Na privátním vystoupení v pátek 16.1.2015 Elon Musk zveřejnil detaily o záměru vybudovat novou pobočku SpaceX v Seattlu, která se bude zabývat masovou výrobou satelitů.
Hlavním výrobním programem mají být několik set kg těžké vysoce pokročilé telekomunikační družice s hallovým pohonem pro celosvětově dostupný internet za nízkou cenu.
Muskovy plány zahrnují také satelitní komunikační síť na oběžné dráze Marsu a stavbu vědeckých satelitů.
Soustava terestriální sítě družic má kroužit ve výšce kolem 750 mi nebo 1100 km a má obsahovat přes 4000 satelitů. První vypuštění družic z dílen SpX můžeme očekávat NET 2020.
Plánovaná investice v řádu 10 mld $ má být rozprostřena do následujících 12-15 let a Musk neplánuje, že by ji celou financoval ze svých zdrojů.
Muskův plán na rychlý "kosmický internet" je přímou konkurencí záměru fy OneWeb (Branson/Wyler) , který byl oznámen jen o den dříve.
niekto tu nieco brbtal o tom ako neexistuje dopyt pre desiatky startov rocne. Tu ho mate. Zase bol o krok pred vami chlapci
pospa - 17/1/2015 - 13:20
Podle tohoto zdroje má být nové sídlo pobočky v Seattlu umístěno v blízkosti HQ Microsoftu v Redmondu, ve dvoupodlažní budově o rozloze 2800 m^2.
Firma je momentálně ve fázi získávání povolení pro rozsáhlou renovaci této budovy. Do tří až čtyř let by zde mělo na satelitech pracovat kolem 1000 zaměstnanců.
NovýJiřík - 17/1/2015 - 15:41
citace:niekto tu nieco brbtal o tom ako neexistuje dopyt pre desiatky startov rocne. Tu ho mate. Zase bol o krok pred vami chlapci
Očividně Muska považuješ za zázračného průkopníka, něco jako Edison, Ford a podobně (já taky). Pokud by to byla pravda, pak by se snad vesmír mohl v relativně dohledné době stát celkem běžným prostředím pro podnikání s masovými investicemi. Jo, kéž by to tak bylo!
milantos - 17/1/2015 - 16:10
Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .
fritz.lochmann - 17/1/2015 - 16:43
citace:Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .
Zle sa na to pozeráte. Mnoho satelitov = mnoho kozmického odpadu. Ten bude treba odstrániť. V blízkej budúcnosti niekto nájde spôsob ako ho likvidovať. NASA a ekologické organizácie budú musieť nájsť prostriedky na likvidáciu kozmického odpadu, niekto si zas naplní vrecká Geal - 17/1/2015 - 16:57
citace:Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .
Mně se právě vláčky jeví jako jediná možnost na LEO. Šířka pásma, velikost antény - nebo obecněji komplexnost datového terminálu, a počet satelitů jsou tři protichůdné parametry. A pokud Musk chce velký počet rozumně levných širokopásmových terminálů, tak se prostě ten třetí parametr musí podvolit. (A o čím větším počtu koncových stanic se bavíme, tím je důležitější, aby byly levnější.)
Ty bárky jsou zcela scestný příklad, protože tady jde o prostorové a frekvenční multiplexování masivního elektromagnetického provozu. [Upraveno 17.1.2015 Geal]
yamato - 17/1/2015 - 17:19
citace:
citace:Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .
Zle sa na to pozeráte. Mnoho satelitov = mnoho kozmického odpadu. Ten bude treba odstrániť. V blízkej budúcnosti niekto nájde spôsob ako ho likvidovať. NASA a ekologické organizácie budú musieť nájsť prostriedky na likvidáciu kozmického odpadu, niekto si zas naplní vrecká
tak toto je pekne uletena konspiracia. Vysvetlite mi preco niekto netaha tie peniaze od vlady uz teraz? Odpadu mame viac nez dost. Pockat,viem - vsetci komercni operatori chcu povzniest ludstvo, len ten parchant Musk stale vymysla jak vladu vycicat...Geal - 17/1/2015 - 17:30
Mimochodem, levné a velkosériově vyráběné komunikační satelity by mohly být zajímavý náklad pro testovací lety FH-R a v budoucnu MCT. Když se to nezdaří, náklad aspoň není jedinečný. Když se to podaří, testy nosičů na sebe vydělají samy.
milantos - 17/1/2015 - 18:31
citace:
Mně se právě vláčky jeví jako jediná možnost na LEO. A pokud Musk chce velký počet rozumně levných širokopásmových terminálů, tak se prostě ten třetí parametr musí podvolit. (A o čím větším počtu koncových stanic se bavíme, tím je důležitější, aby byly levnější.)
Vidím, že hlavní parametr, o který jde, je co největší zisk. Je potřeba celou sféru zaneřádit jak mechanicky, tak vizuálně tak i elektromagneticky. A mít to hezky pod svoji kontrolou.
Jako astronomovi se mi samozřejmě nelíbí, že na minimálně každých 10°^2 budu mít těleso, které je vidět neozbrojeným okem. Pokud budu radioastronom, týká se mě i to elmag. spektrum.
yamato - 17/1/2015 - 18:36
pani vy dnes perlite. Jasne Muskovi ide o zisk, dokazuje to kazdy den.
Jedine kvoli zisku opustil zivoriaci sektor IT a vrhol sa do lukrativneho biznisu revolucnych raketovych technologii a elektromobilov. Tam ma zisky iste, riziko ziadne, s konkurenciou zatoci za par dni... to uz sa oplati vrazit do toho aj svoju poslednu miliardu
vy ste teda srandisti...
fritz.lochmann - 17/1/2015 - 19:20
citace:
citace:Zle sa na to pozeráte. Mnoho satelitov = mnoho kozmického odpadu ...
tak toto je pekne uletena konspiracia. Vysvetlite mi preco niekto netaha tie peniaze od vlady uz teraz? Odpadu mame viac nez dost. Pockat,viem - vsetci komercni operatori chcu povzniest ludstvo, len ten parchant Musk stale vymysla jak vladu vycicat...
Drahý môj princ Yamato. Bolo to myslené ako vtip. Netušil som že práve Ty sa na to chytíš
no ja neviem, obcas tu citam vtipy ktorych autori sa tvaria ze to myslia vazne
p.s. inak nemozem byt radsej sejk? v dnesnej dobe byt princom je na dve veci... [Edited on 17.1.2015 yamato]
fritz.lochmann - 17/1/2015 - 19:37
citace:no ja neviem, obcas tu citam vtipy ktorych autori sa tvaria ze to myslia vazne
p.s. inak nemozem byt radsej sejk? v dnesnej dobe byt princom je na dve veci... [Edited on 17.1.2015 yamato]
Princ znelo lepšie než provincia či bojová loď Inak šejkov syn je tiež princ. Ale to máš jedno. No vidím že sme nejako odleteli od témy
Skôr si myslím, že týmto sme bližšie ku vzbure strojov, než k lacnému Internetu nad Afrikou.
yamato - 17/1/2015 - 19:58
citace:
Skôr si myslím, že týmto sme bližšie ku vzbure strojov, než k lacnému Internetu nad Afrikou.
musk ohlasil aj financovanie vyskumu hrozby AI. Neboj, vsecko je podchytene pospa - 18/1/2015 - 22:47
... jedna Elonova poznámka na okraj: Ironically, the server room at SpaceX jokingly was called SkyNet.
A pak se nedivme, že začal financovat výzkum bezpečnosti AI
Edit:
na webu se najde všechno .... i serverovna SpX v Hawthorne.
Těch 4000 Muskových satelitů je imho fakt hovadina, navíc na dráze 1100 km vysoko? Tam už je životnost smetí/vyřazených družic v řádu století, takže v žádném případě. Je sice fakt, že nejvíc zadělané jsou orbity do 800 km, ale proč ničit další. Mobilní sítě pokrývají nebo do tří let pokryjí internetem 90% populace schopné se připojit (alfabetů), těch zbylých 10% jim to nezaplatí, protože jsou chudí. Je to nesmysl.
yamato - 21/1/2015 - 13:25
Dalsi nezmysel po elektrickych autach, 9motorovych skakajucich raketach a sukromnych vesmirnych lodiach Chjo, ten chlap sa nikdy nepouci
Michal_LV - 21/1/2015 - 13:30
Tak tak yamato. I v tom Gooooglu jsou úplní dementi co ničemu nerozumí a dají mu na jeho hračky miliardu dolarů....
Ervé - 21/1/2015 - 13:35
citace:Dalsi nezmysel po elektrickych autach, 9motorovych skakajucich raketach a sukromnych vesmirnych lodiach Chjo, ten chlap sa nikdy nepouci
Elektrické auta uspěly, protože lidé nejsou ohledně ekologie rozumní, USA jsou dost bohaté a velké, aby si to mohli dovolit. 9motorová skákající raketa uspěla díky tomu, že NASA potřebovala dopravit náklad na ISS a měla na to prachy, ale ne techniku, když dostala nařízeno vyřazení raketoplánů bez náhrady. Soukromé vesmírné lodě pak z toho dál vycházejí.
Neexistuje a nebude existovat trh, který tohle zaplatí - leda že by ekoteroristé zakázali pozemní mobilní vysílače kvůli ohrožení zdraví anikoho nenapadlo obnovit pozemní optické sítě.
4000 satelitů při 20leté životnosti znamená vypouštět 200 ročně.
dodge - 21/1/2015 - 13:37
citace:Tak tak yamato. I v tom Gooooglu jsou úplní dementi co ničemu nerozumí a dají mu na jeho hračky miliardu dolarů....
Musk jenom rozšířil řadu jiných, kteří se domnívají, že velký úspěch v nějakém odvětví je opravňuje k tomu, aby se považovali za odborníky na cokoliv a to to i na obory, v nichž jsou úplnými laiky.
yamato - 21/1/2015 - 13:58
Co by asi tak google mohol vediet o internete...
pospa - 21/1/2015 - 14:00
citace:
citace:Tak tak yamato. I v tom Gooooglu jsou úplní dementi co ničemu nerozumí a dají mu na jeho hračky miliardu dolarů....
Musk jenom rozšířil řadu jiných, kteří se domnívají, že velký úspěch v nějakém odvětví je opravňuje k tomu, aby se považovali za odborníky na cokoliv a to to i na obory, v nichž jsou úplnými laiky.
Zajímavé, jak ten "laik", co má vystudovaný "jen" obchod a aplikovanou fyziku, vytřel zrak všem zavedeným finančním institucím, když zrealizoval funkční platební online systém PayPal.
Fakt si myslíš Ervé, že na celý nápad s výrobou vlastních družic, satelitním internetem, výškou jejich oběžné dráhy a velikostí konstelace, přišel Musk sám? To je týmový job. On to jako CEO prezentoval navenek.
yamato - 21/1/2015 - 14:13
citace:
Musk jenom rozšířil řadu jiných, kteří se domnívají, že velký úspěch v nějakém odvětví je opravňuje k tomu, aby se považovali za odborníky na cokoliv a to to i na obory, v nichž jsou úplnými laiky.
Tak tak, to ze zarabal peniaze na pocitacovych hrach vo veku ked sme my bojovali s pupakmi, ani to ze svoje prve miliardy zarobil na systeme internetovych platieb, ho neopravnuje mysliet si, ze v obore IT je nejaky odbornik.
Ono ja mam niekedy pocit dejavu. Ani tak nejde o to ci internet, elektromobily alebo rakety. Uz to poznam naspamat - 1.nemoze to vyjst, nic o tom nevie 2. nevyjde to, ale drzim palce 3. vyslo to len preto, ze mu pomohol ten alebo onen, pretoze nieco potreboval alebo podporoval (zaujimave je ze vzdy vsetko chcu asi iba od firiem Elona Muska - USA ma zrejme v rozpocte polozku "neferove zvyhodnovanie Elona Muska")
Geal - 21/1/2015 - 15:26
citace:Těch 4000 Muskových satelitů je imho fakt hovadina, navíc na dráze 1100 km vysoko? Tam už je životnost smetí/vyřazených družic v řádu století, takže v žádném případě. Je sice fakt, že nejvíc zadělané jsou orbity do 800 km, ale proč ničit další.
No já nevím, že by zrovna tohle byl důvod, proč je stahování vyřazených satelitů z orbity nedílnou součástí Muskova plánu?
citace:Mobilní sítě pokrývají nebo do tří let pokryjí internetem 90% populace schopné se připojit (alfabetů), těch zbylých 10% jim to nezaplatí, protože jsou chudí. Je to nesmysl.
Jasně, a budou chudí navždy. A stejně tak natahat moderní optiku po americkém venkově a všech těch farmičkách je hotovka, že? Apropos, další důvod pro mnoho Američanů: http://goo.gl/mwhXex
Nemluvě o tom, že na mnoha místech v Africe apod. už připojení k dispozici je, ale s takovými parametry, že i tohle by byl obrovský skok v kvalitě. A pokud je tu navíc potenciál přivést ze zbytku světa do USA třebas i malý zisk na přípojku, ale zato z obrovského počtu přípojek, neumím si představit, jak by po tomhle mohla velká firma neskočit (už kvůli úsporám z rozsahu).
citace:Elektrické auta uspěly, protože lidé nejsou ohledně ekologie rozumní, USA jsou dost bohaté a velké, aby si to mohli dovolit.
A je otázka, jestli si Američané spíše můžou dovolit zpočátku o něco dražší elektromobily, nebo pro ně už tak příšerně drahou zdravotní péči. Spousta Američanů má automobil proto, že ho prostě mít musejí (jinak jsou nezaměstnatelní), ale s pojištěním už jsou na tom mnohem hůře.
pospa - 21/1/2015 - 15:41
citace:Těch 4000 Muskových satelitů je imho fakt hovadina, navíc na dráze 1100 km vysoko? Tam už je životnost smetí/vyřazených družic v řádu století, takže v žádném případě.
Musk samozřejmě počítá s motorickou deorbitací vysloužilých družic před koncem jejich životnosti. Případný výpadek motoru, nebo neovladatelnost z jiného důvodu se dá vyřešit deorbitem pomocí zcela nezávislého mechanismu s tetherem, který družici stáhne například po pevně stanovené době z orbity dolů. Levné, lehké a spolehlivé řešení.
yamato - 21/1/2015 - 16:04
K plodnej debate o tom, ako svet vlastne nepotrebuje internet (ak ho ma poskytovat Musk) pridam este ten postreh, ze cina v poslednej dobe skupila celu afriku. Zrejme to bude oznacene za blbost, ale myslim si ze cinske fabriky v afrike budu fungovat lepsie, ked budu mat pripojenie na web
Tisice dedin a mesteciek v ruskej stepi teraz vynechajme, a s nepredvidatelnou kvalitou pripojenia v roznych castiach sveta sa nejako vyrovname, ze ano...
Ohara - 21/1/2015 - 16:08
Hlavne si predstavte necenzurovany internet. Protoze na uzemi toho ktereho statu nebudou zadne BTS nebo infrastruktura, ktere by mel ten ktery diktator pod palcem.
pospa - 21/1/2015 - 16:14
citace:Hlavne si predstavte necenzurovany internet. Protoze na uzemi toho ktereho statu nebudou zadne BTS nebo infrastruktura, ktere by mel ten ktery diktator pod palcem.
No, na toto téma se 16.1. taky mluvilo - EM počítá s tím, že některé státy budou proti internetu z kosmu a budou se tomu nějakým způsobem bránit. Elon jen doufá, že mu nebudou chtít ty družice rovnou sestřelovat. Prostě když si to třeba Severní Korea, nebo Irák nějak na mezinárodním fóru vydupou, tak nebudou satelity přelétající nad jejich územím vysílat dolů. Sice to bude náročné, ale zřejmě technicky proveditelné - jen SW řešení.
Pavel007 - 21/1/2015 - 16:52
Ad-že je to blbost: Jasně, Musk má okolo sebe tým z první ligy, ale ne, běžný český internetový diskutér to ví samozřejmě líp, proč to nejde a proč to je špatně. To je takový smutně český, nic nedělat a do všeho ... Obávám se, že všechny tyto laické námitky Musk se svými lidmi prodiskutovali asi tak tisíckrát. A pokud do toho jde Google a dá miliardu, tak se jim to asi musí sakra pozdávat. Kromě toho to ani není podstatný. Je super, že tady je další člověk, co má koule a zároveň nemá v hlavě ... , má zároveň prachy, není to žádný blouznivec, ale je určitým způsobem dítě-je to pohyb vpřed a něco z toho určitě vypadne. [Upraveno 21.1.2015 Pavel007]
Mod: Z příspěvku byly odstraněny vulgární výrazy. Neporušujte pravidla diskuse 1.3 a 1.4. Při dalším opakování bude smazán celý příspěvek.
tycka - 21/1/2015 - 23:38
citace:Hlavne si predstavte necenzurovany internet. Protoze na uzemi toho ktereho statu nebudou zadne BTS nebo infrastruktura, ktere by mel ten ktery diktator pod palcem.
Signál z družic je slabý. Pokud to tedy nevypnou sami, tak se bude signál z jeho družic prostě rušit.
Případně lze směrem k nim vysílat rušící signál co ruší spojení od těch terminálu (taky nebudou mít jistě nijak silný výkon) výhodou této metody pro ně, že by mohly rušit takto signál částečně i mimo své území a tak je přímo donutit přijmout kompromis a spojení z jejich území neumožnit.
A i možnost následné lokalizace těch přijímačů a následně těm uživatelům bude napařena vysoká pokuta pokud to bude jen zakázané (nikoliv třeba protistátní - pak by bylo třeba i automatické obvinění z toho že jste chtěl vyzradit nepříteli tajné informace).
citace:aické námitky Musk se svými lidmi prodiskutovali asi tak tisíckrát.
Záleží dost kolik bude třeba výhledu na oblohu - ono pokud je vidět jen malá část oblohy z důvodu okolních kopců či zástavby tak prostě tam nemusí být vždy vidět na družici - prostě zorný úhel je příliš malý - a tak spojení nebude trvalé.
Stačí se podívat na Iridium - prostě to dopadlo trošku jinak než se počítalo.
Citace:
Ačkoli byla cena sítě odhadována na 6 miliard dolarů, noví vlastníci ji získali za pouhých 25 milionů. http://cs.wikipedia.org/wiki/Iridium_Satellite_LLC
Pak asi kdo měl v té době pravdu - ti co v to nevěřili prostě právě kvůli příliš velkým nákladům a malému reálnému počtu zákazníků a nebo ten kdo s tím přišel.
Třeba si v té rozvojové zemi zaplatí raději za trošku pomalejší + delší odezvy - satelitní internet přes geo-družice, který zřejmě bude stále o dost levnější. Totéž i v těch fabrikách v Africe - na přenos dat dostatečný a surfování tam nemusí být příliš zapotřebí - obchodní oddělení tam jistě sídlit nebude a technici údržby pro vyhledání dokumentace se jistě spokojí s tím co mají.
Případně lze vybudovat za dle mne celkem přijatelných nákladů síť Mikrovlnných spojů pro tyto továrny - pro případné rejpaly - jejich napájení už je už dlouho v odlehlých končinách řešeno ze solárních panelů + akumulátorů. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%BD_spoj
Prostě jim stačí když mají hluboko do kapsy alespoň nějaký internet - tedy ten přes geo-družice - pro uspokojení jejich potřeb. Víc vysedávat u webu se jim stejně nemusí chtít - není to jejich koníček.
A u těch Amerických farem je právě nejlepší volbou ten bezdrátový internet - samozřejmě s vybavením od výrobce k tomu určeným - vyhrazené frekvence jen pro toho konkrétního poskytovatele a i dostatečný výkon - nikoliv tedy nějaké amatérské pokusy jako u nás s WiFi.
To že se něco u nás příliš nepoužívá - neboť jsme malá země a celkem dost zalidněná. Tak to ještě neznamená, že v málo zalidněném území to není dobrá alternativa právě místo toho tahání optických kabelů - její kapacita je právě jen pro těch pár klidně jen desítek uživatelů prostě dostatečná.
[Upraveno 22.1.2015 tycka]
Pavel007 - 22/1/2015 - 02:03
No jo, to je samý třeba a dle mne-právě si myslím, že zrovna přesně takovýhle "třeba" a "dle mne" mají vyřešený a prodiskutovaný a na Iridium tam zcela určitě taky došlo. Když to tady napadne laiky v Čechách, tak nevěřím, že tohle všecko nevědí i oni a vidí tam ten ekonomický smysl a cílovou skupinu, když už do toho s tím googlem jdou... Nechme se překvapit, určitě hned nevysypou ty největší trumfy...
Geal - 22/1/2015 - 18:15
citace:Signál z družic je slabý. Pokud to tedy nevypnou sami, tak se bude signál z jeho družic prostě rušit. Případně lze směrem k nim vysílat rušící signál co ruší spojení od těch terminálu (taky nebudou mít jistě nijak silný výkon) výhodou této metody pro ně, že by mohly rušit takto signál částečně i mimo své území a tak je přímo donutit přijmout kompromis a spojení z jejich území neumožnit.
To by pro rádobyrušitele mohl být problém, pokud družice jsou v LEO a ty antény budou phased arrays. Ba co víc, já očekávám, že kvůli dosažení maximální šířky pásma mezi zemí a družicí bude použito masivní prostorové multiplexování, tj. jak antény na zemi, tak antény na družicích budou pracovat s úzkými laloky (tedy ve výsledku něco jako "dynamické" virtuální point-to-point spoje). Vysílání ze země k družici sice asi bude v porovnání s vysíláním z družice na zemi o něco "rušitelnější" kvůli tzv. thinned array curse, ale i tak by předpokládalo široké nasazení všesměrových a širokospektrálních rušiček, protože každá jednotlivá rušička bude neúčinná vůči všem kanálům, v jejichž anténním svazku se nebude nacházet. Takže vysoká úroveň výkonové spektrální hustoty (jde o rušičky) krát velká šířka pásma (kvůli požadované vysoké rychlosti, navíc umožňující efektivní pseudonáhodný frequency hopping) krát velký počet rušiček (aby se v každém laloku celého systému vždy nacházela aspoň jedna) rovná se veliké technické nároky na zarušení celého systému (taktéž spotřeba energie). Navíc ani není jisté, že ten systém nebude schopný přepnout do pomalejšího režimu (snížení poměru signál/šum sice nutně omezí rychlost, ale nemusí zcela znemožnít správně řešený digitální provoz).
EDIT: Tak mě napadlo, že mikrovlnné vysílače s takto vysokým CW výkonem dost možná ani neexistují... Možná tak masivní magnetrony, ale ty zase pokud vím nejsou širokospektrální.
citace:Záleží dost kolik bude třeba výhledu na oblohu - ono pokud je vidět jen malá část oblohy z důvodu okolních kopců či zástavby tak prostě tam nemusí být vždy vidět na družici - prostě zorný úhel je příliš malý - a tak spojení nebude trvalé.
Jestli jsem ten systém pochopil správně, půl hemisféry by mělo bohatě stačit. [Upraveno 22.1.2015 Geal]
tycka - 22/1/2015 - 18:49
citace: Jestli jsem ten systém pochopil správně, půl hemisféry by mělo bohatě stačit.
Tak to bude v těch městech problém - často je vidět jen malá část oblohy a z okna, kde by právě by mohla být anténa s WiFi routerem - pro toho uživatele bytu je často vidět jen sousední barák a jen malý kus oblohy.
Takže provoz terminálu ve městech proto nebude spíše možný a nebo za cenu hledání místa kde to bude fungovat.
Proto ve městech tedy opravdu spíše mobilní sítě s technologií LTE .
A rozhodně se nedá očekávat, že to budou ty provozovatelé mobilních sítí nějak podporovat - tedy že by snad nabídly výhodnou kombinaci LTE a tohoto satelitního internetu pro venkov - spíše to bude pro ně konkurent číslo 1 - vezme jim totiž část zákazníků třeba v rodinných domcích (myslím tím zástavbu rodinných domků kolem velkých měst), kde je velmi dobrý výhled na oblohu zato optické nebo sítě kabelové TV s internetem tam neexistují a dnes to právě často řeší mobilním 3G připojením.
Bylo by dobré, kdyby se tu vyjádřili odborníci. Vyjádření obdivovatelů Muska nic neříká k vlastní problematice. Nevím s jakým zařízením se bude moc komunikovat se satelitem. Přeci jen je podstatný rozdíl mezi Wi-Fi ve městě na vzdálenost 2-3 km, a k satelitu na 1000 km. Zrovna tak cena pozemního zařízení nebude asi podobná. Netuším, proč bych měl jásat nad možností jít přes satelit- tady bych rád, opravdu slyšel neideologické vysvětlení.
Geal - 22/1/2015 - 19:29
citace:Bylo by dobré, kdyby se tu vyjádřili odborníci.
A čo si vy predstavujete pod takým slovom 'odborník'?
pospa - 22/1/2015 - 19:36
citace:Přeci jen je podstatný rozdíl mezi Wi-Fi ve městě na vzdálenost 2-3 km, a k satelitu na 1000 km. Zrovna tak cena pozemního zařízení nebude asi podobná.
Cena pozemního terminálu je momentálně odhadována na 100 - 300 USD
citace:Netuším, proč bych měl jásat nad možností jít přes satelit- tady bych rád, opravdu slyšel neideologické vysvětlení.
Nikdo vás tu nenutí k jásotu, ani k přechodu na satelitní internet, který tu nebude dřív než za 5-10 let.
Přejde na něj jen ten, pro koho to bude v té době výhodnější, než jiné řešení. yamato - 22/1/2015 - 19:43
jasat budu asi v prvom rade obyvatelia lazov, polarni vyskumnici a podobne v druhom rade obyvatelia miest so zlym pripojenim.
Neviem preco my cesi a slovaci okamzite uvazujeme "co ja z toho budu mit?" Zabudame ze zijeme v jednej z najrozvinutejsich casti sveta.
Geal - 22/1/2015 - 19:54
citace:jasat budu asi v prvom rade obyvatelia lazov, polarni vyskumnici a podobne
No tak to, jestli se na polární výzkumníky vůbec dostane, bude asi záležet na konkrétních oběžných drahách. Jestli dráhy s nižším sklonem zjednoduší lepší pokrytí více obydlených oblastí, není důvod předpokládat, že je nepoužijí jen kvůli pár tuctům vědců.
pospa - 22/1/2015 - 20:46
citace:
citace: Jestli jsem ten systém pochopil správně, půl hemisféry by mělo bohatě stačit.
Tak to bude v těch městech problém - často je vidět jen malá část oblohy a z okna, kde by právě by mohla být anténa s WiFi routerem - pro toho uživatele bytu je často vidět jen sousední barák a jen malý kus oblohy.
Takže provoz terminálu ve městech proto nebude spíše možný a nebo za cenu hledání místa kde to bude fungovat.
Elon nastínil budoucí cílovou skupinu uživatelů takto:
The goal will be to have the majority of long distance Internet traffic go over this network and about 10% of local consumer and business traffic. So that's - probably 90% of people's local access will still come from fiber but we'll do about 10% business to consumer direct and more than half of the long distance traffic.
A dává jeden příklad:
As you guys may know, the speed of light in vacuum is somewhere 40% to 50% faster than in fiber. So you can actually do long distance communication faster if you route it through vacuum than if you route it through fiber. It can also go through far fewer hops. Let's say you want to communicate from Seattle to South Africa. If you look at the actual path it takes, that's extremely convoluted. It'll follow the outline of the continents. It'll go through 200 routers and repeaters and the latency is extremely bad. Whereas, if you did it with a satellite network, you could actually do it in two or three hops. Well, maybe four hops. It depends on the altitude of the satellites and what the capacity and things are. But basically, let's say, at least an order of magnitude fewer repeaters or routers and then going through space at 50% faster speed of light. So it seems from a physics standpoint inherently better to do the long distance Internet traffic through space and then space is also really good for sparse connectivity.
Geal - 22/1/2015 - 21:01
No ale jestli Musk chce obsloužit lokálně třebas i jen deset procent Američanů, bude to pro těch zbývajících devadesát procent mít nepřímý důsledek alespoň v tom, že vohnouti typu Comcastu a jemu podobných budou pro změnu zase mít konkurenci, a nebudou moci se svými zákazníky neustále vyj****at, protože ti jim konečně budou moci někam utéct, bez ohledu na no, v jaké komunikačně-oligopolní oblasti se zrovna nacházejí. Takže pokud se ten projekt povede, bude to mít pozitivní důsledky pro všechny.
No a pak jsou tu ještě všechny ty "municipal fiber" projekty, které by díky tomuhle mohly získat pořádnou národní a mezinárodní interkonektivitu, opět bez toho, aby s nimi někdo vytřel podlahu.
tycka - 22/1/2015 - 21:32
citace:jasat budu asi v prvom rade obyvatelia lazov, polarni vyskumnici a podobne v druhom rade obyvatelia miest so zlym pripojenim.
Neviem preco my cesi a slovaci okamzite uvazujeme "co ja z toho budu mit?" Zabudame ze zijeme v jednej z najrozvinutejsich casti sveta.
Jenže ty již dnes mohou využít internet přes GEO-DRUŽICE - tedy kromě těch polárníků - u těch již může být komunikace problémem - viditelnost družice nad rovníkem z pólů.
A právě pro tyto družice to bude zřejmě největší možné ohrožení.
Zařízení pro tento satelitní internet zřejmě by bylo menší a lepší doba odezvy a možná i větší kapacita připojení než u připojení přes GEO družice.
Takže zde vidím budoucí jasnou cenovou válku - tedy zřejmě přes ty GEO družice bude stále proto levnější.
Oni by totiž ohrozili i GEO družicové služby pro přenos hovorů - VOIP telefon to by to jistě umožnilo - krór když to má mít lepší odezvy než stejný přenos IP protokolu pozemní cestou.
Tedy dále i jasné ohrožení společnosti Iridium Satellite - opět terminály, který by jistě přímo uměly i VOIP - takže by fungovali i jako běžný satelitní telefon.
A pak i dokonce pronájmy přenosové kapacity pro TV reportéry - když by nešlo o živý přenos, ale jen o přenos reportáže do TV studia před vlastním vysíláním - prostě to ten reportér odešle v terénu přímo ze svého notebooku.
Jinak dobré mobilní internetové připojení bude dobudováno dle všeho postupně všude ve městech, kde již teď mají alespoň nějakého mobilního operátora. Východní Evropa má totiž spíše zpoždění než aby byla na vrcholu. A na běžné serfování vám stačí bohatě i 1 Megabit/s - opravu ne každý touží stahovat a přehrávat na internetu filmy - počítače prostě pro něj nejsou koníček a bere práci na nich spíše jen jako nutné zlo - získaní informaci pro svoji práci a jiné zcela nepočítačové koníčky. Například pro chov koní.
Nechápu ale počet satelitů. Jestli družice budou obíhat v 1100 km, tak pro dosah signálu 1860 km stačí pro celou Zemi 9 rovin po 16 družicích, s 18 rezervními celkem 162 družic (průměr oblasti na Zemi 3000 km, úhel satelitu vůči přijímači min. 36° od horizontu, rozestup družic v rovině 2580 km, vzdálenost rovin na rovníku 2230 km). K čemu 4000 družic? Pokud je výška dráhy a dosah signálu menší, počet družic narůstá, ale nad 1000 ks se reálně nedá dostat. Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte, ale co smetí, které se uvolní při startu a provozu? Jde o kusy výbušných šroubů, utržené izolace, adaptéry, a k tomu ještě sondy, které selžou (čím víc družic, tím víc jich selže). Takže pokud počet satelitů zreguluje na 162-300 nebudu mít zdaleka tolik námitek. Při 20leté životnosti satelitů musíte vypouštět 200 ročně! Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé]
David - 23/1/2015 - 08:48
Je to krok zpět, efektivnější je sestava na daleko vyšších drahách v počtech o dva řády nižších, nebo několik družic na geo.
ales - 23/1/2015 - 08:48
Jen dodávám, že pokud by družic celkově bylo cca 4000, tak jedno z možných uspořádání je 64 družic na 64 rovinách drah (=> 4096 družic). Pak vychází rozestup rovin i družic max. na cca 750 km (při výšce dráhy 1100 km). Na pokrytém území by vždy byla alespoň jedna družice více než 70° nad horizontem (skoro v nadhlavníku) a nebyla by dále, než 1200 km. Výhodnost (finanční) takového řešení si netroufám hodnotit, ale technicky a fyzikálně by to asi mohlo fungovat docela dobře.
P.S.: Jen jsem si vždycky myslel, že radiové spoje nemohou mít nikdy tak vysoké přenosové rychlosti, jako spoje optické. Takže mi není jasné, jak chtějí "mezidružicově" přenášet více než polovinu celosvětového mezikontinentálního datového provozu. To musí být stovky Gbit/s (a možná i víc).
pospa - 23/1/2015 - 08:57
citace:Nechápu ale počet satelitů. Jestli družice budou obíhat v 1100 km, tak pro dosah signálu 1860 km stačí pro celou Zemi 9 rovin po 16 družicích, s 18 rezervními celkem 162 družic (průměr oblasti na Zemi 3000 km, úhel satelitu vůči přijímači min. 36° od horizontu, rozestup družic v rovině 2580 km, vzdálenost rovin na rovníku 2230 km). K čemu 4000 družic? Pokud je výška dráhy a dosah signálu menší, počet družic narůstá, ale nad 1000 ks se reálně nedá dostat. Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte, ale co smetí, které se uvolní při startu a provozu? Jde o kusy výbušných šroubů, utržené izolace, adaptéry, a k tomu ještě sondy, které selžou (čím víc družic, tím víc jich selže). Takže pokud počet satelitů zreguluje na 162-300 nebudu mít zdaleka tolik námitek. Při 20leté životnosti satelitů musíte vypouštět 200 ročně! Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé]
Na NSF se už nějakou dobu zabývají tématem rozmístění tak velkého počtu družic na orbitech kolem 1100 km. Vychází z předpokladu, že rovin oběžných drah by mělo být co nejméně, protože družice na každé dráze budou muset obíhat v jiné výšce, aby se při míjení nesrazily.
Dospěli k odhadu 25 rovin × 161 družic, nebo 23 × 175, což dává 4025. Finální konstelace může samozřejmě vypadat ještě jinak.
Add smetí. SpX žádné explozivní šrouby a výbušniny vůbec ze zásady nepoužívá. Počítá se samozřejmě s vynášením mnoha družic najednou, třeba 50 - 100 ks a to na reusable nosiči (FH, BFR). Smetí, se kterým se dá počítat, bude hlavně aerodynamický kryt, který je ale odhozen nízko a brzy spadne a dál dispenzer družic, u kterého si ale taky dokážu představit nějaký deorbit mechanizmus, takže na dráze nezůstane, ani nemůže - sejmul by brzo to co vynesl. Totéž platí pro horní stupeň nosiče.
Pokud konkurenti zlevní, bude to pro koncové zákazníky samozřejmě dobře, ovšem muskův plán je nabídnout něco jiného, než co zavedení poskytovatelé nabízí.
Ervé - 23/1/2015 - 09:11
to Aleš: proč rádiové spojení? Na tyto vzdálenosti je nejlepší laser. Nechápu ale, proč družice ve výšce 1100 km (a tedy nejmíň 1200 km od zákazníka) by měla mít druhou družici blíž než těch 1200 km. Já právě počítal s tím, že díky absenci atmosféry můžou být družice mnohem dál od sebe než je vzdálenost k pozemnímu zdroji. Taky pořád platí jednoduchá vlastnost - čím větší družice, tím efektivnější (lepší poměr hmotnost užitečného vybavení/hmotnost družice.
Geal - 23/1/2015 - 09:40
citace:Je to krok zpět, efektivnější je sestava na daleko vyšších drahách v počtech o dva řády nižších, nebo několik družic na geo.
To mi přijde jako nesmysl, taková soustava bude mít mnohem menší šířku pásma a mnohem větší latence. Jinými slovy, nenabídne nic nového, co by bylo schopno přitáhnout masy zákazníků. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
Geal - 23/1/2015 - 09:52
citace:to Aleš: proč rádiové spojení? Na tyto vzdálenosti je nejlepší laser. Nechápu ale, proč družice ve výšce 1100 km (a tedy nejmíň 1200 km od zákazníka) by měla mít druhou družici blíž než těch 1200 km.
Možná právě kvůli tomu prostorovému multiplexování? Když bude z jedné pozemní lokality vidět na víc družic, tak se zvětší šířka pásma, když různé stanice budou mířit na různé satelity a jejich anténní laloky se nebudou překrývat.
(Předpokládám, že z téhož důvodu je také zapotřebí použít co nejvyšší pásmo, jaké ještě atmosféra rozumně povoluje, protože to umožní zúžit vyzařovací charakteristiky při zachování rozměrů antény a přitom zvýšit počet antén na satelitu omezené velikosti, aby se pokryly všechny prostorové úhly.)
citace:Já právě počítal s tím, že díky absenci atmosféry můžou být družice mnohem dál od sebe než je vzdálenost k pozemnímu zdroji. Taky pořád platí jednoduchá vlastnost - čím větší družice, tím efektivnější (lepší poměr hmotnost užitečného vybavení/hmotnost družice.
Dálková komunikace mezi satelity jistě přijde vhod, protože se tím sníží zpoždění v převaděčích a dost možná i nároky na směrovací kapacity jednotlivých uzlů. To ale neznamená, že takto koncipovaný systém nebude potřebovat hodně družic. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
Geal - 23/1/2015 - 10:02
citace:Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé]
A když Iridium zlevní, čeho tím dosáhne? 10 kilobitů za sekundu proti Muskovu mnohomegabitovému monstru? To zlevní Iridium cenu na setinu? (Mimochodem, i pak by pořád stálo asi půl dolaru na megabajt. ;-)) Vždyť je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
yamato - 23/1/2015 - 10:05
Trochu zapadla druha cast tohto biznisprojektu - rovnaky system ma byt neskor vystavany na marse, z coho vznikne interplanetarny internet. Aky je vas nazor na toto? Je to vobec mozne? Myslel som ze prenosova kapacita na taku vzdialenost je velmi limitovana, hodiny trva kym sa prenesu data z vedeckej sondy. A teraz zrazu ze internet...
Geal - 23/1/2015 - 10:09
Marsovská infrastruktura bude mimořádně důležitá, protože čím více zařízení pošlete, tím bude důležitější, aby byla k dispozici spolehlivá širokopásmová komunikace. Díky podobné síti nad Marsem nebude každý rover nebo sonda potřebovat vlastní širokopásmový dálkový spoj, ale prostě s sebou poveze jednoduchý sériově vyráběný terminál. Čím větší provoz na Marsu bude, tím více se ušetří.
Na jakých komunikačních protokolech bude výsledek založen, to netuším, ale TCP přes to asi nikdo provozovat nebude. :-) Spíš nějaké specializované věci na skrývání latence. Šířka pásma sama o sobě ale asi nebude problém. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
milantos - 23/1/2015 - 10:20
citace: Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte,
Jaká střední doba se dá uvažovat při výšce kruhové dráhy ve výšce 1100 km ?
Geal - 23/1/2015 - 10:24
citace:
citace: Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte,
Jaká střední doba se dá uvažovat při výšce kruhové dráhy ve výšce 1100 km ?
Střední doba čeho? Od rozhodnutí o stažení satelitu po jeho shoření v atmosféře? To asi bude záležet na použitém pohonu, případně na tom, jestli si pro satelit bude muset přiletět tahač, aby to udělal nedobrovolně.
milantos - 23/1/2015 - 10:35
Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.
dodge - 23/1/2015 - 10:40
citace:Trochu zapadla druha cast tohto biznisprojektu - rovnaky system ma byt neskor vystavany na marse, z coho vznikne interplanetarny internet. Aky je vas nazor na toto? Je to vobec mozne? Myslel som ze prenosova kapacita na taku vzdialenost je velmi limitovana, hodiny trva kym sa prenesu data z vedeckej sondy. A teraz zrazu ze internet...
Článek k satelitní komunikaci ve sluneční soustavě
citace:Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.
A proč vás to zajímá, když je to pro tyto družice irelevantní?
pospa - 23/1/2015 - 10:54
citace:Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.
Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.
Jinak Elon počítá s tím, že bude satelity obměňovat v cca pětiletých intervalech. Z jeho projevu nevyplynulo, že by jeho družice měly mít životnost 20 let, jako ti 10× těžší mastodonti na GEO.
Pohonem jeho družic má být iontový motor (Hallův jev).
ucvrnkls - 23/1/2015 - 11:10
Ano dá se prohlásit:
" Ve výškách přes 1000 km nad Zemí převládá působení tlaku slunečních paprsků, ve výškách do 1000 km zase vliv atmosféry.
Ideálně by každá družice měla mít motor pro snížení dráhy, alespoň někam k 700-800km nebo na odeslání na heliocentrickou dráhu někam kde je místa dost. A pokud možno nastavenou nějakým časovačem nezávislým na vůli centrální jednotky.
milantos - 23/1/2015 - 11:34
citace: Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.
Reagoval jsem na tvrzení že : "Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte", otázkou : za jak dlouho přirozenou cestou ?. To byla z mé strany otázka , ne tvrzení. (To, že brzdění vlivem odporu atmosféry v této výšce je mizivé - ale je, je mi známo. ) O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo - proto mě zajímá právě to, jak se té "většiny " družic zbavíme. Nezajímá mě ani to, jak by to šlo,( těch způsobů je samozřejmě celá řada ), ale jsou-li nějaké informace. [Upraveno 23.1.2015 milantos]
Geal - 23/1/2015 - 11:55
citace:O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo
Opravdu? Doporučuji znovu přečíst první stranu tohoto tématu. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
tycka - 23/1/2015 - 12:01
citace:Vždyť je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů.
Do kapsy - zde nevím, proč by tomu nemohlo být u této sítě stejně a
požadavek viditelnost na oblohu zde bude podobný.
Věřte mi - dobře vím že část lidí co používá Iridium pro telefonní hovory jen proto, že tam nemá nic levnějšího - třeba jachta na moři mimo dosah pozemních sítí. Ty jednoznačně dají přednost čemukoliv levnějšímu byť i méně pohodlnému k používání.
Též i vědecké expedice nemívají peněz nadbytek a proto Iridium k telefonnímu spojení použijí jen pokud tento družicový systém jim nebude momentálně fungovat.
Americké ministerstvo obrany samozřejmě u Iridia zůstane.
[Upraveno 23.1.2015 tycka]
Geal - 23/1/2015 - 12:24
Už teď víme, že tento systém bude operovat s pevně instalovanou anténou o velikosti zřejmě kolem 30 cm, která bude elektronicky sledovat prolétající satelity technikou phased array.
Iridium nemůže mít tak směrové antény, jednak proto, že operuje s mnohem delšími vlnami a mnohem menšími anténami, jednak proto, že lidé se při telefonování různě hýbají.
Nic z toho samozřejmě neznamená, že si vědecká expedice nemůže nainstalovat (polo)pevnou anténu a následně přes ni komunikovat pomocí bezdrátových handsetů (to už zvládne klidně třeba WiFi.)
Geal - 24/1/2015 - 22:57
citace:A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?
Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)
yamato - 24/1/2015 - 23:15
takze, bude sa instalovat satelitny internet o 4-5 tisic druziciach, za pouzitia znovupouzitelnych heavy-lift nosicov, a to nie len na zemi, ale aj na marse. Tie iste nosice budu vynasat aj tazke interplanetarne lode s prvymi martanskymi kolonistami.
A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval?
pospa - 24/1/2015 - 23:20
citace:A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval?
Tady asi nikdo, ale je dost možné, že před 5 lety to netušil ani EM. NovýJiřík - 24/1/2015 - 23:25
Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo.
PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké čislo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit.
Bez obav, vůbec nic ve zlém neberu a je mi jasné, že se pokoušíme o velmi nepřesný výpočet z ještě nepřesnějších podkladů. Podle Aleše Holuba by stačilo 100 startů FH za 5 let, čili 20 ročně jen na tuhle záležitost. 20 FH ročně (!), pokud by to postačovalo, zní samo o sobě jako pecka. Když uvážíme i požadavky na starty všeho možného jiného, pochybuji, že na to kapacita současných kosmodromů stačí, a to i včetně toho čerstvě rozestavěného SpaceX. Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png
Nakolik je něco takového reálné u SpX, to nevím, věřím, že ano, a fandím tomu. Ale že by to bylo k dispozici před skončením "akce internet", tak na to bych tedy životní úspory nevsadil.
pospa - 24/1/2015 - 23:27
citace:
citace:A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?
Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)
Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.
yamato - 24/1/2015 - 23:34
Na téma podoby BFR existuje na NSF několik spekulačních vláken, jedno taky v placené sekci L2, kde par lidí tvoří i 3D modely a zdařilé rendery, ovšem jsou to jen dohady. Co dnes už od Elona víme je to, že to nemá být prostá zvětšenina FH, tedy tři obrovské boostery v prvním stupni a nad tím druhý stupeň a pak náklad, ale pouze jeden silný core stepeň, možná o průměru 13-15 m , znovupoužitelný = asi opět vyklápěci nohy a na něm by už měl zřejmě sedět jen MCT s vlastním pohonem. Palivo na obou stupních metan, motory Raptor.
Tady je jeden z těch spekulačních renderů, který by tomu mohl trochu odpovídat.
Geal - 25/1/2015 - 01:19
citace:Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.
No já bych čekal, že vzhledem k cenám xenonu by spíš šli alespoň po kryptonu. Je to sice větší technologická výzva, ale jestli těch 150 kg xenonu stojí dnes něco kolem $200k, pak u čtyř tisíc nízkonákladových satelitů budou ten podíl na ceně někde úplně jinde než u meziplanetární vědecké sondy. I kdyby jim stačila jen polovina toho množství, tak tím ušetří skoro čtyřista milionů. A to ani neberu vliv rostoucí poptávky na tržní cenu.
-=RYS=- - 26/1/2015 - 12:40
citace:P.S.: Jen jsem si vždycky myslel, že radiové spoje nemohou mít nikdy tak vysoké přenosové rychlosti, jako spoje optické. Takže mi není jasné, jak chtějí "mezidružicově" přenášet více než polovinu celosvětového mezikontinentálního datového provozu. To musí být stovky Gbit/s (a možná i víc).
Ano, muzou mit mezidruzicove stovky Gbps, protoze mezi druzicema pravdepodobne budou mit spojeni na vysokem MW kmitoctu, odhaduji pasmo W, tedy okolo 80GHz, kde muzou pouzivat sirokopasmove spojeni za pomoci treba QAM1024 pri sirce 500MHz to muze delat i 20Gbps na jednom spoji. Predpoklad je, ze pro spojeni s GTW na povrchu to bude Ka pasmo.
A taky se da pouzit FSO, tedy laser (az 100Gbps). Geal - 26/1/2015 - 15:13
Řekl bych, že čím vyšší pásmo, tím líp, protože tím víc antén s danou směrovostí se na povrch satelitu vejde. FSO by byla hodně zajímavá. Jsem ale zvědav, jak by řešili spolehlivé zaměřování. Přeci jen mechanické komponenty se nemají s vesmírem až tak úplně rády.
-=RYS=- - 26/1/2015 - 19:24
Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.
Takhle vypada zarizeni pro pozemni GaTeWay (GTW) a take jak vypada takovej satelit.
Je jen treba jemnou zamerovaci mechaniku. Pro plnohodnotne propojeni je treba 4x FSO pro 4 dalsi druzice nebo nahrada MW jednotkama pro W pasmo, ktere maji ploche mikropaskove anteny (tak 30x30cm ctvercova plocha) s V/H mikrorotatorama nebo pevnyma segmentovyma antenama na bazi SBF (Balfira), ktere by zhruba neustale mirilo na dalsi 4 druzice. Kazdopadne tam musi byt parabola (40-60cm) na V/H rotatoru v Ka pasmu pro komunikaci s pozemni GTW. Behem bezesveho handoveru (pretoceni anteny na dalsi pozemni GTW s presmerovanim toku dat (Spanning Tree Rapid/OSPF/BGP)) se tok dat presmeruje na dalsi pozemni GTW.
Mozna by parabola mirici na povrch do GTW dala nahradit pevnou vicesegmentovou plochou antenou s elektronickym prepinanim segmentu do urcitych stupnu.
Kazdopadne nejvhodnejsi segment pro primou satelitni komunikaci je nizsi S pasmo, protoze ta licence co drzi Google je jak jsem vycetl pro S-UMTS a to je mezinarodne zregulovano, tedy 2000-2120MHz a to jen nad uzemim Severni Ameriky. Pro ostatni WAZ-ITU to jsou jen casti z tohoto segmentu. Rekl bych, ze maji maximalne 2x8MHz. Vice polarizacni a vice segmentovy system CID by mohl pri progresivni modulaci treba PI8-DQPSK do ruzne smerovych segmentovych pevnuch anten na palube druzic mohlo dostatecne stacit i pro antenu jako ma telefon Iridium, ale pokud lidi budou chtit vyssi a stabilni rychlost, tak stejne se bude muset pouzit velka vice segmencni antena s vice SDR prijimacema. Takova antena by byla jako obracena 50cm parabola dnem vzhuru, hlavne na pevnych bodech jako jsou lode, polarni zakladny, tezba ropy apod..
To je ale jen muj nazor, mimochodem jsem si tu Helix antenu z telefonu Iridium Motorola 9000 otevrel, abych nakouknul. Na druhou stranu je to to prave pro Mesic a Mars a dalsi objekty.
Geal - 26/1/2015 - 19:53
citace:Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.
Fakt? A kolik stovek gigabitů za sekundu to mělo na ~5000 kilometrů? Protože to jsou zhruba hodnoty, které Musk zřejmě bude potřebovat, pokud má cíl schramstnout dálkový provoz.
pospa - 15/5/2015 - 19:10
SpaceX Seattle
18390 N.E. 68th St.
Redmond, Washington
pospa - 2/6/2015 - 21:28
SpX si 29.5. podalo žadost u telekomunikačního regulátora FCC o přidělení licence na vysílací frekvence v pásmech Ku a X/S pro komunikaci s 6-8 vývojovými satelity. V Roce 2016 hodlají vypustit prvni dva identické exempláře MicroSat-1a a MicroSat-1b.
Oba satelity mají být pomocí F9 vyneseny na kruhovou dráhu 625 km se sklonem 86,6°, s plánovanou životností 6-12 měsíců a mají komunikovat se 3 pozemními stanicemi:
SpaceX Headquarters: Hawthorne, California
Tesla Motors Headquarters: Fremont, California
SpaceX Washington: Redmond, Washington
Účel : testování a ověření konstrukce širokopásmového anténního systému pro budoucí satelitní konstelaci, zajišťující globální přenosy dat / internet.
Na konferenci o výzkumu a vývoji na ISS 8.7. Elon Musk prohlásil, že se na vývoj a výrobu vlastních družic pro satelitní internet dívají s mnohem větší opatrností, jelikož se jedná o velmi riskantní záměr, na kterém si několik předchozích společností vylámalo zuby a zkrachovali.
Satelitní operátor Intelsat požádal americký regulační úřad FCC, aby zablokoval start dvou malých experimentálních satelitů SpX pro testování technologií spojených s budoucím záměrem poskytování satelitního internetu. Jako zdůvodnění své žádosti uvádějí to, že SpX odmítlo zveřejnit dostatek informací pro kontrolu možné interference vysílacích frekvencí a posouzení rizika kolizí. http://spacenews.com/intelsat-asks-fcc-to-block-spacex-experimental-satellite-launch/
SpX se na konci září naskytne příležitost získat vysílací frekvence od fy StarBand, která dnes oznámila ukončení své činnosti právě na 30.9.2015.
Půjde tak možná ve stopách svého konkurenta OneWeb, který získal spektrum frekvencí od zaniklého startupu Teledesic.
SpaceX zřejmě včera oficiálně poslala americkým regulačním úřadům (FCC) svůj návrh na vytvoření sítě družic pro rychlý satelitní internet (tzv. “SpaceX System”). Podle návrhu má síť obsahovat až 4425 aktivních družic (v první fázi 1600 družic, ve druhé fázi dalších 2825 družic). Komerční provoz by mohl být zahájen už v době, kdy by na oběžné dráze bylo 800 družic.
Osobně jsem zvědav, jak to půjde dál. Podle mne to je docela nadějný způsob, jak by SpaceX mohla získat dost peněz (např. i pro financování vývoje ITS). Uvidíme.
a odkiaľ chcú nabrať peniaze na tých prvých 800 satelitov?
ales - 16/11/2016 - 20:21
Předpokládám, že většina prvotních peněz by měla pocházet "od investorů" (kteří budou věřit, že systém jim v budoucnu jejich investici vrátí a zhodnotí).
admin - 16/11/2016 - 22:51
A to jsem si myslel, jaký jsem megaloman...
yamato - 16/11/2016 - 23:02
go big or go home
alamo - 16/11/2016 - 23:35
hmm..
bola tam spomínaná nejaká previazanosť s úspechom projektu viacnásobne použiteľného nosiča?
mne to už smrdí nielen po previazanosti ale priam po "synergii"
viac krát som tu razil tvrdenie, že mnohonásobne použiteľný dopravný prostriedok si žiada aj "životné prostredie" v ktorom by mohol existovať, a teda haldu nákladu ktorý by mohol prepravovať
a toto vypadá, že to čo neposkytuje trh, rozhodol sa zase vytvoriť Elon..
admin - 16/11/2016 - 23:48
Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.
admin - 17/11/2016 - 00:06
Aktuálně k tématu na SpaceComExpo projekt manager Mike Holguin z ULA: hard to get launch rates up since demand in existing markets flat. Need to grow new markets
Je škoda, že oni sami z vlastní iniciativy s ničím nepřišli už mnohem dřív.
alamo - 17/11/2016 - 00:40
citace:Aktuálně k tématu na SpaceComExpo projekt manager Mike Holguin z ULA: hard to get launch rates up since demand in existing markets flat. Need to grow new markets
Je škoda, že oni sami z vlastní iniciativy s ničím nepřišli už mnohem dřív.
to preto, lebo nechodia na toto fórum a nepreštudovali si tému "ekonomika prevádzky nosičov" Véna - 17/11/2016 - 13:47
Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...
Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...
Vskutku. A ve výšce 1100 až 1300 km zůstane prakticky nafurt.
ales - 17/11/2016 - 17:53
Ohledně "kosmického smetí" je v návrhu uvedeno, že po skončení aktivní životnosti (cca 5 - 7 let) bude u každé z družic zajištěna její likvidace (disposal) za dobu kratší než jeden rok (viz obrázek níže). Takže hromadit by se ty družice nahoře neměly.
Samozřejmě, že celý systém může potkat řada různých problémů, které bude třeba vyřešit. Někteří operátoři GEO družic se obávají rušení, případně se obávají "zombie" družic (těch které se na dráze porouchají). Uvidíme, zda to FCC i tak pustí nebo ne.
HonzaB - 18/11/2016 - 00:22
citace:Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.
