Elon Musk podle The Wall Stret Journal z 7.11.2014 viz http://online.wsj.com/articles/elon-musks-next-mission-internet-satellites-1415390062 via http://rt.com/usa/203647-elon-musk-internet-satellites/
diskutoval spolu s Gregem Wylerem, který dříve pracoval v Googlu, o možnosti vypustit desetkrát více družic, než má třeba současná síť družic Iridium, které by zprostředovaly internet. Hmotnost každé ze 700 družic by byla asi 115kg. Družice by měly být dostatečně levné, aby mohl být celý projekt finančně únosný. Grege Wyler je zakladatelem společnosti WorldVu Satellites Ltd., která ovládá velkou část potřebného rádiového spektra.
Tá téma tu už predsa je.
pospa - 19/1/2015 - 15:41
citace: Tá téma tu už predsa je.
Máme tu téma SpaceX satelity, což je blízko a s tímto tématem se částečně prolíná, ale není to totéž.
Dá se to přirovnat ke dvěma jiným vláknům, které jsou v podobném vztahu: Commercial Crew Program vs. Dragon 2.
Toto téma je o konkrétním záměru na satelitní internet, do kterého se pouštejí dvě konkurenční firmy najednou. Jedna se sítí 700 satelitů (OneWeb), druhá se 4000 družicemi (SpaceX).
Uvidíme, kdo svůj projekt nakonec zrealizuje a jak se kosmickému internetu bude dařit. A hlavně kdy bude uveden do provozu.
pospa - 19/1/2015 - 19:02
V průběhu jednoho týdne přestavili dva potenciální operátoři svoje plány na globální satelitní vysokorychlostní internetový systém. Oba návrhy jsou hodnoceny jako přitažené za vlasy.
Mod: Opraven odkaz na článek. Vkládejte linky mezi [url] tagy, nebo mažte část adresy za "?", jenak se nezobrazí správně.
pospa - 24/1/2015 - 09:21
Začíná zlatá horečka satelitního internetu. Mezinárodní telekomunikační unie ITU, sídlící v Ženevě, za posledních 8 týdnů zaregistrovala nejméně 6 podaných žádostí o přidělení frekvencí v souvislosti se satelitním internetem. Žádný ze žadatelů není US firma, což nemusí nic moc znamenat, protože je běžnou praxí, že se budoucí provozovatelé nechávají v tomto procesu zastupovat firmami v Evropě, aby se tím vyhnuli vysokým taxám a nepříjemným otázkám u amerického telekomunikačního úřadu FCC. http://spacenews.com/signs-of-satellite-internet-gold-rush/
Podané žádosti obsahují tyto projekty:
1) MCSat , Francie : 800 až 4000 satelitů na orbitech v různých výškách na LEO, MEO a vysoce eliptických drahách
2) CANPOL-2 , Kanada : 8 orbitálních rovin, v každé 9 družic na LEO a vysoce eliptických drahách
3) 3ECOM-1 , Lichnštejnsko : 264 satelitů ve 12 orbitálních rovinách
4) COMSTELLATION , Kanada : 794 satelitů na LEO ve 12 rovinách
5) ASK-1 , Norsko : 10 satelitů na vysoce eliptických drahách, zajišťujících pokrytí v polárních oblastech
6) L5 (OneWeb) , UK : 650 satelitů
7) STEAM , Norsko : 4257 satelitů na orbitech ve 43 rovinách
PS: řekl bych, že někteří z nás si budou muset pro sebe překalibrovat pojem "hodně satelitů nad hlavou"
pospa - 24/1/2015 - 09:52
To co je nazýváno STEAM by velmi dobře mohl být připravovaný projekt SpaceX.
Tady je seznam frekvencí v GHz o které si zažádali na 50 let:
Podané žádosti obsahují tyto projekty:
1) MCSat , Francie : 800 až 4000 satelitů na orbitech v různých výškách na LEO, MEO a vysoce eliptických drahách
2) CANPOL-2 , Kanada : 8 orbitálních rovin, v každé 9 družic na LEO a vysoce eliptických drahách
3) 3ECOM-1 , Lichnštejnsko : 264 satelitů ve 12 orbitálních rovinách
4) COMSTELLATION , Kanada : 794 satelitů na LEO ve 12 rovinách
5) ASK-1 , Norsko : 10 satelitů na vysoce eliptických drahách, zajišťujících pokrytí v polárních oblastech
6) L5 (OneWeb) , UK : 650 satelitů
7) STEAM , Norsko : 4257 satelitů na orbitech ve 43 rovinách
To máme suma sumárum deset tisíc družic jen tohoto typu (o jiných sondách a družicích nemluvě). To všechno bude muset někdo dostat nahoru, takže jak se zdá, trh pro nosné rakety se zdárně rozvíjí. Docela by mne zajímalo, kolik bude pro všechno tohle "železo" potřeba startů. [Upraveno 24.1.2015 NovýJiřík]
yamato - 24/1/2015 - 16:11
no, zda sa ze dopyt po vysokej frekvencii startov hopkavych rakiet asi predsa len bude
Pavel007 - 24/1/2015 - 18:12
Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal.
Jestli tohle spolu s nějakou znovupoužitelností dotáhne, tak se v těch prachách bude topit-cesta na Mars bude zase o kousek blíž.
NovýJiřík - 24/1/2015 - 18:43
V jednom z příspěvků se před časem objevila informace, že by se mělo těch 4000 "SpaceXových" satelitů vypustit během 15-20 let. To je veskrze racionální, jestliže přidělené frekvence budou na 50 let, tak by asi nemělo obchodní význam posílat něco nahoru později. Logicky to samé by mělo platit i pro těch cca 6000 dalších družic. Z toho vyplývá potřeba vynést nahoru zhruba 500-650 satelitů ročně. Existuje ale nějaká představa o celkové vynesené hmotnosti (tj. samotné družice plus palivo na manévrování)? Tak, aby se z toho dalo odhadnout, kolik startů se bude muset uskutečnit (jistě nepoletí 1 Falcon nebo jakýkoliv jiný nosič na 1 satelit)? A jaká tudíž bude během těch 15-20 let frekvence startů jen pro tento účel? [Upraveno 24.1.2015 NovýJiřík]
pospa - 24/1/2015 - 18:52
Nevím jak hmotné družice a kdy přesně je hodlají vynášet ostatní konkurenti, ale mohu zopakovat informace o projektu SpaceX (STEAM ?). Musk předpokládá vynesení prvních funkčních družic přibližně za 5 let (započitaná rezerva na klasické zpoždění nových produktů, jinak by Elon prohlásil za 3 roky). Takže první generace/série SpX komunikačních satelitů se začne vynášet kolem 2020. další generace cca za 5 let a další opět za 5 let. Celá konstelace cca 4000 satelitů dokončena za 12 až 15 let, tedy do roku 2030.
Jak už jsem psal jinde, samozřejmě se předpokládá, že si je SpX bude vynášet svými znovupoužitelnými nosiči FH nabo BFR po mnoha kusech najednou, klidně střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu. Hmotnost jednoho satelitu má být několik set kg, takže berme v první iteraci cca 500 kg.
Petr_Šída - 24/1/2015 - 20:10
A ještě bych dodal, že plány jsou jedna věc, ale patrně nahoru nepůjde vše, některé projekty v konkurenci nemusí uspět
NovýJiřík - 24/1/2015 - 22:03
Jak už sem psal jinde, samozřejmě se předpokládá, že si je SpX bude vynášet svými znovupoužitelnými nosiči FH nabo BFR po mnoha kusech najednou, klidně střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu. Hmotnost jednoho satelitu má být několik set kg, takže berme v první iteraci cca 500 kg.
Tak tenhle výpočet mi moc nehraje. Jestliže by jeden satelit vážil 500 kg, tak 100 by jich dalo 50 tun. FH má sice mít nosnost údajně 53 tun, ale jen na nízkou dráhu a ne do výšky 1000 km. Těch 53 tun se přitom nepochybně o dost sníží kvůli návratu a znovupoužitelnosti všech tří rour prvního stupně. A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze? Myslím, že vynášení půjde v daleko menších sériích.
pospa - 24/1/2015 - 22:54
Nový Jiříku, nic ve zlém, ale povšimněte si prosím dvou detailů z mého příspevku:
1) ...střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu...
2) ...vynášet znovupoužitelnými nosiči FH nebo BFR ...
Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo.
PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun nákladu. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké číslo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit.
ales - 24/1/2015 - 22:56
Osobně si myslím, že těch "několik set kg" bude družice i s palivem. Souhlasím s Mirkem i v tom, že nahoru půjdou družice "po několika desítkách" při jednom startu nosiče. Řekl bych, že Falcon Heavy bude schopen vynést při jediném startu až 50 družic s hmotností 500 kg a to rovnou až na dráhu ve výši 1000 km (a tam po uvolnění družic ještě provede svůj deorbitační manévr i s vypouštěcím adaptérem). I kdyby šlo nahoru "jen" 40 družic naráz, tak by na celou konstelaci stačilo 100 startů (během cca 5 let, takže cca 20 startů ročně).
Naopak taky plně souhlasím s Petrem Šídou, že z těch konkurenčních projektů se jich moc neuplatní. Podle mne v tomto "oboru" může uspět jen jeden, maximálně dva projekty. Vynesených družic (pro tento účel) tedy rozhodně nebude 10000, ale maximálně tak 5000 (i to je docela šílené číslo).
