Témata: Kosmonautika o 10,,, 20,,, 30,,, 50 rokov našimi očami

Lusyen - 22/5/2013 - 13:27

Sú tu technickejšie orientované vlákna a aj vlákna skôr obrazné a založené na úvahách,,, V mnohých vláknach rôznych tém som už zaregistroval príspevky, kde sa objavili rozdielne prognózy nás prispievateľov. Sú tu pesimistickí ľudia, niektorí zase prehnane oprimistickí a nájdu sa aj rojkovia a potom realisti. Či už to pojmete formou úvahy alebo štýlom, kedy vyhodnotíte informácie, ktoré máte a na základe nich napíšete svoju predpoveď je jedno. Čo od vás chcem je napísať Váš pohľad na to:
Ako bude podľa Vás vyzerať kosmonautika o 1)..10 rokov, 2)..20r,,,3).. 30rokov,, 4)..50 rokov?
Kľudne vychádzajte zo zverejnených plánov agentúr, z rozvoja súkromného sektora, z vývoju rozpočtov jednotlivých agentúr ,,, z čoho len chcete,,, len napíšte čo si myslíte
PS ak tu podobné vlákno už je tak sa ospravdlňujem a pokojne ho zmažte


Lusyen - 22/5/2013 - 13:29

PS,,,Inšpirovalo ma čítanie starších niekoľkoročných vlákien a príspevkov, ktoré tam mnoho z vás písalo a častokrát ste sa trafili do predpovede a občas ste boli úplne mimo,,,,, možno sa o tých 10 a viac rokov k tomuto vláknu (ak bude stále existovať) vrátime a môžeme si to overiť :-)


alamo - 22/5/2013 - 23:01

ja neviem..
momentálne sa skôr "pretláčam" s myšlienkou, úplne sa na celú túto vec vybodnúť
vôbec na toto fórum nechodiť, ani ho len nečítať.. a ignorovať všetky správy na akúkoľvek tému čo sa tu preberá
veď keď máte nejakého koníčka, mali by ste sa vďaka tomu cítiť lepšie, a nie namiesto toho cítiť neustále rastúcu frustráciu, nervozitu až naštvanosť
to je v poslednom čase, výsledok každej debaty, do ktorej sa tu pustím


Derelict - 23/5/2013 - 00:44

quote:
ja neviem..
momentálne sa skôr "pretláčam" s myšlienkou, úplne sa na celú túto vec vybodnúť, vôbec na toto fórum nechodiť, ani ho len nečítať.. a ignorovať všetky správy na akúkoľvek tému čo sa tu preberá
veď keď máte nejakého koníčka, mali by ste sa vďaka tomu cítiť lepšie, a nie namiesto toho cítiť neustále rastúcu frustráciu, nervozitu až naštvanosť ...


Alamo,
dovol, abych nejprve reagoval na tvoji pripominku a pote se vratil k tematu.
Kvalita kosmo.cz neupada, jenom jak se rozsiruje zaber lidi, kteri tu chteji diskutovat, potkavas se casteji s temi, kteri jsou na nizsi urovni. Dalo by se to velice sarkasticky definovat jako konstantni pomer informaci ku vzrustajicimu poctu clenu. Jsou pripady, kdy lze zamenit informace a inteligenci, ale to uz je jiny pribeh.
Proste pomalu se presouvas z role cloveka, ktery sbira informace, uci se a tvori si rozhled do role cloveka, ktery bude muset vysvetlovat, predkladat dukazy a ucit. Jistou slabinou soucasnosti je predstava rozdilnych uhlu pohledu, ktera nema co delat v matematice, fyzice a samozrejmne ani na kosmo.cz. Teorie relativity je I 1+1=2 jsou fakta. Nekteri lide se snazi relativitu zavest I do pristupu ke sberu znalosti, kde to nema co delat. Sam dost casto mivam problem, nektere veci odhaduji a pak si sypu popel na hlavu, protoze vypocet ukazuje neco diametralne odlisneho, clovek se za to muze pouze stydet. Proste, co nejde nebo neumim spocitat/dokazat je nazor. Co umim a dokaze to nekdo zopakovat, je fakt.
Ted k Lusyenove otazce. Muj pohled na dobu za 10 20 .. a vice let? Mozna jsem pesimista, ale neverim v ustaleny vyvoj, spise v urcite skoky z mista (k tomu tu a tam krok stranou). Nikdo z nas neumi predpovidat, navic vse je zavisle na spouste promennych. Ekonomicka situace, vedecke objevy, politicka rozhodnuti, soukrome aktivity a neco jako verejne mineni. Pohled kazdeho je zalozen na jeho filozofii.
+10:
Vytribi se oblast firem, snazici se proniknout do vesmiru, spousta z nich zkrachuje, nektere se solidnim ekonomickym (nikoliv technologickym) zakladem budou vicemene uspesne drozkarit na LEO a postupne vyvijet svoje systemy.
Na poli reprezentace pritomnosti ve vesmiru budou stale hlavni hraci USA, Rusko, Cina, Japonsko, Evropa, pribudou pravidelne starty Indie a dalsich velkych a ekonomicky silnych zemi. Starty raket mensich statu ustanou, duvodem budou naklady.
Rusko bude stale vozit kosmonauty USA na jiz pomalu dosluhujici ISS a zaplatovat jeji beh, USA bude schopna dostat na LEO svoje soukrome subjekty, ale program na cestu k asteroidum a Mesici bude mit prekroceny rozpocet a nekolikanasobne prodlouzene terminy. Mozna ho dalsi politicka garniture znovu zmeni.
+20:
Snaha soukromych subjektu o activity se zacne posunovat dal. Diky stale levnejsim pocitacum, pokrokum v robotice atd., zacnou zkouset prvni teleoperacni a poloautomaticke sondy k blizkym objektum, tedy do drahy Mesice. Mozna dokonce zacne snaha o tezbu na Mesici. Zaroven zacnou prvni testovaci pokusy o tezbu na asteroidech.
Statni vyzkum se bude dale smerovat hlavne na zakladni a aplikovany vyzkum, politicka nerozhodnost a lobbying nedovoli udelat zadne dulezite kroky. Po dlouhych tahanicich bude konecne zrusen program pro let na Mesic a dal, penize se presmeruji do soukromych firem a NASA se stane necim jako uradem pro dohled nad soukromymi lety do vesmiru. Rusko se diky financnim injekcim konecne posune trochu dopredu, nebude uz zadna ISS, znovu pouze ruska orbitalni stanice. Cina diky ekonomicke krizi pozastavi kosmicky program, naopak ho posili Indie.
Pokus o kolonizaci Marsu nevyjde, kolonisti az na par vyjimek zahynou a za cenu nesmirnych nakladu se podari zachranit dva - tri nejbohatsi.
+30: Prvni plany na tezbu na asteroidech konecne ukazi, o jak obtizny problem se jedna. Naproti tomu plany na tezbu na Mesici se rozjedou, Mesic se stane dulezitou surovinovou zakladnou pro stavbu reaktoru na thoriovem zaklade, tyto reaktory bude v planu pouzivat jako zdroje energie na Marsu, ale I pro druzice mirici za Jupiter.
USA bude pomalu postupovat v expanzi, Rusko zacne skomirat, znovu se objevi Cina. Znovu se zacnou objevovat plany na kolonizaci Marsu.
+40: Pokroky v biologii, ekologii a genetice umozni tvorbu prvni smysluplne kolonie na mesici, byt bude mit stale maximalne nekolik desitek lidi. Soukrome spolecnosti zacnou mit problem s plnenim zavazku jednotlivych statu, zapricinenymi ekonomickou situaci, coz povede ke snaze o tvorbu Mesicniho statu, postaveneho na zone s nizkym danovym zatizenim a vzniku prvnich firemnich statu s omezenou demokracii.

...

Neni to az moc pesimisticke ? Radeji si jdu cist fakta.


Agamemnon - 23/5/2013 - 07:33

quote:
Proste, co nejde nebo neumim spocitat/dokazat je nazor.


:)
existuje taka vec, co sa vola akinove zakony dizajnu vesmirnych lodi:
http://spacecraft.ssl.umd.edu/akins_laws.html

prvy znie (oplati sa to precitat cele, su tam velmi dobre postrehy na zaklade skusenosti a pod.):
"1. Engineering is done with numbers. Analysis without numbers is only an opinion."
inzinierstvo/analyza sa robi s cislami... analyza bez cisel je iba nazor

:)

inak, samozrejme uplne suhlasim...


Alchymista - 23/5/2013 - 10:44

quote:
existuje taka vec, co sa vola akinove zakony dizajnu vesmirnych lodi:
http://spacecraft.ssl.umd.edu/akins_laws.html

Je to niekto schopný dobre preložiť?
Vďaka.


Lusyen - 23/5/2013 - 11:05

quote:
Statni vyzkum se bude dale smerovat hlavne na zakladni a aplikovany vyzkum, politicka nerozhodnost a lobbying nedovoli udelat zadne dulezite kroky.

Myslím, že v tomto máte pravdu,,, vidím to tak, že napríklad NASA sa bude sústrediť prevažne na vývoj a výskum. Patenty potom budú predávať alebo prenajímať súkromným firmám,,, Rusovi to potrvá dlhšie ale celkovo si myslím, že korporácie sú "štáty" budúcnosti takže aj tam to pôjde týmto smerom,,, veľkú výhodu vidím samozrejme v tom, že tam nie je toľko birokracie a politikárčenia,, na druhej strane súkromník bude chcieť vždy zisk,,, teda až an prípady plnenia súkromných snov majiteľa firmi (viď Musk alebo Tito)


yamato - 23/5/2013 - 11:36

+10r: drozkarenie na LEO
+20r: prve male dodavky surovin z asteroidov, zvacsa kyslik a voda pre obyvane stanice

viac si netrufam odhadnut


Agamemnon - 23/5/2013 - 11:59

quote:
quote:
existuje taka vec, co sa vola akinove zakony dizajnu vesmirnych lodi:
http://spacecraft.ssl.umd.edu/akins_laws.html

Je to niekto schopný dobre preložiť?
Vďaka.


prelozim... snad aj dobre niekedy neskor dnes poobede


HonzaHajský - 23/5/2013 - 14:11

Mnohokrát jsem už i na seriozních webech četl, že se za zdmi nejtajnějších vojenských laboratoří provádí technické, technologické či biologické experimenty, které jsou 10?, 20? či kolik let před civilním výzkumem. Samozřejmě, když píšu "Nejtajnějších", tak nikdo neví nic určitého. Ale je teoreticky možné, že už jsou vyvinuty technologie - a to i použitelné pro kosmonautiku - které jsou pro nás dnes sci-fi.
Předesílám, že nemám na mysli nějaké konspirační teorie o mimozemšťanech v Dulce nebo jiných základnách USA, ale seriozní vojenský výzkum, který nemusí hledět na nějaký ten dolar, rubl meno juan.
A to co dnes vidíme jako špici pokroku (kompjůtery, nano- a biotechnologie, spojová technika atd.) jsou jen zastaralé vedlejší produkty těchto výzkumů.
Připustíme-li tuto úvahu směrem ke kosmonautice, kdoví na jakých pohonech, spojovací technice či automatizaci se tam pracuje. A za jakých okolností by byly výsledky těchto výzkumů použity?
Krásná (bohužel neuskutečnitelná) představa je, že zavládne celosvětový mír a spolupráce a výsledky těchto výzkumů budou dány celému lidstvu k dispozici. jelikož se nebudou utrácet neskutečné sumy na zbrojení, můžou se naše dnešní úvahy, co bude za 10, 20 a více let podstatně změnit a pokrok půjde rychleji.
Pravděpodobnější je ale, že lidstvo uvidí výsledky těchto výzkumů několik minut či hodim před tím, než nastane celosvětový Armagedon.


yamato - 23/5/2013 - 14:22

v tomto ohlade je to jasne - jedine co nas brzdi v rozlete, co sa tyka technologii, je lahky, kompaktny a vysokovykonny elektricky zdroj (reaktor). Co je zhodou okolnosti nieco, co sa urcite hodi aj vojakom. Ak by nieco take mali (a dali), tak hned zajtra sa moze zacat stavat planetolet pre lety k marsu a jupiteru. Elektrickych pohonnych systemov mame celu plejadu, jedine co nam chyba je zdroj


Lusyen - 23/5/2013 - 14:51

quote:
v tomto ohlade je to jasne - jedine co nas brzdi v rozlete, co sa tyka technologii, je lahky, kompaktny a vysokovykonny elektricky zdroj (reaktor). Co je zhodou okolnosti nieco, co sa urcite hodi aj vojakom. Ak by nieco take mali (a dali), tak hned zajtra sa moze zacat stavat planetolet pre lety k marsu a jupiteru. Elektrickych pohonnych systemov mame celu plejadu, jedine co nam chyba je zdroj


a čo toto?
http://technet.idnes.cz/rosatom-let-k-marsu-jaderny-pohon-a-reaktor-fkt-/veda.aspx?c=A130322_152040_veda_mla


yamato - 23/5/2013 - 15:21

pekne uz aby to bolo hotove


cernakus - 23/5/2013 - 15:25

Ono to je těžký něco odhadovat. V roce 1988 se zdálo, že Mars dobudeme před rokem 2000 a technicky ani ekonomicky tomu nic nebránilo. Finanční a vědecký impulsy, který získali americké a sovětské kosmické a vědecké obory, byly obrovské a díky mírovým procesům na konci 80tých let se zdálo, že budou využity mírově a ne vojensky, jak byly původně zamýšleny.

Jenže pak přišla největší geopolitická katastrofa 20. století a kapitalista ztratil konkurenčního strašáka. A je vymalováno. Bez strašáka se nemusel přetvařovat, mohl se vrátit tam, kde je ideologicky vymezen tedy generování maximálního zisku jakýmikoliv prostředky s co nejnižšími náklady. A na rovinu, kosmonautika mezi takový byznys nepatřila, nepatří a nikdy patřit nebude. Proto nyní máme faktický a jistě deprimující stop stav.

Spojené Státy Americké se tedy zcela navrátili do raně kapitalistických mezí a jakékoliv volné prostředky, které by někteří jejich politici mohli (a byli ochotní) použít pro kosmos začala spotřebovávat armáda na pravidelné četnické války a samozřejmě také boháči na pravidelné snižování daní.

Jistou naději by mohl být nacionalistický kapitalizmus Ruska, jenže Sovětský kosmický program dostal takový pecky (ztráta Bajkonuru, ztráta východní Ukrajiny, ekonomický kolaps...), že je s podivem, že přežily páteřní struktury a nezačínají úplně od nuly (byť výstavba Vostočného...). Takže taky nic.

EU Na to nemá z principu svého fungování. Dokud se bude jednat o neintegrální debatní kroužek bez společného ducha a idee, tak je buřt, že její přirozenou součástí je jistý socialistický kapitalizmus s altruistickými sklony. Dokud se budou rozdělovat kosmické a jiné technologie na základě státní příslušnosti soutěžících firem, tak nemá EU šanci cokoliv dokázat.

Čínský nacionalistický socializmus finančně podpořený imperialistickou formou kapitalismu sice má jistý potenciál, jenže ten je tlumen prostým rasistickým faktem. A to takovým, že mongoloid je sice pracovitý, pečlivý a obětavý, ale jinak hlava dubová, nesamostatná a neinvenční. Takže je úplně šumák, kolik budete mít ve vědeckém týmu japonců, číňanů či korejců, dokud jim nebude vládnout jeden bílej génius (klidně to může být jen nadhazovač myšlenek), je celý ten tým k ničemu. Takže Čína není žádným příslibem, protože kosmická historie nás učí, že pro úspěchy je potřeba ten "génius" ve vedení a kde ho mají Číňané vzít, toť otázka (ne že by nebyli, ale asiati jsou těžcí rasisté a nějakému bílému přivandrovalci se nepodřídí, ani kdyby to byl Von Braun či Koroljev).

Ostatní kosmičtí nýmandi pak kombinují výše uvedené nevýhody, takže od nich nelze očekávat již vůbec nic.

Tedy na rovinu, výhled nic moc, většina zmíněných zemí investují většinu svých volných zdrojů raději do způsobu ovládnutí Arktidy, než do honby za Marsem.

Ale stejně jako světlá budoucnost konce 80tých let se propadla do temnot dnešní reality jedinou drobnou změnou, může jiná drobná změna vytáhnout kosmonautiku do světlých zítřků.

Dovolím si krátkodobý výhled - pokud se Rusům podaří splnit jejich plán s vesmírným atomovým reaktorem MWe třídy (tedy o 3 řády více, než dosavadní zdroje) kolem roku 2017, nevidím důvod, proč by v roce 2025 místo okukování blízkých asteroidů zvětšeným Apolloidem neprovedla NASA první výsadek na Mars, i kdyby si ty motory od Rusů měla koupit.

Navíc klidně se může stát, že některý z vývojů supermateriálů dojde v tomto desetiletí ke zdárnému konci a pak to půjde ráz na ráz. Těžko tedy odhadovat dál, než za 10 let.


yamato - 23/5/2013 - 16:03

keby prispevok niekoho zhadzoval, dal by sa povazovat za zaujaty. Ked ale zhadzuje uplne kazdeho, je to v podstate vyvazene

ale zasadne sa zhodneme, ze by stacilo aby rusi dokoncili ten "space-grade" reaktor a veci sa mozu velice rychle pohnut niekam uplne inam. Zapad zrejme v tomto nie je schopny nic zasadneho ponuknut, cina len caka co by skopirovala, takze je to zase raz na rusoch.


