Témata: Astronómia

alamo - 28/12/2009 - 22:38

http://veda.sme.sk/c/5169710/vedci-objavili-neviditelnu-galaxiu.html

"Vedcom sa vďaka teleskopu Isaac Newton podarilo zachytiť existenciu galaxie vytvorenej z neviditeľnej tmavej hmoty. Jej prítomnosť naznačuje deformovaný tvar susedných galaxií."

http://sk.wikipedia.org/wiki/VIRGOHI21

temná hmota?


alamo - 29/12/2009 - 17:20

sonda cassiny zaznamenala, odraz slnka od hladiny "kryo" jazera na titáne

http://www.astro.cz/clanek/4106


dubest - 29/12/2009 - 18:16

Sonda Cassini tu má samostatné vlákno: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=534&page=10


Pinkas J - 6/1/2010 - 06:28

Runaway Anti-Matter Makes For Massive Stellar Explosion

http://www.spacedaily.com/reports/Runaway_Anti_Matter_Makes_For_Massive_Stellar_Explosion_999.html


Pinkas J - 6/1/2010 - 06:47

Supernova Explosions Stay In Shape

http://www.spacedaily.com/reports/Supernova_Explosions_Stay_In_Shape_999.html

Tyto zajímavé astronomické jevy sem dávám v (chabé) naději, že trochu odvedu pozornost klimaalarmistů a klimaskeptiků na poněkud klidnější a reálnější půdu.


Ervé - 6/1/2010 - 08:16

Není mi jasná ta věc s antihmotou - pro vznik antihmoty se musí spotřebovat energie, takže její zánik by měl uvolnit, co se spotřebovalo, takže rovnováha, produkce antihmoty by neměla ovlivnit, jestli hvězda vybuchne nebo ne. Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo?


pospa - 6/1/2010 - 08:52

quote:
... Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo?
Ervé, to by sis mohl nechat patentovat. Nebylo by to náhodou celkem solidní perpetum mobile?


Adolf - 6/1/2010 - 10:21

quote:
quote:
... Nebo tam vzniká antihmota beze ztrát, takže jejím zánikem s obyčejnou hmotou se uvolní víc energie, než se spotřebovalo?
Ervé, to by sis mohl nechat patentovat. Nebylo by to náhodou celkem solidní perpetum mobile?


V tom případě by perpetum mobile byla i zápalka. Když se objeví fotony s takovou energií, že ztratí stabilitu a musí se rozpadnout na pár částice antičástice, při čemž je kolem normální hmota, tak s ní pochopitelně interagují. Když se taková antičástice potká s kusem normální hmoty, proběhne interakce, při které se na energii přemění ta anatičástice ale také aspoň kus té normální hmoty (tedy víc energie než jen z anihilace antičástice), zbytek je obvykle jednak dost urychlen, že pak má sklon nukleárně exotermicky interagovat s další hmotou, a pak také ta zplodina je zpravidla nestabilní a má chuť se za uvolňování energie dále rozpadat. Prostě taková antihmotná zápalka ve skladu obyčejné hmoty z ní udělá nukleární palivo, ať je to cokoliv. Funguje to jak Čapkův Krakatit.


arccos - 6/1/2010 - 10:46

Teda, já sice nejsem fyzik, ale neznám fyzikální proces, při kterém by se foton (!) rozpadával na pár částice-antičástice.


Adolf - 6/1/2010 - 10:55

quote:
Supernova Explosions Stay In Shape

http://www.spacedaily.com/reports/Supernova_Explosions_Stay_In_Shape_999.html

Tyto zajímavé astronomické jevy sem dávám v (chabé) naději, že trochu odvedu pozornost klimaalarmistů a klimaskeptiků na poněkud klidnější a reálnější půdu.



No, ono je to úzce související téma.

Z té změny ve tvorbě oblačnosti, která má být podstatou řízení klimatu Sluncem, jsou podezřelé právě ty vysokoenergetické částice kosmického záření, které pochází z erupcí dávných supernov. Magnetické pole Slunce a sluneční vítr je pak modulující činitel, který přítok těchto částic z vesmíru odclání. Zemské klima není citlivé na jakoukoliv aktivitu slunce stejně, nejvíce je citlivé na to, co ovlivňuje právě toto záření. To se také projevuje v těch izotopech berylia, chlóru a uhlíku, z nichž na aktivitu Slunce v tomto směru usuzujeme.

Erupce supernovy v blízkosti Země je také považována za nejpravděpodobnější příčinu prvního velkého vymírání v historii Země, kdy planetu náhle postihla strašlivá doba ledová skoro stejná jak za dob "sněhové koule" - vymírání ordovicko-silurské.

Také to vypadá, že vysokoenergetické částice ze supernov jsou spouštěči nejspíš veškerých blesků v pozemských bouřkách. Vznik blesku má podle nových výzkumů vždy koincidenci se sprškou částic vzniklou ze zběsilé korpuskule od nějaké supernovy. Při tom blesky jsou signifikantním znakem vývoje různých meteorologických jevů různým způsobem. Když je v tropické tlakové níži hodně blesků, je skoro jisté, že se vyvine do hurikánu či tajfunu, zatímco když je to úplně stejná níže, ale s málo blesky, tak může vypadat, jak chce hrozivě, ale skončí jako obyčejná bouře a hurikán to nebude.

Prostě supernovy jsou drivem každodenních pozemských meteorologických fenoménů.

Hlavně ale doufám, že po erupci Eta Carinae tu nezmrznem. To bude za humny v naší galaxii, bude to hypernova, co štípe světlo na hmotu, a vlastně úvodní část erupce už začala, vidíme něco jako probíhající explozi rozbušky této nálože, takže během kosmického okamžiku budeme mít možná na chvilku druhé slunce i na noc.


arccos - 6/1/2010 - 11:02

quote:

Také to vypadá, že vysokoenergetické částice ze supernov jsou spouštěči nejspíš veškerých blesků v pozemských bouřkách. Vznik blesku má podle nových výzkumů vždy koincidenci se sprškou částic vzniklou ze zběsilé korpuskule od nějaké supernovy.



Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné.
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.
Kromě toho o spojitosti pozemských blesků s vysokoenergetickými částicemi taky slyším poprvé (což neznamená, že tomu tak není, schválně si to zkusím dohledat).


Adolf - 6/1/2010 - 11:06

quote:
Teda, já sice nejsem fyzik, ale neznám fyzikální proces, při kterém by se foton (!) rozpadával na pár částice-antičástice.


Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron. I všechny částice s klidovou hmotností, když dostanou dost GeV, tak se na něco rozprsknou. Nejoblíbenějším vysvětlením je, že je to kvůli interakcím s vakuem, které jsou už moc silné. Látková forma hmoty se s tou vakuovou vzájemně trhá. Někteří to nazývají dokonce - ionizace vakua.

Tady jsou informace o největším zaznamenaném výbuchu supernovy právě tohoto typu, kdy tyto páry ze štěících se fotonů začnou hromadně vznikat. Je to anglický a český článek:

http://www.space.com/scienceastronomy/091202-violent-massive-supernova.html
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4753


Adolf - 6/1/2010 - 11:10

quote:

Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné.
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.



Složky záření, které mají mít údajně původ v supernovách, na nás neusátle spojitě dopadají ze všech stran, ne jen, když my zaznamenáme supernovu.


Adolf - 6/1/2010 - 11:28

quote:

Dnes je to s tou fyzikou nějaké divné.
Takhle asi ne. Na Zemi je ročně asi 3 miliardy blesků (100/s). Tolik supernov skutečně nepozorujeme.



http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=experts-do-cosmic-rays-cause-lightning
http://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray
http://dsc.discovery.com/news/2009/06/09/lightning-cosmic-rays.html
http://physicsworld.com/cws/article/news/39381
http://news.nationalgeographic.com/news/2007/10/071011-lightning-rays_2.html


arccos - 6/1/2010 - 11:53

quote:

Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron. I všechny částice s klidovou hmotností, když dostanou dost GeV, tak se na něco rozprsknou. Nejoblíbenějším vysvětlením je, že je to kvůli interakcím s vakuem, které jsou už moc silné. Látková forma hmoty se s tou vakuovou vzájemně trhá. Někteří to nazývají dokonce - ionizace vakua.



Ano, je to tak. Musím uznat svůj omyl.


Véna - 6/1/2010 - 12:07

Omlouvám se, nesleduji celou diskuzi, ale jak se můžou fotony dostat nad určitou energii? Fotony jsou přeci přesně definovaná kvanta energie a pokud vím, nemohu je energeticky "dopovat" a už vůbec nevím o tom, že by se foton rozpadal ... ten max. svou energii předá ...

quote:

Dostanou-li se fotony nad určitou energii, rozpadají se vždy na elektron-antielektron ....




Alchymista - 6/1/2010 - 12:39

Accros - tu nejde len o vysokoenergetické gama fotóny, tie majú v mechanizme "spúšťača blesku" blesku skôr menšinový podiel. Spršky kozmického žiarenia, ktoré pozorujeme na povrchu Zeme, majú zrejme pôvod hlavne vo vysokoenergetických protónoch a ľahkých atomových jadrách, ktoré tvoria jednu zo zložiek kozmického žiarenia.

Keďže dráhy nabitých častíc sú v galaxii výrazne ovplyvnené galaktickými magnetickými poliami, i nepatrné rozdiely v počiatočnej energii častí majú veľký vplyv na tvar ich dráhy a dobu príletu k Zemi. Nedá sa teda potvrdiť priama súvislosť medzi smerom príletu častice a smerom k jej zdroju.

Povrch planéty Zem je cca pol miliardy kilometrov štvorcových, pokiaľ vami uvádzaný počet bleskov je 3 miliardy ročne, vychádza to, veľmi hrubo, priemerne 6 bleskov ročne na kilometer štvorcový. Pokiaľ sa pozrieme na graf energetického spektra kozmického žiarenia na wiki http://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray, dá sa nájsť vhodný rozsah energií, ktoré zodpovedajú rovnakej pravdepodobnosti. Samozrejme, blesky sa objavujú len za vhodných poveternostných a ďalších podmienok, takže minimálna energia "špúšťačov" musí byť v skutočnosti značne nižšia.


Adolf - 6/1/2010 - 13:57

quote:
Omlouvám se, nesleduji celou diskuzi, ale jak se můžou fotony dostat nad určitou energii? Fotony jsou přeci přesně definovaná kvanta energie a pokud vím, nemohu je energeticky "dopovat" a už vůbec nevím o tom, že by se foton rozpadal ... ten max. svou energii předá ...






http://en.wikipedia.org/wiki/Pair_instability_supernova


Véna - 6/1/2010 - 14:10

Adolf: Foton je pouze spouštěč rozpadu atomového jádra na pozitron-elektron ... Podmínkou je, aby energie fotonu byla vyšší než energie potřebná na vznik těchto dvou částic. Takže se nerozapdává foton, ale částice v atomovém jádře a foton "jen" dodá potřebnou energie (tedy foton v podobě vysokoenergetického gamma záření).


Adolf - 6/1/2010 - 14:53

quote:
Adolf: Foton je pouze spouštěč rozpadu atomového jádra na pozitron-elektron ... Podmínkou je, aby energie fotonu byla vyšší než energie potřebná na vznik těchto dvou částic. Takže se nerozapdává foton, ale částice v atomovém jádře a foton "jen" dodá potřebnou energie (tedy foton v podobě vysokoenergetického gamma záření).


Ne, ten foton ty částice nevyrazí z atomového jádra, ale stačí, že se k němu přiblíží a roztrhne se o jeho magnetické pole na pár elektron pozitron sám, při čemž jádro může zůstat nezměněné. To je podstata těch běžných tvoření párů částic z fotonů i podstata tohoto typu extrémně hmotné supernovy.

Při extrémně vysokých energií anihilací, kdy by měl vzniknout foton o extrémní energii, vzniká jen virtuální foton - protože se okamžitě rozpadá na spršku nějakých částic. Extrémně energetické fotony už nepotřebují ani destabilizaci elekromagnetickým polem blízkého atomového jádra, ale destabilizuje je už běžná nestabilita našeho světa - asi vakua samotného.

K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma-ray
http://en.wikipedia.org/wiki/Pair_production


MIZ - 6/1/2010 - 15:19

quote:
K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

Do té wikiny se na to mrknu až někdy později, ale tento "foton" není "normální". Abych nezaváděl, nechci použít přímo termín "virtuální foton", ale tento pár vznikne ve vakuu zároveň s energetickým dluhem vůči vakuu. Pojem "trhání fotonu" vidím vskutku prvně a nezdá se mi být tím nejvhodnějším. Slovo "energie" je zde více na místě než slovo "foton". Ale to už jsme v detailech.


Adolf - 6/1/2010 - 17:16

quote:
quote:
K trhání fotonu na pár antičástic dochází i na rozhraní černých děr, při čemž jednu částici si sežere díra a dráhá uleví ven a odnese si z ní energii a hybnost, což může vést až k rozpadu černé díry (v tom spočívá jádro Hawkingova učení, za které je tak slavný).

Do té wikiny se na to mrknu až někdy později, ale tento "foton" není "normální". Abych nezaváděl, nechci použít přímo termín "virtuální foton", ale tento pár vznikne ve vakuu zároveň s energetickým dluhem vůči vakuu. Pojem "trhání fotonu" vidím vskutku prvně a nezdá se mi být tím nejvhodnějším. Slovo "energie" je zde více na místě než slovo "foton". Ale to už jsme v detailech.


Trhání fotonu - fak není standardní termín, ale pro účely oživení diskuse snad přijatelný. Virtuální foton a ty interakce s vakuem standardní jsou:

Něco k tomu česky.

http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vakuum/vakuum.html
http://bbs.inway.cz/bbs2www/CZscience/0323

Foton o extrémní energii při řadě anihilací asi vzniká a i teorie by ho očekávala. Ale nad určitými energiemi už tam odsud nikam nestihne uletět, protože na podobný efekt, rozpad fotonu na částice a antičástice - nejjednodušeji na elektron pozitron - dojde hned vzápětí a nevyžaduje to už rozptyl na tak silných polích, jako je elektromagnetické pole poblíž atomového jádra, ale stačí na to interakce s vakuem. Tyhle fotony z gigantické supernovy, které stačí jen na rozpad na elektron pozitron, jsou proti tomu energetičtí trpaslíčci.

Když uděláme nějak superfoton o extrémní energii, tak nikam neuletí, protože nepřežije interakce s vakuem, ale přemění se na trysky částic a antičástic.



alamo - 7/1/2010 - 15:53

zaujímavá myšlienka, vytvoriť systém "galaktického GPS", na základe signálu s pulzarov, ktorý by pomáhal pri detekovaní gravitačných vĺn.
http://wattsupwiththat.com/2010/01/07/natures-precise-clocks-may-make-galactic-gps-possible/


avitek - 7/1/2010 - 16:26

quote:
... systém "galaktického GPS", na základe signálu s pulzarov, ktorý by pomáhal pri detekovaní gravitačných vĺn....



Kdo chce jít k pramenům, tak podrobný návrh tohoto mezinárodního projektu, včetně rozuboru fyzikálního základu, je ke stažení jako pdf na

http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0911/0911.5206v1.pdf

Velmi zajímavé!

Abstract. The International Pulsar Timing Array project combines observations of pulsars from both Northern and Southern hemisphere observatories with the main aim of detecting ultra-low frequency (cca. 10 e−9 − 10 e−8 Hz) gravitational waves. Here we introduce the project, review the methods used to search for gravitational waves emitted from coalescing supermassive binary black-hole systems in the centres of merging galaxies and discuss the status of the project.


Ludek_F - 7/1/2010 - 23:45

odbočím od Vašeho současného tematu k jiné ryzí Astronomii,
dnešnímu velkému výročí :

400 let od objevu Medicejských hvězd aneb pocta Galileovu pozorování z 7. ledna 1610 …
http://www.astronomie.cz/2010/01/400-let-od-objevu-medicejskych-hvezd-aneb-pocta-galileovu-pozorovani-z-7-ledna-1610-%e2%80%a6/

7.1.2010 18:00 :
na střední Moravě v Kojetíně je skoro jasno až jasno, -5stC,
takže od 17:35 pozoruji v Newton 110 / 65x
Jupiter se 3 měsíci Kalisto, Europa a Ganymed,
(Io prochází před kotoučem planety)

Kdo máte jasno, optiku, oči, fotofilmy nebo CCD vpořadku, neváhejte a pozorujte v tyto dny, 400 let po Galileo Galileim

S pozdravem LF


alamo - 8/1/2010 - 09:34

keď sa to tak vezme.. na tomto obrázku je predsa "observatórium"


Adolf - 5/3/2010 - 15:44

NASA's Fermi Gamma-ray Space Telescope odhalil, že s gamapaprsky je to ve vesmíru nějak jinak. Neví zatím jak:

http://www.space.com/scienceastronomy/fermi-gamma-rays-100302.html


Adolf - 21/7/2010 - 17:32

Není to dávno, co jsme se tu dohadovali o možné existenci a kolapsech hvězdných superbumbrdlíčků, na které starší teorie nevěřily:
http://www.chron.com/disp/story.mpl/world/7117560.html
http://www.novinky.cz/veda-skoly/206572-vedci-objevili-nejtezsi-hvezdu-ve-vesmiru-slunce-predci-265krat.html


avitek - 21/7/2010 - 18:19

quote:
Není to dávno, co jsme se tu dohadovali o možné existenci a kolapsech hvězdných superbumbrdlíčků,...


Originální plný text vědeckého článku o objevu (mimohodem při studiu starších archivních snímků z HST) je ke stažení jako pdf soubor na

http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1007/1007.3284v1.pdf


Název článku: The R136 star cluster hosts several stars whose individual masses greatly exceed the accepted 150 M stellar mass limit

Autoři: Paul A. Crowther, Olivier Schnurr, Raphael Hirschi, Norhasliza Yusof, Richard J. Parker, Simon P. Goodwin, Hasan Abu Kassim

Publikováno v časopise Monthly Notices of Royal Astronomical Society

Pokud by nebyla tato první verze článku už na webu, zkuste mateřskou stránku článku

http://arxiv.org/abs/1007.3284

Odborný komentář viz

http://www.physorg.com/news198924098.html

Ještě v roce 2006 se předpokládalo, že horní limit hmotnosti hvězd leží kolem 160 hmotn ostí Slunce. Jen ve hvězdokupě R136 s mladými hvězdami takových našli kromě zmiňované R136a1 víc (viz tabulky na str. 7 citované publikace).


Adolf - 21/7/2010 - 20:20

quote:

Ještě v roce 2006 se předpokládalo, že horní limit hmotnosti hvězd leží kolem 160 hmotn ostí Slunce. Jen ve hvězdokupě R136 s mladými hvězdami takových našli kromě zmiňované R136a1 víc (viz tabulky na str. 7 citované publikace).



Astrofyzikové koukám v poslední době musí dost pod tlakem dat překopávat své modely. I v případě našeho sluníčka, které se v posledních dvou cyklech chová dost nezvykle, a ukázalo se, že se v něm "zasekává" dopravník. A i ti, kdo ty vyvrácené modely dělali, nad tím jásají, jak teď to jejich modelování bude o to zajímavější.

Je krásné, že máme to štěstí vidět, jak se nám před očima mění věda a ti, co jí dělají, se radují z zhroucení svých konsensů a z dat, která vyvrací to, na čem dosud usilovně pracovali. A i my, co na to pohlížíme z povzdálí, se nestačíme divit.


Adolf - 5/3/2011 - 23:46

Objev přesměroval teorii kosmických paprsků
by Clara Moskowitz, SPACE.com Senior Writer
Date: 03 March 2011 Time: 02:01 PM ET


Aparát PAMELA k detekci kosmických paprsků při instalaci na satelit.
CREDIT: Piergiorgio Picozza

Dlouho trvající otázkou astronomie je, co vytváří kosmické záření, super-rychlé kosmické částice, které mohou prosvištět i přímo Zemí.

Převládajícím vysvětlením kosmických paprsků bylo to, že protony a další částice jsou urychlovány ostatky po supernovách – silných explozích, k nimž dochází při smrti velikánských hvězd. Ale nová pozorování italského detektoru kosmických paprsků umístěného v kosmu PAMELA tomuto scénáři zjevně odporují a přiměly výzkumníky shánět se po nových vysvětleních.

„Teď nevíme, jak jsou kosmické paprsky v kosmu urychlovány,“ řekl astronom Piergiorgio Picozza z Italského národního institutu nukleární fyziky a z Římské university. „Až do našich dat to vypadalo, že zbytky po supernově jsou paradigmatem. Nyní musíme buď vymyslet nějaké vylepšení tohoto paradigmatu nebo potřebujeme najít nějakou jinou možnost.“

Picozza je hlavním výzkumníkem pro PAMELA a spoluautor článku oznamujícího výsledky ve vydání žurnálu Science ze 4. března.

Smrt hvězdy

Tohle je převažující vysvětlení kosmických paprsků:

Než gigantické hvězdy zemřou v explozivní křeči, odvrhnou své vnější plynové vrstvy. Tyto zůstanou jako zbytek poté, co hvězda exploduje a změní se na hustou neutronovou hvězdu nebo černou díru.

Zbytkové plynné obálky hostí svá vlastní silná magnetická pole, která fungují jako gigantické urychlovače částic, jež zrychlují elektrony, protony a atomová jádra až téměř na rychlost světla.

Tyto částice pak letí vesmírem. Mnoho jich i v tomto okamžiku bombarduje Zemi.

Neočekávaný výsledek

Italský aparát PAMELA (PAMELA což je „Payload for Antimatter Matter Exploration and Light-nuclei Astrophysics“) obíhá Zemi na ruské družici Resurs-DK1.

Aparát vystřelený v roce 2006 detekuje částice kosmických paprsků, jako jsou protony a jádra helia stejně jako bóru a uhlíku, za využití magnetického spektrometru, který dovede proměřovat množství částic o různých energiích.

