Témata: SpaceX satelity (Starlink)

pospa - 17/1/2015 - 11:43

Na privátním vystoupení v pátek 16.1.2015 Elon Musk zveřejnil detaily o záměru vybudovat novou pobočku SpaceX v Seattlu, která se bude zabývat masovou výrobou satelitů.
Hlavním výrobním programem mají být několik set kg těžké vysoce pokročilé telekomunikační družice s hallovým pohonem pro celosvětově dostupný internet za nízkou cenu.
Muskovy plány zahrnují také satelitní komunikační síť na oběžné dráze Marsu a stavbu vědeckých satelitů.
Soustava terestriální sítě družic má kroužit ve výšce kolem 750 mi nebo 1100 km a má obsahovat přes 4000 satelitů. První vypuštění družic z dílen SpX můžeme očekávat NET 2020.
Plánovaná investice v řádu 10 mld $ má být rozprostřena do následujících 12-15 let a Musk neplánuje, že by ji celou financoval ze svých zdrojů.
Muskův plán na rychlý "kosmický internet" je přímou konkurencí záměru fy OneWeb (Branson/Wyler) , který byl oznámen jen o den dříve.

http://www.businessweek.com/articles/2015-01-17/elon-musk-and-spacex-plan-a-space-internet
http://www.businessweek.com/articles/2015-01-17/elon-musk-and-spacex-plan-a-space-internet#p2


yamato - 17/1/2015 - 12:08

niekto tu nieco brbtal o tom ako neexistuje dopyt pre desiatky startov rocne. Tu ho mate. Zase bol o krok pred vami chlapci


pospa - 17/1/2015 - 13:20

Podle tohoto zdroje má být nové sídlo pobočky v Seattlu umístěno v blízkosti HQ Microsoftu v Redmondu, ve dvoupodlažní budově o rozloze 2800 m^2.
Firma je momentálně ve fázi získávání povolení pro rozsáhlou renovaci této budovy. Do tří až čtyř let by zde mělo na satelitech pracovat kolem 1000 zaměstnanců.


NovýJiřík - 17/1/2015 - 15:41

quote:
niekto tu nieco brbtal o tom ako neexistuje dopyt pre desiatky startov rocne. Tu ho mate. Zase bol o krok pred vami chlapci


Očividně Muska považuješ za zázračného průkopníka, něco jako Edison, Ford a podobně (já taky). Pokud by to byla pravda, pak by se snad vesmír mohl v relativně dohledné době stát celkem běžným prostředím pro podnikání s masovými investicemi. Jo, kéž by to tak bylo!


milantos - 17/1/2015 - 16:10

Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .


fritz.lochmann - 17/1/2015 - 16:43

quote:
Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .

Zle sa na to pozeráte. Mnoho satelitov = mnoho kozmického odpadu. Ten bude treba odstrániť. V blízkej budúcnosti niekto nájde spôsob ako ho likvidovať. NASA a ekologické organizácie budú musieť nájsť prostriedky na likvidáciu kozmického odpadu, niekto si zas naplní vrecká


Geal - 17/1/2015 - 16:57

quote:
Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .


Mně se právě vláčky jeví jako jediná možnost na LEO. Šířka pásma, velikost antény - nebo obecněji komplexnost datového terminálu, a počet satelitů jsou tři protichůdné parametry. A pokud Musk chce velký počet rozumně levných širokopásmových terminálů, tak se prostě ten třetí parametr musí podvolit. (A o čím větším počtu koncových stanic se bavíme, tím je důležitější, aby byly levnější.)

Ty bárky jsou zcela scestný příklad, protože tady jde o prostorové a frekvenční multiplexování masivního elektromagnetického provozu. [Upraveno 17.1.2015 Geal]


yamato - 17/1/2015 - 17:19

quote:
quote:
Mně tedy nápad poslat 4000 satelitů na nízkou dráhu za účelem satel. internetu přijde zrovna tak šílený, jako kdybych chtěl dopravovat zboží z Číny na malých bárkách v počtu několika set tisíc kusů .

Zle sa na to pozeráte. Mnoho satelitov = mnoho kozmického odpadu. Ten bude treba odstrániť. V blízkej budúcnosti niekto nájde spôsob ako ho likvidovať. NASA a ekologické organizácie budú musieť nájsť prostriedky na likvidáciu kozmického odpadu, niekto si zas naplní vrecká


tak toto je pekne uletena konspiracia. Vysvetlite mi preco niekto netaha tie peniaze od vlady uz teraz? Odpadu mame viac nez dost. Pockat,viem - vsetci komercni operatori chcu povzniest ludstvo, len ten parchant Musk stale vymysla jak vladu vycicat...


Geal - 17/1/2015 - 17:30

Mimochodem, levné a velkosériově vyráběné komunikační satelity by mohly být zajímavý náklad pro testovací lety FH-R a v budoucnu MCT. Když se to nezdaří, náklad aspoň není jedinečný. Když se to podaří, testy nosičů na sebe vydělají samy.


milantos - 17/1/2015 - 18:31

quote:

Mně se právě vláčky jeví jako jediná možnost na LEO. A pokud Musk chce velký počet rozumně levných širokopásmových terminálů, tak se prostě ten třetí parametr musí podvolit. (A o čím větším počtu koncových stanic se bavíme, tím je důležitější, aby byly levnější.)


Vidím, že hlavní parametr, o který jde, je co největší zisk. Je potřeba celou sféru zaneřádit jak mechanicky, tak vizuálně tak i elektromagneticky. A mít to hezky pod svoji kontrolou.
Jako astronomovi se mi samozřejmě nelíbí, že na minimálně každých 10°^2 budu mít těleso, které je vidět neozbrojeným okem. Pokud budu radioastronom, týká se mě i to elmag. spektrum.


yamato - 17/1/2015 - 18:36

pani vy dnes perlite. Jasne Muskovi ide o zisk, dokazuje to kazdy den.
Jedine kvoli zisku opustil zivoriaci sektor IT a vrhol sa do lukrativneho biznisu revolucnych raketovych technologii a elektromobilov. Tam ma zisky iste, riziko ziadne, s konkurenciou zatoci za par dni... to uz sa oplati vrazit do toho aj svoju poslednu miliardu
vy ste teda srandisti...


fritz.lochmann - 17/1/2015 - 19:20

quote:
quote:
Zle sa na to pozeráte. Mnoho satelitov = mnoho kozmického odpadu ...

tak toto je pekne uletena konspiracia. Vysvetlite mi preco niekto netaha tie peniaze od vlady uz teraz? Odpadu mame viac nez dost. Pockat,viem - vsetci komercni operatori chcu povzniest ludstvo, len ten parchant Musk stale vymysla jak vladu vycicat...

Drahý môj princ Yamato. Bolo to myslené ako vtip. Netušil som že práve Ty sa na to chytíš

[Editoval 17.1.2015 fritz.lochmann]


yamato - 17/1/2015 - 19:30

no ja neviem, obcas tu citam vtipy ktorych autori sa tvaria ze to myslia vazne

p.s. inak nemozem byt radsej sejk? v dnesnej dobe byt princom je na dve veci... [Edited on 17.1.2015 yamato]


fritz.lochmann - 17/1/2015 - 19:37

quote:
no ja neviem, obcas tu citam vtipy ktorych autori sa tvaria ze to myslia vazne

p.s. inak nemozem byt radsej sejk? v dnesnej dobe byt princom je na dve veci... [Edited on 17.1.2015 yamato]
Princ znelo lepšie než provincia či bojová loď Inak šejkov syn je tiež princ. Ale to máš jedno. No vidím že sme nejako odleteli od témy
Skôr si myslím, že týmto sme bližšie ku vzbure strojov, než k lacnému Internetu nad Afrikou.


yamato - 17/1/2015 - 19:58

quote:

Skôr si myslím, že týmto sme bližšie ku vzbure strojov, než k lacnému Internetu nad Afrikou.


musk ohlasil aj financovanie vyskumu hrozby AI. Neboj, vsecko je podchytene


pospa - 18/1/2015 - 22:47

Amatérské video z akce v Seattle Center 16.1.


pospa - 19/1/2015 - 11:12

Doslovný přepis Muskova projevu a odpovědí na otázky z publika http://shitelonsays.com/transcript/spacex-seattle-2015-2015-01-15


... jedna Elonova poznámka na okraj: Ironically, the server room at SpaceX jokingly was called SkyNet.
A pak se nedivme, že začal financovat výzkum bezpečnosti AI