Alchymista - 23/5/2013 - 16:13

cernakus, cernakus, budeš sa ty v demokratickom pekle smažiť...
Vo väčšine bodov súhlasím, s tým, že ak nedôjde k nejakej brutálnej/prelomovej zmene, či už v oblasti politiky alebo vedy/techniky, tak v najbližších dvoch desaťročiach budeme smrdieť maximálne tak na LEO. Pokiaľ sa teda pilotované lety nestanú len stránkou histórie...


yamato - 23/5/2013 - 16:23

quote:
Pokiaľ sa teda pilotované lety nestanú len stránkou histórie...


apage!!!
ja dufam ze kozmonautika ma to temne obdobie uz za sebou a teraz ju cakaju prelomove technologie a same velke veci! To ze je zle sice neznamena ze horsie byt nemoze, ale nadej umiera posledna

Navyse ja som zastanca cyklov a co doteraz islo dole, musi raz zamierit nahor


Erakis - 23/5/2013 - 16:28

To že ten príspevok je politicky nekorektný je podľa mňa úplne v poriadku, cernakus to tam v mnohých veciach pomenoval trefne. Ale tie (doslova) rasistické kecy o aziatoch, ktorým ked nevelí nejaký "biely génius", tak sú k ničomu, tak to je podľa mňa riadne za hranou. Cernakus, nemám pocit, žeby aziati boli taký rasisti, ako píšeš. V skutočnosti sa stačí pozrieť do zrkadla.


yamato - 23/5/2013 - 16:37

ja zase vidim "mamonarsku" ameriku trochu inak, staci si spocitat kto ma najviac sond v slnecnej sustave... Je to kazdeho nazor, buducnost aj tak viac ovplyvnuju jednotlivci nez staty (Einstein, Oppenheimer, Koroljov, von Braun, Gates, Jobs... dodal by som aj Muska, ale to ma zvozite pod ciernu zem )


cernakus - 23/5/2013 - 16:58

Erakis:

Já dělal 3 roky v Plzeňském Panasonicu a 2 roky v Kutnohorském Foxconnu, můj bratranec dělá už 7 let pro kolínskou Toyotu. Oba jsme dělali/děláme na pozicích, ve kterých jsme pracovali s vývojovými týmy Japonců a Číňanů. Všechny tyto firmy jsou technologické a opravdu se to tam hemží desítkami v technice studovaných mongoloidních. A oba na tuto problematiku máme po těch zkušenostech podobný názor.

Asiat je dobrý a užitečný člen týmu (často užitečnější než rozmazlený a věci málo oddaný běloch), ale na kapitána se prostě nehodí. Samozřejmě výjimka je možná, ale oborů je hodně a výjimkami je zaplnit nelze.
Přestože průměrné IQ má mongoloidní rasa o něco vyšší než europoidní rasa, má menší rozptyl (a tedy méně lidí geniálních). A jde to vidět na všech oborech.

Třeba u Japonců by se nedalo říci, že se posledních 60 let nesnaží a koncentrace přírodovědně vzdělaných Japonců na 1000 obyvatel je obrovská (skoro o řád vyšší než u vyspělých Evrospkých států). A výsledky? Na ten počet obyvatel prakticky žádné. Dtto se nyní děje Číně. Od kulturní revoluce se v Číně tlačí na technické vzdělání a jaké má Čína po těch 30ti letech výsledky? Přitom mají tak početné zdroje, že by měli být schopni již něco nového lidstvu přinést. Zatím se jim to nedaří.

Je možné, že se mýlím, ale důkazy zatím můj názor potvrzují. Možná, že za 10 let prozřu, ale doufám, že to bude pod tíhou empirických důkazů a ne proto, že mi to nařídí politicky korektní soud :-)

yamato:
sice je pravda, že jednotlivci mají potenciál pro klíčové změny budoucnosti, ale je k tomu taky třeba podpory od těch obyčejných dělníků a sedláků. Jde to ruku v ruce. [Upraveno 23.5.2013 cernakus]


fritz.lochmann - 23/5/2013 - 17:27

quote:
... cina len caka co by skopirovala ...
Jaj, ale si ma pobavil.
ale o tých žltých si myslím to isté. Mať žltých vo vedení fabriky a vo vývoji je hotová katastrofa. Ale inak pracovití sú, húževnatí, nenároční. Toť môj žltý sused si kúpil šmahom roky v hotovosti dom, jeho zaťka sestra chodí na čiernom mercedesi GLK ...


alamo - 23/5/2013 - 18:00

@ Jan Dusatko
dík za odpoveď


tycka - 23/5/2013 - 19:21

quote:
Proto nyní máme faktický a jistě deprimující stop stav.



Jsem přesvědčen, že většina Amerických daňových poplatníku omezení pilotované kosmounatiky naopak uvítala - je to zbytečné házení peněz do kanálu by vám odpověděli - byl to pouze výledek politické situace a lobování příslušných firem co se tím zabývají.
A jiní to hned přepočítají na množství zachraněných dětí v rozvojových zemích, kdyby šli ty peníze raději na to - stím že pro ně by to tak bylo 100x lepší.
Sourovin je v mořích víc než dost a pravděbodobnost zásahu meteoritem je taková, že pokud o tom někdo reálně uvažuje - měl by být okamžitě zbaven rozhodovacích funkcích - jen Země má ty své přirozené katastrofy sama o sobě bez vlivu vesmíru mnohem pravděpodobnější.

Prostě průměrnému většinovému daňovému poplatníkovi tento stav prostě dle všeho vyhovuje.

Dovolím si sem ocitovat z jednoho rozhovoru:

Nemali by sme sa podľa vás sústrediť viac na robotické misie?
Na to je viac názorov. Verí sa, že lety s ľudskou posádkou majú väčšiu podporu verejnosti ako tie robotické. A verejnosť tieto podujatia financuje prostredníctvom daní. Ja som strávil život realizáciou robotických projektov a ak mám vyjadriť len svoj osobný, nie oficiálny názor, dávam prednosť robotickým misiám. Sú jednoduchšie, lacnejšie a vedecky sa nimi dá docieliť práve toľko, ak nie viac.

Konec citace - zdroj:
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/280972-kolonizacia-marsu-najprv-budme-slusni-k-zemi/


Ano je hezké koukat na komonautiku, když jsou obchody v SSSR prakticky ji zcela prázdné - promintě, ale běžného člověka zajímá alespoň v tomto případě jak sehnat kus žvance k jídlu a né jak se někdo prochází po Marsu - jeho by fungující zásobování mnohem více potěšilo.
Byl jsem u provádění vyprav ze SSSR zde před rokem 1989 - památky a další věci je zde téměř nezajímali (tedy mimo povinného programu - nechtěli mít doma potíže, že se povinného programu neúčastnili) - jen nákupy a zase jen nákupy - věcí, které i u nás bylo zcela běžné kupovali podle svých slov hned pro několik rodin na jednou - oni jim to zde koupí a ti rodiny zase seženou pro ně něco jiného.

Gorbačova dělal prostě změny již z nutnosti - jen si plně neuvědomil dopad všech těchto změn.
[Upraveno 23.5.2013 tycka]


cernakus - 23/5/2013 - 19:39

tyčáku já myslel přece nás, fandy kosmonautiky. Je mi jasný, že ten stav lidi, co se o ni nezajímají, vůbec netankuje. Jsem bytostně přesvědčen, že kdyby dostali na výběr ovčánci naší malé republiky, jestli jeden rok příjmů Ligy Mistrů místo čutálistů a bafuňářů dostane ESA (1,6mld Eur cca), tedy jeden rok se ta podivná soutěž nebude hrát. Tak i přesto, že tam naše týmy pravidelně hrají kuličku, vyhrál by jistojistě názor Ligo sem a ESo ti nám jdi k šípku...

Jinak ten plný břuch ... je legrace, jak s ním pravičáci operují, když se jim to hodí, jinak mají plnou ústa "demokratických" ideálů a břuch může zůstat prázdný, zejména pokud to není ten jejich


tycka - 23/5/2013 - 22:38

quote:
tyčáku já myslel přece nás, fandy kosmonautiky. Je mi jasný, že ten stav lidi, co se o ni nezajímají, vůbec netankuje. Jsem bytostně přesvědčen, že kdyby dostali na výběr ovčánci naší malé republiky, jestli jeden rok příjmů Ligy Mistrů místo čutálistů a bafuňářů dostane ESA (1,6mld Eur cca), tedy jeden rok se ta podivná soutěž nebude hrát. Tak i přesto, že tam naše týmy pravidelně hrají kuličku, vyhrál by jistojistě názor Ligo sem a ESo ti nám jdi k šípku...



S tímhle s Vámi plně souhlasím - vycházím z obecné podpory základního výzkumu u nás a mezi ní samozřejmě ESA patří. Vycházím i z obecného zájmu o nové věděcké poznatky - hoho nezajímají a to ani v jednom oboru - těžko to bude nějak zvlášť podporovat.


quote:
Jinak ten plný břuch ... je legrace, jak s ním pravičáci operují, když se jim to hodí, jinak mají plnou ústa "demokratických" ideálů a břuch může zůstat prázdný, zejména pokud to není ten jejich


Nepředpokládám, že by levice podporovala víc základní výzkum - mezi levicovými voliči jsou spíše ti s nižšími příjmy a ty zajímá většinou jen to co oni potřebují přímo sami ke svému životu. A kosmonatika to rozhodně není - to spíše fotbal nebo hokej.
Pokud ano tak hlavně z propagandistických důvodů - netvrdím, že totéž by nedělala i pravicová vláda.
Prostě nepodporuje to jak levice ani pravice z důvodu nezájmu(zájem tedy podstatně menší než 50%) ani jedné skupiny voličů o to.

Už jsem tedy psal všem zastáncům přímé demokracie, ať si uvědomí, co by to udělalo se základním výzkumem, kdyby se vše tedy jakékoliv rozhodnutí muselo schvalovat referendem či by mohl kdokoliv navrhnout jakýkoliv zákon a pokud by se v referendu schválil tak by ihned začal platit.

Dostáváme se navíc již dost do témtu Souvisloti kosmonautiky.
[Upraveno 23.5.2013 tycka]


Derelict - 23/5/2013 - 23:15

quote:
cernakus, cernakus, budeš sa ty v demokratickom pekle smažiť...
Vo väčšine bodov súhlasím, s tým, že ak nedôjde k nejakej brutálnej/prelomovej zmene, či už v oblasti politiky alebo vedy/techniky, tak v najbližších dvoch desaťročiach budeme smrdieť maximálne tak na LEO. Pokiaľ sa teda pilotované lety nestanú len stránkou histórie...


Alchymista,
v tomto s tebou naprosto souhlasim. Zkusim dat priklad.
Poptejte se svych znamych v okoli, co si mysli o kosmickych letech. A jen tak jemne natuknete projekt Apollo. Psal jsem o tom jiz nekolikrat. Pro normalniho cloveka je dulezite, aby mel levne auto, kvalitni bednu a prenos, levne pivo a mohl cumet na nejaky jednoduchy program.
Aby jsme si ujasnili, timto neurazim lidi, kteri pracuji. To proste patri k normalnimu lidskemu profile - jsem unaveny z prace, shaneni potravy pro svoje mladata, chci na chvili vypnout a nic nedelat. Tohle vede k proslulemu "Chleb a hry ...". Takoveho cloveka nezajima kosmonautika.
Na druhou stranu, pokud se dozvi, ze jeho auta se montuji na robotizovanych linkach, jsou vyrabena NC a CNC stroji, kde prazaklad techto technologii je prave v projektu Apollo, ze jeho babicka chodi na dialyze a zivot ji zachranuje pohrobek projektu Apollo .... tak zacne uznavat potrebu kosmonautiky. Ale zase je to chyba. Jedna se o potrebu siroce financovaneho zakladniho a aplikovaneho vyzkumu. Apollo byl vicemene financovany aplikovany vyzkum, kde byl prostor I na nejaky ten zakladni vyzkum.
Nedokazu popsat, ktere parametry vedly k tak zajimavym vysledkum ... a pres vsechnu chvalu vidim I velke nedostatky tohoto projektu. Ale to co pise Alchymista je pravda.
Dokud nedojde ke zmenam, drozkareni na LEO je maximum, ceho jsme schopni. A proc?
1) Ekonomika - pokud nebudou zajimave aplikace, nebude duvod vydelavat penize tak riskantnim zpusobem. A kosmonautika riskantni je. Porovnejte si rizika dopravy spojovaci druzice, porizovaci a provozni naklady, s tezbou zlata nekde v rovnikove Africe. Co je investorsky zajimavejsi? V soucasnosti mame kliku, je tu nekolik nadsencu, ochotnych utracet svuj capital v takto pofidernich podnicich.
2) Politika - dnesni politik (na zapad na vychod, je to uplne jedno) je socialni inzenyr = populista. Potrebuje byt znovu zvolen, zajistit staly prijem. Chova se jako jakykoliv jiny pracovnik, az na jednu vlastnost. Politik je jediny druh manager, ktery nenese zadne riziko primych dopadu, potrebuje jenom zajistit dalsi zvoleni. Za techto podminek je politika primym nepritelem vyvoje, protoze se snazi udrzovat status quo. Samozrejmne, diky vyvoji technologii je to obtizne ... ale musim rict, ze se snazi.
3) Veda/aplikovana veda - do vesmiru I po temer sto letech (pokud to vezmu od prvnich rozumnych pokusu Goddarda, Koroljova a dalsich) letame stale na zaklade primitivnich chemickych reakci. Jinou metodu nemame. Samozrejmne, jsme limitovani schopnosti system (rozumej ekologii Zeme), tudiz I kdyby byla nejaka moznost, doprava je za obrovskych nakladu urcena pro statisiciny populace. Ani jeden ze system ekonomika/ekologie to proste neutahne. Dokud neprijdeme na energeticky setrnejsi zpusob splhani z gravitacni studny, bude tato cast nejdrazsi a ve vysledku bude omezovat cely kosmicky prumysl.

Abych nezapomel, spade to do souvislosti kosmonautiky - je tu jeste jedna vec. Kultura lidstva a jeho smer. Nejde tu o politiku, ale o ruzne trenice, od nabozenskych, pres ekonomicke az po xenofobii. Kazdy ma jine predstavy a snazi se je vtlouci do hlavy tomu druhemu pokud mozno velkym klackem. Vyvoj toho klacku je zajimavy I pro kosmonautiku (zbrojeni a rakety proste k sobe patri), ale financovani naslednych konfliktu by nektere programy hrave zaplatilo.

Nevidim budoucnost kosmonautiky ruzove, na druhou stranu, dnesni zhyckany clovek se uz bez ni neobejde. Ukonceni druzicovych program je jiz temer nemozne, je na tom zavislych prilis mnoho program. Ale nejaky extra vyvoj nemohu prijmout, protoze pro nej neni vule, finance a znalosti. Proto je jedinou sanci pro dobyvani vesmiru soukromy sektor, ktery si muze diktovat svoje vlastni podminky u svych vlastnich programu. Proto budu pet chvalu Muskovi, ktery nasel zpusob jak podojit statni kravu na vyvoj svych dopravnich prostredku atd.

Ale jak uz tu nekdo napsal, tohle patri spise do souvislosti kosmonautiky. Budoucnost neni cerna, ale ani ruzova, nebude to prochazka ruzovym sadem. Ale snad se z toho neco vyvine, jenom to bude urcite neco jineho nez cekame.


tycka - 23/5/2013 - 23:41

Nevím, jestli je to sem úplně vhodné psát - nicméně chci tím především ukázat, jak ošidné jsou předpovědi kór na 50 let dopředu.
Je to věc, které není pouze vyloučená - nikoliv, že předpokládám, že tomu tak skutečně za těch 50 let i bude.

Na základě výzkumu v CERNu i jinde dojde k potvrzení Gravitonu a zpřesněny a to dost zásadně různé teorie okolo Kvantové gravitace.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Graviton
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A1_gravitace
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace

Zbytek textu je čistá spekulace - nelze to pokud vím vyvrátit na základě současných ověřených poznatků ani ovšem potvrdit - právě kvůli stále nedostatečné teoretické znalosti Gravitace.

Výsledkem bude nalezení způsobu umělé generace gravitační síly, které bude negativní vůči gravitační síle - taková síla bude těleso naopak odpuzovat z gravitačního pole - všechny ostatní gravitační síly jsou vždy vzájemně Přitažlivé.
Na základě toho bude zkonstruhován generátor, který generováním negativní gravitační síly bude rušit Zemskou přitažlivost. Prostě bude ji stále měřit a bude generovat tak velkou antigravitační sílu - aby do určité vzdálenosti od něj Zemské gravitace prostě jakoby zmizela. Nepůjde samozřejmě o žádné Perpetuum mobile - generace anti gravitace bude na úkor zdroje energie - předpokládám, že do něj přiváděná energie bude ve formě elektrické energie.

To bude mít nejdříve dost negativní dopad na kosmonautiku - v každé vědecké laboratoři si takto "zrušejí" Zemskou gravitaci - tam kde to budou potřebovat a na pokusy v nulové gravitaci tak nebudou potřebovat žádnou kosmickou stanici - to ještě víc sníží potřebu kosmonautiky.
A i pro turisty - vyzkoušení si stavu beztíže se celkem brzy stane vcelku běžnou pouťovou atrakcí. Simulace pobytu ve vesmíru na simulátoru - včetně generování přetížení generátorem běžné přitažlivé gravitace během startu a generátorem anti gravitace pak navodí beztížný stav - vše ještě doplní zobrazovací panely s reálnými obrazy z vesmíru místo oken.

Pak později i ten pozitivní - dojde i k vytvoření bezpečného a výkonného zdroje elektrického proudu využívající antihmotu - opět výsledek bádání z CERNu i jinde + včetně způsobu jak ji uměle za přijatelné náklady vyrábět a bezpečně skladovat.
Na základě toho dojde ke konstrukci antigravitačního pohonu(buď na elektrickou energii anebo jeho součástí bude přímo ten generátor využívající antihmotu ) - nechce se mi psát rakety jako spíše raději dopravního prostředku na oběžnou dráhu.
Zde předpokládám mnohem nižší energetickou náročnost - dopředná síla bude generována na základě odpuzování od gravitační síly Země - tedy mnohem výhodněji než vypouštěním spalin, které nesou většinu energie a jen málo pak zbude na urychlení vlastní rakety.

Celá doprava na oběžnou dráhu se zlevní i z důvodu znovu-použitelnosti a to i kvůli nutnosti zachraňování na náklady výroby drahého pohonu - a to zcela zásadně.
Generátor běžné přitažlivé gravitace umožní navíc navodit jednoduše vhodnou úroveň gravitace - pokud ne rovnou její pozemskou hodnotu. Stejně tak další generátor antigravitace v kabině navíc ochrání posádku před účinky přetížení během startu i přistání.

