http://www.kosmonaut.cz/blog/?2-3-2009
práve som sa, z dnešného blogu pána Přibyla dozvedel, že sa Boeing konečne rozhúpal a vyhlásil financovanie projektu komerčne použiteľnej lode z vlastných zdrojov v "medziobdobí", kým nedostane financie od vlády
doteraz mali financie len k 1. novembru 2010, teda na "pár dní", po tomto dátume, by projekt akosi vyšumel do stratena
podľa mňa, je to naozaj dôležitý krok na ceste k tomu, aby sa vec vylúpla s poverpointu, a stala sa skutočnosťou
začínam veriť že poletí, tak preň zakladám tému
yamato - 12/10/2010 - 21:32
no hura, konecne aj nejake vlastne zdroje. Uvidite jak to zrazu pojde rychlo, ked nebude statny penazovod
Ja osobne by som to urobil stylom navrhnite to, vyskusajte to, potom to kupim
xChaos - 13/10/2010 - 23:31
tak oni by se dost ztrapnili, kdyby s rozpočtem který mají tak jako tak jako obří korporace k dispozici, nedokázali vstoupit na trh s něčím podobný, jako dokázal malý startup SpaceX ...
svým způsobem je mi SpaceX líto - protože moc dobře vím, jaké to je, když vás z trhu začne vytlačovat někdo, kdo má prostě třeba jen lepší přístup k úvěrům ...
Conquistador - 14/10/2010 - 00:48
Nezdá se vám že ten boeinguv navrh je ješte více ořezaný s menším prostorem než Dragon, Orion a PPTS. Velikostně to připomína apollo pro sedum.
yamato - 14/10/2010 - 09:30
citace:tak oni by se dost ztrapnili, kdyby s rozpočtem který mají tak jako tak jako obří korporace k dispozici, nedokázali vstoupit na trh s něčím podobný, jako dokázal malý startup SpaceX ...
svým způsobem je mi SpaceX líto - protože moc dobře vím, jaké to je, když vás z trhu začne vytlačovat někdo, kdo má prostě třeba jen lepší přístup k úvěrům ...
SpaceX nemusi pred sebou tlacit obrovsky balvan byrokracie a prerastenosti, ktory si Boeing za tie roky svojej existencie vybudoval. Malost moze byt konkurencna vyhoda - vsetky firmy zo skupiny Virgin su zamerne male. Ked da niekto zlepsovaci napad, o tyzden uz je zavedeny do praxe. Napr. obrie aerolinky vobec nedokazu v tychto drobnych vylepsieniach konkurovat Virgin atlantic.
Mede - 14/10/2010 - 19:23
citace:Nezdá se vám že ten boeinguv navrh je ješte více ořezaný s menším prostorem než Dragon, Orion a PPTS. Velikostně to připomína apollo pro sedum.
Ještě před týdnem v NASA byla pracovní činost na Orionu v plném proudu a dnes koukám že Orion rozebírají.
Ještě k Boeingu ten obrovský balvan byrokracie jsou odbory které dokážou pro letité zaměstnance za jejich zásluhy zajistit výnosná místa v Boeingu a do všeho kecají, to by muselo nastoupit tvrdé vedení něco jako ve Skunk Works kde kraloval "Kelly" Clerence L. Johanson a dokázali postavit SR-71 noposud nejrychlejší eroplán.
yamato - 14/10/2010 - 21:02
citace:
citace:Nezdá se vám že ten boeinguv navrh je ješte více ořezaný s menším prostorem než Dragon, Orion a PPTS. Velikostně to připomína apollo pro sedum.
Ještě před týdnem v NASA byla pracovní činost na Orionu v plném proudu a dnes koukám že Orion rozebírají.
Ještě k Boeingu ten obrovský balvan byrokracie jsou odbory které dokážou pro letité zaměstnance za jejich zásluhy zajistit výnosná místa v Boeingu a do všeho kecají, to by muselo nastoupit tvrdé vedení něco jako ve Skunk Works kde kraloval "Kelly" Clerence L. Johanson a dokázali postavit SR-71 noposud nejrychlejší eroplán.
len doplnim ze vyvoj SR-71 netrval nejako extra dlho, urcite nie tak dlho ako je v tomto obore zvykom, a celkom urcite nie tak dlho ako by clovek pri tak revolucnom eroplane cakal. Kelly mal celkom priamociare myslenie - dal ludom ulohy a malo casu. Vraj ak su schopni nieco vymysliet, napadne ich to rychlo. Viac casu znamena ze to zacnu vylepsovat a povodnu dobru myslienku uplne znicia...
Conquistador - 14/10/2010 - 21:28
preci v nové strategii obamy ma orion určité místo tak proc ho rozebirají? Nebo fakt poslali tolik let vyvoje opět do kopru?
alamo - 14/10/2010 - 22:37
" Ještě před týdnem v NASA byla pracovní činost na Orionu v plném proudu a dnes koukám že Orion rozebírají. "
čo keby si dal nejaký link?
o nejakom rozoberaní, som nič nenašiel
iba sa objavilo toto: http://www.nature.com/news/2010/101013/full/467763a.html
článok konštatuje, že súčastná podoba rozpočtu, znamená pre nasa "beh zotrvačnosťou"
nasa stále nemôže ukončiť staré programy (na ktoré nie sú peniaze), ani začať robiť niečo nové (tiež na to nie sú peniaze)
Conquistador - 14/10/2010 - 23:01
NASA se belhá setrvačností od doby, co dokončili a zprovoznili raketoplán, odpískali jeho nástupce Venture Star a jeho technické demonstrátory a teď se diví že nemají čím létat do vesmírů, i díky tomu jak je jejich systém v posledních už pomalu desetiletích nastaven.
NASA a její politické vedení se ani pomalu nezabývá jak a čím ale hlavně tak aby uspokojila nadnárodní koncerny, co z NASA sajou prachy..
Ted se vyrojili opětně různě firmy co se snaží uspět s "archaickým" konceptem ala Apollo, neříkám, že to je špatné sám jak víte Muskovi velmi fandím protože to je velký vizionář a nakonec muže kosmonautiku někde posunou jelikož Dragon a Falcon 9 pokud se povede, bude jen začátek, ale co se tyče skutečným výletům do vesmíru pro netrénované masy tak to bude nejspíš možné jen nějakým hypersonickým strojem ala Skylon, Venture Star či něco obdobného v této koncepci co se týče nadnárodního koncernu boeingu tak ten moje sympatie nemá, protože právě i takové koncerny přivedli NASA do té situace kde je dnes.
[Upraveno 14.10.2010 Conquistador]
MEDE - 14/10/2010 - 23:09
Nasa stále nemôže ukončiť staré programy (na ktoré nie sú peniaze), ani začať robiť niečo nové (tiež na to nie sú peniaze)
Takže zbývá jedině se zapojit do programu Čínu ale kongres je proti.
Conquistador - 14/10/2010 - 23:12
čína si jede vlastní program a nemá ani moc zajem se připojovat k programi ISS..
yamato - 15/10/2010 - 10:19
pre NASA by bolo dost potupne musiet sa spajat s cinou, aby vobec mohli nieco vo vesmire robit... Ak ani toto kongresmanov neudre po hlavicke, tak potom im uz nie je pomoci.
Jedine vychodisko vidim v tvrdej komercii. Stat je babrak a s kazdym novym volebnym obdobim to len potvrdzuje.
Alchymista - 15/10/2010 - 11:37
citace:Stat je babrak a s kazdym novym volebnym obdobim to len potvrdzuje.
Na príklade číny vidno, že to nie je vždy a všade pravda. Lenže čína je iste veľmi netypický príklad - tam sa totiž menej úspešným managerom, tunelárom a korupčníkom často miesto zlatého padáku sekajú hlavy. yamato - 15/10/2010 - 12:27
citace:
citace:Stat je babrak a s kazdym novym volebnym obdobim to len potvrdzuje.
Na príklade číny vidno, že to nie je vždy a všade pravda. Lenže čína je iste veľmi netypický príklad - tam sa totiž menej úspešným managerom, tunelárom a korupčníkom často miesto zlatého padáku sekajú hlavy.
ked porovname ekonomicku silu, vedeckotechnicku uroven a pristup k informaciam s aktualnym stavom cinskej pilotovanej kozmonautiky, nazval by som ju pomalou, oneskorenou a okopirovanou. Takze ani cina nie je nejaky ziarivy priklad. Ale aspon ma nejaky realny program s realnym hardverom, co je zrejme zasluha vyssieuvedenych postihov
Anyway, ziadny statny pilotovany program sa nemoze porovnavat s tempom vyvoja trebars v IT sektore, leteckej doprave, automobilizme, alebo najnovsie v komercnej kozmonautike a la SpaceX alebo VirginGalactic.
budla - 15/10/2010 - 13:20
Na Čínu mám také názor, že nejde moc rychle dopředu. To, že nemusí ještě neznamená, že bude pokračovat ve vývoji strašně pomalu. V podstatě nikdo nemusí létat do kosmu, ale snažíme se o to, protože to má celou řadu výhod. Čína v kosmonautice v podstatě na nic nepřišla a její řešení nejsou ničím revoluční a novátorské.
Co se týče amerických lodí, měl by se dokončit Orion a pokračovat v Dragonu. Tři lodě jsou už prostě moc a nevidím jediný důvod proč dělat další, když jsou již dvě v pokročilém stádiu vývoje.
Alchymista - 15/10/2010 - 14:28
Som si vedomý, že toto patrí skôr do "súvislostí..." než sem.
citace:Čína v kosmonautice v podstatě na nic nepřišla a její řešení nejsou ničím revoluční a novátorské.
To je bezpochyby pravda, aspoň pri pohľade zvonku (a "zvnútra" to nedokážem posúdiť).
Stále sa zatiaľ pohybuje v oblasti, kde existujú osvedčené a funkčné vzory (lety jednotlivých lodí, v blízkej perspektíve "malá" stanica, družice), z riešenia ktorých možno čerpať inšpiráciu "ako na to" a fakticky nič ju nenúti vymýšľať niečo extra nové s rizikom slepej uličky - stačí jej zopakovať kroky a riešenia predchodcov a stále je ešte "bronzová".
Vyšší tlak na nové riešenia zrejme príde až v dlhodobejšej perspektíve - budovanie veľkej stanice, let k Mesiacu - kde síce tiež ešte stále existujú vzory, ale už s viditeľnejšími nedostatkami v koncepcii, ktorým sa zrejme bude chcieť vyhnúť a teda bude musieť vymyslieť vlastné riešenie (alebo zopakovať staré chyby a nedostatky).
Prísne vzaté, aj oslavovaný Musk vlastne nevymýšľa/neprináša nič mimoriadne nové v zmysle koncepcie či technológie. To hlavné odlišné v tom čo robí, je to, že celý vývoj financuje zo súkromného kapitálu. Samozrejme má pár technologických vychytávok, ale tie sú dané skôr všeobecným technickým a technologickým pokrokom, než nejak výnimočnou nápaditosťou.
citace:...ziadny statny pilotovany program sa nemoze porovnavat s tempom vyvoja trebars v IT sektore, leteckej doprave, automobilizme, alebo najnovsie v komercnej kozmonautike a la SpaceX alebo VirginGalactic.
Ale na druhej strane len veľmi málo "súkromných" podnikov bez štátnej spoluúčasti (či už v podniku alebo v programe) má kusovú cenu a náklady na vývoj porovnateľné s pilotovaným kozmickým programom. Takže takéto prirovnanie značne kríva. Ostatne vyššie spomenuté odbory sa zväčša ani zďaleka nepribližujú fyzikálnym a technickým možnostiam a limitom v takej miere, ako kozmická technika. Alebo je niektorom z nich, okrem kozmonautiky, bežná bezpečnostná rezerva na úrovni 5%?
Komerčná kozmonautika je možná hlavne preto, že cesta k úspešným riešeniam už je "prešlapaná" za "štátne" peniaze a sú dostupné všetky alebo väčšina informácií a riešení, ktoré vedú k úspešnej konštrukcii. V 50. či 60. rokoch, keď sa hľadali a skúšali možné riešenia, by sa do toho so súkromným kapitálom nikto nikdy nepustil.
citace:
Prísne vzaté, aj oslavovaný Musk vlastne nevymýšľa/neprináša nič mimoriadne nové v zmysle koncepcie či technológie. To hlavné odlišné v tom čo robí, je to, že celý vývoj financuje zo súkromného kapitálu. Samozrejme má pár technologických vychytávok, ale tie sú dané skôr všeobecným technickým a technologickým pokrokom, než nejak výnimočnou nápaditosťou.
Vymysla aj nevymysla. Technologicky nie su jeho rakety nic prevratne. Ovsem vsetko je stavane s ohladom na znovupouzitelnost a maximalnu jednoduchost. Musk sa vyjadruje v tom style, ze jeho skutocnym cielom je znovupouzitelnost. A to je dost pokrok oproti "klasickym" vyrobcom, ktori vam napchaju do rakety tie najluxusnejsie vychytavky, kazdy diel si nechaju vyrobit niekde inde, takze potrebuje vlastny tim expertov, a potom to po jednom pouziti zahodia. Od komercneho sektora ocakavam revoluciu hlavne v ekonomike, nie v technike (znovupouzitelna dvojstupnova raketa je skvele riesenie, ktore bude tazke tromfnut)
citace:
Komerčná kozmonautika je možná hlavne preto, že cesta k úspešným riešeniam už je "prešlapaná" za "štátne" peniaze a sú dostupné všetky alebo väčšina informácií a riešení, ktoré vedú k úspešnej konštrukcii. V 50. či 60. rokoch, keď sa hľadali a skúšali možné riešenia, by sa do toho so súkromným kapitálom nikto nikdy nepustil.
[Upraveno 15.10.2010 Alchymista]
ale ved o tom hovorim. Nejde o techniku, ide o ekonomiku. Ako ma NASA preslapavat cestu dalej, ked ma na ramenach zaobstaravanie niecoho, co vymyslela a sprevadzkovala pred 50 rokmi?
avitek - 10/8/2011 - 14:09
Dne 2011-08-04 na tiskové konferenci oznámil John Elbon, viceprezident firmy Boeing pro komerční pilotované kosmické lodě, že firma hledá testovací astronauty pro zalétávání jejich kosmické lodě CST-100.
První pilotovaný start CST-100 Elbon očekává koncem roku 2015.
U kandidátů na zkušební astronauty se sice neppožaduje předchozí zkušenost z kosmických letů, ale astronauti, kteří odejdou od NASA, budou vítáni.
Zbycho - 13/10/2011 - 21:33
Boeing dokončuje aerodynamické testování modelu kosmické lodi CST-100 od 17. září v Ames Research Center v Kalifornii. Model se testuje ve více než 20 různých pozicích a testování má být hotové na konci října.
(The test team is using a 12-inch-wide, 14-inch-long aluminum model that is about 1/14th the size of the operational space capsule that Boeing plans to build.)
Jiří Hošek - 24/10/2011 - 22:59
Z nitě Falcon Heavy:
24.10.2011 - 20:23 - ...bo
citace:Jak daleko je s CST-100 v porovnání s Dragonem?
Šlo o milník 7 (test modelu CM/SM/Launch Vehicle v aerodynamickém tunelu s termínem duben 2013) a milník 8 (vývojový test Centauru pro pilotované lety s termínem květen 2013).
Následovat bude milník 9 (vývojový test Orbital Maneuvering and Attitude Control (OMAC) Engine s termínem červenec 2013).
Nezdá sa Vám, že sa všetci nejak príliš spoliehajú na Falcony? Obzvlášť, keď posledné testy novej verzie nedopadli najlepšie
pospa - 2/7/2013 - 09:13
citace:Nezdá sa Vám, že sa všetci nejak príliš spoliehajú na Falcony? Obzvlášť, keď posledné testy novej verzie nedopadli najlepšie
Oni se nespoléhají, ale zatím o tom jen uvažují. Dříve o tom ani neuvažovali, a nebo aspoň ne nahlas.
Navíc v článku o tom John Mulholland, více president a programový manager pro Komerční Programy mluví takto:
“It's got to be compatible with others and we continue to have discussions with SpaceX because once the Falcon 9 has enough flights under its belt and is safe enough to fly crew, we feel we can make that business decision. We'll be going over [to SpaceX] soon to see what it will take to make sure our new vehicle is compatible with the Falcon 9. If the price point stays extremely attractive then that is the smart thing to do.”
Agamemnon - 4/7/2013 - 07:36
afaik... o cst-100 na falcone sa hovorilo uz na zaciatku... zase niekto potreboval vyrobit pr, tak poskytol rozhovor do casopisu
boeing sa rozhodol pridat sol. panely na cst-100
to je zatial jediny z tych navrhov, ktory by mal solarne panely...
pospa - 15/4/2014 - 10:17
citace:boeing sa rozhodol pridat sol. panely na cst-100
to je zatial jediny z tych navrhov, ktory by mal solarne panely...
Myslíš jediný návrh z commercial crew?
Jestli jo, tak Dragon Rider s nimi myslím počítá taky.
Agamemnon - 15/4/2014 - 12:01
to je stary navrh... nejaky rok dozadu, dragonrider solarne panely zrusil s tym, ze bude lietat ccrew len s bateriami...
neviem o tom, ze by solarne panely na dragon vratili
edit:
alebo som to vratenie panelov niekde prehliadol?
citace:to je stary navrh... nejaky rok dozadu, dragonrider solarne panely zrusil s tym, ze bude lietat ccrew len s bateriami...
OK
Uvidíme jak to skousne NASA, když bude mít požadavek na funkční záchrannou loď po celou dobu připojení k ISS (120 - 180 dní).
Agamemnon - 15/4/2014 - 13:30
ked je pripojeny k stanici, tak dostava energiu zo stanice...
to aj sucasne lode tak funguju...
ales - 31/5/2014 - 18:10
Abych trochu vyvážil diskuzi ohledně vyvíjených komerčních pilotovaných kosmických lodí, tak připomínám, že už koncem dubna 2014 Boeing zveřejnil svoji novou představu interiéru lodi CST-100. Rozhodně to nevypadá špatně. http://www.gizmag.com/cst-100-interior/31859/
pospa - 31/5/2014 - 18:19
A abychom byly ještě více vyvážení, bude dobré podotknout, že na daném obrázku je prozatím jen "powerpoint".
Realita, prezentovaná v tomtéž článku, totiž vypadá takto:
Btw. vidím správně na té představě, že hodlají mít ve spodním patře 6 křesel a nad nimi sedmé, pilotní?
Pouze 1 pilot kosmické lodí? Je to bezpečné? Nebo tam jsou v horní řadě za sebou pilotní křesla 2 a zvýšili kapacitu na 8 astronautů???
Domnívám se prostě, že ani Boeing nevyvíjí žádného "přežitého dinosaura" a navíc si myslím, že i SpaceX potřebuje konkurenci "jako prase drbání". Proto fandím všem komerčním pilotovaným projektům.
pospa - 31/5/2014 - 18:48
Na tom se absolutně shodneme - konkurence je vždy ku prospěchu věci.
Ale stejně, v mém soukromém pořadí oblíbenosti CCP projeků je CST-100 až na bronzové příčce.
Jak to vidíš Aleši s tím počtem křesel, viz mé otázky pod obrázkem?
ales - 31/5/2014 - 23:12
citace:Jak to vidíš Aleši s tím počtem křesel, viz mé otázky pod obrázkem?
Podle té počítačové vizualizace mám dojem, že počítají jen s jedním "pilotem". Při startu a přistání je stejně skoro všechno na automatice a na oběžné dráze si mohou kdykoliv "přesednout".
pospa - 1/6/2014 - 00:24
Tak to by byla od dob Mercury a Vostoku po 50 letech první kosmická loď, kde by na "řízení" byl jen jeden astronaut sám. Jak se zdá i u Boeingů se umí pustit do odvážných konceptů.
cernakus - 1/6/2014 - 01:32
Protože jsi stále nepochopil (či odmítáš uznat) konceptuální rozdíl mezi transportérem a kosmickou lodí. Kosmická loď je plně autonomní víceúčelové zařízení, Dragon, CST-100, Dreamchaser či (zatím) PPTS jsou transportéry. Jsou určeny pro co nejlevnější dopravu cestujících(sic!) k něčemu na nízké oběžné dráze.
V transportéru, což byl i STS, se uvažuje o kosmonautech pouze o pilotech. Ostatní mohou a budou civilové. STS má dva piloty (oddělené od cestujících) proto, že je manuální, v té době nikdo neuvažoval nad pilotáží dopraváku jedním pilotem a byl na to prostor.
Dnes se už naprosto běžně diskutuje, zdali u běžných civilních dopraváků je opravdu nutná dvojice pilotů. Je logické, že u automatických transportních kosmických prostředků je toto možné i realizovat. Pokud budeme uvažovat situaci, kdy v CST-100 poletí 6 turistů, je asi zbytečné uvažovat, že by v kritické situaci mohli úspěšně nahradit pilota-kosmonauta. Kosmonaut fyzicky selže totiž až jako poslední osoba na palubě, dávno poté co nejenže ostatní odpadnou, ale i často zemřou (vysoké přetížení, kyslíková či teplotní deprivace). A zálohování pilotáže tak nepřináší žádný užitek.
To jsem už nastínil v sekci o dragonrideru. Je úplně buřt, že vypadá jako maketa a ovládací pult, jak z laciného seriálu. Kosmonauti-piloti budou stejně u těchto transportních prostředků jen statisté a obstará to automatika ve formě počítače (u dragonu někde v "podpalubí"). A jestli z těchto prostředků budou někdy kosmické lodi jako je například Orion či Sojuz, tak se vnitřní uspořádání radikálně změní (a s ním sníží počet osob na palubě).
[Upraveno 01.6.2014 cernakus]
dodge - 1/6/2014 - 06:31
Dnes se už naprosto běžně diskutuje, zdali u běžných civilních dopraváků je opravdu nutná dvojice pilotů. Je logické, že u automatických transportních kosmických prostředků je toto možné i realizovat. Pokud budeme uvažovat situaci, kdy v CST-100 poletí 6 turistů, je asi zbytečné uvažovat, že by v kritické situaci mohli úspěšně nahradit pilota-kosmonauta. Kosmonaut fyzicky selže totiž až jako poslední osoba na palubě, dávno poté co nejenže ostatní odpadnou, ale i často zemřou (vysoké přetížení, kyslíková či teplotní deprivace). A zálohování pilotáže tak nepřináší žádný užitek.
V letectví létaly na dopravních letadlech posádky původně pětičlenné - 2 piloti, palubní mechanik, navigátor, palubní radiotelegrafista. Postupem doby s pokrokem techniky, a pod tlakem provozovatelů letecké dopravy (jejichž motivem je v první řadě snižování nákladů bez ohledu na bezpečnost) létají velká dopravní letadla jako dvoupilotní. Důvody pro dvoupilotní posádku jsou dva - 1) výhled z letadla při pojíždění a za letu. 2) bezpečnost letu při zdravotním selhání jednoho z pilotů.
U kosmické lodě důvod č. 1) odpadá, důvod č 2) však je ve hře vždy. Ačkoliv dopravní piloti absolvují rozsáhlá lékařská vyšetření každých šest měsíců, je zdravotní problém jednoho z pilotů za letu poměrně častou událostí (v ČR např. asi před dvěma lety zemřel velitel letadla za letu).
pospa - 1/6/2014 - 11:03
citace:Protože jsi stále nepochopil (či odmítáš uznat) konceptuální rozdíl mezi transportérem a kosmickou lodí. Kosmická loď je plně autonomní víceúčelové zařízení, Dragon, CST-100, Dreamchaser či (zatím) PPTS jsou transportéry.
Opět musím obdivovat tvou sebejistotu, s jakou dokážeš o někom prohlašovat, že něco nepochopil.
I přes to, že jsou všechny tři vyvíjené dopravní prostředky určeny jen pro rychlou dopravu posádky na LEO, mají to být pilotované kosmické lodě, které nejsou jen plně automatizované "plechovky", ale mají umožňovat i ruční řízení (alespoň v kritických momentech mise). V takovém režimu je vždy lepší a bezpečnější, když se o manuální řízení mohou podělit dva a nespoléhat se jen na jediného astronauta. V 99% situací to může zvládnout jeden, ale nastávají chvíle, kdy jsou potřeba 2 páry očí a rukou.
H - 1/6/2014 - 11:26
V letadlech každej z pilotů dostává jinou stravu, aby se vyloučila otrava obou osob.
Petr_Šída - 1/6/2014 - 11:47
To Cernakus: Jeden pilot u dopravního letadla je totální kravina, jednak zapomínáte na střídání, a druhak start ani přistání není o tom, že jeden maká, a druhý spí, se podívejte jak mají rozdělené úkoly
spousta havárií při přistání se stala proto, že posádka z nějakého důvodu začala s povinnými úkony pozdě a pak proto, že nestíhala, něco důležítého přehlídla
naložte to na jednoho pilota a letadla budou padat jak hrušky
Definici kosmické lodi a transportétu máte odkad, to je Váš výmysl, že ho tak atoritativně prosazujete, řekl bych, že má dost logických much ....
xChaos - 1/6/2014 - 12:11
citace: Kosmická loď je plně autonomní víceúčelové zařízení, Dragon, CST-100, Dreamchaser či (zatím) PPTS jsou transportéry.
Tohle je podle mě úplná kravina a je to přesně naopak. "Kosmické lodě" v 60tých letech nebyly autonomní téměř vůbec, v kritických momentech (odchylka od přednastavené dráhy - Apollo 13, setkání s jinou kosmickou lodí, apod.) byly závislé na masivním výpočetním výkonu pozemních řídících center.
Počítače jsou dnes úplně někde jinde, a kterákoliv z lodí příští generace bude disponovat výpočetním výkonem, který by v začátcích kosmonautiky nemělo k dispozici ani celé pozemní řídící středisko. Ta autonomie je tedy opravdu jen o množství delta-V (paliva) které je k dispozici, a o zásobách pro posádku. Dnes si kterýkoliv z "transportérů" bude schopen přímo na palubě spočítat dráhu kamkoliv (samozřejmě, to může být uměle omezené tím, že ten počítač z nějakého důvodu nebude mít instalovaný příslušný software, ale ten výkon tam prostě bude). Naproti tomu, ruské Sojuzy měly až donedávna analogovou elektroniku, která asi z principu nebyla úplně víceúčelová: i když nějaká základní korekce dráhy (např. pro účely setkání s orbitálními stanicemi) v tom asi zabudované byly.
Cokoliv, co se staví dnes, je každopádně z řady hledisek autonomnější a univerzálnější, než historické typy (max. kabina CST-100 nemá solární panely, takže bude mít autonomní výdrž poněkud limitovanou... ale zřejmě si spočítali, že je to levnější či lehči, nebo že jsou limitováni tak jako tak i zásobami pro posádku, apod. ... u Sojuzu mohla být motivace k větší autonomii daná tím, aby v případě nucené evakuace kosmické stanice loď vydržela autonomně letět dokud se místo přistání neocitne na ruským, tedy historicky sovětským územím, tohle oni dost prožívali... a to mohlo v krajním případě trvat tak den-dva, odhaduju... ). Dragon a PPTS jsou navíc celkem zjevně myšlené i pro návrat 2.kosmickou rychlostí do atmosféry, a zřejmě budou použitelné jako návratové kabiny při letech kamkoliv po sluneční soustavě.
Prohlásit, že jediná kosmická loď dneška je Orion, je nesmysl... loď PPTS je naprosto otevřeně koncipovaná pro nejdřív bezpilotní a později i pilotovaný oblet měsíce a určitě má být plně srovnatelná s Orionem.
Petr_Šída - 1/6/2014 - 12:36
Hlavně mezi kosmické lodi jsou počítány i nepilotované transportní prostředky, že ....
martinjediny - 1/6/2014 - 13:32
citace:To Cernakus: Jeden pilot u dopravního letadla je totální kravina, jednak zapomínáte na střídání, a druhak start ani přistání není o tom, že jeden maká, a druhý spí, se podívejte jak mají rozdělené úkoly
spousta havárií při přistání se stala proto, že posádka z nějakého důvodu začala s povinnými úkony pozdě a pak proto, že nestíhala, něco důležítého přehlídla
naložte to na jednoho pilota a letadla budou padat jak hrušky...
Ale ak sa cast uloh, resp. vsetky ulohy preberie automatika, bezpecnost sa moze naopak zvysit aj bez pilota, resp. s jednym ako zalohou automatiky...
navyse obvykle je dost casu aj na dialkove riadenie a pre nudzove situacie zas nepomoze ani pritomnost pilota
citace: Definici kosmické lodi a transportétu máte odkad, to je Váš výmysl, ....
"transporter" som pocul tusim tak v nejakom Startreku... zatial cokolvek Zem-orbita bola lod.
mozno by bolo vhodne nahliadnut do STN 31 0001
yamato - 1/6/2014 - 13:43
Nie je nahodou let sojuzu tiez vysoko autonomny? Preco by podla tejto kvazidefinicie mal byt sojuz kozmicka lod?
martinjediny - 1/6/2014 - 13:53
citace:Nie je nahodou let sojuzu tiez vysoko autonomny? Preco by podla tejto kvazidefinicie mal byt sojuz kozmicka lod?
14B027 - kosmická loď = spacecraft; spaceship; space vehicle
umělé kosmické těleso pro dopravu lidí a/nebo nákladu
14B028 - kosmický kluzák = spaceplane
umělé kosmické těleso vybavené nosnými plochami, umožňujícími klouzavý let v atmosféře
14B029 - vztlakové těleso = lifting body
umělé kosmické těleso bez nosných ploch, využívající aerodynamických vlastností trupu ke klouzavému letu v atmosféře
14B030 - transportní kosmická loď = transport spaceship; transport spacecraft
kosmická loď sloužící k dopravní obsluze jiných umělých kosmických těles (kosmických laboratoří, stanic, základen)
14B031 - pilotovaná kosmická loď = manned spaceship; manned spacecraft
kosmická loď s osádkou
14B032 - nákladní kosmická loď = cargo spaceship; cargo spacecraft
kosmická loď bez osádky, sloužící výlučně k dopravě nákladu
14B033 - automatická kosmická loď = automated spaceship; unmanned spaceship; unmanned spacecraft
kosmická loď bez osádky
14B034 - záchranná kosmická loď = rescue spacecraft; rescue spaceship
kosmická loď sloužící k nouzové evakuaci lidí z jiných umělých kosmických těles
14B035 - výsadková kosmická loď = landing spacecraft; excursion module
kosmická loď sloužící k dopravě lidí a/nebo nákladu na povrch přirozeného kosmického tělesa (planety, měsíce apod.)
14B036 - meziorbitální tahač = orbital transfer vehicle
umělé kosmické těleso vybavené pohonným systémem, sloužící k dopravě jiných kosmických těles mezi oběžnými drahami nebo jinými kosmickými tělesy, pohybujícími se v kosmickém prostoru (např. mezi kosmickými stanicemi)
14B037 - planetární kosmická loď = planetary spaceship
kosmická loď, sloužící k dopravě lidí a/nebo nákladu k planetám Sluneční soustavy Petr_Šída - 1/6/2014 - 14:22
Ale ak sa cast uloh, resp. vsetky ulohy preberie automatika, bezpecnost sa moze naopak zvysit aj bez pilota, resp. s jednym ako zalohou automatiky...
navyse obvykle je dost casu aj na dialkove riadenie a pre nudzove situacie zas nepomoze ani pritomnost pilota
dovolil bych si nesouhlasit, automatika se nedá připravit na všechny nouzové situace, dálkové řízení má smysl u válečných strojů, do dopraváku řízeného na dálku by nikdo nesedl (a řekl bych, že by ho nikdo ani nepovolil)
je spousta nouzových situací, kdy piloti zachránili cestující v situaci, kdy by automatika nejspíš neměla šanci, namátkou mě napadá třeba zablokované kormidlo boeingu 747 v roce 2002 nad Beringovým mořem
abychom se vrátili k CST 100, co reálně tam bude pilot řídit? Je tam od udržování komunikace, kontroly chodu automatiky, a případně zmáčknutí abortu, címž se zase odstartuje automatická sekvence
(a kabina letící ve volném prostoru se chová přeci jenom proautomatiku předvídatelněji, než stroj těžší než vzduch při labilním letu v 10 km)
pokud bylo nutné přejít na plně ruční pilotáž, tak stejně řídí pouze jeden, už Apolo bylo takhle postavené
dodge - 12/6/2014 - 07:46
Boeing Unveils Commercial CST-100 ‘Space Taxi’ to Launch US Astronauts to Space from US Soil.
Boeing představil na maketě 1:1 CST-100 "Space Taxi"
boeing má pripravených 215 oznámení o prepustení z práce, pre svojich zamestnancov pracujúcich na CST 100, rozošle ich v prípade, ak nebude vybraný do ďalšieho pokračovania CCtCap http://nasawatch.com/archives/2014/06/boeing-wont-bui.html
yamato - 19/6/2014 - 17:35
nechce tym boeing naznacit, ze je to cele jobs program?
Alchymista - 19/6/2014 - 18:16
citace:nechce tym boeing naznacit, ze je to cele jobs program?
Skôr vydieranie - za peniaze, ktoré dostane Boeing v rámci pokračovania CCtCap by tých ľudí bolo možné živiť dvakrát až do smrti.
dodge - 27/8/2014 - 08:16
Boeing Completes All CST-100 Commercial Crew CCiCAP Milestones on Time and on Budget for NASA – Ahead of Competitors.
ULA bude používat ruské RD180 ještě několik let (5-7) a bude je používat ještě nějaký rok po skončení jejich nákupů
PinkasJ - 3/12/2014 - 11:40
Obě sněmovny USA odsouhlasily předlohu zákona na vojenské výdaje 2015, kde se mj. zakazují výdaje na nákup ruských motorů RD 180 pro rakety Atlas 5. Musí ho podepsat ještě president. Není jasné, zda se to bude týkat i dalších roků. Podle kontraktu 2014 má Rusko dodat v tomto roce 5 motorů, což zřejmě nepodléhá zákazu. Nějaké motory má ULA na skladě, takže nějaký čas vystačí a má se vyvíjet americký ekvivalent.
dodge - 10/12/2014 - 20:45
CST-100 postoupil o další krok blíže k prvnímu letu.
Ten nosič na obrázku je Atlas V 422? Sice má dostatečnou nosnost, ale už po Columbii komise psala, že dvě RL-10 v Centauru způsobují neúnosné riziko - jejich malý tah vede k trajektorii, která při poruše vede k návratu kabiny s přetížením 20g - posádka a asi ani štít to nevydrží.
raul - 20/2/2015 - 21:16
Prezentační videa k ohlášení výstavby nové 61-ti metrové věže s výtahem, 13-ti metrovou přístupovou rampou včetně "White Room" pro posádku CST-100 na LC-41.
Výstavba by měla trvat cca 18 měsíců.
David - 17/4/2015 - 08:20
Projekt CST 100 zatím plní jako jediný harmonogram, což se nedá říci o konkurenci která je v násobném skluzu / neplní více postupných kroků/.
Zdá se tedy, že zdánlivě vysoká cena nese své ovoce a dokládá, že případná sázka na " levné", může přijít velice draho a to nemám na mysli tunel Blanka.
pospa - 17/4/2015 - 08:34
citace:Projekt CST 100 zatím plní jako jediný harmonogram, což se nedá říci o konkurenci která je v násobném skluzu / neplní více postupných kroků/.
Už jsme tu rozebírali rozdílnou filozofii obou vývojových programů (SpX vs. Boeing). U Boeingů dělají na začátku hlavně ty "papírové" milníky, přičemž reálné testy systémů a celé lodě nechávají až na konec programu. To přináší naopak vyšší riziko, že až ke konci při testech narazí na něco, co je zdrží. SpX naopak volí postup průběžného testování reálného HW a SW na podskupinách a větších celcích - budují svou vývojovou zkušenost více na reálných testovacích datech, než na simulacích a do detailu propracovaném návrhu konstrukce.
Oba přístupy povedou k cíli. Na hodnocení, který z nich bude nakonec rychlejší, nebo eventuálně způsobí zpoždění, si budeme muset počkat do konce roku 2017.
milantos - 17/4/2015 - 09:57
Jenže Boeing zase vychází ze svých dřívějších zkušeností - už toho pro NASA vyrobil dost a ani zkušenosti ze špičkové letecké techniky nejsou určitě k zahození.
pospa - 17/4/2015 - 11:23
citace:Jenže Boeing zase vychází ze svých dřívějších zkušeností - už toho pro NASA vyrobil dost a ani zkušenosti ze špičkové letecké techniky nejsou určitě k zahození.
Zkušenosti nejsou nikdy k zahození, ale důležitá je taky cena a perspektiva dalšího vývoje konstrukce.
Vývoj a certifikace CST-100 bude NASA stát 2x tolik, než u Dragona 2.
U CST-100 taky nezměníte přistání pomocí padáků a airbagů někam do široké pouště na motorické přistání na heliport kosmodromu, jak tomu má v budoucnu být u Dragonu 2.
S CST-100 taky nepřistanete na Měsíc a na Mars (v cargo verzi), u D2 by to jít mělo.
milantos - 17/4/2015 - 13:27
V tom snad nejsme ve sporu - jsou to jiné lodě, s jinou koncepcí a s jinými možnostmi.
Jen jsem chtěl naznačit, že Boeing může jít jinou cestou konstruování a zkoušení než SpX. Mnoho z toho, co navrhuje, už má dávno odzkoušené a nemusí tudíž konstruovat na základě pobíhajících dílčích testů. Může si s menším rizikem dovolit soustředit se na návrh a výrobu .
yamato - 17/4/2015 - 13:52
Potom je ovsem podivuhodne, ze na to potrebuje 2x viac penazi
Véna - 20/4/2015 - 00:08
To, že Boeing stojí dvakrát víc je prostě proto, že si to může dovolit a že si tak cení svých inženýrů a že vychovává inženýry i pro SpX ... Ti je pak na chvíli přetáhnout vysají a vyhodí ...
Jinak bylo jasné, že program musí mít dva výrobce a bylo v podstatě jasné, že jedne bude Boeing a druhý SpX, nic jiného ani nemohlo být ... a jelikož bylo logické, že SpX půjde s cenou až nesmyslně dolů, Boeing si prostě uchoval cenu ... Toť vše ...
Jinak ona ta proklamovaná zaměnitelnost je u Spx také pouze na papíře ... Nic víc nemají, čili s ní operovat a říkat, že je to výhoda oné koncepce je více jak optimistické.
yamato - 20/4/2015 - 08:32
No, Vena... ukoncime to tym, ze kazdy ma pravo na svoju paranoju
dodge - 19/5/2015 - 11:51
Boeing začal testovat záchranný systém pro CST-100
Po vzoru svého velkokapacitního dopravního letounu 787 Dreamliner se Boeing rozhodl pojmenovat i svou novou kosmickou loď CST-100 Starliner. K oficiálnímu oznámení nového jména došlo v bývalé budově OPF, která momentálně prochází renovací a úpravami pro konečnou montáž a testy nové komerční lodě. http://spacenews.com/boeing-renames-commercial-crew-vehicle-cst-100-starliner/
pospa - 25/9/2015 - 18:32
Pokračující montáž obslužné věže na LC-41 se dostala za polovinu poté, co byl připojen čtvrtý ze sedmi segmentů její konstrukce.
JiříHošek - 24/10/2015 - 06:06
Ocelová konstrukce obslužné věže na SLC-41 již obsahuje všech sedm segmentů. V nadcházejících týdnech se věž začne vybavovat instalací výtahu, střechy, bílé místnosti, přístupového ramene a další infrastrukturou.
raul - 7/11/2015 - 22:46
Montáž "White Room" ke konci přístupového ramene na staveništi v Oak Hill.
Doug Hurley, Bob Behnken, Eric Boe a Suni Williams si byly u příležitosti slavnostního uložení nejvyššího nosníku prohlédnout přístupovou věž pro posádku i přístupové rameno s bílou místností.
Trup prvního Boeing CST-100 Starliner je sešroubováván techniky pracujícími v Boeing Commercial Crew a Cargo Cargo Processing Facility v NASA Kennedy Space Center dne 2. května 2016 při zkouškách tlakové nádoby.
Kabina Boeing CST-100 Starliner se blíží k ISS v představě grafika
Technik sleduje spojení horní a dolní části prvního kompletního trupu pro Boeing CST-100 STARLINER při provádění zkoušek konstrukce na KSC 2. května 2016.
Horní a spodní kopule se spojuje a vytvoří první kompletní obal pro Boeing CST-100 STARLINER k provední zkoušek konstrukce na KSC 2. května 2016.
Pohled na horní kopuli Boeing CST-100 'STARLINER v NASA KSC.
Pohled na spodní kopuli prvního Boeing CST-100 'STARLINER v NASA K SC.
Boeing CST-100 "Space Taxi" bude nést osádku čtyři nebo více astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země a ISS. Maketa s figurínami astronautů byla odhalena 9. června 2014 v KSC.
Celkově 6-měsíční zpoždění
První let bez posádky na LEO nyní červen 2018
První zkušební let s posádkou nyní srpen 2018
První operační mise ISS nyní prosinec 2018
teraz ocakavam taku hatersku lavinu, ako ked posuva terminy SpX. Podme, do toho, realisti
NovýJiřík - 11/10/2016 - 14:49
teraz ocakavam taku hatersku lavinu, ako ked posuva terminy SpX. Podme, do toho, realisti
Tak jo. Fuj, hanba, podvodníci, zloději! Nic jim nebouchlo, a přesto ty vysavače veřejných peněz nedokážou dodržet jediný termín! Můžou se stydět!!!
Dobrý?
dodge - 11/10/2016 - 15:02
Boeing by měl změnit řebříček priorit a posunout na první místo snahu o drastické snížení ceny, a případně zcela z žebříčku vypustit snahu o maximální možnou spolehlivost.
Dovedu si představit budoucí jednání s dodavateli: Použijeme levnější méně kvalitní materiály, jednodušší technologie, omezíme nebo zcela vypustíme defektoskopii...
Ale aby jim to potom nevybouchlo. [Upraveno 11.10.2016 dodge]
yamato - 11/10/2016 - 15:08
citace:
Tak jo. Fuj, hanba, podvodníci, zloději! Nic jim nebouchlo, a přesto ty vysavače veřejných peněz nedokážou dodržet jediný termín! Můžou se stydět!!!
Dobrý?
este daj nieco o tom, ze ten ich plan nie je vobec realisticky a zjavne ide iba o PR
kopapaka - 11/10/2016 - 17:58
dodge: a nešetří už takhle Boeing náhodou? Nemá teď jedna družice od stejného výrobce odklad startu, protože dvěma předchozím chcípl hlavní motor..?
admin - 18/10/2016 - 23:50
ULA představila poslední návrh konfigurace Atlas 5 & CST-100 Starliner
Bývalý astronaut Chris Ferguson(Boeing) se nechal slyšet, že Starliner bude ke komerčnímu použití(doprava na soukromou orbitální základnu, turistiku, nebo jako prostředek pro jiný stát) k dispozici v roce 2024. První posádka bude vybrána letos na jaře.
admin - 18/3/2018 - 22:03
12 motoru MR-104J bylo dodáno pro loď, která by měla uskutečnit premiérový start v létě. Mototry jsou designovány tak, aby se daly použít až při deseti letech.
Starliner pilotovný zřejmě nepoletí letos, ale příští rok. Možná přespříští. Tak by možná pak letěl rovnou se třemi astronauty a mohl by být připojen ke stanici rovnou až půl roku.
citace:Starliner pilotovný zřejmě nepoletí letos, ale příští rok. Možná přespříští. Tak by možná pak letěl rovnou se třemi astronauty a mohl by být připojen ke stanici rovnou až půl roku.
Je to nahouby, Starliner neustálé odklady, Dragon 2 odklady kvůli přesunu motorů a rekonstrukci celé lodi. Ještě že jsou aspoň Sojuzy.
kopapaka - 10/4/2018 - 08:12
Ehm, cože?
Jaké přesuny motorů a rekonstrukce na Dragonu2? Proč by to překopávali? Motory tam mají kvůli abortu, takže proč?
Patek - 10/4/2018 - 08:18
citace:
citace:Starliner pilotovný zřejmě nepoletí letos, ale příští rok. Možná přespříští. Tak by možná pak letěl rovnou se třemi astronauty a mohl by být připojen ke stanici rovnou až půl roku.
Je to nahouby, Starliner neustálé odklady, Dragon 2 odklady kvůli přesunu motorů a rekonstrukci celé lodi. Ještě že jsou aspoň Sojuzy.
No, ale na Sojuzech těch volných míst už moc není. A příští rok začnou létat pouze dvakrát ročně (2019 3 starty - 2x v první 1/2 a jeden v druhé 1/2 roku; 2020 už jenom 2x). Asi to nebylo moc prozíravé od NASA odstoupit od Sojuzů bez funkční kosmické lodi Made in USA.
Petr_Šída - 10/4/2018 - 08:56
citace:
citace:Starliner pilotovný zřejmě nepoletí letos, ale příští rok. Možná přespříští. Tak by možná pak letěl rovnou se třemi astronauty a mohl by být připojen ke stanici rovnou až půl roku.
Je to nahouby, Starliner neustálé odklady, Dragon 2 odklady kvůli přesunu motorů a rekonstrukci celé lodi. Ještě že jsou aspoň Sojuzy.
Odkud máte to o překopávání Dragonu, pokud vím, je to jenom výmysl zdejších diskutujících, nic takového se dít nebude
Zatím plati: nepilotované testy obou lodi do konce roku 18, pilotované na počátku roku 19
admin - 10/4/2018 - 09:44
citace:
Odkud máte to o překopávání Dragonu, pokud vím, je to jenom výmysl zdejších diskutujících, nic takového se dít nebude
Já bych to ještě upřesnil - jednoho diskutujícího. Nebo aspoň jsem si toho ani zde nevšiml...
Ervé - 10/4/2018 - 10:09
citace: Je to nahouby, Starliner neustálé odklady, Dragon 2 odklady kvůli přesunu motorů a rekonstrukci celé lodi. Ještě že jsou aspoň Sojuzy.
Má velká chyba, omlouvám se, hlava děravá - šlo jen o změnu - přistání na padáku jako hlavní způsob přistání, opuštění motorického přistání s nohama. Palivo pro Draco motory na palubě bude spotřebováno pro návratový manévr?
Petr_Šída - 10/4/2018 - 10:34
V klidu, stane se, ono to tu skutečně proběhlo, při oznámení o upuštění od motorického přistávání z toho někdo zkratkovitě vyvodil, že půjdou motory pryč, je to tak 4-5 měsíců
Jak konkrétně s palivem naloží, toť otázka, nabízí se deorbitacni manévr, ale paliva bude asi přebytek. Asi něco povezou až folu
Ervé - 10/4/2018 - 13:40
Řekl bych, že nebudou riskovat přistání s palivem v kabině - spíš vypustí nádrže ještě před otevřením padáků.
citace:V klidu, stane se, ono to tu skutečně proběhlo, při oznámení o upuštění od motorického přistávání z toho někdo zkratkovitě vyvodil, že půjdou motory pryč, je to tak 4-5 měsíců
Jak konkrétně s palivem naloží, toť otázka, nabízí se deorbitacni manévr, ale paliva bude asi přebytek. Asi něco povezou až folu
Úžasný, dostali víc peněz, protože jistota vysledku
yamato - 23/3/2019 - 13:35
citace:Úžasný, dostali víc peněz, protože jistota vysledku
To su istoty takpovediac socialisticke
smvojj - 23/3/2019 - 14:40
William Edward Boeing se obrací v hrobě. Přílišná jistota státního cecíku z nich udělala socialistický moloch.
martinjediny - 23/3/2019 - 18:44
citace:Úžasný, dostali víc peněz, protože jistota vysledku
ale ved oni k tomu vysledku kracaju a kracaju zodpovedne. Ich postupy nemaju taku oporu v "improvizacii" ako poskytuje Musk.
Petr_Šída - 23/3/2019 - 18:54
citace:
citace:Úžasný, dostali víc peněz, protože jistota vysledku
ale ved oni k tomu vysledku kracaju a kracaju zodpovedne. Ich postupy nemaju taku oporu v "improvizacii" ako poskytuje Musk.
A ve výsledku mají víc problémů, než konkurence
yamato - 23/3/2019 - 20:26
rovnaka sluzba neskor a za daleko viac penazi. Ale zodpovedne...
Som za viac opory v improvizacii
smvojj - 23/3/2019 - 22:22
citace:rovnaka sluzba neskor a za daleko viac penazi. Ale zodpovedne...
Som za viac opory v improvizacii
Boeing 737 max mají uzemněný. Myslím, že mají jiné starosti nežli vypouštět rakety.
admin - 23/3/2019 - 23:05
citace:
Boeing 737 max mají uzemněný. Myslím, že mají jiné starosti nežli vypouštět rakety.
Pochybuji, že by existovalo jakékoli personální propojení mezi lidmi od raket a lidmi, co mají na starost 737...
KaretTv - 24/3/2019 - 15:23
citace:Úžasný, dostali víc peněz, protože jistota vysledku
Ano, lobbing v tom asi byl, ale nadruhou stranu taky myslím že předtím nedostali peníze na nákladní verzi, ze které mohli alespoň trochu vycházet.
admin - 19/4/2019 - 14:22
Report OIG naznacuje, ze Boeing nielen trvalo dostava viac penazi za rovnake zadania, co je v rozpore so zdravym rozumom, ale v case kratko po explozii F9 doslova zneuzil paniku v NASA a vyhrazal sa odchodom z CCrew, ak mu NASA nepriplati, cim ju zatlacil do kuta.
V zapati po priplateni za zotrvanie v CCrew predal NASA zakupene miesta v Sojuze. Defacto si nechal zaplatit 2x za to iste - znizeie rizika straty pristupu USA na ISS.
Auditor tiez konstatuje, ze vztahy medzi NASA a Boeingom su minimalne zvlastne, ked NASA plati vysoke sumy a hodnoti vysledky Boeingu vzdy ako dobre, pricom Boeing zasadne meska vo vsetkych programoch kde je dodavatelom.
petrpetr - 23/11/2019 - 16:55
normální korporátní myšlení soudruhů z vedení firmy, a dalších. Je to jedna mafie připojená na státní finanční cecík...
Nyní jsme přesně tři hodiny od vzletu. Operace Blue Team pokračují hladce na rampě, zatímco členové startovního týmu v Atlas Spaceflight Operations Center sledují stav raketových systémů.
Liftoff zůstává cílený přesně 6:36:43 hodin ráno EST (11:36:43 UTC).
Obraz z řídícího centra není moc sexy...
Ale tak hlavně že letí...
admin - 20/12/2019 - 12:52
Starliner vynesen. Teď je to už jen na něm.
ossma - 20/12/2019 - 12:56
Tak už je nahoře! Vypadá to na naprosto ukázkový start. Ještě musí Starliner zažehnout své motory, aby převedl svou dráhu na parkovací. Zítra, krátce po 14,00 hodině, by se Starliner měl v automatickém režimu připojit k ISS.
admin - 20/12/2019 - 13:33
NASA: "an off-nominal insertion and that they are assessing all of their options"
Chjo.
admin - 20/12/2019 - 13:35
Bridenstine: Starliner in stable orbit. The burn needed for a rendezvous with the ISS did not happen. Working the issue.
lamid - 20/12/2019 - 13:44
citace:Bridenstine: Starliner in stable orbit. The burn needed for a rendezvous with the ISS did not happen. Working the issue.
takze davat Boeingu dvojnasobnu sumu ma logiku, lebo je to skuseny dodavatel... tak nejak to bolo?
yamato - 20/12/2019 - 14:24
podotykam a opakujem ze Boeing si po explozii AMOSu vydieranim vynutil viac penazi, a navyse podojil NASA aj predajom miest v Sojuzoch. A teraz toto?
admin - 20/12/2019 - 14:25
Jj, vypadá to na velký trapas(v souvislosti s řečmi o zkušeném dodavateli).
admin - 20/12/2019 - 14:43
Tiskovka ve tři zrušena, takže žádné vyjasnění různých protichůdných informací. Takže až někdy později...
admin - 20/12/2019 - 14:48
Dráha by podle aktuálních efemerid měla být 187 x 222 km, takže stabilní dráha. Ale ne plánovaná.
admin - 20/12/2019 - 14:56
Nově má být tiskovka v 15:15 SEČ.
lamid - 20/12/2019 - 14:57
https://twitter.com/cgbassa/status/1208018540030308353
#Starliner je sledovaný používateľom @18SPCS
! Orbitálne údaje sú dostupné prostredníctvom @SpaceTrackOrg,
Objekt 44900/19094A: 77 km x 192 km, sklon 51,63 stupňov!
Teraz je vydaná druhá skupina orbitálnych prvkov.
187 x 222 km, epocha 13:20 UTC. [upraveno 20.12.2019 14:58]
Aká bola pôvodne plánovaná dráha?
[upraveno 20.12.2019 15:11]
lamid - 20/12/2019 - 15:05
Správca NASA Jim Bridenstine uvádza, že kozmická loď Starliner používala viac paliva, ako sa očakávalo, na dosiahnutie svojej súčasnej stabilnej obežnej dráhy, čo vylučuje stretnutie s Medzinárodnou vesmírnou stanicou. https://twitter.com/JimBridenstine/status/1208021843388633090
Dobrá správa, do 48 hodín pristane.
Má 75% paliva, vykoná testy.