Edit:
na webu se najde všechno .... i serverovna SpX v Hawthorne.




pospa - 19/1/2015 - 18:50

A je to tady - Google se chystá investovat své prostředky do SpX, aby tak podpořil projekt globálního komunikačního systému - satelitního internetu. Podle informovaného zdroje by mohlo jít až o 1 mld USD. Zřejmě je to stále méně, než kolik by je stál projekt Google Fiber.
Myslím, že s tímto investorem za zády má SpX jednoznačnou výhodu před konkurencí, i když ta má v rukávu licenci na vysílací pásmo (do 2019).
http://www.geekwire.com/2015/report-google-talks-invest-spacex-boosting-seattle-based-satellite-initiative/#
https://www.theinformation.com/Google-Nears-Major-Investment-in-SpaceX-to-Bolster-Satellites


dodge - 20/1/2015 - 07:48

Elon Musk chce přivést internet na Mars.

http://www.universetoday.com/118347/elon-musk-wants-to-bring-the-internet-to-mars/


pospa - 21/1/2015 - 06:58

Google investoval 1 mld USD do SpX na podporu rozvoje satelitní sítě pro rychlý internet.
http://www.nytimes.com/2015/01/21/technology/google-makes-1-billion-investment-in-spacex.html?smid=tw-share&_r=1


Ervé - 21/1/2015 - 13:21

Těch 4000 Muskových satelitů je imho fakt hovadina, navíc na dráze 1100 km vysoko? Tam už je životnost smetí/vyřazených družic v řádu století, takže v žádném případě. Je sice fakt, že nejvíc zadělané jsou orbity do 800 km, ale proč ničit další. Mobilní sítě pokrývají nebo do tří let pokryjí internetem 90% populace schopné se připojit (alfabetů), těch zbylých 10% jim to nezaplatí, protože jsou chudí. Je to nesmysl.


yamato - 21/1/2015 - 13:25

Dalsi nezmysel po elektrickych autach, 9motorovych skakajucich raketach a sukromnych vesmirnych lodiach Chjo, ten chlap sa nikdy nepouci


Michal_LV - 21/1/2015 - 13:30

Tak tak yamato. I v tom Gooooglu jsou úplní dementi co ničemu nerozumí a dají mu na jeho hračky miliardu dolarů....


Ervé - 21/1/2015 - 13:35

quote:
Dalsi nezmysel po elektrickych autach, 9motorovych skakajucich raketach a sukromnych vesmirnych lodiach Chjo, ten chlap sa nikdy nepouci


Elektrické auta uspěly, protože lidé nejsou ohledně ekologie rozumní, USA jsou dost bohaté a velké, aby si to mohli dovolit. 9motorová skákající raketa uspěla díky tomu, že NASA potřebovala dopravit náklad na ISS a měla na to prachy, ale ne techniku, když dostala nařízeno vyřazení raketoplánů bez náhrady. Soukromé vesmírné lodě pak z toho dál vycházejí.
Neexistuje a nebude existovat trh, který tohle zaplatí - leda že by ekoteroristé zakázali pozemní mobilní vysílače kvůli ohrožení zdraví anikoho nenapadlo obnovit pozemní optické sítě.
4000 satelitů při 20leté životnosti znamená vypouštět 200 ročně.


dodge - 21/1/2015 - 13:37

quote:
Tak tak yamato. I v tom Gooooglu jsou úplní dementi co ničemu nerozumí a dají mu na jeho hračky miliardu dolarů....


Musk jenom rozšířil řadu jiných, kteří se domnívají, že velký úspěch v nějakém odvětví je opravňuje k tomu, aby se považovali za odborníky na cokoliv a to to i na obory, v nichž jsou úplnými laiky.


yamato - 21/1/2015 - 13:58

Co by asi tak google mohol vediet o internete...


pospa - 21/1/2015 - 14:00

quote:
quote:
Tak tak yamato. I v tom Gooooglu jsou úplní dementi co ničemu nerozumí a dají mu na jeho hračky miliardu dolarů....
Musk jenom rozšířil řadu jiných, kteří se domnívají, že velký úspěch v nějakém odvětví je opravňuje k tomu, aby se považovali za odborníky na cokoliv a to to i na obory, v nichž jsou úplnými laiky.
Zajímavé, jak ten "laik", co má vystudovaný "jen" obchod a aplikovanou fyziku, vytřel zrak všem zavedeným finančním institucím, když zrealizoval funkční platební online systém PayPal.
Fakt si myslíš Ervé, že na celý nápad s výrobou vlastních družic, satelitním internetem, výškou jejich oběžné dráhy a velikostí konstelace, přišel Musk sám? To je týmový job. On to jako CEO prezentoval navenek.


yamato - 21/1/2015 - 14:13

quote:


Musk jenom rozšířil řadu jiných, kteří se domnívají, že velký úspěch v nějakém odvětví je opravňuje k tomu, aby se považovali za odborníky na cokoliv a to to i na obory, v nichž jsou úplnými laiky.


Tak tak, to ze zarabal peniaze na pocitacovych hrach vo veku ked sme my bojovali s pupakmi, ani to ze svoje prve miliardy zarobil na systeme internetovych platieb, ho neopravnuje mysliet si, ze v obore IT je nejaky odbornik.

Ono ja mam niekedy pocit dejavu. Ani tak nejde o to ci internet, elektromobily alebo rakety. Uz to poznam naspamat - 1.nemoze to vyjst, nic o tom nevie 2. nevyjde to, ale drzim palce 3. vyslo to len preto, ze mu pomohol ten alebo onen, pretoze nieco potreboval alebo podporoval (zaujimave je ze vzdy vsetko chcu asi iba od firiem Elona Muska - USA ma zrejme v rozpocte polozku "neferove zvyhodnovanie Elona Muska")


Geal - 21/1/2015 - 15:26

quote:
Těch 4000 Muskových satelitů je imho fakt hovadina, navíc na dráze 1100 km vysoko? Tam už je životnost smetí/vyřazených družic v řádu století, takže v žádném případě. Je sice fakt, že nejvíc zadělané jsou orbity do 800 km, ale proč ničit další.


No já nevím, že by zrovna tohle byl důvod, proč je stahování vyřazených satelitů z orbity nedílnou součástí Muskova plánu?

quote:
Mobilní sítě pokrývají nebo do tří let pokryjí internetem 90% populace schopné se připojit (alfabetů), těch zbylých 10% jim to nezaplatí, protože jsou chudí. Je to nesmysl.


Jasně, a budou chudí navždy. A stejně tak natahat moderní optiku po americkém venkově a všech těch farmičkách je hotovka, že? Apropos, další důvod pro mnoho Američanů: http://goo.gl/mwhXex

Nemluvě o tom, že na mnoha místech v Africe apod. už připojení k dispozici je, ale s takovými parametry, že i tohle by byl obrovský skok v kvalitě. A pokud je tu navíc potenciál přivést ze zbytku světa do USA třebas i malý zisk na přípojku, ale zato z obrovského počtu přípojek, neumím si představit, jak by po tomhle mohla velká firma neskočit (už kvůli úsporám z rozsahu).

quote:
Elektrické auta uspěly, protože lidé nejsou ohledně ekologie rozumní, USA jsou dost bohaté a velké, aby si to mohli dovolit.


Nebo možná proto, že ve skutečnosti jsou rozumní, vezmeme-li v úvahu, že už teď žije 60% Američanů v místech se zdravotně výrazně nevyhovující kvalitou vzduchu? http://www.sciencedaily.com/releases/2009/04/090429131158.htm

A je otázka, jestli si Američané spíše můžou dovolit zpočátku o něco dražší elektromobily, nebo pro ně už tak příšerně drahou zdravotní péči. Spousta Američanů má automobil proto, že ho prostě mít musejí (jinak jsou nezaměstnatelní), ale s pojištěním už jsou na tom mnohem hůře.


pospa - 21/1/2015 - 15:41

quote:
Těch 4000 Muskových satelitů je imho fakt hovadina, navíc na dráze 1100 km vysoko? Tam už je životnost smetí/vyřazených družic v řádu století, takže v žádném případě.