A navíc díky snadnému vytvoření umělé gravitace se zásadně změní i montáž na oběžné dráze. Nejdříve se sestaví kostra modulu z předem připravených panelů - buď lepením anebo jinou vhodnou montáží k sobě. To zatím ve volném kosmickém prostoru - tedy jak ve vakuu a stavu beztíže. Pak se modul naplní atmosférou a rozmístí se v něm provizorní ventilační potrubí a provizorní osvětlení. Pak se do podlahy - tedy na stěnu připravenou jako podlaha namontují ony generátory přitažlivé gravitace anebo se jen zprovozní a seřídí - byli již namontovány do těch panelů při jejich výrobě na Zemi.
V tento okamžik dojde k dost zásadní změně v dalším vnímání tohoto "staveniště". Díky běžné gravitaci se změní v podstatě v docela běžné staveniště na pevné zemi jako třeba, když se staví velká loď na moře - tedy jednotlivé prostory jsou již po stránce nosných konstrukcí vybudovány a je pouze je třeba vybavit. Tedy provádění dalších montážních práci v tomto staveništi modulu se již příliš nebude lišit od toho, jako by se to dělalo zde na zemském povrchu - tedy běžné natahovaní elektroinstalací, montáž definitivní vzduchotechniky a osvětlení a výstavba dalších doplňujících přepážek - v podstatě ten rozdíl od "pozemského" staveniště nebude nijak zvlášť patrný až na dodržovaní některých zásad - aby například nedošlo k poškození vnější stěny modulu. Rozdíl rychlosti a snadnosti této montáže oproti dnešku ve stavu beztíže je snad jasný.
Pro montáž trochu větších sond, co se již nevejdou do nákladového prostoru kosmického dopravního prostředku jako celek a dalších menších konstrukcí - bude v té kosmické stanici k dispozici běžná montážní hala - samozřejmě i s generátory umělé gravitace - celkem podobná té kde se to montuje na Zemi dnes. Pro její vypuštění ven se to nejdřív přesune do menšího prostoru, kam se to akorát tak vejde a pro zmenšení ztráty atmosféry vakuová vývěva odtamtud navíc nejdřív většinu vzduchu odčerpá, než se otevřou vrata vedoucí ven.

Stejně i díky upřesnění těchto gravitačních teorií budeme opět o něco blíže Warp pohonu - ty exotické věc typu negativní energie - jsou nutné dle mne jen podle současného stavu gravitačních teorií - další jejich upřesnění je dle mne klidně nahradí něčím jiným - již ne tak nedostupnou věcí jako má být negativní energie - jinak prosím o fundované vyvrácení co tomu tak brání - odmítnutí založené na současné PROVĚŘENÉ a uznávané TEORII.
Jako i k popisovaným možnostem antigravitačního pohonu založeného na generování antigravitační síly. Tedy opět prověřená teorie co tomu JEDNOZNAČNĚ brání - nejlépe taková jako zcela logický zákon o zachování energie.

Ti, kteří dnes spekulují o možnostech kosmonautiky na základě dnešních poznatků, se tak v té době budou moc opět přesvědčit, že není příliš vhodné hodnotit budoucí možnosti - je to stejné jako hodnotit možnosti využití Ameriky v době před objevem první parolodě - zbytek už byla jen evoluce - spalovací motor jen o trošku větší.

[Upraveno 25.5.2013 tycka]


yamato - 24/5/2013 - 10:08

quote:

Jinak ten plný břuch ... je legrace, jak s ním pravičáci operují, když se jim to hodí, jinak mají plnou ústa "demokratických" ideálů a břuch může zůstat prázdný, zejména pokud to není ten jejich


nojo, taktiez je legrace ze ta najvacsia chudoba je/bola v krajinach s nedemokratickym rezimom co mal plnu hubu blaha pre kazdeho

Zakladny problem je, ze historia sa nevyvija linearne. Preto sa netrafili pesimisti, co tvrdili ze vsetko uz bolo vynajdene, a netrafili sa ani optimisti, co videli mesta na marse v roku 2000. V historii sa stavaju zlomy a skoky, vacsinou naviazane na uspech nejakeho jednotlivca s viziou (politickou, technickou). Problem je ze taketo zlomy a skoky sa nedaju predvidat


alamo - 25/5/2013 - 01:59

hmm... a podľa mňa.. začína to vyzerať "nádejne"
teda podľa mňa..
http://m.youtube.com/#/watch?v=59QNYzMOyjM&desktop_uri=%2Fwatch%3Fv%3D59QNYzMOyjM


dodge - 25/5/2013 - 05:58

Návštěva JFK u McDonnella v St. Louis v září 1962.

http://www.boeing.com/boeing/Features/2013/05/bds_jfk_cart_05_07_13.page [Upraveno 25.5.2013 dodge]


David - 25/5/2013 - 06:43

Domnívám se, že hledání " gravitonu" a celá teorie gravitace na základě viditelné hmoty je pochybné. Předpokládám, že cesta půjde výzkumem temné hmoty a temné energie, jíž Vesmír obsahuje cca 4 x více než hmoty viditelné. Předpokládám, že prostor bude chápán jako kontinuum naplněné temnou energií, jejímž specifickým případem bude temná hmota jako zárodek hmoty viditelné s tím, že obě hmoty ke své existenci spotřebovávají temnou energii. Předpokládám, že gravitační zakřivení prostoru bude chápáno jako skládání jednotlivých vírových trychtýřů jimiž temná a viditelná hmoty nasává temnou energii kterou spotřebovává pro pohyb svých komponent a vyzařování různých kvant. Domnívám se že zásadním obratem bude respektování faktu že prostor, též zvaný vakuum není prázdný ale je oceánem temné energie která se vlní zakřivuje a je protkána ostrůvky temné a viditelné hmoty. Pokud se týče rychlosti světla, tak je rychlostí nikoli v prázdném prostoru, ale v " polévce" temné energie z níž čerpá každé kvantum energii ke své existenci , domnívám se tedy, že ve skutečně prázdném prostoru by se světlo mohlo nejen pohybovat " nadsvětelnou " rychlostí, ale zřejmě bez dodávky energie z polévky temné energie by brzy zaniklo. Domnívám se že konec Vesmíru bude nazírán jako spotřebování většiny temné energie temnou a viditelnou hmotou a zářením všeho druhu. Domnívám se, že výzkumem temné energie a temné hmoty, možná by bylo lépe klasifikovat tyto fenomény jako nepozorovatelné ve známém spektru. Zajímavé, že už Einstein počítal s energií " vakua" a předpokládal doplňování viditelné hmoty Vesmíru z " vakua", resp. prostoru.
Pokud se týče kosmonautiky předpokládám pokrok v kvalitě používaných systémů a ve zvyšování bezpečnosti, nějaký skokový pokrok zejména v oblasti pohonu či dálkové výpravy lidí typu " na Mars " nepředpokládám.
Též nepředpokládám možnost použití prostoru pro pohyb kosmických přístrojů, jako jsou " červí díry" , nebo warp, proto tuto vizi podepřel úvahou o temné energii, jejím smyslem nejsou moje závěry ale skutečnost, že se obecně zapomíná na fakt, že Vesmír není obrovská prázdnota s ostrůvky galaxií, ale je beze zbytku též oceánem temné energie, potažmo s ostrovy temné hmoty.


novák - 25/5/2013 - 09:17

quote:
nojo, taktiez je legrace ze ta najvacsia chudoba je/bola v krajinach s nedemokratickym rezimom co mal plnu hubu blaha pre kazdeho


Takže z našeho hlediska kosmofandů by bylo nejlepší, kdyby Američané a spol. konečně dali těm "krajinam" pokoj a co by tím ušetřili na vojenském rozpočtu (a dotacích vládním "nezávislým nevládním" organizacím), dali by do kosmonautiky. Všichni by byli spokojeni - US státní rozpočet by zůstal stejný, takže firmy a přísavky by netratily; my budeme mít radost z větších a sympatičtějších raket; a ty nebohé země by konečně mohly mít svobodu, demokracii a vlády, která o blahu občanů nebudou jen žvanit.

Ad Davidova temná hmota a energie: to už mi přijde pravděpodobnější teorie o fousatém dědovi na Nebesích


NovýJiřík - 25/5/2013 - 19:21

quote:
Domnívám se, že hledání " gravitonu" a celá teorie gravitace na základě viditelné hmoty je pochybné. Předpokládám, že cesta půjde výzkumem temné hmoty a temné energie, jíž Vesmír obsahuje cca 4 x více než hmoty viditelné. Předpokládám, že prostor bude chápán jako kontinuum naplněné temnou energií, jejímž specifickým případem bude temná hmota jako zárodek hmoty viditelné s tím, že obě hmoty ke své existenci spotřebovávají temnou energii. Předpokládám, že gravitační zakřivení prostoru bude chápáno jako skládání jednotlivých vírových trychtýřů jimiž temná a viditelná hmoty nasává temnou energii kterou spotřebovává pro pohyb svých komponent a vyzařování různých kvant. Domnívám se že zásadním obratem bude respektování faktu že prostor, též zvaný vakuum není prázdný ale je oceánem temné energie která se vlní zakřivuje a je protkána ostrůvky temné a viditelné hmoty. Pokud se týče rychlosti světla, tak je rychlostí nikoli v prázdném prostoru, ale v " polévce" temné energie z níž čerpá každé kvantum energii ke své existenci , domnívám se tedy, že ve skutečně prázdném prostoru by se světlo mohlo nejen pohybovat " nadsvětelnou " rychlostí, ale zřejmě bez dodávky energie z polévky temné energie by brzy zaniklo. Domnívám se že konec Vesmíru bude nazírán jako spotřebování většiny temné energie temnou a viditelnou hmotou a zářením všeho druhu. Domnívám se, že výzkumem temné energie a temné hmoty, možná by bylo lépe klasifikovat tyto fenomény jako nepozorovatelné ve známém spektru. Zajímavé, že už Einstein počítal s energií " vakua" a předpokládal doplňování viditelné hmoty Vesmíru z " vakua", resp. prostoru.


Safra, Davide, že ty už dávno neaspiruješ na Nobelovku za fyziku, když máš tak dokonale jasno. Jinak k tvému tvrzení: "Předpokládám, že cesta půjde výzkumem temné hmoty a temné energie, jíž Vesmír obsahuje cca 4 x více než hmoty viditelné". Takže tedy vesmír obsahuje cca 5x víc temné hmoty než hmoty viditelné a temné energie asi 19x...


dodge - 25/5/2013 - 20:34

Takže tedy vesmír obsahuje cca 5x víc temné hmoty než hmoty viditelné a temné energie asi 19x...




To jsou zatím jenom stále se měnící odhady, jelikož vůbec nemáme ani tušení jaká je fyzikální podstata temné hmoty a energie.


David - 26/5/2013 - 06:48

V každém případě se temná hmota projevuje gravitačně z čehož plyne bizardní závěr týkající se hypotetického gravitronu, který má být nositelem gravitační síly, totiž, že by jej obsahovala jak viditelná hmota tak i temná hmota. Množství temné hmoty a energie se odhaduje já se držím na spodní hranici.
Když už jsme zabrousili do kosmologie, tak bych jen dodal k nápadu, že světlo potřebuje ke svému putování temnou energii, že existují teorie, že v okolí našeho Vesmíru, jehož průměr má být v desítkách mld.sv.let a i dále do nekonečna existují další Vesmíry. Zcela jistě některý existoval před " Velkým třeskem " a je součastníkem našeho Vesmíru, avšak žádné viditelné světlo z něj neregistrujeme. Pokud temná hmota a energie vznikla v okamžiku BB , tak jak se zdá mezi těmito Vesmíry chybí a světlo tento prostor nepřekoná. Tyto teorie ovšem současně znamenají že prostor je konstatntní a v něm náhodně, či zákonitě vznikají a zanikají jednotlivé Vesmíry.


novák - 26/5/2013 - 10:25

quote:
Takže tedy vesmír obsahuje ...


Tenhle odhad bulharské konstanty není Davidův
http://cs.wikipedia.org/wiki/Temná_hmota

Legrační představa, že foton čerpá temnou energii, aby se mohl pohybat, je ovšem unikátní.


Mirek256 - 26/5/2013 - 10:45

quote:
quote:
Takže tedy vesmír obsahuje ...


Tenhle odhad bulharské konstanty není Davidův
http://cs.wikipedia.org/wiki/Temná_hmota

Legrační představa, že foton čerpá temnou energii, aby se mohl pohybat, je ovšem unikátní.


Hlavní problém je, že nikdo neví co bude za několik let, natož za padesát. Doba před sto lety je nádherný příklad - kdo by z roku 1913 odhadl rok 1919? Či 1963? Vůbec nikdo. Můžou přijít nové objevy, ostatně 2063 ve Star treku objevili warp a první mimozemšťany, Vulkánce -:))). Je o tom celý film. Ale to by se musela rozvíjet jaderná energetika, fůze atd. A to se nějak neděje. Já jsem svědkem, že svět spíše spěje do nějaké nesmyslu. Můj názor je, že nějak nebude nic. Ani základna na Měsíci, Mars už vůbec ne. ISS skončí, a nějak není ani prostředek, jak postavit novou velkou orbitální stanici. Rád bych mýlil, ale zatím to vidím takto, bohužel. [Upraveno 26.5.2013 Mirek256]


Alchymista - 26/5/2013 - 12:05

Prinajmenšom v poslednom bode sa mýliš - k dispozícii sú minimálne tri nosiče s dostatočným výkonom (~20 ton na LEO 350km/60°)pre stavbu montovanej orbitálnej stanice - Proton, Ariane, Atlas a Delta. Proton je v cene štartu o kus lacnejší ako STS, Atlas, Ariane a Delta sú s STS cenovo porovnateľné.
Takže "technické" prostriedky by aj boli - problém je hlavne s financiami (ako vždy).

Preto si myslím, že ak sa máme, ako ľudstvo, pozrieť niekam Ďalej ako na LEO, musí sa zmeniť predovšetkým fungovanie spoločnosti.


yamato - 26/5/2013 - 13:00

ja si myslim ze bude vsetko ako som tu pisal uz asi tisic krat, historia nenapreduje linearne. Po apolle sa mohlo zdat, ze mars je na dosah. Ale nie sme tam este ani dnes. Taktiez dnes sa moze zdat, ze nikam nesmerujeme, a za 20 rokov mozno budeme stavat prve stanice na callisto.
Ide o to, ze ak nejaky vyvoj nikam nesmeruje, tak je len otazkou casu, kym dojde k jeho odmietnutiu. Tak ako dnes eurobyrokrati prehodnocuju zelenu energetiku a pozaduju znizenie cien elektriny, tak dobuducna ocakavam silny nastup jadrovej energie, hlavne ked posledne modely reaktorov su neporovnatelne bezpecnejsie.
Ak rusi uspeju so svojim rychlym reaktorom pre vesmirne pouzitie, tak sme sa defacto stali medziplanetarnym druhom, resp. uz tomu nic nebrani.
A ako sa bude rozvijat vesmirny priemysel (rozumej zabezpecenie potrieb vesmirnch zakladni z vesmirnych zdrojov), tak este aj ten jadrovy odpad sa mozno bude vyvazat mimo zem (ako palivo pre RTG zdroje)


tycka - 26/5/2013 - 13:12

quote:
rozvíjet jaderná energetika, fůze atd.


Ale rozvoj fůze probíhá i nadále - staví se první pokusné zařízení, kde by fůze měla odvzadat více energie než se spotřebuje na její udržení. Nepůjde zatím o energetický zdroj, ale o experimentální zařízení, kde se budou zkoumat materiáli pro stavbu dalších a budou vědci zkoumat způsoby řízení fůzní reakce. Prostě celá záležitost fůze je velmi náročná.

http://cs.wikipedia.org/wiki/ITER
http://www.iter.org/

O klasické jaderné energeticke toho tolik nevím, jen vím - že i zde je stále další její výzkum - jen se to zřejmě raději tolik neprezentuje, aby nedráždili ještě víc odpůrce jaderné energetiky.


yamato - 26/5/2013 - 13:51

quote:
Prostě celá záležitost fůze je velmi náročná.



hlupost, teraz som pozeral ironmana a tam mali fuzny reaktor vo vstupnej hale fabriky. A mal sklenene steny


cernakus - 26/5/2013 - 13:51

ITER je bohužel příliš daleko, ale pokud nebude funkční pro výrobu elektřiny (z důvodu nízké životnosti) rozhodně by se hodil pro pohon lodi. Když se zkombinuje s jiným zdrojem energie pro udržení elmag polí, tak pokud tokamaku odřízneme jednu část a uděláme z něj podkovu, získáme vlastně termonukleární motor. A to dost výkonný i bezpečný.

Vývoj FBR s tekutým kovem či roztopenou solí, které jsou ve vývoji a konstrukci jsou příslibem ještě vyšších elektrických výkonů, než dosud vyvíjený MWe kosmický reaktor. V Rusku se navíc stále více ozývají hlasy pro nasazení druhé generace FBR s eutektickými směsi znovu do ponorek (jako měla Alfa) a nasazení jaderně elektrického pohonu v nich. Pokud by tyto hlasy vyhrály, přibyly by další obrovské zkušenosti.

Poměrně nadějné byly i německé experimenty s heliem chlazeným reaktorem, ale tam to ekoteroristé bohužel zařízli. Naštěstí již nedokázali v hysterické době počernobylské prosadit svou a nedonutili vládu kancléře Kohla, aby nechala veškeré poznatky tohoto unikátního systému zničit (ano, až takoví fanatici jsou zelení). Před deseti lety tak díky tomu mohla koupit Čína tyto dokumentace a tento výzkum dále rozvíjí testováním (což je přesně to, co asiatům jde velmi dobře a co tato koncepce potřebuje).
Plynem chlazený reaktor je další z kandidátů na kosmický zdroj obrovského množství energie.

Kdyby všechno výše uvedené selhalo, stále tu máme dokončený RD-0410 (a v podstatě tedy i RD-0411) a slušně rozdělaný Timberwind. Se kterými by se dalo létat až k Jupiteru v rozumných časech.

Holt, chce to jen chtít.


JiříHošek - 26/5/2013 - 20:20

quote:
Můj názor je, že nějak nebude nic. Ani základna na Měsíci, Mars už vůbec ne. ISS skončí, a nějak není ani prostředek, jak postavit novou velkou orbitální stanici.
Nerozumím - myslíte, že s ukončením činnosti ISS skončí pilotované lety?

quote:
Preto si myslím, že ak sa máme, ako ľudstvo, pozrieť niekam Ďalej ako na LEO, musí sa zmeniť predovšetkým fungovanie spoločnosti.
Nerozumím - myslíte, že bez změny fungování společnosti nelze realizovat pilotovaný let na orbitu Měsíce?


yamato - 26/5/2013 - 20:29

quote:

Preto si myslím, že ak sa máme, ako ľudstvo, pozrieť niekam Ďalej ako na LEO, musí sa zmeniť predovšetkým fungovanie spoločnosti.


a ako si to nove fungovanie predstavujes?


Mirek256 - 26/5/2013 - 21:49

quote:
quote:
Můj názor je, že nějak nebude nic. Ani základna na Měsíci, Mars už vůbec ne. ISS skončí, a nějak není ani prostředek, jak postavit novou velkou orbitální stanici.
Nerozumím - myslíte, že s ukončením činnosti ISS skončí pilotované lety?
To si nemyslím, ale nebudou nikam jinak než na nízkou oběžnou dráhu, a navíc co tam, když nebude orbitální stanice. Ale třeba se mýlím (to bych rád), objeví se něco jako warp či hvězdné brány, a budou základny ne na Callisto, ale u sousedních hvězd. Ale nevidím světlo na konci tunelu, spíš si myslím pravý opak. Ono nesmí dneska při kosmických letech nikdo zemřít (i když na silnici lidé umírají běžně), jak zde již jinde bylo psáno, hned by byla celoplanetární hysterie a několikaletý stop. než se vše vyřeší. Bohužel.


alamo - 27/5/2013 - 10:14

"stop"?
čo tak založiť, tú nadáciu?


