdíl od Země nemá Mars deskovou tektoniku a magmatické krby a proto bude zřejmě zmrzlý do řádově větších hloubek.
Jde o to zda na Marsu byl dostatek času nejen ke vzniku života z neživé hmoty, ale i pro adaptaci na jeho přežití v drastických podmínkách, které přišly geologicky velmi rychle.
Právě vrstvy z nichž se má skládat vrchole kráteru Gale měly umožnit pohled do dávné geologické minulosti Marsu s důrazem na možná minulý život.
Pohříchu se CUR, ač to byl hlavní cíl mise, " nějak" ke zkoumání středového vrcholku kráteru Gale NEMÁ.
a zase je tu kafemlejnek
jinak jste co do předpokladů dost mimo, to, jak moc je zamrzlo nesouvisí s deskovou tektonikou, ale s tepelným tokem, ten je zase závislý hlavně na teplotě jádra, poloměru planety a obsahu radioaktivních prvků .... [Upraveno 02.5.2016 Petr_Šída]
NovýJiřík - 2/5/2016 - 22:04
citace:
citace:Podle všeho bude celoplanetárně po povrchem " věčně zmrzlá půda" jako na Sibiři. Na rozdíl od Země nemá Mars deskovou tektoniku a magmatické krby a proto bude zřejmě zmrzlý do řádově větších hloubek.
Jde o to zda na Marsu byl dostatek času nejen ke vzniku života z neživé hmoty, ale i pro adaptaci na jeho přežití v drastických podmínkách, které přišly geologicky velmi rychle.
Právě vrstvy z nichž se má skládat vrchole kráteru Gale měly umožnit pohled do dávné geologické minulosti Marsu s důrazem na možná minulý život.
Pohříchu se CUR, ač to byl hlavní cíl mise, " nějak" ke zkoumání středového vrcholku kráteru Gale NEMÁ.
a zase je tu kafemlejnek
jinak jste co do předpokladů dost mimo, to, jak moc je zamrzlo nesouvisí s deskovou tektonikou, ale s tepelným tokem, ten je zase závislý hlavně na teplotě jádra, poloměru planety a obsahu radioaktivních prvků ....
... a není tudíž možné, když teplota na povrchu Marsu v rovníkovém pásu je v průměru okolo mínus čtyřiceti stupňů, aby bylo pod povrchem mínus sto.
xChaos - 2/5/2016 - 23:09
citace: Politiku není třeba hledat úplně ve všem.
No takhle jsem to ani nemyslel, že je to "politika". Spíš strategie, nebo jak to nazvat. Ale možná je to fakt jen neschopnost stihnout to včas.
Machi - 2/5/2016 - 23:14
Dnes už je prakticky prokázáno, že v některých oblastech stoupá podpovrchová teplota na úroveň, která vede ke zkapalnění směsi vody a solí. Je to vhodné prostředí pro život? To známo není a to hlavně proto, že přesné složení kapaliny známo není.
ExoMars nemusí objevit současný život na Marsu. Vědci hlavně doufají, že v hloubce se můžou uchovat organické sloučeniny, které jsou na povrchu zničeny. ExoMars je první mise, která má podpovrchové vrstvy zkoumat (Beagle 2 teoreticky mohl také, ale bohužel neuspěl).
Jinak odklad mě nepřekvapuje, pro povrchovou misi jsem ho předpokládal.
ExoMars se tak stává nejodkládanější misí ESA vůbec (11 let).
Ještě k poznámce o velikosti roveru. Nezáleží na velikosti, ale na tom, jaké vybavení nese. A v tomhle směru je vrtná souprava něco úplně nového v průzkumu Marsu. Doufejme, že se to podaří, u Philae to nevyšlo.
citace:Dnes už je prakticky prokázáno, že v některých oblastech stoupá podpovrchová teplota na úroveň, která vede ke zkapalnění směsi vody a solí. Je to vhodné prostředí pro život? ...
to nikto z vas na KNP nehovoril s astrobiologickou o extremofiloch???
v tom odkaze na relaciu (i ked pre siroku verejnost) hovorila i o
- studiu extremofilov v ladovcoch...
- ze voda sa uz nepovazuje za nevyhnutnu podmienku zivota...
Jestliže se start posunul na rok 2020, přistání bude v roce 2021.
Americké Vikingy přistály v roce 1975 o 46 let dříve !
Petr_Šída - 4/5/2016 - 08:58
citace:Jestliže se start posunul na rok 2020, přistání bude v roce 2021.
Americké Vikingy přistály v roce 1975 o 46 let dříve !
A je to tu zas ....
Bohužel tehdy moc netušili, kam s nimi přistát, aby detekce života měla vůbec nějakou naději/smysl ....
hloubkové vrtací zařízení s pokročilou detekcí organických sloučenín ale jaksi za těch 46 let nikdo neposlal, takže nechápu smysl tohoto srovnání
HonzaCh - 4/5/2016 - 08:59
citace:Jestliže se start posunul na rok 2020, přistání bude v roce 2021.
Americké Vikingy přistály v roce 1975 o 46 let dříve !
Triviální informace s vykřičníkem, která je ještě k tomu špatně (sondy Viking přistály v roce 1976). Davide, prosím, zkus dávat do svých příspěvků méně své ideologie a více přesnosti a ověřených informací. Velké díky.
martinjediny - 4/5/2016 - 12:11
citace:...Americké Vikingy ...
opat sa odvolam na onu relaciu, kde vedecku stranku z pohladu astrobiologie vyhodnotili slusne povedane ako nepouzitelnu...
mam pisat s vykricnikom, ze Vikingy boli k nicomu, ale ze az ESA urobi ten pravy vyskum...?
Proste v pionierskych casoch bol uspech uz samotne pristatie a prenos dat... hoci ich relevantnost casto este trpela... xChaos - 4/5/2016 - 12:41
ESA says its portion of the ExoMars mission — comprising the 2016 and 2020 launches — will cost about 1.2 billion euros ($1.4 billion), but the agency had not secured the full slate of funding from its member states to cover the projected cost.
Before the rover’s delay from 2018 to 2020, ESA officials said its members needed to approve between 150 million and 200 million euros ($173 million to $230 million) later this year just to cover the funding shortfall for the 2018 launch.
European Space Agency Director-General Johann-Dietrich Woerner on May 9 expressed frustration with the equipment delays that forced
a two-year slip in the launch of Europe’s ExoMars rover vehicle and said he would not write a blank check to keep the mission alive.
PinkasJ - 11/5/2016 - 08:18
Zřejmě nastává přirozená reakce: Mnoho členů projektu chce poskytnout další finance až letos vypuštěná sonda splní úkoly na LMO i při přistání na Marsu:
“Then everybody is fascinated and ready to give more money,”
"In other words, ESA and its contractors are yet to agree on the final cost, and, according to multiple sources, the agency had so far been offering considerably less money than the industry was asking for to finish the job"
"Industry insiders say that an upcoming landing on Mars of the Schiaparelli module could be an important morale boost for the beleaguered project."
Prostě jde o prachy. V roce 2020 budou k Marsu startovat i Indie a Čína, takže jednak bude třeba, aby tenhle projekt fakt šlapal jak švýcarské hodinky, aby se ESA neztrapnila, jednak je to prostě pro všechny příližitost říct si o peníze. Je trochu smutné, ale současně pochopitelné.
LeeMer - 20/5/2016 - 12:24
Důvodů k odkladu startu na rok 2020 je několik a pokud bychom šly do hloubky, tak jich jsou desítky. Stručně jde o 4 kategorie: nedostatečné zajištění financování ze strany zapojených států, nedodržení časového harmonogramu (u některých částí zpoždění blížící se 1 roku), změna mezinárodního partnera, zpoždění vývoje stěžejní vědecké aparatury (tj. MOMA a RLS).
