Jak nám aktuálně pracující sondy na povrchu i oběžných drahách Marsu přináší stále nové informace o jeho atmosféře, myslím že nebude od věci na toto téma založit nové diskuzní vlákno.

Na úvod bych přidal odkaz na českou stránku, poskytující v kostce pár základních informací na dané téma:
http://mars.euweb.cz/themes/atmosphere/index.html

A dál jeden aktuální poznatek o jižní polární čepičce, která je mj. zvláštní tím, že během zimy na jižní polokouli je +/- symetrická vůči pólu, ale v létě odtaje asymetricky, kdy jí na západní hemisféře zůstane víc než na východní.



Na základě měření teplot a dalších parametrů v polární oblasti sondou Mars Express, přišli italští vědci s novým vysvětlením:
Východní větry, vanoucí přes gigantický kráter Hellas Basin (d=2300 km, h=7 km) se na jeho strmých okrajích prudce zvedají a vytváří obrovskou atmosferickou vlnu.
Ta způsobuje rozlehlou oblast nižšího tlaku západně od pólu a vysoký tlak na východě. S tím souvisí rozdíly atmosferických teplot a nerovnoměrné úkládání vrstev vodního sněhu a zmrzlého CO2.
Va východě od pólu jsou teploty vždy příliš vysoké na to, aby sníh dopadl až na povrch a tak se tam v zimě ukládá převážně zmrzlé CO2. Naproti tomu na chladnějším západě se v polární čepičce ukládá společně sníh i námraza CO2.
Při příchodu jara pak oxid uhličitý rychle vysublimuje, protože jeho krystaly mají hrubší povrch než sníh a na rozdíl od vodního ledu sluneční záření více pohlcují než odráží.

http://www.livescience.com/space/080929-mm-mars-ice.html

No, já si dovedu představit, že první stálé osídlení Marsu - nepochybně umístěné někde poblíž rovníku, aby dokázalo využít co nejvíce vzácného slunečního záření, navíc rovnoměrně po celý rok, apod. - se bude jako hlavní "ekonomické aktivitě" věnovat tomu, aby dopravilo z oblasti polárních čepiček co nejvíce vody do oblasti osídlení (pokud se tedy led nenajde v dostatečné hloubce pod povrchem i jinde... což nejde vyloučit).

(Mimochodem, co takhle balón naplněný vodní parou v řídké Marťanské atmosféře tvořené CO2 ... bude se vznášet ? podle mě ano... pokud na jeho vnitřních stěnách ta voda nenamrzne a celé to nesplaskne...)

Dnes začal ve Williamsburgu (Virginia, USA) čtyřdenní workshop na téma The Mars Atmosphere: Modeling and Observations.
Má být představeno víc než 130 prezentací od odborníků z USA, Kanady a Evropy.
Uvidíme co se objeví na webu...

http://www.lpi.usra.edu/meetings/modeling2008/modeling20083rd.shtml

"atmosféra" v našem slova smyslu na Marsu vlastně není.Atmosférou je v původním slova smyslu vlastně troposféra, tedy směs plynů o tlaku jedné atmosféry.
Mars nic takového nemá.Plyny nad jeho povrchem připomínají naši stratosféru s tím rozdílem, že místo směsi kyslíku a dusíku se jedná o 100% výfukový plyn, tedy CO2.
Jediné k čemu slouží je brzdění přistávacích aparátů.Ostatně Mars s malou gravitací, poměrně blízko Slunce může těžko plynný obal držet, neb úniková rychlost molekul plynu je poměrně malá.
Mars je dokonalá pustina proti níž naše Sahara, nebo Antarktida jsou dokonalé ráje, myslím pro živé organismy.

citace:

---

"atmosféra" v našem slova smyslu na Marsu vlastně není.Atmosférou je v původním slova smyslu vlastně troposféra, tedy směs plynů o tlaku jedné atmosféry.
Mars nic takového nemá.Plyny nad jeho povrchem připomínají naši stratosféru s tím rozdílem, že místo směsi kyslíku a dusíku se jedná o 100% výfukový plyn, tedy CO2
Jediné k čemu slouží je brzdění přistávacích aparátů.Ostatně Mars s malou gravitací, poměrně blízko Slunce může těžko plynný obal držet, neb úniková rychlost molekul plynu je poměrně malá.
Mars je dokonalá pustina proti níž naše Sahara, nebo Antarktida jsou dokonalé ráje, myslím pro živé organismy.

---

První kontakt s atmosférou zaznamenala sonda FENIX ,vážící 590 kg , průměr tělesa 1,5 m ,letící rychlostí 5 800 m/s , ve výšce 125 km.
Chce to bujnou fantazii představit si tří minutové brzdění z rychlosti 5 800 na 55 m/s v tak řídké atmosféře (stratosféra) mezi výškou 125 a 12,5 km (kdy se otevřel padák) nad povrchem Marsu.