Lusyen - 27/5/2013 - 12:58

cernakus
Má pravdu,,, tiež vidím možnosti hlavne v tých jadrových zdrojoch,,, hádam nám konečne z východu príde aj niečo pozitívne,, ideálne ten megavatový zdroj,,, osobne sa zaujímam o mesiace jupitera a ich oceány,,, ak by bol dobrý zdroj bola by možnosť posieľať tam automatické sondy v rozumnom čase a aj to zariadenie na "prepálenie sa" niekoľkokilometrovou ľadovou pokrývkou (mapríklad Európy) by privýtalo poriadny zdroj


NovýJiřík - 27/5/2013 - 15:49

Můj názor je, že nějak nebude nic. Ani základna na Měsíci, Mars už vůbec ne. ISS skončí, a nějak není ani prostředek, jak postavit novou velkou orbitální stanici.




To je, bohužel, docela reálná perspektiva. ISS ještě vydrží tak plus mínus deset let, možná i nějaký ten pátek navrch, ale patnáct let už je asi moc. Co bude místo toho? Čínská obdoba Miru (kolem roku 2020)? Anebo snad konečně nějaký soukromý nafukovací hotel na oběžné dráze? Jedno je dost pravděpodobné: Pokud nebude KAM létat, tak se taky NIKAM létat nebude. Kdyby dnes nebylo ISS, copak by někdo někam létal? Vždyť by žádné pilotované lety nebyly potřebné, jenom vyletět 400 kilometrů nahoru a za pár hodin/dnů zase spadnout dolů, to mělo význam v 60. letech, ale ne v současnosti. Takže pokud nebude cíl, na který by bylo účelné (případně ziskové) zaměřit pilotované lety, tak prostě pilotované lety nebudou, a to tím spíš, že společenská poptávka po něčem takovém nijak valná není. Proto čest a sláva šílencům, kteří tu společnost masírují svými projekty na oblet Marsu, jeho jednosměrnou kolonizaci apod., a to všechno v horizontu 10-15 let, protože nějaký časově vzdálenější záměr nemá u veřejnosti šanci získat pozornost, a přízni a souhlasu ani nemluvě.


alamo - 27/5/2013 - 16:12

čo tak zámer, zobrať deltu 4 h (alebo ariane 5 m, bude mať rovnakú nosnosť..)
navrch nasadiť fregat, naň sojuz.. a môžete letieť do BEO, prakticky "hneď"..


yamato - 27/5/2013 - 16:35

quote:
čo tak zámer, zobrať deltu 4 h (alebo ariane 5 m, bude mať rovnakú nosnosť..)
navrch nasadiť fregat, naň sojuz.. a môžete letieť do BEO, prakticky "hneď"..


a co z toho?

hlavny problem kozmonautiky je, ze v sucasnosti sa nevie predat, a tym padom ani zaplatit. Ale ked sa pozrieme na suborbitalnu turistiku, tak tam maju stovky predanych leteniek este pred prvym skusobnym letom. A kozmeticke firmy vrazaju miliony do "vesmirnej" reklamy, a este su na tom ziskove!
Podtrzeno secteno, da sa to. Len treba o tom rozmyslat uplne inak. Stare sposoby prinesu len stare vysledky.


alamo - 27/5/2013 - 17:29

ja si myslím, že problém je práve v tej otázke "čo z toho?"
ale prečo by s toho malo byť niečo viac, než len ten let?
veď v skutočnosti ide iba o to aby sa uskutučnil, aby sa dokázalo že sa to dá
nič viac netreba


cernakus - 27/5/2013 - 18:38

alamo:

Tak ono se to dá. On Sojuz-Lok nebyl v podstatě nic jiného než BEO mise. Takže se to dá udělat dokonce podstatně levněji, přímo na Protonu.
Potíž je v tom, že BEO mise je výmysl Obamovy administrativy, která když viděla ten poprask, který způsobila terminací programu Constellation musela s něčím přijít. A protože Constellation mířila na Měsíc, tak Obamova administrativa nemohla Měsíc použít, protože by jí oprávněně chrstli v kongresu do ksichtu, že v tom případě byla terminace Constellation hodně drahý zbytečný špás. Takže z Měsíční rakety a měsíční lodi se stala asteroidová raketa a asteroidová loď a tím, že součástí není lander, se zavřela kritikům huba.
No a Rusové prostě nevidí v politickém rozhodnutí BEO mise žádný význam, oni totiž nic Kongresu vysvětlovat nemusí.

Pilotovaná mise k asteroidům opravdu nemá žádný význam a to dokonce ani propagandistický. Protože kdyby ano, tak Rusové za cenu jedné americké BEO mise mohou poslat těch misí cca 10 a to dokonce teď hned a ušetřit Americe zbytečné miliardy.


cernakus - 27/5/2013 - 18:41

quote:
quote:
čo tak zámer, zobrať deltu 4 h (alebo ariane 5 m, bude mať rovnakú nosnosť..)
navrch nasadiť fregat, naň sojuz.. a môžete letieť do BEO, prakticky "hneď"..


a co z toho?

hlavny problem kozmonautiky je, ze v sucasnosti sa nevie predat, a tym padom ani zaplatit. Ale ked sa pozrieme na suborbitalnu turistiku, tak tam maju stovky predanych leteniek este pred prvym skusobnym letom. A kozmeticke firmy vrazaju miliony do "vesmirnej" reklamy, a este su na tom ziskove!
Podtrzeno secteno, da sa to. Len treba o tom rozmyslat uplne inak. Stare sposoby prinesu len stare vysledky.


Yamato, ten úspěšný obchodní model je ale ve skutečnosti podvod. Tedy žádáš po slušných a poctivých státních agenturách, aby začali podvádět, lhát a klamat jako soukromé firmy? Hm, tak to asi neklapne. tento přístup k "podnikání" je totiž vyhrazen pouze soukromým subjektům, ty státní se musí ohlížet na takové ty "blbosti" jako je veřejné mínění a na rodzíl od soukromého objektu nemají možnost "zbankrotovat" či jinak restrukturalizovat, když to přepísknou. Za ně je totiž hmotně odpovědný stát.


alamo - 27/5/2013 - 18:46

cernakus.. je sranda, že ja v tom čo v tejto oblasti (a v akejkoľvek inej) robí "štát", nebadám racionálneho ani zbla


martinjediny - 27/5/2013 - 22:20

quote:
... ISS skončí, a nějak není ani prostředek, jak postavit novou velkou orbitální stanici....

ISS sa sklada z 20 tonovych kuskov.
Ani ZAZRACNY raketoplan nedokazal dopravit viac...
ZAZARCNE rameno raketoplanu sa v pohode nahradi ramenom na stanici a otvaraju sa dalsie moznosti lacnejsich postupov, ktore boli odstavene, aby nasli asponj nejake vyuzietie ZAZRACNEHO raketoplanu...

ISS sa postavi bez raketoplanu za zlomok ceny... ak bude potrebna. zatial to nedokazuje, ale hold riziko zakladneho vyskumu...


fritz.lochmann - 27/5/2013 - 22:51

quote:
quote:
... ISS skončí, a nějak není ani prostředek, jak postavit novou velkou orbitální stanici....

ISS sa sklada z 20 tonovych kuskov.
Ani ZAZRACNY raketoplan nedokazal dopravit viac ...


Ruskí bratia mali napríklad dopravu nosníkov na MIR2 vymyslený pomocou ťahača na báze progresu, podobne ako dopravili na ISS Pirs a Poisk... Na každú stranu 3 štarty rakety Sojuz sú podstatne lacnejšie než 3 štarty raketoplánu. Samozrejme, porovnávam neporovnateľné, ale všetko sa dá, keď sa chce. Aj bez raketoplánu. Na Mir vyniesol Proton 5 modulov bez akéhokoľvek zaváhania.

[Upraveno 27.5.2013 fritz.lochmann]


JiříHošek - 27/5/2013 - 23:26

quote:
Takže pokud nebude cíl, na který by bylo účelné (případně ziskové) zaměřit pilotované lety, tak prostě pilotované lety nebudou
Já vidím cíl pilotované kosmonautiky ve shodě s Boldenem – Mars. Neřeším námitky, že totéž dokážou robotické sondy, a moc se mi líbí alamova věta "ja si myslím, že problém je práve v tej otázke "čo z toho?" ale prečo by s toho malo byť niečo viac, než len ten let? veď v skutočnosti ide iba o to aby sa uskutečnil, aby sa dokázalo že sa to dá nič viac netreba", byť alamo uvažuje o nadaci a já o NASA. Na druhou stranu neřeším alamovu námitku, že v tom, co dělá stát, nevidí nic racionálního.

Na rozdíl od Alchymisty, Mirka256 a NovéhoJiříka věřím, že v dohledné budoucnosti budou pilotované lety za nízkou oběžnou dráhu počínaje Exploration Mission-2, jejímž primárním cílem má být snad za osm let otestování systémů podpory života lodi Orion.

Cernakus napsal, že pilotovaná mise k asteroidům nemá žádný význam. Já myšlenku takové mise posuzuji hlavně z hlediska, zda usnadní případnou budoucí misi k Marsu otestováním systémů lodi při delším letu v prostoru za Měsícem.


cernakus - 28/5/2013 - 02:25

Hošek:
S ohledem na to, že si neumím směšný Orion představit jako základ Marsovské lodě (to by s velkými obtížemi mohl být tak TKS-VA), tak se s tímto názorem neztotožňuji. Navíc mise BEO a dlouhodobější mise na na orbitě Měsíce mají v podstatě stejné informační výstupy. Plus fakt, že vícenásobně použitelný lander na Měsíc je vcelku dobrý základ landeru na Marsu (zhruba stejné celkové delta-v).

Boldenova vize mise na MARS kolabuje na faktu, že je to "jen" šéf NASA. Jak posledních třicet let ukázalo, dokonce ani vize US prezidenta není zárukou, že dojde naplnění, maximálně osmileté funkční období je tak omezující.


Derelict - 28/5/2013 - 02:37

quote:
Hošek:
S ohledem na to, že si neumím směšný Orion představit jako základ Marsovské lodě (to by s velkými obtížemi mohl být tak TKS-VA), tak se s tímto názorem neztotožňuji. Navíc mise BEO a dlouhodobější mise na na orbitě Měsíce mají v podstatě stejné informační výstupy. Plus fakt, že vícenásobně použitelný lander na Měsíc je vcelku dobrý základ landeru na Marsu (zhruba stejné celkové delta-v).

Boldenova vize mise na MARS kolabuje na faktu, že je to "jen" šéf NASA. Jak posledních třicet let ukázalo, dokonce ani vize US prezidenta není zárukou, že dojde naplnění, maximálně osmileté funkční období je tak omezující.


Dokazal by jste si dnes predstavit akci kterou podnikl Scott na jiznim polu? Dokazal by jste si predstavit Lindbergovu cestu? Nebo Kolumbovu? Zkuste se dnes s kamaradem nacpat do auta a vydrzet v nem bez myti 14 dni, budete mit alespon hrubou predstavu o misi Apollo. Ano, Orion by byla tezce minimalisticka mise. Bez dovybaveni by to byla sebevrazda, s dovybavenim budete mit sance troche vyssi. Orion bych tak bral jako jeden z modulu pripadneho Marsoletu ... jaka bude budoucnost uvidime.


yamato - 28/5/2013 - 07:48

quote:

Yamato, ten úspěšný obchodní model je ale ve skutečnosti podvod. Tedy žádáš po slušných a poctivých státních agenturách, aby začali podvádět, lhát a klamat jako soukromé firmy? Hm, tak to asi neklapne. tento přístup k "podnikání" je totiž vyhrazen pouze soukromým subjektům, ty státní se musí ohlížet na takové ty "blbosti" jako je veřejné mínění a na rodzíl od soukromého objektu nemají možnost "zbankrotovat" či jinak restrukturalizovat, když to přepísknou. Za ně je totiž hmotně odpovědný stát.


ked povies A, mal by si povedat aj B, ak nejake mas V com je to podvod? Virgin Galactic netestuje suborbitalny SS2? Nemaju za sebou prvy motorovy let? SpaceX nevozi naklad na ISS? TaurusII neabsolvoval skusobny let?
Pozrime sa radsej na tvoje slusne a poctive statne agentury. Cokolvek robia, stoji to 4x viac ako v sukromnom sektore (to je stanovisko NASA, necucam z prsta bezduche obvinenia). Raz buduju SSTO, vyhodia miliardy, potom to stopnu a hura na mesiac. Vyhodia miliardy, potom to stopnu a hura k asteroidom. To vsetko za peniaze danovych poplatnikov, ktorych sa nikto na nic nepyta. To je skutocne seriozny pristup, od mesiaca k prenajmu dopravy na LEO.

Zacinam mat taky pocit, ze tato diskusia je nezmysel. Polka diskutujucich by sice chcela aby sa to niekam pohlo, ale jediny smer ktory akceptuju je vzad.


NovýJiřík - 28/5/2013 - 07:54

Dokazal by jste si dnes predstavit akci kterou podnikl Scott na jiznim polu?




Ne, aspoň pokud jde o seriózní kosmonautiku, ale dokážu si představit akci, kterou na jižním pólu ještě před Scottem podnikl Roald Amundsen. Je rozdíl mezi akcí dobře naplánovanou a tudíž úspěšnou a hurá akcí ve snaze být za každou cenu někde první (a pak tam být nakonec druhý a domů se ani nevrátit).


Lusyen - 28/5/2013 - 08:16

quote:
Dokazal by jste si dnes predstavit akci kterou podnikl Scott na jiznim polu?


Ne, aspoň pokud jde o seriózní kosmonautiku, ale dokážu si představit akci, kterou na jižním pólu ještě před Scottem podnikl Roald Amundsen. Je rozdíl mezi akcí dobře naplánovanou a tudíž úspěšnou a hurá akcí ve snaze být za každou cenu někde první (a pak tam být nakonec druhý a domů se ani nevrátit).


Ale jeho meno si ľudia pamätajú a o to mnohým predsa ide


Lusyen - 28/5/2013 - 08:21

Ja vidím obrovskú príležitosť v tom rusmi vyvýjanom jadrovom zdroji (link na článok v tomto vlánke vyššie),,, jasné takýchto vecí už rozpracovaných bolo a častokrát z toho zišlo,,, ale teraz mám nejaký pocit, že to dotiahnu dokonca,,, ak yb sa troška mediálne pomasírovala verejná mienka ovečiek o tom že jadro nie je taký strašiak ako do nich huckali "zelení teroristi" posledné roky tak by to mohlo priniesť posun,,, azda najväčší by bol, ak by sa s tým zdrojom "podelili" teda boli ochotní ho predať súkromníkom,,, spojenie dobrého jadrového zdroja a súkromnej firmy s víziou a bez zbytočnej birokracie v tom vidím posun,,, aj ten časový horizont si tma nedali veľký takže sa v najbližších rokoch dozvieme ako to dopadne,,, aj s prípadným sklnom


Agamemnon - 28/5/2013 - 08:54

virgin galactic nie je ziadna kosmonautika... to su vyhliadkove lety... biznis model pre vyhliadkove lety funguje uz vyse 100 rokov... uz s balonmi...

takze virgin galactic ako lety do vesmiru vynechajte, prosim vas...
a uz len tazko to moze fungovat ako priklad pre lety na leo a dalej...

btw - virgin galactic nie su prvi, ktori predali "nieco spojene s vesmirom" na reklamu...


Jara - 28/5/2013 - 08:59

Opet pripominam,ze dnesni uvahy o pilotovanych letech mimo obeznou drahu Zeme v podani soukromeho sektoru a kosmickych velmoci jako Cina a Indie,patri do rise pohadek a mystifikaci,jinak receno - blbnuti lidi.Let na Mesic jasne ukazal ze to neni zadna sranda a jeho reseni bylo tehdy pojato jako celek.Celek ktery by na dnesni penize vysel suma sumarum cca 140 mld.dolaru.I kdyby se vse oskubalo na kvalitu 3B a i kdyby letel jen jeden clovek s jednosmernou letenkou,financne si stejne moc nepomuzete ten zaklad se musi udelat tzn nejaky jasny koncept.Pokud vim ti ostatni jsou porad ve stadiu uvah - Amici porad neco meni a prehodnocuji tak ze ani jejich reditel podle me v tomto nema vubec jasno co bude za 5 let a za 20 let nemuze ani domyslet.Rusaci jsou zatim jen porad ve stadiu velkohubych reci a uvah.Dobre si uvedomuji ze uz jednou diky nekocepcnosti jak to vlastne bude,slapli vedle protoze to neni zadna lehka zalezitost.
Pritom i tady je moznost navazat na program Apollo.Obrovske statni investice nutne na vyvoj potrebnych technologii uvolnene prave do soukromeho prumyslu se bohate vrati,cast ekonomiky se nastartuje ale nejde to okamzite a nejde to zadarmo.
Pamatuji si jak jeden clen rizeni letu na Mesic,ktery presel do ridiciho strediska orb.stanice Skylab suse konstatoval.Toto prece nebudu delat-cela prace se neustale opakuje 90 co 90 minut,oblet,oblet porad dokola do uplneho zblbnuti.Tak se sbalil a adesel.


fritz.lochmann - 28/5/2013 - 09:04

quote:
virgin galactic nie je ziadna kosmonautika... to su vyhliadkove lety...
Tak veru, výškový let rýchlosťou niečo nad M3. To je ako nahliadnuť kľúčovou dierkou do budoáru nejakej modelky. Stráviť s ňou mesiac, rok na Tahiti je niečo úplne iné. Skôr som zvedavý na párdňový výlet k Mesiacu či na let S. Brightman na ISS. Alebo ak z toho niečo bude, tak na Commercial Space Station od Orbital Technologies alebo Bigelovove nafukovacie paláce. To sú veci, ktorých sa možno dožijem ešte vo veku, keď mi mozog slúži, skôr, než nastúpi starecká demencia a kedy mi to bude už lautr jedno.


