Projekt Hermes bol podla wikipedie zastaveny pretoze, citujem "It was canceled in 1992 since neither cost nor performance goals could be achieved. "
Z prvehop pohladu, bez studia temy sa mi zda, ze Dream Chaser (DCH) je cosi dost podobne Hermesu. Predpokladam ze DCH ma mensi rozpocet nez Hermes. Ak ktosi uvazuje ze by skutocne mohol fungovat tak je to
- pokrokom v technologiach za poslednych 20 rokov, ktore stoja medzi vyvojom DCH a Hermesu? Ak ano ktorych teda?
alebo
- tym ze precenuje moznost uspesneho dovrsenia vyvoja DCH?
Alebo je to inak?
yamato - 1/9/2011 - 16:01
DCH je uplne ina konstrukcia, to nemozete ani porovnavat. Hermes mal mat aj maly nakladovy priestor, neskor sa uvazovalo s pripojenym servisnym blokom. DCH pokial viem nakladovy priestor nema, jeho konstrukcia hojne vyuziva kompozity. Hermes mal kridla, DCH ma iba akesi zakrnele kormidla, atd.
Ja si myslim ze to realizovatelne je, ovsem to neznamena ze to aj zrealizovane bude
Ervé - 1/9/2011 - 17:43
Taky chtějí využít zkušeností NASA s X-38 (CRV) a miniraketoplánu Pentagonu, náklady na vývoj ale budou vysoké.
Conquistador - 1/9/2011 - 20:45
otazka je tuďiš jasná.... mají prachy na to to dotahnout do konce, nebo udělají největší kus práce a dotahnou to třeba do poloviny a pak to "krachne"....
-=RYS=- - 2/9/2011 - 17:01
citace:otazka je tuďiš jasná.... mají prachy na to to dotahnout do konce, nebo udělají největší kus práce a dotahnou to třeba do poloviny a pak to "krachne"....
To znalosti dotahle do poloviny se neztrati a nekdo je bud kompletne nebo jen castecne vyzobane vyuzije v dalsim nebo dalsich projektech.
Rozhodne znalosti nezapadnou.
PINKAS J - 16/10/2011 - 15:55
Je zajímavé, že na těchto stránkách byla zatím tak extrémně zajímavému a pokrokovému projektu jako je Dream Chaser věnována minimální pozornost. Držím mu palce, protože přináší kvalitativní pokrok oproti konkurenčním projektům a přimlouvám se za samostatné vlákno.
Conquistador - 16/10/2011 - 16:12
No pokrokový stroj, no jak se to veme, to je dle pohledu na problematiku... Z jednoho pohledu je tento stroj defakto určitý ideový nástupce Kliperu nebo či X 38, (nebo to vypada jako skoro jako kopie projektu BOR-6 / Spiral), nepřináší zatím nic až tak zásadně nového, je to jen "kapsule" pro posádku která má jiný tvar, a je schopná přesného přistání.
Bohužel nenabízí to co STS, MAKS, Buran či SKYLON (pokud bude uveden do provozu) a to je nákladní prostor pro rozličný nesený materiál.
Deam Chaser je ovšem zajímavý projekt a doufejme že uspěje, ale až tolik novinek (nebo přidané hodnoty) zatím nepřináší, i když je pravda že jsem spíš příznivec okřídlených kosmických lodí než těch klasických kapsli, tak bych to měl více opěvovat.
Jinak hlavně zpráva zajímavá v tom že jejich harmonogram počítá s letem do kosmu v příštích dvou letech což jsem nečekal tak brzo.
[Upraveno 16.10.2011 Conquistador]
ales - 16/10/2011 - 22:00
Pro Dream Chaser jsem oživil jedno zdejší téma (a přesunul do něj i pár relevantních příspěvků). Zde je tedy volný prostor ke sledování postupu tohoto projektu. Osobně doufám, že se Dream Chaser podaří dotáhnout do konce a brzy bude opravdu s lidmi létat na LEO a zpět.
citace:No pokrokový stroj, no jak se to veme, ...Bohužel nenabízí to co STS, MAKS, Buran či SKYLON (pokud bude uveden do provozu) a to je nákladní prostor pro rozličný nesený materiál...
Ja to otocim.
Nastastie bez nakladoveho priestoru. Preto ma sancu byt ekonomicky uspesnejsi ako STS i ako standardne kozmicke lode.
STS zlyhal prave pre nedostatok uzitocneho nakladu nielen hore, ale HLAVNE dole.
DC je pri vozeni posadky vytazeny obojsmerne. Ak trochu vylepsia servisovatelnost a medziletovu udrzbu, bude to len bonus.
Najvacsiu cenu nema kg vyvezeny na LEO, ale prineseny spat!
A to si STS vozil len vlastne kridla. fuj.
Plne nalozeny DC je sanca...
Conquistador - 17/10/2011 - 00:21
Jo to ano ale není variabilní... krom posádky nic nepobere (stejně jako kapsule)... neboli nacpe se do toho velmi málo materiálu, a bohužel nepobere žádný rozměrnější náklad či krabici s experimenty co se bude moci uchytit na hlavní nosník ISS.
V základním modelu DS to bohužel není i když je pravda (abych nezamlčoval fakta) že pří svojí honbě za informacemi jsem natrefil na nepilotovaný "nákladní" DS který měl v oblasti prostoru pro posádky nákladní prostor a vrata pro jeho vyložení.. i když tento cargohold nebyl nic moc velký ale na krabice (ty venkovní např. s Kiba) by mohl stačit"?!" (bohužel jsem neviděl výkresovou ale pouze určitou vizualizační představu takže neznám rozměry).
V tomto ohledu co se týká mých oblíbených okřídlených typu nosičů se mi ač se asi opakuji, nejvíce zamlouvá projekt nebo spíše vize SKYLONU, protože nákladový prostor je řešen v podobě ložných kontejnerů celkem velké velikosti a samotný kontejner (ať je pro posádku, nákladový nebo jen ve formě uchycené družice) je celkem asi nejvíce variabilní a nijak neprodražuje samotný stoj, samotnému automatickému skylonu je jedno jestli veze to či ono, jeho samotná konstrukce (nosiče) se tím neprodražuje, podle mne to je nejlepší nápad skloubit jak nákladní mise nebo ty s posádkou.
yamato - 17/10/2011 - 09:31
ked uz riesime naklad zvezeny dole, kolko toho vlastne vozil dole raketoplan? Ja mam pocit ze nic moc. Existuje skutocne taka silna potreba vozit veci dole, aby to ospravedlnilo velky a drahy stroj, ako raketoplan alebo skylon? Podla prevadzky STS usudzujem ze asi ani nie.
Nie je potom vyhodnejsi maly, maximalne operativny stroj na vozenie posadky? Konieckoncov, experimenty na ISS sa robia hlavne kvoli informaciam, nie je potrebne zvazat dole cely experiment aj s podpornym zariadenim, pre detailnu analyzu staci priviezt vysledky.
Conquistador - 17/10/2011 - 11:02
Tady nemluvím ale o laboratorních experimentech přímo na hermetizované palubě ISS ale experimentech které se odehrávají na nosníku v těch velkých paletách... Chtěl bych od Vás tedy objasnit (když STS, SKYLON či MAKS není za potřebí) tak ty velké palety na vyhodnocení experimentů dostanete na palubu ISS (neprolezou airlocky) nebo do čeho je nacpeme když je bude potřeba vyhodnotit na zemi...
Do žádné z těch projektovaných kapsulek to nenarveme (ani to není plánováno, jedině japonsky HTV muže přivést paletu na orbitu ale bohužel na zem již nikoli) je to tuďíš obrovský fail.. A bohužel každý experiment se nevejde do krabice od bot, další bude co v budoucnu až se ve vesmíru začnou vyrábět počítačové čipy (některé firmy o tom již dnes uvažuji, procesy výroby čipu-tranzistorů se zmenšuji na 22NM, a pro menší zmetkovost výroby (která je vysoká) je nulová gravitace velmi výhodná). Čím pak ty palety co se vyrobí na orbitě sneseme dolů... Sice otázka do výhledu budoucna 20 let ale dnes je projektuji kapsulky co mají za těch 20 let létat.
Dále co když se na ISS nebo nějaké budoucí stanici pokazí nějaké čerpadlo jak to bylo před rokem, jak ho dostaneme domu abychom analyzovali závadu...
Ne né, nákladní prostor se vždy hodí, STS byl drahý kvůli tomu že musel vždy letět s posádkou a už při projektovaní měl tedy mnoho zařízení které se musí udržovat navíc... Což by projektovaný SKYLON či zmodernizovaný MAKS nebo pilotovatelná X 37C nemusela řešit, jelikož by modul s posádkou mohl být autonomní - vložený. DS je na půl cesty, muže dolů něco snést ale i v nákladní verzi vypadal ten prostor velmi stisněný, ale je fajn že alespoň nějaký plánovaný je.
[Upraveno 17.10.2011 Conquistador]
M: - 17/10/2011 - 11:46
ty chces zabit dve muchy jednou ranou. lenze to niesu muchy ale rozzurene tigre a ak mas len jednu ranu, tak tendruhy ta zozere.
ekonomicky je nutne oddelit dopravu
-posadky,
-materialu jednosmernu,
-materialu obojsmernu
Ale nevidim to cierne.
1/ nakladny derivat odvodis do dvoch rokov. Este aj ESA zvladne vyrobit z ATV za 2-3 roky navratovy modul hoci i pre palety
2/ za 10 rokov bude k dispozicii zastarala X37
3/ experimenty na nosniku mozu / budu mat vyberatelne jadro pre navrat spriemerom do 800mm
P.S. Ja som nikdy nepovedal, ze STS bol zly. Naopak, skutocne ho obdivujem ako vrchol techniky. lenze drahy vrchol.
Ak by si ho ale dokazal vytazit, napr. vozenim 10ton cipov mesacne dolu, tak lacnejsi sposob nenajdes.
Conquistador - 17/10/2011 - 13:31
citace:ty chces zabit dve muchy jednou ranou. lenze to niesu muchy ale rozzurene tigre a ak mas len jednu ranu, tak tendruhy ta zozere.
ekonomicky je nutne oddelit dopravu
-posadky,
-materialu jednosmernu,
-materialu obojsmernu
Já to chápu, proto favorizuji okřídlený stroj před koncepci kapsule, okřídlený stroj co nemá žádnou kabinu s posádkou v přímé konstrukci ale v přídavném kontejnéru (který po přistání vyjmeš a nasadíš třeba nákladní kontejner) mi přijde jako velmi efektivní přístup a dalo by se při troše štěstí tím zabit ty dva, defakto tři hladové lvy (postavím je do zástupu a vystřelím z KSVK 12.7 či Steyr HS .50 a budu se modlit) Defakto tento systém unifikovaných kontejnéru zefektivnil, zjednodušil a především zlevnil nákladní lodní dopravu… Takže co funguje na moři muže fungovat i na orbitě.
citace:
Ale nevidim to cierne.
1/ nakladny derivat odvodis do dvoch rokov. Este aj ESA zvladne vyrobit z ATV za 2-3 roky navratovy modul hoci i pre palety
2/ za 10 rokov bude k dispozicii zastarala X37
3/ experimenty na nosniku mozu / budu mat vyberatelne jadro pre navrat spriemerom do 800mm
1/ no při efektivitě ESA kterou můžeme vidět třeba na Exomarsu tak ten návratový ATV bude tak za 10 let možná později a možná spíš podpoří dodatečný vývoj PPTS s tím že ta kapsule bude moci letět z Ariane V..
2/ vývoj X37c ještě ani snad není spuštěn a je to ve fázi zvažovaní… tohle by možná šlo rychleji jak pilotovaný ATV od ESA.
3/ to je možné, zkusím pohledat informace jak to s externími vědeckými pokusy je, ale i tak dnes není nic do čeho by se ten náklad o průměru 800 mm vlezl, a také ta paleta muže být zaplombována proti otevření-rozebrání na orbitě.
citace:
P.S. Ja som nikdy nepovedal, ze STS bol zly. Naopak, skutocne ho obdivujem ako vrchol techniky. lenze drahy vrchol.
Já vím podle mne byl také STS vrchol techniky, sice Buran (tedy jeho sériové pilotované verze) by byly koncepčně lepší ale to je již bohužel- bohudík uzavřená kapitola kosmonautiky.
citace:
Ak by si ho ale dokazal vytazit, napr. vozenim 10ton cipov mesacne dolu, tak lacnejsi sposob nenajdes.
Tak už Rusové v 90 letech plánovali orbitální výrobní komplex, takže do budoucna se zmenšováním výrobního procesu a potřeby lepších fyzikálních podmínek pro výrobu to určitě přijde, bavit se o tom kolik tun se toho vyrobí je zatím předčasné, ale myslím že 5-10 tun není až tolik aby se to automaticky řízeno ze země nevyrobilo. -=RYS=- - 18/10/2011 - 00:42
Co se tyce svozu materialu z LEO dolu, tak v budoucnu, az budou letat "ingoty" z Mesice/asteroidu, tak po zachyceni na LEO bude treba tyto ingoty svezt dolu.
A ono ingot s 3t platiny o velikosti dodavky bude potrebovat nakladni DC.
Co se tyce STS/Buran, kdyz by se to nazahazovalo, ale pokracovala prubezna modernizace-vyvoj, tak by na to prisli a zmodifikovali by STS bez kabiny s vystrelovaci kapsuli s cestujicima na padaku...pro pripad nouze.
Stale jsem presvedcen, ze "zahozeni" STS/Buran byla zavazna chyba.
Mimo jine, Buran byl lepsi i v tom, ze nemel velke hlavni motory, vse odrela Energie. Takze propojeni potrubi nebylo-vice bezpecnosti.
Systemy byli nezavisle na nadrzi-vice bezpecnosti+vice ucelovost Energie jako samostatneho tezkeho nosice.
U Energie byl potencial, aby pridavne boostery i hlavni nosic byli navratove pro znovupouzitelnost.
Kostra Buranu byla trochu jina nez u STS, kabina mohla byt bud o 2m posunuta dozadu (pocitalo se s vystrelovacima sedackama pro vetsi bezpecnost) nebo.... ze by kabina nebyla vubec...ala Skylon.
Navic Buran mel vetsi bezpecnost v tom, ze motory i boostru sly okamzite zastavit (to by zachranilo Challenger).
Kdyz jsem se dival na dokumentaci a podrobnejsi fotky Buranu, tak mi to pripadalo, jako by se rusti vyvojari behem vyvoje na zaklade "tajnych" fotek STS (urcite kopirovali) dostali do urcite urovne, kde zjistili, ze by pouha kopie STS nebyla to prave orechove a tak se jali zkonstruovat svoji verzi STS (treba tou "posuvnou kabinou", pricky byli nezavisle na skorepinove kabina...v podstate kdyz by se stal pripad Challenger u Buranu, tak by slo odtrhnout kabinu s posadkou a na padacich ji zachranit).
Ervé - 18/10/2011 - 07:34
Vsadím se, že z vnějších palet se dají bloky se vzorky materiálů odmontovat při výstupu a normálně přinést dovnitř. O návrat se pak postará Dragon, v nouzi i Sojuz. Potřeba dovážet materiál dolů asi není nijak velká, jinak by ESA, JAXA nebo RKA uvolnila peníze na koupi jednoho Sojuzu navíc pro dopravu nákladu. NASA dovezla co šlo při STS-135 a teď čeká na Dragon, ten doveze až dvoutunový ingot.
Buran měl spoustu možností, většina měla tak velké vývojové náklady, že by to nikdo nezaplatil, takže shořela celá Energija i s výkonnými LOX-LH motory ve druhém i špičkovými RD-170 v prvním stupni, zatímco raketoplán zachraňuje jak SRB, tak SSME.
Dream chaser je zajímavý projekt, klidně se ale může stát, že náklady narostou tak, že nebude rentabilní, nebo skončí, protože nebudou peníze na vývoj materiálů a systémů, které by rentabilitu zajistili.
PINKAS J - 18/10/2011 - 09:09
Nedávno někde vyšel rozbor, že v nejbližší době bude převyšovat potřeba odvézt více nákladu z STS než dovézt (nemohu to teď najít) Ale hlavní část netvoří nějaké vzorky nebo výsledky pokusů, ale prostý odpad, který může řízeně shořet v atmosféře (v Progresech, ATV, HTV …). To zdaleka nemusí být jen lidský odpad, ale i různé nepotřebné nebo porouchané přístroje, obnošené vybavení posádky, obaly z potravin …
Co se týče Dream Chaser, me se líbí spojení vztlakového tělesa (které nemusí padat někam do moře, ale přistane na jakémkoliv letišti) s moderní a spolehlivou raketou ATLAS V. Její cena je relativně vysoká, ale konstrukce jednoduchá, na ruském motoru údajně Rusové prodělávají, takže asi není drahý a LM má jistě velkou reservu ve snižování ceny, až přijde reálná konkurence. Pro hmotu Dream Chaser by v případě četných letů na LEO možná bylo možno nahradit i drahý stupeň Centaur stupněm na LOX/RP (něco jako stupeň s RD 124 u rakety Sojuz 2-1b). Pak by určitě ATLAS V pouze s 2 motory mohl dobře cenově konkurovat i Falkonu 9 s 10 motory.
pospa - 18/10/2011 - 10:15
citace:Nedávno někde vyšel rozbor, že v nejbližší době bude převyšovat potřeba odvézt více nákladu z STS než dovézt (nemohu to teď najít) Ale hlavní část netvoří nějaké vzorky nebo výsledky pokusů, ale prostý odpad, který může řízeně shořet v atmosféře (v Progresech, ATV, HTV …). To zdaleka nemusí být jen lidský odpad, ale i různé nepotřebné nebo porouchané přístroje, obnošené vybavení posádky, obaly z potravin …
What was lost, however, is the trash capability of Progress M-12M/44P. As previously mentioned, ISS managers would like to dispose of as much cargo as possible prior to a potential de-crew. As such, plans are being formulated to dispose of a high amount of US trash on Progress M-10M/42P, which docked to the ISS back in April and is currently set to depart on 29th October.