Velice přesná pozorování PAMELA naznačují, že množství částic kosmických paprsků – jejich tok – se jako funkce jejich energie mění v závislosti na typu částice. Tj. vztah mezi tokem a energií je jiný u protonů a u jader helia.

Tento výsledek je neočekávaný. Pokud by všechny tyto částice byly urychlovány stejnými zbytky supernovy, měly by podléhat stejnému zákonu. „Neexistuje žádný důvod, aby byla jádra urychlována jinak,“ řekl Picozza SPACE.com.

Rozdíl je tak malý, že většina experimentů by si jich pravděpodobně nevšimla, dodal Picozza.

Tato zjištění ovšem vypadají, že sedí s některými dalšími nedávnými zjištěními, takovými jako pozorování divných vzplanutí gama paprsků z pozůstatků po supernově zvaných Krabí mlhovina, která spatřila Italská kosmická agentura AGILE a NASA satelity Fermi.

Přepisování učebnic

Picozza řekl, že nová data z PAMELA – která jsou extrémně přesná a robustní –pravděpodobně rychle přepíší převažující model kosmických paprsků.

„Myslím, že tyto výsledky jsou opravdu velice důležité, protože znamenají, že potřebujeme propracovanější proces urychlování kosmických paprsků,“ řekl Picozza. „Naše výsledky v kombinaci s výsledky AGILE a Fermi mohou změnit způsob uvažování o možných způsobech urychlování.“

Picozza řekl, že je příliš brzy na to navrhnout alternativu k převládající teorii, ale předpověděl, že astronomické články s novými řešeními by měly být příští týden vystaveny na webovou stránku astronomických pre-printů ArXiv, kde lze sdílet výzkumná zjištění, i když ještě před publikací podstupují peer review.

„Pokud je mi známo, neexistuje o tom ještě žádná jasná hypotéza,“ řekl Picozza. „Vznikne mnoho článků a vypracuje se mnoho nápadů a dojde se k nějakým řešením.“


dodge - 19/10/2012 - 20:31

Astronomové objevili překvapivý trend ve vývoj galaxií.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/oct/HQ12-364_Hubble_Galaxy_Evolution.html


dodge - 20/10/2012 - 10:24

Překvapení - galaxie se vyvíjejí i v současném vesmíru.

http://www.universetoday.com/98096/surprise-galaxies-still-evolving-in-present-universe/


dodge - 23/11/2012 - 16:11

Fotografie planety typu super-Jupitera.

http://www.astro.cz/clanek/5487?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 23/8/2013 - 05:05

Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů.

http://www.astro.cz/clanek/5918?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 8/10/2013 - 11:24

Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?


martinjediny - 8/10/2013 - 11:48

quote:
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?

Jupiter je na hranici pozorovania bodu/kotucika, to iste Venusa.
Trenovany pozorovatel za vhodnych podmienok moze "rozoznat" fazy Venuse volnym okom, takze o Slnku od Jupitera netreba pochybovat.


Machi - 8/10/2013 - 12:41

quote:
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?


Údaje o rozlišení lidského oka jsou na netu k dispozici, takže není problém si je zjistit. Pro normální lidské oko je rozlišení zhruba 1 oblouková minuta, lidé s velmi ostrým zrakem jsou schopni pozorovat dvě čáry vzdálené od sebe pouhých 0,6 obl. minut. To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu, člověk s ostrým zrakem i u Neptunu a Pluta. Ve vzdálenosti Voyageru 1 už by člověk k tomu samému potřeboval triedr.


David - 8/10/2013 - 13:11

quote:
quote:
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?


Údaje o rozlišení lidského oka jsou na netu k dispozici, takže není problém si je zjistit. Pro normální lidské oko je rozlišení zhruba 1 oblouková minuta, lidé s velmi ostrým zrakem jsou schopni pozorovat dvě čáry vzdálené od sebe pouhých 0,6 obl. minut. To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu, člověk s ostrým zrakem i u Neptunu a Pluta. Ve vzdálenosti Voyageru 1 už by člověk k tomu samému potřeboval triedr.


Dík.


Arccos - 8/10/2013 - 14:45

quote:
To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu

Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míň. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6'. Na závěrech to ale nic nemění.


Machi - 8/10/2013 - 14:53

quote:

Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míň. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6'. Na závěrech to ale nic nemění.


Sorry, napsal jsem to poněkud nejasně. Těch ~30' platí samozřejmě pro Zemi. U Uranu je třeba to číslo vydělit vzdáleností v AU a vyjde něco mezi 1,5 - 1,8' v závislosti na aktuální vzdálenosti Uranu od Slunce. To by mělo stačit k tomu, aby člověk Slunce vnímal jako kotouček.


NovýJiřík - 8/10/2013 - 17:22

quote:
quote:

Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míň. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6'. Na závěrech to ale nic nemění.

Sorry, napsal jsem to poněkud nejasně. Těch ~30' platí samozřejmě pro Zemi. U Uranu je třeba to číslo vydělit vzdáleností v AU a vyjde něco mezi 1,5 - 1,8' v závislosti na aktuální vzdálenosti Uranu od Slunce. To by mělo stačit k tomu, aby člověk Slunce vnímal jako kotouček.


No, nevím, ta jedna oblouková minuta jako rozlišovací schopnost lidského oka je spíš dogma než skutečnost. Kdyby to byla pravda, tak by člověk bez problémů dokázal vidět Venuši jako srpek (cca 1´), ale nevidí ji až na úplné výjimky skoro nikdo (viz slavná hostorka o mamince jednoho astronoma, která byla překvapená, že v dalekohledu vidí Venušin srpek obráceně). Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty. Podle tohoto standardu by bylo vidět Slunce jako kotouček (při dostatečném filtru, aby se vyloučilo oslnění) zhruba do 15 AU, takže z Uranu ani náhodou.


Machi - 8/10/2013 - 19:27

[quote]
No, nevím, ta jedna oblouková minuta jako rozlišovací schopnost lidského oka je spíš dogma než skutečnost.[/quote]

To si může každý vyzkoušet sám. Namalujte nebo vytiskněte si čáry o průměru 1 mm s mezerami 1 mm a vyzkoušejte z jaké vzdálenosti je uvidíte. Člověk s dobrým zrakem by je měl rozlišit ze vzdálenosti 3,4 metru (to odpovídá 1'). Já mám už slabé brýle a jsem krátkozraký, takže jsem rád, když se dostanu (s brýlemi) na rozlišení 2' (teď jsem si to na sobě vyzkoušel). Kdybych viděl ostře (to znamená vyměnil si brýle ), tak bych se na rozlišení 1' také dostal, o tom nepochybuji.

[quote]Kdyby to byla pravda, tak by člověk bez problémů dokázal vidět Venuši jako srpek (cca 1´)[/quote]

Venuše má při největší velikosti 1,1'. Vzhledem k tomu, jaký má tvar a že k tomuto dochází jen pár dní v roce, nedivím se, že ji většina lidí nevidí jako srpek. Dokonce i lidé s excelentním zrakem dost dobře nemohou vidět nic jiného, než něco jako čárku (pár dní v roce) nebo tečku. Ostatně pokud se nepletu, tak fáze Venuše objevil až Galileo pomocí dalekohledu.
EDIT: Ještě mě napadla taková drobnost. Když je Venuše nejblíže Zemi, tak vlastně nejde na obloze vidět, protože je moc blízko Slunci. Takže pokud je Venuše vidět, má tak jako tak zdánlivý průměr menší než 1'.

[quote]Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty.[/quote]

Ano, ale jestli si to dobře pamatuji, tak v tom vzorci se to dělí průměrem objektivu v mm. Tzn pro lidské oko s průchozím průměrem čočky ~4mm to je 28,5", což je na hraně toho, co zvládne člověk s dokonalým zrakem (a takových moc není). [Upraveno 08.10.2013 Machi]


NovýJiřík - 8/10/2013 - 20:15

quote:
Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty.

Ano, ale jestli si to dobře pamatuji, tak v tom vzorci se to dělí průměrem objektivu v mm. Tzn pro lidské oko s průchozím průměrem čočky ~4mm to je 28,5", což je na hraně toho, co zvládne člověk s dokonalým zrakem (a takových moc není). [Upraveno 08.10.2013 Machi]


Je to tak, rozlišovací schopnost dalekohledu je daná poměrem 114´´ (někde se uvádí i 110) děleno průměr objektivu v mm. A protože průměr objektivu v mm zároveň udává optimální zvětšení (při kterém se dají rozlišit nejmenší ještě dosažitelné podrobnosti), pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při "zvětšení" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.


Machi - 8/10/2013 - 20:33

quote:
...pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při "zvětšení" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.


Nevyplývá, protože jsou to vzorce spíše dané zkušeností než fyzikou a fyziologií. Místo 114 se někdy používá 120 a pro zvětšení se také používá vzorec 2,5× průměr v mm.
Koho by problematika ostrosti lidského zraku zajímala více, pak ať se mrkne na wikipedii - http://en.wikipedia.org/wiki/Visual_acuity. Nižší údaje rozlišení pro vidění v noci jsou dány tím, že při uvyknutí oka na nízké osvětlení se rozlišení snižuje, což je dáno fyziologií oka a způsobem zpracování signálu.
V případě kdybychom se dívali na Slunce z Uranu (či spíše některého jeho měsíce), by mělo fungovat běžné denní vidění s vysokým rozlišením. [Upraveno 08.10.2013 Machi]


Arccos - 9/10/2013 - 10:57

quote:
...pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při "zvětšení" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.

Ne, opravdu nevyplývá. Těch 114 ve vzorci tam není kvůli vlastnostem oka, ale je to konstanta vzniklá složitějším výpočtem difrakce objektivu někde pro střed viditelného spektra.
Optimální zvětšení opravdu existuje a opravdu se při něm počítá s průměrem oční čočky. Jde ale o optimum z hlediska světelnosti dalekohledu, tj. při tomto zvětšení se do oka dostane maximum světla zachyceného dalekohledem.


NovýJiřík - 9/10/2013 - 21:13

Optimální zvětšení opravdu existuje a opravdu se při něm počítá s průměrem oční čočky. Jde ale o optimum z hlediska světelnosti dalekohledu, tj. při tomto zvětšení se do oka dostane maximum světla zachyceného dalekohledem.




Nerozumím. Při určitém zvětšení (tzv. normálním) se skutečně počítá s průměrem vstupní pupily oka, jde o poměr průměru objektivu v mm a průměru zornice (ve tmě cca 8 mm), přičemž toto zvětšení se kvůli maximálnímu využití světelnosti dalekohledu používá na pozorování slabých plošných objektů, hledání komet apod. Optimální zvětšení je něco jiného.


Arccos - 10/10/2013 - 12:04

Myslím, že oba mluvíme o tomtéž, jenom se míjíme v terminologii - normální/optimální zvětšení. Což bude asi spíš moje chyba. Chtěl jsem původně jenom popsat, že rozlišení objektivu se netýká průměru oční čočky.


dodge - 14/12/2013 - 10:27

Geminid Meteor Shower Peaks Tonight: How to Watch Live.



Skywatcher Kenneth Brandon wrote, "This shot is a composite of about 700 frames from a time-lapse I took in Big Sur, CA. I found 61 frames with meteors in them. Then I stacked the frames and created masks for each meteor. " The image was taken Dec. 13, 2012.



This chart shows the radiant point for the Geminid meteor shower.

http://www.space.com/23953-geminid-meteor-shower-peak-webcasts.html?cmpid=556070


dodge - 14/12/2013 - 10:29

When Is a Star Not a Star?



Artist’s impression of a brown dwarf.



The relation between size and temperature at the point where stars end and brown dwarfs begin (based on a figure from the publication)

http://www.universetoday.com/107141/when-is-a-star-not-a-star/


alamo - 20/1/2016 - 16:54

http://tech.sme.sk/c/20076463/astronomovia-asi-objavili-planetu-x.html
http://www.nature.com/news/evidence-grows-for-giant-planet-on-fringes-of-solar-system-1.19182
Nový výskum naznačuje existenciu veľkej planéty za Plutom. Veľkosťou pripomína Neptún.


NovýJiřík - 20/1/2016 - 18:22

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/392404-nove-objevena-planeta-slunecni-soustavy-muze-prepsat-ucebnice.html


alamo - 21/1/2016 - 07:05

najprv som myslel, že ide o nejaké potvrdenie, tejto mesiac starej správy
http://www.exoplanety.cz/2015/12/13/nasli-dalsi-planetu-ve-vnejsich-koncinach-slunecni-soustavy/
Našli další planetu ve vnějších končinách Sluneční soustavy?
http://nextbigfuture.com/2016/01/atacama-large-millimetersubmillimeter.html

čo sa týka toho najnovšieho "spravodajstva" treba bohužiaľ nadšenie schladiť, jedná sa o výsledok "matematického modelovania"
http://www.exoplanety.cz/2016/01/20/existuje-daleko-za-plutem-devata-planeta-vedci-zacinaji-verit-ze-ano/
Podle autorů existuje jen velmi malá šance (0,007 %), že jsou dráhové elementy objevených těles dílem náhody.

Nejedná se tedy o objev další planety, jak prezentují některá média. Je to spíše jen nový střípek do probíhající diskuse o končinách Sluneční soustavy.


dodge - 24/2/2016 - 07:54

DEFINITIVNÍ PRŮVODCE TERRAFORMACE.



http://www.universetoday.com/127311/guide-to-terraforming/


dodge - 18/3/2016 - 16:57

Hubble, Chandra, Jansky VLA dalekohledy spolupracují na výzkumu klastrů galaxií.



http://www.nasa.gov/image-feature/goddard/2016/hubble-chandra-jansky-vla-telescopes-collaborate-on-galaxy-cluster


NovýJiřík - 29/3/2016 - 22:44

http://www.exoplanety.cz/2016/03/29/mame-dalsi-dukaz-existence-planety-devet-hlasi-astronomove/


dodge - 30/3/2016 - 10:09

Co to spadlo na Jupiter 17. března 2016?



http://www.universetoday.com/128147/jupiter-smacked-comet-asteroid/


dodge - 1/4/2016 - 05:30

Byla planeta X viníkem pozemských katastrof?

http://www.space.com/32429-could-planet-x-cause-comet-catastrophes-on-earth.html?cmpid=NL_SP_weekly_2016-3-31


dodge - 4/4/2016 - 08:29

Deset zajímavostí o Jupiteru

http://www.universetoday.com/15182/interesting-facts-about-jupiter/


fritz.lochmann - 4/4/2016 - 22:59

Keď už je v kurze Jupiter, tak moja dnešná fotka:

Zľava Ganymedes, Europa a Io, vpravo od Jupitera je Callysto. Hviezda vpravo je 63Leo.



Fotoaparát Fuji FinePix HS20, ZOOM 30x 720 mm ekv., ISO 3200, exp. čas 1s, clona 5,6

[Editoval 04.4.2016 fritz.lochmann]


Petr_Šída - 4/4/2016 - 23:40

quote:
Keď už je v kurze Jupiter, tak moja dnešná fotka:

Zľava Ganymedes, Europa a Io, vpravo od Jupitera je Callysto. Hviezda vpravo je 63Leo.

Fotoaparát Fuji FinePix HS20, ZOOM 30x 720 mm ekv., ISO 3200, exp. čas 1s, clona 5,6

[Editoval 04.4.2016 fritz.lochmann]



nádhera

mohu se zeptat, jak ostříte? Mám stejný typ a mám trochu problém s ostřením u tmavých scén

takže zatím jsem zkoušel jenom Měsíc (nakonec vyšel dobře, ale byla to fuška)


fritz.lochmann - 4/4/2016 - 23:51

@Petr_Šída

quote:
mohu se zeptat, jak ostříte? Mám stejný typ a mám trochu problém s ostřením u tmavých scén

takže zatím jsem zkoušel jenom Měsíc (nakonec vyšel dobře, ale byla to fuška)
No s ostrením je to katastrofa, chce to trpezlivosť. Dnes som zistil že je lepšie ostriť pri ISO 1600, ale tam zas je problém s expozičným časom. Vtedy treba fotiť 2s a to už Jupiter troška utečie Je veľká škoda že u tohto foťáku sa nedá ostriť manuálne.
Mesiac nie je problém. Inak tie fotky sú 1:1 len som urobil výrez na 1280 x 960 pix
Mesiac sa s tým fotí nádherne:



Všetky moje fotky si môžete pozrieť tu: https://www.facebook.com/fritz.lochmann/media_set?set=a.1112400135460862.1073741861.100000726581223&type=3&pnref=story
alebo tu:
https://www.facebook.com/fritz.lochmann/media_set?set=a.1006828396018037.1073741853.100000726581223&type=3


Petr_Šída - 5/4/2016 - 09:11

quote:
@Petr_Šída
quote:
mohu se zeptat, jak ostříte? Mám stejný typ a mám trochu problém s ostřením u tmavých scén

takže zatím jsem zkoušel jenom Měsíc (nakonec vyšel dobře, ale byla to fuška)
No s ostrením je to katastrofa, chce to trpezlivosť. Dnes som zistil že je lepšie ostriť pri ISO 1600, ale tam zas je problém s expozičným časom. Vtedy treba fotiť 2s a to už Jupiter troška utečie Je veľká škoda že u tohto foťáku sa nedá ostriť manuálne.
Mesiac nie je problém. Inak tie fotky sú 1:1 len som urobil výrez na 1280 x 960 pix
Mesiac sa s tým fotí nádherne:


Všetky moje fotky si môžete pozrieť tu: https://www.facebook.com/fritz.lochmann/media_set?set=a.1112400135460862.1073741861.100000726581223&type=3&pnref=story
alebo tu:
https://www.facebook.com/fritz.lochmann/media_set?set=a.1006828396018037.1073741853.100000726581223&type=3


Díky, moc pěkné

on ten foťák manuál má, jenom ne moc user friendly, přepíná se nalevo dole třípolohovým tlačítkem na MF, ostří se pak na objektivu otáčením středovým kruhem, který je jinak jenom pro ozdobu, jenom si nejsem jistý, jak funguje indikace zaostření (mění se tvar středové značky na displeji) a bohužel displeje mají takové parametry, že je na nich ostrost vidět blbě, tak by mě zajímalo, zda nemá někdo nějaký fígl

s Jupiterem jste mě navnadil, schválně to zkusím, až bude u nás čistá obloha


fritz.lochmann - 5/4/2016 - 09:42

@Petr_Šída

quote:
... s Jupiterem jste mě navnadil, schválně to zkusím, až bude u nás čistá obloha

Zajtra večer budú Jupiterove mesiace vo veľmi peknom rozmiestnení. Dúfam že sa Vám fotky podaria, ja si to vystriehnem cekom iste. Zdá sa že počasie bude dobré. Mne pre fotenie veľmi prekáža svetelný smog, ale zas kvôli foteniu nebudem cestovať preč z mesta
Inak začal som používať SW Stelarium, tam si viem pozrieť polohy Galileovych mesiacov na niekoľko dní dopredu.
To manuálne zaostrovanie si pozriem, ďakujem za tip. Ešte som nečítal návod, ten treba čítať až potom keď niečo nefunguje

Možno by stálo za hriech skúsiť toto: http://www.mini-max.sk/objektivy/objektivy-samyang/samyang-pre-nikon/samyang-650-1300mm-f-8-16-if-mc-pre-nikon
Ale kým to neuvidím na vlastné oči a nebudem môcť vyskúšať nejakú nočnú fotku tak peniaze za to nedám

[Editoval 05.4.2016 fritz.lochmann]


milantos - 5/4/2016 - 14:34

Já tedy nevím, jaké máte zkušenosti s focením Jupitera, ale na to, aby byly zachyceny měsíce při přechodu přes disk, je potřeba minimálně dalekohled průměru 80 mm a to v hodně dobré optické kvalitě (ED nebo APO objektiv, pokud achromat, potom se světelností 1:12, lépe 1:15) a i tak to bude na hraně a s velkým štěstím na vzduch se podaří vyfotit stín měsíčku, měsíček sám je absolutně na hraně možného.


fritz.lochmann - 6/4/2016 - 00:30

Dnešné foto:

Vľavo Ganymedes, vpravo tamer v zákryte Io a Europa, vyššie vpravo Callisto, úplne vpravo hviezda 63Leo. 5.4.2016 22:36



@milantos: Skúšal som nasimulovať ďalekoľad v programe Stelarium. No neviem, či nie je 200 - 300 € za refraktor s 80 - 90 mm vyhodený peniaz. Možno niečo robím zle, máte s tým nejaké skúsenosti?

@Petr_Šída: To manuálne ostrenie je fakt hrozné, ale keď už trafím dobre zaostriť tak už môžem fotiť viac fotiek za sebou bez ostrenia.



Petr_Šída - 6/4/2016 - 09:13

quote:
Dnešné foto:

Vľavo Ganymedes, vpravo tamer v zákryte Io a Europa, vyššie vpravo Callisto, úplne vpravo hviezda 63Leo. 5.4.2016 22:36


@Petr_Šída: To manuálne ostrenie je fakt hrozné, ale keď už trafím dobre zaostriť tak už môžem fotiť viac fotiek za sebou bez ostrenia.




