Témata: Chang'e 3 a 4 - čínské landery a rovery na Měsíci

pospa - 28/12/2013 - 14:32

Zakládám nové vlákno, kam přesunu relevantní příspěvky z nitě "Čínská měsíční sonda Chang'e (Čcheng-e)".


pospa - 12/3/2012 - 14:07

Čínský lunární rover Chang'e 3 má startovat už v příštím roce.
Zde je pár snímků z jeho letošního testování v poušti Kumtag (provincie Gansu)
... ten podvozek, robotická ruka, atd atd ... jako by MERům z oka vypadl






[Upraveno 12.3.2012 pospa]


martinjediny - 12/3/2012 - 15:03

quote:
Čínský lunární rover Chang'e 3 má startovat už v příštím roce.
Zde je pár snímků z jeho letošního testování v poušti Kumtag (provincie Gansu)
... ten podvozek, robotická ruka, atd atd ... jako by MERům z oka vypadl


Vrcholom dokonalosti by bolo, ak by v regolite zanechavali aj cinske kolesa otlacok .--- .--. .-..

:)


Tlama - 12/3/2012 - 15:09




Vrcholom dokonalosti by bolo, ak by v regolite zanechavali aj cinske kolesa otlacok .--- .--. .-..

:)




ROFL


Tlama - 12/3/2012 - 15:18

Tak mě tak napadlo dát .--- .--. .-.. do google a napoprvé nic, ale seznam to vyplivnul hned napoprvé. To jen tak malý offtopic.


pospa - 12/3/2012 - 15:24

V morseovce bych tam čekal něco jiného než JPL

Spíš něco jako AT ZIJE CPC (KSC) , nebo MAO JE VECNY


[Upraveno 12.3.2012 pospa]


yamato - 12/3/2012 - 15:25

no neviem, ja by som tam dal vacsiu vysku nad terenom. Ale asi je to len taka pracovna verzia...

keby boli cinania zli, tak s tym pristanu pri apolle a pojazdia po Neilovych stopach


pospa - 12/3/2012 - 15:34

quote:
no neviem, ja by som tam dal vacsiu vysku nad terenom. Ale asi je to len taka pracovna verzia...
MERy mají NavCamy zhruba ve výšce 150 cm nad terénem.
Číňani jsou o něco menšího vzrůstu než amíci, takže to posadili, tipnul bych, do výšky cca 130-140 cm (podle postav na prvním snímku)


-=RYS=- - 12/3/2012 - 15:35

Nevidim tam ani telco system (anteny).
Fajnove by bylo, kdyz by system mel i HAM majak v podobe SSTV/PSK31.

Navic by s tak uzkejma kolama brzo zapadli.

Ze je to provozni model je jasne z te kabelaze na zadku.

Jestli jsem spravne pochopil preklady, tak v prvni verzi mela byt komunikace vozitko< ~900MHz > vysadkovej modul < 2.2GHz S pasmo > Zeme.

Cili realnej dosah tak do 500m od zakladny.

V druhe verzi by vozitko melo mit navic i svuj telco system se Zemi na 2.2GHz v S pasmu.

Typicky pri prumeru 40cm by stacil vykon 10-20W PA, aby pri 35m parabole s SDR prijimacema na Zemi sel tok dat Mesic>Zeme minimalne 4k7, optimalne 32-128kbps mozna i 256kbps.
Vetsi tok jen v pripade pouziti X pasma pri stejnem vykonu.
Ale obavam se, ze pri velikosti napajecich FTV panelu by neslo napajet tak velkej spotrebic jako HEXFET PA 20W, spise tak neco co ma 2-5W PA (tim se snizuje prenos Mesic>Zeme v tomto pasmu tak na 20kbps max pri PI4-DQPSK nebo 2k4-15kbps pri QPSK/BPSK a to vse pri sirce pasma do 3kHz).

Nadruhou stranu.... vysilani nebude behem jizdy. Takze se dostupna energie da na moturky kol pro presun 50cm-2m, pak se vozitko zastavi, znova presmeruje parabola smer k Zemi a energie se preda do vysilace.

Vysilat behem jizdy by slo leda pres 900MHz povrchovej telco system rover <> pristavaci zakladnova cast, ktera muze mit vyssi vykon/vetsi parabolu.

Prijem na landeru ze Zeme neni problem, velky vykon pozemni anteny (az 400kW PA) postaci ozarit Mesic.
Vyhodou S pasma a "mensi paraboly" se sirokym "hrnickem" je, ze pri tak silnem signalu ze Zeme nemusi byt parabola natocena na Zem uplne presne. Troufam si rici, ze signal chytne i kdyz bude parabola natocena do 90st.
Vzhledem k uzkosti pasma a zakladni modulaci xPSK do 1kbps to na povelovou telemetrii k ovladani vozitka staci.

Mam osobni zkusenosti ze Subregionalnich zavodu, ze pri pouziti 90cm paraboly s kvalitnim ozarovacem (Tyhan90) jsem v pasmu S 13cm slysel radiove majaky (maj vykon 20mW az 1W do vsesmerek) na vzdalenost 200km i na bok, kdy parabola byla natocena o 90st bokem, pricemz CW majak mel jen 30mW.

Teoreticky by mohli vysilat zive video v S pasmu, to by vsak museli mit mikropaskove plosne anteny zabudovane v FTV panelech primo.


[Upraveno 12.3.2012 -=RYS=-]


Tlama - 12/3/2012 - 15:44

Ať koukkám, jak koukám, tak nevidím nikde stopy od roveru. Jen lidské ťápoty. Že oni to jen naaranžovali. :-)


pospa - 12/3/2012 - 15:50

quote:
Nevidim tam ani telco system (anteny).
Na prvním snímku je v zadní části roveru nahoře vidět něco, co velmi připomíná MER-HGA s plochou talířovou anténou ve vodorovné poloze.
Na druhém obrázku to trochu vykukuje zpoza FV panelů, a na třetím se to zdá být zasunuto dolů, dovnitř horní "paluby".

EDIT: na tomto modelu, který se testovanému roveru dost podobá, je HGA jasně patrná

[Upraveno 12.3.2012 pospa]


pospa - 12/3/2012 - 16:04

quote:
Navic by s tak uzkejma kolama brzo zapadli.
Já bych ty číňany zase tak nepodceňoval ...

... na Měsíci je jen 1/6 g , na rozdíl od cca 1/3 g na Marsu.
Důležité je jednotkové zatížení na plochu a vlastnosti materiálu povrchu - na to by těch 6 koleček klidně mohlo stačit.


pospa - 12/3/2012 - 16:12

quote:
Ať koukkám, jak koukám, tak nevidím nikde stopy od roveru. Jen lidské ťápoty. Že oni to jen naaranžovali. :-)
OK, tady je i s wheel tracks.


Alchymista - 12/3/2012 - 16:31

IMHO bude zaujímavé sledovať, či prežije aspoň dve mesačné noci.


-=RYS=- - 12/3/2012 - 16:32

quote:
quote:
Nevidim tam ani telco system (anteny).
Na prvním snímku je v zadní části roveru nahoře vidět něco, co velmi připomíná MER-HGA s plochou talířovou anténou ve vodorovné poloze.
Na druhém obrázku to trochu vykukuje zpoza FV panelů, a na třetím se to zdá být zasunuto dolů, dovnitř horní "paluby".


Uvidime jak to bude.
Faktem je, ze v textu pisou, ze jim pomahaji Rusove.
Tez jsem na jednom ze snimku uvidel Helix sroubovicovou antenu.
To je typicke pro Ruske konstrukce.

Je to ta kuzelovita antena vlevo nahore u Lunochodu.
http://www.zarya.info/images/Lunokhod2.jpg

V jedne studii maji jak vertikalni Helix, tak i parabolu.


Dobre by bylo pouzit pro vysilani vertikalni kuzelovitej Helix nebo QFN antenu. Nemusi si tak presne zamerovat a presto odvede temer pulku vykonu smerem k Zemi. Takze by bylo mozne prenaset zive video behem jizdy, ale jen v kvalite ISDN video/Skype video do 64kbps MP4.




[Upraveno 14.3.2012 -=RYS=-]


ucvrnkls - 12/3/2012 - 18:13

Tak to klukum cinskejm fandim. Jestli to tam dostanou a bude to chodit tak se americani a rusaci mohou pekne chytit za nos.

Pokud vyfoti apolla a lidske stopy na marsu tak by me zajimalo jestli odmitaci uznaji ze se spletli. A nebo ze by zahrnuli do konspirace i cinany?


kratas - 12/3/2012 - 19:26

Ja jim zase tolik nefandim, ale budi ve me obrovsky respekt. Pokud se jim podari pristat na mesici, rower uspesne provozovat na mesicnim povrchu a jeste privezt vzorky mesicni horniny nazpet.

Ne nadarmo sef NASA v reakci na cinsky vesmirny program konstatoval, ze je mozne, ze cinsky Tajkonaut vystoupi na povrch mesice driv, nez se tam vrati americani.

Cinsky vesmirny program je podobne jako rusky vojensky a tedy v utajeni. Otazkou co vsechno maji rozpracovano a budou schopni v dohledne dobe dotahnout do konce. Minimalne jednu vyhodu maji, dostatek financi.


Vlado1 - 12/3/2012 - 21:05

quote:
Tak to klukum cinskejm fandim. Jestli to tam dostanou a bude to chodit tak se americani a rusaci mohou pekne chytit za nos.

Pokud vyfoti apolla a lidske stopy na marsu tak by me zajimalo jestli odmitaci uznaji ze se spletli. A nebo ze by zahrnuli do konspirace i cinany?

To už tady bylo řešeno . USA prohlásí území na Měsíci (dotčené scénářem přistání) za své území a kulturní památku.


M: - 12/3/2012 - 21:34

quote:
... Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla...

Snad uz pred vyse rokom som porovnaval podiel startovacej hmotnosti k uzitocnemu nakladu.
USA jednoznacne viedli, za nimi Rusi, ESA, a daleko zanimi Cina a kosmotrpaslici.

Ak by Cina so sucasnou urovnou chcela stavat Saturn, tak by musel byt nasobne vacsi, ako americky. A to si nemoze zrejme dovolit ani Cina.

O navigaciu by som sa az tak nebal...


pospa - 13/3/2012 - 11:01

Abychom se vyhnuli dalším spekulacím, myslím, že bude vhodné uvést pár základních informací o misi Chang'e 3 i dalších plánech Číny na průzkum Měsíce.

Chang'e-3:
- 100 kg lander, 7 vědeckých přístrojů + kamery, plánovaná doba činnosti landeru 3 měsíce (tady se zdroje rozcházejí - jeden mluví o roveru, druhý o landeru)
- rover ponese 20 kg vědeckého vybavení - 8 přístrojů + kamery
- vysílání na Zemi přímo z roveru, nebo přes lander
- v nejužším výběru na místo přistání je 5 lokalit, nejvíce preferována je Sinus Iridium pro svou rovinnatost, dobré osvětlení a pozorovatelnost
- přesné datum startu příští rok je zatím nejasné - závisí na ohlášení startu indické sondy Chandrayaan-2 (lander+rover), která je plánována taky na 2013.

Po Chang'e-3 bude následovat Chang'e-4, zřejmě zopakování předchozí mise, datum startu nejasný.
V roce 2017 má následovat Chang'e-5, povrchová sonda pro odběr vzorků z hloubky 2 m a návrat na Zemi.
Tím mají být současné plány na bezpilotní průzkum Měsíce splněny.

Co se týče pilotovaného programu, Čína plánuje budování orbitální stanice na LEO kolem 2020.
Pilotovaný průzkum Měsíce zřejmě nebude probíhat paralelně s tím, možná později - nejdříve druhá polovina 20. let.


zdroje:
http://www.asianscientist.com/topnews/chang-e-3-china-first-moon-rover-launch-in-2013/
http://www.asianscientist.com/topnews/china-space-activities-2011-white-paper-lunar-mission/
http://news.xinhuanet.com/english/china/2012-03/05/c_131447340.htm
http://news.xinhuanet.com/english/china/2011-12/29/c_131333479_10.htm


pospa - 25/9/2012 - 11:10

Plutoniovou baterií a FV panely poháněný Měsíční rover sondy Chang'e-3 testuje sestup z přistávací platformy.




Model celé sestavy :

.

a doprovodný článek http://www.china.org.cn/china/2012-08/13/content_26214399.htm

... ve kterém mě zaráží tato věta:
"Ouyang said the rover and the Chang'e-3 would stay on the moon until the Chang'e-5 probe arrived to take samples and the rover back to the Earth."
- Ouyang prohlásil, že rover a Chang'e-3 by měly zůstat na Měsíci až do přistání sondy Chang'e-5, která dopraví vzorky a rover zpět na Zemi.

... dopraví vzorky a rover zpět na Zemi !?!
Buď jde o špatné porozumění novinářů, nebo nepřesný překlad cn -> en. Jinak si tu údajnou dopravu roveru zpět na Zemi nedovedu zdůvodnit.


yamato - 25/9/2012 - 13:03

co je na tom divne, vsak reusable rover, ne?

inak nejako nechapem ako sa ten rover dostane z vrsku sondy na tie kolajnice?? Nieco mi uslo?


Alchymista - 25/9/2012 - 13:18

posledné sekundy - kolajnice sa vertikálne presúvajú [Upraveno 25.9.2012 Alchymista]


yamato - 25/9/2012 - 13:38

quote:


Ta podivná věta v článku bude asi tipický zmatek čínských novinářů. Nebylo by to poprve.


nemuseli by to s tym dohananim zapadu az tak prehanat


pospa - 11/11/2012 - 09:44

Čína zprovoznila nový 65 m radioteleskop na úpatí hory Sheshan jako součást Šanghajské Astronomické Observatoře.
Uvedení do plného provozu, po dokončení testování, se očekává na počátku 2013.
Teleskop bude mj. sloužit pro komunikaci s měsíční sondou Chang'e III.

http://www.globaltimes.cn/content/740942.shtml
http://www.shao.ac.cn/eng/ns/es/201210/t20121029_94117.html


pospa - 10/1/2013 - 12:29

Několik nově zveřejněných informací o misi Chang'e 3 shrnuje článek Emily Lakdawally - http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/01091341-change-3-lunar-lander.html




Některé údaje se v tomto vlákně budou asi opakovat, ale proč je nezopakovat.
Naproti tomu novinky jsou zatím mírně mlhavé a chybí přesnější čísla nebo popis:

- Lander 1200 kg s RTG zdrojem (Pu238), nominální mise cca 1 rok (12 lunárních dní)
- Rover 100 kg s očekávanou životností 3 měsíce a dojezdem 10 km
- Start možná už v červnu 2013, přistání v Sinus Iridum
(info od Ouyang Ziyuan v cn originále tady http://news.sina.com.cn/c/2013-01-10/033925998072.shtml)
- Před přistáním bude lander ve výšce 100 m přibližně 100 s viset a autonomně vybírat nejvhodnější místo pro dosednutí
- Vědecké vybavení landeru - optický teleskop s aperturou cca 12 cm pro nUV vlnové délky, UV kamera 30,4 nm, 3 panoramatické kamery, 1 sestupová kamera, 1 sonda (probe) pro měření regolitu, 1 technologická sada landru (?), 1 záznamové zařízení pro naměřená data
- Vědecké vybavení roveru - celkem 20 kg, 2 panoramatické kamery, 2 sady navigačních a inženýrských kamer, 1 alfa částicový roentgenový spektrometr, 1 infračervený spektrometer, dolů mířící radar pro studium regolitu do hloubky 30 m a strukrůry měsíční kůry do hloubky několika stovek metrů, 1 technologická sada landru (?), 1 záznamové zařízení pro naměřená data.
- rover může zdolávat sklon terénu až 20° a překonávat překážky 20 cm vysoké


David - 10/1/2013 - 15:24

Jestli se jim to povede tak budou v čele současného zkoumání Měsíce.


Jiřík - 11/1/2013 - 08:44

quote:
Jestli se jim to povede tak budou v čele současného zkoumání Měsíce.


No ne, Davide, já zírám, kdo to tady pořád říkal, že Číňani se na Měsíc nedostanou před rokem 2050? Jasně, tvrdil jsi to o pilotované expedici, ale pokud se Čína dostane v roce 2013 do čela výzkumu? Připomínám, že k prvním měkkým přistáním měsíčních sond došlo 1966. Amíkům to od Surveyoru k Apollu trvalo jen tři roky, Rusové sice na Lunu 9 nenavázali, ale kdyby se do toho s elánem pustili a nevadilo by jim, že budou jen druzí, tak by to do roku 1975 svedli taky. Takhle místo toho raději preferovali Lunochody. Tak v čem tedy pramení tvoje nedůvěra? Že Čína nemá nosič jako Saturn 5 nebo N 1? Vždyť to mají v plánu a na CZ9 se pracuje - a nikdo kromě zasvěcených netuší, jak rychle.


pospa - 19/3/2013 - 21:59

Nově dostupný dokument popisujíci zevrubně celou misi Chang'e-3 http://spaceops2012.com/proceedings/documents/id1275680-Paper-001.pdf
Přelet Země -> Měsíc v 5 dnech, pak 10 dnů na orbitě, završeno přistáním.

Podle Jiang Jie, šéfkonstruktéra rakety CZ-3, proběhne start až začátkem prosince tr.


Lander i rover jsou dokončeny, snímek je z připravy testu v termovakuové komoře


yamato - 20/3/2013 - 07:51

macek


-=RYS=- - 20/3/2013 - 18:32

Tak jsem cetl, ze na palube bude i radioamatersky majak pro S pasmo. Melo by to pouzit tu samou parabolu pro S pasmo co je pro data komunikaci. Jen asi pridaj vysilac ke slucovaci.


Agamemnon - 9/5/2013 - 19:11

séria fotiek s chang'e 3
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848.msg1049427#msg1049427


pospa - 8/8/2013 - 09:40

Podle údajů z přednášky Šanghaiské observatoře, která bude zajišťovat sledování CE-3 pomocí 65 m radioteleskopu, je start plánován na 1.12.2013 v ~17:00 UTC.


pospa - 7/10/2013 - 13:47

Čína vyzvala veřejnost k pojmenování nového lunárního roveru. Vítězný návrh bude oznámen na začátku listopadu.
http://www.china.org.cn/china/2013-09/25/content_30131077.htm


NovýJiřík - 7/10/2013 - 17:07

quote:
Čína vyzvala veřejnost k pojmenování nového lunárního roveru. Vítězný návrh bude oznámen na začátku listopadu.
http://www.china.org.cn/china/2013-09/25/content_30131077.htm

No tak dobře, Číňani se v USA poučili o mediální masáži, proti čemuž, pokud jde o propagaci kosmonautiky mezi ignorantským plebsem, vůbec nic nemám, naopak! Ale teď k věci, pod dojmem Opportunity, Curiosity atd. se může vozítko na Měsíci 40 let po Lunochodech jevit jako zbytečnost a návrat do minulosti, ale já tomu držím všechny čtyři palce. Mars je fajn, ale je moc daleko, tam se hned tak nepoletí. Kdežto na Měsíc by se mohlo letět při "troše" snahy během několika let, takže povzbudit pro to nadšení veřejnosti je určitě užitečné.


pospa - 27/10/2013 - 23:28

Deset názvů, které postupují do dalšího kola, ze kterého vzejdou 3 semifinalisté.
Vítězné jméno roveru bude zvoleno až ve čtvrtém kole.

* Yutu (Jade Rabbit)
* Tansuo (Explorer/Exploring)
* Lanyue ("Pull the Moon into one's arm")
* Qianxuesen (aka Tsien Hsue-shen)
* Zhuimeng (Chasing Dream)
* Xunmeng (Seeking Dream)
* Zhuiyue (Chasing the Moon)
* Mengxiang (Dream)
* Shiming (Mission)
* Qianjin (Forward)


pospa - 29/10/2013 - 15:03

Nosič Long March-3B opustil 27.10. na vlakovém dopravníku Peking. Na kosmodrom Xichang Satellite Launch Center má raketa dorazit 1.11.
Sonda je na kosmodromu už od 12.9. Všechny předstartovní přípravy údajně pokračují podle plánu; start v prosinci zatím není ohrožen.

http://news.xinhuanet.com/english/sci/2013-10/27/c_132834388.htm


pospa - 3/11/2013 - 15:37

Video se záběry instalace roveru na lander, pár okamžiků z testováni a také jsou tam jasněji vidět rampy pro sjezd roveru na povrch.


Agamemnon - 12/11/2013 - 16:50

http://thespacereview.com/article/2401/1

dwayne day píše o sonde, hlavne o rádioizot. zdroji

edit: typo fixed thx yamato [Edited on 12.11.2013 Agamemnon]


yamato - 12/11/2013 - 17:12

quote:
http://thespacereview.com/article/2401/1

dwayne day píče o sonde, hlavne o rádioizot. zdroji


Nenadavaj [Edited on 12.11.2013 yamato]


Agamemnon - 12/11/2013 - 18:01

lol, fixnuté


Agamemnon - 14/11/2013 - 13:01

review z 8.11. dali GO na tankovanie sondy

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848.msg1119601#msg1119601
[Edited on 14.11.2013 Agamemnon]


Agamemnon - 25/11/2013 - 20:29

umiestnená v kryte:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848.msg1123601#msg1123601


yamato - 25/11/2013 - 20:56

parada, start stale 1.12?


Agamemnon - 25/11/2013 - 20:59

jj...
cca okolo 1700 utc (1800 cet)


NovýJiřík - 25/11/2013 - 21:12

quote:
Video se záběry instalace roveru na lander, pár okamžiků z testováni a také jsou tam jasněji vidět rampy pro sjezd roveru na povrch.


Když jsem tak koukal na tu animaci, nemohlo mi uniknout, že to čínské vozítko připomíná spíš svoje americké konkurenty z Marsu než sovětské Lunochody. Což má asi svůj dobrý důvod, u vesmírné techniky se zkrátka uplatňuje tvarová konvergence v závislosti na podmínkách okolního prostředí, jenže právě to mě mate, protože podmínky na Marsu se od měsíčních velice liší. Co tedy bylo nedomyšleného na odklápěcím a na noc zase uzavíratelném víku Lunochodů, že se od toho odstoupilo?


xChaos - 26/11/2013 - 01:07

quote:
Deset názvů, které postupují do dalšího kola, ze kterého vzejdou 3 semifinalisté.


Mají letět za čtyři dny... mají už název? (na wiki nic...)


jamsed - 26/11/2013 - 07:04

quote:
Deset názvů, které postupují do dalšího kola, ze kterého vzejdou 3 semifinalisté.

Mají letět za čtyři dny... mají už název? (na wiki nic...)


Čínský měsíční rover, který vysadí přistávací modul sondy Chang'e-3, ponese pojmenování Yutu. Pro toto pojmenování hlasovalo asi 650.000 účastníků internetové ankety (z celkových asi 3,4 miliónu).

http://news.xinhuanet.com/english/china/2013-11/26/c_132918215.htm [Upraveno 26.11.2013 jamsed]


Agamemnon - 26/11/2013 - 09:38

teraz sa objavil ako datum startu 13.12.


Agamemnon - 26/11/2013 - 18:28

timeline z číny:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848.msg1124566#msg1124566

"On Nov 19 a Chinese friend with good contcts to Xian Satellite Controll Center gave me the followong timeline:
launch 2013-12-2 1:00 - 1:30,
join moon orbit at 2013-12-6 10:30,
landing on moon 2013-12-16.
(All dates local time)"


Adolf - 27/11/2013 - 15:12

Údajně jsou nějaké interference mezi touto čínskou misí a US misí LADEE, které čínská mise znehodnotí výsledky měření výfuky ze svých trysek. Byly by sice možné ale určité přísliby z koordinace těchto misí, kdyby ale spolu ty týmy směly spolupracovat. Český článek zde:

http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=cina-poleti-na-mesic-–-a-nasa-je-tim-velice-znepokojena&cisloclanku=2013110129


Erakis - 27/11/2013 - 16:31

No neviem, žeby mala LADEE až také citlivé prístroje, aby boli znehodnotené merania kvôli sonde na (pravdepodobne) úplne inej dráhe sa mi nezdá. Myslím, že tieto obavy sú zbytočné.


Adolf - 27/11/2013 - 17:59

quote:
Myslím, že tieto obavy sú zbytočné.


Osobně to vidím spíš na dělání z komára velblouda. Jestli si sama LADEE neznehodnotí svoje měření i svými tryskami, když bude muset sestoupit na nižší orbitu.


Alchymista - 27/11/2013 - 18:46

Citlivé na to môžu byť viac než dosť...
Mesačná atmosféra je veľmi riedke prostredie, takže aj tých niekoľko niekoľko sto kilogramov kilogramov paliva z čínskej sondy bude predstavovať nezanedbateľný podiel z celkovej hmoty mesačnej atmosféry, uvádza sa (napríklad http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/moonfact.html), že celková hmota mesačnej atmosféry je okolo 25 ton. Za predpoklad, že činska sonda nesie nejakých 750kg paliva, tak to predstavuje 3% hmotnosti celej mesačnej atmosféry - a lokálne samozrejme oveľa viac.
Bez presnej znalosti zloženia (aj izotopového) paliva čínskej sondy je dosť problematické rozlíšiť "pôvodné" a "nové" zložky.
Navyše sa pri práci motorov a ďalších systémov sondy do okolitého prostredia dostane nielen palivo, ale aj častice odtavené a odparené z konštrukcie motoru i jeho okolia, budú sa tam odparovaťrozličné mazivá, náterové hmoty a lepidlá z konštrukcie sondy, pri práci pyrosystémov zasa unikajú spaliny pyrotechnických zloží atď. V okolí sondy, miesta pristátia i letovej dráhy znikne teda pestrá zmeska "všetkého možného", čo do mesačnej atmosféry normálne nepatrí. A toto všetko bude ešte expandovaťdo veľmi širokého okolia...

Ovšem bedákať spôsobom "číňania poškodia americký výskum" je prinajmenšom trapné. Američania veľmi dobre vedeli o pripravovanej čínskej sonde hodne dlho dopredu, takže mali vyvinúť isté úsilie na vzájomnú koordináciu akcií... Ešte tak pred pol rokom by zrejme nebol žiadny veľký problém presunúť čínsky štart o mesiac dozadu, napríklad na január 2014, "bez straty tváre"... Lenže američnia nielen "nekonali", ale nie tak dávno prebehla v USA nejaká medzinárodná konferencia o planetárnych vedách, na ktorej bola americkou administratívou znemožnená účasť čínskych odborníkov... To potom rozhodne nevyzerá ako snaha o nejakú spoluprácu.


Eudoxus - 27/11/2013 - 20:43

quote:

Ovšem bedákať spôsobom "číňania poškodia americký výskum" ...


Na blogu Emily Lakdawalla ( http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/11262206-change-3.html ) je citovany Paul Spudis a ten to naopak povazuje za prilezitost (Serendipity) sledovat ako na tieto exhalaty bude Mesacna atmosfera reagovat.


Alchymista - 27/11/2013 - 20:50

To záleží aj na tom, aká je plánovaná doba misie LADEE. Podľa mňa tie "exhaláty" zostanú v okolí dráhy sondy desiatky dní a v okolí miesta pristátia ešte dlhšie.


pospa - 27/11/2013 - 22:13

Já to taky vidím spíš jako plus, než že by "dopravní exhalace" mohly měření atmosféry nějak významně uškodit. LADEE bude "čisté" okolí Měsíce monitorovat už 6 týdnů před přistáním Chang'e a pak bude naopak sledovat, jak se původní měsíční atmosféra s jasně definovaným "znečištěním" v čase vypořádá. Řekl bych, že tento nechtěný experiment by mohl být v celku užitečný pro pochopení jevů, zkoumaných americkou sondou.


Adolf - 27/11/2013 - 22:20

Zní logicky, že bude asi přínosnější, že ten experiment proběhne. Jen by bylo asi ještě přínosnější, kdyby proběhl koordinovaně oběma stranami.


pospa - 27/11/2013 - 22:27

quote:
To záleží aj na tom, aká je plánovaná doba misie LADEE.

Vědecká měření začala 20.11. a měla by pokračovat 100 dní. Zánik řízeným pádem na povrch nastane někdy kolem 15.4.2014.


-=RYS=- - 28/11/2013 - 06:26

Kolega HAM co dela EME ma 320cm parabolu.
Rekl mi, ze zkusi odmonitorovat radiovej signal z toho Cinskeho roveru.
Dle ITU maji pro uplink pouzivat dva kmitocty na 2.2GHz (pasmo S).
Jelikoz chteji zive video z povrchu, tak QPSK modulace i pri MPEG4 320x270 bude mit vcetne telemetrie tak 300kbps.
Coz v dane modulaci znamena asi 120kHz sirku pasma.
On pouziva SDR Perseus s konvertorem, takze by to nemel byt problem.
Pokud se zadari, dame to na Youtube a fotky parsnu sem.

Martin OK1MJO


Alchymista - 28/11/2013 - 15:28

Tak to vám držím palce!


Tlama - 28/11/2013 - 15:57

To jsem na to zvědav a fandím? Nebudou mít Číňany problém s právy na vysílání :-D
To by mi přišlo od nich dost úsměvné. LOL


xChaos - 28/11/2013 - 17:10

quote:
mají už název?


http://spaceflightnow.com/china/change3/131127change3/
Chinese officials announced Tuesday the rover is named "Yutu" after a campaign to solicit naming suggestions from the public. Yutu was the most popular submission, and it means "jade rabbit" in Chinese, Xinhua reported.


NovýJiřík - 28/11/2013 - 17:41

Ovšem bedákať spôsobom "číňania poškodia americký výskum" je prinajmenšom trapné. Američania veľmi dobre vedeli o pripravovanej čínskej sonde hodne dlho dopredu, takže mali vyvinúť isté úsilie na vzájomnú koordináciu akcií... Ešte tak pred pol rokom by zrejme nebol žiadny veľký problém presunúť čínsky štart o mesiac dozadu, napríklad na január 2014, "bez straty tváre"... Lenže američnia nielen "nekonali", ale nie tak dávno prebehla v USA nejaká medzinárodná konferencia o planetárnych vedách, na ktorej bola americkou administratívou znemožnená účasť čínskych odborníkov... To potom rozhodne nevyzerá ako snaha o nejakú spoluprácu.




Jenomže Američani nemají ve zvyku někoho o něco žádat...


Alchymista - 28/11/2013 - 18:04

Tu by to mohlo byť k ich škode (ako obvykle)...

Ale ako napísal Mirek Pospíšil - v čase príletu Chang'e už bude mať LADEE minimálne časť programu "v nenarušenom prostredí" dokončenú (pracuje od 20.11.2013, Chang'e priletí zrejme 6.12.2013 a pristane 16.12.2013). Takže uvidíme...


Agamemnon - 29/11/2013 - 12:22

ESA Operations ‏@esaoperations
Our #Kourou station will acquire signals from #ChangE3 shortly after launch & track it all the way to the #Moon pic.twitter.com/WVCcmA7HKM

esa bude komunikovat s chang'e

aj tu je nejake info:
http://www.esa.int/Our_Activities/Operations/Helping_China_to_the_Moon

"Immediately after liftoff, ESA’s station in Kourou, French Guiana, will start receiving signals from the mission and uploading commands on behalf of the Chinese control centre."

"The tracking will run daily throughout the voyage to the Moon. Then, during descent and after landing, ESA’s deep-space stations will pinpoint the craft’s path and touchdown.
"

"Chang’e-3 liftoff is set for around 18:00 GMT on 1 December, and the 15 m-diameter dish in Kourou will pick up the first signals around 18:44 GMT."

"“After the lander and rover are on the surface, we will use our 35 m-diameter deep-space antennas at Cebreros, Spain, and New Norcia, Australia, to provide ‘delta-DOR’ location measurement,” says Erik Soerensen, responsible for external mission tracking support at ESOC.
"

- hned po starte, esa stanica v kourou bude prijimat signaly z chang'e a posielat na nu prikazy od cinskeho riadiaceho strediska
- sledovanie bude prebiehat pocas celej cesty k mesiacu; pocas klesania a pristavania bude esa (predpokladam, ze estrack) upresnovat trasu a miesto pristatia
- start okolo 1800 gmt, prve signaly ocakava kourou o 1844 gmt
- po pristati budu esa deep space anteny poskytovat udaje pre meranie polohy ap.


Erakis - 29/11/2013 - 13:09

Celkom pekný a podrobný prehľad známych faktov o Čcheng-e 3:
http://www.spaceflight101.com/change-3.html


Agamemnon - 30/11/2013 - 10:00

http://news.xinhuanet.com/english/china/2013-11/30/c_132930356.htm

"China will launch the Chang'e-3 lunar probe to the moon at 1:30 a.m. Monday from Xichang Satellite Launch Center, the mission's launching headquarters said here Saturday."

takže podľa tohto štart bude 1730 utc / 1830 cet


alamo - 30/11/2013 - 10:39

Spudis o interakcii medzi LADEE a Chang'e 3, považuje ju za prínos
http://lunarnetworks.blogspot.sk/2013/10/the-role-of-serenidipity.html
podáva to ako príležitosť, a vylepšenie misie LADEE


Machi - 30/11/2013 - 11:40

To je klasický rozdíl v přístupu k informacím u dvou typů novinářů.
Na jedné straně Fox News (a banda s prominutím blbečků, která jejich zprávy bez rozmyslu přepisuje) s jejich konfrontačním přístupem - http://www.foxnews.com/science/2013/11/25/china-1st-moon-lander-may-cause-trouble-for-nasa/.
Na druhé straně Emily Lakdawalla a její skvělý článek zde -
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/11262206-change-3.html.
A mimochodem Paul Spudis o tom psal dokonce už o měsíc dříve - http://blogs.airspacemag.com/moon/2013/10/unplanned-but-controlled-experiments-the-role-of-serendipity/.


Agamemnon - 1/12/2013 - 10:35

počasie vyzerá ok (via nsf)

predpoveď:
Temperature 4-6°C (dew point 2-4°C), low scattered clouds up to 30% coverage, humidity 60-80%, ground winds NW @ 1-3 m/s, maximum upper level winds 64 m/s from 280° direction at 11000m altitude.

+
všeobecné info, etc
http://www.xinhuanet.com/english/special/change3/
[Edited on 01.12.2013 Agamemnon]


yamato - 1/12/2013 - 16:05

bude aj prenos zo startu?


Erakis - 1/12/2013 - 17:39

quote:
bude aj prenos zo startu?

Napr. na CCTV News určite:
http://english.cntv.cn/live/p2p/index.shtml


Agamemnon - 1/12/2013 - 18:13

prenos už beží - na cctv ako napísal erakis:
http://english.cntv.cn/live/p2p/index.shtml


Agamemnon - 1/12/2013 - 18:31

štart


Agamemnon - 1/12/2013 - 18:42

coast fáza...

edit:
reštart 3. stupňa, tli zážih začal [Edited on 01.12.2013 Agamemnon]


Agamemnon - 1/12/2013 - 18:50

sonda bola úspešne vypustená smerom k mesiacu...

cg


Agamemnon - 1/12/2013 - 18:51

pristátie je plánované na 14.12.


alamo - 1/12/2013 - 18:52

37 stratených rokov..


Machi - 1/12/2013 - 19:08

Change-3 po oddělení od posledního stupně - http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31550.


Erakis - 1/12/2013 - 19:34

Veľká gratulácia do Číny. Očividne nemajú s PR problém, ktovie, či podobný prenos nebudú dávať aj zo samotného pristátia.


Agamemnon - 1/12/2013 - 19:34

pristávacie nohy aj solárne panely boli úspešne otvorené

edit:
kourou naviazalo spojenie so sondou podľa plánu
[Edited on 01.12.2013 Agamemnon]


ossma - 1/12/2013 - 20:36

Přeji Číně, ať se jim to povede ! Zdá se, že trochu rozhýbají relativně stojaté vody současné kosmonautiky.


Usedom - 1/12/2013 - 22:07

Trochu mne udivuje, že nosič CZ-3B /Change-3/ má udávanou nosnost na LEO 12 tun a nosič CZ-2F pro čínské kosmonauty jen 9 tun. Přitom CZ- 2 F je při startu hmotnější. Je-li to pravda, pak je CZ- 3B se 12 tunami na LEO nejsilnější čínský nosič.


http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_2F

http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_3B#cite_note-GSP-3


Agamemnon - 1/12/2013 - 22:13

väčšia hmotnosť znamená nižšiu nosnosť...
plus 2f je man-rated... čo znižuje nosnosť a zvyšuje váhu


Usedom - 1/12/2013 - 22:26

I když od Lunochodu - 1 uběhla už pěkná řádka let, přesto má let Change své kouzlo.





Usedom - 1/12/2013 - 22:38

Musíme věřit, že Change neskončí jako Luna-15 r.1969, ale jako Lunochod-1 o rok později. Snad to vyjde.



yamato - 1/12/2013 - 22:52

doba predsa len trochu pokrocila, dnes su uplne ine moznosti riadenia, testovania atd. Verim ze pristatie bude uspesne (nech zazijem aspon jedno)


Usedom - 1/12/2013 - 23:54

Zdá se, že někteří novináři mají hodně malé znalosti o kosmonautice. Třeba píší, že Change-3 vzlétla do kosmu na palubě raketoplánu.


http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/cina-vyslala-nefritoveho-kralika-dobyvat-mesic_290645.html#.Upu9eFRXNMw


Alex - 2/12/2013 - 08:06

Zdá se, že někteří novináři mají hodně malé znalosti o kosmonautice. Třeba píší, že Change-3 vzlétla do kosmu na palubě raketoplánu.


http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/cina-vyslala-nefritoveho-kralika-dobyvat-mesic_290645.html#.Upu9eFRXNMw





Nič také tam nie je.


Usedom - 2/12/2013 - 08:32

TO : alex

Včerejší článek opravili a akutualizovali dnes ráno. Starý zmizel.


pospa - 2/12/2013 - 09:56

Tohle se číňanům vážně povedlo.
(lander odlétá od posledního stupně rakety, na pozadí pozemský terminátor s červánky)


Machi - 2/12/2013 - 11:57

Jo, číňané váleli. Tak perfektně připravený přenos jsem ze startu ještě neviděl. Nebýt toho, že je sleduje ESA a určitě i další agentury a radioamatéři (RYSi?), tak bych snad i uvěřil, že to narafičili.
Inu kdo umí ten umí.
Jen doufám, že podobně sdílní budou i ohledně zveřejňování každodenních snímků z roveru, tam se teprve uvidí, kde má čínská otevřenost světu hranice.
Zatím konec roku vypadá velmi dobře - MAVEN, MOM, Change-3, doufejme, že za dva týdny Change úspěšně přistane, pak máme start Gaie, 20. ledna by se měla ozvat Rosetta, celkem nabitý program.


pospa - 2/12/2013 - 13:42

LROC tým spekuluje o místě přistání Ch'e3 v Sinus Iridium (Záliv duhy), poblíž mladého 8 km kráteru Laplace A.
http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/828-A-Great-Place-to-Rove!.html
O "Bay of Rainbows" se také mluvilo v kometáři čínských reportérů během startu.
Je pravda, že hladký a rovný terén budou pro přistání s těžkým landerem a roverem potřebovat. Tak uvidíme.


Usedom - 2/12/2013 - 15:03

Pokud přistání vyjde, bude to první přistání na Měsíci ve 21 století. Budou na Měsíci po Američanech druzí Číňané nebo Rusové ?? Číňané by se mohli po Měsíci pohybovat asi takto :



David - 2/12/2013 - 15:26

quote:
Pokud přistání vyjde, bude to první přistání na Měsíci ve 21 století. Budou na Měsíci po Američanech druzí Číňané nebo Rusové ?? Číňané by se mohli po Měsíci pohybovat asi takto :





Zdá se , že autoři klipu nepochopili chování prachu v prostředí bez atmosféry.


Alchymista - 2/12/2013 - 15:52

Celý film, s obnovenými farbami (cca 50 minút)


David - ten film je z roku 1965, Luna 9 pristála až o rok neskôr.


yamato - 2/12/2013 - 15:56

Takze miesto pristatia je tajne?


Tlama - 2/12/2013 - 16:13

quote:
Celý film, s obnovenými farbami (cca 50 minút)


David - ten film je z roku 1965, Luna 9 pristála až o rok neskôr.


na to můžu říct jen: "Hustýý"


Adolf - 2/12/2013 - 16:18

Žil jsem v blahém domnění, že je to Laplace A, a že na něj se všichni zvláště těší:

"Žádní lidé ani roboti ještě nenavštívili nikde poblíž čerstvý kráter takovýchto rozměrů ani na měsíci – ani na Marsu – takže výstupy z této mise mají velký potenciál přinést pokrok našim znalostem o měsíci,“ řekl Fox News Mark Robinson z Fakulty výzkumu Země a vesmíru na Arizona State University.


Usedom - 2/12/2013 - 17:01

Ani jsem nepostřehl, jestli Change-3 letí k Měsící přímo jako Apollo nebo se bude muset dostávat ze zemskě gavitace postupně ve větších a větších elipsách jako indická sonda k Marsu ??? Jakou má vlastně Change -3 hmotnost po získání rychlosti 11 km/sec ???





Agamemnon - 2/12/2013 - 17:05

letí priamo...
hmotnosť má takú ako pri štarte, keďže celú rýchlosť dodal nosič


Usedom - 2/12/2013 - 17:08

Change - 3 startovala z Xichangu :



Usedom - 2/12/2013 - 17:30

Kosmodrom Xichang má nepříjemnou polohu z hlediska bezpečnosti obyvatelstva. Leží hluboko ve vnitrozemí a rakety z něj létají východním směrem přes stovky a stovky kilometrů velmi hustě zalidněné krajiny. To se v Japonsku na Floridě nebo Indii stát nemůže. Tam se létá přes moře. Na Xichangu již také došlo k parádnímu maléru, když selhající nosič brzy po startu spadl do centra blízkého města -video. Mrtvých byly desítky. Celkem by mne zajímalo, jak je "ošetřen" třeba dopad vyhořelého prvního stupně CZ-B od Change-3 do velmi hustě obydlené krajiny ?? Je to parádně velký a těžký válec.




Machi - 2/12/2013 - 17:52

Change-3 může mít na svém kontě dvě prvenství (až úspěšně přistane a přístroje budou fungovat).
Za prvé nese první dalekohled pro astronomii z Měsíce a za druhé je prvním landerem vybaveným podpovrchovým radarem. Pro zajímavost druhým bude zřejmě ExoMars v roce 2018, pokud jej nepředběhne ještě někdo na Měsíci (Indie nebo Rusko). V obou případech je podpovrchový radar na vozítku. [Upraveno 02.12.2013 Machi]


-=RYS=- - 2/12/2013 - 18:21

quote:
Jo, číňané váleli. Tak perfektně připravený přenos jsem ze startu ještě neviděl. Nebýt toho, že je sleduje ESA a určitě i další agentury a radioamatéři (RYSi?), tak bych snad i uvěřil, že to narafičili. :)
Inu kdo umí ten umí.
Jen doufám, že podobně sdílní budou i ohledně zveřejňování každodenních snímků z roveru, tam se teprve uvidí, kde má čínská otevřenost světu hranice.
Zatím konec roku vypadá velmi dobře - MAVEN, MOM, Change-3, doufejme, že za dva týdny Change úspěšně přistane, pak máme start Gaie, 20. ledna by se měla ozvat Rosetta, celkem nabitý program.


Komunikace se sondou je ve spolupraci s ESA.
Mimo obou Cinskych telco center s 30m parabolama se pouzivaji 15m paraboly v Kourou, Madridy a Keni.
Primarni vysilaci kmitocet pristavaci casti je 2210.8MHz BPSK s prenosovkou 26kbps.
Zname i sekundarni kmitocet, ktery je asi o 85MHz vys.
Uplinkove kmitocty ze Zeme jsou cca o 200MHz nize. Uplinkova stanice s 15m parabolou jede vykonem cca 2kW PA, lander az 20W PA, vykony a sirka modulace se ruzne meni dle potreb. V pripade velke poruchy je zaklad 80bps PSK modulaci.
Uplink ma ponejvice 8kbps.

Co se tyce vozitka, tak jako zaloha je UHF trx mezi vozitkem a landerem. Je to pro pripad uplneho selhani prime komunikace rover-Zeme, takze lander pak funguje jako
lokalni prevadec. Realne by to fungovalo tak do 150m, dal jen kdyz by na sebe videli opticky. Vykony techto TRX jsou v rozmezi 8-10W PA do soustavy nekolika mikropaskovych dipolu rozmistnenych po vnejsim trupu vozitka tak, aby se signal dalo vzdy zachytit oboustrane. Lander ma 4 "cross" dipoly po obvodu. S

Lander vyuziva sekundarni kmitocet, ktery je urcen pro lander.
Uplink k Zemi je az 78kbps (alespon z infa pred rokem) 2282MHz BPSK/8PI-QPSK.
Cili kmitocty ma rover stejne jako lander jen si mezi sebou vykomunikuji kdo pouzije hlavni a kdo sekundarni kmitoctovou sadu.
V lete jsem v HAM BBS cetl, ze by chteli navysit prenosovku a to az na 300kbps, aby mohli delat live video z Mesice. Modulator by to jiste zvladl, problem je odber linearu, tedy ten 20W PA, ktery je radove okolo 12-16A/12Vdc.
Antena je talirovka planarka o zisku 14dBi. Pro TX je polarizace levotociva a pro prijem pravotociva.

Vzhledem k mensim FTV panelu bych rekl, ze se vysilat behem jizdy nebude. Vzdy jen pri stani, protoze vysokej odber proudu pro vysilac znamena mene proudu pro elektromotory pohonu.
Mezi destickama solarnich clanku z kterych je vyroben FTV blok (je tam soustava FTV bloku, kazdej blok je rizen zvlast) jsou vlozeny male tycky Polonia aby ohrivali FTV bloky v mesicni noci. Dalsi polonia jsou v elektromotorech a prevodovce pro ohrev maziva a take v obou kovovych skrinkach s CPU deskou (rover ma CPU desky dve, tedy zdvojene...2x ARM CPU, 1x DSP a 2 Xilinx , vse na Linuxu).

Uvidime jake budou fotky a videa z povrch Mesice.

I kdyz by se neco stalo s pohonem, tak jako stacionarni sonda by to melo vydrzet az 6 let.
Je jasne, ze v zakrytu v Mesicni noci se jede na LiFE4 nanofosfatovy AKU (38Ah).