According to the presentation, 60 Cargo Transfer Bag Equivalent (CTBE) of cargo will be disposed of on Progress M-10M/42P, whereas the historical average of US trash disposed of on Progresses is 25 CTBE, with the remainder of Progresses 90 CTBE capability being taken up by Russian trash. “Russian agreement that all US trash will be accommodated” noted the presentation.
Looking ahead to upcoming resupply flights, Progress M-13M/45P, set to launch on 30th October, will carry 37 CTBE of US cargo to the station. The SpaceX D2/D3 flight will deliver 41 CTBE, although it has a capacity of 50 CTBE. Orbital’s D1 flight will carry 20 CTBE of cargo, although it has a capacity for 66 CTBE. Japan’s HTV-3 will launch 58 CTBE of cargo, with a capacity for 160 CTBE. And Europe’s ATV-3 will launch with a full complement of 160 CTBE of cargo.
The reason that the full cargo capability of some vehicles is not being exploited is due to trash concerns, with the presentation noting regarding the SpaceX D2/D3 flight “launching empty bags (18 CTBE of the 41) to facilitate maximum disposal capability for SpaceX and Orbital demo flights”.
The trash concerns stem from the possibility that the rate of cargo deliveries aboard the ISS may surpass the disposal capabilities of the vehicles, leading to an “overstow” situation. One CTBE of common trash per three crewmembers – or two CTBE per six crewmembers – is created every day on the ISS.
PINKAS J - 18/10/2011 - 20:44
Ano, je to ten článek
PINKAS J - 20/10/2011 - 21:05
Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS, které budou loveny z moře jako jsem viděl u Apollo před 50 roky, nebo přinejlepším přistávaly ve stepi. Ani nejsem zvědav na rakety typu Falkon 9 nebo Sojuz. Přece lidstvo po 50 letech musí postoupit trochu dále a nezdůvodňovat vše jen nižší cenou a větší bezpečností (často neověřenou).Proto fandím všem perspektivním projektům typu Dream Chaser, X-37, Skylon, Maks, Klipper a raketám typu Atlas 5 a Angara. STS a Buran –Energia byly ekonomicky propadáky, ale byla to špička technického rozvoje v tomto oboru a snad nelze vše zatratit, nýbrž najít východisko jak z hlediska ceny , tak technické úrovně, která by odpovídal potřebám 21, století.
Conquistador - 20/10/2011 - 22:01
citace:Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS, které budou loveny z moře jako jsem viděl u Apollo před 50 roky, nebo přinejlepším přistávaly ve stepi. Ani nejsem zvědav na rakety typu Falkon 9 nebo Sojuz. Přece lidstvo po 50 letech musí postoupit trochu dále a nezdůvodňovat vše jen nižší cenou a větší bezpečností (často neověřenou).Proto fandím všem perspektivním projektům typu Dream Chaser, X-37, Skylon, Maks, Klipper a raketám typu Atlas 5 a Angara. STS a Buran –Energia byly ekonomicky propadáky, ale byla to špička technického rozvoje v tomto oboru a snad nelze vše zatratit, nýbrž najít východisko jak z hlediska ceny , tak technické úrovně, která by odpovídal potřebám 21, století.
Já jsem sice mlád ale stímto mohu pouze souhlasit....
yamato - 20/10/2011 - 22:27
citace:Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS, které budou loveny z moře jako jsem viděl u Apollo před 50 roky, nebo přinejlepším přistávaly ve stepi. Ani nejsem zvědav na rakety typu Falkon 9 nebo Sojuz. Přece lidstvo po 50 letech musí postoupit trochu dále a nezdůvodňovat vše jen nižší cenou a větší bezpečností (často neověřenou).Proto fandím všem perspektivním projektům typu Dream Chaser, X-37, Skylon, Maks, Klipper a raketám typu Atlas 5 a Angara. STS a Buran –Energia byly ekonomicky propadáky, ale byla to špička technického rozvoje v tomto oboru a snad nelze vše zatratit, nýbrž najít východisko jak z hlediska ceny , tak technické úrovně, která by odpovídal potřebám 21, století.
a v com je prosim rozdiel medzi atlasomV a sojuz? Stare, modernizovane, spolahlive, jednorazove rakety.
Dragon nebude loveny z mora, dobuducna sa vazne rata s motorickym pristavanim. A dosadnut z orbity na plochu velkosti heliportu je podla mna minimalne ekvivalentne pristavaniu na runway. A to nespominam ze vyhovujuca runway nie je vsade, ale vhodny placek sa vsade najde. Dalsia vec je ta, ze skylon alebo maks nikdy nepoleti dalej ako na LEO, takze tazko hovorit o nejakom univerzalnom taznom koni.
Ale inak suhlasim, taky skylon by bol rozhodne vacsi pokrok nez falcon9. PINKAS J - 21/10/2011 - 13:59
Quote: a v com je prosim rozdiel medzi atlasomV a sojuz? Stare, modernizovane, spolahlive, jednorazove rakety.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mezi Sojuzem a Atlasem V je značný rozdíl: Když nepočítám variantu Atlasu s boostery na TPH, jeho jeden motor prvého stupně má skoro stejný tah jako 5 motorů Sojuzu a má lepší parametry. Atlas V má druhý stupeň LOX/LH2, takže jen ve 2-stupňové variantě může vypouštět tělesa na GTO nebo k Měsíci a planetám. Může proto používat jen jeden navigační systém. U Sojuzu stupeň Fregat má svou nezávislou navigaci. Řízení vlastní rakety je ve 3 stupni. Domnívám se, že ještě možná 15 – 20 roků nebude vyvinuta lepší jednorázová raketa než je Atlas 5 a takové rakety se budou ještě dlouho používat. Asi by se mu rovnal modernizovaný Zenit, pokud by k tomu došlo. Angara je trochu jiná kategorie zaměřená spíše na
PINKAS J - 21/10/2011 - 14:00
universálnost (doplňuji)
yamato - 21/10/2011 - 14:27
no ved dobre, ale stale je to jednorazova raketa. Ak sa bavime o niecom "lepsom", ako skylon alebo maks, tak nerozumiem preco do tejto kategorie staviate aj atlas, a v com je principialny rozdiel oproti falconu? Silnejsi motor a lepsi navsystem nepovazujem za principialny rozdiel.
Jaro. - 21/10/2011 - 20:54
citace:Jsem už starý na to, aby mne vzrušovaly různé projekty typu DRAGON, MPCV, PPTS...
Asi nie ste sám, čo bolo vidno i na boji RKK Energia s Roscosmosom, ktorý nedokázali niekoľko rokov presvedčiť o vhodnosti Klipperu. Nakoniec vyhrala vidina spolupráce s ESA a politické tlaky ovplyvnené Orionom. Berte navyše do úvahy, že i po páde Sevastyanova nový riaditeľ Lopota stále pretláčal okrídlený prostriedok, teda snažil sa urobiť kompromis konceptom transformera. A to už nehovrím, že tie tlaky tam sú asi stále, pretože pri jednom z vyjadrení Popovkina tohto roku ohľadom nasmerovania Ruskej kozmonautiky bolo, že by sa im viac hodilo vyvíjať niečo okrídlené. A to neverím, že mal z vlastnej hlavy.
Conquistador - 22/10/2011 - 01:18
Kolik by vlastně stalo usilí a peněz vytáhnou te šuplíku vlastně kompletní dokumentaci ke Kliperu.. Energia v projektu kliper přeci došla až do fáze vyroby prototypu, pokud si to ještě dobře pamatuji... Co tomu brání... Myslím technicky nikoli politicky...
x - 22/10/2011 - 01:54
" Energia v projektu kliper přeci došla až do fáze vyroby prototypu, pokud si to ještě dobře pamatuji... Co tomu brání... Myslím technicky nikoli politicky... "
Asi totez jako sehnat dnes orginalni nahradni dily na auto, kde vyroba skoncila v 60.letech .
U elektroniky a i navazeneho zarizeni na ni (ruzne druhy elektromagnetickych ventilu) umocnene procesy po konci SSSR to je prakticky stejne jako u veterana - v dokumentaci navrzeni vyrobci docastek a dalsiho specifickeho materialu jiz proste nejsou k dispozici ci alespon jiz nemaj moznost to vyrobit.
x - 22/10/2011 - 02:05
Oprava - zrejme jde o novejsi vec nez jsem si myslel - domnival jsem nejdriv ze jde lod z 80.let podobne jako byl treba Buran apod. - takze nedostupnost soucastek asi nebude tak velka jak jsme mel na mysli.
Radek Valkovič - 22/10/2011 - 08:18
Kliper byl projekt, který skončil několika powerpointovými prezentacemi a výrobou makety. Chybí dodělat jen zlomek - celý vývoj a zkoušky (kompletní aerodynamika), asi 95% prací za 1-? miliard eur. rusko na to nemá a nejbližších 10 let mít nebude, pokud se Klipru nechopí armáda - a to je nepravděpodobné, není to X-37.
PINKAS J - 22/10/2011 - 09:05
Jestliže údajně 37% rozpočtu Roskosmosu mělo jít na projekt RUS-M, který byla nakonec zrušen, mohly by se najít peníze na Kliper a také na Energia-K/KV rocket (modernizovaný Zenit)
Jaro. - 22/10/2011 - 11:40
citace:...37% rozpočtu Roskosmosu mělo jít na projekt RUS-M... mohly by se najít peníze na Kliper a také na Energia-K/KV rocket (modernizovaný Zenit)
Tie peniaze vidí Popovkin najskôr v družiciach a mnohých ďalších veciach, ktoré v kozmickom priemysle nefungujú.
Jaro. - 22/10/2011 - 11:45
citace:Kliper byl projekt, který skončil několika powerpointovými prezentacemi a výrobou makety. Chybí dodělat jen zlomek - celý vývoj a zkoušky (kompletní aerodynamika), asi 95% prací za 1-? miliard eur. rusko na to nemá a nejbližších 10 let mít nebude...
Skoro, ale nie úplne. Na fóre novosti-kosmonavtiki sa postupne po zrušení projektu objavili rôzne dokumenty z rôznych firiem a výskumných inštitútov zapojených do projektu (Suchoj a pod.). Sevastyanov a jeho predchodca sa brutálne snažili do toho zapojiť čo najviach inštitúcií a tie už nejakú prácu stihli urobiť. Takže nie 95%, ale 93%. A financovanie je asi približne ekvivalent PPTS, do ktorého sa pustili aj napriek tomu, že na to nemajú.
Jaro. - 22/10/2011 - 11:50
citace:Oprava - zrejme jde o novejsi vec...
Projekt minulého desaťročia.
Jaro. - 27/10/2011 - 22:25
citace:Jen tak pro evidenci, zde je celkem dobré shrnutí hlavních bodů včerejšího slyšení (včetně písemných verzí projevů účastníků) :
Btw. co ten Blue Origin, jak se od nich nikdo nedostavil? Že by chtěli dát nenápadně najevo, že od CCDev dávají ruce pryč?
V písomnom prejave Steve Lindsey, Sierra Nevada sú kompletne zhrnuté medzníky, ktoré spoločnosť dosiahla a ktoré má do budúceho júla dosiahnuť.
raul - 3/2/2012 - 09:30
Siera Nevada také už nedávno dodala hlavní skořepinu prvního testovacího prototypu svého HL-20 derivátu Dream Chaser k finální kompletaci v Coloradském Louisville. Samozřejmě zatím k testovacím letům v atmosféře s White Knight 2 v rámci CCDev2. http://www.nasa.gov/centers/kennedy/news/releases/2012/release-20120202.html
pospa - 8/2/2012 - 17:20
... skoro se až nechce věřit, že z něčeho takového:
skutečně vznikne přibližně toto:
Jestli se probojují až do finále CCDev, čemuž silně držím palce, bude z toho moc pěkný stroj ...
Měl bych otázku do pléna, má Dreamchaser nějakou souvislost (kopírování, nákup) se sovětskými projekty 80.tých let (Bory, Mig-105, Uragan) a nebo se jedná o fyzikálně nutně podobný důsledek podobného zadání?
Agamemnon - 12/2/2012 - 00:54
citace:Měl bych otázku do pléna, má Dreamchaser nějakou souvislost (kopírování, nákup) se sovětskými projekty 80.tých let (Bory, Mig-105, Uragan) a nebo se jedná o fyzikálně nutně podobný důsledek podobného zadání?
via wikipedia:
Dream Chaser:
The design was revised in 2005 and is now based on NASA's HL-20 lifting body design.
HL-20:
The HL-20 PLS concept has evolved from these early shapes and based on the Russian versions Kosmos-1445 and Kosmos-1374 and later MiG-105.
takže, ak sa dá veriť wiki, tak odpoveď je áno, súvislosť tam je - kosmos-1445 a 1374 sú lety BOR-4... Jiří Hošek - 12/2/2012 - 09:35
klasicka vojna klackami prenesena do 21. storocia? -=RYS=- - 4/5/2012 - 23:36
Na "vypnuti" druzice to staci. Neni treba laseru, specialnich zbrani, ale proste jen urvat koaxial od ozarovace paraboly ci koaxy od vsesmerek a zarizeni je mrtve.
Článok popisujúci suborbitálne testovacie lety. Pre pilotované suborbitálne lety plánujú vyrobiť ďalší stroj v roku 2014, ten má mať i hybridné motory.
Agamemnon - 30/5/2012 - 08:06
prvy letovy test dream chaseru - zatial len zaveseny pod helikopterou:
fiiha, tak tymto si mi spravil den konecne ho vidime, krasavca...
inak ked SN hovori "end of may", zjavne to mysli doslovaConquistador - 30/5/2012 - 09:56
DS velmi mi opravdu začína připomínat vojenský sovětský projekt Spiral... je to zahoda nebo se ta firma dostala k nejakým sovetským materiálům. (nerikám že je to podobne velikostně ani určením, ale tvarově- areodynamicky si to je velmi podobne)
yamato - 30/5/2012 - 10:04
citace:DS velmi mi opravdu začína připomínat vojenský sovětský projekt Spiral... je to zahoda nebo se ta firma dostala k nejakým sovetským materiálům. (nerikám že je to podobne velikostně ani určením, ale tvarově- areodynamicky si to je velmi podobne)
geny nezapries K materialom sa dostala svojho casu americka rozviedka, rusky spiral sa zmenil na americky HL-20, ktory NASA najprv testovala a potom program ukoncila. Papiere ostali v archive, az ich jedneho dna objavila firma SN, ze aha jaka fasa vec
Aneb jak sa z nastroja sovietskeho boja proti svetovemu imperializmu stal americky komercny artikel Agamemnon - 30/5/2012 - 10:07
citace:
citace:DS velmi mi opravdu začína připomínat vojenský sovětský projekt Spiral... je to zahoda nebo se ta firma dostala k nejakým sovetským materiálům. (nerikám že je to podobne velikostně ani určením, ale tvarově- areodynamicky si to je velmi podobne)
geny nezapries K materialom sa dostala svojho casu americka rozviedka, rusky spiral sa zmenil na americky HL-20, ktory NASA najprv testovala a potom program ukoncila. Papiere ostali v archive, az ich jedneho dna objavila firma SN, ze aha jaka fasa vec
Aneb jak sa z nastroja sovietskeho boja proti svetovemu imperializmu stal americky komercny artikel
navyse niekde bolo aj info, ze okrem hl-20 je dc inspirovany aj ruskym bor-om... aj ked zase aj bor moze byt inspirovany spiralom no proste napady sa preberaju Agamemnon - 31/5/2012 - 08:44
este video s niekolkymi zabermi:
Conquistador - 31/5/2012 - 08:51
citace:
navyse niekde bolo aj info, ze okrem hl-20 je dc inspirovany aj ruskym bor-om... aj ked zase aj bor moze byt inspirovany spiralom no proste napady sa preberaju
Nebo kradou, kupuji a špionuji Jo to známe, klasika... prumyslová a vojenská špionaž beží dnes ve vetšim měřitku než kdykoli dříve... DS bude nějaky vylepšený hybryd kolegu předním. Což mu dáva slušné šance na uspěch.. [Upraveno 31.5.2012 Conquistador]
Tlama - 31/5/2012 - 08:58
Asi mám dlouhé vedení, ale nějak mi nedochází, co testovali v závěsu pod vrtulníkem. Pokud zůstal upoutaný, tak aerodynamika je asi podobná jako v tunelu, ne?
yamato - 31/5/2012 - 09:00
polopatisticky povedane, testovali lano a zaves
Agamemnon - 31/5/2012 - 09:05
citace:polopatisticky povedane, testovali lano a zaves
a nosnost vrtulnika
ale vazne...
neviem to video ale tvrdi, ze ten test robili, aby overili letovu aerodynamiku vo vzduchu, alebo nieco take...