Dnes a zítra zasedá JESB, který schválí nový harmonogram prací mise ExoMars 2018/2020. Odklad startu na červenec 2020 přinesl i jisté výhody, např. přílet mimo hlavní období bouřek, menši dynamiku a variabilitu horních vrstev atmosféry či o 0,5 km/s nižší příletovou rychlost. Přistávací místo mise ExoMars 2018/2020 zůstává zachováno, tj. primárním je Oxia Planum a záložní bude vybráno z dvojice Aram Dorsum a Mawrth Vallis. Z tohoto důvodu byly změněny požadavky na start a omezena dosažitelná oblast zájmu oproti roku 2018 na oblast od 5°s.š. do 25°s.š.
pospa - 20/5/2016 - 12:47
citace:Přistávací místo mise ExoMars 2018/2020 zůstává zachováno, tj. primárním je Oxia Planum a záložní bude vybráno z dvojice Aram Dorsum a Mawrth Vallis.
Rozhodně, proto taky zůstala ve hře. Oxia Planum je jako primární zvolena i z inženýrského hlediska pro příhodnější terén pro rover.
LeeMer - 31/5/2016 - 15:22
Aby mohly pokračovat do konce ledna 2017 práce na misi ExoMars 2018/2020 je potřeba letos zajistit 77 milionů euro.
LeeMer - 23/9/2016 - 09:59
Datum startu ExoMars 2020 stanoveno na 24. července 2020.
Mě předem štve, že zapomněli na nějakou aspoň jednoduchou webkameru a sluneční panely. Vždyť je to sabotáž... ESA mohla mít aspoň symbolickou meteostanici...
admin - 19/10/2016 - 13:29
Souhlasím, nějak se to zašmodrchává.
kopapaka - 19/10/2016 - 17:49
Těsně nad povrchem a na něm se prudce snižuje dosah jakékoli radiostanice. Pokud se předtím signál dařilo zachytávat a teď už ne, pořád to může mít logické vysvětlení.
Na paniku je ještě čas
dubest - 19/10/2016 - 17:50
na Esa streamu teď tvrdili, že vše "nominal"
yamato - 19/10/2016 - 17:52
MarsExpress zachytil signal. Len som si neni isty z coho...
ossma - 19/10/2016 - 18:41
Tak, podle reakcí v přímém přenosu z Darmstadtu se přistání povedlo! [Upraveno 19.10.2016 ossma]
petrpetr - 19/10/2016 - 19:15
Super, pokud se vše Povedlo. Pro ESA je to první přistání a částečně i pro rusy.
citace:Tak, podle reakcí v přímém přenosu z Darmstadtu se přistání povedlo! [Upraveno 19.10.2016 ossma]
Jara - 19/10/2016 - 20:27
Ted jsem prisel z prace:
Jak to teda k....a dopadlo?
Jeste ctu na novinkach titulky ze na Marsu poprve pristalo neco co poprve skutecne hleda mimozemsky zivot me uplne dorazilo.Ti amici tam od roku 1975 delali uplne h...o.
Dementni novinar dementni narod!!!!!
NovýJiřík - 19/10/2016 - 20:32
citace:Ted jsem prisel z prace:
Jak to teda k....a dopadlo?
Jeste ctu na novinkach titulky ze na Marsu poprve pristalo neco co poprve skutecne hleda mimozemsky zivot me uplne dorazilo.Ti amici tam od roku 1975 delali uplne h...o.
Dementni novinar dementni narod!!!!!
No, tak Sojourner, Opportunity, Spirit ani Curiosity život nehledaly. To bylo jedním z důležitých úkolů jen v případě Vikingů. Je ale fakt, že úplně poprvé to tudíž není.
NovýJiřík - 19/10/2016 - 20:34
A sakra:
20:33
Sonda Mars Express, která zachycovala signál ze sestupu ztratila signál ve stejnou chvíli, jako pozemní středisko.
Arccos - 19/10/2016 - 20:35
Tak hlavně se to netýká letošní mise, ale až plánovaného roveru.
ales - 19/10/2016 - 20:52
V TV přenosu z ESA od 20:25 SELČ bylo řečeno, že lidé z letové dynamiky už potvrdili, že orbiter TGO je úspěšně na dráze kolem Marsu s dobou oběhu cca 4 dny, což odpovídá plánu. ESA má teď tedy u Marsu druhou funkční družici (spolu s Mars Expressem).
Naopak u landeru Schiaparelli byl ztracen nosný signál ještě před očekávaným časem přistání jak v případě radioteleskopu v Indii, tak v případě sondy Mars Express. Tyto radiové prostředky se ale ani nesnažily přijímat telemetrii, jen nosnou frekvenci. Telemetrii z landeru přijímala sonda TGO a příjem tohoto záznamu je na Zemi očekáván až kolem dnešní půlnoci. Zítra dopoledne (kolem 10:00 SELČ) by mělo být oznámeno, co se z té telemetrie případně podařilo vyčíst. V TV přenosu říkali, že přistání bylo experimentální, takže telemetrie je opravdu důležitá třeba i pro zjištění toho, co případně selhalo, nebo fungovalo špatně.
Je zřejmé, že dosavadní náznaky z přistání jsou velmi špatné, ale teprve příští hodiny a dny ukážou přesnější stav.
citace:Tak hlavně se to netýká letošní mise, ale až plánovaného roveru.
Tak to me opravdu uklidnuje - za moje prachy se to jako vzdy v Evrope mozna nekdy priste snad povede.Ale jen mozna.Toto uz jsem kdysi slysel v budovani rozvinute socialisticke spolecnosti pred komunismem.Stejne keci.Hlavne do toho netahejte Rusaky a Cinany.
To je prave ten rozdil mezi Amikama a Evropou.Plna huba kecu a vysledek po nekolikate nula.
xChaos - 19/10/2016 - 22:39
citace: za moje prachy se to jako vzdy v Evrope mozna nekdy priste snad povede.
Tohle není úplně fér - Evropa má skvělé výsledky s orbitery a průletovými sondami, Philae byl pravda trochu fail, ale Huyghens bylo první přistání ve vnější sluneční soustavě (vlastně kdekoliv dál, než na Marsu) a hned úspěšné (i když té ztráty části odvysílaných dat je škoda).
Přistávání je těžké, i Rusové to zvládli jen na Měsíci a Venuši. A Mars je těžký obecně. NASA v podstatě slavila úspěch s (na svou dobu) fakt nákladnými Vikingy a od té doby vlastně jen kopíruje (resp. mírně škáluje) osvědčený přistávací modul a hlavně padákový systém a snaží se do něj nacpat víc a víc užitečného zatížení a už jsou s tím taky na hranicích možností.
ESA je jedna z kosmických agentur, která se snaží být přítomná všude možně a navíc ještě k tomu i na místech, kde nikdo nikdy předtím nebyl a ČR navíc (bohužel) přispívá relativně málo, takže slogan "za moje prachy" je v tomhle případě mírně demagogický (pokud náhodou autor výroku neplatí daně v jiné členské zemi ESA, např. ve Švýcarsku :-). Ano, peníze z EU dotací, které u nás směřují k obřím firmám (Babiš) by jistě našly lepší uplatnění v ESA - ale je to tady offtopic, a pořád je ESA rozhodně jedna z nejlepších politických struktur v rámci Evropy a rozhodně nějaké výsledky má.
TGO znamená, že ESA má toho času 2 aktivní orbitery Marsu a to rozhodně není zanedbatelný počin.
Spíš je na (pravděpodobném) dalším failu přistání dobře vidět, jak moc si věří všichni, co tam chtějí dostat člověka nebo rovnou celou kolonii: povrch je pořád méně dostupný než byla třeba oběžná dráha Země nebo i povrch Měsíce už v 60tých letech.