Lusyen - 28/5/2013 - 09:18

Virgin galaktic ani ja nepovažujem za vesmírnych turistov,,, otázne je ak budú túto svoju atrakciu prevádzkovať nejakých pár rokov môžu nahrabať financie na ďalší výskum a poskočiť vo vyššej rýchlosti trošku vyššie
Keď som písal o súkromníkoch myslel som skôr na SpaceX a jemu podobných,, v tomto sektore však vidím obrovské riziko vo väčšej nehode,, zatial napríklad Muskovi všetko vychádza ale jeden väčší "priekak" a môže sa všetko dosť zdržať,,, bárs by sa darilo,,, ak yb to dali s Biggalovom dokopy tak si viem predstaviť do 10 rokov nejaký menší nafukovací hotílek na LEO a dragony ako tam vozia zámožných turistov, ruský kaviár a francúzke víno


yamato - 28/5/2013 - 09:45

skvele. Virgin Galactic predava suborbitalne skoky do vysky okolo 100km. Nikdy netvrdil zakaznikom nic ine. 100km je medzinarodne uznavana hranica vesmiru. Jeho zakaznici vedia co kupuju, vedia v akom je to stadiu, a vacsinou to nie su nijake telce (tie nemavaju 200tis. dolarov odlozenych na zabavu). Takze predaj takychto letov funguje. Ziskovu reklamnu kampan AXE teraz vynechajme...

No a diskusny kruzok kozmoskeptikov to uzavrie s tym, ze "to nie je vesmirny let". NO A CO? Unikla vam podstata pani. Ak niekto ponukne taketo sluzby za zmysluplnu cenu, tak zakaznikov je plno. A to sme stale iba pri zabave, nebavime sa o orbitalnych letoch, prenajatelnych staniciach, point-to-point doprave. Staci aby to niekto robil za 1/4 ceny a v 1/4 case.

Ovsem, to uz sa dostavame k znovupouzitelnym prvym stupnom a dalsej nezmyselnej diskusii o tom, ci je lacnejsie dotankovat palivo, alebo vyrobit novy stupen...

Ako hovorim, jediny spravny smer dozadu...


Lusyen - 28/5/2013 - 09:55

yamato

tiež som si všimol, že na fórum určené pre nadšencov kozmonautiky je tu až priveľa pesimistov,, potom som si však uvedomil, že oni ani tak nie sú pesimisti ako skrytí optymisti,,, ako moja babka keď fandí našim hokejistom celý zápas komentuje ako všetko kazia jak im zase vzali puk jak dostaneme gól jak to celé prehráme,,, v duchu ale verí vo výhru a fandí,,, rovako pesimisti z kosmo.cz tu vypisujú radi jak nič nejde jak všetko smeruje do záhuby aj keď je to len frustrácia trošku prifarbená,,, ale v duchu sa tešia a veria že tieto ich reči budú vyvrátené z omylu,, takže vlastne všetci tu veria v lepšie zajtrajšky kosmonautiky alebo aspoň dúfajú,,,, len si myslia, že keď budú skeptici budú pôsobiť naoko profesionálnejšie lebo si myslia že optimista dnes môže byť iba rojko,,, to však nie je pravda


fritz.lochmann - 28/5/2013 - 10:01

quote:
skvele. Virgin Galactic predava suborbitalne skoky do vysky okolo 100km. Nikdy netvrdil zakaznikom nic ine. 100km je medzinarodne uznavana hranica vesmiru. Jeho zakaznici vedia co kupuju, vedia v akom je to stadiu, a vacsinou to nie su nijake telce ...
Virgin Galactic by si mohli pridať do predmetu činností "Vesmírna Peep Show" Nakukni a prac sa preč


yamato - 28/5/2013 - 10:11

quote:
tiež som si všimol, že na fórum určené pre nadšencov kozmonautiky je tu až priveľa pesimistov,, potom som si však uvedomil, že oni ani tak nie sú pesimisti ako skrytí optymisti,,, ako moja babka keď fandí našim hokejistom celý zápas komentuje ako všetko kazia jak im zase vzali puk jak dostaneme gól jak to celé prehráme,,, v duchu ale verí vo výhru a fandí,,, rovako pesimisti z kosmo.cz tu vypisujú radi jak nič nejde jak všetko smeruje do záhuby aj keď je to len frustrácia trošku prifarbená,,, ale v duchu sa tešia a veria že tieto ich reči budú vyvrátené z omylu,, takže vlastne všetci tu veria v lepšie zajtrajšky kosmonautiky alebo aspoň dúfajú,,,, len si myslia, že keď budú skeptici budú pôsobiť naoko profesionálnejšie lebo si myslia že optimista dnes môže byť iba rojko,,, to však nie je pravda


yo, pred par rokmi to tu bol samy expert s tisic dovodmi, preco F9 nemoze fungovat, s XX% sancou ze to vybuchne uz na rampe a podobne. Ked sa prvy F9 vysplhal na orbit, zrazu to bolo plno gratulacii, a same "ja som im drzal palce" Mozno sa to odborne vola skryty optimizmus, my v praci to volame alibizmus

quote:
Virgin Galactic by si mohli pridať do predmetu činností "Vesmírna Peep Show" Nakukni a prac sa preč


nech to volaju ako chcu, je v tom vesmir, je v tom verejnost a generuje to profit. Krok spravnym smerom.


Derelict - 28/5/2013 - 10:21

quote:
yamato

tiež som si všimol, že na fórum určené pre nadšencov kozmonautiky je tu až priveľa pesimistov...


Ono je to jednoduche. Technika se da spocitat, lze ji navrhnout a bude fungovat s urcitou spolehlivosti.
Bohuzel na postaveni a spocitani techniky jsou potreba penize. Penize uvolnuji politici (pokud to nahodou nekdo netahne ze sve kapsy), politici se meni po z pohledu kosmonautiky kratkych obdobich, kdy nedobehne vyvojovy cyklus. Je to jako zmenit nejenom zadani, ale I projektaka uprostred vyvoje. Vysledkem je paskvil.
Proto vkladam jedinou nadeji do totalitnich, lec efektivnich vlad (ve slova smyslu efektivnosti uceleneho vyvoje, nikoliv efektivnosti vyuziti zdroju) a do soukromych subjektu. Bohuzel, I totalitni vlady jako je Cina se musi postavit zakladnim ekonomickych faktum, ktere mohou odlozit investice do kosmonautiky na vedlejsi kolej.
Co se tyka agentur, vice nez slusne funguje JAXA, potom NASA, Rusko a ESA. Bohuzel, posledni dobou nabyvam pocitu, jako by NASA a ESA fungovali stylem spanelskych konstrukteru ponorek. Proto muj pesimismus, ovsem nikoliv technokraticky, nybrz ekonomicko-politicky a evolucni.

Prikladam odkaz
http://zpravy.idnes.cz/spanele-a-ponorka-navantia-s-80-d2b-/zahranicni.aspx?c=A130524_151331_zahranicni_ert


yamato - 28/5/2013 - 10:25

pekne zhrnute preto nedokazem pochopit, ako niekto moze neustale dookola branit stary system, ktory uz straca schopnost vyprodukovat nieco nove, a doslova ohovarat akukolvek alternativu, nech sa ukazuje akokolvek efektivna... Neviem ako tento dusevny rys nazvat, aby som niekoho neurazil...


Agamemnon - 28/5/2013 - 10:26

delete... nema to zmysel [Edited on 28.5.2013 Agamemnon]


yamato - 28/5/2013 - 10:35

udolal som ta?

okej, je tu zopar optimistov a vela pesimistov. Asi by sme sa mali vratit k trocha konkretnejsim "predpovediam", kym sa to zase zvrhne na nejaku nekonecnu hadku...


Agamemnon - 28/5/2013 - 10:44

hehe som chcel napisat dlhsi prispevok, ale teraz velmi nemozem
a ked tam rozmyslam, tak vlastne ani neviem, co napisat


Agamemnon - 28/5/2013 - 10:55

ked uz tema predpovedi... mam 2 serie

2063 - Zephrame Cochrane vypusta prvy warp drive + prvy kontakt
2150 - Zem je konecne kompletne zjednotena pod spolocnou vladou
2161 - Spojena federacia planet je zalozena
2293 - Podpid Khitomerskej dohody medzi UFP a Klingonskou risou
2311 - Algeronska zmluva je podpisana... ukoncuje dlhotrvajuci konflikt medzi Romulanskou risou a UFP
2367 - Bitka pri Wolf 359 medzi UFP a Borgami
2369 - Objav stabilnej Bajoranskej cervej diery
2375 - Konci sa vojna s Dominionom


tato druha nebude az taka znama... ale aspon zistim, kto je fanusik cielene som sa vyhybal niektorym slovam a udalostiam, aby to nebolo take jednoduche

2147 - na Marse je objaveny element zero
2148 - s pomocou objavou z Marsu dojde k vyvoju prveho FTL pohonu
2149 - 18 najvacsich narodov na Zemi zaklada "Systems Alliance", ktora sa nasledne stava hlavnou vojenskou a prieskumnou silou Zeme
2156 - v systeme Arcturus je dokoncena vesmirna stanica. Stava sa hlavnym sidlom Zemskych vojenskych sil a HQ pre Systems Alliance
2157 - Vojna prveho kontaktu (First Contact War) zacne a aj sa skonci
2176 - zalozena je Akademia Jona Grissoma
2183 - prebehne Eden Prime War (Vojna o Eden Prime). Sovereign zautoci na Citadelu
2186 - Reaperi zautocia na Zem.


[Edited on 28.5.2013 Agamemnon]


Derelict - 28/5/2013 - 11:21

2114 - vojak G65434-2 prideleny na SS Rickenbacker se snazi zachrani lidstvo pred AI SHODANem (Sentient Hyper-Optimized Data Access Network)

Jinak Enderova hra je vyborna


yamato - 28/5/2013 - 11:36

aga - prvu seriu viem, druhu nie mam medzery


Agamemnon - 28/5/2013 - 11:57

@Jan Dusatko:
to je system shock? to bolo davno, ked som toto hral

enderovu hru nepoznam... pozriem, ze co to knihu urcite niekde zozeniem

@yamato:
video hra... 3 casti... seria ma vynikajuce hodnotenia, hlavne kvoli pribehu... aj mna zaujala hlavne tym pribehom... existuje na nom postavenych niekolko knih, ktore ho doplnaju...

ono - ja mam takych medzier plno
je pomerne malo sci-fi serii, ktore zvladam a este menej, ktore ma fakt bavili takze vela takychto timelineov by som nepoznal


Lusyen - 28/5/2013 - 12:30

No ako tak čítam posledné príspevky tak vidím, že toto vlákno má rpedsa len význam,,, haluze a dohady sa budú písať tu a nebudú aspoň przniť ostatné témy


Machi - 28/5/2013 - 12:34

Jen tak ze srandy

(+/-)
~2025:
Pilotované: ISS blízko ukončení činnosti, návrh nové mezinárodní stanice určené (konečně) pro testovaní technologií pro lety do dalekého vesmíru (k planetám).
SLS zrušen po několika letech k Měsíci a do L bodů. Další (možné) lety počítají s Falconem Heavy. První Indická pilotovaná loď.
Nepilotované: Start sondy k Europě, Japonsko, Čína a Indie úspěšně dostaly landery na povrch Marsu. Start Veněry-D.
2035:
Pilotované: Nová stanice v provozu. Kombinuje komerční (turistika) a vědecký provoz. Zásobování mají na starosti soukromé firmy a experimentální plavidla státních agentur. Většina soukromých společností používá systém Skylon. Čína vysílá první taikonauty na povrch Měsíce a chystá stavět základnu s účastí dalších agentur (ESA, RKA, ...). První oblet Marsu lidmi v rámci soukromého projektu (placeného z větší části NASA). První pilotované lodi Iránu a Brazílie.
Nepilotované: ESA+NASA vypouští sondu k Uranu. Japonsko, Čína a Indie vysílá sondy k Jupiteru. Ruský lander pro Ganymedes. Test technologie aerocapture. Vyslána sonda k odběru vzorků z Marsu. Vypuštěn první větší kosmický interferometr.

2045:
Pilotované: Mezinárodní mise k Marsu. Funkční základna na Měsíci pod vedením Číny.
Nepilotované: Orbiter k Neptunu, první "mezihvězdná" mise (do vzdálenosti několika set AU). Odběr vzorků z gejzírů Encelada a jejich návrat na Zemi. První Ruský rover pro Venuši. Vzducholodě brázdí atmosféru Titanu.

2055:
Pilotované: Testy fůzního pohonu. Začíná rozvoj Měsíční infrastruktury v rámci mezinárodní spolupráce. Obdoba Schengenské dohody pro Měsíc. Začíná soukromá kolonizace Marsu.
Nepilotované: Odběr vzorků z Europy. Lidstvo ukončilo první komplexní průzkum planet a jejich měsíců.

2065:
Pilotované: Univerzální fúzní planetolet pro lety až po Saturn. Komplexní soukromá infrastruktura okolo Země a na Měsíci. Klasické rakety neexistují, dopravu ma LEO zajišťují jednostupňové raketoplány. Dopravu na BEO, Měsíc a do L bodů zajišťují osobní jaderné a nákladní solární tahače.
Nepilotované: Nepilotovaný průzkum se zaměřuje na transneptunickou oblast a extrémní prostředí (Europa, atmosféra obřích planet, Venuše, Slunce).
Chystají se sondy k průzkumu nově objevených vnějších planet (tři tělesa velikosti Merkuru až Marsu, jedna superzemě).


Agamemnon - 28/5/2013 - 12:34

@Lusyen:
sorry za ten moj ciastocny off-topic...
ale urobil som to viac-menej umyselne uz som tu par takychto hadok o pesimistoch a optimistoch videl takze radsej som to postrcil smerom na ciastocny off-topic

aj ked to naplnenie timelineu zo star treku by som bral... star trek bol vytvoreny v podstate ako idealna spolocnost, navyse s ftl schopnostou a teda medzihviezdnymi letmi
proti tomu by som vobec neprotestoval

edit:
inspired by machi...
skylon ftw
[Edited on 28.5.2013 Agamemnon]


Alchymista - 28/5/2013 - 12:36

A čo keď je na celej našej vede a technike niečo "špatne"?
Pred časom som čítal poviedku - a za božemôj si nespomeniem ani na názov, ani kde to bolo vydané...

Prvá ľudská výprava letí na Mars a práve vtedy prilietajú na Zem najobávanejší "vesmírny dobyvatelia". Poznajú skokový vesmírny pohon a antigravitáciu a ich ríša zahŕňa desiatky obývaných planét.
Ich lode pristávajú a začína invázia... Z lodí vystupuje a radí sa najobávanejšia armáda s najlepšou a najmodernejšou výzbrojou v im známom vesmíre - mušketieri...


Agamemnon - 28/5/2013 - 12:48

keby si si spomenul... aspon na autora, ked uz nie nazov... nieco take podla coho by som to mohol najst


Lusyen - 28/5/2013 - 12:57

machy

celkom vydarená prognóza,,, tak nejak som si predstavoval vaše príspevky,,, ktovie možno takých 50 percent ste aj tafil,,, ale skôr si myslím že tak 30,,, budúcnosť ukáže

agamemnon

nie som proti srande a sci fi obľubujem takže podobné príspevky k poobednej káve mi rozhodne neprekážajú


Vilík - 28/5/2013 - 13:19

Myslím, že se na celou věc díváte příliš úzce. Vidíte jen očekávané technické vynálezy a zcela opomíjíte vývoj v kultuře, v psychologii společnosti. Ten je přinejmenším stejně důležitý.

Kosmonautika v očích fandů je fetišem, stavějí se k ní podobně jako dítě, když dostane novou hračku nebo když poulí poprvé oči na vánoční stromek. To ale není všeobecné míněni, to se změní či se už změnilo. Kdo není fanda, vnímá dnes lety do vesmíru jako poměrně všední záležitost, nevzrušují ho samy o sobě. Odhaduji, že takový a v tomto směru ještě prohloubenější bude postoj společnosti v budoucnu. Lítat po šutrácích jen tak pro nic za nic? Proč? Sice bychom to dokázali, ale nač? Jestli pilotovaná kosmonautika nedá lidstvu víc než dokáží ocenit geologové, bude se jistě i tak rozvíjet, ale tempem a směrem daným účelností. Možná nějaký ten kosmický výlet nebo hotel, dokud to bude v módě.


yamato - 28/5/2013 - 13:40

vilík - tvoja analyza ale pasuje na kazdu komplikovanejsiu ludsku cinnost.
Ludstvo je proste masa uzko specializovanych jedincov, a az na zopar vynimiek netusi co a preco robia ti druhi.
Vedia len ze ked budu chodit do prace, na konci mesiaca im pride vyplata, za ktoru si musia kupit potravu a nejake dalsie veci. Vedia ze ked na mobile stlacia rychlu volbu, na druhej strane sa ozve manzelka. A ze ked na pocitaci kliknu na kolonku Word, objavi sa biela strana a mozu pisat, a potom treba kliknut na save.
Netusia o ekonomickych mechanizmoch, funkcii a toku penazi, netusia o elektromagnetickych vlnach a kremikovych polovodicoch, netusia o programovacich jazykoch. Netusia, pretoze nemusia. Svoju specializaciu zvladaju dobre a to na prezitie staci.

Kozmonautika na tom bude tak isto. Akonahle sa zdolaju technologicke bariery a spustia sa "vesmirne" ekonomicke aktivity, bude jedno co si o tom verejnost mysli. Verejnost vie houby.


fritz.lochmann - 28/5/2013 - 14:02

quote:
... Verejnost vie houby ...
Presne tak. Ani len to nevie, či naozaj niečo bolo v Area 51, či to vôbec skutočne existuje, nevie ani to, prečo sa lejú peniaze do programu CETI a podobne ... Verejnosť nevie nič a ani nemá vedieť.


Agamemnon - 28/5/2013 - 14:05

@yamato:
btw... je to mass effect


Lusyen - 28/5/2013 - 14:08

quote:
@yamato:
btw... je to mass effect


hlavne aby verejnosť vedela koľko gólov dal Ronaldo a koľko zaplatila za kabelku hocaká celebrita,,, lebo to je to podstatné v živote a to ľudstvo obohatí


Agamemnon - 28/5/2013 - 14:13

quote:
quote:
@yamato:
btw... je to mass effect


hlavne aby verejnosť vedela koľko gólov dal Ronaldo a koľko zaplatila za kabelku hocaká celebrita,,, lebo to je to podstatné v živote a to ľudstvo obohatí


? nechapem teraz
ten mass effect... je tiez len zabavka... na istej urovni nic viac ako ten futbal - snad okrem toho, ze ma pekny a zaujimavy pribeh... a povedzme, ze ponuka nejake veci na zamyslenie, pripadne nejake vizie lepsej buducnosti a tak... ciastocne idealizmus... spoluprace medzi rasami a pod... ale stale je to len zabava a fikcia
startrek to iste, v podstate


yamato - 28/5/2013 - 14:16

quote:

hlavne aby verejnosť vedela koľko gólov dal Ronaldo a koľko zaplatila za kabelku hocaká celebrita,,, lebo to je to podstatné v živote a to ľudstvo obohatí


to je suflik "zabava". Ludia sa radi zabavaju, pretoze to vyplavuje endorfiny. Preto maju chut a cas sledovat ronaldove jedenastky a cifrovej patky
Naproti tomu vzdelavanie sa, usilie pochopit veci a suvislosti, to si vyzaduje cas a namahu. Ziadne endorfiny, skor unava (ak to nie je nejaky geek ). "Normalne" nastaveny jedinec preto nema ziadny "chemicky" dovod skumat vztah medzi programom apollo a poklesom nakladov v leteckej doprave.