Tlama - 31/5/2012 - 09:16
tak nezbývá než věřit
Dalo by se v takovém to závěsu v rámci možností zkoušet manévrování? Možná to byly nějaké takové testy. Je tam vidět padáček, který zřejmě udržoval orientaci při dopředném letu.
Tlama - 31/5/2012 - 09:28
citace:tak nezbývá než věřit
Dalo by se v takovém to závěsu v rámci možností zkoušet manévrování? Možná to byly nějaké takové testy. Je tam vidět padáček, který zřejmě udržoval orientaci při dopředném letu.
Tak nic, koukám na to ještě jednou a nemá vůbec klapky.
Agamemnon - 31/5/2012 - 09:33
citace:
citace:tak nezbývá než věřit
Dalo by se v takovém to závěsu v rámci možností zkoušet manévrování? Možná to byly nějaké takové testy. Je tam vidět padáček, který zřejmě udržoval orientaci při dopředném letu.
Tak nic, koukám na to ještě jednou a nemá vůbec klapky.
ak tym myslis nieco ine, tak sorry za ot odpoved yamato - 31/5/2012 - 09:53
citace:tak nezbývá než věřit
Dalo by se v takovém to závěsu v rámci možností zkoušet manévrování? Možná to byly nějaké takové testy. Je tam vidět padáček, který zřejmě udržoval orientaci při dopředném letu.
aerodynamiku budu testovat az ked to zhodia, nejake obtekanie pri rychlosti vrtulnika je pre tento klzak uplne irelevantne. Pravdepodobne islo fakt iba o to, ci to vedia zavesit pod vrtulnik a udrzat nosom dopredu, pretoze krutiaci sa naklad sa blbo zhadzuje a este blbsie by sa potom stabilizoval.
Tlama - 31/5/2012 - 09:58
jj, myslel jsem řídící plochy, na videu nejsou vidět, asi jsou přesvětlené, viz obr.
Asi jsem dneska levej, chtěl jsem sem dát foto z toho videa anemůžu na to přijít, jak. A to jsem si to tak připravil, aby bylo malé do objemu a velké do obsahu
Agamemnon - 31/5/2012 - 10:02
citace:Asi jsem dneska levej, chtěl jsem sem dát foto z toho videa anemůžu na to přijít, jak. A to jsem si to tak připravil, aby bylo malé do objemu a velké do obsahu
potrebujes to uploadnut na nejaky server, ktory hostuje obrazky... a potom tu dat linku
Alchymista - 31/5/2012 - 10:04
yamato - Určite
ak chcete v závese pod vrtuľníkom prepravovať niečo "drahé" a "citlivé", je dobré si to odskúšať "nanečisto", aby ste sa náhodou nedožili nejakého nepekného prekvapenia. Predsa len Dream Chaser nie je ani kus železnej konštrukcie, ani kmeň stromu, kde sa pri vážnejších problémoch presekne lano a je to vybavené.
BTW - Dream Chaser bude mať pádovú rýchlosť niekde okolo 300 km/h, takže na aerodnamické testy bude potrebovať výšku zhodu aspoň 3-4 km alebo rýchlejší nosič.
[Upraveno 31.5.2012 Alchymista]
Prechod pevnej a pohyblivej časti je doslova "bezspárový" na niektorých záberoch "vrchného" konca riadiacej plochy ale vidieť, že rozdelená skutočne je:
Na zábere, ktorý postol Agamemnon vidno, že spára je navyše prekrytá "fóliou" pre utesnenie, aby v spáre nevznikala turbolencia, kde by dochádzalo k výrazne intenzívnejšiemu prenosu tepla z horúceho prúdu na konštrukciu.
"Neviditeľnosť" spáry bude najskôr len optická, čierny a biely povrch vytárajú silný kontrast a programy na spracovania videa pre youtube si s tým nemusia poradiť (predsa len je to vždy stratová kompresia, navyše často s funkciou potlačenia "šumu").
[Upraveno 31.5.2012 Alchymista]
Tlama - 31/5/2012 - 14:43
Tady je to jasně vidět. Už jsem si myslel, že je to jen nějaká "špatná" maketa. Začínám jim docela fandit.
Díky
yamato - 31/5/2012 - 14:46
som zvedavy aku rychlost vstupu do atmosfery taketo teleso zvladne (ci je eventuelne pouzitelne aj pre BEO)
Alchymista - 31/5/2012 - 14:56
BEO skôr nie. Pri návrate druhou kozmickou rýchlosťou má teleso dvojnásobnú kinetickú energiu.
yamato - 31/5/2012 - 15:16
pokial si dobre spominam jeden z konceptov pre CEV bol taky miniraketoplan, a to malo byt schopne aj navratu z BEO
alamo - 31/5/2012 - 16:05
citace:pokial si dobre spominam jeden z konceptov pre CEV bol taky miniraketoplan, a to malo byt schopne aj navratu z BEO
- dc splnil PDR (preliminary design review)
- ten prvý kus, čo letel pod vrtuľníkom, snc nazýva Engineering Test Article
- cieľom toho zavesného testu bolo hlavne overenie toho, že dc bude v pohode letieť zavesený pod vrtuľníkom
- test splnil všetky ciele
- ďalším krokom bude test autonómneho letu s priblížením a pristátím (Approach and Landing Test) naplánovaný niekedy neskôr v lete tohto roku
- postupne tie testy povedú až k pilotovanému testu - zatiaľ to vyzerá, že prvým človekom by bol Steven Lindsey (bývalý veliteľ sts), a ktorý od júla 2011 pracuje v snc ako riaditeľ letových operácií
yamato - 6/6/2012 - 22:43
citace:
- ďalším krokom bude test autonómneho letu s priblížením a pristátím (Approach and Landing Test) naplánovaný niekedy neskôr v lete tohto roku
tesim tesim
neviete ci je mozne DC vynasat aj na inom nosici ako AtlasV? Predsa len ta cena nosica to moze dost zabit, samotny DC by mohol poskytnut dost pruzny a komfortny pristup na LEO
Agamemnon - 6/6/2012 - 23:04
myslím, že to závisí na tom, ako sa dohodnú výrobca lode a nosiča a či budú ochotní upraviť to tak, aby sa dal dc integrovať na iný nosič... otázka peňazí, samozrejme
dc má lietať na atlase 5-402 (4m kryt - aj keď pre dc je to asi bezpredmetné, bez boosterov a 2 rl-10 motory na hornom stupni centaur) - napr. na rozdiel od cst-100, ktorý bude lietať na 412 (to isté + 1 booster)...
cenu toho netuším - a myslím, že v human-rated konfigurácií to nikto ani nevie... pre cenu atlasu 5 v 401 konfigu som videl ceny od 80-120mil takže ani netuším, čo je vlastne pravda...
- pre testy ALT (Approach and Landing Test - test priblíženia a pristátia) sa použije ETA (tj. ten kus, ktorý bol zavesený pod vrtuľníkom)
- testy budú prebiehať z edwards air force base
- testy prebehnú vypustením dc z pod lietadla (oi. sa na záverečnú fázu testov rozmýšľa o použití white knight 2 - podľa toho, ako bude dostupné v čase testov)
- prvé testy bez posádky, potom s posádkou... prvým bude asi Steven Lindsey
- postupne sa budú meniť nosné lietadlá počas testov - začne sa s vrtuľníkom (skycrane) a bude sa postupne zvyšovať výška a rýchlosť
- plánujú aj test motorov za letu - resp. použiť motory dc na predĺženie letu
- pristávacia rýchlosť je 191 uzlov (+- 350 km/h)
- pristátie prebehne prv dosadnutím na hlavný podvozok a potom na prednú lyžu (ktorá bude namiesto kolesa)
- snc rozmýšľalo o menách pre jednotlivé kusy, zatiaľ sa nerozhodli
- Atlas V 402 ještě nikdy neletěl se stupněm Centaur vybaveným dvěma motory RL10. Tato konfigurace Cenaturu je jen pro LEO, kdežto Atlas V byl zatím využíván pro GTO nebo únikové rychlosti, kde se používá Centaur jen s jedním motorem.
- Zatím žádný důkaz nenasvědčuje, že by Dream Chaser vyžadoval kryt jako ostatní lodě bebo náklady.
- Atals V má zatím 100% spolehlivost (definovanou jeho zákazníky)
- Vlastní motor Dream Chaser mu umožní dostatečné zrychlení, aby se v případě EDS, (kdy Atlas zastaví všechny motory) odpojil od nosiče a přistál, není třeba žádný další motor.
- Úprava pozemních zařízení pro Atlas V je minimální – úprava věže pro přístup posádky a obsluhy.
- Dream Chaser se může navrátit na Zemi z orbity během 6 hodin od vyhlášení poplachu v ručním nebo automatickém řízení na kterékoliv letiště, neboť má schopnost 1500 km příčné odchylky.
- Palivo pro RSC má základ v ethanolu, není explosivní jako u Shuttle, pozemní personál může okamžitě jít ke stroji.
- Bude se vyměňovat celá tepelná ochrana (pokud bude nutno) a dávat vždy nový stykový mechanismus. Předpokládá se obrátka letů stroje 2 měsíce
Jiří Hošek - 23/6/2012 - 22:53
citace:Atlas V 402 ještě nikdy neletěl se stupněm Centaur vybaveným dvěma motory RL10. Tato konfigurace Cenaturu je jen pro LEO, kdežto Atlas V byl zatím využíván pro GTO nebo únikové rychlosti
To není zcela přesné. Atlas V byl již sedmkrát využit pro vynesení nákladu na LEO (např. raketoplán OTV), ovšem dosud vždy se stupněm Centaur s jedním motorem.
Přehled letů rakety Atlas V je zde (poslední tabulka): http://en.wikipedia.org/wiki/Atlas_V
Centaur se dvěma motory je plánován i pro CST-100 (Atlas V 412).
yamato - 24/6/2012 - 09:08
preco vlastne X-37 potrebuje kryt a DC nie?
jmede - 24/6/2012 - 18:26
citace:preco vlastne X-37 potrebuje kryt a DC nie?
Je malý tak se vejde pod aerodynamický kryt ale ten nový X-37C bude taky nezakrytý jako Dream Chaser, tak jako původní projekt X-20 Dyna-Soar. Budoucí raketoplán postavený Phantom divize Boeing X-37C je 29 metrů dlouhý s rozpětím křídel 15 metrů, z lehkých kompozitních materiálů namísto hliníku a stíněný s vylepšenými špičkových keramických izolačních panelů na svých křídlech a přísnějším křemenných dlaždic umístěných na jeho břicho, které jsou navrženy tak, aby odolnější než první generace dlaždic použitých na raketoplánu.
Agamemnon - 11/7/2012 - 21:29
snc úspešne uskutočnilo test prednej pristávacej lyže
Ervé - 12/7/2012 - 06:52
citace:preco vlastne X-37 potrebuje kryt a DC nie?
Nezakrytý raketoplán významně ovlivňuje aerodynamiku rakety, riskantní je to hlavně při překonání Mach 1 a Max Q. Při vývoji DC a X-37C bude čas na provedení testů a laboratorních měření, aby nedošlo k problémům. Při vývoji X-37 to nebylo třeba.
Agamemnon - 12/7/2012 - 07:46
Mohl bych mít dotaz, proč má být v přední částí DC lyže? Vždycky jsem si myslel, že využijí klasický podvozek s kolem.
Mou teorii podporovaly i obrázky zveřejňované na internetu - viz. níže.
Mohl bych se tedy zeptat proč tuto cestu opustili a chtějí pro přední část používat lyži?
yamato - 12/7/2012 - 11:08
ved ale na tom obrazku JE lyza. To kolo patri k hlavnemu podvozku.
Lyzu zrejme zvolili preto, ze je to lahsie a jednoduchsie riesenie, ak potrebujete len brzdit, nie rozbiehat sa. Smer uriadite aj diferencovanym brzdenim hlavnych kol.
Podobne to je na SS1 aj SS2.
Dugi - 12/7/2012 - 11:11
Aha!
Já myslel, že ta lyže na obrázku je jen kryt podvozkového prostoru. Moje chyba, musím líp používat oči.
Díky za upřesnění
Alchymista - 12/7/2012 - 14:11
Prasknutie pneumatiky predného kolesa je značne nebezpečnejšia havária ako prasknutie pneumatiky hlavného podvozku, pretože stroj okamžite stráca smerovú stabilitu.
Hromada povidani a animaci, ale zatim skutek utek. Zatim zkusebni let s vrtulniku. S ohledem na to, ze to neni revolucni myslenka, mi to pripada, ze preslapuji na miste. Kdyby ho vypustily ke zkusebnimu suborbitalnimu bezpilotnimu letu.
Conquistador - 23/8/2012 - 01:20
Máte pravdu, na to že mohou čerpat z projektu Bor, Hermes, Hope, X38, Spiral atd. a i tak nějak nejde vidět nějaký posun vpřed. Ten zkušební let makety zavěšené pod vrtulníkem nepovažuji za nějak extrémně relevantní či průkazný test.... Krom toho ono i užitná vlastnost takového miniraketoplánu je sporná, kdyby to mělo alespoň možnosti MAKS-OS ale nemá, je to takové minimalistické takže toho vnitřního prostoru a nosnosti také moc nebude, je to něco jako soukromá X38.
No uvidíme co s toho bude ale jelikož to má startovat na Atlasu V což není nijak levná raketa, tak tato varianta drožkaření na LEO asi nebude nejlevnější varianta...
Agamemnon - 23/8/2012 - 07:48
citace:Hromada povidani a animaci, ale zatim skutek utek. Zatim zkusebni let s vrtulniku. S ohledem na to, ze to neni revolucni myslenka, mi to pripada, ze preslapuji na miste. Kdyby ho vypustily ke zkusebnimu suborbitalnimu bezpilotnimu letu.
v ramci ccdev a ccicap maju mnozstvo milestoneov, ktorych sa drzia a zatial na cas... vacsina z nich su pre verejnost neviditelne a nezaujimave...
k dokonceniu ccdev-2 im ostava uz len jeden milestone a to je volny let...
Agamemnon - 7/9/2012 - 12:03
pekne popisana historia... vratane starych americky a sovietskych pokusov (ako mig-105, hl-20, bor-4 ap.) [Edited on 07.9.2012 Agamemnon]
Csaba_Boros - 15/10/2012 - 21:10
Ahoj,
pro zajimavost jenom chci pripomenout, ze hlavni pohonnou jednotkou Dream Chaseru bude dvojice hybridnich raketovych motoru, ktere jednak budou slouzit pro tzv. "abort mode" pri startu rakety(odpoutani pri havarii nosne rakety Atlas V) a pro velke korekce drahy a pravdaze pro brzdici manevr pri navratu z obezne drahy.
Motory jsou odvozeny od HRM raketoplanu SpaceShipOne( kombinace HTPB/N2O).
no, bohuzial, skor je pravdepodobne ze zo sutaze vypadne skoda ze senatori radsej daju miliardu na powerpoint, nez by uvolnili dalsich 100 milionov na skutocny hardwer JiříHošek - 24/8/2013 - 19:45
citace:nez by uvolnili dalsich 100 milionov na skutocny hardwer
NASA nebude potřebovat služby od tří nezávislých provozovatelů.
yamato - 24/8/2013 - 19:59
citace:
citace:nez by uvolnili dalsich 100 milionov na skutocny hardwer
NASA nebude potřebovat služby od tří nezávislých provozovatelů.
no ved to, chcelo by to vacsi trh zjavne je tu kopec schopnych firiem ktore vedia postavit pekne stroje
JiříHošek - 24/8/2013 - 23:22
Těch 100 milionů nevytvoří větší trh. Neexistuje poptávka.
JiříHošek - 25/8/2013 - 08:48
citace:no, bohuzial, skor je pravdepodobne ze zo sutaze vypadne skoda ze senatori radsej daju miliardu na powerpoint, nez by uvolnili dalsich 100 milionov na skutocny hardwer
Nevím, co myslíte powerpointem, ale "skutečný hardware" lze porovnat - například data prvních úspěšných drop testů (shoz z letadla či vrtulníku):
Dragon - 12.8.2010 (z výšky 4,2 km)
Orion - 29.2.2012 (z výšky 7,5 km) + Pad Abort Test 6.5.2010
CST-100 - 3.4.2012 (z výšky 3,3 km)
DC - dosud neuskutečněno
[Upraveno 25.8.2013 JiříHošek]
JiříHošek - 25/8/2013 - 10:07
citace:z tématu Space Launch System
21.7.2013 - 15:06 - yamato
neexistujuci trh - napr. Bigelow zmrazil vyvoj svojich stanic, lebo nebola pilotovana lod ktora by ich obsluhovala. Trh cakal na lode. Nie naopak.