Jen jsem chtěl vyjádřit názor na plynný obal Marsu ve vztahu k Životu, ke zbrzdění přistávacích aparátů samozřejmě zcela postačí ,pokud je v poslední fázi padák doplněn airbagy nebo jety, lze pohodlně MĚKCE přistát, ostatně jak NASA již šestkráte předvedla.

citace:

---

První kontakt s atmosférou zaznamenala sonda FENIX ,vážící 590 kg , průměr tělesa 1,5 m ,letící rychlostí 5 800 m/s , ve výšce 125 km.
Chce to bujnou fantazii představit si tří minutové brzdění z rychlosti 5 800 na 55 m/s v tak řídké atmosféře (stratosféra) mezi výškou 125 a 12,5 km (kdy se otevřel padák) nad povrchem Marsu.

---

citace:

---

Záleží na úhlu, pod kterým vstupuje sonda do atmosfery, ne na předtavivosti... Sonda může při průletu atmosférou urazit i tisíce km

---

citace:

---

citace:

---

Záleží na úhlu, pod kterým vstupuje sonda do atmosfery, ne na předtavivosti... Sonda může při průletu atmosférou urazit i tisíce km

---

Vo tom to je . Představit si čas a délku brzdící dráhy Sojuzu (realita) a vynásobit to koeficientem 150 ( poměr hustoty atmosféra na Zemi a Marsu)Krát koeficient
5,8/7,9.

---

citace:

---

citace:

---

Záleží na úhlu, pod kterým vstupuje sonda do atmosfery, ne na předtavivosti... Sonda může při průletu atmosférou urazit i tisíce km

---

Vo tom to je . Představit si čas a délku brzdící dráhy Sojuzu (realita) a vynásobit to koeficientem 150 ( poměr hustoty atmosféra na Zemi a Marsu)Krát koeficient
5,8/7,9.

---

Jak by zněla Bachova fuga v řídké atmosféře Marsu?
A na Venuši, nebo Titanu?
O simulaci se pokusil profesor akustiky Dr. Tim Leighton:

Poslechněte si: http://www.space.com/businesstechnology/081119-bach-mars.html

Praktické využití má být pro budoucí sondy, které by měly být vybavené mikrofonem a být schopné detekovat zvuky blesků, bouří, větru a třeba taky proudění kapalného metanu na Titanu...

Jak Mars ztrácí svou atmosféru?
Jedno vysvětlení by mohlo být unášení atmosferických bublin do prostoru vlivem slunečního větru a slabé magnetosféry Marsu. Odpověď by mohla dát sonda MAVEN s plánovaným startem v roce 2013.



http://www.universetoday.com/2008/11/21/mars-atmospheric-bubbles-carried-away-by-the-solar-wind/


[Upraveno 25.11.2008 poslal pospa]

Souhrn nových poznatků o Marsu včetně jeho atmosféry učiněných za uplynulý rok 2008 pod heslem "Follow the water" :

http://www.space.com/scienceastronomy/081230-st-mars-2008.html

Ve čtvrtek 15.1.2009 proběhne v NASA HQ tiskovka na téma Nejnovější poznatky o atmosféře Marsu.
Možno sledovat na NASA TV od 2 PM EST.

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=27336

PS: dají se předpokládat nová zjištění o obsahu metanu, viz diskuse zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=5749

Takže předpoklad se potvrdil - tiskovka přinesla nový souhrn výsledků pozorování Marsovy atmosféry pozemními teleskopy s pomocí spektroskopie.
Hlavním výsledkem několikaletých měření (od 2003) je průkazná evidence relativně velkého množství metanu v atmosféře Marsu.
Co je klíčovým zjištěním je potvrzení prostorové a časové distribude tohoto plynu. Metan se na Marsu vyskytuje POUZE někde a POUZE někdy, respektive periodicky v teplých letních a podzimních obdobích roku na severní polokouli.

Byla vytvořena mapa výskytu metanu pro celou planetu, s třemi hlavními oblastmi: východ Arabia Terra, region Nili Fossae a jihovýchodní kvadrant Syrtis Major.



Z naměřených dat vyplývá, že metan se během roku nestačí vlivem větrů distribuovat do dalších oblastí planety a nějaký mechanismus ho rozkládá.
Co asi všechny nejvíc zajímá je odkud se tam metan bere. Zdroj metanu může být geologického nebo biologického původu. Jasno v tom zatím není, další plyny, které by napovídaly podpovrchové vulkanické činnosti naměřeny nebyly a potvrdit biologický původ taky zatím nelze.
Také není úplně jasné, zda je metan vytvářen aktuálně v každém období jeho pozorování v atmo, a nebo jsou jeho zásoby velmi staré a je vždy pouze uvolňován z podzemních dutin, když vyšší sezónní teploty dovolí jeho únik rozmrzlými póry v horninách.
Na to musí dát odpověď až další pozorování a případně přímá měření izotopů vodíku novým roverem MSL.