A ještě jedna poznámka. Za celou "kosmickou éru" (tedy za skoro 60 let od roku 1957) bylo zatím do kosmu vyneseno méně než 7000 "užitečných zatížení" (družic, sond, atd. včetně všech malých CubeSatů). Z toho už více než 3500 zase zaniklo, takže v kosmu je teď méně, než 3500 "družic" ("trosek" je tam samozřejmě mnohonásobně víc). 4000 nových družic tedy s touto statistikou opravdu hodně "zamává".
dodge - 25/1/2015 - 10:17
citace:Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal.
Čuch má s úspěšností kolem 1%.
yamato - 25/1/2015 - 10:27
citace:
citace:Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal.
Čuch má s úspěšností kolem 1%.
a vychadzate z coho? teda okrem osobnych antipatii, skusme to cez cisla
yamato - 25/1/2015 - 10:30
k tym poctom - zbytocne tu teraz budeme varit z vody, proste nevieme kolko, coho, kedy a za kolko.
Kazdopadne, takato mohutna satelitna siet vytvori onen silny dopyt po startoch, ktory sa zvykne uvadzat ako nevyhnutna podmienka zasadneho poklesu cien startov. Takze pre nas dobre - na tejto vlne komercie (fuj!) sa mozu zviezt aj vedci, turisti, zlatokopi, kolonizatori a kadekto dalsi...
ales - 25/1/2015 - 10:42
Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách (bude sám sobě platit za starty svých raket [a k tomu navíc bude platit i stavbu užitečného zatížení těch raket]). To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky. S podporou Googlu by to snad i mohlo vyjít, protože následné příjmy z provozu té sítě by mohly vrátit zpět i ty počáteční náklady na "stavbu". Uvidíme. Osobně bych do toho nešel, ale o to víc musím obdivovat Muska za jeho odvahu.
yamato - 25/1/2015 - 10:49
no, je to komercny projekt, cize naklady sa prenesu na spotrebitelov. Kde je napisane ze ten dopyt musi byt v tradicnej forme, od satelitnych operatorov? Musk tymto vlastne preniesol tvorbu dopytu priamo na konecnych uzivatelov, a tych je perspektivne niekolko miliard. Ak to zvladnu zrealizovat a nepotopi ich nejaka cenova vojna, tak je to vlastne brilantny tah.
ales - 25/1/2015 - 11:07
No jo, jenže ty náklady si nelze vzít od spotřebitelů předem, takže těch prvních několik (hodně) miliard USD musí zafinancovat někdo jiný. Věřím ale, že investory se podaří najít. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že "cenová válka" nastane téměř jistě (myslím, že provozovatelé dálkových optických kabelů budou moci hodně zlevnit a na hodně dlouho [protože hlavní investice už mají splacené]), takže očekávané výnosy ze "satelitního internetu" se nakonec mohou hodně smrsknout (proti současnému očekávání). To je ale právě to riziko, které předem nikdo nemůže zcela spolehlivě odhadnout a já mohu jen držet palce. Pro kosmonautické nadšence (i pro všechny další "uživatele a průzkumníky kosmu") by tento případný Muskův úspěch rozhodně znamenal velký přínos (opravdu by to zřejmě znamenalo zlevnění nejméně o řád, jak u cen za dopravu do kosmu, tak i u cen za družice a sondy [což považuji za stejně důležité]).
Geal - 25/1/2015 - 11:17
Já myslím, že ony i ty místní přípojky by udělaly radost alespoň deseti-dvaceti miliónům Američanů, takže propadáku bych se až tak neobával. Podobné to může být v Evropě.
No a buď Musk získá hromadu peněz na cestu na Mars, nebo ze světa zmizí spousta internetových vyžírků. It's a win-win!
Plus sériově vyráběné elektrické motory, to taky nezní špatně. Snad by konečně mohlo dojít na nějaký větší počet misí k NEA.
Pavel007 - 25/1/2015 - 13:24
Aleši, to právě vůbec není umělý, to naopak to nejpřirozenější, že tlak na to, co se bude dělat, nevychází z hlav pár "moudrých" státních úředníků, ale od soukromých subjektů, co to rozjedou za svý a pokud to bude smysluplný, tak se na to po tý hnusný komerci má šanci nabalit i ta přidaná hodnota. I tak to bude přínos, možná že soukromý firmy ty brilantní mozky, co se na tom prostě budou muset podílet, budou umět vytěžit líp než zkostnatělá státní byrokracie. Já myslím, že NASA na to jde dobře, že spolupracuje se soukromým sektorem a sdílí data a tak, mně se to moc líbí. [Upraveno 25.1.2015 Pavel007]
tycka - 25/1/2015 - 14:25
citace: ak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách (bude sám sobě platit za starty svých raket [a k tomu navíc bude platit i stavbu užitečného zatížení těch raket]). To mi připadá jako velmi zvláštní přístup.
To co dále napíšu je čistě pouze moje spekulaci - nic méně
vychází z jiných projektů - úplně však v jiném sektoru
- nejčastěji šlo o IT projekty.
Záleží jak bude ta společnost dále financována -
jestli půjde jen o peníze velkých hráčů a nebo i drobnějších
investorů z prodeje akcií na burze.
Pak se situace může vyvíjet takto - Musk měl do té společnosti vložit 1 miliardu a za to získá zpět ohromné množství startů, které samozřejmě dodá za plně tržní ceny
- tím se mu ta 1 miliarda vrátí a zřejmě i s velkým ziskem. Tedy on již pak téměř nic neriskuje - tedy kromě své pověsti - jediný kdo nejspíš tak přijde o peníze - když se to prostě nepovede a projekt zkrachuje - tak to budou ty drobnější investoři co té společnosti za tržní ceny sami nic neprodávaly.
Dále může jít co se týče těch jiných projektů - může zde jít jen o pouhou spekulaci s kmitočty - které pak budou moci místo satelitního internetu ihned použít na něco jiného tedy třeba na ty Mikrovlnné spoje - používá je každý mobilní operátor a oni by mu je prostě jen pronajali (jako to fyzické zařízení) i s tím nejcennějším co by měli - tedy přiděleným frekvenčním pásmem a protože by ho měli celosvětově tak by tak měli tak zajištěný i celosvětový odbyt svých zařízení.
Nevím zde jaké budou mít podmínky pro použití těch přidělených frekvenčních pásem - tedy na co vše je budou pak moct použít.
citace: od soukromých subjektů, co to rozjedou za svý
Pokud opravdu jen pár velkých subjektů čistě za své pak ano - pokud budou lákat i drobné investory tak vývoj je možný jak píšu výše.
[Upraveno 25.1.2015 tycka]
yamato - 25/1/2015 - 15:37
ta miliarda pochadza od Googlu, nie od Muska. Takze riziko na seba berie hlavne Google a dalsi velki investori. Musk len bude stavat satelity a posielat ich na orbit.
Geal - 25/1/2015 - 16:00
To se mi jeví trošku v rozporu s tím, že by příjmy z téhle činnosti měly jít na meziplanetární mise. Kdyby Musk "jen stavěl satelity a posílal je na orbitu", určitě nezíská tolik peněz, jako když bude mít soukromě pod palcem síť, která ty satelity bude používat.
pospa - 25/1/2015 - 16:02
citace:... Takze riziko na seba berie hlavne Google a dalsi velki investori. Musk len bude stavat satelity a posielat ich na orbit.
Ne tak docela. Musk potřebuje mít dlouhodobý a silný zdroj financí pro kolonizaci Marsu. Viděl bych to asi tak, že ve výsledku se s Googlem o trvalé příjmy z prodeje/pronájmu pozemních přijimačů a přenosu dat přes satelit šábnou, možná 50/50, nebo v jiném poměru, protože nezapomínejme na to, že provoz té sítě si bude vyžadovat trvalou administraci a údržbu.
Takže do rizika/zisku jdou určitě společně Google i SpaceX.
Pavel007 - 25/1/2015 - 16:25
Tak Google asi bude chtít být u první meziplanetární sítě, pokud to rozvinou směrem na Mars. Mně to přijde logický, že se dali dohromady. Když už nic, bude to obrovský P.R.
yamato - 25/1/2015 - 17:15
dobre, mozno nebude "len" stavat satelity, kazopadne ta hlavna financna zataz bude na investoroch, nie priamo na SpX. Keby SpX malo investovat miliardy, tak ich to asi financne polozi...
martinjediny - 25/1/2015 - 17:39
citace:Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách...To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky...
V historii sa to uz raz osvedcilo, ked Edison po ziarovke spustil prvu elektraren.
Nie je to sice zaruka uspechu, ale ako tah sa mi to paci!
tycka - 25/1/2015 - 18:05
citace:
citace:Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách...To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky...
V historii sa to uz raz osvedcilo, ked Edison po ziarovke spustil prvu elektraren.
Nie je to sice zaruka uspechu, ale ako tah sa mi to paci!
On nabízel projekt elektrického osvětlení měst jako komplexní projekt tedy prostě on to nabídl jako celek.
Jinak první zde byla žárovka jako významná věc přímo pro koncového uživatele - podobně jako bylo známo před uvedením do provozu první plynárny, že plyn z uhlí svítí i topí.
Tedy první bylo to co se nabízelo koncovému uživateli - elektrické nebo plynové osvětlení a elektrárna - zde ten vlastní nosič - jen zajistil, aby to fungovalo.