Přesně tak ten návrh chápu. V současnosti je relativně malé a konstantní množství vynášených nákladů a to nedává moc ekonomických šancí opakovaně použitelnému nosiči.
Ovšem jasný trend poslední doby je přechod z družicových spojů na optické kabely. Při komunikaci přes družice vzniká zpoždění už jen díky vzdálenosti na družici a zpátky. Pro ilustraci jednoduchý výpočet:
- Základní komunikační trasa ve střední Evropě je optická páteř do Vídně a do Mnichova. Například trasa Praha/Mnichov vede optikou v tělese dálnice a má cca 380km. Přenosové zpoždění je 0,0013s. (uvažuji pouze zpoždění signálu šířícího se rychlostí světla, nepočítám ostatní prvky přenosové trasy).
- Pro komunikaci přes GEO družici platí: ze střední Evropy je to vzdálenost cca 38000km na družici - což je cca 0,13s zpoždění, spoždění na družici při převodu na jiný transpondér je cca 0,1s, zpoždění z družice zpět na zem je opět 0,13s. Celkem tedy je zde zpoždění minimálně 0,36 sekundy (tedy 277x pomalejší než kabel)
- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupňů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).
Takový družicový internet bude řádově pomalejší než existující kabelová infrastruktura. Navíc s nižší přenosovou kapacitou. A s enormní cenou výstavby a provozu (při plánované technické životnosti družic je nutné obnovovat cca 500 družic ročně). Takže si myslím, že to ve vyspělém světě nikoho moc nezaujme.
A na afrických pláních není nikdo schopný a ochotný zaplatit enormní náklady. Nejsou totiž vyvážené výhodami oproti existujícím možnostem internetového připojení (mobilní sítě, Inmarsat, Iridium, GEO družice).
[Upraveno 18.11.2016 HonzaB]
admin - 18/11/2016 - 01:18
Honzo, to srovnání je nekorektní, protože nepočítáš ostatní prvky přenosové trasy.
Myslím, že už to tu někdo počítal a vůbec to tak špatně nevypadalo.
Derelict - 18/11/2016 - 07:31
citace:
citace:Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.
Přesně tak ten návrh chápu. V současnosti je relativně malé a konstantní množství vynášených nákladů a to nedává moc ekonomických šancí opakovaně použitelnému nosiči.
Ovšem jasný trend poslední doby je přechod z družicových spojů na optické kabely. Při komunikaci přes družice vzniká zpoždění už jen díky vzdálenosti na družici a zpátky. Pro ilustraci jednoduchý výpočet:
- Základní komunikační trasa ve střední Evropě je optická páteř do Vídně a do Mnichova. Například trasa Praha/Mnichov vede optikou v tělese dálnice a má cca 380km. Přenosové zpoždění je 0,0013s. (uvažuji pouze zpoždění signálu šířícího se rychlostí světla, nepočítám ostatní prvky přenosové trasy).
- Pro komunikaci přes GEO družici platí: ze střední Evropy je to vzdálenost cca 38000km na družici - což je cca 0,13s zpoždění, spoždění na družici při převodu na jiný transpondér je cca 0,1s, zpoždění z družice zpět na zem je opět 0,13s. Celkem tedy je zde zpoždění minimálně 0,36 sekundy (tedy 277x pomalejší než kabel)
- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupňů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).
Takový družicový internet bude řádově pomalejší než existující kabelová infrastruktura. Navíc s nižší přenosovou kapacitou. A s enormní cenou výstavby a provozu (při plánované technické životnosti družic je nutné obnovovat cca 500 družic ročně). Takže si myslím, že to ve vyspělém světě nikoho moc nezaujme.
A na afrických pláních není nikdo schopný a ochotný zaplatit enormní náklady. Nejsou totiž vyvážené výhodami oproti existujícím možnostem internetového připojení (mobilní sítě, Inmarsat, Iridium, GEO družice).
[Upraveno 18.11.2016 HonzaB]
Pane Baštecký, dovolím si v tomto směru oponovat. Jedná se o zjednodušení, ale situace je odlišná. Bavíme-li se o rychlosti spojení, jedná se o propustnost spoje. Latence, kterou zde zmiňujete má take význam, protože na výslednou propustnost client-server má výrazný vliv, ale tento vliv je nepřímý.
Proto bych pro přirovnání vysvětlil - většina současných spojení má latency mezi 200-1500 ms (záleží s kým na internet komunikujete). Část latence dělají spoje jako takové, další ne nepodstatnou část routery. Latence na jednom 1Gbps segmentu se pohybuje okolo 1-2ms, latence na 10Gbps segment jde zpravidla o řád níž.
Přesto jsou aplikace, např. zasílání velkých objemů dat, kde uvedené nevadí. Výhodou je navíc husté pokrytí I vcelku technologií pustých končin. Takže se bavíte o SCADA systémech, e-mailech, stavových informacích, vše kde musíte mít zajištěno doručení informace, ale rozdíl několika sekund nehraje roli. Na druhou stranu je obtížné takový spoj použít například pro VoIP, kde latence hraje významnou roli, pro řízení kritických technologických procesů v reálném case atd. Ale obávám se, že to už je téma mimo kanál SpaceX.
P.S.: Na trasách dálkových spojů se zpravidla používají single-mode optická vlákna. Protože se zde zjednodušeně signal odráží (v reálu se šíří formou fononových jevů na rozhraní jádra a odrazné vrstvy), je rychlost nepatrně nižší než je ideální rychlost šíření světla v tomto typu material. A tato rychlost je nižší, než je rychlost šíření světla ve vakuu (poměr permitivity a permeability daného materialu). Ale mate pravdu, pro zjednodušení to stačí. Tohle není forum o informačních technologiích nebo telekomunikacích ;o) [Upraveno 18.11.2016 Derelict]
Derelict - 18/11/2016 - 07:40
citace:Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...
Myslím si, že tohle si Elon Musk spočítal velice dobře. Zajištění bezpečného provozu tak obrovského množství satelitů totiž znamená:
Z hlediska zisků buď:
- možnost stat se globálním telekomnikačním operátorem (to jsou zisky)
- zajištění platform a služeb pro globálního telekomunikačního operátora
Z hlediska souvislostí pak:
- pravidelné starty SpaceX, což je přímý zisk, zároveň s tím stabilní trh s možností plánování zakázek a díky tomu pokles nákladů.
- nutnost začít řešit problem s odpadem na oběžné dráze, kde např. dle zdroje (americký, ruský, japonský ... zbytek nosiče nebo vybavení) bude inkasovat dle původu zdroje za úklid. Takový kosmický popelář, což může být lukrativní kšeft. Případně mu mohou firmy platit za vyčištění drah satelitů a snížení rizika provozu. Kdo ví.
- nutnost mit servisní moduly pro automatické doplňování paliva, jednoduché opravy (dokážu si představit robotizovanou výměnu component), odtažení starých a nefunkčních satelitů na dráhu s cílem v atmosféře a podobně.
- a jako vedlejší efekt z důvodů tlaků na náklady I další investici do vývoje.
Z hlediska Muska je tvorba takového trhu moudrým řešením.
martinjediny - 18/11/2016 - 08:23
citace:...Z hlediska Muska je tvorba takového trhu moudrým řešením.
Jendoznacne ano.
Vsetky vyhody/nevyhody si Musk urcite zvazil. Dolezite je, ze investor to zaplati. dovody su len na nom.
milantos - 18/11/2016 - 09:46
citace:
Vsetky vyhody/nevyhody si Musk urcite zvazil. Dolezite je, ze investor to zaplati. dovody su len na nom.
Zatím tam vidím jen Muska. Kde je investor a kde má investor platící zákazníky ? Nebo jen alespoň potenciální zájemce o tuto službu?
admin - 18/11/2016 - 09:51
Jsou někde už k dispozici ceny a parametry poskytovaných služeb?
admin - 18/11/2016 - 14:13
Ceny jsem neviděl a ještě roky bych je ani nečekal.
Ale tady je něco málo parametrů:
SpaceX expects its own latencies to be between 25 and 35ms, similar to the latencies measured for wired Internet services. Current satellite ISPs have latencies of 600ms or more, according to FCC measurements.
Once fully optimized through the Final Deployment, the system will be able to provide high bandwidth (up to 1Gbps per user), low-latency broadband services for consumers and businesses in the US and globally
Each satellite will provide aggregate downlink capacity of 17 to 23Gbps
SpaceX will use frequencies between 10GHz and 30GHz, in the Ku and Ka bands
Primárně v něm vidím Elonovu "školu" pro ostatní, aby se nebáli a začali uvažovat o projektech ve velkém, neboť "díky" SpaceX to bude možné. Pak je jedno, zda projekt vyjde či nikoli.
Dále pokud to myslí vážně tak podle mého je nejzajímavější, pokud by tato síť mohla poskytovat internet (vysokorychlostní) všem družicím na oběžné dráze .. to by pak otevíralo neskutečné možnosti pro zintenzivnění stavby družic .. Dokážete si předdstavit komunikovat se svou družicí online, mít online stream dat atd? Pak se celý trh otevře mnoha hráčům ...
Ale jako "čistý" poskytovatel internetu skončí v propadlišti dějin .. myslím, že je tu precedens v podobě Iridia .. (kdo neví, geniální návrh satelitního telefonu, cca. 60 staelitu vzájemně porpojujících telefony atd. s kterými přišla Motorola a tvrdě pohořela, nebyla schopna konkurovat rozvoji pozemní sítě ...
josr - 18/11/2016 - 20:10
Pentagon a NASA hledají způsob jak omezit do budoucna bezprecedentní narůst počtu družic na oběžně dráze kvůli bezpečnosti. Protože nejen Spacex ale i další společnosti plánují stovky nebo dokonce tisíce malých satelitů na oběžně dráze.
Primárně v něm vidím Elonovu "školu" pro ostatní, aby se nebáli a začali uvažovat o projektech ve velkém, neboť "díky" SpaceX to bude možné. Pak je jedno, zda projekt vyjde či nikoli.
Dále pokud to myslí vážně tak podle mého je nejzajímavější, pokud by tato síť mohla poskytovat internet (vysokorychlostní) všem družicím na oběžné dráze .. to by pak otevíralo neskutečné možnosti pro zintenzivnění stavby družic .. Dokážete si předdstavit komunikovat se svou družicí online, mít online stream dat atd? Pak se celý trh otevře mnoha hráčům ...
Mým příspěvkem jsem chtěl poukázat na dlouhou přenosovou dobu (latency) jakožto jednu z hlavních nevýhod satelitního spojení. Na každý pád se téměř všude přechází na pozemní optické kabely a celulární sítě.
admin - 20/11/2016 - 22:51
Asi jsou některé příspěvky neviditelné. Třeba ten můj 18.11.2016 - 09:51. Jinak si to nedovedu vysvětlit, že je ta miliarda neviditelná.
Existují obrovská území, kde není a ještě velmi dlouho nebudou ani použitelné celulární sítě, natož tak optické sítě. Pokud cena bude relativně malá(oproti Iridium třeba), jsem přesvědčen, že může mít dost zákazníků.
Satelitní internet je na tom asi tak, kdy jediné spojení byl modem 14.4 přes telefonní linku. Vidím tam velký potenciál..
milantos - 20/11/2016 - 23:30
citace: Jinak si to nedovedu vysvětlit, že je ta miliarda neviditelná.
Miliarda je možná dobrá na vývoj, ale výroba, vypuštění a provozování více jak 4000 satelitů včetně pozemního zabezpečení - to opravdu nejsou žádné peníze.
admin - 20/11/2016 - 23:49
No neřekl bych, že to nejsou žádné peníze. Na ten vývoj to právě stačí a investoři ví, že cena bude 10G$(Muskův odhad, tedy + nějaký koeficient). Logicky nepočítají jen s jednou miliardou.
Krom toho, je to míň(10G$), než roční čistý tisk Googlu. Google a Fidelity se staly akcionáři SpaceX. Že by si to rozmysleli a nakonec do toho nešli? Možná. Že by na to neměli? To ani náhodou.
citace:Asi jsou některé příspěvky neviditelné. Třeba ten můj 18.11.2016 - 09:51...
Martine omlouvám se, v tom příspěvku je odkaz, který jsem prošel příliš zběžně ...
Teď jsem pobrouzdal netem víc. Výsledkem je můj skeptický dojem, nebo spíše následující spekulace:
- Pokud odhlédnu od nádherných plánů a smělých vyjádření, tak čísla hovoří jasně. Musk prodal 10% SpaceX za cenu 1GUSD. Možná potřebuje hotové peníze na průběžný chod firmy, ale nemůže to říct napřímo a proto celá věc se satelitním internetem v navrženém formátu je jen barevný krycí manévr ...
- Nezávislé odhady nákladů navrženého satelitního internetu jsou 5GUSD vývoj, 880GUSD uvedení do provozu (4200satelitů po 150MUSD stavba a 50MUSD doprava na LEO plus 200 pozemních stanic po 200MUSD) a následné roční náklady ve výši kolem 11GUSD (roční obnova 400 satelitů po 150+50MUSD plus pozemní segment). Obávám se, že toto nezaplatí beduín, který si chce v pouši pustit pánský akční film na iphonu. Ostatní už internet mají (v dosahu civilizace je optický kabel a cellulární síť a v pustině pro malé přenosy dat z měřících míst a majáků v pohodě stačí Iridium a další existující mo.) admin - 21/11/2016 - 13:47
S latencí Ti to nevyšlo, tak zkoušíš obviňování z podvodu a svůj vlastní nereálný odhad.
"150MUSD stavba a 50MUSD" - to myslíš jako stavba jedné družice za 150M$ a její vynesení za 50M$? To jako fakt? Uvědomuješ si, že jedna družice má vážit méně než 400kg?
proto celá věc se satelitním internetem v navrženém formátu je jen barevný krycí manévr ...
- Obávám se, že toto nezaplatí beduín, který si chce v pouši pustit pánský akční film na iphonu. Ostatní už internet mají (v dosahu civilizace je optický kabel a cellulární síť
Ano, ale kolik a za jakou cenu?
Google a podobní potřebují dostat neomezený mobilní internet mezi co nejvíce lidí. Nenažraní a líní monopolní operátoři o tom nechtějí ani pomyslet (ziskovost by se snížila z > 50% na < 10% a museli by pracovat). Když 1G lidí bude platit 10 USD měsíčně, pak to je 120 GUSD ročně (parametry tohoto výpočtu mohou být variabilní). A Google & spol. budou mít jednoho globálního partnera, bez nutnosti vést jednání s každým z několika národních operátorů. Uź jenom veřejná jednání o tom, způsobí mnoha lidem špatné spaní. Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.
milantos - 21/11/2016 - 14:34
citace:
Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.
Takže vítáte to, že ze stovek "monopolních operátorů" se stane jeden globální "supermonopolní" a ten si potom může s cenami a s celým světem dělat, co bude chtít ?
Z pohledu Googlu i SpX tu snahu chápu , ale jako uživatel budu proti
honzac - 21/11/2016 - 14:51
citace:
Takže vítáte to, že ze stovek "monopolních operátorů" se stane jeden globální "supermonopolní" a ten si potom může s cenami a s celým světem dělat, co bude chtít ?
Z pohledu Googlu i SpX tu snahu chápu , ale jako uživatel budu proti
To vůbec ne. Momentálně jsem proti všem. Ale v případě rozumného přístupu a odvahy by mohly být přínosem oba směry.
Libertarián - 21/11/2016 - 15:09
citace:
citace:
Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.
Takže vítáte to, že ze stovek "monopolních operátorů" se stane jeden globální "supermonopolní" a ten si potom může s cenami a s celým světem dělat, co bude chtít ?
Z pohledu Googlu i SpX tu snahu chápu , ale jako uživatel budu proti
Já tu snahu vítám. Tahle aktivita donutí ostatní poskytovatele přijít s inovacemi a cenovými slevami.
wintermute - 21/11/2016 - 15:11
citace:
- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupňů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).
No ja ked pocitam tak 4400km (teda signal na satelit a naspat) prejde za 0,01468s Na pozemnej stanici aj na transponderi pri 1Gbps sa nema preco zdrzat dlhsie ako 1ms 0,001s, ale ok dame tomu 5x viac (sice neviem co s tym paketom bude robit, ale ok) 5ms co je s brutalnou rezervou plus dalsich 0,015s co je spolu 0,02968s cize 29,68ms - koresponduje to aj s udajom ktory udava SpaceX. Co sa mi zda uplne v pohode aj na hranie hier. [Editoval 22.11.2016 wintermute]
tycka - 21/11/2016 - 18:29
citace:
citace:
proto celá věc se satelitním internetem v navrženém formátu je jen barevný krycí manévr ...
- Obávám se, že toto nezaplatí beduín, který si chce v pouši pustit pánský akční film na iphonu. Ostatní už internet mají (v dosahu civilizace je optický kabel a cellulární síť
Ano, ale kolik a za jakou cenu?
Google a podobní potřebují dostat neomezený mobilní internet mezi co nejvíce lidí. Nenažraní a líní monopolní operátoři o tom nechtějí ani pomyslet (ziskovost by se snížila z > 50% na < 10% a museli by pracovat). Když 1G lidí bude platit 10 USD měsíčně, pak to je 120 GUSD ročně (parametry tohoto výpočtu mohou být variabilní). A Google & spol. budou mít jednoho globálního partnera, bez nutnosti vést jednání s každým z několika národních operátorů. Uź jenom veřejná jednání o tom, způsobí mnoha lidem špatné spaní. Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.
Nejspíš zcela nereálné přání.
Své služby bude muset na území daného státu poskytovat pouze se souhlasem toho dotyčného státu.
A pokud bude příliš levný a stát jakožto velký příjemce daní a možná i podílník velkých telekomunikačních operátorů mu to jednoduše NEDOVOLÍ.
A proto, že v tom zařízení je i vysílač - tak opatření bude velice jednoduché - pokud to nelegálně použijete tak dostanete pěkně velkou pokutu za provozování nelegálního vysílače. Jako důvod proč je tomu tak se vždy něco najde - nejjednodušeji - ruší to fungování armádního systému, který je utajován a tak vám proto ani můžeme říct jak ho to ruší.
Zařízení, ve kterým je vysílač musí být prostě i u nás homologované (snad jde v některých případech použít homologace EU - teď přesně nevím) a tu prostě a jednoduše s ohledem na výše míněné údajné rušení jednoduše nedostane.
Kmitočtové spektrum je prostě přírodním bohatství daného státu a pokud z jeho území jakkoliv vysíláte - je to prostě využití tohoto bohatství. Stejně jako byste někde chtěli začít sami od sebe na státním pozemku těžit kámen nebo písek.
Přijímač TV přes GEO družici neobsahuje žádný vysílač a tak nemůže nic rušit - nehledě na to, že lokalizace něčeho co nemá vysílač je nemožná - je to stejné jako hledat kus plechu stejné velikosti jako má ta anténa - leda tak vizuálně kontrolou rodinných domků.
A proto se nesmí divit, že ve většině státu nedostane prostě povolení (už jen lobbing odpůrců SpaceX udělá své) anebo jen na nelukrativní části málo obydleného území (opět s odkazem, že u těch měst to ruší armádní zařízení - třeba řekou z oblasti protivzdušné obrany).
On taky by mohl takto postupně zlikvidovat téměř veškerou infrastrukturu optických kabelů - do méně obydlených míst například - jednoduše by se je nevyplatilo udržovat. A než dotovat telekomunikační operátory za jejich udržování (třeba jako komunikační rezervu pro případ ohrožení státu) je lepší jim prostě zajistit takové podmínky, aby toho byli sami plně schopni.
PS - v diskuzích se ptali, proč žádá jen nějakou Americkou komisi o frekvence - vysvětlení je to, že on bude muset žádat o totéž na území každého státu, kde bude chtít nabízet své služby.
Americká komise prostě nemůže přidělit frekvence pro použití na jiném státě. Jinak pokud by to bylo celosvětově tak by optimálním způsobem by byla dražba - všichni na světě - co by je jistě též chtěli - by se této dražby mohli zúčastnit a je otázka, zdali by je byl schopen SpaceX přeplatit.
Vidíte, že vysvětlení proč musí žádat každý stát je tedy velice logické - je to stejné, jako by někdo přidělil někdo v USA někomu z USA část vzdušného prostoru ČR.
tycka - no otazka je ci to nedopadne ako s iridium. Zacne to pouzivat americka armada (spacex s google loby to pretlaci) a nasledne sa to bude moct pouzit v kazdej krajine NATO a mate vyrieseny najbohatsi trh. Potom staci Cina (staci sa dohodnut ze spojenia z uzemia ciny musia ist cez ich firewall a pohoda) a India a uz mate potencial na 4 mld ludi a pritom stacilo presvedcit len 3 krajiny.
+ Musk chce takto riesit aj hlavne medzinarodne spojenia, ako zaloha pre odlahle krajiny (ako Novy Zeland) ked sa poskodi morsky opticky kabel je to ideal
wintermute - 21/11/2016 - 21:40
citace:
A proto se nesmí divit, že ve většině státu nedostane prostě povolení (už jen lobbing odpůrců SpaceX udělá své) anebo jen na nelukrativní části málo obydleného území (opět s odkazem, že u těch měst to ruší armádní zařízení - třeba řekou z oblasti protivzdušné obrany).
On taky by mohl takto postupně zlikvidovat téměř veškerou infrastrukturu optických kabelů - do méně obydlených míst například - jednoduše by se je nevyplatilo udržovat. A než dotovat telekomunikační operátory za jejich udržování (třeba jako komunikační rezervu pro případ ohrožení státu) je lepší jim prostě zajistit takové podmínky, aby toho byli sami plně schopni.
PS - v diskuzích se ptali, proč žádá jen nějakou Americkou komisi o frekvence - vysvětlení je to, že on bude muset žádat o totéž na území každého státu, kde bude chtít nabízet své služby.
Americká komise prostě nemůže přidělit frekvence pro použití na jiném státě. Jinak pokud by to bylo celosvětově tak by optimálním způsobem by byla dražba - všichni na světě - co by je jistě též chtěli - by se této dražby mohli zúčastnit a je otázka, zdali by je byl schopen SpaceX přeplatit.
Vidíte, že vysvětlení proč musí žádat každý stát je tedy velice logické - je to stejné, jako by někdo přidělil někdo v USA někomu z USA část vzdušného prostoru ČR.
Ono sa od roku 1999, ked sa licencovali Iridium, sa trh niekam posunul. Existuju od vtedy medzinarodne dohody a zdruzenia, ako napr CEPT a tak isto v ramci tych dohod aj generalne povolenia. Vid. naprliklad na Slovensku a obdone existuje aj v Cechach (oba staty su sucatou CEPT):
Otazka je, ze ci zariadenia SpaceX budu splnat toto povolenie, ale predpokldam, ze ak nie, tak sa doplnia tabulky, alebo sa zapracuje na novom. Homologizacia zariadeni tiez nieje problem, tiez su na to medzinarodne dohody a nieje potrebne to robit v kazdom state. Povacsinou stacia prehlasenia o zhode.
Osobne si myslim, ze v civilizovanom svete nebude existova vela statov kde to povolene nebude. Viem si predstavit, z budu mat problem v Severnej Koreii, alebo v Cine a Rusku (update Rusko je clenom CEPT takze tam by problem byt nemal tiez).
SpaceX nieje jediny poskytovatel, lisit sa bude len vo vyrazne vyssej kapacite a nizkej latencii oproti GEO.
Inac priklad na homologizaciu, napr. Apple ziada pred uvedenim produktu (telefonu) FCC. Co je americky urad a na ECC co je cast CEPT, kde je cca 48 statov. Vacsina ostatnych statov aj ked niesu clenmi proste akceptuju FCC a ECC. Ano najde sa zopar vynimiek ktore je potrebne riesit individualne. Napr. Cina.
Taku severnu koreu riesit asi nebudu aj vzhladom na kupnu silu tejto sluzby.
[Editoval 22.11.2016 wintermute]
novák - 22/11/2016 - 10:03
Měl bych dodaz k provozu a nosičům, dosud se to neřešilo.
Pan Holub tu dal (17.11.2016 - 17:53 - Aleš Holub) nějaká čísla.
Mimo jiné tam SpaceX uvádí životnost dužice 5-7 let. Čiliže při 4000 družicích bude pro udržení provozu třeba dodat nových 670 kusů ročně (v prvních letech při výstavbě uskupení pochopitelně bude provoz několikrát větší).
Jsou tam i rozměry družic - 4 x 1,8 x 1,2 metru. Z toho prý plyne že např. do (existujícího) Falconu 9 se jich vejde maximálně 8 (670/8=84 startů ročně).
Kolik se jich poskládá pod kryt užitečného zatížení (budoucího) Falconu Heavy?
citace:Měl bych dodaz k provozu a nosičům, dosud se to neřešilo.
Pan Holub tu dal (17.11.2016 - 17:53 - Aleš Holub) nějaká čísla.
Mimo jiné tam SpaceX uvádí životnost dužice 5-7 let. Čiliže při 4000 družicích bude pro udržení provozu třeba dodat nových 670 kusů ročně (v prvních letech při výstavbě uskupení pochopitelně bude provoz několikrát větší).
Jsou tam i rozměry družic - 4 x 1,8 x 1,2 metru. Z toho prý plyne že např. do (existujícího) Falconu 9 se jich vejde maximálně 8 (670/8=84 startů ročně).
Kolik se jich poskládá pod kryt užitečného zatížení (budoucího) Falconu Heavy?
Vejde se jich tam víc, cca 15
Tohle jsou rozměry v rozloženém stavu
yamato - 22/11/2016 - 12:38
citace:
Vejde se jich tam víc, cca 15
Tohle jsou rozměry v rozloženém stavu
cize 44 startov rocne, stale vela.
V 2016 dala SpX 10 startov ak ratam aj AMOS, povedzme ze bez nehod a s dvoma rampami by to bolo 20.
Ak bude SpX znovupouzivat stupne efektivne, povedzme ze zvladne dvojnasobny pocet startov. To uz mame 40.
Cize, cista spekulacia, moze SpX taky pocet startov zvladnut, ak bude mat dva a viac kozmodromov, nebudu jej buchat rakety a prve stupne budu vyzadovat len minimalnu udrzbu.
Na vsetkych troch veciach sa pracuje. Cize business so satelitmi je napasovany na buduci (idealny) stav, ktory mozu ale aj nemusia dosiahnut.
NovýJiřík - 22/11/2016 - 13:57
Cize, cista spekulacia, moze SpX taky pocet startov zvladnut, ak bude mat dva a viac kozmodromov, nebudu jej buchat rakety a prve stupne budu vyzadovat len minimalnu udrzbu.
To je poměrně hodně kdyby, ale i pokud by to všechno přesně vyšlo, pořád je to málo, poněvadž předpokládám, že SpaceX bude chtít vynášet i jiné náklady, než satelity pro internet. Počítejme dejme tomu s 20 dalšími starty všeho druhu ročně, a jsme na 60. To už by byla těžká frajeřina a pochybuji, že na to v dohledné době bude infrastruktura, protože i ostatní chtějí létat (a bude jich čím dál víc), přičemž počet kosmodromů a ramp nijak výrazně nevzkvétá.
Petr_Šída - 22/11/2016 - 14:05
citace:Cize, cista spekulacia, moze SpX taky pocet startov zvladnut, ak bude mat dva a viac kozmodromov, nebudu jej buchat rakety a prve stupne budu vyzadovat len minimalnu udrzbu.
To je poměrně hodně kdyby, ale i pokud by to všechno přesně vyšlo, pořád je to málo, poněvadž předpokládám, že SpaceX bude chtít vynášet i jiné náklady, než satelity pro internet. Počítejme dejme tomu s 20 dalšími starty všeho druhu ročně, a jsme na 60. To už by byla těžká frajeřina a pochybuji, že na to v dohledné době bude infrastruktura, protože i ostatní chtějí létat (a bude jich čím dál víc), přičemž počet kosmodromů a ramp nijak výrazně nevzkvétá.
řekl bych, že do toho můžou promluvit dvě věci:
- větší aerodynamický kryt na FH
- ITS
admin - 22/11/2016 - 14:06
citace:přičemž počet kosmodromů a ramp nijak výrazně nevzkvétá.
Tak jeden přece jen jo... Pomalinku...
ales - 22/11/2016 - 15:32
Ohledně rozměru 4 x 1,8 x 1,2 metru se předpokládá (na NSF), že jde o rozměry v rozloženém stavu (jen asi bez solárních panelů), takže ve složeném stavu by měly být družice menší a pod aerodynamický kryt by se jich mohlo vejít přes 15, možná i víc než 20.
Přesto je zřejmé, že plné průběžné obnovování satelitního systému by zřejmě vyžadovalo ročně vypustit až téměř 800 družic při zhruba 50 startech za rok.
Osobně ale nevidím žádný zásadní důvod, proč by SpaceX se svými Falcony nemohli startovat z jediné rampy třeba jednou za týden (nebo i častěji). Se dvěma rampami se podle mne mohou (teoreticky) dostat na více než 100 startů ročně, a to už by stačilo nejen na vlastní "SpaceX System", ale i na spoustu jiných komerčních nákladů.
Nejdůležitějším předpokladem k tomu je dostatečná spolehlivost Falconů (a mnohonásobná použitelnost jejich prvních stupňů). Když se dostanou nad 95% úspěšnost, tak to celé může fungovat. Když tu spolehlivost nedosáhnou, nepůjde to. Uvidíme (držím SpaceX palce, aby se jim to podařilo).
NovýJiřík - 22/11/2016 - 16:27
Když se dostanou nad 95% úspěšnost, tak to celé může fungovat. Když tu spolehlivost nedosáhnou, nepůjde to. Uvidíme (držím SpaceX palce, aby se jim to podařilo).
No, to tady asi každý, aspoň doufám.
yamato - 22/11/2016 - 19:38
citace:
To je poměrně hodně kdyby,
ano, cista spekulacia, ved som to pisal
citace:Osobně ale nevidím žádný zásadní důvod, proč by SpaceX se svými Falcony nemohli startovat z jediné rampy třeba jednou za týden (nebo i častěji)
dovolim si tvrdit, ze pokial chce SpX skutocne znizit ceny vesmirnych letov o dva rady, tak takato frekvencia je nevyhnutna. Analyzy nakladov ukazuju, ze aj keby cena nosica klesla na nulu, start stale vyjde na desiatky milionov cisto z dovodov fixnych nakladov a prevadzky kozmodromu. Jediny sposob ako skresat tieto naklady je zvysit frekvenciu startov.
To jest, ak sa na to pozrieme z druhej strany, takato satelitna konstelacia vytvori tie potrebne naklady v poctoch, ktore dnes nie su.
Cize satelity potrebuju reusable falcon a ten potrebuje satelity. Pekny parikmilantos - 22/11/2016 - 22:22
citace:.
Cize satelity potrebuju reusable falcon a ten potrebuje satelity.
A bez toho nebude BFR a osídlování Marsunovák - 24/11/2016 - 09:55
Takže to bude fungovat, až začne létat FH a získají peníze postaví rampy a dostanou se na potřebnou spolehlivost a dokážou rychle znovupoužít první stupně a ...
... tak mám dojem, že tisící družici systému budou mávat Číňani z Měsíce. A to je mám za nikam nespěchající šneky.
alamo - 24/11/2016 - 10:53
a práve preto som tu celé tie roky, razil ten môj uletený nápad.. rozkrájať výpravu trebárs k Marsu, alebo cislunárny dopravný systém na "šravbičky", a vyniesť ju hore čo najmenším nosičom, nákladu by bolo hafo
a hneď by si nebolo nutné lámať hlavu nad krkolomnými investičnými projektami
..a to vraj ja, nemám pre Muska žiadne pochopenie
RiMr - 24/11/2016 - 12:01
"... tak mám dojem, že tisící družici systému budou mávat Číňani z Měsíce. A to je mám za nikam nespěchající šneky."
...oni se SpaceX snaží dostat na Měsíc?
...navíc už tam USA byli, v době, kdy byla v Číně Rudá revoluce kosící vlastní lid v nejlepší kondici...
admin - 24/11/2016 - 12:16
SpaceX není jediná firma, která by ráda zastínila Slunce tisícovkami družic.
...navíc už tam USA byli, v době, kdy byla v Číně Rudá revoluce kosící vlastní lid v nejlepší kondici...
To je sice pravda, jenže smutné na tom je, že zatímco Čína se od neblahých tradic "velkých skoků" a "kulturních revolucí" dávno osvobodila a momentálně jede skoro ve všech ohledech (bohužel, s výjimkou kosmonautiky, kde bych to viděl nejradši, ale kde se opravdu plazí jako šnek) jako drak, tak USA i celý Západ spadl do černé díry multikulturní a neomarxistické revoluce. Upřímně doufám, že to není konečná a že se voliči probudí a všechny ty současné tzv. (j)elity smetou, ale...
Takže odvolávat se na to, že "my jsme tam byli před půlstoletím", když momentálně nedokážou vlastními silami dostat lidi ani pár set kiláků nad zem, mi silně připomíná tzv. "kyselé hrozny".
alamo - 24/11/2016 - 12:25
citace:.oni se SpaceX snaží dostat na Měsíc?
Ja by som im to vážne radil.
Prejaviť v krízovej situácii trochu to ehm zdravého politického oportunizmu sa vyplatí.
Ak by chcel Trump nejaký zjavný úspech, napríklad lunar flyby, v dohľadnej dobe mu ho môže poskytnúť len Musk, zapomoci FH Dragon.
Teda ak je ochotný trochu sa prispôsobiť..
yamato - 24/11/2016 - 12:31
citace:Takže to bude fungovat, až začne létat FH a získají peníze postaví rampy a dostanou se na potřebnou spolehlivost a dokážou rychle znovupoužít první stupně a ...
takže aby som zhrnul niektoré pesimistické názory na SpX:
-znovupoužívanie boostrov nemá zmysel, pretože nie sú náklady
-satelitná konštelácia je nezmysel, pretože so súčasnými nosičmi sa nedá robiť tak veľa štartov
-FH je len marketingový ťah
-aby to fungovalo, treba silný nosič, rýchlo znovupoužiteľný nosič, alebo rýchlo znovupoužiteľný silný nosič
No nevim pane, mne to vyjde že u SpX to do seba zapadá, ale u kritikov moc nie NovýJiřík - 24/11/2016 - 12:31
oni se SpaceX snaží dostat na Měsíc?
Ja by som im to vážne radil.
Prejaviť v krízovej situácii trochu to ehm zdravého politického oportunizmu sa vyplatí.
Ak by chcel Trump nejaký zjavný úspech, napríklad lunar flyby, v dohľadnej dobe mu ho môže poskytnúť len Musk, zapomoci FH Dragon.
Teda ak je ochotný trochu sa prispôsobiť..
Ano, s tím souhlasím, problém je, že FH ještě ani jednou neletěl, a až konečně poletí, kolik bude muset uskutečnit úspěšných letů v řadě, aby se mohl ucházet o certifikaci pro lety s posádkou?
yamato - 24/11/2016 - 14:39
citace:
Ano, s tím souhlasím, problém je, že FH ještě ani jednou neletěl,
to nie je tak celkom pravda. Podla poslednych info ma byt pri prvom lete pouzity jeden olietany booster. Cize jedna cast z FH uz letela martinjediny - 24/11/2016 - 23:55
citace:...No nevim pane, mne to vyjde že u SpX to do seba zapadá, ale u kritikov moc nie
U SPx to musi zapadat. Je to sukromna firma riadena kapitalistom.
Koncepcne to musi mat hlavu a patu, lebo rovno Musk by ich rozniesol v zuboch.
otazka je len, kde je slabina koncepcie a co je len PR a co zastieraci manever...
dodge - 25/11/2016 - 05:42
HonzaB - 25/11/2016 - 10:14
citace:
citace:...No nevim pane, mne to vyjde že u SpX to do seba zapadá, ale u kritikov moc nie
U SPx to musi zapadat...
U SPx to musi VYPADAT, že to zapadá ... ;-)
ps: svádělo mne si rejpnout, když už tady jsem za skeptika ... ;-)
yamato - 25/11/2016 - 11:19
Skepticizmus je pochybnosť o výsledku.
Pochybnosť o zámeroch je podozrievavosť.
Obviňovanie bez dôkazov je ohováranie.
Petr_Šída - 25/11/2016 - 19:26
citace:Skepticizmus je pochybnosť o výsledku.
Pochybnosť o zámeroch je podozrievavosť.
Obviňovanie bez dôkazov je ohováranie.
Dobrý Kamil73 - 25/11/2016 - 20:22
citace:...více než 100 startů ročně... Když se dostanou nad 95% úspěšnost...
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?
ales - 25/11/2016 - 22:13
citace:
citace:...více než 100 startů ročně... Když se dostanou nad 95% úspěšnost...
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?
Podle mne ano, ale maximálně. Doufám, že se dostanou nad 98% úspěšnost, takže reálně očekávám žádnou, jednu nebo dvě havárie ročně. S tím se prostě musí počítat. I proto by bylo vhodné, aby ty vynášené družice byly relativně levné (to snad bude zajištěno i tím, že jich bude tolik a všechny budou stejné).
alamo - 25/11/2016 - 22:26
kde bolo, tam bolo..
tvrdil som tu kedysi dávno, že rozmontovať výpravu na Mars na "šravbičky" sa vyplatí aj s toho dôvodu, že väčšina nákladu bude "blbonáklad" - palivo.. a to ai môže dovoliť aj omnoho väčší počet kixov pri štarte, než "inteligentný drahý náklad" telekomunikačné satelity
to je asi nejaká "kozmologická konštanta"
keď niečo tvrdím ja, tak je to "alamovina"
keď to isté (po rokoch) povie Elon, je to prejav génia
ales - 25/11/2016 - 23:41
Jenže i Elon navrhl výpravu na Mars v podstatě "v jednom kuse" (viz ITS).
Podle mne je podstatné to, že "mnohodružicový komunikační systém" principiálně může přinést vysoký finanční příjem (z telekomunikačních a IT služeb) a je tedy schopen absorbovat i relativně vysoké ceny startů a družic (a přitom ještě vygenerovat čistý komerční zisk).
Klasická "výprava na Mars" naproti tomu představuje vlastně jen "čisté finanční výdaje" (bez naděje na finanční zisk), takže honba za minimální celkovou cenou je zde skoro nezbytností (a rozmontování "na šroubečky" prostě vychází dráž).
NovýJiřík - 25/11/2016 - 23:58
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?
Podle mne ano
To bude docela sranda. Minulá "odstávka" trvala 6 měsíců, ta současná zatím skoro tři a ještě nekončí. Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti.
Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?
alamo - 26/11/2016 - 00:00
hmm..
doporučoval by som prečítať si klasika
Terry Pratchett - Zas(l.r)aná pošta
transport "čistých" správ sem a tam, je ošemetná vec.. nie je to tovar ako každý iný..
ales - 26/11/2016 - 00:18
citace:... Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti. Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?
Předpokládám, že by to mohlo fungovat jako dnes třeba v letectví. I když havaruje velké dopravní letadlo, tak ostatní letadla stejného typu většinou stejně létají dál (vyšetřování probíhá "za provozu").
alamo - 26/11/2016 - 00:23
napríklad taká vec ako "veľký čínsky firewall".. Zuckerbergove trable ohľadom posudzovania "pravdivosti" správ..
to všetko sa zosype Elonovi na hlavu, a súvislosti kozmonautiky vybuchnú..
NovýJiřík - 26/11/2016 - 14:18
Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti. Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?
Předpokládám, že by to mohlo fungovat jako dnes třeba v letectví. I když havaruje velké dopravní letadlo, tak ostatní letadla stejného typu většinou stejně létají dál (vyšetřování probíhá "za provozu").
To by byla paráda, ale mám vážné obavy, že toho se hned tak nedočkáme a exkluzivita se vším, co k tomu patří, se u kosmonautiky bude projevovat i nadále.
admin - 4/3/2017 - 17:59
aspon uvidime, ako vyzera nocna obloha na planete v nejakej hviezdokope asi ide predat astro-vybavu, kym neskolabuju ceny...
kolko moze vazit taky satelit? do pol tony? to by ich FH vyniesol stovku naraz
Erakis - 6/3/2017 - 11:06
citace:aspon uvidime, ako vyzera nocna obloha na planete v nejakej hviezdokope asi ide predat astro-vybavu, kym neskolabuju ceny...
Tak tohto by som sa nebál. Väčšina z tých satelitov by mala obiehať vo výškach nad 1000 km, navyše budú pomerne malé, takže voľným okom ich (mimo občasných zábleskov) ani vidieť nebude. A určite nebudú mať pol tony, hovorí sa niečo o cca 100 kg. Oveľa väčším problémom bude nárast rizika ich kolízii s kozmickým odpadom. Toľko satelitov proste neustriehneš.
milantos - 6/3/2017 - 14:20
citace:
Tak tohto by som sa nebál. Väčšina z tých satelitov by mala obiehať vo výškach nad 1000 km, navyše budú pomerne malé, takže voľným okom ich (mimo občasných zábleskov) ani vidieť nebude.
Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem, toho bude dost. A poroste to délkou expozice
Je krásné ohánět se čistou energií.... ale jak jde o kšeft, je nám jedno , co při tom zaneřádíme
Erakis - 6/3/2017 - 15:56
citace: Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem, toho bude dost. A poroste to délkou expozice
To tiež nie je pravda. Ak fotíš oblohu dlhou expozíciou, nasnímaš dajme tomu hviezdy o jasnosti 7 mag, ale už nemusíš nasnímať pohybujúci sa satelit o rovnakej jasnosti. Proste preto že za čas, ktorým je držaná expozícia prejde satelit určitú dráhu a nemusí sa stihnúť "vypáliť" na CCD čip tak isto ako (kvázi)"stojatá" hviezda (resp. daná stopa satelitu neprekročí hranicu šumu). Samozrejme záleží od parametrov prístroja (citlivosť čipu, ohnisková vzdialenosť, expozícia,...) ktorým fotíš a tiež postupu ako fotíš. Avšak určite sa netreba obávať, že teraz na každej dlhoexpozičnej fotke oblohy ktorú si kedy zrobíš svojou domácou zrkadlovkou sa to bude hemžiť stovkami stôp po satelitoch. Okrem toho nezabúdaj, že satelity vidno len ked sú osvetlené Slnkom, takže táto "hrozba" klesá dlhší čas po západe Slnka na nulu. milantos - 6/3/2017 - 16:19
No, kdybych na 1 hodinové expozici, která zabírá plochu celkem jen 40´x 30´ neměl minimálně 1 stopu od družic , byl by to zázrak.
Jen pro ilustraci : tady je snímek ztracené brašny na nářadí z EVA na ISS z roku 2009. Jasnost cca 7,5-8 mag, rozměry brašny : 20"x 15"x 15"
Ty družice sice budou na vyšší dráze, ale určitě budou větší a hlavně, pokud mají mít dosah na malé antény na Zemi, budou potřebovat určitě ne miniaturní sluneční panely. [Upraveno 06.3.2017 milantos]
Erakis - 6/3/2017 - 16:31
Ale ved jasne, som napísal že záleží od toho čím fotíš a ako fotíš. Ked robíš hodinové expozície cez dalekohľad s väčšou ohniskovou vzdialenosťou, tak samozrejme pravdepodobnosť že zachytíš aj menšie objekty na LEO je veľká, obzvlášť ak fotíš nedlho (relatívne podľa ročného obdobia) od západu Slnka. Ty si ale napísal, že citujem "Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem", čo pôsobí zavádzajúco a doslovne vzaté to nie je pravda.
citace: Ty družice sice budou na vyšší dráze, ale určitě budou větší a hlavně, pokud mají mít dosah na malé antény na Zemi, budou potřebovat určitě ne miniaturní sluneční panely
To už v dnešnej dobe nemusí platiť. Stačí sa pozrieť na tých pár info čo bolo zatiaľ zverejnených o satelitoch konkurenčného projektu OneWeb (a nevidím dôvod prečo by to so SpaceX satelitmy malo byť výraznejšie inak.
P.S.: Inak to s tou brašňou si fotil ty? Ak áno, tak gratuľujem, super úľovok.
[Upraveno 06.3.2017 Erakis]
milantos - 6/3/2017 - 16:45
Fotka je moje.
Ale ono s tím větším přístrojem to zas taková radost není. Zase se ten objekt s rostoucím ohniskem pohybuje po delší dráze ( vykresluje delší stopu), takže to dost limituje přínos té větší velikosti přístroje. ( přínos ~ D^/F )
Slunce pod obzorem hodně limituje pouze v zimě, v letních měsících je dostupná velká většina oblohy pro družice ve výšce 1000 km
yamato - 6/3/2017 - 19:13
ja uz som sice dlho nefotil, ale pamatam si ze druzice boli problem, na kazdej druhej fotke nieco bolo. Milantos ma bohuzial recht. A ked sa vyroji 12tisic druzic, tak to este len zacnu problemy
Alchymista - 6/3/2017 - 21:23
Jeden neúspešný pokus, druhý... a z pilotovaných letov sa stane len technicky zložitejšia a drahšia verzia ruskej rulety.
Tento nápad je totiž presne ten správny recept na kesslerov symptom.
admin - 6/3/2017 - 23:27
Nejen o SpaceX družicové síti, o limitech použití atd.
citace:ja uz som sice dlho nefotil, ale pamatam si ze druzice boli problem, na kazdej druhej fotke nieco bolo. Milantos ma bohuzial recht. A ked sa vyroji 12tisic druzic, tak to este len zacnu problemy
Yamato, čítal si moje argumenty? Zdá sa mi že nie. Takže zhrniem - Milantos má len čiastočný recht, ktorý ja nepopieram, a to že pri snímani s vhodnou technikou pri dlhých expozíciach v určitých časoch a obdobiach roka ti môžu prelety aj slabých satelitov naozaj zavadzať na fotografiách. Rozhodne ale doslovne neplatí to čo uviedol predým, že sa to prejaví pri každej snímke oblohy akoukoľvek technikou, obzvlášť keď sa tu bavíme o malých satelitoch na pomerne vysokých orbitach. Takže nech sa nám na plánoch SpaceX v tomto ohľade nepáči čokoľvek, nezavádzajme a budme korektný. admin - 24/4/2018 - 22:44
Musk shakes up SpaceX in race to make satellite launch window: sources
milantos - 16/11/2018 - 00:26
citace:
Yamato, čítal si moje argumenty? Zdá sa mi že nie. Takže zhrniem - Milantos má len čiastočný recht, ktorý ja nepopieram, a to že pri snímani s vhodnou technikou pri dlhých expozíciach v určitých časoch a obdobiach roka ti môžu prelety aj slabých satelitov naozaj zavadzať na fotografiách. Rozhodne ale doslovne neplatí to čo uviedol predým, že sa to prejaví pri každej snímke oblohy akoukoľvek technikou, obzvlášť keď sa tu bavíme o malých satelitoch na pomerne vysokých orbitach. )
to : Erakis :
No, na takhle kategorické závěry(včetně předcházejících tvrzení), jsem už nechtěl reagovat, protože v praxi to vidíme úplně jinak. Možná to nevadí těm , co fotí zrcadlovkou se širokoúhlým nebo ultraširokoúhlým objektivem, kde má optika účinný průměr v řádu jednotek mm a cvaknou si kus oblohy. Ale už při použití i té nejmenší a nejhorší astronomické - a podotýkám absolutně amatérské optiky -to je jinak.
Musel jsem si počkat 1/2 roku, až bude možno snímat testovací satelity TINTIN, které bohužel z našeho území jsou vidět pouze za soumraku. A vzal jsem na to opravdu to nejhorší a nejmenší, co se dá najít. Nejbyčejnější hledáček, s nejobyčejnějším achromatickým objektivem , který je součástí i toho nejlacinějšího amatérského dalekohledu a k tomu připojil CMOS kameru, která se používá na pointování dalekohledů. Podotýkám, že tímhle žádný ani začínající amatér nefotí. A tady je výsledek průletu TINTINU A :
Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout.
Závěry ať si udělá každý sám. Ale teoretizování nedává moc smysl, byť je vedeno sebepřesvědčivěji [Upraveno 16.11.2018 milantos] [Upraveno 16.11.2018 milantos]
admin - 16/11/2018 - 02:56
Jo, je to čím dál tím větší problém. Proto už řadu let tvrdím, že je nutné stavět ty teleskopy mimo Zem. Ne jeden za 20 let(HST -> JWST) a ne tak malé.
Erakis - 16/11/2018 - 09:27
citace:Musel jsem si počkat 1/2 roku, až bude možno snímat testovací satelity TINTIN, které bohužel z našeho území jsou vidět pouze za soumraku.
Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout.
V prvom rade ti gratulujem k peknej fotke Tintinu. Ja som ich minule skúšal pozorovať čisto len voľným okom, no nevidel som nič. Predpokladám že aj na tvojej fotke majú magnitúdu len okolo 5 - 6 mag.
No a v druhom rade - toto má byť akože dôkaz pre kategorické tvrdenia "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv."?! Proste hlúposť. Sám uvádzaš že si na tento prelet musel čakať pol roka a musel si fotiť za súmraku. A o tomto to je. Teba predsa určite nemusím učiť základné faktory pre možnosť pozorovania satelitov. Už teraz sú na orbite tisíce veľkých satelitov (resp. odpadu), povedz mi prečo máš na tej fotke len túto jednu stopu a žiadnu ďalšiu? Myslím že je to jasné. Stačí si pozornejšie (a s pochopením) prečítať moje dávnejšie uvádzané argumenty na túto tému. Ja nehovorím, že rapídne narastajúci počet satelitov na orbite nie je problém pre astronomov, avšak absurdné tvrdenia typu "bude to na každom astronomickom snímku zhotovenom čimkoliv" mi režú uši. Kebyže napíšeš aspoň "Za určitých podmienok sa stopy satelitov môžu prejaviť na každom astronomickom snímku", nemám s tým žiadny problém. Nie sme na novinkách.cz, vyjadrujme sa pls aspoň tu korektne. milantos - 16/11/2018 - 10:36
Zkusne číst, co je napsáno.
Čekal jsem na tenhle satelit 1/2 roku, protože je vypuštěn na testovací dráhu takovou, která vyhovuje z hlediska testování SpX. Létá na polární dráze a pro nás to znamená, že létá prakticky za denního světla máme šanci pouze v zimě, kdy je soumrak rychlý a přeci jen se lze trefit do krátkého okamžiku, kdy na focení jsou už příznivé světelné poměry. To je jediný důvod, proč jsem musel čekat. Na jiných drahách to bude všude, nebude nutno čekat. Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.
Druhá otázka, proč není na snímku více satelitů, snad je naprosto mimo realitu. Ty družic jsou 2, létají od sebe několik minut a na různých drahách. Expozice toho snímku ( také vzhledem k soumraku) je pouze 5s a to, co je vidět je plocha 1,5°x 1,5°.
Ale pokud se zdá, že toho a snímku je málo, tak sem dám odkaz na celý snímek ( 2,5° x 1,5°) , kde je další těleso, podle dráhy a shodného času se jedná o nějaký díl od SpX ( jestli adaptér čí co bez TLE daného objektu nezjistím - proto jsem to nedával na snímek pod názvem Tintin A ) Takže během 5s i jedno "náhodné" těleso.
Protože fotím (jiné objekty ) dost často, tak při kalibraci pointace sleduji monitor z tohoto dalekohledu a během těch cca 2 minut se mi prakticky nestane, že by přes to malé pole nepřeletěl alespoň nějaký objekt. Takové je praxe, teoretické závěry nechám na jiných, jen by se měli také podívat někdy na realitu. [Upraveno 16.11.2018 milantos]
Erakis - 16/11/2018 - 11:15
citace:
Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.
Takže tu si si sám vyvrátil tvoje pôvodné tvrdenie: "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout." Dá sa tomu vyhnúť. Fotografuj v noci v zime a nebudeš mať ani stopu V lete je to samozrejme iné, ale ty si prehlásil to čo si prehlásil a to v doslovnom znení nie je správne a ty to vieš. Okrem toho momentálne sa hovorí o tom, že Starlinky by sa mali pohybovať na nižších dráhach ako sa pôvodne plánovalo (teda nie 1100 km ale podobne ako testovacie Tintiny - okolo 500km) a teda budú osvetlené kratšie a nebudú napr. v našich zemepisných šírkach predstavovať problém celú noc (mimo obdobia okolo letného slnovratu samozrejme).
citace:
Druhá otázka, proč není na snímku více satelitů, snad je naprosto mimo realitu. Ty družic jsou 2, létají od sebe několik minut a na různých drahách.
Samozrejme že som nemyslel satelity Starlink, ktoré sú momentálne 2. Myslel som satelity obecne. Ale hej, ak sa zrealizuje projekt Starlink a v priebehu niekoľkých rokov pribudne na orbite vyše 10 000 nových satelitov (k čomu som inak dosť skeptický), tých stôp v čase keď budú satelity mať vhodné pozorovacie podmienky (teda hlavne v spomínanom lete), určite nebude málo. Ale ako sám píše, realita ukáže ako to naozaj dopadne. [Upraveno 16.11.2018 Erakis]
milantos - 16/11/2018 - 16:12
citace:
citace:
Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.
Takže tu si si sám vyvrátil tvoje pôvodné tvrdenie: "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout." Dá sa tomu vyhnúť. Fotografuj v noci v zime a nebudeš mať ani stopu
Tak:
1/.
moje tvrzení léto /zima se týkalo těchto družic na nízké dráze. U družic na vyšší dráze se ten rozdíl výrazně zmenšuje.
2/
zimní noci jsou výrazně delší než letní - tím se počet družic, které vletí do snímky zase výrazně zvyšuje
3/
letní noci jsou krátké a navíc je na severu dost jasná obloha, která ztěžuje focení
Takže, rozdíl mezi počtem stop, které se nafotí v létě a v zimě není nějak markantní
A na tvrzení " bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv." si mohu s klidným svědomím trvat. Je to výsledek praxe. A prakticky ze stovek snímků oblohy, které mám, se těžko najde jeden, kde by nebyla alespoň jedna stopa nějakého létajícího bordelu ( ať satelitů, posledních stupňů raket či nějakých zbytků ) A to jeden snímek představuje miniaturní plochu na obloze - většinou to je 1/10 čtverečního stupně a doba expozice 1 hodina.
Tak to je už teď. Bude -li tam dalších 10.000 satelitů +množství patřičného dalšího bordelu, může to být jen horší
Erakis - 17/11/2018 - 13:54
Milan, viem že si skúsený astrofotograf, avšak o to viac ma zaráža ako si protirečíš a vehementne trváš na niečom, čo v doslovnom znení naozaj nie je pravda. A nechápem prečo, pretože v zásade sa zhodneme, ja len trvám na korektnom vyjadrovaní sa bez nejakých nafúknutých zavádzajúcich prehlásení. Na orbite vo výške okolo 500 km vkľude môže byť ďalších 10 000 satelitov, no na astronomických snímkach to v našich zemepisných šírkach značnú časť roka väčšiu časť noci nebude robiť problém jednoducho preto, lebo satelity budú v zemskom tieni. To je proste fakt! Alebo si taký macher že vieš zaznamenať stopy satelitov aj keď nie sú osvetlené? Každopádne máme chválabohu demokraciu, takže si vkľude trvaj na čom chceš. Rovnako ja trvám na svojom. Pravda je však len jedna!
milantos - 17/11/2018 - 15:55
No, kdybys vynechal druhou polovinu příspěvku, tak bych byl ochoten souhlasit.
