Dennis Tito založil nadaci, která chce s pomocí Falconu Heavy a výrazně modifikovaného Dragonu uskutečnit flyby průlet kolem Marsu.
Start v roce 2018, délka mise 501 dní...
Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok.
Nechápu proč čekat na rok 2018. Příští rok je startovací okno, Excalibur-Almaz má pokud vím několik hotových lodí, trochu úprav ať jsou "fancy". Jeden start Protonu loď, 4 strarty Protonu nebo dva starty FH (pokud bude existovat) pohon tam. O pohon zpět se moc starat nemusí
A za pouhých 300 mil. USD má fly-by, případně mohou kosmonauti před smrtí vlézt do VA a až bude sestava u Marsu, tak VA provede impact. Čímž bude mít Tito první astronauty na Marsu
Edit:
stále nechápu, proč někdo chce modifikovat Dragona. Dyť to je plechovka, taxík, Apolloid, přistávací kapsule. Pro dlouhodbý let (týden a více) to je zcela nepoužitelné. To co potřebuje ve skutečnosti je Saljut(Zvezdu). Tedy autonomní, dlouhodobě obyvatelnou jednotku. Proč vyvíjet něco, co už někdo kdysi dávno vyvinul. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
Ervé - 22/2/2013 - 07:01
Když američané vyhlašovali Apollo, ani nevěděli, jak na Měsíci přistát a loď Apollo byla jen na náčrtcích, ani ne na rýsovacích prknech. Dragon létá, na úpravách pro posádku se pracuje. Zásoby na 500 dní pro 2 lidi váží 5 tun, takže bez habu od Bigelowa nebo Cygnusu se nikam nedostanou. Excalibur-Almaz má skořápky, ale bez vybavení a systémů - to je nejjednodušších 10% lodě.
Alex - 22/2/2013 - 08:33
citace:Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok.
Nechápu proč čekat na rok 2018. Příští rok je startovací okno, Excalibur-Almaz má pokud vím několik hotových lodí, trochu úprav ať jsou "fancy". Jeden start Protonu loď, 4 strarty Protonu nebo dva starty FH (pokud bude existovat) pohon tam. O pohon zpět se moc starat nemusí
A za pouhých 300 mil. USD má fly-by, případně mohou kosmonauti před smrtí vlézt do VA a až bude sestava u Marsu, tak VA provede impact. Čímž bude mít Tito první astronauty na Marsu
Edit:
stále nechápu, proč někdo chce modifikovat Dragona. Dyť to je plechovka, taxík, Apolloid, přistávací kapsule. Pro dlouhodbý let (týden a více) to je zcela nepoužitelné. To co potřebuje ve skutečnosti je Saljut(Zvezdu). Tedy autonomní, dlouhodobě obyvatelnou jednotku. Proč vyvíjet něco, co už někdo kdysi dávno vyvinul. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
Do bodky súhlasím. Od A po Z.
...bo - 22/2/2013 - 08:54
Detaily budou známy příští týden.
Dragon by pro ty 2 lidi pravděpodobně fungoval jako návratový modul (můj odhad).
Jako obytný/pracovní blok s radiačním krytem by zřejmě bylo něco od Bigelowa.
Uvidíme, bylo by to pěkné. Pokud by se jim podařilo těch 5 let zasprintovat a skutečně vyvinout systém schopný doletět na Mars a zpět s lidmi živými a víceméně zdravými .. tak paráda.
Dobré je, že to konverguje s hlavním cílem SpaceX
Jiřík - 22/2/2013 - 10:19
Založit misi na neexistující lodi a neexistující raketě s cílem usmrtit dva astronauty je vcelku odvážný krok. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
To je nepochybně pravda, ale pravda taky je, že výpravy Magellana, Amundsena nebo Fawceta byly rovněž odvážné a natolik sebevražedné, že během nich všichni uvedení (a vedle nich mnoho dalších, které jsem nejmenoval) složili kosti. Takže co? Pokud bude k dispozici loď, nějací po slávě toužící dobrodruzi se najdou, i když budou vědět, že jejich šance na návrat konvergují k nule. A ruku na srdce, pokud by v roce 2018 ta hazardní výprava skutečně odstartovala, my všichni, co se zde podílíme na těchto diskusích, ji budeme sledovat se zatajeným dechem.
yamato - 22/2/2013 - 11:07
do 2018 je dost casu na odskusanie aj modifikovanie Dragonu, a aj na zalietanie FH. Ale uprimne - bez nejakeho habitatu si to neviem predstavit. To sa ti dobrodruhovia pozabijaju uz niekde za mesacnou orbitou...
cernakus - 22/2/2013 - 13:13
citace:Když američané vyhlašovali Apollo, ani nevěděli, jak na Měsíci přistát a loď Apollo byla jen na náčrtcích, ani ne na rýsovacích prknech. Dragon létá, na úpravách pro posádku se pracuje. Zásoby na 500 dní pro 2 lidi váží 5 tun, takže bez habu od Bigelowa nebo Cygnusu se nikam nedostanou. Excalibur-Almaz má skořápky, ale bez vybavení a systémů - to je nejjednodušších 10% lodě.
No to pochybuji. Lodě sice byly v různém stavu, ale všechny měly pohon, stabilizaci, elektroniku, napájení, navigaci a podporu života. Zejména v elektronice a podpoře života tam sice byly někde i značné nedodělky, ale to beztak museli vyměnit. A pokud byl Ex-Al připraven na lety už letos a kvůli rozšíření schopností sestavy to posunul na 2015, tak těžko dostali za své prachy 10%-ní lodě. Myšleny FGB, VAčka na tom byly hůře. yamato - 22/2/2013 - 13:24
vsetky asi nie
kazdopadne almaz ma najblizsie k tomu co by mohlo sluzit ako preletovy hab
Erakis - 22/2/2013 - 13:26
Tak podľa mňa tu nie je veľmi o čom diskutovať. Nanajvýš tak o veľkej, preveľkej fantázii Dennisa Tita a o jeho schopnosti chápať objektívnu realitu. A tiež o tom, ako sú niektorý ľudia ľahko ochotný strhnúť sa nadšením pre plán, ktorý podľa mňa slovo nereálny optimizmus nevystihuje dostatočne. Skôr ho vystihujú slová ako fantazmagória, utopia a začínajúca senilita . Teda pokiaľ za tým Dennis Tito nesleduje niečo iné...
yamato - 22/2/2013 - 13:29
Dennis Tito cestoval za vlastne peniaze, v pokrocilom veku, na ISS napriek jednoznacnemu odporu NASA. Mozno je fantasta a mozno je to nerealne, ale nie je to senilny hlupak ani tlchuba
Erakis - 22/2/2013 - 13:42
citace:Dennis Tito cestoval za vlastne peniaze, v pokrocilom veku, na ISS napriek jednoznacnemu odporu NASA. Mozno je fantasta a mozno je to nerealne, ale nie je to senilny hlupak ani tlchuba
Tak hlupák určite nie je, ale o tom ostatnom si nie som až taký istý. Súkromný let na ISS a súkromný let na Mars je trocha rozdiel, že . Keby to naplánoval aspoň do roku 2028, tak by som sa nad tým len pousmial. Ale do roku 2018?!? Tu môžem povedať len "ach jaj, další fantasta".
cernakus - 22/2/2013 - 13:42
yamato:
jo máš pravdu. V TKS i Titovi. Ale stále to je odvážný krok. Jinak Tito není nijak závratně bohatý a na let dal značnou část svých aktiv. Ovšem on je bývalej konstruktér raket či co, takže lze ten jeho entuziazmus docela chápat.
Jinak bych i pochopil, kdyby byl dobrovolník pro jednoho z těch kosmíků. Umřít v kosmu a ještě k tomu při cestě na Mars a být pohřben třebas na jeho orbitě .... defacto to není tak špatný.
alamo - 22/2/2013 - 14:22
to čo Tito zatiaľ povedal, je dosť nekonkrétne
ja radšej počkám, kým o svojich plánoch neprezradí viac
ako som už inde povedal, aby to bolo realistické, musel by navrhnúť celí program postupných krokov, a prvými krokmi po konštrukčnej fáze, by museli byť nejaké skúšky ehm.. "iba trošku vyššie, ale zase.. nie až tak ďaleko"
yamato - 22/2/2013 - 14:26
citace:Tak hlupák určite nie je, ale o tom ostatnom si nie som až taký istý. Súkromný let na ISS a súkromný let na Mars je trocha rozdiel, že .
rozdiel to je, ale mozno mensi ako si myslime. V dobe ked Tito zacal vyjednavat s rusmi o lete na ISS to bola rovnaka fantasmagoria ako je dnes let okolo marsu. To len my dnes berieme ako normalku ze nejaky turista leti na ISS, ale pred Titom to bolo vo sfere sci-fi.
citace:Keby to naplánoval aspoň do roku 2028, tak by som sa nad tým len pousmial. Ale do roku 2018?!? Tu môžem povedať len "ach jaj, další fantasta".
a co je na tom take nerealne? tu nejde o nejaky martansky vysadok, v podstate sa potrebuje dostat na preletovu drahu, potrebuje dostatok zasob a dostatocne tienenie pred vesmirnym prostredim mimo zemskeho magnetickeho pola. Nejde tu o nic co by sa nedalo zbuchat z existujucej technologie, az na to tienenie, a tam to prinajhorsom vyriesia nejakou vrstvou vody okolo obytnych casti. Cize v podstate ide o to ci ma dost penazi. Ziady technologicky zazrak sa nevyzaduje.
cernakus - 22/2/2013 - 14:42
Erakis:
yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá).
yamato - 22/2/2013 - 14:49
no pokial pride s nejakym stupidnym crowd-fundingom tak to mozme rovno odpiskat
alamo - 22/2/2013 - 14:56
citace:Erakis:
yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá).
to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2,
tak bolo "drahé, nárončné, nebezpečné" všetko bolo treba najprv odskúšať v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali "argumenty" že sa na to nijaký dodávateľ nedá nahovoriť
ale keď sa povie MARS
tak odrazu ide všetko ľahko "ako po masle" Erakis - 22/2/2013 - 15:13
Ale ja súhlasím s tým, žeby bol projekt takejto misie na Mars po technickej stránke teoreticky zrealizovateľný. Technicky by bol možno zrealizovatľný do dvadsiatich rokov napr. aj projekt Daedalus. Teda ak by sa podarilo zohnať bilióny dolárov a sústrediť prácu desaťtisícov vedcov a technikov. A tu je ten zásadný problém, ktorý tu mnohí nadšenci očividne ignorujú. Tito iba povedal, že má plán a aj to ešte nie jasné, aký presne. Takýto plán môže predostrieť ktokoľvek a nemali by sme jasať len kvôli tomu, že to bol práve Dennis Tito. Je jasné, že nemá ani dostatok peňazí, ani potrebných ľudí a vôbec, nič podstatné. A ak čaká, že mu to Musk zacvaká a pomôže do roku 2018 zorganizovať, je podľa mňa na veľmi veľkom omyle. A keby aj, nič to nezaručuje. Do roku 2018 sa ľudia k Marsu určite nedostanú, o tom som úplne presvedčený. A už určite nie vdaka Dennisovi Titovi.:-)
Agamemnon - 22/2/2013 - 15:16
btw... zistoval niekto, ake delta-v treba na takyto let? 500 dni okolo marsu?
ak to tu niekde odznelo, tak sa ospravedlnujem, necitam vsetko v tomto vlakne
citace:projekt Daedalus
heh, alan bond... yamato - 22/2/2013 - 15:22
Erakis - si si uplne isty ze Dennis Tito nema 300mil. dolarov?
kazdopadne dobra poznamka - zatial nic nepovedal takze ondulujeme vzduch. Pockajme na viac info.
Jiřík - 22/2/2013 - 16:02
to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2, tak bolo "drahé, nárončné, nebezpečné" všetko bolo treba najprv odskúšať v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali "argumenty" že sa na to nijaký dodávateľ nedá nahovoriť
ale keď sa povie MARS, tak odrazu ide všetko ľahko "ako po masle"
L2 nikoho neohromí, Mars je jiná káva, takže propagace by byla zajištěná a s tím i prachy za každou reklamu během letu. A jen na okraj - proč by to, propána, mělo proběhnout v dokonale odstíněné lodi? Stačí jen taková ochrana, která zaručí, že se pasažéři vrátí na Zemi relativně živí a zaklepou bačkorami až půl roku poté. I tak by se na takovou cestu hlásili zájemci po tuctech...
cernakus - 22/2/2013 - 17:43
alamo:
Všimnul jsi si, že nepočítám ani s úspěšným návratem kabiny, natož s přežitím posádky? Prostě, když jde o to, poslat na Mars 2 lidi a je fuk, jaký bude jejich stav při dosažení planety, pak se bavíme o aktuálně dostupných strojích (nic by se nemuselo vyvíjet) a cca 300 mil. USD.
yamato:
když letěl, tak jsem četl, že na ten let padla cca teřtina jeho pasiv a aktiv. On je totiž hlavně papírový miliónář/miliardář. Většinu mí v rizikových CP a dluhopisech, ostatně se tím vlastně i "živí". Ale prý má pod kontrolou vklady v hodnotě desítek miliard USD. Mohl by je vytunelovat. Udělat si archu a se spoustou mladých koček odletět na Mars založit kolonii. Mars by mohlo být dobrý místo nejen pro rakev, ale i pro důchod a FBI na něj na Marsu nedosáhne [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
cernakus - 22/2/2013 - 18:03
Agamnemon:
Počítal jsem to hodně zhruba, protože v astrodynamice moc kovanej nesjem a při využití Marsu jako grav. praku vyšlo 3,7km/s. Ale jednalo by se opravdu jen o let tam jeden necelý oblet Marsu a let zpět. Pokud by tam neměli zaparkovat, tak 3,78km/s.
Takže teoreticky by to mohlo jít se třemi Protony. TKS+2*Block-DM2 by měly k dispozici dV1=1300m/s + dV2=2200m/s + dV3 700m/s = 4200m/s. kdyby ale Block-DM2 byly tři, tak je to již s přehledem a zřejmě i s chybou mého výpočtu potřebné dV. [Upraveno 22.2.2013 cernakus]
x - 22/2/2013 - 18:16
citace:To len my dnes berieme ako normalku ze nejaky turista leti na ISS, ale pred Titom to bolo vo sfere sci-fi.
Zas né tolik - peníze se hodili a i jako propagace to bylo dobré - tréninkami prošel - takže svou odolnost prokázal a zavál se, že co na ISS případě během pobytu poškodí si také sám plně zaplatí.
Prostě - on to byl testy prověřený člověk.
To nebyl let jako běžným letadlem a nebo příprava na budoucí suborbitální skok.
x - 22/2/2013 - 18:22
citace:
citace:Erakis:
yamato má pravdu. Na misi, tak jak ji doposud Tito načrtl není nic nerealizovatelného. Jak jsem už naznačil. 300 mil. USD a lze ji zrealizovat již tento rok v prosinci a s přehledem by se to stihlo (i kdyby FH nebyl). A vešlo by se to do těch 300 mega. (Podle mně Tito počítá s Muskem, protože věří, že ten to bude ochoten zaplatit. Sám na to nemá a nikdo mu na to nedá).
to je fakt prča..
keď som si tu ja turboval hlavu, nad Lindberghovským letom mesiac - L2,
tak bolo "drahé, nárončné, nebezpečné" všetko bolo treba najprv odskúšať v bezpilotnom režime (čo náklady zdvojnásobovalo), a padali "argumenty" že sa na to nijaký dodávateľ nedá nahovoriť
ale keď sa povie MARS
tak odrazu ide všetko ľahko "ako po masle"
Pokud se něco statne - tak za to nebude NASA odpovědná.
Zde prostě na vlstní riziko - jen tak aby ta jejich akce na Zemi nikoho neohrozila.
Tisk nepůjde po NASA - ta nejspíš vydá prohlášení, že ona jim ten let rozhodně neschválila - jen neměla pravomoc - zákoné důvody proč jim ho zakázat.
Prostě jako když nějaký jachtař zahyne na cestě malou jachtou po moři to bude - taky mu to nikdo nemohl zkázat - jen za něj nikdo neručil.
x - 22/2/2013 - 18:35
citace: Technicky by bol možno zrealizovatľný do dvadsiatich rokov napr. aj projekt Daedalus.
To v podstatě vylučuji -pokud je to ten projekt na mezihvězdnou sondu - pak ten pohon nelze zrealizovat tak rychle tecnicky - prostě prostě výzkum termojaderné fůzu chce čas - ani nalitím více pěnez prostě to zas tolik neurychlíte - vědců je jen omezený počet - špičkový vědec neutíká z oboru kvůli penězům - nebo jen vyjmečně - za své peníze rodinu dobře uživí ve vyspělém světě a po luxusu prostě netouží - pro něj je největší odměnou v životě je na tom projeku pracovat - pokud jste v něčem co vás velmi bavilo nepracoval, tak to nedokážete zodpovědně posoudit.
Životnost elektoniky má svoje limity i když je vynutá - starnutí součástek - a doba letu by byla přinejmeším 50 let - a to bude problém z hlediska zdroje energie.
Ani by to někde 50 let v sluneční soustavě pracovalo vám tu životnost nejspíš nikdo nezaručí.
Riziko selhání příliš velké - a nechtěl bych být v kůži toho kdo to bude muset obhajovat před veřejností.
A plně soukromý projekt jako let na Mars to určitě nebude - ztráta peněz a i lidské práce - nebude pak nikoho dalšího mrzet.
Agamemnon - 22/2/2013 - 19:15
cernakus: vďaka za to delta-v
ales - 22/2/2013 - 21:32
Uvedená hodnota 3,7 km/s je skutečně velmi dobrým určením minimálního delta-v pro odlet k Marsu (z LEO). Osobně bych ale pro jistotu počítal s potřebným delta-v cca 4 km/s, což postačuje pro TMI i pro méně výhodná startovní okna k Marsu. Tyto hodnoty jsou určitě dosažitelné. Titova vize bude asi hodně minimalistická, ale budu mu držet palce a doufám, že ještě před rokem 2020 se pár lidí k Marsu vydá (na průletovou misi).
-=RYS=- - 22/2/2013 - 22:12
Myslim si, ze by teoreticky mohla byt soucasti mise i pristani lidi na jednom z Marsovskych mesicu. Temer nulova unikova rychlost znamena, ze by slo pristat s Red-Dragonem, ktery ma nozicky pro pristani na pevnine na Zemi.
Dokonce by slo mozna pristat na obou mesicich a ponechat na povrchu stale stanice ala ALSEP, jen napajene ftv.
Tento MARS ALSEP by mel mit laborator pro analyzu hornin, lopatku atd.. neco jako Phoenix.
Rozkladaci 2m destnikova parabola pro X pasmo by zajistila trvale 0.5-2kbps Mars-Zeme a az 20kbps Zeme-Mars.
Suprove by bylo, kdyz by tak 10m od stanice byla druha kvalitni kamera, ktera by snimala stanici a blizkej povrch, kvuli PR technickym fotografiim pro propagaci.
Bylo by zajimave porovna z ceho se sklada Phobos a z ceho Deimos.
Teoreticky by slo Phobos pouzit jako retlanslacni telco druzici. Posadil by se tam telco ALSEP UHF/Ka pro komunikaci se Zemi a 50m od nej by mohl byt ten vedecky ALSEP.
Suprovej by byl sismograf, mereni narazu do mesice by lecos reklo o strukture orbity Marsu.
Rekneme, ze by to byla vaha 500kg na jeden "Mars-ALSEP" a to vcetne nataceci desky ftv pro elektriku.