Nebyla tedy funkční první elektrárna, která by pak vymýšlela k čemu všemu dalšímu by se dala její elektrická energie použít. Pavel007 - 25/1/2015 - 18:13
Tak vzhledem k těm prachům, co do toho už vložili, tak nepochybuju o tom, že už vymyšlený mají, k čemu by to bylo dobrý. No a kdyby ne a byly to jen klukovský sny Muska a spol? No a co? I to je třeba, domnívám se z toho vznikne spousta vedlejších efektů, na který teď ještě nedohlídneme, ale který nutně vzniknou překračováním současných horizontů.
tycka - 25/1/2015 - 18:34
citace:Tak vzhledem k těm prachům, co do toho už vložili, tak nepochybuju o tom, že už vymyšlený mají, k čemu by to bylo dobrý. No a kdyby ne a byly to jen klukovský sny Muska a spol? No a co? I to je třeba, domnívám se z toho vznikne spousta vedlejších efektů, na který teď ještě nedohlídneme, ale který nutně vzniknou
Není důležité kolik peněz do toho vložili nýbrž kolik peněz - tedy jaké procento do toho celkově vloží než ten projekt bude spuštěn.
Zbytek pak právě může být od těch drobnějších investorů co té společnosti za tržní ceny nic neprodávají.
yamato - 25/1/2015 - 18:58
citace:On nabízel projekt elektrického osvětlení měst jako komplexní projekt tedy prostě on to nabídl jako celek.
hej, a elon s googlom ponukaju satelitny internet koncovym uzivatelom ako komplexny celok, teda vratane vyroby druzic a ich umiestnenia na LEO, cize tiez to ponukaju ako celok
citace:Tedy první bylo to co se nabízelo koncovému uživateli -
hej, aj tu je prve to co sa ponuka koncovemu uzivatelovi - internet
ales - 25/1/2015 - 19:22
No, pokud dobře chápu současnou situaci, tak ten "satelitní internet" zatím nikdo nikomu ještě nenabídnul (rozhodně ne "koncovým uživatelům"). Jsme ve svých úvahách trochu napřed. Nejprve bude někdo muset "za své" postavit tu "infrastrukturu". Podle mého názoru k tomu bude určitě potřeba víc než 5 miliard USD (a cca 10 let času na výstavbu). Teprve pak bude vůbec možno cokoliv nabídnout "koncovým zákazníkům".
yamato - 25/1/2015 - 19:50
citace:No, pokud dobře chápu současnou situaci, tak ten "satelitní internet" zatím nikdo nikomu ještě nenabídnul (rozhodně ne "koncovým uživatelům"). Jsme ve svých úvahách trochu napřed. Nejprve bude někdo muset "za své" postavit tu "infrastrukturu". Podle mého názoru k tomu bude určitě potřeba víc než 5 miliard USD (a cca 10 let času na výstavbu). Teprve pak bude vůbec možno cokoliv nabídnout "koncovým zákazníkům".
prirodzene ze vyrobok/sluzbu treba najprv vyrobit, az potom sa moze ponukat. Nerozumiem v com sme napred? Resp. kedy sme neboli? tycka - 25/1/2015 - 21:03
citace: hej, a elon s googlom ponukaju satelitny internet koncovym uzivatelom ako komplexny celok, teda vratane vyroby druzic a ich umiestnenia na LEO, cize tiez to ponukaju ako celok
Na rozdíl od přesně vyčíslené ceny projektu veřejného elektrického
osvětlení, kde snad jedinou jakousi větší neznámou byla cena uhlí pro budoucí uhelnou elektrárnu - tedy přesné náklady kolik dané město za osvětlení elektřinou zaplatí na provozních nákladech a kolik na té investici.
Vzhledem k tomu, že alternativou byla tak leda výstavba plynového osvětlení a případně snad dokonce i petrolejového osvětlení - tak není divu že město do té smlouvy za předem jasných podmínek šlo.
Koncový uživatel chce internet a to poměrně rychle a bez velké zálohy předem - tedy mu to lze nabídnout až bude co nabídnout - tedy až těsně až před startem komerčního provozu té sítě - on se nechce prostě stát spoluvlastníkem družicového internetu jako to město s elektrickým osvětlením.
Elektrické osvětlení stejně jako dnes třeba tramvajovou síť lze městu nabízet předem před výstavbou jako projekt a jeho investici (u těch tramvají to ve skutečnosti ani jinak nelze) - internet drobnému uživateli prostě předem nabízet nelze. Pavel007 - 25/1/2015 - 23:07
No a v tom je právě ta krása, že můžeme být svědky něčeho, co je trochu jinak. Vždyť to je dnes nuda-všechno korektní, předem spočítaný, pojištěný... Kdyby měli v 60. letech takovýhle myšlení, tak se na ten Měsíc nedostali... Takový nevýnosný rizikový podnik, co nic koncovému uživateli nepřináší.... Jasně, byla studená válka, ale stejně....
alamo - 25/1/2015 - 23:59
citace:No, pokud dobře chápu současnou situaci, tak ten "satelitní internet" zatím nikdo nikomu ještě nenabídnul (rozhodně ne "koncovým uživatelům")
Toto je internet přes GEO-DRUŽICE - tedy to čemu budou naopak oni sami přímo konkurovat.
Když má konkurence už funkční GSM síť a vy teprve začínáte stavět sami tu svou další tak taky přece nezačnete nejdřív nabízet služby té konkurence. alamo - 26/1/2015 - 00:38
a čo servery?
kde majú v tom Muskovom projekte byť?
zostanú na zemi a satelity budú iba retranslátori?
alebo chce poslať hore rovno úložiská?
dodge - 26/1/2015 - 04:15
V historii sa to uz raz osvedcilo, ked Edison po ziarovke spustil prvu elektraren.
Edisonovy stejnosměrné elektrárny opět klasickým příkladem technického omylu, a jaký byl Edison ve skutečnosti "odborník" na všechno. Ukázka jakými "odborníky" (pochlebovači) se obklopoval.
alamo - 26/1/2015 - 07:08
latencia..
akú to asi bude mať latenciu "ping"?
na nízkych dráhach bude musieť signál prejsť cez omnoho väčší počet retranslátorov
a z debaty o teleoperačnom prieskume, si vybavujem, že každá taká "zastávka" znamená zdržanie
pospa - 26/1/2015 - 08:34
citace:akú to asi bude mať latenciu "ping"? na nízkych dráhach bude musieť signál prejsť cez omnoho väčší počet retranslátorov a z debaty o teleoperačnom prieskume, si vybavujem, že každá taká "zastávka" znamená zdržanie
Naopak. Na větší vzdálenosti by měly data běžet přes mnohem méně routerů a repeaterů, navíc zřejmě mezi satelity laserem ve vakuu - mnohem rachleji, než pozemními, nebo podvodními kabelovými spoji. Kopíruju příklad z vlákna SpaceX satelity.
EM 16.1. :
...As you guys may know, the speed of light in vacuum is somewhere 40% to 50% faster than in fiber. So you can actually do long distance communication faster if you route it through vacuum than if you route it through fiber. It can also go through far fewer hops. Let's say you want to communicate from Seattle to South Africa. If you look at the actual path it takes, that's extremely convoluted. It'll follow the outline of the continents. It'll go through 200 routers and repeaters and the latency is extremely bad. Whereas, if you did it with a satellite network, you could actually do it in two or three hops. Well, maybe four hops. It depends on the altitude of the satellites and what the capacity and things are. But basically, let's say, at least an order of magnitude fewer repeaters or routers and then going through space at 50% faster speed of light. So it seems from a physics standpoint inherently better to do the long distance Internet traffic through space and then space is also really good for sparse connectivity.
ales - 26/1/2015 - 09:48
Pojmem "satelitní internet" (v uvozovkách) jsem měl na mysli ten konkrétní navrhovaný typ se spoustou družic na nízkých drahách (samozřejmě že vím, že přes geostacionární družice to už funguje [přes GEO to ale má své značné "mouchy"]).
alamo - 27/1/2015 - 12:32
vlastne áno
taká sústava satelitov, má k pojmu "net" rozhodne bližšie
dodge - 10/2/2015 - 11:28
Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu
Společnost Telekom Austria Group (TAG), přední poskytovatel služeb ve střední a východní Evropě se 23 miliony klienty, rozšířil spolupráci se satelitním operátorem Eutelsat Communications. TAG bude z Eutelsatu nabízet širokopásmový satelitní internet.
Jedna ze tří domácností nemá v některých zemích, ve kterých operuje TAG, přístup k internetu.
Širokopásmový internet od Eutelsatu nabídne klientům rychlost až 22 Mbit/s pro download a 6 Mbit/s pro upload.
Obrázek k textu: Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu
Satelitní internet se stane součástí nabídky služeb TAG - triple play zahrnující širokopásmové připojení, hlasové volání a televizi ze satelitu Eutelsat 16A (16°E).
Rychlý internet ze satelitu je již dostupný zákazníkům A1 Telekom v Rakousku. Služba je nabízena ze satelitu Eutelsat Ka Sat a vyžaduje malou satelitní anténu a modem. Instalaci provádí odborný technik TAG. Uvedl Eutelsat.
pav_david - 10/2/2015 - 11:56
citace:Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu
Společnost Telekom Austria Group (TAG), přední poskytovatel služeb ve střední a východní Evropě se 23 miliony klienty, rozšířil spolupráci se satelitním operátorem Eutelsat Communications. TAG bude z Eutelsatu nabízet širokopásmový satelitní internet.
Jedna ze tří domácností nemá v některých zemích, ve kterých operuje TAG, přístup k internetu.
Širokopásmový internet od Eutelsatu nabídne klientům rychlost až 22 Mbit/s pro download a 6 Mbit/s pro upload.
Obrázek k textu: Telekom Austria Group bude nabízet rychlý internet ze satelitu
Satelitní internet se stane součástí nabídky služeb TAG - triple play zahrnující širokopásmové připojení, hlasové volání a televizi ze satelitu Eutelsat 16A (16°E).