Ono to ale začalo úplně jinak, a vůbec nešlo v té době o družice na drahách ve výšce 500 ale 1000 km, což výrazně mění situaci. Ale ani na těchto drahách nelze překážení těch družic bagatelizovat. Ono nejde jen o léto a nějaký čas po západu / před východem slunce a nějakou část oblohy
Ale nakonec nevíme, na jakých drahách ty družice budou, kolik jich bude a zda nakonec vůbec budou a jaké
Pokud tam mám jednu družici, O.K, pokud ji chci fotit nebo naopak se ji chci vyhnout, dá se to vychytat. Při velkém počtu se to ale už dost komplikuje. Příkladem může být stacionární dráha, tam už je nutno fotit krátkými expozicemi a snímky, na nichž je družice, vyhazovat. Delší expozice už nejde udělat ( leda bych využil dobu jejich zatmění)
kopapaka - 17/11/2018 - 16:17
No jo pánové, ale ono to nakonec dopadne tak, že tam těch družic a stanic bude hromada- ať už Starlink bude nebo ne. Dřív nebo později...
K tomu pár kousků BFR při čekání na dotankování před letem k Měsíci nebo Marsu, nějaká soukromá stanice či fabrika...
No a vejš dalekohledy
alamo - 17/11/2018 - 16:34
Otázka asi je, či má zmysel investovať do vývoja a výstavy pozemných optických ďalekohľadov?
A či vôbec budú kvôli "svetelnému smogu" k niečomu dobré?
O tom vím, ale přeci mi to nebude vadit( viz výše ) .
Celkem mi nedá parafrázovat : "to se nám to staví, když to někdo zaplatí ......" Nepředpokládám, že to bude v režii E.M.
admin - 18/11/2018 - 18:43
A kdo to zaplatí?
xChaos - 20/11/2018 - 00:15
citace:A kdo to zaplatí?
Na Slashdotu (? nebo kde) padla zmínka, že _nízko_ letící satelity mohou dosáhnout o něco lepší latence, než pozemní optická vlákna.
Protože světlo se ve skle šíří jen asi dvěma třetinami rychlosti světla ve vakuu.
Přímé propojení satelitů vzdušnou (resp. vakuovou) čarou se navíc nebude kroutit, jako vlákno hnané trubkami s mnoha ohyby (zejména než trubky nakonec vstoupí do správného patra správné budovy...). Ovšem nějakou latenci zase přidají aktivní prvky satelitů...
Internet s rychlejší latencí by tedy prý v první fázi mohli chtít zaplatit high-frequency tradeři na burze... to je natolik zavedené (a zcela šílené) odvětví, že o třetinu lepší latence packetů by ho mohla zcela disruptnout...
milantos - 20/11/2018 - 01:17
No jo, ale to je jediné využití té šílené sítě. Protože civilizovaná území mají optiku a na hraní her na sSahaře je jedno, jaká je latence. A ti, co to tam potřebují, už dávno mají jiná řešení - třeba ta, že žijí trvale jinde
kopapaka - 20/11/2018 - 01:55
No, zájem už projevila armáda, někde byla zmínka o leteckých společnostech...
A třeba v USA jsou na tom venkovské oblasti hodně špatně...
edit:a co takový internet věcí...
Nemyslím ledničku nebo rádio, ale spíš autonomní(robotické)stroje, auta, lodě a letadla. Takhle by mohly mít online dohled kdekoli a kdykoli. [Upraveno 20.11.2018 kopapaka]
Petr_Šída - 20/11/2018 - 10:00
citace:
citace:
citace:
Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.
Takže tu si si sám vyvrátil tvoje pôvodné tvrdenie: "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout." Dá sa tomu vyhnúť. Fotografuj v noci v zime a nebudeš mať ani stopu
Tak:
1/.
moje tvrzení léto /zima se týkalo těchto družic na nízké dráze. U družic na vyšší dráze se ten rozdíl výrazně zmenšuje.
2/
zimní noci jsou výrazně delší než letní - tím se počet družic, které vletí do snímky zase výrazně zvyšuje
3/
letní noci jsou krátké a navíc je na severu dost jasná obloha, která ztěžuje focení
Takže, rozdíl mezi počtem stop, které se nafotí v létě a v zimě není nějak markantní
A na tvrzení " bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv." si mohu s klidným svědomím trvat. Je to výsledek praxe. A prakticky ze stovek snímků oblohy, které mám, se těžko najde jeden, kde by nebyla alespoň jedna stopa nějakého létajícího bordelu ( ať satelitů, posledních stupňů raket či nějakých zbytků ) A to jeden snímek představuje miniaturní plochu na obloze - většinou to je 1/10 čtverečního stupně a doba expozice 1 hodina.
Tak to je už teď. Bude -li tam dalších 10.000 satelitů +množství patřičného dalšího bordelu, může to být jen horší
Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?
v tomhle kontextu mi přijde tvrzení je to problém pro všechny a vše trochu zkratkovité
to už je větší problém se světelným smogem
Arccos - 20/11/2018 - 10:29
citace:
Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?
Nehledě k tomu, že pohyb satelitů je predikovatelný. Při delších expozicích je možné v kritickém okažiku na pár sekund zaclonit snímač (nebo vyřadit pár postižených framů). Možná se to dělá už dnes? Neví někdo?
Že je to ale komplikace, to je neoddiskutovatelné.
Petr_Šída - 20/11/2018 - 11:14
ale u vědeckých přístrojů řešitelná mnohem snáz, než světelný smog
kolik je vlastně dnes na orbitě objektů, včetně smetí?
milantos - 20/11/2018 - 12:42
citace:
Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?
Tak profesionální přístroje jsou větší, dosah na ten bordel roste lineárně s průměrem optiky. Při podobné světelnosti roste i lineárně měřítko, čili kvadraticky plocha pole.Jenže profi vybavení používá výrazně větší čipy, takže ten rozdíl to skoro stírá.
Samozřejmě, lze vyhodit snímky , na kterých něco přelétá, ale to jde v případě, že chceme udělat hezké obrázky, jenže o ty profesionálům nejde, tam se snímá hlavně kvůli různým měřením, a tam už je to zase trochu problém.
A v okamžiku,kdy si platím čas na nějakém vzdáleném dalekohledu, tak to asi vadí každému.
Zvláště v okamžiku, kdy i amatérskými přístroji lze detekovat 1U cubesaty.
Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?
Tak profesionální přístroje jsou větší, dosah na ten bordel roste lineárně s průměrem optiky. Při podobné světelnosti roste i lineárně měřítko, čili kvadraticky plocha pole.Jenže profi vybavení používá výrazně větší čipy, takže ten rozdíl to skoro stírá.
Samozřejmě, lze vyhodit snímky , na kterých něco přelétá, ale to jde v případě, že chceme udělat hezké obrázky, jenže o ty profesionálům nejde, tam se snímá hlavně kvůli různým měřením, a tam už je to zase trochu problém.
A v okamžiku,kdy si platím čas na nějakém vzdáleném dalekohledu, tak to asi vadí každému.
Zvláště v okamžiku, kdy i amatérskými přístroji lze detekovat 1U cubesaty.
Tohle všechno beru, ale jak je to s velikostí zorného pole, ta přeci udává pravděpodobnost, že se mi do ní něco trefí?
milantos - 20/11/2018 - 17:19
No do většího pole se sice trefí, ale zase nezaznamená. Takže nevadí.
O velikostí polí velkých dalekohledů moc údajů nejsou.
Ale třeba Japonský Subaru: průměr 8m, F 15m, zobrazuje pole 3´ x 4´.Srovnám s mým 250mm/1350 mm, s citlivou kamerou s polem 15´x 22´. Moje pole je 28x větší, ale pro letící objekt je moje optika 92x méně účinná
Takže pravděpodobnost, že oni zachytí letící objekt na svůj čip je 3x větší
¨............
Ëdit.
parametry současné kamery pro dalekohled Subaru :
takže kompletní kamera Subaru má skoro 3x větší pole než můj dalekohled a navíc má 92x větší účinnost pro focení letícího objektu. Za nemalý peníz jsem schopen dosáhnout stejně velké pole, jako má Subaru . A to je tak maximum, pro amatérkou astronomii. Ale ta 90x větší účinnost, daná dalekohledem , zůstane.
[Upraveno 20.11.2018 milantos] [Upraveno 20.11.2018 milantos]
Petr_Šída - 20/11/2018 - 20:10
Jasně, tenhle počet ale platí obecně pro objekty s různými velikostmi - smetí
pokud jde o satelity starlinku, tak tam přibude XXX objektů o stejné velikosti, které buď svítí, nebo nesvítí
pravděpodobnost jejich záchytu pak klesá úměrně velikosti zorného pole
milantos - 21/11/2018 - 00:37
No, jenže jak je vidět, tak velké dalekohledy mohou mít využité to zorné pole stejně tak velké, jako ty amatérské. Ale zachytí i slabší nebo jim ty stejné udělají větší paseku na snímku, než těm amatérským . Protože ta stopa bude 90x jasnější, skoro určitě bude přesaturovaná = zahlcené pixely do plné úrovně.
Petr_Šída - 21/11/2018 - 09:34
Jo jasně, už to vidím
Technická otázka laika, nedají se takovéhle stopy odstranit softwarově? Je to stopa, která se pohybuje, pokud bude expozice probíhat postupným snímáním, tak se dá odlišit?
milantos - 21/11/2018 - 10:06
Ta stopa tam je při nízkých drahách za zlomek sekundy, max v jednotkách sekund. Expozice jsou delší ( pokud nejde o nějaké speciální měření). Softwarově to lze jen vyretušovat, což je při vědeckém zpracování nepřípustný zásah. Buď to to tam nevadí pro dané měření nebo se snímek vyřadí. Při amatérských snímcích, kdy jde o to , zachytit nějaký hezký objekt a stopa není příliš výrazná, se djí při skládání většího počtu snímků statisticky vyloučit rušivé body, zachycené jen na jednom snímku- tedy i stopa družice. Podobně to lze někdy i s letadly.
RiMr - 21/11/2018 - 11:46
...nechcete si to ogaři hodit do vlastního vlákna? Přijde mi upozornění, kuknu co nového o Starlinku o vono je to zase a zase klasické rybářské (protože fotografové to mají stejně ) pření se o tom kolik andělů se vejde na jeden pixel čipu. Sorryjako...
Pěkné.
To vypadá, že to s tím zájmem o Starlink myslí docela vážně.
admin - 29/12/2018 - 13:39
FCC si myslí, že trosky ze systému by mohly být docela problém.
No já nevím. Vzhledem k předpokládané velikosti družic je to IMHO jen ryze hypotetický problém...
SpaceX má před Amazonem náskok, ale: "SpaceX offered to sell $500 million of equity in January but ended up selling $273 million. In April, it offered to sell $400 million, but sold $44 million."
OCISLY je na cestě. Místo přistání je cca 621km od rampy.
admin - 11/5/2019 - 23:23
BTW, start je plánován na 16.5. Startovací okno 4:30-6:00 SELČ (2:30 - 4:00 UTC).
admin - 12/5/2019 - 11:46
Tak jich bude 60. Mazec.
admin - 12/5/2019 - 11:49
BTW, Musk: " These are production design, unlike our earlier Tintin demo sats "
admin - 12/5/2019 - 11:52
Ještě jedna zajímavost. 6 dalších startů po šedesáti pro "minor" pokrytí, 12 dalších startů pro "moderate". Ať už to přesně znamená, co chce.
MiraH - 12/5/2019 - 16:23
citace:Tak jich bude 60. Mazec.
Tak tomu říkám využití prostoru aerodynamického krytu.
admin - 12/5/2019 - 17:13
22.11.2016 - 15:32 - Aleš Holub
citace:Ohledně rozměru 4 x 1,8 x 1,2 metru se předpokládá (na NSF), že jde o rozměry v rozloženém stavu (jen asi bez solárních panelů), takže ve složeném stavu by měly být družice menší a pod aerodynamický kryt by se jich mohlo vejít přes 15, možná i víc než 20.
A novák předpokládal 8 družic.
To jen tak pro připomenutí, jak jsme byli vedle.kacenka - 12/5/2019 - 20:26
citace:Tak květnová dávka nebudou plně operační družice.
... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!
... nebo jsou funkční jen některé? (na fotce krytu jsou družice ve třiceti patrech, ale jen zhruba polovina má vlevo něco složeného (nějaká anténa???). Možná je něco na spakulacích z tohoto článku: http://tmfassociates.com/blog/2019/05/09/backing-winners/
... jak to tedy přesně je?
[upraveno 12.5.2019 20:39]
admin - 12/5/2019 - 20:43
citace:
... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!
Musk dnes tvrdil, že jsou. Ten článek zřejmě nebyl správně.
kacenka - 12/5/2019 - 20:52
citace:
citace:
... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!
Musk dnes tvrdil, že jsou. Ten článek zřejmě nebyl správně.
... a proč tedy nejsou všechny stejné? Petr_Šída - 12/5/2019 - 20:58
citace:
citace:Tak květnová dávka nebudou plně operační družice.
... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!
... nebo jsou funkční jen některé? (na fotce krytu jsou družice ve třiceti patrech, ale jen zhruba polovina má vlevo něco složeného (nějaká anténa???). Možná je něco na spakulacích z tohoto článku: http://tmfassociates.com/blog/2019/05/09/backing-winners/
... jak to tedy přesně je?
[upraveno 12.5.2019 20:39]
Jde satelity první generace staršího designu, kde není zajištěno jejich úplné zaniknutí po deorbitaci
Nemají funkční laserovou komunikaci, ale jinak funkční jsou
Proc vypouštět? Logicky jde o testování všeho kolem
K těm článkům, jde o osobní dojmy a podle toho byste s nimi měli zacházet, relevantních informací tam moc nenajdete
kopapaka - 12/5/2019 - 23:53
A co když ty družice, které "nemají" to cosi to prostě jen mají na druhé straně..? Vidíme ten balík z jedné strany...
Jinak ty výkřiky podezřele připomínají takové ty: to se zbláznili, přistávat s raketou motoricky
admin - 13/5/2019 - 00:27
admin - 13/5/2019 - 00:29
Počasí vypadá dobře.
Petr_Šída - 13/5/2019 - 08:02
citace:A co když ty družice, které "nemají" to cosi to prostě jen mají na druhé straně..? Vidíme ten balík z jedné strany...
Jinak ty výkřiky podezřele připomínají takové ty: to se zbláznili, přistávat s raketou motoricky
Tak tak, jsou v každé vrstvě 2
kacenka - 13/5/2019 - 10:13
citace:
citace:A co když ty družice, které "nemají" to cosi to prostě jen mají na druhé straně..? Vidíme ten balík z jedné strany...
Jinak ty výkřiky podezřele připomínají takové ty: to se zbláznili, přistávat s raketou motoricky
Tak tak, jsou v každé vrstvě 2
Je očekávatelné, že když těch družic má být 60 a je zde 30 vrstev, tak že jsou v každé vrstvě dva kousky ...
Prosím, podívejte se pořádně na ten obrázek. To o čem hovořím je vidět ve vrstvách číslo 3, 5, 7, 8, 9 ... (číslováno odspodu). Tedy to není ani pravidelně rozmístěné ...
Podle mne mají smysl některé spekulace z výše zmíněného odkazu o tom, že je snaha manifestovat vysoký stupeň dokončení systému, protože trh je omezený a tedy prezentace omezí investice do konkurenčních řešení (a že jich několik existuje a další se vyrojili ...) RiMr - 13/5/2019 - 13:24
jj. Je to celé podvod financovaný z daní českých důchodců!
Petr_Šída - 13/5/2019 - 18:32
A že mohou být některé kusy o 180 stupňů otočené vás nenapadlo?
A na další otázku rovnou radši odpovím, důvod může být plánovaná pozice ...
admin - 13/5/2019 - 19:44
Přípravy na hot fire. Nic moc kvalita, ale nenašel jsem nic lepšího.
kopapaka - 13/5/2019 - 19:56
Je to teda s nákladem nebo ne?
admin - 13/5/2019 - 20:13
citace:Je to teda s nákladem nebo ne?
Prý by mělo být, ale jde houbelec vidět...
admin - 13/5/2019 - 22:20
Předpověď počasí se zlepšila.
admin - 14/5/2019 - 00:19
Tady už jde vidět podstatně líp...
admin - 14/5/2019 - 08:55
Statický zážeh proběhl.
ejencik - 14/5/2019 - 13:37
Kdyz F9 vynese 60 druzic, kolik jich potom vynese BFR/Starship ?
Pokud to bude 500 satelitu tak jim staci 24 startu na plnou konfiguraci. [upraveno 14.5.2019 13:37]
Tento dnešní start znamená přenosovou kapacitu 1Tb/s.
admin - 16/5/2019 - 00:44
Družice používají motory na krypton. Prý je podstatně levnější, než xenon.
admin - 16/5/2019 - 00:45
Družice a starty by ročně měly stát 3G$, ale příjmy by mohly být 30G$.
Tak doufám, že to vyjde.
admin - 16/5/2019 - 00:47
Službu by chtěli nabízet už koncem tohoto roku.
admin - 16/5/2019 - 00:51
Přijímač s fázovanou anténou velký jako půlka pizzy, latence <20ms.
NORAD bude poskytovat data družicím(resp. ty si budou data stahovat ze space-tracku a zpracovávat samy, IMHO) a ty se už samy postarají, aby se vyhli případnému střetu.
admin - 16/5/2019 - 01:15
Možná nejdůležitější info dnes - vynesení družice na nosiči, jehož booster poletí už potřetí, je dražší, než její výroba.
Tak tentokrát nejistota se softwarem na družicích? Další pokus za cca týden.
SpaceX: Standing down to update satellite software and triple-check everything again. Always want to do everything we can on the ground to maximize mission success, next launch opportunity in about a week.
admin - 17/5/2019 - 22:27
Flotila se stahuje.
Ještě, že jsme vyhráli nad Itálii...
admin - 17/5/2019 - 23:09
I přes ne zcela úspěšné získávání investic má podle Muska firma dost zdrojů pro Starlink.
Nebude následkem tohoto velikášského projektu zcela zbytečné a škodlivé "zašpinění" dalším nebezpečným "šrotem"? To se mi nelíbí ani trochu. Vůbec, co takhle připustit vypuštění objektu odstraněním jiného?
RiMr - 28/5/2019 - 00:39
....četl jste o tomto projektu a deorbitaci Starlink družic něco? Cokoliv?
lamid - 28/5/2019 - 06:34
citace:Jak jsem už psal. Ne všichni jsou nadšeni.
Já osobně bych je poslal do kosmu, na Měsíc a tak.
Tak to tam posielaš aj mňa.
Ja z toho nie som nadšený. Tak isto ako z krajiny posiatej veternými turbínami.
Len žiaľ, nič s tým nespravím.
Je to pokrok a za chvíľu to bude na obežnej dráhe ako v rannej dopravnej špičke a naše deti(alebo ich deti) nebudú pre svetelný smog z družíc na oblohe vidieť Mliečnu dráhu ani mimo miest a budú musieť za čistou nočnou oblohou fakt letieť na a za Mesiac.
Ale to kaviarenské typy nechápu. Hlavne nech majú dobrý signál a dobre osvetlenú ulicu keď idú z nej domov.
Petr_Šída - 28/5/2019 - 06:39
citace:
citace:Jak jsem už psal. Ne všichni jsou nadšeni.
Já osobně bych je poslal do kosmu, na Měsíc a tak.
Tak to tam posielaš aj mňa.
Ja z toho nie som nadšený. Tak isto ako z krajiny posiatej veternými turbínami.
Len žiaľ, nič s tým nespravím.
Je to pokrok a za chvíľu to bude na obežnej dráhe ako v rannej dopravnej špičke a naše deti(alebo ich deti) nebudú pre svetelný smog z družíc na oblohe vidieť Mliečnu dráhu ani mimo miest a budú musieť za čistou nočnou oblohou fakt letieť na a za Mesiac.
Ale to kaviarenské typy nechápu. Hlavne nech majú dobrý signál a dobre osvetlenú ulicu keď idú z nej domov.
Světelný smog z družic a neviditelná mléčná dráha, to je myslím dost přehnané, čekal bych argumenty na úrovni
Mimochodem, včera n přímý dotaz EM odpověděl, že na snížení albeda družic starlinku už pracují
lamid - 28/5/2019 - 07:05
citace:
Světelný smog z družic a neviditelná mléčná dráha, to je myslím dost přehnané, čekal bych argumenty na úrovni
Mimochodem, včera n přímý dotaz EM odpověděl, že na snížení albeda družic starlinku už pracují
Skús sa nad tým zamyslieť. Ja som odkojený na sci-fi.
To nie o 12000 družiciach Starlinku.
Ale v rádoch viac, ktoré budú lietať na nami.
A stealth predpisy pre dizajn družíc sa fakt budú musieť zaviesť.
HonzaVacek - 28/5/2019 - 11:43
Tady je článek o tom, s čím vším se musí potýkat radioastronomie i v souvislosti se Starlink a dalšími obdobnými projekty.
Zastavte toho šílence! Nejenom že bude problém s deorbitem, protože bude nespolehlivý, budou srážky i s jinými tělesy, a v neposlední řadě to podtrhávám, astronomové, radioastronomové. A navíc je to naprostá pitomost, kdo to potřebuje!
RiMr - 28/5/2019 - 13:01
...vy děláte nějaký sociologický průzkum? Nevěřím tomu, že to myslíte vážně...
yamato - 28/5/2019 - 13:02
citace:A navíc je to naprostá pitomost, kdo to potřebuje!
keď sa cez internet pýtaš, kto potrebuje internet...
[upraveno 28.5.2019 13:05]
PinkasJ - 28/5/2019 - 13:43
Předpokládejme, že těchto satelitů na oběžných drahách bude řádově 20.000 , spíše více. Bude možné při letech nad tyto dráhy – na GTO, GEO, k planetám, na Měsíc a zpět, budoucí turistické lety, atd. naplánovat tak přesně co se týče času startu a profilu drahy, aby, nedošlo k srážkám? Vím, že pravděpodobnost je malá, ale již se satelity srazily a zatím jich nelétá tolik. Nějaké úhybné manévry těchto satelitů jejich elektrickými motory budou příliš pomalé, ty mohou fungovat jen vzájemně mezi těmito satelity. Deorbitující dráhy těchto satelitů také nebudou přesné a budou procházet drahami, kde létá ISS i mnoho jiných satelitů [upraveno 28.5.2019 13:50]
admin - 28/5/2019 - 14:15
Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.
citace:Bude možné při letech nad tyto dráhy – na GTO, GEO, k planetám, na Měsíc a zpět, budoucí turistické lety, atd. naplánovat tak přesně co se týče času startu a profilu drahy, aby, nedošlo k srážkám?
pokial sa bavime o zivych telesách so znamymi drahami, a navyse s vlastnym pohonom, tak sa da naplanovat prakticky cokolvek. Problem su mrtve telesa na neznamych drahach.
citace: Vím, že pravděpodobnost je malá, ale již se satelity srazily a zatím jich nelétá tolik.
pokial viem, vzdy je v tom namoceny nejaky stary kus srotu. To vnimam ako potencialny skutocny problem - Starlink sa nevyhne telesu, o ktorom nic nevie. A v pripade zrazky za*ere cely svoj orbit, cim moze nastat kaskadovy efekt.
citace: Nějaké úhybné manévry těchto satelitů jejich elektrickými motory budou příliš pomalé, ty mohou fungovat jen vzájemně mezi těmito satelity.
sme si isti ze ine motorky ako elektricke tam nebudu?
HonzaVacek - 28/5/2019 - 15:02
citace:A v pripade zrazky za*ere cely svoj orbit, cim moze nastat kaskadovy efekt.
Tohle má i pojmenování, říká se tomu Kesslerův syndrom. Jinak se zdá, že ani v AsÚ AV nejsou moc nadšeni.
[upraveno 28.5.2019 15:09]
Patek - 28/5/2019 - 15:44
citace:Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.
A už ti lidi o tom vědí, že ho budou potřebovat?
admin - 28/5/2019 - 16:03
Já vím o lidech dokonce z ČR, kteří na to nadšeně čekají.
A není to tak dávno, kdy se lidé vlastníkům mobilů o velikosti cihly vysmívali, že...
Pokud bude o dost levnější než Iridium, spousta lidí to najednou bude potřebovat.
Nedbal - 28/5/2019 - 16:09
To Yamato:
to, že používám internet, neznamená, že jej musím mít satelitní a nepotřebuji jej nutně velmi rychlý. Stačí mi pozemní, drátem. Mimo domov jej stejně nevyužívám, nepotřebuji, nechodím s pohledem upřeným do displeje, ani nepoužívám "chytrý" telefon a nemám a nechci facebook a podobné pitomosti. Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Ale především nechci zasviněné okolí Země, třeba právě pro budoucí kosmonautiku. Proč to dělá? Myslíte že pro Vaše modré oči? Jde mu o prachy!! O velké prachy!! A neváhá proto obětovat řivotní prostředí (oběžné dráhy).
Zastavte toho ***!!!
Varování!
yamato - 28/5/2019 - 16:34
citace:To Yamato:
to, že používám internet, neznamená, že jej musím mít satelitní a nepotřebuji jej nutně velmi rychlý. Stačí mi pozemní, drátem. Mimo domov jej stejně nevyužívám, nepotřebuji, nechodím s pohledem upřeným do displeje, ani nepoužívám "chytrý" telefon a nemám a nechci facebook a podobné pitomosti. Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Ale především nechci zasviněné okolí Země, třeba právě pro budoucí kosmonautiku. Proč to dělá? Myslíte že pro Vaše modré oči? Jde mu o prachy!! O velké prachy!! A neváhá proto obětovat řivotní prostředí (oběžné dráhy).
Zastavte toho idiota!!!
toto by sa malo dat do slovnika ako definicia egocentrizmu
to ze vy mate k dispozicii internet je fajn. Miliardy ludi ho nemaju. A niektori ho ani nebudu mat, bez satelitných poskytovatelov. Ono tahat kable niekde v dzungli alebo v pusti je dost vopruz...
Vyuzitie internetu je rozne. Okrem FB a iných pitomosti moze funkcny internet napríklad ulahcit vzdelavanie v tazko dostupných oblastiach (kde dnes deti chodia do "skoly - rozumej polorozpadnuta buda" kludne aj 10km), moze ulahcit polnohospodarstvo alebo znizit dopady zivelnych katastrof. Skutocne ma tesi ze taketo problemy vy v ceskej republike riesit nemusite, ale miliardam ludi to moze doslova zmenit zivot. Nie nadarmo je dnes v afrike mobilny telefon dostupnejsi ako pitna voda.
Neviem ci poznate nejaku firmu ktora nepodnika pre "prachy!!!", ale v trhovej ekonomike je zisk dolezity a klucovy. Bez zisku by ste nemali ani ten pozemny internet, a dokonca ani ten drat.
Nazyvat obeznu drahu zivotnym prostredim je pomerne optimisticke, vzhladom na to kolko zivota sa tam realne nachadza. Naopak internet poskytovany zo satelitu znamena, ze netreba tahat draty a kable krajinou.
Abraxis - 28/5/2019 - 16:35
citace:To Yamato:
to, že používám internet, neznamená, že jej musím mít satelitní a nepotřebuji jej nutně velmi rychlý. Stačí mi pozemní, drátem. Mimo domov jej stejně nevyužívám, nepotřebuji, nechodím s pohledem upřeným do displeje, ani nepoužívám "chytrý" telefon a nemám a nechci facebook a podobné pitomosti. Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Ale především nechci zasviněné okolí Země, třeba právě pro budoucí kosmonautiku. Proč to dělá? Myslíte že pro Vaše modré oči? Jde mu o prachy!! O velké prachy!! A neváhá proto obětovat řivotní prostředí (oběžné dráhy).
Zastavte toho idiota!!!
Trochu si protirecite. Kdyz jde o "velke prachy", tak to znamena, ze urcite to musi mit spoustu budoucich zakazniku. Pokud to nikdo nebude potrebovat - jak se snazite naznacit prvnim odstavcem, tak pak se ten problem vyresi sam tak, ze Starlinku dojdou penize a prestane druzice vypoustet.
tycka - 28/5/2019 - 16:51
citace: Stačí mi pozemní, drátem.
I u nás jsou vesnice, kde je jakákoliv pevná linka zcela nedostupná. Používají často velmi nekvalitní internet přes mobilní síť.
To že, něco máte vy, ještě neznamená, že to má tak každý.
Jinak přes chytrý telefon se dá zjišťovat aktuální počasí - kde právě prší anebo aktuální poloha vlaku - tedy zdali opravdu přijede.
citace:Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Nevím kolik je vám let, ale moji kamarádi mají své rodiny a těm věnují veškerý volný čas. Či musí jezdit pomáhat svým starým rodičům. Takže veškeré akce - i společné výpravy do přírody - se proto domlouvají na dálku. [upraveno 28.5.2019 16:57]
PinkasJ - 28/5/2019 - 16:56
citace:
pokial sa bavime o zivych telesách so znamymi drahami, a navyse s vlastnym pohonom, tak sa da naplanovat prakticky cokolvek. Problem su mrtve telesa na neznamych drahach.
sme si isti ze ine motorky ako elektricke tam nebudu?
První srážka satelitů byla v únoru 2009 , kdy se srazil ve výšce cca 800 km americký satelit Iridium s nefunkční ruskou vojenskou družicí. To, že byla nefunkční neznamená, že nebyla přesně známa její dráha. Je jedno, zda je družice funkční nebo nefunkční, parametry její dráhy jsou přesně známy. Dokonce jsou sledovány a evidovány i úlomky.
Jestli si myslíte, že na těchto družicích budou jiné než elektrické motory, tak se zřejmě mýlíte. Jakkoliv motory s potřebným velkým zrychlením a tedy velkým tahem by byly příliš těžké.
Uvědomujete si, že při každém odkladu startu přes pásy těchto družic, třeba jen o sekundy, bude znamenat okamžitě přepočítat bezpečný průlet. I vítr při startu změní snosem trochu dráhu rakety, který nijak neovlivní úspěšnost letu, ale ovlivní bod, kde bude raketa prolétat pás. tycka - 28/5/2019 - 17:14
citace: v dzungli alebo v pusti je dost vopruz
Raději doplním, že notebook lze provozovat i z akumulátoru přes dobíjený solární panel. Adaptér z 12 pro notebook je zcela běžně ke koupi. A to satelitní zařízení bude určitě uděláno - alespoň některé prodejní verze - pro napájení z akumulátoru.
Samozřejmě i solární panel, regulátor a samozřejmě i akumulátor - nejlépe trakční - je běžně ke koupi. Takže ho můžete proto mít i na chatě bez elektřiny. kopapaka - 28/5/2019 - 19:38
K tomu bych ještě dodal, že v Indii mají banku, která má kromě jiného jeden speciální účelový úvěr. Jejich klient dostane na splátky mobilní telefon se solární powerbankou, která zároveň slouží jako domovní světlo. Celý vtip je v tom, že to celé funguje, jen když je zaplacený účet za minulý měsíc a přitom tam nejsou další postihy za "odklad" splátek...
Pokud by Starlink měl podobný produkt- třeba v podobě základové stanice pro místní internet, tak by to pokrytí mohl dosáhnout i v jinak naprosto nepokrytelných místech...
HonzaVacek - 29/5/2019 - 09:47
Jenom pro lepší představu, o jaký počet satelitů se ve výsledku může jednat. O Starlinku se píše teď nejvíc, ale pak je tu ještě Amazon, Oneweb a možná i Samsung. A dá se předpokládat, že se přidají ještě další operátoři.
Takže Starlink
Počet satelitů 7518, 1584, 2825 ve výškách 440, 550 a 1200 km. Čili celkem 11 927. Nad obzorem se tedy bude neustále pohybovat cca 527 družic (242, 62 ,223).
Amazon
784, 1156, 1296 ve výškách 590, 630 a 610 km. Celkem 3236 družic. Nad obzorem 141 (33, 52, 56).
OneWeb
648 ve výšce cca 1200 km a nad obzorem 51.
Samsung
4600 ve výšce 1400 km. Nad obzorem 414.
V nejbližších letech se tedy dá předpokládat, že na oběžné dráhy přibude kolem 20 000 satelitů a nad obzorem jich bude neustále zhruba 1 100 (pokud jsem se nesekl a má správná data), které po většinou budou pracovat v pásmech Ku a Ka.
Je to odhad za předpokladu, že satelity na jednotlivých drahách budou zhruba rovnoměrně rozmístěné kolem Země.
admin - 29/5/2019 - 11:30
Jedno nepovedené pozorování...
milantos - 29/5/2019 - 12:41
Jo, mám jich takhle na videu 62 - (2 přední mi utekly) - je to radost, co toho člověk naráz dovede nafotit
Arccos - 29/5/2019 - 13:12
citace:
Takže Starlink
Počet satelitů 7518, 1584, 2825 ve výškách 440, 550 a 1200 km. Čili celkem 11 927. Nad obzorem se tedy bude neustále pohybovat cca 527 družic (242, 62 ,223).
Tak to jsou opravdu vysoké počty a jsou mnohokrát vyšší, než byly moje naivní a zjevně chybné odhady. Vydělil jsem povrch Země počtem satelitů, vyšla mi jedna družice na cca 40000km2 a nakonec mi vyšlo několik málo desítek viditelných družic. Opravdu velmi hrubě jsem podcenil dohlednost na oběžné dráhy!
milantos - 29/5/2019 - 15:19
Myslím, že jsou dvě různé věci. kolik jich je nad obzorem, a kolik jich vůbec může být za ideálních podmínek vidět. vycházel jsem z toho, že jepotřeba počítat pro výšku nad obzorem od 10°, což je zhruba výška, kde za ideální polohy Slunce může být satelit osvícen a zároveň je to výška, kde extinkce světla je taková, že takový objekt je možno přes atmosféru zahlédnout. Potom mi za předpokladu všech družic na dráze ve výšce 500 km vyšlo 100 ks. Samozřejmě ta vyšší dráha to číslo zdvihne, šlo mi jen o orientaci, kde se asi budeme pohybovat.
alamo - 29/5/2019 - 18:19
Ja by som bol kľudný..
Skôr než dôjde ku "Kesslerovmu syndrómu"..
Minú sa prachy na dobudovanie tej veci..
Ona totižto trpí "Iridium syndrómom"..
Priamo z "mobilu" sa k tomu nepripojíte..
To, kto a za koľko peňazí potrebný pozemný segment vybuduje, nezarnul Elon do rozpočtu..
Tradične..
alamo - 29/5/2019 - 20:07
"Iridium syndróm"..
Závažné obmedzenie mobility koncového zariadenia..
Pri satelitoch Iridium, je to fakt že fungujú iba pod holým nebom..
Nejde o cenu., Ľudí ktorý si to môžu dovoliť je dosť..
Ale vždy keď si chcete zavolať, behať s kancelárie trebárs "na strechu".. Sa ukázalo nepohodlné..
A naťahovať do vnútra každej budovy extra "anténu", kvôli tým pár "pár papalášom", zase príliš drahé..
Starlink.. Má veľmi podobný problém..
kopapaka - 29/5/2019 - 20:08
alamo:já bych na to nespolíhal. Hel, Starlink bude začínat v USA- to máš cca 26 miliómů lidí bez netu(což tam znamená, že mají vytáčené připojení po normálním telefonu nebo pomalej net v mobilu). Těch lidí je dokonce víc, protože poupravili hranici rychlého netu(dolů, aby nevypadali tak blbě) a jako důvod uvedli, že nejsou peníze na vybudování připojení. No a byla to víceméně pravda.
Teď jde o to, kolikrát levnější bude vybudování infrastruktury pro Starlink než kdyby měli všude natahat optiku. A levnější to bude, protože tahat optiku do kdejaké prdele a na každou farmu je šíleně drahé.
Tohle Musk ví a klidně bych si tipnul, že s tím počítá.
Něco přihodí armáda a máš docela solirní základ...
alamo - 29/5/2019 - 20:16
kopapaka
Problém je že medzi jedným s tých "26 miliónov" a Starlinkom.. Furt bude nejaký ten "veľmi lacný" kábel, alebo dokonca "zdieľaná" WiFi..
Takže otáznou je výsledná kvalita pripojenia..
A o "značku" určenú pre "spodinu", kto dnes stojí?
RiMr - 29/5/2019 - 20:27
...čeští manažeři od stolku v rohu pod televizí v hospůdce "Hasičárna" úřadují...
alamo - 29/5/2019 - 20:34
A potom je tu "sieťová neutralita".. Tá už v USA neplatí..
Síce to veci ako Starlink.. Môže pomôcť..
Álé.. V momente keď ti na "megabajt" relevantného obsahu "zadarmo", priputujú "štyri megabajty" reklamy.. Začne to byť trochu nepohodlné..
A kto to bude chcieť bez reklamy.. Alebo rýchlejšie, ten si samozrejme bude musieť priplatiť.. Atď.. [upraveno 29.5.2019 20:35]
Pokud vím, půjde se k tomu připojovat z jednoduchých fázovaných antén, položených vodorovně na střechu. Instalace bude jednodušší, než u bezdrátů, kterýma se živí já...
kopapaka - 30/5/2019 - 09:20
xChaos: vzhledem k počtům těch družic(jak se tu počítaly)by to teoreticky mohlo fungovat i s částečně omezeným výhledem- pokud by šlo nějak nastavit naváděcí algoritmus paprsku, aby nevyužíval zacloněné směry...
alamo: Pokud se tu řešil sdílený internet z jedné antény, tak to snad bylo myšleno pro opravdu chudé oblasti jako je Indie, Afrika atd. Tam kde net opravdu nemají.
V USA je to i pro "chudé" nesmysl. Hlavně tam pomalý net nemají jen chudí, ale především lidé obývající odlehlejší místa, farmy a dokonce i menší města mimo oblasti s hustým osídlením. Ne, že by tam chudí nebyli, ale je to jen část.
Netvrdím, že to bude stoprocentně fungovat, vždyť plný Starlink prostě nebude bez funkční Starship, ale zas s jistotou tvrdit, že jim dojdou prachy... To je taky trochu mimo.
Kamil73 - 30/5/2019 - 09:52
Chápu že v Čechách všichni máme rychlý krásný mobilní internet. Doma. Situace se změní když jsme na cestě. A právě na tuhle situaci míří starlink. Podle mě primárním zákazníkem nebude někdo kdo stojí, ale kdo se pohybuje. Letadla lodě auta vlaky autobusy drony. Jen si představte kolik cestujících je v letadlech nad oceánem , milion v každém okamžiku. Ti všichni nemají teď rychlý internet. Opravdu nejde o vesnice v Africe nebo v Indii
PinkasJ - 31/5/2019 - 13:12
Na Prima Zoom asi před 2 dny byl zajímavý pořad o vesmírných letech, včetně možností srážek satelitů. Bylo tam zdůrazněno, že srážky v hladině cca 200 km nejsou tolik nebezpečné, neboť úlomky brzy zaniknou. Ovšem srážky satelitů a úlomků ve hladině kolem 500 km a výše mohou mít do budoucna efekt neodvratného samovolného růstu, myslím že to nazvali Kesslerův efekt.:
Když množství úlomků v nějaké hladině dosáhne určité hodnoty, dojde vlivem dalších náhodných srážek k stálému růstu počtu úlomků, aniž by byly vypouštěny jakékoliv další satelity. Jaká je ta kritická hodnota závisí asi především na výšce orbity a také nejspíš na velikosti úlomků.
Update from SpaceX on their Starlink constellation: “57 Starlink satellites are communicating with SpaceX’s Earth stations... 45 Starlink satellites have reached their operational altitude ..."
SpaceX says 57 of its 60 broadband data satellites are now communicating with their ground stations -- and that this grants them special privileges when other companies launch their own satellite telecommunication networks.
SpaceX says 57 of its 60 broadband data satellites are now communicating with their ground stations -- and that this grants them special privileges when other companies launch their own satellite telecommunication networks.
... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)
Je tady ovšem jasná motivace: SpaceX se snaží "zabrat" příslušná frekvenční pásma. Což ovšem okamžitě vyvolalo soudní žaloby, protože SpaceX není v těchto frekvencích první!
Firma OneWeb vypustila 27. února 2019 svých prvních 6 telekomunikačních satelitů (z francouzské Guayany pomocí rakety Sojuz). Podle výše uvedené logiky (požívané především americkým úřadem FAA) by měla příslušná Ku pásma připadnout firmě OneWeb, ale firma není čistě americká (je částečně vlastněná evropským Airbusem) a proto je její "obsazení" frekvenčních pásem z amerického pohledu "diskutabilní". yamato - 1/7/2019 - 23:02
citace:
... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)
tak potom je dobre ze ho nikto za operacny neprehlasil kacenka - 2/7/2019 - 10:38
citace:
citace:
... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)
tak potom je dobre ze ho nikto za operacny neprehlasil
Za operační ho prohlásil SpaceX v oficiálním oznámení pro státní úřad FCC zaslaném dne 12.6.2019. Za SpaceX podepsána Patricia Cooper, titulem SpaceX vicepresident.
V odkazovaném článku je odkaz na FCC, a zprostředkovaně i odkaz na elektronickou kopii tohoto prohlášení, stejně i na protesty podané dalšími subjekty.
Přečtěte si ten článek a podívajte se na uvedené odkazy ...
Ervé - 2/7/2019 - 12:38
citace:
citace:
citace:
... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)
tak potom je dobre ze ho nikto za operacny neprehlasil
Za operační ho prohlásil SpaceX v oficiálním oznámení pro státní úřad FCC zaslaném dne 12.6.2019. Za SpaceX podepsána Patricia Cooper, titulem SpaceX vicepresident.
V odkazovaném článku je odkaz na FCC, a zprostředkovaně i odkaz na elektronickou kopii tohoto prohlášení, stejně i na protesty podané dalšími subjekty.
Přečtěte si ten článek a podívajte se na uvedené odkazy ...
Ach jo, SpaceX prohlásil, že *launched system capable of operating*, případně *started to operate system* - mají vypuštěné fungující družice - 1. část celého systému a zahájili zkušební provoz - ověřování a testování. Totéž udělala ESA s Galileem - vypustili Giove, aby udrželi zamluvené frekvence - ostatní už jsou jen kličky. Pokud OneWeb nesplnil podmínku požadovanou FCC, může se odvolávat, ale neuspěje a bude se muset podle zákonů USA přizpůsobit SpaceX. [upraveno 2.7.2019 12:39]
yamato - 2/7/2019 - 12:47
citace:
Ach jo, SpaceX prohlásil, že *launched system capable of operating*, případně *started to operate system*
ze by problem bol cely cas zakopany v kacenkinej anglictine? kacenka - 2/7/2019 - 16:43
citace:
citace:
Ach jo, SpaceX prohlásil, že *launched system capable of operating*, případně *started to operate system*
ze by problem bol cely cas zakopany v kacenkinej anglictine?
Moje angličtina je v pořádku. A uvědomuji si nuance termínů: *launched system capable of operating*/*started to operate system*/*to be considered capable of operating*/*claim first to operate status*/*operational system*. (poznáte, které jsou z oznámení SpaceX na FCC, které jsou z veřejného oznámení, které z článku, ... atd.?)
Nicméně tady se vstupuje na pole politiky a právnických kliček. A možná je hlavní problém zakopaný ve Vaší neochotě vidět souvislosti a motivace.
Evidentně SpaceX vyslalo skupinu jen částečně funkčních satelitů (schopných omezeně komunikovat pouze se stanicemi na zemi - tedy bez vzájemné komunikace, což vede na vysokou latenci, komunikujících bez plného broadbandu), ovšem čistě navržených tak, aby splnilo požadované podmínky amerického FCC a mohlo prohlásit úřadem FCC rezervovaná přenosová pásma za obsazená funkčním systémem. Nyní se zakopává na obsazených pozicích a snaží se znevěrohodnit ostatní konkurenty. A to přesto, že třeba OneWeb vypustil svoji skupinu družic dřiv a ty mají lepší přenosové parametry.
... uvidíme, jak to dopadne. Ale komerčně funkční a !ziskový! systém je podle mého soudu ještě daleko ... ;-) Ervé - 3/7/2019 - 07:52
citace:
Moje angličtina je v pořádku. A uvědomuji si nuance termínů: *launched system capable of operating*/*started to operate system*/*to be considered capable of operating*/*claim first to operate status*/*operational system*.
Nicméně tady se vstupuje na pole politiky a právnických kliček...
Evidentně SpaceX vyslalo skupinu jen částečně funkčních satelitů,... ovšem čistě navržených tak, aby splnilo požadované podmínky amerického FCC a mohlo prohlásit úřadem FCC rezervovaná přenosová pásma za obsazená funkčním systémem.
... uvidíme, jak to dopadne. Ale komerčně funkční a !ziskový! systém je podle mého soudu ještě daleko ... ;-)
Ty nuance si asi moc neuvědomujete, když tvrdíte, že SpaceX lže. Firma postupuje úplně stejně jako všichni ostatní - splněním podmínek získat co nejlepší pozici. Starlink bude operační, až začnou prodávat data a spojení, do té doby je to testování/budování systému a bude to ještě pár let trvat.
admin - 8/7/2019 - 10:57
Relativně vysoké procento úmrtnosti dělá mnohým vrásky na čele. Nepřekvapilo by mě, kdyby udělali klon bez telco zařízení, zato s nějakým zachytávacím zařízením pro deorbit...
Here is a cleaner plot showing just the "good" (not obviously bad) data. Object AV (44) in magenta possibly in prep for deorbit. Objects J (9) and AQ (39) in green, probably failed. Objects Q,Y,AA,AZ,BG (15, 23, 25, 48, 55) in black, possibly 'paused' or 'failed'.
admin - 28/7/2019 - 00:45
Aktuální grafický přehled Jonathana.
50 z 60 družic na operační dráze.
... to je hezké. A komunikuje jim to alespoň jako OneWebu (viz vedlejší vlákno)?
... nebo jsou to jen prázdné škatule? (nízkou hustotu těchto těles naznačuje rychlý sestup nefunkčních kusů)
Máte někdo info o komunikačních funkcích a testech družic Starlink?
admin - 22/8/2019 - 11:41
Přibyly stanice Lorring a Conrad.
yamato - 2/9/2019 - 20:23
dobre to zacina - satelit ESA musel uhybat pred starlinkom
Jediná družice, která připadá v úvahu je Starlink 44(2019-029AV). A ta by měla být mrtvá. Pak ovšem nechápu ten povyk ze strany ESA. Co si mysleli? Že SpaceX vyšle okamžitě "záchrannou misi"?
Problém takovýchto zobrazení je měřítko, ta tečka reprezentující satelit by ve skutečnosti měla několik desítek kilometrů ...
Připomíná mi to manipulace s teplotními křivkami ...
lamid - 24/10/2019 - 10:09
Asi došlo k nedorozumeniu.
Obrázok od Benjamin Winkel som sem dával pre obdiv k jeho a Cees Bassa práci s vykreslením dráh Starlink.
Nie preto, že zahusťujú oblohu.
Preto nechápem príspevok o 200 000 lietadlách na oblohe. Môžem uviesť koľko aut parkuje v Bratislave s asi tak istým vzťahom k tomuto vláknu.
A je pravda, že Cees Bassa a Benjamin Winkel sú rádioastronómovia a majú obavu z počtu tých satelitov.
Ale to ja ako laik nedokážem posúdiť.
martinjediny - 25/10/2019 - 09:40
V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.
Spacedaniel - 25/10/2019 - 11:54
citace:V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.
Není v tom přeci jen rozdíl ? Jak uvádíte ? Letadla vždy přistanou,natankují,a nebo dokonce jak doslouží jsou zrecyklovatelná. Jak budte řešit tak velké množství nefunkčních satelitu ,které jistě jednou doslouží? Jak dostanete tento skvěle a rychle létající šrot z drah, které budou potřeba a nebo tento zatím ne šrot bude ohrožovat další lety jiných kosmických těles ? Jak je soukromá osoba právně zavázána svým jednáním za zpúsobení škody na jiném majetku a nebo životech ? Řekl bych , že obavy z tak velkého množství objektú na orbitách je oprávněný.
Alchymista - 25/10/2019 - 12:03
Tvrdia, že na konci plánovanej životnosti budú družice stiahnuté na nízke orbity a do atmosfery.
A potom stačí jeden "efektívny manager" aby prišiel s rozhodnutím, že predsa sťahovať stále ešte funkčné satelity je neefektívne... a následky sa prejavia o desaťročie.
citace:V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.
To myslíš vážne?
Nejde mi o rozchodenie.
Ale ako sa dá prirovnávať objekt s rýchlosťou 500 až 1000 km/hod(0.138-0,277 km/s) k objektu 9 km/s.
Ja som to prirovnal k počtu parkovacích miest.
Ale dobre na oblohe, tak počtu vtákov.
"Vedecký výskum zameraný na tento druh predstavuje ich celkovú populáciu okolo 1,5 miliardy vtákov."
To ak 200000, tak aj 1,5 miliardy. Asi rovnaké kritérium.
Koľko sa im tam zmestí bude v rádoch vyšších ako 12000, len bude to treba dobre manažovať.
Som tu momentálne nechtiac za zlého, ale skúsme sa zamerať na dráhy starlinku.
Pre Petr_Šída mám graf v mierke:
Ak si dáš tu prácu v spočítaní, tak je ich tam 11943 v mierke.
Petr_Šída - 25/10/2019 - 13:34
Přiznám se, že mi uniká smysl předchozího příspěvku, nešlo by otázku formulovat tak, aby dávala smysl?
lamid - 25/10/2019 - 13:56
Akú otázku?
Nemám žiadnu.
Zverejnil som graf rozloženia satelitov Starlink od Benjamin Winkel
a dozvedám sa o počtu lietadiel na oblohe.
Tak uvádzam počet vtákov.
A na Tvoj podnet som graf dal v mierke.
Tot vše.
Petr_Šída - 25/10/2019 - 14:50
citace:Akú otázku?
Nemám žiadnu.
Zverejnil som graf rozloženia satelitov Starlink od Benjamin Winkel
a dozvedám sa o počtu lietadiel na oblohe.
Tak uvádzam počet vtákov.
A na Tvoj podnet som graf dal v mierke.
Tot vše.
Nu, z tvého příspěvku je cítit náznak nasrané ironie, i když nevím proč.
Jde o to, že ten původní odkaz, na který si upozornil je v duch, wow, podívejte, toho smetí...
A na to přišel komentář o měřítku, které zavádí
Není to myšleno osobně a popravdě nevím, proč to tak bereš
lamid - 25/10/2019 - 18:02
Asi rozčarovanie z reakcie.
Môj obdiv k riešeniu dráh Starlinku, a reakcia PinkasJ o počtu lietadiel a Tvoja o mierke.
A áno, pôvodný twiter má text:
"... satellite constellation reminds me of plots of space debris."
Ja som si z tweetu zobral predstavu o dráhach Strarlinku, a PinkasJ a Ty ten odpad.
Asi preto.
Skúsim si predstaviť
a
a nič, neviem ako u Vás ale u mňa nič,
uvedení dvaja rádioastronómovia mi to ukázali.
Reakcia:
počet lietadiel a mierka.
Tak som reagoval.
Už teraz sa teším na vizualizáciu 42000 satelitov Starlink. Ak bude od Vás, tak bude môj obdiv Váš.
PinkasJ - 26/10/2019 - 10:12
Ještě k těm letadlům: U letadel se dá zařídit, aby jejich trasy neprocházely nad špičkovými observatořemi nebo nad kosmodromy (zde stačí jen zákaz provozu letadel při plánovaném startu). Při rozsáhlých satelitních sítí to bude obtížné, při každém startu, mimo LEO bude nutno kalkulovat s pozicemi satelitů. Co když provozovatel sítě zbankrotuje – kdo se postará o bezpečné stažení jeho satelitů ?
lamid - 27/10/2019 - 09:59
Trochu som oprášil stredoškolskú matematiku a vykreslil inicializačnú fázu konšteláciu Starlink-u.
24 orbitálnych rovín vo výške 550 km
sklon 53°
66 satelitov v každej
1584 spolu
uhlová vzdialenosť rovín
15°
vzdialenosť satelitov na dráhe
5,455° = 659,5 km
Stav k 26.10.2019
nebude ľahké ich zosynchronizovať, a to je ich len 60.
[upraveno 29.10.2019 08:17]
lamid - 27/10/2019 - 16:52
Ako sú rozmiestnené satelity z prvej várky?
Na www.satflare.com sa dá stále sledovať vláčik Starlink:
vypustené boli 24.5.2019, teda cca 5 mesiacov.
Na obrázku je 60 satelitov Starlink plus 4 pozostatky (44295, 44296, 44297 a 44298 - FALCON 9 DEB)
Jedna orbita má mať 66 kusov.
Sú tam medzery, nie?
tak neviem, či sú úmyselne prázdne.
Ale aj tak to nevyzerá tak pekne rozložené ako na vizualizáciách.
[upraveno 27.10.2019 17:00]
Alchymista - 27/10/2019 - 17:40
"pekne rozložené" to pri tejto "hustote" satelitov na dráhe nebude nikdy. Stačí odchýlka doslova pád centimetrov od ideálnej orbity (v výške apogea a perigea a ďalších dráhových parametroch) aby sa začala meniť doba obehu a časy prieletov. A s pribúdajúcim počtom obehov sa družice pekne "rozutekajú".
Navyše - vyvedenie jednotlivých družíc na finálnu dráhu bolo "postupné", ich motory pracovali v rôznom čase a na rôznych úsekoch prechodovej dráhy, takže už ako tak rovnomerné rozloženie na finálnej dráhe je celkom úspech programu riadiaceho vyvedenie. Časom sa to samozrejme môžu ešte pokúsiť vylepšiť, ale záleží na presnosti, s akou dokážu zmerať skutočné dráhy a pozície jednotlivých družíc. A vzhľadom na poruchové vplyvy Mesiacu a Slnka sa konštelácia družíc bude aj tak časom celkom rýchlo rozchádzať.
[upraveno 27.10.2019 20:54]
lamid - 27/10/2019 - 21:58
Každý satelit má sledovač hviezd.
Lietajú pod GPS.
Sú sledované radarmi United States Air Force.
Tak snáď s presnosťou menej ako sekunda. Dúfam, že si to neidealizujem.