My kosmofandovia sme vlastne divni...


Lusyen - 28/5/2013 - 14:23


? nechapem teraz
ten mass effect... je tiez len zabavka... na istej urovni nic viac ako ten futbal - snad okrem toho, ze ma pekny a zaujimavy pribeh... a povedzme, ze ponuka nejake veci na zamyslenie, pripadne nejake vizie lepsej buducnosti a tak... ciastocne idealizmus... spoluprace medzi rasami a pod... ale stale je to len zabava a fikcia
startrek to iste, v podstate




Ten koment nemal patriť tomu mass efektu ani som v podstate nereagoval an teba skôr to bola reakcia na to že bežnú populáciu bavia veci pri ktorých môžu mozog vypnúť,,, asi že pri výrobnej linke ho majp silno zapnutý


Lusyen - 28/5/2013 - 14:26

quote:
"Normalne" nastaveny jedinec preto nema ziadny "chemicky" dovod skumat vztah medzi programom apollo a poklesom nakladov v leteckej doprave.

My kosmofandovia sme vlastne divni...




Asi áno,,, mna sa minule pýtal kamoš v posilke či neviem ako hral arsenal a ja že : To čo je?


Alchymista - 28/5/2013 - 14:28

quote:
My kosmofandovia sme vlastne divni...
Sme - bavia nás veci, ktoré bezprostredne nesúvisia s obstaraním žrádla a/lebo sexu alebo s dokazovaním svojho postavenia vo svorke.


Vilík - 28/5/2013 - 14:31

quote:
quote:
My kosmofandovia sme vlastne divni...
Sme - bavia nás veci, ktoré bezprostredne nesúvisia s obstaraním žrádla a/lebo sexu alebo s dokazovaním svojho postavenia vo svorke.


Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně. Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví :-) [Upraveno 28.5.2013 Vilík] [Upraveno 28.5.2013 Vilík]


Derelict - 28/5/2013 - 14:36

quote:
quote:
quote:
My kosmofandovia sme vlastne divni...
Sme - bavia nás veci, ktoré bezprostredne nesúvisia s obstaraním žrádla a/lebo sexu alebo s dokazovaním svojho postavenia vo svorke.


Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně. Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví :-)


Myslite tim neco takoveho, jako (jak mi kdysi pravila jedna feministka) vztycovani falickych symbolu na rampach a jejich prorazeni oblaky? Docela mne bavilo ji provokovat ;o)

Myslim, ze je to trochu jinak. Technokrat se diva na zajisteni preziti I z hlediska optimalizace a spolehlivosti, nikoliv jen aby to nejak bylo. Fanda kosmonautiky si uvedomuje vyhody a mozna rizika, vcetne dopadu nejakeho sutru a bere tak Zemi jako povestny kosik s vajicky ... byt by do nej obcas rad hazel kaminky.


yamato - 28/5/2013 - 14:37

quote:

Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně.


Bolo to sice napisane trochu moc priamociaro, ale Alchymista ma v podstate pravdu. Podla psychologov ludia nie su az tak racionalni ako si myslia a vacsinu rozhodnuti robia z emocionalnych alebo instinktivnych pricin. To vedome rozhodovanie je len taka slupka navrchu.

quote:

Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví :-)


asi zavisi ci ste teoretik, alebo praktik Astronauti programu apollo by vedeli rozpravat...
Ale to asi skor suvisi s imageom hrdinu nez s kosmonautikou


Vilík - 28/5/2013 - 14:40

Pokusím se vysvětlit jinak, co jsem měl na mysli.

V době začátků a rychlého rozvoje letectví existovala spousta šíleně nadšených leteckých fandů. A kde dnes jsou? Nikdo o nich už neví, i když pár zůstalo. Letectví je průmysl jako každý jiný, příliš vzrušení už nevzbuzuje. Astronomie, astrofyzika? Totéž. Nikdo dnes neskáče nadšením nad počítačem, mobilem. Auta jsou jen věci, a přece vzbuzovala dříve tolik vášně.

To samé se děje s kosmonautikou. Lidi budoucnosti - a asi i dneška - v ní neuvidí nic než dopravu. Jako nevnímáme metro, nebudou vnímat ani lety do vesmíru. Prostě normálka. Stejně jako nekopeme tunely metra každým směrem, jakým je to technicky možné, nebude se létat do vesmíru jen proto, že je to (ach!) tak krásné.

Tuctová, obyčejná, šedivá věc je posuzována je racionálně, pragmaticky, svým užitkem. Budoucnost kosmonautiky je tedy určena výhradně racionálním užitkem, až do doby dalšího průlomu, kdy vznikne dočasná vlna nadšení. [Upraveno 28.5.2013 Vilík] [Upraveno 28.5.2013 Vilík]


Vilík - 28/5/2013 - 14:44

quote:
Myslite tim neco takoveho, jako (jak mi kdysi pravila jedna feministka) vztycovani falickych symbolu na rampach a jejich prorazeni oblaky? Docela mne bavilo ji provokovat ;o)


Ne, absolutně ne. Měl jsem na mysli kompenzaci, náhradní činnost za sex. Typický geek není tvor sexem zrovna přesycený. Bylo by to na delší debatu. Určitě by se mělo zmínit, že geek je osobnost s potlačeným id... No, to by bylo hodně dlouhé.


yamato - 28/5/2013 - 14:49

suhlasim nastastie vesmir je dost velky, aby poskytoval priestor pre nadsenie este hodne dlhu dobu. Teraz snivame o marse a inych planetach, deti martanskych kolonistov budu snivat o warpe a alfe centauri. Navyse vesmir nezovsednie tak lahko ako letecka doprava. Lieta sa stale po tej istej Zemi, vesmir ponuka nekonecne mnozstvo novych svetov.


Vilík - 28/5/2013 - 14:52

quote:
suhlasim nastastie vesmir je dost velky, aby poskytoval priestor pre nadsenie este hodne dlhu dobu. Teraz snivame o marse a inych planetach, deti martanskych kolonistov budu snivat o warpe a alfe centauri. Navyse vesmir nezovsednie tak lahko ako letecka doprava. Lieta sa stale po tej istej Zemi, vesmir ponuka nekonecne mnozstvo novych svetov.


Obávám se, že právě tohle není pravda. Stejně jako vás brzy přejde touha po cestování do kdejakých tramtárií, protože nakonec stejně zjistíte, že všude je to dohromady totéž, stejně tak se brzy omrzí vesmír. Nemyslím tím ten fantazijní vesmír ze Star Treku, kde v každém díle přichází nová úžasná příhoda. Mám na mysli skutečný vesmír, v němž v dosahu vlastně nic než pár kamenných koulí, nanejvýš snad s pár bakteriemi (koho zajímají?) není.

A jsme u toho - bude vesmír zábavný? Dá nám NĚCO? Když ano, pak se bude létat. Když ne... A na tom záleží v dlouhodobém horizontu ze všeho nejvíc.


David - 28/5/2013 - 14:54

Lety do vesmíru " zevšedněly" pro většinu populace v okamžiku, kdy se staly rutinou a nic převratného nenabízely. Tím myslím obdobu prvních ruských kosmonautů a poté programu Apollo, případně prvních spojových družic umožňujících vidět " LIVE" OH na druhém konci světa. Zejména kosmonautice ublížil krok zpět, zvaný ISS a obludné náklady s tím spojené. Kdyby se nyní chystal let na Mars, tak by to byla světová událost č.1 , ale zákonitě po dosažení cíle by se o další průběh zajímali jen nadšenci.


yamato - 28/5/2013 - 15:06

quote:

Obávám se, že právě tohle není pravda. Stejně jako vás brzy přejde touha po cestování do kdejakých tramtárií, protože nakonec stejně zjistíte, že všude je to dohromady totéž, stejně tak se brzy omrzí vesmír.


no, ked si porovnam plaz v chorvatsku a plaz v thajsku, tak su sice trochu ine, ale celkovo je to fakt podobne.

Vyhlad na Mesiaci a vyhlad na Encelade je naproti tomu diametralne odlisny

A k tomu tu mame este ten aspekt "uteku pred starym svetom", co bol hlavny motor osidlovania kolonii v minulosti, teda z pohladu bezneho pristahovalca, nie z pohladu kralovskej koruny Emigranti rozhodne neprudili do ameriky z dovodu turistiky alebo nadsenia pre studium domorodych kmenov


ales - 28/5/2013 - 15:32

Přidám taky svoje nepříliš vážně míněné (technokratické) představy (které mne napadly zrovna dnes, zítra už mohu mít jiné).

Optimistická varianta (vyžaduje řadu technologických průlomů a žádné problémy při jejich uplatňování)

+ 10 let (2023):
- nosné téma je zábava a extrémy
- suborbitální "vyhlídkové lety" absolvovalo už více než 1000 platících zákazníků
- byly prozkoumány vzorky z Marsu dopravené k Zemi nepilotovanou MSR sondou
- Mars One úspěšně dostal na Mars první lidi ("jednosměrné osadníky")
- stanice ISS je stále v provozu
- NASA letí s lidmi k asteroidu
- řada nových (státních) sond zkoumá celou Sluneční soustavu
- malé (soukromé) družice a sondy jsou na vzestupu (došlo ke zlevnění všech potřebných technologií)

+ 20 let (2033):
- nosné téma je aktivita a komerce
- kosmoplán Skylon snížil cenu za dopravu ma LEO pod 1000 USD/kg (a přebírá většinu trhu dopravy do kosmu)
- na vzestupu je orbitální turistika (orbitální hotely)
- základna Mars One se na Marsu rozrůstá a počet osadníků přesáhl 50
- nepilotované (státní) sondy detailně zkoumají vybraná místa Sluneční soustavy

+ 30 let (2043):
- nosné téma je prosperita (rozvoj)
- další obydlené základny na Marsu, příprava terraformace Marsu
- těžba a zpracování surovin v kosmu
- kosmonautika zhruba odpovídá vizi typu Vesmírná odysea 2001

+ 40 let (2053):
- nosné téma je genetika a umělá inteligence
- nezávislá a životaschopná lidská kolonie na Marsu
- miniaturní robotické sondy s umělou inteligencí mapují a analyzují každý detail na řadě těles ve Sluneční soustavě
- komerčně se staví "kosmická města" http://en.wikipedia.org/wiki/O'Neill_cylinder

+ 50 let (2063):
- nosné téma je expanze
- sítě kosmických teleskopů mapují planety u hvězd v naší Galaxii
- vypuštěny robotické mezihvězdné sondy s dobou mezihvězdného přeletu pod 50 let
- geneticky a roboticky upravení lidé už mohou žít na nechráněném povrchu Marsu bez skafandrů
- probíhají přípravy na možnou kolonizaci první extraterestrické planety

Pesimistická varianta (počítá jen s tím nejhorším)

+ 10 let (2023):
- nosné téma je únava a lenost (lidé dělají jen to snadné a ověřené)
- státní kosmické programy se utlumují (stanice ISS byla opuštěna, pilotované lety byly ukončeny)
- komerční aktivity v kosmu se nevyplácejí (SpaceX krachuje, Mars One rozkraden)
- stále ale létají komerční družice a také pár státních sond do Sluneční soustavy

+ 20 let (2033):
- nosné téma je pohodlnost (lidé dělají jen to co musí)
- pokusy o komerční orbitální turistiku byly neúspěšné (zkrachovaly a byly ukončeny)
- robotika a umělá inteligence drží při životě státní nepilotované průzkumné sondy

+ 30 let (2043):
- nosné téma je rezignace (lidé pokud možno už nedělají nic)
- kosmické aktivity omezeny na minimum (jen telekomunikace a dálkový průzkum)

+ 40 let (2053):
- nosné téma je dekadence (úpadek)
- celosvětová ekonomická krize zastavuje kosmonautiku úplně (nejsou na ni peníze)

+ 50 let (2063):
- nosné téma je boj o přežití (níž už nelze jít)
- globální apokalypsa? (snad ne, udělejme vše pro to, aby nenastala)
- technologická Singularita? (lidský úděl převezmou roboti a umělá inteligence?) (vlastně proč ne, tak bude cesta do kosmu mnohem snazší)


Alchymista - 28/5/2013 - 15:56

quote:
A k tomu tu mame este ten aspekt "uteku pred starym svetom", co bol hlavny motor osidlovania kolonii v minulosti, teda z pohladu bezneho pristahovalca, nie z pohladu kralovskej koruny Emigranti rozhodne neprudili do ameriky z dovodu turistiky alebo nadsenia pre studium domorodych kmenov
Presne tak - útek pred korunou, teda útek pred stále obmedzujúcejšou štátnou mocou, a pred "politickou korektnosťou" (čož je moderná náhrada náboženskej inkvizície). A samozrejme pred biedou života v nezmyselnými a nespravodlivými zákonmi zošnurovanej spoločnosti.
Utečencov/emigrantov nečakal žiadny príjemný život, naopak, len tvrdá práca, často i hlad a smrtiace riziká. Ale oni videli predovšetkým slobodu - slobodu postarať sa o seba a svoju rodinu sám, vlastnými silami. A zodpovedať sa tiež len sám sebe.

Aleš - pesimistická varianta sa zastaví najneskôr v bode +40 rokov, jednoducho preto, že ak "dôjdu peniaze", prestáva fungovať mocenská kontrola populácie a dochádza k revolúcii - nie pre nejaké ideály či ideológiu, ale jednoducho z nutnosti preorganizovať štruktúru spoločnosti do nejakej inej, ale hlavne funkčnej podoby. Taký otras samozrejme nie je nič príjemné, ale je to jediné riešenie - druhým výsledkom je totiž len osud Mayov, alebo obyvateľov veľkonočného ostrova. [Upraveno 28.5.2013 Alchymista]


alamo - 28/5/2013 - 15:58

chýba mi medzi tými víziami, taká "pirátska" varianta
keď sa banda nadšencov, vykýcha na všetko čo robí a plánuje štát, založia nadáciu pre lety do hlbokého vesmíru, a rozhodnú sa za vlastné peniaze, vyžmýkať s techniky ktorá je práve po ruke, toľko koľko len bude možné..

niektorí by pri tom možno aj umreli.. [Upraveno 28.5.2013 alamo]


yamato - 28/5/2013 - 16:06

alamo, spominal sa tu aj Mars One aj sukromnicky oblet marsu. Co je to ineho nez piratska kozmonautika?


alamo - 28/5/2013 - 16:21

ja by som radšej najprv začal s niečím menším.. realizovateľnejším..
mám pochybnosť o tom, či keď si hneď na začiatku, zvolí cieľ, ktorí jednoducho nie je v jeho silách dosiahnuť, či vlastne niečo vôbec chce dosiahnuť


alamo - 28/5/2013 - 16:27

jednoducho.. tie plány s marsom, mi pripadajú ako blúznenie niekoho, kto chce vyjsť na everest, ale nie je schopný ani ochotný, ani sa len vyšplhať na druhé poschodie v baráku po schodoch


JiříHošek - 28/5/2013 - 22:15

quote:
Hošek:
S ohledem na to, že si neumím směšný Orion představit jako základ Marsovské lodě (to by s velkými obtížemi mohl být tak TKS-VA), tak se s tímto názorem neztotožňuji.
Díky za reakci na můj včerejší příspěvek. Dovedete si představit Orion jako součást marsovské lodě? "Součást" a "základ" může být rozdíl.
quote:
Navíc mise BEO a dlouhodobější mise na na orbitě Měsíce mají v podstatě stejné informační výstupy.
Mise na orbitě Měsíce je taky BEO mise, viz
http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/em-2-orion-crew-spend-four-days-lunar-orbit/
quote:
Plus fakt, že vícenásobně použitelný lander na Měsíc je vcelku dobrý základ landeru na Marsu (zhruba stejné celkové delta-v).
Vícenásobně použitelný lander na Měsíc je dobrý kvůli Měsíci, ale misi k Marsu by oddálil minimálně o deset let.
quote:
Boldenova vize mise na MARS kolabuje na faktu, že je to "jen" šéf NASA. Jak posledních třicet let ukázalo, dokonce ani vize US prezidenta není zárukou, že dojde naplnění, maximálně osmileté funkční období je tak omezující.
O tom si nedělám iluze. Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


cernakus - 28/5/2013 - 22:48

Hošek:

Já si neumím představit Orion ani jako součást Marsovského planetoletu. Pokud to nemá být dobytí Marsu maškaráda alá Apollo, tak si neumím představit, že se po cestě bude planetolet rozpadat a na LEO se z něj vrátí jen kabina Orionu.
A pokud bude planetolet znovupoužitelný, tak tam Orion bude jen těžký přívažek. Lander na bázi Orionu postavit nepůjde.

quote:
Vícenásobně použitelný lander na Měsíc je dobrý kvůli Měsíci, ale misi k Marsu by oddálil minimálně o deset let.


Máte pro to nějaký relevantní argument? Doba se posunula, dnešní materiály umožňují SSTO z těles jako je Mars nebo Měsíc. Dokonce je to i žádoucí pro vyšší robustnost. Měsíční a Marsovská lander se bude v podstatě lišit zejména přítomností tepelného štítu a padáku. Takže pro přistání na Marsu je třeba lander postavit tak jako tak.

quote:
O tom si nedělám iluze. Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


Nemůžeme udělat nic. Američani by mohli vytvořit fond, ze kterého by mohla NASA na tu misi čerpat a nemusela by se každý rok ptát Kongresu. Ovšem s ohledem na to, jaké částky ohledně americké vize létají, tak si neumím představit, že by takový fond mohl vůbec projít.

Mimochodem, ještě něco proto mohou Američané udělat. Skončit tu studenou válku, kterou vedou s kdekým, zejména Rusy a Číňany. Možná by pak tyto dva státy mohly část peněz, které musí investovat do ochrany před USA investovat do rozvoje svých kosmických programů. Plus by se snáze nacházela mezistátní shoda pro společný projekt.


JiříHošek - 28/5/2013 - 23:29

1. Já si umím představit Orion jako součást meziplanetární lodi.

2. Relevantní argument nemám, pouze zkušenosti z historie kosmonautiky. Když bude vícenásobně použitelný měsíční lander, tak se bude létat na Měsíc a nikam jinam.