Rychlý internet ze satelitu je již dostupný zákazníkům A1 Telekom v Rakousku. Služba je nabízena ze satelitu Eutelsat Ka Sat a vyžaduje malou satelitní anténu a modem. Instalaci provádí odborný technik TAG. Uvedl Eutelsat.
přidám jen vlastní zkušenost s takovým to produktem
25/5 Mbit/s za 2500,- / měsíčně s omezením přenosu dat (více dat více peněz)
ping minimálně 800Ms, některé protokoly jako FTP, VPN atd.. jsou zcela nepoužitelné.
deklarovaná rychlost platí většinou v zemi kde má satelit uplink, v mém případě Italie. Rychlosti měření oproti cílům v ČR jsou zlomkové a s ještě větší latencí ...
dle mého názoru je to použitelné pouze tam kde opravdu není jiná možnost.
(nepoužívám to osobně, ale zprostředkoval jsem to pro jeden horský hotel)
-=RYS=- - 11/2/2015 - 22:27
Podivejte se na Wikipedii, Google vyhledavac po terminu VSAT.
Technologie VSAT tu je uz 45 let.
Pamatuju jak jsem to tenkrat po revoulci testoval, melo to pres dva skoky nahradit ISDN.
Ale z principu bude vzdy ping okolo 1000ms.
Asi pred 2 rokama jsem si vyzkousel Astra to Connect.
Latence je 1200ms. 90cm parabola, vykon vysilace 2W PA na 14GHz.
STB ma USB vystup, ten jsem napojil na Asuse WL 500 pro Ethernet vystup.
Porty jsou celkem stabilni (21,22,23,93,80,110 i herni Counter Strike).
Za 1200Kc up 64kbps/ dw 512kbps. Za priplatek je i WAN IP.
Maximum je up 256kbps / dw 4mbps.
Obdobne konfigurace nabizeji kdekoliv na svete. Kamarad radioamater ma Astru connect v Namibii na ranci.
Bohuzel kvuli latenci pres GEO nejde Counter Strike a pristup do elektronicke banky pres https. Take nejde Skype, ale Echolink chodi bez problemu. Take mu chodi na hrane i Asterix v Linuxu (SIPE ustredna).
To jsou prakticke zkusenosti s GEO inetem.
Mimo tohoto jsem si na mesic vyzkousel LEO Iridium a Thuraya.
Iridium ma fyzicky prenos 2k4 s MNP a kompresi 4k8. Latence je 160ms.
VPN a porty nejsou problem.
Thuraya je na tom lepe, latence 140-260ms, porty jsou problem. Rychlost up 24kbps dw 64 az 128kbps. Cili je to o neco lepsi nez Iridium.
Ovladace jsou i pro USB Linux TTY0.
Kmitocty Iridium 1610-1625MHz TDMA.
Kmitocty Thuraya jsou v S pasmu 2100-2210MHz FDMA.
Licenci co drzi Google pro LEO je jen pro zonu 2 (Severni Amerika cas Pacifiku) v pasmu S-UMTS, tedy 2100-2220MHz kombinace TDMA/FDMA.
Odhaduji uplink na max 256kbps a dw max 512kbps, vice mista v danem pasmu neni.
Je otazka jak to chteji resit pro Afriku, kde jsou jiz 2 sat LEO sluzby a tudiz tam neni misto pro SpaceXGoogle. Mozna je velka nadeje pro WAZ15, tedy nas region severni Afrika a Evropa po Ural. Cast pasma jeste neni zabrana, ale CEPT jim asi da podminku, aby jejich radiovy system byl dle normy S-UMTS.
Kazdopadne LEO druzice maji relativne nizkou latenci. Muzu vzit sebou na Kosmo schuzku telefon Motorola Iridium 9500 s USB kabelem a ovladacem pro Windows.
Muzeme to na miste vyzkouset, aby jste se s tim seznamili.
Geal - 11/2/2015 - 23:07
Moment, co má téma "Satelitní internet od SpaceX" společného s geostacionárními družicemi nebo s Iridiem?
-=RYS=- - 11/2/2015 - 23:39
citace:Moment, co má téma "Satelitní internet od SpaceX" společného s geostacionárními družicemi nebo s Iridiem?
Protoze se zde pise i o GEO internetu, tak jsem chtel prispet s myma praktickyma zkusenostma.
Ale jelikoz ten navrh od SpaceX pocita jen s LEO, tak jsem chtel prispet take s praktickou ukazkou LEO internetu, ktery je bezne k dispozici. Tedy Iridium a Thuraya.
Je take jasne, ze LEO druzice musi komunikovat mezi sebou a s pozemnima gatewayema (GTW). Tudiz je treba pocitat s dalsima 2 sadama smerovych/sektorovych anten.
Pro pokryti povrchu user kmitoctama v S pasmu (na toto ma Google licenci, staci si precist FCC rozdeleni licenci) zrejme pouziji sektorky nebo Helix levotociva polarizace.
User anten musi byt nekolik pro vytvoreni vice paprsku-sektoru. Navic anteny budou pravdepodobne mit dvojite zarice kvuli nepouziti duplexeru.
Jeden zaric pro rx a druhy pro tx.
Pravdepodobne by jedna antena mirila primo dolu a takovych 6 anten budou mirit sikmo pod urcitym uhlem. Tim by vytvorili vyssi kapacitu prenosu na povrchu.
Tudiz podobne jako u Iridia, by terminal vyuzival vice satelitu soucasne.
Alespon se tak domnivam z toho co pustili do BBS.
No tak ty určitě nebudou omezeny parametry "dlouhovlnného" Iridia s anténami kapesních rozměrů.
-=RYS=- - 12/2/2015 - 00:08
citace:No tak ty určitě nebudou omezeny parametry "dlouhovlnného" Iridia s anténami kapesních rozměrů.
Asi ti nerozumim, L pasmo neni dlouhovlnne. Navic licenci maji pro S pasmo, tedy pasmo kde pracuje Thuraya (Thuraya ma koneckoncu mensi antenu, protoze je to kratsi vlnove pasmo).
Zkratka divam se na ten projekt tak trochu z patra.
Protoze jestli to ma prenaset alespon 128kbps uplink a 512kbps dw, tak v podstate v L pasmu misto uz neni a v S pasmu maji volno jen na regionem 2 a tudiz pro Afriku nic. Nehlede na skutecnost, ze musi v kazde zemi, ktera ma byt pokryta zadat o licenci. I firma LCC Iridium musela na CTU zadat o licenci. V tretim svete budou muset zaplatit na uplatkach opravdu hodne.
Pásmo L je pro daný účel relativně dlouhovlnné, to jsem měl na mysli. Musk výslovně hovořil o fázované anténě. Jak velká by musela být fázovaná anténa pro pásmo L, aby měla smysl?
-=RYS=- - 12/2/2015 - 00:20
citace:Pásmo L je pro daný účel relativně dlouhovlnné, to jsem měl na mysli. Musk výslovně hovořil o fázované anténě. Jak velká by musela být fázovaná anténa pro pásmo L, aby měla smysl?
Ja jsem mel otevrenou antenu Iridia, je to nekolik soufazovanych indukcnich anten typu Helix. Dost podobne jako u anteny pro mobil Ericsson T28 co se kdysi prodaval.
Indukcne to je jako nekolik trapovanych anten za sebou. Civky jsou skladany do kruhu vsesmerove. Zkratka jsem jednu antenu kuchnul. -=RYS=- - 12/2/2015 - 00:33
Jinak je jasne, ze ta antena musi byt soufazovana z nekolika "zkracenych Helix civek". Zitra zajdu na dilnu a zkusim tu antenu najit a nafotit, aby se vedelo o cem mluvim.
Navic v BBS bylo jasne napsano to co je na webu FCC ohledne licenci a to S pasmo S-UMTS, tedy minimalni sirka pasma 200kHz na jeden kanal. Samozrejme system bude moci komunikovat na vice kanalech najednou z ruznych sektorovych svazku a ruznych druzic soucasne. A nasledne to bude "slucovat" podobne jako LTE z nekolika CID soucasne.
Jelikoz se predpoklada modulace PI8-DQPSK, tak modulacni rychlost na sektor by mohla byt tak nekde okolo 300kbps deleno pocet TDMA ramcu pro jednotlive navesene terminaly. K tomu soucet rekneme 2 svazky k hlavnimu svazku, tedy 3x200kHz = 3x300kbps deleno pocet ramcu TDMA a pocet aktivnich uzivatelu se podle meho plus minus nahledu rovna 128-250kbps up a az 512kbps dw. Vic prostoru ten system proste nedava.
Pro zakladni internet do Afriky nebo na severni a jizni pol to asi stacit bude, ale kapacitni internet to nebude nikdy.
Ano, nizsi latence vuci GEO je velky klad, mozna se to podari srazit i pod 150ms. Ale vic z toho systemu nevyzdimaj.
Proto si myslim, ze je to spise jen nejaky PR humbug a nic vic.