Ja neviem akú nepresnosť môžu mať, keď budú v plnom počte v danej vrstve.
A to ako na jednotlivej dráhe, tak aj dráhy medzi sebou v danej vrstve.
A to za prvé z bezpečnosti, tak za druhé funkčnosti internetu.
A k tomu som smeroval, že k nie akému funkčnému usporiadaniu to má ďaleko. A znovu upozorňujem, 5 mesiacov od vypustenia.
Poznámka
Pretuberancie dané Slnkom a Mesiacom sú dané a zahrnuté vo výpočtoch dráh. Poruchy na Slnku môžu mať vplyv, ale to by musela byť silná erupcia.
[upraveno 27.10.2019 22:08]
milantos - 27/10/2019 - 22:30
citace:
Pretuberancie dané Slnkom a Mesiacom sú dané a zahrnuté vo výpočtoch dráh.
Sledovač hviezd je používaný skôr na priestorovú orientáciu než na určovanie presnej polohy - aj keď aj to sa dá.
Chyba pozície bude zrejme "nepravidelná" - domnievam sa, že chybový priestor bude nejaký trojosý elipsoid.
Čo sa týka funkčnosti - teoretický rozostup 60 družíc na rovnakej kruhovej dráhe vo výške 500km je ~720km, vo výške 800km ~750km. Pre pozície v rovine dráhy bude v pozícii vhodnej pre príjem v každom okamihu 5-7 družíc. Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol. Samozrejme, s obmedzenou kapacitou a obmedzeným počtom pozemných staníc.
lamid - 28/10/2019 - 03:14
citace:Myslíš "perturbace"
Perturbácia
Vďaka za opravu
"Chyba pozície bude zrejme "nepravidelná" - domnievam sa, že chybový priestor bude nejaký trojosý elipsoid"
Ak myslíš odchýlku od elipsy vplyvom perturbácie, tak áno, ale to výpočty dráhy obsahujú.
SGP model https://en.wikipedia.org/wiki/Simplified_perturbations_models
Elipsoid je plné teleso.
Elipticky toroid? [upraveno 28.10.2019 04:19]
lamid - 28/10/2019 - 08:02
ešte k tým obežným časom.
Pre tých 60 satelitov vyšla mi priemerná obežná doba 95,34 min.
Použil som hodnotu 95,65 min a spravil graf odchýliek:
V grafe nie sú satelity s časom pod 95 minút,
tie blízko 0 sú asi na správnom mieste,
4, 5, 10 a 21 sekundová odchýlka - asi sa premiestňujú na svoju pozíciu?
1 až 60 je satelit: 1=44235(2019-029A), 60=44294(2019-029BM) [upraveno 28.10.2019 08:32]
Edit2
zoom na výšky obežných dráh [upraveno 28.10.2019 10:23]
Alchymista - 28/10/2019 - 08:12
Nie, nie, myslím chyby určenia "okamžitej" pozície satelitu (v danom momente).
citace:4, 5, 10 a 21 sekundová odchýlka - asi sa premiestňujú na svoju pozíciu?
Možné to je... Rozdiel obežnej doby 5 sekund, to je koľko vo výške obežnej dráhy? Odhadom - 8-10km? [upraveno 28.10.2019 08:23]
lamid - 28/10/2019 - 08:56
9.65 a 9.566 min (5 second) je -4.02 km
citace: Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol.
áno, je to prvá z 24 rovín. Tak ak sa počíta s určitým prekrytím, tak 1 a 1/2 hod je správne. [upraveno 28.10.2019 09:04]
lamid - 29/10/2019 - 12:47
Jeden obeh vláčiku Starlink.
Tak fakt nelietajú v jednej rovine (zatiaľ?).
lamid - 29/10/2019 - 16:10
"Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol. "
Podľa obrázku:
v inicializačnej fáze pokrýva 2*940,7 km=1881 km
to je na rovníku 16,9°, teda 1,127 hodiny,
k 53° rovnobežke úmerne viac 1,872 hod (28.08°)
ales - 29/10/2019 - 20:39
citace:k 53° rovnobežke úmerne viac 1,872 hod (28.08°)
Myslím, že kolem 50 rovnoběžky je už teď možné časové pokrytí o dost delší, protože jsou použitelné minimálně tři po sobě jdoucí oběhy (vhodné). Spojení by tak mohlo být poskytnuto na dobu minimálně 3 hodiny (spíš až 4 hodiny) denně (v kuse, ale jen jednou denně).
Pokud by tedy vypustili další Starlinky do celkem 6 vhodně posunutých rovin, bylo by v našich zeměpisných šířkách už možno poskytnout nepřetržité spojení. Celkem by na to tedy stačilo max. 360 družic Starlink (stačilo by jich ale i jen cca 50 aktivních v každé rovině, takže cca 300 aktivních družic). Uvidíme, do jakých rovin budou startovat další Starlinky.
lamid - 30/10/2019 - 00:50
citace:Myslím, že kolem 50 rovnoběžky je už teď možné časové pokrytí o dost delší, protože jsou použitelné minimálně tři po sobě jdoucí oběhy (vhodné). Spojení by tak mohlo být poskytnuto na dobu minimálně 3 hodiny (spíš až 4 hodiny) denně (v kuse, ale jen jednou denně).
Pokud by tedy vypustili další Starlinky do celkem 6 vhodně posunutých rovin, bylo by v našich zeměpisných šířkách už možno poskytnout nepřetržité spojení...
Moc trom po sebe obehom nerozumiem. Obežná rovina stojí, Zem pod ňou rotuje. V hornej a dolnej max latitude sa satelity otáčajú a tým sa ich príletové a odletové kružnice pokrytia spájajú (2×1,87 hod) v jedno. Geometria nám dá, že kružnice pokrytia sa dotknú o rádius pred bodom obratu(53°) a teda na severe 940 km pod 53 rovnobežkou (juhu nad) sa dve 1,87 hod spoja v jedno 3,74 hodinové.(čas 1,87 a 3,74 je pre 53°, pre 53°-940 km treba prepočítať).
O druhej časti príspevku , 6 obežných rovín a nepretržitom pokrytí hovorí video
Vhodne rozloženie obežných rovín je 360/6=60°, inak by boli diery aj v max šírkach.
[upraveno 30.10.2019 05:08]
ales - 30/10/2019 - 10:37
citace:Moc trom po sebe obehom nerozumiem. ...
Pokusím se to vysvětlit pomocí obrázků, které jsem neuměle vyrobil v programu Orbitron.
Tři po sobě následující oběhy. Je vidět, že všechny tři v pohodě pokrývají Prahu na 50. rovnoběžce.
Celková stopa oběžné dráhy Starlinku (jedné roviny). Je vidět, že na 50. rovnoběžce je pokrytí cca 75°, což je více než 5300 km průmětu na Zemi a více než 5 hodin denně (a naráz).
Z obrázku je vidět i to, že 50. rovnoběžka je pro pokrytí téměř ideální. Severnější i jižnější oblasti už mají pokrytí kratší, případně přerušené (ty blíže k rovníku), případně žádné (ty blíže k pólu).
lamid - 30/10/2019 - 11:39
Pekné. Už chápem ako to bolo myslené.
Pokúsil som sa o podobné a vyšlo mi 6 hodín.
30 oct 2019 11:30
30 oct 2019 17:30
Ja som to robil pre Hamburg, teda pre lat 53°, long 10°, kužeľ mám 56,3°, čo by malo zodpovedať výške satelitu 25° nad obzorom.
Netreba to brať presne, je to môj odhad. Možno to bude o 10-20 minút menej. V plnej prevádzke sa počíta len zo satelitmi 40° nad obzorom. [upraveno 30.10.2019 11:58]
Zabudol som napísať, že nie sú vykreslené kužele pokrytia všetkých satelitov vo vláčiku. Nechcelo sa mi ich všetky definovať.
Nie je problém to spraviť pre Prahu a Bratislavu(48°). [upraveno 30.10.2019 12:07]
Poznámka:
Na začiatku a konci keď je satelit 25° nad obzorom, vidieť ako široký je rozptyl dráh satelitov. Keď by sa stiahli do jednej línie o toľko by bola celková doba kratšia. [upraveno 30.10.2019 13:18]
lamid - 30/10/2019 - 14:45
Praha 30.10.2019
10:51
17:36
spolu 6:45 hod
Dorobil som kužele pokrytia pre zostávajúce satelity, ale majú uhol 45°, nechce sa mi 30x ho prepisovať.
Dám sem ešte obrázok - pohlaď na obežnú rovinu satelitov Starlink, z ktorej je vidieť nerovnomerné rozdelenie satelitov na nej. Preto vychádzajú tak dlhé časy nepretržitého pokrytia, lebo sú v nej diery.
Keby boli rovnomerne rozložene, priehlbina medzi dvomi kružnicami by bola hlbšia, teda čas prenosu by začínal neskôr a skôr skončil.
Neviem, či to má zmysel riešiť, lebo ide o teoretický čas. Vieme ako je to s príjmom mobilných telefónov.
A ako je roztiahnutá línia orbity ukazuje tento záber kúsok od ústia Amazonky - teda na rovníku.
To tiež predlžuje čas "nepretržitého spojenia" [upraveno 30.10.2019 15:43]
ales - 30/10/2019 - 15:27
citace:... Neviem, či to má zmysel riešiť, lebo ide o teoretický čas. Vieme ako je to s príjmom mobilných telefónov. ...
Ano, souhlasím, že přesné určování doby pokrytí nemá smysl. Je ale dobré si uvědomit, že 4 hodiny pokrytí denně jednou rovinou dráhy Starlinků jsou na 50. rovnoběžce bez problémů dosažitelné, takže 6 vhodně zvolených rovin drah (6 startů po 60 družicích) zajistí solidní a nepřetržité pokrytí velké části Evropy a severní Ameriky. Koncem příštího roku to klidně může začít komerčně běžet (a snad i vydělávat). Předpokládám, že SpaceX nejde primárně o "jednotlivé zákazníky", ale budou se snažit převzít část transatlantického a transpacifického komunikačního provozu (místo provozovatelů podmořských optických kabelů) a to by mohlo přinášet dost velké peníze poměrně dost rychle. Uvidíme. Nejprve to musí začít spolehlivě fungovat.
lamid - 30/10/2019 - 16:19
Áno, 4 hodiny istotne, to budú aj 40° nad horizontom.
Ako v New Yorku (vo veľkomestách) budú mať užívateľské terminály o veľkosti strednej škatule od pizze umiestnené. Na strechách? Ako u nás satelity v oknách?
Lebo potom hodne populácie z toho grafu vypadne.
lamid - 30/10/2019 - 16:36
citace:... 6 vhodně zvolených rovin drah (6 startů po 60 družicích) zajistí solidní a nepřetržité pokrytí velké části Evropy a severní Ameriky.
...
Už som to raz písal. Vhodne je len 360/6. teda po 60°.
Klietka 6x60° a pod ňou rotuje Zem. Inak to nefunguje.
Ak by boli inak, tak je tam diera a inde zhustenie.
Erakis - 2/11/2019 - 11:03
Konečne bol určený prvý štart operačne spôsobilých Starlinkov - na 11. novembra. Je to síce vyše mesiac skzl oproti plánu oznámenému na začiatku septembra, ale vrámci klasických spacexovských odkladov je to ešte v norme.
citace:Mission Date (NET)
Starlink-1 October 10th
Starlink-2 October 25th
Starlink-3 November 13th
Starlink-4 December 8th
Zaujímavé je, že už 19. novembra má prebehnúť aj prvý štart 34 operačne spôsobilých družíc Onewebu, takže skutočné vesmírne preteky o satelitný internet v priamom prenose začnú byť v plnom prúde. Fakt som zvedavý, koho systém sa nakoniec viac uchytí a bude ziskovejší (a napriek ohlasovanej kvantitatívnej prevahe Starlinku si nemyslím, že je nevyhnutné aby to bol práve on).
lamid - 3/11/2019 - 10:52
K určeniu nepretržitého pokrytia na 50°zemepisnej šírky:
Grafické (a jednoduché) je zväčšiť si valcovú projekciu dráhy preletu,
od požadovanej zemepisnej výšky (v našom prípade 50°) odpočítať uhlový polomer kužeľu pokrytia (7,868°)
a priesečníky tejto výšky (42 ,66°) s dráhou, teda ich vzdialenosť ukazujú dobu pokrytia (6:01 hodiny).
V simulácii som urobil aj ideálne rozloženie 60 satelitov v jednej stope (360/60=6°).
A tu je výsledok 5 hod 59 minút 21 sek:
A pokúsil som sa o výpočet tohto ideálneho rozloženia satelitov v jeden línii - 5,69 hodiny.
Rozdiel medzi časom vo výpočte a simulácii je v tom, že simulácia lieta na elipsoidom a aby som to zohľadnil s mojou "vyšší dívči", by som sa hodne zapotil.
Hlavne je zaujímavé, rozdiel v časoch skutočnosť a jedna línia
6:45 a 5:59.
Okrem iného je tam pekný obrázok vyfúknutého/spľasnutého torusu(blown out torus shape)
zobrazujúci priestor v ktorom sa satelity v danej vrstve pohybujú a vyhýbajú(trošku excentrické s rovnakou dobou obehu a pootočené)
citace:Ak to dobre chápem, tak 40 skončí na 350 km a len 20 pôjde na 550 km.
Z dalších dokumentů vyplývá, že i zbylých 40 družic se má nakonec dostat na operační dráhu ve výšce 550 km, jen budou nějakou dobu ve výšce 350 km čekat na to, až se pootočí do jiné roviny dráhy (protože rychlost samovolného stáčení roviny dráhy kolem Země je různá v různých výškách). SpaceX tak chce během jediného startu (60 Starlinků) dostat družice do tří různých rovin dráhy (nejprve prvních 20 do jedné roviny, po cca 40 dnech dalších 20 do druhé roviny a nakonec po dalších cca 40 dnech zbývajících 20 do třetí roviny).
Vypadá to rozumně a efektivně. Pokud v počáteční výšce 280 km nebude některá z družic správně fungovat, tak samovolně brzy zanikne v atmosféře (během pár týdnů, i bez jakéhokoliv dalšího aktivního zásahu). Naopak kompletně funkční (manévrovatelné) družice se pak postupně dostanou do až tří různých rovin dráhy. Možnost vzniku "kosmického smetí" je tak minimalizována a rychlost rozmístění družic do mnoha rovin dráhy je maximalizována. Chytré a užitečné.
Tak SpaceX sa k tomuto kroku asi rozhodli hlavne po incidente s družicou Aeolus. Predsalen, ak majú nefunkčné družice klesať z výšky 440 km celé roky, je to potenciál na vyrábanie problémov súvisiacich s kozmickým odpadom oveľa viac ako z výšky 280 km, odkiaľ je po pár týždňoch od nich pokoj. [upraveno 11.11.2019 09:17]
admin - 11/11/2019 - 15:38
citace:živý prenos zo štartu:
14:56 UTC,
Záložné okno v utorok 12. novembra 14:34 UTC. [upraveno 10.11.2019 16:53]
Přenos je živý.
admin - 11/11/2019 - 16:06
Booster počtvrté přistál.
admin - 11/11/2019 - 16:08
lamid - 11/11/2019 - 16:10
Gratulácia do SpaceX k štartu a pristátiu,
ešte vypustiť satelity a zajtra sa môžeme tešiť na vláčik na oblohe.
admin - 11/11/2019 - 16:18
Za zmínku stojí, že znovupoužit byl i kryt. Takže nový byl jen druhý stupeň.
lamid - 11/11/2019 - 16:30
Na ich zachytenie sa teším.
admin - 11/11/2019 - 16:43
Cirkularizace hotova. Za cca hodinu uvolnění družic.
lamid - 11/11/2019 - 16:52
citace:Cirkularizace hotova. Za cca hodinu uvolnění družic.
Asi si sa zle vyjadril.
Vypustenie satelitov:
T+00:60:43 Starlink satellites begin deployment
admin - 11/11/2019 - 16:56
Samozřejmě. Za hodinu od startu.
admin - 11/11/2019 - 16:59
A jsou vypuštěny.
lamid - 11/11/2019 - 17:01
Gratulácia.
Zajtra sa teším na vláčik na oblohe.
Erakis - 11/11/2019 - 17:11
citace:Gratulácia.
Zajtra sa teším na vláčik na oblohe.
Tak tešiť sa môžeš, odporúčam sa ale občas pozrieť aj na predpoveď počasia. Zajtra aj pozajtra má na väčšine nášho územia pršať, minimálne byť úplne zamračené. Vyjasniť sa má až ďalšie dni, a to už budú Starlinky pomerne dosť rozptýlené. Podľa skúseností čo mám z prvého štartu vidno naozaj efektný vláčik tak max dva dni po štarte, po tom už začínajú byť Starlinky pomerne ďaleko od seba a neni to už celkom ono. Aj keď za pohľad to stále stojí.
A inak samozrejme veľká gratulácia do SpaceX. [upraveno 11.11.2019 17:13]
lamid - 11/11/2019 - 18:29
Asi bude jedno aké počasie bude.
Vychádza mi, že zajtra aj pozajtra ponad nás preletia za svetla,
o tom istom čase ako dnes.
Ale snáď sa objaví video na youtube. [upraveno 11.11.2019 19:19]
Zmena inicializačnej fázy konštelácie Starlink, 72 orbitálnych rovin so sklonom 53°, 22 satelitov v každej, spolu 1584 satelitov:
Ako to bude s pokrytím pri spustení so 300-400 satelitov netuším.
Bude 20 v rovine a rovín bude 20? Akú plochu pokryjú?
Pri 66 v rovine sme sa dopracovali k nie akému výsledku. Tu môžeme začať od znovu.
Pozrel som sa na rozloženia satelitov Starlink.
Pri 400 kusoch v 20 rovinách po 20
nepretržité pokrytie bude od cca 38 do 60° zemepisnej šírky.
dolný červený krúžok zobrazuje zemepisnú šírku kde sa vysielacie kužele (56,55°=satelit 25°nad obzorom) spoja a hore to siaha až k 60°.
Nechce sa mi definovať všetkých 400 satelitov. Mám ich 20 v jednej obežnej rovine, po 2 v ďalších troch.
[upraveno 14.11.2019 10:29]
lamid - 14/11/2019 - 16:48
citace: ...SpaceX tak chce během jediného startu (60 Starlinků) dostat družice do tří různých rovin dráhy (nejprve prvních 20 do jedné roviny, po cca 40 dnech dalších 20 do druhé roviny a nakonec po dalších cca 40 dnech zbývajících 20 do třetí roviny).
Trochu som oprášil kalkulačku s uzlovou precesiou.
Vychádza mi stočenie ωp350km=4.9739 °/den, ωp550km=4.4892 °/den
rozdiel= 0.4847 deg/day
Ak teda budú v 20 rovinách 360/20=18°
18/0.4847= 37.1364 dní
Docela sedí.
Je samozrejme, že z výšky 350 na 550 km nepreskočia, a teda by sa to malo počítať integrálom, ale teší ma, že som v obraze.
lamid - 15/11/2019 - 04:48
Celestrak.com už uvádza TLE satelitov vypustených 11.11.
Sapce-trak.com zatiaľ nie. http://celestrak.com/NORAD/elements/starlink.txt
Edit:
Celstrak ma aj sledovanie satelitov. Znej vychádza, že prvý prelet vláčiku v našich končinách bol 12.11.2019 10:34Z a večerný po 24 hodinách 15:15
Pekne je vidieť roviny dráh nultej a tejto dávky. [upraveno 15.11.2019 08:44]
Celestrak nemá ošetrenie na začiatok udalosti, teda sa dá zobraziť a tesne po štarte. V skutočnosti letel o 15:20 a teda trochu na západ, ale aj táto predstava je skvelá: [upraveno 15.11.2019 09:00]
lamid - 16/11/2019 - 00:57
space-track.com už pozná TLE Starlink #1
Začína Starlink 1007 pre 2019-074A 44713:
44713 STARLINK 1007 2019-074A PAYLOAD US 2019-11-11 AFETR 90.59 53.01 304 303
Začína 19318.91668981= 14.11.2019 23:00 a za deň vystúpal o 5 km. [upraveno 16.11.2019 02:09]
Registroval som ju. Len nerozumiem tomu prečo ju robil. Satelity sú živé, každý obeh aktívne zvyšujú výšku. On zo súčasných TLE ukazuje ako sa rozutekajú. Ale to sa nestane.
Spolu v cca jednej rovine vystúpajú na 350 km, 20 vystúpa na 550, za 40 dní uzlovou precesiou a vystúpaním sa vytvorí ďalšia rovina pootočená o 18° a za 40 dní sa to zopakuje.
Nie aké obrázky k tomu som dal na forum.elonx.cz
https://www.reddit.com/r/Starlink/
Edit
Škrtám podtrhnutý text. V noci na mobile som to zle vyhodnotil.
[upraveno 18.11.2019 07:26] [upraveno 18.11.2019 07:27]
lamid - 18/11/2019 - 15:47
Tak ak sa domaľujú aj križujúce satelity tak nepretržité pokrytie je od 60 po cca 28°.
Myslím si, že s krátkymi výpadkami snáď aj k 25°.
Podotýkam, že satelit pokrýva oblast ak je nad obzorom 25°.
Vo finálnej faze s 1584 satelitov sa počíta s uhlom 40°.
2 min video je na youtube.
lamid - 19/11/2019 - 11:06
V simulácii som sa pohral s uzlovou precesiou:
Nedbal - 19/11/2019 - 19:21
Pane Bože,
to bude kolem Země šrotiště, až tam již nebude možno bezpečně létat. Vy mladší, se toho dožijete.
lamid - 23/11/2019 - 07:17
Satelity Starlink1 sa blížia výške 350 km.
Ktoré z nich budú pokračovať priamo na 550 km, a ktoré zostanú parkovať na 350 km?
lamid - 24/11/2019 - 12:11
citace:
Trochu som oprášil kalkulačku s uzlovou precesiou.
Vychádza mi stočenie ωp350km=4.9739 °/den, ωp550km=4.4892 °/den
rozdiel= 0.4847 deg/day
Ak teda budú v 20 rovinách 360/20=18°
18/0.4847= 37.1364 dní
Docela sedí. Je samozrejme, že z výšky 350 na 550 km nepreskočia, a teda by sa to malo počítať integrálom, ale teší ma, že som v obraze.
Precesia uzlov rovín obehu satelitu Starlink.
Za 34 dní stúpania z 350 na 550 km sa rovina satelitu v konštantnej výške 350 km otočí o 170°, stúpajúceho o 161,5° a ich konečné pootočenie rovín bude o 8.5°. [upraveno 26.11.2019 08:50]
lamid - 14/12/2019 - 01:00
Starlink v1-2 má štartovať na Silvestra 5:40 nášho času.
Teda prelietavať ponad nás krátko po 6.
Ak by vyšlo počasie, tak 2.st F9 by mohlo byť vidieť a na Nový rok vláčik.(Slnko 15° pod obzorom)
Ešte spočítať, ako to bude s obežnými rovinami.
2.1. končí 40 dňová precesia rovín prvých 20 satelitov a začne stúpanie druhých 20.
Astronomové jsou zásadně nespokojeni s nárůstem světelného smogu, který přinese tento naprosto zbytečný a škodlivý systém: https://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni/ztrata-nocni-oblohy-kvuli-desetitisicum-druzic.html
Kromě toho jeho produktem bude bezprecedentní zašpinění drah kolem Země předměty, které ohrozí budoucí rozumné využívání kosmu, pilotované i nepilotované.
Toto není něco, nad čím bysme, byť příznivci kosmonautiky, měli jásat. Je to krádež statku, který patří všem. Rozumní by měli protestovat a tlakem dolačit k vytvoření potřebné legislativy, která by tomu učinila přítrž.
xChaos - 14/12/2019 - 22:07
Pravda bude někde mezi. Největším zdrojem světelného smogu jsou dnes pozemské aglomerace, míst, odkud je hvězdné nebe vidět opravdu kvalitně, po Zemi ubýá.
Naštěstí došlo ke změně plánů, takže družice jsou na drahách, na kterých po čase samovolně zaniknou v atmosféře.
Podobné kritice kdysi čelily družice Iridium, kterých bylo přitom neporovnatelně méně...
milantos - 14/12/2019 - 22:45
citace:
Naštěstí došlo ke změně plánů, takže družice jsou na drahách, na kterých po čase samovolně zaniknou v atmosféře.
Z těch 550 km to bude přes 10 roků.
Iridia "vadila" , ale síť měla jen 66 satelitů. To ve finální verzi Stralinku bude ( doufám tedy, že nebude ! ) startovat 2x týdně .
A to jsou satelity pouze od SpX...
yamato - 15/12/2019 - 09:16
myslim si ze pockajme na tie cierne Starlinky a potom hodnotme kvalitu oblohy
obavy o zaprasenie obeznych drah trochu zdielam, a to z dovodu ze zrazka satelitov sa ani pri tej najlepsej snahe neda uplne vylucit. Co vo svetle Murphyho zakonov znamena ze raz sa to stane. A pri takomto pocte satelitov to znamena realnu hrozbu domino-efektu
milantos - 15/12/2019 - 11:29
Pokud by satelity neměly sluneční panely, tak by tomu černý nátěr mohl pomoci. Takhle jsem celkem skeptický- snížení jasu o nějakých 0,5 mag je sice alespoň něco, ale není to až zase tak výrazné, jak by bylo potřeba. Ale neřeší to v podstatě problém - pouze pro normální lidi, dívající se na oblohu z tmavých míst na Zemi top bude mít nějaký význam.
kopapaka - 15/12/2019 - 18:23
Alchy: to už tu(téměř)bylo - vypuštění pořádné hromady jehliček kvůli radiokomunikaci odrazem...
Jinak k nějaké regulaci bude muset dojít, ale ta bude muset vycházet z nějakého stavu a to už bude na LEO minimálně částečně funkční Starlink.
A co si budem povídat - něco takového nebude snikdo další vynést tak příštích deset let...
Jestli vůbec.
alamo - 17/12/2019 - 09:15
A dokedy má vlastne space x platnú licenciu na obsadenie alebo "zábor" komunikačného pásma?
yamato - 17/12/2019 - 10:08
citace:Pokud by satelity neměly sluneční panely, tak by tomu černý nátěr mohl pomoci.
tak zrovna Tesla sa dost vytrapila so solárnymi panelmi, ktore nevyzeraju ako kus skla, ale skor ako kus matneho kovu, funguju a nie su extra drahe Mozno to najde uplatnenie niekde uplne inde ako na strechách
Zítra ve 3:19 SEČ(2:19 UTC) by měla odstartovat mise Starlink 2.
admin - 6/1/2020 - 07:04
lamid - 6/1/2020 - 12:51
Prelet F9 2st ponad nás 24 min po štarte ,
žiaľ Slnko bude viac ako 36° pod obzorom, tak prelet nebude osvetlený.
Ďalší prelet o 4:24 UTC je ponad Pyreneje a severnú Afriku, a o 24 hodín je to isté.
Pohľad na opačnú stranu dráhy (180°) o cca 12 hodín je za dňa.
Teda pre vizuálne pozorovanie skoro nič.
V ďalších dňoch vláčik podľa heavens-above.com alebo iných satelitných trackerov.
TLE:
STARLINK 2
1 00000U 20001A 20007.12553241 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 11
2 00000 53.0340 37.7601 0447064 51.8071 123.2878 14.94063621 05
5:25 nášho času 11° nad obzorom na juhu pre Bratislavu: [upraveno 6.1.2020 13:50]
Edit:
Pozrel som sa na ďalšie najbližšie dni, tak okrem vyššie uvedeného preletu nízko na juhu 7.1. 5:25 nebude vidieť v našich končinách.
Tak snáď ďalší štart. [upraveno 6.1.2020 14:49]
vynášať sa bude na 290 km
stúpanie 1 až 4 mesiace na 550 km
"... spoločnosť SpaceX poskytuje TLE pred štartom, aby astronómovia mohli
lepšie koordinovať svoje pozorovania so satelitmi."
[upraveno 7.1.2020 12:54]
John Kraus
Falcon 9 streaks to orbit from Cape Canaveral at 9:19pm this evening, launching 60 additional #Starlink satellites
lamid - 7/1/2020 - 04:55
Celestrak
Zdá sa, že máme nominálne nasadenie, takže predbežné TLE by mali platiť pre nadchádzajúce hodiny, zatiaľ čo prvé efemeridy čakáme. https://twitter.com/TSKelso/status/1214387698309517312
Môžeme sa tešiť na obrázky od južnejších susedov.
lamid - 7/1/2020 - 07:23
Prenos komentovala aj Lauren Lyons
Lauren Lyons je absolventkou Princetonskej univerzity s BSE v odbore strojárstva a letectva a Harvardskej univerzity s magisterským programom vo verejnej politike. Je inžinierkou pre integráciu misií a certifikáciu systémov v SpaceX, kde pracuje na certifikácii kozmickej lode Dragon 2, ktorá vezme posádku NASA na medzinárodnú vesmírnu stanicu. Keď nevypúšťa rakety, Lauren je vedúcou inštruktorkou, zakladateľkou začínajúcich startupov a spisovateľkou beletrie.
Už to tu myslím někdo psal, že po třetím startu se SpaceX stane operátorem systému s největším počtem družic. Ale teď se to už stalo, tak proč to nezopakovat.
Starlink v1-3 štart 20. 1. 2020 17:20 UTC
Ak sa pôjde ako zvyčajne tak:
Prelet F9 2st ponad nás 24 min po štarte,
žiaľ Slnko bude 20° pod obzorom, tak prelet nebude osvetlený.
Ďalší prelet o 19:41 CET je ponad Pyreneje a severnú Afriku, a o 24 hodín je to možné.
Pohľad na opačnú stranu dráhy (180°) je za dňa.
TLE zatiaľ nie sú.
21.1.2020 18:07 nášho času, Slnko -15°, ak vyjde počasie, vláčik by mal byť vidieť.
edit:
pokúsil som sa o TLE:
STARLINK 3
1 00000U 20001A 20020.75069445 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 80
2 00000 53.0340 287.3800 0447064 168.9910 125.2870 14.94063621 05
Nie sú presné, ale na skúsenie viditeľnosti by mali postačovať. [upraveno 15.1.2020 10:09]
Edit2:
Pozrel som sa na prelet vláčika po 24 hod od štartu a tentokrát z TLE z celestrak.com a to z 10.1.2020 (skoršie nemám)
Vychádza to 21.1. 17:12, Slnko 6° pod obzorom
a o oblet neskôr 18:46
Obrázok je pre Bratislavu.
A tle:
1 00000U 20005A 20020.75069444 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 16
2 00000 53.0000 280.0000 0002763 288.0000 252.5000 15.94393 15
dám aj obrázok z medzerami lebo html to posúva
[upraveno 17.1.2020 11:05] https://i.imgur.com/qljEgxn.png [upraveno 17.1.2020 11:09]
lamid - 15/1/2020 - 14:21
Skúmal niekto, do ktorej obežnej roviny smeruje štart 20.1.2020.
Ak som správne pochopil, tak sa buduje sieť obežných rovín s 20° rozostupom.
Každým štartom sa zapĺňa táto sieť.
Len sa chcem spýtať, či to niekoho zaujíma a venuje sa tomu?
Myslím, že nejde jen o zhoršený pohled astronomů na vesmír, ale bude to mít vliv i na historický pohled lidstva na noční oblohu. Kromě toho s rozvojem kosmonautiky poroste nebezpečí srážek ve vesmíru a každý start ze Země a návrat na Zemi přes dráhy těchto satelitů bude muset s nimi počítat. Jakákoliv odchylka od plánované dráhy nebo času může být nebezpečná.
Nechápu, jak je možné, že FCC , což je agentura jednoho státu –USA, má pravomoc rozhodnout o satelitech létajících nad celou zeměkoulí a ani nepodléhá NEPA, zatímco NASA jí podléhá.
Posunutím štartu o 21 minút (+23:39 hod) sa zmenila aj predpoveď viditeľnosti preletu Falconu 2st. po štarte ponad nás:
Bratislava, žltý bod je 21.1.2020 18:20,
tým sa posúvajú aj prelety vláčiku nasledujúci den a zostáva viditeľný len prelet 22.1. 18:25.
Edit:
Prelet vláčiku 22.1. 18:25 nad Bratislavou: [upraveno 18.1.2020 10:00]
admin - 20/1/2020 - 23:43
Před dalším startem(možná ve středu) byl proveden statický zážeh.
Nové Starlinky dnes startovat nebudou (start byl odložen kvůli počasí a konfliktu s testem Atlasu 5 o několik dní), ale jsou docela dobré podmínky pro pozorování Starlinků z předchozích startů.
Dnes by to mělo být dobré od 18:30 do cca 18:40 (s triedrem je pozorování snazší). Jednotlivé Starlinky jsou od sebe časově vzdáleny cca 15 sekund.
Tak musím konstatovat, že dnes byl v Mostě přelet Starlinků opravdu pěkný. Překvapilo mne, že družice byly viditelné i pouhým okem (od výšky cca 10° nad západním obzorem) a to i uprostřed města s přesvětlenou oblohou a s mírným oparem na obloze. V triedru byly družice vidět prakticky už od obzoru. Šlo o Starlinky ve výšce kolem 350 km.
Jasnost jednotlivých družic mi připadala srovnatelná skoro s jasností pilotovaného Sojuzu, nebo třeba Progressu. Je ale fakt, že SpaceX uvádí, že v současné etapě změn dráhy zatím solární panely Starlinků nemíří přesně na Slunce a proto jsou družice mnohem jasnější, než budou na konečné dráze, která je jednak výrazně výš a hlavně solární panely budou většinu odlesků odrážet směrem ke Slunci.
Velmi neobvyklé bylo sledovat cca 40 družic letících v odstupech za sebou po celkovou dobu cca 10 minut. Opravdu jako korálky na šňůře. Nic podobného jsem zatím nepozoroval. Doporučuji to i ostatním. Připadá mi to prostě hezké a zajímavé.
Zítra už pozorovací podmínky zřejmě nebudou tak dobré, jako dnes. V dalších dnech (od čtvrtka do neděle) by to ale zase mělo být lepší (z hlediska dob přeletu a osvětlení družic). Počasí to samozřejmě může zcela zhatit. Uvidíme.
milantos - 21/1/2020 - 21:06
Já jsem se zaměřil na předcházející přelet ještě za hodně světla. Zajímal mě ten upravený Starlink, o kterém jsem už četl od pozorovatelů, že není znát žádný rozdíl v jasnosti. Tady je porovnání 2 satelitů s expozicí 0,5s a fotometrický profil jejich stop. Rozdíl je nezjistitelný. "Darksat" je satelit 2020-001U
citace:Já jsem se zaměřil na předcházející přelet ještě za hodně světla. Zajímal mě ten upravený Starlink, o kterém jsem už četl od pozorovatelů, že není znát žádný rozdíl v jasnosti. Tady je porovnání 2 satelitů s expozicí 0,5s a fotometrický profil jejich stop. Rozdíl je nezjistitelný. "Darksat" je satelit 2020-001U
Skvelá práca, len satelit je vo výške 360 km a stúpa na 550 km, solárny panel pre zvýšený odpor atmosféry nemá natočený k Slnku, ale za sebou.
Teším sa na meranie, keď bude na 550 km. [upraveno 22.1.2020 06:21]
milantos - 22/1/2020 - 08:59
Ano, satelit je ve výšce 364 km, jenže pro jasnost je podstatná vzdálenost, a ta v tomto okamžiku byla 726 km.
Petr_Šída - 22/1/2020 - 11:23
citace:Ano, satelit je ve výšce 364 km, jenže pro jasnost je podstatná vzdálenost, a ta v tomto okamžiku byla 726 km.
V tuhle chvíli je důležité natočení panelu, které přebíjení vše ostatní, musíte počkat na finální polohu
Alchymista - 22/1/2020 - 11:50
Anteny transponderov stále k Zemi - a slnečný panel kolmo na smer slnečného žiarenia v rámci možností jeho pohybu bude "štandardný stav. Bude to zrejme hádzať "prasiatka" podobne ako Iridium.
Ak sa bude panel neustále natáčať za slnkom, tak to prasiatka príliš hádzať nebude a hlavný odraz bude od telesa družice.
citace:solárny panel pre zvýšený odpor atmosféry nemá natočený k Slnku, ale za sebou.
To si môže dovoliť len ak nepracuje iontový motor - alebo ak má dosť energie v palubnom akumulátore.
Z fotografií nočnej oblohy by som pomernú jasnosť oboch družíc rozhodne neposudzoval - napriek všetkému sú to plošné objekty, takže na správne posúdenie jasnosti treba urobiť skutočnú fotometriu. V opačnom prípade sa v podstate nedá z takejto fotografie zistiť ani pokles jasnosti na polovicu (o 50%) či dokonca štvrtinu (o 75%).
Jo, jsem schopen si představit,jak je to natočené teď a dovedu si i spočítat průřezovou plochu, až to bude správně. Rozdíl 1mag oproti současnosti není to, co by mě uchvátilo jako nějaké řešení. Samozřejmě že si počkám , až to bude na definitivní dráze. Stačí se ale podívat na satelity z první a druhé várky , ale to tu nikdo neudělá a radši se tu budou opakovat jen ta prohlášení SpX pro tisk
milantos - 22/1/2020 - 12:45
citace:
Z fotografií nočnej oblohy by som pomernú jasnosť oboch družíc rozhodne neposudzoval - napriek všetkému sú to plošné objekty, takže na správne posúdenie jasnosti treba urobiť skutočnú fotometriu.
No, je to plošný objekt, ale v tomto případě ho fotografie i poměrně velkými dalekohledy zobrazí jako bod. Takže fotometrie ( ať absolutní nebo relativní) není problém udělat. S přesností na 10 % to opravdu není s ničím problém, tohle dokáží všechny programy na zpracování astronomických snímků i bez jakékoliv kalibrace a pod. A zvýšení / snížení jasnosti o 0,2 mag opravdu pro posuzování vlivu nehraje žádnou roli
Alchymista - 22/1/2020 - 15:51
Však to je to - aj keď sa budú "dosť snažiť" a skomplikujú si život úpravami konštrukcie a hlavne zmenami teplotného režimu družice, na konečný efekt to bude mať vplyv malý až "žiadny" - v zmysle nepozorovateľný.
Zlý je proste už samotný nápad...
Jestli jsi to tu už dával, tak sorry, nezaznamenal jsem to.
milantos - 22/1/2020 - 22:40
Je nějaký důvod pro pozorování této konkrétní družice ?
Nemám fotky, naposledy jsem družice z první várky pozoroval na podzim vizuálně, bez nějakého konkrétního zaměření na konkrétní kus.
Nepřišlo mi na tom průletu několika družic nic zvlášť zajímavého a mimořádného.Bylo to jen takové vizuální okukování během focení něčeho jiného. Takže nevím, který kus to byl, jen jsem viděl na své mapě, že mi tam letí nějaký Starlink, tak jsem se na něj triedrem podíval .
admin - 22/1/2020 - 23:15
Jde mi o to, že je v zásadě na operační dráze. Tak jak moc škodí svou jasností...
milantos - 22/1/2020 - 23:44
No tak škodí všechno od velikosti cubesatů výše
V kapesním triedru bezproblémový- odhadem tak 5. mag. Ale samozřejmě to není nijak směrodatný odhad - na každé části oblohy ta jasnost bude různá, a to odvisle jak od osvětlení, tak i okamžité vzdálenosti. Mě šlo v tom včerejším focení o to , porovnat, jestli je nějaký viditelný rozdíl mezi těmi dvěma satelity. Porovnám znovu, až budou na operační dráze- jinak mě tyhle satelity opravdu nezajímají . Časem budou na každé fotce,i bez našeho přičinění.
admin - 23/1/2020 - 10:14
lamid - 23/1/2020 - 14:32
Len štart bol už medzičasom posunutý na 27.1. 14:49 UTC
Ja to už prestávam sledovať.
admin - 23/1/2020 - 14:54
Njn. Jízdní řád v kosmonautice je zatím pořád velmi variabilní...
MISSION OVERVIEW
SpaceX is targeting Monday, January 27 at 9:49 a.m. EST, or 14:49 UTC, for its fourth launch of Starlink satellites from Space Launch Complex 40 SLC-40) at Cape Canaveral Air Force Station, Florida. A backup launch opportunity is available on Tuesday, January 28 at 9:28 a.m. EST, or 14:28 UTC.
Falcon 9’s first stage previously launched Crew Dragon on its first demonstration mission in March 2019 and the RADARSAT Constellation
Mission in June 2019. Following stage separation, SpaceX will land Falcon 9’s first stage on the “Of Course I Still Love You” droneship, which will be stationed in the Atlantic Ocean. Approximately 45 minutes after liftoff, SpaceX’s two fairing recovery vessels, “Ms. Tree” and “Ms. Chief,” will attempt to recover the two fairing halves.
The Starlink satellites will deploy at an altitude of 290 km. Prior to orbit raise, SpaceX engineers will conduct data reviews to ensure all Starlink satellites are operating as intended. Once the checkouts are complete, the satellites will then use their onboard ion thrusters to move into their intended orbits and operational altitude of 550 km. [upraveno 27.1.2020 01:12]
lamid - 26/1/2020 - 18:07
živý prenos
admin - 27/1/2020 - 15:34
Příliš silný vítr ve vysokých výškách. Odklad na zítřek.
T-5 min [upraveno 29.1.2020 15:02]
štart [upraveno 29.1.2020 15:06]
Ešte počkať na T+61, zatiaľ nádhera. [upraveno 29.1.2020 15:21]
admin - 29/1/2020 - 15:16
B1051 dovedl potřetí přistát.
admin - 29/1/2020 - 15:49
Ms Tree chytla jeden z krytů.
admin - 29/1/2020 - 15:55
Potvrzena dobrá dráha. Družice by měly být vypuštěny ve cca 16:08 SEČ.
admin - 29/1/2020 - 16:10
Družice úspěšně vypuštěny.
admin - 29/1/2020 - 16:11
lamid - 29/1/2020 - 16:32
Gratulácia do SpaceX.
Vláčik z tohto štartu bude vidieť u nás až 3.2.2020
Teším sa na štart S-4 a 5.
Spacex názvy zamiešalo, S3 označuje ako Starlink-4.
štart bol 14:06:49 UTC, uvádzať sa asi bude 14:06
[upraveno 29.1.2020 16:34]
NovýJiřík - 29/1/2020 - 17:08
Existuje nějaký odhad, jaká bude tržní cena sítě Starlink? Případně v jednotlivých fázích budování?
lamid - 29/1/2020 - 17:12
Prechod cez nadzvukovú rýchlosť je krásne vidieť v spomalenom videu v T+58 sec:
Rýchlosť a výška z telemetrie sú bonus.
Je pěkné, že se někdo stará také o nás několik desítek majitelů zaoceánských jachet, abychom měli k dispozici rychlý internet kdekoliv na moři, které přece pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu. Jistě budou také vděčni lovci kožešin a dřevorubci na rozlehlých sibiřských a severoamerických pláních. Rovněž nomádi na Sahaře se jistě bez rychlého internetu neobejdou.
Co na tom, že u vědců plán na umístění takto velkého počtu družic na oběžnou dráhu vyvolává kritiku a zděšení. Satelity Starlink odrážejí světlo a navíc budou vysílat velké množství radiových vln. Astronomové se proto obávají, že světelné a elektromagnetické znečištění výrazně zkomplikuje pozemská pozorování hvězd. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě zkomplikuje kosmické lety i pohyb současných družic. Hrozba možné kolize podle nich navzdory ujišťování firmy vzroste.
Ale pižmoň na to má takže vo co go?
Petr_Šída - 19/2/2020 - 09:11
Ve své filipice jste zapomněl na největšího zákazníka, a tím je US army, USAF a US baby, ale jo, jinak to asi nikdo nepoužije
admin - 19/2/2020 - 09:28
dodge navíc zcela záměrně ignoruje údaje, které jsem tu i já dával snad před rokem, nebo kdy, které ukazují, že i podstatná část běžné populace v USA je kvůli nedostatečné infrastruktuře bez internetu nebo s připojením horším, než je ISDN. Jedná se o desítky milionů potenciálních zákazníků jen v USA.
yamato - 19/2/2020 - 10:35
ako to bude asi s internetom v rychlo rastucich ekonomikach azie alebo juznej ameriky? a co afrika (niektore krajiny rastu 6% p.a.)? budeme tahat cez prales kable do kazdej horskej dediny? alebo narok na konektivitu ma iba clovek zapadny?
namietky astronomov su samozrejme opravnene, ale toto je typicky pripad kedy si treba urobit cost-benefit analyzu. Pokial rychly internet prakticky kdekolvek na svete prinesie podstatne vyhody, tak holt musia sa astronomovia presunut inam (tym myslim na orbit)
Viem si ale predstavit, ze by SpaceX ako "kompenzaciu" napríklad ponukla pre vesmirne observatoria starty zadarmo
admin - 26/2/2020 - 11:58
Odhad koncové ceny je někde kolem 80-100$/měsíc. 1Gb/s. To je cca 3x 300Mb/s od UPC. Rychlostně i cenově. Od včerejšího rána se zase rozčiluji s UPC. Thore, jak rád bych se domluvil se sousedy a od UPC utekl!!!
P.S. Jestli budu dnes na Kosmochůzce na někoho velmi nevrlý, tak předem sorry. Fakt jsem vytočený...
... to jsou trochu bombastické titulky. Podle textu článku a zmínce i o konkurenčním OneWeb bych to chápala tak, že se US armáda zajímá o všechny projekty komunikačních sítí.
Dál se uvidí ... ;-)
admin - 14/3/2020 - 02:16
Static fire mise Starlink 5.
admin - 15/3/2020 - 14:24
Abort těsně před startem.
Ervé - 16/3/2020 - 15:19
citace:Abort těsně před startem.
Nový termín startu ještě není?
ales - 16/3/2020 - 20:55
Aktuálně by měl Falcon 9 s 60 družicemi Starlink v1.0 L5 startovat ve středu 18.3.2020 kolem 13:16 SEČ.
admin - 18/3/2020 - 11:45
Dočkáme se dnes?
Ervé - 18/3/2020 - 13:50
citace:Dočkáme se dnes?
Start družic úspěšný, přistání stupně neúspěšné.
Nějak se jim teď ty přistání nedaří.
admin - 18/3/2020 - 13:54
Gratuluji k dalším šedesáti nočním můrám astronomů.
Zajímavý je booster. Přišel o motor těsně před MECO?
Takže tam problém byl a zřejmě to bude znamenat nějaké zdržení dalších letů.
Yeah. There was also an early engine shutdown on ascent, but it didn’t affect orbit insertion. Shows value of having 9 engines! Thorough investigation needed before next mission.
Další várka Starlinků je úspěšně na oběžné dráze. Ty zatím u nás vidět nebudou, ale dnes je docela dobrá příležitost večer pozorovat přelety Starlinků ze dvou různých startů, minimálně ve třech různých výškách a ve třech různých rovinách dráhy. Přelety budou nad jihem až západem, dnes od cca 19:30 do cca 20:10, kdy poletí i "Darksat". Jsem zvědav, jak budou vidět družice ve výšce 550 km (na té je i "Darksat"). Bude přelétat přímo přes souhvězdí Orion.
otazka je, ci bol problem s tym motorom, ktory sposobil abort, a ci tento motor sposobil taktiez zlyhanie navratu boostra. No a samozrejme, o aky problem islo.
Ja to beriem pozitivne, kazdy fail bez posadky je predideny fail s posadkouNovýJiřík - 18/3/2020 - 19:59
Začínám se po tomhle trochu bát o DM-2.
Byl to 5. let prvního stupně, to už se nějaká únava materiálu může projevit, ale na pilotované lety by měla být raketa zbrusu nová, ne?
Petr_Šída - 18/3/2020 - 20:28
citace:Začínám se po tomhle trochu bát o DM-2.
Byl to 5. let prvního stupně, to už se nějaká únava materiálu může projevit, ale na pilotované lety by měla být raketa zbrusu nová, ne?
Tak jest, uvidíme, ale vypadá to na střední motor, který toho nabehal suverénně nejvíc
Která raketa na světě umí dokončit misí i po výpadku jednoho z motoru na prvním stupni? Moc jich nebude
Lubos - 18/3/2020 - 20:31
citace:
citace:Začínám se po tomhle trochu bát o DM-2.
otazka je, ci bol problem s tym motorom, ktory sposobil abort, a ci tento motor sposobil taktiez zlyhanie navratu boostra. No a samozrejme, o aky problem islo.
Ja to beriem pozitivne, kazdy fail bez posadky je predideny fail s posadkou
Pri 5-tom štarte je to iné ako pri prvom, ľudia budú štartovať na novom 1. stupni
yamato - 18/3/2020 - 21:54
citace:
citace:
citace:Začínám se po tomhle trochu bát o DM-2.
otazka je, ci bol problem s tym motorom, ktory sposobil abort, a ci tento motor sposobil taktiez zlyhanie navratu boostra. No a samozrejme, o aky problem islo.
Ja to beriem pozitivne, kazdy fail bez posadky je predideny fail s posadkou
Pri 5-tom štarte je to iné ako pri prvom, ľudia budú štartovať na novom 1. stupni
no uvidime ci ta zavada mala nieco spolocne s "olietanostou" boostra a motorov. Mozno ani nie. Hlavne ze start nezlyhal, skusenost zadarmoAlchymista - 19/3/2020 - 11:37
Treba mať na pamäti, že Falcon má v momente ukončenia činnosti prvého stupňa relatívne velikú zásobu deltaV, ktorú potrebuje na riadený návrat. Takže ak počas činnosti prvého stupňa vznikne anomalia, ktorá spôsobí zvýšenú potrebu deltaV, stupeň je túto stratu schopný vykryť, hoci aj za cenu vlastného zničenia.
Takže misiu nezachránilo to, že má raketa deväť motorov, ale to, že vozí nadbytok paliva.
RiMr - 19/3/2020 - 11:46
...takže kdyby měla dva motory a jeden kleknul, tak je to stejné?
Alchymista - 19/3/2020 - 12:24
ak má dostatočný rozsah riadenia a zásobu paliva - ano.
kopapaka - 19/3/2020 - 12:35
Alchy: jenže to fakticky znamená, že žádná
Petr_Šída - 19/3/2020 - 13:41
citace:ak má dostatočný rozsah riadenia a zásobu paliva - ano.
to ale právě většina raket nemá kacenka - 19/3/2020 - 15:33
citace:ak má dostatočný rozsah riadenia a zásobu paliva - ano.
... jak na co! ;-)
Tady je právě výhoda strojů, co pro přistání nepotřebují palivo (stačí jim nějaká křídla).
Pro Startship s lidma (pokud bude) se musí v okamžiku problémů především šetřit palivo na přistání.
A taky by to chtělo nějaký režim pro případ kdy nějak selže prostřední (přistávací) motor, nebo motory pro deorbit či boost back (Staršhip nemá křídla, aby doplachtil zpátky na pevnou zem).
Alchymista - 19/3/2020 - 22:29
kopapaka, Petr Šída, kačenka - a o akej rakete sa to tu celý čas bavíme? bože, bože...
[upraveno 19.3.2020 22:29]
Petr_Šída - 20/3/2020 - 09:44
Řekl bych, že o většině
Jinak k vaší poznámce o dostatečném řízeni a palivu, je tam ještě jedno omezení, a to je nejpodstatnější, a tím je tah, pokud nebude v tu chvíli na váhu stačit, tak je vše ostatní nanic, z toho plyne, že víc je tah rozděleny na menší části, tím je systém odolnější
milantos - 20/3/2020 - 10:04
citace: z toho plyne, že víc je tah rozděleny na menší části, tím je systém odolnější
¨
A zároveň se zase zvyšuje pravděpodobnost poruchy. Pokud porucha nezasáhne ostatní prvky, tak výsledný systém může být odolnější. V opačném případu je to naopak.
kacenka - 20/3/2020 - 13:21
citace:
citace: z toho plyne, že víc je tah rozděleny na menší části, tím je systém odolnější
¨
A zároveň se zase zvyšuje pravděpodobnost poruchy. Pokud porucha nezasáhne ostatní prvky, tak výsledný systém může být odolnější. V opačném případu je to naopak.
... z tohoto pohledu jsou pevná křídla nejjednodušší a nejspolehlivější návratové nařízení.
Petr_Šída - 20/3/2020 - 13:25
citace:
citace:
citace: z toho plyne, že víc je tah rozděleny na menší části, tím je systém odolnější
¨
A zároveň se zase zvyšuje pravděpodobnost poruchy. Pokud porucha nezasáhne ostatní prvky, tak výsledný systém může být odolnější. V opačném případu je to naopak.
... z tohoto pohledu jsou pevná křídla nejjednodušší a nejspolehlivější návratové nařízení.
Viz Columbia
Asi se shodneme, že každý systém má své mouchy
Milantos: plně souhlasim
yamato - 20/3/2020 - 13:58
citace:
... z tohoto pohledu jsou pevná křídla nejjednodušší a nejspolehlivější návratové nařízení.
najjednoduchsi urcite nie. Projektov na okridlene boostre bolo habadej, ale nezrealizoval sa ani jeden. To ma svoj dovod.
Naopak motoricky navrat je v známych konceptoch skor rarita. A prave tento sa dostal do praxe. Asi prave preto, ze k rakete sa defacto nic nepridava.
Alchymista - 20/3/2020 - 15:54
citace:Řekl bych, že o většině
Nie - reč je o rakete, ktorej prvý stupeň po splnení úlohy motoricky pristáva. Zatiaľ je to síce len Falcon, ale to na veci nič nemení.
Samozrejme, že žiadna "normálna" jednorázová raketa takú zásobu nevyužitého paliva nemá, bolo by to nezmyselné, pretože by to predstavovalo možno až niekoľko ton nevyužitej nosnosti.
Alchymista - 20/3/2020 - 16:18
citace:Naopak motoricky navrat je v známych konceptoch skor rarita.
Asi preto, že vyžaduje výpočtovo (i technicky) pomerne velmi náročné prvky umelej inteligencie a systém orientácie v priestore.
Stačí si spomenúť na v čase nie tak vzdialený let Buranu a prekvapenie z jeho automatického pristátia. V danej dobe to bolo považované za technicky nerealizovateľné.
Málo kto si uvedomuje, že let a pristátie Buranu bolo do istej miery aj spúšťačom súčasného boomu bezpilotných prostriedkov vo vojenstve. Ukázal, že kritický problém - "bezpilotné alebo automatické pristátie" - je riešiteľný. To stačilo - podobne ako u atomovej bomby bola kľúčová informácia "funguje to".
Takže treba mať na pamäti, že úvahy a koncepty záchrany stupňov vznikali v dobe, kedy neexistovalo žiadne oprávnenie sa domnievať, že výpočtová rýchlosť elektronických riadiacich systémov a presnosť a rýchlosť meracích zariadení dosiahne hranice, kedy bude motorické pristátie realizovateľné.
