- nad míru bohatě prosklená příď - posádka bude mít vskutku solidní výhled. Otázkou je jak moc budou spodní okna náchylná na zaprášení a poškození, atd.
- vnitřní objem kabiny - když uvážím, že s tím plánují 2-týdenní expedice dvoučlenné posádky (v nouzi 4 lidi), tak toho prostoru moc nebude.
On člověk zas tolik místa nepotřebuje, stačí aby se měl kde natáhnout a vyspat, aby tam byla toaleta (u nohou, ne u hlavy) a kuchyňka. LM taky stačil, je to pro práci, ne tělocvična.
yamato - 24/10/2008 - 10:09
citace:On člověk zas tolik místa nepotřebuje, stačí aby se měl kde natáhnout a vyspat, aby tam byla toaleta (u nohou, ne u hlavy) a kuchyňka. LM taky stačil, je to pro práci, ne tělocvična.
Tiez si myslim... Maly priestor je sklucujuci, ak sa v nom nudite a nemate co robit. To v pripade mesacnej expedicie asi nehrozipospa - 24/10/2008 - 11:14
To je všechno pravda, nudit se určitě nebudou a obyvatelný objem bude typl bych tak 3-4 krát větší než u Apollo LM. To je celkem dost.
No a v kabině Gemini 7, kde bylo místa jako na předních sedadlech menšího auta, strávili Borman s Lovellem 13 dní.
To všechno beru, člověk vydrží hodně.
Jen mi ta podlaha široká maximálně 80 cm připadá trochu úzká.
Ale je zase pravda, že dobrých lidí se vždycky vejde.
[Upraveno 24.10.2008 poslal pospa]
pav_david - 24/10/2008 - 14:52
citace:To je všechno pravda, nudit se určitě nebudou a obyvatelný objem bude typl bych tak 3-4 krát větší než u Apollo LM. To je celkem dost.
No a v kabině Gemini 7, kde bylo místa jako na předních sedadlech menšího auta, strávili Borman s Lovellem 13 dní.
To všechno beru, člověk vydrží hodně.
Jen mi ta podlaha široká maximálně 80 cm připadá trochu úzká.
Ale je zase pravda, že dobrých lidí se vždycky vejde.
[Upraveno 24.10.2008 poslal pospa]
asi bude také záležet co budou mít na sobě, těžké skafandry pro EVA zůstanou na vnější straně rouveru a jestli budou sedět vtom proskleném kokpitu pouze v teplákové soupravě jako na ISS, tak to problém asi nebude, ale jestli budou mít nějaký lehký skafandr, jako třeba při startu a přistání raketoplánu tak toho komfortu moc nebude, oproti stísněným kabinám jako byli Gemini apod, je třeba vzít také v úvahu, že zde přecejenom nějaká gravitace bude. určitě to bude zajimavé ...
jen.tak - 24/10/2008 - 17:08
citace:To je všechno pravda, nudit se určitě nebudou a obyvatelný objem bude typl bych tak 3-4 krát větší než u Apollo LM. To je celkem dost.
No a v kabině Gemini 7, kde bylo místa jako na předních sedadlech menšího auta, strávili Borman s Lovellem 13 dní.
To všechno beru, člověk vydrží hodně.
Jen mi ta podlaha široká maximálně 80 cm připadá trochu úzká.
Ale je zase pravda, že dobrých lidí se vždycky vejde.
[/img]
[Upraveno 24.10.2008 poslal pospa]
No jsem zvědavý jak to bude s utěsněním a bezpečností v případě takovýho prosklení. A také odolností vuči pošrábání, prachu,...
yamato - 24/10/2008 - 17:46
To presklenie je zrejme nutne, sofer predsa musi vidiet na teren. Neviem si predstavit ze po dobu planovanych expedicii (2 tyzdne) by na sebe mali vnutri lahke skafandre, ani v dobach apolla neboli astonauti navleceni v skafandroch, ked spali. Takze to vidim skor na tie teplaky
Lituji daňové poplatníky z Ameriky (USA) ,že musí platit takové projekty . Hlavně že má řidič tuhého vehiklu přilbu formule 1. Už se nedivím že USA krachuje.
yamato - 25/10/2008 - 13:55
citace:
citace:feature=related
Lituji daňové poplatníky z Ameriky (USA) ,že musí platit takové projekty . Hlavně že má řidič tuhého vehiklu přilbu formule 1. Už se nedivím že USA krachuje.
Aha... uz chapem Pozdravujte Chaveza
pospa - 26/10/2008 - 18:36
Zajímalo by mě uspořádání interiéru. Zatím žádné fotky ani schemata jsem neobjevil.
Nezahlídli jste někde něco?
jen.tak - 26/10/2008 - 21:09
citace:Zajímalo by mě uspořádání interiéru. Zatím žádné fotky ani schemata jsem neobjevil.
Nezahlídli jste někde něco?
při podrobný prohlídce fotek je jasný že jde jen o maketu, žádný funkční přetlakovaný prototyp, jen snýtované plechy
ticker - 27/10/2008 - 12:49
Mňa by osobne zaujímalo, či vôbec má zmysel realizovať teraz tento vývoj keď na mesiac sa bude letieť rálne možno aj za 15 rokov? T.j. v momente keď rover bude reálne potrebný už bude po technickej stránke zastaraný. Ďaleko efektívnejšie je niekoľko rokov pred štartom uskutočniť intenzívny vývoj.
yamato - 27/10/2008 - 13:18
citace:Mňa by osobne zaujímalo, či vôbec má zmysel realizovať teraz tento vývoj keď na mesiac sa bude letieť rálne možno aj za 15 rokov? T.j. v momente keď rover bude reálne potrebný už bude po technickej stránke zastaraný. Ďaleko efektívnejšie je niekoľko rokov pred štartom uskutočniť intenzívny vývoj.
No ja mam pocit ze fakt ide zatial len o plechovku znytovanu z nejakych plechov... Toto sa neda nazvat vyvoj, to vam zhotovi hocijaky kutil v garazi. Ucelom je zrejme testovanie konceptu, usporiadania, noveho systemu skafandrov, a pouzitelnosti a funkcnosti takehoto konceptu. To sa urobi "akoze" rover, ludia sa oblecu do "akoze" skafandrov a idu do puste hrat sa na astronautov. A pritom sa robia poznamky typu "cez tie okna moc nevidim" alebo "pri tom lezeni do skafandra mi skoro rupla chrbtica" a tak... Ide o to zistit kudy cesta vede, a kudy ne
JS - 27/10/2008 - 13:33
citace:
citace:Mňa by osobne zaujímalo, či vôbec má zmysel realizovať teraz tento vývoj keď na mesiac sa bude letieť rálne možno aj za 15 rokov? T.j. v momente keď rover bude reálne potrebný už bude po technickej stránke zastaraný. Ďaleko efektívnejšie je niekoľko rokov pred štartom uskutočniť intenzívny vývoj.
No ja mam pocit ze fakt ide zatial len o plechovku znytovanu z nejakych plechov... Toto sa neda nazvat vyvoj, to vam zhotovi hocijaky kutil v garazi. Ucelom je zrejme testovanie konceptu, usporiadania, noveho systemu skafandrov, a pouzitelnosti a funkcnosti takehoto konceptu. To sa urobi "akoze" rover, ludia sa oblecu do "akoze" skafandrov a idu do puste hrat sa na astronautov. A pritom sa robia poznamky typu "cez tie okna moc nevidim" alebo "pri tom lezeni do skafandra mi skoro rupla chrbtica" a tak... Ide o to zistit kudy cesta vede, a kudy ne
No a proc to nelze nazvat vyvoj?
Je zrejme ze tam nepouziji stejne soucastky jako ve skutecnem lunarnim roveru, ale to vubec neni dulezite. Musi prvne zjistit co lze pri podobnem pruzkumu vyzkoumat a zvladnout tady na Zemi.
Cim vice casu na to bude, tim lip jim to pujde ve skutecnosti. NASA nacvicuje LEO EVA v bazenu a kazdemu je snad jasne ze tento nacvik je naprosto nezbytny.
Proc by nemohli nacvicovat lunarni EVA nekde v pousti? Protoze lunarni skafandry a poustni skafandry nejsou totozne?
Nedokazu si predstavit ze lide v mesicnim vysadku nestravi nejdrive roky vycviku nekde v pousti.
yamato - 27/10/2008 - 13:47
Myslel som to tak ze zatial sa realne nevyvijaju systemy, ktore pojdu na Mesiac. Ide skor o testovanie konceptu. Samozrejme ze v sirsom vyzname je to vyvoj. Ja som hovoril len o tom ze toto este nie je ten "pravy" rover, ani jeho prototyp. Preto je aj zbytocne polemizovat o tom ci sa nerobi jeho vyvoj priskoro. Koncept sa moze testovat a vylepsovat roky, nie je to az tak nakladne, a ked sa bude nieco vyvijat naostro (v tom uzsom vyzname slova), uz budu vediet ako by to malo vyzerat, co by to malo robit a tak dalej...