To by FH v habitatu odvezl. Pripadne by kosmici ponechali na povrchu 2 minirovery o velikosti mensi pracky.
Predpokladam, ze hlavni problem by bylo palivo pro zabrzdeni a nasledny odlet. Mozna by zde pomohl velky nafukovaci stit tak, aby dokazali zabrzdit o atmosferu Marsu. Kazdopadne porad to znamena mnozstvi paliva pro odlet k Zemi.
Mozna je otazkou, jestli by slo vytezit palivo z povrchu mesicu a nasledne pomoci termicko-chemicke reakce vytvorit vhodne palivo a okyslicovadlo.
Je to jen nadhozeny napad co me napadl. Predpokladam, ze ti chytrejsi z Vas by dokazali odborne posoudit jestli by to slo takto udelat a zaparkovat u Marsu a pripadne vytvorit alespon jeden vypad na treba Phobos.
cernakus - 22/2/2013 - 22:20
Aleš Holub:
Jednoznačně souhlas. Nebyly by tam žádné rezervy. Počítal jsem to pro parametry drah roku 2018, kdy se tvrdí, že to má být jedno z nejvýhodnějších oken za dvě tři dekády. Tedy jiná budou náročnější.
Já osobně bych však raději průletovou misi viděl jako kratší. Ideálně cca 1-2 měsíce tam, a 1-2 měsíce zpět i za cenu zvýšených nákladů. Mojí motivací je, že by při letu na Mars byl doháněn Mars (to je vlastně vždy:) a při letu na Zemi Země a to pomocí gravitačního manévru. Samozřejmě mise jako taková by měla mizivý přínos pro vědu, protože rychlost u Marsu by byla příliš veliká, (tyhle výpočty mám zatíženy už značnou chybou, takže raději uvádím odvozený odhad od materiálů VASIMR) zhruba 12km/s navíc oproti Marsu. Ale výhoda je, že by celkový let netrval déle než oněch 4 měsíce. Což pro přežití kosmonautů je jistě přívětivější čas, než měsíců 17 a bylo by to reálné ověření technologií jako VASIMR či ruský "MW class reactor" + nějaký elektrický pohon pro serióznější mise. Defacto by se jednalo o velmi protaženou misi BEO s tím, že značnou část energie pro návrat by dodal Mars, takže by nemusela loď táhnout tolik paliva jako při BEO misi bez takového tělesa po cestě.
alamo - 22/2/2013 - 22:37
nebolo by alternatívou, zostavovať prípadnú loď "trochu vyššie"?
v L2 zem mesiac, sa rýchlosť C3, redukuje len na 0.14
HonzaVacek - 22/2/2013 - 22:39
citace:Já osobně bych však raději průletovou misi viděl jako kratší. Ideálně cca 1-2 měsíce tam, a 1-2 měsíce zpět i za cenu zvýšených nákladů.
Pro 2 měsíční cestu je optimální odlet zhruba v polovině roku 2018. Ale znamená to: C3=85.6 km^2/s^2, čili pro start z dráhy 200x200 dosáhnout delta-v=6.6 km/s. A u Marsu je to ještě horší: C3=237. Takže kdybychom tam chtěli zaparkovat na obdobné dráze, potřebovali bychom delta-v=12.7 km/s.
cernakus - 22/2/2013 - 22:54
alamo:
dynamika L bodů je již zcela mimo mojí jurisdikci :-) Takže to se ptej jiných kádrů.
Vacek:
Takže jsem to odhadnul docela přesně. No bylo mi jasný, že propagační lejstra VASIMR to musí mít spočítaný dobře.
Jinak s brzděním bych ani nepočítal, ten rozdíl těch rychlostí (12km/s) lodě a Marsu je opravdu strašně velký. To se nedá zbrzdit konvenčními ani reálnými nekonvenčními prostředky. Takže při současné či lehce budoucí technice máme opravdu jen na průlet při tak nízkém času přeletů.
Důležité ale pro mne je, že "Mars fly-by" mise se 4 měsíční (nebo i o něco delší) dobou trvání by měla o řád vyšší šanci na zdárný úspěch, než mise navrhovaná Titem s dobou trvání 17 měsíců.
Conquistador - 23/2/2013 - 01:53
Nevím, nevím.... poslat dva lidi na průlet okolo Marsu je dobrá idea ale v Dragonu??… když v tom je místa jak v kalkatský base…
Další věc je že je Dragon je naprostý papíraček, vedle něho i Sojuz je pořádnější kus materiálu (který něco odstíní), jak chtějí vyřešit radiační ochranu... to Dragon obalí do dvoucentimetrové vrstvy olova? Výlet na Mars není výlet na LEO kde je loď schovaná pod magnetickým polem země, letět s tím i kolem měsíce je lehký risk, když poletí dál je daleko větší šance na to že kabina dostane pecku od slunečního větru a co pak budeme koukat v TV jak dva kosmonauti den zvrací přes sebe v dragonu z nemoci z ozáření a do týdne budou kaput?...
Chápu let na Mars bude vždy risk a bude to dobrodružství (ne li největší 21 stol.)... ale tohle je jako kdyby se Kolumbus vydal na plavbu do Indie a Číny (Ameriky) nikoliv na obchodní galéře ale na přístavní veslici (dragon)...
TKS má daleko vetší šanci že by to přežili (přeci jen je to kus titanové skořepiny) alespoň by v tom bylo více prostoru… i tak by to chtělo obalit kajuty a hlavní počítačové systémy pořádným plátem olova, jelikož jsi nemyslím že by byt 10 cm vody ve stěně lodi (jak někteří zde diskutující v minulosti navrhovali skutečně něco pořádného odstínilo…
[Upraveno 23.2.2013 Conquistador]
cernakus - 23/2/2013 - 04:02
Kosmický záření je relativně slabé. Sluneční je sice jiná káva, ale proti tomu zase nemusí být štít po celém trupu. Stačí prostě štít z jedné strany a je to dobré, loď bude po většinu cesty natočena tím štítem ke slunci.
Voda se na stínění sluneční radiace moc nehodí. Ale dneska je hitem organický aerogel. Ten vyjma toho, že je vynikajícím tepelným izolantem má i velmi dobrý parametr "halving thickness". Údajně srovnatelným s vodou. Jenže při méně jak desetinové hustotě, a tedy dokonce o dost lepší než olovo na hmotnostní jednotku (z konvenčních materiálů má tento parametr olovo nejlepší i přes jeho vysokou hustotu).
Má to samozřejmě pár háčků, při tak nízké hustotě by stěna z toho aerogelu musela být několik desítek cm tlustá, uzavřená mezi dvěma vysoce pevnými plechy, zřejmě z nějaké titanové slitiny či kompozitu. Organický materiál navíc při kontaktu se zářením degraduje podstatně rychleji než anorganický a v neposlední řadě nikde jsem nezjistil, co s aerogelem udělá expozice vakuu či extrémně nízkým teplotám(struktura by mohla mít tendence se hroutit). Nicméně je tam potenciál.
Conquistador - 23/2/2013 - 11:26
Takže z toho vyplývá že plát olova okolo prostoru pro kajuty posádky je pořád plátem olova a není nic lepšího....
Sluneční vítr neboli sluneční zaření je v sluneční soustavě naprostý standart a loď která se vydá dále jak za LEO by měla být v určité časti proti tomu dobře chráněná a nelze se na něj jinak připravit jinak než že po velké erupci zalezou kosmici do chráněných prostor a tam to přečkaji, proto je let na Mars v papirovoučkém Dragonu sebevražedná blbost....
Tedy pokud nehodlají obalit tuto čast lodi pomalu metrovou obšívkou z nějakých jiných materiálů o jejiž učiností bych i tak pochyboval...
alamo - 23/2/2013 - 11:43
citace:Takže z toho vyplývá že plát olova okolo prostoru pro kajuty posádky je pořád plátem olova a není nic lepšího....
je tu ale jeden problém.. otázka..
koľko by taký olovom "oplátovaný" dragon a prídavný modul vážil?
alebo dva dragony.. ak sa Tito inšpiruje týmto Conquistador - 23/2/2013 - 12:20
"Oplatovaní" Dragonu jsem spíše napsal jako takovou žertovnou poznámku... jako nesmysl tohoto snažení o let či upravu v samotné kabině Dragon, daleko lepší je vlozit olovenou vložku do přeletového habitatu a tam odstínit duležité části jako zásoby potravin (ozařené potraviny by asi taky nikdo nechtěl jist že) a kajuty (výklenky) pro posádku...
Samosebou to bude něco vážit ale vyberte si, uspěšný let a přežití posádky (tedy ohromný skok lidstva) a nebo naprosté fiasko když je sluneční zaření muže usmažit hned kousek za měsicem...
Jinak ten obrázek dvou Orionů je sice hezky ale... nesmyslný...
cernakus - 23/2/2013 - 12:31
citace:Takže z toho vyplývá že plát olova okolo prostoru pro kajuty posádky je pořád plátem olova a není nic lepšího....
Sluneční vítr neboli sluneční zaření je v sluneční soustavě naprostý standart a loď která se vydá dále jak za LEO by měla být v určité časti proti tomu dobře chráněná a nelze se na něj jinak připravit jinak než že po velké erupci zalezou kosmici do chráněných prostor a tam to přečkaji, proto je let na Mars v papirovoučkém Dragonu sebevražedná blbost....
Tedy pokud nehodlají obalit tuto čast lodi pomalu metrovou obšívkou z nějakých jiných materiálů o jejiž učiností bych i tak pochyboval...
V podstatě ano. Problém je, když vynecháme magnetické pole, že atmosféra Země stíní jako cca 55 cm olova. Když si tedy vezmeme plát třebas jen o průměru válce TKS 4 metry, tak je to obstojných 78 tun (55cm). Masakr.
Jenže kosmonauti na Miru a ISS taky nemají ochranu atmosféry a žijí. Záření, které naše magnetosféra zastavuje je přitom jen nabitých částic (pravda, ty jsou pro organické tkáně nejzhoubnější) a ty zastaví už jen velmi tenká (pár cm) vrstva olova či jiného materiálu.
Pokud by loď měla JR, tak je stínění vlastně rovnou v ceně toho reaktoru. Proto jaderný reaktor nebo motor ve vesmíru není od věci.
milantos - 23/2/2013 - 12:40
nejak sa nám to tu zacyklilo..
predbehnem vývoj debaty..
a ja sa opýtam
a čo keby sme ten problém s radiáciou, najprv preskúmali "trochu vyššie" napríklad v L2 za mesiacom?
a na to sa ozve
TAM NIČ NENI!!!
a ja na záver poviem - kým to nerozlúsknete, aj za cenu toho že sa budete musieť zaujímať o miesto "kde nič neni", tak na mars zabudnite [Upraveno 23.2.2013 alamo]
cernakus - 23/2/2013 - 13:00
Tvrzení, že má-li atmosféra 10000kg na m2, pak potřebujeme stejné množství jiného materiálu a absorpci zanedbejme, je vyloženě vadné. Díky tomu, že má olovo absorpční schopnost na hmotnostní jednotku téměř dvojnasobnou než vzduch, je třeba i méně než 10 tun materiálu, postačí cca 6 tun. V případě organických aerogelů. které mají absorpci na hmotnost zatím 4 krát vyšší než olovo si pak vystačí dokonce jen s 1,5 tunami na m2 (ovšem požadovaná tloušťka by pak byla nikoliv 55cm, ale nejméně 150 cm, reálně i více). Samozřejmě i 1,5 tuny na m2 je hodně.
Jiří Hošek - 23/2/2013 - 19:33
citace:a čo keby sme ten problém s radiáciou, najprv preskúmali "trochu vyššie" napríklad v L2 za mesiacom?
a na to sa ozve
TAM NIČ NENI!!!
Pokud jsem dobře hledal, tak tuto námitku měl pouze přispěvatel mirah, a to 30.6.2011, tedy skoro před dvěma roky.
ales - 23/2/2013 - 19:44
Osobně předpokládám, že Titova vize počítá nejen s holým Dragonem, ale i s nějakým přeletovým modulem (habitatem), který může být radiačně zodolněn. Uvidíme. Jsme ve svých úvahách zatím na moc nejisté vodě. Počkejme si raději ještě na upřesnění té navrhované mise.
yamato - 23/2/2013 - 19:44
alamo, ja mam dojem ze si sa zacyklil ty isteze tvoj milovany bod L2 by bol fajn, ale tu sa bavime o Titovi a Tito chce letiet k marsu. Bodka.
Ohladom Dragonu - trochu sa tu precenuje informacia ze sa ma letiet v dragone. Sprava obsahovala informaciu ze by islo o podstatne upraveny Dragon, t.j. na dragon by sa to mozno zvonka podobalo, ale inak by islo o uplne inu lod.
Ohladom tienenia - z toho co sa tu popisalo sa mi najviac pozdava ten aerogel, co spominal cernakus. Nestacil by stit smerom k slnku? Cize by letel upraveny Dragon, ten by si z trunku pripojil minihabitat (nieco ako ten bigelow co ma letiet na ISS), a cela zostava by bola z jednej strany tienena stitom.
A ak sa Tito vie dobre modlit, mozno sa to za tych 500 dni nepokazi
alamo - 23/2/2013 - 22:21
"môj mylovaný bod L2"
to znie dobre.. díky..
Jiří Hošek - 24/2/2013 - 23:27
citace:Jinak ten obrázek dvou Orionů je sice hezky ale... nesmyslný...
To je z téhle studie. Můžu se zeptat, co je tam nesmyslné?
hmm, takze financie su na dva roky. Takze pravdepodobnost realizacie vidim tak na 30% (treba pocitat s tym ze to cele bude stat 2x viac nez su terajsie odhady - tak to byva)
Inak zaujimavy obrazok - presne to iste som navrhoval urobit s modulom BEAM
alamo - 27/2/2013 - 20:26
neni to trochu "od veci"?
v podstate už vzniká xtá skupina, snažiaca sa o ďalší čiastkový zámer
mars society, golden spike, mars one..
ja to vidím tak že niečo skutočné sa podnikne, až keď si všetci týto nadšenci dajú "zlezinu" a usporiadajú nejaký "koncil", na ktorom by sa dohodli na postupe, ako všetky ich ciele, zjednotiť do nejakého spoločného programu
napríklad to že sa Tito, vlastne dištancuje od mars society..
čím vlastne vraví, že celá mars society je.. "bez komentára"
Zubrin sa už k tomu nejak "vyjavil"?
yamato - 27/2/2013 - 20:41
nieco skutocne sa podnikne vtedy, ked niekto pride a polozi peniaze na stol
Cim sa lisi Musk od predoslych vesmirnych "start-upov"? Ze je lovaty. Nedosli mu prachy uprostred vyvoja
alamo - 27/2/2013 - 20:57
obávam sa že pre zámer, stráviť penziu na marse
nie je dostatočne prachatý ani Musk
navyše nejaký program, čo by k tomu viedol, nepredstavil ani on
chcelo by to trochu "väčší spolok", s trochu širšími zámermi
..
nestačí mať prachy, keď nie je realistický projekt
niekto má prachy, iný realistický zámer..
kým sa to nejak nedá do kopy "zlez dolu.. nic nebude"
Erakis - 27/2/2013 - 21:02
ja viem že je to strašne klišé, ale aj tak mi to nedá: "ja som to hovoril"
yamato - 27/2/2013 - 21:07
citace:
navyše nejaký program, čo by k tomu viedol, nepredstavil ani on
to ze nic nepredstavil neznamena ze nic nema neviem ci si si vsimol, ale Musk zvykne predstavovat projekty tak nejak postupne, a vzdy to tak nejak vyzera ze tie projekty na seba logicky nadvazuju. Neprekvapilo by ma keby Musk mal doma na nastenke pekne cely roadmap az na mars, a postupne si odskrtaval jednotlive schodiky...
alamo - 27/2/2013 - 21:16
to je celkom možné, že taký plán má zavesený nad posteľov (a ruku v šerbeli)
skúsim sa sústrediť.. aká je podstata, toho plánu?
nasa zaplatí - ja postavím!!!
a to je podstata tej "ruky v šerbeli"
nasa (teda vláda usa) totižto nezaplatí [Upraveno 27.2.2013 alamo]
yamato - 27/2/2013 - 21:22
ked nezaplati nasa, zaplati niekto iny. SpaceX ma 50 startov podpisanych, a to este nezacali poriadne lietat. Pruznost je niekedy podmienkou uspechu
alamo - 27/2/2013 - 21:46
už nemám nič.. čo by som odpovedal..
Kamil1 - 27/2/2013 - 21:49
pokud v roce 2014 na Mars dopadne ta kometa o průměru 50 km, mohl by být i takový průlet kolem Marsu docela užitečný
Shrnuto:
- posádka 2 lidé (zřejmě manželská dvojice)
- start v lednu 2018, volný průlet kolem Marsu (nad jeho noční stranou) v srpnu 2018, návrat na Zemi v květnu 2019
- nutné startovní delta-v přes 4,8 km/s (z LEO)
- příletová rychlost zpět k Zemi přes 14 km/s (dosavadní rekord sondy Stardust je jen 12,6 km/s)
- celá loď má mít jen cca 10 tun (4 tuny holý upravený Dragon + cca 6 tun zásob a systému podpory života, včetně "habitatu")
- (v dokumentu je i zmínka o hmotnosti lodě až 15 tun, ale to jsem nějak nepochopil)
- vše vyneseno jediným startem standardního Falconu Heavy
OK, vypadá to zajímavě. Podle mne to je principiálně technicky realizovatelné (i když je to extrémně minimalistické, snad menší, než o čem jsme tu kdy diskutovali [s lidmi k Marsu]). Držím palce. Hlavní problém bude asi financování. V komerční finanční návratnost moc nevěřím. Uvidíme.
yamato - 28/2/2013 - 10:32
Komercna financna navratnost sa ani nepredpoklada. Toto je filantropicka misia. Amundsen alebo Hillary na svojich vypravach tiez nic nezarobili Tito sam povedal ze z financneho hladiska bude po misii ovela chudobnejsi ako pred nou
Alex - 28/2/2013 - 12:26
Shrnuto:
- posádka 2 lidé (zřejmě manželská dvojice)
Viem si predstaviť čo urobia ako prvé po návrate na Zem - podajú žiadosť o rozvod. Jiří Hošek - 28/2/2013 - 21:08
citace:i když je to extrémně minimalistické, snad menší, než o čem jsme tu kdy diskutovali [s lidmi k Marsu]
"Když jsem před lety navrhoval dvoučlennou obousměrnou minimalistickou misi na Mars, v duchu prvních polárních expedic, s využitím existujících komponent ..... tak mě všichni se kterými jsem se o tom bavil měli za blázna."
citace: - celá loď má mít jen cca 10 tun (4 tuny holý upravený Dragon + cca 6 tun zásob a systému podpory života, včetně "habitatu")
Jaké je realná pravděpodobnost neselhání systému podopory života za dobu letu (bez spojení se Zemí by se nejspíš obešli - zpět u Země by jim stačilo již jen malé záložní spojovací zařízení, tedy dodávka elektrikcé energie , udržování atmosféry, teploty a podobně)- zřejmě bez nějakých větších záloh - jde to odhadnout například na základě zkušeností z ISS.
A jak to bude s ochranou proti radiaci.
Conquistador - 1/3/2013 - 00:13
Hmmm odhaduji to na více prvenství než jen oblet s lidskou posádkou kolem Marsu, ale typuji to v té mini kobce na první vraždu a sebevraždu ve volném prostoru (což je hezký dvojsmysl protože v té "cele" moc prostoru nebude)...
Tohle prostě nemůžou dva lidi při zachovaní psychického zdraví 500 dní vydržet, to i vězni v lágrech v KLDR mají více životního prostoru a volnosti...