Musk samozřejmě počítá s motorickou deorbitací vysloužilých družic před koncem jejich životnosti. Případný výpadek motoru, nebo neovladatelnost z jiného důvodu se dá vyřešit deorbitem pomocí zcela nezávislého mechanismu s tetherem, který družici stáhne například po pevně stanovené době z orbity dolů. Levné, lehké a spolehlivé řešení.


yamato - 21/1/2015 - 16:04

K plodnej debate o tom, ako svet vlastne nepotrebuje internet (ak ho ma poskytovat Musk) pridam este ten postreh, ze cina v poslednej dobe skupila celu afriku. Zrejme to bude oznacene za blbost, ale myslim si ze cinske fabriky v afrike budu fungovat lepsie, ked budu mat pripojenie na web

Tisice dedin a mesteciek v ruskej stepi teraz vynechajme, a s nepredvidatelnou kvalitou pripojenia v roznych castiach sveta sa nejako vyrovname, ze ano...


Ohara - 21/1/2015 - 16:08

Hlavne si predstavte necenzurovany internet. Protoze na uzemi toho ktereho statu nebudou zadne BTS nebo infrastruktura, ktere by mel ten ktery diktator pod palcem.


pospa - 21/1/2015 - 16:14

quote:
Hlavne si predstavte necenzurovany internet. Protoze na uzemi toho ktereho statu nebudou zadne BTS nebo infrastruktura, ktere by mel ten ktery diktator pod palcem.
No, na toto téma se 16.1. taky mluvilo - EM počítá s tím, že některé státy budou proti internetu z kosmu a budou se tomu nějakým způsobem bránit. Elon jen doufá, že mu nebudou chtít ty družice rovnou sestřelovat. Prostě když si to třeba Severní Korea, nebo Irák nějak na mezinárodním fóru vydupou, tak nebudou satelity přelétající nad jejich územím vysílat dolů. Sice to bude náročné, ale zřejmě technicky proveditelné - jen SW řešení.


Pavel007 - 21/1/2015 - 16:52

Ad-že je to blbost: Jasně, Musk má okolo sebe tým z první ligy, ale ne, běžný český internetový diskutér to ví samozřejmě líp, proč to nejde a proč to je špatně. To je takový smutně český, nic nedělat a do všeho ... Obávám se, že všechny tyto laické námitky Musk se svými lidmi prodiskutovali asi tak tisíckrát. A pokud do toho jde Google a dá miliardu, tak se jim to asi musí sakra pozdávat. Kromě toho to ani není podstatný. Je super, že tady je další člověk, co má koule a zároveň nemá v hlavě ... , má zároveň prachy, není to žádný blouznivec, ale je určitým způsobem dítě-je to pohyb vpřed a něco z toho určitě vypadne. [Upraveno 21.1.2015 Pavel007]

Mod: Z příspěvku byly odstraněny vulgární výrazy. Neporušujte pravidla diskuse 1.3 a 1.4. Při dalším opakování bude smazán celý příspěvek.


tycka - 21/1/2015 - 23:38

quote:
Hlavne si predstavte necenzurovany internet. Protoze na uzemi toho ktereho statu nebudou zadne BTS nebo infrastruktura, ktere by mel ten ktery diktator pod palcem.


Signál z družic je slabý. Pokud to tedy nevypnou sami, tak se bude signál z jeho družic prostě rušit.
Případně lze směrem k nim vysílat rušící signál co ruší spojení od těch terminálu (taky nebudou mít jistě nijak silný výkon) výhodou této metody pro ně, že by mohly rušit takto signál částečně i mimo své území a tak je přímo donutit přijmout kompromis a spojení z jejich území neumožnit.
A i možnost následné lokalizace těch přijímačů a následně těm uživatelům bude napařena vysoká pokuta pokud to bude jen zakázané (nikoliv třeba protistátní - pak by bylo třeba i automatické obvinění z toho že jste chtěl vyzradit nepříteli tajné informace).

quote:
aické námitky Musk se svými lidmi prodiskutovali asi tak tisíckrát.


Záleží dost kolik bude třeba výhledu na oblohu - ono pokud je vidět jen malá část oblohy z důvodu okolních kopců či zástavby tak prostě tam nemusí být vždy vidět na družici - prostě zorný úhel je příliš malý - a tak spojení nebude trvalé.

Stačí se podívat na Iridium - prostě to dopadlo trošku jinak než se počítalo.
Citace:
Ačkoli byla cena sítě odhadována na 6 miliard dolarů, noví vlastníci ji získali za pouhých 25 milionů.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Iridium_Satellite_LLC

Pak asi kdo měl v té době pravdu - ti co v to nevěřili prostě právě kvůli příliš velkým nákladům a malému reálnému počtu zákazníků a nebo ten kdo s tím přišel.

Třeba si v té rozvojové zemi zaplatí raději za trošku pomalejší + delší odezvy - satelitní internet přes geo-družice, který zřejmě bude stále o dost levnější. Totéž i v těch fabrikách v Africe - na přenos dat dostatečný a surfování tam nemusí být příliš zapotřebí - obchodní oddělení tam jistě sídlit nebude a technici údržby pro vyhledání dokumentace se jistě spokojí s tím co mají.
Případně lze vybudovat za dle mne celkem přijatelných nákladů síť Mikrovlnných spojů pro tyto továrny - pro případné rejpaly - jejich napájení už je už dlouho v odlehlých končinách řešeno ze solárních panelů + akumulátorů.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrovlnn%C3%BD_spoj

Prostě jim stačí když mají hluboko do kapsy alespoň nějaký internet - tedy ten přes geo-družice - pro uspokojení jejich potřeb. Víc vysedávat u webu se jim stejně nemusí chtít - není to jejich koníček.

A u těch Amerických farem je právě nejlepší volbou ten bezdrátový internet - samozřejmě s vybavením od výrobce k tomu určeným - vyhrazené frekvence jen pro toho konkrétního poskytovatele a i dostatečný výkon - nikoliv tedy nějaké amatérské pokusy jako u nás s WiFi.
To že se něco u nás příliš nepoužívá - neboť jsme malá země a celkem dost zalidněná. Tak to ještě neznamená, že v málo zalidněném území to není dobrá alternativa právě místo toho tahání optických kabelů - její kapacita je právě jen pro těch pár klidně jen desítek uživatelů prostě dostatečná.
[Upraveno 22.1.2015 tycka]


Pavel007 - 22/1/2015 - 02:03

No jo, to je samý třeba a dle mne-právě si myslím, že zrovna přesně takovýhle "třeba" a "dle mne" mají vyřešený a prodiskutovaný a na Iridium tam zcela určitě taky došlo. Když to tady napadne laiky v Čechách, tak nevěřím, že tohle všecko nevědí i oni a vidí tam ten ekonomický smysl a cílovou skupinu, když už do toho s tím googlem jdou... Nechme se překvapit, určitě hned nevysypou ty největší trumfy...


Geal - 22/1/2015 - 18:15

quote:
Signál z družic je slabý. Pokud to tedy nevypnou sami, tak se bude signál z jeho družic prostě rušit. Případně lze směrem k nim vysílat rušící signál co ruší spojení od těch terminálu (taky nebudou mít jistě nijak silný výkon) výhodou této metody pro ně, že by mohly rušit takto signál částečně i mimo své území a tak je přímo donutit přijmout kompromis a spojení z jejich území neumožnit.


To by pro rádobyrušitele mohl být problém, pokud družice jsou v LEO a ty antény budou phased arrays. Ba co víc, já očekávám, že kvůli dosažení maximální šířky pásma mezi zemí a družicí bude použito masivní prostorové multiplexování, tj. jak antény na zemi, tak antény na družicích budou pracovat s úzkými laloky (tedy ve výsledku něco jako "dynamické" virtuální point-to-point spoje). Vysílání ze země k družici sice asi bude v porovnání s vysíláním z družice na zemi o něco "rušitelnější" kvůli tzv. thinned array curse, ale i tak by předpokládalo široké nasazení všesměrových a širokospektrálních rušiček, protože každá jednotlivá rušička bude neúčinná vůči všem kanálům, v jejichž anténním svazku se nebude nacházet. Takže vysoká úroveň výkonové spektrální hustoty (jde o rušičky) krát velká šířka pásma (kvůli požadované vysoké rychlosti, navíc umožňující efektivní pseudonáhodný frequency hopping) krát velký počet rušiček (aby se v každém laloku celého systému vždy nacházela aspoň jedna) rovná se veliké technické nároky na zarušení celého systému (taktéž spotřeba energie). Navíc ani není jisté, že ten systém nebude schopný přepnout do pomalejšího režimu (snížení poměru signál/šum sice nutně omezí rychlost, ale nemusí zcela znemožnít správně řešený digitální provoz).