JS - 27/10/2008 - 13:56
Nemyslel jsem to jako reakci primo na Yamata, vim jak to myslel a souhlasim s nim. Presto uz se konkretni hardware jednoho ze systemu vyviji - skafandry. Ty by mely byt modularni, tudiz nektere z jejich casti budou pouzity i na Mesici. Taky s unifikaci soucastek je mozne ze uz brzy se zacnou vyrabet dily a nastroje, ktere se budou na Mesici pouzivat.
pospa - 29/10/2008 - 15:01
Tak sláva, interier je na světě.
... až budou kluci (a holky?) vylézat na zádi ze skafandrů zpět do "budky", musí dát majzla na ten záchodek mezi lehátkama, aby při návratu z vycházky nešlápli do h....
Pokud NASA skutečně plánuje životnost vozítka až 5 let, tak to bude muset být pořádně odolný stroj. Zvenku i zevnitř.
V těchto dnech končí třídenní testovací expedice v rámci týdenních zkoušek v Arizoně. Nástup do a výstup ze skafandrů se ukázal být tak snadný a rychlý, že přemýšlí o vyškrtnutí časové rezervy na tuto činnost z plánovacích schemat misí. Vyzkoušeli si ve skafandrech i ostrou výměnu píchlé pneumatiky.
Testovací kosmonauti si pochvalují pohodlí v malém přetlakovaném roveru SPR oproti otevřené verzi. Jezdit 8 hodin ve stoje ve skafandru musí být asi opravdu vysilující i v šestinové gravitaci. Naprotitomu 10-ti hodinová jízda v "kabině" byla pry v pohodě
Celkově jsou testovací jízdy konceptuálních prototypů hodnoceny vemi kladne, dávají zkušenosti pro další optimalizaci konstrukce.
citace:Tak sláva, interier je na světě. ...Nástup do a výstup ze skafandrů se ukázal být tak snadný a rychlý, že přemýšlí o vyškrtnutí časové rezervy na tuto činnost z plánovacích schemat misí. ...
Nebudu tu rezervu po ostrych skusenostiach z Mesiaca zas doplnovat? Minimalne pre pohodu astronautov by som ju ponechal.
btw. Tie sklopne sedadla vodica sa v Ceskoslovensku masovo testovali uz v minulom tisicroci. Ak si dobre pamatam, tak v projekte MB. [Editoval 29.10.2008 pridal martinjediny]
pospa - 30/10/2008 - 08:21
Myslím, že komfort při jízdě a snadný přestup do SPR z habitatu v "teplákách" budou kosmonauti silně preferovat před pojížděním v otevřeném roveru alá nádražácká ještěrka.
Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá. Samozřejmě až na tu velkou ložnou plochu a vyšší nosnost o 2000 kg (hmotnost chybějící "boudy")
Pro pojíždění na malé vzdálenosti po měsíční základně a blízkém okolí, třeba za účelem výstavby, kontroly, nebo opravy vybavení se dá uzavřený SPR použít celkem dobře, myslím že před prosklenou kabinou přibudou při dalších testech robotické ruce s výměnnými nástroji a vystupovat ve skafandru ven bude nutné jen tak v 50% případů. A navíc tak snadně.
Pro převážení objemných a těžkých břemen by měli mít osadníci k dispozici 1 až 2 robotické Athlety. Ti bez problémů zvládnou zemní práce ve stylu buldozer, vtračka, jednoduchý jeřáb, atd.
Vůbec, proč si někdo myslel, že jízda na otevřeném podvozku ve stoje, po nerovném terénu, byť v 1/6 gravitaci, by měla být pro někoho příjemná nebo efektivní. Myslím, že na otevřeném roveru si uživatelé nakonec vynutí nějaké sedátka. Nebo ho zavrhnou úplně?
Na SPR trochu postrádám nějaký solární panel.
Udává se, že baterie těchto elektromobilů, zabudované v šasi podvozku, umožní ujet na jedno nabití až 1000 km. Když ale budu uvažovat ten nejhorší scénář, tj. dva rovery (2x2 lidi) dojedou na 2 týdenní výpravu a v otočném bodě trasy (500 km od základny) se jeden rover vybourá nebo neopravitelně pokazí a jeho posádka musí přestoupit do druhého funkčního SPR. V té chvíli je tento rover zatížen 4 lidmi + zásoby vody + jídla a musí zvýšeně obnovovat vnitřní atmo, regulovat teplotu, atd. A teď to celé musí dojet 500 km zpět na základnu a s rezervou. Být na jejich místě, měl bych trochu mrazení v zádech při vědomí, že všechno jede jen na baterky, bez možnosti dobíjení.
O palivových článcích v SPR jsem nikde nečetl a radioisotop asi vozit taky nebude. Plocha střechy a horní polovina stěn kabiny by fotovoltaikou klidně být pokrytá mohla. Plus jeden rozkládací kruhový panel. Zatím to ale nevidím ani na skicách ani na prototypu.
Kabina má vážit 2000 kg (podvozek 1000 kg). Ztoho bych typl, že zhruba polovina hmotnosti bude zmrzlá voda vyplňující dvojité stěny jako součást termoregulace a radiační štít. Řekl bych, že vodu na Měsíc rozhodně vozit nebudeme, musí se vyrábět na místě, takže kabina při dopravě ze Země bude vážit kolem 1 tuny. Ještě ale na ní vidím dost hmotnostních rezerv, třeba zbytečně velké vstupní dveře na levoboku by se mohly zmenšit - každý otvíratelný hermetický rám v konstrukci je dost těžký.
citace:...Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá. Samozřejmě až na tu velkou ložnou plochu a vyšší nosnost o 2000 kg (hmotnost chybějící "boudy")
...třeba zbytečně velké vstupní dveře na levoboku by se mohly zmenšit ...
Tiez vidim ako hlavnu vyhodu zasadny rozdiel hmotnosti otvoreneho a uzavreteho roveru.
Druhy dovod moze byt typ prace. kratka praca, kratky povoz, kratka praca, kratky povoz,... Tam vyskakovanie/naskakovanie moze vyrazne byt v prospech otvoreneho roveru.
Ja rad projektujem zbytocne velke dvere, takze v tomto maju moje sympatie Sammozrejme ze vzdy existuje rozumna umernost medzi dverami a priestorom prednimi a zanimi...
Jirka - 30/10/2008 - 12:39
citace:...Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá.
LSAM bude muset pristavat pomerne daleko od stanice - min nekolik set metru, mozna kilometry. Naklad se nejak musi dopravit na stanici a k tomu je lozna plocha toho otevreneho roveru idealni. V pripade problemu se muze astronaut vratit na stanici pesky. Z otevreneho roveru se muze jednoduse stat uzavreny rover pridanim budky.
ted me napada ze ani s temi bateriemi by to nemel byt zasadni problem. Pokud budou na vylete dva rovery kazdy s dvouclennou posadkou tak pri havarii muzou vsichni lide jet na jednom roveru a pritom pribrat i par nabitych baterii ci zasob kysliku z druheho rozbiteho roveru.
Staci jen zajisti vzajemnou kompatabilitu vsech komponent pouzitych na LSAM, roverech a zakladne.
Z pristavajicich LSAM tak muzou byt kazdych par mesicu fungl nove baterie a ty stare lze taky mozna na neco pouzit.
Pokud tunovy rover na zemi uveze 2t, tak na Mesici by to melo byt tun 12. [Upraveno 30.10.2008 poslal Jirka]
yamato - 30/10/2008 - 13:13
citace:
citace:...Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá.
LSAM bude muset pristavat pomerne daleko od stanice - min nekolik set metru, mozna kilometry. Naklad se nejak musi dopravit na stanici a k tomu je lozna plocha toho otevreneho roveru idealni. V pripade problemu se muze astronaut vratit na stanici pesky. Z otevreneho roveru se muze jednoduse stat uzavreny rover pridanim budky.
ted me napada ze ani s temi bateriemi by to nemel byt zasadni problem. Pokud budou na vylete dva rovery kazdy s dvouclennou posadkou tak pri havarii muzou vsichni lide jet na jednom roveru a pritom pribrat i par nabitych baterii ci zasob kysliku z druheho rozbiteho roveru.
Staci jen zajisti vzajemnou kompatabilitu vsech komponent pouzitych na LSAM, roverech a zakladne.
Z pristavajicich LSAM tak muzou byt kazdych par mesicu fungl nove baterie a ty stare lze taky mozna na neco pouzit.
