Témata: Rusko - Federální kosmický program (politika, rozpočet)

avitek - 20/7/2010 - 08:16

Dne 2010-07-19 se v RKK Eněrgija konalo zasedání vedoucích představitelů ruského kosmického a raketového průmyslu, na kterém vystoupil ruský ministerský předseda V. V. Putin. Přítomen byl také generální ředitel Rosskosmosu A. N. Perminov. Kompletní přepis vystoupení Putina (rusky) a následné diskuze je na webu

http://premier.gov.ru/events/news/11414/

Nejdůležitější body:

Na FKP bylo v letošním rozpočtu 67 miliard rublů (RUR), na rozvoj Globálního navigačního systému 27,9 miliard RUR.

Na výstavbu kosmodromu Vostočnyj v nejbližších třech létech se počítá s částkou 24,7 miliard RUR. Je třeba postavit komplex se dvěma rampami, lětiště, montážní budovu MIK, závod na výroku kapalného kyslíku a dusíku a další zívod na výrobu vodíku (pro kryogenní stupeň), silniční a železniční infrastrukturu.

Výstavba ruského segmentu stanice ISS má být dokončena do roku 2015: má být vypuštěn mnohoúčelový laboratorní modul (MLM), uzlový modul a dva energetické moduly.

Průměrný plat v RKK Eněrgija je 31 tisíc RUR.

V rámci podpory mezineráodní spolurpáce bylo nedávno podepsáno vládní nařízení RF, které zjednodušuje (ale reguluje!) přístup zahraničních pracovníků, zejména zaměstnanců agentur NASA, ESA, JAXA a firem Boeing a Trident Space do areálu koncernu RKK Eněrgija. Dále se předpokládá zintenzivnění spolupráce Ruska v Ukrajinou v této oblasti.

Rusko hodlá do roku 2015 ovládnout 15 % světového objemu poskytování služeb v kosmonautice. Je proto nutno zvětšit jak produkci, tak zejména kvalitu. Na inovaci výrobních prostředků jde zhruba 20 % finančních prostředků, které získává raketo-kosmický průmysl.



avitek - 11/12/2010 - 07:54

Podle moskevských novin "Nezavisimaja gazeta" má být prý generální ředitel Federální kosmické agentury FKA Anatolij Perminov vyměněn. Na jeho místo by měl přijít první náměstek ministra obrany Vladimir Popovkin. Perminovovi se dává za vinu poslední neúspěch Protonu, při kterém Rusko přišlo o tři navigační družice Glonass (havárie byla 2010-12-05), i celkové problémy s doplňováním systému Glonass.

http://www.ng.ru/politics/2010-12-10/2_roskosmos.html

Totéž uvádí i agentura Interfax:

http://www.interfax.ru/politics/txt.asp?id=168469


Jaro. - 23/7/2011 - 01:15

Mnoho prezentácií o ruských programoch z týždňa Ruska v Španielsku z mája tohto roku:

ftp://130.206.92.88/Espacio/


PINKAS J - 26/7/2011 - 22:09

http://www.space-travel.com/reports/New_Russian_carrier_rockets_to_the_Moon_999.html

New Russian carrier rockets to the Moon

Jde o novinářskou zprávu, takže vše s reservou, ale snad základ je pravdivý. Stručně:
Rusové připravují současně 2 velké projekty:

1/ Novou raketu Sojuz 2 a lehkou kosmickou loď pro dopravu lidí na ISS. Píše se ale také, že loď o váze 12-15 tun může být vynášena raketou obdobnou Zenit ale s modernizovaným řešení.

2/ Těžkou kosmickou loď o váze více než 20 tun, která bude vynášena raketou RUS-M z kosmodromu Vostočnyj. Model kosmické lodi i rakety RUS-M bude vystaven do měsíce na výstavě MAKS-2011


alamo - 26/7/2011 - 22:20

quote:
http://www.space-travel.com/reports
Jde o novinářskou zprávu, takže vše s reservou, ale snad základ je pravdivý. Stručně:
Píše se ale také, že loď o váze 12-15 tun může být vynášena raketou obdobnou Zenit ale s modernizovaným řešení.



nieje to "kačica", už sa to tu preberalo
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1391&page=5


PINKAS J - 27/7/2011 - 11:59

Použití rakety ekvivalentní a principiálně vycházející ze Zenit je zcela logické. Vsadit vše na RUS-M a novou těžkou universální loď z dosud neexistujícího kosmodromu by bylo asi velmi riskantní. Na druhé straně má Zenit dostatečnou nosnost pro rutinní lodě k ISS o střední nosnosti, které mohou být značně levnější než universální těžká loď. Raketa Sojuz 2 bude mít stále nižší nosnost a bude snad použita pro lehkou variantu lodi. Že Zenit je ukrajinská raketa je nesprávné tvrzení. Motory prvého i druhého stupně se vyrábí v Rusku, celý třetí stupeň (který ovšem pro LEO není třeba) také v Rusku. U Zenit 3SL je více než 70% hodnoty z Ruska. Rusům tedy stačí vyrobit nové nádrže a nové digitální řízení. Kdyby kvůli sériovosti chtěli, mohou místo jednoho motoru RD 171 v prvém stupni použít dva motory RD 180, které používá i AtlasV a bude je zřejmě používat RUS-M. Vidím proto raketu obdobnou Zenitu zcela logické a řešení pro středně těžké lodě na LEO.
Celkem dva motory v celé raketě pro LEO přispívají k jednoduchosti.


fritz.lochmann - 27/7/2011 - 12:15

quote:
... Že Zenit je ukrajinská raketa je nesprávné tvrzení ...
Pane Pinkas, ja som uviedol ukrajinská v vsuvke a so smailíkom ... Každý, kto sa ruským kozmickým programom orientuje vie,že Zenit vychádza z I. stupňa či boosterov - nazvite to ako chcete - sovietskej superrakety Energia a teda časť komponentov pochádza z Ruska. Ale inak ste povedali to isté, čo ja v inom vlákne http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1391&page=5


jaro. - 28/7/2011 - 10:24

No ja to vidím len ako veľkú snahu RKK Energija, ktorá už dvakrát mala na výstave takúto konfiguráciu.

http://www.russianspaceweb.com/ptk_np_2011.html



jaro. - 28/7/2011 - 10:25

I pri Kliperi dosť pretláčali Zenit. Asi ich štvú tie nevyužité obslužné veže na štartovacích rampách Zenitu


PINKAS J - 28/7/2011 - 11:09

Držím palce Energii, aby prosadila svůj návrh proti RKK. Těžko může být jenodušší a elegantnější řešení, než je inovovaný ZENIT s pouze 2 motory navíc na jednotné palivo.


Jaro. - 11/8/2011 - 19:16

Popovkina a jeho pohľad na fungovanie Roskozmosu:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=17690


Ervé - 12/8/2011 - 07:56

Prosím o podrobnější shrnutí v češtině - azbuku přečtu, ale nerozumím :-(


fritz.lochmann - 12/8/2011 - 08:57

quote:
Prosím o podrobnější shrnutí v češtině - azbuku přečtu, ale nerozumím :-(
No, ja som to nerozdýchal, neviem, či je Popovkin tá správna voľba, ale až som rozumel dobre, hovori o zvýšení efektivity, znížení prezamestnanosti v kozmickom priemysle a zvýšení pomeru nepilotovanej kozmonautiky voči pilotovanej. Až som dobre rozumel, tak nepodporuje urýchlený vývoj novej lode.


Jaro. - 12/8/2011 - 09:18

Áno vyslovene tam rozpráva i o tom, že v obežnej pilotovanej kozmonautike už bolo urobené všetko čo sa dalo. Ide na ňu okolo polovice rozpočtu a nie sú z nej výstupy v patričnej miere. Píše i napríklad, že sa mu zdá zbytočne robiť pilotovanú kozmonautiku na orbite. Doslova sa vyjadruje, že teraz proste majú zaväzky voči medzinárodnej stanici.

Kozmodróm Vostočny nazýva kozmodrómom budúcnosti. Na otázky, či Rozkozmos dostáva dostatočne financie, odpovedá, že aj áno, len sa nevyužívajú efektívne.

Veľa sa vyjadruje k zlučovaniu kozmických firiem a celkovej reštrukturizácii kozmického priemyslu (ktorý už nejaké roky prebieha). Firmy sú vraj vyťažené iba na 33-35 % a naplno ich ani nevyťažia.

O komerčnom využívaní Angary hovorí až po jej zalietaní v roku 2017-2018. Na komerčnú kozmonautiku sa vyjadruje, že to nie je vec štátnych peňazí.

Za priority si kladie zostavenie orbitálnych zoskupení satelitov, vrátane vedeckých satelitov.

Za nepresnosti neručím, Ruštine rozumiem len pre vlastnú potrebu.



novák - 12/8/2011 - 10:21

quote:
Prosím o podrobnější shrnutí v češtině - azbuku přečtu, ale nerozumím :-(


Pilotovaná kosmonautika polyká polovinu rozpočtu, to změníme. Rozpočet v zásadě stačí, pokud se bude zvyšovat ročně o 4-6% + inflace a pokud se stanoví prioritní projekty.

Priority:
1. Užitečné družice - komunikace, navigace dálkový průzkum země, meteorologie. Rusko je veliké a bez družic se v XXI. století neobejde (např. pro internet nebudeme tahat dráty přes celou zemi...)
Obrana bude objednávat družice spojovaní a sledovací, my (Roskosmos) "sociálně-ekomomického" určení. Roku 2015 je naplánováno mít nahoře dvakrát více družic než dnes. Plány trpí odsouváním startů, je to způsobeno rovnoměrným rozdělováním prostředků, už jsme stanovili prioritní projekty a s přísnou kontrolou plán splnímě :-) Především doděláme Glonass.

2. Věda - výzkum vesmíru - galaxií, planet, hledání života

[Pilotovaná kosmonautika je tedy peo Popovkina v nejlepším případě až třetí.]

V létání na orbitu není problém, jak to dělat všechno víme. Proto létat pro létání samo nemá smysl, musí být výsledky. Máme závazky vůči ISS.

Turistika: Kdo si peníze sežene, ať si létá, ale ze státních peněz nikdo nic nedostane (to se týká i "pátého" Sojuzu v Eněrgiji). Maximálně pomůžeme s úvěrem.

Reorganizace: Zeštíhlení Roskosmusu - podle rozhodnutí vlády o snížení stavu státních zaměstnanců o 20% do 2013 (ubereme 5% roku 2011, stejně 2012 a 10% 2013). Podniky: Vznikly holdingy, teď se bude optimalizovat uvnitř... Koncem roku má 14 integrovaných struktur zahrnovat polovinu podniků odvětví. Pak probírá konkrétní podniky...

Kosmodromy: Bajkonur bude sloužit ještě desetiletí, Vostočnyj - vyděleno 250 mld rublů, projektuje se o stošest, dal jsem příkaz vyzkoumat kudy nejlépe přivést elektřinu... Letos začne výstavba pomocných struktur (cest). Kourou - první start letos 20.10.

Angara bude komerčně létat ne dříve než 2017-18.

Nová pilotovaná loď - bude létat z Vostočného, poprvé orientačně 2018.


Jaro. - 15/8/2011 - 15:41

Od zajtra začína MAKS-2011.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=17711

Medzi vystavovanými exponátmi má byť model novej lode, ale i modely perspektívnych čiastočne viacnásobne pouýiteľných MRKN-1, 2, 3, 4 i 5.

http://www.khrunichev.ru/img/site/Khr_ReusableLC_2010.jpg


Jaro. - 15/8/2011 - 15:41


-=RYS=- - 16/8/2011 - 14:34

quote:



To vypada hodne zajimave.
Ze by tim konecne klesla cena nakladu i pro "plebs" ? (Amsat/CubeSat).


Jaro. - 16/8/2011 - 21:14

Salón sa rozbehol. Zo zaujímavých fotiek zatiaľ iba Soyuz 2-3 a Soyuz 2-3V.


Jaro. - 16/8/2011 - 21:34

Teda aj PTK NP:


Jaro. - 17/8/2011 - 22:31

RKK Energija vydala správu i s foto o jej expozícii na MAKS. Na foto je PTK NP i lunárna zostava na turistický oblet.

http://www.energia.ru/ru/news/news-2011/photo_08-16.html


-=RYS=- - 18/8/2011 - 00:51

quote:
Teda aj PTK NP:




Jojo, studentky jsou sexi .


Ervé - 19/8/2011 - 07:29

Další neúspěch Protonu - tedy jeho stupně Briz-M. http://www.nasaspaceflight.com/2011/08/proton-m-launches-russias-ekspress-am4-communications-satellite/ I pokud by oddělily Express, pro navedení na GEO by spotřeboval veškeré palivo. Čína má teď mnohem vyšší spolehlivost nosičů než Rusko.


Ervé - 19/8/2011 - 07:34

Ups, tak Číňani taky selhali, ale poprvé po x letech. Pro Rusko nemilá zpráva.


avitek - 20/8/2011 - 07:10

quote:
Další neúspěch Protonu - tedy jeho stupně Briz-M. ... I pokud by oddělily Express, pro navedení na GEO by spotřeboval veškeré palivo. ...


Americké kosmické velitelství objevilo na dráze do včerejška pozdního odpoledne našeho času celkem tři objekty z tohoto neúspěšn0ho startu, které identifikovalo jako družici (objekt A), oddělený 4. stupeň rakety (B) a odhozenou pomocnou jednotku nádrží DTB (C). Zatím není jasné, jaký je stav družice, ale je na dráze, která není ani přechodová ke geostacionární (51.33° 368.88 min 1005 km 20315 km), takže Ervé má s nedostatkem pohonných látek pravdu. Je otázkou, zda by se nedalo využít iontových motorů.

Podrobnosti viz

http://www.lib.cas.cz/space.40/2011/I045A.HTM

Pro SPACE-40 budu osud družice nadále sledovat a průběžně alespoň po několik následujících dní aktualizovat z docházejících informací.


-=RYS=- - 20/8/2011 - 20:02

quote:
quote:
Další neúspěch Protonu - tedy jeho stupně Briz-M. ... I pokud by oddělily Express, pro navedení na GEO by spotřeboval veškeré palivo. ...


Americké kosmické velitelství objevilo na dráze do včerejška pozdního odpoledne našeho času celkem tři objekty z tohoto neúspěšn0ho startu, které identifikovalo jako družici (objekt A), oddělený 4. stupeň rakety (B) a odhozenou pomocnou jednotku nádrží DTB (C). Zatím není jasné, jaký je stav družice, ale je na dráze, která není ani přechodová ke geostacionární (51.33° 368.88 min 1005 km 20315 km), takže Ervé má s nedostatkem pohonných látek pravdu. Je otázkou, zda by se nedalo využít iontových motorů.

Podrobnosti viz

http://www.lib.cas.cz/space.40/2011/I045A.HTM

Pro SPACE-40 budu osud družice nadále sledovat a průběžně alespoň po několik následujících dní aktualizovat z docházejících informací.



Nekde jsem cetl, ze se pred par lety taky nepodarilo usadit druzici a tak se poslala na cestu kolem Mesice, aby se lepe usadila na GEO. Myslim, ze pozdeji se rozmejsleli jestli ji neposlat okolo Mesice znova, aby byla draha jeste lepsi.

Pokud ma druzice dostatek Xenonu pro iontove motory, tak by mohla vyuzit nekolikrat gravitacni prak Zeme-Mesic a dostouchnout ji na GEO pomoci tohoto manevru by mozna slo. Kazdopadne s drahou 22000km by uz melo jit neco delat. Zas tak nizko to neni.


Ervé - 24/8/2011 - 12:56

Ale ten příšerný sklon všechno hatí - dostat se z 50° dráhy je příliš náročné, taková GTO s 400-36000 km s nízkým sklonem (pro Kourou i KSC) je oproti tomu úplně v pohodě. Nejvíc mně překvapuje, že potřebují 5 zážehů a že po 4. zážehu je dráha pořád na houby.


Conquistador - 24/8/2011 - 17:37

Takže družíce na orbitě je a dala by se dostrkat na místo určení... ale to je celkem přijatelná zpráva...


Ervé - 25/8/2011 - 08:04

Družice na orbitě je, ale dostrkat na GEO nepůjde, ne v rozumném čase a s rozumným výsledkem - zbytkem paliva pro další provoz.

quote:
Takže družíce na orbitě je a dala by se dostrkat na místo určení... ale to je celkem přijatelná zpráva...


-=RYS=- - 25/8/2011 - 23:26

quote:
Družice na orbitě je, ale dostrkat na GEO nepůjde, ne v rozumném čase a s rozumným výsledkem - zbytkem paliva pro další provoz.

quote:
Takže družíce na orbitě je a dala by se dostrkat na místo určení... ale to je celkem přijatelná zpráva...



Tady by se hodil "Parom" ci orbitalni tanker-dotankovavac paliva.


PINKAS J - 26/8/2011 - 07:10

Vypouštět satelity na GTO ze zeměpisné šířky Baikonuru nebo dokonce Plesecku je opravdu velmi nevýhodné. Rusům by se vyplatilo, pokud budou fungovat starty Sojuzů z Kourou, pronajmout si na takové starty tamní základnu. Stejně tam asi dlouho budou jejich technici. Jestli mají do Kouoru poslat lodí nějaký Sojuz navíc by asi nebylo zas tak nákladné. Zvýšení nosnosti by bylo značné, případně reserva paliva u satelitů nebo posledního stupně rakety by mohla být větší.


Ervé - 26/8/2011 - 07:48

Ta družice už se patrně i se stupněm nekontrolovaně točí, takže se s ní žádný tahač spojit nedokáže. Je sice pojištěná, ale náklady na nový start a novou družici budou větší než start tahače (Proton versus Sojuz). Tahač by měla mít k dispozici pojišťovna, která tu družici zaplatí a převezme, následně by ji mohla zachránit a zprovoznit. Sice bude vždy málo družic, co po selhání vypuštění bude možné oddělit a stabilizovat a vyčkat do připojení tahače, ale při správném postupu může být nejmíń 1-2 ročně, takže levný program s minimem zaměstnanců by to uživit mohlo. Navíc po dopravení družice na GEO může následovat další kontrakt pro připojení ke končící družici a její navedení - nejspíš dál do vesmíru. Je třeba menší dv pro odlet z GEO nebo pro navedení do atmosféry?


cernakus - 26/8/2011 - 10:41

quote:
Ta družice už se patrně i se stupněm nekontrolovaně točí, takže se s ní žádný tahač spojit nedokáže. Je sice pojištěná, ale náklady na nový start a novou družici budou větší než start tahače (Proton versus Sojuz). Tahač by měla mít k dispozici pojišťovna, která tu družici zaplatí a převezme, následně by ji mohla zachránit a zprovoznit. Sice bude vždy málo družic, co po selhání vypuštění bude možné oddělit a stabilizovat a vyčkat do připojení tahače, ale při správném postupu může být nejmíń 1-2 ročně, takže levný program s minimem zaměstnanců by to uživit mohlo. Navíc po dopravení družice na GEO může následovat další kontrakt pro připojení ke končící družici a její navedení - nejspíš dál do vesmíru. Je třeba menší dv pro odlet z GEO nebo pro navedení do atmosféry?


pro odlet z geo. Obrazně stačí postrčit, na GEO má družice rychlost velmi blízkou rychlosti únikové.


raul - 26/8/2011 - 12:46

quote:
quote:
Ta družice už se patrně i se stupněm nekontrolovaně točí, takže se s ní žádný tahač spojit nedokáže. Je sice pojištěná, ale náklady na nový start a novou družici budou větší než start tahače (Proton versus Sojuz). Tahač by měla mít k dispozici pojišťovna, která tu družici zaplatí a převezme, následně by ji mohla zachránit a zprovoznit. Sice bude vždy málo družic, co po selhání vypuštění bude možné oddělit a stabilizovat a vyčkat do připojení tahače, ale při správném postupu může být nejmíń 1-2 ročně, takže levný program s minimem zaměstnanců by to uživit mohlo. Navíc po dopravení družice na GEO může následovat další kontrakt pro připojení ke končící družici a její navedení - nejspíš dál do vesmíru. Je třeba menší dv pro odlet z GEO nebo pro navedení do atmosféry?


pro odlet z geo. Obrazně stačí postrčit, na GEO má družice rychlost velmi blízkou rychlosti únikové.

Klasickým high-thrust zážehem chemického motoru je přechod na únikovou dráhu z GEO cca 1.3km/s. Navedení z GEO do atmosféry jenom nepatrně vyšší nějakých 1.5km/s. O postrčení se tedy rozhodně nejedná ani v jednom případě. To by bylo pouze v případě eliptické GTO.



Jinak zkusil jsem si podmínky družice Express AM4 nasimulovat a teoreticky odhadnout velikost potřebných energetických manévrů.

Tj. aktuální dráha objektu 37798 Express AM4 - Inc 51.33°, RAAN 282.54°, 1005/20315km
na standartní GEO dráhu s Inc 23.45°, RAAN 180°, 35780km/35780km

Pokud by tedy měl Express AM4 z dosavadní dráhy přejít na GEO, družice by potřebovala udělit minimálně 3 zážehy:
1. vytažení apogea na úroveň GTO (35780km) - 0.37 km/s
2. srovnání orbitální roviny v apogeu bližším průsečíku aktuální a požadované dráhy o cca 60° - 1.79 km/s
3. převedení na kruhovou GEO (na což jediné by už družice měla mít dimenzovaný vlastní pohonný systém) - 1.36 km/s

Celkem tedy cca 3.5 km/s, což není tak úplně málo.


raul - 30/8/2011 - 12:47

Objevili se zprávy, že problém druhého stupně rakety Proton Briz-M skončil zřejmě u programátora a chybného kódu v SW. Tj. Oprava by neměla být problém.

Ruská kosmická agentura také oznámila, že obnovuje starty Proton-M a Briz-M.


raul - 30/8/2011 - 16:38

... a už je tu i článek
http://technet.idnes.cz/nejvetsi-komunikacni-druzice-ruska-se-ztratila-kvuli-programatorovi-1eq-/tec_vesmir.aspx?c=A110830_150804_tec_vesmir_vse


jMEDE - 30/8/2011 - 17:36

quote:
... a už je tu i článek
http://technet.idnes.cz/nejvetsi-komunikacni-druzice-ruska-se-ztratila-kvuli-programatorovi-1eq-/tec_vesmir.aspx?c=A110830_150804_tec_vesmir_vse
.......chyba odhalena a jedeme dál!!!!!!!!!!!!


Agamemnon - 30/8/2011 - 17:39

quote:
quote:
... a už je tu i článek
http://technet.idnes.cz/nejvetsi-komunikacni-druzice-ruska-se-ztratila-kvuli-programatorovi-1eq-/tec_vesmir.aspx?c=A110830_150804_tec_vesmir_vse
.......chyba odhalena a jedeme dál!!!!!!!!!!!!


pozor - to bol pád protonu, nie progressu... proton spadol asi týždeň pred progressom... (v tom týždni padli 3 rakety - 2 ruské a 1 čínska - tento proton bol prvý z nich)... a kým sa nepríde na to, prečo spadol progress (tj. nosič soyuz), tak sa ďalej nejde


yamato - 30/8/2011 - 20:04

tak uz mame aj pricinu zlyhania sojuzu

http://www.space.com/12779-russian-rocket-failure.html

chyba nastala v gas generatore tretieho stupna


yamato - 30/8/2011 - 20:13

quote:
... a už je tu i článek
http://technet.idnes.cz/nejvetsi-komunikacni-druzice-ruska-se-ztratila-kvuli-programatorovi-1eq-/tec_vesmir.aspx?c=A110830_150804_tec_vesmir_vse


hmm, Briz-M... Nedavno som ohladom phobos-gruntu spominal, ze na proton by som to neposadil. Doplnam - na proton s Brizom by som to neposadil


Agamemnon - 7/10/2011 - 14:14

rus-m je zruseny...

http://www.itar-tass.com/en/c154/242211.html
http://en.rian.ru/russia/20111007/167466227.html


Conquistador - 7/10/2011 - 14:45

Dobrá i špatná zpráva.... Takže všechna tíha přejde na Angaru... Ale při její modulárnosti to nebude problém a alespoň se ušetší na budovaní nové infrastruktury - kosmodromu/rampy..


fritz.lochmann - 7/10/2011 - 15:59

quote:
Dobrá i špatná zpráva.... Takže všechna tíha přejde na Angaru...
Angara je síce papierovo slabšia, ale jej nosnosť do 35 ton pri verzii A7 alebo 24,5 ton pri A5 plne postačí pre bežnú potrebu budovania modulárnej vesmírnej stanice - vyniesť novú stanicu po častiach je menej riskantné než vytlačiť jeden obrovský modul naraz. História ukázala, že to ide. No a pre pilotovaný program si nová loď vystačí jak so Zenitom, tak s A3 či A5 pri možnom oblete Mesiaca. Vyvíjať dve rakety podobného určenia by myslím boli veľkým sústom aj pre bohatých arabských šejkov


Conquistador - 7/10/2011 - 16:26

Tak rodina raket Angara nekončí řadou A7V (40.5t na Leo), pokud bude tato modulární kostra v pořádku a všechny technologie tohoto modulárního nosiče se osvědčí a byl by potřeba těžký nosič, tak byla hozena na stůl ze šuplíku Angara typu 100, která vychází z technologii, modulů a použitých součástí z verzi 5 a 7...


Takže pak můžou za "babku" ze starajícího postavit nosič o nosnosti 110 tun na LEO....
Dobré na tom je že můžou a nemusí a že ten nosič má používat stávající infrastrukturu jejich menších bratrů, takže odpadává budovaní nové rampy a hlavně to co je třeba u SLS kámen úrazu že muže letět jednou za rok až dva a mezitím jsou výrobní kapacity, kosmodrom atd. nevyužity, zatímco Angara 100 by měla být skoro celá poskladatelná již z vyrobeného (motory RD-191 a URM-ka, nádrže, elektronika).

Angara 100 se mi nejvíce líbí, nebo je pro mne nejvíce přijatelná co se těžkých nosičů tyče. Největší rovněz plánovaný konkurent co se mi zdá efektivní je Falcon XH.

[Upraveno 07.10.2011 Conquistador]


Jaro. - 7/10/2011 - 23:21

No Popovkin (a Davidov) toho dnes narozprával dosť. Rus-M zrušený, prvý štartovací komplex na Vostočnom bude pre Soyuz-2. O Komplexe pre Angaru sa rozhodne až po jej prvých štartoch. Chce aby bol F-G vypustený tento rok, veľké riziko pripúšťa. RD-180 predávajú nevýhodne a ešte tak nejaký čas budú musieť robiť. Sám sa stretol s korupciou v kozmickom priemysle. Roscosmos sa preorientuje na zákazníkov v Juhovýchodnej Ázii, Afrike, Latinskej Amerike. Štart Oka-T odkladajú až na roky 2017-2018. Priority výskumu je Mesiac, Mars a asteroidy sú vzdialenejšia perspektíva. Hlavnou prioritou vesmírneho programu bude stavba družíc. A zopár ďalších...

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml


Conquistador - 8/10/2011 - 01:46

quote:
Chce aby bol F-G vypustený tento rok,


Myslíte Phobos-Grunt, ten je plánovaný na listopad... nebo se pod touto zkratkou skrýva neco jiného?

quote:
... výskumu je Mesiac, Mars a asteroidy sú vzdialenejšia perspektíva.


To je rozumné rozhodnutí, postupné kroky na Mars stejně poletí mezinárodní posádka...


quote:
Hlavnou prioritou vesmírneho programu bude stavba družíc. A zopár ďalších...




Škoda že není prioritou pilotovatelná kosmonautika... Ale na druhé straně se opráší lunární projetky typu Luna 16 a Lunochod, což není také špatné, hlavní je aby rusové rozšírili ISS o další moduly po startu MLM Nauka i když s Popovským ve vedení to není až tak jisté.


Agamemnon - 8/10/2011 - 10:51

quote:
quote:
Chce aby bol F-G vypustený tento rok,


Myslíte Phobos-Grunt, ten je plánovaný na listopad... nebo se pod touto zkratkou skrýva neco jiného?


áno, ale už sa objavilo info, že to možno nestihnú... a to by potom znamenalo, že ďalšie okno na štart je o nejakých 26 mesiacov...

"Popovkin also may meet with Chinese representatives on the status of the Phobos-Grunt mission to the Martian moon Phobos, with a Chinese probe riding piggyback. The mission has missed one planetary launch window already, and there are suggestions that continuing problems with the main Russian spacecraft may force another 26-month delay from the planned launch this fall."

http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/awx/2011/10/03/awx_10_03_2011_p0-377356.xml&headline=NASA,%20ESA:%20No%20Agreement%20on%20Mars%20Mission&next=10


Conquistador - 18/10/2011 - 02:06

Nevěděl jsem kde to mám zařadit.. takže to hazím zde...

Video z přípravy na start rakety Proton se satelitem ViaSat-1 ve velmi slušném rozlišení.
Raketa má startovat přibližně za 42 hodin, jedná se o telekomunikační a přenosový satelit, který má signálem pokrývat severní ameriku.

zde video:
feature=player_embedded" target=_blank>feature=player_embedded


Jaro. - 26/10/2011 - 08:50

Na stránkach IKI sa objavili prezentácie z konferencie krajín Spoločenstva nezávislých štátov:

«Космические исследования в государствах - участниках СНГ: интеграция, потенциал развития и правовой аспект»

http://www.iki.rssi.ru/oct4/2011/


Jaro. - 14/11/2011 - 22:50

Objavil sa konkurz na ekskizny projekt MRKS-1 na obdobie december 2011 až september 2013 v hodnote 250 mil. rublov.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1667


Jaro. - 15/11/2011 - 15:53

Objavili sa konkurzy na ekskizne projekty štartovacích rámp pre Sojuz-2 a Angaru na Vostočnom:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1674

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1673


PINKAS J - 15/11/2011 - 16:08

Jaro : http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1667

Tento konkurs je zajímavý – Návrh mnohonásobně použitelného raketo-kosmického systému první etapy
V azbuce má zkratku MPKC-1


Conquistador - 15/11/2011 - 17:13

jj už to tu dával jaro, co to MPKC-1 má vlastně být? nějaký urychlovaci stupeň nebo uplně nezavislá nová raketa?


Jaro. - 15/11/2011 - 19:41


Jaro. - 15/11/2011 - 19:42

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=10696&postdays=0&postorder=asc&start=0


Conquistador - 17/11/2011 - 12:18

Velmi děkuji za informace... tohle je celkem perspektivní systém...kdyby ty boostry dokázali dát i na Angaru bylo by to fajn


Ervé - 18/11/2011 - 06:23

Vzhledem k tomu, jak se táhne vývoj Angary, a kolik peněz může Rusko dát, je to otázka roku 2020+. Pořád ten samý model Bajkalu už 20 let původně pro Eněrgiju/Buran, pak s jednou komorou pro Angaru - ani na jedno se nenašli peníze, takže hledání pokračuje...


Jaro. - 18/11/2011 - 18:45

Všetky ruské prezentácie a vyjadrenia týkajúce sa tohto systému ktoré som videl v poslednom čase hovorili jasne o zavedení až po roku 2025.


Jaro. - 28/11/2011 - 22:18

Ďalší, v poradí už štvrtý štart tento rok v rámci programu GLONASS.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18344

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18347


Jaro. - 28/11/2011 - 22:22

To je ôsmy štart Fregata tento rok.


Conquistador - 28/11/2011 - 22:58

Takže na orbitě je práve teď 31 satelitů GLONASS-M, síť je defakto již kompletní, z toho je 23 je v plném provozu, u čtyř práve probíha aktivaci (nové kusy) další dva jsou ted mimo operační režim, jeden je v záloze a jeden je testovací kus...

Kdyby minulý rok nedošlo k ztrátě tří satelitů vinou přetankovaného horního stupně "Block DM-3" na rakety Proton, tak by byla síť již globálně kompletní/dokončená. Na uzemí Ruska a zemí bývaleho SSSR je již sít kompletně dokončená a má 100% pokrytí od Řijna 2011.


Ervé - 29/11/2011 - 06:27

Patrně od Nového roku bude Glonass globální. Zálohy mají ve všech 3 rovinách, teď už jen potřebují zprovoznit poslední tři vypuštěné. Teď už jen udržovat. Nově musí Rusko postavit satelitní sledovací síť a la DSP - současný Oko sleduje jen USA, ale ne moře.


Conquistador - 29/11/2011 - 11:14

No teď by mělo být na orbitě cca 6-7 satelitu SPRN Oka...

Kolik je jich zkutečně v provozu je nezjistitelné, poslední start byl 30 září 2010 z kosmodromu Plesetsk na raketě Molnya-M (vojenská verze Soyuzu).

Jinak po dokončení této sitě, pokud již není plně v provozu by mohly být na řadě spíše retlansační satelity na vysoké LEO orbitě pro komunikovaní a předávaní povelů na další satelity, Progress/Soyuz, a meziplanetární sondy... možná by takový systém 14-16 vysoko umístěných satelitů pokryl celou oblohu (ty co by byly nad uzemim Ruska, by komunikovaly s střediskem a pak informace posílali do celé sitě techto retlansačních satelitů a naopak.)

Již by se neopakovala chyba jako se stala u P-G, a nejspíš by to při seriové/manufaktůrní výrobě techto sond které by treba vyuzívali konstrukci Glonassu či jeho časti, nemuselo být ani zvlášt drahé.

Krom toho by ty druzice mohli poslat i nad orbitu Měsíce nebo Marsu, samosebou by měli třeba kamery navíc aby vykonávaly i jinou funkci ale aby byl základ stejný.


Agamemnon - 29/11/2011 - 11:41

quote:
Jinak po dokončení této sitě, pokud již není plně v provozu by mohly být na řadě spíše retlansační satelity na vysoké LEO orbitě pro komunikovaní a předávaní povelů na další satelity, Progress/Soyuz, a meziplanetární sondy... možná by takový systém 14-16 vysoko umístěných satelitů pokryl celou oblohu (ty co by byly nad uzemim Ruska, by komunikovaly s střediskem a pak informace posílali do celé sitě techto retlansačních satelitů a naopak.)


jj, tiez si myslim, ale netreba im 14-16, imo... tdrss ma 9 (3 primarne, 6 v zalohe)...
inak 11.12. startuje proton s prvym luchom, tak snad sa ta siet rozbehne a vynesu potom aj dalsie


Jaro. - 29/11/2011 - 12:29

No na Brize spolu s Amosom-5 to vyzerá nádherne.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18350


Conquistador - 29/11/2011 - 13:44

Užasné.. krásne fotky, jsem ješte nikdy neviděl jak to přesně na sebe pasují...

Jinak TDRSS má jen 9 družic.... Tohle jsem netušil, celkem malý počet. Pokud by využili třeba platformu Glonassu M-K/nebo Elektro L, tak by se mohla síť, pokud opravdu stačí pouze 9-10 družic dala obnovit za rok maximálně dva roky. Při třech startech Protonu M.

A je to rychlejší, efektivnější a méně nákladnější než stavět pozemní stanice nebo lodě.


Jaro. - 29/11/2011 - 22:55

Pokiaľ dobre viem, tak do roku 2015 sú planované tri: Luč-5A, Luč-5B a Luč-4. Popovkin sa však chváli, že chce vynášať viac satelitov a bude k tomu i meniť federálny program do roku 2015, tak kto vie...Všetky stavia ISS Rešetnev, 5A i 5B na platforme Express-1000A:

http://www.ciemat.es/sweb/Spain-ISTC-STCU/22abril/ISS.pdf

Glonass-K je na platforme Express-1000K.


Ervé - 30/11/2011 - 06:17

Pro globální pokrytí stačí 3 GEO satelity - proto jsou 3 operační, pro kompletní systém stačí už jen jeden nebo dva záložní (nové testování nebo starší, před vyřazením). Pro pokrytí pólů potřebujete 2 satelity na velmi výstředné dráze pro každý pól - ale to je většinou zbytečné, protože stačí Iridium.


Jaro. - 8/12/2011 - 16:26

Rusi hlásia plných 24 satelitov Glonass v službe. 8. decembra bol do služby zaradený prvý z troch vynesených v novembri.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18404


Conquistador - 11/12/2011 - 13:27

Takže dnes odtartoval v 15:17:00 (Moskevského času) z Baikonuru Proton-M/Briz-M s dzužicovým komunikačním satelitem Luch-5A, tento satelit bude usazen na kruhovou dráhu ve výšce 36 000 kilometrů se sklonem 5 stupnů k rovníku, je to první satelit z Ruské obnovované sítě komunikačních stelitů (obdoba TDRS).
Spolu s Luch-5A startoval také izraelský AMOS-5 který bude usazen ve geostacionární výšce.

Bohužel jobovka je že sonda F-G neobsahuje příjímač kterým by se dala navázat komunikace s Luch-5A, i když se to nejspíše bude zkoušet.

Originální zprava je zde: http://www.russianspaceweb.com/luch5a.html, je tam i vizualizace satelitu.

[Upraveno 11.12.2011 Conquistador]


leemer - 11/12/2011 - 14:55

quote:
Takže dnes odtartoval v 15:17:00 (Moskevského času) z Baikonuru Proton-M/Briz-M s dzužicovým komunikačním satelitem Luch-5A, tento satelit bude usazen na kruhovou dráhu ve výšce 36 000 kilometrů se sklonem 5 stupnů k rovníku, je to první satelit z Ruské obnovované sítě komunikačních stelitů (obdoba TDRS).
Spolu s Luch-5A startoval také izraelský AMOS-5 který bude usazen ve geostacionární výšce.

Bohužel jobovka je že sonda F-G neobsahuje příjímač kterým by se dala navázat komunikace s Luch-5A, i když se to nejspíše bude zkoušet.

Originální zprava je zde: http://www.russianspaceweb.com/luch5a.html, je tam i vizualizace satelitu.

[Upraveno 11.12.2011 Conquistador]


Oproti první generaci družic Luč, bude Luč-5A pracovat v pásmu Ku a S. Druhá družice Luč-5B by měla být vypuštěna v květnu 2012.


Conquistador - 11/12/2011 - 15:14

Pak se planuje další typ Luch 4, který by se měl dostat na orbitu v roce 2013.


-=RYS=- - 11/12/2011 - 16:49

Kdyz se divam na ty anteny, tak v S pasmu (4 velke "tycky") a L pasmu (4 male "tycky") jsou to jen kruhove polarizace. Ku pasmo je pro spojeni s pozemnim GTW (GaTeWay), to jsou ty dve rozkladaci paraboly.
Vidim tam i dve male paraboly v dolnim Ka pasmu pro spojeni mezi jednotlivejma druzicema.

Takhle jsem si delal Helix anteny pro S pasmo (2320-2500MHz) ja
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Helix/.



Conquistador - 11/12/2011 - 16:55

Díky za info RYS, tvoje znalosti jsou na exelentní urovní, alespoň vím co a jak k čemu na té družici přesně slouží, (věděl jsem k čemu a jak slouží celek ale nedovedl jsem jednotlivým inštrumentům přiřadit funkce) což mne vždy zajímalo a díky vám mam již jasno,


Agamemnon - 11/12/2011 - 21:15

luč je namieste... 4. burn bol úspešný, takisto oddelenie...


-=RYS=- - 11/12/2011 - 23:02

quote:
Díky za info RYS, tvoje znalosti jsou na exelentní urovní, alespoň vím co a jak k čemu na té družici přesně slouží, (věděl jsem k čemu a jak slouží celek ale nedovedl jsem jednotlivým inštrumentům přiřadit funkce) což mne vždy zajímalo a díky vám mam již jasno,


Snazim se psat tak, aby mi pokud mozno rozumeli i laici.

Pokud mas prijimac a antenu, tak se zkus zaposlouchat:
http://zarya.info/Frequencies/FrequenciesAll.php


Conquistador - 11/12/2011 - 23:28

Zatím bohužel nenám (a to mam střední elektrostavební průmyslovku) takže uplný laik v přenosové technice nejsem, ale spíše "teoretik", někdy by sem si rád nějakou aparatůru pořídil ale bohužel nejsou na to volné finance.


Conquistador - 12/12/2011 - 18:33

Video ze startu rakety Proton M s satelitem Luch-5A a AMOS 5
http://www.youtube.com/watch?v=aFUpVg6duHQ

[Upraveno 12.12.2011 Conquistador]


Jaro. - 12/12/2011 - 21:54

Podľa

http://www.gazeta.ru/social/2011/12/12/3925698.shtml

do konkurzu na MRKS su zapojene tri firmy: GRC Makeeva, CSKb Progress a GKNPC Chruničeva.


-=RYS=- - 13/12/2011 - 06:02

Kez by to uz bylo na vsech nosicich.



Cena startů poklesne jedine az budou prvky nosicu vicenasobne pouzitelne.
Nekde jsem videl na obrazku i 4 okridlene prvni stupne a 2 okridlene druhe stupne, ktere se vraceji v podstate jako raketoplan.
Byla to nejaka ruska studie proveditelnosti.

Skylon by to nebyl, ale cena by skutecne klesla a pokud by posledni stupen byl okridleny miniraketoplan pro 50 cestujicich, ktery by se mohl dosplhat na prestupni LEO, tak je vyhrano.


Jan Bastecky - 13/12/2011 - 13:33

quote:
... Cena startů poklesne jedine az budou prvky nosicu vicenasobne pouzitelne.
...


To není pravda! To je jen taková "urban legend"

Při vícenásobné použitelnosti se mění struktura nákladů (zhruba řečeno: sníží se náklady na výrobu, zvýší se náklady na údržbu a testy). Jestli bude výsledná cena startů nižší se nedá takto paušálně určit.

Nicméně pokud srovnáte STS (zatím jedinný alespoň částečně znovupoužitelný systém) a raketu Sojuz (zatím jedinný dlouhodobě sériově vyráběný systém), tak náklady na vynesení 1kg vycházejí lépe u NEZNOVUPOUŽITELNÉHO SYSTÉMU rakety Sojuz.


yamato - 13/12/2011 - 13:53

bohuzial STS je jediny "datapoint" co mame, ale je to dost nestastne. Naklady spocivali skutocne v narocnej udrzbe, ktora vychadzala z pouzitej tepelnej ochrany, pouziteho paliva, pouzitej pilotovanej koncepcie bez zachranneho systemu atd. Je nepochybne ze ina koncepcia (napr. znovupouzitelna kapsula s klasickym LAS) by mala naklady uplne ine a v inej strukture.
To iste booster Baikal. V podstate ide o booster, ktory sa oddeluje pri relativne malej rychlosti, neprekonava tak vyrazne brzdenie atmosferou, nema tepelny stit, motory su kerolox, system vyklopneho kridla je dobre znamy z rakiet s plochou drahou letu.
Naklady na udrzbu takehoto boostera by sice nejake boli, ale urcite neporovnatelne s STS.
Aj keby zvysok rakety znovupouzitelny nebol, fakt ze boostre a hlavne ich motory sa nevyrabaju zakazdym odznova by sa do ceny urcite vyrazne premietol. Podla studie USAF by napr. len zachrana prveho stupna rakiet znizila cenu za start o nejakych 40% tusim...


Conquistador - 13/12/2011 - 14:11

No druhý takový prostředek byl defakto na prahu objektivních dat, bohužel jak všichni víme tak program Enegria/Buran se zastavil těsně před kompletní realizací... Což je z mnoha důvodu velká škoda a i kdyby se ukázala jakákoli čísla (určitě by tento orbiter nebyl nákladnější jak STS) tak by již bylo jak a s čím porovnávat... Škoda


yamato - 13/12/2011 - 14:47

pri akych rychlostiach sa vlastne oddeluje prvy stupen Zenitu? (je to vlastne povodne booster z energije) Ak rusi uvazovali o zachrane bez nejakej vyraznej tepelnej ochrany (aspon o ziadnej neviem), tak to asi nebolo tak vysoke cislo... ci?


PINKAS J - 13/12/2011 - 16:23

Našel jsem jen údaj, že první stupeň Zenitu pracuje 143 sec ( jinde 151 sec) a má suchou hmotu 29 tun. Tento stupeň zachránit by byl mnohem větší „úlovek“, než booster od Angary, zvlášť kdyby byl modulem nějaké větší rakety.


Conquistador - 13/12/2011 - 16:37

Tak Zenit je z původních bosteru rakety Energia a ty boostery měly být přeci zachranovány, měli přistávat na plocho za pomocí dvou padáků, krom toho před dosednutím se meli zapálit přistávací motorky a vysunout přistavací nohy aby bylo přistaní defakto do měkkého.

Myslím že se to tu již řešilo, i když první stupeň Zenitu na to nemá žádnou přípravu.


Radek V. - 13/12/2011 - 17:15

Hlavní problém byl v tom, že blok váží 35 tun bez záchranného systému. Takže co uděláte se 40 t blokem zapadlým někam do lesa nebo stepi 350-500 km od kosmodromu? Vrtulník ho neodveze, vyprošťovák tanků ho nejspíš přelomí. Příliš velký blok příliš velké rakety. Snad by se dal udělat rozebírací, jenže na to nikdo neměl prachy a představa demontáže raketového stupně někde v dešti nebo sněhové bouři při minus 30° je hrozivá.


Conquistador - 13/12/2011 - 17:35

No tak už v sedumdesátých letech sověti projektovali vrtulník Mil V-12 který měl nosnost cca těch 40 tun, byly postaveny dva prototypy.

Když se pro koncept Energia/Buran postavil An 225 Mrija, tak by asi nebyl až tak velký problém zkonstruovat vrtulník který by unesl 40 tunový náklad...
Mrija si na sebe vydělá, takže myslím že by se i takový vrtulník uživil, nejen u armády ale pro přepravovaní nadměrných nákladů na různé špatně přístupných místech, protože i po Mil-26 je poptávka a dle různých kontrolních zdrojů je tento vrtulník bývá často přetěžován takže tu misto na trhu pro pár kusů bude.


dodge - 13/12/2011 - 18:23

quote:
No tak už v sedumdesátých letech sověti projektovali vrtulník Mil V-12 který měl nosnost cca těch 40 tun, byly postaveny dva prototypy.

Když se pro koncept Energia/Buran postavil An 225 Mrija, tak by asi nebyl až tak velký problém zkonstruovat vrtulník který by unesl 40 tunový náklad...
Mrija si na sebe vydělá, takže myslím že by se i takový vrtulník uživil, nejen u armády ale pro přepravovaní nadměrných nákladů na různé špatně přístupných místech, protože i po Mil-26 je poptávka a dle různých kontrolních zdrojů je tento vrtulník bývá často přetěžován takže tu misto na trhu pro pár kusů bude.


Právě proto že je velký problém vrtulník o tak velké nosnosti zkonstruovat, byly vyrobeny pouze dva prototypy Mil V-12 a po dlouholetých zkouškách také z důvodu ztráty zájmu sovětské armády nedospěl vývoj do stadia použitelné pro sériovou výrobu.


Conquistador - 13/12/2011 - 18:59

quote:
Právě proto že je velký problém vrtulník o tak velké nosnosti zkonstruovat, byly vyrobeny pouze dva prototypy Mil V-12 a po dlouholetých zkouškách také z důvodu ztráty zájmu sovětské armády nedospěl vývoj do stadia použitelné pro sériovou výrobu.


Uznávam že to je problém, ale není to nemožné.
Kor dnes by taková helikoptéra měla slušnou šanci na trhu, tenkrát vývoj helikoptér byl zavislý především od zájmu armády (jak sám píšete skapalo to na nezájem armády) dnes již nikoli (je mnoho privátních obsluhovatelů Mil 26), bohužel by stál vývoj mnoho peněz a ti odborníci a technici co V12 stavěli jsou nejspíš v důchodu nebo na pravdě boží.

Na druhé straně se ovšem vyvíjí Mil-46 což má být nástupce Mil 26, podtyp helikoptéry Mi-46K je ideový nastupce Mil-10.

Další varianta je takový booster přepravovat a vyprostit za pomoci vzducholodě či podobného zařízení což není také špatný nápad.

Určo by to nějak šlo, rozmontovávat takový booster na mistě pokládam za špatnou variantu.


dodge - 13/12/2011 - 19:02

quote:
quote:
Právě proto že je velký problém vrtulník o tak velké nosnosti zkonstruovat, byly vyrobeny pouze dva prototypy Mil V-12 a po dlouholetých zkouškách také z důvodu ztráty zájmu sovětské armády nedospěl vývoj do stadia použitelné pro sériovou výrobu.


Uznávam že to je problém, ale není to nemožné.
Kor dnes by taková helikoptéra měla slušnou šanci na trhu, tenkrát vývoj helikoptér byl zavislý především od zájmu armády (jak sám píšete skapalo to na nezájem armády) dnes již nikoli (je mnoho privátních obsluhovatelů Mil 26), bohužel by stál vývoj mnoho peněz a ti odborníci a technici co V12 stavěli jsou nejspíš v důchodu nebo na pravdě boží.

Na druhé straně se ovšem vyvíjí Mil-46 což má být nástupce Mil 26, podtyp helikoptéry Mi-46K je ideový nastupce Mil-10.

Další varianta je takový booster přepravovat a vyprostit za pomoci vzducholodě či podobného zařízení což není také špatný nápad.

Určo by to nějak šlo, rozmontovávat takový booster na mistě pokládam za špatnou variantu.


Že je něco technicky možné ještě neznamená že je pro to nasazení. [Upraveno 13.12.2011 dodge]


Agamemnon - 13/12/2011 - 19:07

hovorilo sa niečo o vzducholodiach na prepravu nákladov... myslím, že lockmart mal nejaké testy...


Conquistador - 13/12/2011 - 19:27

quote:
hovorilo sa niečo o vzducholodiach na prepravu nákladov... myslím, že lockmart mal nejaké testy...


Zde se jedná ale o nějaký model gigantické vzducholodě o nosnosti desítek až stovek tun pokud se nemýlím.


PINKAS J - 30/12/2011 - 07:48

http://www.spacedaily.com/reports/Minister_orders_Russian_space_agency_security_blitz_after_blogger_invasion_999.html

Co všechno je v Rusku možné: Blogeři se dostali bez problému do největšího závodu na výrobu kapalných raketových motorů Energomaš (m.j. vyrábí motory pro Sojuz a Proton) . Pět dní se tam nerušeně procházeli, aniž se setkali s nějakou ostrahou a pořizovali snímky, které dali na internet. Ministerstvo nařídilo Roskosmosu do konce ledna provést nápravu bezpečnosti ve všech strategických organizacích, jinak bude čelit následkům.


Agamemnon - 30/12/2011 - 09:44

quote:
http://www.spacedaily.com/reports/Minister_orders_Russian_space_agency_security_blitz_after_blogger_invasion_999.html

Co všechno je v Rusku možné: Blogeři se dostali bez problému do největšího závodu na výrobu kapalných raketových motorů Energomaš (m.j. vyrábí motory pro Sojuz a Proton) . Pět dní se tam nerušeně procházeli, aniž se setkali s nějakou ostrahou a pořizovali snímky, které dali na internet. Ministerstvo nařídilo Roskosmosu do konce ledna provést nápravu bezpečnosti ve všech strategických organizacích, jinak bude čelit následkům.



blogeri zverejnili aj fotky, linka na ne je v téme zaujímavé www...


Jaro. - 7/1/2012 - 22:10

http://www.npopm.ru/images/File/magazin/2011/m12-screen.pdf

Dokument obsahuje jednoduchý náčrt všetkých Lučov.


Jaro. - 9/1/2012 - 21:34

http://izvestia.ru/news/511258

Novoročný rozhovor s Popovkinom.


Jaro. - 9/1/2012 - 21:46

Chce asi spojiť Progress a Chruničeva do jedného holdingu na výrobu rakiet. Navrhol Kazachstanu, aby peniaze za prenájom Baikonuru dávali do Baitereku


PINKAS J - 10/1/2012 - 10:24

Doslovný překlad posledních 2 odstavců z rozhovoru Popovkina:

Jiná cesta prostě nebyla (vypuštění FG). Nyní není jasno, proč se nespustil motor FG. Nepochopitelné jsou také časté poruchy našich aparátů v periodě, když letí nad pro Rusko stínovou stranou Země, tam kde nevidíme aparát a nepřijímáme z něho telemetrii. Nechce se nikoho obviňovat, ale dnes existují velmi výkonné prostředky k ovlivnění kosmických aparátů a nelze vyloučit možnosti jejich použití.

V roce 2013 budeme mít plně zformovaný systém retranslace – tři satelity Luč 5, z nichž jeden byl již vypuštěn v prosinci minulého roku. Systém nám umožní viditelnost v reálném čase. Budeme přesně vědět co jmenovitě a v jaký okamžik se děje


-=RYS=- - 10/1/2012 - 12:02

Psal jsem to davno, ze Rusum, Indum a Cinanum schazi neco jako TDRS/S.
Japonci a ESA vyuzivaj TDRS.

Jen skoda, ze tenhle Luc5 nema systemy pro 13-16GHz.


Čtenář - 10/1/2012 - 13:54

Je to samozřejmě riskantní pohyb po tenkém paranoidní ledě, ale lze snad konstatovat, že jestli se po zprovoznění celoorbitální komunikace spolehlivost ruských kosmických sond rapidně zlepší, bude to indicie pro podpoření "záškodnických hypotéz".

No a pokud ne, bude to potvrzení přetrvávájícího ruského vědeckovýzkumného marasmu :-)


Machi - 10/1/2012 - 14:33

"Nepochopitelné jsou také časté poruchy našich aparátů v periodě, když letí nad pro Rusko stínovou stranou Země, tam kde nevidíme aparát a nepřijímáme z něho telemetrii. Nechce se nikoho obviňovat, ale dnes existují velmi výkonné prostředky k ovlivnění kosmických aparátů a nelze vyloučit možnosti jejich použití."



:)

Chtěl bych vidět statistiku vážných poruch ruských družic v období příjmu telemetrie a v období kdy telemetrie přijímána nebyla. Samozřejmě korigované vzhledem k délce intervalů obou období.

Mimochodem, nedávno jsem se ptal, která ruská družice drží rekord v délce aktivní činnosti. Odpověď stále neznám, ale velmi dobrou životnost prokázaly observatoře ASTRON a GRANAT postavené na bázi posledních sond Veněra. Plánovaná životnost byla jeden rok, skutečná přes 8 let!


Agamemnon - 27/1/2012 - 20:20

http://en.rian.ru/science/20120127/170986440.html

rusi robia nábor kozmonautov - má niekto záujem?


Jaro. - 3/2/2012 - 09:27

quote:
http://en.rian.ru/science/20120127/170986440.html

rusi robia nábor kozmonautov - má niekto záujem?


http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18644

Tu Popovkin tvrdí, že z tohto náboru poletia už na Mesiac...


Jaro. - 3/2/2012 - 09:47

http://www.trud.ru/article/01-02-2012/272018_polety_vo_sne_i_najavu.html

Zaujímavý rozhovor s Valerijom Rjuminom. Napríklad podáva i iný pohľad na zrušenie projektu Kliper - neochota vedenia Roscosmosu deliť sa pri vývoji novej lode o peniaze s leteckým sektorom (okrem ESAfílie a USAfílie...).


PINKAS J - 4/2/2012 - 11:36

Quote Jaro:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18644
http://www.trud.ru/article/01-02-2012/272018_polety_vo_sne_i_najavu.html
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obojí to je dost deprimující čtení. Ukazuje jasně, že řízení ruské kosmonautiky bylo a je nekompetentní. Podle kosmonauta Rjumina poslední vedoucí Roskosmosu, který byl skutečně odborníkem v oblasti byl Koptev, který prošel cestu od inženýra do vedoucího RKA. Vedl ji 12 let a to v nejobtížnějším období, kdy prudce kleslo financování, zachránil mnoho podniků. Vystřídal ho generál Perminov, provedl čistku, řada odborníků z vedoucích kádrů odešla a vystřídali je plukovníci a podplukovníci, odborníci na klíčových místech prakticky nejsou. Za Perminova se nic perspektivního nezačalo, zničil nejlepší projekt, který byl rozpracován - Kliper, protože se nechtěl dělit s vojenským letectvem o peníze. Jak píše jeho nástupce Popovkin, vedoucí kádry dostali velké platy a inženýři živořili za cca 30.000 rublů.

Jenomže Popovkin je také generál a i pod jeho vedením není žádná jasná koncepce. Zastavil raketu RUS-M a přitom pokračuje vývoj kosmické lodi RUS ( PPTS), přičemž podle kosmonauta Rjumina raketa Angara není vhodná pro tuto loď. Popovkin dále prosazuje omezení pilotované kosmonautiky a trvalé přítomnosti člověka v kosmu. Rjumin se domnívá, že také budování kosmodromu Vostočnyj vzdáleného tisíce km od výrobních center dopadne špatně se ztrátou stamiliard rublů. Kromě toho ukazuje, že v případě havárie při startu ale již za letu bude posádka přistávat buď v tajze nebo na moři, obojí nebezpečné, neboť nelze mít lidi nebo lodě v každém možném místě dopadu.

V rozhovoru s Popovkinem se rozebírají příčiny neúspěchu F-G. Říká, že pro F-G byly nakupovány elektronické komponenty v zahraničí, ve standardním (asi civilním) provedení, přes překupníky. Řídící počítač, v kterém zřejmě vznikla porucha sice vážil 1,5 kg ale zkolaboval, údajně dopadem těžkých kosmických částí. Počítač u stupně Fregat pracuje na domácí součástkové základně, je spolehlivý ale značně těžší. U F-G se bohužel musela z finančních důvodů použít slabší raketa Zenit (oproti Protonu) a na každém kg se šetřilo. Byly již provedeny opatření v dalším rozvoji domácí specializované součástkové základny, ale to bude trvat roky. Do té doby je nutno spojit se přímo se zahraničními výrobci bez prostředníků. Ale většina jich je v USA, což je problém.

Pozn.: Pro kosmické účely se vyrábí specializovaná součástková základna, většinou s menším stupněm integrace a mnohem větší odolností a náročnými testy.


Machi - 4/2/2012 - 12:01

Popovkinovi bych nevěřil ani slovo, ten už se zkompromitoval až až.
Viz třeba článek, který jsem tu dával posledně (ve vlákně Fobos-Grunt), který rozebírá, mimojiné, totální nesmyslnost různých prohlášení ruského vedení.
Mimochodem poznámka pro Davida. Je nefér mluvit o ruském mlžení apod. - mlží Popovkin a jemu podobní. Pokud si přečtete komentáře rusů pod články s Popovkinem, uvidíte, že z něj rozhodně nejsou nadšení (nakonec viz třeba i ten článek s Rjuminem)!

K civilním součástkám. Každá součástka, která letí do vesmíru, musí být odolná proti kosmickému záření (do jisté míry). Pro lety k Marsu se používají součástky s odolností zhruba v desítkách kiloRadů. Pokud tato součástka má nižší odolnost, dá se dodatečně zodolnit vnějším stíněním (většinou hliníkem, nebo dražším tantalem). Svou roli hraje i vhodný software, který je schopný si s takovou situací poradit. Své o tom ví třeba programátoři mise Galileo, nicméně ti se potýkali ke konci mise s radiací přesahující podstatně konstrukční zadání.


Jaro. - 13/2/2012 - 21:29

Rozhovor s vedúcim IKI RAN Levom Zelenym:

http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=116

Rozpráva o stratégii ruských sond. K Mesiacu sú na pláne Luna-Glob a Luna-Resurs okolo roku 2015. Luna-Glob sa uvažuje presunúť na dva štarty alebo jeden väčší nosič. Potom ku koncu desaťročia a na začiatok ďalšieho sa plánujú roverové misie Luna-Resurs 2, Luna-Resurs 3 a odberová Luna-Grunt.

K Marsu sa plánuje spolupráca v ExoMarse a možná je i úvaha o F-G 2 v roku 2018.

Venera-D sa asi presunie na ďalšie desaťročie. Jej vývoj vidí zložito a nesúvisiaco s už spomenutými misiami.

Z Europa-Laplas-P je pristávacia misia na Ganymedes ako spolupráca s Európskym predkladaným projektom Laplas (trieda L, CV 2015-2025).


PINKAS J - 14/2/2012 - 12:00

Quote: http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=116
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Akademik Zelený se v odpovědích ještě vrátil k sondě F-G. Řekl, že v létech 2007 a 2008 nebyly na projekt vyčleněny žádné prostředky. Ty začaly přicházet doslova rok před plánovaným startem v r. 2009, takže bylo vyloučeno to stihnout. Do následujícího „okna“ v r. 2010 byly problémy hlavně organizačního postupu a nepodařilo se vše odladit. Za hlavní důvod selhání F-G považuje akademik „očesání“ stupně Fregat o jeho vlastní řídící systém, který prakticky vždy pracoval výborně a spolehlivě. Jeho funkci převzal řídící počítač celé sondy, což bylo hlavním důvodem selhání F-G.

Příští start dalšího F-G by mohl sice být v r. 2016, ale vzhledem k práci na měsíčních sondách bude nejlépe využít okno 2018. V podstatě půjde o stejnou sondu, ale se standardním Fregatem. Některé přístroje možná bude možno přesunout na sondu Exo Mars. Rozhodnutí o druhém F-G však ještě nebylo uděláno.

V dalším Zelený rozebírá projety automatů na Lunu – Luna Glob, Luna- Resurs, případně Luna - Grund


Conquistador - 29/2/2012 - 20:57

Velmi povedená prezentace Roskosmosu k budoucím cilům a misím... Je to provedeno multimediálně a musím řici že se to značně povedlo... Jsou zde konečně například i nějaké vizualizace mobilní základny na měsíci atd.

http://en.rian.ru/infographics/20111130/169141926.html


Jaro. - 14/3/2012 - 08:50

V súvislosti s ultimátom bol vláde predložený dokument Stratégia rozvitia kozmického priemyslu do roku 2030. Podľa http://www.kommersant.ru/doc/1890875 obsahuje tieto návrhy:

- cieľ je zabezpečiť aby Rusko bolo do 2030 jednou z troch kozmických veľmocí
- do 2015 vystavať siete úžitkových družíc, pripraviť Vostočny na prvý štart a dokončiť modernizáciu existujúcich nosičov
- do 2020 mať vlastnú elementárnu základňu na výrobu družíc, z Vostočneho by mali štartovať Angary a nové pilotované lode
- plánujú sa výskumné misie na Mesiac (s lunochodami, odberom vzoriek), k venuši, Jupiteru a v medzinárodnej spolupráci vybudovanie dlhodobej siete Marťanských povrchových staníc
- do 2030 aktívny výskum planét Slnečnej sústavy, demonštračný pilotovaný oblet Měsíce s následnym pristátim na povrch (v inom zdroji sa Krasnov vyjadril, že v súvislosti s medzinárodnym kontextom môže ísť i o misie do bodu L2), plánuje sa ťažký nosič z Vostočného
- mnoho vecí týkajúcich sa Ruského kozmické priemyslu
- utopenie ISS alebo podľa Krasnova predĺženie jej životnosti
- zriadenie Rady pre vesmír pre prezidenta
- a iné...


Jaro. - 14/3/2012 - 08:52

Ten Krasnov je na Novostiach Kosmonavtiki:

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml


PINKAS J - 14/3/2012 - 12:12

http://news.rambler.ru/13116954/?utm_medium=adnews&utm_source=ria.ru&utm_campaign=adnews_campaign_171&utm_content=adnews_171570

Jak informuje Moskevský komsomolec, vedoucí RKA Popovkin se popral na oslavě k MDŽ ve VIP prostorách Roskosmosu s jedním přítomným kvůli nějaké ženě a utrpěl rány do hlavy až v délce 7 cm a byly tam i střepy skla. Musel být hospitalizován. Při ošetření byl v silně podroušeném stavu a odmítl říci příčiny zranění.

Tentýž den přivezli do nemocnice jeho podřízeného Paraminova s otřesem mozku, ale odmítá vazbu na zranění Popovkina. Říká, že když odcházel z práce, uslyšel hlasitou hudbu z jednoho sálu, zabušil několikrát na zamčené dveře, aby účastníky umravnil. Nikdo neotvíral, ale náhle se dveře otevřely a jeho spolupracovní Aminov ho začal mlátit.


PINKAS J - 14/3/2012 - 12:57

Re: http://en.rian.ru/infographics/20111130/169141926.html

Jsou to většinou zatím jen ideje, ale přesto se mi moc nelíbí koncepce The manned mission to Mars. Podle mého je jednodušší řešit modulový těžký nosič na Zemi, než ho modulově skládat na LEO. Příslušné palivo a užitečná hmota musí být tak jako tak na LEO dopraveno. Pokud by prvý stupeň těžkého nosič řešili z modulů prvého stupně Zenitu, pak se nejedná o nějaký jednoúčelový nosič, ale byl by stejně variabilní jako Angara, jen v každé variantě cca 4 x výkonnější.


Kratas - 14/3/2012 - 16:41

Ja mam z Ruskosmosu zvlastni pocit. Na jednu stranu se potykaji s nedostatkem financi. A pak se clovek docte, ze:
1. buduji novy kosmodrom na uzemi Ruska - chapu, plati penize Kazachstanu za Bajkonur (tusim dokonceni 2015),
2. provoz ISS,
3. pracuji na projektu Angara - prvni start planuji na novem Kosmodromu od cca 2015 - rozumim, potrebuji modernizovat,
4. modernizuji rakety Sojuz - proc, kdyz by mohli dozit se stavajici verzi do roku 2015, nez bude Angara,
5. plany letu na Mars, Mesic atd. - z ceho to chteji financovat,
6. vyzkum vesmiru pomoci druzic atd.

Maji toho hodne rozdelanyho, ale bezmyslenkovite. Kdo chce moc, nema nic. Na tyhle plany by si museli najit nejakyho partnera, ktery by to financoval. S Evropou velky terno neudelaji, ta nema taky kdovijaky rozpocet, kdyz se topi v dluzich.


martinjediny - 14/3/2012 - 19:08

quote:
...Maji toho hodne rozdelanyho, ale bezmyslenkovite. Kdo chce moc, nema nic...

To porovnavas so svojimi moznostami, alebo jak si to myslel?
- Napis si k polozkam aj cisla, kolko penazi to chce rocne...
- Angara tak skoro s kosmonautom nepoleti, sojuz bude sluzit teda subezne a pokial vyvoj orientuju na neskor pouzitelne diely, tak to ma zmysel...
- Preco sa trapis nad strategicky druhoradymi projektami? tie budu financovane len tak, aby nezdochli. Vytried priority a potom sa nad tym zamysli znova.


Jaro. - 15/3/2012 - 22:15

Podľa http://www.izvestia.ru/news/518517 a http://lenta.ru/news/2012/03/15/landed/ Roscosmos vyhodil z Federálneho vesmírneho programu 2006-2015 16 projektov, hlavne z dielne NPO Lavočkina. Napr. Venera-D, Merkury-P, Mars-Net...


Machi - 15/3/2012 - 22:24

Je tu někde smajlík pro pocit totálního zmaru?


M: - 15/3/2012 - 22:47

quote:
Je tu někde smajlík pro pocit totálního zmaru?

Ved sme to tu pisali.
"Kdo chce moc, nema nic"
"Vytried priority a potom sa nad tym zamysli znova."

Rusi vedia, co su priority... i ked zial pre fanusikov


Ervé - 16/3/2012 - 06:08

Doufejme, že se soustředí, aby aspoň Luna-Glob (a doufejme MLM) proběhly úspěšně, pak můžou mířit dál. Peněz nemají, a do roku 2015 stejně nic jiného nestihnou. Doufejme že jen nějaký blbec neplnil politické zadání (což už by mně teď nepřekvapilo).


David - 16/3/2012 - 14:40

Když se pouštějí do spolupráce na evropské sondě EXM, tak si FG-2 nebude ?


-=RYS=- - 16/3/2012 - 16:43

quote:
quote:
Je tu někde smajlík pro pocit totálního zmaru?

Ved sme to tu pisali.
"Kdo chce moc, nema nic"
"Vytried priority a potom sa nad tym zamysli znova."

Rusi vedia, co su priority... i ked zial pre fanusikov



Pokud se Vovka udrzi u moci, tak na kosmonautiku sezene penize.
Navic pro sehnani financovani lze spolupracovat s ESA/JAXA/Indii atd..

S EU se da udelat vicero projektu. Nektere v ramci ESA, nektere v ramci regionalnich kosmickych agentur. Britove, Taliani a Nemci delaj kolikrat veci zvlast od ESA s ostatnima agenturama ve svete.

U toho pravidla "Kdo chce moc, nema nic" bych to tak cerne nevidel.

Jen doufejme, ze se s FG poucili. A nebudou to delat horkou jehlou.
Idealni kdyz pouziji dva pocitace, ten originalni aby nechali pro modifikovanej Fregat s kterym jim to lita temer 100% a druhej pro ostatni palubni zalezitosti.

A hlavne, oboustranej vsesmerovej nizkobitovej telco system v S pasmu by jim docela bodl u vsech projektu.

Pripadne kdyz by si zajistili smlouvu u ESA-DSN atd..




Jaro. - 16/3/2012 - 21:03

Podľa http://ria.ru/science/20120316/596895270.html a http://lenta.ru/news/2012/03/16/solar/ sa Roscosmos ohradil, že misie nezrušil, len posunul ich realizáciu na neskoršie obdobie. Navyše sa ohradili, že v FKP 2006-2015 je stále dostatok zaujímavých misií pokrývajucich mnoho oblastí.


Machi - 16/3/2012 - 21:45

To už zní lépe. Pokud by mise byly "jen" odloženy, třeba z důvodu snahy o vychytání much, pak by se zřejmě nikdo "nezlobil".


M: - 16/3/2012 - 22:12

quote:
...A hlavne, oboustranej vsesmerovej nizkobitovej telco system v S pasmu by jim docela bodl u vsech projektu.


1/ Co to obnasa a jaku by si si k tomu predstavoval specifikaciu?

2/ Jaky sposob povazujes za najjednoduchsi, a sucasne blbuvzdorny a nenarocny na hmotnost pre online video?
( Ako neradiovec mam o tom len "hrubu" predstavu )


Jaro. - 21/3/2012 - 18:34

http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=122

Rozhovor s riaditeľom NPO Lavočkina Viktorom Chartovom o budúcnosti spoločnosti i v súvislosti s F-G.


Ervé - 22/3/2012 - 06:18

A co krátké shrnutí obsahu v češtině pro většinu neznalou bukviček, nebude? Samotný odkaz je pro většinu návštěvníků nanic.


Janeka - 22/3/2012 - 06:59

Keď ste tak mladý, že ste ruštinu nemali na škole, použite google translator alebo niečo podobné. Keď ste starší, bukvičky poznáte už od piatej triedy. A nezaprasujte to tu offtopic poznámkami. Prosím moderátora o vymazanie môjho aj predchádzajúceho príspevku.
Howght


Archimedes - 22/3/2012 - 11:53

http://technet.idnes.cz/kosmonautika-v-rusku-laka-stale-mene-lidi-f15-/tec_vesmir.aspx?c=A120322_111706_tec_vesmir_jnd

Smutné.


kratas - 22/3/2012 - 12:39

To je dusledek bananove republiky, jakou je Rusko. Nejasne cile, rozpolcene vedeni, maly rozpocet. Politika pana Putina a spol. Misto znovuvyzbrojovani Ruska by meli penize investovat do kosmonautiky. Rozhodne by jim to prineslo vetsi respekt ostatnich statu a prosperitu. Ted jediny co delaji, ze rozprodavaji svoje know-how svetu. Je mi to lito.


Čtenář - 22/3/2012 - 13:12

quote:
Misto znovuvyzbrojovani Ruska by meli penize investovat do kosmonautiky. Rozhodne by jim to prineslo vetsi respekt ostatnich statu a prosperitu. Ted jediny co delaji, ze rozprodavaji svoje know-how svetu. Je mi to lito.


Svatá prostoto.

Víte, jak to říkají Izraelci o Arabech?
Nemusí nás mít rádi, ale hlavně že se nás bojí.

Totéž dobře ví každý zodpovědný představitel tak rozlehlé a na zdroje bohaté země, jakou je Rusko. Skutečný respekt a uznání mezi zeměmi nepramení z idealismu (to možná u dalajlámy), ale především z vojenské moci. Vše ostatní je jen okecávání a kouřová clona.

Kosmonautika, zejména pilotovaná, se přes všechna zbožná přání fanoušků, musí smířit s tím, že je a bude hýčkaným luxusem, nadstavbou nad rentabilními, ekonomicky a mocensky jasně vyčíslitelnými a zúročitelnými aktivitami.


Alchymista - 22/3/2012 - 14:46

Kruté, ale pravdivé.


martinjediny - 22/3/2012 - 15:50

quote:
http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=122

Rozhovor s riaditeľom NPO Lavočkina Viktorom Chartovom o budúcnosti spoločnosti i v súvislosti s F-G.


Pochopil som spravne, ze amici mali teraz podobny problem ako F-G, akurat, ze vzhladom na pouzitie silnejsej rakety ich to postihlo az na ceste k Marsu? T.j. ze nastastie mali vhodnejsie podmienky na opravu?


PINKAS J - 22/3/2012 - 20:35

Quote: Pochopil som spravne, ze amici mali teraz podobny problem ako F-G, akurat, ze vzhladom na pouzitie silnejsej rakety ich to postihlo az na ceste k Marsu? T.j. ze nastastie mali vhodnejsie podmienky na opravu?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stručný obsah odpovědí Generálního ředitele NPO Lavočkina jen v části týkající se F-G:

Závěr vyšetřující komise F-G byl, že s největší pravděpodobností došlo vlivem dopadu těžké el. nabité kosmické částice, která způsobila restartování dvou počítačů, čímž byl vymazán program letu. F-G se v prvních 20 dnech choval celkem normálně - udržoval orientaci na slunce a čekal na povel, co má dělat. Avšak zcela nový způsob radiového spojení fungující jen na větší vzdálenost od Země nedovolil poslat znovu program letu na LEO. Celkově použití mnoha zcela nových systémů dalo předpoklady fatálního konce.

Podobně tomu bylo se systémem vyvedení sondy na dráhu k Marsu. Především pro počáteční impulsy k přechodu na dráhu k Marsu měly být použity osvědčené způsoby, to je vyvedení na dráhu k Marsu pomocí rakety Proton s jeho osvědčeným vrchním blokem. Teprve pak měla být zapojena sonda F-G a odladilo by se radiové spojení s ní. Bohužel váhové omezení dané raketou Zenit způsobilo, že sám F-G se musel ještě na LEO orientovat na hvězdy a zapnout svůj vlastní motor pro start na dráhu k Marsu. Kdyby k vymazání programu došlo v druhé fázi letu, nic strašného by se nestalo (Pozn.: bylo by navázáno spojení a nahrán znovu program).

Také u americké sondy nyní letící k Marsu se třetí den letu restartoval počítač při práci s přístrojem orientace na hvězdy, přičemž tento jev se objevil přibližně ve stejném místě jako u F-G. Rozdíl je, že sonda byla již na cestě k Marsu a nebylo žádné úzké časové vymezení pro spojení, neboť sonda neobíhala kolem Země jako F-G. To umožnilo znovu předat do počítače program letu.

Celkově drama s F-G posloužila jako katalyzátor pro zvýšení úsilí k zvýšení efektivity a kvality v oblasti struktury řízení, křížových kontrol, změny palubního software a dalších technických otázek.


-=RYS=- - 22/3/2012 - 21:06

quote:
quote:
...A hlavne, oboustranej vsesmerovej nizkobitovej telco system v S pasmu by jim docela bodl u vsech projektu.


1/ Co to obnasa a jaku by si si k tomu predstavoval specifikaciu?

2/ Jaky sposob povazujes za najjednoduchsi, a sucasne blbuvzdorny a nenarocny na hmotnost pre online video?
( Ako neradiovec mam o tom len "hrubu" predstavu )



1)
Nekolik planarnich sektorovek kolem celeho telesa ob bod.
Cili antenky tvaru a podoby tistaku 15x15x0.2cm pro S pasmo umistene tak, aby napriklad 4 mista kolem dokola okolo kruhoveho pudorysu kosmickeho telesa + jedna antena "vpredu" a druha antena "vzadu" zajistili 100% zajisteni signalu ze Zeme/na Zem.
Pochopitelne tyto anteny nejsou extra ziskove (tak do 8-13dBi, ale s velkou sirkou vyzarovani do V/H smeru s minimalnim vyzarovacim uhlem 50-60st od jedne anteny, pricemz je jasne, ze se radiovej system musi pocitat jako celek), ale tim, ze zari / prijimaj do kazdeho smeru je zajisten prijem "veliciho" signalu ze Zeme i v pripade, kdy dojde ke ztrate orientace sondy a i tehdy kdyz se ruzne nataci v ruznych osach.
Na toto je S pasmo vhodne, jeste vhodnejsi by bylo L pasmo, ale neni tam dostatek kapacity-volneho mista a navic pro tento typ sond je v ITU tabulce vyhrazeno jen S pasmo.

Samozrejme kdyz je teleso dal od Zeme, tak se system prepne do vyssiho pasma (X, Ka) do paraboly, ktera je na V/H rotatoru, ktery je nezavysli od natoceni samotneho telesa. U nekterych sond vsak X/Ka parabola neni na plnem V/H rotatoru, ale jen na castecnem s rozsahem do 10st a tak se k Zemi musi natacet setrvacnikama cela sonda.

Co se tyce sady planarnich anten v S pasmu u telesa leticiho k Marsu, tak se tyto anteny muzou s vyhodou vyuzit pro komunikaci povrch-orbita s povrchovycm landerem/roverem. I kdyz nemaji vysoky zisk, tak i pres to jejich nizky az stredni zisk bohate s rezervou staci na komunikaci do cca 8000-20000km od povrchu v S pasmu pri uzkopasmove modulaci typu xPSK do sirky VF pasma 10-40kHz pri 5-15W PA do anten.


Napriklad ISS modul Columbus ma po obvodu polske multipasmove (UHF/L/S) HAM anteny, ktere se daji pouzit i na profi kmitoctech.
Jsou rozmistneny tak, ze po obvodu jsou 4ks po 90st, takze i kdyz by se ISS stocila jakkoliv, tak je stale zjistena radiokomunikace pres tyto anteny. Jelikoz jsou to HAM anteny, tak jsou oznaceny jako ARISS.

V soucasnosti jsou zapojeny do prepinaciho multiplexoru a do Kenwood TRX pro HAM prevadec 2m dw/23cm up (Downlink 145.800/Uplink 1269.650
). Bohuzel, dodnes se tento prevadec nepodarilo zprovoznit. Takze system bezi zatim jen na 70cm a 2m pasmu.

HAM anteny na Columbusu.
http://www.ariss-eu.org/Wroclaw.zip
http://www.ariss-eu.org/New_antennas.zip
http://www.ariss-eu.org/ARISS_41_Front.JPG
http://www.ariss-eu.org/ARISS_41_Back.JPG
http://www.ariss-eu.org/ARISS_43_Front.JPG

Dvojice anten je videt vpravo (anteny jsou nainstalovany po dvojici), dalsi jsou o 90st okolo valcoviteho telesa. Jsou namontovany vpravo mimo obrazek, cili nejsou nainstalovany v jedne obvodove linii.
http://www.ariss-eu.org/Columbus_in_Space.jpg
http://www.ariss-eu.org/ARISS_Antennas_Installation.MOV
http://www.ariss-eu.org/ARISS_Antennas_Inspection.MOV

http://www.issfanclub.com/frequencies
http://www.amsat.org/amsat-new/ariss/#freqs
http://www.youtube.com/watch?v=-Yefb2XeH1Q
http://www.youtube.com/watch?v=vWN92M1fuss
http://www.youtube.com/watch?v=pDzvZHUM2_w


2)
Nerozumim otazce, upresni svuj dotaz.


martinjediny - 23/3/2012 - 08:21

quote:
...upresni svuj dotaz.

Na trhu existuju rozne prenosy videa. Dokonca umoznujuce riadenie letu modelu lietadla z pohladu z kokpitu. dosah byva okolo 2km.
Neviem ako presne byva rieseny priamy prenos z telesa rakety, pri prenosoch, pri startoch Falconov a NASA startov.

Existuje viac systemov vhodnych pre rakety?
Je tento system spolahlivy?
Ktory zo spolahlivych systemov ma najmensie hmotnostne naroky?

Resp. ake riesenie by si odporucil pre cubesat?

Edit
PS. dik za odkazy. Najviac ma zaujal v prvom odkaze report2 s vyzarovacim diagramom (Fig. 3.13. Measured radiation pattern in the diagonal cut-plane of the 2400 MHz CP antenna model shown in Fig. 3.3 and placed in a center of a 350x350 mm ground plate. )
[Editoval 23.3.2012 martinjediny] [Editoval 23.3.2012 martinjediny]


Jaro. - 29/3/2012 - 22:03

Luč-4 na platforme Express-2000 sa stavať nebude, Roskozmos si zaprial urýchliť rozvrhnutie siete. Bude Luč-5V na rovnakej platforme Express-1000 ako jeho predchodcovia Luč-5A i Luč-5B.

http://www.npopm.ru/images/File/newspaper/2012/297.pdf


Agamemnon - 30/3/2012 - 09:37

pri prilezitosti dnesneho posledneho startu Protonu-K, vysiel na NSF pekny clanok o historii protonov:

http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/russian-proton-k-rocket-launch-us-kmo/


Conquistador - 31/3/2012 - 00:59

Včera v 09:49 Moskevského času z Baikonuru zvlétl Proton-K/Block DM-2 s nákladem vojenského satelitu Kosmos-2479 (Oko) - Satelit typu Oko je urcen k včasnému varovaní před raketovým utokem.

Jedná se letos již o třetí start Protonu, v Dubnu je plánován start Proton-M/Briz-M s dvojcí satelitu YahSat 1B.


Jaro. - 1/4/2012 - 21:51

Anatoly Zak píše o problémoch s hviezdnymi snímačmi Luč-5A:

http://www.russianspaceweb.com/luch5a.html#mission


Jaro. - 4/4/2012 - 19:40

Rozhovor s riaditeľom Chruničeva:

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2402


PINKAS J - 5/4/2012 - 07:56

http://www.space-travel.com/reports/Plutonium_to_Pluto_Russian_nuclear_space_travel_breakthrough_999.html
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Stručně: Rusové od r. 2010 pracují na nukleárním pohonu s výkonem 100-150 KW. První operační testy začnou v r. 2014, systém by měl být kompletně smontován do r. 2017 , ale příslušné vesmírné plavidlo nebude hotové dříve než v r. 2025. Projekt vychází ze starších prací z 60-tých let a je zahrnut v strategii RSFA do r. 2030.


cernakus - 5/4/2012 - 08:05

150kW? Ze se s tim vubec delaj. Dyt i rd-0410 mel 20MW. 150kW pohon je dobrej tak pro orbitelni manevry male lodi.


Jaro. - 5/4/2012 - 08:55

Projekt bol schválený v roku 2009 ako inovačný projekt Komisie pri prezidentovi RF pre modernizáciu i i technologické rozvitie ekonomiky Ruska. Konkrétne parametre i financovanie časti, za ktorú je zodpovedný Roskozmos je možné vidieť v konkurznej dokumentácii:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1439

Patričné vlákno na Novostiach:

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=11908&postdays=0&postorder=asc&start=0


kratas - 5/4/2012 - 09:26

Super. Konecne krok spravnym smerem. Hlavne, aby pohon poradne odzkouseli. S tim byli rusove vzdy na stiru. Pro zacatek nasadit na sondu, poslat k Venusi nebo Marsu, zkouset restarty, manevry, zmeny smeru atd. 150kW pro zacatek staci. V druhe generaci pak muze byt radove vykonnejsi.


-=RYS=- - 5/4/2012 - 21:47

quote:
quote:
...upresni svuj dotaz.

Na trhu existuju rozne prenosy videa. Dokonca umoznujuce riadenie letu modelu lietadla z pohladu z kokpitu. dosah byva okolo 2km.
Neviem ako presne byva rieseny priamy prenos z telesa rakety, pri prenosoch, pri startoch Falconov a NASA startov.

Existuje viac systemov vhodnych pre rakety?
Je tento system spolahlivy?
Ktory zo spolahlivych systemov ma najmensie hmotnostne naroky?

Resp. ake riesenie by si odporucil pre cubesat?

Edit
PS. dik za odkazy. Najviac ma zaujal v prvom odkaze report2 s vyzarovacim diagramom (Fig. 3.13. Measured radiation pattern in the diagonal cut-plane of the 2400 MHz CP antenna model shown in Fig. 3.3 and placed in a center of a 350x350 mm ground plate. )
[Editoval 23.3.2012 martinjediny] [Editoval 23.3.2012 martinjediny]


Ano, na trhu jsou analog PAL/NTSC videovysilacky v pasmu 2.4GHz (4 kanaly, 25mW eirp max) a v pasmu 5.8GHz (8-16 kanalu, 25mW eirp max).

Omezeni vykonu znamena, ze ve stavajici legislative to funguje na maximalne 1km (pokud je na strane prijimace 90cm parabola s 20dB predzesilovacem) a to staticky bez pohybu.

Takze na zivou kameru muzete zapomenout.

V zacatcich ziveho videoprenosu se pouzival analogovej PAL/NTSC system s vysilacem na rakete s vykonem 15-30W PA, s 2x antenama v aerokrytu na bocich trubkoviteho trupu rakety rozbocenych za PA pomoci dvojite odbocnice a to v profi sat pasmu S (2.1-2.3GHz).
Problem je, ze obraz behem letu nosice vypadava, protoze je na to analogovej signal ze dvou dipolu "haklivej"..vcetne smerovaci paraboly, kterou se porad dosmerovava na telo rakety, aby byl zachycen signal behem startu-letu.

Poslednich 14 let je pouzivan system DVB-S/OFDM, kteremu nevadi fazove ujeti "trhani" obrazu behem pohybu vysilace. Prijimac DVB-S to dopocitava. Navic u DVB-S vysilani se na trubkovitem trupu rakety pouzivaji 4 anteny na bocich v SFN vysilani (do kazde anteny jde vlastni SFN vysilac 8-15W PA) a to opet ve stejnem pasmu 2.1-2.3GHz.

Proto opet rikam, ze nejoptimalnejsi je mit radioamaterskou volacku + volacku treba klubu a na teto volacce budete delat "experimenty", kdy raketa behem vysilani bude vysilat APRS telemetrii na 144.800MHz FM do 4 plosnych dipolu po obvodu trubkovite rakety.
Soucasne se volacka hodi pro digitalni radioamaterske vysilani D-ATV/DVB-S.
Jako radioamater je mozno pouzit pasma 1.3GHz, 2.3GHz a 5.6-5.8GHz a to s neomezenym VYZARENYM vykonem (je povolen jen 750W PA ).
Radioamaterske digi vysilace DVB-S se prodavaji a umej rozfasovat signal do 4 plosnych antenek po obvodu trubkoviteho trupu rakety.

Kazdopadne typicky vykon 10-15W PA do vhodnych plosnych anten (celkove asi 30-80W eirp) udela to, ze lze zive video z jednotlivejch kamer (DVB-S/COFDM umoznuje vytvorit MUX s az 32 kamerama do digifotaku do ruznych mist v rakete v jednotlivejch stupnich se sledovanim uplne vseho, vcetne live parsovani ASCII textu do SD MPEG2 obrazu s infem o vysce/rychlosti/pozici/teplotach atd.. pro okamzitou telemetrii) sledovat az na 1000km.
Takze kdyz by se startovalo z Recka, tak pod trejektorii letu asi 100km od osy by se usadili 2-3 lode s prijimacima antenama na V/H rucnim rotatoru (pouzivam treba panoramatickou hlavici na videokamery).
Prvni prijimac by byl na kosmodromu, druhy by byl tak 50km od brehu a 30km mimo osy letu, aby slo sledovat chod prvniho stupne az po jeho odhozeni a zapaleni druheho stupne.
Vetsinou maji kazdy stupen svuj vysilac+anteny, takze je mozno sledovat kam dopadne stupen (tyto metody se pouzivaji i v profi... ATV/STS/Atlas atd.., jen v pasmu 2.1GHz).
Druhej stupen by slo sledovat z lodky ve vzdalenosti 50-80km od kosmodromu asi 50-80km od osy trajektorie letu.
A bylo by dobre udelat jeste treti monitorovaci stanici asi 180km daleko a 100km od osy, aby se monitorovalo odhozeni airkrytu a nasledne vypusteni druzice z posledniho stupne.

http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/DVB-T_multiplex_modulator.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/DVB-T_vysilac_ze_zakladniho_pasma_3W-PA_50-900MHz.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/4x23cm_40W_PA1.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/MPEG2-koder_1x-videosignal_2x-audio-stereo.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/blokove_schema_DVB_modulatoru_z_TS.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/mezifrekvencni_modulator-transvertor_DVB-T.jpg

Moznosti jsou ruzne, ale 10mW PA na 2.4GHz SD-PAL analog vysilac neni moc stastne reseni. Vlastne nic neresi.


Pro CubeSat (nikoliv pro nosic, to je neco jineho, pro nosic jsem to nahore popsal pro lidi ze Slovenska pro konstruktery sondaznich raket pripadne pro Csaba ci jak se Slovensky kolega jmenuje) je mozno pouzit online system na bazi D-ATV/DVB-S 2Mbps PAL-MPEG2, kde uplink jsou 2 kamery (jedna snima Zem, druha sat se Zemi na pozadi..tedy mobil kamera modul umisteny na vyklopnem solarnim modulu atd..) a zvuk je prijimac FM signalu z 70cm pasma.
HAMove pak mohou povidat jako pres prevadec a audio vystup by sel do D-ATV DVB-S vysilace.
MUX vystup DVB-S by bylo nejlepe dat na 1.3GHz, pak by pro prijem postacil "jen" obycejny MPEG2 satelitni prijmac bez paraboly.
Protoze na F konektor by se zapojila Yagi smerovka s predzesilovacem napajenym 14/18V pro ovladani LNB.
Pokud by sel vystup do 2400-2450MHz, tak je problem, kde pro HAMy/skoly sehnat vhodne LNB z S pasma do L pasma.
Takhle staci, aby si skola poridila nejlevnejsi sat prijimac za 800Kc, napojila antenu co by nekdo drzel v ruce z okna a vsichni by sledovali obraz na videoprojektoru....jako vybornej skolni prezentacni projekt je to idealni a nejen jako skolni.
Fakt staci jen STB DVB-S MPEG2 900-2050MHz, u ktereho by se manualne nastavily PIDy/VIDy atd..

Pokud by nevadil offline system, tak je vhodne pouzit s Linux uCPU WinDRM pro prenos D-SSTV obrazku v nezkreslene kvalite.
Tipnute obrazky v HD je mozno poslat po 4 ks dolu behem 3 minut na jakekoliv frekvenci.
Ja osobne bych preferoval kmitocet na ktery muzou vlezt vsichni za co nejmensi penize.
Nejlepsi je pouzit treba pasmo 29450MHz FM.
Soucasne uplink by byl treba 2m 145.850MHz FM pro 1k2 AX2 APRS data pro ovladani/update satu a soucasne by slo takto dalkove prepnout CubeSat do rezimu analog FM prevadece 2m FM up TX CTCSS/10m FM dw RX CTCSS.
Jde o to, ze pro rozsirene 10m HAM pasmo postaci odblokovane FM CB vysilacky za 3000Kc s vertikalnim-zaricem antenou co ma kazdy CBckar/skola.

Na druhou stranu to muze byt i crossband 70cm up/2m dw, dnesni dvoupasmove cinske rucni radiostanice jsou do 3kKc a APRS umi kazda zvukovka.


Analogove HAM moduly (A-ATV...Analog-Amateur TeleVision) se daji objednat u spolupracovniku DB6NT (i u DD-Amtek).
http://www.id-elektronik.de/produkte/atvsender/index.htm
http://www.id-elektronik.de/en/index.htm



Moznosti D-ATV (Digital-Amateur TeleVision) jsou treba zde:
http://www.datv.de/

Kdysi jsem si vyrobil tistacek s MC 68332 + MC DSP 56002 + Xilinx, jenz mel 2x A/V vstup PAL SD nebo YPbPr (FULL HD) vse pres CINCH. Vystup byl IF 36MHz, k21-69 DVB-T 1mW PA, 70cm-2MHz mode 100mW PA, 23cm 2MHz-16MHz mode DVB-S 100mW PA.
Myslim, by se takovej tistacek na raketovej nosic hodil behem startu.
Mohl by vam ho zajistit Stefan DG8FAC, ktery ty D-ATV DVB-S/T multiplexory+linearni enkodery vyrabi.
Napiste mu nejdriv pres paket.

Ale jako uz jsem pro CubeSat APRS napsal, je treba HAM licenci. To je "nejlevnejsi" moznost dostat se k "dobrym" kmitoctum s neomezenym vykonem pri dodrzeni HAM pravidel.

Kluci z Lipska napriklad pred 6 lety vypousteli heliove balony s kamerou ala rybi oko s A-ATV PAL SD vysilacem na 1.3GHz.
Takze stacilo sehnat si starej analogovej PAL STB satelitni prijimac (950-1700MHz), treba ten teslackej za 100Kc v bazaru.
Ja jsem pouzil Telemax600 a malou 23cm yaginu do ruky.
Zivej tv obraz se zvukem z palubniho FM prevadece (2m uplink 145.550MHz CTCSS 88.5Hz/23cm 5.5MHz zvukova nosna PALu downlink) a slo to 20 hodin az do Beloruska.
Nekde to mam nahrane na VHS.




[Upraveno 06.4.2012 -=RYS=-]


-=RYS=- - 5/4/2012 - 21:50

quote:
Super. Konecne krok spravnym smerem. Hlavne, aby pohon poradne odzkouseli. S tim byli rusove vzdy na stiru. Pro zacatek nasadit na sondu, poslat k Venusi nebo Marsu, zkouset restarty, manevry, zmeny smeru atd. 150kW pro zacatek staci. V druhe generaci pak muze byt radove vykonnejsi.


Mam problem to precist.
Je to jako VASIMR nebo jako ORION pulse nebo jako ohrivac vodiku skrze reaktor do trysky. ?


Jaro. - 5/4/2012 - 21:56

K projektu jadrových ťahačov si odporúčam pozrieť ešte toto pdf z OSN stretnutia:

http://www.oosa.unvienna.org/pdf/pres/stsc2012/2012nps-02E.pdf

http://www.oosa.unvienna.org/oosa/en/COPUOS/stsc/2012/presentations.html#wgnps


Agamemnon - 5/4/2012 - 21:58

quote:
quote:
Super. Konecne krok spravnym smerem. Hlavne, aby pohon poradne odzkouseli. S tim byli rusove vzdy na stiru. Pro zacatek nasadit na sondu, poslat k Venusi nebo Marsu, zkouset restarty, manevry, zmeny smeru atd. 150kW pro zacatek staci. V druhe generaci pak muze byt radove vykonnejsi.


Mam problem to precist.
Je to jako VASIMR nebo jako ORION pulse nebo jako ohrivac vodiku skrze reaktor do trysky. ?




reaktor bude zásobovať elektrinou ionovú pohonnú jednotku


Jaro. - 5/4/2012 - 22:32

Myslím, že Hallove motory.


Ervé - 6/4/2012 - 15:05

Chtělo by to postavit co nejdřív, jen se bojím, že žádný výrazný pokrok v poměru hmotnost-výkon nehrozí, takže žádné zkrácení doby letu, jen zbavení závislosti na Slunci.


Jaro. - 7/4/2012 - 12:03

http://ria.ru/science/20120407/620225229.html

Iný zdroj popisujúci Ruské nepilotované misie k Mesiacu navrhnuté v Stratégii do roku 2030. Tu roveri volajú Lunochod-3 a Lunochod-4.


Jaro. - 9/4/2012 - 13:12

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18915

Ďalší rozhovor s Popovkinom. Mám pocit, že sa vo výraznej miere snaží meniť celý Ruský kozmický priemysel.


Agamemnon - 9/4/2012 - 14:24

quote:
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18915

Ďalší rozhovor s Popovkinom. Mám pocit, že sa vo výraznej miere snaží meniť celý Ruský kozmický priemysel.


hmm, veľmi sa mu to, že musia voziť američanov na iss, nepáči... aj keď podľa toho, čo hovorí, tak im to viaže veľké zdroje - to sa mu potom ani nedivím...


Jaro. - 9/4/2012 - 15:45

Neviem, či je to len jeho reklama alebo to myslí vážne, ale jeho vyjadrenia smerujú k názoru, že Ruský kozmický priemysel má slúžiť hlavne k uspokojeniu domácej potreby. Myslím, že export a služby pre zahraničných zákazníkov by mali byť tiež dôležité pre ekonomiku krajiny a vôbec pre prežitie Ruského kozmického priemyslu (veď to ich zachránilo).


Agamemnon - 9/4/2012 - 16:53

quote:
Neviem, či je to len jeho reklama alebo to myslí vážne, ale jeho vyjadrenia smerujú k názoru, že Ruský kozmický priemysel má slúžiť hlavne k uspokojeniu domácej potreby. Myslím, že export a služby pre zahraničných zákazníkov by mali byť tiež dôležité pre ekonomiku krajiny a vôbec pre prežitie Ruského kozmického priemyslu (veď to ich zachránilo).


neviem, mne sa skor zda, ze sa mu nepaci, ze musi viazat zdroje na robenie taxiku... a nemoze robit vyvoj...
ak som to spravne pochopil, tak napr vyvoz soyuzu na kourou mu nevadi... resp. ine komercne aktivity


Jaro. - 10/4/2012 - 00:15

Pardon, môj posledný príspevok sa netýkal len posledného článku, ale všetkých doterajších rozhovorov s Popovkinom od jeho nástupu, ktoré sa ku mne dostali.


Agamemnon - 10/4/2012 - 07:22

quote:
Pardon, môj posledný príspevok sa netýkal len posledného článku, ale všetkých doterajších rozhovorov s Popovkinom od jeho nástupu, ktoré sa ku mne dostali.


aha, okej potom

edit:
podla mna ale v komercnej sfere ostanu - odniekial zarabat musia (ak sa nemylim, tak energia je ziskova na tom, takze by sa asi nerada stiahla z toho biznisu) [Edited on 10.4.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 12/4/2012 - 22:56

http://www.cbc.ca/news/technology/story/2012/04/12/technology-vostochny-cosmodrome-space-russia.html

rusi dajú 1mld. usd na stavbu kozmodromu vostočnyj


Conquistador - 18/4/2012 - 19:01

Nějaké informace o budoucí automatické ruské misi na měsic.

http://www.space-travel.com/reports/Russian_Space_Agency_eyes_Moon_explorations_999.html


Jaro. - 19/4/2012 - 22:37

Roky očakávaná družica Kanopus-V i s kolegom - bieloruským satelitom BelKA-2 došli na Baikonur:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18972


Jaro. - 19/4/2012 - 23:09

quote:
Nějaké informace o budoucí automatické ruské misi na měsic.



To sú informácie, ktoré sa dostali do médií už dávnejšie, ale hlavne počas veľkej tlačovky IKI RAN začiatkom minulého týždňa. Pozrite napr.

http://stp.cosmos.ru/index.php?id=news&tx_ttnews%5Bpointer%5D=4&cHash=6fef063b72d738ea6ba2600f1b832251

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/z13.04.12.shtml


Agamemnon - 5/5/2012 - 13:16

o tomto sa tu už myslím hovorilo:

http://en.rian.ru/russia/20120505/173241862.html

Russia Develops Revolutionary Ammonia Rocket Engine


Jaro. - 5/5/2012 - 20:55

Na stránkach Roscosmosu sa objavili informácie o Stratégii rozvitia Ruského kozmického priemyslu do roku 2030:

http://roscosmos.ru/main.php?id=402


Jaro. - 6/5/2012 - 16:04

Po anglicky o týchto materiáloch píše i Anatoly:

http://www.russianspaceweb.com/russia_2010s.html#2030


Jaro. - 6/5/2012 - 16:10

2.5. na Baikonur bol dovezený i ďalší satelit, ktorý má štartovať na rakete vynášajúcej Kanopus-V a BelKA-2. Ide o Zond-PP. Vyrába ho Lavočkinov závod (výrobca F-G), na novej mikroplatforme Karat. Ide o program MKA-FKI, v rámci ktorého má do roku 2015 letieť 5 výskumných satelitov na platforme Karat. Na rovnakej platforme by mali letieť i satelity v rámci projektu Rezonans.


Agamemnon - 29/5/2012 - 19:59

According to http://ria.ru/science/20120529/660020697.html, Spektr-RG launch is planned in autumn 2014.

štart spektr-rg plánovaný na jeseň 2014


Jaro. - 29/5/2012 - 21:50

http://www.gazeta.ru/social/news/2012/05/26/n_2359797.shtml

Rusi majú nejaké problémy s Kazachstanom. Nepovolili im štartovať Sojuzom smerom na sever na polárnu dráhu. Všetky takéto štarty museli zatiaľ odložiť.


-=RYS=- - 29/5/2012 - 22:07

Kazachstan je nastvanej na Amiky, ze jim nedali ty prachy na ropovod.
Tak se kousli a odhaduji, ze za tyden bude uplnej zakaz startu.
Takze se Amici muzou jit klouzat... nemaj se cim dostat na LEO pilotovane.

Asi to tak neni, ale odhaduji, ze neco za tim zakazem je.



cernakus - 29/5/2012 - 22:07

Njn, to je tak, když trpíš samolibé diktátory na svém bývalém území. Kdyby místo 30mld. rublů na Vostočnyj dali 30mld. rublů na obsazení Kazachstánu a následnou nápravu PR škod ve světě, tak by potěšili zhruba tak 16 miliónů Kazachů, získali zpět pořádný kosmodrom a dali té srotě rozkrádačů, co si zaslouží.

Prostě Nazarbajev přivedl zemi zu grunt a Bajkonur je už najednou poměrně solidní potenciální zdroj příjmů. Dohoda uzavřená v době, kdy Rusko stěží vystřelilo 10 raket ročně byla na cca 120 mil.USD/rok do asi roku 2050 a to se samozřejmě zdá sortě rozkrádačů kolem toho diktátora málo. Navíc Rusové staví Vostočnyj a Angaru, takže pak už nebudou příplatky ani za toxický Proton.

Tak si zkoušejí vyřvat něco lepšího. A dělají to samozřejmě podobným stylem, jak když se Rusko přelo s Ukrajinou o plyn, jako rukojmí si vezmou významného obchodního partnera, tedy EU.


cernakus - 29/5/2012 - 22:14

quote:
Kazachstan je nastvanej na Amiky, ze jim nedali ty prachy na ropovod.
Tak se kousli a odhaduji, ze za tyden bude uplnej zakaz startu.
Takze se Amici muzou jit klouzat... nemaj se cim dostat na LEO pilotovane.

Asi to tak neni, ale odhaduji, ze neco za tim zakazem je.





Na polární dráhu se k ISS nelétá. Jde o nákladní sojuzy s nějakýma evropskými sondami.


Jaro. - 30/5/2012 - 21:10

quote:
Na polární dráhu se k ISS nelétá. Jde o nákladní sojuzy s nějakýma evropskými sondami.


Dva štarty sú ruské. Na jednom Sojuze má letieť Resurs-P a na druhom séria družíc s primárnym nákladom Kanopus-V a BelKA-2.


Jaro. - 30/5/2012 - 21:17

Vicepremiér PF Rogozin, ktorý má dohladnuť na obranný a vesmírny priemysel, sa chystá upratovať. V lete sa má riešiť štatút Roskozmosa i jeho budúcnosť. Roskozmos má jasne vytýčiť ciele a hlavne úžitok pre Rusko. Podľa niektorých správ môže skončiť ako tzv. ,,goskorporacia", podobne ako napr. Rosatom. Niektoré veci majú byť predstavené pondelok pri návšteve Vostočneho.

http://izvestia.ru/news/525444

http://www.ria.ru/science/20120530/660712663.html


Jaro. - 30/5/2012 - 21:21

http://www.gazeta.ru/business/news/2012/05/30/n_2365677.shtml

Podľa tohto článku by Roskozmos rád skoncoval i s Lopotom vo vedení RKK Energija. V článku sú vymenované tri dôvody. Došlo k vytunelovaniu peňazí na rezervný Sojuz, Lopota sa novinárom pochválil, že si požiada predĺžiť čas na projektovanie novej lode a armáde už niekoľko rokov nie sú schopní dodať sľúbený satelit.


Jaro. - 5/6/2012 - 20:13

http://www.izvestia.ru/news/526509

V tomto článku dáva autor do súvisu zákaz štartov rakiet Sojuz severným smerom s tlakom Kazachstanu nestavať rampu pre Angaru na Vostočnom.


PINKAS J - 5/6/2012 - 22:12

Ještě dodám, že v článku se praví, že výstavbu startovacího komplexu pro Angaru v Baikonuru – projekt „Baiterek“ měl financovat Kazachstán v hodnotě cca 1,6 mld USD. Uvádí se, že podle neoficiálních informací Kazachstán dal Rusku podmínku, že pokud se postaví startovací zařízení v Baikonuru, pak se nesmí stavět na kosmodromu Vostočnyj, v opačném případě Kazachstán zakáže vypouštět Protony z Baikonuru. Pro začátek zakázal vypouštět 4 rakety Sojuz novým směrem, dokud nedojde k dohodě o využití nové oblasti dopadu stupňů. Tyto problémy i výstavba Baitereku mají být projednány při asijském turné Putina s presidentem Kazachstánu Nazarbajevem. Putina bude doprovázet vedoucí Roskosmosu Popovkin.

Zřejmě jde o prekérní situaci poté, kdy Roskosmos loni zastavil vývoj rakety RUS-M s tím, že jí nahradí Angara a stavět Vostočnyj bez Angary i RUS-M jen pro Sojuz by byl asi nesmysl. Přitom na projekt kosmodromu se má vynaložit do r. 2020 celkem 493 mld. rublů a má být impulsem k rozvoji dálného východu

Kontrolní komise ruské horní komory konstatovala, že zastavení vývoje RUS-M nepředcházelo technicko-ekonomické srovnání obou raket, ani rada hlavních konstruktérů závodů raketo-kosmického průmyslu k tomu nedala vyjádření. V srovnání technických charakteristik uvedených v rozboru komise se dává přednost RUS-M. Navíc komise konstatovala, že zrušením vývoje RUS-M byly vyhozeny již vynaložené prostředky více než 1 mld. rublů.


Jiří Hošek - 6/6/2012 - 00:14

quote:
Zřejmě jde o prekérní situaci...
Možným řešením této situace je postavit startovací komplex pro Angaru na kosmodromu Vostočnyj, dohodu o projektu Bajtěrek vypovědět, a za pár let ukončit provoz Protonu.


cernakus - 6/6/2012 - 06:01

quote:
quote:
Zřejmě jde o prekérní situaci...
Možným řešením této situace je postavit startovací komplex pro Angaru na kosmodromu Vostočnyj, dohodu o projektu Bajtěrek vypovědět, a za pár let ukončit provoz Protonu.


Angara by se musela výrazně urychlit a nesměla by být výrazně dražší než Proton. Na Proton je nasmlouváno docela hodně nákladů (a jsou to konkrétní smlouvy, ne přísliby jako má třeba SpaceX). Jakmile totiž Nazarbajev zjistí, že jej Rusáci chtějí zcela vyšachovat, tak jim šlápne na Protony (a možná zkusí i Sojuzy, i když na to by neměl mít nárok do roku 2050) a Rusové se nedoplatí na smluvních pokutách.

Jak říkám, stále by levněji vyšlo ten Kazachstán znovu obsadit

Jinak ukončení Rus-M byla vcelku logická věc. Ta raketa měla být primárně určena pro PPTS a ta bude mít určitě vyší hmotnost, než dokáže dopravit jeden RD-180 na LEO. A cluster tří RD-180 je prostě z principu dražší než jeden jediný RD-171, alias Zenit, který dokáže téměř to samé co Rus-M. Navíc Rus-M v podstatě stínuje Angaru. Zatímco pokud by plně osvojili výrobu Zenitu, mohou snadno získat ihned man-rated nosič (Zenit si svoje potřebné starty už splnil) a když to slepí dohromady nebudou mít problém se při konfiguraci 5x Zenit v 1 a 1/2 stupni dostat k 80 tunám na LEO, což by Rus-M prostě tak snadno nedokázal. Myslím si, že právě snahy, Zenitem vypouštět družice, které vypouštěl dříve Proton, RKA dokazuje, že se Zenitem počítá. A provozovat 3 nosné systémy (a to minimálně) je pro RKA drahé. Navíc miliarda Rublů je málo. za to se ani v Rusku dnes nedá rozkreslit dokumentace, takže si myslím, že to stopli ještě v čas. Navíc tak debilní jméno bych nerad používal, proto jsem za to rád [Upraveno 06.6.2012 cernakus]


Agamemnon - 6/6/2012 - 07:15

quote:
Myslím si, že právě snahy, Zenitem vypouštět družice, které vypouštěl dříve Proton, RKA dokazuje, že se Zenitem počítá.


ja myslim, ze tam ide o cenu... zenit je lacnejsi ako proton... napr. to bola situacia s f-g, ak si dobre pamatam, kde sa fregat (to, ze ho pomenili a tym ho, a v podstate aj celu tu misiu, uplne zrusili je druha vec) pouzil preto, aby mohli startovat zenitom na leo a nie protonom rovno na tmi (alebo aspon do smeru tmi) - co zenit v dvojstupnovej verzii neda (a kde je vyrazne lacnejsi ako proton - dokonca aj v cene za kg)

edit:
plus este sa protonov chcu zbavit a prejst sa netoxicke palivo (angara)... predsa len ten n2o4/udmh asi sranda nebude

[Edited on 06.6.2012 Agamemnon]


PINKAS J - 6/6/2012 - 11:32

Jsem stejného názoru, což už jsem psal v minulosti. Bylo by trestuhodné opustit tak vynikající raketu, jako je Zenit. V mnoha případech může Proton nahradit a mohou paralelně upravit již vyvíjený LOX/LH2 stupeň a nahradit jím druhý stupeň Zenitu. Tím se s nosností na LEO dostanou zhruba k Protonu a jako případný třetí stupeň pro GTO nebo sondy může zůstat Breeze-M nebo Fregat, což zajistí restarty a dlouhou životnost pro komplikované úkoly (např vypouštění více družic na různé dráhy).

Proto dle mého názoru nejlepší řešení je nechat Kazachy postavit startovací rampu pro Angaru za jejich peníze a ve Vostočnym postavit rampu pro Zenit a jeho varianty. Tím budou mít dvě řady dokonalých raket, které se vhodně doplňují. EUS-M skutečně nepotřebují, nehodí se v jednom modulu téměř pro nic, pokud nechtějí použít startovací boostery na TPH jako Atlas 5. Navíc v této nosnosti mají Sojuz.


Conquistador - 6/6/2012 - 11:49

No jo ale to roskosmosu ani potažmo celému ruskemu kosmickému prumyslu nevyreší dlouhodobý kazachstanský problém, a to že jsou tam jen v pronájmu a tedy že jsou vydaní na libovuli kazachum...

Postaveni další rampy na bajkonuru jen odsouvá ten problem na jiné časové udobí než je dnes a pozdeji ten problem bude jestě akutnější, rusové by měli udělat radikalní řez a zbavit se Kazachstanu jako jejich hlavního střeliště, ideálni by bylo postavit Angaru a komplex Vostočnýj tajně jak za dob hlubokeho sociku ale to již dnes asi nepujde.
Ale zajimalo by mne za jak dlouho by se dal Vostočnyj vybudovat kdyby se na ten projekt šlo s maximálnim nasazenim, jestli by mohla stát rampa Angary do roka od zavedeni infrastruktury na misto (která by se tam postavila pro streliště Soyuzu).

Proste radikalně urychlit stavbu a tím vyšachovat kazachy v nejkratším možném čase. A pak v případě diplomatického rozkolu s kazachy a tim pádem problémy s Protonem přesedlat na Angaru a nebo vybudovat na Vostčným jestě jedno univerzální střeliště určené pro Proton ale připravené na dostavbu pro učel třeba zenitu nebo angary.

Krom toho a všechny náklady nelze napasovat na Zenit, možná že i použiti Zenitu misto Protonu bylo u F-G chybou... a jestě jeden háček Zenit není zcela rusky ale i ukrajinsky což muže přinést v budoucnu taky urcité potíže.


kratas - 6/6/2012 - 11:59

quote:
Proto dle mého názoru nejlepší řešení je nechat Kazachy postavit startovací rampu pro Angaru za jejich peníze a ve Vostočnym postavit rampu pro Zenit a jeho varianty. Tím budou mít dvě řady dokonalých raket, které se vhodně doplňují. EUS-M skutečně nepotřebují, nehodí se v jednom modulu téměř pro nic, pokud nechtějí použít startovací boostery na TPH jako Atlas 5. Navíc v této nosnosti mají Sojuz.



Podle meho nazoru rusko nevyjasnene cile.
1. modernizace Sojuzu (nosnost od 2-10 tun na LEO) (modernizace raket se nedela na par let - to se mini na 10 let),
2. Angara (tusim od 3tun do 20tun??? na LEO),
3. Zenit - Ukrajina (13 tun na LEO),
4. Proton - stara plecka (cca 20tun na LEO),

Mely by si ujasnit perspektivu. Mit tolik projektu, ktere se prekryvaji ubira na rentabilite, bude vse prodrazovat.

Dale situace s kosmodromy. Bajkonur z hlediska dlouhodobeho nema smysl. Lepe je postavit Vostocnyj a pokud budu chtit startovat bliz k rovniku, tak se dohodnout s ESA v Kouru. Rampa na Sojuzy uz tam je. Zenity mohou startovat se Sea launch.

Proste chybi mi jasny cil. Me to pripada jako prazdne tlachani. Delame vsechno, ale nic poradne.


Conquistador - 6/6/2012 - 12:06

quote:


Podle meho nazoru rusko nevyjasnene cile.
1. modernizace Sojuzu (nosnost od 2-10 tun na LEO) (modernizace raket se nedela na par let - to se mini na 10 let),
2. Angara (tusim od 3tun do 20tun??? na LEO),
3. Zenit - Ukrajina (13 tun na LEO),
4. Proton - stara plecka (cca 20tun na LEO),

Mely by si ujasnit perspektivu. Mit tolik projektu, ktere se prekryvaji ubira na rentabilite, bude vse prodrazovat.