Hodne radioamateru to bude chtit sledovat svym SDR prijimacem.

http://www.uhf-satcom.com/sband/


Radioamaterske sledovani Mesicni sondy ChangE, vsimnete si zakrouceneho Dopplera behem obletu Mesice. Presne takova krivka se objevila radioamaterum kdyz sledovali Apollo11. Tenkrat meli spektralni analyzatory a tiskarny pro tisk grafu, takze to je jeden z dukazu, ze tam Amici byli, protoze takovej graf nejde nasimulovat na LEO.
Pro tebe Davide, Ruske a dalsi statni sledovaci radiove agentury mohli byt zaplaceni Amikama, ale desetitisice radioamateru by slo uplatit hodne tezko.
http://www.svengrahn.pp.se/trackind/ChangEtracking/ChangEtracking.html


Radioamaterske sledovani Apolla17.
http://www.svengrahn.pp.se/trackind/Apollo17/APOLLO17.htm


[Upraveno 02.12.2013 -=RYS=-]


pospa - 2/12/2013 - 19:13

quote:
Mimo obou Cinskych telco center s 30m parabolama se pouzivaji 15m paraboly v Kourou, Madridy a Keni.
Od začátku tr. má Čína v provozu taky nový 65 m radioteleskop, který použije pro komunikaci s Ch'e3, viz můj příspěvek v tomto vláknu z 11.11.2012 - 09:44


Erakis - 2/12/2013 - 19:17

Inak mi napadlo, že vďaka Čchang-e 3 v prípade úspechu uvidíme zábery z mesačného povrchu prvýkrát po viac ako 40 rokoch (nepôjde teda len o prvé pristátie po 37 rokoch). Luna 24 totiž v roku 1976 žiadne kamery nemala a posledné snímky z Mesiaca sme tak videli z Lunochodu 2 v roku 1973.


Agamemnon - 2/12/2013 - 20:58

quote:
Takze miesto pristatia je tajne?


"The exact landing spot is also not yet publicly designated, but it seems likely the landing will take place in Sinus Iridum, possibly near the fresh crater Laplace A (8 km diameter)"

http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/828-A-Great-Place-to-Rove!.html


ales - 2/12/2013 - 22:22

Stručné shrnutí informací z různých zdrojů na internetu o sondě Chang`e-3:
- start 1.12.2013 v 18:30 SEČ
- celková hmotnost sondy na přeletové dráze k Měsíci cca 3700 - 3800 kg (po TMI)
- během přeletu jsou plánovány 2 - 3 korekční manévry (první už proběhl dnes v 8:50 SEČ)
- plánované navedení na základní dráhu kolem Měsíce (100 x 100 km) 6.12.2013 kolem 3:30 SEČ (manévr LOI)
- pak úprava dráhy na 15 x 100 km s pericentrem nad plánovaným místem přistání (oblast Sinus Iridum, zřejmě u kráteru Laplace A)
- přistání plánováno na 14.12.2013
- přistávací hmotnost landeru cca 1200 kg (na Měsíci)
- rover Yutu má hmotnost cca 120 kg



Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/change-3.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Chang'e_3
http://www.dragoninspace.com/planetary/change3.aspx
http://lk.astronautilus.pl/sondy/change3.htm
http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/828-A-Great-Place-to-Rove!.html
http://www.nasaspaceflight.com/2013/12/china-change3-rover-to-the-moon/
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848


lamid - 3/12/2013 - 06:03

quote:

- plánované navedení na základní dráhu kolem Měsíce (100 x 100 km)
- pak úprava dráhy na 15 x 100 km

Laicka otazka:
Draha sa udava v km nad povrchom?
Lebo v prvom momente mi tam chybali nieake nuly. [Upraveno 03.12.2013 lamid]


dodge - 3/12/2013 - 06:04

A kde sonda přistane? Jejím cílem bude zajímavá oblast, kterou ještě žádné přistávací zařízení nezkoumalo – místo zvané Duhová zátoka, oblíbené mezi pozorovateli Měsíce. Nachází se (pochopitelně) na přivrácené straně Měsíce (krásné přirovnání z webu spaceflightnow.com – když se díváte na Měsíc, tak je to vlevo nahoře) a na severozápadě rozšiřuje Moře dešťů (Mare Imbrium). Jde zřejmě o obrovský impaktní kráter (cca 240 km v průměru) vyplněný kdysi čedičovou lávou z nitra Měsíce. Když máte dostatečně silný dalekohled, příznivou fázi Měsíce (terminátor je poblíž požadovaného objektu) a dobré počasí, tak lze na dně Duhové zátoky vidět malinké krátery ve ztuhlé čedičové lávě. Duhová zátoka leží cca 1000 kilometrů od Hadleyovy brázdy na opačném konci Moře dešťů, kde v létě 1971 přistáli na několik dnů američtí astronauté David Scott a James Irwin v rámci mise Apollo 15. Z oběžné dráhy Duhovou zátoku detailně mapovala čínská sonda Čchang’e 2 na podzim 2010.

http://www.astro.cz/_data/images/news/2013/12/02/both.jpg


ales - 3/12/2013 - 07:40

quote:
Draha sa udava v km nad povrchom?
Ano, oběžná dráha se obvykle uvádí jako výška nad povrchem hlavního tělesa (např. planety nebo Měsíce). Pro případné výpočty je k tomu samozřejmě třeba připočítat poloměr planety.


pospa - 3/12/2013 - 09:02

Pokrytí přistávací oblasti Chang'e-3 detailním Hi-Res snímkováním předchozí sondy Chang'e-2.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31560


Btw. LROC team má v plánu snímkování oblasti kolem kráteru Laplace A ve dnech 25.12.2013, 22.1. a 18.2.2014


Erakis - 3/12/2013 - 16:11

Na nízkej orbite Zeme bol katalogizovaný objekt 2013-70B zo štartu Čchang-e, pravdepodobne ide o 3. stupeň rakety. Prekvapila ma však jeho dráha, ktorá má parametre len 358 x 905 km. Sondu pritom nosič nasmeroval (a teda sám dosiahol) na dráhu cca 200 x 360 000 km. Z toho mi vyplýva, že musel mať hodne residuálneho paliva, aby svoju dráhu potom tak radikálne znížil a teda jeho nosnosť k Mesiacu je ešte asi o dosť väčšia, ako len 3800 kg. Alebo sa mýlim?


martinjediny - 3/12/2013 - 16:53

quote:
Na nízkej orbite Zeme bol katalogizovaný objekt 2013-70B zo štartu Čchang-e, pravdepodobne ide o 3. stupeň rakety. Prekvapila ma však jeho dráha, ktorá má parametre len 358 x 905 km. Sondu pritom nosič nasmeroval (a teda sám dosiahol) na dráhu cca 200 x 360 000 km. Z toho mi vyplýva, že musel mať hodne residuálneho paliva, aby svoju dráhu potom tak radikálne znížil a teda jeho nosnosť k Mesiacu je ešte asi o dosť väčšia, ako len 3800 kg. Alebo sa mýlim?

ak nemaju iny zamer s nosicom, tak z drahy 200x360000 prejst na drahu 358/905 by bolo dost nesikovne brzdenie...

samotna draha 200x360000 bez dalsieho manevrovania ma zivotnost totiz len niekolko dni

vid sputnik1
http://www.jediny.eu/wp-content/uploads/2013/09/fly-time-eliptical-mini.jpg


Agamemnon - 3/12/2013 - 18:01

na nsf sa objavili dohady, že druhý motorický manéver, ktorý má korigovať let, mohol byť neúspešný...

snažia sa overiť s esa (estrack sleduje a komunikuje so sondou)


pospa - 3/12/2013 - 18:10

No, to je otázka... On ten druhý korekční manévr nebyl zase až tak "povinný", ale podle http://www.spaceflight101.com/change-3.html spíš jen optional, takže jen v případě nutnosti. Co určitě proběhlo byl tcm-1 a taky asi určite proběhne poslední korekce dráhy tcm-3 před LOI.


Agamemnon - 4/12/2013 - 14:15

1410 cet mala zacat esa preberat komunikaciu so sondou...
na nsf by mohli dat vediet, ze aka je situacia


Agamemnon - 4/12/2013 - 14:41

quote:
1410 cet mala zacat esa preberat komunikaciu so sondou...
na nsf by mohli dat vediet, ze aka je situacia


kontakt potvrdeny:
tj., tak ako pisal Mirek Pospíšil, druhy manever nebol potrebny


pospa - 5/12/2013 - 20:14

Tak nakonec je to ještě jinak
Od startu už proběhly dva korekční manévry a byly tak úspěšné, že třetí korekční zážeh byl jako nepotřebný zrušen.
Nasledovat bude už jen LOI impuls.
http://news.xinhuanet.com/english/china/2013-12/05/c_132944843.htm


Agamemnon - 6/12/2013 - 09:37

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848.msg1129244#msg1129244

LOI burn planned in just under 2 hours from now, at 09:50 UTC.
Lunar landing is planned at 15:22-15:35 UTC on December 14.
The rover should be deployed from the lander at 20:38-22:21 UTC on the same day. Then some time within the communication window on December 15 at 07:21-15:38 UTC, the lander and rover will photograph each other

takze:
- LOI 1050 cet dnes
- pristatie 1622-1635 cet 14.12.
- rover vylezie von 2138-2321 cet 14.12.
- 15.12. 0821-1638 cet, pristavaci modul a rover sa navzahom odfotia


ales - 6/12/2013 - 11:50

Podle NSF a zpráv z CCTV byl manévr LOI úspěšný a sonda Chang`e-3 je na kruhové dráze ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Manévr LOI proběhl v době od 10:47 do 10:53 SEČ (trval 360 sekund).

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26848


pospa - 6/12/2013 - 13:49

Tady se pár geeků snaží ze známých údajů odvodit přeletovou trajektorii a profil letu až do přistání v Sinus Iridium http://astrogatorsguild.com/?p=1122
Kdo ví, jestli číňani někdy tyto podrobnosti zveřejní...


yamato - 6/12/2013 - 14:32

Robili sa aj nejake fotky pocas preletu, alebo na LLO?


Erakis - 6/12/2013 - 14:57

quote:
Robili sa aj nejake fotky pocas preletu, alebo na LLO?

Je to možné, myslím, že dokonca veľmi pravdepodobné. No asi ich zverejnia až neskôr, tak ako to bolo aj pri Čchang-e 2.
http://www.youtube.com/watch?v=1Vipgo5CZZY


Usedom - 7/12/2013 - 21:58

V době , kterou lze označit jako "okurkovou sezonu" = nudné kroužení kolem Měsíce a před dramatickými momenty prvního měkkého přistání na Měsíci ve 21 století připomínám stále se lepšící a lepšíci videa ze startů čínských sond. To už je slušná úroveň :




dodge - 8/12/2013 - 08:37

China’s Maiden Moon Rover Mission Chang’e 3 Achieves Lunar Orbit.









http://www.universetoday.com/107002/chinas-maiden-moon-rover-achieves-lunar-orbit/


ales - 8/12/2013 - 11:05

Na NSF uživatel Blackstar našel a zveřejnil obrázky s plánovaným způsobem sjetí roveru Yutu na povrch Měsíce. Je to zajímavé a zvláštní.


Lubos - 8/12/2013 - 11:16

Tu je to aj na videu na začiatku


martinjediny - 8/12/2013 - 15:12

pravdepodobne je to z tohto videa od 3:15
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=hUW0ippVNL4
(odkaz z http://forum.kozmonautika.sk/viewtopic.php?f=6&t=371#p1995 )


aj ja mam pocit neprimeranej zlozitosti...
unika mi pointa
ale zjavne nejde o obslahnuty system. o originalsti nie je potrebne pochybovat [Editoval 08.12.2013 martinjediny]


Usedom - 8/12/2013 - 18:17

Tato věc není vůbec nic nového, dnes a denně je možné se už po desítky let s touto "mechanickou rukou = sklápěcím zadním čelem u náklaďáku" setkávat třeba v zemědělství , zásobování apod. Prostě na korbě nákladního auta máte naloženu 200 kilo těžkou almaru , s kolegou ji natlačíte na sklopené zadní sklápěcí čelo a pak ji za pomoci hydrauliky sklopíte až na zem, kde ji naložíte na rudlík. Stejnou myšlenku nyní použili i Číňané.


Erakis - 8/12/2013 - 20:51

quote:

aj ja mam pocit neprimeranej zlozitosti...
unika mi pointa


Mne to práveže príde ako šikovne vymyslený spôsob, ako dostať 120 kilový rover z výšky vyše 2 metrov. Všetky doterajšie rovery, ktoré pristávali či už na Mesiaci, či Marse (s výnimkou Curiosity samozrejme), schádzali z pristávacích plošín, ktoré boli v oveľa menšej výške (nanajvýš nejakého pol metra), takže použitie jednoduchej rampy nebol problém. Tu by už taký prístup ako v prípade Lunochodu vec asi len komplikoval.
Inak zo starších videí je zrejmé, že číňania pôvodne plánovali úplne iný prístup, ktorý ale počítal aj s o dosť menším roverom. Nakoniec sa rozhodli pre väčší a museli teda nájsť aj vhodnejší spôsob. Starý plán dobre vidieť napr. na tomto videu od nejakej 2. minúty:
http://www.youtube.com/watch?v=HF5EYEJqY1o


martinjediny - 8/12/2013 - 23:51

stale mam pocit neprimeranej zlozitosti...

cinsky rover je jediny znamy pripad, ked rover najpr zdvihnu, aby ho nasledne z vacsej vysky zlozili dolu.

a ta sklapacia plosina ... budiz
ale nema absolutne nic spolocne s hydraulickymi plosinami nakladiakov...
riesili ju na drzovku takmer startrekovsky


pospa - 9/12/2013 - 07:09

quote:
stale mam pocit neprimeranej zlozitosti...cinsky rover je jediny znamy pripad, ked rover najpr zdvihnu, aby ho nasledne z vacsej vysky zlozili dolu.

Žádné zdvihání na fotkách ani videu není vidět, rover najede na rampy, načež ty vykonaji pohyb po kružnici prímo dolů. V 1/6 gravitaci je to manipulace s 20 kg předmětem - nevidím v tom problém. Snad jen v případě přistání na velkou nerovnost, ale to mají ošetřené vhodně zvolenou přistávací oblastí, vyhnutí se překážkám v poslední fázi sestupu a robustním landerem se širokým rozchodem přistávacích nohou.


-=RYS=- - 9/12/2013 - 13:23

Na vsech animacnich videi a fotkach je jedna technicka chyba.
Parabola pro tx 8GHz a 2GHz (prijem jen 2GHz pres parabolu a pres 4 paskove dipoly v rozich, prijem na 8GHz neni) neni na vertikalni tyci na ktere jsou nahore kamery, ale nad zadni casti roveru na sve vlastni "tycy" na ktere je V/H rotator s 48cm parabolou a dualnim ozarovacem do casegarin vlnovodu, IF smezovac je za parabolou, koaxy vedou do vyhrivane casti vozitka kde PA slouzi sekundarne jako ohrivac elektroniky.

Mechanika tohoto je jasna, kdyz bude kamera na prednim stozaru koukat nekam na povrch pred vozitkem, tak nemuze parabola koukat stejnym smerem do povrchu Mesice. Bude na zadnim mensim stozarku koukat temer kolmo nahoru k Zemi.
Je taky jasne, ze behem jizdy se vysilat nebude, v tomhle to mel Lunochod lepsi, pouzival totiz pasmo 900MHz pro prenos obrazu z povrchu diky "siroke" Helix antenne, takze presne zamereni na Zem behem jizdy nebyl podminkou, ale u paraboly 2/8GHz uz nelze na Zem behem jizdy dozamerovat, fungovalo by to jen na 2GHz (delsi vlna) pri pouziti soustavy nekolika planarnich plochych anten a to tak, kdy kazda z planarek je sklonena od vertikalni stredove roviny smerem ke kraji anten
sklonena o par stupnu (2-4st), takze ma smerovost k Zemi v rozsahu treba az 70st, tudiz i kdyz rover sjede do krateru po sklonene vnitrni stene krateru, tak signal k Zemi bude porad smerovat.
Proto si myslim, ze Cinani nebyli tak hloupy aby tam davali parabolu, ktera ma sirku vyzarovani 2st/8GHz a 5st/2GHz. Pravdepodobne tam bude ta soustava dvoupasmovych planarek ve sklonu po nekolika stupnich, aby pri vetsine naklonu a chveni roveru behem jizdy byla vetsina VF energie vyzarena smerem k Zemi.
A samozrejme ten V/H rotator muze dozamerovat na Zem i behem jizdy pomoci optickeho trackeru v ohnisku.
Ten RX I/F mezifrekvencni modul je skutecne umisten na zadku anteny u rotatoru, TX jde z vnitrku roveru z PA.
Alespon takto to psal Zhien v PR F6FBB http://www.google.cz/search?hl=cs&redir_esc=&client=ms-android-sonyericsson&source=android-search-app&v=133247963&qsubts=1386590299667&q=BBS+typu+F6FBB&v=133247963, take nam potvrdil druhy stozarek pro antenu, pracuje na kosmodromu jako jeden z radiokomunikacnich techniku.

Jsem zvedavej na kolegy HAMy i ne HAMy, kteri maji vhodny LNB s prijimacem a parabolou pro sledovani roveru a pristavaci casti v S pasmu.
Skoda, ze nevyslyseli hlasi Cinskych HAMu, aby alespon na pristavaci casti byl minimalne HAM digi majak, pripadne linearni crossbandovy prevadec. Cili stejny crossband linearni prevadec jako je na mnoha Amsat druzicich, kde jsou linearni prevadece.
Kdyz letalo Apollo na Mesic, tak uprosili NASA, aby alespon na poslednim Apollu17 byl radioamatersky linearni prevadec. Prevadec bohuzel nestacili vyrobit do startu A17, mysleli, ze se to vezme s A18, ale ten byl skrtnut kvuli financim.
Zajimava byla podminka z NASA (mimo vahovemu a velikostnimu omezeni) a to, aby prevadec mohl poslouzit jako zalozni komunikacni prostredek kosmonautu se Zemi a tez jako zalozni datovy spoj ALSEPu, takze k prevadeci by vedli dva vicezilove kabely... z ALSEPu a MUXu odletove casti, mimo ovladacky a prenos dat by tam bylo nouzove napajeni z fotovoltaiky HAM prevadece.
Pres tento HAM prevadec by slo ovladat nektere casti jako ALSEP a telko MUX ve "vezi", fotovoltaika a bedna elektroniky by byli ohrivany tabletama Pu238, teoreticky by fungovali dodnes, takze by bylo mozne se napojit na kameru na trojnozce a po letech nasnimat okoli (to by bylo nejvetsi "kladivo" proti odpiracum) vcetne vozitka a pristavaci casti. Take by slo i po letech ziskavat informace z ALSEPu i dnes.
Skoda, ze se to nepodarilo.



martinjediny - 9/12/2013 - 16:54

quote:
quote:
stale mam pocit neprimeranej zlozitosti...cinsky rover je jediny znamy pripad, ked rover najpr zdvihnu, aby ho nasledne z vacsej vysky zlozili dolu.

Žádné zdvihání na fotkách ani videu není vidět, ...


1/ na videu
posted on 08.12.2013 o 15:12
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=hUW0ippVNL4
od 3:13
...ten pocit dvihania mam.

2/ klb "sklapacej plosiny" je mensi ako os kolesa... a ten pri lunochode ma az tak netrapi, ale ten vzdialenejsi - "koren paky"...

... urcite to doma testovali. je len ze mam pocit...
neviem si predstavit, co by ma donutilo k takemuto rieseniu...


Vlado - 9/12/2013 - 17:44

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=hUW0ippVNL4


Animace pro malé děti.
S viditelnými mechanismy, technicky neproveditelné.
Zkuste vyhledat záběry z funkčních zkoušek.


alamo - 9/12/2013 - 18:13

nech sa páči..

http://danielmarin.naukas.com/2013/12/01/lanzada-la-sonda-lunar-change-3-volvemos-la-superficie-lunar-despues-de-34-anos/


yamato - 9/12/2013 - 18:26

no vida, uz aj cinania pristupili ku konspiracii? no to su mi veci...


Vlado - 9/12/2013 - 19:00

http://danielmarin.naukas.com/2013/12/01/lanzada-la-sonda-lunar-change-3-volvemos-la-superficie-lunar-despues-de-34-anos/

Děkuji i za to . To už znám.
Myslel jsem nějaké video ze zkoušek.


martinjediny - 9/12/2013 - 20:40

quote:
nech sa páči..
http://danielmarin.naukas.com/2013/12/01/lanzada-la-sonda-lunar-change-3-volvemos-la-superficie-lunar-despues-de-34-anos/


vdaka, tento test som nepoznal,
ale ide o starsi, nepouzity typ.
do tejto polohy na tvojej foto sa lunochod dostane po vyklopeni lunochodu "z boku".

ale sucasny cinsky lunochod je vyzdvihnuty nahor, a vychadza priamo na poslednu cast plosiny. na tom prvom ramene vobec nema stat. cely cas sa nachadza len na najvzdialenejsej casti.


Erakis - 9/12/2013 - 22:20

quote:

http://danielmarin.naukas.com/2013/12/01/lanzada-la-sonda-lunar-change-3-volvemos-la-superficie-lunar-despues-de-34-anos/
vdaka, tento test som nepoznal,
ale ide o starsi, nepouzity typ.
do tejto polohy na tvojej foto sa lunochod dostane po vyklopeni lunochodu "z boku".

Mýliš sa. Nejde o test toho staršieho typu vyklopeného "z boku". Je to síce snímka z trocha blbého uhla ale stačí si pozrieť napr. túto animáciu od 42. sekundy a malo by ti to dávať zmysel:http://www.youtube.com/watch?v=C47njSN2qIA
quote:

ale sucasny cinsky lunochod je vyzdvihnuty nahor, a vychadza priamo na poslednu cast plosiny. na tom prvom ramene vobec nema stat. cely cas sa nachadza len na najvzdialenejsej casti.

Ano, rover je trocha nadvihnutý, dovtedy to vyzerá tak, že je "po vrch kolesies" vnorený v pristávacej časti. Je to asi kvôli tomu, aby bol lepšie zaistený počas samostatného letu sondy a pristávania, možno to súvisí aj s ťažiskom, neviem ti presne povedať.

quote:
neviem si predstavit, co by ma donutilo k takemuto rieseniu...


Pamätáš, koľko ľudí toto hovorilo o skycrane pri Curiosity. Tiež tomu mnohí neverili, pokľadali to za zbytočne zložité a podobne. A jak to nakoniec fantasticky vyšlo. Takže prehnane tu riešiť tieto veci okolo Čchange 3 je zbytočné. Je v podstate jedno ako to vymysleli, hlavne aby to fungovalo.


alamo - 9/12/2013 - 22:53

quote:
neviem si predstavit, co by ma donutilo k takemuto rieseniu...

podľa mňa by ťa k tomu mohla donútiť výška, s ktorej chceš niečo dostať dole
napríklad sovietsky lunochod bol na pristávacej plošine umiestnený, relatívne nízko
http://englishrussia.com/2013/12/03/lunokhod-soviet-moonwalkers/
ale ten čínsky modul, mi pripadá omnoho vyšší, a rover je dobré dva metre nad povrchom


martinjediny - 9/12/2013 - 22:59

quote:
...Mýliš sa. Nejde o test toho staršieho typu vyklopeného "z boku". Je to síce snímka z trocha blbého uhla ale stačí si pozrieť napr. túto animáciu od 42. sekundy a malo by ti to dávať zmysel:http://www.youtube.com/watch?v=C47njSN2qIA
quote:
...Je v podstate jedno ako to vymysleli, hlavne aby to fungovalo.

ano mas pravdu.
tak srr alamo


Erakis - 9/12/2013 - 22:59

to alamo: jj, presne toto som tu riešil niekoľko príspevkov dozadu, nepomohlo [Upraveno 09.12.2013 Erakis]


martinjediny - 9/12/2013 - 23:05

quote:
jj, presne toto som tu riešil niekoľko príspevkov dozadu, nepomohlo

tak toto nepomohlo, lebo ak mam nieco vo vyske 1,6m, tak fakt budem hladat dovod, preco to pred polozenim mam zdvihnut do vysky 2,2m...

v tomto sa mi pacil rusky system viac


Erakis - 10/12/2013 - 00:09

quote:

tak toto nepomohlo, lebo ak mam nieco vo vyske 1,6m, tak fakt budem hladat dovod, preco to pred polozenim mam zdvihnut do vysky 2,2m...


No tak mám pocit, že to zdvihnutie nie je až také markantné, ako popisuješ. Skôr to bude z 2 metrov na 2,2 m, ale to je jedno. Inak dôvod toho, čo ťa tak trápi, teda že rover nevyvedú priamo z vnútra sondy (v ktorej je kvôli veciam čo som popisoval vyšie "vnorený" - ale naozaj len trochu) je asi ten, že v ceste mu stoja palivové nádrže, minimálne je to príliš natesno, aby to riskovali.


NovýJiřík - 10/12/2013 - 00:50

quote:
quote:
jj, presne toto som tu riešil niekoľko príspevkov dozadu, nepomohlo

tak toto nepomohlo, lebo ak mam nieco vo vyske 1,6m, tak fakt budem hladat dovod, preco to pred polozenim mam zdvihnut do vysky 2,2m...

Já bych to viděl asi takhle - počkejme na přistání a uvidíme. Když to klapne, tak Číňani věděli, co dělají, a něčí námitky typu "já bych to dělal jinak" jim můžou být srdečně ukradené. On ten raketový jeřáb s Curiosity taky vypadal sebevražedně a vyšlo to.


alamo - 10/12/2013 - 01:26

podľa mňa, k žiadnemu zdvíhaniu rovera nedochádza
je to riešené ako klasická "tail lift" zdvíhacia plošina
http://en.wikipedia.org/wiki/Tail_lift
pekne to vidieť na týchto obrázkoch
ak sa pozriete lepšie, tak zistíte, že na tej časti s "v" rebrovaním, ktorá najprv trčí hore
http://danielmarin.naukas.com/files/2013/12/11111.jpg
na tomto druhom obrázku, stojí rover, zadným kolesom
http://danielmarin.naukas.com/files/2013/12/15329866.jpeg
tá časť s "V" rebrovaním, trčiaca hore pred roverom, a tá bez rebrerovania sú vlastne "plošina" zalomená dopredu (vlastne jeden kus), keď sa to narovná, trčali by tie dve "koľajnice" na ktoré vyjde rover, smerom hore, rovnako ako zdvíhacia plošina pre dodávku
http://images01.olx.com.sg/ui/5/43/88/1269918371_84393588_5-Loader-cranes-Lorry-cranes-Hiab-cranes-Demountables-Truck-mounted-forklifts-Tail-lift-Schwarzmuller-1269918371.jpg
je to vlastne toto

plošina je zložená, na dve "polovice", aby netrčala hore [Upraveno 10.12.2013 alamo]


martinjediny - 10/12/2013 - 09:33

quote:
...námitky typu "já bych to dělal jinak" jim můžou být srdečně ukradené. ...

tak to si nepochopil.

cely cas otazka znie "preco"
Viem ze tato zakladna detska otazka moze byt otravna, takze uz ju nebudem klast.

Napriek tomu budem nadalej uvazovat, preco bolo vyhodnejsie lunochod najprv dvihnut, ako napr. pridat jednu mensiu nadrz...
...vzdy su pre a proti a ja chcem pochopit suvislosti...
A nadalej budem obdivovat startrekovsku sklapaciu plosinu (cely ten mechanizmus z alamovych fotiek strcili do klbu, resp. pozrite si ake velke je letecke modelarske servo 30kg/1cm) a tentokrat sa budem snazit nieco naucit od cinanov.

edit:
alamo, lunochod je zdvihnuty pred nastupom na plosinu... plosina ho uz len sklapa dolu
btw. ak to cinanom nahodou neklapne, tak to nic nemeni na mojich otazkach, pretoze to projketovali ludia, co kozmonautike rozumeju... [Editoval 10.12.2013 martinjediny]


alamo - 10/12/2013 - 10:50

ja tam vidím toto

rover vyjde na plošinu po jej rozložení, a tá ho zloží dolu
dvíhať ho do výšky, aby sa na ňu mohol dostať, netreba


martinjediny - 10/12/2013 - 12:01

alamo, urobim vinimku a tebe odpoviem
znazornil si az fazu dva.
faza jedna - dvihanie - ti chyba
rover je o podvozok hlbsie pri pristati - aspon podla animacie
vid. moj prispevok
09.12.2013 o 16:54


alamo - 10/12/2013 - 12:17

ja som si nevšímal animácie, ale tieto dve fotky
http://danielmarin.naukas.com/files/2013/12/11111.jpg
http://danielmarin.naukas.com/files/2013/12/15329866.jpeg
to čo je na nich, žiadne pomocné zdvíhanie nepotrebuje

čínske animácie, moc vážne neberiem
napríklad do tejto staršej
je od 20 s. vlepený štart apolla


yamato - 10/12/2013 - 12:22

a nie je ten rover len "prikrceny"? Po pristati vystrie nozky, co ho trochu nadvihne. Podobne ako MERy?


alamo - 10/12/2013 - 12:27

quote:
a nie je ten rover len "prikrceny"? Po pristati vystrie nozky, co ho trochu nadvihne. Podobne ako MERy?

podľa mňa nie je ani "prikrčený", Sojourner, MERi aj MSL, museli byť aby sa zmestili do obmedzujúceho priestoru pristávacieho púzdra, ale to "lunochody" nepotrebujú


Agamemnon - 10/12/2013 - 12:37

dnes sonda vykona manever na znizenie periapsis na 15 km (tj. bude mat orbitu 100x15 km)


yamato - 10/12/2013 - 13:28

quote:
dnes sonda vykona manever na znizenie periapsis na 15 km (tj. bude mat orbitu 100x15 km)


kedy?


ales - 10/12/2013 - 13:38

K těm animacím landeru a roveru mám jenom poznámku v tom smyslu, že na Youtube lze nalézt několik různých verzí animací, které se vzájemně dost liší.

Ta základní diskutovaná animace (se zvedáním roveru na landeru) -- mi připadá dost "schématická", protože okamžiky hoření motoru jsou v některých fázích nerealistické a také dosedání sondy s rozevřenými solárními panely je dost nepravděpodobné. Na této animaci také rover sjíždí z rampy ještě bez vyklopených solárních panelů a bez vyklopeného kamerového nosníku.


Animace na adresemi připadá o dost realističtější (uvěřitelnější manévrování, dosedání se zaklopenými solárními panely, sjezdová rampa odpovídá snímkům z testů). Na této animaci ale rover sjíždí z rampy už s vyklopenými solárními panely i s vyklopeným kamerovým nosníkem.


Těžko tedy z těchto animací můžeme posuzovat detaily a důvody konstrukčního řešení landeru a roveru. Snad to bude upřesněno později.


Agamemnon - 10/12/2013 - 13:39

bolo tam napisane "tonight"... ale netusim na aky cas sa to vztahovalo... pozriem

nic konkretnejsie ako "this evening" som nenasiel... cinskeho casu...
cina ide par hodin pred nami, takze to bude teraz niekedy asi
[Edited on 10.12.2013 Agamemnon]


David - 10/12/2013 - 14:04

Sonda by měla přistát v sobotu v 16.20 SEČ a rover by měl vjet na Měsíc v 21.40 SEČ.


jamsed - 10/12/2013 - 14:10

quote:
dnes sonda vykona manever na znizenie periapsis na 15 km (tj. bude mat orbitu 100x15 km)

kedy?


Podle mých informací by měl být manévr přechodu na nižší dráhu zahájen ve 21:20 pekingského času, tj. 14:20 našeho času.


martinjediny - 10/12/2013 - 15:06

quote:
ja som si nevšímal animácie, ale tieto dve fotky
http://danielmarin.naukas.com/files/2013/12/11111.jpg ...


Dik za foto, aspon vieme ktora animacia je hodnoverna.

na pravo od roveru vykuka kusok praveho pasu plosiny (v smere jazdy)
jeho vrch je takmer vyssie ako podvozok.
ak ma rover nanho nabehnut, musi byt najprv na uroven vrchu tohto pasu vyzdvihnuty....
alebo jak podla druheho videa... sklopeny


ok, alamo, aj ja mam pre teba obrazky
http://www.jediny.eu/wp-content/uploads/2013/12/Ccheng-e3.png

ako konstrukter sa snazim pochopit cinske riesenie...
a len som dufal, ze na tomto fore sa najdu odbornici, co mi poradia

edit:
ok alamo, ta fotografia ma asi blizsie k tvojmu opisu..
(pridal som si to aj do schem) [Editoval 10.12.2013 martinjediny]


Agamemnon - 10/12/2013 - 15:37

manever (znizenie periapsis na 15 km) prebehol bez problemov


Alchymista - 10/12/2013 - 17:26

Chang'e (Čcheng-e) 3 - zápis v čínskych znakoch:
嫦娥三号
celkom užitočné pri vyhľadávaní obrázkov a videí


Alchymista - 10/12/2013 - 17:38

trochu nedávnej histórie - asi dve a pol hodiny kecanai a videa v čínštine okolo štartu

detto v lepšej kvalite HD720P [Upraveno 10.12.2013 Alchymista]


Usedom - 11/12/2013 - 09:32

Ještě k Change-3


http://www.ecns.cn/visual/hd/2013/12-11/29239.shtml


yamato - 11/12/2013 - 09:58

dost bolo kecaňá, kde sú fotky? nehovorte mi ze chang´e-3 doteraz nič nenafotil. Lebo sem zavolam Vlada


Erakis - 11/12/2013 - 11:09

Vydrž yamato, šecko bude. Aj NASA trvalo vyše dva mesiace, kým zverejnila toto video z októbrového preletu Juno: target=_blank>
Inak ohľadom Čchange sa objavila informácia, že počas zostupu bude robiť pristávacia kamera snímky 1024x1024 rýchlosťou 10 fps.


pospa - 13/12/2013 - 13:21

Podle nejnovějších informací se čas přistání posouvá na ~13:40 UTC (21:40 Pekingského času)


jamsed - 13/12/2013 - 19:17

quote:
Podle nejnovějších informací se čas přistání posouvá na ~13:40 UTC (21:40 Pekingského času)


Prosím o zdroj informace.
CNSA uvádí přistání ve 21 hod. pekingského času, tj. 14 hod našeho času (doslova: 2013年12月14日21时许,嫦娥三号探测器将实施月面软着陆 - viz
http://www.cnsa.gov.cn/n1081/n7529/n308608/602957.html ).


ales - 13/12/2013 - 23:14

Na stránce http://lunarnetworks.blogspot.ca/2013/12/quick-glance-at-change-3-sinus-iridum.html jsou poměrně podrobné informace o plánovaném místě přistání sondy Chang`e-3. Netroufám si odhadnout, nakolik jsou ty informace věrohodné, ale tvrdí tam, že místo přistání je poblíž lunárních souřadníc 43.15°N, 26.415°W. Přistávací manévr by měl být zahájen zítra (14.12.2013) kolem 14:40 SEČ (dříve byl uváděn čas o jeden oběh později).

Přistávací oblast má být jihovýchodně od kráteru Laplace A (odhadem cca 15 km od kráteru) [viz obrázek níže]


Na NSF také uvádějí, že přistávací oblast už se dnes vynořila ze stínu (vyšlo tam Slunce nad obzor), takže vše je připraveno pro sestup. Níže má být dnešní aktuální obrázek příslušné oblasti Měsíce (snímek ze Země).


Takže zítra uvidíme. Snad bude nějaký live pořad alespoň na CCTV News (anglicky mluvená čínská zpravodajská TV, dostupná na satelitech jako FTA [nekódovaná], i na internetu).

Dobrý popis plánovaného průběhu přistání je také na http://www.spaceflight101.com/change-3-mission-updates.html .


pospa - 14/12/2013 - 09:26

quote:
Prosím o zdroj informace.

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/12130915-change-3-landing-tomorrow.html


pospa - 14/12/2013 - 09:37

Na cctv právě potvrdili, že budou mít živě komentované vysílání během pokusu o přistáni.


dodge - 14/12/2013 - 10:21

http://www.universetoday.com/107169/chinas-change-3-moon-rover-descends-to-lower-orbit-sets-up-historic-soft-landing/


pospa - 14/12/2013 - 10:33

CCTV News tady http://english.cntv.cn/live/p2p/index.shtml by měla začit přenos cca 2 hod před přistáním ~ 12:30 CET


ales - 14/12/2013 - 10:47

Celkový kontext přistávací oblasti Sinus Iridum při pohledu na Měsíc ze Země.


yamato - 14/12/2013 - 10:51

trochu si zakonspirujem: odkedy som pozeral na CCTV prenos startu, stale mi pada komp az to vyzera ze mi poslali nejaky virus... kazdopadne dufam ze budete priebezne posielat komentare


pospa - 14/12/2013 - 13:01

Na CCTV právě začal přenos


pospa - 14/12/2013 - 13:05

55 min do přistání, respektive začátku přistávací sekvence - retrozážehu


Pozemstan - 14/12/2013 - 13:23

quote:
CCTV News tady http://english.cntv.cn/live/p2p/index.shtml by měla začit přenos cca 2 hod před přistáním ~ 12:30 CET


Na výše uvedené adrese se mi video, možná kvůli přetížení serveru, nenačetlo, ale na http://english.cntv.cn/live/ ano.


Erakis - 14/12/2013 - 13:55

Vyzerá to, že miesto pristátia bude trochu viac na východ, ako sa predpokladalo.


ales - 14/12/2013 - 13:57

Pár obrázků z CCTV reportáže o plánu přistání.

Brzdící fáze (z orbitální rychlosti):


Fáze vznášení (hovering) [ve výšce cca 100 m bude cca 30 sekund autonomně hodnotit povrch a vybírat bod přistání]:


Fáze závěrečného klesání (ze 100 m do cca 3 - 4 m):


Dosednutí (motor bude pro jistotu vypnut ve výši 3 - 4 metry nad povrchem):



ales - 14/12/2013 - 14:01

Podle obrázků a grafiky na CCTV právě začal motorický sestup na povrch Měsíce! Místo dosednutí bude o dost východněji, než jsme očekávali podle původních náznaků.




pospa - 14/12/2013 - 14:03

Začal retrozážeh. Přistání podle obrázků z řídicího centra nevypadá přimo do Sinus Iridium


Jara - 14/12/2013 - 14:08

Tak jsme na finale


ales - 14/12/2013 - 14:08

Vypadá to, že vizualizace na CCTV vychází z realtime telemetrie (jsou vidět zážehy manévrovacích motorků), takže to je sice jen virtuálně, ale hodně "live".




Jara - 14/12/2013 - 14:09

uz jsou obrazky


ales - 14/12/2013 - 14:12

Přistání bylo zřejmě úspěšné!


Jara - 14/12/2013 - 14:12

jsou tam


Agamemnon - 14/12/2013 - 14:12

pristáli
cg


Alchymista - 14/12/2013 - 14:13

Dosadli - gratulácia do Číny


Jara - 14/12/2013 - 14:14

gratulace, docela jim to klapalo stalo to za to super


Erakis - 14/12/2013 - 14:14

Super, po 37 rokoch sme späť. Dali aj to v čo som dúfal - zábery z pristávacej kamery.


pospa - 14/12/2013 - 14:15

Velká gratulace Číňanům - prfektní přistání i komentovaný živý přenos !!!


yamato - 14/12/2013 - 14:15

gratulacie mam dojem ze cinania v nepilotovanych letoch prave predbehli rusov


pospa - 14/12/2013 - 14:17

Jen ten čas a místo přistáni se poměrně liší od předpovědi ...


yamato - 14/12/2013 - 14:18

no, na ten live stram sa ani neda prihlasit...


Agamemnon - 14/12/2013 - 14:18

solárne panely sa otvárajú


Alchymista - 14/12/2013 - 14:18

Je to prvé pristátie na Mesiaci po 37 rokoch 3 mesiacoch a 26 dňoch


Erakis - 14/12/2013 - 14:19

Miesto pristátia je viac ako 100 km východne od Sinus Iridium, asi 50 km južne od pohoria Montes Recti.


ales - 14/12/2013 - 14:21

Vizualizace vyklápění solárních panelů (podle realtime telemetrie).




Agamemnon - 14/12/2013 - 14:21

quote:
solárne panely sa otvárajú


úspešne otvorené


Lusyen - 14/12/2013 - 14:22

dobrý prenos,,, tiež sa pripájam ku gratuláciám,,, hold od prvých ohňostrojových čínskych rakiet k pristátiu sondy na mesiaci bola pekne dlhá cesta,,, niekoľko stáročí,,, ale akcelerácia akú dávajú ostatné roky nás môže napĺňať optimizmom, že je tu ďalšia krajina ktorá nám prinesie podobné príjemné zážitky čas od času,,, tam kde jedny peniaze uberajú iný prihadzujú a to je dobre


Lusyen - 14/12/2013 - 14:23

teraz držme palce aby bez problémov vypustili králika [Upraveno 14.12.2013 Lusyen]


yamato - 14/12/2013 - 14:25

a hlavne aby poslal co najskor fotky


Erakis - 14/12/2013 - 14:27

Prvý záber z povrchu Mesiaca po viac ako 40 rokoch.


ales - 14/12/2013 - 14:32


Conquistador - 14/12/2013 - 14:33

Paráda gratuluji!!!! tak jsem se toho dožil!


yamato - 14/12/2013 - 14:38

uz spustaju rover

aha, tak nie, to je simulacia [Edited on 14.12.2013 yamato]


Archimedes - 14/12/2013 - 14:40

Myslím, že rover ještě počká, jen předváděli, jak ho sesadí dolů. Za zajímavé považuju, že lander a rover budou mít každý nezávislé spojení se Zemí.

To přistání bylo naprosto skvělé! [Upraveno 14.12.2013 Archimedes]


pospa - 14/12/2013 - 14:40

Přesný čas přistání : 13:11:18.695 UTC


lamid - 14/12/2013 - 14:41

Yutu by mal byt spusteny po 5 hodinach.


yamato - 14/12/2013 - 14:42

quote:

To přistání bylo naprosto skvělé! [Upraveno 14.12.2013 Archimedes]


vidiet ze za tych 37 rokov vypocetna technika pokrocila lander si pekne zbrzdil, naskenoval povrch a vybral si pekne miestecko na dosadnutie Parada


yamato - 14/12/2013 - 14:44

pre tych co prave cistili riady


Vlado - 14/12/2013 - 14:47

quote:
Přesný čas přistání : 13:11:18.695 UTC


Souřadnice místa přistání , jsou už známé? Dík.


Erakis - 14/12/2013 - 14:49

a len tak pre zaujímavosť, pokiaľ nám spustia rover, takto vyzeral doteraz posledný pohľad z povrchu - posledná panoráma z Lunochodu 2 v roku 1973


ales - 14/12/2013 - 14:49

Podle NSF probíhal motorický sestup v době od 13:59:52 do 14:11:18 SEČ (přesný čas přistání už uvedl Mirek).


Machi - 14/12/2013 - 15:01

Gratuluji, číňané zase váleli.
Skvěle připravené, zajímaví hosté (třeba John Zarnecki, mimochodem jeden ze členů komise, která rozhodovala o misích L2/3 pro ESA) a žádný přehnaný patos. [Upraveno 14.12.2013 Machi]


pospa - 14/12/2013 - 15:03

Během přistání na bylo na Zemi přijato 59 snímků sestupové kamery.
Jeden z nich:


jamsed - 14/12/2013 - 15:05

quote:
Podle NSF probíhal motorický sestup v době od 13:59:52 do 14:11:18 SEČ (přesný čas přistání už uvedl Mirek).


Přesný čas zapálení motoru je 12:59:52.128 UT


pospa - 14/12/2013 - 15:08

Časový plán operací po přistání



solar array deploy
Gyro shut down
Accelerometer shut down
lander charging for rover
Directional antenna unlock
Rover's wheel unlock
ramp unlock (second times)
Propellant passivation
Directional antenna start to transmit data
Surveillance camera test taking photo


pospa - 14/12/2013 - 15:11

Souřadnice místa přistání : 19.51 W, 44.12 N


ales - 14/12/2013 - 15:13

Na NSF už někdo sehnal nebo vyrobil animovaný GIF se sekvencí snímků z přistávací kamery (asi těch zmiňovaných 59 přijatých snímků).

Má to přes 3,5 MB, tak sem dávám jen odkaz http://s24.postimg.org/uks9rlqf7/Chang_e3_landing.gif


Archimedes - 14/12/2013 - 15:22

Koukám, že nejbližsí další měkké přistání na mapě Měsíce je Apollo 15 (a trochu blíž se rozšvihly Luna 2 a Luna 7).


pospa - 14/12/2013 - 15:26

Opravdu musím uznat, že živé přenosy číňanů z důlezitých událostí jejich kosmického programu dosáhly té nejvysší úrovně.
S HD vysíláním CCTV news v angličtině jsem měl přesto dva drobnější problémy:
- zhruba 1x za 5 min se mi nečekaně přepnul signál na ruskojazyčnou verzi - CCTV Russia (zřejmě tam mají nějakou automatiku, která mě lokalizovala ve sféře ruského vlivu )
- čas od času se HD obraz kousnul a přelil do zelena, než se za pár sekund znovu rozběhl (preferoval bych raději dočasné zhoršení kvality, jako to má například NASA Tv)

Měli jste podobné problémy?


rybanl - 14/12/2013 - 15:39

Rovnako aj ja sa pripájam so svojou gratuláciou. Bol to naozaj skvelý zážitok sledovať celé pristátie. A klobúk dolu pred sprievodným programom, aký Číňania pripravili počas vysielania. Výborná grafika, komentáre, živé vstupy, hostia... Jednoducho, po dlhej dobe som si naozaj prišiel na svoje.


yamato - 14/12/2013 - 15:44

quote:
Opravdu musím uznat, že živé přenosy číňanů z důlezitých událostí jejich kosmického programu dosáhly té nejvysší úrovně.
S HD vysíláním CCTV news v angličtině jsem měl přesto dva drobnější problémy:
- zhruba 1x za 5 min se mi nečekaně přepnul signál na ruskojazyčnou verzi - CCTV Russia (zřejmě tam mají nějakou automatiku, která mě lokalizovala ve sféře ruského vlivu )
- čas od času se HD obraz kousnul a přelil do zelena, než se za pár sekund znovu rozběhl (preferoval bych raději dočasné zhoršení kvality, jako to má například NASA Tv)

Měli jste podobné problémy?


mne sa vobec nepodarilo prihlasit na CCTV live


yamato - 14/12/2013 - 15:45

mame obraz


lamid - 14/12/2013 - 15:45

So...rover deploy should be approx 5:23 China time, 21:23 UT

twitter Lakdawalla


ales - 14/12/2013 - 16:02

Odkaz na větší obrázek (nahrál jsem ho z NSF na kosmo.cz) je http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2013/img/4094253.jpg


Pozemstan - 14/12/2013 - 16:07

Jinak nekódované anglickojazyčné vysílání CCTV News lze u nás chytit i přes satelitní DVB-S vysílání (nikoli HD) z družic Astra na pozici 19,2° východně (frekvence 11538 GHz vertikálně, symbolová rychlost 22000, FEC 5/6). Viz http://www.parabola.cz/prehledy/televize-digital/19e2/ (mám osobně ověřeno).