Geal - 12/2/2015 - 00:44
No já to pochopil tak, že má jít o elektronický steering paprsku. Tam mi prostě nic kromě centimetrových vln nedává smysl. Tedy rozhodně ne u terminálů rozumné velikosti. Doporučuji nevymýšlet žádné "co by" scénáře a držet se veřejně známých informací, protože ty celou řadu technických řešení prostě vylučují.
chlmcan - 12/2/2015 - 17:10
par dodatkov:
1. Ked do toho siel google tak to neni PR.
2. Latencia bude dynamicka (podla toho o ktore lokality potrebujete prepojit) ale mensia ako sucasna cez kable.
3. Toto neni Iridium primarne zamerane na telefonovanie ale bude to zamerane na IP provoz.
4. Do buducnosti je otazne co je lacnejsie - oprava podmorskeho kabla alebo vyslanie par satelitov? (video ako sa opravuju kable -)
5. Cena natiahnutia jedneho podmorskeho kablu z USA do Azie je cca 560mil$ takze tiez sa nejedna o male ciastky.
6. Neskutocna redudancia, ked vam vypadne jeden satelit tak sa nic nedeje viacmenej pockate na pravidelnu obnovu, ked sa vam poskodi jeden kabel tak ho musite nakladne opravovat a provoz presmerovat.
7. Tazsie sa vam podari "teroristicky utok" - uz bolo par preseknuti podmorskych kablov planovanych a uskutocnenych.
atd. Zatial je este malo informacii ako to cele bude fungovat, moja predstava je cca takato:
Cela siet bude imho nieco na sposob velkeho MPLS cloudu, to co teraz robia ISP na zemi cez kable, len to bude vo vesmire. Preto chcu len mat na starosti samotne satelity a sietovu cast urcite nechaju nejakej IT firme (google?).
Pre firmy co maju vela pobociek to bude velmi zaujimava ponuka, nemusite sa pripajat na ziadnu miestnu infrastrukturu (ani si neviete predstavit co stoji 2mb linka v Afrike a ako je nestabilna!), na kazdej pobocke si na strechu namontujete 1-2 satelitne anteny a ste rovno pripojeny do siete.
- pripojenie v ramci dni (objednat kapacitnu pevnu linku trva aj pol roka)
- full mash so vsetkymi pobockami a centralami (ked sa chcete dostat do IT centra v USA z Afriky tak nemusite cez Europu.)
- staci vam jeden poskytovatel globalne
- nizsia latencia ako cez kabel (plati hlavne pre Afriku, Aziu, Juznu Ameriku.)
- pripojenie vsade (ci ste na lodi, na horach, v pustine...)
-=RYS=- - 12/2/2015 - 19:15
citace:No já to pochopil tak, že má jít o elektronický steering paprsku. Tam mi prostě nic kromě centimetrových vln nedává smysl. Tedy rozhodně ne u terminálů rozumné velikosti. Doporučuji nevymýšlet žádné "co by" scénáře a držet se veřejně známých informací, protože ty celou řadu technických řešení prostě vylučují.
1) Premyslej jak fyzicky vypada elektronicky steering paprsku. Ja to pouzivam pri radioamaterskych zavodech, abych nepouzil rotator.
2) Nic si nevymyslim, pasmo S je jasne napsano na strankach FCC licenci pro Google. Navic se o tom S-UMTS pasmu pise i v FBB.
-=RYS=- - 12/2/2015 - 19:30
citace:par dodatkov:
1. Ked do toho siel google tak to neni PR.
2. Latencia bude dynamicka (podla toho o ktore lokality potrebujete prepojit) ale mensia ako sucasna cez kable.
3. Toto neni Iridium primarne zamerane na telefonovanie ale bude to zamerane na IP provoz.
4. Do buducnosti je otazne co je lacnejsie - oprava podmorskeho kabla alebo vyslanie par satelitov? (video ako sa opravuju kable -)
5. Cena natiahnutia jedneho podmorskeho kablu z USA do Azie je cca 560mil$ takze tiez sa nejedna o male ciastky.
6. Neskutocna redudancia, ked vam vypadne jeden satelit tak sa nic nedeje viacmenej pockate na pravidelnu obnovu, ked sa vam poskodi jeden kabel tak ho musite nakladne opravovat a provoz presmerovat.
7. Tazsie sa vam podari "teroristicky utok" - uz bolo par preseknuti podmorskych kablov planovanych a uskutocnenych.
atd. Zatial je este malo informacii ako to cele bude fungovat, moja predstava je cca takato:
Cela siet bude imho nieco na sposob velkeho MPLS cloudu, to co teraz robia ISP na zemi cez kable, len to bude vo vesmire. Preto chcu len mat na starosti samotne satelity a sietovu cast urcite nechaju nejakej IT firme (google?).
Pre firmy co maju vela pobociek to bude velmi zaujimava ponuka, nemusite sa pripajat na ziadnu miestnu infrastrukturu (ani si neviete predstavit co stoji 2mb linka v Afrike a ako je nestabilna!), na kazdej pobocke si na strechu namontujete 1-2 satelitne anteny a ste rovno pripojeny do siete.
- pripojenie v ramci dni (objednat kapacitnu pevnu linku trva aj pol roka)
- full mash so vsetkymi pobockami a centralami (ked sa chcete dostat do IT centra v USA z Afriky tak nemusite cez Europu.)
- staci vam jeden poskytovatel globalne
- nizsia latencia ako cez kabel (plati hlavne pre Afriku, Aziu, Juznu Ameriku.)
- pripojenie vsade (ci ste na lodi, na horach, v pustine...)
O tom jak to bude vypadat sitove je nam celkem jasne. Ale jsou veci ktere si nepochopil.
Latence z fyzikalnich duvodu bude vzdy nad 130ms.
SpaceX bude muset vypinat vysilace mimo uzemi severni a jizni Ameriky, protoze licence plati jen pro region 2 WAZ ITU.
Co se tyce kmitoctu, tak jde o S pasmo pro prevazne rucni terminaly pro LEO druzice (pro tyhle funkce typicky 700-1200km vysky). Licence je platna jen pro LEO druzice, tak jak je to napsano v FCC na jejich strankach. A take v BBS FBB.
Ano, pouzit segmentovou stacionarni antenu na strese jiste veci pomuze a dalo by se rici, ze se zvysi prenosova rychlost.
Pro jednotlive Africke zeme si budou muset vyjednat licence a take s evropskou ETSI, protoze Afrika a Evropa jsou v ITU regionu 1 spolecne.
To znamena jine podminky pro spravu kmitoctu.
Geal - 12/2/2015 - 20:24
citace:1) Premyslej jak fyzicky vypada elektronicky steering paprsku. Ja to pouzivam pri radioamaterskych zavodech, abych nepouzil rotator.
A na jak velký anténní systém to vede, v porovnání s délkou vlny? Co třeba při šířce paprsku ne větší než 5 stupňů?
citace:2) Nic si nevymyslim, pasmo S je jasne napsano na strankach FCC licenci pro Google. Navic se o tom S-UMTS pasmu pise i v FBB.
Google dělá spoustu bezdrátových věcí. Jaký důkaz existuje pro tvrzení, že zrovna tahle licence se týká globální satelitní sítě plánované SpaceX?
-=RYS=- - 12/2/2015 - 23:31
To je fakt. Klidne to muze byt i C nebo Ka pasmo.
Ja jsem se zajimal o S pasmo a vydane licence pro LEO, protoze jsem to tak z clanku pochopil. Tedy ohledne SpaceX a jeho pouziti druzic na LEO.
Protoze se v clanku psalo o stovkach druzic a to lze jen na LEO.
Jenze pro LEO to nemuze byt ani C ani Ka pasmo. To by ty druzice museli byt vys.
wintermute - 13/2/2015 - 22:26
Skusme sa zamysliet co ponukaju dnesne technologie.
V dnesnej dobe, je uz "jednoduchsie" urobit LTE soft modem, ako to tlacit do HW. Kedysi uplne nerealne, dnes realne (vyraba ich NVIDIA). Technologicky nieje problem vyrobit DSP s radovo stovkami jadier, dokonca aj viac ako tisic.
Co nam to ponuka v tejto oblasti? Fazovanu plochu antenu v centimetrovom pasme, s niekolkymi stovkami (jednotkami tisicov) dipolov. S tym sa da v pohode vytvorit v realnom case naraz niekolko lucov s ktorymi vieme sledovat niekolko pohybujucich sa satelitov. A bavime sa o modulacnej rychlosti v stovkach megabitov. Taketo zariadenie je realne dnes vyrobit v cene 200 az 300Eur. Dokonca nieje problem, ak sa taketo zariadenie aj pohybuje.
Geal - 13/2/2015 - 22:40
citace:Jenze pro LEO to nemuze byt ani C ani Ka pasmo. To by ty druzice museli byt vys.
A z jakého důvodu? To ten signál nelze zachytit už na LEO, ale nějak se "zhmotní", až když vylétne výše?
Jinak já sice nejsem radiotechnik, ale něco málo o té fyzice vím, stejně tak jako o teorii informace, a pochopil jsem to tak, že ten systém ve snaze zajistit co největší celkovou přenosovou rychlost na všech spojích bude používat co možná nejvyšší pásmo. Sice se tím na jednu stranu zvýší útlum prostředí (od nějaké frekvence už to přestane mít smysl), ale vyšší frekvence znamenají větší dostupnou šířku pásma, a taky užší laloky při pevné velikosti antén, a oboje - šířka pásma i odstup signál-šum kvůli směrovějším anténám - přispívá k většímu objemu dat za sekundu. No a pak taky je tu ta záležitost s tím, že člověk chce dát na satelit (který má svou konstrukcí shora omezený povrch) co nejvíc transpondérů s co nejvíce nepřekrývajícími se laloky, a k tomu zase potřebuje co nejkratší vlny. Takže dokud problémy s ionosférou, deštěm, vlhkostí vzduchu apod. nezačnou přebíjet zisky z širšího pásma, směrovějších antén na zemi a většího počtu nezávislých transpondérů na satelitech, má smysl jít k vyšším frekvencím. Jen netuším, kam až vysoko to jde - tohle je kvalitativní zhodnocení situace, ne kvantitativní.
pospa - 28/3/2015 - 10:45
Reakce současných provozovatelů satelitních telekomunikačních sítí na oznámené plány nováčků v branži (SpaceX, OneWeb) vybudovat sítě se stovkami až tisíci mikrosatelitů pro poskytování satelitního internetu.