Dale situace s kosmodromy. Bajkonur z hlediska dlouhodobeho nema smysl. Lepe je postavit Vostocnyj a pokud budu chtit startovat bliz k rovniku, tak se dohodnout s ESA v Kouru. Rampa na Sojuzy uz tam je. Zenity mohou startovat se Sea launch.

Proste chybi mi jasny cil. Me to pripada jako prazdne tlachani. Delame vsechno, ale nic poradne.


Cástečně máte pravdu, musim souhlasit mnoho rozdrobených projektu a podle mne by se Proton měl po zaletaní A5 odstavit.

Jinak drobnost A5 má nosnost 24.5t v "w/UKVB" verzi 28.5t na LEO a A7 až 40.5t na LEO


Agamemnon - 6/6/2012 - 12:17

@proton:
proton sa uz nevyvija, ani nemodernizuje (aspon o ziadnom takom projekte neviem), len pouziva... stare verzie sa uz dokonca odstavili a uz nelietaju....
angara (prave vo verzii a5, ktoru chcu v podstate urobit ako prvu - do tych 25t na leo) ma proton nahradit...

@zenit:
rusi pripravuju vlastnu verziu zenitu (vola sa to energia-k alebo tak nejak), prave kvoli tomu, aby sa zbavili zavislosti na ukrajine... ale neviem, ake su tam casove plany a pod... a myslim, ze zatial to je asi len plan - pripadne ma opravte - a kto vie, kedy toto vlastne dokoncia...


kratas - 6/6/2012 - 12:28


@zenit:
rusi pripravuju vlastnu verziu zenitu (vola sa to energia-k alebo tak nejak), prave kvoli tomu, aby sa zbavili zavislosti na ukrajine... ale neviem, ake su tam casove plany a pod... a myslim, ze zatial to je asi len plan - pripadne ma opravte - a kto vie, kedy toto vlastne dokoncia...



Ale pokud Zenit, tak je zbytecna Angara a3. Zas tomu nejak nerozumim, nemuzu rozumet vsemu.
Angara A3
Payload (LEO 200 km) 14.6 t
Payload (GTO) 2.4/3.7 t
Payload (GEO) 1.0/2.0 t


Agamemnon - 6/6/2012 - 12:31

ja si to tiez viem predstavit efektivnejsie

inak... ja by som to aj nazval konkurencnym bojom to, co tak vsetci chcu od americkych komercnych firiem...

angara je krunichev... zenit je energia
[Edited on 06.6.2012 Agamemnon]


PINKAS J - 6/6/2012 - 12:34

@ Zenit
Je třeba si uvědomit, že motor prvého i druhého stupně a celý třetí stupeň Zenitu 3 se vyrábí v Rusku, kromě dalších věcí, jako řízení. Údajně cca 80% ceny Zenitu 3 je ruských (u Zenitu 2 to bude možná trochu méně). Bylo by záhodno nádrže Zenitu modernizovat podle Angary a vyrábět je a celé stupně v Rusku. To právě prosazuje podnik Energia , neboť Angara je Chruničeva, tím by došlo k vyvážení kapacit. Jak jsem psal, Zenit s druhým LOX/LH2 stupněm (jako varianta) by se vyrovnal nosností Protonu.


kratas - 6/6/2012 - 12:37

Ale u nich je to porad statni sektor, tedy moloch. Je to konkurence dvou statnich konstrukcnich kancelari. Neni to snaha o financni samostatnost, kterou ocekavam u Amiku.


Agamemnon - 6/6/2012 - 12:46

quote:
Ale u nich je to porad statni sektor, tedy moloch. Je to konkurence dvou statnich konstrukcnich kancelari. Neni to snaha o financni samostatnost, kterou ocekavam u Amiku.


v sucasnosti to uz nie je pravda...
minimalne energia je vacsinovo sukromna (co som nasiel, tak stat vlastni uz "len" 38% firmy)
khrunicev bude asi stale statny - ma to dokonca aj v nazve ale takto narychlo som to nedokazal najst a overit...

edit:
btw - to bol inak vtip...

[Edited on 06.6.2012 Agamemnon]


kratas - 6/6/2012 - 12:50

quote:
quote:
Ale u nich je to porad statni sektor, tedy moloch. Je to konkurence dvou statnich konstrukcnich kancelari. Neni to snaha o financni samostatnost, kterou ocekavam u Amiku.


v sucasnosti to uz nie je pravda...
minimalne energia je vacsinovo sukromna (co som nasiel, tak stat vlastni uz "len" 38% firmy)
khrunicev bude asi stale statny - ma to dokonca aj v nazve ale takto narychlo som to nedokazal najst a overit...

edit:
btw - to bol inak vtip...

[Edited on 06.6.2012 Agamemnon]


V jejich pripade bych to zatim statni nechal. Jinak by cesi prisli o primat. Nejvetsi tunelari.


Jaro. - 6/6/2012 - 12:50

Energija-K (prípadne KV, Kb) je sólo iniciatíva Energije. Cieľom je modernizovaná Zenit raketa vyrábaná v Rusku, prípadne zdroj financií pre Energiju, keďže by asi postupom času mohla štartovať z rámp Zenitu.

http://www.buran.ru/images/jpg/img_5931.jpg

http://www.buran.ru/images/jpg/img_5932.jpg

Nebol by som si istý, že Proton sa už nemodernizuje. Potrebujú tlačiť GTO náklad hore.


Agamemnon - 6/6/2012 - 12:53

quote:
Nebol by som si istý, že Proton sa už nemodernizuje. Potrebujú tlačiť GTO náklad hore.


a mas nejake zdroje ku tomu? pretoze ja som nic ku tomu nevidel, ale ak by nieco bolo, rad by som si pozrel...

viem len, ze robili nejake modernizacie na brize-m - co pomoze aj vykonu protonu na gto...


Jaro. - 6/6/2012 - 13:33

Skúsim pohľadať niečo večer, ale nevylučujem, že ide o úpravy Brizu.


Jiří Hošek - 7/6/2012 - 00:22

quote:
quote:
quote:
Zřejmě jde o prekérní situaci...
Možným řešením této situace je postavit startovací komplex pro Angaru na kosmodromu Vostočnyj, dohodu o projektu Bajtěrek vypovědět, a za pár let ukončit provoz Protonu.


Angara by se musela výrazně urychlit a nesměla by být výrazně dražší než Proton. Na Proton je nasmlouváno docela hodně nákladů (a jsou to konkrétní smlouvy, ne přísliby jako má třeba SpaceX). Jakmile totiž Nazarbajev zjistí, že jej Rusáci chtějí zcela vyšachovat, tak jim šlápne na Protony (a možná zkusí i Sojuzy, i když na to by neměl mít nárok do roku 2050) a Rusové se nedoplatí na smluvních pokutách.
Angara se ve Vostočném nemusí urychlovat, protože mnou načrtnuté řešení Kazachům nevadí. Vadí jim situace, že by investovali 1,6 mld USD do stavby Bajtěreku s vidinou podílů na zisku z budoucího společného provozu, a Rusové by ho potom nevyužívali.


PINKAS J - 7/6/2012 - 10:18

Myslím, že by to Kazachům vadilo. Postavením základny Angara ve Vostočnyj by byla cesta k úplnému opuštění Baikonuru, o to nemají zájem a proto do té doby by dělali samé problémy. Baikonur má proti Vostočnemu řadu výhod a proto by to nevyhovovalo ani Rusku. Mé řešení je postavit ve Vostočnyj rampu pro nový Zenit a v Baikonuru rampu pro Angaru


Jaro. - 7/6/2012 - 17:17

quote:

a mas nejake zdroje ku tomu? pretoze ja som nic ku tomu nevidel, ale ak by nieco bolo, rad by som si pozrel...



Neviem nájsť pôvodný článok, ktorý si pmätám, že tvrdil o novej verzii Protonu v 2013. Na stránkach Gunter

http://space.skyrocket.de/doc_lau_fam/proton.htm

uvádzajú, že najnovšia verzia je tzv. fáza 3, lieta od roku 2010 a dokáže vyniesť 6,15 tony na GTO. Túto modifikáciu spomínajú i na wikipédii alebo Anatoly Zak. Na stránke Gunter sa spomína i ďalšia verzia, fáza 4 s nosnosťou 6,36 tony na GTO.

http://space.skyrocket.de/doc_lau_det/proton-m_briz-m_p4.htm

Nevylučujem, že ide len o zmeny na Brize...


Agamemnon - 7/6/2012 - 17:29

vďaka za linky


kratas - 7/6/2012 - 17:37

quote:
Nevylučujem, že ide len o zmeny na Brize...


To by davalo jedinou, proc bych modernizoval Proton, kdyz za par let budu mit Angara A5 s podobnyma parametrama a podstatne novejsi.
Jeste se vratim k tomu, co sem napsal. Napadla me varianta zameru:
1. modernizace Sojuzu (nosnost od 2-10 tun na LEO) - nechaji ji jako levnou exportni raketu napr pro ESA, napr. galileo, ESA nema nosnou raketu stredni nosnosti a predpokladam, ze v soucasne situaci nebudou chtit nic noveho vyvijet, krome modernizace Arianu 5,
2. Angara,
3. Zenit - konkurence od Energie (prevzit aktivity Ukrajiny - Sea launch - prece jenom parkrat uz to bouchlo - uspesnost 85%),
4. Proton - nechaji dozit, nez bude Angara A5,


Agamemnon - 7/6/2012 - 17:51

@esa:
- o tom, či bude nový nosič, alebo len modernizovaná a5 by sa malo rozhodnúť v novembri na zasadnutí esa - nový nosič by bol modulárny (programy flpp, ngl), takže by bola aj varianta s nosnosťou soyuzu (samozrejme, aj keď sa rozhodnú pre túto možnosť, tak skoro sa vývoj neukončí)... svoje záujmy v tom majú francúzi, nemci aj taliani...
- ak by sa náhodou podaril skylon... možno pôjde esa aj týmto smerom (esa už isté peniaze do skylonu investovala a urobili analýzu designu a pod. a nenašli žiadne veľké prekážky, prečo by nemal fungovať)


Jiří Hošek - 8/6/2012 - 21:01

quote:
Tyto problémy i výstavba Baitereku mají být projednány při asijském turné Putina s presidentem Kazachstánu Nazarbajevem. Putina bude doprovázet vedoucí Roskosmosu Popovkin.

První informace o včerejším setkání.
http://news.rambler.ru/14261486/


Agamemnon - 16/6/2012 - 00:29

kazachstan povolil štarty na sso... aspoň niektoré


Jaro. - 24/6/2012 - 23:08

http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/news_06-23.html

Lopota pokračuje...


Agamemnon - 26/6/2012 - 20:37

štatistika štartov nosičov rodiny R-7 z kozmodrómu pleseck (via nsf):

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=17286.0;attach=424110


Jaro. - 10/7/2012 - 09:03

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml

Novinka z 10.7.2012, 10:15 popisuje údajnú Popovkinovu predstavu reformy štruktúry ruských kozmických firiem. Plán bol údajne odsúhlasený na kolégii Roskozmosa koncom júna a ide do vlády. Popisuje zlučovanie firiem do dokopy 7 firiem. Napr. Lavočkin sa má zlúčiť s Energiou a Progress s Chruničevom. Plán je zmenou oproti podobnému plánu predchodcu, Perminova.


-=RYS=- - 11/7/2012 - 13:24

Preklad je z http://translate.google.cz.

Tvůrce nejlepších světových kapalné raketové motory akademika Boris Katorgin vysvětluje, proč se Američané stále nedaří zopakovat naše úspěchy v této oblasti a jak si udržet sovětský náskok v budoucnu


http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF8&prev=_t&rurl=translate.google.cz&sl=ru&tl=cs&twu=1&u=http://stp.cosmos.ru/index.php%3Fid%3D1137%26tx_ttnews%255Btt_news%255D%3D3656%26cHash%3D67f896ecda02c3db00ff053b7062ba30&usg=ALkJrhiU327NGBdgA4Xu2JOadAe5riyiLw



A neco malo k mikrosatelitu Chibis-M:

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF8&prev=_t&rurl=translate.google.cz&sl=ru&tl=cs&twu=1&u=http://chibis.cosmos.ru/index.php%3Fid%3D1671%26tx_ttnews%255Btt_news%255D%3D2960%26cHash%3D456bae03804d8cea1b788dec84dedcf3&usg=ALkJrhgbET6lvNnNIz64Wnb3-ALGxVhodA

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF8&prev=_t&rurl=translate.google.cz&sl=ru&tl=cs&twu=1&u=http://chibis.cosmos.ru/index.php%3Fid%3D1671%26tx_ttnews%255Btt_news%255D%3D2814%26cHash%3D0a325d59bde2c26b155096767f84d84f&usg=ALkJrhiirvYgd59Ot5jvmeKj83o3VmkVfw

Ano i v Panske Vsi spolupracuji.
Chibis-M dostal radioamatersky volaci znak MS-39 Amsat.
Frekvence 435,315 MHz a 435.215MHz CW.
Data se vysilaji v CW Morse podobe.

Spravci teto druzice A.Papkov (UA3XBU), A.Zaytsev (RW3DZ) zasilaji za poslechovy report QSL listek.
Reporty se zasilaji na: amateur-rs39@chibis.cosmos.ru .
Video oddeleni Chibisu-M od Progressu: http://chibis.cosmos.ru/index.php?id=1858.


http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF8&prev=_t&rurl=translate.google.cz&sl=ru&tl=cs&twu=1&u=http://chibis.cosmos.ru/index.php%3Fid%3D1857&usg=ALkJrhjuUeHrOEaoeRT0nvCohttFKngukw

http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF8&prev=_t&rurl=translate.google.cz&sl=ru&tl=cs&twu=1&u=http://chibis.cosmos.ru/index.php%3Fid%3D1671%26tx_ttnews%255Btt_news%255D%3D2648&usg=ALkJrhhRhUMVkoA2QdO9KfeP4mHO4IZL4w


Predpoved preletu pro poslech (vyska 481x502km, 51.6st...temer totozna s ISS):
http://www.heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=38051&lat=50.33179&lng=13.53885&loc=Zatec&alt=235&tz=CET&showall=t.








[Upraveno 11.7.2012 -=RYS=-]


Jaro. - 16/7/2012 - 22:42

Kanopus-V, BelKA-2 a Zond-PP na Fregate:



http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=19320


Agamemnon - 16/7/2012 - 22:48

quote:
Kanopus-V, BelKA-2 a Zond-PP na Fregate:

...

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=19320


ďalšie obrázky:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=19512.msg930103#msg930103


Jaro. - 18/7/2012 - 21:14

K Zond-PP sa vyjadril i výrobca, podnik Lavočkina (i s pekným obrázkom).

http://www.laspace.ru/rus/news.php#403


Jaro. - 18/7/2012 - 21:15

Pekný popis je i v priečinku 8.8 súboru, ktorý sa dá stiahnuť tu:

http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&tx_ttnews[tt_news]=3686&cHash=0dd8f30039ca982635d2e0733bc12cdd


Jaro. - 20/7/2012 - 10:34

Ruské plány misií k Mesiacu a Marsu.

http://miigaik.ru/europlanet.miigaik.ru/2012/English_version/presentation/20120713001941-5690.pdf


Jaro. - 21/7/2012 - 22:57

O satelite Kanopus-V píše i Anatoly Zak:

http://www.russianspaceweb.com/kanopus.html


Jaro. - 22/7/2012 - 00:28

http://www.novayagazeta.ru/inquests/53613.html

Popovkinovi sa nepáči korupcia v kozmickom priemysle.


fritz.lochmann - 22/7/2012 - 09:36

quote:
http://www.novayagazeta.ru/inquests/53613.html

Popovkinovi sa nepáči korupcia v kozmickom priemysle.
Skoro ako u nás - rodinkárstvo, zlaté padáky, tunel ...


Conquistador - 22/7/2012 - 17:47

Tak dnes 22.7.2012 startoval z Bajkonuru letos již šestý Sojuz-FG s nákladem pěti satelitů (Kanopus-V No. 1, BKA, MKA-PN1, exactView-1, TET-1). Kompletně je to letos již třináctý úspěšný start ruských nosičů, z toho byly dva starty s vojenským nákladem, čtyři k ISS, a zbytek komerce.
Čína má za sebou zatím letos deset startů taky všechny úspěšné, dále je USA s osmi starty z čehož šest jsou vojenské náklady (vše ULA).


Zde video ze startu:
feature=youtu.be" target=_blank>feature=youtu.be


kratas - 23/7/2012 - 09:52

quote:
quote:
http://www.novayagazeta.ru/inquests/53613.html

Popovkinovi sa nepáči korupcia v kozmickom priemysle.
Skoro ako u nás - rodinkárstvo, zlaté padáky, tunel ...


Rekl bych, ze v Americe je to taky, akorat maji vyssi rozpocet, takze to staci pokryt. Nedelam si iluze, statni zakazky jsou vseude ve svete lukrativni a pro jejich ziskani se vyplati udelat cokoliv.


Agamemnon - 23/7/2012 - 09:59

quote:
Tak dnes 22.7.2012 startoval z Bajkonuru letos již šestý Sojuz-FG s nákladem pěti satelitů


len upresnim:
islo o treti sojuz vo verzii FG... tri sojuzy boli vo verzii U


Jaro. - 8/8/2012 - 09:07

http://www.itar-tass.com/c9/490385.html

Medvedev v súvislosti s pondelkovou nehodou zvolá stretnutie, na ktorom sa má rozobrať situácia v kozmickom priemysle.

http://www.ria.ru/science/20120807/718319541.html#ixzz22qlZvCXv

Predstaviteľ Gosdumy pre vedu a vedecké technológie Čerešnev sa vyjadril, že dá ešte pol roka Popovkinovi, aby urobil poriadok v kozmickej agentúre. Popovkinovi už prichádza obdobie po svojom nástupe, kedy bude za chod Roskozmosu zodpovedný on.


Jaro. - 14/8/2012 - 23:58

http://izvestia.ru/news/532912#ixzz23XHmgDt9

Rekonštrukcia pondeľňajšieho stretnutia vysokých predstaviteľov k riešeniu problémov v Ruskom kozmickom priemysle. Zaujímave a extra tvrdé čítanie - Popovkin a Nesterov dostali riadne naložené ...


Alchymista - 15/8/2012 - 11:21

dostali naložené... Otázka je, nakoľko zaslúžene.
Totiž napríklad ten zrušený systém "vojenských predstaviteľov" ("военное представительство") fungoval aj ako na podnikoch nezávislý systém kontroly kvality, ktorý teraz chcú znovu vybudovať ako automatizovaný systém kontroly kvality.


Machi - 15/8/2012 - 11:38

Pochopil jsem z google překladu do angličtiny, že Popovkin si zase víceméně jen stěžoval, asi je to jen panák bez pravomocí (však ho za to nakonec Rogozin "sjel").
Zajímala by mne statistika úspěšnosti ruských startů s ruským a neruským nákladem. Mám takový pocit, že většina zkažených misí se týká právě ruského nákladu.


Agamemnon - 15/8/2012 - 11:49

quote:
Zajímala by mne statistika úspěšnosti ruských startů s ruským a neruským nákladem. Mám takový pocit, že většina zkažených misí se týká právě ruského nákladu.


statistiku nemam, ale je to tak... vsetky posledne "failures", co mali, boli s ruskym nakladom (aj ked tento proton niesol aj satelit pre indoneziu - vyrobeny v rusku, myslim)...
samozrejme, pre poistovne to je jedno, ci je to vladny naklad alebo komercny... poistenie stupa


Agamemnon - 15/8/2012 - 14:06

nesterov (riaditel chruniceva) rezignoval
http://www.interfax.ru/news.asp?id=260627


jamsed - 15/8/2012 - 23:40

quote:
Zajímala by mne statistika úspěšnosti ruských startů s ruským a neruským nákladem. Mám takový pocit, že většina zkažených misí se týká právě ruského nákladu.


Havárie ruských nosičů Proton:
rok: ruských: cizí: havárie:
2008...4......6.....1 - blok Briz-M; americká družice Americom 14
2009...3......7.....0
2010...4......8.....1 - blok DM; havárie při vynášení družic GLONASS
2011...4......5.....1 - blok Briz-M; havárie s ruským Ekspress-AM4
2012...2......5.....1 - blok Briz-M; družice Ekspress-MD2 (Rusko) a Telkom-3 (Indonézie)
Za posledních pět let 48 vzletů, 4 neúspěšné, tj. úspěšnost 91,67%.


Agamemnon - 16/8/2012 - 07:31

podobne je to aj s problemami sojuzov...
zoznam je napr. na spacelauchreport.com, ak sa to chce niekomu prechadzat - je tam pri kazdom lete aj naklad, takze sa da vysledovat, kto mal smolu, ci rusi alebo komercne naklady...


Jaro. - 18/8/2012 - 18:24

quote:


a mas nejake zdroje ku tomu? pretoze ja som nic ku tomu nevidel, ale ak by nieco bolo, rad by som si pozrel...




Dnes som si všimol na novostiach kozmonavtiki vlákno o modernizácii Protonu. Hneď prvý link smeroval k ILS a popisu modernizácií. Na jednom z obrázkov je popísaná ta spomínaná štvrtá etapa úprav. Z obrázka je jasné, že nejde iba o úpravy na Briz-M.

http://www.ilslaunch.com/launch-services/ils-proton-breeze-m-launch-vehicle/proton-heritage


Agamemnon - 18/8/2012 - 18:35

vďaka


Agamemnon - 21/8/2012 - 07:17

Super-heavy carrier rocket could be created jointly with Ukraine, Kazakhstan

http://www.interfax.com/newsinf.asp?pg=3&id=355341
[Edited on 21.8.2012 Agamemnon]


PINKAS J - 21/8/2012 - 12:14

Quote: We proposed using oxygen-kerosene engines instead of the hydrogen central part, and make the first and second stages of five units," he said.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je to koncepce, o které jsem několikrát psal, že podle mého názoru je nejlepší. Je levnější, dostatečně výkonná a všechny elementy jsou k dispozici: 4 boostery a la boostery Energia, centrální modul prodloužený 1-stupeň Zenitu, nebo jeho zvětšený průměr , nebo Gross-feed . Koncepce může být doplněna vrchním stupněm LOX/LH2, alternativně i LOX/RP. V tomto případě je vlastně otázka jen financí, nikoliv technická a řešení bude na úrovni SLS, ale značně jednodušší a levnější. Pro větší nosnosti je možno použít 6 boosterů a centrální stupeň většího průměru + vrchní LOX/LH2 stupeň nebo se vrátit ke koncepci Energie.


PINKAS J - 21/8/2012 - 12:15

Oprava: cross feed


kratas - 21/8/2012 - 12:37

quote:
Quote: We proposed using oxygen-kerosene engines instead of the hydrogen central part, and make the first and second stages of five units," he said.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je to koncepce, o které jsem několikrát psal, že podle mého názoru je nejlepší. Je levnější, dostatečně výkonná a všechny elementy jsou k dispozici: 4 boostery a la boostery Energia, centrální modul prodloužený 1-stupeň Zenitu, nebo jeho zvětšený průměr , nebo Gross-feed . Koncepce může být doplněna vrchním stupněm LOX/LH2, alternativně i LOX/RP. V tomto případě je vlastně otázka jen financí, nikoliv technická a řešení bude na úrovni SLS, ale značně jednodušší a levnější. Pro větší nosnosti je možno použít 6 boosterů a centrální stupeň většího průměru + vrchní LOX/LH2 stupeň nebo se vrátit ke koncepci Energie.



Rusove uz na velkem nosici pracovali, ale rekl bych podle nakresu, ze zustalo pouze u papiru. Vychazi z energie. A mel by mit nosnost 200tun na LEO.

http://www.buran-energia.com/energia/vulcain-vulkan-desc.php


Agamemnon - 21/8/2012 - 12:56

quote:
Rusove uz na velkem nosici pracovali, ale rekl bych podle nakresu, ze zustalo pouze u papiru. Vychazi z energie. A mel by mit nosnost 200tun na LEO.

http://www.buran-energia.com/energia/vulcain-vulkan-desc.php


toto su navrhy este z cias energie, myslim... mali tam tento super nosic a este plne znovupouzitelnu energiu...
vychadzali z energie, s hydroloxovym prvym stupnom...

mne sa inak tiez viac paci tento koncept s keroloxovym prvym stupnom (lepsi tah, lacnejsie)... a rovnako ako p. pinkas si myslim, ze je to lepsie riesenie ako sls... ale nemyslim si, ze tento posledny navrh niekedy dokoncia... je to len navrh a tym to, imo, aj ostane
[Edited on 21.8.2012 Agamemnon]


kratas - 21/8/2012 - 13:02

Me se taky libi. Sice se soucasnou technikou by asi nedosahli cilove nosnosti. Zminuji v boosterech RD179, ktery ma o cca 20% vyssi tah oproti RD170. Realna nosnost by asi byla 160-170t. Je modularni. Rozhodne lepsi jak SLS.


Jaro. - 21/8/2012 - 17:47

No, na to, že majú kozmonautiku v kríze a s Kazachstanom sa už 8 rokov nevedia dohodnúť na Baitereku, sú to odvážne návrhy. Lopota asi musel byť veľmi nadšený, že mu DM vyniesol Intelsat chirurgicky presne. Na novosti-kosmonavtiki sa objavil nasledujúci obrázok z minulého roka týkajúci sa pravdepodobne rodiny rakiet Energia-K.


Agamemnon - 21/8/2012 - 17:52

quote:
No, na to, že majú kozmonautiku v kríze a s Kazachstanom sa už 8 rokov nevedia dohodnúť na Baitereku, sú to odvážne návrhy. Lopota asi musel byť veľmi nadšený, že mu DM vyniesol Intelsat chirurgicky presne. Na novosti-kosmonavtiki sa objavil nasledujúci obrázok z minulého roka týkajúci sa pravdepodobne rodiny rakiet Energia-K.


ja som prv len prebehol tú tabuľku pohľadom a to 2050 (štartovaciu hmotnosť) som si vyložil ako rok celkom reálne


Conquistador - 21/8/2012 - 23:15

Musím se ptát proč, proč vývoj nového těžkého nosiče když samotná koncepce Energie je stále moderní a konkurenceschopná, proč se nevytáhne z archivu dokumentace původní Energie a Energie M (viděl jsem mnoho katalogizovaných fotografii, jak prázdny středně těžký nosič stojí na rampě a v hangárech) a nepokračuje se na této bázi, stačí to pouze digitalizovat do dnešních poměrů, to je koncepce čtyř potažmo jednoho motoru RD-0120 nějak špatná?

Nebo je ta raketa nějak nemoderní, když přece při každé nové platformě (raketě) pokud se nejedná o modernizaci stávající, se musí nákladně budovat nové odpaliště atd. pro raketu Energia odpaliště existuje, tady odpadá nákladné a zdlouhavé budovaní pozemního zařízení.

Někdy opravdu papalaše v Roskosmosu nechápu, zbytečné výdaje a čas na vývoj těžkého nosiče když odzkoušený a prověřený těžký nosič z let minulých leží defakto v šuplíku, a jelikož i Zenit je Rusko Ukrajinským dítětem projektu Energia tak nevěřím, že by se Putinovské Rusko a Janukovyčova Ukrajina nedohodla na spolupráci či ruského odkupu postsovětské-ukrajinské dokumentace, určitě by to stálo méně času, úsilí a financí tak jako zbytečný vývoj nového nosiče.

I tak jsi myslím že kompletní dokumentaci Rusové musí vlastnit, jelikož projekty Energia-M, Energia-Vulkan vznikaly až v 1/3 90 let, co již bylo pár let po rozpadu svazu. A když se pozorně dívám na tu tabulku tak defakto poslední nejtežší varianta počita dokonce v centrálním stupni s dvěma/třema motory RD-0120M, tak poté již už vůbec nechapu proč vyvýjet nový nosič na rok 2030, když by "Digi Energia" v konfiguraci Energia/Polyus (neboli obdoba "Shuttle-C") mohla létat třeba již za cca pět let.

[Upraveno 21.8.2012 Conquistador]


Jaro. - 21/8/2012 - 23:37

quote:

ja som prv len prebehol tú tabuľku pohľadom a to 2050 (štartovaciu hmotnosť) som si vyložil ako rok celkom reálne



Alchymista - 21/8/2012 - 23:41

quote:
Musím se ptát proč, proč vývoj nového těžkého nosiče
Dôvod je presne rovnaký, ako v prípade výroby ďalších Mrií - politika a to nielen ukrajinská a ruská ...


Conquistador - 21/8/2012 - 23:44

quote:
Dôvod je presne rovnaký, ako v prípade výroby ďalších Mrií - politika a to nielen ukrajinská a ruská ...


No ja svůj příspěvek editnul a doplnil jsem poslední odstavec viz..

"I tak jsi myslím že kompletní dokumentaci Rusové musí vlastnit, jelikož projekty Energia-M, Energia-Vulkan vznikaly až v 1/3 90 let, co již bylo pár let po rozpadu svazu. A když se pozorně dívám na tu tabulku tak defakto poslední nejtežší varianta počita dokonce v centrálním stupni s dvěma/třema motory RD-0120M, tak poté již už vůbec nechapu proč vyvýjet nový nosič na rok 2030, když by "Digi Energia" v konfiguraci Energia/Polyus (neboli obdoba "Shuttle-C") mohla létat třeba již za cca pět let."

Takže bych řekl, že tu problem nástupnických práv svazových států na dokumentace nemusí vůbec nastat... i když mohu se mýlit...

A Mrija no to je případ sám o sobě... Antonov jednou uvádí že druhý kus AN225 postaví, po půl roce se znovu rozmyslí a svuj plán opět reviduje a tak to je pořád dokola, i když o letoun by zájem byl, jelikož je puvodní kus neustále provozně vytížen (ziskový).

Někdy si řikam jak by asi dnes programy RKA vypadaly, kdyby Rusy nepostihla v 90 letech ekonomická a sociální Jelcinovská katastrofa. [Upraveno 21.8.2012 Conquistador]


x - 22/8/2012 - 00:09

" stačí to pouze digitalizovat do dnešních poměrů"

Otázka co vše se dá použít s té dokumentace. Elektronická část určitě téměř nikoliv - dodavatele dílů již jistě většinou neexistují většinou a pak i problematická spohlivost (oproti současnosti - nepléct si s tzv. spotřební elektronikou, kde je jedním z rozhodujících parametrů úspěšnosti výrobku cena toho produktu - jedná se o průmyslovou elektroniku v fungující extrémním prostředí navíc - srovnávejte s MSL a dalšíma sondami) tehdejší elektroniku k tomu jistě bude.

Takže jen čistě mimo veškerou elekriku i různé elektromagnetické ventily - ale i zde je otázka dostupností materiálu a i součástek od jiných dodavatelů.
Na tuto část narozdíl od elektroniky obecně - je to pomalu to samé jako byste chtěl koupit součástky v obchodě na veterána ze 30. let 20 století.


kratas - 22/8/2012 - 00:18

quote:
Musím se ptát proč, proč vývoj nového těžkého nosiče když samotná koncepce Energie je stále moderní a konkurenceschopná, proč se nevytáhne z archivu dokumentace původní Energie a Energie M (viděl jsem mnoho katalogizovaných fotografii, jak prázdny středně těžký nosič stojí na rampě a v hangárech) a nepokračuje se na této bázi, stačí to pouze digitalizovat do dnešních poměrů, to je koncepce čtyř potažmo jednoho motoru RD-0120 nějak špatná?

Nebo je ta raketa nějak nemoderní, když přece při každé nové platformě (raketě) pokud se nejedná o modernizaci stávající, se musí nákladně budovat nové odpaliště atd. pro raketu Energia odpaliště existuje, tady odpadá nákladné a zdlouhavé budovaní pozemního zařízení.

Někdy opravdu papalaše v Roskosmosu nechápu, zbytečné výdaje a čas na vývoj těžkého nosiče když odzkoušený a prověřený těžký nosič z let minulých leží defakto v šuplíku, a jelikož i Zenit je Rusko Ukrajinským dítětem projektu Energia tak nevěřím, že by se Putinovské Rusko a Janukovyčova Ukrajina nedohodla na spolupráci či ruského odkupu postsovětské-ukrajinské dokumentace, určitě by to stálo méně času, úsilí a financí tak jako zbytečný vývoj nového nosiče.

I tak jsi myslím že kompletní dokumentaci Rusové musí vlastnit, jelikož projekty Energia-M, Energia-Vulkan vznikaly až v 1/3 90 let, co již bylo pár let po rozpadu svazu. A když se pozorně dívám na tu tabulku tak defakto poslední nejtežší varianta počita dokonce v centrálním stupni s dvěma/třema motory RD-0120M, tak poté již už vůbec nechapu proč vyvýjet nový nosič na rok 2030, když by "Digi Energia" v konfiguraci Energia/Polyus (neboli obdoba "Shuttle-C") mohla létat třeba již za cca pět let.

[Upraveno 21.8.2012 Conquistador]


Kazdy start takoveho nosice prijde na obrovsky penize a Ruskosmos ma ctvrtinovy rozpocet nez NASA. Financne je zatezuje ISS, dotazeni Angary do konce a stavba noveho kosmodromu misto Bajkonuru. Takze se nedivim roku 2030. Minimalne vsechno musi odzkouset. Vulkan je pouze na papire. Jediny co maji hotovy a odzkouseny jsou motory pro start ze zeme. Jinak nemaji nic. Vzpomen si, co stal projekt Apollo a zahrn inflaci. Dneska by potrebovali mit balik tak 100mld USD.


x - 22/8/2012 - 00:25

"Na tuto část narozdíl od elektroniky obecně"
Jsem chtěl napsat na elekktroniku obecně jsem odborník nikoliv již na konstrukci raket a tak dostupnost materiálů zde již nemůžu srovnávat.


Conquistador - 22/8/2012 - 01:55

quote:
" stačí to pouze digitalizovat do dnešních poměrů"

Takže jen čistě mimo veškerou elekriku i různé elektromagnetické ventily - ale i zde je otázka dostupností materiálu a i součástek od jiných dodavatelů.
Na tuto část narozdíl od elektroniky obecně - je to pomalu to samé jako byste chtěl koupit součástky v obchodě na veterána ze 30. let 20 století.


No jo ale Rusové mají přeci pořád kosmický průmysl, úplně ho neopustili (spíše naopak) takže elektronika muže být klidně podobná užité té na Protonu M, či té co je na Zenitech, Sojuzech či modulární Angaře... Ta elektronika se nebude až tak lišit. Dále raketa není výzkumná sonda, od ní se žádá zátěžový provoz v řádech minut (pokud nepočítáme orbitální stupně), nikoli provoz na několik měsíců, takže jsou na ní kladeny jiné podmínky, než na sondy typu MSL.
Tvůrce Energie je NPO Energia která existuje a prosperuje i dnes, samosebou že mnoho externích subdodavatelů padlo ale jelikož NPO Energia se podílí na rozličných projektech určitě by se náhradní subdodavatel dílu našel, jelikož se obdobné díly v Rusku stále vyrábí, situace by byla jiná kdyby v Rusku nefungoval žádny kosmický průmysl, pak ano měl by jste zcela pravdu.

Jinak zde nejde ani tak o elektroniku, ta je samosebou velmi důležitá a musí se modernizovat je to ale pouze 1/3 projekčních práci na raketě ale co se nemění jsou především 2/3 mechanických dílu jako jsou motory RD 0120-M, RD 170 a celková konstrukce která by v případě základní verze rakety Energia by nemusela projít žádnými změnami (až na digitalizaci), maximálně časem modernizaci a nahrazení slitinových materiálu za lehčí kompozitní, tak jak se to děje v případe modernizace Protonu M.

Určitě je modernizace Energie/Polyus, či Energie-M levnější jak zcela nový projekt z čistého papíru, mne se to zdá jako zbytečně mnoho práce když stačí upravit již stávající. Energii-Vulkán bych zatím ponechal stranou, protože nosič s nosností 200 tun na Leo zatím potřeba není, zatímco klasická Energia s nosností 95-105 tun na LEO, cca 32-34 tun na TLI by mohla poslat rusy na případné "dobytí" měsíce na jeden start.

Jinak k: Martin Krátký, osobně nevím proč by mělo stát 100 Mld. USD oživení projektu Energia, když nestavíte ani novou infrastrukturu, ani raketu nevyvíjíte od nuly, modernizujete pouze elektroniku pokud na to přijde, to mi připadá že je 100 Mld. nějak moc, to není „SLS Work program“ tak aby se všichni korupčně napakovali, ale program oživení stavajícího těžkého nosiče, alespoň tak jsem to zamýšlel a proto si myslím že vyvíjet zcela nový těžký nosič je blbost, už jen z důvodů že to zvedne cenu o několik řádů úplně zbytečně.

[Upraveno 22.8.2012 Conquistador]


Agamemnon - 22/8/2012 - 07:16

podla mna to zbytocne riesite... ide o navrh sefa spolocnosti energia a rka s tym nema vela spolocneho...
rka to nepodpori, lebo v tom nebude vidiet zmysel a ani na to nema peniaze... max. by boli radi, keby to energia vyvinula za vlastne, co sa samozrejme nestane...


Agamemnon - 22/8/2012 - 07:34

ale ked sme uz pri tom:

rka vypisal tender na novy "tazky" nosic pre vostocnij (ma nahradit proton):
http://ria.ru/science/20120802/715068475.html

zatial sa do neho prihlasila len energia s blizsie nespecifikovanym navrhom... ale ten tender je ovela vhodnejsi pre chruniceva a angaru (kde sa da ocakavat, ze oni aj vyhraju - hlavne, ked 20t verzia by mala letiet uz buduci rok)

specifikovane poziadavky hovoria nieco taketo:
Payload requirements are :
at least 20 tons to LEO (51.7°, 200 km)
with Blok-D :
6.5 tons to GTO, 3.7 tons to geostationary orbit
with the cryogenic upper stage :
8.0 tons to GTO, 5.0 tons to geostationary orbit

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=19909.msg945221#msg945221 (aj nejake dalsie info po anglicky to je)


David - 22/8/2012 - 07:43

Medvěděv kritizoval ruské výsledky v kosmu a zaostávání vůči jiným kosmickým velmocem označil za " kolosální"..


PINKAS J - 22/8/2012 - 08:23

Quote: Musím se ptát proč, proč vývoj nového těžkého nosiče když samotná koncepce Energie je stále moderní a konkurenceschopná ….
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To nepravě ta otázka. Energia byla stavěna jako odpověď na STS, původní návrhy (Vulcan) měly mít LOX/RP první stupeň, politici nařídili postavit ekvivalent STS. I když Energia měla proti STS výhodu v tom, že mohla nést samostatně bez Buranu jak boční, tak „in line“ náklady, tato koncepce je velmi drahá a nelze jednoduše tvrdit, že je modernější než např. Saturn V. Obrovská nádrž LOX/LH2, obtížná manipulace s LH2, nutnost vypouštět LH2 při každém odkladu startu, tepelná isolace nádrže atd. jsou velké problémy. Kombinace LOX/LH2 má při startu a v atmosféře mnohem nižší Isp než ve vakuu. Čtyři LOX/LH2 motory centrálního stupně měly stejný vakuový tah, jako RD 170, ale u země nižší. Takže co se týče startovního tahu, centrální stupeň LOX/RP s motorem RD 171 by byl více než ekvivalentní. Nižší Isp ve vakuu se částečně kompenzuje vyšším Isp u země, odhozením nejtěžšího stupně mnohem dříve než u Energie (2 nebo 3 stupňová koncepce oproti 1,5 nebo 2,5 stupňová koncepci odvozené od Energie). Rozměrově vychází tato raketa menší, hmotnostně možná mírně těžší, ale to je otázka a není to problém.

Stačí srovnat s Saturnem V: Raketa podle návrhu by měla při startu stejný počet motorů LOX/RP jako Saturn, ale o vyšším tahu a hlavně značně vyšším Isp. Pokud by další stupně byly LOX/LH2, pak by jak 2-stupňová tak 3-stupňová varianta měla dost větší nosnost než odpovídající varianty Saturn 5. Jak známo, 3-supňová varianta Saturn V vynesla na přechodovou LEO dráhu cca 135 tun (i když je v tom zahrnuta hmota motoru J2) Manipulace a problémy s LH2 ve vyšších stupních jsou mnohem menšího rozsahu než u Energie.

Navrhovaná raketa by měla navíc výhodu modulovosti pro různě těžké náklady – podobně jako Angara. Snažší výroba, doprava, motory boosterů i centrálního stupně se stále vyrábí, nádrže Zenitu rovněž. To jsou další výhody této koncepce. Lze tedy s dostatečnou jistotou říci, že tato koncepce je modernější, výhodnější a levnější, než koncepce Energie nebo SLS.


kratas - 22/8/2012 - 08:55

quote:
Quote: Musím se ptát proč, proč vývoj nového těžkého nosiče když samotná koncepce Energie je stále moderní a konkurenceschopná ….
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To nepravě ta otázka. Energia byla stavěna jako odpověď na STS, původní návrhy (Vulcan) měly mít LOX/RP první stupeň, politici nařídili postavit ekvivalent STS. I když Energia měla proti STS výhodu v tom, že mohla nést samostatně bez Buranu jak boční, tak „in line“ náklady, tato koncepce je velmi drahá a nelze jednoduše tvrdit, že je modernější než např. Saturn V. Obrovská nádrž LOX/LH2, obtížná manipulace s LH2, nutnost vypouštět LH2 při každém odkladu startu, tepelná isolace nádrže atd. jsou velké problémy. Kombinace LOX/LH2 má při startu a v atmosféře mnohem nižší Isp než ve vakuu. Čtyři LOX/LH2 motory centrálního stupně měly stejný vakuový tah, jako RD 170, ale u země nižší. Takže co se týče startovního tahu, centrální stupeň LOX/RP s motorem RD 171 by byl více než ekvivalentní. Nižší Isp ve vakuu se částečně kompenzuje vyšším Isp u země, odhozením nejtěžšího stupně mnohem dříve než u Energie (2 nebo 3 stupňová koncepce oproti 1,5 nebo 2,5 stupňová koncepci odvozené od Energie). Rozměrově vychází tato raketa menší, hmotnostně možná mírně těžší, ale to je otázka a není to problém.

Stačí srovnat s Saturnem V: Raketa podle návrhu by měla při startu stejný počet motorů LOX/RP jako Saturn, ale o vyšším tahu a hlavně značně vyšším Isp. Pokud by další stupně byly LOX/LH2, pak by jak 2-stupňová tak 3-stupňová varianta měla dost větší nosnost než odpovídající varianty Saturn 5. Jak známo, 3-supňová varianta Saturn V vynesla na přechodovou LEO dráhu cca 135 tun (i když je v tom zahrnuta hmota motoru J2) Manipulace a problémy s LH2 ve vyšších stupních jsou mnohem menšího rozsahu než u Energie.

Navrhovaná raketa by měla navíc výhodu modulovosti pro různě těžké náklady – podobně jako Angara. Snažší výroba, doprava, motory boosterů i centrálního stupně se stále vyrábí, nádrže Zenitu rovněž. To jsou další výhody této koncepce. Lze tedy s dostatečnou jistotou říci, že tato koncepce je modernější, výhodnější a levnější, než koncepce Energie nebo SLS.



To co pises nezpochybnuju. To jsou fakta.
Jen rikam,ze krome verze Energie s Core stupnem se trema motorama a ctyrma boosterama s Buranem, zadna jina neletela. Takze je otazka, co je vlastne hotove k dispozici. Na papire muze byt cokoliv. To je totez, jako byla cesta mezi Saturnem IB a Saturnem V. A nemaji ani to co namontuji na spici, mesicni nebo marsovksy lander atd. Tezky nosic je pouze prostrednik. Jeste hodne dlouha cesta.


HonzaVacek - 22/8/2012 - 10:59

quote:
... Na papire muze byt cokoliv...


S tímhle naprosto souhlasím. Pokud máme být korektní, tak musíme srovnávat to co létá nebo letělo s tím co létá nebo letělo. U Saturnu V byly na papíře také jiné varianty.
http://www.astronautix.com/fam/saturnv.htm


kratas - 22/8/2012 - 11:19

Me pripadaji rusove stejni chvastalove jako kdysi. Vykrikovali do sveta co vsechno nemaji a skutek utek. Je to jejich mentalita.

Tim nechci rict, ze nic nedokazali. Chybi mi jasna strategie. Se ctvrtinovym rozpoctem si nemuzou davat tak vysoke cile jako amici.
A ze momentalne hlasaji tezky nosic, protoze amici pracuji na SLS. V hlavach maji porad studenou valku a ve vedeni plukovnika.


PINKAS J - 22/8/2012 - 11:30

Samozřejmě, návrh koncepce a realizace jsou dvě naprosto rozdílné věci. To druhé závisí na penězích a dohodách. Srovnával jsem tedy koncepci Energie s tou navrhovanou a ta druhá mi vychází lepší. Proto jsem již hodně dávno napsal, že nevěřím že Rusové se někdy budou vracet k Energii.


kratas - 22/8/2012 - 11:54

Souhlas, ale tak jako tak na koncepci Energie nebo cokoliv jineho v soucasne dobe ani blizke budoucnosti nebudou mit dostatek prostredku. Kdyby si dali dohromady aspon vyzkum vesmiru pomoci planetarnich sond. Je to levnejsi a taky budou mit vysledky. Phobos grund jim shorel. Posledni sondu, kterou vyslali bylo v 1996. To uz je ESA i JAXA na mile daleko. A predpokladam, ze jejich rozpocty nejsou tak vysoke jako u NASA.

Jen pro porovnani aspon motory.
americani:
- SRB pro SLS maji odzkouseny a letel s ARES 1-X - hotovo,
- RS 68B - evoluce motoru Delty - pracuji na tom,
- J2X - zkousky maji hotove,

rusove:
- RD 170 - hotovo,
- RD 0120 - hotovo,
- restartovatelny motor pro vyssi stupne rakety s vykonem pres 1MN nemaji,

Podtrzeno secteno jsou americani tezkemu nosici bliz bez ohledu na vyhodnost koncepce. amici diky vyssim financnim prostredkum pomalu, ale jiste na nosici pracuji.


Conquistador - 22/8/2012 - 12:18

quote:
Samozřejmě, návrh koncepce a realizace jsou dvě naprosto rozdílné věci. To druhé závisí na penězích a dohodách. Srovnával jsem tedy koncepci Energie s tou navrhovanou a ta druhá mi vychází lepší. Proto jsem již hodně dávno napsal, že nevěřím že Rusové se někdy budou vracet k Energii.


No jo ale já tu reaguji pouze na poslední typ zde navrhovaných nosičů od RKK (NPO) Energia, který je defakto myšlenkově shodný s Energii M akorát v centrálním stupni mají být uloženy dva až tři RD 0120-M, místo původně uvažovaného jednoho RD 0120-M, takže motory jsou shodné, konstrukce vychází ze stejné myšlenky, akorát nový vývoj bude stát mnoho finančních prostředku a času, což mi připadá zbytečné když původní konstrukce MKS Energie vynese na o pár tun více, a to bez zdlouhavého vývoje a ztráty finančních prostředku které se RKA nedostává.

To že vývoj Zenitu s boostery shodnými s core stupněm za zvýšení nosnosti není špatný nápad asi nikdo nepopírá, ale na tuto myšlenku jsem nereagoval já se zaměřil pouze na nejtěžší avizovanou variantu.


K programu MKS (Buran/Energia/Maks/Bor) bych řekl že to nebyl politický projekt v politické protiváze vůči STS, ale vývoj ruských kosmoplánů protlačila a z velké míry financovala armáda, která měla s vlastním kosmoplánem velké plány od stavby bojových stanic, až po vypouštění taktických miniraketoplánu a multiplatforem. (což bylo o mnoho více jak US-Army s STS)
Krom toho Energia byla výhodná v tom že umožňovala vypouštění nejen kosmoplánů ale také těžkých sond, stanic atd.

quote:
Chybí mi jasna strategie. Se čtvrtinovým rozpočtem si nemůžou dívat tak vysoké čile jako amici.


To máte pravdu já spatřuji jejich strategii v Angaře a v obnoveném lunárním programu, jinak je v tom těžký chaos, kdy se zdá že levá ruka neví co dělá pravá. Jinak to není o tom aby měla RKA tak velký rozpočet jako NASA už jen z důvodu že v NASA se neúměrně plýtvá a živí se přisáté korporace a byrokratický aparát, takže defakto vyjde že z jednoho dolaru který jde na výzkum a vývoj se další dva ztratí v chobotnici korupce, plýtvaní a byrokracie, takže RKA nepotřebuje rozpočet jako má NASA, stačil by i třetinový ale s efektivním využití prostředků.
Jinak největší nevýhoda RKA vůči NASA nejsou finance ale to že v předchozí éře Jelcinovského Ruska ztratili defakto 10-12 let vývoje, což je pomalu celá generace techniků, takže rusové musí v mnohém začít od počátku, což zdržuje, stojí zbytečný finance a vytváří chyby.
Dále to chce to ve vedení RKA velmi ráznou osobnost, ideálně s vědeckého-technického prostředí, která by se nebála do neřestí let minulých pořádně šlápnout, nikoli pořád kolem problému minulých dekád chodit dokola a politikařit.


Agamemnon - 22/8/2012 - 12:25

ja by som inak trochu rozlisoval, co su vyjadrenia a plany rka a co su vyjadrenia a plany jednotlivych spolocnosti... rovnako by som rozlisoval, co je vyjadrenie a plan nasa a co povedal niekto zo subdodavatelov...
toto je ako ked sef LM povie, ze maju plan na atlas v phase 2... plan sice maju, ale to je tak vsetko...


kratas - 22/8/2012 - 12:27

quote:
No jo ale já tu reaguji pouze na poslední typ zde navrhovaných nosičů od RKK (NPO) Energia, který je defakto myšlenkově shodný s Energii M akorát v centrálním stupni mají být uloženy dva až tři RD 0120-M, místo původně uvažovaného jednoho RD 0120-M, takže motory jsou shodné, konstrukce vychází ze stejné myšlenky, akorát nový vývoj bude stát mnoho finančních prostředku a času, což mi připadá zbytečné když původní konstrukce MKS Energie vynese na o pár tun více, a to bez zdlouhavého vývoje a ztráty finančních prostředku které se RKA nedostává.

To že vývoj Zenitu s boostery shodnými s core stupněm za zvýšení nosnosti není špatný nápad asi nikdo nepopírá, ale na tuto myšlenku jsem nereagoval já se zaměřil pouze na nejtěžší avizovanou variantu.


Otazka je naco se chteji v budoucnu zamerit. Pokud vyzkum vesmiru pomoci sond, nepotrebuji supertezky nosic. Angara jim bohate postaci.



quote:
Jinak to není o tom aby měla RKA tak velký rozpočet jako NASA už jen z důvodu že v NASA se neúměrně plýtvá a živí se přisáté korporace a byrokratický aparát, takže defakto vyjde že z jednoho dolaru který jde na výzkum a vývoj se další dva ztratí v chobotnici korupce, plýtvaní a byrokracie, takže RKA nepotřebuje rozpočet jako má NASA, stačil by i třetinový ale s efektivním využití prostředků.



Nedelam si iluze v Rusku bude korupce taky. Statni zakasky jsou prilis velke lakadlo.

quote:

Dále to chce to ve vedení RKA velmi ráznou osobnost, ideálně s vědeckého-technického prostředí, která by se nebála do neřestí let minulých pořádně šlápnout, nikoli pořád kolem problému minulých dekád chodit dokola a politikařit.



Silna osobnost chybi ve vedeni NASA i u Americanu.


Conquistador - 22/8/2012 - 12:41

quote:


Otazka je naco se chteji v budoucnu zamerit. Pokud vyzkum vesmiru pomoci sond, nepotrebuji supertezky nosic. Angara jim bohate postaci.




No pokud bude verze Angara A7V. tak jistě ano, ale já jsem celkem velký zastánce i pilotovaných misí a rád bych viděl opět člověka na naší oběžnici, či Marsu, Europě atd.

quote:

Nedelam si iluze v Rusku bude korupce taky. Statni zakasky jsou prilis velke lakadlo.



To jistě ano ale určitě je v RKA korupce ale o řády nižší už jen z důvodů že je tam pouhá 1/4 financi NASA, krom toho někde jsem četl vyjádření Medvěděva že kosmický průmysl má být jeden z vlajkových programu očištění země od korupce.... Takže jen do toho!


quote:

Silna osobnost chybi ve vedeni NASA i u Americanu.


No nejen tam řekl bych že i u ESA, ale no když to vezmu obšírněji tak i v Bílém Domě, Kongresu v EU parlamentu atd... Nevím ale chybí mi v Evropě a Americe tak velké osobnosti jako byl Churchill, či v vesmírném programu muži jako Koroljev či W. von Braun, rusové mají tu výhodu že mají alespoň silné jednoznačné politické vedení země, ať se nám to líbi nebo ne Putin je silná osobnost, která muže mnohé protlačit.
[Upraveno 22.8.2012 Conquistador]


kratas - 22/8/2012 - 12:54

quote:

No pokud bude verze Angara A7V. tak jistě ano, ale já jsem celkem velký zastánce i pilotovaných misí a rád bych viděl opět člověka na naší oběžnici, či Marsu, Europě atd.



Tyhle projekty se bez mezinarodni spoluprace neobejdou. Jsou prilis technicky i financne narocne. Narocnost se bude dat srovnat minimalne s realizaci ISS. Jestli ne vic. To, ze dokazu postavit velkou rachejtli, jeste neznamena, ze to mam v kapse. To je tak 10-20% cele investice.

quote:

To jistě ano ale určitě je v RKA korupce ale o řády nižší už jen z důvodů že je tam pouhá 1/4 financi NASA, krom toho někde jsem četl vyjádření Medvěděva že kosmický průmysl má být jeden z vlajkových programu očištění země od korupce.... Takže jen do toho!



Kez by to tak bylo.

quote:

No nejen tam řekl bych že i u ESA, ale no když to vezmu obšírněji tak i v Bílém Domě, Kongresu v EU parlamentu atd... Nevím ale chybí mi v Evropě a Americe tak velké osobnosti jako byl Churchill, či v vesmírném programu muži jako Koroljev či W. von Braun, rusové mají tu výhodu že mají alespoň silné jednoznačné politické vedení země, ať se nám to líbi nebo ne Putin je silná osobnost, která muže mnohé protlačit.



Problem silnych osobnosti, ze jsou zpravidla tezko akceptovatelni pro politiky. Koroljev brucel v base a Von Braun mel taky skraloup. Ale jak slo o prusvih, tak politikum jsou tyhle osobnosti dobry. Prikladu by se dalo najit v historii hromady.


Conquistador - 22/8/2012 - 13:09

quote:

Tyhle projekty se bez mezinarodni spoluprace neobejdou. Jsou prilis technicky i financne narocne. Narocnost se bude dat srovnat minimalne s realizaci ISS. Jestli ne vic. To, ze dokazu postavit velkou rachejtli, jeste neznamena, ze to mam v kapse. To je tak 10-20% cele investice.


To jistě ano, Měsíc je dosažitelný pro jednotlivé agentury, v tom problém není, i když bych mezinárodní spolupráci uvítal ale Mise na Mars a dále se bez mezinárodní spolupráce neobejdou i když už teď mne straší ta příšerná byrokracie co kolem toho vyvstane.


quote:

Kez by to tak bylo.


Doufejme je na čase vymést kostlivce ze skříně ovšem nejen v RKA...


quote:

Problem silnych osobnosti, ze jsou zpravidla tezko akceptovatelni pro politiky. Koroljev brucel v base a Von Braun mel taky skraloup. Ale jak slo o prusvih, tak politikum jsou tyhle osobnosti dobry. Prikladu by se dalo najit v historii hromady.


To je normální silné osobností jsou vždy sporné, každá má svojí světlou i stinnou stránku, každý člověk je jako mince, až na svaté výjimky jako byla Matka Tereza.... Problém je v tom že i když bylo v historii mnoho význačných osobností, dnes se nám jich nějako nedostává, každý ve funkci se snaží být politikařící šedou myší, jen aby si křeslo udržel co nejdéle a s co nejmenší námahou. (což je hlavní problém dneška)


Jaro. - 22/8/2012 - 14:03

quote:
Jinak to není o tom aby měla RKA tak velký rozpočet jako NASA už jen z důvodu že v NASA se neúměrně plýtvá a živí se přisáté korporace a byrokratický aparát, takže defakto vyjde že z jednoho dolaru který jde na výzkum a vývoj se další dva ztratí v chobotnici korupce, plýtvaní a byrokracie, takže RKA nepotřebuje rozpočet jako má NASA, stačil by i třetinový ale s efektivním využití prostředků.



Popovkin a niektorý čelný predstavitelia v Rusku považujú problém korupcie za veľmi vážny, pozrite napr. môj príspevok z 22.7.2012 - 00:28. Prípadne vlákno na novosti-kosmonavtiki o počte budúcich veľkých kozmických firiem v Rusku (po reforme), tam je toho ďaleko viac.


kratas - 22/8/2012 - 14:04

quote:
Popovkin a niektorý čelný predstavitelia v Rusku považujú problém korupcie za veľmi vážny, pozrite napr. môj príspevok z 22.7.2012 - 00:28. Prípadne vlákno na novosti-kosmonavtiki o počte budúcich veľkých kozmických firiem v Rusku (po reforme), tam je toho ďaleko viac.


Myslis trochu jinaci zpusob ceske privatizace.


x - 22/8/2012 - 14:17

"určitě by se náhradní subdodavatel dílu našel"

Výroba se již prostě nepovede obnovit - výroba mnohých elektronických dílů již byla dávno zastavena a přípravky na jejich výrobu již neexistují - prostě již to dnes není výhodné je vyrábět - prostě nový vývoj s modernějším zapojením elektroniky by byl nutnej.

Prostě se nedaj sehnat speciálnější součástky používané v 80.letech ve světě.V SSSR předpokládám, že část dílů mohla být i z RVHP.


kratas - 22/8/2012 - 14:24

quote:
"určitě by se náhradní subdodavatel dílu našel"

Výroba se již prostě nepovede obnovit - výroba mnohých elektronických dílů již byla dávno zastavena a přípravky na jejich výrobu již neexistují - prostě již to dnes není výhodné je vyrábět - prostě nový vývoj s modernějším zapojením elektroniky by byl nutnej.

Prostě se nedaj sehnat speciálnější součástky používané v 80.letech ve světě.V SSSR předpokládám, že část dílů mohla být i z RVHP.



To chapu, ze po rozpadu SSSR a vychodniho bloku je vsechno rozbity.


x - 22/8/2012 - 14:38

Byl to ovšem přirozený proces - paměti a další polovodičové součástky především zde s Tesly a i některé tranzistory - byli prostě o dost dražší než jejich funkčně porovnatelné typy, ale i s lepšími paramtery dovozené ze zahraničí.

Prostě jak součástky tak i elektronika byla přepočtena na platy mnohonásobně dražší než dnes - a to již po otevření trhu v 90.letech ceny o dost poklesly - prostě výroba musela pro svou neefektivitu skončit jako mnohá jiná, když začala čelit skutečné konkurenci.
V jednom takovém podniku jsem totiž pracoval v té době - byť brigádně.

Jejich výroba musela prostě skončit - udržela se výroba některých speciálnější součástek - za vlastnického podílu zahraničních firem - dodaly své zkušenosti.


HonzaVacek - 22/8/2012 - 14:43

quote:
Proto jsem již hodně dávno napsal, že nevěřím že Rusové se někdy budou vracet k Energii.


To si myslím také a asi je to i nemožné a asi moc nepřeženu, když napíšu, že v tomto ohledu je na tom Energia skoro stejně jako Saturn V. Konstrukční týmy se rozutekli, výrobní linky chybějí, chybí obslužná infrastruktura. Navíc od doby Energie už uběhlo skoro čtvrt století a technologie se posunuly zase o kousek dále, takže stavět podle původních návrhů by se asi moc nevyplatilo. Tím však neříkám, že by se mnohéz původní Energie využít a zužitkovat nedalo.


David - 22/8/2012 - 14:44

Je velice těžké postavit nějaký program, který by reagoval na překotný vývoj v dané oblasti. Zdá se, že rusům " ujel" vlak sázkou na ISS a tím i na do " omrzení" používání technologie staré několik desítek let.To se bude těžko dohánět. Příkladně i kdyby byl uspěl FG, tak by stejně vedle MSL vypadal jako " chudý" příbuzný, nehledě na to že dokonce JAXA už vzorek z asteroidu, a Phobos je vlastně asteroid, již dávno na Zemi má.Návrat na Měsíc, myslím s lidskou posádkou, neznamená " jen" postavit dostatečně silnou raketu, ale i vlastní kosmickou loď a celou akci logisticky zajistit. Vzhledem k tomu, že ovládání kosmických těles není v Rusku nijak vynikající, je i cesta na Měsíc pro Rusko zaděláním si na další problém s nejistým výsledkem. Cesty k vnějším planetám, resp jejich měsícům, zase vyžadují vyskou spolehlivost a životnost a s tím je Rusko chronicky " na štíru". Jediné co asi zbývá je " mezinárodní spolupráce", tam se dá hodně vlastních problémů ukrýt.


Conquistador - 22/8/2012 - 15:01

quote:
Je velice těžké postavit nějaký program, který by reagoval na překotný vývoj v dané oblasti. Zdá se, že rusům " ujel" vlak sázkou na ISS


Prosim o založeni do ==> Davidovin



quote:
Výroba se již prostě nepovede obnovit - výroba mnohých elektronických dílů již byla dávno zastavena a přípravky na jejich výrobu již neexistují - prostě již to dnes není výhodné je vyrábět - prostě nový vývoj s modernějším zapojením elektroniky by byl nutnej.


Ale ja celou dobu píšu o modernizaci stavajici elektroniky což znamena vyměnění za tehdejší která se dnes již nepouživá a nevyrábí za moderní co se vyrabí např pro nosiče typu Proton, Zenit, Soyuz.


x - 22/8/2012 - 15:08

"Ale ja celou dobu píšu o modernizaci stavajici elektroniky což znamena vyměnění za tehdejší která se dnes již nepouživá a nevyrábí za moderní co se vyrabí např pro nosiče typu Proton, Zenit, Soyuz. "

Souhlasím - otázka je její přímá použitelnost - již kvůli tomu spadla - musela být bezpečnostní náloží zničena jedna raketa ve světě.
Řídící systém byl z rakety s menším zrychlením a tak nedokázal zpracovat mnohem větší hodnoty zrychlení, než co dodával měřič nový měřič zrychlení - pracoval s číslem na menší počet bitů než dodával ten nový měřič.

To jen jako otázka jak kdy je co použitelné - ale na rakety odborník nejsem.


admin - 22/8/2012 - 15:23

quote:

Prosim o založeni do ==> Davidovin



Proč?


cernakus - 22/8/2012 - 16:24

quote:
Je velice těžké postavit nějaký program, který by reagoval na překotný vývoj v dané oblasti. Zdá se, že rusům " ujel" vlak sázkou na ISS a tím i na do " omrzení" používání technologie staré několik desítek let.To se bude těžko dohánět. Příkladně i kdyby byl uspěl FG, tak by stejně vedle MSL vypadal jako " chudý" příbuzný, nehledě na to že dokonce JAXA už vzorek z asteroidu, a Phobos je vlastně asteroid, již dávno na Zemi má.Návrat na Měsíc, myslím s lidskou posádkou, neznamená " jen" postavit dostatečně silnou raketu, ale i vlastní kosmickou loď a celou akci logisticky zajistit. Vzhledem k tomu, že ovládání kosmických těles není v Rusku nijak vynikající, je i cesta na Měsíc pro Rusko zaděláním si na další problém s nejistým výsledkem. Cesty k vnějším planetám, resp jejich měsícům, zase vyžadují vyskou spolehlivost a životnost a s tím je Rusko chronicky " na štíru". Jediné co asi zbývá je " mezinárodní spolupráce", tam se dá hodně vlastních problémů ukrýt.


MSL je technologie 70tých let (zdroj energie, pohony, materiály) sprcnutá s technologií 90tých let (řídící IO, "umělá inteligence", komunikace, tepelná ochrana). Drtivá většina přístrojů na něm umístěných nijak nevykračují z možností doby 80-90tých let (až na kamery s vysokou hustotou buněk na svých snímačích). Podtrženo sečteno, stroj nad kterým uchcává většina tohoto fóra Magi v kostkách je vlastně notně prehistorický stroj. Zvláštní paradox,že ano ;-) Technicky vzato, tedy rusům neujelo nic i když stagnovali, neboť se žádná konkurence nehla posledních 20 let dopředu.

F-G by naopak vypadal jako bohatý příbuzný, už pouhým množstvím experimentům. Navíc zjevně vůbec nechápeš, proč je "asteroid" Phobos důležitý. Phobos je totiž s určitou, nemalou pravděpodobností letenka na Mars. Pokud se potvrdí dohady, že je vlastně plný vody, pak jeho poloha u Marsu, jakož minimální gravitace umožní těžbu této vody a tedy i vytvoření palivové stanice na střední (=snadno dosažitelné) LMO! A v momentě, kdy v našich výpočtech pro dopravu lidí na Mars můžeme počítat s orbitálním dočerpáním paliva, se celá rovnice značně zjednodušuje a posouvá z říše megalomanských snů do sféry realizovatelné mise. Proto byl F-G nesrovnatelně důležitější než MSL, jehož hlavní mise je hledání pozůstatků života, geologická analýza a jako vedlejšák má zkoumat vhodnost prostředí pro misi lidskou posádkou (což je prohloubení předchozích robotických misí). Důležitější samozřejmě pro nás,co bychom chtěli na Marsu člověka. Ti, kteří fandí robotům a v kosmonautice nevidí nijaký přínos, samozřejmě budou hltat hlavně případné poznatky z MSL, která je, jak už název říká, primitivní laboratoř (sice primitivní, ale na Marsu :-)

Kosmické lodi (a i stanice, to jsou taky kosmické lodi) mají Rusáci mnohem, mnohem spolehlivější než kdokoliv jiný (no v podstatě je mají jako jediní). Kosmická loď a družice jsou nebe a dudy Davide. Nebe a dudy.


kratas - 22/8/2012 - 17:26

quote:
Je velice těžké postavit nějaký program, který by reagoval na překotný vývoj v dané oblasti. Zdá se, že rusům " ujel" vlak sázkou na ISS a tím i na do " omrzení" používání technologie staré několik desítek let.To se bude těžko dohánět.


Davide, uz sem to nekde zminoval v minulosti, ze hlavni problem je, ze rusove v 80-tych letech meli chorobnou snahu dohnat americany s Energii a Buranem. A byla to jenom jesitnost po neuspesnem mesicnim programu, ze dokazou udelat to stejny co americani, at uz to bude mit smysl nebo ne. A diky tomu se zastavila jejich kontinuita vyvoje, vcetne robotickeho vyzkumu vesmiru, ktera po rozpadu SSSR s nasledujicimu nedostatku financi zpusobila vakuum. Proto dneska stoji na historickych nosicich, ktere s minimalnima zmenama provozuji dodnes a nemaji zadnou sondu mimo obeznou drahu zeme. Pred neuspesnym Phobos Gruntem byl neuspesny Mars 96 v roce 1996 a predtim tusim Vega cca 1984 ktera byla posledni uspesna roboticka sonda. Kdyztak me opravte. Neidivim se, ze ted maji problemy. Chybi jim strategie, zkusenosti. Preslapuji na miste. A tymy odborniku se uz davno razpadly. Ted zacinaji prakticky od zacatku.

Vedecke pristroje dokazi udelat perfektni. Vzdyt jeden je i na MSL.


cernakus - 22/8/2012 - 17:55

U většiny misí se začíná od začátku. Přece jenom je to vždycky na dlouhé lokte něco zrealizovat. Důležité je, aby měli širokou základnu inženýrů a v šuplíku nákresy a popisy dříve vyvinutých technologií.

Oboje sice v 90tých letech utrpělo, ale už se to dostává do normy a když kouknete na realizační tým MSL, tak vlastně zjistíte, že takový vozítko dá do kupy parta třicátníků, kteří to dělají v podstatě poprvé a jejich jediná předchozí zkušenost je stážista při studiu na VŠ u nějakého jiného projektu, který se tehdy dokončoval.

I v Rusku je tomu tak, doby geniálních šéfkonstruktérů jsou dávno pryč. Dneska to dělá omladina, která je dost invenční a zhodnocení návrhů již nedělají staří dědci (ti geniální šéfkonstruktéři), ale počítače a simulační programy.

Ano poslední úspěšná mise k jiným tělesům měli Rusové Vegy.
Nicméně Energija nebyla snaha dohnat Američany, ale vyvinout modulární Supertěžký nosný systém. Už v 80tých letech Rusové věděli, že jsou s kvalitou elektroniky na štíru a jako možné řešení se rozhodli změnit přístup. Energija byla tak levná (a její pozdější znovupoužitelné varianty v návrhu ještě levnější), že by to změnilo zcela Sovětské kosmické inženýrství. Něco jako u ponorek. Prostě kvalita práce dělníků jakož i výcvik posádek byl tak mizerný, že se konstruktéři rozhodli změnit přístup a všechno automatizovali a nejméně 2* zálohovali. Díky tomu skokově poklesla poruchovost jejich ponorek.
A Energija měla potenciál i záměr toto provést v kosmu. Přebytek její nosnosti ve srovnání s Protonem šlo a bylo plánováno využít pro stavbu opravdu robustních sond, které by se neporouchaly prostě proto, že by vše měly několikráte jištěné, zálohované a předimenzované. Něco jako orbitální stanice a sojuzy, které jsou spolehlivé právě kvůli velké robustnosti (americké ekvivalenty nebyly ani zdaleka tak robustní a musely mít tedy podstatně vyšší spolehlivost jednotlivých prvků a součástek). Nevýhodou robustních řešení je plýtvání, které je například u Sojuzu nádherně vidět (poměr hmotnost/(posádka*komfort) je slabě řečeno nic moc).


Conquistador - 22/8/2012 - 18:00

quote:
quote:

Prosim o založeni do ==> Davidovin



Proč?
Je to jeho klasický ideopohled mimo vedenou diskuzi s neustále se opakujícími se "argumenty" o nepotřebnosti ISS, základních neznalostech či pouhé dehonestace okolo sondy FG atd. prostě jeho typická obecná reakce kterou tu slýchavame s železnou pravidelnosti co týden maximálně dva, už jen z toho principu by měl patřit do jeho témy.


quote:
tusim Vega cca 1984 ktera byla posledni uspesna roboticka sonda.


JJ, pravda poslední zcela úspěšnou meziplanetární sonda byla Vega 2, která startovala v 85. Rusové svůj kosmický program poté orientovali na aplikovaný výzkum na orbitálních stanicích Saljut/Mir který dotáhli na špičkovou úroveň, takže není pravda že by přímo za utlumení meziplanetárních sond stál projekt MKS, jen se změnili v ruské kosmonautice priority z výzkumu planet a těles sluneční soustavy na výzkum materiálů, elektroniky, farmacie, dlouhodobého pobytu kosmonautů ve vesmíru atd. prostě se vydali jinou cestou, což je dnes vidět.

quote:
Nicméně Energija nebyla snaha dohnat Američany, ale vyvinout modulární Supertěžký nosný systém.......


Naprostý souhlas s tímto odstavcem v příspěvku. [Upraveno 22.8.2012 Conquistador]


kratas - 22/8/2012 - 18:08

quote:
JJ, pravda poslední zcela úspěšnou meziplanetární sonda byla Vega 2, která startovala v 85. Rusové svůj kosmický program poté orientovali na aplikovaný výzkum na orbitálních stanicích Saljut/Mir který dotáhli na špičkovou úroveň, takže není pravda že by přímo za utlumení meziplanetárních sond stál projekt MKS, jen se změnili v ruské kosmonautice priority z výzkumu planet a těles sluneční soustavy na výzkum materiálů, elektroniky, farmacie, dlouhodobého pobytu kosmonautů ve vesmíru atd. prostě se vydali jinou cestou, což je dnes vidět.


JJ. Na MIRU bych zapomnel. Vsak bez rusu by nebylo mozne postavit ISS. Tam byly jejich zkusenosti z MIRU neocenitelne. Taky americani castecne dotovali stavbu modulu Zvezda a Zarja. Ale asi se shodnem, ze Energia Buran byl krok mimo a byly to vyhozene penize, ktere chybely jinde. Prave proto nebyl poradne vyuzit. Jedine, co po projektu zustalo byly kvalitni raketove motory.


ucvrnkls - 22/8/2012 - 18:14

Cernakusi zkuste si dohledat jak vypadalo skladovací pouzdro na F-G. Obouchaný na zaleno natřený tubus umístěný v mizerně osvícené a nepříliš dobře uklizené prostoře. Byl to pohled spíš pro pláč.
Zkuste se podívat jak vypadají výstupy pro veřejneost z průběhu mise v USA a v Rusku.
Zkuste si vzpomenout jak vypadá/lo pátrání po příčinách neuspěchu například Columbia vs. F-G.
Omlouvám se ale rusko žije ve vesmírním výzkumu z podstaty. Je směšné že použitý radioizotopový zdroj na MSL považujete za nějaký výběhový typ. Je to zdroj, který byl vzhledem k finančním možnostem k dispozici.
Je směšné, že použitý pohon kol považujete za výběhový a nemoderní. Ale ok ..prosím porovnejte mi pohony použité na MSL s nějakým moderním a vyzdvihněte výhody pro misi MSL kdyby byl použit ten modernější pohon. To samé prosím u použitých materiálů (předpokládám že myslíte materiály použité na konstrukci MSL) Předpokládám že nám to sem vystřelíte od boku.
Jisté je že v Rusku je co se týče výzkumu spousta zajímavých věcí. Rádi se občas pochlubí. Stejně jako v USA. Hlavní rozdíl je že v USA si téměř od všeho seženete datasheety a i cenu za kterou se to dá koupit. V Rusku vás při pokusu o totéž nejspíš zavřou .

[Upraveno 22.8.2012 ucvrnkls]


Conquistador - 22/8/2012 - 18:22

quote:


JJ. Na MIRU bych zapomnel. Vsak bez rusu by nebylo mozne postavit ISS. Tam byly jejich zkusenosti z MIRU neocenitelne. Taky americani castecne dotovali stavbu modulu Zvezda a Zarja. Ale asi se shodnem, ze Energia Buran byl krok mimo a byly to vyhozene penize, ktere chybely jinde. Prave proto nebyl poradne vyuzit. Jedine, co po projektu zustalo byly kvalitni raketove motory.


No to bych neřekl... řekl bych že koncepce STS byla krok špatným směrem (z důvodu volby koncepce orbiteru s přídavnou nádrží), ale nápad orbiteru byl dobrý, potenciál programu MKS (Energie/Buranu) nebyla zcela využitá z důvodu rozpadu ekonomiky ruské federace za Jelcinovské éry, takže neměl možnost se osvědčit.

O možnostech rakety Energia vypovídá i bojová laserová stanice Polyus (složená s hermetizované "KTS" a nehermetizované časti) která se svými 88 tunami je do dnes celkem rekordním počinem, (Skylab měl pokud se nemýlím okolo 78 tun) a vynášet na orbitu moduly či více modulů stanice naráz o celkové váze vice jak 90 tun by montáž stanice zkrátilo celkem velkou úroveň, taky by se ušetřilo na startech takže by ve finále stavba stanice mohla být i levnější.


dodge - 22/8/2012 - 18:25

quote:
quote:

Prosim o založeni do ==> Davidovin



Proč?


Z prostého důvodu - rusofilové nesnášejí pravdu a používají argumenty typu - zloděj křičí chyťte zloděje.


kratas - 22/8/2012 - 18:28

quote:
No to bych neřekl... řekl bych že koncepce STS byla krok špatným směrem (z důvodu volby koncepce orbiteru s přídavnou nádrží), ale nápad orbiteru byl dobrý, potenciál programu MKS (Energie/Buranu) nebyla zcela využitá z důvodu rozpadu ekonomiky ruské federace za Jelcinovské éry, takže neměl možnost se osvědčit.



V tom muzes mit pravdu, ale to jsou spekulace, ktere neoverime prave kvuli nepruhlednosti ruke kosmonautiky. Urcite nejakou kalkulaci mit museli. Ja kdysi pred mnoha lety cetl na netu, ze to zrusili kvuli nerentabilite. Pokusim se najit odkaz. Proton stacil.


Conquistador - 22/8/2012 - 18:40

quote:

Zkuste se podívat jak vypadají výstupy pro veřejneost z průběhu mise v USA a v Rusku.


No to je pravda ale i v Rusku se to pomalu lepší stačí se podívat na výstupy z mise Spektr-R, či uveřejňované výsledy s pokusu z ISS, pomalu se to lepší, ale mohlo by rychleji na tom se asi všichni shodneme a určitě vás nezavřou když se budete pídit po výstupu z Spektru-R atd..

quote:

Zkuste si vzpomenout jak vypadá/lo pátrání po příčinách neuspěchu například Columbia vs. F-G.


Tohle bych zas tak nesrovnával, je rozdíl když se vám ve stroji usmaží při průchodu atmosférou sedm astronautů a když přijdete o automatickou meziplanetární sondu, snaha přijít na to proč zemřeli lide, bývá vždy vetší než když to odnese jen stroj. Také podmínky byly rozdílné, zatímco z Columbie dopadlo na zem cca 45-50% materiálu z orbiteru z F-G se nejspíš po průchodu atmosférou nic nezachovalo.

quote:

že použitý pohon kol považujete za výběhový a nemoderní.



No k podvozku bych se vyjádřil i já, jelikož ho považuji za největší slabinu MSL, určitě by mohl být podvozek v lepší, především v průchodností terénu, jinak zvolený zdroj energie považuji osobně za nejlepší volbu.


x - 22/8/2012 - 18:46

"e takový vozítko dá do kupy parta třicátníků, kteří to dělají v podstatě poprvé a jejich jediná předchozí zkušenost je stážista při studiu na VŠ u nějakého jiného projektu, který se tehdy dokončoval.
"

Podstatné je že pod vedením zkušených odborníků - prostě nedělají to celé sami. Ve vývoji jsem pracoval a tak vím jak to tam chodí - mohou to dělat - pokud mají zkušené vedení.

Prostě v těch prezentačních video o MSL ten šéf rozhodně nebyl žádnej 30.tník. A pak máte přímo zjištěný věk - oni kolikrát ti lidé vypadají dost maldší než jsou - vím to velmi dobře.


Conquistador - 22/8/2012 - 18:54

quote:


V tom muzes mit pravdu, ale to jsou spekulace, ktere neoverime prave kvuli nepruhlednosti ruke kosmonautiky. Urcite nejakou kalkulaci mit museli. Ja kdysi pred mnoha lety cetl na netu, ze to zrusili kvuli nerentabilite. Pokusim se najit odkaz. Proton stacil.




No vím že start rakety Energia M s nosností cca 35 tun na LEO měla v roce 1993 stát cca 80 Mil. UDS.

Start klasické Rakety konfiguraci Energia MKS s nosností 105 tun na LEO a 20 tun na GTO měla v polovině devadesátých let stát 240 Mil. UDS.

Zatím co například vojenský Titan IV v roce 99 stál 430 Mil. UDS na start, kdybychom odečetli cca 5% inflaci ročně, tak pořád na jeden start Amerického superdrahého Titanu (který byl kvůli cene zrušen) mužeme odpalit dvě Energie s tím že na LEO bychom dostali o celých 160 tun více, což je rozdíl. [Upraveno 22.8.2012 Conquistador]


x - 22/8/2012 - 19:00

"Start klasické Rakety konfiguraci Energia MKS s nosností 105 tun na LEO a 20 tun na GTO měla v polovině devadesátých let stát 240 Mil. UDS. "

Odpověď je nejspíš trochu ve vývoji cen.

Prostě něktré ceny materiálů jistě i v Rusku vyskočili více než inflace - jinými slovy - takto levné by to prostě ani tam nebylo - prostě stálo by to i tam mnohem více.


Conquistador - 22/8/2012 - 19:10

quote:
"Start klasické Rakety konfiguraci Energia MKS s nosností 105 tun na LEO a 20 tun na GTO měla v polovině devadesátých let stát 240 Mil. UDS. "

Odpověď je nejspíš trochu ve vývoji cen.

Prostě něktré ceny materiálů jistě i v Rusku vyskočili více než inflace - jinými slovy - takto levné by to prostě ani tam nebylo - prostě stálo by to i tam mnohem více.


Já to psal v závisloti cen devadesátých let, dnes by ta cena byla samozřejmně někde jinde ale chtěl jsem to porovnat přibližně v té době kdy bylo na stole nějaké relevantní srovnaní, i když chápu ž zrovna Titan IV je celkem velký cenový úlet ale pro určité základní srovnaní posloužil dobře.


cernakus - 22/8/2012 - 19:11

x:

Proč? Proton stál na konci 90tých let 50 mil. USD. I dnes nestojí více než 80mil.

Energija za 240mil. USD byla více než reálná cena. Ani dnes by bez recyklace boosterů nestála více jak 300 mil. USD. Ta raketa byla velmi efektivní a relativně jednoduchá.

Jen pro zajímavost. Energija 41 to by byly 4x RD-170 cca 15mil/kus, k tomu 4 RD-0120M cca 10mil.kus. nádrže. Vodíková tak 40 mega, ty od Zenitů tak 10 mega kus. Elektronika u rusů bývá kolem 1/4 ceny, takže kolem 60mil. USD. No a pak už jen předstartovní příprava, takže 300 mega spolehlivě, při nosnosti 100 tun na LEO 3000USD/kg. A to přeháním. Jde o to, že konfigurace 41 měla značnou výhodu vtom, že používala vysoce spolehlivé motory (které snad nikdy v letu neselhaly) a hlavně neměla žádné zážehy mimo rampu. Což značně šetří komplikovanost elektroniky a návrhu. [Upraveno 22.8.2012 cernakus]


kratas - 22/8/2012 - 19:42

quote:
Já to psal v závisloti cen devadesátých let, dnes by ta cena byla samozřejmně někde jinde ale chtěl jsem to porovnat přibližně v té době kdy bylo na stole nějaké relevantní srovnaní, i když chápu ž zrovna Titan IV je celkem velký cenový úlet ale pro určité základní srovnaní posloužil dobře.


Nasel jsem jeden zajimavy odkaz na sylab pana Pribyla z roku 2008 at moc nespekulujeme. To, ze byl levnejsi nez STS, je neodiskutovatelne. Prispevek se jmenuje pribeh zbytecneho raketoplanu. A je tam i par narazek na STS. Zajimave. Vyhodily prachy za to, co pozadovala pouze armada, ale kosmicky vyzkum nepozadoval.

Jen vynatek:
Jak později vysvětloval Roald Sagdějev (ředitel Institutu pro kosmický výzkum v SSSR), šlo také o hraní se slovíčky: „Nenašli jsme [v Akademii věd] jediný scénář, kdy by vlastnictví raketoplánů přineslo jakoukoliv podstatnou a rozhodující výhodu. Nakonec jsme se usnesli, že nevidíme žádný smysluplný úkol pro vývoj sovětské verze kosmoplánu. Akademik Mstislav Keldyš ale nechtěl jít proti armádě,
Automatické přistání po premiérovém i derniérovém letu Buranu.
A tak do závěrečné zprávy uvedl jen, že nevidíme žádný smysluplný scénář, který by podporoval využití raketoplánu pro vědecké účely.“
Právě armáda nakonec o vývoji vlastního sovětského raketoplánu rozhodla. A to přesně v duchu vojenské logiky: pokud něco v chování nepřítele není zřejmé, je zapotřebí předpokládat nejhorší možný
scénář. Přesně, jak vznik programu popsal tehdejší ministr obrany SSSR Dmitrij Ustinov: „Američané jsou velmi pragmatičtí a chytří. (Akorat tady se sekli. Proste ruska debilita.) Pokud investují ohromné částky do takovéhoto projektu, musí vědět proč tak činí – pokud je tento smysl ukrytý naším zrakům, neznamená to, že neexistuje. Proto musíme vyvinout podobnou technologii, abychom nebyli v budoucnu nemile překvapeni.“

http://www.astrovm.cz/userfiles/file/dokumenty_ke_stazeni/seminare/Kosmonautika08.pdf


Jaro. - 22/8/2012 - 19:49

http://www.kommersant.ru/doc/2006160

Na novosti-kosmonavtiki je niekoľko odkazov na články rozoberajúce údajne najnovšie plány na reformovanie Roscosmosu. V tomto článku je i obrázok celej novej štruktúry tzv. Goskorporacii.


admin - 22/8/2012 - 20:07

quote:
No to bych neřekl... řekl bych že koncepce STS byla krok špatným směrem (z důvodu volby koncepce orbiteru s přídavnou nádrží), ale nápad orbiteru byl dobrý, potenciál programu MKS (Energie/Buranu) nebyla zcela využitá z důvodu rozpadu ekonomiky ruské federace za Jelcinovské éry, takže neměl možnost se osvědčit.


To není pravda. Druhý a poslední let Eněrgie proběhl 15.11.1988. Jelcin byl prezidentem od roku 1991. Program byl neživotaschopný od samého počátku(nebyl náklad) a fakticky zanikl ještě za sovětské, předjelcinovské éry.

quote:
Je to jeho klasický ideopohled mimo vedenou diskuzi s neustále se opakujícími se "argumenty" o nepotřebnosti ISS, základních neznalostech či pouhé dehonestace okolo sondy FG atd. prostě jeho typická obecná reakce kterou tu slýchavame s železnou pravidelnosti co týden maximálně dva, už jen z toho principu by měl patřit do jeho témy.


Nevidím tam žádnou dehonestaci. Jen výroky, se kterými zčásti nemůžu souhlasit. Nemůžu přece nepohodlné názory takto přesouvat. To abych jinak založil Grygaroviny, když je tak moc zanícený proti ISS. Stejně jako David.


derelict - 22/8/2012 - 20:10

Když už se tu o tom bavíme, tak na začátek přiznávám bez mučení, Energii beru jako technokraticky nejkrásnější raketu. Zkusím vysvětlit.
1) Škálovatelnost. Od Zenitů (jedná se sice jenom o aplikaci šitou pro boostery), Energii M, až po Vulkán, jedná se o podstatně lepší aplikaci než Angara. Ta se drží při zemi. De facto něco, co se teď snaží vybudovat Musk (Falcon 1 - Falcon N)
2) Plánovaná znovupoužitelnost (pro boostery) by sice byla diskutabilní, ale jisté možnosti zde byly
3) Nostnost. Od relativne malých nákladů, až po supernosič, schopný trumfnout Saturn.
4) V souvislosti s předchozím. Zavedení sériové výroby v takovém případě ušetří obrovské peníze. Supernosič bude pak za zlomek ceny monstra, které bude startovat jednou za pět let a nebude mít žádné komponenty použitelné v jiném systému.
5) Redundance a schopnost ustát masivní poškození. Pokud jsem si správně přečetl a pochopil, systém byla modulární koncepce, všechny systémy zálohované, obsahující například přepážky usměřňující následky výbuchu mimo těleso rakety a mírně pod něj (minimalizovalo se tím vyosení), automatické hasicí systémy a spousta dalších technologických vtípků, které jsem zatim v jiném systému neviděl. Eněrgia měla být schopná vzletu i s jedním nefunkčním boosterem nebo poškozením jednoho z hlavních motorů.
6) Plánovaný vývoj a postupné nahrazování dost drahých materiálů (titan, wolfram a další strategické suroviny) levnějšími.

David mi může říkat rusofil. Ale jsem hlavně technokrat. Nikdo mi nevymluví, že Eněrgia byla doslova perla. Bohužel, nebyly aplikace, za tehdejších podmínek vysávala národní hospodářství a tedy pošla na úbytě.

Co se mi líbilo, inženýři na ni pracující ji brali jako nedokonalou. Dle dostupných zdrojů se počítalo s jinou elektronikou (po prolomení železné opony by bylo možné tam dát něco kvalitnějšího) atd. Bohužel, veškerý personál je pryč a postavit ji dnes by znamenalo v první řadě udělat alespoň jednu letuschopnou kopii, následně spoustu testů. Energia je produkt, na který může a je ruské kosmické inženýrství hrdé. Stejně tak američani mohou být hrdí na Saturn.

David určitě bude namítat, co STS. STS je sice zajímavé, ale díky složitému systému je nespolehlivé. Znamenalo to velké množství lidské práce na kontrolách .... a to jsou hlavně peníze.


kratas - 22/8/2012 - 20:11

quote:
http://www.kommersant.ru/doc/2006160

Na novosti-kosmonavtiki je niekoľko odkazov na články rozoberajúce údajne najnovšie plány na reformovanie Roscosmosu. V tomto článku je i obrázok celej novej štruktúry tzv. Goskorporacii.


Restruktulizaci muzes udelat kolik chces, ale vysledek bude stejny. Vysvetlim priklad na principu vyvoje SKODA-Auto a.s. Od roku 1993, kdy bylo koupeno VW, od te doby jsou vsechny vozy SKODA postaveny na platformach VW vcetne motoru aprevodovek, takze konstrukteri platforem nemaji vyzvy, na zaklade kterych mohou rozvijet svoje schopnosti a nabirat zkusenosti. Takze dneska, pokud se takovy clovek dostane do vedouci pozice neni schopen nic rozhodnout a ani nic prosadit. A stejne to bude asi i v Ruskosmosu. Proste vypadla jim jedna generace a dneska to je zatracene znat.


kratas - 22/8/2012 - 20:33

Jeste doplnim, ze s vyvojem Angary se rusove babraji 17 let!!! To uz o necem svedci. Pritom motor meli s vetsi casti vyvinuty. Ctvrtina RD 171. Srovnejme se SPACE-X. Konstrukce komplet vlastni.


Agamemnon - 22/8/2012 - 21:13

quote:
Jeste doplnim, ze s vyvojem Angary se rusove babraji 17 let!!! To uz o necem svedci. Pritom motor meli s vetsi casti vyvinuty. Ctvrtina RD 171. Srovnejme se SPACE-X. Konstrukce komplet vlastni.


ten projekt bol párkrát zmenený a pôvodná angara nie je (a ani sa nepodobá) to isté, čo má letieť o pár mesiacov... nejde o ten istý nosič, takže toto tvrdenie je pravda len na papieri... reálne nie...

@sts a energia:
niekde som videl niečo takéto - rusi sa snažili spočítať, prečo vlastne američania postavili raketoplán a nijak nedokázali prísť na to... ekonomicky to nijak nevychádzalo (a to sa ukázalo, že mali pravdu)... buran nakoniec postavili preto, lebo čakali nejakú skrytú schopnosť sts - a kvôli vojsku... neviem, čo je pravda na tomto

btw - pripájam sa k p. dusatkovi - tiež mi ide hlavne o techniku a súhlasím, že energia je snáď najlepší návrh nosiča, aký kedy bol... (snáď okrem môjho obľúbeného britského "lietadielka" ale to je predsa len nosič trochu o inom )


edit:
inak, rusi majú ešte jeden zaujímavý návrh, ktorý nemá až tak veľmi ďaleko ku realizácií - sojuz 3 (teda, ak im poletí 2-1v)...
[Edited on 22.8.2012 Agamemnon]


kratas - 22/8/2012 - 23:47

Asi proto, ze koncepci Angary menili a nikdo nedokazal rict, jakou cestou jit. A sme zas u tech osobnosti. Zas zacarovany kruh. Jinak nemam, co bych dodal. Vyborna oponentura. Dekuji za dalsi info. Ale co cekat od Agamemnona. To neni zadny zajic. Jeho prispevky znam z Palba.cz.

Energija je asi nejlepsi koncepce (teda az na RD 0120M v prvnim stupni), ale pro bezpilotni vyzkum vesmiru zbytecna. Tam si vystacis s kapacitou Protonu. Spis bych rekl, prisla v nespravny cas, kdyz byl preferovany MIR a dlouhodoby pobyt a vyzkum na obezne draze. Uvidime, co vymysli. Obavam se, ze ale kvuli financim a momentalnimu know-how oproti amikum pohori. Termin 2030 pro start rusu mi pripada realny.

Amici maji jasno aspon v Orionu, existuje mock-up verze. Mesicni lander je zatim pro me neznama.

A ted je ve hre jeste Cina aspon pro mesic. Ekonomika uz neroste tak rychle. Netusim, co od nich cekat. Uvidime, jestli to neni jenom bublina.

Britke letadelko je zatim beh na dlouhou trat. Myslenka dobra, ale technika se jeste neblizi realite.


Conquistador - 23/8/2012 - 00:48

Osobně si myslím že raketa Energia v základní verzi ale i ve verzích M, a Vulkán je to nejlepší co by mohlo na poli těžkých nosičů vzniknout, je to unikátní stroj a pro mne osobně oblíbená ikonická raketa (nejen po technické stránce, jelikož dokážu ocenit i jinou než technickou stánku věci), která i když letěla pouze dvakrát tak se nesmazatelně zapsala do historie kosmonautiky...

Samosebou každý muže nabídnout že daleko více ikonický by měl být Saturn V jelikož člověka dostal na měsíc, ale ten bohužel postrádá tu prostou eleganci, ladnost a jednoduchost Energie nebo "první" rakety vůbec V2-A4...

Více se mi pozdává (po mnoho stránkách) už jen to britské projektované "letadélko" Skylon, ale vše je o technické stránce a letadélko je vize budoucnosti, bez které se kosmonautika nikam dál moc nepohne.


Jinak v Rusku proběhnul výzkum veřejného mínění na otázky okolo Roskosmosu, i občane si začínají všímat, že jest něco shnilého ve státě Dánském (Ruském).

http://czech.ruvr.ru/2012_08_22/85905655/


Jinak když tak zesumarizuji dnešní plodnou diskuzi tak až na drobné odchylky se skoro všichni shodujeme že raketa Energia má a měla velký potenciál a nejspíš by se nikdo nezlobil, kdyby byla zmodernizována a znovu reaktivována. [Upraveno 23.8.2012 Conquistador]


cernakus - 23/8/2012 - 02:24

Dovolil bych s irozporovat, že nebyly náklady pro Energiju. Za prvé, energija nebyla stavěna pro Buran, jak se někteří zřejmě domnívají, ale Buran pro Energiju.

Boční koncepce nesení nákladu bylo zamýšleno v době, kdy se netušilo, že takovým nákladem bude raketoplán. Důvod byl prostý. Objemová nosnost. Zatímco na špici Energije bylo možné umístit i poměrně těžký náklad (cca 150 tun) nebylo možné, aby byl objemný. Na svém boku mohla nosit opravdu rozměrné věci (ovšem zase lehčí, neboť přicházela o možnost mít 2 boostery). Skif-DM byla zmenšená varianta Skifu-D, který měl mít v průměru skoro 7 metrů a na délku něco přes 40 m (Skif-DM 4,1@37m). Což je monstrum, které trumfne i Skylab. Na skeletu Skif-D pak měly být konstruovány bojové prostředky, stanice a kosmické lodi. Vemte si, že Mir-2 jak byl plánován za, podle Kostery odpískané doby, měl být Mir-1 poskládaný z takto obrovských modulů. Tedy bavíme se o cca 6ti nákladech pro stanici. K tomu připočítejme vojenské satelity, které sice Gorby zatrhnul, ale kdyby se USA podařilo k SDI alespoň přiblížit, tak by těžko přehlasoval generalitu. Když vezmeme v potaz, že každý Skif měl mít schopnost zničit maximálně 40 amerických raket a Američani v té době měli těch raket minimálně 1000, tak těch Poljusů by museli vynést zhruba 25. K tomu chtěli konečně na ten měsíc. Plánovali robustní Marsovské sondy.

Takže vynášet to mělo opravdu co. Buran navíc nebyl takový nesmysl, když se na to budete koukat optikou ostatních masivních instalací vynášených Energijou. Obsluhovat 100 tunové bitevní satelity nebo 600 tunovou stanici pomocí Sojuzů by asi fakt nešlo. O montážích Marsovské lodi ani nemluvě. K tomu připočtěte fakt, že Buran byl o deset let mladší a díky tomu o dost pokročilejší než STS, s vychytanými mouchami (americké zkušenosti), tudíž i bezpečnější (ne že by se na to v SSSR nějak zásadně hledělo :-)

Ostatně, kdyby Energija byla nesmysl už za SSSR, tak by Burana nemusel típat Jelcin v 93 a Energiju později.

To co zlomilo raketě vaz jsou rozpad SSSR (A tím ztráta Ukrajiny, na které vůdci SSSR pocházející z Ukrajiny vybudovali značný a neadekvátně protěžovaný kosmický průmysl). Vymazáno a napomenutí.

V žádném případě to nebyla absence nákladů, protože tam nevěděli sovětští inženýři kam dříve skočit, kolik měli nápadů.

Martin Krátký:
Co máte proti LOX/LH2 motorům v 1,5 stupni? Je třeba si uvědomit, že nižší výkony v atmosféře zásadně nevadily. Motor RD-0120 měl schopnost snížit svůj výkon na 30%, takže při startu se spolehlivě zapálil, což je u LOX/LH2 motoru vždycky riziková část, a pak, pokud to umožňoval poměr tahu ku hmotnosti, snížil výkon na oněch 30%. Jetřeba si uvědomit, že RD-0120 hořel skoro 4x déle než RD-170, takže to, že prvních 40 sekund měl značně nižší Isp nebyl problém. Jak postupně řídla atmosféra pohodlně by přidával.

Navíc zde byla možnost LOX/LCH4, na který šel motor předělat relativně snadno. Nevýhoda LH2 v prvním stupni je nevýhoda LH2 obecně. To by pak šlo tvrdit,že Atlas V s Centaurem je hloupost, protože Centaur. Přitom nebýt Centauru na LH2, možná by nebyly americké mise tak úspěšné (nemohli by dělat direct shoty, ale museli by koumat chujoviny jako Rusáci s F-G)

Prostě LH2 v prvním stupni, tak jak to měla Energija je optimální cesta nasazení LH2 v kosmonautice. Oproti Deltě Heavy, která musí jet na plný výkon a tak značně ztrácí právě prvních 20-30km je to značný pokrok (a to je Delta mladší).

Podtrženo sečteno, Energija je nejlepší nosný systém všech dob a již téměř určitě nebude překonána žádnou ryze chemickou raketou po ní postavenou. A její nezaviněný zánik je jedním z mnoha hořkých důsledků "Největší geopolitické katastrofy 20. století"


jamsed - 23/8/2012 - 06:51

Trochu z jiného soudku.
RIA Novosti zveřejnila
http://www.ria.ru/science/20120822/728735873.html
výsledky průzkumu veřejného mínění - pohled Rusů na kosmomautiku:
Jen 33% dotázaných považuje Rusko za vedoucí sílu v kosmonautice (v roce 2008 to bylo 56%);
o posledních neúspěších Roskosmosu je informováno 67% respondentů a 16% z nich si myslí, že je to způsobeno nedostatkem odborníků a 12% tím, že pracovníci agentury nenesou odpovědnost za nedostatky.


david - 23/8/2012 - 07:14

Nevím jak je to nyní s americkým embargem na pokročilé technologie, pokud padlo, tak by měli rusové využívat americké firmy na dodávky těch komponent, kde jsou pozadu. Na tom by nebylo nic divného, NASA, nebo JPL také své sondy sama nevyrábí, dává to výrobcům jako je příkladně Boeing a níkde se nepíše, kdo tu či onu sondu vyrobil.Dnešní vývoj špičkové sondy trvá několik let / u MSL deset/, tak se zcela jistě vyplatí použít špičkové technologie bez ohledu na místo jejich původu.Nebylo by to ani nijak ponižující, naopak by to znamenalo, že i špičkové technologie jsou s ruskými v souladu. Ostatně američané také na svých sondách používají komponenty, resp. přístroje vyrobené v Rusku, nosič Atlas V, má dokonce ruské motory a přesto je jako celek špičkovou AMERICKOU konstrukcí, tak proč rusové nepostupují obdobně, kosmonautice by to rozhodně prospělo.


Agamemnon - 23/8/2012 - 07:28

quote:
Asi proto, ze koncepci Angary menili a nikdo nedokazal rict, jakou cestou jit. A sme zas u tech osobnosti. Zas zacarovany kruh. Jinak nemam, co bych dodal. Vyborna oponentura. Dekuji za dalsi info. Ale co cekat od Agamemnona. To neni zadny zajic. Jeho prispevky znam z Palba.cz.


conquistador: vidis, co si sposobil? potom si to niekto precita... samozrejme, vysvetlenie a opravu uz nie a potom tu pise taketo nezmysly
to ziadna oponentura nebola... o ziadnu ani nemam zaujem... max. tak vysvetlenie...

inak, neviem ako ten prispevok zobrat... ci bol mysleny vazne, alebo nie...

quote:
Amici maji jasno aspon v Orionu, existuje mock-up verze. Mesicni lander je zatim pro me neznama.

existuje ovela viac ako mockup...
mesacny lander pre pristroje pred asi 2 tyzdnami havaroval... pre ludi nemaju (okrem nejakych ppt a pod.)

quote:
Britke letadelko je zatim beh na dlouhou trat. Myslenka dobra, ale technika se jeste neblizi realite.

vazne?

btw...
ja mam otazku:
preco si na ten moj prispevok vlastne reagoval? nic nove, si nenapisal, okrem utoku na mna (btw, admini/modi, prispevky ad hominem by mali byt rovno vymazavane)... cast s energiou a skylonom je moj nazor... niekolko krat som napisal, ze sa ta energia nikdy nepostavi a ani neobnovi... to nic nemeni na tom, ze si myslim, ze ten koncept je lepsi ako sls (a myslia si to aj ini - napr. navrh ajax)
[Edited on 23.8.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 23/8/2012 - 07:32

quote:
Nevím jak je to nyní s americkým embargem na pokročilé technologie, pokud padlo, tak by měli rusové využívat americké firmy na dodávky těch komponent, kde jsou pozadu.


itar stale plati... ale nie som si isty, ako velmi to ovplyvnuje "bezne dostupne komercne" komponenty (tj. napr. integrovane obvody ap.)
ale to je len americka vec - ak by to aj rusi/cinania nemohli kupit od americanov, tak existuje stale europa, ktora to robi tiez (astrium, thales alenia) - tam itar nie je (aj ked nejake obmedzenia urcite)


Conquistador - 23/8/2012 - 10:43

quote:


conquistador: vidis, co si sposobil? potom si to niekto precita... samozrejme, vysvetlenie a opravu uz nie a potom


No vidím, po tom co jsem si Vás spletl s Alchymistou se toho zde chytlo nějak více lidí [Upraveno 23.8.2012 Conquistador]


admin - 23/8/2012 - 10:51

cernakus: Mě ale vůbec nešlo o Buran. Prostě tvrdím, že nebyl náklad pro Eněrgii a tudíž proto skončila. Kdyby nějaký náklad byl, létala by. Jestli něco měli v plánu, nebo dokonce na papíře, je irelevantní.

Co to je "Kosterou odpískaná doba"?


cernakus - 23/8/2012 - 10:51

quote:
Nevím jak je to nyní s americkým embargem na pokročilé technologie, pokud padlo, tak by měli rusové využívat americké firmy na dodávky těch komponent, kde jsou pozadu. Na tom by nebylo nic divného, NASA, nebo JPL také své sondy sama nevyrábí, dává to výrobcům jako je příkladně Boeing a níkde se nepíše, kdo tu či onu sondu vyrobil.Dnešní vývoj špičkové sondy trvá několik let / u MSL deset/, tak se zcela jistě vyplatí použít špičkové technologie bez ohledu na místo jejich původu.Nebylo by to ani nijak ponižující, naopak by to znamenalo, že i špičkové technologie jsou s ruskými v souladu. Ostatně američané také na svých sondách používají komponenty, resp. přístroje vyrobené v Rusku, nosič Atlas V, má dokonce ruské motory a přesto je jako celek špičkovou AMERICKOU konstrukcí, tak proč rusové nepostupují obdobně, kosmonautice by to rozhodně prospělo.


Protože to, Davide, není potřeba. Není věc v kosmonautice, kterou by Rusové neuměli udělat minimálně stejně jako Američané. Nákup kosmických technologií neblokuje ani tak technologické embargo, jako cena. F-G vyšel na cca 160 mil. USD se vším všudy (vč.rakety). Za to by u Američanů nakoupili možná řídící systém pro přelet mezi planetami.

Když to srovnáte s MSL za 2,5 miliardy tak pochopíš, že F-G z amerických komponent by stál půlku ročního rozpočtu RKA. Na to ta agentura nemá.


cernakus - 23/8/2012 - 10:57

quote:
cernakus: Mě ale vůbec nešlo o Buran. Prostě tvrdím, že nebyl náklad pro Eněrgii a tudíž proto skončila. Kdyby nějaký náklad byl, létala by. Jestli něco měli v plánu, nebo dokonce na papíře, je irelevantní.

Co to je "Kosterou odpískaná doba"?


cituji:
"Program byl neživotaschopný od samého počátku(nebyl náklad)"
to je ta "Kosterou odpískaná doba". (pomocná zkratka prostě :-)

Prostě zaměňujete důsledky. Energija neskončila proto, že pro ni od samotného počátku nebyly plánovány náklady, ale protože nebyl nikdo, kdo by ty náklady po pádu SSSR zaplatil (navíc po rozpadu SSSR bylo velmi obtížné Energiju vyrábět). Takže ta neživotaschopnost projektu je mylné tvrzení.


admin - 23/8/2012 - 11:00

Ale to je totéž.
To bych jinak mohl říct, že moje Kosterova superraketa není odpískána, jen ji nikdo nechce financovat.
Proto musím trvat na svém - postavit raketu a nedodat prachy na náklad a jeho vynesení, znamená postavit zbytečnou, neživotaschopnou raketu. A celému vesmíru je putna, že se mi Eněrgia tak líbí...


cernakus - 23/8/2012 - 11:27

quote:
Ale to je totéž.
To bych jinak mohl říct, že moje Kosterova superraketa není odpískána, jen ji nikdo nechce financovat.
Proto musím trvat na svém - postavit raketu a nedodat prachy na náklad a jeho vynesení, znamená postavit zbytečnou, neživotaschopnou raketu. A celému vesmíru je putna, že se mi Eněrgia tak líbí...


Jenže v 87-88 ty náklady byly,že jo ;-) Stále zřejmě nechápete, že náklady po pádu SSSR nebyly ne proto, že na ně nechtěl dát SSSR peníze, ale proto, že SSSR přestal existovat. Jinak projekty jely a to konkrétní (ostatně komponenty nákladů původně zamýšlených pro Energiju byly recyklovány v pozdějších instalacích). V takovém ohledu by zbytečný a neživotaschopný byl celý program Apollo, STS a jako jediný životaschopný se ukazuje pouze Sojuz.

A protože ty projekty jely, akorát na ně nebyly peníze, musel je ukončovat až Jelcin. Mimochodem, pokud by SSSR existoval dodnes (byť by se jmenoval jinak, myšleno v hranicích SSSR), zřejmě by Energija dnes lítala a to nejen pro Rusko. Jsem přesvědčen, že její enormní nosnou kapacitu jakož i přívětivou cenu by rádi využívali všichni na světě. Oni by Američani taky rádi dimenzovali svoje stroje trošičku robustněji, ovšem když maximum co mohou poslat k Marsu nesmí vážit více než 5tun, tak se holt musí miniaturizovat a draze testovat (místo zálohování). Jinými slovy, náklady byly tehdy, jsou a budou. To co nám chybí je raketa s potřebnou nosností. A je absolutní nesmysl implikovat, že nejprve musí být náklady a pak raketa. Protože je to z manažerského hlediska sebevražda. Nemůžete vyhodit 2 miliardy USD za obří sondu k Marsu s tím, že se pak určitě podaří urychlit SLS či Musk udělá Falcona XX.


admin - 23/8/2012 - 11:31

Kdyby nějaké reálné náklady byly, proč nebyly vypuštěny v letech 1987 až 1991?
Které náklady určené pro Eněrgii byly recyklovány později? Žádného 70 tunového nákladu jsem si nevšiml.


kratas - 23/8/2012 - 12:26

Tak se divam, ze sem vnesla vcerejsim prispevkem zmatek. Sklouzli sme v diskusi jinam, nez je zdravo.

Energija s Buranem vznikla jako reakce na americky STS. Bez ohledu na to, jestli je koncepce lepsi nebo horsi, pro tehdejsi strategii sovetske kosmonautiky byla zbytecna. Vlastne o to stala pouze armada.

Ve finale podobne na tom bylo STS. Rozdil je v penezich, ze amici na meli prostredky na provoz a neznamenalo to tak velke omezeni.

Takze odcerpavala financni prostredky na ostani projekty, jako napr. MIR nebo bezpilotni pruzkum vesmiru. MIR dokoncili v krecich po rozpadu SSSR a nezbyvali prostredky na nic jineho. Na to doplaceji rusove doted. Dusledkem je i nedostatek kvalitnich vyvojovych kapacit. Proto soucasne preslapovani. Uvidime, co prinese budoucnost.


x - 23/8/2012 - 13:36

"rusové nepostupují obdobně, kosmonautice by to rozhodně prospělo. "

Bohužel by to vadilo zřejmě některým Rusům - prostě oni nedokáží pochopit, že USA koupila pokud vím WC na ISS v Rusku ne proto, že by to nedokázala sama vyrobit, ale prostě že to tak vyšlo levněji a USA se snažeji na veřejnejch masovejch diskuzních fórech zesměšňovat za to. A i za další podobné věci.

Veškeré součástky co se prodávají v USA bežně bez zvláštního povolení k nákupu není problém tam prostě nakoupit a prostě přivézt do Ruska. On to nikdo tak nekontroluje tam - kór když nepoletí rovnou do Ruska, ale třeba jen do Evropy a na vstupu do Ruska si povolení nekontroly jistě obstarají.
Už dříve neměli socialistické země pro vojenské účely (a možná i pro kosmonautiku) si to kupovat - za pomoci nákupu přes zprostředkovatele. Důkazem budiž i výskyt embargovaných - samozřejmě jen minimum nikoliv něco masového(běžný občan pokud nepracoval na něčem tajném je ani nespatřil) - počítaču s 32 bitovým procesorem 386.


novák - 23/8/2012 - 18:02

quote:
"rusové nepostupují obdobně, kosmonautice by to rozhodně prospělo. "

Bohužel by to vadilo zřejmě některým Rusům - prostě oni nedokáží pochopit, že USA koupila pokud vím WC na ISS v Rusku ne proto, že by to nedokázala sama vyrobit, ale prostě že to tak vyšlo levněji a USA se snažeji na veřejnejch masovejch diskuzních fórech zesměšňovat za to. A i za další podobné věci.

Veškeré součástky co se prodávají v USA bežně bez zvláštního povolení k nákupu není problém tam prostě nakoupit a prostě přivézt do Ruska.


Chápu, Američané koupili WC v Rusku, protože bylo levnější, a kritizujete Rusy, že nedělají totéž.

Nicméně bylo by vhodné pochybovače umlčet, tím, že připomenete a vyjmenujete to velké množství nejrůznějším kosmických vehiklů, které jsou v Americe tak levné, že by se Rusům vyplatilo je nakupovat.

A kdyby jste takový seznam přeložil do ruštiny a poslat Rusům, určitě by byli rádi za odbornou radu jak snadno přijít k úsporám.


ucvrnkls - 23/8/2012 - 18:18

blablabla. hospodsky reci, OT a FLAME. mediiik!


yamato - 23/8/2012 - 18:18

quote:

Protože to, Davide, není potřeba. Není věc v kosmonautice, kterou by Rusové neuměli udělat minimálně stejně jako Američané.



hm, trebars funkcnu medziplanetarnu sondu? alebo martansky lander?

nechcem nikomu otriasat svetonazorom, ale blizi sa doba ked to v USA zacnu robit sukromne firmy. A rusom to pada, straca spojenie, straca sa vo vesmire atd...


Alex - 23/8/2012 - 18:19

quote:
blablabla. hospodsky reci, OT a FLAME. mediiik!


Ktorých príspevkov sa to týka?


ucvrnkls - 23/8/2012 - 18:40

quote:
Ktorých príspevkov sa to týka?

Všech na posledních několika stranách. Je to klasické přetahování se o názor co je lepší USA vs. SSSR/Rusko a nerespektování toho druhého. Pokud to nevidíte tak "welcome" tady se vám bude líbit.

To už si mužem povídat vtipy o američanech a rusech. Informační hodnota a výsledek bude stejný. Tak třeba:
To takhle jednou leti Cech, Rus, American a Brit letadlem.
Nahle se jim vzniti motor a maji jen tri padaky. Prvniho padaku se chyti Rus a vyskakuje se slovy:
"Jako prislusnik nejinteligentnejsiho naroda mam pravo se zachranit."
Druhy padak pro sebe uzme American. Pred skokem prohlasi:
"Jako prislusnik nejbohatsiho naroda mam pravo na zivot."
Brit s klidem Anglicana pronese smerem k Cechovi:
"Mel bych sice pravo skocit, ale jako gentleman vam prenecham zbyvajici padak".
Cech se ovsem nenecha vyvest z miry a prohlasi:
"Muzeme klidne skocit oba, protoze prislusnik nejinteligentnejsiho naroda skocil s mym batohem."

a nebo:

V nebi se sejdou Nemec, American a Rus a povidaji si, jak kdo zahynul:
Nemec: Dostal jsem k narozeninam auto, chtel jsem vyzkouset, jak rychle jede, no a v zatacce jsem se zabil.
American: Ja jsem dostal k narozeninam letadlo, zkousel jsem litat nizko u zeme, narazil do skaly a zabil se.
Rus: No, bracha dostal k narozeninam kolo a ja jsem umrel hlady.

chápu, že dostanu asi ban ale tohle prostě už nejde


kratas - 23/8/2012 - 19:16

quote:
chápu, že dostanu asi ban ale tohle prostě už nejde


Za co ban. Tisic lid, tisic nazoru. To je diskuse. Me se to libi. vetsina lidi hleda dukazy na netu pro svoje nazory. Zas sem o neco chytrejsi. Nenadavali sme si, tak je to fajn.


...bo - 23/8/2012 - 23:12

Já bych řek, že tohle škorpení je něco jako studená válka v malým...
Přispívá to k "hledání munice" a urychluje to výhledávání znalostí na obou stranách.