Tohle je fakt idea aneb jako kdyby Kolumbus odplul do Ameriky na veslici či kajaku... prostě sebevražedná výprava...
[Upraveno 01.3.2013 Conquistador]
cernakus - 1/3/2013 - 00:59
Conquistador:
Přirovnání k veslici je více než trefné. Kolumbus použil 230 tun těžkou loď a dvě doprovodné lodi vážily každá 70 tun. Na pitomou tříměsíční cestu do Ameriky. A tady chce někdo letět v 10 tunové konzervě 16 měsíců. Když uvážíme, že dřevo má tak třetinovou hustotu než konstrukční materiály používané pro kosmos a převedeme časovou náročnost v poměru (5:1), tak se fakt bavíme o neckách:-)
Conquistador - 1/3/2013 - 15:17
No tu nejde ani tak o váhu ale o prostor, na lodi člověk muže někam jít a být tam chvílí sám i na těch malých lodích typu (karaka) Santa Maria i a těch menších karavelách bylo vždy tam jit a byt tam chvílí sám, když člověk potřeboval "vydechnout" v té malé kabině + té mini nákladní sekci kterou plánuji udělat nemůže jít člověk nikam to už i vězni mají vice prostoru k životu...
Chapu kdyby let trval 7-30 dnu tak by se to dalo možná přetrpět, ale 500 dnu a více? nemožné, psychicky a z lidského hlediska soukromí nemožné...
Jiřík - 1/3/2013 - 15:32
citace:No tu nejde ani tak o váhu ale o prostor, na lodi člověk muže někam jít a být tam chvílí sám i na těch malých lodích typu (karaka) Santa Maria i a těch menších karavelách bylo vždy tam jit a byt tam chvílí sám, když člověk potřeboval "vydechnout" v té malé kabině + té mini nákladní sekci kterou plánuji udělat nemůže jít člověk nikam to už i vězni mají vice prostoru k životu...
Chapu kdyby let trval 7-30 dnu tak by se to dalo možná přetrpět, ale 500 dnu a více? nemožné, psychicky a z lidského hlediska soukromí nemožné...
Ale no tak, sakra, nekažte entuziasmus nadšenců svým nihilistickým postojem. Vy ani já tam zavření nebudeme, jestli to někdo psychicky odskáče, to je jeho věc, když do toho dobrovolně vleze (zadarmo by to ovšem určitě nebylo a ta sláva s tím spojená taky není k zahození - po Gagarinovi a Armstrongovi by přibyl třetí Velký Kosmonaut do všeobecné paměti lidstva). Já si tu meziplanetární expedici hodlám, za předpokladu, že k ní doopravdy dojde, náležitě vychutnat, a vyzývám k tomu i ostatní.
yamato - 1/3/2013 - 15:41
sukromie si v tej plechovke predstavit viem. V habitate mozu byt minikoje, ako v ISS, habitat a kapsula sa mozu oddelit uzavretim prielezu, atd. Ovsem neviem ci to bude stacit na zachovanie dusevneho zdravia 2-clennej posadky.
Mozno by to ale predsa len prekonatelne bolo, a to za vyuzitia virtualnej reality. Stacia 3D premietacie okuliare, sluchatka na usiach a clovek je kompletne izolovany od okolia. V prostredi virtualnej reality moze potom komunikovat s inymi entitami v inom prostredi. Vzhladom na casove oneskorenie pri prenose by ale muselo ist o virtualne entity, t.j. nase poznatky o umelej inteligencii by dostali zabrat...
Agamemnon - 1/3/2013 - 15:43
max. by mohol hrat hry... quake a tak - namiesto strielania po sebe navzajom
Machi - 1/3/2013 - 15:48
Tak si zkus hrát Quake po síti na tu vzdálenost!
yamato - 1/3/2013 - 15:50
citace:max. by mohol hrat hry... quake a tak - namiesto strielania po sebe navzajom
no... aj to
ale ja to vnimam tak, ze ten najvacsi stres vyplyva z toho, ze mate na ociach furt toho isteho cloveka, kazdy den, nikam sa neschovate, a to po case zacne brnkat na nervy. Keby sme toho cloveka mohli prestriedat s niekym inym, tak ten psychicky tlak by bol asi mensi. Taktiez stiesneny priestor lode sa na vymenit trebars za virtualny lesny park a podobne. Cim lepsia simulacia, tym lepsie mozog oblbneme (a ludsky mozog sa da oblbnut relativne lahko). Aj ked... vznasat sa medzi stromami v stave beztiaze by bol asi zvlastny zazitokVan Guld - 2/3/2013 - 12:10
Odpověď je jednoduchá - antidepresiva. Bez toho ani taková cesta nebude možná.
yamato - 2/3/2013 - 12:37
vratia sa nam dvaja narkomani
xChaos - 2/3/2013 - 20:11
http://spaceflightnow.com/news/n1302/27tito/#.UTJN7kjAs7w
The self-made millionaire who paid for his own trip to the International Space Station a decade ago as the world's first orbital tourist wants to send a two-person crew on a 501-day flyby of Mars in 2018, skimming a mere 100 miles above the red planet's surface before looping back for a high-stakes return to Earth.
...
The goal would use the relatively rare alignment of Earth and Mars to send a spacecraft on a so-called "free-return" trajectory, essentially flying a manned boomerang around the neighboring planet and returning home without needing any major propulsion to get back.
...
But Homer Hickham, author or "Rocket Boys/October Sky," fired back with a Twitter posting: "A married couple in a bathroom for 501 days? I love my wife but rather take my cat and some good books."
j.mede - 2/3/2013 - 21:04
citace:http://spaceflightnow.com/news/n1302/27tito/
Takové riziko si NASA na triko nevezme, snad jen k dlouhodobému vlivu kosmického záření na živý organizmus by k pokusu použili biologický materiál ale ne lidi, na to má lidstvo času dost.
Takové mise by se neodvážili ani sověti a že mají tu nejlepší techniku, rusi jsou dnes jediní kdo letí k ISS. Jan Balabán - 2/3/2013 - 21:14
Můj člověk je Dennis Tito, on už se také 40 let !!!! po posledním letu na Měsíc nemůže dívat s odporem a hnusem na to poletování na LEO a to ještě za řinčení oslavných bubnů a trumpet !! On i já chceme vyždímat z lidských schopností víc !! Takže už 2018 obletíme Mars v soukromé lodi odpálené z USA.
Kdybych měl srovnat kosmické výkony historie v lékařské terminologii, tak poletování Dragonem /Sojuzem/ k ISS je jen operace apendixu nebo žlučníku, let na Měsíc ovšem byla současná transplantace srdce a jater.
P.S. Proboha, už žádné apendixy !! Chceme a máme na víc.
citace:Můj člověk je Dennis Tito, on už se také 40 let !!!! po posledním letu na Měsíc nemůže dívat s odporem a hnusem na to poletování na LEO a to ještě za řinčení oslavných bubnů a trumpet !! On i já chceme vyždímat z lidských schopností víc !! Takže už 2018 obletíme Mars v soukromé lodi odpálené z USA.
Takže už známe kompletní posádku: Dennis Tito a Jan Balabán.
xChaos - 2/3/2013 - 23:35
citace:
Takové mise by se neodvážili ani sověti a že mají tu nejlepší techniku, rusi jsou dnes jediní kdo letí k ISS.
Je to neustále se opakující troll, ale nedá mi to:
Ehm... no, spíš než "mají nejlepší techniku" bych podotkl "jako jediní ještě nedali svou techniku ze 60tých let plně do šrotu". Ano, mají nové zajímavé nápady - ale nemají peníze na to je pořádně dotáhnout, otestovat a realizovat. Zvlášť pokud jde o pilotované technologie.
Čína má evidentně modernější verzi toho, co Rusové - a k ISS by nejspíš doletěli hravě a moc rádi - kdyby jim to mezinárodní společenství dovolilo.
Americký (soukromý) Dragon má za sebou minimálně tři mise, při kterých by cestu na jeho palubě přežili lidé - a právě probíhá čtvrtá, která se navzdory určitým softwareovým problémům nakonec asi podaří taky.
ESA i JAXA mají základ lodi, které od použitelnosti pro posádku dělí jen přidání návratového tělesa - a obě agentury už něco takového současně otestovaly, v menším měřítku.
Víceméně - flyby podobného typu jako Denis Tito plánovala NASA už na konci 60tách let, jako další aplikaci systémů Saturn V a Apollo. Akorát šlo o oblet Venuše: http://en.wikipedia.org/wiki/Manned_Venus_Flyby
Na tehdejší dobu to bylo příliš odvážné a jak vědecký přínos tak i získaná prestiž by byla relativně malá - šlo by o "výlet do tmy".
Nicméně opakovaně zdůrazňuju, že na misi tohoto typu - tedy výlet člověka do hlubokého vesmíru, bez sestupu na oběžnou dráhy kolem jiného tělesa nebo dokonce přistání - je lidstvo technologicky připravené už 40 let.
Pochopitelně - příčetnější by bylo testovat vliv hlubokého kosmu např. kdekolive nad radiačními pásy, např. na geostacionární dráze nebo v libračních bodech Země - Měsíc, odkud se dá v případě problémů posádka poměrně snadno evakuovat (ne o moc složitěji, než z ISS). Také potřebné energie i rychlosti už jsou stejné, jako u mise do hlubokého kosmu.
Samozřejmě půvab toho, proč někdo vloží peníze radši to pilotovaného obletu Marsu a ne do výzkumné pilotované mise na vysokou oběžnou dráhu někam mezi Zemí a Měsícem, je právě ten přidaný adrenalin - to, že mise nejde přerušit, to, že půjde o první smrtelníky, kteří spatří povrch Marsu na vlastní oči, apod. 90% populace není schopné rozlišit rozdíl ve výpravě na nízkou a vyskou oběžnou dráhu, a no a jestli ta nízká je levnější a bezpečnější - politici budou raděj peníze dávat na létání tam, protože jako zdroj prestiže to stačí.
no a bychom se vrátili k tématu: fakticky mi od začátku přišlo, že právě Dragon (možná s tím nafukovacím habitatem) a Falcon Heavy je jasně šitý na míru podobným průletovým misím daleko od Země: je to pokračování tam, kam se 60tých letech už už bylo možné vydat, ale najednou toho všichni nechali (trochu jako ve středověku Čína, když se rozhodla zastavit zaoceánské plavby...)
Denis Tito uvažuje naprosto přesně stejně, jako já.
xChaos - 2/3/2013 - 23:43
Víceméně - flyby podobného typu jako Denis Tito plánovala NASA už na konci 60tých let, jako další aplikaci systémů Saturn V a Apollo. Akorát šlo o oblet Venuše: http://en.wikipedia.org/wiki/Manned_Venus_Flyby
Dnes je to možné realizovat s relativně menším nosičem díky využití modernějších materiálů a technologií (nafukovací obytné moduly, výkonější počítače, apod.)
xChaos - 2/3/2013 - 23:48
citace:Odpověď je jednoduchá - antidepresiva. Bez toho ani taková cesta nebude možná.
No nevím. Já kdybych měl šanci se takové výpravy zúčastnit, tak spíš mě budou muset tlumit, abych nebyl celou dobu v extatické manii, než v depresi :-)
A co se týče toho, jak zabít 500 dnů... myslí, že lidí, ochotných si vyměňovat s lidmi v takto vyjímečné situaci tuny e-mailů, by se našli mraky. Určitě by jim ochotně vybírali a posílali i filmy ke shlédnutí a hudbu k poslechu...
Ale právě dva lidi na cestě... to je už fakt trochu ponorka. Neslyšel jsem moc o dvojících např. obeplouvajících na jachtě svět.. častěji to dělají jednotlivci, pokud vím.
xChaos - 2/3/2013 - 23:56
(koukám se sem už přesunuly příspěvky odeslané původně do vlákna o Falcon 9 / Dragon, takže děkuju moderátory a omlouvám se za zdánlivé opakování...)
podle mě je to prostě cool projekt. jestli se najdou prachy, to nevím... ale bez téhle zkoušky je třeba celý projekt Mars One naprosté šílenství, takže to tak jako tak bude nutné financovat dříve, než Mars One.
alamo - 3/3/2013 - 00:42
ako často sa tieto "500 dňové okná" vlastne otvárajú?
na to v 2018 asi bude neskoro.. kedy bude ďalšie?
o jednom projekte "v prospech ludstva" by som vedel
Jiří Hošek - 3/3/2013 - 14:36
citace:ako často sa tieto "500 dňové okná" vlastne otvárajú?
na to v 2018 asi bude neskoro.. kedy bude ďalšie?
Každých 26 měsíců, ale v roce 2018 půjde o hodně blízkou opozici Země a Marsu (nejbližší za posledních 15 let), takže let je energeticky méně náročný. Zkopíruji sem jeden svůj příspěvek z roku 2002:
srpen-září 2003 (vzdálenost planet jen 55 miliónů km)
říjen-listopad 2005 (69 miliónů km)
prosinec 2007 (88)
leden-únor 2010 (99)
březen 2012 (100)
duben 2014 (92)
květen-červen 2016 (75)
červenec-srpen 2018 (57)
alamo - 3/3/2013 - 15:36
Dá se z toho určit - či to někdo dokáže určit - nakolik to bude na hraně - tedy jaká bude rezerva - z hlediska zabezpečení životních podmínek - voda, vzduch, zásobovaní elektrickou energií.
Jiří Hošek - 3/3/2013 - 21:05
citace:Jj, píše se tam, že je možné letět 2x každých 15 let trasu Země-Mars-Země po trajektorii volného návratu, s celkovou dobou letu 1,4 roku.
Pro x. Rezerva jídla a vody? Tak jeden den. Když napoprvé netrefí Zemi, tak je to stejně jedno. S nějakou rezervou si není třeba dělat starosti.
Conquistador - 4/3/2013 - 00:34
No a co oblečení a jiné spotřební materiály jako jsou houbičky na očistu atd... či odpad?
To bude hygienický problém a to nevyřešíme tím že je zfetujeme antidepresivy aby se tam jen nepozabíjeli či nervově nezhroutili z toho že jí neustále dokola stejnou plechovku či vakuovaný sušený hovězí a nemají kde uniknout a soukromí.
I posádky Apolla si stěžovali na zápach a hygienu po pár dnech na misích na Měsíc... jak to asi v té minikabině (napěchované vším možným takže se tam ani nepohnou) + mininafukovačce bude vypadat za 500 dnů? Raději si ani nepředstavit...
Nejspíše se vrátí (jestli se vrátí či přežijí) se dva zdevastovaní, neurotici závislí na antidepresivech a nejspíše budou ozáření, psychicky narušení a vypadajíce jak poustevnici…
No nevím osobně jsi myslím že nejmenší prostor k misi na Mars je loď typu TKS + spojena s modulem typu Zvězda, to by mohli letět i tři pasažéři a mohli by mít alespoň nějaké soukromí a byla by i nějaká velká šance na jejich přežití a návrat v dobré kondici…
yamato - 4/3/2013 - 11:30
a ako sa umyvali ma Mire? Tam bol rekordny pobyt, takze to je asi tak najblizsia berna minca. Pokial viem tie hubicky su celkom standardne riesenie.
Ohladom odpadu, ak nejaky bude (co najviac sa musi recyklovat) - ten sa predsa da vyhadzovat do vesmiru. Potrebne zariadenie uz je na module kibo, na umiestnovanie vzoriek na vonkajsiu platformu.
Myslim si ze od urcitej velkosti habitatu je ten 501 dnovy pobyt uz predstavitelny. Clovek si zvykne skoro na vsetko, navyse urcite poznatky uz mame, vieme co sa dialo v biosfere po 2 rokoch, vieme ako reaguju kozmonauti na staniciach.
Ono lahko je vrtat ze takto to nejde a to sa neda a to nevyjde. Tazsie je povedat ako to teda pojde. Zivo si spominam na skepsu ohladom Falconu a Dragonu, to bolo tiez plno reci jak to nejde a jak treba minimalne statny ustav a polku statneho HDP na vytvorenie niecoho tak komplexneho ako je vesmirna lod...
V. Lopota sa k tomuto vyjadril, ako sa asi dalo čakať, negatívne.
alamo - 4/3/2013 - 13:00
tak keď je to, až taký nezmysel.. prečo mal pán Lopota potrebu, nejak to komentovať?
ja si myslím, že až taký nezmysel, to nie je..
len by to chcelo trochu "rozvinúť"
ale nechcem tu zas otravovať s "mojím milovaným bodom L"
V. Lopota sa k tomuto vyjadril, ako sa asi dalo čakať, negatívne.
Napsal úplně to stejné, to co jsem tu posledních par dnu psal já, takže moje argumenty a otázky i když podané nihilistickým způsobem jsou oprávněné
citace:
ale nechcem tu zas otravovať s "mojím milovaným bodom L"
aááá sakra už je to tu zase tady
Jinak pokud se ho na to nějaký novinář dotazoval a to určitě ano, jako šefa RKA, tak Lopota vygeneraval nějakou krátkou odpověd na otázku. [Upraveno 04.3.2013 Conquistador]
yamato - 4/3/2013 - 13:47
alamo, tvoj milovany bod L by mal logiku ako pripravny predstupen. Bohuzial nebeskej mechanike je uplne jedno, ze sme sa tu 30 rokov zasivali na LEO a rezignovali sme na BEO. Termin 2018 je dany a nezmenitelny. Dalsi termin bude az o dalsich 15 rokov. Karty su na stole
A mozno je to tak dobre, inak by sme sa motali vo vyhovorkach este dalsich 30 rokov tak ako doteraz.
Conquistador - ja si myslim ze sa to zasekne na financiach Skusenost vravi ze projekt(vesmirny) obvykle trva 2x dlhsie a je 2x drahsi. Takze aby sa to stihlo, museli by mat harmonogram s cielom 2015 a uz teraz 2x viac financii nez si ziada rozpocet. Tito povedal ze peniaze ma na 2 roky (teda 1/2) a pochybujem ze harmonogram cieluju na 2015
alamo - 4/3/2013 - 14:14
yamato
tak prečo, do toho ten "predstupeň" nezapracovať?
túto logiku nepochopím
to je už fakt niekedy absurdná debata, ako s malými deťmi
"chceme ísť na výlet!!!"
tak fajn poďme.. pôjdeme vlakom.. kúpime si lístky
"nie nechceme vlak a lístky.. chceme ísť na výlet!!!""
tak skúsme auto.. požičiame si auto, pôjdeme natankovať benzín
"nie nechceme auto, nechceme benzín.. CHCEME ÍSŤ NA VÝLET!!!"
tak dobre poletíme lietadlom.. ideme na letisko
"nie nechceme lietadlo, nechceme ísť na letisko.. chceme ísť na výlet!!!"
a práve takto, sa tu môžeme tých ďalších tridsať rokov dohadovať
"chceme ísť na výlet" ale hľadať spôsob ako cestovať, a potrebné prípravy, o tom sa baviť nebudeme
yamato - 4/3/2013 - 14:27
citace:yamato
tak prečo, do toho ten "predstupeň" nezapracovať?
túto logiku nepochopím
to je už fakt niekedy absurdná debata, ako s malými deťmi
"chceme ísť na výlet!!!"
tak fajn poďme.. pôjdeme vlakom.. kúpime si lístky
"nie nechceme vlak a lístky.. chceme ísť na výlet!!!""
tak skúsme auto.. požičiame si auto, pôjdeme natankovať benzín
"nie nechceme auto, nechceme benzín.. CHCEME ÍSŤ NA VÝLET!!!"
tak dobre poletíme lietadlom.. ideme na letisko
"nie nechceme lietadlo, nechceme ísť na letisko.. chceme ísť na výlet!!!"
a práve takto, sa tu môžeme tých ďalších tridsať rokov dohadovať
"chceme ísť na výlet" ale hľadať spôsob ako cestovať, a potrebné prípravy, o tom sa baviť nebudeme
snazil som sa ti povedat ze v tomto pripade nieje cas nieco niekam zapracovavat. Deadline je 2018, kedy chces experimentovat v L1?
alamo - 4/3/2013 - 14:49
nie je čas..
koľko času už ubehlo od apolla?
a zrazu čas "došiel"
pritom je jasné že kým sa nespraví prieskum ako človek dokáže odolávať radiácii
a čo je treba pre to aby jej odolal, tak sú to len plané úvahy
tak neva.. čakajme ďalších tridsať rokov
čakajme tentoraz na "čas"
Agamemnon - 4/3/2013 - 14:54
alamo - teoreticky mas pravdu... ale je to brutalne off-topic pre tuto temu...
tato tema sa tyka tejto jednej misie, ktora oficialne zacala pred mesiacom a jej deadline je 2018 - lebo orbitalna mechanika...
tato misia nic viac a nic menej nechce urobit, ako ist okolo marsu...
tito ju ide zaplatit, a jeho nezaujima l2...
takze l2 je tu brutal off-topic... ziadne apollo tu netahaj... ani 40 rokov, ani nic podobne...