3. O financích pro NASA rozhoduje Kongres. Kongres schválil autorizační zákon, kterým přikázal NASA realizovat Orion a SLS, a současně na ně vyčlenil finanční prostředky. NASA se tedy neptá Kongresu každý rok, co má dělat.
Nechť po EM-1 (nebo dřív, to je jedno) Kongres rozhodne, co dál.


cernakus - 29/5/2013 - 00:07

1) To v podstatě ale implikuje jednorázový výlet. Abych řekl pravdu, než takový výlet za miliardy a pak nic, raději vůbec nic.
2) To je relevantní argument. To mně nenapadlo, ale teď si myslím, že by tomu tak opravdu mohlo být.
3) Pokud vím, tak rozpočet NASA je schvalován každý rok. Tedy každý rok se NASA kongresu ptá, nikoliv co má dělat, ale na co jí dá peníze. Bez peněz bude i zákon k ničemu. Nejen ve státní správě platí pravidlo, že snáze se peníze uhájí, než získávají.


NovýJiřík - 29/5/2013 - 07:24

Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně. Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví [Upraveno 28.5.2013 Vilík]




Jojo, přesně tak. Co asi tak může symbolizovat stojící raketa? Zvlášť tak veliká jako Saturn 5?


yamato - 29/5/2013 - 09:45

quote:

Jojo, přesně tak. Co asi tak může symbolizovat stojící raketa? Zvlášť tak veliká jako Saturn 5?


no, pre mna symbolizuje dostatocne dV pre vynesenie 100t na orbit. Nic viac Co v tom vidia nase nezne polovicky, to sa radsej nepokusam zistovat

quote:

O tom si nedělám iluze. Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


vybudovat pre nu zaklady. Podporit vyvoj cohokolvek, co na takej misii bude potrebne (ISRU, 3D tlac, nafukovacie moduly, lacna doprava na LEO). Paralelne moze byt podporovany vyvoj jadrovych zdrojov a vysokoucinnych solarnych panelov, najvhodnejsie riesenie sa vyberie potom a hodi sa to tak ci tak.
Sucasne moze byt navrhnuty model komercnej podpory takej misie. Urcite by bolo zaujimave mat svoje logo na prvej pilotovanej medziplanetarnej lodi. Technologicke firmy by sa za tym mohli potrhat. Reklamne vstupy v live prenosoch atd...
Spomenme si na "trapny" zoskok Felixa Baumgartnera a reklamny efekt, ktory z toho RedBull vytazil.


Erakis - 29/5/2013 - 14:35

Ako som tak čítal pesimistickú variantu Aleša Holuba, napadla mi ešte jedna, pesimistickejšia. Čisto teoreticky totiž môže dôjsť jedného nešťastného dňa k prepuknutiu Kesslerovho syndrómu, no a potom sa môže stať, že na dlhú dobu ostaneme prikovaný k povrchu zemskému, bez ohľadu na rakety a techniku, čo budeme mať k dispozícii. Orbita bude kvôli množstvu kozmického odpadu proste nedostupná.


cernakus - 29/5/2013 - 15:13

Erakis:

Ani bych neřekl, Kesslerův syndrom totiž zcela automaticky zmenší tělesa na mikročástice. Ty jsou sice nebezpečně pro současné instalace, ale už lehký pancíř si s nimi poradí, takže spíše než přikovat, tak nám to zkomplikuje vesmírný program. Navíc, alespoň by se začalo něco s tím bordelem dělat.


HonzaHajský - 29/5/2013 - 15:15

V mnoha příspěvcích na tomto diskusním fóru se objevuje téma zevšednění. Zevšednění kosmonautiky je posuzováno na příkladech zevšednění v jiných oblastech života: automobilismus, letectví, počítače, cestovatelství. Nám, přispivatelům na tento web kosmonautika nezevšedněla, vždyť jinak bychom sem nepsali. Rád bych se nad tématem zevšednění čehokoli zamyslel a nad zevšedněním kosmonautiky zvlášť.

Co je důvodem zevšednění čehokoli? Vidím dva hlavní důvody.

Za prvé: Stane se to tak běžnou součástí života (ať vlastního, nebo zprostředkovaného medii), že už žádná zpráva z tohoto oboru nepřekvapí.

Za druhé: Může si to dopřát většina lidí – hlavně cenově. (Je ale velikým paradoxem, že právě z toho důvodu leccos nezevšední).

Automobilismus: Když před 110 - 115 léty občas projelo velkým městem auto, byla to senzace. Na vsi se o tom lidé dozvídali od krajánků nebo z novin. Dnes je problém se autu vyhnout. Dříve vlastnili automobil boháči nebo techničtí fandové, dnes skoro každý. Ale pozor! Zevšedněl? Vždyť v hospodách jsou auta tématem hned po fotbalu, hokeji a sexu! To je ten zmiňovaný paradox.
Co nastartuje znovu fanatický zájem o auta? Asi nic. I elektromobil, který ujede 1000 km na baterii těžkou 10 kg, která se nabije během pěti minut, po jeho rychlém rozšíření zevšední. Zevšední i auto, kde zmáčknete čudlík a ono vás automaticky doveze do cíle, zatímco vy si dáte šlofíka.

Letectví: Na Blériota v jeho aeroplánu z latí a plátna se chodily dívat davy jako do cirkusu. Dnes létá letadlem kdekdo (sám jsem několikrát letěl ve staré vrtulové Il 14 na trase Praha – Brno už v roce 1964 několikrát a bylo to jako jízda autobusem).
Také odvážní muži na létajících strojích se už nevrátí. Vždyť každý z nás může být za pár hodin v druhém konci světa.

Počítače. První počítače s DOSem 3.3 byla senzace. Dnes je počítač všední věc, mnohý má počítač v chytrém telefonu, mnohokrát výkonnější než ten dosovský. Počítač nezevšedněl jen úzké skupině fandů, kteří jsou schopni spát celou noc před prodejnou Applu, aby získali mírně vylepšený typ nějakého udělátka mezi prvními.
Co může nastartovat znovuzájem o počítače? Snad jen to, až počítače ke své fenomenální paměti a výpočetnímu výkonu získají lidskou inteligenci. Ale to bude konec lidstva, neb počítače ho hladce převálcují.

Cestovatelství: Nadšení, provázející cesty Hillayho na Everest, Amundsena a Scotta na jižní pól, případně cesty Havelky a Zikmunda je také neopakovatelné v době, kdy na Everest vystupují tisícihlavé zástupy, na jižním pólu je slušně vybavená trvalá základna (a brzy bude i jistě i hotel) a do Afriky či kamkoli jinam se dostane každý s cestovní kanceláří all inklusive.

A konečně se dostávám ke kosmonautice. Jsem už starý dědem Pamatuji nadšení z prvního Sputniku, vítal jsem jako patnáctletý Gagarina v Praze a za pár let nato se po shlédnutí „malého kroku pro člověka ale velkého skoku pro lidstvo“ ve staré černobílé televizi mačkal v průchodu amerického velvyslanectví, abych spolu s tisíci dalších zájemců ukořistil barevné sešity s kosmonautickou tématikou, které se tam rozdávali (ještě je mám schované). Ale už Apollo 14, 15, 16 a 17 mě splývají, vždyť to bylo na jedno kopyto.

Ani lety mnoha desítek raketoplánů už většinu lidstva nezajímaly (leda jejich tragické havárie). A třířádková zpráva v Rudém Právu, že SSSR vypustil družici KOSMOS 2598 už vůbec ne. I fotky z Hubbleova teleskopu a lety automatických sond po Sluneční soustavě jsou jen pro kosmonautické a astronomické fandy. Kosmonautika, tak je provozována dnes, zkrátka zevšedněla a obyčejného občana prakticky nezajímá.

Oproti jiným sférám života má ale kosmonautika nezpochybnitelnou výhodu – nezná hranice a vždy může existovat situace, která znovu zelektrizuje celé lidstvo. Myslím, že nadšení z objevitelských cest a překonávání hranic možného je v lidské povaze zakódováno (neargumentujte dnešním pachtěním za majetkem, za tím se jistě pachtili i ti, co se chodili koukat na Blériota). Proto jsem přesvědčen, že první trvalá základna na Měsíci, první lidé na Marsu a první cesty k exoplanetám přinesou stejné přívaly nadšení jako Blériot, Gagarin, Armstrong, Hillary nebo Amundsen.

Budou na to ale peníze? Toť kardinální otázka. A teď mi dovolte trochu fantazírování. Největší „nakopnutí“ zájmu o kosmonautiku by znamenalo přistání přátelských mimozemšťanů na v tu dobu již sjednocené (válkami nezmítané) Zemi. Předání jejich vědomostí, týkajících se vesmírného cestování by vzkřísilo zájem o kosmonautiku na nebývalé úrovni.

Bohužel je to ale jen krásná vize, skoro bych řekl pohádka. Nikoli přílet mimozemšťanů, ten je docela představitelný, ale to sjednocené, mírumilovné lidstvo. Omlouvám se za neradostné vyznění příspěvku.


alamo - 29/5/2013 - 15:36

quote:
Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


o čom je celá misia k marsu?
je o "osobohodinách" strávených na palube marsoletu..
je prekážkou technika.. nie nie je..
sú prekážkou peniaze.. ani tie ňou nie sú..
máme jedinú prekážku nedostatok skúseností s "osobohodinami" pri pobyte v prostredí, ktoré by sa čo najviac podobalo, palube transhabu..

môžeme tie "osobohodiny" a skúsenosti z nich, začať zbierať už dnes, v rámci dnešných finančných, a technických možností?
môžeme..
najefektívnejším riešením, by bolo vybududovanie mini stanice, čo najviac pripomínajúcej transhab, v prostredí ktoré bude čo najviac pripomínať prostredie v ktorom sa bude pohybovať pri ceste k marsu..
nestálo by to veľa..
nie je na to potrebný žiadny "technologický prelom"

lenže práve toto, nadšenci pre let k marsu, robiť nechcú..
nechcú spraviť práve to, čo by cestu k marsu umožnilo

chcú týto "nadšenci" skutočne zrealizovať výpravu na mars
asi nie.. ja neviem čo vlastne chcú
ale výprava na mars, to rozhodne nebude


Derelict - 29/5/2013 - 15:48

quote:
quote:
Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


o čom je celá misia k marsu?



Tak mne napadlo, proc Mars, Mesic nebo jina mista? Mimo romantiky, co tam nas nadsence tahne? Chapu Bradburyho, Nerudu, ale uz obtiznejsi je to treba u Simonse....

Zkusim to seradit, treba mi nekdo odpovi, doplni to, nebo si k tomu napise svuj nazor.

1) Romanticka predstava dalek, hrdinu bez bazne a hany, lidi dbalych na svou cest, lidi spolehajicich na svuj duvtip ...
2) Snaha byt prvni, byt hrdinou, nekoho jako byl Kolumbus, Amundsen, Lindberg, Gagarin, Armstrong ... a dalsi
3) Hledani svobodneho prostoru, kde je mozne dychat a delat neco smysluplneho. Kde je mozne svobodne pracovat a zit podle urcitych predstav ...
4) Posunout hranice poznani. Rozvinout stavajici znalosti, naucit se neco noveho
5) Zajistit preziti sveho druhu (svych memu, genetickych informaci .... jak je komu libo)
6) Vydelat

Protoze tyhle otazky urcuji to jaka bude kosmonautika daleko vice, jak technologicky pokrok. Mohou odpovedet na to, jaka bude vule k temto krokum ... kdyz se chce, cesta se vzdy najde. Ale pokud se nechce, tak zadne penize nezajisti expanzi.

Loucim se s bojovym pokrikem LIFE^2 ;o)


Vilík - 29/5/2013 - 15:52

quote:
V mnoha příspěvcích na tomto diskusním fóru se objevuje téma zevšednění. Zevšednění kosmonautiky je posuzováno na příkladech zevšednění v jiných oblastech života: automobilismus, letectví, počítače, cestovatelství...


Měl byste zvážit následující věci:

* Téměř všichni na tomto fóru sdílejí stejný kulturní background, stejná základní schémata uvažování a sdílené zkušenosti. Zároveň však nikdo s takovýmito kulturními kořeny o budoucnosti kosmonautiky nerozhoduje. Aplikovat tedy naše vnitřní cítění na něco, co jím není a nebude ovlivňováno je dost ošemetné.

* Kultura, psychologie společnosti, se rychle proměňuje. Dnes lidé uvažují výrazně jinak než před dvaceti lety, a ten vývoj se nezastavuje. Navíc je uvažování dnešních lidí stejně historicky bezprecendentní jako je technický a vlastně celkový stav společnosti. Zkušenosti z minulosti nelze aplikovat nebo jen ve velmi omezené míře. Abyste odhadl vývoj společnosti na padesát let, musel byste předvídat přinejmenším jeden generační skok v myšlení - a to je dost obtížné.

Povšimněte si třeba změn, které způsobil nástup ekomyšlení. Mé matce (70+) jsou dnešní postoje městských lidí s jejich tříděným odpadem a biojídlem a "ochranou přírody" a "bezpečností" zcela cizí, je to něco jako když na ni mluví někdo ze vzdálené země s jinou kulturou. A ona to také jiná kultura je. Podobně jako je eko-myšlení inhibitorem technického rozvoje, budou budoucí kulturní změny těžko předvídatelným inhibitorem nebo akcelerátorem vývoje v dalších dekádách.

Tyto změny v psychologii se velmi podceňují. Ve společnosti, která - a to je v dějinách poprvé - nemá už skoro žádné technické bariéry a může si do velké míry dělat to, co si usmyslí, však právě na tom "usmyšlení" začíná záležet ze všeho nejvíc.


alamo - 29/5/2013 - 15:55

ja neviem, prečo práve mars..
napríklad nasa, ľudskú výpravu k marsu povýšila na "svätý grál" absolutórium pilotovanej kozmonautiky
lenže je tu otázka "čo budú rytieri okrúhleho stola, robiť po tom čo svätý grál nájdu?"
potom už jednoducho nebudú mať čo robiť.. akurát svoj "rád" rozpustiť, a spomínať na časi zašlej slávy, keď "svätý grál" hrdinsky hľadali
žiadne ďalšie ciele
tak sa radšej "rytieri", zakopali pod blanník (sitno) už dnes


yamato - 29/5/2013 - 16:02

ako vravel Hillary - pretoze tam je

aspon teda z mojho pohladu. Urcite to nevnimam cez nejake racionalne priciny, ako ze "musime ist na mars, pretoze z jeho geologie sa naucime nove veci" alebo "musime ist na mars, lebo ked tam budeme prvi tak si zaistime nehynucu slavu"
Mars je proste vyzva, posun nasich moznosti na iny level, chceme vidiet ako sa ludstvo stava interplanetarnym druhom, chceme vidiet mars na vlastne oci.

Ak k akcii existuje dostatocne silny emocionalny impulz, tak si tu akciu vzdy aj nejako racionalne zdovodnime. A ak je ten impulz slaby, alebo ak je dokonca ta emocia proti takej akcii (napr. ze sa nam do toho nechce, alebo sa bojime), tak si vzdy nejako racionalne zdovodnime, preco tam neletiet.


alamo - 29/5/2013 - 16:06

quote:
Ak k akcii existuje dostatocne silny emocionalny impulz, tak si tu akciu vzdy aj nejako racionalne zdovodnime. A ak je ten impulz slaby, alebo ak je dokonca ta emocia proti takej akcii (napr. ze sa nam do toho nechce, alebo sa bojime), tak si vzdy nejako racionalne zdovodnime, preco tam neletiet.


a "nadšenci" dopadnú doslova takto


yamato - 29/5/2013 - 16:19

alebo takto


alamo - 29/5/2013 - 16:24

lenže táto druhá varianta, si žiada nečakať na svetlé zajtrajšky (vasimr, skylon, supernosiče.. warp.. atď), ale urobiť maximum toho čo sa dá, už dnes, a s tým čo máme práve teraz po ruke..


yamato - 29/5/2013 - 16:51

Takze Mars Flyby? To je asi tak najblizsie k tomu, co je dnes realizovatelne, s dnesnou technikou a dnesnymi zdrojmi.

Ja viem ze ty chces pocut magicke slovicko "L1", ale bod L1 ma tu nevyhodu, ze to nie je mars
Aj ta najvernejsia simulacia je stale len simulacia, a real je real. Ak chceme letiet k marsu, najlepsie to docielime ak poletime k marsu


alamo - 29/5/2013 - 17:01

no fajn..
takže to nakreslíš.. postavíš.. poletíš..
skúšať a testovať to netreba?


alamo - 29/5/2013 - 18:20

treba.. treba..
a treba povedať to "magické slovíčko" že "kde?"
poradím ti, na ISS..
teda ak ti nebude vadiť
"vyplnte zelený formulár o technickej spôsobilosti, ružový o kompatibilite, a červený o povolení na prdenie.."
a každý s týchto formulárov, bude posudzovať na to určená komisia, zhruba tak tri roky, prajem ti príjemnú zábavu, v príjemnej spoločnosti


alamo - 29/5/2013 - 21:17

hmm.. ja by som radšej letel niekam, kde "nič nie je"
to je zárukou toho, že tam nebude ani "zábava s formulármi"


JiříHošek - 29/5/2013 - 21:36

quote:
Hošek: Já si umím představit Orion jako součást meziplanetární lodi.
cernakus: To v podstatě ale implikuje jednorázový výlet. Abych řekl pravdu, než takový výlet za miliardy a pak nic, raději vůbec nic.
Myslel jsem nějaký habitat, ale i do cycleru by se posádka musela něčím dostat.
quote:
cernakus: Pokud vím, tak rozpočet NASA je schvalován každý rok. Tedy každý rok se NASA kongresu ptá, nikoliv co má dělat, ale na co jí dá peníze. Bez peněz bude i zákon k ničemu.
A přesto jsou příklady dlouhodobých programů: STS 30 let, ISS 22 – 30 let.

quote:
yamato 29.5.2013 - 16:02
Skvěle napsané !
quote:
alamo 29.5.2013 - 16:24
Souhlas.
quote:
yamato: Takze Mars Flyby?
Mars Flyby.
quote:
alamo: skúšať a testovať to netreba?
Třeba.




tycka - 29/5/2013 - 21:39

quote:
Ale pozor! Zevšedněl? Vždyť v hospodách jsou auta tématem hned po fotbalu, hokeji a sexu! To je ten zmiňovaný paradox.