Pre predstavu - predstavuje to výpočet a fyzické dosiahnutie priestoru a rýchlosti s presnosťou lepšou ako 1m/s v priestore dlhom zhruba tri metre (Falcon má vertikálnu rýchlosť blízku 0m/s v momente dotyku pristávacích nôh s palubou plošiny).
Petr_Šída - 20/3/2020 - 16:25
citace:
citace:Řekl bych, že o většině
Nie - reč je o rakete, ktorej prvý stupeň po splnení úlohy motoricky pristáva. Zatiaľ je to síce len Falcon, ale to na veci nič nemení.
Samozrejme, že žiadna "normálna" jednorázová raketa takú zásobu nevyužitého paliva nemá, bolo by to nezmyselné, pretože by to predstavovalo možno až niekoľko ton nevyužitej nosnosti.
To jste si tam ale doplnil sam, moje otázka na začátku byla obecná, která raketa umí dokončit misí po výpadku motoru
Mimochodem, Falcon tohle zvládl v minulosti už jednou a tehdy rezervu na přistání neměl
Zapomínate na to, že toho paliva nutně nemusí být o tolik víc, motory sice běží déle ale zase jich je o jeden miň
Já z historie vím o něčem podobném u Saturnu pět na druhém stupni, nevím jak Sojuz?
PinkasJ - 20/3/2020 - 16:34
Jestliže F9 selže 1 motor krátce po startu, nezáleží, jestli má nějaké palivo pro návrat, ale jestli má ostatních 8 motorů schopnost společně zvýšit tah, aby tuto 1/9 tahu nahradily. Pak by ta zásoba pro návrat zůstala. Pravděpodobně by měli možnost pokračovat v letu i s menším tahem, jen s menším zrychlením, což by znamenalo větší gravitační ztráty. To by museli dohnat delší dobou práce motorů, tedy vyšší celkovou spotřebou. Bylo by to na úkor zásoby paliva pro přistání. [upraveno 20.3.2020 16:39]
kopapaka - 20/3/2020 - 16:34
Sojuz s určitostí ne, protože ty čtveřice jsou jeden motor se čtyřmi komorami...
Alchymista - 20/3/2020 - 17:41
Záležať bude skoro vždy aj na tom, v ktorej fáze letu k poruche dôjde.
kacenka - 20/3/2020 - 18:17
citace:Záležať bude skoro vždy aj na tom, v ktorej fáze letu k poruche dôjde.
Ani Falcon9 neumí kompenzovat ztrátu motoru brzo po startu.
Na druhou stranu v okamžiku, u většiny vícemotorových raket je to možné. Samozřejmě jen v době, kdy je část paliva spotřebovaná a tedy to vychází z pohledu tahu a hmotnosti.
Většina motorů umožňuje "nadlimitní tah", který se normálně nepoužívá, ale v této situace bývá povolen. Např. SSME uměly až 111,5% nominálního tahu
admin - 23/3/2020 - 23:01
Petr_Šída - 24/3/2020 - 09:37
citace:
citace:Záležať bude skoro vždy aj na tom, v ktorej fáze letu k poruche dôjde.
Ani Falcon9 neumí kompenzovat ztrátu motoru brzo po startu.
Na druhou stranu v okamžiku, u většiny vícemotorových raket je to možné. Samozřejmě jen v době, kdy je část paliva spotřebovaná a tedy to vychází z pohledu tahu a hmotnosti.
Většina motorů umožňuje "nadlimitní tah", který se normálně nepoužívá, ale v této situace bývá povolen. Např. SSME uměly až 111,5% nominálního tahu
To není pravda, k prvnímu selhání došlo těsně po startu a Dragon tehdy doletěl, jenom už pak nebylo palivo na sekundární malý satelit
PinkasJ - 24/3/2020 - 11:40
Jestliže je podle Wiki startovní hmota F9 549.000 kg a tah 9 motorů Merlin 1D+ při hladině moře 9x 723 kN = 6507 kN, vychází zrychlení 11,85 m/s2, což je něco přes G. Při 8 motorech by bylo zrychlení 10,5 m/s2, tedy dostatečné, aby F9 odstartoval bez zvýšení tahu. Musel pak kompensovat menší zrychlení delší prací motoru a větší spotřebou, kterou vzal z reservy pro přistání. Otázka je, jaké motory byly použity, zda starší verse nebo 1D+
[upraveno 24.3.2020 14:30]
Petr_Šída - 24/3/2020 - 12:48
To byl jeden z prvních startů, teď nevím misi, myslím že jedna z prvních CRS, ale Merliny byly ještě ve verzi C, k výpadku motoru došlo cca 10 s po startu
náklad v tu dobu nebyl na plném limitu nosnosti, takže tam byla dostatečná rezerva, Vámi popsané kompenzace pak ale vedly k tomu, že nebylo dost paliva pro umístění sekundárního nákladu …
z toho by mělo plynout, že pokud plánuje stupeň přistávat, může jeden motor vypadnout klidně metr nad rampou a primární misi to neohrozí, jenom už nepůjde přistát
problém by nastal se dvěma motory, tam už nemusí stačit tah v určitých fázích letu
yamato - 24/3/2020 - 14:46
CRS-1
kacenka - 24/3/2020 - 15:01
citace:To byl jeden z prvních startů, teď nevím misi, myslím že jedna z prvních CRS, ale Merliny byly ještě ve verzi C, k výpadku motoru došlo cca 10 s po startu
náklad v tu dobu nebyl na plném limitu nosnosti, takže tam byla dostatečná rezerva, Vámi popsané kompenzace pak ale vedly k tomu, že nebylo dost paliva pro umístění sekundárního nákladu …
z toho by mělo plynout, že pokud plánuje stupeň přistávat, může jeden motor vypadnout klidně metr nad rampou a primární misi to neohrozí, jenom už nepůjde přistát
problém by nastal se dvěma motory, tam už nemusí stačit tah v určitých fázích letu
... ano, ale při tom startu byla raketa s deklarovanou nosností 6500kg nákladu na LEO naložená pouze 820kg. Takže měla obrovskou rezervu, protože se vůbec nevědělo, jak bude fungovat. Dneska se už ovšem s tak obrovskou rezervou nosnosti zdaleka nelítá ...
Probíralo se to tady. Nezapomeňte, že na 1kg na LEO potřebujete třeba 40kg paliva v prvním stupni (přesné výpočty závisí na konstrukci rakety a Ciolkovského rovnici).
Možná by bylo zajímavé cvičení zkusit přepočítat současný Falcon9_blok5. Zda vůbec je schopen doletu na LEO při výpadku motoru metr nad rampou. A s jakým nákladem ...
Petr_Šída - 24/3/2020 - 15:12
citace:
citace:To byl jeden z prvních startů, teď nevím misi, myslím že jedna z prvních CRS, ale Merliny byly ještě ve verzi C, k výpadku motoru došlo cca 10 s po startu
náklad v tu dobu nebyl na plném limitu nosnosti, takže tam byla dostatečná rezerva, Vámi popsané kompenzace pak ale vedly k tomu, že nebylo dost paliva pro umístění sekundárního nákladu …
z toho by mělo plynout, že pokud plánuje stupeň přistávat, může jeden motor vypadnout klidně metr nad rampou a primární misi to neohrozí, jenom už nepůjde přistát
problém by nastal se dvěma motory, tam už nemusí stačit tah v určitých fázích letu
... ano, ale při tom startu byla raketa s deklarovanou nosností 6500kg nákladu na LEO naložená pouze 820kg. Takže měla obrovskou rezervu, protože se vůbec nevědělo, jak bude fungovat. Dneska se už ovšem s tak obrovskou rezervou nosnosti zdaleka nelítá ...
Probíralo se to tady. Nezapomeňte, že na 1kg na LEO potřebujete třeba 40kg paliva v prvním stupni (přesné výpočty závisí na konstrukci rakety a Ciolkovského rovnici).
Možná by bylo zajímavé cvičení zkusit přepočítat současný Falcon9_blok5. Zda vůbec je schopen doletu na LEO při výpadku motoru metr nad rampou. A s jakým nákladem ...
A nezapomněla takhle kačenka na to, že těch 800 kg, které si našla na netu nesl Dragon, který taky něco váží a jako sekundární náklad vedle toho tam letěl další satelit?
Aby tu náhodou nebyla ve své plamenné trolosnaze za husu...
Jinak se omlouvám. Nebylo to 10 s, ale 80, zvětšený obrázek odpadávající trysky v paměti mě hodně zmatl
MP3 - 24/3/2020 - 15:24
Pro pořádek:
Wiki uvádí dry mass Dragona 4200 kg
Wiki uvádí nosnost Falcona 9 1.0 na LEO 10450 kg
Wiki uvádí hmotnost nákladu CRS-1 500 kg + 178 kg sekundární náklad
citace:Pro pořádek:
Wiki uvádí dry mass Dragona 4200 kg
Wiki uvádí nosnost Falcona 9 1.0 na LEO 10450 kg
Wiki uvádí hmotnost nákladu CRS-1 500 kg + 178 kg sekundární náklad
přestože se údaje publikované SpaceX různě mění, tak jsem se údaji zapamatovanými mojí děravou hlavou (6500kg a 820kg) moc nesekla ... ;-) ;-)
kacenka - 24/3/2020 - 15:37
citace:Jestliže je podle Wiki startovní hmota F9 549.000 kg a tah 9 motorů Merlin 1D+ při hladině moře 9x 723 kN = 6507 kN, vychází zrychlení 11,85 m/s2, což je něco přes G. Při 8 motorech by bylo zrychlení 10,5 m/s2, tedy dostatečné, aby F9 odstartoval bez zvýšení tahu. Musel pak kompensovat menší zrychlení delší prací motoru a větší spotřebou, kterou vzal z reservy pro přistání. Otázka je, jaké motory byly použity, zda starší verse nebo 1D+
[upraveno 24.3.2020 14:30]
... pokud odečtete 9.81 m/s2, dostanete v druhém případě už pouze 0,69m-s2, tedy 0,088G. To už je asi málo z hlediska řiditelnosti letu (nemáte žádné boční řízení na špičce rakety). [upraveno 26.3.2020 14:13]
MP3 - 24/3/2020 - 17:02
přestože se údaje publikované SpaceX různě mění, tak jsem se údaji zapamatovanými mojí děravou hlavou (6500kg a 820kg) moc nesekla ... ;-) ;-)
Kačenko, napsala jsi, že Falcon 9 vynášel 820 kg z 6500 kg nosnosti. (cca. 13 %)
Skutečnost je taková, že Falcon 9 vynášel nejméně 4878 kg z 10450 kg udávané nosnosti (cca. 47 %)
Což je trochu rozdíl.
A protože to je "dry mass", měli bychom k tomu připočíst i náplně, např. palivo pro motory Draco, které jistě nebudou hmotnit 5 kg.
PinkasJ - 24/3/2020 - 17:34
citace:
... pokud odečtete 9.81 m/s2, dostanete v druhém případě už pouze 0,69G. To už je asi málo z hlediska řiditelnosti letu (nemáte žádné boční řízení na špičce rakety).
To máte pravdu, dokonce je to ještě horší, v druhém případě to nebude 0,69 G, ale 0,69 m/s2, takže to by bylo opravdu málo. Navíc ani nevím jistě, zda Wiki udává startovní hmotu včetně nejvyššího možného nákladu, nebo naopak bez nákladu. Výpadek jednoho motoru krátce po startu by bylo nutno řešit při přesné znalosti druhu motorů a také startovní hmotě včetně nákladu.
MP3 - 24/3/2020 - 18:39
Ono je to na druhou stranu logické.
Pokud by na splnění mise s max. užitečným zatížením stačilo 8 motorů, tak jich tam nebudou jenom tak z plezíru montovat 9.
Bez ohledu na to, co tvrdí(l) Musk.
novák - 25/3/2020 - 09:23
citace:Wiki uvádí
Letový manifest uvádí jiná čísla, a sice nikoliv 500 ale 905 kg nákladu (400 kg bez obalů).
citace:
... pokud odečtete 9.81 m/s2, dostanete v druhém případě už pouze 0,69G. To už je asi málo z hlediska řiditelnosti letu (nemáte žádné boční řízení na špičce rakety).
To máte pravdu, dokonce je to ještě horší, v druhém případě to nebude 0,69 G, ale 0,69 m/s2, takže to by bylo opravdu málo. Navíc ani nevím jistě, zda Wiki udává startovní hmotu včetně nejvyššího možného nákladu, nebo naopak bez nákladu. Výpadek jednoho motoru krátce po startu by bylo nutno řešit při přesné znalosti druhu motorů a také startovní hmotě včetně nákladu.
Máte pravdu, přepsala jsem se. Spravná hodnota je 0,69m/s2, což je 0,088G !!!
Na každý pád je (IMHO) to příliš málo pro řízení rakety jen pomocí naklánění motorů na spodním konci maximálně o několik stupňů. kacenka - 26/3/2020 - 14:44
citace:Ono je to na druhou stranu logické.
Pokud by na splnění mise s max. užitečným zatížením stačilo 8 motorů, tak jich tam nebudou jenom tak z plezíru montovat 9.
Bez ohledu na to, co tvrdí(l) Musk.
Musk už tvrdil spoustu věcí ... a pak bylo vše jinak. ;-(
Tady si ale dovedu představit, že v době projektování a vývoje F9 měli nějaký maximálně pesimistický odhad výkonu motoru a tak to stavěli podle toho. A zatím to tak zůstalo. Nakonec se 9 motorů hodí i z hlediska uspořádáni pro přistání - máte jeden středový motor přímo pod těžištěm.
Připojím dvě poznámky:
- při zachování obdobné geometrie motorové sekce by bylo možné jít na 7 motorů (6 kolem + 1 ve středu). Výsledná raketa (zbytek převzat z F9, pouze zkrácené nádrže) by byla jednodušší a lacinější a přitom by pro mnoho nákladů stačila.
Mluvilo se o dalším vývoji a vylepšení Merlinu 1D, ale i pokud by se vzala v úvahu existující verze (letěná s indickým satelitem), tak ubráním dvou motorů bychom se dostali na tah prvního stupně 5911kN místo 7600kN. To je o něco více, než měl Falcon ve verzi 1.1.
- všimli jste si také výrazného prořídnutí letového manifestu? Poslední dobou nějak není moc co vynášet ... admin - 3/4/2020 - 21:38
Přišlo nám hodně hlášení a dotazů z dnešního večera. Pozorovali jste přelet družic sítě Starlink společnosti SpaceX Elona Muska. Takhle to zachytil Zdeněk Bardon - jedná se o složeninu pouze tří jednominutových snímků, technika Nikon D810a + ZEISS Otus 1,4/100. Autor fotografie, mimochodem fotografický ambasador Evropské jižní observatoře, dodává "Vláček, neboli satelity Starlink společnosti SpaceX pomalu a jistě likvidují nebe. Dnes večer jsem jich viděl alespoň padesát v těsném závěsu za sebou. Až jich bude 12 000, tak můžeme fotografování oblohy zabalit. Odjet do Chile nám nepomůže." Více včetně odkazu na odborný web na http://www.asu.cas.cz/…/hvezdne-vlacky-na-obloze-ptate-se-c….
admin - 19/4/2020 - 20:39
admin - 20/4/2020 - 22:38
Hledal jsem to pro někoho jiného, ale tady jsem to nenašel, tak to sem dávám.
Dobrý den, pokud dnes 21.4.2020 v 21:37 odstartuje Starlink V1-6, v kolik bude prolétat nad ČR, bude vidtelná už při 1. průletu (odahduji cca T+28min) a kdy se rozdělí na vláček ? Děkuji LF [upraveno 22.4.2020 10:29]
admin - 22/4/2020 - 21:19
Přenos začal.
admin - 22/4/2020 - 21:39
Booster přistál.
ales - 22/4/2020 - 21:44
Díky úspěšnému startu to dnes vypadá na opravdu výjimečně dobrou možnost pozorovat Falcon 9 a Starlinky hned na prvním oběhu. Mělo by to být kolem 21:53 SELČ (tedy cca 10 minut po uvolnění družic) poměrně vysoko nad jihozápadním obzorem (nad souhvězdím Orion). Bude to krátce před zalétnutím do stínu, tak jsem zvědav, co opravdu bude vidět. Počasí je ideální.
Na vláček bylo brzo, ale v triedru bylo poznat, že jsou už oddělené družice od nosiče.
admin - 22/4/2020 - 21:58
Šlo to poznat i okem. Už to byla taková krátká čárka.
ales - 22/4/2020 - 22:00
Takže dnes jsem ten přelet na prvním oběhu opravdu viděl a bylo to pěkné. Odhad Heavens Above byl přesný (jak co do času [21:53 - 21:54], tak co do výšky přeletu [přes 40° nad obzorem]). Viditelnost byla výborná (jasnost možná i v záporné magnitudě) a měl jsem i výhodu pozorování dost na západě (z Mostu), takže viditelný přelet skončil až zhruba nad jihem. V triedru bylo vidět, že šlo minimálně o dva světlé objekty, letící těsně za sebou.
Jsem rád za toto dnešní pozorování na prvním oběhu. Moc často k tomu asi příležitost nebude.
určitě budeme, už jsem do toho zatáhl většinu rodiny:-) včerejší jasnost byla překvapující, těším se cca za 50min [upraveno 23.4.2020 21:07]
admin - 23/4/2020 - 22:10
Pěkný. Starlink 5 a hned poté Starlink 6 jakožto rozsypané třpytky, nebo jak bych to popsal. Sice krátké, ale pěkné.
ales - 23/4/2020 - 22:10
Dnešní přelet Starlinků byl zcela jiný, než ten včerejší na prvním oběhu. Dnes už to byl opravdu dlouhý "vláček", ale po většinu dobu přeletu jen slabě viditelný (pro mne jen v triedru). Pouze nad Orionem se to celé "rozsvítilo", jak všechny Starlinky směrem ke mě "hodily prasátka". To byl můj hlavní zážitek.
Fakt zajímavé a super. Nic podobného jsem v životě neviděl (na obloze).
Archimedes - 23/4/2020 - 22:11
Za mě dnes dnes nic moc, jen dvě bliknutí. Moc nízko nad obzorem pro městskou oblohu asi.
admin - 24/4/2020 - 02:59
Abych začal stříhat metr. Zvláště po této středě a čtvrtku s UPC...
Co dnešní přelet kolem 20:30? Výška nad obzorem 62° a předpokládaná magnituda kolem 1 jsou dobré a lepší už nebudou. Jen kolem půl deváté večer není ještě taková tma. A na obloze se honí mraky.
MiraH - 25/4/2020 - 20:46
No, obloha jasná, Venuše a Měsíc jsou její ozdobou, ale je příliš světla. Takže jsem nic neviděl.
Před chvíli jsem se díval na Starlink 8 a teda nic moc. Asi udělám petici, aby na ně začali přidávat nějaké ty alobaly, aby je šlo pořádně vidět.
milantos - 12/7/2020 - 03:43
citace:Před chvíli jsem se díval na Starlink 8 a teda nic moc.
Pokud se díváš na zadní stranu panelů i tělesa, tak se není co divit. Rozdíl klidně 2 mag proti poloze mezi zenitem a jihem. Navíc tahle část oblohy je nejsvětlejší a sráží opět dosah minimálně o 1 mag.
admin - 23/7/2020 - 14:21
Prostě někdy máte štěstí, že těch starlinků je zatím tak málo. Až jich bude 20-30x více a budou obsazeny všechny dráhy, tak už nějaké štěstí nebude přicházet v úvahu admin - 2/8/2020 - 22:28
Proběhli první (částečně nezávislé) testy rychlosti přenosu dat u Startlinku. Testy ukazují rychlost downlinku 11 až 60Mbps místo slibovaných Gigabitových rychlostí.
Tedy jde o běžnou rychlost pomalejších pozemních sítí, ovšem za vyšší cenu. Na jednu stranu určitě bude SpaceX ještě systém ladit a doplňovat družice, na druhou stranu nyní je Starlink téměř bez zatížení (které rychlosti stáhne dolu) ...
"SpaceX Starlink speeds revealed as beta users get downloads of 11 to 60Mbps"
... ještě doplním rpo porovnání: zkusila jsem si udělat PING obdobný tomu použitému v citovaném měření (tedy přes Wifi na nějaký evropský/český server - použila jsem SEZNAM.CZ). Vychází mi 4mm, tedy oproti 31ms Starlinku téměř 8 krát rychleji ...
[upraveno 17.8.2020 10:52]
Alchymista - 17/8/2020 - 14:54
kačenka - v USA máš rýchlu sieť vo veľkých mestách a môžno pozdĺž hlavných komunikačných ťahov. Inde zdochol pes.
Toto má byť mapa Wifi pokrytia. Samozrejme klame... každý pixel má rozmer ~7-8km, ale wifi má dosah ... koľko? sto metrov? kilometer?
alebo takto (Verizon, staršia, z 2017, ale zlepšenie nie je viditeľné, pretože je len v mestách a ich bezprostrednom okolí):
Lenže v tom "bielom priestore" žije ~30-40 milionov američanov ( >90% americkej populácie žije na <25% územia)
BTW: oproti predošlej má pixel polovičný rozmer (~3,5-4km), takže nepokryté biele plochy lepšie zodpovedajú realite [upraveno 17.8.2020 15:07]
yamato - 17/8/2020 - 15:08
Mal starlink vobec niekedy konkurovat oblastiam s natahanym vysokorychlostnym pripojenim?
Asi by bolo presnejsie porovnavat rychlost a ping niekde na savane alebo uprostred atlantiku. Medzi starlinkom a dotiahnutou optikou
Roman2016 - 17/8/2020 - 15:21
citace:Proběhli první (částečně nezávislé) testy rychlosti přenosu dat u Startlinku. Testy ukazují rychlost downlinku 11 až 60Mbps místo slibovaných Gigabitových rychlostí.
Tedy jde o běžnou rychlost pomalejších pozemních sítí, ovšem za vyšší cenu. Na jednu stranu určitě bude SpaceX ještě systém ladit a doplňovat družice, na druhou stranu nyní je Starlink téměř bez zatížení (které rychlosti stáhne dolu) ...
"SpaceX Starlink speeds revealed as beta users get downloads of 11 to 60Mbps"
zdroj: https://arstechnica.com/information-technology/2020/08/spacex-starlink-beta-tests-show-speeds-up-to-60mbps-latency-as-low-as-31ms/
... ještě doplním rpo porovnání: zkusila jsem si udělat PING obdobný tomu použitému v citovaném měření (tedy přes Wifi na nějaký evropský/český server - použila jsem SEZNAM.CZ). Vychází mi 4mm, tedy oproti 31ms Starlinku téměř 8 krát rychleji ...
[upraveno 17.8.2020 10:52]
Jde o beta testy.
Jde o přenosy kdy je limitovaná rychlost.
Zde je příklad testu pro armádu : (letící letadlo nad atlantikem)
Starlink had successfully demonstrated a data link to the cockpit of a military aircraft with a bandwidth of 610 megabits per second (Mbps), equivalent to a gigabyte every ~13 seconds.
A ano bude to konkurence běžnému připojení do internetu.
Ne opravdu jsou ty latence skvělé, jakou prosím máte latency na USA servery ? 200-300ms ? mno a starlink poráte 30ms. a o to jde.
Dá se o tom sehnat dost informací na netu, určitě bych nedělal žádné závěry po nějakém vzorku nějakého omezeného limitovaného testování.
Díky a přeji pěkný den, R. [upraveno 17.8.2020 15:30]
dodge - 17/8/2020 - 16:27
citace:v USA máš rýchlu sieť vo veľkých mestách a môžno pozdĺž hlavných komunikačných ťahov. Inde zdochol pes.
A proč jsou po několika desetiletích existence internetu oblasti s dobrým pokrytím a oblasti prakticky nepokryté. Právě proto že v těch nepokrytých chcípl pes, a tudíž neexistuje adekvátní poptávka po pevné nebo pohyblivé internetové síti. Investice do celoplošného pokrytí se proto nemohou vrátit právě z důvodu neexistence adekvátní poptávky, která by pokryla vynaložené náklady.
RiMr - 17/8/2020 - 20:04
Ok, tak jste prostě chytřejší než všichni ti investoři resp. jejich poradci, co do toho cpou peníze. Armáda (resp. US letectvo) si od toho taky slibuje nemožné, protože to psali na Sputniku.
Takže, je to všechno špatně, je to k ničemu, protože Kacenka "dokázala" že je to pomalé a Dodge zanalyzoval, že po Starlinku nebude poptávka.
Takže to zkrachuje, nebo se to prostě neuživí a po čase to zanikne.
Dáme nějakou časově specifikovanou sázku?
alamo - 17/8/2020 - 20:54
@RiMr
To že internet "pre veci" ako je chladnička objednávajúca automaticky potraviny, alebo nejaký ten iný "dron" slúžiaci na iné účely, zase až moc kvalitnú "wi fi" nepotrebuje je predsa jasné.
Napríklad taká tupá blbina, ako nášľapná mína?
"aktivuj sa" "deaktivuj sa" "oznám svoju polohu" [upraveno 17.8.2020 21:25]
..nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem,
tak bacha na to.
Asi som začal rozumieť Vogonskému jazyku.. [upraveno 17.8.2020 21:56]
Alchymista - 17/8/2020 - 23:38
dodge - ono sa v USA veľmi výrazne zmenila celá telekomunikačná infraštruktúra.
Pred pár desaťročiami existovala celkom solídna telefónna (a predtým telegrafná) sieť na metalických vedeniach, a bola natiahnutá aj do hodne malých dier a bohom zabudnutých zákutí. Bol na to tuším aj federálny zákon...
Už to neexistuje. Ani zákon, ani sieť... A mobilnými sieťami samozrejme nahradená NEbola - "pretože náklady". Takže jedine vysielačky.
alamo - 18/8/2020 - 00:27
@Alchymista
Problém je globálny dosah..
Dal by sa do Starlinku zamontovať, nielen nejaký Skynet pre USarmy, ale aj veľký čínsky firewall pre čínsku vládu?
Obidve tie veci odrazu?
..
Čo sa týka Elona, tak..
Sťažovať si na to že dostal málo NROL kontraktov.
A zároveň sa snažiť vybudovať globálnu telekomunikačnú sieť.
Začína byť veľmi protirečivé. [upraveno 18.8.2020 00:49]
alamo - 18/8/2020 - 01:48
Starlink je vec využiteľná ako zbraň.
Je to jednoducho fakt.
A ten komu sa nad týmto faktom nechce zamyslieť už dnes, tomu hrozia zajtra nepríjemné prekvapenia.
A radšej nech nijaké stávky neuzatvára.
admin - 18/8/2020 - 16:03
Za chvíli další várka Starlinků plus 3 SkySaty od Planet Labs.
admin - 18/8/2020 - 16:26
Pokud booster B1049 bude fungovat řádně, bude to znamenat 6. let!
admin - 18/8/2020 - 16:40
B1049 to zvládl pošesté!
admin - 18/8/2020 - 16:42
Sestava je na správné přechodové dráze.
admin - 18/8/2020 - 16:45
SkySaty vypuštěny.
admin - 18/8/2020 - 17:18
Družice Starlink úspěšně vypuštěny.
admin - 18/8/2020 - 17:21
Ms. Tree chytila jednu půlku krytu. Ms. Chief takové štěstí neměla. Ale kryt dosedl měkce na hladinu a pluje ho vyzvednout.
Ervé - 19/8/2020 - 07:10
citace:Ms. Tree chytila jednu půlku krytu. Ms. Chief takové štěstí neměla. Ale kryt dosedl měkce na hladinu a pluje ho vyzvednout.
Mise 100% úspěšná, návrat stupně taky, polovina krytu úplně v pořádku, druhá polovina na kontrolu. Velký úspěch, který pro většinu je rutina. Kdo by to v roce 2012 nebo 13 řekl.
yamato - 19/8/2020 - 10:16
citace:
citace:Ms. Tree chytila jednu půlku krytu. Ms. Chief takové štěstí neměla. Ale kryt dosedl měkce na hladinu a pluje ho vyzvednout.
Mise 100% úspěšná, návrat stupně taky, polovina krytu úplně v pořádku, druhá polovina na kontrolu. Velký úspěch, který pro většinu je rutina. Kdo by to v roce 2012 nebo 13 řekl.
no, toto forum ma pamat, mohli by sme sa pozriet na vyroky a prognozy z roku 2013, isto by sme sa pobavili ale pride mi to taka uz trochu sikana vytahovat na niekoho 7 rokov stare nazory...
len dufam ze o dalsich 7 rokov budu vyroky o vodarenskych veziach a neschopnych zvaracoch posobit rovnako komickyAlchymista - 19/8/2020 - 11:51
ony tak často pôsobia už teraz...
Pred siedmimi rokmi ešte mali aký-taký zmysel, dnes je ale zjavné, že Muskova partia sa dokáže rýchlo učiť zo všetkých svojich chýb.
MiraH - 19/8/2020 - 12:34
citace:Ms. Tree chytila jednu půlku krytu. Ms. Chief takové štěstí neměla. Ale kryt dosedl měkce na hladinu a pluje ho vyzvednout.
ejencik - 19/8/2020 - 13:19
Moc pekne dosednuti krytu do site.
Ale mne by spise zajimalo video te druhe poloviny - proc se to nepovedlo a o kolik se minuli s lodi.
citace: CEO spoločnosti SpaceX Elon Musk premieta satelity Starlink a robotické stíhačky na sympóziu Air Warfare
..
SpaceX a Air Force už testovali čiastočnú sieť Starlink na komunikáciu vo vzduchu podľa podmienok zmluvy 28,7 milióna dolárov . A Starlink príde na rozsiahlejšie použitie v apríli počas cvičenia so živým ohňom zameraného na dronov a riadené strely .
admin - 30/8/2020 - 13:08
Dnes v 16:12 SELČ (14:12 UTC) by se měl odehrát další start družic Starlink.
admin - 30/8/2020 - 15:29
citace:Dnes v 16:12 SELČ (14:12 UTC) by se měl odehrát další start družic Starlink.
Kvůli počasí odklad na 1.9.
admin - 31/8/2020 - 10:51
Pěkná nadšenecká animace (video) usazování Starlinků z jednotlivých startů na orbitálních pozicích. Je to vytvořeno z volně dostupných parametrů drah (NORAD TLE). Jsou tam hezky vidět i problémy některých družic s dosažením správné dráhy (selhání pohonu nebo řízení).
Mají už tedy zaplněno 18 orbitálních rovin (po 20°) a na každé z nich cca 20 družic (chybí některé nefunkční). Začali už i se zaplňováním dalších mezilehlých 18 rovin, takže do konce roku 2020 by mohli mít obsazeno 36 orbitálních rovin (po 10°) s cca 20 družicemi na každé z nich.
To by mělo stačit na solidní úvodní komerční provoz. Uvidíme, jak to bude reálně fungovat, a jak budou pokračovat s dalšími družicemi (jestli budou přidávat další roviny dráhy, nebo jestli budou zahušťovat ty stávající).
Ervé - 3/9/2020 - 11:55
Takže další start Starlinku naplánován na dnešek ve 14:46. Uvidíme.
nechapem preco nepouzivaju kacenkin internet, ved ma lepsi PING!
alebo vysielačky, síce si nimi nepridám selfie, ale dohovoriť s kolegom pri zásahu sa dá
a to je bohuzial asi tak vsetko co sa s nimi da...
milantos - 30/9/2020 - 20:32
Pokud jsem tedy článek pochopil správně, tak ti záchranáři Starlink nepotřebovali a nevyužívali pro svoje potřeby, ale s jeho pomocí zajistili internet pro postižené obyvatele
Ervé - 1/10/2020 - 07:28
citace:Pokud jsem tedy článek pochopil správně, tak ti záchranáři Starlink nepotřebovali a nevyužívali pro svoje potřeby, ale s jeho pomocí zajistili internet pro postižené obyvatele
Řekl bych že i záchranář uvítá možnost poslat mail rodině, že je v pořádku, a podrobně si projít mapy. Vysílačkou se všchny potřebné údaje předávají dost pomalu.
admin - 1/10/2020 - 14:49
Další pokus za chvíli.
admin - 1/10/2020 - 15:18
18s před startem se odpočet zastavil.
admin - 1/10/2020 - 15:24
Tak ani dnes se nedočkáme...
kacenka - 1/10/2020 - 18:17
citace:
citace:Pokud jsem tedy článek pochopil správně, tak ti záchranáři Starlink nepotřebovali a nevyužívali pro svoje potřeby, ale s jeho pomocí zajistili internet pro postižené obyvatele
Řekl bych že i záchranář uvítá možnost poslat mail rodině, že je v pořádku, a podrobně si projít mapy. Vysílačkou se všchny potřebné údaje předávají dost pomalu.
Záchranář při zásahu si asi těžko bude dělat selfíčka, nebo mailovat rodině ... (tedy pokud jde o skutečné záchranáře).
Je hezké, že SpaceX rozdalo několik pozemních stanic domorodcům (v originále je psáno "zástupcům domorodých kmenů"), kteří dosud internet neměli a nepotřebovali ho.
Nicméně celkově to vypadá, že SpaceX jde spíš o reklamu. Pokud někomu shoří dům, tak asi potřebuje spíš běžné věci denní potřeby, střechu nad hlavou, oblečení a jídlo ...
Ervé - 2/10/2020 - 06:49
citace:
citace:
citace:Pokud jsem tedy článek pochopil správně, tak ti záchranáři Starlink nepotřebovali a nevyužívali pro svoje potřeby, ale s jeho pomocí zajistili internet pro postižené obyvatele
Řekl bych že i záchranář uvítá možnost poslat mail rodině, že je v pořádku, a podrobně si projít mapy. Vysílačkou se všchny potřebné údaje předávají dost pomalu.
Záchranář při zásahu si asi těžko bude dělat selfíčka, nebo mailovat rodině ... (tedy pokud jde o skutečné záchranáře).
Je hezké, že SpaceX rozdalo několik pozemních stanic domorodcům (v originále je psáno "zástupcům domorodých kmenů"), kteří dosud internet neměli a nepotřebovali ho.
Nicméně celkově to vypadá, že SpaceX jde spíš o reklamu. Pokud někomu shoří dům, tak asi potřebuje spíš běžné věci denní potřeby, střechu nad hlavou, oblečení a jídlo ...
Kačenko, mysli trochu, záchranář při zásahu musí i odpočívat, a to dost často. Taky aktualizace map, poloha jednotlivých týmů, plánování činností se dělá mnohem líp, když si pomůžeš Google Earth a spol.
yamato - 2/10/2020 - 07:02
jezisi to je zase pozdvizeni, SpaceX rozdalo internet. JE TO PR! JE TO PR! PPPPPP RRRRRR !!!!!
Iste, pristup k aktualnym udajom, meteo-mapam, upozorneniam alebo databazam urcite nepomoze ani zachranarom, ani postihnutym.... jasne kacenkoo, JASNEEEE!!!
xChaos - 2/10/2020 - 09:56
Tak je tu jeden zajímavý možný protitah proti čínské dominanci na poli 5G sítí, a to by skutečně bylo "internet zdarma" ve stylu, v jakém je GPS signál zdarma nebo třeba Google, Facebook apod. zdarma.
Koncové terminály ve finále zdarma nebudou, ale je velká otázka, zda se nakonec nenajde obchodní model v rámci kterého by byl Starlink za peníze jen v obydlených oblastech, ale mimo ně zadarmo. Dávalo by to obrovský smysl a byla by to obrovská motivace třeba pro cestovatele si ty terminály kupovat....
Oproti historickým dost ujetým sci-fi vizím o umísťování solárních elektráren na oběžnou dráhu má tohle neúprosnou logiku: energie vyrobená v kosmu se spotřebuje na to, co má větší tržní hodnotu, tedy na telekomunikace, a případně (v další generaci satelitelů) se k tomu přidá rovnou výpočetní výkon a úložný prostor (tohle už je teda trochu dystopie ve směru Charles Stross: Accelerando...).
Oproti konvenčnímu pozemnímu pokrytí má celý koncept satelitního broadbandu zajímavé výhody:
- samozřejmě: globální pokrytí bez husté sítě vysílačů
- za síť se neplatí pronájmy střech pro BTS (rakety jsou zjevně levnější, než nájmy)
- není třeba řešit zálohované napájení BTS (solární panely)
- není třeba řešit páteřní optickou síť (lasery mezi družicemi)
- časem bude blízko i výpočetní výkon, u kterého sice budou spousta komplikací (radiační chlazení není zrovna nejefektivnější), ale opět: bude mít zajištěnou energii zadarmo
Tohle píšu jako někdo, kdo pracuje sice spíše v oboru FWA telekomunikací, než mobilních sítí, ale řadu problémů řešíme velmi příbuzných.
Obchodní model Starlinku podle mě nemusí skončit u prodeje těch terminálů, které nakonec musí být někde fixně na střeše, ale může z toho vzejít nějaká wifi síť přímo konkurující 5G operátorům. Stačí třeba terminály v budoucnu dodávat je s nějakým wi-fi hotspotem přístupným všem, kdo si stáhnou nějakou Starlink appku... obchodní model v tomhle není jasný, ale stačí dát těm, kdo si dají starlink terminál třeba na střechu nějaké hospůdky na mítince naději, že dostanou provizi za konektivitu těch, kteří připojí na jejich hotspot ... tím pádem by si víc lidí vsadilo na to, že se jim ten Starlink terminál vyplatí, apod. (něco jako ridesharing u samořídící Tesly)
Jestli se rychlosti fakt blíží 100 Mbps, tak je snaha být konkurencí 5G sítím, nebo aspoň jejich alternativou v pustině a na moři zcela zjevná. Současně broadband v divočině mimo města je něco, co hodně zamává potřebou lidí žít kvůli práci ve městech. Vlastně ještě lepší, než dojíždět do práce elektromobilem, je moci pracovat odkudkoliv... což opět disruptuje ekonomiku už jako celek (stavebnictví, komunikace...) ... a nakonec uvolňuje zdroje pro.. kolonizaci Marsu :-)
kacenka - 2/10/2020 - 10:04
citace:jezisi to je zase pozdvizeni, SpaceX rozdalo internet. JE TO PR! JE TO PR! PPPPPP RRRRRR !!!!!
Iste, pristup k aktualnym udajom, meteo-mapam, upozorneniam alebo databazam urcite nepomoze ani zachranarom, ani postihnutym.... jasne kacenkoo, JASNEEEE!!!
... ale já nemám nic proti internetu. A už vůbec nemám nic proti tomu, že SpaceX rozdalo několik přijímačů Starlinku. Jen poznamenávám podle uvedeného článku že:
- místní obyvatelé (domorodci, indiáni) předtím internet nepotřebovali a neměli
- běžné komunikační sítě i přes požáry fungují
- záchranáři a armáda mají svoje systémy, většinou nezávislé na internetu a na obecných sítích (protože musí fungovat i když obecné sítě neběží). Záchranáři a armáda mají svoje mapy (kde jsou malované i věci, které na obecných mapách nejsou - např. vedení kabelů, potrubí, kanálů, ... atd.). Záchranáři a armáda nemůžou prostě spoléhat na zdroje (GogleEarth a podobné služby) kde není garance platnosti uvedených dat ...
Tak prosím nedělejte z komára velblouda a netvařte se, že toto je důkaz hroutícího se světa bez Starlinku ... yamato - 2/10/2020 - 11:00
citace:
Tak prosím nedělejte z komára velblouda a netvařte se, že toto je důkaz hroutícího se světa bez Starlinku ...
to predsa nikto nepovedal.
Vy sa zase netvarte, ze jedinou funkciou internetu je posielanie selficok, a ze pristup na internet nemoze zachranarom ani domorodcom nijako pomoct.
V zasade tu ale ide o dostupnost. Situacia ukazala a podciarkla hlavnu vyhodu Starlinku, ktoru ste vy sama nedavno nepochopila, ked ste starink porovnavala so svojim pripojenim uprostred mesta.
kacenka - 2/10/2020 - 12:42
citace:
citace:
Tak prosím nedělejte z komára velblouda a netvařte se, že toto je důkaz hroutícího se světa bez Starlinku ...
to predsa nikto nepovedal.
Vy sa zase netvarte, ze jedinou funkciou internetu je posielanie selficok, a ze pristup na internet nemoze zachranarom ani domorodcom nijako pomoct.
V zasade tu ale ide o dostupnost. Situacia ukazala a podciarkla hlavnu vyhodu Starlinku, ktoru ste vy sama nedavno nepochopila, ked ste starink porovnavala so svojim pripojenim uprostred mesta.
Ale pochopila ... ;-)
Dostupnost ve městě je důležitá, protože tam jsou platící zákazníci...
... v divocine je sice méně konkurence pro starlink (když pominu inmarsat, LW radio, Iridium, uplink Galilea, uplink americké GPRS a GPS, ... a další globální sítě). Ale také tam nejsou bonitní platící zákazníci ... ales - 2/10/2020 - 16:29
Ještě připomenu, že někdy minulý rok Musk ke Starlinku "tweetoval", že výhledově by rádi získali více než 10% globální mezikontinentální komunikace (místo podmořských optických kabelů).
K tomu sice asi budou potřebovat laserovou komunikaci mezi Starlinky, což stávající verze zřejmě ještě nemá, ale v plánu to mají, a pokud by se jim to podařilo, tak by na slušný finanční příjem stačilo jen velmi málo zákazníků, ale zato hodně dobře platících (možná by jim stačil i jediný takovýto zákazník [globální telekomunikační firma nebo třeba i armáda]).
admin - 6/10/2020 - 11:50
Ve 13:29 SELČ (11:29 UTC) nový pokus o start mise Starlink L12.
admin - 6/10/2020 - 13:38
Booster B1058 potřetí přistál.
admin - 6/10/2020 - 13:41
Druhý stupeň s nákladem je na úvodní dráze a čeká se na druhý zážeh za cca 30 minut.
admin - 6/10/2020 - 14:16
Druhý zážeh proveden, čeká se na vypuštění družic.
Minimálně jedna půlka krytu byla zachycena sítí a úspěšně absolvovala už třetí let.
admin - 6/10/2020 - 14:18
Kryt chytila Ms. Tree. Druhá půlka přistála do moře.
Once these satellites reach their target position, we will be able to roll out a fairly wide public beta in northern US & hopefully southern Canada. Other countries to follow as soon as we receive regulatory approval.
admin - 10/10/2020 - 18:45
admin - 18/10/2020 - 15:47
Družice mise L13 byly úspěšně vvypuštěny.
admin - 18/10/2020 - 15:48
admin - 18/10/2020 - 15:50
Booster B1051 pošesté přistál.
admin - 18/10/2020 - 15:51
Na co síť, když to lze položit rovnou na palubu...
admin - 21/10/2020 - 23:56
Statický zážeh před zítřejším pokusem o start.
admin - 22/10/2020 - 16:34
Online přenos dnešního startu(ten náhled je divný, nedivil bych se, kdyby vytvořili nový link).
Důležitý odstavec je:
Další svízel aktuální první generace je, že satelity neumí komunikovat mezi sebou. Jsou tedy odkázáni na lokální pozemní stanici, která to pošle někam dál. Ideálně by měla mít vysokorychlostní připojení k internetu.
To znamená, že musíte mít silný lokální datové centrum, které stále luxuje na zemi youtube a podobné kanály. Z PC přes pozemní modem vyšlete žádost na satelit, ten to pinkne nejbližšímu pozemnímu uzlu a ten přes pozemní modem vyšle data.
Pokud jste na datovém ostrově-loď v tichomoří, ostrov, tak neodešlete ani email. Možná přes další družici pinkáním na připojený uzel.
Pochopil jsem to správně?
Bude někdy druhá generace?
Důležitý odstavec je:
Další svízel aktuální první generace je, že satelity neumí komunikovat mezi sebou. Jsou tedy odkázáni na lokální pozemní stanici, která to pošle někam dál. Ideálně by měla mít vysokorychlostní připojení k internetu.
To znamená, že musíte mít silný lokální datové centrum, které stále luxuje na zemi youtube a podobné kanály. Z PC přes pozemní modem vyšlete žádost na satelit, ten to pinkne nejbližšímu pozemnímu uzlu a ten přes pozemní modem vyšle data.
Pokud jste na datovém ostrově-loď v tichomoří, ostrov, tak neodešlete ani email. Možná přes další družici pinkáním na připojený uzel.
Pochopil jsem to správně?
Bude někdy druhá generace?
Ano, je to částečné klamání zákazníka.
A je to přesně v intencích všech ostatních vyhlášení EM. Nikde totiž není řečeno, jak moc SATELITNÍ, má být "satelitní internet". A nikde není řečeno, jak moc platná a závazná jsou hezká videa a obrázky publikované na netu.
Současný Starlink vlastně jen nahrazuje telekomunikační tzv. "poslední míli" (tedy třeba Wifi, Edge, 4G/5G síť, ... atd). Přesně řečeno: data jdou od uživatele přes satelit do blízkého vysokorychlostního přípojného bodu. S tím, že jak uživatel, tak přístupový bod musí být v dlouhodobějším dosahu jednoho konkrétního satelitu Starlink (a na tom nic nemění fakt, že po určitém čase může spojení převzít jiný Starlink satelit)
Takže si uprostřed oceánu "nezastarlinkujete" ... ;-(
Převaděče v provedení Starlink jsou samozřejmě technicky o trochu výš, než radioamatérské provedení. Mají US FAA licenci a proto nejsou limitováni výkonem 20W (ale budou potřebovat povolení od národních úřadů každé země). Používají vyšší frekvenci a omezují se na čistě digitální signál, takže dosahují vyšší přenosové rychlosti. Mateřská firma SpaceX buduje síť pozemních stanic, propojujících signál ze Starlinku s internetem (*). Na rozdíl od amatérské sítě (která je zdarma) a od ostatních přístupových sítí (4/5G, ...), které jsou součástí širší telecom infrastruktury jde o nezávislé a poměrně nákladné připojení. Navíc omezené počasím (na těchto kmitočtech propustnost signálu atmosférou závisí na množství h2o a dalších aktuálních parametrech).
-----------------------
Pro "satelitní internet", tak jak jej chápu já (a tak jak jej prezentuje hodně obrázků a videí) je potřeba vyřešit vysoce výkonné mnohabodové spojení mezi satelity navzájem. Což by měla řešit až druhá generace satelitů Starlinku. Ale pak bude muset mít každá družice několik poměrně výkonných laserových/mikrovlnných vysílačů/přijímačů, každý s nich schopný aktivního natáčení a sledování svého cíle. Družice samotná bude muset mít poměrně velké solární panely, orientační gyroskopy a zásoby paliva pro orientační/desaturační motorky. Tedy půjde o družice obdobné dnešním GEO satelitům (rozměry, cenou, ...).
pozn: (*) síť pozemních stanic Starlinku je v mnoha ohledech podobná síti nabíječek Tesly. Možná se i do značné míry shodují, ale nemám přesné info v tomto směru ...
pozn: (*) síť pozemních stanic Starlinku je v mnoha ohledech podobná síti nabíječek Tesly. Možná se i do značné míry shodují, ale nemám přesné info v tomto směru ...
kacenko, starlink je byznys SpaceX. Zadělávají nebe satelity, především radiovým signálem. Bude tesla platit za frekvenci na které budou satelity vysílat? V každé zemi se za frekvence platí- např. 3G a 5G sítě. Jsou na to soutěže.
Jinak je to nepovolené zabrání pásma a pokud ruší na té frekvenci někoho dalšího potažmo opačně, tak to nebude fungovat.
Možná se mýlím, ale takto mi to bylo kdysi vysvětleno s člověkem ČTU.
Nabíječky s auty tesla s tou paralelou zlobí přenosové sítě všech zemí. Je to záležitost, která se teď přetřásá na jiných forech.
Opět, neměla by tesla připlácet přenosové soustavě za destabilizaci sítě?
... ó, ano! Tohle je jedna z (mírně) zavádějících informací.
Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ve skutečnosti:
- oběžná dráha současného Startlinku je výrazně níž (cca 600km) takže kružnice dosahu by měly mít zhruba poloviční poloměr).
- satelit se pohybuje. Takže spíš bych měla nakreslit kružnici kolem přístupového bodu (jeho dosah), kružnici kolem polohy uživatele (jeho dosah). Průnik těchto dvou kruhů představuje oblast, kdy mohou oba vidět konkrétní satelit Startlinku. Při vstupu do a výstupu do této oblasti musí proběhnou handover (přesměrování/predání spojení), což může trvat cca 5-10 sekund. Předpokládejme 5 sekund. Za tu dobu uletí satelit na LEO cca 40 km, takže ten průnik dvou kruhů musíme ze všech stran zmenšit o 40km.
Výslekem je oblast, kde může reálně dojít k přenosu dat. Teď ještě musím počkat, až v dané oblasti bude satelit s volnou přenosovou kapacitou (přenosová kapacita na přístupový bod má jen cca 0,8+0,5GHz)
Samozřejme pokud je uživatel v dosahu více stanic, pak předchozí postup mohu zopakovat s každou z nich.
Výsledná skupina "ořezaných průniků" je relevantní oblast pro jednoho konkrétního uživatele.
V takovéto síti neexistuje nic jak "celkové pokrytí" v klasickém smyslu slova ...
ales - 26/10/2020 - 20:08
citace:Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ve skutečnosti:
- oběžná dráha současného Startlinku je výrazně níž (cca 600km) takže kružnice dosahu by měly mít zhruba poloviční poloměr).
Z čeho kacenko, prosím, vychází tyto Vaše informace (o odpovídající výšce 1200 km) a tento Váš závěr (o nutném polovičním poloměru kružnic)?
Podle mne by mapa mohla docela odpovídat realitě. V mapě samozřejmě není "pokrytí družicemi" (to tu ale nikdo netvrdil), ale "dosahy základnových (nikoliv uživatelských) pozemních stanic" (pro komunikaci se Starlinky). Zobrazené kružnice mají poloměr kolem 800 km, z čehož mi pro Starlink v pracovní výšce 550 km vychází úhel hodně přes 20° nad obzorem a vzdálenost pod 1000 km mezi stanicí a družicí. Proč by tato čísla neměla stačit pro efektivní radiovou komunikaci? Opravdu rád bych to pochopil.
P.S.: Prosím, nepoužívejte chybný název "Startlink" (s "t" uprostřed), ale správný "Starlink".
Arccos - 26/10/2020 - 21:40
citace:Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ty kružnice platí pro družice na dráze 550km s 40deg elevací, tolik asi ke zbytku tvých nepodložených spekulací...
kacenka - 29/10/2020 - 13:16
citace:
citace:Tahle mapa by platila, kdyby satelit stál cca 1200km nad přístupovým bodem do internetu. Ale tak to přece není!
Ty kružnice platí pro družice na dráze 550km s 40deg elevací, tolik asi ke zbytku tvých nepodložených spekulací...
Napsala jsem nejasně tu část o "pokrytí", omlouvám se ...
1) Nicméně po kliknutí na kružnice na odkazované mapš se zobrazí poloměr 941km, což při výšce 550km odpovídá minimálnímu elevaci někde kolem 25stupňů (se započtením zakřivení povrchu). V téhle pozici vychází délka dráhy na satelit (určující spoždění) 1077km u výšky 550km a cca 1200km u výšky 600km.
Pro satelit na téhle kružnici je čas letu signálu tam a zpátky cca 8ms, ale hlavně díky pohybu satelitu pokud bude uživatel "na straně" pohybu družice, tak tady není žádný čas na handover a žádný čas na vlastní komunikaci.
2) na odkazovaném webu se několikrát používá slovo "coverage" (tedy "pokrytí") v souvislosti s mapou. kacenka - 29/10/2020 - 13:26
Kacenko,
A kde bude u nás ta pevná základová stanice, která bude předávazt informace na satelit? Tušíte to?
Je to raketa peněz.
ales - 29/10/2020 - 21:54
OK, je zřejmé, že Starlink není vhodný pro běžné zákazníky v Česku. Možná by se někde hodil pro menší poskytovatele připojení (ISP). To ale bylo jasné od začátku. Je to prostě systém "do pustiny" s tím, že na světě (a obzvlášť v USA) snad žije docela dost bohatých lidí v "internetové pustině" (daleko od větších měst). Jestli jich bude dostatek pro uživení Starlinku se opravdu teprve uvidí.
"Opravu pokrytí" od kacenky nebudu komentovat.
Mám ale na kacenku dotaz, odkud pochází informace o "handoveru" trvajícímu 5 až 10 sekund? Nikde jsem to zatím nezaznamenal. Takový výpadek komunikace by podle mne byl pro použitelný internet příliš dlouhý.
kacenka - 30/10/2020 - 11:29
citace:Kacenko,
A kde bude u nás ta pevná základová stanice, která bude předávazt informace na satelit? Tušíte to?
Je to raketa peněz.
prozatím nemám info o žádné základnové stanici Starlinku mimo USA.
kacenka - 30/10/2020 - 12:23
citace:...Mám ale na kacenku dotaz, odkud pochází informace o "handoveru" trvajícímu 5 až 10 sekund? Nikde jsem to zatím nezaznamenal. Takový výpadek komunikace by podle mne byl pro použitelný internet příliš dlouhý.
Handover není nutně výpadek služby pro zákazníky.
Tento jev se vyskytuje ve všech sítích, kde se přepínají protistanice. Handover znamená určitou nutnou prodlevu po vstupu satelitu do dosahu přijímače, čímž de-fakto zmenšuje "oblast pokrytí".
V mobilních sítích se to obvykle řeší tak, že se buď smíříte s určitým výpadkem (a řešíte to třeba daty nastřádanými do mezipaměti), nebo uživatelská stanice udržuje spojení s několika základnovými stanicemi současně (i když většina dat běží přes nejbližší, nejméně zarušenou, nejméně vytíženou stanicí ... a pod.)
Za větší problém bych viděla limit agregované kapacity. Podle licenční přihlášky FCC disponuje satelit Starlinku přenosovým pásmem 1.3GHz. Není mi známo, jaku modulaci a členění hodlá SpaceX použít, ale je to limit provozu základnové stanice (možná by se to dalo zhruba srovnat s kapacitou několika optických vláken). Takže reálná přenosová kapacita bude velmi záviset na počtu současně aktivních uživatelů připojených na konkrétní satelit ...
... a ještě jednu poznámku: pro úvodní testy FCC povolila minimální elevaci komunikujícího satelitu 25stupňů, ovšem pro normální provoz je vyžadována elevace min 40stupňů. Takže "geografický dosah" satelitu bude ve finále výrazně menší.
ales - 30/10/2020 - 16:25
Dobře, takto pojatý "handover" tedy zákazníka nemusí zajímat.