Len mi nie-ak ušlo čo sa stalo.
lamid - 20/12/2019 - 16:14
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1208041548438548481
"Veľký súhrnný bod: Zálohou k problému Uplynulý časovač misie bolo odoslanie príkazov zo zeme. Avšak kvôli medzere v pokrytí TDRS toto zálohovanie nefungovalo, pretože príkazy sa nedostali k Starliner."
Preto si myslel, že je na zlej orbite a spálil veľa paliva.
yamato - 20/12/2019 - 16:15
citace:Dobrá správa, do 48 hodín pristane.
Má 75% paliva, vykoná testy.
Len mi nie-ak ušlo čo sa stalo.
Zle nastaveny casovac. V dosledku toho sa nezazehly motory Starlinera vtedy ked mali.
Starliner pristátie nedeľa okolo 14:30 GMT na White Sands v Novom Mexiku. [upraveno 20.12.2019 21:26]
lamid - 20/12/2019 - 22:10
https://starlinerupdates.com
"The CST-100 Starliner is in a safe, stable orbit after an anomaly this morning following launch and spacecraft separation from the Atlas V. The anomaly appears to have been the result of a mission elapsed timer (MET) using an unexpected timeline, which delayed orbital insertion thruster firings, putting Starliner in an unplanned orbit. Further root cause analysis is needed. The Boeing flight control team quickly took action to place Starliner into an orbit that supports a safe landing at White Sands Missile Range in New Mexico. The combined Boeing and NASA team now plan to work together to define test flight objectives for the remainder of the mission, while preparing for the Starliner landing. At this time, we do not expect the Starliner to dock at the International Space Station on this flight. We are proud of the team for their professionalism and quick action to protect the vehicle and enable a safe return. We look forward to reviewing and learning from the data that has been generated from this mission so far."
tycka - 21/12/2019 - 02:03
citace:Hmm.. Časovač.
Nebude to nejaká taká súčiastka, ako na automatickej práčke?
Jsou to nejspíš hodiny, co posílají čas hlavnímu počítači.
Pokud hodiny jdou pozdě - třeba z důvodu závady jejich krystalu - počítač s tím nic nezmůže - třeba i proto, že netuší, že hodiny jdou pozdě. Stejně jako vám ujede vlak, když se vám porouchají hodinky.
Já jsem viděl hodiny, které se dost zpožďovaly.
Alchymista - 21/12/2019 - 03:05
Hodiny reálneho času sú v podobných systémoch riadenia zálohované, synchronizované a kontrolované. A to nielen v rámci systému, ale i externe, prinajmenšom voči GPS.
Dosť ťažko si predstaviť poruchu, ktorá by spôsobila chybu časovania osem minút pri dlžke pracovného menej ako 15 minút - a zároveň nevyvolala poplach na niekoľkých úrovniach...
Toto je podľa mňa jasná chyba programovania - buď priamo pre osemminútovú chybu v programe, alebo preto, že systém nedetekoval poruchu hodín a nevyhlásil poplach s náhradným riešením (napríklad práve od GPS). [upraveno 21.12.2019 03:10]
Vo video nebeží časovač, tak čas je z videa:
štart 1:04:40
+31 min = 1:35:40, nič sa nedeje.
1:41:04 "Once again the orbital insertion burn that was supposed to take place about five an half minutes ago has been..."
1:41:50 ohlásenie "Curerently Starliner is using its thrusters..., we are 37 min..."
teda v T+36:24, čo je 5:24 minút po plánovanom čase.
Je zaujímavé sledovať pokoj v miestnosti v uvedenom čase (01:35 až 01:41 hod).
"controllers watching the systems"
"orbital insertion burn has been delayed"
[upraveno 21.12.2019 07:13]
lamid - 21/12/2019 - 07:21
NASA a Boeing usporiadajú mediálnu telekonferenciu o 14:00 EST (20:00 nášho). Sobota 21. decembra na prerokovanie stavu leteckého testu Boeing Orbital Flight Test a testovacích cieľov, ktoré boli a majú sa dosiahnuť v súvislosti s Programom komerčných posádok agentúry NASA.
Teď je nejdůležitější, aby se úspěšně dostali zpátky na Zem. Osobně ale myslím, že být NASA, požaduju opakování bezpilotního testu nebo pilotovaný test - nemůžete riskovat operace nespolehlivé lodi u ISS.
jregent - 21/12/2019 - 10:44
citace:Osobně ale myslím, že být NASA, požaduju opakování bezpilotního testu nebo pilotovaný test - nemůžete riskovat operace nespolehlivé lodi u ISS.
Souhlas
alamo - 21/12/2019 - 11:45
citace: http://nasawatch.com/archives/2019/12/boeings-starlin.html
Jedna vec, ktorá bola dnes dosť zvláštna: hneď ako sa veci začali zhoršovať, NASA stmavla. Žiadna televízia, žiadne zmysluplné aktualizácie. Povedali, že idú navštíviť webovú stránku Boeingu, ktorá nemá žiadne informácie. Po niekoľkých hodinách sa začali objavovať informácie - nie z NASA PAO alebo Boeing, ale z osobného Twitter účtu Jim Bridenstine. V skutočnosti boli @ NASA a @ BoeingSpace väčšinou nemé. Je určite dobré, že správca NASA má osobnú spôsobilosť a zámer informovať verejnosť o tom, čo sa deje. Musím však povedať, že za posledných 25 rokov, ktoré som zastrešoval NASA, som nikdy nevidel taký výpadok správ na miesto pre spustenie alebo pristátie - a to zahŕňa stratu Columbie.
Dalo by sa aj povedať "riešili sme neočakávaný problém, a nemali sme čas tweetovať". To by sa dalo pochopiť.
Ale aj tak ma vždy zarazí, že v odvetví v ktorom je výskyt neočakávaných problémov a ich riešenie dodnes takmer "denný chleba", nemajú dopredu premyslené čo povedať ak sa niečo pototo.
Alchymista - 21/12/2019 - 12:32
Pretože sú povinne optimisti...
Ervé - opakovať to nebudú, pokiaľ to NASA nezaplatí. Pretože politicko-ekonomická váha Boeing násobne prevyšuje politicko-ekonomickú váhu NASA.
Pokiaľ by o tom niekto pochyboval, mal by si podrobnejšie preštudovať dianie okolo lietadiel Boeing 737MAX, ktoré boli napriek známym problémom uzemnené až po dvoch katastrofách so stovkami mrtvych a viedli aj k spochybneniu kompetentnosti (zatiaľ nie oficiálnemu) amerického leteckého certifikátora FAA.
lamid - 21/12/2019 - 14:48
Starliner apo a perigeum z jednotlivých TLE.
Marco_Langbroek
Ervé - 21/12/2019 - 15:19
citace:Pretože sú povinne optimisti...
Ervé - opakovať to nebudú, pokiaľ to NASA nezaplatí. Pretože politicko-ekonomická váha Boeing násobne prevyšuje politicko-ekonomickú váhu NASA.
Pokiaľ by o tom niekto pochyboval, mal by si podrobnejšie preštudovať dianie okolo lietadiel Boeing 737MAX, ktoré boli napriek známym problémom uzemnené až po dvoch katastrofách so stovkami mrtvych a viedli aj k spochybneniu kompetentnosti (zatiaľ nie oficiálnemu) amerického leteckého certifikátora FAA.
No, tím si nejsem jistý, nemá Boeing náhodou za úkol splnit podmínku (milestone) automatického připojení k ISS, než může pokročit dál a startovat s posádkou? Je povinností Boeingu podmínky splnit, ne NASA - ta na splnění dala dostatek peněz.
yamato - 21/12/2019 - 18:17
citace:
citace:Pretože sú povinne optimisti...
Ervé - opakovať to nebudú, pokiaľ to NASA nezaplatí. Pretože politicko-ekonomická váha Boeing násobne prevyšuje politicko-ekonomickú váhu NASA.
Pokiaľ by o tom niekto pochyboval, mal by si podrobnejšie preštudovať dianie okolo lietadiel Boeing 737MAX, ktoré boli napriek známym problémom uzemnené až po dvoch katastrofách so stovkami mrtvych a viedli aj k spochybneniu kompetentnosti (zatiaľ nie oficiálnemu) amerického leteckého certifikátora FAA.
No, tím si nejsem jistý, nemá Boeing náhodou za úkol splnit podmínku (milestone) automatického připojení k ISS, než může pokročit dál a startovat s posádkou? Je povinností Boeingu podmínky splnit, ne NASA - ta na splnění dala dostatek peněz.
no, boeing ma zvlastne zaobchadzanie - ked v minulosti nestihol milestones, tak mu NASA priplatila. Aby laskavo to teda dorobili...
Takto to potom dopada
petrpetr - 21/12/2019 - 20:53
Politici, boeing a dodavatelé, armáda usa, nasa, faa jsou jedna socialistická mafie, v současnosti nepostižitelná. Výsledky jsou v poslední době smutné. SpaceX dokáže zaplatit špičkové techniky. Tato mafie si platí managery, kteří umí přijímat a rozdávat úkoly, ale dusí přesně ty schopné lidi. Sami nic nedokáží....
citace:Pretože sú povinne optimisti...
Ervé - opakovať to nebudú, pokiaľ to NASA nezaplatí. Pretože politicko-ekonomická váha Boeing násobne prevyšuje politicko-ekonomickú váhu NASA.
Pokiaľ by o tom niekto pochyboval, mal by si podrobnejšie preštudovať dianie okolo lietadiel Boeing 737MAX, ktoré boli napriek známym problémom uzemnené až po dvoch katastrofách so stovkami mrtvych a viedli aj k spochybneniu kompetentnosti (zatiaľ nie oficiálnemu) amerického leteckého certifikátora FAA.
Alchymista - 21/12/2019 - 21:03
Nie tak dávno sme si robili zlú srandu z indického "99% úspechu" s rozbitým landerom Vikram.
Evidentne sme sa mýlili a indom krivdili - v podaní NASA a Boeing je nám názorne predvádzané, koľko skutočne stačí na "plný úspech".
lamid - 22/12/2019 - 12:52
Živé vysielanie z pristávania začalo:
[upraveno 22.12.2019 12:54]
lamid - 22/12/2019 - 14:01
Gratulujem k pristátiu.
Nezvyklý pohľad cez infra kameru.
PinkasJ - 22/12/2019 - 14:20
Perfektní přenos i přistání, gratuluji. Je to nesporně lepší, než přistání na moři. Přesto je mně líto 50 roků po Apollu a celkem úspěšném programu Shuttle (havárie byly způsobeny převážně chybami v řídících strukturách), že jsme nemohli vidět krásné přistání menšího Shuttle na dráze .
Co se týká Starliner, je to zřejmě dobrá loď, velmi bezpečně navržená, ta chyba v časování a spojení se neměla stát, ale stalo se. Myslím že let splnil značnou část programu. Šlo o zcela novou loď a navíc i upravenou versi rakety Atlas 5. Vše zřejmě pracovalo dobře. Bohužel dost drahá část lodi jako je servisní modul a tepelný štít je expendable, což by nebylo při přistání na dráze. Snad se ještě dočkáme.
lamid - 22/12/2019 - 14:21
Ervé - 22/12/2019 - 14:39
Takže start úspěšný a to nejdůležitější, přistání, taky úspěšné. Chyba v programu zrušila setkání a spojení, jenže nedošlo ani k simulovanému setkání a spojení. Takže bych řekl, že s posádkou asi můžou letět, ale je to na hraně. Druhý test bez posádky by asi byl mnohem bezpečnější řešení.
milantos - 22/12/2019 - 15:13
citace:T jenže nedošlo ani k simulovanému setkání a spojení.
Pokud jsem pochopil dobře včerejší zprávy, tak se prováděly i zkoušky se spojovacím mechanizmem a s tím spojenými operacemi.
Tak snad se podrobnosti dozvíme později.
lamid - 22/12/2019 - 15:40
Po akom čase od pristátia došlo k otvorenie poklopu?
citace:Po akom čase od pristátia došlo k otvorenie poklopu?
Podle https://twitter.com/tgmetsfan98/status/1208767434074808320 byl průlez otevřen 1 hodinu a 2 minuty po přistání. Cílem bylo to stihnout do jedné hodiny.
"Recovery teams got the hatch open in 1 hour and 2 minutes. Target was 1 hour. #Starliner #OFT"
MiraH - 23/12/2019 - 00:15
Nevěděl jsem, že Starliner má panely slunečních baterií na spodní straně servisního modulu. Teď už mně je jasné, proč měli takovou snahu o orientaci lodě směrem na Slunce.
Kosmická loď po oddělení od horního stupně Centaur. Je vidět pracující motory orientačního systému.
Divize dopravních letadel Boeingu, jejíž šéf odchází z funkce, a aerokosmickou divizí Boeigu je jenom jediná spojitost - obě patří do koncernu Boeing. Spojitost mezi odchodem ředitele divize, která nemá se Starlinerem nic společného není žádná.
yamato - 23/12/2019 - 17:46
citace:Divize dopravních letadel Boeingu, jejíž šéf odchází z funkce, a aerokosmickou divizí Boeigu je jenom jediná spojitost - obě patří do koncernu Boeing. Spojitost mezi odchodem ředitele divize, která nemá se Starlinerem nic společného není žádná.
Muilenburg je(bol) CEO Boeingu. Ziadnej divizie.
P.s. mimochodom spominanej vesmirnej divizii sefoval Muilenburg do roku 2015 [upraveno 23.12.2019 17:56]
petrpetr - 23/12/2019 - 18:08
citace:Divize dopravních letadel Boeingu, jejíž šéf odchází z funkce, a aerokosmickou divizí Boeigu je jenom jediná spojitost - obě patří do koncernu Boeing. Spojitost mezi odchodem ředitele divize, která nemá se Starlinerem nic společného není žádná.
Muilenburg je(bol) CEO Boeingu. Ziadnej divizie.
P.s. mimochodom spominanej vesmirnej divizii sefoval Muilenburg do roku 2015 [upraveno 23.12.2019 17:56]
yamato - 23/12/2019 - 18:40
Starliner vyraba Boeing, nie ULA.
Som zvedavy, do akej miery bola nezdrava firemna kultura spojena prave s odchadzajucim CEO.
Z diskuze NASA a Boeingu to vypadá, že nebude potřeba (a to jsem překvapen) opakování Boe-OFT a přistoupí se hned k Boe-CFT a to se startem NET 20. května 2020.
RiMr - 30/1/2020 - 12:36
Hmmmm. Zdá se že někteří jsou si klasicky rovnější než jiní... jednoho samozřejmě napadne, jak by se v podobném případě postupovalo u SpX...
TomášHabala - 30/1/2020 - 15:01
Ak Boeing dostane štart v máji, tak to znamená, že bude prvý a dovezie si zástavku. Spx ťažko dostane termín v apríli....
Petr_Šída - 30/1/2020 - 15:10
Mě to naopak nepřekvapuje, papírové certifikace snesou hodně, viz MCAS. Můžeme jenom doufat, že se nic zásadního nepodela...
Chápu to dobře, že se obě lodě u iss možná sejdou a dojde k paradoxní situaci, kdy Dragon přiletí první, ale Starliner se první vrátí?
NovýJiřík - 30/1/2020 - 16:03
Z diskuze NASA a Boeingu to vypadá, že nebude potřeba (a to jsem překvapen) opakování Boe-OFT a přistoupí se hned k Boe-CFT a to se startem NET 20. května 2020.
Z hlediska vyššího principu mravního to možná překvapivé je, ale realisticky vzato, myslím, že většinu lidí to nijak nepřekvapuje. Tím víc doufám, že se podaří SHS dovést do úspěšného závěru a že si potom ve SpaceX kartel Boeing-NASA vychutnají.
Porážka v závodech se SpaceX o první pilotovaný let by pro Boeing znamenala snad ještě horší ránu pro prestiž, než dvě spadlá letadla a nepovedený (i když NASA tvrdí, že byl až na bezvýznamné detaily "v zásadě" povedený) let Starlineru. Finanční vyjádření té ztráty image nedokážu odhadnout, ale dokážu si představit, že i setina té částky je plně postačující, řekněme, na podporu správného názoru odpovědných osob. [upraveno 30.1.2020 16:09]
yamato - 30/1/2020 - 19:26
zda sa ze Boeingu prejde naozaj uplne vsetko. O to bolestivejsia bude dalsia zrazka s realitou.
Petr_Šída - 30/1/2020 - 19:59
Teď už jenom zbývá doufat, že ta srážka s realitou nebude podobně tragická, jako ty dva maxy na padrť ...
Ervé - 31/1/2020 - 07:19
citace:Teď už jenom zbývá doufat, že ta srážka s realitou nebude podobně tragická, jako ty dva maxy na padrť ...
Osobně si myslím, že to je trochu odvážnější, ale přijatelné rozhodnutí, kabina prokázala schopnost letu a přistání. Zkoušky a simulace budou i nadále probíhat. NASA prostě potřebuje pilotované lety a je ochotná trošku riskovat. Uvidíme, co s plánem udělají zpoždění kvůli konečným zkouškám.
yamato - 31/1/2020 - 07:29
citace:
citace:Teď už jenom zbývá doufat, že ta srážka s realitou nebude podobně tragická, jako ty dva maxy na padrť ...
Osobně si myslím, že to je trochu odvážnější, ale přijatelné rozhodnutí, kabina prokázala schopnost letu a přistání. Zkoušky a simulace budou i nadále probíhat. NASA prostě potřebuje pilotované lety a je ochotná trošku riskovat. Uvidíme, co s plánem udělají zpoždění kvůli konečným zkouškám.
posadit ludi do kabiny, ktora pri prvom lete mala zasadnu chybu a nevykonala jeden z hlavnych testov (pripojenie k ISS) je trosku odvaznejsie? Co ak podobny kiks vyplava na povrch v blizkosti ISS?
Ukazuje sa ze simulacie a certifikacie nenahradia naozajstne testy. A ak si Boeing simuluje a certifikuje sam u seba, tak su z toho este aj stovky mrtvych.
Ervé - 31/1/2020 - 15:14
citace:
citace:
citace:Teď už jenom zbývá doufat, že ta srážka s realitou nebude podobně tragická, jako ty dva maxy na padrť ...
Osobně si myslím, že to je trochu odvážnější, ale přijatelné rozhodnutí, kabina prokázala schopnost letu a přistání. Zkoušky a simulace budou i nadále probíhat. NASA prostě potřebuje pilotované lety a je ochotná trošku riskovat. Uvidíme, co s plánem udělají zpoždění kvůli konečným zkouškám.
posadit ludi do kabiny, ktora pri prvom lete mala zasadnu chybu a nevykonala jeden z hlavnych testov (pripojenie k ISS) je trosku odvaznejsie? Co ak podobny kiks vyplava na povrch v blizkosti ISS?
Ukazuje sa ze simulacie a certifikacie nenahradia naozajstne testy. A ak si Boeing simuluje a certifikuje sam u seba, tak su z toho este aj stovky mrtvych.
Každý přílet k ISS má milestony, samotný přílet k ISS je velmi pomalý, takže i v případě potíží je spousta času. Snad má Starliner přepínač na plné manuální ovládání pro abort a odlet od ISS.
yamato - 31/1/2020 - 16:59
citace:
Každý přílet k ISS má milestony, samotný přílet k ISS je velmi pomalý, takže i v případě potíží je spousta času. Snad má Starliner přepínač na plné manuální ovládání pro abort a odlet od ISS.
takže od superbezpečných lodí sme sa behom pár mesiacov posunuli k "prinajhoršom to posádka nejako zachráni" A ako sa volá táto zmena paradigmy? Boeing
milantos - 31/1/2020 - 17:50
citace:
takže od superbezpečných lodí sme sa behom pár mesiacov posunuli k "prinajhoršom to posádka nejako zachráni" A ako sa volá táto zmena paradigmy?
Myslíš ten výbuch kabiny ? ale to byla jen anomálie.
PinkasJ - 31/1/2020 - 20:08
No, kdybych „musel“ letět na ISS, tak raději bych letěl Starlinerem i když by to byl jeho prvý let tam, než Dragonem 2, který už se dříve s ISS spojil. Nechtěl bych mít vedle kabiny nádrže vzájemně hořlavých komponentů. Starliner je také pevnější ( je znovupoužitelný) a raději bych přistával na souši. Uvidíme, který z nich bude oblíbenější.
yamato - 31/1/2020 - 20:16
citace:
citace:
takže od superbezpečných lodí sme sa behom pár mesiacov posunuli k "prinajhoršom to posádka nejako zachráni" A ako sa volá táto zmena paradigmy?
Myslíš ten výbuch kabiny ? ale to byla jen anomálie.
Mas na mysli tu skusku, ktora bola zopakovana, kym sa pohli dalej? Tu skusku, kde NASA neusudila ze "ok, za mne dobry"?
yamato - 31/1/2020 - 20:20
citace:No, kdybych „musel“ letět na ISS, tak raději bych letěl Starlinerem i když by to byl jeho prvý let tam, než Dragonem 2, který už se dříve s ISS spojil. Nechtěl bych mít vedle kabiny nádrže vzájemně hořlavých komponentů. Starliner je také pevnější ( je znovupoužitelný) a raději bych přistával na souši. Uvidíme, který z nich bude oblíbenější.
No ja osobne by som radsej na tu ISS aj doletel
Mimochodom CD je tiez znovupouzitelny a nadrze s horlavinami mas uplne rovnako aj v Starlineri. Ak si teda nemyslis ze to pri navrate astronauti kormidluju padlami vystrcenymi z okna.
PinkasJ - 31/1/2020 - 21:05
citace: nadrze s horlavinami mas uplne rovnako aj v Starlineri. Ak si teda nemyslis ze to pri navrate astronauti kormidluju padlami vystrcenymi z okna.
Starliner má nádrže s hořlavinami pro korekce dráhy i pro abort v servisním modulu, a ten je pod tepelným štítem. Po navedení na sestupnou dráhu pomocí tohoto servisního modulu se tento odhodí a vlastní loď je dále řízena tím, že má těžiště mimo osu a natáčením lodi kolem podélné osy se mění vektor vztlaku, takže loď je řiditelná ve svislé i vodorovné rovině. Toto otáčení lodi zajišťují malé trysky jen s malou zásobou paliva. Nevím, zda u CST-100 jsou pro trysky použity samozápalné komponenty, nebo peroxid vodíku, nebo stlačený vzduch nebo jiné palivo.
Kdyby jsi náhodou letěl, ty pádla byste sis mohl vzít pro jistotu sebou.
Petr_Šída - 31/1/2020 - 21:49
citace:
citace: nadrze s horlavinami mas uplne rovnako aj v Starlineri. Ak si teda nemyslis ze to pri navrate astronauti kormidluju padlami vystrcenymi z okna.
Starliner má nádrže s hořlavinami pro korekce dráhy i pro abort v servisním modulu, a ten je pod tepelným štítem. Po navedení na sestupnou dráhu pomocí tohoto servisního modulu se tento odhodí a vlastní loď je dále řízena tím, že má těžiště mimo osu a natáčením lodi kolem podélné osy se mění vektor vztlaku, takže loď je řiditelná ve svislé i vodorovné rovině. Toto otáčení lodi zajišťují malé trysky jen s malou zásobou paliva. Nevím, zda u CST-100 jsou pro trysky použity samozápalné komponenty, nebo peroxid vodíku, nebo stlačený vzduch nebo jiné palivo.
Kdyby jsi náhodou letěl, ty pádla byste sis mohl vzít pro jistotu sebou.
řeknu to takhle, pokud by došlo k výbuchu nádrží, tak je vám jedno, jestli jsou vedle vás nebo pod tepelným štítem, v obou případech je po vás
milantos - 31/1/2020 - 22:30
citace:
řeknu to takhle, pokud by došlo k výbuchu nádrží, tak je vám jedno, jestli jsou vedle vás nebo pod tepelným štítem, v obou případech je po vás
Po zkušenostech z Apolla 13 bych ty nádrže měl také radši v servisním modulu.
A také není v jednom vlákně možná tvrdit, že v případě výbuchu rakety se kapsli nic nestane, a tady , u výbuchu daleko menšího množství paliva v servisním modulu že je po posádce.
Jak by to dopadlo u CD, už víme
Petr_Šída - 31/1/2020 - 23:06
citace:
citace:
řeknu to takhle, pokud by došlo k výbuchu nádrží, tak je vám jedno, jestli jsou vedle vás nebo pod tepelným štítem, v obou případech je po vás
Po zkušenostech z Apolla 13 bych ty nádrže měl také radši v servisním modulu.
A také není v jednom vlákně možná tvrdit, že v případě výbuchu rakety se kapsli nic nestane, a tady , u výbuchu daleko menšího množství paliva v servisním modulu že je po posádce.
Jak by to dopadlo u CD, už víme
Nemyslíte, že to je trochu rozdíl?
U Apolla 13 měli štěstí, že tam byl LEM, jinak by byli mrtví bez ohledu na to, že kapsle výbuch přežila a o to jde
pokud bouchne nádrž na orbitě, jste mrtvý bez ohledu na to, jestli to kapsli rozstřelí, nebo zůstane celá a krouží mrtvá týdny na orbitě, ten druhý způsob smrti se mi zdá ještě mnohem horší
to první tvrzení má být ode mě? pokud ano, tak je zkreslené
pokud bouchne raketa, zafunguje záchranný systém, pokud bouchne nádrž záchranného systému a pohonu, tak máte smůlu, za tím si stojím
yamato - 31/1/2020 - 23:07
citace:
A také není v jednom vlákně možná tvrdit, že v případě výbuchu rakety se kapsli nic nestane
To tvrdil kto?
Ja tvrdim, ze co uz raz vybuchlo, nevybuchne znova. Ak firma nezamestnava uplnych lemplov. Radsej sediet v kapsli, co bola testovana, ako v kapsli co ma pekne gulate razitko.
Ervé - 1/2/2020 - 10:49
citace:
citace:
A také není v jednom vlákně možná tvrdit, že v případě výbuchu rakety se kapsli nic nestane
To tvrdil kto?
Ja tvrdim, ze co uz raz vybuchlo, nevybuchne znova. Ak firma nezamestnava uplnych lemplov. Radsej sediet v kapsli, co bola testovana, ako v kapsli co ma pekne gulate razitko.
Já to řeknu jinak: díky testování nehrozí, že nádrže vybuchnou, a riziko úniku jedné složky řeší skafandry posádky. U Apolla 13 zkratovala elektrika v nádrži kyslíku, a nádrž bouchla. S pohonem to nemělo nic společného, kyslíkové nádrže jsou jak v CST, tak v CD. Crew Dragon je otestovaný víc a důkladněji, než Starliner, navíc má výhodu mnohaletých čerstvých zkušeností s Dragonem. Boeing má mnohem méně a mnohem starších zkušeností, testy neproběhly v takovém rozsahu, a o profesionalitě se dá úspěšně pochybovat. Takže za mně vede Crew Dragon.
yamato - 2/2/2020 - 08:52
ouha, tak nielen casovac mal problemy. Pretazeny RCS mal problemy
Tak co hrdinovia, stale by ste si sadli do tohto vyrobku storocnej uspesnej firmy? Vsak prinajhorsom to posadka zachrani?
Pokial NASA aj s tymito datami chce do toho posadit ludi, tak ten politicky lobbing musi byt brutalny. Poucenie z Challengera absolutne ziadne. Brindestinovi nezavidim.
PinkasJ - 3/2/2020 - 09:09
Když se něco nového vyvíjí, každý má problémy: SpX se svařováním oceli, Boeing s časovačem, Čína s vodíkovými motory, Rusko s kosmodromem Vostočnym …Čím složitější je zařízení nebo stavba, tím více vzniká problémů a hned je o čem psát. Není rozumné fandit jednomu a kritizovat jen ostatní
Boeing sa len tesne vyhol katastrofickemu zlyhaniu pri navrate, softwarova zaplata sa nahravala na poslednu chvilu
Pinkas: Nejde o to ze su problemy, to je ako pises normalne. Ide o to, ze si niekto uctuje neskutocne premrstene ceny a argumentuje skusenostami a "zarukou" uspechu. Vysaje polovicu zdrojov na kozmonautiku a potom s velkym oneskorenim doda nedorobok v horsej kvalite ako jeho lacni konkurenti. A pozichruje sa lobbingom, aby sa vsetci kongresmani pozerali inam.
Boeing sa len tesne vyhol katastrofickemu zlyhaniu pri navrate, softwarova zaplata sa nahravala na poslednu chvilu
Pinkas: Nejde o to ze su problemy, to je ako pises normalne. Ide o to, ze si niekto uctuje neskutocne premrstene ceny a argumentuje skusenostami a "zarukou" uspechu. Vysaje polovicu zdrojov na kozmonautiku a potom s velkym oneskorenim doda nedorobok v horsej kvalite ako jeho lacni konkurenti. A pozichruje sa lobbingom, aby sa vsetci kongresmani pozerali inam.
Podle tohoto by NASA měla říct, že pokud chce Boeing peníze na další pilotované lety, musí splnit podmínky NASA - provést úspěšný automatický test s připojením k ISS - a to za peníze, které na to už dostali.
Co když se ale NASA rozhodla, že neohrozí ISS spoléháním na software Boeingu a proto chtějí radši astronauty na palubě pro další test?
yamato - 7/2/2020 - 08:40
Boeing sa len tesne vyhol katastrofickemu zlyhaniu pri navrate, softwarova zaplata sa nahravala na poslednu chvilu
Pinkas: Nejde o to ze su problemy, to je ako pises normalne. Ide o to, ze si niekto uctuje neskutocne premrstene ceny a argumentuje skusenostami a "zarukou" uspechu. Vysaje polovicu zdrojov na kozmonautiku a potom s velkym oneskorenim doda nedorobok v horsej kvalite ako jeho lacni konkurenti. A pozichruje sa lobbingom, aby sa vsetci kongresmani pozerali inam.
Podle tohoto by NASA měla říct, že pokud chce Boeing peníze na další pilotované lety, musí splnit podmínky NASA - provést úspěšný automatický test s připojením k ISS - a to za peníze, které na to už dostali.
Co když se ale NASA rozhodla, že neohrozí ISS spoléháním na software Boeingu a proto chtějí radši astronauty na palubě pro další test?
to myslis vazne? vylepsovat spolahlivost nedorobku ludskou posadkou?
to je na kriminal...
alamo - 7/2/2020 - 10:50
ak ste to nečítali celé (ako ja) tak toto je dosť podstatné:
"The panel has a larger concern with the rigor of Boeing's verification processes," Hill said. "As a result, the panel recommends that NASA pursue not just the root cause of these specific flight-software anomalies but also a Boeing assessment of and corrective actions for Boeing's flight-software integration and testing processes."
The safety panel also recommended that NASA conduct "an even broader" assessment of Boeing's Systems Engineering and Integration processes."
Komisia nariadila, aby NASA nezisťovala len technickú príčinu problémov, ale aby preverila aj procesy a postupy spoločnosti Boeing ako také. Žeby si niekto konečne všimol?
Petr_Šída - 7/2/2020 - 12:48
jenom technická, nenařizuje, ale doporučuje …
jinak souhlas, jak to proboha dělají, nestačím zírat
yamato - 7/2/2020 - 13:57
citace:jenom technická, nenařizuje, ale doporučuje …
Čo keby ten software celý "prebúchali"?
Ale.. Anroid alebo ios?
Alchymista - 7/2/2020 - 15:40
Zasa by to programovali len tí indovia. Možno iná dedina. V lepšom prípade...
citace: jak to proboha dělají, nestačím zírat
ekonomicky najvýhodnejšie, s najmenšími nákladmi
alamo - 7/2/2020 - 15:43
@Alchymista
Čo dodať..
alamo - 7/2/2020 - 15:52
Hmm.
Majú tam vôbec analógové manuálne riadenie a nejaké to "logaritmické pravítko"?
yamato - 7/2/2020 - 15:58
citace:ekonomicky najvýhodnejšie, s najmenšími nákladmi
Boeing??? Ved to nejde spolu ani do jednej vety
alamo - 7/2/2020 - 16:15
yamato
Obávam sa že ide..
Akurát tý chudáci "indovia", pri to zarobili.. Na "slanú vodu"..
alamo - 7/2/2020 - 16:36
Aká pláca.. Taká práca..
Ja tým "chudákom Indom" náhodou celkom dobre rozumiem..
Buduj kapitalizmus.. Posilníš mier!
yamato - 7/2/2020 - 19:25
bolo by fajn pri tychto heslach mat aspon nejaky konkretny naznak, ze ten spackany SW naozaj robili indovia...
kacenka - 7/2/2020 - 23:13
citace:....
to myslis vazne? vylepsovat spolahlivost nedorobku ludskou posadkou?
to je na kriminal...
Ona to není zas tak špatná myšlenka. ;-)
Tak jako tak existuje dělba práce - některé činnosti dělá posádka a některé automat. Za normálních okolností umí počítač skoro všechno, ale umožnit posádce v krizové situaci převzít řízení mi nepřijde jako špatný nápad. Prostě jdeo kombinaci toho nejlepšího ze schopností lidí i strojů ... ;-)
Ono to velmi souvisí i s celkovou koncepcí kosmické lodi:
1) "západní" pojetí je o tom, že kapitán lodi má poslední slovo, plné pravomoci a plnou zodpovědnost. A má k tomu vytvořeny podmínky, organizační (pozemní řízení/specialisté mu "jen" dávají návrhy a rady) i technické (např. Apollo mělo v kabině výrazně víc ovladačů než Sojuz).
- hezký příklad je Apollo13: díky "hodně manuálnímu" ovládání všeho bylo možno doletět s poškozeným Apollem 13 zpátky na zem.
- připomenu i americký raketoplán, kde přestože byl STS vybaven plným autopilotem, tak bylo ctí pilota při přistání převzít řízení a provést finální přiblížení a dosednutí na dráhu. V podstatě jediné mise, kde se plánoval plně automatický let byly připravené záchranné lety pro posádku stroje uvízlého na LEO (po havárii Columbie).
2) "východní" pojetí je o tom, že pozemní řízení má konečnou autoritu a kapitán lodi je jen jejich zástupce. Loď je maximálně automatizována a doufá se, že se tím vyloučí chyba posádky.
- hezký příklad je známá věc s heslem blokovaným řízením u Gagarinova letu.
- smutný příklad je mise Sojuz 11, kde automatika otevřela vyrovnávací ventil příliš vysoko a zabila tak posádku.
- a ještě připomenu raketoplán Buran, který letěl na orbitu jen jednou a to v automatickém režimu a bez dokončené kabiny pro posádku.
Pro převedení na dnešní situaci musím říci, že bych se bála v Dragonu. Je uvnitř krásně "cool" nadizajnovaný, ale když mi nebude reagovat jeden flíček na dotykové obrazovce, tak jsem úúúúplně v pr.... (nemusí přitom jít o velké selhání, stačí prasklinka na displeji, nebo neplánovaná změna teploty (viz Apollo13) - každý zná problém s dotykovými displeji v zimě za nižších teplot).
V tomto považuji za lepší řešení Boeingovský Starliner, kde kritické systémy mají i nezávislé manuální ovládání. I když to nevypadá tak elegentně ...
Ervé - 7/2/2020 - 23:24
citace:
citace:....
to myslis vazne? vylepsovat spolahlivost nedorobku ludskou posadkou?
to je na kriminal...
Ona to není zas tak špatná myšlenka. ;-)
Tak jako tak existuje dělba práce - některé činnosti dělá posádka a některé automat. Za normálních okolností umí počítač skoro všechno, ale umožnit posádce v krizové situaci převzít řízení mi nepřijde jako špatný nápad. Prostě jdeo kombinaci toho nejlepšího ze schopností lidí i strojů ... ;-)
Ono to velmi souvisí i s celkovou koncepcí kosmické lodi:
1) "západní" pojetí je o tom, že kapitán lodi má poslední slovo, plné pravomoci a plnou zodpovědnost. A má k tomu vytvořeny podmínky, organizační (pozemní řízení/specialisté mu "jen" dávají návrhy a rady) i technické (např. Apollo mělo v kabině výrazně víc ovladačů než Sojuz).
- hezký příklad je Apollo13: díky "hodně manuálnímu" ovládání všeho bylo možno doletět s poškozeným Apollem 13 zpátky na zem.
- připomenu i americký raketoplán, kde přestože byl STS vybaven plným autopilotem, tak bylo ctí pilota při přistání převzít řízení a provést finální přiblížení a dosednutí na dráhu. V podstatě jediné mise, kde se plánoval plně automatický let byly připravené záchranné lety pro posádku stroje uvízlého na LEO (po havárii Columbie).
2) "východní" pojetí je o tom, že pozemní řízení má konečnou autoritu a kapitán lodi je jen jejich zástupce. Loď je maximálně automatizována a doufá se, že se tím vyloučí chyba posádky.
- hezký příklad je známá věc s heslem blokovaným řízením u Gagarinova letu.
- smutný příklad je mise Sojuz 11, kde automatika otevřela vyrovnávací ventil příliš vysoko a zabila tak posádku.
- a ještě připomenu raketoplán Buran, který letěl na orbitu jen jednou a to v automatickém režimu a bez dokončené kabiny pro posádku.
Pro převedení na dnešní situaci musím říci, že bych se bála v Dragonu. Je uvnitř krásně "cool" nadizajnovaný, ale když mi nebude reagovat jeden flíček na dotykové obrazovce, tak jsem úúúúplně v pr.... (nemusí přitom jít o velké selhání, stačí prasklinka na displeji, nebo neplánovaná změna teploty (viz Apollo13) - každý zná problém s dotykovými displeji v zimě za nižších teplot).
V tomto považuji za lepší řešení Boeingovský Starliner, kde kritické systémy mají i nezávislé manuální ovládání. I když to nevypadá tak elegentně ...
Jenže Dragon má většinu hardwareu a softwareu vyzkoušeného při 20 bezpilotních letech Dragonu a spoustě reálných testů CrewDragonu (například 100% úspěšný kompletní bezpilotní let), zatímco Starliner má spoustu simulací, a jednu zpackanou misi.
Takže CrewDragon má mnohem větší šanci úspěchu, než Starliner.
kacenka - 7/2/2020 - 23:51
citace:... Jenže Dragon má většinu hardwareu a softwareu vyzkoušeného při 20 bezpilotních letech Dragonu a spoustě reálných testů CrewDragonu (například 100% úspěšný kompletní bezpilotní let), zatímco Starliner má spoustu simulací, a jednu zpackanou misi.
Takže CrewDragon má mnohem větší šanci úspěchu, než Starliner.
To ano, ale z hlediska množství interakce posádky se systémy lodě za letu, jsou na tom obě lodě nastejno - NULA letů.
Pro SpaceX skutečně hovoří množství provedených bezpilotních letů. Ovšem tam nebyl žádný systém údržby životních podmínek, žádné vibrace od posádky, atd ... V podstatě šlo vždy jen o navedení plechovky na nějakou dráhu - i a tenhle úkol zvládá Boeing/ULA rutinně a bezproblémově.
Pro Boeing tady podle mne hovoří spousta zkušeností s uspořádáním kokpitu a jeho chováním za různých kritických situací (nezapomeňte, že staví kokpity pro stihačky, pro armádní speciální letadla i pro dopravní letadla)... ;-)
jo, kačenko, to jsme fakt viděli...
A nemyslím tím kauzu MAX, ale Starliner, kterej skončil nesplněním mise...
yamato - 8/2/2020 - 08:08
kazdy ma svoj pohlad, niekto sa chce dostat k ISS za 50M/kreslo bez tazkosti, kacenka chce za 85M/kreslo nechat sa dostrkat na orbit korekcnymi motorkami, z ktorych cast skolabuje, a potom cakat na sw zaplatu aby sa mohla vratit
yamato - 8/2/2020 - 08:15
ohladom "delby prace" - nerobte si uz srandu. Ano, da sa to aj tak ze cast veci urobi posadka.
Starliner ale takto nastaveny nie je. Jeho automatika skratka zlyhala a tak to je. Preco sa tu teraz rozpravame co sa da automaticky a co by posadka mohla? Posadka v tej chcvili hlavne sedi v nespolahlivej, nedorobenej a nebezpecnej lodi, to je to o co tu ide.
PinkasJ - 8/2/2020 - 09:42
citace:ohladom "delby prace" - nerobte si uz srandu. Ano, da sa to aj tak ze cast veci urobi posadka. Starliner ale takto nastaveny nie je. Jeho automatika skratka zlyhala a tak to je. Preco sa tu teraz rozpravame co sa da automaticky a co by posadka mohla? Posadka v tej chcvili hlavne sedi v nespolahlivej, nedorobenej a nebezpecnej lodi, to je to o co tu ide.
Pane Yamato, to už jdete ve své zaujatosti za hranu. Vy víte, jak je nastavená automatika u Starliner? On nemá možnost jako dosud měla každá řiditelná kosmická loď přejít v jakémkoliv okamžiku z automatiky na ruční řízení? Proč jste to těm nevzdělancům Boeingu neporadil?
Ironicky bych mohl také napsat, že Dragon má místo sedaček pro kosmonauty plastové skořápky, opravdu „ideální“ pro přetížení. [upraveno 8.2.2020 09:46]
yamato - 8/2/2020 - 10:23
citace:
citace:ohladom "delby prace" - nerobte si uz srandu. Ano, da sa to aj tak ze cast veci urobi posadka. Starliner ale takto nastaveny nie je. Jeho automatika skratka zlyhala a tak to je. Preco sa tu teraz rozpravame co sa da automaticky a co by posadka mohla? Posadka v tej chcvili hlavne sedi v nespolahlivej, nedorobenej a nebezpecnej lodi, to je to o co tu ide.
Pane Yamato, to už jdete ve své zaujatosti za hranu. Vy víte, jak je nastavená automatika u Starliner? On nemá možnost jako dosud měla každá řiditelná kosmická loď přejít v jakémkoliv okamžiku z automatiky na ruční řízení? Proč jste to těm nevzdělancům Boeingu neporadil?
Ironicky bych mohl také napsat, že Dragon má místo sedaček pro kosmonauty plastové skořápky, opravdu „ideální“ pro přetížení. [upraveno 8.2.2020 09:46]
pan Pinkas, ta zaujatost je naopak na vasej strane. NASA presetruje priciny ZLYHANIA a navyse jej safety panel odporucil presetrit cely Boeing. A vy tu stale relativizujete a rozpravate o posadke. O posadku tu nejde, ten system skratka nefungoval tak ako mal, a vy asi mate problem to priznat. Namiesto toho neustale vytahujete posadku ako "poistku" co je uplne postavene na hlavu. Ten system ma v prvom rade fungovat automaticky, taky je jeho dizajn. Ak potrebuje poistky, tak skratka nefunguje. A vy namiesto opravy navrhujete posadit tam ludi???
Keby sa Boeing od zaciatku netvaril ako zaruka kvality a "firma so storocnymi skusenostami", tak by ma tento maler asi vytacal menej.
Pochopil by som nedoveru voci zacinajucim firmam pred par rokmi, ked boli naozaj este macka vo vreci. Ale dnes po dvoch skusobnych letoch s diametralne odlisnym priebehom stale malovat Boeing naruzovo, a navyse pripustat posadenie ludi do evidentneho nedorobku, to uz naozaj nechapem. To uz je trvanie si na svojom aj cez mrtvoly.
Petr_Šída - 8/2/2020 - 11:34
jenom doplním, že Kačenka se mýlí ohledně možností řízení a neřízení Dragonu, ty manuální přepínače tam samozřejmě jako záloha jsou, nevím, jak přišla na to, že ne
ohledně zkoušek nedodělané lodi pilotem napíšu jediné slovo - Komarov!!!
Všechno už tu bylo, pokud se v kódu lodi při prvním letu projeví tři závažné chyby, tak bych se opravdu bál, co tam ještě může být skované a projeví se ve chvíli, kdy to bude nejméně vhodné
JiříHošek - 8/2/2020 - 12:43
citace:jenom doplním, že Kačenka se mýlí ohledně možností řízení a neřízení Dragonu, ty manuální přepínače tam samozřejmě jako záloha jsou, nevím, jak přišla na to, že ne
jenom doplním, že yamato se mýlí ohledně možností řízení a neřízení Starlineru, ty manuální přepínače tam samozřejmě jako záloha jsou, nevím, jak přišel na to, že ne
yamato - 8/2/2020 - 13:10
citace:
citace:jenom doplním, že Kačenka se mýlí ohledně možností řízení a neřízení Dragonu, ty manuální přepínače tam samozřejmě jako záloha jsou, nevím, jak přišla na to, že ne
jenom doplním, že yamato se mýlí ohledně možností řízení a neřízení Starlineru, ty manuální přepínače tam samozřejmě jako záloha jsou, nevím, jak přišel na to, že ne
jenom doplnim, ze som nikdy netvrdil ze tam nie je moznost manualneho riadenia
z toho zlyhania Starlineru musite byt dost zufali, ked mi vkladate slova do ust, a dokonca relativizujete zlyhavanie techniky predstavou, ze posadka by to zachranila. Akonahle musi posadka nieco zachranovat je to maler. Nerobte z toho normal - tancujete Komarovovi na hrobe!
JiříHošek - 8/2/2020 - 14:00
citace:jenom doplnim, ze som nikdy netvrdil ze tam nie je moznost manualneho riadenia
Tvrdil jste to těmito větami: "Ano, da sa to aj tak ze cast veci urobi posadka. Starliner ale takto nastaveny nie je." Když se pan Pinkas ozval, že to není pravda, obrátil jste pozornost proti němu. Tak jsem se jej zastal, protože pan Pinkas má pravdu, Starliner totiž má možnost manuálního řízení.
V tom, co píšete o mém zoufalství, jste úplně mimo. Nikdy jsem nepsal, že jsem proti opakování nepilotovaného letu Starlineru. Můj příspěvek byl opravdu jen o opravě Vašeho nesprávného tvrzení, ostatně jako vždy (viz naposledy 2.2.2020 v jiném tématu, kde jste po upozornění na Vaši chybu psal cosi o mém trapném gramatickém rozboru).
Takže se otevřeně ptám: až si zase někde přečtu Váš chybný výrok, mám na něj upozornit, když vím, že Vaše reakce zase bude, že jsem trapný a zoufalý?
Petr_Šída - 8/2/2020 - 16:01
yamato: chtělo by to ubrat ve svatém zápalu, zrovna pan Hošek je člověk, který vykazuje vysokou míru znalostí, konzistence v uvažování a nestrannosti, kéž by takových lidí byla většina
vždyť vo co jde, tahle diskuse to stejně nevyřeší, tak je sna zbytečné ji vést útočně
ales - 8/2/2020 - 16:39
Jsem si jist, že yamato si nemyslí, že by ve Starlineru nešlo převzít ruční řízení. Ani to nikdy nenapsal. Bohužel ale formuloval svoje věty tak, že nejsou úplně jednoznačné a lze z nich vyvodit nesprávná tvrzení. Já v těch jeho větách nevidím nic o "nemožnosti ručního řízení Starlineru" ale uznávám, že někdo to tam vidět může (pokud se zbytečně snaží "číst mezi řádky"). Samozřejmě podobně nevhodně občas "čte mezi řádky" i yamato nebo já. Je třeba o tomto "kognitivním zkreslení" vědět, uvědomovat si ho a počítat s ním (bojovat proti němu rozumem).
Je to klasické nedorozumění. Prosím proto, abyste se místo rychlých a příkrých reakcí na to, co si MYSLÍTE, že druhý napsal, raději nejprve zkusili zeptat, jak přesně to myslel. A teprve pak vyjádřili svůj názor a postoj.
Nehledejme, prosím, v diskuzi "protivníky" ("nepřítele"), ale snažme se vzájemně pochopit. Není to snadné, ale podle mne to stojí za to.
Osobně zatím nevím, jestli by se měla mise OFT opakovat nebo ne.
NovýJiřík - 8/2/2020 - 18:47
Je to klasické nedorozumění. Prosím proto, abyste se místo rychlých a příkrých reakcí na to, co si MYSLÍTE, že druhý napsal, raději nejprve zkusili zeptat, jak přesně to myslel. A teprve pak vyjádřili svůj názor a postoj.
Osobně zatím nevím, jestli by se měla mise OFT opakovat nebo ne.
A přesně to s tím "raději zeptáním" právě dělám. Ani já osobně zatím nevím, jestli se bude let opakovat, a nebudu to vědět do doby, než příslušní papaláši vynesou a zveřejní rozhodnutí, což samozřejmě platí pro všechny obyčejné smrtelníky. Bylo to myšleno takto?
Anebo ten výrok "Osobně zatím nevím, jestli by se měla mise OFT opakovat nebo ne" znamenal něco ve smyslu "Kdyby to bylo na mně, nevím, jestli bych opakování mise požadoval/nařídil?"
yamato - 8/2/2020 - 20:46
ok, uznavam ze som sa as nechal trochu uniest. Po vsetkych tych rokoch cakania, kedy sa dve firmy snazia splnit takmer nemozne poziadavky na bezpecnost, mi hlava skratka nebere argumenty v style "porucha nevadi, posadka by to vyriesila". To je skratka uplny opak toho, co si NASA objednala.
Pan Hosek: myslel som to tak, ze Starliner ma celu misiu vykonat automaticky (resp. vsetky klucove casti). Posadka samozrejme moze zasiahnut, ale to nie je nominalny priebeh - to som myslel tym "nie je nastaveny".
Asi nema zmysel to dalej rozpitvavat, jednoducho si myslim ze OFT mal demonstrovat nominalny, automaticky priebeh letu, a to neurobil. Poruchy ktore nastali by zrejme posadka vyriesila, ale taktiez poukazuju na pochybenia u dodavatela, ktore mozu znamenat ze poruchy a chyby su aj inde a zatial sa na ne neprislo.
ales - 8/2/2020 - 22:19
citace:A přesně to s tím "raději zeptáním" právě dělám. ...
Svůj výrok "Osobně zatím nevím, jestli by se měla mise OFT opakovat nebo ne." jsem myslel tak, že nemám dostatek informací (a znalostí) na to, abych to mohl rozumně zhodnotit.
Takže se mi ta nejednoznačnost ve vyjadřování také hned stala. Díky za zeptání.
dodge - 9/2/2020 - 06:58
nasledkom druhej sw chyby mohlo dojst k zrazke velitelskeho modulu so servisnym modulom po rozpojeni. To by mohlo jednak poskodit tepelny stit, jednak destabilizovat velitelsky modul tesne pred vstupom do atmosfery.
Tu by posadka naozaj nezmohla nic
FriendlyAllien - 9/2/2020 - 15:56
citace: ... "porucha nevadi, posadka by to vyriesila".
To tu přeci nikdo neříkal. Kde jste to slyšel?
Petr_Šída - 9/2/2020 - 19:02
citace:
citace: ... "porucha nevadi, posadka by to vyriesila".
To tu přeci nikdo neříkal. Kde jste to slyšel?
To bylo oficiální vyjádření po letu tuším boeingu
yamato - 9/2/2020 - 22:31
kacenka: "to neni tak spatny napad"
erve: "co ak sa NASA nechce spoliehat na sw a do dalsej lode bude chciet posadku?"
ale ako pisal PetrSida, bola to jedna z prvych reakcii Boeingu (asi). O to je to desivejsie. [upraveno 9.2.2020 22:41]
yamato - 12/2/2020 - 17:13
uznavam ze pomerne tendencny clanok, ale obsahuje zaujimavu uvahu: vacsina tych vychvalovanych "skusenosti" Boeingu s vesmirnou technikou vlastne nepochadza z Boeingu, ale zo spolocnosti ktore kupil (McDonnel, Rockwell...). Je potom velkou otazkou, ake realne skusenosti s celym vyvojom vlastne Boeing ma...
No jo, očerňovat konkurenci také o něčem svědčí ...
yamato - 12/2/2020 - 17:53
haha to snad nemyslis vazne. Toto je clanok z nezavisleho fanusikovskeho webu.
Uz si zabudol ake manevre pred kongresom aj zakaznikmi robil Boeing pred par rokmi, len aby vykreslil SpaceX ako neskusenu a nespolahlivu firmu? Dokonca Boeing velmi tlacil, aby bol jedinym dodavatelom pilotovanej lode (vo svetle fiaska s OFT to musi cvaknut ak tomu poslednemu "realistovi")
Aj toto je v tom clanku popisane (a ozdrojovane) - odporucam precitat, pomaha proti amnezii
milantos - 12/2/2020 - 18:22
citace:haha to snad nemyslis vazne. Toto je clanok z nezavisleho fanusikovskeho webu.
To samozřejmě vím. Prostě fan klub si může dovolit víc, než SpX, protože některé věci by mohly být i žalovatelné
NovýJiřík - 12/2/2020 - 19:33
haha to snad nemyslis vazne. Toto je clanok z nezavisleho fanusikovskeho webu.
To samozřejmě vím. Prostě fan klub si může dovolit víc, než SpX, protože některé věci by mohly být i žalovatelné
Namůžu nevzpomenout na Einsteina, který říkal, že dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská blbost. Přičemž rovnou dodával, že s tím vesmírem si není jistý.
Jak souvisí fanouškovský či nefanouškovský web s tím, že Boeing koupil McDonnel, Rockwell a další firmy, a teď jejich reference na základě toho používá, jako by se k nim dopracoval sám? Tak koupil nebo nekoupil? To jsou objektivní fakta, na rozdíl od blábolů typu co si kdo může dovolit, aniž by to bylo žalovatelné. [upraveno 13.2.2020 00:35]
Alchymista - 12/2/2020 - 22:19
Bolo by možné doložiť, ktoré skupiny výrobných a vývojových pracovníkov firiem ako Rockwell, McDonnel-Douglas, ale i North American alebo Martin Marietta pokračovali v činnosti - a ktoré boli pod novým vedením rozptýlené a zrušené?