Moc pěkný, u nás bohužel mraky

s ostřením souhlas, tohle bohužel vychytaný není (asi nikdo nepočítal s astronomickým použitím), jinak na ten foťák nedám dopustit, dává srovnatelný fotky s mnohem dražšími stroji


fritz.lochmann - 6/4/2016 - 09:54

@Petr_Šída:

quote:
... s ostřením souhlas, tohle bohužel vychytaný není (asi nikdo nepočítal s astronomickým použitím), jinak na ten foťák nedám dopustit, dává srovnatelný fotky s mnohem dražšími stroji
Áno, ja ho používam najmä na fotenie prírody. Na astrofoto sa hodí akurát len na ten Mesiac a Jupiter Inak fotí dobre, objektív 24 - 720 mm s primeranou kvalitou mi zrkadlovka nenahradí, navyše nie som ochotný nosiť so sebou 3 - 5 kg výstroja aby som zrkadlovkou vyrovnal možnosti tohoto prístroja. Samozrejme pre náročného a profesionálneho fotografa tento prístroj nie je to pravé orechové, ten siahne po 24 MPix zrkadlovke. Inak ja som ho kúpil za 110 € z druhej ruky (od fotografa ktorý ho kúpil omylom a skladoval ho v skrini) a som rád že mám práve tento prístroj.
Keď už tu plevelím vlákno, na dobrú papierovú fotku vyrobenú elektrochemickou technológiou, ako to dokáže napr. stroj Noritsu bohato stačí fotka 2 MPix veľká. Pre zobrazenie na Full HD monitore tiež. Takže 24 alebo 16 MPix je u 95 prípadoch zo 100 v podstate úplná hovadina Zvlášť keď niekto povýši mobilný telefón s príšerným, takmer nijakým objektívom a malým čipom s vysokou hustotou do úlohy vynikajúceho fotoaparátu
Schválne si pozrite tieto tri fotky - je na nich ten istý tanker:

https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpt1/t31.0-8/12716091_1092256010808608_3690510456405063330_o.jpg

https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xtf1/t31.0-8/12710706_1092256037475272_3504038356003243951_o.jpg

https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xlp1/t31.0-8/12747333_1092256070808602_4064490094069558298_o.jpg
[Editoval 06.4.2016 fritz.lochmann]


milantos - 6/4/2016 - 10:07

quote:

@milantos: Skúšal som nasimulovať ďalekoľad v programe Stelarium. No neviem, či nie je 200 - 300 € za refraktor s 80 - 90 mm vyhodený peniaz. Možno niečo robím zle, máte s tým nejaké skúsenosti?



Tohle je vždy na zváženou. V astronomii existuje několik druhů objektů, a každý vyžaduje specifické vybavení a techniku, které je kolem. Pro někoho je 200Euro vyhozené peníze, někdo do vybavení investuje několi k tisíc i desítky tisíc. Zatím co na vyfocení Jupitera s měsíci stačí takhle fotoaparát, na to, aby byl vyfocen měsíček před Jupiterem, na to je opravdu potřeba už dalekohledv ceně 2-3x větší, než uvádíte. Je potřeba si uvědomit, že ty měsíce jsou vidět pod úhlem cca 1", zatím co Jupiter má 40". A chci-li mít Jupiter na monitoru veliký 40 mm , budou měsíčky jen 1 mm.A stejnou technikou vyfocený Měsíc bude mít velikost 1.800 mmA kromě dobré techniky bude potřeba, aby "spolupracovala" i atmosféra, aby bylo průzračno s velmi klidným vzduchem

Tady je jen ukázka, focená malým dalekohledem. Velké čerrné skvrny jsou stíny měsíčků, menší( jednou tmavá, jednou světlá), jsou vlatní měsíce. U snímku jsou i údaje o použité technice i expozici
http://www.astrofotky.cz/gallery.php?show=MilAN/1458478559.jpg [Upraveno 06.4.2016 milantos]


fritz.lochmann - 6/4/2016 - 10:27

@milantos:

quote:
... Tady je jen ukázka, focená malým dalekohledem. Velké čerrné skvrny jsou stíny měsíčků, menší( jednou tmavá, jednou světlá), jsou vlatní měsíce. U snímku jsou i údaje o použité technice i expozici...

No paráda! Ďakujem. Aby som bol v obraze, ten ďalekohľad APM 107 je refraktor? Ja som uvažoval nad SkyWatcher 120/1000 alebo možno aj 102/1000 ale zatiaľ nie som presvedčený o tom čo to dokáže a či je to vhodné pre mňa. Kedysi som videl Mars v 300mm Newtone, pri zväčšení 40x bol ako väčší grapefruit. Ale u malého ďalekohľadu do 150 mm nie som si istý či ma uspokojí. Cena okolo 500 € nie je problém, keď to bude splňovať účel. Ale keď to má trčať niekde v rohu bez zmysluplného využitia tak každý cent je vyhodený peniaz.
PS: Tuším začnem navštevovať ten Váš web Sú tam pekné veci


milantos - 6/4/2016 - 10:52

Ano, je to refraktor, ale vzhledem k tomu, že je to apochromat, tak to cenově jde někam pod 2.000Euro
Na tom webu http://www.astrofotky.cz/ je snad každý astrofotograf z ČR a většina i ze SR. Lze v něm vyhledávat podle mnoha kriterií, takže člověk může získat dobrý názor na to, co a jak lze.


fritz.lochmann - 6/4/2016 - 11:10

quote:
... Na tom webu http://www.astrofotky.cz/ je snad každý ...
Tak som sa zaregistroval. Ďakujem za tip, zas sa mám čo učiť Snáď tam nikoho neurazím mojimi tromi fotkami

[Editoval 06.4.2016 fritz.lochmann]


dodge - 15/4/2016 - 09:09

Existují bouře na Měsíci?



http://www.universetoday.com/128396/are-there-storms-on-the-moon/


dodge - 11/5/2016 - 07:57

Observatoř SOFIA detekovala atomární kyslík na Marsu


SOFIA za letu, s otevřeným dalekohledem

http://www.universetoday.com/128842/winged-telescope-detects-martian-atomic-oxygen/


dodge - 12/5/2016 - 08:36

Je Pluto kometa, nebo planeta třetí kategorie? Nomenklatura sluneční soustavy potřebuje výrazné přehodnocení.

http://www.universetoday.com/128836/thanks-comet-pluto-solar-system-nomenclature-needs-major-rethink/


NovýJiřík - 12/5/2016 - 12:14

quote:
Je Pluto kometa, nebo planeta třetí kategorie? Nomenklatura sluneční soustavy potřebuje výrazné přehodnocení.
http://www.universetoday.com/128836/thanks-comet-pluto-solar-system-nomenclature-needs-major-rethink/

K přehodnocování nevidím nejmenší důvod, pražská definice je precizní. Pluto jako kometa je blbost na entou. Je to klasické ledové těleso Kuiperova pásu, které žádnou kometární aktivitu neprojevuje (na rozdíl od některých přechodových těles typu asteroid/kometa, jako je např. 2060 Chiron a další Kentauři, nebo "asteroidy", které byly kdysi kometárními jádry, ale postupem doby ztratily všechny těkavé látky a v současnosti už jsou zcela neaktivní). Podrobnější klasifikace by možná nebyla od věci u tzv. malých těles Sluneční soustavy, ale u planet ani náhodou.
Veškerý základ u podobných "návrhů" spočívá v tom, že pro americké nadlidi je nepředstavitelné, že by nebyli objeviteli žádné planety. Pokud s tím mají problém, tak ať objeví už skoro jistou devátou planetu; když si dají záležet, tak je při tom nepředběhnou Číňani, Japonci, Rusové nebo kdokoliv jiný. [Upraveno 12.5.2016 NovýJiřík]


dodge - 14/5/2016 - 16:14

Je magnetické pole Země připraveno na přepólování?


Ilustrace neviditelných siločar magnetického pole Země


Zemské magnetické pole je monitorováno třemi satelity SWARM

http://www.universetoday.com/128899/earths-magnetic-field-getting-ready-flip/


xChaos - 18/5/2016 - 22:00

The Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) is an explorer-class planet finder that is scheduled to launch no later than June 2018.
http://nasa.tumblr.com/post/144555927989/tess-the-planet-hunter


dodge - 23/5/2016 - 09:43

Jaký je nejvyšší bod na Zemi?

Pokud máme na mysli vzdálenost od středu Země a nikoliv nadmořskou výšku, pak to není Mt. Everest, ale Mt. Chimborazo v Ekvádoru.


Nejvyšší bod na Zemi - Mt. Chimborazo

http://www.universetoday.com/15025/highest-place-on-earth/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chimborazo


fritz.lochmann - 23/5/2016 - 10:15

quote:
Jaký je nejvyšší bod na Zemi?

Pokud máme na mysli vzdálenost od středu Země a nikoliv nadmořskou výšku, pak to není Mt. Everest, ale Mt. Chimborazo v Ekvádoru.

Ale ale, predsa Zem je placatá, tak aká najväčšia vzdialenosť od stedu Zeme? Ako môže mať placatá Zem stred? Prosím vysvetliť!

PS Neviem sem dať odkaz na konkrétny príspevok, tak to citujem:

@ dodge
quote:
Mnoho "důkazů" o tom, že Země je placatá

http://m.placata-zeme.cz/


dodge - 29/5/2016 - 07:45

Jak dlouhý je rok na Marsu?

http://www.universetoday.com/14718/how-long-is-a-year-on-mars/


dodge - 2/6/2016 - 07:50

Vědci identifikovali zdroje měsíční vody

http://www.universetoday.com/129173/scientists-identify-source-moons-water/


dodge - 2/6/2016 - 07:51

Jak se tvořila sluneční soustava?

http://www.universetoday.com/38118/how-was-the-solar-system-formed/


dodge - 7/6/2016 - 16:25

Devátá planeta neexistuje. Jiřímu Grygarovi se nezdá převratný objev

http://technet.idnes.cz/grygar-pluto-devata-planeta-dpw-/tec_vesmir.aspx?c=A160602_131016_tec_vesmir_kuz


dodge - 27/6/2016 - 10:20

O planetě Mars s Jiřím Grygarem

http://nasvesmir.cz/2016/06/26/o-planete-mars-s-jirim-grygarem/


dodge - 27/8/2016 - 07:55

Co jsou Lagrangeovy body?


Pět Lagrangeových bodů Slunce-Země


Gravitační interakce mezi Lagrangeovými body Slunce-Země

http://www.universetoday.com/102785/what-are-lagrange-points/


dodge - 31/8/2016 - 09:46

Před šesti miliony roky byla supermasivní černá díra v centru naší galaxie v hyperaktivní fázi.

http://www.universetoday.com/130538/6-million-years-ago-milky-ways-supermassive-black-hole-raged/


dodge - 29/10/2016 - 06:34

Galaktické rameno, v němž se nachází naše Slunce je delší, než jsme si mysleli



http://www.space.com/34543-suns-galactic-arm-longer-than-thought.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20161028-sdc


NovýJiřík - 24/11/2016 - 14:58

https://www.novinky.cz/veda-skoly/421621-ceske-astrofyzicky-popsaly-novy-zpusob-vzniku-hvezd.html
Jen na ukázku z článku: Novou možnost vzniku hvězd ve vesmíru popsaly dvě české astrofyzičky, Lenka Zychová z Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Soňa Ehlerová z Akademie věd ČR. Zabývají se totiž sledováním takzvaných mezihvězdných bublin, které se vytvářejí v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd. Nedávno zaznamenaly srážku těchto bublin, díky které vznikly další nové hvězdy. Vědkyně sledovaly dva páry mezihvězdných bublin, jejichž velikost je v průměru až 200 miliónů světelných let. (!!!!!!!!)
Jo, novináři jsou vzdělanci.


milantos - 24/11/2016 - 16:02

No, vždyť to jsou jen nějaké nuly ( myslím v těch číslech )


NovýJiřík - 1/12/2016 - 18:21

Když mají astronomické kraviny na novinkách, je to sice smutné, ale co dělat. Ovšem když na Technetu, což by mělo být přece jenom trochu odborné fórum, objeví takovýhle materiál, tak je to tragédie:
http://technet.idnes.cz/cesta-k-alpha-centauri-0ux-/veda.aspx?c=A160413_142815_veda_mla

A konkrétně:
http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1=MLA629697_Alpha_Beta_and_Proxima_Centauri_1.jpg
Pohled na soustavu Alfa Centauri. Vlevo je „hlavní“ hvězda soustavy, tedy Alfa Centauri, vpravo Beta Centauri. Slabounká Proxima Centauri, které může a (spíše) nemusí obíhat kolem těchto dvou hvězd, je vyznačena červeným kroužkem pod oběma jasnějšími hvězdami.

Taky to chápete tak, že beta Centauri alias Agena je vedlejší složkou alfy Centauri?


milantos - 1/12/2016 - 23:22

quote:

Taky to chápete tak, že beta Centauri alias Agena je vedlejší složkou alfy Centauri?

Jedná se celkem o klasickou dvojhvězdu, kde složka A je o něco hmotnější než složka B, s dobou oběhu kolem těžiště za cca 80 let. Proxima je nejspíše další složkou - na periférii tohoto systému ( doba oběhu řádově 0,5 mil. let)


NovýJiřík - 1/12/2016 - 23:29

Taky to chápete tak, že beta Centauri alias Agena je vedlejší složkou alfy Centauri?



Jedná se celkem o klasickou dvojhvězdu, kde složka A je o něco hmotnější než složka B, s dobou oběhu kolem těžiště za cca 80 let. Proxima je nejspíše další složkou - na periférii tohoto systému ( doba oběhu řádově 0,5 mil. let)

Proboha, kritizuji jiné a sám jsem se vyjádřil jako idiot. Měl jsem svou otázkou na mysli, jestli chápete to, co se tvrdí v tom článku, v tom smyslu, že alfa a beta Centauri patří k sobě. Což si myslím , že autor opravdu hlásá, přestože je to samozřejmě naprostá blbost; autor si plete alfu A a B s alfou a betou a vůbec mu nevadí, že jsou od sebe 350 světelných let. [Upraveno 01.12.2016 NovýJiřík]


milantos - 2/12/2016 - 00:00

Tak ono to je pomotané celkem "dobře"
V tom článku je obrázek, kde je skutečně afa a beta Centauri ( včetně správného poúpisu), a zřejmě i správně zakreslená Proxima. Nehovoří se tam o tom, že by ta Proxima obíhala kolem alfa a beta Cen. V tom šedivé sloupci vlevo je správně popis toho, že Alfa Centauri je dvojhvězdou se složkami A a B, a kolem nich že zřejmě obíhá Proxima- To je také O.K.
Problém je ten druhý odkazovaný obrázek. Tam je levá hvězda označovaná jako alfa Centauri A a ta druhá jako alfa Centauri B . a to je nesmysl. Na té fotce je skutečně část souhvězdí Centaurus ( což se dá zjistit z mapy souhvězdí) a to s hvězdami alfa a beta.
Takže článek je dobře, obrázek z galerie a jeho popis nikoliv.


alamo - 2/12/2016 - 00:44

ehm..
"alfa centauri" už neexistuje..
teda nie žeby zhasla
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1969804-alfa-centauri-uz-neexistuje-astronomicka-unie-ji-prejmenovala
Alfa Centauri už neexistuje. Astronomická unie ji přejmenovala

takže teraz sa volá "rigil kentaurus"

ibaže teraz neviem.. ako sa vlastne bude volať z dvojhviezdy beta?


milantos - 2/12/2016 - 08:16

To, že jasné hvězdy mají i oficiální jména - a to už mnoho set let ( i tisíce let) a že IAU vydala současně platný seznam , nic nemění na tom, že nejjasnější hvězda v daném souhvězdí je alfa, druhá nejjasnější hvězda beta ...atd. Toto Bayerovo označení hvězd v souhvězdích je pro jasnější viditelné hvězdy asi nejběžnější a nejznámější a nic to nemění na tam, že každá hvězda má i další označení podle systému katalogu ( SAO, Tycho ....)
Tyhle bulvární zprávy je potřeba brát s velkou rezervou
P.S: to alamo :
Pokud má dvojhvězda jméno, tak se používá stejně, jako když ji nazýváme alfa nebo jinak, a složky se označují písmeny A , B A tak souhvězdí Centaurus je dvojhvězdou alfa Centauri, se složkami A a B ( možná je i vícenásobnou hvězdou se složkou C , kterou je Proxima) - viz předešlý příspěvek.


alamo - 2/12/2016 - 10:25

koľko tých katalógov vlastne je?


milantos - 2/12/2016 - 10:50

Katalogů jsou stovky, většinou podle zaměření( fotometrické, astrometrické, spektrální, zaměřené na vlastní pohyb, vícenásobné systémy, katalogy podle typu objektů). Takže jednu hvězdu / objekt lze nalézt v mnoha katalozích. Ten systém katalogů je provázaný, takže od obecných katalogů se lze jednoduše dostat ke specializovaným a naopak.


NovýJiřík - 2/12/2016 - 14:52

Alfa Centauri je pořád alfa Centauri, podle posledních zjištění je to s definitivní platností trojhvězda, tedy alfa A, alfa B a alfa C (Proxima Centauri).
Spíš mě ale zajímá jiná věc. Pro alfu Centauri (společně složky A a B) totiž existují dvě jména, jednak výše zmíněný Rigil Kentaurus, který se ovšem dříve vyskytoval spíše ve verzi Rigil Kent, ale budiž, jenže daleko běžnější jméno bývalo Toliman. Kam zmizelo to?
A jen pro zajímavost, pro betu Centauri existují rovněž dvě jména, Agena a Hadar.


NovýJiřík - 2/12/2016 - 15:14

Jinak slavné "dej blbci funkci a vymyslí lejstro" se začíná projevovat už i u IAU. Našel jsem si ten seznam přejmenování a zděsil se.
Alfa And se vždycky jmenovala Sirrah a gama Alamak. Teď je alfa Alpheratz (???) a gama Almach. Beta zůstala beze změny.
Alfa CrB se vždycky jmenovala Gemma, teď je to Alphecca.
Éta Gem bývala Tejat Prior, teď je to Propus.
Zapomeňte na alfa Per Algenib, odteď to bude Mirfak.
Beta Tau už není Nath, nýbrž Elnath.
Dokonce i ve Velkém vozu máme změnu - éta UMa už není Benetnash, ale Alkaid.
A tak by se dalo pokračovat.
To chtějí ti blbouni dokázat, jak jsou důležití?


milantos - 2/12/2016 - 15:43

Nedovedu posoudit, které jméno je běžnější, ale ve většině popolární i odborné astronomické literatury se spíše u hvězd uvádí Bayerovo označení jasných hvězd a jen u opravdu význačných a známých hvězd ( ve známých souhvězdí) se používá i vlastní jméno. Tohle byla jen snaha IAU kodifikovat používaná jména , včetně sjednocení transkripce (mnoho jmen je arabského původu a často je je vidět v různé psané podobě. )
Dovolím si spekulovat, že pro 9 z 10 lidí, zajímající se o astronomii, je třeba jméno Hadar nebo Agena nic neříkající.( na rozdíl od označení beta Cen )
Tady je odkaz na alfa Cen v SIMBAD - astro databázi , včetně základních identifikací a označení v různých katalozích
http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=*+alf+Cen&NbIdent=1
Pro beta Cen je jméno Agena
http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=*+bet+Cen&radius.unit=arcmin&Radius=2


NovýJiřík - 2/12/2016 - 16:41

ve většině populární i odborné astronomické literatury se spíše u hvězd uvádí Bayerovo označení jasných hvězd a jen u opravdu význačných a známých hvězd (ve známých souhvězdí) se používá i vlastní jméno. Tohle byla jen snaha IAU kodifikovat používaná jména, včetně sjednocení transkripce (mnoho jmen je arabského původu



S tím označováním je to pravda, v odborné literatuře se dokonce ještě častěji objevují katalogová čísla hvězd (např. Boss General Catalogue). Jenže to nic nemění na faktu, že ty významné hvězdy mají již stovky i tisíce let nějaká jména, a ta jména se obvykle používají i v literatuře. Takže v nějakém románu se, dejme tomu, píše o výpravě, jejímž cílem je Gemma (tedy alfa Coronae Borealis), jenže žádná taková hvězda už vlastně neexistuje? Nepochybně se nám i do astronomie dostává "politická korektnost", poněvadž Gemma určitě není arabského původu, ale Alphecca možná ano.
Bude z toho akorát bordel, jako vždy a všude, když se mění názvy (viz jména ulic, ale třeba i jezer, hor atd.). Kdo např. zná jakési Ukerewe? Já znám Viktoriino jezero. Proč bylo přejmenováno, když dát nějakému zeměpisnému útvaru jméno bylo vždy nezpochybňovaným právem objevitele (v daném případě John Speke)?


milantos - 2/12/2016 - 17:01

Tak "Evropa" převzala původně prakticky celé arabské názvosloví hvězd i arabské číslice, takže to není nějaký současný výmysl zvrácené korektnosti. A pokud bylo potřeba vybrat z několika používaných názvů jeden, neviděl bych nic špatného ani úmyslného vzít ten původní. Zrovna jako u toho Viktorinina jezera - ono tam bylo dávno před tím, než ho "naše " civilizace objevila a mělo svoje místní jméno.


NovýJiřík - 2/12/2016 - 20:38

Tak "Evropa" převzala původně prakticky celé arabské názvosloví hvězd i arabské číslice, takže to není nějaký současný výmysl zvrácené korektnosti. A pokud bylo potřeba vybrat z několika používaných názvů jeden, neviděl bych nic špatného ani úmyslného vzít ten původní. Zrovna jako u toho Viktorinina jezera - ono tam bylo dávno před tím, než ho "naše " civilizace objevila a mělo svoje místní jméno.



Paráda. Takže pro pořádek, tzv. "arabské" číslice nejsou arabské, nýbrž indické. Indové (tedy Árijci) jsou i tvůrci číslice nula a pozičního zápisu čísel. Západní civilizaci toto vše nezprostředkovali Arabové, nýbrž Peršané (tedy Árijci), konkrétně Al-Chorezmí, autor spisu Algoritmy indických čísel. Co považovat za původní, jestliže tutéž věc různé civilizace paralelně pojmenovaly různě, toť otázka, ale nevidím důvod, proč najednou na Západě po staletí zavedená jména přizpůsobovat Arabům. A co se týče toho objevování, za objevitele aspoň já osobně považuji toho, kdo nejen někam přišel, ale kdo i s tím, co viděl a zažil, seznámil veřejnost. Což v případě největšího afrického jezera byl nepochybně Speke, a ne nějaký divošský kmen, který se u jezera usadil poté, co pobil a sežral kmen, který tam sídlil předtím, a zatímco ti původní usedlíci tomu říkali kdovíjak, ti noví tomu začali říkat Ukerewe. Mimochodem, nepřejmenujeme v rámci politické korektnosti třeba i Afriku? Vždyť ji takto pojmenovali Římané (tedy Árijci), hrůza! Jistě by se našel nějaký domorodý název, co já vím, třeba Bambam-ugh.