Erakis - 14/12/2013 - 16:45

quote:
Koukám, že nejbližsí další měkké přistání na mapě Měsíce je Apollo 15 (a trochu blíž se rozšvihly Luna 2 a Luna 7).

Omyl. Najbližšie mäkké pristátie je Luna 17 (Lunochod 1), vo vzdialenosti cca 390 km od Čchang-e 3. Apollo 15 je od nej nejakých 780 km, miesto dopadu Luny 2 asi 650 km. Vychádzajúc z tohto obrázku a GoogleMoon:


ales - 14/12/2013 - 16:47

Větší čínský obrázek znázorňující místo přistání sondy. Zhruba ve středu obrázku je původně plánovaná oblast, ale červený praporek vyznačuje skutečné místo přistání. Je to z NSF od Emily Lakdawalla a originálním zdrojem je http://weibo.com/newsxh .



http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2013/img/change_landing_location.jpg


Agamemnon - 14/12/2013 - 17:20

@prenos:
mne prenos fungoval v pohode - použil som na to internet explorer 11


Agamemnon - 14/12/2013 - 17:34

esoc úspešne komunikuje so sondou... pomáha upresniť pozíciu
http://blogs.esa.int/rocketscience/2013/12/14/some-happy-engineers-in-esocs-estrack-control-centre/


Archimedes - 14/12/2013 - 17:50

quote:
Omyl. Najbližšie mäkké pristátie je Luna 17 (Lunochod 1), vo vzdialenosti cca 390 km od Čchang-e 3.
Aj, moje chyba čtení mapy. Každopádně je to vlastně příjemný nezvyk, že do map starších než jsem já je potřeba zakreslit nový křížek na Měsíc...


tycka - 14/12/2013 - 18:01

Píše o tom přistání i Technet:

http://technet.idnes.cz/cina-mesic-cv5-/tec_vesmir.aspx?c=A131214_143720_zahranicni_mlb


pospa - 14/12/2013 - 18:34

Upřesněná poloha



Plné rozlišení http://ww2.sinaimg.cn/mw1024/5f50f3afgw1ebjm28fzibj20v31rjgvr.jpg


pospa - 14/12/2013 - 18:41

A hungry4info@umsf to zpřesnil ještě podle snímků z LRO na Lat: ~44.1260, Lon: ~-19.5014.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31676
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31674


ales - 14/12/2013 - 21:30

Tady je můj pokus o kontextové znázornění místa přistání Chang-e 3 (podle dostupných informací). Žluté obdélníky označují výřezy níže.











První zveřejněný barevný snímek po přistání by měl zobrazovat okraj kráteru nad místem přistání v obrázku výše. Kráter je cca 20 metrů od landeru. Pohled kamery snad směřuje zhruba severním směrem.


pospa - 14/12/2013 - 21:52

Je to tak Aleši, hungry4info identifikoval i jednotlivé kameny na okraji kráteru.



http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=33511.0;attach=561849


pospa - 14/12/2013 - 22:11

Hm, tak hlasatel cctv na konci zptráv v celou právě přečetl, že Yutu rover se už oddělil od landeru, jsou vidět dvě kolejnice rampy, připravené k najetí roveru.


ales - 14/12/2013 - 22:12

Sakra, vypadá to, že rover už je dávno na povrchu Měsíce. CCTV to tentokrát "zaspala" a teď dává "replay".


ales - 14/12/2013 - 22:22

No ale OK, záběry z těch technologických monitorovacích kamer byly pěkné. Takže Yutu už je teď na povrchu, pár metrů od landeru. Super.


























pospa - 14/12/2013 - 22:28

Cool!
Je to mé první přistání na Měsíci, téměř v přímém přenosu, a vypadá to skvěle.



pospa - 14/12/2013 - 22:41

Emily už má na blogu TPS animaci sjíždějícího Yutu. http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/12141328-six-wheels-on-soil-for-yutu.html

Nájezd na rampu http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/20131214_change3_rover_deploy_1_roll.gif
Sklopení rampy http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/20131214_change3_rover_deploy_2_transfer.gif
Sjetí z rampy na povrch http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/20131214_change3_rover_deploy_final.gif


ales - 14/12/2013 - 22:52

Záznam přenosu z CCTV je na(postupné sjetí roveru z landeru na povrch).


lamid - 14/12/2013 - 23:57

quote:
Záznam přenosu z CCTV je na(postupné sjetí roveru z landeru na povrch).


Na videu sa zobrazuje cas od 1:30 do 5:19 Pekingskeho casu, cca 4 hod trvalo spustenie.
-7 hod CET je 18:30 do 22:19


ales - 15/12/2013 - 00:02

Podle časů z videa (záběry z řídicího střediska) a podle NSF (překlad z čínského zdroje http://news.xinhuanet.com/mil/2013-12/15/c_118559357.htm ) probíhal sjezd roveru zhruba takto (přepočteno na náš čas SEČ):
18:30 SEČ - už byla vyklopena sklápěcí rampa (a byly k dispozici záběry z roveru) [Pekingského času to bylo v 1:30]
20:10 SEČ - rover zahájil nájezd na rampu (nájezd byl plně dokončen v cca 20:20 SEČ)
21:06 SEČ - bylo zahájeno sklápění rampy s roverem k povrchu (odhaduji trvání na max. 10 minut)
21:35 SEČ - bylo zahájeno sjíždění roveru z rampy na povrch (odhaduji trvání na max. 10 minut)

Během přenosu na CCTV (cca od 22:10 SEČ) už byl tedy rover cca 30 minut na povrchu. Je ale fakt, že sjíždění roveru byl poměrně dlouhý proces, takže se CCTV ani moc nedivím, že to pak celé ze záznamu smrskli do méně než deseti minut. Kdyby to ale bylo jen na mne, tak já bych se na to tu cca 1,5 hodinu klidně díval live :-)


xChaos - 15/12/2013 - 01:56

Dobrý je to i jako animovaný gif... dobře se to embeduje do článků...

Mod: duplicitní post

Co se vizuální stránky týče, tak se dá říct, že Čína konečně pochopila, o čem to celé je :-)


pospa - 15/12/2013 - 09:40

Zatim nejkvalitnější snímek povrchu, co se objevil v čínských médiích.
Vzájemné focení roveru a landeru vědeckými kamerami by mělo nastat (nebo být zveřejněno) 24 hod po přistání.



http://img191.imageshack.us/img191/2176/cwrd.jpg


pospa - 15/12/2013 - 10:14

Uživatel Tezio z francouszkého kosmo-fóra se pokusil zrekonstruovat konečnou fázi sestupu Ch'e-3 na základě dostupných snímků sestupové kamery.
Vycházel z pozitivního faktu, že se lander během posledních stovek metrů nenakláněl ani neotáčel.
Z výsledné trajektorie je vidět, že automatika neměla s vybíráním místa přistání moc práce - téměř nepatrné stranové pohyby, jen bržděný dopředný pohyb.
Před dopadem drobné uhnutí doprava.
Velmi pěkné.




pospa - 15/12/2013 - 10:23

Ještě jednou lokalizace místa přistání na snímcích LRO, vzhledem k poloze kráteru Laplace F



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31686


yamato - 15/12/2013 - 10:50

tak to su pekne spravy na rano


ossma - 15/12/2013 - 11:58

Tak se konečně něco zajímavého na Měsíci děje. Přiznám se, že jsem Číňanům nevěřil, že se jim to přistání s čínským lunochodem povede hned napoprvé, ale měli asi dobré poradce z Ruska... Přes toto vše veliká gratulace !!!


yamato - 15/12/2013 - 12:20

quote:
ale měli asi dobré poradce z Ruska...



tak to pochybujem. Rusi to nikdy takto sofistikovane nerobili. Navyse, kazdy clen teamu okolo programu Luna a Lunochod je dnes uz dochodca s mlhavymi spomienkami. Pravdupovediac Cinania by dnes uz mohli radit Rusom. [Edited on 15.12.2013 yamato]


Vlado - 15/12/2013 - 13:29

Poradci budou spíše z NASA.

Je znám směr vyjetí vozíku (orientace sondy) ? Jako námořníka mě zajímá kurz. Dík.


Erakis - 15/12/2013 - 13:33

quote:

Co se vizuální stránky týče, tak se dá říct, že Čína konečně pochopila, o čem to celé je :-)

Mám pocit, že si nesledoval niekoľko posledných čínskych pilotovaných letov. Povedal by som, že ich spravodajstvo z významných vesmírnych misií je na veľmi vysokej úrovni už od letu SZ-7, kde boli detailne zaznamenané počas priamych televíznych prenosov mnohé aspekty letu, od štartu, samotného výstupu taikonautov, až po oddelenie pristávacieho modulu od servisného a samotného pristátia. Povedať, že Čína konečne pochopila, o čom to celé je, sa hodilo povedať vtedy, nie teraz. Teraz sú už v tomto ohľade na tom lepšie ako americká NASA, o Rusoch ani nehovoriac.

to Vladimír Maran: to s tými ruskými poradcami je úplná blbosť. Myslím, že by nebolo od veci, keby sa niektorý ľudia už zbavili zastaraných predsudkov voči Číne.


xChaos - 15/12/2013 - 13:56

quote:
quote:

Co se vizuální stránky týče, tak se dá říct, že Čína konečně pochopila, o čem to celé je :-)

Mám pocit, že si nesledoval niekoľko posledných čínskych pilotovaných letov.


Ale právě že sledoval. Jenže výstupy do otevřeného kosmu se dělají Rusové i Amíci na ISS průměrně tak 5x do roka (nepočítal jsem to, teda), a plní přitom nesronvatelně zajímavější úkoly, než byl test nového čínského skafandru. Takže i když to pí-ár na výstupu bylo relativně sofistikované a na úrovni (ale asi zase ne lepší, než jaké ho zejména NASA má už víc jak desetiletí), tak obsahem nebylo nic až tak zásadního, co by mělo víc než jen propagandistickou hodnotu pro čínský teoreticky-"socialismus" (fakticky už téměř jenom nacionalismus).

Naproti tomu první přistání na Měsíci po 37 letech je to, co fakt zaujme víc, než jen stylem "aha, tak oni už taky": jsou tu už aspoň dvě generace, co žádné měkké přistání na Měsíci nezažili. Je to něco relativně nového/staronového: je to jinak nové, než přistání na Marsu (ale ani to není zcela nové - spíš je dlouhodobě frustrující, že nepřináší právě ty objevy, v které lidi doufali). Tzn. si troufám říct, že daleko víc lidí tam chce "být s nimi", na tom Měsíci, že ta "teleprezence" je daleko silnější, než kolik lidí by chtělo být s činským kosmonautem v Shenzou a nakukovat do kosmu. Je tam prostě větší "faktor nedostupnosti" i "faktor neobyčejnosti". Nejde jen o kvalitu fotek a videa.

Jedna věc je být "třetí" v něčem, co první a druzí pravidelně opakují do zblbnutí už padesát let. Jiná věc je být třetí v něčem, co už strašně dlouho nikdo nezkusil. [Upraveno 15.12.2013 xChaos]


yamato - 15/12/2013 - 14:04

nez sa to tu zase zacne zvrhavat do vselijakych izmov a kto kde bol a nebol, rad by som ocenil ze ako LUDSTVO mame konecne zase na mesiaci zivu sondu. Takze dva rovery na marse, jeden na mesiaci, Rosetta je na ceste Yeah!


pospa - 15/12/2013 - 14:07

quote:
Je znám směr vyjetí vozíku (orientace sondy) ?

Místo přistání se nachází blízko terminátoru, kde je Měsíční ráno, brzké dopoledne.
Na všech snímcích, viz výše, jsou stíny zprava doleva - slunce svítí zprava (od východu) => rampa směřuje / rover sjel na sever.


Jara - 15/12/2013 - 14:08

Mají nejaky podrobnejsi plan co ted mají v planu na pristich 24 hod?Ja te jejich hatmatilce moc nerozumim.


Archimedes - 15/12/2013 - 14:29

quote:
Je znám směr vyjetí vozíku (orientace sondy) ? Jako námořníka mě zajímá kurz. Dík.
Přibližně sever odpovídá i porovnání družicových snímků s přistávací kamerou.


Archimedes - 15/12/2013 - 14:40

Jinak jsem stvořil článek na Osla:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7348


pospa - 15/12/2013 - 16:15

Na CCTV běží další vysílání ohledně Ch'e-3, více zaměřeno na ohlas ze světa, telemost do Paříže a Washingtonu DC.
Ch'e-3 cíle obecně více zaměřeny na ověření (pro Čínu) nových technologií, než vědu. Na vědu se více zaměří "opakovací" mise Chang'e-4.
Hosté ve studiu mluví o možné mezinárodní spolupráci na studiu odvrácené strany Měsíce.
Na obrazovce běží animace reálného aktuálního postavení roveru a landeru, za chvíli by mělo proběhnout vzájemné focení obou částí sondy.


pospa - 15/12/2013 - 16:30

Postavení roveru během vzájemného snímkování s landerem - odstup 10 m.




Lander


ales - 15/12/2013 - 16:35

Z UMSF pochází složenina obrázků znázorňující velikost a polohu landeru na povrchu (podkladem je jeden ze sestupových snímků).



http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2013/img/ch3site.jpg (1000x1000px)


pospa - 15/12/2013 - 16:35

quote:
Mají nejaky podrobnejsi plan co ted mají v planu na pristich 24 hod?

Zde je visualizace nejbližší činnosti roveru


pospa - 15/12/2013 - 16:45

Yutu Rover 10 m od mateřského landeru Chang'e-3.




pospa - 15/12/2013 - 16:53

Ma Xingrui, šéf Čínského lunárního programu ohlásil "komletní úspěch" mise Chang'e-3. Myslím, že vědci to za kompletní ještě určitě nepovažují ...
Následují projevy dalších vysokých činitelů, v MCC přítomno veškeré vedení státu včetně presidenta a premiéra.


ales - 15/12/2013 - 16:57

Ještě odkaz na trochu větší screenshot roveru (1280x1024px) - http://mek.kosmo.cz/novinky/online/2013/img/ch3img02.jpg


pospa - 15/12/2013 - 17:07

Chang'e 3 lander


pospa - 15/12/2013 - 17:12

Komentář není třeba


Machi - 15/12/2013 - 17:17

Zajímavé jsou některé komentáře k přistání Change-3.
Někteří (zejména američané) na FB kritizují číňany za zaneřádění Měsíce a někteří zase drobně závidí. Viz třeba aktuální rýpnutí od FB stránek mise New Horizons - New Horizons continues a textbook cruise across the entire solar system--we're now 11,000 times as far away as the Moon!.
Obecně jsou ale fanoušci kosmonautiky nadšení, na FB se najde mnoho gratulací třeba i od taiwanců.


ales - 15/12/2013 - 17:35

Phil Stooke z UMSF už vytvořil první "route map".



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31695 (1200x1200px)


pospa - 15/12/2013 - 17:39

Během přenosu bylo řečeno, že Yutu provede snímkování landeru ze 3 stran ze vzdáleností 10 až 18 m, než se vydá na samostatnou cestu na jih.


pospa - 15/12/2013 - 17:54

Wow, kontinuální video sestupové kamery z posledních 6,5 minuty před dosednutím. Číňani bodují

http://news.cntv.cn/2013/12/15/VIDE1387092680807230.shtml


dodge - 15/12/2013 - 17:55

Čínský Králík brázdí měsíční planiny.

http://www.astro.cz/clanek/6091?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


pospa - 15/12/2013 - 19:01

Ještě pár drobností z CCTV:
- GPR radar na Yutu je v pořádku, měří a rover vysílá data
- jak už bylo psáno, rover nezamíří na sever k nejbližšímu kráteru, ale pojede na jih
- současná poloha slunce je 30°nad obzorem
- mezi 16. a 23.12. (lokální poledne) bude Yutu hibernován z důvodu možného přehřívání - králičí siesta
- video z přistání už i na YT:


yamato - 15/12/2013 - 19:15

tak predsa len sa viril prach


Erakis - 15/12/2013 - 19:40

quote:
tak predsa len sa viril prach

Víril, a prekvapivo ešte pomerne dlho (niekoľko sekúnd) po pristátii. Z toho videa to dokonca vyzerá tak, akoby motor ešte chvíľku bežal a nie sa vypol 3 metre nad povrchom.


yamato - 15/12/2013 - 19:49

quote:
quote:
tak predsa len sa viril prach

Víril, a prekvapivo ešte pomerne dlho (niekoľko sekúnd) po pristátii. Z toho videa to dokonca vyzerá tak, akoby motor ešte chvíľku bežal a nie sa vypol 3 metre nad povrchom.


jop, otazka je akym sposobom sa hlavny motor vypina a ako dlho este "fuci" zbytkove plyny po vypnuti


Jara - 15/12/2013 - 19:56

quote:
quote:
quote:
tak predsa len sa viril prach

Víril, a prekvapivo ešte pomerne dlho (niekoľko sekúnd) po pristátii. Z toho videa to dokonca vyzerá tak, akoby motor ešte chvíľku bežal a nie sa vypol 3 metre nad povrchom.


jop, otazka je akym sposobom sa hlavny motor vypina a ako dlho este "fuci" zbytkove plyny po vypnuti


Je to dost relativni - Apollo-12 vyrilo prach skoro 30 sec po pristani tak ze je to jasne na mistu pristani a mistnich podmínkách.Konspiracni teorie je v tomto pripade upne mimo!!!!


pospa - 15/12/2013 - 20:20

quote:
quote:
tak predsa len sa viril prach

Víril, a prekvapivo ešte pomerne dlho (niekoľko sekúnd) po pristátii. Z toho videa to dokonca vyzerá tak, akoby motor ešte chvíľku bežal a nie sa vypol 3 metre nad povrchom.

Hlavní sestupový motor se měl vypnout 4 metry nad povrchem a myslím, že se tak i stalo. To víření prachu po přistání mohou mít na svědomí spíš vernier motorky, které měly za úkol udržovat při sestupu i volném pádu celý lander ve správné poloze. Nevíme, jakým způsobem lender detekoval dosednutí a kdy měly být vyrovnávací motorky vypnuty. Možná zcela záměrně az pár sekund po dopadu.


-=RYS=- - 15/12/2013 - 23:46

Tak jsem byl presvedcen, ze parabola je chycena na zadku roveru, dle toho, co psal ten cinan na BBS.

Takhle ta parabola musi mit nejaky vylepseny V/H rotator s moznosti hodne vyklopit v elevaci.
Jelikoz parabola porad miri primo dopredu, tak se spojeni uskutecnuje zatim pres retlanslacku pristavaciho landeru pres vertikalni "pendreky".... antenky.
Zatim musi na sebe opticky videt, aby spojeni fungovalo.


-=RYS=- - 15/12/2013 - 23:52

quote:
Wow, kontinuální video sestupové kamery z posledních 6,5 minuty před dosednutím. Číňani bodují

http://news.cntv.cn/2013/12/15/VIDE1387092680807230.shtml


To da rozum, ze to nebudou poustet na zivo, kdyz prenosovka v S pasmu je jen par kbps, do toho se zive video nevejde.
Je jasne, ze zive video se uklada do flash pameti a ta se po pristani odvysila v rychlejsim datastreamu.

I pristani na Marsu Curiosity tak bylo.
Pro zive video by muselo existovat nekolik retlanslacnich druzic na vhodnych drahach. Pak by to slo prenaset i v tom S pasmu vyssim bitstreamem se sirsi modulaci i kdyz s nizsim vykonem.


dodge - 16/12/2013 - 08:24

Chinese rover & lander beam back Portraits with China’s Flag shining on Moon’s Surface.



Yutu rover emblazoned with Chinese Flag as seen by the Chang’e-3 lander on the moon on Dec. 15, 2013. Notice the rover tire tracks left behind in the loose lunar topsoil.



Chang’e 3 lander as seen by the rover Yutu on the moon on Dec. 15, 2013.

http://www.universetoday.com/107226/chinese-rover-lander-beam-back-selfies-with-chinas-flag-shining-on-moons-surface/


ales - 16/12/2013 - 08:27

Tady je to sestupové video otočené do přirozenější polohy a v HD. Fakt pěkné.




Alchymista - 16/12/2013 - 11:21

Pekné video. Ešte by to chcelo do neho zakomponovať údaje o vzdialenosti bodu dosadnutia, rýchlosti a výške a bolo by to takmer dokonalé


David - 16/12/2013 - 16:23

Čínská sonda je velice zdařilé konstrukce. Rover je na špičkové úrovni. Srovnáme-li současnou čínskou konstrukční úroveň s Ruskem, tak se zdá, že tam zaspali. Příkladně FG konstrukčně jakoby " z oka vypadl" sovětským konstrukcím před padesáti lety - s tím se již létat nedá.


Usedom - 21/12/2013 - 17:30

Čínský vesmírný králík pořídil první panoramatické foto. Příjemné Vánoce tam nahoře králíku , díky tobě je čínská věda zase o kousek dál. Mít tu možnost, pošlu ti na Měsíc plný pytel křupavé mrkve a jablek, aby sis trochu osladil ty nepříjemně mrazivé Vánoce.



Vlado - 22/12/2013 - 22:53

quote:
Pekné video. Ešte by to chcelo do neho zakomponovať údaje o vzdialenosti bodu dosadnutia, rýchlosti a výške a bolo by to takmer dokonalé


Podoba s Apollo je čistě náhodná.

Číňané umí zkopírovat i podvodné přistání na měsíci. I s chybami , co se dopustila , NASA.


-=RYS=- - 23/12/2013 - 00:21

quote:
quote:
Pekné video. Ešte by to chcelo do neho zakomponovať údaje o vzdialenosti bodu dosadnutia, rýchlosti a výške a bolo by to takmer dokonalé


Podoba s Apollo je čistě náhodná.

Číňané umí zkopírovat i podvodné přistání na měsíci. I s chybami , co se dopustila , NASA.



To dost tezko, kdyz kolega HAM ten signal PSK telemetrickeho majaku zachytil ze smeru od Mesice bez Dopplera. Bejt to na vysoke obezne draze okolo Zeme, tak tam bude i ten Doppler. To same, kdyz by sonda obihala Mesic, tak by signal na spektrografu udelal zahnuty oblouk. Takto vypada zachyceny signal Mesicni druzice ChangE radioamaterem:

[Upraveno 24.12.2013 -=RYS=-]


Alchymista - 23/12/2013 - 02:13

sekvencia pristátia s orientačnými bodmi
0:01

0:51

2:00

2:59 - sonda dokončila prvá naklonenie

4:10

4:18
tu je už sonda otočená skoro kolmo, ale sonda sa stále pohubuje vpred, takže kamera vidí pod sondu, ale nie na miesto pristátia

5:14-5:35 - zastávka

5:42

6:01

6:05

6:07

[Upraveno 23.12.2013 Alchymista]


David - 23/12/2013 - 05:36

Pěkné, nyní jsem ochoten věřit tomu, že zvládnou i mimořádně komplikovaný odběr / v jejich plánech / odběr a dopravu vzorků z Měsíce.


yamato - 23/12/2013 - 14:26

quote:


To dost tezko, kdyz kolega HAM ten signal PSK telemetrickeho majaku zachytil ze smeru od Mesice bez Dopplera. Bejt to na vysoke obezne draze okolo Zeme, tak tam bude i ten Doppler. To same, kdyz by sonda obihala Mesic, tak by signal na spektrografu udelal zahnuty oblouk. Takto vypada zachyceny signal Mesicni druzice Change2 radioamaterem:



to mu na co vysvetlujes? podobne bolo radioamatermi sledovane aj apollo (dokonca aj amaterskymi astronommi opticky na preletovej drahe) - ako vidis nepomohlo


Agamemnon - 23/12/2013 - 16:50

yutu úspešne vysunula rameno
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=33511.msg1137422#msg1137422


pospa - 23/12/2013 - 19:20

První 360° panorama z landeru, vyrobené na základě zveřejněného videa uživatelem Phil Stook z UMSF



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31736


nejnovější route mapa (do 22.12.2013)



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31750


A dva další obrázky roveru a landeru ze vzájemné foto kampaně, která měla celkem 5 zastávek.
Ve větším rozlišení tady: http://china.cnr.cn/gdgg/201312/t20131222_514462502_1.shtml




pospa - 23/12/2013 - 19:35

Yutu z nového úhlu


Vlado - 23/12/2013 - 22:08

quote:
quote:


To dost tezko, kdyz kolega HAM ten signal PSK telemetrickeho majaku zachytil ze smeru od Mesice bez Dopplera. Bejt to na vysoke obezne draze okolo Zeme, tak tam bude i ten Doppler. To same, kdyz by sonda obihala Mesic, tak by signal na spektrografu udelal zahnuty oblouk. Takto vypada zachyceny signal Mesicni druzice Change2 radioamaterem:



to mu na co vysvetlujes? podobne bolo radioamatermi sledovane aj apollo (dokonca aj amaterskymi astronommi opticky na preletovej drahe) - ako vidis nepomohlo


Dopplerův efekt lze uměle navodit (vytvořit).
Nikomu to neříkejte. Je to zatím vojenské tajemství.


Vlado - 23/12/2013 - 22:13

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31750


Děkuji za snímek. Zde je vidět že kurz vyjetí roveru je 2 st. .
U dalších snímků mi schází datum a čas pořízení.

Zatím na žádném snímku , nemají správně umístěný stín.

26.12 zapadne slunce nad sondou. Jsem zvědav jak se animátoři poperou ze svitem Země.

1.1.2014 budou mít úplněk Země a 10.1 2014 jim bude svítat. Jíž se těším na tú blamáž.


yamato - 23/12/2013 - 22:44

quote:
Je to zatím vojenské tajemství.



takze cina uz neodhaluje americke podvody, po novom ich "kopiruje". Rozkosny nazorovy obrat. Zmenil si tabletky?


Erakis - 23/12/2013 - 22:59

quote:

Dopplerův efekt lze uměle navodit (vytvořit).


Hoci sa sám sebe divím, že tu reagujem na tieto drísty, ked už má ale niekto elementárne problémy s pochopením čítaného textu, tak mi to nedá. RYS totiž napísal, že žiadny (!!!) Dopplerov efekt zo signálu zachytený nebol a práve to jednoznačne dokazuje, že sonda stojí pevne na povrchu. Takže to že tu omielaš, že ho možno umelo navodiť, je dosť od veci.


Machi - 23/12/2013 - 23:18

Tak s Dopplerem je možné dělat kouzla všemi možnými způsoby, ale nějak nevím, jak zfalšovat vysílání z Měsíce, které z toho směru zaznamenávají po celém světě.
Oni na Měsíc totiž číňani vyslali sondu, která jen simuluje provoz vozítka a přistávacího modulu. Ve skutečnosti je tam jen lander s transpondérem, který vysílá to, co mu pošlou ze Země!


-=RYS=- - 24/12/2013 - 07:19


To dost tezko, kdyz kolega HAM ten signal PSK telemetrickeho majaku zachytil ze smeru od Mesice bez Dopplera. Bejt to na vysoke obezne draze okolo Zeme, tak tam bude i ten Doppler. To same, kdyz by sonda obihala Mesic, tak by signal na spektrografu udelal zahnuty oblouk. Takto vypada zachyceny signal Mesicni druzice Change2 radioamaterem:




:D to mu na co vysvetlujes? podobne bolo radioamatermi sledovane aj apollo (dokonca aj amaterskymi astronommi opticky na preletovej drahe) - ako vidis nepomohlo ;)


Dopplerův efekt lze uměle navodit (vytvořit).
Nikomu to neříkejte. Je to zatím vojenské tajemství.
:cool:



Pane Vlado, ano, slo by to vytvorit signal umele, jen by stal cca 1600x tolik co vyslani landeru s vozitkem na Mesic.
Potreboval by jste totiz cca 1700 SFN druzic na draze nekde okolo 65000km.
Ale i tak by slo ze spektralni charakteristiky poznat, ze signal neni z Mesice.

A jeste takova zajimavost, na brise roveru je indukcni ramova antena, kterou asi znate z prijmu rozhlasovych AM vln ze Zeme.
Je pro sondovani podpovrchovych vrstev do hloubky az 6m.
Na palube roveru je docela zajimavy stredovlnny vysilac na kmitoctu 1012kHz se sirkou OFDM-MSK signalu cca 100kHz a vykonem zesilovace 50W PA ve tride AB.
Prepinani TX/RX se deje nekoliktisickrat za sekundu.
Jen pro predstavu, Bluetooth na 2.4GHz ma FHHS preskoky s TX/RX rezimem 1600x za sekundu.
Bejt takove rušítko stredovlnneho signalu v Praze, tak i s tema 50W PA by docela dobre lokalne rusilo Country Radio ze Zbraslavi, ktere tam do vertikalu posila 20/1kW PA na 1062kHz AM.

Mit koruny, tak pro takove jako jste vy bych uz jen z tohoto duvodu postavil web sdr prijimac signalu z Mesice pres 310cm parabolu puvodne urcenou pro C pasmo DVB-S.
Respektive uz bych koupil krabicku od AOR s integrovanym webem a RJ-45 co umi RX 9kHz-3400MHz SSB s A/D 14b/600Ms s dynamikou signalu okolo -118dB, takze citlivost by to melo s tou parabolou nejen pro sledovani signalu ve "vodopadu", ale i PSK ASCII dekoderem na obrazovce.
Neco jako tohle:
http://www.websdr.org, http://sdr.ipip.cz
Jeste nedavno tam byl odkaz na EME prijimac s 10m parabolou na 1.3GHz.
Stacilo by jen vymenit ozarovac a konvertor.

Jen doplnim, ze postavit kosmicky vysilac neni sranda.
Klukum z OK1OMX se sice podarilo vyrobit vysilac RTTY na 437MHz pro radioseminka projektu Stratocaching, ktery snese mrazy s -65stC, ale vlivem mrazu nejen ze nejdrive zacal courat kmitocet vysilace az na hodnotu o 25kHz niz, ale nakonec i dlouhovyhledavana AKU vhodna pro mrazy nakonec scipla taky. Vysilac se vypl ve 14km vysky kdy v okoli bylo -62stC a napeti na lithiovce bylo 0.8Vdc.
Pokud se chcete seznamit s prijimem dat z takoveho blizkovesmirneho projektu, tak nekdy na jare se pripravuje pokracovani.
Budete jen potrebovat 2 veci: rucni SSB prijimac az pro pasma 70cm a Android minimalne 3.x s propojovacim kabelem:
http://www.hamradio.cz/forum/viewtopic.php?p=6381#p6381
Ale pokud se chcete dozvedet vice technickych informaci, tak si prectete muj prispevek v diskuznim foru pod videem od Technet.cz, jsem tam s nickem Martin Patera:
http://m.youtube.com/watch?v=sY0cidFPO2w


NovýJiřík - 24/12/2013 - 10:04

quote:
quote:
Je to zatím vojenské tajemství.



takze cina uz neodhaluje americke podvody, po novom ich "kopiruje". Rozkosny nazorovy obrat. Zmenil si tabletky?


Tak už ho nech, vždyť je s ním sranda. Ve skutečnosti i objevení Ameriky byl podvod, žádná Amerika není, Země je placka.


Vlado - 24/12/2013 - 10:07

quote:
quote:
quote:
Je to zatím vojenské tajemství.



takze cina uz neodhaluje americke podvody, po novom ich "kopiruje". Rozkosny nazorovy obrat. Zmenil si tabletky?


Tak už ho nech, vždyť je s ním sranda. Ve skutečnosti i objevení Ameriky byl podvod, žádná Amerika není, Země je placka.


Tady to není o politice .Tady jde opravdu, o pravdu v kosmonautice. A ještě veselé vánoce , zdraví , štěstí v novém roce. Vlado Puškin.


Vlado - 24/12/2013 - 10:13

Pane RYS
Děkuji za snahu mi to vysvětlit. Ale i tak to moc nechápu. Já jsem srojař.

quote:
To dost tezko, kdyz kolega HAM ten signal PSK telemetrickeho majaku zachytil ze smeru od Mesice bez Dopplera. Bejt to na vysoke obezne draze okolo Zeme, tak tam bude i ten Doppler. To same, kdyz by sonda obihala Mesic, tak by signal na spektrografu udelal zahnuty oblouk.

Já jenom si myslím, že ten Doppler by tam měl byt- Povrch Země je v pohybu (otáčení) i s rádio amatérem a Měsíc se pohybuje sem tam ,50 000 km (librační pohyb)


yamato - 24/12/2013 - 10:26

quote:

Tady to není o politice .Tady jde opravdu, o pravdu v kosmonautice. A ještě veselé vánoce , zdraví , štěstí v novém roce. Vlado Puškin.


pravda je taka, ze cinske fotky z mesiaca su uplne tak isto "nespravne" ako tie americke a ruske spred 50 rokov. Namiesto toho aby ti konecne docvaklo, tak pokojne zahrnies dalsiu velmoc do konspiracie. Hlavne ze tebe to sedi...

Ked uz sme pri vianociach - kedy bude kniha? Uz dlho o nej nepocut, zhanal som nejaku humoristicku literaturu pod stromcek


pospa - 24/12/2013 - 18:51

K dispozi jsou první měření Infračerveného spektrometru roveru. Čínština nutná
Článeček: http://www.sitp.ac.cn/xwzx/kydt/201312/t20131224_4003884.html
Video: http://v.qq.com/cover/k/kp8v3qis70h233a.html?vid=y0013eglj5g


-=RYS=- - 25/12/2013 - 18:20

quote:
quote:

Tady to není o politice .Tady jde opravdu, o pravdu v kosmonautice. A ještě veselé vánoce , zdraví , štěstí v novém roce. Vlado Puškin.


pravda je taka, ze cinske fotky z mesiaca su uplne tak isto "nespravne" ako tie americke a ruske spred 50 rokov. Namiesto toho aby ti konecne docvaklo, tak pokojne zahrnies dalsiu velmoc do konspiracie. Hlavne ze tebe to sedi...

Ked uz sme pri vianociach - kedy bude kniha? Uz dlho o nej nepocut, zhanal som nejaku humoristicku literaturu pod stromcek ;)

Ta radiova vlna se vuci pozemni antenne nehybe. Mesic sice obiha planetu, ale klicove je, ze radiova vlna nemeni vuci ROTATORU svou pozici. Ano, meni se vzdalenost, ale ten pohyb je tak pomalej, ze 3 hodinovy spektrograficky zaznam waterfall nebude mit zadnou zmenu kmitoctu. Kdyz by Mesic rotoval kolem sve osy, tak by tam ujeti hokejky bylo, ale jak pisu, antena vysilace na povrchu Mesice se vuci pozemni antene v podstate nehybe, jen rotator toci velmi pomalu parabolou pomoci V/H rotatoru typu
Yaesu G-5500.
Jeden cesky radioklub sel jeste dal a ke sve antene ma i silovy rotator:
https://www.youtube.com/watch?v=83k9ObIUNN8
I takovehle antenni systemy na uzemi cze najdes.


pospa - 25/12/2013 - 19:51

Xinhua news 24.12. (vzniklo překladem cn->en->cz, takže mě prosím nekamenujte )

Kam zamíří Nefritový králík?
Lander Chang’e 3 i Yutu rover stále intenzivně pracují. Pekingské řídící středisko kosmických letů (BACC) dokončilo přípravu hibernace a počínaje 25.12. začnou uvádět obě časti sondy do nečinného stavu.

Reportéři v řídícím středisku byly informováni, že během 23. a 24.12. topografická kamera landeru dokončila 24 hodinové snimkování okolí v pěti různých elevačních úhlech, za účelem vytvořit 360° panorama ve vysokém rozlišení. Originální plán byl pořídit pouze jedno panorama v tomto dni. Zástupce řiditele BACC, Wu Fenglei informoval, zě lander bude hibernován 25.12. v 7:00 rano a rover 26.12. v 1:00 v noci. Probudit se mají až 12.1.2014.

Kam vyrazit?
Bylo oznámeno, že vědci mají ve svém hledáčku několik objektů zájmu, které zahrnují: velký balvan tvaru pyramidy přibližně 42 m JZ směrem, který nebyl vědci nikdy dříve pozorován; vyvýšenina západním směrem od landeru, která by mohla poskytnout dobrý výhled na okolní terén; více než 10 m velký kráter severně od landeru.

Zástupce vedoucího projektu Chang’e 3, Jia Yang řekl: “Budeme aktivně plnit potřeby (požadavky) vědeckého týmu, ale zároveň dbát na konstrukční možnosti a omezení našich prostředků, aby byla dodržena bezpečnost roveru a umožněn výběr dalších zájmový cílů.” “Při výběru dalšiho postupu musíme zvážit možnosti měsíčního roveru, nadcházející první lunární noc a hibernaci roveru od 26.12. Takže výběr místa, kde bude rover poprve hybernován, bude kombinací názorů inženýrského i vědeckého týmu mise. "

Jsi připraven?
Po přistání 15.12. rover sjel z rampy mateřského landeru a provedl jeho inspekci ze severu, načež postupoval na jih po osvětlené východní straně. Inspekce byla dokončena po pěti zastávkách, kdy se rover i lander navzájem fotografovali. Personál pozemního rídícího centra naplánoval snímkovaní širokého okolí panoramatickou kamerou roveru z několika stanovišť, z čehož byla vytvořena 3D topografická mapa okolí v místě přistání.

Rover je momentálně v testovací fázi. Během přesunu roveru mezi několika stanovišti byla také testována funkčnost měsíčního podpovrchového radaru. "Chceme se ujistit, že každá z funkcí roveru je v pořádku." rekl Jia Yang.

Manager plánování činnosti roveru, Li Qunzhi prohlásil: "Prozatím je situace na měsíčním povrchu velmi podobná našemu pozemnímu nácviku a testování, které stále hraje významnou roli, takže nejsme příliž pod tlakem."

Jak řídit rover?
Po po strategickém plánování - určení směru k velkému cíli, musí operátoři roveru naplánovat pohyb více do detailů.

“Snažíme se jízdu rozdělit do kratších úseků po 7-10 metrech, přičemž používáme informace z panoramatické kamery. Řidiči roveru provádí taktické plánování trasy, určující jak na základě viditelného terénu dosáhnout vybraného bodu 7-10 m dalekoto.

Stanování vzdálenějších cílů se spoléhá na snímky z panoramatických kamer, které jsou charakteristické malým zorným úhlem, ale zároveň jejich vysoké rozlišení umožňuje vysokou přesnost topografického modelu až do vzdálenosti 30 m. Podrobná trasa do 10 metrů se plánuje na základě dat z navigačních kamer. Po naplánování trasy operátoři nechají proběhnout simulaci jízdy s digitálním modelem roveru a terénu, aby potvrdili správnost zvolené trasy.


Erakis - 25/12/2013 - 21:58

Škoda, že podobných a dlhších videí zatiaľ nie je zverejnených viac. Inak som si nie istý, či je to timelaps alebo realtime (aj ked to asi ťažko, Yutu až taký rýchly asi nie je).
http://www.planetary.org/multimedia/space-images/spacecraft/yutu-rolling-on-the-moon.html


pospa - 25/12/2013 - 22:18

quote:
Inak som si nie istý, či je to timelaps alebo realtime (aj ked to asi ťažko, Yutu až taký rýchly asi nie je).
Uvádí se, že Yutu má rychlost 200 m/hod (5,5 cm/s). Myslím, že nebylo upřesněno, zda je to nejvysší teoretická rychlost, průměrná, nebo jediná možná rychlost. Je to přibližně 2x rychleji, než MER, ale navíc s tím rozdílem, že Yutu zřejmě jezdí bez zastavení 7-10 metrové úseky. Tzn nedá se vyloučit, že pohyb na videu je realtime.


pospa - 26/12/2013 - 21:30

Podle zpráv z 25.12. se Yutu před první hibernací dostal 40 m jižně od landeru. Zaparkoval čelem směřujícím k JV a pomocí protiběžného chodu kol dosáhl požadovaného příčného náklonu 3° na pravou stranu a mírného podélného záklonu.

Zdroj: http://news.xinhuanet.com/mil/2013-12/25/c_118705332.htm?prolongation=1


NovýJiřík - 26/12/2013 - 22:20

quote:
Podle zpráv z 25.12. se Yutu před první hibernací dostal 40 m jižně od landeru. Zaparkoval čelem směřujícím k JV a pomocí protiběžného chodu kol dosáhl požadovaného příčného náklonu 3° na pravou stranu a mírného podélného záklonu.

To je pěkná otrava, že k tomu přistání došlo těsně před nástupem Měsíční noci. Teď abychom čekali víc jak dva týdny, než vyjde Slunce a spanilá jízda bude pokračovat. V tomhle jsou podmínky na Marsu pro Opportunity i Curiosity mnohem přívětivější, vzhledem k tomu, že tam jeden sol trvá zhruba stejně jako na Zemi.


Arccos - 26/12/2013 - 23:40

quote:
V tomhle jsou podmínky na Marsu pro Opportunity i Curiosity mnohem přívětivější, vzhledem k tomu, že tam jeden sol trvá zhruba stejně jako na Zemi.

No jo, ale zas měsíc nebo dva se s Marsem nedá během konjunkce komunikovat a solárně poháněná Opportunity musí navíc během marsovské zimy několik měsíců hibernovat.


pospa - 27/12/2013 - 07:53

ebay nabízí velmi podrobně zpracovaný model Yutu 1:20 za 100 USD
http://www.ebay.com/itm/1-20-2013-China-Change-3-YUTU-MOON-CAR-moon-Exploration-/161184042540?pt=Model_Kit_US&hash=item2587514e2c

Nebo i v jiných měřítkách a s landerem za trochu větší peníz.
http://www.ebay.com/sch/Models-Kits-/1188/i.html?_from=R40&_nkw=yutu


pospa - 27/12/2013 - 09:49

quote:
RYS:
Jelikoz parabola porad miri primo dopredu, tak se spojeni uskutecnuje zatim pres retlanslacku pristavaciho landeru pres vertikalni "pendreky".... antenky.
Zatim musi na sebe opticky videt, aby spojeni fungovalo.

Které "pendreky".... antenky máš RYSi na mysli?
Můžeš své tvrzení o retranslaci přes lander doložit nějakým zdrojem informace?
Mám totiž silný dojem, že se opět snažíš vydávat své odhady a mylné domněnky za realitu.


-=RYS=- - 27/12/2013 - 14:46

quote:
quote:
RYS:
Jelikoz parabola porad miri primo dopredu, tak se spojeni uskutecnuje zatim pres retlanslacku pristavaciho landeru pres vertikalni "pendreky".... antenky.
Zatim musi na sebe opticky videt, aby spojeni fungovalo.

Které "pendreky".... antenky máš na mysli?
Můžeš své tvrzení o retranslaci přes lander doložit nějakým zdrojem informace?
Mám totiž silný dojem, že se opět snažíš vydávat své odhady a mylné domněnky za realitu.

Pendrekem obecne oznacujem pogumovane anteny pro rucni radiostanice.
Je to vsesmerova antena a cim vyssi kmitocet, tim vyssi zisk, protoze vlnova delka se blizi skutecne pulvlne vlnove delky vysilaciho signalu.
Takze to je vertikalni vsesmerova polarizace.
Cetl jsem to na BBS F6FBB kde jeden radioamater, ktery pracuje jako telko technik pro spojeni s Mesicem.
Ja osobne toto predpokladal, protoze jsem pendreky nasel na landeru a jeden u fotovoltaiky roveru. Respektive na landeru jsem zatim nasel jednu rukavovou 5/8L antenu (je to ta tycka, na nejvyssim bode co ma v pate takovej navlecenej valec). Podle vysky pendreku jsem to odhadoval na pasmo okolo 980MHz. Na roveru jsem zatim videl 2. Je to i logicke, protoze kvalitni duplexer neni zrovna malej, par jich mam, takze kvalitni je o velikosti krabice od bot. Takze rx cestu a tx cestu pravdepodobne prolinkovali oddelene, jedna antena rx do prijimace a druha je tx od vysilace.
V landeru je mista dost, takze ten duplexer tam urcite je.
Nad cim dumam je to, jak lander komunikuje na druhou stranu, napric telesem landeru.
Predpokladal jsem, ze aby pokryli signalem 360st, tak na druhou stranu daji druhou antenu, zatim jsem nenasel kvalitni snimek, kde by to bylo videt. Takze tam je asi opravu jen jedna antena.
Co se tyce toho kmitoctu, tak mi to pripada, ze spolupracovali s rusama, protoze Sojuzy pouzivaj prave tenhle kmitocet pro vzajemnou duplexni datovou komunikaci a take AM/CW mimo dat BPSK. Jde o duplexni kanal 922.7/768.9MHz se sirkou az 200KHz pri BPSK, jinak 10kHz pri AM/CW. Stavalo se, ze kdyz preletel Sojuz nad republikou, tak jsem na tomhle kmitoctu slysel komunikaci Sojuzu, mimo tech dalsich v VHF/UHF. V tomhle podle meho spolupracovali s rusama uz jen reseni telco systemu jejich pilotovane lodi take vychazi ze Sojuzu.

Fakt je, ze nevim jestli si ten Cinan nevymejslel, ale to by licencovanej HAM neudelal.

Zatim jim to beha, uvidime az zajedou do radioveho stinu za stenou nejakeho krateru, aby jeli ciste na komunikaci pres S/X band. Co jsem se pred par dny dozvedel nekde na zahranicnim kosmo webu, tak vysilac v X pasmu ma sirku 200kHz. Coz pri BPSK modulaci muze delat bitstream az 320kbps. Pri 10-15W PA ve tride AB staci pri te 40cm parabole na prijem na Zemi minimalne 12-15m parabola, idealne 25-30m parabola.
Nebejt invalida a makat nekde kde jsou koruny, tak bych pouzil 3m parabolu co mam k dispozici s vhodnym rotatorem a sdr prijimacem a udelal web prijimac signalu. Krasne by bylo videt kdy vysila datovej prenos (dlouha nosna) a kdy standby behem Mesicni noci vysila jen kratke PSK majaky jednou za 2h (delka asi 15s se zakladni ASCII telemetrii).
Podobne jako to maji tady: [url]http://susanne.esrac.ele.tue.nl:8080/[url].
Skoda, ze ta automaticka stanice te skupiny okolo CZCube nefunguje jak ma.
Mela by se automaticky natacet po kazdem vhodnem Cubesatu a dekodovat AX25 do ASCII textu. Pripadne tam mit 120cm parabolu s konvertorem z S pasma pro sledovani landeru a roveru na Mesici.

