V prezentaci jsou porovnávány dvě konfigurace - pro 60 a 500 dní trvající misi.
Studie zmiňuje i další součásti možného plavidla/soulodí - MMSEV, MPCV, Flexcraft, atd.
trochu ma prekvapilo, ze hmotnost DSH pre 500-dnovu misiu vysla "len" okolo 40 ton.
kratas - 3/4/2012 - 17:05
Hmm. + MPCV modul. To je nejakych 50 tun. Ale pripada mi to docela maly. Si nedokazu predstavit, ze by se meli 4 lidi mackat na tak malym prostoru. To z nich budou po 500 dnech psychopati anebo se pozabiji. Mi to pripada jako hodne minimalizovany odhad.
alamo - 3/4/2012 - 17:13
poňali to fakt minimalisticky
aj niektoré koncepty mars flyby, boli ťažšie http://www.astronautix.com/craft/jagy1966.htm
661 dní Total Payload Required in Low Earth Orbit-metric tons: 360
Mass per crew-metric tons: 90
lenže toto je určené na operovanie v relatívnej blízkosti zeme
asi najväčšia vzdialenosť kam by to cestovalo bude nejaká servisná výskumná misia L2 slnko zem [Upraveno 03.4.2012 alamo]
kratas - 3/4/2012 - 17:32
ja nasel jeste tenhle odkaz. Tam jsou take bliz 90 tunam, ale jen obytny prostor bez pohonu.
v zásade, tadeto by mohla viesť aj cesta k vzbudeniu záujmu jaxa a esa
pretože nič nebráni tomu aby sa na takejto skladačke, s dielov ISS nezužitkovalo aj ATV a HTV
yamato - 3/4/2012 - 19:55
ESA sa tvari ze ATV dalej rozvijat nebude, uz aj zatvara vyrobne linky (v duchu najlepsich tradicii Apolla )
ESA a JAXA by mohli byt napomocne aj pri vyrobe HABu, obe maju na konte vedecke moduly na ISS.
Agamemnon - 3/4/2012 - 19:58
citace:ESA sa tvari ze ATV dalej rozvijat nebude, uz aj zatvara vyrobne linky (v duchu najlepsich tradicii Apolla )
ESA a JAXA by mohli byt napomocne aj pri vyrobe HABu, obe maju na konte vedecke moduly na ISS.
podľa tých linkov tu, esa chce ísť skôr smerom nejakej ďalšej lode... tentokrát schopnej reentry...
yamato - 3/4/2012 - 20:11
podla tohto sa zatvaraju linky. Tak neviem - ESA chce rozvijat lod, a zacne tym ze skonci jej vyrobu?
ja som to myslel tak, že chcú vyvinúť novú... aspoň tak som pochopil niektoré tie vyjadrenia... who knows... uvidíme v novembri... na zraze marcellino4 (neprihlaseny) - 3/4/2012 - 23:57
V prezentaci jsou porovnávány dvě konfigurace - pro 60 a 500 dní trvající misi.
Studie zmiňuje i další součásti možného plavidla/soulodí - MMSEV, MPCV, Flexcraft, atd.
Schazi mi tam (pro dlouhodobe mise, i kdyz by to bylo dobre i pro kratkodobe) nejaky vetsi nafukovaci habitat s velkym vnitrnim prumerem (alespon 8m) v kterem by rotoval spaci/odpocinkovy modul. Kosmonauti by po dobu spanku meli umelou gravitaci. Pripadne i behem odpocinku. Pri 500 dnove misi by to mohli zvladnout s pateri, vapnikem v kostech atd.., klicove je, aby kazdy den po dobu spanku 6-8h bylo telo v umele tizi....0.7-1G.
Vyhodou je, ze se nemusi otacet lod, ani "prstenec" (slozite napojeni pohyblivych dilu prstence na hermeticke casti), takhle by to vypadalo jako uvnitrl Skylabu jen s tim rozdilem, ze by prumer byl o neco vetsi a uvnitr by rozkladaci vnitrni modul ubikace celej rotoval a kosmonauti by se do sve "kobky" spousteli po "zebriku" ze stredu a tim by si postupne navykli na tihu.
Aby se neprotacela stanice, tak ochrana vrstva vody proti zareni ze Slunce, ktera by byla v nadrzich sten nafukovaciho habitatu by se musela prohanet cerpadlama kolem dokola a tim tihou vody udrzovat lod v rovnovaznem stavu. Vlastne by to pripominalo 2 gyroskopy proti sobe.
Ted jsem si jeste vsiml, schazi mi tam jeste laserove vesmirne FSO pojitko. Preci jenom 260Mbps je lepsi nez 10Mbps v Ka pasmu. Navic PA pro Ka/S pasmo je ponekud zrout elektriky, zdroj tepla a hlavne je to velke. Laserova dioda zere prd. Jen pro prijimac je treba vetsi prumer "dalekohledu", ale i tak staci 40cm.
Dokonce by stacilo, aby lod mela jen laser vysilac bez prijimace. Klicove je zive palubni HD video smer Zem, zpetnej radiovej signal S/Ka pasmo by delalo potvrzeni ramcu /ACK.
Ciste teoreticky by se mohli zastavit u ledoveho kamene pri letu k Marsu ci k pasu asteroidu. Stacilo by vyriznout dost velkej kus ledu, zabalit ho a cestou ho rozehrivat topnou spiralou rizene (FTV panely) a pak rozkladat na vodik a kyslik s naslednou kryogenizaci. A timhle znova naplnit nadrze. Cesta domu s plnejma nadrzema by byla rychlejsi, kdyz by mohli zapalit LH2/LOX2 motory mnohem ucinejsi v beztiznem stavu nez jednoslozkove x-hydrazinove.
Vyzkouselo by se tezba ledu/rozklad ledu/kryonizace obou slozek paliva do zpet do nadrzi.
Myslím, že už se tu řešilo, že přechody z tíže do beztíže a zpět jsou problematické, že vyvolávají něco jako mořskou nemoc. Možná jsou odolnější jedinci, kterým by to denně nevadilo. Já to nezkoušel.
Ervé - 25/4/2012 - 06:29
Většina zdrojů mluví o maximálně dvou otáčkách za minutu, aby tělo nezblbl Coriolis, takže pro poloměr otáčení 23 m vychází odstředivé zrychlení 1 m/s2, tedy 0,1g. Pro 2 m/s2 (0,2g) pak poloměr 46 m. Pro 0,7 g potřebujete rotovat na rameni 160 m dlouhém!! Habitat s 10 m průměrem by vyvolával umělou gravitaci 0,22 m/s2 (0,0224g). Je možné, že při dlouhodobé umělé gravitaci si tělo zvykne i na větší otáčky, ale to by se muselo vyzkoušet.
yamato - 26/4/2012 - 13:58
citace:Myslím, že už se tu řešilo, že přechody z tíže do beztíže a zpět jsou problematické, že vyvolávají něco jako mořskou nemoc. Možná jsou odolnější jedinci, kterým by to denně nevadilo. Já to nezkoušel.
to uz velmi efektivne riesili namornici v stredoveku. Proste sa vysablil cez zabradlie, kamarati sa mu vysmiali ze nie je chlap, a potom to zapili rumom Conquistador - 26/4/2012 - 14:16
citace:
citace:Myslím, že už se tu řešilo, že přechody z tíže do beztíže a zpět jsou problematické, že vyvolávají něco jako mořskou nemoc. Možná jsou odolnější jedinci, kterým by to denně nevadilo. Já to nezkoušel.
to uz velmi efektivne riesili namornici v stredoveku. Proste sa vysablil cez zabradlie, kamarati sa mu vysmiali ze nie je chlap, a potom to zapili rumom
Nejsem si uplne jist jestli nějakému kosmonautovi umožní otevřit poklop k vyblití se do prostoru a pak ho opět zavřit .. krom toho by to musela být ruská stanice, protože na MIRU a Saljutech nebyl až tak přísny zákaz konzumace alkoholu (on sice byl, ale prý se tam nějaká ta lahvinka našla) jako na ISS kde je bohužel alkohol striktně zakázan derelict - 26/4/2012 - 15:03
citace:... Nejsem si uplne jist jestli nějakému kosmonautovi umožní otevřit poklop k vyblití se do prostoru a pak ho opět zavřit .. krom toho by to musela být ruská stanice, protože na MIRU a Saljutech nebyl až tak přísny zákaz konzumace alkoholu (on sice byl, ale prý se tam nějaká ta lahvinka našla) jako na ISS kde je bohužel alkohol striktně zakázan
Uplne mimo misu - nevim proc, ale vzpomel jsem si na "Piraty v Karibiku", konkretne Jack Sparrow. Johny Deep ve svem kostymu s lahvi rumu a na palube nejakeho vesmirneho priblizovadla .... ;o) yamato - 26/4/2012 - 16:33
citace:
citace:... Nejsem si uplne jist jestli nějakému kosmonautovi umožní otevřit poklop k vyblití se do prostoru a pak ho opět zavřit .. krom toho by to musela být ruská stanice, protože na MIRU a Saljutech nebyl až tak přísny zákaz konzumace alkoholu (on sice byl, ale prý se tam nějaká ta lahvinka našla) jako na ISS kde je bohužel alkohol striktně zakázan
Uplne mimo misu - nevim proc, ale vzpomel jsem si na "Piraty v Karibiku", konkretne Jack Sparrow. Johny Deep ve svem kostymu s lahvi rumu a na palube nejakeho vesmirneho priblizovadla .... ;o)
hrde stojaci na prove (v tomto pripade asi celny stykovaci uzol) so sablou odvazne namierenou smerom na mars mam pocit ze sme trochu off-topic...
tie centrifugy - bude to vobec fungovat, ak v tom bude astronaut iba spat? ved pri spanku aj tak lezi... nemal by v tom cvicit, alebo tak nieco?
-=RYS=- - 26/4/2012 - 17:22
citace:Většina zdrojů mluví o maximálně dvou otáčkách za minutu, aby tělo nezblbl Coriolis, takže pro poloměr otáčení 23 m vychází odstředivé zrychlení 1 m/s2, tedy 0,1g. Pro 2 m/s2 (0,2g) pak poloměr 46 m. Pro 0,7 g potřebujete rotovat na rameni 160 m dlouhém!! Habitat s 10 m průměrem by vyvolával umělou gravitaci 0,22 m/s2 (0,0224g). Je možné, že při dlouhodobé umělé gravitaci si tělo zvykne i na větší otáčky, ale to by se muselo vyzkoušet.
Presne tak, jeste nikdo to nezkousel, protoze nikdo k MIRu/ISS nepripojil gravitacni odstredivej modul ci modul s interni centrifugou.
Co se tyce velikosti a pocet otacek, to jsem jen tak nadhodil.
Pochopitelne toto budou vedet odhadnout vedci. A je fakt, ze to bude asi mensi pocet otacek tak jak Erve pises.
Jen tolik, aby telo nezapomelo na gravitaci. Pri akci delsi nez 1 rok. pospa - 12/1/2013 - 21:22
Pro výrobu náhradních dílů nebo pracovních nástrojů během dlouhodobého letu hodlají využít 3D printing a jako konstrukční materiál by chtěli použít odpadní balicí materiály kosmické stravy astronautů.
PS: Jenom aby soudruzi z Alabamy někde neudělali chybu, až budou tisknout křížový šroubovák, nebo palcový klíč z hliníkové plechovky od krocaní paštiky...
pospa - 15/11/2015 - 11:39
NASA HOEMD (Human Exploration and Operations Mission Directorate) a její divize AES (Advanced Exploration Systems) na listopadové schůzce projednala stav plnění milníků v programu DSH za FY 2015 a plány na následující fiskální rok. Ze 72 milníků na tento rok bylo dokončeno 56, což je 78%. Do programu přitom bylo zapojeno 162 dodavatelů a 572 civilních zaměstnanců.
Aktuální prezantace HOEMD AES udává, že NASA Deep Space Habitat moduly musí být schopny zajistit BEO let minimálně čtyřčlenné posádky v trvání 1100 dní.
V rámci NASA iniciativy NextSTEP (Next Space Technology Exploration Partnerships) - zapojení komerčních subjektů do letů mimo LEO,
byly na FY2015 uděleny 4 kontrakty na vypracování konceptuálních studií DSH od firem Lockheed Martin, Bigelow, Orbital ATK a Boeing.
Do NextSTEP zapadá i testovací nafukovací modul BEAM od Bigellow, který bude v lednu 2016 dopraven na ISS v rámci mise SpX CRS-8.
Další 3 kontrakty se týkaly ECLSS (Environmental Control and Life Support Systems) pro HSH.
Ne těchto systémech pracují: Dynetics, Hamilton Sundstrand a Orbitec.
Paráda. Díky Jirko.
Na str 27 je návrh rozpočtu AES na FY2016 - $ 170,5 M, což není zase tak málo. Je vidět, že NASA to s NextSTEP myslí poměrně vážně.
Sekce o BEO cubesatech je taky dost zajímavá...
JiříHošek - 15/11/2015 - 13:15
citace:Na str 27 je návrh rozpočtu AES na FY2016 - $ 170,5 M, což není zase tak málo.
Plné názvy položek ze str. 27:
ERD = Exploration Research and Development (ERD = HRP + ARM + AES)
HRP = Human Research Program
ARM = Asteroid Redirect Mission
AES = Advanced Exploration Systems
Aktuální prezantace HOEMD AES udává, že NASA Deep Space Habitat moduly musí být schopny zajistit BEO let minimálně čtyřčlenné posádky v trvání 1100 dní.
To je velice slušné. 1100 dní, to jsou dobré tři roky. Tím už by se životnost vesmírné lodi začala blížit životnosti auta.
Bezva. Takže to bude další černá díra na peníze (ISS č. 2) s tím, že na Měsíc samotný se bez přistávacího modulu nikdo nedostane.
martinjediny - 28/10/2016 - 16:04
Je to o krok dalej ako LEO a pristavaci modul je uz len detail... ten bude ako dalsi krok
vpodste alamov sen dotiahli k dokonalosti. idu tam kde nie je uz vobec nic. ani len bod L
JiříHošek - 22/1/2017 - 08:13
alamo umístil do jiného tématu odkazy na články o prvním dílu uvažované cis-lunární stanice, odrážející známé specifikace ke konci roku 2016. Dám to tedy ještě sem.
alamo umístil do jiného tématu odkazy na články o prvním dílu uvažované cis-lunární stanice, odrážející známé specifikace ke konci roku 2016. Dám to tedy ještě sem.
Pevně doufám, že se tohle monstrum neuskuteční, jinak to budou zase další neskutečné miliardy vyhozené na nic. Proč místo toho radši nepostavit stanici na povrchu Měsíce???
alamo - 22/1/2017 - 18:15
"monstrum"?
tak trochu súhlasím
ja osobne by som s toho tú "fyziku" pre začiatok škrtol (dočasne)
a staval to na "chémii", nejaká odvodenina s ATV "orion", by pre začiatok stačila, bola by hotová skôr a stála menej [Upraveno 22.1.2017 alamo]
tycka - 22/1/2017 - 18:23
citace:alamo umístil do jiného tématu odkazy na články o prvním dílu uvažované cis-lunární stanice, odrážející známé specifikace ke konci roku 2016. Dám to tedy ještě sem.
Pevně doufám, že se tohle monstrum neuskuteční, jinak to budou zase další neskutečné miliardy vyhozené na nic. Proč místo toho radši nepostavit stanici na povrchu Měsíce???
Rozhodně to bude levnější než na povrchu Měsíce.
Testování stanice mimo ochranné magnetické pole Země pokud se nemýlím - tedy přesně v takových podmínkách jako bude vypadat let k Marsu.
Měsíc nikoho nezajímá - prostě prioritou je Mars.
NovýJiřík - 22/1/2017 - 20:11
Pevně doufám, že se tohle monstrum neuskuteční, jinak to budou zase další neskutečné miliardy vyhozené na nic. Proč místo toho radši nepostavit stanici na povrchu Měsíce???
Rozhodně to bude levnější než na povrchu Měsíce.
Testování stanice mimo ochranné magnetické pole Země pokud se nemýlím - tedy přesně v takových podmínkách jako bude vypadat let k Marsu.
Měsíc nikoho nezajímá - prostě prioritou je Mars.
Vážně? Kolik stála ISS, a to je jen mizerných 400 km. A to "testování" mimo magnetické pole Země? Řekl bych, že něco podobného dělají skoro všechny sondy vyslané mimo zemskou působnost a že tedy o podmínkách v meziplanetárním prostoru během cesty na Mars víme dost a dost kromě jediné věci, a sice co to udělá s lidmi. To ovšem můžeme stejně dobře zjišťovat i na Měsíci, kde ale navíc lidé navíc můžou dělat i leccos jiného, než být předmětem testování - např. zkoumat povrch Měsíce. Což na té cis-blbině jaksi nelze.
Jó, kdyby se na kosmonautiku ročně vydávaly stovky miliard dolarů, tak mávnu rukou a řeknu, no, tak ať si tam ti blázni tu svoji stanici postaví, když ji tak chtějí, protože jiné projekty to nijak neomezí, jenže takhle?
Takže můj názor je buďto letět rovnou na Mars, anebo předtím postavit trvalou základnu na Měsíci, ale v žádném případě nevyhazovat skromné zdroje na lítání ze Země do ... nikam.
martinjediny - 22/1/2017 - 20:16
citace:...Pevně doufám, že se tohle monstrum neuskuteční, jinak to budou zase další neskutečné miliardy vyhozené na nic. Proč místo toho radši nepostavit stanici na povrchu Měsíce???
mne by sa pacil k tomuto "monstru" pripojeny full reusable L-STS modul. (pripadne dva ako redundancia)
V podstate by mohli byt pouzite aj ako transportery medzi LLO a LEO.
a cestou od Zeme by si vliekli so sebou extra nadrz paliva... alamo - 22/1/2017 - 22:50
stále mám s toho ten divný pocit "pararelnej reality" alebo nereálnosti, takmer na spôsob "man on the high castle"
akoby sa pripravovlo niečo, k čomu sa nechce otvorene hlásiť skoro nijaká "autorita"
JiříHošek - 22/1/2017 - 23:10
citace:akoby sa pripravovlo niečo, k čomu sa nechce otvorene hlásiť skoro nijaká "autorita"
nech to čítam zhora zdola, nič konkrétne v tom nenachádzam, nie je tam ani zmienka o konkrétnej polohe, v ktorej bude "DSH" umiestnený
vrcholom absurdity je fakt, že bližšie podrobnosti o tom čo NASA údajne plánuje, sa dozvedáme s ruského blogu yamato - 23/1/2017 - 13:15
mozno ze jediny sposob ako nejaky program v NASA uchranit pred skrtmi, je utajit ho
JiříHošek - 23/1/2017 - 23:43
citace:
citace:
citace:akoby sa pripravovlo niečo, k čomu sa nechce otvorene hlásiť skoro nijaká "autorita"
nech to čítam zhora zdola, nič konkrétne v tom nenachádzam, nie je tam ani zmienka o konkrétnej polohe, v ktorej bude "DSH" umiestnený
vrcholom absurdity je fakt, že bližšie podrobnosti o tom čo NASA údajne plánuje, sa dozvedáme s ruského blogu
Informace nejsou jen na ruském blogu, ale například i v tomto diskusním vláknu. Například příspěvek z 29.9.2016 odkazuje na návrh Boeingu. Díl úplně vlevo v návrhu je pohonný modul. V dolní části prezentace je navržené umístění stanice.
nech to čítam zhora zdola, nič konkrétne v tom nenachádzam, nie je tam ani zmienka o konkrétnej polohe, v ktorej bude "DSH" umiestnený
vrcholom absurdity je fakt, že bližšie podrobnosti o tom čo NASA údajne plánuje, sa dozvedáme s ruského blogu
Bože dobrý.
Reuters není ruský blogger, ale nejstarší anglická zpravodajská agentura, "kterou v roce 1851 v Londýně založil německo-židovský imigrant Paul Julius Reuter". (viz wiki)
JiříHošek - 24/1/2017 - 19:56
citace:vrcholom absurdity je fakt, že bližšie podrobnosti o tom čo NASA údajne plánuje, sa dozvedáme s ruského blogu
Bože dobrý.
Reuters není ruský blogger, ale nejstarší anglická zpravodajská agenturaalamo myslel ruským blogem s většími podrobnostmi russianspaceweb.
alamo - 24/1/2017 - 20:54
ďakujem.. skoro som stratil niť
novák - 25/1/2017 - 13:13
citace: ... myslel ruským blogem s většími podrobnostmi russianspaceweb.
aha, tak proto svou repliku umístil přímo pod odkaz na Reuters
No dobře, tak se podívám na russianspaceweb:
1. kliknu na rubriku "O nás" ( http://www.russianspaceweb.com/site_info.html ) a vidím, že to není blog - ledaže by se teďkonc říkalo "blog" webovkám s šestičlennou redakcí. Takže "ruský blog" není blog
2. Podívám se na jeho "ruskost": z těch šesti lidí mají jen dva ruská křestní jména, a nikdo nemá ruské příjmení, je psaný anglicky, podle https://who.is/whois/russianspaceweb.com si ten web u nějakého amerického registrátora (se servery v Los Angeles) zřídil chlápek z Morristownu v New Jersey (to je v Americe hned vedle New Yorku), peníze chtějí posílat přes americký Paypal a nikoliv přes ruský Jandex. Závěr: Je nepochopitelné, jak pan Hošek přišel na to, že alamo měl na mysli tenhle web, a - pokud má pan Hošek pravdu - je naprosto nepochopitelné, jak alamo přišel na ruskost webu.