[Edited on 04.3.2013 Agamemnon]
yamato - 4/3/2013 - 15:00
alamo - inak tvoje podrazdene reakcie uz vazne nasvedcuju tomu ze mas citovy vztah k bodu L1
cernakus - 4/3/2013 - 15:16
yamato:
není žádný "orbitální mechanikou daný" deadlimit rok 2018. všechny startovní okna mají "free return trajectory". Ale v roce 2018 je prostě potřebná energie (delta-v) nejmenší s nejrychlejší cestou po takové trajektorii. Pokud by se o dva roky zpozdili, museli by delta-v zvednou o pár set m/s a cestovalo by se o pár desítek dní déle. to vyjde podle mně v podstatě na stejno. Kosmíci tam zdechnou a když bude hodně štěstí, tak je budeme moci pohřbít alespoň tady.
yamato - 4/3/2013 - 16:16
vacsina free-return trajektorii ma dlzku letu okolo 3,5 roka
preto sa tak ponahlaju na okno 2018, kde to vychadza na 1,5 roka.
Nerozumiem preco by mali kosmici zdechnout, ked Polyakov vydrzal 437 dni a od zdechnutia mal daleko. Bol sice vo vacsej stanici, ale Mir tiez nebol zrovna luxusne ubytovanie. Gemini 7 zase kruzilo 14 dni, a to bola dvojmiestna kabinka kde sa nedalo ani pohnut.
Alex - 4/3/2013 - 16:44
Celá debata na túto tému je absolútne zbytočná - treba tam poslať jogínov a je po probléme. Po štarte sa naprogramujú na spánok, pred príletom ku Marsu sa zobudia, po odlete od Marsu opäť usnú a pred príletom na Zem sa zobudia. Takže žiadna ponorková nemoc nehrozí nehovoriac o minimálnych zásobách kyslíka, potravín, vody a pod.
Conquistador - 4/3/2013 - 16:56
citace:
Nerozumiem preco by mali kosmici zdechnout, ked Polyakov vydrzal 437 dni a od zdechnutia mal daleko. Bol sice vo vacsej stanici, ale Mir tiez nebol zrovna luxusne ubytovanie. Gemini 7 zase kruzilo 14 dni, a to bola dvojmiestna kabinka kde sa nedalo ani pohnut.
Už se to tu řešilo.... absence radiační ochrany, atd. není třeba znova opakovat.
Mir nebyl zrovna luxuní, ale byl velký... dalo se tam kde utéci a odpočinout si... což u této mise není kam... Dragon bude přecpaný zasobami a ten mininafukovací modulek nebude také skýtat mnoho prostoru... takže také vsázím na jejich jistou pomalou a beznadějnou smrt.
Krom toho kdyby z toho Polyakovovi hráblo nebo měl važné zdravotní problémy (rak či něco podobného) tak mohl být za den dva dole s maximální lekařskou péčí, když se nějakému z tech dvou chudaku stane něco na půli cesty tak bych doporučoval přibalit k vybavení i dvě kapsule ciankále aby se ten chudak dlouho netrápil, když nebude mít žádnou šanci na záchranu.
alamo - 4/3/2013 - 16:57
citace:alamo - teoreticky mas pravdu... ale je to brutalne off-topic pre tuto temu...
tato tema sa tyka tejto jednej misie, ktora oficialne zacala pred mesiacom a jej deadline je 2018 - lebo orbitalna mechanika...
tato misia nic viac a nic menej nechce urobit, ako ist okolo marsu...
tito ju ide zaplatit, a jeho nezaujima l2...
takze l2 je tu brutal off-topic... ziadne apollo tu netahaj... ani 40 rokov, ani nic podobne...
zaujímavé
Tito nakreslí vehikl, nastrihá plechy, zlepí ich do hromady
a tradá letíme?
bez akéhokoľvek testovania?
yamato.. tu máš ďalší dôvod na "zdechnutie kosmikov"
choroba s ožiarenia, a manželská vražda z dôvodu "dokonalého spoznania sa navzájom" sú v porovnaní s ním triviálnosti
Somora - 4/3/2013 - 17:05
"In this study we use a value of 10,000 kg, which is based on an estimated SpaceX Dragon that has a dry mass of 4,200 kg and a cargo mass of 6,000 kg"
Tento "citát" z štúdie vykonatelnosti od Tita ukazuje že sa s akýmkolvek habitatom nepočíta.
Hardware s ktorým Tito počíta je len na výkresoch a pri troche zdravého pesimizmu sa zdá 5rokov dosť šibeničný termín na dokončenie Falcon Heavy a Dragonu v pilotovanej verzii.Navyše tá Titova verzia Dragonu musí byť značne upravená. Iné je zabezpečiť podporu života na 14 dní a iné na 500.
Porovnávať pobyt na LEO odkial sa dá v prípade núdze vrátiť v priebehu dňa a let ku Marsu kde nieje žiadna eventualita len proste pokračovať, je neseriozne . Psychická odolnosť má svoje hranice.
Stiesnený priestor, pocit samoty a strach z fatalnej poruchy vybavena a smrti dokáže rozložiť osobnosť aj namakaných ponorkových námorníkov. Konkurzom vybraný amatéri ....
Držím Titovi palce ale zároveň si myslím že je táto misia až príliš minimalistická.
martinjediny - 4/3/2013 - 17:17
citace:Celá debata na túto tému je absolútne zbytočná - treba tam poslať jogínov a je po probléme. Po štarte sa naprogramujú na spánok, pred príletom ku Marsu sa zobudia, po odlete od Marsu opäť usnú a pred príletom na Zem sa zobudia. Takže žiadna ponorková nemoc nehrozí nehovoriac o minimálnych zásobách kyslíka, potravín, vody a pod.
Prespat trasu je zaujimavy napad, ale svalstvo budu precvicovat elektroimpulzmi?
Resp, tyzden spanku dva dni hore? narkoza sice nabrala od cias eteru na kvalite.. ale nie je to o scvoknuti inym sposobom?
Alex - 4/3/2013 - 17:49
Prespat trasu je zaujimavy napad ......
Ten nápad treba preposlať indickej vesmírnej agentúre. Zrejme ich to ešte nenapadlo. Zo dňa na deň sa stanú špičkou vo výskume Marsu. ...bo - 4/3/2013 - 17:57
Tipnul bych si, že první let Falcon Heavy ponese jednoho staršího Dragona a pošle ho na dráhu, která ho přivede zpět do atmosféry druhou kosmickou ..
Takový důkaz schopností štítu..
yamato - 4/3/2013 - 18:27
- na tlacovke jasne odznelo ze bude habitat
- na tlacovke sa ako jedna z hlavnych veci riesila radiacna ochrana. Nie su to blbci a myslia na to.
- Polyakova som uviedol pretoze ma asi najblizsie k tomu co ich caka. To neznamena ze je to to iste - to ani nahodou.
- pocita sa s tym ze pojde o upraveny dragon, alebo o uplne inu lod. Dragon bol len "pokusny kralik" pre pripadovu studiu.
xChaos - 4/3/2013 - 19:56
Popravdě nechápu jednu věc: všichni víceméně tak nějak věříme v realizovatelnost lidské expedice na Mars. O tom se nějak obecně nepochybuje...
Ale současně - kdykoliv se někdo pokusí naprojektovat misi do hlubokého kosmu, tak se začnou ozývat hlasy, jak kosmonauty zaručeně zahubí radiace, apod.... tedy, v kterýkoliv libovolný okamžik od mého dětství je mise na Mars (byť průletová) vzdálená v budoucnu, a v současnosti (vždy znovu, opakovaně) existují závažné důvody, proč to "neriskovat".
Pochopitelně - před první velkou expedicí na Mars by bylo vhodné vyzkoušet všechno toto. Ze zdravotních, psychologických a jiných důvodů. Pochopitelně - radiační prostředí v meziplanetárním prostoru měřila už spousta meziplanetárních sond. Jak radiaci odstínit, to asi tušíme - protože kromě lidského těla ochranu v kosmu potřebuje i elektronika.
Skutečně nechápu, proč tedy existuje takový odpor k pokusům cestu do hlubokého kosmu konečně vyzkoušet: přece nechceme, aby to zůstalo navždycky scifi, přece chceme něco takového pozorovat ještě dokud jsme naživu. Pokud by volný oblet Marsu uskutečnil v roce 2018, tak je to tak právě akorát na to, aby se po roce 2020 mohla začít uskutečňovat jednosměrná kolonizace Mars One, která je samozřejmě neméně zajímavá: těžko tam Mars One někoho pošlou naslepo, když nebude existovat předchozí zkušennost, že nejen jednosměrnou, ale hned obousměrnou cestu dokáže lidské tělo přežít. Je to naprosto logický první krok. [Upraveno 04.3.2013 xChaos]
yamato - 4/3/2013 - 20:05
xChaos - napisal by som nieco o ludskej psychologii, podvedomi, mozgovych mapach atd., ale bolo by to brutalne offtopic V skratke je to tak, ze vacsina ludi ma podvedomu tendenciu drzat sa toho co je a bat sa toho noveho riskantneho. A k tomuto podvedomemu postoju uz potom len hladaju "dovody".
Existuje aj opacne naladena mensina, ktorej to neda a proste to riskne, aj ked sa moze pokazit milion veci. Nepotrebuju dovod a zmysel, lezu na mount everest "pretoze tam je".
A ked sa to podari, pride ta vacsina a zacne tvrdit ze "oni drzali palce". Pripadne ticho zavidiet a ohovarat, ak sa dosiahnuty uspech prejavuje aj financne
Jiřík - 4/3/2013 - 20:11
Tito nakreslí vehikl, nastrihá plechy, zlepí ich do hromady
a tradá letíme?
bez akéhokoľvek testovania?
yamato.. tu máš ďalší dôvod na "zdechnutie kosmikov"
choroba s ožiarenia, a manželská vražda z dôvodu "dokonalého spoznania sa navzájom" sú v porovnaní s ním triviálnosti
Co proti tomu furt máte (myslím vy všichni, co proti tomu projektu remcáte)? Vy v tom sedět nebudete a pokud si do toho někdo dobrovolně vleze, je to jeho svobodná vůle a s tím spojené riziko jde na jeho triko, tak o co jde? Kafrá snad pořád někdo proti bláznům, co lezou na Everest (a každou chvíli tam někdo zaklepe bačkorama) nebo vymýšlejí různé adrenalinové šílenosti, při kterých jde těžce o kejhák? Přitom tahle výprava je z hlediska dlouhodobých cílů rozhodně důležitější, než například skákání na gumovém laně (kde už se taky pěkných pár cvoků zabilo). Když to vyjde, bude to slávy ažaž. No a když to nevyjde a v kabině se poveze dvojice mrtvol, tak co na to říct? Žádný velký sen se nikdy neobešel bez obětí (viz nejenom ten nešťastný Everest, ale i kterákoliv jiná objevitelská snaha) a pokud někomu nevadí, že to s ním nejspíš blbě dopadne, je to jen jeho věc.
somora - 4/3/2013 - 20:38
citace:
A ked sa to podari, pride ta vacsina a zacne tvrdit ze "oni drzali palce". Pripadne ticho zavidiet a ohovarat, ak sa dosiahnuty uspech prejavuje aj financne
Na tomto fóre sa stretávajú fandovia kozmonautiky a ku základným prejavom fandenia patrí držanie palcov.
Mať Titove zdroje, asi by som investoval práve do takejto rizikovej aktivity. Ale to neznamená že by som to robil tak isto.
yamato - 4/3/2013 - 21:11
k prejavom fandenia patri aj konstruktivna kritika. Povedat ze kosmici zhebnou a budu oziareni ze budu svietit potme, to je to iste ako povedat ze "aj tak to nevyjde, bleble". Od odborne podkutych fandov by som ocakaval nejake navrhy, ako to urobit aby v tom minivane nezhebli a neoziarilo ich.
Mimochodom, ti chlapci co tam sedeli na tej konfere vyzerali byt tazke kadre na poli systemov podpory zivota a radiacnej ochrany. Zatialco my tu blaboceme o zhebnuti a nezhebnuti, oni maju skusenosti so systemami na ISS a rozpravaju o personalizovanej radiacnej ochrane, t.j. lod bude sita na mieru konkretnym dvom ludom a ich osobnej odolnosti voci ziareniu
xChaos - 4/3/2013 - 21:18
Moje oblíbené téma je srovnání prvních výprav Admundsena a Scotta na jižní pól.
Samozřejmě na NASA pěkně naštvaná, že až tam doletí a zjistí, že tam nějaká banda "lyžařů" co cestovali "nalehko" byla už před nima. A to nemluvím o tom trapasu, kdyby to "soukromí dobrodruzi" zvládli bez problémů - a následná superdrahá státní expedice zaznamenala pak ztráty na životech. Je to prostě odvážná provokace.
Špatná zpráva je, že když státům někdo tuhle jejich neschopnost ukáže, tak se naštvou a předvedou, že pořád ještě dokáží světové války a takové věci.
The event would trigger a major change of the Martian climate, Australian space scientist Robert Matson explained. The impact would evaporate large amounts of water and carbon dioxide ice from the comet, spread across a planetary scale, making the climate on Mars much warmer due to the greenhouse effect.
yamato - 4/3/2013 - 21:28
NASA prekvapivo nema nic proti, dokonca uz podpisala s Titom tzv. Space Act Agreement, to jest dohoda ze NASA bude napomocna co sa tyka transferu skusenosti, know-how apod., proste vsetko co nestoji peniaze
Sucasne vedenie NASA sa celkovo k sukromnym iniciativam stavia pozitivne (na rozdiel od vselijakych "fanusikov") a sukromnikov berie ako svojich "bratov v zbrani", nie ako nejaku konkurenciu.
xChaos - 4/3/2013 - 22:58
citace:NASA prekvapivo nema nic proti, dokonca uz podpisala s Titom tzv. Space Act Agreement, to jest dohoda ze NASA bude napomocna co sa tyka transferu skusenosti, know-how apod., proste vsetko co nestoji peniaze
Sucasne vedenie NASA sa celkovo k sukromnym iniciativam stavia pozitivne (na rozdiel od vselijakych "fanusikov") a sukromnikov berie ako svojich "bratov v zbrani", nie ako nejaku konkurenciu.
Tak jsem asi trolloval zbytečně. Ostatně, samozřejmě Falcon / Dragon by bez peněz NASA nebyly. Ale výhoda toho, že je za tím skrytý soukromý sektor, je pochopitelně ta, že vyvinuté technologie lze použít i na oficiálně neodsouhlasené a nefinancované projekty, které se spoustě lidem zdají příliš riskantní.
Jinak testovací nafukovací habitat na ISS vynese v roce 2015 právě Dragon, ve svém nehermetizovaném "kufru" (trunk). Dá se teda předpokládat, že to bude test identické technologie, se kterou poletí slíbená mise v roce 2018... tedy, v roce 2018 už bude min. známé, jak habitat vydržel 3 roky v kosmu.
Samozřejmě zbývá otestovat ještě nosič F9-H a Dragon se zesíleným tepelným štítem (překvapení by bylo, kdyby už ten současný byl dimenzovaný na to, aby to vydržel). A v neposlední řadě by to chtělo otestovat ten návrat rychlostí 14 km/s i s posádkou na palubě... tedy dříve, než po 400 dnech ve stavu beztíže (zvlášť když půjde možná o nezkušené nováčky - poprvé v kosmu).
A samozřejmě... pokud se Dragon bude muset setkat s vyfouknutým habitatem umístěným v "trunku" a nebude mít k dispozici žádnou robotickou paži, tak to taky není úplně triviální .. a z hlediska bezpečnosti je to trochu ekvivalent setkání Apolla s LM na dráze k Měsíci, až po vyhoření 3. stupně... nedovedu si moc představit, jak by to chtěli dělat jinak, než vytáhnout ty zásoby a nafukovací modul z "prodlouženého trunku" - ale do něj se dostanou až po odpojení druhého stupně F9-H, tedy až když už budou na cestě k Marsu. Jakýkoliv nečekaný "zásek" v téhle fázi by nejspíš byl naprosto fatální... a ani si nedovedu představit, že by ten habitat startoval jakkoliv jinak...
xChaos - 5/3/2013 - 00:04
Ještě podstatné detaily:
http://www.space.com/19290-private-inflatable-space-station-bigelow.html
The new inflatable BEAM will be launched to the International Space Station by a Falcon 9 rocket built by another private spaceflight company, California-based SpaceX. The module will be cocooned inside the unpressurized cargo hold of SpaceX's Dragon capsule atop the Falcon 9. NASA has already purchased the launch of the SpaceX Falcon under a separate Commercial Resupply Services contract.
http://www.inspirationmars.com/
The beauty of this mission is its simplicity. The flyby architecture lowers risk, with no critical propulsive maneuvers, no entry into the Mars atmosphere, and no rendezvous and docking. It also represents the shortest duration roundtrip mission to Mars. The 2018 launch opportunity coincides with the 11-year solar minimum providing the lowest solar radiation exposure. The next launch opportunity for this mission (2031) will not have the advantage of being at the solar minimum.
yamato - 5/3/2013 - 09:31
ja to vidim na nejake zjednodusene roboticke rameno. To sa bude hodit aj na vonkajsie inspekcie lode, kedze nijake EVA nebudu.
ales - 5/3/2013 - 11:57
Aerodynamický kryt Falconu Heavy je docela velký (vnitřek o průměru cca 4,5m a délce přes 11m), takže osobně sï dovedu představit i to, že "habitat" může být při startu normálně připojen na špičce Dragonu a dokonce může být i "nafouknutý" a plně vybavený (všechno bude pod aerodynamickým krytem). Pak by se to obešlo i bez manipulátoru.
Machi - 5/3/2013 - 12:21
Moc nevěřím, že se jim to skutečně povede v roce 2018, ale držím jim palce.
Je to ale v mnoha oblastech příliš na hraně. Osobně bych měl nejvíce obavy z návratu rychlostí 14 km/s. Apollo i Zondy se vracely od Měsíce mnohem nižší rychlostí a i tak to nebyl triviální problém (rusové by mohli vyprávět). Jaké g přitom asi očekávají pro navrátivší posádku, zkřehlou po 500 dnech ve stavu beztíže?