[Upraveno 27.12.2013 -=RYS=-]


ucvrnkls - 27/12/2013 - 14:59

quote:
quote:
quote:
RYS:
Pri 10-15W PA ve tride AB staci pri te 40cm parabole na prijem na Zemi minimalne 12-15m parabola, idealne 25-30m parabola.
Nebejt invalida a makat nekde kde jsou koruny, tak bych pouzil 3m parabolu co mam k dispozici s vhodnym rotatorem a sdr prijimacem a udelal web prijimac signalu. Krasne by bylo videt kdy vysila datovej prenos (dlouha nosna) a kdy standby behem Mesicni noci vysila jen kratke PSK majaky jednou za 2h (delka asi 15s se zakladni ASCII telemetrii).


Nechápu jak můžeš tvrdit že je potřena 20m parabola a pak hned v zápětí, že stačí ta 3m co máš doma. Vysvětli

a moc prosím o odkaz na tu CZCube sledovací stanici.... dík


pospa - 27/12/2013 - 18:35

Takže se potvrdilo mé podezření, že si RYSi celkem pěkně vymýšlíš. Podobně, jako u roverů MER, kde jsi tvrdil obdobné nepravdy.
Možná počítáš s tím, že na tomto fóru radiokomunikaci nikdo zase tak moc nerozumí, ale věčně nás tahat za nos opravdu nemusíš.
Vezmu to popořadě:

quote:
RYS:
A jeste takova zajimavost, na brise roveru je indukcni ramova antena, kterou asi znate z prijmu rozhlasovych AM vln ze Zeme. Je pro sondovani podpovrchovych vrstev do hloubky az 6m.
MP: Není pravda. Ta "indukční rámová anténa" na spodní straně roveru je příjmací část podpovrchového radaru GPR, pracující s frekvencemi 500 MHz a 60 MHz. Ve dvou módech bude schopen zkoumat podloží ve hloubkách 2 až 50 metrů s rozlišením 20-25 cm a nebo až do hloubek kolem 100 metrů s rozlišením 2-2,5 m. Vysílací antény GPR jsou dva téměř vodorovné pruty na zádi roveru. https://dl.dropboxusercontent.com/u/102519027/CE3147.png

quote:
RYS:
...Jelikoz parabola porad miri primo dopredu, tak se spojeni uskutecnuje zatim pres retlanslacku pristavaciho landeru pres vertikalni "pendreky".... antenky. Zatim musi na sebe opticky videt, aby spojeni fungovalo.
MP: To taky není pravda. Kamerový sloupek s parabolickou anténou nemíří neustále dopředu, ale naopak, je vybaven elevačním i azimutovým rotátorem. Hlavice s kamerami má navíc svůj vlastní elevační rotátor. Proto je polohovatelná parabolická anténa schopná přímé komunikace se Zemí, což dělala už během procesu sjíždění roveru z landeru a dělá to i nadále, z Měsíčního povrchu. Rover tedy žádnou retranslaci přes lander nepotřeboval a napotřebuje.
Viz toto videood času 2:24
a nebo toto video od 2:03

quote:
RYS:
Pendrekem obecne oznacujem pogumovane anteny pro rucni radiostanice. ... protoze jsem pendreky nasel na landeru a jeden u fotovoltaiky roveru... Na roveru jsem zatim videl 2.
MP: Opět to není pravda. Rover Yutu žádné pendrekové antény nemá. Má směrovatelnou vysokoziskovou parabolickou anténu na kamerovém sloupku a tři všesměrové antény na zádi roveru. Jedna UHF, a dvě v pásmu X.
Ty svislé tyčinky, po dvou na každém křídle FV panelů, co mylně považuješ za pendrekové antény, jsou mechanické prvky zámku, pevně zajišťující oba panely ve sklopené poloze během startu, přeletu a přistání.



RYSi, uřčitě toho víš o HAMech a radiokomunikaci obecně velmi mnoho. Rozhodně víc než já a možná i většina dalších tady na fóru, ale podle mě bys sis měl vždycky nejdřív údaje o konstrukci kosmických sond důkladně ověřit, než o nich napíšeš množství odborně vypadajících, ale mylných a zavádějících informací.
Riskuješ tím to, že se staneš tak "důvěryhodným", jako jeden nejmenovaný kosmo-publicista a "odborník na kosmonautiku".


tycka - 28/12/2013 - 10:56

quote:
Nechápu jak můžeš tvrdit že je potřena 20m parabola a pak hned v zápětí, že stačí ta 3m co máš doma. Vysvětli


Sice nejsem Rys, ale na tuto otázku z důvodu svých znalostí podložené i svým vzděláním v oboru elektronika zřejmě znám odpověď.

20 metrová parabola je dle všeho potřebná pokud chceme zprávu přijmout - tedy dekódovat.
3 metrová parabola stačí pouze na zjištění přítomnosti signálu - tedy, zdali se něco vysílá a nebo ne - a nikoliv na zachytávání vlastních vysílaných dat. A on chtěl právě dle mne jen detekovat vysílání té sondy.
A to i proto, neboť data z té jejich sondy jsou zcela jistě šifrována - takže příjem a zpracování dat amatéry by proto stejně jistě nebyl možný.


pospa - 28/12/2013 - 17:21

Reportáž CCTV (v cn) s novými záběry na rover a lander (bohužel jen na monitorech) od času 2:06 -


-=RYS=- - 29/12/2013 - 03:18

quote:
quote:
quote:
quote:
RYS:
Pri 10-15W PA ve tride AB staci pri te 40cm parabole na prijem na Zemi minimalne 12-15m parabola, idealne 25-30m parabola.
Nebejt invalida a makat nekde kde jsou koruny, tak bych pouzil 3m parabolu co mam k dispozici s vhodnym rotatorem a sdr prijimacem a udelal web prijimac signalu. Krasne by bylo videt kdy vysila datovej prenos (dlouha nosna) a kdy standby behem Mesicni noci vysila jen kratke PSK majaky jednou za 2h (delka asi 15s se zakladni ASCII telemetrii).


Nechápu jak můžeš tvrdit že je potřena 20m parabola a pak hned v zápětí, že stačí ta 3m co máš doma. Vysvětli

a moc prosím o odkaz na tu CZCube sledovací stanici.... dík


Mala parabola staci pro sledovani a detekci signalu.
Pokud chces ten slabej signal navic demodulovat, tak potrebujes na strane prijmu ziskovejsi antenu o vetsim prumeru.

http://www.czcube.org/cs/stanice/index.html


-=RYS=- - 29/12/2013 - 05:00

quote:
Takže se potvrdilo mé podezření, že si RYSi celkem pěkně vymýšlíš. Podobně, jako u roverů MER, kde jsi tvrdil obdobné nepravdy.
Možná počítáš s tím, že na tomto fóru radiokomunikaci nikdo zase tak moc nerozumí, ale věčně nás tahat za nos opravdu nemusíš.
Vezmu to popořadě:

quote:
RYS:
A jeste takova zajimavost, na brise roveru je indukcni ramova antena, kterou asi znate z prijmu rozhlasovych AM vln ze Zeme. Je pro sondovani podpovrchovych vrstev do hloubky az 6m.
MP: Není pravda. Ta "indukční rámová anténa" na spodní straně roveru je příjmací část podpovrchového radaru GPR, pracující s frekvencemi 500 MHz a 60 MHz. Ve dvou módech bude schopen zkoumat podloží ve hloubkách 2 až 50 metrů s rozlišením 20-25 cm a nebo až do hloubek kolem 100 metrů s rozlišením 2-2,5 m. Vysílací antény GPR jsou dva téměř vodorovné pruty na zádi roveru. https://dl.dropboxusercontent.com/u/102519027/CE3147.png

quote:
RYS:
...Jelikoz parabola porad miri primo dopredu, tak se spojeni uskutecnuje zatim pres retlanslacku pristavaciho landeru pres vertikalni "pendreky".... antenky. Zatim musi na sebe opticky videt, aby spojeni fungovalo.
MP: To taky není pravda. Kamerový sloupek s parabolickou anténou nemíří neustále dopředu, ale naopak, je vybaven elevačním i azimutovým rotátorem. Hlavice s kamerami má navíc svůj vlastní elevační rotátor. Proto je polohovatelná parabolická anténa schopná přímé komunikace se Zemí, což dělala už během procesu sjíždění roveru z landeru a dělá to i nadále, z Měsíčního povrchu. Rover tedy žádnou retranslaci přes lander nepotřeboval a napotřebuje.
Viz toto videood času 2:24
a nebo toto video od 2:03

quote:
RYS:
Pendrekem obecne oznacujem pogumovane anteny pro rucni radiostanice. ... protoze jsem pendreky nasel na landeru a jeden u fotovoltaiky roveru... Na roveru jsem zatim videl 2.
MP: Opět to není pravda. Rover Yutu žádné pendrekové antény nemá. Má směrovatelnou vysokoziskovou parabolickou anténu na kamerovém sloupku a tři všesměrové antény na zádi roveru. Jedna UHF, a dvě v pásmu X.
Ty svislé tyčinky, po dvou na každém křídle FV panelů, co mylně považuješ za pendrekové antény, jsou mechanické prvky zámku, pevně zajišťující oba panely ve sklopené poloze během startu, přeletu a přistání.

Mod: odstraněn přebytečný obrázek z citace

RYSi, uřčitě toho víš o HAMech a radiokomunikaci obecně velmi mnoho. Rozhodně víc než já a možná i většina dalších tady na fóru, ale podle mě bys sis měl vždycky nejdřív údaje o konstrukci kosmických sond důkladně ověřit, než o nich napíšeš množství odborně vypadajících, ale mylných a zavádějících informací.
Riskuješ tím to, že se staneš tak "důvěryhodným", jako jeden nejmenovaný kosmo-publicista a "odborník na kosmonautiku".



Pane Pospisil, ja jen odhadoval informace z toho co jsem sehnal na webu a z BBS F6FBB.

Na druhou stranu, je otazka, jestli nektere informace, ktere zde prezentujete nebyli zamerne zkreslene uz od zdroje z Cinske strany, i to se obcas stava.

Ja se jen snazim z toho co znam vydedukovat veci tak, aby to davalo nejaky smysl.

1) Ten GPR radar, moc neverim, ze vysila v VHF a UHF pasmu, vim jak vypada podzemni vysilani, sam jsem vyvinul a zkonstruoval podzemni radar. Na BBS byl napsan sirokej kmitocet na tech 1012kHz, vetsinou takove radary makaj sirokopasmove alespon s dvema kmitoctama. Jednim s kmitoctem na dlouhejch nebo strednich vlnach, ten pronika i pri nizkem vykonu vysilace docela hluboko pod zem.
Je fakt, ze jsou podzemni radary pro velke hloubky, ty vsak pracuji na superdlouhejch a extradlouhejch vlnach (13kHz - 96kHz).
Druhy hodne sirokopasmovy vysilac byva v celem rozsahu cca od cca 8 do 30MHz. Cela vlna ma charakteristiku OFDM vysilani (znate treba z DVB-T televizniho vysilani nebo T-DAB rozhlasoveho vysilani kde neni pouzita modulace QAM, ale derivat xPSK, konkretne jestli se dobre pamatuji DQPSK, coz je robusnejsi modulace, kterou temer nic "neroztrha" a jde ji zachytit i za rychlosti 500km/h v mobilnich aplikacich. http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/t-dab_dvb-t_drm/t-dab/protokol_T-DAB.png). Jako prijimac je sirokopasmovy SDR s vysokym bitovym rozliseni (typicke 16bitove A/D) a za nim vykonne DSP CPU pro zpracovani prijateho signalu z obou vysilacu. Tudiz, pokud ty dva pruty na zadku roveru jsou pro ten podzemni radar, tak z technickofyzikalniho hlediska nejsem presvedcen, ze se tam pracuje s VHF/UHF kmitocty. Spise bych rekl, ze jsou to jen vysilaci anteny pro dve pasma a neni to jen proutek, ale okolo stredove nevodive osy natocene civkove indukcni anteny. A ze na brise vozitka bude obdobna indukcni antena z "natocenych" civek. Ale ano, uznavam, ze by to mohlo byt i tak, ze pod brichem vozitka nic neni a ze ty dve anteny jsou v podstate jen pro jedno siroke HF pasmo cca 5-30MHz a to tak, ze jedna antena je ciste vysilaci a druha ciste prijimaci, pricemz konstrukce anten jsou takove, jak jsem jiz napsal (okolo nevodiveho stredoveho trnu namotane civky pro ruzna HF pasma s propojenyma "trapama"). Rozhodne me nepresvedcis, ze to pracuje na vhf/uhf kmitoctu jak pises.



2)
Vzdyt jsem psal, ze ta cca 40cm parabola musi mit nejaky zvlastni V/H rotator, jen jsem nevedel, ze se nataci a klopi celej stozarek.
Co se tyce te komunikace okolo 900MHz, tak to nejen napsal ten HAM v F6FBB, ale i v na oficialnich webech bylo toto popsano, respektive na webech bylo napsano, ze je i komunikace mezi landerem a roverem. Jen ten kmiktocet jsem logicky odhadnul podle vysky "pendreku". A co se tyce nazvu toho pendreku, tak nazyvame kazdou takovou malou, vetsinou Lamdove zkracenou antenou.
Navic pred letem se psalo, ze to bude pracovat jak v S pasmu, tak i X pasmu. Tak jsem pocital ze tam stejne budou dva pendreky se schopnosti zarit i nahoru ci sikmo nahoru, takove pendreky pouziva treba mobilni telefon Iridium, jsou to v podstate mikropaskove Helix anteny nalepene kolem dokola okolo stredoveho nevodiveho trnu. I tak se tomu da rici pendrek antena. Pamatujete na mobil Siemens C/M35i, tak ten mel presne takovy pendrek antenu s nekolika Helix antenama.
Ty dve vertikalni tycky jsem povazoval za dve anteny, dekuji za objasneni, opravdu jsem nevedel, ze to tak je. Zde jsem opet jen odhadoval podle dostupnych obrazku.
Co se tyce tech 3 anten na zadku, tak se potvrzuje interni duplexer pro kazde pasmo.
Nejsem presvedcen, ze by byli obe pro X pasmo, spise je to tak, ze jedna antena je pro X pasmo a druha pro S pasmo. Tyto typy anten znam, v podstate jsou to porad jakoby pendreky s tim rozdilem, ze vlnovec pritahne signal az na spicku, kde pres 360stupnovy odrazec jde signal vsesmerove pod nekolika uhlama ven z anteny. Tyto vlnovodne elevacni odrazece jsou podle fotky schovane pod nejakym "plast" krytem. Je tam nekolik vystupnich "sterbin" pro naodrazeni pro nekolik elevaci za sebou, takze nektera z elevaci v "bambulce na vrcholu" odrazi signal i k Zemi. To vsak znamena jedno, vzhledem k neefektivite takove vyzarovaci vsesmerove anteny je zapotrebi ziskovejsich anten na Zemi. Takze to vyjasnuje to, cemu jsem zprvu nerozumel, proc se pouzivaj velke paraboly 25/35m na Zemi, pricemz by v pripade male paraboly stacili na Zemi mensi paraboly. Na druhou stranu to ma pro rover jednu vyhodu, muze vysilat i prijimat data za jizdy, kdy teleso roveru meni za chodu elevaci pri jizde do maleho krater, kdy pri sjizdeni z roviny vedle krateru smerem ke krateru a najezd/sjezd okraje krateru znamena velmi rychlou zmenu elevace behem kratke chvile.
Ano, na to je tenhle typ anteny dobrej, ale:

a) Znamena to, ze ty velke anteny na Zemi jsou nutne nejen pro prijem, ale i pro vysilani s velkyma antenama. Ta 35m parabola v Korou ma linear 6kW v X pasmu a 25kW v S pasmu.

b) Take to znamena, ze pres tyto male vsesmerove anteny nelze posilat/prijimat data vysokou rychlosti. Typicky to je do 2 az 8kbps pri spravne xPSK modulaci. Takze si mysli, ze tuto formu komunikace pouzivaji pro telemetrii a rizeni vozitka, tedy komunikaci pro okamzitou potrebu. Kdezto vedecka data a rizeni palubnich vedeckych pristroju jsou urcena pro vyssi rychlost komunikace pres tu malou parabolu.
Taktez soucasny standby v Mesicni noci se pouziva pro komunikaci se Zemi jen tato mala efektivnejsi parabola v nejsetrnejsim modu. Tedy nejuzsi typ nejjednodussi modulace (DDS ma v PROMce jiste nekolik druhu modulace pri ruznych sirkach nosne). Pak staci pres parabolu jen daleko mensi vykon PA nez u tech vsesmerek.. U tech vsesmerek odhaduji vykon 8-10W PA. U te paraboly, trvale namirene na Zem behem Mesicni noci staci i 1W, tim setri AKU, ktery musi vydrzet celou mesicni noc. Proto jsem odhadoval druh provozu tak, ze treba jednou ci 3-5x za hodinu rover odesle telemetricke hlaseni v "psk majaku" a to tak, ze delka vysilani nepresahuje par sekund. Myslim, ze to vysilani je spise jednou za hodinu, aby vydrzela AKU.

Ale beru i to, ze obe zadni anteny jsou opravdu pro X pasmo a tim padem rover nema S pasmo. Bylo by to i jednodussi, rover by nepotreboval duplexer pr X pasmo, pres jednu antenu se vysila a pres druhou prijima.
Tim padem, ten muj kamarad zachytil v S pasmu lander, nikoliv rover.
Uvidime, jestli nam to Cinani nekdy vysvetli pravdive. Co se tyce spoluprace s ESA, tak ti mohou pracovat dle dohody s Cinou treba jen v X pasmu.
Toto nedovedu posoudit, uvidime az bude rover dal za okrajem krateru, jestli radioamateri zachyti mimo X pasma signal i v S pasmu. A ano, radioamateri pro EME pouzivaj i podomacku vyrobene velke 11m paraboly s kteryma lze takovy signal detekovat http://www.qsl.net/oe5jfl.


3)
Sam pises, ze na zadku roveru jsou 3 anteny a ze jedna z nich je pro UHF.
Hadej, proc tam asi je.
Ja bych rekl, zes potvrdil, co psali oficialne tiskove agentury..... pro spojeni s landerem.
A protoze jsem si na landeru vsiml te rukavove anteny (odborny terminus technikus oznaceni urciteho typu anten) o vysce zarice asi tak 50cm, tak jsem odhadl, ze to bude "Švéka 2x1/5L" pro pasmo nekde okolo 1GHz. A z toho mi to pripomenulo, ze podobny kmitocet pouzivaji Sojuzy/Progressy pro vzajemnou i datovou komunikaci nebo pro komunikaci s ISS. Cili z toho jsem odhadl, ze v tomto pripade mohli pomoci treba i Rusove. I kdyz samozrejme system mohli vyvinou sami. Take je fakt, ze system nemusi byt fullduplexni, ale semiduplexni....jako Wifina/Bluetooth (ano, ve skutecnosti jsou tyto dva radiosystemy ve Vasem mobilu ne-fullduplexni, ale semiduplexni, tedy halfduplex s prepinanim).




-=RYS=- - 29/12/2013 - 05:11

quote:
quote:
Nechápu jak můžeš tvrdit že je potřena 20m parabola a pak hned v zápětí, že stačí ta 3m co máš doma. Vysvětli


Sice nejsem Rys, ale na tuto otázku z důvodu svých znalostí podložené i svým vzděláním v oboru elektronika zřejmě znám odpověď.

20 metrová parabola je dle všeho potřebná pokud chceme zprávu přijmout - tedy dekódovat.
3 metrová parabola stačí pouze na zjištění přítomnosti signálu - tedy, zdali se něco vysílá a nebo ne - a nikoliv na zachytávání vlastních vysílaných dat. A on chtěl právě dle mne jen detekovat vysílání té sondy.
A to i proto, neboť data z té jejich sondy jsou zcela jistě šifrována - takže příjem a zpracování dat amatéry by proto stejně jistě nebyl možný.




Prijem a dakodovani dat je naopak zcela mozne v rukach radioamateru.
Radioamaterske datove programy pro praci s xPSK modulaci si dekodujou jakoukoliv modulaci do otevrenych ASCII znaku.
Je vsak otazkou, jestli si vymysleli vlastni protokol nebo jestli pouzivaj protokoly doporucene UNOOSOU (napriklad Proximity1).
Pokud pouzivaji otevreny protokol, tak ty ASCII znaky ti zacnou davat radkove smysl.
Myslim si, ze nektery z otevrenych protokolu pouzili z duvodu pouziti spojovaci site ESA, i kdyz dohrat do DSP TRX anteny novy kus kodu neni zas tak problem.
Kazdopadne, kdyz budes mit velkou antenu, tak ti ty ASCII znaky polezou vzdy.

Takhle lezli ASCII znaky jednomu cechovi, ktery ma V/H rotator, anteny, SDR skener.
http://www.r00t.cz/Sats/Omid
Jak vidno, Iranci vysilaj v proprientarnim protokolu, presto to MixW zachytil dobre a na venek vyhodil ASCII znaky.
http://www.ddamtek.cz/index.php?cat=10&subcat=-20&parent=&namecat=Software%20-%20BONITO,%20MixW&namesubcat=&id=51054&itemname=MixW%20Registrace%20software

Existuje hromada ruznych "naslouchacich" softu pro skeneristy a posluchace, muzete zacit treba u CSDXC http://www.dx.cz.

[Upraveno 29.12.2013 -=RYS=-]


-=RYS=- - 29/12/2013 - 05:45

Jeste bych dodal (pro Davida) jak vypada Doppler predchozi Cinske druzice Mesice. Tedy jak vypada Mesicni Doppler, u ceskeho radioveho posluchace, je to v pravo dole: http://www.r00t.cz/Sats/Change2.


pospa - 29/12/2013 - 07:37

To RYS:
Je podstatný rozdíl napsat: " myslim si, že je to tak a tak..." , "odhaduji, dedukuji, že..." a nebo rovnou sebejistě prohlásit : "Je to tak..., funguje to takto...".
To první je kvalifikovaný odhad, zatím nepodložený důvěryhodnými fakty. To druhé by fakty být podloženo mělo, jinak pisatel riskuje, že ho někdo později usvědčí z výmyslů a lhaní.

Jinak, s tou komunikací roveru se Zemí prostřednictvim paraboly během noci se opět pleteš. Rover má po tu dobu zavřené oba solární panely a kamerový sloupek i s parabolou je ukrytý, ve zcela sklopené poloze, pod nimi. Ono těch -180°C kamerám ani další elektronice nedělá moc dobře.

K velikosti antén pozemního segmentu si dovolím už potřetí v tomto vlaknu zopakovat, že Čína má od ledna tr. v Šanghaji v provozu nový radioteleskop o průměru 65 metrů. Jejich systém teleskopů pro VLBI využívá velkých antén teké v Pekingu, Kunmingu a Urumqi.
http://english.peopledaily.com.cn/202936/7994070.html


-=RYS=- - 29/12/2013 - 08:39

quote:
To RYS:
Je podstatný rozdíl napsat: " myslim si, že je to tak a tak..." , "odhaduji, dedukuji, že..." a nebo rovnou sebejistě prohlásit : "Je to tak..., funguje to takto...".
To první je kvalifikovaný odhad, zatím nepodložený důvěryhodnými fakty. To druhé by fakty být podloženo mělo, jinak pisatel riskuje, že ho někdo později usvědčí z výmyslů a lhaní.

Jinak, s tou komunikací roveru se Zemí prostřednictvim paraboly během noci se opět pleteš. Rover má po tu dobu zavřené oba solární panely a kamerový sloupek i s parabolou je ukrytý, ve zcela sklopené poloze, pod nimi. Ono těch -180°C kamerám ani další elektronice nedělá moc dobře.

K velikosti antén pozemního segmentu si dovolím už potřetí v tomto vlaknu zopakovat, že Čína má od ledna tr. v Šanghaji v provozu nový radioteleskop o průměru 65 metrů. Jejich systém teleskopů pro VLBI využívá velkých antén teké v Pekingu, Kunmingu a Urumqi.
http://english.peopledaily.com.cn/202936/7994070.html



1)
O.K., priste budu psat srozumitelneji s presnosti a s pripsanym"...ze je to odhad...".

2)
Cili to nebude vysilat ani telemetricke majaky. Myslim, ze pres ty vsesmerky se o to pokouset nebudou, tam by to zralo moc proudu z AKU.

3)
Jenze pozor, radioteleskopy jsou vetsinou pripravene i pro prijem v kosmo bandech, ale nevim o radioteleskopu, ktery by mel osazeny i vysilac.
Jde o to, ze ten vellkej vykon by poskodil vstupni LNB u prijimacu, proto se do radioteleskopu nedava vysilac.
Predpokladam, ze radioteleskop pouzivaj jako jen RX a o par set kilometru dal je
mensi parabola s velky linearem. V principu pro vysilani staci i 10m parabola s 2kW PA v X pasmu (7.2GHz out... pokud me pamet rozlozeni pasem neklame) a 10kW pro S pasmo.
Napriklad nemecky Efelsberg 101m plne V/H, kolega OK1HH byl primo v ohnisku na juknuti na LNB (predzesilovac chlazeny tekutym dusikem pro snizeni vlastniho sumu +pasmova propust+konvertor s pasmovou propusti+prevod na cervenou barvu do optickeho vlakna, dole v budove je prime zpracovani (A/D 32b/4Gs/800kHz sirokej kanal) optickeho analogoveho signalu, takovej optickej SDR prijimac. Tak tento radioteleskop mimo astronomickych UHF/SHF pasem ma ozarovace a zpracovani i pro downlink z kosmickych sond, tedy pasma 900-1070MHz, 1400-1900MHz, S pasmo, C pasmo, X pasmo, Xu pasmo (13GHz) a Ka pasmo 25-33GHz. U vetsiny starsich radioteleskopu to bylo vzdy jako dodelek, nadstavba, ale ne u vsech radioteleskopu. U vetsiny novych radioteleskopu nad 15m prumeru je s tim pocitano uz od zacatku ve vyrobni konstrukci.
Nekdy se pouzije ten samej ozarovac pro astronomicke pasmo a pro kosmicky telco spoj. U Efelsbergu (doporucuji si udelat rodinej vylet, ja to parada) maj sice ozarovac presne pro 1420MHz (pulsary atd.), ale nekdy kvuli porovnani pouzijou ozarovac pro kosmicky spoj v L pasmu, ktery je "siroky". Jde o to, ze zrovna tohle 1.4GHz pasmo, maji presny "hrnicek", protoze jim to ureze kmitocty z vedlejsich pasem (Iridium, Inmarsat atd.), ne o moc, ale u tohoto astro systemu se pocita s kazdou setinou dB.

Navic i kdyz maji takovej radioteleskop pro prijem s doplnkovou vetsi parabolou pro vysilani ve vzdalenosti "stovek" km, tak potrebuji mit telco zalohu i na druhe strane planety, proto je v ramci ESA pouzita antena v Kourou a tusim se pouziva i Svedska Kilura (alespon se o tom psalo na inetu Kilura/Kourou).

Pravdepodobne jim dodaly protokol (kmitocty/modulace jim doda ITU, kam to i Cinani museli nahlasit), aby se to spravne demodulovalo primo na stanici. A do Ciny to slo pres sifrovanou VPN skrze neco jako Geant. ESA ma vlastni barvu ve vlaknech pod morem (toto vim od kluku z Cesnetu).






tycka - 29/12/2013 - 11:51

quote:
Prijem a dakodovani dat je naopak zcela mozne v rukach radioamateru.
Radioamaterske datove programy pro praci s xPSK modulaci si dekodujou jakoukoliv modulaci do otevrenych ASCII znaku.
Je vsak otazkou, jestli si vymysleli vlastni protokol nebo jestli pouzivaj protokoly doporucene UNOOSOU (napriklad Proximity1).
Pokud pouzivaji otevreny protokol, tak ty ASCII znaky ti zacnou davat radkove smysl.



To že dekóduje do PSK modulaci do ASCII znaků je mi jasné - otázka je právě ten zbytek - pokud tu komunikaci zašifrují pak se výsledek bude podobat výstupu z náhodného generátoru znaků a tím pro ně nebude zřejmě ani jisté, zdali poslouchají skutečně tu sondu a nebo něco úplně jiného.
Já sám se přijímáním různých digitálních signálů částečně zabývám a to jak mi dovolí příjmové možnosti skeneru Trident TRX-200 dovolí a též i náhražkových antén - bydlím prostě v bytě. A též i možnosti vlastnoručně zhotoveného přijímače na pásmo 3,5 a 7 MHz s spolu s drátovou anténou. A proto i vím podle toho co se o tom i jinde na fórech píše, že šifrování přenosu dat je dnes zcela běžné.


PinkasJ - 29/12/2013 - 12:12

Vždy velmi oceňuji, když pan Rys dokáže často jen podle dostupných fotografií kosmických objektů a jejich antén odhadnout, k čemu která anténa je a v jakém pásmu pracuje. To platí zvláště pro ruské objekty, které někdy nemají uveřejněné technické údaje. Jistě, bude lépe, aby vždy napsal, že jde o odhadnuté údaje. To však není třeba komentovat jako "opět to není pravda" , nebo ...potvrdilo se mé podezření, že si RYSi celkem pěkně vymýšlíš" a pod . Každý nemá přístup, nebo neví kde najít detailní informace a je dobré znát i názor takového odborníka jako je pan Rys v oblasti spojovací techniky. Případný jeho nesprávný odhad určitě nepoškodí všeobecné technické vzdělání zdejších čtenářů v této oblasti, ani je nezavede do tragického omylu.


pospa - 29/12/2013 - 12:47

quote:
Každý nemá přístup, nebo neví kde najít detailní informace a je dobré znát i názor takového odborníka jako je pan Rys v oblasti spojovací techniky. Případný jeho nesprávný odhad určitě nepoškodí všeobecné technické vzdělání zdejších čtenářů v této oblasti, ani je nezavede do tragického omylu.

Je to přesně naopak. To, že RYS vědomě mystifikuje (on ví, že si své domněnky neověřil), jeho kvality jako odborníka na radiokomunikaci snižuje na úroveň tlachání a šíření bludů.
Pokud by chtěl být skutečným odborníkem, na jehož úsudek se mohou ostatní spolehnout, tak než něco o nové sondě ve svém oboru prohlásí, měl by mít jistotu, že je jeho odhad správný.
Angličtinu ovládá (komunikuje s dalšími HAMy ze světa na fórech, atd), google i youtube zná - nelze tedy říct, že nemá přistup k informacím, nebo neví kde hledat.

Pokud si ostatní (radioamatérsky ne tak vzdělaní) diskutující jsou schopni všimnout opakovaných nepravd a chyb v jeho příspěvcích, pak je velice těžké považovat jeho komentáře za důvěryhodné.
Omlouvám se za tak radikální pohled na věc, ale pokud je tento jev u někoho dlouhodobý a opakovaný, nemohu si pomoct a musím na nepravdivé a zavádějící informace upozornit.


Machi - 29/12/2013 - 16:51

quote:

1) Ten GPR radar, moc neverim, ze vysila v VHF a UHF pasmu, vim jak vypada podzemni vysilani, sam jsem vyvinul a zkonstruoval podzemni radar.


Naopak, bylo by divné, kdyby v tom pásmu nefungoval. Ostatně evropský WISDOM (http://exploration.esa.int/mars/45103-rover-instruments/?fbodylongid=2128) pro ExoMars funguje ještě na vyšších frekvencích 500 MHz až 3 GHz. Pro rover jsou výhodnější vyšší frekvence a tedy i lepší vertikální i horizontální rozlišení.
Nižší frekvence se hodí pro orbitální radary (SHARAD 15-25 MHz (MRO), MARSIS 1,3-5,5 MHz (Mars Express)).


Vlado - 29/12/2013 - 17:02


Zajímalo by mě zda na sondě change3 a vozítku yutu, jsou panely které dodají energii i za měsíční noci.

Jak je známo , tak je tam podstatně větší elektromagnetické i rentgenové záření a toho viditelného tam bude taky dost.
Zem osvětluje Měsíc 80x víc než naopak. I tá nízká teplota panelů by měla zvýšit účinnost.


Machi - 29/12/2013 - 17:23

Mirek Pospíšil se tu zmiňoval o tom, že Yutu se uzavřel do sebe (doslova).
Fotovoltaika v Měsíční noci nebude dodávat skoro nic, navíc nízké teploty jí nedělají dobře. Existují sice panely pro nízkou teplotu (LILT panely), ale pochybuji, že jsou na Chang'E.
Podle rychlého výpočtu je osvětlení na nočním Měsíci podobné jako 100 AU od Slunce. Takže nic.


yamato - 29/12/2013 - 17:26

pokial viem yutu ma radioizotopovy zdroj urceny na vyhrievanie pocas noci. Inak sa na noc hibernuje.


-=RYS=- - 29/12/2013 - 17:45

quote:
quote:

1) Ten GPR radar, moc neverim, ze vysila v VHF a UHF pasmu, vim jak vypada podzemni vysilani, sam jsem vyvinul a zkonstruoval podzemni radar.


Naopak, bylo by divné, kdyby v tom pásmu nefungoval. Ostatně evropský WISDOM (http://exploration.esa.int/mars/45103-rover-instruments/?fbodylongid=2128) pro ExoMars funguje ještě na vyšších frekvencích 500 MHz až 3 GHz. Pro rover jsou výhodnější vyšší frekvence a tedy i lepší vertikální i horizontální rozlišení.
Nižší frekvence se hodí pro orbitální radary (SHARAD 15-25 MHz (MRO), MARSIS 1,3-5,5 MHz (Mars Express)).


Machi, uz si zkousel nekdy zemni radar, nebo zkusil sis co udela hornina se sirokou pulsni modulaci uhf?
Ja to zkousel nekolikrat, nefunguje to. Proste ten EMC signal s kratkou vlnou neprojde.
Proto me nikdo nepresvedci, ze to facha na UHF.

Ty vyssi kmitocty se v podstate pouzivaj spise jako podpovrchovy pruzkum do nizke hloubky pro detekci a "ohmatani" jestli je pod povrchem neco, co dobre vodi. Jako je podpovrchovy led, magnetit, kovovejsi prvky... ci vice vodive.
Pokud to ma byt jen detekce techto materialu, tak by VHF ci nizke UHF mohlo stacit. Ja vsak cetl, ze je to podpovrchovy radar pro zmereni vrstevnic hmoty.

V tom bude podle meho neco jineho. Mozna nam cinani predkladaj "jine" informace.

Ten ExoMars, ten podle toho co jsem cetl ma hlavne detekovat podpovrchovej led a na to ten nizkej UHF kmitocet staci.
Zkus si zakopat zaklicovanou "PMRku" do hloubky 4m-6m. A pak si prijimacem na povrchu zjisti kolik mas uzitecneho signalu.

[Upraveno 29.12.2013 -=RYS=-]


Machi - 29/12/2013 - 17:47

Chang'E-3 i Yutu mají na vytápění RHU a mají baterie.
Podle Spaceflight101 by baterie samy měsíční noc nevydržely a RHU funguje pro tento případ i jako RTG. Na druhou stranu Spaceflight neuvádí zdroje a v přenosech samotní číňané mluvili jen o vytápění a ne o energii. Třeba bude Mirek vědět víc.


ucvrnkls - 29/12/2013 - 18:35

quote:

Machi, uz si zkousel nekdy zemni radar, nebo zkusil sis co udela hornina se sirokou pulsni modulaci uhf?
Ja to zkousel nekolikrat, nefunguje to. Proste ten EMC signal s kratkou vlnou neprojde.
Proto me nikdo nepresvedci, ze to facha na UHF.

Ten ExoMars, ten podle toho co jsem cetl ma hlavne detekovat podpovrchovej led a na to ten nizkej UHF kmitocet staci.
Zkus si zakopat zaklicovanou "PMRku" do hloubky 4m-6m. A pak si prijimacem na povrchu zjisti kolik mas uzitecneho signalu.

[Upraveno 29.12.2013 -=RYS=-]


Co ty jsi Rysy vsechno nezkousel. To jsi vazne zakopal PMR nebo sirokopasmovy pulsne modulovany UHF vysilac 4-6 m pod zem? A co na mesici? Tam jsi to zkousel? Co kdyz se tam mesicni hornina chova kapet jinak. Nejvic mne u tebe za posledni dobu pobavila tva linka: rusove asi dodali cinanum spojovaci technologie >> tedy se do toho moc nenavazim ..jen trosicku.

Hlavne, ze jsme zase nakrmili mistniho trola Vlada.


Machi - 29/12/2013 - 19:00

quote:

Ty vyssi kmitocty se v podstate pouzivaj spise jako podpovrchovy pruzkum do nizke hloubky pro detekci a "ohmatani" jestli je pod povrchem neco, co dobre vodi. Jako je podpovrchovy led, magnetit, kovovejsi prvky... ci vice vodive.
Pokud to ma byt jen detekce techto materialu, tak by VHF ci nizke UHF mohlo stacit. Ja vsak cetl, ze je to podpovrchovy radar pro zmereni vrstevnic hmoty.


Je to podpovrchový radar pro zjištění velmi výrazných rozhraní (třeba láva-regolit) látek s různou permitivitou. Pokud rozhraní nejsou, radar nic moc nevidí. Tedy hromada vrstevnic určitě pro většinu oblastí nebude. Ostatně u Měsíce už podpovrchové radary byly, výsledek (při nižší frekvenci/větší hloubce průniku vypadá nějak takhle


pospa - 29/12/2013 - 20:33

Rád bych ukončil debatu o parametrech radaru GPR na Yutu tímto příspěvkem.
Snad to bude dostatečně jednoznačné a další dohady o použitých frekvencích ustanou.



Překlad:
Podpovrchový radar - Ground Penetration Radar (GPM)
Účel: Měřit hloubku lunárni půdy a strukturu distribuce půdy, magmatu, lávových tunelů a podpovrchové vrstvy hornin
Umístění: Uvnitř roveru
Charakteristiky:
* Kanál I - pracujíci na 60 MHz - pro průzkum podpovrchových geologickych útvarů s rozlišením v řádu metrů; maximální hloubka >100 m
* Kanál II - pracující na 500 MHz - pro průzkum hloubky lunární půdy s rozlišením lepším než 30 cm; maximální hloubka >30 m
* Antény mohou odolat teplotám -200° az 120°C
* Miniaturizovaná konstrukce, nízká spotřeba energie, vysoký výkon (obrázky vlevo jsou výsledky testovacích měření obou kanálů radaru na ledovci Laohugou #12 v provincii Gansu)

Hlavní sub-systémy: Kontroler radaru, antény a vysílače kanálů I/II, elektrické kabely atd. (Vpravo od vrchu dolů: vysílač kanálu I, vysílač kanálu II, anténa kanálu II, anténa kanálu I)
Operator: Institute of Electronics, CAS


pospa - 29/12/2013 - 21:03

quote:
Chang'E-3 i Yutu mají na vytápění RHU a mají baterie.
Podle Spaceflight101 by baterie samy měsíční noc nevydržely a RHU funguje pro tento případ i jako RTG. Na druhou stranu Spaceflight neuvádí zdroje a v přenosech samotní číňané mluvili jen o vytápění a ne o energii. Třeba bude Mirek vědět víc.

RTG zdroj, pokud vím, má jen lander. Během noci z něj vyrobenou elektřinu využíva pro omezený běh několika systémů a vyhříváni elektrickými topidly. Zároveň přispívá k vytápění interieru vlastním odpadním teplem. Na obrázcích jsou vidět elektrická topidla i na vnějším plášti landeru.
Rover by měl mít jen několik jednoduchých topidel RHU, termoregulační okruhy s dvoufázovými kapalinami a další prvky pasivní tepelné izolace.



Vice fotek : http://www.ecns.cn/visual/hd/2013/11-26/28427.shtml


Machi - 29/12/2013 - 23:01

No oni se číňani dlouho netajili tím, že chtějí na Měsíc vyslat GPR a dokonce se tím pochlubili před dvěma lety na LPSC - http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2012/pdf/1274.pdf.
Je tam mimojiné zdůvodněn i výběr daných frekvencí.


Andy - 31/12/2013 - 00:13

LRO už vyfotila lander i s roverem:





http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/12301431-lunar-reconnaissance-orbiter-change3.html


pospa - 1/1/2014 - 12:44

Hlavní motor landeru s měnitelným tahem 100 - 20%. Snímky jsou ze Zhuhai Airshow 2012




pospa - 10/1/2014 - 14:32

Pro Ch'e-3 v Mare Imbrium začíná nový lunární den. V neděli 12.1. by měli být rover i lander probuzeni a obnovena jejich činnost.

Číňané uvolnili více fotek, včetně barevných panoramat a snímku Země
http://slide.news.sina.com.cn/c/slide_1_2841_40326.html#p=1




pospa - 10/1/2014 - 20:13

Celkem zdařilý pokus Phila Stooka o rozvinutí panoramatu z kruhové projekce do válcové.



plné rozlišení http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=31874


Lusyen - 11/1/2014 - 13:39

quote:


Číňané uvolnili více fotek, včetně barevných panoramat a snímku Země


Je pre mňa veľmi emotívne vidieť záber našej matičky z takej vzdialenosti. Možno pre naše pra pra pra vnúčatá takýto pohľad bude dostupný aj naživo. Pre nás bohato stačí aj takto sprostredkovane. Klobúk dolu pred súdruhmi, som vďačný za každý príspevok k výskumu kozmu a kozmických telies obzvlášť


Machi - 11/1/2014 - 13:54

A já bych zase soudruhy trochu zkritizoval.
Těsně před přistáním jsem psal, že jsem zvědavý na styl jakým budou publikovat data. Jestli to bude stylem NASA jako u roverů na Marsu (všechny snímky jako jpg verze) nebo spíše ESA, která pustí hned jen něco nebo to bude horší.
Výsledek je, že je to horší než ESA, o NASA nemluvě.
Všimněte si, že publikované snímky zůstaly dlouho v podobě screenshotů z TV! Celkem mizérie.
V každém případě ale lepší než zvyklosti SSSR, kde se nedalo moc počítat s ničím a dodnes nemají vlastní archív, který by stál za slovo.


Lusyen - 11/1/2014 - 13:57

quote:
A já bych zase soudruhy trochu zkritizoval.

Výsledek je, že je to horší než ESA, o NASA nemluvě.
Všimněte si, že publikované snímky zůstaly dlouho v podobě screenshotů z TV! Celkem mizérie.
V každém případě ale lepší než zvyklosti SSSR, kde se nedalo moc počítat s ničím a dodnes nemají vlastní archív, který by stál za slovo.


Tak vždy to môže byť lepšie, ale myslím, že v tomto prípade platí pravidlo: "Keď neprší, aspoň kvapká"


pospa - 11/1/2014 - 15:59

Podle http://china.cnr.cn/NewsFeeds/201401/t20140111_514628680.shtml byl Yutu rover opět probuzen a po prvotní kontrole bylo potvrzeno, že jsou jeho systémy zcela v pořádku. Rozevřel solární panely a vztyčil kamerový sloupek. V dalších krocích pořídí panoramatické snímky pro kontrolu současné polohy a vytýčení cíle dalšího pohybu.
Lander bude probuzen zítra večer. Začne provádět astronomická pozorování.
Pozemní řídící středisko zatím od obou částí sondy přijalo celkem 4673 snímků.


yamato - 11/1/2014 - 16:38

quote:

Je pre mňa veľmi emotívne vidieť záber našej matičky z takej vzdialenosti. Možno pre naše pra pra pra vnúčatá takýto pohľad bude dostupný aj naživo. Pre nás bohato stačí aj takto sprostredkovane. Klobúk dolu pred súdruhmi, som vďačný za každý príspevok k výskumu kozmu a kozmických telies obzvlášť


pre mna je to tiez emotivne, ale emocie su zmiesane. Ked clovek vidi tu zem - kurna ved ten mesiac je fakt tuna za rohom. Jakto ze za 60 rokov sme nenasli sposob ako sa tam efektivne dostat? Akoto ze tam este nestoja minimalne vyskumne zakladne, ked nie hotely? Cakame az pride nejaka katastrofa a stratime moznost lietat do kozmu?


quote:
V dalších krocích pořídí panoramatické snímky pro kontrolu současné polohy


a co sa boja ze s nim niekto pohol?


-=RYS=- - 12/1/2014 - 03:47

Priznam se, ze je to trochu off-topic, ale s Mesicem to souvisi.
Zkuste se tou technikou prokousat az do konce.

http://www.ok2kkw.com/next/okno/eme_okno_rz2_2011.htm

PS: EME znamena v radioamaterstine cestu signalu Earth-Moon-Earth, tedy ze Zeme vysilate do Mesice a chytate po cele pozemske polokouli ten odrazenej signal od povrchu Mesice, ktery jste pred 2.6s vyslali.
[Upraveno 12.1.2014 -=RYS=-]


pospa - 12/1/2014 - 10:05

quote:
quote:
V dalších krocích pořídí panoramatické snímky pro kontrolu současné polohy
a co sa boja ze s nim niekto pohol?

Spíš nestihli pořídit panorama ze současného stanoviště před usnutím roveru.
Jsou tam poprve, tak si to chtějí užít. Přejme jim to


pospa - 12/1/2014 - 10:54

Lander je probuzen a v pořádku. Obě části Ch'e-3 přežily první lunární noc - 14 dní bez vnějšího přísunu energie při -180°C. Dobrá práce.
http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-01/12/c_133038491.htm

Btw. ten zveřejněný snímek Země pořídil Mastcam na landeru dne 24.12.2013 kolem 18 hod UTC.


David - 12/1/2014 - 13:45

Na výstupech z čínského programu je vidět obrovský pokrok jaký dosáhl technologický vývoj od dob " lunochodů". Klobouk dolů !


pospa - 15/1/2014 - 19:55

Yutu zahnul na západ ke špičatému balvanu a 14.1. provedl pvní půlhodinový průzkum regolitu přístroji na robotické paži.