Celkový závěr: tzv. ruský blog není blog a není ruský.
Sarkazmus: s takovouhle si vás, pánové, nevyhnutelně úředníci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR zapíší do svých seznamů hybridních hrozičů. alamo - 25/1/2017 - 18:22
áno pán Novák máte pravdu
ďakujem že ste ma na to upozornil
ehm..
keď už máte taký skvelý prehľad
mohol by ste mi prosím prezradiť, onen "think tank" o ktorom píše Anatoly Zak, od ktorej inštitúcie alebo úradu, dostal oficiálne poverenie viesť rozhovory so zahraničnými partnermi?
martinjediny - 25/1/2017 - 19:01
citace:alamo umístil do jiného tématu odkazy na články o prvním dílu uvažované cis-lunární stanice, odrážející známé specifikace ke konci roku 2016. Dám to tedy ještě sem.
ak prepacime kosmnautixu.cz, ze Anatolija Zaka na russianspaceweb nazval blogerom, tak sa mozme pozriet aj na dalsie aspekty navrhu DSH.
napriklad, ze pre dopravu posadky bude potrebovat raketu s nosnostou 25 - 40ton, alebo dvojity start.
takze momentalne su napr. Rusi out.
...a v podstate vsetciJiříHošek - 25/1/2017 - 21:38
citace:Je nepochopitelné, jak pan Hošek přišel na to, že alamo měl na mysli tenhle web, a - pokud má pan Hošek pravdu - je naprosto nepochopitelné, jak alamo přišel na ruskost webu.
Prostě si to alamo myslel a už Vám poděkoval.
citace:Podívám se na jeho "ruskost": z těch šesti lidí mají jen dva ruská křestní jména, a nikdo nemá ruské příjmení
citace:napriklad, ze pre dopravu posadky bude potrebovat raketu s nosnostou 25 - 40ton, alebo dvojity start.
takze momentalne su napr. Rusi out.
...a v podstate vsetci
Projekt DSH není schválený, ale ohledně dopravy posádek předpokládá SLS+Orion. Není závislý na Rusech.
alamo - 25/1/2017 - 23:13
tá ofiko správa, ktorej som sa dožadoval, by mohla vypadať nejak takto
Igor Komarov šéf Roskosmosu, sa včera vymáčkol pre TASS
(asi bolo treba niečím preložiť tie jóbovky o kvalite..) http://tass.com/science/926923
Povedal že Roskosmos zvažuje vytvorenie stanice na orbite Mesiaca, a že je to potrebné pre budúce výpravy na Mars.
Ále.. akosi neni sú prachy..
Finančné zdroje musia povstať zo zahraničnej spolupráce, a od súkromných investorov.
"ofiko"
Teraz sa musí ozvať, nejaká "veľká hlava" zo zahraničia..
Výtah z prezentací Billa Gerstenmaiera a Jima Free ze včerejšího zasedání Komise poradního výboru NASA pro pilotovaný průzkum a provoz.
S DSG + DST plánují pilotovanou výpravu na oběžnou dráhu Marsu v roce 2033.
[Upraveno 31.3.2017 JiříHošek]
admin - 31/3/2017 - 14:51
Další článek na toto téma. S hezkou infografikou.
Čte se to dobře, ale po přednášce Jirky Myšky na Kosmoschůzce o Federaci, jsem docela skeptický...
Takže je to jasný. Cislunární stanice - cca 2030. Výstavba meziplanetární lodi u ní - cca 2040. Let k Marsu - cca nikdy.
JiříHošek - 31/3/2017 - 18:37
citace:Takže je to jasný. Cislunární stanice - cca 2030. Výstavba meziplanetární lodi u ní - cca 2040. Let k Marsu - cca nikdy.
Nikoli. Současná představa NASA je, že posádka má letět na oběžnou dráhu Marsu bez Orionu. Dokonce je možné, že poletí přímo v DSG (tj. v cislunární stanici). A až se vrátí do cislunárního prostoru, přiletí pro ní další Orion. Takové řešení stále podporuje ideu letu k Marsu v roce 2033.
admin - 11/4/2017 - 21:54
Hezká klikací infografika od Zak k plánované cislunární stanici.
Když už tedy cislunární stanice (neberu přitom ani slovo zpátky ze svého přesvědčení, že je to za stávající úrovně kosmonautiky blbost), proč se zase plánuje podobné puzzle jako ISS, namísto aby se nahoru poslala jedna kompletní, větší a přitom lehčí nafukovačka B330? FH by to naráz utáhl bez problémů.
Libertarián - 10/7/2017 - 17:18
citace:Když už tedy cislunární stanice (neberu přitom ani slovo zpátky ze svého přesvědčení, že je to za stávající úrovně kosmonautiky blbost), proč se zase plánuje podobné puzzle jako ISS, namísto aby se nahoru poslala jedna kompletní, větší a přitom lehčí nafukovačka B330? FH by to naráz utáhl bez problémů.
Až se do toho vloží soukromníci (hotely, laboratoře, továrny, čerpací stanice kolem Země a Měsíce) tak až pak to začne pořádně fungovat.
LeeMer - 12/7/2017 - 14:43
Tak první nástřel složení posádek k Deep Space Gateway je na světě. ESA by měla mít svého kosmonauta při misích EM-4, EM-7 a EM-10. Samozřejmě je to velmi předběžné a bude záležet na mnoha faktorech, zejména barteru na ESM a dodání tří "modulů" pro DGS.
alamo - 12/7/2017 - 20:56
kedy to bude "naozajstné"?
"naozajstné" resp. "jsoucno" to bude v ten moment keď Elon Musk.. (nemusí to byť on.. môže ho predbehnúť niekto iný.. ak takto bude pokračovať ďalej)
keď sa Elon Musk prestane hrať na "pštrosa","vytiahne hlavu s piesku" a povie "ponúkam letenku do tam kde nič nie je.. o 20% lacnejšiu"
to bude úžasný moment..
v ten moment možno aj yamato uzná, že je úžasná geniálna idea hodná "Elona" (s ktorou samozrejme ja "alamo" nemám nič spoločné..)
neviem ako sa s tým vyrovnám.. budem šťasný ako blcha, a zároveň budem mať dojem že ma trafí šľak
admin - 31/8/2017 - 21:00
EVROPSKÁ KOSMICKÁ AGENTURA HLEDÁ NÁPADY NA VĚDECKÉ VYUŽITÍ STANICE DEEP SPACE GATEWAY
... a co tak tam postavit Prvni Kosmický Flight-In Mekáč?
Muskovi kolonizátoři Marsu se jistě rádi cestou zastaví na pořádný burger. Káva zdarma (ale jen se samolepkou vylepenou na navigačním senzoru/okénku) ... ;-) admin - 18/9/2017 - 14:12
Vzhledem k tomu, že to je reakce na článek na spaceflightinsideru, je nutno spravedlivě dodat, že podle článku obě strany diskutovaly možnosti použití ruských raket Proton a Angara, nikoli ruské supertěžké rakety.
xChaos - 28/9/2017 - 18:19
Cislunární stanice je zcela logický krok, aby se člověk znovu po víc než 50 létech vymanil z blízkosti matičky Země. Pro další kroky do vzdálenějšího vesmíru to bude podstatný počin nejen pro prověření všech systémů, ale také pro efektivnost všech dalších misí, včetně k Marsu.
Jestliže bude mít cislunární stanice rychlost blízkou únikové, budou takové mise velmi energeticky úsporné, včetně návratu obytného přeletového modulu zpět ke stanici, neboť potřebné dV bude malé. Bude možno použít i elektrické pohony. Na co takový relativně lehký, ale velmi rozměrný přeletový modul tahat skrze atmosféru na Zem, přičemž by musel být mnohem pevnější a navíc opatřený těžkým štítem. Z cislunární dráhy je možno ho použít vícekrát po doplnění paliva a zásob pro jakoukoliv jinou destinaci. Lidé se mohou vracet na zemi loděmi typu Orion nebo jinými. Domnívám se, že je to nejefektivnější cesta lidí pro lety do vzdáleného vesmíru.
Co se týče nosičů pro cislunární stanici, než budou připraveny moduly pro montáž stanice, bude určitě k dispozici dostatek nosičů různých typů, např. SLS, Vulkan, Angara 5V nebo A5/KVTK, MiniITS, NewGlenn, Energia 5KV. Výběr bude záviset na velikosti modulu, spolehlivosti a hlavně ceně nosiče.
admin - 19/10/2017 - 22:53
Smlouva o porozumění a vzájemné spolupráci v oblasti projektu a výstavby orbitální lunární základny je podepsaná.
Toto je "na hlavu".. Ale totálne "na hlavu"
Buďto sme s Ruskom a Putinom v nejakom konflikte a potom sa nijaké takéto dohody nepodpisujú..
Alebo v ňom nie sme.. A potom do Ruska jednoducho neexistuje nijaký dôvod, zakazovať vývoz "syrov a jabĺk".. A "Pepa z ulice" má akurát pocit že mu "elity serú na hlavu"
novák - 20/10/2017 - 09:16
citace: do Ruska jednoducho neexistuje nijaký dôvod, zakazovať vývoz "syrov a jabĺk"..
technická poznámka: naše vlády nezakázaly vyvážení zemědělské produkce, ale kapitálu a některých technologií** a zakázaly kontakty s některými osobami a společnostmi. Export evropských "syrov a jablk" do Ruska zakázali sami Rusové, aby pod záminkou odvety pozvedli své zemědělství. (Což se jim daří. Takže ruští ministři na otázky západních novinářů, co udělají pro zrušení vzájemných sankcí, odpovídají že nic, protože sankce jsou Rusku prospěšné a ruský venkov jim za to tleská )
** sankce na spolupráci ohledně moderních technologií se samozřejmě týkají jen případů, kdy ze spolupráce těží Evropané. Pokud je spolupráce výhodná pro Američany, sankce ji obcházejí širokým obloukem, ULA a RD-180 například.
HonzaB - 20/10/2017 - 09:31
citace:Toto je "na hlavu".. Ale totálne "na hlavu"
Buďto sme s Ruskom a Putinom v nejakom konflikte a potom sa nijaké takéto dohody nepodpisujú..
Alebo v ňom nie sme.. A potom do Ruska jednoducho neexistuje nijaký dôvod, zakazovať vývoz "syrov a jabĺk".. A "Pepa z ulice" má akurát pocit že mu "elity serú na hlavu"
citace: (Což se jim daří. Takže ruští ministři na otázky západních novinářů, co udělají pro zrušení vzájemných sankcí, odpovídají že nic, protože sankce jsou Rusku prospěšné a ruský venkov jim za to tleská )
to ovsem znamena ze ruski ministri povazuju za "rusko" sami seba a svojich kumpanov. Alebo zase pises nezmysly.
Realne prijmy skutocnych rusov sa od r.2014 do konca r.2016 prepadli o 12%. Az vo februari tohto roka tam bol narast, ovsem sposobeny jednorazovou platbou dochodcom (aby udrzali dochodky nad urovnou inflacie)
Zkrátka v reálném světě se dělají kompromisy. Pravidla musí vždy dodržovat ostatní, protože já mám z rozumných důvodů výjimku.
Osobně jsem pro vybudování základny na Měsíci, pro další cesty potřebujeme otestovat ISRU, spolehlivost systémů v extrémních podmínkách a hlavně vliv nízké gravitace Měsíce. Stačí na to Falcon Heavy, pokud UZ bude tvořit náklad a stupeň Centaur.
yamato - 20/10/2017 - 10:56
ja si myslim ze na vybudovanie mesacnej zakladne netreba hladat dovod. Proste pokial je to v nasich silach, mali by sme to urobit. Kazdy taky "next step" zacina ako experiment bez jasne urcitelneho dovodu alebo prinosu, a vzdy sa nakoniec nejaky prinos dostavi. Niekedy dost zasadny (ako ked dvaja vedci v pracovnom case vymyslaju sposob ako si posielat spravy cez pocitac...)
alamo - 20/10/2017 - 12:12
yamato
Teraz neviem ešte donedávna tu boli všetci veľmi za cestu na Mars..
A čokoľvek "iné" považovali za "zdržiavanie"
Napríklad vývoj systémov "podpory života", reciklácie, radiačnej ochrany atď. Práve na to má slúžiť DSH DSG, rýchlejšie a lacnejšie ako povrchová základňa.. Pretože primárne je zameraná hlavne na to..
Jediným "skutočným" protiargumentom.. by bolo že je to "nechutne racionálne" a že sú na to "až príliš dobré a rozumné dôvody".
admin - 20/10/2017 - 13:08
No já vždy tvrdil, že nejdříve na Měsíc a po nějakých prvotních zkušenostech na Mars.
Ovšem i mě připadá logičtější základna na Měsíci, protože na DSG těžko budeš dělat ISRU experimenty, nebo zkoumat vliv nízké gravitace na živé tvory.
yamato - 20/10/2017 - 13:51
dsh dsg ma s mesacnou zakladnou spolocne asi tolko, ako iss. Na vsetky tie vyvoje mala konieckoncov sluzit prave iss.
Mimochodom na mesiaci sa da dost dobre tazit kyslik, voda a existuju tam aj prirodzene protiradiacne ukryty, takze nema logiku stavat dalsiu stanicu vo vesmire a tvrdit ze posluzi na vyvoj recyklacie, radiacnej ochrany a podpory zivota. My nepotrebujeme vesmirnu stanicu polozenu na povrch mesiaca, my potrebujeme skutocne mesacnu zakladnu, ktora bude vyuzivat okolite prostredie. Iva vtedy bude mat dlhodobu perspektivu.
alamo - 20/10/2017 - 14:15
Tak prečo musel byť zrušený constellation?
yamato - 20/10/2017 - 14:32
citace:Tak prečo musel byť zrušený constellation?
pretože do baráku prenikla istá obava alamo - 20/10/2017 - 14:41
Ešte pred projektom Constellation sa NASA zaoberala inou víziou
Potom to bolo zmenené, na povrchovú základňu..
Projekt skrachoval..
Terajšie zase na začiatku..
Tvrdím že zase to zmeniť na povrchovú základňu, znamená zase to priviesť ku krachu.. S tých istých dôvodov..
Zase si to blbé kolečko zopakujeme.. A ďalšie dve desaťročia budú zase v perdeli
yamato - 20/10/2017 - 14:52
nuž je to na Bezosovi
NovýJiřík - 21/10/2017 - 00:11
Tak prečo musel byť zrušený constellation?
Ale no tak, Alamo, "černý otec ve Washingtonu" přece nemohl dovolit další kolo bílé kolonizace, tentokrát zaměřené pro změnu na Měsíc.
nuž je to na Bezosovi
Jen aby! [Upraveno 21.10.2017 NovýJiřík]
JiříHošek - 21/10/2017 - 06:44
citace:Tak prečo musel byť zrušený constellation?
Z rozpočtových důvodů.
Ve FY 2010 byl rozpočet NASA 18,724 mld USD a pak šel dolů až na 16,865 mld USD ve FY2013. Pokles během tří let činil 10%. NovýJiřík - 21/10/2017 - 12:24
Tak prečo musel byť zrušený constellation?
Z rozpočtových důvodů.
Ve FY 2010 byl rozpočet NASA 18,724 mld USD a pak šel dolů až na 16,865 mld USD ve FY2013. Pokles během tří let činil 10%.
To je zaměňování příčiny s následkem. Ten rozpočet NASA neklesl sám o sobě, o tom někdo rozhodl. Někdo, kdo chtěl Bushův program shodit se stolu.
JiříHošek - 21/10/2017 - 12:58
citace:To je zaměňování příčiny s následkem.
Není. Přečtěte si odkaz plus následnou diskusi.
NovýJiřík - 21/10/2017 - 20:46
To je zaměňování příčiny s následkem.
Není. Přečtěte si odkaz plus následnou diskusi.
???
26.1.2010 - 07:55 - Antonín Vítek: Ve včerejších NY Times je článek, ve kterém se uvádí, že v chystaném projevu O stavu unie chce Obama předhodit nutnost zmrazení rozpočtu (v lepším případě), nebo dokonce u jednotlivých rezortů snížení rozpočtu o 5 %, s výjimkou ministerstva obrany a samozřejmě sociálních a zdravotních výdajů. Pokud by to skutečně podalo i na NASA, tak se plány na vývoj nových věcí (Ares, Orion, Měsíc...) pěkně odsunou.
JiříHošek - 21/10/2017 - 21:58
citace:
citace:Přečtěte si odkaz plus následnou diskusi.
???
26.1.2010 - 07:55 - Antonín Vítek
Tam ta diskuse začíná. Končí 1.2.2010, kdy byl zveřejněn návrh rozpočtu na FY2011.
alamo - 22/10/2017 - 00:33
Čo si pamätám.. Tak ten rozpočet bol nedostatočný a škrtil program už pred tým, ako ho Obama neľútostne zaškrtil..
JiříHošek - 22/10/2017 - 08:08
citace:Čo si pamätám.. Tak ten rozpočet bol nedostatočný a škrtil program už pred tým, ako ho Obama neľútostne zaškrtil..
Ano, škrtili Ares V, aby byly peníze na časově bližší programy Ares I a Orion. Přistávací modul Altair (LSAM) neměl ani výhledově žádné financování. Blíže tady.
alamo - 22/10/2017 - 10:59
@Jiří Hošek
Takže ak to čítam správne.. Nedošlo k "žiadnej zmene"..
Realizácia projektu Constellation, by aj v prípade jeho "nezrušenia" a pri pôvodnom financovaní, dospela do letovej fázy v rovnakom čase ako postorojekt SLS, a praktickou činnosťou ktorá by mohla byť skutočne realizovaná, by bolo niečo v "cislunárnom priestore" nejaká obdoba DSH -DSG.. [Upraveno 22.10.2017 alamo]
JiříHošek - 22/10/2017 - 16:33
@alamo
Shodou okolností jsem o tom psal před měsícem s odkazem na zprávu Augustinovy komise.
A ten dopravný systém.. Ktorým sa na tú stanicu dostanem je kde?
JiříHošek - 26/10/2017 - 21:21
citace:A ten dopravný systém.. Ktorým sa na tú stanicu dostanem je kde?
Ve videu
alamo - 26/10/2017 - 23:29
Orion a SLS?
JiříHošek - 27/10/2017 - 07:10
citace:Orion a SLS?
Loni v srpnu NASA vybrala v rámci iniciativy NextSTEP-2 šest společností k rozpracování konceptů DSH. Svůj průběžný koncept již prezentoval Orbital ATK, Boeing a nyní Bigelow Aerospace. Dalšími partnery jsou Lockheed Martin, Sierra Nevada Corp. a NanoRacks. Smlouvy v rámci NextSTEP-2 jsou uzavřeny na dobu cca do srpna 2018.
alamo - 27/10/2017 - 09:26
Aha.. Takto..
S toho ako to bolo podané v spravodajstve.. Som mal už skoro strach, že niečo s toho chcú ULA a Bigelow aj zrealizovať úplne sami a bez NASA
yamato - 27/10/2017 - 09:44
Cize dalsi ppt za peniaze danovych poplatnikov. V americkom vesmirnom priemysle tusim najlepsie zarabaju 3D grafici :/
citace:Cize dalsi ppt za peniaze danovych poplatnikov. V americkom vesmirnom priemysle tusim najlepsie zarabaju 3D grafici :/
NextSTEP-2 zahrnuje i pozemní prototypy obytných modulů.
[Upraveno 27.10.2017 JiříHošek]
yamato - 27/10/2017 - 09:56
citace:
citace:Cize dalsi ppt za peniaze danovych poplatnikov. V americkom vesmirnom priemysle tusim najlepsie zarabaju 3D grafici :/
Smlouva NextSTEP-2 zahrnuje i pozemní prototypy obytných modulů.
Ano, NASA mala aj prototypy roverov a skafandrov v ramci programu Constelation. Teraz su kdesi v skladoch a NASA asi caka, kym ich konstrukteri odidu do sukromneho sektora aj s know-how. A tak si tu zijeme...
JiříHošek - 27/10/2017 - 10:34
@yamato
Má tedy NASA vypovědět Bigelowovi smlouvu?
Vývoj ohledně DSG poslední dobou zrychlil tak, že některé návrhy v NextSTEP-2 již vypadají jako anachronismus. Nyní to vypadá na realizaci modulu o průměru 4,2 metru a délce 4,9 až 5,1 metrů. http://www.russianspaceweb.com/imp-che.html#2017_08
yamato - 27/10/2017 - 11:55
citace:@yamato
Má tedy NASA vypovědět Bigelowovi smlouvu?
naopak, ma jasne povedat ze ideme na mesiac/mars/niekam inam, dat konkretne terminy, rozpocet a vytendrovat dodavatelov.
Namiesto toho vidime stale len navrhy, studie, predbezny vyvoj pre akesi virtualne buduce misie, ktore sa nikdy neuskutocnia alamo - 27/10/2017 - 11:58
@Jiří Hošek
Ja skôr vidím problém v tom, že v tej prezentácii vôbec neukázali ako sa habitat pripojí k nejakému základnému modulu na lunárnej orbite..
Oni ako by "tvrdili" že to bude fungovať samostatne..
Lenže pre to sú dva dokovacie porty nedostatočné
Kam sa na tom pripojí airlock.. okno - "kupola"..
Po prípade nejaký samostatný vedecký modul alebo ďalšie polia solárnych článkov.. Alebo dokonca LEM pre výsadok na povrch Mesiaca?
Nepredstavili to ako "modul stanice" ale "celú stanicu"
alamo - 27/10/2017 - 12:46
A vôbec.. Není okolo toho dosť šialený mišmaš "pravá ruka nevie čo robí ľavá"?