Pretože zánik vývojovej skupiny je obvykle definitívny - a nevratný - dej. A to isté platí o výrobných skupinách zaoberajúcich sa kusovou výrobou a montážou.
Že zostala nejaká dokumentácia, zariadenia a náradie z 80. rokov?
Eudoxus - 7/3/2020 - 10:55
arstechnica.com : NASA declares Starliner mishap a “high visibility close call”
Obecně, každá kosmická loď se svým servisním modulem tvoří poslední (vrchní stupeň) rakety spojeným s nákladem. Tento servisní modul zajišťuje činnost (dráhu) kosmické lodi jak na LEO, tak u Měsíce. Když se mluví o znovu-použitelnosti je zajímavé, že ani jedna minulá, ani současná kosmická loď nezachraňuje svůj servisní modul.
Záchranou kompletu loď s posádkou + servisní modul měl pokračovat vývoj znovu-použitelnosti. To by ovšem znamenalo zcela jinou konstrukci o kterou se vlastně pokouší SpX u Starshipu. Alespň Boeing se Starlinerem nebo Rusové s Orlem se o to měli pokusit. Místo toho ponechali 50-letou koncepci Apolla a Sojuzu
Alchymista - 9/7/2020 - 09:32
Pokiaľ zvážime rozmery a hmotnosť servisného modulu (alebo "servisného systému" ako súčasti lode) a pripočítame rozmery a hmotnosť vybavenia potrebného na jeho záchranu z prvej alebo dokonca druhej kozmickej rýchlosti, rýchlo sa dostaneme do oblasti hmotností, značne prevyšujúcich nosnosť aktuálnych rakiet. To je jedna vec.
Druhá (IMHO rozhodujúca) vec - cena.
1) O koľko vzrastie hmotnosť servisného modulu vybaveného záchranným systémom?
2) Aká je cena za 1 kg "servisného modulu" (bez záchranného systému)?
3) Aká je cena za 1 kg "servisného modulu so záchranným systémom"?
4) Aká je cena za vynesenie 1kg nákladu v danej zostave?
5) Aká je cena za repasáciu "servisného modulu so záchranným systémom" (pri návrate je namáhaný - a poškodený/opotrebovaný - podstatne viac ako prvý stupeň nosnej rakety)
Servisný modul v podstate zachraňujú všetky "okrídlené" návratové stupne (teda všetky tri, ktoré reálne lietali a lietajú), pretože je integrálnou súčasťou konštrukcie - a podobne ho bude zachraňovť aj pripravovaný StarShip.
kacenka - 9/7/2020 - 09:50
citace:Obecně, každá kosmická loď se svým servisním modulem tvoří poslední (vrchní stupeň) rakety spojeným s nákladem. Tento servisní modul zajišťuje činnost (dráhu) kosmické lodi jak na LEO, tak u Měsíce. Když se mluví o znovu-použitelnosti je zajímavé, že ani jedna minulá, ani současná kosmická loď nezachraňuje svůj servisní modul.
Záchranou kompletu loď s posádkou + servisní modul měl pokračovat vývoj znovu-použitelnosti. To by ovšem znamenalo zcela jinou konstrukci o kterou se vlastně pokouší SpX u Starshipu. Alespň Boeing se Starlinerem nebo Rusové s Orlem se o to měli pokusit. Místo toho ponechali 50-letou koncepci Apolla a Sojuzu
... a co raketoplán? Ten přeci "zachraňuje" svůj servisní modul i cenné motory ... ;-)
alamo - 9/7/2020 - 10:10
@Alchymista
To sú síce správne otázky.
Ale "1 kg" nákladu, je príliš anonymný pojem. Nie je náklad ako náklad.
Niečo iné vyjde, keď sa to bude počítať pre náklad s nízkou pridanou hodnotou, proste "základné suroviny" voda, palivo.. "uhlie, kox, repa, ropa, obilie )
Niečo iné priemyselné výrobky a ich komponenty , autá, chladničky, počítače, mobilné telefóny, odevy.. atď..
Niečo iné vyjde pre prepravu osôb.
Aj v kozmonautike sa podľa mňa toto prejavuje.
Už sme to preberali v "ekonomike prevádzky".
yamato - 9/7/2020 - 11:03
citace: že ani jedna minulá, ani současná kosmická loď nezachraňuje svůj servisní modul.
to nie je celkom pravda. "Servisný modul" Dragonu je vlastne len držiak na solárne a termoregulačné panely. Orbitálne manévrovacie motory aj s nádržami sú súčasťou návratovej kapsuly, takže sa zachraňujú.
V zmysle Pinkasovej definície servisného modulu (zaistenie činnosti na LEO) sa teda servisný modul Dragonu zachraňuje tak pol na pol. Energetický a termoregulačný systém sa odhodí, ale pohonný systém sa zachráni.
alamo - 9/7/2020 - 11:26
yamato
Aj by to sedelo..
Keby v tej "matematike" neabsentoval, druhý stupeň..
yamato - 9/7/2020 - 11:29
citace:yamato
Aj by to sedelo..
Keby v tej "matematike" neabsentoval, druhý stupeň..
pozri si Pinkasov príspevok, na ktorý reagujem. Kde sa tam spomína druhý stupeň?
alamo - 9/7/2020 - 12:00
@yamato
Tak akosi "nikde"..
Ale za to je tam veta " To by ovšem znamenalo zcela jinou konstrukci o kterou se vlastně pokouší SpX u Starshipu."
Som z toho voľaký zmätený.
yamato - 9/7/2020 - 12:07
citace:@yamato
Tak akosi "nikde"..
Ale za to je tam veta " To by ovšem znamenalo zcela jinou konstrukci o kterou se vlastně pokouší SpX u Starshipu."
Som z toho voľaký zmätený.
Starship je koncepcne unikatny v tom, ze spaja druhy stupen, servisny modul a navratovy modul do jedneho celku. Takto daleko nesiel ani raketoplan.
Takze ked rozmyslas v pojmoch z "old-space", ako servisny modul alebo druhy stupen, tak budes mat zakonite zmatok
Alchymista - 9/7/2020 - 13:24
citace:Ale "1 kg" nákladu, je príliš anonymný pojem. Nie je náklad ako náklad.
Práve v tomto zmysle je kilo ako kilo, pretože podstatnú časť hodnoty danej veci tvorí práve cena za urýchlenie na orbitálnu rýchlosť. Reč je o zachraňovaní/recyklácii servisného modulu.
Tvrdím, že pokiaľ je cena "záchranného systému" a cena za vynesenie tohoto záchranného systému vyššia ako cena nového servisného modulu, tak nemá zmysel "servisný modul" zachraňovať. Čož sa deje u Apolla i Sojuzu.
U Dragonu je situácia iná - zariadenia "servisného modulu" sú integrálnou súčasťou systému pristátia hlavného nákladu/kabíny. Takže hovoriť o "servisnom module", ako ho poznáme zo starších lodí, nemá zmysel.
V tomto zmysle je Dragon a ďaľšie nové kapsuly bližšie raketoplánom, ako klasickým pilotovaným kozmickým lodiam s jasným rozdelením na návratovú kabínu a servisný modul. alamo - 9/7/2020 - 17:13
@yamato
Takže v podstate vravíš, že sa musí človek naučiť myslieť "po novom"..
@Alchymista
S tým sa dá súhlasiť.
Ale..
Otázkou však je koľko "delta v" je rozumné do takejto kabíny integrovať?
Tak napríklad "manévrovacia schopnosť" Apolla bola až 2 800 m/s..
[upraveno 9.7.2020 17:38]
Alchymista - 9/7/2020 - 18:16
SM Apollo je "špatný príklad" - plnil úlohu stupňa pre navedenie na nízku mesačnú dráhu i stupňa pre odlet k Zemi. Je to teda mnohofunkčný blok zahrňajúci niekoľko rôznych funkcií.
Podobne hodnota deltaV - 2800 metrov za sekundu - je prinajmenšom na pováženie, pretože je súčtom deltaV dvoch zásadne odlišných manévrov, ktoré robila loď s veľmi rozdielnou hmotou - pri navedení na mesačnú orbitu bola zostava o 15,2-16,4 tony ťažšia(~2/5 hmotnosti), prertože mala pripojený celý lunárny modul. [upraveno 9.7.2020 23:56]
dodge - 9/7/2020 - 18:50
Starship je koncepcne unikatny v tom, ze spaja druhy stupen, servisny modul a navratovy modul do jedneho celku. Takto daleko nesiel ani raketoplan.
Takze ked rozmyslas v pojmoch z "old-space", ako servisny modul alebo druhy stupen, tak budes mat zakonite zmatok
Když nemáš Johna Houbolta, a koncepci stanovuješ na základě přání svých přízniců na sociálních sítích, tak slovo zmatek je ještě kulantním vyjádřením skutečnosti.
alamo - 10/7/2020 - 08:26
@Alchymista
Ja mám podozrenie, že keďže sa dá nájsť "špatný příkkad", asi to znamená, že riešenie Dragonu teda snaha integrovať maximum manévrovacej schopnosti do "kapsule" nemusí byť ideálne riešenie, ktoré by sa mali snažiť bezhlavo všetci kopírovať.
kacenka - 10/7/2020 - 10:03
citace:
citace:@yamato
Tak akosi "nikde"..
Ale za to je tam veta " To by ovšem znamenalo zcela jinou konstrukci o kterou se vlastně pokouší SpX u Starshipu."
Som z toho voľaký zmätený.
Starship je koncepcne unikatny v tom, ze spaja druhy stupen, servisny modul a navratovy modul do jedneho celku. Takto daleko nesiel ani raketoplan.
... ale šel! Přesně na tohle měl motory OMS. Proto taky teprve raketoplán se vlastními motory "dotahoval" na finální dráhu (a odhozená nádrž bez tohot dotažení shořela v atmosféře) ... [upraveno 10.7.2020 10:05]
kacenka - 10/7/2020 - 10:08
citace:SM Apollo je "špatný príklad" - plnil úlohu stupňa pre navedenie na nízku mesačnú dráhu i stupňa pre odlet k Zemi. Je to teda mnohofunkčný blok zahrňajúci niekoľko rôznych funkcií.
Podobne hodnota deltaV - 2800 metrov za sekundu - je prinajmenšom na pováženie, pretože je súčtom deltaV dvoch zásadne odlišných manévrov, ktoré robila loď s veľmi rozdielnou hmotou - pri navedení na mesačnú orbitu bola zostava o 15,2-16,4 tony ťažšia(~2/5 hmotnosti), prertože mala pripojený celý lunárny modul. [upraveno 9.7.2020 23:56]
POZOR - manévr odletu k měsíci zajišťoval poslední stupeň rakety Saturn, nikoliv servisní modul Apolla.
kopapaka - 10/7/2020 - 11:17
kačenka: však to tam Alchy napsal, navedení na nízkou oběžnou dráhu, což znamená cirkularizaci a případné korekce rychlosti, bez toho by šli dráhou volného návratu zpátky...
yamato - 10/7/2020 - 11:19
citace:
... ale šel! Přesně na tohle měl motory OMS. Proto taky teprve raketoplán se vlastními motory "dotahoval" na finální dráhu (a odhozená nádrž bez tohot dotažení shořela v atmosféře) ...
porovnavat circularisation burn s pracou druheho stupna je hodne zvlastne, ale to uz sme si zvykli Alchymista - 10/7/2020 - 12:08
citace:Ja mám podozrenie, že keďže sa dá nájsť "špatný příkkad", asi to znamená, že riešenie Dragonu teda snaha integrovať maximum manévrovacej schopnosti do "kapsule" nemusí byť ideálne riešenie
Apollo je "špatný príklad" v danej úvahe, nie špatné riešenie úlohy, ktorú riešilo.
Dragon je riešenie dané požiadavkami, ktoré sú naň kladené - integruje v sebe záchranný systém, servisný modul a ďalšie prvky. Prakticky ide o "úplnú zostavu" všetkých prvkov tvoriacich pilotovanú loď a je relatívne nezávislý pokiaľ ide o nosnú raketu. Po TKS VA je to druhá loď navrhnutá a postavená ako opakovane použiteľná, ostatné lode boli doteraz riešené vždy ako jednorázové.
IMHO priestor "trunku" je možné celkom efektívne využiť aj na uloženie palivových nádrží a potrebnej armatúry, takže deltaV Dragonu sa dá relatívne jednoducho zvýšiť možno až o 1500-2000m/s, i viac.
milantos - 10/7/2020 - 12:27
citace:[
IMHO priestor "trunku" je možné celkom efektívne využiť aj na uloženie palivových nádrží a potrebnej armatúry, takže deltaV Dragonu sa dá relatívne jednoducho zvýšiť možno až o 1500-2000m/s, i viac.
To bude asi spíš než prostorem v trunku dáno nosností F9 na LEO. Kolik tom je rezerva ?
yamato - 10/7/2020 - 13:25
citace:
citace:[
IMHO priestor "trunku" je možné celkom efektívne využiť aj na uloženie palivových nádrží a potrebnej armatúry, takže deltaV Dragonu sa dá relatívne jednoducho zvýšiť možno až o 1500-2000m/s, i viac.
To bude asi spíš než prostorem v trunku dáno nosností F9 na LEO. Kolik tom je rezerva ?
CrewDragon vazi nieco cez 10ton (zdroje sa rozchadzaju)
F9 vynesie na LEO 22,8 t.
milantos - 10/7/2020 - 15:59
Ta otázka směřovala spíš k tomu, že s těmi čísly, co nejsou čísly ale jen dohady, mi nějak nebvychází možnost delta v pro tu sestavu 2km/s. Vám ano ?
Alchymista - 10/7/2020 - 19:21
Vychádzal som z odhadu, že Dragon váži okolo desať ton (anglická wiki tvrdí 9525kg dry mass) a Falcon zvládne cez dvadsať ton, takže by Dragon mohol dostať do trunku na cestu 8-10 ton paliva.
Trochu rozpor je s motormi SuperDraco - česká wiki tvrdí, že Isp je 235sec vac, anglická, že 235 sec sea level. Tých 8-10 ton paliva je potom pri Isp 235sec vac 1400-1650m/s
tých 1500-2000m/s bol hrubý odhad bez počítania
[upraveno 10.7.2020 19:25]
alamo - 10/7/2020 - 20:03
@Alchymista
Nebolo by výhodnejšie, než tie extra nádrže nápajať priamo na Dragon "hadičkami", dať Dragonu do trunku extra motoblok, a vybaviť ho špeciálnou verziou SuperDraco s nejak rozšírenými tryskami.. Alebo nástavcami na trisky, pre lepšie využitie expanzie?
A bola by to aj istá redundancia..
Alchymista - 10/7/2020 - 21:04
otázka by bola, čo sa takým "trunkom - horným stupňom" chce dosiahnuť.
Ja som to nadhodil ako možnosť na čo využiť "prázdny trunk", nič viac
alamo - 10/7/2020 - 22:28
@Alchymista
V podstate, teda vôbec som si nie som istý či by to niečo prinášalo..
Ale keď si spomeniem na ten posledný lapsus s Progresom, ktorý tiež má združený palivový systém.. Pokazila sa tam jediná súčiastka "rozdeľovač", následne "sfučalo" všetko, aj polohovanie aj pohon, aj záložný motor..
Dragon síce domnievam sa že tie štyri motobloky čo má na sebe navesené, sú navzájom nezávislé.. Aj keď teda nie som si istý..
V tomto SpaceX nie je moc teda komunikatívna..
Tá vízia, tej siete "armatúr", a vedení a ventilov.. Ktoré by to všetko spájali do hromady, v snahe dodať do toho extra palivo z nejakých extra nádrží..
Nejak mi to skôr pripadá ako kopec komplikovanosti naviac, s ktorej by sa čosi mohlo ľahko pokaziť..
yamato - 11/7/2020 - 08:00
v zasade ide len o to, ci usetrenie hmotnosti jedneho "superdracoVac" vyvazi vsetky komplikacie spojene s privadzanim paliva z trunku do kapsuly
Kedze specializovany Vac motor v trunku by mal vyssi isp, je mozne ze by to tu hmotnost navyse vyvazilo
NovýJiřík - 11/7/2020 - 17:11
Ehm, pláčete všichni krásně, ale na špatném hrobě
Nejmenuje se náhodou tohle vlákno Boeing CST-100 Starliner?
Vskutku: "Patricia Sandersová, předsedkyně panelu, byla skeptická, že Starliner bude brzy připraven létat s astronauty NASA"
To mi připadá jako dost ostrý hřebíček do (létající) rakve.
Je to škoda, Starliner na pohled nevypadá špatně, ale vzhled očividně není všechno.
alamo - 24/7/2020 - 15:28
Ja si myslím. Že to totálne "morálne dno", je spôsobené nedostatkom nejakej dlhodobejšej vízie. Vôbec neveria tomu, že to čo robia má nejaký zmysel a preto tomu čo robia nevenujú náležitú pozornosť.
A už sú na tom tak zle. Že by si tú víziu - program skutočne boli ochotný kúpiť od niekoho iného.. Doslova zaň zaplatiť..
[upraveno 24.7.2020 15:28]
Ervé - 9/10/2020 - 11:41
Starliner vyměnil velitele - Ferguson odchází (rodinné důvody) a Wilmore bude velitelem.
citace:Starliner vyměnil velitele - Ferguson odchází (rodinné důvody) a Wilmore bude velitelem.
Jasně, tím se všechno vyřeší. Teď to poletí jako po másle.
petrpetr - 30/4/2021 - 07:16
Tak repeté let starlineru bez posádky k ISS plánuje boeing snad v srpnu- https://starlinerupdates.com/
Otázka je, proč tam letět... patrně jen aby se splnil úkol.
Jinak čeká hlavně na raketu - mohli by si zaplatit Falcon. Asi by je to vyšlo levněji...
Ervé - 30/4/2021 - 10:14
Aby mohli letět s posádkou (aby dostali další peníze od NASA), musí splnit požadavek na kompletní bezpilotní let. Zajímavé je to čekání na raketu - neobjednali ji na dřívější termín, takže i když je podle Boeingu Starliner připraven od května, poletí nejdřív v srpnu. Nemůžou použít jiný Atlas V, protože většina Atlasů startuje s jednomotorovým Centaurem a i první stupeň bude upravený pro vyšší bezpečnost.
petrpetr - 7/5/2021 - 12:19
Kde soudruzi z boeingu tedy udělali chybu?
Ervé - 7/5/2021 - 13:55
citace:Kde soudruzi z boeingu tedy udělali chybu?
Asi jako obvykle, software jim dělala banda Indů, testovali ho kontroloři přijatí na základě příslušnosti k menšinám a návrhy zkušených inženýrů odmítalo vedení jako zpátečnícké, rasistické názory starých bělochů, které vůbec firmě nepomůžou v tom být skvělá, moderní, ekologická, LGBTQ+ otevřená společnost zvládající aktuální výzvy...
Nebo se pletu a jen to zvorali. :-)
NovýJiřík - 7/5/2021 - 14:00
citace:Kde soudruzi z boeingu tedy udělali chybu?
Kde neudělali?
NovýJiřík - 7/5/2021 - 14:02
citace: Asi jako obvykle, software jim dělala banda Indů, testovali ho kontroloři přijatí na základě příslušnosti k menšinám a návrhy zkušených inženýrů odmítalo vedení jako zpátečnícké, rasistické názory starých bělochů, které vůbec firmě nepomůžou v tom být skvělá, moderní, ekologická, LGBTQ+ otevřená společnost zvládající aktuální výzvy...
Nebo se pletu a jen to zvorali. :-)
Ervé, riskuješ, ale tleskám ti
yamato - 7/5/2021 - 14:29
citace:
citace:Kde soudruzi z boeingu tedy udělali chybu?
Asi jako obvykle, software jim dělala banda Indů, testovali ho kontroloři přijatí na základě příslušnosti k menšinám a návrhy zkušených inženýrů odmítalo vedení jako zpátečnícké, rasistické názory starých bělochů, které vůbec firmě nepomůžou v tom být skvělá, moderní, ekologická, LGBTQ+ otevřená společnost zvládající aktuální výzvy...
Nebo se pletu a jen to zvorali. :-)
software síce robili indi (indovia? indiáni? ), ale o kontrolóroch patriacich k menšinám a rasistických názoroch nič neviem. Ale za to viem, že boeing prepustil kopec inžinierov v preddôchodkovom veku, aby im nemusel vyplácať firemné dôchodky.
Celá táto "make money" kultúra prišla z McDonnelu, s ktorým sa Boeing zlúčil. Odvtedy firma prešla od vyrábania lietadiel k vyrábaniu kvartálnych profitov. Tam sa to celé pos*alo - učebnicový príklad zlej fúzie, ktorá nakoniec firmu potopí.
petrpetr - 7/5/2021 - 16:33
Hlavně se ztrácí potřeba starlineru od boeingu. CD se ukazuje jako spolehlivý. Samozřejmě počet úspěšných letů ukáže, zdali jsem měl pravdu.
yamato - 7/5/2021 - 16:53
citace:Hlavně se ztrácí potřeba starlineru od boeingu. CD se ukazuje jako spolehlivý. Samozřejmě počet úspěšných letů ukáže, zdali jsem měl pravdu.
po troch letoch dost odvazne tvrdenie strategia dvoch dopravnych systemov je podla mna spravna. NASA len doplaca na "nadstandardne" vztahy s Boeingom a preferencne zaobchadzanie. Keby mala rovnake meritko na vsetkych, problemy v Boeingu by odhalila ovela skor.
petrpetr - 7/5/2021 - 17:00
NASA to nemohla-nesměla objevit, protože politika a odkláněné peníze.
Boeing je socialistický moloch na hliněných nohou.
SpaceX NASA zachránili před úplnou blamáží. Bez nich by lítali na ISS doteď na Sojuzech.
Sojuzy jsou to druhé řešení.
Kdysi jsme porovnávali CD se Sojuzem, co se týče ceny za 1 osobu. CD byl dražší, až po 4-5 ti návrtech se vyplatil.
Tuší se kolik bude stát sedadlo u starlineru?
Alchymista - 7/5/2021 - 17:02
citace: Keby mala rovnake meritko na vsetkych, problemy v Boeingu by odhalila ovela skor.
Neodhalila. Tak ako ich neodhalila ani FAA - a to ani po viac ako sedemsto mrtvych.
Od toho je práve rozpočtové vydieranie v senáte a kongrese a personálne a politické krytie "veľkého biznisu".
Ervé - 7/5/2021 - 21:34
citace:
citace: Asi jako obvykle, software jim dělala banda Indů, testovali ho kontroloři přijatí na základě příslušnosti k menšinám a návrhy zkušených inženýrů odmítalo vedení jako zpátečnícké, rasistické názory starých bělochů, které vůbec firmě nepomůžou v tom být skvělá, moderní, ekologická, LGBTQ+ otevřená společnost zvládající aktuální výzvy...
Progresivistické magoření a skrytá občanská válka v USA je na pochodu.
Boeingu není pomoci.
Důležité je, aby toto magoření společnosti nezasáhlo SpaceX a Elona. Přece jen je bílý.
To může přijít prověrková komise - nějaká zisková neziskovka, říct, že ve vedoucích a technických funkcích korporátu SpaceX je málo vyváženo.
Nejlepší způsob, jak rozesrat společnost a firmu.
Týmovost je strašně důležitá.
Propuštění zaměstnanci, pokud jsou odborníci nebudou mít problém najít práci u SpaceX.
[upraveno 8.5.2021 02:57]
No, to to trvalo, ale teď to konečně pofrčí, viz úryvky z článku:
Boeing před několika dny ohlásil své čtvrtletní výsledky, které přinesly již šestou kvartální ztrátu v řadě a jsou poznačeny chronickými výrobními defekty letadel 737 MAX a 787.
Calhoun je přesvědčen, že právě diverzita a inkluze jsou hlavními tahouny kvality a inovací a pro Boeing je proto důležité kulturu inkluze kultivovat.
Od června do 1. dubna Boeing propustil 65 zaměstnanců za projevy rasismu, diskriminace a nenávisti, proti dalším 53 zaměstnancům byla uplatněna nápravná opatření.
Jen tak dál, myslím, že o budoucnosti Boeingu nemůže být pochyb... [upraveno 8.5.2021 22:05]
petrpetr - 13/5/2021 - 15:43
Assuming Starliner CFT launches by its December 2021 target date and have a nominal demo mission, it will take NASA 6 months to grant final operational certification (June 2022), which means Starliner Crew-1 will be slotted in after SpaceX Crew-4's 6-month rotation, in November 2022.
SL můžže fungovat jako turistický autobus. Šlo by to?
ales - 13/5/2021 - 16:01
citace 13.5.2021 - 15:43 - petrpetr:SL může fungovat jako turistický autobus. Šlo by to?
Samozřejmě. Pokud si dobře vzpomínám, tak přesně tak byl Starliner od začátku Boeingem navržen a propagován (tedy i jako komerční loď s posádkou mimo "státní zakázky").
petrpetr - 25/6/2021 - 08:25
Takže odklad aspoň o 4 dny.
Nojo, nejdřív musejí odstranit všechny problémy, způsobené Naukou, než si budou moci troufnout na potenciálně nové...
petrpetr - 30/7/2021 - 13:11
S ohledem na funkčnost Crew Dragon nemyslím, že by to někoho pálilo.
Je otázka, zdali seženou cestující.
Pod Boeing přešla špičková softwarová inženýrka ze SpaceX, tak snad tam nebudou fatální kopance.
Takže nejdřív sobota, uvidíme.
Kritik Boeingu by řekl: Tomu říkáte loď připravená na start od června?
NovýJiřík - 4/8/2021 - 12:53
citace 4.8.2021 - 12:22 - Ervé:Takže nejdřív sobota, uvidíme.
Kritik Boeingu by řekl: Tomu říkáte loď připravená na start od června?
Kritik Boeingu by řekl spíš "strčte si už tu potenciální létající rakev do ..., než v ní někdo zařve!"
Tohle je fakt šílený. Ale třeba namísto toho na centrále Boeingu otevřou novou lepší pévéesku, takže manažerské bonusy budou.
Ervé - 4/8/2021 - 20:13
Fanoušek Boeingu by zas mohl říct: Je to úplně nová loď, je jasné, že má ještě malé nedostatky. Vždycky lepší odložit misi a opravovat, když není třeba spěchat, než riskovat neúspěch nebo dokonce srážku s ISS.
A za sebe říkám: Teď už si Boeing nemůže neúspěch dovolit, díky SpaceX má USA splehlivou kosmickou loď, a Boeing radši start odloží o měsíc, než riskovat fiasko.
NovýJiřík - 4/8/2021 - 20:47
citace 4.8.2021 - 20:13 - Ervé:Fanoušek Boeingu by zas mohl říct: Je to úplně nová loď, je jasné, že má ještě malé nedostatky. Vždycky lepší odložit misi a opravovat, když není třeba spěchat, než riskovat neúspěch nebo dokonce srážku s ISS.
A za sebe říkám: Teď už si Boeing nemůže neúspěch dovolit, díky SpaceX má USA splehlivou kosmickou loď, a Boeing radši start odloží o měsíc, než riskovat fiasko.
No, je otázka, až jednoho dne opravdu odstartují, jaký výsledek testovacího letu by byl lepší.
Pokud by to znovu dopadlo blbě, tak už by asi ani lobbisti-kongresisti nezabránili poslání Boeingu "Nasou" ke všem čertům a zrušení všech případných budoucích kontraktů, což bych já osobně preferoval.
Naproti tomu kdyby nějakým zázrakem všechno klaplo na sto procent, tak by tenhle předražený moloch (což platí pro Boeing stejně jako pro jeho Starliner) mohl ještě kdovíkolik dalších let dojit beztak nijak závratný kosmický rozpočet.
Takže i když to bude znít blbě a většina přítomných mne za to odsoudí, byl bych rád, kdyby to spadlo, dokud v tom ještě nesedí lidi, a kdyby se za tím zavřela voda.
milantos - 4/8/2021 - 21:04
Nevím co bys říkal, kdyby někdo napsal totéž o SpX a E.M.
Je to ubohost, která tu znevažuje práci mnoha lidí, kteří se snaží podávat ostatním informace, a vyhání z kosmo.cz normální uživatele, kteří nestojí o tvé ( a několika dalších ) výlevy na to či ono.
Takže tobě přeji totéž, cos napsal na konci poslední své věty.
NovýJiřík - 4/8/2021 - 21:26
citace 4.8.2021 - 21:04 - milantos:Nevím co bys říkal, kdyby někdo napsal totéž o SpX a E.M.
Je to ubohost, která tu znevažuje práci mnoha lidí, kteří se snaží podávat ostatním informace, a vyhání z kosmo.cz normální uživatele, kteří nestojí o tvé ( a několika dalších ) výlevy na to či ono.
Takže tobě přeji totéž, cos napsal na konci poslední své věty.
OK, já to beru, beztak jsem říkal, že mne většina odsoudí. Problém nicméně vidím ve dvou věcech:
1. SpaceX, nevím proč, jejich rakety a lodě nepadají, pilotovaný Dragon zvládl všechny své lety na jedničku, a kdybych měl tu možnost, bez váhání bych se Dragonem svezl.
2. Boeingu v posledních letech padají letadla, jejich projekt HLS nebyl v podstatě ani uznám za hodna posouzení, a Starliner za svého prvního letu vykázal cca 80 chyb, z nichž některé mohly být zcela fatální. Pokud by napodruhé složil reparát a havaroval až následně při ostrém letu s lidskou posádkou, kdo z nás dvou by potom předvedl větší ubohost? Já se svou kritikou, anebo ty se svou adorací? Boeing je zkrátka, na rozdíl od časů před několika desetiletími, krajně podezřelou a kdovíjak řízenou firmou, a čím dřív bude od vesmíru odříznuta, tím lépe. Mohl bych napsat ve tvém duchu, že bych to, co ty mně, já přál tobě, ale neudělám to. Naopak já bych si nepřál, aby se ve vesmíru kdokoliv zabil (čímž by se vesmírná expanze výrazně přibrzdila), a proto tam Starliner nijak rád neuvidím. A za sebe říkám, že na rozdíl od spolehlivého Dragona bych do té plechovky nevlezl. [upraveno 4.8.2021 21:47]
milantos - 4/8/2021 - 22:12
Pokud to není z mého příspěvku jasné, tak nešlo o adoraci Boeingu, ale o to, že musím číst na jinak slušném webu tyhle zamindrákované hovadiny.
NovýJiřík - 4/8/2021 - 22:20
citace 4.8.2021 - 22:12 - milantos:Pokud to není z mého příspěvku jasné, tak nešlo o adoraci Boeingu, ale o to, že musím číst na jinak slušném webu tyhle zamindrákované hovadiny.
Vážně?
Tak si rozeberme další údaje, ano?
Pokud si dobře vzpomínám (čerpám to jenom z hlavy, ale snad se nepletu), taxa za jednoho kosmonauta ve Starlineru je 90M. Mají tam být čtyři, to je 4x90=360. K tomu připočtěme cenu za nosič - Atlas, v žádném případě ne méně, než 100M. Sečteno a podtrženo, cca 0,5 miliardy USD. Proboha, to je cena startu raketoplánu STS! Jenomže ten dokázal vynést nahoru 7 lidí a k tomu i přes 20 tun velkorozměrového užitečného nákladu. Přesto jsem ho považoval za slepou uličku, tak co mám tedy za těchto okolností říct na adresu Starlineru? Co jiného, než že je to (i kdyby to fungovalo, jak má, což je krajně nejisté) tiskárna na peníze? Omlouvám se, že některým jedincům haním jejich oblíbenou hračku, ale nemůžu jinak - fakta jsou fakta.
A to je (když už mám někoho naštvat, tak ať to stojí za to) i případ dalších projektů, SLS na prvním místě. Všechny tyhle programy parazitují na tom, že kosmonautice byla vždy přiřčena role nejvyšší exkluzivity, kde se na peníze (do těch správných kapes) nehledí. A lidi, oslnění tím, že někdo letí do vesmíru, to přijmou. Jenomže takhle to mohlo fungovat jen do té doby, než to někdo začne dělat jinak. A když říkám jinak, myslím úplně jinak. SpaceX tak už jede, Rocket Lab je na dobré cestě, jistě se postupem doby najdou i další. Což bude znamenat definitivní sbohem pro "zasloužilé" kolosy, kteří byl před půlstoletím tahouny technického pokroku, ale od té doby víceméně uvázli na místě. Už aby to bylo! [upraveno 4.8.2021 22:32]
Ervé - 5/8/2021 - 06:58
Myslel jsem že těch 90 mega za sedadlo vychází z celkové ceny startu - tedy nosiče+lodi+práce okolo - takže celkem 360 mega. Pořád nic moc.
STS stál 3-4 mld. ročně, ať letěl nebo ne. Pokud by létal dál, stál by 1 start miliardu. SpaceX je levnější, ale NASA před lety řekla, že chce dvě lodě (aby nevisela na Rusku).
Starliner měl problémy, podle NASA je to ale dobrá loď. Určitě je v lepším stavu než Apollo před Apollem 1 nebo Sojuz v letech 1966-1971.
Ano, jestli jsou uvnitř problémy, je lepší, aby selhal, když nikdo není uvnitř. NASA není na hlavu padlá, aby pustila lidi do lodi, která má problémy, když má bezproblémový a vyzkoušený Dragon. Takže uvidíme.
Osobně držím palce. NASA v budoucnu upřednostní spolehlivější řešení, pokud bude levnější, tím líp.
petrpetr - 5/8/2021 - 08:35
Ještěže Crew dragon funguje a jak jsme se na foru před cca rokem dohadovali, po 4 použitích bude sedadlo CD levnější nežli sedadlo sojuzu.
Starliner je mimo a je to teď tak trochu nechtěné dítě.
Levnější by bylo jej vypustit na Falconu nežli na Atlasu.
PinkasJ - 5/8/2021 - 11:46
Souhlasím s názorem pana Ervé. Já osobně bych si raději sedl do lodě, která přistane měkce na souši a měl bych nepříjemný pocit letět a mít za zády motory a nádrže paliva, které by mohlo při nějaké nepředvídané události vybuchnout.
yamato - 5/8/2021 - 12:05
citace 5.8.2021 - 11:46 - PinkasJ:Souhlasím s názorem pana Ervé. Já osobně bych si raději sedl do lodě, která přistane měkce na souši a měl bych nepříjemný pocit letět a mít za zády motory a nádrže paliva, které by mohlo při nějaké nepředvídané události vybuchnout.
celkom by ma zaujímalo, prečo si radšej sadnete do lode, ktorá musí odhodiť tepelný štít a správne nafúknuť airbagy, aby mäkko pristála na súši, namiesto lode, ktorá mäkko pristane do vody bez týchto dvoch failure pointov.
tiež by ma zaujímalo, čo by sa podľa Vás stalo pri výbuchu nádrží záchranného systému Starlineru, ktoré majú astronauti tiež za chrbtom, len trochu ďalej (intenzitu takého výbuchu názorne predviedol CrewDragon)
PinkasJ - 5/8/2021 - 14:17
citace 5.8.2021 - 12:05 - yamato:tiež by ma zaujímalo, čo by sa podľa Vás stalo pri výbuchu nádrží záchranného systému Starlineru, ktoré majú astronauti tiež za chrbtom, len trochu ďalej (intenzitu takého výbuchu názorne predviedol CrewDragon)
Od případného výbuchu v servisním modulu Starlineru přece jen více chrání posádku tepelný šťít – viz i výbuch v servisním modulu Apolla 13, kdy loď Apollo přežila i s posádkou.
yamato - 5/8/2021 - 14:52
citace 5.8.2021 - 14:17 - PinkasJ:
citace 5.8.2021 - 12:05 - yamato:tiež by ma zaujímalo, čo by sa podľa Vás stalo pri výbuchu nádrží záchranného systému Starlineru, ktoré majú astronauti tiež za chrbtom, len trochu ďalej (intenzitu takého výbuchu názorne predviedol CrewDragon)
Od případného výbuchu v servisním modulu Starlineru přece jen více chrání posádku tepelný šťít – viz i výbuch v servisním modulu Apolla 13, kdy loď Apollo přežila i s posádkou.
"výbuch" na apolle 13 bola kyslíková nádrž, v ktorej zrejme niečo zaiskrilo a došlo k pretlaku, ktorý nádrž roztrhol. Hoci to bolo dramatické, s výbuchom hydrazínovej nádrže to vôbec nejde porovnávať - po testovacom CrewDragone neostalo po výbuchu na podstavci prakticky nič.
Čiže ide o to, čo presne myslíte pod "výbuchom nádrží" Ak len rupnutie od pretlaku, tak áno, ďalej od posádky je lepšie. Ak myslíte naozajstné prudké nekontrolované horenie, tak posádke nepomôže nič.
PinkasJ - 5/8/2021 - 15:31
U Apolla byl také v servisním modulu hlavním pohonný motor a nádrže na hypergolické palivo. Kyslíkoví nádrž byla pro palivové články a dýchání. Naštěstí bouchla jen tato nádrž
Tak ať to a raketou vyjde, jinak pujde do muzea. Kolik atlas odvozil lidí na orbitu? [upraveno 5.8.2021 20:28]
NovýJiřík - 5/8/2021 - 20:30
citace 5.8.2021 - 20:27 - petrpetr:Tak ať to a raketou vyjde, jinak pujde do muzea. Kolik atlas odvozil lidí na orbitu? [upraveno 5.8.2021 20:28]
O raketu ani tak obavy nemám, Atlas je spolehlivý dělník. Spíš jsem zvědavý, jak dopadne ta "čepice".
Když dopadne blbě, nic se neděje. Pořád je tu alternativa k Dragonu v podobě Dream Chaseru. Před lety dostal zasloužilý Boeing přednost, možná je ale teď ta správná chvíle tehdejší rozhodnutí přehodnotit. [upraveno 5.8.2021 21:58]
LeeMer - 6/8/2021 - 08:00
Z toho vyjádření jsem pochopil, že problém nebyl jen v čidle otevření ventilů, ale v samotných ventilech. Tím pádem důkladná rozebírka, kontrola ventilů ze stejné série, kontrola ventilů nové série a jejich montáž a důkladné otestování. Snad srpen stihnou.
Kdy veze Dragon další posádku?
[upraveno 7.8.2021 09:33]
petrpetr - 7/8/2021 - 19:15
Priorita starlineru není. Kdo má ale furt prešoupávat lodě?
Ervé - 8/8/2021 - 07:29
Takže Boeing má dva týdny, aby dostal CST-100 do vzduchu. Pokud to nestihnou, tak až v říjnu nebo listopadu - po oddělení SpaceX CRS-23, který má u ISS strávit nejméně měsíc, pravděpodobně dva měsíce. Vyhodonocení mise by pak odložilo start CFT-1 až na jaro/léto 2022.
NovýJiřík - 8/8/2021 - 10:44
citace 8.8.2021 - 07:29 - Ervé:Takže Boeing má dva týdny, aby dostal CST-100 do vzduchu. Pokud to nestihnou, tak až v říjnu nebo listopadu - po oddělení SpaceX CRS-23, který má u ISS strávit nejméně měsíc, pravděpodobně dva měsíce. Vyhodonocení mise by pak odložilo start CFT-1 až na jaro/léto 2022.
Sázím se, že do vzduchu to zvládnou.
Ale co olympijské heslo "dál, výš, rychleji"? NovýJiřík - 10/8/2021 - 01:16
7 ventiků z třinácti se podařilo otevřít. To jsou pokroky.
Kolik lidí odvozil atlas?...
Ervé - 10/8/2021 - 06:58
citace 10.8.2021 - 06:41 - petrpetr:7 ventiků z třinácti se podařilo otevřít. To jsou pokroky.
Kolik lidí odvozil atlas?...
S Atlasem žádné problémy nejsou, ten je spolehlivější než Sojuz i Falcon 9. Ale aby poslouchalo jen 7 ventilů z 13, to je fakt síla. Dokud nezjistí příčinu a neodstraní ji, nepoletí. IMHO na srpen můžeme zapomenout.
petrpetr - 10/8/2021 - 08:22
Palivo je N2O4/Monometylhydrazin?
Ty ventily letěly první nepovedený let a nebo je měnili?
Má být opavovaně použitelný a někde jsem četl, že bude 10x bezpečnější nežli raketoplán.
[upraveno 10.8.2021 09:19]
Ervé - 10/8/2021 - 10:41
Ventily jsou jak v kabině, tak v servisním modulu, v motorovém systému Starlineru. Ten po letu shoří v atmosféře. Nic z 1.letu neletí v tomto - je to jiná kabina (převedená z plánovaného pilotovaného testu) a nový servisní modul.
A průser je to hlavně pro Aerojet Rocketdyne:
"Aerojet Rocketdyne is also equipping each Starliner with 160 valves, 18 tanks and more than 500 feet of ducts, lines and tubing."
Vzhledem k počtu je větší pravděpodobnost, že problémy jsou s ventily v pohonné sekci. [upraveno 10.8.2021 11:01]
petrpetr - 10/8/2021 - 11:01
Ervé díky, rád se poučím. Do detailů konstrukce starlineru nevidím.
Pro NASA je průserář Boeing. Ten si to měl ohlídat. Pro B je průserář AR.
NovýJiřík - 10/8/2021 - 11:53
citace 10.8.2021 - 11:01 - petrpetr:Ervé díky, rád se poučím. Do detailů konstrukce starlineru nevidím.
Pro NASA je průserář Boeing. Ten si to měl ohlídat. Pro B je průserář AR.
Souhlas. Generální dodavatel ručí i za subdodavatele. To byl u letu CRS-7 i případ SpaceX. Ti ho vyřešili. Jak to dopadne se Starlinerem? [upraveno 10.8.2021 11:53]
Ervé - 10/8/2021 - 15:07
citace 10.8.2021 - 11:53 - NovýJiřík:
citace 10.8.2021 - 11:01 - petrpetr:Ervé díky, rád se poučím. Do detailů konstrukce starlineru nevidím.
Pro NASA je průserář Boeing. Ten si to měl ohlídat. Pro B je průserář AR.
Souhlas. Generální dodavatel ručí i za subdodavatele. To byl u letu CRS-7 i případ SpaceX. Ti ho vyřešili. Jak to dopadne se Starlinerem? [upraveno 10.8.2021 11:53]
Souhlas, Boeing měl dost času si to ověřit a vyzkoušet. Uvidíme jestli stihnou start v srpnu.
yamato - 10/8/2021 - 16:30
Scott Manley upozornil, že Boeing mal problémy s ventilmi už pred rokom pri testovaní abort systému. Ventily sa vtedy po krátkom zážehu nedovreli.
Boeing vyšetroval a opravoval a mal za to, že problém je vyriešený.
Neviem či súčasné problémy sú rovnakého charakteru, takže nebudem komentovať výsledky Boeingu pri náprave problémov
NovýJiřík - 10/8/2021 - 21:49
citace 10.8.2021 - 16:30 - yamato:
Boeing vyšetroval a opravoval a mal za to, že problém je vyriešený.
Neviem či súčasné problémy sú rovnakého charakteru, takže nebudem komentovať výsledky Boeingu pri náprave problémov
Problémy vyřešíme tak, že vytvoříme nové. Na ty staré se díky tomu zapomene.
dodge - 14/8/2021 - 08:44
ta spolocnost potrebuje kompletnu vymenu manazmentu a napravu firemnej kultury. A zacat treba s tymi, co vyhodili skusenych inzinierov a nahradili ich outsourcingom. Evidentne stratila pojem o tom, v com spociva hodnota aerokozmickej firmy.
Ervé - 14/8/2021 - 13:19
Takže Starliner je super loď, dokud ale nemusí čekat dlouho na rampě a zasáhne ji pár bouřek. Pak začnou prosakovat venily, zkorodují a nikam se neletí.
Poletí CRS-23 a Crew-3, pak Lucy na Atlasu, takže nejdřív listopad a to je ještě s otazníkem. Měli se zkusit vecpat ještě před Lucy, někdy na začátek října, ale vzhledem k tomu, že by měli jen pár dní na pokus o start, nebudou riskovat další blamáž.
MiraH - 14/8/2021 - 21:07
Myslím, že to byl od NASA dobrý krok, že vybrala dvě firmy a dvě kosmické lodě pro dopravu posádek na ISS. Ale i tak doufám, že se vše vyřeší a přes všechny počáteční potíže se Starliner přidá k pravidelné službě střídání posádek a vše bude v pohodě.
NovýJiřík - 14/8/2021 - 22:21
citace 14.8.2021 - 21:07 - MiraH:Myslím, že to byl od NASA dobrý krok, že vybrala dvě firmy a dvě kosmické lodě pro dopravu posádek na ISS. Ale i tak doufám, že se vše vyřeší a přes všechny počáteční potíže se Starliner přidá k pravidelné službě střídání posádek a vše bude v pohodě.
Vybrat dvě firmy je jistě dobrá myšlenka, aby byla možnost vzájemné substituce, jde jen o to, jaké firmy. Boeing je ale naprostá tragédie. Už jsem tu psal, že je obrovská škoda, že před časem vedle SpaceX NASA nezvolila Sierru Nevadu s jejím Dream Chaserem. A zdá se, že ten balvan hodlají před sebou valit dál - v daném případě ani tak Sisyfova, jako spíš Sifylisova práce. [upraveno 14.8.2021 22:23]
alamo - 14/8/2021 - 22:28
Čo teraz bude s nosičom Atlas?
ULA ho použije na vynesenie iného nákladu, alebo bude čakať na opravenú loď?
Tak akosi, tiež ho nebudú môcť skladovať do nekonečna..
Hrabat se v agresivních dusičnanech nebaví nikoho. Vyrobit nový modul bez části pro posádku?
Véna - 16/8/2021 - 16:05
citace 14.8.2021 - 22:21 - NovýJiřík:
citace 14.8.2021 - 21:07 - MiraH:Myslím, že to byl od NASA dobrý krok, že vybrala dvě firmy a dvě kosmické lodě pro dopravu posádek na ISS. Ale i tak doufám, že se vše vyřeší a přes všechny počáteční potíže se Starliner přidá k pravidelné službě střídání posádek a vše bude v pohodě.
Vybrat dvě firmy je jistě dobrá myšlenka, aby byla možnost vzájemné substituce, jde jen o to, jaké firmy. Boeing je ale naprostá tragédie. Už jsem tu psal, že je obrovská škoda, že před časem vedle SpaceX NASA nezvolila Sierru Nevadu s jejím Dream Chaserem. A zdá se, že ten balvan hodlají před sebou valit dál - v daném případě ani tak Sisyfova, jako spíš Sifylisova práce. [upraveno 14.8.2021 22:23]
Nyní nemá cenu volit jakkoli jinak. Boeing byl vybraný a v době výběru byl jasná volba. Měl velké zkušenosti a image. Proti tomu Dream Chaster byl jen dream.
Boeing to dokope a zvládne, tomu věřím. SIce o pár let později, ale dá to
kacenka - 16/8/2021 - 17:53
Boeing má problém s ventily. Je to trapné a výsledné zpoždění je nepříjemné. Ale věřím, že to Boeing dá.
A navíc z toho může být poměrně výnamná konkurenční výhoda. Boeing jako jedinný bude vědět, jak se systémy chovají při dlouhodobějším natlakování agresivním palivem. Což jsou znalosti nezbytné pro delší lety kamkoliv. Nikdo z konkurenčních firem toto nezažil a nezkusil ...
Alchymista - 16/8/2021 - 18:27
Nezmysel.
The Martin Company vyrábala rakety Titan a Titan II, ktorá používali ako palivo asymetrický dimethylhydrazin a Nitrogen-tetroxide ako okysličovadlo. A stáli roky natankované vdesaťmionutovej pohotovosti k štartu.
Martin je dnes súčasťou Lockheed Martin...
alamo - 16/8/2021 - 18:34
Subdodávateľom palivovej sústavy a pohonu, je Aerojet Rocketdyne.
petrpetr - 16/8/2021 - 18:47
V tom bude možná zakopaný pes. Ani AR ani Boeing patrně nepracovali s agresivním palivem na bázi dusíku. A nepoužívají AI.
A nebo není kvalita techniků a manažérů.
Člověk nemusí být chemik, aby si zjistil s čím pracuje.
kacenka - 16/8/2021 - 19:05
citace 16.8.2021 - 18:27 - Alchymista:Nezmysel.
The Martin Company vyrábala rakety Titan a Titan II, ktorá používali ako palivo asymetrický dimethylhydrazin a Nitrogen-tetroxide ako okysličovadlo. A stáli roky natankované vdesaťmionutovej pohotovosti k štartu. ...
... to ano, ale rakety řady Titan měli NENATLAKOVANÉ palivo uzavřené tenkou nerezovou membránou, která se mechanicky protrhla až někdy v t-3min. Takže tam ventily nebyly trvale pod tlakem agresivních kapalin. U opakované použitelných systémů toto ovšem nelze použít.
A jsou i další rozdíly: dnes se používá systém rychlých pilotních ventilů, který kdysi nebyl. Dnes je spousta původních těsnících materiálů zakázána (často z eko-důvodů). Spousta substancí se chová velmi rozdílně v závislosti na tlaku, ... atd.
Nemyslím si, že by ty ventily navrhovali úplní pitomci. Bez podrobných technických informací bych se k tomu nerada dál vyjadřovala, protože by šlo o nepodložené spekulace ... ;-)( kacenka - 16/8/2021 - 19:18
... ještě doplním, že ve schematech je to uváděno jako "isolation valve" nebo jako "burst disc" (značka je obvykle křížek ve čtverečku).
A mimochodem i třeba elektrické baterie raket Sojuz mají skleněnou baňkou izolovaný elektrolyt. A teprve krátce před startem se baterie "aktivují" mechanickým rozbitím baňky ... [upraveno 16.8.2021 20:07]
petrpetr - 16/8/2021 - 19:29
Kacenko, ti technici mají tyto informace k dispozici, spíš se hrálo rychle vyletíme a ono to ve vakuu vydrží - což je pravda, tam vlhkost není.
Jak to má dragon a sojuz, tušíte?
Omlouvám se Kacenko, krátký čas na příspěvek. Díky.
[upraveno 16.8.2021 19:42]
NovýJiřík - 16/8/2021 - 19:37
citace 16.8.2021 - 19:05 - kacenka:
citace 16.8.2021 - 18:27 - Alchymista:Nezmysel.
The Martin Company vyrábala rakety Titan a Titan II, ktorá používali ako palivo asymetrický dimethylhydrazin a Nitrogen-tetroxide ako okysličovadlo. A stáli roky natankované vdesaťmionutovej pohotovosti k štartu. ...
... to ano, ale rakety řady Titan měli NENATLAKOVANÉ palivo uzavřené tenkou nerezovou membránou, která se mechanicky protrhla až někdy v t-3min. Takže tam ventily nebyly trvale pod tlakem agresivních kapalin. U opakované použitelných systémů toto ovšem nelze použít.
A jsou i další rozdíly: dnes se používá systém rychlých pilotních ventilů, který kdysi nebyl. Dnes je spousta původních těsnících materiálů zakázána (často z eko-důvodů). Spousta substancí se chová velmi rozdílně v závislosti na tlaku, ... atd.
Pokud to dobře chápu, tak základní problém Starlineru spočívá ve vzájemné nekompatibilitě agresivního paliva a několikanásobně opakovatelnému použití lodi, znemožňujícímu použít efektivně působící izolaci ventilů.
Je-li tomu tak, potom je ovšem Starliner zmetek od samého počátku svého návrhu, a pokračování v jeho konstrukčním založení znamená jen flikování stále přetrvávajících problémů. To jsem opravdu zvědavý, kdy to skončí katastrofou za letu, a ne pouze nemožností startovat. [upraveno 16.8.2021 19:37]
kacenka - 16/8/2021 - 19:49
citace 16.8.2021 - 19:29 - petrpetr:Kacenko, ti technici mají tyto informace k dispozici, spíš se hrálo rychle vyletíme a ono to ve vakuu vydrží - což je pravda, tam vlhkost není.
Jak to má dragon a sojuz, tušíte?
Nemám k tomu moc podrobností...
Pokud vím, tak Sojuz má pyroventily (pyropatronou aktivované ventily podobné těm v Gemini).
A někde jsem zaregistrovala, že na dragonu se ventily po letu měnily. Ale nevím, jestli to bylo jen u prvních exemplářů, nebo je to stále ... petrpetr - 16/8/2021 - 19:55
Kacenko, děkuji. Je to složité, zlatý metan s LOX. Jsem zvědavý na SS moon, zdali budou potřebovat tyto srandičky. Snad ne.
kacenka - 16/8/2021 - 20:06
citace 16.8.2021 - 19:37 - NovýJiřík:
citace 16.8.2021 - 19:05 - kacenka:
citace 16.8.2021 - 18:27 - Alchymista:Nezmysel.
The Martin Company vyrábala rakety Titan a Titan II, ktorá používali ako palivo asymetrický dimethylhydrazin a Nitrogen-tetroxide ako okysličovadlo. A stáli roky natankované vdesaťmionutovej pohotovosti k štartu. ...
... to ano, ale rakety řady Titan měli NENATLAKOVANÉ palivo uzavřené tenkou nerezovou membránou, která se mechanicky protrhla až někdy v t-3min. Takže tam ventily nebyly trvale pod tlakem agresivních kapalin. U opakované použitelných systémů toto ovšem nelze použít.
A jsou i další rozdíly: dnes se používá systém rychlých pilotních ventilů, který kdysi nebyl. Dnes je spousta původních těsnících materiálů zakázána (často z eko-důvodů). Spousta substancí se chová velmi rozdílně v závislosti na tlaku, ... atd.