O co mám strach, je osud ExoMars roveru: dostanou na něj vůbec peníze, když teď nezafunguval technologický demonstrátor landeru? [Upraveno 19.10.2016 xChaos]
alamo - 19/10/2016 - 23:17
nepomohlo by nabudúce trochu zmeniť postup?
oddeľovať lander od orbitera až po usadení sa na orbite?
samozrejme bolo by to energeticky náročnejšie a tiež lander by teda musel byť ľahší..
ale kľúčové je asi zjavne udržať "komunikáciu", a mohlo by to trochu pomôcť
milantos - 19/10/2016 - 23:29
citace:nepomohlo by nabudúce trochu zmeniť postup?
oddeľovať lander od orbitera až po usadení sa na orbite?
samozrejme bolo by to energeticky náročnejšie a tiež lander by teda musel byť ľahší..
ale kľúčové je asi zjavne udržať "komunikáciu", a mohlo by to trochu pomôcť
Tak oni komunikaci udržovali, jen ji na Zemi ještě nemají.
Libertarián - 19/10/2016 - 23:31
citace:
citace: za moje prachy se to jako vzdy v Evrope mozna nekdy priste snad povede.
Tohle není úplně fér - Evropa má skvělé výsledky s orbitery a průletovými sondami, Philae byl pravda trochu fail, ale Huyghens bylo první přistání ve vnější sluneční soustavě (vlastně kdekoliv dál, než na Marsu) a hned úspěšné (i když té ztráty části odvysílaných dat je škoda).
Přistávání je těžké, i Rusové to zvládli jen na Měsíci a Venuši. A Mars je těžký obecně. NASA v podstatě slavila úspěch s (na svou dobu) fakt nákladnými Vikingy a od té doby vlastně jen kopíruje (resp. mírně škáluje) osvědčený přistávací modul a hlavně padákový systém a snaží se do něj nacpat víc a víc užitečného zatížení a už jsou s tím taky na hranicích možností.
ESA je jedna z kosmických agentur, která se snaží být přítomná všude možně a navíc ještě k tomu i na místech, kde nikdo nikdy předtím nebyl a ČR navíc (bohužel) přispívá relativně málo, takže slogan "za moje prachy" je v tomhle případě mírně demagogický (pokud náhodou autor výroku neplatí daně v jiné členské zemi ESA, např. ve Švýcarsku :-). Ano, peníze z EU dotací, které u nás směřují k obřím firmám (Babiš) by jistě našly lepší uplatnění v ESA - ale je to tady offtopic, a pořád je ESA rozhodně jedna z nejlepších politických struktur v rámci Evropy a rozhodně nějaké výsledky má.
TGO znamená, že ESA má toho času 2 aktivní orbitery Marsu a to rozhodně není zanedbatelný počin.
Spíš je na (pravděpodobném) dalším failu přistání dobře vidět, jak moc si věří všichni, co tam chtějí dostat člověka nebo rovnou celou kolonii: povrch je pořád méně dostupný než byla třeba oběžná dráha Země nebo i povrch Měsíce už v 60tých letech.
O co mám strach, je osud ExoMars roveru: dostanou na něj vůbec peníze, když teď nezafunguval technologický demonstrátor landeru? [Upraveno 19.10.2016 xChaos]
Přání a tužby lidí provádět kosmický program je jedna věc. Druhá je někoho okrást, aby se tyto plány mohly zrealizovat. Žádná věc na světě není tak důležitá, aby pro ni bylo nutné někoho okrást. Proto vítám jakoukoliv soukromou iniciativu v této oblasti a věřím, že zlatý věk dobývání a kolonizace kosmického prostoru přijde až se soukromými firmami a je opravdu jedno, jestli to bude za 10 nebo 50 let.
Z tohoto důvodu si také myslím, že největší brzdou kosmoprůmyslu je úroveň zdanění a regulací. Proto místo glorifikace státních vesmírných programů by se mělo poukazovat na zbytečnou legislativu, která brání slabším firmám vstupovat a konkurovat například SpaceX, wintermute - 20/10/2016 - 08:54
citace:
ale kľúčové je asi zjavne udržať "komunikáciu", a mohlo by to trochu pomôcť
Orbiter TGO nieje jedina sonda na obeznej drahe okolo marsu. Mozno, ze nabuduce by bolo lepsie naplanovat pristatie tak, aby mohla komunikaciu sledovat este niektora dalsia druzuca, ale chapem, ze toto nieje ani len zdaleka trivialna zalezitost.
V kazdom pripade klobuk dole za uspech orbiteraz.
BTW nejak to nesledujem ale MRO uz asi nesnimkuje? Takze asi neplanovali v splupraci s NASA nasnimat pristavajuci lander.
yamato - 20/10/2016 - 09:08
citace:
Spíš je na (pravděpodobném) dalším failu přistání dobře vidět, jak moc si věří všichni, co tam chtějí dostat člověka nebo rovnou celou kolonii: povrch je pořád méně dostupný než byla třeba oběžná dráha Země nebo i povrch Měsíce už v 60tých letech.
Takze ak RedDragon pristane a ostane v spojeni, vsetci SpX hateri na tomto fore sto krat napisu "Musk je boh" Ervé - 20/10/2016 - 11:08
Takže k potížím došlo při oddělování padáku s krytem - to asi nastalo, ale po zážehu motorů se něco podělalo. Na stránce ESA je napsáno, že motory se vzápětí vypnuly. Neřízený dopad při počáteční rychlosti 300 km/hod z cca 1000 m výšky. ESA teď pochopitelně tvrdí, že Schiappareli byl jen technologický pokus a že většinu dat, co potřebovali mají. Pravdou je, že přistání bylo neúspěšné a to nejdůležitější - ESA nevyzkoušené - motorické přistání - selhalo.
Buď se teď pojede dál s tím, že se důkladněji bude testovat a zkoušet (hrozí posun startu o dva roky). Nebo ESA řekne, že Exo Mars posune na neurčito (podle peněz) a pošle nejdřív Schiappa 2.
dubest - 20/10/2016 - 12:18
wintermute: MRO je v provozu a stále snímkuje, těch zveřejněných obrázků je už neuvěřitelné množství(přes 45000!): http://www.uahirise.org/katalogos.php o úmyslu fotit Schiappareliho jsem nikde nečetl(ale ani nehledal)
TomášHabala - 20/10/2016 - 13:20
Podľa správ na twitteri padáky boli odhodené príliš skoro a Schiaparelli klesal príliš rýchlo. To, že sa odmlčal chvíľu pred plánovaným dosadnutím zrejme znamená, že dopadol skôr ako sa plánovalo.
yamato - 20/10/2016 - 13:32
tak zhasli motory, alebo sa skoro odhodil padak?
inak neuspech europy stavia do realnej perspektivy schopnosti USA, ktore zlanuju svoje jednotonove rovery raketovym zeriavom (!!)
co sa marsu tyka, zjavne je alergicky na cokolvek co sa co i len obretlo o rusko
v ramci modernej komunikacnej strategie je namieste povedat ze mars je RUSOFOB!
milantos - 20/10/2016 - 13:35
citace:Podľa správ na twitteri padáky boli odhodené príliš skoro a Schiaparelli klesal príliš rýchlo. To, že sa odmlčal chvíľu pred plánovaným dosadnutím zrejme znamená, že dopadol skôr ako sa plánovalo.
Motory přestaly pracovat po 3s a v ten okamžik přestaly i signály. 50s před plánovaným dopadem (alespoň tak podle ranní tiskovky)
tycka - 20/10/2016 - 14:21
citace:
citace:Podľa správ na twitteri padáky boli odhodené príliš skoro a Schiaparelli klesal príliš rýchlo. To, že sa odmlčal chvíľu pred plánovaným dosadnutím zrejme znamená, že dopadol skôr ako sa plánovalo.