Pokud tunovy rover na zemi uveze 2t, tak na Mesici by to melo byt tun 12. [Upraveno 30.10.2008 poslal Jirka]
Fungl nove baterie? To nebudu dobijatelne akumulatory? To mi pride ako velke plytvanie
Mirek Pospíšil - 30/10/2008 - 14:49
citace:...třeba zbytečně velké vstupní dveře na levoboku by se mohly zmenšit ...
... Sammozrejme ze vzdy existuje rozumna umernost medzi dverami a priestorom prednimi a zanimi...
Kolmá vzdálenost bočního vstupu od podélné osy roveru je daná - rover musí být schopný připojení tímto otvorem nejen k přechodové komoře habitatu, ale i k druhému roveru kvůli snadnému přestupu a přenášení nákladu bez nutnosti dehermetizace - ztráty vnitřní atmosféry. Kdyby byly boční dveře blíž k ose, kola podvozku by zavazela a nedovolila spojení.
Nejefektivnější průřez by byl samozřejmě kruhový nebo oválný, s minimálním možným poloměrem. To je samozřejmě dost nepohodlné, ale současné obdelníkové dveře (cca 160 x 115 cm) s oblými rohy jsou podle mého soudu na Měsíci dost luxus.
Rám otvoru i rám dveří, které musí hermeticky těsnit (tuhá = těžká konstrukce) by byl v tomto případě dlouhý cca 5,3 metrů ! Taky obvodová stěna kolem dveří napojující se na trup vozidla je pak zbytečně velká. Tam vidím rezervy...
Jirka - 30/10/2008 - 15:07
citace:
citace:
Staci jen zajisti vzajemnou kompatabilitu vsech komponent pouzitych na LSAM, roverech a zakladne.
Z pristavajicich LSAM tak muzou byt kazdych par mesicu fungl nove baterie a ty stare lze taky mozna na neco pouzit.
Pokud tunovy rover na zemi uveze 2t, tak na Mesici by to melo byt tun 12. [Upraveno 30.10.2008 poslal Jirka]
Fungl nove baterie? To nebudu dobijatelne akumulatory? To mi pride ako velke plytvanie
Urcite dobijitelne budou, ale tepelne a nabijeci cykly a dalsi vlivy jim asi moc prospivat nebudou. Po nekolika letech provozu roveru bych si na delsi cestu radsi vzal baterii novou. Na zakladne muze jeste dlouho slouzit stara a stary LSAM ji uz asi potrebovat nebude.
pospa - 8/11/2008 - 21:24
V krátké zprávě o ukončených dvoutýdeních testech Desert RATS v Arizoně si uzavřený rover SPR pochvaluje astronaut Mike Gernhardt i geolog Pascal Lee.
V kabině s 10 m2 strávili 3 dny a ohlasy jsou vesměs pozitivní.
Koncept SPR hodnotí jako "cestu správným směrem".
Koncept SPR se zúčastní Obamova inauguračního průvodu v ulicích Washingtonu 20.1.2009.
Následující den budou novináři seznámeni s vozidlem na tiskovce s možností prohlídky a demonstrační jízdy.
Nově je Small Pressurized Rover (SPR) označován jako LER (Lunar Electric Rover) a nové animace mají kola s "výpletem" připomínajícím spíš kompozitní pružiny konceptu Michelin, než Apollo styl drátěné sítě od Goodyearu.
Po pravde bol povinne nadšený všetkým predvedeným.
Jiří Hošek - 21/1/2009 - 07:53
Očekával jsem, že se zase otočí dozadu a bude se bavit s přáteli. Ale z jeho reakce jsem měl dojem, že je překvapený (přestože určitě věděl, že LER pojede).
Zítra v 18:35 má být na Nově v pořadu Koření reportáž o LER.
Ervé - 2/2/2009 - 11:23
Reportáž v Koření byla na slušné úrovni, celkově se dá říct, že kromě bídného zpravodajství jsou kosmonautické reportáže na Nově v Koření i Víkendu dobře udělané pro průměrného diváka. Buďme rádi aspoň za to.
Frenký - 2/2/2009 - 22:10
Nenahrál jste si to někdo?? Bohužel jsem to promeškal, ale rád bych se koukl.
alamo - 3/2/2009 - 00:36
citace:Nenahrál jste si to někdo?? Bohužel jsem to promeškal, ale rád bych se koukl.
vesměs nic nového, jen ty noční záběry vyvolávají celkem pěknou iluzi Měsíčních podmínek.
-=RYS=- - 29/7/2009 - 07:22
Kdyz uz jsme u toho, tak mam dotaz.
Nevite nekdo jak a kde byl uchycen lunarni rover na LEMu pri letu Apollo? Pripadne mate nekdo nejaky foto odkaz na obrazky pripojeneho roveru na mesicnim modulu?
A jeste jakym zpusobem "aktivovala" rover posadka LEMu?
ales - 29/7/2009 - 09:40
citace:Nevite nekdo jak a kde byl uchycen lunarni rover na LEMu pri letu Apollo? Pripadne mate nekdo nejaky foto odkaz na obrazky pripojeneho roveru na mesicnim modulu?
A jeste jakym zpusobem "aktivovala" rover posadka LEMu?
citace:Kdyz uz jsme u toho, tak mam dotaz.
Nevite nekdo jak a kde byl uchycen lunarni rover na LEMu pri letu Apollo? Pripadne mate nekdo nejaky foto odkaz na obrazky pripojeneho roveru na mesicnim modulu?
A jeste jakym zpusobem "aktivovala" rover posadka LEMu?
Lunar Rover z programu Apollo byl ve složeném stavu zavěšen z venku na jedné z 8 stěn sestupového stupně LEMu (vlevo od žebříku).
Pro astronauty celkem velmi jednoduchá a pohodlná procedura - ze země tahali za dva dlouhé popruhy které postupně uvolňovaly zámky složeného LR až se postupně rozevřel a spustil na povrch Měsíce. Chytré
Aleši, byl jsi rychlejší!
Ale je vidět, že čerpáme ze stejných zdrojů
Ahoj!
eudoxus - 2/8/2009 - 10:04
Prave pozeram na:
feature=SeriesPlayList&p=7B4FE6C62DCB34E1
SETI Institute Lecture: Utility Robots for Lunar Observation
SETI institut tam ma vela dalsich prednasok.....
pospa - 4/8/2009 - 16:05
V NASA JSC proběhly testy nové verze "pneumatik" pro lunární vozidla LER od Goodyearu. Konstrkukce vychází z předchozích zkušeností s "pneumatikami" pro Apollo LRV, kde šlo o kombinaci drátěné mřížky se sítí plochých pružin uvnitř a zvenku.
Nová konstrukce je taky kovová, používá ovšem 800 vinutých pružin zapletených do sebe. Dost to připomíná středověkou drátěnou košili.
Požadavek na životnost je kolem 10 000 km jízdy.
Pro letošní pouštní testy NASA Desert RATS jsou připraveny dva přetlakované LER rovery.
Drobného vylepšení doznala zadní strana kabiny - skládací překryt suitportu se skafandry proti zaprášení.
Součástí testů bude zřejmě i nácvik záchrany jedné posádky roveru druhou - spojení dvou roverů boční dokovací přírubou.
Na tomto videu http://www.youtube.com/watch?v=Jl50AXJ6MOc je vidět další vylepšení LER oproti předchozí verzi a to druhý boční průlez (z pravé strany). LER tak bude schopen dokovat k habitatu i druhému LERu z libovolné strany.
I když je to nesená hmotnost navíc dává to smysl - v případě havárie LER by bylo "hloupé", kdyby byla záchrana posádky znemožněna jen kvůli nepřístupnosti jediného bočního portu vlevo.
Ještě bych rád viděl na zadní straně nějaký naviják - pro případ nutnosti vyprostit havarované druhé vozidlo z pozice znemožňující dokování a záchranu posádky.
Vidět je taky výstup posádky suitporty a motorické zavírání protiprachové markýzy.
Alchymista - 6/9/2009 - 20:45
Chcelo by to ešte nejaké okno alebo kupolku aj na zadnej strane, alebo vedľa dverí.
[Upraveno 06.9.2009 Alchymista]
proste sa so spoluprácou naisto počíta. Logo esa sa mihne aj v 0:58-59
Mirek Pospíšil - 7/9/2009 - 08:29
citace:Chcelo by to ešte nejaké okno alebo kupolku aj na zadnej strane, alebo vedľa dverí.
Na zadní straně kupolky netřeba - rover se dá řídit ze skafandrů upnutých v zadních suitportech. Z boku jsou k dispozici (zatím) po jednom kulatém průzoru v bočních dveřích a boční okno v přední kabině.