Není to tak uplně paradox. Auto používá většina populace u nás (pozor - nepíšu všichni - já třeba automobil z více důvodů nevlastním) a to né z důvodu, že jsou jeho fanouškové - ale že je to osvědšený jeho způsob přepravy z bodu A do B včetně jeho zavadel - kdyby se místo toho běžně používalo automatické vznášedlo - tak by si drtivá většina zase koupila to vznášedlo - pokud by mělo výhodnější vlastnosti - tedy cena za pořízení a jeho provoz je pro většinu asi to nejdůležitější - další pak rychlost přepravy - možná za o dost větší rychlost by se byli ochotni smířit s oněco většími náklady na jeho provoz.

A lidé mají prostě rádi taky rychlost a radost z jízdy a proto se alespoň rádi baví o sportovních autech, když už na ně nemají + pro lidi zajímající se i o techniku je to věc o které jsou přesvědčeni(často bohužel zcela nesprávně), že ji plně rozumí a mohou se proto o vlastnostech aut dlouze přít a to i proto, že každej má i nějaké své zkušenosti s provozováním této věci - včetně její údržby - narozdíl třeba od letadla - i toho malého sportovního.


Stejně si myslím, že se lidé žijící ve městě u moře takto stejně často baví i o lodích - opět proto, že nějakou často sami vlastní.


Počítač - do rozmachu internetu, to byl jen další kancelářký nástroj jako byl předtím psací stroj a kde si dovolím tvrdit, že značná část populace zcela nechápala proč by ho měla mít někdy i doma - jako by ještě doma toužila na něm psát i doma dopisy - s vyjímkou pro děti na hraní počítačových her a jako pomůcka, aby se sním naučili pracovat, když ve škole již mají jako součást učiva i výuku práce na počtači.
Počítače rozmohl především rozmach internetu a pak i mobily s OS - pokud by dříve byli mobily s OS a především tablety pak by klasický počítač (tedy i notebook - stolní je již v domácnostech s vyjímkou především hraní počítačových her vyloženě na ústupu) by opět potřebovalo jen minimum lidí - a to podpořeno navíc i tím, že jak k telefonu tak především k tabletu lze připojit běžbou externí klávesnici.
Samozřejmě živnostník ho měl i předtím - ale často opět jen z nutnosti - opět ty dopisy a účetnictví především.

Lidé prostě navíc fungováním počítačů moc nerozumí - narozdíl od auta, kde se dost lidí předáváním z generace na ganeraci se s nima tak dostatečně seznámila a tak nemají příliš potřebu diskutovat o jejich vlastnostech. Zkrátka rychlé 4 kola jsou pro většinu populace zjímavějším tématem k diskuzi.




cernakus - 29/5/2013 - 23:44

Hošek:

quote:
Myslel jsem nějaký habitat, ale i do cycleru by se posádka musela něčím dostat.

Tož ale pak Orion nebude základem Marsoletu, ale dopravníkem k němu. Je fakt, že američané ve skutečnosti Orion nepotřebují. To co potřebují je ten planetolet. V nejhorším případě na dopravu k planetoletu koupí letenku na Sojuzu.

quote:
A přesto jsou příklady dlouhodobých programů: STS 30 let, ISS 22 – 30 let.


STS byl běžící program, tedy u něj platila poučka "je snazší peníze udržet, než získat".
ISS je mezinárodní program, tam jsou mezinárodní smlouvy, které se vypovídají jen těžko.
SLS a Orion jsou budoucí programy, zastavit jejich vývoj je stejně snadné, jako zastavit Constellation.


Lusyen - 30/5/2013 - 09:25

quote:
ja neviem, prečo práve mars..
napríklad nasa, ľudskú výpravu k marsu povýšila na "svätý grál" absolutórium pilotovanej kozmonautiky
lenže je tu otázka "čo budú rytieri okrúhleho stola, robiť po tom čo svätý grál nájdu?"
potom už jednoducho nebudú mať čo robiť.. akurát svoj "rád" rozpustiť, a spomínať na časi zašlej slávy, keď "svätý grál" hrdinsky hľadali
žiadne ďalšie ciele
tak sa radšej "rytieri", zakopali pod blanník (sitno) už dnes


Počas toho "hľadania grálu" sa príde na toľko nových technických a iných inovácií, ktoré posunú laťku zase o krok ďalej a umožnia novým "rytierom" vytvoriť si v predstave svoj nový "svätý grál",, myslím, že ďalším krokom bude automatická misia na Europe alebo Ganimedes a skúmanie oceánov jupiterových mesiacov,,,, robotika ide celkom slušne napred a nejaký šikovný zdroj energie by nám o takých 20-25 rokov mohol priniesť veľa adrenalínu pri sledovaní záberov (s oneskorením než sem doletí signál, ale tak nazvyme to online) z miniponorky v oceáne euópy keď sa prvý krát porie pod ľadovú škrupinu


chlmcan - 30/5/2013 - 12:38

hmm a mozno buducnost bude vyzerat uplne inac, vid http://osel.cz/index.php?clanek=6939 a http://www.kickstarter.com/projects/1458134548/arkyd-a-space-telescope-for-everyone-0

za jeden den maju vybranych 1/3 potrebnej ciastky, predsa len cena 200 dolarov za 30 minut pozorovania znie lakavo :-)


David - 30/5/2013 - 12:49

Překotný vývoj kosmonautiky, tak jak jej prezentovaly výkony v minulém století, příkladně od prvé družice k prvému kroku člověka na Měsíci uplynulo necelých dvanáct let, nelze očekávat. Dnešní sofistikované sondy se staví řádově deset let, pak několik či více let pracují a pak se hodnotí výsledky a shánějí se peníze na další generaci. Příkladem může být Hayabusa - jednička startovala v 2003, vrátila v 2010 - dvojka se vrátí 2020, a to je k poměru třeba ke Cassini poměrně jednoduchá. Taktéž pilotované lety, není jak se zdá žádný spěch - příkladem je Čína, ta si v poklidu buduje stanici typu minisaljut a ve srovnání s projektem Gemini, podniká jednotlivé kroky po roce, zatímco tehdy to byly dva měsíce. Vždyť pomalu, ale jistě ubíhá druhá dekáda nového století a "nic" se neděje. Přitom věrohodné prognózy koncem m.s. do roku 2020-2030 kladly let člověka na Mars jako téměř jistý. Mám ten dojem, že zhruba třicet let do roku 2050 je při tomto " tempu" na let člověka na Mars málo, nemyslím tím ovšem sebevrahy s jednosměrnou jízdenkou.


JiříHošek - 31/5/2013 - 00:16

quote:
Tož ale pak Orion nebude základem Marsoletu, ale dopravníkem k němu. Je fakt, že američané ve skutečnosti Orion nepotřebují. To co potřebují je ten planetolet. V nejhorším případě na dopravu k planetoletu koupí letenku na Sojuzu.
Proboha, zase Sojuz pro astronauty NASA?
quote:
SLS a Orion jsou budoucí programy, zastavit jejich vývoj je stejně snadné, jako zastavit Constellation.
Reagoval jsem na větu "Tedy každý rok se NASA kongresu ptá ... na co jí dá peníze" a snažil se vysvětlit, že ohrožení není každoroční. Constellation nebyl ohrožený během obou funkčních období Bushe ml., ale předem se vědělo o rizicích spojených s nástupem nové administrativy v roce 2009. Mimochodem, Orion přežil v nezměněné podobě, dokonce i obslužná věž postavená pro nosič Orionu Ares I bude využita pro nosič Orionu SLS, 1. stupeň Aresu I bude použit jako boostery SLS atd. Převážná většina proinvestovaných peněz nebyla promrhána zbytečně. Změnil se cíl.


Agamemnon - 31/5/2013 - 07:23

quote:
Proboha, zase Sojuz pro astronauty NASA?

ide o princip... nemusi byt sojuz, moze byt ccdev... v podstate to iste...

quote:
Orion přežil v nezměněné podobě

toto nie je pravda...
orion sa tiez zmenil... a tiez mu v podstate hrozilo, ze bude zruseny... a tiez su v nom peniaze, ktore sluzili na nic...

napr. servisny modul... lockmart vyvijal vlastny servisny modul predtym ako sa nasa dohodla s esa...
btw - ta dohoda je inak pomerne slusna zaruka, aby sa niekto v kongrese nerozhodol a orion nezrusil


Jara - 31/5/2013 - 08:44

Nechci byt pesimista ale podle soucasneho vyvoje,je termin moznych letu dost katastrofalni,alespon podle mne (kdyz se neco podstatneho nestane).
1.Let americanu vlasni lodi a nosnou raketou do vesmiru zatim aspon na obeznou drahu tak 2025 - 2030.
2.Let kohokoli s cimkoli na Mesic tedy alespon pasivne kolem neho 2050 - 2060
3.Let na Mesic s pristanim ala Apollo s obrovskym vyrvalem a volnou vstupenkou do 3Dkina pro kazdeho tak 2120 - 2130
4.Let na Mars - 2890 - 2960 ne my ale martane prileti k nam.


Lusyen - 31/5/2013 - 08:56

quote:
Nechci byt pesimista ale podle soucasneho vyvoje,je termin moznych letu dost katastrofalni,alespon podle mne (kdyz se neco podstatneho nestane).


Myslím, že frustrácia a pesimizmus mnohých pramení z toho, že proste sledujeme kozmonautiku denne, toto nie je pole aplikácií na smartfóny kde je aj týždeň veľa,,, je to oblasť kde sa niečo deje pomenšie,,, ale ak by sme si napríklad urobili súhrn toho, čo sa urobilo za posledných 20 rokov tak toho nebolo málo,,, casiny, spirit, oportunity, curiosity, juno, slnečná plachetnica, ISS, prví súkromníci v kozme, zásobovanie ISS 10 ročnou firmou,,, kepler, lepšie rozlíšenie HUBLu, new horizonts a podobne,,,, je toho dosť,,, len sa toľko nebazíruje na pilotovanej kosmonautike,,, ja vravím, no a čo?,,, keď v tej rakete ensedím ja , je jedno či mi live obraz sprostredkuje kamera na robotickom ramene alebo kamera ktorú drží nejaký Jons Smith,,, samozrejme ak sa dožijem pristátia človeka na Marse budem to sledovať so slzami dojatia ale ak rovakú robotu a výsledky prinesú automatické sondy a roboti ktorí sú z roka na rok zložitejší a urobia to za rádovo nižšiu cenu tak prečo nie?


Agamemnon - 31/5/2013 - 09:09

quote:
ale ak rovakú robotu a výsledky prinesú automatické sondy


to este velmi dlho nebude, aby priniesli


JiříHošek - 31/5/2013 - 23:05

quote:
quote:
Proboha, zase Sojuz pro astronauty NASA?

ide o princip... nemusi byt sojuz, moze byt ccdev... v podstate to iste...
Sojuz je přechodné řešení, nelétá z území USA. ccdev samozřejmě, to by bylo dlouhodobé řešení. Vždyť komerční doprava posádky byla v šesti z osmi variant navržených Augustinovou komisí.



quote:
Orion přežil v nezměněné podobě

toto nie je pravda...
orion sa tiez zmenil... a tiez mu v podstate hrozilo, ze bude zruseny... a tiez su v nom peniaze, ktore sluzili na nic...

napr. servisny modul... lockmart vyvijal vlastny servisny modul predtym ako sa nasa dohodla s esa...
btw - ta dohoda je inak pomerne slusna zaruka, aby sa niekto v kongrese nerozhodol a orion nezrusil
Že Orion přežil i po zrušení nosiče Ares I na úkor komerční dopravy, je zásluha Kongresu (to je ta stabilita, o které jsem psal, a ne že v tom Kongres vytváří každoroční nejistotu).
Servisní modul ... já vím. To je věc NASA, koho si nasmlouvá.


Agamemnon - 1/6/2013 - 09:13

quote:
Sojuz je přechodné řešení, nelétá z území USA. ccdev samozřejmě, to by bylo dlouhodobé řešení.


áno... ale z pohľadu marsoletu je to to isté... je úplne jedno, či sojuz alebo ccdev...
z toho, čo cernakus napísal, som to pochopil tak, že jemu išlo o to, že orion je tam potom zbytočný, lebo aj tak treba habitat na prelet, etc., ktorý sa zostaví na leo a pod... a tam potom fakt stačí modif. sojuz alebo ccdev na to, aby vyviezol ľudí na orbitu...
a orion je zbytočne drahý overkill...
(teoreticky samozrejme)

@kongres a orion:
áno, orion prežil, lebo ho kongress nezrušil... to súhlasím...
s tým, že nasa si vyberá partnerov - iirc nasa to navrhuje, ale schváliť to musí aj tak kongress a potom uvoľniť príslušným spôsobom peniaze - aspoň v prípade medzinárodných partnerov tie zmluvy musí ratifikovať kongress, myslím (ale môžem sa mýliť a si toto pliesť s niečím iným)


JiříHošek - 1/6/2013 - 13:50

quote:
áno... ale z pohľadu marsoletu je to to isté... je úplne jedno, či sojuz alebo ccdev...
z toho, čo cernakus napísal, som to pochopil tak, že jemu išlo o to, že orion je tam potom zbytočný, lebo aj tak treba habitat na prelet, etc., ktorý sa zostaví na leo a pod... a tam potom fakt stačí modif. sojuz alebo ccdev na to, aby vyviezol ľudí na orbitu...
a orion je zbytočne drahý overkill...
(teoreticky samozrejme)
Ano, teoreticky z pohledu marsoletu je to stejné. Ale prakticky si neumím představit, že by prošlo, aby astronauti k Marsu startovali a přistávali v Kazachstánu.

Obávám se, že SLS by bez Orionu dopadl stejně jako Energija bez Buranu.


Agamemnon - 1/6/2013 - 15:43

u sls je šanca, že dopadne ako energia, aj keď orion bude fungovať aspoň niekoľko ľudí na nsf si to myslí... že proste je len otázka času, kedy sls kongres zruší (kvôli peniazom)


cernakus - 1/6/2013 - 17:04

Ano přesně tak, agamnemon mně pochopil správně. Pokud chceme hovořit o dobytí Marsu, pak musíme být schopni minimálně každé dva roky poslat obrovskou loď k němu. Není tedy myslitelné, aby loď o hmotnosti stovek tun se po cestě rozpadala a na LEO se z ní vrátila jen přistávací modul Orion. Kdo by to zaplatil? Desítku(y) miliard za jednu cestu?!

Zcela automaticky předpokládám fyzikální pohon 50000-80000 Ns/kg. Doba letu 3-5 měsíců a spotřebu hmotnosti ve výši nejvýše 40% hmotnosti planetoletu (ale reálně spíše polovinu). Planetolet plný by neměl přesáhnout 10 nosností základního SLS, pak by nejtěžší SLS byl schopen dodat většinu, nebo veškeré potřebné palivo.
Náklady na planetolet uvažuji kolem 5 miliard + cca 3-5 miliard na vynesení. Cena může být výrazně nižší než naše běžné instalace díky velkolepému hmotnostnímu a energetickému rozpočtu takového plavidla. Komponenty nebude třeba tak ladit a pečlivě vybírat + bude možné zálohovat = výrazně nižší náklady (o řád).

Transport mezi LMO a Marsem pak zajišťovat pomocí předem dopravených landerů+stanice s palivem. Prakticky možné uvažovat o obyvatelné, ale neobydlené stanici na Phobosu. Landery masivní a SSTO. Masivní opět proto, že budou levnější a robustnější (podmínky při pobytu na MArsu) a SSTO, proto, že rozpočet na SSTO bude jednoznačně nižší, než je tam posílat každé dva roky znovu. Předpokládám jednorázové náklady ve výši 3-5 miliard USD (včetně stanice a dopravy na LMO).

Tedy vstupní náklady cca 10-15 miliard, následují náklady kolem 1-2 miliardy za každý trip maximálně.

životnost součástí 10-20 let (viz. ISS). Tedy cca 5-10 výletů. Při více strojích by bylo možno Mars obydlit trvale.

Orion v tomto jediném použitelném schématu nemá místo, anýbržto je to **** shitovitej. Na BEO mise je robustní planetolet s vysokým Isp mnohem lepší řešení a na LEO drožkaření vyjde laciněji libovolný konkurent (PPTS, Sojuz, TKS, Dragon, CTS-100, Dreamchaser, Šen-čou).


JiříHošek - 2/6/2013 - 09:49

quote:
Pokud chceme hovořit o dobytí Marsu, pak musíme být schopni minimálně každé dva roky poslat obrovskou loď k němu.
Diskusi je možno uzavřít s tím, že já jsem psal o krátkodobém časovém horizontu (maximálně Mars Flyby - viz 29.5.2013 - 21:36).


Lusyen - 22/7/2013 - 13:28

jeden článok v podobnom duchu,,, dosť tam nádej vkladá do súkromníkov ale súhlasím s autorom,,, čo yv na to?
http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/287569-cesty-do-vesmiru-na-polceste-k-jetsonovcom/


pospa - 22/5/2015 - 17:48

Elon Musk a Craig Venter chtějí v budoucnu na Marsu "tisknout" živé organismy.
http://motherboard.vice.com/read/elon-musk-and-craig-venter-want-to-print-life-on-mars

Něco o vytváření syntetického života - Craig Venter přednáška na TED
https://www.ted.com/talks/craig_venter_is_on_the_verge_of_creating_synthetic_life


Lusyen - 11/7/2019 - 15:03

Dnes som si po pár rokoch prečítal pár príspevkov v tejto téme najmä zo začiatku. Zaujímavé úvahy v tejto téme, najmä tie z roku 2013. Prešlo 6 rokov a za ten čas sa toho v kozmonautike udialo naozaj dosť, najmä vďaka súkromníkom ale aj štátnym agentúram. Každopádne ak by sa podarilo zrealizovať niektoré projekty na ktorých pracuje spaceX a blooorigin tak možno sa táto téma stane optimistickejšou ako bola na začiatku. Každopádne vznik mnohých menších súkromných agentúr mi robí radosť.
PS otázka, prehodnotili ste niektoré svoje úvahy o smerovaní kozmonautiky spred niekoľkých rokov? alebo si ponechávate konštantné (u mnohých ako som sa dočítal pesimistické) smerovanie.


Alchymista - 11/7/2019 - 15:35

Sú nejaké dôvody k optimizmu?


Lusyen - 12/7/2019 - 09:00

quote:
Sú nejaké dôvody k optimizmu?


pred 6 rokmi sme ešte nevedeli, že znovupoužiteľnosť prvých stupňov sa takto zabehne a že aj ostatné firmy a agentúry s ňou hoc nesmelo ale predsa len začnú. Mňa osobne napĺňa optimizmom napríklad aj pokus o realizáciu spaceship. Či už sa podarí v takej miere ako ju plánujú alebo realizujú aspoň čiastočne svoje plány myslím, že minimálne na posunutie z LEO smerom k mesiacu to stačiť bude, pri väčšom optimizme aj ten MARS možno


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1696