Motory přestaly pracovat po 3s a v ten okamžik přestaly i signály. 50s před plánovaným dopadem (alespoň tak podle ranní tiskovky)
Mohlo dojít k jejich explozi a tím i následnému zničení celého modulu a proto přestal vysílat - jen se ptám ?
alamo - 20/10/2016 - 14:59
Schiaparelli mal byť vlastne testom pre samotný ExoMars, čiže aj ten čaká teraz odklad?
Ervé - 20/10/2016 - 15:05
Je možné, že se protrhl/zkroutil padák a brzdil méně, než potřebovali? A modul se dostal příliš nízko a začal brzdit příliš pozdě a narazil do Marsu už po 3 s chodu?
LeeMer - 20/10/2016 - 16:59
citace:Schiaparelli mal byť vlastne testom pre samotný ExoMars, čiže aj ten čaká teraz odklad?
Ne. Negativní vliv je minimální. Navíc se možná úplně eliminuje po vyšetření, kde EDM selhalo.
LeeMer - 20/10/2016 - 17:00
citace:Je možné, že se protrhl/zkroutil padák a brzdil méně, než potřebovali? A modul se dostal příliš nízko a začal brzdit příliš pozdě a narazil do Marsu už po 3 s chodu?
Teoreticky ano, ale data z radaru by to měla spíše vyvrátit a dostupné informace tuto tvoji úvahu nepotvrzují.
Jara - 20/10/2016 - 18:59
Nedovedu si predstavit nic jineho jak selhani padaku.Potom uz bylo malo casu cokoli pomoci motoru zachranit nehlede na to ze rychlost byla velka na jeho vykon aby mohl spomalit rychlost za padak + za to co bylo pro motor napalanovano.
alamo - 20/10/2016 - 19:29
to podozrenie že sa rozprskol briz..
mohlo by sa nejaké poškodenie od toho, prejaviť až takto pozde?
fritz.lochmann - 21/10/2016 - 09:26
@alamo:
citace:to podozrenie že sa rozprskol briz..
mohlo by sa nejaké poškodenie od toho, prejaviť až takto pozde?
Zas sú vinovatí bratia Rusi? yamato - 21/10/2016 - 12:09
jasne ze su vinovati rusi, mars ma na nich alergiu
ale vazne, padak sa odhodil predcasne, motory sa vypli po troch sekundach. Dajte pokoj s Brizom, toto je nespravne riadenie zostupu. Bud mal riadiaci pocitac zle vstupy zo senzorov, alebo bol zle naprogramovany od zaciatku.
Este by som k uspechom a neuspechom ESA - casto sa argumentuje sondou Huygens. Dnes ale vidime, ze dalej neznamena viac. Pristat na Titane, s jeho hustou atmosferou a znizenou gravitaciou, v podstate vyzaduje len nezhoriet pri vstupe do atmosfery, vyhodit padak a cakat.
Do tejto fazy to ESA zmakla aj na Marse Lenze Mars je hajzlik, ma dost atmosfery na spalenie sondy, ale prilis malo na jej dobrzdenie. Teba tepelny kryt, vyhodit padak, v spravnej chvili sa ho zbavit, zapnut motory a dobrzdit na nulu tesne nad povrchom. To vsetko v prostredi s premenlivym stavom atmosfery. A to zjavne ESA este nezvlada. Ale data mame, hadam sa poucime. Len nerozumiem preco vymyslame ameriku (doslova)
Samostatna kapitola je Philae, ktora zvladla "uspesne" trafit kometu, ale dalej uz nezvladla prakticky nic.
Cize schopnosti ESA by som hodnotil ako "ucnovske"
[Edited on 21.10.2016 yamato] [Edited on 21.10.2016 yamato]
milantos - 21/10/2016 - 12:37
citace: Ale data mame, hadam sa poucime.
Těmi daty se ESA chválí od začátku. Ale ani po 2 dnech nevíme, kdy,v jaké výšce a rychlosti byl odhozen padák ( takže jsou spekulace o předčasném odpojení, o protržení, o velké rychlosti a pod.) Protože, pokud ta data neodpoví na tyhle otázky, tak je to stejné, jako bychom nic neměli a o příčině neúspěchu s přistáním můžeme jen spekulovat.
JH - 21/10/2016 - 12:46
citace:
citace:Schiaparelli mal byť vlastne testom pre samotný ExoMars, čiže aj ten čaká teraz odklad?
Ne. Negativní vliv je minimální. Navíc se možná úplně eliminuje po vyšetření, kde EDM selhalo.
Jestli to dobre chapu, tak ExoMars 2020 ma pristavat jinym zpusobem? V jake vyvojove fazi to je? Pokud na to mise EDM nema zadny vliv, tak pak trosku nechapu, PROC se vlastne delala.
yamato - 21/10/2016 - 14:00
citace:
Těmi daty se ESA chválí od začátku. Ale ani po 2 dnech nevíme, kdy,v jaké výšce a rychlosti byl odhozen padák ( takže jsou spekulace o předčasném odpojení, o protržení, o velké rychlosti a pod.) Protože, pokud ta data neodpoví na tyhle otázky, tak je to stejné, jako bychom nic neměli a o příčině neúspěchu s přistáním můžeme jen spekulovat.
Accamazzo:
Q: So, all of this happened when the parachute has detached which was all planned, it has not been an accident. So it was expected the parachute to be detached and then what was planned to happen?
A: Yes, the parachute was planned to be attached to Schiaparelli until certain conditions were verified. This conditions were verified in an altitude about 1 km over the Martian surface. What we can observe from telemetry is that the parachute detachment took place in a time, not necessary at that altitude, before what we calculated in our simulations. This are 50 seconds before what we expected. This could show, but not necessarily, that the parachute was detached in a higher altitude from what was planned. We don’t know yet. After the parachute detachment, Schiaparelli had to ignite the rocket engines during 30 seconds to slow down during the last kilometer of descending and then to land. The retrorockets have been ignited only during 3 seconds and then the probe switched to the landing mode. These two facts, the early parachute detachment and the short retrorockets burning are contradictory. We must understand why the logic onboard took this decision.
ja to chapem tak, ze data maju, ale treba ich interpretovat a vyvodit zavery. Toto asi nebude to iste ako ked vybehne chybova hlaska vo windows 2 dni je malo na poskladanie celeho obrazku. Ako dlho obvykle trva vysetrovanie zlyhania nosnej rakety, co je zalietany, overeny system s gigantickou databazou letovych dat?
random - 21/10/2016 - 14:03
citace:Pokud na to mise EDM nema zadny vliv, tak pak trosku nechapu, PROC se vlastne delala.
Na to som zvedavy aj ja ...
inak zo 4 pokusov o pristatie na inom telese sa to ESA (Europe) podarilo raz - totalna bieda pri dnesnych technologiach.
Pred pristatim som nechcel pisat ze tomuto pocinu nie ze neverim ale ani nerozumiem - poslat na povrch marsu sondu bez rozmneho vyskumneho programu (za co sice ciastocne povazujem aj vyskum atmosfery pocas EDL ale potom nic!?) je plytvanie peniazmi. Ervé - 21/10/2016 - 15:03
--What we can observe from telemetry is that the parachute detachment took place in a time, NOT NECESSARY AT THAT ALTITUDE, before what we calculated in our simulations. This are 50 seconds before what we expected. This could show, but not necessarily, that the parachute was detached in a higher altitude from what was planned. We don’t know yet. After the parachute detachment, Schiaparelli had to ignite the rocket engines during 30 seconds to slow down during the last kilometer of descending and then to land. The retrorockets have been ignited only during 3 seconds and then the probe switched to the landing mode.--
Důležité otázky: 1. Co určuje, kdy se padák odhodí - radiovýškoměr?