Záznam tiskovky je zde:
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=4628:nasa-science-update-something-in-the-mars-atmosphere&catid=1

Doprovodné animace a obrázky tady:
http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/news/marsmethane_media.html

Články na kosmozinech:
http://www.marsdaily.com/reports/Dead_Or_Alive_Mars_Pumps_Methane_999.html
http://www.marstoday.com/news/viewpr.html?pid=27373

Taky vám připadá načasování těchto nových objevů NASA velmi příhodné - těsně před usednitím Obamy do prezidentského křesla?
Řekl bych, že NASA se snaží seč může, aby obhájila své současné a hlavně budoucí programy a rozpočty.
A to je moc dobře...

Lidové noviny sobota 17.1. mají článek:
"Znamená metan život?" vědecké týmy NASA upřesnily původ metanu na Marsu. (maj. čtk) s. 12.

Výzkumníci Michiganské University oznámili objev přímých důkazů "suchých" blesků, vyskytujících se během prachových bouří na Marsu. K pozorování mohutných elektrických výbojů byl použit mikrovlný detektor vyvinutý ve Space Physics Research Laboratory tamtéž, schopný rozlišit termální a netermální radiaci. Tímto přístrojem byl Mars sledován po dobu 12 dní, 5 hodin denně.
Blesky přímo ovlivňují chemické složení atmosféry a "obyvatelnost" planety.

http://www.marsdaily.com/reports/Evidence_Found_Of_Lightning_On_Mars_999.html
http://www.ns.umich.edu/htdocs/releases/story.php?id=7199

Vývoj atmosféry a hydrosféry na Marsu probíhal trochu odlišně od současných představ.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4474

V rozhovoru pro časopis Science upřesnil Peter Smith (Phoenix PI) závěry z pozorování oblačnosti v polárních oblastech Marsu pomocí kanadského přístroje LIDAR (Light Detection and Ranging) na sondě Phoenix.

Pozorovaná cirovitá oblačnost v nižších výškách byla tvořena poměrně velkými ledovými krystaly cca 100 mikrometrů, oproti očekávaným 2 - 3 μm. Začaly se tvořit až od solu 80-90, v odpoledních hodinách, přičemž pozorované sněžení, vždy pozdě v noci, nastalo až ke konci mise (sol > 200) na konci místního léta a začátku podzimu. Tento typ sněžení by se dal přirovnat k pozemskému jevu nazvanemu "diamantový prach" - jiskřící ledové krystalky snášející se na povrch.
Velmi tenká vrstva krystalů dopadlých v noci na povrch se ráno začíná odpařovat, odpoledne se vlhkost sráží v mracích aby v noci opět ve formě sněhu padala na zem. Tzn. kompletně pozorované denní cykly vody.



Naproti tomu nebyly pozorovány žádné rozsáhlejší útvary napovídající působení silnějších větrů. Žádné prachové duny, navátý prach a podobně. Okolí v místě přistání MPL 2007 bývá také pravidelně zasaženo globálními prachovými bouřemi, ale spíš je odtud materiál unášen pryč, než aby se zde usazoval.
Toto pravidlo ale nemusí platit trvale - Mars "trpí" klimatickými změnami a ty mohou věci podstatně měnit.

Původ ledové vrstvy jen 5 cm pod prachovým příkrovem, na kterém Phoenix přistál není zatím jasný. Může to být pozůstatek dříve rozsáhlejší polární čepičky, nebo zmrzlý oceán, nebo zledovatělý sněhový příkrov, zakonzervovaný prachem.

více podrobností tady http://www.sciencemag.org/cgi/data/325/5936/105-b/DC1/1
nebo tady http://www.universetoday.com/2009/07/02/phoenix-lander-team-it-rains-at-night-on-mars/
[Upraveno 03.7.2009 pospa]

Z poslední schůzky MEPAG (Mars Exploration Program Analysis Group) 29.-30.7.2009 se klimatu týká poměrně mnoho prezentací:

- 2016 Trace Gas Orbiter
- Ionosphere of Mars
- Top research priorities for the Mars Polar Energy Balance & CO2 Cycle
- Mars Polar Science
- The Value of Landed Meteorological Investigations on Mars
- Mars Atmospheric Science
- Dual Satellite Chemistry and Climate Mission Concept - Late Presentation

Všechny je lze najít v pdf a ppt tady:
http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/jul-09/index.html

Předpovědi martovského počasí pro budoucí bezpilotní mise?

http://www.marsdaily.com/reports/Professor_To_Predict_Weather_On_Mars_999.html

Metan na Marsu zřejmě nemá původ v dopadajících meteoritech. - To se dalo čekat

Podle http://www.universetoday.com/2009/12/08/new-findings-say-mars-methane-comes-from-life-water-or-both/
a http://www.rocketnews.com/2009/12/mars-methane-not-from-meteors-maybe-magma-or-microbes/
byla tato hypotéza podrobena laboratorním testům v Londýnské Imperial College a bylo potvrzeno, že odhadované množství dopadajících cizích těles by na doplňování metanu v atmosféře absolutně nestačilo.
Jako další možné zdroje zůstávají "místní metabolizující organismy" nebo spolupůsobení podzemních vod a vulkanické činnosti.

tipl bych, že b) je správně...

[Upraveno 10.12.2009 pospa]

citace:

---

tipl bych, že b) je správně...