NovýJiřík - 3/12/2016 - 12:02

Tak "Evropa" převzala původně prakticky celé arabské názvosloví hvězd.



Tak to by mne fakticky zajímalo, kde se tahle legenda vzala. Ve skutečnosti jsou prakticky všechna souhvězdí řeckého nebo římského původu: Velká a Malá medvědice, Cassiopeia, Cefeus, Andromeda, Perseus, Pegas, Drak (strážce zahrady Hesperidek), Herkules, Orel (Diův), Lev (némejský, zabitý Héraklem), Lyra (Orfeova), Panna (Diova dcera Astraia), Beran (zlaté rouno), Kentaurus, Labuť (jedna z Diových podob), Delfín (zachránce Árióna), Blíženci, Orion se svými loveckými psy Malým a Velkým, Eridan, Hydra, Loď Argó (toho času rozdělená na Lodní kýl, Lodní záď a Plachty) atd. Arabského na tom není nic, ale absolutně nic. No a jižní souhvězdí mají pochopitelně "na svědomí" opět Evropané, kteří je pojmenovali při svých objevitelských výpravách.
Co se týče jmen hvězd, některá možná, opravdu jen možná mají arabský původ, ale zdrcující většina hvězd byla opět pojmenována v Řecku. Zde připomínám Hipparchův katalog cca 800 hvězd, sestavený okolo roku 130 př.n.l., tedy nějakých 800 let před tím, než do světových dějin začali zasahovat (dobýváním, drancováním a vražděním) Arabové.


milantos - 3/12/2016 - 13:25

Nepsal jsem o souhvězdích, ale o hvězdách. A nemám ani chuť v téhle diskusi, netýkající se původního problému, tímto stylem pokračovat.
Tady je celý seznam hvězd https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Arabic_star_names#T
A tady seznam všech 1025 arabských
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Arabic_star_names#T
kdo má chuť může se v tom hrabat a spočítat, kolik je kterých

A pro jednoduchost, tady je celý seznam jmen hvězd, včetně jejich původu :
http://www.obliquity.com/skyeye/misc/name.html


dodge - 3/1/2017 - 06:21

Úplné zatmění Slunce 21.8.2017 s průchodem pásu totality severoamerickým kontinentem.

http://www.space.com/35064-get-ready-great-american-total-solar-eclipse.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170102-sdc


NovýJiřík - 12/1/2017 - 21:44

Docela kvalitní (na Novinky na Seznamu až neuvěřitelně kvalitní) článek:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/426298-tajemna-devata-planeta-temer-potvrzena.html


milantos - 12/1/2017 - 23:05

quote:
Docela kvalitní (na Novinky na Seznamu až neuvěřitelně kvalitní) článek:


Až na tvrzení :

– její zdánlivá jasnost na obloze je 22 a lidské oko dokáže v nejlepším případě vidět hvězdu s hodnotou šest. I Hubbleův teleskop by měl problém Devátou planetu najít.


NovýJiřík - 13/1/2017 - 01:08

Docela kvalitní (na Novinky na Seznamu až neuvěřitelně kvalitní) článek:



Až na tvrzení :

– její zdánlivá jasnost na obloze je 22 a lidské oko dokáže v nejlepším případě vidět hvězdu s hodnotou šest. I Hubbleův teleskop by měl problém Devátou planetu najít.

No, jak co z toho. Ta šestka u lidského oka je správně, jasnost deváté planety zatím nikdo nezná, no a Hubble by v případě magnitudy 22 měl opravdu dost co dělat, aby "devítku" mezi jinými stejně slabými objekty rozpoznal. Jen díky jejímu vlastnímu pohybu a paralaxe by měl šanci.


milantos - 13/1/2017 - 08:40

Tak proč stavíme tak velké dalekohledy s dosahem ke 30 mag, když nepoznáme objekt 22 mag ? To si snad děláš legraci. V době, kdy každý amatér využívá map a katalogů do zhruba 22 mag, které jsou běžně k dispozici. A samozřejmě, že se takový objekt ukáže díky vlastnímu pohybu a paralaxe - když to dokážeme u ne úplně blízkých hvězd, tak proč ne u tělesa, které je nesrovnatelně blíže než i ty nejbližší hvězdy. Jak jinak bychom ho rozlišili ?
Jediný závažný problém je, že v podstatě nevíme kde hledat - resp. ta oblast, kterou naznačují výpočty je pro velký dalekohled obrovská.


NovýJiřík - 13/1/2017 - 17:21

Jediný závažný problém je, že v podstatě nevíme kde hledat - resp. ta oblast, kterou naznačují výpočty je pro velký dalekohled obrovská.



No, vždyť o tom mluvím. Vědět, kam přesně zapíchnout dalekohled, tak ten objekt může být klidně i o několik magnitud slabší. Jenže takhle je to hledání jedné konkrétní jehly v kupě dalších jehel.


milantos - 13/1/2017 - 18:21


No, vždyť o tom mluvím. Vědět, kam přesně zapíchnout dalekohled, tak ten objekt může být klidně i o několik magnitud slabší.




Tohle mi přijde již jen jako okecávání toho, cos před tím tvrdil :

citace :
---------
no a Hubble by v případě magnitudy 22 měl opravdu dost co dělat, aby "devítku" mezi jinými stejně slabými objekty rozpoznal.
---------

Hubble by ji bez problémů rozpoznal ( při jasnosti 20 mag rozlišíme asteroid i malými amatérskými dalekohledy, jejichž sběrná plocha je 150x menší než má Hubble ! ) Paralaxa i vlastní pohyb bude bohatě stačit i v nepříznivé geometrické poloze


NovýJiřík - 13/1/2017 - 19:22

Hubble by ji bez problémů rozpoznal ( při jasnosti 20 mag rozlišíme asteroid i malými amatérskými dalekohledy, jejichž sběrná plocha je 150x menší než má Hubble ! ) Paralaxa i vlastní pohyb bude bohatě stačit i v nepříznivé geometrické poloze



Dobře, tak ještě jinak.
Jak velká je plocha, na které se s jistou přijatelnou pravděpodobností nachází planeta 9?
Jak velké je zorné pole Hubbla?
Kolik času by bylo nutné sledovat právě jen to jedno jediné zorné pole, aby se projevila pohybem Země vytvářená paralaxa?
Kolik času by tudíž trvalo prozkoumat celou inkriminovanou plochu?
A teď to nejpodstatnější - kolik stojí hodina provozu Hubbla a kolik dalších úkolů dalekohled má?
Jinak magnituda 20 je (na povrchu Země) dostupná dalekohledu se sběrnou plochou objektivu řádově stotisíckrát větší, než má vstupní pupila lidského oka; nejsem si jistý, zda se dá mluvit o "malém amatérském dalekohledu". Samozřejmě, Hubble je mimo atmosféru, ale ani on není všemocný. [Upraveno 13.1.2017 NovýJiřík]


milantos - 13/1/2017 - 21:17

No, jenže to jsme se dostali úplně někam jinam, než byl původní problém. a kvůli němuž vznikla diskuse.

* zorné pole není potřeba přeci sledovat nepřetržitě - stačí udělat 2 snímky s určitým časovým odstupem+
* nelze porovnávat sběrnou plochu oka a dalekohledu v okamžiku, kdy nepozorujeme oběma vizuálně
* 21 magnituda je v dosahu amatérských dalekohledů o průměru 20 cm spolehlivě a bezproblémově s použitím komerčních amatérských CCD kamer
* týmž dalekohledem lze zachytit za 2s Pluta s jasností cca 14 mag
* a týmž dalekohledem lze bezpečně zachytit pohyb Pluta 2 expozicemi v intervalu 1 hodiny

P.S: jen pro ilustraci jak to vypadá : http://www.astro.cz/images/obrazky/velke/057271.gif
(a 20 cm průměr je dnes v amatérské astronomii opravdu malý dalekohled, kterých počet jen u nás určitě přesahuje číslo 1000)

A pokud je tedy Pluto moc jasný a blízký, tak tady je stejnou technkou momentálně nejvzdálenější asteroid Eris : 95 AU a jasnost 18,7 mag:
http://astrofotky.cz/~MilAN/1444900458.gif

------
Takže problém není v tom, že by planetu Hubble nezachytil ( nedetekoval a nerozlišil díky paralaxe a vlastnímu pohybu) ale v tom, že nevíme, kde je. Respektivě máme spočítané, kde asi je, ale to je tak velká oblast, že to pro hledání příliš neusnadňuje a ve výsledku jsme na tom velmi podobně . [Upraveno 13.1.2017 milantos] [Upraveno 13.1.2017 milantos]


NovýJiřík - 19/1/2017 - 23:41

https://www.novinky.cz/veda-skoly/426807-srazka-dvou-hvezd-a-zrozeni-nove-pozemstany-ceka-fascinujici-podivana.html


dodge - 22/1/2017 - 13:14

Video z přednášky v AV ČR:

Středa 21. 12. 2016, 17:00 hodin

Mgr. Vítězslav Škorpík (Matematiko-fyzikální fakulta UK Praha):

Gravitační vlny - Co nás čeká?



dodge - 26/1/2017 - 06:15

Navštivte Pluto! Nové video simuluje přistání na trpasličí planetě.

http://www.space.com/35428-land-on-pluto-color-video.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170125-sdc


dodge - 29/1/2017 - 06:41

Diskuze nad aktuálními výzkumy a událostmi ve vesmíru. Co nového hýbe světem astronomie? Hosty pořadu jsou: RNDr. Jiří Grygar, astrofyzik, prof. Petr Kulhánek, matematický fyzik a prof. Zdeněk Stuchlík, teoretický fyzik

http://www.tvnoe.cz/video/11926 [Upraveno 29.1.2017 dodge]


dodge - 2/2/2017 - 09:01

Jaké je počasí na Marsu?


Tento obrázek znázorňuje možné způsoby jak se metan mohl dostat do atmosféry Marsu a také jak z něj mohl zmizet

http://www.universetoday.com/14941/mars-weather/


xChaos - 5/2/2017 - 12:30

tenhle XKCD:
1791: Telescopes: Refractor vs Reflector - explain xkcd
https://explainxkcd.com/1791/
mi přivedl k rychlé rekapitulaci tématu (znám argumentaci již od dětství) a současně k zajímavému aktuálnímu nápadu: ve volném kosmu by šlo zřejmě sestavit refraktory s rozměry daleko převyšujícími to, co bylo možné v 19.století a navíc to zkombinovat s eliminaci vlivů atmosféry.

refraktory totiž dosahují většího zvětšení, které by mohlo hrát roli při přímém pozorování exoplanet. hlavní argumenty, proč je nešlo dále zvětšovat - tedy gravitační deformace a celkově omezená mechanická odolnost materiály čočky a hmotnost a rozměry tubusu - přece ve stavu beztíže nehrají žádnou roli (a obří kosmický refraktor by navíc šlo vybavit volně letícím "starshade" stínítkem, stejně jako plánované teleskopy)

(nechce se mnou někdo rozjet crowdfunding kosmického refraktoru? :-)


milantos - 5/2/2017 - 12:49

A existuje nějaký důvod, proč stavět ve vesmíru refraktor proti reflektoru ?


yamato - 5/2/2017 - 13:52

pokial viem, postavit reflektor je o tolko jednoduchsie oproti refraktoru, ze je vyhodnejsie nizsie rozlisenie "dohnat" vacsim priemerom.
Dnes existuju technologie, kde sa refrakcia dosahuje nie tvarom skla, ale nano-tvarovanim povrchu. Tam moze byt situacia ina. Alebo aj nie, neviem...


xChaos - 5/2/2017 - 13:53

quote:
A existuje nějaký důvod, proč stavět ve vesmíru refraktor proti reflektoru ?


Nevím... možná lepší zvětšení? Hvězdy až dosud vnímáme jako bodové zdroje světla, takže zvětšení při jejich pozorování nehraje roli, důležité je zesílení světla. Refraktory hrály roli pouze při pozorování omezeného množství astronomických objektů (planety, dvouhvězdy, galaxie), reflektory toho viděly najednou daleko víc a místo zvětšování se najednou řešily problémy typu analýza spektra, periodicita změn, apod.

Důležité je, že ta hranice, na kterou se narazilo, byla fyzikální povahy, a ve stavu beztíže by neměla hrát roli. Navíc čočka vyrobená hi-tech prostředky by oproti čočkám z 19.století mohla být podobně pokročilá, jako dnešní superpřesná zrcadla. Navíc dnešní CCD chipy jsou citlivější, než byly fotografické desky v 19.století.

I kdyby to nakonec nebylo dobré k ničemu jinému, než k pozorování těles v rámci sluneční soustavy s větším zvětšením, tak je to zajímavé. (všimněte si, že třeba i snímky takového Jupitera z Hubbleova teleskopu vlastně nejsou nic moc...).

Co jsem tak koukal, dají se dnes běžně koupit až 50 cm čočky. Největší historický refraktor měl asi metrovou čočku, pak se vývoj zastavil právě kvůli omezením daným hmotností čočky a nutností jejího uchycení po obvodu.

Fakt by mi přišlo zajímavé dostat na oběžnou dráhu, mimo vliv atmosféry, do vzduchoprázdna a stavu beztíže aspoň třeba 2m čočku... a tomu by pak odpovídala i délka tubusu (desítky metrů). Sice by tím nešlo pozorovat hluboký kosmos, jako to umožní např. JWST, ale třeba tělesa ve sluneční soustavě by mělo jít pozorovat s daleko větším zvětšením... a možná by došlo i na blízké exoplanety...

Prostě mi to zaujalo jako technologická zvláštnost: pokud rozvoj nějaké technologie přímo zastavila gravitace, proč s ní nezkusit pokračovat ve stavu beztíže?


yamato - 5/2/2017 - 14:06

quote:

Prostě mi to zaujalo jako technologická zvláštnost: pokud rozvoj nějaké technologie přímo zastavila gravitace, proč s ní nezkusit pokračovat ve stavu beztíže?


problem s klasickou cockou je v tom, ze pri velkosti nad ten jeden meter uz ani nejde poriadne vyrobit. Vznika pnutie, praskliny atd. Prave preto by dalsi pokrok mohli priniest metamaterialy, ktore nevznikaju brusenim a lestenim, ale nanotechnologicky. Navyse im staci minimalna hrubka, nevyzaduju taku hrubku ako cocka, a tym padom sa ani nemusi jednat o sklo. Teoreticky by sa dala taka "cocka" poskladat podobne ako slnecna plachta a rozvinut az vo vesmire. V kozme nevyzaduju "tubus" vlastne ziadny, len do ohniska sa musi umiestnit snimaci senzor (ani JWST nema tubus, len vyklopny sekundar). Takze by mohlo ist o dva uplne oddelene objekty, letiace vo formacii, a ohniskova dlzka moze byt aj v stovkach metrov...

Vselico sa da dneska... len kesene keby boli


milantos - 5/2/2017 - 14:12

Není žádný důvod, proč by měly čočky umožnit větší zvětšení ( vynecháme-li mýty o tom, že je pohled refraktorem estetičtější) Možná, že se ti nelíbí fotky Jupitera z Hubbla, ale nic lepšího není a dalekohled v současnosti pracuje na hranici ( na fyzikální hranici) možnosti zobrazování daného průměru. Samozřejmě, že možnost umístit tenké čočky ve vesmíru, kde není limitem váha a uchycení optiky tady je, ale dosáhnout na limity zobrazování je u velkých čoček už z podstaty zobrazování a potřeby eliminovat vlastnosti jednoduché čočky složitější
soustavou a délkově větší konstrukcí větší problém, než udělat totéž se zrcadlem stejného průměru a umožňujícím totéž rozlišení na snímači. Rozlišení není otázkou refraktor vs. reflektor, ale pouze průměru optiky. Navíc, zrcadlo zobrazuje všechny vlnové délky v jednom ohnisku, což už z principu jakýkoliv refraktor nemůže.
Nenapadá mě jediný důvod, proč refraktor použít
.........
to yamato: každou tvojí větu lze jednoduše vyvrátit jako holý nesmysl, ale škoda času vyvracet někomu tyhle pohádky .
A i kdyby to všechno, co jsi napsal bylo realizovatelné, tak zrcadlo je v tom okamžiku daleko nejjednodušší - čili žádná výhoda pro čočku. [Upraveno 05.2.2017 milantos]


yamato - 5/2/2017 - 14:26

quote:
Rozlišení není otázkou refraktor vs. reflektor, ale pouze průměru optiky.


iba za predpokladu, ze tu optiku nic netieni. Problem reflektorov je v tom, ze pri vacsine typov ich tieni sekundarne zrkadlo. To sposobuje refrakcne javy zhorsujuce rozlisenie. Ale existuju aj mimoose typy, kde k tieneniu nedochadza.

http://www.telescope-optics.net/obstruction.htm


milantos - 5/2/2017 - 15:00

Určitě nedochází k refrakci, ale k difrakci.To ale nesnižuje nijak výrazně rozlišovací schopnost, ale pouze změní průběh funkce přenosu kontrastu oproti ideální křivce. Ale tu zdaleka kvůli jiným aberacím nedosahují ani čočky.


yamato - 5/2/2017 - 15:10

quote:
Určitě nedochází k refrakci, ale k difrakci.


jasne. Prepanakrala uz hlupnem, musim menej pracovat a oprasit teleskop


Derelict - 5/2/2017 - 15:58

Vicemene je to tu popsano. Barevna chyba.
Refraktor ma proti reflektoru velkou nevyhodu. Barevna chyba u vetsich cocek pripadne komplikovanejsich optickych system na bazi techto cocek, muze zpusobit neprijemne jevy a vicemene znemoznit rozumne pozorovani (halo, zpusobene odlisnymi frekvencemi).
Tedy reflektor bude lepsim nez refraktor, protoze zde k tomuto jevu nedochazi.


NovýJiřík - 5/2/2017 - 17:17

quote:
Není žádný důvod, proč by měly čočky umožnit větší zvětšení ( vynecháme-li mýty o tom, že je pohled refraktorem estetičtější) Možná, že se ti nelíbí fotky Jupitera z Hubbla, ale nic lepšího není a dalekohled v současnosti pracuje na hranici ( na fyzikální hranici) možnosti zobrazování daného průměru. Samozřejmě, že možnost umístit tenké čočky ve vesmíru, kde není limitem váha a uchycení optiky tady je, ale dosáhnout na limity zobrazování je u velkých čoček už z podstaty zobrazování a potřeby eliminovat vlastnosti jednoduché čočky složitější
soustavou a délkově větší konstrukcí větší problém, než udělat totéž se zrcadlem stejného průměru a umožňujícím totéž rozlišení na snímači. Rozlišení není otázkou refraktor vs. reflektor, ale pouze průměru optiky. Navíc, zrcadlo zobrazuje všechny vlnové délky v jednom ohnisku, což už z principu jakýkoliv refraktor nemůže.
Nenapadá mě jediný důvod, proč refraktor použít
.........
to yamato: každou tvojí větu lze jednoduše vyvrátit jako holý nesmysl, ale škoda času vyvracet někomu tyhle pohádky .
A i kdyby to všechno, co jsi napsal bylo realizovatelné, tak zrcadlo je v tom okamžiku daleko nejjednodušší - čili žádná výhoda pro čočku.

Já jen doplním, že zrcadla se dají, (a to i u pozemských dalekohledů) konstruovat jako segmentovaná, díky čemuž by v relativně blízké budoucnosti kolem 2020 měl vzniknout superdalekohled o průměru skoro 40 metrů, naproti tomu čočku jako "pucle" si neumím představit, a to tím spíš, že nejde jen o jednu čočku, kvůli eliminaci nejrůznějších vad jsou objektivy refraktorů nejčastěji triplety.


Arccos - 5/2/2017 - 18:08

Víceméně už to bylo řečeno. Velký refraktor nedává smysl, výhody jsou na straně zrcadlových dalekohledů. Refraktory nemají vyšší rozlišovací schopnost, ta je omezená difrakčním limitem, který je daný pouze průměrem objektivu. To omezení je stejné pro reflektory i refraktory.

Nicméně...

Nicméně se v posledních letech dostáváme do možného technologického převratu v optice. Pomocí metamateriálů je totiž možné sestrojit optické členy se záporným indexem lomu. Výsledkem jsou tzv. "Flat lenses" (ploché čočky) a teď pozor: Takové čočky netrpí difrakčním limitem!
Jistě tušíte, že tak jednoduché to nebude. Jednak je složité vůbec vyrobit metamateriál pro viditelný obor, jednak je to zatím vše v malém a jednak zatím umíme metamateriály fungující jenom pro jednu zvolenou vlnovou délku. Ale snad se to dalším vývojem vše překoná. Už teď se zcela vážně hovoří o nových optických mikroskopech. O teleskopech zatím ne, ale představte si ty možnosti...


fritz.lochmann - 5/2/2017 - 21:01

Keby dnes nebol hmlistý večer, mohli by sme po západe slnka pozorovať 4 planéty, Urán, Mars, Venušu a Neptún.

http://tinyurl.com/hulddpw


Alchymista - 7/2/2017 - 23:24

quote:
Víceméně už to bylo řečeno. Velký refraktor nedává smysl, výhody jsou na straně zrcadlových dalekohledů.
Cena tiež - kým v zrkadlovom ďalekohľade treba presne obrobiť jeden povrch, v refraktore najmenej dva, skôr šesť (v objektívovom triplete). Zrkadlo možno deliť na segmenty a podopierať proti deformácii vlastnou hmotnosťou "podľa potreby" - šošovku nie...