2. Co určuje, kdy se vypnou motory - taky radiovýškoměr s akcelerometrem? Padák se měl odhodit ve správné výšce - jestli byli ve správné výšce o 50 s dřív, je dost možné, že klesali mnohem větší rychlostí, potom by taky šlo, aby motory fungovali jen 3 s, protože pak zmatený systém dostal hlášku o správné výšce, poslal hlášku, vypnul motory a rozbil se nárazem při rychlosti kolem 300 m/s. Nebo selhal radiovýškoměr a kecal jim nesmysly.
Mezi ty 4 pokusy počítáte i Beagle 2? Huygens, Philae a Schiap. Něco na tom je. [Edited on 21.10.2016 Ervé]
PinkasJ - 21/10/2016 - 16:23
Cituji opět z Space Flight Now:
- Built as a technology demonstrator, Schiaparelli was designed to validate a Doppler radar altimeter, sophisticated guidance and control software, and avionics systems that the European Space Agency intends to place on future Mars missions, beginning with a lander and rover scheduled for launch in 2020 developed in partnership with Russia.
- There’s a point where the parachute was released, and this is where the data we preliminarily analyzed from the EDM do not match, exactly, our expectations, and this is what we have to understand,
Co mělo být prověřováno je jasné. Ale zcela zřejmě okamžik uvolnění padáku neodpovídá očekávaným předpokladům. Bohužel neuvedli, co předpokládali a jaká byla skutečnost. Jestli byl padák odhozen brzy a motory byly spuštěny podle radio-výškoměru ve správné výšce, sonda již měla velkou rychlost a motory ji nestačily před dopadem omezit. Bohužel, další pokus by byl příliš drahý, tak je otázka co bude
yamato - 21/10/2016 - 16:41
Ako vlastne vedia ze padak sa nafukol? Su tam nejake snurove cidla?
Ak sa nenafukol, alebo roztrhol, tak:
-Sonda sklesala do vysky pre odhodenie ovela skor (v sulade s datami)
-Pri odhodeni padaka sa pohybovala ovela rychlejsie nez bolo planovane
-Do zapalenia motorov stratila ovela viac vysky nez sa pocitalo
-Motory sa zapalili, ale sonda uz bola tak nizko ze po troch sekundach presla do pristavacieho modu (v sulade s datami)
Tento scenar vysvetluje protichodne data, a sucasne vieme ze martanske supersonicke padaky su doslova umenie, s ktorym zapasi aj JPL pri kazdej jednej misii
ales - 21/10/2016 - 16:57
Předpokládám, že funkčnost (účinnost) padáku se dá odvodit třeba z dat akcelerometru (doufám, že tam nějaký byl a doufám, že příslušná data byla i v přijaté telemetrii).
Jinak souhlasím s tím, že hypotéza o špatné funkci padáku dobře vysvětluje všechny zatím veřejně známé střípky informací.
Dovedu si ale představit i jiné scénáře, které by mohly mít podobné následky. Například strmější sestup atmosférou (ještě před otevřením padáku), chybnou funkci výškoměru (jak už zmiňoval Ervé), nebo třeba všechno fungovalo správně a selhal až řídicí program. Tyto scénáře by ale mělo být možné potvrdit nebo vyloučit pomocí přijatých telemetrických dat.
tycka - 21/10/2016 - 17:38
citace: Předpokládám, že funkčnost (účinnost) padáku se dá odvodit třeba z dat akcelerometru (doufám, že tam nějaký byl a doufám, že příslušná data byla i v přijaté telemetrii).
Nešlo by to poznat i z údajů radiovýškoměru - jak určit jak rychle sonda klesala a zda to bylo v souladu s očekáváním. Samozřejmě za předpokladu, že radiovýškoměr nebyl tím, co udával zcela jinou výšku než, jaká ve skutečnosti byla, ale to by se snad dalo určit z toho zbytku dat.
Jinak samozřejmě, že posílání dat během sestupu považuji za velmi dobrý zvyk - konečně nečekáme, zdali se sonda po sestupu pak vůbec ozve. A děláme dobře - tentokrát bychom se nejspíše opět ničeho nedočkali.
tycka - 21/10/2016 - 17:51
citace:
citace:Pokud na to mise EDM nema zadny vliv, tak pak trosku nechapu, PROC se vlastne delala.
Pred pristatim som nechcel pisat ze tomuto pocinu nie ze neverim ale ani nerozumiem - poslat na povrch marsu sondu bez rozmneho vyskumneho programu (za co sice ciastocne povazujem aj vyskum atmosfery pocas EDL ale potom nic!?) je plytvanie peniazmi.
Třeba právě proto, že si nebyli jisti správným přistáním a tak vědecké vybavení na něm omezili na minimum. Podle mne o tom dost svědčí to, že neměl ani solární panel a měl jen jednorázové baterie - místo akumulátorů.
yamato - 21/10/2016 - 18:29
zak tvrdi ze zlyhal software a ze MRO uz nasnimal vrak
Ano, sonda MRO už snímky udělala a "flek" je jasně viditelný (průměr cca 50 metrů). Cca kilometr od "černého fleku" trosek landeru Schiaparelli je vidět i bílá skvrna zobrazující padák (na obrázku dole [vpravo]).
Jsou zde popsány i další detaily současných předpokladů.
"Estimates are that Schiaparelli dropped from a height of between 2 and 4 kilometres, therefore impacting at a considerable speed, greater than 300 km/h. The relatively large size of the feature would then arise from disturbed surface material. It is also possible that the lander exploded on impact, as its thruster propellant tanks were likely still full. These preliminary interpretations will be refined following further analysis."
Předpokládá se že Schiaparelli spadl z výšky 2 až 4 kilometry, takže dopadl rychostí přes 300 km/h. Značná velikost skvrny mohla vzniknout rozhozením povrchového materiálu. Je také možné, že lander při dopadu explodoval, protože jeho nádrže byly stále téměř plné. Tyto předběžné interpretace budou upřesněny další analýzou.
Snímek před dopadem (z konce května 2016):
A po dopadu (20.10.2016):
yamato - 21/10/2016 - 19:31
bumho! aneb misia je uspesna, mars sme trafili!
ak je za tym vazne software, tak to je velmi zle. Software ma byt nalezite otestovany a ako jedna z mala veci sa da testovat doaleluja.
alamo - 21/10/2016 - 19:50
čo keby sme ten nový kráter nazvali "EÚ"?
yamato - 21/10/2016 - 20:13
okrem kratera bribudla aj "biela vec" na spodku obdlznika. Je to padak?
ales - 21/10/2016 - 20:19
Ano, je to padák. Je cca kilometr od místa dopadu landeru.
Na Twitteru jsem zaregistroval teorii, že po zapnutí brzdících motorů mohl přistávací modul narazit do právě odhozeného zadního štítu s padákem...
Dávalo by to určitý smysl, ale nějak to potvrdit asi bude těžké (maximálně se dá spočítat, jak daleko v té době odhozený padák mohl být).
alamo - 22/10/2016 - 10:20
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/modul-schiaparelli-se-roztristil-o-povrch-marsu-naraz-jej-na/r~c1aba35097b511e6ae080025900fea04/
"Je otázkou, do jaké míry událost ovlivní přípravu druhé části programu ExoMars, jímž mělo být v roce 2020 vysazení evropského průzkumného vozidla na Marsu technikou sestupu a přistání, jakou prověřoval právě modul Schiaparelli," říká odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.