Mirek Pospíšil - 7/9/2009 - 09:59
Black Point Lava Flow v severní Arizoně - místo testování LER a dalšího vybavení během analogu Desert RATS.
citace:Na tomto videu http://www.youtube.com/watch?v=Jl50AXJ6MOc je vidět další vylepšení LER oproti předchozí verzi a to druhý boční průlez (z pravé strany). LER tak bude schopen dokovat k habitatu i druhému LERu z libovolné strany.
I když je to nesená hmotnost navíc dává to smysl - v případě havárie LER by bylo "hloupé", kdyby byla záchrana posádky znemožněna jen kvůli nepřístupnosti jediného bočního portu vlevo.
Ještě bych rád viděl na zadní straně nějaký naviják - pro případ nutnosti vyprostit havarované druhé vozidlo z pozice znemožňující dokování a záchranu posádky.
Vidět je taky výstup posádky suitporty a motorické zavírání protiprachové markýzy.
Ty suitporty je chytre reseni, rovnou vlezt do skafandru z kabiny a jen se odepnout. Horsi to bude s "tesnenim", zvlast v prachovem prostredi.
Kazdopadne by se male okenko dozadu hodilo, staci i trojuhelnikove a do boku vedle skafandru dat zrcadka, aby v pripade nouze videli zvnitrku jestli neni neco venku pokazene (v pripade, ze se nemohou podivat skrze hledi v prilbach...poskozene skafandry "meteoritem" atd.). Proste je treba myslet na "zadni" kolecka v pripade nouze.
Suprove by bylo, kdyz by i "dum" byl na koleckach...pro putovani po mesici. Pri kazdem zaparkovani by se vzajemne pripojily a meli "bivak". Ci dokonce "only startovaci rampu s orbitalnim modulem" na koleckach pro pripad nouze se dostat na orbitalni drahu mesice kde by se pripojili k hlavnimu orbitalni stanici.
arccos - 7/9/2009 - 13:39
Předpokládám, že před vstupem do skafandru bude prováděny nějaké testy, zda je vše v pořádku. Například natlakování pro zjištění těsnosti apod.
Mirek Pospíšil - 7/9/2009 - 13:42
[quote...
Suprove by bylo, kdyz by i "dum" byl na koleckach...pro putovani po mesici...
Ale LER JE dům na kolečkách. Zásoby energie a dalšího spotřebního materiálu by měly stačit na 14-ti denní výpravy mimo základnu.
Jinak pro mobilitu jednotlivých prvků Lunar Base se předpokládá využití dělených ATHLETů, které jsou schopné jednak vykládat obytné moduly z přistávacích stupňů Altairů, ale taky "nabrat" již položené objekty a přemístit je jinam. http://twitpic.com/gd2qcMirek Pospíšil - 10/9/2009 - 11:42
Možná by to spíš patřilo do nitě Lunar Outpost, nebo ještě jinam, ale je tu jedno pěkné časozběrné video (z Desert RATS 2009) jak TriAthlete (ATLEHTE dělený na dvě půkly) sundává simulátor mikroHABu z Altairu na zem. http://www.youtube.com/watch?v=X3-NRmdFARc
arccos - 10/9/2009 - 13:11
citace:Ale LER JE dům na kolečkách. Zásoby energie a dalšího spotřebního materiálu by měly stačit na 14-ti denní výpravy mimo základnu.
Přece jenom to ale není v tomhle ohledu úplně ono, je to maličké.
Mirek Pospíšil - 10/9/2009 - 13:45
citace:
citace:Ale LER JE dům na kolečkách. Zásoby energie a dalšího spotřebního materiálu by měly stačit na 14-ti denní výpravy mimo základnu.
Přece jenom to ale není v tomhle ohledu úplně ono, je to maličké.
Pak bysme se ali měli bavit o tom jak by měla vypadat architektura dlouhodobé přítomnosti lidí na Měsíci (Marsu)?
1. možnost - Lunar Outpost: statická základna(y) na stabilním místě s možností delších výprav (2 týdny) do vzdálenějšího okolí (stovky km) v obytných roverech.
2. možnost - Lunar Global Exploration: kompletně pojizdná základna-habitat, dlouhodobě (měsíce, roky) se přemisťující po povrchu z místa na místo (v mezidobí lidské přítomnosti).
Obě varianty mají své vědecké, technické a bezpečnostní pro a proti.
Já osobně dávám přednost první variantě.
Ervé - 10/9/2009 - 13:52
Obzvlášť když lokálně zajímavé oblasti můžete navštívit při misích a la Apollo. Dlouhé výpravy nebudou možné, pokud svahy, kameny a hrany kráterů neumožní jejich překonání malým nebo velkým roverem - klíčová role LRO - to nám řekne, kam se dostat můžem a kam ne. Vzhledem ke škrtům v rozpočtu doufám, že se dožijeme alespoň LERů.
Mirek Pospíšil - 12/9/2009 - 23:00
Takto vypadá suchý záchod v prototypu LER
Ty tmavé sědohněné podušky po obou stranách jsou lehátka pro odpočinek dvou členů posádky (tam budou mít nohy, ne hlavy ) a ty bílé "skříně" nad nimi jsou vstupní "dveře" suitportů - tudy se nastupuje do skafandrů...
... místa uvnitř LERu skutečně není nazbyt.
Mirek Pospíšil - 12/9/2009 - 23:06
Terénní úpravy prováděné pomocí LERu, řízeného ze zadních suitportů
-=RYS=- - 14/9/2009 - 04:33
citace:
citace:
citace:Ale LER JE dům na kolečkách. Zásoby energie a dalšího spotřebního materiálu by měly stačit na 14-ti denní výpravy mimo základnu.
Přece jenom to ale není v tomhle ohledu úplně ono, je to maličké.
Pak bysme se ali měli bavit o tom jak by měla vypadat architektura dlouhodobé přítomnosti lidí na Měsíci (Marsu)?
1. možnost - Lunar Outpost: statická základna(y) na stabilním místě s možností delších výprav (2 týdny) do vzdálenějšího okolí (stovky km) v obytných roverech.
2. možnost - Lunar Global Exploration: kompletně pojizdná základna-habitat, dlouhodobě (měsíce, roky) se přemisťující po povrchu z místa na místo (v mezidobí lidské přítomnosti).
Obě varianty mají své vědecké, technické a bezpečnostní pro a proti.
Já osobně dávám přednost první variantě.
Mozna, ze omezeni na 2 tydny je:
a) nedostatek stlaceneho vzduchu pro dychani
b) nedostatek AKU (PEM kyslik+vodik) ci solarnich clanku
Přehled robotických pomocníků pro plánované měsíční pilotované výpravy za rok 2009 + plán vývojových a testovacích aktivit na rok 2010.
LER je samozřejmě zahrnut jako součást připravované robotické koncepce.
Je třeba přetrpět tlachání třech rádoby vtipných reportérů (NASA Edge slouží víceméně k přitáhnutí pozornosti dětí a mládeže) ale pak, v poslední třetině, je celkem slušná reportáž o dvoutýdenním reálném nasazení LER v terénu včetně stravování, cvičení a dalších aktivit posádky uvnitř i vně roveru.
Astronaut Mike Gernhard se také zmiňuje o tom jak zřejmě bude vypadat druhá generace přetlakovaného lunárního roveru (LER 2) - tvar kabiny má být více eliptický pro zvětšení vnitřních úložných prostor, konstrukce kabiny se bude více podobat letovému modelu, tzn. už ne trubkový rám s potahem jako LER1, ale budou zakomponovány reálné prvky finální konstrukce (dvojeté stěny vyplněny vodou)
Video je zatím 1. díl, v 2. části by se mohly objevit další záběry Triathletů a součinnost s dalšími roboty.
pospa - 28/7/2010 - 12:26
NASA se snaží zapojit veřejnost do každoročně pořádaných out-door testů Desert RATS v Black Point Lava Flow v Arizoně.
Prostřednictvím tohoto webu http://ti.arc.nasa.gov/desertrats/vote může kdokoliv hlasováním ovlivnit výběr lokalit pro ročník 2010.
pospa - 3/8/2010 - 14:26
Máme tu další změnu názvu a také plánovaného rozsahu použití kosmického vozidla budoucnosti.
Nejdřív se koncept uzavřeného vozidla pro posádku jmenoval SPR (Small Pressurized Rover) - Malé přetlakové vozítko.
Pak došlo na větší zpřesnění účelu v rámci programu CxP a byl z něj LER (Lunar Electric Rover) - Lunární elektrické vozítko.
A dnes je prezentován už pod třetím názvem SEV (Space Exploration Vehicle) - Vesmírné průzkumné vozidlo.
V nejnovějším fact sheetu je totiž koncept nově prezentován ve dvou zamýšlených variantách: povrchové (s kolovým podvozkem) a vesmírné (s tryskovým pohonným a orientačním modulem)
citace:NASA se snaží zapojit veřejnost do každoročně pořádaných out-door testů Desert RATS v Black Point Lava Flow v Arizoně.