Na jednu stranu "NASA" vedie nejaké "polozáväzné" rozhovory o podobe budúcej stanice so zahraničnými partnermi ISS.. Aj o tom kto ktorý modul dodá..
..a súčasne vypíše tender pre domáce spoločnosti na ideové návrhy tú istú stanicu..
Pročež ULA do toho prepašuje ešte aj ACES, konkurujúci SLS..
JiříHošek - 27/10/2017 - 16:41
citace:ma jasne povedat ze ideme na mesiac/mars/niekam inam, dat konkretne terminy, rozpocet a vytendrovat dodavatelov.
Namiesto toho vidime stale len navrhy, studie, predbezny vyvoj pre akesi virtualne buduce misie, ktore sa nikdy neuskutocnia
Nevím úplně přesně, jak to myslíte. Projekt DSG zatím není schváleným programem. Schválené financování je jen na koncepční studie.
NASA teď bude na základě požadavku M. Pence zpracovávat 45denní studii, která má nabídnout sadu možností, jak se dostat pilotovaně na Měsíc. Mají to být hlavně "slova a myšlenky" ohledně přistávacích zařízení, povrchových systémů, ale i o nutnosti udržitelnosti programu na rozdíl od Constellation. To se musí nějak vykomunikovat. Bez vzájemné komunikace nebudou ty další kroky, po kterých voláte ("dat konkretne terminy, rozpocet a vytendrovat dodavatelov").
yamato - 27/10/2017 - 18:43
myslim to tak ako ste to zhrnul.
NASA ma financie len na koncepcne studie, "slova a myslenky". Veril by som ze to niekam smeruje, keby NASA nevytvarala koncepcne studie poslednych hadam 20 rokov. Co sa so vsetkymi tymi studiami stalo, ked teraz objednava dalsie studie? Cele to vyzera ako penazovod pre dodavatelov studii, vylobovany v kongrese.
alamo - 28/10/2017 - 08:08
yamato
Otázka je, na koľko za to vlastne môže NASA?
Už sme sa tým zaoberali mnohokrát..
NASA nie je nezávislá príspevková organizácia.. Nemôže si stanoviť vlastné premyslené ciele a nejak priebežne postupne ale vytrvalo ich nasledovať v rámci svojich finančných možností.
Naopak.. musí, jednoducho musí plniť politickú objednávku, robiť to čo jej nariadi prezident alebo kongres, nejakým výnosom alebo zákonom.
A práve tieto zadania z vonku, sa v posledných desaťročiach prudko menili, s tým výsledkom že v neistote či ciele ktoré mala NASA zadané "dnes" budú platiť aj "zajtra", zostal čas akurát na tvorbu PDFiek. Pričom "jeden deň", vzhľadom k náročnosti úloh a dĺžke "životného cyklu zadávateľov" trvá pre NASA štyri roky.. [Upraveno 28.10.2017 alamo]
JiříHošek - 28/10/2017 - 08:16
citace:Cele to vyzera ako penazovod pre dodavatelov studii, vylobovany v kongrese.
Tu 45denní studii má zpracovat přímo NASA. Možná to bude něco podobného jako studie proveditelnosti letu EM-1 s posádkou (odkaz), kterou NASA zpracovala před čtvrt rokem taky na základě požadavku Bílého domu.
citace:Veril by som ze to niekam smeruje, keby NASA nevytvarala koncepcne studie poslednych hadam 20 rokov.
Zpět k DSG. Posun nastal u nosiče. SLS-1 má mít centrální stupeň hotový za 14 měsíců (nádrže jsou svařené, motory připraveny), segmenty SRB mají být hotové za měsíc (nyní je uskladněno 7 hotových segmentů z 10), horní stupeň je hotový. SLS-2 již má mít kapacitu k vynesení pohonného modulu DSG, a pokud nebude modul připraven, poletí se s prázdným adaptérem - nákladovým prostorem. To by snad mohlo být motivací k existenci vlastní položky v návrhu rozpočtu NASA na FY 2019 (vyjde cca v březnu 2018).
yamato - 28/10/2017 - 10:46
citace:Tu 45denní studii má zpracovat přímo NASA. Možná to bude něco podobného jako studie proveditelnosti letu EM-1 s posádkou
ja som narazal na toto "Loni v srpnu NASA vybrala v rámci iniciativy NextSTEP-2 šest společností k rozpracování konceptů DSH. "
Ohladom studie letu EM-1, tiez celkom nechapem na co je to nutne. Orion aj SLS su beziace programy, oni nevedia v akej faze su? Musia robit studie?
Nemenovana sukromna spolocnost medzicasom namiesto studii testuje metanove motory, kompozitove nadrze a zdokonaluje supersonicky retrozazeh v praxi...
alamo - 28/10/2017 - 11:27
yamato
A čo by si vlastne chcel ty.. aby NASA teraz urobila?
yamato - 28/10/2017 - 12:17
citace:yamato
A čo by si vlastne chcel ty.. aby NASA teraz urobila?
NASA moze akurat tak prestat vyhadzovat peniaze na desiatky studii, z ktorych sa nic nezrealizuje, a zefektivnit svoje vnutorne fungovanie (je to byrokraticky moloch)
A exekutiva/kongres musi uz jednoznacne povedat, ze kam ideme, dat na to rozpocet a stanovit terminy. A stinat hlavy za prekracovanie - ved dnes to zacina uz fakt vyzerat, ze najvacsia vesmirna agentura na svete nie je schopna postavit raketu a vesmirnu lod za akykolvek rozpocet.
JiříHošek - 28/10/2017 - 13:28
citace:Ohladom studie letu EM-1, tiez celkom nechapem na co je to nutne. Orion aj SLS su beziace programy, oni nevedia v akej faze su? Musia robit studie?
citace:A exekutiva/kongres musi uz jednoznacne povedat, ze kam ideme, dat na to rozpocet a stanovit terminy.
Mohlo by to být vyřčeno za čtvrt roku (koncem ledna) ve Zprávě o stavu Unie. Bílý dům by měl mít s předstihem k dispozici tu 45denní studii.
yamato - 28/10/2017 - 17:16
citace:Mohlo by to být vyřčeno za čtvrt roku (koncem ledna) ve Zprávě o stavu Unie. Bílý dům by měl mít s předstihem k dispozici tu 45denní studii.
Dobre, tak uvidime ci to bude normalny program s cielom, rozpoctom a terminom, alebo to bude dalsie drahe mlzenie.
alamo - 29/10/2017 - 00:03
Tady pár dalších informací o výsledcích workshopu v Denveru, kde byl i Michal Václavík a který nám na Kosmoschůzce online prozradil řadu informací(cílovou dráhu, zapojení SpaceX do výstavby, protože SLS se staví pomalu, atd.).
Zdá se, že v posledních letech se vyrojilo příliš mnoho plánů letů k Měsíci a k Marsu např.: Zubrinův plán, původní NASA plán přes L1, Boeing plán, Muskův plán, Gateway plán. Stále není mezi vědeckou komunitou jednotný názor. Je možné, že bude snaha realizovat nejméně 2 plány letu k Marsu– Muskův a NASA. Přitom si myslím, že ani jeden z nich se neobejde bez participace kosmických agentur a výrobců různých zemí.
Lety K Měsíci a zvláště k Marsu se musí počítat s perspektivou mnoha dekád, ne-li století a proto si myslím, že založit tyto lety pouze na chemických pohonech by byla velká chyba. Stejně tak ale budou zatím nutné chemické pohony minimálně ze Země na LEO, v prvých fázích i k Měsíci. Bude zajímavé, zda se různé kosm. agentury a výrobci dohodnou na nějaké společné cestě a spolupráci, nebo bude konkurence.
[Upraveno 21.3.2018 PinkasJ]
Velký problém Solárně –elektrických pohonů (SEP) je vypuštění velkých bloků solárních článků ve složeném stavu a pak jejich rozvinutí. Největší současné výkony vynesené najednou jsou u velkých GSO satelitů cca 25 KW. NASA plánuje 50 KW pro vlastní cislunární stanici a 40 kW pro SEP. To je však stále málo pro pohon kosmické loď k Marsu s lidmi a pro zkrácení doby letu. Byly by třeba výkony řádu stovek KW. Materiál s články musí být slabý a pružný a rozvinovat se jako např. koberec. Solární články jsou tedy největším problémem SEP.
Jiné řešení je jaderně-elektrický pohon, jako např. nedávno představila Rosatom. Jde v podstatě o malou jadernou elektrárnu (zřejmě na rychlých neutronech), která přes výměník pohání turbínu a generátor, který dává potřebný el. výkon. Tepelný výkon má být 4 MW, elektrický 1 MW. Takové řešení je rozměrově kompaktnější, včetně potřebného stínění. Motor by mohl pracovat až 3 roky. Možná by takové nebo ještě větší výkony umožnily stavět loď pro LMO na LEO a brzdit ji zpět na LEO místo odletu z cislunární základny a návratu na ni. Bylo by to praktičtější. Velkou výhodou takového pohonu oproti SEP by byl stejný elektrický výkon u Marsu (pro odlet), jako u Země.
[Upraveno 12.6.2018 PinkasJ]
"Vedúci ruskej vesmírnej agentúry Roscosmos Dmitrij Rogozin však povedal, že Rusko môže ukončiť spoločný program a namiesto toho navrhnúť vlastný projekt vesmírnych staníc"
"Ruská federácia si nemôže dovoliť hrať druhú rolu v ňom" citoval agentúra RIA, bez ďalšej práce
Hovorca spoločnosti Roscosmos neskôr povedal, že Rusko nemá žiadne okamžité plány opustiť projekt.
"Rusko sa neodmietlo zúčastniť na projekte lunárnej obežnej stanice s USA," uviedol Vladimír Ustimenko v tlačovej agentúre TASS.
Vedia oni čo vlastne chcú a ako to chcú dosiahnuť? PinkasJ - 24/9/2018 - 05:20
O tom uvažovali Rusové již od počátku, neboť v jejich dlouhodobém plánu je přistání na Měsíci a to je pro ně výhodnější z LLO jako byl program Apollo a jako také měli v programu N1/L1. Již když se začalo jednat o lunární stanici, prosazovali její umístění na LLO. Ovšem pro lety dále do vesmíru i návrat na Zemi je energeticky výhodnější Cislunární stanice.
fritz.lochmann - 24/9/2018 - 06:24
citace:O tom uvažovali Rusové již od počátku, neboť v jejich dlouhodobém plánu je přistání na Měsíci a to je pro ně výhodnější z LLO jako byl program Apollo a jako také měli v programu N1/L1. Již když se začalo jednat o lunární stanici, prosazovali její umístění na LLO. Ovšem pro lety dále do vesmíru i návrat na Zemi je energeticky výhodnější Cislunární stanice.
No dobre, chápem, dokonca toto môžu využiť ako hotel pre prípadných vesmírnych turistov bažiacich vidieť Mesiac zblízka na vlastné oči, Ale ešte stále neviem ako a kedy to chcú dosiahnuť.
alamo - 24/9/2018 - 14:18
Ja by som to videl tak, že buďto sa zmieria s tým že "hrajú druhé husle".. Alebo nebudú "koncertovať" vôbec..
Ten kto chce "koncertovať a hrať vlastnú hudbu", totiž musí byť ochotný najprv kúpiť si aspoň "vlastné husle", a zaobstarať si vlastnú "notovú partitúru".
http://nasawatch.com/archives/2018/12/nasas-advisors.html
"Výbor pre ľudský prieskum a operácie poradného výboru NASA má problémy s vysvetlením, prečo NASA potrebuje vybudovať bránu. Ak nemôžu zistiť, prečo je to potrebné, ako NASA predá túto vec Gateway kongresu a daňovej verejnosti?"
Hmm..
Bol by argument.. Na čokoľvek iné by potrebovali omnoho, omnoho viac peňazí..
Bol by dostatočný?
JiříHošek - 9/12/2018 - 23:39
citace:"Výbor pre ľudský prieskum a operácie poradného výboru NASA má problémy s vysvetlením, prečo NASA potrebuje vybudovať bránu. Ak nemôžu zistiť, prečo je to potrebné, ako NASA predá túto vec Gateway kongresu a daňovej verejnosti?"
Je to jinak. Výbor měl seznam bodů na šesti stránkách. A řešil nejlepší jednovětné odůvodnění. JiříHošek - 14/12/2018 - 05:47
citace:Výbor měl seznam bodů na šesti stránkách. A řešil nejlepší jednovětné odůvodnění.
Co tedy komise řešila a k čemu dospěla? Vysvětlení je příliš dlouhé na komentář v této diskusi. Pokus o výtah z jednání komise v češtině je tady.
citace:
Hmm..
Bol by argument.. Na čokoľvek iné by potrebovali omnoho, omnoho viac peňazí..
Bol by dostatočný?
A co tak udrziavat a rozsirovat ISS? Tu by to bolo v porovnani s nejakou 'branou' uplne za babku. Sukromnici s raketami, lodami a modulmi su pripraveni.
alamo - 14/12/2018 - 11:23
ISS?
Mno.. Kto so mnou bude súhlasiť, že ISS možno označiť za "ojetinu"?
Podľa mňa je to už dve desaťročia "jetá ojetina"..
A ten kto si obdobnú "ojetinu" zaobstará hoci aj v normálnom autobazáre, ten riskuje že veľmi rýchlo bude poučený o základných ekonomických poučkách..
Skrátka.. Obávam sa že ISS v podstate patrí na tento zoznam https://autobible.euro.cz/10-nejrizikovejsich-ojetin-kterym-je-lepsi-se-zdaleka-vyhnout
tixtli - 14/12/2018 - 12:17
citace:ISS?
Mno.. Kto so mnou bude súhlasiť, že ISS možno označiť za "ojetinu"?
Podľa mňa je to už dve desaťročia "jetá ojetina"..
A ten kto si obdobnú "ojetinu" zaobstará hoci aj v normálnom autobazáre, ten riskuje že veľmi rýchlo bude poučený o základných ekonomických poučkách..
Skrátka.. Obávam sa že ISS v podstate patrí na tento zoznam https://autobible.euro.cz/10-nejrizikovejsich-ojetin-kterym-je-lepsi-se-zdaleka-vyhnout
Tvrdis, ze vyvoj, vyroba, doprava a udrzba uplne noveho jedneho komplexu (DSH) nedaleko Mesiaca spolocne s vyvojom, vyrobou a udrzbou vysoko specializovanej rakety (SLS) a dopravou ludi (SLS,FH?, NG?) bude lacnejsi ako rozsirovanie (Bigelow, ESA, NASA), udrzba a doprava (Sojuz,F9) ludi na ISS? Takuto ekonomicku poucku mas na mysli? alamo - 14/12/2018 - 12:24
Áno..
alamo - 12/1/2019 - 00:31
Ešte je tu Dragon..
A Elon.. A jeho tragický nezáujem..
admin - 12/1/2019 - 00:42
citace:Ešte je tu Dragon..
A Elon.. A jeho tragický nezáujem..
Tragický nezájem o co?
alamo - 12/1/2019 - 00:55
Martin..
Prečo sa musí NASA, s potrebou záložnej lode pre Gateway obracať na Rusov.. Číňanov.. Japoncov..
Keď majú doma slávnu Space X?
Prečo si Space X.. V súvislosti s Gateway, nespomenul ty?
admin - 12/1/2019 - 01:06
(tahle část diskuse patří spíše sem, tak jsem to přesunul)
Nehodí se.
1. Stanice bude malá. Většinu zásob si povezou v lodi. Nákladních misí bude zapotřebí mnohem míň, než u ISS.
2. Dragon(ani Starliner) nemůže tak jak je letět ke Gateway. Dragon by musel startovat na FH, aby to mělo smysl. A třeba v bezpilotní verzi bude. Trunk by se hodil.
3. Maezawa.
4. Moon base alpha.
Takže nevidím nikde, že Elon o Měsíc, nebo okolí měl "tragický nezájem".
TLI znamená nosnost F9 Exp. něco málo přes 5 tun. Navedení na NRHO(kde bude Gateway) a odlet k Zemi stojí něco málo přes 800m/s impulsu. Takže to bude cca podobně, jako nosnost F9 Exp. k Marsu. Cca 4 tuny. Bez "uklizení bude moci být maximální hmotnost něco kolem 4,5 tuny.
Dragon váží suchý 4,2 tuny. Takže naprosto nepoužitelné.
S FH Exp. by maximální hmotnost mohla být nějakých 15 tun, to už by mělo smysl...
(jen rychlé odhady z hlavy, nekamenujte mě)
alamo - 12/1/2019 - 02:18
Po tých rokoch, beznádejného verklikovania tu a hádania sa o "lietaní tam kde nič nieje.."
Ťažká dilema ako pokračovať v debate, bez toho aby mi začala "praskat cévka"..
Znovu..
RiMr - 12/1/2019 - 06:07
...hmm... mě z Tvých příspěvků přijde, že už praskla... lecos by to vysvětlovalo..
alamo - 12/1/2019 - 17:34
@RiMr
Keď tak nad tým uvažujem..
V tomto som asi totálny "determinista"..
Aby sa vôbec mohol uskutočniť "krok b", najprv je nutné uskutočniť "krok a"..
Aby sa mohol uskutočniť "krok c", podmienkou je aby sa stal skutočnosťou "krok b"..
Vo výnimočných prípadoch možno skočiť až do "f".. Ale dopadne to ako projekt Apollo..
Nasleduje regres.. A musíme začať "od znovu"..
JiříHošek - 13/1/2019 - 22:09
citace:Aby sa vôbec mohol uskutočniť "krok b", najprv je nutné uskutočniť "krok a"
alamo, můžete definovat krok a a krok b?
alamo - 14/1/2019 - 09:54
@Jiří Hošek
Môžem definovať kroky.. Keď viem kam chcem dokráčať..
My ale hľadáme cestu cez neznámy terén, a v ňom hľadáme "Eldorádo"..
Krok a "vyleziem na kopec"
Krok b "rozhliadnem sa dookola"
..
Dalo by sa namietať že "My predsa nejdeme cez úplnú pustinu.. Nehľadáme v nej žiadne mystické "Eldorádo".
A čo to teda potom vlastne robíme a prečo to robíme? [Upraveno 14.1.2019 alamo]
JiříHošek - 14/1/2019 - 22:14
citace:A čo to teda potom vlastne robíme a prečo to robíme?
Veď hej.
Ibaže po neúspešných "stotisíc a jeden" krát pokusoch, hovoriť jasne a zrozumiteľne, ma napadlo že viac úspechu by mohla mať poriadne hmlistá hatmatilka.
V tom článku sa píše iba o význame pre Mesiac resp. jeho "povrch"..
Mno.. Keď vás zaujíma Mesiac a iba Mesiac "povrch", tak je vám "Gateway".. Pravdu povediac k ničomu..
Čo v článku nie je spomenuté, tam je možnosť "odbočiť" na Mars..
Ale zase..
Keď vás zaujíma Mars a iba Mars resp. jeho "povrch" tak zase.. Pravdu povediac, je vám "Gateway" k ničomu..
"Gateway" dáva zmysel, až keď vás zaujíma viac vecí.. "Všetko"..
Mesiac.. Mars.. Ceres.. Dokonca Jupiterove mesiace.. "ATĎ"..
alamo - 15/1/2019 - 21:39
Ja osobne mám s tou destináciou svoje "zvrhlé, hnusné a zákerné" plány..
(v jednej internetovej konverzácii som sa dozvedel.. je veľa uhlov pohľadu na nejakú vec "problém".. otvorene pripúšťam..)
Je to prvá destinácia.. Na ktorú poletí astronaut s odbornosťou "notár".. "fiškál.." (ľudovo po Slovensky..)
Špecializovaný právnik..
alamo - 15/1/2019 - 22:22
Medzi pojmami "súkromný záujem" a "verejný záujem", je totižto príkry rozdiel..
Mali by ste nad tým pouvažovať..
He.. "tvar vecí budúcich"..
Petr_Šída - 15/1/2019 - 22:48
není na čase založit Alamoviny?
RiMr - 16/1/2019 - 00:12
...no oftopikuje to tady nesmysly, že se toto téma stává dalším, které asi přestanu odebírat. Když někdo OT aspoň něco zajímavého, technického, ale tyhle jeho pseudofilozofické bláboly hnětené zřejmě pod vlivem do vlákna s jasným názvem "Gateway / Lunar Orbital Platform / Deep Space Habitat / Deep Space Gateway / Cislunar Station", jsou prostě únavnou ztrátou času...
Dúfam že toto kanadské rameno neplánujú na ruský modul - inak ho budú skladovať celé roky až do roku 2148
admin - 2/3/2019 - 13:49
Myslel jsem, že jsem to tu dával, ale teď to tu nevidím. Není plánován už žádný ruský modul na Gateway...
fritz.lochmann - 2/3/2019 - 17:19
citace:Myslel jsem, že jsem to tu dával, ale teď to tu nevidím. Není plánován už žádný ruský modul na Gateway...
@Martin: Áno, preberali sme to tu. Ale jeden nikdy nevie čo zas vymyslia, aké pekné screeny zverejnia Zajtra sa súdruhom niečo prisnije, Veliký Vůdce vytýči novú stratégiu a môžeme špekulovať opäť
admin - 21/3/2019 - 23:54
citace:LM dokončuje prototyp cislunárního habitatu. ...
Súdruhovia dlhé roky nie sú schopní dokončiť MLM ktorý bol pripravený ako záloha FGB, ale chcú letieť na Mesiac. Ako a kedy? Zatiaľ sa rozpadne aj večná veliká Rus. Číňania ju vyplienia a zožerú.