Čiště uklizené, dokonale informativní forum nikdy nebude mít podobný náboj a nakonec bude mít i míň "edukativní" funkci.


x - 23/8/2012 - 23:46

"Nicméně bylo by vhodné pochybovače umlčet, tím, že připomenete a vyjmenujete to velké množství nejrůznějším kosmických vehiklů, které jsou v Americe tak levné, že by se Rusům vyplatilo je nakupovat.
"

Jim vadí i použití součástek z USA - to jsou právě ty věci co jsou tam levnější.
A možná tam koupit - již hotové a vyzkoušené telekomunikční zařízení pro svoji sondu - pro spojení na Zem. A možná i části zařízení pro příjem signálů z té sondy na Zemi.
To jsou ty věci o kterých se domnívám, že jsou jinde ve světě k dispozici osvědčené a levněji.


x - 23/8/2012 - 23:52

A možná licenci na osvědčený návrh hlavního počítače - prostě ten co již byl použit s tím, že si to jen upraví pro své potřeby, ale většina již bude hotová.

Třeba na Mir přivezli nový počítač Američané raketoplánem z produkce USA - potavilo ho pro něj - po jeho výměně výpadky jako u původního vpodstatě ustali - co jsem to tak sledoval.

Stějně jako rovnou celou nějkou vědeckou aparatůru - či opět její části - byla osvědčená a tak by ji i oni mohli použit a nebo koupit licenci - dokumentaci na její stavbu.


kratas - 24/8/2012 - 00:25

quote:
"Nicméně bylo by vhodné pochybovače umlčet, tím, že připomenete a vyjmenujete to velké množství nejrůznějším kosmických vehiklů, které jsou v Americe tak levné, že by se Rusům vyplatilo je nakupovat.



Vsechno, co pises je pozustatek v hlavach pitomcu, co jsou na vedoucich mistech, aby si prestali hrat na studenou valku. Bohuzel je doba vymeny generaci, kdy dnesni padesatnici a vys si to zazili a museji ted ukazovat svoje sebevedomi. Bohuzel to se dokazuje jinak, jenze to tihle pitomci nepochopi.

Uvedu blbej priklad. Proc SLS stavi s nesmyslnyma boosterama na tuhy paliva a nepouziji motory z Energije? I nam blbym amaterum zustava rozum stat.


x - 24/8/2012 - 00:48

"SLS stavi s nesmyslnyma boosterama na tuhy paliva "

Pravděpodobně chtějí udržet schopnost jejich stavby v USA a je to tam na špčce.
Prý je to dost vojenská záležitost co vím - je to prý v podstatě ten motor balistcká střela a nebo co alespoň vím.
Prostě zřejmě jde o udržování znalostí.
Odborník na rakety samozřejmě ale nejsem.

Pokud Rusové kvalitní znalosti a schopnosti třeba v telekomonikčním spojení zřejmě nemají - tak proto ho mohou koupit.


Alex - 24/8/2012 - 06:32

quote:

Pravděpodobně chtějí udržet schopnost jejich stavby v USA a je to tam na špčce.

Pokud Rusové kvalitní znalosti a schopnosti třeba v telekomonikčním spojení zřejmě nemají - tak proto ho mohou koupit.


Ale dá sa to povedať aj opačne. Ak budú rusi iba kupovať hotové veci a iba ich skladať, tak to môžu o chvíľu zabaliť - mám na mysli ich vlsatný vývoj. Ak nejaká krajina chce niečo znamenať, musí sa venovať aj vlastnému vývoju a nielen montáži hotových vecí. Len treba nájsť nejaký rozumný kompromis medzi obomi vecami.


Ervé - 24/8/2012 - 07:14

Takže to shrnu, Rusku se rozpadl systém výroby sond a raket, protože 20 let kašlali na udržení vývoje, kontroly a kapacit (např. v CAGI je věkový průměr zaměstnanců 59 let). Eněrgija je technicky dobrá raketa, měla ale nedostatky - shoří drahé O-H motory, taky výborné kerosínové, navržené pro x krát delší provoz se rozbijí, protože blok byl tak veliký a těžký, že vývoj záchrany byl mimo možnosti civilní sovětské kosmonautiky. Přesto by to byla dobrá raketa, kdyby byl vhodný náklad - nebyl, protože sovětský vojenský rozpočet nestačil na víc než projekty a makety. Možnost pokračování v letu s výpadkem jednoho bloku je iluzorní - mise skončí, bez cross-feedu se orbity nedosáhne - je to jen způsob záchrany posádky při letu s Buranem. STS to díky SRB nepotřeboval - 2 SRB místo 4 bloků znamenaly nejmíň 4x menší šanci na selhání startovního bloku. Po rozpadu SSSR byl zánik Eněrgije jasný.
STS měl oproti Eněrgiji tu výhodu, že pro něj byl náklad i využití - Spacelaby, observatoře (HST, CGRO, Chandra), těžké GEO družice (TDRS), sondy - Galileo. Tři hlavní rány pro STS: 1. zrušení Centauru G - padla možnost vynášet levně těžké GEO družice - přitom stačilo vybavit 1-2 orbitery 4 vystřelovacími sedadly a používat je jen se 4člennou posádkou pro lety s GEO družicemi. 2. vycouvání Pentagonu z STS - klesl počet startů minimálně o 3 ročně, narostla jednotková cena. 3. neustále snižovaný rozpočet NASA (pokles na polovinu v letech 1980-2000) - nebylo na mise. STS pomohl zachránit Rusům Mir a vybudoval ISS.


Agamemnon - 24/8/2012 - 07:38

@sls a srb:
srb sa, podla planu, pouziju pri prvych 2-3 letoch - potom dojde k novemu vyberu a sucasne srb sa nahradia novymi boostermi - moze ist o vylepseny 5-segmentovy srb (taky nikdy neletel, max. 4 segmentovy), alebo pojde o kerolox boostre (spominaju sa napr. v usa vyrobene motory rd-180, na ktore maju licenciu... samozrejme, mat licenciu a nieco vyrobit su rozne veci, otazna je tam potom cena... kedze ide o najlepsie motory, ake su v sucasnosti na svete k dispozicii, tak samozrejme, zlepsilo by to vykon... ale su to ruske motory - aj ked to sa mozno obide tou vyrobou doma... dalsim navrhom su v usa vyrabane nk-33... hehe, opat ruske motory... alebo potom f-1a - co je sice velmi dobry motor, ale oproti prvym dvom je o dost horsi)
[Edited on 24.8.2012 Agamemnon]


david - 24/8/2012 - 09:21

Je běžná praxe, že třeba Indonezie si nechá v americe postavit a vypustit špičkovou spojovou družici, nechápu proč to neudělají i rusové třeba v redukované formě, že by si tu koupenou družici sami vypustili ? Stejně celý svět ví, že ty jejich jsou technologicky i životnostně pozadu.


yamato - 24/8/2012 - 09:41

quote:

Vsechno, co pises je pozustatek v hlavach pitomcu, co jsou na vedoucich mistech, aby si prestali hrat na studenou valku. Bohuzel je doba vymeny generaci, kdy dnesni padesatnici a vys si to zazili a museji ted ukazovat svoje sebevedomi. Bohuzel to se dokazuje jinak, jenze to tihle pitomci nepochopi.

Uvedu blbej priklad. Proc SLS stavi s nesmyslnyma boosterama na tuhy paliva a nepouziji motory z Energije? I nam blbym amaterum zustava rozum stat.


preco tak utocne? ja to vidim uplne naopak - rusi zjavne nie su schopni postavit funkcnu medziplanetarnu sondu, ale namiesto nakupu know-how zo zahranicia radsej vymyslaju sprisahanecke teorie. Amici pouzivaju vo svojej najlepsej rakete ruske motory a do ISS nakupuju ruske zachody, takze zjavne nemaju problem kupit nieco v zahranici, ak im to pride vyhodne.
Ohladom boosterov na SLS - oni boli nezmyselne uz na STS, ale ich pouzivanie ma politicke, nie technologicke dovody. Takze to je zly priklad


Alex - 24/8/2012 - 09:45

quote:
Je běžná praxe, že třeba Indonezie si nechá v americe postavit a vypustit špičkovou spojovou družici, nechápu proč to neudělají i rusové třeba v redukované formě, že by si tu koupenou družici sami vypustili ? Stejně celý svět ví, že ty jejich jsou technologicky i životnostně pozadu.

Urobia to vo chvíli, keď ruské telekomunikačné firmy budú súkromné a hlavne vtedy, keď v nich budú mať zaujímavý podiel aj zahraničné firmy. Potom už bude ruský patriotizmus odstavený na vedľajšiu koľaj.
A Indonezia si nechá postaviť satelit v USA iba z toho dôvodu, že postaviť moderný satelit vie zatiaľ iba niekoľko štátov - Indonezia a drvivá väčšina jej podobných štátov to nevie.


Jaro. - 24/8/2012 - 11:34

Ale Rusi v zahraničí niektoré komponenty nakupujú. Napr. v prípade telekomunikačných satelitov ich telekomunikačné vybavenie býva asi vždy zahraničné, pozrite napr. aktuálne

http://www.npopm.ru/?cid=news&nid=1546

Ale schopnosť stavať satelity si chcú zachovať nielen kvôli patriotizmu, ale hlavne to je nevyhnutnosť pre vojenské aplikácie! No a keď pridáme i fakt, že sa im občas naskytne i nejaká ta zahraničná zakázka...(Telkom-3, Amos-5, Kazsat-2 a 3, BelKA-2, Libid)


cernakus - 24/8/2012 - 13:47

Znova bych připomněl, dvě zásadní věci.
1) Rusové si mohou dovolit kupovat zahraniční přístroje a stroje jen jedině tehdy, když budou maximálně za stejnou cenou jako ruské ekvivalenty. F-G při větším množství přístrojů a větší složitosti mise stál méně než desetinu MSL. Za kolik by něco takového vyvinuli Američané, aby to mohli Rusové koupit? Možná měli využít Atlas V 551, který díky Centauru by dokázal F-G poslat přímo, jako poslal MSL. Jen ten start té rakety by byl téměř 2x dražší než samotný F-G. O ceně adaptéru nemluvě.

2) Rusové umí satelity na špičkové úrovni. A to i TELCO satelity. Ostatně jaké je pořadí aktuálních satelitů GPS podle poměru (schopnosti*životnost)/hmotnost? 3. místo Block IIF, 2. místo Glonass K, 1. místo ten bazmek pro Galileo (i když ten ještě nelítá).
Takže Rusové umí. Akorát za malé peníze se nedá moc testovat. Když si dali dvouletý nedobrovolný odklad v roce 2009 u F-G a nedostali žádné peníze navíc, tak zhasli a nechali to 2 roky ležet. Přitom to mohli využít na důsledné testování a práci na problematickém SW. Jenže bez peněz to nejde nikde, ani v Rusku.
Když peníze dostanou, vyrobí kvalitní a užitečný stroj. Například Spektr-R, který je výrazně jednoduší a má méně rizikový letový profil než F-G stál skoro o 50% více než F-G (cca 120 mil. USD vs 80mil. USD, bez raket, předstartovní přípravy a zázemí).

Takže vaše rady jsou k ničemu. To co je třeba Rusům poradit, je notné navýšení rozpočtu. Protože nelze obstarávat více věcí než NASA za 1/3 peněz. A to je to, co si zatím zřejmě vedení Ruska neuvědomuje. Místo toho se snaží zastrašováním zvednout výkonost. Což je sice správné, ale k biči chybí ten cukr.


x - 24/8/2012 - 13:47

"Len treba nájsť nejaký rozumný kompromis medzi obomi vecami."
Mohou si koupit licenci - tedy hotovou dokumentaci a sami si ho pak vyrábět například a postupně i upravovat třeba.

Tak se to dělá ve světě běžně - firma kde jsem pracoval prodala do zahraničí kompletní softwarovou tak i výrobní dokumentaci svého hlavního produktu.
Samozřjmě, že možnost to nadále vyrábět si ponechala - ta větší zahranční firma co to koupila to pak začala používat ve všech svých výrobcích - jednalo se o jednu z hlavních součástí velkého výrobku.

Spokojenost na obou stranách - vetší zahraničí ušetřila za drahý vývoj (vyšlo to tak jim levněji) a měla výrobu toho plně pod svoji kontrolou.
Česká firma pak peníze jen za vývojou práci a to jaksi navíc k příjmům z prodeje (jinak než jako licenci by jim to neprodala - nechtěli kupovat hotové kusy) a získala tak důležitou referenci - známá firma používá věci co ona vyvinula.


x - 24/8/2012 - 14:01

"F-G při větším množství přístrojů a větší složitosti mise stál méně než desetinu MSL"
Prosím on nefungoval - takže nezle říkat, že stál desetinu - prostě když něco nemá paramtery, aby to mohlo dle všeho dlouhodobě fungovat pak to klidně mohlo být tak levné. Prostě levné na úkor dlouhodobé spolehlivosti dle všeho.
Prostě nikdo kromě konstruktrů reálně neví jak to mohlo za ty peníze reálně fungovat - jak moc oni tomu sami věřili a nakolik bylo na ně tlačeno, aby to dodělali.

Prostě třeba ten řídící sytém za ty peníze prostě nedokázali postavit - neboť dle všeho on právě selhal.


yamato - 24/8/2012 - 14:02

cernakus, FG bol sice ovela lacnejsi nez MSL, lenze jaksi nefungoval. Pises ze rusi su ovela lacnejsi nez zapad. Juchuu. Lenze sucasne pises, ze aby im to aj fungovalo, potrebuju vyssi rozpocet a viac testovat. Takze ta uzasna cena uz potom nebude az taka uzasna, nemam pravdu?

Faktom je ze rusi nevedia postavit funkcnu sondu k marsu. Nefunguje im to teraz a nefungovalo im to ani v minulosti, ked mali vyssie rozpocty. Staci si pozriet kto nam kazi statistiku misii k marsu. Keby tam lietali len americania, ten pomer pokusov a uspechov by bol vlastne celkom skvely.
Neviem ake mali vtedy rozpocty, ani ci je to otazka techniky alebo financii, ale faktom je ze to sa neda rozdelit. Bez financii nemate techniku. A vesmiru je to jedno, ci to po..al financmajster alebo inzinier. Ked to nemate dobre, zabije vas.


x - 24/8/2012 - 14:12

"Když peníze dostanou, vyrobí kvalitní a užitečný stroj. Například Spektr-R, který je výrazně jednoduší a má méně rizikový letový profil než F-G stál skoro o 50% více než F-G (cca 120 mil. USD vs 80mil. USD, bez raket, předstartovní přípravy a zázemí). "

Prostě si taky zvolili zřejmě příliš ambiciózní misi na kterou nedostali odpovídající peníze.

Pokud jako softwarový vývojář udělám program - který díky nedostatečnému času - omezený rozpočet na něj - nebude spolehlivě fungovat - tak si to odskáču a to i v zaměstnání jen já sám.
Měl jsem jasně včas říct - za toto množství času - zde peněz to prostě nejde udělat.
A pokud bych byl ponikatel - tak zakázku na vývoj bez navýšení rozpočtu prostě odmítnout.

Jejich rizko, že to sami neudělali - nezkušenost a přílišné mladické ambice (snaha získat tak slávu) + tlak na ně - a nebo prostě v horším případě práce a peníze pro ně z ní se jim líbila jako první opravdová jejich práce a řekli si nějak to prostě dopadne, ten plat již nám za to nikdo nesebere jen nás prostě vyhoděj což by udělali stejně když bychom to odmítli dodělat (dříve by jim hrozil i gulag).


cernakus - 24/8/2012 - 14:20

yamato:
Nemáš pravdu, ale to mě u tebe nepřekvapuje

V podstatě jsem ani nepochopil, co jsi tím chtěl říci, mimo plivnutí si na Rusy. Fajn, plivnem si na ty svině, že Mars je pro ně prokletý. Určitě jen neschopnost rusů může za to, že zrovna když přistál lander Marsu 3, tak tam byla bouře, kterou by přečkaly leda tak landery Vegy.

Prostě někdy má tým smůlu i přes veškeré snahy. Amíci měli peníze, techniku, ducha a já nevím co. A zatímco u Apolla, u kterého byli v časové tísni, a které bylo z technické stránky extrémním rizikem jakož i značně poruchové, to přežili všichni (až na ty 3 uhlíky v Apollu 1), dokonce i Apollo 13! U Raketoplánu, který byl velice moderní, neuvěřitelně drahý, měli hafo času na testy a údržbu, jim to sežralo 14 astronautů během 15ti let. Znamená to, že snad Američani nemají dělat pilotovanou kosmonautiku a kazí statistiky lidstvu?

Proton startuje cca 10x ročně a obvykle bez poruchy. Je prostě neuvěřitelná smůla, že když selže (respektive selže vrchní stupeň) tak tam jsou jako na potvoru tak drahé sondy jako 3 Uragany nebo Ekspressy. U F-G to samozřejmě těžce podcenili. Ale to bylo jasné už při pohledu na cenovku. [Upraveno 24.8.2012 cernakus]


kratas - 24/8/2012 - 14:24

quote:
Proton startuje cca 10x ročně a obvykle bez poruchy. Je prostě neuvěřitelná smůla, že když selže (respektive selže vrchní stupeň) tak tam jsou jako na potvoru tak drahé sondy jako 3 Uragany nebo Ekspressy. U F-G to samozřejmě těžce podcenili. Ale to bylo jasné už při pohledu na cenovku. [Upraveno 24.8.2012 cernakus]


F-G startoval na Zenitu ne Protonu. Jen maly detail.


x - 24/8/2012 - 14:32

"sežralo 14 astronautů "

Kdyby letěli jen 3 tam jako v soujuzu bylo by mrtvých 6 a nikoliv 14 - prostě čím víc létá pasažérů tím je logicky i víc mrtvých.


cernakus - 24/8/2012 - 14:32

quote:
"Když peníze dostanou, vyrobí kvalitní a užitečný stroj. Například Spektr-R, který je výrazně jednoduší a má méně rizikový letový profil než F-G stál skoro o 50% více než F-G (cca 120 mil. USD vs 80mil. USD, bez raket, předstartovní přípravy a zázemí). "

Prostě si taky zvolili zřejmě příliš ambiciózní misi na kterou nedostali odpovídající peníze.

Pokud jako softwarový vývojář udělám program - který díky nedostatečnému času - omezený rozpočet na něj - nebude spolehlivě fungovat - tak si to odskáču a to i v zaměstnání jen já sám.
Měl jsem jasně včas říct - za toto množství času - zde peněz to prostě nejde udělat.
A pokud bych byl ponikatel - tak zakázku na vývoj bez navýšení rozpočtu prostě odmítnout.

Jejich rizko, že to sami neudělali - nezkušenost a přílišné mladické ambice (snaha získat tak slávu) + tlak na ně - a nebo prostě v horším případě práce a peníze pro ně z ní se jim líbila jako první opravdová jejich práce a řekli si nějak to prostě dopadne, ten plat již nám za to nikdo nesebere jen nás prostě vyhoděj což by udělali stejně když bychom to odmítli dodělat (dříve by jim hrozil i gulag).



Neuraž se, ale teď mluvíš jako typický internetový hrdina-tlučhuba. Tohle si málokterý zaměstnanec dovolil i za socíku, kdy reálné nebezpečí byla méně záživná (ale stále dobře placená) práce někde u pásu, ale ne dnes, kdy tě zaměstnavatel vymrskne a "skvělý sociální" systém semele jak zrní. Dost to v praxi vidím, jak lidé drží tlamy a raději se snaží splnit nesplnitelné a doufají, že až to praskne, najde se nějaký obětní beránek. Nemám pochybnost, že tomu tak je i v Rusku, neboť při komunikaci s odboráři z organizací z EU máme v podstatě stejné zkušenosti, trošičku jiné to je v Říši, ovšem i tam se to už zostřuje. A podnikatelé? to už vůbec. Když si budeš dávat rezervu aby jsi vždy splnil co slíbíš, tak nikdy nedostaneš žádnou zakázku ani u státu ani u soukromníka prostě proto, že se najde někdo, kdo to požene na hranici realizovatelnosti nebo i za ní. Samozřejmě vynechávám možnost získání realizovatelné zakázky pomocí korupce, což je v podnikání (i mezi soukromými subjekty) mnohem běžnější model, než férová soutěž.


yamato - 24/8/2012 - 14:39

cernakus, ja na rusov neplivem, ale ty mas pre nich doma asi maly oltar

jojo, rusi maju jaksi furt smolu. Raz je burka, potom chybny povel, potom sa pretazi riadiaci pocitac, potom zase zamotaju padaky, potom zase blbo odpadne krytka, spadne nosna raketa... Pochopte ze ked mate 10x v rade smolu, tak uz nejde o smolu, ale proste to robite spatne.

Apollo bolo extremne riziko, ale zo 7 letov nevysiel jeden, aj to neviedlo k strate posadky. Zjavne to mali proste dobre. STS zabil 14 ludi, pretoze to mali proste zle.

Pochopte ze ja na nikoho neplivem, len poukazujem na zjavny fakt, ze rusi nie su schopni poslat sondu na mars. Dokazu stavat rakety aj telco druzice, dokazu poslat cloveka na 400km orbit. Nikdy som netvrdil ze nie. Ale poslat sondu na mars proste nedokazu. Ohanajte sa smolou a stastim, ja mam tu uchylku ze sa riadim faktami.


cernakus - 24/8/2012 - 14:39

quote:
"sežralo 14 astronautů "

Kdyby letěli jen 3 tam jako v soujuzu bylo by mrtvých 6 a nikoliv 14 - prostě čím víc létá pasažérů tím je logicky i víc mrtvých.


Já to uváděl jako dokreslení absurdnosti ymatova pohledu. Jinak souhlas. Je to jako v letectví, čím větší Jumbo tím větší katastrofa, přitom na silnicích jen v ČR umře více lídi, než v těch Jumbech.

M. Krátký:
A tvrdil jsem snad, že startoval na Protonu?


yamato - 24/8/2012 - 14:40

netusil som ze napisat zjavny fakt je absurdost...

prosim menujte uspesne ruske misie na mars


x - 24/8/2012 - 14:43

"Neuraž se, ale teď mluvíš jako typický internetový hrdina-tlučhuba. "

Víte kolik je inzerátů na zkušené progrmátory na JOBS.cz - sice to není úlpně můj případ - třeba na web technologie nejsem specialista a komunikativní AJ nemám - tolik, že zkušenej prostě odejde do jiné firmy a tak si zaměstnavatel dáva raději pozor a naslouchá jeho připomínky - jinak to bude majitel bez zaměstanců brzy.
A tottéž naříkaji firmy i nedostatek zkušených konstruktérů a dokonce i některé specializované dělnické profere nejseou k sehnání.

Prostě jako spousta lidí jen zevšeobecňujete.

Já jsem prostě klidně řekl, že to za daný čas nestačím a bylo to - troufnul jsem si to - stejně by se na to v rámci kontrol přišlo, že to nejde tak pomalu.


kratas - 24/8/2012 - 14:46

quote:
M. Krátký:
A tvrdil jsem snad, že startoval na Protonu?

Proton startuje cca 10x ročně a obvykle bez poruchy. Je prostě neuvěřitelná smůla, že když selže (respektive selže vrchní stupeň) tak tam jsou jako na potvoru tak drahé sondy jako 3 Uragany nebo Ekspressy. U F-G to samozřejmě těžce podcenili. Ale to bylo jasné už při pohledu na cenovku.



Asi sem to z toho odstavce blbe pochopil. Ale pravda je, ze porucha byla na hornim stupni, ktery pouzivaji oba nosice.


x - 24/8/2012 - 14:50

" Dost to v praxi vidím, jak lidé drží tlamy a raději se snaží splnit nesplnitelné a doufají, že až to praskne, najde se nějaký obětní beránek."

To je případ především lidí 50+ a nebo s nedostatečnýma znalostma a nebo v regionu s vysokým počtem nezamětaných v daném oboru.

A podnikatel si zakázky běžně vybírá kolik jich má - na opravu dfasády domu za 250 000 reagovala z 12 vybraných firem pouze jediná.
O výstavbu plotu neměla zájem ani jedna.
Prostě jen nejsou tak lukrativní - vysoce ziskové zakázky jak v minulosti a to je vše.


yamato - 24/8/2012 - 14:50

takze ked to dobre chapem, rusi teoreticky maju minimalne 10 landerov na marse a sondy po celej slnecnej sustave a nakopavaju amikom prdel, a len vdaka neuveritelnej smole nemaju nic z toho...

fascinujuci pohlad...


cernakus - 24/8/2012 - 15:05

Krátký:
Ano, proto jsem to uvedl k sobě.

x:

Jasně i já si dokážu dupnout (a obvykle se mi nic nestane). Ovšem jsem většinou jediný. Zevšeobecňování je nutnost, s porpgamátory mám zkušenost, že právě ti, dodržet termíny nejsou schopni. Ceny dodržet dokáží, protože programování je většinou cena práce, kterou si svojí neschopností prostě jen sníží. Ostatně viz registr vozidel teď nedávno. Ono těch konstruktérů a inženýrů je v Rusku hodně. Díky ekonomické krizi se věda a výzkum hroutí všude na světě a není tedy kam vycestovat. A když vás vyhodí z Lavočkina, tak vás Eněrgija nebo Chruniščev zřejmě nevezmou ;-)

yamato:
Mars 2,3 (orbitery), Částečně Mars 4 (pak sbíral data z heliocentrické dráhy) a Mars 5 (ten to zabalil relativně fofrem, ovšem i NASA si jako splnění cílů svých sond udává poměrné krátké časové intervaly právě proto, aby to nebyl neúspěch, když jim to vydrží místo roků měsíc a méně)

Mars 6-7 nevyšly, Pak Phobosy, pak Mars 96 a F-G. Ano nic moc rekord, ale tvrzení, že Rusové nemají úspěšné mise k Marsu je jen pojetí co bylo plánováno a co se uskutečnilo. Když si dám malé plány, jako to dělá NASA, pak lze snadno překonat plán o stovky procent. Když si dám bombastické plány, jako to dělají velkohubí rusové, tak pak vypadají jako trapáci, když jim sonda zmrzne na orbitě (a už nemají koule, tam poslat Sojuza a opravit to na orbitě) jsou tak trochu za hlupáky. Navíc proč ta orientace jen na Mars? K jiným tělesům, jakož slunci byly vcelku úspěšní.


x - 24/8/2012 - 15:10

"konomické krizi se věda a výzkum hroutí všude na světě"
Nemám takový názor - samozřejmě, že státní ano - ale nikoliv vývoj v rámci firem - ti na něm tolik nešetří, aby se na trhu díký inovacím udrželi.


cernakus - 24/8/2012 - 15:18

Fajn, u programátorů tomu tak opravdu může být. Či u finančníků, právníků. Ovšem bavíme se zejména o inženýrech v kosmickém průmyslu. A tam je to opravdu bída. Jak už zde zaznělo. Kluci u Lavočkina měli možnost dělat na F-G za 80mil s rizikem, že se to pokazí a oni skončí a nebo nedělat v tom oboru, co studovali a co je moc baví, vůbec. Taková Sofiina volba z mého pohledu.


Machi - 24/8/2012 - 15:30

quote:
Ano nic moc rekord, ale tvrzení, že Rusové nemají úspěšné mise k Marsu je jen pojetí co bylo plánováno a co se uskutečnilo. Když si dám malé plány, jako to dělá NASA, pak lze snadno překonat plán o stovky procent. ...K jiným tělesům, jakož slunci byly vcelku úspěšní.


Sorry, ale nevím o žádné sovětské či ruské marsovské sondě, která by splnila plán, a to byly plány vždy ve skrze skromnější než měla či má NASA (jejich sondy měly více přístrojů, ale plánovaný počet měření byl vždy podstatně nižší než u NASA). Nejblíže splnění vědeckých cílů byl asi Mars 5.
Sovětské sondy přispěly v poznání Marsu jen částečně u atmosférických měření a jako první zjistily magnetické pole (jehož pravou podstatu ale osvětlil až americký MGS).
Jediná oblast kde se ve vědecké oblasti více prosadili byla povrchová a atmosférická měření in-situ u Venuše.
Cenné jsou i odběry vzorků a jejich dovoz na Zemi z Měsíce.

Jinak je valná část poznání Sluneční soustavy i Vesmíru odvozená z měření amerických a evropských sond a družic. To ostatně platí i pro pozemskou astronomii.


yamato - 24/8/2012 - 15:35

mars 2 - lander vysielal tak kratko, ze sa neda povazovat za uspech. Mars 3 - orbiter mal poruchu, lander zlyhal.
mars4 - zlyhanie, orbiter sa nedostal na martansky orbit.
mars5 - orbiter mal poruchu, predcasny koniec misie.

mars 5,6 nevysly, phobosy nevysli, k marsu sa dostal len jeden a ani ten nesplnil ciele misie a doslo k strate spojenia. Mars 96 sa nedostal na LEO a F-G z LEO spadol.

Keby taketo vykony stacily na prehlasenie za uspech, tak dnes sme superuspesni vyskumnici co nevedia vobec nic. Nastastie boli aj ine uspechy, vikingy vysielali roky, voyagery vysielali desatrocia, MERy prekonali planovanu zivotnost mnohonasobne, cassini a galileo sa dostali na orbit, huygens uspesne pristal. Nic z toho by sa nestalo ak by sme puhy prelet okolo planety povazovali za uspech a nad stratou paliva a nezapalenim motorov by sme mavli rukou.

orientace na mars - pretoze sa tu tvrdilo ze rusi dokazu "minimalne" vsetko to co americania. Statistika martanskych misii ukazuje ze "vsetko' urcite nie.


kratas - 24/8/2012 - 15:37

quote:
Jinak je valná část poznání Sluneční soustavy i Vesmíru odvozená z měření amerických a evropských sond a družic. To ostatně platí i pro pozemskou astronomii.


Protoze od poloviny 70-tych let dale soveti ustoupili s pozice vysilani sond a nerozvijeli dal. Do te doby to bylo 50-50. Protoze jim neco odcerpavalo financni prostredky. Saljuty, MIR a Energija a Buran. Ale to uz se vracime nazpet ke vcerejsi bohate rozprave. A taky strasne zaspali v elektronice.


Machi - 24/8/2012 - 15:39

Yamato se sondami Mars 2 a 3 je to obráceně.
Přistávací modul Marsu 2 se roztříštil v Hellas Planitia, Mars 3 přistál a ~20 s vysílal (bohužel nic užitečného).


yamato - 24/8/2012 - 15:41

50/50?

USA: merkur, venusa, hlavne mars, jupiter, saturn, uran, neptun, mesiac.
SSSR: venusa, slabo mars, mesiac.

co dorovnava ten pomer na ruskej strane?


kratas - 24/8/2012 - 15:44

quote:
50/50?

USA: merkur, venusa, hlavne mars, jupiter, saturn, uran, neptun, mesiac.
SSSR: venusa, slabo mars, mesiac.

co dorovnava ten pomer na ruskej strane?


Precti si znovu. Protoze od poloviny 70-tych let dale soveti ustoupili s pozice vysilani sond a nerozvijeli dal. Do te doby to bylo 50-50. Pak uz byli aktivnejsi americani.


Somora - 24/8/2012 - 15:47

Neviem či niekto Chlapcom od lavočkina vyhrožoval , ale fakt je že také zlyhanie ako F-G ukazuje na typycky Ruský problém. Možno mali najlepších dostupných konštruktérov ale nemajú dobrých managerov. Na riadenie takeho projektu nestačí medvídek Pú. Ako hovorí môj šéf , na to treba mať gule.Aby dokázal motivovať tých dolu a vysvetliť tým hore že ak chcú úspech musia poskytnúť zdroje a čas . Inak si len strihneme ostudu za 80 melonov.Časy keď mohol Koroľov testovať R-7 priamo pri ostrých štartoch sú už dávno preč. Teraz to skôr pripomína scénu z filmu Tajemný hrad v Karpatech kde Rudof Hrušinský v úlohe šialeného profesora zahlásil"Moment prosím, právě odpaluju devětadvacátou raketu na měsíc, tentokrát se určite strefím."
Odklon Ruska od Marsu smerom ku Mesiacu je dobrý krok. umožní im získať potrebné know-how a aj si zdvihnúť sebavedomie/ak sa im pravda bude dariť/.


Machi - 24/8/2012 - 15:48

Yamato, Martin K. psal o období do pol. 70 let.
Skutečně do té doby i z hlediska životnosti nebyly mezi oběma mocnostmi velké rozdíly. Pak přišla éra Pioneerů, Voyagerů, Vikingů, jejich životnost byla ve srovnání s předchozími misemi z oblasti Sci-Fi.
U Veg, které chtěli poslat k Halleyově kometě musel Lavočkin řešit prodloužení životnosti, aby tam dolétla. Životnost byla prodloužena z 360 na 480 dní!


yamato - 24/8/2012 - 15:51

quote:
Yamato, Martin K. psal o období do pol. 70 let.
Skutečně do té doby i z hlediska životnosti nebyly mezi oběma mocnostmi velké rozdíly. Pak přišla éra Pioneerů, Voyagerů, Vikingů, jejich životnost byla ve srovnání s předchozími misemi z oblasti Sci-Fi.
U Veg, které chtěli poslat k Halleyově kometě musel Lavočkin řešit prodloužení životnosti, aby tam dolétla. Životnost byla prodloužena z 360 na 480 dní!


jo aha, voyagery a vikingy boli neskor, beriem spat


cernakus - 24/8/2012 - 15:53

yamato:

M. Krýtký zřejmě myslel krápánek něco jiného, než tvoje absurdní srovnání:
http://en.wikipedia.org/wiki/Timeline_of_planetary_exploration

Jinak je fajn, že to počítáš na planety. Ovšem průlet s pár fotkami je těžko počítat jako hodnotná mise. Zatím je to pouze Merkur - Jupiter, s tím, že Jupiter a Merkur hlavně z doby, kdy SSSR/Rusko byly na kolenou, což není tak úplně fér, když budeme porovnávat pindíky.

M. Krátký:

No, v 80tých letech z té pozice zase ustoupili Američani. Tolik je vyčerpával raketoplán a hlavně Reaganovy hvězdné války. Na druhou stranu si mise smažili pěkně potichoučku a proto měli tak silný 90tý léta. Byly to v podstatě vymazlený programy z 80tých let.


Conquistador - 24/8/2012 - 15:54

quote:
. A taky strasne zaspali v elektronice.


Původně jsem se nechtěl vůbec zapojit do této přestřelky, ale přes to se lehce zapojím.
Neřekl bych že v elektronice jako celkovém oboru zaspali, řekl bych že zaspali pouze na poli digitální elektroniky, analog měli na vysoce špičkové úrovni.

Jinak si nemyslím že nakupovaní amerických "vnitřností" (elektroniky) do ruských sond Rusy samotné posune někde dál, oni potřebují vlastní vývoj a vlastní výsledky a výrobky, protože jinak se jejich zaostání ještě prohloubí.
Taky si nemyslím, že podpořením zahraničního kapitálu (nakoupením jejich technologie či produktu) nějak podpoří domácí Ruské výrobce kosmických aparátů a jejich technologická centra, je to ve finále extrémně kontraproduktivní, a z dlouhodobého hlediska to také nic nepřinese a neřeší, ba naopak muže to zvýšit i odliv mozků.

Tedy Rusové si to musí vyvinout a otestovat sami, tedy prošlapat cestičku (aby mohli pokračovat dál), mohli by maximálně spolupracovat s zahraničním partnerem typu ESA na základním vývoji, ale určitě ne to nakoupit hotový produkt (sondu) to je nic nenaučí...
[Upraveno 24.8.2012 Conquistador]


yamato - 24/8/2012 - 16:00

quote:


Jinak je fajn, že to počítáš na planety. Ovšem průlet s pár fotkami je těžko počítat jako hodnotná mise.


pokial ide o prielet podla planu, je to uspech. Pokial ide o prielet, pretoze kvoli poruche nedoslo k brzdnemu manevru, je to neuspech.

toto nema zmysel. Nebavi ma dokazovat fakty. Pokial si niekto chce stavat rusov na piedestal, nech si to kludne robi.

Ja nemam problem povedat ze vegy alebo mir boli uspech a nemam problem povazovat dokonca STS za neuspech (pretoze nesplnil co sa od neho cakalo, hoci lietal desatrocia a bez neho nie je ISS alebo hubble)

Bohuzial niekto neznesie najmensiu kritiku tej strany, s ktorou sa asi viac stotoznuje, a bude tu vyhlasovat zlyhane misie za uspech s malym "ale"...


kratas - 24/8/2012 - 16:02

quote:
Neřekl bych že v elektronice jako celkovém oboru zaspali, řekl bych že zaspali pouze na poli digitální elektroniky, analog měli na vysoce špičkové úrovni.


Souhlas. S lampama byli kamaradi. U polovodicu a digi pohoreli.

nebudu vypichovat vety. Uz to tady zaznelo. Pokud si chces vychovat vysoce kvalifikovane odborniky ze zkusenostma, tak musi mit vyzvy, resit problemy, aby meli kde ziskat zkusenosti. Jenom s teoretickyma znalostma velkou diru do sveta neudelas. Jak se rika seda je teorie, zeleny je strom zivota. Sami vite, jak zisakni zkusenosti boli. A co omylu se pri tom udela.


kratas - 24/8/2012 - 16:12

quote:
Neviem či niekto Chlapcom od lavočkina vyhrožoval , ale fakt je že také zlyhanie ako F-G ukazuje na typycky Ruský problém. Možno mali najlepších dostupných konštruktérov ale nemajú dobrých managerov. Na riadenie takeho projektu nestačí medvídek Pú. Ako hovorí môj šéf , na to treba mať gule.


Rusti odbornici museli diky strachu, spis bych rekl teroru, ktery tam byl. Breznev byl Stalinista. A to je pekna motivace, kdyz ti nekdo vyhrozuje lagrem. Rusove neumi pracovat s lidma, neumi je motivovat jinak.


cernakus - 24/8/2012 - 16:17

Ne, ty troubelíne, ale na základě částečných neúspěchů neřeknu, že Rusáci neumí udělat sondu k Marsu. A mají si ji proto koupit od Američanů. Nebo to dokonce neprohlásím na základě jediné meziplanetární sondy, kterou vyslali za posledních 17let.

Je to to samé, jako obviňovat Čechy, že neumíme udělat pořádné auto, protože nemáme auto ve Formuli 1. No nemáme, protože Škodovka na to nemá půl miliardy eur ročně (nebo kolik to stojí). Ale to neznamená, že jsou naši inženýři tupci a neuměli by to s tím rozpočtem udělat. A to přesně vlastně ty chceš prosadit, abychom si plivli, jací jsou ti Ruští inženýři nehorázní neschopové a tomu já se budu vždy bránit. Klidně i kdybych se měl jako kolovrátek opakovat. Protože nejde o to, že urážíš národ (to čert vem, nejsi sám co to dělá), ale urážíš kategorií lidí, kteréžto jsem (na rozdíl od tebe) zástupcem a v ten moment se mi prostě ježí chlupy na chlupech. To se nedá svítit. Povšimni si, že já inženýry odkudkoliv (i v USA) nepohrdám ani nezesměšňuji, protože prostě být inženýrem znamená (obvykle), mít alespoň něco v kedlubně.

Proč se diskuze problematiky ruského federálního kosmického programu, vždycky nabourá nějaký yamato či machi, kteří otázky ryzí budoucnosti okamžitě stočí na dávnou a v podstatě nesouvisející minulost (ano, výzkum a vývoj 60-90 let s výhledem do budoucna již moc nesouvisí) a pak na zcela nerelevantních příkladech a ještě roztodivnějších analogiích (jako, že poměr sond dělíme na planety ) ukájí svoje ego jak ti nelidští komouši stáli a stojí za starou bačkoru?!


Conquistador - 24/8/2012 - 16:17

quote:


Souhlas. S lampama byli kamaradi. U polovodicu a digi pohoreli.


To je bohužel i ideologii, za kterou technici nemohli, protože cca do 60 let sovětští političtí papaláši věřili že robotika a informační technologie jsou "buržoazní pavěda" takže bylo zakazané se tím "oficiálně" zabývat, takže když tohle tabu padlo tak byly za světem v digi technologiích o dvacet let pozadu (první počítače měli již Němci používali je k automatickému vyhodnocování radarových kontaktu přehledových radaru Freya a místních lokalizátorů Würzburg na automatické navádění Nachtjägerů, také je používaly na výpočty při práci s raketou V2-A4).
Jelikož analog političtí vůdci nepovažovali za "boržoázní pavědy" tak rusové nejen ve světě v této elektronice drželi krok, ale dalo by se říci že ho i udávali.

quote:

nebudu vypichovat vety. Uz to tady zaznelo. Pokud si chces vychovat vysoce kvalifikovane odborniky ze zkusenostma, tak musi mit vyzvy, resit problemy, aby meli kde ziskat zkusenosti. Jenom s teoretickyma znalostma velkou diru do sveta neudelas. Jak se rika seda je teorie, zeleny je strom zivota. Sami vite, jak zisakni zkusenosti boli. A co omylu se pri tom udela.


Souhlas získaní zkušeností se děje bohužel i přes neúspěch...
A další výzvy pokračuji, Lavončkin teď přeci urputně pracuje na cele nové baterii/generaci sond LUNA takže zkušenosti pro mladé budou a po zkušenostech z sond určené naší oběžnici se chtějí pustit dál, takže logiku to má, jen F-G z té logiky lehce vypadnul a jak někdo říká bylo to větší sousto než jaké mohli skousnout a bohužel to nevyšlo .
[Upraveno 24.8.2012 Conquistador]


Somora - 24/8/2012 - 16:24

"Rusti odbornici museli diky strachu, spis bych rekl teroru, ktery tam byl. Breznev byl Stalinista. A to je pekna motivace, kdyz ti nekdo vyhrozuje lagrem. Rusove neumi pracovat s lidma, neumi je motivovat jinak."


70-te roky neriešim , ale v 60-tych sa Koroľovova genialita prejavila práve v mangerských schopnostiach. Dokázal megalomanskému Chruščovovi vysvetliť kde sú hranice možného a nemožného. Mišin to s Brežnevom nedokázal . Našťastie Brežneva vesmír moc nelákal. Ale ja som mal na mysli F-G. A to je projekt posledného desaťročia. Tam už ten gulag nieje inšpiráciou a prepustený ruský konštruktér si hravo nájde prácu v Iráne alebo Číne. Alebo ešte lepšie v Izraeli.



kratas - 24/8/2012 - 16:35

quote:
70-te roky neriešim , ale v 60-tych sa Koroľovova genialita prejavila práve v mangerských schopnostiach.


Ale spojena s obrovsky znalostma a zkusenostma. Manazer bez odbornych znalosti je ti k ...

quote:
Dokázal megalomanskému Chruščovovi vysvetliť kde sú hranice možného a nemožného. Mišin to s Brežnevom nedokázal . Našťastie Brežneva vesmír moc nelákal. Ale ja som mal na mysli F-G. A to je projekt posledného desaťročia. Tam už ten gulag nieje inšpiráciou a prepustený ruský konštruktér si hravo nájde prácu v Iráne alebo Číne. Alebo ešte lepšie v Izraeli.


Souhlas. jeden odbornik ti vyda za deset cerstvych absoloventu. Proto se napr. s vyvojem Angary patlaji tak dlouho. Nevyjasneny koncept, co by mela vlastne nahradit. Strategie. A sme zase nazacatku. Je dokolecka dokola. Musi znovu ziskat zkusenosti.


Machi - 24/8/2012 - 16:43

Sorry Cernakusi, ale vy vždycky napíšete nějakou hloupost a pak se čertíte, když vám ji ostatní vyvrátí.
Téma F-G vs. MSL a tím celou řádku příspěvků týkající se Marsu jste tady otevřel vy (příspěvek z 24.8.2012 - 13:47).

Co se týče vývoje různých systémů, tak souhlasím s Jarem:

quote:
Ale Rusi v zahraničí niektoré komponenty nakupujú. Napr. v prípade telekomunikačných satelitov ich telekomunikačné vybavenie býva asi vždy zahraničné, pozrite napr. aktuálne
http://www.npopm.ru/?cid=news&nid=1546
Ale schopnosť stavať satelity si chcú zachovať nielen kvôli patriotizmu, ale hlavne to je nevyhnutnosť pre vojenské aplikácie! No a keď pridáme i fakt, že sa im občas naskytne i nejaká ta zahraničná zakázka...(Telkom-3, Amos-5, Kazsat-2 a 3, BelKA-2, Libid)


Rusko chce být v kosmu úspěšné a tedy musí udržovat a podporovat vývoj většiny komponent a je to jen dobře.


yamato - 24/8/2012 - 16:47

quote:
Ne, ty troubelíne, ale na základě částečných neúspěchů neřeknu, že Rusáci neumí udělat sondu k Marsu. A mají si ji proto koupit od Američanů. Nebo to dokonce neprohlásím na základě jediné meziplanetární sondy, kterou vyslali za posledních 17let.

Je to to samé, jako obviňovat Čechy, že neumíme udělat pořádné auto, protože nemáme auto ve Formuli 1. No nemáme, protože Škodovka na to nemá půl miliardy eur ročně (nebo kolik to stojí). Ale to neznamená, že jsou naši inženýři tupci a neuměli by to s tím rozpočtem udělat. A to přesně vlastně ty chceš prosadit, abychom si plivli, jací jsou ti Ruští inženýři nehorázní neschopové a tomu já se budu vždy bránit. Klidně i kdybych se měl jako kolovrátek opakovat. Protože nejde o to, že urážíš národ (to čert vem, nejsi sám co to dělá), ale urážíš kategorií lidí, kteréžto jsem (na rozdíl od tebe) zástupcem a v ten moment se mi prostě ježí chlupy na chlupech. To se nedá svítit. Povšimni si, že já inženýry odkudkoliv (i v USA) nepohrdám ani nezesměšňuji, protože prostě být inženýrem znamená (obvykle), mít alespoň něco v kedlubně.

Proč se diskuze problematiky ruského federálního kosmického programu, vždycky nabourá nějaký yamato či machi, kteří otázky ryzí budoucnosti okamžitě stočí na dávnou a v podstatě nesouvisející minulost (ano, výzkum a vývoj 60-90 let s výhledem do budoucna již moc nesouvisí) a pak na zcela nerelevantních příkladech a ještě roztodivnějších analogiích (jako, že poměr sond dělíme na planety ) ukájí svoje ego jak ti nelidští komouši stáli a stojí za starou bačkoru?!


nikto tu na nikoho neplive, ak si odmyslim tvoje urazlive a alergicke reakcie na cokolvek "protiruskeho"

ty sam si napisal "Protože to, Davide, není potřeba. Není věc v kosmonautice, kterou by Rusové neuměli udělat minimálně stejně jako Američané. "

ja som reagoval na toto tvrdenie, s tym, ze minimalne na mars a do vonkajsej slnecnej sustavy sa rusi nevedia dostat. Vychadzam pri tom z historickych udajov. Nema to nic spolocne s mojimi sympatiami, politickym postojom alebo laskou k narodu. Do tejto roviny to tahas ty, zrejme sa ta hlboko dotyka cokolvek co nevyznieva pre rusky program najlepsie. Ale mne je jedno ci je rusky alebo trebars argentinsky, mna zaujimaju vysledky. Davas rovnitko medzi americke a ruske vysledky, ja ukazujem ze tam rovnitko nie je.

Mimochodom ja nemam problem kritizovat trebars SLS alebo jeho predchodcu STS, pretoze mi pridu nelogicke, a na tom nic nezmeni ani keby som citil nevyslovnu lasku k americkemu narodu a ich inzinierom. Ty troubeline


cernakus - 24/8/2012 - 17:03

yamato:

Použil jsi termín "k Marsu" nikoliv "na Mars". A takhle bych ty tvé bludy a dezinterpretace mohl rozebírat dál. Ovšem jistě uznáš, že to oba nemáme zapotřebí.


x - 24/8/2012 - 18:45

"Jinak si nemyslím že nakupovaní amerických "vnitřností" (elektroniky) do ruských sond Rusy samotné posune někde dál, oni potřebují vlastní vývoj a vlastní výsledky a výrobky, protože jinak se jejich zaostání ještě prohloubí.
Taky si nemyslím, že podpořením zahraničního kapitálu (nakoupením jejich technologie či produktu) nějak podpoří domácí Ruské výrobce kosmických aparátů a jejich technologická centra, je to ve finále extrémně kontraproduktivní, a z dlouhodobého hlediska to také nic nepřinese a neřeší, ba naopak muže to zvýšit i odliv mozků"

Prostě vyvíjet specializované součástky se vyplatí jen tehdy, pokud je budete exportovat do celého světa - a je otázka, zdali na ně jinde pak seženou kupce - ty zajímá u těchto věcí především kvalita dlouhodobá zkušenost s jejich výrobou a cena je až na druhém místě - narozdíl od spotřební elektroniky.

Třeba se používá speciaální elektronika u robutů a jiných automatických ponorek (bez posádky) u ropných firem - maji jich ropné firmy mnohem víc než jich má i USA armáda.

Takže ty by měli kupovat vždy.
Pokud se chtějí učit - tak si mají koupit licenci - oni jim ji prodaj, když je přesvědčej, že hotové výrobky kupovat nechtějí od nich a budou to používat jen u svých sond či svých pozemních zařzení - bude to součástí licenčních podmínek.

Dnes prostě nemůžete být výrobcem všeho - a i u tak specilizovné elektroniky není jistě ani v Rusku dostatečný odbyt na domácím trhu abys se to prostě ekonomicky a tak i proto kvalitou vyplatilo.

NASA taky mohla zadat výrobu WC domácím firmám - jen prostě zde uznal, že se to nevypaltí vyrábět doma ani kupovat licenci, když chtějí jen 1 kus.
Jinak to bude jako v Tesle za socialismu - sice 10x dražší a ještě horší kvality je ten senzor té kamery než ho nabízejí venku - ale je plně naší produkce.


kratas - 24/8/2012 - 19:10

quote:
"Jinak si nemyslím že nakupovaní amerických "vnitřností" (elektroniky) do ruských sond Rusy samotné posune někde dál, oni potřebují vlastní vývoj a vlastní výsledky a výrobky, protože jinak se jejich zaostání ještě prohloubí.
Taky si nemyslím, že podpořením zahraničního kapitálu (nakoupením jejich technologie či produktu) nějak podpoří domácí Ruské výrobce kosmických aparátů a jejich technologická centra, je to ve finále extrémně kontraproduktivní, a z dlouhodobého hlediska to také nic nepřinese a neřeší, ba naopak muže to zvýšit i odliv mozků"

Prostě vyvíjet specializované součástky se vyplatí jen tehdy, pokud je budete exportovat do celého světa - a je otázka, zdali na ně jinde pak seženou kupce - ty zajímá u těchto věcí především kvalita dlouhodobá zkušenost s jejich výrobou a cena je až na druhém místě - narozdíl od spotřební elektroniky.

Třeba se používá speciaální elektronika u robutů a jiných automatických ponorek (bez posádky) u ropných firem - maji jich ropné firmy mnohem víc než jich má i USA armáda.

Takže ty by měli kupovat vždy.
Pokud se chtějí učit - tak si mají koupit licenci - oni jim ji prodaj, když je přesvědčej, že hotové výrobky kupovat nechtějí od nich a budou to používat jen u svých sond či svých pozemních zařzení - bude to součástí licenčních podmínek.

Dnes prostě nemůžete být výrobcem všeho - a i u tak specilizovné elektroniky není jistě ani v Rusku dostatečný odbyt na domácím trhu abys se to prostě ekonomicky a tak i proto kvalitou vyplatilo.

NASA taky mohla zadat výrobu WC domácím firmám - jen prostě zde uznal, že se to nevypaltí vyrábět doma ani kupovat licenci, když chtějí jen 1 kus.
Jinak to bude jako v Tesle za socialismu - sice 10x dražší a ještě horší kvality je ten senzor té kamery než ho nabízejí venku - ale je plně naší produkce.


Souhlas, jen doplnim. Vybrat branzi, ktera je malo proslapana a na tom vydelat. Napr. Elektroniku, nebo dneska jsou uz vse pocitace (hardware) nema cenu delat. To dneska zvladaji asiati v dobre kvalite za dobrou cenu. Znamy vyrok z Armagedonu. Spis vyvoj Softwaru pro kosmonautiku. V dnesni dobe se da patentove chranit. Coz je dulezite. Tim se vraceji vyvojove naklady zpet. Optiku meli dobrou, pokud si dobre vzpominam, jadernou energetiku spickovou, bez toho si budoucnost kosmonautiky nedokazu predstavit, atd. Musi si vytvorit strategii. V cem chteji byt spicka a zbytek si do raket nakoupi. Dneska uz nema cenu vyvijet vse. Delas vse a nic poradne.


david - 25/8/2012 - 08:48

quote:
yamato:
Nemáš pravdu, ale to mě u tebe nepřekvapuje

V podstatě jsem ani nepochopil, co jsi tím chtěl říci, mimo plivnutí si na Rusy. Fajn, plivnem si na ty svině, že Mars je pro ně prokletý. Určitě jen neschopnost rusů může za to, že zrovna když přistál lander Marsu 3, tak tam byla bouře, kterou by přečkaly leda tak landery Vegy.

Prostě někdy má tým smůlu i přes veškeré snahy. Amíci měli peníze, techniku, ducha a já nevím co. A zatímco u Apolla, u kterého byli v časové tísni, a které bylo z technické stránky extrémním rizikem jakož i značně poruchové, to přežili všichni (až na ty 3 uhlíky v Apollu 1), dokonce i Apollo 13! U Raketoplánu, který byl velice moderní, neuvěřitelně drahý, měli hafo času na testy a údržbu, jim to sežralo 14 astronautů během 15ti let. Znamená to, že snad Američani nemají dělat pilotovanou kosmonautiku a kazí statistiky lidstvu?

Proton startuje cca 10x ročně a obvykle bez poruchy. Je prostě neuvěřitelná smůla, že když selže (respektive selže vrchní stupeň) tak tam jsou jako na potvoru tak drahé sondy jako 3 Uragany nebo Ekspressy. U F-G to samozřejmě těžce podcenili. Ale to bylo jasné už při pohledu na cenovku. [Upraveno 24.8.2012 cernakus]


Dovolil bych připomenout, že " bouře " na Marsu není nějakým uragánem, jen se zvedne velké množství " pudru", který zakryje povrch při pohledu " zhora". Je nutné též připomenout, že na Marsu je velice řídké ovzduší a že přistávací modul Marsu 3 měl aerodynamický tvar , takže někdo fundovaný jistě hravě spočítá, jak velkou rychlost by musel mít " marťanský uragán" aby s kulovou sondou vůbec pohnul, natož aby ji zničil. Já odhaduji tak 1000 km/hod.Ostatně MERy jsou na Marsu 8 let a prachové bouře bez úhony přestály a to nelze mluvit o tom, že by ve skutečném " resp. pozemském větru, byly nějak stabilní.Můj děda říká, že legenda o 20 vteřinách vysílání Marsu-3 z povrchu je jen propagandistický trik a údajný snímek je záznam šumu přijímače.


yamato - 26/8/2012 - 21:16

quote:
yamato:

Použil jsi termín "k Marsu" nikoliv "na Mars". A takhle bych ty tvé bludy a dezinterpretace mohl rozebírat dál. Ovšem jistě uznáš, že to oba nemáme zapotřebí.


ja pisem o statistike bez prikraslovania, ty reagujes emotivnymi vylevmi o snazivych inzinieroch co mali len smolu 40 rokov, ale inak su vlastne lepsi nez ich zapadni uspesnejsi konkurenti... ale ja pisem bludy... hmm, ty si zvlastny clovek

ale vlastne sa mi to celkom paci. Mozem sa povazovat za milionara, ktory ma len smolu ze jeho peniaze su na ucte niekoho ineho. A moj vypis z uctu je len blud a dezinterpretacia


novák - 28/8/2012 - 17:40

quote:
Martin Krátký: Rusti odbornici museli diky strachu, spis bych rekl teroru, ktery tam byl. Breznev byl Stalinista. A to je pekna motivace, kdyz ti nekdo vyhrozuje lagrem. Rusove neumi pracovat s lidma, neumi je motivovat jinak.


Nesmysl, Brežněv jednak nebyl Rus, a za druhé žádným inženýrům lágrem nevyhrožoval, ty ostatně byly v v 60. letech zrušené.

Naopak strach a teror jako motivační prvek v kosmickém rezortu Sovětského svazu za Brežněva zcela chyběl, vzpomeňme třeba jak dlouho trvalo odstranění Mišina - bylo třeba mnoho let mizerných výsledků a ještě významný tlak inženýrů zdola než se politici odhodlali k jeho sesazení. A nebyl poslán do (neexistujícícho) gulagu, ale stal se šéfem katedry v Moskevském leteckém institutu, což "teror" opravdu není, to by byl obětí teroru i Armstrong ...)

Posuzovat poměry v sovětském kosmickém průmyslu podle bůhvíjakých vyprávěnek týkajících se odlišných dob je mylné, a pro ruskou současnost to už vůbec nemá žádný význam.


kratas - 28/8/2012 - 17:53

quote:
Nesmysl, Brežněv jednak nebyl Rus, a za druhé žádným inženýrům lágrem nevyhrožoval, ty ostatně byly v v 60. letech zrušené.

Naopak strach a teror jako motivační prvek v kosmickém rezortu Sovětského svazu za Brežněva zcela chyběl, vzpomeňme třeba jak dlouho trvalo odstranění Mišina - bylo třeba mnoho let mizerných výsledků a ještě významný tlak inženýrů zdola než se politici odhodlali k jeho sesazení. A nebyl poslán do (neexistujícícho) gulagu, ale stal se šéfem katedry v Moskevském leteckém institutu, což "teror" opravdu není, to by byl obětí teroru i Armstrong ...)

Posuzovat poměry v sovětském kosmickém průmyslu podle bůhvíjakých vyprávěnek týkajících se odlišných dob je mylné, a pro ruskou současnost to už vůbec nemá žádný význam.


Ani Stalin nebyl rus. Souhlasim, uz sem si taky mezitim neco o tom precetl. Napsal sem koninu. Ale i tak, chybel jim nekdo, kdo by udaval jasny smer.


cernakus - 28/8/2012 - 18:20

M. Krátký:

Ano, to chyběl a to již byl důsledek vlády normalizátora a stalinisty Brežněva a jeho kliky. V SSSR v té době byla odměňována loajalita a stádovost, nad konfliktností a individualitou. I takový kádr jako byl Koroljov by zřejmě postupně byl odklizen. Naštěstí pro něj (a pro Brežněva) zemřel včas a v prvních dvou letech vlády brežněva tento musel být velmi opatrný. Kdyby se zostra navezl, do Koroljova, dopadl by jak Nikita. O deset let později byl již Leonid silný v kramflecích a SSSR zažíval to samé, jako naše země. Degradace a stagnace způsobená normalizací.


Jaro. - 28/8/2012 - 21:34

http://fotki.yandex.ru/users/linlin82/album/252261/?p=0

http://photo.qip.ru/users/anik1982/4122815/99524476/#mainImageLink

Na novosti-kosmonavtiki sa objavili fotky z prezentácie Vitalija Lopotu na IAC 2012.


-=RYS=- - 31/8/2012 - 12:09

Rusove se chystaji byt monopolem na lety do kosmu, alespon co se ceny tyce. Na konfere IAC-2012 byl odprezentovan nosic s prvnim stupnem Bajkal se samonavratem a tez system aka MAKS na hrbete letadla.
Timto vicenasobne pouzitelnym systemem by vsem vytreli zrak.
A jak vime, jejich konstrukteri na to maji.
Cenu srazi pouze vicenasobne pouzitelny nosic.

http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/99567452.jpg
http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/99567454.jpg
http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/99567456.jpg
http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/99567465.jpg
http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/99567467.jpg
http://anik1982.users.photofile.ru/photo/anik1982/4122815/xlarge/99567469.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Angara_Bajkal_navratovy_vicenasobnepouzitelny_okridleny_prvni_stupen.jpg


V nejvetsi verzi to umi az 62t/LEO.

Pilotovana verze 25t/LEO/klasicky vertikalni start s jednim Bajkalem nebo 19t/LEO/ ala MAKS start ze zad letadla, vraci se celej letoun.

Takze kdyz by Skylon1 nevysel, tak tenhle "dvoustupnovej" system by Rusove zcela jiste zvladli, zvlaste kdyz skoncili po par zivejch testech. Kdyz by meli penize a/nebo neprisel blbej rozkaz z Moskvy, tak by MAKS z hrbetu Mriji A-225i bral 15 let 6 lidi nahoru kazde 2 tydny.

Ani ta jejich nakladni nepilotovana raketa neni k zahozeni s nosnosti 150-175t. Tady si ale myslim, ze by bylo lepsi pro tezke naklady pouzivat SeaDragon (509t/LEO vicenasobne pouzitelny prvni stupen, start z more). Technici i vedci rekli, ze by to fungovalo, skoda, ze se to nezrealizovalo.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SeaDragon/
[Upraveno 31.8.2012 -=RYS=-]


Moderátor: přesunuto z Falcon Heavy do vhodnějšího tématu. RYSi, lépe zvažuj, kam píšeš příspěvky o ruském Bajkalu - s FH to nesouvisí


yamato - 31/8/2012 - 12:34

ale ved MAKS a Baikal nie su nove projekty, len jaksi spia (zrejme pre nedostatok penazi)
Takze nez sa zacneme tesit na svetle zajtrajsky, treba sa pozriet ci tie projekty niekto realne ozivil.

Ale keby sa sprevadzkovali, tak sa tesim jak maly do skolky, to je jasne


Agamemnon - 31/8/2012 - 13:00

rusi maju tolko tych projekt na x veci, ze 99% z nich aj tak nedokoncia...
zatial verim, ze dokoncia angaru... a mozno nejaku sondu na tej univerzalnej platforme... a to je tak asi vsetko...
imo, ostatne veci su len ppt... tak ako vacsina podobnych projektov...


-=RYS=- - 31/8/2012 - 13:06

To moderator: Mel jsem na mysli hlavne ten SeaDragon, ktery jsou amici schopni vyrabet. A k tem Rusum jsem odskocil nejen kvuli predchozimu odkazu, ale i pro porovnani navratoveho prvniho stupne vuci navratovemu prvnimu stupni Falcona9, ktery dle meho mnohem slozitejsi a kostrbatejsi (system navratu) nez elegantni uskutecnitelnej Ruskej system a to oba Ruske systemy...jak nakladni kolmej start, tak i pilotovanej na hrbete Mriji.


K SeaDragonu...
Na jednom foru pisou, ze by to v dnesni dobe mohlo byt 12USD/1kg = 230Kc za Cubesat, pokud by letal SeaDragon kazdy mesic - 12 startu rocne.
Rekl bych, ze naklad 509 tun je cela ISS v jednom startu.

Asi by se nejdrive z nekolika startu vyrobila orbitalni lodenice. A pak by se po 500tunach skladaly planetolety.
Konec koncu supertezka sonda treba k Saturnu by mohla vezt sebou nekolik druzic samotneho Saturnu, 2 multitelco druzice, soustavu druzic pro nekolik mesic + nekolik landeru/roveru.
Komplexni dlouholety vyzkum planety vcetne vrtaku do hloubky a navratu vzorku, treba z vody Enceladu.

Nebo pomoci 3 startu dostat do L2 optickej dalekohled (infra/viditelne) s prumerem skladaneho zrcadla 120m. S tim by slo jukat primo na planety do 150Ly a tez zjistit z ceho jsou atmosfery exoplanet.

A zcela jiste by se mnohem jednodusseji staveli zakladny na Mesici a pohyblive 400m radioteleskopy na odvracene strane Mesice + na polech soustavy 10m optickych/infra teleskopu pro hlidani Zeme pred sutrama.

To by se dali delat veci.


kratas - 31/8/2012 - 13:20

quote:
Rusove se chystaji byt monopolem na lety do kosmu, alespon co se ceny tyce. Na konfere IAC-2012 byl odprezentovan nosic s prvnim stupnem Bajkal se samonavratem a tez system aka MAKS na hrbete letadla.
Timto vicenasobne pouzitelnym systemem by vsem vytreli zrak.
A jak vime, jejich konstrukteri na to maji.
Cenu srazi pouze vicenasobne pouzitelny nosic.

V nejvetsi verzi to umi az 62t/LEO.

Pilotovana verze 25t/LEO/klasicky vertikalni start s jednim Bajkalem nebo 19t/LEO/ ala MAKS start ze zad letadla, vraci se celej letoun.

Takze kdyz by Skylon1 nevysel, tak tenhle "dvoustupnovej" system by Rusove zcela jiste zvladli, zvlaste kdyz skoncili po par zivejch testech. Kdyz by meli penize a/nebo neprisel blbej rozkaz z Moskvy, tak by MAKS z hrbetu Mriji A-225i bral 15 let 6 lidi nahoru kazde 2 tydny.

Ani ta jejich nakladni nepilotovana raketa neni k zahozeni s nosnosti 150-175t. Tady si ale myslim, ze by bylo lepsi pro tezke naklady pouzivat SeaDragon (509t/LEO vicenasobne pouzitelny prvni stupen, start z more). Technici i vedci rekli, ze by to fungovalo, skoda, ze se to nezrealizovalo.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SeaDragon/
[Upraveno 31.8.2012 -=RYS=-]

Myslim, ze ze strany rusu uz sme slyseli mnoho prohlaseni a zatim skutek utek. Nechci byt pesimista, ale zatim americky soukromy sektor ma vetsi tah na branu nez rusky statni.

Uvedu priklad:
1. Dream Chaser je krok od prvniho zkusebniho startu na orbit a X37B si zvesela poletuje po orbitu x MAKS existuje pouze v jednom vzorku nemam info, a ma dost daleko od reality.
2. Navratove moduly raket. Pristi rok by mel SPACE-X u rakety FALCON 9 v 1.1 odzkouset x Baikal existuje netusim v jak dalece dokoncenem a funkcnim vzorku.
3. aktualni nosne americke prostredky (DELTA, Atlas, Falcon 9, ...) jsou vseobecne znamy x ruske vykopavky a pristi rok konecne snad odstartuje ANGARA.
4. Richard Branson, kosmoturistika SpaceShipTwo - neni daleko od letu x ???.

A tak by se dalo pokracovat dal.


kratas - 31/8/2012 - 14:23

quote:
Rusove se chystaji byt monopolem na lety do kosmu, alespon co se ceny tyce. Na konfere IAC-2012 byl odprezentovan nosic s prvnim stupnem Bajkal se samonavratem a tez system aka MAKS na hrbete letadla.
Timto vicenasobne pouzitelnym systemem by vsem vytreli zrak.
A jak vime, jejich konstrukteri na to maji.
Cenu srazi pouze vicenasobne pouzitelny nosic.

V nejvetsi verzi to umi az 62t/LEO.

Pilotovana verze 25t/LEO/klasicky vertikalni start s jednim Bajkalem nebo 19t/LEO/ ala MAKS start ze zad letadla, vraci se celej letoun.

Takze kdyz by Skylon1 nevysel, tak tenhle "dvoustupnovej" system by Rusove zcela jiste zvladli, zvlaste kdyz skoncili po par zivejch testech. Kdyz by meli penize a/nebo neprisel blbej rozkaz z Moskvy, tak by MAKS z hrbetu Mriji A-225i bral 15 let 6 lidi nahoru kazde 2 tydny.

Ani ta jejich nakladni nepilotovana raketa neni k zahozeni s nosnosti 150-175t. Tady si ale myslim, ze by bylo lepsi pro tezke naklady pouzivat SeaDragon (509t/LEO vicenasobne pouzitelny prvni stupen, start z more). Technici i vedci rekli, ze by to fungovalo, skoda, ze se to nezrealizovalo.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SeaDragon/
[Upraveno 31.8.2012 -=RYS=-]

Myslim, ze ze strany rusu uz sme slyseli mnoho prohlaseni a zatim skutek utek. Nechci byt pesimista, ale zatim americky soukromy sektor ma vetsi tah na branu nez rusky statni.

Uvedu priklad:
1. Dream Chaser je krok od prvniho zkusebniho startu na orbit a X37B si zvesela poletuje po orbitu x MAKS existuje pouze v jednom vzorku nemam info, a ma dost daleko od reality.
2. Navratove moduly raket. Pristi rok by mel SPACE-X u rakety FALCON 9 v 1.1 odzkouset x Baikal existuje netusim v jak dalece dokoncenem a funkcnim vzorku.
3. aktualni nosne americke prostredky (DELTA, Atlas, Falcon 9, ...) jsou vseobecne znamy x ruske vykopavky a pristi rok konecne snad odstartuje ANGARA.
4. Richard Branson, kosmoturistika SpaceShipTwo - neni daleko od letu x ???.

A tak by se dalo pokracovat dal.


Agamemnon - 31/8/2012 - 14:23

quote:
americky soukromy sektor


jj, sukromny je... komercny nie...
edit: (sukromny su aj eads, arianespace, ula, lm/boeing, alebo aj energia)... komercny takisto nie (resp. rovnako komercny ako ti americky ) [Edited on 31.8.2012 Agamemnon]


kratas - 31/8/2012 - 14:26

quote:
jj, sukromny je... komercny nie...


Mas pravdu, ale ke komerci smeruji.


Agamemnon - 31/8/2012 - 14:27

quote:
quote:
jj, sukromny je... komercny nie...


Mas pravdu, ale ke komerci smeruji.

snad...


kratas - 31/8/2012 - 14:28

quote:
quote:
quote:
jj, sukromny je... komercny nie...


Mas pravdu, ale ke komerci smeruji.

snad...


Jinak nedostanou ceny dolu a rusove budou porad konkurovat.)))


Conquistador - 31/8/2012 - 14:28

quote:

K SeaDragonu...
Na jednom foru pisou, ze by to v dnesni dobe mohlo byt 12USD/1kg = 230Kc za Cubesat, pokud by letal SeaDragon kazdy mesic - 12 startu rocne.
Rekl bych, ze naklad 509 tun je cela ISS v jednom startu.

Asi by se nejdrive z nekolika startu vyrobila orbitalni lodenice. A pak by se po 500tunach skladaly planetolety.
Konec koncu supertezka sonda treba k Saturnu by mohla vezt sebou nekolik druzic samotneho Saturnu, 2 multitelco druzice, soustavu druzic pro nekolik mesic + nekolik landeru/roveru.
Komplexni dlouholety vyzkum planety vcetne vrtaku do hloubky a navratu vzorku, treba z vody Enceladu.

Nebo pomoci 3 startu dostat do L2 optickej dalekohled (infra/viditelne) s prumerem skladaneho zrcadla 120m. S tim by slo jukat primo na planety do 150Ly a tez zjistit z ceho jsou atmosfery exoplanet.

A zcela jiste by se mnohem jednodusseji staveli zakladny na Mesici a pohyblive 400m radioteleskopy na odvracene strane Mesice + na polech soustavy 10m optickych/infra teleskopu pro hlidani Zeme pred sutrama.

To by se dali delat veci.




Kolik by ta obluda stála, jak vývoj tak jeden kus té rakety?..
Ne že bych byl nepřitel megalomanských projektů, spíše naopak, ale tohle předčilo všechny moje dosavadní myšlenkové pochody co se těžkých nosiců týče... ale byla by to paráda... s takový nosičem to bych se možna dočkal skutečné mise na Mars... ne to co plánuje Musk a podobní "nadšenci" že spojí dvě kabinky dokupy s zkusí sebevražednou misi bez návratu.


Agamemnon - 31/8/2012 - 14:30

quote:
Jinak nedostanou ceny dolu a rusove budou porad konkurovat.)))


to je opacne... musia dat dolu ceny, ak chcu konkurovat rusom...
(alebo potom este mozu fungovat ako arianespace - ktora je sice o nieco drahsia, ale ma super spolahlivy nosic s velkou nosnostou na gto... to je asi tiez cesta)


yamato - 31/8/2012 - 14:57

quote:
... ne to co plánuje Musk a podobní "nadšenci" že spojí dvě kabinky dokupy s zkusí sebevražednou misi bez návratu.


pokial viem toto neplanuje Musk, ale vselijaki internetovi teoretici, ktori skladaju existujuci hardware ako virtualne lego

Musk planuje letiet na mars, a viac o tom nepovedal. Jeho skutocny letovy hardware bude pravdepodobne mat genetiku sucasnych strojov, ale pojde o nieco nove, vacsie, lepsie, priestrannejsie, efektivnejsie a s obcerstvenim zdarma


Conquistador - 31/8/2012 - 15:02

quote:
quote:
... ne to co plánuje Musk a podobní "nadšenci" že spojí dvě kabinky dokupy s zkusí sebevražednou misi bez návratu.


pokial viem toto neplanuje Musk, ale vselijaki internetovi teoretici, ktori skladaju existujuci hardware ako virtualne lego

Musk planuje letiet na mars, a viac o tom nepovedal. Jeho skutocny letovy hardware bude pravdepodobne mat genetiku sucasnych strojov, ale pojde o nieco nove, vacsie, lepsie, priestrannejsie, efektivnejsie a s obcerstvenim zdarma


No má zatím Dragon a i ten má pomalu i do prostornosti dnes historického modulu Apollo daleko, v případě že bude pilotovaná verze tak pokud do něj narve více jak tři lidi (chce šest směr LEO) tak to tam bude jak v kalkatský base, horší jak v Soyuzu, bude to chtít od těch kosmonautu silný nervy a žaludek...

No a Musk má jinak skoro cca polovinu aktivního života zasebou, to aby pořádně máknul pokud tam chce letět v něcím "větším" než v Dragonu... [Upraveno 31.8.2012 Conquistador]


yamato - 31/8/2012 - 16:28

postavit "neco vetsiho" predsa nie je vobec ziadny problem, jednoducho urobite vacsiu plechovku. Skutocny problem je dostat to hore, t.j. vacsia raketa...

Mimochodom, nevidim dovod preco nepouzit preletovy hab. V tom pripade moze pouzit aj sucasny klaustrofobicky Dragon. To mate ako ked sa nasackuju 3 ludia do sojuzu - uplne im staci, kedze na orbite prestupia do podstatne komfortnejsej ISS.


kratas - 31/8/2012 - 17:55

quote:
postavit "neco vetsiho" predsa nie je vobec ziadny problem, jednoducho urobite vacsiu plechovku. Skutocny problem je dostat to hore, t.j. vacsia raketa...

Mimochodom, nevidim dovod preco nepouzit preletovy hab. V tom pripade moze pouzit aj sucasny klaustrofobicky Dragon. To mate ako ked sa nasackuju 3 ludia do sojuzu - uplne im staci, kedze na orbite prestupia do podstatne komfortnejsej ISS.


Presne tak. Doba Apolla je pryc. Na orbitu bude preletovy hab. K nemu dovezes posadku v Dragonu a dotankujes pohonny system nebo dovezes novy a muzes letet. I mesicni lander by mohl byt vicenasobne pouzitelny. Proc pokazde vsechno tahat ze zeme.


Agamemnon - 31/8/2012 - 18:02

quote:
Presne tak. Doba Apolla je pryc. Na orbitu bude preletovy hab. K nemu dovezes posadku v Dragonu a dotankujes pohonny system nebo dovezes novy a muzes letet. I mesicni lander by mohl byt vicenasobne pouzitelny. Proc pokazde vsechno tahat ze zeme.


pozdravuje mpcv/orion


Conquistador - 31/8/2012 - 19:23

quote:


Mimochodom, nevidim dovod preco nepouzit preletovy hab. V tom pripade moze pouzit aj sucasny klaustrofobicky Dragon. To mate ako ked sa nasackuju 3 ludia do sojuzu - uplne im staci, kedze na orbite prestupia do podstatne komfortnejsej ISS.


No jo ale tak vezmeme kabinu dragon + treba modul velikosti typu Desiny/Kibo.. tak no nevím, pořád se mi to zdá take celkem stísněné na soužití tři lidi na delší dobu. Na tom malém prostoru 11 metrů na délku a 4,5 metrů průměru takového modulu + komunikační prodleva atd. tak tam také bude po chvili při tom pulročním letu slušná ponorka...

Jsem zastánce větších a pevnějších konstrukci "planetoletů" které se dají použít na let tam a zpět vicekrát.


yamato - 31/8/2012 - 19:42

quote:


No jo ale tak vezmeme kabinu dragon + treba modul velikosti typu Desiny/Kibo.. tak no nevím, pořád se mi to zdá take celkem stísněné na soužití tři lidi na delší dobu. Na tom malém prostoru 11 metrů na délku a 4,5 metrů průměru takového modulu + komunikační prodleva atd. tak tam také bude po chvili při tom pulročním letu slušná ponorka...

Jsem zastánce větších a pevnějších konstrukci "planetoletů" které se dají použít na let tam a zpět vicekrát.


toto by mohlo pomoct


Agamemnon - 31/8/2012 - 19:46

toto je zrušené už a neplánuje sa...


yamato - 31/8/2012 - 19:48

quote:
toto je zrušené už a neplánuje sa...


keby sa malo letiet na mars a bolo by dostatocne financne krytie, tak to velmi rychlo obzivne, to si pis peniaze nesmrdia


Agamemnon - 31/8/2012 - 19:50

quote:
quote:
toto je zrušené už a neplánuje sa...


keby sa malo letiet na mars a bolo by dostatocne financne krytie, tak to velmi rychlo obzivne, to si pis peniaze nesmrdia


nj, to je pravda


Conquistador - 31/8/2012 - 19:54

quote:
quote:
toto je zrušené už a neplánuje sa...


keby sa malo letiet na mars a bolo by dostatocne financne krytie, tak to velmi rychlo obzivne, to si pis peniaze nesmrdia


No nevím nafukovačka, to je tak maximálně na LEO a i tak bych tomu moc neveřil... Jak by v tom řešili radiaci, mikrometeroity a jiné jevy... Krom toho tato koncepce ještě nebyla nikdy naostro vyzkoušená (tím myslím zabydlená na LEO lidma) nikoli pouze "rozbalený" prototyp, takže nikdo neví jaké se mohou vyrojit problémy této koncepce.


yamato - 31/8/2012 - 19:58

quote:
Jak by v tom řešili radiaci, mikrometeroity a jiné jevy...


na radiaciu a mikrometeoroidy je to odolnejsie nez klasicka kovova konstrukcia. Toto nie je nejaky sibnuty napad nejakeho blazna z las vegas, on ten projekt prevzal od NASA a ti to mali velmi dobre spocitane a zmerane.

quote:

Krom toho tato koncepce ještě nebyla nikdy naostro vyzkoušená (tím myslím zabydlená na LEO lidma) nikoli pouze "rozbalený" prototyp, takže nikdo neví jaké se mohou vyrojit problémy této koncepce.


najvyssi cas ju vyskusat, no nie?


Conquistador - 31/8/2012 - 20:06

quote:

na radiaciu a mikrometeoroidy je to odolnejsie nez klasicka kovova konstrukcia. Toto nie je nejaky sibnuty napad nejakeho blazna z las vegas, on ten projekt prevzal od NASA a ti to mali velmi dobre spocitane a zmerane.


No to ano ale i tak jsem celkem konzervativní a titanová skořepina se mi jeví jako bezpečnejší materiál pro stavbu natlakovaných modulů, vice jak čtyřicet čísel různých vrstvených materiálů z ropných produktů.

quote:

najvyssi cas ju vyskusat, no nie?



Já bych raději vyzkoušel stavění modulu z unifikovaných kovových kusu (stavba typu lego) a jejich svařovaní a montáž na orbitě, je to z douhodobého hlediska perspektivnější.


yamato - 31/8/2012 - 20:16

quote:

No to ano ale i tak jsem celkem konzervativní a titanová skořepina se mi jeví jako bezpečnejší materiál pro stavbu natlakovaných modulů, vice jak čtyřicet čísel různých vrstvených materiálů z ropných produktů.



klasicky skafander je presne to iste, az na to ze toto ma viac vrstiev. Titan je pre naspeedovany mikrometeorit take iste maslo jak toto, vlastne podla tych merani je to trochu tensie maslo


Conquistador - 31/8/2012 - 20:26

quote:
quote:

No to ano ale i tak jsem celkem konzervativní a titanová skořepina se mi jeví jako bezpečnejší materiál pro stavbu natlakovaných modulů, vice jak čtyřicet čísel různých vrstvených materiálů z ropných produktů.



klasicky skafander je presne to iste, az na to ze toto ma viac vrstiev. Titan je pre naspeedovany mikrometeorit take iste maslo jak toto, vlastne podla tych merani je to trochu tensie maslo



Já vim že to je podobný systém skladaní vrstev jako mají skafandry, nebojte něco o tom vím.

Tak jasně ale je rozdíl když je tlouška stěny 1-1.5 cm kovové slitiny (třeba titanu) a např 40 cm vrstev s ropných produktu, výhodu kovových konstrukci spatřuji hlavně v pevnosti a také tím že vrstva stěny se muže dle useku modulu měnit.

Jinak by to šlo i zkombinovat, první postavit na orbitě slitinovou skořepinu a poté ji z vnější strany obložit bloky takového vrstveného materiálů.


Alchymista - 2/9/2012 - 16:41

quote:
Na tom malém prostoru 11 metrů na délku a 4,5 metrů průměru takového modulu + komunikační prodleva atd. tak tam také bude po chvili při tom pulročním letu slušná ponorka...
Toto riziko skúšajú riešiť napríklad rusi zdanlivo zbytočným a "potemkinovským" Mars 500.

quote:
klasicky skafander je presne to iste, az na to ze toto ma viac vrstiev
Koľko je životnosť skafandru? Rusi uvádzajú pre Orlany 15 výstupov, tj. výdrž 100-150 hodín v kozmickom prostredí alebo 4-5 rokov na stanici ISS, potom sa začne prejavovať degradácia povlakov a tesnení (a samozrejme i opotrebovanie). I pri sto násobne väčšej výdrži by to bola výdrž menej než dva roky - titanová hermetická nádoba má za podobných podmienok životnosť rádovo väčšiu.

To je ale len jedna časť problému "nafukovacích" konštrukcií.
Ďalšou je napríklad hmotnosť - keď sa začnú tkaniny vrstviť, rastie ich hmotnosť na jednotku plochy povrchu plášťa - pri predpokladaných štyroch desiatkach vrstiev sa ľahko môže stať, že titanové plechy budú rovnako ťažké alebo dokonca ľahšie...
Ale "nafukovacie" konštrukcie by som určite celkom nezavrhoval. Dali by sa použiť napríklad ako štíty proti mikrometeoritom, po naplnení vodou i proti radiácii, prípadne po zmrznutí vody v oboch funkciách. A s použitím slnečných panelov a elektrolýzy je to zároveň zásoba paliva na spiatočnú cestu alebo zásoba vody pre použitie na mieste určenia...


novák - 3/9/2012 - 09:19

Mohli by admini laskavě přesunout poslední dvě strany do odpovídajících vláken?


Conquistador - 6/9/2012 - 19:21

Nevím jestli to tu již bylo, pokud ne, tak zde uveřejnuji celkem zajímavý plánek a soupis budoucích Ruských bezpilotních misí do nadcházejících deseti letet (+).
Pokud to klapne tak se máme na co těšit.
http://i41.servimg.com/u/f41/15/11/39/27/17270711.jpg

Takže ta koncepce není až tak nejasná co se týče RKA.
1) Angara 1.1-5 (poté 7) + modernizace Soyuzu
2) PPTS
3) Kosmodrom Vostočnyj
4) Rozšiření ISS po roce 2025-8 OPSEK
5) Program sond Luna, Mars, atd.
6) Sada teleskopů Spektr a biologické návratové laboratoře Bion-M atd.

Zbytek programu neavizuje RKA jako státní organizace, ale spíše polostátní podniky typu RKK Energia, GKNPTs Khrunichev atd. tedy nabízejí další možné varianty a své nápady, proto v tom je někdy takový chaos.


jmede - 11/9/2012 - 14:14

quote:
Mohli by admini laskavě přesunout poslední dvě strany do odpovídajících vláken?

Už se Rosové konečně probudili. V živém vystoupení na stanici "Vesti FM" řekl ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, že byměl být postaven úkol vybudovat ruskou vědeckou lunární stanici. Plnění tohoto úkolu by mohl ruskou kosmonautiku vyvést ze stagnace posledních 20 let. Igor Lisov, redaktor časopisu Novosti kosmonavtiky, k tomu dodal, že postavit stanici na Měsíci je realistický cíl, neboť let na Mars je daleko a je mimo finanční možnosti samotného Ruska.
Více: http://www.ria.ru/science/20120911/747516129.html


admin - 11/9/2012 - 14:20

"No konečně!", chtělo by se mi zvolat. Ale raději si počkám na potvrzený pěnězotok...


Agamemnon - 11/9/2012 - 14:34

mozno tak najskor 2050 (?) - uz toho porozpravali...
nemaju na to ani nosic zatial a a7 je mimo zaujmu vyvoja (zatial - aj ked asi to nebude az take tazke urobit z a5 potom a7, ale aj tak)
a maju sice vyvinuty/otestovany skvely hydroloxovy motor pre horny stupen, ale myslim, ze realne este nikdy neletel... a bez neho ta a7 bude o dost slabsia...


yamato - 11/9/2012 - 14:54

quote:
mozno tak najskor 2050 (?) - uz toho porozpravali...
nemaju na to ani nosic zatial a a7 je mimo zaujmu vyvoja (zatial - aj ked asi to nebude az take tazke urobit z a5 potom a7, ale aj tak)
a maju sice vyvinuty/otestovany skvely hydroloxovy motor pre horny stupen, ale myslim, ze realne este nikdy neletel... a bez neho ta a7 bude o dost slabsia...



to je vsetko riesitelne. Ak maju angaru ako taku, maju dobry zaklad pre derivat a7, t.j. nemuseli by zacinat takpovediac od nuly. Ako bolo spomenute, je to otazka penazotoku - kym sa o tom len keca, nic sa nedeje, ked sa to stanovi ako ciel a pridelia sa adekvatne zdroje, neviem preco by sa tam nevedeli velmo svizne dostat (technologiu landera dnes zvladaju amateri, vid google x prize)

Aspon by bolo trocha zabavy...


david - 11/9/2012 - 18:27

quote:
quote:
mozno tak najskor 2050 (?) - uz toho porozpravali...
nemaju na to ani nosic zatial a a7 je mimo zaujmu vyvoja (zatial - aj ked asi to nebude az take tazke urobit z a5 potom a7, ale aj tak)
a maju sice vyvinuty/otestovany skvely hydroloxovy motor pre horny stupen, ale myslim, ze realne este nikdy neletel... a bez neho ta a7 bude o dost slabsia...



to je vsetko riesitelne. Ak maju angaru ako taku, maju dobry zaklad pre derivat a7, t.j. nemuseli by zacinat takpovediac od nuly. Ako bolo spomenute, je to otazka penazotoku - kym sa o tom len keca, nic sa nedeje, ked sa to stanovi ako ciel a pridelia sa adekvatne zdroje, neviem preco by sa tam nevedeli velmo svizne dostat (technologiu landera dnes zvladaju amateri, vid google x prize)

Já bych to bral jako rétoriku politika s reálným povzdechem " na Mars Rusko v tomto století zcela jistě nepoletí", a na Měsíc je sice neskonale blíž, ale technologie je obodobná, znamenáto postavit kosmickou loď pro operace ve vzdáleném Vesmíru a zvádnou také celou logistiku takové akce a to při ruském hlemýždím tempu nebude ani za padesát let.Vzpomeńme jak dopadl americký " návrat " na Měsíc.

Aspon by bolo trocha zabavy...


david - 11/9/2012 - 18:33

Jenom bych připomenul svůj " oblíbený " Mars -500 : jestliže ruský špičkový politik přiznává, že Rusko na let na Mars nemá, k čemu tedy Mars-500 byl ? Jedině, že by dělali výzkum pro američany !


yamato - 11/9/2012 - 18:49

quote:
Jenom bych připomenul svůj " oblíbený " Mars -500 : jestliže ruský špičkový politik přiznává, že Rusko na let na Mars nemá, k čemu tedy Mars-500 byl ? Jedině, že by dělali výzkum pro američany !


myslim ze robili vyskum pre poznatky dnes uz to nie je kto z koho, to si trosku zaspal dobu. Poznatky z Marsu500 moze vyuzit NASA, alebo trebars ti holandski sialenci s tou reality-show

quote:

Já bych to bral jako rétoriku politika s reálným povzdechem " na Mars Rusko v tomto století zcela jistě nepoletí", a na Měsíc je sice neskonale blíž, ale technologie je obodobná, znamenáto postavit kosmickou loď pro operace ve vzdáleném Vesmíru a zvádnou také celou logistiku takové akce a to při ruském hlemýždím tempu nebude ani za padesát let.Vzpomeńme jak dopadl americký " návrat " na Měsíc.



keby sa to postavilo ako realne stanoveny a zafinancovany ciel, tak nepochybujem ze by to zvladli. Ruske sondy pristavali na mesiaci v dobe elektronkovych televizorov, dnes sme trosku dalej, ruske rakety bezne dopravuju satelity na GEO. Je to len otazka serioznych financii, na ktorych stroskotal aj F-G.


Agamemnon - 11/9/2012 - 18:54

quote:
Jenom bych připomenul svůj " oblíbený " Mars -500 : jestliže ruský špičkový politik přiznává, že Rusko na let na Mars nemá, k čemu tedy Mars-500 byl ? Jedině, že by dělali výzkum pro američany !


ty máš problém s kreatívnym myslením, nie? resp. s predstavivosťou...
tak to vyzerá podľa tvojich príspevkov...

- načo je cernu lhc? a načo bol fermilabu tevatron? keď takí malí nie sme? alebo čokoľvek
- načo je nám curiosity? keď v tomto století na mars nepoletíme? načo je nám hubble, keď tak ďaleko tak skoro určite nepoletíme? načo je nám new horizons? dawn? juice?
- načo je nám iter, keď samotné testy skončia v r. 2050, ak vôbec tak skoro a ešte stále sa nevie, či sa podarí urobiť dostatočne odolné materiály, aby to mohlo fungovať ako reálna elektráreň? (opravte ma, ak sa mýlim... ale posledné info, čo som videl, tak stále boli materiály pre testy vo vývoji)
- etc. etc.

btw:
- existuje taká vec, čo sa nazýva medzinárodná spolupráca (ktorá sa inak týkala aj marsu 500, týka sa aj iss, a aj ročných a dlhších plánovaných pobytov na iss - a dokonca sú v tom zapojení aj američania) - a v podstate sa bude týkať všetkých ďalších veľkých vesmírnych misií, aspoň do určitej doby (kým cena nepôjde poriadne dolu)
- "špičkoví" politici toho už porozprávali

ešte jedna vec:
je pomerne pravdepodobné, že v tomto století nikto na mars nepoletí (resp. nikto sám) - ak nebude veľký techn. prevrat (z. cochrane skylon (?) alebo tak )
[Edited on 11.9.2012 Agamemnon]


cernakus - 11/9/2012 - 20:12

Davide:

ani sami Rusové nevědí, jestli na Mars nepoletí třebas už za 5 let. Všechno to závisí na dvou relativních drobnostech. Průlomových technologiích a chuti vedení to zafinancovat. Ovšem protože, jak naznačil Agamemnon, nevíme kdy nám ty průlomy přijdou (a stejně tak peníze) je dobfé si dále zkoumat. Uvedu dva příklady:

25. května 1961 vyhlásil Kennedy misi dostat člověka na Měsíc. V té době se nezasvěcenému zdálo, že prezident buď hodně bumbal nebo si frknul po sexíku s Marylin čáru. Vždyť v té době nebyli schopni ani do toho vesmíru letět. To už měli šanci spíše Sověti... Jenže Kennedy samozřejmě věděl něco, co nejspíše ani sovětská rozvědka ne - necelý měsíc předtím se podařilo překlenout do té doby nezvladatelné problémy s nestabilitou objemové detonace v komorách motorů F-1 a američtí inženýři mohli dát ruku do ohně za tento, ještě nějakou chvíli tajný, motor. Jinými slovy Měsíc se stal realizovatelným právě v na konci dubna 1961. Přitom, jak se později ukázalo, do hotové rakety bylo ještě sakra daleko, ale to nebránilo inženýrům za vydatného přítoku peněz si vyrábět technologie lunární mise do foroty.

Druhý příklad bych uvedl zase u Rusáků. Už při zavádění Su-27 do výroby se vědělo, že bude třeba nového letadla. Zrovna v té době se totiž SSSR dozvěděl o programu vývoje Raptorů. Nuže, po pádu SSSR nebyly peníze ani na stavbu vrtulového větroně, natož stíhače 5. generace. Nicméně to nezabránilo jednotlivým konstrukčním kancelářím vyvíjet potřebné technologie (Mig dokonce zkusil postavit demonstrátor na konci 90tých let, čímž se těžce vyšťavnil), jen tak do šuplíku. V roce 2005 to vypadalo, nové letadlo nebude snad nikdy. Ovšem ještě před odchodem z úřadu Putin posvětil program PAK-FA v Suchého variaci, donutil ostatní OKB participovat svými šuplíky a hlavně na něj dal peníze. A dnes? Pouhé 4 roky po tomto "nečekaném" rozhodnutí? Se připravuje předsériová výroba na příští rok a zařazení do služby se nejspíše opravdu stihne do roku 2015, jak si naplánovali. Defacto za 7 let postaví letadlo 5 generace vč. přidružených technologií, které dělá vrásky všem (a zejména Americe, pro kterou má fakt, že Rusové vyrobí lepší letadlo než je Raptor za třetinu jeho ceny a nebo za polovinu ceny F-35 vcelku nepříjemná věc).

Oboje by však bylo nemyslitelné, kdyby si vědci a inženýři nepracovali na zdánlivě zbytečných výzkumech a technologiích. Proto Rusové museli prohrát závod o Měsíc (na rozdíl od USA opravdu začali až o 6 let později) a proto bude mít Rusko nejlepší stíhačky na světě za zlomek ceny, které to stálo USA (kteří to stavěli v době, kdy to bylo na hraně technologických možností a většina součástí byla průkopnická koncepce).

Je třeba, aby jsi si Davide uvědomil, že studená válka skončila. Rusové nyní doopravdy dělají na kosmickém jaderném reaktoru megawatové třídy (elektrického výkonu), který chtějí mít hotový do roku 2015 a do roku 2017 má letět. Jsou různé scénáře jak jeho vývoj dopadne. Od úplného fiaska, kdy se zjistí, že to buď nelze postavit a nebo to má měrný výkon (na jednotku hmotnosti) horší než MMRTG až po průlom, kdy se jim podaří udělat reaktor s výkonem stovek MW a hmotností několika desítek tun. Nebo dokonce z celého projektu vyjde vedlejší větev, která povede k funkčnímu a spolehlivému jadernému termálnímu motoru typu žárovka, s Isp 20-30 kNs/kg a tahem stovek kN.

Ovšem jakmile ten reaktor bude, bude to opět tóčo. Technologie na stavbu kosmické lodi máme (zbytečná ISS), technologie, které zužitkují megawaty elektřiny taky (zbytečný VASIMR) a plán jak lidi dostat na Mars a zpět živé taky (zbytečný MARS 500).

A nebude k tomu ani třeba megaraketa typu Eněrgija-Vulkán či Ares V. Pokud bude ten reaktor, půjde to vošolíchat klidně i Protonem se Sojuzem. Proto je záhodno, když si RKA a NASA dělají zdánlivě zbytečné projekty do šuplíku. Výrazně nám urychlí dobytí Marsu.

Pro výše uvedené proto nelze spolehlivě predikovat co se stane a kdy se to stane (lze to pouze u misí, které využívají technologie staré a ověřené, jako byl F-G, MSL atd...)


dodge - 11/9/2012 - 20:28

quote:
Davide:

ani sami Rusové nevědí, jestli na Mars nepoletí třebas už za 5 let. Všechno to závisí na dvou relativních drobnostech. Průlomových technologiích a chuti vedení to zafinancovat. Ovšem protože, jak naznačil Agamemnon, nevíme kdy nám ty průlomy přijdou (a stejně tak peníze) je dobfé si dále zkoumat. Uvedu dva příklady:

...
Skvělé vysvětlení !!!!

Bohužel je v duchu slavných vystoupení soudružky Jiřiny Švorcové, která objížděla republiku a oblbovala netrpělivé pracující, že jedno kdy už ten socialismus bude, ale hlavně je že bude!

Děkuji Cenakusi, již se těším na skvělé světlé zítřky kosmonautiky, snad na to chudáci rusové budou mít konečně ty peníze co jim američani ukradli.


Ervé - 12/9/2012 - 06:22

Dodge by se měl uklidnit. Faktem je, že nevíme, kolik Rusové (FKA) dostanou na vývoj technologií peněz, ale s ohledem na almužny v posledních letech a současná velkohubá prohlášení to žádné terno nebude. Takže minimální šance na nějaký průlom, i proto, že priority Ruska jsou jinde. Samotná kombinace Vasimr + jaderný reaktor nepřináší žádnou revoluci, na to je tah malý a spotřeba elektřiny vysoká. A poznámka: PAK-FA není lepší než Raptor, jen s využitím vývoje uskutečněného v minulých letech dosahuje jeho úrovně (stealth zepředu), tím ruší nadvládu Raptoru.


cernakus - 12/9/2012 - 10:05

To je jak mluvit do dubu. Snad z mého textu jasně vyplynulo, že revoluce nevyžaduje mnoho peněz, že to je až následná evoluční aplikace takové revoluční myšlenky. To, že na vývoj jaderného reaktoru "megawatové" kategorie dostali 600mil. USD považují za dostačující. Protože jak jsem řekl, může to být terno a nebo taky propadák. Propadáky za miliardy dolarů si Rusko opravdu dovolit nemůže. A ani to terno (pokud by takový reaktor stál např. miliardu USD, tak jej zřejmě Rusko nenasadí). A že kombinace VASIMR (či podobný elektrický pohon) a výkonný jaderný reaktor není revoluce? A co by pro Vás byla? FTL?! Pro mně tedy zkrácení cesty k Marsu ze 180 dní na 90 či dokonce na 30 (viz. úvahy z prospektů vasimr) přijde jako opravdová revoluce. Ale možná jsem jen málo náročný...



A kváky amerikofilů, kteří se naježí, když jim někdo mimochodem řekne, že o 20 let mladší stroj bude lepší, jsou nejen směšné, ale i absurdní, neboť kvality PAK-FA vs. Raptor nebyly ani okrajovým meritem věci. Korunu tomu nasadí yamato, který tady začne plkat něco o nějakých migech, kteréžto plky jsou za a) úplně mimo téma, b) úplně špatně (zjisti si, jak dopadla cvičení v Bundeswehru, či jak dopadly americké chlouby při cvičení s českými Migy a nebo jak dopadly americké chlouby při cvičení s Indy - tam tedy nenaložily F-15kám migy, ale Suchoje, ale princip stejný. Jakmile jsou srovnány podmínky, americká letadla, která jsou starší, jsou horší. Vcelku logické, ne?!)


Ervé - 12/9/2012 - 11:37

Vynechám armádu, to sem nepatří.
Reaktor+Vasimr není revolucí, protože NEMŮŽE snížit přeletovou dobu k Marsu z 220 na 90 nebo 60 dní. Poměr tah/hmotnost při smysluplném nákladu je takový, že pro samotné zrychlení na odletovou rychlost potřebujete 2-4 měsíce a další 2-4 měsíce zrychlujete na 3. kosmickou. Leták výrobce Vasimru lže, nebo předpokládá jaderný reaktor s nesmyslně nízkou hmotností.


aga - 12/9/2012 - 11:46

ak sa nemylim, tak existuju elektricke motory s lepsimi charakteristikami ako ma vasimr... ten je ale jedinecny v tom, ze dokaze vymienat isp za tah a opacne...
alebo?


cernakus - 12/9/2012 - 12:05

Co je smyslná hmotnost u JR? To co tvrdíte vy, tvrdilo americké námořnictvo o jaderných ponorkách v 60tých letech. Jaderný reaktor má příliš malý měrný výkon -> jaderné ponorky ponorky nemohou pod hladinou uniknout hladinovým diesel-turbínovým plavidlům. Pak přišla Alfa a Američané museli toto prohlášení přehodnotit na ponorky s tlakovodním reaktorem. Hustota energie u kovem chlazených reaktorů je značná. A čím vyšší teplotu v jádře a chladícím médiu dosáhneme, tím lépe. Zejména pro kosmický prostor, kde chladicí výkon chladičů roste se čtvrtou mocninou jejich povrchové teploty. To co je třeba vyřešit jsou tedy tyto milníky:
1) Dosáhnout dlouhodobě udržitelné teploty vyšší než 3000K
2) Dosáhnout maximálně účinné přeměny této tepelné energie na energii elektrickou (ideálně kaskáda typu MHD->vysokotlaká turbína->stirling)
3) Dosáhnout maximálně efektivního přenosu elektrické energie na pohonné médium
Ano, je to nejisté, vyžaduje to materiály jiné, než dnes běžně používáme, ale to jestli to je možné nebo ne se dovíme nejdříve za 3-5 let a ani Ervé to nemůže být schopen odhadnout takhle dopředu.

A navíc je zde stále varianta, že sice nevyvinou JR s potřebným poměrem výkon/hmotnost, ale získají materiály a zkušenosti pro vývoj výkonného jaderného motoru.

Mimochodem, ať se nebavíme nekonkrétně BM-40A vážil s příslušenstvím 137 tun. Při výkonu 155MWt. Budeme-li uvažovat účinnost 65% (IMHO dosažitelné) a efektivitu VASIMR 70% (dosáhnuto) pak budou tyto motory disponovat efektivním výkonem cca 70MW. Vezměmě v potaz premisu, že pohonná jednotka by se vším všudy mohla mít do 200tun, obytná část 100 tun a dalších cca 300 tun pohonných hmot (kapalný xenon např.) pak při rozumném Isp 20000 Ns/kg mi tah vychází na nějakých 7kN. A počáteční zrychlení 0,01 m/s2. Pro zjednodušení uvažujme toto zrychlení jako střední a to znamená, že za hodinu dodá takový motor cca 36m/s, za den cca 860m/s a potřebných 8km/s (oberth není) bude dosaženo za cca 10 dní akcelerace. Samozřejmě ponorkový reaktor je silně nevhodný pro takovou aplikaci. Je zbytečně robustní. Navíc pěkně zastaralý (Rusové dělají na jeho následníku, ale dělají na něm už 40 let :-)

edit:
yamato - zaregistruj se a já ti to přes PM vysvětlím, jak to je s těmi letadly a těmi válkami. Tady to nepatří ani okrajově, ani do souvislostí kosmonautiky. To je spíše téma na Palba.cz [Upraveno 12.9.2012 cernakus]


Conquistador - 12/9/2012 - 12:14

No ještě je jedna možnost, proč nepoužít klasické ale pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 na urychlení od země (jak se to dělá teď) a poté co by nás tyto motory dostali z gravitačního sevření země tak by se tyto motory vypnuly a okamžitě by se zapnul VASMIR a dále by zrychloval let, ten by fungoval než by se dorazilo do cílové destinace a poté by se vypnul a opětovně by naskočili pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 a ty by planetolet usadili na orbitu Marsu či jiného cílového tělesa.

Tato souhra technologii by zkracovala cestu o týdny, měsíce a při vzdálených destinacích i roky....
Podle mne to je dobrý nápad, rychle zrychlíme a poté i zpomalíme a přitom díky VASMIRU budeme zkracovat čas k doletu o podstatný čas...

V cílové destinaci by vždy bylo palivo na orbitě pro klasické pokročilé chemické motory na cestu zpět (zrychlení a brzděni) tedy by se tam vyrobilo třeba u Europy nebo Marsu… Samotný planetolet by nemusel startovat přímo z orbity země ale třeba z orbity měsíce atd. A hlavně by se použil na více cest nikoli jen na jednu otočku.


david - 12/9/2012 - 12:25

quote:
Davide:

ani sami Rusové nevědí, jestli na Mars nepoletí třebas už za 5 let. Všechno to závisí na dvou relativních drobnostech. Průlomových technologiích a chuti vedení to zafinancovat. Ovšem protože, jak naznačil Agamemnon, nevíme kdy nám ty průlomy přijdou (a stejně tak peníze) je dobfé si dále zkoumat. Uvedu dva příklady:
...
Jen bych připomenul, že po prvním strtu Protonu, prohlásil Sedov, cituji " Proton otevřel cestu na Měsíc"- čili sověti se na Měsíc s lidskou posádkou chystali ve srovnatelné době jako američané, jenže nedokázali postavit funkční superraketu, pokoušeli se o to ještě tři roky po A-11, pak to teprve " vzdali ". N-1 byla tak zflikovaná, že by nelétala ani za dalších 10 let.


yamato - 12/9/2012 - 13:38

quote:

edit:
yamato - zaregistruj se a já ti to přes PM vysvětlím, jak to je s těmi letadly a těmi válkami. Tady to nepatří ani okrajově, ani do souvislostí kosmonautiky. To je spíše téma na Palba.cz [Upraveno 12.9.2012 cernakus]


okej, sem to nepatri. Registrovat sa nebudem, ked tak pis na solareclipse@szm.sk


Conquistador - 12/9/2012 - 14:21

quote:
quote:

edit:
yamato - zaregistruj se a já ti to přes PM vysvětlím, jak to je s těmi letadly a těmi válkami. Tady to nepatří ani okrajově, ani do souvislostí kosmonautiky. To je spíše téma na Palba.cz [Upraveno 12.9.2012 cernakus]


okej, sem to nepatri. Registrovat sa nebudem, ked tak pis na solareclipse@szm.sk


Šlo by to přeposílat i na von.Nacht@seznam.cz, rád bych si tu vaší diskuzi početl, případně se do ní vložil.


dodge - 12/9/2012 - 14:55

quote:
Dodge by se měl uklidnit. Faktem je, že nevíme, kolik Rusové (FKA) dostanou na vývoj technologií peněz, ale s ohledem na almužny v posledních letech a současná velkohubá prohlášení to žádné terno nebude. Takže minimální šance na nějaký průlom, i proto, že priority Ruska jsou jinde. Samotná kombinace Vasimr + jaderný reaktor nepřináší žádnou revoluci, na to je tah malý a spotřeba elektřiny vysoká. A poznámka: PAK-FA není lepší než Raptor, jen s využitím vývoje uskutečněného v minulých letech dosahuje jeho úrovně (stealth zepředu), tím ruší nadvládu Raptoru.


Jsem příliš starý na to, abych věřil pohádkám pro děti a fantazírování, vím z letitých zkušeností jaká je realita.

Pro Conquistadora, Agamemnona a Cernakuse by bylo vhodné založit nové vlákno s názvem třeba právě "Pohádky pro děti a fantazírování", tam obsahově většina z jejich příspěvků patří a tyto jejich příspěvky tam rovnou přesouvat.

[Upraveno 12.9.2012 dodge] [Upraveno 12.9.2012 dodge]


yamato - 12/9/2012 - 15:08

quote:
No ještě je jedna možnost, proč nepoužít klasické ale pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 na urychlení od země (jak se to dělá teď) a poté co by nás tyto motory dostali z gravitačního sevření země tak by se tyto motory vypnuly a okamžitě by se zapnul VASMIR a dále by zrychloval let, ten by fungoval než by se dorazilo do cílové destinace a poté by se vypnul a opětovně by naskočili pokročilé chemické motory typu NERVA/RD-0410 a ty by planetolet usadili na orbitu Marsu či jiného cílového tělesa.

Tato souhra technologii by zkracovala cestu o týdny, měsíce a při vzdálených destinacích i roky....
Podle mne to je dobrý nápad, rychle zrychlíme a poté i zpomalíme a přitom díky VASMIRU budeme zkracovat čas k doletu o podstatný čas...

V cílové destinaci by vždy bylo palivo na orbitě pro klasické pokročilé chemické motory na cestu zpět (zrychlení a brzděni) tedy by se tam vyrobilo třeba u Europy nebo Marsu… Samotný planetolet by nemusel startovat přímo z orbity země ale třeba z orbity měsíce atd. A hlavně by se použil na více cest nikoli jen na jednu otočku.



suhlas, rychlo prec od zeme a potom pomaly zrychlovat. Zrovna vcera som sa nad tymto zamyslal, akurat ze chemicke motory by som nahradil rotujucim tetherom, t.j. vymena momenta s inym telesom. Neviem preco sa tento relativne jednoduchy koncept nerozvija (rotujuce tethery si vystacia s mensou dlzkou nez vytahy a naroky na materialy su v nasich moznostiach), urcite je to mensi technicky problem nez napr. ultralajt jadrovy reaktor.

Cize na LEO chytit tether, nechat sa vysupnut na unikovu drahu a zapnut VASIMR. Pri cielovom telese to iste od konca


Agamemnon - 12/9/2012 - 15:17

quote:
Zrovna vcera som sa nad tymto zamyslal, akurat ze chemicke motory by som nahradil rotujucim tetherom, t.j. vymena momenta s inym telesom. Neviem preco sa tento relativne jednoduchy koncept nerozvija (rotujuce tethery si vystacia s mensou dlzkou nez vytahy a naroky na materialy su v nasich moznostiach), urcite je to mensi technicky problem nez napr. ultralajt jadrovy reaktor.


už máš prístup na nsf?


yamato - 12/9/2012 - 15:32

quote:
quote:
Zrovna vcera som sa nad tymto zamyslal, akurat ze chemicke motory by som nahradil rotujucim tetherom, t.j. vymena momenta s inym telesom. Neviem preco sa tento relativne jednoduchy koncept nerozvija (rotujuce tethery si vystacia s mensou dlzkou nez vytahy a naroky na materialy su v nasich moznostiach), urcite je to mensi technicky problem nez napr. ultralajt jadrovy reaktor.


už máš prístup na nsf?


nie su ma hodni


Agamemnon - 12/9/2012 - 15:35

aha som ti chcel poslať link, kde rozoberali podobné veci majú tam nejaké thready ku tetherom, ich využitiu, možnostiam, problémom a tak
[Edited on 12.9.2012 Agamemnon]


Ervé - 14/9/2012 - 06:29

reaguju na Cernakuse z 12.9.:
ad 1 - Výrobci proudových a raketových motorů se snaží o tepelně odolné materiály už 60 let a utratili x miliard, zatím se dostali na 1200 K. 3000 K je revoluce v nedohlednu.
2 - zvýšit účinnost převodu teplo-elektřina se elektrárenství snaží ještě déle a s vynaložením ještě vyšších částek - zatím dosaženo 35% u nej. tepelných, 30% u běžných, 25% u jaderných elektráren a 20% u BM-40A. Reálných vidím tak 25%.
Vasimr má výhodu v proměnlivosti. Když uznám těch 137 t reaktoru (je v tom sekundární okruh s turbínou a generátorem elektřiny nebo jde jen o reaktor+primární okruh s olovo-vizmutem?), pak nám pohon dá 200 t (reaktor+Vasimry+chladič), 155 MWt dá 38,75 MW elektřiny a Vasimr se 70% účinností (zatím dosaženo 65%) dá 27 MW - tedy 2,7 kN při Isp 20000 - to stačí po 8 dní pro dosažení 2. kosmické a odlet od Země, pak se Vasimry přepnou do efektivnějšího módu s Isp 50 000 a tahem 1 kN - tak může zrychlovat dalších 28 dní na 3.kosmickou. Nezapomeňte, že musí zpomalit i u Marsu (o kolik?), aby aerocapture proběhl a pak znovu zrychlit k návratu na Zem. Ale vypadá to realizovatelně, jen ty náklady...


Janeka - 14/9/2012 - 08:19

Malé upresnenie k bodu 1:
Motor AL-41F : 1600 °C (!!!)
motor AL-31F : 1392°C
motor RD-33 : 1236 °C (relatívne starý motor - MiG 29)
motor D-30F6 : 1387 °C (Mig-31)
Ak budem predpokladať, že 0 K ~ -273.15 °C, potom 273,15 K ~ 0 °C. T.j. teplota pred turbínou napr. AL-31F (Su 27) je 1665 K. Oproti vašim údajom je to "o chlp" viacej. Každý kto aspoň trošku pričuchol k materiálovej technológií, vie aký je tento "chlp" hrubý....
Zdroj: http://www.leteckemotory.cz/konkretni_motory.php
Pri raketových motoroch sú teploty o hoooodne vyššie, ako námet na samoštúdium = z čoho je asi tryska SRB ??? (Ja viem, trysky sú chladene pretekajúcim médiom, etc.. ale aj tak.), vektorovanie výfukových plynov v raketách vzduch-vzduch (aerodynamické plôšky sú priamo v prúde plynov z horiaceho motora na vysokoenergetické TPH).


M: - 14/9/2012 - 09:12

quote:
Malé upresnenie k bodu 1:
Motor AL-41F : 1600 °C (!!!)
motor AL-31F : 1392°C
motor RD-33 : 1236 °C (relatívne starý motor - MiG 29)
motor D-30F6 : 1387 °C (Mig-31)
Ak budem predpokladať, že 0 K ~ -273.15 °C, potom 273,15 K ~ 0 °C. T.j. teplota pred turbínou napr. AL-31F (Su 27) je 1665 K. Oproti vašim údajom je to "o chlp" viacej. Každý kto aspoň trošku pričuchol k materiálovej technológií, vie aký je tento "chlp" hrubý....
Zdroj: http://www.leteckemotory.cz/konkretni_motory.php
Pri raketových motoroch sú teploty o hoooodne vyššie, ako námet na samoštúdium = z čoho je asi tryska SRB ??? (Ja viem, trysky sú chladene pretekajúcim médiom, etc.. ale aj tak.), vektorovanie výfukových plynov v raketách vzduch-vzduch (aerodynamické plôšky sú priamo v prúde plynov z horiaceho motora na vysokoenergetické TPH).


1/ Pre zvysenie TD ucinnosti mozes vo vesmire vyuzit i znizovanie teploty, cernakusove ucinnosti nevidim preto daleko od moznosti,
I ked z pohladu planetoletov cim teplejsi chladic, tym mensi...

Len nerozumiem, preco furt chcete tlacit chladiace medium do chladica a nenechate ho cirkulovat v magnetickom poli? to by mohla byt chladiaca plocha v km2...

2/ Myslim, ze teploty v motoroch medzi 1700 - 4000 su takmer nepouzitelne, to uz radsej nad 4000 a plazma
alebo aspon ionove medium v elektrostatickom poli...