Prostřednictvím tohoto webu http://ti.arc.nasa.gov/desertrats/vote může kdokoliv hlasováním ovlivnit výběr lokalit pro ročník 2010.
fascinuje ma pojem "kazdorocne testy". Predstavte si kazdorocne testy novej verzie passata, alebo kazdorocne testy boeingu dreamliner, pripadne kazdorocne testy motora Merlin... Sry, musel som si rypnut, neefektivita v NASA ma vytaca x - 3/8/2010 - 23:55
citace:
citace:NASA se snaží zapojit veřejnost do každoročně pořádaných out-door testů Desert RATS v Black Point Lava Flow v Arizoně.
Prostřednictvím tohoto webu http://ti.arc.nasa.gov/desertrats/vote může kdokoliv hlasováním ovlivnit výběr lokalit pro ročník 2010.
fascinuje ma pojem "kazdorocne testy". Predstavte si kazdorocne testy novej verzie passata, alebo kazdorocne testy boeingu dreamliner, pripadne kazdorocne testy motora Merlin... Sry, musel som si rypnut, neefektivita v NASA ma vytaca
Proste TOTO JE VYZKUM - testuje se ktera koncepce je nejlepsi.
Boing je pouze poustaven z noveho materialu a Merlin vychazi bezne koncepce !!!
Proste jsou KAZDOROCNI TESTY NOVYCH LEKU - tedy nadejnych latek na ne- i testy novych druhu oceli.
To co se nezdari se v komercnim nezvrejnuje.
Proste nekdo jen nechape co je to VYZKUM !!!!
x - 4/8/2010 - 00:11
Ci komercni vyzkum je treba - kazdorocni nove modely LCD televizoru predevim jejich displeju - ze zcela jsnymi barvami kazdym vyrobecem predstavovan.
Ve skutecnosti cerna u vsech byla seda - a bila taky zrovna tak nevypadala.
Az kazdorocni testy po nekolika letech - vse na zakaznicich - vzdy nove verze sly do vyroby - se az v soucasne dobe da rici, ze se tomu niz velmi dobre priblizili.
Stejne i dalsi veci - procesry jsou dle Moorova zakona vzdy o neco tak 2nasobek kazde 2 roky rychlejsi - opet kazdorocni testy novych produktu a tim i zlespsenych technologii jejich vyroby.
I automobilky kazdorocne vypousteji novy "opet vzdy zcela prevratny" model auta a podobne je tomu i nekterych vyrobcu mobilnich telefonu.
NASA se to jen snazi dovest trvalym zlepsovanim ke skutecne dokonalosti jak je to skutecne treba.
Jiny to davaji na trh ihned - nebot se musi uzivit - jen nekteri dosud nechapou, ze i oni v laboratrich jiz pracuji na novych modelech.
x - 4/8/2010 - 00:18
A jeste toto i Boing opet bude pracovat na dalsim modelu opet jeste z lespich - vylepsenych materialu a zrejme i lehcich.
Vyzkum proste jede u vsech neustale dopredu - jen komercni firmy to hazeji na trh okamzite a to klidne i s radou nedostatku.
Vychavaluji to a nereknou tem mene nechapavym - toto jsou prvni trochu
prakticky pouzitelne vyrobky nove technologii - do roka zase to bude o neco lepsi - PROTOZE BY SI TO TED NIKDO NEKOUPIL a oni by nemeli penize na dalsi vyvoj te technologie.
yamato - 4/8/2010 - 13:27
vyvoj rovera nie je vyskum, vyvoj novych materialov, zbieranie mesacnych sutrov a ich analyza, alebo sledovanie vplyvu ucinnych latok na organizmus, to je vyskum.
Co chcete na roveri skumat? ci je lepsie ist dopredu alebo bokom? Zadanie je jasne, ma to dostat ludi z bodu A do bodu B v mesacnych podmienkach, umoznit EVA, a nikoho pritom nezabit. Toto nie je vyskum, ale vyvoj, postavim prototyp a bud splna parametre, alebo vychytam muchy. Chcete povedat ze apollo rover sa "kazdorocne skumal"?
x - 4/8/2010 - 13:34
Zkoumaji se nove napady - proste vychytavni much tech prototypu.
Projekt Appolo mel mnohem vetsi rozpocet a tak ty prototypy zkouseli mnohem casteji - meli vice penez a tudiz vice lidi se tomu mohlo venovat.
Proste jak to bude nejlepsi se zjistuje.
To proste na strome neroste a dosavadani reseni nemusi byt to nejlepsi a testovanim se prichazi na vylepseni.
Viz LCD panely jak jsem psal - taky zadani bylo jasne - vyvinout LCD panel , ktery bude opravdu dobre zobrazovat barvy.
yamato - 4/8/2010 - 13:36
vo vseobecnosti to posobi tak, ze cielom NASA nie je nieco prostrednictvom vyskumu vyvinut, cielom je vyskum samotny (aby boli fleky). Dobre to dokumentuje VASIMR, s ktorym sa v NASA hrali dlhe roky, ale az prechod pod sukromnu firmu projekt rychlo posunul k realnym skuskam systemu.
Mam pocit ze niekedy sa robia orgie na zlozitost toho ci onoho, a jak to treba strasne vyskumat a prespekulovat, ale ked napr. Kelly Johnson z Lockheed skunk works dostal zadanie na najrychlejsie spionazne lietadlo na svete, tak si proste sadol a navrhol ho.
yamato - 4/8/2010 - 13:41
citace:Zkoumaji se nove napady - proste vychytavni much tech prototypu.
Projekt Appolo mel mnohem vetsi rozpocet a tak ty prototypy zkouseli mnohem casteji - meli vice penez a tudiz vice lidi se tomu mohlo venovat.
Proste jak to bude nejlepsi se zjistuje.
To proste na strome neroste a dosavadani reseni nemusi byt to nejlepsi a testovanim se prichazi na vylepseni.
Viz LCD panely jak jsem psal - taky zadani bylo jasne - vyvinout LCD panel , ktery bude opravdu dobre zobrazovat barvy.
ved fajn, kazdy rok sa vyvijaju nove LCD televizory, ale to neznamena ze budeme 10 rokov cakat, kym sa vyvinie "dokonaly" LCD monitor. Proste zoberieme co je a zdokonalovat budeme casom.
Preco chcete dokonaly rover? Myslite ze nieco take je mozne? Zoberte co mate, zistite ci to funguje, a pouzite to. O 5 rokov mozete nasadit lepsiu verziu, s lepsimi bateriami, calunenim a wi-fi ;-) Snaha o okamzitu dokonalost nikam nevedie a je to cierna diera na peniaze.
Conquistador - 4/8/2010 - 13:59
Tak tak kontinualni vyvoj, vemte si např. lodě sojuz také je to porad defakto stejna skořápka ale jak se vybavení s postupem technologii mění.... samosebou časem přijde další generační skok nového vozidla (které nebude snad už tak ohyzdné, vice propracované, větší a těžší) kde udou zas ty nejvice top technologie z moznosti update do budoucna.
pospa - 4/8/2010 - 16:56
citace:vo vseobecnosti to posobi tak, ze cielom NASA nie je nieco prostrednictvom vyskumu vyvinut, cielom je vyskum samotny (aby boli fleky)...
Toto vlákno by mělo být o roveru samotném, ale pokud narážíte na každoročně se opakující "polní" testy, tak nechápu v čem vidíte problém.
Úkoly, týkající se budoucích lidských aktivit na povrchu Měsíce, stanovené v rámci CxP byly takového rozsahu, že vyvynout potřebné vybavení, otestovat je, stanovit techniky jeho využití a zároveň vyškolit budoucí obsluhu (astronaouty), nebylo/není možné během jednoho roku.
To je myslím pochopitelné a každému celkem jasné.
Klasický vývojový cyklus jak ho známe (tedy pokud neaplikujeme parallel engineering) vypadá takto: návrh -> výroba -> testování -> vyhodnocení.
A ten se opakuje stále dokola, až je dosaženo přijatelné úrovně splnění zadání.
To platí stejně tak pro LCD panel, PC, osobní auto, raketu, nebo Lunar Rover.
Rozdíl je pouze ve dvou věcech:
a) jak rychlou(častou) změnu požaduje trh (zaplatí zákazník)
b) co je technicky možné (únosné) z těchto požadavků za danou cenu splnit
Výrobci IT WH chrlí na trh nové modely počítačů a periferií každé 3 měsíce. Automobilky přichází s novým modelem auta v dané třídě ve 2 - 3 letých intervalech.
Kosmická technika se ale těmto časovým periodám zcela vymyká - měsíční vozidlo nebo habitat pro posádku vyvýjíte jednou za 50 let.