Pokud to dobře chápu, tak základní problém Starlineru spočívá ve vzájemné nekompatibilitě agresivního paliva a několikanásobně opakovatelnému použití lodi, znemožňujícímu použít efektivně působící izolaci ventilů.
Je-li tomu tak, potom je ovšem Starliner zmetek od samého počátku svého návrhu, a pokračování v jeho konstrukčním založení znamená jen flikování stále přetrvávajících problémů. To jsem opravdu zvědavý, kdy to skončí katastrofou za letu, a ne pouze nemožností startovat. [upraveno 16.8.2021 19:37]
... vyléváte s vaničkou i dítě!
Spolehlivost se dá řešit použitím AND/OR sítě a více ventilů. Navíc pokud požadujete pouze několik použití, pak tam prostě dáte několik jednorázových ventilů a můžete je postupně odpalovat.
Celé je to ale o tom, že pokud má být neomezeně vícenásobně použitelný, tak jste na konstrukčně řádově obtížnějším levelu! ;-)
kacenka - 16/8/2021 - 20:12
... ještě poslední poznámka: na tomto poli (pyroventily ve spojení a motory na kapalná paliva a pod.) býval hodně aktivní právě jistý "Tom Mueller", který pak zřejmě přešel ke SpaceX.
Viz třeba odkazovaný dokument v mém doplněném příspěvku z dneška 19:18. (ale nejsem si 100% jistá, jestli to není jen shoda jmen)
petrpetr - 16/8/2021 - 20:22
Kaenko, mě by spíš zajímaly trysky na Starshipu, které mají být na plynný metan. mě to připadá logické. Rychlost výtoku plynu je veliká a při váze starship je to lví pšouk. Hmmm...
kacenka - 16/8/2021 - 20:46
citace 16.8.2021 - 20:22 - petrpetr:Kaenko, mě by spíš zajímaly trysky na Starshipu, které mají být na plynný metan. mě to připadá logické. Rychlost výtoku plynu je veliká a při váze starship je to lví pšouk. Hmmm...
Methan je průmyslově dobře zvládnutá látka (i když kosmické použití bude v jiném rozsahu teplot, než běžné pozemské). Tam bych se spíš bála zamrzání ventilů, potrubí a trysek v důsledku ochlazení expanzí ...
... respektive nemůžete methan nechat moc expandovat a ochlazovat!
Ideální plyn se ochlazuje zhruba o 3st při přechodu na poloviční tlak. Vzhledem k nízkému teplotnímu rozdílu zhruba 21st mezi bodem tání a bodem varu u methanu můžete použít pouze nizkou expanzi. Max. zhruba o pět dvojných stupňů, tedy z 8barů, které mají být v nádrži, na 8/(2na5)=0,25 baru. Takže potřebujete spoustu pracovního média a efektivita bude dost nízká (toto je fyzikální omezení). petrpetr - 16/8/2021 - 21:12
Kacenko, mám jiné zkušenosti z odpouštění plynu(metan) z VVTL potrubí (Stoplování). Je pravda , že teplota je 0-10 C, s LNG nemám zkušenosti. Ale ve vakuu metan trysky by neměly namrzat, pokud není teplota pod -200... Jde tedy o to trysky nahřát a pak si může metan pšoukat jak chce.
kacenka - 16/8/2021 - 23:14
citace 16.8.2021 - 21:12 - petrpetr:Kacenko, mám jiné zkušenosti z odpouštění plynu(metan) z VVTL potrubí (Stoplování). Je pravda , že teplota je 0-10 C, s LNG nemám zkušenosti. Ale ve vakuu metan trysky by neměly namrzat, pokud není teplota pod -200... Jde tedy o to trysky nahřát a pak si může metan pšoukat jak chce.
... no nevím, jestli by to stačilo.
Ve vakuu máte podstatně horší rozptyl tepla do okolí. Současně potřebujete velký energetický tok a máte omezenou tepelnou kapacitu samotné trysky motoru.
Tedy by jste potřeboval spíš masívní kontinuální vyhřívání (Počáteční teplota trysky při dlouhém, nebo opakovaném použití zřejmě nebude příliš významná) ... alamo - 17/8/2021 - 10:08
Problematický nie je únik okysličovadla, unikli jeho výpary.
Ako keby sa s tým počítalo?
Tie protichemické skafandre, čo treba nosiť keď dačo pristane?
Problém je že tam prenikla druhá zložka k reakcii vlhkosť..
Čo teda nevypadá na chybu konštrukcie ani zlyhanie ventilov, ale nejaké pochybenie pri manipulácii s loďou?
yamato - 17/8/2021 - 10:25
citace 16.8.2021 - 20:06 - kacenka:
Celé je to ale o tom, že pokud má být neomezeně vícenásobně použitelný, tak jste na konstrukčně řádově obtížnějším levelu! ;-)
ako to mal STS? mal som dojem ze toto je dobre zvladnuta problematika
petrpetr - 17/8/2021 - 10:25
Skôr sa koroziou napadnutý "leštený" hriadeľ zadrel v "presnej" diere. Alebo k nej "prirástol".
citace:The nitric acid corrosion “is our leading candidate for what has caused the issues with the valves,” Vollmer said.
citace:Korózia spôsobená kyselinou dusičnou "je naším hlavným kandidátom na príčinu problémov s ventilmi," povedal Vollmer.
...
Jednou z neistôt je zdroj vlhkosti v pohonnom systéme, ktorý pri interakcii s NTO vytvoril kyselinu dusičnú. Vollmer povedal, že spoločnosť nemohla vylúčiť prítomnosť vlhkosti v pohonných jednotkách od ich inštalácie na kozmickej lodi alebo neskôr, keď bola kozmická loď vystavená vlhkému floridskému vzduchu. Pred čistením 3. augusta boli ventily naposledy skontrolované v júni, keď bola kozmická loď natankovaná a fungovali dobre. Tie isté ventily sa bez problémov použili pri prvom lete OFT, ako aj pri teste Starlinera na pad abort v White Sands v Novom Mexiku v novembri 2019.
...
Vollmer odmietol povedať, či bude Starliner pripravený na let do konca roka. "Je pravdepodobne príliš skoro povedať, či to bude tento rok alebo nie," povedal. "Určite by sme dúfali, že čo najskôr. Ak by sme mohli lietať tento rok, bolo by to fantastické."
Lacnejší materiál v konštrukcii ventilov...
Niekto zrejme ušetril tri centy na výrobných nákladoch...
martinjediny - 17/8/2021 - 22:45
Snad usetrili viac ako tri centy, v kazdom pripade tu usporu uz isto sto krat oplakali...
Ked sa zakaznik dozaduje znizenia ceny, obcas ho zaskocim otazkou ci trva na nehrdzavejucej nerezi...
V kozmonautike by som vsak zhrdzavene ventily fakt neocakaval...
petrpetr - 18/8/2021 - 03:46
Důležité je, aby sojuzy a dragon spolehlivě fungovaly.
xChaos - 19/8/2021 - 21:41
citace 17.8.2021 - 10:08 - Slavomír Fridrich:
Tie protichemické skafandre, čo treba nosiť keď dačo pristane?
Elon Musk to v jednom rozhovoru relativizoval.. že dřív se prý kolem hydrazinu až taková panika nedělala :-)
Alchymista - 19/8/2021 - 21:53
To je ťažké... Hydraziny majú - okrem rádioaktivity - azda všetky špatné vlastnosti, aké môže kvapalina mať...
petrpetr - 20/8/2021 - 03:22
Důležité je, že je to stálé palivo po dlouhou dobu.
Ervé - 20/8/2021 - 06:43
Dřív se kašlalo na možné dlouhodobé následky, na druhou stranu se to dnes možná přehání. Stejně výkonná, spolehlivá a trvanlivá alternativa neexistuje.
petrpetr - 9/9/2021 - 11:45
Drahý cirkus okolo starlineru a to zatím neletěl. 4,3 na vyvoj. CD 2,5 mld usd
To nejdůležitější:
1. NASA nechce čekat bůhví jak dlouho na lety Starlineru, takže nováčci, kteří už čekají příliš dlouho, poletí příští rok Falconem na CrewDragonu.
2. "Sources confirmed there is no date set for the next OFT-2 launch attempt, as the spacecraft's valve issue has yet to be resolved. Realistically, this test flight may not happen before next spring. Because there is no certainty that this test flight will go flawlessly and because there will be an extensive data review following the flight, NASA has low confidence for when the first crew flight will take place."
Boeing pořád nemá řešení ventilů, takže je dost nereálný pilotovaný let Starlineru příští rok (vzhledem k nejistotě datu letu a úspěchu OFT-2 a délce následné analýzy NASA a Boeingu).
NASA by mohla koupit let CrewDragonem navíc třeba na 20-30 dní k ISS, aby nováčky vyzkoušela, ale zatím se jí do toho asi nechce. Přitom by měla mít volné peníze, které plánovala zaplatit za letošní let Starlineru k ISS (nebo jarní 2022).
NovýJiřík - 6/10/2021 - 10:18
citace 6.10.2021 - 08:35 - Ervé: Boeing pořád nemá řešení ventilů, takže je dost nereálný pilotovaný let Starlineru příští rok (vzhledem k nejistotě datu letu a úspěchu OFT-2 a délce následné analýzy NASA a Boeingu).
NASA by mohla koupit let CrewDragonem navíc třeba na 20-30 dní k ISS, aby nováčky vyzkoušela, ale zatím se jí do toho asi nechce. Přitom by měla mít volné peníze, které plánovala zaplatit za letošní let Starlineru k ISS (nebo jarní 2022).
Nojo, ale co by na to řekli lobbisti a soudruzi kongresmani, kdyby NASA takhle vyšachovala Boeing od lizu?
petrpetr - 7/10/2021 - 16:39
Oni jim to dají nejak jinak. Je to hladová zeď.
Ervé - 8/10/2021 - 06:29
citace 7.10.2021 - 16:39 - petrpetr:Oni jim to dají nejak jinak. Je to hladová zeď.
Už od letu OFT-1 jede Boeing za svoje prachy. NASA neuvolní další balík, dokud nesplní OFT-2. Sice dál běží státní podpora v jiných sektorech, přímá pro Starliner ale ne. NASA chce mít dvě nezávislé neruské pilotované lodě, pro případ havárie nebo poruchy. Na tom se nic nezměnilo. Dreamchaser bohužel příležitost nevyužil - nemá za sebou mocného miliardáře.
NovýJiřík - 8/10/2021 - 19:27
citace 8.10.2021 - 06:29 - Ervé: Už od letu OFT-1 jede Boeing za svoje prachy. NASA neuvolní další balík, dokud nesplní OFT-2. Sice dál běží státní podpora v jiných sektorech, přímá pro Starliner ale ne. NASA chce mít dvě nezávislé neruské pilotované lodě, pro případ havárie nebo poruchy. Na tom se nic nezměnilo. Dreamchaser bohužel příležitost nevyužil.
No, pokud tomu dobře rozumím, tak pro případ a současně z důvodu dvou havárií, jedné za letu a jedné hned ještě při instalaci na rampě, když "nešly otočit kohouty", mají v USA loď jedinou a na ni už začínají předisponovávat i samotné posádky od protistrany.
Pokud se týče Dreamchaseru, to je opravdu neštěstí, že tuhle progresivní koncepci v NASA zamítli ve prospěch Šrotlineru.
petrpetr - 8/10/2021 - 20:03
Boeing CST-100 Starliner je jedna z mnoha ukázek, jak to tam funguje.
Zlaté sojuzy a CD.
jch - 20/10/2021 - 00:52
Zdá se, že za všechny potíže Starlineru OTF-2 nakonec může vysoká relativní vlhkost, zkrátka počasí jako v prádelně. Takové počasí bylo právě při přípravách na start OTF-2. Boeing nyní hodlá reprodukovat stejné teplotní a vlhkostní podmínky, aby měl jistotu a to zabere čas. Let OTF-2 ve vlastní režii za svých 410M uskuteční nejspíš až v polovině roku 2022. Více https://arstechnica.com/science/2021/10/boeing-removes-valves-from-starliner-delays-flight-to-first-half-of-2022/
Ervé - 20/10/2021 - 06:34
Na Floridě a počasí jako v prádelně, opravdu nečekané.
Vlhkost pronikla tam, kam neměla - někdo asi zapomněl zavřít okno nebo dveře v přípravné místnosti, když měli Starliner otevřený. Dragon má jisté další lety. NASA musí říkat, že Boeingu věří atd., co si ale opravdu myslí je asi jasné. Snad se to Boeingu jednou podaří vyřešit, ale za svoje peníze.
NovýJiřík - 20/10/2021 - 10:36
citace 20.10.2021 - 06:34 - Ervé:Na Floridě a počasí jako v prádelně, opravdu nečekané.
Vlhkost pronikla tam, kam neměla - někdo asi zapomněl zavřít okno nebo dveře v přípravné místnosti, když měli Starliner otevřený. Dragon má jisté další lety. NASA musí říkat, že Boeingu věří atd., co si ale opravdu myslí je asi jasné. Snad se to Boeingu jednou podaří vyřešit, ale za svoje peníze.
Tak dobře, vlhkost tomu vadí, koho by to v sousedství oceánu napadlo, že.
Jen doufám, že se ve vesmíru nezjistí, že tomu vadí taky vakuum
miky - 6/12/2021 - 22:52
zaplatí B pokutu za zpoždění dodávky lodí?
Alchymista - 6/12/2021 - 23:01
Šalieš?
Naopak - dostane pridané
petrpetr - 6/12/2021 - 23:08
Alchymisto, souhlas. Země se točí...
NovýJiřík - 7/12/2021 - 10:21
citace 6.12.2021 - 23:01 - Alchymista:Šalieš?
Naopak - dostane pridané
Tak tak, a je to správné. Přece musíme těm neschopným budižkničemům přerozdělit to, co vytvářejí ti schopní. Filosofie moderní doby. Teda v rámci západní civilizace, proto jde taky pod kytky.
dodge - 7/12/2021 - 10:49
Tak tak, a je to správné. Přece musíme těm neschopným budižkničemům přerozdělit to, co vytvářejí ti schopní. Filosofie moderní doby. Teda v rámci západní civilizace, proto jde taky pod kytky.
No jo ale ti podle vás neschopní bužkničemové platí daně ve výši miliard dolarů, zatímco ti "schopní"" neplatní skoro nic. Tak kdo tedy něco vytváří? Snad ne ty garážové začínající firmy, které by bez dotací od státu dlouho nepřežily?
NovýJiřík - 7/12/2021 - 11:49
citace 7.12.2021 - 10:49 - dodge:
Tak tak, a je to správné. Přece musíme těm neschopným budižkničemům přerozdělit to, co vytvářejí ti schopní. Filosofie moderní doby. Teda v rámci západní civilizace, proto jde taky pod kytky.
No jo ale ti podle vás neschopní bužkničemové platí daně ve výši miliard dolarů, zatímco ti "schopní"" neplatní skoro nic. Tak kdo tedy něco vytváří? Snad ne ty garážové začínající firmy, které by bez dotací od státu dlouho nepřežily?
Nevím, jaká je u Boeingu ve vztahu ke státnímu rozpočtu bilance daně vs. dotace, případně předražené smluvní zakázky od státu, spíš mne zaujaly ty garážové firmy. SpaceX, která pro NASA zajišťuje dopravu kosmonautů v komplexu F9/Dragon (zatímco Starliner spí zimním spánkem, ze kterého kdoví, jestli se vůbec probudí), je garážová firma?
admin - 7/12/2021 - 12:14
citace 7.12.2021 - 11:49 - NovýJiřík:
Nevím, jaká je u Boeingu ve vztahu ke státnímu rozpočtu bilance daně vs. dotace, případně předražené smluvní zakázky od státu, spíš mne zaujaly ty garážové firmy. SpaceX, která pro NASA zajišťuje dopravu kosmonautů v komplexu F9/Dragon (zatímco Starliner spí zimním spánkem, ze kterého kdoví, jestli se vůbec probudí), je garážová firma?
Určitě měl na mysli Blue Origin. Největšího světového providera dle vyneseného nákladu určitě ne.
NovýJiřík - 7/12/2021 - 18:41
citace 7.12.2021 - 12:14 - Martin Kostera:
citace 7.12.2021 - 11:49 - NovýJiřík:
Nevím, jaká je u Boeingu ve vztahu ke státnímu rozpočtu bilance daně vs. dotace, případně předražené smluvní zakázky od státu, spíš mne zaujaly ty garážové firmy. SpaceX, která pro NASA zajišťuje dopravu kosmonautů v komplexu F9/Dragon (zatímco Starliner spí zimním spánkem, ze kterého kdoví, jestli se vůbec probudí), je garážová firma?
Určitě měl na mysli Blue Origin. Největšího světového providera dle vyneseného nákladu určitě ne.
Aha, chápu. Garáže postavil Bezos opravdu pěkné, dalo by se v nich ustájit celé stádo argentinosaurů včetně sena na zimu pro ně. Jen nevím, co v nich teď bude, když dinosauři dávno vyhynuli?
Teda kromě Boeingu a spol. [upraveno 7.12.2021 18:41]
petrpetr - 8/12/2021 - 16:04
JeBe je dobrý garážmistr a cerpač dotací na makety.
Alchymista - 8/12/2021 - 21:17
funkčná maketa lepšia ako nefunkčný prototyp
petrpetr - 9/12/2021 - 08:50
:-) Prototypů je hodně v muzeu, makety také. Dokončit funkční dílo chce hodně umu.
Možná si také postavím loď, ale na vodu... :-)
[upraveno 9.12.2021 08:51]
Ervé - 9/12/2021 - 09:12
citace 8.12.2021 - 21:17 - Alchymista:funkčná maketa lepšia ako nefunkčný prototyp
Funkční maketa je míň než nefunkční prototyp.
Ervé - 14/12/2021 - 07:28
Jojo, vyměnili servisní modul za nový.
Poletí na Atlas V s motory rd 180.
Pak delta IV a nebo imaginární vulcan. Ten bude human rated kdy ? 2025?
A nebo že by falcon 9?
Pristane na západě USA, na východě není přistávací polygon? https://starlinerupdates.com/
[upraveno 27.4.2022 15:59]
NovýJiřík - 27/4/2022 - 16:47
citace 27.4.2022 - 15:28 - Ervé:Pořád je start OFT-2 naplánovaný na 19. května 2022, tedy za tři týdny. Tak uvidíme, jestli se Boeingu začne dařit.
Taky jsem zvědavý. Pokud by to vyšlo, hádám, že se Boeing bude za každou cenu snažit uspíšit pilotovaný let ještě na konec letošního roku, aby ten letopočtový skluz za SpaceX nevypadal tak velký. Jiná otázka je, co když to (znovu) nevyjde.
Grofino - 27/4/2022 - 17:19
Teď jsem koukl na váhu starlineru-13 tun. CD má prázdný 9,5 tuny.
Proč je tak těžký?
Data mám z wiki.
Je částečně použitelný, což nechápu jak je přesně myšleno.
Eudoxus - 12/5/2022 - 19:00
Boeing clashes with key supplier ahead of Starliner spacecraft launch
Aerojet preda musi vediet aku chemicku latku pouziva Boeing na cistenie rozvodov...
V podstate je asi jedno z akeho dovodu sa ventily projektovane Aerojetom zasekli... Ervé - 12/5/2022 - 19:29
7 dní. Třeba se v tomto desetiletí něco Boeingu povede.
Hmm, na konci toho článku se píše že:
V roce 2017 měl Starliner při pozemní zkoušce nehodu, po které musel prezident jiného subdodavatele podstoupit amputaci nohy!!!
Někdo přišel o nohu! Podle tohoto tvítu https://twitter.com/joroulette/status/1524394155379769346 se jedná o subdodavatele testování padáků NearSpace Corporation. Při zkoušce měl být Starliner upoután pod balony ve výšce 12 kilometrů a po odhozu měl simulovat návrat.
Timothy Lachenmeier stál na žebříku vedle Starlineru a dělal poslední úpravy. Nicméně dráty, které držely balony se předčasně odpálily, Starliner začal nečekaně stoupat. Tim musel skočit z šestimetrové výšky, zlomil si kotník a pak na něho ten žebřík ještě dopadl. Utrpěl další četná zranění a po 4 měsících mu museli amputovat pravou nohu pod kolenem.
JiříHošek - 13/5/2022 - 07:00
Ten článek na spacenews je o zvažovaném budoucím řešení problému s ventily ve Starlineru.
martinjediny - 13/5/2022 - 14:23
citace 13.5.2022 - 07:00 - Jiří Hošek:...Problém s protékajícími ventily se může přihodit každému...
V tom pripade je lepsie prist na to pred startom...
...ale i tak by som ocakaval, ze na rampu chodi uz mnohokrat a mnohorako testovana technika...
Grofino - 13/5/2022 - 18:52
Proto jsou ty potíže pro mne záhadou.
Jedná se o vypešení oproti drivejšku?
JiříHošek - 13/5/2022 - 21:23
citace 13.5.2022 - 18:52 - Grofino:Proto jsou ty potíže pro mne záhadou.
Jedná se o vypešení oproti drivejšku?
Incidenty v začátcích pilotovaných programů:
- problémy při návratu Vostoku 1
- požár Apolla 1
- havárie při přistání Sojuzu 1
- úmrtí dvou techniků firmy Rockwell před STS-1
- zničení VSS Enterprise během zkušebního letu
Grofino - 13/5/2022 - 23:54
Hlavně se mi líbí, jak na jednu stranu říká, že děkuje Boeingu za vstup do soutěže, protože tím program získal podporu lobbistů na Kapitolu a za to, že podepsali kontrakt s pevnou cenou (stejně jako SpaceX) a pak SieraNevada. A na druhou, že Boeing už to nikdy neudělá.
Protože přes silácké řeči se ukázalo, že je Boeing prohnilá neschopná firma s obrovskými problémy kam se podíváš. Navíc k notoricky známému MAXU podělali všechno, na co sáhli v tomto století. [upraveno 17.5.2022 07:06]
citace:Problém je, že nemôžu. Spadli do outsourcingovej králičej diery. „X stojí príliš veľa“ pre MBA znamená „outsourcovať to niekomu inému“. Potom vyhodia všetkých ľudí, ktorí pracovali na X. Takže stratili odbornosť. Takže keď sa to pokúsia začleniť do toho, čo majú, nastanú problémy a nezostane nikto, kto by to vyriešil. Musia najať dodávateľa (niekoho, kto pôvodne pracoval na X) za veľký plat. Je to dočasné. X sa zase pokazí alebo spôsobí problémy s integráciou, alebo sa zmení dodávateľ, alebo...
Takže zrazu sa im zvýšia náklady a ich riešením je outsourcovať Y, potom Z a ďalej. Nakoniec sa snažia poskladať všetky kúsky dohromady a všetky sú pohyblivými cieľmi a nefungujú celkom správne.
citace: Predstavitelia Boeingu súkromne považujú vysvetlenie Aerojetu pre chybné ventily za snahu odvrátiť zodpovednosť za nákladné meškanie pre Starliner a vyhnúť sa plateniu za prerobený ventilový systém, uviedli dva zo zdrojov.
"Je to smiešne," povedala jedna osoba zapojená do spoločného vyšetrovania Boeingu a NASA v otázke hodnoty o tvrdení spoločnosti Aerojet, pričom anonymne hovorila o dôverných vzťahoch s dodávateľmi. "Prinútiť výrobcu ventilov alebo poskytovateľa pohonného systému, aby napísal: 'Áno, pokazil som to'... to sa nikdy nestane."
Aerojet totiž rvrdí, že za problém s koróziou vo ventiloch nemôže vzdušná vlhkosť ale niečo iné.
citace:Inžinieri a právnici Aerojet to vidia inak a obviňujú čistiacu chemikáliu, ktorú Boeing použil pri pozemných testoch, uviedli dva zo zdrojov.
citace 17.5.2022 - 07:04 - Ervé:Hlavně se mi líbí, jak na jednu stranu říká, že děkuje Boeingu za vstup do soutěže, protože tím program získal podporu lobbistů na Kapitolu a za to, že podepsali kontrakt s pevnou cenou (stejně jako SpaceX) a pak SieraNevada. A na druhou, že Boeing už to nikdy neudělá.
Protože přes silácké řeči se ukázalo, že je Boeing prohnilá neschopná firma s obrovskými problémy kam se podíváš. Navíc k notoricky známému MAXU podělali všechno, na co sáhli v tomto století. [upraveno 17.5.2022 07:06]
pane ERVE, mícháte původní článek a svoje představy, mícháte dojmy s pojmy:
Původní článek na twitteru v podstatě oceňuje účast Boeingu v soutěži o soukromého dopravce na LEO. Argumentuje tím, že přítomnost velkého a renomovaného partnera (firmy Boeing včetně jeho lobbingu) dala celé soutěži vážnost a pomohla ke změně odmítavého postoje zákonodárců USA a k jejímu odsouhlasení kongresem Spojených států. Na závěr Charlie Bolden říká, že si myslí, že pokud se dneska Boeing ohlédne zpět, tak by do toho (Boeing do programu Comercial Crew) zřejmě znovu nešel.
Zbytek Vašeho příspěvku (silácké řeči, názor na firmu Boeing, letadla MAX) je pak už pouze Váš názor. A jako takový by měl být oddělený od původní citace.
ps: Neříkám nic o tom jak si současný Boeing vede (souhlasím, že aerokosmická část firmy Boeing si vede bídně). Jen prosím nekomolte původní článek ... martinjediny - 17/5/2022 - 15:02
citace 17.5.2022 - 14:20 - kacenka:
citace 17.5.2022 - 07:04 - Ervé:
...
Skôr ako sa posekáte a ja začnem mazať, skúste si prečítať, že píšete prakticky to isté a čo sa mňa týka, som u Ervého bez problémov odlíšil osobný názor od komentára k článku, a bez ohľadu na to, či súhlasím, jeho rozčarovanie nad Boeingom je snáď pochopiteľné...
alamo - 17/5/2022 - 16:46
Zabúdate na jednu vec.
"Black budget". https://www.wired.com/1995/11/patton/
Teda aspoň podľa môjho názoru.
Tý páni z kongresu, neboli proti "komercionalizácii" z dôvodov korupcie.
Ale preto že sa dovtedy s rozpočtom NASA a výdavkami na "vedu" tak pekne a ľahko kreatívne pracovalo. A namiesto toho aby v rozpočte svietila položka 100 miliónov na vývoj napr. "neviditeľného dronu". Dala sa tá suma prirátať napríklad k SLS, alebo Starlineru.
Veď nikto sa donedávna nečudoval ani nijak nespochybňoval, že lety do vesmíru sú veľmi drahé.
Ak má niekto dneska problém, tak sú to kamuflovači "špeciálnych rozpočtov".
Ale ak chcete, už to spomínať nebudem.
Keď vám teda pripadá, zmysluplnejšie hudrovanie pána Ervé.
Ervé - 17/5/2022 - 19:25
Vzhledem k Číně, Iránu a Rusku je rozpočet na špiony a nové zbraně pochopitelný.
Pokud jde o CST-100, doufám, že to letos Boeingu vyjde. Druhá loď je dobrá věc.
LeeMer - 19/5/2022 - 16:59
Na pátečních 00:54:47 SELČ je naplánován dlouho, ale opravdu dlouho, očekávaný start nosné rakety Atlas V N22 (což je fakticky verze 422) s kosmickou lodí CST-100 Starliner. Jedná se o opakování nepilotované zkoušky OFT nové kosmické lodi včetně jejího připojení k ISS. Start proběhne ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS. Od horního stupně nosné rakety se Starliner oddělí v 01:09:45 SELČ a k dokovacímu uzlu IDA-2 na modulu Harmony se připojí v sobotu v 01:10:26 SELČ. U ISS zůstane připojen přibližně pět dní, tedy cca do 26. května. Průlez mezi Starlinerem a ISS by měl být otevřen v sobotu okolo 17:45 SELČ. Na palubě Starlineru je přibližně na 470 kg nákladu včetně velkého množství památečních předmětů. Část se vrátí na Zemi a doplněno bude o 270 kg dalšího nákladu. Předpověď počasí podle 45 WS dává 80% šanci na příhodné podmínky pro start. Později večer přijdu s podrobnějším popisem zkoušky OFT-2, která je kritická pro zajištění pravidelného střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici ISS.
Tak 1. krok je úspěšný.
Ještě zbývají dva - spojení s ISS a návrat.
LeeMer - 20/5/2022 - 07:47
Podle prohlášení Boeingu došlo při navádění kosmické lodi CST-100 Starliner k závadě (anomálii) na dvou motorech OMAC. Další oznámený problém byl pomalejší náběh systému pro chlazení vnitřku kosmické lodi.
Dnes proběhne odpojení kosmické lodi CST-100 Starliner od dokovacího portu IDA-2 na modulu Harmony. Kosmické loď tak splnila další část testovací a kvalifikační mise Boe-OFT 2. Harmonogram odletu a přistání je následující (časy v SELČ; pozor láme se den):
* 20:36:00 Odpojení od ISS
* 21:33:50 Vstup na odletovou dráhu
* 00:05:07 Zahájení brzdícího manévru (Δv=124,7 m/s)
* 00:06:05 Konec brzdícího manévru
* 00:08:46 Oddělení servisního modulu
* 00:33:25 Vstup do atmosféry
* 00:44:21 Odhození tepelného štítu
* 00:44:23 Vytažení dvou stabilizačních padáků
* 00:45:33 Vytažení tří hlavních padáků
* 00:49:07 Dosednutí do vytyčené oblasti na WSSH (White Sands Space Harbor)
V takovém případě bude celková délka mise Starlineru OFT-2 5 dní, 23 hodin, 54 minut a 20 sekund.
ales - 25/5/2022 - 21:00
Starliner Boe-OFT-2 se odpojil v plánovaném čase a teď oblétá stanici. Za necelou hodinu, kolem 21:50 SELČ, bude ISS přelétat nad ČR (téměř v nadhlavníku). Starliner v té době stále ještě bude jen pár set metrů od stanice (maximálně pár kilometrů), takže si lze vyzkoušet, jestli bude Starliner vedle ISS samostatně rozlišitelný triedrem, nebo i prostým okem. Ověřte si to a dejte vědět, co jste viděli.
ales - 25/5/2022 - 22:03
Tak z Mostu jsem byl úspěšný. Obloha byla sice ještě hodně světlá, takže hvězd bylo vidět jen pár, ale ISS zářila jako drahokam už na příletu od západu a v triedru jsem kousek od ní viděl i Starliner. Ještě před dosažením nadhlavníku se jasnost Starlineru zvětšila, takže jsem obě tělesa mohl pozorovat a rozlišit pouhým okem. Starliner z mého pohledu letěl necelou desetinu sekundy před ISS, takže musel být od stanice vzdálen méně než 1 km (alespoň zdánlivě). Obloha u nás byla prakticky jasná (bez mráčku), takže přelet jsem viděl celý, prakticky až do zapadnutí do stínu, a v triedru byl Starliner pořád jasně před ISS. Pěkné pozorování. Hodně neobvyklé.
MiraH - 25/5/2022 - 22:05
Super viditelný průlet. ISS se nedala přehlédnout. Na západním obzoru jsem ji pozoroval triedrem a měl jsem dojem, že Starliner je v těsné blízkosti stanice asi 90° ke směru letu. Jak se stanice blížila k nadhlavníku, tak se Starliner trochu vzdaloval a přemístil se před stanici. Nevím, jestli to byl jen optický efekt nebo skutečný vzájemný pohyb. Ale byl velice realistický a řekl bych, že byl skutečný. Od Velkého vozu jsem Starliner viděl volným okem a docela mě překvapilo, jak byl jasně vidět. Malá ale ostrá hvězdička poblíž stanice. Dobrý zážitek z pozorování průletu. Děkuju za upozorneni na průlet.
MiraH - 25/5/2022 - 23:13
Když tak nad tím přemýšlím, tak ten pohyb Starlineru vzhledem ke stanici byl asi jen optický efekt. Proč by Starliner oblétal stanice a navíc ještě tak rychle? To úhlové zkreslení pozorování tam musí být velké. Je i zajímavé zkreslení z míst pozorování. Rozdíl Most/Hodonín je necelé 2° a mně letěla stanice na "opačné straně" Velkého vozu.
ales - 26/5/2022 - 09:54
Zaznamenejme, že Starliner OFT-2 úspěšně přistál (26.5.2022 v 0:49 SELČ) na základně White Sands v Novém Mexiku v USA.
P.S.: Ohledně včerejšího přeletu ISS a Starlineru nad ČR souhlasím se závěrem, že pozorovaný vzájemný pohyb obou těles byl jen zdánlivý. Starliner byl v době přeletu i trochu "pod stanicí", což se z různých úhlů pohledu projevilo jako "pohyb".
Ervé - 26/5/2022 - 11:29
Gratulace Boeingu, aspoň něco se jim v posledních 5 rocích povedlo.
Snad vyhodnocení letu neukáže nějaký závažný problém a ještě letos se dočkáme úspěšného pilotovaného letu.
PinkasJ - 26/5/2022 - 13:53
Gratulace Boeingu a všem kdo přispěl k úspěchu. Věřím, že brzy bude uskutečněn let s posádkou. Starliner CST-100 je další krok vpřed ve srovnání s Dragonem. Oceňuji na něm hlavně znovu-použitelnost, větší obytný prostor, přistání na souši a také to, že nádrže a brzdící (záchranné) motory s nádržemi toxického paliva nejsou umístěny za sedačkami kosmonautů, nýbrž dole, pod tepelným štítem.
Přesto jsem toho názoru, že nejlepší pilotovaná kosmická loď by byla nějaká mírná zvětšenina nákladního Dream Chaseru a přistávala na dráze. Pokud by byla např. vypouštěna raketou New Glenn s oběma stupni návratnými, přiblížili bychom se konečně po mnoha desetiletích (sice hodně vzdáleně) k představě letů do vesmíru obdobné letecké dopravě.
Grofino - 26/5/2022 - 14:06
Pokud zvládnou zachytávat SHS, tak by to mohlo zvládnout spacex.
Dreamchaser bude také zahazovat servisní sekci Modul Shooting. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Dream_Chaser
Uvidíme, jak dopadla boeingu kabina po brzdění.
Většina lodě je jednorázová.
yamato - 26/5/2022 - 19:21
citace 26.5.2022 - 13:53 - PinkasJ: Starliner CST-100 je další krok vpřed ve srovnání s Dragonem.
prosim??
citace: nádrže a brzdící (záchranné) motory s nádržemi toxického paliva nejsou umístěny za sedačkami kosmonautů, nýbrž dole, pod tepelným štítem.
co v praxi znamena, ze ich treba pre kazdy ten znovupouzitelny let vyrobit znova. Dragon je rozdeleny na pretlakovu a "servisnu" cast, kde su aj nadrze a motory. Posadka rozhodne nema palivo za sedackami. Pokial by sa cokolvek zo servisnej casti dostalo do tej pretlakovej, tak posadka ma ovela vacsi problem nez toxicke latky.
Konieckoncov Starliner je vyrazne drahsi nez Dragon a ma to svoj dovod. Na zem sa vracia len velmi malo z toho co islo hore. Klsicky cost plus pristup, vlada to zaplati. Krok to mozno je, ale nie vpred. Ervé - 26/5/2022 - 20:00
Souhlas, ve srovnání s Dragonem to žádný pokrok není. Je to totéž jiným způsobem - 2x dražším. Pokrok je to jen vůči Sojuzu.
martinjediny - 26/5/2022 - 22:35
V každom prípade je boeing prinosom... uz len moznostu alternativy k Dragonu...
A urcity prinos ma aj voci Dragonu, minimalne novym navigacnym systemom...
A ze obchodnici predali boeing 2x drahsie ako Dragon? To bola ich povinnost
yamato - 27/5/2022 - 09:17
citace 26.5.2022 - 22:35 - Martin Jediny:V každom prípade je boeing prinosom... uz len moznostu alternativy k Dragonu...
ale isteze hej, uz len fakt ze existuje zaloha a netreba sa spoliehat na toho kremelskeho naZka co sa kazdy druhy tyzden vyhraza jadrovym utokom stoji za to
citace:
A ze obchodnici predali boeing 2x drahsie ako Dragon? To bola ich povinnost
a povinnost NASA je nepreplacat nakupovane sluzby... anyway, z dlhodobeho hladiska prezije ten, co inovuje, nie ten co robi business. Ten druhy skonci ako vychodoindicka obchodna spolocnost
martinjediny - 27/5/2022 - 12:45
Z pohladu NASA to bol vtedy zodpovedny pristup. A osobne to z dnesneho pohladu stale povazujem za zodpovedny pristup NASA. Totiz najvacsia vyhoda SpX je sucasne jeho najvacsou slabinou. Staci, aby sa Elon zle vyspal a NASA ma astronomicky pruser...
Boeing nefajci marihuanu, netwituje kraviny. Je strategicky predvidatelnejsi.
Grofino - 27/5/2022 - 16:03
Uvědomte si, že SpaceX Elon neřídí. Jsou tam vykonní kvalitní pracovníci, především Shottwell. Mají to zmákle velmi dobře a proto NASA SpaceX důvěřuje. Elon je částečný majitel cca 20% a především člověk s neobyčejnými technickými a byznys schopnostmi. Za aurou free Elona je člověk s obrovským rozhledem a tahem na bránu.
To u staré kosmonautiky chybí.
Aplikovat styl řízení automobilek ve vesmírném průmyslu je průkopnické a přitom používat AI.
yamato - 29/5/2022 - 09:38
citace 27.5.2022 - 12:45 - Martin Jediny:Z pohladu NASA to bol vtedy zodpovedny pristup. A osobne to z dnesneho pohladu stale povazujem za zodpovedny pristup NASA. Totiz najvacsia vyhoda SpX je sucasne jeho najvacsou slabinou. Staci, aby sa Elon zle vyspal a NASA ma astronomicky pruser...
Boeing nefajci marihuanu, netwituje kraviny. Je strategicky predvidatelnejsi.
A cim sa ta predvidatelnost prejavuje? Dodanim prototypov nacas? Dodrzanim rozpoctu? Uspesnym prvym letom?
Obavam sa ze firma s nahulenym sefkonstrukterom je dnes pre NASA daleko vacsia istota, nez Boeing. Az tam sa americky aerokozmicky priemysel vdaka roky prehliadanym monopolom dostal. Vzhladom na to, ze Boeing je jeden zo zakladnych kamenov americkej vojenskej dominancie, je az zarazajuce s akym kludom to ich administrativa berie.
alamo - 29/5/2022 - 11:13
Obhajovať Boeing je ťažké.
Ale nadávať naň, je už iba lacné.
martinjediny - 29/5/2022 - 12:15
citace 29.5.2022 - 09:38 - yamato:...je az zarazajuce s akym kludom to ich administrativa berie.
Nespochybnujem Muskove vysledky, ktore daleko predcili moje ocakavania.
Do Boeingu nevidim, ale ich vysledky su primerane mojim ocakavaniam. Nebyt Muska, by som bol snimi spokojny, ze to tak ma byt, inak to ani nejde a vsetko je ok...
Grofino - 29/5/2022 - 13:51
A jak ti vychází porovnání čína vrrs. boeing?
kacenka - 29/5/2022 - 19:51
citace 26.5.2022 - 20:00 - Ervé:Souhlas, ve srovnání s Dragonem to žádný pokrok není. Je to totéž jiným způsobem - 2x dražším. Pokrok je to jen vůči Sojuzu.
Nesouhlasím. Není to totéž a rozhodně to není "jen o dvojnásobné" ceně...
Třeba umístění nádrží paliva dále od kabiny je u Starlineru inherentně bezpečnější než umístění u Dragonu. Stejně tak jsem silně kroutila hlavou, když jsem četla co všechno má Dragon ovládané pouze přes dotykové displeje. Pokud by například došlo k selhání/explozi nádrže "á la Apollo13", tak Starliner to přežije, ale Dragon nikoliv (je tam jen jedna tenká stěna mezi posádkou a nádrží).
Stejně tak následný let s minimální spotřebou elektřiny (opět viz Apollo 13) nelze u Dragona provést (u Dragona počítače musí pořád naplno běžet).
Nebo například chyba typu výpadku ovládání orientačních motorků v důsledku zmatení senzorů řídícího počítače (viz program Mercury) by byla ve Starlineru řešitelná, ale v Dragonu nikoliv.
Samozřejmě se dá čekat námitka, že dnešní technika je lepší a spolehlivější. To je z mnoha ohledů pravda, ale možnost chyby tu stále je a vždy bude ...
Tedy jakkoliv je Dragon hezčí a modernější a "dizajnovější", tak Starliner je tradičnější a konzervativnější a poskytuje širší paletu možností (nejen pro řešení případných krizových situací) ale i třeba lepší/přesnější manévrování při návratu na zem včetně možnosti rutinně přistávat na pevnině i na moři. Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
A mimochodem, vzhledem k nákladům na ISS a vývoj kapslí je jednotková cena za samotnou kapsli (v obou případech v řádu desetin procenta nákladů programu CCR) téměř nevýznamná... ;-)
Na každý pád je pro NASA podstatné mít dvě nezávislé a koncepčně rozdílné lodě. Grofino - 29/5/2022 - 20:20
Souhlas let starlineru jsou drobné proti projektu SLS-orion.
Zároveň budou u starlineru řešit nosič.
NASA má 2 typy kapslí na iss. Chce 2 HLS. Žádoucí je mít i 2 dopravce k Měsíci.
Pokud by selhal systém SLS orion, tak jsou nahraní.
Ervé - 30/5/2022 - 06:50
citace 29.5.2022 - 19:51 - kacenka:
citace 26.5.2022 - 20:00 - Ervé:Souhlas, ve srovnání s Dragonem to žádný pokrok není. Je to totéž jiným způsobem - 2x dražším. Pokrok je to jen vůči Sojuzu.
Nesouhlasím. Není to totéž a rozhodně to není "jen o dvojnásobné" ceně...
Třeba umístění nádrží paliva dále od kabiny je u Starlineru inherentně bezpečnější než umístění u Dragonu. Stejně tak jsem silně kroutila hlavou, když jsem četla co všechno má Dragon ovládané pouze přes dotykové displeje. Pokud by například došlo k selhání/explozi nádrže "á la Apollo13", tak Starliner to přežije, ale Dragon nikoliv (je tam jen jedna tenká stěna mezi posádkou a nádrží).
Stejně tak následný let s minimální spotřebou elektřiny (opět viz Apollo 13) nelze u Dragona provést (u Dragona počítače musí pořád naplno běžet).
Nebo například chyba typu výpadku ovládání orientačních motorků v důsledku zmatení senzorů řídícího počítače (viz program Mercury) by byla ve Starlineru řešitelná, ale v Dragonu nikoliv.
Samozřejmě se dá čekat námitka, že dnešní technika je lepší a spolehlivější. To je z mnoha ohledů pravda, ale možnost chyby tu stále je a vždy bude ...
Tedy jakkoliv je Dragon hezčí a modernější a "dizajnovější", tak Starliner je tradičnější a konzervativnější a poskytuje širší paletu možností (nejen pro řešení případných krizových situací) ale i třeba lepší/přesnější manévrování při návratu na zem včetně možnosti rutinně přistávat na pevnině i na moři. Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
A mimochodem, vzhledem k nákladům na ISS a vývoj kapslí je jednotková cena za samotnou kapsli (v obou případech v řádu desetin procenta nákladů programu CCR) téměř nevýznamná... ;-)
Na každý pád je pro NASA podstatné mít dvě nezávislé a koncepčně rozdílné lodě.
Tak těm prvním odstavcům se musím jen smát, protože to kačenko je naprostá pitomost. NASA by neposadila své lidi do kabiny, která nemá nouzové procedury pro výpadek energie, ztrátu části pohonu atd.
Není žádný rozdíl v požadavcích na bezpečnost mezi Starlinerem a Crew Dragonem.
martinjediny - 30/5/2022 - 08:54
citace 30.5.2022 - 06:50 - Ervé:...Tak těm prvním odstavcům se musím jen smát,...
Není žádný rozdíl v požadavcích na bezpečnost mezi Starlinerem a Crew Dragonem.
V niecom mas pravdu. ale problem je, jak ku tym poziadavkam kto pristupi. Napriklad pouzivanie beznej elektroniky miesto radiacne odolnej sa zatial ukazuje ako ekonomicky efektivne, ale ja by som radsej volil Boeing s konzervativnejsim pristupom.
Tiez riadenie cez dotykovy displej je fajn-hyper-turbo-ultra-super, pokial nenastane pruser... na druhej strane v dnesnej dobe ti su schopny "inzinieri" pospajat este aj packove prepinace cez CANBUS, takze odstranuju len dva zdroje poruchy, nie tri, ako pri klasickom rieseni.
...mimochodom tie nudzove procedury by ma zaujimali u oboch...
Grofino - 30/5/2022 - 10:18
Pokud si pamatuji, CD má několik čudlíků pro případ nefunkce displejů. Detaily ale nevím. Pomůže někdo?
kacenka - 30/5/2022 - 10:41
citace 30.5.2022 - 06:50 - Ervé:...
Tak těm prvním odstavcům se musím jen smát, protože to kačenko je naprostá pitomost. NASA by neposadila své lidi do kabiny, která nemá nouzové procedury pro výpadek energie, ztrátu části pohonu atd.
Není žádný rozdíl v požadavcích na bezpečnost mezi Starlinerem a Crew Dragonem.
Kdysi NASA posadila své lidi do Apolla 13, které také splňovalo všechny jejich požadavky. A průser nenastal jen díky tomu, že Apollo umělo víc ... ;-)
Nyní NASA také zadala nějaké MINIMÁLNÍ požadavky na bezpečnost. Tyto požadavky zřejmě splňují obě kapsle.
Jde o to, že podle všeho Starliner je konzervativnější a umožňuje mnohem více věcí řídit manuálními a alternativními postupy (oproti minimálním požadavkům NASA). Což já chápu jako plus. Další věc je, že Dragon má v současnosti "prožito" víc letů, Starliner má méně nalétáno ale víc natestováno (včetně různých krizových situací, které za letu neotestujete).
Jakou loď by jste si vybral Vy pro svůj let? Grofino - 30/5/2022 - 11:00
Pokud se jedná o mne, tak bych rád vyzkoušel start a pristání se starship...:-)
ArX - 30/5/2022 - 11:00
Kačenko, vážím si vašich příspěvků, nicméně cítím potřebu lehce doplnit velkou část vašich závěrů.
citace:Třeba umístění nádrží paliva dále od kabiny je u Starlineru inherentně bezpečnější než umístění u Dragonu. Stejně tak jsem silně kroutila hlavou, když jsem četla co všechno má Dragon ovládané pouze přes dotykové displeje.
Doba kdy kokpity vypadaly jako v lodi Apollo je dávno pryč a má to mnoho důvodů. Prvně se nepracuje se sty řízenými veličinami ale s mnoha tisíci. Mít pro většinu toho HW indikátor či přepínač je nesmysl. Dobře navržený digitální kokpit (tedy to, co laik kategorizuje jako "tablety":),
může být pro ovládání velice efektivní a paradoxně i spolehlivější než tuna knoflíků (ačkoliv i mě se knoflíky velice líbí . V podobném uspořádání se jednodušeji zdvojuje ovládání a zároveň navyšuje žádoucí redundance. Navíc je asi i mylná představa, že v kosmické lodi je třeba zběsile rychle na něco reagovat. Sojuz na tento koncept ovládání plně přešel někde od TMA verze a létá jim to dobře. Podobně je to v letectví vč. bojových letounů a tam asi nikdo efektivitu ovládání zpochybňovat nebude. Mám osobní zkušenost s kokpitem L-159 a Gripenu a mohu říci, že se ovládají nadmíru příjemně a efektivně.
To, co v CST-100, Dragonu či Sojuzu zůstalo jako separátní HW ovládání je pár absolutně kritických věcí jako ABORT či komfortní záležitosti jako regulace atmosféry skafandrů či radio spojení. Obě lodě jsou si konceptem podobnější než ve svém vyjádření naznačujete.
Kromě vyšší úrovně automatizace, mají současné lodi daleko kvalitnější konektivitu na řídící centra. Tam je zázemí desítek odborníků, kteří loď monitorují a mají možnost ji povelovat a řídit. Role PILOTA je pro dopravu na LEO přežitá, což ukázala i poslední mise INSPIRATION. Loď má dopravovat (odborníky) a nevyžadovat zbytečnou režii.
Toto se ale lámalo už v době onoho Apolla 13, kdy scénáře chystaly pozemní týmy a osádka je pak "překlapala" do ovládání lodi. Vzdáleně loď ovládat šlo tenkrát jen minimálně a ti chlapi nahoře nebyli v ideální pozici něco analyzovat. Nad tím se dost potili i ti na zemi.
POZN. Všimněte si kolik krizových chvílí či jejich eskalací historicky nastalo v obdobích, kdy se kosmická loď (sonda či horní stupeň) nacházela mimo dosah pozemního řídícího centra!! Starliner OFT tam spadá taktéž...
citace:
Pokud by například došlo k selhání/explozi nádrže "á la Apollo13", tak Starliner to přežije, ale Dragon nikoliv (je tam jen jedna tenká stěna mezi posádkou a nádrží).
Scénář a-la A13 (tlaková exploze nádrže) u obou lodí nehrozí, protože nevezou velké zásoby kryogenních látek. Hrozí ale horší scénář a to exploze pohonných hmot tak, jako se stalo u Dragonu při testu v roce 2019. Souhlasím, že koncept CST-100 vypadá lehce odolněji ale odhaduji, že by i tak došlo k fatálnímu poškození tepelného štítu... Posádka CST-100 by v takovém případě přežila tak o hodinu déle než ta v Dragonu. Záchrana by asi neklapla .
citace:
Stejně tak následný let s minimální spotřebou elektřiny (opět viz Apollo 13) nelze u Dragona provést (u Dragona počítače musí pořád naplno běžet).
Obě lodi již mají mnohem jednodušší a spolehlivější energetické systémy (Solární panely + aku) než Apollo či Raketoplány. Navíc jsou určeny pro provoz na LEO, kdy krizová situace může být ukončena během jednotek hodin nouzovým přistáním. Apollo s tímto nesrovnávejte. To Vámi zmiňované "hučení" počítačů vzhledem ke kapacitě akumulátorů obou lodí je směšné. Asi není veřejným tajemstvím, že výpočetní výkon potřebný k řízení kosmických lodí je na dnešní poměry velice malý. Náročnější úlohy jako vizualizace apod. lze vcelku dobře potlačit. Bohužel platí, že ani jeden z výrobců nám neposkytuje dostatek informací (systémová schémata, výkony, spotřeby, apod.) abychom byli schopni udělat nějaký smysluplný a podložený závěr.
citace:
Nebo například chyba typu výpadku ovládání orientačních motorků v důsledku zmatení senzorů řídícího počítače (viz program Mercury) by byla ve Starlineru řešitelná, ale v Dragonu nikoliv.
Mercury neměla řídící počítač, jen velice poruchovou stabilizační jednotku ASCS a pár senzorů. Manuální systém RCS fungoval zcela mechanicky a Cooper toho při posledním letu využil, protože z elektroniky lodi prakticky nic nefungovalo. Vše je velice dobře a veřejně zadokumentováno téměř do posledního šroubku a tranzistoru.
Bohužel k CST-100 ani dragonu nenajdu ani zevrubné systémové schéma pohonného a RCS systému. Z veřejných (populárních) zdrojů se dozvíme jen málo. Například, že selhání 2 trysek Dragonu není problém... Pokud máte něco bližšího tak prosím sem s tím. Jsme technické fórum a hodně nás to tu zajímá. To co jste ovšem takto vypustila do světa je tvrzení o ničem (bez urážky .
citace:
Tedy jakkoliv je Dragon hezčí a modernější a "dizajnovější", tak Starliner je tradičnější a konzervativnější a poskytuje širší paletu možností (nejen pro řešení případných krizových situací) ale i třeba lepší/přesnější manévrování při návratu na zem včetně možnosti rutinně přistávat na pevnině i na moři.
U Starlineru je fajn pozemní přistání, je ale otázka zda je to pro podmínky USA nějaký reálný "game changer".
Z Dragonu mám pocit, že je optimálněji a rovněž odvážněji navržen k plnění zadaného účelu. Mnoho věcí je jednoduchých a jak všichni víme, tak jednoduchost jde ruku v ruce se spolehlivostí.
Jak sama píšete, tak Starliner toho má spoustu navíc a je otázkou zda je to opravdu potřeba a nebo je to tam jen proto, aby to mohlo být drahé.
Osobně u Starlineru nechápu a mrzí mě překomplikovaný design pohonného systému. Je hezké jak se Boeing chlubil tím, že v lodi mají cca 48 trysek, 160 ventilů a kilometry trubek. Jak ale bohužel realita ukázala, tak je to problém a chudáci z toho teď mají hodně zamotanou hlavu. Přitom se jen stačí podívat jak jsou řešeny současné či historické lodě a jaké co kdy způsobovalo problémy. Jsou to osvědčená řešení a osvědčená paliva co šlapou na kdejaké GEO družici.