Nicméně nejsou to amatéři, počítám že do toho jsou s tím, že jsou si vědomi rizik a stejně do toho půjdou i případní astronauté.
Největším problémem tak jako vždy nebude technika ale finance.
yamato - 5/3/2013 - 13:07
citace:Aerodynamický kryt Falconu Heavy je docela velký (vnitřek o průměru cca 4,5m a délce přes 11m), takže osobně sï dovedu představit i to, že "habitat" může být při startu normálně připojen na špičce Dragonu a dokonce může být i "nafouknutý" a plně vybavený (všechno bude pod aerodynamickým krytem). Pak by se to obešlo i bez manipulátoru.
to sa mi zda nepravdepodobne, znemoznilo by to zachranu posadky v pripade havarie pri starte. Katapultaz kabiny aj s orbitalnym usekom moze fungovat pri malinkom sojuze, ale kabina velkosti Dragonu s habitatom velkosti minivanu by bola prilis tazka a upravy konstrukcie prilis velke. Schodnejsie je dat kabinu na spicku a na LEO ju spojit s habitatom, a la apollo.
citace:Osobně bych měl nejvíce obavy z návratu rychlostí 14 km/s. Apollo i Zondy se vracely od Měsíce mnohem nižší rychlostí a i tak to nebyl triviální problém (rusové by mohli vyprávět). Jaké g přitom asi očekávají pro navrátivší posádku, zkřehlou po 500 dnech ve stavu beztíže?
z tych materialov co som videl vyplyva, ze este nie je stanovene akym sposobom bude prebiehat reentry. Zvazuje sa aerocapture na drahu s apogeom niekde k mesiacu a potom reentry, t.j. let sa predlzi asi o 10 dni, ale pretazenie bude prijatelnejsie. Vsetko sa to este studuje.
friendly_allien - 5/3/2013 - 15:32
citace: ...
A v neposlední řadě by to chtělo otestovat ten návrat rychlostí 14 km/s i s posádkou na palubě... tedy dříve, než po 400 dnech ve stavu beztíže (zvlášť když půjde možná o nezkušené nováčky - poprvé v kosmu). ...
jen si dovolím upozornit, že dle studie proveditelnosti (odkaz byl v předchozích příspěvcích) bude při návratu přetížení přes 9g při přímém návratu - to není nic moc pro nováčky ...
při alternativně zvažovaném aerobrakingu bude přetížení nižší (v rozmězí 6g až 9g), ale opakované. A na dobu (několik dní) mezi aerobrakingem a přistáním si musí posádka vystačit se zdroji uvnitř kapsle (trunk a všechno ostatní se musí odpojit před prvním aerobrakingem). Petrpetr - 6/3/2013 - 09:17
Fandim Titovi a té dvojici,snad se to povede zrealizovat.:-)
Díval jsem se na dráhu letu, není někde také postavení venuše oproti vesmírnému plavidlu?
přece jen při návratu od marsu se přiblíží dráze venuše.
350 dni len k marsu? pfuuu... to je trest pre masovych vrahov?
yamato - 6/3/2013 - 13:02
na NSF je zaujimavy navrh - nebabrat sa s nejakymi futuro nafukovackami, a ako hab pouzit cygnus. Ten je "na sklade" a pracuje sa na zvacsenej verzii. Obsahuje system podpory zivota, cize by sa musel len nahradit nejakym specializovanym, a ma 27 kubikov pretlakoveho priestoru. V 2018 uz bude cygnus aj olietany, takze by mal byt spolahlivy. Staci ho vybavit protiradiacnou ochranou a nejakou zlepsenou izolaciou.
...bo - 6/3/2013 - 13:28
citace:na NSF je zaujimavy navrh - nebabrat sa s nejakymi futuro nafukovackami, a ako hab pouzit cygnus. Ten je "na sklade" a pracuje sa na zvacsenej verzii. Obsahuje system podpory zivota, cize by sa musel len nahradit nejakym specializovanym, a ma 27 kubikov pretlakoveho priestoru. V 2018 uz bude cygnus aj olietany, takze by mal byt spolahlivy. Staci ho vybavit protiradiacnou ochranou a nejakou zlepsenou izolaciou.
Proč nepoužít rovnou upravené ATV ..
yamato - 6/3/2013 - 13:37
lebo hmotnost. ATV vazi viac ako cele to planovane sulodie dokopy.
yamato - 6/3/2013 - 13:38
jo, a este cena ale keby sme neboli limitovani hmotnostou a cenou, tak ATV je super tam by mohli aj stanovat
...bo - 6/3/2013 - 13:43
citace:lebo hmotnost. ATV vazi viac ako cele to planovane sulodie dokopy.
Upravené. Jenom obytný barel s radiačním stíněním etc.
Velkou část hmoty ATV má servisní modul s motory a palivem. Dále je v hmotě palivo pro ISS,kyslík pro ISS atd..
Ta dolní šedá půlka má v sobě většinu hmoty ATV [Edited on 06.3.2013 ...bo]
yamato - 6/3/2013 - 14:49
to uz znie lepsie
...bo - 6/3/2013 - 14:51
představa o prostoru
petrpetr - 6/3/2013 - 16:02
kolikrát ATV přistál měkce na zemi?:-)
citace:
citace:lebo hmotnost. ATV vazi viac ako cele to planovane sulodie dokopy.
Upravené. Jenom obytný barel s radiačním stíněním etc.
Velkou část hmoty ATV má servisní modul s motory a palivem. Dále je v hmotě palivo pro ISS,kyslík pro ISS atd..
Ta dolní šedá půlka má v sobě většinu hmoty ATV [Edited on 06.3.2013 ...bo]
Agamemnon - 6/3/2013 - 16:11
nepodstatne... habitat nebude pristavat na zemi, nech tam bude cokolvek
...bo - 6/3/2013 - 16:41
citace:kolikrát ATV přistál měkce na zemi?:-)
Řeč byla o obytném doplňku k Dragonu, který je vybaven vším potřebným k návratu na Zemi.
yamato - 6/3/2013 - 17:26
zaujimava je moznost spojit dragon a cygnus aj s pristrohovymi usekmi. Dostali by sme dva nezavisle zdroje energie, dva systemy podpory zivota, a dve nezavisle sady manevrovacich motorov. Z hladiska zalohovania urcite pekne, z hladiska hmotnosti asi uz nie
pospa - 6/3/2013 - 21:24
Spojit Dragon a Cygnus na let k Marsu?
No jo, ale jak už tady někdo správně připomněl - jak zajistit záchranu posádky při startu, když by byly obě lodi spojené pod krytem?
Nebo je spojit až na LEO?
Bude ale autom. stykovka Dragona k dispozici už za 5 let? V ručním režimu to myslím nikdo neriskne...
cernakus - 6/3/2013 - 21:40
LAS crew dragona budou, pokud to dobře chápu, jeho vlastní motory. Samozřejmě podstatně silnější než aktuální orbitální motory. LAS obecně uděluje kabině velké násobky přetížení, tedy tah těchto motorů bude mít dostatečně velkou rezervu na to, aby vytáhly Dragonridera i s Cygnusem se stále akceptovatelnou akcelerací (Cygnus je cca 3x lehčí než cargo Dragon). Dokonce lze počítat, že rezerva by stačila i v případě, že cygnus a dragonrider budou naplněny zásobami (což by beztak být musely).
Nicméně přijde mi trochu směšné dožadovat se LAS u rakety, která má dosud 100% spolehlivost a lze reálně očekávat, že si jak F9, tak F9 v 1.1 a nakonec i FH udrží spolehlivost přes 80%. A souběžně s tím posílat kosmíky na misi, jejíž pravděpodobnost splnění (tedy odlet k Marsu, průlet kolem Marsu, Návrat k Zemi a nakonec přistání na Zemi) je v řádu procent a pravděpodobnost přežití kosmíků je v množině "takové štěstí nemaj ani američani".
Co svým delším frkem říkám je, že by LAS neměli vůbec řešit (a ani my). Ušetří hmotnost a riziko mise efektivně nezmění. [Upraveno 06.3.2013 cernakus]
Patek_Luboš - 6/3/2013 - 22:23
Je ještě jedna možnost. Připojit Dragon a Cygnus bez posádky k ISS, pak přílet posádky v Dragonu na ISS, přestup do Dragon a Cygnus a odlet k Marsu. Má to, ale jeden háček, souhlas účastnických zemí se soukromou aktivitou nesouvisející s provozem ISS. Prázdný Dragon by mohl dopravit náklad z ISS na Zem.
Agamemnon - 6/3/2013 - 22:33
to je v podstate nemožné... vzhľadom na to, koľko vecí sa dohadovalo pred prvým pripojením dragonu (a htv a atv), tak je nereálne, že by pustili niečo také vôbec už len do blízkosti iss
x - 6/3/2013 - 23:59
citace: Nicméně přijde mi trochu směšné dožadovat se LAS u rakety, která má dosud 100% spolehlivost a lze reálně očekávat, že si jak F9, tak F9 v 1.1 a nakonec i FH udrží spolehlivost přes 80%. A souběžně s tím posílat kosmíky na misi, jejíž pravděpodobnost splnění (tedy odlet k Marsu, průlet kolem Marsu, Návrat k Zemi a nakonec přistání na Zemi) je v řádu procent a pravděpodobnost přežití kosmíků je v množině "takové štěstí nemaj ani američani".
Zajímalo by mne na základě čeho tak usuzujete - selže systém zabezpečení životních podmínek,radiace, ušlapání se navzájem + psychické potíže.
Selhání spojení be němělo vadit - na průlet ho snad nepotřebují a před přïstáním na Zemi jim v její blízkosti bude stačit vcelku malá vysílačka a k tomu jen malá anténa typu Yagi - jako záloha hlavního spojení bych řekl, že by ji tam určitě mít měli. yamato - 7/3/2013 - 07:29
startovat by sa muselo v kombinacii dragon hore, cygnus pod nim (a la apollo). Na orbite by sa dragon otocil a pripojil k cygnusu, a az nasledne by bol TMI. Muselo by sa to asi urobit rucne, ked si to lajzli v apolle (uspesne), neviem preco by sme si to nemohli lajznut teraz. Co sme odvtedy zdebilneli natolko ze to nezvladneme?
yamato - 7/3/2013 - 07:33
najvacsie riziko misie vidim v hmotnostnom limite. 10ton znamena hodne maly habitat. S habom velkosti ATV by boli sance ovela lepsie.
Agamemnon - 7/3/2013 - 08:00
btw -
spajania na orbite z toho vynechajte... dragon (ani nic ine) v tej konfiguracii nebude mat dost delta-v na tmi...
tmi musi urobit priamo nosic...
yamato - 7/3/2013 - 08:08
citace:btw -
spajania na orbite z toho vynechajte... dragon (ani nic ine) v tej konfiguracii nebude mat dost delta-v na tmi...
tmi musi urobit priamo nosic...
ved iste, hovorim - a la apollo. Len to prekonfigurovanie sa urobi pred zazehom, nie po nom. T.j. na LEO dostanes posledny stupen+cygnus+dragon nosom napred. Dragon sa odpoji, otocka a pripoji sa prielezom k cygnusu. Nasledne posledny stupen urobi TMI.
cernakus - 7/3/2013 - 08:22
x:
Zapomínáš na selhání motorů. Například co se nyní stalo dragonu byla v podstatě trivialita. Ovšem na Marťanské misi by to bylo fatální, tam nebude žádná rezerva času ani delta-v.
Free return trajetory neznamená, že nebudou třeba korekce, zejména na orbitě Marsu.
Selhání počítače by taky byl konec, manuální korekce alá A13 by fakt nešly. Je to moc daleko. Žádný opěrný bod.
Je třeba si uvědomit, že elektronika dragonu na tohle není stavěná, ani spolehlivostí ani trvanlivostí (to především). Tato mise by potřebovala elektroniku úspěšných meziplanetárních sond.
Seznam všech možných úskalí by byl na dýl, ale doufám, že jsem ti přiblížil, proč si myslím, že je malá šance i na úspěšný návrat stroje s mrtvými kosmíky.
yamato:
APAS na obou modulech by vážil cca 1,5 tuny. Jednorázově oddělitelný spoj by byl váhově o dost lacinější. Zejména pokud by cygnus byl zbaven tlakových dveří.
Obecně platí, chcete-li provádět dobrodružnou průkopnickou výpravu s minimalistickým váhovým rozpočtem, tak to přece nemůžete zajišťovat jak rutinní let k ISS!!!
Agamemnon - 7/3/2013 - 08:39
citace:ved iste, hovorim - a la apollo. Len to prekonfigurovanie sa urobi pred zazehom, nie po nom. T.j. na LEO dostanes posledny stupen+cygnus+dragon nosom napred. Dragon sa odpoji, otocka a pripoji sa prielezom k cygnusu. Nasledne posledny stupen urobi TMI.
okej, sorry... zle som sa vyjadril
vynechaj z toho akukolvek parkovaciu orbitu... aj taku, kde tmi bude robit horny stupen... na to nema delta-v...
start musi ist priamo na tmi (ala ariane 5 a jej starty priamo na gto)...
aj ked si viem predstavit, ze start pojde na tmi a na prekonfigurovanie sa urobi pocas letu k marsu (ale nedokazem ani odhadnut, co to urobi s takym letom - ale myslim, ze by sa to malo dat urobit pomerne v pohode)... yamato - 7/3/2013 - 09:08
okej, start moze byt v letovej konfiguracii. Ovsem za tu cenu ze zachrana posadky v pripade havarie bude nemozna. Ako STS.
Cernakus - zlyhanie motorov - dalsi dovod preco spojit cygnus a dragon aj s pristrojovymi usekmi. Bola by tam redundancia. Bohuzial hmotnost to asi nedovoli.
Avionika - Dragon sa pouzil len ako modelovy priklad. Ak by letel Dragon, tak velmi vyrazne upraveny. To sa povedalo hned na zaciatku.
alamo - 7/3/2013 - 13:31
citace:k prejavom fandenia patri aj konstruktivna kritika. Povedat ze kosmici zhebnou a budu oziareni ze budu svietit potme, to je to iste ako povedat ze "aj tak to nevyjde, bleble". Od odborne podkutych fandov by som ocakaval nejake navrhy, ako to urobit aby v tom minivane nezhebli a neoziarilo ich.
Mimochodom, ti chlapci co tam sedeli na tej konfere vyzerali byt tazke kadre na poli systemov podpory zivota a radiacnej ochrany. Zatialco my tu blaboceme o zhebnuti a nezhebnuti, oni maju skusenosti so systemami na ISS a rozpravaju o personalizovanej radiacnej ochrane, t.j. lod bude sita na mieru konkretnym dvom ludom a ich osobnej odolnosti voci ziareniu
a nežiadala by si taká "na mieru šitá ochrana" aj nejaké tie človekohodiny "in situ"?
báč v tom je naše skóre nula
a čo sa pomeru "skuhrania" a konštruktívnych návrhov týka, o "niečom" by som vedel
aj tu som to spomenul.. báč som sa dozvedel, že na tú moju "zamilovanosť" nie je čas, a dokonca je off topic
tak soráč Raul - 7/3/2013 - 13:36
citace:APAS na obou modulech by vážil cca 1,5 tuny. Jednorázově oddělitelný spoj by byl váhově o dost lacinější. Zejména pokud by cygnus byl zbaven tlakových dveří.
Předpokládá se, že dokovací uzel SIMAC bude lehčí/levnější.
Pokud jde o využití lodi Cygnus... FH by měl mít nosnost na únikovou dráhu 13,6 tun. Z wiki zdrojů má současný Dragon 4.2tuny + hermetizovaný náklad 3.3kg, prodloužený Cygnus 1.8tun + náklad 2.7 tun, takže určitá možnost by tu snad i být mohla.
A nebo si zaspekuluji jinak. Pokud by Dragon i s horním stupněm FH zaparkoval v blízkosti skladového modulu typu Cygnus, který by poté během pár hodin na parkovací dráze dálkově ovládaný na Dragon zadokoval, mohl by snad pak horní stupeň provést restart se soulodím na únikovou dráhu.
citace:start musi ist priamo na tmi (ala ariane 5 a jej starty priamo na gto)....
Domnívám se, že pro zážeh na TMI je parkovací dráha nutná z hlediska přesného navedení na meziplanetární dráhu. Zážeh na GTO lze provést v podstatě odkudkoliv, tj. i přímo.
Agamemnon - 7/3/2013 - 13:40
citace:
citace:start musi ist priamo na tmi (ala ariane 5 a jej starty priamo na gto)....
Domnívám se, že pro zážeh na TMI je parkovací dráha nutná z hlediska přesného navedení na meziplanetární dráhu. Zážeh na GTO lze provést v podstatě odkudkoliv, tj. i přímo.
ja viem, mne sa to tiez nepaci s tym priamym navedenim na tmi...
ale nemyslim si, ze dragon je schopny urobit tmi z parkovacej orbity
resp. mozno (asi ?) pocitaju s nejakym urychlovacim stupnom, ale to som nevidel spomenute nikde - mozno som to ale len prehliadol, potom sorry yamato - 7/3/2013 - 13:51
citace:
ja viem, mne sa to tiez nepaci s tym priamym navedenim na tmi...
ale nemyslim si, ze dragon je schopny urobit tmi z parkovacej orbity
resp. mozno (asi ?) pocitaju s nejakym urychlovacim stupnom, ale to som nevidel spomenute nikde - mozno som to ale len prehliadol, potom sorry
preco nie? co s tym ma dragon? to je otazka restartovatelnosti posledneho stupna, a ten restartovatelny je.
citace:
A nebo si zaspekuluji jinak. Pokud by Dragon i s horním stupněm FH zaparkoval v blízkosti skladového modulu typu Cygnus, který by poté během pár hodin na parkovací dráze dálkově ovládaný na Dragon zadokoval, mohl by snad pak horní stupeň provést restart se soulodím na únikovou dráhu.
s dvoma startmi sa nepocita, rozpocet je rozpocet... Agamemnon - 7/3/2013 - 13:53
citace:preco nie? co s tym ma dragon? to je otazka restartovatelnosti posledneho stupna, a ten restartovatelny je.
jj, ano... ale ten nema dostatocne delta-v na to, aby urobil insertion na parkovaciu orbitu a potom z nej este aj na tmi (pre 10 t)...
ci sa mylim? jamsed - 7/3/2013 - 14:11
citace:
jj, ano... ale ten nema dostatocne delta-v na to, aby urobil insertion na parkovaciu orbitu a potom z nej este aj na tmi (pre 10 t)...
ci sa mylim?
neviem, mylis sa?
ono tazko sa spekuluje ked nevieme kolko toho vlastne ten FH vynesie. Ja uz som videl tolko roznych udajov o nosnosti ze uz ich neberiem vazne.
Agamemnon - 7/3/2013 - 14:36
citace:ono tazko sa spekuluje ked nevieme kolko toho vlastne ten FH vynesie. Ja uz som videl tolko roznych udajov o nosnosti ze uz ich neberiem vazne.
hmm, ked sme pri tom... vie niekto aka je vlastne nosnost f9v1.0? Patek_Luboš - 7/3/2013 - 15:39
Kolik vlastně potřebují na celou cestu tun potravin? A kolik set kilo kyslíku? A co voda? To bude zajisté hodně tun.
yamato - 7/3/2013 - 15:47
citace:Kolik vlastně potřebují na celou cestu tun potravin? A kolik set kilo kyslíku? A co voda? To bude zajisté hodně tun.
rata sa celkovo s 6 tonami zasob. Kyslik a voda sa budu recyklovat.
ales - 7/3/2013 - 16:33
Z hlediska delta-v je podle mne prakticky jedno, jestli se TMI provede z parkovací LEO dráhy, nebo přímo z chodu při startu ze Země. Rozdíl (delta-v) bude zcela nevýznamný.