Metamateriály - Prelomenie difrakčného limitu znie až príliš dobre, takže tam bude skrytý nejaký HÁK.
Inak to, že by metamateriál fungoval len pre jednu vlnovú dĺžku, nevidím ako nejaký extrémny problém. Proste by sa zhotovilo niekoľko podobných prístrojov pre význané spektrálne čiary


Arccos - 8/2/2017 - 01:11

quote:

Metamateriály - Prelomenie difrakčného limitu znie až príliš dobre, takže tam bude skrytý nejaký HÁK.
Inak to, že by metamateriál fungoval len pre jednu vlnovú dĺžku, nevidím ako nejaký extrémny problém. Proste by sa zhotovilo niekoľko podobných prístrojov pre význané spektrálne čiary

Vidím to podobně, s hákem i frekvencí.
Bohužel, na toto téma jsem našel buď jen příliš jednoduché populární články nebo naopak vědecké práce, kterým už zas nerozumím. Takže těžko se mi ten skrytý hák posuzuje, je-li tam. Kdyby měl někdo nějaký dobrý čitelný zdroj, uvítám ho.


yamato - 8/2/2017 - 08:27

quote:

to yamato: každou tvojí větu lze jednoduše vyvrátit jako holý nesmysl, ale škoda času vyvracet někomu tyhle pohádky .



no to aby si zacal, vedci po celom svete asi mrhaju casom

https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/niac/2012_phaseII_fellows_ritter.html

https://petapixel.com/2016/06/03/incredible-flat-metalenses-may-future-optics/

http://www.zmescience.com/science/researchers-devise-flat-lenses/


milantos - 8/2/2017 - 10:39

to:yamato:
nikde jsem nezpochybňoval tuto "plochou" optiku.Nakonec princip difrakčního zobrazení je známý několik staletía byl a je i dnes využíván v mnoha oborech. Na podobném principu už řadu let pracují rentgenové "dalekohledy" na družicích. jen to zatím nebylo v té tenké podobě.

quote:

problem s klasickou cockou je v tom, ze pri velkosti nad ten jeden meter uz ani nejde poriadne vyrobit. Vznika pnutie, praskliny atd.

Potom je ale zajímavé, že ze stejného materiálu se vyrábějí zrcadla do průměru 8,4m. Takže je lze vyrobit, nemají pnutí, které by znehodnocovalo plochu, nemají praskliny. Při tom pro zrcadlo je nutné vytvořit přesnější plochu, než to je potřeba u čočky.
Problém nastává na zemi v případě upevnění čočky a borcení plochy vlivem gravitace, ve vesmíru nastává problém s dopravou -nejen pokud jde o rozměr a váhu, ale upevnění jednotlivých čoček
quote:
V kozme nevyzaduju "tubus" vlastne ziadny, len do ohniska sa musi umiestnit snimaci senzor (ani JWST nema tubus, len vyklopny sekundar).

To, že dalekohled má nebo nemá pevný tubus, přeci není specifikum kosmu. Od začátku se i na Zemi dělají plnotubusy nebo různé příhradové konstrukce, a pro velké zrcadlové dalekohledy v posledních 100 letech takřka výhradně právě příhradové konstrukce.
Zrovna tak tomu je ve vesmíru. Hubble měl plnotubus, JWST potom držák sekundárního zrcadla na rozkládací konstrukci. (mimochodem, obdobný princip je někdy použit i na pozemských a vesmírných přístrojích). V obou případech je ale potřeba odstínit dalekohled od záření od Slunce a Země - v prvním případě tubusem, v druhém systémem clonění tubuse.
quote:
Takze by mohlo ist o dva uplne oddelene objekty, letiace vo formacii, a ohniskova dlzka moze byt aj v stovkach metrov...

Vzhledem k tomu, že se snímá delšími expozicemi, je potřeba zajistit dlouhodobou přesnou orientaci zobrazovacího systému.Na to se používají gyroskopy a ty jsou spojeny s tuhou konstrukcí systému.
Teoreticky lze mít 2 kompaktní systému , souhlasně orientované. Poměrně dost to komplikuje to, že bude rozdílná velikost obou složek, rozdílná vzdálenost od barycentra a rozdílný tlak záření na obě složky. Je potřeba si uvědomit, že snímací prvky mají pixely o velikosti jednotek mikronů a tak je potřeba zabezpečit, aby se zobrazovací a snímací část vůči sobě nepohnula o více než 1 mikrometr v příčném směru. A to už je obrovský problém i u kompaktních velkých konstrukcí, na které působí vnější vlivy. V podélném směru udržování není až tak kritické, bude záležet na relativním poměru optické soustavy.


yamato - 8/2/2017 - 12:05

quote:

Potom je ale zajímavé, že ze stejného materiálu se vyrábějí zrcadla do průměru 8,4m.


ovela tensie sklo, s pevnou oporou a vacsinou vybavene aktivnou a adaptivnou optikou. Pre refraktor nepouzitelny postup.




quote:

To, že dalekohled má nebo nemá pevný tubus, přeci není specifikum kosmu.


pokial ide o kilometrove ohnisko, tak ano


quote:

Vzhledem k tomu, že se snímá delšími expozicemi, je potřeba zajistit dlouhodobou přesnou orientaci zobrazovacího systému.Na to se používají gyroskopy a ty jsou spojeny s tuhou konstrukcí systému.
Teoreticky lze mít 2 kompaktní systému , souhlasně orientované. Poměrně dost to komplikuje to, že bude rozdílná velikost obou složek, rozdílná vzdálenost od barycentra a rozdílný tlak záření na obě složky. Je potřeba si uvědomit, že snímací prvky mají pixely o velikosti jednotek mikronů a tak je potřeba zabezpečit, aby se zobrazovací a snímací část vůči sobě nepohnula o více než 1 mikrometr v příčném směru. A to už je obrovský problém i u kompaktních velkých konstrukcí, na které působí vnější vlivy. V podélném směru udržování není až tak kritické, bude záležet na relativním poměru optické soustavy.



obrovsky problem to samozrejme je, ale napriek tomu sa s tym pocita pre kozmicky interferometer, napriklad TPF

http://www.terrestrial-planet-finder.com/interferometry.html
http://scienceandtechnology.jpl.nasa.gov/precision-formation-flying

GRAIL vam hovori nieco?


Alchymista - 8/2/2017 - 12:54

milantos:
Pokiaľ viem, roentgenové ďalekohľady nie sú "difrakčná optika" (teda systém "camera obscura", dierková komora), ale systém zrkadlového ďalekohľadu - akurát odrazy sú pod malými uhlami okolo 5° a odrážajúci povrch napríklad karbid wolframu

Materiály, z ktorých sa zhotovujú veľké zrkadlá sú "optické sklo" len podľa názvu - mnohé z nich sú len priesvitné, nie priehľadné, a niektoré takmer ani to nie. Veľké zrkadlá sú už najmenej storočie (Hookerov teleskop - 2,5m) riešené na zadnej strane ako odľahčená priehradová konštrukcia, takže u moderných riešení hrúbka "skla" neprevyšuje 10-15cm - u šošovky možnosť takéhoto výrazného odľahčenia "nehrozí". 200 palcové zrkadlo pre Hale Telescope na Mt.Palomar:

nákres


Nemá to vplyv len na hmotnosť a tuhosť optického elementu, ale hlavne na jeho chladnutie - pokiaľ sklo hrubé 0,25m musí chladnúť cca osem mesiacov až rok, tak sklo hrubé okolo pol metra musí chladnúť tri až päť rokov a pre sklo hrubé meter je to už zhruba jedno - dve desaťročia. A urýchliť sa to proste nedá.

odlievanie 200 palcového zrkadla v roku 1934 (neúspešný pokus)


BTW - Yerkes observatory má najväčší refraktor na svete - 102cm. Objektívová šošovka váži ~250kg (500lb) pri ohniskovej vzdialenosti 64 feet (19,5 metra) - hrúbka mi vychádza okolo 10-11cm
Zväčšíme ju na priemer osem metrov - hrúbka bude okolo trištvrte metra až meter. Hmotnosť šošovky potom vychádza na 80-110 ton...

quote:
Při tom pro zrcadlo je nutné vytvořit přesnější plochu, než to je potřeba u čočky.
To je pravda...
Lenže moderné zrkadlá majú z rôznych ďalších dôvodov aktívne riadenia tvaru a teda požadovanú presnosť dosiahnu omnoho ľahšie ako šošovka.

Tubus alebo nie - na zemi je základným dôvodom pre uzavretý tubus predovšetkým odtienenie nežiadúceho "bočného svetla" - vo vesmíre tak isto. Pozemné ďalekohľady majú ochrannú kupolu, ktorá poskytuje tienenie a potrebný tepelný a aerodynamický režim.
quote:
Hubble tubus má
Mohol by mať na to aspoň tri dobré dôvody:
- dedičstvo predkov - HST je doslova špionážna družica pozerajúce nesprávnym smerom
- lieta na LEO, kde je príliš veľa rôzneho bordelu a aj zvyšky atmosféry. Hoci sa to nezdá, prostredie vo výške 800km by celkom citeľne poškodilo a degradovalo odraznú vrstvu hlavného zrkadla, takže zrkadlo treba chrániť
- svetelný a tepelný režim na LEO je dosť zložitý a pri prehradovej konštrukcii by slnečné žiarenie, priame i odrazené od Zeme výrazne ovlyvňovalo kvalitu pzorovaní.

Ale realita je vlastne iná. Hubble v skutočnosti tubus NEMÁ. Samotná nosná konštrukcia ďalekohľadu je priehradová a vonkajší tubus je "len" ochranný kryt bez silovej väzby na optický systém ďalekohľadu. Druhý systém tieniacich prvkov je potom uchytený vo vnútri mrežovej silovej konštrukcie, takže to celé vytvára trojvrstvú štruktúru


JWST tubus nemá - ale ide na celú problematiku nežiadúceho osvietenia komplexne a má mnohovrstvý štít, ktorý nielen odtieni nežiadúce bočné svetlo, ale aj tepelné žiarenie, ktorá by mohlo ovplyvňovať mechanickú konštrukciu ďalekohľadu.



milantos - 8/2/2017 - 13:08

Mám rád tyhle pseudoargumenty.
Zrovna jako jde vyrobit tenké velké zrcadlo, jde vyrobit ta čočka. Ty tvoje argumenty v prvotním příspěvku proč to nejde, tady ničím nepotvrzuješ. Že zrcadlo v pozemském prostředí musí být podepřeno, je samozřejmost, zrovna tak jako to, že ta optika při výrobě musí být podepřena . Každá a vždy
Samozřejmě že vím, jak vypadá interferometr.Není potřeba klást řečnické otázky, které evokují už samy o sobě opak.
Jenže ten argument s interferometrem má několik vad - a to nemluvím o tom, že tam je zatím tolik problémů, že jeho výroba a použití zatím je v nedohlednu.
Ale to, že je potřeba nasměrovat X kompaktních dalekohledů na stejný cíl, není přeci žádný problém. Dokáží-li to udělat s jedním s požadovanou přesností, je jedno, kolik jich bude . Při interferometrii bude potřeba zajistit jen vzájemný co nejmenší posuv během kratších expozic.A pokud ho dovedeme proměřit, lze s tím při dalším zpracování signálů počítat. Samozřejmě, ideálem je co nejmenší, resp. nulový vzájemný posuv.
Jenže při dalekohledu, kde je oddělená optika od senzorů , lze zajistit, aby osa jednoho i druhého směřovala na daný objekt (podobně jako u toho interferometru). Co je ale obrovský problém je to, aby ty osy při pozorování byly totožné s přesností na 1 mikrometr. A to, i s ohledem na velkou expoziční dobu, je zásadní rozdíl oproti interferometru a představuje minimálně o jeden , spíše ale o dva řády větší potřebnou přesnost.


HonzaB - 8/2/2017 - 13:31

quote:
... odlievanie 200 palcového zrkadla v roku 1934 (neúspešný pokus)




BTW: fakt pěkné video ... ;-)


Alchymista - 8/2/2017 - 13:52

Zaujímavé je, prečo je to neúspešný pokus
Na reze zrkadlom je vidieť, že upevňovacie prvky majú akési "hlavičky" - a tieto hlavičky sa na niektorých miestach formy uvoľnili - a vyplávali na hladinu roztaveného skla


yamato - 8/2/2017 - 13:59

quote:

Jenže při dalekohledu, kde je oddělená optika od senzorů , lze zajistit, aby osa jednoho i druhého směřovala na daný objekt (podobně jako u toho interferometru). Co je ale obrovský problém je to, aby ty osy při pozorování byly totožné s přesností na 1 mikrometr. A to, i s ohledem na velkou expoziční dobu, je zásadní rozdíl oproti interferometru a představuje minimálně o jeden , spíše ale o dva řády větší potřebnou přesnost.


robite si srandu, vsakze??
naroky na presnost pri optickej interferometrii sa pocitaju v zlomkoch vlnovej dlzky svetla. 1 mikrometer je s prstom v nose.

ohladom pseudoargumentov, tie najzasadnejsie informacie tu odzneli. Asi si nie kazdy uvedomuje ich realny dopad, ale ten je skratka taky, ze najvacsia v praxi pouzivana cocka ma 1 meter a dalej sa neslo, hoci opticky ponukaju refraktory viacere vyhody.


milantos - 8/2/2017 - 14:20

quote:
hoci opticky ponukaju refraktory viacere vyhody.

Ano, tenhle pseudoargument tu zazněl vícekrát. Jen nikdo nedovede napsat alespoň jednu výhodu


yamato - 8/2/2017 - 14:43

quote:

Ano, tenhle pseudoargument tu zazněl vícekrát. Jen nikdo nedovede napsat alespoň jednu výhodu


k tejto pseudonámietke tu odpoveď už zaznela. Refraktory majú lepšie rozlíšenie a kontrast v pomere k použitej apertúre. Medzi amatérskymi astronómami je to prostý fakt.

https://www.astronomics.com/why-buy-a-refractor-telescope_t.aspx


milantos - 8/2/2017 - 15:23

Až na ty argumenty z minulého století. Třeba odrazivost zrcadel - dnes běžně 97-98,5% - Takže celková ztráta max 5%.( u katadipoptrů se dnes uvádí propustnost cca 92% ). Žádná ztráta kontrastu díky nulové barevné vadě. Daleko lepší kvalita povrchu i při velkosériové Čínské výrobě než před nějakými 15-25 lety. Pro centrální stínění u reflektorů je pro vizuální pozorování lepší kontrast jemných detailů ( na křivkách přenosu kontrastu výrazný hrbol do polohy, kam se žádný refraktor nedostane.
Nakonec, co se používá dnes na pozorování a fotografování planet - o tom svědčí nejlépe výsledky - fotografie a kresby na ALPO. Většinou SCT nebo Newtony typicky 25 - 40 cm v průměru. Že by celosvětově pozorovatelé preferovali horší dalekohledy? Obdobné je to i u nás - výsledky hovoří jasně, co je lepší, pouze milovníci refraktorů nedají na své miláčky dopustit. Pokud dojdou argumenty v podobě výsledků, následuje tvrzení o lepším estetickém zážitku z pozorování refraktory.
Uź jsi někdy v terénu porovnával mezi sebou dalekohledy? Za optimálního i horšího počasí - seeingu. I tam teorie selhává - vstupuje do toho zase navíc oko - dnes většinou při binokulárním pozorování obě oči. A u fotografie zase zpracování obrazu.


yamato - 8/2/2017 - 16:16

quote:

Nakonec, co se používá dnes na pozorování a fotografování planet - o tom svědčí nejlépe výsledky - fotografie a kresby na ALPO. Většinou SCT nebo Newtony typicky 25 - 40 cm v průměru.


to bude asi tym, ze taky Newton vychadza stale lacnejsie nez kvalitny refraktor. Vysokokvalitne fotky a kresby vsak velmi casto byvaju od majitelov refraktorov.

quote:

Uź jsi někdy v terénu porovnával mezi sebou dalekohledy?



ano.

Aj som stal v tejto kupole pocas vystavby GTC a rozpraval som sa s inziniermi o veciach, ktore mi tu teraz vyvraciate



milantos - 8/2/2017 - 16:21

quote:

Vysokokvalitne fotky a kresby vsak velmi casto byvaju od majitelov refraktorov.


Tak nějaké ukaž. Třeba v databázi ALPO - což je celosvětová databáze pozorování planet ( i když to název neříká )- se tím argumentovat za poslední léta určitě nedá.
A proč třeba na Pic du Midi si NASA postavila 104cm reflektor na fotgrafování detailů Měsíce ( a planet) ? Že by o tom nic nevěděla ? [Upraveno 08.2.2017 milantos]


yamato - 8/2/2017 - 21:35

panenkomaria podsrpenska...

a preco ja mam tiez reflektor, ked sam tvrdim ze refraktor rovnakej apertury je lepsi? no preco? no pretoze reflektor je ovela lacnejsi, no preto. A ak sa bavime o 6 palcoch a viac, reflektor je prakticky jedina moznost.

ukazoval som ked som bol maly, ale kedze ste lenivy si to pohladat, narychlo som vygooglil trebars tohto

http://billsnyderastrophotography.com/?page_id=937

na webe je milion astrofotografov, spravte si prieskum ked chcete a hlavne neargumentujte o optike tym, co kto pouziva. To je totiz hlavne o hodnote za peniaze, nie o difrakcii.


Alchymista - 8/2/2017 - 22:46

vcelku by som aj veril, že 5" refraktor je lepší, ako 5" reflektor.
A pokiaľ to platí pre 5", bude to zrejme platiť i pre 50".
Lenže - za cenu 5" refraktoru máš minimálne 10-12" možno i 14" reflektor.
A potom otázka stojí inak - aké veľkosti sú "porovnateľné" čo do kvality zobrazenia?


milantos - 8/2/2017 - 22:46

to yamato :
Proč mi sem cpeš galerii fotek, pořízenou reflektory, když chceš dokázat, že je refraktor lepší ?
to alchymista : tak on tu zatím nezazněl jediný argument, proč je ten refraktor lepší
A proč profesionálové použily k nejlepším snímkům Měsíce a planet tedy reflektor podobného průměru jako existující refraktory?
Tohle je z 40" reflektoru - amatérský snímek:
http://www.cloudynights.com/uploads/monthly_05_2016/post-25173-0-64721700-1464032728_thumb.jpg
Takže bych čekal z největších refraktorů podobný snímek, který by ukázal ty lepší kvality. A pokud nejsou, tak další diskuse postrádá smysl. [Upraveno 08.2.2017 milantos]


Alchymista - 8/2/2017 - 22:51

nie všetky - niektoré komponenty sú urobené TMB 130mm
to ma dosť zaujalo - cca 5" refraktor je kombinovaný so 17" reflektorom


martinjediny - 8/2/2017 - 23:17

quote:
vcelku by som aj veril, že 5" refraktor je lepší, ako 5" reflektor. ...
A potom otázka stojí inak - aké veľkosti sú "porovnateľné" čo do kvality zobrazenia?


ked ja som si kupoval reflektor, tak fora tvrdili, ze radsej 3/4 refraktor ako cely reflektor... zdovodnenie si uz nepamatam

podruzny dovod bol uzavrety verzus otvoreny tubus a udrzba

volil som cenu...
mam 80mm refraktor a 130mm leflektor

to, coho je viac, nemusi byt vzdy celkom o kvalite
z cenoveho a hmotnostneho pohladu musia kralovat reflektory

pretoze male sosovky su drahe a pri velkych dalekohladoch su konstrukcne tazke a tazko riesitelne, kraluju reflektory

potom aj viac fotiek mas z reflektorov. a teda aj vitazne snimky maju statisticky vacsiu sancu ze budu z reflektorov.

ale po optickej stranke to prilis posudit neviem.




yamato - 9/2/2017 - 06:11

quote:
to yamato :
Proč mi sem cpeš galerii fotek, pořízenou reflektory, když chceš dokázat, že je refraktor lepší ?



a ty sa preco vypytujes, ked si to potom ani nepozries? alebo nerozoznas reflektor od refraktoru? alebo panko vymenil reflektor za refraktor, pretoze chcel horsie vybavenie??



vzdavam tuto diskusiu, dostal si linky na konkretne stranky kde sa to vysvetluje, dostal si osobne skusenosti diskutujucich, a stale sa tvaris ze ti nikto nic nedokazal, pretoze vo svete sa pouzivaju reflektory (z dovodov ktore odmietas pochopit) a hlavne preto ze ty si sa tak rozhodol.
Ja som fotil hviezdy a planety nejaky ten rok, nepotrebujem sa hadat s niekym kto zrejme teleskop nazivo ani nevidel.


dodge - 9/2/2017 - 07:06

quote:
Ja som fotil hviezdy a planety nejaky ten rok, nepotrebujem sa hadat s niekym kto zrejme teleskop nazivo ani nevidel.


Ty bl.e, kdybys věděl, s kým se hádáš.


yamato - 9/2/2017 - 07:41

s niekym kto sa pyta preco sa pouzivaju nasobne lacnejsie reflektory?


dodge - 9/2/2017 - 07:48

quote:
s niekym kto sa pyta preco sa pouzivaju nasobne lacnejsie reflektory?


Jako obvykle plácáš nesmysly


yamato - 9/2/2017 - 08:15

citujem: "tak on tu zatím nezazněl jediný argument, proč je ten refraktor lepší
A proč profesionálové použily k nejlepším snímkům Měsíce a planet tedy reflektor podobného průměru jako existující refraktory?"

spytal sa to, alebo nespytal? kto tu placa nesmysly, mily dodge? a preco sa uz nebavime o optickych vlastnostiach refraktoru vs. reflektoru pri rovnakom priemere, namiesto toho tu lietaju urazky a nezmyselne otazky?

a preco som jediny co sa snazi argumentovat konkretnymi linkami, zatial co oponent len skonstatuje ze jemu nikto nic nedokazal? to je strategia konspiracnych trollov, tuto by som to necakal


martinjediny - 9/2/2017 - 15:45

yamato, trochu krot svoje vasne, milantos hovori nieco opacne, ako mam ja vzite, ale prave v tejto oblasti by som mu celkom veril.

aj ked pri kupe dalekohladu som postupoval ako ty a ak by som mal viac penazi, volil by som sosovkovy dalkohlad, lebo sa mi viac paci uzavrety tubus. tiez sa mi paci dalekohlad plneny plynom. ale to vidim skor ako podruzne dovody
dalsimi podruznymi dovodmi moze byt zivotnost a udrzba zrkadla...