Z nějakého důvodu, ale toto (nejen u CST-100) dělá problémy, třeba Nauka by mohla vyprávět.
citace:
Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
Je to tak, nicméně to zázemí velké a tradiční (zavedené) firmy si standardně překládám jako firmu s rozbujelou a drahou manažerskou strukturou, se silným právním a lobistickým zázemím, které je mimořádně efektivní v žehlení a zakrývání případných průšvihů. I přes velké množství vlastních pracovníků pak při realizaci technických záležitostí výrazně ousourcující i základní činnosti a tím navyšující cenu a komplikující mechanismy kontroly (to je názor nejen můj, ale i NASA). S tím vším logicky tendence k minimálním inovacím, protože velké inovace by následně mohly vést k selhání a ohrožení manažerských pozic, viz výše. Jak rád bych u Boeingu viděl autonomní flexibilní divizi jako třeba Skunk Works u Lockheedu.
Starliner je pro trh velice potřebný a určitě bude skvělou a spolehlivou lodí.
Je hanbou Boeingu, že loď "nevyšvihl" na první dobrou a ta již dávno nelétá. Inu i zde se ukazuje, že historické výkony firmy či zkušenost obecně nic neznamenají a předikovat budoucí výkony se vyplácí max. z práce poslední generace, tedy nějakých 20 let zpět (třeba Ruská kosmonautika je toho ukázkovým příkladem).
ArX - 30/5/2022 - 11:15
citace 30.5.2022 - 10:18 - Grofino:Pokud si pamatuji, CD má několik čudlíků pro případ nefunkce displejů. Detaily ale nevím. Pomůže někdo?
Jsou to sekce Commands, Power a Pyros. Jsou nad nimi krytky, aby to nešlo stisknout omylem. Napravo mimo obraz je pak poziční Joystick pro kontrolu RCS.
U ovládání se ještě občas zaměňují dvě záležitosti.
1. Ovládací HW tlačítko v kokpitu za účelem ergonomie, spolehlivosti sticku či přímé vazby na stav a samozřejmě pohotovost.
2. jen poslední z předchozího, tedy ovládací prvek a jeho trvalá dostupnost za účelem rychlé či krizové reakce. Toto ale může být realizováno i jako vyhrazená část dotykového panelu.
Podobné koncepty ovládání se nevztahují jen na kosmické lodi, ale zcela běžně se využívají třeba v průmyslu. Na výrobních linkách jsou tak jako HW realizovány jen kritické věci nebo konfortní věci jako třeba Emergency Stop, Spuštění apod. Další level ovládání může být formou "horkého menu" vždy trvale dostupného na panelu. Vše ostatní pak v nějaké hlubší a optimalizované menu struktuře.
Základní koncept je jasný: 1. je to důležité (jde o život, zdraví, peníze) tak to umísti co nejdostupněji a nejdosažitelněji.
2. Může to být NĚKDY využito k řešení nějakého jiného stavu - tak to zpřístupni někde v ovládacím menu pro případné manuální ovládání, nenechej to k ovládání jen pro automatizovaný režim zařízení.
[upraveno 30.5.2022 11:33] [upraveno 30.5.2022 11:39]
kacenka - 30/5/2022 - 11:42
citace 30.5.2022 - 10:18 - Grofino:Pokud si pamatuji, CD má několik čudlíků pro případ nefunkce displejů. Detaily ale nevím. Pomůže někdo?
SpaceX to hodně měnilo. Současná podoba je vidět v tomto videu (např. v čase 2:04):
při dalším letu už panel zase vypadal trochu jinak:
Pod displeji tam není téměř nic - vlevo i vpravo se opakuje skupina s přepínačem režimu počítačů (Automat, manuál, vypnuto) a tlačítky RESET. Vedle je skupina pěti tlačítek aktivace nouzových stavů (čitelné popisky jsou "Abort to ground" a pod.). Uprostřed jsou palubní hodiny a nějaký časovač.
V několika videích je vidět, že mu prst sklouzne po displeji a kliká třeba až napodruhé (přeci jen někdy to ovládá holou rukou a někdy má rukavice skafandru ...).
Mimochodem v tom druhém videu (během letu k ISS) se astronautům nezdají korektní zobrazené informace a tak si ty touchcreeny fotí na tablet (v čase 4:06).
Poměrně humorná věc je i že čase 3:45 potřebuje ten osobní tablet mít přepnutý "navodorovno"(lanscape mode), ale přepínání samozřejmě v beztíži nefunguje. Řešil to cca 20 vteřin, ale naštěstí nebyla krizovka, ale kdyby šlo o vteřiny ... ;-) ;-(
Tedy i manuální režim je řešený přes touchscreen a počítač. Ve prvním videu je i poznámka Boba Hurleye, kde z toho není nadšený, ale říká že manuálně "se to dá doklikat". Vzhledem k tomu, že asi nemůže remcat na svého zaměstnavatele, tak to chápu jako nesouhlas s tímto uspořádáním.
Zatím to je zřejmě tak, že SpaceX mění a ladí obsahy displejů ale i uspořádání té tlačítkové lišty pod nimy. Naopak starší lodě (včetně raketoplánu měli uspořádání od určitého okamžiku "zafixované" aby se dalo fungovat i potmě a podle hmatu). alamo - 30/5/2022 - 11:55
citace 29.5.2022 - 12:15 - Martin Jediny:
Nespochybnujem Muskove vysledky, ktore daleko predcili moje ocakavania.
Do Boeingu nevidim, ale ich vysledky su primerane mojim ocakavaniam. Nebyt Muska, by som bol snimi spokojny, ze to tak ma byt, inak to ani nejde a vsetko je ok...
Ak sa Boeing v niečom od SpaceX zásadne odlišuje, taj je to absencia akejkoľvek vlastnej dlhodobej vízie, doslova nejakého obrazu budúcnosti.
V SpaceX je to "Mars" a snaha kolonizovať ho. Funguje to ako "motor", aby aj samostatne robili, realizovali a presadili vlastné koncepty vedúce podľa nich, k naplneniu ich vlastnej myšlienky.
Boeing nič také nemá, je čisto subdodávateľ plniaci objednávky "cudzie myšlienky" od niekoho iného, objednáte si "železo" dostanete "železo".
Nijaké vlastné myšlienky ani zásadnejšie inovácie, tak ale asi nevzniknú.
kacenka - 30/5/2022 - 13:18
pane ArX, nemyslím, že bychom byli ve velkém rodílu pohledů. Bohužel ani já nemám k dispozici přesná schemata a další dokumentace obou strojů, takže jde hodně o můj dojem z dostupných fotografií a videí. Nicméně přeci jen připojím pár poznámek ...
citace:Doba kdy kokpity vypadaly jako v lodi Apollo je dávno pryč a má to mnoho důvodů. Prvně se nepracuje se sty řízenými veličinami ale s mnoha tisíci. Mít pro většinu toho HW indikátor či přepínač je nesmysl.
Souhlasím. Nicméně základních veličin je vždy jen pár a ty jsou dány fyzikou (ovládání letu, vnitřního prostředí atd.). Jejich počet se významě nemění a tady mají "knoflíky a přepínače" svůj smysl.
citace:Navíc je asi i mylná představa, že v kosmické lodi je třeba zběsile rychle na něco reagovat.
Právě, že v kritických chvílích je třeba být rychlý ... (viz třeba návratový žážeh motoru a udržení orientace Apolla 13) a mít možnost připravit si prst na spoušť ... ;-)
citace: Mám osobní zkušenost s kokpitem L-159 a Gripenu a mohu říci, že se ovládají nadmíru příjemně a efektivně.
Ano, ale i Vámi citovaná L-159 ALCA i Grippen mají záložní mechanické přístroje. L-159 má vpravo nahoře umístěný klasický horizont a pod HUDem a vpravo dole jsou skupiny čtyř klasických přístrojů. A po stranách máte mechanické přepínače a ovládání (... nebudu tu popisovat celý kokpit, zřejmě ho znáte).
U klasického Grippenu je třeba horizont na levém MFD, u verze E se širokoúhlým MFD je na samostatném MDF vpravo dole. A hlavně: dobrý pilot "létá prdelí" a cítí chování letounu, což se dá pokládat za další úroveň kontroly letu (která ovšem v kosmu není).
citace:Kromě vyšší úrovně automatizace, mají současné lodi daleko kvalitnější konektivitu na řídící centra. Tam je zázemí desítek odborníků, kteří loď monitorují a mají možnost ji povelovat a řídit. Role PILOTA je pro dopravu na LEO přežitá, ...
Stále nemáte pozemní support kdykoliv a okamžitě k dispozici. Byly výpadky retlanslačních TDRS družic, v budoucnu můžete být v zákrytu třeba Měsícem, GPS signál může být rušen v důsledku války (myslíte, že na Ukrajině a v okolí funguje GPS i GLONASS?). Prostě nelze bezvýhradně spoléhat na pozemní segment...
citace: Scénář a-la A13 (tlaková exploze nádrže) u obou lodí nehrozí, protože nevezou velké zásoby kryogenních látek. Hrozí ale horší scénář a to exploze pohonných hmot tak, jako se stalo u Dragonu při testu v roce 2019. Souhlasím, že koncept CST-100 vypadá lehce odolněji ale odhaduji, že by i tak došlo k fatálnímu poškození tepelného štítu... Posádka CST-100 by v takovém případě přežila tak o hodinu déle než ta v Dragonu. Záchrana by asi neklapla
... no a já bych chtěla mít tu vyšší šanci na záchranu. A navíc tipuji, že v CST-100 je ta šance o hodně vyšší.
citace:Obě lodi již mají mnohem jednodušší a spolehlivější energetické systémy (Solární panely + aku) než Apollo či Raketoplány. Navíc jsou určeny pro provoz na LEO, kdy krizová situace může být ukončena během jednotek hodin nouzovým přistáním. Apollo s tímto nesrovnávejte. To Vámi zmiňované "hučení" počítačů vzhledem ke kapacitě akumulátorů obou lodí je směšné. Asi není veřejným tajemstvím, že výpočetní výkon potřebný k řízení kosmických lodí je na dnešní poměry velice malý.
Ano, počítače samotné udělali obrovský pokrok. Ale ovládání ventilů, naklápění motorů, pohon čerpadel a ventilátorů systému udržení života, ... to vše má spotřebu zhruba stejnou jako před lety.
citace:Mercury neměla řídící počítač, jen velice poruchovou stabilizační jednotku ASCS a pár senzorů. Manuální systém RCS fungoval zcela mechanicky a Cooper toho při posledním letu využil, protože z elektroniky lodi prakticky nic nefungovalo. Vše je velice dobře a veřejně zadokumentováno téměř do posledního šroubku a tranzistoru.
Máte pravdu, Mercury měla jen dálkově programovatelný sekvencer. Plnohodnotný počítač měla až Gemini.
citace: U Starlineru je fajn pozemní přistání, je ale otázka zda je to pro podmínky USA nějaký reálný "game changer".
Ano, ale musím přiznat jistou deziluzi z Boeingu. Když jsem sledovala v přímém přenosu, jak k právě dosedlé kapsli se nejprve přikolébává "zelený tým", měří případné úniky hydrazinu a přelepuje RCS trysky. Následně doráží banda strejdů s různými pickupy a udělátky. A smetákem několikrát ometají prach a písek z různých prvků pozemního zabezpečení, ... atd. Celé mi to přišlo takové amatérské.
Například by (podle mne) na místo přistání měl po základním zabezpečení dosednout vrtulník s nějakou kabinou, kam si astronauti přelezou a hotovo. A druhý vrtulník by měl kabinu odvézt někam do hangáru do čistého prostředí.
citace:Z Dragonu mám pocit, že je optimálněji a rovněž odvážněji navržen k plnění zadaného účelu. Mnoho věcí je jednoduchých a jak všichni víme, tak jednoduchost jde ruku v ruce se spolehlivostí.
Jak sama píšete, tak Starliner toho má spoustu navíc a je otázkou zda je to opravdu potřeba a nebo je to tam jen proto, aby to mohlo být drahé.
Věřím, že je to potřeba, právě z důvodů redundance a manuálních možností.
citace:Osobně u Starlineru nechápu a mrzí mě překomplikovaný design pohonného systému. Je hezké jak se Boeing chlubil tím, že v lodi mají cca 48 trysek, 160 ventilů a kilometry trubek.
... to není tak moc.
Ani Dragon toho nebude mít o mnoho méně. Vemte si například, že minimálně musíte mít 12 RCS trysek a s minimální redundancí (AND-OR můstek) počítejte čtyři ventily na trysku a hned máte 48 ventilů jen přímo kvůli RCS. Takže i Dragon bych tipovala na takových 120 ventilů a to s nižší mírou redundance/spolehlivosti.
citace:
citace:
Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
Je to tak, nicméně to zázemí velké a tradiční (zavedené) firmy si standardně překládám jako firmu s rozbujelou a drahou manažerskou strukturou, se silným právním a lobistickým zázemím, které je mimořádně efektivní v žehlení a zakrývání případných průšvihů. I přes velké množství vlastních pracovníků pak při realizaci technických záležitostí výrazně ousourcující i základní činnosti a tím navyšující cenu a komplikující mechanismy kontroly (to je názor nejen můj, ale i NASA). S tím vším logicky tendence k minimálním inovacím, protože velké inovace by následně mohly vést k selhání a ohrožení manažerských pozic, viz výše. Jak rád bych u Boeingu viděl autonomní flexibilní divizi jako třeba Skunk Works u Lockheedu.
Oni tam asi také budou, ale současná struktura zřejmě i skvěle skryje různé vládní/armádní zakázky. Takže do toho nikdo nerýpe (je pozoruhodné, že i různí remcaví US senátoři jsou potichu)...
citace:Je hanbou Boeingu, že loď "nevyšvihl" na první dobrou a ta již dávno nelétá. Inu i zde se ukazuje, že historické výkony firmy či zkušenost obecně nic neznamenají a předikovat budoucí výkony se vyplácí max. z práce poslední generace, tedy nějakých 20 let zpět (třeba Ruská kosmonautika je toho ukázkovým příkladem).
Osobně bych radši letěl v CrewDragonu než ve Starlineru. Dragon a CrewDragon mají za sebou víc letů a přistání. A u SpaceX je mnohem větší šance na to, že problémy skutečbě řeší, a ne že je zametají pod koberec pomocí lobbistů, právníků a tlakem na jednotlivé osoby.
Jestli NASA povolila pilotovaný let, jsou problémy řešitelné:
1. trysky snad opraví (záložní fungovaly) - musí je líp hlídat.
2. systém řízení teploty nakonec řídili dálkově - pro posádku asi není problém. Software upraví.
Chtěli původně letět už na konci roku 2022, posun vypovídá o úpravách pro větší spolehlivost a bezpečí.
3. Motory pro Atlasy mají, Vulcan snad brzo bude, Falcon 9 to jistí.
martinjediny - 3/9/2022 - 17:33
Cista spekulacia...
...odlozenie startu Starlineru ich tak velmi neboli a ziskava dalsie dva mesiace pre Vulcan...
Překvapuje to někoho?
Snad to letos stihnou, ale radši úspěch příští rok, než fiasko letos. Nejlepší jsou ty řeči o hustém provozu na ISS po dubnu. Až do září bude na ISS celkem klid. Jediný problém může být se Sojuzem, pokud poletí dřív, 10denní let ale mohou vložit skoro kamkoliv. Díky Bohu za Muskův Dragon.
Eudoxus - 27/5/2023 - 08:00
citace 24.3.2023 - 18:17 - Ervé:Překvapuje to někoho?
Snad to letos stihnou, ale radši úspěch příští rok, než fiasko letos. ....
citace 2.6.2023 - 17:29 - Grofino:Není udivující. Bezpečnost na prvním místě.
Ano, to jistě. Padáky nemusí vydržet zatížení a kabely se lepí kobercovkou, tomu říkám bezpečnost. Za bratru 4 miliardy USD.
Mimochodem, kdo se chce vsadit, že lunární blú-vrak-boeing bude "fungovat" stejně?
alamo - 2/6/2023 - 22:56
Možná by CST-100 Starliner vydělával více jako expozice v muzeu.
alamo - 2/6/2023 - 23:59
Keby len ten Starliner.. Majú dodať aj stupeň EUS pre SLS..
Ak sa páni manažéri s Boeingu, nezamyslia nad svojou situáciou.
Možno dokonca od nedostatku vzduchu, začnú chytať farbu do modra.
Grofino - 3/6/2023 - 13:02
Nezačnou modrat. Vše si vyberou na SLS a dalších zakázkách pro NASA a armádu.
Jje součástí DJIA a největší vývozce USA, pravda hlavně zbraní. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Boeing
Pravda příjmy jdou prudce dolů.
Pro ně je důležitá barevnost a genderová vyváženost.
Vím o prodeji ULA.
Otázka je, kdo je koupí a za kolik.
SpaceX svou spolehlivostí a cenou ovládla trh nosičů.
Napadá mne jedině Jeff bezos.
Skončila jejich výlučná pozice. A vědí to.
Vymluvné:
Během posledních čtyř let ve skutečnosti SpaceX přistálo více raket, než ULA za dobu své existence vypustila.
Byznys ULA byl založen na 1 mld. Ročně od armády.
Dobrý technik se v životě neztratí.
alamo - 3/6/2023 - 14:01
Jeff Bezos bude mať plno starostí a výdavkov, s dokončením New Glenna, satelitmi Kuiper, už aj vodíkovím landerom (vlastne dopravným systémom) pre NASA. Neviem, či si chce pridať ďalšie.
A ak chce Boeing svoj podiel v ULA niekomu predať, potrebuje na to súhlas od Lockheedu.
Grofino - 3/6/2023 - 16:13
New glenn a vulcan budou obdobné rakety. Nalobovat si projekty NASA a nemít nosič je zvláštní přístup.
Co se stane, když ten nosič nebude.
Budou vracet peníze jako se může stát boeingu se starlinerem? Viz článek.
alamo - 3/6/2023 - 16:39
Čo sa stane, keď nosič New Glenn ešte nejakú dobu nebude?
Nič sa nestane.. Vulcan bude..
Blue Origin nemá v zmluve s NASA, nič o žiadnom nosiči ktorý by "to" vyniesol.
Ani sa šéfom s Boeingu nečudujem, že majú fakt problém predať svoj podiel v ULA.
Pff.. Uvidime ako tie dinosarie šachy ktoré medzi sebou týto "Old space" hrajú, vlastne dopadnú.
Grofino - 3/6/2023 - 16:40
Prodávají minulost?
alamo - 3/6/2023 - 17:12
Hmm.. Vlastne áno..
"Obchodník s minulosťou" s toho by bol interesantný prídomok.
citace 20.6.2023 - 20:58 - Grofino:Zajimavá úvaha v článku.
Je spolehlivá raketa pro Starliner?
Upřesnění:
V článku taková úvaha není.
Grofino - 21/6/2023 - 06:54
A čím budou létat?
Viz.
later clarified that meant long-term evaluations about building another spacecraft and shifting from the Atlas 5.
Ervé - 21/6/2023 - 07:05
Je tam věta o tom, že Boeing zvažuje co dál po odlétání stávajících letů s Atlasem V. Píší o možném dalším vývoji lodě a výběru nového nosiče. Myslím že nemají moc šancí.
Vulcan Centaur je pro ně moc velký, možná Antares 300 nebo Neutron. Ale jestli získají zákazníky je otázka. [upraveno 21.6.2023 07:08]
Grofino - 21/6/2023 - 07:29
Které rakety mají certifikaci pro let s posádkou?
Atlas V s ruskými motory a Falcon 9.
Tato certifikace pro NASA je složitý a zdlouhavý proces.
JiříHošek - 21/6/2023 - 07:33
Je to tak, jak píše Ervé. Pro lety Starlineru je vyčleněno sedm raket Atlas V, potom bude jejich zásoba vyčerpána a ULA nové stavět nebude. O ukončení programu Starliner po těchto sedmi startech neproběhly v Boeingu žádné vážné interní diskuse. Proto se v Boeingu začalo mluvit o přesunu na jinou nosnou raketu po těchto sedmi startech. Grofinovy zkratkovité věty naopak navozovaly představu, že je Atlas V nespolehlivý. Je nutno se vyjadřovat přesně a v celých větách, nikoli zkratkovitě.
Grofino - 21/6/2023 - 07:47
Opravdu poletí? Kdy?... 😉
V diskusi se nepíší litanie.
Kdo chtěl pochopit, pochopil... 😉
A Vás v článku zaujala zrovna zmínka o Atlas V? Starliner je navržen a je kompatibilní s Falcon 9, tak nechápu o jakou zajímavou úvahu jde.
Mě v článku zaujala spousta dalších prohlášení, která zde volně uvádím a doplňuji vlastním překladem z korporátštiny:
Boeing je i přes nejnovější problémy, které vedly k dalšímu zpoždění programu, stále odhodlán realizovat projekt CST-100.
Moc hezké. Já největší odhodlání vidím v touze Boeingu sosat peníze daňových poplatníků.
"Uděláme vše, o co nás NASA požádá," odpověděl Calhoun na otázku o programu na konci podcastu. "Věříme v program a věříme, že v něm musí být více než jeden hráč."
Překládám si to takto - ačkoliv jsme do kontraktu nastoupili jako favorit, a i přesto že máme chabé výsledky, tak si nás (NASA) musí dále vydržovat.
Mark Nappi, viceprezident a vedoucí programu CST-100, na brífinku vznesl otázky ohledně budoucnosti celého projektu Starliner a uvedl, že společnost interně hovořila "o budoucnosti Starlineru a o tom, jak budeme pokračovat". Nebyly vedeny "vážné diskuse" o ukončení programu, dodal..
Sice "ne vážně", ale v Boeingu se diskutovalo o tom, že to odpískají. Taky hezké.
"Rozhodně jsme zaostali," přiznal Calhoun v podcastu, že práce Boeingu na Starlineru je v porovnání s Crew Dragonem od SpaceX slabší. "Technicky si myslíme, že víme, co děláme. Myslím, že to nakonec s každým dalším úspěšným startem prokážeme."
To mi jen potvrzuje, že Boeing je jak po technické, tak na manažerské úrovni zcela neschopný. Nechci ani vědět v jakém stavu jsou technické týmy, kdo tam ještě vůbec zůstal a jakou má kvalifikaci.
"V žádném případě mu nezavíráme dveře," řekl Calhoun o Starlineru. "Máme v úmyslu to udělat - vydělat na tom peníze - ale necháme to na trhu a našich zákaznících a uvidíme, co se stane."
Přesně, natřískat na tom prachy. Na Starlineru již Boeing odepsal 900 mil. USD, bude čas se o to více zahojit na SLS. Starliner má (bohužel) největší šanci vydělat nejaký dolar tím, že ho Boeing vystaví v muzeu a bude prodávat vstupenky.
Calhoun zdůraznil práci Boeing na Space Launch System a různých obranných programech. "Nízká oběžná dráha Země a budování velké přítomnosti v tomto světě nebude naším hlavním cílem," řekl.
Vlastně ani na LEO létat nechceme a nepotřebujeme, v aktuální geopolitické situaci vytřískáme o mnoho více peněz ze zbrojních programů.
Celkově výkony a způsob prezentace na úrovni krachující garážovky. Doporučuji článeček k přečtení a vytvoření si vlastního náhledu na věc. Co si o tom myslíte vy? ArX - 21/6/2023 - 08:30
citace 21.6.2023 - 07:47 - Grofino:Opravdu poletí? Kdy?... 😉
V diskusi se nepíší litanie.
Kdo chtěl pochopit, pochopil... 😉
A proč sem tak často píšete nějaké domněnky, vyjadřujete se v jinotajích apod. Z výrazů většiny z nás vyplývá, že to prostě nechápeme. Toto je primárně technické a nikoliv hádankové forum.
Nic osobního proti Vám nemám, ale doporučil bych více sebereflexe. Přijde mi, že způsobem a kvantitou komunikace, které jste zde zavedl jste prakticky zabil smysluplnou diskuzi a doslova vyštval velké množství diskutérů, kterých jsem si vážil. Škoda.
Grofino - 21/6/2023 - 09:16
Arx, přizpůsobil jsem se panu Hoškovi a dalším.
Např. v aktuálním článku o Artemis a gateway https://kosmonautix.cz/2023/06/gateway-cerven-2023/
používá pan Hošek nejistoty jako na běžícím pásu. Až to vypadá, že se na Měsíc nepoletí. To je ale asi jen můj dojem.
Jinotaje v diskusi nejsou zakázané. Jak psal Slava F., tak malinko vtipkuji po vzoru Lasica&Satinský. To je také v diskusi povoleno.
Co se týče falconu 9 se starlinerem, proč by jej NASA používala, když Crew Dragon je levnější?
Souhlas s vašimi závěry k článku, jen se snažím zůstat u letů do vesmíru a zbrojní zakázky dle vás cituji krachující garážovky nechci sem vtahovat.
Díky za pozornost... 😉
dodge - 21/6/2023 - 11:14
citace 21.6.2023 - 08:30 - ArX:
citace 21.6.2023 - 07:47 - Grofino:Opravdu poletí? Kdy?... 😉
V diskusi se nepíší litanie.
Kdo chtěl pochopit, pochopil... 😉
A proč sem tak často píšete nějaké domněnky, vyjadřujete se v jinotajích apod. Z výrazů většiny z nás vyplývá, že to prostě nechápeme. Toto je primárně technické a nikoliv hádankové forum.
Nic osobního proti Vám nemám, ale doporučil bych více sebereflexe. Přijde mi, že způsobem a kvantitou komunikace, které jste zde zavedl jste prakticky zabil smysluplnou diskuzi a doslova vyštval velké množství diskutérů, kterých jsem si vážil. Škoda.
Grofino však žádnou sebereflexi nemá a zapleveluje a ničí toto fórum svými hovadinami.
NovýJiřík - 21/6/2023 - 12:19
citace 21.6.2023 - 07:33 - Jiří Hošek:Je to tak, jak píše Ervé. Pro lety Starlineru je vyčleněno sedm raket Atlas V, potom bude jejich zásoba vyčerpána a ULA nové stavět nebude. O ukončení programu Starliner po těchto sedmi startech neproběhly v Boeingu žádné vážné interní diskuse. Proto se v Boeingu začalo mluvit o přesunu na jinou nosnou raketu po těchto sedmi startech. Grofinovy zkratkovité věty naopak navozovaly představu, že je Atlas V nespolehlivý. Je nutno se vyjadřovat přesně a v celých větách, nikoli zkratkovitě.
Omlouvám se, že budu spekulovat, ale podle mne Boeing žádné ambice lítat pro "veřejnost" podobně jako Dragon nemá a nejradši by celý Starliner odpískal. Jedno místo v lodi má být drahé jako prase, ale ani tak si nejsem jistý, jestli se Boeing dostane s jednotlivými lety ve výsledku aspoň na nulu. Možná, aby se neřeklo, provedou jeden dva pilotované lety, ale ideální řešení by pro ně bylo projekt zrušit a zapomenout. Akorát si nejsem jistý, jakou mají s NASA smlouvu, jestli, případně jakou část peněz by museli vracet.
Ale že Starliner je ve své podstatě mrtvý ještě dřív, než se úplně narodil, na to bych vsadil.
Pokud jde o ty vyčleněné Atlasy, ty se klidně uživí i při jiných letech. [upraveno 21.6.2023 12:20]
Ervé - 21/6/2023 - 14:43
Pokud Boeing zruší CST-100, bude muset vrátit prachy NASA. Projekt je na službu za peníze. NASA prachy poslala, Boeing teď už vše platí ze svého, další dostane až přiveze astronauty a náklad na ISS.
Myslím že CST-100 skončí posledním letem k ISS, protože komerčně nemá šanci.
NovýJiřík - 22/6/2023 - 18:02
citace 21.6.2023 - 14:43 - Ervé:Pokud Boeing zruší CST-100, bude muset vrátit prachy NASA. Projekt je na službu za peníze. NASA prachy poslala, Boeing teď už vše platí ze svého, další dostane až přiveze astronauty a náklad na ISS.
Myslím že CST-100 skončí posledním letem k ISS, protože komerčně nemá šanci.
A to víš jistě? Boeing dostal ty svoje miliardy na vývoj lodě a nějaké ukázkové lety. Popravdě přiznám, že nevím jaké ani kolik, ale máš pravdu, že ten náhradní nepilotovaný museli zacálovat za svoje. Kolik ale pilotovaných letů jsou smlouvou doopravdy zavázáni provést? Osobně jsem přesvědčený, že půjdou na to smluvní minimum (aby nemuseli nic vracet) a pak to skrečují. Ledaže by dostali z politických důvodů opět přilito.
martinjediny - 22/6/2023 - 20:30
Doteraz boli USA v podruci korporacie, teraz su odkazany na blazniveho miliardara... Raz Ukrajine starlinky poskytne, potom ich zas vypne,... potom ho co napadne? Ten chlap nie je ziaden ludomil... najpr vyhlasi teslu za bitcoiny a o dva mesiace to zrusi... presne vedel co robi... proste osklbal drobnych neskusenych investorov... ...kto by rad od neho zavisel?
To by bol celkom dovod priliat druhej strane...
NovýJiřík - 22/6/2023 - 22:12
citace 22.6.2023 - 20:30 - Martin Jediny:Doteraz boli USA v podruci korporacie, teraz su odkazany na blazniveho miliardara... Raz Ukrajine starlinky poskytne, potom ich zas vypne,... potom ho co napadne? Ten chlap nie je ziaden ludomil... najpr vyhlasi teslu za bitcoiny a o dva mesiace to zrusi... presne vedel co robi... proste osklbal drobnych neskusenych investorov... ...kto by rad od neho zavisel?
To by bol celkom dovod priliat druhej strane...
Proč by měl soukromý podnikatel někomu poskytovat svou síť Starlinků zadarmo, to mi opravdu hlava nebere. Udělal to zpočátku a nakrátko, zřejmě v očekávání, že se najde někdo, kdo to bude platit. Propagační obchodní tah, nic jiného; to samé dělají i jiné firmy (např. služby na 6 měsíců za nákladovou cenu na ozkoušení, a potom už za plnou pálku). Když pak ale EM viděl, že Ukrajina se k placení nemá a že se žádný jiný plátce nenachází a všichni od něj jen ochotně čekají, že to bude platit ze svého, tak se na to vykašlal, co je na tom nepochopitelného?
EM chce kolonizovat Mars a zajistit, že se lidstvo rozmáchne i na jiné světy. Tohle proklamoval už na začátku své vesmírné kariéry a od té doby to dodržuje a do rozvoje raketové techniky cpe prachy horem dolem. Nevzpomínám si ale, že by někdy deklaroval svou ochotu zasahovat do cizích válek a utopit v nich kapitál.
No a ta poslední věta...
Přesně vidím EU. Kdo je lempl, tomu budeme přerozdělovat. A v podmínkách NASA: To by bylo, aby nakonec Boeing tu svou loď nedokončil za pouhých 4,5 miliardy, a když bude třeba, tak i za mnohem víc, zatímco Musk na to potřeboval nehorázných 2,6 miliardy.
[upraveno 22.6.2023 22:17]
martinjediny - 23/6/2023 - 00:15
na jednej strane mas pravdu, na druhej to nic nemeni na tom ze v jeho rukach je moc pridat, ci vziat strategicku vyhodu... a moze to zmenit jak sa vyspi, alebo dokonca ktora strana viac zaplati?
Preto zivit mu aspon nejaku konkurenciu nemusi byt chybou...
Ervé - 23/6/2023 - 07:17
citace 22.6.2023 - 18:02 - NovýJiřík:
citace 21.6.2023 - 14:43 - Ervé:Pokud Boeing zruší CST-100, bude muset vrátit prachy NASA. Projekt je na službu za peníze. NASA prachy poslala, Boeing teď už vše platí ze svého, další dostane až přiveze astronauty a náklad na ISS.
Myslím že CST-100 skončí posledním letem k ISS, protože komerčně nemá šanci.
A to víš jistě? Boeing dostal ty svoje miliardy na vývoj lodě a nějaké ukázkové lety. Popravdě přiznám, že nevím jaké ani kolik, ale máš pravdu, že ten náhradní nepilotovaný museli zacálovat za svoje. Kolik ale pilotovaných letů jsou smlouvou doopravdy zavázáni provést? Osobně jsem přesvědčený, že půjdou na to smluvní minimum (aby nemuseli nic vracet) a pak to skrečují. Ledaže by dostali z politických důvodů opět přilito.
Součástí kontraktu CCtCap je po pilotovaném testovacím letu dalších 6 misí na ISS. Boeing dostal navíc 287 mil. USD v roce 2019 na dohnání náskoku SpaceX. Druhý konkurent se hodí, ale smlouvy musí dodržovat i Musk. ESA by si měla spočítat, jestli může být levnější než CST-100, pokud ne, nemá smysl počítat s komerčními aktivitami. Dream Chaser má létat na Vulcanu, takže kdo-ví, jaká bude cena.
NovýJiřík - 23/6/2023 - 12:47
citace 23.6.2023 - 00:15 - Martin Jediny:na jednej strane mas pravdu, na druhej to nic nemeni na tom ze v jeho rukach je moc pridat, ci vziat strategicku vyhodu... a moze to zmenit jak sa vyspi, alebo dokonca ktora strana viac zaplati?
Preto zivit mu aspon nejaku konkurenciu nemusi byt chybou...
Konkurence je rozhodně dobrá věc, ale jen taková, která se vytvoří ekonomicky přirozeně, využitím nějaké technologické, nákladové či jiné výhody ze strany konkurenta. Konkurence vzniklá tím, že ji stát živí a platí, a pokud nefunguje, tak ji platí víc a víc, není konkurence, ale obyčejná mafiánská struktura, žijící z jisté formy výpalného. K efektivnosti ji nic nenutí, právě naopak, protože čím horší výsledky předvádí, o to víc může dojit rozpočet.
Naproti tomu jiné subjekty, které by mohly konkurovat úspěšně, ale na státní penězovod nejsou přisáté, tím trpí. Musím v té souvislosti připomínat Dream Chaser, vyhozený před lety ze soutěže ve prospěch propadáku Starlineru? Kdyby tehdy vyhrály Dragon a Dream Chaser, na oběžné dráze by bylo dneska pěkně živo. Jenže Sierra Nevada holt nemá takové lobbistické páky jako Boeing.
yamato - 23/6/2023 - 12:57
citace 23.6.2023 - 12:47 - NovýJiřík:
Naproti tomu jiné subjekty, které by mohly konkurovat úspěšně, ale na státní penězovod nejsou přisáté, tím trpí. Musím v té souvislosti připomínat Dream Chaser, vyhozený před lety ze soutěže ve prospěch propadáku Starlineru? Kdyby tehdy vyhrály Dragon a Dream Chaser, na oběžné dráze by bylo dneska pěkně živo. Jenže Sierra Nevada holt nemá takové lobbistické páky jako Boeing.
to nemôžeš vedieť, možno že aj DreamChaser by bol prepadák. Každopádne ale Boeing bol do toho konktraktu pretlačený vyložene politicky, už vtedy sme tu viacerí komentovali že to je absurdné, aby za rovnakú muziku dostal výrazne viac peňazí - a ešte sa to odôvodnilo tým že je skúsený a spoľahlivý. Jednak sa ukázal pravý opak, druhak práve skúsenosť by mala znamenať že to urobí za menej peňazí a rýchlejšie.
celé toto fiasko považujem za súčasť pomalého a bolestivého odrezávania kozmonautiky od "old space", štruktúr ktoré fungovali desaťročia nezmeneným spôsobom a bez konkurencie.
martinjediny - 23/6/2023 - 13:43
boeing realne a funkcne pre armadu lieta. Preto nie je nespravne hladat protivahu Muskovi v boeingu.
Lebo nahradit jeden monopol druhym nic neriesi. Jak padne boeing, bude mat Musk boeingovske ceny a prezentacie a... a navyse je to neriadena strela...
Kolko inych nosicov by mohlo vzniknut a kolko inych lodi v realnom konkurencnom prostredi? DC sa zatial obdivuhodne drzi...
NovýJiřík - 23/6/2023 - 14:22
citace 23.6.2023 - 12:57 - yamato:
citace 23.6.2023 - 12:47 - NovýJiřík:
Naproti tomu jiné subjekty, které by mohly konkurovat úspěšně, ale na státní penězovod nejsou přisáté, tím trpí. Musím v té souvislosti připomínat Dream Chaser, vyhozený před lety ze soutěže ve prospěch propadáku Starlineru? Kdyby tehdy vyhrály Dragon a Dream Chaser, na oběžné dráze by bylo dneska pěkně živo. Jenže Sierra Nevada holt nemá takové lobbistické páky jako Boeing.
to nemôžeš vedieť, možno že aj DreamChaser by bol prepadák. Každopádne ale Boeing bol do toho konktraktu pretlačený vyložene politicky, už vtedy sme tu viacerí komentovali že to je absurdné, aby za rovnakú muziku dostal výrazne viac peňazí - a ešte sa to odôvodnilo tým že je skúsený a spoľahlivý. Jednak sa ukázal pravý opak, druhak práve skúsenosť by mala znamenať že to urobí za menej peňazí a rýchlejšie.
Jak sám píšeš, nejvíc dostali zasloužilí soudruzi, což je bolševismus až na půdu. Že se nakonec ukázali neschopní, nevadí, hlavně že měli zásluhy z minula. Ale to by mi až tolik nevadilo, všechny vybrat a dát jim státní podporu zkrátka nemohli, na to nebylo dost peněz, a tak museli dělat selekci. Jenže v tom případě bych čekal, a i to píšeš, že všichni (oba) vítězové dostanou stejně, protože vyvíjejí funkčně tentýž produkt. Jestliže ale jeden z vítězů soutěže dostane skoro dvakrát tolik a v konečném výsledku, i kdyby opravdu funkční výrobek dodal, bude chtít za jedno místo v lodi skoro dvakrát tolik, tak to je na blití.
Co se týče DC, ten propadák určitě není a nebude, jako náklaďák už je schválený a pilotovaná verze je Sierrou plánovaná vzápětí. Jen moc nechápu ty námluvy s ULA ohledně vynášení Vulkánem; aby to nakonec lety neprodražilo do té míry, že opadne zájem. Stát to sice pro zásobování ISS zaplatí, o to nic, jenže jenom ze státu už kosmické firmy budoucnosti (ba i přítomnosti) nevyžijí.
NovýJiřík - 23/6/2023 - 14:35
citace 23.6.2023 - 13:43 - Martin Jediny:boeing realne a funkcne pre armadu lieta. Preto nie je nespravne hladat protivahu Muskovi v boeingu. Lebo nahradit jeden monopol druhym nic neriesi.
.......
Kolko inych nosicov by mohlo vzniknut a kolko inych lodi v realnom konkurencnom prostredi?
Slovy Járy Cimrmana: A co jim brání, člověče?
Sluneční soustava je dost velká, firem zaměřených na vesmírné hotely, těžbu asteroidů atd. už byla celá řada, jenom těch nosičů, co to vytáhnou nahoru, se nějak nedostávalo - přestože ten Boeing ovládal odvětví desítky let. A proto budeme podporovat molochomonopol v očekávání, že tím molochomonopolem být přestane?
Jakže to Einstein definoval šílenství? Dělat to samé pořád dokola a čekat, že to najednou povede k jiným výsledkům.
Blue Origin je to samé (a taky ždímá státní podporu, i když mi nějak není jasné, za co). Naproti tomu jsou tu opravdu nadějné projekty: Rocket Lab/Neutron nebo Relativity Space/Terran R. Z tohohle by mohla vzejít reálná konkurence pro SpaceX, ale z harampádí od současného Boeingu určitě ne.
kacenka - 23/6/2023 - 15:06
citace 23.6.2023 - 14:35 - NovýJiřík:
citace 23.6.2023 - 13:43 - Martin Jediny:boeing realne a funkcne pre armadu lieta. Preto nie je nespravne hladat protivahu Muskovi v boeingu. Lebo nahradit jeden monopol druhym nic neriesi.
.......
Kolko inych nosicov by mohlo vzniknut a kolko inych lodi v realnom konkurencnom prostredi?
Slovy Járy Cimrmana: A co jim brání, člověče?
Sluneční soustava je dost velká, firem zaměřených na vesmírné hotely, těžbu asteroidů atd. už byla celá řada, jenom těch nosičů, co to vytáhnou nahoru, se nějak nedostávalo - přestože ten Boeing ovládal odvětví desítky let. A proto budeme podporovat molochomonopol v očekávání, že tím molochomonopolem být přestane?
Jakže to Einstein definoval šílenství? Dělat to samé pořád dokola a čekat, že to najednou povede k jiným výsledkům.
Blue Origin je to samé (a taky ždímá státní podporu, i když mi nějak není jasné, za co). Naproti tomu jsou tu opravdu nadějné projekty: Rocket Lab/Neutron nebo Relativity Space/Terran R. Z tohohle by mohla vzejít reálná konkurence pro SpaceX, ale z harampádí od současného Boeingu určitě ne.
Berte to takhle:
Boeing/ULA má spoustu vazeb na vojáky a na národní zájmy. A je v aerokosmo službách státu dlouhá desetiletí. Takže tady dostane víc peněz, aby pak mohl vojákům udělat "něco bokem" (na co není vhodné mít veřejně viditelné rozpočtové šuplíčky). Tak to prostě je. Smiřte se s tím ...
NASA je zase závislá na politice a na veřejnosti. Tak to prostě je. Smiřte se s tím ...
Podstatné je, že nikdo nijak nebrání konkurenci na obecném trhu. Naopak v USA politici i NASA konkurenci podporují. Možná by to mohli dělat i trochu jinak (lépe, hůře, více, méně ... názory jsou různé). Kéž by to alespoň takhle fungovalo i v Evropě, namísto mudrování bez hmatatelných výsledků ... ;-( NovýJiřík - 23/6/2023 - 21:15
citace 23.6.2023 - 15:06 - kacenka:
Berte to takhle:
Boeing/ULA má spoustu vazeb na vojáky a na národní zájmy. A je v aerokosmo službách státu dlouhá desetiletí. Takže tady dostane víc peněz, aby pak mohl vojákům udělat "něco bokem" (na co není vhodné mít veřejně viditelné rozpočtové šuplíčky). Tak to prostě je. Smiřte se s tím ...
Smířit se s tím slušnému člověku nejde, ale že to tak je, o tom není sporu.
Stejně jako není sporu o tom, že mnohým na tomto fóru, přesvědčeným, že USA jsou zemí andělů, nejsvobodnější zemí, nejlepší demokracií, nej nej nej, to asi moc vonět nebude.
Machi - 24/6/2023 - 00:11
Bývalý ředitel NASA Charles Bolden asi věděl o čem mluví, když Boeing považoval za špatnou volbu.
Viz zde (~51:11 kritika od senátorky, zpětně až prorocká reakce Boldena ~52:10) https://youtu.be/OeQLIFSzYg0?t=3071
NovýJiřík - 4/8/2023 - 22:51
Další úžasné zprávy o Starlineru (od 6:18):
Já vím, jsem zlej. Ale pěkně prosím, nevíte někdo, co má Boeing přesně ve smlouvě, tj. jestli bude muset vracet všechny ty Nasou nalité miliardy, pokud nesplní závazek?
[upraveno 4.8.2023 22:51]
Podrobněji na kosmonautixu.
Takže letos neodstartují a doufají, že poletí v březnu 2024. Odhadem další půl miliardy USD ztráty pro Boeing. SpaceX má jisté další lety a Boeing to, že žádné lety navíc nebudou. [upraveno 8.8.2023 10:31]
NovýJiřík - 8/8/2023 - 12:53
citace 8.8.2023 - 10:23 - Ervé:Podrobněji na kosmonautixu.
Takže letos neodstartují a doufají, že poletí v březnu 2024. Odhadem další půl miliardy USD ztráty pro Boeing. SpaceX má jisté další lety a Boeing to, že žádné lety navíc nebudou. [upraveno 8.8.2023 10:31]
Nejhorší na tom je, že v B. budou dokonce rádi, když žádné lety navíc mít nebudou, protože náklady na každý start mají tak vysoké, že se jim podle výpočtů na Angry astronautovi a jinde lítat za stanovené ceny vůbec nevyplatí. NASA jim ale (aspoň doufám) víc než domluvenou částku za letenku nedá a nikdo ze soukromých subjektů si předražený Starliner neobjedná a poletí mnohem levnějším a osvědčeně spolehlivým Dragonem. Podle mne by byli v B. nejradši, kdyby se nad Starlinerem úplně zavřela voda a zapomnělo se na něj, jen nevím, jestli je to možné, resp. jestli by v tom případě nemusela firma vracet všechny ty miliardové dotace kvůli nesplněné zakázce. Na to už jsem se tu nedávno ptal, jestli někdo znění té smlouvy přesně nezná, ale odpovědi jsem se nedočkal.
Ervé - 8/8/2023 - 15:05
Myslím, že další peníze dostanou až za splněné cíle - takže po každém úspěšném letu k ISS.
JiříHošek - 8/8/2023 - 17:16
citace 8.8.2023 - 12:53 - NovýJiřík:Na to už jsem se tu nedávno ptal, jestli někdo znění té smlouvy přesně nezná, ale odpovědi jsem se nedočkal.
Ano, děkuji, soubor materiálů o souhrnné délce cca 450 stran je přesně to, co jsem potřeboval. Ještě milejší by mi ale byla stručná odpověď ANO či NE na mou otázku, zda je Boeing smluvně zavázaný vrátit v případě nesplnění zakázky dotaci. Anebo upřímné "nevím", což je klidně možné, poněvadž nikdo neví všechno.
JiříHošek - 8/8/2023 - 21:56
NE.
NovýJiřík - 8/8/2023 - 22:16
citace 8.8.2023 - 21:56 - Jiří Hošek:NE.
No, tohle je jasná odpověď, teď děkuji již bez ironie.
Nicméně je-li to tak, potom se nejedná o takzvanou smluvní cenu, ale o nevratnou a ničím nepodmíněnou subvenci, dar. Boeing ty miliardy klidně může prošustrovat, dodat za ně neprovozuschopný zmetek a nakonec z projektu vycouvat, přičemž prachy mu zůstanou. A tohle je někdo ochotný nazývat tržní hospodářství...
JiříHošek - 8/8/2023 - 22:38
Nejedná se o dar. Smlouva je rozfázována na milníky. Platby za splněné milníky jsou nevratné.
Ervé - 9/8/2023 - 07:31
Takže Boeing sice může ukončit program tím, že sekce Starliner vyhlásí bankrot, ale reálně to neudělá. Nejenom že by tak přišel o zhruba 2,5 miliardy dolarů za 1+6 startů Starlineru (1 start x 2 sedačky a 6 startů x 4 sedačky po 90 mil.USD, dnes už možná po započtení inflace kolem 100). Boeing by totiž reálně skončil jako dodavatel čehokoliv nového pro vládu včetně armády.
LeeMer - 9/8/2023 - 08:55
citace 8.8.2023 - 12:53 - NovýJiřík:Na to už jsem se tu nedávno ptal, jestli někdo znění té smlouvy přesně nezná, ale odpovědi jsem se nedočkal.
Boeing je ze svého aktuálně 900 milionů USD v mínusu za nedodělky a opravy, které vznikly jeho vinou. Pokud by byl kontrakt s NASA ukončen, tak jak zde již psal Jirka Hošek, nebude Boeing vracet proinvestované prostředky. Podle toho, kdy by k tomu došlo, tak vy vracel jenom část z aktuálně čerpaného balíku, která by se přímo týkala neuskutečnění zásobovací mise/misí na ISS.
LeeMer - 13/1/2024 - 13:10
Start se kvůli vytížení ISS posouvá na začátek května. https://spacenews.com/iss-schedule-conflicts-delay-starliner-crewed-test-flight-to-may/
Cargo Dragon CRS-30 startuje v půli března, na ISS bude do půli dubna a pak je třeba přeletět s Crew 8, aby se pro Starliner uvolnil čelní uzel. Opět problém s jen dvojicí uzlů pro Cargo Dragon, Crew Dragon a Starliner. [upraveno 11.3.2024 07:08]
Olda42 - 12/3/2024 - 09:01
Když si vezmeme, že Starliner se dostal do vesmíru pár měsíců po testovacím letu Crew Dragonu, který již léta létá operačně pro NASA, komerční firmy i v nákladní verzi, tak pro tak klasickou zavedenou firmu, jako Boeing je to velký provar.
Ervé - 12/3/2024 - 10:43
citace 12.3.2024 - 09:01 - Olda42:Když si vezmeme, že Starliner se dostal do vesmíru pár měsíců po testovacím letu Crew Dragonu, který již léta létá operačně pro NASA, komerční firmy i v nákladní verzi, tak pro tak klasickou zavedenou firmu, jako Boeing je to velký provar.
Slušně řečeno je to fiasko. NASA na Boeing rezignovala a všechny následné zakázky dostal CrewDragon. Díky smlouvě s pevnou cenou to NASA vpodstatě nezajímá, většina nákladů jde na Boeing (i když jsou velké snahy Boeingu po dalších penězích od NASA). Pokud se Dreamchaser osvědčí, nemá Starliner žádnou budocnost.
Olda42 - 12/3/2024 - 18:24
Dream Chaser je přece nákladní, uvažovanou pilotovanou verzi přece zrušili, když peníze od NASA nevyhráli.
Když to shrnu, hlavním problémem je stupidita vedení a neschopnost nový program s novými podmínkami postavit nově a poučit se z chyb.
Starliner - odklad kvůli kyslíkovému ventilu Centauru. Odklad krátký 24 hodin asi nestihnou, další termín je až pátek 10. [upraveno 7.5.2024 06:36]
LeeMer - 7/5/2024 - 07:30
Zkoušky samoregulačního elektromagnetického ventilu na rozvodu kapalného kyslíku na stupni Centaur si vyžádají více času. Start nosné rakety Atlas V s lodí Starliner se tak uskuteční nejdříve v pátek 10. května (což již bude 11. května v SELČ).
citace: Naproti tomu partnerstvá medzi dvoma veľkými leteckými spoločnosťami sú často ťažkopádne. Povedzme, že ste inžinier Rocketdyne a pracujete na pohone. Ak chcete navrhnúť widget, ktorý sa pripojí k servisnému modulu, musíte získať informácie o limitoch zaťaženia od spoločnosti Boeing. To zahŕňa prácu s inžinierom Boeingu a pracovníkom obstarávania. Inžinieri Rocketdyne potom musia tieto informácie potvrdiť. Takže navrhnete widget. Potom niekto iný vykoná štrukturálnu analýzu. Prejdete obstarávaním, aby ste kúpili materiály pre diel, potom musíte prejsť cez výrobného integrátora a inžiniera, aby ste našli dodávateľa na jeho výrobu.
Na konci tohto procesu sa tejto časti dotklo asi tucet rôznych ľudí z rôznych oddelení v rôznych spoločnostiach. Zvyšuje to čas a náklady a nikto necíti vlastníctvo procesu. V novej vesmírnej spoločnosti môže byť proces oveľa jednoduchší: Inžinier navrhne súčiastku a napíše objednávku pre obchod, aby ju postavil.
Tá ťažkotonážna korporátna byrokracia, vie byť neuveriteľne efektívna a vytvárať obrovské marže.. Keď niečoho vyrábame tisíce kusov, ako automobilka autá a predáva ich zákazníkom. Alebo Boeing predáva lietadlá aerolinkám, ktoré zase koncovým zákazníkom predávajú službu, dopravu - letenky.
Vertikálna integrácia ako ju ukazuje SpaceX, nie je nejaké univerzálne riešenie na večné veky.
Akonáhle dôjde k zvýšeniu objemu prepravy do vesmíru (dúfajme že sa toho dočkáme), prestane byť ten "model" organizácie práce "výroba prototypov" účinný.
alamo - 7/5/2024 - 14:59
Kedysi som tu otravoval s nápadom..
"Čo keby sme kúpili od Rusa Sojuz, a posadili ho na Ariane 5?"
Nemôžem si pomôcť.
Tak keď ten Sojuz, neprešiel.. Ale "pokrok nezastavíš"..
Čo tak kúpiť od Boeingu Starliner a posadiť ho na Ariane 6?
Ervé - 7/5/2024 - 15:17
Vtip dne. Drahý a neověřený Starliner (nejméně 2x dražší sedadlo než u CrewDragon). Na rozdíl od Ariane 5 není Ariane 6 stavěná pro certifikaci na pilotované lety - takže buď drahá certifikace, nebo alespoň 50x úspěšně odstartovat (takže 10 let čekání)
ESA by měla koupit jednu misi ročně na CrewDragonu.
alamo - 7/5/2024 - 15:28
@Ervé
Pointa je "nelámať si hlavu s certifikáciou pre hromadnú dopravu", ale vymáčknuť s toho jeden "extrémny športový" výkon..
Napríklad tepelný štít na báze fenolu..
Keď nebude jednou s priorít, spĺňať akési "ekologické požiadavky" (čo v zadaní pre tepelný štít Orionu, po hriechu bolo..), tak o komplikáciu menej..
he..
citace:Avcoat, ktorý sa má použiť na Orione, je preformulovaný tak, aby spĺňal environmentálnu legislatívu, ktorá bola schválená od konca Apolla. https://en.wikipedia.org/wiki/AVCOAT
citace:Poslechl jsem si Toryho a už chápu proč mluví o naprosto šílených 200000 cyklech :mrgreen:
Takže ten ventil nebyl v přesné poloze tj. ON a nebo OFF ale cykloval (bzučel - "buzzing"), toto cyklování bylo slyšet i ve whiteroom. Protože nemají na ventilu snímač polohy :mrgreen: , budou teď věštit počet cyklů z akcelerometru, který se nachází někde poblíž celou noc. Data budou asi nějaká křivka a z ní odečtou frekvenci bzučení tj. přechodů mezi ON/OFF a vs čas jim to dá počet cyklů a zde se dostáváme do finále - ventil je certifikován na 200000 cyklů.