Bigelow nereprezentuje stranu poptávky, ale nabídky (nabídka stanice).
yamato - 25/8/2013 - 11:08
citace:Bigelow nereprezentuje stranu poptávky, ale nabídky (nabídka stanice).
bigelow ponuka stanicu (ponuka), ale potrebuje lod ktora by k nej lietala (dopyt)
tak isto ako vy nakupujete jedlo (dopyt) a chodite do prace predavat svoje schopnosti (ponuka)
jeden subjekt nemusi byt len na jednej strane
k orionu - je celkom prekvapive ze tato lod prezila vsetky kongresove sabotaze a dozila sa az realneho hardveru, ovsem za dobu a za zdroje z ktorych sa toci hlava. Ak to bude podobne aj s SLS tak nakoniec sa nebude lietat nikam, lebo uz nebude za co...
Tou mojou povodnou poznamkou som ale chcel povedat nieco ine. Ide o to ze DC je pekny stroj vo vysokom stadiu rozpracovanosti, bude velka skoda ked ho teraz zrusia. Mozno by to mohla odkupit ESA alebo japonci, premalovat smerovku (aby to mohli vyhlasit za svoj dizajn ) a pouzivat to ako svoju pilotovanu lod JiříHošek - 25/8/2013 - 22:03
citace:bigelow ponuka stanicu (ponuka), ale potrebuje lod ktora by k nej lietala (dopyt)
OK. Ale Bigelow má v nabídce jen Dragon v ceně 26,25 mil. USD za osobu a CST-100 v ceně za 36,75 mil. USD za osobu. Dream Chaser v nabídce není. http://www.bigelowaerospace.com/beam_media_brief.php yamato - 21/10/2013 - 20:39
jeden pekny citat:
The irony behind these political decisions to “save” money, by pressuring the Commercial Crew Program, has resulted in NASA having to renegotiate extensions to their arrangement with the Russians for crew transportation, at a cost of several hundred million dollars.
politika a rozum nejdu dohromady...
yamato - 26/10/2013 - 21:40
tak DreamChaser ma prvy let za sebou. Let bol podla planu, pristatie uz nie Kvoli poruche podvozku boli kotrmelce, zatial nie je znamy rozsah poskodenia
alamo:
tam sa píše, že "...and flipped over on the runway."
čo znamená, že bol kotrmelec
alamo - 26/10/2013 - 22:25
a kruciš
takže správny preklad je nie "pretočiť ", ale "prevrátiť "
Alchymista - 26/10/2013 - 22:42
However, via what is being classed as a mechanical failure of the left landing gear (failure to deploy), the ETA lost control when “weight on wheels”, and flipped over on the runway.
teda zrejme:
Nevysunula sa (alebo nezaistila vo vysunutej pozícii) ľavá podvozková noha. Po zaťažení podvozku stroj vybehol/vyskočil z dráhy.
K prevráteniu zrejme nedošlo (dúfajme...) Stroj a podvozok je relatívne nízky, takže ťažisko má tiež nízko. "Hodiny" tam mohli a nemuseli byť, záleží na tom, ako dobre krídlo kĺzalo po dráhe a v teréne (ak o nič nezachytili, mohlo by to dopadnúť aj celkom dobre)
dôsledky:
- pád na ľavé krídlo, ktoré sa dotklo dráhy a terénu a šmýkalo sa po nich
určite: poškodenie poťahu krídla
môžno: deštrukcia konca krídla s wingletom, poškodenie silovej štruktúry krídla, poškodenie prednej a pravej podvozkovej nohy (nevýpočtové stranové zaťaženia, pohyb mimo dráhu), poškodenie poťahu trupu odletujúcimi kamienkami. [Upraveno 26.10.2013 Alchymista]
Agamemnon - 27/10/2013 - 08:35
btw:
- ten podvozok, ktorý zlyhal... nie je ten, čo bude použitý na letovom modeli... ten ešte nemali dokončený, tak použili náhradné dočasné riešenie pre testy...
@alchymista:
kde si našiel, že vybehol z dráhy? také info som zatiaľ nenašiel ešte...
@agamemnon
"flipped over on the runway" - je pomerne bežne používaný výraz pre vybehnutie ("vyskočenie") z dráhy alebo "zo smeru" (nemusí to nutne skončiť v tráve alebo piesku).
[Upraveno 27.10.2013 Alchymista]
raul - 27/10/2013 - 12:51
Jelikož byla vysunuta přední brzdící lyžina, musel ETA silně vybočit vlevo ihned po dosednutí.
Rád bych se mýlil, ale pokud je to takto v plné rychlosti dosednutí (přes 300km/h), může jít přes pravé kolo a poté už snadno přes bok a čumák jelikož má motýlková deltakřídla s velkým vzepětím.
[Upraveno 29.10.2013 raul]
Agamemnon - 27/10/2013 - 13:24
len... "flip over" samo o sebe je kotrmelec...
Alchymista - 27/10/2013 - 15:21
Pokiaľ by to prebehlo, ako popisuje Raul, tak je ETA v podstate na odpis...
Agamemnon - 27/10/2013 - 18:53
okej... kotrmelec tam bol (via nsf)
edit: teda... min. prevrátil sa dolu hlavou
[Edited on 28.10.2013 Agamemnon]
ucvrnkls - 27/10/2013 - 21:11
Což vzhledem ke zpoždění tohoto projektu v porovnání s konkurencí bohužel znamená, že jim nasa už další peníze asi nepošle.
dodge - 28/10/2013 - 06:47
Dream Chaser spaceship test article damaged during 1st Free-Flight Drop Test.
citace:Což vzhledem ke zpoždění tohoto projektu v porovnání s konkurencí bohužel znamená, že jim nasa už další peníze asi nepošle.
Az tak beznadejne by som to nevidel.
Chcu pouzit nosice ULA a to je celkom zaujimavy "dovod" na pokracovanie...
btw. jedna hovadinka a mnohonasobne pouzitelny je jednorazovka...
Agamemnon - 28/10/2013 - 22:02
nejaké to info:
- podľa chrisa (nsf) to vyzerá celkom dobre, že testovací kus bude možné opraviť
- snc uvoľní video z testu, ale bez nehody (tj. z letu)
- tiež, snc bude mať tlačovku o lete, výsledkoch testu, ale aj o nehode a nájdeniach z vyšetrovania nehody... dátum - Oct. 29 from 9:30-10:00 a.m. (MDT)
yamato - 28/10/2013 - 22:49
grr si ma predbehol
inak, pocas lietania na lane sa podvozok zasuval a vysuval mnohokrat, neda sa povedat ze by to zanedbali. A zrovna pocas testovacieho letu sa to zasekne to je na porazenie
btw. podla neoverenych info z nsf skoncil ETA na chrbte. Co ukoncuje polemiku ohladom vyznamu slova flipped over.
Agamemnon - 29/10/2013 - 09:20
video:
su tam pekne zabery, aj z vnutra DC...
a tiez je tam jasne vidiet, ze sa neotvorilo lave koleso pred pristatim
yamato - 29/10/2013 - 10:36
No, lieta to pekne :-) skoda toho podvozku...
yamato - 29/10/2013 - 19:03
takze tlacovka: ETA je opravitelny a znovu lietatelny. Rozhoduju sa co s nim zrobia, po druhom lete ho chceli tak ci tak poslat na upgrade
raul - 30/10/2013 - 07:26
ETA zůstal vcelku. Žádné poškození kabiny, letového počítače, nebo letových systémů. Určité poškození imitace TPS smýkáním v písku. Většina poškození klasifikována jako kosmetická. Lépe to dopadnout ani nemohlo.
ETA po dosednutí nejprve vybočil vlevo, přičemž vyjel z dráhy a poté se převrátil v písku. Dále se už ale naštěstí smýkal pouze na zádech, přičemž se levé kolo ironicky otevřelo.
Navzdory nehodě při přistání byl milestone za $6ml pravděpodobně splněn. Hladký let a přiblížení na přistání, havarie navíc prokázala stabilitu a pevnost trupu.
citace: Dále se už ale naštěstí smýkal pouze na zádech, přičemž se levé kolo ironicky otevřelo.
parchant kolo
takze posadka by z toho vyliezla po vlastnyh. Nakoniec z toho bude este aj plus
pospa - 30/10/2013 - 08:50
Skutečně působivý první let. Z relativně slabého poškození raketoplánu po přistání na dvě kola, vlastně jen jedno + lyžinu, by se nakonec dalo udělat podobné pozitivum, jako splnění mise F9 i s jedním vypnutým motorem.
Gratulace do SNC!
Osobně bych DC viděl velmi rád, jako druhý komerční pilotovaný dopravní prostředek NASA (spolu s DragonRiderem).
Agamemnon - 30/10/2013 - 09:06
zial, myslim, ze bude vybraty len jeden... budu to musiet zoskrtat
co by v sucasnej situacii bol dragon (momentalne ma celkom naskok, afaik)
yamato - 30/10/2013 - 11:54
Dragon aj dreamchaser su inovativne, ja by som skrtol cst-100. Ono setrenie sa uz stihlo prejavit, v dalsich letenkach kupenych od rusov
PinkasJ - 30/10/2013 - 11:56
Vyřazení Dream Chaser by byla velká škoda. Přece jen je to značný technologický pokrok vůči ostatním kabinám a ty se vlastně v USA paralelně připravují tři: Dragon, CST 100 a Orion: To raději bych viděl vyřazení z NASA financování CST100, neboť Boeing by možná byl schopen ho dokončit sám, třeba s pomocí Lockheedu, jehož raketu Atlas 5 chce využívat.
martinjediny - 30/10/2013 - 12:34
ak je problem s podvozkom, nemalo by sa pristavat na brucho?
btw. ak ma ostat len jeden, nemal by to byt projekt ULA?
Alchymista - 30/10/2013 - 15:59
citace:ak je problem s podvozkom, nemalo by sa pristavat na brucho?
Keď je na to čas...
Problém je, že ETA je klzák, takže jeho pristátie je v podstate riadený pád, doprednú rýchlosť získava len z potenciálnej energie (výšky), takže nejaké opakovanie okruhu pri problémoch na finále už neprichádza do úvahy.
Teoreticky (čisto teoreticky) mohlo riadenie letu vydať povel na zatvorenie, prípadne aj znovuotvorenie podvozku. Lenže podľa vyššie linkovaného videa sa podvozok otváral len 10-15 sekúnd pred dosadnutím, prakticky až nad prahom dráhy, takže zostalo príliš málo času na rozhodnutie - a automatika to nemusela kontrolovať vôbec, prípadne sa s takouto eventualitou v riadiacej logike vôbec nepočítalo.
Podvozok použitý na ETA je z lietadla F-5, čo je odskúšaná a rokmi overená konštrukcia, takže sa na to zrejme spoľahli...
Normálne lietadlá i raketoplány vysúvajú podvozok ďaleko pred dráhou, práve kvôli možnosti overiť vysunutie podvozku vizuálne zo zeme alebo z "doprovodného" lietadla a prijať rozhodnutie pre ďalší postup. NovýJiřík - 30/10/2013 - 16:59
citace:Vyřazení Dream Chaser by byla velká škoda. Přece jen je to značný technologický pokrok vůči ostatním kabinám a ty se vlastně v USA paralelně připravují tři: Dragon, CST 100 a Orion: To raději bych viděl vyřazení z NASA financování CST100, neboť Boeing by možná byl schopen ho dokončit sám, třeba s pomocí Lockheedu, jehož raketu Atlas 5 chce využívat.
Jenomže ono to nakonec dopadne spíš tak, že zakázku dostane zavedený moloch. Bude to drahé, s minimem inovací, ale bude možné to před veřejností obhajovat "zachraňováním" pracovních míst.
yamato - 31/10/2013 - 07:53
neviete ci je ETA lahsi nez "vesmirny" DreamChaser? Z toho videa mam dojem ze az podozrivo dobre klze, pristavacia rychlost nevyzera nejako extremne vysoka, akoby to ani nebolo vztlakove teleso, ale normalne lietadlo.
Taky x-37 naproti tomu pri pristavani posobi ako strela s plochou drahou letu
pospa - 31/10/2013 - 08:22
Otázku přistávací rychlosti ETA na nsf už řešili.
Myslím, že se dobrali čísla 191 knots = 354 km/h, což se pěkně shoduje se Space Shuttlem 214 - 226 mph = 344 - 364 km/h
yamato - 31/10/2013 - 08:36
citace:Otázku přistávací rychlosti ETA na nsf už řešili.
Myslím, že se dobrali čísla 191 knots = 354 km/h, což se pěkně shoduje se Space Shuttlem 214 - 226 mph = 344 - 364 km/h
lenze Shuttle ma kridla, ETA nie. Z toho vyplyva ze musi byt lahucky. Konieckoncov cely pretlakovy priestor a zakladna konstrukcia su kompozitove. Neviem z coho je "obal".
Agamemnon - 31/10/2013 - 08:53
obal tohto test kusu bol z nejakej peny...
nie tepelny stit ani nic podobne...
btw - k tvojej povodnej otazke - vzhladom na tu penu, predpokladam, ze eta je lahsi ako letovy kus
pospa - 31/10/2013 - 08:54
Hm, nezáleží jen na hmotnosti, ale taky na L/D, které by u DC mělo být při subsonických rychlostech ~4 .
Shuttle měl (i s křídly) na přiblížení L/D = 4,5. V hypersonické oblasi pouze L/D = 1
Edit:
podle wiki má DC hmotnost 11340 kg. Nenašel jsem další podrobnosti, ale předpokládám, že je tím myšlena plná startovací hmotnost, včetně paliva a dalších provozních náplní.
Pro atmosferické testy s ETA bych očekával, že budou simulovat typickou přistávací hmotnost, tedy bez paliva, spotřebovaných náplní, ale s posádkou v průměrném počtu.
raul - 31/10/2013 - 11:45
citace:neviete ci je ETA lahsi nez "vesmirny" DreamChaser? Z toho videa mam dojem ze az podozrivo dobre klze, pristavacia rychlost nevyzera nejako extremne vysoka, akoby to ani nebolo vztlakove teleso, ale normalne lietadlo.
Taky x-37 naproti tomu pri pristavani posobi ako strela s plochou drahou letu
Hmotnost ETA by měla být každopádně zhruba stejná jako DC, aby letový test měl vůbec smysl. Měl by tedy obsahovat odpovídající množství rozloženého závaží, aby bylo dosaženo odpovídajícího plošného zatížení celkové nosné plochy a letové vlastnosti byly srovnatelné. Plošné zatížení posunuje celou poláru do vyšších/nižších rychlostí, tedy i rychlosti opadání. Naopak klouzavost (tzv. L/D) váha letounu příliš neovlivní.
Udávané rychlosti pro přistání jsou většinou bezpečná rychlost pro přiblížení na přistání a podrovnání, tzv. finále. Následuje výdrž, vytrácení rychlosti a dosednutí. Takže rychlost dosednutí je ještě nižší, dle aktuální hmotnosti.
Při výdrži působí hlavně setrvačná síla, stroj vytrácí rychlost, takže se nenechme zmást dobrou klouzavostí v této fázi letu, která závisí na setrvačné hmotnosti. Klouzavost se udává v ustáleném režimu, tj. na konstantní rychlosti.
Přistávací rychlost X-37B bude řekl bych podobná. Dojem rozdílné přistávací rychlosti může zkreslovat i velikost obou strojů. Výdrž před dosednutím DC bude ale delší jelikož je cca 2x těžší.
Prázdná hmotnost DC bude podobná jako HL-20, tj. zhruba 10tun.
Byla by každopádně škoda, kdyby se projekt DreamChaseru nedotáhl do konce. Vztlakového tělesa se vyvíjela už od 60-tých let. V době co NASA škrtla raketoplán, by měla mít snahu ho pomoci vrátit do služby. Měla by to být určitá prestiž. pospa - 31/10/2013 - 12:55
citace: Vztlakového tělesa se vyvíjela už od 60-tých let.
K tomu bych doplnil zajímavý dokument, rozebírající L/D u starší generace testovacích vztlakových těles NASA.
este jedna dolezita vec:
islo o posledny milestone z ccdev2 pre dc (volny let) a dc ma teda splenene vsetky milestony
Alchymista - 10/11/2013 - 14:15
Objavili sa už nejaké snímky, ako dopadol ETA po nie príliš vydarenom pristátí?
Agamemnon - 10/11/2013 - 15:27
zatiaľ nie...
čo som videl nejaké dohady/info, tak asi ani nebude verejne nič tak skoro
alamo - 10/11/2013 - 17:23
nemôže im takýto prístup k "informovanosti", skôr uškodiť ako prospieť?
Agamemnon - 10/11/2013 - 17:43
ťažko povedať... dá sa do istej miery obhájiť jeden aj druhý postoj
alamo - 10/11/2013 - 18:32
do istej miery..