Jak bude stanice ze začátku malá a později se v druhé fázi rozšíří.
Více uzlů pro více landerů najednou atd.
Nevím jak vy, ale já tam prostě vidím ústup od původního záměru s tím, že se to stane jen přestupní stanicí. Což mě osobně tedy nevadí...
Podle Zaka toto: "... a weakness for utilization of a currently unproven heavy-lift launch vehicle that adds uncertainty and risk to the launch vehicle ground processing and launch
operations."
ukazuje na použití NG.
alamo - 24/5/2019 - 23:29
citace:Nevím jak vy, ale já tam prostě vidím ústup od původního záměru s tím, že se to stane jen přestupní stanicí. Což mě osobně tedy nevadí...
Prepáč.. Že ti preruším tvoj "postovací" maratón..
Ale "neni sú prachy"..
Je to jak s vojnou.. Treba na ňu tri veci "peniaze, peňeži a peníze.."
Ale nie sú.. Žiadna "vojna" nebude..
Hmm.. Istým spôsobom, je to vlastne dobrá správa..
admin - 24/5/2019 - 23:41
citace:
Ale "neni sú prachy"..
Je to jak s vojnou.. Treba na ňu tri veci "peniaze, peňeži a peníze.."
Ale nie sú.. Žiadna "vojna" nebude..
Hmm.. Istým spôsobom, je to vlastne dobrá správa..
Samozřejmě. Vždyť jsem to tu psal. Ve vlákně pro rozpočet NASA. Tak na co si stěžuješ? alamo - 25/5/2019 - 00:10
Na nič..
Iba ťa prosím..
Nechaj tu ľudí "pokecať si"..
admin - 25/5/2019 - 00:18
citace:Na nič..
Iba ťa prosím..
Nechaj tu ľudí "pokecať si"..
Já ale přece nikomu nebráním.
A pokud si někdo chce jen tak zachatovat, může zde: http://chat.kosmo.czPetr_Šída - 25/5/2019 - 10:22
citace:Na nič..
Iba ťa prosím..
Nechaj tu ľudí "pokecať si"..
Tím myslíte ty absolutně nesrozumitelné bláboly, co sem postujete?
admin - 25/5/2019 - 23:55
všimol si si že v poslednej dobe kecáš hlavne sám so sebou? alamo - 26/5/2019 - 10:29
áno..
admin - 24/7/2019 - 21:33
V rámci urychlení příprav přistání na Měsíci do roku 2024 byla ukončena soutěž na hab modul. Vyhrál Northrop Grumman. Bude to upravený Cygnus. Minihab. Nebo spíše minimal hab.
Jakoby se stanice zmenšovala a její význam umenšoval...
citace:V rámci urychlení příprav přistání na Měsíci do roku 2024 byla ukončena soutěž na hab modul. Vyhrál Northrop Grumman. Bude to upravený Cygnus. Minihab. Nebo spíše minimal hab.
Jakoby se stanice zmenšovala a její význam umenšoval...
Spíš bych řekl, že místo zdlouhavého vývoje se teď řeší, jak ji postavit co nejrychleji - taky se mění použití stanice z výzkumné základny na přestupní stanici pro přistání na Měsíc.
admin - 25/7/2019 - 07:32
citace:
Spíš bych řekl, že místo zdlouhavého vývoje se teď řeší, jak ji postavit co nejrychleji - taky se mění použití stanice z výzkumné základny na přestupní stanici pro přistání na Měsíc.
Však na to narážím.
Taky jsem to psal před nějakým časem, že původní koncept bude vykastrován, ne-li zapomenut...
Lusyen - 25/7/2019 - 13:44
zaujímalo by ma obrazové porovnanie na lepšiu predstavu o rozmeroch gateway povezme s ruskou mir, alebo s medzinárodnou ISS,alebo aspoň so skylabom [upraveno 25.7.2019 13:46]
admin - 25/7/2019 - 13:59
Měl by vycházet z pozdější verze Cygnusu, tedy 6m x 3m. Tiangong měl 10,4m x 3,35m.
yamato - 25/7/2019 - 14:01
citace:V rámci urychlení příprav přistání na Měsíci do roku 2024 byla ukončena soutěž na hab modul. Vyhrál Northrop Grumman. Bude to upravený Cygnus.
okrem Northropu vyhral este aj zdravy rozum. Ak by to zase islo cestou nekonecnych vyberovych konani a studii realizovatelnosti, tak by to nepostavili ani do 2030
velinsto - 16/9/2019 - 16:32
nevíte prosím někdo, jak to vypadá s účastí Ruska na Lunar Gatewayi?
Na RussianSpaceWeb vidím článek, že je rusko zpět ve hře, ale bohužel do placené/uzavřené sekce se nedostanu ...
citace:nevíte prosím někdo, jak to vypadá s účastí Ruska na Lunar Gatewayi?
Na RussianSpaceWeb vidím článek, že je rusko zpět ve hře, ale bohužel do placené/uzavřené sekce se nedostanu ...
Celý problém SLS a snahy o návrat na Měsíc spočívá v tom, že ho začali vyvíjet již před cca 10 roky a založili ho na technologii STS, která je stará cca 45 roků. Satturn 5 měl nosnost na TLI 48 tun. SLS bock 1B (s exploration upper stage) bude mít nosnost k Měsíci 37 tun. Tedy pro architekturu a‘ la Apollo moc málo. Let přes bod Gateway (nebo LLO) bude nevyhnutelný a přistávací a návratný lander bude muset tam být předem dopraven. Jediná otázka, o kterou se přou je, zda toto zařídí komerční rakety, nebo druhý let SLS, který musí již mít EUS.
Komerční rakety (Falcon Heavy, New Glenn) také nejsou plně připraveny, FH by nemohl letět v reusable versi, ta má malou nosnost. Musel by mít motorky pro jemné řízení a setkávání (nebo 3 stupeň). New Glenn ještě neletěl a v reusable versi by měl také malou nosnost. Proto někteří v NASA navrhují druhým letem SLS dopravit na Gateway všechno potřebné (hlavně Lander) a třetí let SLS by již nesl jen posádku v Orionu a pravděpodobně palivo pro Lander. Pokud by to vyšlo, je to cesta jednodušší, asi dražší, ale ne o moc, když vezmeme v potaz i náklady startů a potřebnou koordinaci. V této konfiguraci by byl Gateway zredukován na stykový modul, malý obytný modul a Lander
[upraveno 13.10.2019 20:36]
xChaos - 13/10/2019 - 20:23
citace: FH by nemohl letět v expendable versi, ta má malou nosnost
Snad obráceně, ne? reusable má malou nosnost, expendable větší...
PinkasJ - 13/10/2019 - 20:35
Děkuji za upozornění, samozřejmě by nemohl letět v reusable versi, člověk myslí na obsah a píše něco jiného. Už jsem to opravil.
JiříHošek - 20/10/2019 - 11:14
citace:SLS bock 1B (s exploration upper stage) bude mít nosnost k Měsíci 37 tun.
Druhý let SLS je rezervován pro pilotovanou misi Artemis II (2022/2023). Jako horní stupeň bude mít ICPS.
citace:Proto někteří v NASA navrhují …
Návrhy na lander a výběr nosiče je v kompetenci komerčních společností. Není to tedy návrh části představitelů NASA. Podle různých indicií půjde o návrh Boeingu (použil jsem čas budoucí, protože termín pro návrhy landeru uplyne 1. listopadu). NASA dopředu avizovala, že pokud se dodavatel landeru rozhodne využít nákladní komerční nosič odvozený od SLS, pak NASA nebude prostředníkem, ale dodavatel bude vyjednávat přímo s výrobci SLS a pozemních systémů (Aerojet Rocketdyne, Boeing, Northrop Grumman, ULA a Jacobs). NASA takový návrh prozkoumá stejně jako návrhy jiných společností. Podmínkou NASA však je, takový návrh nesmí mít negativní vliv na dodávky raket SLS pro vynášení Orionů.
citace:SLS by již nesl jen posádku v Orionu a pravděpodobně palivo pro Lander.
I pro Artemis III v roce 2024 má být použit horní stupeň ICPS, v jehož možnostech je pouze doprava pilotovaného Orionu na oběžnou dráhu Měsíce. Případné tankování landeru je podle podmínek zadávacího řízení zcela v kompetenci soukromých společností, které si musí samy zajistit komerční nosič.
citace:V této konfiguraci by byl Gateway zredukován na stykový modul, malý obytný modul a Lander
Prvním modulem Gateway má být PPE. Malý obytný modul HALO a "stykový modul" je totéž. Tato konfigurace Gateway je připravována bez ohledu na různé návrhy komerčních společností na lunární lander. alamo - 20/10/2019 - 12:06
Payload to Moon
• Block 1: > 26,000 kg (57,000 lb)[6]
• Block 1B Crew: 34,000–37,000 kg (75,000–82,000 lb)[6]
• Block 1B Cargo: 37,000–40,000 kg (82,000–88,000 lb)[6]
• Block 2: > 45,000 kg (99,000 lb
Takže:
Block 1 ( s ICPS) nosnost k Měsíci > 26 tun
Block 1B ( s EUS) nosnost Měsíci 34-37 tun s posádkou
Block 1B ( s EUS) nosnost Měsíci 37-40 tun bez posádky
Block 2 (EUS + kapalné boostery nosnost k Měsíci > 45 tun
Ten Block 2 je ve hvězdách a vůbec se neví, zda se budou stavět kapalné boostery.
JiříHošek - 20/10/2019 - 13:42
citace:….This "Exploration Upper Stage" would increase the amount of mass the rocket could send to the Moon from 26 tons to 37 tons.
Nepřu se. Jen jsem dal odkaz na čtyři dny starou zprávu NASA, která se týkala připravované rámcové smlouvy na nákup centrálních a horních stupňů SLS na dvacátá léta. Manažerka SLS v MSFC Julie Bassler zde mluví o efektu nahrazení ICPS stupněm EUS a udává hodnotu > 45 tun.
alamo - 20/10/2019 - 13:45
citace:
citace:"nákladní komerční nosič odvozený od SLS"
Toto definici použilo MSFC v poptávce na návrhy landeru
Vskutku.. Je to na 100% správny a bezchybný preklad.. JiříHošek - 20/10/2019 - 14:36
citace:Vskutku.. Je to na 100% správny a bezchybný preklad..
Však se v dalším příspěvku jadebenn zabývá tím, proč to prostě nenazvali nákladní SLS.
alamo - 20/10/2019 - 21:29
Ja neviem..
Ale keby jednoducho zobrali pár plechoviek farby, nakreslili na SLS veľký nápis "TOTO JE KOMERČNÝ NOSIČ", bolo by to podľa mňa rovnako "účinné"..
Možno dokonca lacnejšie čo sa peňazí týka.. A omnoho jednoduchšia byrokracia by okolo toho bola..
JiříHošek - 1/11/2019 - 18:29
citace:
Takže:
Block 1 ( s ICPS) nosnost k Měsíci > 26 tun
Block 1B ( s EUS) nosnost Měsíci 34-37 tun s posádkou
Block 1B ( s EUS) nosnost Měsíci 37-40 tun bez posádky
Block 2 (EUS + kapalné boostery nosnost k Měsíci > 45 tun
Ten Block 2 je ve hvězdách a vůbec se neví, zda se budou stavět kapalné boostery.
Nyní už výrok manažerky SLS v MSFC Julie Bassler o nosnosti > 45 tun k Měsíci v souvislosti se zamýšlenou akvizicí centrálních stupňů pro lety č. 3 až 12 dává smysl. Petr_Šída - 1/11/2019 - 18:50
Jaké by měly mít kapalinové boostry parametry?
JiříHošek - 1/11/2019 - 20:14
citace:Jaké by měly mít kapalinové boostry parametry?
Na nové boostery se musí přejít od 9. letu z důvodu, že současné zásoby segmentů SRB vystačí na letové sady pro 8 letů SLS. Zatím nebylo rozhodnuto, zda nové boostery budou na kapalné nebo pevné palivo. NASA je označuje jako "pokročilé boostery". Musí umožnit zvýšení nosnosti na dráhu k Měsíci podle tabulky p. Pinkase, viz výše.
LeeMer - 15/11/2019 - 12:45
Dne 8. listopadu byl rozeslán draft MoU ke spolupráci na Gateway mezi ESA a NASA. I po formální stránce jsme tedy zase o krok blíže realizaci Gateway.
LeeMer - 19/2/2020 - 11:15
NASA zvažuje změnu harmonogramu stavby stanice Gateway a vypuštění modulů PPE a HALO společně při jednom startu.
petrpetr - 19/2/2020 - 18:13
nasa zvažuje, boeing sosá z cecíku...
xChaos - 21/2/2020 - 09:30
citace:nasa zvažuje, boeing sosá z cecíku...
Tak odněkud ho musej nechat sosat, když nedostává nedovolenou státní podporu ze strany EU jako Airbus :-)
yamato - 27/3/2020 - 20:35
Ještě další kosmická loď? To si tedy ve SpaceX troufají. Připadalo by mi to rozumné, kdyby nestavěli Spaceship, ale k čemu jim bude Dragon XL, jestliže Spaceship uvedou do provozu? Aby nakonec zbytečně netříštili síly...
kopapaka - 27/3/2020 - 23:30
Další zdroj financí...
Otázka je, jak dalece se bude lišit od Dragonu, Crew Dragonu a tak dál. Navíc to bude znamenat loď, která se bude pohybovat dál než dosud SpX běžně létalo což také má svou cenu.
Petr_Šída - 27/3/2020 - 23:42
citace:Další zdroj financí...
Otázka je, jak dalece se bude lišit od Dragonu, Crew Dragonu a tak dál. Navíc to bude znamenat loď, která se bude pohybovat dál než dosud SpX běžně létalo což také má svou cenu.
bude to obyčejná nákladní plechovka pod aerodynamický kryt bez návratu na Zemi, něco na způsob lodi Cygnus, nic složitého co by nestálo za tu trochu námahy, už na tom několik měsíců dělají
výhoda Falconu heavy
yamato - 28/3/2020 - 08:17
no ak nemusia riesit navrat, tak im odpada obrovske mnozstvo problemov. Na druhu stranu musia riesit navigaciu bez GPS, ktovie kolko s tym maju skusenosti
PinkasJ - 28/3/2020 - 08:45
Ty zkušenosti s navigací jim předá NASA, to nebude problém. Důležité je, že využijí FH a jestliže mají vynést loď o hmotě přes 5 tun, velmi pravděpodobně mohou nechat přistát zpět alespoň oba boční boostery.
JiříHošek - 28/3/2020 - 12:23
citace:mají vynést loď o hmotě přes 5 tun
Těch pět tun se týká nákladu vynášeného v zásobovací lodi. Podle zadávacích podmínek výběrového řízení má mít loď schopnost doručit na stanici minimálně 3,4 tuny nákladu v hermetizovaném prostoru a minimálně 1 tunu v nehermetizovaném prostoru.
alamo - 28/3/2020 - 12:30
citace:Na stránkach SpaceX o tom nikde nič neni.. https://www.spacex.com/falcon-heavy
LEO, GTO, Mars, Pluto..
O Mesiaci a novej lodi ani ťuk..
Asi sa hanbia?
Spíš bych řekl, že v současné situaci je jakýkoliv plán a na gateway nebo let na Měsíc v roce 2024 čistá utopie. Tento rok je ve znamení koronaviru a příští rok bude vymanění se z krize. Na Měsíc atd. prostě nebudou peníze nejmíň 2 roky.
NovýJiřík - 30/3/2020 - 11:51
Spíš bych řekl, že v současné situaci je jakýkoliv plán a na gateway nebo let na Měsíc v roce 2024 čistá utopie. Tento rok je ve znamení koronaviru a příští rok bude vymanění se z krize. Na Měsíc atd. prostě nebudou peníze nejmíň 2 roky.
Ervé, jestli příští rok očekáváš "vymanění se" z krize, tak smekám před tvým optimismem! Já v příštích letech čekám spíš něco ve smyslu 1929-1933, jestli ne hůř.
alamo - 30/3/2020 - 12:50
Ide o SLS a Orion.
Buďto NASA a kongres (ktorý ten nosič bezprostredne spáchal) "zjavia", na čo konkrétne ten dopravný systém chcú používať.
Alebo padnú aj SLS a Orion.
Otázkou je ako dlho to ešte budú môcť ťahať, bez vyjasnenia financií, počtu štartov, časového harmonogramu?
O rozpočtové prostriedky sa teraz povedie tvrdý boj. A tak ako doteraz, to ďalej asi fakt nepôjde.
Dík za odkaz, alespoň něco je jasnější:
- Gateway bude na NRHO , protože má podporovat i další lety na Měsíc
- První let na Měsíc možná bude bez využití Gateway – smontování lunárního landeru na Zemi, ale je to stále v diskusi, závěry snad budou během několika týdnů
- Gateway umožní podporu delších letů na Měsíc. Vzhledem k nezávislému zásobování Gateway mohou být mise na Měsíc v budoucnu značně prodlouženy a mohou umožnit i znovupoužití návratového modulu landeru
- Pokračuje výroba PPE a HALO modulů
- Airlok , klterý má dodat Roskosmos je stále ještě v jednání
- Jelikož je již podepsán kontrakt s SpX o konstrukci Dragon-XL jako zásobovací lodi, je reálné, že Gateway bude k disposici někdy v polovině 20-tých let. Dragon-XL bude využívat stejný automatický stykovací systém , jako Dragon 2
[upraveno 31.3.2020 11:08]
Ervé - 1/4/2020 - 10:48
citace:Spíš bych řekl, že v současné situaci je jakýkoliv plán a na gateway nebo let na Měsíc v roce 2024 čistá utopie. Tento rok je ve znamení koronaviru a příští rok bude vymanění se z krize. Na Měsíc atd. prostě nebudou peníze nejmíň 2 roky.
Ervé, jestli příští rok očekáváš "vymanění se" z krize, tak smekám před tvým optimismem! Já v příštích letech čekám spíš něco ve smyslu 1929-1933, jestli ne hůř.
Ano, očekávám, buď totiž na podzim bude vakcína, nebo státy karanténu zruší a nechají virus projít populaci.
Hlavní poučení z koronaviru je, že 40-60% všeho si každý větší stát musí vyrábět sám - ze strategických důvodů, teprve zbytek si může nechat dovážet přes půl světa za výhodnou cenu. Takže se dá očekávat rozmach průmyslu v Evropě a investice do pokročilých technologií - tedy i do letů do vesmíru.
yamato - 1/4/2020 - 11:28
citace: Takže se dá očekávat rozmach průmyslu v Evropě a investice do pokročilých technologií - tedy i do letů do vesmíru.
...a ja že som optimista
No dúfam že máš pravdu
NovýJiřík - 1/4/2020 - 14:35
Takže se dá očekávat rozmach průmyslu v Evropě a investice do pokročilých technologií - tedy i do letů do vesmíru.
Wow!!! No, nadarmo se neříká, že optimista není nic jiného, než špatně informovaný pesimista. Lubos - 10/4/2020 - 09:46
Myslím si, že spolupráce SpX s NASA bude mnohem užitečnější i pro SpX než sny o kolonizaci Marsu. Nejedná se jen o FH, ale v budoucnosti to může být i Starship v nejrůznějších oblastech a to i ve směru k Marsu.
NovýJiřík - 11/4/2020 - 13:48
Myslím si, že spolupráce SpX s NASA bude mnohem užitečnější i pro SpX než sny o kolonizaci Marsu. Nejedná se jen o FH, ale v budoucnosti to může být i Starship v nejrůznějších oblastech a to i ve směru k Marsu.
To mi trochu připomíná, jako by svého času Teslovi nebo Edisonovi někdo navrhoval, že by se měli radši věnovat spolupráci s železnicí tím, že by pro ni dodávali modernější petrolejky na čelní světla lokomotiv. Bez urážky.
Jestli SpaceX zprovozní Spaceship, což ani Pinkas nezpochybňuje, tak otázka nebude stát tak, zda bude SpaceX spolupracovat s NASA, ale spíš kdo z NASA přijde k Muskovi s prosíkem a bude při tom ve dveřích šoupat nohama a žmoulat v rukách čepici.
Samozřejmě, pokud by projekt Superheavy/Starship nevyšel, bude situace jiná.
Lubos - 1/5/2020 - 12:39
Power and Propulsion Element PPE ku Gateway - možný náklad pre Falcon Heavy - 12/2022
Společné vypuštění PPE a HALO se potýká s celkovou hmotností modulů a je třeba začít osekávat. Jako první to padlo na evropský vědecký přístroj - externí platformu EXPOSE-G. Bohužel ji není možné namontovat na PPE dodatečně.
admin - 10/11/2020 - 20:55
Stanice se zdá Rusům jako příliš americkocentrická. Mno, tak ať to platí oni...
citace:Stanice se zdá Rusům jako příliš americkocentrická. Mno, tak ať to platí oni...
Prosím Ťa Martine, z čoho by to financovali? Můžeme na to uvolnit až pětatřicet tisíc!novák - 11/11/2020 - 10:27
citace: tak ať to platí oni...
Sorry jako, ale tím by se něco změnilo? Když by místo Kongresu peníze do NASA, SpaceX a stovky dalších amerických firem posílala Duma? To by ten program byl míň americký?
Ironické je, že tvou výzvu by byli schopni realizovat - peníze mají, stačí je uvolnit (z rezerv, nebo skrouhnout program výstavby mostů/ železnice/ledoborců/něčeho), je to jen otázka priorit. Stačí ukecat Putina + rozehnat ministerstvo financí a sestavit nové z kosmofanoušků
Jó kdybys napsal "ať předvedou nějaké železo, které by se dalo využít", to by byl neprůstřelný argument. Protože něco hmatatelného během příštích pár let mít nebudou, leda nějaký malý modul ala Pirs.