---

citace:

---

citace:

---

tipl bych, že b) je správně...

---

To je spolupůsobení podzemních vod?

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

tipl bych, že b) je správně...

---

To je spolupůsobení podzemních vod?

---

spolupůsobení podzemních vod a vulkanické činnosti

---

citace:

---

citace:

---

spolupůsobení podzemních vod a vulkanické činnosti

---

Proč obojí? Nestačila by jen ta vulkanická činnost?

---

Trochu zjednodušený výklad, ale snad to není úplně na škodu:



"In this illustration, subsurface water, carbon dioxide and the planet's internal heat combine to release methane. Although we don’t have evidence on Mars of active volcanoes today, ancient methane trapped in ice "cages" might now be released"

více tady: http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/news/marsmethane.html

Proti biologickému pôvodu metánu na Marse hovorí fakt, že vodík predstavuje na Marse relatívne nedostatkový zdroj.

Zajímavé!

Takže metan se na Marsu vyskytuje v podobě lokálně a časově omezených výronů. Jeho výskyt je vázán na určité neustále se opakující lokality a na určité sezóny. Ty lokality se vyznačují velkým množství stop po výskytu tekoucí vody a sněhu v geologické minulosti planety. Jednou z takových lokalit je ale i kvadrant Syrtis Major (obrovitý starovulkán). K výronům dochází jen během teplé sezóny, tedy v době, kdy se lze domnívat, že rozmrzají určité průduchy, jimiž plyn uniká. Při ochlazení v nich asi voda zamrzne a výrony metanu zastaví.

I kdyby tedy metan byl vulkanického původu, musí být zachycen v kapsách, z nichž uniká, jen když mu to vodní režim (rozmrznuté průduchy) dovolí. V současnosti není na Marsu znám žádný projev aktivního vulkanismu. Uvedený mechanismus by však fungoval stejně, ať by šlo o záchyty metanu z dávného či současného skrytého vulkanismu.

Vědci se snaží porovnat poměr izotopů vodíku v marsím metanu s poměrem izotopů vodíku v marsí vodě. Kdyby byl vyšší výskyt hydrogenia v metanu než ve vodě, naznačovalo by to biogenní podíl na vzniku metanu.

citace:

---

Proti biologickému pôvodu metánu na Marse hovorí fakt, že vodík predstavuje na Marse relatívne nedostatkový zdroj.

---

Metán je najjeddnoduchší uhľovodík a zároveň s kyanovodíkom HCN a ďalšími molekulami sa vyskytuje už v medzihviezdnych pracho-plynových mračnách a následne i v protoplanetárnych diskoch.
Je teda normálne, že sa metán vyskytuje na všetkých planétach, ktoré si uchovali aspoň zvyšky primárnej atmosféry - výskyt metánu v atmosfére nejakej planéty sa teda nedá považovať za dôkaz biologickej aktivity.

citace:

---

Je teda normálne, že sa metán vyskytuje na všetkých planétach, ktoré si uchovali aspoň zvyšky primárnej atmosféry - výskyt metánu v atmosfére nejakej planéty sa teda nedá považovať za dôkaz biologickej aktivity.

---

V teórii hlbokej biosféry je otázka pôvodu metánu otázkou takmer ekvivalentnou otázke, či bolo skôr vajce alebo sliepka, pretože metán zachytený v kôre planéty je zároveň jednou zo základných surovín pre hlbokú biosféru a súčasne môže byť aj jej produktom.
Vyššie uhlovodíky, predovšetkým zložky ropy, by sa potom dali považovať predovšetkým za produkt hlbokej biosféry. To ale samozrejme nevylučuje ani ich nebiologický pôvod, alebo za produkt biologický, ale nie z hlbokej biosféry.
Proste teóriu hlbokej biosféry považujem za vysoko pravdepodobnú, ale zatiaľ nie je spoľahlivo dokázaná - je mi predovšetkým veľmi sympatická svojím "optimizmom", že život môže vzniknúť takmer všade, kde sú aspoň trochu vhodné podmienky.

Povedané ešte trochu inak - pre jednoduché organické molekuly, s veľkosťou do desať-dvadsať atómov považujem skôr za nebiologické, zložitejšie zasa skôr za produkty živých organizmov (aj keď je faktom, že vo vesmíre už boli objavené aj celkom zložité aminokyseliny, ktoré sú skoro určite nebiologického pôvodu)

citace:

---

... Řada geologů, kteří jsou však v současnosti v menšině, také vidí nebiogenní vznik pozemských uhlovodíků jako pravděpodobnější. Někteří biologové, např. zastánci hlubokého horké biosféry, vychází také z představ právě těchto geologů. ...

---

Třeba nám něco o marsí atmosféře vykoumají tihle hoši:

http://www-mgcm.arc.nasa.gov/mgcm/HTML/FAQS/thin_atm.html

Zajímavé, na Marsu zrovna moc vody není, ale i tam je to dominantní faktor stabilizace prostředí zápornými zpětnými vazbami.

citace:

---

Třeba nám něco o marsí atmosféře vykoumají tihle hoši:
http://www-mgcm.arc.nasa.gov/mgcm/HTML/FAQS/thin_atm.html
Zajímavé, na Marsu zrovna moc vody není, ale i tam je to dominantní faktor stabilizace prostředí zápornými zpětnými vazbami.