Srandovní je, že z technického hlediska je to docela "design issue" závada, protože se to již několikrát stalo - a místo hledání příčiny provedli manuální povel zavři a otevři ventil - což téměř vždy pomohlo :mrgreen: . Prostě něco jak oprava staré televize, když se začala rozlaďovat , jedna dobře mířená rána a zase to jelo ... až nakonec ne ROFL
Edt: u Crew si stanovili, že do stavů ventilů po natankování nezasahují, nicméně Tory zmiňoval minulé události s bzučením a z jeho řeči vyplynulo, že manuální cyklus ON/OFF nepomohl vždy "it almost always stops" . https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=141014#p141014
alamo - 7/5/2024 - 18:39
citace 7.5.2024 - 15:17 - Ervé:Vtip dne.
Skús napísať Elonovi mail.. On ti neodpovie..
Ale Boeing a ArianeGroup, v situácii v akej sú (vo veľmi ťažkej situácii).. odpovedia..
To by som sa stavil..
Bol by to zaujímaví experiment, "iba" napísať a odoslať tri premyslene štylizované maily, v jazyku anglickom..
Hmm..
..
No ale pardon..
Zmysel majú len veci, o ktoré je "verejný záujem".
Keď niekto neodpovie, znamená to že "verejný záujem" neexistuje.
Sám nijaké maily, už nikdy vypisovať nikomu nebudem.
Po obvinený s "hnusného spamerstva". [upraveno 7.5.2024 19:06]
LeeMer - 8/5/2024 - 07:47
Relevantní to není. Někdo zachází špatně s dokumentací (třeba přeposílá výkresy bez souhlasu třetí straně) - to je sice právní problém, ne ale technický. Firma si stěžuje na jinou firmu, o samotných použitých dílech neví vůbec nic. Navíc je to stížnost na díl rakety Atlas 5, která má doteď 100% úspěšnost.
ArX - 14/5/2024 - 21:48
Boeing oznámil, že dojde k dalšímu odkladu startu lodi Starliner z důvodu nevyřešeného úniku helia v servisním systému lodi. Náhradní termín startu tak je 21.5.2024: https://starlinerupdates.com/
Píšu to zde strašně nerad, ale za sebe vnímám tento plánovaný let Starlineru jako nejnebezpečnější pilotovaný kosmický let od inauguračního letu STS a je mi velice líto obou zainteresovaných astronautů.
Starliner bude uveden do provozu (pokud vůbec) velice pozdě, za absurdní vývojové a provozní náklady. Přesto, že za ním stojí honosná a zkušená firma, tak na něm nevidím nic technicky inovativního a adekvátního době vzniku. Nejraději bych ho viděl v muzeu (například mezi pokusnými letouny řady X ) a zdroje jemu přidělené přiklepnul třeba na vypiplání Dream Chaseru.
Omlouvám se, ale musel jsem si zde ulevit.
martalien - 15/5/2024 - 09:36
citace 14.5.2024 - 21:48 - ArX:
Píšu to zde strašně nerad, ale za sebe vnímám tento plánovaný let Starlineru jako nejnebezpečnější pilotovaný kosmický let od inauguračního letu STS
Já to taky nechtěl psát ale souhlasím. SpaceX měla za sebou lety nákladního modulu a ověřené systémy, než poslala lidi. I tak to bylo riskantní ale únosně. Ale tohle mám pocit je trochu za hranou. Ještě neměli žádný bezprobléový let bez posátky a už se jde do pilotovaného. Mám z toho pocit jako z Challengeru.
HonzaB - 15/5/2024 - 10:34
citace 15.5.2024 - 09:36 - Martin Jahoda:
citace 14.5.2024 - 21:48 - ArX:
Píšu to zde strašně nerad, ale za sebe vnímám tento plánovaný let Starlineru jako nejnebezpečnější pilotovaný kosmický let od inauguračního letu STS
Já to taky nechtěl psát ale souhlasím. SpaceX měla za sebou lety nákladního modulu a ověřené systémy, než poslala lidi. I tak to bylo riskantní ale únosně. Ale tohle mám pocit je trochu za hranou. Ještě neměli žádný bezprobléový let bez posátky a už se jde do pilotovaného. Mám z toho pocit jako z Challengeru.
Souhlas. Bohužel ... ;-(
Ervé - 15/5/2024 - 11:19
Tak kriticky bych to neviděl.
Raketa i loď za sebou mají dva starty a přistání, takže případné problémy by měly způsobit jen komplikace s plněním mise. Porouchaný díl by se měl dát v průběhu letu obejít nebo nahradit funkci zálohou. Takže mise je bezpečná, jen není jisté, jestli dojde ke splnění všech cílů mise a k certifikaci lodě pro obsluhu ISS.
HonzaB - 16/5/2024 - 17:48
citace 15.5.2024 - 11:19 - Ervé:Tak kriticky bych to neviděl.
Raketa i loď za sebou mají dva starty a přistání, takže případné problémy by měly způsobit jen komplikace s plněním mise. Porouchaný díl by se měl dát v průběhu letu obejít nebo nahradit funkci zálohou. Takže mise je bezpečná, jen není jisté, jestli dojde ke splnění všech cílů mise a k certifikaci lodě pro obsluhu ISS.
... to ano. Ale tady už došlo k vytvoření atmosféry nedůvěry a to se bude špatně napravovat. ;-(
SpaceX měla na začátku závažnější problémy, ale všechno "tak nějak okecala a ututlala". Mnoho věcí se sice po čase dostalo na povrch, ale to už Falcon lítal a tak už to nikoho moc nezajímalo. ULA/Boeing má v tomto ohledu smůlu, protože NASA (jakožto státní agentura) zveřejňuje každou drobnost a je pod stálým tlakem z mnoha stran ...
aneb: Nic není staršího, než včerejší noviny ...
martalien - 16/5/2024 - 23:22
citace 16.5.2024 - 17:48 - Jan Baštecký:
SpaceX měla na začátku závažnější problémy, ale všechno "tak nějak okecala a ututlala".
Nemohu najít žádný problém během letu, kromě toho kdy selhala toaleta.
Ale našel jsem toto: SpaceX nedávno dokončila svoj šestnásty test systému padákov Crew Dragon.
Kolik jich udělal Boening? [upraveno 16.5.2024 23:24]
Ervé - 17/5/2024 - 08:36
SpaceX řešila problémy s padáky, tryskami, ventily, záchodem a opět padáky. Všechno na základě výzkumů, testů, zkušeností a spoluprací s NASA zvládla. Létá a bezpečně dopravuje posádky nahoru a pak domů.
Nevím o žádném tutlání, dá se najít na netu - stačí zadat CrewDragon issues do vyhledávače.
HonzaB - 17/5/2024 - 17:29
citace 17.5.2024 - 08:36 - Ervé:SpaceX řešila problémy s padáky, tryskami, ventily, záchodem a opět padáky. Všechno na základě výzkumů, testů, zkušeností a spoluprací s NASA zvládla. Létá a bezpečně dopravuje posádky nahoru a pak domů.
Nevím o žádném tutlání, dá se najít na netu - stačí zadat CrewDragon issues do vyhledávače.
Naprostou většinu těchto věcí jsme se dověděli až dodatečně a od NASA. Samotná SpaceX zaplavovala internet a spřízněné nadšence barevnými obrázkami a vizemi raket všude možně - na LEO, na Měsíci, na Marsu ... atd. (a i dnes tak činí, ale méně)
LeeMer - 18/5/2024 - 08:24
Je to smutné, ale v rámci tohoto projektu už ne překvapivé.
Jen je třeba si uvědomit, že před dvěma týdny měl Boeing tuto loď na rampě s piloty na palubě a "připravenou" ke startu. Kdyby nebyl problém na nosiči, tak to letělo ve stavu v jakém to bylo/je. Uff.
Takže zlé jazyky, které před 14 dny říkaly, že se nepoletí, měly přeci jen pravdu?
PS kolik letů má NASA předplacených u Space X? 6 dalších místo Starlineru už by je nezruinovalo
Ervé - 23/5/2024 - 07:08
citace 22.5.2024 - 16:57 - Kamil73:Takže zlé jazyky, které před 14 dny říkaly, že se nepoletí, měly přeci jen pravdu?
PS kolik letů má NASA předplacených u Space X? 6 dalších místo Starlineru už by je nezruinovalo
NASA platí za let až po jeho úspěšném skončení. Takže objednává Dragony pro plánované mise a čeká, co Boeing. Misi Boe CFT platí Boeing ze svého, pokud úspěšně certifikuje (snad letos), dostane prachy od NASA. NASA ale má vázané lidi z kontroly, astronauty a techniky, které musí platit a výsledky nikde, takže i NASA to něco stojí, naštěstí mnohem méně než Boeing.
martinjediny - 23/5/2024 - 16:53
NASA chcela mat dvoch dopravcov a vysledok je, ze miesto jedneho standardneho monopolneho ma jedneho lacnejsieho, pruznejsieho, ale nevyspytatelneho...
KLtovie kolko penazi by boeing este vytiahol z nasa, ak by nasa nemala alternativu...
Lusyen - 24/5/2024 - 08:28
citace 23.5.2024 - 16:53 - Martin Jediny:NASA chcela mat dvoch dopravcov a vysledok je, ze miesto jedneho standardneho monopolneho ma jedneho lacnejsieho, pruznejsieho, ale nevyspytatelneho...
KLtovie kolko penazi by boeing este vytiahol z nasa, ak by nasa nemala alternativu...
v čom je podľa vás spacex nevyspyteteľna?
alamo - 24/5/2024 - 10:43
citace 24.5.2024 - 08:28 - Lusyen:
v čom je podľa vás spacex nevyspyteteľna?
Môžem otázku? Čo si myslíte o tomto tw.. Xsnutí?
Ktorým CEO SpaceX, reagoval na problémy s MSR
Je to dôveryhodné tvrdenie?
slovo "potencial" je veľmi obsiahle a je za tým veľa premenných. aj ja mám čisto teoreticky potenciál vyhrať súťaž v naturálnej kulturistike. To neznamená, že to tak aj bude
Lusyen - 24/5/2024 - 13:38
v tom tweete skôr čítam, že ak všetko pôjde úplne ideálne a všetko sa podarí na prvú, tak do tých par rokov je istý potenciál trafiť mars. Neverím však, že by z neho vedeli v tom čase letieť späť
alamo - 24/5/2024 - 14:33
citace 24.5.2024 - 13:36 - Lusyen:
slovo "potencial" je veľmi obsiahle a je za tým veľa premenných.
Nazvať F9, FH, a Dragon "nízko visiacim ovocím" by bolo asi neprimerané.
Ale Starship, Mars a dokonca aj Mesiac sú ešte "omnoho vyššie na strome".
Doteraz bola "Elonava konštanta", akurát hlavne zdrojom pobavenia. Ale teraz by si mal Elon začať, pri strieľaní optimistických termínov, začať dávať bacha.
Boeing na Starliner už vraj "prevaril", viac ako jeden a pol miliardy s vlastnej kasy. Iba v snahe spichnúť loď na LEO.
Pre Starship, Mesiac a Mars, je taká suma "potencionálne" iba malá malina.
[upraveno 24.5.2024 15:07]
alamo - 25/5/2024 - 04:37
Keď už porovnávať prístup Boeingu a SpaceX. Dragon a Starliner.
Tak asi najvýznamnejší rozdiel je, že SpaceX najskôr projektovala a prevádzkovala Dragon ako nákladnú loď bez posádky. Čo spočiatku nieslo nižšie nároky na bezpečnosť,technológiu. atď.
Boeing šiel k zámeru postaviť pilotovanú loď, priamo.
..
Čo sa týka pridelených financií.
Keď zarátam program COST, v ktorom Boeing nebol. Dohromady s CCP. https://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Orbital_Transportation_Services https://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Crew_Program
Nezačne byť tá otázka, kto dostal od NASA viac peňazí, trochu záludná? [upraveno 25.5.2024 05:25]
Protože na rozdíl od malůvek zjistili, že by reálně museli vyvinout úplně nový raketoplán, na který by prostě nedostali dost peněz?
alamo - 26/5/2024 - 10:59
@Ervé
To sa mi zdá, celkom pravdepodobné.
Ale, je možné že sa snažili počítať ďalej, prevádzkové náklady a nakoniec aj cenu za letenku.
Veľmi by ma zaujímalo, čo im vyšlo.
Boeing nesklamal. Rovnako ako vzdy.
Trvalo to dlhsie, bolo to drahsie, ale hi-tech objednavka NASA je opat spolahlivo splnena.
Lenze dnes, ma NASA na vyber, ci ho pochova...
Ervé - 28/5/2024 - 06:30
citace 27.5.2024 - 20:24 - Martin Jediny:Boeing nesklamal. Rovnako ako vzdy.
Trvalo to dlhsie, bolo to drahsie, ale hi-tech objednavka NASA je opat spolahlivo splnena.
Lenze dnes, ma NASA na vyber, ci ho pochova...
Pozor ironie.
:-)
Ještě neodstartovali.
Jen je to nezvyklá situace, když problém Boeingu je menší, než se čekalo. Za posledních 10 let je to snad poprvé.
LeeMer - 30/5/2024 - 17:03
... protože se od něj původně chtělo víc než jen létat na LEO (na což byl X37 stavěný). Hovořilo se o létání k Měsíci a podobně. A třeba pro aerodynamické brždění od měsíce potřebujete "vyřešit" zhruba dvojnásobnou energii...
Následně se ukázalo, že NASA se spokojí s lety "jen" na LEO a že na to stačí méně odolný stroj ... ;-)
Bohuslav_Chrenko - 30/5/2024 - 19:38
... protože se od něj původně chtělo víc než jen létat na LEO (na což byl X37 stavěný). Hovořilo se o létání k Měsíci a podobně.
Další pokus o start nosné rakety Atlas V N22 s pilotovanou kosmickou lodí Starliner se uskuteční v neděli 2. června v 18:03 SELČ.
martalien - 1/6/2024 - 23:25
citace 1.6.2024 - 19:16 - Václavík Michal:Další pokus o start nosné rakety Atlas V N22 s pilotovanou kosmickou lodí Starliner se uskuteční v neděli 2. června v 18:03 SELČ.
Hledal jsem kdy vlastně začal Boeing na Starlineru pracovat a nenašl jsem začátek.
Našel jsem první představení pilotované lodi SpaceX z roku 2006 (maketa 1:1), 2015 PAD, 2019 nepilotovaný let a první let s posádkou 2020. Téměř všechny možné problémy byli odstraněny testy na Zemi a při letech se nic zvláštního nedělo.
Ale nemohu najít kdy byla poprvé představena loď od Boeingu. Nemáte někdo ponětí kdy to bylo?
ales - 2/6/2024 - 00:09
Podle (anglické) wikipedie byl koncept Starliner poprvé představen v roce 2010 (pod názvem CST-100), zatímco Crew Dragon (Dragon 2) byl (v maketě) představen v roce 2014, tedy v roce, kdy NASA v rámci CCP (Commercial Crew Program) vybrala k realizaci lodí firmy Boeing (Starliner) a SpaceX (Crew Dragon).
citace 2.6.2024 - 00:09 - Aleš Holub:Podle (anglické) wikipedie byl koncept Starliner poprvé představen v roce 2010 (pod názvem CST-100), zatímco Crew Dragon (Dragon 2) byl (v maketě) představen v roce 2014, tedy v roce, kdy NASA v rámci CCP (Commercial Crew Program) vybrala k realizaci lodí firmy Boeing (Starliner) a SpaceX (Crew Dragon).
Ano takhle to vypadá, že Boeing začal dřív ale tu fotku pilotované lodi spaceX z roku 2006 jsem našel tady na foru, jen nechápu proč ji teď nemohu najít. Nicméně ve stejný rok Musk, představil koncept Dragonu2 a tady na foru začala diskuse. Z tohoto pohledu by pak start pilotované lodi Boeingu vycházel na rok 2024 a to tedy souhlasí. Jediný rozdíl je v tom, že Boeing používá vodík jako palivo a to je náročnější technologie a trochu mi pořád připadá, že jim drhne testování a nebo je tam řada nových pracovníků co si myslí, že to udělají lépe než ti staří a při praktickém použití zjišťují, že ty původní (staré) postupy/technické řešení, nevznikly jen tak pro nic za nic.... [upraveno 2.6.2024 01:15]
alamo - 2/6/2024 - 01:12
citace 1.6.2024 - 23:25 - Martin Jahoda:
Ale nemohu najít kdy byla poprvé představena loď od Boeingu.
citace 30.5.2024 - 19:38 - Bohuslav_Chrenko:@Jan Baštecký
... protože se od něj původně chtělo víc než jen létat na LEO (na což byl X37 stavěný). Hovořilo se o létání k Měsíci a podobně.
So Starlinerom sa uvažovalo aj o lete k Mesiacu?
Ten zmätok spôsobila NASA, nebulóznim zadaním úloh ktoré by mala CEV plniť. Navyše to bolo krátko predtým, ako do funkcie nastúpil Michael Griffin, ktorý s toho všetkého zmätku namiešal už fakt guláš menom Constellation.
citace:Počas posledných týždňov nastalo veľa nejasností v otázke, aká bude skutočná misia Crew Exploration Vehicle (CEV). Niektoré zdroje tvrdili, že CEV bude výlučne vozidlom zo Zeme na Mesiac a nebolo navrhnuté tak, aby sa pohybovalo niekde blízko ISS.
Nedávalo to žiaden zmysel, ale vzhľadom na to, ako NASA niekedy reaguje na tlak na zníženie rozpočtu, nebolo to mimo otázka. https://www.thespacereview.com/article/322/1
martinjediny - 2/6/2024 - 17:58
kto este okrem boeingu startuje na 74 krat?
alamo - 2/6/2024 - 18:21
citace 2.6.2024 - 17:58 - Martin Jediny:kto este okrem boeingu startuje na 74 krat?
...sa nafukol kondik?
Ak by vyrobili zdroj z teslackych suciastok, tak by fungoval este aj o 20 rokov...
martalien - 3/6/2024 - 19:00
citace 3.6.2024 - 14:15 - Martin Jediny:...sa nafukol kondik?
Ak by vyrobili zdroj z teslackych suciastok, tak by fungoval este aj o 20 rokov...
Myslím, že teď už je 45% šance že poletí a dostanou se na správnou dráhu.
65% že poletí ale s problémem přesné dráhy.
90% že aspoň nastoupí do rakety...
Ervé - 3/6/2024 - 19:57
citace 3.6.2024 - 19:00 - Martin Jahoda:
citace 3.6.2024 - 14:15 - Martin Jediny:...sa nafukol kondik?
Ak by vyrobili zdroj z teslackych suciastok, tak by fungoval este aj o 20 rokov...
Myslím, že teď už je 45% šance že poletí a dostanou se na správnou dráhu.
65% že poletí ale s problémem přesné dráhy.
90% že aspoň nastoupí do rakety...
Jenom aby jim zatím Starliner nezrezavěl.
Teď jde ale odklad opět za ULA. [upraveno 4.6.2024 06:16]
LeeMer - 5/6/2024 - 16:57
Dnešní odpoledne přinesl dlouho, ale opravdu velmi dlouho, očekávanou událost. Ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS odstartovala v 16:52:15 SELČ nosná raketa Atlas V N22. Na oběžnou dráhu bezpečně dopravila kosmickou loď CST-100 Starliner k misi Boe-CFT. Jde o první let této kosmické lodi s posádkou, kterou při této premiéře tvoří zkušená dvojice Barry Wilmore a Sunita Williams. Mise Boe-CFT byla postupně odkládaná až bylo dosaženo kumulované doby přesahující sedm let. Což je i na pilotovanou kosmonautiku dost. Důvodem byla téměř nekonečná série problémů, které provázely vývoj, stavbu i testování. Ne vždy byl na vině Boeing, ale rozhodně nemůže prohlásit, že jeho kosmická divize zvládla vše bez ztráty kytičky.
Bezpilotní mise Boe-OFT měla koncem prosince 2019 za cíl otestovat kosmickou loď bez posádky a provést také připojení a odpojení od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Problém s palubním počítačem nedovolil provést většinu úkolů. Mise byla předčasně ukončena po dvou dnech a kabina kosmické lodi přistála zpět na Zemi. Testovací let tak bylo třeba opakovat. Mise Boe-OFT 2 se uskutečnila v květnu 2022 a tu již bylo možné prohlásit za úspěšnou a přistoupit k letu s posádkou. Vracíme se tak k událostem dnešního dne.
Někoho možná zmátlo u nosné rakety Atlas V netypické označení N22. To se používá pouze pro lety s kosmickou lodí Starliner. První znak („4“ nebo „5“) v označení totiž odkazuje na průměr aerodynamického krytu. V případě letů se Starlinerem, se ale aerodynamický kryt nepoužívá a „N“ tedy značí, že tam není. První dvojka je pak odkazem na dva použité pomocné urychlovací stupně SRB s motory na tuhé pohonné látky. Druhá dvojka určuje, že je použit ve druhém stupni Centaur nikoli jeden, ale zdvojený kyslíko-vodíkový raketový motor RL10A-4-2. To je rarita a v případě Atlas V je k nalezení pouze u verze N22. Co se týče prvního stupně, tak ten je klasický jako u jiných raket Atlas V. Nosná raketa Atlas V N22 využívá také speciální adaptér pro připojení kosmické lodi. Změny doznala také řada senzorů a software (systém EDS) sledujících chování rakety a slouží k detekci a vyhodnocení případných anomálií. Přece jen jsou na palubě lidé.
Pro aktuálně probíhající misi Boe-CFT je použita třetí vyrobená kosmická loď Starliner pojmenovaná Calypso. Letěla také na misi Boe-OFT, proto lze na některých částech jejího povrchu vidět opotřebení a známky použití. Kosmická loď Starliner se skládá z kuželové kabiny pro až sedmičlennou posádku a válcového přístrojového modulu. Celkový výška sestavy je 5,03 m, průměr 4,56 m a startovní hmotnost může (dle požadavků mise) dosáhnout až 13,2 tun.
Co posádku čeká první den letu (časy v SELČ):
*17:07 Oddělení Starlineru
*17:23 Navedení na stabilní oběžnou dráhu
*18:07 Fázový manévr
*18:12 Vysvlečení skafandrů
*19:37 Zahájení testování ručního manévrování
*21:37 Ukončení testování ručního manévrování
*22:17 Zahájení testování systému VESTA
*23:17 Ukončení testování systému VESTA
*01:32 Posádka jde spát
*10:32 Posádka vstává
Zítra v noci bude pokračovat další fáze, a to přílet a připojení k Mezinárodní kosmické stanici ISS. To je naplánováno na 18:16 SELČ.
alamo - 5/6/2024 - 17:59
Gratulujem.
Konečne..
martinjediny - 5/6/2024 - 21:48
tiez gratulujem. urcite to stale nie je malickost letiet bezpecne do vesmiru a spat.
...ale je dobre, ze to stihli skor ako im vycviceny personal a vycvicena posadka odide do dochodku
U příležitosti včerejšího startu nosné rakety Atlas V N22 s pilotovanou kosmickou lodí Starliner se hodí uvést pár zajímavostí. Šlo v pořadí o 100. start nosné rakety Atlas V, z nichž všechny byly úspěšné (2 s drobnými problémy). Nosné rakety rodiny Atlas se také po desetiletích vrátily do role nosičů pilotovaných kosmických lodí. Dne 20. února 1962 vynesla nosná raketa Atlas LV-3B (Atlas D) prvního amerického astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu okolo Země v rámci programu Mercury. V následujících 14 měsících se uskutečnily další tři pilotované výpravy. Poslední 15. května 1963. Rakety rodiny Atlas tak na svůj návrat do elitní skupiny čekaly 61 let, 21 dní, 1 hodinu, 48 minut a 1 sekundu. Včerejší start nosné rakety Atlas V N22 proběhl ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station), tedy vojenského kosmodromu na Mysu Canaveral. Většina amerických pilotovaných misí se však uskutečnila z kosmodromu KSC (Kennedy Space Center). To se týkalo většiny misí Apollo, všech letů amerických raketoplánu i kosmických lodí Crew Dragon od SpaceX. První americké pilotované kosmické lety však probíhaly z již zmíněného CCSFS. V té době známém jako CCMTA a CCAFS. Do včerejška byla poslední pilotovanou výpravou z CCSFS mise Apollo 7, která byla na oběžnou dráhu dopravena nosnou raketou Saturn 1B 11. října 1968. Návrat pilotovaných letů na CCSFS tak trval 55 let, 7 měsíců, 24 dnů, 23 hodin, 49 minut a 29 sekund.
LeeMer - 6/6/2024 - 09:14
Posádka kosmické lodi Starliner Calypso včera po dobu několika hodin ověřovala ruční manévrování lodi v několika pracovních režimech. Na pilotáži se podílela jak pilotka Sunita Williams, tak i velitel Barry Wilmore. Tato fáze letu proběhla na výbornou.
Kosmická loď Starliner se však potýká s úniky helia v systému dodávky pohonných látek do orientačních raketových motorů. K jednomu již dříve identifikovanému místu úniku přibyly dvě další. Velikost úniku nebyla prozatím veřejně oznámena. Není tak známé, jaký vliv to bude mít na další průběh mise. Ve hře je i ta nejhorší varianta, a to ukončení mise a urychlené přistání zpět na Zemi.
Původní plán činnosti pro dnešní den je následující (časy jsou v SELČ):
🔸10:32 Posádka vstává
🔸14:52 Motorická úprava výšky a roviny oběžné dráhy
🔸15:02 Udělení povolení k příletu k ISS
🔸15:14 Motorická úprava výšky a roviny oběžné dráhy
🔸15:38 Motorická úprava roviny a excentricity oběžné dráhy
🔸15:52 Oblečení skafandrů
🔸16:01 Zahajovací manévr přiblížení k ISS
🔸16:47 Příletový/obletový manévr 1
🔸17:06 Příletový/obletový manévr 2
🔸17:22 Navedení do stíhacího koridoru
🔸17:24 Ověření manuálního řízení kosmické lodi (260 m od ISS)
🔸17:36 Zahájení přibližování (200 m od ISS)
🔸18:02 Zastavení 10 m od ISS
🔸18:11 Vydání povolení k připojení
🔸18:12 Zahájení finálního přiblížení
🔸18:16 Připojení k ISS
ArX - 6/6/2024 - 10:16
S tím vyřazením osobních věcí astronautů a nahrazením pumpou je to zajímavé.
Je uváděna hmotnost pumpy 64 kg a (asi největší) rozměr cca 90 cm. Vyřazeny měly být osobní a hygienické věci astonautů vč. náhradního oblečení. Nějak se mi nezdá, že by si toho na těch pár dní nabalili tolik.
Wiki uvádí, že nosnost lodi jsou 4 členi osádky + 100 kg dalšího nákladu. Ve chvíli kdy letí jen 2, tak trošku nechápu proč v dalších sedačkách nebyl usazen nějaký další náklad.
Mohlo to být nějakých 2 x 80 + 100 kg k dobru. I kanystry s vodou by měly cenu zlata.
Mělo být naloženo 344 kg nákladu, z toho 205 kg pro Boeing a 139 pro NASA. Při návratu se počítá s 340 kg nákladem.
Ve videu jsou vidět plné vaky s vlaječkami a pamětními předměty :-D [upraveno 6.6.2024 10:28]
Ervé - 6/6/2024 - 11:21
Já myslím, že část zbytného nákladu odstranili, jenomže jim pořád chyběla hmotnost, a proto sáhli na osobní věci posádky. Protože neměli čas (udělali to těsně před pokusem o start 1.6.), nemohli kabinu převážit nebo předělat řídící program pro nové naložení. Kabina při soušasné misi prováděla a bude provádět několik testů manévrů s vyšší spotřebou paliva, a musí si nechat rezervu. Je možné, že pro včerejší start udělali další úpravy, a část osobních věcí posádka mohla vzít. Chybí aktuální informace.
Kabína je sice mnohonásobne používateľná. Ale servisný modul nie.
Pri každom odklade štartu, natlakovaní, odtlakovaní, testovaní. Musí dochádzať k nejakej únave materiálu.
Keby štart ešte raz odložili. Asi by museli riešiť dilemu, že servisný modul odmontujú, uložia do múzea a dajú úplne nový. Typujem.
Asi práve sledujeme.. Vrcholové predstavenie "manažmentu zakaukulovaného rizika".
martinjediny - 6/6/2024 - 18:45
Tu to mozes sledovat online:
alamo - 6/6/2024 - 19:37
To je úľava..
Posádka ISS nebude musieť.. používať plienky..
LeeMer - 6/6/2024 - 20:30
citace 6.6.2024 - 19:37 - Slavomír Fridrich:To je úľava..
Posádka ISS nebude musieť.. používať plienky..
Jste magor. Ale toto je fakt trapné na úrovni děcka a musím reagovat. Jste magor.
Ervé - 6/6/2024 - 20:49
Tak je dobře, že Starliner doletěl k ISS. Konečně se to podařilo. Uvidíme, kdy ho stáhnou dolů a snad bude přistání v pořádku. Úplně jinou otázkou ale bude, jestli Boeing získá od NASA certifikaci pro další lety s posádkou k ISS.
alamo - 6/6/2024 - 21:02
citace 6.6.2024 - 20:30 - Václavík Michal:Jste magor. Ale toto je fakt trapné na úrovni děcka a musím reagovat. Jste magor.
Môžem sa "vyhovoriť" na prežitý stres?
Teraz po "dychových cvičeniach" (a troch pivách..)
Musím napísať. Že manažmentu firmy Boeing, ani s NASA.. Akosi momentálne nemôžem gratulovať..
Ale posádke lode Starliner, aj inžinierom ktorý trable riešili.
Klobúk dolu a zlom väz.
LeeMer - 6/6/2024 - 21:04
citace 6.6.2024 - 21:02 - Slavomír Fridrich:]
Môžem sa "vyhovoriť" na prežitý stres?
Ne.
martinjediny - 6/6/2024 - 22:42
Mam z toho divny pocit.
vypadlo im 5 z 28 motorov. 3 potom ozili.
maju unik helia a nie su si isty, ci o 8 dni bude Stl schopny navratu, ale neprikazali im okamzity navrat, ale poslali ich pokracovat na ISS.
- Vsetko je vpoho a redundancia dostatocna?
- Jedine co manazerov zaujima je uspesna misia a tak pokracovali na ISS?
- ISS je bezpecnejsia ako by bol okamzity navrat?
--vratia ich z ISS inak a Stl len zahodia?
-...
Jako záchranný člun je Starliner funkční. Lepší teď zůstat na ISS a normálně pracovat, než technici zjistí, co přesně se stalo a jak to nejlíp opravit a obejít.
Kažopádně Boeing bude mít problém, aby jim NASA uznala Starliner za schopný certifikace.
to Fridrich - uvažuj než píšeš. Problémy nejsou vůbec se záchodem, ale s recyklační jednotkou. Pytlíků na moč mají na ISS dost pro případ, že by se pokazil záchod.
Kamil73 - 9/6/2024 - 18:04
Teď na mě na YouTube vyskočilo video: Starliner není způsobilý pro návrat astronautů.
Sice je to asi spekulativní, ale je to možné? Za jak dlouho by pro ně mohl doletět záchranný Dragon? Asi by to znamenalo odsun mise Polaris Down.
martinjediny - 10/6/2024 - 00:23
ak som spravne pochopil, tak uzatvarali nadrze s heliom. Takze unik bol asi az za hlavnym ventilom.
Pokial im ostane dost helia na navrat domov a nebudu vypadavat riadiace trysky, tak domov by sa vratit zrejme mohli.
ale fakt netusim, co si o tom myslia oni dvaja.
neviem ci ide premontovat sedadlo z STL do Dragonu. lebo Dragon by asi dve osoby navyse zniesol.
Som z tohto stavu zmateny. Som zvedavy ake su riesenia a ake rizika...
lenze rizika akym ich vystavia sa dozvieme zrejme az po rokoch.
ArX - 10/6/2024 - 09:56
Možná se to ještě hodí, tak zde malinko zopakuji pár detailů k pohonnému systému Starlineru. Je poněkud komplikovanější než bývá zvykem a sestává z:
20 trysek OMAC (Orbital Maneuvering and Attitude Control) pro orbitální manévrování, servisní modul SM, tah 1500 lbf
28 trysek RCS (Reaction Control System) (Aerojet Rocketdyne), SM, tah 100 lbf
12 trysek Reaction Control Engines (Aerojet Rocketdyne MR-104J thrusters), Crew Modul CM, tah 100 lbf
4 trysek LAS (Launch Abort Engines), SM, tah 40 000 lbf
Je to americká loď, jednotky nepřepočítávám, zevrubně 1 lbf ~ 0,454 kg.
Pohonný systém zajistila Aerojet Rocketdyne s cenovkou základního kontraktu cca 200 mil. USD za dodání 7 pohonných sad pro loď Starliner.
Každá sada servisního modulu zahrnuje 164 ventilů, 12 nádrží a přes 500 stop potrubí atd.
Nějaký přehledný obrázek systému jsem nenašel, líbí se mi ale třeba tento:
Je to prostě navrženo tak, jak je to navrženo. Dle mého názoru relativně neoptimálně a konzervativně. Události posledních let to jasně potvrzují.
Ačkoliv je návratová kabina designována pro 10 přepoužití, tak takto s každým letem vyhazují nějakých 28 mil USD jen za pohonný systém servisního modulu.
Pro srovnání Dragon 2 je za stejným účelem vybaven 16 RCS tryskami Draco o tahu 90 lbf a 8 x LAS Superdraco o tahu 16 000 lbf. Vše se používá opakovaně.
Sojuz pak pro RCS 14 x DPO-B (14kgf), 12 x DPO-M (2,7kgf), 1 hlavní motor (300kgf) + 6 x H2O2 trysky na návratovém modulu.
Apollo pak pro SM RCS 16 x 100 lbf, CM 12 x 100 lbf, 1 hlavní motor SPS (20 500 lbf) na SM. To ale nebyl primárně taxík, ale loď k měsíci...
neviem dohladat ten clenok kde pisali, ktore ventily mali astronauti uzavriet pri hladani chyb pocas prvej noci.
V podstatě se opakuje situace z 2. letu a oni ani po takové době nemají kořenovou příčinu problému?
Starliner by ale měl být dostatečně robustní a s takovou redundancí aby je dostal bezpečně na zem.
Jak píší v tom článku, bude to stát před certifikací ze strany NASA další redesign. To asi nebude hotovo za pár měsíců a já pochybuji, že NASA po tomto letu uvede Starliner do stavu rutinního provozu.
Jak jsem tu již psal, určitě si rád zajdu prohlédnout zavěšenou Starship pod stropem mezi dalšími pokusnými stroji ve Smithsonian museum. Létat ji v takovém stavu s lidmi na palubě ale vidím strašně nerad. [upraveno 10.6.2024 12:23]
HonzaB - 11/6/2024 - 13:17
citace 10.6.2024 - 09:56 - ArX:Možná se to ještě hodí, tak zde malinko zopakuji pár detailů k pohonnému systému Starlineru. Je poněkud komplikovanější než bývá zvykem a sestává z:
20 trysek OMAC (Orbital Maneuvering and Attitude Control) pro orbitální manévrování, servisní modul SM, tah 1500 lbf
28 trysek RCS (Reaction Control System) (Aerojet Rocketdyne), SM, tah 100 lbf
12 trysek Reaction Control Engines (Aerojet Rocketdyne MR-104J thrusters), Crew Modul CM, tah 100 lbf
4 trysek LAS (Launch Abort Engines), SM, tah 40 000 lbf
Je to americká loď, jednotky nepřepočítávám, zevrubně 1 lbf ~ 0,454 kg.
Pohonný systém zajistila Aerojet Rocketdyne s cenovkou základního kontraktu cca 200 mil. USD za dodání 7 pohonných sad pro loď Starliner.
Každá sada servisního modulu zahrnuje 164 ventilů, 12 nádrží a přes 500 stop potrubí atd.
Nějaký přehledný obrázek systému jsem nenašel, líbí se mi ale třeba tento:
Je to prostě navrženo tak, jak je to navrženo. Dle mého názoru relativně neoptimálně a konzervativně. Události posledních let to jasně potvrzují.
Ačkoliv je návratová kabina designována pro 10 přepoužití, tak takto s každým letem vyhazují nějakých 28 mil USD jen za pohonný systém servisního modulu.
Pro srovnání Dragon 2 je za stejným účelem vybaven 16 RCS tryskami Draco o tahu 90 lbf a 8 x LAS Superdraco o tahu 16 000 lbf. Vše se používá opakovaně.
Sojuz pak pro RCS 14 x DPO-B (14kgf), 12 x DPO-M (2,7kgf), 1 hlavní motor (300kgf) + 6 x H2O2 trysky na návratovém modulu.
Apollo pak pro SM RCS 16 x 100 lbf, CM 12 x 100 lbf, 1 hlavní motor SPS (20 500 lbf) na SM. To ale nebyl primárně taxík, ale loď k měsíci...
... kdysi dávno, když se navrhovala architektura Starlineru (tehdy ještě CST-100), tak NASA požadovala větší míru redundance v systému orientačních trysek. Stejně tak požadavek na systém OMAC byl jedině u Starlineru (a ostatní citované kapsle pro dopravu pouze na LEO nemají nic podobného). Proto je tu tolik různých motorů (a proto i přes několik úniků hélia v rozvodech mohl Starliner plně manévrovat a zadokovat u ISS). A pokud jsem pročítal web, tak by měl být stále plně schopen návratu na Zemi. ;-)
To by bylo optimální i pro zhodnocení stavu a příčin současné situace. Co bude dál se uvidí ...
... na každý pád si Boeing naběhl, když se snažil udělat loď vybavenou na výrazně víc úkolů, než jen na dopravu na LEO. ;-(
Ervé - 13/6/2024 - 10:23
NASA video zevnitř Starlineru.
Palubní deska Apolla stále žije.
[upraveno 16.6.2024 11:02]
martinjediny - 16/6/2024 - 11:11
Ja ked nemam k niecomu tlacitko sa citim nekomfortne...
A hlavne mi tie tlacitka ziaden softwerista neprehadzuje pri kazdom upgrade programu...
martalien - 16/6/2024 - 11:40
citace 16.6.2024 - 11:11 - Martin Jediny:Ja ked nemam k niecomu tlacitko sa citim nekomfortne...
A hlavne mi tie tlacitka ziaden softwerista neprehadzuje pri kazdom upgrade programu...
Souhlasím. Tenhle řídící panel se dá ovládat i poslepu. Tohle jsem u SpaceX nehodnotil moc kladně. Jejich futuristický systém mi příjde zranitelnější.
Ervé - 16/6/2024 - 12:22
Spíš nesouhlasím, oba jsou to extrémy. Chybí mi kompromis řekněme s 20-30 klíčovými ovladači a zbytek přes software. Interiér je dost naplněný věcmi, možná proto nebylo video při startu (kameru zakryl balík s nouzovou pumpou nebo jiným vybavením?). Vyjádřila se k tomu NASA nebo Boeing? A platí návrat 18. nebo ještě není rozhodnuto?
ak je problem unik helia, tak 26.6. ho nebude viac ako 18.6. ...
LeeMer - 19/6/2024 - 08:42
Odlet pilotované kosmické lodi CST-100 Starliner Calypso se opět posouvá. K odpojení od ISS by, podle nového harmonogramu, mělo dojít 25. června v 04:10 SELČ a k přistání 26. června v 10:51 SELČ. Čas bude využit ke zhodnocení dosavadních poznatků o chování pohonného systému. NASA a Boeing se s pomocí počítačových simulací a pozemních testů prováděných v Marshallově kosmickém středisku snaží co nejlépe pochopit příčiny úniků helia z pohonného systému servisní části kosmické lodi Starliner.
Jak se ukazuje, jsou úniky (a vznik nových) spojené s dynamickými aktivitami kosmické lodi (tedy prováděním motorických manévrů). Zásoba helia je nyní asi desetkrát větší, než kolik se očekává že bude potřeba pro nominální odlet a přistání. Pro získání více dat byly provedeny dva testy orientačních motorků RCS (bez jedno, který byl odstaven při připojení k ISS). První v délce zážehu 0,25 sekund byl podle všeho úspěšný (měřením tlaku ve spalovací komoře). Nízká vzorkovací frekvence (pouze 10 Hz) příslušného telemetrického systému nedovolila jednoznačně určit skutečné maximum. Proto byl test zopakován. Tentokrát s délkou zážehu 1,2 sekundy a k měření se použily také systémy na ISS. Výsledky ukázaly, že všechny použité motorky RCS dosáhly 100% tahu.
Boeing se potýká na servisním modulu lodi Starliner ještě s problémem na jednom z ventilů na rozvodu okysličovadla. Ten se plně nedovřel. K úniku přes něj ale nedochází. Situace se analyzuje a prozatím byla tato část reaktivního systému izolovaná a přepnuto na záložní větev.
Ervé - 20/6/2024 - 06:47
Proč se vlastně místo drahého a problematického hélia nepoužívá levný a osvědčený dusík? Který navíc můžete využít pro atmosféru kabiny?
ArX - 20/6/2024 - 08:54
Dusík vychází hmotnostně na téměř 7-násobek toho co helium.
Žijeme v době postfaktické a tak se dnes výrobci ani nesnaží s námi podělit o základní informace jako třeba kolik toho He v lodi vlastně vezou, jaké jsou pracovní tlaky a tak. Takže případný rozbor není moc jednoduchý či přesný.
Pokud odhaduji, že kapacita nádrží paliva v lodi je 1500 kg(l) a systémový tlak RCS 200 psi, tak bude třeba cca 100 l He o tlaku 3000 psi na tlakování. To je asi 3.5 kg helia. Pro dusík pak odhaduji 25 kg. Proč by byla taková nicotná úspora u lodi o hmotnosti 13 tun tak důležitá nevím.
Jinak co důležité je, tak Steve Stich - NASA Commercial Crew Program manager uvedl, že pro deorbit lze využít i čistě RCS systém (nikoliv jen OMAC), což svědčí o dostatečné záloze.
Podobné RCS systémy se rutinně používají od začátku kosmických letů, na sondách dobře fungují i desítky let. Je tak s podivem, že u lodi zavedené společnosti, která má za sebou již dva testovací lety je tolik problémů. Navíc problémů, které tu již dávno byly a jsou dostatečně zadokumentované tak, aby se v novějších návrzích a implementacích již neopakovaly. Přesně to co se roky řešilo je například popsáno v tomto dokumentu z éry STS: https://core.ac.uk/download/pdf/10562618.pdf
Tesarakt - 20/6/2024 - 10:49
citace 20.6.2024 - 08:54 - ArX:
Jinak co důležité je, tak Steve Stich - NASA Commercial Crew Program manager uvedl, že pro deorbit lze využít i čistě RCS systém (nikoliv jen OMAC), což svědčí o dostatečné záloze.
Sice pro deorbit nelze použít všechny, ale teoreticky:
Kolik je 28 * 85 + 12 * 100? Kolik je 20 * 1.500?
A pokud tohle neví, tak jsou tam, kde jsou.
PROPULSION
Crew Module
12 Reaction Control System (RCS) thrusters, 100 pound-force (lbf) each
Service Module
• 28 RCS thrusters, 85 lbf each
• 20 Orbital Maneuvering and Attitude Control (OMAC) thrusters, 1,500 lbf each
• 4 Launch Abort Engines, 40,000 lbf each
ArX - 20/6/2024 - 11:07
citace 20.6.2024 - 10:49 - Tesarakt:
citace 20.6.2024 - 08:54 - ArX:
Jinak co důležité je, tak Steve Stich - NASA Commercial Crew Program manager uvedl, že pro deorbit lze využít i čistě RCS systém (nikoliv jen OMAC), což svědčí o dostatečné záloze.
Sice pro deorbit nelze použít všechny, ale teoreticky:
Kolik je 28 * 85 + 12 * 100? Kolik je 20 * 1.500?
A pokud tohle neví, tak jsou tam, kde jsou.
Ale toto přeci není až tak o použitelném tahu, ale o nutném impulsu pro změnu hybnosti lodi. Jen s nižším tahem nebude manévr trvat 2, ale cca 12 minut.
Jinak tah těch RCS je prakticky stejný jako má pro deorbit k dispozici třeba loď Dragon. Předpokládám, že standardně jsou pro deorbit použity 4 trysky v symetrických pozicích.
milantos - 20/6/2024 - 11:47
to : Tesarakt :
Opravdu by tohle manager nevěděl ? Neví, jaké delta v je potřeba a jaký k tomu potřebuje tah ? [upraveno 20.6.2024 11:48]
Tesarakt - 20/6/2024 - 14:51
citace 20.6.2024 - 11:07 - ArX:
citace 20.6.2024 - 10:49 - Tesarakt:
Ale toto přeci není až tak o použitelném tahu, ale o nutném impulsu pro změnu hybnosti lodi. Jen s nižším tahem nebude manévr trvat 2, ale cca 12 minut.
Škoda, že se vytratily z myslí lidí znalosti či i jen myšlenky, co takový deorbit o délce +12 minut místo dvou znamená.
Pri obeznej drahe ISS brzdenie 2 alebo 12 minut nie je zasadne, pokial sa spravne nacasuje, aj pristavacia oblast je rovnaka, aj rovnake podmienky vstupu do hustej atmosfery...
...ale tiez ma udivuje, co pisal ArX a Erve, ze pre usporu 30kg sa trapia s heliom miesto dusika. Nehovoriac o obstaravacej cene, specialnych ventiloch, testovani a ...problemoch [upraveno 20.6.2024 16:44]
Tesarakt - 20/6/2024 - 18:45
citace 20.6.2024 - 16:38 - Martin Jediny:Pri obeznej drahe ISS brzdenie 2 alebo 12 minut nie je zasadne, pokial sa spravne nacasuje
To je pak těžké diskutovat, když si někdo nepřečte ani ten odkaz:
"V žádném případě však nesmí rychlost natáčení kabiny klesnout pod 15° /s, protože při těchto hodnotách dojde k překročení meze přetížení."
A to jen jeden případ z mnoha, který může nastat.
Schválně, ví tu někdo, jak má schematicky probíhat návratová dráha z orbity u Starlineru?
Nebo si ji až teď aspoň vyhledá?
ArX - 20/6/2024 - 19:09
citace:
To je pak těžké diskutovat, když si někdo nepřečte ani ten odkaz:
"V žádném případě však nesmí rychlost natáčení kabiny klesnout pod 15° /s, protože při těchto hodnotách dojde k překročení meze přetížení."
A to jen jeden případ z mnoha, který může nastat.
Schválně, ví tu někdo, jak má schematicky probíhat návratová dráha z orbity u Starlineru?
Nebo si ji až teď aspoň vyhledá?
A může mi pan Tesarakt vysvětlit, jak souvisí historický článek popisující hypotetický návrat lodi Apollo od Marsu rychlostí 21km/s s lodí Starliner a jejím vstupním vektorem? Rád se přiučím, ale rozhodně nebudu pro vaši potěchu někde googlit a hledat odpovědi na vaše impertinentní otázky.
Myslím, že by zde většina z nás ocenila, pokud byste uvedl sám něco konkrétního k zde diskutované lodi. Paradoxně je dostupný zlomek toho co je k dispozici o Apollu. Cokoliv zajímavého najdete se zde neztratí. ;-)
HonzaB - 20/6/2024 - 19:27
citace 20.6.2024 - 16:38 - Martin Jediny:Pri obeznej drahe ISS brzdenie 2 alebo 12 minut nie je zasadne, pokial sa spravne nacasuje, aj pristavacia oblast je rovnaka, aj rovnake podmienky vstupu do hustej atmosfery...
...ale tiez ma udivuje, co pisal ArX a Erve, ze pre usporu 30kg sa trapia s heliom miesto dusika. Nehovoriac o obstaravacej cene, specialnych ventiloch, testovani a ...problemoch [upraveno 20.6.2024 16:44]
... ale dusík má dost jiné chemické/fyzikální vlastnosti. Tvoří na povrchu kovů nitridy (čímž je "jako" svaří dohromady), má jinou tepelnou kapacitu, těžší molekuly dusíku znamenají výrazně nižší ISP=účinnost motoru, u dusíku se výrazně mění jeho chování v závislosti na teplotě a tlaku, ... atd.
... pro helium velmi silně hovoří především jeho netečnost a stejnoměrné chování v širokém rozsahu teplot a tlaků.
Tím neříkám, že by to s dusíkem nešlo. Ale je to mnohem komplexnější záležitost přinášející spoustu nových problémů. Ve výsledku by jste asi dostali spíš nadváhu místo úspory 30kg a k tomu spoustu nových problémů ... ;-( martinjediny - 20/6/2024 - 20:02
citace 20.6.2024 - 19:27 - Jan Baštecký:...
netvrdim, ze dusik je trivialny, ale pocitovo v zasade ide o jednoduchsi koncept ako helium.
a o uspore hmotnosti sme samozrejme hovorili v prospech helia, ... [upraveno 20.6.2024 20:36]
HonzaB - 20/6/2024 - 20:50
citace 20.6.2024 - 19:09 - ArX:
citace:
To je pak těžké diskutovat, když si někdo nepřečte ani ten odkaz:
"V žádném případě však nesmí rychlost natáčení kabiny klesnout pod 15° /s, protože při těchto hodnotách dojde k překročení meze přetížení."
A to jen jeden případ z mnoha, který může nastat.
Schválně, ví tu někdo, jak má schematicky probíhat návratová dráha z orbity u Starlineru?
Nebo si ji až teď aspoň vyhledá?
A může mi pan Tesarakt vysvětlit, jak souvisí historický článek popisující hypotetický návrat lodi Apollo od Marsu rychlostí 21km/s s lodí Starliner a jejím vstupním vektorem? Rád se přiučím, ale rozhodně nebudu pro vaši potěchu někde googlit a hledat odpovědi na vaše impertinentní otázky.
Myslím, že by zde většina z nás ocenila, pokud byste uvedl sám něco konkrétního k zde diskutované lodi. Paradoxně je dostupný zlomek toho co je k dispozici o Apollu. Cokoliv zajímavého najdete se zde neztratí. ;-)
Pokud přistáváte z LEO, pak brzdíte z rychlosti nižší než cca 11km/s a nemáte horní hranici příletového koridoru (nehrozí Vám "odražení/odskočení" od atmosféry následované odletem mimo Zemi). Při případném skočení ztratíte část energie a následně dojde k zanoření do atmosféry o něco později. Z LEO dráhy vám hrozí pouze vyšší přetížení v důsledku nadměrného zbrždění, příliš velkého úhlu zanoření a následné balistické dráhy (s důsledkem jiného místa dopadu na povrch).
Tedy u Starlineru hrozí maximálně balistický návrat (který je normálně zahrnutý v nouzových scénářích). Tedy méně pohodlná dráha, ale žádná katastrofa.
poznámka1: U Apolla (přilétávacího od Měsíce rychlostí cca 14km/s) bylo používáno jedno malé odskočení pro snížení okamžitého namáhání tepelného štítu. Proto byl příletový koridor Apolla se spodní i horní hranicí. Dokonce byly navigační počítače Apolla programované pro možnost několika skoků při příletu...
poznámka2: Ovšem v té době se s těmito trajektoriemi počítalo pro jaderné hlavice a tak nebyly publikovány přesné parametry příletové dráhy. Tyto dráhy byly studované původně jako metoda prodloužení doletu balistických hlavic a možnost zmatení sledovacích radarů ... ;-(
poznámka3: udržení se příletovém koridoru můžete natáčením kabiny (protože má těžiště mimo osu a natočením měníte její "hypersonickou klouzavost"= poměr L/D. U Apolla to šlo i ručně (pokud kabina nerotovala příliš rychle a pilot to stíhal). Při letu od Měsíce by to stíhal (ale nakonec to nikdy nebylo potřeba).
Ovšem čím vyšší rychlostí přilétáte, tím musíte udržet koridor přesněji. Pokud by loď typu Apollo letěla od Marsu, pak požadovaná rychlost reakce řízení vede na max. otáčení kabiny 15st/sec.
Poznámka4: U lodi Sojuz se přistání po balistické dráze stalo několikrát.
poznámka5: test kapsle Orion z programu Artemis záměrně letěla po dráze s několika plně řízenými skoky.
netvrdim, ze dusik je trivialny, ale pocitovo v zasade ide o jednoduchsi koncept ako helium.
a o uspore hmotnosti sme samozrejme hovorili v prospech helia, ... [upraveno 20.6.2024 20:36]
Jednoduchší koncept? Čím jednoduší? Helium je výrazně jednodušší ...
Tesarakt - 20/6/2024 - 21:35
citace 20.6.2024 - 19:09 - ArX:
citace:
Rád se přiučím, ale rozhodně nebudu pro vaši potěchu někde googlit a hledat odpovědi na vaše impertinentní otázky.
To není pro moji potěchu, kontroverzní otázky jsou základem efektivní analýzy nezbytné pro řízení či udržitelnost kritických řídících systémů.
Kdo si takové otázky nepokládá, tak uvěří obchodníkovi, že je takové datacentrum superbezpečné a nemůže se nikdystát, že o svá data přijde, protože všechny systémy jsou nejmodernější a pečlivě prověřované:
Hodně firem to tehdy pochopilo - i když pozdě. Vlastně pak některé z nich už ani nebyly.
Takže zpět - úhel otáčení lodi při sestupu je kritický a musí být udržen (jak bylo řečeno, z důvodu strukturální indegrity (a samozřejmě přežití posádky).