Protože nedokážete zkonstruovat, vyrobit a otestovat tuto techniku za daných podmínek(financí) rychleji než 1x za rok, tak se holt DESERT RATS opakují jednou do roka a ne častěji.
Pokud by šlo o strategický vojenský úkol v době studené války (viz to zmiňované SR-71 od SW), pak by mělo určitě 1000x větší rozpočet a vývojové cykly (testy) by se podle toho i několikanásobně zkrátily.
Btw. základní vývoj Blackbirda trval 3 roky (1959 - 1962)
yamato - 4/8/2010 - 17:37
citace:
Kosmická technika se ale těmto časovým periodám zcela vymyká - měsíční vozidlo nebo habitat pro posádku vyvýjíte jednou za 50 let.
no a tu je jadro problemu. Kozmonautika je "statny podnik", a preto sa v podstate zastavila na mieste. Obycajne vozitko sa vyvija desatrocia a nakoniec skonci v muzeu ako pomnik zruseneho projektu. Aktualny zamer zaviest do kozmonautiky aspon trosku z normalnych trhovych pomerov naraza na prudky odpor, preco asi...
Ale suhlasim s tym ze toto je vlakno o inom, takze howk dohovoril som.
pospa - 15/8/2010 - 11:29
Analog Desert RATS 2010 bude oproti předchozím ročníkům obohacen o nový demonstrátor obytné jednotky - HDU (Habitat Demonstration Unit)
Se dvěma připojenými LERy (SEVy) se obytný prostor posádky už celkem přiblíží reálné krátkodobé měsíční misi.
zda sa ze sovieti robili dost rozsiahli vyvoj mobilnych prostriekov k prieskumu Mesiaca a Marsu.
Conquistador - 10/9/2010 - 20:00
Ty brdo nad některými koncepcemi podvozku by se mohlo čerpat i dnes, přotože jsou naproto užasné, takovou brutální průchodnost terénem nemá ani žádny dnešní rover... I když Lunochod otec všech roveru.
Me se zda,ze ten podvozek je dost slabym clankem.Navic je vhodny, kdyz to bude fungovat,pouze na roviny do mensich kopecku je to nevim,nevim.
Ervé - 27/4/2011 - 08:43
Je to elektrika, menší kopečky zvládne, na strmější svahy pak přímo vystoupí astronauti. Úkolem je zavést lidi x kilometrů daleko od trvalé základny a sloužit jako mobilní základna pro další procházky - na to není třeba extra velká průchodnost terénem.
Pepa z Depa - 27/4/2011 - 09:23
Dik za vlozeni odkazu na me je to moc slozite.
Osobne bych preferoval,jednoduchy a relativne rychly dopr.prostredek.Mob.stanici neco jako nafukovaci modul (stan).V hlavni zakladne dychat vzduch pri vychazkach a mimo zakladnu cisty kyslik pri tlaku ala Apollo.Je to sice omezeno max. 30 dny ale vzdy urcite se nikdo nebude vydavat dal jak se muze pri problemu vratit po svych.Dost by se usetrilo na reg.kysliku v mob.casti.Pouze by se odstranoval kysl.uhlicity.
Ervé - 27/4/2011 - 13:43
Trvat na O-N atmosféře při 101 kPa u nových kosmických lodí je podle mně omyl. Jen těch problémů s výstupy na ISS, nebezpečí kesonové nemoci při poklesu tlaku, těžká konstrukce, regulátory atd. Na Měsíci, Marsu nebo asteroidech je to už úplná hloupost. Chápal bych pomalý přechod, např. prozatím se 70 kPa a 35% O2, ale zdá se, že všichni stereotypně jedou dál, aniž by se nad tím někdo zamyslel.
Jan Baštecký - 27/4/2011 - 13:59
citace:Trvat na O-N atmosféře při 101 kPa u nových kosmických lodí je podle mně omyl. Jen těch problémů s výstupy na ISS, nebezpečí kesonové nemoci při poklesu tlaku, těžká konstrukce, regulátory atd. Na Měsíci, Marsu nebo asteroidech je to už úplná hloupost. Chápal bych pomalý přechod, např. prozatím se 70 kPa a 35% O2, ale zdá se, že všichni stereotypně jedou dál, aniž by se nad tím někdo zamyslel.
Nechápu to jako omyl. Použití jiných tlaků a jiných směsí plynů přináší mnoho různých problémů a nevýhod (a také sem tam nějakou výhodu).
Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.
Dlouhodobější zkušenost ze současného potápění je taková, že po určité módní vlně experimentů se všichni vrací k O-N atmosféře. (samozřejmě mimo speciální případy, kdy to nejde jinak). Vlado1 - 27/4/2011 - 19:05
Erve má plnou pravdu
citace:Dlouhodobější zkušenost ze současného potápění je taková, že po určité módní vlně experimentů se všichni vrací k O-N atmosféře. (samozřejmě mimo speciální případy, kdy to nejde jinak).
Odkud to máš ? Já se potápím 40let a nic o tom nevím .
*Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.*
To je dost nepravděpodobné, tlak kolem 75 kPa se běžně udržuje v kabinách všech dopravních letadel s přetlakovou kabinou už desítky let bez jakýchkoliv problémů. Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Rebreathery jsou hračky za desítky a stovky tisíc korun pro fajnšmekry. Uvedený web je prezentací dodavatele těchto přístrojů a tedy to není nezávislý zdroj informací.
Běžní potápěči mají stlačený vzduch a klasickou automatiku. Jan Baštecký - 28/4/2011 - 12:48
citace:*Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.*
To je dost nepravděpodobné, tlak kolem 75 kPa se běžně udržuje v kabinách všech dopravních letadel s přetlakovou kabinou už desítky let bez jakýchkoliv problémů. Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Moje poznámka směřovala k tomu že např:
- firma Siemens povoluje bez dalšího provoz motorů pouze do nadmořské výšky 1000m.n.m. (což je tlak cca 91kPa). Při nižším tlaku je nutné použít upravené motory, pracovat na nižší výkon atp.
- ze stejných důvodů firmy Schneider, Yaskawa, NUM povolují provoz svých řídících počítačů (a související elektroniky) pouze do nadmořské výšky 2000m.n.m
- převodovky C.A.G. (ostatní výrobci to mají obdobné) jsou standardně určeny pouze pro práci do výšky 1500m.n.m
Abychom si rozuměli: Netvrdím, že to nelze, ale prostě jiná atmosféra představuje jiné nároky na zařízení. V letadle jsou (téměř) všechna technologická zařízení mimo kabinu a jsou zkonstruována pro příslušné podmínky.
Takže se nedá mluvit o tom, že v letadle všechno funguje při 75kPa. Vlado1 - 28/4/2011 - 14:40
citace: Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Za bezpečné potápění s čistým kyslíkem se dnes považuje 160kPa.
Za mladých časů to bylo 280 kPa a já na sobě dělal testy 350 kPa A já si myslím že to bylo bez následků , ale někdo tvrdí že následky mám.
Pepa z Depa - 29/4/2011 - 09:30
citace:*Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.*
To je dost nepravděpodobné, tlak kolem 75 kPa se běžně udržuje v kabinách všech dopravních letadel s přetlakovou kabinou už desítky let bez jakýchkoliv problémů. Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Na Mesic a zpet s tretinovym tlakem cisteho kysliku se povedlo,nevzpominam si ze by kdo kdy mel nejake problemy nebo nasledky.A 30 dnu bylo max.nez nastala kyslikova otrava.Myslim ze by to slo.Mam obavu ale ze se zase daji miliony va vyzkum aby se opet zjistilo co uz zjistene je.
Alchymista neprihlasený - 29/4/2011 - 20:37
Američania pri letoch Mercury, Gemini a Apollo používali čistý kyslík pri 5Psi (34,5kPa), čo je mierne pretlakové dýchanie kyslíku - parciálny tlak pri hladine mora je zhruba 3,1 Psi alebo 21,4 kPa.
Na stanici Skylab prešli na nízkotlakú kysliko-dusíkovú zmes, 72% kyslíku a 28% dusíku pri 5 Psi (34,5kPa), u ktorej je parciálny tlak kyslíku približne na úrovni normálnej atmosféry.
Rusi od počiatku používajú hlavne štandardnú zmes 78% dusíku a 21% kyslíku pri 101kPa (taká sa používa i na ISS). Na Saljute i na Mire sa tlak a zloženie atmosféry mohlo meniť podľa potreby - na Mire tlak v rozmedzí 101-129kPa a obsah kyslíku až do 40%.
Pokiaľ viem, za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 12 metrov, a krátkodobo do 15 metrov.
Alchymista neprihlasený - 29/4/2011 - 20:41
Kolko sa ušetrí na hmotnosti konštrukcie pretlakovej časti stanice/lode, pokiaľ sa použije kyslíková atmosféra, alebo nízkotlaká kyslíko-dusíková zmes pri tlaku do 35kPa?