---

citace:

---

Škoda jen, že poslední "Novinky" jsou z března 2002 a poslední aktualizace stránek je z 08/2004
Za posledních 5 let se udála řada nových zjištění a objevů, které mají do Mars Circulation Model co mluvit.

---

Workshop na téma Metan na Marsu - Současná pozorování, interpretace a budoucí plány (11/2009)

http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/mar-10/Methane-Workshop-for-MEPAG_v12a.pdf

citace:

---

Workshop na téma Metan na Marsu - Současná pozorování, interpretace a budoucí plány (11/2009)

---

citace:

---

... Má někdo přehled o tom, jak se promítají plány na výzkum toho tamního metanu do připravovaných marsích misí?

---

citace:

---

Ádo, mrkni sem : http://mepag.jpl.nasa.gov/meeting/mar-10/index.html

---

Podle posledních rozboru dat, naměřených radarem SHARAD na sondě MRO, byly spirální rýhy a kaňony v severní polární čepičce vytvořeny během milionů let větrem.



Radarová data odhalila mnoho doposud skrytých informací o dávném vývoji klimatu na Marsu.
Více http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1001

Studie nového modelu fotokatalytického rozkladu uhlíkatých molekul na povrchu Marsu jako možné vysvětlení současné absence stop života v minulosti. Produktem by podle této teorie byly CO2 a metan, které jsou v atmosféře zastoupeny.
Samočisticí povrch planety? ...

http://www.marsdaily.com/reports/A_New_Model_To_Explain_Absence_of_Organic_Compounds_On_Mars_Surface_999.html

Poslední závěry z měření přístroje Shallow Subsurface Radar (SHARAD) na sondě MRO ukazují, že ve zmrzlých depozitech jižní polární čepičky je mnohem více CO2 - suchého ledu (až 30x více), než se podle dřívějších měření předpokládalo.
Poměr plynného CO2 v atmosféře a zmrzlého na povrchu se tak nově odhaduje na 65/45. Sublimace, či naopak desublimace těchto zásob na pólu je podle vědců přímo závislá hlavně na změně sklonu rotační osy Marsu.
Více vysublimovaného CO2 by způsobilo mnohem silnější větry, tím pádem intenzivnější a častější prachové bouře. V extrému by se celkový atmosferický tlak zvýšil až o 75% současného stavu a způsobil významný skleníkový efekt. Bohužel ochlazovací účinek polárních čepiček by zřejmě stále převažoval nad ohřívacím účinkem skleníkových plynů ve stále dost řídké atmosféře a významné oteplení (rozpouštění vodního ledu) by se nedalo moc očekávat.

http://www.nasa.gov/mission_pages/MRO/news/mro20110421.html

Přístroj SAM (Sample Analysis at Mars) na roveru Curiosity přinesl první komplexní rozbor atmosféry u dna kráteru Gale, v místě malé duny Rocknest. Byly použity dvě metody - hmotová spektroskopie a TLS (laserová spektroskopie), zaměřená na oxid uhličitý a metan.

Výsledky rozborů ukázaly o 5% více těžkých izotopů uhlíku v CO2, než je předpokládané množství v atmosféře v době formování planety.
Měření isotopů plynů naznačují (respektive potvrzují dřívější hypotézu), že za velmi řídkou atmosférou Marsu stojí kontinuální úbytek jejích horních vstev s lehčími izotopy do kosmu během velké části historie planety.
Tato měření za 2 roky doplní sonda Maven, která bude podrobně studovat celou atmosféru v globálním měřítku, zejména pak její horní vrstvy.
Metanu bylo ve vzorku naměřeno jen velmi nepatrné množství, téměř nula. Což není nijak překvapivé zjištění, jelikož dřívější dálková pozorování metan odhalila jen v určitých lokalitách a časových obdobích roku.



http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1388

Metanu bylo ve vzorku naměřeno jen velmi nepatrné množství, téměř nula.


Toto sa rýchlo zmení príchodom prvých kozmonautov-vegetariánov, ktorí si budú zabezpečovať potrebné bielkoviny strukovinami.

Zdá sa, že na Marse má metán oveľa kratšiu životnosť ako na Zemi. Životnosť metanu v pozemskej atmosfére je 12+/-3 roky (podľa klimatológov - takže brať s rezervou), životnosť metanu v Marťanskej atmosfere sa v minulosti odhadovala až na ~350 rokov (horná medza podľa rozkladu UV žiarením), ale dnes sú odhady výrazne revidované - na základe niektorých pozorovaní sa životnosť metanu v atmosfere Marsu odhaduje na menej než 4 marťanské roky a pravdepodobne je menej než 1000 sol.