Více v článku http://english.peopledaily.com.cn/102774/8513020.html


pospa - 18/1/2014 - 09:45

Nové, kvalitnější panorama okolí landeru



http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=33511.0;attach=568182

A několik nových videí (pouze čínsky) o celém projektu, vývojových týmech a jednotlivých subsystémech
Elektronika
Kamerový sloupek
Servopohony
Termoregulace
Projekt Ch'e-3


Erakis - 18/1/2014 - 14:15

Inak vyzerá to tak, že podobných, aktuálnejších panorám sa už nedočkáme. Podľa informácii na blogu Emily Lakdawally totiž panoramatická kamera na landeri neprežila mesačnú noc.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/01141430-updates-on-change-3.html


Alex - 18/1/2014 - 14:35

quote:
Inak vyzerá to tak, že podobných, aktuálnejších panorám sa už nedočkáme. Podľa informácii na blogu Emily Lakdawally totiž panoramatická kamera na landeri neprežila mesačnú noc.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/01141430-updates-on-change-3.html



pospa - 18/1/2014 - 15:31

quote:
Inak vyzerá to tak, že podobných, aktuálnejších panorám sa už nedočkáme.
Jediné co by se na opakovaných panoranatech z landeru mohlo změnit by byla poloha roveru, který stejně odjede pryč z dohledu. Jinak lander by měl mít celkem tři barevné panoramatické kamery, takže pokud nepřežila jedna z nich (nevíme, jestli ta na kamerovém sloupku), tak to ještě není úplný konec.


Vlado - 18/1/2014 - 22:12

http://v.qq.com/page/a/2/x/a0013o6e02x.html?start=127

http://v.qq.com/page/a/2/x/a0013o6e02x.html?start=158

Kochejte se a porovnávejte.


David - 19/1/2014 - 05:24

Sice mezi jednotlivými kroky jsou značné prodlevy, ale daří se jim vše " na první pokus". Zajímavá je realizace " výtahu" který dopravil rover na povrch.


pospa - 20/1/2014 - 10:30

Ch'e-3 vyfotila Zemi už minimálně ve třech fázích.


Vlado - 21/1/2014 - 21:57

Může byt větší blbost , než matička Země na severu . O tom se už nedá mlčet.

http://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander#-362.60,2.90,109.6
http://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander#-362.60,2.90,63.9


yamato - 21/1/2014 - 22:06

quote:
Může byt větší blbost , než matička Země na severu . O tom se už nedá mlčet.

http://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander#-362.60,2.90,109.6
http://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander#-362.60,2.90,63.9



ved je na juhu ty badatel. N=North, sever. Na tych tvojich obrazkoch je zorne pole presne opacnym smerom, vid ikonka hore vlavo.

ale inak skvely link, vdaka [Edited on 21.1.2014 yamato]


Vlado - 21/1/2014 - 22:28

quote:
quote:
Může byt větší blbost , než matička Země na severu . O tom se už nedá mlčet.

http://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander#-362.60,2.90,109.6
http://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander#-362.60,2.90,63.9



ved je na juhu ty badatel. N=North, sever. Na tych tvojich obrazkoch je zorne pole presne opacnym smerom, vid ikonka hore vlavo.

ale inak skvely link, vdaka [Edited on 21.1.2014 yamato]


Matamoto! Hned ráno zajdi do žida a kup si trochu SR ,třeba tam nějaký mají .. Pak pochopíš že se díváš na sever (N- kurs 2 st) . Tam vyjel vozík.


ales - 22/1/2014 - 10:22

To panorama na webu 360cities.net je na pohled hezké, ale tu Zemi si tam zřejmě přidal podle svého (špatného) uvážení nějaký jejich "redaktor" nebo "grafik". Nikde jinde jsem zatím neviděl panorama z Change3 s takto umístěnou Zemí nad obzorem, takže prostě předpokládám, že to odkazované panorama je "neoficiální" (je to v podstatě laická fotomontáž) a nelze z něho nic odvozovat. Pokochat se tam pohledem ale člověk může


pospa - 22/1/2014 - 10:42

quote:
Zemi si tam zřejmě přidal podle svého (špatného) uvážení nějaký jejich "redaktor" nebo "grafik".
Autorem je nějaký Estonec Andrew Bodrov http://www.360cities.net/profile/bodrov .


yamato - 22/1/2014 - 11:16

Co nic nemeni na fakte ze podla ikonky je to pohlad juh. Uz z toho mohol vladov SR odvodit ze to nieje oficialna foto


milantos - 22/1/2014 - 16:50

Pokud by to měl být skutečně reálný snímek, potom bez ohledu na orientační růžici nebo domnělý směr stop, tak z osvětlení Země je to směr pohledu na JV


Vlado - 23/1/2014 - 10:43

Není vám to divné .že po měsíci na Měsíci ještě nepublikovali ani jeden snímek s záběrem Země nad horizontem?


Petr_Šída - 23/1/2014 - 11:55

Není to náhodou tím, že z jejich polohy takový snímek pořídit nelze?


Vlado - 23/1/2014 - 13:27

To je dáno technickými parametry kamery( uhel záběru). Známe je?


Alchymista - 23/1/2014 - 15:48

Zem je z pozície Chang'e nejakých 45° nad horizontom, čo je príliš vysoko, takže horizont a Zem sa nedá zachytiť jedným záberom


milantos - 23/1/2014 - 16:18

Je celkem jedno, jaké jsou parametry kamery.Pokud se to nevejde na jeden snímek, složí se panorama na výšku. Ale k čemu bude snímek, kde dole na monitoru je měsíční obzor na na horním okraji 1 cm země ?Takový snímek z hlediska PR ani vědy není k ničemu a jiný z téhle pozice králíka neuděláš. Leda , že by králík odběhl o 1.000 km ve správném směru jinam


Vlado - 24/1/2014 - 21:33

Tak nám končí další lunární den a materiálu o průzkumu Měsíce máme nepřeberné množství.


pospa - 25/1/2014 - 08:40

Yutu má blíže neurčené mechanické problémy. Objevila se zatím nepotvrzená informace, že potíže souvisí se solárními panely. Údajně měl rover v posledním dni před nadcházející lunarní nocí neopatrně projet terénní překážkou, došlo k mechanickému poškození a zřejmě ztratil schopnost uzavřít jeden z panelů, chránící zvrchu jeho interiér před zmrznutím.
Lander byl podruhé hybernován v pátek 24.1.

http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-01/25/c_133073239.htm


yamato - 25/1/2014 - 10:34

quote:
Yutu má blíže neurčené mechanické problémy.


oppy bola robena na 3 mesiae a jazdi 10 rokov, yutu sa pokazi po mesiaci... made in china

srry, nedalo mi


Machi - 25/1/2014 - 11:50

No zrovna včera jsem si říkal, že odepíšu na příspěvek v tématu Curiosity, kde se (opět) objevil nápad na solární panely, které by zesypaly prach. To je tak často objevující se nápad, že už na několika místech na tom založili tzv. "drinking game" (to znamená, když se s tím někdo vytasí, tak se všichni napijou ).
Samozřejmě jasný protiargument je, že každá technická blbůstka navíc se může pokazit aneb jak pravil Koroljov "co tam nedáte, to se tam nepokazí". Na to by se dalo namítnou, že číňané (skoro) takové panely mají na svém vozítku a podívejte jak jim to šlape. (zde bych jinak dal smajlíka, ale protože poruchu nepřeju nikomu ani číňanům, tak ho nepoužiju)


yamato - 25/1/2014 - 11:55

quote:
(zde bych jinak dal smajlíka, ale protože poruchu nepřeju nikomu ani číňanům, tak ho nepoužiju)


samozrejme im to neprajem ani ja, dufam ze to nejako vyriesia a yutu bude jazdit este dlho


pospa - 25/1/2014 - 16:29

Zahlédl jste někdo na netu aspoň jeden nový snímek z druhého lunárního dne?
Podle všeho Slunce zapadlo za místním horizontem dnes v 8:35 UTC a jak správně poznamenal Vlado, moc nového jsme za předchozích 14 dní neviděli....

Tak se mi zdá, že zmrzlý pancam na landeru a poškozený solání panel roveru nebudou jediná poškozeni, co má Ch'e-3 po druhém dni na kontě.


Alchymista - 25/1/2014 - 16:54

Mesiac je o dosť drsnejší svet ako Mars.


pospa - 25/1/2014 - 17:07

Z nedostatku nových dat Ken Kramer a Marco di Lorenzo znovu poskládali lander panorama, tentokrát s Yutu ve třech různých pozicích.



http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2014/01/Change-3-landing-site-pano3J_Ken-Kremer.jpg


xChaos - 25/1/2014 - 17:31

quote:
yutu sa pokazi po mesiaci... made in china


možná chyba v zadání - řekl jim, že to má "vydržet měsíc"


fritz.lochmann - 25/1/2014 - 18:20

quote:
... Tak se mi zdá, že zmrzlý pancam na landeru a poškozený solání panel roveru nebudou jediná poškozeni, co má Ch'e-3 po druhém dni na kontě.
Takže zdá sa že pre zatiaľ výkony viac než 40 rokov starých ruských tankov Lunochod 1 a Lunochod 2 číňania neprekonajú.


[Editoval 25.1.2014 fritz.lochmann]


Alchymista - 26/1/2014 - 10:58

Na to až tak veľa netreba - úplne stačí, aby niekde použili napríklad moderné "ekologické" pájky a zariadenie sa už z mesačnej noci neprebrie, páč mu opadali kábliky...


xChaos - 26/1/2014 - 12:36

Tak zatím není přesně jasné, co se vlastně stalo - to se dozvíme asi až za 14 dnů:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/01251527-bad-news-for-yutu-rover.html


pospa - 26/1/2014 - 17:16

Geologická charakteristika regionu (660 km2) kolem Chang'e-3 phys.scichina.com:8083/sciGe/fileup/PDF/11433_OF_13_5399.pdf


Vlado - 7/2/2014 - 08:40

Našel někdo na internetu odkaz , kde by byli uvedeny technické údaje včetně rozměrů sondy Change 3 a vozítka Yutu ?
Děkuji.


Vlado - 11/2/2014 - 19:47

Je další měsíční den a ticho po pěšině.

Není vám to divné, že s takové nafouknuté akce máme jenom 16 obrázků a 2 videa v nevalné kvalitě?


Andy - 11/2/2014 - 22:20

Ani ne, prostě čínská kvalita práce... A myslím, že by to OPĚT stačilo v jednom vláknu...


Alchymista - 12/2/2014 - 03:29

v mieste pristátia by mala mesačná noc skončiť až zajtra - 13.2.2014


Vlado - 12/2/2014 - 08:42

quote:
v mieste pristátia by mala mesačná noc skončiť až zajtra -
13.2.2014




Svítalo 8.2 . , poledne je 16.2., západ 23.2.


Agamemnon - 12/2/2014 - 09:45

http://www.ecns.cn/2014/02-12/100479.shtml

rover je mrtvy


Jara - 12/2/2014 - 11:46

At je to jak je to,uspech to je i když si každý predstavoval vic.Ale jsou to zacatky jake mely i jini.Kolik sond se při preletech odmlčelo protože se také něco podělalo.Aspon tak.


fritz.lochmann - 12/2/2014 - 12:04

quote:
At je to jak je to,uspech to je i když si každý predstavoval vic.Ale jsou to zacatky jake mely i jini.Kolik sond se při preletech odmlčelo protože se také něco podělalo.Aspon tak.

To je síce pravda, ale tí iní boli priekopníci a nevedeli do čoho idú. Číňania v podstate sa už len snažili kopírovať cestu, ktorú im vydláždili Američania a Rusi a za podstatne iných podmienok - elektronika aj materiály sú dnes značne vpredu oproti tomu, čo mali k dispozícii na konci 60-tych či začiatku 70-tych rokov.

Pozeral som dokument o sondách Voyager: Keby nemali poznatky o radiačnom poli Jupitera, Voyager, resp. jeho prístroje by šli "do kytek" a tak museli narýchlo a na poslednú chvílu prekopať takmer hotové sondy.

[Editoval 12.2.2014 fritz.lochmann]


yamato - 12/2/2014 - 19:59

zeby nie?

http://www.globaltimes.cn/content/842186.shtml#.UvvEVbT2HXd


Erakis - 12/2/2014 - 20:03

Tak podla mňa nie je nad čím nariekať. Netreba zabúdať na to, že dlhodobejšia činnosť "králika" by bola len čerešničkou na inak vynikajúcej torte - ktorou bolo pristátie na Mesiaci. Keby práve to nevyšlo, to by bol extrémne veľký problém. Alebo keby po pristátii došlo k závažnejšej poruche znemožňujúcej prácu pristávacieho modulu (ktorý inak stále veselo funguje), prípadne by nevyšlo spustenie vozítka, resp. toto by neprešlo ani meter, to by bol tiež prúser, no už nie taký veľký. No to, že vozidlo nežilo plné 3 plánované mesiace, ale sotva polku z toho je z celkového pohľadu takmer irelevantné. Toto nie je MER, Curiosity, ba ani Lunochod. Pri Čchang-e 3 totiž činnosť vozítka nebola primárnym cieľom misie, aj keď niektorým médiám a laickej verejnosti už až príliš zvyknutej na činnosť vozidiel na Marse sa to tak mohlo zdať.

Okrem toho, z Yutu to ešte také isté stále nie je.
Odporúčam sledovať skôr toto ako prebraté správy z bulvárnych médií:
https://www.facebook.com/ChinaSpace?fref=ts [Upraveno 12.2.2014 Erakis]


yamato - 12/2/2014 - 20:09

aj keby fakt umrel, nebolo to z dovodu nejakej konstrukcnej chyby. Ak si dobre spominam, Yutu do niecoho drcol, nasledkom coho nevedel dovriet panely. Space is hard, take veci sa stavaju, sondy obcas zhoria v atmosfere pretoze niekto nepreratal metre na stopy, pripadne sa polku svojej zivotnosti snazia presypat zlepeny piesok cez sitko, pricom zasypu aj vsetky dalsie sitka naokolo


ossma - 12/2/2014 - 20:31

Číňané na Měsíci přišli o Nefritového králíka

Čínské lunární vozidlo Nefritový králík bylo podle sdělení státních sdělovacích prostředků označeno za nefunkční. Ve středu to uvedla BBC.
Čínský lunochod přistál na Měsíci 15. prosince, minulý měsíc ale měl vážné mechanické problémy a úřady nyní oznámily, že nemůže být uveden do plného provozu.
První měkké přistání na Měsíci od roku 1976 bylo velkých úspěchem čínské kosmonautiky a doma vzbudilo ohromné nadšení.
Na konci prosince se vozidlo uložilo ke spánku, aby přečkalo chladnou lunární noc.
Zřejmě ale došlo k problémům se solárními panely, které se pravděpodobně nezavřely. Na konci ledna Peking informoval o vážných mechanických problémech robota.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/327514-cinane-na-mesici-prisli-o-nefritoveho-kralika.html
[Upraveno 12.2.2014 ossma]


ossma - 12/2/2014 - 20:36

Trochu černého humoru: Prý se naposledy v záběru kamery objevily dvě snědé postavy a jedna říkala: "Hele vole, hliník!"


Alchymista - 12/2/2014 - 20:39

jj, vesmír chyby neodpúšťa - ani výrobné, ani v myslení, uvažovaní a konaní...

"drncol do niečoho" = špatne premyslená konštrukcia a chyba riadenia
"nabral regolit na veko" = chyba riadenia
"nepreratal metre na stopy" = namyslenosť

Tak či tak, rover Yutu je síce "sekundárna misia", ale z pohľadu PR (laickou verejnosťou) je vnímaná ako "významnejšia" než "primárna misia", teda samotné pristátie landeru na Mesiaci.
------------------------------------------------------------------

IMHO riešenie "a la Lunochod", teda plynom plnený hermetický kontajner s klimatizáciou, ktorý obsahuje všetko potrebné a mimo ktorého sú len antény, podvozok a niektoré ďalšie "tepelne rezistentné" prvky, je pre Mesiac asi najlepšie riešenie. Je to síce hmotnostne značne nevýhodné riešenie, ale zasa mechanicky a "tepelne" veľmi robustné.


ossma - 12/2/2014 - 20:53

Sice i tak se jedná o veliký čínský úspěch, zejména v automatickém přistání, ale... I já jsem se divil hned zpočátku tomu divnému technickému řešení, že do toho vozítka neumístili nějaké topení, zejména, když v noci klesá teplota k nějakým -180 st.C....


yamato - 12/2/2014 - 21:02

quote:
Sice i tak se jedná o veliký čínský úspěch, zejména v automatickém přistání, ale... I já jsem se divil hned zpočátku tomu divnému technickému řešení, že do toho vozítka neumístili nějaké topení, zejména, když v noci klesá teplota k nějakým -180 st.C....



topeni tam je, radioizotopovy clanok. Sluzi vyhradne na vyhrievanie.

quote:
"nepreratal metre na stopy" = namyslenosť


skor nepozornost. Pochybujem ze by niekto odpalil martansku sondu len preto, aby dokazal ze stopy vladnu svetu Europania tiez maju problem jazdit v britanii na opacnej strane vozovky... su preto namysleni?

quote:
IMHO riešenie "a la Lunochod", teda plynom plnený hermetický kontajner s klimatizáciou, ktorý obsahuje všetko potrebné a mimo ktorého sú len antény, podvozok a niektoré ďalšie "tepelne rezistentné" prvky, je pre Mesiac asi najlepšie riešenie. Je to síce hmotnostne značne nevýhodné riešenie, ale zasa mechanicky a "tepelne" veľmi robustné.


existuje nejaka ina sonda, ktora by bola vystavena podobnym tepelnym vykyvom? Su sondy v extremnom mraze (Cassini) aj v extremnom teple (Messenger), ale neviem o ziadnej ktora by musela zvladat oba extremy. Okrem lunarnych...


Alchymista - 12/2/2014 - 21:09

U sond vystavených podobným tepelným rozdielom sa dá dosť hrešiť na to, že extrémnemu chladu sú vystavené len relatívne krátko, maximálne hodiny, takže sa dá počítať s určitou tepelnou zotrvačnosťou konštrukcie. Mesačné landery a rovery sú však chladu mesačnej noci vystavené prakticky každé dva týždne, takže tepelná zotrvačnosť konštrukcie už nepomôže ani náhodou.

BTW - Možno by bolo zaujímavé zistiť priebehy vonkajších a vnútorných teplôt u roverov na Marse - dalo by to možno predstavu o tom, ako také konštrukcie vlastne chladnú a čo by to asi tak robilo na Mesiaci...
[Upraveno 12.2.2014 Alchymista]


pospa - 12/2/2014 - 21:11

quote:
I já jsem se divil hned zpočátku tomu divnému technickému řešení, že do toho vozítka neumístili nějaké topení...

I v tomto vlákně se lze opakovaně dočíst, že Yutu má uvnitř WEB (warm electronic box) kromě elektrických topidel také několik RHU (radioisotopových vyhřívacích jednotek) a distribuci tepla pomocí rozvodů teplonosné kapaliny.

Jinak podle nejnovějších oficiálních informaci na https://www.facebook.com/ChinaSpace?fref=ts je Yutu stále naživu.


tycka - 12/2/2014 - 23:18

O této události píše i Technet:

http://technet.idnes.cz/nefritovy-kralik-cina-nepojizdny-dlm-/tec_vesmir.aspx?c=A140212_220410_tec_vesmir_ert


dodge - 13/2/2014 - 07:56

Rover stále naživu navzdory poruše.

http://www.universetoday.com/109326/chinas-yutu-moon-rover-alive-and-awake-for-3rd-lunar-day-of-exploration-despite-malfunction/


xChaos - 13/2/2014 - 20:34

quote:
Našel někdo na internetu odkaz , kde by byli uvedeny technické údaje včetně rozměrů sondy Change 3 a vozítka Yutu ?
Děkuji.



tady je poměrně pěkné vizuální srovnání, a zmíněna jsou i některá čísla:
http://www.universetoday.com/107716/china-considers-manned-moon-landing-following-breakthrough-change-3-mission-success/


Vlado - 21/2/2014 - 23:26


O čem to mluví ?


feature=player_embedded#t=488


pospa - 23/2/2014 - 08:53

Pro Yutu a Chang'e 3 lander začíná třetí lunární noc. Jak se jeví z čínských médií, Yutu je stále částečně funkční, pracují hlavně kamery a vědecké přístroje, ovšem systémy zajišťující mobilitu roveru už zřejmě použitelné nejsou. Viz http://www.chinanews.com/mil/2014/02-23/5870836.shtml
Lander byl uveden do hibernace včera, následován roverem o několik hodin později.

Nový snímek landeru z JZ směru


pospa - 23/2/2014 - 19:56

Odhadovaná poloha roveru po třetím lunárním dni.


pospa - 25/2/2014 - 15:29

Technický stav roveru po třetím lunárním dnu potvrzuje i tento článek http://www.moondaily.com/reports/Is_Yutu_Stuck_999.html .
Na XinhuaNews tady: http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-02/23/c_133136885.htm
Vědecké přístroje a komunikace většinou OK, mobilita v háji.


pospa - 1/3/2014 - 18:35

Xinhua news dnes přinesly trochu světla do objasnění technické závady roveru: http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-03/01/c_133152096.htm
Yutu má poruchu v řídicím okruhu "driving unit" - jednotky pro ovládání motorů. Rover tedy nemůže pohybovat koly a očividně ani solárními panely a sklopit kamerový sloupek. Přežití mrazivé noci se pro něj stává velmi těžké a probuzení nastane vždy o několik dní později, až dostatek slunečních paprsků osvětlí FV panely v "základní" poloze.


-=RYS=- - 3/3/2014 - 01:36

Jestli nemuze ovladat kamerovy sloupek, tak odhaduji, ze ta parabola na prime spojeni 10GHz se Zemi moc nefunguje.
Tudiz odhaduji, ze v ramci nouzoveho rezimu se vyuziva retlanslace pres lander ve vyssim UHF pasmu.

Je videt, ze pristi rover uz asi pojede na Plutonium 238 jako Curiosity.

[Upraveno 03.3.2014 -=RYS=-]


Agamemnon - 14/3/2014 - 06:52

vyzera, ze momentalne (po dalsej noci) je yutu v poriadku a komunikuje so zemou

According to @UHF_Satcom:
China's Yutu rover seems to be back in full chat mode
good signals now, signal levels returned to pre-sleep ones.


Vlado - 15/3/2014 - 18:52

http://lunarnetworks.blogspot.cz/2014/01/change-3-and-yutu-survive-first-lunar.html

Potřeboval bych vědět , (důkaz), z kterého dne a ( hodiny) je táto fotografie.
Zatím to beru jako z 20.12.2013.
Děkuji .


ucvrnkls - 15/3/2014 - 19:04

Ale Vlado ty přece na Měsíc nevěříš. Jak bychom ti tedy měli dokázat, že něco je z konkrétní minuty, když stejně jako celek vše považuješ za podvod. Musíš v tom mít už fakt guláš.


Vlado - 18/3/2014 - 18:55

http://i.space.com/images/i/000/036/114/original/chang-e-3-earth-photograph.jpg?1389981406

Jaký datum má pořízení této fotografie. Děkuji.


ucvrnkls - 18/3/2014 - 20:05

Hvězdné datum: -308866.2015474379 [Upraveno 18.3.2014 ucvrnkls]


pospa - 18/3/2014 - 20:25

Mně zase kalkulátor dává -309019.8344748858


Vlado - 18/3/2014 - 21:21

Pánové , máte mezery ve vzdělání. Chce to , něco , na dané téma, přečíst.
Je to -301218.9364825244 - 131225 -140110.


pospa - 19/3/2014 - 06:56

OK, Vlado, ty žádné mezery nemáš, takže nám můžeš bez ošívání sdělit přesné gregoriánské datum a čas UTC, kdy byl snímek pořízen.
Název sondy, kamery a parametry snímku samo sebou taky.


ucvrnkls - 19/3/2014 - 07:31

taky kdi byl ve štábu nebo aspoň v režeii,produkci,efektech a tak!


Vlado - 19/3/2014 - 08:22

Já mám taky mezery. Proto se ptám. Já mám navíc vyžrané díry, stařeckou demencí.

Zatím jím žádné datum nepasuje. Sbírám důkazy pro Vás.
Sonda Change-3.


pospa - 19/3/2014 - 09:32

Tak tě nebudeme dál napínat, Vlado.
Daný snímek pořídil MastCam na landeru Chang'e 3 dne 24.12.2013 v 18:15 UTC (25.12.2013 2:15 CHN).

Snímek i s časem pořízení zveřejněn na webu Čínské akademie věd http://www.cas.cn/xw/zyxw/yw/201401/t20140111_4021494.shtml


Vlado - 22/3/2014 - 21:24

Čím to je? Čím to je? Že poloha vozítka yutu v bodě B , nehraje.

Amíci (LRO), média, v bodě B uvádějí datum 20.12.2013.

http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/spacecraft/2014/20140224_yutu_route_map_23_february_2014_post_f537.jpg



A Číňané 16.12.2013. Čtyři dny, to už je i na mě dost. To je víc než nějaká hodina.

http://www.cas.cn/xw/zyxw/yw/201401/W020140111436981746098.jpg

http://www.cas.cn/xw/zyxw/yw/201401/t20140111_4021494.shtml


xChaos - 23/3/2014 - 20:31

quote:
Čtyři dny, to už je i na mě dost.


Já myslím, že Měsíc vůbec neexistuje. Místo něho nám tam vláda každej večer (když není pod mrakem) pouští jen velký meteorologický balón, plněný bahenním plynem.


pospa - 11/4/2014 - 18:51

Zatím poslední mapa trasy Yutu podle snímků z LRO a čínských prezentací na posledním zasedání LPSC.
A ještě shrnutí průběhu celé mise od Phila Stooka http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2014/0409-yutu-update.html


Vlado - 17/4/2014 - 04:48

Taky by si mohli vymyslet, průběh (rychlost) změny teploty na povrchu Měsíce, při jeho zatmění.
Když tam bylo pravé poledne.
A jaký to má vliv na povrchovou erozi Měsíce?
Já být tým kamenem, tak bych při změně teploty +120 na -150 stC prásknul a vyskočil. Zejména při pohybu (stínu) vozítka (králíka).


pospa - 29/5/2014 - 10:48

Podle http://www.icrosschina.com/news/2014/0528/363.shtml je Yutu i povíce jak 5 měsících strávených na Měsíci stále naživu.
Je neschopen jízdy a všeobecně pohybu jakékoli součásti svého vybavení (FV panely, robotická ruka, HGA, atd).
Nicméně je schopen vysílat data k Zemi prostřednictvím mateřského landeru.


Erakis - 13/6/2014 - 13:09

Tak hoci to už nedávno spomenul Vlado, ako inak, vo svojom konšpiračnom vlákne, patrí to predovšetkým sem. Po dlhom čase totiž ide o posledný zverejnený snímok z rovera Yutu (hoci musel vzniknúť ešte niekedy v januári). Je na ňom kamenná formácia nazvaná Longyan, ktorú bolo vidieť zdiaľky už na skorších snímkach z landera:

http://tech.sina.com.cn/d/2014-06-05/10539419255.shtml


Vlado - 13/6/2014 - 20:14

Já to tady dal, ale p. Pospíšil to vymazal.


Alchymista - 14/6/2014 - 17:02

Ako dlho sú asi tie balvany takto vystavené na povrchu? Milion rokov? Desať milionov? Sto?

Rovnako dlho sú vystavené neprestajnému bombardovaniu mikrometeoritmi - ten prach, v ktorom ležia, musel na to miesto "spadnúť" až po nich, a je ho tam už zrejme celkom solídna vrstva. Zloženie prachu v okolí môže byť tak 1:10 až 1:1000 (materiál z mikrometeoritov : materiál z balvanov), materiálu z balvanov bude určite viac, pretože mikrometeority vyrazia pri náraze z povrchu balvanu podstatne väčší objem materiálu, než je ich vlastný objem, časom bude ten pomer v prachu klesať v prospech mikrometeorov, pretože do prachu budú padať ďalšie mikrometeory.

Na Mesiaci to totiž funguje trochu inak ako na Zemi - mikrometeority tam "nepršia len zhora" ako na Zemi, rovnako dobre môžu prilietať aj horizontálne, prakticky rovnobežne z povrchom Mesiaca, takže po nejakom, dostatočne dlhom čase budú "oďobané" aj previslé steny.

Za povšimnutie stojí, že zadanlivo a zrejme aj skutočne "najvyšší návej" prachu je takmer presne pod "najvyššou plochou" balvanu, aj keď tá je prakticky kolmá k povrchu. Dostáva totiž najviac zásahov mikrometeorov a tiež zachytáva najviac prachu vymršteného z povrchu pri dopadoch v okolí balvanu.
[Upraveno 14.6.2014 Alchymista]


admin - 14/6/2014 - 18:26

Navíc na Měsíci jsou i elektrostatické prachové větry(nebo spíš mikrovětříky). Stačí dostatek času a efekt může být podobný jako na Zemi.


Vlado - 15/6/2014 - 00:44

quote:
Na Mesiaci to totiž funguje trochu inak ako na Zemi - mikrometeority tam "nepršia len zhora" ako na Zemi, rovnako dobre môžu prilietať aj horizontálne, prakticky rovnobežne z povrchom Mesiaca, takže po nejakom, dostatočne dlhom čase budú "oďobané" aj previslé steny.
S takovou znalostí fyziky se nedivým že věříte na přistání na Měsíci a že ten kamen je vyfocen na povrchu Měsíce.
Na Měsíci je taky gravitace . I když šestinová , ale je .Tak že , každý mikrometeorit bude padat na povrch Měsíce po dráze paraboly. Nikdy né horizontálně. Tak že, pod převisem eroze nebude.
Kde jsou stopy po uvolnění tepelné energie při změně z kinetické.
quote:
14.6.2014 - 18:26 - Martin Kostera


Navíc na Měsíci jsou i elektrostatické prachové větry(nebo spíš mikrovětříky). Stačí dostatek času a efekt může být podobný jako na Zemi.


Žasnu nad závějí s těch větrů. Elektrostatický pohyb je možný jen mezí tělesy rozdílnou polaritou.


admin - 15/6/2014 - 00:50

quote:
14.6.2014 - 18:26 - Martin Kostera


Navíc na Měsíci jsou i elektrostatické prachové větry(nebo spíš mikrovětříky). Stačí dostatek času a efekt může být podobný jako na Zemi.


Žasnu nad závějí s těch větrů. Elektrostatický pohyb je možný jen mezí tělesy rozdílnou polaritou.


No, Vlado, já nemůžu za tvé chabé znalosti této skutečnosti. Chyba je v tobě. Se stim smiř.


Agamemnon - 15/6/2014 - 00:59

quote:
Na Měsíci je taky gravitace . I když šestinová , ale je .Tak že , každý mikrometeorit bude padat na povrch Měsíce po dráze paraboly. Nikdy né horizontálně.


vieš, čo sa stane, keď taký mikrometeorit bude padať orbitálnou rýchlosťou?
vieš, čo sa stane na zemi, keď satelit padá rýchlosťou 7.8 km/s "rovnobežnou" so zemou vo výške cca 200 km nad hladinou mora?


Vlado - 15/6/2014 - 01:16


Vieš na akú vzdálenost posobý mesačná gravitácia.?
Vieš aká je atmosféra na Mesiaci a na Zemí


admin - 15/6/2014 - 01:27

Studuj, Vlado, studuj...


http://lmgtfy.com/?q=moon+dust+wind


Vlado - 15/6/2014 - 01:42

Je to ukázka, jak vědecky obhájit blbost.


cernakus - 15/6/2014 - 02:18

Jen pro zamyšlení, horizontální zásah je statisticky opravdu velmi málo pravděpodobný. Sice to s gravitací Měsíce nemá moc co do činění, ale nezapomínat na to, že vůči meteoritu, který se v SOI Země pohybuje rychlostí do 11km/s se Měsíc pohybuje rychlostí 1km/s, což opravdu snižuje možné prostorově geometrické pozice Měsíce a meteoritu, které by umožnili dopad po tečně a nikoliv po parabole (byť plytké).

A co se týče meteoritů ze SOI Slunce, tam se k tomu přidává oběžná rychlost SOI Země (30km/s), tedy tečný střet Měsíce s malým tělesem je již astronomicky nepravděpodobný.


yamato - 15/6/2014 - 12:52

myslim si ze na vytvorenie podobneho povrchu na kamenoch nie je potrebny horizontalny pohyb mikrometeoritu. Staci ze sa do kamena "nejako" trafi.


Alchymista - 15/6/2014 - 13:29

quote:
Jen pro zamyšlení, horizontální zásah je statisticky opravdu velmi málo pravděpodobný.
Je priamoúmerný ploche kolmého prierezu balvanu k dráhe mikrometeoritu. Pokiaľ v rámci zjednodušenia budeme "zvyšok Mesiacu" považovať za dokonalú guľu a v priemete teda za kruh, tak kolmý priemet balvanu pri horizontálnom zásahu predstavuje výstupok na obvode kruhu.
IMHO pravdepodobnosť zásahu "v horizontálnom smere" je rovnaká ako pravdepodobnosť zásahu pod ľubovolným iným rovnako presne určeným uhlom. Samozrejme, vzhľadom k charakteru povrchu Mesiacu je nezanedbateľná pravdepodobnosť, že niektoré smery príletu budú "tienené" inými povrchovými objaktami.

A cernakus - zabúdaš na fakt, že Mesiac vzhľadom k Slnku rotuje, takže v rôznych časových okamihoch je voči "hlavnému smeru" prúdu meteritov natočený rôzne

yamato - v postate ano, "horizontálny" prílet mikrometeoru však umožňuj zásah aj silne prevyslých plôch balvanu. Navyše silne prevyslé plochy sú zasa viac vystavené zásahom sekundárnymi troskami vymrštenými z povrchu pri dopadoch mikrometeoritov v bezprostrednom okolí balvanu, pričom aj rýchlosť prachových zŕn vymrštených z povrchu pri dopade mikrometeoritu je stále značne vysoká.

Na Vlada už stráca zmysel vôbec reagovať.

[Upraveno 15.6.2014 Alchymista]


cernakus - 15/6/2014 - 14:13

Alcyhmista:

Jo máš pravdu, já si pod pojmem horizontální zásah představoval, trajektorii po tečné přímce (tam by to bylo splněno pouze za předpokladu, že Vmeteoritu >> Vměsíce), ale boční zásah po parabole je samozřejmě stejně pravděpodbný jako každý jiný.


Alchymista - 15/6/2014 - 15:34

vo všeobecnosti by sme nemali uvažovať o dotyčnicovej priamke, ale skôr o "dotyčnicovej dráhe" (krivke) - ale vzhľadom k polomeru Mesiaca a typickej dopadovej/stretávacej rýchlosti mikrometeorov je to zrejme zbytočné, a pohyb mikrometeoritu po dráhe podobnej dotyčnicovej priamke (alebo tiež 0° vzhľadom k miestemu horizontu) môžeme kľudne považovať za "medzný prípad" - takže meteorit môže priletieť z ľubovoľného smeru v celej hornej polosfére.

Domnievam sa ale (po istej úvahe), že rozdelenie smerov príletu (a následne i uhlov dopadu) nebude ani v dlhom, ani v krátkom časovom úseku rovnomerné, že budú existovať nejaké "preferované smery príletu a preferované uhly dopadu". Na tieto preferencie bude mať zrejme vplyv predovšetkým pozícia objektu na povrchu Mesiacu - asi najviac selenografiká šírka, ale i dráha samotného Mesiaca a samozrejme aj parametre toku mikrometeorov v okolí spoločnej dráhy Zeme a Mesiacu okolo Slnka
Hrubá aproximácia - kockovitý objekt na mesačnom rovníku bude mať prednostne zasahované steny orientované na východ a na západ - a samozrejme horná stena, naopak menej steny orientované na sever a juh. Na póle budú bočné steny zasahované rovnomerne (Mesiac rotuje, takže preferovaný smer neexistuje), horná stena menej.


yamato - 15/6/2014 - 19:39

myslim ze tie sekundarne a mozno aj tercialne zasahy hraju vyznamnu rolu. Ono to bude fungovat podobne ako osvetlenie na zemi - kym priame svetlo prichadza z jedneho smeru, lomene a odrazene fotony mozu doletiet prakticky odkialkolvek


Alchymista - 15/6/2014 - 22:10

Efekty sekunárnych a terciálnych zásahov budú dosť závislé od toho, "čo bolo zasiahnuté" pri primárnom alebo sekundárnom impakte.
Domnievam sa, že trosky vymrštené z primárneho impaktového kráteru po zásahu "kameňa" budú mať iných charakter, ako trosky vymrštené z kráteru v "mesačnom prachu". Budú mať značne rozdielne rozdelenie hmotností a rýchlostí vymrštených trosiek - a teda aj energií a hybností, ktoré trosky získajú pri impakte.

Z vysokorýchlostných testov dopadov do rôznych prostrediach je zrejmé, že objem vzniknutého kráteru a hmotnosť vymršteného materiálu mnohonásobne (100-1000x) prevyšuje hmotnosť dopadajúceho objektu a keďže značná časť kinetickej energie impaktoru sa premení na teplo a spotrebuje na odparenie a roztavenie impaktoru i materiálu terča, tak stredná rýchlosť porovnateľne veľkých trosiek vymrštených u kráteru bude v porovnaní s rýchlosťou impaktoru dosť nízka - rozdiel môže byť kľudne dva rády i viac.
Takže kým dopadové rýchlosti mikrometeoritov prevyšujú 10km/s, maximálne rýchlosti trosiek vymrštených z kráteru nebudú výrazne prevyšovať 1km/s (skôr budú ešte nižšie) - a stredné rýchlosti trosiek budú v desiatkach až stovkách metrov za sekundu.
[Upraveno 15.6.2014 Alchymista]


-=RYS=- - 30/6/2014 - 22:48

Takto radioamateri zachytili signal z Mesicni sondy a roveru.

http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/chang-e-3/

[Upraveno 30.6.2014 -=RYS=-]


-=RYS=- - 4/7/2014 - 06:50

quote:
Takto radioamateri zachytili signal z Mesicni sondy a roveru.

http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/chang-e-3/

[Upraveno 30.6.2014 -=RYS=-]



Jeste jsem chtel doplnit 2 informace:

1) Povsimete si, ze zachytily i uplinkovej signal Zeme > Mesic pres odraz od povrchu Mesice na 7GHz. Tedy obdoba druhu radioamaterskeho spojeni EME pomoci odrazu od povrchu Mesice.


2) Povsimete si, ze zachytili i UHF prenosove signaly na 415MHz pro komunikaci mezi landerem a roverem. Respektive zachytili signal z landeru (20W PA do ziskove vsesmerove anteny typu "Švédka" o vysce 70cm). Signaly z roveru jsou az prilis slabe na paraboly do 5m prumeru (rekl bych, ze pres DSN paraboly 35-60m by to uz slo....komunikovat), protoze rover ma 5W PA s moznosti prepnout na vykon 0.5W PA do "pendreku" o vysce 1/4L, tedy 16cm.

Tudiz toto je potvrzeni toho co jsem psal, ze ta prostredni "tycka" je antena pro UHF komunikaci mezi landerem a roverem.

Komunikace v UHF probiha simplexne, prepinani TX/RX je asi 30x za sekundu, tedy podobne jako wifina. Sirka pasma jak jsem zjistoval ma byt 170kHz PSK.
Takze fotku to prenese za minutku v plnem rozliseni.

Rekl bych, ze az vyresej vytapeni a chlazeni bez otevirani horniho vika, tak jim to bude fungovat hodne dlouho.

Pochopitelne je na zadku roveru mimo te prostredni tycky (anteny na UHF) jeste TX antena na 8.4GHz na leve strane a treti tycka na prave strane je prijimac na 7.2GHz pro povely ze Zeme. Prenosovka v X pasmu na 8.4GHz je o neco nizsi nez v UHF pasmu. Mela by byt cca 8/20kbps s 12W PA. Coz znamena, ze na strane prijmu v Cine by byla zapotrebi cca 40m parabola jako bezpecnostni minimum.
Nikde jsem nesehnal popis jejich DSN komunikacniho centra. Nekde jsem cetl, ze postavili 60m parabolu.
Ale pokud budou chtit do budoucna pracovat "normalne" i s dalsima sondama (tusim stale neopustili myslenku druzice Marsu), tak se stejne budou muset domluvit s nejakou africkou a jihoamerickou zemi, pripadne s nejakym ostrovem ve vychodnim pacifiku misto jihoamericke zeme.

Nebo nas prekvapi a posadi geostacionarni telco druzice s 40m parabolama se vzajemnou komunikaci mezi sebou a taky komunikaci s povrchem.
Kdyz se amikum podarilo rozevrit 100m destnik pro spionazni druzici, tak rozevrit 40m parabolu by melo jit taky.




pospa - 4/7/2014 - 08:22

quote:
...Nikde jsem nesehnal popis jejich DSN komunikacniho centra. Nekde jsem cetl, ze postavili 60m parabolu.

To jsi četl v tomto vlákně, třikrát, naposledy v příspěvku z 29.12.2013 - 07:37

"...Čína má od ledna tr. v Šanghaji v provozu nový radioteleskop o průměru 65 metrů. Jejich systém teleskopů pro VLBI využívá velkých antén teké v Pekingu, Kunmingu a Urumqi. http://english.peopledaily.com.cn/202936/7994070.html "


-=RYS=- - 4/7/2014 - 12:17

quote:
quote:
...Nikde jsem nesehnal popis jejich DSN komunikacniho centra. Nekde jsem cetl, ze postavili 60m parabolu.

To jsi četl v tomto vlákně, třikrát, naposledy v příspěvku z 29.12.2013 - 07:37

"...Čína má od ledna tr. v Šanghaji v provozu nový radioteleskop o průměru 65 metrů. Jejich systém teleskopů pro VLBI využívá velkých antén teké v Pekingu, Kunmingu a Urumqi. http://english.peopledaily.com.cn/202936/7994070.html "


O.k. Mirku, hlavu mam deravou, nevzpomel jsem si.
V pameti mi zustalo viset cislovka okolo 60m.
Takze dsn sit maji, tudiz maji vystarano.


pospa - 8/7/2014 - 09:01

Uvolněn další snímek kamenitých stěn "západního" kráteru. Ten hnědošedý odstín regolitu a světlejší kameny mi připadají zajímavé.
Věděl by někdo geologicky sběhlý o čem tyto odstíny vypovídají?


Petr_Šída - 9/7/2014 - 22:29

Těžko říct jenom z fotky, klidně může jít jenom o efekt struktury - odraz svatla na celistvé stěně kamene a pohlcování a všesměrný rozptyl na prachu regolitu

výsledný dojem pak může dát dohromady kalibrace kamery


Alchymista - 10/7/2014 - 03:00

Snímka bude pravdepodobne v "pravých" farbách, s tým, že "slnečné osvetlenie" na Mesiaci má kvôli absencii atmosféry odlišný odtieň ako na Zemi.

Mesačný regolit má relatívne veľmi vysoký obsah železa - 10-15% - pretože značný podiel tvoria častice pochádzajúce z meteoritov a mikrometeoritov.
S ohľadom na predpoklad, že značná časť železa bude v dôsledku tepelných efektov bombardovania mikrometeoritmi v nejakých oxidoch, dá sa predpokladať, že prach bude mať načervenalú-nahnedlú farbu.

Povrch kameňov, dostupný pre bombardovanie (mikro)meteoritmi, bude mať štruktúru povrchu podobnú kameňu po povrchovej úprave hrubým tryskaním, štokovaním alebo permlovaním - posiatu množstvom prekrývajúcich sa malých kráterov či jamiek.
O týchto typoch povrchovej úpravy kameňa je známe, že prírodný kameň farebne značne zosvetlujú a stierajú rozdielne odtiene povrchu prírodného kameňa. Takže aj kamene rôznych druhov, ktoré by mali na čerstvom lome, alebo dokonca po leštení výrazne odlišné odtiene vyzerajú skoro rovnako.
[Upraveno 10.7.2014 Alchymista]


Andy - 11/7/2014 - 23:35

quote:
Mesačný regolit má relatívne veľmi vysoký obsah železa - 10-15% - pretože značný podiel tvoria častice pochádzajúce z meteoritov a mikrometeoritov.


Obsah železa v regolitu je poměrně vysoký a čísla odpovídají, ale vůbec nepochází z meteoritů a mikrometeoritů. Takovýto vysoký poměr má pouze regolit pocházející z výlevných hornin v měsíčních mořích. Ostatní starší horniny ho mají o poznání slabší (dokonce by se dalo říct, že jsou na železo vyloženě chudé) a dle Vaší hypotézy by tomu mělo být spíše naopak, vzhledem k delšímu stáří a tedy delšímu času vystavení účinku bombardování.



Názorný obrázek. Vysoký podíl především v mořích a na odvrácené straně v Aitkinově pánvi - pozůstatku po obrovském megaimpaktu, kde také došlo k výlevu hornin, jelikož rozrušil kůru.

Jinak podíl meteorického materiálu v regolitu v měsíčních mořích je pouhých cca 1,5 - 2 % a z toho je převážná většina z uhlíkatých chodritů... Každý meteorit uvolní 100x až 1000x víc lokálního materiálu, než je jeho vlastní váha, a to je ten důvod...

quote:
S ohľadom na predpoklad, že značná časť železa bude v dôsledku tepelných efektov bombardovania mikrometeoritmi v nejakých oxidoch, dá sa predpokladať, že prach bude mať načervenalú-nahnedlú farbu.


K tý barvě, to je složité... Dost možná to bude (takový výrazný rozdíl) způsobený zpracováním snímku, jak zmínil Petr.

Všeobecně je známé, že Měsíc je tvořený dvěma druhy povrchů, měsíčními "moři" a "pevninami", přičemž moře jsou tmavší, jelikož se převážně jedná o bazaltické horniny. Jenže ono to tak jednoduché není. Ještě existují povrchy, starší výlevy láv, které ještě zažily poslední velké impaktní bombardování a jejich pravá barva je překrytá paprsky a vyvrženinami z novějších impaktů. Každopádně to není případ tohoto místa, asi by byla velká náhoda, kdyby ten Číňánek přistál na rozhraní dvou různě starých povrchů.

Jiná barva povrchu regolitu je pravděpodobně způsobena (podle Hartmanna - HARTMANN, W., K. (2005): Moons & Planets. Brooks/Cole, Belmont, 428 p.) jedním z procesů, které se podílejí na vytváření regolitu a to bombardováním nabitými částicemi pocházejícími především ze slunečního větru. Měsíc nemá magnetosféru, takže jim nic nebrání v dopadu přímo na povrch. To popisovali i astronauti Apolla - při rozrušení svrchní tmavé tenké vrstvy botami odkrývali světlejší materiál. Toto lze údajně pozorovat i na nejmladších a nejsvětlejších impaktech. Čím přesně je ta změna barvy způsobena tam bohužel nepsal.