A pod 5°/s se v podstatě nedá dostat. Naopak, pokud bude brzdící manévr +12 min, tak by měl být vyšší než 10°/s, ale hlavně musí být udržen konstantní (což není tak jednoduché, jak se zdá, ale naopak je to hodně složité).
A na to loď potřebuje manévrovací trysky, když budou fungovat brzdící. Protože jsou tam kritické momenty.
Jako příklad zde dávám deorbit Sojuzu podle NASA jako technologického etalonu, ale takový způsob by byl pro Starliner tzv. neoptimální. HonzaB - 21/6/2024 - 00:01
citace 20.6.2024 - 21:35 - Tesarakt:... Jako příklad zde dávám deorbit Sojuzu podle NASA jako technologického etalonu, ale takový způsob by byl pro Starliner tzv. neoptimální.
...
Tady si asi nějak nerozumíme ...
Pro návrat Starlineru je pouze jedinný kritický prvek a tím je existence brzdícího zážehu. Parametry jsou dost nepodstatné ... ;-)
Vámi publikovaný obrázek "etalon Sojuz" zobrazuje brzdící zážeh na LEO o trvání 240s (=4 minuty, delta v=0,58m/s) v době 2100s (=35 minut) před vstupem do atmosféry. Ten brzdící zážeh pouze mění dráhu LEO za přechodovou Hohmanovu orbitu s perigeem v atmosféře. A vlastní vstup do atmosféry se děje téměř až o půl oběhu dále.
Tedy na brzdící zážeh je času dost. A doba jeho trvání taky není příliš kritická. Ani přesné delta-v není nezbytné (jak už snížíte perigeum dráhy na výšku, kde je nějaké významnější tření o atmosféru (cca pod 100km), tak už jste za chvílku "dole". A nemá to nic společného se "vstupním koridorem" (ten je daný výškově a pouze pro rychlý přílet z jiných drah). Ani Sojuz nepoužívá "vstupní koridor" (letí "pomalu" a pouze z LEO)
Limity rotací jsou pak potřebné především pro manévrování v atmosféře (na obrázku uvedeno jako "banking maneuvers"). A pokud je neuděláte, respektive pokud nic neuděláte, pak budete absolvovat balistický sestup (na obrázku "ballistic descent", méně pohodlný, ale funkční dráha).
Jen prostě přistanete jinde než jste původně chtěli ... ;-(
martinjediny - 21/6/2024 - 00:21
Nespochybnujem dovody, pre ktore sa pouziva helium...
Ale helium ma niekolko zlyhani na svedomi, tak som sa len zamyslel, ci jeho vyhody stoja za to.
1/ Helium je najmensi plyn. Myslim si, ze je lahsie utesnit dusik ako helium.
2/ Tam kde je unik He vyznamny by mohol byt unik N2 zanedbatelny...
navyse ak je potreba zasoba N2 nasobna voci heliu,
tak pri mensom uniku bude problem pomerne mensi.
ale je to len moj pocit
3/ Nitridacia za nizkych teplot mi nepride ako rizikova. Ale tiez to nemam preskumane, ani to kde by malo prist k problemovym miestam...
Ervé - 21/6/2024 - 07:19
Souhlasím, že hélium má taky své výhody. Proto se dost používá. Proč s ním ale mají takové problémy, když jsou s ním obrovské zkušenosti?
Odpověď je Boeing a spol.?
Lidé se zkušenostmi odešli a výsledek práce zbývajících vidíme?
Myslel jsem, že pro nitridaci potřebujete atomární dusík a vysoké teploty. [upraveno 21.6.2024 07:22]
Tesarakt - 21/6/2024 - 11:04
citace 21.6.2024 - 00:01 - Jan Baštecký:
Pro návrat Starlineru je pouze jedinný kritický prvek a tím je existence brzdícího zážehu. Parametry jsou dost nepodstatné ... ;-)
Ten brzdící zážeh pouze mění dráhu LEO za přechodovou Hohmanovu orbitu s perigeem v atmosféře.
Díky za věcné připomínky.
Přechodovou Hohmanovu orbitu (příští rok už bude mít sté výročí) nelze v případě deorbitálního manévru použít, protože to je poněkud jiný manévr kdy řešíme přechodové pohybové rovnice jen vůči jednomu primárnímu gravitačnímu objektu a ne dvěma.
Jedna z pouček o orbitálních manévrech:
"Pulzní brzdění proti vektoru kruhové rychlosti zajišťuje maximální úhel vstupu do atmosféry, který určuje konečnou trajektorii sestupu v atmosféře. V daném úhlu takovéto brzdění vyžaduje minimální rychlost, tj. minimální spotřebu paliva při opuštění oběžné dráhy Země."
Takže pokud odvodíme z toho otázky k řešení (zatím pro zjednodušení představy na trajektorii Sojuzu, protože balistické střely nemají především posádku a tak velké rozměry) máme asi tyto hlavní problémy:
1) Brzdící manévr musí být rychlý a efektivní, aby na to stačilo palivo a výsledný průlet atmosférou netrval příliš dlouho.
2) Při brzdícím manévru nesmí nastat stav, aby byl přesáhnut limit přetížení pro posádku či loď, typicky vzník nekontrolované rotace v jakémkoliv směru.
3) Musí zůstat dostatek paliva a mít motory s dostatečným impulzem pro udržení řízeného sestupu atmosférou - hrozí i zde nebezpečí rotace či překlopení s následným přehřátím lodi (tj. udržení tepelného štítu v požadovaném směru a neodcetrifugování posádky a umožnění bezpečného vypuštění padáků).
A to samozřejmě neřešíme skutečnost, kam to přistane, ale jestli je bez OMAC vůbec možný sestup z orbity do okamžiku úspěšného otevření padáků.
milantos - 21/6/2024 - 12:54
Pokud udělím kdekoliv na dráze patřičné delta-v ( a hlavně , nedělám tuhle změnu určitě v atmosféře - takže mám dost času), tak těleso vstoupí do atmosféry pod vhodným úhlem. O další se postará tvar tělesa = natočí se do správné polohy. Jeho tvar a poloha těžiště zaručuje přiměřenou úroveň přetížemí, potřebnopu k přežití posádky. Takhle probíhá balistický sestup= naprosto nijak neřízený.
Ervé - 21/6/2024 - 13:51
To Teserakt: mám dojem , že to chápete špatně. Teprve po skončení chodu motoru je dráha sestupu jasně daná. Samotný manévr může trvat klidně 20 minut. Z vyšší orbity klidně i déle, čas se počítá teprve od dosažení rychlosti pro dráhu s perigeem v husté atmosféře.
Tesarakt - 21/6/2024 - 14:22
citace 21.6.2024 - 12:54 - milantos:Pokud udělím kdekoliv na dráze patřičné delta-v
Prostě gravitace je po opuštění kruhové (v případě ISS) dráhy zcela zásadní a vstupní parabolickou křivku danou úhlem vstupu z původní dráhy už nejde moc změnit, pouze korigovat.
milantos - 21/6/2024 - 14:36
Funguje to naprosto jednoduše. Daleko jednodušeji, než tvoje úvahy o tom.
Atmosférou těleso po balistické dráze letí naprosto bez motorických zásahů . Tvoje citace je naprosto mimo téma.
Nejjednodušeji se celý manévr provede tak, že se změní rychlost v apogeu o požadovanou hodnotu a pak lze už jen přihlížet přistání . Gravitace, tvar tělesa a poloha těžiště zajistí vše až po správné přistání. [upraveno 21.6.2024 14:40]
Tesarakt - 21/6/2024 - 15:28
citace 21.6.2024 - 14:36 - milantos:Funguje to naprosto jednoduše. Daleko jednodušeji, než tvoje úvahy o tom.
Atmosférou těleso po balistické dráze letí naprosto bez motorických zásahů . Tvoje citace je naprosto mimo téma.
Aby se kosmická loď dostala vůbec do atmosféry, tak k ní musí nejdříve dospět (a to pouze " volným pádem" z oběžné dráhy na které také loď v podstatě pořád také padá).
A s lidskou posádkou je vstupní okno do atmosféry navíc dosti úzké. Proč? Viz body výše.
Kdyby to bylo tak jednoduché, tak to neumí komplexně a stabilně tak málo subjektů.
A pokud je to tak jednoduché, tak prosím aspoň nákres Tvé úvahy.
citace 21.6.2024 - 14:22 - Tesarakt:... Prostě gravitace je po opuštění kruhové (v případě ISS) dráhy zcela zásadní a vstupní parabolickou křivku danou úhlem vstupu z původní dráhy už nejde moc změnit, pouze korigovat.
Nehledejte komplikace, kde nejsou. Je to výrazně jednodušší ...
Kruhová oběžná dráha (naprostá většina drah) není gravitační studna. Je to spíš "gravitační nakloněná rovina". A družice je na ní udržovaná rovnováhou mezi "gravitací" a "odstředivou silou" ... ;-)
Každá, sebemenší, kdykoliv provedená změna rychlosti znamená přechod na jinou dráhu (kde opět nastane rovnovážný stav). V jednoduchém středoškolském přiblížení se počítá s okamžitými změnami rychlosti z důvodu jednoduchosti výpočtu. Ve skutečnosti žádné "delta-v" nenastane okamžitě (a také motory nemají zcela přesné parametry), takže se použije:
a) krátký zážeh vysoce výkonným motorem s parametry podle nějaké aproximace a následně několik korekčních drobných zážehů po zaměření výsledné dráhy (vzhledem k přesnosti dříve používaných počítačů a senzorů to ani jinak nešlo - např. Apollo mělo 18bitové řídící počítače a výpočty s aproximacemi podle Runge-Kutta).
.............. nebo:
b) dlouhé zážehy s výsledkem počítaným numerickou integrací. Toto jsou typicky dnešní dlouhé zážehy vysoce účinných iontových motorů (ale disponujících malým tahem) podpořené výpočty s velkou přesností. Dnes používaný IEC formát má 80bitů na číslo, tedy přesnost cca 16,5 desetinné cifry.
pozn: Raketa Sojuz až do nedávno zavedené verze 2.0 nedisponovala žádným vhodným navigačním počítačem, ale pouze elektromechanickým sekvencerem. Proto také třeba cesta k ISS trvala dva dny. ;-( martinjediny - 21/6/2024 - 18:35
citace 21.6.2024 - 15:28 - Tesarakt:Aby se kosmická loď dostala vůbec do atmosféry, tak k ní musí nejdříve dospět (a to pouze " volným pádem" z oběžné dráhy na které také loď v podstatě pořád také padá)....
Zoberme si tvoj obrazok a ocislujme body
1/ t=0, orbitalne parametre napr. ISS, zaciatok brzdneho manevru
2/ t=240, koniec brzdneho manevru
3/ t=2100, vstup do atmosfery, az potialto nie je potrebna ziadna rotacia, ani manevrovanie, max. otocenie stitom napred.
4/ kontrolovany zostup, alebo balisticky zostup
Sojuz sa ustavi aerodynamicky nepotrebuje riesit ziadnu rotaciu. (Tvoje informacie o sojuze 1 su chybne. Padaky boli zapecene v kapse uz vo vyrobe a nedali sa vytiahnut ani zeriavom, ale to zistili az po dodatocnej analyze... ...nebyt blbca, Komarov mohol prezit napriek porucham)
A teraz spat ku starlineru.
Aky vidis problem pre 1->2->3, a aky pre 3->4 ?
Prebiehas z jednej temy do druhej a krizujes argumenty horom dolom.
Ja pre 1->2->3 problem nevidim, bez ohladu na dlzku brzdenia 120, alebo 720 sekund
Ak sa vstupuje do atmosfery po 2100 sekundach vo vyske cca 120km, co je cca po 16800km, teda viac ako tretina obvodu Zeme.
Rozdiel uhlu vstupu moze byt az nulovy
(rozdiel uhlu dotycnic obeznych elips v mieste vstupu do atmosfery (vo vyske 6500km od stredu zeme)
Vstup vo vyske 120km pre 12 s. brzdenie je asi 1,5°
Vstup vo vyske 120km pre 720s brzdenie je asi 1,8° ak je delta v rovnake, ale ak je dv spravne mensie ako pri 12s brzdeni, tak je vstup rovnaky 1,5° Tesarakt - 21/6/2024 - 20:09
citace 21.6.2024 - 18:35 - Martin Jediny:
Ja pre 1->2->3 problem nevidim, bez ohladu na dlzku brzdenia 120, alebo 720 sekund
Zkusím vysvětlit problematiku na tomto nákrese:
Na základě vstupního úhlu x (buď s výletem na vyšší orbitu nebo přímo dolů) při prvotním impulsu dané velikosti, sestupující loď se dostane na eliptickou dráhu, se kterou už nemůže v podstatě nic dělat (protože na takový manévr nemá dostatečný výkon motorů + palivo).
Tj. prvotní impulz je klíčový a měl by být co největší a nejkratší, další jsou už jen pouze o korekci.
Víme, že excentricita dráhy ISS je 0,0010678, tj. v podstatě kruhová dráha. Pro její změnu potřebujeme delta V jen cca 170 m/s. Ale tím, jak se protahuje délka impulsu potřebná pro změnu rychlosti, tak se zvyšuje potřebné delta V, protože se zvyšuje excentricita dráhy (viz obrázek).
Potřebné delta V sice klesá s výškou, ale excentricita dráhy ji přesto dramaticky zvyšuje.
Takže sice loď klesne pomocí dlouhého a slabého impulsu na 300 km, ale její dráha má nyní excentricitu dejme tomu jen 0,1 a už potřebuje na změnu dráhy v této výšce najednou dosáhnout delta V cca 400 m/s.
Takže jestli je možné velmi snadno dosáhnout optimálního bodu vstupu do atmosféry v bodu RE pomocí slabého a dlouhého impulsu jak tvrdíte, tak prosím nějaké nákresy a reálné hodnoty. martinjediny - 21/6/2024 - 23:48
v tab. 2 je vidno dosahnutie poklesu o 200km pomocou chemickeho motoru pri dv=115 m/s
a iontoveho motoru pri dv=115 m/s
inak by predsa nemali iontove pohony zmysel.
martinjediny - 22/6/2024 - 00:02
citace 21.6.2024 - 20:09 - Tesarakt:
Zkusím vysvětlit problematiku na tomto nákrese:
nespochybnujem, ze v perigeu je rychlost vacsia ako v apogeu, ale mna rychlost v perigeu nezaujima. nepotrebujem cirkularizovat drahu. to vsetko dalej za perigeom uz spravi aerodynamicky odpor...
Kamil73 - 22/6/2024 - 08:24
Takže návrat až v červenci? Zajímavé.
Krátkodobá zkušební mise se stává střednědobou (nad 21 dní)
PS snad jim půjčí náhradní oblečení a osobní věci, když si nemohli vzít svoje:-)
Ervé - 22/6/2024 - 09:24
Určitě jim oblečení půjčí. Jen je to problém. Posun přistání z 26.června na 2. července. Limit je 45 dní, takže pořád mají rezervu. Už zjišťují, jestli se dá do Dragonu namontovat dvě sedadla navíc? https://www.space.com/starliner-astronaut-mission-landing-delay-july-2024
Taky bych chtěl vidět, jak dá NASA Boeingu certifikát pro běžné lety. [upraveno 22.6.2024 09:38]
citace 22.6.2024 - 09:24 - Ervé:Limit je 45 dní, takže pořád mají rezervu.
Jak kdo. Loď může být připojena k ISS sedm měsíců, ale jestli to zvládne fyzicky a psychicky její posádka...
Začátkem mise si nastartovali růst díky masivní reklamě, ale další prodloužení mise hodně znervózňuje trhy.
Takže jakékoliv vyhlášení stojí miliardy dolarů - viz ten pád od začátku této mise o 8 %, to je hodně nebezpečný signál.
A pro srovnání, kolik byla výše akcií před katastrofou MAX 8 a jak to s nimi cvičilo (a jak padají dodnes). Tesarakt - 23/6/2024 - 10:09
citace:Poslechl jsem si Toryho a už chápu proč mluví o naprosto šílených 200000 cyklech :mrgreen:
Takže ten ventil nebyl v přesné poloze tj. ON a nebo OFF ale cykloval (bzučel - "buzzing"), toto cyklování bylo slyšet i ve whiteroom. Protože nemají na ventilu snímač polohy :mrgreen: , budou teď věštit počet cyklů z akcelerometru, který se nachází někde poblíž celou noc. Data budou asi nějaká křivka a z ní odečtou frekvenci bzučení tj. přechodů mezi ON/OFF a vs čas jim to dá počet cyklů a zde se dostáváme do finále - ventil je certifikován na 200000 cyklů.
Srandovní je, že z technického hlediska je to docela "design issue" závada, protože se to již několikrát stalo - a místo hledání příčiny provedli manuální povel zavři a otevři ventil - což téměř vždy pomohlo :mrgreen: . Prostě něco jak oprava staré televize, když se začala rozlaďovat , jedna dobře mířená rána a zase to jelo ... až nakonec ne ROFL
Edt: u Crew si stanovili, že do stavů ventilů po natankování nezasahují, nicméně Tory zmiňoval minulé události s bzučením a z jeho řeči vyplynulo, že manuální cyklus ON/OFF nepomohl vždy "it almost always stops" . https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=141014#p141014
Ještě jsem narazil na skutečnost, že jim ventily oxidovaly, tj. zarezly a nešlo s nimi pak pohnout, když to měli dlouho venku na rampě.
Dokáže si představit situaci, když v kabině slyší jak bzučí někde zaseknutý ventil a oni jsou ještě dost daleko od zadokování na ISS?
Zbývá ještě dodat, že v beztížném stavu se vše chová dosti odlišně než ve stavu beztíže (zejména plyny), tj. rozhodující pro jejich fungování a interakci je pouze jejich povrchové napětí.
Takže takový vibrující ventil mohl nasekat v beztížném stavu spoustu mikroskopických kuliček daného plynu v potrubí s nepředvídatelnými následky - ale taková situace na Zemi díky gravitaci nemůže nastat.
.
Tj. pokud systém není 100 % funkční na Zemi, nemůže být připuštěn ani ke zkušebnímu letu do vesmíru. Natož s posádkou.
Jinou otázkou je testování systémů při simulovaných poruchách při zkušebních letech, nebo plně zdvojených systémech, protože bez těchto zkušeností se při reálné situaci bude jednat systémem pokus-omyl.
Ale když NASA zlikvidovala všechny pásky s telemetrií projektu Apollo, musí začínat v podstatě z nuly. A to politicky nejde. Pak je to jen otázka času, kdy k nějaké takové události dojde.
Vypadá to, že někoho napadlo, že když se nějaký ventil "náhodou" nahoře kousne, tak posádka na ISS vyleze ven a rozhýbe ho ručně, takže pak už bude fungovat. [upraveno 23.6.2024 10:48]
milantos - 23/6/2024 - 10:21
citace 23.6.2024 - 10:09 - Tesarakt:
Dokáže si představit situaci, když v kabině slyší jak bzučí někde zaseknutý ventil a oni jsou ještě dost daleko od zadokování na ISS?
Vypadá to, že někoho napadlo, že když se nějaký ventil "náhodou" nahoře kousne, tak posádka na ISS vyleze ven a rozhýbe ho ručně, takže pak už bude fungovat.
Jednalo se o ventil na 2.stupni nosné rakety. Takže naprosto zbytečné úvahy/příspěvek
Tesarakt - 23/6/2024 - 10:55
citace 23.6.2024 - 10:21 - milantos:
Jednalo se o ventil na 2.stupni nosné rakety. Takže naprosto zbytečné úvahy/příspěvek
To byl totiž jen ten zarezlý, ne ten kmitající.
A je otázkou, jaký vliv měla vzdušná vlhkost na servisní modul či její ventily (a jestli je dělala stejná firma), když odložili start, aby vyměnili ten zarezlý ventil.
martinjediny - 23/6/2024 - 21:41
citace 23.6.2024 - 10:09 - Tesarakt:Zbývá ještě dodat, že v beztížném stavu se vše chová dosti odlišně než ve stavu beztíže (zejména plyny), tj. rozhodující pro jejich fungování a interakci je pouze jejich povrchové napětí.
Takže takový vibrující ventil mohl nasekat v beztížném stavu spoustu mikroskopických kuliček daného plynu v potrubí s nepředvídatelnými následky - ...
sorry ale tieto tvrdenia su vhodne asi tak do jedineho vlakna - "proutkareni"
takze len upozornenie, ak cast clanku obsahuje totalne nezmysly, tak ho vyhadzujem cely, aj ak by bol zvysok skvostom.
Tesarakt - 23/6/2024 - 23:50
BEHAVIOR OF FLUIDS IN A WEIGHTLESS ENVIRONMENT
By Dale Ae Fester, Ralph NO Eberhardt and James R, Tegart Martin Marietta Corporation, Denver, Colorado
ABSTRACT
Fluid behavior in space differs markedly from that in a gravity-dominated environment
....
Cavitation - A bubble within a liquid can oscillate in much the same manner as a liquid drop oscillates, Both hydrodynamic and surface tension forces act at the surface of the bubble. If the magnitude of the hydrodynamic forces exceeds the surface tension forces at some point on the surface, the bubble can become unstable and collapse upon itself e Each time an unstable drop collapses a jet of liquid forms that shoots across the bubble.
This phenomena was demonstrated on Skylab.
To je fajn, ze studujes a mas zdroje a tieto nove tvrdenia ani nijak nerozporujem.
Ja som namietal mikrogulicky plynu, co je rozpor s definiciou plynu, ako i niektorymi fyzikalnymi zakonmi...
Pri kvapaline existencia gul v mikrogravitacii je samozrejma, len sa domnievam, ze cim mensia, tym stabilnejsia... ...navyse sa urcite rata s paro-kvaplinovou zmesou ako i roznymi kavitacnymi javmi pri otvoreni ventilu kvapaliny z pretlaku do vakua, takze netusim, co by ich malo prekvapit. Naviac, v mikrograitacii je dalsi zaujimavy jav kapilarita a zmacavost povrchu, ktora funguje rovnako ako na Zemi, len v mikrogravitacii bez vplyvu g.
Tesarakt - 25/6/2024 - 10:22
Ohledně udávané koroze je vhodné připomenou, že Oxid dusičitý [NO₂] je červenohnědý, agresivní plyn, který v kapalném stavu přechází do žlutohnědé barvy a tuhne na bezbarvé krystaly při −11,20 °C (nevíme, při jakém tlaku to tam mají a jak to vytápějí, aby se jim to někde v rozvodech z důvodu teplotní nehomogenity nedělo).
Jak vzniká koroze hliníku při použití tetraoxidu dusného:
2Al + 3N₂O₄ → Al₂O₃ + 3NO₂
Zajímavá je také skutečnost, že při styku s vodou vzniká kyselina dusičná: NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO
Tj. voda se tam mohla dostat kondenzací při čekání na rampě.
Další možností je, že návrh Starlineru a jeho ovládání nezohledňuje nebezpečí kontaminace při používání motorů (z toho důvodu se nesmí např. používat motory v blízkosti ISS).
Viz 2N2H4 + N2O4 → 3N2 + 4H2O
Používání hliníku (nevíme přesně jaké slitiny a jaké čístoty) na rozvody a ovládací prvky s oxidem dusičným má svá rizika, která jsou na oběžné dráze ještě rozšířena a znásobena kosmickým prostorem.
Nepochopení této skutečnosti krásně ukazuje tato věta:
“We have cycled the [oxidizer] valves four times so far,” he said. “They’re working really well.”
Trochu zaráží skutečnost, že NASA asi nemá certifikované materiály (či slitiny), které se smí do kosmu používat a jsou z jejich misí ověřené, protože jinak by k takovéto situaci nemělo dojít (viz the company was working on “short- and long-term design changes to the valves.”).
Jinak to celé připomíná situaci s pověstnými o-kroužky a špatným designem a způsobem výroby SRB z pěti částí.
... snažil jsem se k tomu něco najít a tak si trochu zaspekuluju:
Vypadá to, že jde o digitální redukční ventily snižující tlak pomocí PWM (tedy pomocí řízeného spínání průtoku média). Obdobné ventily jsou i na našich obráběcích strojích (pro vážné zájemce doporučuji najít si na netu dokumentaci třeba k vzduchovému modelu "Pneumax 171E2N.T.D.0009").
A problém spočívá zřejmě v tom, že ve stavu beztíže tam dochází ke kavitaci na senzoru výstupního tlaku uvnitř ventilu, takže se ten ventil dostává do oscilace.
Pokud je toto ten problém, pak je to řešitelné aktualizací parametrů regulační smyčky ventilu, nebo doplněním nějakého tlumení k senzoru výstupního tlaku. Tesarakt - 25/6/2024 - 16:22
Když nejsou informace, tak spekulace jsou jedinou možností...
Jen se mi nezdá, že by použili vzduchový ventil na kapalinu, ale jako příklad a závěr je to velmi dobrý postřeh.
Spíše je možné, že použili katalog výrobků Boeingu, což v prvotním přiblížení je správný krok, protože se jedná o dlouhodobě ověřené součástky. Pokud ne, tak se jim to asi o pár řádů prodražilo
např. něco takového: https://shop.boeing.com/aviation-supply/p/37B201311P102=CJ
Pro představu nějaké fotky a nákresy, třeba tu nejsou:
Trochu jímá děs z takto řešených rozvodů:
Jeden ze tří RCS při testu:
martinjediny - 25/6/2024 - 16:54
citace 25.6.2024 - 14:41 - Jan Baštecký:...Pokud je toto ten problém, pak je to řešitelné aktualizací parametrů regulační smyčky ventilu, nebo doplněním nějakého tlumení k senzoru výstupního tlaku.
no to je v rozpore s mojim predpokladom, ze predsa logicky ratali s tym, ze pri vypustani kbapaliny z pretlaku do vakua a v mikrogravitacii sa za ventilom mozu diat ocakavane zbesilosti...
...a ak si dobre pamatam, tak v minulom storoci, ked som este projektoval ptorubia, tak rozne merace mali predpisane rozne rovne dlzky potrubia aj pred aj za senzorom, aby sa meral ustaleny "upokojeny" prud a nie zbesile virenia... ...a to sme boli usetreny mikrogravitacie i vakua.
Tesarakt - 25/6/2024 - 19:58
citace 25.6.2024 - 16:54 - Martin Jediny:
no to je v rozpore s mojim predpokladom, ze predsa logicky ratali s tym...
...a ak si dobre pamatam, tak v minulom storoci, ked som este projektoval potrubia...
Se podívej např. na ten snímek RCS a ten pravý úhel u toho vedení nahoře (to je nejlépe viditelné).
Pokud to není stín, tak to snad ohýbali ve svěráku.
HonzaB - 25/6/2024 - 21:03
citace 25.6.2024 - 16:22 - Tesarakt:Když nejsou informace, tak spekulace jsou jedinou možností...
Jen se mi nezdá, že by použili vzduchový ventil na kapalinu, ale jako příklad a závěr je to velmi dobrý postřeh.
... samozřejmě nečekám, že by použili vzduchový ventil na kapalinu (i jsem napsal "OBDOBNÝ")! Jen jsem chtěl pro ilustraci uvést námi používaný OBDOBNÝ typ o kterém vím, že má dokumentaci na webu a můžete si ji stáhnout a studovat a študovat a študýrovat ... ;-)
citace: Spíše je možné, že použili katalog výrobků Boeingu, což v prvotním přiblížení je správný krok, protože se jedná o dlouhodobě ověřené součástky. Pokud ne, tak se jim to asi o pár řádů prodražilo
např. něco takového: https://shop.boeing.com/aviation-supply/p/37B201311P102=CJ
Pro představu nějaké fotky a nákresy, třeba tu nejsou:
Trochu jímá děs z takto řešených rozvodů:
Evidentně na fotce není finální stav.
PS: samostatně svazkované vodiče v bílé teflonové izolaci jsou až překvapivě mechanicky i teplotně odolné a snesou velká proudová zatížení ... Tesarakt - 27/6/2024 - 23:16
Nebyla až tak řeč o vodičích, jako o potrubích pro pohonné látky.
Stačí na obrázek kliknout a ve větším detailu je lépe vidět, co se zdá být problematické.
Poslední telekonference NASA myslím dobře popsala problémy, proč s tím jsou ještě u ISS.
Jelikož je to hodně dlouhé a většinu času jsou tam fráze, jak jsou všichni skvělí a jak všechno skvěle funguje, jen potřebujeme lépe pochopit, co bychom měli vylepšit, tak dva zajímavé momenty.
Kdo to nezvládne poslouchat celé, tak zde je nápověda na pár minut poslechu:
Zhruba od desáté minuty je řečeno vše podstatné.
Pak jsou zajímavé některé dotazy novinářů, ty začínají od cca 57 minuty.
Pocit, že nemají dostatečné znalosti a zkušenosti, jaký je rozdíl v chování materiálů na Zemi a v kosmu, byl silně posílen netěsnými přírubami...
Tesarakt - 29/6/2024 - 16:31
Jedna propagační fotečka ze sondy Maxar Technologies.
Bohužel detailní snímky, kvůli kterým si zaplatili natočení sondy na ISS, neukázali, spíše u sondy pár pixelů vpravo dost blbě přidali.
Takto to pak vypadá, že se jim při testu u ISS něco hrubě nepovedlo.
Pokud někdo má současný pohled z dokovací kamery, aby to mohl vyvrátit, bylo by to fajn.
Tesarakt - 29/6/2024 - 21:24
Poslední tisková konference začala být dost výbušná.
- Prodloužení letu o nejméně 45 dní.
- Loď je certifikována na 210 dní (a asi to využijeme), dobíjeme baterky z ISS (vypadá to, že nejsou certifikovány či vyzkoušeny na opětovné dobíjení na oběžné dráze a samovolně se rychle vybíjejí, i když je loď připojena k ISS)
- na Zemi budeme motory testovat několik týdnů
- Novináři se ptají, jak mají informovat, protože o neuvíznutí posádky na ISS se dá již těžko rozporovat
- zmínka o akciích Boeingu
- Kdy bude videokonference či aspoň telekonference s posádkou CST-100.
- Zmínka o další misi v únoru 2025 (210 dní vyprší 1.1.2025), která má asi tuto situaci vyřešit (ten modul je pro nás nyní velmi cenný, získáváme díky tomu unikátní data)
Koho by zajímalo, co se tam asi děje, tak vše již bylo zde dříve řečeno či aspoň naznačeno, stačí si to zkombinovat, protože se to neodvratně naplňuje.
Scénář, k čemu tam asi všemu došlo, se touto konferencí také vyjasnil (maximum, co se o tom zde dá říci).
Hláška 21. století od NASA (Kenneth Bowersox):
"Na ISS teď děláme velkou vědu, která nám umožní letět k Měsíci a Marsu".
-
martinjediny - 30/6/2024 - 00:03
citace 29.6.2024 - 21:24 - Tesarakt:...- Prodloužení letu o nejméně 45 dní....
www.youtube.com/watch?v=u-BGAPuzxZU
trochu spekulacie...
snad im buduci tyzden prinesie Progres osobne veci a vlastne trenky spravnej velkosti...
pri tomto "progrese" Boeingu bude mat augustovy Dragon pripravene dve extra kresla [upraveno 30.6.2024 01:04]
HonzaB - 1/7/2024 - 12:50
citace 29.6.2024 - 16:31 - Tesarakt:Jedna propagační fotečka ze sondy Maxar Technologies.
...
Bohužel detailní snímky, kvůli kterým si zaplatili natočení sondy na ISS, neukázali, spíše u sondy pár pixelů vpravo dost blbě přidali.
...
... to nejsou přidané pixely, to je zbytek po nadměrné kompresi obrazu DCT algoritmem. Celkově jde o propagační fotečku a jako taková se mi docela líbí. ;-)
Tesarakt - 1/7/2024 - 18:40
citace 1.7.2024 - 12:50 - Jan Baštecký:
... to nejsou přidané pixely, to je zbytek po nadměrné kompresi obrazu DCT algoritmem.
Chtělo by to tvrzení nějak lépe podpořit. DCT nedělá dva pravé úhly.
Kromě toho, je to spíše rozmazané, než že by tak daleko od kraje fungovala komprese s provoúhlým přechodem, zvláště když je to frekvenční funkce. ArX - 1/7/2024 - 21:33
ISS využila svůj robotický staniční manipulátor k inspekci trysek na lodi Starliner. Myslím si, že to co vidíme napravo od lodi tak je jen koncová část ramene s kamerami a dalším příslušenstvím.
Jinak z poslední tiskové konference a dalších oficiálních zdrojů jsem zachytil pár zajímavých informací.
1. Orbitální výdrž aktuální lodi Calypso je 45 dní a je to dáno primárně kapacitou akumulátorů v CM. Pokud se zajistí jejich dobytí, tak lze toto okno rozšířit o dalších 45 dní.
2. Nominální pracovní tlak trysek na CM je 300 PSI, tedy cca 20 atm.
3. CM je vybaven separátním RCS systémem s jiným typem trysek a je tlakován dusíkem.
Ačkoliv si do Boeingu za jeho chabé výkony kdykoliv rád kopnu, tak znovu připomínám, že primárním subdodavatelem pohonného systému je firma Aerojet Rocketdyne. Nezachytil jsem žádnou informaci z posledního období, která by zmínila zapojení této firmy do řešení aktuálních problémů, což mi přijde poněkud zvláštní.
Tesarakt - 1/7/2024 - 23:00
citace 1.7.2024 - 21:33 - ArX:ISS využila svůj robotický staniční manipulátor k inspekci trysek na lodi Starliner. Myslím si, že to co vidíme napravo od lodi tak je jen koncová část ramene s kamerami a dalším příslušenstvím.
Pokud si to rameno promítneme do 3D tak by to tak mělo být.
Aneb má to člověka napadnout, když slyší v telekonferenci, jak hovoří o kontrole trysek či koroze v nich (žádnou nezjistili).
Konec ramene či natočení ramene může být pravoúhlé, takže i toto je logicky vyřešeno, což je dobře.
Zarazila tam ještě jedna věc, že pro deorbit bude každá tryska provádět cca 200 pulsů.
Asi je to kvůli úspoře paliva, ale z hlediska rizika tohoto kritického manévru se kloním k řešení jednoho zážehu.
Nezdá se mi, že by ta úspora paliva mohla být nějak velká, nebo mi nějaké detaily unikají.
HonzaB - 1/7/2024 - 23:18
citace 1.7.2024 - 18:40 - Tesarakt:
citace 1.7.2024 - 12:50 - Jan Baštecký:
... to nejsou přidané pixely, to je zbytek po nadměrné kompresi obrazu DCT algoritmem.
Chtělo by to tvrzení nějak lépe podpořit. DCT nedělá dva pravé úhly.
Kromě toho, je to spíše rozmazané, než že by tak daleko od kraje fungovala komprese s provoúhlým přechodem, zvláště když je to frekvenční funkce.
Podle mého názoru zde nejsou žádné "přidané pixely".
Nicméně je zde vyfocena "vykukující" část LEE adaptéru (koncového úchopu obsahujícího kameru) na ramenu Canadarm2. LEE je tmavší, protože je ve stínu vrhaném stanicí (osvětlené zleva). Samotné rameno Canadardmu je umístěno až za stanicí (z pohledu družice MAXARu) a proto je vidět pouze částečně vlevo od Starlineru. Zde je vidět perspektivně zkreslená část nosníku Canadardmu včetně (mírně dožluta) vystupujících doplněných kamer u kloubů.
Doporučuju si uvedený obrázek stáhnout a zkoumat originál, nikoliv prohlížečem "vylepšovanou" verzi.
-------
Obrázek je komprimovaný na pouhých 99kB, takže jsou silně vidět kompresní artefakty v blocích o velikosti 8x8 pixelů. To jsou přesně ty tři 8x8 bloky nad sebou vpravo od hlavního těla Starlineru. Ten spodní blok 8x8 pixelů je to přímo školní ukázka ořezu méně zastoupených frekvencí používaného při DCT kompresi.
Toto použití velmi vysoké komprese pro ilustrační veřejné účely je zřejmě dostatečné a zároveň skryje přesné detaily originálního obrázku a použité optiky (což firma MAXAR nezveřejňuje). Ale vzhledem k linearitě publikovaného obrázku a jeho dalším parametrům (kontrastu, gama křivce atd...) má zřejmě původní obrázek výrazně vyšší rozlišení... ;-) alamo - 1/7/2024 - 23:29
https://www.thespacereview.com/article/4821/1
V článku sú spomenuté dva zaujímavé detaily.
K úniku hélia, dochádza len vtedy keď je pohonný systém aktivovaný.
Pri jednom s testov, došlo k poklesu úniku hélia.
Stále sa snažia urobiť "software patch".
..
@ArX
Zapojenie Aerojet Rocketdyne by znamenalo, že sa jedná o konštrukčnú vadu, neriešiteľnú "aktualizáciou software".
Machi - 1/7/2024 - 23:51
Tesarakt:
Nehledejte konspirační teorie, kde nejsou.
Jan Baštecký má pravdu, jedná se téměř jistě o DCT artefakty i s typickým 8×8 profilem.
Stačí porovnat další publikované verze, které mají menší kompresi (i když jej zase někdo hyperaktivní od Maxaru pro změnu přeostřil).
Nicméně ty konspirace by měl trochu brzdit i pan Baštecký:
citace:Toto použití velmi vysoké komprese pro ilustrační veřejné účely je zřejmě dostatečné a zároveň skryje přesné detaily originálního obrázku a použité optiky (což firma MAXAR nezveřejňuje). Ale vzhledem k linearitě publikovaného obrázku a jeho dalším parametrům (kontrastu, gama křivce atd...) má zřejmě původní obrázek výrazně vyšší rozlišení... ;-)
Snímek byl pořízen družicí WorldView-3, která je komerční (i když významných zákazníkem je, či byly některé vládní organizace USA), takže víme parametry jejího zobrazovacího systému:
The WV-3 Imager, including the SWIR sensor and optics, was designed and built by ITT Exelis. The telescope primary mirror features an aperture diameter of 110 cm. In total, the WV-3 imager has 29 spectral bands including a panchromatic band, eight multispectral bands, 8 shortwave infrared bands and 12 CAVIS bands (Table 7). Scanning technique: pushbroom with a 35,000 pixel dectector array for PAN and a 9,300 pixel detector array for multispectral bands. Note: The WV-3 Imager is also referred to as WV110 (same camera as in WorldView-2).
Kamera má rozlišení 37 cm/pixel z výšky 617 km i když produkty jsou o něco zvětšené na rozlišení stopa(31cm)/pixel.
ISS byla prý vyfocena ze vzdálenosti 276 km, což znamená rozlišení 17 cm/pixel černobíle a 63 cm/px v barvě. Publikovaná verze odpovídá rozlišení pro barevnou verzi. Jestli existuje ČB verze a v jaké kvalitě těžko říct. Maxar ovšem sám uvádí, že fotí satelity až do rozlišení ~15 cm/px, což odpovídá ČB verzi. alamo - 2/7/2024 - 00:54
citace 6.6.2024 - 16:29 - Slavomír Fridrich:Navzdory množiacim sa únikom hélia. Zadokujú k ISS.
Pobyt asi nebude moc dlhý. "Vyložiť WC" a rýchlo nazad.
Zjavne som podcenil, odvahu moderného manažmentu.. HonzaB - 2/7/2024 - 01:25
citace 1.7.2024 - 23:51 - Machi:...
Kamera má rozlišení 37 cm/pixel z výšky 617 km i když produkty jsou o něco zvětšené na rozlišení stopa(31cm)/pixel.
ISS byla prý vyfocena ze vzdálenosti 276 km, což znamená rozlišení 17 cm/pixel černobíle a 63 cm/px v barvě. Publikovaná verze odpovídá rozlišení pro barevnou verzi. Jestli existuje ČB verze a v jaké kvalitě těžko říct. Maxar ovšem sám uvádí, že fotí satelity až do rozlišení ~15 cm/px, což odpovídá ČB verzi.
Snažil jsem se spočítat efektivní rozlišení kamery "WV-3 Imager" i s použitím starších na netu dostupných snímků. Vychází mi, že v tomto případě by se měli dostat na úroveň 13cm/pixel (cca 4palce/pixel) v BW kanálu. Což zhruba je hodnota mírně lepší, než číslo uvedená "Machim".
Průměr trunku Starlineru je 15ft (=180palců), takže by měl být zobrazený s průměrem cca 45 pixelů. Na obrázku vpravo mi vychází těch "čistě trunkových" pixelů zhruba 34. Takže jde asi o zmenšení obrázku na 75% původního rozlišení v BW kanále a o doplnění barev.
Takže zřejmě originální obrázek má lepší rozlišení, ale ne o moc. (tedy pokud nepoužijí další nadstavbové finty, jako kombinaci více snímků, dekonvoluci, ... atd.) ;-)
[upraveno 2.7.2024 01:47]
Machi - 2/7/2024 - 01:44
citace 2.7.2024 - 01:25 - Jan Baštecký:
citace 1.7.2024 - 23:51 - Machi:...
Kamera má rozlišení 37 cm/pixel z výšky 617 km i když produkty jsou o něco zvětšené na rozlišení stopa(31cm)/pixel.
ISS byla prý vyfocena ze vzdálenosti 276 km, což znamená rozlišení 17 cm/pixel černobíle a 63 cm/px v barvě. Publikovaná verze odpovídá rozlišení pro barevnou verzi. Jestli existuje ČB verze a v jaké kvalitě těžko říct. Maxar ovšem sám uvádí, že fotí satelity až do rozlišení ~15 cm/px, což odpovídá ČB verzi.
Snažil jsem se spočítat efektivní rozlišení kamery "WV-3 Imager" i s použitím starších na netu dostupných snímků. Vychází mi, že v tomto případě by se měli dostat na úroveň 13cm/pixel (cca 4palce/pixel) v BW kanálu. Což zhruba je hodnota mírně lepší, než číslo uvedená "Machim".
Průměr trunku Starlineru je 15ft (=180palců), takže by měl být zobrazený s průměrem cca 45 pixelů. Na obrázku vpravo mi vychází těch "čistě trunkových" pixelů zhruba 34. Takže jde asi o zmenšení obrázku na 75% původního rozlišení v BW kanále a o doplnění barev.
Takže zřejmě originální obrázek má lepší rozlišení, ale ne o moc. ;-)
No vidíte. Machruju tady s čísly a nakonec mi ulétla desetinná čárka!
Mě vychází nějakých 70 pixelů na 4,56 metru u verze publikované Maxarem na twitteru.
Takže ne 63 cm, jak jsem psal, ale 6,5 cm/px.
To vysvětluje i ten "čtverečkovaný" přeostřený výstup, který je výsledkem následných operací s obrazem a skládání černobílého snímku se snímky pořízených přes filtry.
Ve skutečnosti je totiž snímek zvětšený a ne zmenšený!
Faktor zvětšení by měl být asi 2-2,5×.
Tesarakt - 2/7/2024 - 23:43
Nevíte, kdy přesunuli ten adaptér, kterým prohlíželi CST-100?
Nebo je to jen taková běžná operace, která ani už nestojí za zmínku?
Při příletu CST-100 měl být totiž na této pozici, pokud je tento nákres správně.
A reálná fotka jeho 108 metrového pracovního rozsahu:
v tom pripade to s tym unikom helia asi nebude az tak vazne, ak maju tolko casu.
Bude NASA uctovat Boeingu ubytovanie pasazierov? [upraveno 4.7.2024 10:36]
Tesarakt - 4/7/2024 - 13:52
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:v tom pripade to s tym unikom helia asi nebude az tak vazne, ak maju tolko casu.
V tom konferenční hovoru to zaznělo - únik hélia či pohonných látek už nehrozí, uzavřeli jsme ventily u nádrží. Takže helium mají a neuniká, ale nejsem si jist, jestli vše dobře promysleli.
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:
Bude NASA uctovat Boeingu ubytovanie pasazierov?
Motory Progress MS-26 se zažehly 29.6.2024 22:39 GMT na 536 sekund a vytlačily ISS na dráhu 418,25 km, tj. o 1,36 km.
Asi jim také připočítají palivo, které museli navíc spotřebovat (díke váze Starlineru), což by tak vycházelo na 1,5 milionu dolarů.
Prostě každé kilo nákladu na ISS má stabilní cenu, ať se jedná o vodu nebo palivo.
Ještě jeden důsledek to zvýšení u ISS má.
Nyní musí počkat, až bude ISS zase o 1,36 km níže, protože jinak musí kompletně přepočítat a překonfigurovat celý deorbit.
A to je minimálně další palivo a více zážehů trysek.
LeeMer - 4/7/2024 - 18:27
citace 4.7.2024 - 13:52 - Tesarakt:
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:v tom pripade to s tym unikom helia asi nebude az tak vazne, ak maju tolko casu.
V tom konferenční hovoru to zaznělo - únik hélia či pohonných látek už nehrozí, uzavřeli jsme ventily u nádrží. Takže helium mají a neuniká, ale nejsem si jist, jestli vše dobře promysleli.
Hélium ze systému uniká pouze při práci motorků. O tom jsme byli informováni již v polovině června. Pasivní připojení k ISS tak nemá (prozatím) vliv na zásoby helia na palubě Starlineru.
LeeMer - 4/7/2024 - 18:29
citace 4.7.2024 - 09:38 - Martin Jediny:Bude NASA uctovat Boeingu ubytovanie pasazierov? [upraveno 4.7.2024 10:36]
S ohledem na obsah kontraktu s Boeingem a podstatu protahovaní mise ne.
Tesarakt - 4/7/2024 - 19:14
citace 4.7.2024 - 18:27 - Václavík Michal:
Hélium ze systému uniká pouze při práci motorků. O tom jsme byli informováni již v polovině června. Pasivní připojení k ISS tak nemá (prozatím) vliv na zásoby helia na palubě Starlineru.
Pokud jsem pochopil ty informace v pozdějších telekonferencích správně, tak největší úniky jsou přes těsnění u motorů, zvláště když jsou zahřáté, ale i když jsou vypnuté, tak to zkrátka už dokonale netěsní.
Takže to vypadá tak, že ty úniky helia vyřešili tím, že zavřeli ventily přímo u nádrží a ponechali rozvody natlakované jen tím, co v nich je.
Ervé - 5/7/2024 - 10:00
Takže NASA je sice optimistická, ale na druhou stranu už na základě dobíjení baterií pomalu couvá od limitu 45 dní na orbitě, co platilo při startu. Pozemní testy začali údajně až 2.července. Je zajímavé že hned 4. ráno (v USA ještě 3.večer) splnili 80% - jestli to není jen hláška před nástupem na dovolenou 4.července. No uvidíme. 45 dní končí 20.7., počítám že kolem 14. buď padne rozhodnutí o přistání, nebo o tom, žer Starlkiner je skvělý, takže povolí dalších x dní na orbitě. https://www.space.com/nasa-boeing-starliner-crew-flight-test-45-day-limit-extension
Rozhovor z posádkou na ISS.
V podstatě nic zajímavého.
Tesarakt - 11/7/2024 - 12:04
Mnohem zajímavější byla telekonference, kdy jim unikly některé informace díky nesouladu informací před tiskovou konferencí a odpovědi na otázky.
Bez záruky:
- Hurikán v USA jim způsobil problémy a díky němu se spousta činností prodlouží
- Otázka na baterky plně ukázala, že se neví, jak tam dlouho budou, vypadá to, že mají klasické komerční AA články a každý mohou v sestavě baterií proměřit
- Předpokládají vyřešení testování do konce července, ale později řeší, jak se vůbec provede dokování s dalšími misemi, která má přivézt "velké množství potřebného materiálu" a že nemohou využít dokování u ruské části
- Nebudou nijak zásadně zasahovat do designu již postavených nebo stavěných modulů (pravděpodobně z důvodu certifikace)
- Otázka ohledně těsnění není správná, je to problém příruby
- problém s močí a nedostatku oblečení (otázka skafandrů nebyla moc řešena, jen jak to bylo s únikem)
- Nedaří se jim na Zemi nasimulovat teploty co tam naměřili (a logicky se jim to ani nemůže podařit), počet zážehů na orbitě byl oproti prvními letu mnohem vyšší - 400
- v případě nouze může Starliner bez problémů přistát (ale zase klasické mlžení ohledně trysek potřebných pro deorbit - je jich dostatek a jsou dostatečně redundantní)
Ervé - 23/7/2024 - 06:37
Takže zatím žádný termín přistání. Vypršelo 45 dní záruky baterií, jsou ale OK, takže let pokračuje. Pozemní testy skončily, teď budou motory rozebírat a kontrolovat jejich stav, mají spoustu dat k analýze. Snad to bude k něčemu. https://starlinerupdates.com/
Je to jenom shrnutí předchozích zpráv. Nic nového, bulvární styl. Otázkou je, jak dlouho bude NASA a Boeing zpracovávat výsledky a jaké budou pro Starliner.
Ervé - 26/7/2024 - 06:33
Takže podle včerejší tiskovky vyhodnocují výsledky, jsou potěšení pokrokem a na konci příštího týdne proběhne Flight Test Readiness Review, kde dají přesný termín přistání v srpnu. https://starlinerupdates.com/
CBS to píše asi nejjasněji, pokud motory a těsnění drží, mohou přistát, pokud se ale za 6 týdnů čekání stav těsnění výrazně zhoršil, může být loď v háji. Pak by asi nezbylo než zachraňovat Dragonem. Tím pádem by byl v háji i certifikační proces a nejspíš by musel startovat nový testovací Starliner pro ověření budoucích změn na pohonném systému. Takže o víkendu se rozhodne o dalším osudu Starlineru. https://www.cbsnews.com/news/boeing-starliner-tests-crew-international-space-station/
Ervé - 28/7/2024 - 07:08
Vypadá to nadějně. https://starlinerupdates.com/
27 motorků RCS se podařilo zapnout na 1,2 (mířící dozadu) nebo 0,4 s a dosahovali plného výkonu (97-102%). Ventil RCS oxidizer isolation valve, který předtím netěsnil, teď funguje normálně. Takže bych řekl, že ve čtvrtek nebo pátek se dozvíme termín a posádka se začne balit na cestu domů. [upraveno 28.7.2024 07:36]
martinjediny - 28/7/2024 - 08:57
...najhlupejsie sa hlada chyba, ak nieco vacsinou funguje a obcas nefunguje...
...ak by robil problemy vzdy, tak by na to davno asi prisli...
V tomto článku je řekl bych shrnutí. Servisní modul shoří, NASA chce mít jistotu před letem s plnou posádkou. https://www.space.com/boeing-starliner-nasa-astronauts-not-stranded-space
Start Starliner-1, první posádky na 6 měsíců na ISS, se už odložil ze začátku roku 2025 na nejdříve srpen 2025, takže NASA bude požadovat změny a Boeingu bude trvat nějakou dobu, než je zapracuje a otestuje.
Tesarakt - 1/8/2024 - 21:16
citace 28.7.2024 - 07:08 - Ervé:Vypadá to nadějně. https://starlinerupdates.com/
27 motorků RCS se podařilo zapnout na 1,2 (mířící dozadu) nebo 0,4 s a dosahovali plného výkonu (97-102%). Ventil RCS oxidizer isolation valve, který předtím netěsnil, teď funguje normálně. Takže bych řekl, že ve čtvrtek nebo pátek se dozvíme termín a posádka se začne balit na cestu domů. [upraveno 28.7.2024 07:36]
Tam je hlavní problém ohřívání od těch hlavních čtyř trysek. Ještě nedávno říkali, že posádka je při ručním manévrování používala až moc.
Ale je možné, že našli na Zemi takovou sekvenci krátkých pulzů, která ten deorbit teoreticky zvládne, i když ve vesmíru to vše funguje dosti jinak a není jasné, na jak velké riziko chtějí jít.
Před tím by měli aspoň zkusit se odpojit od ISS na pár stovek metrů, vyzkoušet motory a pak se znovu připojit. Tj. ideálně si udělat takové větší kolečko kolem ISS.
milantos - 1/8/2024 - 22:13
citace 1.8.2024 - 21:16 - Tesarakt:
Před tím by měli aspoň zkusit se odpojit od ISS na pár stovek metrů, vyzkoušet motory a pak se znovu připojit. Tj. ideálně si udělat takové větší kolečko kolem ISS.
No, to je ten nejhorší nápad na to, co by měli udělat. Když se to nepovede, není jim pomoci.
martinjediny - 1/8/2024 - 22:21
bolo by mozne hypoteticky pri bludiacom starlineri dobehnut ho dragonom, alebo inou lodou, pridokovat sa, zniz rychlost na deorbit a rozpojit sa?
LeeMer - 2/8/2024 - 06:26
citace 1.8.2024 - 22:21 - Martin Jediny:bolo by mozne hypoteticky pri bludiacom starlineri dobehnut ho dragonom, alebo inou lodou, pridokovat sa, zniz rychlost na deorbit a rozpojit sa?
Vzhledem k androgynnímu IDSS by to velmi, ale opravdu velmi hypoteticky šlo. Samotný záchranný manévr je nerealizovatelný.
Ervé - 2/8/2024 - 07:07
Nebylo by dost paliva pro návrat obou. Ale bylo by možné přeložit posádku do Crew Dragonu a přistát s ním. Starliner nechat být.
Myslím že reálně testy dopadly dobře, sekvenci motorů budou mít upravenou pro snížení namáhání, takže přistání proběhne. Kdy je tiskovka?
Kamil73 - 2/8/2024 - 09:58
Otázka mimo hlavní proud: poletí ještě někdy Starliner s lidmi nebo ho NASA zařízne? A když nezařízne, tak kdy poletí příště? Já bych jim tedy dal misi zopakovat.