"Přes všechna vysvětlování, že šlo především, o technologickou prověrku celé koncepce, a že se podařilo ověřit její první fáze, je totiž nade všechny pochybnosti, že se nepodařilo vyzkoušet správnost zvoleného řešení důležitého motorového přistání. A to je bohužel velmi zásadní," dodává.
fritz.lochmann - 22/10/2016 - 10:38
Noo, kedysi sa takéto veci overovali na dráhe okolo Zeme. Je lacnejšie a jednoduchšie vyniesť na obežnú dráhy zeme technologický model bez prístrojov ale s funkčnými prvkami potrebnými na pristátie a vyskúšať správnu funkciu zvoleného riešenia. Softvérové testy nie vždy ukážu to čo sa na letovom prístroji skutočne stane.
tycka - 22/10/2016 - 21:01
citace: takéto veci overovali na dráhe okolo Zeme
A pak stejně havarovali na Marsu - důvody se tu již rozebírali proč to nejde - například úplně jiná mnohem menší hustota atmosféry na Marsu než na Zemi neumožňuje řádně vyzkoušet všechny části. Radiovýškoměr může dle mne na Marsu poplést i tamější prachová bouře.
tycka - 22/10/2016 - 21:13
V jedné diskuzi byl dle mne zajímavý názor, že pokud bylo zařízení odděleno od padáku ve výšce 2000 metrů (či ještě výš) místo plánovaných 1200 metrů, tak by i při brzdění až do vyčerpání paliva modul stejně havaroval - prostě by dopadl moc rychle. Může to někdo potvrdit ?
Tedy hlavní chybou by tedy pak bylo, proč byl odpojen tak brzo - zdali radiovýškoměr blbě změřil výšku - či cokoliv jiného se stalo - opět mohlo jít též o chybu palubního počítače.
fritz.lochmann - 23/10/2016 - 10:19
Včera bol v TV ( Spektrum či Discovery ) pekný dokument o ExoMars, ale v podstate prišli len k štartu Protonu.
Podle nich byl padák rozvinut ve výšce cca 12 km (předpoklad byl cca 11 km) při rychlosti 1750 km/h (předpoklad byl 1700 km/h) a tepelný štít byl odhozen ve výšce 7,8 km (předpoklad byl 7 km). Potud to bylo OK.
Pak měl modul dál klesat na padáku cca dalších 80 sekund, kdy měl být ve výšce cca 1,2 km padák odhozen. Ovšem ve skutečnosti už někdy v době odhození tepelného štítu začala měřící inerciální jednotka (IMU) posílat do řídicího systému saturované hodnoty (maximální měřitelné) po dobu cca 1 sekundy. To řídicí systém zahrnul do výpočtu polohy (v tu chvíli se přistávací radar teprve inicializoval), vyhodnotil to jako zápornou výšku a spustil minimální přistávací sekvenci, tedy okamžité odhození backshellu s padákem (mnohem dříve než byl plán), po další sekundě spuštění přistávacích motorů na tři sekundy (plán byl cca 60 sekund hoření motorů), a pak přepnutí do módu po přistání (zapnutí vědeckých přístrojů). Cele to skončilo ve výšce cca 3,7 km, odkud už modul jen nebrzděně padal.
Podle mne tedy padákový systém fungoval dobře, ale IMU a řídicí systém mu nedovolili vykonat celou plánovanou práci. Přistávací radar fungoval dobře a vlastně i IMU dávalo rozumná data, kromě té jedné saturované sekundy.
Zásadní otázkou teď je, proč IMU poskytl saturovaná data (zda šlo o dočasnou poruchu IMU, nebo zda byla data správná a modul skutečně prudce změnil svou polohu). IMU na modulu Schiaparelli obsahoval gyroskopy s optickými vlákny (tedy bez pohyblivých mechanických dílů) a MEMS akcelerometry.
Druhou důležitou otázkou je, proč řídicí systém neodmítl saturovaná data jako chybná a zahrnul je do svých výpočtů.
Celková závěrečná zpráva z vyšetřování má být dokončena začátkem roku 2017.
alamo - 25/11/2016 - 23:34
otázka už len je, či sa bude konať nejaký nový test v pozemskej atmosfére, alebo budú dostačujúce dáta zistené "in situ"?
alamo - 26/11/2016 - 07:09
systém bol nastavený tak aby si poradil s výchylkami o 150 stupňov..
bohužiaľ ukázalo sa, že "tanec" v závese pod padákom bol omnoho divokejší ako bolo očakávané, výchylky presiahli aj 180 stupňov za sekundu http://danielmarin.naukas.com/2016/11/25/mas-cerca-de-la-causa-del-accidente-de-schiaparelli/
reálne dáta o tom ako sa bude sonda správať, mal poskytnúť reálny test, ten sa však nekonal, vykonalo sa iba matematické modelovanie
matematické modelovanie zlyhalo
martinjediny - 26/11/2016 - 23:55
Mal si byt vo Valmeze a Michal Vaclavik by ti dal info priamo od zdroja.
80% experimentu pristatia prebehlo s vysokou presnostou a v nominali a zaverecna chyba bola identifikovana.
jak vstup do atmosfery, tak brzdenie padakom prebehlo ok.
zlyhal IMU v neocakavanom okamihu a na neocakavane dlhu chvilku.
edit
...preto sa da povedat, ze ExoMars ma potrebne data na uspesne pristatie...
...takze uspech, ci neuspech technologickeho testu?
[Editoval 27.11.2016 martinjediny]
alamo - 27/11/2016 - 09:49
Nutno ale poznamenať že ESA musí byť veľmi zazobaná agentúra so štedrým rozpočtom, keď si môže dovoliť, vykonávať takéto technologické experimenty, namiesto vysoko v zemskej stratosfére, ona ich robí "in situ" priamo na Marse.
Fotky vypadají skvěle. Ještě by mohly být v barvě. Ví někdo, v jakém maximálním rozlišení může projekt ExoMars pořizovat snímky povrchu Marsu? Tady se píše, že tyto fotografie byly v rozlišení 2,8 metru/pixel. [Upraveno 30.11.2016 ossma]
admin - 2/12/2016 - 16:42
Itálie zřejmě včera na ministerském zasedání ESA v Lucernu zachránila Exomars 2020. Zaplatí 40%.
admin - 10/12/2016 - 01:25
Anaglyf Phobosu vytvořený ze snímků přístroje CaSSIS
LeeMer - 5/2/2017 - 20:13
Z důvodu nadproudu v jednom neutronovém kanálu FREND na sondě ExoMars 2016 je tento kanál dočasně mimo provoz.
LeeMer - 6/2/2017 - 15:32
Na konci března bude vybráno záložní přistávací místo mise ExoMars 2020.
dodge - 19/4/2017 - 10:58
Sonda TGO brzdí o atmosféru Marsu: Zatím jde vše podle plánu
Podle plánu rozhodně ne, ale jde to dobře Ukázalo se, že teoretické odhady hustoty atmosféry Marsu založené na MCD se rozcházejí s realitou. Na základě dat z akcelerometrů byla hustota atmosféry průměrně o 50 % hustší, v extrémech až o 220 % oproti modelu. Typické ∆v při jednom oběhu bylo kolem 30 cm/s, ∆v potřební pro dosažení cílové oběžné dráhy je 1 km/s.
admin - 25/5/2017 - 13:41
V práci máme doménu *.int zakázanou, takže netuším, co tam je.
Koronavirus není tím hlavním důvodem. Jenom přispěl k rozhodnutí (usnadnil jej), které bylo učiněno a bylo by s velkou pravděpodobností učiněno i bez koronaviru.
NovýJiřík - 13/3/2020 - 11:02
odklad o dva roky kvoli koronavirusu
Takže teď už jen chybí, aby Čína (koronavirem postižená bezkonkurenčně nejhůř na světě) prohlásila, že do toho jde, následně by uspěla, a ostuda Evropy bude dokonána.
Ale na druhé straně, pokud poletí v roce 2022, tak je tam může vzít Spaceship jako vedlejší náklad [upraveno 13.3.2020 11:12]
yamato - 13/3/2020 - 12:48
citace:
Ale na druhé straně, pokud poletí v roce 2022, tak je tam může vzít Spaceship jako vedlejší náklad
a ja ze som nekriticky muskofil LeeMer - 26/5/2020 - 11:56
Ustanoveno datum nominálního startu 21. září 2022.
admin - 23/7/2020 - 22:06
LeeMer - 23/1/2021 - 22:44
Byla přepočítána přeletová dráha pro misi ExoMars 2022. Pokud bude let probíhat podle plánu přistane sonda po 264 dnech v oblasti Oxia Planum 10. června 2023 v 15:32 UT.