EDIT: Tak mě napadlo, že mikrovlnné vysílače s takto vysokým CW výkonem dost možná ani neexistují... Možná tak masivní magnetrony, ale ty zase pokud vím nejsou širokospektrální.

quote:
Záleží dost kolik bude třeba výhledu na oblohu - ono pokud je vidět jen malá část oblohy z důvodu okolních kopců či zástavby tak prostě tam nemusí být vždy vidět na družici - prostě zorný úhel je příliš malý - a tak spojení nebude trvalé.


Jestli jsem ten systém pochopil správně, půl hemisféry by mělo bohatě stačit. [Upraveno 22.1.2015 Geal]


tycka - 22/1/2015 - 18:49

quote:
Jestli jsem ten systém pochopil správně, půl hemisféry by mělo bohatě stačit.


Tak to bude v těch městech problém - často je vidět jen malá část oblohy a z okna, kde by právě by mohla být anténa s WiFi routerem - pro toho uživatele bytu je často vidět jen sousední barák a jen malý kus oblohy.
Takže provoz terminálu ve městech proto nebude spíše možný a nebo za cenu hledání místa kde to bude fungovat.
Proto ve městech tedy opravdu spíše mobilní sítě s technologií LTE .
A rozhodně se nedá očekávat, že to budou ty provozovatelé mobilních sítí nějak podporovat - tedy že by snad nabídly výhodnou kombinaci LTE a tohoto satelitního internetu pro venkov - spíše to bude pro ně konkurent číslo 1 - vezme jim totiž část zákazníků třeba v rodinných domcích (myslím tím zástavbu rodinných domků kolem velkých měst), kde je velmi dobrý výhled na oblohu zato optické nebo sítě kabelové TV s internetem tam neexistují a dnes to právě často řeší mobilním 3G připojením.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Long_Term_Evolution


milantos - 22/1/2015 - 19:16

Bylo by dobré, kdyby se tu vyjádřili odborníci. Vyjádření obdivovatelů Muska nic neříká k vlastní problematice. Nevím s jakým zařízením se bude moc komunikovat se satelitem. Přeci jen je podstatný rozdíl mezi Wi-Fi ve městě na vzdálenost 2-3 km, a k satelitu na 1000 km. Zrovna tak cena pozemního zařízení nebude asi podobná. Netuším, proč bych měl jásat nad možností jít přes satelit- tady bych rád, opravdu slyšel neideologické vysvětlení.


Geal - 22/1/2015 - 19:29

quote:
Bylo by dobré, kdyby se tu vyjádřili odborníci.

A čo si vy predstavujete pod takým slovom 'odborník'?


pospa - 22/1/2015 - 19:36

quote:
Přeci jen je podstatný rozdíl mezi Wi-Fi ve městě na vzdálenost 2-3 km, a k satelitu na 1000 km. Zrovna tak cena pozemního zařízení nebude asi podobná.

Cena pozemního terminálu je momentálně odhadována na 100 - 300 USD

quote:
Netuším, proč bych měl jásat nad možností jít přes satelit- tady bych rád, opravdu slyšel neideologické vysvětlení.
Nikdo vás tu nenutí k jásotu, ani k přechodu na satelitní internet, který tu nebude dřív než za 5-10 let.
Přejde na něj jen ten, pro koho to bude v té době výhodnější, než jiné řešení.


yamato - 22/1/2015 - 19:43

jasat budu asi v prvom rade obyvatelia lazov, polarni vyskumnici a podobne v druhom rade obyvatelia miest so zlym pripojenim.
Neviem preco my cesi a slovaci okamzite uvazujeme "co ja z toho budu mit?" Zabudame ze zijeme v jednej z najrozvinutejsich casti sveta.


Geal - 22/1/2015 - 19:54

quote:
jasat budu asi v prvom rade obyvatelia lazov, polarni vyskumnici a podobne


No tak to, jestli se na polární výzkumníky vůbec dostane, bude asi záležet na konkrétních oběžných drahách. Jestli dráhy s nižším sklonem zjednoduší lepší pokrytí více obydlených oblastí, není důvod předpokládat, že je nepoužijí jen kvůli pár tuctům vědců.


pospa - 22/1/2015 - 20:46

quote:
quote:
Jestli jsem ten systém pochopil správně, půl hemisféry by mělo bohatě stačit.
Tak to bude v těch městech problém - často je vidět jen malá část oblohy a z okna, kde by právě by mohla být anténa s WiFi routerem - pro toho uživatele bytu je často vidět jen sousední barák a jen malý kus oblohy.
Takže provoz terminálu ve městech proto nebude spíše možný a nebo za cenu hledání místa kde to bude fungovat.
Elon nastínil budoucí cílovou skupinu uživatelů takto:

The goal will be to have the majority of long distance Internet traffic go over this network and about 10% of local consumer and business traffic. So that's - probably 90% of people's local access will still come from fiber but we'll do about 10% business to consumer direct and more than half of the long distance traffic.

A dává jeden příklad:

As you guys may know, the speed of light in vacuum is somewhere 40% to 50% faster than in fiber. So you can actually do long distance communication faster if you route it through vacuum than if you route it through fiber. It can also go through far fewer hops. Let's say you want to communicate from Seattle to South Africa. If you look at the actual path it takes, that's extremely convoluted. It'll follow the outline of the continents. It'll go through 200 routers and repeaters and the latency is extremely bad. Whereas, if you did it with a satellite network, you could actually do it in two or three hops. Well, maybe four hops. It depends on the altitude of the satellites and what the capacity and things are. But basically, let's say, at least an order of magnitude fewer repeaters or routers and then going through space at 50% faster speed of light. So it seems from a physics standpoint inherently better to do the long distance Internet traffic through space and then space is also really good for sparse connectivity.


Geal - 22/1/2015 - 21:01

No ale jestli Musk chce obsloužit lokálně třebas i jen deset procent Američanů, bude to pro těch zbývajících devadesát procent mít nepřímý důsledek alespoň v tom, že vohnouti typu Comcastu a jemu podobných budou pro změnu zase mít konkurenci, a nebudou moci se svými zákazníky neustále vyj****at, protože ti jim konečně budou moci někam utéct, bez ohledu na no, v jaké komunikačně-oligopolní oblasti se zrovna nacházejí. Takže pokud se ten projekt povede, bude to mít pozitivní důsledky pro všechny.

No a pak jsou tu ještě všechny ty "municipal fiber" projekty, které by díky tomuhle mohly získat pořádnou národní a mezinárodní interkonektivitu, opět bez toho, aby s nimi někdo vytřel podlahu.


tycka - 22/1/2015 - 21:32

quote:
jasat budu asi v prvom rade obyvatelia lazov, polarni vyskumnici a podobne v druhom rade obyvatelia miest so zlym pripojenim.
Neviem preco my cesi a slovaci okamzite uvazujeme "co ja z toho budu mit?" Zabudame ze zijeme v jednej z najrozvinutejsich casti sveta.


Jenže ty již dnes mohou využít internet přes GEO-DRUŽICE - tedy kromě těch polárníků - u těch již může být komunikace problémem - viditelnost družice nad rovníkem z pólů.
A právě pro tyto družice to bude zřejmě největší možné ohrožení.
Zařízení pro tento satelitní internet zřejmě by bylo menší a lepší doba odezvy a možná i větší kapacita připojení než u připojení přes GEO družice.
Takže zde vidím budoucí jasnou cenovou válku - tedy zřejmě přes ty GEO družice bude stále proto levnější.
Oni by totiž ohrozili i GEO družicové služby pro přenos hovorů - VOIP telefon to by to jistě umožnilo - krór když to má mít lepší odezvy než stejný přenos IP protokolu pozemní cestou.
Tedy dále i jasné ohrožení společnosti Iridium Satellite - opět terminály, který by jistě přímo uměly i VOIP - takže by fungovali i jako běžný satelitní telefon.
A pak i dokonce pronájmy přenosové kapacity pro TV reportéry - když by nešlo o živý přenos, ale jen o přenos reportáže do TV studia před vlastním vysíláním - prostě to ten reportér odešle v terénu přímo ze svého notebooku.

Jinak dobré mobilní internetové připojení bude dobudováno dle všeho postupně všude ve městech, kde již teď mají alespoň nějakého mobilního operátora. Východní Evropa má totiž spíše zpoždění než aby byla na vrcholu. A na běžné serfování vám stačí bohatě i 1 Megabit/s - opravu ne každý touží stahovat a přehrávat na internetu filmy - počítače prostě pro něj nejsou koníček a bere práci na nich spíše jen jako nutné zlo - získaní informaci pro svoji práci a jiné zcela nepočítačové koníčky. Například pro chov koní.