Vlado1 - 1/5/2011 - 18:06
citace:Pokiaľ viem, za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 12 metrov, a krátkodobo do 15 metrov.
Za bezpečné potápění s čistým kyslíkem se dnes považuje 160kPa.
Za mladých časů to bylo 280 kPa a já na sobě dělal testy 350 kPa A já si myslím že to bylo bez následků , ale někdo tvrdí že následky mám.
Přeložím to do tvojej řečí
a - za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 6 m
b - Pre mna krátkodobo 25 m -=RYS=- - 1/5/2011 - 19:54
citace:
citace:Pokiaľ viem, za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 12 metrov, a krátkodobo do 15 metrov.
Za bezpečné potápění s čistým kyslíkem se dnes považuje 160kPa.
Za mladých časů to bylo 280 kPa a já na sobě dělal testy 350 kPa A já si myslím že to bylo bez následků , ale někdo tvrdí že následky mám.
Přeložím to do tvojej řečí
a - za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 6 m
b - Pre mna krátkodobo 25 m
Mohl jsem si vyzkouset jak cistej kyslik, tak rebreather.
Pak mi nabidli, jestli s nima nepujdu do 80m (trimix kyslik+helium+vodik) na jeden vrak z druhy svetovy.
Radeji jsem to nezkousel i kdyz mi jedna tlakova lahev pripomela tlakovou lahev do MIG23 u kola... tri "koule" vzajeme propojene v jedne linii.
Takze dle Egyptskych zakonu jsem jako PADI sel do max 27m s normalnim vzduchem a abych pravdu rekl...stacilo mi to bohate.
Moje malickost vlevo: http://www.ok1mjo.com/all/photo/egypt_2005/Potapeni%20-%20Ras%20Mohammed/Potapeni%20od%20Radka%20-%20Marketa%20a%20ja%20pod%20vodou2.jpg
Hloubka 35 m, rudé moře , chaotické pohyby. Doufám že tě hlídá ten co tě fotí.
Vlado1 - 1/5/2011 - 23:00
Opravuji . Hloubka 12 m.
-=RYS=- - 1/5/2011 - 23:48
citace:Opravuji . Hloubka 12 m.
Ale Vlado, on by totiz ten fotak nejdriv musel zkalibrovat.
Az kdyz jsme odpoledne skoncili, tak si vsiml, ze mel u hladiny stisknout reset hloubky.
Ale jinak konkretne tahle fotka byla asi z 12-14m.
Nejvetsi hloubku v tomhle provedeni jsem delal 25m, sel jsem za kanicem, ale parchant byl rychlejsi a navic sel za srazem dolu do rokle (hloubka rokle asi 740m). Ten koralovej self mel typicky 10-21m. Jukni na dalsi foto z toho odkazu.
Nejpeknejsi (foto mam na DVD) bylo potapeni k tomu vraku (jmeno si nevzpomenu) co tam je ČKD lokomotiva tak nejak napul. V roce 1943 nemecke ero potopilo tuhle nakladni lod. Napul se vysypala vcetne lokomotiv a napul rozlamala na hrane nizsiho utesu, zbytek sedi nekde v 500m.
Bez lahve bylo nejlepsi snorchlovani u te zrezivele napul potopene nakladni lode co najela na pobrezni koralovej sraz u Nabq. Vedle ni na dne je potopena Merkava. Je to z doby 6-ti deni valky, tak udelali invazi i u Sharm-el-Shejku.
A obcas (kdyz jeste bylo zdravi) jsem se sel potapet tady u Teplic na Barboru.
Doma mam jeste Tajfuna, kompletne me stal v DOSSu v Plzni asi 400Kcs, dnes by byl asi spis na utopeni.
A co se tyce hlidani, tak ta sefova ponoru je na fotce tez. Ten co fotil se zajimal jen o koralove rybky a jeskyne.
Na lodi jsme byly 4 cesi (2 češky) a asi 11 madaru.
My jsme vzduchem setrili, prumerne nam to vystacilo na 60 minut. Jenze bratri madari honem hop do vody, honem vse ofotit a nafilmovat a pak honem rychle do lodi se nazrat a tak nam pravidelne sezrali obed, protoze jejich ponor trval v prumeru do 30-40 minut. Jeste ze na nas Ahmed pamatoval (umel cesky...Karlova univerzita) a v druhe lednici byla basta pro nas.
Jinak klasika..polokridlo, "pisecna" automatika a 15l lahev. 2-3 ponory za den. Jeden me stal 50USD. Vseobecne se mi jevilo, ze Cesi jako potapky byli nejkultivovanejsi narod, vsechny ostatni narody a zvlast ty ruskofilni.... hanba a total chaos s bordelem. Neurvalci.
Kdyz se ti mali "nouplizaci" s novinama snazili, abych neusel ani 5metru s tim, ze se porad ptali odkud jsme. Tak jsem po 5-ti otazce zacal odpovidat USE. Vsichni zkoprneli a ptali se dal, tak jsem odpovedel United States of Europe with capitol city of Bruselles. Padli mrtvi smichy k zemi a konecne nas pustili k brane v pristavu.
Ale jinak sranda.
Bral jsem si sebou meho Kenwooda TH-D7E, aby testl Echolink prevadec z Eliatu 4Z5PI-L, z jednoho kopce jsem se prikonektil domu. Na letisti mi akorat naskenovali CEPT listinu. Jestli se nekdy zdravotne vzchopim, tak bych rad pobral FT-897 sebou do baglu vcetne teleskop stozaru a dratove anteny a testl vysilani i z Mojzisovy hory nebo nekde z pocatku Negevske pouste. http://www.ok1mjo.com/all/photo/egypt_2005/N7610/Ctyrkolky%20-%20zlatonosne%20pohori3.jpg
Ted mam alespon GSM cislo na kolegu v 6A. Ma volnej byt a druhy auto. pospa - 15/6/2011 - 15:21
Maketa šasi nové verze Space Exploration Vehicle (LER)
Hmm, tolik velkých oken?
Conquistador - 15/6/2011 - 15:59
Konečně to začíná vypadat jak pořádný vozidlo na průzkumné mise na Mars a Měsíc.
Jen ten podvozek udělat jinak, nejlépe jednodušeji bez zbytečných složitostí a součástek navíc, ideálně složeny z třech nezavitých řiditelných podvozků rozmístěných podobně jak na vojenských transportérech a máme robustní rover na ježdění po planetách a měsících v naší soustavě.
Na to jak to ze začátku ty vývojové prototypy vypadali velmi ohyzdně a neprakticky a bylo také poloviční, tak to konečně začíná připomínat planetární rover 21 století, jak jsem si přál
Jsou tam 3,-ks staci jen vymenit baterky a 100% opet pojedou.Pro zacatek staci.Nemrhat penezi spis pripravit mobilni ubytovnu neco jako stan na prespani a zakladni potreby vse ostatni bude na zakladne.Konfort jako sterace,zpetne zrcatka,automat na parkovani a slunecni clony bych asi vynechal.Jak se pusti do neceho takoveho vic jak 5 lidi,je jasna zaruka zrujnovani statniho rozpoctu s vysledkem katastrofalnim.Pro oponenty - je to dvojmistne vic lidi na pruzkum je blbost.
Jsou tam 3,-ks staci jen vymenit baterky a 100% opet pojedou.Pro zacatek staci.Nemrhat penezi spis pripravit mobilni ubytovnu neco jako stan na prespani a zakladni potreby vse ostatni bude na zakladne.Konfort jako sterace,zpetne zrcatka,automat na parkovani a slunecni clony bych asi vynechal.Jak se pusti do neceho takoveho vic jak 5 lidi,je jasna zaruka zrujnovani statniho rozpoctu s vysledkem katastrofalnim.Pro oponenty - je to dvojmistne vic lidi na pruzkum je blbost.
Funkcnost je diskutabilni. Je to tam 40 let, otazkou je, co vakuove svarovani a podobne veci. Je pravdepodobne, ze by to jeste mohlo jet (delali to tenkrat dost kvalitne) ... ale nesazel bych na to.
Ladia - 18/6/2011 - 10:51
No a jestli bude základna v kráteru Shackleton, tak je to autíko trochu z ruky
derelict - 18/6/2011 - 10:57
citace:No a jestli bude základna v kráteru Shackleton, tak je to autíko trochu z ruky
Porad je to co by kamenem (na mesici) dohodil a zbytek dobehl ;o)
-=RYS=- - 18/6/2011 - 14:51
Zavesit vozejk s atom RTG baterkou pro trvalejsi napajeni a vymenit spodni panel za modernejsi s moznosti "remote" ovladani ze Zeme.