Ale peníze, peníze má kdekdo, i Rusové.
yamato - 11/11/2020 - 10:44
citace:
Ironické je, že tvou výzvu by byli schopni realizovat - peníze mají, stačí je uvolnit
asi preto sa im rozpadla lietadlová loď a na zdôraznenie tohto úspechu sa aj potopil suchý dok v ktorom bola...
admin - 11/11/2020 - 11:03
Mno, nováku, ne. Nemají prachy. Ne na tohle. Proto byl jejich podíl velice malý oproti americkému. A kdo platí, ten jede.
Neuvěřitelné. Takové triviálnosti vysvětlovat zrovna tady...
NovýJiřík - 11/11/2020 - 18:14
citace:Mno, nováku, ne. Nemají prachy. Ne na tohle. Proto byl jejich podíl velice malý oproti americkému. A kdo platí, ten jede.
Neuvěřitelné. Takové triviálnosti vysvětlovat zrovna tady...
Jedna věc je mít čím platit, a něco jiného je mít za co platit. Čím platit zatím je, Kongres provoz NASA financuje (ale i to Rusko by potřebné prachy dalo dohromady), jenže za co ty peníze utratit, toť otázka. V Rusku mají kosmonautických projektů, že by se o ně mohl podělit celý svět, jenom ten skutek utek, a není to v první řadě kvůli penězům. Nebo snad chce někdo vážně tvrdit, že Rusko 2020 je chudší než SSSR 1960? Z toho plyne, že když to dokázali zaplatit tehdy, dokázali by to i dnes, akorát že v tom Sovětském svazu bylo technické školství na špičkové úrovni, v každé vísce měli modelářský, aviatický a já nevím jaký kroužek, a výroba pro kosmonautiku probíhala v továrnách spjatých s armádou (proč zrovna SSSR v polovině 20. století chrlil prvotřídní letecké konstruktéry jako pekárna housky - Tupolev, Lavočkin, Iljušin, Jakovlev, Mikojan, Antonov, Polikarpov, Suchoj atd. atd.?). A tak byli k mání i skvělí konstruktéři raketoví, a to zdaleka nejen Koroljov a Gluško. A dneska? Školství v háji, technické provozy plné šlendriánu, a není, jak ty powerpointové plány převést do reality, i když peníze by se našly.
Což je v USA totéž v bledě modrém, jen s tím školstvím je to ještě o dost horší, a nebýt dovozu mozků z ciziny, bylo by to naprosto v háji. Nebo je snad normální, když Starliner při demonstračním letu katastrofálně propadl, když SLS, která má centrální nádrž obšlehnutou z raketoplánu a boční motory na tuhá paliva jakbysmet, se vyvíjí už deset let, sežrala neuvěřitelné peníze, a první let je zatím ve hvězdách (ale pouze obrazně)? A je normální, že údajná superstíhačka F-35 má problémy s prudkým stoupáním (začíná nekontrolovaně rotovat) a nezvládá nadzvukový let v hustých vrstvách atmosféry (trhá se podvozek)?
Takže ne, není to, aspoň ne primárně, o penězích. Je to o celkovém civilizačním úpadku, a bude moc zajímavé (a depresivní) sledoval další vývoj, až Bidenpartei začne podporovat boj proti globálnímu oteplování, biliony dolarů "odškodňovat" potomky otroků a upřednostňovat je ještě víc, než současná pozitivní diskriminace. O dalších kravinách nemluvě. [upraveno 11.11.2020 21:02]
PinkasJ - 11/11/2020 - 20:42
Re Nový Jiřík:
Souhlasím s Vaším příspěvkem. Jen bych dodal, že tehdy tito vynikající ruští konstruktéři byli zároveň vedoucími konstrukčních a výrobních závodů a měli velkou autoritu na nejvyšších místech. Dnes jsou tam dosaženi „manažeři“, kteří snad mají nějaké vzdělání, ale většinou naprosto odlišné od daného programu a často jsou to protekční synkové. Příkladem může být i Roskosmos.
fritz.lochmann - 11/11/2020 - 21:30
citace:Re Nový Jiřík:
Souhlasím s Vaším příspěvkem. Jen bych dodal, že tehdy tito vynikající ruští konstruktéři byli zároveň vedoucími konstrukčních a výrobních závodů a měli velkou autoritu na nejvyšších místech. Dnes jsou tam dosaženi „manažeři“, kteří snad mají nějaké vzdělání, ale většinou naprosto odlišné od daného programu a často jsou to protekční synkové. Příkladem může být i Roskosmos.
Skrátene povedané je to tam celé na h*o*v*n*o a darí sa im to úspešne rozvíjať kacenka - 12/11/2020 - 10:31
citace:Re Nový Jiřík:
Souhlasím s Vaším příspěvkem. Jen bych dodal, že tehdy tito vynikající ruští konstruktéři byli zároveň vedoucími konstrukčních a výrobních závodů a měli velkou autoritu na nejvyšších místech. Dnes jsou tam dosaženi „manažeři“, kteří snad mají nějaké vzdělání, ale většinou naprosto odlišné od daného programu a často jsou to protekční synkové. Příkladem může být i Roskosmos.
Souhlasím ...
Je to změně (celého světa, nejen Ruska, či USA). Tehdejší vedoucí technici měli VIZI a bylo jim jasné, že jde o relativně dlohodobé a obtížně plány. Jejich hlavním cílem bylo uskutečnění té vize. ;-)
Dneší manažeři především musí ukazovat okamžité výsledky, reagovat na nálady společnosti a "těch" nahoře. Cílem dnešních je často vydržet ještě chvilku na dobré židli ... ;-(
yamato - 12/11/2020 - 13:05
sorry ale to vase nadavanie na manazerov a pravnikov je trapne. Kopete do funkcii, ktore ste nikdy nezastavali a neviete o com to je.
Ze chyba vizia? Pri akejkolvek teme, kde je to o vizii - udrzatelna energetika, moderna doprava, lacny komercny pristup do kozmu - tu vy "nemanazeri" vychrlite cele vrece pseudoargumentov jak to nejde - castokrat davno prekonanych a vyriesenych. (Moj najoblubenejsi - keby to islo, v NASA by to uz tak davno robili )
Pred tym nez skritizujete "manazerov a pravnikov" tak si upracte u seba doma. On aj ten manazer bez vizie vnima "spolocensku objednavku", a tam zlyhavate vy.
NovýJiřík - 12/11/2020 - 18:28
citace:sorry ale to vase nadavanie na manazerov a pravnikov je trapne. Kopete do funkcii, ktore ste nikdy nezastavali a neviete o com to je.
Ze chyba vizia? Pri akejkolvek teme, kde je to o vizii - udrzatelna energetika, moderna doprava, lacny komercny pristup do kozmu - tu vy "nemanazeri" vychrlite cele vrece pseudoargumentov jak to nejde - castokrat davno prekonanych a vyriesenych. (Moj najoblubenejsi - keby to islo, v NASA by to uz tak davno robili )
Pred tym nez skritizujete "manazerov a pravnikov" tak si upracte u seba doma. On aj ten manazer bez vizie vnima "spolocensku objednavku", a tam zlyhavate vy.
Pozoruhodný názor...
Zvlášť od člověka, který tu už mockrát projevil sympatie k Muskovi a antipatii k molochům jako je Boeing. Právě ve firmách typu Boeing totiž sedí takřka bez výjimky manažeři, právníci a lobbisti, jejichž fakticky jediným cílem je zisk v příštím kvartálu, ať už se vyšvindluje jakýmkoliv způsobem, aby se vyplácely bonusy, čtvrtletní prémie a další benefity, a jak to tu hezky popsala Kačenka, aby se ještě nějakou dobu zůstalo sedět v pozici nepostradatelných ve svých luxusních manažerských křeslech. Jak tito lidé, řečeno tvými slovy, "vnímají společenskou objednávku", je dobře vidět na vývoji SLS. Je tu společenská objednávka po silné raketě, no tak my ji teda někdy nějak uděláme, když o ni tak stojíte, ale hlavně sypte prachy a nešťourejte nám do naší "práce". O nějaké dlouhodobé cíle vůbec nejde a vizionář, nositel inovací nejvyššího řádu, by v těchto firmách představoval nesystémový prvek a byl by rychle odejit.
Doporučuji podívat se na vtípek (ale velmi realistický) "Mezitím v centrále ULA", najdeš ho na stránce https://www.elonx.cz/vikendove-vtipky-27-ula-blue-origin-a-dalsi-firmy-co-se-nechytaj/
Jinak kdyby ses seznámil např. s dílem Thorsteina Veblena, nejvýznamnějšího představitele institucionálního (a skoro ryze amerického) směru v ekonomické teorii, zjistil bys ke svému úžasu, že v průmyslu ostře rozlišuje a do protikladu staví dvě klíčové složky. Jednak "industrii", složenou z vizionářských podnikatelů-zakladatelů, konstruktérů, vynálezců, technologů apod., a "byznys", složený právě z manažerů a právníků. Hádej, pro kterou z těch dvou složek se vyslovil ve smyslu, že je garantem a nositelem nejen technického, ale i ekonomického pokroku?
[upraveno 12.11.2020 18:33]
PinkasJ - 13/11/2020 - 09:41
Opět 100 % pravda.
Takový manažer se bojí přijít někam do konstrukční, vývojové kanceláře nebo výrobního oddělení, aby z jakékoliv jeho otázky nepoznali, že ničemu nerozumí.
Pokud vedoucí takových velkých programů nejsou špičkoví odborníci v oboru, který vyrábí a rozvíjí, vede to k pomalému vývoji, chybám a vysokým cenám. Výjimkou jsou takoví (jako např. Musk), kteří i při jiném vzdělání do problému hluboce vnikli, a za pomoci opravdových specialistů uplatnili dobře své vůdčí a organizační schopnosti, prostě s danou technikou srostli.
petrpetr - 13/11/2020 - 10:51
Ahoj, problém je sehnat lidi typu Elona.
Ten je otevřený novým myšlenkám a využívá pro informace AI.
Zkušení odborníci jsou kolikrát zamrzlí a nezvyšují svou odbornost.
Mladí mají elán, ale nemají zkušenosti.
Dělal jsem léta ve stavařině jako PM řízení projektů.
Mám za sebou výstavbu prstu C na Letišti Praha, TWY, RWY, Aprons.
Pak jsem dělal PM u Net4Gas- zemní plyn. Musel vniknout do problematiky zemního plynu, PPE, zásobníky, obchodního měření.
Následně Energoprojekt jako HIP a pro ŠJS, z toho umím málo, protože jsem tam byl cca 1,5 roku a je to velmi složité, ale dělal jsem projekt v reaktorovém sále a byl 2x uvnitř. Vím něco o kladech a záporech typu VVER.
Díky těmto zkušenostem dělám dnes rok analytika pro průmyslové podniky a velké stavby. Neskutečná škola nastudovat si, co firma umí, popsat a zhodnotit její klady, rizika.
Neumím zhodnocení ekonomických aspektů, IT, učím se strojařinu.
Ve stavařině by jste mě ale taky nachytali.
Neumím jazyky, pracuji přes překladač.
A nezavidím PM, který je zodpovědný.
PM - se to nějak udělá je k lejnu.
Kamarád IT pracuje pro firmu co dělá letištní dráhová světla. Radím mu co si pamatuji a on s tím zápasí. Je to pro něj výzva. Má letět do Senegalu, protože umí nativně francouzsky. Je nejistý, protože nikdy zakázku na letišti ještě nerealizoval.
Taky jsem udělal chyby, ale je potřeba se z nich poučit.
Sorry, chlapi...:-) PM je mezi mlýnskými kameny a musí to ustát. Spolehnout se na lidi, co umí svou práci lépe.
Někdo umí vdolky, jiný zase holky...:-)
[upraveno 13.11.2020 10:56]
novák - 14/11/2020 - 13:02
citace:Mno, nováku, ne. Nemají prachy. Ne na tohle. Proto byl jejich podíl velice malý oproti americkému. A kdo platí, ten jede.
Neuvěřitelné. Takové triviálnosti vysvětlovat zrovna tady...
Další adept na kurs čtenářské gramotnosti?
Nebo čemu jste nerozuměl na mé tezi "Rusko prachy má, loni i předloni mělo Rusko vysoký rozpočtový přebytek, 10 a 15 %, čili minimálně v těchto letech by nebyl problém "hodit pár desítek miliard rublů na Měsíc" ty ruble Rusko mělo. Ale Rusko má jiné priority a tak na kosmonautiku jde nic moc (a ministerstvo financí by i tak kosmonautice ubralo)".
Je skutečně neuvěřitelné, že takové triviality - co to je přebytkový rozpočet, co je mít prachy a co je priorita, že ani velká hromada peněz v kase ministerstva financí neznamená, že všechny rezorty mohou utrácet jak zjednané - je nutné vysvětlovat zrovna tady, u jinak inteligentních lidí... ale jak dojde na Rusko, racionalita se schová do kouta, rudá mlha před očima, a jede se, že...
yamato: a zase cimrmanovský úkrok stranou. K tezi "ruský stát peníze má, ale pečlivě zvažuje za co je utratí, a kosmos je spodu seznamu priorit, a v rámci kosmu je na spodu priorit Měsíc" nemáte co říct, tak jste hledal něco negativního až jste našel. Mě rozpadlé ledadlovky nechávají v klidu, dokud jsou v celku, na rutinních opravách a posádka ani opraváři o rozpadlosti neví, nevidím problém.
PS. Ale když se chcete bavit o letadlovkách místo o raketách, klidně. Jen pište a porovnávejte, ať se poučíme a/nebo zasmějeme. Začít můžete s jednoduchým číslem, jaký že je přiměřený počet letadlovek v doku/přístavu/zkušební plavbě na jednu v normální službě na moři? Jedna, dvě, čtyři, šest? A od kolika už bude toto číslo nepřiměřené a svědčící o zchátralosti flotily? Od čtyř, šesti, osmi, desíti, dvaceti? novák - 14/11/2020 - 13:53
citace: Tehdejší vedoucí technici měli VIZI a bylo jim jasné, že jde o relativně dlohodobé a obtížně plány. Jejich hlavním cílem bylo uskutečnění té vize. ;-) Dneší manažeři především musí ukazovat okamžité výsledky, reagovat na nálady společnosti a "těch" nahoře.
No, kačenko, jenže i "tehdejší géniové s vizí" museli ukazovat okamžité výsledky. Třeba Koroljov měl vizi (zřejmě Mars), ale taky že minimálně čtyři pětiny jeho kosmočinnosti byl zběsilý závod o co nejrychlejší dosažení "okamžitého výsledku" kterým by splnil zadání technického analfabeta v nadřízené manažerské pozici (Chruščova; a to že Chručšov nebyl právník vůbec nepomohlo), a po dosažení výsledku následovalo nové zadání a nové kolo horečné improvizace, a znova... až z toho zkolaboval. Vizi při tom všem realizoval jen tak mezi řádky a mimochodem.
Vize kontra kvartální výsledky bych nechal stranou, problém je jinde.
Porůznu k předešlému:
Dříve, přinejmenším v Sojuzu, pomáhalo, že ve vládě a politbyru sedělo minimálně právníků a ekonomů, zato hodně techniků (Berija například).
K výčtu konstruktérů - no jo, jenže ti všichni se objevili, když letectví bylo nový prestižní a perspektivní a prudce rostoucí obor, kde se nadaný jedinec mohl relativně snadno uchytit a vystřelit vzhůru (Lavočkin - viz wikina). Dneska, v zavedených firmách, hm.
Školství, právníci a manažeři - to je problém. Jenže růst prestiže (a platů) právníků a ekonomů na úkor techniků začal v Sojuzu už v 60. letech a na Západě taky tak. A zdá se že to postihuje i Čínu. Čili jde o příčiny zřejmě dosti hluboké, když se projevily v tak rozdílných režimech.
PS. Přinejmenším za část problému může technický pokrok jako takový. Rozebíratelnost a opravovatelnost všelikých přístrojů od rádií po auta s časem klesá... a to rozvoji technických dovedností u lidí nepomáhá. Alchymista - 14/11/2020 - 14:05
novák - príčina je jednoduchá: volá sa nepotizmus
Babráka-inžiniera odhalíš za tri dni, babráka-doktora do roka, babráka-právnika nikdy.
NovýJiřík - 14/11/2020 - 18:01
citace: No, kačenko, jenže i "tehdejší géniové s vizí" museli ukazovat okamžité výsledky. Třeba Koroljov měl vizi (zřejmě Mars), ale taky že minimálně čtyři pětiny jeho kosmočinnosti byl zběsilý závod o co nejrychlejší dosažení "okamžitého výsledku" kterým by splnil zadání technického analfabeta v nadřízené manažerské pozici (Chruščova; a to že Chručšov nebyl právník vůbec nepomohlo), a po dosažení výsledku následovalo nové zadání a nové kolo horečné improvizace, a znova... až z toho zkolaboval. Vizi při tom všem realizoval jen tak mezi řádky a mimochodem.
K výčtu konstruktérů - no jo, jenže ti všichni se objevili, když letectví bylo nový prestižní a perspektivní a prudce rostoucí obor, kde se nadaný jedinec mohl relativně snadno uchytit a vystřelit vzhůru.
Dvě připomínky (nikoliv námitky):
1. Souhlasím, že Koroljov byl v pozici štvaného jelena. Chruščov po něm požadoval stále nová a nová prvenství v soutěži socialismu s kapitalismem, a aby toho nebylo málo, armáda se dožadovala lepších a výkonnějších mezikontinentálních raket, takže na nějaké dlouhodobé koncepční projekty musel opravdu vystačit s tím, co mu zbývalo. Ale viděl bych ještě jeden faktor, který Sovětskému svazu v souboji o Měsíc zlomil vaz, faktor, který bych nazval "nemoc z vítězství". Skutečností je, že od roku 1957 až do roku 1966 (Luna 9 - první měkké přistání na Měsíci, Luna 10 - první umělá družice Měsíce) šla sovětská kosmonautika od jedné slávy k druhé, což vedlo k tomu (viz např. některé knihy Pacnera), že se rozmáchli, v přesvědčení o své neporazitelnosti, moc doširoka. Za situace, kdy bylo třeba soustředit všechny síly na jeden program (tak jak to udělali v USA s programem Apollo, na který šlo veškeré úsilí), v SSSR vedle sebe existovalo několik konkurenčních a soupeřících projektů (např N1 a UR-700, o dalších méně významných nemluvě), takže se zbytečně tříštily síly a mozky konstruktérů rozptylovaly do různých směrů. Pak samozřejmě nic nebylo dovedené do konce. Možná by ve Svazu byli opatrnější a střízlivější, kdyby za sebou v počátečním kosmonautickém desetiletí neměli takovou šňůru úspěchů.
2. Pokud jde o ty letecké konstruktéry ve Svazu, je pravda, že se jednalo o "nový prestižní a perspektivní a prudce rostoucí obor", ale to platilo pro Sovětský svaz stejně jako pro jiné státy, tak proč tedy taková expanze zrovna v SSSR? Jedna příčina, vojenská, je celkem jasná, tj. potřeba špičkových zbraní v dobách ohrožení SSSR Německem po Hitlerově nástupu (ze stejných důvodů vznikly Kaťuše, skvělé tanky KV-1 a T-34 apod.). SSSR sice s Německem neměl společnou hranici, ale zato ji měl, a hodně dlouhou, s Polskem, se kterým vedli poslední velkou válku okolo 1920. Polsko mělo navíc od 1934 spojeneckou smlouvu s Německem a svými výbojnými úmysly na Ukrajinu a směrem k Černému moři se nijak zvlášť netajilo (Pilsudského revanš za rozpad Polsko-litevské unie, která počátkem 17. století sahala až k Moskvě). Samo Polsko sice nebylo pro SSSR soupeřem, ale v alianci s Německem by to byl děsivý nepřítel. Druhý důvod je spíš psychologický. Po vzniku Sovětského svazu zde byly "doma" teze o nevyhnutelnosti technického a ekonomického vítězství socialismu nad kapitalismem (všichni, kdo studovali VŠ ještě za minulého režimu, to z předmětů marxismu-leninismu dobře znají), a tudíž se všechny špičkové technické obory všestranně podporovaly, protože byly v souladu s touto tezí. Z úplně stejného důvodu byl právě v meziválečném období v SSSR tak populární žánr sci-fi, přičemž sovětská sci-fi byla v té době hned po té americké druhá nejvýznamnější na světě (A. Tolstoj, Obručev, Běljajev, dokonce i sám Ciolkovskij psal SF).
petrpetr - 12/2/2021 - 14:46
Videa jsou perfektní. A když ještě prodá nějaké hrnky, osušky a obaly na mobil s motivem SpaceX má vyděláno. :-)
NovýJiřík - 16/2/2021 - 17:33
citace:Videa jsou perfektní. A když ještě prodá nějaké hrnky, osušky a obaly na mobil s motivem SpaceX má vyděláno. :-)
Haha!
No, každý si vydělává, jak dovede, přičemž zrovna za tenhle způsob jsem docela vděčný, protože je na co koukat a o čem přemýšlet.
Když si uvědomím, jak na lidech bezostyšně parazitují všemožní klimatičtí a jiní katastrofisté, tak sláva za ty hrnky a osušky.
petrpetr - 17/2/2021 - 03:43
Viděl někdo aktualizovaný projekt gateway? Viděl někdo nějaký vyrobený díl? Všechny dosavadní videa jsou představy na základě posledních lidských znalostí.