Různé odstíny jsou pak způsobeny různým složením, případně vznikem samotného materiálu (sklovité brekcie vzniklé impaktním šokem, případně vulkanickými procesy - např. slavná oranžová "půda", kterou na Měsíci našel Schmitt a Cernan s řídícím střediskem si mysleli, že mu hráblo...), případně původem regolitu - viz výše pevniny vs. moře.


Alchymista - 12/7/2014 - 00:40

Vďaka za upresnenie.


pospa - 22/7/2014 - 09:36

Yutu i lander jsou na konci osmého lunárního dne stále naživu.
Radoiamatéři hlásí, že rover vysílá k Zemi paradoxně častěji, než lander. Čína uvádí, že prozatím bylo z obou částí sondy přijato kolem 120 Gb/GB(?) dat.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/07211715-change-3-update-still-alive.html


dodge - 24/7/2014 - 08:49

Co na Měsíci zmrzačilo čínský rover?

Čas pádí neúprosně kupředu, a zatímco oči fanoušků meziplanetární kosmonautiky se teď upírají hlavně k evropské sondě Rosetta a jejím posledním asi čtyřem tisícům zbývajícím kilometrům k cílové kometě, na povrchu Měsíce stále žije a pracuje čínský rover Jutu, či známěji Nefritový králík (byť se už skoro půl roku nehnul z místa). Čínská média v těchto dnech přišla s novinkami o příčině poškození vozítka.

http://www.astro.cz/clanek/6371?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


pospa - 24/7/2014 - 23:22

Podle Xinhua news vedení čínského lunárního programu stále nemá jasno v tom, jestli bude postaven Yutu-2 pro misi Chang´e 4. Pokud ano, nový rover bude muset mí vyšší rychlost, adaptabilitu a afektivitu.
http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-07/23/c_133504914.htm

Já bych řekl, že by do toho jít měli. Sice tvrdí, že Yutu své úkoly zcela splnil, ale podle mě od něj čekali mnohem větší odolnost.


Conquistador - 25/7/2014 - 10:23

také souhlasim s postavenim většiho a odolnějšího vozitka pro další misi, který prozkoumá par km kolem mista přistání...


chlmcan - 25/7/2014 - 10:49

zaroven sa asi aj budu snazit o vyskusanie niektorych technologii potrebnych pre dalsiu misiu (mozno odber vzoriek a ich uschovanie do puzdra na sonde.) otazka je ci sa im vsetko zmesti na jednu sondu.


NVítězslav - 25/7/2014 - 10:54

Ne že bych čekal, že se Číňani budou řídit dle našeho doporučení - ale pokračovat s lepším a odolnějším Králíkem je logické rozhodnutí. "Získali jsme zkušenosti, tohle je dobré, tamto se musí předělat - další Králík přežije dýl, další ještě dýl - a jednou se na nějakém Superkrálíkovi sveze náš kosmonaut".


-=RYS=- - 9/8/2014 - 20:46

Jak je slyset radiokomunikace landeru a roveru se Zemi ze strany radioamateru.
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/chang-e-3/


Pro vysvetleni, EME je Earth-Moon-Earth, tedy typ radioamaterskeho spojeni pasivnim odrazem od povrchu Mesice, kdy pozemsky radioamater na jedne strane polokoule cpe velky vykon radove 20-5000W PA v UHF/SHF pasmu do vysilaci anteny a druhy radioamater na druhe strane polokoule zachytava odrazene signaly od Mesice se zpozdenim cca 2.6s.

Vzhledem k tomu, ze Cinane perou obrovsky vykon do povrchu Mesice na 7.2GHz, tak mnoho HAMu pak slysi tento uplinkovy odrazeny signal od povrchu mesice.
Dale se zjistilo, ze vykon palubnich vysilacu roveru a landeru je v radove 3-5W PA do vsesmerovych neziskovych anten pro komunikaci rover lander mimo UHF pasmo a pro komunikaci se Zemi se pouziva vysoce ziskovych parabol.
Mimo X pasmo ma lander jeste dalsi vysilacku jako zalohu a to na 2.2GHz s typicky pomalym bitstreamem hlavne pro povelove signaly.


David - 10/8/2014 - 02:52

Jaképak " zkušenosti". Jsou jen dvě cesty - udělat to pořádně / americká vozítka šlapou jako hodinky /, nebo zkoušet primitivním systémem " pokus - omyl " tak dlouho až se to konečně povede / sovětská-ruská cesta/.

Podmínky, za jakých bude to které zařízení pracovat se dají dobře imitovat v laboratoři, tak není potřeba základní funkce zkoušet za " letu" už proto, že takové " zkoušení či získávání zkušeností" je velmi drahé a časově náročné
a konečný efekt více než pochybný.


yamato - 10/8/2014 - 08:25

quote:
Jaképak " zkušenosti". Jsou jen dvě cesty - udělat to pořádně / americká vozítka šlapou jako hodinky /,


myslis takto?


alebo takto?




pospa - 10/8/2014 - 08:55

Přidám ještě jednu "pěknou" aktuální zkušenost ... Ani ti nejlepší z nejlepšich nedokáží v laborce, nebo na "gorodku" otestovat všechno k absolutní dokonalosti, Davide. Kompletní sondu prověří vždy až reálné prostředí.


David - 10/8/2014 - 10:01

Každá mise má minimální program pro splnění cílů mise. Je samozřejmé, že tak složitý komplet v tak nepřátelském prostředí může omezit či vyřadit náhodná porucha či kolize nebo chyba řízení mise.
Jestliže americké sondy v 9O% překonávají svoji životnost v úžasných násobcích, pak je na místě hodnocení, " že šlapou jako hodinky "
Zejména u landerů a roverů na Marsu je to markantní, zatím nikdo jiný tam nedokázal přistát natož tam pracovat. Jsem opravdu zvědav jak dopadne evropsko-ruský ExoMars a mám důvodné obavy, že tam přistát nezvládnou.


-=RYS=- - 7/9/2014 - 20:41

Na dalsim Cinskem landeru bude radioamatersky vysilac.
http://www.southgatearc.org/news/2014/september/4m_lxs_lunar_ham_radio_payload.htm#.VAyjxEyLtvk

Parametry vysilani:
https://ukamsat.files.wordpress.com/2014/09/lxs-4m-eme2014-a4-v3.pdf

Nejen digitalni FSK, ale i vyska tonu bude znamenat treba palubni napeti atd..
Staci ssb prijimac, predzesilovac a dlouhou Yagi antenu.


dodge - 9/9/2014 - 08:31

China’s Yutu Rover Is Still Alive, Reports Say, As Lunar Panorama Released.


A still from CCTV showing part of a panorama from the Yutu rover.

http://www.universetoday.com/114396/chinas-yutu-rover-is-still-alive-reports-say-as-lunar-panorama-released/


pospa - 20/12/2014 - 18:25

Díky Emily se dozvídáme o nově zveřejněné galerii hi-res snímků z Chang'e 3. http://moon.bao.ac.cn/multimedia/img2dce3.jsp
Některé jsme už viděli dříve, ale vždy v menším rozlišení, jiné jsou zveřejněny poprve. Btw, od přistání uběhl už víc než rok.


Dávám sem jen pár příkladů (po rozkliku v plném rozlišení), více najdete v odkazu výše.


















Na závěr série snímků Země, pořízených kamerou na Chang'e 3 landeru v období 20.-24.12.2013


David - 8/10/2015 - 11:47

V kosmickém kalendáři JPL jsem nenašel čínskou letošní sondu k Měsíci, přehlédl jsem se nebo se neletí ?


pospa - 8/10/2015 - 12:44

quote:
V kosmickém kalendáři JPL jsem nenašel čínskou letošní sondu k Měsíci, přehlédl jsem se nebo se neletí ?

Ne, nepřehlédl, letos žádná čínská sonda k Měsíci neletí.

Původně plánovaný lander + rover Chang'e 4 byl brán jako záloha za Chang'e 3 v případě, kdyby trojka selhala. Ch'e 4 by v takovém případě startoval v tomto roce.
Jelikož ale Ch'e 3 v roce 2013 byla velmi úspěšnou misí, byl záložní aparát přebudován na misi Chang'e 5-T1, která letěla v roce 2014 a měla za úkol ověřit některé technologie pro následné mise pro odběr a návrat vzorků půdy Chang'e 5 a 6. Pětka má letět ve 2017, šestka 2020.


NovýJiřík - 8/10/2015 - 18:04

quote:
quote:
V kosmickém kalendáři JPL jsem nenašel čínskou letošní sondu k Měsíci, přehlédl jsem se nebo se neletí ?

Ne, nepřehlédl, letos žádná čínská sonda k Měsíci neletí.

Původně plánovaný lander + rover Chang'e 4 byl brán jako záloha za Chang'e 3 v případě, kdyby trojka selhala. Ch'e 4 by v takovém případě startoval v tomto roce.
Jelikož ale Ch'e 3 v roce 2013 byla velmi úspěšnou misí, byl záložní aparát přebudován na misi Chang'e 5-T1, která letěla v roce 2014 a měla za úkol ověřit některé technologie pro následné mise pro odběr a návrat vzorků půdy Chang'e 5 a 6. Pětka má letět ve 2017, šestka 2020.

Když si člověk uvědomí, že v 60. letech Luny, Rangery a Surveyory k Měsíci lítaly málem v intervalu pražských tramvají...


xChaos - 8/10/2015 - 20:35

viz jak jsem psal do "Čínská kosmonautika" - Change'4 designace nakonec zůstává, ale bude to lander, který místo roveru umístí na odvrácené straně Měsíce radioteleskop (takže současně první přistání na odvrácené straně Měsíce, nebo možná zmotali dva plány do jednoho a do prvního testovacího přistání hned přimíchali radioteleskop). Součástí mise bude retranslační družice v L2. Realizace (snadú do 2019) (musel bych se znovu mrknout na článek BBC)


Ervé - 9/10/2015 - 07:28

No jo, nízká priorita, taky bych byl radši alespoň za jednu misi ročně


xChaos - 30/1/2016 - 19:25




yamato - 31/1/2016 - 10:37

Mesiac v "cinskom vydani" vyzera uplne rovnako ako mesiac v americkom vydani Fascinujuce, ze som doteraz nepocul nic o sprisahani v cinskom vesmirnom programe a onatacani v studiu. Cim to je, cim to je?


pospa - 31/1/2016 - 10:50

quote:
Cim to je, cim to je?

Je to tím, že Vlado a jeho všechny další klony konečně a jednou pro vždy dostali na tomto fóru trvalý a neodvolatelný BAN.


admin - 5/8/2016 - 23:54

R.I.P. Yutu

http://spaceflightnow.com/2016/08/04/chinas-yutu-rover-dies-on-the-moon/


Alchymista - 6/8/2016 - 10:51

Na prvý pokus veľmi slušný výkon - prežil 30 či 31 mesečných nocí a vydržal teda 10 krát dlhšie, ako bolo plánované. O to viac môže mrzieť, že sa krátko po pristátí prestal pohybovať.


admin - 4/10/2016 - 06:58

Lander je docelá odolný

http://gbtimes.com/china/chinas-change-3-lander-woke-again-and-used-its-telescope-during-lunar-eclipse


admin - 21/12/2016 - 22:38

Panorama Chang'e 3

http://www.360cities.net/image/change-3-lunar-panorama-tcam-0004-enhanced


miky - 18/7/2017 - 10:20

http://www.physics-astronomy.com/2017/05/china-reaches-moon-snapping-incredible.html


admin - 11/3/2018 - 17:21

Chang'e 4 podstupuje vakuové a teplotní zkoušky

https://gbtimes.com/change-4-lander-and-rover-undergoing-thermal-vacuum-tests-ahead-of-lunar-far-side-mission


admin - 25/4/2018 - 09:45

Chang'e 4 Relay mise dostala čínské jméno QueQiao ( 鹊桥 ) a dvě mikrodružice pro astronomický výzkum z "hlubokého vesmíru" pak LongJiang-1 & 2 ( 龙江一号/二号 ).

Startovat by měly v květnu na nosiči Long March 4C.


admin - 15/5/2018 - 13:49

Chang'e 4 Relay by měl odstartovat 21.5.

https://www.space.com/40583-china-launching-moon-mission-relay-satellite-may-21.html


admin - 22/5/2018 - 13:13

Přístroje na Chang'e 4 Relay

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30377.msg1823451#msg1823451


MiraH - 25/5/2018 - 22:29

Dnes (25. 5.) provedla čínská sonda Queqiao (Čchüe-čchiao) motorický manévr, při kterém prolétla asi 100 km nad povrchem Měsíce, který ji navedl na přechodovou dráhu k Lagrangeovu bodu L2.

https://gbtimes.com/queqiao-change-4-satellite-performs-moon-flyby-makes-successful-braking-manoeuvre


MiraH - 25/5/2018 - 22:44

Tady na této stránce je povedené video z přípravy a startu rakety Dlouhý pochod 4C se sondami Queqiao (Čchüe-čchiao) a Longijang 1 a 2 (Lung-ťiang). Video je známé, ale pusťte si ho se zvukem. ;-)

http://www.xinhuanet.com/tech/2018-05/21/c_1122865044.htm


admin - 25/5/2018 - 22:52




MiraH - 26/5/2018 - 20:44

quote:





V mobilu jsem tento příspěvek nechápal. Až v počítači se zvukem jsem pochopil. Ale hudba je to hezká. To jsem neznal.


admin - 1/6/2018 - 23:09

Jedna z nanosond se odmlčela.

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/china-national-space-administration/contact-lost-with-chinas-dslwp-a1-lunar-microsatellite/


MiraH - 5/6/2018 - 21:52



Tak jsem se trochu pídil po informacích jak je na tom sonda Queqiao (Čchüe-čchiao) a podle tohoto článku: https://gbtimes.com/queqiao-update-change-4-lunar-relay-satellite-establishing-halo-orbit-after-approaching-lagrange-point?cat=chinas-space-program jsem tak nějak pochopil, že chybí informace o přesném způsobu navádění sondy. Nicméně podle běžných "scénářů" sonda dosáhla kolem 29. května Lagrangeovu bodu L2 a teď je naváděna na "halo orbitu" což může trvat asi 15 dnů. Takže někdy v polovině června bude na výsledné dráze.


MiraH - 15/6/2018 - 11:25

Sonda Queqiao (Čchüe-čchiao) byla 13. června po šesti minutovém manévru navedena na výslednou "halo" dráhu kolem Lagrangeova bodu L2.

http://spacenews.com/change-4-relay-satellite-enters-halo-orbit-around-earth-moon-l2-microsatellite-in-lunar-orbit/


MiraH - 15/6/2018 - 11:44



Byly zveřejněny první snímky ze sondy Longjiang 2 (Lung-ťiang) pořízené saudskoarabskou kamerou (správný překlad je spíše foťákem).

http://chinaplus.cri.cn/news/china/9/20180614/145169.html



MiraH - 17/6/2018 - 19:11



Zde je "obecný" článek popisující navádění sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) na "halo" dráhu kolem Lagrangeova bodu L2:

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2018/20180615-queqiao-orbit-explainer.html


PinkasJ - 19/6/2018 - 12:55

Číňané dosáhli významného prvenství ve výzkumu vesmíru – dosažení helo dráhy u L2. Zdá se, že postupují velmi systematicky a bude nutno s nimi počítat v každé další etapě. Zatím pracují většinou samostatně, ale pravděpodobně se také zapojí do některých velkých mezinárodních projektů – Měsíc, Mars. Na druhé straně, kdyby pracovali samostatně, bude to tlak i na ostatní, aby termíny jejich projektů nebyly dlouhé a gumové - viz na př. nové dopravní lodě pro posádku.


MiraH - 16/8/2018 - 23:12

Včera 15. srpna bylo na tiskové konferenci v Pekingu oznámeno, že u sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4)byla dokončila integrace užitečného zatížení a bylo dokončeno testování vesmírného prostředí a sonda odstartuje v prosinci (což se teda předpokládalo už dřív). Sonda má přistát na odvrácené straně Měsíce v oblasti pánve South Pole-Aitken, což je velká plocha území. Přesné místo přistání nebylo oficiálně oznámeno, ale dle zveřejněného videa byly odhadnuty oblasti možného místa přistání (červený proužek), ale je to jen spekulace.

http://www.planetary.org/multimedia/space-images/charts/potential-change-4-landing.html

Jinak sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) a Longjiang 2 (Lung-ťiang) pracují normálně.

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/change4-launch-announced.html


MiraH - 19/8/2018 - 14:07

Probíhá "soutěž" na pojmenování čínského vozítka, které přistane na Měsíci v rámci mise Chang'e 4 (Čchang-e 4). Zřejmě je to jen pro číňany. Oficiální jméno bude známo v říjnu po několika výběrových kolech. "Vítězové" (?) obdrží finanční odměnu 3 000 jüanů (asi 435 dolarů) a pozvání na sledování startu.

https://gbtimes.com/china-unveils-lunar-rover-to-explore-far-side-of-moon?cat=chinas-space-program


admin - 28/11/2018 - 14:35

Vyplula sledovací loď, která bude zajišťovat komunikaci s Chang'e 4 po startu.

https://gbtimes.com/yuanwang-7-space-tracking-ship-sets-sail-to-support-launch-of-change-4-lunar-far-side-mission?cat=chinas-space-program



MiraH - 6/12/2018 - 16:35

Číňani zatím nejsou moc sdílní ohledně letu měsíční sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Ani nezveřejnili oficiální jméno měsíčního vozítka. Nicméně vypadá to, že se bude zítra startovat. Start se očekává v pátek 7. 12. mezi 18:15-18:34 UT. Vypadá to, že nebude přímý přenos ze startu. Ale na druhou stranu bude v Číně noc, takže tma.

Oficiální informace nejsou. Spekulace o čase a místě přistání je kolem 3. ledna v kráteru Von Kármán. Uvidíme, jaké informace Číňani uvolní.

https://gbtimes.com/heres-what-you-need-to-know-about-the-change-4-mission-to-the-far-side-of-the-moon?cat=chinas-space-program


admin - 7/12/2018 - 17:43

Někdy po 19:15 SEČ by měla odstartovat sonda Chang'e 4. Online přenos zřejmě není.


MiraH - 7/12/2018 - 19:05

Neoficiální přenos startu (ve špatné kvalitě) je zde: https://www.douyu.com/1963680

Zatím všichni uvádějí start v 19:30 SEČ.


MiraH - 7/12/2018 - 19:24

A je to tady. START!


admin - 7/12/2018 - 19:33

Vidí někdo něco? Já pár fotek(video to fakt nebylo) tmy a teď mi tam furt pluje nějaká paryba...


admin - 7/12/2018 - 19:36

McDowell: Chang'e 4/CZ-3 stage 3 should now be in parking orbit heading southeast to the equator


MiraH - 7/12/2018 - 19:48

quote:
Vidí někdo něco? Já pár fotek(video to fakt nebylo) tmy a teď mi tam furt pluje nějaká paryba...


Vidět to teda bylo, ale byl to přenos nějakého "civilisty" z velké dálky. A navíc byla tma. Takže to byla spíš informace, že start proběhl.


MiraH - 7/12/2018 - 20:57



Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se oddělila od 3. stupně a je na dráze směrem k Měsíci.


MiraH - 7/12/2018 - 21:54



Nějaké lepší fotky ze startu: http://www.xinhuanet.com/photo/2018-12/08/c_1123823920_3.htm


admin - 11/12/2018 - 23:30

Pár fotek a video o sondě.

https://gbtimes.com/heres-a-close-up-look-at-the-chinese-change-4-moon-lander-and-rover


MiraH - 12/12/2018 - 19:58

quote:
Pár fotek a video o sondě.

https://gbtimes.com/heres-a-close-up-look-at-the-chinese-change-4-moon-lander-and-rover


Zaujalo mě, že před přistáním, sonda sklopí sluneční panely. Ale asi je to logické, protože by se asi při přistání utrhly.


MiraH - 12/12/2018 - 20:45

Dnes v 09:45 SEČ (08:45 UT) byla sonda Chang'e 4 (Čchang-e), po brzdícím manévru, navedena na oběžnou dráhu Měsíce.

https://gbtimes.com/chinas-change-4-achieves-lunar-orbit?cat=chinas-space-program

Navedení na přeletovou dráhu k Měsíci bylo tak přesné, že byl proveden jen druhý z původně plánovaných 3 korekčních manévrů.

Teď je před námi asi 20 dnů čekání před přistáním, které budou využity k testování systémů sondy a její komunikaci se Zemí přes retranslační sondu Queqiao (Čchüe-čchiao) a zpřesňování dráhy sondy před přistáním.

Další důvod je čekání na nový "slunečný den" v místě přistání. Dnes je sice ještě osvětleno, ale blíží se 14 denní noc.


Oficiálně nebylo oznámeno místo přistání, ale stále se spekuluje o kráteru Von Kármán. Vzhledem k složitému terénu bude Chang'e 4 (Čchang-e) přistávat více svisle než Chang'e 3 (Čchang-e).



http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2018/change-4-lunar-orbit.html

Je zajímavé, že ještě ani nebylo oznámeno jméno měsíčního vozítka. Sice v soutěži byly vybrány 3 možné jména ( https://gbtimes.com/online-vote-decides-top-three-names-for-change-4-lunar-far-side-rover ), ale je možné, že to bude nakonec úplně jiné jméno. Zatím nazývají vozítko jen jako "měsíční rover".


MiraH - 12/12/2018 - 21:10

Ještě ke startu. Trosky rakety Dlouhý pochod 3B, která vynesla Chang'e 4 (Čchang-e).



https://www.weibo.com/5616492130/H6jjrrDKV?from=page_1005055616492130_profile&wvr=6&mod=weibotime


MiraH - 12/12/2018 - 21:29

Čekání si můžete zkrátit sledováním tohoto povedeného videa:



nebo prozkoumáváním měsíčního povrchu:

https://quickmap.lroc.asu.edu


MiraH - 12/12/2018 - 21:47

Docela povedené video. Podívejte se na to se zvukem.

[Upraveno 12.12.2018 MiraH]


MiraH - 12/12/2018 - 22:39

Zde je video ze startu a oddělení sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) od posledního stupně rakety:

https://www.weibo.com/tv/v/H6iRDzAfH?fid=1034:4315024806586059

Zaujalo mě docela velké množství částic uvolněných při oddělení. Řekl bych, že to byl plyn. A pusťte si to zase se zvukem.


MiraH - 31/12/2018 - 20:06

Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) v rámci přípravy na přistání upravila svou dráhu kolem Měsíce. Z původně kruhové 100 x 100 km na eliptickou 15 x 100 km. Oficiální zprávy o místě přistání stále nejsou, ale předpokládá se, že to bude v kráteru Von Kármán na odvrácené straně Měsíce v době, kdy bude Slunce dostatečně vysoko na měsíční obloze, což by mohlo být 2. až 3. ledna.

Možné oblasti přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) v kráteru Von Kármán:




Předpokládaný průběh přistání:



Fáze hlavního zpomalení 15 - 8 km nad povrchem:

Očekává se, že oběžná dráha sondy byla upravena tak, aby při přistání ve vybraném přistávacím prostoru bylo dosaženo nejbližšího přiblížení k Měsíci - ve výšce 15 km. Na předem určeném místě začne sonda přistávací manévr zapálením svého hlavního motoru, který sondu zpomalí. Přitom se použije laserový dálkoměr pro určení výšky a rychlosti.

Fáze rychlé úpravy 8 - 6 km nad povrchem:

Během této fáze se sonda otočí o 90 stupňů pomocí svých malých trysek v rámci přípravy na vertikální přistání. Bude to mnohem dříve než u předcházející mise Chang'e-3 (Čchang-e 3), kdy se sonda přeorientovala až 3 km nad Měsícem. Je to proto, že měsíční terén na odvrácené straně je daleko robustnější a proměnlivý a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) potřebuje přesně zaměřit místa pro přistání, které jsou poměrně ploché.

Fáze přiblížení 6 km - 100 m nad povrchem:

Během této fáze bude použita přistávací kamera pro optické pozorování přistávací plochy pro hrubé vyhýbání se nebezpečnému terénu.
Tyto procesy se budou provádět autonomně, částečně z důvodu zpoždění o více než 3 sekundy vzhledem ke komunikace mezi Zemí a sondou Chang'e 4 (Čchang-e 4) prostřednictvím retranslační sondy Queqiao (Čchüe-čchiao).

Fáze vznášení a vyhýbání 100 - 30 m nad povrchem:

Zhruba ve 100 metrech začne 3D laserového skenování povrchu pro zjištění údajů o výšce a terénních nerovnostech, které umožní vyhnout se překážkám na povrchu, které by mohly ohrozit přistání.

Fáze pomalého klesání 30m nad povrchem:

Ve 30 metrech začíne fáze pomalého klesání a vypnutí motoru.



A jak už to bývá, výmluvnější je animace přistání:




https://gbtimes.com/change-4-lowers-orbit-ready-for-first-ever-landing-on-far-side-of-the-moon

https://gbtimes.com/how-the-change-4-spacecraft-will-land-on-the-far-side-of-the-moon?cat=chinas-space-program [Upraveno 01.1.2019 MiraH]


MiraH - 31/12/2018 - 21:53

Na tomto videu je animace polohy roviny orbitální dráhy sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) vzhledem k otáčejícímu se Měsíci. Vlastně Číňani nemají moc možností ohledně doby přistání. Vše určuje orbitální mechanika.

[Upraveno 31.12.2018 MiraH]


MiraH - 2/1/2019 - 21:58

Nevím jak moc je to důvěryhodný zdroj, ale sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) má přistát na Měsíci dnes v noci kolem 2:00 SEČ (1:00 UT)

https://www.thesun.co.uk/tech/8101134/china-probe-landing-dark-side-of-moon/

https://www.kurzy.cz/zpravy/478266-cinane-dobyvaji-mesic-ve-ctvrtek-pristane-sonda-change-4-na-odvracene-strane-mesice/


MiraH - 2/1/2019 - 22:20

Podle tady tohoto tweetu potvrdila čínská centrální televize přistání na 3. ledna, bez udání přesného času, ale odhaduje se, že to bude kolem té 2. hodiny SEČ.

https://twitter.com/Yeqzids/status/1080013459322896384


MiraH - 2/1/2019 - 22:30

Orbitální mechanika říká mezi 01:30 - 2:00 SEČ (00:30 - 1:00 UT).

https://twitter.com/coastal8049/status/1080550678311780353


admin - 3/1/2019 - 00:54

Jsem nervózní jako při startu. Nemůžu jít spát.


lamid - 3/1/2019 - 05:10

https://twitter.com/planet4589/status/1080676878212648960
CCTV vraj teraz potvrdzuje, Chang ' e-4 pristál na lunárny farside na 0226 UTC 3. ledna. Gratulujeme Číne.


lamid - 3/1/2019 - 05:19

Miesto pristátia ChangE4 177,6 stupňov východ, 45,5 stupňov juh.


MiraH - 3/1/2019 - 05:20

Nechápu, proč s tím Číňani dělají takové tajnosti, že se zprávy o přistání začínají objevovat až teď. Taky jsem z toho byl nervózní. Vypadá to na úspěšné přistání. Gratulace.


lamid - 3/1/2019 - 06:07


Chang'e-4 probe sends back world's first close shot of moon's far side after historic soft landing on uncharted area

https://twitter.com/CGTNOfficial


MiraH - 3/1/2019 - 07:13

Ještě nějaké snímky před přistáním a po přistání ze spodní kamery.





http://news.sciencenet.cn/htmlnews/2019/1/421696.shtm


admin - 3/1/2019 - 08:48

https://news.cgtn.com/news/3d3d414f33597a4e31457a6333566d54/share_p.html


admin - 3/1/2019 - 08:50

http://spaceref.com/moon/china-lands-change-4-on-the-far-side-of-the-moon.html


MiraH - 3/1/2019 - 16:31



Vozítko oficiálně pojmenované jako Yutu 2 (Jü-tchu 2) sjelo ve 14:22 UT (15:22 SEČ) na povrch Měsíce.

https://twitter.com/AJ_FI/status/1080841267049828352

https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404324504468858798#_0


lamid - 3/1/2019 - 17:14

Na internete sú detailné fotky miesta pristátia. Tu trochu širší pohľad na kráter Von Kármán a súradnice miesta dosadnutia:


Tak rover je už na povrchu, to je frmol.


lamid - 3/1/2019 - 17:37

Rover Yutu-2 na povrchu Mesiaca:


MiraH - 4/1/2019 - 16:36



Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se vydalo na průzkum do bodu, který označují jako "A". Všechno funguje a provádějí se experimenty. Byl aktivovaný půdní radar a panoramatická (topografická) kamera. Očekává se snímek přistávací sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4).

Na sondě Chang'e 4 (Čchang-e 4) byly rozvinuty 3 pětimetrové antény nízkofrekvenčního detektoru rádiových vln (spektrometru). Byl zapnut neutronový detektor a byly přenášeny snímky z panoramatické (topografické) kamery.

Teplota během dne na Měsíci může dosáhnout až 107°C. Při vysokých teplotách přejde sonda i vozítko do režimu "odpočinku", což se zřejmě v následující době stane. "Polední přestávka" bude trvat do 10. ledna.

Zatímco v noci může teplota klesnout až na -180°C. Během měsíční noci vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) přejde do režimu "spánku", kdy sklopí sluneční panely a "přikryje" se nimi. 14 denní noc by měla nastat kolem 12. ledna (?).

http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6805086/content.html [Upraveno 04.1.2019 MiraH] [Upraveno 04.1.2019 MiraH] [Upraveno 05.1.2019 MiraH] [Upraveno 11.1.2019 MiraH]


MiraH - 4/1/2019 - 16:46

Kdo by se chtěl procvičit ve výslovnosti Chang'e (Cháng'é, 嫦娥 ) – Čchang-e (jméno měsíční princezny)


MiraH - 4/1/2019 - 16:58



Pohled z kamery retranslační sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) na Měsíc a Zemi.



https://s.weibo.com/weibo/%23%E6%B5%99%E5%A4%A7%E6%96%B0%E9%97%BB%23


yamato - 4/1/2019 - 17:15

To je ako z 2001: Vesmirna odysea


MiraH - 4/1/2019 - 17:25

quote:
To je ako z 2001: Vesmirna odysea


Snímky Země s Měsícem z "větší" dálky mě fascinují. Fantazie pracuje.


xChaos - 4/1/2019 - 19:45


MiraH - 5/1/2019 - 10:45

POZOR! Toto je plán cesty, který uskutečnilo první vozítko Yutu (Jü-tchu) v roce 2013/2014, tak aby nedošlo k nějakému omylu. Jen mě zaujalo označení místa, kde teď vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) stojí jako bod "A". První body na plánu jsou taky označeny písmeny A - E. Dovolím si zaspekulovat, že prvotní trasa vozítka bude kopírovat tu z předchozí mise a vozítko postupně objede sondu Chang'e 4 (Čchang-e 4). Nu uvidíme.


[Upraveno 05.1.2019 MiraH] [Upraveno 05.1.2019 MiraH]


MiraH - 5/1/2019 - 11:06

A začíná se vytvářet "mapa" uskutečněné cesty vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2):

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8453

[Upraveno 05.1.2019 MiraH]


MiraH - 5/1/2019 - 11:24

Ještě trochu jiný pohled na odvrácenou stranu Měsíce.


xChaos - 5/1/2019 - 13:51

Jinak docela dost bezprecedentní věc - poměrně prestižní web spaceflightnow.com, který jinak pokrývá rovnoměrně veškerou světovou kosmonautiku - samozřejmě včetně Čínské - nyní poprvé už několik dní mlčí o současném čínském přistání na odvrácené straně Měsíce.

Čínský politický systém mi nikdy sympatický nebyl. Nicméně západním médiím jsem vždy fandil, protože jsem to chápal tak, že se snaží o vyváženou, objektivní, nestrannou informovanost. Zatím vůbec nevím, co si o tom mám myslet (opomenutí? sváteční volno? government shutdown? Vůbec nevím.. průlet New Horions je určitě zásadní úspěch, ale úspěch Change'4 si rozhodně zaslouží aspoň poznámku pod čarou...)


MiraH - 5/1/2019 - 14:00

quote:
Jinak docela dost bezprecedentní věc - poměrně prestižní web spaceflightnow.com, který jinak pokrývá rovnoměrně veškerou světovou kosmonautiku - samozřejmě včetně Čínské - nyní poprvé už několik dní mlčí o současném čínském přistání na odvrácené straně Měsíce.

Čínský politický systém mi nikdy sympatický nebyl. Nicméně západním médiím jsem vždy fandil, protože jsem to chápal tak, že se snaží o vyváženou, objektivní, nestrannou informovanost. Zatím vůbec nevím, co si o tom mám myslet (opomenutí? sváteční volno? government shutdown? Vůbec nevím.. průlet New Horions je určitě zásadní úspěch, ale úspěch Change'4 si rozhodně zaslouží aspoň poznámku pod čarou...)


Zajímavé. Tak jsem tam mrkl a opravdu ani zmínka. O zkoušce Crew Dragonu tam článek je, takže asi pracují.


admin - 5/1/2019 - 14:02

Taky mě to zarazilo. Ale jako poslední článek mají z 3.1. Třeba jen mají volno.
Government shutdown za tím asi není. Pole Star Publications Ltd sídlí v UK. I když nejčastější autoři Clark a Harwood jsou Američani, jestli se nepletu...


MiraH - 5/1/2019 - 14:19

quote:
Taky mě to zarazilo. Ale jako poslední článek mají z 3.1. Třeba jen mají volno.
Government shutdown za tím asi není. Pole Star Publications Ltd sídlí v UK. I když nejčastější autoři Clark a Harwood jsou Američani, jestli se nepletu...


Článek je opravdu ze 3. ledna. Mě zmátl ten snímek v úvodu. Ten ještě 3. ledna nemohl být. Tak asi mají nějaký omezený provoz.


Alchymista - 5/1/2019 - 15:54

čo je na tom prekvapivé?
Informačná vojna je v plnom prúde.


yamato - 5/1/2019 - 16:19

quote:
čo je na tom prekvapivé?
Informačná vojna je v plnom prúde.


Hej, ale v kremli


xChaos - 5/1/2019 - 16:36

Takhle daleko v konspiračních teoriích bych nezacházel :-) Přední světová média rozhodně nic netajila. Ostatní kosmické portály samozřejmě taky ne.

Upozadění události se týká jednoho jediného kosmonautického portálu, který doteď vystupoval dost nestraně (a dokonce v případě Číny informoval, dá se říct, o kdejaké blbosti, kterou ani vědět nemusím...). Nemyslím si, že jde o "informační válku"... ale současně by mi fakt zajímalo, o co sakra teda jde?


Eudoxus - 5/1/2019 - 17:43

quote:
Takhle daleko v konspiračních teoriích bych nezacházel :-) Přední světová média rozhodně nic netajila. Ostatní kosmické portály samozřejmě taky ne.

Nejake informacie su napriklad tu:
http://www.planetary.org/blogs/?keywords=change-4


xChaos - 5/1/2019 - 18:07

quote:
quote:
Takhle daleko v konspiračních teoriích bych nezacházel :-) Přední světová média rozhodně nic netajila. Ostatní kosmické portály samozřejmě taky ne.

Nejake informacie su napriklad tu:
http://www.planetary.org/blogs/?keywords=change-4


Pochopitelně. Všude jsou informace, jen http://spaceflightnow.com/ z neznámého důvodu stávkuje. Pravděpodobnější vysvětlení, než že jde o "informační válku" je, že je ve skutečnosti nějak aspoň částečně veřejnoprávní (?) a že ho zasáhl government shutdown (i když taky nevím). Nebo provozovatelé sajtu 3.ledna nečekaně zemřeli při autonehodě.


MiraH - 5/1/2019 - 21:09

A ještě trochu jiný pohled na místo přistání:


MiraH - 5/1/2019 - 21:14

Zajímavé porovnání velikostí. Na obrázku je popisek Chang'e 3 (Čchang-e 3), ale sondy jsou téměř identické.

[Upraveno 05.1.2019 MiraH]


lamid - 6/1/2019 - 04:57

quote:
... Dovolím si zaspekulovat, že prvotní trasa vozítka bude kopírovat tu z předchozí mise a vozítko postupně objede sondu Chang'e 4 (Čchang-e 4). ...



admin - 7/1/2019 - 01:46

Už se probrali.

https://spaceflightnow.com/2019/01/05/chinese-rover-begins-exploring-far-side-of-the-moon/


MiraH - 11/1/2019 - 08:58

Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se včera "probralo" z polední pauzy, kde bylo z důvodu ochrany před vysokou teplotou. Sonda i vozítko pracují normálně. Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) poslala panoramatický snímek z místa přistání a je to už ve správných barvách.





Zde je panorama ve vyšším rozlišení. Ale snímek je otočený o 90°:

http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758842/c6805147/content.html

http://www.cnsa.gov.cn/n6758824/n6759009/n6759040/n6759287/c6805143/content.html

Zde je panoráma už otočené vodorovně:

https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/2019/20190110-change4-yutu2-first-panorama.jpg

[Upraveno 11.1.2019 MiraH] [Upraveno 11.1.2019 MiraH] [Upraveno 11.1.2019 MiraH] [Upraveno 13.1.2019 MiraH]


MiraH - 11/1/2019 - 09:34

Hezká otáčející se panoramata:

https://roundme.com/tour/350106/view/1179570/

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=44080


MiraH - 11/1/2019 - 12:55

Vzájemné fotky sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2).






http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6805166/content.html


MiraH - 11/1/2019 - 13:00

Video z přistávací kamery sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Sonda hezky dosedla mezi krátery. A vypadá to, že po přistání ještě chvilku fungoval přistávací motor.

[Upraveno 11.1.2019 MiraH]


Roman2016 - 11/1/2019 - 23:26

prosím , může k tomu videu někdo napsat výšku kde se to pohybuje ? třeba od 10:23 jsem mimo a nedokáži to ani odhadnout .. a pak 10:24,10:25 a pak jak se to zastaví a přesunuje . .opět v jaké je to výšce ...

stačí textem sem ....

Předem díky R.


admin - 12/1/2019 - 00:31

Ve videu to není uvedené, ani jsem to zatím nenašel na netu. Ani to nejde pořádně odhadnout, bo tam není žádný strom, dům, nebo auto.


lamid - 12/1/2019 - 00:35

pozri si príspevok od MiraH na predchádzajucej strane tohoto vlákna z 31.12.2018


lamid - 12/1/2019 - 01:18


[Editoval 12.1.2019 lamid]


MiraH - 13/1/2019 - 20:06

Zpomalené video z přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) na "reálný čas":


MiraH - 13/1/2019 - 20:10

Vykládka vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2):


MiraH - 13/1/2019 - 20:15

Zrychlené video jízdy vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2) do bodu A:


MiraH - 13/1/2019 - 20:33

quote:

[Editoval 12.1.2019 lamid]


Vůbec mně to nedošlo, ale vlastně "selfíčka", které byly zveřejněny, jsou pořízené z pozic z 11. 1.


MiraH - 14/1/2019 - 22:11

Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) i vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) přešly v neděli 13. 1. do režimu spánku, který bude trvat po celou lunární noc. Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) nebude vypnuta úplně, ale díky palubnímu 5W radioizotopovému termoelektrickému generátoru (RTG) bude mít energii pro některé přístroje i během měsíční noci. Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) bude měřit teplotu, která může klesnout až k -180°C. Zamrznutí sondy i vozítka mají zabránit vestavěné radioizotopové ohřívače.

http://www.xinhuanet.com/english/2019-01/15/c_137743699.htm [Upraveno 14.1.2019 MiraH]


admin - 15/1/2019 - 15:55

Experiment se daří. Na Měsíci klíčí bavlník.


https://www.bbc.com/news/world-asia-china-46873526


admin - 15/1/2019 - 17:21


admin - 16/1/2019 - 23:45

https://www.space.com/43025-china-moon-mission-plants-dead.html

https://gbtimes.com/lunar-nighttime-brings-end-to-change-4-biosphere-experiment-and-cotton-sprouts



yamato - 17/1/2019 - 06:22

ono to nebolo vyhrievane?


Erakis - 17/1/2019 - 09:59

V článku z apríla 2018 (http://www.xinhuanet.com/english/2018-04/12/c_137106225.htm) bola spomenutá informácia, že v bio-kanistri musia udržovať teplotu v rozmedzí 1 až 30 stupňov, aby rastliny a živočíchy v ňom prežili. Je však otázne, či aj reálne plánovali udržovať takúto teplotu aj počas dlhodobejšieho pôsobenia na mesačnom povrchu, alebo sa to vzťahovalo len na preletovú a obletovú fázu pred pristátím (ktorá trvala takmer mesiac). Každopádne teraz sa ukázalo, že RTG zdroj slúžiaci na vyhrievanie základných systémov sondy počas mesačnej noci nemá kapacitu aj na dostatočné vyhriatie biokanistra, ktorý bol navyše menej prioritným experimentom. Predsalen, udržat teplotu nad jedným stupňom v litrovom kanistri 2 týždne, keď okolo je -180 °C, asi kladie slušne vysoké nároky na energiu. Predpokladá sa, že tvorcovia experimentu si to uvedomili (alebo boli o tom upovedomení) až dodatočne a aj preto sa rozhodlo o výmene pôvodne plánovaných lariev priadky morušovej za vínne mušky, ktoré majú kratšie vývinové štádium.
[Upraveno 17.1.2019 Erakis]


MiraH - 17/1/2019 - 22:43

V posledních dnech se více mluví o biologickém experimentu „Měsíčním mikro ekosystému“ na sondě Chang'e 4 (Čchang-e 4). Jak vlastně tento experiment vypadá. V podstatě se jedná o větší „plechovku“. Je to válec z hliníkové slitiny o průměru 16 cm, délce 18 cm a hmotnosti asi 3 kg. Vnitřní objem je asi jen 0,8 litru.



Z důvodu tak malého prostoru, byly vybrány vzorky 6 organismů, které měly vytvořit malý uzavřený ekosystém. Kanystr obsahuje semínka čtyř rostlin a to bavlníku, řepky, brambor a houseníčku. Dále tam jsou kvasinky. A nakonec vajíčka octomilek.



V horní části je otvor, kterým je dovnitř kanystru přiváděno sluneční světlo (zřejmě optickým kabelem). To mělo umožnit fotosyntézu rostlin. Komplikací je 14 denní měsíční noc. Je tam samozřejmě půda, zásoba vody (18 ml) a vzduchu. Experiment je snímán dvěma kamerami, které zaznamenávájí růst rostlin. „Klimatizační systém – zřejmě se myslí izolační obal“ měl udržovat teplotu kolem 25°C.

V přeletové době letu byla půda suchá a zařízení pro regulaci teploty udržovalo teplotu (?) v nižší hodnotě , aby semena rostlin byla „spící“. Po přistání a rozevření slunečních panelů se teplota zvýšila a voda byla uvolněna do půdy aby semena vyklíčila. Také tam bylo přiváděno sluneční světlo. Plán byl, aby rostliny fotosyntézou uvolňovaly kyslík, který by spotřebovávaly rostliny, kvasinky i octomilky. Mrtvé listy by byly rozloženy kvasinkami (mikroorganismy). Metabolity kvasinek by zase byly potravou pro octomilky. Kvasinky a octomilky by zase uvolňovaly oxid uhličitý, který by zase spotřebovávaly rostliny.



Podle plánu měl experiment probíhat po celé 3 měsíce. Smyslem experimentu mělo být pozorování růstu rostlin a celého ekosystému za nízké gravitace, vysokého záření, vysokých teplotních rozdílů a dlouhých rozdílů ve světelných podmínkách na Měsíci. A přežití těchto drůhů za výše uvedených podmínek.

Experiment byl aktivován po přistání sondy 3. ledna. Na začátku měsíční noci z důvodu nedostatku energie (experiment neměl vlastní zdroj energie ?) klesla teplota uvnitř kanistru na -52 °C a všechny organismy zmrzly. Další sluneční den, po zvýšení teploty, se všechny organismy rozloží.

Semena bavlníku vyklíčila. Viz snímky u předchozích příspěvků. O ostatních organismech nejsou zprávy.

(Zprávy ohledně řízení teploty uvnitř kanystru se poněkud různí. Tak je otázka, jestli se počítalo jen s jedním měsíčním dnem – rozpor s 3 měsíčním plánem trvání experimentu nebo jde o nějakou závadu nebo špatně provedený návrh kanystru. Tím 3 měsíčním experimentem se možná myslela plánovaná životnost celé sondy, tak třeba biologický experiment opravdu byl plánovaný jen na dobu jednoho měsíčního dne.)



https://gbtimes.com/lunar-nighttime-brings-end-to-change-4-biosphere-experiment-and-cotton-sprouts

https://k.sina.com.cn/article_1420157965_54a5e40d02000l0p4.html

https://zhuanlan.zhihu.com/p/53988566 [Upraveno 18.1.2019 MiraH] [Upraveno 18.1.2019 MiraH]


lamid - 18/1/2019 - 07:24

Pekné zhrnutie.
čítam jednotlivé zdroje, ale je dobré to mať pokope.
Vďaka.


Erakis - 18/1/2019 - 09:34

quote:

Podle plánu měl experiment probíhat po celé 3 měsíce...

Experiment byl aktivován po přistání sondy 3. ledna. Na začátku měsíční noci z důvodu nedostatku energie (experiment neměl vlastní zdroj energie ?) klesla teplota uvnitř kanistru na -52 °C a všechny organismy zmrzly.

(Zprávy ohledně řízení teploty uvnitř kanystru se poněkud různí. Tak je otázka, jestli se počítalo jen s jedním měsíčním dnem – rozpor s 3 měsíčním plánem trvání experimentu nebo jde o nějakou závadu nebo špatně provedený návrh kanystru. Tím 3 měsíčním experimentem se možná myslela plánovaná životnost celé sondy, tak třeba biologický experiment opravdu byl plánovaný jen na dobu jednoho měsíčního dne.)



Nikde sa priamo nepíše o tom, že by experiment s biokanistrom mal trvať 3 mesiace. Tri mesiace je očakávané minimálne trvanie celej misie Čchang-e 4 (po skúsenostiach s Čchang-e 3, ktorá funguje doteraz, to však bude asi o dosť dlhšie). Teplota v kanistri bola regulovaná - ale pravdepodobne len v rozmedzí 1 až 30 °C a aj to pri plnom prísune energie. Keď nastala 2 týždne trvajúca mesačná noc, pri ktorej teplota klesne až na -180 °C, je jasné, že 5 watový RTG zdroj istiaci základné systémy sondy nemôže na požadovanú teplotu vyhriať aj celý kanister a je teda jasné, že v ňom všetko umrzne. Je len otázne to, či si toho tvorcovia experimentu boli vedomí od začiatku. Osobne si myslím, že za rozhodnutím o výmene niektorých rastlín a pôvodne oznámených lariev priadky morušovej za vínne mušky, stálo práve dodatočné uvedomenie si toho (alebo možno skôr upozornenie tvorcov experimentu od konštruktérov sondy), že experiment bude musieť byť kratší ako možno pôvodne uvažovali. Každopádne experiment vcelku možno považovať za úspešný, prvýkrát v historii bol predsa pozorovaný rast rastlín v unikátnych mesačných podmienkach. Navyše za tých 9 dní stihla tá rastlinka vyrásť docela dosť.


lamid - 18/1/2019 - 10:10

Myslím si, že fotka vpravo je zo Zeme.