Zdroj http://ashimaresearch.com/wp-content/uploads/papers/MischnaEtAl11.pdf [Upraveno 03.11.2012 Alchymista]

To co je na Marsu má do atmosféry v pozemském slova smyslu hodně daleko, to co tam je je velice řídká pozemská stratosféra, navíc prakticky z " výfukových plynů". Když vezmeme v úvahu, že zemský povrch hluboko v troposféře, která na Marsu zcela chybí, je od výšky cca 6 km prakticky sterilní a povrch Marsu má podmínky jako vysoko ve stratoskéře, cca 30 km vysoko, je nepravděpodobný výskyt jakéhokoli života, voda, nevoda.

citace:

---

... je nepravděpodobný výskyt jakéhokoli života, voda, nevoda.

---

Jen si stále nedokážu představit vrcholek Everestu vysoký 3O km, bez sněhu a ledu v armosféře " výfukových plynů", resp. CO2,bombardovaný intezivním zářením/ smrtelným pro pozemské organismy/ jak na něm vzniká život.
Myslím, že je konečně na čase opustit romantické představy o " marťanech" byť již ne humanoidních a mikrobických a věnovat pozornost jiným tělesům, kde je pravděpodobnost o několik řádů vyšší, přponeu měsíce velkých planet, kde je s velkou pravděpodobností slaný oceán pod ledovou kůrou, nebo Titan kde byť velmi studené/ z pozemského hlediska / uhlovodíky předvádělí koloběh obodobně jako voda na Zemi.

citace:

---

bombardovaný intezivním zářením/ smrtelným pro pozemské organismy/ jak na něm vzniká život.

---

Na Marsu dříve tekly řeky - tedy v dávné geologické minulosti a proto
se tam prostě mohli Život zavlečený meteortity odjinud uchytit. A hledáme teď spíše stopy po něm.

Možná tekly, ale zřejmě to bude stejně jako s " usazenimi " středového vrcholku kráteru Galle, vodorovné vrstvení má i Phobos, a pochybuji o tom, že by vznikl usazováním " naplavenin".

Davide váš přístup je skutečně zvláštní. Jednou se div nerozplynete nad americkými sondami, podruhé děláte z lidí v týmech těchto sond pitomce.
Ne, skutečně samotné snímky nejsou jediným vodítkem k tomu myslet si, že jsou to skutečně naplaveniny, důkazů je mnohem více a z různých přístrojů.

PS: Viděl jsem hodně snímků Phoba, ale skutečně si nevzpomínám na žádný, kde by bylo vidět obdobné vrstvení. Můžete sem dát nějaký odkaz?

Curiosity pátrá na Marsu po metanu, zatím bezúspěšně.

http://www.astro.cz/clanek/5457?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky [Upraveno 05.11.2012 dodge]

NASA sleduje na Marsu ohromnou prachovou bouři

by SPACE.com Staff
Date: 24 November 2012 Time: 08:30 AM ET




Tato téměř globální mozaika pozorování zhotovená 18. listopadu 2012 pomocí Mars Color Imager na NASA družici Marsu Mars Reconnaissance Orbiter ukazuje prachovou bouři na jižní polokouli Marsu. Ty malé bílé šipečky vymezují oblast, kde je tato bouře v atmosféře ještě zřetelná.
View full size image

Kosmická sonda NASA vede záznamy o rozsáhlé prachové bouři na Marsu, která vyvolala změny atmosféry Marsu pociťované i oběma rovery na povrchu této planety.

Tuto marsí prachovou bouři poprvé zjistil Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) NASA 10. listopadu a od té doby ji sleduje. I marsí rover Opportunity této agentury spatřil mírný pokles jasnosti atmosféry v důsledku této bouře. Mezi tím novější rover Curiosity – který má zabudovanou meteorologickou stanici – zjistil pokles tlaku vzduchu a mírný nárůst nočních teplot, ač je od Oportunity na půl cesty kolem celé planety, říkají činitelé NASA.

„Teď je to ještě regionální prachová bouře,“ řekl v prohlášení ze středy 21. listopadu Rich Zurek, vedoucí vědec NASA v Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně v Kalifornii. „Už ale pokryla prachovou mlhou dost rozsáhlou oblast a je to ta část planety, v níž určité regionální bouře v minulosti už přerostly až do globálního zahalení planety prachem.“

NASA kombinuje sledování prováděná roverem Curiosity a MRO, aby si vytvořilo o této marsí prachové bouři úplný obrázek. Ve Španělsku postavená stanice Rover Environmental Monitoring Station umístěná na Curiosity vědcům v reálném čase poskytuje pohled na podmínky, jaké panují nad roverem uvnitř kráteru Gale.
Sledovací přístroj Mars Color Imager na MRO postavila firma Malin Space Science Systems v San Diego. Byl to Bruce Cantor z Malin, kdo si poprvé na fotkách z výkonné marsí kamery 10. listopadu všiml této bouře. [Amazing Mars Photos by MRO Spacecraft]

„Je to poprvé od misí sond Viking ze 70. let, kdy studujeme regionální bouři jak z orbity, tak z meteorologické stanice na povrchu,“ řekl Zurek.