Stanice Freedom byla fikce a další.
Realita byl Skylab, Saljuty, MIR, ISS.
Podle videa z Thales Alenia jde o válec o průměru 3 metry výrobního čísla 5000156P01 a centrální prstenec výrobního čísla 5000361G01 modulu HALO (sériové číslo 00001) pro stanici Gateway.
Fotografie z výroby dalších dílů modulu HALO jsem vložil i zde na fóru, konkrétně v tématu Plány pro návrat na Měsíc 6.2.2021 - 18:40 pod větou "Ve výrobě je hermetizovaná struktura pro obyvatelný modul HALO lunární orbitální kosmické stanice Gateway".
PinkasJ - 20/2/2021 - 16:34
A. Zak píše podrobnosti o prvním dodavateli carga na Gateway – SpaceX s raketou FH. Mají to být opakované mise, při nichž Dragon-XL bude muset mít schopnost zůstat na Gateway 6-12 měsíců.
Gateway Logistic Services GLS umožňuje NASA objednat mise až na dobu 12 roků a zvolit i další poskytovatele služby. Celková hodnota kontraktů má být max. $7 mld. USD
SpaceX nabídl Dragon-XL, který bude dost podobný k Cygnus. Má mít celkovou hmotu 13 tun, délku 7,33m, dia 3,82m, rozložené solární panely až 16,8 m
Bude mít stykový mechanismus a motorky pro stykové manévry na straně tlakované části Dragonu-XL
petrpetr - 20/2/2021 - 20:25
Pane Pinkas malý dovětek. Dragon-XL zatím není k dispozici, ale vzhledem k prostoru Dragonu by neměl být problém jej sestrojit.
Očekává se, že jeho kapacita užitečného zatížení bude na měsíční oběžnou dráhu více než 5 000 kilogramů, což není málo.
Kolik je nosnost Orionu na měsíční dráhu gateway? Tušíte?
JiříHošek - 21/2/2021 - 06:31
citace:Kolik je nosnost Orionu na měsíční dráhu gateway? Tušíte?
Od mise Artemis 4 více než 10 tun včetně externího modulu.
PinkasJ - 21/2/2021 - 08:07
citace:Kolik je nosnost Orionu na měsíční dráhu gateway? Tušíte?
Nosnost (maximální náklad) uvedl pan Hošek. Jinak každá mise bude mít jinou hmotu nákladu, podle jeho specifické hmoty. Jiná bude, když poveze např. palivo, jiná když poveze potraviny, oblečení, spacáky nebo toaletní papír. Samozřejmě se asi NASA bude snažit co nejvíce využít nosnosti FH, takže do externího modulu se budou snažit dát těžké věci, které nepotřebují přetlakový prostor.
Dopravu posádky tam a zpět bude zajišťovat Orion vynášený SLS. Ten má bez servisního modulu hmotu 10.4 tuny. Možná s nějakým malým servisním modulem řehněme 2 tuny by ho v budoucnu mohl vynést na Gateway i FH, pokud bude certifikován. Ovšem Orion by musel by mít při startu záchrannou věžičku, což by trochu snížilo nosnost FH. Dosud není také jasné jakou nosnost bude mít New Glenn v expendable versi. petrpetr - 21/2/2021 - 09:21
Díky za info k 4 verzi Orionu. První 3 mají kolik nosnost? Ty jsou reálné.
Tím jak bude dragon XL až 12měsíců u gateway, neměl by to být jeden z modulů? Předpokládám že bude sloužit obdobně jako proton pro udržování orientace stanice. Setrvačníky a pak zážeh dragonem. Jak to vidíte?
yamato - 21/2/2021 - 09:27
predpodam ze na orientaciu treba zotrvacniky a na upravu drahy sa bude pouzivat primarne iontovy motor. Ale mozem sa mylit.
Pripojeny Dragon-XL zrejme bude sluzit tak ako sluzia teraz na ISS pripojene cygnusy, dragony alebo modul beam - ako odkladisko a zasivaren
JiříHošek - 21/2/2021 - 10:08
citace:Díky za info k 4 verzi Orionu.
Nejde o novou verzi Orionu, ale o verzi SLS Block 1B, která má být schopna od mise Artemis 4 vynášet na TLI 38 tun nákladu oproti 27 tun u verze SLS Block 1.
citace:První 3 mají kolik nosnost? Ty jsou reálné.
Vaše úvahy směřují nikoli k období nejbližších roků, ale k období, kdy má být k dispozici Dragon XL, a proto se musí posuzovat nosnost SLS Block 1B. Mrkněte na financování logistického prvku podle jednotlivých let z poslední prezidentské žádosti.
Význam komerční zásobovací lodě je hlavně v tom, že při Artemis 4 a Artemis 5 mají Oriony dopravit ke Gateway moduly I-Hab a ESPRIT, takže nebudou mít kapacitu na vynesení sekundárního logistického modulu. SpaceX má zaručeny dvě zásobovací mise.
citace:Tím jak bude dragon XL až 12měsíců u gateway, neměl by to být jeden z modulů? Předpokládám že bude sloužit obdobně jako proton pro udržování orientace stanice. Setrvačníky a pak zážeh dragonem. Jak to vidíte?
NASA předpokládá přímé využití interiéru i exteriéru nákladní lodě k provádění vědeckých experimentů, nikoli však udržování orientace stanice. To má zajišťovat modul PPE.
citace:Možná s nějakým malým servisním modulem řehněme 2 tuny by ho v budoucnu mohl vynést na Gateway i FH, pokud bude certifikován.
K této úvaze jen dodám, že 27. října 2020 byl písemně potvrzen závazek ESA poskytnout pro mise Artemis 4 až 6 evropské servisní moduly výměnou za tři letové příležitosti pro evropské astronauty na Gateway. Následně byl 2. února 2021 (tedy před třemi týdny) podepsán kontrakt mezi ESA a Airbusem na výrobu evropských servisních modulů ESM-4 až 6.
PinkasJ - 21/2/2021 - 10:55
citace:Možná s nějakým malým servisním modulem řehněme 2 tuny by ho v budoucnu mohl vynést na Gateway i FH, pokud bude certifikován.
K této úvaze jen dodám, že 27. října 2020 byl písemně potvrzen závazek ESA poskytnout pro mise Artemis 4 až 6 evropské servisní moduly výměnou za tři letové příležitosti pro evropské astronauty na Gateway. Následně byl 2. února 2021 (tedy před třemi týdny) podepsán kontrakt mezi ESA a Airbusem na výrobu evropských servisních modulů ESM-4 až 6.
Dík za upřesnění plánů. Z toho vyplývá, že při nebližších letech s posádkou na Gateway žádná jiná raketa než SLS a Orion s klasickým servisním modulem ESM nepoletí. Jak to bude ve vzdálenější perspektivě je otevřená otázka. V budoucnu při pravidelnějších letech (podobně jako na ISS) by mohly být snad využity i jiné perspektivní rakety a možná i náhrada Orionu – viz snaha SpX o využití Starshipu. [upraveno 21.2.2021 11:50]
fritz.lochmann - 21/2/2021 - 12:09
Až som dobre pochopil, súčasná varianta je bez ruskej účasti. Ale to niet sa čo čudovať, Roskosmos je nestabilný ako prvok 115 Moscovium
[upraveno 21.2.2021 12:12]
JiříHošek - 21/2/2021 - 13:33
citace:Až som dobre pochopil, súčasná varianta je bez ruskej účasti. Ale to niet sa čo čudovať, Roskosmos je nestabilný ako prvok 115 Moscovium
Ruská strana vycouvala z projektu sama. Generální ředitel státní korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin vyjádřil 15. července 2020 nezájem o spolupráci na programu vedeném Spojenými státy.
petrpetr - 21/2/2021 - 13:47
Děkuji za info SLS-B2 a B1. To znamená, že SLS-B1 nedopraví krom Orionu na gateway žádný náklad? Tedy vychází mi 0 tun.
Je pravda, že momentus.space s mikrovlnným plazmovým pohonem bude použita patrně jako 3 stupeň.
Vigoride VR-1, Argoride a další.
Bude to trvalý transporter pro přepravu k Měsíci, Marsu dle určení.
Proto ten dlouhý přelet základu gateway v roce 2024.
Malý tah, ale velký specifický impuls.
Už by s tím amíci mohli vylézt a netvářit se jako tajuplný hrad v Karpatech.
JiříHošek - 21/2/2021 - 16:48
citace:Děkuji za info SLS-B2 a B1. To znamená, že SLS-B1 nedopraví krom Orionu na gateway žádný náklad? Tedy vychází mi 0 tun.
Psal jsem o SLS Block 1 (Artemis 1 - 3) a SLS Block 1B (Artemis 4 - 8). 0 tun je nesprávná úvaha. Orion je schopný vézt zásoby pro podporu života a práce čtyřčlenné posádky po dobu 21 dnů autonomního letu. Od mise Artemis 4 navíc desetitunový modul.
citace:Je pravda, že momentus.space s mikrovlnným plazmovým pohonem bude použita patrně jako 3 stupeň.
Vigoride VR-1, Argoride a další.
Bude to trvalý transporter pro přepravu k Měsíci, Marsu dle určení.
Proto ten dlouhý přelet základu gateway v roce 2024.
Malý tah, ale velký specifický impuls.
Už by s tím amíci mohli vylézt a netvářit se jako tajuplný hrad v Karpatech.
citace:...Generální ředitel státní korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin vyjádřil 15. července 2020 nezájem o spolupráci na programu vedeném Spojenými státy.
No potěš pánbů. Kocourkov, A to voni chtejí k Měsíci jak? A kdy?
kopapaka - 21/2/2021 - 18:01
Asi s Čínou, byly nějaké náznaky...
JiříHošek - 21/2/2021 - 18:12
Nemíchejme prosím témata. Ruská architektura pro pilotovaný let k Měsíci je řešena v tomto tématu.
PinkasJ - 21/2/2021 - 18:39
Re pan Hošek:
Jestli jsem to dobře pochopil, Gateway má dost reálnou šanci na realizaci, ale přistání na Měsíci do r. 2024 ne. Proč potom za každou cenu vysílat jednou raketou FH oba moduly najednou o celkové hmotě cca 15 tun a mít s tím velké problémy? Tento spojený celek CMV by mohl vynést FH jen na subGTO dráhu s apogeem cca 35000 km. Přesun na NRHO vlastním el. pohonem modulu PPE by trval 10 měsíců, a spotřeba xenonu z 1 tuny u samotného PPE by vzrostla na 2,5 tuny, to je celou původně plánovanou zásobu.
Asi nic nebude spěchat, viděl bych výhodnější vypustit každý modul zvlášť a než k tomu dojde, budou k dispozici kromě FH min. dvě další rakety – Vulcan a New Glenn, ať soutěží.
[upraveno 22.2.2021 08:33]
petrpetr - 21/2/2021 - 20:19
Osobně si myslím, že s ohledem na dobu přeletu bude 3 stupeň transporter od Momentus.space .
15 tun na oběžné dráze měsíce je opravdu hodně.
JiříHošek - 21/2/2021 - 22:24
citace:Proč potom za každou cenu vysílat jednou raketou FH oba moduly najednou o celkové hmotě cca 15 tun a mít s tím velké problémy?
Kvůli strachu z toho, že se nepodaří jejich automatické spojení na oběžné dráze Měsíce a celý plán na Gateway tím přijde vniveč.
citace:Asi nic nebude spěchat, viděl bych výhodnější vypustit každý modul zvlášť a než k tomu dojde, budou k dispozici kromě FH min. dvě další rakety – Vulcan a New Glenn, ať soutěží.
Soutěž již byla ukončena. Dne 9. února 2021 (tedy před dvěma týdny) NASA oznámila, že uzavřela kontrakt se SpaceX v hodnotě 332 milionů dolarů na vynesení spojených modulů PPE a HALO raketou Falcon Heavy s prodlouženým aerodynamickým krytem, který pojme celou sestavu.
citace:Osobně si myslím, že s ohledem na dobu přeletu bude 3 stupeň transporter od Momentus.space.
Co si osobně myslíte, je zcela nepodstatné. Najděte na věrné vizualizaci sestavy PPE/HALO v prodlouženém aerodynamickém krytu s připojeným druhým stupněm rakety Falcon Heavy ten třetí stupeň. JiříHošek - 22/2/2021 - 07:11
citace:15 tun na oběžné dráze měsíce je opravdu hodně.
Sestava PPE/HALO má mít hmotnost cca 15 tun na sub-GTO. Během transferu do NRHO má spotřebovat cca 2,5 tuny xenonu.
petrpetr - 24/2/2021 - 04:13
Artemis-1 (listopad 2021)
První mise programu Artemis bude zatím ještě bez posádky. Vesmírná loď Orion při ní bude vynesena do vesmíru raketou SLS a po obletu Měsíce se vrátí na Zemi. Mise by měla trvat přes 30 dní.
Artemis-2 (srpen 2023)
První let vesmírné lodi Orion s posádkou je plánován na rok 2023. Během desetidenní mise Artemis-2 obletí čtyřčlenná posádka Měsíc a bez přistání se vrátí zpět na Zemi. Po dosažení oběžné dráhy Země se posádka opakovaně přiblíží ke třetímu stupni rakety SLS.
Gateway
V roce 2023 by měla začít výstavba orbitální lunární stanice Gateway. Na oběžné dráze se spojí první dva moduly, které poslouží jako základ stanice.
Artemis-3 (říjen 2024)
První let astronautů na povrch Měsíce je plánovaný na rok 2024. Na povrch se dostanou prostřednictvím přistávacího modulu, se kterým se Orion spojí na oběžné dráze. Tzv. HLS (Human Landing System) bude na posádku lodi Orion čekat na oběžné dráze Měsíce, kam se dostane pomocí komerční rakety. Součástí mise bude také historicky první žena, která vstoupí na povrch, kde posádka stráví asi týden.
Artemis-4
Mise Artemis-4 by měla být první pilotovanou misí k orbitální lunární stanici Gateway, odkud se posádka vydá na povrch Měsíce.
Další vývoj
Do konce 20. let chce NASA v blízkosti jižního pólu Měsíce založit Artemis Base Camp, kde by měla být posádka schopná fungovat až několik měsíců v kuse. Součástí stanice bude ubytovací modul pro čtyři astronauty, rovery s přetlakovou kabinou i bez ní, elektrárna i zpracování materiálů přímo na místě.
JiříHošek - 24/2/2021 - 07:12
petrpetr: Uveďte prosím zdroj informací. V tom výčtu jsou významné nepřesnosti.
Artemis 1
Nepůjde o pouhý oblet Měsíce. Orion bude naveden na oběžnou dráhu Měsíce. Základní mise počítající s 1,5 oběhu Měsíce má trvat 26 dnů. Prodloužení mise na 2,5 oběhu Měsíce (42 dnů) dosud nebylo schváleno.
Artemis 2
Poslední větu bych radši viděl na začátku, aby to nemátlo. Přibližovací manévry ke stupni ICPS mají být prováděny na začátku mise.
Artemis 4
Vzhledem k výše uvedenému nelze vyloučit, že novým cílem mise Artemis 3 by mohla být Gateway (nicméně i Gateway má dorazit na dráhu NRHO až v roce 2025). Artemis 4 by pak byla druhou pilotovanou misí ke Gateway. To ale bude teprve určeno.
Ta zpráva je stará dva a půl roku. Termín v ní uvedený je zcela nereálný. Od té doby nabrala první testovací orbitální Starship rok a půl zpoždění. Navíc jsme se nedávno dozvěděli, že Starship musí uskutečnit stovky nákladních kosmických letů před prvním letem s posádkou.
Dobře, jaký máte názor k tvrzení:
Starship by mohla být plnohodnotná stanice, která doplní Gateway? Navíc s vlastním pohonem pro přesun Země-Měsíc-Země.
milantos - 25/2/2021 - 09:36
A k čemu je potřeba připojovat ke stanici balast?
petrpetr - 25/2/2021 - 09:50
K čemu je stanice bez přepravního prostředku?
JiříHošek - 25/2/2021 - 13:48
citace:Dobře, jaký máte názor k tvrzení:
Starship by mohla být plnohodnotná stanice, která doplní Gateway? Navíc s vlastním pohonem pro přesun Země-Měsíc-Země.
Vhodné aplikace Starship pro Gateway:
- HLS
- DST
petrpetr - 25/2/2021 - 15:36
A ještě možná TNS a POHOPLA.
Co je to za zkratku HLS a DST ?
Děkuji
JiříHošek - 25/2/2021 - 18:08
citace:Co je to za zkratku HLS a DST ?
Zkratku HLS jste už taky použil (viz příspěvek 24.2.2021 - 04:13)
Zkratkou DST NASA označuje pilotovaný Deep Space Transport petrpetr - 20/5/2021 - 08:18
Dragon XL - jak jsem psal dříve, špička SS Moon může být po příletu na Gateway jeho obytný modul.
Dává to smysl. https://www.teslarati.com/spacex-dragon-xl-lunar-space-station-studies/
To je jeden z hlavních důvodů výběru SS Moon od NASA.
Tady sice píší, že modul dopraví Falcon Heavy, ale v budoucnu bude i on zbytečný.
Starship moon má pohonné jednotky, vagón podpory. Původní modul bude vypadat jako šimrátko...:-)
Nějaké moduly od boeingu, ESA, JAXA apod. budou zbytečné.
Vzhledem k tomu, že Hvězdná loď nabízí dostatek natlakovaného objemu, aby dokázala konkurovat i obrovské Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) při jediném startu, stává se celá koncepce brány - téměř nelidsky malé vesmírné stanice - pochybná. Pokud Orion také nepotřebuje bránu k převodu svých astronautů na přistávací modul, což NASA téměř potvrdila, je těžké pochopit, jakou hodnotu může Gateway nabídnout mimo velmi nákladnou technologickou demonstraci. Včetně plánovaného spuštění prvních dvou segmentů brány Falcon Heavy, výroby stanic a možné potřeby drahých dodávek nákladu Dragon XL, by brána mohla snadno skončit a stát NASA 4–5 miliard dolarů, než bude hostit jediného astronauta. [upraveno 20.5.2021 08:49]
JiříHošek - 20/5/2021 - 10:19
Ten článek na teslarati pouze shrnuje subjektivní pocity autora a není odrazem reality. NASA na Průmyslovém fóru konaném 3. května 2021 jasně uvedla, že přestup posádky z Orionu přímo do landeru se týká pouze úvodního demonstračního přistání. U rutinních misí bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice Gateway. Zdroj informace: https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sustainable_hls_industry_forum_qanda_20210503.pdf
petrpetr - 20/5/2021 - 10:30
Chápu, penězovody musí proudit určeným směrem, jinak by se senátoři zlobili. Karavanu je těžké otočit jiným, efektivnějším směrem.
NASA si pak může Starship moon na oběžné dráze Měsíce pronajímat za velké peníze. Třeba 5 mld USD... Možná ji nazvou SS Gateway.
petrpetr - 20/5/2021 - 10:31
Otázka, zdali gateway nepůjde do muzea kosmonautiky bez letu...
yamato - 20/5/2021 - 10:52
citace 20.5.2021 - 10:31 - petrpetr:Otázka, zdali gateway nepůjde do muzea kosmonautiky bez letu...
to, že gateway nie je pre cesty na Mesiac potrebná, nijako nemení fakt že je to defacto kozmická loď schopná niekoľkomesačných letov v deep-space prostredí. Musí mať vyriešenú radiačnú ochranu, musí mať priestor pre dostatočné zásoby pre posádku, má vlastný pohon a má komunikačný a navigačný systém pre deep-space.
Tak nejako sa mi vynárajú dávne aj nedávne plány na Venus alebo Mars Fly-byxChaos - 21/5/2021 - 11:20
citace 20.5.2021 - 10:52 - yamato:
to, že gateway nie je pre cesty na Mesiac potrebná, nijako nemení fakt že je to defacto kozmická loď schopná niekoľkomesačných letov v deep-space prostredí. Musí mať vyriešenú radiačnú ochranu, musí mať priestor pre dostatočné zásoby pre posádku, má vlastný pohon a má komunikačný a navigačný systém pre deep-space.
Je to tak, měla to být především testovací laboratoř dlouhodobých pobytů člověka v hlubokém vesmíru.
U Měsíce nijak extra moc potřeba není - je to jen přidaný "pí-ár bonus", protože veřejnosti se bude špatně prodávat "kosmická loď která nikam neletí". Ten Měsíc je u ní prostě proto, aby to líp vypadalo na fotkách, jiný důvod to nemá
Libračních bodů, kde může taková stanice parkovat, je v podstatě jenom pár, sice by stejně dobře mohla být třeba na geostacionární dráze (kde by velmi diskutabilně mohla fungovat třeba jako opravna vyřazených družic na GEO), ale psychologicky, návrat z GEO je oproti Měsíci 10x rychlejší, takže testovat dlouhodobý pobyt někde, odkud je v případě problémů nutné cestovat několik dní (a mimochodem - taky třeba přistát za každého počasí, protože úhybný manévr v podstatě není možný... i když změna přesného místa přistání je možná snažší, než při návratu z LEO, tak načasování možné není...)
Já si dost těžko umím představit, že dlouhodobý let čehokoliv, třeba i Starship, k Marsu, se bude testovat bez toho, aby se ten dopravní prostředek nejdřív otestoval na výdrž 200 dní v blízkosti Země. I když viděno dnešním úhlem pohledu, samozřejmě nejlogičtější je jednoduše nechat Starship i s posádkou 200 dnů parkovat u některého z libračních bodů, které k tomu lze použít (a oni jich není tolik) a udělat z toho slušnou reality show... a na závěr prostě jen místo na Marsu přistát na Zemi.