Ohledně zásob je ve zmiňované studii proveditelnosti uvedeno, že spotřebních zásob (voda, kyslík, potraviny, ale např. i oblečení) má být méně než 3,5 tuny (pro dvě osoby na 500 dní). Zbytek systému zabezpečení životních podmínek má mít cca 2,5 tuny (recyklační zařízení, obaly, radiační ochrana). Domnívám se, že v těch 2,5 tunách má snad být i celý "habitat". Jistý si tím ale nejsem, z té studie to nedokážu vyčíst.
alamo - 7/3/2013 - 16:48
hm.. keď som sa zaoberal komerčným letom k mesiacu, pomocou "starého železa", bolo to fakt krvopotné..
dozvedel som sa pri tom čo všetko sa "nedá".. a na čo všetko nesmiem "ani pomyslieť"
a ono sa to zrazu vlastne všetko dá..
friendly_allien - 7/3/2013 - 16:49
citace:...
Ohledně zásob je ve zmiňované studii proveditelnosti uvedeno, že spotřebních zásob (voda, kyslík, potraviny, ale např. i oblečení) má být méně než 3,5 tuny (pro dvě osoby na 500 dní). Zbytek systému zabezpečení životních podmínek má mít cca 2,5 tuny (recyklační zařízení, obaly, radiační ochrana).
... to mi přijde strašně málo.
Je vyzkoušené (potápěči, hasiči), že např. při psychickém vypětí stoupá spotřeba kyslíku až cca 5x.
Zkušenosti z ISS ukazují na změny ve stravovacích návycích (jiné vnímání chuti jídla, zvýšení konzumace i přes snížený výdej energie ... atd). Přitom na obletu Marsu bude psychická stránka "drsnější" než na ISS (kde je země za oknem a tedy "za humny").
Osobně bych počítal s velkou rezervou životně nezbytných potřeb. Je velmi hloupé např.: umřít udušením, nebo hlady 10dní před přistáním na Zemi. Agamemnon - 7/3/2013 - 17:18
citace:hm.. keď som sa zaoberal komerčným letom k mesiacu, pomocou "starého železa", bolo to fakt krvopotné..
dozvedel som sa pri tom čo všetko sa "nedá".. a na čo všetko nesmiem "ani pomyslieť"
a ono sa to zrazu vlastne všetko dá..
ak tú misiu myslíš vážne, tak sa to nedá
alamo - 7/3/2013 - 17:50
a povedal by si to aj Titovi?
čo sa takýchto plánov týka, jediný rozdiel medzi ním a mnou, je "množina peňazí"
Agamemnon - 8/3/2013 - 07:44
citace:a povedal by si to aj Titovi?
čo sa takýchto plánov týka, jediný rozdiel medzi ním a mnou, je "množina peňazí"
co?
ze jeho plan je rizikovy, takmer urcite zabije posadku, etc? alebo, ze nema nosic? ani nevie, ci v deadline bude mat nosic? a ze ani nevie, ake budu jeho parametre, ci bude mat dostatocnu nosnost? pripadne, ze nevie, ci sa vojde do vahoveho limitu, ktory si stanovil? alebo ze momentalne nema peniaze na to? Machi - 8/3/2013 - 09:07
Počítám, že Tito to samozřejmě všechno ví, ale doufá, že se na udičku chytne NASA (pochybuji) nebo nějaký miliardář.
A nebo mu šlo jen o to, rozpoutat diskuzi na dané téma. To se mu určitě podařilo.
Agamemnon - 8/3/2013 - 09:25
jj, ja si tiez myslim, ze tito to vie... ako pr to funguje dobre, zatial
Raul - 8/3/2013 - 10:53
citace:
citace:ono tazko sa spekuluje ked nevieme kolko toho vlastne ten FH vynesie. Ja uz som videl tolko roznych udajov o nosnosti ze uz ich neberiem vazne.
hmm, ked sme pri tom... vie niekto aka je vlastne nosnost f9v1.0?
Viz EdKyle...
F9 v1.0. - 9tun- LEO 28.5°(CC); 8.5tuny - LEO 51.6°(CC)
F9 v1.1. - 13.15tun LEO 28.5°(CC)
FH - cca 45 tun LEO 28.5°(CC)
FH CF - 53 tun LEO 28.5°(CC)
jj, toto poznam...
tym cislam neverim inak uz som videl tolko roznych verzii, vratane toho, ze realne sa tolko nenieslo nikdy
asi to nikdy nezistime co uz
yamato - 8/3/2013 - 11:06
no kolko vazi nalozeny Dragon? Pri crs-2 som niekde videl informaciu ze to je na hrane nosnosti.
Agamemnon - 8/3/2013 - 11:46
citace:no kolko vazi nalozeny Dragon? Pri crs-2 som niekde videl informaciu ze to je na hrane nosnosti.
jj, to gwynne na tlacovke povedala
Raul - 8/3/2013 - 12:55
citace:jj, toto poznam...
tym cislam neverim inak uz som videl tolko roznych verzii, vratane toho, ze realne sa tolko nenieslo nikdy
asi to nikdy nezistime co uz
Ano. Jsou to samozřejmě čísla vyjadřující možnou maximální nosnost bez praktických bezpečnostních rezerv, atd atd.
EdKyle často uvádí odhady. Ovšem z dostupných zdrojů je tento zdroj asi relativně nejdůvěryhodnější, jelikož reflektuje vždy nejnovější zveřejněné údaje.
V případě že budou např. probíhat brzdící manévry stupňů, budou tyhle čísla zase o něco menší. yamato - 8/3/2013 - 13:12
Cassiope vazi asi 500 kg a tusim ani nejde na GEO, takze F9v.1.1 ma taku rezervu nosnosti akoby ani nic neniesol Ten prvy stupen moze kludne aj valcik zatancovat
friendly_allien - 8/3/2013 - 13:49
citace:no kolko vazi nalozeny Dragon? Pri crs-2 som niekde videl informaciu ze to je na hrane nosnosti.
Dragon veze max. cca 800kg užitečného nákladu. Pokud odpočítáte transportní loď (jako se to dělalo u raketoplánu) tak toto je nosnost Falconu v.1.0.
... a teď do mně! ;-)
alamo - 8/3/2013 - 15:35
citace:co?
ze jeho plan je rizikovy, takmer urcite zabije posadku, etc? alebo, ze nema nosic? ani nevie, ci v deadline bude mat nosic? a ze ani nevie, ake budu jeho parametre, ci bude mat dostatocnu nosnost? pripadne, ze nevie, ci sa vojde do vahoveho limitu, ktory si stanovil? alebo ze momentalne nema peniaze na to?
he.. ano.. zhruba čosi takéto
dokonalí súhrn je to
citace:A nebo mu šlo jen o to, rozpoutat diskuzi na dané téma. To se mu určitě podařilo.
nov veď hej
podtrhnuté sčítané..
hm.. ja by som prepísal, ten dátum, z roku 2018, na 2030
čo by znamenalo, že odrazu by bola celá halda času, na hm..
všelijaké "voloviny", dajme tomu "trochu vyššie" yamato - 8/3/2013 - 15:37
no tak si takto spocitaj nosnost sojuzu - odpocitaj hmotnost progressu a co ti vyjde? Vuala, Sojuz ma nosnost 2,3 tony Docela malo na tahuna ruskej a aj svetovej kozmonautiky...
yamato - 8/3/2013 - 15:40
citace:
podtrhnuté sčítané..
hm.. ja by som prepísal, ten dátum, z roku 2018, na 2030
čo by znamenalo, že odrazu by bola celá halda času, na hm..
všelijaké "voloviny", dajme tomu "trochu vyššie"
alamo, keby si tu energiu venoval napriklad vlastnemu podnikaniu, tak uz si mohol byt miliardar a namiesto trollovania o L1 by si si tam uz staval vikendovu stanicu Agamemnon - 8/3/2013 - 16:35
citace:no tak si takto spocitaj nosnost sojuzu - odpocitaj hmotnost progressu a co ti vyjde? Vuala, Sojuz ma nosnost 2,3 tony Docela malo na tahuna ruskej a aj svetovej kozmonautiky...
len to má problém sojuz už, na rozdiel od falconu... vyniesol aj niečo iné ako progress falcon len dragony...
samozrejme, to je celé nezmysel táto úvaha yamato - 8/3/2013 - 16:55
citace:
samozrejme, to je celé nezmysel táto úvaha
z celej tejto diskusie jedine tato veta ma zmysel alamo - 10/3/2013 - 15:00
vytiahnem zákernú otázku
nie je takýto podnik "flyby", nezmyselný a totálne neprínosný?
Agamemnon - 10/3/2013 - 16:07
citace:vytiahnem zákernú otázku
nie je takýto podnik "flyby", nezmyselný a totálne neprínosný?
závisí čo od toho tito očakáva ako pr to zmysel má...
ale - vzhľadom na to, že za ním nebude nič nasledovať, tak áno, nemá to prínos...
ak by na to nadväzovalo napr. pristátie a potom na pristátie nadväzovala základňa... tak to má význam
j.mede - 10/3/2013 - 16:46
citace:
citace:vytiahnem zákernú otázku
nie je takýto podnik "flyby", nezmyselný a totálne neprínosný?
Bude to obrovský risk jako přístání na Měsíci, jenom na truc Gagarinovi-79leté výročí jeho narození-. Ale dokázat to, kdyby takový turistický oblet Marsu zvládli sověti tak se s tím budou vytahovat jako se sputníkem. Turistický výlet na ISS taky nemá žádný vědecký přínos ale ve zdraví obletět Mars to už bude do budoucna obrvský přínos jak vědecký tak technický důkaz že je to vůbec možné.
Jiřík - 10/3/2013 - 17:12
citace:
citace:
citace:vytiahnem zákernú otázku: Nie je takýto podnik "flyby", nezmyselný a totálne neprínosný?
Bude to obrovský risk jako přístání na Měsíci, jenom na truc Gagarinovi-79leté výročí jeho narození-. Ale dokázat to, kdyby takový turistický oblet Marsu zvládli sověti tak se s tím budou vytahovat jako se sputníkem. Turistický výlet na ISS taky nemá žádný vědecký přínos ale ve zdraví obletět Mars to už bude do budoucna obrvský přínos jak vědecký tak technický důkaz že je to vůbec možné.
Naprosto souhlasím. Představoval snad nějaký přínos (myslím vědecký, ne politický či ideologický) první sputnik? Vůbec žádný, přesto to byla bomba, která otřásla světem a na dalších tucet let odstartovala vesmírné závody. Totéž by mohl znamenat i prostý oblet k Marsu. O Marsu by nám to nic nového neřeklo, o raketě a kosmické lodi taky ne, jediné vědecké obohacení by to snad mohlo znamenat pro psychologii a medicínu. Ale ta propagační pecka! Novináři (tedy podle Zemana, s kterýmžtio názorem naprosto souhlasím, lidé s minimem znalostí a maximálním sebevědomím) by to okamžitě rozmázli: "Hele, vždyť ono to jde! A dokázal to obyčejný soukromník za pár šupů! Za co vlastně utrácí NASA (ESA, Roskosmos aj.) ty šílené miliardy, když se za ně dostanou jen pár set kilometrů na zem? Nechtělo by je to trochu popohnat, aby nemrhali prostředky občanů?" Něco v tomhle duchu. Rozhodně by kolem toho byl obrovský šrumec, který by mohl kosmonautiku nakopnout stejně jako svého času Gagarinův let.
j.mede - 10/3/2013 - 18:53
S tím nesouhlasím protože Titova vize bude a jestli vůbec tak v plné režiji NASA a to v době škrtů. A co se týká sovětů tak ti hlavně chtěli mít nosič s jadernou hlavicí a dál kreml neinvestoval, škoda byla to sice studená válka ale tydle závody o Měsíc a Mars by nás posunuly dál. No příští generace si taky zažijí svoji euforii jako my s Gagarinem a Apollem.
yamato - 10/3/2013 - 19:18
v rezii NASA? na to ste ako prisiel? NASA nema peniaze ani mandat nechat sa zatahovat do nejakych dobrodruznych vyprav. Space Act Agreement je jednoznacny - pomoc vo forme know-how a konzultacii, ale nic viac. Tito to bude musiet zvladnut sam.
Ohladom vecnej temy "preco" - tato ynteligentna otazka vyskoci vzdy a vsade, a pritom jedina dostatocne trefna odpoved je "lebo"
Ten zmysel sa ukaze az nasledne, ci uz v novych vedeckych informaciach, zaujme verejnosti (co ma dopad na rozpocet NASA) alebo trebars v rychlom rozvoji komercnej kozmonautiky. Nech uz sa stane hocico, zistime to az nasledne. Iste je len to, ze ak neurobime nic, nic sa ani nestane. Len kopa filozofov bude nadalej sediet na maticke zemi a meditovat o "preco"
j.mede - 10/3/2013 - 20:34
citace:v rezii NASA? na to ste ako prisiel? NASA nema peniaze ani mandat nechat sa zatahovat do nejakych dobrodruznych vyprav. Space Act Agreement je jednoznacny - pomoc vo forme know-how a konzultacii, ale nic viac. Tito to bude musiet zvladnut sam.
Ohladom vecnej temy "preco" - tato ynteligentna otazka vyskoci vzdy a vsade, a pritom jedina dostatocne trefna odpoved je "lebo"
Ten zmysel sa ukaze az nasledne, ci uz v novych vedeckych informaciach, zaujme verejnosti (co ma dopad na rozpocet NASA) alebo trebars v rychlom rozvoji komercnej kozmonautiky. Nech uz sa stane hocico, zistime to az nasledne. Iste je len to, ze ak neurobime nic, nic sa ani nestane. Len kopa filozofov bude nadalej sediet na maticke zemi a meditovat o "preco"
Já se omlouvám, jasně finance jdou od soukromníků.
Achnaton-neprihlasen - 11/3/2013 - 20:23
Jen připomínám, že určit vědeck informace díky Sputniku získány byly. Sledovala se myslím podle pípání jeho dráha a podle toho nepravidelnsoti v gravitačním poi Země a nepravidelnosti jejího tvaru či tak nějak.
j.mede - 11/3/2013 - 21:18
citace:Jen připomínám, že určit vědeck informace díky Sputniku získány byly. Sledovala se myslím podle pípání jeho dráha a podle toho nepravidelnsoti v gravitačním poi Země a nepravidelnosti jejího tvaru či tak nějak.
Jistě a před Sputníkem to byly sondážní rakety které měřily po své balistické dráze teplotu a radiaci v horních vrstách atmosféry i krátce v kosmu. A pak teprve přišla ta "bomba" Sputník, a až teď to začalo to toočo.
Pepa z Depa - 12/3/2013 - 08:12
citace:S tím nesouhlasím protože Titova vize bude a jestli vůbec tak v plné režiji NASA a to v době škrtů. A co se týká sovětů tak ti hlavně chtěli mít nosič s jadernou hlavicí a dál kreml neinvestoval, škoda byla to sice studená válka ale tydle závody o Měsíc a Mars by nás posunuly dál. No příští generace si taky zažijí svoji euforii jako my s Gagarinem a Apollem.
Mam obavu,ze s tou euforii to moc horke nebude(obrovska skoda)!!!!
Lidstvo by se pozvedlo a melo by novy cil osidlit alespon nejbl.okoli Zeme (Mesic).
Kdyz dnes ctu nektere clanky a soukromych iniciativach o moznostech letu do vesmiru a na Mesic (tam to byva uplne nadoraz)mam dojem ze autori bud nemaji poneti o cem pisi,protoze podle vetsiny se jedna o neco vetsiho nez mensi skolni vylet dospelaku,nebo a to me nejvic zarazi,ze momentalne nekde neco jako nase byvale JZD ma v planu do 5 let za zlomek financi vyslat cloveka na Mesic a pod.Takove veci jsou zcestne a jen podporuji upadek podpory letu do vesmiru.Bez razantni podpory statů to nepujde a to ani nahodou.!!!!
Jan Balabán - 12/3/2013 - 08:20
citace:Bez razantni podpory statů to nepujde a to ani nahodou.!!!!
aj ta najrazantnejsia podpora moze skoncit fiaskom, pokial je neefektivna a projekt sa utopi v prezentaciach, vykaznictve a kontrolach.
Naopak, mala podpora, ale efektivne alokovana, moze mat prekvapive vysledky. Napriklad zasobovacia lod s vlastnou raketou a rampou za menej nez miliardu
Ja mam dojem ze najefektivnejsi model je vlada plus sukromnici. Knowhow a financna podpora od vlady, ale s dostatocnym priestorom pre dychanie a efektivitu sukromnikov. Ervé - 12/3/2013 - 10:22
Samotný oblet Marsu realizovatelný je. Určitě by to byl přínos pro testování psychiky, materiály, systémy životních podmínek atd. Po prostudování feasibility analysis se ukazuje několik zajímavých věcí - pokud nepotáhnou x tun zásob, povezou y tun recyklačního vybavení + z tun nerecyklovatelných zásob, kde x je menší než y+z, neboli vhledem k riziku neopravitelné poruchy je pro dvoučlennou posádku výhodnější letět se zásobami pro celý let. 53 tun jednoho startu Falcon Heavy bez využití kyslíko-vodkových motorů nestačí, je nutný buď ještě jeden start konvenčního Dragonu, nebo dva starty FH, nebo vodíkový motor. Kosmickou radiaci trochu odstíní zásoby, Slunce by mělo být v klidu, v případě jen slabé erupce by mohla posádku zachránit orientace lodi odpadem a zásobami směrem ke Slunci. Riziko je velké, ale nikoliv přehnané. Nezbytný je ale zkušební let v blízkosti Země, trvající déle než 200 dní, pro kompletní testy lodě, návratového systému a ECLSS - ten by musel proběhnout v roce 2017. 2016 tedy testy a stavba prototypu, 2015 rozjezd výroby, 2014 vývoj.
Pepa z Depa - 12/3/2013 - 20:45
Ja mam dojem ze najefektivnejsi model je vlada plus sukromnici. Knowhow a financna podpora od vlady, ale s dostatocnym priestorom pre dychanie a efektivitu sukromnikov.
-Nic takoveho - zcestna teorie rozkradacka dle velikosti rozpoctu.
(tak to bude fungovat az to neco zpet vynese pro tu danou firmu,kovy,drahe kameny,bizuterii nebo mista v parlamentu nebo senatu atd atd).
-Statni podpora dana a pod kontrolou.Vedouci pracovnici-mladi lide do 23 let,podpora vlady a jasne dany cil.do 10 let pristaneme na Mesici(tech mladych lidi se to tim padem bude bezprostredne tykat).Penize budou ale technologie se obratem vrati do prumyslu a tam kde bude treba trh to zvladne,je to preztyz naroda a nasi veci atd.atd a podobne zvasty.U nas to nikoho neoslovi ale amici a dnes uz i rusaci na to slysi tak to je a projekt Apollo jasne dokazal ze to jde a hlavne ze to funguje.Bigelow a pod.neni budoucnost.
yamato - 12/3/2013 - 20:59
citace:Ja mam dojem ze najefektivnejsi model je vlada plus sukromnici. Knowhow a financna podpora od vlady, ale s dostatocnym priestorom pre dychanie a efektivitu sukromnikov.
-Nic takoveho - zcestna teorie rozkradacka dle velikosti rozpoctu.
(tak to bude fungovat az to neco zpet vynese pro tu danou firmu,kovy,drahe kameny,bizuterii nebo mista v parlamentu nebo senatu atd atd).