[Upraveno 22.1.2015 tycka]


Ervé - 23/1/2015 - 07:47

Nechápu ale počet satelitů. Jestli družice budou obíhat v 1100 km, tak pro dosah signálu 1860 km stačí pro celou Zemi 9 rovin po 16 družicích, s 18 rezervními celkem 162 družic (průměr oblasti na Zemi 3000 km, úhel satelitu vůči přijímači min. 36° od horizontu, rozestup družic v rovině 2580 km, vzdálenost rovin na rovníku 2230 km). K čemu 4000 družic? Pokud je výška dráhy a dosah signálu menší, počet družic narůstá, ale nad 1000 ks se reálně nedá dostat. Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte, ale co smetí, které se uvolní při startu a provozu? Jde o kusy výbušných šroubů, utržené izolace, adaptéry, a k tomu ještě sondy, které selžou (čím víc družic, tím víc jich selže). Takže pokud počet satelitů zreguluje na 162-300 nebudu mít zdaleka tolik námitek. Při 20leté životnosti satelitů musíte vypouštět 200 ročně! Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé]


David - 23/1/2015 - 08:48

Je to krok zpět, efektivnější je sestava na daleko vyšších drahách v počtech o dva řády nižších, nebo několik družic na geo.


ales - 23/1/2015 - 08:48

Jen dodávám, že pokud by družic celkově bylo cca 4000, tak jedno z možných uspořádání je 64 družic na 64 rovinách drah (=> 4096 družic). Pak vychází rozestup rovin i družic max. na cca 750 km (při výšce dráhy 1100 km). Na pokrytém území by vždy byla alespoň jedna družice více než 70° nad horizontem (skoro v nadhlavníku) a nebyla by dále, než 1200 km. Výhodnost (finanční) takového řešení si netroufám hodnotit, ale technicky a fyzikálně by to asi mohlo fungovat docela dobře.

P.S.: Jen jsem si vždycky myslel, že radiové spoje nemohou mít nikdy tak vysoké přenosové rychlosti, jako spoje optické. Takže mi není jasné, jak chtějí "mezidružicově" přenášet více než polovinu celosvětového mezikontinentálního datového provozu. To musí být stovky Gbit/s (a možná i víc).


pospa - 23/1/2015 - 08:57

quote:
Nechápu ale počet satelitů. Jestli družice budou obíhat v 1100 km, tak pro dosah signálu 1860 km stačí pro celou Zemi 9 rovin po 16 družicích, s 18 rezervními celkem 162 družic (průměr oblasti na Zemi 3000 km, úhel satelitu vůči přijímači min. 36° od horizontu, rozestup družic v rovině 2580 km, vzdálenost rovin na rovníku 2230 km). K čemu 4000 družic? Pokud je výška dráhy a dosah signálu menší, počet družic narůstá, ale nad 1000 ks se reálně nedá dostat. Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte, ale co smetí, které se uvolní při startu a provozu? Jde o kusy výbušných šroubů, utržené izolace, adaptéry, a k tomu ještě sondy, které selžou (čím víc družic, tím víc jich selže). Takže pokud počet satelitů zreguluje na 162-300 nebudu mít zdaleka tolik námitek. Při 20leté životnosti satelitů musíte vypouštět 200 ročně! Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé]

Na NSF se už nějakou dobu zabývají tématem rozmístění tak velkého počtu družic na orbitech kolem 1100 km. Vychází z předpokladu, že rovin oběžných drah by mělo být co nejméně, protože družice na každé dráze budou muset obíhat v jiné výšce, aby se při míjení nesrazily.
Dospěli k odhadu 25 rovin × 161 družic, nebo 23 × 175, což dává 4025. Finální konstelace může samozřejmě vypadat ještě jinak.
Add smetí. SpX žádné explozivní šrouby a výbušniny vůbec ze zásady nepoužívá. Počítá se samozřejmě s vynášením mnoha družic najednou, třeba 50 - 100 ks a to na reusable nosiči (FH, BFR). Smetí, se kterým se dá počítat, bude hlavně aerodynamický kryt, který je ale odhozen nízko a brzy spadne a dál dispenzer družic, u kterého si ale taky dokážu představit nějaký deorbit mechanizmus, takže na dráze nezůstane, ani nemůže - sejmul by brzo to co vynesl. Totéž platí pro horní stupeň nosiče.
Pokud konkurenti zlevní, bude to pro koncové zákazníky samozřejmě dobře, ovšem muskův plán je nabídnout něco jiného, než co zavedení poskytovatelé nabízí.


Ervé - 23/1/2015 - 09:11

to Aleš: proč rádiové spojení? Na tyto vzdálenosti je nejlepší laser. Nechápu ale, proč družice ve výšce 1100 km (a tedy nejmíň 1200 km od zákazníka) by měla mít druhou družici blíž než těch 1200 km. Já právě počítal s tím, že díky absenci atmosféry můžou být družice mnohem dál od sebe než je vzdálenost k pozemnímu zdroji. Taky pořád platí jednoduchá vlastnost - čím větší družice, tím efektivnější (lepší poměr hmotnost užitečného vybavení/hmotnost družice.


Geal - 23/1/2015 - 09:40

quote:
Je to krok zpět, efektivnější je sestava na daleko vyšších drahách v počtech o dva řády nižších, nebo několik družic na geo.

To mi přijde jako nesmysl, taková soustava bude mít mnohem menší šířku pásma a mnohem větší latence. Jinými slovy, nenabídne nic nového, co by bylo schopno přitáhnout masy zákazníků. [Upraveno 23.1.2015 Geal]


Geal - 23/1/2015 - 09:52

quote:
to Aleš: proč rádiové spojení? Na tyto vzdálenosti je nejlepší laser. Nechápu ale, proč družice ve výšce 1100 km (a tedy nejmíň 1200 km od zákazníka) by měla mít druhou družici blíž než těch 1200 km.


Možná právě kvůli tomu prostorovému multiplexování? Když bude z jedné pozemní lokality vidět na víc družic, tak se zvětší šířka pásma, když různé stanice budou mířit na různé satelity a jejich anténní laloky se nebudou překrývat.

(Předpokládám, že z téhož důvodu je také zapotřebí použít co nejvyšší pásmo, jaké ještě atmosféra rozumně povoluje, protože to umožní zúžit vyzařovací charakteristiky při zachování rozměrů antény a přitom zvýšit počet antén na satelitu omezené velikosti, aby se pokryly všechny prostorové úhly.)

quote:
Já právě počítal s tím, že díky absenci atmosféry můžou být družice mnohem dál od sebe než je vzdálenost k pozemnímu zdroji. Taky pořád platí jednoduchá vlastnost - čím větší družice, tím efektivnější (lepší poměr hmotnost užitečného vybavení/hmotnost družice.

Dálková komunikace mezi satelity jistě přijde vhod, protože se tím sníží zpoždění v převaděčích a dost možná i nároky na směrovací kapacity jednotlivých uzlů. To ale neznamená, že takto koncipovaný systém nebude potřebovat hodně družic. [Upraveno 23.1.2015 Geal]


Geal - 23/1/2015 - 10:02

quote:
Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé]

A když Iridium zlevní, čeho tím dosáhne? 10 kilobitů za sekundu proti Muskovu mnohomegabitovému monstru? To zlevní Iridium cenu na setinu? (Mimochodem, i pak by pořád stálo asi půl dolaru na megabajt. ;-)) Vždyť je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů. [Upraveno 23.1.2015 Geal]


yamato - 23/1/2015 - 10:05

Trochu zapadla druha cast tohto biznisprojektu - rovnaky system ma byt neskor vystavany na marse, z coho vznikne interplanetarny internet. Aky je vas nazor na toto? Je to vobec mozne? Myslel som ze prenosova kapacita na taku vzdialenost je velmi limitovana, hodiny trva kym sa prenesu data z vedeckej sondy. A teraz zrazu ze internet...


Geal - 23/1/2015 - 10:09

Marsovská infrastruktura bude mimořádně důležitá, protože čím více zařízení pošlete, tím bude důležitější, aby byla k dispozici spolehlivá širokopásmová komunikace. Díky podobné síti nad Marsem nebude každý rover nebo sonda potřebovat vlastní širokopásmový dálkový spoj, ale prostě s sebou poveze jednoduchý sériově vyráběný terminál. Čím větší provoz na Marsu bude, tím více se ušetří.