Martin Jediny


Janeka - 14/9/2012 - 09:31

Súhlas


cernakus - 14/9/2012 - 10:28

quote:
reaguju na Cernakuse z 12.9.:
ad 1 - Výrobci proudových a raketových motorů se snaží o tepelně odolné materiály už 60 let a utratili x miliard, zatím se dostali na 1200 K. 3000 K je revoluce v nedohlednu.
2 - zvýšit účinnost převodu teplo-elektřina se elektrárenství snaží ještě déle a s vynaložením ještě vyšších částek - zatím dosaženo 35% u nej. tepelných, 30% u běžných, 25% u jaderných elektráren a 20% u BM-40A. Reálných vidím tak 25%.
Vasimr má výhodu v proměnlivosti. Když uznám těch 137 t reaktoru (je v tom sekundární okruh s turbínou a generátorem elektřiny nebo jde jen o reaktor+primární okruh s olovo-vizmutem?), pak nám pohon dá 200 t (reaktor+Vasimry+chladič), 155 MWt dá 38,75 MW elektřiny a Vasimr se 70% účinností (zatím dosaženo 65%) dá 27 MW - tedy 2,7 kN při Isp 20000 - to stačí po 8 dní pro dosažení 2. kosmické a odlet od Země, pak se Vasimry přepnou do efektivnějšího módu s Isp 50 000 a tahem 1 kN - tak může zrychlovat dalších 28 dní na 3.kosmickou. Nezapomeňte, že musí zpomalit i u Marsu (o kolik?), aby aerocapture proběhl a pak znovu zrychlit k návratu na Zem. Ale vypadá to realizovatelně, jen ty náklady...

1) Topaz 1900K, Topaz-2 2200K. Trvalé teploty jádra. Je třeba si uvědomit, že teplota nějakého systému je omezena nejslabším článkem toho systému. Tedy pokud použiji ocelové vysokoteplotními polymery nechráněné trubky na vedení chladícího média, jsem omezen teplotou cca 936K, pak je degradace vlastností libovolné oceli natolik velká, že je systém ohrožen. Nicméně to neznamená, že musím použít právě ocel. Jsou jiné materiály, kompozity titanu, niobu, chromu, které mají dostatečnou materiálovou pevnost i u teplot hodně nad 2000K. K tomu navíc lze tyto materiály chránit izolačními vrstvami, je to žádoucí i kvůli účinnosti. Navíc je zde možná ochrana elektromagnetickým polem. Typicky lze aplikovat například u jaderného termálního motoru s kapalným jádrem jádrem, typ žárovka - tedy roztavený štěpný materiál je možné udržet pohromadě elmag polem a nevyžadujeme tedy materiály s odolností teplot 3500K +

2) BN-1200, účinnost 42%. Tento bod je nevhodná aplikace selského rozumu. Jaderné elektrárny nemají omezenou účinnost danou ničím jiným, než kritickým bodem vody. Je všeobecně známo, že lehkovodní elektrárny, například nechvalně známý typ RBMK-1000 dosahoval snadno účinnosti přes 33%, což je pro většinu PWR reaktorů bez kaskády turbín a vratných okruhů nedosažitelné. Dalším příkladem pak můžou být dieselové motory nákladních lodí, které spalovaním ropných sraček a pomalými otáčkami dvoutaktního cyklu dosáhnou vcelku pohodlně až 50% účinnosti. Ovšem pouze na volném moři, protože v přístavu by tím sajrajtem co jim při této účinnosti leze z komína usmrtili osazenstvo toho přístavu. Jinými slovy relativně nízká termodynamická účinnost je dána tedy ekonomickými a bezpečnostními důvody, nikoliv důvody technologickými. Dosáhnout 70% proto není nereálné. Samotný MHD generátor může dosáhnout až 65% přeměny, další stupně (vodní cyklus) pak dále přidají (nutno však vyvážit přínos ku zvýšené hmotnosti).

A nakonec uvedu ITER, který se staví. Teploty, kterým budou muset některé materiály v jádře odolat jsou na hraně materiálové soudružnosti a účinnost bude vyžadována ku 80% (jinak to nevyrobí více, než to spotřebuje), přitom součástí toroidu budou i supravodiče chlazené někde kolem 10K! Je to samozřejmě výzva, ale pokud by to alespoň teoreticky nebylo možné, pak by se do toho nikdo nepouštěl.


Jan Bastecky - 14/9/2012 - 11:40

quote:
Malé upresnenie k bodu 1:
Motor AL-41F : 1600 °C (!!!)
motor AL-31F : 1392°C
motor RD-33 : 1236 °C (relatívne starý motor - MiG 29)
motor D-30F6 : 1387 °C (Mig-31)
Ak budem predpokladať, že 0 K ~ -273.15 °C, potom 273,15 K ~ 0 °C. T.j. teplota pred turbínou napr. AL-31F (Su 27) je 1665 K. Oproti vašim údajom je to "o chlp" viacej. Každý kto aspoň trošku pričuchol k materiálovej technológií, vie aký je tento "chlp" hrubý....
Zdroj: http://www.leteckemotory.cz/konkretni_motory.php
Pri raketových motoroch sú teploty o hoooodne vyššie, ako námet na samoštúdium = z čoho je asi tryska SRB ??? (Ja viem, trysky sú chladene pretekajúcim médiom, etc.. ale aj tak.), vektorovanie výfukových plynov v raketách vzduch-vzduch (aerodynamické plôšky sú priamo v prúde plynov z horiaceho motora na vysokoenergetické TPH).



Pokud vím, tak uvaděné teploty jsou teploty spalin, nikoliv teplota konstrukce. Tak je o "tlustý chlp" nižší.

Ono v těchto záležitostech velmi záleží na přesném tepelném poli, zabudovaném chlazení, současném dynamickém namáhání a dalších podmínkách ...


M: - 14/9/2012 - 12:49

...




Pokud vím, tak uvaděné teploty jsou teploty spalin, nikoliv teplota konstrukce. Tak je o "tlustý chlp" nižší.

Ono v těchto záležitostech velmi záleží na přesném tepelném poli, zabudovaném chlazení, současném dynamickém namáhání a dalších podmínkách ...

Jak to opisatna dva riadky...
Teplotne pole a chladenie dokaze zazraky... ale znizuje ucinnost.
----
pouzivate Fluent, alebo alt.?


yamato - 14/9/2012 - 12:50

quote:
Dalším příkladem pak můžou být dieselové motory nákladních lodí, které spalovaním ropných sraček a pomalými otáčkami dvoutaktního cyklu dosáhnou vcelku pohodlně až 50% účinnosti. Ovšem pouze na volném moři, protože v přístavu by tím sajrajtem co jim při této účinnosti leze z komína usmrtili osazenstvo toho přístavu.


to je zaujimave, mozes to trochu rozviest? ucinnost motora sa zvysi znizenim otacok? a co im to leze z komina? a preco zrovna pri tejto ucinnosti im to leze z komina?


M: - 14/9/2012 - 14:19

quote:
...to je zaujimave, mozes to trochu rozviest? ucinnost motora sa zvysi znizenim otacok? a co im to leze z komina? a preco zrovna pri tejto ucinnosti im to leze z komina?

Asi sme uz pekne OT, ale
ono zrejme nie je problem v otackach...
1/ na spalenie kvalitneho paliva potrebujes ms, na spalenie uhlia sek az minuty a ten ropny odpad je tak niekde napolceste.
Proste pri vysokych otackach by nestihol zhoriet...
2/ palenim odpadu cistotu spalin nezvysis... nevycistene, neodsirene,...


Jan Bastecky - 14/9/2012 - 14:30

quote:

pouzivate Fluent, alebo alt.?



Nepoužívám ANSYS Fluent, ale malinko ho znám. ;-) V našich strojích nemáme rádi teploty přes cca 550stC a na to není potřeba takto výkonný (a bohužel i drahý) nástroj.


yamato - 14/9/2012 - 15:20

quote:

Asi sme uz pekne OT, ale
ono zrejme nie je problem v otackach...
1/ na spalenie kvalitneho paliva potrebujes ms, na spalenie uhlia sek az minuty a ten ropny odpad je tak niekde napolceste.
Proste pri vysokych otackach by nestihol zhoriet...
2/ palenim odpadu cistotu spalin nezvysis... nevycistene, neodsirene,...


ja viem ze sme OT, ale ta info zaznela tu, tak co mam robit...

cize to kuzlo je v tom, ze v nizkootackovom motore je viac casu a palivo sa lepsie spali?


PINKAS J - 14/9/2012 - 18:02

Ono to může být v tom, že spalují palivo o malé výhřevnosti a když se mu nechá čas na hoření, může z něho vytáhnout dost velká účinnost, ovšem absolutní výkon ve srovnání s kvalitními palivy je nízký, počítáno ke stejné spotřebě. Faktem je, že tyto motory ovládly velké námořní lodě a mohou i přímo pohánět lodní šroub, bez redukce. Ovšem na říčních cestách a jezerech jsou kvůli emisím většinou zakázané (karburátorové typy) a povoleny jen typy s přímým vstřikováním.


Alchymista - 14/9/2012 - 21:09

Jeden z motorov pre oceánske lode
-> http://www.aksturgeon.com/2009/04/20/wartsila-sulzer-rta96-c-diesel-engine/
Vyrába sa ako šesť až štrnásť valec. Štrnásťvalec váži nejakých 2300 ton, účinnosť okolo 50%, výkon bezmála 109000 koní pri 102 otáčkach za minútu, stavebná výška 13,5 metra...
Aj najmenší šesťvalec bude vážiť nejakých tisíc ton, čo je u riečnej lode často prakticky celý jej výtlak...


x - 14/9/2012 - 22:49

"A nakonec uvedu ITER, který se staví. Teploty, kterým budou muset některé materiály v jádře odolat jsou na hraně materiálové soudružnosti a účinnost bude vyžadována ku 80% (jinak to nevyrobí více, než to spotřebuje), "

Je na tu požadovanou účinnost nějaký zdroj - to slyším totiž poprvé a to jsem se o to docela zajímal.

Jestli to není podle nějakých dřívějších propočtů a již to neplatí.
Přijde mi to dost divné - jestli je to účiinost přeměny tepla na elektrickou energii.
Neboť k tomu nepotřebují, aby vyzkoušli ttak vyskou účinnost stavět ITER hned jako celek - ale tu nádobu mohou rozhřívat běžným vhodným palivem a neboť těch stěn se nedotkne to plasma - nesmí nevydrželi byto a tak budou mít jistě mnohem nižší teplotu - přesnou hodnotu nevím.

Pokud se to nepodaří tato poždovaná účinnost tak toho mohou nechat - pokud ano, a byl by to plyn klidně i s kyslím tak mohou to podobně již nabízet jako plynovou elektrárnu při této účinnosti - výrobců paroplynových elektráren to dovést k dokonalosti je dost.

Spíš mě to připadá ta nutná účinnost jako umyslně lživě vypuštěná informace odpůrci projektu ITER - prostě něco co se nemůže jim povéct, viz termodynamický zákon - z cílem je zdiskreditovat jako partů lidí co zkoumaj něco co nemůže být nikdy ekonomické - jen si tak dělají jméno tím bádáním - včas od toho pak odejdou a ještě za to berou peníze.


martinjediny - 16/9/2012 - 21:48

quote:
Nepoužívám ANSYS Fluent, ale malinko ho znám. ;-) V našich strojích nemáme rádi teploty přes cca 550stC a na to není potřeba takto výkonný (a bohužel i drahý) nástroj.

Prave toto je ta otazka. Ci je prinos drahych nastrojov primerany uzitku.

Kus prace urobi uz odhad skuseneho technika...


Jan Bastecky - 17/9/2012 - 12:54

quote:
...
Kus prace urobi uz odhad skuseneho technika...



To už jsme hodně OT, ale dovolím si poslední reakci:

Nám odhad zkušeného technika stačí, navíc u (relativně) jednoduchých a statických věcí lze použít aproximace (kde se "najede" třeba jen na 200stC, infrateploměry se změří stav a udělá se aproximace na finální teplotu. Toto v dynamickém prostředí leteckého motoru nejde ...

Jinak u simulačních programů je problém ten, že dochází k přesunu problému: Normálně by jste odhadovali (třeba) tepelné pole. Simulační program sice tepelné pole spočítá, ale někdo musí odhadnout mezní a okrajové podmínky celé simulace. Takže závisíte na odhadech "zkušeného technika" ... ;-)

ps: v programování se tomuto jevu říká GIGO (neboli Garbage In - Garbage Out)


fritz.lochmann - 20/9/2012 - 11:11

Anatoli Zak informuje, že vďaka pozitívnym zmenám v ruskom vesmírnom programe sa práce na Spektr-RG pohli vpred a štart by sa mohol trocha urýchliť.
Hotový je prototyp pre pevnostné a tepelné skúšky, výroba prototypu pre letové skúšky je podľa Lavočkina v plnom prúde.
http://www.russianspaceweb.com/spektr_rg.html#development


david - 21/9/2012 - 20:20

Nasa údajně pracuje na " warpovém pohonu " .


pospa - 21/9/2012 - 22:12

quote:
Nasa údajně pracuje na " warpovém pohonu " .
Jak to souvisí s tématem "Rusko - Federální kosmický program ..."?

...
jinak, warpový pohon se už několik dní probírá ve vlákně Fyzika


Conquistador - 21/9/2012 - 22:36

quote:
quote:
Nasa údajně pracuje na " warpovém pohonu " .
Jak to souvisí s tématem "Rusko - Federální kosmický program ..."?

...
jinak, warpový pohon se už několik dní probírá ve vlákně Fyzika


Proč asi..... Provokatér ... [Upraveno 21.9.2012 Conquistador]


david - 22/9/2012 - 07:36

quote:
quote:
quote:
Nasa údajně pracuje na " warpovém pohonu " .
Jak to souvisí s tématem "Rusko - Federální kosmický program ..."?

...
jinak, warpový pohon se už několik dní probírá ve vlákně Fyzika


Proč asi..... Provokatér ... [Upraveno 21.9.2012 Conquistador]


To jsem nevěděl, vlákno F. nesleduji, hned se na to podívám.

Jsem zvědav zda " pravověrní" budou považovat za " provokatéra" několikanásobného ruského kosmonauta Padalku, když prohlásil : volně cituji: ruský kosmický program zaostal na úrovni 70 let m.s. a američané si zatím jezdí po Marsu ... dále kritizoval ruskou část ISS , volně cituji : " je obývTELNÝ JEN JEDEN MODUL, ostatní slouží jako sklady, je tam zima a nedá se se tam být, dlále, že ruští kosmonauti " nahoře" strádají, zatímco američané si žijí v pohodlí, atd..


PINKAS J - 22/9/2012 - 07:51

Ať je to jak chce, zajímalo by mne, co ještě Rusové mohou objevit nového na ISS po tolika letech provozu Miru a ISS. Vynakládají na provoz ISS a zásobování lidmi i materiálem značnou část (asi víc než 50%) svého kosmického rozpočtu. Když k tomu připočtu velké zatížení pozemní obsluhy startů i přistání, výcvik kosmonautů a výstavbu nových modulů, není mně dost jasná rentabilita ani užitečnost tak rozsáhlé činnosti tomto směru.


Mod: jelikož je to poměrně zásadní a zajímavá informace o provozu ISS, dávám kopii tohoto a dalšího příspěvku i do vlákna o ISS.


dodge - 22/9/2012 - 09:22

Přepis z teletextu čt1 str. 603

http://www.ceskatelevize.cz/teletext/ct/?page=603A&ver=TXT
Padalka: Ruská kosmonautika zastaralá

Tvrdé kritice vystavil ruský vesmírný program Gennadij Padalka, jeden z nejzkušenějších ruských kosmonautů. Krátce po návratu ze své zatím poslední mise na Mezinárodní vesmírnou stanici řekl, že ruská kosmonautika není konkurenceschopná a je dosud závislá na technologiích ze 70.let minulého století.
"Problémy ruské kosmonautiky, včetně té pilotované, jsou přímo spojeny se stavem ruského hospodářství," řekl novinářům Padalka.
"Stejně jako v minulosti je závislá na vývozu surovin. Dokud se situace nezmění, nelze hovořit o rozvoji tak technologicky náročného odvětví,jakým jsou lety do vesmíru," prohlásil.
Ruští kosmonauti létají do vesmíru díky technologiím ze 70.let, uvedl Padalka dále. "Za posledních pětadvacet let se nic neudělalo. Pohlédneme-li na pokrok našich zahraničních partnerů, vidíme to jasně. Zatímco Američané posílají vozítka na Mars a na oběžné dráze používají nejmodernější techniku, ruská pilotovaná kosmonautika v mnohém žije ze zkušeností posledních 50 let," konstatoval ruský kosmonaut.
Padalka zchladil i nadšení ruských expertů, kteří v minulých dnech s uspokojením přijali informace, že pobyt kosmonautů na ISS se v dohledné době zvýší z několika měsíců možná až na rok.
"Ruská část ISS není na nic takového připravena. Aby bylo možné lety prodloužit, je k tomu třeba vytvořit zejména v ruské části stanice náležité pohodlí. Přijatelné podmínky tam nejsou, proto jsem proti," prohlásil.
Jediným obyvatelným ruským modulem je na ISS Zvezda, kde kosmonauti spí, jí, pracují i chodí na záchod. "Všechny ostatní moduly jsou vlastně sklady, kde je zima a hluk. Je zapotřebí ruskou část ISS zásadně modernizovat, přinejmenším vytvořit vhodné podmínky pro spánek, jaké mají američtí astronauti," řekl Padalka (54), který absolvoval už čtyři dlouhodobé kosmické lety. [Upraveno 22.9.2012 dodge]


Conquistador - 22/9/2012 - 11:18

quote:


To jsem nevěděl, vlákno F. nesleduji, hned se na to podívám.

Jsem zvědav zda " pravověrní" budou považovat za " provokatéra" několikanásobného ruského kosmonauta Padalku, když prohlásil : volně cituji: ruský kosmický program zaostal na úrovni 70 let m.s. a američané si zatím jezdí po Marsu ... dále kritizoval ruskou část ISS , volně cituji : " je obývTELNÝ JEN JEDEN MODUL, ostatní slouží jako sklady, je tam zima a nedá se se tam být, dlále, že ruští kosmonauti " nahoře" strádají, zatímco američané si žijí v pohodlí, atd..


Tohle už není provokace ale reálná a použitelná informace...
Ale není to nic objevného, je přeci známá věc že modul Zarja je skladovací modul a byl i pro tuto funkci připraven a je pro ní i používám. Moduly Poisk, Pirs jsou dokovací a skladovací moduly kde se provádí dlouhodobé experimenty a slouží i jako přechodové komory, modul Rassvet je určen primárně na vědecké účely, poslední ruský přítomný modul je Zvezda a ten je určeny jako obytný a řídící modul stanice, takže je jasné že posádka je soustředěná pokud nevykonává práci jinde právě zde.

Ale jinak je pravda že moduly na druhé straně jsou prostornější, ale je to i z důvodu že to nejsou samoobslužné moduly jako ty Ruské které dokážou pracovat bez připojení k celku (vlastní radiátory, nádrže, orientace atd.) zatím co "západní" strana stanice je závislá na centrálním nosníku (a Zvezde) bez kterého by samotné moduly zamrzly a nebyly by funkční.
Jinak tento rozdílný trend je odvozen i od toho jak byla stanice postavena, zatím co Ruské moduly v 4/5 se na ISS museli dostat vlastní cestou za pomoci Protonu a Soyuzu, tak ty západní byly přivezeny na palubě STS, takže ty moduly nemusí mít žádné naváděcí, orientační či jiné pomocné systémy což usnadňuje a zlevňuje konstrukci díky tomu i prostornější.


yamato - 22/9/2012 - 12:15

quote:
Přepis z teletextu čt1 str. 603

http://www.ceskatelevize.cz/teletext/ct/?page=603A&ver=TXT
Padalka: Ruská kosmonautika zastaralá




ale ale, zase tie provokacie? aby sme tu zase tyzden necitali o uzasnych sojuzoch, nelietajucich americanoch, amerikofiloch a rusoch co zvladnu vsetko co amici a este lepsie... co uz len najskusenejsi rusky kozmonaut moze o tom vediet, asi je to tiez amerikofil


david - 22/9/2012 - 13:55

Zmínku o Warpu jsem myslel tak, že se tu mnozí rozplývají nad údajným vývojem ruského atomového motoru, který američané opustili před 40 lety jako slepou větev a NASA zatím pracuje v oblasti pohonu spadajícího do sci-fi.
O Padalkovi jsem se zmínil proto, že shodně s ním a panem Medveděvem a Putinem považuji od vstupu na toto vlákno ruskou kosmonautiku za beznadějně zaostalou a jsem za to osobně napadán invektivami, nikoli argumenty hodnými zřetele.
Říká se , že dobrý strom se pozná podle ovoce - kdyby rusové konečně postavili nějakou moderní kosmickou loď, moderní nosič a jejich kosmické sondy jezdily na Marsu,nebo alespoň kolem něj létaly, jistě by se nikdo





ani nepokusil jejich kosmonautiku nějak , jak argumentují moji oponenti " zlehčovat".
Faktem je , že se na Rusko dotahují Čína, Japonsko, Evropa a dokonce i Indie a amerika vesele všem dál ujíždí.


Agamemnon - 22/9/2012 - 14:12

ruské nosiče sú tak moderné, ako tie americké... a v podstate aj ako ostatných (niektorá krajina má lepšie to (američania horné stupne), niektorá má lepšie zase ono (rusi prvé stupne))...
ideálny nosič by vznikol krížením - škoda, že sa do toho nikomu nechce...
(a najlepší projekt majú briti, keby vyšiel sorry, musel som )

čo sa týka nových nosičov - ruská angara je lepšia ako americké antares a f9... čo sa týka sls, uvidíme ako to dopadne... niektorí ľudia na ksc/nasa si myslia, že po voľbách sa ten projekt zruší, kto vie...

čo sa týka lodí... američania momentálne žiadnu nemajú... ale vyvíjajú niekoľko, čo je okej... všetky (okrem dc, ktoré žiaľ bude z tej súťaže vyradené) sú v podstate podobné sojuzu (v niektorých veciach lepšie, v niektorých horšie ako sojuz)...
čo sa týka orionu - kabína bude skoro, test je 2014 (aj keď sa objavujú náznaky na posun štartu testu, z rôznych príčin)... čo sa týka celého orionu, tu treba počkať na november a konferenciu ministrov esa, ktorá v podstate veľa naznačí...

rusi a prieskum vesmíru... hehe, to plus-mínus neexistuje, okrem maličkosti
čo sa týka ostatných agentúr... tak, ak nasa bude pokračovať v nastúpenom trende (a to info o zoškrtaní rozpočtu o 1,9mld na budúci rok nevyzerá dobre), tak ich dobehnú a predbehnú v tejto oblasti esa aj jaxa, ktoré majú veľmi zaujímavé programy do budúcnosti, kým nasa v podstate nič do budúcnosti momentálne neplánuje (ale zato má veľmi zaujímavé prebiehajúce programy, ktoré ešte chvíľu budú fungovať)

čo sa týka inovácií... tie sú skôr v európe ako v usa...

čo sa týka warpu... to je presne ako si napísal... sci-fi a zephram cochrane je až 2063... takže ešte má čas

edit:
a keď nie warp... stále existuje "Infinite Improbability Drive" (pohon nekonečnej nepravdepodobnosti)
[Edited on 22.9.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 22/9/2012 - 14:17

btw...
ten americký výskum warpu by som prirovnal európskemu výskumu červých dier pomocou lhc...


novák - 22/9/2012 - 20:08

Ještě k Padalkovi, víceméně to samé říkal už při minulém letu roku 2009...

Ví někdo, odkud ČT sebrala ta prohlášení? Bylo by milé přečíst si rozhovor celý a nekrácený (na webu CPK je sice stenogram tiskovky z 20.9. ale dost odlišný od shrnutí i citátů ČT).


cernakus - 22/9/2012 - 20:44

Davide, Davide, ty jsi prostě komediant.

Napsat, že zatímco Rusové se patlají v slepé větvi, kterou USA dávno opustila a vrhla se na warp je prostě fórek týdne

Ten warp je samozřejmě infantilní pokus na sebe upozornit. Nic více.

A co se týče slepé uličky vývoje, kterou NASA před 40 lety opustila slyšel jsi o tomto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Timberwind

Nasa jaderné motory a reaktory neopustila proto, že to je slepá větev, ale prostě proto, že na to neměla mozkové a finanční zdroje. Například v oboru jaderných pohonů amerických plavidel pracovalo v 50tých a 60tých letech přes 20 tisíc inženýrů a vědců a utratilo se 73 miliard tehdejších amerických dolarů. A výsledek jsou vcelku konvenční a realtivně primitivní reaktory na ponorkách a letadlovkách. Dokonce i kovem chlazené reaktory byly pro Američany příliš velké sousto a tuto větev vývoje záhy ukončili.

Ostatně nikde není psáno, že Rusové, jejichž náskok v oblasti jaderné energetiky a plazmové fyziky je opravdu značný, dotáhnou svůj projekt do zdárného konce. Tak složitá je ta problematika. (Ostatně pro představu - 280kg motor RL-10 má výkon 250MWt a teď si vemte jak velké jsou 250MWt jádra reaktorů...).


x - 22/9/2012 - 20:57

"Dokonce i kovem chlazené reaktory byly pro Američany příliš velké sousto a tuto větev vývoje záhy ukončili"
Třeba proto, že nedosáhli požadovanou bezpečnost jaká by byla třeba a pochybuji, že v SSSR ano - jejich jaderné ponorky nebyli zdaleka tak bezprobémové jak v té době často tvrdili.

Rusové, jejichž náskok v oblasti jaderné energetiky a plazmové fyziky je opravdu značný - v té plasmové fyzice vážně o tom pochybuji - seriózní zdroje o ničem takovém nic neříkají - i v Rusku se musí kvůli dotacím a často i jen holému přežití ústavu prostě přehánět své úspěchy. To tam není jiné jako jinde ve světě.


x - 22/9/2012 - 20:59

quote:
btw...
ten americký výskum warpu by som prirovnal európskemu výskumu červých dier pomocou lhc...


A to je správné přirovnání - jestli lze vůbec něco takového vytvořit - už jsme to psal do Fyziky - třeba tuší jak na to.
Beru to přesně jako bežný základní fyzikální výzkum - který může mít později i praktické uplatnění.


dodge - 22/9/2012 - 21:09

quote:
Davide, Davide, ty jsi prostě komediant.

Napsat, že zatímco Rusové se patlají v slepé větvi, kterou USA dávno opustila a vrhla se na warp je prostě fórek týdne

Ten warp je samozřejmě infantilní pokus na sebe upozornit. Nic více.

A co se týče slepé uličky vývoje, kterou NASA před 40 lety opustila slyšel jsi o tomto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Timberwind

Nasa jaderné motory a reaktory neopustila proto, že to je slepá větev, ale prostě proto, že na to neměla mozkové a finanční zdroje. Například v oboru jaderných pohonů amerických plavidel pracovalo v 50tých a 60tých letech přes 20 tisíc inženýrů a vědců a utratilo se 73 miliard tehdejších amerických dolarů. A výsledek jsou vcelku konvenční a realtivně primitivní reaktory na ponorkách a letadlovkách. Dokonce i kovem chlazené reaktory byly pro Američany příliš velké sousto a tuto větev vývoje záhy ukončili.

Ostatně nikde není psáno, že Rusové, jejichž náskok v oblasti jaderné energetiky a plazmové fyziky je opravdu značný, dotáhnou svůj projekt do zdárného konce. Tak složitá je ta problematika. (Ostatně pro představu - 280kg motor RL-10 má výkon 250MWt a teď si vemte jak velké jsou 250MWt jádra reaktorů...).


Největší srandista je dnes cernakus, ještě tak napsat že v Černobylu nedošlo k havárii běžného reaktoru ale ke kolapsu při pokusech s kovem chlazeným reaktorem, zatím to však nedokázali ani za 25 let dovést do použitelného stavu.


Agamemnon - 22/9/2012 - 21:32

quote:
Ještě k Padalkovi, víceméně to samé říkal už při minulém letu roku 2009...

Ví někdo, odkud ČT sebrala ta prohlášení? Bylo by milé přečíst si rozhovor celý a nekrácený (na webu CPK je sice stenogram tiskovky z 20.9. ale dost odlišný od shrnutí i citátů ČT).


v téme provoz iss je odkaz na ruskú verziu toho rozhovoru, ale či je úplný, tak to neviem


yamato - 22/9/2012 - 22:23

quote:

Největší srandista je dnes cernakus, ještě tak napsat že v Černobylu nedošlo k havárii běžného reaktoru ale ke kolapsu při pokusech s kovem chlazeným reaktorem, zatím to však nedokázali ani za 25 let dovést do použitelného stavu.


nene, v cernobyle nedoslo k vobec ziadnej havarii, je to samozrejme len americka propaganda


dodge - 22/9/2012 - 22:29

quote:
quote:

Největší srandista je dnes cernakus, ještě tak napsat že v Černobylu nedošlo k havárii běžného reaktoru ale ke kolapsu při pokusech s kovem chlazeným reaktorem, zatím to však nedokázali ani za 25 let dovést do použitelného stavu.


nene, v cernobyle nedoslo k vobec ziadnej havarii, je to samozrejme len americka propaganda


A všechno to bylo udělaný ve filmových ateliérech, jak by dokázal snadno vlado.


novák - 23/9/2012 - 09:08

quote:
v téme provoz iss je odkaz na ruskú verziu toho rozhovoru, ale či je úplný, tak to neviem


To je jak rádio jerevan. Minimálně tři různé verze (Středisko přípravy kosmonautů -- ten Vzgljad co jste odkázal -- Česká televize) téhož rozhovoru, dokonce i různé verze přímých citátů (!), a čím dále od původního zdroje, tím je na tom ruská kosmonautika hůře.


Agamemnon - 23/9/2012 - 09:16

quote:
a čím dále od původního zdroje, tím je na tom ruská kosmonautika hůře.


poväčšine, to je, žiaľ, štandardný postup väčšiny médií v súčasnosti... čím ďalej od zdroja, tým je správa negatívnejšia...


Conquistador - 23/9/2012 - 10:10

quote:
quote:
a čím dále od původního zdroje, tím je na tom ruská kosmonautika hůře.


poväčšine, to je, žiaľ, štandardný postup väčšiny médií v súčasnosti... čím ďalej od zdroja, tým je správa negatívnejšia...


Spíš bych řekl převrácenější, tendenční či fabulativní...


yamato - 23/9/2012 - 10:37

quote:


Spíš bych řekl převrácenější, tendenční či fabulativní...


aby si mohol nieco prevratit alebo fabulovat, musis tomu rozumiet. Obavam sa ze posledny skutocny odbornik odisiel z komercnych medii asi pred 20 rokmi, takze dnesne spravy nie su ani prevratene ani nefabuluju, su proste len neuveritelne hlupe


Conquistador - 23/9/2012 - 11:20

quote:
quote:


Spíš bych řekl převrácenější, tendenční či fabulativní...


aby si mohol nieco prevratit alebo fabulovat, musis tomu rozumiet. Obavam sa ze posledny skutocny odbornik odisiel z komercnych medii asi pred 20 rokmi, takze dnesne spravy nie su ani prevratene ani nefabuluju, su proste len neuveritelne hlupe


A nebo to jsou v některých případech záměrné tendenční lži... ale jinak souhlasím.


yamato - 23/9/2012 - 11:30

quote:


A nebo to jsou v některých případech záměrné tendenční lži...


to u mna spada pod obsah pojmu "spravy"


x - 23/9/2012 - 13:36

"záměrné tendenční lži"
To není záměrná tendenční lež - jak se domníváte - to je prostě jen snaha o co největší senzaci - to prostě provedou s článkem jak s Americké tak i Ruské strany - prostě senzace a tím sledovanost - a dle toto jsou tím novináři především honorováni.

Není problém ukázat, že píšou tak v článcích s informacemi s obou stran.


Conquistador - 23/9/2012 - 15:30

quote:
"záměrné tendenční lži"
To není záměrná tendenční lež - jak se domníváte - to je prostě jen snaha o co největší senzaci - to prostě provedou s článkem jak s Americké tak i Ruské strany - prostě senzace a tím sledovanost - a dle toto jsou tím novináři především honorováni.

Není problém ukázat, že píšou tak v článcích s informacemi s obou stran.



Asi jsme se nepochopili. Moje reakce byla na zprávy a média obecně, nikoli konkretně na Padalkův mediálně upravený náhled na ruskou část ISS...


x - 23/9/2012 - 16:19

Jak říkam - je to snaha o co největší senzaci za každou cenu a né nějaké tendenční lži (nějaké proti Ruské či proti Americké zaměření) - prostě jen jde o sledovanost.
Samozřejmě jsou i deníky levicového zaměření a tam se to může pousouvat i tímto směrem - ale to hlavně proto, že to takto vyžadují jejich čtenáři.


novák - 24/9/2012 - 10:38

quote:
Není problém ukázat, že píšou tak v článcích s informacemi s obou stran.



Řekl bych že záleží na tématu. U kosmonautiky můžete mít pravdu, u jiných rozhodně obě strany nenatahují stejně.


david - 24/9/2012 - 14:37

quote:
Davide, Davide, ty jsi prostě komediant.

Napsat, že zatímco Rusové se patlají v slepé větvi, kterou USA dávno opustila a vrhla se na warp je prostě fórek týdne

Ten warp je samozřejmě infantilní pokus na sebe upozornit. Nic více.

A co se týče slepé uličky vývoje, kterou NASA před 40 lety opustila slyšel jsi o tomto:
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Timberwind

Nasa jaderné motory a reaktory neopustila proto, že to je slepá větev, ale prostě proto, že na to neměla mozkové a finanční zdroje. Například v oboru jaderných pohonů amerických plavidel pracovalo v 50tých a 60tých letech přes 20 tisíc inženýrů a vědců a utratilo se 73 miliard tehdejších amerických dolarů. A výsledek jsou vcelku konvenční a realtivně primitivní reaktory na ponorkách a letadlovkách. Dokonce i kovem chlazené reaktory byly pro Američany příliš velké sousto a tuto větev vývoje záhy ukončili.

Ostatně nikde není psáno, že Rusové, jejichž náskok v oblasti jaderné energetiky a plazmové fyziky je opravdu značný, dotáhnou svůj projekt do zdárného konce. Tak složitá je ta problematika. (Ostatně pro představu - 280kg motor RL-10 má výkon 250MWt a teď si vemte jak velké jsou 250MWt jádra reaktorů...).


Cernaku, Cernaku,náskok sovětů v jaderné energetice se jmenuje Černobyl a to není legrace, ale fakt. Tam je zejména k zamyšlení " prostoduchý" pokus, který vedl k havárii, to mohlo nepadnout jen opravdového zabedněnce, pokud je to ovšem pravda. Většinou sověti nepřiznali technologickou chybu, ale vždy to svedli ne nějakého" ďáďu Váňu".


cernakus - 24/9/2012 - 20:10

Ach jo, dodge, yamato, david

Zamyslete se nad argumentací. Vaše dementní a fakticky špatné připomínky Černobylu, jako protiargumenty v diskuzi o vývoji a pokroku v aktuálních jaderných technologiích, jsou stejně blbé, jako kdybych na převahu USA v sondážním programu argumentoval faktem, že Amíci pozabíjeli za 20 let STS 14 lidí (zatímco Sověti za 40 let jen 4 lidi) a tedy taková převaha stojí za starou bačkoru. Absurdní že?!

Chcete-li být relevantní, reagujte na konkrétní oblast a držte se v konkrétní oblasti (je typické pro ty co ví kulový, že jakmile neví tak místo aby mlčeli, tak plkají, ale protože v konkrétní oblasti plavou, tak ji co nejvíce roztáhnou a tím ji udělají odborně plytší).

Pokud víte o nějaké funkční či stavěné elektrárně 3,5té generace (a v podstatě i třetí generace) Američany, argumentujte těmito fakty.

Sami však víte, že NASA se v nejnovější sondě za 2,5 miliardy USD nevzmohla na jadernou techniku ani 80tých let a použila tu ze 70tých !!! Takže těžko se pak hledají relevantní argumenty na má prohlášení, že jo


yamato - 24/9/2012 - 20:40

chjo, co na to napisat...

ANO CERNAKUS, RUSI SU VO VSETKOM LEPSI, ICH SOJUZY SU UZ 50 ROKOV ABSOLUTNA SPICKA, ICH VENERY BOLI UZ VTEDY LEPSIE NEZ DNESNY MSL, ICH PLAZMOVA FYZIKA JE TAK SPICKOVA ZE FUZNY REAKTOR JE PRE NICH ZASTARALY PREZITOK A ATOMOVY REAKTOR MA KAZDY IVAN V KOTOLNI.

Spokojny?


Agamemnon - 24/9/2012 - 20:46

nechápem prečo sa hádate s cernakusom o jadrových reaktoroch, keď cernakus v danej oblastí robí, nie? alebo také niečo... mám taký pocit... ale možno sa mýlim úplne

btw yamato
si uvedomuješ, že si urobil presne to, čo cernakus popísal v poslednom príspevku?


yamato - 24/9/2012 - 20:51

no ved som sa spytal ze ci je spokojny


yamato - 24/9/2012 - 21:11

mne sa len zda komicka ta podmienena reakcia, ktoru u niektorych diskutujucich vyvolava akakolvek kritika ruska. Mozeme sa tu dotahovat a argumentovat, ale ked to kriticky zhodnoti aj rusky kozmonaut a tu sa okamzite ztrhne vojna o to, ako to preinterpretovat do chybnej a prekrutenej prace medii, len nech z toho nevyplynie to co z toho vyplyva... je to komicke

mimochodom o tom bol aj moj kvazivtipny komentar o cernobyle, na ktory cernakus reagoval trosku zlcovito. Podmienena reakcia...


Agamemnon - 24/9/2012 - 21:16

quote:
mne sa len zda komicka ta podmienena reakcia, ktoru u niektorych diskutujucich vyvolava akakolvek kritika ruska. Mozeme sa tu dotahovat a argumentovat, ale ked to kriticky zhodnoti aj rusky kozmonaut a tu sa okamzite ztrhne vojna o to, ako to preinterpretovat do chybnej a prekrutenej prace medii, len nech z toho nevyplynie to co z toho vyplyva... je to komicke


niektorí majú takú na usa
ja by som tak reagoval asi na európu, keby tam bolo na čo reagovať vzhľadom na rozpočet a to, čo esa vlastne robí, tak to nemá veľmi význam aj keď ich teraz plánované misie sú fakt zaujímavé lepšie ako nasa...

čo sa týka nasa a rka... tak sa môžu pre mňa za mňa aj zadrhnúť, keby ich štarty a misie nahradila esa

quote:
mimochodom o tom bol aj moj kvazivtipny komentar o cernobyle, na ktory cernakus reagoval trosku zlcovito. Podmienena reakcia...


tak ako... ja sa púšťať do diskusie o jadrových reaktoroch nejdem keďže o tom takmer nič neviem a nebudem sa predsa zapájať do diskusie, kde mi chýbajú znalosti maximálne tak otázkami
[Edited on 24.9.2012 Agamemnon]


dodge - 24/9/2012 - 21:23

Stalinovi nohsledi Lysenko, Mičurin, Lepešinská a další by měli jistě radost ze svého následovníka cernakuse, vždyť oni také věděli že rusové vynalezli všechno, od jehly přes lokomotivu po jaderné reaktory.


martinjediny - 24/9/2012 - 22:36

quote:
...,náskok sovětů v jaderné energetice se jmenuje Černobyl a to není legrace, ale fakt. Tam je zejména k zamyšlení " prostoduchý" pokus, který vedl k havárii, to mohlo nepadnout jen opravdového zabedněnce, pokud je to ovšem pravda. Většinou sověti nepřiznali technologickou chybu, ale vždy to svedli ne nějakého" ďáďu Váňu".

S trochou znalosti z fyziky a energetiky by kazdy musel byt hrdy, ze Ceskoslovenkso patrilo medzi velmoci s vlastnym reaktorom, t.j. medzi Rusko, USA, Nemecko, Anglicko a Francuzko.

Jadrovy reaktor nie je malickost a Rusi ich sekali ajk na beziacom pase. a teda tak aj obsluhu.
A kto trochu vie co to je socializmus, tak sa havarii Cernobylu nemoze cudovat.

Jednoducha politicko fyzikalna logika.

Novy Cernobylsky reaktor mal naplanovany zatazovy test a v duchu politickych zavazkov mal byt test vykonany do prveho maja.
Zial dispecer odstavku reaktora nepovolil, z jednoducheho dovodu, do prveho maja mali socialisticke zavazky aj vyrobne podniky a tak odstavka bloku bola politicky nemyslitelna.

Lenze elektraren mala tiez politicky zavazok a tak si odstavku aspon na poslednu chvylu vydupala.

Teraz nastupuje kruta fyzika.

Pre kratkost casu bolo potrebne reaktor rychlo odstavit, pripravit test a dostat ho na plny vykon.
ked pocitas zonu jadroveho reaktoru, tak jednym z najdolezitejsich kriterii je ekonomika neutronov. Aby retazova reakcia bezala, musi sa ich vytvorit o nieco viac, ako sa spotrebuje, pretoze mnoho sa ich strati, napriklad aj v medziprudukte stiepenia, v xenone. tzv otrava reaktora xenonom. Pri normalnom vykone reaktora xenon sice vznika, ale sa priebezne aj spaluje a v sucte vsetkych strat a ziskov neutronov je reakcia drzana v rozumnych medziach.

Pri beznej odstavke reaktora (niekolko desiatok hodin) sa zvysny xenon vypali a reaktor je pripraveny na dalsi start.
Lenze cas bol kratky.
Reaktor sa odstavil povolenou, ale rychlou cestou a xenon nevyhorel.

Problem nastal uz o chvilu, ked sa pokusili reaktor nahodit na zatazovy test. kde nic nie je ani smrt neberie, a kedze neutronov bolo pri starte poskromne a este aj z tych pozieral xenon, reaktor sa nedarilo rozbehnut, a to ani vytiahnutim regulacnych tyci. V priebehu niekolkych desiatok hodin a pomalym nabehom reaktora by bol samozrejme aj tento xenon vyhorel, ale prvy maj sa blizil.

Ako riesenie sa navrhlo zdemontovanie absorcnych tyci, ktore upravovali geometriu reakcnej zony.
Zonu, ktoru projektoval vykvet ruskej fyziky, v priebehu par chvil preprojektoval zavazok prveho maja.
Musel by som pozriet do literatury kolko tyci zdemontovali, v kazdom pripade to stacilo na prekonanie otravy reaktora xenonom.

Lenze PAT a MAT, Homer,... a prestavana zona reaktora... a smiech vsetkych presiel.

Po vytiahnuti tyci sa retazova reakcia zacala pomaly rozbiehat a xenon zacal vyhorievat. cas v reaktore mozes ratat na mikrosekundy a v okamihu ked xenon vyhorel, zacali bolestne chybat regulacne tyce.
Havarijne tyce sice dostali signal na aktivaciu, lenze ich pad trval desatiny sekundy. nikto s takto upravenou zonou pri ich dimenzovani nepocital. Dokonca aj ich klzne grafitove vedenie, ktore po okamih sluzilo ako dalsi moderator, pre normalne usporiadany reaktor doteraz nebyvalo problemom.

A teraz zasadny rozdiel tlakovodnych a uhlikovych reaktorov.
So zvysujucou sa teplotou moderacna schopnost uhliku sa zvysuje.

Nechcem zdrzovat dalsimi detailami, ze k jadrovemu vybuchu nedoslo, ale vybuchla kyslikvodikova zmes z rozlozenej chladiacej vody, lebo...
A ze o hlavne radiacne zamorenie sa postaral najma grafitovy moderator, ktory zacal horiet,...

Ano, Cernobyl je jadrovou katastrofou a nikto iny ako ZSSR a jeho obsluha za to nemoze. Ale vytahovat to bez znalosti okolnosti a fyziky je klamlive a hlupe.
Bola to hlupa zhoda okolnosti a treba s nou do buducna pocitat. Na genialnosti konstrukterov to neubera. Konstrukteri chybu nespravili.

Ak si zdvihnes nakovu nad hlavu a vypustis ju z ruky, tiez to nie je chyba vyrobcu nakovy. To je vsetko.


fritz.lochmann - 24/9/2012 - 22:42

Keď sa tu prestanete naťahovať a riešiť žabomyšie vojny možno si všimnete, že Anatoli Zak dnes píše na svojom webe o pokračovaní prác na PTK NP ( predtým PPTS ) http://www.russianspaceweb.com/ptk_2012.html

[Upraveno 24.9.2012 fritz.lochmann]


Agamemnon - 24/9/2012 - 23:10

@Martin jediny: dakujem za obsirny text... aspon som sa nieco nove naucil...

@cernobyl: nieco podobne, ako m.j. popisal, tj zlyhanie ludskeho faktora, sa podarilo aj americanom na three mile island, kde sa problem zacal ako nehoda na sekundarnom systeme, a kvoli nepozornosti, neskusenosti a nedostatocnemu treningu obsluhy doslo k vypusteniu rafioaktivnych latok do prostredia - vratane umyselneho a vedomeho vypustenia 150000 litrov radioaktivnej vody do miestnej rieky (zdroj: wiki) - tymto chcem povedat, ze cernobyl nie je dobry priklad - podobne ako v zssr, tak v usa za nehody mohol ludsky faktor a nie konstrukteri...

disclaimer: co som prave napisal, je zalozene na rychlom prestudovani wiki a toho, co m.j. napisal predo mnou...


PINKAS J - 24/9/2012 - 23:17

Tato diskuse mně připomíná rozhovor hluchých se slepými. Kosmonaut Padalka zcela oprávněně říkal, že létají do kosmu na technice z 80-sátých let a že mají nevyhovující prostory na ISS. Chtěl tím především vyburcovat odpovědná místa k urychlení rozvoje v tomto směru. Nemluvil příliš o tom, že Rusové musí nyní zajišťovat veškerou dopravu lidí, dopravu většiny materiálu a co je nyní pro ISS ještě kritičtější, dopravu odpadu zpět ke shoření. Dále udržování dráhy ISS a zajišťování nejdůležitějších funkcí ISS. Samozřejmě, že původní prostory vytvořené z rozdělaných ještě sovětských projektů jsou už nevyhovující pro pohodlí posádky. Je velká otázka, zda místo nich postavit nové, nebo celou ISS zabalit a výzkum na LEO provádět jen v rámci specielních požadavků v malých stanicích a jen krátkodobě.

Kritiky od Padalky se s vervou chytli někteří diskutující, aby negovali vše, co Rusové dělají nebo co mají a připravují, vykreslili vše černobíle a neúspěchy generalizovali. Přitom mluví často k odborným věcem o kterých nemají páru – viz jaderná problematika. Rozhodně není vše černobílé. Faktem je, že za malý zlomek peněz oproti NASA nemohou Rusové s ní držet krok ve všech kosmických oborech, ale stále mají velmi solidní základy. Dalším faktem je, že Putin zatím kladl největší důraz na modernizaci armády, především ICBM, ponorek, letectva a protivzdušné obrany. Zdá se, že ve všech těchto oborech dosáhli značného pokroku a nyní půjdou peníze především do sériové výroby odzkoušených vzorů zbraní To také může uvolnit větší vědecké kapacity pro kosmonautiku.

Rusové mají stále solidní základ v nosičích. Takový Sojuz a jeho modifikace možno přirovnat k americkému bombardéru B52. Ten je starý 50 roků a s mírnými modifikacemi slouží dodnes. Sojuz je také postupně modernizován, má špičkový druhý stupeň a využívá všestranný urychlovací blok Fregat. Přešel na plně digitální řízení, bude vyzkoušena varianta s motorem NK 33 a až bude tento motor uplatněn v centrálním stupni a nebo i v boosterech, Sojuz bude raketa značně lepší a výkonnější než Falcon 9, který se podle zdejší diskuse má stát nadějí americké kosmonautiky
Jen jeden motor v každém stupni, jednotné palivo ve všech 3 stupních, automatické provedení startu – možno říci ideální raketa. Rusové záměrně zatím nepoužívají vrchní stupeň na LOX/LH2. Když uvážíme, že takový Centaur stojí cca 40 mil. USD, oni za to téměř postaví raketu Sojuz a vrchní stupeň na LOX/RP spolu s Fregatem jim zajistí totéž.

Motor pro vrchní stupeň na LOX/LH2 - RD 0146 však mají vyvinut a odzkoušen viz http://www.russianspaceweb.com/rd0146.html . Není pravda, jak tvrdil myslím Ervé, že jde o licenci RL10. Pratt & Whitney sice nabízela Rusům licenci, ale americká administrativa to nepovolila. Stupeň s RD 0146 bude zřejmě poprvé použit u rakety Angara, která sama o sobě bude na špičkové světové úrovni v mnoha modifikacích. Pokud by někdy měli peníze na raketu Energia, mohli by bez větších vývojových nákladů postavit to, co plánují v USA v rámci SLS a to rovnou s boostery na kapalná paliva. Motory na to mají.

V průzkumu vzdáleného vesmíru mají Rusové značné zpoždění, zvláště v posledních létech. Zdá se ale, že jsou již reálně naplánované a finančně zajištěny kroky v měsíčních sondách a ve spolupráci s ESA při výzkumu Marsu. Proto bych doporučoval zklidnit vášně a dívat se na realitu, nikoliv na své zbožné přání.


PINKAS J - 24/9/2012 - 23:24

Oprava: vypadla mi jedna věta:
Rusko-Ukrajinská raketa Zenit (všechny motory jsou ruské) patří k nejlepším současným raketám. Jen jeden motor v každém stupni ....


fritz.lochmann - 24/9/2012 - 23:37

quote:
... Motor pro vrchní stupeň na LOX/LH2 - RD 0146 však mají vyvinut a odzkoušen viz http://www.russianspaceweb.com/rd0146.html . Není pravda, jak tvrdil myslím Ervé, že jde o licenci RL10. Pratt & Whitney sice nabízela Rusům licenci, ale americká administrativa to nepovolila. Stupeň s RD 0146 bude zřejmě poprvé použit u rakety Angara, která sama o sobě bude na špičkové světové úrovni v mnoha modifikacích. ...
Až som dobre rozumel textu na http://www.russianspaceweb.com/rd0146.html , Pratt & Whitney bude predávať ruské motory RD 0146 pre neruské, teda s najväčšou pravdepodobnosťou americké rakety.


x - 25/9/2012 - 00:51

"NASA se v nejnovější sondě za 2,5 miliardy USD nevzmohla na jadernou techniku ani 80tých let "

Třeba stačí vzít v úvahu spolehlivost, životnost a odskoušenost a pak to prostě stačilo. Né vždy je nutné brát to nejnovější leč neodzkoušené.
Je mnoho příkladů i jinde mimo kosmonautiku kde tomu tak prostě je.


x - 25/9/2012 - 01:01

K plasmové fyzice - jaký je přínos Ruska do projektu Iter.
A nebo má sám něco lepšího.
O tom sem ještě neslyšel a to se snažím zprávy o tomto projetku z důvodu svého zájmu o tuto oblast sledovat.


Agamemnon - 25/9/2012 - 07:22

quote:
K plasmové fyzice - jaký je přínos Ruska do projektu Iter.
A nebo má sám něco lepšího.
O tom sem ještě neslyšel a to se snažím zprávy o tomto projetku z důvodu svého zájmu o tuto oblast sledovat.


samotny vynalez tokamaku je z ruska (zssr)

ale inak:
rusi (podla toho webu daju v r. 2013-2015 vyse 350 mil. eur do projektu) su jednou z krajin zapojenych do projektu:
http://www.iter.org/
http://iterrf.ru/ (resp. v anglictine: http://iterrf.ru/en/)
[Edited on 25.9.2012 Agamemnon]


PINKAS J - 25/9/2012 - 07:47

Quote: Až som dobre rozumel textu na http://www.russianspaceweb.com/rd0146.html , Pratt & Whitney bude predávať ruské motory RD 0146 pre neruské, teda s najväčšou pravdepodobnosťou americké rakety.


V jiném zdroji(již nepamatuji kde) jsem četl, že Pratt & Whitney nabídl Rusům licenci na RL10 právě z důvodu, aby snížil obrovskou cenu stupně Centaur a mohl tyto motory zpět odebírat. Jelikož tento motor i Centaur je zařazen v „ non- proliferation regime“ (zákaz vývozu do třetích zemí – možná s výjimkou spřátelených), dohodl se Pratt & Whitney s Rusy, že obdobný motor vyvinou sami s finančním přispěním Pratt & Whitney a tato firma za to bude mít výluční právo na prodej a údržbu těchto motorů na neruských trzích, tedy nejspíše americkém a tím vlastně obejdou zákaz licence.
V poznámce editora jsou uvedeny parametry celých stupňů založených na 1 až 6 motorech RD 0146.


Agamemnon - 25/9/2012 - 07:55

ani spriatelenych... briti a australcania mali kopu problemov s itarom, a to su snad najblizsi spojenci usa...

@rd-0146:
co mna prekvapuje na tych udajoch...
ze ten rusky motor je o tolko lepsi ako rl-10 (samozrejme je novsi)... cakal som, ze budu cca porovnatelne... ale tych 12-19s isp sa mi zda dost vela, teda...


fritz.lochmann - 25/9/2012 - 08:26

quote:
... @rd-0146:
co mna prekvapuje na tych udajoch...
ze ten rusky motor je o tolko lepsi ako rl-10 (samozrejme je novsi)... cakal som, ze budu cca porovnatelne... ale tych 12-19s isp sa mi zda dost vela, teda...

Istá nevýhoda u RD 0146 sa predsa črtá: U RL10A-4-1 aj Rocketdyne udávajú viacnásobný počet reštartov bez špecifikácie počtu - to môže byť trebárs 5 aj 10x, kým u RD 0146 sa udáva 5x opakovateľný reštart. To môže byť nevýhodou u letov do vzdialenejšieho priestoru ako je Mesiac, L1, L2, asteroidy - ale možno zas k tomuto nie je práve RD 0146 určený - pre bežné lety na geostacinárnu dráhu alebo vysoké excentrické dráhy, ako má Spektr-R to dostačuje.


Alchymista - 25/9/2012 - 09:50

Maximálny počet reštartov by sa dal odhadnúť - napríklad podľa najvyššieho skutočného počtu reštartov.

Mimochodom, ako je vlastne reštart LH-LOX motoru riešený?
Nikde som to nenašiel nejak lepšie popísané pre konkrétne motory...

Pri reštarte motoru treba reštartovať nielen samotný motor (spaľovaciu komoru), ale treba rozbehnúť aj turbočerpadlový agregát.
U motorov na hypergolické palivá to až taký problém nie je - vystačia možno s hydraulickými tlakovými zásobníkmi. Ale nehypergolické palivá (ako LOX+LH) musia byť zapálené...
Na to existujú zrejme tri spôsoby - iskrište, pyropatrona alebo pomocné palivo (napríklad hydrazíny, borony/borany).
Obmedzený počet reštartov zrejme indikuje použitie pyropatrón, neobmedzený alebo nešpecifikovaný počet reštartov predpokladá skôr iskrište (napríklad v predkomôrke) alebo použitie pomocného/štartovacieho paliva...


novák - 25/9/2012 - 10:09

quote:
Tato diskuse mně připomíná rozhovor hluchých se slepými. Kosmonaut Padalka zcela oprávněně říkal, že létají do kosmu na technice z 80-sátých let a že mají nevyhovující prostory na ISS. Chtěl tím především vyburcovat odpovědná místa k urychlení rozvoje v tomto směru. Nemluvil příliš o tom, že Rusové musí...


Nemluvil, možná i mluvil, ale to nebylo pro agentury zajímavé... ani pro místní kritiky.


Jan Bastecky - 25/9/2012 - 10:11

quote:
ani spriatelenych... briti a australcania mali kopu problemov s itarom, a to su snad najblizsi spojenci usa...

@rd-0146:
co mna prekvapuje na tych udajoch...
ze ten rusky motor je o tolko lepsi ako rl-10 (samozrejme je novsi)... cakal som, ze budu cca porovnatelne... ale tych 12-19s isp sa mi zda dost vela, teda...



Myslím, že není "o tolik lepší" ...

pokud se podíváte podrobněji na parametry, tak zjistíte, že mezi RL10 a RD0146 je několik hlavních změn:
- zvýšení tlaku v komoře z 3,9Mpa na 7,9Mpa
- zvýšení Isp z 451 na 463
- zvýšení hmotnosti z 168kg na 242kg
- snížení tahu z 99,2kN na 98,1kN
- RD0146 nemá regulaci tahu

Tedy za zvýšení Isp o 2,6% platíte zvýšením suché hmoty motoru téměř na dvojnásobek, sníženým tahem (a ztrátou jeho regulovatelnosti) a výrazně většími nároky na materiál v důsledku téměř dvojnásobného tlaku ve spalovací komoře.

Vzhledem k faktu, že původní RL10 byl navržen v roce 1959, tak se jedná spíš o převedení do "ruské kovářské práce" (míním bez hanlivých souvislostí) z důvodu snížení ceny.

Pokud se podíváte na originální stránky PW (http://www.spaceandtech.com/spacedata/engines/rl10_specs.shtml), pak zjistíte, že existuje evoluce tohoto motoru dospěla do verze RL10B-2, která odpovídá ruskému RD0146.


Agamemnon - 25/9/2012 - 10:34

@jan bastecky:
- jop, niektore z tych veci viem a som si vedomy...
- rl-10a verzia, ktora sa pouziva pri letoch, nema schopnost regulacie tahu (zdroj: http://www.spaceandtech.com/spacedata/engines/rl10_specs.shtml)
- na rl-10b som zabudol, to je dobra poznamka... to meni dost


Agamemnon - 25/9/2012 - 10:39

@alchymista:
k restartu rl-10 sa pouziva iskra
podla: http://cmapskm.ihmc.us/rid=1196370025455_2030019669_90596/rl-10eng.txt


Alchymista - 25/9/2012 - 12:58

Podľa wiki:
motor ....... suchá hmotnosť ........ ťah ........ Isp
RL10A-4-2 .. 167 kg (370 lb) ... 99.1 kN ... 451 s
RL10B-2 ..... 277 kg (610 lb) ... 110 kN .... 462 s
RD0146 ..... 242 kg ................ 98.1 kN ... 463 s

RD0146 by mal mať dva režimy ťahu - "main stage" a "final stage" (s polovičným ťahom) - reguláciu ťahu ako takú ale nemá. Tú ale nemá ani RL-10A-4 ani RL-10B-2, jediný regulovateľný v rozsahu 30-100% je RL-10A-5, ten však má malý ťah len 65kN.
RL-10B má oproti RL-10A a RD0146 takmer dvojnásobnú dĺžku (predĺžená tryska) a viac ako trojnásobný expanzný pomer trysky

Agamemnon - dik. Pre RD0146 som našiel označenie Electro-plazma - takže asi elektrický oblúk (zrejme v predkomôrke). Potom je ale počet 5 reštartov daný skôr "dohodou" než technickými možnosťami.

Materiál o RD0146 z roku 2006 (teda dosť starý)
http://www.lpre.de/resources/articles/AIAA-2006-4904_RD0146.pdf
zaujalo ma:
- zaujímavé fotky
- čerpadlo vodíku ma pracovné otáčky 120 000 za minútu a je vyrobené technológiou práškovej metalurgie
- jeden z testovacích motorov urobil 27 reštartov a odpracoval pritom 1507 sekúnd
- okrem iného uvádza 8 reštartov počas jedného dňa s prestávkami minimálne 6 minút
[Upraveno 25.9.2012 Alchymista]


Agamemnon - 25/9/2012 - 13:20

quote:
jediný regulovateľný v rozsahu 30-100% je RL-10A-5, ten však má malý ťah len 65kN.

a ten sa ani nepouziva, co som nasiel


Alchymista - 25/9/2012 - 13:33

Zrejme možnosť regulácie ťahu nie je teraz "až tak zaujímavá".
Regulovať ťah je potrebne hlavne pri stretnutí dvoch objektov na orbite, alebo pri pristátí na inom vesmírnom telese. Pri iných orbitálnych manévroch sa zrejme vystačí s reguláciou doby horenia a viacnásobným opakovaným zapálením motoru.


Agamemnon - 25/9/2012 - 13:37

asi mas pravdu...
ono, ani novy motor j-2x (pre sls), prave testovany, nema moznost regulacie tahu


Jaro. - 25/9/2012 - 21:05

http://vestnik.laspace.ru/

4. Vestnik 2012 NPO Lavočkina obsahuje obrovitánske množstvo informácií o histórii firmy i projektoch, do ktorých sa zapojila alebo je zapojená.Má 168 strán.


fritz.lochmann - 25/9/2012 - 22:22

quote:
... 4. Vestnik 2012 NPO Lavočkina obsahuje obrovitánske množstvo informácií o histórii firmy i projektoch, do ktorých sa zapojila alebo je zapojená.Má 168 strán.
Normálne neviem, či to študovať v ruštine alebo angličtine, každopádne riadne potrápim svoju šedú hmotu

Ináč vrele doporučím pozrieť si mikrokameru z roku 1963 - rysunok 5 na strane 129 ... doslova "boľšaja ťechňika" - svojho času by sme asi na ňu fakt s údivom čumeli.
treba uznať, že je to zaujímavé čítaníčko, i keď teraz na prvý raz som vstrebal asi 15 úvodných strán a ďalej už len fakt tie rysunki.

[Upraveno 25.9.2012 fritz.lochmann]


PINKAS J - 26/9/2012 - 07:16

Opravdu velmi zajímavé, včetně obrázků. Je úžasné, co dovede vytvořit jeden podnik. Snad se dožije jednou i lepšího financování. Jinak je mi jedno, zda číst v ruštině nebo angličtině, ale kde se dá přepnout na angličtinu - nějak to nemohu najít


fritz.lochmann - 26/9/2012 - 07:53

quote:
... je mi jedno, zda číst v ruštině nebo angličtině, ale kde se dá přepnout na angličtinu - nějak to nemohu najít
Nedá sa, len niektoré state sú paralerne v ruštine aj angličtine. Ale tej angličtiny je tam málo.


...bo - 29/9/2012 - 09:55

http://www.parabolicarc.com/2012/09/28/roscosmos-chief-extreme-measures-needed-to-save-russian-space-industry/


“If nothing changes, we won’t be able to sell [Russian space technology] in 2015, because Western equipment will be priced 33 to 50 percent lower,” Popovkin said.


Agamemnon - 29/9/2012 - 10:10

popovkin toto už rozpráva rok... nič nové... a zase sa nič nezmení...

btw:
čo je tam zaujímavé, je ten obergov článok, na ktorý je odkaz... v ňom sú dobré veci...
http://www.msnbc.msn.com/id/49217472/ns/technology_and_science-space/#.UGaqB0YdjYv
(o množstva vážnych vecí je tam aj popovkin hrajúci sa na sibylu a predpovedajúci budúcnosť )


Jaro. - 9/10/2012 - 08:28

http://ms2012.cosmos.ru/

Začalo sa tretie Moskovské sympózium venované solárnemu systému. Hneď prvý deň vystúpil Popovkin. V rámci toho sa dostali von niektoré informácie:

http://stp.cosmos.ru/index.php?id=news


Jaro. - 9/10/2012 - 08:29

A na novosti kosmonavtiki sa objavila i jeho prezentácia:

http://fotki.yandex.ru/users/linlin82/album/264194/

http://narod.ru/disk/62211416001.2a670bd000763d154ebe2d25b40da45a/Popovkin.zip.html


Jaro. - 17/10/2012 - 19:05

http://www.ria.ru/space/20121015/902688449.html

Podľa tohto článku NPO Lavočkina nechce vylepšovať systémy riadenia použité na misii F-G, ale pre svoje medziplanetárne (lunárne)sondy chce prejsť na systémy riadenia používané firmou ISS Rešetneva.


Alex - 17/10/2012 - 19:11

quote:
http://www.ria.ru/space/20121015/902688449.html

Podľa tohto článku NPO Lavočkina nechce vylepšovať systémy riadenia použité na misii F-G, ale pre svoje medziplanetárne (lunárne)sondy chce prejsť na systémy riadenia používané firmou ISS Rešetneva.

A to znamená čo?


Jaro. - 17/10/2012 - 19:17

quote:

A to znamená čo?


Nerozumiem otázke.


PINKAS J - 18/10/2012 - 07:07

Článek je dost obecný, ale fy ISS Rešetněva zřejmě vyrábí družice, kde používá jiný řídící systém a jiné palubní počítače, než použil Lavočkin pro FG, který byl navržen moskevským Texkomem. Systém řízení a palubní počítače jsou údajně velmi dobře zpracované a spolehlivé, avšak výkonný systém v Lavočkinovo aparátech bude vyžadovat některé změny, neboť nový řídící. systém používá jiný systém povelů


Jaro. - 18/10/2012 - 07:39

Pokiaľ viem dobre, Texkom nie je štandardný dodávateľ riadiacich systémov v kozmickej sfére. Navyše asi nedodávali softvér. Jeden zo štandardnejších dodávateľov je OKB Mars, ale v zozname družíc, do ktorých systémy dodávajú nie sú družice ISS Rešetneva (navigačné+väčšina ruských telekomunikačných atď).

http://mars-mokb.ru/ka.html


yamato - 18/10/2012 - 11:02

rozumiem tomu dobre, ze riadiaci system pre prvu rusku medziplanetarnu sondu po par dekadach dodaval vyrobca, ktory s tym nema skusenosti, zatialco v rusku su ini vyrobcovia ktori to maju v malicku?

ja uz sa nicomu necudujem...


Jaro. - 18/10/2012 - 13:20

Tie od Marsu vraj boli priťažké...


dzejar - 18/10/2012 - 13:43

zauijmavy clanok na temu novych ruskych nosicov ANGARA
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6530


Alex - 18/10/2012 - 14:38

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6515
Čo na to povie David? Používať 50 ročnú kabinu Vostoku v dnešnej dobe. Fuj a ešte raz fuj.


kratas - 18/10/2012 - 16:31

quote:
zauijmavy clanok na temu novych ruskych nosicov ANGARA
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6530



A k tomu by meli dodelat tohle. Takze se ledy pohnuly. Ale v pripade Rusu tomu budu verit, az bude cely stat na rampe. Ale vypada na dobry pocin.
http://blog.kosmonautix.cz/2012/09/nastupce-sojuzu-klepe-na-dvere/


David - 18/10/2012 - 20:26

quote:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6515
Čo na to povie David? Používať 50 ročnú kabinu Vostoku v dnešnej dobe. Fuj a ešte raz fuj.


Já proti Vostoku nic nemám, jen jsem se vyjadřoval k jeho technické úrovni ve srovnání s kabinou Mercury a Vostok se mi jevil jako primitivní, resp. kosmonaut v něm jen jako pasivní pasažér, čekající " jak to dopadne".Pokud na něm chce někdo létat i dnes proč ne,milovníkům Trabantů, také jejich koníčka nikdo nemá " za zlé ".


PINKAS J - 19/10/2012 - 06:51

U Angary mne zajímá jedna věc:

Na startovním stole musí být otvory pro odvod horkých plynů pro každou variantu. U varianty A5 tedy kromě (společného) centrálního otvoru ještě 4 otvory po obvodě v úhlové rozteči 90°. Dva z těchto otvorů tedy může využít i varianta A3 a samozřejmě středový také varianta A1. Avšak pro variantu A7 je třeba 6 otvorů s roztečí 60° , z toho 2 protilehlé může využít z varianty A5. Tedy musí mít navíc 4 otvory. Je to skutečně provedeno u rampy v Plesecku, nebo je plánováno u rampy ve Vosotčnyj? Pokud ano, proč se nemluví vůbec o variantě A4 s roztečí otvorů 120° , která by tahem téměř přesně nahradila Zenit a mohla použít otvory z varianty A7?

Stejně si myslím, že Rusové nevsadí na jeden typ rakety. Kdyby se vyskytl nějaký problém u kteréhokoliv modulu, budou mít uzemněné všechny použitelné varianty. Myslím, že bude pokračovat Sojuz, u něhož motory 1.stupně budou postupně nahrazeny motory NK33 a po spotřebování zásob pak motory RD 193. Tak může být Sojuz po zvětšení nádrží ve variantách S1, S3 a S5, přičemž S3 by téměř přesně tahem nahrazoval současný. Nový S5 by co se týče tahu nahrazoval Zenit.Takové provedení Sojuzů by bylo stejně moderní, jako Angary.

Co se týče Zenitu, myslím, že se ho nevzdají, NPO Energia ho potřebuje pro Sea Lunch a Zenit může být základem pro Superheavy nosič, pokud ho v budoucnu budou potřebovat


Agamemnon - 19/10/2012 - 07:15

quote:
Já proti Vostoku nic nemám, jen jsem se vyjadřoval k jeho technické úrovni ve srovnání s kabinou Mercury a Vostok se mi jevil jako primitivní, resp. kosmonaut v něm jen jako pasivní pasažér, čekající " jak to dopadne".Pokud na něm chce někdo létat i dnes proč ne,milovníkům Trabantů, také jejich koníčka nikdo nemá " za zlé ".


to nie je pravda... len gagarin vostok neriadil... titov (druhy let) uz ano...

btw david... mal by si sa rozhodnut... automaticky let je teda dobry alebo nie? ale prosim ta, nie podla toho ako ti to vyhovuje prave...


Agamemnon - 19/10/2012 - 07:22

@a7:
momentalne nie je ani planovana (len navrhnuta s tym, ze je taka moznost)... a co som videl, tak bude mat vlastnu rampu, a len na vostocnyj... ale kto vie ako sa to este pomeni, co sa tyka a7...


kratas - 19/10/2012 - 11:12

quote:
U Angary mne zajímá jedna věc:

Na startovním stole musí být otvory pro odvod horkých plynů pro každou variantu. U varianty A5 tedy kromě (společného) centrálního otvoru ještě 4 otvory po obvodě v úhlové rozteči 90°. Dva z těchto otvorů tedy může využít i varianta A3 a samozřejmě středový také varianta A1. Avšak pro variantu A7 je třeba 6 otvorů s roztečí 60° , z toho 2 protilehlé může využít z varianty A5. Tedy musí mít navíc 4 otvory. Je to skutečně provedeno u rampy v Plesecku, nebo je plánováno u rampy ve Vosotčnyj? Pokud ano, proč se nemluví vůbec o variantě A4 s roztečí otvorů 120° , která by tahem téměř přesně nahradila Zenit a mohla použít otvory z varianty A7?



A muze Angara byt provozovana s lichym poctem boosteru? Par boosteru vzdy pridava cca 4MN tahu. Coz je cca narust nosnosti 10 tun. To je hodne a ne vzdy to vyuziji.


Agamemnon - 19/10/2012 - 12:01

@martin kratky:
taky navrh som nevidel...

ale teoreticky by to mozne asi bolo (videl som podobne nakresy pre niektore nosice)... pravdepodobne by to zalezalo na tom, ako dokaze letovy pocitac odkontrolovat tah, resp. to, ze je asymetricky


fritz.lochmann - 19/10/2012 - 12:25

quote:
... muze Angara byt provozovana s lichym poctem boosteru?...
Existuje návrh Angara A4 s 3 boostermi rozloženými po 120° okolo centrálneho stupňa, ale myslím, že od tejto varianty upustili. V novších materiáloch sa nespomína.
Asi pred mesiacom sa o tom zmienil Conquistador tu: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=9&tid=1074#pid89119


Agamemnon - 19/10/2012 - 12:36

nice... pekne... tento navrh som uplne prehliadol, heh dik


kratas - 19/10/2012 - 12:41

V tomhle pripade ano. Ale co treba 1 booster a trochu zamotat centralnimu mozku rakety vypocty.


Jiří Hošek - 19/10/2012 - 19:28

quote:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=9&tid=1074#pid89119
Z obrázku vyplývá i odpověď na dotaz p. Pinkase.
A5 nemá 4 otvory po obvodu v úhlové rozteči 90°, ale 60°.


PINKAS J - 19/10/2012 - 21:43

Je to tak, takže stůl pro A7 by měl jen 2 otvory navíc oproti A5, což není velký problém


David - 20/10/2012 - 12:28

quote:
quote:
Já proti Vostoku nic nemám, jen jsem se vyjadřoval k jeho technické úrovni ve srovnání s kabinou Mercury a Vostok se mi jevil jako primitivní, resp. kosmonaut v něm jen jako pasivní pasažér, čekající " jak to dopadne".Pokud na něm chce někdo létat i dnes proč ne,milovníkům Trabantů, také jejich koníčka nikdo nemá " za zlé ".


to nie je pravda... len gagarin vostok neriadil... titov (druhy let) uz ano...

btw david... mal by si sa rozhodnut... automaticky let je teda dobry alebo nie? ale prosim ta, nie podla toho ako ti to vyhovuje prave...



Řízením letu nemyslím krátkodobou orientaci lodi v prostoru, což realizoval Titov, ale příkladně řízený sestup z orbity. Kulové přistávací moduly Vostoku se během sestupu nedaly nijak ovládat, záleželo jen na tom, zda brzdící motor dodal správný impuls a loď nesestupovala po příliž strmé dráze.Ztoho plyne moje úvaha, že kosmonauti v sestupové části Vostoku jen čekali " jak to dopadne.


Agamemnon - 20/10/2012 - 13:31

história a priebeh letov ma až tak nezaujíma... len technológie...

ale po rýchlom prebehnutí wiki (oi.) sú tie lode cca totožné a astro/kozmonauti na nich robili cca tie isté veci - testy rcs systémov, komunikácie, komunikácie medzi 2 loďami, e pod...
podľa wiki napr. tretí vostok robil deorbit burn manuálne... kým napr. prví dvaja američania žiaden deorbit burn nerobili, keďže na žiadnej orbite ani neboli (ak toto david označuje ako riadený zostup, tak sorry, ale to je úplný nezmysel potom)

vie niekto ku tomu napísať niečo viac? ako to naozaj bolo?
[Edited on 20.10.2012 Agamemnon]


Jiří Hošek - 20/10/2012 - 13:36

quote:
Vostok se mi jevil jako primitivní, resp. kosmonaut v něm jen jako pasivní pasažér, čekající " jak to dopadne".Pokud na něm chce někdo létat i dnes proč ne,milovníkům Trabantů, také jejich koníčka nikdo nemá " za zlé ".
V laboratoři Bion-M mají být myši, šneci apod. zvířata, přičemž žádné z nich neumí řídit kosmickou loď.


derelict - 20/10/2012 - 13:55

quote:
quote:
Vostok se mi jevil jako primitivní, resp. kosmonaut v něm jen jako pasivní pasažér, čekající " jak to dopadne".Pokud na něm chce někdo létat i dnes proč ne,milovníkům Trabantů, také jejich koníčka nikdo nemá " za zlé ".
V laboratoři Bion-M mají být myši, šneci apod. zvířata, přičemž žádné z nich neumí řídit kosmickou loď.

Treba tim David myslel, ze to americke mysi nebo sneci zvladaji ....


jamsed - 20/10/2012 - 14:16

Porovnávejme srovnatelné!
Vostok i Mercury byly lodě pro "seznámení se" s kosmickým prostorem a stejně ruské (sovětské) i americké lodě byly vybaveny jen jednouchými prostředky řízení. Američané s Mercury také neudělali kdovíjaké kusy na dráze. Orientovali kabinu v prostoru natáčeli ji do různých směrů - to zkoušely i Vostoky. Na změny dráhy nebyl ani jeden typ lodí stavěn. Ale i americké Mercury létaly v "chimp mode", jak to označil Schirra.
Pokud se týká řízení návratu, stejně Američané (Mercury) jako Rusové (Vostok) čekali jak to dopadne. Američtí astronauti jako poslední aktivní akci provedli zapálení "retroraket" a jejich odhození (ale i tady většinou zapálení motoru proběhlo automaticky - poprvé retrorakety aktivně spustil Cooper v květnu 1963). Vostoky pracovaly vždy "obráceně": kosmonaut dostal příležitost k akci, zapálení brzdicího motoru, až když selhala automatika (Voschod 2).


kratas - 24/10/2012 - 18:15

quote:
Dobrá i špatná zpráva.... Takže všechna tíha přejde na Angaru... Ale při její modulárnosti to nebude problém a alespoň se ušetší na budovaní nové infrastruktury - kosmodromu/rampy..


Vyklad zruseni RUS-M muze byt i jinaci. Zrusili koncepci RUS-M, ktera byla podle me postavena na hlavu. Nosnosti se prekryva s Angarou a byla by to zcela nova konstrukce a jeji vyuziti je otazkou. Momentalne zbytecne vyhozene penize, pokud chteji vyvijet tezky nosic.

Stredni nosic by mohli vytvorit z boosteru tezkeho nosice s uvazovanym motorem RD175 a pridanim boosteru z Angary. Modularita.


Alex - 24/10/2012 - 18:41

quote:
Porovnávejme srovnatelné!
Vostok i Mercury byly lodě pro "seznámení se" s kosmickým prostorem a stejně ruské (sovětské) i americké lodě byly vybaveny jen jednouchými prostředky řízení. Američané s Mercury také neudělali kdovíjaké kusy na dráze. Orientovali kabinu v prostoru natáčeli ji do různých směrů - to zkoušely i Vostoky. Na změny dráhy nebyl ani jeden typ lodí stavěn. Ale i americké Mercury létaly v "chimp mode", jak to označil Schirra.
Pokud se týká řízení návratu, stejně Američané (Mercury) jako Rusové (Vostok) čekali jak to dopadne. Američtí astronauti jako poslední aktivní akci provedli zapálení "retroraket" a jejich odhození (ale i tady většinou zapálení motoru proběhlo automaticky - poprvé retrorakety aktivně spustil Cooper v květnu 1963). Vostoky pracovaly vždy "obráceně": kosmonaut dostal příležitost k akci, zapálení brzdicího motoru, až když selhala automatika (Voschod 2).

Nedočkavo čakám na zdrvujúcu reakciu Davida.


Jaro. - 25/10/2012 - 21:42

http://www.samspace.ru/News/SUB_NEWS/09-10-12.htm

Inak 9. októbra bol na kozmodróm Baikonur privezený satelit Resurs-P s vysokým rozlíšením, obrí satelit na snímkovanie Zeme, nasledovník Resurs-DK. Údaje sú napr. na stránkach výrobcu:

http://www.samspace.ru/S_DZZ/%D0%9A%D0%90%20%C2%AB%D0%A0%D0%B5%D1%81%D1%83%D1%80%D1%81-%D0%9F%C2%BB.htm

Progress vyhral konkurzy i na stavbu ďalších dvoch kusov. Druhý by mal letieť na prelome budúceho roku a roku 2013 a tretí potom v roku 2015.


Jaro. - 25/10/2012 - 21:43


Jaro. - 29/10/2012 - 19:39

http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&tx_ttnews[tt_news]=4264&cHash=e2b6e3c2da2722bbbabb45b36788fd15

Prijatý program rozvoja ruskej mikroelektroniky.


David - 30/10/2012 - 07:51

quote:
quote:
Porovnávejme srovnatelné!
Vostok i Mercury byly lodě pro "seznámení se" s kosmickým prostorem a stejně ruské (sovětské) i americké lodě byly vybaveny jen jednouchými prostředky řízení. Američané s Mercury také neudělali kdovíjaké kusy na dráze. Orientovali kabinu v prostoru natáčeli ji do různých směrů - to zkoušely i Vostoky. Na změny dráhy nebyl ani jeden typ lodí stavěn. Ale i americké Mercury létaly v "chimp mode", jak to označil Schirra.
Pokud se týká řízení návratu, stejně Američané (Mercury) jako Rusové (Vostok) čekali jak to dopadne. Američtí astronauti jako poslední aktivní akci provedli zapálení "retroraket" a jejich odhození (ale i tady většinou zapálení motoru proběhlo automaticky - poprvé retrorakety aktivně spustil Cooper v květnu 1963). Vostoky pracovaly vždy "obráceně": kosmonaut dostal příležitost k akci, zapálení brzdicího motoru, až když selhala automatika (Voschod 2).

Nedočkavo čakám na zdrvujúcu reakciu Davida.


Pokud jsem označil Vostok jako primitivní konstrukci, vycházel jsem z faktu, že Vostok se mi jeví jako typicky sovětská/ ruská " kovářská práce. Na kosmickou loď o váze 4,5 tuny ve variantě Voschod dokonce 5,3 tuny toho opravdu moc nedokázal, byla do vlastně " dělová koule" jako vystřižená ze story barona Prášila. Totéž dokázala kabina Mercury o váze jedné tuny, tedy čtyřikrát méně a Gemini o třetinu lehčí než Vostok to " natřela " i mnohými obdivovanému Sojuzu. Ruskými/sovětskýmim konstrukcemi se detailně nazabývám, přeso bych rád věděl jak byly konstruovány stěny Vostoku, odhaduji , že to byla dvoupalcová litina.


Alex - 30/10/2012 - 08:49

... byla do vlastně " dělová koule" jako vystřižená ze story barona Prášila...



Bez irónie - páči sa mi to prirovnanie a niečo na tom je.


jirka44 - 30/10/2012 - 10:46

quote:

Ruskými/sovětskýmim konstrukcemi se detailně nazabývám

není nutno zdůrazňovat, to jsme si už všimli dávno. Upřímější by bylo ovšem napsat "moc toho o nich nevím, ale nemám je rád".


někdo jiný - 30/10/2012 - 10:52

neměl je rád můj , neměl je rád ani můj , takže - krev není voda - nemám je rád ani já.


jamsed - 30/10/2012 - 12:09

quote:

Porovnávejme porovnatelné...

quote:

Pokud jsem označil Vostok jako primitivní konstrukci...


Kulová kabina Vostoku měla hmotnost asi 2500 kg a velkou část hmotnosti zabírala vystřelovací sedačka - tudíž hmotnosti Mercury a Vostoku byly vcelku vyrovnané.
Pokud se týká "kovářské práce": kabina byla vyrobena z hliníkové slitiny, síla stěny byla do 26 cm, ovšem z toho 3 až 18 cm tvořila ablativní vrstva tepelné ochrany (nejsilnější na straně, jíž vstupuvala do atmosféry).
Podrobnosti o konstrukci Vostoku lze najít např. na
http://spacenet.h1.ru/vostok/vostokconstr.htm nebo
http://www.buran.ru/htm/gud%2018.htm
a řadě dalších.
Pokud porovnáváte Mercury a Vostok pak si také uvědomte, že Mercury měla maximální výdrž na dráze 3 dny, Vostok 7 dní (u Voschodu se plánoval desetidenní let dvoučlenné posádky).


alamo - 30/10/2012 - 12:59

navyše s mercury, by sa šialenstvo ultra extra, totiž napresovať do nej trojčlennú posádku, asi realizovalo ťažko


jamsed - 30/10/2012 - 13:25

Podíval jsem se do svých záznamů a našel jsem jeden zajímavý údaj:
B. Bobkov v časopisu Krylja rodiny (roč. 1991, čís. 4) uvádí, že hmotnost teplené ochrany byla od 1.3 do 1.5 tuny.
(pochopitelně u Vostoku) [Upraveno 30.10.2012 jamsed]


...bo - 30/10/2012 - 14:32

Stěna Vostoku


Zajímavé pdf :
http://viking.coe.uh.edu/~gkitmacher/_content/spacecraft/Capsules%20Historic%20folder/vostok.pdf

Vostok mi nepřijde jako "kovářská" práce...


kratas - 30/10/2012 - 14:42

quote:
Stěna Vostoku


Zajímavé pdf :
http://viking.coe.uh.edu/~gkitmacher/_content/spacecraft/Capsules%20Historic%20folder/vostok.pdf

Vostok mi nepřijde jako "kovářská" práce...


Vodstok neni v zadnem pripade kovarska prace. Srovnej si vydrz na orbitu oproti Mercury.


David - 30/10/2012 - 18:33

Ve srovnání s kabinou Mercury jejíž stěny byly zhotoveny z plechů o síle O,2 mm a která nepotřebovala během startu aerodynamický kryt který v případě Vostoku vážil odhadem tunu, je konstrukce Vostoku, řečeno lidově " humpolácká", jako špionážní družice stavěný a narychlo pro let člověka " upravený " Vostok mi tak připadá. To že sověti " nacpali" do Vostoku 3 kosmonauty bez skafandrů a bez možnosti záchrany v prvních minutách letu, není zásluha, ale šlendrián srovnatelný s letem "Lajky". Podobně bych hodnotil i výstup Leonova do volného prostoru, tam šlo též o život a pohádky o tom, že byl Běljajev " připraven přispěchat na pomoc jsou pro malé děti .


dusan - 30/10/2012 - 20:57

quote:
... To že sověti " nacpali" do Vostoku 3 kosmonauty bez skafandrů a bez možnosti záchrany v prvních minutách letu, není zásluha, ale šlendrián...


Nesoudil bych až tak přísně, i když důvodem bylo další "kosmické prvenství"... Ale astronauti v americkém raketoplánu na tom byli v prvních minutách po startu dost podobně...


Agamemnon - 30/10/2012 - 21:02

quote:
Nesoudil bych až tak přísně, i když důvodem bylo další "kosmické prvenství"... Ale astronauti v americkém raketoplánu na tom byli v prvních minutách po startu dost podobně...


počas celého štartu... v podstate až na výnimky


...bo - 30/10/2012 - 21:49

http://www.extravaganzi.com/vostok-3ka-2-1961-soviet-space-capsule-up-for-auction/




jamsed - 30/10/2012 - 23:32

quote:
Ve srovnání s kabinou Mercury jejíž stěny byly zhotoveny z plechů o síle O,2 mm ...


U kabiny Mercury nemáte tak docela pravdu. Z titanových listů o síle 0,25 mm je vyroben vnitřní plášť kabiny, následuje zvuková a tepelná izolace ze skelné vlny a zevní plášť byl vyroben z titanové slitiny (její tloušťku momentálně nevím). Takže ani ta stěna Mercury nebyla nikterak tenká, myslím si, že pokud odečtu tepelnou izolaci na Vostoku bude +- srovnatelná.
O použitých materiálech na Mercury píše McDonell:
"SELECTION OF MATERIALS - Mission re.cuirements of the capsule
dictate use of high temperature resistant material. Heat resisting
materials such as titanium, beryllium, steel, nickel base alloy (Rene' 41),and insulation materials such as Thermoflex, Fiberglas and ceramic coatings shall be used. Where practicable, materials in accordance with the requirement of ANA Bulletins 143d and 147r shall be utilized."
Pramen: Mercury Manned Orbital Capsule - Detail Specification, dostupné na http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19750069772_1975069772.pdf

Co se týká aerodynamického krytu, 99% kosmických těles je vypouštěno pod aerodynamickým krytem. Takže nevidím ani pro let Vostoku "chybu" v tom, že letí pod krytem. A že kryt váží tunu - pokud to raketa uveze, tak v tom nevidím problém.


Alchymista - 31/10/2012 - 02:08

Atlas mal nosnosť 1360kg, Titan II GLV 3600kg - američania by v kľude postavili aj konštrukciu podobnú Vostoku či lepšiu, keby mali nosnú raketu, ktorá by to uniesla...
Takú však v tom čase nemali.

A k aerodynamickému krytu - Mercury si luxus aerodynamický kryt nemohla dovoliť - nosnosť Atlasu bola len o 5 kg vyššia, než hmotnosť kozmickej lode.
Lode Geminy nemali aerodynamický kryt - pre zmenu kvôli záchrannému systému, ktorý tvorila dvojica katapultážnych kresiel.
Lode Apollo už aerodynamický kryt mali.
[Upraveno 31.10.2012 Alchymista]


Conquistador - 31/10/2012 - 02:25

Proč se tu už asi dvě stránky opět řeší odpovědi a reakce na davidovy bludy (jako všude jinde kde se objevi jeho "fundované" příspěvky)... není to téma o rozpočtu a smeřovaní roskosmosu??


yamato - 31/10/2012 - 10:04

pretoze taky je osud tohto fora

quote:
Podobně bych hodnotil i výstup Leonova do volného prostoru, tam šlo též o život a pohádky o tom, že byl Běljajev " připraven přispěchat na pomoc jsou pro malé děti .


Davide, o zivot islo kazdemu astronautovi a kozmonautovi od zaciatku kozmickej ery az po koniec apolla. Az potom sa prestalo tlacit na terminy a prvenstva a zacala sa preferovat bezpecnost.

Paradoxne, najviac astronautov zahynulo v tejto "bezpecnej" ere v raketoplanoch


kratas - 31/10/2012 - 10:07

quote:
Paradoxne, najviac astronautov zahynulo v tejto "bezpecnej" ere v raketoplanoch


1 let 7 lidi. Kdo by s tim paral na 2-3x.


Conquistador - 31/10/2012 - 11:22

quote:
pretoze taky je osud tohto fora


Nevím no jestli to je správné směřování.... taky proto tu už moc nechodím (zlatá doba před 2-3 léty), nebo spíš nereagují.... V každém druhém vlákně se řeší David a Dogde a jejich „ideoproblém" v mozkovém traktu či se řeší Davidův imaginární děda (něco jako columbova manželka, nikdy ho nikdo neviděl ale všeci o něm ví)

Snad se to zlepší...

A abych nebyl úplně mimo téma tak se dnes chystá start Progressu M-17M který by se měl připojit k stanici po dvou hodinách letu (doposud bylo normální že se progres i Sojuz připojil tak do dvou dnu od startu) pokud to vyjde, tak příští rok poletí ještě Progress 18 a pak už i pilotované Sojuzy.


Janeka - 31/10/2012 - 11:29

David by možno povedal, že kôli nedokonalosti ruskej techniky musia skrátiť autonómnu dobu letu Progresu.


Agamemnon - 31/10/2012 - 13:15

quote:
A abych nebyl úplně mimo téma tak se dnes chystá start Progressu M-17M který by se měl připojit k stanici po dvou hodinách letu (doposud bylo normální že se progres i Sojuz připojil tak do dvou dnu od startu) pokud to vyjde, tak příští rok poletí ještě Progress 18 a pak už i pilotované Sojuzy.


ten progress uz startoval rano...
a ide o druhy test tohto skrateneho profilu - prvy prebehol skorsie v tomto roku uspesne...
prvy sojuz s rychlym profilom by mohol letiet v marci 2013


Jaro. - 2/11/2012 - 21:22

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=10&zid=764

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2636

Na zajtra sa chystá štart satelitu Luč-5b, teda druhého z trojice systému Luč.


Agamemnon - 2/11/2012 - 21:26

quote:
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=10&zid=764

http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2636

Na zajtra sa chystá štart satelitu Luč-5b, teda druhého z trojice systému Luč.


na dnes... štart je o cca 45 min

edit:
tsenki má stream: http://www.tsenki.com/broadcast/broadcast/ [Edited on 02.11.2012 Agamemnon]


Conquistador - 2/11/2012 - 22:06

start proběhnul dobře, i když raketa po pár sekundách letu zmizela diky značné oblačnosti z obrazovky...


Agamemnon - 2/11/2012 - 22:24

ešte nejaké info o luči: http://www.mcc.rsa.ru/luch_5b.htm


Agamemnon - 3/11/2012 - 09:07

štart bol úspešný a oba satelity boli vypustené na plánovanú orbitu... luč otvoril solárne panely tiež podľa plánu


-=RYS=- - 4/11/2012 - 07:57

Zajimave resene antenni systemy pro L a S pasmo.
C a Ka pasmo je standardne resene.

Jen jsem netusil, ze jen s 4-ma antenama Helix levotociva polarizace jde udelat z GEO oboustranne spojeni na pendrek antenu rucniho terminalu na povrchu Zeme. Zrejme uz konecne pouzivaj zapadni hexFety na vstupech misto elektronek, ktere sice vydrzi jaderny vybuch a Slunecni erupci protonu a elektronu CME, ale prece jenom je to narocnejsi na tezsi elektroniku a hlavne elektronky nejsou tak citlive jako transistory.


Jaro. - 7/11/2012 - 20:03

http://ms2012.cosmos.ru/presentations

Prezentácie z Tretieho moskovského sympózia.


Machi - 7/11/2012 - 20:26

Díky za odkaz!


Jaro. - 14/11/2012 - 08:34

Vyzerá to, že mikroplatformu Karat zvládli Lavočkinovci lepšie ako F-G

http://www.laspace.ru/rus/news.php#403


dzejar - 15/11/2012 - 14:55

Rusko chce při první možné příležitost znovu vydělávat na vesmírných turistech. Zvažuje i možnost prodeje dvou letenek na jeden let lodi Sojuz.

http://technet.idnes.cz/vesmirni-turiste-0zt-/tec_vesmir.aspx?c=A121115_125930_tec_vesmir_mla


Alex - 15/11/2012 - 16:05

http://technet.idnes.cz/vesmirni-turiste-0zt-/tec_vesmir.aspx?c=A121115_125930_tec_vesmir_mla



Som zvedavý aká je provizia firmy, ktorá dohadzuje takéto kšefty.


PINKAS J - 21/11/2012 - 20:08

Re: Jaro: http://www.vkonline.ru/article/215963.html

Ten článek je velmi zajímavý, zvlášť pozoruhodný je velký růst produkce v kosmické výrobě Samarské oblasti – 40% pro rok 2013. Článek také dokazuje, že síly z regionů (zde podniků a vedení Samarské oblasti) jsou mocné, zákulisí nepředvídatelné. Všichni jim slibují (včetně Putina), že něco pro ně udělají.

V článku se říká, že Kuzněcov může v blízké době přistoupit k sériové výrobě NK33. To možná může, ale napřed musí spotřebovat všechny motory na skladě a to bude trvat několik roků. Ani US firmy Аerojet a Orbital Science zatím nepotřebují moc motorů a asi 30 jich Aerojet má. Takže logicky zatím půjde určitě jen o kontrolu a prověření motorů na skladě, jejich kompletaci s moderními prvky, případně zvýšení tahu. V každém případě takový motor s mírnou modernizací by našel široké upotřebení, takže není vyloučeno, že v budoucnu může být výroba obnovena, ale konkurence motorů Energomaš, zvláště RD191 a RD193 je velká. Takže výsledek je nejasný.

Největší překvapení článku je, že v blízké budoucnosti může být obnoven projekt rakety RUS-M. Opět však jde o přání hlavně samarské oblasti o založení nového centra výroby raket, ale vůbec není jisté, že to bude na základě RUS-M. Vždyť jen modernizace a výroba Sojuzů a přechod na Sojuz 2-3 bude vyžadovat značné kapacity. Nosnost RUS-M může zajistit i Angara a RUS-M je velmi málo variabilní (asi jako FH) i když by mohl sloužit jako exklusivní nosič nové lodi PPTS, jak bylo původně plánováno.


Jaro. - 22/11/2012 - 23:17

quote:

Ten článek je velmi zajímavý,



Tu je rozhovor s riaditeľom firmy.

http://www.kommersant.ru/doc/2072788


PINKAS J - 23/11/2012 - 10:45

Re: Jaro: http://www.kommersant.ru/doc/2072788

Opět velmi zajímavý článek a moc dík Jarovi, že takové články vyhledává dává sem odkazy. Jde o rozhovor s ředitelem OAO Kuzněcova Jurijem Elisejevem o výhledech výroby NK32 (letecký motor), NK33 a NK34. Jak známo, Kuzněcov byl hlavní výrobce leteckých reaktivních motorů v SSSR (také plynových motorů pro kompresorové stanice ) a k raketovým se dostal, až když je požádal Koroljov, aby navrhl LOX/RP motory pro N1, neboť Gluško to odmítl a stále prosazoval skladovatelné palivo.Výsledkem byl první motor NK15 pro N1, který však byl navržen ve spěchu, bez důkladných zkoušek a byl jednou z příčin neúspěchu N1. Pro zlepšený typy raket N1F Kuzněcov provedl řadu změn, výsledkem byl motor NK33, tehdy nejlepší světový LOX/RP motor co se týče Isp a poměru tahu k hmotnosti, první vysokotlaký motor s uzavřeným cyklem, který předběhl dobu a dodnes patří k nejlepším. V okamžiku zrušení N1 Gluškem, který se stal hlavou OK B1 (dnes Energia) byly plně hotovy 2ks zlepšených raket N1 a 4 ks byly rozpracované. Celkem přežilo asi 150 motorů NK33.

Po rozpadu SSSR koupil 36 ks Aerojet z US za 1,1 mil. USD/ks. Pro vrchní stupně N1F byla dále navržena verse NK43 upravená pro vakuum (Isp 346s) s vícenásobným zážehem a prodlouženou životností na dráze. Za 20 let ji měl použít americký Kistler pro druhý stupeň své znovupoužitelné rakety K1, kde měly být 3 x NK33 v prvém stupni a 1x NK334 v druhém stupni. Projekt se neuskutečnil, NASA ho vyřadila s COTS. Dále po 2 ks NK33 bude používat Orbital Science pro první stupeň Antares. V květnu 2011 Aerojet navázal partnerství s Teledyne Brown o možné výrobě motorů AJ-26/NK33 pro LOX/RP boostery SLS. Zřejmě ve spolupráci s Kuzněcovem by měl být zvýšen tah motor až na cca 225 tun. Na konci října 2012 jednala u Kuzněcova delegace Aerojet a Orbital Science a byla dohodnuty nezbytné kroky k podpoře využití NK33 specialisty Kuzněcova . V současné době se připravují doplňky k již existující dohodě o vzájemné spolupráci.

Bližší údaje z článku:
Kuzněcov má do r. 2016 připravit výrobu motorů NK32 (jde o proudový motor pro bombardér TU 160) a raketových motorů NK33 (do té doby asi budou spotřebovány motory na skladu). NK33 má již zajištěno použití u vojáků (zřejmě jde o raketu Sojuz 1) a pro Antares. Roskosmos uvažuje o použití NK33 pro Sojuz 2-3. S motorem NK34 se uvažuje v programu „Vzdušný start“, kde by byl určitě vhodný.

Ředitel Kuzněcova hodně hovořil, jakými problémy podnik prošel a nyní potřebuje další peníze na rekonstrukci aby zajistil úkoly, především pro reaktivní motory NK32, musí hledat zakázky i v jiných oblastech. Důležitý pro ně je projekt PAK DA (Perspektivní komplex letectva dlouhého doletu).
Velmi důležité jsou dodávky plynových turbín pro Gasprom. Dodali prvý exemplář nové plynové turbíny, která ustavila několik světových rekordů (možná jde o mobilní turbokompresorovou stanici – píšou gazoturbovoz).


Jaro. - 26/11/2012 - 20:50

Dnes sa uskutočnilo ďalšie veľké stretnutie Medvedev - Rogozin - Popovkin, na ktorom sa preberal Roscosmos. Z troch variantov ďalšej reorganizácie Roscosmosu nebol vybraný údajne žiaden.

http://www.kommersant.ru/doc/2075974

http://www.bfm.ru/articles/2012/11/26/rogozina-otpravili-v-otkrytyj-roskosmos.html


Jaro. - 26/11/2012 - 20:50

http://www.bfm.ru/articles/2012/11/26/rogozina-otpravili-v-otkrytyj-roskosmos.html

http://www.mk.ru/print/articles/779188-verdikt-roskosmosu-tak-i-ne-vyinesli.html


Jaro. - 26/11/2012 - 20:51


Agamemnon - 5/12/2012 - 17:54

http://www.russianspaceweb.com/baikonur_energia_250.html#end

kazachstan sa stiahol z projektu baiterek...
takže angara asi z baikonuru lietať nebude... len z vostočnyj a plesecku...


Jaro. - 5/12/2012 - 21:32

http://izvestia.ru/news/540987#ixzz2ED8ws1Nk

Podpísaný zákon o rozpočte údajne predpokladá rekordné investície na kozmické programy, Glonass i kozmodrómy.


Jaro. - 5/12/2012 - 22:44

Kazachstan uvažuje o inej rakete, napr. Zenite.

http://www.vz.ru/news/2012/12/5/610309.html


Alex - 10/12/2012 - 12:16

http://www.sme.sk/c/6632817/kazachstan-chce-vypovedat-zmluvu-s-ruskom-na-prenajom-bajkonuru.html


kratas - 10/12/2012 - 12:23

quote:
http://www.sme.sk/c/6632817/kazachstan-chce-vypovedat-zmluvu-s-ruskom-na-prenajom-bajkonuru.html


Kazachum se nelibi, ze dostavaji jen 115 mil USD rocne a nemaji vliv na provoz. Proto Putin chce zvysit rozpocet Ruskosmosu na dostavbu kosmodromu Slobodnij, aby byli nezavisli na Bajkonuru. Myslim, ze Kazasi si hodne zahravaji, kdo chce moc nema nic s okolnich vesnic budou chudinske ctvrti s hromadou nezamestnanych.


Agamemnon - 10/12/2012 - 12:56

quote:
kosmodromu Slobodnij

vostocnyj...

ale inak suhlasim... kazasi sa zahravaju... alebo vedia nieco, co my nie...


kratas - 10/12/2012 - 13:01

Dik za opravu.


arccos - 10/12/2012 - 13:58

Ono tedy 115 mil$ skutečně není moc, když si uvědomíme, že jde vlastně o cizí polovojenskou základnu uprostřed vlastního území, ze které létají rakety a také neustále něco padá.


kratas - 10/12/2012 - 14:05

quote:
Ono tedy 115 mil$ skutečně není moc, když si uvědomíme, že jde vlastně o cizí polovojenskou základnu uprostřed vlastního území, ze které létají rakety a také neustále něco padá.


Jasny, ale takhle byla smlouva postavena a odsouhlasena. Ale taky sekundarne musis brat v potas, ze tam momentalne pracuje 70000 lidi podle udaje, ktery bylo na odaze. Zda se mi prehnane, ale nemam argument, ktery by to zpochybnil. Takze krome 115 milionu davam vyplatu lidem, kteri jsou na vyplatnici Ruskosmosu a ti ji tam utrati. Pokud budu Rusy provokovat, tak se na to ... a pujdou si do svyho.

Pokud vim, tak byl tady zverejnen odkaz, na kterem Kazasi pozadovali penize za moduly raket dopadle na uzemi Kazachstanu (1 supne, boostery, atd).


friendly_allien - 10/12/2012 - 14:30

quote:
Ono tedy 115 mil$ skutečně není moc, když si uvědomíme, že jde vlastně o cizí polovojenskou základnu uprostřed vlastního území, ze které létají rakety a také neustále něco padá.


Obávám, se že to se takto nedá říct - nemáte přímé srovnání.

Pro bližší představu:
- oblast kosmodromu Bajkonur je elipsa 90x85km, naprostou většinu prostoru tvoří neobydlená poušť
- nájem USD115mil lze převést (paritou kupní síly a kurzem dolaru) na zhruba 4,6miliardy Kč ročně.
- roční přínos do ekonomiky (nájem+ostatní příjmy) se odhaduje na zhruba 6 miliard Kč.

Tedy 6 miliard Kč ročně za pronájem kusu pouště mi nepřijde málo ...


friendly_allien - 10/12/2012 - 14:40

quote:
Tedy 6 miliard Kč ročně za pronájem kusu pouště mi nepřijde málo ...


... a ještě Vám tam žije a utrácí prý zhruba 70 000 lidí. To je finanční obnos 70000*20(USD/Kč)*11000(průměrný plat USD/rok)= 15.4 miliardy Kč.

... tedy jde o dvacetimilardový "bussines" generovaný kusem pouště. Mně to tedy nepřijde špatné ...


yamato - 10/12/2012 - 14:49

cipana, neurobime kozmodrom na zahori?


kratas - 10/12/2012 - 14:55

Asi to nestaci na pokryti korupce.


Alchymista - 10/12/2012 - 15:11

quote:
cipana, neurobime kozmodrom na zahori?
Som za...
Ehm ... a čo strelecký sektor a dopadové plochy prvého a druhého stupňa?
Ak raketa uhne z kurzu, je v Bratislave či v Budapešti (ale tiež nie zlá predstava...)

ten článok - môžu to tiež byť len niekoho vlhké sny. Niekomu by sa určite páčilo, keby Kazachstan rusov z Bajkonuru vysťahoval, ale to skôr rusi vysťahujú Nazarbajeva z Astany.
[Upraveno 10.12.2012 Alchymista]


yamato - 10/12/2012 - 15:16

quote:
Ak raketa uhne z kurzu, je v Bratislave či v Budapešti (ale tiež nie zlá predstava...)


nemoze narobit vacsie skody nez jedna priemerna slovenska vladna garnitura.
A pritom este produkuje zisk


friendly_allien - 10/12/2012 - 15:25

quote:
... a čo strelecký sektor a dopadové plochy prvého a druhého stupňa? ...


1. stupeň dopadne uvnitř pronajatého prostoru

2. stupeň vyřešíte tak, že mezi postižené (majitele pozemků a nemovitostí) poškozených dopadem každého druhého stupně rozdělíte 100 milionů Kč. V celkovém objemu prostředků je to nevýznamná suma a z poškozených uděláte "výherce v kosmické loterii" ...


kratas - 10/12/2012 - 15:37

quote:
quote:
... a čo strelecký sektor a dopadové plochy prvého a druhého stupňa? ...


1. stupeň dopadne uvnitř pronajatého prostoru

2. stupeň vyřešíte tak, že mezi postižené (majitele pozemků a nemovitostí) poškozených dopadem každého druhého stupně rozdělíte 100 milionů Kč. V celkovém objemu prostředků je to nevýznamná suma a z poškozených uděláte "výherce v kosmické loterii" ...




Nebo bude mit atrakci na zahrade, zapichnuty druhy stupen rakety. Trpajzlika ma kazdej.


yamato - 10/12/2012 - 15:44

chlapci chlapci, podcenujete slovenske realie. Druhy stupen by padal niekde na vychodnom slovensku. To znamena ze by realne ani ziadny nedopadol, bol by este vo vzduchu spoluobcanmi rozobrany na zelezo a este horuci by uz bol zlozeny vo vykupe surovin


kratas - 10/12/2012 - 15:46

quote:
chlapci chlapci, podcenujete slovenske realie. Druhy stupen by padal niekde na vychodnom slovensku. To znamena ze by realne ani ziadny nedopadol, bol by este vo vzduchu spoluobcanmi rozobrany na zelezo a este horuci by uz bol zlozeny vo vykupe surovin


Myslis ruske vykovky. Hej more zelezo.


Alchymista - 10/12/2012 - 16:45

quote:
nemoze narobit vacsie skody nez jedna priemerna slovenska vladna garnitura.
Taky pravda.

quote:
2. stupeň vyřešíte tak, že mezi postižené (majitele pozemků a nemovitostí) poškozených dopadem každého druhého stupně rozdělíte 100 milionů Kč. V celkovém objemu prostředků je to nevýznamná suma a z poškozených uděláte "výherce v kosmické loterii" ...
Predsa nebudeme dávať peniaze nejakým rumunom či bulharom, či dokonca turkom alebo ukrajincom (tak nejak by asi musel smerovať strelecký sektor zo záhoria).
Pravdepodobnejšia mi ale príde yamatova verzia s demontážou stupňa ešte pred dopadom.

Ale važnejšie - kozmodrom v strednej európe je viacmenej nemysliteľný.
Ohrozené priestory a strelecký sektor sú tak rozľahlé, že existujú len dve reálne použiteľné možnosti - obrovská, riedko osídlená krajina ako Kazachstan - alebo oceán. [Upraveno 10.12.2012 Alchymista]


Agamemnon - 10/12/2012 - 17:09

alebo skylon-like launcher


Conquistador - 10/12/2012 - 19:27

A co nepotopitelná letadlová loď Malta? Od tama by se dalo pálit... a že par kusu zbytku raket dopadne na uzemí zdevastované Lybie je přeci jedno, stejnak tam je chaos, toho by jsi nikdo nevšimnul


jamsed - 10/12/2012 - 22:11

quote:
Ono tedy 115 mil$ skutečně není moc, když si uvědomíme, že jde vlastně o cizí polovojenskou základnu uprostřed vlastního území, ze které létají rakety a také neustále něco padá.


Ovšem Rusko ročně investuje do budov na kosmodromu dalších kolem 100 mil. USD. Bez těchto investic by kosmodrom zastarával ještě rychleji, než je tomu nyní. Bez Ruska je Bajkonur jen kusem pouště a Kazkosmos nemá prostředky na jeho udržování.
Proto také snaha Kazachstánu, aby nově budovaný Bajtěrek byl určen pro jinou raketu než je Angara, pro kterou Rusové staví rampu na základně Vostočnyj.


Alex - 11/12/2012 - 06:56

http://technet.idnes.cz/raketa-proton-v-problemech-d0h-/tec_vesmir.aspx?c=A121210_162836_tec_vesmir_vse


Agamemnon - 27/12/2012 - 21:16

http://en.rian.ru/science/20121227/178432916.html

rusi dajú za roky 2013-2020 do vesmírnych aktivít 70 mld. usd (2.1 bil. rubľov)... skoro 10 mld. ročne...
[Edited on 27.12.2012 Agamemnon]


Alex - 28/12/2012 - 08:33

quote:
http://en.rian.ru/science/20121227/178432916.html

rusi dajú za roky 2013-2020 do vesmírnych aktivít 70 mld. usd (2.1 bil. rubľov)... skoro 10 mld. ročne...
[Edited on 27.12.2012 Agamemnon]

Fotka je to pekná. Ale čo sa peňazí týka, realita bude o jednu nulu menšia. Podobné prehlásenia robia ruski politici pravidelne ale "skutek-utek".


novák - 28/12/2012 - 10:54

quote:
Fotka je to pekná. Ale čo sa peňazí týka, realita bude o jednu nulu menšia. Podobné prehlásenia robia ruski politici pravidelne ale "skutek-utek".


Za prvé růst rozpočtu Roskosmosu v posledních letech (2006-2011 nárůst na čtyřnásobek) mi nepřipadá jako skutek-utek.

Za druhé: bylo by možno objasnit, proč by se trend růstu kosmických výdajů měl změnit v drastický pokles, jak tvrdíte?


Alex - 28/12/2012 - 12:28

Za prvé růst rozpočtu Roskosmosu v posledních letech (2006-2011 nárůst na čtyřnásobek) mi nepřipadá jako skutek-utek.



A ako sa ten rast prejavil na reálnych výsledkoch kozmického výskumu okrem fiaska Fobos-Grunt a niektorých posledných štartov Protonu s telekominikač. družicami? Aj keď priznávam že časť peňazi išla do nového kozmodromu Vostočnyj, vývoja Angary a PPTS.

Za druhé: bylo by možno objasnit, proč by se trend růstu kosmických výdajů měl změnit v drastický pokles, jak tvrdíte?


"skutek-utek" je možno prisilné vyjadrenie ale stačí si porovnať doterajšie vyjadrenia ruskych politikov o investiciaách do kozmonautiky so skutkovým stavom. A ak sa o trochu zníži cena ropy a plynu resp. sa nebude zvyšovať tak až také prisilné vyjadrenie to možno nebude.
Ale celkovo - toto je téma pre Davida.


Jiří Hošek - 28/12/2012 - 21:31

quote:
Aj keď priznávam že časť peňazi išla do nového kozmodromu Vostočnyj, vývoja Angary a PPTS.
Stavba kosmodromu Vostočnyj má stát kolem 10 miliard USD.


novák - 29/12/2012 - 10:08

quote:
"skutek-utek" je možno prisilné vyjadrenie ale stačí si porovnať doterajšie vyjadrenia ruskych politikov o investiciaách do kozmonautiky so skutkovým stavom.


Skutkový stav: rozpočet Roskosmosu se zvedl z 30mld rublů 2006 na 120 mld 2011, + do kosmonautiky jdou mimorozpočtové zdroje a peníze vojáků.

Máte k tomu vyjádření politiků? Taková, která slibovala mnohem víc než čtyřnásobné navýšení během pěti let?

Ten odkaz se kterým jsme začali říká že v následujících sedmi letech (2013-2020) se utratí celou kosmonautiku (vojenskou i nevojenskou, včetně mimorozpočtových zdrojů) 2100 mld rublů tj. v průměru 300 mld ročně. To mi jednak nepřijde jako zásadní zvýšení, jen trivální snížení růstového trendu a za druhé vaše tvrzení, že do kosmonautiky půjde po roce 2013 jen 30 mld ročně je zjevně nesmyslné, ani David by si nedovolil tvrdit, že nastanou tak prudké škrty.

quote:
Ale celkovo - toto je téma pre Davida.


Takže podle vás se ve vláknu "Rusko - Federální kosmický program (politika, rozpočet)" nemá diskutovat o ruském kosmickém rozpočtu? A O čem má být toto vlákno? Vnímáte vůbec jeho název?


Jaro. - 29/12/2012 - 11:04

http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/photo_12-26.html

Vyjadrenia z tejto tlačovky nie sú na zahodenie, možno ich nájsť napr. v novinkách portálu novosti kosmonavtiki. Týkajú sa ziskov spoločností RKK Energija a NPO Energomaš, novej rusko-európskej spoločnosti na výrobu družíc (Energija-EADS), ISS, raketách a miesta RKK Energije v pripravovanej štruktúre ruského kozmického priemyslu.


Jaro. - 1/1/2013 - 17:06

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=4&nid=19792

Popovkin pre Izvestia z 26.12.2012. Je tam množstvo informácií o celom kozmickom priemysle. Napr.:

- výmena riaditeľov niektorých firiem (bola a bude)
- Baiterek
- Dneper
- Angara
- RKK Energija
- reforma kozmopriemyslu
- aféra Energomašu a Sea Launch
- motory RD-193
- ISS a lety v 2015
- nejasnosti s Fregatom pri prípravach štartu Glonass-K2
- ExoMars a spolupráca s Európou pri výskumných projektoch


PINKAS J - 2/1/2013 - 12:30

Re: Jaro http://www.roscosmos.ru/main.php?id=4&nid=19792

V rozhovoru jsou zajímavé údaje: V r. 2012 Energomaš prodával motory RD 171M (800 tun tahu) za 14,5 mil. USD/ks To znamená, že motor RD 180 prodávají do USA pro Atlas 5 ještě levněji. Je to zarážející srovnání s cenou amerického motoru RL 10 (10 tun tahu) – 38 mil. USD.