Když si pro sebe shrnu nedávné příspěvky, tak "obavy", které mají petrpetr a kacenka, zřejmě nejsou namístě, protože:
- nedochází ke klamání zákazníků Starlinku (Starlink neslibuje to, co petrpetr a kacenka očekávali)
- Starlink slibuje jen rychlejší internet s menší latencí, než mají dosavadní "satelitní internety"
- mapa dosahů pozemních stanic Starlinku v USA odpovídá stávající situaci (pro družice ve výšce 550 km a elevaci alespoň 25°)
- Starlink je zatím v první fázi, kdy se k operačnímu nasazení blíží 720 družic (po 20 družicích v 36 rovinách dráhy)
- v některých rovinách dráhy jsou ale 1 až 2 družice nefunkční (selhaly), takže proto teď ještě může občas docházet k výpadkům komunikace (při beta testech)
- během roku 2021 by se do provozu mělo dostat dalších 720 družic, tedy celkem 1440 družic ve výši 550 km po 20 družicích v 72 rovinách (tím vzroste jak hustota "pokrytí" signálem, tak i propustnost družicové části sítě)
- síť Starlink se má v plném provozu skládat z více než 10000 družic (další zvýšení propustnosti) a SpaceX uvažuje o možnosti rozšíření o dalších až 30000 družic (to je částečná odpověď na obavy o "limit agregované kapacity")
Podle těchto informací např. není celá pravda, že "satelit Starlinku disponuje pásmem 1,3GHz", protože ke komunikaci s terminály (i s pozemními stanicemi) by se měly používat frekvence v oblastech od 10 GHz do 50 GHz. Na použití těchto frekvencí samozřejmě musí SpaceX získat potřebné licence a platit případné poplatky.
Každá jedna družice Starlinku by měla mít propustnost 10 až 50 Gbit/s.
Uživatelské terminály Starlinku používají tzv. "phased-array" antény (ploché antény s elektronicky směrovatelným ziskem). Nejsou to tedy klasické "paraboly" a nemusí se fyzicky otáčet za družicí. Z pohledu uživatele se terminály (Starlink kity) chovají jako wi-fi hotspot, podobný, jaký může vytvořit chytřejší mobil, nebo domácí wi-fi router. Uživatel se pak připojuje k této wi-fi síti a nezajímá ho, že internetová komunikace probíhá přes družice.
Samozřejmě, že z pohledu SpaceX má být Starlink "strojem na peníze" (např. pro financování vývoje a prvotního provozu Starshipu [SHS]) a současně je i uměle vytvořeným "zákazníkem" a "častým nákladem" pro rakety SpaceX (Falcon 9R a později snad i SHS). Uvidíme, jestli to bude fungovat (finančně i technicky). Pokud ano, má SpaceX vyhráno, pokud ne, bude mít SpaceX potíže. Zatím mi to připadá docela nadějné (Falcony mají s čím létat, důkladně se testuje "recyklace" jejich prvních stupňů, a Starlink se blíží možnosti komerčního nasazení).
citace: SpaceX uvažuje o možnosti rozšíření o dalších až 30000 družic
Již jsem to zde psal, nikdo neodpověděl, ani nereagoval. Při takovém množství satelitů SpX a potom dalších tisíců od jiných poskytovatelů bych chtěl vědět:
Předpokládám, že lidstvo nepřestane létat na GTO, SSO, ani k Měsíci, Marsu a jiným planetám. Minimálně od Měsíce nebo Marsu se budou snažit lidé také vracet: Jak se zajistí bezpečný průlet startujících raket těmito hejny satelitů? Ani přesně spočtený čas startu a dráha vyvedení to nemusí zajistit a je to další velká komplikace startů. To nemluvím o návratu lodí od Měsíc, Marsu nebo odjinud, to budou muset plánovat návrat podle polohy satelitů ? yamato - 4/11/2020 - 20:55
myslim si ze problem nie su zive satelity na znamych a stabilnych drahach. Aj pri tom obrovskom mnozstve stale ostava absolutna vacsina priestoru v okoli zeme prazdna. Tam staci zdielat data a evidovat co sa kde nachadza.
Problem je odpad - ulomky, rozpadnute horne stupne, mrtve druzice, cinske protisatelitne skusky atd. To sa nikam neuhne, ak sa to nahodou zjavi v zlej chvili na zlom mieste, tak je problem.
kopapaka - 5/11/2020 - 03:25
PinkasJ: tady se dá předpokládat zapojení automatizovaného protisrážkového systému, který se už připravuje. Dělá na tom SpaceX a jsou i signály z Evropy. Doufejme, že bude propojený a pro všechny...
Ale co si budeme vykládat, tohle bylo otázkou času a aktivity SpaceX to jen uspíšily. Stejně by to dopadlo, i kdyby byl (cenově)úspěšný raketoplán nebo kterékoli z uvažovaných SSTO.
Totéž platí pro astronomy.
Jádrem článku je informace, že jeden uživatel z Montany dosáhl rekordni rychlost downloadu 174 Mbps a že se tato rychlost udržela několik minut. Pak nastal výpadek připojení, protože se družice dostala z dosahu. Hmmmm, hezké ... ;-)
----------------------
pro srovnání:
- já mám nejlevnější balíček běžného připojení přes O2 a právě teď mám download rychlostí 52 Mbps a odezvu (ping) 38ms. Trvale, bez výpadků a za zlomek ceny ...
- můj kolega bydlící na sídlišti v paneláku má 287 Mbps (celé sídliště má optické kabely přímo do domů)
Poznámky:
- v reálném životě nejde ani tak o krátkodobě maximální hodnotu datového toku. Spíš o dlouhodobě udržitelnou (garantovanou) hodnotu a o potřeby uživatele. Nejvíc zabírá sledování videa a hry.
- FullHD video ve starším formátu se většinou distribuuje v toku 6 Mbps (DVB-S z družice) nebo 7 Mbps (pozemní DVB-T). Nyní relativně nový formát DVB-T2(HEVC) má proměnlivější datový tok v závislosti na obsahu videa, ale průměrově a obecně mu stačí 2.5-3 Mbps. (pro akční scény buď skáče datový tok nahoru, nebo tam je nižší jakost několika snímků).
- Streamovaná videa: Netflix u FullHD videa preferuje průměrný datový tok kolem 1.5Mbps
- pro hraní her obecně dostačuje datový tok 0,5-1 Mbps, ale je třeba rychlá odezva. Většina her vyžaduje ping pod 200ms. Doporučuje se 50ms (víc lidské smysly nepoberou), ale platí, že čím méně, tím lépe.
- když si spustíte Youtube a dáte pravým tlačítkem lokální menu a zvolíte "statistiku pro experty", tak uvidíte svoje připojení. Musíte si to ale přepočítat, protože se zobrazuje celkový dostupný datový tok připojení a jeho stupeň využití.
- ještě dodatek: na mobilu mám kupodivu lepší parametry, než na stolním PC: rychlost 72 Mbps a ping 18ms ;-)
Jádrem článku je informace, že jeden uživatel z Montany dosáhl rekordni rychlost downloadu 174 Mbps a že se tato rychlost udržela několik minut. Pak nastal výpadek připojení, protože se družice dostala z dosahu. Hmmmm, hezké ... ;-)
----------------------
pro srovnání:
- já mám nejlevnější balíček běžného připojení přes O2 a právě teď mám download rychlostí 52 Mbps a odezvu (ping) 38ms. Trvale, bez výpadků a za zlomek ceny ...
- můj kolega bydlící na sídlišti v paneláku má 287 Mbps (celé sídliště má optické kabely přímo do domů)
Poznámky:
- v reálném životě nejde ani tak o krátkodobě maximální hodnotu datového toku. Spíš o dlouhodobě udržitelnou (garantovanou) hodnotu a o potřeby uživatele. Nejvíc zabírá sledování videa a hry.
- FullHD video ve starším formátu se většinou distribuuje v toku 6 Mbps (DVB-S z družice) nebo 7 Mbps (pozemní DVB-T). Nyní relativně nový formát DVB-T2(HEVC) má proměnlivější datový tok v závislosti na obsahu videa, ale průměrově a obecně mu stačí 2.5-3 Mbps. (pro akční scény buď skáče datový tok nahoru, nebo tam je nižší jakost několika snímků).
- Streamovaná videa: Netflix u FullHD videa preferuje průměrný datový tok kolem 1.5Mbps
- pro hraní her obecně dostačuje datový tok 0,5-1 Mbps, ale je třeba rychlá odezva. Většina her vyžaduje ping pod 200ms. Doporučuje se 50ms (víc lidské smysly nepoberou), ale platí, že čím méně, tím lépe.
- když si spustíte Youtube a dáte pravým tlačítkem lokální menu a zvolíte "statistiku pro experty", tak uvidíte svoje připojení. Musíte si to ale přepočítat, protože se zobrazuje celkový dostupný datový tok připojení a jeho stupeň využití.
- ještě dodatek: na mobilu mám kupodivu lepší parametry, než na stolním PC: rychlost 72 Mbps a ping 18ms ;-)
[upraveno 5.11.2020 07:27]
však dobre myslím že ten článok ani tak netvrdí že by to bolo nejako superrýchle - samotná SpaceX upozorňuje že je to zatiaľ nič-moc-beta. Skôr ma zarazilo, že aj toto je lepšie než väčšina pripojení v USA. To tam musí byť fakt bieda
Článok mimo iné aj viacmenej potvrdil vaše info o výpadkoch pri predávaní signálu. Tiež je to niečo, čo sa v tejto fáze očakávalo.
kacenka - 5/11/2020 - 18:46
citace: však dobre myslím že ten článok ani tak netvrdí že by to bolo nejako superrýchle - samotná SpaceX upozorňuje že je to zatiaľ nič-moc-beta. Skôr ma zarazilo, že aj toto je lepšie než väčšina pripojení v USA. To tam musí byť fakt bieda
Článok mimo iné aj viacmenej potvrdil vaše info o výpadkoch pri predávaní signálu. Tiež je to niečo, čo sa v tejto fáze očakávalo.
... ten článek má naschvál bombastický titulek, to je celé.
V reálu je informace o tom, že se někde někomu povedlo jet chvilku rychleji na úrovni "kuriozity". Pro reálné nasazení je podstatnější info o spolehlivosti, trvalé dostupnosti, o výpadcích signálu, o nutnosti být v okolí pozemní stanice a o přiměřeně nízké ceně.
Pro všechny domácí použití (hry, TV, FullHd video, soc.sítě, ...) stačí mnohem nižší parametry. Takže předpokládám, že ty už většina lidí má (v USA i v ČR) a za zlomek ceny Starlinku. Takže už to neřeší, přesně poodle hesla: když to funguje, tak do toho nerejpat.
Mimochodem v důsledku technického pokroku jsou všude po světě nově montovaná připojení rychlejší než existující průměr. A to i přesto, že to zákazníci nevyužijí. Ale údaj o rychlosti je prostě významná marketingová nálepka.
Podobná marketingová nálepka je, že jde nějaký signál "po optickém kabelu", nebo "satelitem". Toto lze říct téměř o každém datovém paketu v internetu. Ale Starlink je hezké jméno ...
------------------
Uvidíme, jak si Starlink povede obchodně ...
kopapaka - 5/11/2020 - 19:08
kacenka: asi padesát miliónů američanů má nanejvýš vytáčené připojení, desetina z toho má dost financí na Starlink...
admin - 5/11/2020 - 23:49
Kacenka předpokládá velice špatně a navíc opakovaně ignoruje uvedené odkazy, které jsem tu házel i já. Např. viz 28.5.2019 - 14:15 v tomto vlákně:
citace:Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.
citace:Kacenka předpokládá velice špatně a navíc opakovaně ignoruje uvedené odkazy, které jsem tu házel i já. Např. viz 28.5.2019 - 14:15 v tomto vlákně:
citace:Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.
Tak to vidíš Kačenko, ani nevíš jak se celý svět třese na to, mít internet zrovna jenom od Starlinku a že všichni ostatní poskytovatelé jsou už out...
ales - 6/11/2020 - 12:02
citace:dodge (06.11.2020 - 10:36): Tak to vidíš Kačenko, ani nevíš jak se celý svět třese na to, mít internet zrovna jenom od Starlinku a že všichni ostatní poskytovatelé jsou už out...
To (o tom třesení se atd.) tu ale přece nikdo nikdy nenapsal. Proč tedy vznikl výše uvedený komentář? Nechápu.
kacenka - 6/11/2020 - 17:04
citace:kacenka: asi padesát miliónů američanů má nanejvýš vytáčené připojení, desetina z toho má dost financí na Starlink...
... o tom dost pochybuju. A to jsem v Americe opravdu byla (i když zdaleka ne všude)!!!
... a přidám několik mých poznatků:
1) v USA je jiná situace na telekomunikačním trhu, než v Evropě. V USA vychází poměrně draho budování a udržování "poslední míle" oproti průběžným nákladům. Vyplývá to z velkých vzdáleností, vyšší ochrany soukromého majetku a z celkového zaměření tamní společnosti.
Důsledkem je, že většina telefonních operátorů si účtuje nějakou stálou platbu a na oplátku dává místní hovory zadarmo. Připojení k netu pomocí vytáčeného připojení je místní hovor a tedy většinou zadarmo.
Přes vytáčené připojení se dostanete čistým datovým tokem někam k 56kbps (resp. při požití modemů s kompresními protokoly (V.42, V42bis, ...) někam k hodnotě 200-300kbps u běžného internetového provozu).
Taková rychlost na emaily, chatovací servery a na různé dálkově ovládané zařízení (zabezpečovačky, monitoringy, atd. ...) běžně stačí. takže těchto zařízení tam běhá stále hodně.
Rodina si klidně udržuje několik různých připojení. Jedno rychlé (broadbandové) pro děti, pro filmy, TV a podobně. Pak mají vytáčené pro zabezpečovací zařízení. A pak ještě jedno vytáčené pro dálkové ovládání něčeho ...
2) americká populace je velmi různorodá. Některé komunity vůbec nezajímá moderní svět (napřiklad Amišové vůbec nepoužívají elektřinu), jiní si chtějí žít "tradičně a po svém" (většinou indiáni, ...). Ti nemají internet a ani jej nepotřebují.
3) Existuje spousta vládních programů podporujících gramotnost, takže všechny knihovny poskytují volně dostupná PC s netem, někde školáci dostávají voucher na připojení zadarmo, atd ...
4) podle informací z netu se přes vytáčená připojení v roce 2013 připojovala zhruba 3% unik8tn9ch IP adres. Pro rok 2018 se udávalo cca 1,8% - to je hodnota, která může být opravdu jen od těch "zabezpečovaček"
... takže si myslím, že kdo v USA reálně toužil po slušném připojení k netu, tak jej v naprostém případě už má. Kdo chtěl mít net zadarmo, tak jej má taky ...
takže jsem zvědavá, kolik lidí reálně přiláká placený Starlink ...
kacenka - 6/11/2020 - 17:14
... a ještě poznámka: Klidně může být pravda, že 24 milionů lidí nemá v USA internet.
Ale je to jako v tom vtipu o Baťovi a Africe. Jeden obchodní cestující podává nadšenou zprávu: Úžasné, neuvěřitelné. Obchodní příležitost století! Všichni tady ještě chodí bosi ...
A druhý píše: Šéfe, naprostý propadák. Ztracená země. Ani škrpál neprodáme. Všichni tady chodí bosi. ;-)
ales - 6/11/2020 - 18:09
citace:takže jsem zvědavá, kolik lidí reálně přiláká placený Starlink ...
To jsem popravdě také zvědav. Je fakt, že naprostá většina z těch, kteří ještě nemají "rychlé" internetové připojení (10 Mb/s a více), takový internet buď nechce/nepotřebuje, nebo na něj nemá těch potřebných 100 USD měsíčně. Uvidíme. Osobně odhaduji, že aby se Starlink "zaplatil", muselo by těch "drobných" zákazníků být "několik milionů" (spíš 5 milionů a více).
Pořád ještě víc věřím tomu, že pokročilejší verze Starlinku (s rychlou mezidružicovou komunikací) by mohla převzít část globálního mezikontinentálního provozu (konkurence podmořským optickým kabelům), což by snad znamenalo velký příjem od malého počtu "zákazníků". Budeme si zřejmě muset na výsledek počkat ještě alespoň 5 let. Stále samozřejmě existuje i možnost, že Starlink bude prodělečný a zkrachuje. To rozhodně nelze vyloučit.
yamato - 6/11/2020 - 18:15
inak preco sa bavime iba o USA zakaznikoch?
Samozrejme sa vyplati pockat a uvidime. Len pripominam ze pri SpaceX nie je nikdy ziadny dizajn ani cena "konecna", takze vykony a vynosy z tejto prvotnej prevadzky nehovoria nic o tom, ako to bude za 10 rokov
kacenka - 6/11/2020 - 19:18
citace:
citace:takže jsem zvědavá, kolik lidí reálně přiláká placený Starlink ...
To jsem popravdě také zvědav. Je fakt, že naprostá většina z těch, kteří ještě nemají "rychlé" internetové připojení (10 Mb/s a více), takový internet buď nechce/nepotřebuje, nebo na něj nemá těch potřebných 100 USD měsíčně. Uvidíme. Osobně odhaduji, že aby se Starlink "zaplatil", muselo by těch "drobných" zákazníků být "několik milionů" (spíš 5 milionů a více).
Pořád ještě víc věřím tomu, že pokročilejší verze Starlinku (s rychlou mezidružicovou komunikací) by mohla převzít část globálního mezikontinentálního provozu (konkurence podmořským optickým kabelům), což by snad znamenalo velký příjem od malého počtu "zákazníků". Budeme si zřejmě muset na výsledek počkat ještě alespoň 5 let. Stále samozřejmě existuje i možnost, že Starlink bude prodělečný a zkrachuje. To rozhodně nelze vyloučit.
... ještě vidím třetí cestu:
pár lidí si Starlink koupí. Musk bude muset zlevnit. A/nebo získat nějaké dotace. Takže se prostě zařadí jako další poskytovatel připojení. A nějak to bude plus/mínus fungovat ...
Ale nebude to žádný zázračný mlýnek na peníze ... PinkasJ - 6/11/2020 - 21:09
citace: Ale nebude to žádný zázračný mlýnek na peníze ...
To ovšem neuvažujete vojenské využití, kde ten mlýnek na peníze má největší naději.
admin - 7/11/2020 - 21:13
Kanadský astronaut je hlupák. Měl se zeptat kacenky. Hned by věděl, že je to nesmysl.
citace: Ale nebude to žádný zázračný mlýnek na peníze ...
To ovšem neuvažujete vojenské využití, kde ten mlýnek na peníze má největší naději.
Vojenské využití je již dnes a není to úplně výhra. Stejně tak tajné služby mohou honit data z terénu na nejbližší spolehlivý bod.
Ještě jedna důležitá věc, tesla automobily. Síť V2R. Přes starlink budou běhat data.
Má to nesporné výhody, jedno velení, armáda aut řídí energetickou regulaci ve městech, což je to nejdražší a nemělo to moc jiné řešení.
Po celém světě.
Můžete mít baterie, ale musíte je umět řídit. Z toho má černou můru řízení distribuce a proto black outy v centrech měst i na horách.
Ve městech je nějaký net, ale musíte mít software, který řekne, teď se vyplatí spustit regulaci, ale v pustinách je to těžké dotáhnout a uřídit ee.
Co vy na to?
novák - 8/11/2020 - 10:42
citace:inak preco sa bavime iba o USA zakaznikoch?
Protože se bavíte o zákaznících kteří 1. mají slušné příjmy 2. žijí rozptýleni na velké ploše 3. jsou jich miliony.
Kde mimo USA takové najdeš?
edit: Třeba Kanada má 37 mil obyvatel, ale většina je nahuštěna v pár megapolisech a bezprostředním okolí a Hadfieldů na farmách je relativně málo. Austrálie je podobný případ. [upraveno 8.11.2020 10:49]
yamato - 8/11/2020 - 12:26
citace:
Protože se bavíte o zákaznících kteří 1. mají slušné příjmy 2. žijí rozptýleni na velké ploše 3. jsou jich miliony.
citace:...Protože se bavíte o zákaznících kteří 1. mají slušné příjmy 2. žijí rozptýleni na velké ploše 3. jsou jich miliony.
Kde mimo USA takové najdeš?
...
Druzica musi obletiet Zem. aj ak by boli primarnym cielom USA zakaznici a reziu rozpocitam na nich, tak kde kolvek inde nasvete bude kazdy zakaznik uz len zisk "navyse"...
Naviac mam pocit, ze ide o poloarmadny projekt, takze celu reziu este aj so ziskom uz zaplatila USA armada. Potom akykolvek zakaznik je pre starlink uz len extra ziskom a scivilnenim projektu...
petrpetr - 8/11/2020 - 14:25
citace:
citace:...Protože se bavíte o zákaznících kteří 1. mají slušné příjmy 2. žijí rozptýleni na velké ploše 3. jsou jich miliony.
Kde mimo USA takové najdeš?
...
Druzica musi obletiet Zem. aj ak by boli primarnym cielom USA zakaznici a reziu rozpocitam na nich, tak kde kolvek inde nasvete bude kazdy zakaznik uz len zisk "navyse"...
Naviac mam pocit, ze ide o poloarmadny projekt, takze celu reziu este aj so ziskom uz zaplatila USA armada. Potom akykolvek zakaznik je pre starlink uz len extra ziskom a scivilnenim projektu...
Martine navíc:
Tajné služby navíc mohou honit data z terénu na nejbližší spolehlivý bod a nikdo je nevysleduje.
Ještě jedna důležitá věc, tesla automobily. Síť V2X https://en.wikipedia.org/wiki/Vehicle-to-everything.
Přes starlink budou běhat data.
Má to nesporné výhody, jedno velení, armáda aut řídí energetickou regulaci ve městech, což je to nejdražší a nemělo to moc jiné řešení.
Po celém světě.
Můžete mít baterie, ale musíte je umět řídit. Z toho má černou můru řízení distribuce a proto black outy v centrech měst i na horách.
Ve městech je nějaký net, ale musíte mít software, který řekne, teď se vyplatí spustit regulaci, ale v pustinách je to těžké dotáhnout a uřídit ee. [upraveno 8.11.2020 22:41]
mikes - 8/11/2020 - 16:58
citace:Pořád ještě víc věřím tomu, že pokročilejší verze Starlinku (s rychlou mezidružicovou komunikací) by mohla převzít část globálního mezikontinentálního provozu (konkurence podmořským optickým kabelům), což by snad znamenalo velký příjem od malého počtu "zákazníků".
Čili nejsi schopný najít ani jednu takovou zemi.
yamato - 11/11/2020 - 10:42
citace:
citace:na mnohych miestach
Čili nejsi schopný najít ani jednu takovou zemi.
klasika. Nepochopis alebo rovno ignorujes data, a vyhlasis vitazstvo.
Z linku co som uviedol vyplyva, ze defacto vacsina krajin ma internet s horsimi parametrami, nez udava Starlink. Vratane krajin ako australia (nizka hustota), europske krajiny, juzna korea (bohatstvo).
A pokial uvadzas, ze v niektorych krajinach zije vacsina populacie v hustych aglomeraciach, tak namerane priemerne hodnoty pripojenia sa budu logicky vztahovat na tieto huste aglomeracie. Pokial teda nemaju v australii internet aj klokany.
Skus argumentovat ku konkretnym udajom, a nie ze co ja som a nie som schopny. Idealne keby si si tie udaje aj zistil, a nie ze ja neverim a presvecte ma. Pripominas Vlada. [upraveno 11.11.2020 11:10]
Abraxis - 11/11/2020 - 14:22
citace:
citace:na mnohych miestach
Čili nejsi schopný najít ani jednu takovou zemi.
- Cela Afrika, jizni Amerika, Australie, Oceanie... nejde jen o lidi, ale treba muze jedno pripojeni sdilet vice domu / mala vesnice. Lepsi nez zadne pripojeni - baj oko pouhych 100 milionu az miliarda...
- Vsechny letadla
- Vsechny lode
- Kamiony a karavany, ktere cestuji do mist, kde neni poradne pookryti LTE (coz neni zdaleka vsude v EU, natoz USA)
novák - 13/11/2020 - 11:12
citace: Idealne keby si si tie udaje aj zistil, a nie ze ja neverim a presvecte ma. Pripominas Vlada. [upraveno 11.11.2020 11:10]
Proč by jsi mě měl přesvědčovat? Já nemám problém s tvrzením že spousta lidí má připojení v horších parametrech něž nabízí budoucím zákazníkům Starlink, a nikdy jsem proti tomu nic neměl a nic nepsal.
Ptal jsi se, proč se s ostatními (ne se mnou), bavíš jen o USA. Nabídl jsem odpověď. Že USA jsou výjimečná země (mají bohatství, takže mohou platit + řídké osídlení, takže se nevyplatí natáhnout "dráty" + hodně lidí co splňuji tyto dvě podmínky, takže přinesou velký pytel peněz). Přišlo mi to očividné.
Ty jsi opáčil že takových zemí je hodně a dal odkaz - a když jsem to odmítl, že není a že tvůj odkaz tvé trzení neprokazuje, tak jsi dal za příklad Jižní Koreu, Austrálii a další, která ale zmíněná tři kritérie evidentně nesplňují. Že tam i jinde má hodně lidí horší připojení (nebo žádné) než nabízí Starlink, je totiž kritérium čtvrté. /Posun ke čtvrtému kritériu je legrační cimrmanovský úkrok stranou./ Takže znova - tvůj odkaz nevyvrátil mé tvrzení, že USA jsou (dle těch tří kritérií) výjimečná země. Tvůj odkaz doložil úplně jiné tvrzení, které nijak nerozporuji, kterému věřím, a o kterém není třeba mě přesvědčovat.
Ale pozitivni je, že víme proč jsi položil původní otázku. Protože jsi přesvědčený, že Starlink je výhodný pro všechy lidi, co mají připojení žádné nebo horší, ať žijí na osamělé farmě, nebo uprostřed milionového města. Z tohoto hlediska je skutečně záhadou, proč se bavíte jen o USA. Takže nabízím (spekulativní) doplněk k mé původní odpovědi: diskuze se stočila na USA, protože ostatní účastníci té diskuze (které se neúčastním) nesdílí tvůj názor, že i uprostřed jihokorejských a australských megapolisů bude připojení přes Starlink výhodnější než natažení drátů/nastavění převaděčů pro bezdrát/, a proto jako typického uživatelele Starlinku vidí toho Hadfielda. Alternativní vysvětlení jsou, že diskuze se stočila na USA, protože SpaceX je americká firma, protože se tu řešilo pokrytí Severní Ameriky a protože tu probleskla data o připojení nějakého Američana.
admin - 20/11/2020 - 01:25
citace:
- Cela Afrika, jizni Amerika, Australie, Oceanie... nejde jen o lidi, ale treba muze jedno pripojeni sdilet vice domu / mala vesnice. Lepsi nez zadne pripojeni - baj oko pouhych 100 milionu az miliarda...
- Vsechny letadla
- Vsechny lode
- Kamiony a karavany, ktere cestuji do mist, kde neni poradne pookryti LTE (coz neni zdaleka vsude v EU, natoz USA)
Abraxisi, nejdřív si přečti na co reaguješ. Žádná africká země, ani jižní Amerika ani Austrálie ani Oceánie nesplňuje výše definované tři podmínky. Žádné letadlo ani žádná loď ani žádný kamión je nesplňuje.
(A ohledně nového argumentu - "lepší než žádné připojení" - to znamená, že předpokládáš, že Musk je jediný možný poskytovatel připojení pro tebou uvedené kontinenty a dopravní prostředky. To je předpoklad hodně pochybný)
Abraxis - 20/11/2020 - 22:41
citace:
citace:
- Cela Afrika, jizni Amerika, Australie, Oceanie... nejde jen o lidi, ale treba muze jedno pripojeni sdilet vice domu / mala vesnice. Lepsi nez zadne pripojeni - baj oko pouhych 100 milionu az miliarda...
- Vsechny letadla
- Vsechny lode
- Kamiony a karavany, ktere cestuji do mist, kde neni poradne pookryti LTE (coz neni zdaleka vsude v EU, natoz USA)
Abraxisi, nejdřív si přečti na co reaguješ. Žádná africká země, ani jižní Amerika ani Austrálie ani Oceánie nesplňuje výše definované tři podmínky. Žádné letadlo ani žádná loď ani žádný kamión je nesplňuje.
(A ohledně nového argumentu - "lepší než žádné připojení" - to znamená, že předpokládáš, že Musk je jediný možný poskytovatel připojení pro tebou uvedené kontinenty a dopravní prostředky. To je předpoklad hodně pochybný)
Ty jsi si stanovil nejaka tvoje kriteria a s temi pak argumentujes. Typicky strawman argument. Ja ti rikam, kdo je cilovy segment Starlinku, ne cilovy segment tvych tri kriterii.
A ne - konkurence neexistuje. Neni nikdo, kdo by za radove 100$ mesicne nabidl internet, pres ktery se bez problemu podivas na video na youtube (throughput) nebo udelas video konferenci (latence). Pokud se mylim, tak prosim postni sem nejaky cenik.
josr - 21/11/2020 - 11:44
Nejlepší poskytovatelé satelitního internetu do roku 2020.
citace:
Ty jsi si stanovil nejaka tvoje kriteria a s temi pak argumentujes. Typicky strawman argument.
+ked preukazes opak aj v ramci jeho kriterii, prehlasi ze si nic nedokazal.
vitaj v diskusii s novakom. Mozes poslat milion faktov bez akehokolvek efektu, alebo ho ignorovat. Podla toho kolko mas casu...
xChaos - 21/11/2020 - 17:34
Typická vesnice třeba i jen v takovém vnitrozemí Oregonu je třeba 20-30 km od jiné vesnice. Ceny pozemků oproti městu minimální, akorát, hmm... by to chtělo mít tam nějakou práci, že ano? Práce z domova (nebo třeba i jen z karavanu zaparkovaného u lesa) dnes znamená rychlý internet... a ten tam, kde není město, dnes prostě není.
V Evropě to takový deal není, protože LTE pokrytí je skoro všude, ale je spousta zemí, kde pořádně funguje jen podél hlavních silnic a ve městech.
Ve výsledku to obrovským způsobem zamíchá cenama nemovitostí... ani ne tak, že by se ty v pustině zdražily, jako spíš klesnou motivace pro život a práci ve městech, což zase sníží poptávku po autech, pohonných hmotách a dopravě...
Ano, Elon Musk je disruptor. Ale tahle planeta to už potřebovala. Škody pro astronomii mi mrzí, ale Internet je sám o sobě disruptivní a jeho rovnoměrné geogragické zpřístupnění bude bomba.
josr - 23/11/2020 - 01:42
Finanční analytici společnosti Cowen odhadují, že ani při současném maximu 12 000 satelitů nebude mít Starlink dostatek kapacity, aby mohl obsluhovat najednou více než 485 000 předplatitelů rychlostí 100 Mbps.
Dnes ve 3:56 SEČ (2:56 UTC) by měla startovat další várka družic.
admin - 23/11/2020 - 03:04
BTW, pro booster B1049 má jít o sedmý let.
Ervé - 23/11/2020 - 06:50
citace:BTW, pro booster B1049 má jít o sedmý let.
Odklad startu o 24 hodin.
Abraxis - 24/11/2020 - 22:20
citace:Finanční analytici společnosti Cowen odhadují, že ani při současném maximu 12 000 satelitů nebude mít Starlink dostatek kapacity, aby mohl obsluhovat najednou více než 485 000 předplatitelů rychlostí 100 Mbps.
Oh proklate, skoda ze si to ve SpaceX nespocitali dopredu... mohli si usetrit tolik zbytecnych startu, ktere na sebe nikdy nevydelaji.
Alchymista - 24/11/2020 - 22:38
analytici společnosti Cowen si vyrobili nového slameného panáka na roztrhanie?
citace:analytici společnosti Cowen si vyrobili nového slameného panáka na roztrhanie?
I když satelitu Starlink bude 12000, kolik jich bude najednou nad územím USA. Několik desítek nebo stovek, takže kapacita bude omezena a zdaleka nebude stačit pro 40 milionu potenciálních zákazníku.
admin - 25/11/2020 - 02:08
Závislost budoucí verze družic Starlinku na Starship zdá se být celkem velká.
... ale to zařízení má evidentně cenu výrazně vyšší, než kolik za něj Musk požaduje. Tedy myslím, že nyní bude těžce dotované ....
jch - 3/12/2020 - 15:30
Na dnešek plánovaný start nosné rakety Falcon 9 s 60 družicemi Starlink je z důvodu špatného počasí odložen na úterý 19. ledna 2021. Start je naplánován na 14:23 SEČ ze vzletové rampy LC-39A na KSC.
LeeMer - 19/1/2021 - 08:39
Dnešní start je z důvodu dodatečných předstartovních příprav odložen na středu 20. ledna 2021 ve 14:02 SEČ.
LeeMer - 20/1/2021 - 10:20
Na vzletové rampě LC-39A kosmodromu KSC je připravena nosná raketa Falcon 9 s 60 družicemi Starlink. Start je naplánován na 14:02:12 SEČ a družice budou vypuštěny v 15:06:54 SEČ na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 53,06°. Předpověď počasí uvádí 90 % pravděpodobnost vhodných podmínek pro start. Zajímavostí je, že půjde již o osmé použití prvního stupně B1051.
SpaceX požádala o vypuštění dvou raket Falcon 9 se Starlinky ve čtvrtek v noci 4. února v rozsahu 4 hodiny 17 minut.
První Falcon9 / Starlink V1.0-L18 by měl startovat v 1:19 místního času z SLC-40 a přistát na OCISLY.
Druhý Falcon9 / Starlink V1.0-L17 by měl následovat v 5:36 místního času z LC-39A a přistát na JRTI. Původně měl startovat už 26.1.
OCISLY a JRTI by měly být nedaleko od sebe a další loď by měla zachytit či vylovit aerodynamické kryty. Plavba s přistátým stupněm je povolená jen za světla, takže k návratu do přístavu musí čekat do rozbřesku.
Odposlechnuto na streamu NASASpaceFlight youtube.com/watch?v=wfHqbahPKpY asi 3:40:30 PM CST
[upraveno 3.2.2021 03:41]
ales - 4/2/2021 - 08:44
Z Cape Canaveral dnes (4.2.2021 v 7:19 SEČ) odstartovala raketa Falcon-9R s 60 družicemi Starlink v1.0 L18. První stupeň rakety (B1060) úspěšně přistál (popáté) na prámu (OCISLY) na moři. Cca hodinu po startu byly družice uvolněny k samostatnému letu. Obě poloviny aerodynamického krytu mají být dnes vyloveny z moře (bez pokusu o zachycení do sítě za letu).
Objednávka je pritom extrémne jednoduchá. Stačí zadať e-mail a adresu, na ktorej chcete Starlink využívať, vyplniť základné údaje a zaplatiť 99 dolárov (81,77 €) ako zálohu, depozit.
K tomu si však budete musieť pripočítať ešte ďalšiu investíciu – 499 dolárov (412,15 €) za kit so satelitom.
Následne budete mesačne platiť 99 dolárov (81,77 €) za využívanie služby.
Starlink sme si teda objednali a budeme čakať na správu o dostupnosti. Podľa hrubých odhadov SpaceX bude Starlink u nás dostupný budúci rok. Len čo sa tak stane, budeme vás určite informovať.
Ervé - 16/2/2021 - 07:13
Starlink 1-19 úspěšný start, družice na orbitě.
Přistání prvního stupně se ale nezdařilo a skončil v moři. Motor pro přistání nějak fungoval - kamera na plošině viděla jeho záři. [upraveno 16.2.2021 07:15]
Roman2016 - 26/2/2021 - 18:44
nikdo to tu nepsal, tak . :-) evidujme :-)
Starlink na příští rok zrychluje na 300Mb/s a latence cc20ms.
jen houšť a lépe :-)
Až to tu bude dostupné jdu do toho.
(Naši vesnici i když "kříží" ty nejtlustší optiky operátorů tak tu vládne jen Wifi(sláva a čest) a DSL a jiné křížence.)
Starlink.
Opět odhaduji že to musí umět 10000Mb/s případně až 25000Mb/s.(možná 100Gb/s a to v několika streámech směrem k hlavním stanicím). A to poráte nejednou laser, po upgrade na laser, tu máme xTb/s páteře s latencí do 10ms na každý kontinent. ( to neumí žádná optika a ani technologie &CDN )
A jeden dopad s růstem space Internetu = energ.firm kupuje operátora, který vlastně v dohledné době musí padnout(prostě musí- zákon ekonomiky). Ze dne na den si přilepíte anténu na střechu/okno_ případně skupina lidí na anténu a operátor při odlivu 100tis. zákazníků měsíčně nemůže vydržet, tj. po několika měsících musí padnout. neboli- zadaradata. Taková firma už nebude generovat takové obraty a cena firmy půjde dolů.tj. Dopady na celý sektor je velký a né moc dobrý.
Robo
petrpetr - 26/2/2021 - 19:38
Starlink hlavně neplatí poplatky za užívání kmitočtů. A není jich málo. To je ta úspora oproti operátorům .
xChaos - 27/2/2021 - 07:23
citace:Starlink hlavně neplatí poplatky za užívání kmitočtů. A není jich málo. To je ta úspora oproti operátorům .
Tak jsem tak lehce z oboru a musím konstatovat, že není frekvence jako frekvence.
Starling pozemní stanice evidentně používají tv. phased array antény a metodu tzv. beamformingu, podobně jako radary bez mechanických součástek v čumácích letadel. Mikrovlny nad cca 5 Gh se už začínají chovat méně jako rádio a více jako viditelné světlo, tzn. šíří se směrově - tu samou frekvenci v pásmech nad cca 10 Ghz lze použít více směry, až do příchodu Wi-Fi používaly fullduplexní spoje jednu frekvenci na upload a druhou na download - a na jedné frekvenci se mohly vysílat různé datové toky do více směrů. Dnes se obvykle na stejné frekvenci jede upload i download, např. norma 802.11ad, implementovaná např. ve stále rošířenějších spojích Mikrotik, který podle mě dostupných informací nejspíš používá podobnou phased array technologii beamformingu, jako Starlink.
Starlink má nějaký proprietární standard a různé frekvence na download i upload, nicméně princip zůstává zhruba stejný: mikrovlny se šíří úce směrově, trochu podobně jako světlo a od určitého úhlu nad obzorem nebudou interferovat s pozemními vysílači (směrovost parabolických antén v těchto pásmech bývá třeba 3-7.5 db).
Jak to bude s licencováním pozemních stanic bude zajímavé, tam asi bude nutné nechat frekvence sshválit jednotlivými regulátory - a že jde pokud vím o pořádně široká pásma. Ale současně vysílání směřující do oblohy půjde naměřit zřejmě jen z nějakých měřících letadel, z pozemních stanic nevím nevím. Státy, které budou chtít Starlink zakázat, zřejmě budou muset investovat velké úsilí do implementace zákazu. A rozhodně tím nezvýší atraktivitu svého teritoria např. pro podnikání - řeč je třeba o ceně nemovitostí na územích, kde Starlink nebude legální...
Pokud Starlink terminály použijí např. jachty (ale nevím, jak rychle bude beamforing stíhat reagovat např. na houpání se na vlnách?), tak by bylo jistě nepříjemností, kdyby ho šlo používat jen v mezinárodních a ne v teritoriálních vodách. Jinak samozřejmě, jakmile se ohlásily starty a přistání Starshipu z plovoucích plošin, tak začíná dávat smysl, co bude s tím přebytkem kapacity v rovníkových oblastech a na mořích - kapacita sítě musí být předimenzovaná, ale území USA tvoří jen zlomek pokryté plochy, zejména pokud jde o oceány. Přelety Starshipů mezi pozemními stanicemi začínají dávat smysl, pokud půjde o habitaty okolo plošin v mezinárodních vodách... disponující kvalitní internetovou konektivitou s nízkou latencí....
petrpetr - 27/2/2021 - 12:30
Díky některé detaily jsem nevěděl. Pokud se nemýlím, těch frekvenčních pásem je až 17. Dnes možná používají méně.
To nemění nic na tom, že za frekvence neplatí a je to celosvětový problém.
Někdo tu dříve mluvil o 2-3 takovýchto operátorech. Jsem zvědavý, jak se podělí o frekvence.
Faktem je, že to je jiný druh sítě. Zároveň citlivý na sluneční bouře na Slunci. Pokud by přišla nějaká silnější bouře, pochybuji, že přežijí všechny satelity Starlink.
A třetinu dat si platí armáda potažmo administrativa USA. Je to výborný špiclovací prostředek. Do těchto dat neuvidí číňan natož rus.
V klidu si vzlétne dron a může sledovat online, co se mu zachce.
ales - 27/2/2021 - 12:55
Jen doplním, že na https://www.starlink.com/ je už teď možno si Starlink "předobjednat" pro různá místa na světě. Když jsem tam zkusil zadat svojí adresu (ve tvaru "ulice město"), tak mi to řeklo, že v mé lokalitě by měl být Starlink dostupný až v roce 2022 (asi to bude stejné pro celou ČR) ale že už teď mohu zaplatit zálohu 99 USD (což jsem neudělal, protože Starlink u sebe prostě nepotřebuji [postačuje mi stávající způsob internetového připojení za mnohem nižší cenu]).
MEDE - 27/2/2021 - 13:52
citace:Jen doplním, že na https://www.starlink.com/ je už teď možno si Starlink "předobjednat" pro různá místa na světě. Když jsem tam zkusil zadat svojí adresu (ve tvaru "ulice město"), tak mi to řeklo, že v mé lokalitě by měl být Starlink dostupný až v roce 2022 (asi to bude stejné pro celou ČR) ale že už teď mohu zaplatit zálohu 99 USD (což jsem neudělal, protože Starlink u sebe prostě nepotřebuji [postačuje mi stávající způsob internetového připojení za mnohem nižší cenu]).
---Smůla, takhle Elon Zapláče nad vejdělkem a sen o Marsu se rozplyne.
kacenka - 28/2/2021 - 05:18
citace:
citace:Jen doplním, že na https://www.starlink.com/ je už teď možno si Starlink "předobjednat" pro různá místa na světě. Když jsem tam zkusil zadat svojí adresu (ve tvaru "ulice město"), tak mi to řeklo, že v mé lokalitě by měl být Starlink dostupný až v roce 2022 (asi to bude stejné pro celou ČR) ale že už teď mohu zaplatit zálohu 99 USD (což jsem neudělal, protože Starlink u sebe prostě nepotřebuji [postačuje mi stávající způsob internetového připojení za mnohem nižší cenu]).
---Smůla, takhle Elon Zapláče nad vejdělkem a sen o Marsu se rozplyne.
... nejde jen o současnou cenu. Stále to podle prodejů nevypadá na cenový hit.
... a časen ještě národní regulátoři uvalí poplatky i na Starlinkovské (dosud nevyužívamé) kmitočty.
petrpetr - 28/2/2021 - 07:54
Na obranu Starlinku musím napsat, že to není apriori určeno pro jednotlivce, nýbrž pro americkou administrativu a pak pro celé vesnice, které jsou bez rychlého internetu.
Kačenko, když to rozpočítáte mezi 50 uživatelů, tak jste na normální ceně?
Také to mělo být pro velké lodě, letadla, zatím jen do 500 km od pobřeží.
Normální BTS dosáhne do 20 km?
Jachtil jsem na baltu a kvůli předpovědi počasí a dalším informacím net potřebujete.
Nevím jak na ISS, zdali bude využívat pozemní síť stanic jako satelit a přijímač zároveň. To je otázka...
Další satelity, přenos dat z nich. Jaký na to máte názor? Dají se do Starlinku implementovat?
[upraveno 28.2.2021 07:58]
Ohara - 1/3/2021 - 17:01
Vyvijime spec. systemy pro prumysl
t=13s&ab_channel=PocketVirtuality
a casto je problem s bezpecnym pripojenim. Pokud Stralink nabidne privatni linku mezi dvema a vice body na Zemi, dyn. konfigurovatelnou, tak mu zakaznici utrhnou ruce a zaplati klidne 10x tolik.
Dnešní start 60 družic Starlink v1.0 L23 byl úspěšný. První stupeň B1058 posedmé úspěšně přistál a družice byly uvolněny na plánované dráze (ve výšce kolem 300 km). Přistání bylo tentokrát vidět i z kamery na prvním stupni.
Ahojte,
Vcera (10.5.2021) som chcel odfotit nieco na oblohe (okolie Bratislavy), a co som necakal, okolo 2200 sa objavila na oblohe cela snura svietiacich bodov. Zaciatok bol cca. na zapade, postupovalo to smerom na vychod/severo-vychod. Maximalna vyska bola asi 30 - 35 stupnov nad obzorom. Pekne pomalicky, nepocital som to, ale mohlo byt aj 50 kusov - mozno viac. Kedze to bolo v jednej linii, tak predpokladam, ze satelity sa este nerozlietali na rozne pozicie.
Ja som to videl volnym okom (nosim okuliare, ale tuto noc som bol bez okuliarov) tak za nejaky cas to bude pekne otravne. Maju dost velky solarny panel, a to odraza svetlo.
Takze naozaj: Starlink je realita - potvrdzujem to.
Caute
ales - 11/5/2021 - 12:22
Ano, je to realita, ale takto výrazně to bývá vidět jen do cca 14 dní po startu várky Starlinků. Poté družice dostoupají na "vyčkávací dráhu" ve výši 350 km nad Zemí, upraví svoji orientaci, a už zdaleka nejsou tak dobře vidět (prostýma očima). Během těch 14 dní "možné dobré viditelnosti" navíc musí dojít k přeletům ve vhodnou dobu (večer pár hodin po západu Slunce). To také nenastává vždycky. A samozřejmě nesmí být zataženo. V několika posledních dnech byla mimořádně dobrá příležitost pozorovat "vláček Starlinků" (ten ze startu 29.4.2021), ale už to končí a bude to spíš výjimečné. Rád jsem se ale na to po delší době zase podíval.
Na té dráze ve výši 350 km Starlinky čekají pár týdnů (až měsíců), než se jejich rovina dráhy stočí do vhodné pozice, a pak během dalších cca 4 týdnů vystoupají na "pracovní dráhu" ve výšce 550 km nad Zemí. Na té už Starlinky nejsou prostýma očima prakticky vůbec pozorovatelné, a to ani za dobrých podmínek. S triedrem nebo jiným dalekohledem to samozřejmě jde, ale už to není tak efektní ("vláček" je už také roztažený až na několik minut mezi jednotlivými družicemi).
Dnes v noci (našeho času) proběhl další úspěšný start Falconu 9 s 52 družicemi Starlink (spolu se dvěma družicemi Tyvak-0130 a Capella 6). První stupeň B1058 poosmé v pořádku přistál (na prámu OCISLY). Družice Starlink byly tentokrát uvolněny na dráze ve výšce přes 575 km (kvůli ostatním dvěma družicím), takže na svoji pracovní dráhu ve výšce 550 budou klesat, což je hodně neobvyklé).
RiMr - 16/5/2021 - 13:38
Hezky pekne... mame nekde relevantni aktualizovane info o startu nosicu a uspesnosti/spolehlivosti? Zajima me, kdy se F9 zacnou poctem startu blizit ruskym osvedcenym dostavnikum.
Zajimave pak bude i vydeleni poctem nosicu a tim se dostaneme k zajimavemu cislu, kolik nosicu nemuselo byt vyrobeno a zahozeno do more, coz by mohlo otupit ostri namitek tech precitlivejsich ochrancu ranni rosy a materidousek.
Samozrejme o tom, ze by odpurci SpX priznali, ze na te recyklovatelnosti prvnich stupnu mozna i ekonomicky neco opravdu je, nemuze byt ani reci
Vazne premysli o tom, ze bych si do firmicky " z pr*ele" Starlink pripojeni poridil, pokud ovsem pamatkarum nebude vadit pizza na strese...
martinjediny - 16/5/2021 - 23:07
neviem co sa Ti zda nelogicke na odhade, ze ekonomicky sa navratnost vyrovnava okolo 4 - 7 startov...
...A teda k efektivnosti sa Musk pomaly ale isto blizi...
petrpetr - 17/5/2021 - 03:36
U znovupoužitelnosti Falconu 9 jsou jednak úspory finanční, ale hlavně časové.
Nemusíte vyrábět nové kusy. Zkontrolujete, očistíte od sazí, vyměníte opotřebené, přetřete a šup na start.
Kdyby létal hypoteticky se Starlinkem jiný dopravce (Boeing, rusové), tak je na orbitě třetina satelitů- a to jsem optimista. A starlink by ještě nefungoval, globální pokrytí (500 km od poslední stanice) místo v září 2021 by bylo v září 202X.
Čas jsou peníze, konstelace starlink funguje, armáda a spol. zaplatila třetinu. Zbytek vydyndají nějak z civilního sektoru a lidí. Zároveň hlavně armáda bude spokojena a bude platit dál.
Dá se toto nějak finančně ocenit?
Předpokládám, že ziskový starlink zatím není, ale není to krach jako Iridium.
Je někde ekonomická rozvaha rozvoje starlink a jeho návratnost?
Kolik % globálního šíření dat internetu si ukrojí, tedy co sebere jiným technologiím...
[upraveno 17.5.2021 04:05]
yamato - 17/5/2021 - 09:32
citace:neviem co sa Ti zda nelogicke na odhade, ze ekonomicky sa navratnost vyrovnava okolo 4 - 7 startov...
skus trochu rozviest, na akych odhadoch je tento odhad postavenyArccos - 17/5/2021 - 09:53
citace 16.5.2021 - 13:38 - RiMr:Hezky pekne... mame nekde relevantni aktualizovane info o startu nosicu a uspesnosti/spolehlivosti? Zajima me, kdy se F9 zacnou poctem startu blizit ruskym osvedcenym dostavnikum.
Dávná historie dlouho vyřazených verzí zákazníky nezajímá. Klidně by měla stačit statistika za posledních 10 nebo 20 let. Podle těch dat je spolehlivost lepší než u aktuálního Sojuzu a mírně horší než jednička - Atlas 5. Výhodou Falconu je aktuálnost dat a vysoký počet startů.
Arccos - 17/5/2021 - 11:11
Samozřejmě. Zákazníky nezajímá statistika letů minulých, zajímá je pravděpodobnost, s jakou bude úspěšný následující (jejich) let. A to je úplně jiné číslo s jiným výpočtem.
Nicméně pro nás a pro zajímavost, současný Sojuz-2 je tam pro porovnání taky. Falcon 9 vychází líp a má i o něco vyšší počet startů - ovšem opět pouze se zjednodušením, že dnešní F9 FT B5 je stejný nosič jako třeba Falcon z roku 2015...
petrpetr - 17/5/2021 - 11:20
Přesně tak, počty startů Falcon 9 za loňský rok jsou neuvěřitelné. A je jedno, zdali to bylo pro NASA, další zákazníky nebo Starlink.
A to létají z LC-39A, z komplexu SLC-40 na Mysu Canaveral , nebo z komplexu SLC-4E v Kalifornii. Což jsou dle mne špunty větší kadence letů.
Z použitých stupňů vždy nějaký vezmete, ale při poruše rampy to může ohrozit hodně z businessu. Nechci to přivolávat.
Když už i NASA používá použité stupně, tak dalším velkým dopravcům zvoní umíráček.
Boeing i Bezos by si mohli najímat rakety SpaceX a ušetří...:-)
Bohužel, na vlastní oči jsem tohle ještě neviděl. Doporučuju to video.
yamato - 25/5/2021 - 13:24
citace 17.5.2021 - 11:20 - petrpetr:Přesně tak, počty startů Falcon 9 za loňský rok jsou neuvěřitelné.
V poslednej dobe jeden start tyzdenne.
kacenka - 25/5/2021 - 16:46
citace 17.5.2021 - 11:20 - petrpetr:Přesně tak, počty startů Falcon 9 za loňský rok jsou neuvěřitelné. A je jedno, zdali to bylo pro NASA, další zákazníky nebo Starlink. ...
Není to jedno. Počet platících zákazníků stagnuje, nebo spíš klesá. Není co vynášet ...
SpaceX tedy lítá alespoň se Starlinkem. Přitom jde nejen o náklady na starty, i samotné družice zatím nedisponují plnou vzájemnou laserovou komunikací, takže SpaceX financuje spoustu přístupových bodů na zemi. Navíc terminály Starlinku se prodávají za dumpingové ceny a přitom o ně není nijak extrémní zájem, protože pro koncového zákazníka nejsou extra atraktivní ...
Celý Starlink sice představuje příslib do budoucna, ale nyní jde o téměř čisté výdaje. A jak to celé dopadne se ještě neví ... NovýJiřík - 25/5/2021 - 17:01
citace 25.5.2021 - 16:46 - kacenka:
Celý Starlink sice představuje příslib do budoucna, ale nyní jde o téměř čisté výdaje. A jak to celé dopadne se ještě neví ...
No, to je fakt. Plán sice je, že by to mělo na tržbách přinášet miliardy až desítek miliard USD ročně, ale tomu uvěřím, až to uvidím. Na druhou stranu je pravda, že EM má neobyčejně vyvinutou schopnost uspět skoro ve všem, do čeho se pustí. yamato - 26/5/2021 - 08:37
ViaSat sa vyhraza FCC zalobami, ak nezakaze Starlink. Dovodom je, ze konkurencia ViaSatu skodi
... ten článek je spíš mediální útok na ViaSat a je částečně nefér, protože srovnává existující systém ViaSatu se slibovaným systémem Starlinku.
ViaSat je totiž v mnoha ohledech napřed (má víc zákazníků, vyšší spolehlivost, funguje po celé zaměkouli, základmí tarif ViaSatu je levnější než u Starlinku, systém je stabilní a finančně v plusu, ...).
Starlink naproti tomu neumí mobilitu pozemní stanice (uživatel musí být stacionární a nesmí se výrazně přemístit z místa prvotní instalace), funguje v podstatě pouze v USA, bez mezisatelitního laserového linku je závislý na pozemních přístupových bodech, přes dumpingové ceny je ve ztrátě, ...
yamato - 26/5/2021 - 17:10
PS: nezapomeňte na americký zvyk udávat ceny bez všech daní. Tedy uživatel platí o cca 50% více (výše místních daní se liší). Průměrně tak v USA platí $820 za terminál (s udanou "net" cenou $499).
[upraveno 26.5.2021 18:46]
martinjediny - 26/5/2021 - 19:21
Asi ma obvinite, ze nemam Muska rad, ale od xxxxxxx s bitcoinom mu neverim.
Takze Starlink konspirativne odhadujem podobne.
1/ Musk ziska investorov na Starlink a vytiahne z nich prachy
2/ Zainvestuje sa vyvoj a starty = nepriama podpora SPx
3/ Starlink sa oddeli od Spx a uspesne krachne. Resp. bude nejako zivorit, armada ho podpori, aby nezanikol, ale investori uz prachy neuvidia.