LeeMer - 27/1/2021 - 16:24
Evropská sonda TGO potvrdila v několika rovníkových oblastech Marsu neoddiskutovatelnou přítomnost vodního ledu do hloubky 0,5 m. Výrazný příspěvek pro pilotované lety k Marsu. Více v připravovaných vědeckých článcích.
LeeMer - 30/1/2021 - 09:10
Kamera CaSSIS na sondě TGO pořídila 20000. snímek Marsu. Vidíme na něm hřeben Solis Dorsum na planině Tharsis.
Z důvodu silného větru byl dnešní pokus o HADT ukončen v čase T -02:24:54.
Eudoxus - 19/6/2021 - 13:11
Reportaz o priprave Exomars (rusky)
Ervé - 20/6/2021 - 09:26
Panebože, prosím, zařiď, ať to Rusové zase nepodělají...
Omlouvám se všem rusofilům, ale bilance posledních 50 let nic jiného neumožňuje...
PinkasJ - 21/6/2021 - 12:58
Je povzbudivé i pro budoucnost, kolik mladých lidí dělá v Rusku na tomto projektu. Držím všem, i těm z ostatních zemí Evropy palce.
V mládí jsem se naučil Ruštinu nejen ve škole, ale hlavně zájmem o kosmonautiku, kdy jediná odborná literatura byla k dostání jen v Ruštině. Jsem rád, že nyní v kombinaci s Angličtinou mohu tuto oblast podrobně sledovat z nejrůznějších zdrojů
Teď jsem si všimnul, že sem stejné video vložil už Michal Václavík. V tom jeho twitterovém příspěvku jsem ho přehlédl. Omlouvám se... No, stane se
HonzaVacek - 22/11/2021 - 22:50
Posunutím mise ExoMars o dva roky se změnily i přistávací elipsy pro přistávací oblast Oxia Planum. Z informací, které se mi podařilo dohledat, jsem sestavil obrázek, jak by asi elipsy měly vypadat. Oproti těm pro start v roce 2020 se pootočily ve směru hodinových ručiček.
Na obrázku jsou tři bílé a tři žluté elipsy. Bílé jsou elipsy 3-sigma, žluté jsou 1-sigma. 3-sigma vyjadřuje pravděpodobnost 98,9%, že sonda přistane v oblasti elipsy, u 1-sigma je ta pravděpodobnost 39,3%. Elipsa označená LPO platí pro začátek startovacího okna v roce 2022, LPC pro jeho konec a ta prostřední by měla být pro střed. Na obrázku jsou ještě dvě oblasti ohraničené čárkované čarou. Jsou to oblasti opět 1-sigma a 3-sigma, ale pro celkovou pravděpodobnost, že se v této oblasti podaří přistát, pokud start proběhne ve startovacím okně 2022.
Střed přistávací oblasti spočítaný z přistávacích elips je označený červeným křížkem. Kousek od něho je střed přistávací oblasti pro start, který měl proběhnout v roce 2020. Tyto souřadnice jsou převzaté z jednoho GIS souboru, který je přístupný na portálu ESA.
Na obrázku jsou ještě uvedena dvě místa plánovaného přistání. Jedno lze najít na wikipedii a to druhé je na mapě míst přistání na planetary.org .
Polohy přistávacích elips pro start v roce 2022 pocházejí z této publikace. Pro porovnání se mi jiné nepodařilo dohledat, tak nevím do jaké míry jsou přesné.
[upraveno 22.11.2021 23:07]
HonzaVacek - 15/12/2021 - 17:12
Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) z programu ExoMars objevila značné množství vody blízko pod povrchem v centrální části Valles Marineris. Zatím to vypadá, že voda by měla být spíše ve formě ledu, než aby byla chemicky vázaná v minerálech.
LeeMer - 15/12/2021 - 22:14
Kdo byl na přednášce ve Valašském Meziříčí to již ví
HonzaVacek - 4/1/2022 - 10:08
Tento pěkný snímek pořídila sonda TGO. Kráter má v průměru zhruba 4 km a leží v severní polární oblasti Vastitas Borealis na souřadnicích 230,3°E 70,6°N. Jeho jižní část je částečně vyplněna vodním ledem.
80 % to už je téměř 100 % led. Za mého dětství panoval názor, že voda ve Sluneční soustavě je jen na Zemi. A dnes to vypadá, že voda je takřka všude. Většinou ve formě ledu, ale i to se počítá, ne?
PinkasJ - 27/1/2022 - 16:41
Jestliže jsou na Marsu velké zásoby vody, mohl by např. pan Alchymista spočítat, zda by bylo levnější z té vody vyrobit elektrolýzou (předpokládám jaderný zdroj) vodík a kyslík pro vodíkový návratný motor, nebo získat kyslík a z vodíku a atmosférického CO2 získávat metan pro metanový motor?
To porovnání bez ohledu na to, jaké motory budou při příletu – v budoucnu to mohou být i motory jako VASIMR.
Alchymista - 27/1/2022 - 18:10
Počítať samotné energie na výrobu vodíku (~36MWh na 1 tonu vodíka a 7,2 tony kyslíku) alebo metanu (sabatierova reakcia samotná je exotermná) asi nemá príliš zmysel - hlavne preto, že hlavný podiel energie môže zožrať "réžia" okolo skladovania.
S vodíkom je jeden obrovský problém - ak ho nedokážeš vyrábať veľmi rýchlo (množstvo pre návrat na Zem - v dňoch, maximálne málo tyždňoch), tak vzniká obrovský problém s jeho skladovaním (velké nádrže, straty odparovaním a chladením, ťažká tepelná izolácia...).
Na sabatierov cyklus alebo podobné "metanogenne" reakcie z "vody a CO2" je tak či tak potrebná produkcia vodíku, tomu sa teda nedá vyhnúť.
Sabatierov cyklus:
CO2 + 4.H2 -> CH4 + 2.H2O (+400°C, tlak >3MPa, katalyzátor)
Produkcia metanu je tak celkovo zrejme o dosť energeticky náročnejšia (najmenej dva krát - polovica "ťažko" vyrobeného vodíku sa premení zasa na vodu), ale tekutý metán sa už dá pomerne rozumne skladovať a vodík sa používa plynný - rozdiel pri skladovaní kvapalín pri -253°C a pri -162°C a s hustotou 0,07 g/cm3 alebo 0,42g/cm3 (~6:1) je proste priepastný.
Zmyslom výroby metánu je potom predovšetkým jeho jednoduchšie skladovanie pri dlhej výrobe limitovanými výrobnými kapacitami a energetickými zdrojmi, nie energetická výhodnosť ako taká.
Pri metáne problémom prestáva byť skladovanie metánu a začína ním byť skladovanie tekutého kyslíku - pri -183°C.
[upraveno 27.1.2022 18:35]
alamo - 27/1/2022 - 20:49
citace 27.1.2022 - 16:41 - PinkasJ: ..mohl by např. pan Alchymista spočítat..
Zjavne nemohol.
Pretože nebolo jasne definované zadanie - účel.
Koľko čoho, ako často chcete z Marsu dopravovať. Alchymista - 28/1/2022 - 13:10
Možnosti jsou dvě - uložit do dusíkového skladu a počkat, až 1. postaví vlastní přistávací plošinu (spolupráce s NASA nebo Japonskem), 2. Rusko dostane rozum (nejisté a nespolehlivé). Takže jasná volba varianty 1 a start 2024 s rychlým rozjezdem vývoje a výroby, nebo pomalá práce a start až 2026. [upraveno 17.3.2022 15:31]
admin - 17/3/2022 - 15:58
Rusko si udělá kopii landeru Kazačok a poletí na Mars samo. Tak určitě!