Na jakých komunikačních protokolech bude výsledek založen, to netuším, ale TCP přes to asi nikdo provozovat nebude. :-) Spíš nějaké specializované věci na skrývání latence. Šířka pásma sama o sobě ale asi nebude problém. [Upraveno 23.1.2015 Geal]


milantos - 23/1/2015 - 10:20

quote:
Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte,

Jaká střední doba se dá uvažovat při výšce kruhové dráhy ve výšce 1100 km ?


Geal - 23/1/2015 - 10:24

quote:
quote:
Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte,

Jaká střední doba se dá uvažovat při výšce kruhové dráhy ve výšce 1100 km ?

Střední doba čeho? Od rozhodnutí o stažení satelitu po jeho shoření v atmosféře? To asi bude záležet na použitém pohonu, případně na tom, jestli si pro satelit bude muset přiletět tahač, aby to udělal nedobrovolně.


milantos - 23/1/2015 - 10:35

Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.


dodge - 23/1/2015 - 10:40

quote:
Trochu zapadla druha cast tohto biznisprojektu - rovnaky system ma byt neskor vystavany na marse, z coho vznikne interplanetarny internet. Aky je vas nazor na toto? Je to vobec mozne? Myslel som ze prenosova kapacita na taku vzdialenost je velmi limitovana, hodiny trva kym sa prenesu data z vedeckej sondy. A teraz zrazu ze internet...


Článek k satelitní komunikaci ve sluneční soustavě

http://www.parabola.cz/clanky/5463/satelitni-komunikace-v-nasi-slunecni-soustave/


Geal - 23/1/2015 - 10:45

quote:
Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.


A proč vás to zajímá, když je to pro tyto družice irelevantní?


pospa - 23/1/2015 - 10:54

quote:
Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.
Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.
Jinak Elon počítá s tím, že bude satelity obměňovat v cca pětiletých intervalech. Z jeho projevu nevyplynulo, že by jeho družice měly mít životnost 20 let, jako ti 10× těžší mastodonti na GEO.
Pohonem jeho družic má být iontový motor (Hallův jev).


ucvrnkls - 23/1/2015 - 11:10

Ano dá se prohlásit:
" Ve výškách přes 1000 km nad Zemí převládá působení tlaku slunečních paprsků, ve výškách do 1000 km zase vliv atmosféry.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ceska-mimosa-je-ve-vesmiru-dcf-/zahranicni.aspx?c=A030627_223334_vedatech_pol"

Ideálně by každá družice měla mít motor pro snížení dráhy, alespoň někam k 700-800km nebo na odeslání na heliocentrickou dráhu někam kde je místa dost. A pokud možno nastavenou nějakým časovačem nezávislým na vůli centrální jednotky.


milantos - 23/1/2015 - 11:34

quote:
Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.


Reagoval jsem na tvrzení že : "Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte", otázkou : za jak dlouho přirozenou cestou ?. To byla z mé strany otázka , ne tvrzení. (To, že brzdění vlivem odporu atmosféry v této výšce je mizivé - ale je, je mi známo. ) O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo - proto mě zajímá právě to, jak se té "většiny " družic zbavíme. Nezajímá mě ani to, jak by to šlo,( těch způsobů je samozřejmě celá řada ), ale jsou-li nějaké informace. [Upraveno 23.1.2015 milantos]


Geal - 23/1/2015 - 11:55

quote:
O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo


Opravdu? Doporučuji znovu přečíst první stranu tohoto tématu. [Upraveno 23.1.2015 Geal]


tycka - 23/1/2015 - 12:01

quote:
Vždyť je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů.


Do kapsy - zde nevím, proč by tomu nemohlo být u této sítě stejně a
požadavek viditelnost na oblohu zde bude podobný.
Věřte mi - dobře vím že část lidí co používá Iridium pro telefonní hovory jen proto, že tam nemá nic levnějšího - třeba jachta na moři mimo dosah pozemních sítí. Ty jednoznačně dají přednost čemukoliv levnějšímu byť i méně pohodlnému k používání.
Též i vědecké expedice nemívají peněz nadbytek a proto Iridium k telefonnímu spojení použijí jen pokud tento družicový systém jim nebude momentálně fungovat.
Americké ministerstvo obrany samozřejmě u Iridia zůstane.
[Upraveno 23.1.2015 tycka]


Geal - 23/1/2015 - 12:24

Už teď víme, že tento systém bude operovat s pevně instalovanou anténou o velikosti zřejmě kolem 30 cm, která bude elektronicky sledovat prolétající satelity technikou phased array.

Iridium nemůže mít tak směrové antény, jednak proto, že operuje s mnohem delšími vlnami a mnohem menšími anténami, jednak proto, že lidé se při telefonování různě hýbají.

Nic z toho samozřejmě neznamená, že si vědecká expedice nemůže nainstalovat (polo)pevnou anténu a následně přes ni komunikovat pomocí bezdrátových handsetů (to už zvládne klidně třeba WiFi.)


Geal - 24/1/2015 - 22:57

quote:
A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?


Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)


yamato - 24/1/2015 - 23:15

takze, bude sa instalovat satelitny internet o 4-5 tisic druziciach, za pouzitia znovupouzitelnych heavy-lift nosicov, a to nie len na zemi, ale aj na marse. Tie iste nosice budu vynasat aj tazke interplanetarne lode s prvymi martanskymi kolonistami.

A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval?


pospa - 24/1/2015 - 23:20

quote:
A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval?

Tady asi nikdo, ale je dost možné, že před 5 lety to netušil ani EM.


NovýJiřík - 24/1/2015 - 23:25

Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo.
PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké čislo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit.




Bez obav, vůbec nic ve zlém neberu a je mi jasné, že se pokoušíme o velmi nepřesný výpočet z ještě nepřesnějších podkladů. Podle Aleše Holuba by stačilo 100 startů FH za 5 let, čili 20 ročně jen na tuhle záležitost. 20 FH ročně (!), pokud by to postačovalo, zní samo o sobě jako pecka. Když uvážíme i požadavky na starty všeho možného jiného, pochybuji, že na to kapacita současných kosmodromů stačí, a to i včetně toho čerstvě rozestavěného SpaceX. Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png
Nakolik je něco takového reálné u SpX, to nevím, věřím, že ano, a fandím tomu. Ale že by to bylo k dispozici před skončením "akce internet", tak na to bych tedy životní úspory nevsadil.


pospa - 24/1/2015 - 23:27

quote:
quote:
A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?

Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)

Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.


yamato - 24/1/2015 - 23:34

quote:
Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png



to nie je BFR, ale nejaka zlepenina z KSP


pospa - 24/1/2015 - 23:45

quote:
quote:
Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png

to nie je BFR, ale nejaka zlepenina z KSP

Na téma podoby BFR existuje na NSF několik spekulačních vláken, jedno taky v placené sekci L2, kde par lidí tvoří i 3D modely a zdařilé rendery, ovšem jsou to jen dohady. Co dnes už od Elona víme je to, že to nemá být prostá zvětšenina FH, tedy tři obrovské boostery v prvním stupni a nad tím druhý stupeň a pak náklad, ale pouze jeden silný core stepeň, možná o průměru 13-15 m , znovupoužitelný = asi opět vyklápěci nohy a na něm by už měl zřejmě sedět jen MCT s vlastním pohonem. Palivo na obou stupních metan, motory Raptor.

Tady je jeden z těch spekulačních renderů, který by tomu mohl trochu odpovídat.


Geal - 25/1/2015 - 01:19

quote:
Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.

No já bych čekal, že vzhledem k cenám xenonu by spíš šli alespoň po kryptonu. Je to sice větší technologická výzva, ale jestli těch 150 kg xenonu stojí dnes něco kolem $200k, pak u čtyř tisíc nízkonákladových satelitů budou ten podíl na ceně někde úplně jinde než u meziplanetární vědecké sondy. I kdyby jim stačila jen polovina toho množství, tak tím ušetří skoro čtyřista milionů. A to ani neberu vliv rostoucí poptávky na tržní cenu.


-=RYS=- - 26/1/2015 - 12:40

quote:
P.S.: Jen jsem si vždycky myslel, že radiové spoje nemohou mít nikdy tak vysoké přenosové rychlosti, jako spoje optické. Takže mi není jasné, jak chtějí "mezidružicově" přenášet více než polovinu celosvětového mezikontinentálního datového provozu. To musí být stovky Gbit/s (a možná i víc).