Vo vysledku je Musk o krok blizsie k Marsu. Lenze ucel nesvati prostriedky.
ales - 26/5/2021 - 22:22
Dnes (26.5.2021) ve 20:59 SELČ odstartovala z Cape Canaveral raketa Falcon 9R s další várkou 60 družic Starlink (v1.0 L28). Touto várkou by měla být dokončena základní konstelace Starlinků (po vystoupání družic na pracovní dráhu) pro zahájení komerčního provozu (zatím pořád probíhá jen beta testování).
První stupeň B1063 podruhé úspěšně přistál (na prámu JRTI v Atlantiku). Družice byly dopraveny na plánovanou dráhu.
Mimo jiné šlo o 100. úspěšný start Falconu 9 v řadě (bez havárie).
Kompletní záznam TV přenosu:
kacenka - 27/5/2021 - 00:54
citace 26.5.2021 - 22:22 - Aleš Holub:Dnes (26.5.2021) ve 20:59 SELČ odstartovala z Cape Canaveral raketa Falcon 9R s další várkou 60 družic Starlink (v1.0 L28). Touto várkou by měla být dokončena základní konstelace Starlinků (po vystoupání družic na pracovní dráhu) pro zahájení komerčního provozu (zatím pořád probíhá jen beta testování).
...
... to je velmi dobrý výkon a SpaceX si zaslouží obdiv. Ale do plně komerčního provozu (tak, jak byl slibován) to má ještě daleko ...
Ale současná generace družic Starlinku stále neumí slibovaný přenos dat mezi družicemi a má i další omezení (nemožnost pohybu a přemístění terminálu), funguje v podstatě jen na území USA a Kanady, družice nepřenášejí data mimo dosah pozemního přístupového bodu, ...)
Ervé - 27/5/2021 - 06:54
Gratulace, beta verze je beta verze. Uvidíme.
petrpetr - 27/5/2021 - 07:07
Je to tak, pořízení a provoz pozemní stanice včetně datového úložiště google nebude zadarmo.
Navíc 17 frekvencí, které chce starlink používat, aniž by platil.
Přenos mezi družicemi bude technologicky náročný, ale armáda si jej zaplatí, aby byla online po celém světě +-60 rovnoběžka (možná více?), ne jen do 500 km od poslední pozemní stanice.
A pak může přijít silná sluneční bouře a na oběžné dráze bude hromada šrotu.
Zajímavé to je pro odlehlé komunity, jen je otázka, zdali ty to potřebují, aby se stali součástí systému velkého bratra.
xChaos - 27/5/2021 - 07:57
citace 27.5.2021 - 07:07 - petrpetr:Je to tak, pořízení a provoz pozemní stanice včetně datového úložiště google nebude zadarmo.
Jo, to je pravda. V Google totiž za nový přímý kanál ke klientům, který navíc bypassne dosavadní telekomunikační monopoly, moc rádi zaplatí :-)
I když je to ještě složitější, ABCD (Alphabet), majitel Googlu, je zřejmě podle všeho i investorem ve SpaceX. Ve světě velkých peněz tyhle pojmy jako "kdo komu za co zaplatí" trochu ztrácej smysl.. hraje se tam spíš o podíl na trhu.
petrpetr - 27/5/2021 - 08:59
Jojo, zapomněl jsem. Jen google toho moc nekonkuruje. Je konkurentem a velkým bratrem sám sobě.
Zajímalo by mne, zdali mají amíci starlink na zkoušku v pekingu na velvyslanectví, nebo na konzulátě v šanghaji. Ze šanghaje je to do jižní korey do 500 km coby kamenem dohodil. Internet v číně je pod kontrolou číňanů, krom starlinku.
Ervé - 27/5/2021 - 11:02
citace 27.5.2021 - 08:59 - petrpetr:Jojo, zapomněl jsem. Jen google toho moc nekonkuruje. Je konkurentem a velkým bratrem sám sobě.
Zajímalo by mne, zdali mají amíci starlink na zkoušku v pekingu na velvyslanectví, nebo na konzulátě v šanghaji. Ze šanghaje je to do jižní korey do 500 km coby kamenem dohodil. Internet v číně je pod kontrolou číňanů, krom starlinku.
Na velvyslanectví mají určitě přímé spojení na telkom satelit. Spíš bude zajímavé, jak tvrdě bude Čína zakazovat napojení na Starlink.
milantos - 27/5/2021 - 13:10
To je asi celkem jednoznačné. Starlinku jejich telekomunikační úřad nepovolí provoz v daných pásmech
kacenka - 27/5/2021 - 14:07
citace 27.5.2021 - 11:02 - Ervé:
citace 27.5.2021 - 08:59 - petrpetr:Jojo, zapomněl jsem. Jen google toho moc nekonkuruje. Je konkurentem a velkým bratrem sám sobě.
Zajímalo by mne, zdali mají amíci starlink na zkoušku v pekingu na velvyslanectví, nebo na konzulátě v šanghaji. Ze šanghaje je to do jižní korey do 500 km coby kamenem dohodil. Internet v číně je pod kontrolou číňanů, krom starlinku.
Na velvyslanectví mají určitě přímé spojení na telkom satelit. Spíš bude zajímavé, jak tvrdě bude Čína zakazovat napojení na Starlink.
... zapomínáte, že armáda USA už dávno provozuje vlastní satelitní síť. A síť s TDRS satelity (kterou používá NASA) je taky obdobná a pro změnu vládní. Takže vláda a armáda USA již globální spojení dávno mají, navíc heslované, s utajenými parametry a pod přísnou vlastní kontrolou. Takže nejsou nijak přímo tlačeni do Starlinku.
Chápu ovšem, že si chtějí osahat i "civilní" obdobu ... ales - 27/5/2021 - 15:36
Přidám ještě odkaz na krátký sestřih včerejšího startu 60 Starlinků v1.0 L28, kde je zachyceno i poměrně dramatické překračování rychlosti zvuku (v cca T+1min.), kdy to na chvilku vypadalo, že raketa vybuchla. Všechno ale bylo OK.
yamato - 27/5/2021 - 15:51
citace 27.5.2021 - 11:02 - Ervé: Spíš bude zajímavé, jak tvrdě bude Čína zakazovat napojení na Starlink.
To je pomerne jasne, skor ide o to ako budu zakaz vynucovat a kontrolovat? Rusi detto
Alchymista - 27/5/2021 - 17:55
+ Zákaz dovozu (všetky rádiotechnické zariadenia podliehajú schvalovaniu), predaja a prevádzky.
+ Vlastníctvo a prevádzka nepovolenej rádiostanice alebo vysielacieho zariadenia. V USA podľa okolností mastné pokuty, väzenie alebo až trest smrti.
+ Rádiový zameriavač typu Tamara určí polohu vysielača v okruhu desiatok kilometrov do niekoľkých sekúnd s presnosťou na metre.
= fakt si myslíte, že štáty sú proti tomu bezbranné?
yamato - 27/5/2021 - 19:46
Staty su bezbranne hlavne proti ludskej vynachadzavosti CSSR sa tiez snazila kontrolovat co budu ludia pocuvat, a ti technicky zdatnejsi si aj tak pocuvali co chceli...
Ono to starlink ufonapalicke aj nieco vysiela?
martinjediny - 27/5/2021 - 21:35
Jednoduchy krok je zakaz vysielania pri prelete nad uzemim Ciny. A neviem si velmi predstavit, ze by to Musk nerespektoval...
ales - 27/5/2021 - 22:23
citace 27.5.2021 - 19:46 - yamato:... Ono to starlink ufonapalicke aj nieco vysiela?
Samozřejmě. Rozumné internetové připojení musí být obousměrné (je třeba předávat i informace o tom, jaká data z internetu chci získat).
Alchymista - 27/5/2021 - 22:46
jj, internet a podobné informačné záležitosti sú obojsmerné.
Ovšem odplatou, ako navrhol už Clarke pri vymýšľaní geostacionárnej družice, môže byť geostacionárna družica s polstovkou kanálov vysokokvalitného porna na všetky mysliteľné i nemysliteľné spôsoby, so všetkými možnými i nemožnými pohlaviami, rasami, vekovými kategóriami (kojencami počínajúc), zvieratkami, rastlinkymi... Čo vás napadne, aj čo vás nenapadne ani v nočnej more, aj z čoho sa vám dvíha žalúdok... A nič z toho nemusia vyrábať - len stiahnu a sprístupnia to, čo už v temných zákutiach na internete poletuje... Umiestnená nad Tichým Oceanom, s dobrým výhľadom a pokrytím na celú severnú Ameriku.
Všetko zadarmo, všetko nekodované
NovýJiřík - 27/5/2021 - 23:20
citace 27.5.2021 - 22:46 - Alchymista:jj, internet a podobné informačné záležitosti sú obojsmerné.
Ovšem odplatou, ako navrhol už Clarke pri vymýšľaní geostacionárnej družice, môže byť geostacionárna družica s polstovkou kanálov vysokokvalitného porna na všetky mysliteľné i nemysliteľné spôsoby, so všetkými možnými i nemožnými pohlaviami, rasami, vekovými kategóriami (kojencami počínajúc), zvieratkami, rastlinkymi... Čo vás napadne, aj čo vás nenapadne ani v nočnej more, aj z čoho sa vám dvíha žalúdok... A nič z toho nemusia vyrábať - len stiahnu a sprístupnia to, čo už v temných zákutiach na internete poletuje... Umiestnená nad Tichým Oceanom, s dobrým výhľadom a pokrytím na celú severnú Ameriku.
Všetko zadarmo, všetko nekodované
Technický dotaz- máme placku od starlinku, máme připojení, koukáme na youtube video, přenos nutně bude přes více satelitů. Dojde k přerušení datového toku?
Ervé - 28/5/2021 - 07:05
citace 27.5.2021 - 22:46 - Alchymista:jj, internet a podobné informačné záležitosti sú obojsmerné.
Ovšem odplatou, ako navrhol už Clarke pri vymýšľaní geostacionárnej družice, môže byť geostacionárna družica s polstovkou kanálov vysokokvalitného porna na všetky mysliteľné i nemysliteľné spôsoby, so všetkými možnými i nemožnými pohlaviami, rasami, vekovými kategóriami (kojencami počínajúc), zvieratkami, rastlinkymi... Čo vás napadne, aj čo vás nenapadne ani v nočnej more, aj z čoho sa vám dvíha žalúdok... A nič z toho nemusia vyrábať - len stiahnu a sprístupnia to, čo už v temných zákutiach na internete poletuje... Umiestnená nad Tichým Oceanom, s dobrým výhľadom a pokrytím na celú severnú Ameriku.
Všetko zadarmo, všetko nekodované
A kdo by ten satelit, jeho vypuštění a provoz platil? Toho pak můžete zavřít, protože porušuje zákon v kterémkoliv státu, do kterého míří jeho vysílání. Pokud neposlechne výzvu k omezení vysílání na daném území, vystavuje se následkům. Jak Rusko (a částečně i Bělorusko a Izrael) v poslední době ukázaly, ty následky mohou být jakékoliv, vždy ale velmi nepříjemné. Samotný satelit můžete rušit nebo zlikvidovat, pokud na to máte prostředky - Rusko, USA a Čína je téměř jistě mají.
Alchymista - 28/5/2021 - 08:31
Zničit anonymní družici, ke které se majitel nehlásí (a nenese odpovědnost)? Já v tom žádný problém nevidím.
yamato - 28/5/2021 - 09:01
Aby som trochu zase odbocil od porna z geostacionarnej druzice k starlinku - je mozne ze zaujem pentagonu nie je ani tak o komunikacnom kanali pre armadu, ako skor o necenzurovanom internete na uzemi ruska a ciny.
Tieto krajiny sice zaplavuju zapad dezinformaciami toho najhrubsieho zrna, same vsak "svoj" internet prisne cenzuruju. Odpovedou zapadu v hybridnej vojne moze byt prave prelamovanie cenzury. Jednoducho zaplatia Starlinku aby sa nad danym uzemim nevypinal, a na internet "nahodou" uniknu plany a SW protokoly na stavbu prijimaca (obchodne straty stedro preplati pentagon). Isteze "posrihnuty stat" bude protestovat a hromzit a vyhrazat sa, ale viac zrejme nezmoze - 10tisic druzic nezostreli a lovit ilegalne prijimace v miliardovej cine, to by museli mat tie lokatory doslova vsade.
Konspirujem, ale napadlo ma to
Ervé - 28/5/2021 - 09:14
Ani to nemusí reálně dělat, možná bude stačit hrozba. Navíc Číňané a Rusové jezdí do ciziny, mohou dovézt přijímače sami (námořníci, turisté) - černý trh a spol. Když to jde s rohy nosorožců a tygřími kostmi...
ales - 28/5/2021 - 09:47
citace 28.5.2021 - 02:41 - petrpetr:Technický dotaz- máme placku od starlinku, máme připojení, koukáme na youtube video, přenos nutně bude přes více satelitů. Dojde k přerušení datového toku?
Video z Youtube používá "vyrovnávací paměť" (buffer), takže jeho sledování by bylo plynulé, i kdyby docházelo ke krátkodobým přerušením datového toku.
Starlink používá "elektronicky směrované antény" (phased array), takže pro přepnutí mezi družicemi určitě stačí jen pár milisekund (přerušení datového toku) a teoreticky prý Starlink terminál může udržovat spojení se dvěma družicemi naráz, takže by vůbec nemuselo dojít k přerušení datového toku. Veřejně ale takovéto detaily nebyly publikovány, takže nevíme jak přesně to mají uděláno, a jestli při přepínání mezi družicemi dochází k (milisekundovému) přerušení datového toku nebo ne. Nemuselo by.
Podle na internetu dohledatelných praktických zkušeností testerů Starlinku je zřejmé, že bezproblémové je běžné prohlížení webu, stahování velkých souborů, poslouchání audia i sledování videa přes Netflix nebo Youtube. Při hraní některých online her ale někdy dochází k viditelnému "trhání" nebo občasnému "kousnutí". Není ale jasné, jestli to je vlastnost Starlinku, nebo jen dočasný problém betaverze služby. Uvidíme.
P.S.: Podle wikipedie je beta testování Starlinku od jara 2021 dostupné kromě USA a Kanady už i v Evropě (Velká Británíe, Německo, Francie, Rakousko, Nizozemsko) i na Novém Zélandu a v Austrálii. Pro ČR web starlink.com uvádí dostupnost až v roce 2022 ("targeting avalability").
Alchymista - 28/5/2021 - 10:01
Prečo by sa majiteľ k družici nehlásil? Vysielanie je odvetou za šírenie neschváleného obsahu v Číne.
Ervé - stále ti nedochádza, že porovnávaš neporovnateľné?
Satelitný prímač, nosorožčie rohy i tygrie kosti - to sú všetko veci "pasívne", ich vlastníctvo s trochou snahy a korupcie utajíš a skryješ. A v princípe fungovanie štátu a spoločnosti neohrozujú. Dokonca ani tak ako drogy (a to niekde za drogy sekajú hlavy).
Starlink je naopak zariadenie aktívne - pri svojej činnosti sa prezradí na veľkú vzdialenosť, a je v činnosti "dlhodobo". A keďže umožňuje "štátom nekontrolovanú komunikáciu so svetom", môže byť v princípe postavené na úroveň odovzdávania špionážnych správ. A to už je činnosť ohrozujúca bezpečnosť štátu a jeho funkcie - takže opatrenia a tresty môžu byť tomu úmerné.
Yamato - spojenie s družicou bude hodne špecifická záležitosť. Starlink má fungovať v mikrovlnných pásmach Ku a Ka, tj 12-18GHz a 27-40GHz s vysielacím výkonom 5-10 watt. To sa dá zamerať na desiatky kilometrov. A trianguláciou sa dá mikrovlnný zdroj zamerať s presnosťou zlomkov uhlovej minuty - na metre až centimetre na desať kilometrov (1MOA ~3m na 10km).
Ad uniknú plány... Máš predstavu o dostupnosti potrebných (nielen mikrovlnných) súčiastok? A o pravidlách práce s nimi?
Jedinci, čo to vedia vyrobiť, sú obvykle pod nejakou formou kontroly aj u nás, nie to ešte v Číne. Nie je to až tak namáhavé - vyskytujú sa v europskej populácii typicky v množstve 1ppm. A koncentrácia vďaka školstvu vytrvalo klesá.
[upraveno 28.5.2021 10:26]
josr - 28/5/2021 - 12:25
citace 27.5.2021 - 21:35 - Martin Jediny:Jednoduchy krok je zakaz vysielania pri prelete nad uzemim Ciny. A neviem si velmi predstavit, ze by to Musk nerespektoval...
Terminal Starlinku pro spojeni se satelitem komunikuje na nějaké frekvenci. A používat frekvence musí povolit národní regulátor,
připadne i homologaci přístrojů.
Otázka je zda Starlink bude fungovat ve státech kde nebude povolen.
Jestli si někdo doveze terminál do Ruska tak se nepřipojí, pokud bude Starlink dodržovat zákony příslušných zemi.
Stejné jako satelitní Iridium, která je povolená ve 140 zemích a některých není povolena nebo jen s nějakým omezením.
[upraveno 28.5.2021 12:26]
yamato - 28/5/2021 - 16:40
A co taky GPS? To akoze tento vojensky system vypina signal nad krajinami kde nema povolenie?
josr - 28/5/2021 - 17:22
Tady si někdo plete pasívní zařízeni pro příjem signálu a aktivně zařízeni jako vysilač. Přijímač GPS nebo satelitní televize nic nevysílá jen přijímá. Terminal Starlinku je přijímač ale i vysílač.
yamato - 28/5/2021 - 18:53
citace 28.5.2021 - 17:22 - josr:Tady si někdo plete pasívní zařízeni pro příjem signálu a aktivně zařízeni jako vysilač. Přijímač GPS nebo satelitní televize nic nevysílá jen přijímá. Terminal Starlinku je přijímač ale i vysílač.
Jasne, ale prijima signal zo satelitu, ktory teda logicky vysiela aj nad cudzim uzemim bez licencie.
Alchymista - 28/5/2021 - 19:14
No a? To sa už od čias prvého Sputniku považuje za normálne a samozrejmé. Kozmický priestor sa nad hranicou 100km považuje za voľný a otvorený.
Sekať hlavy sa nebudú "za počúvanie zahraničného rozhlasu" ako v Tretej ríši národa nemeckého, ale za vlastníctvo a prevádzku nelegálnej vysielačky - ako vo všetkých demokratických krajinách tej doby
petrpetr - 28/5/2021 - 19:59
Alchymisto, to je trochu jinak. Sputnik je něco jako amatérská vysílačka, z které nebyl byznys.
Starlink je byznys, frekvence mobilních operátorů se prodávaly v aukcích za velké peníze. Probírali jsme to tu před půl rokem.
Navíc starlink zabral frekvence, které jsou určeny právě pro ty sputniky.
yamato - 28/5/2021 - 20:30
citace 28.5.2021 - 19:14 - Alchymista:No a? To sa už od čias prvého Sputniku považuje za normálne a samozrejmé. Kozmický priestor sa nad hranicou 100km považuje za voľný a otvorený.
Sekať hlavy sa nebudú "za počúvanie zahraničného rozhlasu" ako v Tretej ríši národa nemeckého, ale za vlastníctvo a prevádzku nelegálnej vysielačky - ako vo všetkých demokratických krajinách tej doby
takze sa dostavame k jadru veci - starlink moze nad cinou alebo ruskom vysielat, nie je to ich "uzemie" aby mu to zakazovali.
Mozu zakazat vlastnictvo prijimaca. A potom patrat po aktivnych antenach, ktore su male, prenosne a mozu sa vypnutDerelict - 28/5/2021 - 20:52
citace 28.5.2021 - 17:22 - josr:Tady si někdo plete pasívní zařízeni pro příjem signálu a aktivně zařízeni jako vysilač. Přijímač GPS nebo satelitní televize nic nevysílá jen přijímá. Terminal Starlinku je přijímač ale i vysílač.
Pozor, není to zcela pravda. Pokud se bavíme o GPS jako o globálním pozičním systému, tak GPS/NAVSTAR je pasivní (přijímá), stejně jako např. ruský Glonass. Ale například Beidou nejenom přijímá, i vysílá. U Galilea tuto informaci ještě nemám, zatím to vypadá pouze na příjem.
milantos - 28/5/2021 - 20:53
Ale vždyť je to celkem jednoduché. Starlink nemá přeci co vysílat, pokud si ze země nevyžádám nějaký paket. Do té doby si jen létá nad územím bez užitku. A pokud jsem si od nich nekoupil anténní vysílač/přijímač a nezaplati si poplatek, tak mi ani satelit na můj požadavek neodpoví.
yamato - 28/5/2021 - 20:59
citace 28.5.2021 - 20:53 - milantos:Ale vždyť je to celkem jednoduché. Starlink nemá přeci co vysílat, pokud si ze země nevyžádám nějaký paket. Do té doby si jen létá nad územím bez užitku. A pokud jsem si od nich nekoupil anténní vysílač/přijímač a nezaplati si poplatek, tak mi ani satelit na můj požadavek neodpoví.
Tak.
Cize v zasade si moze niekto kupit prijimac a zaplatit sluzbu (tam kde je to legalne). A potom prijimat a vysielat v cine. Cina to moze zakazat, ale fyzicky tomu nezabrani.
milantos - 28/5/2021 - 22:42
Fyzicky zlikviduje i s majitelem
Alchymista - 29/5/2021 - 00:25
Nejaký Dudajev si svojho času myslel, že keď má družicový telefon, nikto si na neho nepríde... Keď zistil, že sa mýli, stačil ešte utiecť asi desať metrov
yamato - 29/5/2021 - 06:14
citace 28.5.2021 - 22:42 - milantos:Fyzicky zlikviduje i s majitelem
Zoberem tanier, zajdem autom von z mesta, zapnem, stiahnem data, vypnem, idem domov.
Chcete povedat ze ma komando najde a zlikviduje do 10 minut kym som online? Trochu moc holywood, nie?
ales - 29/5/2021 - 08:09
citace 28.5.2021 - 20:59 - yamato:Cize v zasade si moze niekto kupit prijimac a zaplatit sluzbu (tam kde je to legalne). A potom prijimat a vysielat v cine. Cina to moze zakazat, ale fyzicky tomu nezabrani.
Podle Starlink Beta FAQ je služba konkrétnímu zákazníkovi poskytována jen v rámci jedné přidělené "buňky" (omezené oblasti na Zemi). Když se zákazník (terminál) přesune mimo přidělenou buňku, k internetu se nepřipojí. Jde zřejmě jen o administrativní omezení (ne čistě technické), ale prostě to tak je.
"Can I travel with Starlink, or move it to a different address? ... Your Starlink is assigned to a single cell. If you move your Starlink outside of its assigned cell, a satellite will not be scheduled to serve your Starlink and you will not receive internet. ..."
V jiném místě FAQ je uvedeno, že adresu (buňku) pro poskytování služby může zákazník změnit, ale musí oficiálně požádat o změnu adresy a nastavení jeho služby je pak změněno (ručně, poskytovatelem služby).
Alchymista - 29/5/2021 - 10:09
citace:Zoberem tanier, zajdem autom von z mesta, zapnem, stiahnem data, vypnem, idem domov.
Odporúčam vyskúšať taký postup napríklad v Austrálii (a to je demokracia).
josr - 29/5/2021 - 10:17
citace 29.5.2021 - 08:09 - Aleš Holub:Když se zákazník (terminál) přesune mimo přidělenou buňku, k internetu se nepřipojí. Jde zřejmě jen o administrativní omezení (ne čistě technické), ale prostě to tak je.
Pravděpodobně z důvodu přenosové kapacity je omezen počet připojeni na určitou plochu(buňku).
citace:Zoberem tanier, zajdem autom von z mesta, zapnem, stiahnem data, vypnem, idem domov.
Odporúčam vyskúšať taký postup napríklad v Austrálii (a to je demokracia).
V australii nie je cenzurovany internet, takze motivacia k takemu postupu je nulova.
Opakujem ze ide o hypoteticky scenar, v ktorom by pentagon vyuzival Starlink ako nastroj hybridnej vojny. Cize ide cisto o to dostat data na miesto urcenia (prelomit cenzuru). Nejake poplatky alebo bunky by sa "uz nejako vyriesili", Starlink by na tom urcite netratiljosr - 29/5/2021 - 15:26
citace:Zoberem tanier, zajdem autom von z mesta, zapnem, stiahnem data, vypnem, idem domov.
Kdo by se tahal se Starlinkem v Číně.:-) Jednoduší je pořídit si VPN.
Na internetu jsou online stream videa z přímo z Číny. https://www.twitch.tv/katharzoyamato - 29/5/2021 - 16:33
citace 29.5.2021 - 15:26 - josr:
citace:Zoberem tanier, zajdem autom von z mesta, zapnem, stiahnem data, vypnem, idem domov.
Kdo by se tahal se Starlinkem v Číně.:-) Jednoduší je pořídit si VPN.
Na internetu jsou online stream videa z přímo z Číny. https://www.twitch.tv/katharzo
nie je tam google, twitter, FB, YT, instagram ani whatsapp
petrpetr - 29/6/2021 - 20:41
Výzkumníci dokázali využít signálu družic Starlink k určení polohy s přesností 7,7 metru a to bez spolupráce s firmou SpaceX. I když je to přesnost mnohem menší, než u GPS a jiných navigačních systémů, tak tato metoda představuje alternativu pro případy zarušení či podvedení signálu GPS. Viz SpaceX satellite signals used like GPS to pinpoint location on Earth
admin - 30/9/2021 - 22:46
Starlink je dostupný už i v ČR.
kacenka - 4/10/2021 - 12:10
citace 30.9.2021 - 22:46 - Martin Kostera:Starlink je dostupný už i v ČR.
... to ano, ale cena je dost nekonkurenceschopná. A podle dostupných info ani rychlost a latence zatím není úplně ideální (máte někdo přesná aktuální měření?)
Cena je jednorázově cca 17000,- (za přijímač plus záloha na první měsíc) a pak cca 2000,- měsíčně.
dodge - 4/10/2021 - 12:46
Teď ještě aby Elon zřídil celosvětovou síť čerpacích stanic a prodával tam benzín za 500,-Kč za litr, to by mu určitě všichni utrhli ruce. Ó jak jsi Elone báječný, skvělý úžasný...
NovýJiřík - 4/10/2021 - 20:32
citace 4.10.2021 - 12:46 - dodge:Teď ještě aby Elon zřídil celosvětovou síť čerpacích stanic a prodával tam benzín za 500,-Kč za litr, to by mu určitě všichni utrhli ruce. Ó jak jsi Elone báječný, skvělý úžasný...
Bez obav, ceny energií k té metě úspěšně směřují a ani toho Elona nepotřebují.
petrpetr - 15/10/2021 - 20:08
No, nevím, co je na tom insane: "The deal will involve SpaceX installing ground stations inside Google’s data centers to link with Starlink Satellites."
Ano, pochopitelně... jak by to měl vůbec dělat jinak, pokud buduje síť takové velikosti? Pokud by Starlink ještě měl platit za konektivitu, jako nějaký malý poskytovatel, tak je celý projekt úplně bez šance. Pokud naopak Google platí za konektivitu jemu - nebo alespoň v přiměřené míře peeruje a dává k tomu nějaký tranzit zadarmo - tak je to min. vzájemná synergie mezi investicemi, i když já někde četl, že Google patří přímo mezi investory Starlinku.
Profesně se taky zabývám telekomunikacemi a navíc i technicky jasné, že projekt velilkosti Starlinku bude potřebovat robustní globální páteřní síť, propojující pozemní stanice. Takovou globální sítí v dostatečném rozsahu ale dnes disponuje v podstatě jen Google. Google se taky potřebuje zbavit závislosti na telekomunikačních monopolech, o což se snažil už dřív, různými způsoby. Tenhle je ale elegantně globální.
Je to už dlouho všeobecně známé.
Kdo bude mít problém, je Facebook... ale vzhledem k praktikám téhle sítě mi to zas tak strašně nemrzí. Microsoft taky nabízí cloudové služby, je ale otázka, zda Starlink cílí spíš na práci z domova nebo na všeobecný internet a zábavu (YouTube). Sázím spíš na to druhé.....
Xchaos
Starlink s googlem ukrojí tedy hodně lokálním providerům.
Díky za info.
xChaos - 1/12/2021 - 10:35
No, možná těm venkovským.... ale oni právě asi nechtějí být backbone pro malé venkovské providery, k čemu by ta cena napovídala, a chtějí, aby si každý baráček koupil vlastní Starlink. Tzn. těch velkých přenosů dat se evidentně bojí a ne že ne...ono by to žralo i víc energie a víc by to vyšťavilo baterky těch satelitů, které potřebují pro provoz v noci apod.
Tomu nasvědčuje změna marketingové strategie, kdy budou klientský terminál nově dodávat bez ethernetového portu a ethernet bude jen za příplatek. Vzhledem k tomu, že ethernetový port je samořejmostí i na nejlevnějších wifi routerech v cenové hladině stokorun a taky vzhledem k tomu, že spousta lidí bude potřebovat ethernet už jen kvůli tomu, aby se z půdy do obýváku dostali bez vrtání pomocí nějakého toho ethernet over powerlines apod., mi přijde škrtnutí ethernetového portu jako naprostý úlet a může být motivovaný jedině ekonomickými důsledky jeho existence - tedy zkomplikovat připojování větších celků pomocí Starlinku a tím právě naopak vyhnout se tomu konkurování lokálním poskytovatelům a zaměřit se opravdu jen na pokrytí odlehlých lokalit, cílovku typu technomádi v obytných dodávkách, co z nich chtějí i pracovat (i v éře, kdy mail nahrazují videokonference), apod.
Obecně si myslím, že Google nechce lokální providery požrat, ale chce si zajistit přítomnost Googlu opravdu v každém koutku lokálních i mobilních sítí, a tedy chtějí kapacitu Starlinku max. rezervovat pro opravdu odlehlé samoty, pro aerolinky, pro lidi na palubách luxusních lodí (ale určitě třeba i cruise ships, které bez broadband Internetu ztrácí část své atraktivity a plavby si kupují hlavně důchodci) a pokud jde o pevné stanice - chtějí si kapacitu rezervovat pro ty, které budou v jejich správě.
Osekání terminálu Starlinku, aby nedokázal kapacitu sítě zas tak moc přetížit, se tedy dá předpokládat a škrnutí ethernetového portu je podle mě logický krok, kdy samozřejmě Google spolupracuje s tolika provider, že má určitě dobrá big data sledující procento vytížení kapacity u CPE (customer premise equipment) zahrnujícího ethernetový port vs. CPE které je wifi-only (což je nakonec i obyčejný mobil v režimu mobilní wifi hotspot...)
Pokud se jim to fakt podaří prodávat bez nějaké FUP, tak klobouk dolů. Od doby, kdy se trh vynutil zrušení FUP u nízkonáklových přípojek, v podstatě nestíháme posilovat páteřní spoje kontinuálně už několik dat. Lidé mají tendenci přenosy dat každé zhruba 2 roky zvedat o 50% a zatím není žádný náznak ukončení tohoto trendu. Podle mě buď to bude muset oshapovat, nebo zavést FUP, nebo zavést nějakou EULA, že se přípojka za ten základní paušál nesmí sdílet (a tu EULA Elonovi nejlíp dokáže vynutit Google, která moc dobře ví, kolik individuální google účtů se připojuje z které adresy, za kterou může být za NATem víc lidí.. i když dalším silným kandidátem na tohle vševědění je Facebook...)
Ale možná se mýlím, a terminál se fakt bude prodávat jen za náklady, tedy jen za cenu toho, co může uživatel či živly zničit, nechat si ukrást nebo tak něco - a všechny investice od terminálu dál zaplatí Google, která zřejmě má postavený obchodní model na tom, že bude fakt přítomná úplně všude na planetě (samozřejmě třeba jen vyhledávání, které lidi udělají na palubách letadel před přílety do cílové destinace musí mít nevyčíslitelnou hodnotu... v tom případě ale Starlinky pro letadla jsou skutečnou motivací projektu a klientské terminály jsou jen mlžení a příležitotí vysát dotace na vidlácký broadband)
Dnes nás čeká první kosmický start roku 2022. Na 22:49 SEČ je naplánován z kosmodromu KSC start nosné rakety Falcon 9 s 49 družicemi Starlink. Předpověď hlásí 80% šanci na příhodné povětrnostní podmínky. Záložní termín je pro případ nutnosti 7. ledna ve 22:28 SEČ.
Starlink zatím nemá funkční mezidružicovou komunikaci, tedy nefunguje mimo síť pozemních základnových stanic. Starlink nyní pouze přeposílá komunikaci v omezeném okruhu kolem pevného přístupového bodu nějaké páteřní sítě (teoreticky jde o kruh kolem každého takového bodu o průměru cca 200km při zachování určité rychlosti a určitého maximálního počtu uživatelů). Tedy nefunguje "na oceánech" a "v divočině".
smvojj - 21/1/2022 - 16:44
Myslel jsem okrajové ostrovy.
Kabel do Tongy musí zprovoznit.
Souostroví je veliké.
https://www.spacex.com/updates/
Kvůli roztažení atmosféry v důsledku geomagnetické bouře přišli ve SpaceX až o 80% satelitů z poslední várky.
Nevěděl jsem, že je vypouštějí už na tak nízké dráze, ale z hlediska minimalizace kosmického smetí to určitě smysl dává. Po téhle zkušenosti tu dráhu ale podle všeho budou muset nepatrně zvednout, aspoň tak na 250 km... [upraveno 9.2.2022 09:56]
V.Novák - 9/2/2022 - 13:36
citace 9.2.2022 - 09:55 - xChaos:https://www.spacex.com/updates/
Kvůli roztažení atmosféry v důsledku geomagnetické bouře přišli ve SpaceX až o 80% satelitů z poslední várky.
Nevěděl jsem, že je vypouštějí už na tak nízké dráze, ale z hlediska minimalizace kosmického smetí to určitě smysl dává. Po téhle zkušenosti tu dráhu ale podle všeho budou muset nepatrně zvednout, aspoň tak na 250 km... [upraveno 9.2.2022 09:56]
Nedává to smysl hlavně kvůli potřebným výkonům vysílačů z a na pozemní terminály?
milantos - 9/2/2022 - 14:00
Ta vypouštěcí dráha není konečná. Z ní pak pokračují vlastním motorem na pracovní. Jestli skončily satelity na nižší vypouštěcí dráze nebo nestihly začít přesun včas, se asi dozvíme časem.
Ervé - 9/2/2022 - 15:39
No, celé je to divné - zvýšená sluneční činnost se přece projevuje na všech satelitech, takže info měli. Proč něco neudělali nebo nevypustili družice na vyšší dráhu?
MiraH - 9/2/2022 - 22:04
Podle tohoto videa některé družice Starlink zřejmě zanikly už 7. února 2022 v oblasti někde nad Portorikem. Je jich docela dost, tak možná i všechny:
smvojj - 10/2/2022 - 13:49
Je to riziko. Už aby letela starship se starlinkem. Doufal jsem, že to bude hned první let.
milantos - 10/2/2022 - 16:08
A jak by tomu pomohl SS? Jen by jich zaniklo více
Alchymista - 10/2/2022 - 17:09
citace 9.2.2022 - 22:04 - MiraH:Podle tohoto videa některé družice Starlink zřejmě zanikly už 7. února 2022 v oblasti někde nad Portorikem. Je jich docela dost, tak možná i všechny:
Jeden alebo niekoľko málo - ak by ich bolo viac, vstupné body jednotlivých družíc by boli v priestore roztiahnuté (hoci nie nutne, priemet môže byť do "jedného bodu") a svietiace body by sa rozsvecovali pozdlž dráhy v rôznom čase - prinajmenšom v rovnakých intervaloch, ako sú uvoľňované z nosiča. Takže takýchto spršiek iskier by malo byť niekoľko za sebou.
Mimochodom - vyslovene na ne čakali, nie sú to náhodné zábery. Kamery sú pripravené a zamierené do vypočítaného smeru. [upraveno 10.2.2022 17:31]
smvojj - 10/2/2022 - 18:22
Alch, tak nějak.
milantos - 10/2/2022 - 18:51
No, ale takhle se fotí všechny satelity. Mám k dispozici poslední TLE a namířím optiku do vypočtené oblasti v daný okamžik. Jinak se to nedělá
citace 10.2.2022 - 18:51 - milantos:No, ale takhle se fotí všechny satelity. Mám k dispozici poslední TLE a namířím optiku do vypočtené oblasti v daný okamžik.
To ano, ale snímať tak zániky celkom bežné asi nie je.
Nevenujem sa tomu nejak intenzívne, ale väčšinu zánikov, ktorých videá som doteraz videl, sú tak nejak "od polovice príbehu", objekt je už obvykle značne rozpadnutý a evidentne už nejaký čas svietil, kým si ho autor videa všimol a začal natáčať. Celý vstup a zostup sú obvykle len sondy a lode, ktorých vstup bol očakávaný a riadený, a sú od skupín, ktoré to majú "v povinnostiach".
Toto video je dosť výnimka - je to neriadený zostup a je zachytený skoro celý - nie celkom sa so zamierením začiatku trafili.
milantos - 10/2/2022 - 23:02
To je jasné. Známe dráhu, kudy poletí. Ale nevíme, zda-li a v které místě shoří. A z těch nastříhaných videí se nepozná, jaký je to výřez z eventuelně většího formátu ani jaké je ohnisko- Ale je pod tím podepsána observatoř, tak se dá předpokládat, že měli všechny dostupné parametry k dispozici-minimálně tedy ty, které může mít každý z nás. Něco z toho je zřejmě i mobilem. Třeba se objeví zdrojové záběry včetně dalších údajů.
----
Podle současných TLE je na dráze 11 Starlinků z téhle várky [upraveno 10.2.2022 23:17]
kacenka - 14/2/2022 - 11:16
... nějak tady nezaznělo, že Starlink nabídl nový tarif Premium.
V kostce jde o dvojnásobné rychlosti přenosu dat, novou (čtvercovou) anténu a pozemní interface pouze přes WiFi. Zároveň bylo zveřejněno omezení rychlostí přenosu. Nově platí, že uplink pojede pouze na desetině rychlosti downlinku.
Cena pořízení i měsíční poplatky nového Premium tarifu jsou přesně pětinásobné oproti staršímu tarifu (tedy 2500 USD pořízení a 500 USD měsíčně plus 500 USD depozit a 50 USD doprava). Tedy pro první měsíc si připravte krásných 3550USD, tedy zhruba 78000Kč.
... a to už se vyplatí!!! ;-(
citace 14.2.2022 - 11:16 - kacenka:... nějak tady nezaznělo, že Starlink nabídl nový tarif Premium.
V kostce jde o dvojnásobné rychlosti přenosu dat, novou (čtvercovou) anténu a pozemní interface pouze přes WiFi. Zároveň bylo zveřejněno omezení rychlostí přenosu. Nově platí, že uplink pojede pouze na desetině rychlosti downlinku.
Cena pořízení i měsíční poplatky nového Premium tarifu jsou přesně pětinásobné oproti staršímu tarifu (tedy 2500 USD pořízení a 500 USD měsíčně plus 500 USD depozit a 50 USD doprava). Tedy pro první měsíc si připravte krásných 3550USD, tedy zhruba 78000Kč.
... a to už se vyplatí!!! ;-(
Jak komu. Já platím měsíčně 430 káčé, takže mně určitě ne. Ale někdo se jistě najde, jinak si neumím představit, proč by ty tisíce družic za děsných nákladů dopravovali na LEO, když by žádný zájemce nebyl.
A jestli takoví zájemci jsou, tak proč jim ten internet za ty krvavé peníze neprodat?
Nestěžujme si na stranu nabídky, ta jen uspokojuje poptávku. Ze strany poptávky by naopak stačilo, kdyby všichni řekli, že za tuhle cenu jim můžou políbit pr.el, a celý projekt Starlink by šel v tu ránu pod kytky.
smvojj - 15/2/2022 - 19:10
Kačenko premium pres laserová propojení je o 40% rychlejší než pozemní optika a je určen pro burzovní operace.
Proto tak drahé.
Nepsal jsem to tu?
Nejrychlejší globální internet propoj.
Dnes nás v 15:32:30 SEČ čeká start nosné rakety Falcon 9. Poletí se ze vzletové rampy SLC-40 kosmodromu CCSFS. Na oběžnou dráhu bude po 1 hodině a 6 minutách dopraveno 46 družic Starlink.
admin - 21/2/2022 - 15:55
B1058 pojedenácté přistál
admin - 21/2/2022 - 16:16
Tonga má k dispozici 50 terminálů. Starlink má pořád šanci porazit "kabelový tým", bo kabel je hodně poškozený...
Na dnešních 18:12:10 SEČ je naplánován start nosné rakety Falcon 9 ze vzletové rampy SLC-4E kosmodromu Vandenberg. Na oběžnou dráhu s výškou perigea 306 km, apogea 316 km a sklonem 53°12' bude vyneseno 50 družic Starlink.
Important warning: Starlink is the only non-Russian communications system still working in some parts of Ukraine, so probability of being targeted is high. Please use with caution.
... tady se mi hrubě nelíbí, jak Musk lže a přihřívá si svojí bussines polívčičku:
1) Starlink nepokrývá celé území Ukrajiny ale pouze západní část a pak některé spoty, kde je schopen mít pronajatou základnovou stanici na něčím optickém kabelu.
2) naopak na celé Ukrajině funguje několik družicových poskytovatelů internetu a datových služeb. Od Inmarsatu, přes datové spojení v síti Iridium, až po Eutelsat a OneWeb. Některé mají relativně nižší datové toky (Iridium), ale třeba datový link Eutelsatu je schopen Ukrajinu pokrýt agregovaným datovým tokem 5x90 GBitů/s (ale s o něco vyšším pingem).
3) Kromě toho na Ukrajině stále běží normální civilní sítě (mobily, optické kabely, ...).
Ve skutečnosti je Starlinková anténa natolik jednoznačně rozpoznatelná, že de-facto svojí přítomností označuje a ohrožuje svého majitele ... ;-( yamato - 4/3/2022 - 17:15
"some parts of Ukraine" sa preklada ako "v niektorych castiach Ukrajiny"
kacenka - 4/3/2022 - 17:36
citace 4.3.2022 - 17:15 - yamato:"some parts of Ukraine" sa preklada ako "v niektorych castiach Ukrajiny"
Procházela jsem si mapu a odhaduji, že v procentech bude Starlink fungovat jen na cca 10-15% ukrajinského území. Především na západě, kde se ale nebojuje a kde potřeba dalšího typu připojení není ...
Anglicky mluvící člověk je zvyklý dávat důraz na první přívlastky a postatná jména. A tady Musk uvádí "Starlink is the only non-Russian communications system still working" ...
Možná to máte za slovíčkaření, ale já celý ten tweet mám za zavádějící, nemravnou až lživou informaci ...
(ps: i v tísni vždy studujete všechny souvislosti psané malým písmem na rubu poslední stránky?)
josr - 5/3/2022 - 14:55
... viz hlavně Muskovo naprosté utajování situace a podmínek v jeho továrnách a soudy s lidmi, co něco zveřejnili. ;-)
... aneb: hlavně správně vyslovujte slovo S-T-A-R-L-I-N-K ;-)
admin - 5/3/2022 - 16:19
citace 5.3.2022 - 15:20 - kacenka:
citace 5.3.2022 - 14:55 - josr: ... twitter ...
Sorry to be a free speech absolutist.
... viz hlavně Muskovo naprosté utajování situace a podmínek v jeho továrnách a soudy s lidmi, co něco zveřejnili. ;-)
... aneb: hlavně správně vyslovujte slovo S-T-A-R-L-I-N-K ;-)
A už někdo něco vyhrál? Třeba jak dopadl soud ohledně rasismu, když ve vedení Tesly byla černoška, která měla na starosti právě tohle?
admin - 5/3/2022 - 16:20
připojím poznámku ke zveřejněnému videu připojení Starlinku v Kijevě na Ukrajině.
Podívejte se pořádně na obrazovku toho mobilu. Je tam vidět, že se měří rychlost spojení z iPhonu v Kijevě přes Starlink na přístupový bod umístěný opět v Kijevě (zřejmě na konci optického kabelu).
Tento přístupový bod je evidentně na stejném družicovém paprsku (to plyne ze způsobu náběhu rychlosti a jejího následného udržení).
Vzhledem k deklarované šířce paprsku (cca 5stupně) a výšce letu Starlinku (cca 400km) to znamená, že se uživatel nachází v okruhu 400*sin(zřejmě 5st)=35km od přístupového bodu (*). Protože je přenosová rychlost extrémně stabilní a tedy nedojde k přeladění paprsku po celou dobu testu, tak to znamená, že se uživatel od začátku do konce testu nacházel v průniku kruhů (tvořených paprskem na zemském povrchu) na začátku i na konci obou měřeni (proběhlo samostatné měření uplinku i downlinku). Což vzhledem k orbitální rychlosti dává nutnost být v podstatě na jejich tečném bodě. Takže si troufám spekulovat, že uživatel je poblíž, nebo dokonce ve stejném baráku jako přípojný bod optické sítě na který jej Starlink spojuje.
Navíc se zde ani neměří rychlost internetu, ale pouze rychlost přístupu na místní přípojný bod.
(*) ps: vzhledem k zobrazené latency (75ms) se satelit Starlinku zřejmě nenacházel přímo v nadhlavníku, což prodlužuje latency, ale hlavně i zvětšuje "kruh" definovaný paprskem na zemskémpovrchu a tedy i časový interval mezi přeladěními paprsku.
--------
Tedy toto video je natočené za extrémně optimálních podmínek a nevypovídá vůbec nic o normálním použití. Tedy jej chápu spíš jako klamavou reklamu. A vzhledem k probíhající válce i jako nemravnou klamavou reklamu! ;-(
Ha! Našel jsem to. Asi nejlepší stránka, co jsem zatím viděl: https://starlink.sx/
Jak je vidět, jsou ground station v dosahu z Ukrajiny 2. Jedna v Polsku a druhá v Litvě.
Žlutě - ground station
Čárkovaně - spojení s cílovou destinací(vybral jsem Kyjev) a družicí(modrá tečka).
... ten článek je spíš mediální útok na ViaSat a je částečně nefér, protože srovnává existující systém ViaSatu se slibovaným systémem Starlinku.
ViaSat je totiž v mnoha ohledech napřed (má víc zákazníků, vyšší spolehlivost, funguje po celé zaměkouli, základmí tarif ViaSatu je levnější než u Starlinku, systém je stabilní a finančně v plusu, ...).
Starlink naproti tomu neumí mobilitu pozemní stanice (uživatel musí být stacionární a nesmí se výrazně přemístit z místa prvotní instalace), funguje v podstatě pouze v USA, bez mezisatelitního laserového linku je závislý na pozemních přístupových bodech, přes dumpingové ceny je ve ztrátě, ...
kacenka - 7/3/2022 - 11:35
citace 5.3.2022 - 22:43 - Martin Kostera:Ha! Našel jsem to. Asi nejlepší stránka, co jsem zatím viděl: https://starlink.sx/
Jak je vidět, jsou ground station v dosahu z Ukrajiny 2. Jedna v Polsku a druhá v Litvě.
Žlutě - ground station
Čárkovaně - spojení s cílovou destinací(vybral jsem Kyjev) a družicí(modrá tečka).
...
ad. pan Kostera: "starlink.sx" je zajímavá stránka, děkuju za odkaz.
Nicméně na tom v úvodu diskutovaném videu se iPhone připojuje na pozemní stanici v Kijevě (má to uvedené na displeji).
Pokud by se připojoval někdo Starlinkem z Kijeva na základnovou stanici v Polsku, pak ten signál půjde hodně šikmou a dlouhou cestu atmosférou (na Vašem obrázku je zobrazená elevace 44 stupňů satelitu Startlink-1588 na linku do Polska - mimochodem původní specifikace Starlink ani nepovolovala takto nízké elevace). Ve výsledku bych očekávala výrazně horší parametry připojení než inzeruje to Vámi zveřejněné video.
Tedy toto nemění nic na mém dojmu že ono úvodní video je naaranžováno.
Určitě během doby dojde k vylepšení schopností Starlinku, nicméně nyní bych považovala podobná prohlášení a ukazování ultraoptimálních parametrů spíš za PR. Vzhledem k ohrožení obyvatel Ukrajiny válkou za nemravné PR. martinjediny - 7/3/2022 - 12:57
Co ale nic nemeni na tom, ze Zelensky na twitteri za Starlink podakoval...
admin - 7/3/2022 - 15:17
Kacenka: To se mi snad jen zdá. Tak se prothora podívej na data! Žádný ground station v Kyjevě není. Latence do Polska či Litvy je kolem pěti milisekund.
To tvoje pomlouvání Starlinku za každou cenu je dětinské!
Aplikace Speedtest se podle navigace zkouší spojit s nějakým serverem geograficky v okolí. Tedy v tomto případě s ukrajinskou firmou provozující kabelovku a internet - Ipnet. To není žádný uzel Starlinku! Latence 75ms odpovídá realnému spojení anténa-družice-Polsko-kabel do Ukrajiny.
citace:https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Musk-odmitl-zablokovat-ruske-zpravodajske-zdroje-Kvuli-svobode-slova-Pravy-duvod-Petr-Zantovsky-ho-nasel-695642
Nestává se často, aby přehled mediálních zajímavostí začínal dobrou zprávou. „Dnes je k tomu pádný důvod. Podnikatel Elon Musk, který vyvolává značně rozporuplné emoce kvůli svým elektroautům, provozuje kromě jiných aktivit také satelitní společnost Starlink. Ta obdržela od několika vlád v minulých dnech – nikoli prý od ukrajinské – žádost o zablokování ruských zpravodajských zdrojů. Napsal to na serveru Lupa.cz Filip Rožánek pod titulkem ‚Elon Musk: Ruská média vypnu leda s pistolí u hlavy‘. Musk řekl: ‚Neuděláme to, dokud na nás nebudou mířit pistolí‘. A dodal: ‚Promiňte, že svobodu slova chápu absolutně‘. Na výtku, že ruská média šíří propagandu, pak odpověděl, že každé zpravodajství je částečně propaganda, některé jenom víc než jiné,“
dodge - 12/3/2022 - 16:24
citace 12.3.2022 - 13:56 - Slavomír Fridrich:
citace:https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Musk-odmitl-zablokovat-ruske-zpravodajske-zdroje-Kvuli-svobode-slova-Pravy-duvod-Petr-Zantovsky-ho-nasel-695642
Nestává se často, aby přehled mediálních zajímavostí začínal dobrou zprávou. „Dnes je k tomu pádný důvod. Podnikatel Elon Musk, který vyvolává značně rozporuplné emoce kvůli svým elektroautům, provozuje kromě jiných aktivit také satelitní společnost Starlink. Ta obdržela od několika vlád v minulých dnech – nikoli prý od ukrajinské – žádost o zablokování ruských zpravodajských zdrojů. Napsal to na serveru Lupa.cz Filip Rožánek pod titulkem ‚Elon Musk: Ruská média vypnu leda s pistolí u hlavy‘. Musk řekl: ‚Neuděláme to, dokud na nás nebudou mířit pistolí‘. A dodal: ‚Promiňte, že svobodu slova chápu absolutně‘. Na výtku, že ruská média šíří propagandu, pak odpověděl, že každé zpravodajství je částečně propaganda, některé jenom víc než jiné,“
Z toho vyplývá že evidentně nechápe, co slouží k obraně svobody a demokracie a co slouží k nastolení diktatury a tyranie, ale to je u něho zcela signifikantní jak je popletený.
alamo - 12/3/2022 - 16:59
@dodge
Dúfam že veľký Čínsky firewall tam namontuje..
admin - 16/3/2022 - 01:31
Další kamión terminálů. Aby nebyla Ukrajina za chvíli stát s největší traktorovou armádou světa a největší hustotou Starlink terminálů na světě...
Na začátku EM říká, že si mysleli, že Starlink bude na Ukrajině potřeba, takže se byli přichystaní, když přišla žádost z ukrajinské strany.
Také říká, že vyřadit současných asi 2000 družic Starlink ať už čínskými nebo ruskými zbraněmi by nebylo zas tak jednoduché a že jsou schopni vypouštět družice rychleji, než by je někdo sestřeloval.
K dalším tématům patří rakety SpaceX a ruské výborné motory RD-180, kniha Ernsta Jüngera V bouřích ocele (deník z 1. světové války),
doporučuje Německu znovu otevřít už zavřené jaderné elektrárny, vidí jako problém klesající porodnost, robot Optimus, doprava raketami bude nejspíš mezi pobřežími kontinentů kvůli hlučným nadzvukovým rázům, o Skotovi jménem John Law, který žil na přelomu 17. a 18. století a vlastnil 30 procent bohatství Spojených Států, ale přišel o všechno, slovo nemožné je z hlediska fyziky více méně zakázané, jak se někdy cítí EM osamělý, ostatně jako kterýkoliv jiný člověk, atd. atd.
[upraveno 27.3.2022 01:28]
jch - 5/4/2022 - 05:39
V březnu byla v Utahu odzkoušena komunikace mezi pozemním terminálem a letounem F-35 prostřednictvím sítě Starlink. Terminál má "gateway router", ke kterému se dá připojit internet od poskytovatele v daném místě, internet zprostředkovaný anténou Starlinku nebo internet z mobilních sítí s využitím SIM karet.
Naštěstí je to jen odklad, dokud neposoudí vliv na životní prostředí. Jestli ale vliv na přírodu je to, že na obloze létají satelity, tak jsou mi francouzi k smíchu.
jch - 6/4/2022 - 19:24
VIASAT vydal zprávu o útoku proti satelitní síti KA-SAT 24. února 2022 3:02 UTC. Cílem bylo zřejmě přerušit provoz na Ukrajině a v Evropě. Během incidentu byly odstaveny mimo provoz desítky tisíc (pozemních) modemů. Útočník zneužil chybné konfigurace VPN, posléze získal přístup do administrativní části sítě, ovládnul velké množství modemů, přepsal jim pamět a znemožnil přístup do sítě. Modemy bylo možné později uvést zpět do provozu přes tovární nastavení.
Viz https://www.viasat.com/about/newsroom/blog/ka-sat-network-cyber-attack-overview/
... ten článek je spíš mediální útok na ViaSat a je částečně nefér, protože srovnává existující systém ViaSatu se slibovaným systémem Starlinku.
ViaSat je totiž v mnoha ohledech napřed (má víc zákazníků, vyšší spolehlivost, funguje po celé zaměkouli, základmí tarif ViaSatu je levnější než u Starlinku, systém je stabilní a finančně v plusu, ...).
Starlink naproti tomu neumí mobilitu pozemní stanice (uživatel musí být stacionární a nesmí se výrazně přemístit z místa prvotní instalace), funguje v podstatě pouze v USA, bez mezisatelitního laserového linku je závislý na pozemních přístupových bodech, přes dumpingové ceny je ve ztrátě, ...