Dále je tam zajímavé sdělení, že Američané jednají s Rusy o nákupu perspektivních motorů RD 193.


yamato - 2/1/2013 - 12:56

quote:
Je to zarážející srovnání s cenou amerického motoru RL 10 (10 tun tahu) – 38 mil. USD.



ved to tu kricim stale - v rusku je uplne ina cena prace, nema zmysel porovnavat ruske a americke ceny motorov, rakiet, startov atd. O kvalite vyrobcu to nic nehovori.


kratas - 2/1/2013 - 12:58

quote:
Re: Jaro http://www.roscosmos.ru/main.php?id=4&nid=19792

V rozhovoru jsou zajímavé údaje: V r. 2012 Energomaš prodával motory RD 171M (800 tun tahu) za 14,5 mil. USD/ks To znamená, že motor RD 180 prodávají do USA pro Atlas 5 ještě levněji. Je to zarážející srovnání s cenou amerického motoru RL 10 (10 tun tahu) – 38 mil. USD.

Dále je tam zajímavé sdělení, že Američané jednají s Rusy o nákupu perspektivních motorů RD 193.



Myslim, ze srovnani ceny s restarttovatelnym motorem RL10 neni stastne. Cena RD 171M, rsepektive RD 180 by mel byt srovnavan napr s RS68 s rakety DELTA. Ten stoji 14 mil. USD pri tahu 300tun. I tak vychazi ruske motory cenove lepe.


kratas - 2/1/2013 - 13:05

quote:
quote:
Je to zarážející srovnání s cenou amerického motoru RL 10 (10 tun tahu) – 38 mil. USD.



ved to tu kricim stale - v rusku je uplne ina cena prace, nema zmysel porovnavat ruske a americke ceny motorov, rakiet, startov atd. O kvalite vyrobcu to nic nehovori.


To neni o praci. Ale srovnavani hrusek s jabkama. Lepe jesrovnavat RL10, respektive 2. stupen Centaur s KVRB. Pak uz tak velky rozdil ceny neni.


yamato - 2/1/2013 - 14:01

quote:

To neni o praci. Ale srovnavani hrusek s jabkama. Lepe jesrovnavat RL10, respektive 2. stupen Centaur s KVRB. Pak uz tak velky rozdil ceny neni.


hej, to tiez


kratas - 2/1/2013 - 14:13

quote:

To neni o praci. Ale srovnavani hrusek s jabkama. Lepe jesrovnavat RL10, respektive 2. stupen Centaur s KVRB. Pak uz tak velky rozdil ceny neni.


Cena prace je cca 10-15%. Ceny materialu a technologii jsou rizeny trhem, takze podobne.


PINKAS J - 2/1/2013 - 14:41

Cena RL 10 ať ji srovnáme s čímkoliv ukazuje, že je předražená i na americké poměry.

Když už jsem u těch cen. Dnes jsem četl na Novosti Kosmonavtiki, že Roskosmos předal výrobci Sojuzů objednávku na 3 rakety Sojuz 2-1b za celkem 3 mld. 76 mil. rublů.

Při kurzu 30,6 RUB/USD je to 100,5 mil. USD za 3 rakety, tedy 33,5 mil. za 1 raketu a to jde o nejmodernější Sojuz 2-1b. Dobrá cena.


kratas - 2/1/2013 - 15:04

quote:
Cena RL 10 ať ji srovnáme s čímkoliv ukazuje, že je předražená i na americké poměry.

Když už jsem u těch cen. Dnes jsem četl na Novosti Kosmonavtiki, že Roskosmos předal výrobci Sojuzů objednávku na 3 rakety Sojuz 2-1b za celkem 3 mld. 76 mil. rublů.

Při kurzu 30,6 RUB/USD je to 100,5 mil. USD za 3 rakety, tedy 33,5 mil. za 1 raketu a to jde o nejmodernější Sojuz 2-1b. Dobrá cena.



Kdyz srovnam s cenou Falocnu 9, tak je to podobny. RL10 je LOH/LO2 motor restartovatelny, coz je vzdy drazsi nez Kerolox motory v pripade Sojuzu na jeden zazeh. Vybirej srovnatelne priklady.


martinjediny - 2/1/2013 - 16:52

quote:
...Kdyz srovnam s cenou Falocnu 9, tak je to podobny. RL10 je LOH/LO2 motor restartovatelny, coz je vzdy drazsi nez Kerolox motory v pripade Sojuzu na jeden zazeh. Vybirej srovnatelne priklady.

Ja myslim, ze porovnanie urobil dostatocne...
Porovnal tah a cenu motoru... ziaden dalsi zaver sa nerobil.

Rozdiel cien malo seriovej vyroby a kusovej monopolnej vyroby je enormny.


PINKAS J - 3/1/2013 - 12:21

Quote M.Krátký: RL10 je LOH/LO2 motor restartovatelny, coz je vzdy drazsi nez Kerolox motory v pripade Sojuzu na jeden zazeh. Vybirej srovnatelne priklady.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Má informace se týkala hlavně ceny RD171M – 14,5 mil. USD. Napadlo mne celkem náhodně srovnání s RL10, protože jeho cenu jsem si pamatoval z nedávné diskuse zde. Vím, že nelze srovnat jen podle tahu, ale chtěl jsem jen ukázat, jak jsou motory rozdílné. Zkusme tyto motory přibližně srovnat podle více hledisek:

1/ TAH: 800 tun :10 tun = 80 . Cena RD171 by podle tahu měla být 80x vyšší než RL10 – koeficient ceny C =80, ten však nelze brát jako nejdůležitější, jsou další, důležitější:

2/ HMOTA: 9500 kg: 170 kg = 55,9 Tento parametr by měl být nejdůležitější. Podle M.Krátkého je cena
práce jen 10-15% ceny, zbytek materiál. Vezměme podíl materiálu jen 80%: 55,9 x 0,8 = C= 44,72

3/ Isp: 330s : 450 s = 0,73. Vezměme však důležitost Isp 100%, C= 22,4

4/ PRACNOST: 20% nákladů (stroje, mzdy, energie, režie). Když vezmeme jen zpracování 9500 kg specielního materiálu u RD171M na strojích musí být mnohonásobně dražší než zpracovat 170 kg u RL10, nezávisle na mzdách. Vyrobit a smontovat, odzkoušet unikátní turboagregát RD171M s výkonem 2424kg/s paliva do protitlaku 24,5 MPa je nesrovnatelně pracnější, než vyrobit turboagregát s výkonem 22kg/s paliva do protitlaku 3,9 MPa. Přesto připusťme se zavřenýma očima, že kvůli vyšším mzdám a režii že pracnost u obou motorů je stejná. C=22,4

5/ VÍCENÁSOBNÝ ZÁŽEH: Jednonásobný zážeh ve vakuu už provedla v r. 1959 Luna 1. Vícenásobný zážeh provádějí běžně všechny vrchní stupně (až 8x) – Fregat, Breez-M, Block DM, Centaur. Že by kvůli tomu byly ty ruské extrémně drahé se říci nedá. Ale připusťme, že vícenásobný zážeh navíc u RL10 má cenu celého motoru. C= 11,2

6/ VÝVOJOVÉ NÁKLADY: Jsou již dávno rozpuštěny (první Centaur letěl v r. 1962, Zenit v r. 1985) C=11,2

5. SÉRIOVOST: RL 10 létá single i double ve všech nosičích Delta 4 a Atlas 5. RD 171M letěl loni myslím jen 4x s Zenit ISL a FG. Část sériovosti komor zvyšuje RD190 pro Atlas 5. Myslím, že sériovost je přibližně stejná. C=11,2

8/ MONOPOLNÍ POSTAVENÍ: RL10 má monopolní postavení na US trhu, RD171 vyrábí Energomaš, který zatím patří Energii a ta ho používá pro ILS, tedy drží cenově výrobce zkrátka. Připusťme pro RL10 100% monopolní přirážku, C=5,6 neboli RD 171M by měl být 5,6 x dražší než RL10, ve skutečnosti je RD 171M 2,6x levnější.

V tomto rozboru jsem dával max. přirážky pro zdůvodnění ceny RL10. Objektivně hodnota C by vyšla asi o dost vyšší. Počkejme si na cenu ruského motoru v KVRB, určitě bude o dost nižší než RD171M. Ke každému bodu by mohlo být spoustu připomínek, že jsou povrchní. Rád se poučím z přesnějšího výpočtu.


yamato - 3/1/2013 - 12:34

tak to je taky gulas ze by sa z toho najedla aj armada kerozinovy, vodikovy, hypergolicky, restart nerestart, vsetko jedno, dame koeficient a je to fakt zabavny rozbor...

Predpokladam ze v CR/SR nie je nikto kto by mal prakticke skusenosti s vyrobou kerozinovych/vodikovych raketovych motorov tejto kategorie. Takze sa tu mozme hrat s ciselkami a koeficientami, ale pritom ani netusime, co vsetko vlastne netusime


PINKAS J - 4/1/2013 - 08:25

Pane Yamato, nemusíte nic zesměšňovat. Dělal jsem 25 let jako konstruktér, vedoucí konstrukce a nakonec i vedoucí výroby jedno-účelových strojů, kde jsme vyráběli nesrovnatelně větší „guláš“ strojů od výkonných automatů s automatickým měřením po napařovací průběžné i vsázkové pece, po tkací stavy drátových pamětí řízených děrnou páskou, automatické měřící přístroje a desítky jiných typů. Museli jsme samozřejmě kalkulovat i ceny a cenotvorný postup je vždy stejný a to určitě v celém světě: cena materiálu, cena strojní hodiny na jednotlivých strojích (zahrnuje i energii a odpisy strojů), cena kooperací, cena montáže a „oživení“, cena práce, cena vývojových nákladů rozpuštěná do předpokládané životnosti stroje, režie oddělení a podniková.

Proto jsem při srovnávání reálné ceny RD 171 (800 tun tahu) s RL10 (10 tun tahu) vycházel z hmoty obou motorů: 9500 kg ku 170 kg. Že by měl být materiál u RL 10 dražší nevěřím. RD 171 pracuje s přebytkem kyslíku při ohromném tlaku na hranici výbuchu, má nesmírně složité vstřikovací hlavy, 4 spalovací komory, o něco takového se ještě nikdo ve světě nepokusil. Nevěřili tomu ani z JPL, až se u RD 180 přesvědčili (viz youtube, které zde proběhlo). Cena materiálu je spíš obráceně. Pracnost jsem dokonce nechal stejnou u obou motorů, jen kvůli větším mzdovým nákladům v US, což je skutečně „směšné“, pracnost RD171 musí mít několikanásobně větší. To že je RL 10 restarovatelný jsem ocenil zvýšením jeho ceny na dvojnásobek, což bude také méně. To že má jiné palivo a o 30% větší Isp jsem zahrnul ve dvojnásobném zvýšení jeho ceny, připustil jsem 100% monopolní přirážku, to vše jen abych se nějak přiblížil k poměru tržní ceny RL10 (38 mil. USD) k ceně RD 170 (14,5 mil. USD). Přesto mně vyšlo, že by zhruba měl RD 180 být 5x dražší než RL10. Nevěřím v žádné zázračné důvody technické ani finanční, proč by to mělo být obráceně, jestli je znáte, předložte je, než začnete opět zesměšňovat.


Alchymista - 4/1/2013 - 09:00

Pinkasovmu zdôvodneniu by som aj veril
existujú ešte dva možné dôvody, prečo je vývozná cena motoru taká, aká je:
- vačkovné - niekdo dostal do vačku, aby bola cena taká, aká je. Mechanizmy poznáme z obdobia privatizácie štátnych podnikov.
- v 90. rokoch predávali rusi čokoľvek takmer kamkoľvek za takmer akúkoľvek cenu, len aby podniky prežili

[Upraveno 04.1.2013 Alchymista]


yamato - 4/1/2013 - 09:38

pan Pinkas, nechcel som posobit urazlivo, len mi Vas rozbor prisiel ako velmi zjednodusujuci, najma ked nikto z nas nema realne skusenosti s vyrobou raketoveho motoru a nevieme ktora cast vyroby ide hladko a kde sa to zamotava...

S tym vackovnym by som suhlasil, len by som to premenoval na monopolne To predsa neexist, aby jedna americka firma, ktora je startup a musi splacat vyvoj, stavbu facilit a vsetko, pytala za raketu 60 milionov, a druha firma, ktora je zabehnuta a vsetko uz ma vysplacane, pytala 400 milionov. To by ta raketa musela byt zo zlata.


PINKAS J - 4/1/2013 - 10:31

Pane Yamato, vše je OK – názory mohou být různé, to je základ diskuse. Omlouvám se za poněkud podrážděnou reakci.

K Ceně RL10: Když vznikl svými parametry, především Isp se zasloužil ve stupni Centaur o velké úspěchy USA v 60-tých letech, neboť měli slabé spodní stupně raket a Centaur to vyrovnal, zvlášť u vysokoenergetických drah. Proto jeho cena i když byla nebetyčná ( a asi zahrnula celé vývojové náklady) byla v tehdejší situaci ospravedlnitelná a dokonce přijatelná – splnila účel, byl to kvalitativní skok, základ úspěchů US kosmonautiky. Výrobní monopol motoru však zůstal, cena se zřejmě dále zvyšovala podle inflace a myslím jen Space-X s ní může otřást, ale ne rychle.


martinjediny - 4/1/2013 - 10:54

quote:
... len mi Vas rozbor prisiel ako velmi zjednodusujuci, najma ked nikto z nas nema realne skusenosti s vyrobou raketoveho motoru a nevieme ktora cast vyroby ide hladko a kde sa to zamotava...



Tiez som pracoval aj pri cenotvrobe a nevidim zasadnu pripomienku k pinkasovmu nastrelu.

Visi tam sice otazka, ci tam nie je niekde pes zakopany, ale opravnene je mozno predpokladat zlozitost na ruskej, ako americkej strane.

preto s tym problem nemam.


Jaro. - 4/1/2013 - 11:23

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum13/topic8603/?PAGEN_1=50

http://www.ng.ru/ideas/2012-12-20/5_space.html

To s cenami RD-180, práve teraz je v Rusku veľký škandál, že Američanom predávali RD-180 drahšie ako RD-171 spoločnosti Sea Launch. Teda Sea Launch ich vraj kupovala pod výrobnú cenu, čo si evidentne zabezpečila RKK Energija. Vyzerá to, že RKK Energija už nebude dohliadať na NPO Energomaš. Cena RD-171 pre Sea Launch bola vraj 10,6 mil dolárov, cena RD-171 pre federálny program 16,6 milióna dolárov a cena RD-180 pre Atlas bola vraj dvojnásobná ako RD-171 pre Sea Launch. Ceny roku 2010.


Agamemnon - 4/1/2013 - 11:29

ak si dobre pamätám, tak cena rd-180 pre atlas v, podľa američanov, je cca 10 mil...
niekde tie čísla tu boli, mám pocit, že možno v tom videu, čo yamato dal o ruských kerolox motoroch s uzavretým cyklom...


Jaro. - 4/1/2013 - 11:41

quote:
ak si dobre pamätám, tak cena rd-180 pre atlas v, podľa američanov, je cca 10 mil...



Tú informáciu mám z toho druhého článku, časť

Почему американская корпорация UTC выходит из бизнеса с химкинским «Энергомашем»?

Odporúčam si to aspoň prezrieť, keď už to nechcete prečítať detailne.


Agamemnon - 4/1/2013 - 11:47

jj, ja som to tak pochopil, že je to z toho článku


... bo - 4/1/2013 - 12:19

http://www.wired.com/wired/archive/9.12/rd-180.html

rok 2001 .. nyn bude cena už někde jinde


Agamemnon - 4/1/2013 - 12:27

quote:
http://www.wired.com/wired/archive/9.12/rd-180.html

rok 2001 .. nyn bude cena už někde jinde


jj... a oni ich kúpili 101 ks naraz... takže zatiaľ majú nejaké v zásobe ešte a ešte chvíľu mať budú...

(nechce sa mi hľadať ako sa zmení cena z r. 2001 do súčasnosti, ak zohľadníme infláciu...)


yamato - 4/1/2013 - 14:07

quote:

Visi tam sice otazka, ci tam nie je niekde pes zakopany, ale opravnene je mozno predpokladat zlozitost na ruskej, ako americkej strane.



no lenze ono sa to moze zamotat niekde uplne inde nez v zlozitosti motora. Nedavno som napr. zistil ze Orbcomm musel registrovat start svojich druzic u komisie pre cenne papiere. Tusili ste nieco take? Viete s istotou povedat, ze vyrobcovia motorov nemaju vysoke naklady s administrativou, povoleniami, poplatkami atd.? Pozname americke a ruske prostredie tak dokonale, aby sme vedeli povedat ze technika je to jedine, co sa premieta do ceny motora? Ja si myslim ze nepozname


PINKAS J - 4/1/2013 - 16:14

Re: http://www.ng.ru/ideas/2012-12-20/5_space.html
Mořský uzel ruské kosmonautiky.
Zajímavý článek. Krátce k obsahu: Jak známo, do r. 2010 vlastní 95% akcií Sea Launch podnik Energia Overseas Limited, filiálka NPO Energie. SL prošel bankrotem a Energia se ho snaží zachránit mimo jiné tím, že podřízenému Energomaši nařídila prodávat motory RD 181M pod výrobními náklady (údajně 10 mil.USD/ks), pro zakázky Roskosmosu (např. FG) však účtovali za 16.mil.USD/ks). Pozn: ředitel Roskosmosu nedávno tvrdil, že se v r. 2012 prodávaly za 14 mil. USD. Prodělek je do značné míry kompenzován dodávkami RD 180 pro AtlasV. Od r. 1999 prý dodali 63 ks, přičemž údajně LM platí za RD 180 2x tolik co SL za RD 171. Zajímavé je, že výkonný ředitel Elektromaše je současně hlavní zodpovědnou osobou Energie, tedy prodává motory RD 171M sám sobě.
Jelikož SL je přímým konkurentem Atlasu 5, není divu, že vše zaregistroval LM a United Technologies Corporation UTC, která pro LM transakci s RD 180 zajišťuje a údajně hrozí zastavením obchodu. Je to zřejmě tlak na snížení ceny.

Pozn.: LM by těžko našel rychle náhradu ale jednání o nákupech motoru RD 193 (zlepšená verse RD 191) naznačuje, že LM možná plánuje místo RD 180 (400 tun) použít 2ks RD 193 (200 tun). Rozměrově i výkonově by to bylo téměř stejné (RD 180 je dvoukomorový, RD 193 jednokomorový). RD 193 budou mít perspektivně velkou sériovost v Angaře, možná i v Sojuzu, tedy zřejmě nižší cenu a při jednání o vývozní ceně by šlo licitovat od začátku. LM by se nabízela i varianta rakety s jedním motorem RD 193 (ekvivalent Angara 1) a s přídavnými boostery by měli ještě větší škálu nosností než dnes.

Co se týče SL, ačkoliv je to technicky vynikající projekt, cenově je prodělečný. Mezi starty je třeba stále udržovat 2 drahé lodi i posádky odborníků v pohotovostním stavu, přesouvat je do přístavu v Kalifonii, platit přístavní poplatky, doprava Zenitu z Ukrajiny asi stojí dost. Není jisté, že se projekt udrží.


Alchymista - 4/1/2013 - 16:15

Skôr by som povedal, že nejaký rus za úplatok odklepol predaj motorov hlboko pod cenu.

edit - Pinkas bol o chíľočku rýchlejší.

Okolo Sea Launch boli pred pár rokmi (2009) divné tančeky

quote:
June 2009 - Sea Launch Company L.L.C. filed voluntary petitions to reorganize under Chapter 11 of the United States Bankruptcy Code in the United States.
October 2010 - Sea Launch AG emerges from Chapter 11

Po 10 rokoch prevádzky a 30 štartoch nevykázala spoločnosť žiadny zisk a prešla bankrotom a reorganizáciou.
[Upraveno 04.1.2013 Alchymista]


Agamemnon - 5/1/2013 - 13:35

http://www.russianspaceweb.com/2013.html

ruský vesmírny rozpočet na 2013:
- 4.2 mld. usd
- z toho 430 mil. usd na stavbu rampy pre sojuz na kozmodróme vostočnyj
- roskosmos dostane 5.5 mld. usd

som mierne zmätený ako si tie čísla vysvetliť... čo vlastne je v čom zahrnuté


yamato - 5/1/2013 - 14:19

quote:
http://www.russianspaceweb.com/2013.html

ruský vesmírny rozpočet na 2013:
- 4.2 mld. usd
- z toho 430 mil. usd na stavbu rampy pre sojuz na kozmodróme vostočnyj
- roskosmos dostane 5.5 mld. usd

som mierne zmätený ako si tie čísla vysvetliť... čo vlastne je v čom zahrnuté


ak si zmateny a nevyznas sa v tom, tak zakonodarci odviedli dobru pracu


Alex - 5/1/2013 - 15:56

ruský vesmírny rozpočet na 2013:
- z toho 430 mil. usd na stavbu rampy pre sojuz na kozmodróme vostočnyj

quote:

Citovaná stránka uvádza sumu na výstavbu rampy pre Sojuz ale je v tom výstavba celého kozmodromu Vostočnyj alebo naozaj iba výstavba samotnej rampy Sojuzu? Lebo potom treba ďalšie peniaze na ostatné časti kozmodromu a to bude nemalá suma.


Agamemnon - 5/1/2013 - 17:10

pokiaľ viem, iné rampy na vostočny momentálne vo výstavbe nie sú... ale môžem sa mýliť...

samozrejme, keď sa rozhodnú tam postaviť aj rampu pre angaru... budú musiť dať ďalšie peniaze...


Alex - 5/1/2013 - 18:36

samozrejme, keď sa rozhodnú tam postaviť aj rampu pre angaru... budú musiť dať ďalšie peniaze...



Ak náklady na rampu pre Sojuz v roku 2013 sú 430 miliónov USD, potom koľko celkom miliónov USD stojí rampa pre Angaru? 2x toľko? Brr!!!


Agamemnon - 5/1/2013 - 19:20

quote:
samozrejme, keď sa rozhodnú tam postaviť aj rampu pre angaru... budú musiť dať ďalšie peniaze...

Ak náklady na rampu pre Sojuz v roku 2013 sú 430 miliónov USD, potom koľko celkom miliónov USD stojí rampa pre Angaru? 2x toľko? Brr!!!


plus-mínus to isté ak by som si mal tipnúť
tiež je to keroloxový nosič... tiež môže mať hypergol. horný stupeň...

ono... kým sa ku tomu dostanú


Alex - 6/1/2013 - 08:01

plus-mínus to isté ak by som si mal tipnúť
tiež je to keroloxový nosič... tiež môže mať hypergol. horný stupeň...

ono... kým sa ku tomu dostanú



Mal som na mysli to, že ak všetko pôjde podľa plánu, Angara bude mať niekoľko verzii ktoré sa od seba budú dosť odlišovať. Ako je to teda s odpaľovacou rampou pre Angaru - bude jedna spoločná univerzálna pre všetky verzie Angary alebo napr. dve (pre jednoduchšie Angary a najvykonnejšie Angary).


Agamemnon - 6/1/2013 - 09:59

jedna spoločná rampa (rovnako ako je teraz v plesecku) pre všetky verzie angary momentálne vo vývoji (tj. jedna rampa pre verzie A1 - A5)...
verzia A7 potrebuje mať inú rampu, pretože uhly pre boosteri sú iné a nevojdú sa do rampu pre tie ostatné verzie... avšak táto sa zatiaľ nevyvíja (= tj. nikto neplatí za jej vývoj)...


PINKAS J - 6/1/2013 - 10:57

Angara A7 bude startovat se stejné rampy jako ostatní Angary. Úhly nejsou jiné, neboť 4 boostery pro A5 nejsou rovnoměrně rozděleny v kruhu, ale po dvojicích. Nejlépe je to vidět na obrázku, který uvedl pan Conquistador v tématu "Nosiče řady Angara" 16.9.2012. Tam je vidět že do pravidelného rozestavění 6 boosterů Angary A7 lze vložit rozestavění boosterů kterékoliv menší Angary.

Dokonce nedávno bylo uvedeno, že i Angara A7.2 s nosností 35 tun a centrálním modulem o průměru 5,5m (LOX/RP) a také A7.2H s nosností 50 tun s centrálním stupněm o průměru 5,7 m (LOX/LH2) budou startovat ze stejné rampy. Zde nevím, jak se vypořádají právě s větším průměrem, na kterém budou vnější boostery.


Agamemnon - 6/1/2013 - 11:16

nice... ďakujem za opravu dobre vedieť...


novák - 6/1/2013 - 11:45

quote:
quote:
http://www.russianspaceweb.com/2013.html

ruský vesmírny rozpočet na 2013:
- 4.2 mld. usd
- z toho 430 mil. usd na stavbu rampy pre sojuz na kozmodróme vostočnyj
- roskosmos dostane 5.5 mld. usd

som mierne zmätený ako si tie čísla vysvetliť... čo vlastne je v čom zahrnuté


ak si zmateny a nevyznas sa v tom, tak zakonodarci odviedli dobru pracu


Ak si nevidel zákon ani zdálky a si zmatený z aglického článku komentujícího článek ruských regionálních novin, které informace převzaly z tiskových agentur, tak za tvoju zmatenost zákonodárci opravdu, ale opravdu nemohou a trefování se do nich je ubohé.


Původní zdroj: www.amur.info/news/2012/12/06/12.html , více čísel je na izvestia.ru/news/540987

Píší, že ministerstvo financí nechtělo výdaje na kosmos zvyšovat (navrhovali stav 2011+inflace), ale Popovkin přes úřad prezidenta dosáhl poměrně značného nárůstu. V číslech: (vždy rok/mld rublů)

Federální kosmický program: 2013/128,3 (nárůst o 22,8% proti 2012; min. financí chtělo 114,7; v dlouhodobém plánu rozvoje kosmonautiky je 133,6; rozdíl 128,3/133,6 považuje vedení Roskosmosu za nepodstatný, pořeší to posunování všelikých družic a sond, ten článek v Izvestijích je zmiňuje.)

Federální cílový program "Glonass": 2011/19,3 -- 2013/21,6 -- 2014/23,2 -- 2015/50,3 (návrh min.financí byl stav 2011+inflace, tj.
2012/20,6 -- 2014/22,2 -- 2015/23,7) V cenách roku 2015 stojí družice Glonass-M 1,15 mld rublů, Glonass-K 2,32 mld rublů. Glonass-K půjdou na orbitu od roku 2016.

Federální cílový program "Rozvoj ruských kosmodromů": 2013/19,9 (z toho Vostočnyj 13) -- 2014/29,1 (Vostočnyj 25,6 -- 2015/35,1 (Vostočnyj 31,3). Míní se tím infrastruktura, u Vostočného to roku 2013 znamená jmenovitě cesty, domy, sítě (elktřina), letiště... Kosmické objekty jsou financovány po linii Federálního kosmického programu.


Celkem z federálního rozpočtu půjde na kosmonautiku (to jest součet těchto tří kosmických programů): 2013/169,8 -- 2015/199,2.

Pro srovnání uvádějí USA 2013 — $17,7 mld pro NASA + GPS placené letectvem. EU v letech 2013–2016 €10 mld.



yamato - 6/1/2013 - 11:53

quote:
tak za tvoju zmatenost zákonodárci opravdu, ale opravdu nemohou a trefování se do nich je ubohé.



...asi ako tvoj zmysel pre humor. Triafal som sa do zakonodarcov ako takych (ktori skutocne o prehladnost a verejnu kontrolu nestoja, nikde na svete), ale bohuzial som sa trafil aj do ruska, ktore je tu zjavne pre mnohych posvatne


Agamemnon - 6/1/2013 - 12:04

@novák:
ďakujem za tie čísla z ruského článku... ruštine rozumiem len dosť povrchne a preto sa zvyčajne nepokúšam lúštiť ruské texty... žiaľ, často to je na škodu


novák - 6/1/2013 - 18:05

quote:
...asi ako tvoj zmysel pre humor. Triafal som sa do zakonodarcov ako takych (ktori skutocne o prehladnost a verejnu kontrolu nestoja, nikde na svete), ale bohuzial som sa trafil aj do ruska, ktore je tu zjavne pre mnohych posvatne


Tak až se budeš trefovat do lotrovin parlamentářů, najdi nějaké skutečné a třeba se přidám, ale připisovat jim chyby novinářů, nebo dokonce vlastní, je nefér. I když jde o Rusy.


Alex - 11/1/2013 - 15:32

Trochu na odľahčenie


Jaro. - 13/1/2013 - 23:11

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=24

Roskozmos dal vyššie spomínaný a koncom roka podpísaný dokument ,,Kozmické aktivity Ruska na roky 2013-2020" na svoju stránku.


Jaro. - 14/1/2013 - 18:04

http://izvestia.ru/news/542883

Výpis zrušených, posunutých a nových misií v upravenom Federálnom programe 2006-2015.


Machi - 14/1/2013 - 18:17

Nevidím tam Luny, takže do roku 2015 asi nepoletí?
InterHelioZond mi připadá jako kopie evropského Solar Orbiteru, ale proč ne. Jestli se tam ale na něco těším, tak je to Spektr-UV, což je v podstatě náhrada HST v UV pásmu pro další léta (uvidíme jak dlouho HST ještě vydrží).


Jaro. - 15/1/2013 - 23:38

http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/news_01-15.html

Rogozinova a Popovkinova prehliadka RKK Energija. Je tam fotka z výroby návratovej a orbitálnej časti Sojuzu. I z haly, kde je uložený MLM Nauka.


fritz.lochmann - 16/1/2013 - 07:07

quote:
... prehliadka RKK Energija. Je tam fotka z výroby návratovej a orbitálnej časti Sojuzu. I z haly, kde je uložený MLM Nauka.
Chvílu som rozmyšlal, čo je v pozadí, až kým mi nedošlo: je to neletový exemplár Kvant 2 z Miru:


PINKAS J - 16/1/2013 - 09:06

Nejvíce mne z programu NPO Energie zaujalo:

TRANSPPORTNĚ-ENERGETICKÝ MODUL s jadernou energetikou megatunové třídy jako prostředek mezi-orbitálního transportu různých kosmických aparátů (KA) a také jako platforma s možností výkonného energetického zásobování připojených automatických KA nebo palubních modulů specializovaného účelu.

MEZI-PLANETÁRNÍ INFRASTRUKTURA - Projekčně-výzkumné práce:
- Okolo-Zemní pilotovaný montážně - výzkumný komplex
- Okolo-planetární orbitální komplex
- Pilotovaný meziplanetární a na-planetární komplexy
- Infrastruktury automatických prostředků zajištění letů a
na-planetární činnosti


Jaro. - 19/2/2013 - 18:57

http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=158

Podrobný rozhovor s riaditeľom NPO Lavočkina V. Chartovom o celom spektre projektov, ktorými sa firma zaoberá.


Jaro. - 26/2/2013 - 08:32

http://www.kommersant.ru/doc/2134427

http://mir24.tv/news/Science/6544503

Popovkin sa pustil do personálnych zmien. Terajší riaditeľ CNIIMaš, G. Rajkunov, by sa mal stať riaditeľom OAO Ruské kozmické systémy. Na jeho miesto sa snaží Roscosmos pritiahnuť terajšieho riaditeľa NPO Lavočkina, V. Chartova. A na jeho miesto chce Popovkin dostať svojho človeka, plukovníka V. Vlasova. Ten by mal byť akýmsi manažérom firmy, nemal by sa miešat do práce konštruktorov firmy.


fritz.lochmann - 14/3/2013 - 19:23

Na stránke Roskosmos http://www.federalspace.ru/main.php je dnes uverejnené interview s V.A. Popovkinom. Okrem iného je zaujímavý jeho pohľad na ruské horné stupne Breeze aj Fregat ktoré mimochodom vznikli v súvislosti so sovietskym lunárnym programom v 60-tych rokoch:

quote:
Všetky tieto boostery majú svoje obmedzenia, žiadny z nich neumožňuje riadenie - preprogramovanie zo Zeme. Takže sme museli vytvoriť nový horný stupeň - kyslíko-vodíkový (ACRS) ťažkej triedy. Myslím že musia byť vykonané konkrétne letové testy ťažkej verzie Angara. V Khrunichev majú skúsenosti s vývojom takéhoto bloku.

ACRS musí mať vlastnosti kozmickej lode. Musíme byť schopní zastaviť akýkoľvek proces, reštartovať program a pokračovať v lete. Musí byť možný opakovaný zážih motora a povelový rádiový systém tak ako kozmickej lode.


yamato - 14/3/2013 - 19:59

t.j. nepriamo priznal ze musia prejst na zapadny system - kedykolvek preprogramovatelna, pruzna architektura. Ziadny system automaticka pracka.


Agamemnon - 14/3/2013 - 20:17

fregat je horny stupen, ktoreho vyvoj zacal v 91 (zdroj: a.zak), takze nemyslim, ze v suvislosti s lunarnym programom... tam islo o politiku medzi chrunicevom a rsc energiou, ak si spomina...

quote:
t.j. nepriamo priznal ze musia prejst na zapadny system - kedykolvek preprogramovatelna, pruzna architektura. Ziadny system automaticka pracka.


taky system zapadne horne stupne nemaju... ani ziadne ine...
pri situacii s orbcommom nedoslo k ziadnemu preprogramovaniu horneho stupna... to iste pri problemoch centaura pri poslednom gps starte - takisto ziadne preprogramovanie...
takisto sa ludia z ksc ku tomu na nsf vyjadrovali v tom zmysle, ze proste to leti na predprogramovanej trajektorii...

ina situacia je samozrejme s lodami (progress, dragon)... a satelitmi, etc (odletove stupne medziplanetarnych sond)

btw-
briz ma velmi zlu statistiku... (rovnako inak aj blok-dm)... ten by mali vyradit, si myslim...
fregat na druhej strane ma 1 zlyhanie (ciastocne) z nejakych 35-40 startov... to bude aj lepsia statistika ako ma centaur (ten je samozrejme podstatne lepsim stupnom ako je fregat, ale nie uplne chapem tu kritiku na fregat, ktory je spolahlivym a pomerne lacnym hornym stupnom pre lahke nosice, ako napr. sojuz)


yamato - 14/3/2013 - 20:24

quote:

taky system zapadne horne stupne nemaju... ani ziadne ine...



tak by mali mat


Agamemnon - 14/3/2013 - 20:27

quote:
quote:

taky system zapadne horne stupne nemaju... ani ziadne ine...



tak by mali mat


mali...
ale mozno sa to nevyplati - financne asi, alebo co ja viem... taky system vyrazne zvysi narocnost na programovanie, testovanie, komplexnost, etc... teda je to drahsie...


cernakus - 14/3/2013 - 23:18

quote:
t.j. nepriamo priznal ze musia prejst na zapadny system - kedykolvek preprogramovatelna, pruzna architektura. Ziadny system automaticka pracka.


yamato:

když tomu nerozumíš, tak nepopichuj. Žádný západní raketový stupeň nemá dynamický program s možností úplného restartu počítačového subsystému. Všechno to jsou atuomatické pračky, chceš-li tomu tak říkat. A přeprogramovatelný počítač do sond začali Sověti montovat již v 80tých letech. Ostatně na co myslíš, že dojel Fobos 1?! Snad si fakt nemyslíš, že nejdou s dobou. To, že Sojuz vypadá jak ze 70tých let neznamená, že to v podstatě není úplně jiná loď.

To co popisuje Popovkin je v podstatě povýšení vrchního raketového stupně na servisní modul kosmické lodi. Sám moc dobře nechápu, proč by to mělo být dobré, ale chápu, že je to něco, co nikdo zatím nezkoušel.


yamato - 14/3/2013 - 23:24

no ved vravim ze by mali mat, rusi aj zapad pride mi to v dnesnej dobe take samozrejme, ze som myslel ze zapad to ma. Mea culpa, nehadzte kamene


cernakus - 14/3/2013 - 23:33

Jasně nic se nestalo, respektive já se omlouvám, okno s odpovědí jsem měl otevřeno tak dlouho, že jsem si na tebe otevřel hubu dávno poté, co jsi prohlédl.

On důvod proč nedávat do vrchních stupňů dynamicky programovatelné počítače je cena. Stojí to majlant a klasický vrchní stupeň má za úkol během několika hodin provést několik zážehů a odpojit se.
Ovšem vzpomněl jsem si u F-G, že tam měl letět modifikovaný (schopen odhazovat jednotlivé kulové nádrže) Fregat se sondou celou cestu k Marsu.
A o tom Popovkin mluvil. Chtěli by udělat modulární raketový stupeň, který bude mít variabilní maximální tah (množství motorů), varioabilní hmotnost (množství odhoditelných nádrží) a samozřejmě i variabilní životnost. Tedy jeden stupeň, jehož součásti se budou vyrábět pásově a tedy levně. A zároveň bude díky velmi spolehlivý (díky velkému množství pokusů).
To je docela dobrý nápad. Jednotná modulární architektura se uplatnil v konstrukci samotných sond (Bus), zavádí se u prvních stupňů raket (Angara, Falcon), tak proč ne u posledních stupňů. [Upraveno 14.3.2013 cernakus]


yamato - 14/3/2013 - 23:38

quote:
Chtěli by udělat modulární raketový stupeň, který bude mít variabilní maximální tah (množství motorů), varioabilní hmotnost (množství odhoditelných nádrží) a samozřejmě i variabilní životnost.


ak by bol este aj programovatelny, tak to by bola paradna vecicka. Okolo takej veci sa da postavit vsetko od martanskej sondy po mesacny pilotovany lander. To im drzim palce


cernakus - 14/3/2013 - 23:50

Však to tím Popovkin myslel. Ono to jinak ani nemá smysl, když máš modulární systém, tak musíš modulární i elektronický subsystém. A ten se nejlépe dělá modulární softwarově.


Agamemnon - 14/3/2013 - 23:58

len detail - fg malo modifikovany fregat...


fritz.lochmann - 15/3/2013 - 11:16

quote:
fregat je horny stupen, ktoreho vyvoj zacal v 91 (zdroj: a.zak), takze nemyslim, ze v suvislosti s lunarnym programom...
Ano, samozrejme, s pilotovaným lunárnym programom nemá Fregat nič spoločné. Fregat vychádza z horných stupňov lunárnych a medziplanetárnych sond, v podstate z horného stupňa rakety Molnija. Ale to sú opäť 60-te roky, takže je starý ako matuzalem. Astronautix uvádza až 20 možných reštartov. V prípade súčasného Fregatu sa jedná o celkom vydarený horný stupeň.


Jaro. - 20/3/2013 - 19:38

http://большоеправительство.рф/events/5257/

18.3. sa uskutočnilo stretnutie k reorganizácii raketovo-kozmického priemyslu. V tomto odkaze sú i odkazy na dva pdf prezentácie.


Agamemnon - 22/3/2013 - 10:58

astrium a energia sa dohodli na spoločnom projekte:

http://www.energia.ru/en/news/news-2013/news_02-28_2.html
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31424.msg1028986;topicseen

bude sa to volať "Energia - Satellite Technologies"...


Agamemnon - 5/4/2013 - 07:40

nejake info z rohovoru s popovkinom (preklad z anglictiny, z nsf):
* vostocny:
- prvy start 2015
- hlavna infrastruktura hotova 2014
- prv 1 rampa pre sojuz
- 2 rampy pre "heavy" angaru planovane - jedna pre lety s posadkou, jedna bez posadky (tj. "heavy" angara je angara 5 v tomto vyzname)
- zvazuje sa rampa pre superheavy nosic - 75-130 t, kde nosnost by sa menila mnozstvom paliva v boostroch
* ine:
- superheavy nosic by mohol postavit marsolet na heo, na 4 dokovania - celkova hmotnost 450 t
- iss crew - sojuz tma + jeho modifikacie... starty vzdy z baikonuru
- prvy nepilotovany test ptk-np sa uskutocni na zenite

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=19909.msg1035020#msg1035020
[Edited on 05.4.2013 Agamemnon]


Jaro - 5/4/2013 - 08:37

quote:
- zvazuje sa rampa pre superheavy nosic - 75-130 t, kde nosnost by sa menila mnozstvom paliva v boostroch



Len pripomínam, že plán prác na tejto rakete popisuje Popovkin v rozhovore, na ktorý upozornil pán Fritz Lochmann 14.3.2013. Ide o tento:

http://www.federalspace.ru/main.php?id=4&nid=19950

Podľa neho, v rámci programu Magistraľ bude tento rok Roscosmos študovať rôzne možnosti takéhoto nosiča, jeho prípadné využívanie. Očakáva posúdiť návrhy RKK Energija, Chruničeva i Progressu. Čaká na posudok ministerstva komunikácií o požiadavkach na telekomunikačné družice po roku 2020 a z toho plynúce závery pre ich hmotnosť a prípadné využitie týchto ťažších rakiet. Finálny návrh môže byť nejakou zlúčeninou všetkých troch návrhov a i pri výrobe takej veľkej rakety sa očakáva prípadná spolupráca týchto firiem. Po výbere architetúry by malo zbehnúť eskiznoe projektirovanie ešte v tomto Federálnom programe, teda v rokoch 2014 - 2015. V rámci neho má byť vytvorený plán prác na tejto rakete do nového programu na roky 2016 - 2025, kde by mala byť finančne zahrnutá.


Agamemnon - 5/4/2013 - 13:25

quote:
* vostocny:
- prvy start 2015


november 2015


yamato - 5/4/2013 - 14:04

quote:
Po výbere architetúry by malo zbehnúť eskiznoe projektirovanie ešte v tomto Federálnom programe, teda v rokoch 2014 - 2015. V rámci neho má byť vytvorený plán prác na tejto rakete do nového programu na roky 2016 - 2025, kde by mala byť finančne zahrnutá.


toto vnimam ako klasicku achilovku statnych programov - vyber architektury, projektovanie, plan prac do noveho programu, novy program s odklepnutym financovanim... a 10 rokov ubehlo ako voda...

svojpravna firma (nie boeing alebo LM ) sa rozhodne ze urobi raketu, tak urobi raketu. Netvrdim ze to je za tyzden, ale urcite nie 10 rokov.


PinkasJ - 5/4/2013 - 18:05

Podle Popovkina v tomto roce by měly tři podniky – Enegie, Chruničev a Progres dát své návrhy na supertěžkou raketu a v dalším roce státní komise s Roskosmosem vybere některý z nich, ale nejpravděpodobněji vytáhnou to nejlepší ze všech tří. Současně bude třeba udělat rozbor, co všechno taková raketa bude vynášet, včetně projektů Akademie věd a v jakých časových horizontech

Domnívám se, že Rusové zatím nemusí v tomto směru spěchat. Výkonné kapalné boostery, které bude mít SLS až někdy po r. 2020 mají již mnoho let a občas letí jako 1. stupně Zenitu.
Centrální nádrž LOX/LH2 mají již od konce 80-tých let projektovanou a odzkoušenou se 4 motory umístěnými pod ní (zhruba ekvivalenty RS25) a také byla navržena i pro osové zatížení od vrchního stupně a UZ. Asi by pro nosnost do 130 tun na LEO nemuseli přidávat pátý motor, zvládnou to případně zesílením boosterů. Jediné co jim skutečně chybí je vrchní stupeň LOX/LH2, ale pracují na tom, viz http://www.khrunichev.ru/main.php?id=52 . Dle Popovkina tento stupeň bude mít řízení podobné jako satelity – možnost ovládat a přeprogramovat za letu. Pro supertěžkou raketu bude třeba ještě značně silnější vrchní stupeň.

Zajímavá je Popovkinova zmínka o raketě RUS. Bylo prý do ní investováno mnoho peněz a aby nepřišly nazmar, uvažuje se jeden startovní komplex na Vosotčném určený pro Angaru adaptovat tak, aby mohl vypouštět i RUS-M, ovšem jakékoliv rozhodnutí bude možné až po dokončení letových zkoušek Angary na Plesecku.
[Upraveno 05.4.2013 PinkasJ]


yamato - 5/4/2013 - 20:04

quote:

Domnívám se, že Rusové zatím nemusí v tomto směru spěchat.



a preco by nemuseli? kym nemaju amici, tak nemusia mat ani rusi? to je take... neiniciativne chyba im Koroljov


Alchymista - 5/4/2013 - 20:47

Chýbajú im predovšetkým peniaze... Už roky.


PinkasJ - 5/4/2013 - 20:47

Myslím že nechvátají, protože nemají schválen, natož finančně zajištěn program(y), kam by taková raketa létala, jen samé návrhy, jako Měsíc, L2 a pod. Koroljev jim určitě chybí


NovýJiřík - 6/4/2013 - 10:12

quote:
quote:
Po výbere architetúry by malo zbehnúť eskiznoe projektirovanie ešte v tomto Federálnom programe, teda v rokoch 2014 - 2015. V rámci neho má byť vytvorený plán prác na tejto rakete do nového programu na roky 2016 - 2025, kde by mala byť finančne zahrnutá.

toto vnimam ako klasicku achilovku statnych programov - vyber architektury, projektovanie, plan prac do noveho programu, novy program s odklepnutym financovanim... a 10 rokov ubehlo ako voda...
svojpravna firma (nie boeing alebo LM ) sa rozhodne ze urobi raketu, tak urobi raketu. Netvrdim ze to je za tyzden, ale urcite nie 10 rokov.


Po deseti letech "uvažování" a plánování už by ta firma dávno neexistovala...


Alchymista - 6/4/2013 - 15:46

yamato, si ma rozosmial

Pozri sa napríklad, ako beží vývoj napríklad veľkých dopravných lietadiel u spoločností v poslednom polstoročí. A nepozeraj na vývoj raketovej a kozmickej techniky v 60. rokoch - to bol vývoj "vojnového typu", podobný skôr vývoju letectva v druhej svetovej vojne, kedy bolo dôležité prekonať protivníka, bez ohľadu na riziká a náklady.

"Malá" firma musí "niečo úspešné" predviesť skutočne skôr ako "za desať rokov", inak ide o kopru, proste jej dojde kapitál a skončí (vývoj ale skončiť nemusí, často to niekto kúpi a pokračuje vo vývoji).
"Veľká", zabehnutá firma nie je pod takým tlakom počas vývoja, má iné podobné produkty, ktoré ju počas vývoja živia, ale jej nový produkt musí obstáť v ostrej konkurencii produktov iných podobných firiem - a o jeho výhodách musí presvedčiť zákazníkov.
Takže jej vývoj je dlhší a samozrejme drahší, ale produkt sa bude vyrábať, s postupnými modernizáciami a modifikáciami, ďalších desať-dvadsať rokov a rovnako dlho bude slúžiť zákazníkom.
Vidíme to aj na kozmických raketách - typickým príkladom takéhoto vývoja môže byť napríklad Delta (i súčasné Delta II a Delta IV), alebo aj Titan.


yamato - 6/4/2013 - 16:15

no, keby to bolo 10 rokov, ale na konci by skutocne nieco bolo, tak to este beriem. Ale obzvlast v kozmonautike je to 10 rokov, vyhodene prachy, a nic. Obzvlast u rusov. Len projekty, plany, a lieta sa na 50 rocnych "modernizovanych" raketach. Je to frustrujuce


Jaro - 8/4/2013 - 18:11

Tie obrázky z novosti-kosmonavtiki, ktoré som na fórum dal doobedu sú z prezentácie RKK Energija zo dňa 26.12.2012 zverejnenej na tejto adrese:

http://users.livejournal.com/___lin___/257118.html


PinkasJ - 9/4/2013 - 08:42

Co se týče super těžkých raket, je zajímavé, že Energia se oběma návrhy takových raket zřejmě snaží vyrazit zbraň z rukou konkurence. Ještě nedávno Energia prosazovala jen variantu čistě LOX/RP (prostřední raketa se startovní hmotností 2330 tun) založenou na modulech Zenit – tah 740 tun u země a LEO nosností 60-75 tun. Nyní Energia uvádí i budoucí variantu se s centrálním blokem LOX/LH2 (pravá raketa) s nosností 95-150 tun.

Chruničev totiž navrhuje podobnou koncepci A7B s centrálním blokem LOX/LH2, ale s 6 boostery z UM Angary – tah 200 tun. Ta má sice nosnost na LEO jen 50 tun (k Měsíci s EDS stupněm 20 tun), ale má startovní hmotu jen 1100 tun.

Naopak podnik Samara navrhuje variantu založenou také na centrálním stupni LOX/LH2, ale s boostery z RUS M, tedy s tahem 400 tun. Proto nedávno i Popovkin mluvil o možném obnovení RUS-M, kam se již vložilo mnoho peněz – zřejmě hlavně na návrh universálního modulu.

Na prostředním návrhu Energie je zajímavé to, že jsou použity dávno odzkoušené moduly Zenit s nejvýkonnějším současným motorem RD 171. Navíc by ke startu rakety postačil tah jen boosterů ( 4x 749 = 2960 tun) a střední stupeň by mohl zapalovat až vyhoří boostery, případně být po dobu hoření boosterů hodně seškrcen. Raketa má také třetí stupeň s RD 120 o tahu 95 tun ze Zenitu. Samozřejmě pro lety k Měsíci nebo L2 by byl třeba další EDS LOX/LH2 stupeň, který by při nosnosti rakety na LEO 75 tun mohl k Měsíci vynést cca 30 tun.

U návrhu Energie na LOX/LH2 centrální stupeň je zajímavé (oproti SLS) , že v tomto stupni uvažují jen 2 – 3 motory RD 0120, každý o tahu 200 tun a pro regulaci nosnosti by se měnil hlavně počet boosterů – 4 až 6 pro změnu nosnosti 95-150 tun na LEO.

Uvidíme, která koncepce v Rusku v vyhraje a jestli vůbec bude možné nějaká kombinace těchto návrhů různých firem, jak o ní mluvil Popovkin. Myslím, že z hlediska jednoduchosti, nízké startovní hmoty, všestranné využitelnosti, sériovosti modulů i motorů by byl nejvýhodnější návrh Chruničeva. A7B by stačila by i k dopravě na L2.
[Upraveno 09.4.2013 PinkasJ]


Agamemnon - 12/4/2013 - 13:36

http://www.sme.sk/c/6765503/putin-navrhol-vytvorit-ministerstvo-pre-dobyvanie-vesmiru.html


yamato - 12/4/2013 - 14:32

o ano, ano, zjavne chybajuce ministerstvo je ten dovod, co brzdi expanziu ludstva do vesmiru. Teraz sa (ne)lieta halabala, peniaze (ne)tecu uplne chaoticky, projekty (ne)bezia kazdy jak chce, treba ministerstvo, uradnici to daju dokopy a potom to pojde jak po masle


Agamemnon - 12/4/2013 - 15:33

vsak toto prave


novák - 13/4/2013 - 18:27

quote:
vsak toto prave


Putinova logika je trochu jiná: mnohá ministerstva nemají podřízené, jen dělají metodiku, a v kosmonautice má kupu státem kontrolovaných fabrik, které musí nějak řídit. Požádal vládu se nad tím zamyslet a nevylučuje, že by bylo možno ministerstvo vytvořit.

Bylo to řečeno až na závěr, na webu Roskosmosu je to uvedeno jaksi zvlášť. V úvodním slovu kladl důraz na jiné věci. "Zdokonalení řídící struktury" bylo až úplně posledním, šestým, úkolem.

Procházková ovšem pořadí důležitosti jeho bodů úplně převrátila; píše o neschopnosti uvést do provozu Glonass, ačkoliv ten funguje; záhadou je co míní "ohrožením výstvby Vostočného"; škoda že se nerozepsala, jak podle ní mají Vostočnyj využívat Američané, asi bychom se dozvěděli věci..; zkrátka Procházková píše jako vždycky, odborník.


Jaro - 9/5/2013 - 21:31

http://www.kremlin.ru/news/18044#sel=18:3,19:5

Putin rozdával domáce úlohy i s termínmi odovzdania


Agamemnon - 9/5/2013 - 21:40

ako... tie úlohy sú celkom okej...
ale rozdať to takto... no neviem


novák - 10/5/2013 - 08:23

quote:
ako... tie úlohy sú celkom okej...
ale rozdať to takto... no neviem


Kdo by podle vás měl formálně podepsat dokument shrnující akce dohodnuté na té blagoveščenské konferenci?


Jaro - 15/5/2013 - 21:33

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=24

No, pracujú. Na stránkach Roskozmosu sa už nachádzajú základné body politiky Ruska v kozmonautike do roku 2030 podpísané 19.4.2013 Putinom.


fritz.lochmann - 20/5/2013 - 22:05



Na každom jednom zasadaní pred štartom Sojuzu či Progresu k ISS sa nájde zopár spachtošov Vôbec im nevadí, že ich fotografujú. Ktovie, či majú za to aj nejaký postih?


fritz.lochmann - 26/5/2013 - 21:36



Ďalší sedmospáč, a to hneď v prvom rade
Zo zasadania štátnej komisie k štartu Sojuz TMA-09M



[Upraveno 26.5.2013 fritz.lochmann]


Agamemnon - 6/6/2013 - 19:39

http://www.spacenews.com/article/civil-space/35638russia-boosting-space-budget-to-surpass-china-equal-europe#.UbDIA86P8xA


dodge - 12/7/2013 - 19:47

Ruský kosmický program je v troskách.

http://virtually.cz/journal/?q=rusky-kosmicky-program-je-v-troskach


Erakis - 12/7/2013 - 20:31

quote:
Ruský kosmický program je v troskách.


Nie je to síce bohviečo, no netreba to preháňať. Aj mimo bulvarizujúceho nadpisu je ten článoček hodne tendenčne napísaný a v pár veciach aj úplne nesprávny. Napr. o tom, že "Rusko kvůli opakovaným haváriím není schopné dostat do vesmíru potřebných 24 družic, které by pokryly celou planetu". Túto kapacitu predsa Rusko dosiahlo už v októbri 2011.


Alchymista - 12/7/2013 - 20:50

Ziegler je asi podobný odborník ako Procházková, na ktorú sa odvoláva...


dodge - 12/7/2013 - 20:57

Nicméně článek přesně vystihuje situaci v Rusku, bůh nás ochraňuj jestli
bude Rosatom přistavovat Temelín.


cernakus - 12/7/2013 - 23:58

Alchyku, Procházková je alespoň "novinářka", která v Rusku byla, Ziegler je blbeček z blogu idnesu, který se za "novináře" jen prohlašuje a Rusko neviděl ani z rychlíku.

Tedy srovnání je nefér vůči Petře. A odvozovat od pádu Protona a údajné nefunkčnosti Glonassu nesouvisející stavbu JE je už naprosto fanatický kreténizmus.

A co se údajné nefunkčnosti Glonassu týče
aktuálně pracuje potřebných 24 staelitů, 3 jsou v záloze připraveny zaskočit, 2 se připravují do zálohy, podle všech měřítek je systém 100% funkční. Právě proto také většina nových telefonů Glonass podporuje a nemusím snad říkat, že kvalita v rychlosti a přesnosti u nich poskočila řádovým způsobem (holt více staelitů, navíc Glonass má více odolnou technologii co se týče radiotechnického smogu).
Mimochodem, pro srovnání americký GPS má aktuálně k dispozici 24 satelitů operačních, 4 v záloze a 1 se připravuje (letěl v březnu).

Co ty na to dodge? Stále si myslíš, že nás má bůh ochraňovat? Nebo sundáš brejličky? Protože článek vystihuje jen fakt, že Ziegler je fanatik, který nenávidí Rusáky, nic více, nic méně.

Edit: Mimochodem, dodge, jsi si vědom toho, že Temelín i Dukovany stavěli Rusáci (a Čechoslováci) a patří mezi světovou špičku?! Že Rusové nabízejí podstatně menší cenu a na rozdíl od WH těchto reaktorů postavila několik desítek (jedná se o dlouhou evoluční řadu), zatímco AP-1000 je novinka nikde neozkoušená, protože si v USA dali v civilní jaderné energetice 30ti letou pauzu (Three mile Island)? [Upraveno 13.7.2013 cernakus]


Agamemnon - 16/8/2013 - 17:49

rkk energia pracuje od r.2011 na nafukovacom module, ktorý by mohol byť pripojený k iss:

http://www.russianspaceweb.com/inflatable.html

- platí to z vlastného vrecka
- zatiaľ vyvinula vhodné vlastné materiály pre modul, vytvorila design pre štruktúru a zloženie celého povrchu modulu
- testovali ochranu proti mikrometeoridmi
- tiež začali vyrábať prototyp v tretinovej na pozemné testovanie (2013-2014)
- vyzerá to, že veľkosť modulu bude daná protonom/angarou 5 (uvažovali aj o sojuze)


Agamemnon - 19/8/2013 - 19:17

cena sojuzov, ak by to niekoho zaujímalo:
http://www.zakupki.gov.ru/pgz/public/action/orders/info/common_info/show?notificationId=3194165

17 ks nosičov sojuz (9x sojuz-fg + 8x sojuz-u) vyšlo na 12 009 278 000 rubľov (tj. 364 479 185 usd, resp. 273 211 074 eur podľa dnešného kurzu)
tj. cca 21,5 mil. usd za kus (fg bude o niečo drahší, u o niečo lancejšie, keďže fg je human-rated)

btw -
rusi majú transparentnejšie zverejňovanie štátnych financií ako slovensko, hehe

edit:
to je šialenosť, nie? čo som zle spočítal?
[Edited on 19.8.2013 Agamemnon]


yamato - 19/8/2013 - 19:33

quote:

btw -
rusi majú transparentnejšie zverejňovanie štátnych financií ako slovensko, hehe
edit:
to je šialenosť, nie? čo som zle spočítal?



nič, slovensko je banánová republika


Agamemnon - 19/8/2013 - 19:43

quote:
nič, slovensko je banánová republika


ja som myslel tú cenu sojuzu
to, že u nás zverejňovanie financií nefunguje, ma neprekvapuje


yamato - 19/8/2013 - 19:48

quote:

ja som myslel tú cenu sojuzu



ja viem


Agamemnon - 19/8/2013 - 19:49

mne aj došlo, ako si to myslel, ale neskoro


ArX - 19/8/2013 - 19:51

quote:
cena sojuzov, ak by to niekoho zaujímalo:
http://www.zakupki.gov.ru/pgz/public/action/orders/info/common_info/show?notificationId=3194165

17 ks nosičov sojuz (9x sojuz-fg + 8x sojuz-u) vyšlo na 12 009 278 000 rubľov (tj. 364 479 185 usd, resp. 273 211 074 eur podľa dnešného kurzu)
tj. cca 21,5 mil. usd za kus (fg bude o niečo drahší, u o niečo lancejšie, keďže fg je human-rated)

btw -
rusi majú transparentnejšie zverejňovanie štátnych financií ako slovensko, hehe

edit:
to je šialenosť, nie? čo som zle spočítal?
[Edited on 19.8.2013 Agamemnon]


Je to nejspis dobre, v prilozenych dokumentech je i rozpad cen.
Ceny za Sojuz-FG bez dane (resp. s 0 dani) jsou v jednotlivych letech:
2012 354 mil. Kč 17,7 mil. USD
2013 377 mil. Kč 18,9 mil. USD
2014 400 mil. Kč 20,0 mil. USD
2015 421 mil. Kč 21,1 mil. USD

za Sojuz-U:
2013 354 mil. Kč 17,7 mil. USD
2014 375 mil. Kč 18,8 mil. USD
2015 395 mil. Kč 19,8 mil. USD

Struktura ceny za 1 kus Sojuz-FG v tis. USD je takovato:

2013 2014 2015
1. Naklady na material 12 872 13 644 14 392
z toho: 0 0 0
suroviny a materialy 715 778 829
nakup polotovaru 106 116 123
Naklady na zpracovani odpadu 25 27 28
Komponenty 11 572 12 244 12 905
Eko 8 8 9
Naklady na dopravu 496 525 554
2. Platy a mzdy 772 863 959
3. Mimoplatové benefity 235 287 319
4. Naklady na vyrobni nastroje 1 212 1 355 1 506
5. Zvlastni naklady 85 95 106
6. Rezijni naklady 4 029 4 439 4 884
7. Ostatní provozni naklady 9 9 9
Vyrobni naklady 19 214 20 693 22 175
8. Nevyrobni naklady 0 0 0
Celkove naklady 19 214 20 693 22 175
9. Zisk 2 620 2 438 2 205
Cena bez dane 21 834 23 132 24 381
[Upraveno 19.8.2013 ArX]


ales - 19/8/2013 - 19:54

Odhaduju, že taková skutečně bude cena "holého" Sojuzu (rakety), tedy bez obslužných (startovacích) služeb, bez pojištění a především bez lodě (Progressu M nebo Sojuzu TMA). Ruské výrobní náklady jsou holt zřejmě hodně nižší, než v USA nebo v EU.


yamato - 19/8/2013 - 20:02

hm, ked si predstavim pri akej rychlosti sa oddeluju tie boostre... v podstate by stacil padak a nejaky poriadny airbag... a bolo by to 10


Agamemnon - 19/8/2013 - 20:03

quote:
Odhaduju, že taková skutečně bude cena "holého" Sojuzu (rakety), tedy bez obslužných (startovacích) služeb, bez pojištění a především bez lodě (Progressu M nebo Sojuzu TMA). Ruské výrobní náklady jsou holt zřejmě hodně nižší, než v USA nebo v EU.

jj, áno - takto to chápem aj ja...


Alchymista - 19/8/2013 - 22:28

quote:
rkk energia pracuje od r.2011 na nafukovacom module, ktorý by mohol byť pripojený k iss: http://www.russianspaceweb.com/inflatable.html
Vyzerá to celkom "použiteľne".
Za povšimnutie stojí, že sa nesnažia "zbaliť palác do kabelky", ale uvažujú skôr s "prifúknutím" než s "nafuknutím" (priemer modelu v animácii sa zväčší ani nie o 50% - dosť málo v porovnaní s návrhmi Bigelowa, kde je zväčšenie priemeru zhruba na trojnásobok) a na steny počítajú s celkom solídnou hrúbkou izolácií.


Alchymista - 19/8/2013 - 22:34

quote:
Ruské výrobní náklady jsou holt zřejmě hodně nižší, než v USA nebo v EU.
To je zrejmé, ale značne nižšia bude v Rusku zrejme i položka č. 9....


yamato - 20/8/2013 - 20:20

http://www.russianspaceweb.com/centers_industry_2000s.html

In 2008, the average salary at TsSKB Progress was reported to be 13,000 rubles. A medium-level technician at NPO Lavochkin would earn 9,000-12,000 rubles per month. A high-level engineer with experience would be reportedly offered 16,000 - 20,000 rubles. During a work assignment in Baikonur, a worker would reportedly earn $55 a day, while their French counterpart earned 800 Euro!

ze ma to neprekvapuje...
za superkonkurencnymi ruskymi cenami nie je nic ine nez na tento priemysel superpodpriemerne platy.

Kolko sa plati v subdodavatelskych retazcoch som radsej ani nezistoval. [Upraveno 20.8.2013 yamato]


cernakus - 20/8/2013 - 21:47

Yamato, v roce 2008 byl v Rusku průměrný plat kolem 11 tisíc Rublů. Rusko bylo a je vcelku rovnostářské, takže to rozpětí uváděné Zakem sedí. Finta je v tom, že se píše rok 2013 a průměrná mzda v rusku je 27 tisíc rublů (ještě někdo nechápe, jak to, že zase vyhrál diktátor Putin?). Jsem si jistý, že platy v kosmickém průmyslu kopírovaly ten celonárodní. Takže kolem 30 tisíc rublů. Mimochodem, je to zajímavé, ale 13 tisícv rublů bylo v roce 2008 666USD a 30000 rublů v roce 2013 je 1000 USD (Kurz v roce 2008 byl velmi nízký). Navíc, zejména za Uralem, je mzda jen jedna část platu. Zaměstnanci mají benefity. Bydlení zdarma, snídaně, obědy a večeře zdarma, wellness zdarma, dopravu zdarma, kulturu zdarma. Vím to, protože tam dělá můj dlouhodobý kamarád ze školy a tento typ odměňování běží nejen ve státním ale i v soukromém. Prostě dozvuky socializmu. Takže se to fakt nedá tak jednoduše souměřit. Kolik jsou náklady na tyto benefity? Možná ve stejné výši jako náklady přímé mzdové. Pak se tedy bavíme o reálné mzdě 2000USD/měsíc. Daňové zatížění v Rusku je také mimořádně nízké, rozhodně nižší než v USA a připočtemeli například i socialistický typ zdravotnictví plus obecně nižší ceny než v USA a EU... Tak jsme už na ekvivalentích 2500-3000USD/ měsíc.

Běžní zaměstnanci v tomto byznyse v USA mají kolem 40000 USD/rok BT. Samozřejmě mzdy specialistů a manažerů s tím zamávají, ale v USA ani v EU není púro rovnostářství místo. Zatímco v Rusku má šéf-specialista tak dvojnásobný plat nežli specialista, tak v USA je ten rozdíl 5ti násobný. U manažerů pak řádový. Ale i kdyby, tak průměrná mzda v areospace je nějakých 70 tisíc USD, tedy cca 2*, maximálně 3* tolik než v Rusku. Nejsou to řády, které se snažíš účelově implikovat a když si je zakomponuješ do zmíněného rozpočtu sojuzu, tak zjístíš, že i kdyby byli ruští zaměstnanci placeni lépe než kdolovi jiný na světě, nemělo by to zásadní vliv na cenu Sojuzu, stále by byl nejlevnější.

A to srovnání pracovníka ruského na Bajkonuru a francouzského na (zřejmě) Korou. Prvně zatímco ruský pracovník dělá oficiálně na Ruské půdě a je tak placen (ostatně má v Bajkonuru rodinu). Francouz v Korou dělá v zahraničí (byť to je francouzská půda) a má v tom diety a nepohodlnostní příspěvky (což v Rusku by museli platit v podstatě všude).

Nicméně mezi námi děvčaty, byť jsem seznámen se štědrým odměňovacím systémem francouzskejch nemakačenků, tak 800 éček za den byť v džungli a v odloučení od rodiny je pro běžnou pozici těžce přestřelená nepravda. To by dělalo 200 000 Euro za rok a tolik nemají ani jinak královsky placení pracovníci na těžebních plošinách v Severním ledovém oceánu (mají maximálně 90 tisíc Euro) nebo nasazení vojáci (Britští vojáci-specialisté v Afghánistánu se všemi příplatky 72 tisíc liber). To je prostě unreal. S hodně přihmouřenýma očima polovina.


yamato - 20/8/2013 - 21:58

o velky cernakusi, dakujeme ti ze si usvedcil z klamstiev samotneho anatolyho zaka.

az budes nabuduce carovat s cislami, skus davat presne sumy a zdroj odkial cerpas. "To moze byt cca" a "povedzme ze tolko" su prilis hrube zaokruhlenia na niekoho s diplomom z techniky Moznoze ked uvedies zdroje tak ti uverim

Jo a mimochodom, pokus sa do toho nepliest take veci ako cenova uroven a pod. Bavime sa o mzdovych nakladoch na vyrobu rakety v dolaroch. T.j. kolko celkovo musi vyrobca vysolit na zamestnancov v dolaroch. S cenovou urovnou to nema nic spolocne. [Upraveno 20.8.2013 yamato]


yamato - 20/8/2013 - 22:05

aby som ti trochu pomohol:

http://education-portal.com/articles/Rocket_Scientist_Job_Description_Salary_and_Outlook.html

The U.S. Bureau of Labor Statistics (BLS) reported that the median annual salary for aerospace engineers, including rocket scientists, was $97,480 in 2010. Industries that paid the highest salaries to engineers in the aerospace field at the time included equipment and machinery wholesalers, who earned an annual average salary of $118,420. The BLS also reports that the manufacturing industry employed the greatest number of aerospace engineers , though the average for these companies was about 11% less than the national average (www.bls.gov).

About 60% of the National Aeronautics and Space Administration's (NASA) employees work in an aerospace engineering capacity (www.nasa.gov). According to the U.S. Office of Personnel Management, aerospace engineers at the lowest grade level made $35,657 in 2012. At the highest GS-12 level for this profession, starting salaries were about double that figure, and the salary capped at the 10-year mark around $90,000, depending on an employee's location. They could also earn supplemental compensation in addition to the base pay (www.opm.gov).


cernakus - 20/8/2013 - 22:39

Ach jo, blbec k večeři.

Zaka nijak neusvědčuji. Ale když tvůj pseudomozek chápe větu "takže to rozpětí uváděné Zakem sedí" jako usvědčení Zaka ze lži, máme se ještě o čem bavit?

Chápeš, že Rusko je rapidně rostoucí ekonomika, že údaje o platech z roku 2008 jsou asi stejně relevantní jako by jsi vzal údaje o platech v ČR z roku 1995 a oháněl se s nimi v roce 2013? Západ se reálným příjmem v podstatě už 20 let nehýbe. Ale Rusko se z požeru myší v roce 2000 přiblížilo v roce 2013 k Unijnímu průměru.

Stejně tak chápeš, že tvá čísla prvně nevyvrací ta má? Za druhé jsou silně nejednotná (já samozřejmě svoje čísla taky hledám googlem a kouzelnou větou "aerospace industry salary"). Proto neuvádím zdroje, co zdroj to o desítky procent jiné hodnoty. Navíc mám zkušenost z průmyslového byznysu a moc dobře vím, že je třeba brát "průměrné" mzdy v branži s rezervou. Zejména ty na Západě.

V čem se liší údaje
"Běžní zaměstnanci v tomto byznyse v USA mají kolem 40000 USD/rok..."
a
"aerospace engineers at the lowest grade level made $35,657 in 2012..."
????????

Ať budeš čarovat s "citacemi" libovolně, tak prostě realita je taková, že sice v Ruském aerokosmickém průmyslu jsou nižší mzdy, ale ne o tolik, aby to udělalo rozdíl, který implikuješ - tedy 1 řád. Smiř se s tím, že prostě Musk je "levnější" maximálně na domácí půdě (a i tato teze dostala v pohledu posledních dostupných čísel velké trhliny) a cena mezd v tom opravdu nehraje vůbec žádnou roli.

Jako nechápu proč musíš být stále v opozici. Prostě neumíš nic, zvykni si na to a nehádej se za každou cenu. Normálně bych se ti omluvil za úvodní urážky s dovětkem, ale už na to kašlu. Nevidím jediný důvod, proč být vůči tobě byť jen trochu uctivý. Už fakt ne. Trpělivost tímto definitivně došla.

PS: Kdyby opravdu Rusáci v tom průmyslu vydělávali pro Zápaďáky drobný, tak mi věř, že Musk(a nejen on) je natolik schopný podnikatel, že by si odjel do Ruska na nákupy a ve SpaceX by se mluvilo anglicky jen kvůli Muskovi a PR oddělení.
Na zakázky pro NASA by to nemělo žádný vliv.

Jenže on když běžný ruský inženýr se všemi bonusy má reálný srovnatelný příjem 30-40 tisíc USD za rok v Rusku. Tak do USA za stejný reálný příjem makat nepůjde. A proč by Musk měl dávat Ruskýmu inženýrovi 40-60 tisíc, když to samý může dát inženýrovi Americkému a nemusí řešit víza?

Nic zjevně jsi mně nakrkl, takže než budu dále reagovat, tak si dám na den ban, aybch vychladnul.


Ervé - 21/8/2013 - 06:22

Cernakusi, cernakusi
minimální plat 35500 USD ročně je rozdíl oproti průměrnému 40 000 usd ročně - průměr je někde na 60 tisících - tedy 1,5násobek tebou uváděný, a to je rozdíl. Benefity mají rusové dobré, pořád jsou ale s celkovými náklady někde na polovině toho, co USA. Platy se promítají do všeho - dodavatelé, ceny materiálů, služby (spoustu toho pořád dělají vojáci základní služby). Rusové mají další výhodu - nemusí umořovat náklady na vývoj a rozběh výroby - tomu se Musk nevyhne. Proč si myslíš, že má Angara takové zpoždění? Protože náklady na vývoj a stavbu nové rakety už jsou velké - srovnatelné s USA.


pospa - 21/8/2013 - 07:10

quote:
... blbec k večeři, .... tvůj pseudomozek, ... neumíš nic.
...Nevidím jediný důvod, proč být vůči tobě byť jen trochu uctivý. Už fakt ne.
...
Nic zjevně jsi mně nakrkl, takže než budu dále reagovat, tak si dám na den ban, aybch vychladnul.

MOD:
Cernakusi, naordinuj si ten ban raději na týden, nebo ještě dýl. Opět se ti stalo, že jsi neuhlídal své emoce a opakovaně porušil pravidla diskuse, tentokrát pravidla 1.3, 1.4, 1.5.
Je to mé poslední varování: pokud se nedokážeš uklidnit, být zdvořilý a tolerantní k ostatním diskutujícím a budeš pravidla porušovat i nadále, budu tvé příspěvky bez dalšího varování mazat!


novák - 21/8/2013 - 09:26

quote:
Cernakusi, cernakusi
minimální plat 35500 USD ročně je rozdíl oproti průměrnému 40 000 usd ročně - průměr je někde na 60 tisících - tedy 1,5násobek tebou uváděný, a to je rozdíl.


Ervé, Ervé, ale Cernakus napsal něco jiného: že 40tisícový průměrný plat běžných zaměstnanců indikuje zhruba stejnou mzdovou úroveň jako 35tisícový minimální plat (a 60ticísový průměr) kvalifikovaných specialistů.

Edit: bez analogické nákladové tabulky pro nějakou americkou raketu, a aspoň nějakých čísel o počtu zaměstnanců stejně diskuze nebude mít význam. [Upraveno 21.8.2013 novák]


martinjediny - 21/8/2013 - 10:08

quote:
...minimální plat ...- tedy 1,5násobek tebou uváděný, a to je rozdíl.


1/ skoda ze sa to tu zvrhava na osobne utoky, lebo obe strany prinasaju zaujmave info,
aj ked raz podfarbene optimizmom, raz skepticizmom

2/ Ak som k vykonom SpaceX skepticky (opatrny), tak to neznamena ze nerespektujem ich vysledky, pracu, odbornost...
Dragon na ISS je pre sukromnika fantasticky uspech. Ina otazka je, ci to je to, co slubil.


A teraz konecne ku platom:
3/ aj kusova vyroba je v dnesnej dobe poznacena CNC technologiou.
cena prace + strojova cena + rezia, zisk...
podstatna zlozka ceny je strojova cena a ta je rovnaka jak pre Muska, tak pre Rusov

Ani nasobna cena prace neznamena podstatny rozdiel ceny tovaru

Globalne porovnanie predpokladov Muska a Rusov je jednoduche:
Musk ma horsie (slabsie) technologie
Musk je vo vyvoji
Musk ma mensie serie
Musk bojuje s monopolnou konkurenciou
to ze ma vyssie platy je len bonus k vyssie uvedenym nevyhodam voci Rusom
Nevidim dovod, aby bol Musk lacnejsi aj bez platov

uplne ina situacia je ak porovnavame Muska ako USA
Americke monopoly dotiahli kozmonautiku k dokonalosti, ked dostavali miliardy za ppt prezentacie...
potom medzi nich vpalil Musk, ktory za zlomok ceny nerobil ppt, ale priamo vzorku...

Musk zije, lebo presne trafil obchodnu sitauciu v USA, to mu dava sancu na rozvoj a snad jedneho dna prekona aj Rusov, lebo ma odvahu/nutnost hladat nekonvencne riesenia...
Zatial vsak pouziva nekonvencne riesenia z minuleho tisicrocia, konkurenciou zavrhnute ako rizikove, alebo neperspektivne...


chlmcan - 21/8/2013 - 11:07

Otazka, ked vieme aka je "vyrobna" cena, vieme aka je cena za start?
Jedine relevantne co som nasiel je z http://www.astronautix.com/articles/costhing.htm a to ze v roku 2006 cena za Soyuz U bola 48M dolarov ale netusim aka moze byt teraz.


Agamemnon - 21/8/2013 - 12:00

quote:
Otazka, ked vieme aka je "vyrobna" cena, vieme aka je cena za start?
Jedine relevantne co som nasiel je z http://www.astronautix.com/articles/costhing.htm a to ze v roku 2006 cena za Soyuz U bola 48M dolarov ale netusim aka moze byt teraz.


viem ti povedat, aka je cena za start sojuzu 2-1b (stb) spolu s hornym stupnom fregat a dualnym nakladom 2x galileo iov z kourou...
to bolo 72 mil. minuly rok

avsak pre sojuz 2-1b nevieme vyrobnu cenu (niekto by asi musel poprechadzat ten rusky web s financiami)
- vieme, ze sojuz 2 je drahsi ako sojuz 1 (tj. sojuz 2-1 je drahsi ako sojuz u a sojuz fg)...
- tiez vieme, ze sojuz 2-1b je drahsi ako sojuz 2-1a (rozdielny horny stupen)
- a cenu tiez dviha fregat, samozrejme

edit:
btw -
48 mil. usd v 2006 je 55 mil. usd dnes
[Edited on 21.8.2013 Agamemnon]


Alchymista - 21/8/2013 - 20:01

Ervé:

quote:
Rusové mají další výhodu - nemusí umořovat náklady na vývoj a rozběh výroby - tomu se Musk nevyhne. Proč si myslíš, že má Angara takové zpoždění? Protože náklady na vývoj a stavbu nové rakety už jsou velké - srovnatelné s USA.
Lenže tu nejde iba o Muska - Musk, napriek všetkým nákladom vývoja a rozbehu výroby je v amerike stále asi relatívne najlacnejší. Veľké firmy už majú svoje náklady viacmenej umorené, podobne ako rusi - a kde sú s cenami?


yamato - 22/8/2013 - 07:48

nebudem reagovat na cernakusove emocionalne vylevy, kedze si zjavne pomylil forum...
namiesto toho som zase trochu pogooglil

http://en.rian.ru/world/20120412/172783616.html

pan Popovkin hovori ze:

Russia has an edge over other space nations because of lower labor costs and “so our spacecraft should be cheaper,” he said.

takze, cisla co som nasiel to naznacuju, ruski odbornici na kozmonautiku to hovoria, a sef ruskej vesmirnej agentury to potvrdil. Pre mna je pripad uzavrety, ale ked budem mat cas skusim este vyhladat konkretnejsie cisla.


martinjediny - 22/8/2013 - 09:19

quote:
...takze, cisla co som nasiel to naznacuju, ruski odbornici na kozmonautiku to hovoria, a sef ruskej vesmirnej agentury to potvrdil. Pre mna je pripad uzavrety, ale ked budem mat cas skusim este vyhladat konkretnejsie cisla.


1/Jasne za amici maju vsetko najvacsie. aj platy. to sa nehadam

2/ "plat" je nezaujimave cislo.

zaujimave cislo je naklad na zamestnanca a tam moze byt rozdiel podstatny.

Ak "lopatak" v afrike dostane 0,8Eur/den, bez dalsieho poistenia, socialnych,...
Tak u nas dostane nie len ze 30 nasobok, ale dalsi dvojnasobok mas odvody, poistenia, dane, OOP, pracovny odev, BOZP,... a je z toho 80 nasobok za tu istu pracu...

2/ Ake % ceny rakety tvori naklad na zamestnanca? 18%?

Tu sa dostaneme k rozdielom, lebo pri velkoseriovych moze ist pod 15%
pri maloseriovych cez 30%
Takze zatial co u Rusov mame maly podiel mensich platov, tak u Muska mame velky podiel vacsich platov...
[Editoval 22.8.2013 martinjediny]


novák - 22/8/2013 - 10:11

quote:
avsak pre sojuz 2-1b nevieme vyrobnu cenu (niekto by asi musel poprechadzat ten rusky web s financiami)



Koukl jsem na ten ruský web, boží (Slováci maj to samé, jen v Praze trvá to pravé liberální temno..), a našel zakázku z roku 2012 na dva Sojuzy 2-1b (pro vynesení Resursu P (proběhlo letos v červnu) a uzlového modulu ISS) - celková maximální cena byla 2 007 400 000 rublů, tj. (podle aktuálního kurzu) 60,5 mil. USD

edit: ta cena samozřejmě není výrobní cena, ale maximální cena přijatelná pro zákazníka (=Roskosmos), resp. rozpis ceny na složky o několik postů výše je tabulka "přiměřených nákladů" zpracovaná Roskosmosem, nejsou to skutečné náklady výrobního podniku (i když rozdíl je pro zdejší diskuzi asi zanedbatelný) [Upraveno 22.8.2013 novák]

edit:
U jiné zakázky ( Открытый конкурс № 0173100007013000026
Изготовление и поставка трех ракет-носителей «Союз-2-1б» для запуска КА «Метеор-М» № 2-2, КА «Арктика-М» № 1 и КА «Обзор-Р» )

je struktura ceny za 1 kus Sojuz 2-1b v tis. USD (počítal jsem 33,17 rub za dolar) dodaný roku 2014:

1. Naklady na materiál 18 687
2. Platy a mzdy 1123
3. Mimoplatové benefity 73
4. Naklady na vyrobni nastroje 1700
5. Zvlastni naklady 137
6. Rezijni naklady 6148
7. Ostatní provozni naklady 3
Vyrobni naklady 28 177
8. Nevyrobni naklady 0
Celkove naklady 28 177
9. Zisk 2383
Cena bez dane 30 560 [Upraveno 22.8.2013 novák]

Jsou tam i zakázky na Protony, Sojuz 2-1a, na dopravu raket Sojuz z továrny na Bajkonur, Zenit M, na kryty užitečného zatížení, Rokot, služby ohledně vypuštění Glonassů na Sojuzu 2-1b... [Upraveno 22.8.2013 novák]


Agamemnon - 22/8/2013 - 10:37

@novák: dakujem velmi pekne - na to by moja rustina fakt nestacila

edit:
heh,
takze to dava 30 mil. sojuz s pomerne lacnym stupnom fregat pri starte z kourou viac ako dvojnasobnu cenu za start
zakerna otazka znie... aky zisk maju francuzi z toho?
[Edited on 22.8.2013 Agamemnon]


fritz.lochmann - 22/8/2013 - 11:23

quote:
... takze to dava 30 mil. sojuz s pomerne lacnym stupnom fregat pri starte z kourou viac ako dvojnasobnu cenu za start
zakerna otazka znie... aky zisk maju francuzi z toho?

Niečo stojí lodná doprava (Sloop John B. ... ), niečo treba umoriť na výstavbe štartovacích zariadení, ináč kontrakt bol tuším na 10 sojuzov, až si dobre pamätám. Takže tých 30 mega navyše sa rozleje do dopravy a infraštruktúry - samo, že sa zaplnia aj čiesi vrecká.

[Upraveno 22.8.2013 fritz.lochmann]


novák - 22/8/2013 - 14:56

Další maximální ceny zakázek Roskosmosu:

obsah: cena v tisících rublů/dolarů (poměr 1:33) (rok vypsání zakázky, dodání) koment

cena za kus je průměrná (celková cena/počet kusů, reálně jsou první rok nižší, pak vyšší a vyšší, počítají s inflací...)

3x Proton M (pro vynesení Экспресс-АМУ1, Экспресс-АМ7 и Луч-4): 4 044 202 / 122 552 (2011, 2011-2013) tedy za kus průměrně 40 851

4x Proton M (pro vynesení Экспресс-АМ4R, Енисей-А1, Спектр-УФ, НЭМ–1 РС МКС: 5 746 240 / 174 128 (2012, 2012-2014) za kus průměrně 43 532, je vidět inflační růst ceny, viz následující:

1x Proton M (pro Glonass): 1 509 826 / 45 752 (2013, 2015) stejné cenové a časové podmínky platí pro Proton M určený pro ExoMars

6x Sojuz 2-1a (pro vynesení Прогресс-М № 432, 434, 436, 438, КА Резонанс №№ 1, 2 и КА Резонанс №№ 3, 4): 5 779 234 / 175 128 (2012, 2012-2015) za kus průměrně 29 188

1x Zenit M (Zenit 2SB; pro vypuštění КА «Электро-Л» № 3): 1 361 817 / 41 267 (2013, 2016)

2x Rokot: 966 480 / 29 287 (2013, 2014 a 2015) za kus průměrně 14 643 (první kus 14 273, druhý kus 15 015)

Převoz dvou Sojuzů 2-1b (z CSKB Progress v Samaře na kosmodrom): 31 139 / 944 (2012, 2012) tedy za kus 472

Převoz dvou Sojuzů FG a čtyř Sojuzů U (určených pro kosmické lodě Sojuz a Progress): 97 069 / 2 941 (2012, 2013) tedy za kus 490

Přeprava tří Protonů M na kosmodrom: 70 134 / 2 125 (2011, 2011-2012) tedy za kus 708

Přeprava Rokotu na kosmodrom: 8 129 / 246 (2012, 2012)

Přeprava bloku Briz M na kosmodrom: 15 761 / 370 (2013, 2013)

Přeprava bloku Fregat (pro КА «Электро-Л» № 2) na kosmodrom: 10 572 / 320 (2013, 203)

Zhotovení dvou krytů užitečného zatížení pro Sojuzy 2-1b pro bloky družic Glonass: 162 478 / 4 924 (2012, 2012-2014)

Zhotovení krytu užitečného zatížení pro Proton M (pro Glonass): 155 776 / 4 720 (2013, 2014)

Služby při vypuštění Sojuzu 2-1b s Glonassem (v Plesecku): 300 000 / 9 090 (2013, 2013) zahrnuje veškerou činnost počínaje převzetím rakety, Fregatu, Glonassu, krytu užit. zatížení atd. kosmodromem a konče oddělením nákladu od nosiče a provedením postartových operací na kosmodromu...

Služby při vypuštění Protonu M s Glonassem (na Bajkonuru): 603 000 / 18 273 (2012, 2013)

Služby při vypuštění Sojuzu 2-1b s Bionem, řízení letu Bionu, vyhledání a vyzvednutí Bionu po návratu: 287 500 / 8 712 (2012, 2013)

1x blok Fregat s přechodovou sekcí: 402 558 / 12 199 (2013, 2014)

1x blok DM-3: 495 649 / 15 020 (2011, 2011)


martinjediny - 22/8/2013 - 15:48

quote:
...je struktura ceny za 1 kus Sojuz 2-1b v tis. USD (počítal jsem 33,17 rub za dolar) dodaný roku 2014:

...
2. Platy a mzdy 1123
3. Mimoplatové benefity 73
...
6. Rezijni naklady 6148
...
9. Zisk 2383
Cena bez dane 30 560 [Upraveno 22.8.2013 novák]
...


1/ Ani trojnasobny plat Muskovi nepomoze...
Otazka je, aka cast v polozke 6 su rezijne platy, ale aj tie budu len zlomok z polozkovej ceny.
2/ Povazoval by Musk 2,5M za zisk?, alebo za vyhadzov pre marketing?


Agamemnon - 22/8/2013 - 16:00

@novák: super, vďaka


yamato - 22/8/2013 - 18:11

novak: to ti gratulujem ze si nasiel rozpis nakladov, ja som nieco take hladal a ani tuk. Aj ked ja som obmedzeny na inglish...

Stale vsak nevieme ako to ze rusi su o tolko lacnejsi. Maju male platy, ale to je len zlomok nakladov. Podla tohto clanku:

http://www.neowin.net/forum/topic/1169733-russian-dpm-rogozin-slaps-roscosmos-space-industry/

Rogozin tvrdi, ze efektivita vyroby v rusku je problem, kedze vela firiem robi to iste, co vedie k plytvaniu a malym platom. Podla toho to nevyzera, ze by za nizkymi cenami bola efektivita...

Ked sa pozrieme na rozpis nakladov, ktory sem dal novak, vela z tych poloziek zase nevyhnutne zahrna aj mzdove naklady u subdodavatelov (materialy musi niekto vytazit a spracovat, vyrobne nastroje musi niekto vyrobit atd.)

T.j. zase sme u ceny prace...

p.s. sice je pekne ze Musk sa tu pouziva ako porovnavacia jednotka, ale v tomto pripade nejde o Muska. Aga sem zavesil vyrobne naklady na Sojuz, ktore su az neuveritelne nizke, tak sa snazme dopatrat cim to je Musk je lacny len oproti americkej konkurencii, urcite nie oproti rusom alebo cine...


Agamemnon - 22/8/2013 - 19:01

quote:
p.s. sice je pekne ze Musk sa tu pouziva ako porovnavacia jednotka, ale v tomto pripade nejde o Muska. Aga sem zavesil vyrobne naklady na Sojuz, ktore su az neuveritelne nizke, tak sa snazme dopatrat cim to je Musk je lacny len oproti americkej konkurencii, urcite nie oproti rusom alebo cine...


jop, ja som porovnania so spacex nechcel... len ma prekvapila tá cena, lebo to je dosť brutal... heh

nakoniec z toho vyšli ďalšie skvelé info - ceny ďalších nosičov, rozpis nákladov, etc...


martinjediny - 22/8/2013 - 21:17

quote:
... Ked sa pozrieme na rozpis nakladov, ktory sem dal novak, vela z tych poloziek zase nevyhnutne zahrna aj mzdove naklady u subdodavatelov (materialy musi niekto vytazit a spracovat, vyrobne nastroje musi niekto vyrobit atd.)

T.j. zase sme u ceny prace...



politik ked nevie co ma povedat, tak povie cena prace...
aj u subdodavatela bude cena velkoseriovej prace polozka pod 15%!
CNC technologie a materialy navyse idu v globalnych cenach. rozdiel moze byt v maximalne v cene dopravy...
rozdiel je v seriovosti a ta je v Rusku obrovska

Zelezo na 20 vytahov rocne nakupujem za dvojnasobok, ako by som kupoval 200 vytahov rocne...

Zo specialnymi materialmi je to este uletenejsie. pred 12 rokmi, na potrubie pre 545°C paru sme pre dobru cenu cakali 3/4 roka na odpich v Nemecku - vyrobili sa dopredu objednane potrubia a zvysok s okamzite rozchytal aj s primeranou prirazkou.

velkoseriovost a planovane odbery aj tu robia zazrak s cenami...
V tomto ma planovane hospodarstvo neprekonatelnu silu.
(Daleko horsie je na tom s pruznostou)


yamato - 22/8/2013 - 21:41

quote:

politik ked nevie co ma povedat, tak povie cena prace...


nie, politik zacne blabotat o istotach

quote:

rozdiel je v seriovosti a ta je v Rusku obrovska


moze byt, ale rad by som k tomu videl nejake cisla... aj ked to moze byt trosicku problem vygooglit

mimochodom, videl som clanok kde sa tvrdilo ze za spolahlivostou, resp. velkym poctom startov a teda aj velkoseriovostou ruskych nosicov je mizerna kvalita ich satelitov, ktore maju v priemere zivotnost asi 6 mesiacov (zapadniarske asi 10 rokov). Tutiz sa musia casto nahradzat. Nechcel som to sem postovat lebo urcitu cast diskutujucich by asi porazilo a to si na triko nezoberem


Agamemnon - 22/8/2013 - 22:01

quote:
mimochodom, videl som clanok kde sa tvrdilo ze za spolahlivostou, resp. velkym poctom startov a teda aj velkoseriovostou ruskych nosicov je mizerna kvalita ich satelitov, ktore maju v priemere zivotnost asi 6 mesiacov (zapadniarske asi 10 rokov). Tutiz sa musia casto nahradzat. Nechcel som to sem postovat lebo urcitu cast diskutujucich by asi porazilo a to si na triko nezoberem


jj, ten článok som videl aj ja niekde...
v podstate keď si vezmeš, ako to funguje a ako často to vymieňali, to tak kľudne môže byť...
a minimálne pri sondách tú "spoľahlivosť" aj vidíš...
a pri vojenských satelitoch sa to nedozvieš
(btw - otázka do pléna, pre tých, čo by mohli vedieť - akú životnosť mali filmy? kým sa ešte používali namiesto digitálnych snímkov? ako často to bolo treba meniť? svojho času mali veľkú frekvenciu vojenských štartov aj američania - rovnakú a väčšiu ako rusi)

a ono to tak stále aj je... by som povedal
asi sa tá životnosť teraz trochu zlepšila... na také 3 roky (podľa posledných satelitov ruskej výroby)... ale oproti euro/americkým je to stále bieda...
[Edited on 22.8.2013 Agamemnon]


martinjediny - 22/8/2013 - 22:42

quote:
quote:
mimochodom, videl som clanok kde sa tvrdilo ze za spolahlivostou, resp. velkym poctom startov a teda aj velkoseriovostou ruskych nosicov je mizerna kvalita ich satelitov, ktore maju v priemere zivotnost asi 6 mesiacov (zapadniarske asi 10 rokov). ...


Sorry, ale vidim v tom opat povrchne porovnanie.
Ake zadanie mal rusky konstrukter a ake americky?

nestoja ruske satality s 20 krat mensou zivotnostou 80x menej?

edit: nebite ma, ja viem ze americke su najlepsie...
[Editoval 22.8.2013 martinjediny]


Alchymista - 23/8/2013 - 00:10

quote:
btw - otázka do pléna, pre tých, čo by mohli vedieť - akú životnosť mali filmy? kým sa ešte používali namiesto digitálnych snímkov? ako často to bolo treba meniť? svojho času mali veľkú frekvenciu vojenských štartov aj američania - rovnakú a väčšiu ako rusi)

Za 24 hodín urobila typická fotoprieskumná družica cca 18 obletov na polárnej dráhe, nad ZSSR a Čínou prelietala pri zhruba troch štvrtinách obletov, z toho polovicu v noci, takže tieto dve krajiny mohla efektívne snímkovať 5-8x za 24 hodín.

Kamery z projektu Corona (KH-4) snímkovali na 70mm široký film a zásoba filmu bola spočiatku 2400 metrov na kameru a spolu 4900 metrov pre dve kamery, neskôr údajne až dvojnásobok - 4800metrov na kameru a spolu 9800 metrov (bubon s neexponovaným filmom bol uložený naprieč a mal priemer takmer zhodný s priemerom družice). Družica vracala dve púzdra s filmom.
Za predpokladu, že by družica snímkovala štvorcový formát, na jeden pás filmu sa vošlo teoreticky 34-68 000 snímkov, v skutočnosti ale snímkovanie prebiehalo v pásoch "naprieč trasy" a snímky mohli/museli byť pomerne dlhé (kľudne i pol metra na jeden snímok), takže ich družica vytvorila značne menej.

Jedna z hlavných kamier na amerických družiciach (zrejme KH-8 alebo KH-9) pracovala s filmovým pásom širokým 9 palcov a produkovala snímky s rozmermi 230 mm "across track" a 460mm "along track". To predstavuje okolo 2000 snímkov na kilometer filmového pásu, každý snímok zachytával územie široké 6-8km (podľa výšky dráhy) a zhruba dva krát tak dlhé, snímkovacia rýchlosť sa tak dá odhadnúť zhruba na jeden snímok každé dve sekundy. Na jeden prelet (nad ZSSR) teda urobila družica nejakých 250 snímkov a spotrebovala cca 125 metrov filmového pásu. Zásoba filmu na palube družice pritom dosiahla až 94 km a film bol dopravený na Zem postupne v štyroch púzdrach.

Z údajov na Space40 možno dohľadať, že americké fotoprieskumné družice mali v 60. a začiatkom 70. rokov životnosť zhruba mesiac a vracali jedno alebo dve púzdra s filmom, v polovici 70. rokov mali životnosť zhruba dva mesiace a vracali dve púzdra s filmom, od druhej polovice 70. do polovice 80. rokov potom mali družice životnosť štyri mesiace až pol roka a vracali postupne najmenej štyri púzdra s filmom.

Sovieti na to išli podobne, ale zrejme nepotrebovali svoje záujmové oblasti sledovať a zmapovať tak podrobne ako američania - mapy USA, európskych krajín NATO a ďalších západných krajích sa dali vždy získať oveľa jednoduchšie ako podobne podrobné mapy Sovietskeho Zväzu - a na rozdiel od sovietskych máp v nich obvykle neboli zapracované "chyby" v zakreslení polohy desiatky alebo i stovky kilometrov.
Proste - bežne dostupné sovietske mapy neboli ešte ani v polovici 70. rokov vhodné pre vojenské využitie potenciálnym protivníkom. Bežný občan predsa dorazí do cieľa cesty podľa smerových tabúľ, vlak podľa koľajníc - a pilot má zasa svoju mapu vydanú na podpis a riadne evidovanú (a beda mu, ak by ju stratil...).
"Turistické" mapy boli len k niektorým oblastiam a často boli tiež skreslené o stovky metrov či celé kilometre, čo síce nevadí pri turistickej vychádzke do hôr, ale delá podľa nej nezameriate ani náhodou.
Takže američania nutne potrebovali Sovietsky zväz najprv presne a správne zmapovať, inak im hrozilo, že ich raketové údery, spracované podľa dostupných sovietskych máp, minú svoje ciele, pretože tie jednoducho nie sú tam, kde to ukazuje sovietska mapa. [Upraveno 23.8.2013 Alchymista]


Agamemnon - 23/8/2013 - 07:13

@Alchymista: dakujem


yamato - 23/8/2013 - 16:40

quote:

Sorry, ale vidim v tom opat povrchne porovnanie.
Ake zadanie mal rusky konstrukter a ake americky?

nestoja ruske satality s 20 krat mensou zivotnostou 80x menej?

edit: nebite ma, ja viem ze americke su najlepsie...
[Editoval 22.8.2013 martinjediny]


ale to nie je porovnanie, preco vzdy ked sa tu naznaci nejaky rusky nedostatok tak zazneju bojove bubny?
proste som cital clanok, kde sa tvrdilo ze ruske satelity vydrzali 6 mesiacov (lebo elektronika). Neskor zacali rusi nakupovat elektroniku zo zapadu a zivotnost sa zacala predlzovat.
Nemienim teraz riesit ci ano alebo nie, a uz vobec sa nebudem pustat do slovnych vojen "ktory kosmik je lepci", riesili sme ze rusi vyrabaju rakety velkoseriovo. Ak potrebovali kazdych 6 mesiacov nahradzat satelity, tak to dava logiku. Takisto to vysvetluje, preco strycek sam tolko rakiet nevyraba (a teda je drahsi).

Mimochodom, najlepsie satelity su slovenske


martinjediny - 23/8/2013 - 22:15

quote:
...ale to nie je porovnanie, preco vzdy ked sa tu naznaci nejaky rusky nedostatok tak zazneju bojove bubny? ...


vsak to - "NEDOSTATOK"

ja len tvrdim, ze co ak
1/ nejde o nedostatok, ale o zadanie ulohy
2/ je Rusky system vyhodnejsi

ale, ok, nemusime to riesit...

btw na odlahcenie, tak mi prislo na um... "Dlho sme sa anekdote pana sefa smiali, kym sme pochopili, ze ide o pracovnu ulohu..."




novák - 24/8/2013 - 09:01

quote:
rozdiel je v seriovosti a ta je v Rusku obrovska

moze byt, ale rad by som k tomu videl nejake cisla... aj ked to moze byt trosicku problem vygooglit



Jaká sériovost, proboha, roku 2012 Rusové postavili na start 14 Sojuzů všech verzí a 11 Protonů, nějaké Zenity adt. Arianne 5 letěla 7krát, Atlas V 6krát, Delta IV 4krát ... To mi nepřijde jako velký rozdíl.

Chápu rozdíl mezi objednávkou na 20 a 200 výtahů, ale rozdíl mezi 5-7 a 10-14 raketami přece není rozdíl v "sériovosti".


yamato - 24/8/2013 - 11:31

quote:
]
vsak to - "NEDOSTATOK"

ja len tvrdim, ze co ak
1/ nejde o nedostatok, ale o zadanie ulohy
2/ je Rusky system vyhodnejsi



prepanakrala to sa nesmie povedat slovo nedostatok a slovo rusky v jednej vete? ludia ved uz neblbnite, toto uz je choroba...

kazdy technicky vytvor ma nedostatky, aj americke, cinske, japonske, dokonca aj tie slovenske keby tu pristali asgardi, tak po 20 rokoch studovania ich technologie by sme zistili, ze aj tam su nejake nedostatky.

Mimochodom, ked tu cernakus tvrdil ze sojuz obstal proti vsetkemu co doteraz vo vesmire bolo a v najblizsich 10 rokoch bude, tak som sa marne snazil upozornit ze porovnava stroje s uplne inym zadanim. Zrazu jedinym porovnavacim faktorom bola doba sluzby. Ked sa bavime o 6mesacnych ruskych druziciach, zrazu je strasne dolezite zadanie...

Ja uz fakt nechapem...


NovýJiřík - 24/8/2013 - 11:41

Prepanakrala to sa nesmie povedat slovo nedostatok a slovo rusky v jednej vete? ludia ved uz neblbnite, toto uz je choroba... Kazdy technicky vytvor ma nedostatky, aj americke, cinske, japonske, dokonca aj tie slovenske keby tu pristali asgardi, tak po 20 rokoch studovania ich technologie by sme zistili, ze aj tam su nejake nedostatky.
Mimochodom, ked tu cernakus tvrdil ze sojuz obstal proti vsetkemu co doteraz vo vesmire bolo a v najblizsich 10 rokoch bude, tak som sa marne snazil upozornit ze porovnava stroje s uplne inym zadanim. Zrazu jedinym porovnavacim faktorom bola doba sluzby. Ked sa bavime o 6mesacnych ruskych druziciach, zrazu je strasne dolezite zadanie...
Ja uz fakt nechapem...




V tom máš pravdu, objektivita a ideologická nezaujatost je na tomto fóru neobyčejně vzácným zbožím (ale neškodí ani občasný pohled do zrcadla; to až dojde na ono zmíněné "faktické nechápání" u nějakého tvého příspěvku) [Edited on 24.8.2013 NovýJiřík]


Agamemnon - 24/8/2013 - 11:41

@yamato:
aj keď máš v tomto prípade pravdu...
tak ty (a nielen ty) reaguješ presne tak isto na vety obsahujúce slová "spacex", "nedostatok", "nefunguje", a pod...


yamato - 24/8/2013 - 11:51

quote:
@yamato:
aj keď máš v tomto prípade pravdu...
tak ty (a nielen ty) reaguješ presne tak isto na vety obsahujúce slová "spacex", "nedostatok", "nefunguje", a pod...


no vsak dobre, obcas mam alergicke reakcie, hlavne na stupidne nenavistne prispevky bez uvedenia nejakych faktov (typu "dragon je plechovka" alebo "F9 je primitivna raketa", bez jedineho slovicka preco si to dotycny mysli - potom sa ukaze ze ani celkom presne nevie o com hovori). Vtedy mam dojem ze treba dodavat pluralitu nazorov, lebo by sa to tu zvrhlo na puhopuhe ohovaranie.

ale este aj ako predseda klubu spacex-filov nevaham sprdnut tuto firmicku ked nedodrziava terminy, zamlzuje evidentne fakty (nevybuch motora) alebo ked im ujde ze maju v masine ine ventily. Kludne napisem ze to dovrzali, mozes si to vyhladat

Zato staci co i len naznacit ze nejaky srobik made in russia by sa mohol zlomit a zosype sa okamzita kampan na obhajobu ruskych srobikov, v ktorej sa dozvieme ze mozno bolo take zadanie...


Agamemnon - 24/8/2013 - 12:05

quote:
no vsak dobre, obcas mam alergicke reakcie, hlavne na stupidne nenavistne prispevky bez uvedenia nejakych faktov (typu "dragon je plechovka" alebo "F9 je primitivna raketa", bez jedineho slovicka preco si to dotycny mysli - potom sa ukaze ze ani celkom presne nevie o com hovori). Vtedy mam dojem ze treba dodavat pluralitu nazorov, lebo by sa to tu zvrhlo na puhopuhe ohovaranie.


a napr. opačne to nemôže tiež byť takto ako to popisuješ pre spacex?
pluralita názorov a tak

quote:
ale este aj ako predseda klubu spacex-filov nevaham sprdnut tuto firmicku ked nedodrziava terminy, zamlzuje evidentne fakty (nevybuch motora) alebo ked im ujde ze maju v masine ine ventily. Kludne napisem ze to dovrzali, mozes si to vyhladat

jop, ja viem, že s tým nemáš problém
tiež kopa ľudí nemá problém napísať, že blbosti robia rusi (alebo ďalší, podľa toho, kto je ich obľúbený )

quote:
Zato staci co i len naznacit ze nejaky srobik made in russia by sa mohol zlomit a zosype sa okamzita kampan na obhajobu ruskych srobikov, v ktorej sa dozvieme ze mozno bolo take zadanie...

toto funguje aj v tvojom (a ďalších) prípade v súvislosti so spacex

edit:
okey, off topic
zhodneme sa, že každý má nejakých svojich obľúbencov a tých si chráni
[Edited on 24.8.2013 Agamemnon]


yamato - 24/8/2013 - 12:14

quote:


a napr. opačne to nemôže tiež byť takto ako to popisuješ pre spacex?
pluralita názorov a tak



nemyslim si ze je to to iste. Zober si poslednu "prestrelku" ohladom grasshoppera. Pri poslednom lete predviedol ten manever co predviedol, na co sa spustili poznamky v zmysle "pche, DC-X robil lepsie manevre a SpX je 20 rokov pozadu". Tutiz som sa snazil uviest ze GH je kapanek vacsi, a nejake manevrovanie sa od neho ani neocakava. A uz to islo, Spacex-fili a nespacex-fili a bola vojna...

Tuto napisem ze podla jedneho clanku udajne ruske satelity mali 6 mesacnu zivotnost, co moze byt dovod velkoseriovej vyroby rakiet a teda nizsich cien. Povodne som ani nechcel riesit ruske satelity, snazil som sa najst dovod cien ktore si uvadzal.
Lenze som spomenul ruske satelity a to bola chyba. Hned polemika ze to je neobjektivne, a ake bolo zadanie atd. Proste ja som sa nesnazil rusku techniku ohovarat, len sa snazim spajat dokopy kusky mozaiky. Nikde som nepisal ze su rusi 20 rokov pozadu, ze ich nekonecne plany na vsetko mozne su normalna loz (ako sa zvykne uvadzat v suvislosti s Muskom) ani nic podobne.

Proste kazdy inklinujeme niekam, ale nie je to to iste


martinjediny - 24/8/2013 - 13:07

ok, yamato, mozno som len nepochopil co si myslel pod "mizerna kvalita"
kedze som vsak predpokladal, ze autor mal na mysli skor "kratku zivotnost" (a nie mizernu kvalitu), tak som sa spytal,
za aku cenu ma zmysel dlhsia zivotnost...



btw, mne je sympaticke ze si fanusikom SpaceX a ze im otvorene prejavis sympatie a podporu.. uznavam, ze maju charizmu, ktora z kozmonautiky zmizla

---

ad novak
"ale rozdíl mezi 5-7 a 10-14 raketami přece není rozdíl v "sériovosti""

Ak to berieme takto vseobecne, tak suhlasim.
nie, to nie je podstatny rozdiel.
museli by sme priratat okrem okrajovej vyroby rakiet pre vyvoz este pridat podstatnu zlozku raketoveho priemyslu - armadu.

Kozmonautika vzdy bola chudobnym pribuznym armady.
- uplne ine ceny za "dual use" komponenty
- uplne ina dostupnost specialnych materialov
- ...

Ale to porovnanie som nesmeroval vseobecne, ale k Muskovi...
Kedy Musk prekona Rusov?
Musk je pre mna marketingovo manazersky mag. Perfektne tazi zo situacie, ktorou disponuje... ...a je kreativny a pruzny

navyse som sa ani nesnazil o detailnost, ale len ramcove rysy,
s presnostou tvojho prispevku napr. o polozkovom rozpocte to nema ani zmysel porovnavat... klobuk dolu


Ervé - 24/8/2013 - 13:57

Nejdůležitější údaj, kterého jste si vůbec nevšimli, je bod
6. Rezijni naklady 6148 - vůči celkové ceně 30 560, tedy 20%.
Režijní náklady u běžných firem dosahují výše 100-200% celkové ceny, a někde i víc. To je hlavní rozdíl v ceně Ruské a US/Evropské rakety.


martinjediny - 24/8/2013 - 14:44

quote:
Nejdůležitější údaj, kterého jste si vůbec nevšimli, je bod
6. Rezijni naklady 6148 - vůči celkové ceně 30 560, tedy 20%.
Režijní náklady u běžných firem dosahují výše 100-200% celkové ceny, a někde i víc. To je hlavní rozdíl v ceně Ruské a US/Evropské rakety.


myslim si, ze Muskove rezijne naklady su (%) len zlomkom Boeingu, ale neviem ich odhadnut voci Rusom...

Ale obavam sa, ze budu rast, jak sa budu nabalovat sluzby a balast...


yamato - 24/8/2013 - 15:06

quote:

Ale to porovnanie som nesmeroval vseobecne, ale k Muskovi...
Kedy Musk prekona Rusov?



ak nevytvori skutocne "rapidly reusable" technologiu, tak nikdy. Jedna vec je postavit raketu inhouse, racionalizovat vyrobne postupy a vysmiat sa do xichtu americkej konkurencii. To ale na skutocnu revoluciu nestaci, zatial dosiahol asi tolko ze vratil USA na svetovy trh.
(ach ta moja neobjektivita... )

quote:

Musk je pre mna marketingovo manazersky mag. Perfektne tazi zo situacie, ktorou disponuje... ...a je kreativny a pruzny



to teda hej ovsem on tu situaciu nevytvoril, ta je vysledkom monopolizacie odvetvia. V tom je krasa slobodneho podnikania - namiesto problemu vidi prilezitost, a jej vyuzitim prispieva k rieseniu problemu.


novák - 25/8/2013 - 09:11

Běžte si kluci řešit problémy se SpaxeX a oblíbenci do jiného vlákna.

Mimochodem, ruský satelit Gonec funguje od roku 1996. Občas se i Rusům zadaří..

quote:
Martin Jediný: ad novak
"ale rozdíl mezi 5-7 a 10-14 raketami přece není rozdíl v "sériovosti""

Ak to berieme takto vseobecne, tak suhlasim.
nie, to nie je podstatny rozdiel.
museli by sme priratat okrem okrajovej vyroby rakiet pre vyvoz este pridat podstatnu zlozku raketoveho priemyslu - armadu.


Sorry Martine, ale kolik raket postavili kdekoliv v Rusku po roce 1992 pro armádu? Pár Topolů... Roční produkce Sojuzů v Samaře (a dokonce i Protonů u Chruničeva je už dlooouho vyšší. Výrobu Sojuzů znáš, dodávky Topolů jsou na http://ru.wikipedia.org/wiki/РТ-2ПМ2 v první tabulce shora, nazvané "Поставки МБР «Тополь-М» в войска" = průměrně cca 5 kusů za rok ! To v některých letech dali dokonce i Zenity.


Agamemnon - 27/8/2013 - 19:47

na nsf sa objavila informácia, prevzatá z fran. vesm. fóra, ktorá hovorí, že dôjde k výmene popovkina na čele rka:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=32673.msg1088867#msg1088867

"Roscosmos head V Popovkin will be replaced according to the french forum "le forum de la conquête spatiale" and Nicolas Pillet.
His successor should be Karassaiev..."

neviete niekto niečo viac o tom?


Jaro - 27/8/2013 - 21:26

Na novosti kosmonavtiki už zavesili odkazy na fotky kozmickej časti MAKS-2013.

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/messages/forum14/topic13613/message1117700/#message1117700


Jaro - 30/8/2013 - 08:50

quote:
...odkazy na fotky ...


Fotky boli doplnené.


novák - 31/8/2013 - 09:53

quote:
... výmene popovkina ...


Začátkem měsíce dostal důtku od Medveděva, jinak jsem našel jen běžnou kritiku (Proton, finance). A Karassaieva google nezná.


Alex - 4/9/2013 - 14:13

http://slovak.ruvr.ru/2013_09_04/Rogozin-navrhuje-vratit-RKK-Energia-do-vlastnictva-statu/


Jaro - 4/9/2013 - 15:33

Na tom stretnutí sa znova preberala reforma kozmického priemyslu, viac na:

http://www.kommersant.ru/doc/2270948


Agamemnon - 1/10/2013 - 20:36

nový "powerpoint":
http://www.russianspaceweb.com/spacecraft_manned_2010s.html


yamato - 7/10/2013 - 19:29

popovkina vymenia, zdroj itar-tass

http://www.itar-tass.com/c142/903371.html?utm_medium=twitter&utm_source=ITAR-TASS


Jaro - 10/10/2013 - 15:28

http://www.interfax.ru/russia/news.asp?id=333944

A je to.... Oleg Ostapenko.


Jaro - 10/10/2013 - 23:48

A teraz ostáva čakať na vznik ORKK a ďalšieho dôležitého človeka v ruskom kozmickom priemysle - údajne Igora Komarova, terajšieho šéfa AutoVAZu. Rogozin sa vraj vyjadril, že i Popovkin dostane v ORKK miesto.

http://kommersant.ru/doc/2313870 [Upraveno 10.10.2013 Jaro]


PinkasJ - 11/10/2013 - 06:49

Pro ty, kdo nečtou v Ruštině je třeba objasnit, že ORKK znamená objediněnaja raketno-kosmičeskaja korporacija – neboli sjednocená korporace všech výrobních podniků v této oblasti. Roskosmos tak zůstane jen jako státní agentura, která bude uplatňovat státní politiku a zakázky pro ORKK. Mnozí se obávají, že ORKK může omezovat současnou poměrně silnou konkurenci mezi jednotlivými výrobci a konstrukčními kancelářemi.


Jaro - 11/10/2013 - 08:20

Pre úplnosť doplním, že napriek hlavnej myšlienky, o ktorej píšete, pravdepodobne aspoň na nejakú dobu nevojdú do ORKK niektoré vojenské firmy a ostanú pod Roskozmosom. Navyše Roskozmos si stále ponechá rôzne centrá (CNIIMaš, CENKI, NIC RKP, Centrum Keldyša, Centrum výcviku kozmonautov,...).


Jaro - 11/10/2013 - 08:25

Tu je článok o naťahovaní sa, kde skončia niektoré vojenské firmy:

http://www.newsru.com/russia/20sep2013/orkk.html

A toto je schéma navrhovanej štruktúry ORKK (mesiac stará):

http://im.kommersant.ru/ISSUES.PHOTO/DAILY/2013/159/_2013d159-01-01.jpg


novák - 11/10/2013 - 10:29

Podle Izvestií http://izvestia.ru/news/558641#ixzz2hNbw5oDz má Popovkin nadále důvěru a podporu Putina a odchází kvůli zdraví (píšou o léčbě v zahraničí).

to Agamemnon: v článku je odpověď na tvůj dotaz z 28.7. o "Karassaievovi". Šlo o Igora Karavajeva (Игорь Караваев, náměstka ministra průmyslu a obchodu, na Popovkinovo místo ho tlačil Rogozin, neprošlo to přes Putina.