Alchymista - 21/5/2021 - 12:22
Starship pre let na Mars potrebuješ otestovať nie na výdrž 200 dní, ale najmenej na 400 ("Cesta tam a zasa spátky") alebo lepšie aspoň na 600.
A ľudské hlavy a telá potrebuješ otestovať tak isto. Preto sa robili a robia dlhodobé "izolačné experimenty".
Byť to na mne , tak dva "Mars ready" Starshipy pofrčia k Mesiacu. Jeden zostane na orbite a bude fungovať ako orbitálna stanica a "odkladište", druhý pristane a bude fungovať ako mesačná základňa. A oba zostanú vo vesmíre aspoň rok, skôr rok a pol až dva - a vrátia sa na Zem. Mám tak test dvoch lodí na výdrž a spoľahlivosť, mám test dvoch skupín kozmonautov na psychiku a zdravie, testy na dlhodobý vplyv bezváhového stavu a zníženej gravitácie, nácvik najrozličnejších "postupov" atď atp. Na Mesiaci zostane vybudovaný základ základne, ktorý bude použiteľný aj v budúcnosti a môže byť nasledujúcimi výpravami rozšírený - skupina v "pristávajúcom" Starship ho budovala niekoľko sto dní.
Modul HALO se vyrábí na základě objednávky. Smlouva zatím chybí, protože se finalizuje smluvní cena.
Fotografii z výroby máme tady: https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1602&pid=164876#pid164876
V páteční prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2022 je pro Gateway vyčleněno 785 milionů USD. To mimo jiné umožní plně financovat výrobu modulu HALO v Thales Alenia Space Italia a dodat modul do Spojených států ve 4. čtvrtletí fiskálního roku 2022 (tj. ve 3. čtvrtletí kalendářního roku 2022).
petrpetr - 1/6/2021 - 08:02
Jsem myslel, že výroba v Itálii je podíl ESA.
Pokud by byl obytný modul SS moon, tak tam je vagón podpory.
Mne zaujala ta kritika, která se snáší na NASA.
Z které strany se snáší? Lockheed Martin?
Ten nic tedy nevyrábí, je to jen překupník.
JiříHošek - 1/6/2021 - 08:23
citace 1.6.2021 - 08:02 - petrpetr:Jsem myslel, že výroba v Itálii je podíl ESA.
Podíl ESA představují moduly I-Hab a ESPRIT. Modul HALO financuje NASA, dodavatelem modulu je Northrop Grumman a jeho hlavním subdodavatelem je Thales Alenia Space Italia. Tento model amerického dodavatele a jeho italského subdodavatele byl převzat z výroby amerických nákladních kosmických lodí Cygnus, jejichž hermetizované moduly se vyrábí ve stejné montážní hale jako modul HALO.
citace:Pokud by byl obytný modul SS moon, tak tam je vagón podpory.
Ne, to není v plánu.
citace:Mne zaujala ta kritika, která se snáší na NASA.
Z které strany se snáší? Lockheed Martin?
Ten nic tedy nevyrábí, je to jen překupník.
Článek vychází ze zprávy Úřadu pro vládní odpovědnost GAO. Jeho zprávy jsou z principu kritické. Je to americká obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu.
petrpetr - 11/9/2021 - 01:51
Takový hezký souhrn programu artemis a gateway. https://www.space.com/nasa-lunar-gateway-moon-space-station-explained-pictures
Zaujalo mne konstatování, že gateway nebude obydlena trvale díky neschopnosti SLS - orion létat častěji. Treba NASA koupí nějaké lety od spacex. Starship jim do planování programu artemis hodí vidle.
Dragon XL, více než 5 tun, klidně i 100, pokud SS nazvete Dragon XL.
Raketa z pláže... 😉
[upraveno 11.9.2021 01:56]
martinjediny - 11/9/2021 - 09:52
citace 11.9.2021 - 01:51 - petrpetr:...že gateway nebude obydlena trvale díky neschopnosti SLS - orion létat častěji. ...
GW nebude trvalo obývaná od prvopočiatočných úvah... ...ledva prežijú trvalé osídlenie ISS, kto by mal prachy na GW?
je to len o peniazoch. daj 2x viac a budu lietat 2x castejsie.
petrpetr - 11/9/2021 - 09:58
Martine, nechť je orion 2x levnější a stihaji výrobu a pak se může obyvat více. A nebo starship - CD doplní drozku orion za rozumný peníz.
Jak bude zajištěn přísun ee ze solárů, když se dostane do stínu Měsíce. A nebo to bude tak málo, že to zvládnou baterky?
Je pravda, že bude gateway pendlovat 3 000 kilometrů (1 900 mi) od měsíčního severního pólu při nejbližším přiblížení a co nejdále 70 000 kilometrů nad měsíčním jižním pólem .
Zajímavá trajektorie.
JiříHošek - 14/9/2021 - 07:01
citace 13.9.2021 - 15:05 - petrpetr:Jak bude zajištěn přísun ee ze solárů, když se dostane do stínu Měsíce. A nebo to bude tak málo, že to zvládnou baterky?
Moduly HALO a I-Hab budou mít akumulátorové baterie od JAXA.
Grofino - 24/4/2022 - 13:36
Jak dlouho může být připojen orion ke gateway? 6 měsíců?
Orion, který je schopen podporovat šestičlennou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země , může vydržet až 21 dní bez doku a až šest měsíců v doku. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Orion_(spacecraft)
Proč mám pocit (a přečtením toho článku jsem si ho potvrdil), že cílem současné NASA, tj. NASA bez Bridenstina, je lunární program co nejvíc oddálit? Co si má člověk myslet o tom, že NASA hledá "lepší" alternativu za Dragon XL? Čemuž rozumím tak, že ta lepší alternativa bude dražší, méně výkonná a později dostupná, ale bude to kšeft pro někoho jiného, než SpaceX.
A ta přeměna z náklaďáku Dragon XL na obytný modul? K čemu to bude dobré, tedy kromě toho, aby byl vývoj nákladnější a přitom nedošlo k ohrožení dominance SLS/Orion? Chápal bych, kdyby cílem NASA bylo předělat Dragon XL na pilotovanou loď Dragon XL Crew, vynášenou Falconem Heavy, ale tohle, to mi prostě hlava nebere.
Na současný Roskosmos tu dštím síru co chvíli, ale teď si nemůžu pomoct, řekl bych, že nebýt SpaceX, tak by se dnešní NASA od Roskosmosu nijak nelišila. Vlastně jo, ani by nedokázali poslat lidi do vesmíru, což starobylé Sojuzy zvládají zcela s přehledem.
Grofino - 24/4/2022 - 14:53
Moduly pro gateway mají potíže s váhou, psali to před 3 Měsíci, tak možná odlehčí dalším modulem dragon XL?
Starship HLS nevěří? Zato SLS s orionem, to je spolehlivost sama...
NovýJiřík - 24/4/2022 - 15:26
citace 24.4.2022 - 14:53 - Grofino:Moduly pro gateway mají potíže s váhou, psali to před 3 Měsíci, tak možná odlehčí dalším modulem dragon XL?
Starship HLS nevěří? Zato SLS s orionem, to je spolehlivost sama...
Vyprovokoval jsi mne, abych znovu otevřel záležitost, kterou jsem tu ventiloval už několikrát, aniž bych na ni dostal přijatelnou odpověď. Tedy:
FH má zatím za sebou tři naprosto bezchybné starty. V příštím půlroce poletí ještě pětkrát. Pokud by i těchto pět startů bylo bezchybných, co by se ještě od FH požadovalo jako důkaz spolehlivosti k oprávnění vozit lidi?
Naproti tomu SLS je „human rated“ definitoricky od samého počátku, i když ještě ani jednou neletěla. Pouze aby se neřeklo, předvede první let nepilotovaně – což má jako důkaz jaksi stačit. A to po tom všem, co Boeing předvedl a předvádí se Starlinerem, přičemž SLS je taky od Boeingu.
Budu zlej, ale v zájmu těch chudáků budoucích astronautů, kteří by měli lítat na špičce SLS, doufám, že to předražené starodávné monstrum (raketoplánové technologie se vyvíjely v 70. letech) při prvním letu ještě bez lidí vybouchne a následně bude v tichosti navždy pohřbené. A nahrazené něčím moderním, výkonnějším a levnějším. Bez Boeingu. Grofino - 24/4/2022 - 15:35
Nechci tě provokovat. Spíš ten článek vznáší otázky, proč.
S FH a SLS máš pravdu.
ales - 24/4/2022 - 15:53
To "RFI" z NASA se dá ale chápat i tak, že se ptají SpaceX, jestli by nebylo lepší místo "Dragonu XL" použít rovnou Starship (nějakou jeho další specializovanou verzi). Uvidíme. Spekulace o "odlehčování Gateway" nebo o "kšeftu pro někoho jiného" jsou podle mne zbytečné a mimo realitu.
Ohledně "human rated" to tu bylo zodpovězeno dostatečně (pouze pro "NovéhoJiříka" to není "přijatelné"). Jde prostě o to, že celý systém (raketa, loď i LAS dohromady) je od začátku navržen pro co nejvyšší bezpečnost posádky. To je vše.
NovýJiřík - 24/4/2022 - 16:27
citace 24.4.2022 - 15:53 - Aleš Holub:To "RFI" z NASA se dá ale chápat i tak, že se ptají SpaceX, jestli by nebylo lepší místo "Dragonu XL" použít rovnou Starship (nějakou jeho další specializovanou verzi). Uvidíme. Spekulace o "odlehčování Gateway" nebo o "kšeftu pro někoho jiného" jsou podle mne zbytečné a mimo realitu.
Ohledně "human rated" to tu bylo zodpovězeno dostatečně (pouze pro "NovéhoJiříka" to není "přijatelné"). Jde prostě o to, že celý systém (raketa, loď i LAS dohromady) je od začátku navržen pro co nejvyšší bezpečnost posádky. To je vše.
Aha, chápu. Jsem tedy vlastně blbej, že bych do té úžasné, od začátku pro nejvyšší bezpečnost posádky navržené létající rakve od výrobce, kterému poslední roky pořádně nefunguje zhola nic (dokonce ani ty testy SLS), nevlezl.
Kdežto SpaceX podle všeho ty svoje naprosto nemožné spolehlivé křápy navrhuje od začátku tak, aby byly pro případnou posádku nebezpečné.
Tož tak.
ales - 24/4/2022 - 18:43
citace 24.4.2022 - 16:27 - NovýJiřík:Aha, chápu. Jsem tedy vlastně blbej, že bych do té úžasné, od začátku pro nejvyšší bezpečnost posádky navržené létající rakve od výrobce, kterému poslední roky pořádně nefunguje zhola nic (dokonce ani ty testy SLS), nevlezl.
Kdežto SpaceX podle všeho ty svoje naprosto nemožné spolehlivé křápy navrhuje od začátku tak, aby byly pro případnou posádku nebezpečné.
Tož tak.
Nic takového jsem přece nenapsal. Tohle je čistě Tvoje (mylná) interpretace.
NovýJiřík - 24/4/2022 - 20:42
citace 24.4.2022 - 18:43 - Aleš Holub:
citace 24.4.2022 - 16:27 - NovýJiřík:Aha, chápu. Jsem tedy vlastně blbej, že bych do té úžasné, od začátku pro nejvyšší bezpečnost posádky navržené létající rakve od výrobce, kterému poslední roky pořádně nefunguje zhola nic (dokonce ani ty testy SLS), nevlezl.
Kdežto SpaceX podle všeho ty svoje naprosto nemožné spolehlivé křápy navrhuje od začátku tak, aby byly pro případnou posádku nebezpečné.
Tož tak.
Nic takového jsem přece nenapsal. Tohle je čistě Tvoje (mylná) interpretace.
Mylná ani ne, říká se tomu ad absurdum. Protože argumentovat tím, že někde někdo něco "od začátku navrhl pro co nejvyšší bezpečnost posádky", přičemž mezi návrhem a skutečným chováním může být diametrální rozdíl i u těch nejserióznějších projektantů a výrobců (přičemž Boeing, jehož současné renomé je velmi blízké nule, za nejserióznějšího výrobce opravdu považovat nelze), a vsadit na něco tak riskantního životy astronautů, to je tedy těžký odvaz. I kdyby čirou náhodou ten první nepilotovaný let proběhl jako z partesu, na kvalifikované přiznání pilotovaného certifikátu mi to připadá sakramentsky málo. NASA ale očividně používá dvojí metr, a tak se bude zkrátka čekat na nějaký Challenger číslo 2.
PS: Jen tak mimochodem, kdyby ten FH kromě svých prvních tří letů předvedl ukázkových i těch dalších pět, stačilo by to NASA na přiznání human-rating? Oproti té postačující nule u SLS?
alamo - 25/4/2022 - 01:47
NASA je organizácia..
Čo vlastne NASA chce?
Môže chcieť to, čo od nej chce administrátor.
Môže chcieť to, čo od nej chce prezint USA.
Môže chcieť to, čo od nej chce Kongres USA.
Potom to čo chcú jej zamestnanci, mnohí z nich sú do dnes inžinieri.
A tam ten rozhodovací proces, asi začne byť veľmi zamotaný.
Myslím že je to, tak nejak vysvetlené v úvode tohto článku.
citace:https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/energetika-svindl-s-vodikem.A220424_115424_p_ekonomika_wag
Inženýři vám jen zřídka řeknou, že něco není možné, i když váš návrh je velmi špatný nápad. Počítačoví vědci ze Stanfordu a MIT pro to v 70. letech našli úžasný výraz: úkol, který je technicky proveditelný, ale vysoce nežádoucí. Říkali tomu „kopaná s mrtvou velrybou na pláži“. Folklórní kompendium The Hacker’s Dictionary to definuje jako „pomalý, obtížný a nežádoucí proces“. Ano, můžete to tak udělat. Ale doopravdy to nechcete...
JiříHošek - 25/4/2022 - 09:59
citace 24.4.2022 - 15:26 - NovýJiřík:Vyprovokoval jsi mne, abych znovu otevřel záležitost, kterou jsem tu ventiloval už několikrát, aniž bych na ni dostal přijatelnou odpověď. Tedy:
FH má zatím za sebou tři naprosto bezchybné starty. V příštím půlroce poletí ještě pětkrát. Pokud by i těchto pět startů bylo bezchybných, co by se ještě od FH požadovalo jako důkaz spolehlivosti k oprávnění vozit lidi?
Naproti tomu SLS je „human rated“ definitoricky od samého počátku, i když ještě ani jednou neletěla. Pouze aby se neřeklo, předvede první let nepilotovaně – což má jako důkaz jaksi stačit. A to po tom všem, co Boeing předvedl a předvádí se Starlinerem, přičemž SLS je taky od Boeingu.
Budu zlej, ale v zájmu těch chudáků budoucích astronautů, kteří by měli lítat na špičce SLS, doufám, že to předražené starodávné monstrum (raketoplánové technologie se vyvíjely v 70. letech) při prvním letu ještě bez lidí vybouchne a následně bude v tichosti navždy pohřbené. A nahrazené něčím moderním, výkonnějším a levnějším. Bez Boeingu.
citace 24.4.2022 - 15:26 - NovýJiřík:Vyprovokoval jsi mne, abych znovu otevřel záležitost, kterou jsem tu ventiloval už několikrát, aniž bych na ni dostal přijatelnou odpověď. Tedy:
FH má zatím za sebou tři naprosto bezchybné starty. V příštím půlroce poletí ještě pětkrát. Pokud by i těchto pět startů bylo bezchybných, co by se ještě od FH požadovalo jako důkaz spolehlivosti k oprávnění vozit lidi?
Naproti tomu SLS je „human rated“ definitoricky od samého počátku, i když ještě ani jednou neletěla. Pouze aby se neřeklo, předvede první let nepilotovaně – což má jako důkaz jaksi stačit. A to po tom všem, co Boeing předvedl a předvádí se Starlinerem, přičemž SLS je taky od Boeingu.
Budu zlej, ale v zájmu těch chudáků budoucích astronautů, kteří by měli lítat na špičce SLS, doufám, že to předražené starodávné monstrum (raketoplánové technologie se vyvíjely v 70. letech) při prvním letu ještě bez lidí vybouchne a následně bude v tichosti navždy pohřbené. A nahrazené něčím moderním, výkonnějším a levnějším. Bez Boeingu.
Já jsem se někde zmiňoval o tom, že by FH nesl Orion? O tom opravdu nevím. Ve skutečnosti jsem ve 14:43 napsal v souvislosti s úvahami o přebudování Dragona XL (vynášeného FH) na obytný modul, že by mi přišlo rozumné certifikovat na pilotované lety i FH. Tím by se zabila celá řada much jednou ranou:
1. Byla by funkční alternativa FH/Dragon XL Crew za soustavu SLS/Orion, takže astronauti by mohli letět k Měsíci lodí FH/Dragon XL.
2. U Měsíce by přestoupili do HLS Starship od téhož výrobce, což by rozhodně snížilo počet možných konstrukčních problémů.
3. Tato funkční alternativa by přitom stála řádově míň, než start SLS.
4. FH by mohl vynášet i klasický pilotovaný Dragon na náročnější dráhy, pro které už F9 nestačí.
PS: A opravdu docela rád bych si přečetl názor k dvojímu metru NASA, včetně toho, kolik úspěšných startů v řadě by musel FH předvést, aby měl nárok na certifikaci pro lidi. Tedy certifikaci, která je SLS přiznána od samého počátku - což, za tím si stojím, je unikát. Raketa Saturn v různých konfiguracích musela předvést, pokud se nepletu, 16 letů, než na ni posadili lidi. JiříHošek - 25/4/2022 - 12:39
V mnou citovaném příspěvku jste psal pouze o výhodách FH a nevýhodách SLS. Nezmiňoval jste Crew Dragon ani Orion. Potom se nemůžete divit mojí odpovědi.
Nákladní loď Dragon XL nemůže být certifikovaná pro pilotované lety. Není to návratová kosmická loď.
Grofino - 25/4/2022 - 12:58
Jiřík reagoval na mne a článek mnou přiložený.
Je třeba číst prispevky dříve a článek. Pak se vyhneme nesmyslným příspěvkům.
S dragonem xl a FH se ptá NASA SPACEX.
Dotázal jsem se, protože mi nebylo něco v článku jasné. Odpovědi jsou také nejisté.
Mne zaujaly úvahy, že dragon xl by byl u gateway rok a měl by zachod se sprchou.
To jsou nové informace v článku.
Starship by vše řešila, jen je otazka jejího dokování u gateway.
JiříHošek - 25/4/2022 - 13:13
O Vašem příspěvku ohledně nákladní lodi Dragon XL samozřejmě vím, ale na něj jsem nereagoval. Reagoval jsem pouze na příspěvek NovéhoJiříka ohledně FH vs SLS a proto nechápu, proč můj příspěvek považujete za nesmyslný.
Od počátku bylo plánováno, že Dragon XL bude u Gateway až rok a po tuto dobu se v něm budou provádět experimenty jako v obytném modulu. Psal jsem o tom už před dvěma roky: https://kosmonautix.cz/2020/04/gateway-duben-2020/
NovýJiřík - 25/4/2022 - 13:20
citace 25.4.2022 - 12:39 - Jiří Hošek: Nákladní loď Dragon XL nemůže být certifikovaná pro pilotované lety. Není to návratová kosmická loď.
Jsem si vědom, že nákladní Dragon XL není a nikdy nebude návratová loď, taky proč, že. Jenže o to se nejedná, jde o to aspoň hypoteticky zvažované přebudování Dragona XL na obytný modul. Tím by se do něj musela zavést podpora života a kdesi cosi. Pořád by to ale nebyla návratová loď, to je fakt. Otázka tedy zní, je možné z toho návratovou (klidně i jednorázovou) loď udělat? Musel by se dodat ochranný štít pro druhou kosmickou, nějaké zásoby kyslíku a potravin na cestu plus samozřejmě to všechno potřebné pro již zmiňovanou podporu života.
Nákladní Dragon XL má k Měsíci vynášet, pokud mne paměť neklame, nějakých 5-6 tun nákladu. Vešlo by se to všechno související s návratovou pilotovanou lodí do těch 5-6 tun? Klidně i bez paliva, které by pro ten návrat mohl vynést a následně přečerpat obyčejný nákladní Dragon XL? I tak by to vyšlo nesrovnatelně levněji, než let SLS/Orion.
A omlouvám se, že se stále opakuji, ale opravdu rád bych slyšel nějaké to stanovisko k přidělování certifikace na dopravu lidí ze strany NASA (ve smyslu SLS versus FH, pokud by o to SpaceX stála), protože takový ten postoj k SLS "na papíře to funguje dobře", aniž to projde důkladnými provozními zkouškami za letu, nebo spíš za letů, protože jeden je absolutně nepostačující, mi přijde jako úplné šílenství. Zatím ale od vás pozoruji jen naprostou nechuť postavit se k tomu čelem...
[upraveno 25.4.2022 13:24]
Grofino - 25/4/2022 - 14:55
Mne ten článek o NASA s dragonem xl překvapil, myslel jsem, že to bude pouze cargo, co dopraví zásoby. Teď by to byl zachod, sprcha, pokusy. příspěvek Aleše Holuba do toho jistoty nepřinesl. Ale na druhou stranu starship je budoucnost a
Třetí let obdoby HLS, proč ne. Nebo 1 let HLS bez posádky, může to být modul i se záchodem...