Ervé - 2/8/2024 - 10:27
Pokud bude přistání bezproblémové, poletí příště Starliner 1 - už ho posunuli z února na srpen 2025.
Boeing udělá nějaké další testy a pak se poletí.
Pokud NASA bude požadovat opakování testu, Boeing Starliner odpíská, a NASA to ví. Pilotovaný Dreamchaser je vzdálená budoucnost.
Tesarakt - 2/8/2024 - 11:14
citace 1.8.2024 - 22:13 - milantos:
citace 1.8.2024 - 21:16 - Tesarakt:
Před tím by měli aspoň zkusit se odpojit od ISS na pár stovek metrů, vyzkoušet motory a pak se znovu připojit. Tj. ideálně si udělat takové větší kolečko kolem ISS.
No, to je ten nejhorší nápad na to, co by měli udělat. Když se to nepovede, není jim pomoci.
Takže vykonat jednoduchý test manévrování u stanice s minimální spotřebou paliva je katastrofální riziko, ale deorbitální manévr bude v pohodě, protože to tvrdí v NASA.
A odlet plánují téměř až měsíc po dovezení zásob na ISS.
citace 1.8.2024 - 21:16 - Tesarakt:
Před tím by měli aspoň zkusit se odpojit od ISS na pár stovek metrů, vyzkoušet motory a pak se znovu připojit. Tj. ideálně si udělat takové větší kolečko kolem ISS.
No, to je ten nejhorší nápad na to, co by měli udělat. Když se to nepovede, není jim pomoci.
Takže vykonat jednoduchý test manévrování u stanice s minimální spotřebou paliva je katastrofální riziko, ale deorbitální manévr bude v pohodě, protože to tvrdí v NASA.
Ak nieco tvrdi NASA je dost pravdepodobne, ze to tak bude.
A ak ti to potvrdi aj milantos tak zjavne neslo o preklep.
Ak by si slovo "Takze" nahradil slovom "Proc" asi by si dostal nasledujucu odpoved:
Pridokovanie je najzolzitejsi a najnebezpecnejsi manever.
Ty navrhujes
odpojit - pripojit ...pri zlyhani bez alternativy zachrany a nic si nevyriesil, pristanie ta este len caka. Dokonca pri predokovavani lode z uzla na uzol pocas misie, bezne v nej sedia astronauti, aby v pripade zlyhania predcasne ukoncili pobyt na ISS a mohli pristat.
NASA navrhuje jednoduchsi manever
odpojit - pristat ...tym, ze je to jednoduchsi manever je aj bezpecnejsi.
"jednoduche testy motorov" uz NASA s Boeingom urobili, pocas pridokovania
Tesarakt - 2/8/2024 - 23:34
Ano, ale zatím se nikdy nestalo, že by se předokování nepovedlo.
Tj. ta procedura s posádkou je spíše z hlediska bezpečnosti a případných vícenákladů a komplikování dalších misí, než nadměrné složitosti, protože dokování zvládají i automatické lodě.
Jinak ten deorbitální manévr Starlineru není vůbec jednoduchý, jelikož tu ISS musí nejdříve obkroužit, tedy takový byl původní koncept.
Proto mi přišlo logické, že by zkusili nejdříve obletět ISS, jestli jim fungují jejich předpoklady pro návrat.
martinjediny - 2/8/2024 - 23:50
Ten obrazok je super,
ale pre upresnenie
dokovanie zlyhalo uz niekolko krat v historii. takze po starte doslo nasledne k navratu posadky na Zem.
Pri predokovavani doslo priamo k havarii na MIRe, nastastie islo "len" o nakladnu lod a poskodeny modul sa podarilo odizolovat od zvysku lode (po preseknuti kablov)
ak pouzijem tvoj obrazok, tak ty navrhujes (ak spravne rozumiem)
1-2-3-2-1
A NASA to zjednodusila, lebo sekvencia 3-2-1 je nebezpecna, zatial co 1-2-3 je jednoducha
Predpokladam ze po "3" bude analyza, ktora ukaze, ci pokracovat 4..9, alebo napriek riziku sa pokusit o 3-2-1...
Takze z tvojho navrhu koreluje NASA len bezpecnejsiu cast a kedze nie su hlupi, tak vytazia z tohto postupu najviac ako sa da a najbezpecnejsie ako sa da. Rovnako, ako by ziskali pri tvojom postupe. Naviac bezpecnejsie a uspornejsie.
Jednoducho pri kazdom bude 3,4,5 moze nasledovat otazka, ci je bezpecnejsie pristat, alebo sa vratit...
Tesarakt - 3/8/2024 - 10:32
Myšleno bylo ISS. MIR je starší generace a byla to jen nákladní loď v automatickém režimu bez posádky a nevíme, co přesně bylo příčinou, kromě toho, dnes, pokud je to špatně navedeno, tak mají manipulátor.
Přece jen ty technologie se za těch třicet let někam posunuly, ale asi zůstal z té doby bezpečnostní protokol pro předokování lodě pro posádku.
Domníval jsem se, že až do bodu 4, tj. do okamžiku přechodu na pomocnou první parabolickou dráhu, a pak to jen nechat dokončit po této kruhové dráze do bodu 3 a přejít na parkovací sekvenci (ač má být riziková, to by ale k rychlosti pohybu po té kruhové dráze nemělo být v takovém měřítku, míněno je zbrzdění - přece jen jsou to při dokování jen cm/s a oblet ISS by nebyl o mnoho vyšší).
Tj. to manévrování kol ISS není žádná divočina, takže by ten oblet v podstatě trval minimálně několik hodin, spíše celý den a podle mne by takový zátěžový test měl být nezbytný v tomto případě před provedením deorbitu, protože na něj mají jen jeden pokus, jinak nastanou už diskutované krizové varianty.
Jinak si myslím, že po manévru v bodu 5 už asi není možnost návratu k ISS, ale pouze pokračovat v deorbitu, protože by pak neměli dostatek paliva pro další pokus o návrat.
Pořád žádný termín přistání. Vzhledem k problémům s Cygnusem NG-21 to asi smysl dává - měli by se vejít mezi připojení NG-21 a start Crew 9.
Prý to nebyl takový problém, ale více mediální selhání. https://www.theguardian.com/science/article/2024/aug/04/nasa-boeing-astronauts-not-stranded-story
No nevím, letět bez vlastních věcí na nevím jak dlouho není asi správný přístup. A po dvou bezpilotních startech řešit až při pilotovaném letu, jak vlastně funguje při námaze manévrovací systém.
Zajímavý, ale starší článek https://www.wired.com/story/nasa-boeing-starliner-return-home-spacex/
SpaceX řeší/řešila, jestli se posádka Starlineru může vrátit s Crew 8 a 9 - buď 4 nahoru a 5 dolů, nebo by v Crew 9 letěli jen 2. NASA se prostě nechce riskovat životy a reputaci, takže pokud projde návrat v 5 v Dragonu, asi dá stopku návratu ve Starlineru. [upraveno 5.8.2024 06:51]
Ervé - 8/8/2024 - 06:49
Tak včerejší tiskovka byla celkem fiasko pro Boeing. Pozemní testy měly překvapivé výsledky, takže NASA ztratila důvěru v pohonný systém Starlineru, letový test na ISS nevyvrátil obavy. NASA odložila start Crew 9 o měsíc (24.9.), aby bylo možné vyhodnotit výsledky (a možná udělat další testy). Hlavně ale proto, aby Starliner nahrál software pro nepilotované přistání, který v lodi není. Vypadá to, že NASA nechce přistávat s posádkou ve Starlineru, a nechce povolit Crew Dragonu přistání v 5 lidech a plánuje start Crew 9 se dvěma lidmi na palubě (rus a američanka), aby se mohl za půl roku vrátit s Butchem a Sunnitou. Polaris Dawn má díky šachování se starty startovat už koncem srpna, NET 26.8.
Kdyby Crew 9 dovezl provizorní sedadla a skafandry, mohl by se už Crew 8 vrátit s jedním ze Starlineru a Axiom 4 v říjnu/listopadu vrátit s druhým. Crew 9 by mohl startovat v plné posádce. Vypadá to ale, že tato možnost (4 nahoru, 5 dolů) není na stole.
Kvůli Europa Clipperu taky Crew 9 poletí jako první pilotovaný start z rampy SLC-40, která ještě není certifikovaná pro start lidí, ale měli by to do září stihnout.
NASA sice tvrdí, že pořád preferuje přistání posádky ve Starlineru, reálné kroky tomu ale neodpovídají. Duo Wil+Wil se tak stává rekordmanem. Už jsme měli dost astronatů a kosmonautů, kterým se let prodloužil o polovinu (z půl roku na rok), toto bude první případ, kdy se pilotovaný let v jeho průběhu prodlouží z 10 dnů na 9 měsíců (27násobné prodloužení mise). NASA si nechce zvolilt patrně drahou variantu se startem záchranného Crew Dragonu pro návrat dua Wil+Wil. Nechce mluvit o záchraně a hádat se s boeingem, kdo by let zaplatil.
Eudoxus - 9/8/2024 - 19:26
citace 8.8.2024 - 06:49 - Ervé:Tak včerejší tiskovka byla celkem fiasko pro Boeing. Pozemní testy měly překvapivé výsledky, takže NASA ztratila důvěru v pohonný systém Starlineru, letový test na ISS nevyvrátil obavy. NASA odložila start Crew 9 o měsíc (24.9.), aby bylo možné vyhodnotit výsledky (a možná udělat další testy). Hlavně ale proto, aby Starliner nahrál software pro nepilotované přistání, který v lodi není. Vypadá to, že NASA nechce přistávat s posádkou ve Starlineru, a nechce povolit Crew Dragonu přistání v 5 lidech a plánuje start Crew 9 se dvěma lidmi na palubě (rus a američanka), aby se mohl za půl roku vrátit s Butchem a Sunnitou. Polaris Dawn má díky šachování se starty startovat už koncem srpna, NET 26.8.
Kdyby Crew 9 dovezl provizorní sedadla a skafandry, mohl by se už Crew 8 vrátit s jedním ze Starlineru a Axiom 4 v říjnu/listopadu vrátit s druhým. Crew 9 by mohl startovat v plné posádce. Vypadá to ale, že tato možnost (4 nahoru, 5 dolů) není na stole.
To sa nam to pekne komlikuje. V pripade, ze Staliner nebude uznany za dostatocne bezpecny pre navrat s posadkou, poleti bez posadky.....za predpokladu, ze je v lodi nahrany prislusny software...
" sources described the process to update the software on Starliner as "non-trivial" and "significant," and that it could take up to four weeks"
...a kym neodleti Staliner, druhy Dragon sa nema kam pripojit....
martinjediny - 9/8/2024 - 23:19
citace 8.8.2024 - 06:49 - Ervé:Tak včerejší tiskovka byla celkem fiasko pro Boeing....
Kdyby Crew 9 dovezl provizorní sedadla a skafandry, mohl by se už Crew 8 vrátit s jedním ze Starlineru a Axiom 4 v říjnu/listopadu vrátit s druhým.... Vypadá to ale, že tato možnost (4 nahoru, 5 dolů) není na stole.
Ja byt objednavatelom Axiom4, tak priobjednam 2 volne sedadla...
taku reklamu by neprehliadol nikto... Ervé - 10/8/2024 - 08:10
Hlavně Boeing nemá dost času přesvědčit NASA o spolehlivosti Starlineru. Do týdne NASA rozhodne a pak už se pojede. Nejspíš už ani nemají palivo pro další testy na orbitě. A pozemní testy nic moc nevyřešili. NASA nejspíš nepovolí sedadlo navíc v Crew 9. Není čas, ale mohla by povolit sedadlo navíc v Axiomu a pak by Crew 9 mohli startovat ve třech nebo dokonce čtyřech, kdyby se Axiom a Crew 9 vracel v 5. Přidat mohou až za tři týdny. Nevíte jestli Musk navrhnul 5.pro návrat?
martinjediny - 10/8/2024 - 09:52
Ja furt nechapem, preco sa hovori 1 sedadlo naviac, ak dragon je stavany na 7.
navyse ide len o par minut v sestici v smere nadol. hore idu predsa len 4ks.
kopapaka - 10/8/2024 - 11:46
Není to tím, že přidáním sedadla a jednoho člověka je dosaženo hmotnosti, která je pro návrat CD ověřená a vyzkoušená?
Možná by zvýšení vyžadovalo další testy...
Ervé - 10/8/2024 - 14:34
Dragon je certifikovaný od NASA pro 4 lidi. Je na to schválený jak systém životních podmínek, tak běžné a nouzové postupy. Není reálné najednou chtít po NASA, ať schválí misi se 6 lidmi bez důkladných zkoušek a analýz. O 5 se už uvažovalo (a něco se určitě spočítalo), proto by to mohlo nejsnáz projít.
Kamil73 - 11/8/2024 - 13:04
Na Axiom-4 na podzim zapomeňte. Píšou o startu na jaře 2025.
Ervé - 12/8/2024 - 07:12
citace 11.8.2024 - 13:04 - Kamil73:Na Axiom-4 na podzim zapomeňte. Píšou o startu na jaře 2025.
Takže je možné, že Crew 9 poletí ve 4 a Crew Dragon pro Axiom 4 by mohl letět v říjnu ve 2 pro Butche a Sunny? Kdyby se v listopadu vrátil, mohl by klidně na jaře letět s Axiom 4. Časově by to odpovídalo, otázkou je, kdo by to zaplatil.
Kamil73 - 12/8/2024 - 22:51
citace 12.8.2024 - 07:12 - Ervé:
citace 11.8.2024 - 13:04 - Kamil73:Na Axiom-4 na podzim zapomeňte. Píšou o startu na jaře 2025.
Takže je možné, že Crew 9 poletí ve 4 a Crew Dragon pro Axiom 4 by mohl letět v říjnu ve 2 pro Butche a Sunny? Kdyby se v listopadu vrátil, mohl by klidně na jaře letět s Axiom 4. Časově by to odpovídalo, otázkou je, kdo by to zaplatil.
Takže opět škrt v plánech. Přibyla mise Fram 2 na konci roku 2024, má letět s kopulí, nevím jestli se může dát na libovolný Dragon nebo jen na Resiliance, která s ní letěla při Inspiration 4.
Ervé - 13/8/2024 - 07:04
Ostatní lodě nejsou zatím volné (Crew 8, Crew 9, Axiom 4), takže Resilience po Polaris Dawn nebo Endeavour po Crew 8. Posun Axiom 4 až na jaro je celkem překvapivý, uvolnila se tím loď, čekám, co NASA oznámí.
Ervé - 13/8/2024 - 14:27
Tak podle Wiki SpaceX a NASA šibují s Crew Dragony pro jednotlivé mise. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. [upraveno 13.8.2024 14:29]
ArX - 13/8/2024 - 18:35
Díky za info.
Tak abych si celý ten cirkus aktuálně shrnul, tak to dle střípků informací z různých zdrojů vnímám asi takto:
Pravděpodobnou kořenovou příčinou problémů pohonného systému CST-100 je přehřívání trysek a asi i přilehlé instalace jako potrubí a ventily. Vyšší než předpokládaná teplota má zejména neblahý vliv na teflonové prvky a těsnění v oblasti, ty se deformují a celkově mení své vlastnosti.
Co situaci pravděpodobně velmi zkomplikovalo je umístění mnoha (a navíc poměrně silných motorů) v malém uzavřeném prostoru motorových gondol (Podů). Zde je umístěno vždy 5 výkonných OAMS trysek a 2 RCS.
Paradoxně většina známých testů RCS motorů, které Boeing prováděl na přelomu června a července testovala vždy po jednom motoru v různých impulsních režimech. Proč netestovali i celý Pod těžko říci.
Dosti neznámou jsou i tepelné poměry hydrazinových vedení v Podech, kdy se při dlouhých zážezích OAMS trysek může teplota hydrazinu dostat nebezpečně blízko úrovním jeho spontánní (výbušné) dekompozice.
Manažeři Boeingu se stále tváří, že CST-100 má jejich plnou důvěru pro bezpečný návrat. Na rozdíl od postoje Boeingu však NASA během posledného měsíce výrazně změnila svůj postoj z naivně optimistického na evidentní nedůvěru. Nejsem si jistý na kolik to je vlastními daty z testů na zemi a u ISS, nicméně si myslím, že výraznou roli v tomto hraje i brutální medializace a celkový tlak veřejnosti a medií. Politická reprezentace prakticky mlčí, ale je asi jasné že v zákulisí vyrazně tahá za nitky stran Boeingu.
NASA již u dvou fatálních nehod STS pochybila, když bagatelizovala známá rizika a dala finální souhlas k letům, které neměly proběhnout. Snad v posledních dnech konečně pod tlakem mění svůj názor a ke třetí podobné situaci nedojde.
Co mě dále zaráží je proklamovaná měsíční lhůta na SW rekonfiguraci lodi pro bezpilotní let. To je opravdu mnoho, CST již bezpilotní let provedla a tak nechápu, že daný režim není integrální součástí letového SW. Pokud vím tak u lodi není ani ekvivalent ruského TORU, který by v této situaci také mohl dosti pomoci pro testování, redocking apod.
Nikde jsem nezachytil informaci, zda-li je v tento okamžik loď využitelná jako záchranný člun pro svou původní posádku a je s ní nadále možné bezpečně přistát. Je čas Perseid a tak si zaspekuluji nad 1cm dírou v centrálním modulu ISS a nutném opuštění stanice do 30 min, bez možného návratu. Co by se aktuálně dělo, bylo by možné jen oddokování nebo i přistání? [upraveno 13.8.2024 20:43]
Ervé - 13/8/2024 - 21:10
Díky za shrnutí. Vidím důvod, proč NASA přestala věřit Boeingu, právě v tom, že na zemi testovali jednotlivé motorky místo kompletního podu. Totéž pak při testu na orbitě, kdy doba hoření 0,4 s a 1,2 s s mnohaminutovou mezerou mezi jednotlivými zážehy asi moc neodpovídá reálné situaci, kdy došlo k selhání. Řekl bych, že NASA už se rozhodla neriskovat a posádku stáhnout Dragonem, a teď řeší se Space X, jak to nejlíp udělat. NASA se asi snaží vyhnout nutnosti zaplatit kompletní záchranný let, a Boeing jej rozhodně platit nechce. NASA Boeingu slíbí, že když bude přistání bez problémů, je certifikace pořád otevřená. Ale pokud Boeing neudělá pořádné testy odpovídající reálné situaci a nebude mít výsledky, žádná certifikace nebude.
Ervé - 14/8/2024 - 07:19
Tak dnes večer další telekonference ohledně Starlineru 1 p.m EDT (19 hodin SELČ). Boeing tlačí, ale NASA podle mě nebude riskovat.
ArX - 14/8/2024 - 14:29
citace 13.8.2024 - 21:10 - Ervé: Vidím důvod, proč NASA přestala věřit Boeingu, právě v tom, že na zemi testovali jednotlivé motorky místo kompletního podu. Totéž pak při testu na orbitě, kdy doba hoření 0,4 s a 1,2 s s mnohaminutovou mezerou mezi jednotlivými zážehy asi moc neodpovídá reálné situaci, kdy došlo k selhání.
Přitom by neměl být nepřekonatelný problém otestovat celou gondolu s časy zážehů tak jak nastaly během této mise, veškerá data mají.
citace 14.8.2024 - 07:19 - Ervé:Tak dnes večer další telekonference ohledně Starlineru 1 p.m EDT (19 hodin SELČ). Boeing tlačí, ale NASA podle mě nebude riskovat.
Je zajímavé, že telekonference se nezůčastní nikdo z Boeingu ani z CCP projektu, dost to naznačuje...
Jinak jsem narazil na pár čísel ohledně spolehlivosti CST-100. Nasa v dubnu spočetla pravděpodobnost Loss of CREW ratio na 1:295 což je nad jejich limitem 1:270. Pro mission lost (nedoletí k ISS) pak 1:57.
Boeing těsně před letem spočetl 0.77% šanci, že nedojde k retro zážehu. Kdoví jak ta čísla vypadají v tento okamžik, lepší asi nebudou...
Pak je otázka co je lepší volba, jestli 1.5 % šance že shořím versus třeba 15% že se zraním v neoptimálně utlumené doplňkové sedačce v Crew dragonu? Já bych věděl.
Crew dragon je osazen jen 4 sedačkami vysloveně na přání NASA, která nepožadovala více než 4 místa, a kvůli relativně tvrdému dopadu doporučila jiný sklon sedadel s výsledným lepším tlumením. Dragon je dodnes vybaven i ve své spodní části kotevními body, v prostřední pozici často vozí velký cargo kontejner. Modifikace by neměla být těžká, a zvýšená rizika akceptovatelná, možná jen kosmetická.
Tesarakt - 14/8/2024 - 19:38
citace 13.8.2024 - 21:10 - Ervé:Vidím důvod, proč NASA přestala věřit Boeingu, právě v tom, že na zemi testovali jednotlivé motorky místo kompletního podu. Totéž pak při testu na orbitě, kdy doba hoření 0,4 s a 1,2 s s mnohaminutovou mezerou mezi jednotlivými zážehy asi moc neodpovídá reálné situaci, kdy došlo k selhání.
Jen připomínám, že si při jedné telekonferenci stěžovali na posádku, že při manévrování k ISS používala "moc dlouho trysky".
Problém ovšem je v tom, proč museli ovládat loď v ručním ovládání a v jakém stavu musela být jejich psychika, jestli se na tu ISS vůbec dostanou. V médiích to vypadá jednoduše...
citace 14.8.2024 - 19:38 - Tesarakt:
Jen připomínám, že si při jedné telekonferenci stěžovali na posádku, že při manévrování k ISS používala "moc dlouho trysky".
To je ovšem argument jak z pomocné školy. Každému zde musí být zcela jasné, že delta-v a jeho časové rozložení při dokovacím manévru je nic oproti tomu co by ten systém měl zažít při brzdném zážehu.
Jinak z dnešní telekonference žádné velké oznámení či závěry.
Standardní pochlebování, 100% důvěra v loď ze strany Boeingu. I Nasa opakuje, že Starlineru "velmi důvěřuje".
S lodí se stále počítá pro případnou evakuaci, jak uvedl Bowersox.
Obecně se uvádělo, že jak návrat ve Starlineru, tak alternativní návrat znamenají různá rizika. To je asi jasné.
Co mě překvapilo asi nejvíce je to, že pro případný návrat v Dragonu se nepředpokládá použití žádných skafandrů pro členy Starlineru!
Myslím, že i současné dění by mělo přivést NASA k zamyšlení nad tím, jaký smysl má provozovat 2 nezávislé lodě (plus sojuz) pokud není zajištěna nějaká kompatibilita či přenositelnost jak sedaček tak i skafandrů. Dokovací uzly se sjednotit povedlo a toto ne?!?
Předpokládám, že box pro nějakou signálovou konverzi, napojení vzduchotechniky a chlazení Starliner skafandru na Dragon by neměl být nějaký inženýrský zázrak. A věřím, že SpaceX by to za pár měsíců a drobný obnos klidně sfoukla sestrojit.
Podobně nějaká univerzální sedačka, například skelet se základním ložem dále tvarovaným posuvnými popruhy, nebo zapouzdřený flexibilní membránou a na místě dle tvaru astronautových zad vypěněný nějakou variantou PUR pěny. Když se chce, hledají se způsoby, když se nechce hledají se důvody.
Ervé - 15/8/2024 - 07:13
Pokud chápu dobře shrnutí na BBC, návrat bez skafandrů bplatí jen pro návrat v kabině Crew 8. https://www.bbc.com/news/live/clywdwp451vt
SpaceX už oznámila, že má skafandry vhodné pro Butche a Suny a poletí nahoru s Crew 9. Jenže kabina Crew 8 není vybavena pro jejich připojení a tak se s ní nemohou vrátit, skafandry by nemohli zapnout. O úpravě kabiny pro Crew 9 nemáme žádné zprávy. SpaceX ale z nejasných důvodů změnila kabinu pro Crew 9 (z Endurance na Freedom) - může to být kvůli životnosti a spolehlivosti kabiny, ale ve hře je i úprava pro 1 člověka navíc - mohl by tak startovat ve 3 a vracet se v 5. Boeing nejpíš uhučel NASA, ať ještě počkají s rozhodnutím o Starlineru na další testy, ostatní kroky ale téměř jistě běží - úprava Starlineru pro bezpilotní návrat a úpravy kabiny pro Crew 9.
Tesarakt - 15/8/2024 - 22:56
citace 14.8.2024 - 20:40 - ArX:
To je ovšem argument jak z pomocné školy. Každému zde musí být zcela jasné, že delta-v a jeho časové rozložení při dokovacím manévru je nic oproti tomu co by ten systém měl zažít při brzdném zážehu.
citace 21.6.2024 - 00:01 - Jan Baštecký:
Tedy na brzdící zážeh je času dost. A doba jeho trvání taky není příliš kritická. Ani přesné delta-v není nezbytné (jak už snížíte perigeum dráhy na výšku, kde je nějaké významnější tření o atmosféru (cca pod 100km), tak už jste za chvílku "dole"
martinjediny - 17/8/2024 - 15:27
citace 15.8.2024 - 22:56 - Tesarakt:
quote=14.8.2024 - 20:40 - ArX
vs
quote=21.6.2024 - 00:01 - Jan Baštecký
stavat vyssie uvedene tvrdenia proti sebe nie je celkom presne, lebo kazdy odpoveda na inu otazku.
Da sa predpokladat, ze brzdiaci manever vykonaju jeden suvisly, a teda ma zmysel Arxova poznamka.
Ale sucasne moze ist o motory, ktore su na to stavane, zatial co dokovacie a orientacne motory mozu byt na tom horsie.
Nepoznam detaily a vzajomne vplyvy "hniezda" motorov.
Z druheho odkazu vyplyva, ze
nakolko maju hypergolicke palivo a "vysoku spolahlivost"
tak mozu ten brzdiaci manever vykonat na viac krat "s vychladenim" v medzicase.
A tiez je zaujimava tvoja poznamka, ze ako to prezivala posadka a pripadne kto prevzal zodpovednost.
Tesarakt - 17/8/2024 - 21:59
citace 17.8.2024 - 15:27 - Martin Jediny:
nakolko maju hypergolicke palivo a "vysoku spolahlivost"
tak mozu ten brzdiaci manever vykonat na viac krat "s vychladenim" v medzicase.
To jsme rozebírali na začátku, že čas toho manévru musí být rychlý a účinný, jinak nastanou katastrofické scénáře.
Viz tehdejší obr. že přechází z kruhové do cca střední části celkem ostré eliptické dráhy.
Tj. kdyby to bylo tak jednoduché a mohli by ten manévr rozložit v čase, tak už jsou dávno dole.
Sojuz 1 stále varuje, že sestupový manévr se nemůže přerušit a je na to jen jeden pokus.
A je dobře, že v NASA se našla síla to zastavit. martinjediny - 18/8/2024 - 17:01
citace 17.8.2024 - 21:59 - Tesarakt:
citace 17.8.2024 - 15:27 - Martin Jediny:
nakolko maju hypergolicke palivo a "vysoku spolahlivost"
tak mozu ten brzdiaci manever vykonat na viac krat "s vychladenim" v medzicase.
To jsme rozebírali na začátku, že čas toho manévru musí být rychlý a účinný, jinak nastanou katastrofické scénáře.
Viz tehdejší obr. že přechází z kruhové do cca střední části celkem ostré eliptické dráhy.
Tj. kdyby to bylo tak jednoduché a mohli by ten manévr rozložit v čase, tak už jsou dávno dole.
Sojuz 1 stále varuje, že sestupový manévr se nemůže přerušit a je na to jen jeden pokus.
A je dobře, že v NASA se našla síla to zastavit.
...to su len tvoje dojmy. A zrejme i zbytocna argumentacia oponentov tvojho nazoru...
...od pociatkov kozmonautiky sa uvazovali aj scenare bez aktivneho brzdenia s prirodzenym poklesom do hustych vrstiev... samozrejme vzhladom na dlhy cas klesania a riadenia miesta dopadu je efektivnejsie si spravne pribrzdit. A nemusi to byt na jeden krat.
PS Sojuz 1 bol uplne iny pripad, ale tu cast protiargumentacie zjavne tiez ignorujes a ides si svoje...
martinjediny - 18/8/2024 - 21:11
citace 18.8.2024 - 20:47 - Slavomír Fridrich:Podľa mňa, tie štatistiky ohľadom rizika pri pristátí, sú príšerne nadsadené.
Starliner pristátie zvládne, a podľa všetkého by ho zvládol, aj bez všetkých tých testov a naťahovania, a nervov..
...
Ak by si ostal pri prvych dvoch vetach...
niekedy je menej viac.
alamo - 18/8/2024 - 21:18
@Martin Jediny
Toto je kozmonautika.
Veesmír je, kruté miesto pre život.
Keby ti posádka Apolla 13, povedala "Houstone, máme problém!"
Tiež by si ich vypeskoval, že toho zbytočne moc nakecali do éteru?
Mno.. S takovýmto prístupom k veci, na cestu na Mars, radšej zabudni..
Ervé - 19/8/2024 - 06:57
Starliner dvakrát úspěšně přistál. Motory fungují. Takže přistání s vysokou pravděpodobností zvládne. Jenže pro NASA je ta pravděpodobnost nižší, než je při současné medializaci snesitelné. Boeing nemá jak NASA přesvědčit, protože nepřesné simulace a vyzkoušet celý průběh jde už jen při přistání. Proto NASA radši půjde bezpečnou cestou Crew Dragonu. Otázkou je jen kolik lidí poletí nahoru s Crew 9.
alamo - 19/8/2024 - 15:13
Uviazli na ISS? Neuviazli?
Vraj sa to dá brať aj tak, ako keby vám šéf prikázal, že služobná cesta do Paríža pôvodne na týždeň, sa predlžuje o pár mesiacov.
Prosím, mám otázku.
Má tá "interná debata" aj nejaký jasne stanovený cieľ, presne definovaný výsledok, ktorý z nej má vyplynúť?
Ak už nie priamo rozhodnutie o konkrétnej podobe, riešenia problému. ("Ak" samozrejme, nejaký problém vôbec existuje..)
Tak aspoň, verejné oznámenie deadline, konkrétny časový termín do ktorého treba prijať nejaké konkrétne rozhodnutia a verejne ich oznámiť?
..
Zaujímavá otázka by bola, koľko a komu Boeing zaplatí za každý deň pobytu na viac, svojich astronautov na palube ISS? (a či vôbec..)
Je ti tak trochu záhada, koľko to vlastne stojí.
Mohla by to byť zaujímavá nová informácia, aj pre prevádzku prípadných budúcich komerčných vesmírnych staníc. [upraveno 21.8.2024 17:28]
Ervé - 21/8/2024 - 19:59
Jako jiní černí pasažéři si svůj pobyt musí odpracovat :-)
Oba měli mnohaletou kariéru v NASA, takže vědí jak to chodí. NASA využívá toho, že tam jsou, pro vědu a údržbu stanice.
Rozhoduje NASA - Boeing tvrdí, že Starliner je bezpečný, takže přesun na CrewDragon jde na vrub NASA. Nejspíš se čeká, až NASA vyhodnotí možnost přestavby CrewDragonu pro návrat ve více než 4. Pokud to půjde, není o čem se bavit. NASA nebude riskovat lidi ve Starlineru.
Tesarakt - 22/8/2024 - 12:11
Sejde z očí, sejde z mysli.
Čím déle tam budou, tak tím méně lidí to bude zajímat a mediálně se to pomalu překlopí do standardní mise.
Boeing jen musí vyřešit problém, jestli pilotovaný vesmírný program raději celý odepíše, nebo bude do něj dále investovat s rizikem dalšího systémového neúspěchu.
Tj. může se zatím vydat cestou zásobovací lodě a na ní testovat manévrování a návrat v dostatečném počtu misí, tj. tam dostat druhou svoji loď - ideálně definovanou jako nákladní a pomocí ní dostat ty dva dolů (ten rozdíl jestli by ve výsledku použili nákladní variantu jako skrytou návratovou nikdo řešit nebude).
Ale zatím termíny kolem nákladní varianty nejsou známé, takže uvidíme.
Nebo tu divizi nabídne k odkupu, či provede její restrukturalizaci a přesun na podobnou náplň práce.
Otázkou jsou hlavně vojenské zakázky od USSF, které kromě GPS satelitů Boeing nyní získal:
a) Wideband Global SATCOM (WGS)
b) Protected Tactical SATCOM (PTS)
c) Mobile User Objective System (MUOS)
Celkem to vypadá na cca 1 mld $, záleží na tom, jak ty satelity sladí a vypustí.
Teď se zakončuje v USA finanční rok, takže to vypadá spíše až po návratu těch dvou, tj. spíše až za rok bude jasněji, kam se celý program posune.
Ervé - 22/8/2024 - 14:08
Boeing má kromě Calypso už jen stroj S2 (absolvoval OFT-2). Není jasné, v jakém stavu připravenosti je, stejně ale budou měnit pohonnou sekci - hélium a motorky. Každopádně pro něj nemají raketu - Starliner je pouze pro Atlas 5 a těch mají už jen pár pro Pentagon a Starliner. Museli by spotřebovat raketu pro některou z misí s Crew.
Padlo rozhodnutí, na které mnoho fanoušků (a nejen nich) kosmonautiky netrpělivě čekalo. NASA a Boeing se dohodly na návratu kosmické lodi CST-100 Starliner Calypso od Mezinárodní kosmické stanice ISS bez posádky. Zvítězila tak cesta vyšší bezpečnosti. Na Starlineru budou nadále probíhat testy, aby se co nejvíce pochopily problémy na servisním modulu. Posádka mise Boe-CFT, Barry Wilmore a Sunita Williams, se stanou formálními členy dlouhodobé posádky Expedice 71/72. Z Mezinárodní kosmické stanice ISS se vrátí až v únoru 2025 na palubě pilotované kosmické lodě Crew Dragon Freedom (mise Crew-9). Návrat kosmické lodi Starliner Calypso je nyní v plánu v první polovině září 2024.
Ervé - 24/8/2024 - 22:56
Pokud jsem to pochopil správně, pořád nemají vyřešené, v kolika lidech bude startovat Crew 9 a v kolika se bude vracet. Patrně je pořád otevřená možnost přistání v 5. Crew 8 na to není vybavené. Ale Crew 9 a Axiom 4 by mohli přistávat v 5. Problém je start ve dvou Crew 9. Podle dohody jedno místo má Rusko, takže by letěla jen jedna Američanka.
alamo - 25/8/2024 - 09:20
Teoreticky..
Nejaký "bezškrupulózny" manažér z Boeingu, mohol by sa pokúsiť presvedčiť (finančne..) astronautov, aby navzdory rozhodnutiu NASA nastúpili do lode a pristáli s ňou?
Ervé - 25/8/2024 - 11:14
Tím by jejich kariéra pro NASA skončila. A Boeing by asi taky neriskoval takové partyzánské akce. A Butch a Suny radši stráví půl roku na Iss, než aby riskovali svůj život.
alamo - 25/8/2024 - 11:47
Ak sa manažéri s Boeingu, o niečo také nepokúsia, tak vyhlasujem ich ešte navyše za "čučkárov" a beznádejných lakomcov.
Barry Wilmore má 61 rokov, Sunita Williams 58. To už na ďalšiu dlhú kariéru u NASA, aj tak moc nevypadá.
Za "rozumnú sumu", by do toho, podľa mňa šli.
Tesarakt - 26/8/2024 - 00:43
No, oni se můžou dohadovat tak dlouho až nastane situace:
1) Boeing obviní NASA, že nepovolila návrat těch dvou ve skvělém Starlineru, až jim vypršela smlouva.
2) Boeing obviní NASA, že nepovolila návrat těch dvou ve skvělém Starlineru, takže vzhledem k jejich věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu na sebe nevezme riziko jejich návratu z ISS, při kterém mohou umřít.
Tj. nějakým způsobem přehraje problém na NASA, které s každým dnem hrozí, že jí zůstane v rukách jen Černý Petr.
Ono samozřejmě stačí, když Boeing nyní kdykoliv prohlásí, že baterie překročily násobně svoji plánovanou životnost a návrat Starlineru vzhledem k jejich stavu už není možný (udělají třeba jejich zátěžový test).
Aneb to je nejjednodušší řešení (exit strategy), žádný problém s motory - to jsme přece vyřešili a čekali jsme jen na povolení od NASA, které ale nepřišlo, a baterky teď jsou už kaput a na ISS je neopravíme, protože na tak dlouhou misi nebyly dimenzovány, přesto prokázaly skvělou a dlouhou kondici naší jedinečné lodi Starliner.
A jelikož nemáme od NASA certifikaci, nemůžeme pro naše skvělé kosmonauty poslat jinou loď, ale NASA slíbila, že tento problém, který svojí nerozhodností způsobila, se pokusí vyřešit (dá nám certifikaci a pošleme tam pro ně svoji loď, protože bez certifikace by mohlo dojít ke stejnému problému, nebo je sundá pomocí jiné certifikované lodě).
alamo - 26/8/2024 - 07:17
Dajú sa vymyslieť najrôznejšie "vylomeniny". Len by niekto s Boeingu, musel byť ochotný urobiť rozhodnutia, ktorých následky by šli na jeho triko a niesť za ne zodpovednosť.
Ervé - 26/8/2024 - 07:21
Cože?
Oni se už dávno dohodli. Boeing nebude pyskovat a pokusí se dostat dolů Starliner automaticky a v pořádku. Pokud bude přistání bez problémů, spolu s NASA budou řešit hélium a motory, aby příští let mohl být s posádkou. Pravděpodobně chtějí stihnout start ještě v roce 2025, ale uvidíme. Pokud se ale problémy objeví, NASA stejně Starliner nezařízne, bude ale trvat na důkladné úpravě a testech. Start pak může sklouznout až do 2026 a otázkou je, kolik lidí bude na palubě.
alamo - 26/8/2024 - 07:54
citace 26.8.2024 - 07:21 - Ervé:
Oni se už dávno dohodli.
Boeing a NASA sa sice mohli dohodnúť.
Boeing ale v dobách keď sa mu darilo, prepálil ťažké miliardy nie na vývoj technológií, ale na odkup vlastných akcií. Vývoj napríklad 787 Dreamlineru, potom riešil prostredníctvom dlhu, predajom dlhopisov.
Každá menej dôležitá a menšia firma, by už dávno bola v dlhovej špirále.
Boeing a NASA sa môžno dohodli, ale veriteľov ktorý chcú splátky za staré dlhopisy, a prípadne majú poskytnúť nový úver, sa zatiaľ nepítali čo si o tom myslia.
V skutočnosti už iba na veriteľoch Boeingu, a ich ochote alebo neochote požičať ďalšie peniaze, teraz záleží ako to s projektom dopadne.
kacenka - 26/8/2024 - 15:36
citace 21.8.2024 - 19:59 - Ervé:Jako jiní černí pasažéři si svůj pobyt musí odpracovat :-)
Oba měli mnohaletou kariéru v NASA, takže vědí jak to chodí. NASA využívá toho, že tam jsou, pro vědu a údržbu stanice.
Rozhoduje NASA - Boeing tvrdí, že Starliner je bezpečný, takže přesun na CrewDragon jde na vrub NASA. Nejspíš se čeká, až NASA vyhodnotí možnost přestavby CrewDragonu pro návrat ve více než 4. Pokud to půjde, není o čem se bavit. NASA nebude riskovat lidi ve Starlineru.
pane Ervé, prosím uvádějte odkazy na zdroje svých informací. Jinak to vypadá, že sem píšete pouze svoje představy a doměnky.
(i když znějí logicky a může to tak nakonec dopadnout)
alamo - 26/8/2024 - 16:20
Zaujímavý článok od Fortune, o tom ako rozhodnutie NASA novému CEO Boeingu Kelly Ortbergovi, skomplikovalo snahu o finančné ozdravenie spoločnosti.
citace 26.8.2024 - 21:24 - Tesarakt:Tak je to už oficiální:
Oficiální to bylo už 24.8.2024, viz datum vydání té zprávy.
Tesarakt - 27/8/2024 - 14:39
Jestli se tu má rozebírat používání "už", tak výklad je asi takovýto:
Slovo “už” se používá k vyjádření, že se něco stalo nebo děje dříve, než se očekávalo, nebo že něco trvá delší dobu, než se očekávalo. V kontextu časových údajů se často používá k zdůraznění, že určitá událost nebo stav již nastal nebo trvá.
Použití slova “už” bez časového určení často naznačuje, že se na danou událost nebo informaci čekalo a že byla očekávaná. Například:
“Ta zpráva už vyšla.”
To znamená, že se na zprávu čekalo a nyní je konečně dostupná.
Slovo “už” tedy zdůrazňuje, že něco, co bylo očekáváno, se již stalo.
Ervé - 27/8/2024 - 18:26
Ne, slovo už označuje, že se něco, na co se čekalo, stalo teď nebo před chvílí. Ne, že se něco stalo před třemi dny.
JiříHošek - 27/8/2024 - 18:41
citace 27.8.2024 - 14:39 - Tesarakt:Jestli se tu má rozebírat používání "už"
Časovým upřesněním slova "už" jsem narážel na Váš příspěvek z 26.8.2024 - 00:43, popisující údajnou chaotickou situaci v době, kdy už NASA byla s Boeingem a SpaceX dohodnuta na řešení situace (což jsme my ostatní věděli).
[upraveno 27.8.2024 19:58]
LeeMer - 27/8/2024 - 20:15
citace 27.8.2024 - 14:39 - Tesarakt:Jestli se tu má rozebírat používání "už", tak výklad je asi takovýto:
Slovo “už” se používá k vyjádření, že se něco stalo nebo děje dříve, než se očekávalo, nebo že něco trvá delší dobu, než se očekávalo. V kontextu časových údajů se často používá k zdůraznění, že určitá událost nebo stav již nastal nebo trvá.
Použití slova “už” bez časového určení často naznačuje, že se na danou událost nebo informaci čekalo a že byla očekávaná. Například:
“Ta zpráva už vyšla.”
To znamená, že se na zprávu čekalo a nyní je konečně dostupná.
Slovo “už” tedy zdůrazňuje, že něco, co bylo očekáváno, se již stalo.
Děkujeme za další důkaz hodnoty příspěvků uživatele Teserakt. Prosím omezte zde své hloupé výplody.
martinjediny - 27/8/2024 - 20:18
citace 26.8.2024 - 21:24 - Tesarakt:Tak je to už oficiální:
Starliner se vrátí bez posádky v horizontu dalších týdnů.
Jeho posádka se vrátí v únoru 2025 na Dragonu, Expedice 71/72:
Osobne povazujem tuto spravu za prinosnu, lebo ako prvy si tu uviedol relevantny odkaz na vysledok rozuzlenia,
na ktory sme cakali "uz" skutocne dlho.
Na druhej strane si ho nasiel, i ked z nas prvy,m ale az ked "uz" bol dva dni stary, takze uviest, ze "Tak je to už oficiální:" nebolo "uz" celkom presne.
Ale osobne mi to vobec nevadilo.
Neviem, ci ma vyznam devalvovat hodnutu svojich prispevkov zbytocnou jesitnostou.
alamo - 29/8/2024 - 18:40
Furt špekulujú, čo urobiť, čo povedať.. [upraveno 29.8.2024 18:41]
..
Čo chýba.. Je dlhodobá vízia projektu..
Je už totálne vylúčené, aby na tom do konca prevádzky ISS, zarobili čo i len zlámanou grešli.
Museli by predstaviť nejaké post ISS plány.
Museli by prejaviť ochotu urobiť vyhlásenie "urobíme s toho aj nákladnú loď" alebo "naučíme loď lietať až na k Mesiacu".
A ochotu investovať do projektu omnoho viac financií, než si vyžiada jej uschopnenie pre dopravu na ISS. [upraveno 29.8.2024 18:54]
Ervé - 29/8/2024 - 20:46
Taky nechápu. Přitom by stačila zpráva, že Starliner považují nadále za bezpečný, ale respektují rozhodnutí NASA, protože bezpečnost posádky je priorita a připravují loď na přistání. Doufají, že bezpečný návrat a úpravy dle zkušeností přesvědčí o kvalitě Starlineru. Standartní kecy, ale bylo by to aspoň něco.
Ervé - 30/8/2024 - 10:40
Tohle je divné.
Starliner se má vrátit 6.září, přitom Crew 9 má startovat 24.září. Je hodně riskantní vrátit Starliner nejméně 18 dní před startem Crew 9, když v té době budou mít Butch a Suni jako záchrannou loď Dragon Crew 8 bez skafandrů připoutaní popruhy v místě nákladu. Podle mě je to velký risk od NASA, když by nejjednodušší bylo oddělit Starliner až po úspěšném startu Crew 9, před jejím příletem k ISS. Počasí a odklady mohou start Crew 9 snadno posunout. https://spacenews.com/starliner-return-from-iss-set-for-sept-6/
alamo - 30/8/2024 - 12:23
citace 30.8.2024 - 10:40 - Ervé:Podle mě je to velký risk od NASA..
Po tom čo velenie NASA vôbec povolilo štart, napriek všetkým informáciám ktoré malo k dispozícii. Následne povolilo pripojiť Starliner k ISS, namiesto toho aby im ihneď prikázali pristáť. Je to tak trochu, už iba divadelné predstavenie "hra na zodpovednosť".
Nijaké riešenie ktoré by bolo na 100% bezpečné a "kóšer", teraz už asi ani neexistuje.
Ervé - 30/8/2024 - 21:58
Právě že existuje, odpojit Starliner až po úspěšném startu Crew 9. Současný plán je hazardování. Nebo musí Starliner stáhnout rychle dolů? Že by se baterky začaly zhoršovat nebo hélium stále uniká? Pokud ano, proč neurychlí Crew 9 a neodstartují 5.?
alamo - 30/8/2024 - 22:38
Táto loď totiž, akosi vraj odštartovala už bez schopnosti sa odpojiť automaticky. Doslova pilot na palube musí "stlačiť tlačidlo",
Obávam sa, že existuje pochybnosť, ako bude v praxi fungovať aktualizácia software umožňujúca odpojenie od stanice bez posádky.
Takže asi treba nechať, časovú rezervu.. Ak by nový software nefungoval, a loď sa nepodarilo odpojiť..
Kamil73 - 30/8/2024 - 22:52
Právě koukám na nějaké video, kde tvrdí, že Boeing definitivně ukončil program Starliner. Nevím, jak moc spekulují.
Ervé - 31/8/2024 - 07:24
Boeing se musí pokusit dostat Starliner domů. Pokud se mu to úspěšně podaří, má šanci na certifikaci. NASA svoje požadavky sepíše až po přistání. Pak se rozhodne, co dál.
Tesarakt - 1/9/2024 - 18:29
A pokud se mu to nepodaří...?
Ne, mnohem lepší je nechat ho ve vesmíru na "budoucí" inspekční (servisní) misi.
Problém je ovšem na jaké dráze a jak zabránit jeho nekontrolované rotaci.
Ale třeba ho jen "připáskují" ke konstrukci manipulátoru ISS, aby nezabíral dokovací místo, protože nechat ho nyní na ISS je zkrátka nejlepší (nejméně rizikové) řešení.
Ervé - 1/9/2024 - 19:52
Pokud ho nedostanou dolů bezpečně, je konec. Boeing program ukončí a NASA si asi oddechne. Boeing nedá miliardu a víc do předělání lodě a nového certifikačního letu, který by byl v takovém případě nutný.
martinjediny - 2/9/2024 - 15:50
preco miliardu?
snad nespravili vsetko zle...
Ervé - 2/9/2024 - 16:37
Pokud ztratí nebo poškodí Starliner, musí postavit nový (mají jen dva kusy). Přijdou o jeden Atlas 5 rezervovaný pro mise Crew - 4 sedadla po 80 mega za Crew je 320 miliónů. Musely by zaplatit nové testy, překonstruování a úpravy lodě a novou zkušební misi.
Ervé - 6/9/2024 - 14:35
Dnes večer kolem půlnoci oddělení Starlineru od ISS.
Plán průběhu finální fáze návratu a přistání kosmické lodi CST-100 Starliner Calypso (časy v SELČ):
🔻05:17:13 zahájení brzdícího manévru (Δv=129,9 m/s)
🔻05:20:46 oddělení servisního modulu
🔻05:45:25 vstup do atmosféry Země
🔻05:47:54 plánovaná ztráta komunikace
🔻05:52:25 obnovení komunikace
🔻05:56:19 odhození zadního překrytu
🔻05:56:24 vytažení dvou stabilizačních padáků
🔻05:57:31 vytažení tří hlavních padáků
🔻05:58:00 odhození tepelného štítu
🔻05:58:31 nafouknutí airbagů
🔻06:00:52 dosednutí na povrch ve WSSH
Dobře provedené přistání zvyšuje šance Boeingu. Teď jde o zlepšení hélia a motorů.
Tesarakt - 7/9/2024 - 10:31
Tak celý přenos, zvláště druhá část, trpěl na hodně špatnou režii, které utekla většina zásadních momentů, částečně či zcela.
Např.
- nebyl žádný záběr na sestupnou křivku
- zahájení a průběh brzdícího manévru
- oddělení servisního modulu
- moment oddělení dvou stabilizačních padáků a vytažení tří hlavních
- nafouknutí airbagů
- samotný moment přistání
V první části zaujalo, že zůstal i 1 km od stanice stále otevřený kryt do průlezu, ale na modelu v řídícím centru to vidět nebylo.
Těsně před přistáním, jak došlo k velké kolizi dvou padáků (a také nechápu ten náklon samotné lodi, ta by snad neměla být v této fázi tak nakloněná):
Při samotném přistání jsem byl překvapen velmi mizernou kvalitou a technologickou úrovní infračervených kamer a jejich teleobjektivů odpovídají úrovni tak před třiceti lety, to by i na iPhone bylo natočeno lépe.
Srovnání levných čínských čipů vlevo (snímky k tomu po kompresi pro přenos) a použitých amerických vpravo:
Hlavního cíle bylo dosaženo, Boeing dosáhl úspěšného přistání po předchozích problémech a umlčel tak všechny pochybovače, že toho dosáhne.
Uvidíme příště, až bude certikován k dalšímu letu s posádkou.
Takže nějaké problémy byly i při přistání, Fortune píše o: New issues had come to light, including the failure of a new thruster and the temporary loss of the guidance system.
Jenže tam se bez přepdplatného nedostanu.
Tak uvidíme, kolik toho bude NASA chtít a co bude Boeing ochoten udělat a kolik utratit na úpravy. Nějaké podrobné zhodnocení a požadavky budou ještě chvíli trvat.
alamo - 9/9/2024 - 07:53
citace 9.9.2024 - 07:22 - Ervé:Takže nějaké problémy byly i při přistání, Fortune píše o: New issues had come to light, including the failure of a new thruster and the temporary loss of the guidance system.
Jenže tam se bez přepdplatného nedostanu.
Fortune akosi blne IT.
Stačí vypnúť pripojenie na internet, keď sa načíta text. A stránka "zamrzne". Potom sa už nestihne načítať, tá "tabuľka na konci" že je to platený článok..
Následne si ho môžete prečítať zadarmo.
Bohužiaľ, viac toho o tom v texte neni. Iba tá jedna veta..
citace:Napriek tomu uznal, že vyšli najavo určité nové problémy, vrátane zlyhania novej trysky a dočasnej straty navádzacieho systému.
alamo - 10/9/2024 - 05:38
citace:https://www.thespacereview.com/article/4854/1
Ten návrat nebol bezproblémový. Stich povedal, že dva trysky RCS sa počas horenia z obežnej dráhy zahriali viac, ako sa očakávalo, ale naďalej fungovali. Stich povedal, že softvér, ktorý by vypol nefunkčné trysky, bol deaktivovaný, aby sa Starliner vrátil, ale okamžite nevedel, či by tento softvér inak vypol trysky.
Zlyhala aj samostatná tryska na kapsule posádky, jedna z 12, ale Stich poznamenal, že mala inú konštrukciu ako tie na servisnom module, pričom namiesto dvojpropelantovej konštrukcie trysiek RCS na servisnom module používala jednopropelantové a katalyzátorové lôžko. . Prebytočný pohon však pre kapsulu neznamenal žiadnu stratu výkonu. Navigačný počítač sa snažil zachytiť signál GPS po tom, čo sa vynoril z výpadku prúdu spôsobeného plazmou vytvorenou počas návratu.
alamo - 10/9/2024 - 07:04
citace:Na brífingu po pristátí však predstavitelia NASA navrhli, aby Boeing mohol získať certifikáciu a pokračovať priamo na Starliner-1 bez nákladov na ďalší testovací let.
A evakuačný plán pre piatich ľudí z ISS, len tak pre istotu, predstavia kedy?
Nemali by ho mať radšej hotový vopred?
Ervé - 10/9/2024 - 07:16
Boeing teď bude tvrdit, že únik hélia byl minimální a že motorky selhávali kvůli příliš přísnému softwareu, který je předčasně vypnul při přehřátí. Udělá asi sérii testů a provede drobné úpravy (zlepšit těsnění helia, omezit přehřátí při funkci a snížit limit pro vypnutí). A pak bude tlačit na NASA, aby povolil Starliner 1 v srpnu 2025.
Faktem je, že Starliner za sebou má tři úspěšné přistání.
NASA by měla se SpaceX upravit Dragony, aby se mohly vracet se 6 na palubě. Sichr je sichr.
martinjediny - 12/9/2024 - 08:56
kresla su robene na mieru
ze by pridali dve univerzalne? pripadne "lehatka"? [upraveno 12.9.2024 08:57]