An image from the Earth-based control for the Chang'e-4 mini biosphere experiment on the far side of the Moon on January 7, 87 hours after water injection, showing contrast with the Chang'e-4 sprouts. Chongqing University

https://gbtimes.com/lunar-nighttime-brings-end-to-change-4-biosphere-experiment-and-cotton-sprouts

a táto je z Mesiaca

An image returned from the Chang'e-4 mini biosphere experiment on the far side of the Moon on January 7, around 02:00 UTC.

Ešte pridám obrázok biosféry:

Je to čo sem dal MiraH v čínštine, len inak namaľované a v angličtine.
http://n.sinaimg.cn/translate/423/w750h473/20190105/CY9Z-hrfcctm6660374.jpg [Editoval 18.1.2019 lamid]


ptpc - 18/1/2019 - 11:23

quote:

Nikde sa priamo nepíše o tom, že by experiment s biokanistrom mal trvať 3 mesiace. Tri mesiace je očakávané minimálne trvanie celej misie Čchang-e 4 (po skúsenostiach s Čchang-e 3, ktorá funguje doteraz, to však bude asi o dosť dlhšie). Teplota v kanistri bola regulovaná - ale pravdepodobne len v rozmedzí 1 až 30 °C a aj to pri plnom prísune energie. Keď nastala 2 týždne trvajúca mesačná noc, pri ktorej teplota klesne až na -180 °C, je jasné, že 5 watový RTG zdroj istiaci základné systémy sondy nemôže na požadovanú teplotu vyhriať aj celý kanister a je teda jasné, že v ňom všetko umrzne. Je len otázne to, či si toho tvorcovia experimentu boli vedomí od začiatku. Osobne si myslím, že za rozhodnutím o výmene niektorých rastlín a pôvodne oznámených lariev priadky morušovej za vínne mušky, stálo práve dodatočné uvedomenie si toho (alebo možno skôr upozornenie tvorcov experimentu od konštruktérov sondy), že experiment bude musieť byť kratší ako možno pôvodne uvažovali. Každopádne experiment vcelku možno považovať za úspešný, prvýkrát v historii bol predsa pozorovaný rast rastlín v unikátnych mesačných podmienkach. Navyše za tých 9 dní stihla tá rastlinka vyrásť docela dosť.



Boli.


milantos - 18/1/2019 - 11:37

Nevím, jak lze napsat, že experiment byl úspěšný, když se z něho podařila jenom ta menší , prvotní část . Žádné tvoření atmosféry, její recyklace ,žádné použití bakterií v tom procesu , ani vytvoření podmínek pro octomilky ...
Takhle to určitě nemělo skončit, proč by tam bylo všechno to ostatní ?


Erakis - 18/1/2019 - 11:56

quote:
Myslím si, že fotka vpravo je zo Zeme.


Hej, asi máš pravdu. V tom prípade ale pravdepodobne ešte neboli zverejnené neskoršie snímky rastliny v ten poslený deň pred začiatkom mesačnej noci, pretože fotografia , ktorá je podla článku z Mesiaca, pochádza zo 7. januára. Odvtedy do 12. januára to predsalen asi trocha povyrástlo.


Erakis - 18/1/2019 - 12:05

quote:
Nevím, jak lze napsat, že experiment byl úspěšný, když se z něho podařila jenom ta menší , prvotní část . Žádné tvoření atmosféry, její recyklace ,žádné použití bakterií v tom procesu , ani vytvoření podmínek pro octomilky ...
Takhle to určitě nemělo skončit, proč by tam bylo všechno to ostatní ?

Ako vieš? Videl si už vari nejaké podrobnejšie výstupy a štúdie z experimentu? Asi ťažko... A opakujem, nikde sa priamo nepíše, koľko mal experiment trvať, najpravdepodobnejšie naozaj len do začiatku mesačnej noci, čomu nasvedčuje aj konečný výber rastlín a živočíchov s krátkym vývinovým štádiom. Treba si uvedomiť, že zatiaľ bola zverejnená len malá časť informácii (v podstate len fotky a informácia o ukončení experimentu). Biosféra na mesačnom povrchu fungovala 9 dní, za tú dobu istotone nazbierali dosť informácii, ktoré ešte budú podrobnejšie analyzované, a pre vedcov, ktorý sa tým zaoberajú, majú istotne veľkú hodnotu. Okrem toho si treba uvedomiť aj to, že ak sa niektoré rastliny neuchytili, nie je to neúspech, ale výsledok experimentu. Znamená to totiž napr. to, že na pestovanie v takýchto podmienkach nie sú vhodné, prípadne že k ich pestovaniu treba pristupovať inak. [Upraveno 18.1.2019 Erakis]


milantos - 18/1/2019 - 12:31

A když nemáš žádné informace, tak můžeš napsat, že se experiment podařil?


Erakis - 18/1/2019 - 12:50

Teraz sa už snažíš zavádzať milantos. Nie sú známe žiadne podrobnejšie informácie, nie že žiadne informácie! To ty si spomenul, že "Žádné tvoření atmosféry, její recyklace ,žádné použití bakterií v tom procesu ", čo si napísal bez toho, aby si o tom niečo skutočne vedel. Klíčenie a rast rastlín však prebiehal 9 dní, vývin biosféry na Mesiaci teda pozorovaný bol a počas toho obdobia určite nazbierali dostatok údajov. Len preto, že zatiaľ k tomu nezverejnili žiadne podrobnejšie analýzy (napr. o tom tvorení atmosféry), určite nemožno nazývať experiment neúspechom, len kvôli tomu, že sa ukončil skôr, ako si si možno predstavoval. [Upraveno 18.1.2019 Erakis]


yamato - 18/1/2019 - 12:59

myslim si ze sa skoncil skor, ako si predstavovali jeho autori cim netvrdim ze nenazbierali nejake data...


MiraH - 29/1/2019 - 09:55

Začal 2. měsíční den v místě přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4).

Na 31. ledna je naplánováno, že americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídí snímky místa přistání.

https://gbtimes.com/change-4-set-for-day-2-of-lunar-far-side-activities-with-sunrise-over-von-karman-crater?cat=chinas-space-program


MiraH - 31/1/2019 - 10:41

Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se "probudilo" do nového měsíčního dne ve 12:00 UT 29. ledna a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) o den později. Podle měření klesla teplota v místě přistání v průběhu měsíční noci na -190°C. Obě zařízení pracují normálně.

https://gbtimes.com/change-4-lander-and-yutu-2-awaken-on-the-lunar-side-after-enduring-1900c?cat=chinas-space-program


MiraH - 2/2/2019 - 22:43

Na novém snímku sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) jsou lépe vidět pětimetrové antény nebo tryska přistávacího motoru:




V místě přistání bude poledne a tak se vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) chystá na další polední pauzu, která začne 3. února. První měsíční den mělo vozítko polední pauzu asi 5 dnů. Je to z důvodu ochrany před "poledním" slunečním zářením, které zvedne teplotu ozářených částí až na 100°C a vozítko nemá takovou termoregulační ochranu jako hlavní sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4).

Během několika posledních dnů bylo pořízeno více snímků. Do začátku druhého měsíčního dne (takže v prvním dnu) vozítko ujelo 44 m a míří směrem na severozápad. Vozítko provádí měření svými přístroji.




Na sondě Chang'e 4 (Čchang-e 4) bude probíhat měření nízkofrekvenčním rádiovým spektrometrem, využívající 3 pětimetrové antény a neutronový detektor bude měřit úrověň záření a hledat stopy vody.

(Snímky místa přistání pořízené americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) budou zřejmě zveřejněny na zasedání Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru ve Vídni konaném 11. - 22. února.)

https://gbtimes.com/change-4-yutu-2-to-nap-to-protect-against-midday-heat-after-surviving-190-c-nighttime?cat=chinas-space-program

https://twitter.com/AJ_FI/status/1091689512856707072


MiraH - 4/2/2019 - 22:34

Snímek sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) pořízený vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2) krátce po sjetí na povrch Měsíce:



V tomto tweetu jsou ještě animované gify vysunutí 2 pětimetrových antén a něco z aktivity vozítka:

https://twitter.com/AJ_FI/status/1092500087148892161


MiraH - 6/2/2019 - 20:29

První pohled na místo přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4):



Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotila 30. ledna místo přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Sonda LRO byla 330 km východně a proto na snímku má sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) velikost jen 2 pixely. Masivní pohoří v pozadí je západní stěna kráteru Von Kármán, která sahá více než 3000 metrů nad dnem kráteru. Kráter uprostřed snímku je zřejmě 3,9 km velký kráter Ba Jie.

Více a podrobnější snímky zde:

http://lroc.sese.asu.edu/posts/1090

[upraveno 6.2.2019 21:07]


MiraH - 7/2/2019 - 20:40

Shrnující stránky o všem kolem sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4):

http://www.planetary.org/explore/space-topics/space-missions/change-4.html

http://planetary.org/blogs/guest-blogs/2019/change-4-mission-updates.html


MiraH - 7/2/2019 - 21:28

Netradiční "mapa" trasy vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2):



Oranžovohnědá čára je trasa ujetá 1. měsíční den. Zelená je trasa, kterou vozítko urazilo v 2. polovině měsíčního dne do polední přestávky, která končí zítra 8. února. Délka ujeté trasy se odhaduje na 70-80 m. Očekává se, že vozítko bude pokračovat ve zkoumání terénu ve stávajícím severozápadním směru, kde je rovnější povrch. Bude pokračovat do 12. února, kdy by měla nastat opět noc, která bude trvat až do 27. února.

http://k.sina.com.cn/article_6180132521_1705d56a900100e61h.html [upraveno 7.2.2019 21:33]


MiraH - 9/2/2019 - 20:49

Tým sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) nám to servíruje postupně:



Sonda LRO pořídila 31. ledna snímek místa přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) z bližší vzdálenosti a pod jiným úhlem, na kterém je již rozpoznatelné i vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2). Ale jen ve velikosti 2 pixelů. Zvětšené snímky jsou zde:

http://lroc.sese.asu.edu/posts/1091 [upraveno 9.2.2019 20:50]



https://zhuanlan.zhihu.com/p/56380934 [upraveno 9.2.2019 21:10]


MiraH - 11/2/2019 - 21:53

Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) fungovaly a pracovaly během 2. měsíčního dne normálně. Vozítko doposud ujelo asi 120 m, čímž překonalo vozítko Yutu (1) (Jü-tchu (1)), které ujelo vdálenost 114 m. Maximální rychlost vozítka je 200 m/hod.

Obě zařízení přešla do stavu noční hibernace (vozítko v 11:00 UT a sonda v 11:30 UT dnešního dne). Předpokládá se, že vozítko bude probuzeno 28. února a sonda o den později 1. března.

Koncem ledna sonda Longjiang-2 (Lung-ťiang 2) uskutečnila manévr s cílem snížit perilun, což by mělo vést k tomu, že Longjiang-2 (Lung-ťiang 2) by měla někdy v srpnu narazit do povrchu Měsíce. Je to z důvodu odstranění rizika pro budoucí mise.

https://spacenews.com/change-4-powers-down-for-second-lunar-night/

https://news.cgtn.com/news/3d3d674e79496a4e32457a6333566d54/index.html [upraveno 11.2.2019 21:55] [upraveno 13.2.2019 20:24]


lamid - 16/2/2019 - 05:01

http://lroc.sese.asu.edu/posts/1092


MiraH - 18/2/2019 - 12:47

Mezinárodní astronomická únie (IAU) schválila oficiální pojmenování pěti míst v oblasti přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) v kráteru Von Kármán.




Jména vycházejí z asterismu „Letní trojúhelník“ tvořený hvězdami Deneb (v souhvězdí Labutě), Vega (v souhvězdí Lyry) a Altair (v souhvězdí Orla) mezi kterými prochází Mléčná dráha. Pojmenování hvězd pochází z čínské lidové pohádky „O pasáčku a tkadleně“.


Místo přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) bylo pojmenováno jako Statio Tianhe (Tchien-che).

Tři malé krátery, které tvoří trojúhelník kolem místa přistání byly pojmenovány Zhinyu (Č'-nü), Hegu (Che-ku) a Tianjin (Tchien-ťin), které odpovídají postavám v příběhu.



Jméno Tianhe (Tchien-che) je (staré) čínské pojmenování „Nebeská řeka“ pro Mléčnou dráhu, která představovala Stříbrnou řeku oddělující Niulanga (Niou-langa) a Zhinyu (Č'-nü) v lidové pohádky „O pasáčku a tkadleně“.

Zhinyu (Č'-nü) je jméno nebeské tkadleny z pohádky „O pasáčku a tkadleně“. V asterismu „Letní trojúhelník“ je tak pojmenována hvězda Vega v souhvězdí Lyry.

Hegu (Che-ku) je čínské jméno hvězdy Altair v souhvězdí Orla v asterismu „Letní trojúhelník“. Zobrazuje pasáčka Niulanga (Niou-langa) z pohádky „O pasáčku a tkadleně“.

Tianjin (Tchien-ťin) je čínské jméno hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě v asterismu „Letní trojúhelník“. Znamená to něco jako brod přes Nebeskou řeku (Mléčnou dráhu).


Pátým schváleným jménem je Mons Tai (Tchaj), přidělené centrálnímu vrcholu kráteru Von Kármán, který je asi 46 km severozápadně od místa přistání Chang'e 4 (Čchang-e 4). Mons Tai (Tchaj) nemá nic společného s příběhem „O pasáčku a tkadleně“. Je pojmenována po hoře Tai Shan (Tchaj Šan) v provincii Shandong (Šan-tung) v Číně, která patří mezi tzv. Pět velkých hor, což je označení pro pět hor, které jsou posvátné v taoismu.



https://cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-%C5%A1an

https://www.iau.org/news/pressreleases/detail/iau1901/

https://mp.weixin.qq.com/s/DILOVmbCJPL_oh1Ix13Qdg

https://www.shine.cn/news/nation/1902159606/

https://pbs.twimg.com/media/DzbsbVxWwAAmTk1.jpg:large


Je mnoho variant příběhu pohádky „O pasáčku a tkadleně“. Koho by to zajímalo tak si některou z variant může přečíst zde: http://www.tradicni-cinska-medicina-praha.cz/news/nebeska-tkadlena-a-pasacek-buvolu/ nebo zde: http://www.skolacinskeastrologie.cz/2018/08/jak-vznikla-nebeska-mlecna-draha.html

Mimochodem, podle Stračího mostu z příběhu „O pasáčku a tkadleně“ je pojmenována i retranslační sonda Queqiao (Čchüe-čchiao). [upraveno 20.2.2019 12:28]


lamid - 18/2/2019 - 14:31

Pekný súhrn.
Mám rád povesti.
Odkaz na to isté, len čínske stánky v angličtine:
http://www.xinhuanet.com/english/2019-02/15/c_137824960_2.htm


MiraH - 20/2/2019 - 12:35

Statio Tianhe (Tchien-che). Snímek pořízený vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2) zřejmě během druhého měsíčního dne:



https://mp.weixin.qq.com/s/DILOVmbCJPL_oh1Ix13Qdg


MiraH - 28/2/2019 - 22:35

V kráteru Von Kármán začal třetí měsíční den pro sondu Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2). Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se dnes v noci ve 02:51 UT (03:51 SEČ, 28. února) automaticky probudilo z noční hibernace. Zde je jeho aktuální poloha:



Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) by se měla probudit zítra.


Je jen mizivé množství informací o čínském biologickém experimentu „Měsíčním mikro ekosystému“, tak jen několik zajímavostí, které uvedl v rozhovoru Xie Gengxin (Sie Keng-sin), hlavní návrhář biologického experimentu:

Předpokládaná „provozní“ teplota 20°C v kanystru byla překročena a bylo dosaženo teploty 30°C. Při této teplotě vyklíčily teplotně odolná semena bavlníku.

Focení experimentu bylo prováděno dvěma jednoduchými kamerami (foťáky) bez možnosti pohybu a přibližování. Konstrukce kamer je jednoduchá z důvodu, aby kamery vydržely extrémní podmínky na Měsíci.

Čínští vědci mají k dispozici kolem 400 snímků, na kterých studují vývoj biologického experimentu. Je podezření, že i ostatní semena mohla začít klíčit a mohly se vylíhnout i octomilky. Nicméně jen vyklíčená semena bavlníku jsou prokázaná a tak zveřejnili jen informaci o vyklíčených semenech bavlníku.

Pro porovnání výsledku experimentu, byl na Zemi identický kanystr:




http://www.chinanews.com/gn/2019/02-28/8767588.shtml

https://news.cgtn.com/news/3d3d674d306b544f31457a6333566d54/share_p.html

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=5844b440c180281f2e2410d1b3e3cd03&showtopic=8453&st=15&start=15


MiraH - 1/3/2019 - 21:38

Dnes v noci ve 23:52 UT (00:52 SEČ, 1. března) se probudila i sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4). Sonda i vozítko pracují normálně.

http://www.cnsa.gov.cn/n6758824/n6759009/n6759040/n6759287/c6805577/content.html


admin - 2/3/2019 - 17:56

Jestli někdo umí čínsky...

https://www.weibo.com/6873517353/HiVwjs5Er?from=page_1005056873517353_profile&wvr=6&mod=weibotime&type=comment#_rnd1551545721471


xChaos - 2/3/2019 - 19:06

quote:
Jestli někdo umí čínsky...

https://www.weibo.com/6873517353/HiVwjs5Er?from=page_1005056873517353_profile&wvr=6&mod=weibotime&type=comment#_rnd1551545721471


Google translate ano:

Podívej! Master @ 中国 探 月 工程 Nakreslil jsem mapu mé trasy.

První den měsíce jsem šla 44,185 metrů, proplížila se a vyfotila jsem čtyři sestry.
Druhý den jsem kráčel 75.815 metrem a vzal fotografii čtyř sestřiček.

Není to jako hraní, testování chůze je jednou z mých prací. Ve všech oblastech, kde jsem chodil, jsem použil kameru k fotografování topografie a také analyzoval minerály v půdě a skalách. Kdyby byly data přenášena zpět na Zemi, ukázala bych vám to.

Vzhledem k tomu, že není žádný vzduch, budou mé stopy udržovány na měsíci nejméně několik stovek tisíc let spolu se stopami Armstronga, předchůdce @ 月球 车 玉兔, a jsem trochu nadšený, že o tom myslím.

Nastavte malý cíl: Chci, aby se zadní část Měsíce naplnila mými stopami

:-)


MiraH - 2/3/2019 - 19:34

quote:
Jestli někdo umí čínsky...


Čínsky teda neumím, ale zajímá mě to. S pomocí Googlu se tam píše, že:



první měsíční den vozítko ujelo 44,185 m,
druhý měsíční den ujelo 75,815 m.

Je to (zřejmě) psáno v první osobě, kdy říká, že to není hra, ale že pojíždění po povrchu je jedna z testovacích věcí, které vozítko dělá. Mimo to všude pracuje, fotografuje topografii a analyzuje minerály v půdě a skalách. A protože na Měsíci není vzduch, tak jeho stopy na povrchu vydrží stovky tisíc let spolu se stopami Niela Armstronga, což je vzrušující. A že chce aby se odvrácená strana Měsíce zaplnila jeho stopami.

(Zaujala mě reakce jednoho přispívatele, kde si "stěžuje", že pracují jen 7 dnů za měsíc a druhý den ujeli méně než 80 m, což je asi 10 m denně. Vzhledem k tomu, že je navrženo (vozítko) na ujetí 10 km, tak jim to bude trvat 10 let.)

Než jsem to "přeložil", tak mě xChaos předběhl. [upraveno 2.3.2019 19:38] [upraveno 2.3.2019 19:40]


MiraH - 4/3/2019 - 20:04



Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) doposud ujelo celkem 127 m (za první dva měsíční dny 120 m, to znamená, že první polovinu 3. měsíčního dne jen 7 m). Opět tu máme polední přestávku, která začala v 10:25 UT včera 3. března. Polední přestávka bude trvat až do 10. března.

Předtím vozítko zkoumalo kameny, jako například ty na zveřejněném snímku. Na snímku pořízeném navigační kamerou je vidět 20 cm kámen ve vzdálenosti 1,2 m před vozítkem. Na obzoru je vidět centrální vrcholek Mons Tai (Tchaj).

Na druhé zveřejněném snímku, který byl pořízený infračerveným spektrometrem je detail kamene:



https://www.weibo.com/5386897742/HjniODYsW?type=comment#_rnd1551726007416


MiraH - 9/3/2019 - 20:46



Zde je rozhovor s Zhang He (Čang Che), výkonnou ředitelkou projektu Chang'e 4 (Čchang-e 4): http://china-pictorial.com.cn/a-scientists-dream

Zhang He (Čang Che) zde vyjadřuje spíše své pocity a názory ,ale zaujalo mě že:

- Komunikace přes retranslační sondu Queqiao (Čchüe-čchiao) má spoždění 2-3 min.

- Na každé přistávací noze sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) je čidlo (přepínač) doteku, který indikuje kontakt s měsíčním povrchem.

- Komplikací u nízkofrekvenčního rádio astronomického experimentu, který sleduje nízkofrekvenční rádiové signály z vesmíru, slunce a jiných nebeských těles je, že samotná sonda je zdrojem nízkofrekvenčních elektromagnetických signálů, které se musí při vyhodnocení odfiltrovat.


MiraH - 11/3/2019 - 11:45



Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) obnovilo činnost po polední přestávce v neděli v 01:30 UT. Všechny systémy fungují a vozítko pokračuje ve zkoumání. Zde jsou nějaké snímky povrchu:

https://mp.weixin.qq.com/s/C7R24lnd7pnvwX92LUCJYQ


MiraH - 14/3/2019 - 10:53

V místě přistání Statio Tianhe (Tchien-che) opět nastala měsíční noc a vozitko Yutu 2 (Jü-tchu 2) i sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) přešly do stavu hibernace. U vozítka k tomu došlo v 04:16 UT 13. března.

Vozítko doposud ujelo celkem 163 m (v druhé polovině 3. měsíčního dne 36 m). Vozítko dosáhlo plánované životnosti 3 měsíců, ale předpokládá se, že bude pracovat i nadále. Přesněji uplynuly 2,5 měsíce, ale dalších 14 dnů bude měsíční noc, kdy by vozítko stejně nepracovalo. Spíše jde o to, jak přečkat polední pauzy, při kterých vystoupí teplota přes 100°C a měsíční noci, při kterých naměřili pokles až na -190°C. Jinak vozítko pracuje asi jen 7 dnů za měsíc. Zbytek času hibernuje.

Slunce vyjde nad obzor až 28. března, tak předpokládám, že k probuzení sondy i vozítka dojde někdy kolem 30. března.

https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404349467661832340#_0 [upraveno 15.3.2019 12:12]


ptpc - 17/3/2019 - 23:14

quote:

Zhang He (Čang Che) zde vyjadřuje spíše své pocity a názory...


Súhlasím, ale aj tak to bolo pre mňa zaujímavé čítanie...


MiraH - 22/3/2019 - 19:32

quote:
Súhlasím, ale aj tak to bolo pre mňa zaujímavé čítanie...



I já souhlasím, že to je zajímavé čtení.


MiraH - 22/3/2019 - 20:14

Vozítko na cestách:



Tak se jmenuje série snímků, které zveřejnil tým sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), na kterých je vidět změna polohy vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2).

Levý horní obrázek zobrazuje místo přistání před tím, než zde sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) dosedla. Pravý horní obrázek má nejlepší rozlišení sondy a vozítka, které bylo dosud přijato. Levý dolní snímek byl pořízen o 6 hodin později pod jiným úhlem. Na pravé dolním obrázku je vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) 69 m od sondy, kde přečkalo druhou měsíční noc. Na snímku z 28. února je vidět, jak ranní slunce nízko nad obzorem vrhá dlouhé stíny.



https://www.lroc.asu.edu/posts/1096 [upraveno 22.3.2019 20:16]


MiraH - 25/3/2019 - 20:55

Současná poloha vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2) na "mapě" Pekingského aerokosmického řídícího střediska:



Předpokládám, že ty čárkované kroužky jsou průměry kráterů a terénních nerovností. Vypadá to, že se Číňané opravdu vydali bezproblémovou cestou bez zbytečných rizik.

Byl také zveřejněný snímek se stopami od vozítka na povrchu Měsíce. Snímek byl pořízený 10. nebo 11. ledna, krátce po poledni prvního lunárního dne:



https://twitter.com/AJ_FI/status/1110035764564377602

https://www.weibo.com/6180132521/Hmvhj02cp?type=comment#_rnd1553543544040


MiraH - 28/3/2019 - 20:57

Při pohledu na Měsíc jsem si kladl otázku, v jaké "úhlové" vzdálenosti od Měsíce se promítá dráha retranslační sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) na "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2. Našel jsem tady tyto snímky, na kterých Scott Tilley pomocí parabolické antény zaměřil polohu sondy a které přibližně dávají představu v jaké úhlové vzdálenosti od Měsíce se sonda pohybuje:



https://twitter.com/coastal8049/status/1065857539248508929

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2018/0519-change-4-relay-satellite.html [upraveno 28.3.2019 22:15] [upraveno 28.3.2019 22:16] [upraveno 29.3.2019 20:54]


MiraH - 28/3/2019 - 22:08

Na retranslační sondě Queqiao (Čchüe-čchiao) je nizozemsko-čínský nízkofrekvenční rádio-astronomický přístroj (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), určený k měření rádiových emisí z raného vesmíru, studování vesmírného počasí a pozorování rádiového prostředí okolí Země a Měsíce. Jeho hlavní součástí jsou 3 pětimetrové antény citlivé na elektromagnetické záření v rozmezí frekvencí 80 kHz - 80 MHz. Přístroj byl aktivován 28. února 2019, to je asi 9 měsíců po startu sondy. Nejdříve byl jeden měsíc testován přístroj bez rozvinutých antén. Pak se mají antény rozvinout, na dobu dalšího měsíce, nejdříve na délku 0,5 m a pak budou měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m.




Tady je video zkoušky rozvinutí jedné antény:



Video je 25x zrychlené. Fascinovalo mě, jak se anténa vytváří "z ničeho", tak jsem trochu hledal na internetu a k mému údivu jsem zjistil, že antény nejsou prutové, jak jsem se původně domníval, ale jsou z nějakého pásku, který se tvaruje do profilu tvaru písmene "U".

Tady je to hezky vidět:





Tady na tomto snímku je vidět jedna z těch "krabiček", ze kterých se anténa vysouvá:




https://gbtimes.com/china-launches-queqiao-relay-satellite-to-support-change-4-lunar-far-side-landing-mission

https://www.isispace.nl/projects/ncle-the-netherlands-china-low-frequency-explorer/

https://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/dutch-radio-antenna-hitches-ride-chinas-moon-relay-orbiter/

http://engine.scichina.com/publisher/scp/journal/SST/49/2/10.1360/N092018-00375?slug=fulltext

https://www.ru.nl/science/@1196073/dutch-radio-antenna-chinese-queqiao-satellite-now/

http://www.planetary.org/blogs/jason-davis/yutu-2-lunar-day-3.html [upraveno 29.3.2019 20:56]


Alchymista - 28/3/2019 - 23:52

Na ISS nie tak dávno skúšali solárny panel, ktorý mal podobným spôsobom vytvorený "rám" a systém rozvinutia - tiež sa pás materiálu s "tvarovou pamäťou" odvíjal z cievky a tvaroval do trubice.

Anteny na princípe "svinovacieho metra" sú pomerne bežné u rôznych cubesatov. Takže nič nové pod Slnkom.
[upraveno 28.3.2019 23:54]


lamid - 29/3/2019 - 03:27

quote:
... a pak se mají antény rozvinout, na dobu dalšího měsíce, nejdříve na délku 0,5 m a pak budou měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m.
antény nejsou prutové, jak jsem se původně domníval, ale jsou s nějakého pásku, který se tvaruje do profilu tvaru písmene "U".




MiraH - 29/3/2019 - 20:27

Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se dnes 29. března ve 12:28 UT probudilo do 4. lunárního dne a bylo vytvořeno spojení přes retranslační sondu Queqiao (Čchüe-čchiao). Předpokládá se, že sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se probudí zítra.

V článku na Nature Geoscience od čínských vědců jsou doteď nepublikované záběry pořízené sondou i vozítkem:



https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404355307416507330

https://twitter.com/AJ_FI/status/1111692060887789569


admin - 31/3/2019 - 16:14

Sledování ze strany LRO.

https://www.space.com/nasa-moon-probe-chinese-farside-rover-photos.html


MiraH - 31/3/2019 - 22:03

Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se také úspěšně probudila do 4. měsíčního dne 30. března v 10:14 UT. Při příležitosti oznámení této zprávy byly zveřejněny další dva snímky:



https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404355633053836186


MiraH - 5/4/2019 - 09:40

Už je to zřejmě rutina. Na Statio Tianhe (Tchien-che) je poledne a už nikdo ani nezveřejňuje stav sondy a vozítka, které by měly být ve stavu polední hibernace.



Jen pro zajímavost. Našel jsem článek v čínštině, kde je přepis přednášky Zhang He (Čang Che), výkonné ředitelky projektu Chang'e 4 (Čchang-e 4). Jsou tam vesměs známé věci. Ale je tam i zmínka o požáru při testování pohonného systému sondy. Říká, že když byla sonda připevněna k testovací stolici a byl zapálený motor, tak po několika desítkách sekund došlo k požáru, který byl uhašený vodou. Došlo ke zničení konstrukce sondy (nevím, jestli vývojového modelu nebo funkční sondy). Po odhalení příčiny, kterou byla prý drobná "nedbalost", došlo k překonstruování (a asi i výrobě nového hardwaru) a za půl roku k úspěšné zkoušce.

https://tech.sina.com.cn/d/s/2019-04-04/doc-ihvhiqaw9858751.shtml

Přednášku můžete zhlédnout zde, ale je to v čínštině (jak jinak):

https://www.bilibili.com/video/av48240661/


MiraH - 12/4/2019 - 19:09

V kráteru Von Kármán začala noc a ukončila tak aktivity 4. měsíčního dne sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) i vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2) . Sonda přešla do noční hibernace v 16:00 UT ve čtvrtek 11. 4. a vozítko ji následovalo v 16:38 UT. Vozítko za celou dobu pobytu ujelo celkem 178,9 m. Pro statistiky vozítko ujelo:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m (7.92 m první polovinu dne a 7.98 m druhou polovinu)


Probuzení sondy i vozítka se očekává 28./29. dubna.



Novější mapa trasy zatím není, ale vozítko bude kousek od poslední známé pozice:



https://news.sina.com.cn/c/2019-04-12/doc-ihvhiqax2067068.shtml
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404359172484400318
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404360195798102342
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8057&st=210&start=210


MiraH - 28/4/2019 - 21:55

Na odvrácené straně Měsíce v kráteru Von Kármán začal 5. lunární den od přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se probudilo z noční hibernace dnes 28. 4. 2019 ve 05:45 UT. Za celou dobu pobytu na měsíčním povrchu pracovalo kumulovaně téměř měsíc.

Probuzení přistávací sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) se očekává kolem 23. hodiny UT (1. SELČ 29. 4.).

Byly zveřejněny další snímky povrchu Měsíce:



http://www.bjnews.com.cn/news/2019/04/29/573599.html

https://twitter.com/AJ_FI


MiraH - 30/4/2019 - 21:42

Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) se nakonec probudila ve 23:40 UT 28. 4. (01:40 SELČ 29. 4.) Všechny systémy pracují normálně.





Hlavní návrhář retranslační sondy Queqiao (Čchüe-čchiao) Zhang Lihua (Čang Li-chua) uvedl, že sonda má k dispozici ještě 50 kg paliva a díky malé spotřebě při udržování sondy na "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2, může sonda pracovat ještě 10 let, což je dvojnásobek oproti plánované životnosti 5 let.

https://s.weibo.com/weibo/%25E5%25AB%25A6%25E5%25A8%25A5%25E5%259B%259B%25E5%258F%25B7?topnav=1&wvr=6&b=1

http://www.spaceflightfans.cn/54792.html [upraveno 30.4.2019 21:43] [upraveno 1.5.2019 21:29]


MiraH - 1/5/2019 - 21:18

Tým sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vytvořil přesný digitální model terénu okolí místa přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Byl vytvořený ze snímků pořízených 1. února 2019 z různých úhlů.



Bylo zpřesněno místo přistání na:

Souřadnice: -45.4561° j. š., 177.5885° v. d.
Výška: -5927 m

Na obrázku modelu terénu je nižší úroveň terénu označena modře!

https://twitter.com/AJ_FI/status/1123529820808384512

http://lroc.sese.asu.edu/posts/1100


admin - 10/5/2019 - 23:16

Predikce dopadu DSLWP-B(DSLWP-A2, Longjiang 2) na měsíční povrch.

https://destevez.net/2019/05/dslwp-b-lunar-impact-prediction/


MiraH - 12/5/2019 - 21:34

V místě Statio Tianhe (Tchien-che) v kráteru Von Kármán skončil 5. lunární den. Vypadalo to, že Číňani už žádné informace nevydají, ale nakonec něco málo pustili.

Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) vstoupilo do módu noční hibernace 11. května 2019 ve 03:05 UT a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) ve 4:00 UT. Vozítko v 5. měsíčním dnu ujelo 11,76 m a celková délka ujeté trasy narostla na 190,66 m. Všechny přístroje byly funkční a pracovaly normálně. Bylo staženo celkem 6,6 GB vědeckých dat ke zpracování (,ale není z toho zřejmé, jestli jsou to data za 5. měsíční den nebo za celkovou dobu trvání mise.)

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m



http://www.sohu.com/a/313421874_100253939?sec=wd
https://twitter.com/AJ_FI/status/1127074091767406592


admin - 16/5/2019 - 21:43

Yutu 2 by mohl být první rover, který by se dostal pod "prachový plášť".

https://www.space.com/moon-far-side-mantle-china-yutu-2-samples.html


admin - 17/5/2019 - 21:21

Stín Yutu 2.


MiraH - 22/5/2019 - 22:13



Vědci z Čínské akademie věd vydali 15. května zprávu v odborném časopise Nature. V ní uvádějí, že vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) identifikovalo kameny s jiným chemickým složením než jakékoliv jiné horniny nalezené na Měsíci.
Na základě prvních analýz provedených viditelným a blízko-infračerveným spektrometrem (VNIS - Visible and Near Infrared Spectrometer), byly ve spektrech zkoumaných vzorků nalezeny minerály olivín a vápenatý pyroxen. Podle teorie o vzniku Měsíce by tyto minerály měly být obsaženy v plášťi Měsíce. Kráter Von Kármán, ve kterém přistála sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4), je v pánvi South Pole-Aitken, impaktním kráteru s hloubkou 13 km. Předpokládá se, že v tomto místě je ztenčená měsíční kůra a mohly by tam být horniny z měsíčního pláště. Kráter Von Kármán vznikl později než pánev South Pole-Aitken a byl zalit vyvřelým čedičem, který zakryl materiál pláště, ale blízko je ještě mladší kráter Finsen, ze kterého mohly být vyvrženy horniny z pláště a které by dopadly i do kráteru Von Kármán. Nicméně výsledky jsou zatím předběžné z 1. měsíčního dne a výzkum pokračuje.



Na obrázku je zobrazena tloušťka měsíční kůry odvozená z dat měsíčních sond GRAIL v rozmezí 0 - 60 km. Předpokládá se, že v kráterech by tloušťka kůry opravdu mohla být nulová a zde by docházelo k obnažení pláště (modrá barva). Fialové hvězdy označují místa, kde zaznamenala japonská sonda Kaguya minerál olivín.



Místo zkoumání spektrometrem VNIS má jen několik centimetrů v průměru.

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2019/change-4-may-have-discovered.html

http://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/moon-crust-thickness-grail.html

http://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/regional-map-of-ce-4-site.html

http://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/vnis-payload-and-exploration.html


Alchymista - 23/5/2019 - 00:19

quote:
Předpokládá se, že v kráterech by tloušťka kůry opravdu mohla být nulová a zde by docházelo k obnažení pláště (modrá barva).

To je možné, prakticky bez problémov. Sú to staré dopadové krátery s priemerom rádu 500km (Serenitatis ~640km, Humorum 380-420km), takže ich okamžité krátery mali v závislosti na dopadovej rýchlosti a uhle hĺbku prevyšujúcu 50-70km, takže ak by aj nedošlo k okamžitému prerazeniu kôry pri dopade, došlo by k jej "pretrhnutiu" pri následnom vyplnení kráteru plastickejším materiálom plášťa.
Výplň kráteru magmou je udalosť až následná.


admin - 24/5/2019 - 23:21

Mapka pohybu Yutu 2.


MiraH - 28/5/2019 - 22:04

Pohled na sondu Chang'e 4 (Čchang-e 4) pořízený vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2) během 5. měsíčního dne:




26. 5. 2019 začalo svítání na Statio Tianhe (Tchien-che) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se probudilo do 6. měsíčního dne 27. 5. v 18:16 UT a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) jej následovala 28. 5. v 10:00 UT.

https://twitter.com/AJ_FI/status/1128913007696908288
https://twitter.com/AJ_FI/status/1133328405942939648


MiraH - 12/6/2019 - 21:15

10. června zapadlo slunce na Statio Tianhe (Tchien-che) a skončil tak 6. lunární den pro sondu Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2). Jak se už stalo zvykem, tak Číňani už moc informací o činnosti sondy i vozítka nevydávají. Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) přešla do stavu noční hibernace ve 14:00 UT a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) ji následovalo v 15:40 UT dne 9. června 2019. V průběhu 6. měsíčního dne urazilo vozítko vzdálenost 22,33 m a celkem zatím ujelo 212,99 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
------------------------------------
Celkem: 212,99 m


Během 6. lunárního dne bylo přeneseno 1,654 GB dat v 237 souborech.





Svítání v kráteru Von Kármán bude 25. června a předpokládané
probuzení vozítka je 26. června a sondy 27. června.

Předpokládaná poloha vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2) na mapě od Phila Stookeho:



https://twitter.com/AJ_FI/status/1137933968584712192
https://twitter.com/AJ_FI/status/1138538939705430018
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8453&st=15&start=15 [upraveno 13.6.2019 05:46]


MiraH - 22/6/2019 - 21:51



John Moore poslal na Unmanned Spaceflight.com povedenou kompozici snímků stop vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2).

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8057&st=225&start=225


MiraH - 28/6/2019 - 11:39

Na Statio Tianhe (Tchien-che) započal 25. června 7. lunární den od přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se probudilo 26. června v 05:26 UT a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) jej následovala 27. června v 01:45 UT.

Podle tady toho odkazu https://mp.weixin.qq.com/s/M8zNu0vWTggCIfkA1bE3cA mělo vozítko problém s "probuzením" po 5. měsíční noci 27. května. Zřejmě se neprobudilo v plánovaný čas, nicméně se problém podařilo vyřešit změnou programu. A 4. června, zřejmě v průběhu polední přestávky, kdy vozítko nepracuje, došlo ke ztrátě spojení s vozítkem. Zřejmě byla na vině nějaká interference s retranslační sondou Queqiao (Čchüe-čchiao). To se podařilo vyřešit restartem a spojení s vozítkem bylo obnoveno. Je to všechno v čínštině a interpretace je velmi obtížná, tak tuto informaci berte s rezervou.

"Řidiči" při práci:




Nové fotky z povrchu:




Poloha vozítka Yutu 2 (Jü-tchu 2) i se stopy kol na snímku z americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter):





https://twitter.com/AJ_FI/status/1143769296973291521
https://twitter.com/AJ_FI/status/1144108109541060608
https://twitter.com/AJ_FI/status/1144312847406653443

Více informací ze sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) zde: http://lroc.sese.asu.edu/posts/1109


admin - 7/7/2019 - 22:16

Někteří zřejmě mají problém s animovanými gify, tak ještě takhle:


MiraH - 9/7/2019 - 22:22



Sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) přešly do stavu noční hibernace 9. července 2019 (sonda v 01:00 UT a vozítko ji následovalo v 01:10 UT), čímž ukončily sedmý pracovní den na povrchu odvrácené strany Měsíce, kde jsou už od 3. ledna 2019 a doba pobytu na Měsíci tak překročila půl roku.

O bližších aktivitách sondy i vozítka není moc oficiálních informací. Přestože se vozítko i nadále pohybovalo po povrchu, tak není zvěřejněný ani žádný údaj o ujeté vzdálenosti. Jen obecná informace, že vědecká měření na sondě Chang'e 4 (Čchang-e 4) i vozítku Yutu 2 (Jü-tchu 2) pokračovala podle plánu.

Uprostřed sedmého měsíčního dne měly sonda i vozítko polední pauzu, která obvykle trvá 6 - 7 dnů (asi 30. 6. - 6. 7.). V tuto dobu sonda i vozítko přecházejí do klidového stavu, ve kterém přečkají největší teploty, kdy jsou nejvíce ozářeny slunečními paprsky a teplota může přesáhnout 100°C.

Počátkem července bylo předáno vědeckému týmu ke zpracování 531 souborů o celkové velikosti 1,2 GB.


Poslední odhadnutá poloha na počátku 7. měsíčního dne:




Měsíční stín na snímcích ze sondy Longjiang 2 (Lung-ťiang 2):





2. července proběhlo na jižní polokouli zatmění Slunce. Měsíční stín na zemském povrchu zaznamenala i malá 45 kg těžká sonda Longjiang 2 (Lung-ťiang 2) z měsíční orbity. Tato sonda by měla podle odhadů dopadnout 31. července 2019 na měsíční povrch. Je to plánované preventivní opatření, aby se předešlo možným problémům při budoucích misích.


sonda Longjiang 2 (Lung-ťiang 2)


https://twitter.com/AJ_FI/status/1148511189216956416
http://astrobob.areavoices.com/2019/07/05/the-july-2-eclipse-viewed-from-the-moon/
https://www.businessinsider.com.au/chinese-moon-mission-earth-image-2018-6
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8453&st=30&start=30
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2019/chinas-smallssat-lunar.html


MiraH - 28/7/2019 - 22:35



Snímek pořízený během 7. měsíčního dne.


Na odvrácené straně Měsíce v kráteru Von Kármán započal 24. července 2019 už 8. lunární den od přistání čínské sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). Vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) se "vzbudilo" 25. července 2019 v 19:59 UT a sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) jej následovala 26. července v 11:12 UT. Informací o činnosti vozítka i sondy je tradičně málo, nicméně se objevila informace, že v průběhu 7. měsíčního dne ujelo vozítko vzdálenost 24,88 m a celková ujetá vzdálenost tady narostla na 237,87 m.


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
-------------------------
Celkem: 237,87 m




Na prvním snímku je dobře vidět okraj kráteru Von Kármán

Občas se objeví informace o publikování vědeckých výsledků z měření sondou Chang'e 4 (Čchang-e 4) a vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2), ale nejsou veřejně přístupné. Jsou jen náznaky, že k takovému publikování došlo. V červnu byl třeba v Nizozemí na akci ISPRS Geospatial Week publikován zajímavý panoramatický snímek pořízený vozítkem Yutu 2 (Jü-tchu 2) první měsíční den po přistání:



Nebo náznak na sociálních sítích publikovaný Čínskou národní astronomickou observatoří:



Nebo náznak podpovrchových struktur pod kráterem Von Kármán na základě údajů, které změřil lunární podpovchový radar na vozítku Yutu 2 (Jü-tchu 2) z prvních dvou lunárních dnů:




Blíží se 31. července, kdy by měla podle odhadů dopadnout na povrch malá měsíční sonda Longjiang 2 (Lung-ťiang 2). Je to plánované preventivní opatření, aby se předešlo možným problémům při budoucích misích.

Jen pro zajímavost. Jsou stále zachycovány signály z předchozí sondy Chang'e 3 (Čchang-e 3), která přistála 14. prosince 2013 v Moři dešťů (Mare Imbrium), což znamená, že stále funguje. Otázka je, jestli je plně funkční.

Nově publikované snímky z povrchu:



Na čtvrtém snímku se stopy kol je vidět, že je snímek složený/upravovaný, protože pravá anténa je přerušená.


https://twitter.com/AJ_FI/status/1155001411018612737
https://twitter.com/df2mz/status/1153942566079029249
https://twitter.com/df2mz/status/1155501679762190337
https://twitter.com/AJ_FI/status/1152652024871362560 [upraveno 28.7.2019 22:49]


Alchymista - 29/7/2019 - 17:40

quote:
Na čtvrtém snímku se stopy kol je vidět, že je snímek složený/upravovaný, protože pravá anténa je přerušená.
Aké rozlíšenie má kamera? prípadne akým spôsobom prebieha snímkovanie a následné zostavenie scény? Môže to totiž byť aj výrez z panorámy, ktorá je zložená z najmenej dvoch radov snímkov ako ukazuje panoráma vyššie vo vašom príspevku. [upraveno 29.7.2019 17:46]


MiraH - 29/7/2019 - 22:16

quote:

Aké rozlíšenie má kamera? prípadne akým spôsobom prebieha snímkovanie a následné zostavenie scény?




Vzorky (modely) panoramatických kamer, jaké jsou namontovány na vozítku Yutu 2 (Jü-tchu 2)

Nepodařilo se mně najít parametry kamer na vozítku Yutu 2 (Jü-tchu 2), protože Číňani nejsou tentokrát moc sdílní na informace. Ale protože sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) je vlastně záložní hardware k sondě Chang'e 3 (Čchang-e 3), tak je pravděpodobné, že kamery budou stejné. První vozítko Yutu (Jü-tchu) mělo na "stožáru" umístěné dvě stejné kamery vdálené od sebe 270 mm, což umožňovalo vytvářet stereoskopické snímky.

Kamery se na "stožáru" mohou otáčet (360°) a naklánět. Každá kamera má senzor CMOS o rozlišení 2352 x 1728 pixelů v barevném módu a 1176 x 864 pixelů v panchromatickém (černobílém) módu.

Zorné pole 19,7° x 14,5°, ohnisková vzdálenost 50 mm a snímací vzdálenost 3 m až nekonečno.