24.4.2022 - 15:53 - Aleš Holub
S úvahami Jiříka souhlasím. Kapsle Orion se SLS je dle mne neprověřený vodikový projekt. Rizika jsou veliká, větší nežli u crew dragon.
JiříHošek - 25/4/2022 - 15:55
citace 25.4.2022 - 13:20 - NovýJiřík:A omlouvám se, že se stále opakuji, ale opravdu rád bych slyšel nějaké to stanovisko k přidělování certifikace na dopravu lidí ze strany NASA (ve smyslu SLS versus FH, pokud by o to SpaceX stála), protože takový ten postoj k SLS "na papíře to funguje dobře", aniž to projde důkladnými provozními zkouškami za letu, nebo spíš za letů, protože jeden je absolutně nepostačující, mi přijde jako úplné šílenství. Zatím ale od vás pozoruji jen naprostou nechuť postavit se k tomu čelem...
Kdyby o to ve SpaceX stáli, tak mohli už dávno požádat o certifikaci FH k vynesení Crew Dragonu s Maezawou a Hiranem na oblet Měsíce. Jenže SpaceX o to nestojí.
Mimochodem, NASA pro HLS požaduje také jediné demonstrační přistání na Měsíci před pilotovaným přistáním a vzletem.
Grofino - 25/4/2022 - 16:03
Asi není zájem FH u NASA a Maezava chce letět Starshipem. Doufám, že jste jeho historii se spacex zaznamenal.
ales - 25/4/2022 - 16:26
Nevím, jaké "jistoty" byste kdo chtěl ohledně Dragonu XL. Ten článek na TESLARATI jsou vlastně jen spekulace o záměrech RFI z NASA. To RFI (Request For Information) vydala NASA už 1.4.2022 a obsahuje vlastně jen pár otázek typu "Chcete se podílet na zásobování Gateway?", "Jaké jsou Vaše možnosti?", případně "Co doporučujete?". Nikde žádné návrhy, nikde žádná rozhodnutí. A dokonce nikde ani Dragon XL. To si tam "přimysleli" až lidé z TESLARATI.
Také "záchod, sprcha, pokusy" bylo jen nezávazné "prozkoumání možností", které proběhlo už v první polovině loňského roku (2021) bez veřejných výsledků. Není to tedy žádné "teď by to byl" (což napsal "Grofino").
Dragon XL měl být od záčatku u Gateway až rok a každý nákladní modul lze samozřejmě z principu použít i jako "obytný prostor" (po přenesení nebo vyprázdnění nákladu). Nejsou k tomu potřeba žádné "extra systémy podpory života" (které zmiňoval "Jiřík"). Přetlaková část modulu se prostě jen otevře do "stanice".
Ohledně Jiříkova "hudrání" ohledně "human rated SLS" to osobně vidím tak, že když NASA vídí detailně do vývoje rakety (a lodi) a může ho detailně kontrolovat, tak jí pro "human rating" prostě stačí, že systém je bezpečně navržen a prověřen pomocí (pozemních) testů. Není pravda, že by to u SLS byl "unikát" (jak napsal "Jiřík" [a dokonce si za tím stojí]), ale totéž proběhlo i u raketoplánu Space Shuttle (STS), kde byl pilotovaný dokonce už první orbitální start toho stroje.
Když NASA nevidí do detailů vývoje rakety a nemůže ho kontrolovat, tak pro "human rating" vyžaduje prokazatelnou spolehlivost rakety vyplývající z řady úspěšných kosmických startů. Kolik jich bude třeba závisí na mnoha okolnostech, např. i na bezpečnosti a robustnosti lodi, nejen během vzletu, ale i během přistání. Proto bylo možno "certifikovat pro lidi" i Falcon 9 nebo i Atlas 5 (desítky startů bez havárie). U Starshipu ale např. i sám Musk mluví až o "stovkách" nepilotovaných startů před pilotovanou verzí. Tam je to podle mne dáno hlavně nebezpečnou koncepcí přistání (ke katastrofě může dojít z několika různých příčin s omezenými možnostmi "záložního řešení").
Z mého pohledu tedy pro "human rating" NASA nemá "dvojí metr", ale prostě "svůj metr". Ano, i mě to připadá trochu přehnané, neprůhledné a možná i nebezpečné, ale protože nemohu vidět všechny souvislosti, jsem ochoten to akceptovat a věřit NASA.
Nevím, jestli to výše uvedené Jiřík přijme jako "nějaké stanovisko" (protože ve skutečnosti chce slyšet jen "pro něj přijatelné stanovisko") ani nevím jestli jsem se k tomu pro něj dostatečně "postavil čelem", ale tohle je prostě můj názor a můj postoj k těmto věcem.
Grofino - 25/4/2022 - 16:46
Proto jsem se ptal. Aleš Holub naznačil. Jiřík se tázal. Teslarati ví vice nežli my všichni.
Je to spolehlivý server.
Mne prekvapuje mlčení okolo vývoje HLS, což je ta finální doprava na Měsíc. Nic krom mockupu o něm nenajdete.
Z hlediska ceny a schopností bych pochopil prosadit starship- viz Aleš Holub.
Starship několikrát úspěšně přistane do kleští a bude human rated.
Jarred a Yusaku poletí starship.
Orion se SLS musí klapnout, jinak je pohřbený.
JiříHošek - 25/4/2022 - 16:51
citace 25.4.2022 - 16:03 - Grofino:Asi není zájem FH u NASA a Maezava chce letět Starshipem. Doufám, že jste jeho historii se spacex zaznamenal.
Maezawa měl původně letět v roce 2018 FH/Crew Dragonem. Přesun na Starship byl z důvodů na straně SpaceX, které couvlo ze záměru human-ratingu FH.
Grofino - 25/4/2022 - 16:55
Máte špatné info. Maezava investuje do starship a pro jeho image je to lepší.
Proč by certifikovala SpaceX 2 systémy?
Jarred je profík a poletí ještě dříve.
JiříHošek - 25/4/2022 - 17:13
citace 25.4.2022 - 16:55 - Grofino:Máte špatné info. Maezava investuje do starship a pro jeho image je to lepší.
Proč by certifikovala SpaceX 2 systémy?
to : Grofino:
Jestli to nebude tím,že ty špatné informace máty vy ? Maezava měl zaplacený let Dragonem v době, kdy o žádném SS neměl nikdo ani potuchy. Dnes z toho je tedy záloha na SS a je to tedy jeho "investor " [upraveno 25.4.2022 17:20]
Grofino - 25/4/2022 - 17:21
Chápete mé příspěvky?
Yusaku dostane více nežli původně SpaceX nabízela.
Asi moc nerozumíte projektu https://dearmoon.earth/
Bude to prezentace toho nejlepšího.
Yusaku letěl na sojuzu, ale jeho vrchol bude Starship.
citace 25.4.2022 - 16:26 - Aleš Holub:
Ohledně Jiříkova "hudrání" ohledně "human rated SLS" to osobně vidím tak, že když NASA vídí detailně do vývoje rakety (a lodi) a může ho detailně kontrolovat, tak jí pro "human rating" prostě stačí, že systém je bezpečně navržen a prověřen pomocí (pozemních) testů. Není pravda, že by to u SLS byl "unikát" (jak napsal "Jiřík" [a dokonce si za tím stojí]), ale totéž proběhlo i u raketoplánu Space Shuttle (STS), kde byl pilotovaný dokonce už první orbitální start toho stroje.
Když NASA nevidí do detailů vývoje rakety a nemůže ho kontrolovat, tak pro "human rating" vyžaduje prokazatelnou spolehlivost rakety vyplývající z řady úspěšných kosmických startů. Kolik jich bude třeba závisí na mnoha okolnostech, např. i na bezpečnosti a robustnosti lodi, nejen během vzletu, ale i během přistání. Proto bylo možno "certifikovat pro lidi" i Falcon 9 nebo i Atlas 5 (desítky startů bez havárie). U Starshipu ale např. i sám Musk mluví až o "stovkách" nepilotovaných startů před pilotovanou verzí. Tam je to podle mne dáno hlavně nebezpečnou koncepcí přistání (ke katastrofě může dojít z několika různých příčin s omezenými možnostmi "záložního řešení").
Z mého pohledu tedy pro "human rating" NASA nemá "dvojí metr", ale prostě "svůj metr". Ano, i mě to připadá trochu přehnané, neprůhledné a možná i nebezpečné, ale protože nemohu vidět všechny souvislosti, jsem ochoten to akceptovat a věřit NASA.
Nevím, jestli to výše uvedené Jiřík přijme jako "nějaké stanovisko" (protože ve skutečnosti chce slyšet jen "pro něj přijatelné stanovisko") ani nevím jestli jsem se k tomu pro něj dostatečně "postavil čelem", ale tohle je prostě můj názor a můj postoj k těmto věcem.
Ale ano, tohle je konečně fundované stanovisko představující osobní, z rozsáhlých znalostí vyplývající názor na věc, takže za něj děkuji.
U raketoplánů jsem si vědom, že letěly hned napoprvé s lidmi, ale jelikož si nejsem jistý, zda byla Columbia schopná podobně jako sovětský Buran letu v automatickém režimu, tak jsem to vůbec neotvíral, protože kdyby USA raketoplány nutně vyžadovaly přítomnost posádky, tak to těžko mohlo probíhat jinak.
A to moje hudrání ohledně human rated, no, sice můžu vidět do vývoje, ale jak už jsem dříve psal, vývoj je jedna věc a skutečné letové schopnosti je něco úplně jiného. Proto se také nové modely aut zevrubně testují na polygonech, než se začnou prodávat zákazníkům, přestože vývoj na obrazovkách počítače ukazoval skvělé výsledky. Pokud jde o tu certifikaci FH, myslím, že kdyby šlo ze strany SpaceX o to jenom si podat žádost (ve smyslu "jasná věc, podejte to, a jakmile to u nás oběhne kolečko razítek, máte to doma"), udělali by to už dávno. Ale když vidím současné problémy s FAA, přičemž nejnovější náznaky signalizují opětovný odklad, tak se nedivím, že do toho s FH nešli - a to byl přitom tehdy v čele NASA Bridenstine, který se SpaceX vycházel velice dobře. Kdoví, jaký lobbing za tím vším je, čímž nechci vytvářet nějaké spiklenecké teorie. Ale jak říká profesor Klaus, o prachy jde vždycky až na prvním místě.
[upraveno 25.4.2022 18:35]
JiříHošek - 25/4/2022 - 20:31
citace 25.4.2022 - 17:23 - Grofino:Odbočili jsme od tématu.
Jak vidíte starship jako modul Gateway?
NASA se starship zatím nepočítá...
NASA samozřejmě počítá s tím, že se Starship bude ke Gateway připojovat.
JiříHošek - 26/4/2022 - 09:29
citace 25.4.2022 - 13:20 - NovýJiřík:A omlouvám se, že se stále opakuji, ale opravdu rád bych slyšel nějaké to stanovisko k přidělování certifikace na dopravu lidí ze strany NASA (ve smyslu SLS versus FH, pokud by o to SpaceX stála), protože takový ten postoj k SLS "na papíře to funguje dobře", aniž to projde důkladnými provozními zkouškami za letu, nebo spíš za letů, protože jeden je absolutně nepostačující, mi přijde jako úplné šílenství. Zatím ale od vás pozoruji jen naprostou nechuť postavit se k tomu čelem...
Svůj názor jsem vyjádřil už loni a nyní zjišťuji, že je je stejný jako Alešův, jen vyjádřený jinými slovy. Od NovéhoJiříka jsem si však vysloužil nálepku "lež anebo zaslepenost nejhrubšího zrna!" a proto se NovýJiřík nemůže divit, že na jeho stejnou letošní otázku jsem už nereagoval, což však interpretoval jako "naprostou nechuť postavit se k tomu čelem".
[upraveno 26.4.2022 09:30]
Grofino - 28/4/2022 - 10:07
Počítají s připojováním starship i výrobci gateway? Ona starship bude těžší, tak aby z gateway neudělala harmoniku.
Setrvačnost je stále stejná.
Je rozdíl pripojovat cca 10 tun crew dragon a nebo HLS příp. GLS starship. https://twitter.com/DBSLarsson/status/1516849974000062465
A.Zak píše o nejnovějších změnách na evropském modulu ESPRIT:
Délka se zvětší z 4,2m na 6,4m, průměr se zmenší z 4,8m na 4,6m
Hmota se zvětší z 6,5 tun na 10 tun (včetně náplní Xenonu a hypergolického paliva)
Cargo dopravené v hermetickém oddílu stoupne z 426 kg na 1,5 tuny.
Modul má být vynesen raketou SLS, Block 1B
[upraveno 6.10.2022 08:46]
Proč to píšu v tomto vlákně. Podařil by se přenos energie z LEO na Gateway případně k jižnímu poli Měsíce?
Byla by úspora ve vynášení elektrárny z LEO na Měsíc.
Co si myslíte? Ervé - 6/6/2023 - 14:24
Rozptyl záření je několik kilometrů na vzdálenost Země-Gateway - zachytili by sotva procento nebo spíš ještě méně vyslané energie - prakticky je to nesmysl. Země-LEO je 1000x menší vzdálenost, tam to asi smysl má, ale je to kosmická zbraň - Rusku ani Číně se to nebude líbit.
Grofino - 6/6/2023 - 14:34
ale je to kosmická zbraň - Rusku ani Číně se to nebude líbit.
Osobně si myslím, že kosmické války SDA jsou realitou.
Tady u CALTECHu jde ale o přenos energie ve vakuu případně atmosférou.
Z NRHO tj. Gateway k jižnímu pólu Měsíce je to ale blíže.
Doprava menšího množství hmoty na povrch ušetří náklady.
Jinak laser mezi LEO a Měsícem funguje dobře. Družice LRO jeden koutovy odrazeč má. A je to velmi důležité pro družici Capstone. Ta se orientuje pomocí LRO. Psal jsem to v jiném vlákně.
NovýJiřík - 6/6/2023 - 14:43
citace 6.6.2023 - 14:34 - Grofino:Tady u CALTECHu jde ale o přenos energie ve vakuu případně atmosférou.
Z NRHO tj. Gateway k jižnímu pólu Měsíce je to ale blíže. Doprava menšího množství hmoty na povrch ušetří náklady.
A co na to Johannes Kepler a jeho oběhové zákony?
NRHO má tu blbou vlastnost, že po většinu doby se těleso po ní obíhající nachází daleko od Měsíce se všemi dopady na přenos energie, jako je ubývání se čtvercem vzdálenosti atd. Smysl by možná měl přenos na blízkou vzdálenost, jenže tam se podle druhého Keplerova zákona družice pohybuje nejrychleji a nachází se tam nejkratší dobu. Tentýž efekt, jenže s přesně opačným využitím, se aplikoval u přenosových družic Molnija.
Grofino - 6/6/2023 - 14:49
Keplera nechme spát. Pohyby těles jsou složitější... 😉
A doprava k Měsíci drahá...
Asi máte pravdu...
Za zkoušku by to ale stálo.
[upraveno 6.6.2023 16:05]
alamo - 6/6/2023 - 17:05
citace 6.6.2023 - 14:24 - Ervé:Rozptyl záření je několik kilometrů na vzdálenost Země-Gateway - zachytili by sotva procento nebo spíš ještě méně vyslané energie - prakticky je to nesmysl. Země-LEO je 1000x menší vzdálenost, tam to asi smysl má, ale je to kosmická zbraň - Rusku ani Číně se to nebude líbit.
Ide primárne o cenu energie ktorú posielate na diaľku, v mieste kde je primárne získaná.
Ak by bola jej cena absurdne nízka, bolo by možné akceptovať absurdne vysoké straty počas transportu.
Grofino - 6/6/2023 - 17:10
Souhlas. Byla to jen taková myšlenka.
A ne úplně hloupá.
Záleží, za jakou cenu se dostane co na místo.
LEO, NRHO, jižní pól Měsíce.
A tam jsou jiné ceny dopravy.
Teda moc zatím nejsou... 😉
Pre našu technickú prax si vpohode vystacime so zakladnou fyzikou... pri dosahovanych rychlostiach su obvykle vsetky dilatacie a daleke gravitacne vplyvy zanedbatelne...
milantos - 6/6/2023 - 23:57
Jasně, že si tady vystačíme se základní fyzikou - jen ten výpočet nemá nic společného s Keplerovými zákony. Není to problém 2 těles.
NovýJiřík - 7/6/2023 - 00:32
citace 6.6.2023 - 23:57 - milantos:Jasně, že si tady vystačíme se základní fyzikou - jen ten výpočet nemá nic společného s Keplerovými zákony. Není to problém 2 těles.
To není ani oběh Měsíce kolem Země, protože Slunce na Měsíc působí cca dvakrát větší gravitační silou, než Země - a vadí to? Když je Měsíc v perigeu, pohybuje se vzhledem k Zemi rychleji, než v apogeu, přesně podle Keplera. A tím spíš to platí u NRHO, kde je rozdíl vzdáleností mezi perilunem a apolunem úplně propastný.
Ervé - 7/6/2023 - 06:20
3000 km nejblíž, 70 000 km nejdál. To už jsou sakra velké vzdálenosti oproti 250 km LEO.
citace 7.6.2023 - 00:32 - NovýJiřík:
To není ani oběh Měsíce kolem Země, protože Slunce na Měsíc působí cca dvakrát větší gravitační silou, než Země - a vadí to? Když je Měsíc v perigeu, pohybuje se vzhledem k Zemi rychleji, než v apogeu, přesně podle Keplera.
Pohyb vice jak 2 těles nikdy není po elipse, ale jak rychlost, tak dráhy jsou dány vzájemným působením. Není to pohyb spočítatelný a definovaný Keplerovými zákony, ale gravitačním zákonem (samozřejmě opět to je jen zjednodušené tvrzení). Takže se polohy potom počítají buď obecně numericky nebo speciálními postupy.
Třeba blízkozemní asteroidy, pokud nejsou v blízkosti Země, letí po Keplerovké dráze kolem Slunce. V okamžiku, kdy se přibližují do blízkosti soustavy Země+Měsíc, už ty odchylky jsou značné a je potřeba počítat se vzájemným působením.
NovýJiřík - 9/6/2023 - 23:48
citace 8.6.2023 - 22:26 - milantos:
citace 7.6.2023 - 00:32 - NovýJiřík:
To není ani oběh Měsíce kolem Země, protože Slunce na Měsíc působí cca dvakrát větší gravitační silou, než Země - a vadí to? Když je Měsíc v perigeu, pohybuje se vzhledem k Zemi rychleji, než v apogeu, přesně podle Keplera.
Pohyb vice jak 2 těles nikdy není po elipse, ale jak rychlost, tak dráhy jsou dány vzájemným působením. Není to pohyb spočítatelný a definovaný Keplerovými zákony, ale gravitačním zákonem (samozřejmě opět to je jen zjednodušené tvrzení). Takže se polohy potom počítají buď obecně numericky nebo speciálními postupy.
Třeba blízkozemní asteroidy, pokud nejsou v blízkosti Země, letí po Keplerovké dráze kolem Slunce. V okamžiku, kdy se přibližují do blízkosti soustavy Země+Měsíc, už ty odchylky jsou značné a je potřeba počítat se vzájemným působením.
To všechno je sice pravda, jenže pravda taková, která by znemožňovala každé efektivní řešení, protože na gravitačně svázanou soustavu Země-Měsíc působí Slunce, Jupiter, střed Glaxie a kdesi cosi, v důsledku čehož se těžiště soustavy Země-Měsíc pohybuje obrovskou rychlostí po nedefinovatelné křivce, jenže všechna tato další tělesa jsou tak daleko, že i když působí (v případě Slunce) masivní gravitací, tak gradient přitažlivosti se při té vzdálenosti projevuje velice málo a tudíž průvodič eleptické dráhy Měsíce kolem Země vykazuje v zásadě keplerovské charakteristiky.
Samozřejmě že jde o aproximaci, to bylo jasné zřejmě už Keplerovi, i když ještě neznal gravitační zákon a nevěděl, čím jsou odchylky způsobované. No a po Newtonovi se objevovaly další odchylky, které vedly k objevu Uranu a Neptunu a nevedly k objevení Vulkánu. Jenže na objasnění precese Merkurova perihélia musel povstat nový borec Einstein. No dobře, ale když budeme posílat sondu k Měsíci, budeme brát do úvahy obecnou relativitu nebo vliv centra Galaxie? Nejsem si dokonce jistý, do jaké míry se při známých dráhových charakteristikách soustavy Země-Měsíc započítávají třeba i rušivé vlivy Slunce, představující u zmíněné sondy delta vé možná v metrech za vteřinu, anebo jestli se v zásadě ignorují a dráha sondy se jen podle potřeby občas upravuje nezbytnými korekcemi. Dokázal by někdo tenhle problém rozseknout?
milantos - 10/6/2023 - 01:56
Zrovna dráha sondy na dráze Země-Měsíc už je ovlivněna zásadně 2 tělesy a k tomu se připočte ještě nezanedbatelný vliv Slunce. Taková třeba osmička nemá nic společného s Keplerem a z Keplera ji neodvodíš. Zrovna tak dráhy nějak souvisící s libračními body.
Kepler řeší pohyb kolem centrálního dominantního tělesa- tady jsou ale 2-3 dominantní tělesa a v každém bodě dráhy je poměr gravitačních sil rozdílný. Není potřeba v tomhle přiblížení uvažovat s ostatními planetami ani působením Galaxie
) 
who knows... uvidíme v novembri... na zraze 
[Editoval 21.3.2018 lamid]