PinkasJ - 11/10/2013 - 13:44

v anglictine: http://www.spacedaily.com/reports/Russia_replaces_space_agency_chief_in_reform_bid_999.html


yamato - 11/10/2013 - 20:17

quote:
Podle Izvestií http://izvestia.ru/news/558641#ixzz2hNbw5oDz má Popovkin nadále důvěru a podporu Putina a odchází kvůli zdraví (píšou o léčbě v zahraničí).



no neviem, prax je taka ze ked odchadza nejaky kapitan kvoli pruseru, tak sa vymysli nejaky "kryci" pribeh o venovani sa rodine, zdravotnym problemom atd. Nikto nechce pustat na verejnost zle spravy zvnutra organizacie, narusa to doveru.


Jaro - 11/10/2013 - 23:15

Vyzerá to, že zo svojho miesta odchádzajú Oleg Frolov, Aleksandr Lopatin a Anna Vediščeva.

http://tula.kp.ru/online/news/1558089/ , http://www.ria.ru/space/20131011/969342358.html , http://www.ria.ru/space/20131011/969267378.html#ixzz2hOqOHyAX


novák - 12/10/2013 - 11:07

yamato: Máte pěkné poměry tam u vás

Vážně jste potkal, nebo i jen slyšel o někom, kdo šel do nemocnice na operaci očí, jen aby mohl předstírat zdravotní problémy?


yamato - 12/10/2013 - 18:45

quote:
yamato: Máte pěkné poměry tam u vás

Vážně jste potkal, nebo i jen slyšel o někom, kdo šel do nemocnice na operaci očí, jen aby mohl předstírat zdravotní problémy?


Operacia oci nebyva zrovna dovod na odstup kapitana, vacsinou vydrzia az do tretieho infarktu. Zeby po zlyhani protonu zrazu kapitan pocitil nahle zhorsenie zraku?


alamo - 12/10/2013 - 19:15

http://www.kosmonaut.cz/
Čtvrtek 10. října 2013

Ještě dnes ráno tvrdila ruská kosmická agentura Roskosmos, že netuší vůbec nic o možném nahrazení současného ředitele Vladimira Popovkina. Dnes odpoledne pak stejná kosmická agentura uvítala nového ředitele Olega Ostapenka. („Nikdy nevěř ničemu, dokud to nebylo oficiálně dementováno.“ Sir Humphrey, seriál Ano, pane ministře.)


Jaro - 12/10/2013 - 21:05

http://www.iki.rssi.ru/conf/2013oct4/

Prezentácie z dňa otvorených dverí v IKI sú už dostupné. Plazma-F, Čeljabinsky meteorit, Bion-M, Čibis-M, MFTI.


Jaro - 12/10/2013 - 21:34

http://newsru.com/russia/12oct2013/komarov.html

Kandidatúra Komarova na riaditeľa ORKK už bola údajne odobrená Medvedevom. ORKK má vzniknúť výnosom prezidenta a podľa tohto zdroja by sa to malo stať už začiatkom nasledujúceho týždňa.


novák - 13/10/2013 - 10:36

quote:
Zeby po zlyhani protonu zrazu kapitan pocitil nahle zhorsenie zraku?


Tak to píšou, "zhoršení zraku od nervového vypětí".


Jaro - 16/10/2013 - 21:03

Informácie zverejňované i na tomto fóre ohľadom ruského mesačného programu sa zverejnili pri príležitosti štvrtého moskovského sympózia k Slnečnej sústave. Niektoré prezentácie z neho v podobe obrázkov zverejnil ,,lin":

http://fotki.yandex.ru/users/linlin82/album/373935/


novák - 23/10/2013 - 11:09

Lončakov nepůjde do Gazpromu, ale Roskosmosu, nechal se přemluvit Ostapenkem.

http://ria.ru/space/20131020/971315584.html#ixzz2iFIc2cKY

Byl jmenován pomocníkem vedoucího Roskosmosu pro pilotované programy

http://izvestia.ru/news/559485#ixzz2ihSwrG4f [Upraveno 25.10.2013 novák]


Jaro - 23/10/2013 - 22:01

http://ria.ru/space/20131023/972143246.html#13825581098433&message=resize&relto=register&action=addClass&value=registration

Komarov sa stal zamestnancom Roskozmosu. Má pomáhať pri príprave ORKK a spoznávať kozmický priemysel.


yamato - 16/11/2013 - 12:12

http://www.nasaspaceflight.com/2013/11/remembering-buran-shuttles-estranged-soviet-cousin/

Her first adventure in space did result in damage that would require a large amount of repairs during post flight processing.

he? buran bol po prvom lete poskodeny a vyzadoval mnoho oprav? to pocujem prvy krat... vie niekto nieco viac?


Alchymista - 16/11/2013 - 13:26

nejaké tie poškodenia tam boli určite - prasknuté platničky tepelnej ochrany atď. Ale nič, čo by si vyžadovalo medziletovú údržbu neja rozsiahlejšiu ako tá, ktorou prechádzal drak shuttle po každom lete (motory v to nepočítam).

Zrejme to vzniklo z toho, že Buran ešte nemal pri svojom prvom a jedinom lete dokončenú inštaláciu všetkých systémov potrebných pre let s posádkou a inštalácia zrejme pokračovala aj po jeho jedinom lete.
To mohol niekto "nezasvetený" považovať za opravy po lete - no a keďže vtedy to už so sojuzom išlo plnou parou k demokracii a dnu, trvalo to dlho a nakoniec to nikdy nebolo dokončené....


JiříHošek - 16/11/2013 - 19:57

quote:
Zrejme to vzniklo z toho, že Buran ešte nemal pri svojom prvom a jedinom lete dokončenú inštaláciu všetkých systémov potrebných pre let s posádkou a inštalácia zrejme pokračovala aj po jeho jedinom lete.
Buran (exemplář 1.01) neměl nikdy letět v pilotovaném režimu.

Plán z počátku roku 1989:
1991 - nepilotovaný let 2K1 v délce 1-2 dny (exemplář 1.02 "Ptička")
1992 - nepilotovaný let 2K2 v délce 7-8 dnů (exemplář 1.02 "Ptička")
1993 - nepilotovaný let 1K2 v délce 15-20 dnů (exemplář 1.01 "Buran")
1994 - 1.pilotovaný let 3K1 (exemplář 2.01 "Bajkal", vybavený systémem podpory života a dvěma katapultovacími křesly)

Ovšem podle svědectví Gleba Lozino-Lozinského bylo už po letu 1K1 exempláře 1.01 "Buran" 15.11.1988 jasné, tento exemplář již víckrát do vesmíru nepoletí, takže se detailní poletová údržba nedělala, pouze kosmetické práce.

zdroj:
http://www.buran.ru/htm/pilots.htm


Alchymista - 16/11/2013 - 23:42

Škoda, že tam nie je nič o príčinách prečo bolo jasné, že do vesmíru už nepoletí...


Petr_Šída - 17/11/2013 - 02:11

politika

vizte

http://www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=3050&kategorie=3


pospa - 17/11/2013 - 13:59

Díky za odkaz! Vidím, že Standa Kužel je na AeroWebu poměrně produktivní a má tam už hezkou řadku článků na různá témata z historie kosmonautiky. Klobouk dolů.
http://www.aeroweb.cz/autor.asp?atr=93


Lusyen - 18/11/2013 - 13:30

http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/299700-rusko-chce-obnovit-vyrobu-supertazkej-rakety-energija/


Agamemnon - 18/11/2013 - 13:48

powerpoint


yamato - 18/11/2013 - 15:14

quote:
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/299700-rusko-chce-obnovit-vyrobu-supertazkej-rakety-energija/



A ja sa chcem do konca roka stat milionarom Jak sa vravi u nas na zahori - show me the money [Edited on 18.11.2013 yamato]


Usedom - 18/11/2013 - 15:18

TO : Lusyen

Pokud by tato zpráva byla pravdivá /počítám s možností 10 %/ pak by to dokonale zamíchalo karty ve světové kosmonautice. USA by náhle vypadaly v kosmu jako chudý příbuzný. Energija by mohla vynést do kosmu po krachu projektu ISS novou obří ruskou stanici složenou do hvězdy z 5 obřích 100 tunových válců = 5 spojených Skylabů , plus některé další moduly a lodě = dohromady asi 600 tun. Dále by Rusko už nemuselo vyvíjet žádný nový nosič pro cestu na Mars , Energija by bohatě stačila. Bylo by dobré, kdyby se Rusku podařilo do svých projektů zapojit nějakým způsobem čínské peníze, to bych byl spokojen úplně.

P.S. Ať z popela vstane co nejdřív Energija, famózní ruská superraketa !


http://czech.ruvr.ru/2012_02_22/66674295/


NovýJiřík - 18/11/2013 - 15:55

quote:
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/299700-rusko-chce-obnovit-vyrobu-supertazkej-rakety-energija/


Teda kdyby tohle byla pravda, tak je to bomba všech bomb!


Alchymista - 18/11/2013 - 16:36

Príliš pekné, než aby to bola pravda...


Agamemnon - 18/11/2013 - 16:50

tento článok som nečítal, ale:

aby som ku tomu dodal aj niečo konkrétne, napíšem v podstate to isté, čo na kosmonautix...

rusi majú takýchto návrhov niekoľko... každý je v podstate na inú variantu superheavy nosiča, a každý je v podstate od iného autora (od rka, cez energomaš, energiu, až po snáď ukrajinský južnoe)...
takže tak nejak...

čo sa týka tej restored energie:
existuje návrh, volá sa jenisej... tento dáva 125 t na leo...
v podstate ide o presnú kópie energie len v inline móde a bez tej reusability, ktorá už v energii implementovaná bola (boostery energie mali prípravu na reusability systémy, čo znížovalo nosnosť energie ako takej, aj keď sa tieto systémy nikdy nevyužili)

informácie u anatoly zaka:
http://www.russianspaceweb.com/energia5k.html
http://www.russianspaceweb.com/sodruzhestvo.html
http://www.russianspaceweb.com/yenisei5.html
http://www.russianspaceweb.com/angara100.html


yamato - 18/11/2013 - 19:06

quote:

Pokud by tato zpráva byla pravdivá /počítám s možností 10 %/ pak by to dokonale zamíchalo karty ve světové kosmonautice. USA by náhle vypadaly v kosmu jako chudý příbuzný.


asi vam uslo ze USA vyvijaju SLS s podobnou kapacitou. A na rozdiel od rusov uz su vo faze testovania hardweru.

quote:

Energija by mohla vynést do kosmu po krachu projektu ISS



coze? ISS je na orbite a funguje, o akom krachu to hovorite?

quote:
Dále by Rusko už nemuselo vyvíjet žádný nový nosič pro cestu na Mars , Energija by bohatě stačila. Bylo by dobré, kdyby se Rusku podařilo do svých projektů zapojit nějakým způsobem čínské peníze, to bych byl spokojen úplně.



ano, raketa triedy SLS/Energija by pre mars stacila. Ovsem pochybujem ze by sa cina chcela na projekte podielat ako sponzor. Skor to vidim na tradicnejsiu cestu - odkup (alebo kradez) dokumentacie a vyvoj cinskej superrakety (naramne podobnej Energiji, do posledneho srobika )


NovýJiřík - 18/11/2013 - 20:26

ano, raketa triedy SLS/Energija by pre mars stacila. Ovsem pochybujem ze by sa cina chcela na projekte podielat ako sponzor. Skor to vidim na tradicnejsiu cestu - odkup (alebo kradez) dokumentacie a vyvoj cinskej superrakety (naramne podobnej Energiji, do posledneho srobika )




Fajn, a já za to těm klukům šikmookým zatleskám, hlavně když jim to poletí!


yamato - 18/11/2013 - 20:43

quote:

Fajn, a já za to těm klukům šikmookým zatleskám, hlavně když jim to poletí!


to ja taky potom uz to len skombinovat s shen-shou a tym mesacnym landerom co teraz poleti, a hor sa na mesiac


Usedom - 18/11/2013 - 23:15

TO : yamato

Krach projektu ISS myslím tak, že s odstupem doby , třeba 20 let, bude tento projekt vyhodnocen jako neúspěšný vzhledem k obřím nákladům. Příklad : Vy si necháte od developera postavit za městem rodinný domek za cenu 8 milionů Kč, po roce zjistíte, že jiný developer by vám naprosto stejný domek postavil za cenu poloviční, tedy 4 mil. Kč. Budete se cítit spokojeně ? Něco podobného bude v budoucnu "odhaleno" v případě ISS.

Já se totiž domnívám,že na počet kosmonautů provádějících experimenty je ISS příliš obludné zařízení, které mělo drahou jak samotnou stavbu /raketoplány/ tak i současný provoz, naprosto to neodpovídá dosaženým výsledkům. O kolik geniálnějších výsledků je dosahováno na této stanici o váze 420 tun /2011/ než by bylo dosaženo třeba na stanici ve tvaru kříže složené ze čtyř modulů po 20 tunách vynesených při čtyřech startech Protonu ??


Petr_Šída - 19/11/2013 - 01:19

To si mužete snadno odhadnout podle Miru, kde byl po většinu času takový problém s energií a sypajícími se systémy, že se nedalo dělat skorem nic, než opravovat, opravovat, opravovat a opravovat


Agamemnon - 19/11/2013 - 07:28

iss nie je len o vede...
staci si precitat ten clanok, co chris nedavno napisal...
alebo si zaplatte l2 na nsf a uvidite, co sa dennodenne nachadza v iss reportoch... a preco ma iss obrovsky vyznam, napr. ak chcu ludia letiet k marsu

btw -
do tejto temy diskusia o vyzname iss nepatri


PinkasJ - 19/11/2013 - 08:09

Informace o návratu k raketě Energia mohou mít hodně politický důvod. Zanedlouho se uskuteční důležité jednání EU a Ukrajiny o jejím začlenění do ekonomických struktur EU. V této souvislosti Rusko nabízí Ukrajině velké investiční projekty, snížení cen dodávaných paliv atd., pokud nepůjde touto cestou. Jedním z nejdůležitějších projektů pro Ukrajinu by mohla být spolupráce v kosmickém průmyslu a do toho by nejvíce zapadala obnova výroby Energie. Pojem Energia může být jen „vlajkový“ název. Mohl by do něho být zahrnut kterýkoliv z několika návrhů supertěžkých raket jako Energia M, Vulkan atd. Prakticky ve všech těchto návrzích jsou boostery odvozené z Energie, které se (až na motory RD 171) vyráběly na Ukrajině. Taková raketa by s největší pravděpodobností startovala s Baikonuru, takže by zůstalo jeho využití i po dostavění Vostočného a obnovil by se tak projekt „Sodružestvo“. Do projektu spolupráce by mohla být zařazena také modernizace Zenitu vrchním stupněm LOX/LH2 a tím zvýšit jeho nosnost a možnost využití. Jak se rozhodne Ukrajina je otázka, která bude vyřešena velmi brzy. Využití Energie i pro stavbu nové kosmické stanice je také možné. Rusům velmi vadí u současné ISS oběžná dráha s nízkým sklonem. Mohli by si po skončení ISS postavit novou a nemusela by být velká, stačila by obdoba Skylab vynesená jedním startem Energie.

Co se týká „otočky“ Buranu nad přistávací drahou, i kdyby bylo zůstalo dost paliva v hlavních raketových motorech 2x8,8 tun tahu, nevím , zda by to stačilo na otočku téměř 100 tunového tělesa s malou plochou křídla. Faktem je ale, že zkoušky přistávání Buranu se prováděly s namontovaným reaktivním motorem. [Upraveno 19.11.2013 PinkasJ]


Jaro - 19/11/2013 - 09:09

Výber finálnej verzie nie je jasný, pozrite napr.

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/14394/


alamo - 19/11/2013 - 11:04

takže miesto toho, aby dotiahli angaru, a všetky jej verzie k použiteľnosti, rozcrcajú financie na ďalší nosič.. fakt "inovatívne"


Agamemnon - 19/11/2013 - 12:20

toto je mimo angary, a vsetky verzie angary, ktore boli planovane (a1, a3, a5, a5 man), aj su vo vyvoji... bud. rok maju letiet a1 a a5

a7 nikdy nebolo realne planovane, afaik.. vzdy to bola len hra s cislami

edit:
tento superheavy nosic aj tak nejak skoro nebude
[Edited on 19.11.2013 Agamemnon]


alamo - 19/11/2013 - 13:07

"o rok", koľko rokov za sebou, to už počúvame?
a keď "o rok" tak prečo chcú PPTS testovať na protone?


Alchymista - 19/11/2013 - 13:12

Test PPTS na Protone zmysel podľa mňa má - je to overená raketa s dostatočnou nosnosťou, Angara sa ešte len bude musieť naučiť lietať... A potom je tu celkom nezanedbateľná otázka ceny - koľko bude stáť jedna nová Angara? Proton totiž vychádza na 75-90 milionov.


Agamemnon - 19/11/2013 - 13:23

quote:
"o rok", koľko rokov za sebou, to už počúvame?
a keď "o rok" tak prečo chcú PPTS testovať na protone?


afaik - aj light (a1) aj "heavy" (a5) su uz vyrobene... caka sa na launch pad teraz...
[Edited on 19.11.2013 Agamemnon]


alamo - 19/11/2013 - 14:22

quote:
Test PPTS na Protone zmysel podľa mňa má - je to overená raketa s dostatočnou nosnosťou, Angara sa ešte len bude musieť naučiť lietať... A potom je tu celkom nezanedbateľná otázka ceny - koľko bude stáť jedna nová Angara? Proton totiž vychádza na 75-90 milionov.

zaujímavé, sputenie vývoja nosiča angara, bolo s predpokladom že bude lacnejšia ako proton...
kedy vlastne očakávajú, že bude lacnejšia?


Agamemnon - 19/11/2013 - 14:25

angara ich ma hlavne zbavit udmh/n2o4 a baikonuru

edit:
btw... kym to nepoleti viac ako raz...
tak v podstate nemoze nikto vediet, kolko to bude stat...
ked to bude lietat pravidelne, tak bude jasna aj standardna cena [Edited on 19.11.2013 Agamemnon]


alamo - 19/11/2013 - 15:43

hm.. tak to som zvedaví, čoho ich má zbaviť supernosič?
peňazí ich zbaví automaticky


alamo - 19/11/2013 - 16:13

supernosič na krku.. zaručene začnú rusi, riešiť tie isté otázky, ako američania
aj otázku "čo keby sme zahlušili iss"
http://nasawatch.com/archives/2013/11/killing-iss-a-s-1.html


Agamemnon - 19/11/2013 - 16:34

rusi ho nepostavia... toto je len powerpoint... momentálne určite...
možno keď američania dokončia sls, tak sa rusi rozhodnú, že niečo urobia... inak tomu neverím


PinkasJ - 19/11/2013 - 16:37

Stále v tom vidím snahu zapojit do projektu Ukrajinu a odradit ji od úzké vazby na EU, jak jsem psal o několik příspěvků výše. Proto najednou ten spěch (rozhodnutí v rámci týdnů), přitom návrhy na supernosič různých konfigurací přicházely již řadu let bez odezvy vedení Roskosmosu i státu. Energia by byla jen dílčím vkladem do slibovaných ruských investic na Ukrajinu a také cenových výhod na dovozy energií z Ruska.


Tlama - 19/11/2013 - 17:19

quote:
Stále v tom vidím snahu zapojit do projektu Ukrajinu a ...

S mojí paranoiou souhlasím.


PinkasJ - 21/11/2013 - 15:51

http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-61288570-ukrajina-prerusuje-pripravy-asociacni-dohody-s-eu

Ukrajina nepodepíše asociační dohodu s EU (která by znamenala zrušení dovozních cel) a chce "obnovit aktivní dialog s Ruskem a členy Společenství nezávislých států o oživení obchodních a ekonomických vztahů". Takže se skutečně můžeme dočkat stavby rakety Energie nebo její obdoby s tím že Ukrajina bude vyrábět boostery pro ní. Z nabídky Ruska na spolupráci je asi pro Ukrajinu nejdůležitější spolupráce v leteckém a kosmickém průmyslu a samozřejmě snížení ceny plynu.


David - 21/11/2013 - 22:25

Zkrátka Rusko nemůže připustit, aby se hranice EU a v jejím stínu i NATA přiblížili k " matičce Volze".


Alchymista - 21/11/2013 - 22:46

To je veľmi skratkovité a teda nesprávne. Príčin je rozhodne viac a závažnejších než vplyv/tlak Ruska.

Ukrajina odhadla svoje vlastné dodatočné náklady, ktoré by jej vyplynuli z plnenia zmluvy s EU na viac ako 500 miliárd euro počas prvých piatich rokov (nezachytil som však, či celkovo alebo ročne) a niekoľkonásobok v ďalšom desaťročí. Ale EU nemá zdroje, aby jej s tým nejak pomohla, aj keby hneď chcela (našim krajinám tiež nijak významne nepomohla - a to boli potrebné sumy rádovo nižšie a kríza sa vtedy ešte skrývala v budúcnosti vzdialenej desaťročie)...

Druhá dôležitá vec - zmluvu s EU a jej následky si neželá nielen veľká časť bežnej populácie (na tú by ukrajinský politici mohli kašlať presne rovnako, ako je to zvykom i u nás), ale aj veľká časť ukrajinských oligachov, bohatých a hlavne mocných podnikateľov, ktorý majú svoje kšefty založené na obchode s Ruskom. Ukrajina je významne ekonomicky rozdelená v smere východ-západ, pričom východné oblasti sú na tom ekonomicky a priemyselne lepšie a sú viac rusifikované a viac ekonomicky spojené s Ruskom ako západné oblasti. Existuje tu nezanedbateľná pravdepodobnosť, že by mohlo dôjsť až k rozštiepenie štátu ("ľavobrežná Ukrajina" a Krym je súčasťou Ukrajiny len od 50. rokov 20. storočia, kedy ich k Ukrajinskej SSR pripojil (ukrajinec) Chruščov - dovtedy boli súčastou Ruskej SFSR)

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ukrajina-zahranicni-obchod-zeme-19102.html

quote:
6.2. Teritoriální struktura – postavení k EU

Ukrajina v roce 2012 obchodovala s 215 zeměmi světa. Největším obchodním partnerem Ukrajiny, co do objemu obratu, byly i v roce 2012 země SNS s podílem cca 39% v čele s Ruskem (29%). Na dalších místech pak byly evropské země s podílem cca 30% (EU – 29,4%) a země Asie s podílem cca 22,8%.

V exportu zaujala vedoucí postavení skupina zemí SNS s podílem 36,8% (z toho Rusko 25,6%), evropské země s podílem 25,3% ( z toho EU 24,8%), Asie s podílem 25,7% (z toho Čína 11,5%), africké země – 8,2% a země amerického kontinentu – 3,8%

V dovozu byly největšími partnery země SNS podílem 40,7% ( z toho Rusko 32,3%), evropské země 32,5% (z toho země EU – 30,9%), Asie – 20,2% (z toho Čína 9,3%), země amerického kontinentu 5,3%, Afrika 1,0%, Austrálie a Oceánie 0,2%.

[Upraveno 21.11.2013 Alchymista]


fritz.lochmann - 21/11/2013 - 22:55

@ Alchymista: No veď aj náš Veliký Vlado LenOn sa skôr prikláňal k východu než k západným štruktúram. Bohužiať jeho voliči postupne mreli a mreli a preto skončil ako skončil. A my sme skončili - no veď viete kde


Alchymista - 21/11/2013 - 22:58

LenOn sa neprikláňal na východ, len k vtedajším východným spôsobom vládnutia. A mimochodom, asi najlepšie kontakty v Rusku mal...

... a prekvapenie pre veci neznalých - Jano Čarnogurských


fritz.lochmann - 21/11/2013 - 23:03

quote:
... a prekvapenie pre veci neznalých - Jano Čarnogurských
No bodaj by nie, veď zlé jazyky tvrdia, že to je Husákov syn Inak výzorom vôbec nezapadá do ich rodiny


Alchymista - 21/11/2013 - 23:16

J.Č. sa narodil 1.1.1944 - v primeranom čase bol G.H. ako vedúci komunista v podstate "voľne na odstrel", kým P.Č. bol naopak na Slovensku celkom vysoké štátno-politické zviera...
To mi nejak nesedí - aj keď jeden nikdy nevie, a "na Slovensku je to tak..." [Upraveno 21.11.2013 Alchymista]


fritz.lochmann - 22/11/2013 - 00:12

quote:
J.Č. sa narodil 1.1.1944 - v primeranom čase bol G.H. ako vedúci komunista v podstate "voľne na odstrel", kým P.Č. bol naopak na Slovensku celkom vysoké štátno-politické zviera...
To mi nejak nesedí - aj keď jeden nikdy nevie, a "na Slovensku je to tak..." [Upraveno 21.11.2013 Alchymista]
... Nooo ... Čarnogurskí ochránili Husáka za Slovenského štátu a oni resp. jejich deti jakožto disidenti mohli na oplátku za Husákovej vlády vyštudovať vysoké školy. Ktorý disident to mohol? Najmä ak starý pán Paľo Čarnogurský aktívne pôsobil v Hlinkovej strane? Ináč Paľo Čarnogurský učil môjho otca a u nás sú všeobecne známi - u niekoho v dobrom, u niekoho v zlom, asi tak 50:50


novák - 22/11/2013 - 11:31

quote:
...vyštudovať vysoké školy. Ktorý disident to mohol?


Kterýkoliv. Z těch známých Dienstbier, Benda... v 80. letech měli přednost před plebsem.


JiříHošek - 24/11/2013 - 08:55

quote:
quote:
quote:
Zrejme to vzniklo z toho, že Buran ešte nemal pri svojom prvom a jedinom lete dokončenú inštaláciu všetkých systémov potrebných pre let s posádkou a inštalácia zrejme pokračovala aj po jeho jedinom lete.
Buran (exemplář 1.01) neměl nikdy letět v pilotovaném režimu.

Plán z počátku roku 1989:
1991 - nepilotovaný let 2K1 v délce 1-2 dny (exemplář 1.02 "Ptička")
1992 - nepilotovaný let 2K2 v délce 7-8 dnů (exemplář 1.02 "Ptička")
1993 - nepilotovaný let 1K2 v délce 15-20 dnů (exemplář 1.01 "Buran")
1994 - 1.pilotovaný let 3K1 (exemplář 2.01 "Bajkal", vybavený systémem podpory života a dvěma katapultovacími křesly)

Ovšem podle svědectví Gleba Lozino-Lozinského bylo už po letu 1K1 exempláře 1.01 "Buran" 15.11.1988 jasné, tento exemplář již víckrát do vesmíru nepoletí, takže se detailní poletová údržba nedělala, pouze kosmetické práce.

zdroj:
http://www.buran.ru/htm/pilots.htm

Škoda, že tam nie je nič o príčinách prečo bolo jasné, že do vesmíru už nepoletí...
Důvody tam nejsou, nicméně víme, že v červnu 1989 byl 1.01 "Buran" na aeroshow v Paříži (proto ty kosmetické a nikoli meziletové úpravy) a letový program byl záhy upraven takto:

1991 - nepilotovaný let 2K1 v délce 1-2 dny (exemplář 1.02 "Ptička") - ZRUŠENO
1992 - nepilotovaný let 2K2 v délce 7-8 dnů (exemplář 1.02 "Ptička")
1993 - nepilotovaný let 1K2 v délce 15-20 dnů (exemplář 1.01 "Buran") - ZRUŠENO
1994 - 1.pilotovaný let 3K1 (exemplář 2.01 "Bajkal", vybavený systémem podpory života a dvěma katapultovacími křesly) - NAHRAZENO STROJEM PTIČKA

V roce 2002 při zhroucení střechy MIK byl 1.01 "Buran" umístěn na technologickém exempláři Energije (ne na letovém exempláři).


alamo - 28/11/2013 - 11:45

jednoduchá otázka: je ruská ekonomika dostatočne výkonná, aby dokázala finančne utiahnuť supernosič?
http://www.sme.sk/c/7020924/kremel-ma-problem-ruska-ekonomika-klesa-na-dno.html
Kremeľ má problém, ruská ekonomika klesá na dno
http://www.economist.com/blogs/freeexchange/2013/11/russias-economy
http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/rogerbootle/10471423/No-one-wants-Russia-to-implode-but-optimists-have-their-work-cut-out.html
jednoduchá odpoveď : nie nieje


alamo - 28/11/2013 - 12:45

modul ISS nauka, sa oneskorí až do roku 2015
http://danielmarin.naukas.com/2013/11/28/el-modulo-nauka-de-la-iss-sera-lanzado-hasta-2015/
he.. nie je príčinou problémov hlavne to, že dlho "oxidoval v sklade"?
ešte pár rokov, a fakt bude na odpis


Agamemnon - 28/11/2013 - 13:22

to nie je nove info... to uz sa vie niekolko mesiacov...

dovodom je problem najdeny pri testovani na pohonnom systeme, kvoli ktoremu musel byt modul vrateny znovu do chruniceva (uz bol na bajkonure)


Agamemnon - 29/11/2013 - 10:39

nejake nove info k nauke:
- vyzera to, ze povodne oznamene info o vymene par potrubi a precisteni palivoveho systemu nebude stacit - a dojde k vymene vacsej casti palivoveho systemu, kvoli zlemu stavu
- testy, ktore na nauke robila rsc energia (vyrobcom nauky je chrunicev), ukazuju, ze elektricky system obsahuje viacere chyby, takze bude musiet dojst k vymene casti elektrickeho systemu

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=23444.msg1125840#msg1125840

moja pozn.:
vyzera to, ze rozdiel v kontrole kvality medzi chrunicevom a energiou je asi velmi velky... sa vobec necudujem potom, ze dalsie moduly pre iss dostala do vyroby energia aj napriek tomu, ze vsetky (velku vacsinu) v minulosti staval chrunicev...
ten rozdiel v kontrole kvality je vidiet aj na nosicoch asi... ked si clovek porovna posledne starty sojuzov a protonov...
hmm


JiříHošek - 1/12/2013 - 17:43

quote:
(uz bol na bajkonure)
MLM přemisťovali jen po Moskvě (Chruničev, Energija)


Agamemnon - 1/12/2013 - 18:14

myslím, že niekde som videl také info, že už bol na bajkonure...
ale možno si to len zle pamätám...


novák - 2/12/2013 - 09:47

zle pamatuješ,

zamotalo se ti tam info o budoucnosti ("po opravě u Chruničeva nepůjde znovu do Energije, ale přímo na Bajkonur").


Agamemnon - 2/12/2013 - 09:57

okej, vdaka


Jaro - 2/12/2013 - 20:28

Putin podpísal príkaz na vytvorenie ORKK.

http://ria.ru/space/20131202/981286444.html#13860123773243&message=resize&relto=register&action=addClass&value=registration

http://pravo.gov.ru:8080/page.aspx?69452


fritz.lochmann - 2/12/2013 - 20:52



Tak toto sa pomaly dá nazvať sériová výroba


yamato - 2/12/2013 - 21:07

to sa da nazvat seriova vyroba aj uplne rychlo


alamo - 2/12/2013 - 21:29

quote:
Putin podpísal príkaz na vytvorenie ORKK.

http://ria.ru/space/20131202/981286444.html#13860123773243&message=resize&relto=register&action=addClass&value=registration

http://pravo.gov.ru:8080/page.aspx?69452



bude to mať aj nejaký iný dopad, okrem vytvorenia ďalšej "geologickej" vrstvy byrokracie?


tycka - 22/12/2013 - 21:15

Technet - autor Karel Pacner - píše o raketách Eněrgija.

http://technet.idnes.cz/rusko-vesmir-mars-0mx-/tec_vesmir.aspx?c=A131205_121754_tec_vesmir_kuz


Alchymista - 22/12/2013 - 22:02

názory Stratford a privatizácia ruského kozmického priemyslu - už ich vidím ako sa trasú na mnohé ruské technické tajomstvá a tiež ich zrejme intenzívne štve ten 40% podiel rusov na kozmickej doprave.


novák - 29/1/2014 - 10:13

V Moskvě probíhají 38. Koroljovské čtení,

lze se zasnít haldou hezkých obrázků z prezentace Lopoty na téma Eněrgija a pilotovaná kosmonautika v příštích desetiletích (včetně raket, Marsu atd...): http://photo.qip.ru/users/anik1982/4265826/?page=2

odkazy na další prezentace http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/messages/forum14/topic14015/message1196251/#message1196251


PinkasJ - 31/1/2014 - 22:07

Z Britských listů:

Šéf výzkumu ruské ARF(Advanced Research Foundation) označil za jednu z priorit začlenění vyspělé medicínské technologie do bojového vybavení, což by mohl být potenciální průlom v technologiích zachraňujících život. Dalším cílem plánovaným na rok 2020 je start orbitálního kosmického letounu z paluby těžkého dopravního letounu An-225 Mrija.


novák - 1/2/2014 - 09:06

quote:
ruské ARF(Advanced Research Foundation)


Fond pro perspektivní výzkum (Фонд перспективных исследований (je legrační uvádět jména ruských institucí v anglickém překladu) , založen letos, čili hledá si práci, web http://fpi.gov.ru/

Mrija se objevila v dokumentu Společenské rady při Vojensko-průmyslové komisi vlády RF, a tisk se fotogenického nápadu chytil.

Fakticky jde o pouze nápad poradního orgánu poradní komise vlády, k realizaci má daleko


Lubos - 1/2/2014 - 09:47

quote:
V Moskvě probíhají 38. Koroljovské čtení,

odkazy na další prezentace http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/messages/forum14/topic14015/message1196251/#message1196251


Zaujímavá prezentácia z Lavočkina


jamsed - 30/3/2014 - 07:52

Ke dni 27. března skončil kontrakt Sergeje Krikaljova na funkci náčelníka Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. O novém šéfovi má Roskosmos jednat příští týden a definitivní obsazení funkce se očekává až v červenci.

http://itar-tass.com/nauka/1083605


jamsed - 31/3/2014 - 16:20

Roskosmos pověřil Jurije Lončakova vedením Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.


Agamemnon - 2/4/2014 - 21:04

nasa preruší vesmírne aktivity s ruskom... výnimkou je, samozrejme ISS... nariadené zhora... (moja pozn.: toto je nezmysel na n-tú ale však sranda musí byť... chris to na nsf celkom slušne vystihol)

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=45536
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=34384
[Edited on 02.4.2014 Agamemnon]


yamato - 2/4/2014 - 21:59

no, zda sa ze co pred par tyzdnami bol nezmysel je dnes realita. Moje slova o potrebe vlastnych kapacit vratane pilotovanych lodi sa naplnaju do bodky


Agamemnon - 2/4/2014 - 22:14

to je nezmysel hlavne preto, že 90% spolupráce je iss... ak do toho iss nezahrnú, tak to je vyjadrenie o ničom...
navyše... putinovi je to aj tak jedno...

btw... by ma zaujímalo, či to znamená vypnutie ruských experimentov na amerických sondách napr. na curiosity
a podobné srandičky


Agamemnon - 2/4/2014 - 22:17

dobrý postreh má ku tomu inak dwayne day na nsf... že sa to týka asi plošne amerických agentúr... to má potom trochu väčší zmysel...

ale ak sa to týka len nasa, tak to je blud


Agamemnon - 3/4/2014 - 07:47

heh, bolden vraj povedal prezidentovi a spol., ze ak rusi zrusia pristup na iss (tj. zastavili by lety americanov v sojuzoch), tak zrusia orion a sls... zastavenie letov v sojuzoch by znamenalo koniec iss, takze aj zrusenie ccdev... vysledkom by bolo, ze americania nemaju lod pre posadku a prvy start by sa len odsunul, ak vobec...

viete niekto najst to jeho vyjadrenie? ja som nikde konkretny zdroj nevidel


cernakus - 3/4/2014 - 08:36

Agamemnon:

to se mi nezdá. SLS a Orion je od počátku prezentován jako BEO komplex. S ISS má pramálo společného. Zrušení CCDEV by pak dávalo smysl, ale odčerpává to jen zlomek rozpočtu NASA, takže taky by ho nutně nerušili.

Jinak si říkám, jak se asi nyní cítí američtí kosmíci na ISS. Samozřejmě dusno jako v 2010: DVO tam nebude ale i tak, viděj ve zprávách jak dole přituhuje a najednou přijde i banán na spolupráci... A citát Tanjy Kirbukové z toho filmu: "Doctor Floyd, I am also an officer of the Soviet Air Force..." se vztahuje i na současné Ruské kosmonauty.

Obecně je to směšný krok. Spolupráce Ruska a USA v kosmu je poměrně jednostranná záležitost. Na druhou stranu, kdyby tato separace byla předzvěst hvězdných závodů o prestiž, vůbec bych se na Obamu nezlobil :-)


dodge - 3/4/2014 - 08:40

quote:
nasa preruší vesmírne aktivity s ruskom... výnimkou je, samozrejme ISS... nariadené zhora... (moja pozn.: toto je nezmysel na n-tú ale však sranda musí byť... chris to na nsf celkom slušne vystihol)


Když k nám přišli Rusové v osmašedesátým a pobyli tady, tak to byla hrozná sranda.
Takovou spolupráci bych radši odpustil.


novák - 3/4/2014 - 09:06

cernakus: A citát ..se vztahuje ...

Nevztahuje. Všichni jsou civilové. Rusové mají předpis, že vojáci nesmí pracovat v civilních organizacích typu CPK. (V posledním výběru byl voják - Feďajev - který sice zahájil výcvik spolu s ostatními v říjnu 2012, ale kosmonautem CPK se mohl stát až v dubnu 2013, když si konečně vyřídil papíry na odchod z armády.)

dodge: když přišli Rusové (a Američané) v 45, sranda nebyla, ale přinejmenším Pražáci (a Plzeňáci) je vítali. Poté Američané přišli ještě do mnoha desítek zemí, ale nikde je nevítali; ve srovnání s jejich móresy 68 rok u nás skutečně srandou byl. Takže pokud by měla míra kosmospolupráce odvozovat od všelikých "příchodů a pobytů", museli bychom v prvé řadě přerušit kontakty s Američany a poté vystoupit z ESA.


Agamemnon - 3/4/2014 - 10:51

@cernakus: mne sa to tiez velmi nezda... preto sa pytam, ci niekto nevie potvrdit ten citat...


jamsed - 3/4/2014 - 15:30

quote:
by ma zaujímalo, či to znamená vypnutie ruských experimentov na amerických sondách napr. na curiosity a podobné srandičky


Podle Igora Mitrofanova, šéfa Institutu kosmických výzkumů, pracují ruské přístroje HEND (Mars Odyssey), LEND (LRO) a neutronový detektor DAN (Curiousity) bez přerušení. U přístroje DAN by navíc jeho dvou až tříměsíční vypnutí znamenalo ztrátu celé aparatury.
Mitrofanov také řekl, že podle dohod, vztahujících se k ruským přístrojům na amerických sondách, je nutné jednostranné odstoupení od této dohody oznámit šest měsíců předem.


yamato - 3/4/2014 - 21:16

ked uz sa to riesi, zaujimalo by ma ci je realna nejaka rusko-cinska stanica v buducnosti. Vyzera to ze hoci (ako sa teraz ukazuje) rusko a USA nikdy tak celkom neprestali superit, spolupraca je realnejsia nez v pripade rusko-cina (zrejme z historickych pricin)

Uz budem asi ako papagaj, ale zas a znova: zapad potrebuje vlastnu lod. A najlepsie niekolko lodi!
Vsetky kalkulacie a spekulacie o vyhodnosti taxikovania v ruskych muzejnych exponatoch narazaju na tvrdu realitu medzinarodnych vztahov, kde staci malo a cely tento "vyhodny kseft" sa rozpadne. A zapad ostane sediet na zemi.


cernakus - 4/4/2014 - 10:59

yamato:

reálná je, ale rozhodně není v plánu. Navíc případná participace Číny naráží na absenci těžkého nosiče (CZ-5 ještě neletěla) a stavět stanici z 10ti tunových modulů je nesmysl.

Spolupráce by tak byla značně asymetrická.


Agamemnon - 4/4/2014 - 12:15

od rona garana...
https://plus.google.com/+RonGaran/posts/Zy52kMoPeRj


yamato - 8/4/2014 - 19:30

mnohi sme o tom snivali, teraz je to realita RocketCam zo Soyuzu

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=75Rrw-5TtH0

obzvlast separacia stupnov je fascinujuca krasne vidno ze tazisko pri kvapalinovom boostri je uplne dole pri motoroch, a booster sa toci viacmenej okolo motorov. Velky rozdiel oproti TPH boostrom. [Edited on 08.4.2014 yamato]


JanKoudelka - 9/4/2014 - 18:26

Čínsko- ruská spolupráce při letech na budoucí čínskou stanici sestavenou z modulů vynesených CZ-5 /celková hmotnost 60 až 80 tun/ je velmi pravděpodobná. Stykovací uzel stanice může být uzpůsoben jak pro příjímání Šen-žou, tak ruských Sojuzů. Obě lodi jsou velmi podobné, tak asi žádný velký problém. Rusům by tak odpadly ponižující cesty do Číny na kosmodrom Jiuquan ,aby startovali v kabinách Šenžou.

Pokud bude Západ dále silně tlačit na Rusko a zahánět ho do kouta, tak čím dál více bude Rusko mít chuť na spolupráci s Čínou. Možná doba na první let Rusa na čínskou stanici ??? 2022 = za 8 let. Tedy v době , kdy ISS bude patrně už končit. Pokud se Západ nevytasí v oblasti pilotovaných letů v nejbližší době s něčím opravdu velkým a troufalým, tak se po roce 2020 můžou Peking a Moskva cítit jako vítězové. ISS shoří v atmosféře někde nad Havají těsně po 2020 ,ale jaká aktivita Západu ji nahradí ???


Agamemnon - 9/4/2014 - 18:34

ja by som inak dal pozor, na to, čo a ako označíme...
v skutočnosti proti rusku vystupujú len nasa (a aj ona nanútene, čo som videl, a keby to bolo na nej, tak sa nič takéto nedeje)...

esa/európa etc. s ruskom ďalej bez problémov spolupracujú, napr. pred pár dňami arianespace kúpila ďalšie sojuzy pre štart z kourou...
plus esa pomerne dosť spolupracuje aj s číňanmi, aj smerom k letom európskych astronautov na čínsku stanicu... takže vo výsledku toto celé môže skončiť čínsko-rusko-európskou stanicou...

ale toto je celé ďaleká budúcnosť, a veľmi ľahko sa to môže všelijak zmeniť
[Edited on 09.4.2014 Agamemnon]


JiříHošek - 12/4/2014 - 08:38

quote:
Čínsko- ruská spolupráce při letech na budoucí čínskou stanici sestavenou z modulů vynesených CZ-5 /celková hmotnost 60 až 80 tun/ je velmi pravděpodobná. Stykovací uzel stanice může být uzpůsoben jak pro příjímání Šen-žou, tak ruských Sojuzů. Obě lodi jsou velmi podobné, tak asi žádný velký problém. Rusům by tak odpadly ponižující cesty do Číny na kosmodrom Jiuquan ,aby startovali v kabinách Šenžou.
Čínská stanice má být umístěna na dráze se sklonem 42 stupňů k rovníku. Nebude tedy přelétat nad ruskými kosmodromy, takže starty z Bajkonuru i Vostočného jsou vyloučené.


Conquistador - 12/4/2014 - 11:34

Krom toho rusové budou mít svoji vlastni stanici OPSEK, jehož základní moduly budou moduly Nauka (ta bude později odpojena po připojení náhrady), modul NODE a dva energeticko výzkumné moduly NEM které mají být vyslány na orbidu v budoucích 3-4 letech. + par dalších modulu v budoucnu.

Takže stará čast ruské časti ISS zhoří (zarja, zvezda, rassvet a poisk) ale ta nová (nauka, node, 2x NEM) se odpoji a bude fungovat nadále... kontinuální vývoj přijde mi to rozumné..


novák - 12/4/2014 - 14:10

quote:
kontinuální vývoj přijde mi to rozumné..


To mi připomíná, že Rogozin (místopředseda vlády pro vojensko-prům. komplex) tenhle týden prohlásil, že letět desetkrát na Měsíc a pak odejít je hloupost. A že až na Měsíc přijdou, tak zůstanou. (Jen jestli se dožijeme.)


Agamemnon - 12/4/2014 - 14:40

mňa by zaujímalo, kto ten opsek zaplatí...

stále si myslím, že nikto... takže nič z neho nebude


cernakus - 12/4/2014 - 16:03

Aga:

taktak.
nejsmutnější na tom je, že ne že by na OPSEK neměli, když se podíváme na náklady pro MLM, tak si snadno spočítáme, že OPSEK by vyšel na méně než miliardu USD a to včetně nákladů na vynesení, takže pětina ročního rozpočtu RKA. Ale prostě nebude vůle. I když neztrácejme naději, studená válka kosmonautice přála.


JiříHošek - 12/4/2014 - 20:03

quote:
Ale prostě nebude vůle.
O možnostech pokračujícího kontinuálního provozu nových ruských modulů stanice ISS po roce 2024 hovořil včera Vitalij Lopota. Nastínil jak možnost stanice na oběžné dráze kolem Země, tak i obyvatelné stanice u Měsíce na základě modulu NEM. V obou případech zmínil zahraniční partnery.

http://itar-tass.com/opinions/interviews/2065


Jaro - 12/4/2014 - 21:03

Ešte povedal to, že si myslí, že MLM Nauka v roku 2015 nepoletí.


alamo - 12/4/2014 - 22:55

quote:
Ešte povedal to, že si myslí, že MLM Nauka v roku 2015 nepoletí.

a tiež povedal "keď pooitici dostanú rozum"
čo už je fakt sci fi


JiříHošek - 13/4/2014 - 09:56

TO Conquistador (nauka, node, 2x NEM): V interview s Lopotou byl zmíněn jen jeden NEM. Roskosmos totiž financuje pouze jeden modul (na základě výběrového řízení ze října 2012).

TO Jaro (Ešte povedal to, že si myslí, že MLM Nauka v roku 2015 nepoletí): Ano, jen rozepíšu jeho vyjádření:
"V Centru im. Chruničeva slibují, že do konce dubna přijmou konečné rozhodnutí, kolik času budou potřebovat k nápravě zjištěných nedostatků. Myslím, že budou potřebovat nejméně rok. Až opraví chyby, které připustili, pak přepravíme MLM na Bajkonur. Cyklus továrních a předstartovních zkoušek budeme dělat na Bajkonuru. Na to bude potřeba nejméně devíti měsíců. V roce 2015 MLM bohužel s největší pravděpodobností nepoletí."

TO alamo (a tiež povedal "keď pooitici dostanú rozum" čo už je fakt sci fi): V českém překladu řekl: "Myslím, že politici změní názor (= "přijdou k rozumu") velmi rychle. Ale než změní názor (= "přijdou k rozumu")....."


novák - 14/4/2014 - 08:53

quote:

ad alamo a politici


Podotknul bych, že mluví o amerických politicích a vlivu hypotetických amerických sankcí na budoucího nástupce ISS. (Výše říká, že oficiálně žádné sankce nejsou, zatím je vše na úrovni strašeni v tisku).


Agamemnon - 16/4/2014 - 18:31

nosič sojuz-u vypustil na orbitu satelit egyptsat-2 pre egyptskú vládu...

ide o posledný štart sojuzu vo verzii U s iným nákladom ako progress... a aj progress prejde na sojuz-2 niekedy v priebehu budúceho roka


Agamemnon - 16/5/2014 - 07:28

podla tohto:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=34734.msg1199085#msg1199085
http://www.themoscowtimes.com/business/article/russian-space-program-gets-52bln-boost/500157.html

rusi naleju do roku 2020 do vesmirneho programu dalsich 52 mld. usd (cca 8-9 mld. rocne) - hlavne za ucelom modernizacie a rozsirenia existujucej infrastruktury (moja pozn. vostocnyj? a pod.)


chlmcan - 16/5/2014 - 10:22

rychly suhr z clanku:

modernizace stavajucich kozmodromov - Plesetsk a Baikonur
vybudovanie noveho kozmodromu - Vostochny (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmodrom_Vosto%C4%8Dnyj) - btw podla anglickych zrojov uz jeho vystavba zacala v roku 2011, ocakavane dokoncenie 2018 a zaroven to ma byt domovsky kozmodrom pre rakety Angora.

zvysenie poctu satelitov 78 v roku 2015 a 113 v roku 2020. Hlavne musia obnovit vojenske komunikacne salelity ktore dosluhuju alebo uz dosluzili, dalej je spomenuty glonas.




Agamemnon - 16/5/2014 - 10:30

@chlm:
prvy start z vostocneho je planovany uz na bud. rok - a podla obrazkov, co su tak raz za mesiac, to vyzera, ze by to mohli stihat


novák - 16/5/2014 - 13:18

quote:
...rusi naleju do roku 2020 do vesmirneho programu dalsich 52 mld. usd (cca 8-9 mld. rocne) - hlavne za ucelom modernizacie a rozsirenia existujucej infrastruktury (moja pozn. vostocnyj? a pod.)


Nikoliv "dalších", ale "celkem na kosmos ze státního rozpočtu".

Nikoliv "hlavně na infrastrukturu", ale na "všechno" (infrastruktura samozřejmě spolyká hodně + glonass (do 2015 přesnost 1,4 m, do 2020 0,6 m) + Angara + všemožné družice + PPTS + "transportně-energetický modul s perspektivním motorem" + ....). Odkaz na původní dokument je v článku na webu Roskosmosu http://www.federalspace.ru/20561/


Jaro - 19/6/2014 - 18:24

Netýka sa to priamo tejto témy, ale vzhľadom k počtu výskytov daného mena v tomto vlákne si myslím, že táto správa patrí i tu:

18.6.2014 - 12:46 - Erakis

Zomrel Vladimir Popovkin.
http://lenta.ru/news/2014/06/18/popovkin/


jamsed - 18/7/2014 - 23:43

Ve 20:50 UT odstartovala pomocí nosné rakety Sojuz-2.1a z Bajkonuru družice Foton-M 4, která má v následujících dvou měsících provádět na oběžné dráze technologické a biologické experimenty (družice nese celkem 22 experimenty).

http://www.federalspace.ru/20780/


dubest - 25/7/2014 - 13:27

Foton M4 prý nereaguje na povely ze Země: http://spaceflightnow.com/news/n1407/24fotonm4/#.U9IpihEUfEo


Agamemnon - 26/7/2014 - 13:45

obnovili spojenie
http://www.federalspace.ru/20803/


yamato - 26/7/2014 - 14:04

uff


Agamemnon - 26/7/2014 - 20:22

po obnovení komunikácie odoslali pokyny na vykonanie plánovaného manévru na zvýšenie orbity, ktoré má prebehnúť neskôr
tiež oznámili, že loď a prístroje na nej sú v dobrom stave


Agamemnon - 27/7/2014 - 09:29

vyzerá to, že kbkha vyvíja nový motor pre horné stupne...
potenciálne pre horné stupne pre sojuz 2 a pre angaru...
ide o viac-menej porovnateľný motor s rd-0124 (čo je súčasný horný stupeň sojuzu 2-1b), ale má byť lacnejší

nejaké charakteristiky:
ťah: 289,4 kN
isp vac: 353 s
tlak v komore: 15,7 MPa
váha: 480 kg
palivo: lox/naftalén

http://www.kbkha.ru/?p=8&cat=11&prod=70
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=3321.msg1234975#msg1234975


---
btw -
tiež sa objavili informácie, že by mohlo dôjsť k obnoveniu výroby rd-0120 (hydrolox motor z prvého stupňa energie), alebo jeho nejakej úpravy (možno pre horné stupne)


Agamemnon - 2/8/2014 - 08:35

energia vyhodila lopotu
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=34495.msg1237808#msg1237808


novák - 2/8/2014 - 09:48

quote:
energia vyhodila lopotu


Odvolali ho z postu generálního ředitele, (zatím) zůstal generálním konstruktérem. Nabídli mu povýšení na místo viceprezidenta pro technologický rozvoj v ORKK (Sjednocené raketo-kosmické korporaci).

http://ria.ru/economy/20140801/1018504271.html

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/22609/

Prozatímně je prezidentem Eněrgije Vladimir Solncev, dosud výkonný ředitel Eněrgomaše.


David - 4/8/2014 - 14:18

V Kozmosu č. 4 vyšel zajímavý článek Ing. Přibyla.


-=RYS=- - 4/8/2014 - 14:41

quote:
V Kozmosu č. 4 vyšel zajímavý článek Ing. Přibyla.

Muzes dat web link?
Diky


novák - 10/8/2014 - 09:01

Odvolán generální ředitel Chruničeva Alexadr Selivjorstov, možná taky přejde do ORKK. Na jeho místo nastoupil Andrej Kalinovskij, dosud ředitel společnosti Suchoj. (Rozhovor s ním http://www.mk.ru/science/2014/08/08/novyy-gendirektor-centra-imkhrunicheva-budet-menyat-lyudey.html ; jinde je (kromě problémů s kvalitou) zmiňována potřeba řešit "finanční ozdravění" Chruničeva. S řešením obojího uspěl v leteckých podnicích, doufejme, že zamete i u Chruničevců.

Kromě toho v září bude vyměněn ředitel společnosti Ruské kosmické systémy.

No a Krikaljova jmenovali prvním náměstkem ředitele CNIIMaš (pro pilotované lety). http://www.federalspace.ru/20823/


Erakis - 1/9/2014 - 23:16

Foton-M 4 dnes úspešne pristál, zopakovala sa ale situácia ako s minuloročným Bionom. Všetky gekony na palube uhynuli, prežili len mušky drozofily.
http://www.federalspace.ru/20885/


David - 4/9/2014 - 14:31

To by Koroljov " zíral", že jeho výtvory R-7 / jako Sojuzy / a Vostok / třeba jako Foton/ stále létají / i po 56-ti letech/ a jak se zdá jejich životaschopnost přesáhne důchodovou šedesátku.


dodge - 4/9/2014 - 16:16

Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise.


První zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.





http://www.astro.cz/clanek/6419?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Jaro - 11/9/2014 - 20:48

V ORKK bol predstavený plán finančného ozdravenia centra Chruničeva. Končia s výrobou družíc a modulov vesmírnych staníc. Ďalej výroba rakiet, zatiaľ naplánovaná výroba Protonov a Angár. Odpredaj nevyužívaných častí podniku. Práca s mladými, teraz tam pracujú priemerne 5 rokov. Presun peňazí, aby sa zvýšili platy, pôžičky. Presný grafikon plánovanej produkcie oboch rakiet.

Prezentácia i s komentárom ja na http://users.livejournal.com/___lin___/.

Množstvo informácií v novinkách na novosti-kosmonavtiki.


JiříHošek - 11/9/2014 - 23:47

quote:
Presný grafikon plánovanej produkcie oboch rakiet.
Anatolij Zak to dal do tabulky.
http://www.russianspaceweb.com/angara5.html


Alchymista - 12/9/2014 - 21:41

Kto to trochu sledujete - Vie sa, prečo gekony uhynuli?


pospa - 13/9/2014 - 07:27

Umrzli už týden před přistáním, po poruše systému vytápění. http://www.bbc.com/news/science-environment-29028326


Erakis - 13/9/2014 - 13:04

quote:
Umrzli už týden před přistáním, po poruše systému vytápění. http://www.bbc.com/news/science-environment-29028326


Táto informácia je zastaraná a navyše aj nesprávna (resp. médiami zle interpretovaná). Už podľa vtedajších informácii totiž gekoni nezamrzli, ale vplyvom poklesu teploty vo vnútri ich terária ustrnuli do takej miery, že neboli schopné prijímať potravu a uhynuli tak od hľadu. To platilo vtedy. Podľa posledných správ ale za najpravdepodobnejšiu príčinu ich smrti môže náhly pokles tlaku vnútri terária, pričom uhynuli nie týždeň, ale len 2 dni pred pristátím. Tiež to ale nie je konečný verdikt a presnú príčinu ich uhynutia majú ruský vedci zverejniť na konci septembra.
http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/23644/
http://itar-tass.com/nauka/1426743


alamo - 24/9/2014 - 16:38

http://ekonomika.etrend.sk/svet/rusi-si-vytycili-kedy-chcu-budovat-zakladne-na-mesiaci.html
Rusi si vytýčili, kedy chcú budovať základne na Mesiaci
„Koncom budúceho desaťročia dokončíme skúšky superťažkej nosnej rakety a zahájime plnohodnotné využívanie Mesiaca,“ povedal Ostapenko. „V rovnakej dobe na základe dát získaných z automatických sond určíme miesta najvhodnejší pre pristátie našich výsadkov a pre budovanie mesačných základní,“ povedal šéf Roskosmosu.

ako to okomentovať?
hmm.. ja neviem..
nerobí niekto, od rusov, nejaké takéto vyhlásenie raz do roka?
koľko rokov už po sebe?


NVítězslav - 24/9/2014 - 17:57

Nijak. Moje zkušenost říká, že pokud se v kosmickém výzkumu něco plánuje na "po letech, snad v pětiletce páté", nemá cenu to vůbec komentovat.

A to u Rusů i Američanů.

Pro jistotu - týká se to plánů na zahájení čehosi, ne probíhajícího letu jako jsou Voyagery nebo Rosetta.


yamato - 24/9/2014 - 20:58

quote:

ako to okomentovať?
hmm.. ja neviem..
nerobí niekto, od rusov, nejaké takéto vyhlásenie raz do roka?
koľko rokov už po sebe?


ved v buducom desatroci zacnu. Ta hlaska je pravdiva. Vzdy ked ju zopakuju


Jaro - 24/9/2014 - 21:57

Je to samozrejme sci-fi. Nejaké financie však majú v návrhu Federálneho vesmírneho programu na roky 2016 - 2025. Ten zatiaľ nebol podaný ani na schválenie.

http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/24587/

http://izvestia.ru/news/575302

http://izvestia.ru/news/575045


novák - 25/9/2014 - 10:00

quote:
ako to okomentovať?
hmm.. ja neviem..
nerobí niekto, od rusov, nejaké takéto vyhlásenie raz do roka?
koľko rokov už po sebe?


Pokud máš pravdu a už několik let říkají, že po roce 2018 začnou pracovat na návrzích lunární stanice, tak bych věřil, že skutečně kolem roku 2020 začnnou utrácet rubly a tu stanici kreslit. Lidí ochotných vyrábět powerpointy určitě nebude nedostatek.

Postavit něco hmotného je jiná věc, nemusí být finance, nemusí být Rusko, Měsíc můžou zabrat ufouni... jestli se s tím budou babrat jako s Luna-Grobem, tak se Rusů na Měsíci nedožiju.

Rogozin nicméně v debatě vyslovil správnou věc - nemá cenu se na Měsíci párkrát projít a odejít, když přistání, tak navždy.


yamato - 25/9/2014 - 10:19

Vedel by som si taky projekt peedstavit na baze ppp, staty vozia ludi a drahy hardwer, firmy vozia zasoby a palivo. Lenze rusko o nejakom ekvivalente cots ani neuvazuje, pokial viem...


David - 25/9/2014 - 17:08

Ruských plánů už byla přehršle, zatím ale vždy " skutek utek ".


JiříHošek - 25/9/2014 - 22:52

quote:
Ruských plánů už byla přehršle, zatím ale vždy " skutek utek ".
Dovolím si oddělit "plán" na vývoj superrakety od "plánu" na studie měsíční základny.

Dosud se o ruské superraketě pouze mluvilo. Věděli jsme, že nutné náklady na její vývoj jsou řádově 10 miliard dolarů, ale současně jsme až dosud věděli, že na ní nejsou vyčleněny žádné peníze. Proto bych vyzdvihl fakt, že v návrhu FKP na období 2016 - 2025 je na superraketu vyčleněno celkem 214,6 miliard rublů, tedy 5,8 miliard dolarů. Tuto částku, bude-li skutečně uvolněna, považuji za významný "skutek", inspirovaný pokrokem ve vývoji americké superrakety SLS.

Samostatnou položkou v návrhu FKP 2016 - 2025 je "studie lunární základny", kde úhrnná částka během těchto deseti let je pouze 10,37 miliard rublů, tedy 280 milionů dolarů. Tuto částku nepovažuji za významnou.


Alex - 8/10/2014 - 06:22

Podobne to dopadne s rozpočtom na kozmonautiku.

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/rusko-pocituje-sankce-ministr-chce-seskrtat-vydaje-na-obranu-1125669


David - 8/10/2014 - 07:45

Ruská kosmonautika je postavena na dvou pilířích. Předně na vojenské bázi, tam jsou zakázky jisté a na drožkaření k ISS, čímž se prezentuje světu a současné době, kdy USA nemají funkční kosmickou loď pro lety astronautů si může hrát na kosmickou velmoc č. 1.
Další strategie je se někde přiživit pod rouškou " mezinárodnosti" a čas os času vyhlásit nějaký abiciozní program posunutý někam, do neurčitého budoucna které se postupně odsouvá.
Sem zapadá i pochybný program Mars-500, který říkal světu a hlavně vlastním občanům : " chystáme se na Mars, kam se na nás kdo hrabe!
Peníze půjdou samozřejmě nejprve do obrany a tak bude ruská kosmonautika i nadále " oprašovat" programy staré padesát let.


novák - 8/10/2014 - 11:22

quote:
Podobne to dopadne s rozpočtom na kozmonautiku.


Jako že si ministr financí neodepře stopadesáté kolo frflání a karavana pojede dál? Milá optimistická zpráva.

(Ekonom, který tvrdí, že vydělané peníze státu/podniku/rodiny se nesmí investovat ani do rozvoje moderních technologií, ani do prostého pohodlí, ale musí se odevzdat (zahraničním) bankám za symbolický úrok je ekonom dosti pochybný.)

Mimochodem, je záhada, jak autoři článku mysleli větu "(rozpočet) je postaven na ceně ropy 100 dolarů za barel"

Ropnoplynové rozpočtové pravidlo je, že peníze za ropu do 92 dolarů (částka je určována jako průměr ceny od roku 2008/2009) jsou do rozpočtu, co je přes, jde do stabilizačního fondu. Výdaje jsou max. o 1% vyšší než takto určené příjmy )včetně daní atd.). Hranice 100 dolarů nemá pro rozpočet význam...

Je zajímavé, že David na Alexův odkaz reagoval jeho nepřímým odmítnutím (slovy "vojenské zakázky jsou jisté").

edit: ...Výdaje jsou max. o 1% HDP vyšší ...
[Upraveno 10.10.2014 novák]


yamato - 8/10/2014 - 12:49

quote:

Ropnoplynové rozpočtové pravidlo je, že peníze za ropu do 92 dolarů (částka je určována jako průměr ceny od roku 2008/2009) jsou do rozpočtu, co je přes, jde do stabilizačního fondu. Výdaje jsou max. o 1% vyšší než takto určené příjmy )včetně daní atd.). Hranice 100 dolarů nemá pro rozpočet význam...



zdroj? tvrdite ze rusko ma vzdy max. 1% deficit?

mimochodom vase tvrdenie ze uvery od bank sa nemusia splacat je dost revolucna ekonomicka teoria len neviem co by na to vkladatelia v tych bankach (to ste aj vy, pokial na platobny styk nepouzivate obalky a postove holuby)


NVítězslav - 8/10/2014 - 13:42

Současný rozpočet RF na rok 2015 je postaven na ceně ropy 96 USD/barel. Protože je momentálně nižší, 92 USD/barel, dohadují se ministerstva jestli škrtat nebo začít rozpouštět Rezervní fond, který je přesně na takový účel určen. Ministr financí samozřejmě brání kasu, ostatní by neškrtali.

V pesimistickém scénáři počítají ruští ekonomové pro příští rok s cenou 85 USD/barel a v tom případě by se rozpočet dostal (bez škrtání) do deficitu 1.3% HDP.

http://vz.ru/economy/2014/10/7/709260.html

Já bych takový krizový scénář celkem bral...

BTW - kolega jmenovec, předpokládám, psal o VKLÁDÁNÍ peněz do zahraničních bank za symbolický úrok. Rusko je v plusu.


yamato - 8/10/2014 - 17:29

quote:

BTW - kolega jmenovec, předpokládám, psal o VKLÁDÁNÍ peněz do zahraničních bank za symbolický úrok. Rusko je v plusu.


aha. no to ma kolega pravdu pokial maju lepsie vyuzitie, je zbytocne pchat peniaze do bank, ktore na nich momentalne sedia

s tym max. deficitom 1% je to tiez zaujimave, nevedel som ze rusi maju taketo pravidlo. Ovsem som zvedavy ci toto pravidlo prezije hroziacu stagnaciu a klesajuce prijmy z ropy, pokial chcu zachovat vydavky na zbrojenie


JiříHošek - 9/10/2014 - 08:55

quote:
Ruská kosmonautika ...... drožkaření k ISS, čímž se prezentuje světu a současné době, kdy USA nemají funkční kosmickou loď pro lety astronautů si může hrát na kosmickou velmoc č. 1.
Počty uskutečněných pilotovaných kosmických letů v tomto desetiletí (stav k 9.10.2014):
1. Rusko 19
2. USA 6
3. Čína 2


NVítězslav - 9/10/2014 - 11:40

quote:
quote:

s tym max. deficitom 1% je to tiez zaujimave, nevedel som ze rusi maju taketo pravidlo. Ovsem som zvedavy ci toto pravidlo prezije hroziacu stagnaciu a klesajuce prijmy z ropy, pokial chcu zachovat vydavky na zbrojenie


Nic si y toho nedělejte, že to nevíte. Z našich "objektivních" sdělovadel ani nemáte možnost se to dovědět. Ono by se to totiž mohlo vykládat jako něco pozitivního - a to je u Ruska tabu...


novák - 10/10/2014 - 14:24

to yamato:
-- rozpočtové pravidlo např. ru.wikipedia.org/wikiБюджетное правило další odkazy najdete tam
-- omluva, 1% míněno (maximálně) 1% HDP.
-- v posledních letech (2012/2013/2014) byl přebytek 0,8 % HDP, deficity 0,02 a 0,5 HDP www.tradingeconomics.com/russia/government-budget. Takže pravidlo drží.
--- ...pchat peniaze do bank... kdyby aspoň ruských, tak je teoreticky můžou použít na investice do něčeho užitečného (já coby bankovní ředitel bych je dal do MAKSu , ale oni je cpou do cizích, evropských, amerických bank, pokud ne přímo do cenných papírů US ministerstva financí (což pak ve statistice vypadá jako "únik kapitálu z Ruska")


ad další reakce:
Problém je v konstrukci pravidla, zlomová cena (92 pro rok 2014, 96 pro rok 2015) je určována jako průměr za období od roku 2008. Což znamená, že dokud ceny ropy rostly nebo stagnovaly, nebyl problém, ale je-li cena ropy v aktuálním roce nižší než průměr od roku 2008, tak má takto konstruovaný rozpočet díru. No, a z červnových 115 klesla ropa na 90, a pokud by se zde držela, tak to na příští rok nevychází. Pokud se ovšem nezačnou (ze západních bank) stahovat ropné přebytky minulých let - ministerstvo financí by však radši nechalo důchodce zdechnout bez penzí, než aby využilo tuhle možnost.

Ovšem otázka je, kam ropa půjde, oni Saúdi se při svém svém populačním růstu a všelikých vnitřních i vnějších politických problémech nemohou při 90 dolarech cítit dobře.

ad statistika startů --- a nejen pilotovaných, imo jsou sloupem ruské kosmonautiky nosiče + pilotované lodě. Zajímavé je že nové vedení to chce změnit.

ad skutek utek: dvě fungl nové rakety (Sojuz 2 a Angara), nová rampa na konci světa (Kourou), za pár let krásný nový kosmodrom na opačném konci světa a docela moderní Sojuz TMA-M, resp za chvíli Sojuz MS.


yamato - 10/10/2014 - 15:00

Ad rozpoctove pravidlo - obdivuhodne ze ho dokazu dodrziavat, v eu je pravidlo 3% deficit a nedodrziava ho nikto. Zrejme to suvisi s najvacsou slabinou demokracie - potrebou kupovat si hlasy za verejne peniaze
Ad unik kapitalu - no ale ked ruske ministerstva/banky/podniky napchaju peniaze do zapadnych bank alebo do us dlhopisov, tak ono to je unik kapitalu, nie ze to tak len vyzera. Us banky ziskaju kapital, ten sa preleje cez uvery alebo nakupy akcii do us firiem, us pokladnici klesnu uroky na dlhopisoch atd. To su vsetko peniaze ktore mohli byt v ruskych firmach, ruskych projektoch alebo ruskych dlhopisoch. Preto sa tomu hovori unik kapitalu

Mimochodom, ak sa bavime o komercnej sfere, tak na maks peniaze nikto neda. Jedine ze by sa nejaky oligarcha podujal budovat new space v rusku...


chlmcan - 10/10/2014 - 15:14

len taka otazka, sice ropa za dolar klesa ale zaroven klesa aj rubel. Nevie niekto nakolko rusky rozpocet je zavysly iba od prijmu v rubloch alebo v dolaroch?
ja len ze ked k 1.1 bol dolar/rubel cca 33, takze pri cene za ropu 110$ to je 3630 rublov tak teraz je kurz 40 a ropa za 90$ takze mi to vychadza 3600 rublov - co z hladiska prijmu v rubloch je +- rovnake.

Ked je rozpocet primarne tvoreny vydavkami v rubloch tak ani tento pokles ceny za ropu neni pre rusky rozpocet likvidacny kedze zaroven im klesa aj ich mena. ale to je len moj laicky pohlad


yamato - 10/10/2014 - 16:18

Ropa sa zatial obchoduje v dolaroch. Zarabat dolare a minat slabnuci rubel je sice parada, ale iba kratkodobo. Jednak ze na vacsinu cezhranicneho obchodu potrebujete zase tie dolare (takze viac rublov vam nepomoze), jednak ze vdaka inflacii vam zacnu postupne rast aj domace ceny, takze viac rublov vam zase moc nepomoze. Vsetci by chceli robit peniaze z nicoho (hlavne centralne banky) ale ono nas to vzdy nejako dozenie


fritz.lochmann - 17/12/2014 - 13:37

Anatoly Zak dnes na svojom webe píše o národnej ruskej vesmírnej stanici. Za súčasnej situácie, najmä finančnej to vidím skôr ako blúznenie. MLM nevedia zmysluplne dokončiť, je to ostuda. Celý ruský priemysel začína byť za tri makové ... Nemajú peniaze na nič ... škoda hovoriť.


Ervé - 18/12/2014 - 07:29

Vemte si takový jediný velký civilní úspěch Ruska - Suchoj Superjet - Ruský je v podstatě jen drak - motory, hydraulika, elektronika a vnitřní vybavení je z Francie, Kanady a USA. Rusko dováží potraviny - rubly téměř nikdo chtít nebude, za zboží bude muset platit dolary. Kvůli inflaci budou muset zvýšit platy, aby lidi nehladověli, takže žádné pozitiva z poklesu rublu. Opec chtěl zlomit USA, a místo toho ničí Rusko (a Venezuelu a pár dalších států bez finančních rezerv).


novák - 18/12/2014 - 13:54

quote:
Vemte si takový jediný velký civilní úspěch Ruska -


Jede stavba atomových elektráren. V půlce světa. To je asi tak dva tucty úspěchů, každý větší než napůl ruské letadlo.

quote:
Rusko dováží potraviny - rubly téměř nikdo chtít nebude, za zboží bude muset platit dolary. Kvůli inflaci budou muset zvýšit platy, aby lidi nehladověli, takže žádné pozitiva z poklesu rublu.


No a co, copak mají Rusové dolarů málo? Tak místo amerických státních cenných papírů s minimálním úrokem nakoupí něco jedléhoAnebo potraviny dovážet nebudou.

Taky by mě zajímalo, kam se vypařily ty zástupy ekonomů, co nám loni touhle dobou vysvětlovali, jak je ČNB moudrá s její devalvací koruny a jak slabá koruna ooooohromně pomůže české (mnohem otevřenější) ekonomice.

quote:
Opec chtěl zlomit USA, a místo toho ničí Rusko (a Venezuelu a pár dalších států bez finančních rezerv).


Rusko finanční rezervy má jako málokdo. To že OPEC chtěl zlomit USA, svého pána a vládce, je zatím více konspirační spekulace než vážně braná teorie.


Pro kosmický průmysl mi devalvace rublu nepřijde špatná. Dolarové příjmy přepočtené na rubly vyletí nahoru a to okamžitě, náklady se zvednou daleko méně a pomaleji. Takže: Nepropadejte panice, nečtěte noviny.

Edit: dodatečně k "civilním úspěchům". Kdy na Dakaru naposled Lopraisův klan předjel Kamazy? [Upraveno 19.12.2014 novák]


milantos - 18/12/2014 - 14:43

Doporučuji podívat se hned na první tabulku v tomto článku:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rusko-zahranicni-obchod-zeme-19088.html
V hodně centrálně řízené ekonomice není takový problém udržet nadále kladné saldo zahraničního obchodu. . Zvláště, když hlavně Evropa se bez Ruských surovin neobejde.


Ervé - 18/12/2014 - 15:36

O těch 12 reaktorech pro Indii jsem nevěděl, to je rozhodně obchod jako kráva. Navíc to vypadá, že rubl se stabilizuje a rusové zatím spotřebovali jen malou část svých dolarových rezerv. Dokonce i Putin byl v televizi, takže má nejspíš analýzy o tom, že nejhorší je už za nimi.


yamato - 18/12/2014 - 16:06

kazdopadne je velmi zaujimave, ze ceny ropy skolabovali prave vo chvili, ked treba vyvijat tlak na rusko, hoci americka bridlicotazba bezi uz peknych par rokov.
Ono to skor vyzera, ze saudi robia presne to co usa momentalne potrebuju. Americkym bridlicolamacom udajne staci cena okolo 50 dolarov za barel.


yamato - 18/12/2014 - 16:13

quote:
Dolarové příjmy přepočtené na rubly vyletí nahoru a to okamžitě, náklady se zvednou daleko méně a pomaleji.


toto moc nekoresponduje s rozsirenym presvedcenim, ze ruske ceny kozmickych nosicov nemaju nic spolocne s cenou prace a kurzom rubla, a su vysledkom len a jedine dokonale efektivnej vyroby...


novák - 19/12/2014 - 10:25

quote:
...s rozsirenym presvedcenim,...


Jeden žasne nad zprávami ze Slovenska, jak může existovat země tak blízká geograficky a tak vzdálená informačně..


yamato - 19/12/2014 - 11:47

quote:
quote:
...s rozsirenym presvedcenim,...


Jeden žasne nad zprávami ze Slovenska, jak může existovat země tak blízká geograficky a tak vzdálená informačně..


krajina z ktorej nechodia navzajom protichodne argumenty


Jaro - 25/12/2014 - 21:26

http://ria.ru/space/20141224/1039929109.html#ixzz3MoH9BoV5

Rogozin sa vyjadril výrazne proti lunárnym plánom. Neviem teraz jeho vyjadrenia zaradiť. To snáď bude znamenať, že vláda vráti Federálny vesmírny program na prerobenie?


JiříHošek - 27/12/2014 - 16:40

Mně to přišlo spíš jako vyjádření pochybností o nutnosti Ruska letět na Měsíc než jako výrazné vyjádření proti lunárním plánům.

čas 14:24 - 15:45
link


Jaro - 27/12/2014 - 23:14

Ďakujem za odkaz, v originále to neznie až tak určito.


Alex - 6/1/2015 - 08:07

http://technet.idnes.cz/ruska-orbitalni-stanice-oka-t-djh-/tec_vesmir.aspx?c=A150105_111421_tec_vesmir_vse#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box


Jaro - 16/1/2015 - 23:17

http://www.bbc.co.uk/russian/russia/2015/01/150113_russia_space_plans

Podľa tohto zdroja bol federálny program pozdržaný, bude menený a predložený na schválenie až o pár mesiacov.


novák - 17/1/2015 - 10:35

quote:
Podľa tohto zdroja bol federálny program pozdržaný, bude menený a predložený na schválenie až o pár mesiacov.


Pro nepřátele azbuky: Jedná se o "Federální kosmický program na léta 2016-2025". Měl být předložen vládě k projednání v prosinci 2014, ale tam až v květnu 2015.

Přepracovává se zřejmě v části věnované pilotovaným programům, kde není jasné jaké variantě bude dána přednost (ISS do 2020 nebo do 2024 nebo.. a co případně bude místo ISS). Co do financí, tak Roskosmos navrhuje utratit třikrát více rublů než kolik dostal "Federální kosmický program na léta 2006-2015"; jak se na to dívá ministerstvo financí si dovedete představit.


Alex - 17/1/2015 - 11:32

Přepracovává se zřejmě v části věnované pilotovaným programům, kde není jasné jaké variantě bude dána přednost (ISS do 2020 nebo do 2024 nebo.. a co případně bude místo ISS). Co do financí, tak Roskosmos navrhuje utratit třikrát více rublů než kolik dostal "Federální kosmický program na léta 2006-2015"; jak se na to dívá ministerstvo financí si dovedete představit.



Samozrejme vieme - rozpočet na tento rok pre všetky rezorty okrem obrany je vraj krátený o 10%


Lubos - 17/1/2015 - 13:49

A ešte všetci opýtaní vzdychajú, čo by urobili vo vesmíre, keby dostali prachy čo išli na olympiádu v Soči.


Alex - 17/1/2015 - 14:03

quote:
A ešte všetci opýtaní vzdychajú, čo by urobili vo vesmíre, keby dostali prachy čo išli na olympiádu v Soči.

Podľa mňa by tie peniaze boli lepšie investované ako "mega, mega, megalomanské Soči" ktoré zapadnú prachom rovnako ako ostatné "mega olympiády" posledných rokov od Atén po Peking. Ale to je už na inú tému.


novák - 17/1/2015 - 15:53

quote:
Samozrejme vieme - rozpočet na tento rok pre všetky rezorty okrem obrany je vraj krátený o 10%


"Vraj" znamená jedna paní povídala?

Konkrétně pro resort, který nás tu zajímá nejvíce, to "vraj krácení" vypadá takto:
Roskosmos 2014: 165,8 mld rub
Roskosmos 2015: 180,5 mld rub

Těch 180,5 mld rub (přesně 180 511 500 rublů a 30 kopějek) je včetně (v mil rub)
16741 + 10388 na GLONASS
183 + 194 + 279 + 6433 na Vostočnyj

quote:
Podľa mňa by tie peniaze boli lepšie investované ako "mega, mega, megalomanské Soči" ktoré zapadnú prachom


Hrozně by se mi líbilo koukat na více "kosmického železa". Ale taky chápu, že rekonstrukce a postavení letišť, silnic, železnic, elektráren, rozvodů energií, internetového připojení, turistické infrastruktury (a zaměstnanost na těch pracech a zaměstnanost tím umožněná..) v oblasti o rozloze odhadem půlky Slovenska je něco z čeho bude mít region užitek desítky let. A jsem přesvědčen, že i většina Slováků by za analogické investice postavila jejich původci pomník místo vašeho frflání o "megalomanii která zapadá prachem".


NovýJiřík - 17/1/2015 - 23:25

Podľa mňa by tie peniaze boli lepšie investované ako "mega, mega, megalomanské Soči" ktoré zapadnú prachom rovnako ako ostatné "mega olympiády" posledných rokov od Atén po Peking. Ale to je už na inú tému.




Že by bylo lepší vrazit ty peníze z olympiád na kosmonautiku, na tom se asi všichni shodneme. Ale pokud jde o ty "lepší" (tj. výnosnější) investice, tak to je minimálně v krátko až střednědobém horizontu otázka. Jednak nevím, s jakým výsledkem skončilo hospodaření jednotlivých olympiád. Náklady jsou celkem známé, ale tržby? Z reklamy, vysílacích práv, turistiky, prodeje vstupenek a já nevím, čeho ještě? Může někdo spolehlivě potvrdit, že třeba LOH v Pekingu byly ekonomický propadák? Nemluvě o tom, že každá takováhle akce má i obrovský význam propagační, který se dost dobře vyčíslit nedá. Nicméně i kdyby se na tom vydělaly ne "mega, mega", ale "giga, giga" dolarů, přesto bych je radši viděl na odpalovací rampě.


Alchymista - 18/1/2015 - 02:35

Treba sa na to pozrieť inak aj z "nášho" hľadiska - skutočne si myslíte spôsobom "čo by dalo za tie peniaze vo vesmíre urobiť"?

Tak ako milion robotníkov nevykope jamu za tisícinu sekundy, tak zo štyridsiatich miliárd neurobíte počas troch-štyroch rokov kozmický zázrak. Proste to fyzicky nejde - nemáte projekty, nemáte dosť pripravených ľudím, výrobných prostriedkov, ani surovinových zdrojov. Proste každé priemyslové odvetvie má len obmedzenú absorbčnú schopnosť pohltiť nejaké množstvo vložených finančných prostriedkov v nejakom čase. Ak túto absorbčnú schopnosť prekročíte, peniaze sa budú strácať bez reálneho výstupu, alebo len s veľmi malým reálnym výstupom, celkom neúmerným vloženým prostriedkom.

Navyše je kozmický priemysel oblasť s veľmi dlhým časom prípravy pracovníka, takže absorbčná schopnosť v ňom rastie relatívne veľmi pomaly.

edit:

quote:
Ale taky chápu, že rekonstrukce a postavení letišť, silnic, železnic, elektráren, rozvodů energií, internetového připojení, turistické infrastruktury (a zaměstnanost na těch pracech a zaměstnanost tím umožněná..) v oblasti o rozloze odhadem půlky Slovenska je něco z čeho bude mít region užitek desítky let.
Veľmi podmienený súhlas - musíš mať aj dostatočne veľkú klientelu, ktorá bude tú infraštruktúru využívať v nasledujúcom období. A to znamená, že región musí mať buď "dobrú povesť" už z minulosti, alebo musíš aj po skončení hier veľmi aktívne pracovať na jeho marketingu. Soči má tú výhodu, že "dobrú povesť" už malo, a marketing je tiež celkom solídny. [Upraveno 18.1.2015 Alchymista]


novák - 18/1/2015 - 10:58

Než jsem vypočítal všechny nesmysly zdejších odborníků na výstavbu olympijské a jiné infrastruktury, tak je admini nasypali do odpadu. Tak aspoň panu yamatovi vzkazuji, že dvoukolejná železnice včetně nádraží a vlaků + silnice se v českém jazyce opravdu, ale opravdu, nepopisuje jako "asfaltová cesta".

ad Alchymista a absorbční schopnost odvětví - obecně souhlas. Ale obnova ruské (vojenské) letecké a lodní produkce ukazuje, že za ty 4-6 roků po začátku sypání peněz se výsledky projeví a za deset let resort jede.

Koneckonců Vostočnyj začali projektovat až roku 2011, a ve stejném roce začali i kácet stromy, 2012 stavět a první start bude (pokud vše dopadne dobře) letos v prosinci.


pospa - 21/1/2015 - 18:30

Zajímavý tah.... Medveděv sloučil Roskosmos s United Rocket & Space Corporation a tím zcela odstavil Ostapenka.
http://itar-tass.com/en/russia/772494
Jsem zvědav, jaké to bude mít důsledky.


Lubos - 22/1/2015 - 08:43

quote:
Zajímavý tah.... Medveděv sloučil Roskosmos s United Rocket & Space Corporation a tím zcela odstavil Ostapenka.
http://itar-tass.com/en/russia/772494
Jsem zvědav, jaké to bude mít důsledky.

V článku píšu, že Ostapenko sa má stať prezidentom holdingu ( ? ktorý ), čo má byť včlenený do Roscosmosu.


pospa - 22/1/2015 - 09:25

quote:
quote:
Zajímavý tah.... Medveděv sloučil Roskosmos s United Rocket & Space Corporation a tím zcela odstavil Ostapenka. Jsem zvědav, jaké to bude mít důsledky.
V článku píšu, že Ostapenko sa má stať prezidentom holdingu ( ? ktorý ), čo má byť včlenený do Roscosmosu.
Ano, ale já to čtu trochu jinak:

"Putin supported Prime Minister Dmitry Medvedev’s proposal to merge Roscomos and the United Rocket and Space Corporation into a single state-run company. The current Director-General of the United Rocket and Space Corporation, Igor Komarov, will take the position of its chief. "

a dále

"...Medvedev said. “Simultaneously, Oleg Nikolayevich Ostapenko should be relieved of the duties.” ...
..."Considering his experience, there is an opportunity to entrust him with a job in the space industry, for instance with the position of president in a holding company that will be incorporated with Roscosmos ,” Medvedev said.

Tzn. Ostapenko bude odstaven z jedné z nejvyšších pozic v raketo-kosmickém odvětví RF a nabídnou mu ředitelování jednoho ze závodů, začleněného pod "nový" Roskosmos. Prachy mu možná nechají, ale vliv už mít nebude.


yamato - 22/1/2015 - 09:33

Jasny odstrel... co pokazil?


pospa - 22/1/2015 - 09:39

quote:
Jasny odstrel... co pokazil?

Taky by mně zajímalo ... doufám, že v tom nehraje roli taková jedna drobnost - Ostapenko je původem ukrajinec.
http://en.wikipedia.org/wiki/Oleg_Ostapenko


novák - 22/1/2015 - 13:57

Ad Ukrajinec: Takhle vyvinutou paranoiu a ochotu spřádat konspirační teorie nemají ani hrdinové Akt X. Totiž v uvedeném odkazu není ani zmínka, že by byl Ukrajinec.

Ad pokazil: imo nic moc. Jenže když je jeho organizace (Roskosmos) včleňována do jiné (ORKK), jeho místo nevyhnuelně zanikne. A jen těžko vyšťouchá ředitele ORKK, zvlášť když ten má zkušenost s krizovým řízením (podnik, kterému se drasticky snížil odbyt, postavil na nohy a tržby zvedl třikrát, i nad předkrizovou úroveň).

Ad Medvěděv odvolal... imo nemístná personifikace. Medveděv i Putin ohledně kosmických záležitostí jen podepisují rozhodnutí vzniklá po dohodě či pod tlakem zájmových skupin.

Ad sloučení: chm, oddělení zákazníka a výrobce mi přijde lepší. A za tu krátkou dobu co existuje dvojice Roskosmos/ORKK se sotva dá říct že se neosvědčila. Ale na druhou stranu nové uspořádání zjevně modelují podle Rosatomu a ten jede..


Geal - 22/1/2015 - 14:31

quote:
Ad Ukrajinec: Takhle vyvinutou paranoiu a ochotu spřádat konspirační teorie nemají ani hrdinové Akt X. Totiž v uvedeném odkazu není ani zmínka, že by byl Ukrajinec.


"born 3 May 1957, Pokoshychi, Chernihiv Oblast, Ukrainian SSR, USSR"...?


Alex - 22/1/2015 - 15:04

"born 3 May 1957, Pokoshychi, Chernihiv Oblast, Ukrainian SSR, USSR"...?



A je tam napísané že má aj ukrajinskú národnosť? Lebo z uvedeného je jasné iba to, že sa narodil na Ukrajine.


Jaro - 22/1/2015 - 15:39

http://izvestia.ru/news/582038

Expertná rada predsedu kolégia Vojensko-priemyselnej komisie Ruska sa vyjadrila negatívne k pripravovanému Federálnemu programu, teda k položke pilotovaných letov k Mesiacu. Navrhovanú superraketu považujú za komerčne nevyužiteľnú, so superdrahým vývojom a udržiavaním potrebnej infraštruktúry kvôli maximálne dvom štartom ročne. Kritika neobišla ani novú loď, ktorej superdrahý vývoj a superneskoré zavedenie do služby (2024) nie je vyvážené jasnými výhodami voči Sojuzu pri letoch na nízke obežné dráhy. Vyhodenie lunárnych plánov by program odľahčilo o 30 - 40 percent požadovaných prostriedkov.


Alex - 22/1/2015 - 15:45

Expertná rada predsedu kolégia Vojensko-priemyselnej komisie Ruska sa vyjadrila negatívne k pripravovanému Federálnemu programu, teda k položke pilotovaných letov k Mesiacu. Navrhovanú superraketu považujú za komerčne nevyužiteľnú, so superdrahým vývojom a udržiavaním potrebnej infraštruktúry kvôli maximálne dvom štartom ročne. Kritika neobišla ani novú loď, ktorej superdrahý vývoj a superneskoré zavedenie do služby (2024) nie je vyvážené jasnými výhodami voči Sojuzu pri letoch na nízke obežné dráhy. Vyhodenie lunárnych plánov by program odľahčilo o 30 - 40 percent požadovaných prostriedkov.



Aspoň oni majú rozum - čo sa nosnej rakety týka.


pospa - 22/1/2015 - 18:03

Anatolyj Žak mívá své komentáře občas subjektivně zadbarvené, nicméně je to jeden z mála nezávislých ruských novinářů, věnujících se intenzivně kosmonautice a ten novou situaci kolem sloučení Roskosmosu a ORKK okomentovatl takto.

2015: Yet another restructuring
The Russian space agency, Roskosmos, suffered another failure to launch, fortunately, only at the bureaucratic level....
Více tady: http://www.russianspaceweb.com/centers_industry_2010s.html#2015


novák - 23/1/2015 - 09:44

quote:

"born 3 May 1957, Pokoshychi, Chernihiv Oblast, Ukrainian SSR, USSR"...?


No a? Konrád Henlein se zase narodil v Čechách, tak podle vás byl kdo? Čech, že?

PS. Možná Ukrajincem je, možná není. Kdo ví. Enwiki to neví. Nápad je to však paranoidní..


novák - 23/1/2015 - 09:57

No, vyjasnilo se, proč nemohl být v prosinci schválen Federální kosmický program na 2016-2025.

Z komentářů bych vypíchl, že od odvětví přicházejí lidé zvenčí - místo "domácích" inženýrů stavějících rakety celý život a ex-generálů Kosmických vojsk přichází na řídící místa manažeři jako Komarov, ex-ředitel automobilky a (do Chruničeva) Kalinovskij, ex-ředitel leteckého holdingu Suchoj.

Kvalita řízení odvětví se tak určitě změní, otázka je jakým směrem...


NovýJiřík - 23/1/2015 - 11:33

No a? Konrád Henlein se zase narodil v Čechách, tak podle vás byl kdo? Čech, že?




Poločech, mámu měl Češku. Že byl německý nacista jako poleno, to už byla otázka jeho osobního vkusu a výběru.


Lubos - 23/1/2015 - 18:09

quote:
No, vyjasnilo se, proč nemohl být v prosinci schválen Federální kosmický program na 2016-2025.



Niečo naznačuje aj Anatolyj Žak:
The move also scrapped a bloated industry structure, which aimed to turn Roskosmos into a state-run customer for the space industry. Instead, the ill-fated attempt to reform the industry pushed the agency's management into a turf war with the newly created United Rocket and Space Corporation, ORKK. Most of 2014 was lost in costly political battles between two redundant bureaucracies for control over various entities and responsibilities, while the space industry as a whole had continued its downward slide.

Posledná veta = Väčšina roku 2014 bola stratená v nákladných politických bitkách medzi dvomi redundantnými byrokraciami o kontrolu nad ostatnými spoločnosťami a zodpovednosť, zatiaľ čo vesmírny priemysel ako celok pokračoval v kĺzaní smrom dole.


novák - 24/1/2015 - 10:22


Všechen průmysl "neklouže", u Chruničeva vypadají nadějně. Noví lidé, nové powerpointy...

A nikde není přehled zájmových skupin. Kdo s kým proti komu.

quote:
mámu


To je jak debata s mraveništěm. Laskavě se rozhodněte, jestli chcete národnost určovat podle místa narození nebo podle rodičů.

V českých zemích je normální v prvé řadě dbát na mínění dotyčného.


fritz.lochmann - 10/2/2015 - 16:07

http://www.russianspaceweb.com/shm.html Rusi "oprášili" starý hardware pôvodne určený pre ISS. Myslel som že ho získala firma Orbital Technologies pre svoj projekt Commercial Space Station




yamato - 10/2/2015 - 16:28

Mam otazku - planuju rusi v pilotovanej kozmonautike este niekedy robit nieco ine ako orbitalne stanice? Lebo tymto sa zapodievaju uz od 70tych rokov minuleho storocia...


Geal - 10/2/2015 - 16:41

Plány dělat něco jiného než orbitální stanice mají snad všichni. Et vice versa, všichni mají zatím jen plány. [Upraveno 10.2.2015 Geal]


Pavel007 - 10/2/2015 - 17:44

quote:
Plány dělat něco jiného než orbitální stanice mají snad všichni. Et vice versa, všichni mají zatím jen plány. [Upraveno 10.2.2015 Geal]


Tak plány na všechno je potřeba mít, otázka je, kdo je schopnej ty plány postupně přetavit v nějaký realistický program a není to jen propaganda kvůli dojmu. USA má Orion, kterej sice pomalu, ale celkem reálně míří dál, pak SpaceX, jehož plány ohledně Marsu možná teď vypadají utopisticky, ale oni pro to taky dělají zcela konkrétní kroky a fakt na tom pracujou, Rusové sice pindaj, co všechno velkého v budoucnu dokážou, ale obávám se, že to bude spíš ten případ tý propagandy. Osobně nevěřím, že ten jejich společenský systém (zkorumpovaný bordel) se dokáže zorganizovat do něčeho, co bude schopno vyplodit něco náročnějšího, tam asi nebude brzdou to, že nemají schopný konstruktéry a vědce apod, ale u takových velkých projektů začíná být možná stejně důležitý ten management a řízení procesů, což je doména hlavně západu, to celý zorganizovat... [Upraveno 10.2.2015 Pavel007]


Ervé - 11/2/2015 - 07:02

Navíc Rusku dochází odborníci, většina schopných a zkušených už zestárla a vymírá, noví nejsou.
Co chtějí s tím modulem, vždyť je to menší než Tiangong, a to je minimalistická stanice. Na nic jiného než k připojení kosmických lodí není.


novák - 11/2/2015 - 09:02

quote:
ten management a řízení procesů, což je doména hlavně západu, to celý zorganizovat...


Srovnání, co všechno v ruské/sovětské kosmonautice i hospodářství obecně dokázal rusko-gruzínský management ve 40.-50. letech, ukrajinsko-ruský management v 60.-70. letech a čistě americký management v 90. letech (kdy "experti" z USA psali ústavu i zákony a řídili ekonomiku), naprosto vyvrací vaše tvrzení... Speciálně v oblasti kosmonautiky se kromě vás nikdo nechce vracet k dobám, kdy "to celý organizoval" západ.


Lubos - 11/2/2015 - 09:08

quote:
quote:
ten management a řízení procesů, což je doména hlavně západu, to celý zorganizovat...


Srovnání, co všechno v ruské/sovětské kosmonautice i hospodářství obecně dokázal rusko-gruzínský management ve 40.-50. letech, ukrajinsko-ruský management v 60.-70. letech a čistě americký management v 90. letech (kdy "experti" z USA psali ústavu i zákony a řídili ekonomiku), naprosto vyvrací vaše tvrzení... Speciálně v oblasti kosmonautiky se kromě vás nikdo nechce vracet k dobám, kdy "to celý organizoval" západ.


Za také hlboké presvedčenie, že za ruské problémy 90-tych rokov môže čisto americký management, by ste mali dostať nejaký ruský propagandistický rad - vyznamenanie


yamato - 11/2/2015 - 09:15

jasne, dojde americky manager do zdevastovanej krajiny kde 100 rokov fungoval len zbrojny priemysel, a za 10 rokov to da dokopy... aneb jak strycek Sam lavinu holymi rukami zastavil.
To by mohol aj do grecka dojst. Sa toho chopi, dlhy zmiznu, platy vyskocia, produktivita vzrastie o milion percent a vsetci zacnu platit dane


Geal - 11/2/2015 - 09:21

quote:
a čistě americký management v 90. letech (kdy "experti" z USA psali ústavu i zákony a řídili ekonomiku), naprosto vyvrací vaše tvrzení...


No jasně, a za krach na finančních trzích a válku v Afghánistánu může Obama. :-p Máte asi velmi zvláštní představy o tom, jaký vliv mají jednotlivci a malé skupiny na dynamiku masivních lidských populací. Ty základy pro události 90. let byly položeny desítky let předem, pokud ne celé století.


Pavel007 - 11/2/2015 - 11:50

quote:

Srovnání, co všechno v ruské/sovětské kosmonautice i hospodářství obecně dokázal rusko-gruzínský management ve 40.-50. letech, ukrajinsko-ruský management v 60.-70. letech a čistě americký management v 90. letech (kdy "experti" z USA psali ústavu i zákony a řídili ekonomiku), naprosto vyvrací vaše tvrzení... Speciálně v oblasti kosmonautiky se kromě vás nikdo nechce vracet k dobám, kdy "to celý organizoval" západ.


To nevyvrací nic, pouze se Rusové dostali na svůj strop. Tehdy byla jiná doba a ty jednodušší projekty šly dělat takříkajíc na koleně. Ale už přistání na Měsící bylo tehdy nad jejich síly. Ale hlavně si myslim, že Rusové, respektive organizace společnosti a vnímání role jednotlivce a státu, jsou mentálně spíš v Asii než v Evropě a ten kosmický boom v 60. letech byl jen vedlejší efekt studené války, prostě jim to posloužilo, zrovna se to sešlo, že ta technika byla ještě dost primitivní na to, aby to šlo nějak zbastlit, ale oni sami o sobě o ten kosmos zájem zřejmě moc nemají. Stačí jim lítat se Sojuzama, na to vydělávaj prachy, když už ho maj, sem tam ho vylepší, ale veškerý nový projekty jsou už jen bajky, nevěřím, že cokoliv z toho, co teď vyhlašujou do budoucna, dotáhnou do konce. Tam je myslím velké omezení v jejich společenském systému. Možná Amíci v 90. letech udělali chyby a seškrtali to blbe, politická lobby samozřejmě funguje všude na světě, ale co dnes? Orion jede a reálně, než jen u P.R. oddělení, SpaceX taky. Už se těším na ruskou PTK-NP. Schválně kdy a jestli to vůbec klapne. [Upraveno 11.2.2015 Pavel007]


NovýJiřík - 11/2/2015 - 13:50

To nevyvrací nic, pouze se Rusové dostali na svůj strop. Tehdy byla jiná doba a ty jednodušší projekty šly dělat takříkajíc na koleně. Ale už přistání na Měsící bylo tehdy nad jejich síly. Ale hlavně si myslim, že Rusové, respektive organizace společnosti a vnímání role jednotlivce a státu, jsou mentálně spíš v Asii než v Evropě a ten kosmický boom v 60. letech byl jen vedlejší efekt studené války, prostě jim to posloužilo, zrovna se to sešlo, že ta technika byla ještě dost primitivní na to, aby to šlo nějak zbastlit, ale oni sami o sobě o ten kosmos zájem zřejmě moc nemají.



Teda zařadit mezi "projekty dělané na koleně" např. Energiji s Buranem, to může udělat jen naprostý cvok. Faktem je, že kosmonautika v SSSR zažívala několik desetiletí po 2. světové válce velký boom, opírala se přitom o široce založený základní výzkum, na který se Sovětský svaz dost orientoval, o početný kádr expertů v čele s Koroljovem, Gluškem aj., a o armádní podporu, což sypalo peníze a urovnávalo cestu. Ale nelze ignorovat ani silnou veřejnou podporu. Jen tak mimochodem, sovětská sci-fi je vedle anglo-americké vůbec nejvýznamnější, což také o něčem hovoří. Jenomže tohle mezitím odnesl čas, původní odborníci vymřeli, jejich nástupci byli o ligu níž a navíc během Jelcinova "hospodaření" z nich spousta utekla do jiných odvětví, kde měli šanci se líp uživit. A proto už dneska není v ruské kosmonautice vidět žádný pokrok a víceméně se přešlapuje na místě, poněvadž kde nejsou zapálení nadšenci, není ani invence, a nemůže to změnit ani sebevíc peněz, i kdyby byly (jakože nejsou). A co se týče toho výsměšného tónu vůči Asii, tak "asijský" Sovětský svaz ve vesmíru dokázal několikanásobně víc, než všechny státy Evropy dohromady a současné evropsko-asijské soupeření v oblasti ekonomiky i vědy raději ani nekomentovat... [Upraveno 11.2.2015 NovýJiřík]


Pavel007 - 11/2/2015 - 14:11

No jo Buran, ale to je právě to! O tom přesně mluvím, sice ho dokázali postavit, ale kde to skončilo? Nemá to žádnou kontinuitu vyvolanou zevnitř, každá změna vlády apod způsobí, že se to rozesejří a někde zadrhne a větší projekty než "jen" postavit nějaký "standalone" nosič apod, už nejsou v Rusku nyní možné. Mám pocit, že i když samozřejmě leccos dokázali, tak že to byla taková vlna daná politickou situací, tedy stimuly zvenčí a teď to jen dobíhá a není tam žádnej vnitřní motor to rozvíjet dál. Naopak Evropa jde stále nahoru, sice pomalu, ale jde.


yamato - 11/2/2015 - 14:47

Nic proti nazoru, ale europa na poli kozmonautiky strci rusov do vrecka kedy chce. Ma jeden z najspolahlivejsich nosicov, ma skusenosti s navratovymi telesami (ktore sa dnes dufam rozsiria), ma orbitalne moduly na iss, ma sondy u marsu a venuse, pristavala na titane, v jupiterovej atmosfere a na komete... To ze nema pilotovane lode je cisto politicke rozhodnutie, podobne ako vypadok pilotovanych letov v usa.
Naproti tomu staviate ruske taxikarcenie so sojuzom, co je lodicka este od cerveneho muzika. Mozu ho modernizovat 1000x, stale je to sojuz. Vsetky nasledovnicke programy zmrzli, pretoze ako pise pavel, ruska kozmonautika zije zo sovietskej podstaty.


Erakis - 11/2/2015 - 15:30

quote:
Nic proti nazoru, ale europa na poli kozmonautiky strci rusov do vrecka kedy chce...

Nič proti názoru yamato, ale silno pochybujem. Tie skúsenosti, čo si vymenoval u Europanov, tak tie majú aj Rusi, dokonca oveľa väčšie (samozrejme s výnimkou tých kozmických sond). To že v súčasnosti vychádzajú zo sovietskej podstaty je možno fakt, ale to neznamená, žeby sa po správnom impulze nerozhýbali. Dajme tomu hypotetickú situáciu, žeby sa medzi Europou a Ruskom rozhoreli skutočné kozmické preteky a na oboch stranách by bola aj politická vôla aj peniaze. Som presvedčený, že to Rusi by strčili do vrecka Europu, a nie naopak.
Okrem toho nesúhlasím ani s tým tvojím neustálym podceňovaním Sojuzu. Pilotovaný kozmický let nie je a asi ani nikdy nebude rutina a to, že všetky súčasné lety Sojuzov idú ako po masle, nie je náhoda, ale výsledok veľmi poctivého prístupu k veci.


yamato - 11/2/2015 - 15:57

No od 50 rocnej lode by som teda cakal ze to pojde ako po masle. To nie je znamka vyspelosti, ale dlhovekosti. Podobne sme sa dnes mohli tlacit vo vostokoch a gemini, a potlapkavat sa ake mame skusenosti.
Na svojom tvrdeni trvam - europa prevadzkuje atv, co je kamion ktory by zhltol cely sojuz. Europa zvladla ovela extremnejsie reentry nez o ake sa rusi kedy pokusili.
Na com by v tom vasom hypotetickom zavode asi tak rusi stavali? Na zondoch, z ktorych zafungovali tusim dva? Alebo na pravidelne zlyhavajucich martanskych sondach? To ze nieco robim 50 rokov rovnakym sposobom neznamena ze mam skusenosti. Mam len 50 rokov opakovanu tu istu skusenost.

Mimochodom, co sa tyka vrazania vesmirnymi lodami do obyvanej stanice, tak tam maju rusi skutocne tych skusenosti viac


Erakis - 11/2/2015 - 16:58

quote:
Europa zvladla ovela extremnejsie reentry nez o ake sa rusi kedy pokusili.


Na ostatné sa neoplatí reagovať, ale toto si prosím ťa kde zobral???
Dovoľ, aby som ti tu uviedol čerstvo aktualizovaný zoznam všetkých úspešných reentry uskutočnených Európou:
-1998, suborbitálny demonštrátor ARD
-2003, Beagle 2, vstup cez atmosféru Marsu rýchlosťou necelých 6 km/s úspešný, avšak samotné pristátie už nie
-2004, Huygens na Titane, rýchlosť vstupu do atmosféry 6,1 km/s
-2015, suborbitálny demonštrátor IXV

Zoznam úspešných reentry uskutočnených Ruskom tu dávať nebudem, kedže predpokladám že je každému jasné, že sa jedná sa o stovky položiek, rýchlosti viacerých vstupov presahovali 11 km/s. Takže o aké "oveľa extrémnejšie" reentry sa Europania kedy pokúsili?


tycka - 11/2/2015 - 17:33

quote:
Europou a Ruskom rozhoreli skutočné kozmické preteky a na oboch stranách by bola aj politická vôla aj peniaze. Som presvedčený, že to Rusi by strčili do vrecka Europu, a nie naopak.


Tato odpověď je zcela zbytečná - Esa vždy dávala přednost spolupráci s
NASA, takže byť by to v tomto případě bylo jen za Evropské peníze
tak na části projektů by se pracovalo v USA. Takže by to byla soutěž jako dřív - ESA+NASA versus Rusko.
A právě tu spolupráci - je to co kritici ESA běžně nechápou - není to žádná neschopnost jen to, že si to tak prostě i politici (a ti i podle svých voličů) přejí - než vytvářet další paralelní(a proto i mnohem dražší než ten současný založený na spolupráci) kosmický program vůči programu NASA.

Jediné co se tržně dnes uživí jsou nosiče a to i pro vynášení komerčních družic - třeba těch telekomunikačních. A v tomto jediném ekonomicky zajímavém sektoru je ESA a tím i Evropa velice konkurence schopná.

A ještě k tomu Sojuzu, kdyby USA se nerozhodli pro projekt raketoplánu, ale používaly by lodě a rakety a lodě z programu obsluhy stanice Skylab nadále -tak by dnes měli při postupné modernizaci spolehlivost podobnou jako má Sojuz - tím chci říct, že stále stejně dobrou.
Hold se to tomu proto říká výzkum vývoj - a ten bohužel není vždy úspěšný - jinak by to nebyl prostě výzkum(tedy zkoušení zcela nových cest) - ale jen sériová výroba byť i třeba jen na zakázku.
A právě prorážení nových cest je často jediná možnost zásadního pokroku.
[Upraveno 11.2.2015 tycka]


yamato - 11/2/2015 - 18:46

quote:

Zoznam úspešných reentry uskutočnených Ruskom tu dávať nebudem, kedže predpokladám že je každému jasné, že sa jedná sa o stovky položiek, rýchlosti viacerých vstupov presahovali 11 km/s. Takže o aké "oveľa extrémnejšie" reentry sa Europania kedy pokúsili?


chybicka se vloudila, myslel som ze galileo probe robili europania, ale nerobili. Tento argument beriem spat.

Stale vsak plati ze europa reentry jednoznacne umi, takze v tomto nemaju rusi nijaky signifikantny naskok (napriek tomu ze to robia o desatrocia dlhsie - ziadny pokrok, opakovanie toho isteho stale dokola).


martinjediny - 11/2/2015 - 18:52

quote:
No jo Buran, ale to je právě to! O tom přesně mluvím, sice ho dokázali postavit, ale kde to skončilo? Nemá to žádnou kontinuitu vyvolanou zevnitř, každá změna vlády apod způsobí, že se to rozesejří a někde zadrhne a větší projekty než "jen" postavit nějaký "standalone" nosič apod, už nejsou v Rusku nyní možné. Mám pocit, že i když samozřejmě leccos dokázali, tak že to byla taková vlna daná politickou situací, tedy stimuly zvenčí a teď to jen dobíhá a není tam žádnej vnitřní motor to rozvíjet dál. Naopak Evropa jde stále nahoru, sice pomalu, ale jde.

To je nezmysel. Raketoplan vdaka pokroku elektroniky stratil zmysel skor, ako bol dokonceny. Stare druzice sa uz neoplatilo opravovat. Ale raketoplan, ktory nevozi plny naklad dolu, je neefektivny. Lenze Rusi na rozdiel od USA mali na vyber a neefektivne raketoplany uzemnili. [Editoval 11.2.2015 martinjediny]


Geal - 11/2/2015 - 18:59

quote:
Teda zařadit mezi "projekty dělané na koleně" např. Energiji s Buranem, to může udělat jen naprostý cvok.

No tak vzhledem k tomu, že RD-180 obdrželi v Boeingu s hromadou lejster s ručními výpočty místo počítačových modelů a že Buran zahrnoval velký objem průmyslové špionáže, tak myslím, že mezi "projekty dělané na koleně" by se daly zahrnout i tyhle věci. Nicméně vzhledem ke kontextu jsem nabyl dojmu, že ta zmínka se týkala spíš raketových projektů z konce 50. a začátku 60. let. Třeba taková Juno I nebyl žádný Saturn V+CM+SM+LM, že? Prostě Američanům se v té krátké časové době podařilo ten přechod díky lepší elektronice a hlubším kapsám uskutečnit, kdežto Rusům ne. Na tom snad není nic tak složitého nebo nepochopitelného.


martinjediny - 11/2/2015 - 19:03

quote:
quote:
Teda zařadit mezi "projekty dělané na koleně" např. Energiji s Buranem, to může udělat jen naprostý cvok.

No tak vzhledem k tomu, že RD-180 obdrželi v Boeingu s hromadou lejster s ručními výpočty místo počítačových modelů a že Buran zahrnoval velký objem průmyslové špionáže, tak myslím, že mezi "projekty dělané na koleně" by se daly zahrnout i tyhle věci. Nicméně vzhledem ke kontextu jsem nabyl dojmu, že ta zmínka se týkala spíš raketových projektů z konce 50. a začátku 60. let. Třeba taková Juno I nebyl žádný Saturn V+CM+SM+LM, že? Prostě Američanům se v té krátké časové době podařilo ten přechod díky lepší elektronice a hlubším kapsám uskutečnit, kdežto Rusům ne. Na tom snad není nic tak složitého nebo nepochopitelného.
odkial mas tie dristy o spionazi? Ved Buran ma uplne inu koncepciu a zvladol automaticke pristatie 30 rokov pred USA...


Geal - 11/2/2015 - 19:10

http://www.nbcnews.com/id/18686090/ns/technology_and_science-space/t/how-soviets-stole-space-shuttle/
http://www.nbcnews.com/id/18686550/ns/technology_and_science-space/t/how-soviet-space-shuttle-fizzled/

(Mimochodem, silně pochybuju, že důvodem pro neschopnost STS přistát automaticky byla spíše technická neschopnost než záměr. Aspoň pokud k tomu má co říct David Mindell.) [Upraveno 11.2.2015 Geal]


yamato - 11/2/2015 - 19:12

quote:
odkial mas tie dristy o spionazi? Ved Buran ma uplne inu koncepciu a zvladol automaticke pristatie 30 rokov pred USA...


v com ma inu koncepciu? ze nema vzadu motory? bezny clovek neznaly kozmonautiky tie dva stroje na prvy pohlad neodlisi.

O automaticke pristatie sa USA ani nepokusali. Oni v tom chceli mat pilota.


Patek - 11/2/2015 - 19:21

quote:
quote:
Teda zařadit mezi "projekty dělané na koleně" např. Energiji s Buranem, to může udělat jen naprostý cvok.

No tak vzhledem k tomu, že RD-180 obdrželi v Boeingu s hromadou lejster s ručními výpočty místo počítačových modelů a že Buran zahrnoval velký objem průmyslové špionáže, tak myslím, že mezi "projekty dělané na koleně" by se daly zahrnout i tyhle věci. Nicméně vzhledem ke kontextu jsem nabyl dojmu, že ta zmínka se týkala spíš raketových projektů z konce 50. a začátku 60. let. Třeba taková Juno I nebyl žádný Saturn V+CM+SM+LM, že? Prostě Američanům se v té krátké časové době podařilo ten přechod díky lepší elektronice a hlubším kapsám uskutečnit, kdežto Rusům ne. Na tom snad není nic tak složitého nebo nepochopitelného.

Co teda konkrétního na Buranu udělali pomocí špionáže?


Geal - 11/2/2015 - 19:22

quote:
To je nezmysel. Raketoplan vdaka pokroku elektroniky stratil zmysel skor, ako bol dokonceny. Stare druzice sa uz neoplatilo opravovat.


Takže vy jste jim na tu zástěrku skočil? Opravovat staré družice opravdu nebyl skutečný cíl STS.


Patek - 11/2/2015 - 19:52

quote:
quote:
odkial mas tie dristy o spionazi? Ved Buran ma uplne inu koncepciu a zvladol automaticke pristatie 30 rokov pred USA...


v com ma inu koncepciu? ze nema vzadu motory? bezny clovek neznaly kozmonautiky tie dva stroje na prvy pohlad neodlisi.


Naprostý souhlas, T-90 je kopie tanku M1 Abrams. Já jako běžný člověk - laik to tak vidím. A i matrjoška je barevnější kopií věstonické venuše, alepoň jako laik neznalý archeologie to tak vidím. Co ty Rusové už nevokopírujou.


yamato - 11/2/2015 - 20:36

quote:

Naprostý souhlas, T-90 je kopie tanku M1 Abrams. Já jako běžný člověk - laik to tak vidím. A i matrjoška je barevnější kopií věstonické venuše, alepoň jako laik neznalý archeologie to tak vidím. Co ty Rusové už nevokopírujou.



precital ste si tie linky na clanok nbc? okrem evidentnej geometrickej podoby a rovnakeho riesenia TPS su tu aj potvrdzujuce dokumenty KGB. Ale vy neeee... no co uz, popojedem...


Erakis - 11/2/2015 - 20:45

quote:

Stale vsak plati ze europa reentry jednoznacne umi, takze v tomto nemaju rusi nijaky signifikantny naskok (napriek tomu ze to robia o desatrocia dlhsie - ziadny pokrok, opakovanie toho isteho stale dokola).

No neviem čo presne by si chcel vylepšiť na technológii prechodu cez atmosféru, aby sa to "neopakovalo stále dokola", každopádne ale zabúdaš na to, že medzi spomínanými stovkami ruských reentries nejde len o Sojuzy, ale aj o mnoho iných typov telies (TKS, BOR, Buran, Kobalt,...), vrátane pokusov s nafukovacími tepelnými štítmi.
Oproti tomu má Europa s reentry naozaj len málo skúseností, ved preto aj ten dnešný test.


martinjediny - 11/2/2015 - 21:07

quote:
quote:

Stale vsak plati ze europa reentry jednoznacne umi, takze v tomto nemaju rusi nijaky signifikantny naskok (napriek tomu ze to robia o desatrocia dlhsie - ziadny pokrok, opakovanie toho isteho stale dokola).