" verejnosť" možno v tomto prípade rozdeliť, na dve skupiny väčšinovú, ktorá vec pozoruje len tak mimochodom (registruje udalosť v nejakom bulvárnej plátku, a na druhý deň zabudne), a menšinovú ktorú udalosť zaujíma fest..
na ktorej časti verejnosti, by im malo viac záležať?
ako príslušník rátjúci sa k menšine, momentálne pociťujem akurát tak nakrkuknutosť, s pocitu že ma ignorujú
osobne im musím poradiť, nech si nájdu lepšieho PR manažéra..
s odborného hľadiska, na samotnej "kraksni", zbla záleží, pretože hlavný zámer preukázateľnosť ovládateľnoti počas letu, bol splnený na100%
Agamemnon - 10/11/2013 - 18:42
problém je, že o peniazoch rozhoduje práve tá väčšina
yamato - 10/11/2013 - 18:45
ved prave, akonahle by to vypustili chytia sa toho media, ktore ukazu "spektakularnu havariu" vacsinovej verejnosti. Informacia ze test bol uspesny by uplne zanikla.
esa a snc podpisali dohodu o porozumeni - cielom je urcit oblasti spoluprace medzi esa a snc na vyvoji dc a aj misii pre neho...
budu identifikovat oblasti, kde by esa mohla pomoct svojimi skusenostami, znalostami...
jednym z oblasti je ibdm (International Berthing Docking Mechanism) - ktory by sa mohol pouzit ako dokovaci mechanizmus
tato uvodna planovacia faza bude pokracovat do konca 2014... nasledne sa ocakava predlzenie spoluprace, ktore by malo viest az ku samotnemu startu a vyuzitiu dc pre europske misie
Agamemnon - 23/1/2014 - 22:24
prvý orbitálny štart: november 2016, nosič atlas 5
info je z dnešnej tlačovky...
nejaké ďalšie veci:
- atlas je už kúpený
- prvý let: nepilotovaný (moja pozn.: logicky), niekoľko orbít, nie k iss, pristátie na západnom pobreží
- pristávanie bude prebiehať na SLF
- očakávajú, že budú mať flotilu lodí
tak tento koncept sa mi zas paci a je zaujimave, ze je porovnatelny z inymi reusable systemami.
najma v celkovej hmotnosti, k dopravnej kapacite a objemu...
Agamemnon - 24/1/2014 - 07:43
vyzera to, ze dc bude pouzivat na ksc hangar, ktory sa uvolnil tym, ze sm pre orion prevzala esa
JH - 24/1/2014 - 14:11
citace:prvý orbitálny štart: november 2016, nosič atlas 5
info je z dnešnej tlačovky...
nejaké ďalšie veci:
- atlas je už kúpený
- prvý let: nepilotovaný (moja pozn.: logicky), niekoľko orbít, nie k iss, pristátie na západnom pobreží
- pristávanie bude prebiehať na SLF
- očakávajú, že budú mať flotilu lodí
Tomas Pribyl ma na svem blogu:
"Společnost Sierra Nevada Corp. zakoupila raketu Atlas V pro první orbitální let raketoplánu Dream Chaser v listopadu 2016! Zpráva se začala od včerejška šířit na internetových fórech a všichni se tetelí blahem. Má jeden háček: není pravdivá. „Jsme potěšeni, že si Sierra Nevada Corporation rezervovala prověřený Atlas V pro realizaci svého prvního testu v roce 2016,“ řekl prezident a CEO United Launch Alliance Michael Gass. Doslova takto to stojí v oficiální tiskové zprávě. Aneb žádný nákup, jen rezervace. Což je dost velký rozdíl, protože nákup rakety by stál zhruba stejně jako je celý rozpočet programu Dream Chaser (212,5 mil. dolarů Dream Chaser na základě kontraktu CCiCap vs. 160 mil. USD např. raketa Atlas V zakoupená nedávno pro sondu InSight, ovšem bez integrace a dalších služeb). Takže otázka zní jasně: kde by Sierra Nevada Corp. na nákup vzala (a proč by to dělala)? A historické připomenutí: VŠECHNY firmy se před „vyřazovacími boji“ (komerční dopravu posádek to čeká už za několik měsíců) zapřísahají, že svým programům věří natolik, že v nich budou pokračovat i bez podpory NASA. Žádná nikdy nepokračovala... – Nemůžu si pomoci, ale vidím jen kouřovou clonu, která má před lámáním chleba v oblasti komerční dopravy posádek vytvářet virtuální realitu."
Agamemnon - 24/1/2014 - 14:54
citace:kde by Sierra Nevada Corp. na nákup vzala
okej... len par poznamok...
- snc je daleko viac ako len dream chaser: http://en.wikipedia.org/wiki/Sierra_Nevada_Corporation
- nasa im testovaci let urcite nepreplati... takze ten atlas si budu musiet kupit z vlastnych aj neskor... musia ho vediet zaplatit tak ci tak
Agamemnon - 24/1/2014 - 15:07
+ ta informacia odznela aj na tlacovke - tam bolo pouzite acquired...
aj ked tato tlacova sprava hovori o rezervacii... http://www.sncorp.com/press_more_info.php?id=586
"We are honored that Sierra Nevada Corporation has reserved a proven Atlas V to launch its first flight test in 2016"
vzhladom na lead-time pre vyrobu nosicov... vela casu na doplatenie nosica (ak ide o rezervaciu) nemaju
[Edited on 24.1.2014 Agamemnon]
pospa - 24/1/2014 - 18:04
No, možná by nebylo od věci ocitovat ještě jednu klíčovou větu před tím:
"...Sierra Nevada Corporation (SNC) of Louisville, Colo., announced Thursday steps it will take to prepare for a November 2016 orbital flight...
The announcement included the purchase of an Atlas V rocket from United Launch Alliance..."
V překladu: ... SNC ve čtvrtek oznámila kroky, které podnikne pro přípravu orbitálního letu v listopadu 2016...
Toto oznámení zahrnovalo nákup rakety Atlas V od ULA...
Objevily se už někde fotky havarovaného exempláře?
pospa - 23/5/2014 - 18:25
Neobjevily a silně pochybuji, že se kdy objeví. Ikdyž NASA dala v rámci Commercial Crew do projektu nějaké peníze, SNC, Boeing i SpX do toho nalily nemálo vlastních prostředků a duševní vlastnictví patří jim. Je tedy zcela na vůli SNC kolik a kdy zveřejní informaci, fotek, videí navíc, než na čem se dohodnou s NASA.
To se spíš dočkáme snímků druhého zkušebního stroje OTV, který je momentálně ve výrobě.
Petr_Šída - 23/5/2014 - 22:54
Díky, důvodu rozumím
netušíš, kdy by měla být dvojka hotová?
pospa - 24/5/2014 - 09:50
Dvojka (OTV) by mohla být hotová někdy v příštím roce, jelikož první orbitální let plánují na listopad 2016.
Jinak jednička (ETA) se po nehodě z prvního letu opravuje a podruhé má letět později v tomto roce, opět na Dryden AFB.
Petr_Šída - 24/5/2014 - 11:17
Díky
Alchymista - 24/5/2014 - 15:41
citace:Objevily se už někde fotky havarovaného exempláře?
http://www.collectspace.com/ubb/Forum35/HTML/000606.html
údajne odvoz na opravu
Podobným spôsobom bol i privezený na Dryden, ale na fotkách z privezenia má vpredu pitot-statickú trubicu, o ktorú pri havárii skoro určite prišiel.
BTW - takto dopadol po podobnej havárii experimentálny stroj podobnej koncepcie M2-F2 [Upraveno 24.5.2014 Alchymista]
dodge - 24/7/2014 - 08:58
Risk Reduction Milestone Tests Move Commercial Dream Chaser Closer to Critical Design Review and First Flight.
SNC bývalý astronaut Lee Archambault se připravuje k letu na Dream Chaser Systems
Průběžný status report o přípravě DC. http://aviationweek.com/space/sierra-nevada-track-restart-lifting-body-flight-tests
Vše by mělo běžet podle plánu, 92% CCICap kontraktu splněno, 30 milníků dokončeno. Opravený ETA by měl znovu letět letos na podzim. Bezpilotní let OTV na Atlasu V v listopadu 2016, pilotovaný let 2017.
Držím palce!
dodge - 10/8/2014 - 07:40
Airframe Structure for First Commercial Dream Chaser Spacecraft Unveiled.
Sierra Nevada Corporation (SNC) Dream Chaser® orbital structural airframe at Lockheed Martin in Ft. Worth, Texas.
Sierra Nevada To Continue Dream Chaser; May Protest Contract Award.
Sierra Nevada Corp. plans to develop its Dream Chaser commercial crew vehicle despite its loss to Boeing and SpaceX in the three-way NASA competition for contracts to take the development to flight test and operations.
yes!
dufam ze ich podpori europa. lebo inak by ich mohol podporit aj niekto iny...
pospa - 26/9/2014 - 20:06
Dnes má SNC poslední možnost podat protest proti výsledku výběru CCtCap.
Chris čeká, zda to využijí, nebo ne a pak vyjde na NSF nový článek s mnoha konkrétními informacemi od zdroje.
- SNC potvrdili, že jejich cenová nabídka v CCtCap byla druhá nejnižší
- oznámili, že v pátek podali protest proti výběru dvou konkurenčních nabídek v CCtCap
- nicméně situace je donutila přistoupit k postupnému propuštění 9% ze současných 1100 zaměstnanců v Coloradu, najatých pro další rozvoj DC
- podle SNC je DC stále ve hře - nevzdávaji komerční využití svého raketoplánu v kosmických letech
- SNC využije zbývajících milníků z CCiCap a podniknou druhý drop test ETA na konci tohoto roku
- hodlají pokračovat v záměru dostat DC k ISS a chtěji se pokusit o získání zakázky na dopravu nákladu v rámci kontraktu CRS2
- potvrdili snahu navázat spolupráci s komerčními partnery a mezinárodními organizacemi (ESA, DLR, JAXA)
dodge - 1/10/2014 - 17:52
Sierra Nevada nabízí Dream Chaser na mezinárodním trhu.
Sierra Nevada Corp. využila právě probíhající 65. Mezinárodní astronautický kongres (IAC) v Torontu, aby nabídla svůj raketoplán Dream Chaser veřejně zákazníkům, když NASA odmítla její nabídku.
yamato - 1/10/2014 - 18:40
a teraz ze kto je dost chytry, aby kupil (skoro) hotovy raketoplan, namiesto obvyklych PPT projektov skusok testovacej platformy buduceho navratoveho telesa (blabla), ktore by mohlo byt technologicky demonstrator pre pilotovanu kapsulu uz v r. 2050 (blablabla...)
alamo - 1/10/2014 - 19:51
oplatilo by sa naložiť "to" na ariane 5 ?
yamato - 1/10/2014 - 20:18
ariane5 bola povodne robena ako nosic na rozmerovo podobny Hermes, ale hmotnostne neviem ako by to vyslo...
admin - 1/10/2014 - 21:46
U Herma se počítalo s konečnou hmotností 21 tun. Dream Chaser má mít hmotnost cca 11,5 tuny. Tedy by se v pohodě vlezl. Vlastně by Ar 5 byla až moc silná...
alamo - 1/10/2014 - 22:04
ak sa pridá modul s nákladom a nejakým priestorom naviac
bolo by to tak akurát
Mark Siranlgelo, šéf Sierra Nevada, nabízí nyní nově Dream Chaser v "redukované" 75% verzi - považuje to za nejmenší měřítko, kdy se do lodi vejde tříčlenná posádka vsedě.
Alex - 2/10/2014 - 06:51
citace:Mark Siranlgelo, šéf Sierra Nevada, nabízí nyní nově Dream Chaser v "redukované" 75% verzi - považuje to za nejmenší měřítko, kdy se do lodi vejde tříčlenná posádka vsedě.
Aké využitie bude mať taký "prcek"?
yamato - 2/10/2014 - 07:39
pre miniverziu sa najde viac nosicov, tym padom viac zakaznikov
nakoniec tento porazenec z CCiCAP skonci ako najrozsirenejsia lod pouzivana vsade vo svete to by bol krasny paradox [Edited on 02.10.2014 yamato]
Alex - 2/10/2014 - 13:18
citace:pre miniverziu sa najde viac nosicov, tym padom viac zakaznikov
nakoniec tento porazenec z CCiCAP skonci ako najrozsirenejsia lod pouzivana vsade vo svete to by bol krasny paradox [Edited on 02.10.2014 yamato]
Neviem si predstaviť vo výhľade rokov 2020 a neskôr zákazníkov pre loď s tromi astronautmi. Na toto do istej miery stačí dnešný Sojuz aj keď je to dnes iba východisko z núdze.
milantos - 2/10/2014 - 13:25
Amerika má funkční vojenský raketoplán. Pokud by chtěla něco malého, určitě by byla schopna ho modifikovat. Z toho hlediska se mi zdá DS jako zbytečný úkrok, protože výhledově stejně je potřeba něco většího.
yamato - 2/10/2014 - 13:36
Amerika svoj miniraketoplan urcite nepreda europe, japonsku, indii alebo brazilii, keby sa nahodou rozhodli ze kaslu drahy vyvoj, kupia hotove. Sierra nevada by im ale predavat mohla.
Argument ze staci sojuz tu moc neobstoji, pretoze DC jednak moze manevrovat a pristat na drahe (teda netreba step alebo namorne lodstvo) jednak sojuz je tiez 'statny' a teda nie na predaj hocikomu.
pospa - 2/10/2014 - 13:36
citace:Amerika má funkční vojenský raketoplán. Pokud by chtěla něco malého, určitě by byla schopna ho modifikovat.
citace:Z toho hlediska se mi zdá DS jako zbytečný úkrok, protože výhledově stejně je potřeba něco většího.
Proč většího? O koli většího? Myslíte zopakovat koncept Space Shuttle, v kterém našlo smrt 14 astronoutů?
dodge - 2/10/2014 - 13:48
To také Mark Siranlgelo udává jako výhody Dream Chaseru, může operovat odkudkoliv na světě, může vynášet a snášet náklady v přetlakové kabině, jeho přistání je s malým přetížením, a může tudíž snášet křehké náklady.
NVítězslav - 2/10/2014 - 13:57
citace:Amerika má funkční vojenský raketoplán. Pokud by chtěla něco malého, určitě by byla schopna ho modifikovat.
To myslíte X-37? Nebo mi něco uniklo?
NVítězslav - 2/10/2014 - 14:05
citace:moze manevrovat a pristat na drahe (teda netreba step alebo namorne lodstvo) jednak sojuz je tiez 'statny' a teda nie na predaj hocikomu.
To mi nepřijde jako velká výhoda - on totiž, aspoň jak to chápu MUSÍ manévrovat a MUSÍ přistávat na dráze.
Stepí a pouští je IMHO víc km2 než přistávacích drah, kam musíte domanévrovat a správně přistát. Vztlakové těleso typu Sojuzu (nebo Apolla) to udělá za vás. V nejhorším případě trochu drsněji - ale postará se fyzika.
pospa - 2/10/2014 - 14:13
citace:V nejhorším případě trochu drsněji - ale postará se fyzika.
Aerodynamika, jako podobor fyziky, funguje při sestupu atmosférou stejně u Sojuzu jako u raketoplánu. Liší se jen tvar tělesa - L/D a způsob řízení - změna těžiště vs. aerodynamické plochy.
Petr_Šída - 2/10/2014 - 14:24
A když přistáváte na dráze, kterých je plný svět, tak odpadá celý složitý proces vyzvedávání, který musíte řešit v případě pouští a stepí, a nedej bože, aby se něco podělalo, a sojuz sedal místo do kazašské stepi do Gobi, to by mohl být dost velký průšvih
načasovat brzdný zážeh tak, aby DC byl na příletovém koridoru ke dráze je asi tak stejný problém, jako u kabiny, kterou chceme posadit na určité místo do stepi
takže té výhradě moc nerozumím
maximální zatížení 1,5 G při přistání se navíc přímo nabízí pro turistické využití
NVítězslav - 2/10/2014 - 14:28
Jenže raketoplán je třeba řídit, STS musel prplétat atmosférou pod poměrně striktně danými úhly s tolerancí ve stupních.
Zvonovité těleso typu Sojuz se nastaví samo - resp. nastaví ho aerodynamika i bez zásahu kosmonautů. Viz případ (dávný), kdy se neoddělila část brzdných raket a kosmonaut lítal po kapsli jak nudle v bandě dokud se příslušný přídržný pásek neroztavil - načež se vztlakové těleso nastavilo samo. Nebo případ s Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem, kteří přistáli mrtví - ale Sojuz přistál zcela OK.
Když Sojuz přistane v Gobi, může to být malér - ale kosmonaut je furt živý. Když u raketoplánu neudržíte (aktivně!) postup přistávání, jsou z astronautů meteory nebo placka na zemi.
Alex - 2/10/2014 - 15:20
... jenže raketoplán je třeba řídit, STS musel prplétat atmosférou pod poměrně striktně danými úhly s tolerancí ve stupních...
Z môjho pohľadu sú to chabé argumenty - žiadny raketoplán s tým predsa nemal problém. To by potom aj lietadla mali mať problém pretože aj oni pristávajú pod istým uhlom.
NVítězslav - 2/10/2014 - 15:58
tak raketoplány startovaly jen za pěkného počasí a přistávaly za VELMI pěkného počasí - s významnými omezeními týkajícími se větru, zvláště bočního, o dešti už vůbec nemluvě. Říkalo se tenkrát, že vztlakové těleso STS mělo aerodynamiku cihly. A v případě deště mokré cihly. Už jste zapomněl, kolikrát se přistání odkládalo nebo se letělo na záložní přistávací plochu kvůli počasí?