A dovody pre reflektor tu milantos menovite spominal.
- farebna vada
- skreslenie obrazu


yamato - 9/2/2017 - 17:37

Okej. Mna len vytaca diskusia v style "ja tvrdim, vy dokazujte". To je argumentacny faul, svoje tvrdenia by mali dokazovat obe strany.

Takze, pan milantos, ak refraktory nemaju tie vyhody ktore sa im vo vseobecnosti prisudzuju, viete nam povedat aj preco tomu tak je, a preco literatura aj astronomicka obec tvrdi opak? Centralne tienenie u reflektorov nesposobuje difrakcne javy? Alebo tie javy nezhorsuju kontrast?

Ja by som sa len potesil, doma mam jeden (pernamentne) rozrobeny newton s dost velkym sekundarom...


milantos - 9/2/2017 - 18:25

to: yamato :
Ty druhému podsuneš něco, co neřekl a v dalším z něho uděláš totálního blba

Moje tvrzení znělo :
Určitě nedochází k refrakci, ale k difrakci.To ale nesnižuje nijak výrazně rozlišovací schopnost, ale pouze změní průběh funkce přenosu kontrastu oproti ideální křivce. Ale tu zdaleka kvůli jiným aberacím nedosahují ani čočky.

A ty mi podsuneš tohle tvrzení :

quote:
Centralne tienenie u reflektorov nesposobuje difrakcne javy? Alebo tie javy nezhorsuju kontrast?



V tomhle duchu ale odmítám dál s tebou diskutovat
-----------

A pro ty další, které by zajímalo, jak je to doopravdy s vlivem centrálního stínění je tady malý graf a důležitý text pod ním.
Autorem je W.P.Zmek, světoznámý optik a pozorovatel

http://www.astro.cz/galerie/d/69160-1/kontrast.jpg
[Upraveno 09.2.2017 milantos]


yamato - 9/2/2017 - 19:42

tak potom uz nerozumiem co chces vlastne povedat. Reflektor ma na znacnej casti krivky horsi kontrast (podla tvojho linku), ale vlastne nekresli horsie, pretoze v zavere krivky sa to dozenie... (what??)

cize mam pravdu, ale nemam pravdu. Mam pocit ze proste len potrebujes oponovat.


Pirochta - 9/2/2017 - 20:28

Jakékoliv měření u kterého nejsou známy technické parametry čoček a zrcadel je z principu sporné.

Podívejte se třeba co umí naše Meopta (jaký je možný rozdíl v kvalitě):
http://www.meopta.com/cz/sfericka-optika/

Další věcí je konkrétní provedení konstrukce viz např. Drbohlav, jak si poradí s komou jeho korekční člen (a to nemluvím o jeho vlastních unikátních konstrukcích):
http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/newt-phkor.html

Prostě se musí vzít dva konkrétní dalekohledy a ty porovnat.

Stejně dnes, kdy je možné např. povrchy řešit na úrovni nm jsou původní poučky o konstrukcích trochu sporné a výsledek každé takovéto diskuze skončí patem, protože rozhoduje skutečné provedení konstrukce a konkrétní řešení jejich obecně známých nedostatků.


yamato - 10/2/2017 - 08:13

isteze je to vec konkretnej optiky, to nerozporujem.

cela tato (zbytocna) diskusia vznikla z prvotnej otazky, ci je mozne vo vesmire urobit obrovsky refraktor a ci by to malo nejaku vyhodu. Refraktor ma vyhodu v tom, ze vo vseobecnosti je kontrastnejsi nez reflektor s centralnym tienenim (resp. aby som bol milantosovsky presny - ma iny priebeh funkcie prenosu kontrastu).

V realite by to ale samozrejme zaviselo hlavne od vlastnosti konkretnej optiky. Nevylucujem ze by nakoniec mohlo byt ovela jednoduchsie postavit vesmirny reflektor rovnakych kvalit.


Derelict - 10/2/2017 - 08:43

Tak mne napadlo - ve stavu beztize by teoreticky bylo mozne vytvorit cocku levneji. Podobnym zpusobem je mozne vytvorit cocku na zemi - vezme se igelit a nalije do nej voda. Ve stavu beztize by snad mohlo byt mozne vzit "igelitovy pytel" a napumpovat do nej nejakou tekutinu. Otazkou je, jak zajistit dokonale vypukly tvar, zda by stacilo vyuzit tvarovani povrchovou vrstvou a tlakem v tekutine (vlastne neco jako simulace povrchoveho napeti). Navic, led neni uplne idealni opticky material.
Podobnym zpusobem uz je mozne delat i zrdcadla, tusim se zkousely tubusy s podtlakem. Nevim tedy o praktickem nasazeni, navic ve vesmiru je podtlak ponekud problem (pokus o vtip). Zde by patrne bylo nutne naopak pretlakem formovat plochu a na ni pote nanaset fixacni a reflexni vrstvy. Pripadne pouzit pruhlednou plochu bez optickych nerovnosti na druhou stranu tubusu s mirnym tlakem. Technologicky v tom problem nevidim, ale zajimaly by mne reakce nasich dvou rozhadanych kolegu.


yamato - 10/2/2017 - 08:59

ja uz sa nehadam, mam pocit ze sme si s milantosom proste nerozumeli. Vytocili ma prispevky v style "trepes nezmysly" a "dokazte mi"

co sa tyka tvojej otazky, uz dnes existuju teleskopy s tekutym zrkadlom. Vyuziva sa rotacia zrkadla, v dosledku kombinacie gravitacie a odstredivej sily sa tekutina ustali v parabolickom tvare.



nejake vyuzitie tlaku, odstredivosti apod. v stave beztiaze by sa hadam naslo, len ma teraz nic nenapada


a vida
http://www.arcadiastreet.com/cgvistas/spacexp/se_luna_5400.htm


[Edited on 10.2.2017 yamato]


Pirochta - 10/2/2017 - 11:35

quote:
Tak mne napadlo - ve stavu beztize by teoreticky bylo mozne vytvorit cocku levneji.

Určitě ano. Já bych ji ve stavu beztíže ale zhotovoval z monokrystalů přímo vyrobených třeba na vesmírné stanici (nebo i mimo ni).
Pokusy (oficiální) s výrobou různých monokrystalů ve vesmíru už byly před spoustou let, např.:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-61a/
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm13/
Význam vesmírného výzkumu je pak v přenesení výroby na Zemi a pak se různé "exotické" monokrystaly používají např. na lopatky motorů nebo turbočerpadel.

Jejich vybroušení pomocí laseru (nechci spekulovat že by šlo tu čočku přímo vytvořit při jeho růstu) by také nemělo být moc složité a tak by se dalo docílit klidně až průměru několika metrů.

Monokrystaly v podstatě odstraňují barevné vady které známe u běžných čoček. Proto třeba některá spotřební optika stojí řádově více (kdyby měl např. dalekohled všechny prvky z monokrystalů, tak stojí o několik řádů více).



Je tu také třetí cesta - zhotovení dalekohledu pouze z velkého či skládaného snímače a využití některé z nových technik zpracování.


Arccos - 10/2/2017 - 13:09

quote:

Je tu také třetí cesta - zhotovení dalekohledu pouze z velkého či skládaného snímače a využití některé z nových technik zpracování.



A toto by mě zajímalo. Myslíte tím dalekohled bez objektivu? Kdysi jsem četl článek na podobné téma, který popisoval možnou konstrukci takového "dalekohledu" se syntetickým zpracováním obrazu, snad nějak pomocí Fourierovy transformace (případně FFT). Bohužel, článek byl povrchní, stejně jako moje znalost FT ve vztahu ke zpracování obrazu v dalekohledu.
Ví někdo něco víc?
Poznámka: Aby nedošlo k omylu - takový dalekohled je prozatím jenom v teoretické rovině, nemáme žádné technologie, které by dokázaly zpracovávat optický signál s frekvencí řádově THz.


yamato - 10/2/2017 - 13:53

toto je sice s objektivom, ale k digitalnemu vytvoreniu obrazu tam dochadza. A daju sa s tym robit zaujimave veci

http://www.fotovideoshop.sk/fotoporadna/category/recenzie/article/lytro_revolucny_fotoaparat.xhtml

mimochodom o digitalnom spracovani optickeho signalu som tu uz kedysi fantaziroval, v suvislosti s vesmirnym interferometrom (s rozmermi polky slnecnej sustavy, idealne...), v tom zmysle ze interferencia by neprebehla priamo medzi svetelnymi lucmi, ale "umelo" spracovanim v pocitaci. Tym by odpadli sibenicne naroky na vzajomu presnost polohy teleskopov.


Arccos - 10/2/2017 - 14:06

quote:
v suvislosti s vesmirnym interferometrom (s rozmermi polky slnecnej sustavy, idealne...), v tom zmysle ze interferencia by neprebehla priamo medzi svetelnymi lucmi, ale "umelo" spracovanim v pocitaci. Tym by odpadli sibenicne naroky na vzajomu presnost polohy teleskopov.


No jo, ale to právě naráží na ten technologický strop s pracovní frekvencí. Na tohle by byl potřeba počítač s výkonem v desítkách nebo stovkách petaflops (pozor, neplést s výkonem paralelních superpočítačů) a všechny elektronické prvky by musely pracovat v desítkých THz až jednotkách PHz. To zkrátka neumíme. Mimochodem, bez stínění by takový přístroj svítil.
Umíme to v rádiovém oboru, kde se pracuje na GHz frekvencích. Příkladem je třeba korelátor radiobservatoře ALMA, což je jeden z nejvýkonnějších počítačů světa - ovšem mimo žebříčky, protože je jednoúčelový.


yamato - 10/2/2017 - 14:21

quote:

Na tohle by byl potřeba počítač s výkonem v desítkách nebo stovkách petaflops


k uplne rovnakemu zaveru sme dospeli aj vtedy

no ale uznajte, interferometer so zakladnou velkosti obeznej drahy jupitera...


ales - 10/2/2017 - 14:37

Pardon za laickou otázku, ale proč by se nedala počítačová interferometrie dělat "ze záznamu"? Pokud by stačilo mít u záznamu velmi přesné časové značky, tak by se to snad dalo zpracovávat s libovolně velkým zpožděním a libovolně dlouhou dobu (tedy bez nutnosti "supervýkonu" počítače). Nebo to ze záznamu ani teoreticky nejde?


Arccos - 10/2/2017 - 14:53

quote:
Pardon za laickou otázku, ale proč by se nedala počítačová interferometrie dělat "ze záznamu"? Pokud by stačilo mít u záznamu velmi přesné časové značky, tak by se to snad dalo zpracovávat s libovolně velkým zpožděním a libovolně dlouhou dobu (tedy bez nutnosti "supervýkonu" počítače). Nebo to ze záznamu ani teoreticky nejde?

I ten záznam by muselo udělat zařízení schopné zpracovat a uložit PHz signál. V některém kroku celého zpracování se tomuto problému zkrátka nevyhneme.


Alchymista - 10/2/2017 - 16:45

Takže asi jedinou schodnou cestou by bolo vytvorenie akého "snímku", trpiaceho všetkými neduhmi veľmi krátkych expozícií


Pirochta - 10/2/2017 - 23:28

quote:
Takže asi jedinou schodnou cestou by bolo vytvorenie akého "snímku", trpiaceho všetkými neduhmi veľmi krátkych expozícií


Ale ne... Vždyť ta technologie je už známá šest let a principy ještě déle:



http://technet.idnes.cz/fotoaparat-lytro-illum-0vr-/tec_foto.aspx?c=A140424_140120_tec_foto_pka

A tady máte druhou konstrukci, ta je stará jen dva roky a doopravdy nepotřebuje objektiv:
https://petapixel.com/2015/11/24/the-flatcam-lens-less-camera-is-thinner-than-a-coin/
http://www.ece.ucr.edu/~sasif/papers/2015_AASVR_flatcam_iccv.pdf


NovýJiřík - 17/2/2017 - 22:12

Zdrcující prázdnota:
http://www.exoplanety.cz/2017/02/17/mate-cas-vydejte-se-na-cestu-ze-slunce-s-jednim-fotonem/


PinkasJ - 22/2/2017 - 07:16

Dnes asi v 19 hod. SEC má být tisková konference NASA s nějakými důležitými poznatky mimo sluneční soustavu. Bude to vysílat i NASA TV


NovýJiřík - 22/2/2017 - 19:54

https://www.novinky.cz/veda-skoly/430026-astronomove-objevili-planety-podobne-zemi.html


alamo - 22/2/2017 - 20:06

to je naozaj pozoruhodná zbierka svetov, relatívne blízko nás
alebo iba nemáme dostatok informácií, na to aby sme vedeli posúdiť, na koľko je to bežné?
vesmír je k nám, pozoruhodne štedrý (v prípade že budeme rozumný)
hm..
je to normálne?
alebo je to iba štatistická úchylka?


admin - 23/2/2017 - 13:07

Názorné srovnání Slunce, Trappist-1 a Jupitera s jejími planetami/měsíci dle doby oběhu.


alamo - 23/2/2017 - 16:09

nebude to mať všetko viazanú rotáciu?


yamato - 23/2/2017 - 16:18

chapem dobre ze nielenze ma TRAPPIST-1 tri obyvatelne planety, ale este aj dV na presun medzi nimi je relativne male a doba preletu kratka?

to kto tendroval nasu slnecnu sustavu? uz sme mohli byt interplanetarny druh dokelu


NovýJiřík - 23/2/2017 - 18:52

chapem dobre ze nielenze ma TRAPPIST-1 tri obyvatelne planety, ale este aj dV na presun medzi nimi je relativne male a doba preletu kratka?



Úplná paráda. Dejme tomu, že startujeme z Éčka. Zaparkujeme na kruhové dráze (snadněji než u Země, tady je o dost menší 1. kosmická) a ve vhodném okamžiku, což je každých pár desítek dnů, zvýšíme rychlost o 40%. Tím přejdeme na hóóódně protáhlou eliptickou oběžnou dráhu, která jakožto Hohmanova elipsa bude skoro na chlup zároveň protáhlá eliptická dráha i kolem eFka. Tam už jenom truchu přibrzdíme. No neberte to!


Alchymista - 23/2/2017 - 21:28

alamo - viazaná rotácia je takomto systéme veľmi pravdepodobná.
A myslím si, že je to skôr pravidlo, zvlášť u relatívne mladých hviezd - ten trpaslík má vraj menej než miliardu rokov - pretože v kozmickom priestore je už relatívne hodne "kovov" z predošlých generácií hviezd.

yamato - buď rád, že ten dotyčný vytendroval hviezdu triedy G. Pri červenom trpaslíkovi triedy M by si väčšinu dňa nevystrčil panožky z tunelu (nie ponožky)


NovýJiřík - 23/2/2017 - 21:52

alamo - viazaná rotácia je takomto systéme veľmi pravdepodobná.
A myslím si, že je to skôr pravidlo, zvlášť u relatívne mladých hviezd - ten trpaslík má vraj menej než miliardu rokov - pretože v kozmickom priestore je už relatívne hodne "kovov" z predošlých generácií hviezd.



Alchymisto, a jak souvisí vázaná rotace s obsahem kovů ve hvězdě? Jestli planeta (resp. měsíc) získá vázanou rotaci, je záležitostí slapových sil, a je přitom jedno, jestli je hvězda jenom z vodíku a hélia anebo, pro mne za mne, z kyslíku, křemíku a železa. Právě naopak, hodně stará hvězda s minimem kovů bude mít blízké planety spíš s vázanou rotací, prostě proto, že bude mít daleko víc času rotaci těch planet svými slapy zbrzdit.


martinjediny - 23/2/2017 - 22:08

quote:
...yamato - buď rád, že ten dotyčný vytendroval hviezdu triedy G. Pri červenom trpaslíkovi triedy M by si väčšinu dňa nevystrčil panožky z tunelu (nie ponožky)

mozno by si si casom zvykol...
https://www.pcrevue.sk/a/Najodolnejsie-zviera-na-svete-ma-DNA-chranenu-radiacnym-stitom--Bielkovina-Dsup-by-mohla-ochranit-aj-ludi


lamid - 24/2/2017 - 10:25

Pekný snímok AR 12629
[Editoval 24.2.2017 lamid]


alamo - 24/2/2017 - 13:40

prehľadný článok o TRAPPIST-1
http://danielmarin.naukas.com/2017/02/22/trappist-1-un-sistema-estelar-en-miniatura-con-varios-planetas-potencialmente-habitables/



Alchymista - 24/2/2017 - 14:03

NovýJiřík - nesúvisí to nijak - text sa vzťahuje k predošlej alamovej otazke, či je taký bohatý planetárny systém skôr výnimka alebo naopak pravidlo.

Myslím, že mladé a veľmi mladé hviezdy "populácie I" ("plochá populácia"), sú bohaté na prvky ťažšie ako helium ("kovy") a budú mať v prípade neprítomnosti "miestneho jupiteru" s vysokou pravdepodobnosťou veľký počet kamenných planét - ich zárodočný prachoplynový oblak totiž obsahuje dostatok materiálu vhodného na tvorbu kamenných planét. Neprítomnosť miestneho "jupiteru" je zasa zárukou (alebo skôr podmienkou?), že planéty na relatívne tesných dráhach okolo hviezdy (cca vo vzdialenosti galileovských mesiacov Jupiteru) nebudú gravitačne rušené a likvidované jeho gravitačným biliardom.
Jupiter (~0,00095Mslnka) je len zhruba 85 krát ľahší, ak táto hviezda s hmotnosťou ~0,08Mslnka, takže plynová planéta veľkosti Jupiteru sa v systéme pravdepodobne nevyskytuje (barycentrum by bolo určite nápadne posunuté) a miestne plynové planéty, ak nejaké existujú, sú jednak pomerne ďaleko od hviezdy (aspoň 1-1,5 AU) a jednak pomerne malé - asi tak do veľkosti uránu až neptunu - ich obežné doby by pri vzdialenosti 1-1,5AU dosahovali ~1200-3000dní, tj okolo 3,25-8 rokov a teda nemuseli byť doteraz odhalené "pre krátkosť času pozorovania".

Martin - ale iste, život si zvykne skoro na všetko... Ale myslí, že život to má pri takejto hviezde - trpaslíkovi triedy M - hodne ťažké. Jednak je taká hviezdička dosť neurotická a často divočí, planéty sú hodne natesnané pri hviezde (ak majú byť v zelenom páse) takže ich atmosféry dostávajú ranu za ranou a keďže sú blízko hviezdy, rýchlo skončia vo viazanej rotácii. To ale znamená rýchly zánik magnetického poľa, ktoré by mohlo atmosféru a hlavne vodík v atmosfére ochrániť pred "vyfúkaním" hviezdnym vetrom. Takže planéty rýchlo prídu o vodu a časom aj o atmosféru ako takú - a tým aj o prípadný život na povrchu.


NovýJiřík - 24/2/2017 - 15:15

keďže sú blízko hviezdy, rýchlo skončia vo viazanej rotácii. To ale znamená rýchly zánik magnetického poľa, ktoré by mohlo atmosféru a hlavne vodík v atmosfére ochrániť pred "vyfúkaním" hviezdnym vetrom. Takže planéty rýchlo prídu o vodu a časom aj o atmosféru ako takú - a tým aj o prípadný život na povrchu.



To není pravda. Když budeme uvažovat Trappist-1e jako planetu z celého souboru nejvíce podobnou Zemi a jejím podmínkám, tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo, není to žádná Venuše s dobou rotace v řádu stovek dnů. Navíc silné slapové síly jak blízkého slunce, tak i okolo probíhajících planet nepochybně dost výrazně masírují jádro "éčka", takže jeho masa zůstává v aktivním pohybu.


Alchymista - 24/2/2017 - 15:55

quote:
tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo
To sa mi nejak nezdá - magnetické pole (a elektrické prúdy) by malo vznikať pri pohybe jadra voči plášťu. Takže keď dôjde k viazanej rotácii, dôjde rovnako rýchlo aj k zastaveniu rotácie jadra voči plášťu a tým aj k zastaveniu geomagnetického dynama.


NovýJiřík - 24/2/2017 - 19:12

tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo


To sa mi nejak nezdá - magnetické pole (a elektrické prúdy) by malo vznikať pri pohybe jadra voči plášťu. Takže keď dôjde k viazanej rotácii, dôjde rovnako rýchlo aj k zastaveniu rotácie jadra voči plášťu a tým aj k zastaveniu geomagnetického dynama.

Magnetické pole vzniká jako důsledek Lenzova zákona. Tj. stávající magnetické pole Země indukuje v elektricky vodivém (železoniklovém) tekutém jádru Země elektrické proudy, jež svým magnetickým polem působí proti změně indukčního (magnetického) toku, která je způsobila. Tj. jedná se o projev zákona setrvačnosti, směřující k udržení stavu systému. To znamená, že dokud je jádro kapalné, probíhají v něm toky elektricky vodivé hmoty, jež protínají aktuální magnetické pole Země, čímž dochází k magnetické indukci. Jde tedy o dvě věci:
a) Aby jádro planety bylo kovové a kapalné.
b) Aby rotovala dostatečně rychle, protože pak budou toky hmoty v jádru dostatečně rychle protínat indukční čáry planety, aby se mohl uplatnit zákon o elektromagnetické indukci.
Jakmile jádro planety ztuhne (jako u Marsu, kde je jádro buď zcela ztuhlé, anebo na hranici utuhnutí, v důsledku čehož jsou hmotné toky v něm minimální), anebo se rotace extrémně zpomalí (jako u Venuše), je s generováním magnetického pole konec.
Proto taky, jen tak mimochodem, má Merkur magnetické pole daleko silnější, než Mars nebo Venuše. Je blízko Slunce, jehož slapy ho masírují a udržují jádro v kapalném stavu, a rotuje jednou za 58 dnů. To je sice hodně, ale přesto daleko a daleko míň, než u Venuše, a na vznik jakéhos takéhos magnetického pole to stačí. [Upraveno 24.2.2017 NovýJiřík]


Alchymista - 24/2/2017 - 22:08

Neviem, či má pre udržanie vody nejaký väčší význam magnetické pole Merkuru, s intenzitou do 150-200 nanoTesla, keď zemské magnetické pole má intenzitu 25-65000 nanotesla.