Ve zkratce: tyto nápady nejsou nic nového a nemají obavu, že by pro ně znamenaly větší hrozbu, respektive nevěří, že dojde k jejich realizaci. Větší konkurenci vidí v pozemních mobilních sítích. http://interactive.satellitetoday.com/via/new-issue/leo-constellation-announcements-the-industry-reacts/
NovýJiřík - 28/3/2015 - 21:06
citace:Reakce současných provozovatelů satelitních telekomunikačních sítí na oznámené plány nováčků v branži (SpaceX, OneWeb) vybudovat sítě se stovkami až tisíci mikrosatelitů pro poskytování satelitního internetu.
Ve zkratce: tyto nápady nejsou nic nového a nemají obavu, že by pro ně znamenaly větší hrozbu, respektive nevěří, že dojde k jejich realizaci. Větší konkurenci vidí v pozemních mobilních sítích. http://interactive.satellitetoday.com/via/new-issue/leo-constellation-announcements-the-industry-reacts/
Co mi to jen připomíná? Aha, už vím: Vlak nikdy nemůže konkurovat vozu taženému koněm, protože potřebuje koleje, uhlí, vodu, spoustu lidí, kteří zajišťují jeho provoz atd., zatímco povoz projede kdekoliv, stačí mu jediný vozka a voda a tráva pro koně se najde všude...
alamo - 28/3/2015 - 21:18
ja vidím hlavný problém týchto projektov, v obmedzenom množstve "prírodných zdrojov"
nedostatku voľných rádiových frekvencií
príklad http://www.thecuttingedgenews.com/index.php?article=52446
..
lenže pred časom debata o tomto "probléme", tak nejak stíchla, a moc som ju ani nesledoval http://mobilmania.azet.sk/clanok/88774/hrozi-kriza-z-nedostatku-frekvencii
Aj podľa spomínaného článku v N.Y.Times hrajú operátori svoje vlastné zákulisné hry s regulátorom, aby dosiahli priaznivejšie podmienky pri rozdeľovaní onoho obmedzeného zdroja, ktorým je frekvenčné spektrum. Pekne sa však k problému vyjadril bývalý profesor počítačových vied na Massachusetts Institute of Technology David P. Reed, ktorý je v súčasnosti viceprezidentom SAP Labs: „Hovoriť, že dôjde spektrum, je ako tvrdenie, že sa minú farby“. Vnímanie rádiovej komunikácie v súvislosti s frekvenciou ustrnulo podľa Reeda na úrovni začiatku 20 storočia, kedy sa začalo rozvíjať rozhlasové vysielanie.
ako to vlastne je?
[Upraveno 28.3.2015 alamo]
jch - 16/5/2015 - 04:01
Publikováno 2.4.2015
Elon Musk o plánech pro satelitní internet, bude se tomu věnovat nová pobočka v Seattle, poroste pomalu.
Cílem je znovu vybudovat internet, ale ve vesmíru.
Nezapomínat, že pozemské sítě se budou také rozvíjet.
Očekává se, že převezme:
10 % "místních" zákazníků i z velkých aglomerací, kde bude konkurovat tradičním poskytovatelům internetu
50 % dálkového provozu, zejména málo obydlené oblasti.
Asi gigabitová rychlost, latence 20-30ms, což vyplývá z fyzikální podstaty, méně hopů.
První verze by mohla fungovat za 5 let, tedy cca 2020.
Plně funkční systém za 12-15 let.
Totéž chce časem vybudovat kolem Marsu, což bude potřebovat hodně peněz...
pospa - 16/5/2015 - 08:29
citace:https://www.youtube.com/watch?v=t3qcDW3xkg4 Publikováno 2.4.2015
Elon Musk o plánech pro satelitní internet, bude se tomu věnovat nová pobočka v Seattle, poroste pomalu.
Bransonův & Wylerův OneWeb na letošním Pařížském aerosalónu oznámil, že si vybrali Airbus Defense and Space jako výrobce své konstelace 900 satelitů o hmotnosti pod 150 kg pro poskytování rychlého internetu. Prvních 10 kusů má být vyrobeno ve francouzském závodě Airbusu v Toulouse, zbývajících 890 ks zatím neznámo kde v USA. Operačních má být v plném provozu "jen" 648, zbytek jako záloha buď na zemi, nebo na orbitě.
Družice budou umístěny ve 20 orbitálních rovinách, ve výšce 1200 km.
S vypuštěním prvních kusů počítají v roce 2018.
20 rovin znamená nejméně 20 startů - teoreticky by na to stačil Falcon 9 (6,8 t do 1200 km?), reálně asi bude třeba 40. Každopádně dráha 1200 km je nad nejvíc zamořenou oblastí kosmického smetí (600-800 km), takže by nemusely být velké problémy. Deorbit by ale měly mít v popisu povolení.
Lubos - 16/6/2015 - 23:28
citace:... - teoreticky by na to stačil Falcon 9 (6,8 t do 1200 km?), reálně asi bude třeba 40....
Vyzerá to,že Musk začne spojazdňovať svoj systém až o 2 roky neskôr. Bude ochotný zaiťovať štarty aj pre priamu konkurenciu v tomto businese ?
Ervé - 17/6/2015 - 07:22
Když družice nevynese on, vynese je někdo jiný. Byl by hloupý, kdyby se připravil o peníze - cenu může dát tržní.
pospa - 17/6/2015 - 08:35
Pro dokreslení situace ještě dvě ilustrace k projektu OneWeb (Airbus).
pospa - 25/6/2015 - 19:52
citace:20 rovin znamená nejméně 20 startů - teoreticky by na to stačil Falcon 9 (6,8 t do 1200 km?), reálně asi bude třeba 40.
... SpX bude mít vskutku silné konkurenty...
Ervé - 25/6/2015 - 21:31
No, Virgin Galactic zatím moc nepředvedl, a Arianespace není zrovna levná, uvidíme.
NovýJiřík - 25/6/2015 - 22:37
citace:No, Virgin Galactic zatím moc nepředvedl
Taky nechápu, jak na to někdo může spoléhat...
tomas.pribyl - 25/6/2015 - 22:43
citace:Taky nechápu, jak na to někdo může spoléhat...
Já myslím, že to Mirek Pospíšil napsal jasně. Stačí se podívat na seznam investorů.
Kde jinde, než u Virgin Galactic by si Virgin Group měla objednat dopravní služby?...
pospa - 26/6/2015 - 08:35
citace:
citace:No, Virgin Galactic zatím moc nepředvedl
Taky nechápu, jak na to někdo může spoléhat...
Právě že takto velká objednávka (39 startů + 100 opcí na další starty) od movitého zákazníka (OneWeb právě ohlásil kapitalizaci min 500 mil USD) je ideálním impulzem pro dotažení projektu LauncherOne do operačního nasazení. Vidím to dokonce jako mnohem schůdnější projekt, než SS Two, která toho ještě bude mít co vyřešit po stránce pohonu a bezpečnosti letu s posádkou.
U mnohem jednodušší bezpilotní rakety se vzdušným startem tyto komplikace nepředpokládám. WG odhaduje cenu jednoho startu LO na 10 mil USD při nosnosti 225 kg na LEO (snad uveze i 2x OW družice po 150 kg). První start očekávají ve 2017 a vynášení OW satelitů vidí na následujících 5 let. http://spacenews.com/oneweb-contract-a-milestone-for-virgin-galactics-smallsat-launch-effort/
Naproti tomu 21 startů u Arianespace bude zajištěno s Ariane 6 a Sojuz 2-1 po mnohem větších počtech ks najednou.
novák - 26/6/2015 - 09:02
citace: Naproti tomu 21 startů u Arianespace bude zajištěno s Ariane 6 a Sojuz 2-1.
Ne. Podepsáno bylo 21 startů Sojuzů (z toho nejméně 15 z Bajkonuru a Ruska) od konce roku 2017 do 2019. Na dalších 5 Sojuzů (od 2020) a 3 Ariane-6 (od 2021) je opce.
citace:Podepsáno bylo 21 startů Sojuzů od konce roku 2017 do 2019. Na dalších 5 Sojuzů (od 2020) a 3 Ariane-6 (od 2021) je opce.
OK. Díky za upřesnění.
Ervé - 26/6/2015 - 11:16
225 kg na LEO znamená tak 150 kg na 1200 km - tedy 1 družici při jednom startu. 10 mega je za start přliš - Falcon IX by vypustil 20 družic najednou za kolik? Za 60?
pospa - 26/6/2015 - 11:23
citace:225 kg na LEO znamená tak 150 kg na 1200 km - tedy 1 družici při jednom startu.
Pokud by sis přečetl článek v odkazu od nováka, tak bys věděl, že se Sojuzy budou satelity vynášet na polární dráhu 500 km a na finální orbit se satelity dostanou vlastním pohonem.
Je dost pravděpodobné, že stejným způsobem bude vynášení probíhat i s Launcher One - tzn. vynesení dvou družic najednou bych v této chvíli ještě nevylučoval.