-Statni podpora dana a pod kontrolou.Vedouci pracovnici-mladi lide do 23 let,podpora vlady a jasne dany cil.do 10 let pristaneme na Mesici(tech mladych lidi se to tim padem bude bezprostredne tykat).Penize budou ale technologie se obratem vrati do prumyslu a tam kde bude treba trh to zvladne,je to preztyz naroda a nasi veci atd.atd a podobne zvasty.U nas to nikoho neoslovi ale amici a dnes uz i rusaci na to slysi tak to je a projekt Apollo jasne dokazal ze to jde a hlavne ze to funguje.Bigelow a pod.neni budoucnost.
apollo zralo 4% HDP rocne, to uz sa nikdy nebude opakovat. Fungovalo to len preto ze ich tlacili rusi, zdrziavat vyvoj alebo sa pokusat o nejake odlievanie penazi sa rovnalo vlastizrade. To uz teraz nie je.
Pocetne nerealizovane projekty na nahradu shuttlu, na navrat na mesiac, na let na mars a na vselico ostatne, ktore vsetky zhltali miliardy a skoncili bez jedineho kusu hardveru, degradacia nasich schopnosti len na lety na LEO, to dokazuje prave ze takto to nefunguje. Ak netlaci nejaky triedny nepriatel tak z vesmirnej agentury sa okamzite stava len penazovod.
novák - 13/3/2013 - 11:02
citace: apollo zralo 4% HDP rocne, to uz sa nikdy nebude opakovat.
V maximu (1966) NASA dostala 4,41 % federálního rozpočtu, jehož výdaje tvořily cca 19,5 % HDP (1971). Čili Apollo v nejžravějším roce dostalo cca 1 % HDP. (Viz wikipedie: NASA budget a US federal budget)
alamo - 15/3/2013 - 16:12
citace: apollo zralo 4% HDP rocne, to uz sa nikdy nebude opakovat.
V maximu (1966) NASA dostala 4,41 % federálního rozpočtu, jehož výdaje tvořily cca 19,5 % HDP (1971). Čili Apollo v nejžravějším roce dostalo cca 1 % HDP. (Viz wikipedie: NASA budget a US federal budget)
pravda, nie hdp, ale percento z rozpoctu. preklep :-)
Jiřík - 16/3/2013 - 10:32
V maximu (1966) NASA dostala 4,41 % federálního rozpočtu, jehož výdaje tvořily cca 19,5 % HDP (1971). Čili Apollo v nejžravějším roce dostalo cca 1 % HDP. (Viz wikipedie: NASA budget a US federal budget)
To je nesmysl, ani v roce 1966 se aktivity NASA neomezovaly jen na Apollo. Pořád ještě probíhal program Gemini, v běhu byly programy měsíčních sond (Ranger, Surveyor, Lunar Orbiter), k tomu spousta umělých družic Země nejrůznějšího zaměření a sem tam i nějaké výdaje na meziplanetární výzkum. Takže to Apollo "sežralo" ve skutečnosti jen zlomek toho jednoho procenta HDP, i když zlomek dosti podstatný.
jamsed - 16/3/2013 - 13:34
citace:To je nesmysl, ani v roce 1966 se aktivity NASA neomezovaly jen na Apollo...
Ve finančním roce 1966 byl rozpočet NASA 4511,644 miliónu USD
na program Apollo, včetně vývoje raket Saturn I, IB a V, padlo 2967,385 miliónu USD.
alamo - 16/3/2013 - 13:59
bolo by možné, do takejto flyby misie, zahrnúť teleoperačný prieskum?
resp. o dva roky pred štartom misie poslať na povrch marsu robota, ktorého by potom posádka chvíľu riadila, priamo z lode
ako dlho by mohlo trvať, komunikačné okno, počas dostatočného priblíženia medzi loďou a robotom na povrchu.. bolo by dostatočné, aby sa to vyplatilo?
Novák - 17/3/2013 - 10:09
citace: Takže to Apollo "sežralo" ve skutečnosti jen zlomek toho jednoho procenta HDP, i když zlomek dosti podstatný.
Pronásobení uvedených čísel dává 0,56 % HDP.
alamo - 26/10/2013 - 22:17
citace:bolo by možné, do takejto flyby misie, zahrnúť teleoperačný prieskum?
resp. o dva roky pred štartom misie poslať na povrch marsu robota, ktorého by potom posádka chvíľu riadila, priamo z lode
ako dlho by mohlo trvať, komunikačné okno, počas dostatočného priblíženia medzi loďou a robotom na povrchu.. bolo by dostatočné, aby sa to vyplatilo?
Z toho co znam bych rekl, ze teleoperace rizeni vozitka v latenci do 5s by mohla fungovat tak 3 dny.
Problem je, ze by se predem musel poslat nejen rover, ale i 4-5 retlanslacnich druzic ukotvenych v GEO draze Marsu.
Pricemz kazda telko druzice by musela umet komunikovat v Ka pasmu fullduplex s kazdou sousedni druzici na GEO pro "handovering".
Dale by kazda z druzic musela mit 3m parabolu pro X nebo Ka pasmo pro nonstop komunikaci se Zemi (Mars se otaci kolem sve osy a navic kazda z druzic by musela neustale dotacet parabolu smer Zeme).
Priletajici/odletajici lod s lidma by pouzila tyto "paraboly" pro komunikaci s GEO druzicema a dale s retlanslaci k/z vozitka.
Pripadne by ty GEO druzice meli kazda jednu mensi parabolu (30cm) pro komunikaci s proletajicim planetoletem na vysokem kmitoctu 80-120GHz. Samotni kosmonauti by tuto telco sit pouzivala pro spojeni se Zemi kdyz by se planetolet blizil/oddaloval od Marsu.
Hodne by pomohlo, kdyz by se na GEO Zeme nasadili 4 retlanslacni druzice pro cokoliv v hlubokem vesmiru.
Cili nataceci 50m parabola (aby to zvladlo i New Horizont a Voyager a dalsi sondy do budoucna), soustava mensich 50cm parabol pro komunikaci mezi druzicema na GEO draze Zeme a 2m parabola pro komunikaci v C pasmu z povrchem Zeme. Dejme tomu 3 gatewaye v C pasmu staci... Sands/Madrid/Australie.
Paraboly pro komunikaci mezi Marsem-Zemi by nemuseli byt, kdyz by se to prevedlo do laseru FSO, tim by se zvysila prenosovka.
Posledni pomoc by bylo, kdyz by do L2/L3 ke Stereo pridali retlanslacky, kdyz je Mars v zakrytu.
Pak by byla zajistena komunikace online nonstop.
Pri urcite uprave retlanslacek v L2/L3 by slo udelat, aby slouzili jako retlanslacky i pro ostatni planetarni projekty, kometarni/asteroidni projekty. Docililo by se trvale spojeni nonstop kdykoliv.
V podstate by L retlanslacni druzice mohla byt pohanena iontovym motorem (funkcnost na mnoho desetileti).
Konstrukce by byla dlouhej sirokej "prihradovej stozar" postavenej v doku u ISS, doplnen motorem a astronavigaci s kamerovym teleoperatorskym systemem.
Mimo hlavnich 5m parabol pro komunikaci se Zemi v Ka pasmu (2Mbps oboustranne) + oboustranne FSO (laser az 100Mbps) a dalsi paraboly pro Mars (5m/Ka/2Mbps) vcetne FSO by tam musela byt tak 30m parabola pro komunikaci v S/X/Ka se sondama v SOL pri ruznych projektech.
Takova parabola by se natacela vzdy k dane sonde podle potreby.
Pripadne by tam byli 2-3 takove paraboly (hodne dlouhej prihradak...konstrukce takove retlanslacni sondy v L2/3) pro trvalou komunikaci s krizovejma projektama nonstop.... Rosseta, Dawn, New Horizont.
Bylo by fajnove, kdyz by se postupne budoval takovy telco "internet" pro celou SOL. Mohla by tomu sefovat UNOOSA, aby se ke kapacite prenosoveho systemu mohl dostat jakykoliv pozemsky subjekt.
Videl bych to tak, ze do Zemskeho L2/3 by sly 2 retlanslacni sondy, do Jupiterovo L2/3 dalsi a u Uraniho L2/3 dalsi.
Vzajeme mezi sebou by to slo laserem 200-500mbps.
Kazda sonda by mela tak 10 FSO s moznosti nasmerovat to kamkoliv do vesmiru. To kvuli tomu, ze by se treba na orbite Evropy a Ganymeda mohla nasadit retlanslacni druzice na vyssi draze okolo kazdeho mesice, idealne kdyz by okolo kazdeho mesice byli 3 retlanslacni druzice s FSO + antenni radiomodul pro komunikaci s povrchem a sousednima telko druzicema na orbite kazdeho z mesicu.
Takhle vypada laserove FSO pro spojeni s druzici ze Zeme. Takovych zarizeni (vpravo) by bylo treba na retlanslacni druzici tak 10ks s klouby pro zamereni do jakehokoliv smeru.
Takhle vypada komunikace s druzici pomoci FSO ze Zeme. http://www.youtube.com/watch?v=Ns-ib7XcOCM http://www.jaxa.jp/press/2006/06/20060609_kirari_e.html
Podle meho by UNOOSA se vsema agenturama mela myslet do budoucna a postupne budovat takovou komunikacni planetarni soustavu a pak vzdy pri nejakem projektu pronajimat kapacitu pro jednotlive subjekty...dostali by "SIM karty" SOL operatora UNOOSA.
Mam tim na mysli i to, aby vytvorili nekolik geostacionarnich telko druzic u Mesice, Marsu, Jovianska soustava a pod pro komunikaci s povrchem.
citace:Bylo by fajnove, kdyz by se postupne budoval takovy telco "internet" pro celou SOL. Mohla by tomu sefovat UNOOSA, aby se ke kapacite prenosoveho systemu mohl dostat jakykoliv pozemsky subjekt.
to by bolo, ale aby sa niečo také spustilo, zároveň by to chcelo, aby robotický prieskum bol omnoho masívnejší ako je dnes
-=RYS=- - 28/10/2013 - 21:38
citace:
citace:Bylo by fajnove, kdyz by se postupne budoval takovy telco "internet" pro celou SOL. Mohla by tomu sefovat UNOOSA, aby se ke kapacite prenosoveho systemu mohl dostat jakykoliv pozemsky subjekt.
to by bolo, ale aby sa niečo také spustilo, zároveň by to chcelo, aby robotický prieskum bol omnoho masívnejší ako je dnes
Mohl by byt masivnejsi. Protoze dalsi typ Curiosity uz nemusej vymejslet, proste konstrukci Curiosity budou "seriove" vyrabet porad dokola. Jen daj snimace/kamery/CPU takove, ktere jsou nejlepsi v danem roce. Treba druhej Curiosity co maj v planu ho vypustit by uz mohl mit zoom a 2 odhazovatelne seismicko-meteorologicke stanice.
Proste rameno nabere z jednoho z dvou bocnich drzaku na zadech roveru malou krabici o velikosti mikrovlnky a polozi ji na povrch vedle roveru. Pak se automaticky rozbali fotovoltaicke panely, antenu pro UHF komunikaci (staci mala krizova antena s vertikalnim dratovym zaricem na péru, pro rychlost 28kbps s LEO retlanslackou to staci).
Muze tam byt na vyklopnem stozarku pevna kamera ala z mobilnich telefonu. A vespod by byla zavrtavaci hlavice do hloubky 50cm, aby to merilo Marsotreseni, cili seismograf.
Takovato automaticka stanice by mohla fungovat treba i 20let.
Meli bychom dlouhodobou meteostanici z jednoho mista a hlavne seismograf z nehoz by po nekolika mesicich slo vycist jak casto padaj asteroidy na povrch Marsu a taky jak moc je Mars geologicky aktivni.
Druhou stanic by rover vylozit treba po ujeti mnoha kilometru tak, aby od prvni stanice byla druha stanice vzdalena alespon 20km.
Dve seismicke stanice v rozumne vzdalenosti by souctovym vysledkem mohli podat zajimave geologicke informace.
Navic by fotovoltaicky panel mohl mit mechanicky mechanizmus, ktery by celym panelem otocil tak, aby se prach mohl vysypat/vyklepnout na povrch, pak by se to samo opet otocilo zpet.
Meteo stanice by se taky hodila, merak atmosfery (obsah jednotlivych plynu/tlak), radioaktivity, magnetosfery by nebyl k zahozeni.
Pravidelna mereni jednou za minutu az jednou za 5 minut by u mnoha udaju dodalo spoustu uzitecnych informaci.
Nechat kameru fotit pravidelne kazdou druhou hodinu (odvysilani snimku trva cca 30 minut) by vytvorilo spravnou mozaiku atmosfery planety.
Navic by bylo dobre, kdyz by cocka kamery byla typu rybi oko, at se zachyti vse, nebo dat na vyklopny stozarek rovnou 4 mini kamerky pro kazdy smer jedna + pata kamerka smerujici dolu, aby bylo videt stanici s fotovoltaickyma panelama.
Toto vyrabet "seriove" pri kazdem letu k Marsu ci jinym planetam/mesicum/asteroidum (letajici jerab se da pouzit u vsech 3 typu teles).
Samotnej jerab by taky mohl mit system rizeni, aby dokazal pristat "mekce". Teleso jerabu by melo stejne vybaveni jako ty dve stanice na zadech roveru.
Navic se da system udelat tak, ze kdyz za roky dojde AKU, tak by se system zapinal az kdyz na nej zasviti slunce. Doslo by k automaticke aktivaci a pripojeni ke vhodne preletajici retlanslacni druzici.
Kdyz byla ve spodni casti kamera, ktera by vysazeni roveru zaznamenavala do ziveho "divx.avi" videa, ktere by se pak odvysilalo pres retlanslacky k Zemi, tak by to bylo hodne zajimave video ke koukani.
Na teleso "crane" by se urcite vesla vykopna vezicka s rotatorem pro kvalitni fullhd videokameru.
Takhle by se dali veci vcetne crane vyrabet ve vetsich seriich a pripadne to nabizet i zahranicnicm kosmickym agenturam na jejich nosne rakety. Udelaj si vyzkum planety/mesice/asteroidu za mensi peniz, protoze "system" byl odladen na crane/roveru.
NovýJiřík - 29/10/2013 - 08:43
Mohl by byt masivnejsi. Protoze dalsi typ Curiosity uz nemusej vymejslet, proste konstrukci Curiosity budou "seriove" vyrabet porad dokola. Jen daj snimace/kamery/CPU takove, ktere jsou nejlepsi v danem roce. Treba druhej Curiosity co maj v planu ho vypustit by uz mohl mit zoom a 2 odhazovatelne seismicko-meteorologicke stanice.
Proste rameno nabere z jednoho z dvou bocnich drzaku na zadech roveru malou krabici o velikosti mikrovlnky a polozi ji na povrch vedle roveru. Pak se automaticky rozbali fotovoltaicke panely, antenu pro UHF komunikaci (staci mala krizova antena s vertikalnim dratovym zaricem na péru, pro rychlost 28kbps s LEO retlanslackou to staci).
Muze tam byt na vyklopnem stozarku pevna kamera ala z mobilnich telefonu. A vespod by byla zavrtavaci hlavice do hloubky 50cm, aby to merilo Marsotreseni, cili seismograf. Takovato automaticka stanice by mohla fungovat treba i 20let. Meli bychom dlouhodobou meteostanici z jednoho mista a hlavne seismograf z nehoz by po nekolika mesicich slo vycist jak casto padaj asteroidy na povrch Marsu a taky jak moc je Mars geologicky aktivni. Druhou stanic by rover vylozit treba po ujeti mnoha kilometru tak, aby od prvni stanice byla druha stanice vzdalena alespon 20km. Dve seismicke stanice v rozumne vzdalenosti by souctovym vysledkem mohli podat zajimave geologicke informace.
Navic by fotovoltaicky panel mohl mit mechanicky mechanizmus, ktery by celym panelem otocil tak, aby se prach mohl vysypat/vyklepnout na povrch, pak by se to samo opet otocilo zpet. Meteo stanice by se taky hodila, merak atmosfery (obsah jednotlivych plynu/tlak), radioaktivity, magnetosfery by nebyl k zahozeni. Pravidelna mereni jednou za minutu az jednou za 5 minut by u mnoha udaju dodalo spoustu uzitecnych informaci. Nechat kameru fotit pravidelne kazdou druhou hodinu (odvysilani snimku trva cca 30 minut) by vytvorilo spravnou mozaiku atmosfery planety. Navic by bylo dobre, kdyz by cocka kamery byla typu rybi oko, at se zachyti vse, nebo dat na vyklopny stozarek rovnou 4 mini kamerky pro kazdy smer jedna + pata kamerka smerujici dolu, aby bylo videt stanici s fotovoltaickyma panelama. Toto vyrabet "seriove" pri kazdem letu k Marsu ci jinym planetam/mesicum/asteroidum (letajici jerab se da pouzit u vsech 3 typu teles). Samotnej jerab by taky mohl mit system rizeni, aby dokazal pristat "mekce". Teleso jerabu by melo stejne vybaveni jako ty dve stanice na zadech roveru. Navic se da system udelat tak, ze kdyz za roky dojde AKU, tak by se system zapinal az kdyz na nej zasviti slunce. Doslo by k automaticke aktivaci a pripojeni ke vhodne preletajici retlanslacni druzici. Kdyz byla ve spodni casti kamera, ktera by vysazeni roveru zaznamenavala do ziveho "divx.avi" videa, ktere by se pak odvysilalo pres retlanslacky k Zemi, tak by to bylo hodne zajimave video ke koukani. Na teleso "crane" by se urcite vesla vykopna vezicka s rotatorem pro kvalitni fullhd videokameru. Takhle by se dali veci vcetne crane vyrabet ve vetsich seriich a pripadne to nabizet i zahranicnicm kosmickym agenturam na jejich nosne rakety. Udelaj si vyzkum planety/mesice/asteroidu za mensi peniz, protoze "system" byl odladen na crane/roveru.
Když je to s tou sériovostí tak jednoduché, mám potom prostou otázku a omlouvám se, jestli budu působit jako blbec: PROČ SE TO TEDY NEDĚLÁ? A proč se každá další sonda vyvíjí za spoustu miliard skoro od nuly?
David - 29/10/2013 - 09:16
Sériovost je smysluplná jen v tom případě, že se nedaří splnit program / viz série Sovětů - Luny, Veněry a Marsy / pokud sonda splní úkol je třeba dát nový a to vyžaduje zcela novou konstrukci. Mimochodem meteorologické stanice na Marsu již pracovaly několik let před skoro padesáti lety v americkém programu Viking.
Američané ,dle mého soudu, nehodlají na Mars posílat dvojníka MSL, ale jen při příštích přistáních využívat technologie " nebeského jeřábu".
pospa - 29/10/2013 - 09:33
citace:Američané ,dle mého soudu, nehodlají na Mars posílat dvojníka MSL, ale jen při příštích přistáních využívat technologie " nebeského jeřábu".
nakoľko je vlastne ten údaj 4 tony pre dragoon v Titovom pláne realistický?
momentálnych 4200 kg sa udáva ako "dry mass"
a podľa môjho odhadu aj s palivom, systémom podpory života, môže vážiť ako sojuz alebo shenzhou, možno aj na viac ako 7 a pol tony
ales - 1/11/2013 - 22:14
citace:nakoľko je vlastne ten údaj 4 tony pre dragoon v Titovom pláne realistický?
momentálnych 4200 kg sa udáva ako "dry mass"
a podľa môjho odhadu aj s palivom, systémom podpory života, môže vážiť ako sojuz alebo shenzhou, možno aj na viac ako 7 a pol tony
Musíš to brát tak, že i systém podpory života by byl v těch zbývajících cca 6 tunách ("nákladu"). Jinak by to fakt nevycházelo. Ultraminimalistické to je každopádně.
xChaos - 5/11/2013 - 22:03
Mluví se o tom pořád, např. na "formálních večeřích" http://www.al.com/business/index.ssf/2013/10/space_tourist_dennis_tito_prop.html
Tito, a multimillionaire who is best known for paying $20 million to travel to the International Space Station as a crew member of an eight-day Russian Soyuz in 2001, was the keynote speaker Wednesday night during the 25th-annual, black-tie Wernher von Braun Memorial Dinner in the Davidson Center for Space Exploration at the U.S. Space & Rocket Center.