Práve Venuša by mohla byť modelom, čo sa stane pri viazanej rotácii - vzájomná rýchlosť rotácie plášťa a jadra klesne natoľko, že intenzita magnetického poľa poklesne prakticky k nule. Pritom ale úplné vymiznutie magnetického pola nie je nutné - pre stratu vodíku a vody stačí pokles intenzity magnetického pola pod nejakú medzu, kedy už magnetické pole intenzívnej strate vodíku nedokáže zabrániť. Ani zemské magnetické pole strate vodíku nedokáže zabrániť úplne - ale obmedzuje ju dostatočne efektívne, aby si Zem udržala dostatočnú časť vody po dobu svojej doterajšej existencie - a ešte nejaký čas do budúcnosti.

[Upraveno 24.2.2017 Alchymista]


dodge - 25/2/2017 - 06:44

Zatmění Slunce 26.2.2017


alamo - 26/2/2017 - 16:04

http://danielmarin.naukas.com/2017/02/26/la-habitabilidad-trappist-1-sobrevivir-infierno-ultravioleta/
treba nejaký preklad pre pojem "infierno ultravioleta"?


milantos - 26/2/2017 - 16:24

ultrafialové peklo


NovýJiřík - 26/2/2017 - 22:51

Madonna mia!!!
http://zoom.iprima.cz/novinky/zajimavosti/nasa-planuje-misi-k-asteroidu-ktery-mohl-znicit-svetovou-ekonomiku


admin - 27/2/2017 - 19:08

Jak dlouho bychom letěli k Trappist-1

http://www.space.com/35796-trappist-1-alien-planets-travel-time.html


NovýJiřík - 27/2/2017 - 21:02

Trappist-1 je úžasná sluneční soustava pro kosmonautiku. O snadných přeletech mezi jednotlivými planetami už jsme tu psali, já ještě dodávám, že kdybychom žili na planetě "e", tak povrchová gravitace by byla 0,73 g, kruhová oběžná rychlost 6,4 km/s a úniková 9,05 km/s. Se Sojuzem by se dalo lítat po celé soustavě.


Alchymista - 28/2/2017 - 00:14

Lákavá predstava...
Ostatne - raketa Sojuz by v takom prípade mala na planete "e" nosnosť okolo 14,5-16,5 tony, Saturn V ku 250 tonám.
A na SSTO by stačilo Ciolkovského číslo okolo 6,5 [Upraveno 28.2.2017 Alchymista]


admin - 1/3/2017 - 00:43

Článek člena Kosmo Klubu Tomáše Petráska k aktualitě

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=1293


Alchymista - 1/3/2017 - 00:53

MK - Je to dobrý súhrnný článok


26.2.2017 bolo úplné zatmenie Slnka, pozorovateľné z Južnej Ameriky, Antarktídy a Afriky


[Upraveno 01.3.2017 Alchymista]


Alchymista - 1/3/2017 - 01:27

V článku o TRAPPIST-1 od T. Petráska je odkaz na článok Obyvatelné zóny (http://www.vzdalenesvety.cz/blog/?p=261)
A tabuľka v ňom mi objasnila jednu záhadu, vdaka ktorej som sa už obával, že som zabudol počítať.
Doba do uzamknutia viazanej rotácie je:

Pre TRAPPIST-1 mi pre planéty d až g vychádzali "smiešne malé" hodnoty - milion rokov a menej... Tabuľka v článku ale uvádza, že pre hviezdu väčšiu ako TRAPPIST-1 je doba uzamknutia len 4 miliony rokov.
Takže som počítal dobre a uzamknutie viazanej rotácie je v takýchto systémoch prakticky okamžité.
Záver je potom jednoznačný - VŠETKY doteraz známe planéty systému TRAPPIST-1 sú vo viazanej rotácii. To je bohužiaľ "zlá správa" - viazaná rotácia výrazne zhoršuje podmienky a šance pre existenciu planetárneho magnetického poľa...
[Upraveno 01.3.2017 Alchymista]


admin - 3/3/2017 - 14:09

Systém Trappist-1 se zdá být ideálním "terčem" pro JWST.

http://www.spaceflightinsider.com/missions/space-observatories/james-webb-space-telescope-will-search-trappist-1-planets-signs-life/


admin - 3/3/2017 - 16:58

Článek k Trappist-1 od Laca. To s tím pivem jsem nevěděl.

http://kozmonautika.sk/2017/03/01/objav-siedmych-planet-podobnych-zemi/


PetrK - 3/3/2017 - 17:12

quote:
Systém Trappist-1 se zdá být ideálním "terčem" pro JWST.

http://www.spaceflightinsider.com/missions/space-observatories/james-webb-space-telescope-will-search-trappist-1-planets-signs-life/




Zase tak ideálním ne. Pro získání transmisního spektra bude potřeba pozorovat desítky tranzitů a TRAPPIST-1 ani nemá zrovna ideální polohu na obloze.


milantos - 3/3/2017 - 18:05

quote:


Zase tak ideálním ne. Pro získání transmisního spektra bude potřeba pozorovat desítky tranzitů a TRAPPIST-1 ani nemá zrovna ideální polohu na obloze.


Můžeš to trochu rozvést. proč nemá ideální polohu pro pozorování ?


PetrK - 3/3/2017 - 19:24

quote:
quote:


Zase tak ideálním ne. Pro získání transmisního spektra bude potřeba pozorovat desítky tranzitů a TRAPPIST-1 ani nemá zrovna ideální polohu na obloze.


Můžeš to trochu rozvést. proč nemá ideální polohu pro pozorování ?



https://arxiv.org/pdf/1605.07352.pdf

The system is located very close to the celestial
equator, so unfortunately is not
within the polar continuous viewing zone of JWST. This
means that the maximum continuous visibility duration will
only be of order 50 days, with long gaps where the system
cannot be observed and observations only possible for
around 100 days per year.


milantos - 3/3/2017 - 20:37

Tohle je samozřejmě pravda, ale tohle bude platit pro větší část sféry, kromě oblastí kolem pólů ekliptiky - takže pro velkou část objektů


xChaos - 5/3/2017 - 21:28

konečně dobrá záminka, proč cestovat do vzdálenosti 547 AU od Slunce :-) (to bychom mohli dát ještě během našich životů, ne? :-)


NovýJiřík - 5/3/2017 - 22:17

konečně dobrá záminka, proč cestovat do vzdálenosti 547 AU od Slunce (to bychom mohli dát ještě během našich životů, ne? :-)



74 hodin jako světlo, to máme 800 tisíc hodin maximální rychlostí, jakou teoreticky můžeme vyždímat, to máme nějakých 90 let. Hm, optimista. To bude chtít hodně vitamínů! [Upraveno 05.3.2017 NovýJiřík]


HonzaB - 8/3/2017 - 13:28

quote:
konečně dobrá záminka, proč cestovat do vzdálenosti 547 AU od Slunce (to bychom mohli dát ještě během našich životů, ne? :-)

74 hodin jako světlo, to máme 800 tisíc hodin maximální rychlostí, jakou teoreticky můžeme vyždímat, to máme nějakých 90 let. Hm, optimista. To bude chtít hodně vitamínů! [Upraveno 05.3.2017 NovýJiřík]


... ale myšlenka použití našeho Slunce jako gravitační čočky v objektivu je zajímavá. S dnešními možnostmi by možná šla realizovat i na bližší trajektorii.
Třeba na oběžné dráze Země na jaře nafotit planetární systém na jedné straně zakrytého slunce, na podzim pak provést totéž na druhé straně. Následně obrázky počítačové složit do výsledného snímku. Je to jak dva pohledy do dalekohledu, vždy kousek od středu zorného pole ... ;-)

Uvidíme ... ;-)


milantos - 8/3/2017 - 14:00

No jo, ale tohle se dělalo už dávno pro dokázání teorie relativity. Fotilo se okolí Slunce v době úplného zatmění Slunce a potom za 1/2 roku tatáž oblast bez Slunce. A vyšla hodnota gravitačního ohybu světla


HonzaB - 8/3/2017 - 14:06

quote:
No jo, ale tohle se dělalo už dávno pro dokázání teorie relativity. Fotilo se okolí Slunce v době úplného zatmění Slunce a potom za 1/2 roku tatáž oblast bez Slunce. A vyšla hodnota gravitačního ohybu světla

Ano, to vím. Ovšem tehdy se jen měřila změna polohy vzdálené hvězdy a tím se ověřovala předpověď Obecné teorie relativity o existenci gravitační čočky.
Nyní jde o obraz vzdáleného objektu a jeho zpracování pomocí této čočky ... ;-)


milantos - 8/3/2017 - 15:40

Jenže na to je potřeba, aby to Slunce bylo v "nekonečnu" a pokud možno "bodové" aby v jeho okolí vznikly obrazy vzdáleného objektu, který zpracujeme. Takhle z blízka můžeme v jeho blízkosti pozorovat jen ten gravitační ohyb.


HonzaB - 8/3/2017 - 16:16

quote:
Jenže na to je potřeba, aby to Slunce bylo v "nekonečnu" a pokud možno "bodové" aby v jeho okolí vznikly obrazy vzdáleného objektu, který zpracujeme. Takhle z blízka můžeme v jeho blízkosti pozorovat jen ten gravitační ohyb.

Je jasné, že pokud bude kamera v ohnisku "sluneční gravitační čočky", pak stačí na družici "okulár" s jednoduchých snímacím prvkem.

Nicméně i pokud bude senzor mimo ohnisko, pak se ze sejmutého zobrazení dá dopočítat ostrý obraz pomocí numerických metod. Dneska vzhledem k nárůstu výkonu výpočetní techniky by asi bylo možné poslat snímací družici jen někam blíž a pak počítačově zpracovávat sejmuté obrázky ... ;-)
(Například zrcadlo HST má ohnisko omylem posunuté o 1.3mm. Před instalací korekční optiky byla používána numerická dekonvoluce pro získání ostrého obrazu).


Petr_Šída - 8/3/2017 - 17:10

quote:
quote:
Jenže na to je potřeba, aby to Slunce bylo v "nekonečnu" a pokud možno "bodové" aby v jeho okolí vznikly obrazy vzdáleného objektu, který zpracujeme. Takhle z blízka můžeme v jeho blízkosti pozorovat jen ten gravitační ohyb.

Je jasné, že pokud bude kamera v ohnisku "sluneční gravitační čočky", pak stačí na družici "okulár" s jednoduchých snímacím prvkem.

Nicméně i pokud bude senzor mimo ohnisko, pak se ze sejmutého zobrazení dá dopočítat ostrý obraz pomocí numerických metod. Dneska vzhledem k nárůstu výkonu výpočetní techniky by asi bylo možné poslat snímací družici jen někam blíž a pak počítačově zpracovávat sejmuté obrázky ... ;-)
(Například zrcadlo HST má ohnisko omylem posunuté o 1.3mm. Před instalací korekční optiky byla používána numerická dekonvoluce pro získání ostrého obrazu).





Když to tak čtu, a nešel by ten korekční člen vložit i sem?, vždyť se to dá spočítat

tzn. nepostavit dalekohled s primárním a sekundárním zrcadlem, ale dalekohled s primární čočkou v podobě slunce a pak optikou, která bude opravu dělat, jak daleko by se muselo jít, aby to vůbec šlo udělat?

nebo ještě jinak, co použít Slunce, Jupiter a pak optiku, fungovalo by to?

problém tohoto řešení je, že na jedné straně potřebuje mít senzor co nejdál od Slunce, a na druhé straně s rostoucí vzdáleností roste čas potřebný na přesun z místa A na místo B nutný pro změnu pozorovaného objektu


HonzaB - 8/3/2017 - 22:28

quote:
Když to tak čtu, a nešel by ten korekční člen vložit i sem?, vždyť se to dá spočítat

... asi teoreticky šel, ale pak by korekční člen musel být uzpůsobený jen pro jedinou vzdálenost jak družice od Slunce (a možná i na vzdálenost pozorovaného objektu od Slunce, nebo ostřit na nekonečno). Takže by jste vypouštěl velmi jednoúčelovou družici na velmi speciální dráhu.
U numerického zpracování sejmutých obrazů lze upravovat parametry podle aktuální polohy družice, která zůstává standardní.

quote:
... nebo ještě jinak, co použít Slunce, Jupiter a pak optiku, fungovalo by to?


Teoreticky asi ano, ale Jupiter je asi gravitačně příliš slabý (obvykle potřebujete v "okuláru" optiku o vyšší optické mohutnosti, než v objektivu). Mimochodem i Slunce je dost slabý gravitačně-optický člen - chtělo by to něco menšího a hmotnějšího. (Nemáte někdo doma ve sklepě navíc nějakou vhodnou černou díru? ;-) )
Asi by byl problém i vhodně nastavovat pozice prvků optického teleskopu. Nevím, jak efektivně seřadit pozorovaný objekt, Slunce, Jupiter a družici ve správných vzájemných vzdálenostech. Zatím neumíme efektivně hýbat ani Jupiterem ... ;-)

quote:
... problém tohoto řešení je, že na jedné straně potřebuje mít senzor co nejdál od Slunce, a na druhé straně s rostoucí vzdáleností roste čas potřebný na přesun z místa A na místo B nutný pro změnu pozorovaného objektu

Ano, toto také vidím jako problém. Pokud bude družice obíhat kolem Slunce, pak bude mít dostupné pouze hvězdy v rovině své oběžné dráhy. Změna roviny je velmi energeticky náročná (a i prostá oběžná rovina mimo ekliptiku je téměř nemožná se současnými motory - používá se jednorázový manévr gravitačního praku).

Netuším, jaké je rozložení zajímavých a vhodných pozorovatelných objektů na obloze. Nedávno diskutovaná soustava TRAPPIST-1 je velmi blízko ekliptiky a tam by to asi šlo ... ;-)


Alchymista - 9/3/2017 - 11:06

Presne tak - nič jednoduché na realizáciu. A už vôbec nie "operatívne"
Doba presunu na požadovanú pozorovaciu pozíciu - roky až desaťročia, doba pozorovania "zaujmového objektu" minuty až hodiny - maximálne dni. Raz vyslaná družica síce môže robiť pozorovania nepretržite, ale sledovaný pás bude veľmi úzky, hodne pod jeden stupeň.
Mimochodom - aj požadovaná presnosť navigácie by bola veľmi vysoká.


dodge - 14/4/2017 - 17:59

Astronomové pozorovali roztržení hvězdy supermasivní černou dírou



http://vesmir.stoplusjednicka.cz/astronomove-pozorovali-roztrzeni-hvezdy-supermasivni-cernou-dirou


dodge - 22/4/2017 - 07:58

Těsné průchody komet kolem Země, v roce 2017 a 2018 dojde k těsnému průchodu tří komet

https://science.nasa.gov/sciencecasts/close-approach-comets


milantos - 22/4/2017 - 09:21

quote:
Těsné průchody komet kolem Země, v roce 2017 a 2018 dojde k těsnému průchodu tří komet


Tak ke dvěma už došlo, čeká na nás jen jeden v roce 2018


admin - 26/5/2017 - 23:50

Tohle je opravdu sqělé. Měsíc a Venuše.


jch - 27/5/2017 - 05:22

Podobné srpky Venuše a Měsíce vyfotil ve dne z Budapešti v roce 2004 Iván Éder, viz http://www.astro.cz/apod/ap100516.html


milantos - 27/5/2017 - 08:51

quote:
Podobné srpky Venuše a Měsíce vyfotil ve dne z Budapešti v roce 2004 Iván Éder, viz http://www.astro.cz/apod/ap100516.html

Ale to je přesně ten snímek.
Snímků ze zákrytu Venuše Měsícem lze nalézt více, ne všechny jsou ale tak fotogenické jako tenhle, kde se blíží Venuše do dolní konjunkce a má tak úzký a velký srpek


lamid - 19/8/2017 - 16:11

Zatmenie Slnka 21.8.2017 a ISS
ISS bude 3x prelietavať cez polotieň zatmenia a nezaznamená úplné zatmenie Slnka z obežnej dráhy.




https://eclipse2017.nasa.gov/iss-observations


NovýJiřík - 21/8/2017 - 23:00

http://www.exoplanety.cz/2017/08/18/okolo-zeme-proleti-florencie-pamatky-necekejte-je-to-obri-asteroid/

No, dobře, ale proč je k tomu připojená fotka Vesty?


lamid - 22/8/2017 - 03:47



a 11 min video s rozhovorom s astronautami.



a foto zatmenia z ISS
https://www.nasa.gov/image-feature/the-eclipse-2017-from-space [Editoval 22.8.2017 lamid]


lamid - 29/8/2017 - 00:21

1 min video k zatmeniu 21.8. z lietadla
Alaska Airlines Great American Eclipse flight #9671






NovýJiřík - 29/8/2017 - 15:06

Senzační je v tom videu ani ne tak zatmění samotné, to je ve stejné podobě vidět i z povrchu, ale pohyb Měsíčního stínu na té vrstvě oblačnosti.


dodge - 31/8/2017 - 08:38

Žádný konec Saturnových tajemství v závěrečných dnech Cassini



https://www.space.com/37980-mysteries-of-saturn-near-cassini-finale.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170830-sdc [Upraveno 31.8.2017 dodge]


lamid - 5/9/2017 - 01:12

Keď už je tu vlákno astronómia.

Na Slnku sa rýchlo vyvíja slnečná škvrna 2673


pekne ju zvečnil Bill Hrudey 4.9.2017, Cayman Islands


martinjediny - 6/9/2017 - 23:58

POLARNA ZIARA az po Balkan

https://www.facebook.com/akbbratislava/?hc_ref=ARR8NcBIRLfq94dri3OFfxw_DczoMxeZ7l3VgieJLhgbNKQNjmO9WUN3C7hRHoNYwrM&fref=nf&pnref=story


...zatial polnoc a z Bratislavy nic... [Editoval 07.9.2017 martinjediny]


lamid - 7/9/2017 - 01:12

v noci z 6. na 7.9. sa očakávala polárna žiara z erupcie M3 zo 4.9.
z X9.3 6.9. 12:02 príde o cca 2-3 dni.

https://svs.gsfc.nasa.gov/12706


očakaval sa Kp inedex na úrovni 7 a bol na 1.6. Autor modelu by sa mal zamyslieť prečo tomu tak bolo.

predpoveď
http://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-3-day-forecast

real
http://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-30-minute-forecast [Editoval 07.9.2017 lamid]


lamid - 7/9/2017 - 08:29

Podľa predpovede modelu WSA-ENLIL Solar Wind Prediction erupcia X9.3 z 6.9. 12:02 dosiahne Zem 11.9. a jej jadro pôjde mimo Zem.


animácia aktuálnych dát:
http://www.swpc.noaa.gov/products/wsa-enlil-solar-wind-prediction
na údajoch je momentálna od 4.9. 23:00 do 11.9. 21:00 vidieť posledné erupcie a ich cestu k Zemi.


milantos - 7/9/2017 - 10:18

quote:
Autor modelu by sa mal zamyslieť prečo tomu tak bolo.


Když se podíváme na reál, tak v Americe se to projevilo velmi výrazně.Bylo to o několik hodin později, než byla předpověď pro Evropu.To se dá pochopit, protože rychlost a dráha částic je proměnlivá veličina a predikovat čas, kdy dorazí k Zemi a tady něco vyvolá, je celkem věštění. Co to udělá, až dorazí, už se dá celkem asi modelovat


lamid - 8/9/2017 - 01:13

quote:
..a predikovat čas, kdy dorazí k Zemi a tady něco vyvolá, je celkem věštění. ...

Áno,
od rána (7.9.) som sledoval Kp index na aurora-service.eu a nárast bol posunutý o cca 6 hodín, ale žiaľ nedosiahol ani Kp 5.
nakoniec to vyzeralo takto:


A samozrejme predpoveď na dnes:
NOAA Kp index breakdown Sep 07-Sep 09 2017

Sep 07 Sep 08 Sep 09
00-03UT 3 5 (G1) 7 (G3)
03-06UT 4 6 (G2) 6 (G2)
06-09UT 4 5 (G1) 5 (G1)
09-12UT 4 4 4
12-15UT 4 4 4
15-18UT 4 6 (G2) 4
18-21UT 4 6 (G2) 4
21-00UT 7 (G3) 7 (G3) 4


zase 7, ktorá sa nekonala. aurora aurora-service.eu ukazuje medzi 2 až 3.