Jistě - tisíce lodí přepluly Atlantik a neměly problém s plovoucími krami. Titanic měl - koho by to napadlo? Jeho konstruktéry rozhodně ne.
Koho mohlo napadnout, že to těsnění nebude těsnit? Vždyť tolikrát už raketoplán startoval... Koho mohlo napadnout, že "cosi" trefí ausgerechnet tu podstatnou dlaždičku, takže astronauti Columbie byli už od startu vlastně mrtví? Konstruktéry to nenapadlo.
Konstruktér, který konstruuje něco, co může ohrozit lidi, musí být pesimista, který při svatbě přemýšlí, kolik bude po rozvodu platit alimentů - optimisté jsou příliš nebezpeční. A nebo se omezit na vojáky. U vojáků se ztráty počítají jinak...
yamato - 2/10/2014 - 16:21
Tieto argumenty su absolutne scestne. Uplne opominate fakt, ze kapsula -musi- pristat do stepi, puste alebo do oceanu, a to s pomerne velkou nepresnostou. Viete si predstavit vyzdvihavanie sojuzu z amazonskeho pralesa? Ja teda nie. A kto su potencialni zakaznici? India, japonsko, europa... kto z nich ma pust? Muselo by sa ist do vody. Na to sojuz nie je robeny.
Neviem preco sa tu argumentuje obmedzenim pocasim, ked STS s tym normalne fungovalo, ked pocasie nespolupracovalo pristavalo sa na zalozne letisko. Bezna letecka doprava je tiez obmedzena pocasim a funguje. Toto je hladanie zadrapiek.
NVítězslav - 2/10/2014 - 16:24
Tak jo - žádné problémy nebudou!
Kde by se vzaly...
Nikdy nebyly...
yamato - 2/10/2014 - 18:31
pocasiu by sa dalo pricitat jedine zlyhanie challengeru, aj to nizkym teplotam, a nie vetru alebo oblacnosti. Inak STS zvladal obmedzenia dane pocasim celkom bez problemov.
Dalsia vec, ktoru treba podotknut, je fakt ze STS a DC su diametralne odlisne stroje. STS mal velke nosne plochy a startoval na boku nadrze, kde tieto plochy "chytali" odpadavajuce kusy ladu. DC bude startovat na spici rakety, bude pomerne drobny a nijaky lad ho ohrozovat nebude.
Problemy samozrejme budu, stroje tvoria ludia a ti su omylni, ale to nie je dovod aby sme donekonecna padali v plechovkach do oceanu a modlili sa nech nas flotila najde. To nie je ani lacne ani efektivne ani bezpecne. Je to len dedicstvo z doby, ked boli rakety slabe, navadzanie nepresne a uspesne pristatie bolo vtedy ked posadka ostala nazive.
tycka - 2/10/2014 - 18:40
¨Koho mohlo napadnout, že "cosi" trefí ausgerechnet tu podstatnou dlaždičku, takže astronauti Columbie byli už od startu vlastně mrtví? Konstruktéry to nenapadlo.¨
Tak na tohle prostě musím reagovat - doporučuji si prohlédnou seriál Letecké katastrofy - tam se vám ukáže kolik možných problémů může mít dopravní letadlo.
A nikdo neviní ty jeho konstruktéry, že se mohli přerušit všechny 3 hydraulické okruhy najednou - prostě se to zdálo být zcela nemyslitelné - dokud se to skutečně nestalo. Prostě vedli vedly vedle sebe u výškového kormidla, aby jej ovládaly a to prostě bylo pod motorem, který explodoval - a bez smrtelných zranění(během následného přistání s takto poškozeným strojem) se ta nehoda prostě neobešla.
A tak je to s tím raketoplánem - ten váš poslední Argument je podobného druhu - nikdo nepředpokládá, že se něco takového stane.
Ona větší odolnost znamená běžně i větší hmotnost a tím i se zmenší rentabilita a tak je tomu i letadel - i směrové kormidlo může neopatrným používáním posádka poškodit a přitom se to stále tak používá - akceptovatelné riziko se to prostě nazývá.
Stejně jako že lze zničit oba proudové motory současně - pokud posádka včas nezjistí a nezareaguje na tzv. pumpáž motoru a nebo nedodrží nejčastěji z důvodu malé výšky nad terénem (výpadek obou motoru během přistávacího manévru nejčastěji) časové prodlevy při jejich opětovném nahazování - zdokumentováno právě v tom zmíněném pořadu.
Stejně jako že Sojuz během přistávání dopadne třeba čirou náhodou na místní školu během výuky.
A stejně jako v Letecké dopravě, kde se přijmou taková opatření, a nikoliv zastavení letecké dopravy (nebo jen trvalé zastavení létání určitého typu letadla) - tak stejně tom bylo i u Raketoplánu. Kde se stejně jako u letadla přijala taková opatření aby se to již neopakovalo. A stejné tomu bylo dříve i u Sojuzu - kosmonauti prostě museli mít příště na sobě skafandry.
[Upraveno 02.10.2014 tycka]
NVítězslav - 3/10/2014 - 09:58
Už jsem chtěl téhle debaty nechat - stejně nemá smysl - ale zkusím ještě naposled něco napsat z pohledu člověka, který projektoval a vytvářel, byť jen SW (ale samozřejmě pro HW), pro zařízení, které mohlo ohrozit lidské životy.
Vždy jsme museli vycházet z předpokladů, že co se může podělat - to se taky podělá. Ztráty nejsou přípustné, plánované ztráty se přenechávají vojákům. Čím složitější zařízení a/nebo činnost, tím větší pravděpodobnost selhání, tedy pokud možno zjednodušit co jde. Podstatné systémy znásobovat a pokud to jde, spoléhat na fyziku spíše než na automatiku. Kde může zafungovat příroda (fyzika), necpat lidský výtvor (gravitace na Zemi nevymizí, pérko prasknout může) - a pokud je životně důležité, je celý system v ... I s lidmi...
Letadlo, u něhož jsou ztrojeny systémy řízení, ale všechny trubky nebo dráty vedou jedním narušitelným kanálem, nemá ty systémy ztrojené. A to rozhodně LZE konstruktérům vytknout. Tohle dokonce nemělo nikdy projít do realizace. Nepřípustný optimismus. Nepřijatelný!
"Zvládá omezení" - co to je? Prostě konstruktéři stanovili, že při nějakých parametrech se nesmí použít. Každé zařízení zvládne omezení, která jsou nastavena tak, aby je zvládlo. To je tautologie.
Poslední poznámka - to, že posádka "ostane nažive", je pořád (a ještě dlouho zůstane) základní podmínkou pro úspěšné přistání.
yamato - 3/10/2014 - 10:09
Pri sts sa to rozsirilo na posadka ostane nazive, raketoplan pristane na drahe v stave umoznujucom dalsie pouzitie, pretazenie pri navrate je velmi mierne, pripadne raketoplan aj nieco dovezie z orbity. To je znacny rozdiel oproti napr. gemini, kde uspech znamenalo ze obaja astronauti su zivi a zdravi a podarilo sa ich vylovit.
Z projektovanych lodi tento 'pokrok' najviac zachovava DC, ktory pristava na drahe, a dragon v2, ktory ma pristavat s presnostou vrtulnika. CST100 a orion budu sice pristavat stylom niekam uz dopadnem, ale aspon budu reusable (teda aspon orion, cst som si neni isty).
Sojuz je sice priklad jednoduchosti, ale to je aj blanik v porovnani so 747
tycka - 3/10/2014 - 11:28
¨Ztráty nejsou přípustné, plánované ztráty se přenechávají vojákům.¨
Obávám se, že tomu tak není a nemůže tomu ani být.
Prostě stačí, že je mnohonásobně bezpečnější cestovaní leteckou dopravou na danou vzdálenost než všemi ostatními druhy dopravy a to musí nejspíš z hlediska ekonomičnosti stačit.
Riziko pro nás je už tím, že jdeme po ulici (a jen o něco málo menší i když jsme jen doma a to se do toho nepočítají naše náhlé zdravotní komplikace) - a to vynechávám riziko jakéhokoliv zločinu - jen běžné riziko způsobené běžným životem ve městě.
Alchymista - 4/10/2014 - 01:50
Ako naznačil tyčka - absolutnu bezpečnosť nie je možné dosiahnuť nikdy. Ak sa začnú riešiť všetky potenciálne možné havárie a ochrany proti nim, vznikne monštrum, ktoré sa nedá rozumne dostať hore. A čo horšie - od určitého bodu sa porucha "ochranných" systémov stáva pravdepodobnejšia ako porucha "chráneného" systému.
Všimnite si - mnoho systémov je bežne chránených zálohovaním (dva rovnocenné systémy). Už oveľa menej je ich chránených dvojitým zálohovaním (tri rovnocenné systémy) a viem len o niekoľkých málo systémoch, ktoré sú chránené trojitým zálohovaním (štyri rovnocenné systémy).
Takže v snahe o zvýšenie bezpečnosti a spoľahlivosti je od určitého
bodu zmysluplná aj spoločná motlitba pred štartom a pop s kropeničkou na rampe.
Blbosť? pche!
Je to výborná vec proti "predštartovému stresu" prinajmenšom u časti personálu a celkom merateľne to znižuje riziká ľudských chýb zo stresu.
tycka - 4/10/2014 - 23:18
¨Vždy jsme museli vycházet z předpokladů, že co se může podělat - to se taky podělá. Ztráty nejsou přípustné, plánované ztráty se přenechávají vojákům.¨
SW částečně i pro řízení HW jsem vytvářel dříve i já.
Ale i zde je prostě určitá daná cena HW - prostě lze to tak dělat, ale vše s mírou - splnění příslušných norem a něco navíc - prostě nadimenzování v rozumných možnostech - jinak si to zařízení - třeba tu výrobní linku příště raději objedná zákazník u konkurence - která se tím prostě neřídí a ten zákazník potřebuje i to aby, se mu taky ta výroba na té lince později vůbec vyplatila.
Čím odolnější tak prostě je to většinou i dražší a často i hmotnější a to zas má vliv na cenu přepravy na dané místo.
Prostě a stejně tomu je i u letadla - splnění všech norem a zbytek v rámci ekonomických možností - tím rozhodně tedy neobhajuji potrubí několika zálohovaných systémů vedle sebe. Jinak si to letadlo nikdo neobjedná a pokud ano tak prostě za současné situace může mít ta letecká společnost zásadní problémy s rentabilitou svého provozu.
Zákazník si především podle ceny vybírá již velmi dlouho a to samozřejmě platí i v letecké dopravě.
xChaos - 5/10/2014 - 14:45
koukal jsem, že to tady už proběhlo, ale stejně je to velmi zajímavý projekt... hodně je toho tam znovupoužitelného...
je to spojení s min. dvěma dalšími "upozaďovanými" firmami (proti SpaceX), které v tom co dělají jsou docela zavedené (Stratolaunch asi použije nějaký crossover Pegasuse a Anataresu od Orbital Sciences). (rozhodně zajímavější plán, než byla orientace na předražený Atlas 5..)
Nový návrh nákladní verze DreamChaseru "Dream Chaser Cargo System"(DCCS), který se pokusí usilovat o CRS2.
Schopný vynášet až 5550 kg nákladu na ISS.
Díky sklopným křídlům by mohl být dopravován pod standartním 5m aerodynamickým krytem.
Včetně zadního servisního modulu schopný nést dodatečný hermetizovaný i nehermetizovaný náklad.
Vysoká znovupoužitelnost, použití netoxických pohonných látek s okamžitým přístupem k nákladu.
Druhý letový test DC by měl být na konci tohoto roku.
Tak nevím, jestli je to optický klam, nebo mám přehnané nároky, ale mně nevybavený interiér DC nepřipadá moc prostorný.
kopapaka - 18/10/2015 - 18:51
Ale to je "tunel" k dokovacímu portu...
pospa - 18/10/2015 - 19:12
Ano, snímek byl pořízen od konce válcové části kabiny, kde bude dokovací port, ale ani kabina vepředu není o moc vyšší - ten technik v ní klečí/sedí na provizorní podlážce a příčnou přepážku ná cca 5-10 cm nad hlavou.
Až bude interiér dovybaven, bude tam místa ještě méně.
Toto je například kompozitová skořepina přetlakové kabiny DC, určená pro orbitální test. Opravdu nevím, jestli by se tam 7 lidí nějak rozumně vešlo... 4 asi ano, ale 7?
yamato - 19/10/2015 - 13:10
do sirky je to mozno tak pre troch, ale na dlzku to ma dost
pospa - 19/10/2015 - 13:25
Yamato, oba obrázky jsem už taky viděl, ale jedno je powerpoint a druhé laminátová maketa velmi přibližných rozměrů. Obávám se, že ji postavili tak trochu stylem vnější rozměr = vnitřní, tj. uvnitř neodečetli tloušťku sněn s přepážkami, izolací a tapecírungem.
Když srovnáš tu žlutou laminátovku a reálný černý kompozitový interiér, nepříjde ti mezi nimi velký rozdíl ve vnitřních rozměrech?
I když možná opravdu jen opticky klame ta vstupní roura vzadu...
yamato - 19/10/2015 - 13:48
opticke skreslenie tu bude hrat velku rolu, takze vo vysledku mozeme len hadat kolko miesta je tam realne
Napriklad CrewDragon na sirokouhlych fotkach vyzera skoro ako priemerna petrzalska izba, ale logika hovori ze az tolko miesta tam nemoze byt
Je to zajímavé (a co kdyby vlastně Dream Chaser startoval na Falconu 9? a co kdyby vlastně celý druhý stupeň byl lifting body... původní plán mimochodem tuším byl, že Dream Chaser bude mít vlastní hybridní pohon a bude vlastně hrát roli vícenásobně použitelného druhého steuně...)
Petr_Šída - 15/1/2016 - 00:24
Skvělá zpráva, letadlo poletí
Ervé - 15/1/2016 - 07:31
Kabina Dreamchaseru rozhodně není schopná pojmout 5,5 t nákladu. Takže buď vznikne nepřetlakovaný modul, ke kterému bude DC připojen a který shoří v atmosféře, nebo je těch 5,5 t nesmysl. Na 1 m3 se počítá plus minus 250 kg nákladu, tedy 5500 kg potřebuje 22 m3 plus systémy, tunel atd. Kdyby reálná kapacita DC byla 6 osob, odpovídalo by to 1,2-1,5 t nákladu. Nebo je objednávka na 5,5 t nákladu na ISS, počet startů není určen? Promiňte, ale už tohle je příliš velké tříštění sil - budou mít Cygnus, Dragon a DC pro náklad, Orion, DragonRider a CST-100 pro lidi. Chápu, že NASA znejistila po současné havárii Antaresu a Falconu, ale oba mohli letět už dva měsíce po havárii - šlo by jen o náklad, a ten je možné v nouzi riskovat.
Tak třeba má NASA zájem, aby se rozvíjel dál i koncept raketoplánu, to mi nepřijde úplně mimo to takhle podržet...
Petr_Šída - 15/1/2016 - 12:00
citace:Kabina Dreamchaseru rozhodně není schopná pojmout 5,5 t nákladu. Takže buď vznikne nepřetlakovaný modul, ke kterému bude DC připojen a který shoří v atmosféře, nebo je těch 5,5 t nesmysl. Na 1 m3 se počítá plus minus 250 kg nákladu, tedy 5500 kg potřebuje 22 m3 plus systémy, tunel atd. Kdyby reálná kapacita DC byla 6 osob, odpovídalo by to 1,2-1,5 t nákladu. Nebo je objednávka na 5,5 t nákladu na ISS, počet startů není určen? Promiňte, ale už tohle je příliš velké tříštění sil - budou mít Cygnus, Dragon a DC pro náklad, Orion, DragonRider a CST-100 pro lidi. Chápu, že NASA znejistila po současné havárii Antaresu a Falconu, ale oba mohli letět už dva měsíce po havárii - šlo by jen o náklad, a ten je možné v nouzi riskovat.
Má mít ještě modul s prostorem a solárními panely za sebou, který se bude zahazovat
raketoplán má mimo jiné výhodu v minimálním přetížení a rychlosti dopravy na zem (respektive rychlosti vyzvednutí), pro některé vzorky ideální
admin - 17/6/2016 - 21:07
Takhle nějak by to mohlo vypadat
NovýJiřík - 17/6/2016 - 22:02
raketoplán má mimo jiné výhodu v minimálním přetížení a rychlosti dopravy na zem (respektive rychlosti vyzvednutí), pro některé vzorky ideální
Nemůžu si pomoct, ale kromě toho menšího přetížení žádnou výhodu nevidím. Pilotovaný Dragon bude taky přistávat na kosmodromu, takže rychlost vyzvednutí je stejná, bude rovněž opakovatelně použitelný, ale přistávat bude s monolitickým štítem, ne s obkladačkami, které byly jednou z velkých slabin už starých raketoplánů. A pokud jsem správně pochopil to video, tak oba nosné stupně Dreamchaseru se budou zahazovat, takže ani s náklady startu to nevidím nijak růžově.