Ano, muzou mit mezidruzicove stovky Gbps, protoze mezi druzicema pravdepodobne budou mit spojeni na vysokem MW kmitoctu, odhaduji pasmo W, tedy okolo 80GHz, kde muzou pouzivat sirokopasmove spojeni za pomoci treba QAM1024 pri sirce 500MHz to muze delat i 20Gbps na jednom spoji. Predpoklad je, ze pro spojeni s GTW na povrchu to bude Ka pasmo.

A taky se da pouzit FSO, tedy laser (az 100Gbps).


Geal - 26/1/2015 - 15:13

Řekl bych, že čím vyšší pásmo, tím líp, protože tím víc antén s danou směrovostí se na povrch satelitu vejde. FSO by byla hodně zajímavá. Jsem ale zvědav, jak by řešili spolehlivé zaměřování. Přeci jen mechanické komponenty se nemají s vesmírem až tak úplně rády.


-=RYS=- - 26/1/2015 - 19:24

Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.

Takhle vypada zarizeni pro pozemni GaTeWay (GTW) a take jak vypada takovej satelit.



Je jen treba jemnou zamerovaci mechaniku. Pro plnohodnotne propojeni je treba 4x FSO pro 4 dalsi druzice nebo nahrada MW jednotkama pro W pasmo, ktere maji ploche mikropaskove anteny (tak 30x30cm ctvercova plocha) s V/H mikrorotatorama nebo pevnyma segmentovyma antenama na bazi SBF (Balfira), ktere by zhruba neustale mirilo na dalsi 4 druzice. Kazdopadne tam musi byt parabola (40-60cm) na V/H rotatoru v Ka pasmu pro komunikaci s pozemni GTW. Behem bezesveho handoveru (pretoceni anteny na dalsi pozemni GTW s presmerovanim toku dat (Spanning Tree Rapid/OSPF/BGP)) se tok dat presmeruje na dalsi pozemni GTW.
Mozna by parabola mirici na povrch do GTW dala nahradit pevnou vicesegmentovou plochou antenou s elektronickym prepinanim segmentu do urcitych stupnu.
Kazdopadne nejvhodnejsi segment pro primou satelitni komunikaci je nizsi S pasmo, protoze ta licence co drzi Google je jak jsem vycetl pro S-UMTS a to je mezinarodne zregulovano, tedy 2000-2120MHz a to jen nad uzemim Severni Ameriky. Pro ostatni WAZ-ITU to jsou jen casti z tohoto segmentu. Rekl bych, ze maji maximalne 2x8MHz. Vice polarizacni a vice segmentovy system CID by mohl pri progresivni modulaci treba PI8-DQPSK do ruzne smerovych segmentovych pevnuch anten na palube druzic mohlo dostatecne stacit i pro antenu jako ma telefon Iridium, ale pokud lidi budou chtit vyssi a stabilni rychlost, tak stejne se bude muset pouzit velka vice segmencni antena s vice SDR prijimacema. Takova antena by byla jako obracena 50cm parabola dnem vzhuru, hlavne na pevnych bodech jako jsou lode, polarni zakladny, tezba ropy apod..
To je ale jen muj nazor, mimochodem jsem si tu Helix antenu z telefonu Iridium Motorola 9000 otevrel, abych nakouknul. Na druhou stranu je to to prave pro Mesic a Mars a dalsi objekty.


Geal - 26/1/2015 - 19:53

quote:
Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.


Fakt? A kolik stovek gigabitů za sekundu to mělo na ~5000 kilometrů? Protože to jsou zhruba hodnoty, které Musk zřejmě bude potřebovat, pokud má cíl schramstnout dálkový provoz.


pospa - 15/5/2015 - 19:10

Renovace kancelářské budovy v Redmondu pokročila do stavu, kdy SpX oznámila plán zaháji provoz nové pobočky v Seattlu během června. Na úvod se 41 zaměstnanci.
http://www.bizjournals.com/seattle/news/2015/05/14/june-opening-of-spacex-officelaunches-new-era-of.html


pospa - 22/5/2015 - 18:17

Nová adresa:

SpaceX Seattle
18390 N.E. 68th St.
Redmond, Washington




pospa - 2/6/2015 - 21:28

SpX si 29.5. podalo žadost u telekomunikačního regulátora FCC o přidělení licence na vysílací frekvence v pásmech Ku a X/S pro komunikaci s 6-8 vývojovými satelity. V Roce 2016 hodlají vypustit prvni dva identické exempláře MicroSat-1a a MicroSat-1b.
Oba satelity mají být pomocí F9 vyneseny na kruhovou dráhu 625 km se sklonem 86,6°, s plánovanou životností 6-12 měsíců a mají komunikovat se 3 pozemními stanicemi:
SpaceX Headquarters: Hawthorne, California
Tesla Motors Headquarters: Fremont, California
SpaceX Washington: Redmond, Washington
Účel : testování a ověření konstrukce širokopásmového anténního systému pro budoucí satelitní konstelaci, zajišťující globální přenosy dat / internet.

Více tady: https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=162991&x=.
A tady: https://apps.fcc.gov/oetcf/els/reports/442_Print.cfm?mode=current&application_seq=66082&license_seq=66693


pospa - 18/7/2015 - 11:43

Na konferenci o výzkumu a vývoji na ISS 8.7. Elon Musk prohlásil, že se na vývoj a výrobu vlastních družic pro satelitní internet dívají s mnohem větší opatrností, jelikož se jedná o velmi riskantní záměr, na kterém si několik předchozích společností vylámalo zuby a zkrachovali.

http://www.bizjournals.com/seattle/morning_call/2015/07/elon-musk-expresses-new-caution-about.html


pospa - 22/7/2015 - 18:23

Satelitní operátor Intelsat požádal americký regulační úřad FCC, aby zablokoval start dvou malých experimentálních satelitů SpX pro testování technologií spojených s budoucím záměrem poskytování satelitního internetu. Jako zdůvodnění své žádosti uvádějí to, že SpX odmítlo zveřejnit dostatek informací pro kontrolu možné interference vysílacích frekvencí a posouzení rizika kolizí.
http://spacenews.com/intelsat-asks-fcc-to-block-spacex-experimental-satellite-launch/

...a oficiální odpověď SpX: https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=164950&x=.


pospa - 9/8/2015 - 18:42

SpX se na konci září naskytne příležitost získat vysílací frekvence od fy StarBand, která dnes oznámila ukončení své činnosti právě na 30.9.2015.
Půjde tak možná ve stopách svého konkurenta OneWeb, který získal spektrum frekvencí od zaniklého startupu Teledesic.

http://www.wired.com/2015/08/grounded-satellite-internet-service-may-open-sky-spacex/


pospa - 28/10/2015 - 07:47

Poměrně překvapivá informace od Shotwell(-ové):

SpaceX's Shotwell: 4,000-sat Internet constellation is 'very speculative now, not a lot of effort going into it, business model uncertain.'

https://mobile.twitter.com/pbdes/status/658963809877540865


ales - 16/11/2016 - 20:05

SpaceX zřejmě včera oficiálně poslala americkým regulačním úřadům (FCC) svůj návrh na vytvoření sítě družic pro rychlý satelitní internet (tzv. “SpaceX System”). Podle návrhu má síť obsahovat až 4425 aktivních družic (v první fázi 1600 družic, ve druhé fázi dalších 2825 družic). Komerční provoz by mohl být zahájen už v době, kdy by na oběžné dráze bylo 800 družic.

Osobně jsem zvědav, jak to půjde dál. Podle mne to je docela nadějný způsob, jak by SpaceX mohla získat dost peněz (např. i pro financování vývoje ITS). Uvidíme.