No neviem čo presne by si chcel vylepšiť na technológii prechodu cez atmosféru, aby sa to "neopakovalo stále dokola", každopádne ale zabúdaš na to, že medzi spomínanými stovkami ruských reentries nejde len o Sojuzy, ale aj o mnoho iných typov telies (TKS, BOR, Buran, Kobalt,...), vrátane pokusov s nafukovacími tepelnými štítmi.
Oproti tomu má Europa s reentry naozaj len málo skúseností, ved preto aj ten dnešný test.

ale BOR, Buran,... az tak nenastve, ako manevrovatelne Topoly...


yamato - 11/2/2015 - 21:18

TKS, BOR, Buran... ano, lenze to sa da zratat na prstoch. Takze tie "bohate" skusenosti sa tykaju hlavne sojuzov. A sojuzy (okrem nie moc uspesnych zondov) vlastne len dookola opakuju tu istu skusenost.

Ked sa pytame co ine sa da - no napriklad prave to manevrovanie okridlenych telies (STS) alebo rutinny navrat od mesiaca (apollo). Takze vyrazne viac skusenosti oproti europe ma skor usa, ale rusi ani nie. Skusali vselico, ale rutinou je len sojuz.


novák - 12/2/2015 - 09:46

to geal: Jestli chcete strkat hlavu do písku před "úspěchy" západních "expertů" ve východní Evropě 90. let, tak strkejte. Ale nekritizujte jiné za to, že se rozhlížejí. (Navíc v asijské krizi 1997/98 platilo stejné pravidlo - čím více západní "zorganizovanosti", tím větší katastrofa.)

to Pavel007 "Rusové, respektive organizace společnosti a vnímání role jednotlivce a státu, jsou mentálně spíš v Asii než v Evropě ": to je pravda, ostrá konkurence povzbuzovaná státem když o něco jde, kombinovaná s volností a svobodou od státního dozoru v běžném životě je skutečně státům vycházejícím z evropských tradic bytostně cizí. Rusové na tohle téma popsali spoustu papíru. No, a protože kosmonautika po odchodu Chruščova vypadla ze seznamu priorit, nelze se divit tomu, že běží víceméně samospádem a heslem zúčastněných je "doklepat to do penze".

to yamato a "No od 50 rocnej lode by som teda cakal ze to pojde ako po masle. To nie je znamka vyspelosti, ale dlhovekosti" : Nikoliv, to je známka vyspělosti a poctivé práce. Naopak, výbuch po 20letém provozu s více než stovkou startů (Columbia 2003) kvůli dávno známé chybě je ukázkou čeho? Podle vás zřejmě "nedostatečné dlouhověkosti", že?

... rusi ani nie. Skusali vselico, ale rutinou je len sojuz....
rozumím vám, zkoušení všeličeho je naprd, počítá se jen rutina. Takže. Evropskou stokrát opakovanou rutinou, kterou se vyrovnali Sojuzu, je??

to geal a yamato: No a co teda na Buranu je výsledkem "špionáže" (prý si přečetli si nějaké dokumenty na internetu, to jako vážně?)? Pro začátek můžete rozebrat jaké "U.S. propulsion" měla Eněrgija/Buran a čem překonávaly ty sovětské.

Odkazy na ty údajné dokumenty KGB by taky neuškodily. A samozřejmým základem debaty by mělo být něco lepšího než televizní vyprávěnky pro americký plebs na téma "my jsme nejnej a zbytek světa jsou zaostalí kopírovači".


yamato - 12/2/2015 - 10:43

Okej, takze budeme dalsich 50 rokov lietat na sojuzoch, az ziskame taku vyspelost ze zrazu pristaneme na marse. Naopak, kadejake americke lodicky s integrovanym zachrannym systemom a motorickym pristavanim su menej vyspele a rozhodne menej poctiva praca, pretoze nelietaju 50 rokov... a europa? Pche! Aj keby urobila navratovu kabinu jak krava so servisnym modulom z atv (co moze z fleku), rusi su daleko vpredu pretoze ich sardinkarne lietaju v rovnakej podobe UZ 50 ROKOV. To je vyspelost, panecku...

V tych clankoch k buranu pre buranov su konkretne citacie ruskych kozmonautov, takze ak to konkretny pan kozmonaut takto nepovedal, nech sa ohradi sam. Vy pan Novak ste pri tom nebol, tak neoponujte ludom co pri tom boli


Geal - 12/2/2015 - 11:40

quote:
to geal: Jestli chcete strkat hlavu do písku před "úspěchy" západních "expertů" ve východní Evropě 90. let, tak strkejte. Ale nekritizujte jiné za to, že se rozhlížejí. (Navíc v asijské krizi 1997/98 platilo stejné pravidlo - čím více západní "zorganizovanosti", tím větší katastrofa.)


A tohle je snad omezeno pouze na "západní experty"? Já totiž měl dojem, že takhle to dopadá úplně všude, kde se někdo snaží "pomoct sousedům". Netuším, co s tímhle fenoménem mají společného "západní experti".

quote:
"to je pravda, ostrá konkurence povzbuzovaná státem když o něco jde, kombinovaná s volností a svobodou od státního dozoru v běžném životě je skutečně státům vycházejícím z evropských tradic bytostně cizí."


Heh, to by snad zasloužilo medaili za doublethink.

quote:
Rusové na tohle téma popsali spoustu papíru. No, a protože kosmonautika po odchodu Chruščova vypadla ze seznamu priorit, nelze se divit tomu, že běží víceméně samospádem a heslem zúčastněných je "doklepat to do penze".


Takže teď je to jasné, "západní experti" za to můžou - v 90. letech postavili stroj času a retroaktivně přesvědčili Brežněva.

quote:
to yamato a "No od 50 rocnej lode by som teda cakal ze to pojde ako po masle. To nie je znamka vyspelosti, ale dlhovekosti" : Nikoliv, to je známka vyspělosti a poctivé práce. Naopak, výbuch po 20letém provozu s více než stovkou startů (Columbia 2003) kvůli dávno známé chybě je ukázkou čeho? Podle vás zřejmě "nedostatečné dlouhověkosti", že?


Jaký výbuch? Columbia nevybuchla. Došlo u ní k externímu poškození tepelného štítu. Stejně jako u zásahu meteorem něčemu takovému nelze předejít ani "poctivou prací", ani "vyspělostí". Sebepoctivěji vyrobený tepelný štít se prostě poškodí. To je jako kdyby člověk denně prováděl kardiovaskulární cvičení kvůli srdečnímu zdraví, a pak ho někdo v noci v parku střelil do hlavu. To vám to cvičení bude prd platné.

quote:
to geal a yamato: No a co teda na Buranu je výsledkem "špionáže" (prý si přečetli si nějaké dokumenty na internetu, to jako vážně?)? Pro začátek můžete rozebrat jaké "U.S. propulsion" měla Eněrgija/Buran a čem překonávaly ty sovětské.


Pokud má americká kontrarozvědka zdokumentované, že se osoby spojené se Sovětským velvyslanectvím nápadně motaly po knihovnách a elektronických databázích ve věcech souvisejících s STS, k jakému závěru rozumný člověk dospěje?

Také byste při té příležitosti mohl vysvětlit, proč Rusové u Eněrgije najednou použili pro ně naprosto neobvyklý pohonný mechanismus parametry a koncepcí překvapivě podobný motoru RS-25 (byť s "rusifikovanými" konstrukčními detaily). Nikdy předtím ho nepotřebovali, ale najednou je cosi popadlo a postavili pro něj úplně novou - nákladnou a složitou - vodíkovou infrastrukturu. To měli nějaké dočasné pominutí smyslů či co? A vliv projektu STS s tím nemá absolutně nic společného, že?


martinjediny - 12/2/2015 - 13:50

quote:
...Také byste při té příležitosti mohl vysvětlit, proč Rusové u Eněrgije najednou použili pro ně naprosto neobvyklý pohonný mechanismus parametry a koncepcí překvapivě podobný motoru RS-25 (byť s "rusifikovanými" konstrukčními detaily). Nikdy předtím ho nepotřebovali, ale najednou je cosi popadlo a postavili pro něj úplně novou - nákladnou a složitou - vodíkovou infrastrukturu. To měli nějaké dočasné pominutí smyslů či co? A vliv projektu STS s tím nemá absolutně nic společného, že?


hnacim motorom kozmonautiky a najma pilotovanej je "ocakavana prilezitost"
pilotovana kozmonautika je naprd nikomu nic podsatatne neprinasa a vpodstate ide čiernu dieru na peniaze. Ale vsetky mocnosti maju strach sa jej vzdat, lebo v okamihu ak sa objavi prilezitost, chcu byt pripraveny po nej skocit.

este vypuklejsie to bolo v rannych casoch kozmonautiky a studenej vojny. ockavania od kozmu boli obrovske a predstavy "nepredstavitelne" ...
Takze ak sa od STS ocakavali "nove prilezitost" a benefity, bolo logicke, ze minimlane co do parametrov, nechceli Rusi zaostat.
V tomto rozmere akceptujem ulohu spionaze.
Pokial ide okonstrukcne detaily, mozno par prvkov maju okukanych ale principialne je Buran unikatny.


yamato - 12/2/2015 - 13:59

Nikto predsa netvrdi ze buran je kopia do posledneho srobika (to si musime pockat na cinskyraketoplan )
Z tych vypovedi ruskych kozmonautov vyplyva skor fakt, ze kopiou nie je buran, ale jeho zadanie. Proste kgb doniesla parametre sts a politbyro rozhodlo, ze aj rusko musi mat take. A to doslova. Politruci proste trpeli nedostatkom vlastnej iniciativy, takze posledna linia obrany bolo kopirovanie toho, s cim prisiel zapad.
To nam potom vsetko do seba zapadne - fyzicka podoba, ale konstrukcna odlisnost, zadane parametre bez schopnosti ich vysvetlit, vodikove technologie, ako aj zrusenie projektu- rusom nedaval zmysel od zaciatku a robil sa len preto aby aj rusko malo take...



NovýJiřík - 12/2/2015 - 14:03

Okej, takze budeme dalsich 50 rokov lietat na sojuzoch, az ziskame taku vyspelost ze zrazu pristaneme na marse. Naopak, kadejake americke lodicky s integrovanym zachrannym systemom a motorickym pristavanim su menej vyspele a rozhodne menej poctiva praca, pretoze nelietaju 50 rokov... a europa? Pche! Aj keby urobila navratovu kabinu jak krava so servisnym modulom z atv (co moze z fleku), rusi su daleko vpredu pretoze ich sardinkarne lietaju v rovnakej podobe UZ 50 ROKOV. To je vyspelost, panecku...



Yamato, a v čem se tak zásadně liší americké zkušenosti? Mercury hup nahoru s jednou sardinkou a šplouch do moře (jako Vostok, akorát že ten sebou plácnul do stepi). Gemini hup nahoru se dvěma sardinkami a šplouch do moře (jako Voschod, opět do stepi). Pak ovšem přišlo Apollo a uznávám, že to byla velká změna, ale opět šplouch do moře a nakonec útěk od projektu, takže veškeré z toho plynoucí zkušenosti jsou fuč a všechno se musí v rámci SLS/Orion vyvíjet znovu. Pak raketoplán. Velké sny a velký ekonomický průser a slepá ulička kosmonautiky. Ale pozor, aspoň konečně přesné přistání na pevnině (jako Buran)! Jenže i tohle je fuč a Orion, drahý jako prase, bude opět šplouchat do moře. Tak kde je, sakra, nějaký postup dopředu? Snad jen u SpaceX, pokud se naplní plány a dojde k vícenásobnému použití a k přesnému motorickému přistání 1. stupně i pilotované lodi (jako u raketoplánů) a snížení nákladů (někam na úroveň těch opovrhovaných Sojuzů).


Geal - 12/2/2015 - 14:12

quote:
Z tych vypovedi ruskych kozmonautov vyplyva skor fakt, ze kopiou nie je buran, ale jeho zadanie. Proste kgb doniesla parametre sts a politbyro rozhodlo, ze aj rusko musi mat take. A to doslova. Politruci proste trpeli nedostatkom vlastnej iniciativy, takze posledna linia obrany bolo kopirovanie toho, s cim prisiel zapad.


Pěkně řečeno. Doplním citát z pěkné knihy Energia-Buran: The Soviet Space Shuttle z nakladatelství Springer:

quote:
"The deciding factor was not aerodynamics. We were in a position of having to play catch-up [with the Americans]... This is where the, unfortunately, classical opinion in our defense industry surfaced: the Americans aren't dumber, do it the way they do!"




Mimochodem, docela mě mezí, že RD-0120 není k dispozici třeba pro SLS. [Upraveno 12.2.2015 Geal]


yamato - 12/2/2015 - 14:21

quote:
the Americans aren't dumber,


A ja mam obcas pocit ze v tomto sa soudruzi seredne sekli Spravna verzia je, ze americans are rich enough to make expensive mistakes


Geal - 12/2/2015 - 14:23

No jo, jenže to je ta věc, kterou nepředpokládali. :-)


yamato - 12/2/2015 - 15:01

quote:
Okej, takze budeme dalsich 50 rokov lietat na sojuzoch, az ziskame taku vyspelost ze zrazu pristaneme na marse. Naopak, kadejake americke lodicky s integrovanym zachrannym systemom a motorickym pristavanim su menej vyspele a rozhodne menej poctiva praca, pretoze nelietaju 50 rokov... a europa? Pche! Aj keby urobila navratovu kabinu jak krava so servisnym modulom z atv (co moze z fleku), rusi su daleko vpredu pretoze ich sardinkarne lietaju v rovnakej podobe UZ 50 ROKOV. To je vyspelost, panecku...

Yamato, a v čem se tak zásadně liší americké zkušenosti? Mercury hup nahoru s jednou sardinkou a šplouch do moře (jako Vostok, akorát že ten sebou plácnul do stepi). Gemini hup nahoru se dvěma sardinkami a šplouch do moře (jako Voschod, opět do stepi). Pak ovšem přišlo Apollo a uznávám, že to byla velká změna, ale opět šplouch do moře a nakonec útěk od projektu, takže veškeré z toho plynoucí zkušenosti jsou fuč a všechno se musí v rámci SLS/Orion vyvíjet znovu. Pak raketoplán. Velké sny a velký ekonomický průser a slepá ulička kosmonautiky. Ale pozor, aspoň konečně přesné přistání na pevnině (jako Buran)! Jenže i tohle je fuč a Orion, drahý jako prase, bude opět šplouchat do moře. Tak kde je, sakra, nějaký postup dopředu? Snad jen u SpaceX, pokud se naplní plány a dojde k vícenásobnému použití a k přesnému motorickému přistání 1. stupně i pilotované lodi (jako u raketoplánů) a snížení nákladů (někam na úroveň těch opovrhovaných Sojuzů).


No napriklad ten orion ma tepelny stit z avcoatu, co je material z apolla, a backshell su zase keramicke dlazdice, co je z sts. Tie technicke parametre a data z apolla a sts sa tiez nestratia, su v ucebniciach (a na wiki )
Naopak o parametroch zondu sa hlada tazko, a je ich malo na robenie nejakych solidnych zaverov. A o tom nafukovacom stite som nasiel jednu spravu a konec... Takze nejaky rozdiel v skusenostiach bude. Ono skusenost co lezi niekde v sufliku je nanic, pokial sa k tomu nedostanu dalsie generacie inzinierov.


Erakis - 12/2/2015 - 17:07

quote:

No napriklad ten orion ma tepelny stit z avcoatu, co je material z apolla, a backshell su zase keramicke dlazdice, co je z sts. Tie technicke parametre a data z apolla a sts sa tiez nestratia, su v ucebniciach (a na wiki )
Naopak o parametroch zondu sa hlada tazko, a je ich malo na robenie nejakych solidnych zaverov. A o tom nafukovacom stite som nasiel jednu spravu a konec... Takze nejaky rozdiel v skusenostiach bude. Ono skusenost co lezi niekde v sufliku je nanic, pokial sa k tomu nedostanu dalsie generacie inzinierov.

Je veľmi naivná predstava myslieť si, že ked niečo nenájdeš po pár klikoch na googli alebo na wiki, tak že sú tie informácie stratené. Jasné, často nie sú pri ruských kozmických technologiách verejne prístupné všetky technické detaily, no to nie sú vždy ani pri amerických. Navyše dajme tomu inžinieri, ktorý by v Rusku začali na nejakom projekte robiť a potrebovali by k nemu súvisiace informácie z dávnejších skúšok podobných technológii, by sa k nim aj určite dostali, bez ohľadu na to, či sú niekde v šuflíkoch alebo trezoroch (čo navyše často ani nie je pravda, stačí sa len spýtať v príslušných inštitútoch a konštrukčných kanceláriách). Proste kde je vôla, tam je aj cesta.
Jasné, občas sa nejaká technologia naozaj stratí, ale to sa dokonca stáva aj v Amerike (čo myslíš, keby chceli Američania opätovne postaviť už tebou spomínanú Galileo probe, išlo by to ako po masle? - odpoved ťa prekvapí).
A ak máš problém nájsť si niečo k onomu nafukovaciemu tepelnému štítu - nech sa páči:
http://www.dlr.de/rb/Portaldata/38/Resources/dokumente/gsoc_dokumente/rt/arcachon_paper.pdf
http://www.spaceflight.esa.int/irdt/factsheet.pdf


NovýJiřík - 12/2/2015 - 19:16

No napriklad ten orion ma tepelny stit z avcoatu, co je material z apolla, a backshell su zase keramicke dlazdice, co je z sts.



Yamato, ptal jsem se, kde vidíš postup dopředu. Ty ho vidíš v tomhle, po padesáti letech vývoje a asi bilionu utracených dolarů (v dnešní kupní síle). No dobře, obdivuji tvůj optimistický pohled na svět. [Upraveno 12.2.2015 NovýJiřík]


Geal - 12/2/2015 - 20:13

Dobrá, a jaký tepelný štít má Sojuz, když jsme u toho "postupu dopředu"?


yamato - 12/2/2015 - 21:47

quote:
No napriklad ten orion ma tepelny stit z avcoatu, co je material z apolla, a backshell su zase keramicke dlazdice, co je z sts.

Yamato, ptal jsem se, kde vidíš postup dopředu. Ty ho vidíš v tomhle, po padesáti letech vývoje a asi bilionu utracených dolarů (v dnešní kupní síle). No dobře, obdivuji tvůj optimistický pohled na svět. [Upraveno 12.2.2015 NovýJiřík]


nechcem sa tu zbytocne hadat. pokial niekto tvrdi ze 50 rokov lietany sojuz, ktory nikdy neletel inam ako na LEO, je vrchol dokonalosti, zatialco orion urceny pre BEO, stavany na skusenostiach z apolla a STS je postup dozadu, tak to je asi skor otazka filozofickeho pohladu na svet.
Niekto vidi zebru a zacne elaborovat ze to je kon s bielymi pruhmi. Ja vidim stale len zebru. Ked budu astronauti z oriona zbierat kamene na asteroide a rusi budu stale zdokonalovat skusenosti v sojuzoch na LEO, tak sa mozeme vratit k tejto plodnej diskusii o tom co je postup dopredu. [Edited on 12.2.2015 yamato]


NovýJiřík - 13/2/2015 - 00:29

Ked budu astronauti z oriona zbierat kamene na asteroide a rusi budu stale zdokonalovat skusenosti v sojuzoch na LEO, tak sa mozeme vratit k tejto plodnej diskusii o tom co je postup dopredu. [Edited on 12.2.2015 yamato]



To je férový postoj. Jestli někdy Orion s lidmi k tomu asteroidu poletí, tak o tom můžeme zavést řeč. Já jen že za necelé dva roky jsou v USA volby a ty se pravidelně projevují snahou o sebeprosazení zrušením toho, co zavedl ten před tím.


Ervé - 13/2/2015 - 07:21

No, jak je vidět, Obamovi se to až tak nepodařilo - Orion se staví, SLS (něco jako Ares V) taky. Bohužel se mu podařilo zdržet program o nejmíň tři roky. Nechápu tebou uváděný bilion dolarů - to počítáš i Apollo? Nebo jen STS, který se použil na lety družic, vypuštění observatoří, záchranu a provozování Miru, stavbu a provoz ISS a hromadu dalších věcí? Tvoje argumenty jsou dost divné.


novák - 13/2/2015 - 09:07

Páni vašnostové, přelezte laskavě se svou debatou někam do Budoucnosti/Minulosti/Souvislostí kosmonautiky a uvolněte vlákno pro diskuzi na téma ruský Federální kosmický program (politika, rozpočet).


Ervé - 13/2/2015 - 11:00

Tak jo, když to shrnu, Rusko má spoustu zkušeností z různých oblastí (Zondy, Luny, Věnery, zkoušky LK-1, Bor, Buran), většinu těch informací má někde uloženou. Pro ruského vědce, pověřeného báťuškou Putinem něco vyvinout, po podepsání tří bumážek třem různým sveřepě se tvářícím důstojníkům raketového vojska nebo FSB, se příslušné dveře po určité, předem neurčitelné době, určitě otevřou. Bohužel ale báťuška Putin v současnosti (ne)válčí na Ukrajině, aby se Ukrajina zpacifikovala a vyčerpala, a zapomnělo se na Krym, k tomu ještě bonus rozvratu Evropské Unie, z velké části zaviněný jejími neschopnými politiky. Takže nemá zájem ani o spolupráci s ESA (beztak jde většinou o špiony z NATO) a nebo dokonce s ukrutnými USA, které usilují jen a jen o pohlavní zneužití bodrého a silného ruského medvěda. Tudíž nemá zájem ani o spolupráci na ISS, ani na ničem jiném novém, s jedinou výjimkou. A tou je, že to nové musí vyděsit USA, nebo alespoň Polsko a Pobaltí, a musí to zvýšit útočnou sílu, pardon, co to kecám, obranyschopnost Udatné Ruské Armády. Takže od Ruské kosmonautiky v nejbližších pěti letech nečekám vůbec nic, a myslím si, že nebudu překvapen.


Geal - 13/2/2015 - 13:22

quote:
No, jak je vidět, Obamovi se to až tak nepodařilo - Orion se staví, SLS (něco jako Ares V) taky. Bohužel se mu podařilo zdržet program o nejmíň tři roky.


S Orionem by se dalo souhlasit, ale Ares byl podle mě zrušen zcela správně. Mimochodem, proč by to zrovna v Rusku mělo fungovat jinak? Tam se v kosmickém průmyslu snad nikdy nepolitikařilo? Já měl třeba za to, že někteří noví vysocí lidé v ruské kosmonautice nemají rádi výrobce Sojuzu nebo tak něco. (Nezmiňoval to tu někdo nedávno?) [Upraveno 13.2.2015 Geal]


novák - 14/2/2015 - 12:15

quote:
Tak jo, když to shrnu, Rusko má spoustu zkušeností z různých oblastí (Zondy, Luny, Věnery, zkoušky LK-1, Bor, Buran), většinu těch informací má někde uloženou. Pro ruského vědce, pověřeného báťuškou Putinem něco vyvinout, po podepsání tří bumážek třem různým sveřepě se tvářícím důstojníkům raketového vojska nebo FSB, se příslušné dveře po určité, předem neurčitelné době, určitě otevřou.


To myslíte vážně? nebo si jen děláte srandu? Můžete něčím, čímkoliv, doložit, že minulé zkušenosti a plány konstruktérů nejsou uloženy v archivech dotyčných konstrukčních kanceláří, ale ve sklepeních absolutně nesouvisejících resortů typu FSB? To nám chcete namluvit, že archív Boeingu je uložen v centrále FBI? A archív mladoboleslavské Škodovky v centrále BIS, nebo (vzhledem k majiteli Škodovky) v berlínském Bundesamtu für Verfassungsschutz? A že když se mladoboleslavští inženýři chtějí podívat na výkresy stodvacítky, tak musí podepisovat bumážky a jet do Prahy do BISky, nebo snad do Berlína?

Navíc je kolosální nesmysl zatahovat do kosmonautiky Putina. Protože za prvé, kromě první poloviny 60. let se Kreml o kosmonautiku prostě nezajímal. A za druhé, jak se psalo výše, Rusko není stát postavený na evropských tradicích, ale na asijských, proto tam hlava státu nenařizuje jednotlivých občanům co mají dělat a jak se mají chovat.

quote:
Takže nemá zájem ani o spolupráci s ESA (beztak jde většinou o špiony z NATO) a nebo dokonce s ukrutnými USA,


Nevládní ukrajinští publicisté říkají, že takový stav mysli není neobvyklý, ale po vypnutí kyjevských TV kanálů je prý po pouhých několika týdnech člověk opět schopen vnímat okolí. Po dalších několika týdnech už pak je dokonce schopen pochopit, kdo nemá zájem o spolupráci, kdo už desetiletí neustále vyhlašuje nové a nové sankce, kdo utrácí miliardy dolarů na budování pátých kolon a rozvracení demokraciií, kdo bombarduje desítky zemí atd..

Možná by jejich recept fungoval i ve střední Evropě.


yamato - 14/2/2015 - 12:19

šme še pobavili. Popojedem...


Geal - 14/2/2015 - 12:34

quote:
A za druhé, jak se psalo výše, Rusko není stát postavený na evropských tradicích, ale na asijských, proto tam hlava státu nařizuje jednotlivých občanům co mají dělat a jak se mají chovat


Opraveno. :-)


NovýJiřík - 14/2/2015 - 20:45

A za druhé, jak se psalo výše, Rusko není stát postavený na evropských tradicích, ale na asijských, proto tam hlava státu nařizuje jednotlivých občanům co mají dělat a jak se mají chovat



Pokud jsem postřehl, tak je to Evropská unie, kdo lidem zakazuje/nařizuje jaké smějí/nesmějí používat žárovky, kolik wattů smějí mít vysavače atd. To nedělá žádná vláda v Asii, dokonce ani v KLDR (i když tam to asi není nutné, v noci šťáva nejde, tak na co žárovky).


Geal - 14/2/2015 - 21:38

Netušil jsem, že Evropská Unie je "hlava státu". Despocie je tradičně spíš orientální systém.


Yenkee2 - 14/2/2015 - 21:52

OT: 100 W žiarovky zakázal Putin ?? Fasa, čo keby sme na neho uvalili nejaké sankcie...Trebárs aby nemohol do USA dodávať raketové motory, čo vy na to?


Geal - 14/2/2015 - 22:09

Já jsem vždycky byl proti závislosti amerického národního kosmického programu na ruských motorech. Ale zase na druhou stranu, jak sami lidé z Eněrgomaše poukázali, bez exportů by dost možná ta firma už dnes neexistovala. Tak teď snad aspoň přežijí díky Angaře.


yamato - 15/2/2015 - 08:17

quote:
Ale zase na druhou stranu, jak sami lidé z Eněrgomaše poukázali, bez exportů by dost možná ta firma už dnes neexistovala.


asi tak. Potrebuju sa navzajom.


novák - 15/2/2015 - 09:19

to geal:

Projednou vám vaše vtipkování prominu, ale propříště si před diskuzí o asijském způsobu vlády něco přečtěte. Pokud neovládáte ruštinu, zkuste např. The Cambridge History of China, nejlépe 8 svazek. Troufnu si napsat, že budete velmi udiven.


Geal - 15/2/2015 - 10:49

To mám opravdu veliké štěstí, že mi odpouštíte. Bohužel jsem spíše zastánce osvícenství a humanismu, a tak nedokáži ocenit výhody systému popravujícího tisíce lidí a budu raději trpět pod žárovkovým a vysavačovým útlakem. Můžete mě politovat, jestli chcete.


Alex - 15/2/2015 - 11:02

quote:
To mám opravdu veliké štěstí, že mi odpouštíte. Bohužel jsem spíše zastánce osvícenství a humanismu, a tak nedokáži ocenit výhody systému popravujícího tisíce lidí a budu raději trpět pod žárovkovým a vysavačovým útlakem. Můžete mě politovat, jestli chcete.

Absolútne súhlasím. Osobne som v Rusku bol niekoľkokrát a mám tam aj rodinu ktorá mi povedala aký je tam "raj". Takže X-krát budem trpieť pod žiarovkovým a neviem akým Bruselským útlakom ako pod Putinovskou demokraciou. Je to na dlhú a nekonečnú debatu ale nevieme si vážiť v akom systéme žijeme čim nechcem povedať že je to OK. Nie je to OK.


Geal - 15/2/2015 - 11:13

Mimochodem, aby to bylo trošku víc k tématu, pořád ještě tu nezaznělo, jakým způsobem ti oškliví západní experti v 90. letech způsobili ten týmiž lidmi zmíněný úpadek sovětské kosmonautiky po Chruščevovi. Ale mám pocit, že klást takové podpásové otázky by bylo příliš kruté.


Jaro - 25/2/2015 - 00:09

Uskutočnilo sa zasadnutie Vedecko-technickej rady Roskozmosa s cieľom posúdenia koncepcie ruskej pilotovanej kozmonautiky do roka 2030.

http://www.roscosmos.ru/21321/

Javí sa mi to akoby sa dohodli na účasti v ISS do 2024. Rozhodnutie o rakete k riešeniu úloh na vysokých orbitách a ďalej bolo odložené na marec.


novák - 25/2/2015 - 09:32

quote:
Javí sa mi to akoby sa dohodli na účasti v ISS do 2024.


Souhlasili s návrhem koncepce. Do 2024 ISS, pak samostatná ruská stanice, od počátku 30. let pilotované lety k Měsíci

to Geal:

Jestli "těmi lidmi" myslíte mne, tak to není to kruté ani podpásové. A to proto, že kdyby jste se obtěžoval přečíst mé repliky, zjistíte, že jsem o úpadku sovětské kosmautiky po Chruščovovi nic nenapsal.

To, že jste diskuzi o Ervého nesmyslech (umístění archívů velkých podniků obecně a kosmických zvláště + míra přímého zasahování hlavy státu do života země) převedl na žárovky a popravy mi lichotí. I když repliky k věci by byly ještě milejší. Nicméně u žárovek mě teorie nezajímá a popravy jsou hoodně mimo téma (jen podotknu, že nahrazení plošných masakrů statisíců výběrovými popravami tisíců je velký civilizační pokrok; škoda že některé země k němu ještě nedospěly).


fritz.lochmann - 25/2/2015 - 10:30

quote:
...popravami tisíců je velký civilizační pokrok; škoda že některé země k němu ještě nedospěly).
Teraz neviem či myslíte na to isté na čo myslím ja ( napr. gheto v Moste či niektoré osady na východe Slovenska ) [Editoval 25.2.2015 fritz.lochmann]


pospa - 25/2/2015 - 10:40

Mod:
Prosím vraťte se ke kosmonautice ... pokud politika, tak jen v přímé souvislosti s kosmonautikou. Žádné popravy a podobné věci tu probírat nebudeme. Při pokračování tímto směrem začnu podobné příspěvky mazat.


fritz.lochmann - 25/2/2015 - 11:59

quote:
Mod:
Prosím vraťte se ke kosmonautice ...
O.K.
Anatoly Zak dnes informuje o oddelení časti ruského segmentu ISS od zvyšku stanice po roku 2024 http://www.russianspaceweb.com/vshos.html
Mne sa to zdá trošku chaotické a zmätočné najmä v spojení s MLM, UM a OKA-T. Zjavne sa jedná o obraz ruskej ekonomiky. Modulov NEM-1 a 2 sa na ISS zrejme nedočkáme vôbec, u MLM a UM je tiež otázne či sa vôbec dostanú k ISS. Chýbajú peniaze, ďalej je tu šlendriánstvo a neschopnosť priemyslu vyrobiť niečo zmysluplné. Teda okrem zbraní určených na "obranu ruských záujmov"


alamo - 25/2/2015 - 14:27

quote:
Chýbajú peniaze, ďalej je tu šlendriánstvo a neschopnosť priemyslu vyrobiť niečo zmysluplné. Teda okrem zbraní určených na "obranu ruských záujmov"

peniaze nechýbajú.. je to ťažko uveriteľné, ale je to naopak, je ich až príliš veľa
a "vesmírne preteky 2"?
a prečo by rusi mali vyvolávať niečo čo znovu "prehrajú"?
oni si myslia že ich prehrajú..
ja si myslím, že tie prvé vyhrali.. predali prvú skutočnú letenku
podľa mňa absolútne víťazstvo
že to rusi neuznávajú a ignorujú, to je ich "mentálny" problém
na rusoch nezáleží
totiž to
a čo vy páni kozmici?
vy by ste chceli nové vesmírne preteky?
vesmírne preteky sú v príkrom rozpore s ideou "žijeme v globalizovanom svete" (v ktorom je možné napríklad globalizovane bojovať proti "GW", a mnoho iného )
tak čo chcete ich?
lebo ak ich vy nechcete, skuhrať na Rusov, že to oni ich nechcú, je scestné
rusi tu problém nemajú


yamato - 25/2/2015 - 14:42

Ja ich chcem Preteky vyprodukovali viac vysledkov v kratsom case, nez globalizovany svet, ktory sa zameriava na jobs programy. Dnes je zrejme ze globalizovany svet je chimera, vychod ma svoje videnie, zapad zase svoje. Ked uz sa maju pretekat, nech sa pretekaju v pichani vlajok do planet, a nie v destabilizovani nevhodne pohodenych krajin.


alamo - 25/2/2015 - 15:25

pichanie vlajok do planét
parádny šport
nedá sa pozrieť, že to má priaznivý dopad na technológiu a aj ekonomiku
lenže čo keď sa ukáže, že tá hlavná méta, je zase o niečom inom?
spochybňovačov prínosu akcie "zapichnutie vlajky do mesiaca", je hafo
ale prínosnosť akcie "predaj letenku" nespochybňuje nikto (akurát to môže ignorovať, aj to ide stuha) to pochpí aj ekonomický analfabet
..
myslím že ma čosi napadlo.. po dlhej dobe.. musím si to trochu premyslieť [Upraveno 25.2.2015 alamo]


NovýJiřík - 25/2/2015 - 16:28

Prosím vraťte se ke kosmonautice ... pokud politika, tak jen v přímé souvislosti s kosmonautikou. Žádné popravy a podobné věci tu probírat nebudeme. Při pokračování tímto směrem začnu podobné příspěvky mazat.



Hm, mohli bychom ale porozmýšlet, jak se bude popravovat ve vesmíru, to má s kosmonautikou nepochybnou souvislost. Oblíbené je zejména vyhození z přechodové komory (viz např. seriál The 100). [Upraveno 25.2.2015 NovýJiřík] [Upraveno 25.2.2015 NovýJiřík]


admin - 25/2/2015 - 16:44

quote:
Prosím vraťte se ke kosmonautice ... pokud politika, tak jen v přímé souvislosti s kosmonautikou. Žádné popravy a podobné věci tu probírat nebudeme. Při pokračování tímto směrem začnu podobné příspěvky mazat.

Hm, mohli bychom ale porozmýšlet, jak se bude popravovat ve vesmíru, to má s kosmonautikou nepochybnou souvislost. Oblíbené je zejména vyhození z přechodové komory (viz např. seriál The 100). [Upraveno 25.2.2015 NovýJiřík] [Upraveno 25.2.2015 NovýJiřík]


No ale to by bylo hanebné mrhání biologickým materiálem! (Waterworld)


alamo - 25/2/2015 - 18:15

quote:
Ja ich chcem

to sme teda zatiaľ dvaja
zdá sa že tento spôsob myslenia je nepopulárny


yamato - 25/2/2015 - 19:04

quote:

lenže čo keď sa ukáže, že tá hlavná méta, je zase o niečom inom?



tak si mozeme sadnut do gauca a prudko sa zamysliet, ktora meta je ta jedina spravna a absolutne nespochybnitelna. Garantujem ze takto v tom gauci presedime storocie a nic sa nebude diat. Tudy cesta nevede.

quote:

Hm, mohli bychom ale porozmýšlet, jak se bude popravovat ve vesmíru, to má s kosmonautikou nepochybnou souvislost.



ja uz som davnejsie tvrdil, ze ruske vyhrazky o stopnuti vozenia astronautov na ISS su neefektivne. Ovela dramatickejsie by bolo keby ich prestali vozit DOLE


NovýJiřík - 25/2/2015 - 19:17

ja uz som davnejsie tvrdil, ze ruske vyhrazky o stopnuti vozenia astronautov na ISS su neefektivne. Ovela dramatickejsie by bolo keby ich prestali vozit DOLE



To je nápad! Každému připnout na záda osobní tepelný štít a do ruky dát brzdící pistolovou trysku. A přistávejte, borci!


pospa - 25/2/2015 - 19:17

quote:
ja uz som davnejsie tvrdil, ze ruske vyhrazky o stopnuti vozenia astronautov na ISS su neefektivne. Ovela dramatickejsie by bolo keby ich prestali vozit DOLE
V podstatě zrcadlový problém k tomu s hromadícími se horníky v dole, co gastronomicky vyřešil Cimrman.


alamo - 25/2/2015 - 19:36

v takomto prípade "gastronomické riešenie"?
to by sa posádka ISS, musela začať zaujímať o kanibalizmus?


pospa - 25/2/2015 - 19:45

quote:
v takomto prípade "gastronomické riešenie"?
to by sa posádka ISS, musela začať zaujímať o kanibalizmus?
Kdeže kanibalismus

Cimrmanův Bezmotorový důlní výtah
Jako majitel dolu Marcela u městečka Grünbach sestrojil Cimrman zdviž pro horníky, která se obešla bez motorového pohonu. Fungovala na principu dvou spojených klecí, dolů jela vždy ta těžší. Rozdílu hmotností obou klecí dosahoval Cimrman zprvu tím, že dolů jezdilo o jednoho havíře více. Poté, co se mu v dole začali hromadit horníci, přešel na nový systém. Horníci museli přijít na směnu vždy řádně najedeni (nejlépe těžkým jídlem) a v dole pak museli pracovat tak usilovně, aby nějaké to kilo shodili a měli šanci se dostat zpět na světlo.


NovýJiřík - 25/2/2015 - 21:02

Cimrmanův Bezmotorový důlní výtah
Jako majitel dolu Marcela u městečka Grünbach sestrojil Cimrman zdviž pro horníky, která se obešla bez motorového pohonu. Fungovala na principu dvou spojených klecí, dolů jela vždy ta těžší. Rozdílu hmotností obou klecí dosahoval Cimrman zprvu tím, že dolů jezdilo o jednoho havíře více. Poté, co se mu v dole začali hromadit horníci, přešel na nový systém. Horníci museli přijít na směnu vždy řádně najedeni (nejlépe těžkým jídlem) a v dole pak museli pracovat tak usilovně, aby nějaké to kilo shodili a měli šanci se dostat zpět na světlo.



Z jaké je to hry, resp. semináře hře předcházejícího?


Geal - 25/2/2015 - 21:32

Pokud se nepletu, takhle by měl pracovat vesmírný výtah.


pospa - 25/2/2015 - 22:43

quote:
Z jaké je to hry, resp. semináře hře předcházejícího?
Němý Bobeš aneb Český tarzan.... a tím bychom ten OT mohli uzavřít.


Geal - 26/2/2015 - 17:55

quote:
quote:
Chýbajú peniaze, ďalej je tu šlendriánstvo a neschopnosť priemyslu vyrobiť niečo zmysluplné. Teda okrem zbraní určených na "obranu ruských záujmov"

peniaze nechýbajú.. je to ťažko uveriteľné, ale je to naopak, je ich až príliš veľa

Příliš mnoho peněz? V ruské kosmonautice? Tak proto třeba Chruničev dluží miliardu euro nebo dolarů nebo kolik že to je, MLM se musí zase přestavovat a Angara je o víc než deset let zpožděná? Ano, to je opravdu těžko uvěřitelné.


Ervé - 26/2/2015 - 21:57

Peníze chybí, nemají ani platy na takové úrovni, aby přilákaly mladé inženýry, dokud žijí staří, od kterých se toho nejvíc naučí. Peníze jsou v určitých oblastech na určité věci. Každopádně těžko vinit někoho jiného než Putina a spol. - 10 let navyšovali po desítkách miliard dolarů finanční rezervy, ale nebyli schopní uvolnit pár miliónů ročně na zaplacení specialistů. Přitom špatná situace v konstrukčních kancelářích i v CAGI byla už za Jelcina.


Pavel007 - 26/2/2015 - 22:51

Tak ruská civilní kosmonautika je pro Putina a spol nejspíš pouhá odnož vojenské raketové techniky a asi je to v podstatě moc nezajímá....


novák - 27/2/2015 - 09:35

quote:
Každopádně těžko vinit někoho jiného než Putina a spol. - 10 let navyšovali po desítkách miliard dolarů finanční rezervy, ale nebyli schopní uvolnit pár miliónů ročně na zaplacení specialistů.


Akorát že desítky mld dolarů a finanční rezervy nekontrolují Putin a spol., ale "Čubajs a spol.", prozápadní (neo)liberálové, kteří se dostali k moci v letech 1991-1993 (kvůli jejichž "úspěchům" v 90. letech se slovo "demokrat" v běžné ruštině přesunulo mezi nadávky) a nikdy ji neztratili. Putin a spol. nemohou provozovat vlastní hospodářskou politiku proti jednotnému bloku centrální banky + ekonomických ministerstev + oligarchů. A tenhle blok rozhodl, že ruské petrodolary se nesmí použít k financování investic a obnovy průmyslu (jak by se líbilo nám kosmofilům, ale i Putinovu okolí (např. Sergej Glazjev)), ale musí se uložit v západních bankách. Cílem výše uvedeného liberálního bloku totiž není rozvoj ruské ekonomiky, ale jejich přijetí mezi západní elitu za jakoukoli cenu.

Za takových okolností nelze očekávat nějaký výrazný rozvoj, Putin a spol. si jakžtakž prosadili částečnou obnovu vojenského průmyslu, ale proti vůli centrální banky a ekonomických ministerstev na civilní průmysl peníze neseženou... (aspoň že devalvovali, to hodně pomůže aspoň zemědělství a části průmyslu).

Přijde mi nefér kritizovat Putina za politiku konkurečních mocenských skupin, za politiku na kterou má menší vliv než lidi od Goldman Sachs.


yamato - 27/2/2015 - 11:03

:) to je kuzelne jak to novakovi vzdy pekne vyjde. Ked sa to hodi, tak putin vlastne rusku ani nevladne. A vzdy za vsetko mozu zapadni neoliberali, fujfuj Len podotykam ze ruske devizove rezervy sa pri zachrane rubla minaju raketovym tempom, takze dnes sa celkom hodi ze fujfuj neoliberali ich naskrabali.

P.s. nemozem sa zbavit dojmu, ze pre novaka je neoliberal kazdy kto nie je komunista...


Yenkee2 - 27/2/2015 - 15:20

Posledných pár príspevkov je úplne mimo misu, keď sa chcete hádať, kto je väčší chlap, choďte na smetisko alebo na topky, toto má byť diskusia o kozmickom programe...


Geal - 27/2/2015 - 20:34

Bohužel, Yenkee2, asi jediná země, kde kosmické projekty s politikou zase až tak nesouvisí, jsou Spojené státy (viz SpaceX, VG etc.)

A Yamato má naprostou pravdu. Takže Putin a jeho strana měli v jednu chvíli až 64% poslaneckých křesel, a i přesto jim ti zlí a oškliví bankéři a úředníci znemožnili zabránit úbytku mozků v aerospace nějakou tou finanční almužnou? Co je to, země, nebo holubník? Já myslel, že normální země fungují metodou shora dolů, ne zdola nahoru.

Že schopní inženýři mizí na Ukrajině se dá docela pochopit (docela by mě zajímalo, jestli na to brzy nedojede Orbital - jestli jim ten upravený Antares ještě vůbec bude mít kdo postavit). Ale jestli skutečně mizí schopní technologové i v Rusku, tak to je už skoro fraška. [Upraveno 27.2.2015 Geal]


Yenkee2 - 27/2/2015 - 23:12

To Geal: "Bohužel, Yenkee2, asi jediná země, kde kosmické projekty s politikou zase až tak nesouvisí, jsou Spojené státy (viz SpaceX, VG etc.) "

To ste dúfam mysleli len ako nepodarený pokus o vtip. Apollo - po úspechoch s dosiahnutím Mesiaca s víziou na "Apollo aplication" zastavené. Potom hurá na raketoplán, znova zastavené, zistilo sa, že to nejako finančne nevyšlo. (Aby to nejako ospravedlnili pred americkou verejnosťou, tak sa dali dokopy s tými "technicky zaostalými" Rusmi a lietali najprv na Mir a potom hurá ďalšia politická méta - ISS). A potom zase huráááá na Mesiac! Alebo na asteroid? Alebo sa na to úplne vyprdneme a dáme to súkromníkom, nech robia čo vedia, čo na tom že polovicu know-how a fachmanov im dáme aj tak z NASA zadara (a z NASA ostane len tlupa úradníkov bez technického rozumu - česť výnimkám). Alebo treba pripomínať chaos okolo super heavy rakety a zachovaní infraštruktúry po raketopláne len pretože "zamestnanosť"? No neviem ako vy, ale z môjho pohľadu, Rusko nie je na tom o nič horšie/lepšie ako USA v otázke zásahov politiky v kozmickom výskume.


Geal - 27/2/2015 - 23:57

Asi jsme si nerozuměli. Já jsem netvrdil, že v USA najdete 100% NEpolitických kosmických projektů. Já tvrdím, že v USA NEnajdete 100% politických kosmických projektů. Jinak řečeno, v které jiné zemi existuje alespoň jeden ekvivalent SpaceX, tedy firmy, která na zelené louce začne takhle z vlastní iniciativy podnikat ve vesmírném průmyslu bez předchozích těsných vazeb na vládní nebo armádní vývoj? [Upraveno 27.2.2015 Geal]


Geal - 28/2/2015 - 00:08

Jinak já jsem toho názoru, že Apollo byl projekt typu "výsledek za každou cenu". Při ceně téměř $4B (FY2015) za jeden start Saturnu V, což je cena celé jedné jaderné letadlové lodi (kterých i bohaté Spojené státy mají jen asi deset), je celkem zřejmé, že tehdejší technika ekonomicky na takový projekt nebyla připravená. Z tohohle úhlu pohledu je vystřízlivění dost dobře pochopitelné - nemluvě o tom, že k němu došlo už dlouho před přistáním na Měsíci. Ale to patří asi do jiného tématu.


yamato - 28/2/2015 - 09:09

quote:

To ste dúfam mysleli len ako nepodarený pokus o vtip. Apollo - po úspechoch s dosiahnutím Mesiaca s víziou na "Apollo aplication" zastavené. Potom hurá na raketoplán, znova zastavené, zistilo sa, že to nejako finančne nevyšlo. (Aby to nejako ospravedlnili pred americkou verejnosťou, tak sa dali dokopy s tými "technicky zaostalými" Rusmi a lietali najprv na Mir a potom hurá ďalšia politická méta - ISS). A potom zase huráááá na Mesiac! Alebo na asteroid? Alebo sa na to úplne vyprdneme a dáme to súkromníkom, nech robia čo vedia, čo na tom že polovicu know-how a fachmanov im dáme aj tak z NASA zadara (a z NASA ostane len tlupa úradníkov bez technického rozumu - česť výnimkám). Alebo treba pripomínať chaos okolo super heavy rakety a zachovaní infraštruktúry po raketopláne len pretože "zamestnanosť"? No neviem ako vy, ale z môjho pohľadu, Rusko nie je na tom o nič horšie/lepšie ako USA v otázke zásahov politiky v kozmickom výskume.


mne pride ako vtip cely tento prispevok. OK, apollo a STS boli politicke rozhodnutie. Ale realizovali sa, apolllo urobilo 10 letov na mesiac (doposial neprekonane), STS lietal 30 rokov. A to su len vlajkove programy, zabudli ste na bezpocet nepilotovanych sond, Hubble atd., ktore s politikou nesuviseli vobec.
Naproti tomu mame rusky mesacny projekt a monsterraketu N1, ktore si ruski politici nechali viacmenej vnutit americanmi, hoci na to v tej dobe proste nemali. Potom zistili ze na to nemaju, tak to zrusili (resp. zatajili ze to vobec niekedy skusali) a isli stavat stanice, ktore stavaju doteraz. V 80tych rokoch si zase nechali politici vnutit Buran, hoci ich inzinieri im vraveli ze je to nezmysel. Dokonca aj technicke zadanie sa robilo podla vyspionovanych parametrov STS, hoci nikto nevedel preco su take ake su. Planetarne sondy sa robili kym to bolo v duchu vesmirnych pretekov. Po pade bipolarneho sveta sa na to uplne vy..ali, pretoze uz to nebolo politicky atraktivne...

Konieckoncov cela tato disputa je o nicom, ESA alebo JAXA su ovela menej politicky ovplyvnovane nez NASA alebo roskosmos.


NovýJiřík - 28/2/2015 - 19:28

Jinak řečeno, v které jiné zemi existuje alespoň jeden ekvivalent SpaceX, tedy firmy, která na zelené louce začne takhle z vlastní iniciativy podnikat ve vesmírném průmyslu bez předchozích těsných vazeb na vládní nebo armádní vývoj? [Upraveno 27.2.2015 Geal]



Zatím v žádné, někdo někde musí být první. Ale když se ukáže, že se průkopníkovi daří, následovníků se (aspoň doufám) časem vyrojí daleko víc, a to všude tam, kde na to budou mít zájemci o příslušný způsob podnikání dost prostředků. A takových zemí je už touto dobou dost a dost a nepochybně mezi ně patří i Rusko. Bohatých až extrémně bohatých lidí je tam spousta, problém vidím v něčem jiném. Takový typický plutokrat totiž obvykle nemívá zájem o nějaké "vzdušné zámky" kdesi v hlubokém vesmíru, spíš je přízemní, s inteligencí kdesi okolo průměru, a drží se zaběhaných postupů ve vyježděných kolejích. Naturel pionýra je úplně jiný. Nemusí jít o kdovíjakého boháče, i když dostatek peněz je samozřejmě nutností (Musk ale rozhodně mezi vrcholové pracháče nepatří), ale má vysokou inteligenci, vizi a ctižádost ji realizovat.


pospa - 28/2/2015 - 19:50

quote:
Musk ale rozhodně mezi vrcholové pracháče nepatří
Ano, pokud budeme považovat za vrcholové pracháče jen prvních 100 miliardářů na světě, pak máte určitě pravdu.
Elon se v žebříčku Forbes 2014 umístil totiž až na 101. příčce se svými "chabými" 11,9 mld USD.
http://www.forbes.com/profile/elon-musk/

... a před měsícem ho miliardou podpořil jen jakási "18" Larry Page z Googlu s trapnými 30,2 miliardami majetku
http://www.forbes.com/profile/larry-page/


Pro dokreslení situace, nejbohatší rus v TOP 100 je Vladimir Potanin na 64. příčce se 14,8 mld USD, podnikající v metalurgii.
http://www.forbes.com/profile/vladimir-potanin/

No a náš Péťa Kellnerů je 159. s 8,4 mld
http://www.forbes.com/profile/petr-kellner/


alamo - 28/2/2015 - 20:17

nejde tak trochu, aj o spôsob počiatočného nadobudnutia majetku?
elon "vymyslel vynález a predal vynález"
tý rusi predovšetkým "ala Babiš" dojili verejný rozpočet, a "privátnili" socialistický majetok
síce Elon, do toho stavu, už pomaly upadá tiež..


yamato - 28/2/2015 - 20:30

elon vybudoval z nicoho firmu, ktora dodava produkt, o ktorom sa tvrdilo ze dodat nejde. Stat tento produkt rad kupi, kedze nikto iny (okrem orbitalu) mu taky produkt za take peniaze nedoda, a stat sam do dokaze urobit iba za 4x take peniaze.

Naproti tomu ruski magnati sprivatizovali statny majetok, vybudovany kedysi davno robotnikmi za chaby plat a nesplneny prislub svetlych zajtrajskov. Od tychto ludi ziadne pionierstvo ocakavat nemozno.

to je by som povedal dost rozdiel


NovýJiřík - 28/2/2015 - 21:24

elon vybudoval z nicoho firmu, ktora dodava produkt, o ktorom sa tvrdilo ze dodat nejde. Stat tento produkt rad kupi, kedze nikto iny (okrem orbitalu) mu taky produkt za take peniaze nedoda, a stat sam do dokaze urobit iba za 4x take peniaze.
Naproti tomu ruski magnati sprivatizovali statny majetok, vybudovany kedysi davno robotnikmi za chaby plat a nesplneny prislub svetlych zajtrajskov. Od tychto ludi ziadne pionierstvo ocakavat nemozno.
to je by som povedal dost rozdiel



Nechápu! Znovu jsem si přečetl svůj poslední příspěvek a říkám v něm jinými slovy to samé. Tak co se ti nezdá?


Geal - 28/2/2015 - 22:03

quote:
Stat tento produkt rad kupi, kedze nikto iny (okrem orbitalu) mu taky produkt za take peniaze nedoda


Když se tak koukám, za jaké peníze ve skutečnosti ten produkt státu dodává Orbital, tak si říkám, že Atlas by možná nebyl o moc dražší. (Především na Atlasu ta raketová popelnice unese kromě vlastní váhy víc kilo nákladu.) Takže Orbital bych z toho srovnání asi vynechal. To už by bylo pro NASA asi lepší od Rusů kupovat celé nové rakety. Aspoň by tolik neživořili (v Eněrgomaši museli z té smlouvy mít druhé vánoce). [Upraveno 28.2.2015 Geal]


yamato - 1/3/2015 - 15:33

quote:

Nechápu! Znovu jsem si přečetl svůj poslední příspěvek a říkám v něm jinými slovy to samé. Tak co se ti nezdá?


klud, reagoval som na alama, ze Elon do toho upada tiez


quote:
Když se tak koukám, za jaké peníze ve skutečnosti ten produkt státu dodává Orbital, tak si říkám, že Atlas by možná nebyl o moc dražší. (Především na Atlasu ta raketová popelnice unese kromě vlastní váhy víc kilo nákladu. ) Takže Orbital bych z toho srovnání asi vynechal. To už by bylo pro NASA asi lepší od Rusů kupovat celé nové rakety. Aspoň by tolik neživořili (v Eněrgomaši museli z té smlouvy mít druhé vánoce).


tak vsetci vieme, ze od orbitalu sa nejakej cenovej revolucie nedockame, je tam tak nejako do poctu
ale s tymi rusmi nechapem - preco by mala NASA platit rusom a nechat americku kozmonautiku skapat? aby usetrili? a budu zavisli od rusov v pilotovanych aj nepilotovanych letoch? NASA teraz robi presne to co by mala robit - podporuje domace inovativne startupy v zaujme rozvoja kozmonautiky.


Geal - 1/3/2015 - 16:16

Já měl na mysli čistě Orbital. Oproti třeba SpaceX Rusové nějaké výhody poskytnou samozřejmě těžko. [Upraveno 01.3.2015 Geal]


Jaro - 13/3/2015 - 22:20

http://www.roscosmos.ru/21356/

Máme tu ďalšie zasadnutie Vedecko-technickej rady. Rada odporúča Chruničevovmu centru spolu s Energiou vypracovať projekt rakety Angara-A5V s nosnosťou do 35 ton spolu s možnosťami jej použitia k letom na Mesiac. Ďalej odporúča Roskozmosu dať do Federálneho programu 2016 - 2025 vývoj metanových motorov, niektorých technológií potrebných k letom mimo obežnej dráhy ako i k vývoju a výrobe superrakety.


JiříHošek - 15/3/2015 - 13:59

quote:
Rada odporúča Chruničevovmu centru spolu s Energiou vypracovať projekt rakety Angara-A5V s nosnosťou do 35 ton spolu s možnosťami jej použitia k letom na Mesiac.
Nějaké informace o raketě Angara-A5V

http://sen.com/news/russia-puts-off-super-rocket-focuses-on-angara-upgrades


Ervé - 17/3/2015 - 07:09

A nějaký odkaz, co funguje na PC by nebyl?


JiříHošek - 17/3/2015 - 21:12

Mě ten odkaz funguje na PC normálně.
Je to článek od Anatolije Zaka včetně nákresu rakety Angara-A5V (klasická Angara A5 s novým horním stupněm).
Zak píše, že "V" pravděpodobně znamená vodík.


PinkasJ - 17/3/2015 - 22:22

Velmi podrobně o Angara A5 vcetne vodíkového stupně KVTK a jeho motoru je na http://www.spaceflight101.com/angara-a5.html


alamo - 19/3/2015 - 13:16

http://hn.hnonline.sk/svet-120/vesmir-rusi-pojdu-sami-proti-ostatnym-692936
Popredný český astrofyzik Jiří Grygar pre HN
Vesmír? Rusi pôjdu sami proti ostatným
hmm..
niektoré tie názory sú zaujímavé, ale obsahujú protirečenia

tak napríklad, ak je projekt ISS neefektívny a "kontroverzný"?
čo je "pošetilého" na snahe Rusov sa z toho vyvliecť?

a myslím že takýchto lapsusov v základnej logike, je tam viac..
astrofyzik.. nemal by o logiku svojich výrokov, dbať trochu viac ako "bežný smrteľník"?


Ervé - 19/3/2015 - 13:43

Grygar byl vždycky proti pilotovaným letům, s výjimkou HST a jeho oprav. Z tohoto hlediska musíte zvažovat jeho odpovědi. Taky se v tom trochu motá, když si plete čínskou stanici s ISS. Těch 100 miliard eur je odhad, s cenou za start raketoplánu 1,4 mld.USD (36 startů k ISS - pochybné). O SpaceX nemá ponětí. Rusové oddělení ISS zvažovali, teď už ale opět mluví o pokračování až do roku 2024. Ten rozhovor mi trochu připomíná dialog s Sheldonem Cooperem a jako takový by jste ho i měli brát. [Edited on 19.3.2015 Ervé]


alamo - 19/3/2015 - 13:55

zaujímavé porovnávať Sheldona a Grygara
ale obaja mali "videoblogy"
Sheldon o vlajkách..
a Grygar o oknách do vesmíru..


yamato - 19/3/2015 - 13:57

Tiez mi ten clanok prisiel ako nazory cloveka, ktory cerpa z 10 rokov starych podkladov... ved pan Grygar uz nie je ziadny mladenec, ze ano


alamo - 19/3/2015 - 14:09

obávam sa ale, že iba žartovaním sa to "odmávnuť" nedá..
je to takpovediac "mainstreamoví" názor


novák - 19/3/2015 - 14:09

quote:
http://hn.hnonline.sk/svet-120/vesmir-rusi-pojdu-sami-proti-ostatnym-692936
Popredný český astrofyzik Jiří Grygar pre HN
Vesmír? Rusi pôjdu sami proti ostatným
hmm..
niektoré tie názory sú zaujímavé, ale obsahujú protirečenia

tak napríklad, ak je projekt ISS neefektívny a "kontroverzný"?
čo je "pošetilého" na snahe Rusov sa z toho vyvliecť?

a myslím že takýchto lapsusov v základnej logike, je tam viac..
astrofyzik.. nemal by o logiku svojich výrokov, dbať trochu viac ako "bežný smrteľník"?


Obecně: Astrofyzik je logický ve své vědě, mimo ni je jen obyčejný člověk. Ostatně, od věřícího astrofyzika neočekávám logiku ani v jeho oboru...

K článku: Výšin hlouposti Boldena nedosahuje, ale snaha tu je:
* ruské prodloužení spolupráce s Američany na ISS z "do 2020" na "do 2024" popisuje jako "definitivní ukončení spolupráce zaviněné Rusy",
* nesmyslně blábolí že "budúcnosť vesmírneho výskumu sa bude niesť v duchu Rusko proti všetkým ostatným, keďže Spojené štáty a Čína nemajú navzájom žiadny problém." ačkoliv Rusko v kosmonautice nemá problém s nikým (tenhle týden jsem četl jak se v Energomaši těší až začnou prodávat své motory do Číny a kromě dolarů jim na firemní účty potečou i jüany), a naopak to USA přenášejí do kosmonautiky své politické problémy, vyhlašují všeliké sankce a mají problém i s Číňany - před časem se tu psalo o šikaně Číňanů na nějakých konferencích v USA, Grygar však kosmo.cz zjevně nečte...
* čínská kosmická stanice má být "kontroverzní" (co to je? kontroverze je počesky spor, on je v Číně nějaký spor o stanici??) kvůli nákladům. Během pěti sekund lze vygooglit náklady celého pilotovaného kosmického programu Číny v letech 1992-2011/2012 na cca 6 mld USD ( http://www.spacedaily.com/reports/China_set_to_launch_bigger_space_programme_999.html http://www.china.org.cn/china/special_coverage/2011-11/04/content_23823161.htm ) ale podle Grygara jen stanice už stála 100 mld eur. Kdypak je Číňané utratili?

a redaktor mu zdatně sekunduje: "Američania, Európania, Rusi aj Číňania sa predbiehajú v tom, kto skôr pošle človeka na Mars." ????

U novináře je neinformovanost normální; a Grygar je celkem jednoduchý, dá se číst tam, kde mu nejde o pochvalu od politruka jak to těm Rusům a Číňanům nandal. To taky není žádné překvapení...


Arccos - 19/3/2015 - 15:11

quote:
Ostatně, od věřícího astrofyzika neočekávám logiku ani v jeho oboru...



Tak to neočekáváte chybně. Grygarovy přednášky a texty sleduji už mnoho let a žádné náboženské představy do toho nikdy nemíchal. A to mi věřte, že jako ateista bych si toho všiml a vadilo by mi to.
Pro mě je ta kombinace silně věřícího člověka a racionálně uvažujícího fyzika sice taky nepochopitelná, ale Grygar ji zvládá a tyhle své dvě stránky dokáže oddělovat.


milantos - 19/3/2015 - 15:19

Ačkoliv jsem fanda kosmonautiky od malička, nelze přehlédnout jednu věc : z hledisky poznání a průzkumu vesmíru, zkoumání blízkých i vzdálených těles, jsou výsledky z ISS ( na jejíž stavbu a provoz jde většina prostředků) v porovnání s automatickými sondami a družicemi) takřka zanedbatelné. A pokud někdo považuje jednosměrnou cestu na Mars za praštěnost, tak se k němu rád přidám
A jen tak na okraj : většina vědců na západě jsou věřící, hlavně většina těch špičkových. To se sice nemusí někomu u nás líbit, ale je potřeba si uvědomit, že bez nich by věda nebyla tam, kde je.


alamo - 19/3/2015 - 15:54

quote:
Ačkoliv jsem fanda kosmonautiky od malička, nelze přehlédnout jednu věc : z hledisky poznání a průzkumu vesmíru, zkoumání blízkých i vzdálených těles, jsou výsledky z ISS ( na jejíž stavbu a provoz jde většina prostředků) v porovnání s automatickými sondami a družicemi) takřka zanedbatelné.

a čo s toho?
ak naznačuješ že je v tom nejaký problém.. tak by si mal naznačiť, aj to, ako ten problém riešiť [Upraveno 19.3.2015 alamo]


NovýJiřík - 19/3/2015 - 16:21

quote:
Tiez mi ten clanok prisiel ako nazory cloveka, ktory cerpa z 10 rokov starych podkladov... ved pan Grygar uz nie je ziadny mladenec, ze ano

Nojo, co ty víš, jak ti bude hrabat v jeho věku!?


NovýJiřík - 19/3/2015 - 16:24

Obecně: Astrofyzik je logický ve své vědě, mimo ni je jen obyčejný člověk. Ostatně, od věřícího astrofyzika neočekávám logiku ani v jeho oboru...



A to jako proč? Věřící astrofyzik je méněcenný? V tom případě se jako doktor přírodních věd hrdě přiznávám, že jsem křesťan!


milantos - 19/3/2015 - 16:48

quote:


ak naznačuješ že je v tom nejaký problém.. tak by si mal naznačiť, aj to, ako ten problém riešiť [Upraveno 19.3.2015 alamo]

Na to, že se z obydlené stanice nedá zrovna provádět nějaké astronomická pozorování, se už přišlo na Skylabu.Pro nějaké měření, kde se pracuje s měřením se zlomky arcsec, je přítomnost člověka absolutně vyloučena . Ani na pozemských observatořích se vše programuje a řídí z míst daleko od teleskopů a měřících zařízení.


alamo - 19/3/2015 - 17:19

no áno..
chcelo by to minimálne modul "platformu", ktorý by sa bol schopný od iss oddeliť a zase pripojiť

a keďže sme v ruskej téme
tak napríklad rusi by mohli zrušiť vývoj nových trvalo pripojených modulov, a miesto nich spraviť čosi mobilnejšie
ale to by im to musel niekto navrhnúť
a ešte pred tým uznať, že by to bolo rozumné [Upraveno 19.3.2015 alamo]


milantos - 19/3/2015 - 18:08

quote:
no áno..
chcelo by to minimálne modul "platformu", ktorý by sa bol schopný od iss oddeliť a zase pripojiť


No jo, ale k čemu to potřebuje ISS, když to funguje autonomně nebo dálkově programově. K čemu potom ta ISS a k čemu ti kosmonauti ?
Eventuelní servis (jako v případě Hubbla) = hlavně výměna celých bloků je jednodušší provést při letu (třeba i k ISS). Navíc dráha obdobná ISS se pro výzkum vesmíru zrovna moc nehodí ( příliš nízká, bržděná atmosférou, vyžadující časté motorické korekce dráhy, větší nároky na stabilizační systém...)


alamo - 19/3/2015 - 18:43

podľa mňa, mala byť stanica, už dávno tak trochu vyššie..
"tam kde nič nie je"
tvrdím to už roky..

sranda je, že to "tam kde nič nie je", mala byť sranda so mňa, a s toho čo som sem popísal


Yenkee2 - 19/3/2015 - 19:23

http://www.russianspaceweb.com/oka_t.html
Se učit, se učit.. Asi to bude prvý "maned" náklad z kozmodromu Vostočnyj.


Alchymista - 22/3/2015 - 11:36

hlavným pokusným objektom na ISS je človek


pospa - 22/3/2015 - 11:44

quote:
hlavným pokusným objektom na ISS je človek
Záleží na tom, podle jakého kritéria to posuzuješ. Jestli podle počtu experimentů, podle celkové délky experimentů, nebo podle důležitosti pro budoucí využití?
Na ISS probíhá obrovské množství aktivit, výzkumu a laboratorních pokusů, které jsou rozděleny do následujících kategorií, přičemž Human research je jen jednou šesti oblastí:

Biology and Biotechnology
Earth and Space Science
Educational Activities
Human Research
Physical Sciences
Technology


JiříHošek - 22/3/2015 - 14:25

quote:
http://www.russianspaceweb.com/oka_t.html
Se učit, se učit.. Asi to bude prvý "maned" náklad z kozmodromu Vostočnyj.
Podle tohoto zdroje možná už Progress MS-8 v říjnu 2017 a Sojuz MS-10 v září 2018
http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum14/topic14042/?PAGEN_1=23


JiříHošek - 22/3/2015 - 15:12

quote:
Velmi podrobně o Angara A5 vcetne vodíkového stupně KVTK a jeho motoru je na http://www.spaceflight101.com/angara-a5.html

V článku na spaceflight101 je Angara A5 ve specifikaci 5x URM-1 + druhý stupeň URM-2 + horní stupeň KVTK (pod původním názvem KVRB)
Zde se jedná pouze o náhradu horního stupně Briz-M (N2O4/UDMH) za vodíkový KVTK.




Nejsem si jistý, jestli to "V" (vodík) ve verzi A5V neznamená něco jiného - totiž náhradu druhého stupně URM-2 za vodíkový stupeň UKVB (verze úplně vpravo)




Ovšem ani to nevysvětluje udávanou nosnost verze A5V 35 tun na LEO. Tuto nosnost měla mít verze A7.


NVítězslav - 23/3/2015 - 10:49

podle http://vz.ru/news/2015/3/13/734206.html má použití KVTK zvednout hmotnist nákladu o 10 tun na LEO.
podle http://vz.ru/news/2015/3/20/735536.html Roskosmos ustupuje od vývoje těžké rakety a chce ji pro cestu k Měsíci nahradit dvěma starty Angary A5V.


NVítězslav - 23/3/2015 - 10:50

Mimochodem - neměly by se tyto příspěvky přesunout do tématu Angara?


Jaro - 23/3/2015 - 11:29

http://www.russianspaceweb.com/angara5v.html

Už o tom píše nejaké dohady i Anatoly. Hlavne spôsob, ako sa mohli dostať na 35 ton.


alamo - 23/3/2015 - 11:41

crossfeed..


Ervé - 23/3/2015 - 12:03

Takže sází na vodík v horních stupních, osobně říkám konečně, jinak se dál nedostanou. Problémy s vodíkem (při spojováním lodí na orbitě kvůli čekání na zbylé části) se dají řešit vypuštěním vodíku až nakonec s přečerpáním do ostatních částí (LM). Taky to vypadá, že PPTK zruší(odloží) a vsadí na úpravu Sojuzu.


Yenkee2 - 23/3/2015 - 19:32

S vodíkom počítali pre Angaru 7 a 5 na posledných stupňoch od začiatku, len teraz nahradili aj URM-2 kyslík-vodíkom. Je to taká z núdze cnosť, ale pragmatická... Vylepšia aj URM-1 (vylepšené RD-195), sériovosť +- zostane rovnaká (pri URM-1). Síce nebudú mať všetko na jedno palivo (horšia logistika) ale za tú nosnosť to podľa mňa stojí.


PinkasJ - 23/3/2015 - 23:15

Ten vodík je ovšem znát, zvlášť pro escape velocity nebo k Měsíci, ale také asi dost přispívají účinější motory URM1:

Falcon Heavy: Startovní hmota 1450 tun,
Nosnost na únikovou dráhu : 13,6 tun
viz http://www.spacelaunchreport.com/falcon9.html (tabulka je až dole)

Angara A5V: Startovní hmota: 790 tun
Nosnost na únikovou dráhu: 15 tun
(Zakem odhadnuté údaje) [Upraveno 23.3.2015 PinkasJ]


alamo - 24/3/2015 - 21:48

http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/349707-rusko-korigovalo-plany-letov-na-mesiac/
"Rusko sa vzdalo plánu na vývoj superťažkej nosnej rakety, ktorá by na Mesiac dopravila kozmickú loď s ľudskou posádkou. Kozmická agentúra Roskosmos pôvodne plánovala vyrobiť ťažkú raketu do roku 2025, teraz vraj dospela k názoru, že postačia dve menšie rakety."
ja dodám.. supernosič je krávovina..
a k rusom..
aby "kozáci"začali myslieť, "musí prísť bieda na kozákov"
keby im to myslelo bez biedy.. boli by sme v pr..

ak je supernosič zbytočnosťou pre mesiac, platí to aj pre mars..


NovýJiřík - 24/3/2015 - 22:51

quote:
Ak je supernosič zbytočnosťou pre mesiac, platí to aj pre mars..
Hele, Alamo, a jak se tedy díváš na projekt BFR, resp. MCT?


novák - 25/3/2015 - 10:51

quote:
Rusko sa vzdalo plánu na vývoj superťažkej nosnej rakety... Superťažká raketa Angara s nosnosťou až 190 ton sa vo výhľadových plánoch Roskosmosu objavila predvlani ako súčasť programu na obdobie 2016–2025.


ČTK se vyznamenala: Nosiče na 80 a 190 tun pojmenovala Angara. Plán na jejich vývoj v období 16-25 má za plán na jejich postavení do roku 25. Plán na „technickú prípravu“ (projektování rakety a vývoj dílčích systémů) v období 16-20 má za zrušení vývoje.


PinkasJ - 25/3/2015 - 13:57

Ten odkaz, který uvedl Alamo výše je skutečně pod úroveň. Novináři ať už u nás nebo v Rusku nemohou znát všechno, ale ve speciální problematice by se měli poradit. Rozdíl pojmů letět na Měsíc a letět k Měsíci je diametrální, ale článek to pomíjí. Let s přistáním na Měsíci určitě nezvládnou jen 2 rakety A5V, i kdyby LEO nosnost jedné dotáhli na 40 tun. To by muselo jí o extrémně omezenou misi tak pro jednoho kosmonauta, jako byla plánována s N1. S počtem startů roste složitost a také rozměrová omezenost. Nevím, zda to zde někdo zaregistroval, ale když Janukovič odmítl podepsat asociační dohodu Ukrajiny s EU a chystal se podepsat vstup do Euro-Asijského svazu, Putin ihned přikázal Roskosmosu do jednoho měsíce mu předložit návrh na obnovu využití rakety Energia. Zcela zřejmě tedy počítal i se spoluprací obrovského podniku Južmaš , perly ukrajinského zbrojního průmyslu a určitě by tam také pokračovala výroba raket Zenit. Dnes je tento podnik prakticky zastaven, uvažuje se, že tam budou opravovat tanky (rozbité ve válce) a snad vyrábět traktory. Rusové nabízejí kapitálově vstoupit do Južmaše proti odepsání dluhu Ukrajiny, ale to je zatím určitě nereálné. Tím, že Rusové nebudou vyvíjet superraketu, ztratí se jim postupně technologie unikátních motorů RD171 a také RD 180, které přestanou brát USA.
Převrat na Ukrajině má tedy také hodně co dělat s rozhodnutím Ruska, nestavět zatím superraketu. Využití A5V je v této situaci logické a zřejmě i ekonomické – raketa bude mít více jiných využití, let k Měsíci a možná i na něj s její pomocí zvládnou a než se poletí na Mars, budou zřejmě fungovat i jiné druhy pohonu.
NASA zatím podobnou raketu nemá a tak zcela logicky staví SLS s využitím prvků odvozených od STS a dokonce Apollo. Falcon Heavy by mohl být využit podobně jako A5V, ale musel by mít vodíkový druhý stupeň. [Upraveno 25.3.2015 PinkasJ]


Ervé - 25/3/2015 - 16:35

70t loď dopraví na orbitu Měsíce Sojuz i s palivem pro návrat a na povrch Měsíce LM o váze startovního stupně stejnou jako měl LM Apolla - takže pro dva lidi. Musel by asi být s nízkotlakou atmosférou, ale řešit se to dá. Hlavní trik je použití kyslíkovodíkového stupně jak pro zachycení u Měsíce, tak i pro přistání na Měsíci. N2O4/UDMH pak pro start z Měsíce a návrat k Zemi. Rozumnější ale je spojit tři starty a se 105 t lodí letět ve třech, s pořádným lunárním modulem.


alamo - 25/3/2015 - 19:45

quote:
quote:
Ak je supernosič zbytočnosťou pre mesiac, platí to aj pre mars..
Hele, Alamo, a jak se tedy díváš na projekt BFR, resp. MCT?


a čo to vlastne je? ako to má vypadať?
ja na zázraky neverím, a od niečoho čo Musk drží schované ako nejaký kúzelník v klobúku, ich už vôbec nečakám
pohriechu, musím sa priznať
keďže neviem čo to vlastne má byť..
ani na tom nemám čo skritizovať "pod čiernu zem"
to ma zožiera najviac..


pospa - 25/3/2015 - 20:13

quote:
quote:
Hele, Alamo, a jak se tedy díváš na projekt BFR, resp. MCT?
a čo to vlastne je? ako to má vypadať?
Viz příspěvek z 24.1.2015 - 23:45 tady : http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1779&pid=116876


alamo - 25/3/2015 - 20:28

na tom obrázku tam, to je proste nosič
veľmi veľký.. možno mnohonásobne použiteľný
má vynášať veľké náklady na LEO..
to je všetko..
čo je na tom geniálneho?
a kde je to ostatné?
podľa mňa omnoho dôležitejšie
to čo má s LEO pokračovať k marsu.. [Upraveno 25.3.2015 alamo]


pospa - 25/3/2015 - 20:39

Na to si musíš počkat na konec tohoto roku, kdy ten koncept hodlají představit. Do tohoto vlákna to ale nepatří.


novák - 26/3/2015 - 13:53

quote:
když Janukovič odmítl podepsat asociační dohodu Ukrajiny s EU a chystal se podepsat vstup do Euro-Asijského svazu,


Dva nesmysly v jedné větě: 1. Janukovič neodmítl podepsat, toliko podpis odložil (a pokusil se vyjednat takové podmínky, které by nezpůsobily kolaps ekonomiky Ukrajiny, z EU se ozvalo typicky americkým vyjednávacím stylem "kušuj a podepiš, nebo posadíme na tvou židli někoho poslušnějšího"). 2. Janukovič se nechystal podepsat vstup do Euroasijského svazu, ale asociaci s EU.

quote:
Južmaš dnes je tento podnik prakticky zastaven, uvažuje se, že tam budou opravovat tanky a snad vyrábět traktory.


Traktory (a auta) vyrábějí od sovětských dob; tanky nevím, uvažují o bvp. (Prý mají slíbeno na letos cca 700 mil hřiven zakázek pro obranu; pro Rusy ovšem dělali (2013) za cca 1700 mil hřiven kosmověcí, což odhaduji na 65-75% celkových tržeb.)

quote:
Tím, že Rusové nebudou vyvíjet superraketu, ztratí se jim postupně technologie unikátních motorů RD171 a také RD 180, které přestanou brát USA.


A se superraketou by se neztratily? USA přestanou brát, hm, když vidím jak dopadla snaha Američanů o licenční výrobu RD 180, dvě desetiletí na to měli...

quote:
Převrat na Ukrajině má tedy také hodně co dělat s rozhodnutím Ruska, nestavět zatím superraketu.


Z textu, v němž jste vysvětlil jak důležitá je pro ruský kosmoprůmysl náhrada za spolupráci s Ukrajinci, ovšem plyne závěr opačný...

quote:

Využití A5V je v této situaci logické a zřejmě i ekonomické ....


Ano.


yamato - 26/3/2015 - 15:00

Mozeme sa bavit o ruskej kozmonautike bez vypisovania konspiracnych nezmyslov ako komu kto co nakazal a zakazal? Web je plny podobneho konspiracneho odpadu, netreba to tahat aj sem.


Ervé - 26/3/2015 - 15:04

Vývoj A-5V je logický, a těžko ztratí technologii RD-171, když jeho čtvrtinu budou dál používat v Angaře a RD-181 dodávat pro USA ještě nejmíň dva roky.


NovýJiřík - 26/3/2015 - 15:08

Mozeme sa bavit o ruskej kozmonautike bez vypisovania konspiracnych nezmyslov ako komu kto co nakazal a zakazal? Web je plny podobneho konspiracneho odpadu, netreba to tahat aj sem.



Souhlasím. Nicméně že občanská válka na Ukrajině bude mít dopad na kosmonautiku, to je, myslím, zcela evidentní.


yamato - 26/3/2015 - 18:10

quote:
Mozeme sa bavit o ruskej kozmonautike bez vypisovania konspiracnych nezmyslov ako komu kto co nakazal a zakazal? Web je plny podobneho konspiracneho odpadu, netreba to tahat aj sem.

Souhlasím. Nicméně že občanská válka na Ukrajině bude mít dopad na kosmonautiku, to je, myslím, zcela evidentní.


to iste, ale da sa to napisat aj bez prezentovania geopolitickych preferencii pisatela. Niektorych nas uz tieto zvasty unavuju.


novák - 27/3/2015 - 09:21

quote:
konspiracneho odpadu, netreba to tahat aj sem.


Souhlasím. Nicméně když už sem z ČT a iDnes konspirační odpad prosákl, je nepochybně vhodné ho konfrontovat s fakty. Někdo by totiž mohl odpad brát vážně, že.


yamato - 27/3/2015 - 09:39

Konfrontacia vyvolava protikonfrontaciu, proti faktom pridu ine fakty a uz sa v tom motame. Myslim ze lepsie bude to sem proste netahat, a ked si to niekto nevie odpustit, tak mu treba len povedat ze to sem nepatri.


alamo - 31/3/2015 - 13:22

he.. "pravda"
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/350525-roskosmos-a-nasa-zvazuju-spolocny-projekt-na-mesiaci/
halasný titulok
"Roskosmos a NASA zvažujú spoločný projekt na Mesiaci"

pritom už pred dvomi dňami:
http://nasawatch.com/archives/2015/03/russian-deputy.html
Russian Deputy Prime Minister Tweets About Imaginary New Space Station

http://danielmarin.naukas.com/2015/03/31/no-no-habra-una-nueva-estacion-espacial-internacional-entre-rusia-y-eeuu/

"No!"

to nevedia tí naši "spravodajcovia" ani len googliť?
[Upraveno 31.3.2015 alamo]


alamo - 4/4/2015 - 21:08

toto asi slovenská "pravda" neprevezme..
http://lenta.ru/news/2015/04/04/hungerstrike/
pracovníci "subdodávateľských" firiem na vostočnom začali hladovku kvôli nevyplateným mzdám
asi to bude tá "zimná študentská brigáda", o ktorej písal Zak
http://www.russianspaceweb.com/vostochny2015.html


fritz.lochmann - 5/4/2015 - 08:11

quote:
toto asi slovenská "pravda" neprevezme..
http://lenta.ru/news/2015/04/04/hungerstrike/
pracovníci "subdodávateľských" firiem na vostočnom začali hladovku kvôli nevyplateným mzdám
asi to bude tá "zimná študentská brigáda", o ktorej písal Zak
http://www.russianspaceweb.com/vostochny2015.html

Treba tam angažovať slovenské schránkové firmy kdejakých kmotríkov a širokých Tie si so štrajkujúcimi a hladujúcimi ovcami ľahko poradia.


Jaro - 8/4/2015 - 23:37

http://polit.ru/news/2015/04/07/defense/

Rusi znižujú obranný rozpočet v tomto roku. Zaujímavá je suma. Ak sa nemýlim, tak ide približne o sumu ich ročného rozpočtu na kozmonautiku


PinkasJ - 12/4/2015 - 10:31

http://politikus.ru/video/47761-kosmodrom-vostochnyy.html

Rozhovor s vedoucím RKA Igorem Komarovem o plánech agentury a také o Vostočném. Řekl m.j., že ceny za kosmické projekty se zvedly zhruba o 30% ( vzhledem ke kursu Rbl). Zajímavý je údaj o celkové ceně kosmodromu. Na dotaz reportérky , zda bude jeho cena 300 nebo 400 mld. Rbl odpověděl, že bude zhruba poloviční. (poz.: v tom asi není zahrnutá cena futuristického letiště, které je tam plánováno v další etapě).

O nové organizaci RKA viz také:
http://spacenews.com/putin-approves-roscosmos-merger-with-conglomerate/

Pozn.: Ostapenka již nahradil Koptěv [Upraveno 12.4.2015 PinkasJ]


novák - 22/4/2015 - 10:55

http://www.kommersant.ru/doc/2714095

Neoficiálně podle anonymních zdrojů o FKP (Federální kosm. program) 2016-25. Mnoho čísel.

Základní čísla (vše v mld rublů): FKP 2006-15 - 757,1 ze státního rozpočtu + 77,1 mimorozpočtových. FKP 2016-25 verze loňský podzim 2,117 z rozpočtu + 319 mimorozpočtových, celkem 2436 ; verze dneska celkem 2004,4.

2004,4 se dělí na 1111 pro družice (spoje, sledování Země...), rakety, řízení letů...; 694,1 pro pilotovanou kosmonautiku; 199,3 pro základní vědecký výzkum

Zimní krácení z 2436 na 2004,4 bylo zpracováno ve dvou variantách, první - řezat novou kosm. loď, řízení letů, lunární program, supertěžkou raketu. Druhá - osekat všeliké (spoje, sledování Země ..)družice (např. ze 103 kusů během 2016-20 na 84, je to tam po rocích, i nějaká jména), Progresy ze 4 na 3 ročně. NTS (vědecko-technická rada Roskosmosu) podpořila na nedávných zasedáních druhou variantu.


PinkasJ - 22/4/2015 - 18:34

Cituji z plánu 2015-2025:....Но этот вариант сохранял работу по проектам пилотируемого корабля нового поколения, заделу по элементам сверхтяжелой ракеты (к которой обещали вернуться уже после 2025-го и дополнительно включал в себя разработку ракет-носителей среднего и тяжелого класса грузоподъемностью до 38 тонн....

.. (ale) Tato varianta (druhá, kterou doporučila NTS) ponechává práci na projektech PPTK, přípravu elementů super-těžké rakety (ke které slíbili návrat už po r. 2025) a dodatečně je přidáno rozpracování raket střední a těžké třídy nosností do 38 tun...

Když se vrátím k super-těžké raketě: Soutěž podle Koptěva vyhrál podnik Energia a podle všech jejich dřívějších stanovisek jde konstrukčně v podstatě o totéž, jako je A5V, jen 4x těžší a výkonnější:
Tedy v prvém stupni 5x moduly odvozené z boosterů Energia (nebo ekvivalenty 1. stupně Zenitu) s motory 5x RD 171 (tah 5x 800 tun). Druhý stupeň LOX/LH2 s dvěma (jedním?) motory RD 120 (200 tun), upravené pro start ve vakuu. Taková raketa by měla mít nosnost LEO min. 140 tun. Pokud by byly RD 171 adaptovány na methan (což je pravděpodobné), pak ještě více. Rusové základ mají, omezují je peníze, ale zdá se, že jim nic neuteče. [Upraveno 23.4.2015 PinkasJ]


Ervé - 23/4/2015 - 07:18

Utíká jim realita. Je hezké plánovat supertěžkou raketu, ale kdyby místo ní postavili těžkou raketu s nosností 60 t, mohli by ji mít dřív, byla by levnější a dalo by se s ní něco dělat (stavět stanici, letět na Měsíc, poslat výpravu k Phobosu, testovat reaktory dál než na LEO už za pár let.


Jaro - 23/4/2015 - 08:47

quote:
Utíká jim realita. Je hezké plánovat supertěžkou raketu, ale kdyby místo ní postavili těžkou raketu s nosností 60 t, mohli by ji mít dřív, byla by levnější a dalo by se s ní něco dělat (stavět stanici, letět na Měsíc, poslat výpravu k Phobosu, testovat reaktory dál než na LEO už za pár let.


Včera sa uskutočnila tlačová konferencia k FKP 2015 - 2025 a jej hlavnou myšlienkou bol odkaz od superťažkej rakety!

Samostatné vlákon na Novosti Kosmonavtiki:

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum14/topic14813/


novák - 23/4/2015 - 09:50

quote:
Utíká jim realita....


No jasně že by 60t raketu poskládali rychleji a levněji než 120tunovou. Jenže 1. do 2025 jsou peníze jen na složení A-5V a těžší rakety budou jen v powerpointu, eventuálně se bude pracovat na "elementech" upotřebitelných i jinak (např. metanové motory, systémy řízení - typu obdoba síťové architektury popisované ve vláknu o Falconech). 2. Plány na období po 2025 se ještě x-krát změní. 3. Američani nabídli SLS 4. Takže imo je fuk jestli si budou kreslit to či ono, nebo pod jakou záminkou budou motoráři požadovat finance na metan, stejně v příštích deseti letech nic těžkého nepoletí.


alamo - 23/4/2015 - 10:07

quote:
, Progresy ze 4 na 3 ročně.

podľa mňa, zlá voľba
znížením počtu vyrobených kusov sa zníži efektivita, a dotkne sa to aj sojuzov
síce si tak vyrobia "argument", prečo tie staré lode, nahradiť novými
ale riskujú že nebudú mať na čom lietať
..možno ide práve o tento "vývoj"


fritz.lochmann - 23/4/2015 - 12:01

quote:
quote:
, Progresy ze 4 na 3 ročně.

podľa mňa, zlá voľba
znížením počtu vyrobených kusov sa zníži efektivita, a dotkne sa to aj sojuzov
síce si tak vyrobia "argument", prečo tie staré lode, nahradiť novými
ale riskujú že nebudú mať na čom lietať
..možno ide práve o tento "vývoj"


Podľa akejsi tézy čo som včera čítal, Progresy ktoré majú lietať na Sojuzoch-2 budú mať väčší priemer, asi 3m, vyššiu hmotnosť tak možno budú stačiť 3 ročne namiesto 4. Progresy na Sojuz 2 musia začať lietať aby sa raketa stala "Man Rated"
Odkiaľ to autor nabral neviem, ale je to kdesi na Wiki


alamo - 23/4/2015 - 12:51

loď má dopravovať náklad aj posádku "niekam"
v tomto ohľade "kam dopravovať" bohužiaľ nijaké dlhodobé plány u rusov rozoznať neviem
možno na ISS
možno na vlastnú separátnu stanicu
možno aj k mesiacu
iba viem že skúsenosť učí
s veľkej haldy nejasného "možno", obvykle nakoniec nezostane prakticky nič [Upraveno 23.4.2015 alamo]


novák - 24/4/2015 - 11:27

quote:
"kam dopravovať" bohužiaľ nijaké dlhodobé plány u rusov rozoznať neviem


Čti zde http://tass.ru/opinions/interviews/1924907

Je-li "mnogo bukv" nestravitelné, koukej na:



Slovy kam chtějí létat: Je předběžná dohoda s Američany na provozu ISS do 2024, v nejbližší době ji hodí na papír. Ruský segment se posílí o MLM (2017), uzlový modul (2018), NEM (2019). V závislosti na budoucích dohodách s Američany bude ISS možná fungovat i po 2024, možná ne. Když/Až ji utopí, tak bez ruských modulů = jádra samostatné ruské stanice.

Progresy - jelikož si Američané vozí své náklady sami, nebude jich třeba pro tři ruské kosmonauty tolik = 3 ročně.

Sojuzy - jelikož si Američané budou vozit své kosmíky (včetně Evropanů a Japonců a Kanaďanů) sami (na stanici budou čtyři; s Rusy tedy celkem sedm), nebude třeba tolik Sojuzů = proto jsou na obrázku dva za rok (jenom 2019 bůhvíproč tři).

PPTS - první bezpilotní let 2021, 2023 bezpilotní let k ISS, 2024 první pilotovaný let (k ISS), 2025 let k Měsíci, 2029 přistání na Měsíci


Ervé - 24/4/2015 - 11:38

Proč jsou u 2016 (a 2017) jen dva Sojuzy, když NASA má koupeny sedadla a vlastní lodě ještě nejspíš mít nebude?


Petr_Šída - 24/4/2015 - 13:46

Kdy že to měla být Nauka nahoře? 2009? Jsem zvědavej, co z tohodle schémátka zbyde [Edité le 24.4.2015 Petr_Šída]


novák - 24/4/2015 - 15:37

quote:
Proč jsou u 2016 (a 2017) jen dva Sojuzy, když NASA má koupeny sedadla a vlastní lodě ještě nejspíš mít nebude?


Nejspíš pochybil kreslič.


alamo - 28/4/2015 - 15:05

quote:
Nejspíš pochybil kreslič.

aj to je možné
je to "progres" teda pokrok
asi niekto niekde, zase "šetril"
tvrdím, že Rusi zjavne potrebujú investovať inam, než do nových nosičov a lodí
http://sk.m.wikipedia.org/wiki/Kontrola_kvality
Kontrola kvality je meranie zvolených hodnôt alebo pozorovanie zvolených vlastností, ktoré určujú kvalitu produktu alebo služieb. Prvou úlohou je vyjadrenie kvality ako číselnej hodnoty (buď vzostupnej alebo zostupnej), a druhou je udržanie tejto hodnoty v stanovenom intervale. Zvýšenie požadovanej hodnoty kvality ma zvyčajne za následok rast priamych vstupných nákladov.


alamo - 20/5/2015 - 14:52

he..
http://www.russianspaceweb.com/vshos.html#kremlin
Soyuz landing challenge

During planning for the Mir-2 space station in the 1980s, engineers considering launching the outpost into an orbit with an inclination of 64.85 degrees, which could be accessed by transport ships departing from Plesetsk. These studies were put at the foundation of the work on the VShOS facility in 2014.

One of major problem engineers would face in preparing manned missions to the high-inclination orbit would be finding appropriate landing zones for descent modules of Soyuz spacecraft. It was deemed impossible to find a large enough landing zone on the Russian territory, which could provide not just open and flat area for the nominal touchdown, but also for an emergency descent in the so-called ballistic mode (without use of aerodynamic control during the reentry), which could put the crew capsule as far as 600 kilometers away from the primary landing site. Only endless steppes of Kazakhstan provide such a flexibility, however the high-latitude trajectory of the future station imposes additional restrictions on the landing trajectory.

In case of an emergency onboard the outpost at a wrong time, the crew and its mission control could face a dilemma either waiting for the right landing window, or making an orbit-correction maneuver, which would put the Soyuz on a right descent path to the landing zone. In any case, the new 64.85-degree orbit would increase a risk for the crew, when compared to the return from the current ISS orbit with an inclination 51.6 degrees toward the Equator. Obviously, the political issue of Russian dependency on Kazakhstan would also remain. Only the introduction of the new-generation spacecraft, whose descent module would have higher maneuvering capabilities during landing could radically improve the situation.
..
o čo stávka, nakoniec "zistia", že by tie trable s pristávaním najlepšie riešil nejaký miniraketoplán ala cliper

v každom prípade, kým to nevyriešia, je samostatná stanica na nejakej strmej dráhe iba humbug
budú ďalej lietať z Kazachstanu k ISS [Upraveno 20.5.2015 alamo]


Ervé - 21/5/2015 - 07:01

No, ono se to dá řešit tak, že 1. v případě nouzového balistického přistání holt přistanete v nevhodném terénu nebo 2. když se loď nevrací z dlouhodobého pobytu, vykašlete se na přistání s nízkým g a šupnete to zrovna ostře po balistické dráze - při obou případech vám stačí menší dopadová oblast...
Naštěstí Svobodnyj je na stejné šířce jako Tjuratam, takže tyto problémy odpadají.


Alex - 27/5/2015 - 17:47

Niekto si to musí odskákať

http://aktualne.atlas.sk/z-havarie-rakety-proton-m-obvinili-troch-pracovnikov-kozmickeho-podniku/zahranicie/europa/?utm_source=freemail&utm_medium=M47&utm_campaign=welcomepage


admin - 31/5/2015 - 19:05

http://technet.idnes.cz/problemy-rakety-proton-0v9-/tec_vesmir.aspx?c=A150530_150440_tec_vesmir_vse

Pád ruské rakety způsobila chybná konstrukce

Ale nic moc detailní...


martinjediny - 31/5/2015 - 21:35

quote:
...Ale nic moc detailní...

a este aj na titulku odfotili sojuz...


novák - 1/6/2015 - 09:49

quote:
Pád ruské rakety způsobila chybná konstrukce

Ale nic moc detailní...


máme téma Ruské nosiče


admin - 23/7/2015 - 13:38

http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64348560-rusko-cisti-kosmicky-program-vysetruje-podvody-propousti-sefy


Desítky trestních oznámení a rozsáhlé personální čistky jsou výsledkem tažení ruských úřadů proti nepořádkům v kosmickém průmyslu, který v posledních letech postihla dlouhá řada bolestných a nákladných neúspěchů. Hlavní pozornost ruských kontrolních orgánů se podle médií soustřeďuje na Chruničevovo výzkumné a výrobní středisko, výrobce ruských nosných raket, a na ruskou státní kosmickou agenturu Roskosmos.


Ervé - 24/7/2015 - 07:29

Konečně se dělá pořádek, nějakou dobu by to mohlo pomoct. Pro MLM Nauka a její včasný start to ale moc dobrá zpráva není, kdoví jestli vůbec k ISS poletí a pokud ano, tak kdy. Angaře by to mělo pomoct.


novák - 24/7/2015 - 14:19

quote:
Hlavní pozornost ruských kontrolních orgánů se podle médií soustřeďuje na Chruničevovo výzkumné a výrobní středisko, výrobce ruských nosných raket, a na ruskou státní kosmickou agenturu Roskosmos.


Chruničev je skutečně shnilý. Hrozně.

Ostatní je jako obvykle - neinformovaný člověk nemá šanci odlišit drby, polopravdy a skutečnost - český (ani emerický) novinář nemá tucha o kompetencích ruských úřadů, takže v jeho představách "Kreml vše sleduje", šetření prováděné místně příslušnými policisty chápe jeko "zapojení ministerstva vnitra", sám si iniciativně vymyslel spojení mezi odchodem Krasnova a Milkovského a nepořádky (ačkoli např. Milkovskij přišel teprve loni z armády; je vtipné jak jeho funkci HN pojmenovaly, ale serióznost by neškodila), akciová společnost ORKK se nemá stát páteří resortu, ale bude zrušena a nahrazena státní korporací Roskosmos.. to zvětšování čtyřměsíčního zpoždění bych taky rád viděl doložené... se "zvýšenou péčí" jsou milí novináři půl roku pozadu... prostě typická novinářská žvatlanina


alamo - 28/7/2015 - 11:58

http://nasawatch.com/archives/2015/07/more-negative-p.html
7,5 miliardy rubľov teda 126 miliónov dolárov..
to je na ruské pomery, veľa alebo málo, alebo "bežný štandard"?
je to asi tak "štart jednej rakety"


Ervé - 28/7/2015 - 16:03

Jestliže zatím utratili zhruba 1,5 milardy USD, je to 10% - to je na Rusko asi standard.


admin - 31/8/2015 - 22:20

http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-64533380-rusko-musi-setrit-i-na-kosmickem-programu-agentura-roskomos-snizi-vydaje-na-vyzkum-vesmiru-az-o-tretinu


alamo - 1/9/2015 - 00:20

zdroj izvestia
http://izvestia.ru/news/589945
Роскосмос перенес сроки высадки космонавта на Луну
http://izvestia.ru/news/590655
Лунный бюджет Роскосмоса попал под секвестр


dodge - 1/9/2015 - 10:37

Roskosmos ve finančních problémech

http://exospace.cz/roskosmos-ve-financnich-problemech/


admin - 1/9/2015 - 10:49

quote:
Roskosmos ve finančních problémech

http://exospace.cz/roskosmos-ve-financnich-problemech/


Ale o tom zde již dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho!


novák - 1/9/2015 - 11:22

ihned.cz: jako obvykle - český novinář korektně převyprávět zprávu neumí, na to nestudoval. Musí si přidat dávku zkreslení a výmyslů. Tentokrát je vrcholem jeho žvástů tvrzení, že "Až tři čtvrtiny potřebných komponentů raket nakupuje Rusko v zahraničí."

exospace: Všichni víme, že existují lidé kombinující bájnou lhavost s chorobnou nenávisti k (podle nich) "podřadným národům". Když už ale cítíte potřebu se o jejch bulvární výplody dělit, můžete aspoň ostatní varovat?


yamato - 1/9/2015 - 12:49

Uff, neustale tu a tam vyskakuju spravy, z ktorych by neinformovany clovek mohol nadobudnut dojem ze v rusku nieco nefunguje. Nastastie nam vzdy pride na pomoc informovany pan novak, ktory nam vysvetli ze vsetko je inak a rusko je zeme zaslibena.

Dakujeme pane novaku ze nas chranite pred bajnou lhavosti, chorobnou nenavisti a aj pred imperialistickymi broukmi


fritz.lochmann - 1/9/2015 - 12:55

quote:
Uff, neustale tu a tam vyskakuju spravy, z ktorych by neinformovany clovek mohol nadobudnut dojem ze v rusku nieco nefunguje. ...
Uff, to's zabil
Se Sovětským svazem na věčné časy a nijak jinak ! Sovětský slon - náš vzor!
[Editoval 01.9.2015 fritz.lochmann]


tycka - 1/9/2015 - 15:43

quote:
Až tři čtvrtiny potřebných komponentů raket nakupuje Rusko v zahraničí.


Podobné nesmysly i ještě větší se objevují i o USA a dalších západních zemí - prostě důvodem je jen a pouze zvýšit sledovanost těchto zpráv - prostě tam napíše i to co najde někde na internetu.
Sledovanost je často to jediné (bohužel) co rozhoduje o výši odměny příslušných novinářů - často včetně i zachovaní jejich pracovních míst.


Pavel007 - 1/9/2015 - 16:11

Ano, podobné kraviny plují mediálním světem nehledě na lásku k jakékoliv vlasti, zas to tak nehroť, soudruhu Nováku. Ale to je snad jen okrajová kravina, na kterou nemá cenu nijak reagovat, ta podstatná a smutná zpráva se týká finančních problémů ruské kosmonautiky.


JiříHošek - 24/10/2015 - 08:06

quote:
novák 22.4.2015:

http://www.kommersant.ru/doc/2714095

Neoficiálně podle anonymních zdrojů o FKP (Federální kosm. program) 2016-25. Mnoho čísel.

Základní čísla (vše v mld rublů): FKP 2006-15 - 757,1 ze státního rozpočtu + 77,1 mimorozpočtových. FKP 2016-25 verze loňský podzim 2,117 z rozpočtu + 319 mimorozpočtových, celkem 2436 ; verze dneska celkem 2004,4.

2004,4 se dělí na 1111 pro družice (spoje, sledování Země...), rakety, řízení letů...; 694,1 pro pilotovanou kosmonautiku; 199,3 pro základní vědecký výzkum

Zimní krácení z 2436 na 2004,4 bylo zpracováno ve dvou variantách, první - řezat novou kosm. loď, řízení letů, lunární program, supertěžkou raketu. Druhá - osekat všeliké (spoje, sledování Země ..)družice (např. ze 103 kusů během 2016-20 na 84, je to tam po rocích, i nějaká jména), Progresy ze 4 na 3 ročně. NTS (vědecko-technická rada Roskosmosu) podpořila na nedávných zasedáních druhou variantu.

----------------------

alamo 1.9.2015:
http://izvestia.ru/news/590655
Лунный бюджет Роскосмоса попал под секвестр
(pozn. JH: podle tohoto zdroje se bude rozpočet FKP 2016-2025 opět krátit a v září bude vládě předložena varianta pod 2000 mld rublů)


Podle http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/29542/ byl Státní dumě předložen federální rozpočet na rok 2016, který předpokládá rozpočtové prostředky pro FKP na roky 2016-2025 v úhrnné výši 2004,552 mld rublů. Alamem avizované krácení se tedy zatím nekoná. Členění podle jednotlivých let:

2016: 113,724 mld rublů
2017: 138,608
2018: 151,085
2019: 196,434
2020: 216,499
2021: 222,561
2022: 229,906
2023: 237,723
2024: 245,568
2025: 252,444

[Upraveno 24.10.2015 JiříHošek]


novák - 25/10/2015 - 09:51

A napotřetí zasazení do kontextu celého rozpočtu:

odhad 2015 --- výhled na 2016 v rozpočtu na 2015 --- současný návrh rozpočtu 2016 (%změna proti 2015)
(v mld rublů)

rozpočet celkem, příjmy --- 13 251,3 --- 15 795,5 --- 13 738,5 (103,7)
rozpočet celkem, výdaje --- 15 417,3 --- 16 271,8 --- 16 098,7 (104,4)

kosmovýdaje --- 181,359 --- 227,650 --- 210,431 (116,0)
[Upraveno 25.10.2015 novák]


PinkasJ - 25/10/2015 - 10:09

quote:



Dík za práci, kterou jste s tím měl


novák - 25/10/2015 - 10:19

V balíku rozpočtových dokumentů je ještě výhled výdajů na kosmos do 2018:

(miliardy rublů)
2015 --- 184,4
2016 --- 209,7
2017 --- 231,1
2018 --- 231,0

viz odkaz
[Upraveno 25.10.2015 novák]


JiříHošek - 25/10/2015 - 15:04

Děkuji.

Jestli tomu dobře rozumím, tak pojem "Kosmická činnost Ruska" ze str. 62 dokumentu (např. pro rok 2016 ve výši 209,7 mld rublů) = "Federální kosmický program" 113,724 mld rublů + "Rozvoj kosmodromů" 37,361 mld rublů + "zbytek (např. Ministerstvo obrany?)" 58,6 mld rublů ?

"Federální kosmický program" 113,724 mld rublů = "Roskosmos" 104,549 mld rublů + "zbytek" 9,175 mld rublů ?
http://www.gazeta.ru/science/news/2015/10/23/n_7807091.shtml


novák - 26/10/2015 - 12:31

Omylem jsem přepsal předminulý příspěvek, dávám znova:

ve státním rozpočtu na rok 2016 co právě přišel do parlamentu je:

položka --- aktuální stav rozpočtu na 2015 --- výhled na 2016 v rozpočtu na 2015 --- rozpočet na 2016
(v mil rublů)
celkem na kosmos --- 181 359,6 --- 227 650,1 --- 210 431,5
v tom
prioritní inovační projekty kosmoprůmyslu --- 3 024,0 --- 2 513,7 --- 2 315,9
zabezpečení realizace kosmoprogramu 2013-20** --- 12 913,2 --- 10 337,8 --- 12 931,7
program GLONASS --- 42 047,0 --- 57 824,8 --- 53 274,0
program rozvoje kosmodromů --- 24 117,0 --- 43 250,2 --- 37 360,9
Federální kosmický program --- 99 258,4 --- 113 723,7 --- 104 549,0

** např nájem Bajkonuru

zdroj z web dumy Komentář k rozpočtu (ПОЯСНИТЕЛЬНАЯ ЗАПИСКА К ПРОЕКТУ ФЕДЕРАЛЬНОГО ЗАКОНА «О ФЕДЕРАЛЬНОМ БЮДЖЕТЕ НА 2016 ГОД str. 167 a násl odkaz


quote:
Jestli tomu dobře rozumím, tak pojem "Kosmická činnost Ruska" ze str. 62 dokumentu (např. pro rok 2016 ve výši 209,7 mld rublů) = "Federální kosmický program" 113,724 mld rublů + "Rozvoj kosmodromů" 37,361 mld rublů + "zbytek (např. Ministerstvo obrany?)" 58,6 mld rublů ?



Skoro, ale trošku jinak.
1. Imo, že těch 209,7 mld odpovídá (správně by se mělo rovnat, ale nějak se jim to v procesu rozjelo, nebo mi něco uniká) 210,4315 mld z návrhu rozpočtu na 2016, rozepsání viz výše.

2. Vojáků se to netýká, totiž tabulka ze str. 62 je rozepsáním řádku "II. Inovační rozvoj" z tabulky výdajů celého rozpočtu na str. 52 a tam je pro vojáky imo předposlední řádek "státních programů (uzavřená část)" (má 873,1 mld pro rok 2015)

quote:

"Federální kosmický program" 113,724 mld rublů = "Roskosmos" 104,549 mld rublů + "zbytek" 9,175 mld rublů ?
http://www.gazeta.ru/science/news/2015/10/23/n_7807091.shtml



Ne.

113,724 mld bylo výhledově naplánováno pro Fed.kosm.program na rok 2016 ve federálním rozpočtu na 2015 přijatém v prosinci 2014

104,549 mld je určeno pro Fed.kosm.program na rok 2016 v návrhu fed. rozpočtu na 2016 právě teď předaného do parlamentu

Čísla z gazety lze spojit s čísly s tab. na str. 62 takto:

(miliardy rublů)
rok --- kosmočinnost = Fed. kosm. program + ostatní (GLONASS + kosmodromy + prioritní inovační projekty kosmoprůmyslu + zabezpečení realizace kosmoprogramu 2013-20)
2015 --- 184,4 ---
2016 --- 209,7 (resp. 210,431) = 104,549 + ostatní (53,274 + 37,360 + 2,316 + 12,932)
2017 --- 231,1 = 128,271 + ostatní
2018 --- 231,0 = 142,817 + ostatní

Jak píšu výše, ministerstvo obrany v těchhle číslech imo není. [Upraveno 26.10.2015 novák]

edit: Rozdíl mezi 184,4 a 181,359 v různých dokumentech může být nějaká chba, nebo spíš rozdíl mezi původním rozpočtem schváleným v prosinci 2014 a současným rozpočtem po úpravách na jaře a v létě. Rozdíl mezi 209,7 a 210,431 v balíku komentářů k rozpočtu na 2016 je určitě něčí chyba.. [Upraveno 26.10.2015 novák]


Ervé - 26/10/2015 - 15:30

Takže Rusko zatím nijak zvlášť neškrtá, což je dobře, přesněji navyšuje sice míň, než plánovalo, ale navyšuje. Glonass je pekelně drahý program, dle mého názoru, ale na tomhle Rusko šetřit nemůže a nebude.


JiříHošek - 28/10/2015 - 07:59

quote:

113,724 mld bylo výhledově naplánováno pro Fed.kosm.program na rok 2016 ve federálním rozpočtu na 2015 přijatém v prosinci 2014

104,549 mld je určeno pro Fed.kosm.program na rok 2016 v návrhu fed. rozpočtu na 2016 právě teď předaného do parlamentu
Pane nováku, děkuji za podrobné vysvětlení rozpočtu kosmické činnosti Ruska.
Pokud jde o rozpočet FKP na rok 2016 v aktuální výši 104,549 mld, tak musím konstatovat, že můj zdroj z 23.10.2015 (tady) uváděl starý údaj 113,724 mld, následkem čehož byl můj příspěvek z 24.10.2015 http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1468&pid=124565#pid124565 zavádějící.
[Upraveno 28.10.2015 JiříHošek]


JiříHošek - 28/10/2015 - 10:14

Nicméně z toho odkazu na NK a ještě z tohoto asi půjde tabulku doplnit o rozpočet GLONASS a kosmodromů na roky 2017 a 2018.

(miliardy rublů)
rok --- kosmočinnost = Fed. kosm. program + ostatní (GLONASS + kosmodromy + prioritní inovační projekty kosmoprůmyslu + zabezpečení realizace kosmoprogramu 2013-20)
2015 --- 184,4 ---
2016 --- 209,7 (resp. 210,431) = 104,549 + ostatní (53,274 + 37,360 + 2,316 + 12,932)
2017 --- 231,1 = 128,271 + ostatní (38,284 + 51,012 + ? + ? )
2018 --- 231,0 = 142,817 + ostatní (41,836 + 34,114 + ? + ? )


novák - 28/10/2015 - 14:48

quote:
asi půjde tabulku doplnit


jo jo, děkuji

JInak, rozpočtové dokumenty jsou na http://asozd2.duma.gov.ru/main.nsf/%28Spravka%29?OpenAgent&RN=911755-6

Nejužitečnější je 10. Приложение 12 ...) v němž počínaje str. 1789 je rozepsáno těch 210,431 mld. A sice takto (v mld):

*Fed. kosm. program 104,549 (jedna položka)
*Kosmodromy 37,360 (jedna položka)
*Glonass 53,274 (rozděleno na cca 20 položek podle resortů a druhu, skoro 3,5 mld jsou kapitálové vklady do různých firem v čele s ISS Rešetněva, jinak nic čtivého)
*Prioritní projekty 2,316 (jde o jeden projekt a sice o jaderný tahač megawattové třídy, 0,4 mld jde na konto Rosatomu, zbytek Roskosmosu)
*Zabezpečení realizace kosmoprogramu 2013-20 12,932 (dělení dle rezortů a druhů na řadu vágních chlívků, ale některé jsou konkrétní:
** výběr a příprava kosmonautů 2,854 v tom 0,900 investic a zbytek dotace organizacím /čiliže CPK spotřebuje necelé 2 mld/
** pojištění startů a letů 0,665 mld
** provoz Roskosmosu 1,045; v tom platy a mzdy 0,156 a kapitál vklady 0,685

8. Приложение 7 obsahuje stejná čísla setříděná podle resortů (rozdělení má specifickou logiku, např. Fed. kosm. program a Rozvoj kosmodromů jsou pod Min financí, rozpočet Roskosmosu je 50 mld z ostatních programů); 9. Приложение 10 třídí podle "směrů" (obrana, bezpečnost, živ. prostředí, ekonomika, doprava...).


novák - 18/11/2015 - 10:06

Financování Fed. kosm. programu na léta 2016-2025 má být definitivně rozseknuté 24.11. na schůzce Putina s Komarovem (ředitel Roskosmu) a Siluanovem (min. financí).

Stav je takový, že ve verzi z dubna 2015 (rozeslané do ministerstev k připomínkovému řízení) program stál 2004 mld rublů. Připomínkové řízení dopadlo tak, že na poslední konferenci k věci (12. 11. v Soči) finance trvalo na uřezání na 1400 mld, kdežto Roskosmos nechtěl jít pod 1700.

No, a protože na veřejné části schůzky z 12. 11. Putin ve výkladu o prioritách kosmoprogramu mluvil o významu kosmických spojů a sledování Země, zatímco o Měsíci neřekl ani slovo, očekává se, že při škrtech lunární program půjde pod nůž první.

http://izvestia.ru/news/596110


novák - 26/11/2015 - 13:40

http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/messages/forum14/topic14543/message1441033/#message1441033

veselé obrázky o Federálním kosmickém programu 2016-25,

nejzajímavější jsou výdaje podle jednotlivých programů (NIOKRů) a let.


JiříHošek - 27/11/2015 - 23:15

quote:
Financování Fed. kosm. programu na léta 2016-2025 má být definitivně rozseknuté 24.11. na schůzce Putina s Komarovem (ředitel Roskosmu) a Siluanovem (min. financí).
Jednání o financování Federálního kosmického programu 2016 - 2025 za účasti Putina se konalo 26. listopadu. Ministerstvo financí požaduje zkrátit rozpočet o 50% na 1000 mld. rublů. Roskosmos není schopen za takových podmínek do konce roku FKP připravit. Bylo tedy rozhodnuto, že v příštím roce bude Roskosmos financován z programu Rozvoje ruských kosmodromů 2006 - 2015, který se za tímto účelem prodlužuje o jeden rok. FKP se o rok zkracuje na 2017 - 2025 a Roskosmos jej musí v příštím roce přepracovat tak, aby výdaje za celé období 2016 - 2025 nepřevýšily 1400 mld. rublů. Podle článku na Kosmolentě můžeme na novou loď PPTS a jeho nosič Angaru A5V zapomenout.
http://www.kremlin.ru/events/president/news/50789
http://kosmolenta.com/index.php/759-2015-11-26-fkp-hard-cut
http://www.aex.ru/news/2015/11/27/146249/


martinjediny - 28/11/2015 - 09:18

quote:
...Roskosmos jej musí v příštím roce přepracovat tak, aby výdaje za celé období 2016 - 2025 nepřevýšily 1400 mld. rublů. Podle článku na Kosmolentě můžeme na novou loď PPTS a jeho nosič Angaru A5V zapomenout.../

Takze nova reusable lod a nova lepsia raketa nebude dost ekonomicky efektivnejsia, aby prave vdaka nim dosahli uspory v kozmonautike?


novák - 28/11/2015 - 10:55

quote:
Jednání o financování Federálního kosmického programu 2016 - 2025 za účasti Putina se konalo 26. listopadu. Ministerstvo financí požaduje zkrátit rozpočet o 50% na 1000 mld. rublů. Roskosmos není schopen za takových podmínek do konce roku FKP připravit.