OneWeb satellites will be launched into a near polar orbit at an altitude of 500 kilometers before raising themselves to their operational orbit, giving customers extremely low latency and providing communications access to the entire world with fiber quality Internet connectivity.
martinjediny - 26/6/2015 - 11:32
citace:225 kg na LEO znamená tak 150 kg na 1200 km - tedy 1 družici při jednom startu. 10 mega je za start přliš - Falcon IX by vypustil 20 družic najednou za kolik? Za 60?
jedna draha 20 satelitov?
mozno pri ozivovani systemu, ale nasledne je daleko vyhodnejsie 2/10mil. kam chcem, ako 20/60mil=3/10mil. kam nepotrebujem
Eudoxus - 5/1/2016 - 13:12
Krom toho, že se konkurence obává interferencí a problémů s tak velkým počtem Muskových družic, mě zaujalo, že podle pravidel FCC musí provider vynést všechny potřebné družice do šesti let. Tomu limitu moc nerozumím. Proč tomu tak je?
citace:Krom toho, že se konkurence obává interferencí a problémů s tak velkým počtem Muskových družic, mě zaujalo, že podle pravidel FCC musí provider vynést všechny potřebné družice do šesti let. Tomu limitu moc nerozumím. Proč tomu tak je?
Je tomu tak proto, aby byla kmitočtová pásma přidělená providerům skutečně využívána. Pokud nedodrží poskytovatel stanovenou lhůtu zprovoznění, jsou mu kmitočtová pásma odebrána a přidělena někomu jinému.
Véna - 21/7/2017 - 20:59
Pánové,
ač jsem byl proti přijde mi nyní idea celosvětového internetu bez cenzury jako krásná idea. ALE.
Bude opravdu bez cenzury? Protože Čína a Rusko blokují spoustu stránek a pokud by jim tento systém neumožnil blokování stránek, pak by zřejmě blokovali přidělení frekvencí apod.
VIděli jste někde toto téma řešené? Jak myslíte, že to Musk (resp. i dřívější provideři), budou řešit?
Díky.
novák - 21/7/2017 - 22:45
citace: Pánové,
ač jsem byl proti přijde mi nyní idea celosvětového internetu bez cenzury jako krásná idea. ALE.
Bude opravdu bez cenzury? Protože Čína a Rusko blokují spoustu stránek podporujících a šířících zneužívání a produkci drog, dětskou pornografii, sebevraždy a okrajově i politický extremismus.
Zatímco svobodné západní země stránky výrobců ilegálních drog, pedofilů, sebevrahů a politických extremistů.... - pro někoho překvapivě - blokují úplně stejně. (Akorát západní vlády považují za extremisty řádove více obyvatel)
VIděli jste někde toto téma řešené? Jak myslíte, že to Musk (resp. i dřívější provideři), budou řešit?
Díky.
Mylím, že Musk, jako správný Američan, bude řešit v prvé řadě soulad s americkými zákony. Takže bude blokovat mnohem více stránek než Rusko a Čína dohromady.
Většinu cenzury navíc neprovádějí provideři, ale weby, např. mazání politicky závadných příspěvků a stránek z facebooku není věc providerů, že. (https://en.wikipedia.org/wiki/Censorship_of_Facebook)
yamato - 22/7/2017 - 09:13
jasne... lebo je to zapad, kde sedia blogeri v base...
vidim ze niektori diskuteri si skratka svoje ideologicke pomylenie nedokazu nechat pre seba, navrhujem rovno mazat
Alchymista - 22/7/2017 - 11:01
citace:jasne... lebo je to zapad, kde sedia blogeri v base...
vidim ze niektori diskuteri si skratka svoje ideologicke pomylenie nedokazu nechat pre seba, navrhujem rovno mazat
kto a za čo konkretne sedí v base?
yamato - 22/7/2017 - 13:00
SpaceX požaduje po federálním úřadě, aby nevyřazoval svými pravidly její satelitní internet, aby se mohl případně stát příjemcem ceny programu Connect America Fund.
Cubesaty firmy Sky and Space Global byly použity pro telefonní hovor a přenos dat. Bylo to poprvé v historii u takle malých družic. Plánuje systém 200 družic v roce 2020.
Starlink plánuje Spacex a má ho vybudovat v období 2019-2024. Má licenci pro vypuštění 4425 satelitů na dráhy 1110 – 1325 km a dalších 7518 satelitů na dráhy 335-346 km. Nyní SpX podal žádost o licenci na snížení dráhy 1500 satelitů z původních 4425 satelitů na dráhy 550 km.
Společnost OneWeb chce začít satelity na polárních drahách a ke konci 2019 chce vyrobit 648 satelitů pro 18 polárních drah 1200 km v Ku pásmu. Další satelity budou asi na drahách 800 km. Satelity budou mít hmotu 175-200 kg. OneWeb oznámil kontrakt s Ariane Space na 27 multi-sat startů pomocí rakety Sojuz 2-1a a Virgin Galactic má zajistit 39 single-sat startů. Také je možnost využít Ariane 6 po r. 2021. Podle Rogosina má velký zájem i Roskosmos. Raketa Sojuz 2-1a je velmi výhodná pro tyto multi.starty, neboť se svým přesným stupněm Fregat může vynášet satelity na různé dráhy. První zkušební start se satelity má být 7.února 2019 z Kourou. Dalších 10 startů po 34-36 satelitech má Sojuz vynést z Bajkonuru zhruba od začátku podzimu 2019. Po r.2020 má být 6 startů z Vosotčného a další také z Kourou. OneWeb také požádal o V-pásma pro 2000 satelitů na non-GEO drahách, z toho 700 na drahách 1200 km a zbytek na Medium Earth Orbit-MEO
Svůj satelitní internet plánuje i Samsung. Největší problém těchto satelitů je po skončení jejich životnosti. Převézt je na bezpečné dráhy nebo deorbit není jednoduché ani levné. Také se zvyšuje nebezpečí srážek, zvláště na nízkých drahách.
Toto téma by si zasloužilo samostatný link
admin - 17/1/2019 - 15:13
Chvíli jsem uvažoval, že to dám do humorného vlákna...
we will launch a satellite in the second half of 2020 that will provide 7.5 Gbps of capacity to Alaska
SF: Datová pole musíš ochránit před radiaci, uchladit. Na Měsíci nějaké možnosti jsou, ale na orbitě je to těžké.
Rád bych se mýlil. Třeba starship Datová pole budou létat. [upraveno 24.6.2022 16:44]
alamo - 24/6/2022 - 16:54
citace 24.6.2022 - 16:35 - Grofino:SF: Datová pole musíš ochránit před radiaci, uchladit. Na Měsíci nějaké možnosti jsou, ale na orbitě je to těžké.
Rád bych se mýlil.
Práve si dal odpoveď na otázku, prečo tý inžinieri z NASA, tak zarito trvajú na tom, že sa bude stavať pri Mesiaci GATEWAY.
Grofino - 24/6/2022 - 17:03
Datová pole mají být na Měsíci. Misto gateway stačí 1 retranslacni družice, pokud si pamatuji, spojení jižní lunární pole Orbita Země má být přímé.
Jinak ten článek o PC z ISS super, chladí přes okruh ISS a je to tajné jakým plynem ( tipl bych CO2), chyby opravuje AI a ničí se paměti jak jsem pochopil.
... přijde mi, že v tomto vlákně někdo mluví o voze a někdo o koze! ;-)
Ten odkazovaný článek hovoří o pokusu se spolehlivostí a vytrvalostí normálního hardwaru oproti používání speciálního radiačně odolného hardwaru. Protože vývoj radiačně odolných prvků je nákladný a dlouho trvá, tak HW létající v kosmu je o několik generací opožděn oproti HW pro pozemní použití. V kosmu tak nejsou nejnovější verze komerčně dostupných prvků a aplikací. Snahou bylo ověřit řešení tohoto problému ve formě ochranné schránky pro standardizovaný 19" rack - tak aby obsah mohl být normální pozemský server/datastorage, prostě cokoliv.
Tedy vyrobili dva kusy ochranné schránky/racku, umístili do nich kvalitní, ale jinak bežně prodávaný server od HP (typ HPE Edgeline Converged EL4000 Edge System) a spustili identické testy na obou. Následně jeden exmplář nechali na Zemi a druhý odeslali na ISS. Nyní (po dvou letech) experiment končí a schránka se z ISS vrací na Zemi za účelem přesného vyhodnocení.
Předběžné výsledky jsou rozporuplné. Cílový stav dosáhnou takové kvality schránky, aby vestavěný počítač přežil v kosmu tři roky (tedy misi na Mars a zpět). Na ISS je působení kosmu nižší (ISS létá pod ochranou WanAllenových pásů) a délka mise byla jen cca 2 roky, ale i tak to poskytuje určitý model.
Dobrá zpráva je, že server přežil a ze všech závad se dokázal vzpamatovat, popř. restartovat a vadná data obnovit (za cenu krátkodobé nedostupnosti).
Špatná zpráva je, že přežil jen těsně a jen díky vestavěným rozsáhlým samoopravným mechanismům. Z dvaceti SSD disků jich kompletně odešlo 9. Ohledně pamětí bylo zaznamenáno 5 vážných selhání zřejmě spojených s odstavením příslušného modulu.
---------------------------
Debata o DATAcentru někde na Měsíci/Gatewayi/L2 bodě je něco úplně jiného. Už jen problémy s kapacitou a spolehlivostí datového připojení jsou řádově vyšší než vhodné zabezpečení datacenta na Zemi. Takže nevidím důvod, proč toto realizovat.
A odolnost proti zničení pozemské civilizace? Pořád platí předchozí odstavec ... Grofino - 25/6/2022 - 06:17
Kacenko díky za vysvětlení.