Tento snímek sondy Chang'e 3 (Čchang-e 3), který NENÍ v tom největším rozlišení, je vlastně složeninou 6 samostatných snímků.



Názornější ukázka složení snímků.

Jazyková poznámka: V angličtině všude píšou "camera", takže nás to evokuje k tomu, že se pořád mluví o kamerách na kosmických sondách. Technicky správný termín je "fotoaparát", ale fotoaparát na kosmické sondě tak dobře nezní.


Více o specifikacích kamer zde: https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=10&ved=2ahUKEwjjvKyj6trjAhWMXsAKHWvbAZ8QFjAJegQICBAC&url=http%3A%2F%2Fwww.raa-journal.org%2Fraa%2Findex.php%2Fraa%2Farticle%2Fdownload%2F1939%2F2237&usg=AOvVaw0Cd3AbF_zzMEyrVKKuFj-F

http://spaceflight101.com/change/change-3-mission-gallery/http://spaceflight101.com/change/change-3-mission-gallery/
http://www.xinhuanet.com/english/2019-01/13/c_137739439.htm
https://www.mdpi.com/2072-4292/8/10/812

(Pro jistotu znovu upozorňuju, že technické specifikace a snímky se týkají mise Chang'e 3 (Čchang-e 3), ale myslím si, že u Chang'e 4 (Čchang-e 4) to bude stejné.)


Alchymista - 29/7/2019 - 23:25

Vďaka.
Zorné pole 19,7° x 14,5° - to je asi tak "polovica" obrazovky notebooku, alebo inak - roztiahnutý palec a ukazovák na vzdialenosť vystretej ruke dávajú typicky uhol 15-20 stupňov.
To je pomerne málo. Takže jeden záber zobrazuje len pomerne malý výrez scény a čokoľvek "rozmernejšie" sa musí skladať do mozaiky. Na druhej strane - mozaika v plnom rozlíšení poskytuje množstvo detailov, v panchromatickom režime sú to cca milimetrové detaily zo vzdialenosti tri metre.


MiraH - 2/8/2019 - 22:05


Sonda Longjiang 2 (Lung-ťiang 2):



31. července 2019 ve 14:20 UT (22:20 pekingského času) sonda Longjiang 2 (Lung-ťiang 2) řízeně narazila na povrch Měsíce v předem určené oblasti na odvrácené straně. Na oběžné dráze Měsíce pracovala po dobu 437 dní, což přesáhlo její jednoroční plánovanou životnost.



Předpokládané místo dopadu sondy Longjiang 2 (Lung-ťiang 2).


http://www.xinhuanet.com/english/2019-08/02/c_138278186.htm
https://twitter.com/hanipersian/status/1156194368312815617
https://space.stackexchange.com/questions/33827/what-are-longjians-uv-antennas-and-uv-transciever-really
https://destevez.net/2018/06/first-results-of-dslwp-b-amateur-vlbi/ [upraveno 2.8.2019 22:15]


MiraH - 11/8/2019 - 22:23

V kráteru Von Kármán se 8. srpna 2019 setmělo a skončil tak 8. lunární den od přistání sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4). V rámci přípravy na nadcházející chlad noci trvající 14 dnů byla 7. srpna 2019 v 9:00 UT přepnuta sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) do hibernačního módu a vozítko Yutu 2 (Jü-tchu 2) ji následovalo v 9:50 UT.

Během 8. měsíčního dne ujelo vozítko 33,13 m, což je nejdelší ujetá vzdálenost v rámci měsíčního dne za posledních 5 měsíců. Celková ujetá vzdálenost tak narostla na 271 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
-------------------------
Celkem: 271 m

Přesná poloha vozítka není veřejně známá. Phil Stooke ji odhadnul na své mapě:



https://twitter.com/AJ_FI/status/1159087623882903552
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=fdeb1c0c8784a1a20e981a7548b01600&showtopic=8453&st=30&start=30


MiraH - 26/8/2019 - 12:47

Na Statio Tianhe [Stacio Tchien-che], v kráteru Von Kármán, započal 23. srpna 2019 9. lunární den pro sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Vozítko se probudilo 24. srpna v 00:42 UT a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následovala 25. srpna v 00:10 UT. Podle zpráv všechny přístroje fungují normálně a obě zařízení pokračují ve vědeckých měření.




Ještě k malé sondy Longjiang 2 [Lung-ťiang 2], která řízeně narazila na povrch na odvrácené straně Měsíce 31. července 2019 ve 14:20 UT. Daniel Estévez docela podrobně vysvětluje zjištění odhadnutého (vypočítaného) dopadu sondy Longjiang 2 [Lung-ťiang 2]. Koho by to zajímalo podrobněji, tak zde: https://destevez.net/2019/08/trying-to-find-the-dslwp-b-crash-site



Předpokládané místo dopadu sondy Longjiang 2 (Lung-ťiang 2).


https://twitter.com/AJ_FI/status/1165512492946206720
https://twitter.com/AJ_FI/status/1165005988862353411
https://twitter.com/hanipersian/status/1156194368312815617
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=72d2d6f7e06cdd34891543107e2d2338&showtopic=8057&st=240&start=240


Lusyen - 3/9/2019 - 09:27

tak vozítko vyčmuchalo v jednom z kráterov nejakú látku pripomínajúcu gél. Zatial soudruzi nevedia o čo ide a fotky tiež nechcú zatial zverejniť. "Západní experti" síce špekulujú, že by mohlo ísť o sklo vzniknuté pri dopade, ale predpokladám, že je to len odhad vytvorený na základe málo vstupných informácií a že čínsky bratia nie sú tak hlúpi aby nerozoznali sklo od nejakej gél pripomínajúcej hmoty

https://tech.sme.sk/c/22202413/v-mesacnom-krateri-objavili-zvlastnu-gelovitu-hmotu.html

[upraveno 3.9.2019 09:51]


Alchymista - 3/9/2019 - 10:25

Mesačné tektity?


Lusyen - 3/9/2019 - 12:35

quote:
Mesačné tektity?

veď o to práve ide, že to je prvé vysvetlenie, ktoré napadne aj lajkov, preto ak by šlo o tektity, tak by nepísali o tom, že zatial neviedia o čo ide, predpokladám, že čínskych vedcov by takéto vysvetlenie tiež napadlo.


admin - 3/9/2019 - 12:46

Protomolekula?


alamo - 3/9/2019 - 12:48

Nehovoria o kamienkoch, úlomkoch.. "zlomkoch"..
Ale o "hmote"..
Hmm..
Mohlo by to byť čosi zaujímavejšie..


Lusyen - 3/9/2019 - 13:26

quote:
Nehovoria o kamienkoch, úlomkoch.. "zlomkoch"..
Ale o "hmote"..
Hmm..
Mohlo by to byť čosi zaujímavejšie..


keď sa v súvislosti s odvrátenou stranou mesiaca povie "neznáma hmota" predstavivosť sci fi nadšenca ako ja hneď pracuje na plné obrátky :-)
samozrejme vysvetlenie bude nakoniec určite prozaické a jednoduché, ale do tej doby si človek môže predstavovať čokoľvek


MiraH - 3/9/2019 - 20:09



Údajný kráter (vlevo nahoře) ve kterém byla nalezena neznámá sklovitá látka.

Během 8. měsíčního dne 28. července se pozemní tým připravoval na polední pauzu vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2], které má ochránit vozítko (ale i sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4]) před vysokými teplotami a slunečním zářením. Jeden z členů pozemního týmu si prohlížel snímky pořízené hlavní kamerou vozítka a zaujal ho malý kráter, který vypadal, že obsahuje materiál barvou a leskem rozdílný od okolního lunárního povrchu. Tým "řidičů", nadšený z objevu, povolal vědce a obě skupiny se rozhodly odložit plánovanou cestu směrem na západ a místo toho nařídily vozítku, aby zkontrolovalo podivný materiál. S pomocí navigačních kamer se vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] opatrně přiblížilo ke kráteru. Poté prozkoumalo neobvykle barevný materiál a jeho okolí pomocí viditelného a blízko-infračerveného spektrometru VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer). Nicméně čínští vědci zatím nenabídli vysvětlení o povaze barevné látky, jen řekli, že vypadá jako gel (sklo) a má neobvyklou barvu. Jedním z možných vysvětlení je, že by se mohlo jednat o roztavené sklo vytvořené při dopadu meteoritu na měsíční povrch.

Podle mě čínští vědci už mají výsledky ze spektrometru a znají složení. Problém je, že jsou velmi skoupí na informace a sem tam pronikne na veřejnost taková neúplná informace a když je to spojeno ještě s odvrácenou stranou Měsíce, tak máme najednou záhadu. Možná se dozvíme později nějaké podrobnější vysvětlení.

https://www.space.com/china-far-side-moon-rover-strange-substance.html [upraveno 3.9.2019 20:34]


MiraH - 8/9/2019 - 15:40



6. září zapadlo Slunce v kráteru Von Kármán, což znamenalo konec 9. měsíčního dne pro sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Den před tím, 5. září 2019 v 19:50 UT byla sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] přepnuta do nočního hibernačního módu a vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ji následovalo v 20:12 UT.

Během 9. měsíčního dne ujelo vozítko 13,661 m. Celková ujetá vzdálenost tak narostla na 284,661 m. Vzhledem k tomu, že vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] pokračovalo dál v cestě, tak se dá předpokládat, že "neznámá sklovitá látka" objevená v jednom malém kráteru během 8. dne je už prozkoumána a jede se dál.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
-------------------------
Celkem: 284,661 m

https://twitter.com/AJ_FI/status/1169956708552253445 [upraveno 8.9.2019 15:45]


MiraH - 16/10/2019 - 21:46



Barevný obdélníček uprostřed kráteru označuje zaměření spektrometru VNIS na neznámý materiál.

9. měsíční den byl pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] vyplněný zkoumáním neznámého materiálu nalezeného v malém kráteru během 8. měsíčního dne. Byla změřena velikost kráteru, jeho průměr (2 m) a hloubka (30 cm). Bylo vyhodnoceno, že kráter má takové rozměry, že v případě kdyby vozítko vjelo do kráteru, tak by se z něho už nemuselo dostat. Takže přímé najetí do kráteru bylo vyloučeno. Což byl ovšem problém, protože neznámý materiál se nacházel přímo uprostřed kráteru. Na rozdíl od předchozího vozítka Yutu [Jü-tchu], které mělo v přední části malé rameno na kterém byl umístěný rentgenový spektrometr, tak vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] rameno nemá a spektrometr VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer) je umístěný na přední části vozítka. Takže měření spektrometrem vyžaduje najetí s vozítkem do takové polohy, aby bylo zkoumané místo v záběru spektrometru. Poloha neznámého materiálu uprostřed malého kráteru byla bohužel taková, že by bylo přední kolo vozítka zavěšeno do jámy kráteru.



Byly vyhodnoceny rizika a nejlepší směr přístupu k okraji kráteru a 24. srpna, po probuzení po lunární noci, najelo vozítko na okraj kráteru, tak aby zkoumaný materiál byl v zorném poli spektrometru VNIS. Materiál byl na okraji zorného pole, ale vozítko nemohlo najet blíž, kvůli okraji kráteru. Přesto bylo spektrometrem provedeno měření.



Během lunárního poledne, kdy mělo vozítko pauzu, vyhodnotili vědečtí pracovníci výsledky měření, ale výsledky nebyly uspokojivé. Měření nebylo správné. Proto se rozhodli uskutečnit další pokus měření, aby dosáhli lepších výsledků. Po polední pauze vozítko znovu najelo ke kráteru a řidiči se snažili najet co nejblíže okraje kráteru. 10 cm od okraje zkoumaný vzorek stále nebyl v zorném poli spektrometru. Řidiči popojeli s vozítkem 15 cm vpřed a najeli do okraje kráteru. Sklon vozítka se zvětšil a zkoumaný materiál se dostal do zorného pole spektrometru. Nicméně, ještě poloha stále nebyla ideální. Vědci chtěli, aby řidiči ještě popojeli. Ti se ale obávali sesuvu regolitu na okraji kráteru. V průběhu dnů se prováděli výpočty a odhady chování vozítka na okraji kráteru. Všechny tlačil čas, protože se blížil západ slunce a prodlužovaly se stíny, které by znemožnily další měření. Nakonec po vzrušených diskuzích, kdy vědci toužili po provedení měření, řidiči po sérii výpočtů popojeli s vozítkem na 3 sekundy vpřed. Telemetrie ukázala, že úhel sklonu a úhel natočení se změnil směrem, který je pro detekci příznivý. Najetí bylo přesné a sesuv regolitu se neprojevil. Spustila se detekce spektrometrem a po dosažení výsledků bylo konstatováno, že měření proběhlo v pořádku.

A to je ten tajemný materiál vypadající jako roztavené sklo:





Stopy po manévrech vozítka kolem kráteru.



Interpretace manévrů vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] kolem kráteru s neznámým materiálem od Phila Stookeho.


https://mp.weixin.qq.com/s/NAm3JQHLJymMOofpGX4pHQ
https://www.space.com/amp/china-yutu-2-moon-rover-strange-substance-photos.html
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8057&st=255&start=255
[upraveno 17.10.2019 22:25]


Alchymista - 16/10/2019 - 23:56

Asi nie som jediný, komu sa zdá, že Yutu-2 sa pohybuje "veľmi pomali" - deväť mesačných dní je cca 260 pozemských, takže priemerná rýchlosť pohybu je len niečo vyše metra za pozemský deň. To je celkom málo aj v porovnaní s "marťanskými" vozítkami aj v porovnaní s Lunochodmi.
Je pre to nejaké bližšie vysvetlenie? Nejaký dôvod?

chápem, že komunikácia nie je zrovna jednoduchá a komunikačný kanál je úzky, že viac ako polovicu pozemských dní vozítko "prespí" počas mesačnej noci a potrebuje sa ráno zahriať, že celý pozemský deň sa tiež nedá využiť, pretože Zem sa otáča...
[upraveno 17.10.2019 00:03]


MiraH - 17/10/2019 - 11:30

quote:
Asi nie som jediný, komu sa zdá, že Yutu-2 sa pohybuje "veľmi pomali" [upraveno 17.10.2019 00:03]


Můj názor je, že hlavní cíl mise je, aby vozítko přežilo co nejdéle. Z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci. Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření, což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko pohybovat a provádět měření. Když se dívám na mapu trasy, kterou vozítko zatím urazilo, tak čínští plánovači trasy vybírají bezproblémovou cestu mezi krátery, aby eliminovali riziko uvíznutí. O vědeckých cílech nevíme zhola nic. A když přípočtu neúspěchy izraelské a indické sondy, tak bych řekl, že si Číňaní velmi promýšlejí další cestu, aby předešli neúspěchu.


Alchymista - 17/10/2019 - 13:17

poludňajšia siesta pri ma nenapadla... Dosť dobrý dôvod - teda podľa toho, koľko sú na mieste pristátia (~45°južne) maximálne denné teploty.


Lusyen - 17/10/2019 - 13:21

takže čo je tým záhadným materiálom? Alebo som to v texte prehliadol?


Erakis - 17/10/2019 - 15:55

quote:
O vědeckých cílech nevíme zhola nic. A když přípočtu neúspěchy izraelské a indické sondy, tak bych řekl, že si Číňaní velmi promýšlejí další cestu, aby předešli neúspěchu.


Tu by som celkom nesúhlasil. Jednak porovnávať úspech čínskej misie takýmto spôsobom cez neúspešné pristátia Izraela a Indie je dosť od veci, keďže čínska misia už plne úspešná je - nakoľko bezproblémov pristála a aj vozítko pracuje dlhšie ako sa plánovalo a aj keby sa napr. hneď po ďalšej noci neprebudilo, neúspechom by to v tejto fáze nikto nazvať nemohol. Ale inak súhlasím, Číňania chcú aby im vozítko pracovalo čo najdlhšie, nemajú sa kam ponáhlať a nejde im silou mocou o lámanie nejakých diaľkových rekordov (ako tomu bolo napr. pri Lunochode-2, ktorý mal proste nabehať viac kilometrov ako astronauti na lunar roveroch). Proste v tejto fáze sa zameriavajú hlavne na vedu a detailne analyzujú mineraológiu povrchu, o čom svedčí aj zarputilá snaha čínskych vedcov o preskúmanie "záhadného materiálu", ktorú si tu rozpisoval.

Mimochodom, podobný akože záhadný materiál našla v jednom malom kráteri aj posádka Apolla 12. Išlo v podstate o tektit, teda roztavený sklovitý materiál po náraze meteoritu, ktorý sa podľa všetkého bežne vyskytuje v mladých mesačných kráteroch (neskôr ho už "lunárne zvetrávanie" meteoroidmy a žiarením úplne rozomelie). Čínsky nález je s najväčšou pravdepodobnosťou rovnaký prípad.


MiraH - 17/10/2019 - 20:11

quote:
takže čo je tým záhadným materiálom? Alebo som to v texte prehliadol?


Nepřehlédl. Oni jsou Číňané takový tajnůstkáři, že výsledky měření nezveřejnili. Časem se to možná dozvíme. Jak už napsal Erakis, pravděpodobně se jedná o tektit.


alamo - 28/10/2019 - 19:10

"tajomný maglajz"

https://science.hnonline.sk/galeria/10172-ako-to-vyzera-na-odvratenej-strane-mesiaca/968bd791-7073-4719-a9b5-2e8539fd33e5?back_url=https%3A%2F%2Fscience.hnonline.sk%2Fastronomia-a-vesmir%2F2031740-na-temnej-strane-mesiaca-nasli-cudnu-latku-takto-vyzera


MiraH - 9/11/2019 - 22:40



Pohled do místnosti řídícího střediska. Na čelním panelu je vidět zobrazena "halo dráha" retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].


10. měsíční den na povrchu odvrácené strany Měsíce začal pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] probuzením 22. září 2019 ve 12:30 UT. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následovala o den později 23. září 2019 ve 12:26 UT.

Během 10. dne vozítko ujelo zatím nejkratší vzdálenost 5,108 m a bylo odstaveno blízko malého kráteru, ve kterém zkoumalo spektrometrem VNIS sklovitý materiál. Celkově vozítko zatím ujelo 289,769 m. Čínští řidiči postupují v plánování trasy velmi opatrně, s rozvahou a s myšlenkou, aby každý krok, který podniknou, nebyl krokem posledním. I tak je vidět, že začínají být odvážnější, co se týče složitějšího terénu tak, jako je vidět rizikové najetí na hranu kráteru při měření sklovitého materiálu na jeho dně.

10. pracovní měsíční den uzavřelo vozítko 5. října 2019 v 7:43 UT a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] ve stejný den v 11:30 UT.



V pozadí je vidět přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a v popředí vpravo od stop vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] je vidět malý kráter, ve kterém je zkoumaný sklovitý materiál.




Softwarově upravený snímek sklovité látky, kterou vozítko zkoumalo během 9. měsíčního dne.


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
-----------------------------
Celkem: 289,769 m




Centrální vrcholek Mons Tai [Tchaj] kráteru Von Kármán, který je asi 46 km severozápadně od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Vrcholek je vysoký 1 565 m nad základnou kráteru.


Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] nesla na palubě i biologický experiment „Měsíční mikro ekosystém“ (Lunar Micro Ecosystem). Jednalo se o válec z hliníkové slitiny o průměru 16 cm, délce 18 cm a hmotnosti asi 3 kg. Vnitřní objem je asi jen 0,8 litru. Kanystr obsahoval semínka čtyř rostlin. A to bavlníku, řepky, brambor a houseníčku. Dále tam byly kvasinky a vajíčka octomilek. Cílem experimentu bylo vytvoření malého uzavřeného ekosystému, kdy by rostliny fotosyntézou uvolňovaly kyslík, který by spotřebovávaly rostliny, kvasinky i octomilky. Mrtvé listy by byly rozloženy kvasinkami. Metabolity kvasinek by zase byly potravou pro octomilky. Kvasinky a octomilky by zase uvolňovaly oxid uhličitý, který by zase spotřebovávaly rostliny. Zpráv o výsledcích tohoto experimentu je velmi málo. Po přistání sondy 3. ledna 2019 byl experiment aktivován a obsah kanystru byl sledován dvěma pevnými foťáky. Byly zveřejněny snímky rostoucího bavlníku v kanystru a po uplynutí prvního měsíčního dne s příchodem noci klesla teplota uvnitř kanystru na -52 °C a všechny organismy zmrzly.



Tým, který měl na starosti tento experiment, zveřejnil 3D rekonstrukci založenou na zpracování obrazu a analýze dat. Původně se myslelo, že vyrostla rostlinka s jedním listem, ale na snímku jsou vidět bavlníkové listy dva (překrývající se). Ostatní rostliny nebo organismy nebyly pozorovány. Přestože všechny rostliny a organismy zmrzly během první měsíční noci a experiment tak více méně skončil, tak sledování kanystru pokračovalo až do května, aby se otestovala jeho životnost.

Jak se vyjádřil vedoucího projektu experimentu Xie Gengxin [Sie Keng-sin], tak původně chtěli na misi poslat malou želvu (malé želvy), ale hmotnostní omezení experimentu 3 kg bylo velmi limitující. Kanystr byl umístěný do sondy dva měsíce před startem a další měsíc strávila sonda ve vesmíru. Kyslík v kanystru by ale pro želvy vydržel jen asi 20 dnů. Takže nakonec od vyslání želv upustili.



Na snímku, který byl v lednu zveřejněný, který byl prezentovaný jako snímek z Měsíce se to jen zelená. Dle mého názoru to ale moc neodpovídá zveřejněné informaci o potvrzených dvou listech bavlníku (navíc se překrývajících). Tak si říkám, jestli nás Číňani nemystifikovali a zveřejněné snímky byly jen z porovnávacího experimentu, který probíhal paralelně na Zemi.

https://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/robotic-exploration/china-grew-these-leaves-on-the-moon

https://twitter.com/coreyspowell/status/1181421018889555968

https://twitter.com/aj_fi


MiraH - 13/12/2019 - 22:26



Z dlouhé mrazivé noci, trvající 14 dnů, kdy teploty poklesly až k -190 °C, se probudilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 3:45 UT 22. října 2019, čímž započalo svůj 11. měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se probudil ten samý den v 21:11 UT.

25. října 2019 vozítko překonalo ujetou vzdálenost 300 m (zastavilo se na 305,95 metrech) a 30. října přesáhla doba strávená na měsíčním povrchu 300 pozemských dnů. Průměrná rychlost vozítka je tedy zhruba 1 m za pozemský den. Toto srovnání je ale velmi zavádějící, protože vozítko většinu času stojí. Z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci. Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. Vozítko bylo přitom navrhnuto na rychlost až 200 m/hod!




11. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 28,852 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 318,621 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
-----------------------------
Celkem: 318,621 m


Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:

Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 11 měsíčních dnů ujel 318,621 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)




3. listopadu 2019 v 21:16 UT vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] je následovala v 22:15 UT téhož dne a tím pro ně skončil 11. měsíční den. Vozítko se zastavilo ve vzdálenosti 218,11 m severozápadně od přístávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Přestože není oficiálně udaná jeho přesná poloha, tak Phil Stooke ji odhadl na své mapě:




Pohyb vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na povrchu Měsíce je vždy pečlivě promyšlený a naplánovaný ve "virtuálním plánovači", což je simulační technologie, ve které si řidiči promítají cestu budoucí jízdy na aktuální digitální výškové mapě. Prostřednictvím zobrazení virtuálního plánování je na první pohled jasná aktuální poloha, cílový bod a plánovaná cesta vozítka. Pokud se řidiči ujistí, že je následný pohyb bezpečný, vydají pokyny a vozítko se samo posune vpřed a projede určenou trasu. Na začátku 11. měsíčního dne řidiči zjistili, že musí projet mezi dvěma malými krátery mezi jejichž okraji byla vzdálenost jen 0,9 m. Přičemž vzdálenost mezi koly podvozku je 1 m. Přes možné riziko uvíznutí vozítka, se řidiči rozhodli projet uprostřed kráterů.



Po provedení virtuální simulace byl předán vozítku příkaz k jízdě a vozítko se posunulo vpřed. Vozítko ujelo 4,2 m a zastavilo se v cílovém bodu. Vozítko projelo, i když je ze snímku vidět, že pravá kola jela mírně přes okraj malého kráteru.







Na přistávacím modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] i na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] jsou umístěny čínské státní vlajky, které jsou vystaveny extrémním podmínkám vakua a měnící se teploty od -190 do 120 °C, což vyžaduje velké nároky na materiál i pigment barev. Vlajky musí držet tvar, rozměry a přesnou barvu, aby byly dodrženy přísné národní standardy. Vlajka na přistávacím modulu má rozměry 128 x 192 mm a požadavek byl na dodržení přesnosti v milimetrech. Taky pigment musí dodržet přesný odstín barvy.



Na snímku jsou nevyhovující testované vlajky, které byly vystaveny vakuu s měnící se teplotou a u kterých došlo k ztmavnutí barvy.




Vývojový tým strávil více než dva roky prováděním stovek experimentů, aby nakonec našel tu správnou kombinaci materiálu, pigmentu a výrobního postupu.
(Což mně příjde podivné, protože to přece museli mít vymyšlené už při Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Ale vlastně není přímo řečeno, kdy ten vývoj probíhal.)



Tým americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) našel místo dopadu malé čínské sondy Longjiang 2 [Lung-ťiang 2]. Sonda LRO vyfotila 5. října 2019 místo v kráteru Van Gent, které předpověděl Daniel Estévez, jako místo dopadu. Tým LRO zde našel nový impaktní kráter velký 4x5 m, který je jen 328 metrů od odhadnutého místa. (Gratuluji Danielu Estévezovi za jeho přesnost a skláním se nad jeho schopnostmi a vědomostmi.)





https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404427212676792343
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404434851817193508
https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2NzQ0OTgxMA==&mid=2247519231&idx=3&sn=7895ad57bed8cd2df982f14c3cca3216&source=41
https://tech.yiewan.com/news-id-4355.html
https://www.lroc.asu.edu/posts/1132
https://destevez.net/2019/08/trying-to-find-the-dslwp-b-crash-site/
https://twitter.com/AJ_FI
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8453&st=30&start=30 [upraveno 13.12.2019 23:11]


MiraH - 1/1/2020 - 19:56



První sluneční paprsky se objevily na obzoru kráteru Von Kármán 19. 11. 2019 a oznamovaly nadcházející 12. měsíční den na povrchu odvrácené strany měsíce. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se probudilo do nového dne v 16:51 UT dne 20. 11. 2019 a přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej jako obvykle následoval v 9:03 UT dalšího dne 21. 11. 2019.

Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] může měřit teplotu měsíčního povrchu i během lunární noci. Již dříve bylo překvapením, když byla naměřena teplota až -190 °C. Tentokrát byla tato teplota překročena a předešlé noci byla naměřena teplota až -200 °C.

Po probuzení vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] byla poloha retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] nízko nad obzorem, což způsobuje problémy v komunikaci a jízda vozítka je ztížená.

Do řídícího střediska byla odeslána další várka dat o objemu 7,23 GB v 530 datových souborech.




Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] pořídilo snímek jižním směrem, kde je vidět kráter, který zaujal čínské vědce. Kráter je asi 50 m jižně od pozice vozítka a na jeho okrajích jsou vidět kameny. Vypadá to na další cíl cesty, ale protože terén je obtížný, tak bude možná chvíli trvat, než k němu vozítko bezpečně dojede.

12. měsíční den skončil pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 13:42 UT dne 3. 12. 2019 přepnutím do módu noční hibernace a sonda jej následovala stejný den ve 20:00 UT.




Pohled zpět na ujetou trasu blízko konce 12. měsíčního dne.




Znázornění směrů dvou výše zobrazených snímků. Pohled na kráter s kameny a zpětně ujetá trasa vozítka.




Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na konci 12. měsíčního dne na mapě od Phila Stookeho. Zde je mapa s vyšším rozlišením: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45412


12. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 26,438 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 345,059 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
-----------------------------
Celkem: 345,059 m




Někdo si dal tu práci a spočítal dobu aktivní životnosti sovětského Lunochodu 1 na 321 pozemských dnů. Tuto dobu překonalo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] až 21. listopadu 2019, kdy začalo svůj 322. den na povrchu Měsíce. Tak tedy vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:

Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů (321 pozemských dnů) ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 12 měsíčních dnů ujel 345,059 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)


Mimochodem, ozvala se i sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3], která přistála 14. 12. 2013 na přivrácené straně Měsíce v oblasti Moře dešťů. Sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3] je funkční už asi 6 let, což je přibližně 75 měsíčních dnů (a nocí).


Významnou a pro komunikaci i nezbytnou součástí mise je retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která obíhá po "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2. Sonda dosud v první řadě zajišťovala komunikaci se sondou Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Protože byly splněny hlavní cíle mise na povrchu Měsíce, tak byla sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] předefinována na rádiovou observatoř. Na sondě je nizozemsko-čínský nízkofrekvenční rádio-astronomický přístroj (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), určený k měření rádiových emisí z raného vesmíru, studování vesmírného počasí a pozorování rádiového prostředí okolí Země a Měsíce a sluneční soustavy. Jeho hlavní součástí jsou 3 pětimetrové monopólní antény citlivé na elektromagnetické záření v rozmezí frekvence 1 - 80 MHz. (Dřív se v části tohoto rozsahu provozovalo analogové TV a rozhlasové vysílání, které je dosud.) Se sníženou citlivostí lze měřit elektromagnetické vlny už od 80 kHz. Sonda se pohybuje ve vzdálenosti asi 450 000 km od Země, což je dostatečná vzdálenost od zemské ionosféry, která podobná měření znemožňuje. Země je sice pořád v dosahu přístroje, ale měření emisí v prostoru Země a Měsíce je jedním z cílů experimentu.




Retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], na které jsou umístěny 3 monopólní antény dlouhé 5 m a které jsou rozmístěny v poloze rovnoramenného jehlanu.


Přístroj byl aktivován 28. února 2019, to je asi 9 měsíců po startu sondy. Původně bylo v plánu testování přístroje bez rozvinutých antén. Pak se měly antény rozvinout, nejdříve na délku 0,5 m a pak mělo měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m. Podle nových informací byly antény svinuty v pouzdrech po dobu asi 8,5 měsíce až do listopadu, což bylo mnohem déle, než se původně předpokládalo, kdy probíhala první fáze měření vlastního vyzařování přístroje - samokalibrace, kdy každou měsíční noc probíhalo několik hodin měření. Protože čínská strana nechtěla ohrozit komunikaci hladce probíhající mise na povrchu Měsíce, tak bylo rozvinutí antén odloženo. A tak až v době od 14. do 16. listopadu 2019 bylo přistoupeno k rozvinutí antén a k zahájení další fáze měření. Protože mechanismus rozvíjení antén je umístěný na povrchu sondy, kde byl vystavený velkým změnám teplot po dobu téměř 1,5 roku, tak byla sonda nejprve orientována směrem ke Slunci, aby se zvýšila teplota do pracovního rozsahu. Po ohřátí mechanismů byl vyslán operátory příkaz k rozvinutí antén na délku 0,5 m. Po potvrzení rozvinutí, byl vyslán příkaz na rozvinutí na celou délku 5 m. Nejprve se antény rozvíjely hladce, ale jak postup rozvíjení pokračoval, tak se rozvíjení stalo obtížnějším a nakonec bylo rozvíjení antén zastaveno. Ze zveřejněných informací není zřejmá délka, na kterou jsou antény rozvinuty, ale nizozemský tým oznámil, že s těmito kratšími anténami je přístroj citlivý na signály které vznikly asi 800 miliónů let po Velkém třesku. Tým se rozhodl raději sbírat data a později zkusit rozvinout antény na plnou délku. Při rozvinutí antén na plnou délku 5 m by přístroj měl být schopen přijímat signály vzniklé při Velkém třesku. Po celou dobu rozvíjení antén probíhalo měření, aby vědci získaly data při různých délkách antén. Od této chvíle má sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] nový úkol. Po dobu měsíčního dne bude sloužit k přenosu komunikace se sondou Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2] a v průběhu měsíční noci (což je víc, než se původně očekávalo) bude měřit přístrojem NCLE. Jak se vyjádřil vedoucí nizozemského týmu Marc Klein Wolt: "Měsíční noc je teď naše." Původně byl přístroj navrhnutý s životností 3 roky, ale protože došlo k prodloužení plánované životnost sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] z původních 5 let na 10, tak by to mohlo pomoci vynahradit 1,5 roční zpoždění.




Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.


Mimo nizozemsko-čínský přístroj NCLE je na sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] umístěna kamera, která přináší snímky Měsíce se Zemí na pozadí. Tato kamera má dva režimy rozlišení a při jednom z nich je možné detekovat body světelného vzplanutí, takže je schopná i detekovat slabé záblesky při dopadu meteoritů na povrch Měsíce.




Na sondě je také koutový odražeč, což je pasivní zařízení tvořené třemi navzájem kolmými zrcadly, které je schopno odrazit dopadající laserový paprsek zpět ke zdroji. Používá se k přesnému měření vzdálenosti mezi zdrojem laserového paprsku a koutovým odražečem. V našem případě je to vzdálenost mezi stanicí na povrchu Země a sondou Queqiao [Čchüe-čchiao]. Před každou takovou zkouškou musí být přesně vypočítaná dráha sondy a její poloha, údaje se předají laserové vysílací stanici a sonda se musí natočit tak, aby koutový odražeč směřoval zpět k pozemní stanici. Byla zveřejněna informace o takovém úspěšném zachycení záblesku ze Země.



Na snímku vlevo je vidět bod vyslání laserového paprsku tak, jak jej zachytila sonda Queqiao [Čchüe-čchiao]. Na pravém snímku je simulační mapa objasňující levý snímek.




Na adrese http://moon.bao.ac.cn/mul/index/list jsou snímky a nějaká videa s vysokým rozlišením z ledna 2019 z počátku mise Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Moc jich tam není, ale je to lepší než nic. Jsou tam i fotky z předchozích misí Chang'e [Čchang-e].

https://twitter.com/AJ_FI
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404441157189894238
https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2NzQ0OTgxMA==&mid=2247519224&idx=4&sn=d27d6053c78b4fbe471ffe389f1a229f&source=41#wechat_redirect
https://gbtimes.com/china-launches-queqiao-relay-satellite-to-support-change-4-lunar-far-side-landing-mission
https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/imapp/astrophysics/2019/dutch-antennas-unfolded-behind-moon/
https://www.space.com/radio-telescope-beyond-moon-far-side-antennas-deploy.html
https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/lunar-far-side-and-earth-from.html
https://mp.weixin.qq.com/s/i4RCX77t4cAw6zKoCeRQ1A
https://mp.weixin.qq.com/s/owu3unCyzduSOdHglhTgeQ
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8057&st=270&start=270


lamid - 2/1/2020 - 12:42

Znovu vďaka za prehľad.
Viac takýchto článkov na kosmo.cz


MiraH - 3/1/2020 - 21:21



Krátké video shrnující roční misi. (Pro mě je překvapením, že jak vozítko tak sonda, sklápějí na dobu lunární noci vždy jen jeden panel slunečních baterií.)


Před rokem, 3. ledna 2019, přistála čínská sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce v kráteru Von Kármán. Místo přistání bylo později pojmenováno jako Statio Tianhe [Stacio Tchien-che]. Ještě téhož dne, asi 12 hodin po přistání, bylo na povrch vyloženo vozítko pojmenované jako Yutu 2 [Jü-tchu 2]. (Minimální) plánovaná životnost vozítka byla 3 měsíce a sondy 1 rok. V současné době tak vozítko i sonda přežily 13 měsíčních dnů a 12 měsíčních nocí a jsou plně funkční. Vozítko získalo rekord v životnosti pohyblivého vozítka na povrchu Měsíce a v současné době ujelo vzdálenost 357,695 m. Po roce začíná Čína uvolňovat podrobnější informace a vědecká data (zatím bylo uvolněno 17 239 souborů o celkové velikosti 20,9 GB), takže se můžeme těšit na více a podrobnějších informací o probíhající misi na odvrácené straně Měsíce.

Kdo by si chtěl osvěžit vzpomínky a zároveň vychutnat video z přistání, tak zde je video ve vysokém rozlišení v reálném čase. Doporučuju přepnout na celou obrazovku: http://moon.bao.ac.cn/mul/media/detail?id=516



Panorama z místa přistání ve vysokém rozlišení:
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/2019/20190110-change4-yutu2-first-panorama.jpg
http://moon.bao.ac.cn/mul/media/detail?id=506

https://mp.weixin.qq.com/s/7UQeMZVq4bjUqYeso_xsEA
http://moon.bao.ac.cn/mul/index/list
http://moon.bao.ac.cn/pubMsg/detail-CE4EN.jsp#
https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/change4-first-complete-panorama.html


MiraH - 4/1/2020 - 15:16







Doug Ellison upravil nějaké snímky z uvolněných dat. V tom vysokém rozlišení jsou fantastické. Mrkněte na to: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/

https://twitter.com/doug_ellison


MiraH - 14/1/2020 - 21:29



Plakát k příležitosti ročního výročí přistání Chang'e-4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce

Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se běžně probouzí z lunární noci jako první. Stejně tomu bylo i 20. 12. 2019 v 10:43 UT, kdy započalo 13. pracovní měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] byl aktivován stejný den ve 21:14 UT.




Oblast, která zaujala čínské vědce. V pozadí je větší kráter s výrazným okrajem a okolím posetým kameny o kterém se domnívám, že bude dalším cílem cesty. V popředí je menší kráter s kamenem, ke kterému se čínští vědci snažili dostat. Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-hcbtFPp/A


Už 12. měsíční den zaujal čínské vědce kráter, který se nachází jižně od současné polohy vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejdříve jsem myslel, že se jedná o větší vzdálenější kráter s výraznými okraji a kameny v okolí kráteru. A možná to i později bude dalším cílem vozítka. Uvidíme.



Vyhlédnutý kámen

Ale vědce zaujal kámen u bližšího kráteru a rozhodli se jej prozkoumat. Protože má kámen menší rozměry, asi 0,25x0,06 m a okolní terén je komplikovaný, tak opět vznikl problém, jak jej dostat do zorného pole spektrometru viditelného/blízko infračerveného spektra VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer). Na rozdíl od prvního vozítka Yutu [Jü-tchu], které mělo rentgenový spektrometr na malém pohyblivém rameni a mohlo tak dle potřeby měnit polohu spektrometru, tak vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] má spektrometr napevno připevněný na přední straně vozítka. Vozítko tedy musí vždy najet ke zkoumanému vzorku tak, aby byl v zorném poli spektrometru a zároveň aby byly splněny i vhodné světelné podmínky pro detekci. Opakovala se tedy podobná situace, jako u kráteru se "záhadnou sklovitou látkou" z 9. měsíčního dne.



Místo zkoumání spektrometrem VNIS má jen několik centimetrů v průměru

Po probuzení vozítka 20. prosince 2019 vyslali operátoři příkaz k popojetí o 0,2 m blíže směrem ke kameni a vyfotografovali jej. Přitom zjistili, že kámen je jen částečně v zorném poli spektrometru VNIS. A navíc zjistili, že panel slunečních baterií vrhá poměrně velký stín před vozítko. A s postupujícím časem a měnící se polohou Slunce na obloze, se bude stín více posouvat a zakrývat oblast s kamenem, což by znemožnilo řádnou analýzu kamene. A protože se blížila polední přestávka a bylo na ni vozítko nutno připravit, tak operátoři od dalších aktivit ustoupili. Nicméně se nevzdali. V době polední přestávky, která trvá přibližně 6 pozemských dnů, pečlivě naplánovali nový směr a cestu pomocí virtuálního plánovače trasy.



Po (lunární) polední přestávce, 30. prosince 2019, jakmile vyšel Měsíc nad obzor (*), vyslali instrukce k nové jízdě ke kameni. Nejdříve vozítko jelo vpřed po dobu 12 sekund, až se kámen dostal k okraji zorného pole spektrometru. A pak následovalo dalších 6 sekund jemného doladění polohy tak, aby byl kámen v celém zorném poli. Ale najetí nebylo dokonalé. V části zorného pole byl i povrch regolitu. Bylo tak nutné ještě doladit polohu pootočením o 2 stupně a popojetím o 0,023 m (po dobu 1 sekundy). Konečně bylo najetí dokonalé..., ale operátoři v zápalu práce nevnímali čas a zjistili, že už je pozdě v noci (na Zemi). Nakonec se rozhodli detekci odložit na druhý den. Tím byl 31. prosinec 2019, poslední den v roce a zároveň poslední příležitost provést analýzu před tím, než bude nutno vozítko přichystat k noční hibernaci. Nakonec se po debatě s vědci rozhodli detekci provést. Ta byla k velkému uspokojení čínských vědců úspěšná s dobrými výsledky analýzy.



Pohled na analyzovaný kámen z jiného úhlu. Jsou i dobře vidět stopy kol z místa, kde vozítko stálo při měření.


Během 13. měsíčního dne ujelo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] 12,636 m, čímž zvětšilo ujetou vzdálenost na 357,695 m. Vypadá to, že čínští operátoři skutečně zamířili jižním směrem ke kráteru, který upoutal pozornost vědců. Kráter má výraznější okraj a jeho okolí je poseto kameny. Ale to se ukáže až časem.




Výše zobrazená oblast jako anaglyf. Obrázek ve vysokém rozlišení je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-VrSszJw/A


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
-----------------------------
Celkem: 357,695 m


K vypnutí přistávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] došlo 2. 1. 2020 v 06:11 UT. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace později ve stejný den ve 12:30 UT. Ukončily tak 13. měsíční den jeden den před ročním výročím přistání na odvrácené straně Měsíce, ke kterému došlo 3. 1. 2019. Podle dostupných informací jsou všechny přístroje a systémy sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] plně funkční.



Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na mapě od Phila Stookeho. Ve vysokém rozlišení je mapa zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45499




Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.

V listopadu byly rozvinuty antény nizozemsko-čínského nízkofrekvenčního rádio-astronomického přístroje (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), který je umístěný na retranslační sondě/rádiové observatoři Queqiao [Čchüe-čchiao] (viz popis předchozího 12. měsíčního dne). Pravděpodobně z důvodu dlouhého pobytu ve vesmírném prostředí, kde byl mechanismus rozvíjení antén vystavený měnícím se teplotním podmínkám, neproběhlo rozvinutí antén podle očekávání. Dle novějších informací se jen jedna anténa rozvinula na téměř plnou délku 5 m. Zbývající dvě antény se zastavily na délce asi 2,5 m. Nakonec se z toho stala nezamýšlená výhoda, kdy bude možné na jednu plně rozvinutou anténu měřit signály z delší vlnovou délkou z doby temného věku vesmíru před zrodem prvních hvězd. Zatímco dvě kratší antény budou přijímat signály z kosmického úsvitu, kdy už svítily první hvězdy (asi 800 miliónů let po Velkém třesku). Nizozemský tým se rozhodl raději sbírat data a někdy později zkusit rozvinout antény na plnou délku.


V časopise Geophysical Research Letters byl publikován článek o některých výsledcích měření lunárním podpovrchovým radarem na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Z výsledků měření vyplývá, že v místě přistání je vrstva jemně zrnitého regolitu tlustá 11,1 m, což je asi 1,3–3krát větší hodnota než jsou výsledky měření na místech přistání v programu Apollo (Apollo 11,12,14,15, 17) a Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Tloušťka regolitu na Měsíci se pohybuje od 3 do 5 m v oblasti měsíčních moří a od 10 do 20 m na vrchovinách. Hloubka průniku signálu podpovrchového radaru na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] je až 35 m, což je asi 2,85krát více než u vozítka Yutu [Jü-tchu] (Chang'e 3 [Čchang-e 3]). Je to způsobeno jiným složením minerálů v povrchových materiálech a výsledkem je menší útlum radarového signálu. U povrchů v místech přistání Apolla 11 a 17 se předpokládá, že jejich stáří je srovnatelné s tím, které je v místě přistání Chang'e 4 [Čchang-e 4], což by naznačovalo větší rychlost růstu vrstvy regolitu v lokalitě Statio Tianhe [Stacio Tchien-che].

Tak mě napadlo, co vlastně znamená slovo "regolit", které znám jen ve spojením s měsíčním povrchem. Překvapilo mě, že regolit je i na Zemi. Podle Wikipedie je regolit označení vrstvy nezpevněného, různorodého horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Regolit se vyskytuje jak na Zemi, Měsíci, některých planetkách, tak i na jiných planetách. Termín byl prvně definován G. P. Merrillem v roce 1897. Označení vzniklo spojením dvou řeckých slov rhegos (pokrývka) a lithos (kámen). Regolit vzniká během dopadů meteoroidů různé velikosti, které neustále převracejí vrstvu a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. Chemické složení je závislé na místním zdroji, který se v okolí nachází a ze kterého byla látka na regolit uvolněna. Na Zemi se regolitem občas označuje všechno, co se nachází mezi původní horninou a okolní atmosférou, tato definice je tak velmi široká a zahrnuje jak půdu, tak nánosy, náplavy atd. V zemských podmínkách vzniká jako výsledek zvětrávání. Na zemském povrchu je regolit velmi důležitý, jelikož vytváří obytnou zónu pro živé organismy. ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Regolit )




U snímků z Měsíce mě zaujalo, že povrch je tvořený jemnými částicemi, což je asi logické, protože za ty miliardy let je povrchová vrstva hodně "rozemletá", ale u některých kráterů je vidět vnitřní struktura, která je tvořená většími "kamínky". Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-8pRVDsn/A

(*) Tak jsem si uvědomil další omezení doby provozu vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejenom že platí, že z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci (až -200°C). Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. A v těchto 6 dnech musí mít ještě operátoři spojení s vozítkem. Což teda mají přes retranslační sondu Queqiao [Čchüe-čchiao], ale ta musí být viditelná na obloze. Sice mají Číňani i jiné antény po světě (myslím, že v Jižní Americe a v Africe), ale nevím, jak jsou využitelné. Předpokládám, že hlavní spojení se uskutečňuje z území Číny, takže retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] je v ideálním případě nad obzorem asi 12 hodin. Ve skutečnosti to bude mnohem méně. Toto je ovšem jen můj dohad.

https://twitter.com/aj_fi
https://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/change-4-celebrates-year-on-the-farside/
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404456409398902817#_0
https://mp.weixin.qq.com/s/ssVvpiOYa3BolRPdyoRhMQ
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2019GL084458
https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/imapp/astrophysics/2019/dutch-antennas-unfolded-behind-moon/
https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/
https://www.bilibili.com/read/cv4340966
https://new.qq.com/omn/20200113/20200113A02ZVF00.html [upraveno 15.1.2020 21:22]


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1729