Zpráva je z 1. března a neodráží aktuální stav.
Ervé - 10/4/2022 - 08:55
Zajímalo by mně, jestli je reálný termín startu 2024 nebo až 2026. Myslím že při klasickém vývoji stihnou až 2026.
martinjediny - 10/4/2022 - 09:05
Ja by som im veril...
2024 je nevyhnutne aby sme budili dojem, ze to prakticky ani neboli...
2026 ukazeme nezavislost, ale uz ich propaganda to predstavi ako vystrazny vystrel, ale do vlastnej nohy.
Ervé - 1/7/2022 - 11:00
Tak údajně až 2028. Škoda, doufal jsem, že si nechají pomoct od NASA a stihnou 2026.
LeeMer - 1/7/2022 - 11:05
citace 1.7.2022 - 11:00 - Ervé:Tak údajně až 2028. Škoda, doufal jsem, že si nechají pomoct od NASA a stihnou 2026.
Je to tak, zrovna sedím na jednání, kde se o tom rozhoduje.
martinjediny - 1/7/2022 - 18:52
sorry, ale to uz bude stary rover asi po zaruke a mozu rovno stavat novy...
LeeMer - 1/7/2022 - 19:51
citace 1.7.2022 - 18:52 - Martin Jediny:sorry, ale to uz bude stary rover asi po zaruke a mozu rovno stavat novy...
Není tomu tak. Rover i ostatní vybavení je schopno (při vhodném skladování a údržbě, což je připraveno) bez problémů vydržet do nového termínu startu. A je to bez diskuze také levnější než stavba nového roveru.
martinjediny - 1/7/2022 - 21:51
citace 1.7.2022 - 19:51 - Václavík Michal:
citace 1.7.2022 - 18:52 - Martin Jediny:sorry, ale to uz bude stary rover asi po zaruke a mozu rovno stavat novy...
Není tomu tak. Rover i ostatní vybavení je schopno (při vhodném skladování a údržbě, což je připraveno) bez problémů vydržet do nového termínu startu. A je to bez diskuze také levnější než stavba nového roveru.
Tak aspon jedna pozitivna sprava...
Ale bude prebiehat este nejake testovanie a doladovanie, alebo je letovy kus vyladeny, zakonzervovany a o akykolvek upgrade, ci testovanie uz nema priestor?
6 rokov zakonzervovany! to by niekto stihol vyvoj testy i start... LeeMer - 1/7/2022 - 22:29
citace 1.7.2022 - 21:51 - Martin Jediny:
Ale bude prebiehat este nejake testovanie a doladovanie, alebo je letovy kus vyladeny, zakonzervovany a o akykolvek upgrade, ci testovanie uz nema priestor?
S ohledem na změny průběhu mise a vypadnutí Ruska z programu se i rover dočká jistých úprav.
LeeMer - 10/11/2022 - 22:21
citace: Nadchádzajúca európska misia na Mars bude využívať priekopnícke zariadenie s jadrovým pohonom, ktoré využíva rádioaktívny rozpad amerícia na udržanie jeho komponentov v teple – prvé pre kozmické lode.
Ohrievacie jednotky ESA budú nielen prvé v Európe, ale vôbec prvé, kde sa bude používať americium-241, vedľajší produkt rozpadu plutónia, ktorý obsahuje menej energie na gram ako jeho prekurzor. Ale americium-241 je hojnejšie a lacnejšie – čo znamená, že aj keď RHU vyžadujú viac izotopu, môžu byť celkovo lacnejšie. „Vývoj a spustenie európskeho RHU bude pre ESA prvým a veľkým úspechom,“ hovorí Sutherland.
Do konca desaťročia má ENDURE za cieľ vyvinúť americiové batérie schopné dodávať elektrinu, a nie len teplo, kozmickej lodi včas na sériu misií ESA na Mesiac začiatkom 30. rokov 20. storočia . https://www.nature.com/articles/d41586-024-01487-6
citace: Nadchádzajúca európska misia na Mars bude využívať priekopnícke zariadenie s jadrovým pohonom, ktoré využíva rádioaktívny rozpad amerícia na udržanie jeho komponentov v teple – prvé pre kozmické lode.
Nejsem fyzik, ale proč se třeba jako zdroj energie nepoužívá uran. Tedy jeho podkritické množství. A k jeho aktivaci se nepoužívají neutrony z kosmického prostoru. Na Zemi je to nepoužitelná technologie, protože většinu neutronů odfiltruje atmosféra ale ve vesmíru nebo na planetách a měsících s řídkou atmosférou... Asi těch neutronů je moc málo...
alamo - 24/5/2024 - 16:44
@ Martin Jahoda
Trochu googlenia.
citace:Prečo sa v RTG (rádioizotopový termoelektrický generátor) nepoužíva uránový odpad?
Pretože uránový odpad vytvára veľmi málo tepla. Tepelný výkon rádionukleidu je nepriamo úmerný polčasu rozpadu. Napríklad Plutónium-238 má polčas rozpadu 89,5 roka a produkuje 0,5 wattu na gram (po zastavení jeho žiarenia v tienení). Makebelieveum-407, ktorý má polčas rozpadu 45 rokov, by produkoval približne 1 watt na gram. Imaginarium-338, ktoré má polčas rozpadu 180 rokov, by vyprodukovalo asi 0,25 wattu na gram.
1/
potrebujes zachytavat castice odnasajuce energiu rozpadu, cize gama rozpad, resp. neutronovy rozpad je problem energiu zachytit a nestratit vyziarenim, (ak nemas obrovske masy na zachytenie.)
Idealny je rozpad, ktory dokazes lahko absorbovat. Teda ak mas tienenie, cez ktore ti castica odnasajuca energiu neunikne a teplo ti odovzda. Najlahsie sa tieni alfa a beta ziarenie. (stacia mm kovu)
2/ nie je uran ako uran co je vidno aj v predoslom odkaze.
A teda uran, co mozes lopatou hadzat ma miliardy rokov rozpadu.
zaujimavo vyzera U232 s polcasom rozpadu 69 rokov, lenze je synteticky a tak si nan pockame na thoriove jadrove elektrarne.
3/ polcas rozpadu ti naznaci kolko energie a ako dlho budes dostavat
Takze ak vies ze na konci misie potrebujes 100W a rezervu 20W a vies ze od spracovania izotopu do konca misie je 10 rokov, tak pre izotop s polcasom rozpadu 5 rokov budes potrebovat 120 x 2 x 2 = 480 W v okamihu vyroby izotopu ak sa start misie pretiahne o 5 rokov tak 960W
Sucasne cim "rychlejsie hori" tym vacsi vykon podava, resp. dlhsi polcas rozpadu = mensi vykon a pri malom vykone su uz zaujimavejsie aj solarne clanky. to vidno aj v tabulke vykonu v prvom odkaze.
238Pu s polcasom 87 rokov produkuje 0,54 W/g
241Am s polcasom 432 rokov produkuje 0,11 W/g a este sa aj tazsie tieni [upraveno 28.5.2024 09:10]
alamo - 28/5/2024 - 09:35
Ak tomu správne rozumiem, problém sú následné generácie produktov, na ktoré sa prvotný izotop premieňa, v reťazci postupných premien.
Urán 232 sa rozpadá na silné gamažiariče.
citace:Vďaka tomu je ručná manipulácia v odkladacej skrinke len s ľahkým tienením (ako sa to bežne robí pri plutóniu) príliš nebezpečná (s výnimkou prípadu krátkeho obdobia bezprostredne po chemickom oddelení uránu od produktov jeho rozkladu) a namiesto toho si vyžaduje diaľkovú manipuláciu pri výrobe paliva. https://en.wikipedia.org/wiki/Uranium-232
[Upraveno 14.8.2008 poslal pospa]
[Upraveno 25.3.2016 jch]