Podle https://starlink.sx/ to vypadá, že pro připojení k páteřní síti jsou asi klíčové pozemní stanice v litevském Kaunasu, v polské vesnici Wola Krobowska u Varšavy a v tureckém Muallimu nedaleko Instanbulu. [upraveno 7.4.2022 03:55]
Podle https://starlink.sx/ to vypadá, že pro připojení k páteřní síti jsou asi klíčové pozemní stanice v litevském Kaunasu, v polské vesnici Wola Krobowska u Varšavy a v tureckém Muallimu nedaleko Instanbulu. [upraveno 7.4.2022 03:55]
... hezké stránky, díky za odkaz. Sleduji to a zatím Starlink nemám v případě Ukrajiny za spolehlivý internetový link ...
- Kijev byl 16 minut připojený, pak byl něco přes dvě hodiny bez signálu, pak zas má být nějaký čas v signálu ...
- celá ukrajina jde obvykle přes dva přístupové body internetové sítě (ze tří dostupných). Na těchto bodech je zřejmě k dispozici jen část kapacity (cca 1/4) Ka-linku. Nepovedlo se mi dohledat přesné datové rychlosti, ale při běžné desetinásobné agregaci to vede na odhad:
2 stanice * 1/4 "kapacity_stanice" * 600 "Mbits uživatelsky dostupný datový tok na Ka-linku" / 10000 "přístupových bodů" * 10 "násobek agregace" = 0,3 Mbits datového toku
To je extra bídná rychlost (tak maximálně na email) ...
Grofino - 7/4/2022 - 07:47
V Tonze bylo spojení ke stanici na Fidži 800 km a nefungovalo. Na Ukrajině u Kyjeva to je na hraně.
Nevíme, zdali nezkoušeli i laserová propojení. Starlinku vers 2 je málo a čekají na Starship.
Už aby to bylo.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zničit na oběžné dráze satelity skupiny Starlink od společnosti Space X amerického vizionáře a nejbohatšího muže planety Elona Muska. Podle Kremlu satelity Starlink pomohly ke zničení ruského raketového křižníku Moskva v Černém moři. O Putinově rozkazu zničit Starlink informoval zástupce šéfa Rady bezpečnosti Ruské federace a exprezident Dmitrij Medveděv ve Státní Dumě, píše zpravodajský web Perild.
Takže válka ve vesmíru? To by Rusko mohlo přijít o své satelity, třeba Glonass atp...
Ervé - 16/4/2022 - 20:23
Rusko nemá dost raket, aby jen významně snížilo počet funkčních satelitů.
Řekl bych, že antiraketa s hlavicí stojí nejmíň 2-3x víc než satelit Starlinku, takže pokud to udělají, ekonomicky prohrají.
Elon pak může odvetou začít ničit ruské satelity v soukromé válce, rusové jich nemají tolik, aby to mohli riskovat.
Takže už neplatí ruská pravda z předvčerejška, že Moskva se potopila po nehodě a že ji rozhodně žádná ukrajinská raketa nezasáhla?
Co asi nebude pravda pozítří? [upraveno 16.4.2022 20:27]
Potom že RuSSi nie sú degenerovaní dezoláti. Kŕmia mužíkov takýmto odpadom, som zvedavý kedy tí dezoláti prídu na to že sú klamaní a manipulovaní. Vlastne odkiaľ by sa to dozvedeli? Od proruSSkých dezolátov premigrovaných z Donbasu?
admin - 21/4/2022 - 14:23
LeeMer - 21/4/2022 - 20:05
citace 14.5.2022 - 09:20 - Ervé:124 startů od posledního selhání. Falcon 9 je nejbezpečnější raketa na světě.
Tam ale asi nepočítáš zničení rakety a nákladu (AMOS-6) při statickém testu 1. září 2016.
1.září 2016 - výbuch Amosu 6.
14.ledna 2017 let č.29 - úspěch.
14.května 2022 - let č. 154 - úspěch - takže 126. let v řadě úspěšný.
Zapomínáme na to, jak často Falcony startují. Arccos - 16/5/2022 - 12:26
Nezdráhal bych se do těchto statistik nezapočítávat zničení Amosu 6.
Samozřejmě, došlo ke zničení nosiče i nákladu a bylo to vinou systémů SpaceX. Ale šlo o závadu na pozemní části, nikoliv na raketě samotné. Když to dovedu do absurdna, taky bysme do statistiky nezapočítali, kdyby se Falcon třeba skoulel z přepravníku.
yamato - 16/5/2022 - 14:20
citace 16.5.2022 - 12:26 - Vít Výmola:
Samozřejmě, došlo ke zničení nosiče i nákladu a bylo to vinou systémů SpaceX. Ale šlo o závadu na pozemní části, nikoliv na raketě samotné.
pokiaľ sa bavíme o spoľahlivosti rakety ako takej, tak sa prikláňam k tomuto pohľadu.
AMOS bolo vyložene zlyhanie riadenia rizík v Spacex. Ak by satelit nebol na rakete, tak by jednoducho išlo o neúspešný test - a satelit vôbec nemusel byť na rakete. Takže táto udalosť nejaké "technické" štatistiky skôr pokriví a nič reálne nepovie.
Ervé - 16/5/2022 - 14:50
Je to sporné, protože UZ bylo zničeno.
I s Amosem 6 je to ale řada 126 úspěšných startů po sobě.
martinjediny - 16/5/2022 - 19:03
...ono je statistika a statistika...
Ak zacnes vytriedovat, tak aky zvolis kluc? Triedenim dokazaes vydokumentovat cokolvek...
A Erveho argument o 126 letoch v rade je nesporny... ...a stale obdivuhodny...
Hmm, pod dolů se snášejícím 1. stupněm je čas od času vidět padat nějaké objekty. Toho jsem si v minulosti nikdy nevšiml.
Upřesnění: T+3:01,3:06,3:13,3:19,3:21,3:31,3:35,3:41,3:46,3:51,4:06,4:20,4:26,4:43,4:51,5:02,5:32 [upraveno 17.7.2022 22:46]
Dnes v 15:38 SELČ odstartovala ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC nosná raketa Falcon 9. Na parkovací oběžnou dráhu úspěšně dopravila 53 družic Starlink. První stupeň B1062 úspěšně přistál a zapsal si osmou provedenou misi.
Družice Starlink V2 budou od příštího roku schopné přenášet z obyčejných telefonů textové zprávy, možná i hovory, pokud to kapacita buňky pokryté anténou družice asi 2 - 4 Mbits zrovna dovolí. Alespoň v USA, možná i po celém světě. Družice budou dlouhé 7 metrů s podstatně většími anténami pro mobilní telefony o průměru přes 5 metrů, budou větší a těžší než Starlink V1, vynášet by je měly lodě Starship. Budou využívat radiové frekvence běžných mobilních telefonů. Možná bude na začátek menší verze vynášená Falconem 9. Podle CEO T-Mobile USA bude tato služba v USA pro nejběžnější služby bez příplatku. Budou jednat s dalšími partnery. V principu na doručení asynchronních textových zpráv stačí jedna družice na polární dráze, ve skutečnosti jich bude mnoho.
Varuna-TDM, pásmo https://en.m.wikipedia.org/wiki/V_band
Není možno sledovat komunikaci.
Frekvenčnich pásem je málo.
SpaceX dává raketu. Boeing rád využije. Sám neletá...
martinjediny - 4/9/2022 - 21:23
citace 4.9.2022 - 18:24 - Grofino:Varuna-TDM, pásmo https://en.m.wikipedia.org/wiki/V_band
Není možno sledovat komunikaci.
Frekvenčnich pásem je málo.
SpaceX dává raketu. Boeing rád využije. Sám neletá...
Prijemnejsie sa cita 7 suvislych viet ako sedem indicii..., z toho jedna chybna,
"Sám neletá..."
tri polemicke...
"Není možno sledovat komunikaci."
"Frekvenčnich pásem je málo."
"Boeing rád využije." Ervé - 5/9/2022 - 09:41
Další start úspěšný.
Dnes brzo ráno vyneseny další Starlinky a Sherpa LTC-2. Úspěšné přistání stupně.
josr - 10/9/2022 - 14:22
Starlink ve Francii zlevňuje z 99 na 50 EUR, ale zavádí datově limity. Po překročení 250GB za měsíc můžou zpomalit rychlost internetu. Za další neomezenou rychlost si uživatelé budou muset připlatit 10 EUR/100 GB.
Jsou známé i výrazně horší konkrétní případy. V červencovém článku časopisu PCMag bylo citováno několik zákazníků, kteří si stěžovali na rychlost, včetně uživatele z Texasu, jež zejména ve večerních hodinách zaznamenal pokles rychlosti stahování až na 1 Mb/s.
FCC uvedla, že má pochybnosti o tom, zda Starlink dokáže zajistit rychlost stahování dat 100 Mb/s a odesílání dat 20 Mb/s. V důsledku toho FCC zamítla Starlinku žádost o získání 885,51 milionu dolarů z prostředků na širokopásmové připojení, které byly předběžně přiděleny během působení tehdejšího předsedy Ajita Paie. Tuto dotaci bude muset Starlink vrátit.
Pozemní tým si vyžádal dodatečný čas na přípravu, a tak je start odložen na 5. října v 01:48:10 SELČ. Pokud se však zítra uskuteční také start Falconu 9 z kosmodromu KSC s pilotovanou výpravou Crew-5 (18:00:56 SELČ), pak bude vypuštění Starlinků ještě odloženo.
citace 4.10.2022 - 06:41 - Václavík Michal:Pozemní tým si vyžádal dodatečný čas na přípravu, a tak je start odložen na 5. října v 01:48:10 SELČ. Pokud se však zítra uskuteční také start Falconu 9 z kosmodromu KSC s pilotovanou výpravou Crew-5 (18:00:56 SELČ), pak bude vypuštění Starlinků ještě odloženo.
Jak jsem již avizoval, je s ohledem na zítřejší start Falconu 9 s misí Crew-5 odložen start Falconu 9 s 52 družicemi Starlink. Ten se měl původně uskutečnit zítra v 01:48 SELČ, ale je odložen na 6. října v 01:10 SELČ.
admin - 6/10/2022 - 01:09
admin - 6/10/2022 - 01:20
Dva týmy, jeden z University of Texas a jeden z Ohio State University zpětným inženýrstvím zkoumaly, jak využít signál Starlinku pro určení polohy. V prvém případě byla dosažena přesnost 30m, v druhém 7,7m. Pokud by se firma SpaceX rozhodla, tak by Starlink mohl sloužit i jako další navigační systém s přesností srovnatelnou s GPS, ale zřejmě se silnějším signálem.
Viz
-Researchers Find Way to Use Starlink Signals As Alternative to GPS
-Signal Structure of the Starlink Ku-Band Downlink
Mimochodem další možnost využití je i předpověď počasí. Z průchodu dat atmosférou se dá hodně zjistit. Kamil73 - 25/10/2022 - 17:38
Podle mě přesnost určení polohy by se zvýšila, když by vysílali přesnější efemeridy. To ovsem znamená přesněji určovat dráhy družic.
Jinak doufám, že SpaceX ani nenapadne duplikovat systém GPS a udělají spíš něco jako je CZEPOS s přesností v řádu centimetrů.
PS a doufám,že na družích Starlink 2 generace budou kamery snímající Zemi s online přenosem
Dnes, 19.01.2023 v 16:43 SEČ, odstartovala z Vandenbergu raketa Falcon-9R, která dopravila na oběžnou dráhu 51 družic Starlink (mise 2-4). Nový první stupeň (B1075.1) úspěšně přistál na ASDS prámu OCISLY v Tichém oceánu.
Ervé - 20/1/2023 - 06:23
170. úspěšný start Falconu 9 po sobě. A to nepočítám 5 úspěšných startů Falcon Heavy. Ani Sojuz v nejlepších letech neměl takovou řadu. Falcon 9 je nejúspěšnější raketa v historii.
Dnes, 2.2.2023 v 8:58 SEČ, odstartovala z KSC LC-39A raketa Falcon-9R s 53 družicemi Starlink 5-3. První stupeň B1069 popáté přistál na ASDS prámu SFOG. Družice byla uvolněny k samostatnému letu cca 1 hodinu a 4 minuty po startu, tedy v době kolem 10:02 SEČ.
Ervé, je přece spousta satelitních konstelací. Mohou na útoky drony používat iridium, oneweb atd...
Ve starlinku mají peníze akcionáři SpaceX. A ty zajímá výdělek, ne zničené starlinky.
Kdo jim je zaplatí?
Rusko může zničit Starlink družici (nikoliv družice) pomocí Ishimu (startuje z Mig31I) nebo 76M6 Vympel/Kontakt (Mig31D). Teoreticky by mohl použít i A-235 PL-19 Nudol. To jsou jediné zbraně, které jsou schopné dosáhnout výšky 300/600km (dle hlavice, tj. museli by použít menší). SpaceX satelity se pohybují někde okolo 340km. Rusko navíc na rozdíl od ostatních zemí nepoužívat "kill vehicle", ale hlavici s výbušninou, patrně schopnou nějaké řízené fragmentace. Ale to znamená zničení jednoho satelitu, nikoliv zničení desítek kusů. Nedávno ale USA varovalo, že útok na své satelity, třebaže jsou vlastněné komerční firmou, bude považovat za útok na infrastrukturu USA.
Další alternativou by byl jaderný výbuch ve vysoké výšce. Rusko má velké množství raket, schopných tohoto úkolu. Mimo EMP efektu (přesněji SEMP - System inducted EMP) by měl dopad i na zařízení v oblasti pod výbuchem. Vzhledem k obrovské zasažené ploše EMP pulzem a mezinárodním dopadům je tento krok také (doufám) nerealistický.
Poslední možností je software útok na komunikační satelity. Na začátku války došlo k útoku na Viasat (geostacionární dráha), který zlikvidoval modemy koncových bodů. Přímo družice zatím nebyly "hacknuty", ale tento typ útoku je možný a mohl by mít podstatně větší dopady. Nebo by mohlo dojít k podobné aktivitě typu útok na modemy, kdy nedojde k poškození družic.
Grofino - 13/2/2023 - 17:36
Nemám starlink připojení, tak nemohu potvrdit. NO je ale dobrý zdroj.
Starlink 2 mini je dle něj na orbitě.
Rusko může zničit Starlink družici (nikoliv družice) pomocí Ishimu (startuje z Mig31I) nebo 76M6 Vympel/Kontakt (Mig31D). Teoreticky by mohl použít i A-235 PL-19 Nudol. To jsou jediné zbraně, které jsou schopné dosáhnout výšky 300/600km (dle hlavice, tj. museli by použít menší). SpaceX satelity se pohybují někde okolo 340km. Rusko navíc na rozdíl od ostatních zemí nepoužívat "kill vehicle", ale hlavici s výbušninou, patrně schopnou nějaké řízené fragmentace. Ale to znamená zničení jednoho satelitu, nikoliv zničení desítek kusů. Nedávno ale USA varovalo, že útok na své satelity, třebaže jsou vlastněné komerční firmou, bude považovat za útok na infrastrukturu USA.
Další alternativou by byl jaderný výbuch ve vysoké výšce. Rusko má velké množství raket, schopných tohoto úkolu. Mimo EMP efektu (přesněji SEMP - System inducted EMP) by měl dopad i na zařízení v oblasti pod výbuchem. Vzhledem k obrovské zasažené ploše EMP pulzem a mezinárodním dopadům je tento krok také (doufám) nerealistický.
Poslední možností je software útok na komunikační satelity. Na začátku války došlo k útoku na Viasat (geostacionární dráha), který zlikvidoval modemy koncových bodů. Přímo družice zatím nebyly "hacknuty", ale tento typ útoku je možný a mohl by mít podstatně větší dopady. Nebo by mohlo dojít k podobné aktivitě typu útok na modemy, kdy nedojde k poškození družic.
Přímé ničení družic je nereálné - 1. rusové nemají dost raket, aby zničily významné množství Starlinků (které jsou mnohem levnější než samotná útočící raketa) 2. zničením několika Starlinků by smetím ohrozili všechny družice na LEO - tedy i své špionážní a ruskou část ISS. 3. Starlink je malá družice, takže Rusku hrozí další ostuda, kdyby raketa cíl minula.
Grofino - 15/2/2023 - 21:38
Stačí ocelové kuličky alá brokovnice v trase vláčku starlinku. Žijete ve vlhkém snu.
Ervé - 16/2/2023 - 06:20
Nechápu. Nějaká reálná námitka?
Pentagon jasně řekl, že nedovolí útoky na satelity patřící pod jurisdikci USA (tedy Starlink). Rusko si nemůže dovolit naštvat USA. [upraveno 16.2.2023 06:23]
LeeMer - 16/2/2023 - 08:56
citace 15.2.2023 - 21:38 - Grofino:Stačí ocelové kuličky alá brokovnice v trase vláčku starlinku. Žijete ve vlhkém snu.
Tady ta představa je trochu mylná, těch pomyslných broků by muselo být velké množství.
Grofino - 16/2/2023 - 09:15
Tak to bylo myšleno, hodně malých broků na malinko jiné krizici se dráze. Není to z mé hlavy. Ani si nemyslím, že by to někdo realizoval.
Nikdo nechce 3 světovou. Ani amíci.
citace 15.2.2023 - 21:38 - Grofino:Stačí ocelové kuličky alá brokovnice v trase vláčku starlinku. Žijete ve vlhkém snu.
No, to není až tak pravda. Když to budu brát pesimisticky a nebudu uvažovat možnou řetězovou reakci smetí, znamenalo by to zařízení na vypouštění a zároveň minimálně 7,2t kuliček (2x3,6t nebo 1x3,6t a ekvivalent v reaktivní hmotě). Ale přes veškerou snahu nejsou satelity na uplně stejné dráze. Stačí pár metrů rozdíl a jsou v suchu. V tu chvíli se dostáváte na nějakých 22000t (2x11000t) na dráze, která musí mít nejnižší bod dráhy tak 300km a nejvyšší 380. Sestřelit jeden satelit je nesmysl, útočník musí zničit celý systém.
A další ale ....
Jsou tu další poskytovatelé. OneWeb, HugesWeb, Inmarsat, Viasat a regionální poskytovatelé. Někteří z nich na GEO, kam protisatelitní zbraně nedosáhnou. Tedy fyzická likvidace takové sítě je neekonomická. A jak už tu bylo psáno, znamenalo by to vyhlášení války.
Ruské systémy nepoužívají "kill vehicle" jako USA, Čína a Indie, ale "payload", tedy hlavici s výbušninou a patrně cílenou fragmentaci. Do 300km může být hlavice do váhy 160kg, 300km-600km se jedná o hlavici o váze 120kg (Nudol, Ishim, Vympel/Kontakt). Teoreticky může obsahovat i "broky", ale bude záležet na směru, sčítání rychlostí dělá svoje.
ales - 17/2/2023 - 09:41
citace 17.2.2023 - 00:04 - Jan Dusatko:... Když to budu brát pesimisticky a nebudu uvažovat možnou řetězovou reakci smetí, ...
Obávám se, že právě u Starlinku je řetězová reakce velmi pravděpodobná, protože tisíce těchto družic jsou na velmi podobných drahách (téměř kruhových) ve velmi podobné výšce (550 km). Podle mne by stačil "rozpad" jediné družice Starlink (a to ani nemusí být záměrný) a dříve nebo později se pak všechny ostatní družice Starlink zničí navzájem (protože jejich dráhy se kříží v mnoha rovinách). Vzniklý oblak by nejspíš zničil i většinu dalších aktivních družic na drahách do 1000 km výšky, tedy včetně ISS a CSS. Oběžná dráha kolem Země by se stala nepoužitelnou. Byla by to katastrofa. Snad to nenastane.
Grofino - 17/2/2023 - 12:56
z wiki:
V únoru 2022 bylo oznámeno, že Globalstar koupil 17 nových satelitů, aby pokračoval ve své konstelaci postavené MDA a Rocket Lab za 327 milionů $. Očekává se, že satelity budou vypuštěny do roku 2025. [26]
pozn. vynášet má Rocketlab.
19. června 2022 byla na raketě Falcon 9 vypuštěna záložní družice pro Globalstar . Jednalo se o první satelit Globalstar vypuštěný po více než 9 letech. Před vypuštěním Globalstar misi neoznámil, kromě vágní čtvrtletní zprávy uvádějící, že satelit odstartuje.
citace 17.2.2023 - 00:04 - Jan Dusatko:... Když to budu brát pesimisticky a nebudu uvažovat možnou řetězovou reakci smetí, ...
Obávám se, že právě u Starlinku je řetězová reakce velmi pravděpodobná, protože tisíce těchto družic jsou na velmi podobných drahách (téměř kruhových) ve velmi podobné výšce (550 km). Podle mne by stačil "rozpad" jediné družice Starlink (a to ani nemusí být záměrný) a dříve nebo později se pak všechny ostatní družice Starlink zničí navzájem (protože jejich dráhy se kříží v mnoha rovinách). Vzniklý oblak by nejspíš zničil i většinu dalších aktivních družic na drahách do 1000 km výšky, tedy včetně ISS a CSS. Oběžná dráha kolem Země by se stala nepoužitelnou. Byla by to katastrofa. Snad to nenastane.
Bral jsem to pro příklad, co by se stalo kdyby ... a schválně jsem řetězovou reakci nepopisoval. Řešil jsem pravděpodobnost srážky a nutný náklad pro cílené zničení jednoho satelitu a pro tvorbu kolizní dráhy pro pravděpodobnostní zničení jednoho satelitu. Rozdíly jsou obrovské.
Každopádně, narazil jsem na jeden detail. U SpaceX se uvádí několik drah. 340km, 550km a ještě jsem narazil na zmínky o 1200km nebo 1150km. Ví někdo jak to přesně je? Starlink má sice 4 verze, ale latenci okolo 40ms. Co jsou satelity jiných firem na GEO, jejich latence je cca 700ms. OneWeb by měl mít pro změnu dráhu okolo 1200km (kolize se SpaceX?), latence ještě není známá ale opět by šla dopočítat nebo naopak podle výpočtu odvodit.
ales - 17/2/2023 - 16:26
Podle Wikipedie https://en.wikipedia.org/wiki/Starlink#First_Generation je teď více než 3000 družic Starlink na dráze ve výšce 540 nebo 550 km. Později má být spousta (cca 7000) dalších Starlinků i na drahách ve výšce kolem 340 km. Následujících cca 10000 Starlinků druhé generace má být také na drahách 525 až 535 km. To mi připadá jako hodně velká a potenciálně nebezpečná "výšková hustota". Celková hmotnost té konstelace bude mnoho tisíc tun (už teď létá kolem Země přes 800 tun Starlinků).
Vypadá to sle, že byly opuštěny původní plány na družice Starlink i ve výšce 1200 km.
SpaceX má na letošek v plánu realizovat rekordní počet startů Falcon 9. Zejména v souvislosti s výstavbou sítě Starlink, kdy je při startech využíváno robotizovaných prámů pro návrat prvních stupňů na pevninu, tak trošku tuším právě zde úzké hrdlo limitující množství navracených stupňů.
Nenarazil jste někdo na informaci či odhad, jaká by byla nosnost Falconu 9 na typické mise Starlink, pokud by docházelo k návratu na pevninské LZ-1/2? Odhaduji, že kapacita by šla o dost dolů ale žádná čísla neznám ani neodhadnu.
citace 18.2.2023 - 23:59 - Grofino:Zajimavá informace ke starlink gen.2.
Čím je zajímavá? Děkuji.
ales - 19/2/2023 - 22:49
citace 18.2.2023 - 20:36 - ArX:... Nenarazil jste někdo na informaci či odhad, jaká by byla nosnost Falconu 9 na typické mise Starlink, pokud by docházelo k návratu na pevninské LZ-1/2? Odhaduji, že kapacita by šla o dost dolů ale žádná čísla neznám ani neodhadnu.
Žádné oficiální ani cizí neoficiální odhady neznám, ale mám své vlastní odhady, vycházející z dostupných informací a mých výpočtů a simulací.
Typická Starlink mise s ASDS přistáním vynáší poslední dobou do kosmu obvykle 50 až 55 družic Starlink (v1.5) a i SpaceX při nich udává celkovou hmotnost cca 15 až 17 tun (na jednu družici tak připadá cca 300 až 310 kg). To odpovídá výsledkům mých simulací. Z obdobných simulací mi vychází, že při RTLS návratu prvního stupně k místu startu má Falcon-9R nosnost na LEO cca 12 až 14 tun, takže by snad mohl vynést naráz cca 40 až 45 družic Starlink (v1.5). Nedokážu ale samozřejmě ani odhadnout, jestli by se taková věc SpaceX vyplatila (proti čekání na dostupnost ASDS).
Grofino - 26/2/2023 - 19:32
[upraveno 27.2.2023 17:06]
ales - 28/2/2023 - 09:16
V noci na dnešek z Cape Canaveral (SLC-40) odstartovala raketa Falcon-9R s 21 družicemi Starlink 6-1 (první várka družic verze "V2 mini") a první stupeň B1076.3 rakety přistál na ASDS prámu ASOG na moři.
Družice "V2 mini" jsou proti předchozí verzi V1.5 větší, těžší (váží cca 750 kg každá), mají 4x větší datovou propustnost, a také mají nové argonové motory (protože argon je dostupnější než původní krypton).
I dnešní start rakety Falcon-9R z Vandenbergu byl úspěšný. Na základní oběžnou dráhu bylo vyneseno 51 družic Starlink 2-7. První stupeň B1061.12 přistál na prámu OCISLY na moři.
Z Vandenbergu dnes ve 20:26 SEČ odstartovala raketa Falcon-9R s 52 družicemi Starlink 2-8 (verze 1.5). První stupeň 1071.8 přistál na prámu OCISLY na moři. Družice byly dopraveny na cílovou oběžnou dráhu a jejich uvolnění už bylo i potvrzeno ze SpaceX (na Twitteru).
Je to kvapík ty lety... [upraveno 18.3.2023 07:40]
ales - 24/3/2023 - 17:06
Z Cape Canaveral (SLC-40) dnes v 16:43 SEČ odstartovala raketa Falcon-9R s 56 družicemi Starlink 5-5. První stupeň B1067.10 přistál na prámu ASOG na moři. Družice byly úspěšně dopraveny na plánovanou oběžnou dráhu.
ales - 30/3/2023 - 07:41
I včerejší večerní start rakety Falcon-9R z Cape Canaveral (ve 22:01 SELČ) byl úspěšný. Na oběžnou dráhu bylo dopraveno 56 družic Starlink 5-10. První stupeň B1077.4 přistál na prámu JRTI.
Další várka Starlinků je úspěšně v kosmu. Z Vandenbergu (SLC-4E) dnes v 15:40 SELČ odstartovala raketa Falcon-9R se 46 družicemi Starlink 3-5 (verze 1.5). Družice byly uvolněny na plánované oběžné dráze. První stupeň B1061.13 úspěšně přistál na prámu OCISLY na moři (i když po dosednutí na chvilku zahořelo okolí motorového prostoru po odtlakování nádrží stupně).
Po tom dosednutí tam problikla i ta zelená "ďáblova slina".
ales - 4/5/2023 - 14:38
Dnes (4.5.2023 v 9:31 SELČ) z Cape Canaveral (SLC-40) odstartovala raketa Falcon-9R a na plánovanou oběžnou dráhu dopravila 56 družic Starlink 5-6. První stupeň B1069.7 úspěšně přistál na prámu ASOG.
To je dobrá zpráva. Jsem zvědavý, kdy dosáhnou 10 mio+.
citace 8.5.2023 - 20:30 - ArX:Jen doplním, že ke květnu 2023 má síť Starlink již 1,5 mil. uživatelů.
To by mělo přispět k dobré finanční situaci společnosti a podpořit projekty SpaceX.
Link: https://twitter.com/starlink/status/1654673695007457280
milantos - 9/5/2023 - 11:09
Malé městečko Praha má více mobilních telefonů než je 1,5mil uživatelů Starlinků. Myslíte, že je schopna užvit 30.000 ks Starlinků. i když počet uživatelů vzroste na 10 mil. ?
yamato - 9/5/2023 - 11:48
citace 9.5.2023 - 11:09 - milantos:Malé městečko Praha má více mobilních telefonů než je 1,5mil uživatelů Starlinků. Myslíte, že je schopna užvit 30.000 ks Starlinků. i když počet uživatelů vzroste na 10 mil. ?
Nerozumiem ako pocet mobilnych telefonov v prahe suvisi s poctom uzivatelov starlinku?
ArX - 9/5/2023 - 12:05
citace 9.5.2023 - 11:09 - milantos:Malé městečko Praha má více mobilních telefonů než je 1,5mil uživatelů Starlinků. Myslíte, že je schopna užvit 30.000 ks Starlinků. i když počet uživatelů vzroste na 10 mil. ?
Netuším jaký finanční příjem z telekomunikačních služeb od těchto 1,5 mil. mobilních telefonů v Praze končí v městském rozpočtu.
Tipuji ale, že při konzervativní průměrné ceně 100 USD za měsíční tarif Starlinku končí každý měsíc okolo 150 mil USD u SpaceX či přímo navázaných firmách, a je vidět že jsou na to patřičně hrdí a ledasco s těmito prostředky dokáží.
Dle mého skromného názoru by bylo ostudou pro jakoukoliv rozvinutou 10mil. aglomeraci, pokud by na jejím území muselo být provozováno 30 000 satelitních, poměrně nevýkonných, terminálů. Starlink má zcela jiné určení než takové, jaké jste naznačil.
Vkládáte mi do úst něco, co tu vůbec nezaznělo. Takže směřujte vaše rady tam, kde to je potřeba a odpusťte si , prosím, aroganci vůči druhým . Nestojí o to.
kacenka - 10/5/2023 - 10:57
citace 8.5.2023 - 20:30 - ArX:Jen doplním, že ke květnu 2023 má síť Starlink již 1,5 mil. uživatelů.
To by mělo přispět k dobré finanční situaci společnosti a podpořit projekty SpaceX.
Link: https://twitter.com/starlink/status/1654673695007457280
... ono to není tak jednoduché. Pomíjíte několik věcí:
1) stále ještě neběží (laserové/mikrovlné) spojení mezi družicemi. To může plně běžet až budou všechny družice v plné verzi 2.0 (ta se stále ještě nevypouští - nyní startuje verze 2.0-Mini, která má mít snad jeden laserový transpondér natáčený s celou družicí). To v praxi znamená, že družice Startlink představují pouze tzv."poslední míli" tedy propojení mezi uživatelem a pozemním přístupovým bodem.
Finančně to znamená, že Starlinku zůstává jen část vybraných peněz (u ostatních typů sítí bývá cena "poslední míle" cca 1/3 ceny připojení.
2) v rámci snížení latence (zpoždění) jsou nové vrstvy Starlinku níže než se předpovídalo a tedy jsou vystaveny většímu brždění o atmosféru.
Toto (ve spojení s použitím lacinějšího Kryptonu do iontového motoru) znamená snížení životnosti družic. A tedy vyšší náklady na jejich obnovu a doplňování.
ps: i tak nyní rapidně rostoucí pozemní segment v osídlených oblastech dosahuje často lepších parametrů za nižší cenu.
3) nutnost dobudovat a udržovat síť znamená vypustit ještě mnoho družic a mnoho startů.
Když to vezmu kolem a kolem tak současných 1,5mil uživatelů nese měsíční příjmy cca 1/3 * 1,5mil * cca 100USD = 50 MUSD. To zaplatí tak jeden start Falconu měsíčně. Na straně výdajů jsou ale peníze na výrobu družic, režii systému Starlink, personál, .. atd. Nehledě na to, že je potřeba více startů na dobudování systému.
Z toho mi plyne, že Starlink je nyní ve ztrátě. A SpaceX jede závod o důvěru investorů - musí systém dobudovat a překlopit do zisku dříve než bude muset předkládat výkazy (a to bude muset nejpozději při vstupu na burzu - tzv.IPO) ...
Grofino - 10/5/2023 - 11:13
Kacenko, verze 1.5 i 2 mini má funkční laserové propoje od roko 2021. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Starlink
S tím kryptonem netuším. Odkud máš info?
Jelikož jsou nové vrstvy nad ISS, tak brzdění oproti nižším vrstvám je menší.
Starlink slouží i americké administrativě. Kolik platí?
Ad.3. Souhlas a SpaceX se netají tím, že pro dokončení sítě by se jí už dávno zoufale hodil funkční Starship.
Tento tradiční poměr rozložení zisků z pozemních sítí pro satelitní linky nelze použít. V zásadě jim stačí udržovat 1-2 přístupové body na území rozlohy ČR a to zdaleka není tak drahé. Odhaduji, že provozně to bude už nyní hluboce pod 10 % té sumy.
Pokud by jim mělo unikat 66% příjmů zabezpečením komunikační páteře, tak by si to zajistili ve své režii. Prostě tak jak jsou navyklí fungovat - co nejméně outsourcing a co nejvíce služeb a produkce in-house.
Na co jsem chtěl upozornit je ten geometrický růst, za rok na trojnásobný počet uživatelů. Rostoucí uživatelská základna jim tak adekvátně zlepšuje cashflow.
To samé s budováním sítě - dokud takto prudce rostou a investují, tak by byl zázrak pokud by byli v zisku. Většina poučených investorů je s tím ok a vědí v jakých časových horizontech mohou u takovéhoto megaprojektu čekat zisk.
Když si člověk prohlédne mapy pokrytí, tak si uvědomí, že satelity jsou vytíženy nad Severní Amerikou, Evropou, Austrálií. Nad zbytkem planety se satelity docela flákají . I pokud by SpaceX výrazně zvolnila kadenci vypouštění nových družic a snažila se v podstatě zužitkovat to co již má, tak prostor růstu je stále obrovský.
K vlastní strategii dalšího pokrývání jsou jen střípky informací. Evidentně těží ze zajímavých dat a modelů o které se (pochopitelně) nepotřebují veřejně dělit. Co jsem vyrozuměl, tak výrazným faktorem jsou nutná legislativní povolení nutná pro vstup na nové trhy. V EU to šlo docela hladce, ale jinak platí co stát to legislativní unikum
Nevím jak aktuálně vypadá produkce vlastních terminálů Starlink, nezachytil jste někdo nějaká aktuální čísla? [upraveno 10.5.2023 14:51]
200 úspěšných startů v řadě (včetně Falconu Heavy). 194. po sobě jdoucí úspěšný start F9. Starlink úspěšně na orbitě. Gratulace. Jediný srovnatelný nosič je Atlas 5. [upraveno 11.5.2023 07:14]
kacenka - 11/5/2023 - 16:06
citace 10.5.2023 - 11:13 - Grofino:Kacenko, verze 1.5 i 2 mini má funkční laserové propoje od roko 2021....
Když si odmyslíte informační a PR balast a projdete pečlivě technické info ... tak zjistíte, že NEMÁ!
Ta mapa na výše citované stránce je zjevně stará (podle URL obrázku z července 2022), protože při podrobnějším pohledu do její legendy lze zjistit, že ty nejsvětlejší příbřežní oblasti jsou sice "now", ale u dalších bodů legendy je uvedeno, že světle modré pruhy jsou "starting Q4 2022" a globální tmavě modré pokrytí pak "starting Q1 2023". Také na oficiální stránce https://www.starlink.com/maritime je jasně uvedeno, že na moři je už teď pokrytí globální. Z toho podle mne plyne, že mezidružicová komunikace mezi Starlinky už musí být funkční. Kacencin výkřik NEMÁ tedy zřejmě bude chybný. Přizná to?
(klikněte na mapu pro její zvětšení [a lepší čitelnost legendy], v URL také uvidíte originální datum nahrání obrázku) ArX - 11/5/2023 - 21:57
Je to tak jak píše Aleš, Laserové cross-linky se začaly masivně aktivovat cca před 7 měsíci. Jinak zájemcům doporučuji skvělou mapu sítě na tomto odkaze: https://starlink.sx/
Je tam kompletní přehled, včetně přenosových kapacit, sektorizace atd.
kacenka - 12/5/2023 - 11:42
citace 11.5.2023 - 21:57 - ArX:Je to tak jak píše Aleš, Laserové cross-linky se začaly masivně aktivovat cca před 7 měsíci. Jinak zájemcům doporučuji skvělou mapu sítě na tomto odkaze: https://starlink.sx/
Je tam kompletní přehled, včetně přenosových kapacit, sektorizace atd.
Pokud se mýlím, tak to klidně (a ráda) přiznám ...
... stránka (starlink.sx) vypadá velmi dobře. Ale jde o nezávislou simulaci nadšence, která i nemá vazbu na SpaceX (jak upozorňuje vpravo dole).
... a i tady když si zobrazím info o jednotlivých satelitech nad mořem, tak většinou dostanu info "no gateway link" nebo "no slot" - tedy satelit je bez připojení. Takže evidentně nemá ani crosslink ...
... připojení mají (podle této mapy) pouze satelity označené oranžovou barvou a s oranžově nakreslenou spojnicí na základnovou stanici (gateway).
ps: když si zkusím dát traceroute, tak dospěju k bráně cloudu s latencí kolem 16ms.
[upraveno 12.5.2023 11:48]
ales - 12/5/2023 - 14:17
citace 12.5.2023 - 11:42 - kacenka:... stránka (starlink.sx) vypadá velmi dobře. Ale jde o nezávislou simulaci nadšence, která i nemá vazbu na SpaceX (jak upozorňuje vpravo dole). ...
Jasně. Je to jen nezávislá simulace a zjevně také není zcela aktuální. Proč bychom tedy z této stránky měli odvozovat nové věci? To není dobrý přístup.
Informace na oficiální stránce https://www.starlink.com/maritime jsou naprosto jasné (pokrytí je globální) a nevidím žádný důvod jim nevěřit. Je téměř nemožné nabízet komerční službu, která by nefungovala. To by firmu velmi brzy zlikvidovalo. Aby mohlo být pokrytí globální, musí mezi Starlinky fungovat mezidružicová komunikace.
Podle mne je zřejmé, že technicky má Starlink v současné době (v květnu 2023) zcela jistě plně globální pokrytí (protože jim funguje dostatečný počet mezidružicových komunikačních spojů). V mezinárodních vodách je služba komerčně dostupná všude. V rámci státních území je služba omezena jen "legislativně" (pro komerční provoz služby je nutný souhlas příslušných státních institucí).
Nové družice Starlink jsou vypouštěny do kosmu proto, aby zvýšily propustnost sítě (a ne aby zvýšily územní pokrytí službou).
Myslím, že kacenka nemá dostatečné důkazy pro své tvrzení, že síť Starlink nemá funkční mezidružicové spoje. Přijme realitu, nebo "uhne stranou"?
kacenka - 12/5/2023 - 16:29
citace 12.5.2023 - 14:17 - Aleš Holub:
citace 12.5.2023 - 11:42 - kacenka:... stránka (starlink.sx) vypadá velmi dobře. Ale jde o nezávislou simulaci nadšence, která i nemá vazbu na SpaceX (jak upozorňuje vpravo dole). ...
Jasně. Je to jen nezávislá simulace a zjevně také není zcela aktuální. Proč bychom tedy z této stránky měli cokoliv odvozovat? To není dobrý přístup.
Informace na oficiální stránce https://www.starlink.com/maritime jsou naprosto jasné (pokrytí je globální) a nevidím žádný důvod jim nevěřit. Je téměř nemožné nabízet komerční službu, která by nefungovala. To by firmu velmi brzy zlikvidovalo. Aby mohlo být pokrytí globální, musí mezi Starlinky fungovat mezidružicová komunikace.
Podle mne je zřejmé, že technicky má Starlink v současné době (v květnu 2023) zcela jistě plně globální pokrytí (protože jim funguje dostatečný počet mezidružicových komunikačních spojů). V mezinárodních vodách je služba komerčně dostupná všude. V rámci státních území je služba omezena jen "legislativně" (pro komerční provoz služby je nutný souhlas příslušných státních institucí).
Nové družice Starlink jsou vypouštěny do kosmu proto, aby zvýšily propustnost sítě (a ne aby zvýšily územní pokrytí službou).
Myslím, že kacenka nemá dostatečné důkazy pro své tvrzení, že síť Starlink nemá funkční mezidružicové spoje. Přijme realitu, nebo "uhne stranou"?
Nehodlám "uhýbat stranou" a ani se nechci s Vámi handrkovat. Ale už několikrát (SpaceX-krát ;-) ) se něco tvrdilo na stránkách Muskových společností a pak se to "upřesňovalo". Takže informace uváděné beru s rezervou.
Ostatně i na https://www.starlink.com/maritime se sice píše o globálním pokrytí, ale nejpodrobnější informace na stránkách SpaceX tvrdí, že:
Starlink service is now global, providing connectivity to the vast majority of the Earth’s oceans and seas.
(přeložete si to sami, ale "vast majority" nerovná se "global").
Při podrobnějším hledání pokud si najedu myší na některé oblasti, tak se například dozvím, že:
- jižní tichomoří (Francouzská Polynésie a okolí) budou pokryty od roku 2024
- polární oblasti budou pokryty v 2023Q2
Takže nyní já toto nepokládám za garantované globální pokrytí.
ales - 12/5/2023 - 20:22
citace 12.5.2023 - 16:29 - kacenka:Nehodlám "uhýbat stranou" a ani se nechci s Vámi handrkovat. ... (přeložete si to sami, ale "vast majority" nerovná se "global").
Při podrobnějším hledání pokud si najedu myší na některé oblasti, tak se například dozvím, že:
- jižní tichomoří (Francouzská Polynésie a okolí) budou pokryty od roku 2024
- polární oblasti budou pokryty v 2023Q2
Takže nyní já toto nepokládám za garantované globální pokrytí.
Ani já už se nechci "handrkovat" ale pardon, tohle považuji za ukázkové "uhnutí stranou".
Původně jsem totiž reagoval na Vaše tvrzení, že Starlink nemá funkční mezidružicové spoje. Viz
citace 11.5.2023 - 16:06 - kacenka:
citace 10.5.2023 - 11:13 - Grofino:Kacenko, verze 1.5 i 2 mini má funkční laserové propoje od roko 2021....
Když si odmyslíte informační a PR balast a projdete pečlivě technické info ... tak zjistíte, že NEMÁ!
I "vast majority of the Earth’s oceans and seas" jasně prokazuje, že Starlinky už prostě musí mít mezidružicovou komunikaci. Přejít následně na debatu o "globalitě pokrytí" je pro mne zkrátka "uhnutí stranou" (od té mezidružicové komunikace). Možná jsem na to moc citlivý, ale každý ať si to přebere podle sebe.
Opakuji, že z dostupných informací věřím tomu, že Starlink už má funkční mezidružicové spoje a že technicky už je "globální" (regionální dostupnost služby na souši a v jejím okolí je omezena jen "politicky" ale ne "technicky"). Tím to pro sebe uzavírám.
Ervé - 14/5/2023 - 13:55
Starlink 5-9 - 201 úspěšných startů v řadě (včetně Falconu Heavy). 195. po sobě jdoucí úspěšný start F9. Starlinky v1.5 úspěšně na orbitě. Další gratulace.
ales - 19/5/2023 - 08:53
Dnes (19.5.2023 v 8:19 SELČ) z Cape Canaveral (SLC-40) odstartovala raketa Falcon-9R a na základní oběžnou dráhu dopravila 22 družic Starlink 6-3 (verze V2 mini). První stupeň B1076.5 úspěšně přistál na prámu ASOG.
Dnes ráno (31.5.2023 v 8:02 SELČ) z Vandenbergu odstartovala raketa Falcon-9R a na oběžnou dráhu dopravila 52 družic Starlink 2-10. První stupeň B1061.14 přistál na prámu OCISLY.
Ervé - 31/5/2023 - 14:43
200. úspěšný start Falconu 9 po sobě. Výborná práce.
201. úspěšný start Falconu 9 po sobě, stupeň úspěšně přistál, družice Starlink 2 vyneseny. Nuda jako pokaždé :-)
ales - 22/6/2023 - 10:05
22.6.2023 v 9:19 SELČ z Vandenbergu (SLC-4E) odstartovala raketa Falcon-9R a na oběžnou dráhu vynesla dalších 47 družic Starlink 5-7 (verze 1.5). První stupeň rakety (B1075.4) přistál na prámu OCISLY v Tichém oceánu.
Ke zrušení došlo těsně před spuštěním motorů. Uvidíme, jestli to zkusí znovu za 24 hodin nebo až později (podle rozsahu problému). Tady se ukazuje výhodnost kerosínu jako paliva oproti metanu. Kerosínu je jedno, jestli bude odklad delší, u metanu na tom sakra záleží - musíte neustále doplňovat ztráty.
Ervé - 19/7/2023 - 15:38
Další pokus o start zítra ráno.
LeeMer - 20/7/2023 - 06:25
citace 19.7.2023 - 15:38 - Ervé:Další pokus o start zítra ráno.
citace 28.7.2023 - 06:25 - Václavík Michal:...První stupeň B1062 přistál na mořském prámu ASOG v Atlantském oceánu. Bylo to jeho již 15. úspěšné použití.
Tieto dve veci som si kedysi nevedel predstavit.
1/ Ze sa budu pravidelne vypustat tisice druzic. To je jedna z podmienok efektivnosti znovupouzitelnosti -
Naplno opakovane vyuzivat kapacitu.
2/ Ze bude lietat opakovane 15x s takou vysokou spolahlivostou... Ervé - 28/7/2023 - 13:14
214. po sobě jdoucí úspěšný start Falconu 9.
V roce 2010 se Falcon 9 naučil létat. V prosinci 2015 poprvé úspěšně přistál. Za tu dobu nebyl nikdo schopen postavit kopii nebo něco podobného. Konkurence nikde.
nema to zmysel
aby Falcon9 mal zmysel, musel Musk vyrobit pren vyuzitie... tisicky satelitov vytazujucich jeho rakety...
Musk je svojim najvacsim zakaznikom.
Ak by ESA postavila znovupouzitelnu raketu, tak by jej stacila na najblizsich par rokov jedna velka a jedna mala...
Ervé - 28/7/2023 - 20:24
Raketa s nosností 1-2 t na GTO a 5-8 t na LEO by se uživila.
Ale má. Máte projekt, kde si družice vynášíte za nízkou cenu. Jinak byste musel k někomu za draho a stouply by vám náklady.
Zároveň udržujete infrastrukturu a lidi na vysoké úrovni i pro jiné projekty.
A nakonec jako bonus vám klesne cena pojistky, díky spolehlivosti nosiče. martinjediny - 29/7/2023 - 17:20
A taky 225. úspěšný start Falconu 9 po sobě.
Co myslíte, dosáhne na 300? 250 bych se vsadil, 300 ale ne. Rutina a náhoda vykoná své.
ArX - 5/9/2023 - 20:18
citace 5.9.2023 - 07:06 - Ervé:A taky 225. úspěšný start Falconu 9 po sobě.
Co myslíte, dosáhne na 300? 250 bych se vsadil, 300 ale ne. Rutina a náhoda vykoná své.
A já jen dodám pro záznam, že se jednalo o letošní 62. start, čímž bylo překonáno loňské maximum 61 letů. To je start prakticky každé 4 dny, velká část letů s maximálním nákladem přes 17 tun!
LeeMer - 9/9/2023 - 07:17
Včera se mi poprvé podařilo pozorovat přelet hejna Starlinků pouhý den po startu (tedy ještě málo rozptýlených). bylo to opravdu zajímavé a zvláštní (něco jako letící hromádka skleněných střepů). Nic podobného jsem na obloze ještě neviděl.
Dnes bude přelet kolem 21:02 SELČ (od západu až zhruba do nadhlavníku, kde družice zaletí do stínu). Tak uvidím, jak se změní vzhled "hejna" za ten jeden den.
ales - 14/9/2023 - 21:17
Tak i dnes byl přelet Starlinků hodně pěkný a zajímavý. A bylo to dost jiné, než včera. Dnes už byly družice roztažené více od sebe (mezi první a poslední to bylo časově přes 10 sekund, zatímco včera to bylo hodně pod 5 sekund), takže dnes byly lépe vzájemně rozlišitelné a připomínaly mi dlouhého hada (včera spíš "obláček střepů"). Svítivost byla i dnes velmi slušná, zřejmě proto, že družice jsou zatím na dráze ve výšce pod 300 km, jedná se o větší typy V2 Mini, a také letěly vysoko k nadhlavníku.
Každopádně takovéto viditelné přelety Starlinků (pár dní po startu) jsou opravdu unikátní. Nic podobného přírodního na obloze jen tak neuvidíme (snad jen rozpadávající se meteorit) a i takovéto výrazné načasování Starlinků bývá v ČR poměrně vzácné (i když je startů Starlinků hodně, tak jen málokdy jsou v ČR večerní přelety Starlinků viditelné tak krátce po vypuštění [častější jsou ranní, ale to je na mne moc brzy]). Mě se to líbilo.
P.S.: Přelety této skupiny Starlinků nad ČR budou ještě zítra (15.9.2023) kolem 21:05 SELČ a pozítří (16.9.2023) ve 21:08 SELČ, ale už budou níže nad jihozápadním obzorem, takže budou méně výrazné. Jde o Starlinky vypuštěné do kosmu 12.9.2023 z Vandenbergu (na dráhu ve výši cca 284 x 295 km se sklonem 53°).
MiraH - 14/9/2023 - 22:52
citace 14.9.2023 - 21:17 - Aleš Holub:Tak i dnes byl přelet Starlinků hodně pěkný a zajímavý...
Škoda, že jsem si to nepřečetl dřív. Přelet skupiny Starlinků jsem ještě neviděl a myslel jsem, že už ani moc vidět nejsou, když jsou upravené, aby odrážely minimum světla. Tak snad někdy příště.
M.Filip - 15/9/2023 - 23:03
Podle Heavens Above by přelety 21 Starlinků 7-3 (vypuštěných dnes z Vandenbergu) měly být v příštích dnech večer viditelné i nad ČR. Dnes by měl být přelet kolem 19:35 až 19:40 SELČ, což je sice jen 40 minut po západu Slunce, ale také je to jen cca 9 hodin po startu družic, takže i když obloha ještě nebude úplně tmavá, tak skupinka ještě nepříliš rozptýlených Starlinků by mohla vytvořit slušně zářící objekt, který by mohl být rozumně viditelný i za těchto podmínek. Uvidíme, jestli bude jasno a jak to bude vypadat. Viditelné přelety těchto Starlinků budou i v několika příštích dnech.
citace 25.9.2023 - 14:24 - Aleš Holub:Podle Heavens Above by přelety 21 Starlinků 7-3 (vypuštěných dnes z Vandenbergu) měly být v příštích dnech večer viditelné i nad ČR. Dnes by měl být přelet kolem 19:35 až 19:40 SELČ, což je sice jen 40 minut po západu Slunce, ale také je to jen cca 9 hodin po startu družic, takže i když obloha ještě nebude úplně tmavá, tak skupinka ještě nepříliš rozptýlených Starlinků by mohla vytvořit slušně zářící objekt, který by mohl být rozumně viditelný i za těchto podmínek. Uvidíme, jestli bude jasno a jak to bude vypadat. Viditelné přelety těchto Starlinků budou i v několika příštích dnech.
Bohužel jsem nic neviděl. Ale děkuju za upozornění.
ales - 25/9/2023 - 21:28
Ani já jsem dnes žádné Starlinky neviděl (i když jsem se snažil). Zkusím to ještě v příštích dnech.
ales - 27/9/2023 - 23:05
Dnes se mi konečně podařilo pozorovat přelet Starlinků skupiny 7-3 (start 25.9.2023), ale až ve 21:16 SELČ, dost nízko nad obzorem, a jedině triedrem (prostýma očima jsem neviděl nic).
Z dnešního přeletu v 19:45 SELČ jsem neviděl vůbec nic (ani triedrem), přestože už byla slušná tma a přelet byl skoro nadhlavníkem.
Musím konstatovat, že přelety Starlinků 7-3, jsou mnohem (ale opravdu MNOHEM) hůře pozorovatelné, než přelety Starlinků 7-2 začátkem září 2023. Buď jsou významně horší pozorovací podmínky, nebo Starlinky 7-3 z nějakého důvodu září méně, než Starlinky 7-2. Nevím.
Dnes se mi zase podařilo pozorovat na obloze přelet nedávno vypuštěných družic Starlink. Viděl jsem jak včera z Floridy vypuštěnou várku 6-24 (i když jen tak tak triedrem v 19:17 SELČ ve výšce jen 10° nad jižním obzorem), tak i předevčírem z Kalifornie startující várku 7-5 (tyto družice letěly v 19:20 SELČ vysoko u nadhlavníku, takže byly krásně viditelné prostým okem i z města). Jednotlivé družice 7-5 byly cca sekundu od sebe, tvořily hezkou řadu a bez problémů jich šlo napočítat všech 21.
Nestihnul jsem tu dát vědět o přeletu předem, protože jsem myslel, že nemůže být nic vidět, jelikož ještě v 18:50 SELČ bylo u nás téměř zataženo. V 19:10 SELČ se ale náhle vyjasnilo. Každopádně várka 7-5 bude nad ČR přelétat ve vhodné poloze ještě několik příštích večerů. Tak třeba ještě něco vidět bude. Časy přeletů lze zjistit například na Heavens Above - https://www.heavens-above.com/StarlinkLaunchPasses.aspx?lat=50.51334639&lng=13.620666&loc=Most&alt=200&tz=CET
19.12.2023 - z Cape Canaveral (SLC-40) odstartovala raketa Falcon-9R s 23 družicemi Starlink 6-34 (F128)
2023-200A-Z - počet úspěšných kosmických startů v tomto roce poprvé v historii dosáhl čísla 200 ...
LeeMer - 23/12/2023 - 09:14
Oprava mé předchozí chyby (spletl jsem se o 10): toto byl 276. po sobě jdoucí úspěšný start Falconu 9. Gratulace k pro mnohé nudnému letu.
277. má být v neděli ráno Crew 8.
280. a 281. po sobě jdoucí úspěšný start. Start i přistávání se blíží dokonalosti.
V březnu nás ještě čeká poslední let Delta IV Heavy, po několika letech MinoTaur IV, třetí start Starship a další Falcony 9.
SpaceX úspěšně vypustila 2 družice Galileo. Vzhledem k vysoké kruhové dráze s relativně vysokým sklonem společnost SpaceX zahodila první stupeň po 20.použití. Bylo to vidět i v pozdním odhození 1.stupně při vysoké rychlosti.
Doporučuji znovu přečíst první stranu tohoto tématu. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
[upraveno 12.11.2019 03:31]
[upraveno 15.11.2019 09:00]
[upraveno 6.1.2020 13:50] 
[upraveno 18.1.2020 10:00]
[upraveno 29.1.2020 18:31]
[upraveno 17.8.2020 21:25] 