Petr_Šída - 17/6/2016 - 23:24
citace:raketoplán má mimo jiné výhodu v minimálním přetížení a rychlosti dopravy na zem (respektive rychlosti vyzvednutí), pro některé vzorky ideální
Nemůžu si pomoct, ale kromě toho menšího přetížení žádnou výhodu nevidím. Pilotovaný Dragon bude taky přistávat na kosmodromu, takže rychlost vyzvednutí je stejná, bude rovněž opakovatelně použitelný, ale přistávat bude s monolitickým štítem, ne s obkladačkami, které byly jednou z velkých slabin už starých raketoplánů. A pokud jsem správně pochopil to video, tak oba nosné stupně Dreamchaseru se budou zahazovat, takže ani s náklady startu to nevidím nijak růžově.
pilotovaný dragon bude mít minimum prostoru pro cargo
teď si nejsem jistý, nechce NASA primárně přistání pro něj do vody?
každopádně motorické přistání tak pružné nebude, přeci jenom zážeh hypergolů těsně před dosednutím okamžité operace s lidmi kolem jaksi vylučuje, nejdřív přijde čištění (podobně to bylo u raketoplánu)
jinak cargo DC poletí se složenými křídly pod aerodynamickým krytem a bude mít ještě servisní modul
zahazování stupňů je věc nosné rakety, co brání posadit to na Falcon?
NovýJiřík - 18/6/2016 - 13:40
zahazování stupňů je věc nosné rakety, co brání posadit to na Falcon?
Třeba konkurenční boj? Proč by měli ve SpaceX podporovat náklaďák od jiné firmy, když mají svého vlastního Dragona? Zvlášť když by za vynesení dostali v případě opakovaně použitého 1. stupně jen nějakých 30-40 mega?
Petr_Šída - 19/6/2016 - 14:58
citace:zahazování stupňů je věc nosné rakety, co brání posadit to na Falcon?
Třeba konkurenční boj? Proč by měli ve SpaceX podporovat náklaďák od jiné firmy, když mají svého vlastního Dragona? Zvlášť když by za vynesení dostali v případě opakovaně použitého 1. stupně jen nějakých 30-40 mega?
a proč by ne, zákazník jako zákazník, ULA taky vzala nahoru Cygnus za patřičný obnos
Dreamchacer není konkurence cargo Dragonu ve smyslu buď oni, nebo my, jsou jasně dané zakázky, počty letů u obou firem
vše ostatní je jenom o obchodním jednání
koneckonkonců, jako důvod proč ano, se dá napsat i: aby ULA nevydělala svých X milionů dolarů admin - 11/7/2016 - 21:39
Důležitý krok úspěšný
Sierra Nevada Corporation Completes First Dream Chaser® Cargo
Service Milestone under NASA CRS2 Contract
The exact launch site has yet to be determined, however the Dream Chaser space plane is capable of landing at any airport capable of hosting large commercial planes. Furthermore, because this is a UN initiative, this presents the opportunity to launch and land the Dream Chaser in any UN member country that is receptive to the program.
Tak na pilotovanou misi Dream Chaseru to zatím navypadá.. mluví se o "payloads"... ale je to zajímavý začátek.
admin - 16/2/2017 - 16:30
Sierra Nevada Corp. navrhla pilotovaný let k HST a jeho modernizaci pomocí raketoplánu Dream Chaser.
Vzhledem k tomu, že vypadl z programu CCDev, musí se spoléhat jen na své finance a tam(alespoň oficiálně) není jasné, nakolik jsou schopni Dream Chaser vůbec dodělat alespoň v nákladní verzi.
citace:Objevily se už někde fotky havarovaného exempláře?
http://www.collectspace.com/ubb/Forum35/HTML/000606.html
údajne odvoz na opravu
Podobným spôsobom bol i privezený na Dryden, ale na fotkách z privezenia má vpredu pitot-statickú trubicu, o ktorú pri havárii skoro určite prišiel.
Vychádzajúc z toho, že majú nový exemplár, tak tá havária v roku 2014 bola asi drsnejšia, ako sa vtedy naznačovalo...
Alebo stroj skončil ako neopraviteľný. To by zasa až tak neprekvapilo, ohybová prasklina v lamináte sa opravuje blbo aj na obyčajnej pramici.
admin - 6/4/2017 - 20:45
Dream Chaser by měl používat evropský androgynní dokovací systém IBDM, který je kompatibilní se standardem IDSS.
Test přiblížení a přistání ALT-2 druhého zkušebního exempláře ETA (engineering test article) na Armstrong Flight Research Center je plánován na červen 2017.
Nepovedený test ALT-1 prvního exempláře ETA se uskutečnil 26.10.2013.
PinkasJ - 13/4/2017 - 11:54
Je škoda, že Dream Chaser byl vyřazen z financování NASA pro CCP a dali přednost jen kabinám – dvě americké a k tomu bude i reserva – Orion a navíc ruská. To je zarážející jednostrannost. Chápal bych to pro lety mimo Zemi, ale pro LEO ? Snad vojáci v budoucnu postaví nějakou větší variantu X37
Petr_Šída - 13/4/2017 - 12:30
Dream chacer naštěstí dostal zelenou jako nákladní stroj, takže k zalítání dojde a podívá se nahoru
dodání interiéru a sofistikovanější podpory života by pak už neměl být takový problém
admin - 18/7/2017 - 09:13
Probíhá testování řízení, brzd, navigace na Edwardsově základně.
Startovat by měl na Atlasu 5 koncem roku.
An atmospheric test model of Sierra Nevada’s Dream Chaser spacecraft, a cargo carrier for the International Space Station that will take off on top of an Atlas 5 rocket and land on a runway, is undergoing braking and steering checks in California ahead of a flight test later this year , the company said Monday.
Meanwhile, technicians are building the space-rated version of the Dream Chaser that will fly into orbit on a cargo run to the space station as soon as 2019 .
admin - 18/7/2017 - 09:48
Jo. Díky za opravu. Ještě jsem spal, když jsem to psal.
NovýJiřík - 18/7/2017 - 11:02
Startovat by měl na Atlasu 5 koncem roku.
Nejvíc mě na tom překvapuje ten Atlas. Úplně stejně se zachoval Orbital ATK po ohňostroji Antaresu. Zajímavé, že nikdo si neobjedná Falcona a raději zaplatí několikrát víc ULA. Mají pocit, že nabídnout kšeft Muskovi by je dehonestovalo, zatímco Atlas je něco nóbl?
pet.rok - 18/7/2017 - 12:20
citace:
Nejvíc mě na tom překvapuje ten Atlas. Úplně stejně se zachoval Orbital ATK po ohňostroji Antaresu. Zajímavé, že nikdo si neobjedná Falcona a raději zaplatí několikrát víc ULA. Mají pocit, že nabídnout kšeft Muskovi by je dehonestovalo, zatímco Atlas je něco nóbl?
Odpoved na otazku preco prinesie zoznam technologickych partnerov podielajucich sa na vyvoji.
admin - 21/7/2017 - 00:33
Derelict - 21/7/2017 - 08:19
citace:
Nevim jak ostatnim, me se proste concept Dream chaseru libi. Verit jenom motorum nebo padaku pri pristani ... to nejak neni pro mne.
xChaos - 21/7/2017 - 08:51
citace:
citace:
Nejvíc mě na tom překvapuje ten Atlas. Úplně stejně se zachoval Orbital ATK po ohňostroji Antaresu. Zajímavé, že nikdo si neobjedná Falcona a raději zaplatí několikrát víc ULA. Mají pocit, že nabídnout kšeft Muskovi by je dehonestovalo, zatímco Atlas je něco nóbl?
Odpoved na otazku preco prinesie zoznam technologickych partnerov podielajucich sa na vyvoji.
Velké peníze (navíc z veřejných prostředků) mají prostě úplně jinou logiku, než technologie a podnikání v malém.
Spíš je třeba ptát se, odkud v první řadě bere Sierra Nevada prostředky na vývoj Dream Chaseru :-) (který je po technické stránce skvělý nápad, bez debat... politika a business jsou ovšem úplně jiná kapitola)
admin - 21/7/2017 - 09:41
citace:
Nevim jak ostatnim, me se proste concept Dream chaseru libi. Verit jenom motorum nebo padaku pri pristani ... to nejak neni pro mne.
Proto jsem dal tady tu pěknou fotku. "Zamiloval" jsem se už do HL-20 a od té doby mě to drží. admin - 30/8/2017 - 23:59
Konečne, po dlhom čase som našiel aspoň jednu fotografiu prvého prototypu Dream Chaser po havárii
Kotrmelec tam jednoznačne bol, a možno nie jeden.
ales - 7/11/2017 - 09:51
Podle článku na NSF https://www.nasaspaceflight.com/2017/11/dream-chaser-approach-landing-test/ se Dream Chaser na Edwards AFB chystá na atmosférickou letovou a přistávací zkoušku ALT-2 (Approach and Landing Test 2) [po odhození z podvěsu vrtulníku]. Datum testu ale zatím není jasné, přestože oficiálně ho bylo možno provést už minulou neděli 5.11.2017.
Pár dalších vybraných informací z článku:
- všechny zkoušky zatím probíhají na testovacím Dream Chaseru ETA (Engineering Test Article)
- test ALT-1 proběhl v roce 2013
-- volný let po odhození z vrtulníku probíhal dobře až do zahájení vysouvání podvozku
-- levá noha podvozku se nevysunula a Dream Chaser po dosednutí havaroval
-- kabina posádky ale přitom zůstala neporušená a také všechny systémy Dream Chaseru stále pracovaly
-- test byl prohlášen za úspěšný jak ze strany SNC tak i ze strany NASA
-- použitý podvozek byl totiž demontován ze staré stíhačky a nebyl testovanou součástí Dream Chaseru
-- přesto se firma SNC (Sierra Nevada Corporation) rozhodla znovu provést všechny testy, včetně ALT
- Dream Chaser ETA byl opraven a letos už absolvoval zkoušky pojíždění a dva upoutané lety (Captive Carry) v závěsu pod vrtulníkem
- první let pod vrtulníkem 234-UT (civilní verze CH-47 Chinook) proběhl za přítomnosti kamer 30.8.2017 a druhý pak utajeně 27.9.2017
- původně byl termín ALT-2 stanoven na 15.10.2017
- pak ale musel být nosný vrtulník odvolán na pomoc při hašení požárů v Kalifornii
- po návratu vrtulníku z hasicí mise a po ověření letové způsobilosti Dream Chaseru ETA byl nový termín ALT-2 určen na 5.11.2017
- od té doby ale zatím nepřišly žádné nové zprávy ani z NASA ani z SNC
- je možné, že se čeká na lepší počasí na základně Edwards (zatím jsou tam prý silnější nárazy větru)
- startovací okno pro test může určitě být dlouhé i řadu týdnů
V článku je zmíněn i zájem úřadu UNOOSA (United Nations Office for Outer Space Affairs) o využití Dream Chaseru pro vynášení kosmických nákladů a experimentů z chudších zemí světa, a také zájem Kanadské kosmické agentury CSA (Canadian Space Agency) o Dream Chaser (podepsali s SNC memorandum o porozumění [Memorandum of Understanding]).
yamato - 12/11/2017 - 08:46
a je to. ALt-2 bol uspesny
ales - 12/11/2017 - 11:04
Oficiální potvrzení výsledků testu ALT-2 se teprve očekává (v nejbližší době). Pár prvních snímků z testu ALT-2 už ale bylo zveřejněno (a vypadá to OK).
Do Louisville byl dopraven model raketoplánu pro testy nakládky a vykládky nákladu.
Ervé - 20/12/2018 - 08:03
No, to potvrzuje moji skepsi ohledně udávaných 1750 kg nahoru a dolů uvnitř raketoplánu (dalších 3250 kg chtějí vozit nahoru v jednorázovém cargo modulu), ten prostor je stěží pro 1 tunu běžného nákladu. Jak by tam chtěli dát 6 lidí (navíc na sedačkách a ve skafandrech) s možností rychlé evakuace si neumím představit. [Edited on 20.12.2018 Ervé]
PinkasJ - 20/12/2018 - 08:51
Ten pohled dovnitř zkresluje délku. I kdyby to měli být jen 3 nebo 4 kosmonauti, bude to velký pokrok oproti padákovým kabinám a moc jim fandím
jregent - 20/12/2018 - 09:08
citace:I kdyby to měli být jen 3 nebo 4 kosmonauti, bude to velký pokrok oproti padákovým kabinám a moc jim fandím
Někde, nemohu vzpomenout kde, byla diskuse o možnosti využiti jako záchranného prostředku, např. ve verzi pacient+lékař.
Také jim moc fandím Petr_Šída - 20/12/2018 - 09:20
Takhle z fotek to nejde odhadnout, dlouhý válec bude vždy vypadat menší oproti kuželu, objem ale může být stejny, ne li vetsi
martinjediny - 20/12/2018 - 22:49
citace:No, to potvrzuje moji skepsi ohledně udávaných 1750 kg nahoru a dolů uvnitř raketoplánu (dalších 3250 kg chtějí vozit nahoru v jednorázovém cargo modulu), ten prostor je stěží pro 1 tunu běžného nákladu. Jak by tam chtěli dát 6 lidí (navíc na sedačkách a ve skafandrech) s možností rychlé evakuace si neumím představit. [Edited on 20.12.2018 Ervé]
Skutocne to posobi stiesnene. Aj ked sojuz je tiez sardinkac.
btw. americke skafandre su mensie, ako ruske, alebo DC bude musiet vyvinut vlastne "usporne" a "pruzne" skafandre?
xChaos - 23/12/2018 - 11:54
Není náhodou nákladní verze zmenšenina té cílové osobní?
Petr_Šída - 23/12/2018 - 17:00
citace:Není náhodou nákladní verze zmenšenina té cílové osobní?
neměla by být
Alchymista - 23/12/2018 - 18:41
citace:Jak by tam chtěli dát 6 lidí (navíc na sedačkách a ve skafandrech) s možností rychlé evakuace si neumím představit.
Ja hej - na pohyblivej podlahovej plošine. "Koľajničky" tam vidieť sú, deliaca rovina je tiež zrejmá....
admin - 31/12/2018 - 11:25
Samé dobré zprávy. Jestli se to povede pro cargo a potom i pro posádku, bude to další významný mezník v letech do vesmíru. Někdo může říci, že už to zde bylo - Space Shuttle, ale toto provedení má značně větší naději na ekonomický provoz.
Ervé - 3/1/2019 - 12:28
citace:Samé dobré zprávy. Jestli se to povede pro cargo a potom i pro posádku, bude to další významný mezník v letech do vesmíru. Někdo může říci, že už to zde bylo - Space Shuttle, ale toto provedení má značně větší naději na ekonomický provoz.
Obzvlášť když by startoval na Falconu s opakovaně používaným 1.stupněm...
yamato - 3/1/2019 - 13:00
nebola pilotovana verzia uplne stopnuta?
inak po zruseni motorickeho pristavania CrewDragonu to skutocne vyzera, ze Dreamchaser by mohol mat najekonomickejsiu prevadzku. Pokial nema drolivy tepelny stit ako STS
jregent - 3/1/2019 - 13:47
citace:nebola pilotovana verzia uplne stopnuta?
Objednávka nákladní verze dává naději že existují v NASA dobře utajené spiklenecké kroužky o tomto si šeptající :-)
admin - 7/4/2019 - 22:26
admin - 24/4/2019 - 22:07
Alchymista - 25/4/2019 - 00:16
To vzali aerodynamiku BOR-4/Mig-105/Spiral cez kopirák uplne, alebo len čiastočne?
Petr_Šída - 25/4/2019 - 08:46
citace:To vzali aerodynamiku BOR-4/Mig-105/Spiral cez kopirák uplne, alebo len čiastočne?
Mám pocit, že to v devadesátých letech koupila NASA pro minirakegoplan, co měl by u iss, a DC z něj vychází
Derelict - 25/4/2019 - 09:02
citace:
citace:To vzali aerodynamiku BOR-4/Mig-105/Spiral cez kopirák uplne, alebo len čiastočne?
Mám pocit, že to v devadesátých letech koupila NASA pro minirakegoplan, co měl by u iss, a DC z něj vychází
Ne, to vychází z aerodynamiky - lifting body. Někdy v 60-tych letech se začaly testovat prototypy a to jak na strane USA (M2F1-M2F3, HL10, HL20 ...) tak v rusku (BOR, SPIRAL ...). Tohle je pouze výsledek.
Kdo skutečně s tím nápadem přišel a zda v tom hrála svoji roli i špionáž nikdo neví. Vzhledem k pozdějšímu testování na straně Ruska je možný únik informací nebo podobné myšlenkové postupy na základě dostupných údajů. Fyzika je limitem.
Alchymista - 25/4/2019 - 11:09
takto: Dream Chaser tvarovaním najviac zodpovedá posledným variantám HL-20 vrátane aerodynamických "fines" ako je nápadné "zúženie" trupu v mieste kabíny (zrejme dôsledok "pravidla plôch") a HL-20 (okolo roku 1990) sa zasa zo všetkých amerických vztlakových telies najviac podobá na sovietske projekty (krátky tupý nos, "ploché" dno, "krídlo/kormidlo" čiastočne vystavené do prúdu).