--------------
X9.3 v kontexte času:
----------------------------------------------
Ranking Day/Month/Year X-Ray Class
----------------------------------------------

1 04/11/2003 X28+
2 02/04/2001 X20.0
2 16/08/1989 X20.0
3 28/10/2003 X17.2
4 07/09/2005 X17
5 06/03/1989 X15.0
5 11/07/1978 X15.0
6 15/04/2001 X14.4
7 24/04/1984 X13.0
7 19/10/1989 X13.0
8 15/12/1982 X12.9
9 06/06/1982 X12.0
9 01/06/1991 X12.0
9 04/06/1991 X12.0
9 06/06/1991 X12.0
9 11/06/1991 X12.0
9 15/06/1991 X12.0
10 17/12/1982 X10.1
10 20/05/1984 X10.1
11 29/10/2003 X10
11 25/01/1991 X10.0
11 09/06/1991 X10.0
12 09/07/1982 X 9.8
12 29/09/1989 X 9.8
13 22/03/1991 X 9.4
13 06/11/1997 X 9.4
14 24/05/1990 X 9.3
14 06/09/2017 X 9.3
15 05/12/2006 X 9.0
15 06/11/1980 X 9.0
15 02/11/1992 X 9.0
----------------------------------------------

14 najsilnejšia erupcia na Slnku. Ešte že pôjde mimo. [Editoval 08.9.2017 lamid] [Editoval 08.9.2017 lamid]


lamid - 8/9/2017 - 05:33

a dnes nad ránom:

žiaľ nad severným obzorom nič.


admin - 8/9/2017 - 06:38

quote:

14 najsilnejšia erupcia na Slnku. Ešte že pôjde mimo.


No buďme rádi. Ale aspoň trošku mohla být aurora vidět. Nebo to bylo přesvíceno lampami tu v Praze...


Alchymista - 9/9/2017 - 15:36

meteor - Krasnodarský kraj, Rusko - 8.9.2017 okolo 21:40 local
smer približne z juhu na sever
Jav pozorovali z Krasnodaru a Novorosijska, je výzva na zverejnenie videí a fotografií


[Upraveno 09.9.2017 Alchymista]


lamid - 28/9/2017 - 01:45

Po prvýkrát bola zaznamenaná udalosť gravitačných vĺn pomocou troch laserových interferometrov. Gravitačná vlna 170814 bola vyrobená dvojicou čiernych dier s 31 a 25 solárnymi hmotami. Fúzia priniesla rotujúcu čiernu dieru o 53 slnečných hmôt.


admin - 28/9/2017 - 14:27

Včera po Kosmoschůzce jsme si na to připili.

Teď kdyby kolonie na Měsíci a Marsu taky měla jeden takový interferometr. To by byla přesnost...


lamid - 19/10/2017 - 02:46

článok z astro.cz k pozorovaniu splynutia dvoch neutronových hviezd.

poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje.
http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/dalekohledy-eso-pozorovaly-opticky-protejsek-zdroje-gravitacnich-vln.html


dodge - 19/10/2017 - 11:02

https://www.space.com/38472-neutron-star-crash-gravitational-waves-discovery-pictures.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20171018-sdc


admin - 26/10/2017 - 09:28

První pozorovaná mezihvězdná kometa.

http://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/astronomers-spot-first-known-interstellar-comet/


yamato - 26/10/2017 - 09:40

quote:
První pozorovaná mezihvězdná kometa.

http://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/astronomers-spot-first-known-interstellar-comet/


mali by ju nazvať Ráma

podarilo sa získať spektrá alebo dačo?


milantos - 26/10/2017 - 10:21

Je dost problém, že se ji podařilo objevit až cca 5 týdnů po průchodu
perihelem a celková dráha, po kterou byla pozorována, má jen 5 dnů a celkem 38 pozic.
Tohle je až výsledná dráha, ovlivněná průchodem perihelem. Tady bych čekal ještě nějaké teoretické řešení a možné změny.
Pokud se tu kometu podařilo jen takhle identifikovat, těžko se asi objeví snímek spektra, kde je potřeba toho světla podstatně více.


yamato - 26/10/2017 - 11:23

velká škoda ak platí že kométy sú zmrznuté pozostatky protoplanetárneho disku, tak sme mohli získať priame údaje z disku inej hviezdy. Ako často sem niečo také priletí?


milantos - 26/10/2017 - 11:35

Byl už jeden případ v historii, ale ten se zpochybnil. Uvidíme, jak dopadne tenhle, jen je potřeba doufat, že se podaří ještě další pozorování - dnes se jasnost pohybuje na úrovni 22,5 mag
edit : objekt byl 25.října snímán dalekohledem VLT, a protože se neobjevily žádné příznaky aktivity ( jen bodový -hvězdný zjev), byl překlasifikován na asteroid [Upraveno 26.10.2017 milantos]


lamid - 6/11/2017 - 04:33



12 úplňků je zobrazeno ve stejném měřítku.

http://www.astro.cz/apod/ap171105.html

pozn. Ak ste pozreli na Mesiac cez víkend, tak patril k tým väčším. A to sa bude v nabližších splnoch zväčšovať, maximum 2.1.2018
[Editoval 06.11.2017 lamid]


admin - 20/11/2017 - 19:41

Takže nakonec mezihvězdná planetka , zcela nový typ objektů.

...silně protažený nejspíše kovový objekt...

Že by fakt Rama?

http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1737/?lang


yamato - 21/11/2017 - 21:37

ja som to vedel


dodge - 22/11/2017 - 05:32

https://www.space.com/38838-interstellar-asteroid-oumuamua-space-cigar.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20171121-sdc


NovýJiřík - 22/11/2017 - 17:59

Jelikož dráha je přesně známá, nebyl by to špatný cíl pro nějakou tu budoucí sondu na plachetnici poháněné vysokoenergetickými lasery ze Země.


milantos - 22/11/2017 - 18:57

Tak z 35 denního úseku hyperbolické dráhy ta přesnost dráhy zrovna moc dobrá není stačí si porovnat hodnoty parametrů dráhy s jejich odchylkami. ) Navíc, 35 ti denní úsek už asi moc neprodloužíme, vzhledem k současné jasnosti skoro 26 mag.
A hypotetická "plachetnice" je asi zatím utopií a kde asi bude zatím asteroid ?


admin - 30/11/2017 - 16:20

Jen jsem to přelétl pohledem a myslím, že to bude dobré čtení na večer...

Project Lyra: Sending a Spacecraft to 1I/'Oumuamua

https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1711/1711.03155.pdf

Stránky autora grafiky k projektu:

http://maciejrebisz.com/


admin - 13/12/2017 - 06:36

:)

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vesmir/asteroid-oumuamua-vesmir-zivot-ve-vesmiru-mimozemske-civilizace-teleskop-1i2017_1712120826_haf


yamato - 26/1/2018 - 21:05

pred nejakou dobou ma tu presviedcali, ze toto "nejde"

http://www.osel.cz/9715-nova-metacocka-ohyba-paprsky-vsech-barev-duhy.html


dodge - 15/5/2018 - 06:04

Tak kde je vlastně střed vesmíru?

https://www.livescience.com/62547-what-is-center-of-universe.html?utm_source=lst-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180514-lst


dodge - 20/6/2018 - 06:01

Proč Venuše rotuje tak divně?

https://www.space.com/40906-venus-mountains-change-planet-rotation.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180619-sdc


dodge - 22/6/2018 - 08:09

Epická prachová bouře na Marsu nyní pokrývá celou rudou planetu

https://www.space.com/40952-mars-dust-storm-2018-covers-entire-planet.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180621-sdc


Alchymista - 22/6/2018 - 12:13

Kedy naposledy mala taký rozsah? Tusím pred polstoročím, keď tam leteli sovietske Marsy?


HonzaVacek - 22/6/2018 - 12:22

quote:
Kedy naposledy mala taký rozsah? Tusím pred polstoročím, keď tam leteli sovietske Marsy?



Mám pocit, že v celoplanetárním měřítku byla naposledy v roce 2001.


HonzaVacek - 22/6/2018 - 12:30

Ještě pár snímků bouře 2001 ze sondy MGS.

https://photojournal.jpl.nasa.gov/figures/PIA03170_fig1.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/pia03170


Alchymista - 22/6/2018 - 17:28

vďaka

Pekné video aktuálnej prachovej búrky:
http://www.msss.com/msss_images/2018/06/13/

http://www.msss.com/msss_images/2018/06/13/map_movie_180604_180610.mp4

a stránka priamo venovaná "počasiu na Marse"
https://mars.nasa.gov/weather/storm-watch-2018/


HonzaVacek - 30/6/2018 - 12:30

quote:
Kedy naposledy mala taký rozsah? Tusím pred polstoročím, keď tam leteli sovietske Marsy?



Seznam pozorovaných celoplanetárních prachových bouří.




Jenom doufejme, že bouře nebude trvat příliš dlouho. Jednak kvůli Opportunity, ale kvůli InSight, která bude přistávat za 149 dní. Ani ne tak z hlediska úspěšného přistání, protože s prachovými bouřemi se tak trochu počítalo a sonda má proto zesílený tepelný štít. Jde spíše o přísun energie, protože sonda je napájena pouze solárními články. Kdyby bouře přetrvávala, a zatím to vypadá, že spíše stále sílí, mohla by se hned po přistání dostat do stejných problémů, jaký má Opportunity.


Alchymista - 30/6/2018 - 14:18

vďaka - nie je to teda príliš pravidelný jav


dodge - 6/7/2018 - 19:12

Něco velkého narazilo do Uranu (před miliardami let) a změnilo ho to navždy

https://www.space.com/41076-uranus-weird-til-icy-rock-crash.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180706-sdc


lamid - 10/7/2018 - 09:28

Hlubinami vesmíru s prof. Miloslavem Druckmüllerem, 1. díl
http://www.tvnoe.cz/video/17691



18:15... všichny dalši expedice byli strašlivý stres, ... byli negativným zažitkem, ...a už sem si rikal nikdy víc, že už nikam nepojedu. ...


ešte že to nevzdal

28:00
...sluneční korona je bíla, je to normální barva slunečné fotosféry, co je svítici koule, co vidíme každý deň na obloze...


Na obrázku v pozadí, skutočná farba ionizovaného železa po zoslabení bieleho jasu korony cca 300x.


[Editoval 10.7.2018 lamid]


dodge - 12/7/2018 - 06:01

Strašidelná plazmová hudba, která cestuje od Saturnu k nejdivočejšímu měsíci

https://www.livescience.com/63020-saturn-plasma-aurora-sing-enceladus.html?utm_source=lst-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180711-lst


dodge - 12/7/2018 - 06:05

Jak před deseti miliardami let předala "Klobásová galaxie" svoji hmotu naší Mléčné dráze

https://www.livescience.com/63014-gaia-sausage-milky-way-bulge.html?utm_source=lst-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180711-lst


dodge - 13/7/2018 - 20:52

Vzácný binární asteroid objeven blízko Země

https://www.space.com/41154-rare-binary-asteroid-discovery-near-earth.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180713-sdc


HonzaVacek - 20/7/2018 - 20:38

Malá ukázka čeho se dosáhne pomocí adaptivní optiky



https://astronomynow.com/2018/07/19/adaptive-optics-tomography-provides-hubble-class-images/


HonzaVacek - 24/7/2018 - 21:37

Tady ještě jeden článek k adaptivní optice VLT.

A tak si říkám, co bude dříve. Jestli E-ELT nebo JWSP.


dodge - 25/7/2018 - 07:44

Proč bude zatmění Měsíce 27.7.2018 tak dlouhé?

https://www.livescience.com/63101-why-longest-lunar-eclipse.html?utm_source=oap-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180724-oap


dodge - 25/7/2018 - 20:09

Jaký bude průběh pátečního superdlouhého zatmění Měsíce

https://www.space.com/41266-catch-this-superlong-lunar-eclipse-friday.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180725-sdc


HonzaVacek - 31/7/2018 - 21:29

Dnes v 7:50 GMT byl Mars nejblíže k Zemi za posledních 15 roků. Planety se k sobě přiblížily na 57,6 Gm. Poslední přiblížení v roce 2003 bylo ovšem "těsnější" 55,6 Gm a planety byly nejblíže za posledních 60 000 roků.

https://www.space.com/41329-mars-closest-to-earth-2018.html


lamid - 5/8/2018 - 08:41

Hlubinami vesmíru s prof. Miloslavem Druckmüllerem, 2. díl
http://www.tvnoe.cz/video/17895

7:25 minut, farebné obrázky zatmenia
sú z 3 zložiek
1. biela v koróne-biele slnečné svetlo odražené od volných elektrónov
a emisné:
2. červená - emisia Fe XI
3. zelená - emisia Fe XIV

Na obrázku v pozadí, skutočná farba ionizovaného železa po zoslabení bieleho jasu korony cca 300x.

9:00 min, nie je teplota ako teplota, problem ohrevu korony,
zameria sa aj nad porovnaním, mimoriadnou teplotou koróny Slnka a teplotou fotosféry -
-termodynamická teplota povrchu Slnka +- 6000°C
-Planckova teplota 5770°K
-kinematická teplota elektrónov v korone
"ked zrovnávam 6000 na povrchu s 2 000 000 v koróne, je to zrovnávanie hrušky s jablky"
-"zamrzlá teplota" ióntov 1,8 mil °K je vo vzdialenosti Slnka, Zeme, Jupitera rovnaká.
"Mne to nepríde divné."



dodge - 28/8/2018 - 08:37

Proč se Země otáčí?

https://www.livescience.com/63408-why-does-earth-rotate.html?utm_source=llm-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180827-llm


milantos - 28/8/2018 - 10:36

No, když si přečtu poslední věty:
A of ancient eclipses showed that Earth's rotation slowed by about 6 hours over the last 2,740 years. That comes out to just 1.78 milliseconds over a century.
Tak nějak jde matematika stranou


dodge - 30/8/2018 - 06:51

V jakých formách se mohou vyskytovat černé díry?

https://www.livescience.com/63436-llm-how-black-holes-form.html?utm_source=llm-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180829-llm


HonzaVacek - 15/9/2018 - 21:41

Krátké video k začínající stavbě ELT.

https://www.universetoday.com/139983/new-video-shows-construction-beginning-on-the-worlds-largest-telescope/


dodge - 27/9/2018 - 06:28

Byl objeven nový zdroj rádiových výtrysků

https://futurism.com/radio-jets-neutron-star/


HonzaVacek - 3/10/2018 - 21:27

Pěkně udělané simulace dvou vzájemně se obíhajících černých děr.

https://www.nasa.gov/feature/goddard/2018/new-simulation-sheds-light-on-spiraling-supermassive-black-holes


HonzaVacek - 25/10/2018 - 21:23

Takže kromě „normálních a slušně se chovajících hvězd“ a hvězd tvořených degenerovaným plynem, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a hypotetické kvarkové hvězdy, tady možná budeme mít i „temné“ hvězdy tvořené temnou hmotou ve stavu Boseho-Einsteinova kondenzátu.

http://www.osel.cz/10174-vytvari-temna-hmota-ve-vesmiru-temne-chladne-boseho-hvezdy_1.html


HonzaVacek - 30/10/2018 - 16:30

Až budete číst o Hubble-Lemaîtrovu zákonu, tak se jedná o známý Hubbleův zákon. IAU totiž doporučila jeho přejmenování

https://www.iau.org/news/pressreleases/detail/iau1812/

Georges Lemaître nezávisle na Alexandrovi Fridmanovi odvodil z OTR rovnice pro nestacionární vesmír. Jenže je publikoval v časopise, který astronomové moc nečetli, takže jeho práce zpočátku trochu zapadla. Z rovnic také odvodil lineární vztah mezi vzdáleností a rychlostí vzdalování galaxií, který známe jako Hubbleův zákon, a jako první dal tento vztah do souvislosti s rozpínáním vesmíru. Pokusil se i o první odhad Hubbleovy konstanty. Tehdy mu vyšlo 625 km/s/Mpc. Dá se o něm i říct, že je otcem Big Bangu, protože předpokládal, že vesmír vznikl explozí prvotního atomu a od té doby se rozpíná.


dodge - 2/11/2018 - 08:02

Mléčná dráha má obrovského kostlivce ve skříni

https://www.space.com/42305-milky-way-absorbed-giant-dwarf-galaxy-gaia-enceladus.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20181101-sdc


HonzaVacek - 3/11/2018 - 12:15

Základy pro ELT



[Upraveno 03.11.2018 HonzaVacek]


HonzaVacek - 3/11/2018 - 13:19

Ještě takové malé porovnání


Ervé - 9/11/2018 - 11:15

Jedna dobrá zpráva, havajský nejvyšší soud 30. října definitivně povolil dostavbu Thirty Meter Telescope na Mauna Kea. Při vší úctě k tradicím Havajců, nehostinný vrchol sopky může být posvátný, ale stavba a provoz obřího teleskopu přece není žádné znesvěcení (není to hospoda, továrna, spalovna ani smetiště). Jako ústupek budou odstraněny čtyři staré teleskopy, personál bude školen, aby svou činností nezneuctil Havaj a původní havajské obyvatelstvo (takže žádné pařby pod teleskopem) a půjde o poslední stavbu teleskopu na hoře. TMT je důležitý, protože ELT v Chile bude hluboko na jižní hemisféře - pokrývá jen polovinu oblohy. Protesty stavbu zdrželi (původně plánováno 2022, nyní 2027 - za část ale mohou finance a spol.) a v případě pokračování protestů aktivistů ji ještě zdržet mohou. ELT by tak měl fungovat první - 2024.


admin - 26/11/2018 - 22:29

Poprvé GBR s předstihem? Bude to mít dopad i do budoucnosti družic v gama spektru?

https://www.space.com/42532-gamma-ray-burst-apep.html


admin - 27/11/2018 - 03:48

https://www.eso.org/public/images/ann18064d/


admin - 6/12/2018 - 17:49

https://avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Titul-ceske-astrofotografie-za-listopad-ziskal-snimek-Orli-hlavy/


HonzaVacek - 5/2/2019 - 12:00

Naše Galaxie Mléčná dráha je trošku pokroucená
https://phys.org/news/2019-02-milky-warped.html


dodge - 24/2/2019 - 07:14

Proč má Země atmosféru? (Tak odlišnou od ostatních terestrických planet)
https://www.livescience.com/64825-why-earth-has-an-atmosphere.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190223-ls


admin - 26/3/2019 - 14:01

Tady to asi sedí nejlépe. Kosmický světelný smog asi bude stále častější...

https://www.dezeen.com/2019/03/22/orbital-reflector-trevor-paglen-design/


admin - 19/4/2019 - 18:20

Vyberte jméno pro největší nepojmenovaný objekt ve Sluneční soustavě.

https://www.space.com/help-name-2007-or10-solar-system-world.html

https://2007or10.name/index.html#vote

Mě se líbí Vili.


admin - 3/5/2019 - 23:48

Něco je špatně. Vesmír se rozpíná rychleji. Je asi třeba revidovat teorie.

https://www.space.com/universe-expanding-fast-new-physics.html


admin - 12/5/2019 - 23:59

Hvězda ve Velkém vozu je intergalaktický tulák.

https://www.space.com/weirdo-star-from-another-galaxy.html


HonzaVacek - 16/5/2019 - 21:23

Možná se něco hodně velkého a neviditelného prohání po naší Galaxii.

https://www.livescience.com/65483-dark-impactor-could-be-dark-matter.html


admin - 18/5/2019 - 22:31

Modří veleobři mění svítivost i dle vln, které prochází povrchem.

https://www.space.com/blue-supergiant-stars-super-waves.html


admin - 25/5/2019 - 23:46

Jak se staví Giant Magellan Telescope.

https://www.space.com/giant-magellan-telescope-construction-chile.html


dodge - 13/6/2019 - 07:00

Nový výzkum odhaluje, že černé díry mohou zemřít.

https://futurism.com/the-byte/model-black-holes-dissipate


HonzaVacek - 14/6/2019 - 21:01

Můžete se zapojit do projektu vyhledávání černých děr střední velikosti v centrech galaxií.

https://www.insidescience.org/news/scientists-ask-public-help-search-rare-breed-black-hole
https://www.zooniverse.org/projects/astro-lab-ncmns/spiral-graph


xChaos - 16/6/2019 - 13:22

quote:
Nový výzkum odhaluje, že černé díry mohou zemřít.


Nový výzkum? Hawking s touhle stěžejní myšlenkou přišel v roce 1974. Možná v tomhle směru výzkoumali něco nového, ale v tom případě mi uniká co, článek ne příliš obecný...

Možná je na tom výzkumu něco nového, nějaké zpřesnění původní Hawkingovy myšlenky.. ale faktem je, že většina myšlenek v kvantovce je překvapivě stará. Je fakt, že Hawking tehdy přišel s jedním s prvních myšlenkových experimentů, které míchaly dohromady kvantovku a relativitu. Dnes se to jeví tak, že nějaký příští kosmologický model bude muset zohledňovat oba tyhle přístupy tak jako tak (kvantová gravitace, kvantová setrvačnost, apod.)

Spíš by stálo za to rozvést, že dosavadní kosmologie je fakticky mrtvá (resp. interpretace pozorování skrze její předpoklady jsou nekonzistentní se sebou) - ale není jasné, který z kandidátů ji nahradí. V některých modelech jsou místo černých děr jiné bizarnosti (na stejných místech jako pozorované díry, s podobnýma vlastnostma)


xChaos - 16/6/2019 - 15:27

Starshade - jeden z mých oblíbených astronomických projektů :-)
https://www.universetoday.com/142522/in-order-to-reveal-planets-around-another-star-a-starshade-needs-to-fly-40000-km-away-from-a-telescope-aligned-within-only-1-meter/


lamid - 17/6/2019 - 03:43

Orbitová mapa slnečnej sústavy
10. JÚN 2019

http://tabletopwhale.com/2019/06/10/the-solar-system.html

Mapa ukazuje obežné dráhy viac ako 18000 asteroidov v slnečnej sústave. To zahŕňa všetko, čo vieme, že je to viac ako 10 km v priemere - asi 10000 asteroidov - rovnako ako 8000 randomizovaných objektov neznámej veľkosti. Táto mapa zobrazuje každý asteroid na svojej presnej pozícii na Silvestra 1999.


admin - 21/6/2019 - 15:50

Poprvé byly u GRB zaznamenány polarizované rádiové vlny.

http://spaceref.com/astronomy/first-detection-of-polarized-radio-waves-in-gamma-ray-burst-jets.html


admin - 27/6/2019 - 14:32

Fulereny jsou všude.

https://www.nasa.gov/feature/goddard/2019/soccer-balls-in-space


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1423