Na ISS to byl zajímavý pokus s běžnou
technikou a snížil potřebu přenosu dat na Zemi o změnách na zdraví kosmonautů. Datová kapacita prenosu z ISS na Zemi je přitom velká oproti budoucimu prenosu dat z Měsíce.
A aby se ušetřilo množství přenášených dat a zároveň každý modul v rámci artemis nemusel mít svou velkou anténu, paměti, velkou ochranu před radiací, chlazení, ohřev atd... tak planují datové a retranslační centrum na Měsíci.
Na začátku to bude patrně v HLS starship, ale ta nebude na povrchu Měsíce po celou dobu. A nebo jedna ze 3 HLS starship se nevrátí na HALO orbitu a zůstane na Měsíci..
Orion by měl mít svůj systém přenosu dat, ale ten bude daleko od povrchu... https://kosmonautix.cz/2021/06/lasery-prenesou-od-mesice-i-4k-video/
Někde jsem četl i o Starlinku u Měsíce a Marsu.
V NASA jsou chytří kluci. Vymyslí to.
[upraveno 25.6.2022 06:19]
alamo - 25/6/2022 - 08:55
citace 25.6.2022 - 03:05 - kacenka:
... přijde mi, že v tomto vlákně někdo mluví o voze a někdo o koze! ;-)
Ono si to vôbec nemusí, navzájom odporovať.
Ak to budú chcieť rozšíriť ďalej, aj mimo rámec LEO, kde už začína byť "tesno". Je na to potrebné laboratórium umiestnené, v radiačne exponovanejšom prostredí, kde by bolo možné umiestniť nový hardvér a ten testovaný aj vrátiť nazad na povrch Zeme, aby sa dali preskúmať a analyzovať fyzické zmeny na technológii a materiáloch. [upraveno 25.6.2022 08:56]
Grofino - 25/6/2022 - 09:06
:-)
Orion by měl letos odstartovat.
Musí to mít vyřešeno.
Ale bude to krátká cesta.
HLS starship má fungovat 6 mesiců. To bude skutečná zkouška.
Starship má nosnost, aby nesla radiační ochranu a chlazení.
Uvidíme, jak si s tím poradí.
Elektronky snad vozit na Měsíc nebudou.
alamo - 25/6/2022 - 13:52
Na ISS pribudlo ďalšie takéto zariadenie.
citace:https://www.theregister.com/2022/06/24/aws_snowcone_iss/
Amazon Web Services hrdo odhalili, že prvá úplne súkromná expedícia na Medzinárodnú vesmírnu stanicu niesla jedno z jej úložných zariadení Snowcone a že zariadenie fungovalo tak, ako bolo inzerované.
Snowcone je robustná jednotka veľkosti krabice od topánok plná diskových jednotiek – konkrétne 14 terabajtov pevného disku – pár VCPU a 4 GB RAM.
Počas misie algoritmus strojového učenia na zariadení automaticky preskúmal, katalogizoval a identifikoval objekty na rozsiahlych fotografiách zhotovených počas experimentov uskutočnených spoločnosťou Axiom. Odstránenie potreby prenosu údajov na Zem a späť skrátilo 18-hodinový proces na približne 20 minút.
citace 25.6.2022 - 13:52 - Slavomír Fridrich: Na ISS pribudlo ďalšie takéto zariadenie.
citace:https://www.theregister.com/2022/06/24/aws_snowcone_iss/
Amazon Web Services hrdo odhalili, že prvá úplne súkromná expedícia na Medzinárodnú vesmírnu stanicu niesla jedno z jej úložných zariadení Snowcone a že zariadenie fungovalo tak, ako bolo inzerované.
Snowcone je robustná jednotka veľkosti krabice od topánok plná diskových jednotiek – konkrétne 14 terabajtov pevného disku – pár VCPU a 4 GB RAM.
Připojím tři poznámky:
1)... tohle jsou všechno moc pěkná zařízení. Jejich výhoda (běžný komerční původ) je zároveň jejich problém. Tedy chyby v nich nastávají (např. vlivem kolize s částicemi kosmického pozadí), a oni je pak nějak řeší (redundancí dat, samoopravnými kódy, restartem, a podobně ...). Problém je, že během řešení problému/restartu/dopočtu poškozených dat/... mají obvykle omezený výkon, nebo nejsou chvilku uživatelsky dostupná.
Pro předzpracování nějakých výsledků to nevadí. Ale není to akceptovatelné pro realtimové procedury (komprese/dekomprese datového toku pro spojení, řízení orbitálních manévrů, přistávací manévr, ...). Tam musí být zajištěna plná okamžitá funkčnost, tedy neobejdete se bez kosmického HW a speciálních materiálů ...
2) ... někdy mám pocit, to "certifikováno NASA" se používá jen jako čistá obchodní nálepka. NASA totiž u zařizení podobných AWS Snowcone nic neříká o funkci. Ona pouze certifikuje možnost bezpečného zapnutí a provozu (že to nebouchne a nevyhoří) v beztížném stavu, tedy například bez gravitací indukovaného proudění vzduchu) .....
3) na té fotce z ISS vtipná samolepka na horní ploše "UPS NEXT DAY ...". Tedy že v případě poruchy dodá UPS nový díl do druhého dne ... ;-)
[upraveno 26.6.2022 04:37]
alamo - 26/6/2022 - 09:33
citace: Ak bude úspešný, OrbitsEdge sa môže dostať za obežnú dráhu Zeme a na Mesiac, Mars a na misie do hlbokého vesmíru. So zvyšujúcou sa vzdialenosťou sa zväčšujú komunikačné oneskorenia a šírka pásma je obmedzenejšia. Sondy a ľudia budú potrebovať výpočtovú techniku na mieste pre autonómne operácie vozidiel, spracovanie videnia a analýzu prvotných údajov.
"Náš pôvodný plán je začať na nízkej obežnej dráhe Zeme a potom prejsť na geosynchrónnu obežnú dráhu Zeme a cis-lunárne miesta," povedal Ward. "Možno misie na planetárny povrch, kde sme buď statickí ako súčasť základne alebo biotopu, ale máme tiež schopnosť pripojiť sa k vozidlu."
Sú tam zmienky o ďalších startupoch, ktoré sa myšlienke venujú.
Cez Loft Orbital som sa dostal, k tejto relatívne čerstvej správe, že sa o myšlienku začal zaujímať Microsoft.
Aj keď, potom zase posledná veta v článku znie svojrázne.
citace:https://www.theregister.com/2022/04/06/loft_orbital_microsoft/
Microsoft uzatvára dohodu so spoločnosťou Loft Orbital pre satelitnú infraštruktúru na integráciu niektorých cloudových technológií výrobcu Windows.
..
Tešíme sa na nevyhnutnú Modrú obrazovku smrti žiariacu z nebies.
..
citace:https://www.geekwire.com/2022/microsoft-and-hpe-put-ai-to-the-test-on-international-space-station-with-gloves/
Je na plánovačoch misií NASA, aby sa rozhodli, či chcú natrvalo zapracovať inšpekcie AI do postupov svojich vesmírnych staníc, ale z dlhodobého hľadiska Kitay povedal, že nástroje AI budú pravdepodobne dôležitejšie, keď NASA pošle posádky mimo obežnú dráhu Zeme.
Astronauti sa možno budú musieť spoliehať na AI pri rozhodovaní o živote a smrti „keď idete na Mesiac a Mars a ďalej – tam, kde je obmedzená šírka pásma a vysoká latencia, ale je potrebné pochopiť poškodenie ktoréhokoľvek systému. alebo schopnosti,“ povedal Kitay.
Obrázok rukavíc kozmonauta sa analyzuje na známky opotrebovania pomocou AI. [upraveno 26.6.2022 10:26] [upraveno 26.6.2022 10:36]
alamo - 26/6/2022 - 12:01
A to všetko nakoniec skončí ako "potrava", pre poskytovateľov cloudu.
citace:https://datacenterfrontier.com/the-space-cloud-satellite-strategies-for-aws-google-and-microsoft/
Poskytovatelia cloudu Amazon, Google a Microsoft rýchlo budujú vzťahy so satelitnými spoločnosťami a pracujú na dvoch výrazne odlišných cieľoch. Komerčné satelitné konštelácie generujú množstvo údajov, ktoré je potrebné uložiť, spracovať a analyzovať, vďaka čomu sú hlavnými zákazníkmi. Expanzia edge computingu nad rámec tradičných pozemných sieťových pripojení medzitým poháňa priame spojenia medzi dátovými centrami a satelitnými širokopásmovými pozemnými stanicami s cieľom znížiť latenciu a zvýšiť rýchlosť aplikácií.
[upraveno 26.6.2022 12:34]
..
V poslednom článku bol odkaz na Japonskú iniciatívu NTT and SKY Perfect JSA.
Najnovšia správa je že sa už dohodli na vytvorení spoločného podniku Space Compass Corporation. Ktorého cieľom je aj budovanie cloudu priamo na GEO, s následným dodávaním už spracovaných dát zákazníkom.
citace:https://group.ntt/en/newsrelease/2022/04/26/220426a.html
Space Compass odštartuje dva podniky/služby uvedené vyššie ako prvý krok v iniciatíve vesmírnej integrovanej výpočtovej siete a potom ich postupne posilní. Pre vesmírne dátové centrum bude spoločnosť neustále zvyšovať počet satelitov vybavených pokročilými výpočtovými funkciami na vybudovanie vysokokapacitnej komunikačnej/výpočtovej infraštruktúry vo vesmíre.
kosmodromy - Bajkonur+Rusko) [Upraveno 26.6.2015 novák]
[upraveno 26.6.2022 10:26] [upraveno 26.6.2022 10:36]