Protože prach z té současné bouře sluneční svit absorbuje, místo aby jej odrážel, MRO spatřila až 16 mil (25 km) nad touto marsí smrští její oteplující účinek. Tento účinek byl poprvé zaznamenán 16. listopadu přístrojem Mars Climate Sounder na MRO a zatím vedl k nárůstu teploty o 45 stupňů Fahrenheita (25 stupňů Celsia).

Vyšší teploty se neomezují na marsí jih. Cirkulace marsí atmosféry rovněž vedla i ke vzniku horkých skvrn v polárních oblastech u severního pólu této planety. Na Marsu jsou teploty typicky kolem minus 80 stupňů F (minus 60 stupňů C), ale mohou záviset na lokalitě a ročním období na Marsu.

Regionální prachové bouře byly na Marsu pozorován v letech 2001 a 2007, nikoliv však mezi těmito roky a ani v časech následujících. Marsí rok trvá dva pozemské roky, přičemž větší prachové bouře vznikají v typických sezónních vzorech. Sezóna prachových bouří na Marsu začala na jižní polokouli planety před několika týdny se začátkem jara na Marsu, říkají činitelé NASA.

„Jednou věcí, na kterou bychom chtěli přijít, je, proč některé z marsích prachových bouří dosáhnou této velikosti, ale přestanou růst, zatímco jiné i při této velikosti pokračují s růstem a stanou se globálními,“ řekl Zurek.

Globální prachová bouře na Marsu by mohla mít důsledky i pro rovery Opportunity a Curiosity. Pokud by se ta současná prachová bouře rozšířila, aby pokryla celou Rudou planetu, mohl by prach usazující se na slunečních panelech Oportunity omezit zásobování energií tohoto roveru. Oportunity zkoumá pláně Meridiani Planum už od svého přistání na Marsu v roce 2004.

Ten novější marsí rover NASA Curiosity mezi tím nejspíš spatří nárůst zamlženosti na svých fotkách blízkého terénu stejně jako nadnormální teploty vzduchu. 1-tunový rover Curiosity na Marsu přistál 5. srpna a pohání jej radioizotopový termoelektrický generátor, který prachové bouře neovlivní.

Follow SPACE.com on Twitter @Spacedotcom. We're also on Facebook & Google+.

http://www.space.com/18599-what-did-curiosity-find-on-mars-video.html


Zdroj: http://www.space.com/18609-mars-dust-storm-nasa-photos.html

Náhodou jsem na Oslu narazil na jeden postarší článeček na téma noční oblačnost na Marsu.
Myslím, že to jsme tu ještě nezmínili, takže ho přidávám. http://www.osel.cz/index.php?clanek=2438

Díky zvětšené noční oblačnosti v rovníkových oblastech tam teplota povrchu v noci tolik neklesne - rozíl je až 20°C oproti místům bez oblačnosti (numerickým modelům).
Studie vznikla na základě měření přístrojů Thermal Emission Spectrometer (TES) a Mars Orbiter Laser Altimeter (MOLA) na už nepracující družici Mars Global Surveyor (MGS)



A ještě originální dokument Johna Wilsona http://www.gfdl.noaa.gov/bibliography/related_files/rjw0701.pdf

Nedávno provedená měření atmosféry přístojem SAM na sondě MSL Curiosity prokázala, že Mars v minulosti, během několika miliard let, ztratil 85% až 95% své atmosféry.
K tomuto závěru vědci dospěli na základě přesného měření poměru izotopů inertního Argonu Ar36 a Ar38 v současné atmosféře. Těžšího Ar38 je dnes mnohem více než lehčího Ar36, o který planeta spolu s ostatními plyny v atmosféře z větší části přišla.

V minulosti byl plynný obal čtvrté planety mnohem hustší, u povrchu s mnohem vyšším tlakem a teplotou, což umožňovalo dlouhodobou existenci vody v kapalném skupenství. Tento výsledek analýz je dalším důkazem toho, že Mars v dávné minulosti velmi pravděpodobně byl pro živé organismy obyvatelnou planetou .

http://www.planetary.org/blogs/casey-dreier/2013/20130408-curiosity-detects-atmospheric-loss.html


Edit:
Lehčího izotopu Ar36 bylo naměřeno 4x méně než Ar38, viz http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-127

Nový článek, doplňující předchozí závěry o úbytku martovské atmosféry na základě měření poměru těžších a lehčích izotopů plynů. Tentokrát uhlíku C12 / C13 a kyslíku. Výsledky vzájemně potvrzeny měřením v obou spektrometrech SAM.

http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20130718.html

Nedávno uveřejněné závěry opakovaného měření atmosféry přístrojem SAM, respektive jehoho laserovým spektrometrem TLS, na roveru Curiosity, neprokázaly téměř žádnou přitomnost metanu v atmosféře Marsu. Výsledky naznačují, že metanu by v atmosféře nemělo být víc než 1,3 ppb, což je téměř nic, rozhodně mnohem méně, než se očekávalo na základě předchozích nepřímých měření (10-45 ppb).
MSL tým bude v měření dál pokračovat, pokusí se vysledky zpřesnit odfiltrováním CO2 ze vzorku atmosféry, ale prozatím jsou výsledky pro vědeckou komunitu velmi překvapivé. Jak už bylo řečeno mnohokrát, Mars nás dovede vždy něčím překvapit.