To si min. fin. a Roskosmos řekli už v dubnu. Roskosmos tehdy rozhodně odmítl takové krácení (a dnes, pochopitelně za pár dní do konce roku to nesepíše).

quote:
Bylo tedy rozhodnuto, že v příštím roce bude Roskosmos financován z programu Rozvoje ruských kosmodromů 2006 - 2015, který se za tímto účelem prodlužuje o jeden rok.


Tak to určitě ne. Federální kosmický program a Rozvoj ruských kosmodromů jsou dvě nezávislé rozpočtové položky ze kterých se financují různé věci.

Rozhodli, že finance pro Rozvoj ruských kosmodromů i pro Federální kosmický program na rok 2016 nechají v tom objemu jak jsou ve státním rozpočtu na rok 2016 (takže se roku 2016 u Fed. kosm. programu pojede podle 2000 mld varianty).** S tím, že na léta 17-25 udělají Fed. kosm. program s limitem 1400 mld (což je varianta kterou Roskosmos zpracovává od letočního dubna jako minimum) a nový "Rozvoj kosmodromů".

Kromě toho určili limity pro Fed. kosm. program na roky 17-20 (konkrétní čísla zatím neprosákla).

Mlčí se o třetím civilním federálním kosmickém programu - GLONASSu.

** To se vysvětluje v článku na kosmolentě, že s rokem 16 už nelze hnout a že programy nechtějí rušit šmahem, ale postupně, jak budou dobíhat již uzavřené zakázky na momentální etapu výzkumných a konstrukčních prací toho kterého tématu.

quote:
můžeme na novou loď PPTS a jeho nosič Angaru A5V zapomenout

o měsíci se ani nezmiňují, smutno

quote:
Takze nova reusable lod a nova lepsia raketa nebude dost ekonomicky efektivnejsia, aby prave vdaka nim dosahli uspory v kozmonautike?


I kdyby byly efektivnější, úspora se projeví až když začnou létat s nějakou rozumnou frekvencí. Což do roku 25 nehrozilo.


alamo - 28/11/2015 - 16:34

soráč..
ale ja k tomu, že "príde bieda na kozákov", upieram isté nádeje a očakávania
tých 6 (resp 7) turistov sa totiž hore dostalo, práve vďaka tomu, že rusi nemali na nejaké veľké plány "finančný priestor"
teraz zase bude treba vymýšľať "malé plány" za malé peniaze, a tie väčšinou nesú omnoho zaujímavejšie a dlhodobejšie prínosné výsledky, aspoň ja si to myslím


NovýJiřík - 28/11/2015 - 21:29

quote:
soráč..
ale ja k tomu, že "príde bieda na kozákov", upieram isté nádeje a očakávania
tých 6 (resp 7) turistov sa totiž hore dostalo, práve vďaka tomu, že rusi nemali na nejaké veľké plány "finančný priestor"
teraz zase bude treba vymýšľať "malé plány" za malé peniaze, a tie väčšinou nesú omnoho zaujímavejšie a dlhodobejšie prínosné výsledky, aspoň ja si to myslím

Člověče, Alamo, já ti nevím, ale řekl bych, že poslední hvězdné chvíle ruské kosmonautiky jsou spojené ještě se sovětskou érou - Veněry, Vegy a nakonec i skvělá Eněrgija. Jenže to všechno už je děsně, děsně dávno, a nějakých dlouhodobějších přínosných výsledků za malé peníze jsem si od té doby nevšiml...


alamo - 28/11/2015 - 23:07

keby rusi nenaložili turistov do sojuzu, kto by tomu dnes veril, že sa dá hore dostať súkromne?
keby sa to nestalo, možno by nakoniec nevznikla ani space x
možno to niekomu môže pripadať bezvýznamné (aj rusi samotný pohŕdajú "drožkárením"), ale pri pohľade cez moju prizmu, to bolo niečo zásadné


Ervé - 29/11/2015 - 12:03

Mlčí se o třetím civilním federálním kosmickém programu - GLONASSu.
Glonass těžko považovat za civilní, když je to primárně vojenský systém klíčový pro ruskou pozici velmoci. Na vojenskou část sahat nebudou, civilní aplikace do určité míry omezit mohou.
Takhle brutální seříznutí ale výrazně omezí jakýkoliv rozvoj, ohroženy jsou samozřejmě i nové moduly ISS, doufejme, že MLM to neovlivní.


JiříHošek - 29/11/2015 - 12:32

quote:
quote:
Jednání o financování Federálního kosmického programu 2016 - 2025 za účasti Putina se konalo 26. listopadu. Ministerstvo financí požaduje zkrátit rozpočet o 50% na 1000 mld. rublů. Roskosmos není schopen za takových podmínek do konce roku FKP připravit.
To si min. fin. a Roskosmos řekli už v dubnu. Roskosmos tehdy rozhodně odmítl takové krácení (a dnes, pochopitelně za pár dní do konce roku to nesepíše).
Myslím, že to, co popisujete, se neodehrálo dubnu, ale až 12. listopadu v Soči. Svůj komentář jsem myslel tak, že MF 26. listopadu trvalo na 1000 mld. Samozřejmě se o výhradách MF v průběhu roku vědělo, ale do očí si to řekli v Soči.

quote:
quote:
Bylo tedy rozhodnuto, že v příštím roce bude Roskosmos financován z programu Rozvoje ruských kosmodromů 2006 - 2015, který se za tímto účelem prodlužuje o jeden rok.
Tak to určitě ne. Federální kosmický program a Rozvoj ruských kosmodromů jsou dvě nezávislé rozpočtové položky ze kterých se financují různé věci.

Rozhodli, že finance pro Rozvoj ruských kosmodromů i pro Federální kosmický program na rok 2016 nechají v tom objemu jak jsou ve státním rozpočtu na rok 2016 (takže se roku 2016 u Fed. kosm. programu pojede podle 2000 mld varianty).** S tím, že na léta 17-25 udělají Fed. kosm. program s limitem 1400 mld (což je varianta kterou Roskosmos zpracovává od letočního dubna jako minimum) a nový "Rozvoj kosmodromů".
Máte pravdu, komentář na kosmolentě jsem pochopil chybně. Díky.
[Upraveno 29.11.2015 JiříHošek]


JiříHošek - 29/11/2015 - 13:23

quote:
quote:
můžeme na novou loď PPTS a jeho nosič Angaru A5V zapomenout
o měsíci se ani nezmiňují, smutno


Asi se už pouštím hodně do spekulací, ale podle "veselých obrázků o FKP ve verzi 2004 mld." (viz příspěvek 26.11.2015 - 13:40) mělo jít na pilotované lety 694 mld. Pokud je pravdivá informace na kosmolentě, že v připravované nové verzi jsou výdaje na pilotovanou kosmonautiku sníženy o 50-70%, pak z celkového krácení FKP ve výši 600 mld. bude nejvíce krácena pilotovaná kosmonautika, a to cca o 400 mld. Na pilotovanou kosmonautiku tedy zbyde cca 300 mld., což odpovídá částce, která je podle "veselých obrázků" nutná pro provoz ISS. Což by znamenalo zrušení nejen lunární verze PPTS, ale i verze pro nízkou oběžnou dráhu .....

quote:
quote:
Mlčí se o třetím civilním federálním kosmickém programu - GLONASSu.
Glonass těžko považovat za civilní, když je to primárně vojenský systém klíčový pro ruskou pozici velmoci. Na vojenskou část sahat nebudou, civilní aplikace do určité míry omezit mohou.
Financování GLONASSu se ty dvě schůzky netýkaly. Pokud pan Novák označil GLONASS za civilní program, pak zřejmě myslel tu část, která podle zdrojů financování spadá pod civilní kosmočinnost, mimo ministerstvo obrany (viz příspěvek 26.10.2015 - 12:31)


Ervé - 30/11/2015 - 07:25

Takže, když to shrnu, příští rok ukončí všechno, co jde, a dál už půjde jen stávající provoz ISS a armáda. Takže na bůhví-kdy odložení PPTS, pilotované Angary, aktivity pro Měsíc, nové moduly pro ISS. Navíc ohrožen: MLM, přesun pilotované kosmonautiky do Svobodného/Vostočného a co ještě?


alamo - 30/11/2015 - 09:26

quote:
loď má dopravovať náklad aj posádku "niekam"
v tomto ohľade "kam dopravovať" bohužiaľ nijaké dlhodobé plány u rusov rozoznať neviem
možno na ISS
možno na vlastnú separátnu stanicu
možno aj k mesiacu
iba viem že skúsenosť učí
s veľkej haldy nejasného "možno", obvykle nakoniec nezostane prakticky nič


ešte väčšiu haldu, ešte hmlistejších možno, nakúpila nasa
"prorokujem" jej rovnaký osud [Upraveno 30.11.2015 alamo]


PinkasJ - 30/11/2015 - 21:21

http://politikus.ru/video/64368-rossiya-kazahstan-buduschee-baykonura.html

Rogozin podepsal s Kazachstánem dohodu o výcviku kazašských odborníků pro obsluhu rakety Proton.


JiříHošek - 30/11/2015 - 22:01

Dnešní zpráva z Roskosmosu je o něco optimističtější.
Financování FKP je zajištěno v objemu 1406 miliard rublů. Dalších 115 miliard rublů budou tvořit projekty, o jejichž realizaci bude definitivní rozhodnutí přijato po roce 2021 v závislosti na stavu rozpočtu a výsledcích práce odvětví. Horní strop byl tedy definován v úrovni 1521 miliard rublů. V blízké době bude projekt FKP 2016-2025 odeslán ke schválení do příslušných ministerstev a agentur.
http://www.federalspace.ru/21861/


novák - 1/12/2015 - 12:46

quote:
Asi se už pouštím hodně do spekulací,


Sice spekukalace, ale rozumné.

quote:
Glonass


Áno, měl jsem na mysli těch cca 80% civilních penězí co jdou do Glonassu, přišlo mi zajímavé, že finance FKP krutě řežou, ale o něm ticho. Asi stojí mnohem výše v prioritách..


PinkasJ - 4/12/2015 - 21:24

Nevím, zda je toto také v prioritách:
http://www.ruaviation.com/news/2015/12/4/4187/
Přenos energie mezi satelity pomocí laseru a fotoelektrického konvertoru


LeeMer - 16/12/2015 - 09:18

Včera jsem se potkal s ředitelem IKI RAN a současné, dle něj stále platné, plánování měsíčních misí Ruska je následující:

* Luna-25 (Luna-Glob), 2018-2019
* Luna-26 (Luna-Resource 1 Orbiter), 2020-2021
* Luna-27 (Luna-Resource 1 Lander), 2021-2022
* Luna-28 (Luna-Grunt / LPSR), 2023-2024
* Luna-29 (Luna-Resource 2 Lander), 2025+


JiříHošek - 26/12/2015 - 23:35

Igor Komarov představil návrh financování FKP 2016 - 2025 v úhrnné výši 1406 miliard rublů v členění podle jednotlivých let http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30033/

Částky jsem přepsal do tabulky níže (první sloupec). Ve druhém sloupci jsou pro porovnání uvedeny původní částky dle federálního rozpočtu 2015 přijatého v prosinci 2014 (součet = FKP 2004,5 miliardy), ve třetím sloupci z návrhu federálního rozpočtu 2016 ze října 2015.

2016: 104,5; 113,7; 104,5
2017: 104,5; 138,6; 128,3
2018: 104,5; 151,1; 142,8
2019: 117,6; 196,4
2020: 136,4; 216,5
2021: 155,0; 222,6
2022: 161,9; 229,9
2023: 167,9; 237,7
2024: 173,9; 245,6
2025: 179,8; 252,4


PinkasJ - 27/12/2015 - 10:12

Re: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30033/

Co se týče návratu stupňů raket zpět, Komarov řekl:
„ Návrat a úspěšné přistání (F9) je nutno ocenit jako úspěch. V našem federálním kosmickém programu (2016-2025) jsou také projekty a výzkumy věnovány jak vracení stupňů tak možnosti využití vícenásobně použitelných kosmických lodí“


yamato - 27/12/2015 - 10:42

problem je, ze tam su uz od dob Koroljova. Lenze nic z toho


novák - 27/12/2015 - 10:44

Díky.

Komarov tam zmiňuje 800 mld "mimorozpočtových zdrojů" nad rámec uvedených čísel. Objevit se mají od 2021. Co to je? Úvěry? Tržby za něco?


novák - 27/12/2015 - 10:49

quote:
problem je, ze tam su uz od dob Koroljova. Lenze nic z toho


Něco zůstalo. Vzpomínka na Buran, dost dobrá raketa Zenit (skoro propadlá do historie), nějaké pozapomenuté technologie..


yamato - 27/12/2015 - 11:20

quote:
quote:
problem je, ze tam su uz od dob Koroljova. Lenze nic z toho


Něco zůstalo. Vzpomínka na Buran, dost dobrá raketa Zenit (skoro propadlá do historie), nějaké pozapomenuté technologie..


mal som na mysli nieco, co by sa dnes realne pouzivalo. Projektov bolo habadej, niektore velmi nadejne (MAKS), ale vo vysledku sa dnes pouzivaju jednorazove sojuzy, protony, aj nova angara bude jednorazova. Ani z toho bajkal-boostra nakoniec asi nic nebude, hoci vyzeral byt pomerne lahko realizovatelny

Ale ak by nahodou SpX skutocne vyrazne zrazila ceny, mozno sa znovupouzitie stane ekonomickou nevyhnutnostou. Potom sudruhom staci otvorit suflik a vybrat si


JiříHošek - 27/12/2015 - 11:40

quote:
Komarov tam zmiňuje 800 mld "mimorozpočtových zdrojů" nad rámec uvedených čísel. Objevit se mají od 2021. Co to je? Úvěry? Tržby za něco?
Nevím, co to je. Uvedené částky ovšem nejsou "mimorozpočtové zdroje", ale "včetně mimorozpočtových zdrojů".
Výše mimorozpočtových zdrojů tedy je:
2021: 22,7
2022: údaj chybí
2023: 40,5
2024: 38,5
2025: 20,2
Zajímavý je trend (růst a pak pokles)
Stejný text je i zde:
http://vpk.name/news/146932_roskosmos_pri_optimizaci_byudzheta_na_10_let_vse_bazovyie_proektyi_udalos_sohranit.html

Zvláštní je i údaj 38,5 miliardy na lunární projekty. Na ně totiž má jít 205,1 miliardy, viz http://www.interfax.ru/russia/486872

Ohledně návratových stupňů - dle článku http://vz.ru/society/2015/12/24/785717.html je to stará idea, ale v FKP až do poslední chvíle nebyla implementována. Jsou papíry, je maketa, ale k letové konstrukci je ještě hodně dlouhá cesta.


novák - 28/12/2015 - 11:03

quote:
Uvedené částky ovšem nejsou "mimorozpočtové zdroje", ale "včetně mimorozpočtových zdrojů".


Jasně, jsem slepec.

quote:
Zvláštní je i údaj 38,5 miliardy na lunární projekty. Na ně totiž má jít 205,1 miliardy


Na webu RAN dokonce zkompilovali obě zprávy do jedné a mají tak obě čísla v jednom textu http://ras.ru/news/shownews.aspx?id=98b4812e-0a53-49ff-8130-8dbdd5529a7f

Těžko říct co za tím stojí.

Možná však fráze "z FKP 16-25 půjde na lunární projekty 38,5 mld" a "při podpisu dohody mezi Roskosmosem a RAN byly náklady na na lunární program odhadnuty na 205 mld" mohou být slučitelné, pokud rozdíl nejde z FPK 16-25. Nebo 38,5 jsou jen sondy a do 205 i vodíková Angara, kdo ví.


JiříHošek - 29/12/2015 - 00:07

Díky. Jako pravděpodobnější mi připadá první verze, tj. že z odhadu nákladů na lunární program ve výši 205,1 miliardy je z FKP 16-25 kryto 38,5 miliardy, a rozdíl není krytý.

V mém odkazu z Interfaxu byla navíc věta, která mě spletla, ale evidentně to není citace z projevu při podpisu dohody, nýbrž věta přidaná novinářem: "Na realizaci ruského lunárního programu se plánuje vydat 205,1 miliardy rublů".

Ovšem i druhá verze se asi blíží skutečnosti: krytých 38,5 miliardy pokrývá hlavně sondy (podle veselých obrázků na ně mělo jít 23,8 miliardy), a nekrytý rozdíl je vodíková Angara, PPTK-2 atd.
[Upraveno 29.12.2015 JiříHošek]


mikes - 1/1/2016 - 22:39

Putin zrušil vesmírnou agenturu Roskosmos. Nahradit ji má nová struktura s menší byrokracií

http://zahranicni.ihned.cz/rusko/c1-65044760-putin-zrusil-vesmirnou-agenturu-roskosmos-nahradit-ji-ma-nova-struktura-s-mensi-byrokracii


- Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním výnosu nařídil ukončení vesmírné agentury Roskosmos.
- Nahradit ji má nově vzniklá agentura, která má spojit všechny složky ruského vesmírného programu s menší byrokracií.
- Reorganizace kosmického programu má přispět k oslavám letu prvního člověka, Rusa Jurije Gagarina, na oběžnou dráhu.


JiříHošek - 2/1/2016 - 07:54

quote:
- Nahradit ji má nově vzniklá agentura, která má spojit všechny složky ruského vesmírného programu s menší byrokracií.
"Nový" Roskosmos má jinou právní formu. Již to není státní agentura, ale státní korporace (firma). Byl zřízen federálním zákonem Ruské federace č. 215-F3 z 13.7.2015, ředitelem je Igor Komarov. Spojení všech složek ruského vesmírného programu je prováděno nákupem rozhodujícího balíku akcií výrobních závodů RKK Eněrgija apod., tedy pokusem o znovuzestátnění a centralizaci.


alamo - 2/1/2016 - 09:03

vidím jedinú zmenu, odstránenie "kozmetických" snáh o napodebnenie fungovania nasa
http://www.russianspaceweb.com/roskosmos.html
z "agentúry" to preonačili na štátnu firmu korporáciu
poklesol vplyv armády, viac priestoru dostal civilný priemyselný manažment
robenie vedy a vesmírneho výskumu, je stále nedefinovaný "tretí vzadu", za vojakmi a obchodom

divadelné organizovanie organizácie, názov predstavenia "aha.. my robíme zmeny", ale podstata "molocha" sa nijako nezmenila


novák - 2/1/2016 - 10:09

quote:
Putin zrušil vesmírnou agenturu Roskosmos. Nahradit ji má nová struktura s menší byrokracií

- Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním výnosu nařídil ukončení vesmírné agentury Roskosmos.
- Nahradit ji má nově vzniklá agentura, která má spojit všechny složky ruského vesmírného programu s menší byrokracií.



Přesněji: Roskosmos (oficiálně Ruská kosmická agentura, Ruská letecko-kosmická agentura, Federální kosmická agentura - FKA) byl od roku 91 federální úřad přes kosmonautiku, který řídil i ruský kosmický průmysl. Roku 2014 z něj průmyslové podniky vyčlenili do Sjednocené raketo-kosmické korporace (ORKK), s myšlenkou kosmovýroba bude pod jedním holdingem (vlastněným státem) a státní úřad bude regulátor a částečně zákazník (po vzoru letectví). Ještě než nové uspořádání začalo nějak fungovat, tak v průběhu druhé poloviny 2015 obojí (federální úřad i průmyslový holding) sloučili do "státní kosporace Roskosmos" (po vzoru jaderného Rosatomu).

Zmiňovaný Putinův dekret formálně ukončil existenci již nefunkčního zbytku FKA. No a samozřejmě navzdory novinářskému žvanění v tom všem Putin figuruje jen okrajově, jako podepisovač zákonů a dekretů.

quote:
- Reorganizace kosmického programu má přispět k oslavám letu prvního člověka, Rusa Jurije Gagarina, na oběžnou dráhu.


Soudruzi v agenturách to na konec roku přehnali s alkoholem.

quote:
- z "agentúry" to preonačili na štátnu firmu korporáciu


Zejména sloučili státní firmu (ORKK) se státní agenturou (FKA) do státní firmy (Goskorporacija Roskosmos).

quote:
- poklesol vplyv armády,


To je hodně starý trend, např. z Bajkonuru se armáda stáhla většinou v letech 97-02, Z Hvězdného městečka odešla roku 2009...

Možná naopak váha vojáků poroste: když v civilní rozpočty krutě krátí, posílí snahy přisát se k zeleným cecíkům.


quote:
- viac priestoru dostal civilný priemyselný manažment


Civilní management si v osobách generálních konstruktérů vydobil rozhodující roli už koncem 50. let a tolik prostoru jako v 60. letech už nikdy mít nebude. Nový trend je příchod manažerů zvenčí, mimo odvětví, ale to na vrcholné úrovni začalo imo s příchodem Komarova a vytvořením ORKK.


alamo - 2/1/2016 - 11:57

quote:
To je hodně starý trend, např. z Bajkonuru se armáda stáhla většinou v letech 97-02, Z Hvězdného městečka odešla roku 2009

Zak v tom svojom článku tvrdí, v odstavci s doslovným názvom "vojenský prevrat", že v roku 2004, bol ten trend scivilňovania Putinovou garnitúrou úplne zvrátený, a odvtedy až do dnes, to tam mali pod palcom vojenský dôstojníci
tiež pripomína, že zatiaľ čo kozmický rozpočet v tomto období dramaticky vzrástol, napriek tomu sa objavil celý rad lapsusov, omeškaní pri vypúšťaní satelitov, až po zlyhania nosičov
[Upraveno 02.1.2016 alamo]


novák - 3/1/2016 - 16:16

quote:
Zak v tom svojom článku tvrdí


Hm, je pravda, že ředitelé Roskosmosu byli ex-vojáci, i cca 2 z jejich náměstků. Ale tomu bych neříkal "zvrácení trendu zcivilnění agentury". (Z toho že před dvěma roky stal Stropnický ministrem obrany ČR taky nevyvozujeme nějaké trendy ohledně ovládnutí armády herci, i kdyby si s sebou přivedl pár kamarádů.) Ostatně agentura byla vždy ryze civilní a proto ji ani nešlo zcivilňovat, (doslova) pár exvojáků v čele v tomhle nehrálo roli.. význam má převod kosmodromů a organizací, ne pár lidí na vršku více méně jen podepisujících rozhodnutí činěná v širším kruhu.

Co se týče nehod a zpoždění, no v 90. letech nebyla zpoždění, když nebylo co zpozdit, že. A jedna-dvě rakety ročně udělaly ohňostroj i před 2004, za Koptěva.

PS. Aha Zak píše "From that point on and until 2015, military officers led the agency." Čili se to týká ředitelů, čili viz Stropnický.


bejcek - 5/1/2016 - 12:37

http://technet.idnes.cz/roskosmos-konci-02k-/kratke-zpravy.aspx?c=A160104_120505_tec_vesmir_vse


--------------------------------------------------------------------------------Roskosmos končí.

Menší byrokracie a sjednocení veškerého kosmického programu Ruska pod jednu střechu. To má být výsledek reorganizace, v jejímž rámci je zrušena kosmická agentura Roskosmos.


NovýJiřík - 5/1/2016 - 15:34

Menší byrokracie a sjednocení veškerého kosmického programu Ruska pod jednu střechu. To má být výsledek reorganizace, v jejímž rámci je zrušena kosmická agentura Roskosmos.



Myšlenka je to ve své podstatě dobrá, ale jiná věc je, jak to nakonec dopadne.


novák - 6/1/2016 - 08:43

quote:
Menší byrokracie a sjednocení veškerého kosmického programu Ruska pod jednu střechu. To má být výsledek reorganizace, v jejímž rámci je zrušena kosmická agentura Roskosmos.


Pokud by loňská reorganizace znamenala jen tohle, tak by to znamenalo jen obnovení stavu z let 1992-2014.


alamo - 17/1/2016 - 16:40

quote:
http://finweb.hnonline.sk/spravy-zo-sveta-financii-126/rusko-je-v-nudzi-a-musi-skrtat-mozno-preda-svoje-najvacsie-banky-1052257
Jednotlivé ruské ministerstvá a ďalšie vládne inštitúcie budú musieť do piatku predložiť plány škrtov, ktoré by mali dosiahnuť vyše asi 700 miliárd rubľov (asi 8,25 miliardy eur). To zodpovedá desiatim percentám. Ak zadanie nesplní, ruské ministerstvo financií určí, kde sa bude škrtať.


tak čo to bude teraz?


novák - 19/1/2016 - 10:06

Takže se do 1400 mld programu 16-25 nevešly pilotované lety z Vostočného ani nafukovací a energetický modul (měly startovat 2025).

http://tass.ru/kosmos/2586264


Ervé - 19/1/2016 - 16:19

Tím pádem padá ruská kosmická stanice jako nástupce ISS - v roce 2024 bude mít Zvezda 24 roků, takže nemá smysl ji odpojovat a MLM, kdo-ví, kdy odstartuje. Každopádně nebudou moduly, ke kterým by se MLM mohl připojit.


JiříHošek - 19/1/2016 - 21:46

quote:
Každopádně nebudou moduly, ke kterým by se MLM mohl připojit.
V FKP-25 jsou MLM (2017), UM (2018) a NEM (2019)
http://izvestia.ru/news/600977


xChaos - 19/1/2016 - 22:21

Russia ready to ship Soyuz upper stage, payload to Vostochny
http://spacenews.com/russia-ready-to-ship-soyuz-upper-stage-payload-to-vostochny/


Ervé - 20/1/2016 - 07:08

quote:
quote:
Každopádně nebudou moduly, ke kterým by se MLM mohl připojit.
V FKP-25 jsou MLM (2017), UM (2018) a NEM (2019)
http://izvestia.ru/news/600977



UM je ta kulička se šesti uzly. NEM je v jakém stupni rozpracovanosti? Vzhledem k tomu, že už 4 roky je ve stavu startujeme za 4 roky, moc v pokrok nevěřím, navíc ještě v roce 2014 se jednalo vůbec o tom, kdo modul vyrobí.


novák - 20/1/2016 - 10:37

NEM je ve stadiu "je hotové to čemu říkají eksciznyj projekt" (předběžný), čiliže určili základní parametry= velikost, úkoly, vybavení, nosič.. zřejmě mají i nějaké překližkové makety

viz http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1716&pid=125263#pid125263

edit:

quote:
Každopádně nebudou moduly, ke kterým by se MLM mohl připojit.


Zarja, Zvezda. Je přece hloupost shazovat fungující moduly do moře, jen proto, že to překročily papírovou životnost. [Upraveno 20.1.2016 novák]


Ervé - 20/1/2016 - 12:00

Zarja patří NASA (zaplatila ho), Rusko s ním mže disponovat jen po souhlasu NASA. V roce 2024 bude 26 let v kosmu - to už není papírová životnost, to je vrak. Zvezda je o dva roky mladší, těžko říct, jestli bude k něčemu, možná po generálce - všechno staré ven a všechno nové dovnitř - čím by to udělali? Spíš věřím, že Rusko odpojí jen MLM, UM a NEM, pokud bude NEM u ISS.


novák - 20/1/2016 - 12:42

quote:
Zarja patří NASA (zaplatila ho), Rusko s ním mže disponovat jen po souhlasu NASA.


Takže v čem by byl problém? Vycházet z předpokladu, že NASA je smečka sviněk, které chtějí dělat Roskosmosu naschvály, je vůči NASA nezdvořilé.

PS. NASA nemůže Zarjou disponovat nijak.

quote:
vrak


Přesně to jsem měl na mysli - jsou možné dva přístupy - váš je podívat se do papírů na data; druhý je vycházet z faktického stavu systémů.

I když je pravda, že jako ministr obrany USA by jste neměl chybu. Skouknul by jste rodné listy vojenských lodí, letadel, bomb... a desítky zemí by vám děkovalo za zastavení nelegálního bombardování...


tycka - 20/1/2016 - 14:17

quote:
druhý je vycházet z faktického stavu systémů.


Leda tak zřejmě udělat kompletní defektoskopii všeho - pak bude možno vydat nový centrifikát na další bezpečný provoz.
U letadel je toto samozřejmostí - když má něco výrobcem deklarovanou životnost - tak to prostě má. A pak se musí provést to, co předepisuje a části které nařizuje prostě vyměnit.
Již nejméně jednou kvůli tomuto přístupu spadlo letadlo. Interval doby výměny šroubovice si prostě letecká společnost svévolně zvětšila - prostě prý jim připadala jen málo opotřebovaná a tak jí jen dobře namazali a vrátili zpět. Výsledkem bylo, že se po určitém dalším počtu letů se zasekla a z důvodu, že to bylo kritické místo - pamatuji si tuším u výškového kormidla - tak letadlo kvůli tomu havarovalo.
Dokonce i vlaky metra (výrobce SSSR) měli tuším prostě 1 milión km jako svoji deklarovanou životnost a pak musela přijít buď generální oprava anebo rekonstrukce (vyměňovány při ní samozřejmě byli i všechny části jako u generální opravy + řada dalších úprav k tomu).


PinkasJ - 20/1/2016 - 16:41

http://www.russianspaceweb.com/angara5v.html
http://www.russianspaceweb.com/ptk-2015.html#name

Ještě v tomto druhém odkaze s údaji zhruba z poloviny 2015 ZAK ukazuje, jak bude vypadat raketa A5V, s nosností na LEO 37,5 tun a na únikovou dráhu 15 tun.
2 rakety by mohly dopravit posádku na dráhu okolo Měsíce a pro přistání by byly použity 4x A5V.

Na Novosti kosmonautiky se objevil článek rovněž od Zaka, že v r. 2017 bude přijato rozhodnutí o vývoji nové super rakety FENIX.
http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30194/

Na SpaceFlight.com se již píše detailněji cituje vyjádření Rogozina, že Fenix bude mít nosnost více než 100 tun a možná 150 tun na LEO a bude obsažen v návrhu federálního rozpočtu 2016-2025. Byly diskuse o vyjmutí tohoto programu, ale ukazuje se důležitý a bude zpracována feasibility study. Raketa bude modulová a každý modul prvého stupně bude mít motor RD171 (cca 800 tun tahu)
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=39208.0

Je otázka, zda první stupeň největší varianty této rakety bude spíše odpovídat Energii (Vulkanu), nebo prvý stupeň bude čistě LOX/RP z 5 modulů , tedy tahem cca 3700 tun u hladiny moře. Faktem je, že Rusové mají k disposici základní předpoklad - motory

http://tass.ru/en/science/850798 [Upraveno 20.1.2016 PinkasJ]


Ervé - 21/1/2016 - 07:33

Dva základní předpoklady Rusové nemají: politickou vůli na nejvyšších místech a peníze. Motory jsou až třetí v řadě, nejmíň důležité.
Na orbitě nedokážete udělat kontrolu systémů Zvezdy tak, aby se pod ni kdokoliv zodpovědný podepsal. K tomu degradace materiálu radiací. Uvidíme reálně za 5 let, jak bude růst poruchovost systémů. [Edited on 21.1.2016 Ervé]


PinkasJ - 21/1/2016 - 12:02

FÉNIX je i otázka cenová. Pro A5V plánovali 4 starty pro let na Měsíc. Když předpokládáme, že cena rakety je cca 1/3 ceny startu (jako u Atlas 5), pak cena samotných startů pro 4 rakety je cca 8x větší než cena jedné rakety a to nemluvím o dodatečných nákladech na spojování. Za tyto více- náklady bude lépe postavit 1 raketu FÉNIX s jedním startem. Více startů pro jednu expedici se vyplatí, pokud je technicky už neúnosné postavit jednu raketu (expedice na Mars). Zastánci vícenásobných startů zapomínají, jaký podíl v celkových nákladech činí cena startu.

FÉNIX navíc má být modulární, zřejmě jako Angara, takže bude dobře využitelný. Podle Rogozina nejdříve postaví obdobu Zenitu na moderních technologiích a věřím, že i s návratem 1.stupně. Pak bude na řadě modulová raketa. Je zajímavé, že první návrhy Angary před 20 roky navrhovaly právě moduly s motorem RD 171 a zachování jeho výroby je asi také důležitým důvodem zamýšlenému vzkříšení FÉNIXU.


pet.rok - 21/1/2016 - 13:31

quote:
FÉNIX je i otázka cenová. Pro A5V plánovali 4 starty pro let na Měsíc. Když předpokládáme, že cena rakety je cca 1/3 ceny startu (jako u Atlas 5), pak cena samotných startů pro 4 rakety je cca 8x větší než cena jedné rakety a to nemluvím o dodatečných nákladech na spojování. ...


ono to nie je uplne tak ze ostavajuce 2/3 ceny za start su naklady samotneho startu ale ide o najma o amortizaciu nakladov na vyvoj a investicne naklady na infrastrukturu.
Ked zoberieme Ariane 5 tak odhadovane naklady na vyvoj su 8mld a pri 80+ startoch cini amortizacia na jeden start stale 100mil.
vyvoj novej rakety toto moc nezmeni, pretoze prida nove naklady na vyvoj.

kazdopadne prvy stupen zenitu je z hladiska cena/vykon a zaroven historie startov asi to najlepsie co v sucastnosti existuje na trhu a jeho vyuzitie dava zmysel.


PinkasJ - 21/1/2016 - 14:19

Domníval jsem se, že cena za vývoj rakety se rozpočítává do ceny rakety a amortizuje se až po mnoha vyrobených kusech, stejně jako je tomu u letadel. Vždyť vlastní startovací rampu a celou infrastrukturu kolem ní může vyrobit i provozovat (za pomoci techniků od dané rakety) někdo jiný a ten pak rozpouští náklady na konstrukci rampy do ceny za startovní obsluhu, případně i integraci nákladu.
Nepůjde o 1 stupeň Zenitu (ten se vyráběl na Ukrajině), ale o nový stupeň se stejným motorem RD 171 [Upraveno 21.1.2016 PinkasJ]


pet.rok - 21/1/2016 - 15:10

ono v kazdom konkretnom pripade zalezi na tom kto financoval vyvoj, kto vyraba raketu, kto prevadzkuje rampu a kto vlastni kontrakty na vypustanie a vztahmi medzi tymito subjektmi.

V pripade SpaceX je to relativne jednoduche lebo prakticky vsetko je in house.

ULA je naproti tomu zlozity konglomerat kde vyvoj bol okrem prostriedkov vlozenych samotnymi firmami podporovany pomocou grantov a hlavne kontraktami na buduce vynesenie druzic. Z toho dovodu si myslim ze prave cast ceny za vynesenie je amortizacia vyvojovych nakladov a nie je vo vyrobnych nakladoch na jednotlivu raketu.

Ohladne Zenitu som samozrejme mal na mysli najma motorovu cast a nie cely stupen, ospravedlnujem sa za nepresnost. [Upraveno 21.1.2016 pet.rok]


JiříHošek - 21/1/2016 - 21:28

quote:
Na Novosti kosmonautiky se objevil článek rovněž od Zaka, že v r. 2017 bude přijato rozhodnutí o vývoji nové super rakety FENIX.
http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30194/

Na SpaceFlight.com se již píše detailněji cituje vyjádření Rogozina, že Fenix bude mít nosnost více než 100 tun a možná 150 tun na LEO a bude obsažen v návrhu federálního rozpočtu 2016-2025. Byly diskuse o vyjmutí tohoto programu, ale ukazuje se důležitý a bude zpracována feasibility study. Raketa bude modulová a každý modul prvého stupně bude mít motor RD171 (cca 800 tun tahu)
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=39208.0[Upraveno 20.1.2016 PinkasJ]
Fénix má být nosič střední třídy s nosností na LEO do 17 tun a na GEO do 2,5 tuny. V FKP-25 je na něj vyčleněno 29,3 miliardy rublů, přičemž do roku 2025 raketa nepoletí.
Souvislost se superraketou je ta, že někdy budoucnu by se Fénix mohl stát jejím prvním stupněm (zřejmě ve svazku). Na technologie této superrakety o nosnosti minimálně 80 tun na LEO a minimálně 20 tun na lunární polární dráhu se má v FKP-25 vydat 24,3 miliardy rublů.
http://tass.ru/kosmos/2599200


fritz.lochmann - 23/1/2016 - 11:24

Výstavba štartovacieho komplexu pre Angaru vo Vostočnom sa odkladá o rok. Začiatok stavby sa posúva najskôr na rok 2017, s tým súvisí začatie letových skúšok A5 na Vostočnom najskôr v roku 2021 a prvý bezpilotný štart najskôr až v roku 2025. To už budem chodiť o paličke, možno v domove dôchodcov a ruský kozmický program mi bude ukradnutý. Kam kráčaš, ruský kozmický program?
Anatoly Zak: http://www.russianspaceweb.com/vostochny_angara.html#2016


JiříHošek - 23/1/2016 - 13:19

quote:
prvý bezpilotný štart najskôr až v roku 2025.
Zřejmě jste myslel (ale nespecifikoval), že jde o verzi Angara-5V, jejíž první start byl odložen až za rok 2025 (resp. v FKP-25 se snaží minimalizovat výdaje na vodíkovou verzi Angary tak, že v tomto horizontu práce možná vůbec nezačnou).
http://www.rg.ru/2016/01/20/kosmos-site.html


fritz.lochmann - 23/1/2016 - 13:38

quote:
quote:
prvý bezpilotný štart najskôr až v roku 2025.
Zřejmě jste myslel ...

Myslel som vôbec prvý ostrý štart Angary na Vostočnom. Ale to je naozaj veľmi ďaleko, šak ešte ani Sojuz odtiaľ neletel. A rampu pre Angaru ešte nezačali stavať. Myslím že za danej situácie sa termíny budú odkladať a odkladať. Leda že by sa stal zázrak a ruský kozmický program získal nejakého vhodného solventného investora. Alebo iný podnet.


JiříHošek - 23/1/2016 - 14:47

quote:
Myslel som vôbec prvý ostrý štart Angary na Vostočnom.
V tom případě se musím zeptat, v čem vidíte rozdíl mezi letovou zkouškou v roce 2021 a prvním ostrým startem.


fritz.lochmann - 23/1/2016 - 15:01

quote:
V tom případě se musím zeptat, v čem vidíte rozdíl mezi letovou zkouškou v roce 2021 a prvním ostrým startem.

Zrejme operácie s raketou a rampou, rôzne previerky. Zostavenie rakety, statický zážih a možno aj štart na balistický let. Ťažko povedať čo pod tým Zak myslel. Keby to písal po rusky tak by som tomu rozumel viac.


JiříHošek - 23/1/2016 - 15:34

A.Zak uvedl rok 2025 v souvislosti s raketou A5V.
Co myslí letovou zkouškou, je zřejmé z http://www.russianspaceweb.com/angara5.html , kde píše o letové zkoušce A5 z Plesecku v, prosinci 2014, kdy vynesla maketu družice na GEO, a o tom, že letové testy A5 z Plesecku budou pokračovat do roku 2020 (za letovou zkoušku je považován i start Angara-A5/DM-03 s družicí AngoSat cca za dvanáct měsíců).
[Upraveno 23.1.2016 JiříHošek]


fritz.lochmann - 23/1/2016 - 15:41

quote:
... za letovou zkoušku je považován i start Angara-A5/DM-03 s družicí AngoSat cca za dvanáct měsíců).

Ano, ale nie z Vostočného. Čo za skúšky na Vostočnom mal na mysli to netuším.
Napokon však uvidíme, ak dožijeme


JiříHošek - 23/1/2016 - 15:45

quote:
Ano, ale nie z Vostočného.
Samozřejmě, uvedl jsem to jako vzorový příklad pojmu "letová zkouška", jak jej chápe Zak.


ucvrnkls - 23/1/2016 - 17:58

Ruský kosmický program je na tom nyní daleko hůř než v byl v roce 1990. Tehdy měli ještě zkušenosti a lidi. Nyní nemají nic co by se blížilo k realizaci. Nemají žádné reálné úspěchy. Jediné co ještě dokáží je posílat lidi do vesmíru na nosiči a lodi 50let starým. Je otázkou jak dlouho jim to ještě bude fungovat. Projekt Angara je jedním ze smutných důkazů pro to co říkám. Ani za 25let od startu projektu nedokážou dovést nosič do provozu. A v okamžiku kdy to dokážou, tak nebude kromě Ruska nikdo kdo bych chtěl tyto nosiče používat. Je pravděpodobné, že SpaceX a spol. tou dobou už budou mít všechno natolik vychytané, že si budou určovat za kolik poletí a kdykoli Angaru podhodí cenou.

Pokud u PPTS ohlašují pilotovaný let někdy na rok 2024, tak se jen směji. Bude to stejný příběh jako Angara. Ani za 25 let od startu projektu jim to nebude fungovat v produkčním stavu.

Takže ať přestanou řečnit a začnou makat a lítat. Do té doby považuji veškeré řeči na obhajobu jen za kecy kecy kecy. A pokud nějaký rusofil se bude cítit ukřivděně, tak může. Jen se tomu budu opět smát. Jako se směji celému tomuto vláknu už hodně let

Je škoda, že USA nemá nějakou významnou zahraniční konkurenci co byt je hnala dopředu. Takhle je dopředu žene jen zápolení uvnitř USA a vlastní síla a radost z práce.


PinkasJ - 23/1/2016 - 18:47

Vaše hodnocení je velmi realistické. Zkuste ho poslat v Angličtině nebo Ruštině na více-premiéra pro obranu Dmitrie Rogozina. Moc by mně zajímalo, zda a co by odpověděl.

Text můžete napsat na tomto odkaze: http://oborona.gov.ru/contacts a přímo odeslat.


novák - 23/1/2016 - 18:58

quote:
tochu ma zaraza nepomer vynosu Fénixu na LEO a GEO (17t vs. 2,5t), to je menej nez Sojuz 2 (8t vs. 2,8-3,1t) nebude tam niekde preklep v povodnom clanku?


Nebude. Fénix má být vylepšený ruský Zenit a srovnej Zenit 3L ve výpočtové tabulce na MEKu (15,3t vs. 2,0t).

ad Fénix - co jsem pochopil tak Fénix má být "ruský Zenit" postavený na RD-171. S perspektivou relativně jednoduše svazkem 5 bloků dostat cca 70 tunový nosič a s přidaným vodíkovým stupněm dosáhnout i 100 t.

quote:
Nemají žádné reálné úspěchy. Jediné co ještě dokáží je posílat lidi do vesmíru na nosiči a lodi 50let starým.


To jsou potvory. Nedodržují vaše priority.

Navíc nejste tak úplně přesný. Glonass funguje, i pár desítek užitných družic (jejich priorita č. 1), úspěšně létá fungl nová rodina nosičů (Sojuz 2) (nosiče jsou priorita č. 2). To je reálné až až. Kosmonauti jsou v prioritách až na 3-4. místě; nelétají na 50 let staré lodi (Sojuz TMA-M měl premiéru 2010 cha, cha), nosič kosmíků Sojuz FG měl premiéru 2001.

Když pomlouváte PPTS a říkáte, že 24 let od startu projektu nebude létat, tak to jistě nebude. Protože nástupce Sojuzů Eněrgija vyvíjí nejméně od roku 1985 (loď Zarja), pak tu byl Kliper... možná neco co jsem přehlédl... a vím že to jsou úplně jiné lodě než PPTS, ale u Angary v první polovině těch 25 let šlo také o úplně jiné rakety, že? a do "vývoje projektuů je počítáte. No a protože 1985+24 je 2009, je jisté, že 24 let po startu projektu PPTS neletěl

Ale děkuji za vtip týdne, jak SpaceX bude níž v cenách než Rusové. Zejména když kursy rublu a dolaru míří tam kam míří... Ono když se jeden podívá, za kolik vozila NASA lidi a náklad Shuttly, za kolik totéž vozí pro NASA Roskosmos a za kolik totéž hodlá vozit SpaceX, tak se slzou v oku zalituje zrušení Shuttlů.


(Mimochodem, u periferních kapitalistických zemí je i jen udržování bývalé technologické úrovně nemalý úspěch. V Česku to taky v pokročilých oborech typu jaderné energetiky není co bývalo.. a to jsme jako pobočka Německa na tom dobře. Zato v takových výstavních skříních ekonomického úspěchu jako jsou pobaltské republiky to s průmyslem vypadá dost jinak... )


NovýJiřík - 23/1/2016 - 20:21

Pokud u PPTS ohlašují pilotovaný let někdy na rok 2024, tak se jen směji. Bude to stejný příběh jako Angara. Ani za 25 let od startu projektu jim to nebude fungovat v produkčním stavu.



To je ale pořád stejný problém, jako už v 60. letech. Děsně moc projektů, na které se pak rozplizávají výzkumné a výrobní kapacity, a žádný program potom není dokončený pořádně a v nějakém rozumném čase. Kvůli tomu Sověti nedokázali dovést k úspěchu let na Měsíc, a to se tehdy v porovnání se současným stavem měla sovětská kosmonautika jako v bavlnce (výkladní skříň SSSR) a peníze do ní tekly proudem. Dneska prachy nejsou, a výzkumné kapacity taky ne, protože na rozdíl od 60.-70. let, kdy zaměstnání v oboru kosmonautiky představovalo vrcholnou prestiž a dobré platové podmínky, teď radši lidi utíkají do jiných oborů nebo podnikají sami někde v pohostinství a dalších "hi-tech" odvětvích.


JiříHošek - 23/1/2016 - 20:57

quote:
Projekt Angara je jedním ze smutných důkazů pro to co říkám. Ani za 25let od startu projektu nedokážou dovést nosič do provozu. A v okamžiku kdy to dokážou, tak nebude kromě Ruska nikdo kdo bych chtěl tyto nosiče používat.
AngoSat bude komunikační satelit pro Angolu. Start je plánován na příští rok nosičem Angara-A5/DM-03.


fritz.lochmann - 23/1/2016 - 21:38

quote:
AngoSat bude komunikační satelit pro Angolu. Start je plánován na příští rok nosičem Angara-A5/DM-03.
Ale to je až v roku 2017, ktovie ešte koľko odkladov sa dočkáme. Predpokladám že štart je z Plesecku. Stavia sa vôbec rampa pre štarty Angary z Bajkonuru? Zrejme nie. Tak to by Putin mal Kazachstán "vziať stečí" a Rusi by vystaráno


JiříHošek - 23/1/2016 - 22:01

Ano, start bude z Plesecku. V Bajkonuru se rampa pro Angaru neplánuje, místo toho se bude budovat ve Vostočném.


JiříHošek - 29/1/2016 - 20:35

quote:
Výstavba štartovacieho komplexu pre Angaru vo Vostočnom sa odkladá o rok. Začiatok stavby sa posúva najskôr na rok 2017, s tým súvisí začatie letových skúšok A5 na Vostočnom najskôr v roku 2021 a prvý bezpilotný štart najskôr až v roku 2025.
Podle dnešní zprávy TASS http://tass.ru/kosmos/2623522 je v FKP-25 údajně tento harmonogram letů Angary z Vostočného:
2019 A5P Luč-5M No.1
2021 A5P Luč-5M No.2
2021 A5P Federace (bezpilotní)
2022 A5P Luč-5M No.3
2023 A5P Federace (bezpilotní)
2023 A5P Federace (pilotovaná)
2024 A5P Luč-5M No.4
2024 A5 Bumerang (Fobos-Grunt 2)
2024 A5 Luna-Grunt
2025 A5 Elektro-M


David - 29/1/2016 - 21:18

Ve 23.20 startuje na Bajkonuru Proton. Na tom Protonu je krom ruské i americká vlajka?!?
[Upraveno 29.1.2016 David]


pet.rok - 30/1/2016 - 13:59

nakres manevru je v informacnom letaku tu: http://www.ilslaunch.com/sites/default/files/images/E9B_MO_2.pdf
a prevzaty aj na kozmonautix: http://www.kosmonautix.cz/2016/01/zive-a-cesky-proton-m-s-druzici-eutelsat-9b/


josr - 30/1/2016 - 18:52

quote:
Ve 23.20 startuje na Bajkonuru Proton. Na tom Protonu je krom ruské i americká vlajka?!?
[Upraveno 29.1.2016 David]


International Launch Services (ILS) je americko - ruský společný podnik s exkluzivními právy k celosvětovému prodeji komerčních startu raket Proton z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Proto ta americka vlajka.


novák - 18/3/2016 - 08:45

Federální kosmický program na léta 16-25 konečně 17.3. doputoval do vlády a byl potvrzen.


Kamil73 - 18/3/2016 - 20:51

quote:
Federální kosmický program na léta 16-25 konečně 17.3. doputoval do vlády a byl potvrzen.


Takže snížení rozpočtu o 30% a zrušení vývoje nových nosičů? Semjorka se raduje a brzo oslaví 60 let v aktivní službě. Tímhle ruským stylem to dotáhne možná až na sto. Starší bude jen bombardér B-52, který chtějí Američani provozovat ještě 20 let.


PinkasJ - 19/3/2016 - 08:57

Hlava Roskosmosu Komarov sdělil na zasedání vlády, že hlavní cíl v oblasti nosičů na léta 2016-2025 je snížit počet používaných typů typů z 12 na 6 a to ve dvou základních řadách – Sojuz a Angara. Co se týká vývoje nových typů nosičů, v programu jsou zahrnuty práce na technické přípravě rakety nového pokolení (blíže nespecifikováno) a dále rakety super-těžkého typu.

Pozn: Zřejmě tato super-raketa bude založena na prvním stupni rakety Fénix, která má být náhradou za Zenit s motorem RD 171 (800 tun tahu). Ve svazku by tvořily první stupeň super-rakety, možná jen boostery pro ni. Má mít v první fázi nosnost 80 tun, následně až 190 tun. Zřejmě by měla být hotova do r. 2030, kdy údajně Rusové chtějí přistát na Měsíci, jak Komarov také na zasedání vlády uvedl. Toto přistání pravděpodobně tedy nebudou realizovat 4 starty rakety rakety A5V (35-37 tun) jak původně uvažovali, ale jedním (nebo 2 ?) starty super-rakety.


novák - 19/3/2016 - 09:37

quote:
Takže snížení rozpočtu o 30%


Rozpočet na letošek je vyšší než loni, 17-18 bude stejný a od 2019 poroste... (Asi máte na mysli snížení budoucího růstu, ke kterému došlo už před rokem.)

quote:
zrušení vývoje nových nosičů?


Naopak, vývoj nových nosičů zůstal, ruší se používání starých nosičů (postupně zůstanou jen nové rodiny Sojuz 2 /první let 2004/ a Angara)

quote:
Semjorka se raduje a brzo oslaví 60 let v aktivní službě. Tímhle ruským stylem to dotáhne možná až na sto. Starší bude jen bombardér B-52, který chtějí Američani provozovat ještě 20 let.


Mezi B-52 a Semjorkou je ten rozdíl, že dnes létající B-52 jsou desítky let stará letadla, z nichž poslední bylo vyrobeno někdy roku 1962. Akorát do nich narvali moderní elektroniku a přemýšlejí o nových motorech...

Semjorky dnes létající jsou nově vyrobené, s moderní elektronikou a o nové generaci motorů nepřemýšlejí, ale už dlouho je i používají... některé jako Semjorky nevypadají ani zdálky (2.1v)


ad "ruský styl": Asi si neuvědomujete, že rodiny raket Atlas a Delta jsou stejně staré jako rodina Semjorek.

Ono vůbec mnoho z toho, co "někteří" lidi pokládají za "ruský" styl je ve skutečnosti styl americký. Zejména v technice.


JiříHošek - 19/3/2016 - 11:02

quote:
Federální kosmický program na léta 16-25 konečně 17.3. doputoval do vlády a byl potvrzen.




pet.rok - 19/3/2016 - 12:00

to Novák: zrovnanie vyvoja rakiet rodiny Sojuz s Atlasmi a Deltou nie je na mieste.
Kým u Sojuzov k žiadnej prinicipiálnej zmene nedošlo, nové Atlasy rovnako ako Delty su reálne úplne iné rakety (od motorov až po samotnú konštrukciu) a Delta IV dokonca prešla na iné PH.
Na druhú stranu treba povedať že pôvodná konštrukcia Sojuzov je natoľko nadčasová a nahradzovať ju niečím iným keď stále slúži je nezmysel.


xChaos - 19/3/2016 - 19:47

quote:
Ono vůbec mnoho z toho, co "někteří" lidi pokládají za "ruský" styl je ve skutečnosti styl americký. Zejména v technice.


Tak může to být pravda u vagónů metra a mrakodrapů (30.léta) nebo limuzín (50.léta) ... ale celé to startování raketových motorů dřevěnými sirkami... :-)

Jako já přímo v Rusku nebyl, takže si to úplně netroufám srovnávat. Technologii znám z knížek a z Internetu. Myslím je tam hodně odlišný způsob rozhodování o penězích, zdůvodňování výdajů, apod. Myslím, že v USA je nutné hodně dělat dojem na daňového poplatníka, že něco je hodně hi-tech (i když třeba není), v Rusku je naproti tomu potřeba udělat dojem na gubernátora, že se investuje do již osvědčeného, spolehlivého, zavedeného, a změny se zkouší postupně a nenápadně (a naopak sem tam nějaká inovace se skryje do něčeho, co navenek vypadá stejně - v kosmonautice, vojenství...)


Alchymista - 19/3/2016 - 21:19

ono je to i tým, že jedno z pravidiel u ruskej techniky je obligátne: "ak to funguje, neser sa do toho".

Rusi po druhej svetovej vojne nikdy nepreferovali inovácie kvôli "inováciám" samotným a celkom presne kalkulovali, čo im tá ktorá inovácia prinesie navyše voči existujúcemu stavu, celkom presne si spočítali náklady na zavedenie danej inovácie, riziká s tým spojené (a tým aj možné straty) a zisky, ktoré môže (ale nemusí) daná inovácia priniesť.
S rozličnými "hurá inováciami" totiž majú svoje, nie príliš pekné, skúsenosti (Lisenko, Chruščov, a celé stádo podobných nedoukov z obdobia 30. rokov v priemysle a vo vojenstve).

xchaos - to je zaujímavá myšlienka, a môže byť správna. Ruský "oficiálny dizajn" "socialistického realizmu" sa hodne inšpiroval aj funkcionalizmom a konštruktivizmom, u nás mu je do istej miery menej honosným ekvivalentom "baťovský štýl". A americkému priemyslovému dizajnu 30.-50. rokov sa rozhodne nedá, prinajmenšom v jeho najlepších prejavoch, uprieť estetická hodnota a značná elegancia.
Osobne považujem Lockheed Constellation za jedno z najelegantnejších lietadiel vrtuľovej éry.
[Upraveno 19.3.2016 Alchymista]


NovýJiřík - 19/3/2016 - 22:01

quote:
ono je to i tým, že jedno z pravidiel u ruskej techniky je obligátne: "ak to funguje, neser sa do toho".

To vůbec není špatné pravidlo, právě naopak, jsem ale rád, že velký Elon se ho nedrží...


novák - 20/3/2016 - 09:36

quote:
metro, "ak to funguje, neser sa do toho".


Než metro jsem měl na mysli spíš vojenskou techniku, "není třeba velká životnost, v boji to shoří rychleji", "netřeba leštit, hlavně že jezdí a střílí", nižší počet typů + jednoduchost konstrukce, ale velké série... vše převzaté ve 30. letech

V kosmovýrobě tyto přístupy tak efektivní nebyly.. dokud zůstává na rukodělné výrobě individuálních kusů..


quote:
pet.rok

Zatímco Semjorky jsou očividně principiálně stejné.





edit: ad tabulka - všimli jste si počtu Sojuzů MS? [Upraveno 20.3.2016 novák]


novák - 20/3/2016 - 10:03

quote:
Myslím, že v USA je nutné hodně dělat dojem na daňového poplatníka, že něco je hodně hi-tech (i když třeba není),


Kromě části kosmonautiky je to vidět i u amerických vojenských letadel a lodích. Kupodivu až poměrně nedávno, ačkoliv daňoví poplatníci existují už několik staletí..


quote:
v Rusku je naproti tomu potřeba udělat dojem


Se mi zdá očividně nepravděpodobné. Přesně stejný způsob postupného zdokonalování a využívání té-které konstrukce, dokud to jde, je běžný i mimo kosmonautku. Auta například. A nezdá se mi, že americké, německé, japonské a nenímjaké automobilky jsou podřízeny "dělání dojmu na gubernátora".

Taky letadla. Vlastně skoro všechno ve všech oborech, kromě výše uvedených amerických. Ostatně Musk takhle funguje taky.


JiříHošek - 20/3/2016 - 13:53

quote:
edit: ad tabulka - všimli jste si počtu Sojuzů MS?
V tabulce jsou uvedeny pouze kosmické objekty financované ze státního rozpočtu podle FKP-25. Nejsou tam vojenské družice, Glonassy ani komerční kosmické starty zahraničních družic. Uvedené dva starty Sojuzů MS ročně znamenají, že se ročně budou financovat dva Sojuzy MS včetně nosných raket ze státního rozpočtu a dva za peníze od NASA.


xChaos - 20/3/2016 - 15:57

quote:
Ostatně Musk takhle funguje taky.


Tak zrovna Musk se uchází o zakázky NASA, takže v podstatě i on potřebuje "udělat dojem". To ale není nutně něco špatného...

Míchat dohromady vojenství a kosmonautiku není asi úplně správné, ale třeba vojenské zakázky v USA opravdu vytváří hodně pracovních míst a ty výdaje je skutečně potřeba voličům aspoň trochu zdůvodňovat. Nějaký průmysl potřebuje pro svůj chod ročně tolik a tolik miliard, no a nějaká hi-tech inovace na výstupu se opravdu předvést _musí_. Lobbyisté lobují na všechny strany, korumpovat nejde úplně otevřeně - takže tam skutečně hraje roli, jestli se pro ten který program veřejnost (tzn. voliči) nadchnou, nebo jestli je naopak důvěra nahlodána.

O tom, jak funguje Rusko, mám sice jen mlhavou představu - ale to, že tam nejsou výdaje pod takovou kontrolou a kritikou veřejnosti, jako v USA, a že rozhodnutí se dělají trochu jinak, to snad není až tak smělý odhad.


pet.rok - 20/3/2016 - 20:56

to Novák:

quote:
Zatímco Semjorky jsou očividně principiálně stejné ...


Naozaj beriete typ 2.1v ako novy vyvojovy smer?
Mne to pripada ako cisto ucelova varianta, ktora ma "spalit" uz vyrobene a prebytocne NK-33 a nepredpokladam jej velku buducnost. V segmente lahkych nosicov je velka konkurencia a male vyhliadky na dobry kseft (aspon momentalne).
Ostatne pocet startov tomu napoveda, budu to 3 za 4 roky (ked zapocitame ten ktory este len poleti) kym ostatne varianty Sojuzu 2 (ktore su realne pokracovatelia Semjorky) maju za tu istu dobu 21 startov.


PinkasJ - 22/3/2016 - 17:49

Sojuz 2 je opravdu jen na první pohled vzdáleným pokračovatelem Semjorky. I když má v prvém stupni stále jen mírně zlepšené původní motory, ve výkonech nijak nezaostává např. za současným F9 v1.1, nebo F9 v1.2:
Na GTO potřebuje F9 v1.1 start. hmotu 480 tun pro náklad 4,85 tun (- 1800 m/s), K= 98,9.
Na GTO potřebuje F9 v1.2 start hmota: 541 tun, pro náklad 4,85 tun(-1800 m/s), K = 111,5 ,
ovšem s palivem pro návrat 1.stupně. (čím menší číslo, tím lepší konstrukce)

Na GTO potřebuje Sojuz 2-1b start. hmotu 305 tun pro náklad 3250 tun (- 1500 m/s), K = 93,8 , tedy s menším deficitem k GO než F9, ale start je z Guiana - blíže k rovníku, což je zhruba rovnocenné. https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz-2_(rocket) .

Až bude mít Sojuz v prvém stupni motory RD 193 (podobně jako je bude mít Sojuz 2.1v po spotřebování NK-33), bude stále vzdáleně připomínat Semjorku, ale jeho parametry budou ještě značně lepší. S touto úpravou ale nijak spěchají, po modernizaci druhého a třetího stupně jim Sojuz 2-1b nyní plně vyhovuje, má zavedenou výrobu, amortizované zařízení prvého stupně. Jen ten, komu jsou lhostejné skutečné parametry si může myslet nebo tvrdit, že dnešní Sojuz je zastaralý „kovářský výrobek“. [Upraveno 22.3.2016 PinkasJ]


JiříHošek - 27/3/2016 - 22:03

Překlad tabulky z příspěvku 19.3.2016 - 11:02 do češtiny:


JiříHošek - 27/3/2016 - 23:28

quote:
Pozn: Zřejmě tato super-raketa bude založena na prvním stupni rakety Fénix, která má být náhradou za Zenit s motorem RD 171 (800 tun tahu). Ve svazku by tvořily první stupeň super-rakety, možná jen boostery pro ni. Má mít v první fázi nosnost 80 tun, následně až 190 tun. Zřejmě by měla být hotova do r. 2030, kdy údajně Rusové chtějí přistát na Měsíci, jak Komarov také na zasedání vlády uvedl. Toto přistání pravděpodobně tedy nebudou realizovat 4 starty rakety rakety A5V (35-37 tun) jak původně uvažovali, ale jedním (nebo 2 ?) starty super-rakety.
Nikoli. Původní architektura se nezměnila, jen byla posunuta. Z FKP-2025:


PinkasJ - 28/3/2016 - 09:56

Bylo by to dobře, kdyby původní koncepci zachovali. Raketa Angara A5V by měla mnohem širší uplatnění než nějaká superraketa. Ale obávám se, že jelikož podnik Energia celá léta tlačil na konstrukci nového Zenitu jako základ superrakety a jelikož nyní v rámci nového programu o tom také mluvili, může se všechno ještě změnit. Také výrobce RD 171 určitě tlačí na zachování jeho výroby. Snad tedy ten původní plán zůstane a A5V bude postavena. Ovšem 14 let do r 2030 je pro mne rovno nekonečnu. [Upraveno 28.3.2016 PinkasJ]


JiříHošek - 28/3/2016 - 14:39

J.Pinkas:
Na superraketu se nedívejte jako na něco, co by v teď schváleném FKP začalo ohrožovat architekturu přistání na Měsíci pomocí startů raket Angara-A5V v příštím desetiletí. S financováním superrakety se počítalo i v předchozí neschválené verzi FKP. Jde o položku OKP "Элементы сверхтяжелого класса".

Ze zdrojů
http://ic.pics.livejournal.com/stalinason/69993568/9374/9374_900.jpg
http://f19.ifotki.info/org/30b805ff6ce34cc740da1ec8e7ca3b17b29b72236735444.jpg
jsem zpracoval srovnávací tabulku OKP "Элементы сверхтяжелого класса" z loňské verze FKP v úhrnné výši 2004 mld. RBL / z letošního schváleného FKP v úhrnné výši 1406 mld. RBL. Je vidět, že rozpočet superrakety se snížil o třetinu.

Tabulka je v mld. RBL:
2016.... 00,296 / 00,000
2017.... 01,039 / 00,250
2018.... 01,278 / 00,300
2019.... 02,017 / 00,350
2020.... 02,771 / 00,444
2021.... 03,464 / 01,011
2022.... 03,897 / 04,063
2023.... 04,384 / 04,018
2024.... 04,680 / 04,642
2025.... 12,648 / 09,243
--------------------------------
suma....36,474 / 24,320


PinkasJ - 28/3/2016 - 17:48

Jiří Hošek: Děkuji za upřesnění a za práci, kterou jste měl s tabulkou nákladů. Zřejmě je to jak říkáte a je to dobře. Hlavně, že se něco děje.


PinkasJ - 29/3/2016 - 23:09

Ke grafu lunárních časových plánů, které výše uvedl pan Hošek ještě posílám odkaz, jak bude vypadat tzv. MOB , což je zvětšená verse vrchního vodíkovéhjo stupně (tahače) KVTK, ale se 2 motory RD 0146 a většími nádržemi a také stykovacím mechanismem pro připojení buďto kosmické lodi PTK nebo lunárního přistávacího a vzletového modulu LVPK

http://www.russianspaceweb.com/angara5v-mob1-kvtk.html


PinkasJ - 30/3/2016 - 09:01

http://ic.pics.livejournal.com/stalinason/69993568/9374/9374_900.jpg

Prosím o upřesnění některých položek ( snad pan Hošek). Myslím si následující:
4. OKP Amur: Je to název pro druhý vodíkový stupeň Angary A5V ( nebo celé A5V?)
7. OKP Dvina – KVTK : lehký vodíkový urychlovací blok pro A5V ( např. pro lety na GTO)
11. OKP MOB – KVTK : těžký vodíkový urychlovací blok pro A5V (pro lety k Měsíci)


novák - 30/3/2016 - 10:16

4. OKP Amur: Startový komplex pro A5/A5V/A5P na Vostočném (např. http://fcs.vpk.ru/cgi-bin/uis/gk.cgi/ExtDataGk/View/10436778?class_suffix=Gk )

7. ano, viz http://www.khrunichev.ru/main.php?id=52

11. ano


PinkasJ - 30/3/2016 - 11:10

Děkuji panu Novákovi za upřesnění.
Další dotaz: v které položce je samotná Angara A5V, nebo alespoň její druhý vodíkový stupeň, přechodové moduly atd. [Upraveno 30.3.2016 PinkasJ]


JiříHošek - 30/3/2016 - 23:38

quote:
Další dotaz: v které položce je samotná Angara A5V, nebo alespoň její druhý vodíkový stupeň, přechodové moduly atd.
Předně bych chtěl upozornit, že
http://ic.pics.livejournal.com/stalinason/69993568/9374/9374_900.jpg
je strana 57 z prezentace z loňské neschválené verze FKP. Mám přístup jen k fragmentům (str. 43, 52, 57, 96, 97, 98), kde Angara A5V není, přesný název položky tedy neznám.

Ze schváleného FKP je základní rozdělení financí zde: http://kosmolenta.com/index.php/837-2016-03-18-fkp-approved
Prostředky na nosné rakety pro nepilotovanou kosmonautiku jsou ve výši 88 566,2 milionu RBL, pro pilotovanou kosmonautiku ve výši 77 698,7 milionu RBL, celkem 166 264,9.
Tyto prostředky jsou rozděleny do čtyř směrů:
1) ОКР «Феникс» (do konce roku 2025 nepoletí)
2) «Ангара-А5», «Ангара-А5В» (A5V do konce roku 2025 nepoletí)
3) urychlovací bloky (z toho ОКР «Двина-КВТК» 12 354,4 milionu RBL podle * - počítá se s ním v roce 2024 pro Luna-Grunt a 2025 pro Elektro-M)
4) OKP "Элементы сверхтяжелого класса" (24 319,6 milionu RBL podle *)
* http://f19.ifotki.info/org/30b805ff6ce34cc740da1ec8e7ca3b17b29b72236735444.jpg

Zajímavý je tento dnešní článek: http://izvestia.ru/news/607985 , podle něj je jediným pilotovaným lunárním projektem, který zůstal v FKP-2025, loď «Федерация», a naopak např. položka ОКР «МОБ-КВТК» z něj údajně vypadla.


PinkasJ - 31/3/2016 - 06:59

Jiří Hošek: Děkuji za upřesnění a zajímavý odkaz na Izvěstiji. Z údajů FKP i z tohoto článku je vidět, že vše jde pomalu a odsouvá se. Na druhé straně u NASA na př. u SLS – Block 2 vyvíjeném za pravděpodobně řádově větší prostředky je termín také nejdříve r. 2030. Bohužel, není již doba Apolla.

V ruském FKP programu 2016-2025 tvoří v pilotované kosmonautice daleko největší část položka na ISS a to je velká zátěž jak pro Roskosmos tak pro rozpočet NASA. Je otázkou, zda ISS skončí někdy v r.2024. V tom případě zřejmě budou požadovány další prostředky pro nějakou menší ruskou stanici s větším sklonem k rovníku a objeví se další finanční studna. Ale bez alespoň malé stanice, která ani nemusí mít stálou posádku by realizace a zkoušení některých programů bylo obtížné, nehledě k využití pro ekonomické technologické a vědecké účely

Co se týká lunárního pilotovaného programu, i když je odsunut po r. 2025, alespoň že zůstal urychlovací blok Dvina KVTK pro jiné účely. Mezi-orbitální tahač MOB KVTK bude z něho odvozen a bude mít místo 1 motoru 2 , větší nádrže a stykovací mechanismus pro PTK nebo LVPK. Snad to Chruničev zvládne částečně připravit i z podnikových prostředků. Ovšem u lunárního přistávacího a vzletového modulu LVPK toho NPO Energia asi za své prostředky moc nestihne. Jedině, že by se zbavila ohromné finanční zátěže, kterou je pro ní udržování systému Sea Launch (jak píše Jaro) a kvůli kterému také tlačila na vývoj rakety Fénix (náhrada Zenitu).

Celkově, lunární pilotované plány Roskosmosu jsou technicky reálné, navrhované provedení velmi zajímavé, na vysoké technické úrovni a především mají již značně rozpracované základy, z kterých vycházejí : Raketa Angara A5, původní vodíkový stupeň UKVB plánovaný pro RUS-M a Proton, kosmická loď PTK, vodíkový urychlovací blok KVTK. Co chybí k rychlé realizaci jsou peníze.


David - 31/3/2016 - 08:01

Každý lunární program potrvá od startu do přistání při dnešním " tempu" min 15 let. Jestliže by Rusko a kdokoli jiný začal dnes, přistál by na Měsíci v roce 2030.
Jestliže chce Rusko začít v roce 2025 jsme u roku 2040 a " později".
Prognózy jsou ovšem velice ošidné, koncem století se zdál návrat na Měsíc do roku 2020 a potažmo let na Mars v roce 2030 jako téměř jisté.
Na Měsíci se dokonce předpokládal docela čilý ruch, krom Američanů se tam měli " procházet " Rusové, Číňané a dokonce i Indové.
Dnes se Měsíc posouvá pomalu, ale jistě k roku 2050 a Mars bez ohledu fantazie typu Musk bohužel ke konci tohoto století.


PinkasJ - 31/3/2016 - 08:50

Těch min. 15 let od začátku k realizaci při dnešním „tempu“ je reálných. Jenomže Rusko na hlavních komponentech lunárního pilotovaného programu nezačne ani v r. 2025, ani nezačíná dnes. Hlavní komponenty nosiče – raketa Angara 5 je již prakticky hotová. Její druhý vodíkový stupeň bude odvozen z již dávno vyvíjeného UKVB stupně pro Proton a RUS-M. Tahač MOB KVTK bude odvozen z již delší dobu připravovaného stupně KVTK. Kosmická loď PTK je také již delší dobu ve vývoji a do r. 2025 bude vyzkoušena i s posádkou na LEO. Takže hlavní element lunárního programu do dnešního dne alespoň částečně nerozpracovaný je lunární modul LVPK.

V článku Izvěstija se píše, že některé elementy jako např. právě MOB KVTK a LVTK by měly začít připravovat podniky ze svých prostředků. Chruničev to již dělá a pokud se Energia zbaví Sea Lounch, jistě jí zbudou peníze na zahájení prací na lunárním modulu LVPK. Podnikové projekty pak budou dofinancovány z rozpočtu 2025-2030. Neboli lunární pilotovaný program vidím dost reálný, ovšem během 15 let se může leccos změnit (zpozdit, ale třeba i urychlit). Stačilo by na př., aby si podniky uvědomily, že prostým obletem Luny s turisty by mohly vydělat dost dodatečných peněz použitím komponentů, které stejně musí vyvinout.


novák - 31/3/2016 - 09:28

Ze zmiňovaného článku v Izvestiích mi přijde nejdůležitější a nejzajímavější teze, že krácení FKP nevedlo posunům lunárního programu doprava (zůstalo pilotované přistání roku 2030) protože financování dílčích programů vypadlých z FKP (např. MOB) převzaly podniky a na státu zůstalo jen nejdražší jádro (raketa a loď).

Zajímavý posun ve způsobu řízení odvětví. Možná dokonce ta reforma nebude úplně zbytečná.


David - 31/3/2016 - 10:18

Pro let na Měsíc je též potřeba kosmodrom. Investice do Bajkonuru asi nepřichází v úvahu, tak zbývá Vostočnj. Tam je ale problém s dopravou komponentů. Vyrábět na místě nelze, není tam infrastruktura. Krom toho výstavba pro Sojuz trvala neskutečně dlouho. Aby Vostočnyj mohl " jen" nahradit Bajkonur v současné kapacitě, tj. bez lunárního programu, bude vyžadovat nejméně deset let usilovné práce. Zatím se nic nového nestaví, jen se zprovozňuje rampa / jedna/ pro Sojuz. Je naprosto nereálné aby Rusové do roku 2030 zkonstruovali superraketu, kosmickou loď a postavili kosmodrom.
Jinak mne potěšil v předchozích příspěvcích první kritický nástin enormní a nesmyslné spotřeby prostředků provozováním ISS bez adekvátních výsledků.
Názor Klubu skeptiků, že ISS je černou dírou kosmonautiky se konečně, jak se zdá, prosazuje.


David - 31/3/2016 - 10:21


PS. Ve stavbě moderního kosmodromu zřejmě předstihla Rusko Čína a to nejsem servilní zeman. [Upraveno 31.3.2016 David]


PinkasJ - 31/3/2016 - 11:05

Pane Davide, asi podrobně nesledujete tuto diskusi (jste zaměřený jinam), ale několik příspěvků zpět pan Hošek vysvětlil, že pro schválený pilotovaný lunární program nebude Rusko stavět žádnou super-raketu (odvozenou od Fénixu), pouze některé její elementy. Tato super-raketa bude zcela zřejmě určena pro lety k Marsu, jestli snad později i k Měsíci, nelze vyloučit.
Současný plán letu člověka na Měsíc počítá s 4 starty rakety Angara A5V s nosností na LEO cca 37 tun, přičemž:
-Jedna dvojice A5V vynese na LEO loď PTK (se zvětšeným servisním modulem RB) a mezi-orbitový tahač MOB . Na LEO se spojí a odletí na LLO
-Druhá dvojice A5V vynese lunární modul LVPK a tahač MOB. Na LEO se opět spojí a odletí na LLO. Další činnost si jistě domyslíte.
Startový komplex pro rakety A5, A5V, A5P na Vostočném je v plánu pod položkou OKP AMUR, tedy po r. 2021 bude k disposici pro jejich starty

Co se týče čínského kosmoddromu, ten má nespornou výhodu, že leží mnohem jižněji a bude mít možnost lodní přepravy těžkých objektů, tím se také mnohem snáze staví. První raketa Sojuz má ale vzlétnout z Vostočného během několika měsíců a první Angara5 v 2021. [Upraveno 31.3.2016 PinkasJ]


David - 31/3/2016 - 11:29

Vycházím z historií prokázané skutečnosti, že bez superrakety to prostě na Měsíc nejde. I Koroljov se pokoušel postavit superraketu a v osmdesátých letech m.s. to dokázali jeho následovníci, není logické dělat " krok zpět". Krom toho na rok 2024 plánují Rusové opakování Luny 16 a od této úrovně je na Měsíc zatraceně daleko.
Považuji plán letu kosmonautů na Měsíc čtyřmi Angarami za věc víry nikoli reality. [Upraveno 31.3.2016 David]


PinkasJ - 31/3/2016 - 12:13

Vaši víru vám těžko někdo vezme, tak ať jste s ní šťastný.


dodge - 31/3/2016 - 12:18

Ale vždyť v tomto vlákně se vyskytují jen samé smělé plány, a realitou jsou jen nesplnitelná zbožná přání na úrovni předpotopního Sojuzu.


milantos - 31/3/2016 - 12:45

Až se najde alespoň jediný vážný důvod pro lety lidí na Měsíc,tak teprve potom se může posunout vše z roviny zbožných přání a fantazií a úvah do reálu. Teď už nejde o soutěžení, takže peníze půjdou až v okamžiku, kdy bude existovat ten reálný důvod.


yamato - 31/3/2016 - 13:29

quote:
Až se najde alespoň jediný vážný důvod pro lety lidí na Měsíc,tak teprve potom se může posunout vše z roviny zbožných přání a fantazií a úvah do reálu. Teď už nejde o soutěžení, takže peníze půjdou až v okamžiku, kdy bude existovat ten reálný důvod.


dnes vyuziva rusko na budovanie svojho "image" hlavne sirenie propagandy a dezinformacii po webe. Co je iste nakladovo efektivnejsie ako vesmirny program.
Az virtualny svet tieto veci prekukne, odmietne alebo zacne ucinne filtrovat, tak rusko bude musiet ponuknut nieco ine. Vysokou zivotnou urovnou svet asi neoslni, takze propaganda vo forme vesmirneho programu opat moze prist na rad Nevidim to sice ako najpravdepodobnejsi scenar, ale mozne to je...


David - 31/3/2016 - 13:37

Zbožné přání vyslovil údajně Komarov na zasedání vlády - přistát na Měsíci do roku 2030, což mi připadá jako čirý nesmysl.
Je rozdíl, zda vysloví zbožné přání fanoušek kosmonautiky, nebo člen příslušné vlády.


martinjediny - 31/3/2016 - 16:39

Pristatie na Mesiaci je otazka do 5 rokov pre ktorukolvek velmoc.

ale jak pise milantos, az bude aspon jeden vazny dovod...
inak sa tu bavime len o trochareni a prilepkoch...


NovýJiřík - 31/3/2016 - 18:26

dnes vyuziva rusko na budovanie svojho "image" hlavne sirenie propagandy a dezinformacii po webe. Co je iste nakladovo efektivnejsie ako vesmirny program.



Yamato: Myslíš, že "rozbíjení držky" fanatikům ISIL a spol. v Sýrii je ve skutečnosti propaganda a dezinformace? Hmm... Že je to ale řádově lacinější propagace než vesmírný program, v tom se shodneme. [Upraveno 31.3.2016 NovýJiřík]


PinkasJ - 31/3/2016 - 18:44

Rusové zatím plánují let člověka na Měsíc, Američané let na Mars. Ani v jednom případě není žádný vážný důvod kromě toho, že tam jedni ani druzí ještě nebyli. Je to prostá a věčná touha člověka něco dokázat a dostat se tam, kde ještě nebyl. Rychlost realizace dnes již ani u jedné strany nezáleží na technice, ale výlučně na penězích. Bavme se spíše o technické reálnosti a ne o kategorických soudech jako „přistát na Měsíci do roku 2030, mi připadá jako čirý nesmysl.“ nebo „bez superrakety to prostě na Měsíc nejde“.

Dnes není doba Koroljova, kdy setkání ve vesmíru bylo ještě neodzkoušené, dnes již máme za sebou mnoho desítek automatických spojení a i mnoho ručních. Raketa Angara A5V není žádný sen, jen přirozená modifikace již odzkoušené A5. Předběžný návrh NASA na přistání na Luně předpokládá 2 starty SLS, ačkoliv předpokládají, že SLS bude moci startovat max. jednou za 6 měsíců, viz http://www.nasaspaceflight.com/2013/08/dual-sls-required-nasas-lunar-landing-option/

NASA plánuje i cestu člověka na Mars přes DRO, opět více starty SLS, přičemž první expedice může být na Phobos nebo MLO. Zatím nikdo kromě Muska neplánuje stavět obří rakety pro dopravu mnoho lidí přímo ze Země na Mars a tedy ani na Měsíc. Ruský plán setkání na LEO a pak na LLO není z pohledu dnešní techniky nijak technicky neřešitelný nebo nebezpečný. Jak bylo ukázáno v předchozím, v plánu je před letem s posádkou někdy v r. 2029 vše odzkoušet včetně přistání skutečného lunárního modulu a návratu PTK na Zemi letem v automatickém režimu bez posádky [Upraveno 31.3.2016 PinkasJ]


yamato - 31/3/2016 - 20:19

quote:

Yamato: Myslíš, že "rozbíjení držky" fanatikům ISIL a spol. v Sýrii je ve skutečnosti propaganda a dezinformace?


nie, mal som na mysli trollovacie farmy, "nezavisle weby" typu aeronet a podobne nastroje "asymetrickeho konfliktu" netvarte sa ze neviete o com hovorim


NovýJiřík - 31/3/2016 - 22:28

Yamato: Myslíš, že "rozbíjení držky" fanatikům ISIL a spol. v Sýrii je ve skutečnosti propaganda a dezinformace?



nie, mal som na mysli trollovacie farmy, "nezavisle weby" typu aeronet a podobne nastroje "asymetrickeho konfliktu"

Rozumím. Když "asymetrického", tak to znamená, že jiné státy nic takového neprovádějí a vlastně by zasloužily svatozář...


tycka - 1/4/2016 - 01:07

quote:
Vycházím z historií prokázané skutečnosti, že bez superrakety to prostě na Měsíc nejde. I Koroljov se pokoušel postavit superraketu a v osmdesátých letech m.s. to dokázali jeho následovníci, není logické dělat " krok zpět". Krom toho na rok 2024 plánují Rusové opakování Luny 16 a od této úrovně je na Měsíc zatraceně daleko.
Považuji plán letu kosmonautů na Měsíc čtyřmi Angarami za věc víry nikoli reality. [Upraveno 31.3.2016 David]

Z historie možná - stejně jako pro převážení cestujících z Evropy do USA byla kdysi nejlepší luxusní parní loď - dnes je to prostě letadlo a to jen se standardním vybavením pro cestující.
Zkušenosti včetně stavby Miru a ISS prokázaly možnost postavit větší věci na oběžné dráze včetně jejich spojování s dalšími objekty pro doplnění paliva. Též elektronika pro toto setkávání je na trošku jiné úrovni než dříve. Prostě zde není možné trvat na historické skutečnosti - zkušenosti prostě tehdy jiné nebyli.


David - 1/4/2016 - 08:24

Každá stykovka vyžaduje aby aktivní člen byl vybaven pohonným systémem a potřebným řídícím systémem a stykovacím zařízením. V případě ruského systému by tří části kosmické lodi toto musely mít a musely by fungovat v automatickém módu. Nesmyslům, že by se loď montovala na ISS snad už nikdo nevěří. Krom uvedeného by se s velkou pravděpodobností vše vezlo k Měsíci.
Takovýto systém letu na Měsíc znamená nejen množství mrtvé váhy, ale i zbytečnou složitost systému a tím pádem i výrazně nižší bezpečnost a naději na konečný úspěch.
Samozřejmě jim budu držet palce, pokud se o to opravdu pokusí, ale dělá to mne dojem propagační bubliny, jaké Rusové s oblibou vypouštějí. Chtějí-li uváděný termín stihnou musí začít v nejbližších dvou letech - uvidíme.


PinkasJ - 1/4/2016 - 09:21

Ano, těch propagačních bublin bylo dost, ale byly to téměř vždy návrhy jednotlivých kanceláří, bez zahrnutí do plánu, ještě „odborně“ rozvinuté novináři. Nyní jde o konkrétní položky systému zahrnuté do rozpočtu na 10, výhledově na 15 roků.
Ale bavme se raději nadále jen o technické stránce věci. Kosmická loď PTK i lunární modul LVPK musí mít stykovací moduly a příslušný pohonný a orientační systém i když by celek vynesla jedna raketa. Takže při plánovaných setkání na LEO bude navíc jen to, že tahač MOB bude muset být vybaven stykovacím modulem a pasivními prvky pro automatické setkání. Stejné pasivní prvky má u ISS, pokud k ní přilétá Sojuz nebo Progres.


novák - 1/4/2016 - 10:56

ad David a "nový kosmodrom" a "výstavba pro Sojuz trvala neskutečně dlouho"

Nový kosmodrom se stavět nebude, na stávajícím kosmodromu (Vostočném) se postaví nový start.

Výstavba "pro Sojuz" trvala od pokácení prvního stromu (září 2011)/zahájení zemních prací (červenec 2012) do přivezení rakety (říjen 2015)/vyložení rakety z vagonů a jejícho montování (leden 2016). Na to, že ještě roku 2013/14 zmatkovali s technickou dokumentací, mi nepřijde až tak dlouhá. Proto dva roky plánované na stavbu startu Angary (17-19) nemusí být nereálné, a i kdyby se opozdili, tak první lunární Angara (s Luna-Gruntem) má letět až 2024, takže času na stavbu spousta.

Co se týče ostatních prvků lunárního pilotovaného programu, PinkasJ je vám vysvětlil dostatečně - stačí k Angaře-5 dodělat vodíkový stupeň, zkonstruovat Federaci a tahač, což časově i technicky není problém, budou-li peníze. A ty FKP dává.

Jinak, Davidova pozice je konzistentní s jeho názory v debatě o ExoMarsu - při posuzování kosmických programů nepřemýšlí, jak by to šlo udělat jinak se stávajícími zdroji, ale vybrané řešení zavrhuje s tím, že místo něho volí dřepění na zadku a čekání na lepší časy (neposadil by ExoMars na ruskou raketu, místo toho by ho šoupl do hangáru a čekal na zázračný zdroj financí bůhvíodkud dovolující zakoupit západní raketu); neposkládal by ruskou lunární expedici zalevno z Angar, místo toho by čekal na superraketu, jejíž vývoj z finančních důvodů bude v nejbližších deseti letech víceméně jen na papíře...).


ad debata yamato-jiřík: plevelení politicko-konspirační propagandistickými spekulacemi absolutně nesouvisejícími s tématem vlákna, a dokonce i webu, je čítankový příklad trollování. Ovšem kupodivu nikoliv ruského, že


NovýJiřík - 1/4/2016 - 15:01

ad debata yamato-jiřík: plevelení politicko-konspirační propagandistickými spekulacemi absolutně nesouvisejícími s tématem vlákna, a dokonce i webu, je čítankový příklad trollování. Ovšem kupodivu nikoliv ruského, že



Ano, a jako čechoslovakistu mě těší, že se jedná o případ trollování československého .
Omlouvám se, už budu hodný!


JiříHošek - 2/4/2016 - 10:28

quote:
Zbožné přání vyslovil údajně Komarov na zasedání vlády - přistát na Měsíci do roku 2030, což mi připadá jako čirý nesmysl.
.......
Chtějí-li uváděný termín stihnou musí začít v nejbližších dvou letech - uvidíme.

Tak to nejste sám. I http://izvestia.ru/news/608307 připouští dominový efekt tříletého odkladu prvního startu rakety Angara-A5V z původního roku 2023.

quote:
Nesmyslům, že by se loď montovala na ISS snad už nikdo nevěří.
Dokonce si ani žádný takový minulý ruský projekt nevybavuji. Jen americké návrhy z 80. let, které byly vzápětí zavrženy.

quote:
OKP Amur: Je to název pro druhý vodíkový stupeň Angary A5V ( nebo celé A5V?)
quote:
OKP Amur: Startový komplex pro A5/A5V/A5P na Vostočném

Podle http://izvestia.ru/news/608307 zahrnuje OKR Amur stavbu startovního komplexu ve Vostočném a vytvoření rakety Angara-A5V.


novák - 2/4/2016 - 14:34

quote:
zahrnuje OKR Amur stavbu startovního komplexu ve Vostočném a vytvoření rakety Angara-A5V.


Imo včetně A5P. Prostě celá legrace kolem Angar od výroby po odpálení.


JiříHošek - 2/4/2016 - 15:06

quote:
Imo včetně A5P. Prostě celá legrace kolem Angar od výroby po odpálení.
Tady zase píšou, že z OKR Amur je financován kosmický raketový komplex včetně celé rodiny raket Angara, ale bez samotného startovního komplexu (ten je financován z FCP Rozvoj kosmodromů Ruska na roky 2016-2025): http://tass.ru/kosmos/2607825
Podle tohoto článku z ledna byl v konečném návrhu FKP rozpočet OKR Amur snížen z 96,190 miliardy rublů na 77,461 miliardy rublů.
[Upraveno 02.4.2016 JiříHošek]


novák - 3/4/2016 - 08:34

Pochopil jsem to trochu jinak: OKR Amur zahrnuje postavení "kosmicko-raketového komplexu těžké třídy na Vostočném" včetně raket A5, A5P, A5V. Financování OKR Amur je z FKP ohledně raket a z programu "Rozvoj kosmodromů" ohledně stavby startovního komplexu.


JiříHošek - 3/4/2016 - 11:30

quote:
Pochopil jsem to trochu jinak: OKR Amur zahrnuje postavení "kosmicko-raketového komplexu těžké třídy na Vostočném" včetně raket A5, A5P, A5V. Financování OKR Amur je z FKP ohledně raket a z programu "Rozvoj kosmodromů" ohledně stavby startovního komplexu.
Asi máte pravdu. Ta věta je ale napsaná strašně složitě. Nicméně těch 77,461 miliardy rublů je jen na nosné rakety třídy Angara v rámci FKP-2025.
Chtělo by to zjistit podrobnosti o programu "Rozvoj kosmodromů 2016-2025". Bohužel se mi nepodařilo najít podrobnější informace, než které jsou v
http://fcp.economy.gov.ru/cgi-bin/cis/fcp.cgi/Fcp/ViewFcp/View/2016/446
Mimochodem, název OKR Amur může být inspirován tím, že se kosmodrom Vostočnyj nachází v Amurské oblasti.


JiříHošek - 3/4/2016 - 13:28

FCP "Rozvoj kosmodromů 2016-2025" se má schvalovat v létě.
http://fedpress.ru/news/econom/industry/1453379205-stroitelstvo-pervoi-ocheredi-kosmodroma-vostochnyi-oboidetsya-v-120-milliardov


josr - 3/4/2016 - 14:31

quote:

Mimochodem, název OKR Amur může být inspirován tím, že se kosmodrom Vostočnyj nachází v Amurské oblasti.


Podle Rogozina budou nosné rakety pojmenovány podle řek Sibiře (Angara) a urychlovací bloky podle řek v evropské části Ruska (Volga)
http://ria.ru/space/20160330/1399938503.html


JiříHošek - 3/4/2016 - 15:22

quote:
quote:
OKR Amur
Podle Rogozina budou nosné rakety pojmenovány podle řek Sibiře (Angara) a urychlovací bloky podle řek v evropské části Ruska (Volga)
http://ria.ru/space/20160330/1399938503.html
Amur je sice i dálněvýchodní řeka, ale OKR Amur není název rakety, nýbrž název programu (OKP = опытно-конструкторские работы, něco jako "vývojové práce").

Aby v tom byl větší zmatek - podle Solnceva je "Federace" název typu nové lodi, ale jednotlivé lodě budou pojmenovány podle oblastí Ruské federace, kterých je 85. Důvod? Ať se ruské republiky a regiony stanou známými po celém světě....
http://rg.ru/2016/03/29/solncev-sistemu-besprovodnoj-peredachi-energii-v-kosmose-sozdaiut-v-rf.html


PinkasJ - 3/4/2016 - 18:40

Něco o ceně stavby kosmodromu Vostaočnyj je take zde:
http://fedpress.ru/news/econom/industry/1453379205-stroitelstvo-pervoi-ocheredi-kosmodroma-vostochnyi-oboidetsya-v-120-milliardov

První etapa stojí cca 120 mld Rbl


NovýJiřík - 3/4/2016 - 19:39

Aby v tom byl větší zmatek - podle Solnceva je "Federace" název typu nové lodi, ale jednotlivé lodě budou pojmenovány podle oblastí Ruské federace, kterých je 85.



A to jsem si naivně myslel, že ten název Federace je odvozený ze Startreku...


novák - 4/4/2016 - 09:52

quote:
Něco o ceně stavby kosmodromu Vostaočnyj


a v http://www.rbc.ru/investigation/society/06/07/2015/55958a469a794774f0921542 jsou výdaje na první etapu i podle položek v grafice (160 mld rub koštuje 1. etapa celkem, 110 mld startovní minimum)


PinkasJ - 4/4/2016 - 17:08

Re: http://rg.ru/2016/03/29/solncev-sistemu-besprovodnoj-peredachi-energii-v-kosmose-sozdaiut-v-rf.html

President RKK Energia v dlouhém rozhovoru m.j. mluví o návratu stupňů a jejich znovupoužitelnosti:
„ Podnik SpaceX dosáhl to, o co se snažil. Z pohledu využitelnosti – je to otázka podle mého názoru dosti sporná. Technické řešení je bezesporu zajímavé, takové práce se vedly i u nás, přičemž byly pozitivní výsledky. Ale z praktického hlediska, podle mého názoru, je to ekonomicky nevýhodné, příliš drahý příspěvek. V dnešní době je důležité snížit cenu nosné rakety a cenu startovních nákladů. Takové práce se u nás aktivně vedou. Jestliže mluvíme o znovupoužitelnosti, pak v raketě nejdůležitější věc pro návrat je motor – velmi drahý a složitý prvek. Proto je důležitý, aby byl vícekrát použitelný. Naše základy umožňují v v případě potřeby takový úkol uskutečnit, neboť motory používané v našich raketách jsou vícenásobně použitelné, např. motor RD 171 byl zkoušen na 25x použití.“

Pozn.: Rusová v případě potřeby budou asi řešit jen návrat motorů, podobně jako ULA u rakety Vulcan.


JiříHošek - 4/4/2016 - 21:10

První start nosiče Sojuz-2.1a z kosmodromu Vostočnyj je naplánován na 27. dubna.
http://ria.ru/science/20160404/1402252689.html


JiříHošek - 6/4/2016 - 20:20

quote:
Ve stavbě moderního kosmodromu zřejmě předstihla Rusko Čína
Davide, co si představujete pod pojmem "moderní kosmodrom"?


xChaos - 6/4/2016 - 22:51

quote:
quote:
Ve stavbě moderního kosmodromu zřejmě předstihla Rusko Čína
Davide, co si představujete pod pojmem "moderní kosmodrom"?


No, taky nevím, co se myslí tím "moderní", ale viděl bych několik jasných předností čínského kosmodromu na Hai-nanu: například je blíž rovníku, střílí se nad moře/oceán a lze na něj dopravovat nadrozměrné rakety lodí. Bez ohledu na "modernost" jsou to jasná pozitiva.

Zase nevím, jestli "modernost" je definovaná jako "podobá se to kosmodromům na Floridě a v Kourou". Rusové nemají moc možností udělat to jinak, rakety se u nich vozí na vlacích na ne lodích, apod.

Třeba od té vícenásobné použitelnosti je podle mě Čína vzdálená více, než Rusko (tam by to asi i uměli, přemýšlí o tom dlouho, ale chybí "politická vůle" = peníze). No, nechám se překvapit, ale podle mě Čína snižování nákladů bude řešit jinak, než vícenásobnou použitelností... prostě pro ně není problém vyrobit těch raket víc.


David - 7/4/2016 - 03:08

Kosmodrom pro moderní, stavebnicové nosiče, semjorka je poněkud zastaralá a rampa pro ni je jednoúčelová. Též mi chybí rampa a zázemí pro silnější nosiče třídy nad 20 tun na LEO.
Obojí čínské kosmodromy mají.


JiříHošek - 7/4/2016 - 06:40

quote:
Kosmodrom pro moderní, stavebnicové nosiče, semjorka je poněkud zastaralá a rampa pro ni je jednoúčelová. Též mi chybí rampa a zázemí pro silnější nosiče třídy nad 20 tun na LEO.
Obojí čínské kosmodromy mají.
Přesně tuhle odpověď jsem čekal. Ze všech momentálně zprovozněných ruských a čínských kosmodromů odpovídá této definici pouze Pleseck (víceúčelová rampa pro moderní stavebnicový systém Angara 1.2 a 5).


Ervé - 7/4/2016 - 07:22

Tjuratam má rampu pro Protony, ale není to ani perspektivní, ani moderní. Faktem je, že potřebujete 3-5 let na postavení a zprovoznění rampy pro velké rakety. Takže Rusko chce dokončit aspoň něco, aby kosmodrom fungoval. Pak bude čas získat peníze na zvýšení provozu (víc typů raket, víc startů), aby byl kosmodrom efektivní. Stejně je ale Angara od počátku hendicepovaná příliš malým základním blokem. Malou raketu nepotřebují (dokud mají Dněpr a lehkou verzi Sojuzu), Proton nahradí až skládačka z 5 bloků a větší nosnost dá až skládačka ze 7 či 9 bloků - to je bída.


PinkasJ - 7/4/2016 - 09:53

Ad: xChaos, David, Ervé:
Plně souhlasím s přednostmi čínského kosmodromu dané zeměpisnou polohou.
Raketa Sojuz je koncepcí, aerodynamickým tvarem stále moderní a hmotnostními výkony (poměr startovací hmoty a hmoty UZ) je mírně lepší než F9 . To se ještě zlepší náhradou současných starých motorů prvého stupně moderními RD 193. Bude to jedna z nejmodernějších keroloxových raket. Co se týče vypouštěcího zařízení, je poněkud bytelné, ale uvědomme si, v jaké sibérii někdy Sojuz startuje. Navíc na Vostočném bude mít odjížděcí svislou budovu pro lepší ochranu rakety i obsluhy.

Raketa A5 je skládačka z 5 stejných bloků, ale stejně raketa Vulcan bude skládačka až ze 6 postranních bloků THP a jednoho centrálního stupně. Rusové zřejmě nebudou stavět A7, tedy počet bloků se již nezvýší, použitím vodíkových vrchních stupňů dosáhnou u A5V nosnost na LEO až 37 tun, u Vulcanu cca 31 tun. Přípravou pro budoucí superraketu mají být zahájeny práce na jedno-modulovém Fénixuu s tahem 800+ tun, s LEO nosností údajně 17 tun. Z něho pak odvodí supertěžkou raketu, zřejmě a'la Energia se 4 moduly od Fénixu a jednoho centrálního stupně + vrchní stupeń.

Rusové tedy budou mít velmi moderní řadu raket a odpovídající, u Sojuzu a Angary universální vypouštěcí zařízení a také nové zázemí kosmodromu [Upraveno 07.4.2016 PinkasJ]


David - 7/4/2016 - 14:20

Moderní rakety jsou stavebnicové, aby byla možná variabilita vynášených zatížení, tuto možnost Semjorka nemá a nebude mít ani když konečně opustí mrňavé motory osazené " na pevno " s množstvím řídících trysek. Moderní rakety musí mít motory v kardanově závěsu, to Semjorka rozhodně nemá a nejsem si jist, zda takto budou zavěšeny nové motory. Semjorka je zombie fosilie. Vždyť ani výrazně nevýšila hmotnost vynášeného nákladu. když startuje prakticky na rovníku.


JiříHošek - 7/4/2016 - 14:40

quote:
Moderní rakety jsou stavebnicové, aby byla možná variabilita vynášených zatížení, tuto možnost Semjorka nemá
Já jsem ale psal o raketách řady Angara !
O nosiči Sojuz-2.1v jste neslyšel?


PinkasJ - 7/4/2016 - 20:08

Quote David:“Semjorka je zombie, fosilie. … Moderní rakety musí mít kardanovy závěsy“ .

Pane Davide, vy nikdy nerespektujete fakta, jenom své utkvělé představy, že vše co je ruské je apriori zaostalé. Jak už jsem 2x psal, Semjorka, tedy Sojuz, podle vás fosilie, má dnes lepší poměr startovní hmoty k užitečnému zatížení než nový Falcon9. S novými motory RD 193 to bude ještě značně lepší. Sojuz je jedno a pěti – modulový, 3- modulovou variantu zřejmě dělat nebudou, když mají Angaru A3. Můžete napsat, podle jakého hlediska bude Sojuz s novými motory fosilie, pokud ho srovnáte s jinými keroloksovými raketami a konkrétně v čem bude mít horší parametry?

K těm kardanovým závěsům: už jsme to jednou probírali: Kardanový závěs není žádný úžasný vynález, ani parametr vyspělosti rakety. Z ruských raket ho měla již řada mezikontinentálních raket, měly ho motory Zenitu, Energie, má ho Proton, Angara, Sojuz 2-1v, bude ho mít Fénix. Řízení rakety vychylováním motoru pomocí kardanového závěsu má nevýhodu, že řídíme vychýlením celého výkonu motoru, což je dost hrubé (zvláště když raketa má jen jeden motor). Lépe je na tom řízení kardanem raket s více motory na větším průměru (Energia, Proton, Angara, Falcon9). U Sojuzu je vnější průměr 1. stupně v místě verniérů cca 10 m. Proč by při takovém průměru dělali kardanové závěsy motorů, když je mnohem jednodušší a jemnější řízení verniéry na tomto velkém průměru s velkým ramenem k těžišti? Nový motor RD 193 bude mít u Sojuz 2-1v kardanový závěs, ale je zcela možné že při jeho nasazení u klasického Sojuzu kardanový závěs vypustí a zůstanou u řízení verniéry a to čistě z technických důvodů.
Nevím ale proč vám to vysvětluji když vím, že za rok nebo 2 opět napíšete že Sojuz je fosílie, neboť nemá kardanovy závěsy. [Upraveno 08.4.2016 PinkasJ]


novák - 8/4/2016 - 10:43

quote:
Moderní rakety jsou stavebnicové, aby byla možná variabilita vynášených zatížení, tuto možnost Semjorka nemá


Sojuz-2 v různých variantách dává od cca 2,6 do 9,2 tuny na nízkou dráhu (heslo Союз-2 (семейство ракет-носителей na ruské wiki). Variabilita téměř 1 ku 4, vyšší než 1:3 u Delty (9,4-28,8 t dle hesla Delta IV na enwiki) a vyšší než 1:2 u Atlasu (9,8–18,8 t dle hesla Atlas V na enwiki).

Aha, takže víceméně všechny nosiče třídy Sojuzu jsou z definice nemoderní. Chudáci Japonci se svými HIIB, i HIIA.

Vlastně i SLS bude nemoderní.

A nejvtipnější: Falcony 9 jsou moderní pouze "potenciálně", "reálně" budou moderní až od vzletu FH.


yamato - 8/4/2016 - 13:49

nebolo tu kedysi vlakno Davidoviny??

quote:
Moderní rakety musí mít motory v kardanově závěsu


musia? preco musia?


milantos - 8/4/2016 - 15:11

quote:
nebolo tu kedysi vlakno Davidoviny??

quote:
Moderní rakety musí mít motory v kardanově závěsu


musia? preco musia?

No protože si to David přeje.Jinak by nebylo o čem psát A podle něho, čím komplikovanější, tím vyspělejší.
Osobně bych se přikláněl k co nejjednodušší konstrukci prvního stupně. Tady jde hlavě o hrubou sílu. Při vícemotorovém 1. stupni lze manévry určitě provádět řízením tahů jednotlivých motorů a to s dostatečnou přesností v daném okamžiku . Jemné řízení je potom úkolem vyšší ( nejvyšších ) stupňů


yamato - 8/4/2016 - 15:32

ja som si doteraz myslel, ze ucelom riadenia je riadit, cize nasmerovat raketu tam kam chcem ci to urobim motorom v kardane, pomocnymi tryskami, kormidlami, jezibabou na spici alebo vzyvanim Koroljova na nebesiach, to je moje inzinierske rozhodnutie, ktore bud funguje alebo nie (da sa to rozpoznat sluchom ).

Az teraz som zistil ze ucelom riadenia je narvat do rakety kardanovy zaves, co stavia tych tisic uspesnych startov Sojuzu do uplne ineho svetla


PinkasJ - 8/4/2016 - 17:58

 Re Milantos: ...Při vícemotorovém 1. stupni lze manévry určitě provádět řízením tahů jednotlivých motorů ...

Takové řízení pomocí změny tahů u rakety s více motory je jistě možné, nevím však, u které rakety bylo použito. Více rozšířené u rakety s alespoň 2 motory je vychylování osy 2 protilehlých motorů ve stejném směru a tím řídit jednu rovinu dráhy nebo v protisměru, tím řídit roll. Kombinací obojího lze řídit raketu v kterékoliv rovině. Pokud má raketa jen jeden motor, musí mít pro roll jiný způsob řízení ( na př. malé trysky).


NovýJiřík - 8/4/2016 - 19:54

quote:
ja som si doteraz myslel, ze ucelom riadenia je riadit, cize nasmerovat raketu tam kam chcem ci to urobim motorom v kardane, pomocnymi tryskami, kormidlami, jezibabou na spici alebo vzyvanim Koroljova na nebesiach, to je moje inzinierske rozhodnutie, ktore bud funguje alebo nie (da sa to rozpoznat sluchom ).
Az teraz som zistil ze ucelom riadenia je narvat do rakety kardanovy zaves, co stavia tych tisic uspesnych startov Sojuzu do uplne ineho svetla

To bylo fakt dobrý, za sto bodů!!!
Suverénně by to uspělo i ve vlákně kosmických fórů.


kopapaka - 8/4/2016 - 21:03

quote:
jezibabou na spici

Hmmm, tohle je specialita několika Sovětských balistických raket, řízení kývavou hlavou


David - 8/4/2016 - 22:24

Motor v kardanově závěsu měl příkladně již jednomotorový Vanguard, nebo SM Apolla.


Alchymista - 8/4/2016 - 22:28

quote:
quote:
jezibabou na spici
Hmmm, tohle je specialita několika Sovětských balistických raket, řízení kývavou hlavou
RT-23 UTTCh Molodec
Celá hlavová časť sa mohla naklápať o cca 2°. Na "hlavovej časti" boli aerodynamické plochy, ktoré umožňovali aerodynamické riadenie v atmosfére, mimo atmosféru bolo riadenie zabezpečené zmenou polohy ťažiska hlavovej časti voči zvyšku zostavy (prvému, druhému a tretiemu stupňu).
Výhodou tiež bolo, že samotné stupne (na TPH) nepotrebovali prakticky žiadne vlastné riadiace systémy, systém "kývania hlavou" zabezpečoval spoľahlivé riadenie rakety bez ohľadu na počet pripojených stupňov.
[Upraveno 08.4.2016 Alchymista]


NovýJiřík - 8/4/2016 - 22:40

quote:
Motor v kardanově závěsu měl příkladně již jednomotorový Vanguard, nebo SM Apolla.

Aha, takže to není až taková novinka a technický zázrak.


novák - 9/4/2016 - 09:43

quote:
ja som si doteraz myslel,


dobrý


PinkasJ - 9/4/2016 - 10:07

Re: Alchymista : RT-23 UTTCh :

I když vojenskou i kosmickou techniku sleduji od mládí, toto mně uniklo. Vynalézavost lidí je skutečně neomezená. Kdyby bylo 1.dubna, považoval bych to za dobrý Aprýl. Ono řídit raketu na TPH není jednoduché. Plynová kormidla jsou již zastaralá a vyklápění trysky není jednoduché. Toto řešení je použitelné v atmosféře, potom raketa stejně letí po balistické dráze a teoreticky může být takto řízena i při vstupu do atmosféry k přesnému zasažení cíle nebo k manévrování na sestupné dráze.


Alchymista - 9/4/2016 - 13:52

Vtip je okrem iného v tom, že to funguje i mimo atmosféru, pri činnosti tretieho stupňa. Hlavová časť je tvorená až desiatimi bojovými blokmi (10x430-450kt) a celým stupňom rozvedenia bojových blokov, riadiacim a energetickým systémom, klamnými cieľmi, aerodynamickými krytmi atď. Spolu to má cez štyri tony, ktoré sa v špeciálnom kĺbe pohybujú voči zvyšku rakety.
To znamená, že tažisko hlavice (a celej rakety) mení polohu o pár desiatok centimetrov a teda vektor ťahu motora smeruje mimo ťažisko - je to priamy ekvivalent motoru/trysky na kardanovom závese. Kĺb je medzi hlavovou časťou a tretím stupňom. Ako sa jednotlivé stupne odpájajú, účinnosť riadenia "kývaním hlavy" narastá, pretože relatívna zmena polohy ťažiska narastá a vzdialenosť ťažiska a trysky klesá
Systém riadenia bol celkom účinný, pretože pri štarte je raketa vymrštená z kontajnera a nakláňa sa až o nejakých 10°, aby spaliny pri štarte motora nezasiahli vagóny súpravy.
Kĺb je v mieste označenom (5)
Raketa mala aj ďalšie vychytávky - aby bola čo najkratšia, má teleskopické trysky druhého a tretieho stupňa a skladaciu prednú časť aerodynamického krytu - u staršej verzie nafukovaciu, u novšej dvojdielnu skladaciu.

Čo sa týka vstupu do atmosféry - bojové bloky boli oddelené a rozvedené ešte pred dosiahnutím apogea.


kopapaka - 9/4/2016 - 14:08

A krom toho to(v atmosféře) funguje i bez chodu motoru - jak dokazuje právě náklon rakety po katapultáži z kontejnery, když raketa letí setrvačností


Alchymista - 9/4/2016 - 14:21

Môže, ale náklon pri štarte zabezpečí skôr ten diel, viditeľný pod raketou, ktorý ju vytlačí z kontajneru (podobný je použitý u R-36, ale tam odhodí na bok len sám seba). Na videách to totiž vyzerá, že pri štarte je mimo osu kontajneru odklápaná aj hlava, ale aj spodná časť rakety.

Tu to dobre vidno - a odklon je zrejme viac ako mnou uvedených 10°
[Upraveno 09.4.2016 Alchymista]


xChaos - 2/5/2016 - 21:31

Koukám, že to úplně chybí vlákno pro ruskou kosmonautiku jinak, než z hlediska spekulací nebo že dodávají nosiče na trh...

Ta družice, co odstartovala z Vostočného, koukám není tak nezajímavá, protože ty zvláštní druhy "stratosférických bouřek" jsou docela zvláštní a nepochopený jev.... snahy o pozorování jsou i z ISS, apod.
http://www.russianspaceweb.com/mikhailo-lomonosov.html


admin - 12/8/2016 - 00:16

Ruské plány na post-ISS stanici. Vypadá to zajímavě, ovšem těch plánů už bylo...

http://www.russianspaceweb.com/vshos.html#2016


JiříHošek - 13/8/2016 - 08:34

quote:
Ruské plány na post-ISS stanici. Vypadá to zajímavě, ovšem těch plánů už bylo...
Vypadá to překvapivě. Podle článku obdržel RKK Energija 10.8.2016 z Roskosmosu formální technické zadání pro ruskou orbitální stanici, přičemž v tomto zadání chybí laboratorní modul MLM, který byl dříve klíčovým prvkem celé architektury.


novák - 15/8/2016 - 14:34

Protože ti chybí vlákno pro ruskou pilotovanou kosmonautiku obecně, dávám sem:
http://izvestia.ru/news/626548

Krikaljov coby ředitel pro pilotované programy v Roskosmosu v rozhovoru pro Izvestije mimo jiné řekl, že se uvažuje o snížení počtu ruských kosmíků na ISS ze 3 na 2, Roskosmos rozeslal zainteresovaným místům (CUP, IMBP, zahraniční partneři) dopis s žádostí o vyjádření.

A to snad už od března 2017.


admin - 6/9/2016 - 21:43

Roskosmos plánoval do konce roku dokončit návrh nové nákladní lodě

http://www.roscosmos.ru/22610/

https://en.wikipedia.org/wiki/TGK_PG

Zvládli to do srpna.

http://www.russianspaceweb.com/tgk-pg.html



PinkasJ - 4/10/2016 - 22:02

http://vazhno.ru/news/35546-roskosmos-i--energiya--pristupili-k-razrabotke--lunnoj--rakety.html

Generální ředitel RKK Energia Vladimir Solncev řekl Izvěstijím, že Roskosmos začal projektovat novou těžkou raketu pro měsíční program která má být hotova do r. 2025. Má nahradit plánovanou Angaru A5V (pozn.: která pro expedici na Měsíc by musela provézt 4 starty na LEO a má vodíkový stupeň).
Nová raketa bude vycházet z programu Energia s motory RD 171 (800 tun) a bude používat palivo RP/O2. Třetí stupeň bude převzat od Angary. Raketa bude postavena na tom, co už existuje, nebudou dodatečné výdaje, nýbrž se uspoří čas i peníze (zřejmě myslí ve srovnání s 4x A5V).
Raketa má mít LEO nosnost 80 tun, v budoucnu dvojnásobnou.

https://sputniknews.com/science/20160114/1033109758/russian-methane-engine.html

Rusko vyvíjí methanový motor, ve federálním plánu na 2016-2025 jsou na to peníze. Zatím se ale nepřipravuje žádná raketa pro tento motor. Předpokládal se využít ve Fénixu, ale byla dána přednost RD 171. Takže se zatím připravuje pro druhé stupeňe raket


JiříHošek - 5/10/2016 - 12:11

Solncevovi nerozumím. Do roku 2025 mají na superraketu vyčleněno jen 24,32 miliardy rublů (cca 400 milionů dolarů)
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1468&pid=128579#pid128579


alamo - 5/10/2016 - 12:50

asi tak o dva roky projekt tohto supernosiča zrušia, a začnú s úplne iným..
koľkokrát sa to už vlastne stalo?


JiříHošek - 5/10/2016 - 18:10

quote:
koľkokrát sa to už vlastne stalo?
Žádný předchozí projekt nebyl zařazen do FKP. Tohle je posun, i když ne takový, jak bylo prezentováno na vazhno.ru


martinjediny - 6/10/2016 - 09:03

quote:
Solncevovi nerozumím. Do roku 2025 mají na superraketu vyčleněno jen 24,32 miliardy rublů (cca 400 milionů dolarů)
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1468&pid=128579#pid128579


okrem rakety to snad staci...

ak sojuz stoji 35, tak superraketa by mala aspon 300 M USD (radovo)

cely kozmodrom ich vysiel na 810 M USD

a raketa je z jestvujucich komponentov... takze projekt si asi trufaju. a tiez maju skusenosti s Energiou. + mozu vyuzit cast jestvujuceho zazemia...

stale este maju par rokov na zvysenie rozpoctu.


novák - 6/10/2016 - 09:20

Roskosmos projektuje je imo nadnesené. Článku rozumím tak, že projektují konstruktéři Energije pod všeobecným dohledem "generálního konstruktéra Roskosmosu pro raketové komplexy", který taky může vidět jejich hlášení jednou do měsíce.

Kdoví co z toho bude, než začnou stavět "ze železa" mohou ještě x-krát změnit koncepci.


PinkasJ - 6/10/2016 - 09:48

quote:
Solncevovi nerozumím. Do roku 2025 mají na superraketu vyčleněno jen 24,32 miliardy rublů (cca 400 milionů dolarů)

Podle původního časového diagramu (viz váš odkaz) měla raketa A5V obletět Lunu s nákladem PTK těsně po r. 2025, to znamená že její vývoj by musel začít dost před r. 2025. A5V má být zrušena, takže asi zbude dost prostředků na