Je z toho docela patrné, že Denis Tito vzdává variantu poskládat to z neotestovaných komerčně dostupných komponentů (Dragon, F9H, Bigelow), jak se to jevilo na dosavadních nákresech.
Ovšem znamenalo by to dostavět SLS asi tak o 2-3 roky dřív, než je to zatím ohlášené... je to teď naopak poskládané tak, aby z toho byla zakázka pro úplně všechny hráče kromě SpaceX... zajímavé.
xChaos - 22/11/2013 - 03:53
So Tito also announced a possible plan B, noting that Mars, Earth and Venus will be aligned in 2021 such that the spacecraft could launch towards Venus and use its gravity to slingshot back out towards Mars. The crew would go within about 800 kilometres of the surface of Venus, and the trip would take only about 80 days more.
Takže 2018 asi padá (no, věřit tomu mohl jen dost zarytý optimista). Ale v roce 2021 je zase šance, že by v tomto soutěžily dva až tři týmy... akorát ten konkrétní návrh s Orionem bez servisního modulu... zato obklopeným těžkým lešením, aby unesl Cygnus... no, teda nevím...
alamo - 22/11/2013 - 10:11
citace:Je z toho docela patrné, že Denis Tito vzdává variantu poskládat to z neotestovaných komerčně dostupných komponentů (Dragon, F9H, Bigelow), jak se to jevilo na dosavadních nákresech.
peniaze.. potencionálny komerčný dodávatelia, chceli aby dostali zaplatené, a neboli sa nijako ochotný zúčastňovať, na spolufinancovaní misie, ani znížením marže alamo - 24/11/2013 - 16:26
nedá mi
nebolo by fakt rozumnejšie, začať s niečím "menším", pri čom by sa použili bežne dostupné nosiče 20 t, vďaka čomu by lietali častejšie, vyrobilo by sa ich viac, a následne by klesla aj ich cena?
(to že keď sa niečoho vyrobí väčšia séria, tak cena za kus poklesne, to je všeobecne uznávaný fakt, a žiadna prevratná sci fi technológia, sa tomu podľa mňa nevyrovná) [Upraveno 24.11.2013 alamo]
yamato - 24/11/2013 - 18:59
citace:, a žiadna prevratná sci fi technológia, sa tomu podľa mňa nevyrovná)
taktiez je vseobecne znamy fakt ze pouzivat veci viac krat je lacnejsie ako pouzivat ich jednorazovo Agamemnon - 24/11/2013 - 19:02
citace:taktiez je vseobecne znamy fakt ze pouzivat veci viac krat je lacnejsie ako pouzivat ich jednorazovo
až na to, že nie vždy to platí yamato - 24/11/2013 - 19:23
citace:
až na to, že nie vždy to platí
plati to vzdy. Rozobratie a znovuzlozenie veci po kazdom pouziti nie je opakovane pouzivanie Agamemnon - 24/11/2013 - 19:55
hehe
JiříHošek - 24/11/2013 - 20:33
citace:nedá mi
nebolo by fakt rozumnejšie, začať s niečím "menším", pri čom by sa použili bežne dostupné nosiče 20 t, vďaka čomu by lietali častejšie, vyrobilo by sa ich viac, a následne by klesla aj ich cena?
Titovi jde o jedinou misi s odletem od Země v prvních dnech roku 2018, kterou vytváří jako "misi pro Ameriku". U SpaceX neuspěl. Co alamo považujete z jeho hlediska za rozumnější před tím, než to přejmenuje na "misi pro Zemi", než požádat NASA o poskytnutí prvního exempláře SLS, jehož start se chystá na prosinec 2017?
Alchymista - 24/11/2013 - 20:37
citace:plati to vzdy. Rozobratie a znovuzlozenie veci po kazdom pouziti nie je opakovane pouzivanie
Opotrebenie neustálou údržbou?
Mimomochodom, koľko častí je prípustné vymeniť pri údržbe, aby sa výrobok dal stále považovať za "ten istý"?
Jeden kolega mi tu totiž tvrdí, že všetky okrem výrobného štítku...
xChaos - 26/11/2013 - 00:02
Co mě zaujalo, když jsem na webu mj. studoval alternativy k projektu Apollo a různé flyby mise plánované v 60tých letech (nejen Měsíc - ale i Venuše nebo Mars pomocí Apolla):
Ty flyby mise se vyskytovaly v nejrůznějších verzích: koncept Venus Flyby z počátku 70.let se moc nelišil od jedné z variant Skylabu, ale zajímavý byl tím, že předpokládal jen jediný start se vším všudy (včetně posádky). Ale jedna ze starších Mars flyby misí předpokládal start zakonzervovaného Apollo CSM pro návrat v jakémsi hermetizovaném hangáru a finální nástup posádky před přistáním právě skrz tento hangár (!). To ale pořád není to nejexotičtější z té doby.
Jeden z argumentů, proč nakonec SSSR upustilo od pilotované fáze projektu Zond, mohl být nakonec až banálně trapný: Zond prý neměl okénka! A když se nad tím zamyslíme, je to logické: Sojuzy mají obecně průzor pouze v orbitální sekci, ne v návratovém modulu. Sice by mi přišlo logické okénko namontovat do míst, kde mají produkční Sojuzy průlez do orbitálního modulu.. ale faktem je, že podle všeho tam to okénko nebylo. A komu by se chtělo riskovat život několik dnů namačkaný v nepohodlné plechovce bez záchodu, když by se nakonec na ?Měsíc ani neměl šanci zblízka podívat? (BTW k téhle informaci nebylo snadné se dostat - myslel jsem, že o tomhle projektu mám už nastudované všechno - a pokud mě někdo opraví, budu rád)
No a tím se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu: americkou alternativou k projektu Zond byl oblet Měsíce pomocí Gemini, která by se na oběžné dráze setkala s urychlovacím stupněm. Toto opravdu bylo v praxi otestováno - je známé, že rekordní vzdálenost od Země dosažená v rámci projektu Gemini stále platí pro všechny mise kromě letů Apollo. Samozřejmě šlo o test urychlení např. na dráhu kolem Měsíce - ale co je zajímavé, tak šlo o polo-soukromou iniciativu výrobce lodí Gemini, kterou NASA v rámci svého programu tak nějak tolerovala (protože NASA tlačila vlastní projekt Apollo a neměla zájem na alternativním způsobu obletu Měsíce, který tlačil pouze soukromý sektor - srovnejme to se soutěžením různých konstruktérských lobby v ruském kosmickém průmyslu...)
Tedy projekt setkání nějaké "standardní" lodě s urychlovacím stupněm má poměrně velkou tradici (i v soukromém sektoru? lze o tomto mluvit i u velkých vládních dodavatelů v USA v 60tých letech?). Jeden obvyklý zádrhel spočívá v tom, že kosmonauti zrychlují "zády napřed". Další problém je, že pro posádku není zdravý vícenásobný průlet radiační pásy - tudíž asi není průchozí podobné postupné zvyšování oběžné dráhy, jaké předvedli u svých kosmických sond např. Indové (už 2x). Postupné zvyšování oběžné dráhy by ale bylo průchozí pro nákladní modul s palivem a zásobami: pilotovaná loď, která by se s ním na eliptické dráze měla setkat, by se musela trefit do poměrně krátkého startovacího okna, pořád by ale na setkání a otestování palubních systémů měla několik dnů a mohla by se v případě problému bezpečně vrátit po eliptické dráze zpět na Zemi.
Podle mě by tedy misi roku 2018 šlo vymyslet pomocí dvou startů F9H - první mise by se mohla skládat z habitatu a dvou druhých stupňů, s tím, že první by pomocí opakovaných zážehů postupně zvyšoval eliptickou oběžnou dráhu (energeticky jde cca o ekvivalent navedení na GTO). Druhý start by byl s pilotovaným F9H, který by byl na stejně vysokou dráhu navedený přímo. Na dráze by se setkal s habitatem a pohoným stupněm... a pokud by se po prvním průletu po elipse podařilo spojení a zkoušky všech palubních systémů, tak by se v perigeu provedlo navedení na dráhu k Marsu. Posádka by tedy radiačními pásy Země prolétala před odletem k Marsu krátce po sobě celkem 3x: to sice není moc pěkné, ale nemělo by to být ani fatální.
(Nejsem ale Aleš Holub - nemám to spočítané. Je to celé jen odhad: prostě to od oka vypadá, že F9H by snad mohl unést dva horní stupně místo jednoho a ještě nějaký ten náklad k tomu.. pokud by to byl problém, šlo by snad ten TMI-stage udělat třeba kratší... nebo ho natankovat jen částečně...)
Ale jak to pojmenoval Denis Tito: nejsou tam ty margins. Víceméně min. dva starty F9H by se musely trefit do poměrně těsných startovacích oken: zejména náklad by mohl startovat týdny až měsíce předem, ale tam se zase objevuje otázka životnosti natankovaného nemodifikovaného 2.stupně Falconu (baterie, kapalný kyslík...). Celkově by to byly dost nervy a přitom start může zpozdit i maličkost (jako dneska)
xChaos - 26/11/2013 - 00:26
Ještě dokončení předchozí šílené myšlenky: nejjednoduším "habitatem" by pochopitelně byl druhý Dragon, takže by na dva členy posádky připadaly dvě kosmické lodi. Když by se pohádali, mohli by dokonce letět každý zvlášť! A obě dvě by tak jako tak byly schopné přistání zpět na Zemi, s posádkou, nebo bez. Pochopitelně: smyslem tohoto je zajist aby kdyby se některá z těch dvou lodí fatálně porouchala (elektronika, dehermetizace, cokoliv), tak aby existovala šance misi dokončit (byť za cenu značného nepohodlí).
"Moje" verze Mars 2018 by tedy měla vystačit s 2x Dragonem (otestovaná loď, zbývá otestovat návrat II.kosmickou rychlostí, jen jeden z nich by musel být těžší Dragon Rider - druhý by byl lehčí nákladní Dragon, jen s padáky a schopný přistání jen v oceánu, který by ale jako záložní návratový modul měl stejně postačit).
I. Standardní nákladní Dragon by startoval na prvním F9H plně naložený a s dvěma +/- standardními 2.stupni (možná různě natankovanými) - s tím, že první z nich by postupně opakovaně zvyšoval eliptickou dráhu, na kterou by nakonec umístil samotný nákladní Dragon s druhým 2. stupněm určeným pro finální TMI.
II. Dragon Rider s posádkou by startoval na druhém F9H, také těžce naložený druhou částí zásob (nebo možná s nějaým dalším přídavným pohonem v "kufru" - "trunk" - nebo s přídavnými zásobami kyslíku apod. v nádržích v "kufru") ale startoval by rovnou na stejnou eliptickou dráhu, na které by už čekal ten nákladní Dragon s TMI stupněm.
Po vyhoření TMI stupně by tedy na celé cestě pokračovaly jen dva k sobě čumákem spojené Dragony, z nichž každý by byl schopný (aspoň po absolvování nějaké počáteční kritické fáze letu a po přenesení všech zásob, apod.) dokončit misi v nouzovém režimu automaticky. Výhodou navíc je, že prakticky všechny komponenty takovéhle mise by byly otestované zřejmě už příští rok nebo nejpozději v roce 2015 (dá se předpokládat, že poslední nákladní mise k ISS už budou Dragon Rider). (Resp. na opakovaný zážeh 2. stupně čekáme právě teď...)
Samozřejmě to není odpověď na otázku "kdo by to celé zaplatil" a jestli Elon Musk chce riskovat, že se ztrapní tím, že jeho technologie třeba zabije dva dobrodruhy... ale ještě zbývá varianta otestovat to v roce 2018 bez posádky s jediným Dragonem (otestuje se tím životnost lodi i návrat 2. kosmickou rychlostí... na palubě lze důkladně měřit radiaci a testovat např. dlouhodobou funkčnost přístrojů pro zajištění životních podmínek, apod.) ... a teprve pak v tom roce 2021 letět s dvěma Dragony a posádkou.
alamo - 28/11/2013 - 12:02
citace:Titovi jde o jedinou misi s odletem od Země v prvních dnech roku 2018, kterou vytváří jako "misi pro Ameriku". U SpaceX neuspěl. Co alamo považujete z jeho hlediska za rozumnější před tím, než to přejmenuje na "misi pro Zemi", než požádat NASA o poskytnutí prvního exempláře SLS, jehož start se chystá na 5 2017?
program.. MiraH - 28/11/2013 - 12:23
citace:Zond prý neměl okénka!
Zond, stejně tak jako Sojuz, měl/má dva průzory v návratové kabině.
citace:Zond, stejně tak jako Sojuz, měl/má dva průzory v návratové kabině.
Tak mě to taky přišlo divné. Asi stejná urban legend mezi západními pozorovateli kosmonautiky, jako že NASA vyvíjela plnící pero pro stav beztíže :-)
Jinak čekal bych nějaké komentáře k té mnou navrhované 2xDragon, 2xF9H misi pro rok 2018 (zajišťující plnou redundanci všech systémů během letu)... no, zatím s napětím čekáme, jestli nový F9 bude vůbec pravidelně a spolehlivě létat, ale na konci příštího roku by už mohlo být jasněji.
Agamemnon - 30/11/2013 - 22:51
afaik (myslím, že z nsf)... nechce sa mi to počítať, ale prvé verzie FH nebudú mať nosnosť 53 t, ale celkom dosť nižšiu...
takže 2018 asi nie, ak to bude pravda...
[Edited on 30.11.2013 Agamemnon]
alamo - 1/12/2013 - 13:48
citace:Jinak čekal bych nějaké komentáře k té mnou navrhované 2xDragon, 2xF9H misi pro rok 2018 (zajišťující plnou redundanci všech systémů během letu)
problémom nie je nosič (teoreticky možno loď rozkrájať aj na 10 tonové kúsky a poslať ju hore, naozaj bežnými nosičmi), ani loď (dragon, sojuz, shenzhou, cst 100, orion..), problémom sú systémy udržania života pri 500 dňovom lete, bez možnosti zásobovania
aj keby sa ich podarilo, vyvinúť a otestovať na zemskom povrchu, a v labáku by pekne fungovali aj viac ako 500 dní, stále zostane otázka ako budú fungovať "hore"?
to by bolo treba nejako otestovať "hore"?
ako?
na mesiac sa vám letieť nechce, tvrdnúť v nejakej BEO stanici sa vám nechce..
tak ako inak?
testovať to tak, že sa pripojí modul k ISS?
ale aj to treba zarátať k cene
xChaos - 1/12/2013 - 14:10
citace:afaik (myslím, že z nsf)... nechce sa mi to počítať, ale prvé verzie FH nebudú mať nosnosť 53 t, ale celkom dosť nižšiu...
Estimated Empty Mass ~4.7 t
Estimated Total Mass ~78.1 t
Falcon 9 Stage 2 - Block 1 Merlin 1C Version
Estimated Empty Mass ~3.1 t
Estimated Total Mass ~52 t
(čirou náhodou hypotetický "Merlin 1D TMI stage" by s kratšími nádržemi, ale novým a zřejmě o něco těžším motorem vážil... ~53t
což je ale čirou náhodou i udávaná nosnost F9H na LEO...)
Sice jsem nenašel žádný náznak toho, že by první verze F9H neměly unést 53t na LEO - ale pořád je to prostě příliš málo. Nicméně čirou náhodou to vychází přesně tak, že by F9H mohl na LEO vynést celý "starý" první stupeň (i když asi raději s "novým" motorem 1D - ale každopádně za letu vyzkoušenou konstrukci). Asi by ale neunesl celou kombinaci Dragon + "třetí stupeň": aspoň ne bez toho, aby se tento třetí stupeň taky zapálil a spotřeboval část paliva (což je dost o ničem). Mohl by ale (snad) vynést ten nafukovací habitat (např. na úkor části paliva TMI stupni). Pořád tam ale není rezerva na zásoby.
Původní rozpočet Denise Tita na 500 denní misi byl 13t (což je nerealisticky optimisické). Jestli by částečně natankovaný "třetí stupeň" (dejme tomu by v něm zůstalo 20t paliva?) stačil na TMI manévr po připojení Dragonu, to je fakt těžké odhadnout. Není těžké domyslet si, proč byl pro Muska tak klíčový opakovaný zážeh druhého stupně při předchozím letu, a proč se to teď snaží otestovat na komerčních geostacionárních družicích... problémem je právě to zpoždění, evidentně to celé nebude do roku 2018 vyzkoušené natolik, aby na to šlo posadit lidi...
Pořád se ale dá počítat s tím, že na LEO lze umístit plně natankovaný "starý první stupeň" F9 posazený na špičku F9H a pořád dokáže F9 v1.1 dostat na LEO 13t (tedy Dragon + zásoby na 500 dnů - původní hmotnostní rozpočet Denise Tita). Důvodem toho couvnutí ale může být to, že tohle jsou marketingová čísla a skutečnost prostě není tak růžová a na úspěšné setkání více než dvou těles před odletem se nechce nikdo spoléhat.
Avizovaný "fuel depot" samozřejmě předpokládá asi něco jiného (např. opakované natankování druhého stupně a ušetření hmotnosti jednoho motoru? je to ale opravdu taková úspora, aby to stálo za tu snahu?).. a kromě toho místo dvou technologicky zastaralých druhých stupňů (které jsou ale zase levné, otestované a jednoduše ...jsou k dispozici) je asi fakt lepší vyvinout jeden "superdlouhý" vysokoeneretický druhý stupeň (což bude kyslíkometanový stupeň s motorem Raptor, který ale do roku 2018 za sebou zřejmě nebude mít ani zkušební let...). Pořád mi to ale připadá, že celá ta stavebnice Falcon/Dragon v sobě má náznaky toho, že i kdyby peníze došly, tak je to dimenzované přesně tak, aby i s již vyvinutými a otestovanými komponenty šlo předvést i tak co největší show (že se prostě předem počítá s více možnými cestami, kudy jít dál, kdyby se některá z cest ukázala jako slepá ulička)
JiříHošek - 1/12/2013 - 17:52
citace:
citace:Co alamo považujete z jeho hlediska za rozumnější...
program..
Dlouhodobý program? Když nemá peníze ani na jednu misi?
alamo - 1/12/2013 - 18:08
citace:]Dlouhodobý program? Když nemá peníze ani na jednu misi?
slovo dlhodobý znamená, že sa postupuje dlhú dobu, po malých krokoch
tak že treba vymyslieť misiu "tú prvú", ktorá je v rámci finančných a technologických možností
mars to jednoducho, nie je..
alamo - 31/3/2014 - 22:59
citace:Příznivci letů na Mares. Kolega mi poslal úžasnou nabídku...
:-))) ... poté už můžete odpočívat v hibernační komoře či hrát Space Invanders (v ceně je každý den 60 minut).
(ono ale popravdě: nic moc jiného cestou dělat nepůjde, ale zase by mělo jít běžně trollovat na diskuzních fórech, jako tady na Zemi, pouze to bude muset být pomocí Deep Space Network...
lamid - 3/1/2020 - 02:32