http://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20130919.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7146

Uplynul téměř rok a půl od poslední zprávy a máme tu zcela jiné výsledky. Na prosincové konferenci AGU (American Geophysical Union) https://agu.confex.com/agu/fm14/meetingapp.cgi byly prezentovány nejnovější výsledky z měření atmosféry přístrojem SAM, respektive jeho částí TLS (Tunable Laser Spectrometer), na roveru Curiosity v kráteru Gale. Odborný článek na dané téma byl ve stejnou dobu publikován v časopisu Science : http://www.sciencemag.org/content/early/2014/12/15/science.1261713.full.pdf?ijkey=wh80Qt3dcQZKw&keytype=ref&siteid=sci

Tradičně skvěle pak výsledky prezentace pro nás laiky přehledně shrnula Emily Lakdawalla na blogu TPS : http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/12301420-curiosity-results-from-agu.html

Ve stručnosti:
- dvě hlavní informace: a) během 2014 byly naměřeny zvýšené (10x) koncentrace metanu po dobu několika měsíců, b) s konečnou platností byla potvrzena detekce organických sloučenin v pevných vzorcích martovského podloží
- během prvního roku od přistání Curiosity měřila metan 6x (sol 79 - 313), vždy téměř s nulovými koncentracemi: 0.89 ± 0.70 ppbv, maximálně 1,3 ppbv (parts per bilion by volume)
- další 4 měření mezi soly 466 - 526 ale přinesly hodnoty 5 - 9 ppbv, v průměru 7.19 ± 2.06 ppbv, tedy 10x vyšší hodnoty, než pozadí v předchozím období
- nejvyšší koncentrace byly vždy naměřeny během denního odběru vzorku atmosféry
- zvýšené koncentrace metanu mohou mít a) anorganický původ - serpentinizace, nebo b) organický - mikrobiální původ
- k uvolnění časově omezeného množství metanu mohlo dojít vlivem nárazu meteoritu, marsotřesením, nebo podobně, což vypovídá o aktivní interakci podpovrchových vrstev hornin s atmosférou
- pro vědce je stále záhadou jak to, že koncentrace vzrostly cca 10-ti násobně tak rychle, dva měsíce se držely přibližně na této úrovni a pak během dvou měsíců opět kompletně zmizely.
- jelikož jsou výsledky tak překvapivé, vědci zatím nevylučují ani možnost, že došlo k "nezjištěnému analytickému problému" v přístroji SAM.
- u spektrometru TLS totiž před startem MSL ze Země došlo ke vniknutí určitého množství floridského vzduchu (obsahujícího stopové množství metanu) do ferooptické komory tohoto přístroje. Měření atmosféy na Marsu proto probíhá s určitým množstvím metanu v jedné ze dvou komor TLS o které musí být celkový výsledek redukován.
- dalším možným zdrojem kontaminace je únik látky MTBSTFA z jedné "mokré zkumavky" v zásobníku SAM.
- vědci se snažili tato podezření z kontaminací vyvrátit, stejně jako vyloučit korelace se sezónními výkyvy, denní dobou, teplotou, opacitou atmosféry, terénem, který sonda v době vysokých koncentrací projížděla, atd. Všechny vedlejší vlivy byly víceméně vyvráceny při nasazení "obohacených měření", ale 100% jistota zatím není.
- celkově vzato SAM celkem spolehlivě naměřil velmi nízké úrovně koncentrace metanu na pozadí a změřil přechod na velmi zvýšené hodnoty a zpět. Nicméně zdroj onoho zvýšení, stejně jako způsob rychlého úbytku metanu, zatím nebyl zcela objasněn.

Vlevo naměřené koncentrace metanu, vpravo vysvětlení jeho možných zdrojů a způsobů mizení


Vlevo spektrometr TSL, vpravo jeho umístění v SAM

citace:

---

Uplynul téměř rok a půl od poslední zprávy a máme tu zcela jiné výsledky. Na prosincové konferenci AGU (American Geophysical Union) https://agu.confex.com/agu/fm14/meetingapp.cgi byly prezentovány nejnovější výsledky z měření atmosféry přístrojem SAM, respektive jeho částí TLS (Tunable Laser Spectrometer), na roveru Curiosity v kráteru Gale. Odborný článek na dané téma byl ve stejnou dobu publikován v časopisu Science : http://www.sciencemag.org/content/early/2014/12/15/science.1261713.full.pdf?ijkey=wh80Qt3dcQZKw&keytype=ref&siteid=sci

---

citace:

---

Nevím, jestli se z těch organických sloučenin máme radovat. Brzy se může objevit nějaký EKOdebil,...

---

citace:

---

Uplynul téměř rok a půl od poslední zprávy a máme tu zcela jiné výsledky. Na prosincové ...

---

Studie předpovídá další globální prachovou bouři na Marsu

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2016-256