Je to celkom zaujímavé, pretože evidentne vychádzajú z HL-20 a nie z o desaťročie novšieho projektu NASA X-38, ktorý bol zrušený v roku 2002.
Pôvodná rada pilotovaných vztlakových telies NASA M2-F1 (1963-66), Northrop M2-F2(1966-67), Northrop M2-F3 (1970-72), Martin Marietta X-24A (1969-73) sa vyznačuje "kvapkovitým dnom" a "tupým nosom". Northrop HL-10 (1966-70) má kombináciu kvapkovitého a plochého dna, a určitým spôsobom predstavuje "obrátený" pozdĺžny profil X-24A. Teleso Martin Marietta X-24B (1973-75) je priamo prestavané z X-24A (pozícia kabíny, kormidlá), ale má "ploché dno" a "špicatý nos".
Teleso Martin X-23 PRIME (1966-67) je/bolo bezpilotné - stroje niečo cez dva metre dlhé absolvovali tri kozmické lety (dva sa ale po pristátí utopili). Toto vztlakové teleso býva považované aj za pokus smerujúci k bojovým častiam typu MARV/MaRV (Maneuverable Reentry Vehicle) a označenie PRIME znamená "Precision Recovery Including Maneuvering Entry"
Sovietske stroje vznikali v poradí Spiral (1964-1974?) - BOR-1 až BOR-3 (1969-1974) - Mig 105.11 (letové testy 1975-78) - BOR-4 (1980-84+)
Tak trochu mi to připomíná Dream Chaser...že by původní inspirace?
Arccos - 13/8/2019 - 15:13
Samozřejmě! A ani to není žádné velké tajemství. Dream Chaser vychází z projektu HL-20, který pro změnu vycházel ze starších projektů vztlakových těles, včetně inspirace sovětskými projekty: https://en.wikipedia.org/wiki/HL-20_Personnel_Launch_System
význam celej tejto "kozmickej lode" mi uniká, fakt to chcú dávať ešte aj pod kryt? tak to je gool
Petr_Šída - 20/8/2019 - 10:35
citace:význam celej tejto "kozmickej lode" mi uniká, fakt to chcú dávať ešte aj pod kryt? tak to je gool
Cargo verze je takhle plánovaná od začátku, díky tomu může mít přídavný modul a nemusí řešit aerodynamiku startu
Co je na tom tak divného, x37 to používá taky
Lusyen - 20/8/2019 - 10:54
citace:
citace:význam celej tejto "kozmickej lode" mi uniká, fakt to chcú dávať ešte aj pod kryt? tak to je gool
Cargo verze je takhle plánovaná od začátku, díky tomu může mít přídavný modul a nemusí řešit aerodynamiku startu
Co je na tom tak divného, x37 to používá taky
asi sa na to pozerám pod nesprávnym uhlom, ale môj pohľad na vec je taký, že buď chceme vynášať niečo na obežnú dráhu a tak sa snažíme vyniesť čo najviac za čo najnižšiu cenu a v tom prípade mi príde logickejšie nacpať toho čo najviac pod aerodynamický kryt, alebo sa "hráme" na kozmickú loď a raketoplán a tam by sa mi páčilo, keby to štartovalo čo najviac samostatne. Teda keď už to potrebuje prvý stupeň rakety OK prižmúrme oko, ono to potrebuje aj druhý stupeň? Ok tak prižmúrme aj to druhé oko, Ono to potrebuje aj aerodynamické kryty? ty vole tak je to kozmická loď alebo len niečo ťažké čo vyvezieme hore len na efekt, že to potom pekne pristane ako lietadielko. Mne proste asi len spôsobuje osobnú frustráciu, že sto rokov po raketoplánoch tu stále máme niečo voziť hore na špici 20 krát večšej rakety ako samotná loď a ako bonus ešte pod krytom. To rovno nech ten náklad namontujú na adaptér a ušetria kopec placu a váhy a keď treba nejaké experimenty poslať naspäť z ISS stačí aj dragon. Proste sa mi nepáči, že roky vývoja a nejak mi uniká užitočnosť toho celého, o nejakom posune ani nehovoriac, ale asi sa mýlim a je to len môj pohľad. Proste som rád, keď sa veci hýbu kupredu (myslím, že viacerí z vás a preto tak veľa ľudí fandí starship) a toto mi ako prínos nepríde. Možno ako záchranný systém od ISS niečo ako záchranný čln ale inak neviem.
Lusyen - 20/8/2019 - 11:01
Proste ako deti sme snívali o niečom čo samé vzlietne a samé tiež pristane, najbližšie sa tejto predstave približuje starship (nad superheavy prižmúrim oko, lebo starship je proste kozmická loď ako sa patrí, ako sme snívali) ale keď vudím ten troj či štvormetrový dream na 50 a viac metrovej rakete pod krytom tak sa mi nožík vo vrecku otvára.
PS len dodám že mám 35 a ako decko som si myslel, že v tomto veku už budem svedkom poriadnych kozmických lodí a realita je taká, že jediné čo dokáže vyniesť ľudí do kozmu je sojuz a to je teda smutné. Držím palce CD ale predovšetkým starshipu a nechcem preto pôsobiť zaujato a hejtovať dream chaser len ma proste tá vizualizácia s tým aerodynamickým krytom naštvala. [upraveno 20.8.2019 11:03]
yamato - 20/8/2019 - 11:17
citace:nad superheavy prižmúrim oko, lebo starship je proste kozmická loď ako sa patrí, ako sme snívali
tak nejak to prezentuje aj Musk - je kozmická loď Starship, ktorá len občas, keď je na "obtiažnej" planéte, potrebuje prídavný booster - SuperHeavy
Uvidíme koľko prekážok im ešte hodí pod nohy tá mrcha fyzika, a či náhodou Starship neskončí s ablatívnym štítom čo sa bude vymieňať pol roka, a motormi generálkovanými po troch letoch... To by bolo sklamanie...
PinkasJ - 20/8/2019 - 13:03
Re Lusyen:
Souhlasím s tím, že použití Dream Chaseru pro dopravu nákladů na ISS nepřináší větší výhodu, i když může zpět dopravit náklad, který může být ihned vyzvednut.
Použití Dream CHseru pro dopravu posádky na ISS (případně v budoucnu na Gateway ) je však zcela něco jiného. Tam se stále staví lodě pro návrat na padácích, nebo dokonce s přistáním na moři (Dragon). To je technika hlubokého minulého století a není se čím pyšnit. To, že Dream Chaser má vynášet Atlas 5 nebo Vulcan není rozhodující, stejně tak by ho mohl vynést Falcon 9 nebo jiná výkonná raketa, která vynáší kabinové lodě. Výhoda přistání na dráze pro lidi je nesporná.
V nedaleké budoucnosti bude většina raketových nosičů mít znovupoužitelný první i druhý stupeň (viz také zadání partnerství s NASA). Efektivita takových letů se nebude lišit od plánovaných SH/SS, spíše bude vyšší, neboť se přizpůsobí pružně i menším posádkám a nákladům - např. lety ke Gateway. Přistávání na padácích by mělo postupně zmizet a tím vynikne užitečnost Dream Chaseru a podobných strojů
Jestli si někteří idealisté ( i na tomto fóru) myslí, že cesty lidí do vesmíru budou v budoucnu prováděny převážně v desítkách nebo dokonce stovkách lidí jedním letem, jsou na hlubokém omylu. Stejně (již jsem o tom psal) jako se v pozemské dopravě lidí i nákladů nepoužívají nějaké universální autobusy a kamiony, ale dopravní prostředky s rozmanitou kapacitou, stejné to bude s kosmickou dopravou lidí i nákladů. Stovky lidí a stovky tun nákladu budou přepravovány jen výjimečně.
Derelict - 20/8/2019 - 13:42
Dreamchaser se mi docela líbí jako záchranný prostředek. Je blbuvzdorný, maximum práce odvede aerodynamika plus gravitace a je s tím možné (to možné je hodně v uvozovkách) přistát na poli. Naproti tomu má dragon sice jednoduchou konstrukci, ale vyžaduje spuštění motorů ve správnou chvíli. Jejich chyba je fatální. U Sojuzu je balistické přistání dost drsné, v poslední chvíli to musí zachraňovat padák. Pokud tedy porovnám uvedené konstrukce, zdá se mi DreamChaser jako modul pro dopravu posádky ideální.
Co se týká nákladu, může mít sice velkou hodnotu, ale nebude mít hodnotu lidského života. Pro náklad stačí plastová přepravka. Pro citlivý náklad hermetizovaná. A pokud to má odolat větším silám, tak kovová.
yamato - 20/8/2019 - 14:10
citace:
Jestli si někteří idealisté ( i na tomto fóru) myslí, že cesty lidí do vesmíru budou v budoucnu prováděny převážně v desítkách nebo dokonce stovkách lidí jedním letem, jsou na hlubokém omylu.
no to znie akoze vy viete ako to bude, a ostatni nevedia. Mate nejaky nevyvratitelny zdroj mudrosti?
citace:
Stejně (již jsem o tom psal) jako se v pozemské dopravě lidí i nákladů nepoužívají nějaké universální autobusy a kamiony, ale dopravní prostředky s rozmanitou kapacitou, stejné to bude s kosmickou dopravou lidí i nákladů. Stovky lidí a stovky tun nákladu budou přepravovány jen výjimečně.
no ale ono je to prave tak, ako tvrdite ze to nie je
na zemi sa pouzivaju univerzalne dopravne prostriedky - autobus Karosa jazdi rovnako na slovensku ako v novom dili (obrazne povedane), a ide bez ohladu na to ci vezie 5 ludi alebo 50. Nie je Karosa optimalizovana pre slovensko a Karosa pre indiu.
Takisto dopravne prepojenie funguje na doprave stoviek ludi (vlaky, lietadla, lode) a stoviek ton nakladu (vlaky, lode, kamiony). Keby to bolo postavene na prisne individualizovanej a specializovanej doprave, kde sa dopravny prostriedok doslova sije na konkrétneho cestujúceho a konkretny naklad, tak by svet dnes nebol globalizovany. Kazdy transport cohokolvek by bol napoly inziniersky projekt, napoly dobrodruzna vyprava.
PinkasJ - 20/8/2019 - 15:23
Pane yamato, vy víte asi dobře, že jsem tu universálnost napsal a myslel jinak, než mně oponujete. Myslel jsem to tak, že např. rodiny, dýleři, záchranná služba , pošta, … nepoužívají jen velké universální autobusy a kamiony, ale nejrůznější dopravní prostředky. Na silnici jezdí mnoho aut s jedním řidičem až po autobusy, malé dodávky až po kamiony. Každý zvolí nejvhodnější dopravní prostředek V kosmonautice to bude podobné, uplatní se malé rakety, Dream Chaser, až po SH/SS. V kosmonautice bude stále převažovat potřeba dopravy speciálních nákladů na speciální dráhy, universálnost asi nepřevládne. [upraveno 20.8.2019 15:27]
yamato - 20/8/2019 - 15:34
citace:Pane yamato, vy víte asi dobře, že jsem tu universálnost napsal a myslel jinak, než mně oponujete. Myslel jsem to tak, že např. rodiny, dýleři, záchranná služba , pošta, … nepoužívají jen velké universální autobusy a kamiony, ale nejrůznější dopravní prostředky. Na silnici jezdí mnoho aut s jedním řidičem až po autobusy, malé dodávky až po kamiony. Každý zvolí nejvhodnější dopravní prostředek V kosmonautice to bude podobné, uplatní se malé rakety, Dream Chaser, až po SH/SS.
OK, takto je to pravdivejsie tvrdenie. Ale je tu jeden zasadny rozdiel - pre sposob fungovania automobilu nema vyznam jeho velkost.
Pri raketach velkost vyznam ma - raketa velkosti Falconu 9 alebo trebars Atlasu 5 nemoze zmysluplnym spôsobom zachranovat svoje horne stupne, kedze nosnost by klesla pod realne vyuzitelnu uroven.
Raketa velkosti SHS svoj horny stupen zachranovat moze.
Takze hoci by pre dopravu troch ludi alebo mensieho nakladu stacila mensia raketa, v praxi to moze vyjst tak, ze sa budu naklady grupovat do vacsich, ktore pojdu na velkej rakete. Skratka plne reusable rakety sa nedaju moc skalovat smerom nadol, takze bude urcita minimalna hranica.
PinkasJ - 20/8/2019 - 17:22
I za předpokladu, že raketa, která bude někdy vynášet Dream Chaser bude mít v budoucnu oba stupně návratné, bude výhodné, aby posádka přistávala v samostatné lodi oddělené od 2.stupně. To umožní nastavit přijatelné přetížení pro posádku, boční i podélný manévr k přistání na dráze. Druhý stupeň se tak může hned po vynesení lodi vrátit a přistávat i s větším přetížením.
Při letech na vyšší dráhy ( např. na nebo k Měsíci nebo na Gateway) je mnoho variant a Dream Chaser by musel mít silnější tepelnou ochranu a zřejmě by zůstával u Gateway nebo na LLO. Myslím , že je dobré tento prostředek odzkoušet.
Eudoxus - 25/8/2019 - 12:47
citace:
citace:
citace:To vzali aerodynamiku BOR-4/Mig-105/Spiral cez kopirák uplne, alebo len čiastočne?
Mám pocit, že to v devadesátých letech koupila NASA pro minirakegoplan, co měl by u iss, a DC z něj vychází
Ne, to vychází z aerodynamiky - lifting body. Někdy v 60-tych letech se začaly testovat prototypy a to jak na strane USA (M2F1-M2F3, HL10, HL20 ...) tak v rusku (BOR, SPIRAL ...). Tohle je pouze výsledek.
Kdo skutečně s tím nápadem přišel a zda v tom hrála svoji roli i špionáž nikdo neví. Vzhledem k pozdějšímu testování na straně Ruska je možný únik informací nebo podobné myšlenkové postupy na základě dostupných údajů. Fyzika je limitem.
Zaujmave zabery z testovania: BOR-1, BOR-2, BOR-3, BOR-4 flight tests. BOR-4 and BOR-5 recovery
citace 2.5.2022 - 10:22 - Grofino:...Dream chaser je také ve skluzu a NASA nechybí...
Zatial... az sa Rusi odpoja, bolo by vtipne mat hned tri nahrady... a co by si navrhol z pohladu riadenia rizik?
Grofino - 2/5/2022 - 20:29
Z pohledu NASA? To je politicky řízená organizace.
Jako největší riziko vidím spoléhat se na motory , které zatím nefungují.
Myslím tím BE-4. Raketa je hlavně o dobrých motorech. Pak můžeš udelat vše okolo.
Více důvěřuji motorům raptor. Neletely sice na orbitu, ale zážehů bylo spousta.
Dream chaser spoléhá na raketu, která nemusí dlouho být.
3 výrobci nejsou zárukou úspěchu. Jde o spolehlivost klidně jednoho.
Raketoplán byl také monopol a drahý monopol. Ten se dá ukočírovat, pokud se chce.
Pojišťovny z hlediska rizik nepočítají s 2 velkými škodami na 1 majetku.
Viz pojištění dvojčat 2001. To bylo dohadování.
Eudoxus - 15/5/2022 - 14:24
Angry astronaut : SIERRA SPACE EXCLUSIVE TOUR!! Dream Chaser and much more with VP and NASA veteran Angie Wise!
Neobvyklý pohled na raketoplán Dream Chaser v zařízení NASA Armstrong In-Space Propulsion v Ohiu, kde bude probíhat tepelné vakuové testování.
Ervé - 19/3/2024 - 06:38
Dream Chaser doplácí na Vulcan Centaur, měl letět už před 2 lety. Malé zpoždění se sice firmě hodilo pro vyladění lodě a odstranění nedostatků, poslední rok už ale ztrácí spoustu peněz čekáním. Musí živit lidi, platit haly a stroje, a žádné peníze od NASA za splněné starty. Budoucnost v podobě obsluhy Orbital Reef je nejistá, počítalo se s pilotovanými lety Starlineru a cargo pomocí Dream Chaseru. Bezos musel soustředit zájem na Vulcan (a pak na New Glenn), dokonce proběhlo jednání s Indií. NASA vyplatila Bezosovi jen 24 mil. USD z plánovaných 130 kvůli neplnění milestonů vývoje stanice. Starliner skončí hned po splnění 6 misí NASA, takže je šance pro Dream Chaser získat peníze NASA na druhou pilotovanou loď, pokud se cargo verze osvědčí.
martinjediny - 20/3/2024 - 17:36
citace 18.3.2024 - 00:25 - MiraH:...Neobvyklý pohled na raketoplán Dream Chaser v zařízení NASA Armstrong In-Space Propulsion v Ohiu, kde bude probíhat tepelné vakuové testování.
Defakto tento systém unifikovaných kontejnéru zefektivnil, zjednodušil a především zlevnil nákladní lodní dopravu… Takže co funguje na moři muže fungovat i na orbitě. 
skoda ze senatori radsej daju miliardu na powerpoint, nez by uvolnili dalsich 100 milionov na skutocny hardwer 
[Upraveno 24.5.2014 Alchymista]