Az by odleteli, tak by to dalkove ovladali jako Lunochod (jasny, prisla by tam fastSSTV kamera jako oci) az do Shackletonu.
raul - 18/6/2011 - 23:52
citace:Zavesit vozejk s atom RTG baterkou pro trvalejsi napajeni a vymenit spodni panel za modernejsi s moznosti "remote" ovladani ze Zeme.
Az by odleteli, tak by to dalkove ovladali jako Lunochod (jasny, prisla by tam fastSSTV kamera jako oci) az do Shackletonu.
No tak ideální příležitost pro první servisní misi robonauta. Připojí tu baterku a má platformu pro dálkový průzkum směr pól. Oboje pochází od stejného výrobce General Motors.
Pepa z Depa - 21/6/2011 - 07:52
Funkcnost je diskutabilni. Je to tam 40 let, otazkou je, co vakuove svarovani a podobne veci. Je pravdepodobne, ze by to jeste mohlo jet (delali to tenkrat dost kvalitne) ... ale nesazel bych na to.
No ono to tam jeste aspon 100 let bude nez by to mohlo byt aktualni.
Akorat jsem nepochopil to vakuove svarovani?
Jinak ten kram co jsem videl jako testovaci zarizeni(hlavne podvozek)tak se me zda ze vse se dela uplne obracene nez by melo.Ani by me neprekvapilo ze bude projejt zrusen protoze nebude kapacita na nosne rakete s posadkou a bez posadky by dva lety byly nerentabilni.Nejsu skeptik ale zda se me to dost chaoticke a Obama tomu nasadil korunu uplne.
derelict - 21/6/2011 - 08:18
citace:Akorat jsem nepochopil to vakuove svarovani?
Van der Waalsovy sily v praxi. Na zemi jsou dva materialy (trebaze presne obrobene) stale oddeleny zbytky atmosfery. Na Mesici nic takoveho neni. Diky tomu je moznost, aby se casem vytvoril pevny spoj diky propojeni techto materialu Van der Waalsovymi silami (navazani elektromagnetickych vazeb mezi jednotlivymi atomy a molekulami). Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Van_der_Waalsovy_s%C3%ADlypospa - 21/6/2011 - 08:35
Hrozbu vakuového svaření kovových součástek, zejména v převodovkách pohonů kol, řešili v šedesátých letech také konstruktéři Lunochodu.
Zmínka o tom byla i v dokumentu na ČT2 minulou sobotu.
Řešením bylo speciální vysoce odolné chemické mazadlo, jehož složení si bohužel nepamatuji a hermeticky uzavřené pohny.
Jak všichni víme, povedlo se jim to velmi dobře - Lunochod 2 ujel 37 km.
J2930_ - 21/6/2011 - 08:46
citace:Hmm, tolik velkých oken?
Tak to maji americani radi... i u bojove techniky. A nejvic zboznuji kdyz to nema ani dvere. Bezpecnost stranou yamato - 21/6/2011 - 08:50
myslim ze akykolvek pokus pohnut s cimkolvek z apolla bude velmi rychlo zmeteny zo stolu, vsetky pristavacie oblasti apolla budu vyhlasene za pamiatkove uzemia historickej hodnoty a maximalne sa tam budu chodit pozerat turisti v pretlakovanych roveroch po presne vyznacenych cestickach
J2930_ - 21/6/2011 - 08:53
citace:myslim ze akykolvek pokus pohnut s cimkolvek z apolla bude velmi rychlo zmeteny zo stolu, vsetky pristavacie oblasti apolla budu vyhlasene za pamiatkove uzemia historickej hodnoty a maximalne sa tam budu chodit pozerat turisti v pretlakovanych roveroch po presne vyznacenych cestickach
Neco jako kolem Stonehenge. Mami ja chci na Mesíc!
Ervé - 21/6/2011 - 13:24
Změny teplot v průběhu Měsíčního dne a noci museli spolehlivě zničit cokoliv, co na to nebylo stavěno - včetně roverů. Rover vážil 240 kg, ale neměl dobíjecí akumulátory ani žádné vědecké vybavení. jednodušší je postavit nového malého rovera - se smysluplným vědeckým vybavením.
pospa - 8/9/2011 - 15:00
Nevím, jestli někdo podrobněji sleduje letošní NASA Desrt RATS?
SEV na první pohled, oproti předchozím ročníkům, nedoznal velkých změn, to spíš demonstrátor habitatu HDU se rozrostl o druhé, nafukovací patro a hygienický modul.
Na roverech se ovšem zepředu objevilo cosi, co má zřejmě simulovat robotický manipulátor. Posádky dokonce některé "EVA vycházky" provádějí v "upoutaném stavu" k tomuto kloubovému ráhnu a působí to mírně komicky. Věděl by o tom experimentu někdo víc podrobností?
Maketa pokročilé varianty "universálního průzkumného vozidla" - MMSEV se připravuje na testovací "let".
Astronaut Mike Gernhardt a geolog Brent Garry si vyzkouší pobyt uvnitř MMSEV po dobu 3 dnů a 2 nocí.
Good luck, hoši.
Alchymista - 8/12/2011 - 12:43
citace:Na roverech se ovšem zepředu objevilo cosi, co má zřejmě simulovat robotický manipulátor. Posádky dokonce některé "EVA vycházky" provádějí v "upoutaném stavu" k tomuto kloubovému ráhnu a působí to mírně komicky. Věděl by o tom experimentu někdo víc podrobností?
Ak na to astronauta upevnia, získajú ekvivalent montážnej plošiny s výškovým (a hĺbkovým) dosahom cca 3-5 metrov od bodu uchytenia. To sa môže náramne hodiť pri stavbe, kontrole a údržbe stanice i pri prieskume terénu.
pospa - 8/12/2011 - 14:31
citace:
citace:Na roverech se ovšem zepředu objevilo cosi, co má zřejmě simulovat robotický manipulátor.
Ak na to astronauta upevnia, získajú ekvivalent montážnej plošiny s výškovým (a hĺbkovým) dosahom cca 3-5 metrov od bodu uchytenia. To sa môže náramne hodiť pri stavbe, kontrole a údržbe stanice i pri prieskume terénu.
Kontrola stanice možná taky, ale hlavní využití se myslím plánuje při návštěvě NEO objektů. Při téměř nulové gravitaci kosmo-geolog při odebírání vzorků z povrchu asteroidu potřebuje nějakou oporu. Tu mu poskytne hmota SEVu, ke které bude pevně upoután na tom rameni. Pokud budou ramena dvě, tak může mít nářadí, přístroje, vaky na vzorky tam a má volné ruce + nepotřebuje kolegu venku.
Pilotovaný modul pro průzkum asteroidu SEV (Space Exploration Vehicle) bude zřejmě vycházet z měsíčního roveru. Ponechají pouze kabinu, odstraní podvozek a přidají pohonnou jednotku + robotické paže. http://www.space.com/18443-nasa-asteroid-spacecraft-sev.html
Prečo nie - fungovať by to mohlo celkom dobre.
Skafandre pre výstupy do otvoreného vesmíru (na ISS, ale aj vyvýjané perspektívne) majú tiež predkov v skafandroch pre mesačný program - a čo vyhovuj pre Mesiac, vyhovuje aj pre asteroidy a naopak.
Akurát jedna vec - mesačný rover je pomerne objemný aj v "skrátenej verzii" - to bude mať pomali väčší "životný priestor" pre posádku, ako kozmická loď, ktorou chcú k asteroidom letieť...
Vlado 1 - 13/11/2012 - 11:23
citace: Prečo nie - fungovať by to mohlo celkom dobre.
Skafandre pre výstupy do otvoreného vesmíru (na ISS, ale aj vyvýjané perspektívne) majú tiež predkov v skafandroch pre mesačný program - a čo vyhovuj pre Mesiac, vyhovuje aj pre asteroidy a naopak.
citace:Prečo nie - fungovať by to mohlo celkom dobre.
Docela si dokážu představit využití takovéhoto "vozítka" nejenom jako rover na Měsíci nebo modul někde u asteroidu, ale i jako zařízení pro manipulaci s nákladem na oběžné dráze ať už Země nebo Měsíce.
Alchymista - 13/11/2012 - 17:52
Prečo nie?
Mesačný rover je predstavovanej podobe predovšetkým pretlakový modul so systémami zabezpečenia života, vlastným energetickým zdrojom, navigačnými a komunikačnými prostriedkami, kontaktnými bodmi pre pripojenie k stanici a pripojenie autonómnych skafandrov, manipulátormi - a predovšetkým s veľmi dobrým výhľadom, ktorý pilotované lode pre vstup do atmosféry celkom logicky postrádajú.
Či sa takýto modul umiestni na podvozok alebo pripojí k nejakému raketovému pohonnému bloku (ideálne s možnosťou doplňovania paliva pri pripojení k stanici či lodi), je už tá jednoduchšia časť vývoja.
-.jpg )