Zdroje informací:
https://twitter.com/pbdes/status/798895172436299776
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=41634.msg1609962#msg1609962
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=41634.0;attach=1387990;sess=10761 (PDF s technickými detaily)


alamo - 16/11/2016 - 20:18

a odkiaľ chcú nabrať peniaze na tých prvých 800 satelitov?


ales - 16/11/2016 - 20:21

Předpokládám, že většina prvotních peněz by měla pocházet "od investorů" (kteří budou věřit, že systém jim v budoucnu jejich investici vrátí a zhodnotí).


admin - 16/11/2016 - 22:51

A to jsem si myslel, jaký jsem megaloman...


yamato - 16/11/2016 - 23:02

go big or go home


alamo - 16/11/2016 - 23:35

hmm..
bola tam spomínaná nejaká previazanosť s úspechom projektu viacnásobne použiteľného nosiča?
mne to už smrdí nielen po previazanosti ale priam po "synergii"
viac krát som tu razil tvrdenie, že mnohonásobne použiteľný dopravný prostriedok si žiada aj "životné prostredie" v ktorom by mohol existovať, a teda haldu nákladu ktorý by mohol prepravovať
a toto vypadá, že to čo neposkytuje trh, rozhodol sa zase vytvoriť Elon..


admin - 16/11/2016 - 23:48

Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.


admin - 17/11/2016 - 00:06

Aktuálně k tématu na SpaceComExpo projekt manager Mike Holguin z ULA: hard to get launch rates up since demand in existing markets flat. Need to grow new markets



Je škoda, že oni sami z vlastní iniciativy s ničím nepřišli už mnohem dřív.


alamo - 17/11/2016 - 00:40

quote:
Aktuálně k tématu na SpaceComExpo projekt manager Mike Holguin z ULA: hard to get launch rates up since demand in existing markets flat. Need to grow new markets



Je škoda, že oni sami z vlastní iniciativy s ničím nepřišli už mnohem dřív.



to preto, lebo nechodia na toto fórum a nepreštudovali si tému "ekonomika prevádzky nosičov"


Véna - 17/11/2016 - 13:47

Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...


tycka - 17/11/2016 - 14:04

A SpaceX satelitech píše dnes i Technet:
http://technet.idnes.cz/elon-musk-spacex-internet-na-zemi-mars-dh2-/tec_technika.aspx?c=A161117_115310_tec_technika_nyv


NovýJiřík - 17/11/2016 - 14:32

Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...



Vskutku. A ve výšce 1100 až 1300 km zůstane prakticky nafurt.


ales - 17/11/2016 - 17:53

Ohledně "kosmického smetí" je v návrhu uvedeno, že po skončení aktivní životnosti (cca 5 - 7 let) bude u každé z družic zajištěna její likvidace (disposal) za dobu kratší než jeden rok (viz obrázek níže). Takže hromadit by se ty družice nahoře neměly.

Samozřejmě, že celý systém může potkat řada různých problémů, které bude třeba vyřešit. Někteří operátoři GEO družic se obávají rušení, případně se obávají "zombie" družic (těch které se na dráze porouchají). Uvidíme, zda to FCC i tak pustí nebo ne.


HonzaB - 18/11/2016 - 00:22

quote:
Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.


Přesně tak ten návrh chápu. V současnosti je relativně malé a konstantní množství vynášených nákladů a to nedává moc ekonomických šancí opakovaně použitelnému nosiči.

Ovšem jasný trend poslední doby je přechod z družicových spojů na optické kabely. Při komunikaci přes družice vzniká zpoždění už jen díky vzdálenosti na družici a zpátky. Pro ilustraci jednoduchý výpočet:
- Základní komunikační trasa ve střední Evropě je optická páteř do Vídně a do Mnichova. Například trasa Praha/Mnichov vede optikou v tělese dálnice a má cca 380km. Přenosové zpoždění je 0,0013s. (uvažuji pouze zpoždění signálu šířícího se rychlostí světla, nepočítám ostatní prvky přenosové trasy).
- Pro komunikaci přes GEO družici platí: ze střední Evropy je to vzdálenost cca 38000km na družici - což je cca 0,13s zpoždění, spoždění na družici při převodu na jiný transpondér je cca 0,1s, zpoždění z družice zpět na zem je opět 0,13s. Celkem tedy je zde zpoždění minimálně 0,36 sekundy (tedy 277x pomalejší než kabel)
- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupňů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).

Takový družicový internet bude řádově pomalejší než existující kabelová infrastruktura. Navíc s nižší přenosovou kapacitou. A s enormní cenou výstavby a provozu (při plánované technické životnosti družic je nutné obnovovat cca 500 družic ročně). Takže si myslím, že to ve vyspělém světě nikoho moc nezaujme.
A na afrických pláních není nikdo schopný a ochotný zaplatit enormní náklady. Nejsou totiž vyvážené výhodami oproti existujícím možnostem internetového připojení (mobilní sítě, Inmarsat, Iridium, GEO družice).
[Upraveno 18.11.2016 HonzaB]


admin - 18/11/2016 - 01:18

Honzo, to srovnání je nekorektní, protože nepočítáš ostatní prvky přenosové trasy.

Myslím, že už to tu někdo počítal a vůbec to tak špatně nevypadalo.


Derelict - 18/11/2016 - 07:31

quote:
quote:
Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.


Přesně tak ten návrh chápu. V současnosti je relativně malé a konstantní množství vynášených nákladů a to nedává moc ekonomických šancí opakovaně použitelnému nosiči.

Ovšem jasný trend poslední doby je přechod z družicových spojů na optické kabely. Při komunikaci přes družice vzniká zpoždění už jen díky vzdálenosti na družici a zpátky. Pro ilustraci jednoduchý výpočet:
- Základní komunikační trasa ve střední Evropě je optická páteř do Vídně a do Mnichova. Například trasa Praha/Mnichov vede optikou v tělese dálnice a má cca 380km. Přenosové zpoždění je 0,0013s. (uvažuji pouze zpoždění signálu šířícího se rychlostí světla, nepočítám ostatní prvky přenosové trasy).
- Pro komunikaci přes GEO družici platí: ze střední Evropy je to vzdálenost cca 38000km na družici - což je cca 0,13s zpoždění, spoždění na družici při převodu na jiný transpondér je cca 0,1s, zpoždění z družice zpět na zem je opět 0,13s. Celkem tedy je zde zpoždění minimálně 0,36 sekundy (tedy 277x pomalejší než kabel)
- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupňů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).

Takový družicový internet bude řádově pomalejší než existující kabelová infrastruktura. Navíc s nižší přenosovou kapacitou. A s enormní cenou výstavby a provozu (při plánované technické životnosti družic je nutné obnovovat cca 500 družic ročně). Takže si myslím, že to ve vyspělém světě nikoho moc nezaujme.
A na afrických pláních není nikdo schopný a ochotný zaplatit enormní náklady. Nejsou totiž vyvážené výhodami oproti existujícím možnostem internetového připojení (mobilní sítě, Inmarsat, Iridium, GEO družice).
[Upraveno 18.11.2016 HonzaB]


Pane Baštecký, dovolím si v tomto směru oponovat. Jedná se o zjednodušení, ale situace je odlišná. Bavíme-li se o rychlosti spojení, jedná se o propustnost spoje. Latence, kterou zde zmiňujete má take význam, protože na výslednou propustnost client-server má výrazný vliv, ale tento vliv je nepřímý.
Proto bych pro přirovnání vysvětlil - většina současných spojení má latency mezi 200-1500 ms (záleží s kým na internet komunikujete). Část latence dělají spoje jako takové, další ne nepodstatnou část routery. Latence na jednom 1Gbps segmentu se pohybuje okolo 1-2ms, latence na 10Gbps segment jde zpravidla o řád níž.
Přesto jsou aplikace, např. zasílání velkých objemů dat, kde uvedené nevadí. Výhodou je navíc husté pokrytí I vcelku technologií pustých končin. Takže se bavíte o SCADA systémech, e-mailech, stavových informacích, vše kde musíte mít zajištěno doručení informace, ale rozdíl několika sekund nehraje roli. Na druhou stranu je obtížné takový spoj použít například pro VoIP, kde latence hraje významnou roli, pro řízení kritických technologických procesů v reálném case atd. Ale obávám se, že to už je téma mimo kanál SpaceX.

P.S.: Na trasách dálkových spojů se zpravidla používají single-mode optická vlákna. Protože se zde zjednodušeně signal odráží (v reálu se šíří formou fononových jevů na rozhraní jádra a odrazné vrstvy), je rychlost nepatrně nižší než je ideální rychlost šíření světla v tomto typu material. A tato rychlost je nižší, než je rychlost šíření světla ve vakuu (poměr permitivity a permeability daného materialu). Ale mate pravdu, pro zjednodušení to stačí. Tohle není forum o informačních technologiích nebo telekomunikacích ;o) [Upraveno 18.11.2016 Derelict]


Derelict - 18/11/2016 - 07:40

quote:
Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...


Myslím si, že tohle si Elon Musk spočítal velice dobře. Zajištění bezpečného provozu tak obrovského množství satelitů totiž znamená:
Z hlediska zisků buď:
- možnost stat se globálním telekomnikačním operátorem (to jsou zisky)
- zajištění platform a služeb pro globálního telekomunikačního operátora
Z hlediska souvislostí pak:
- pravidelné starty SpaceX, což je přímý zisk, zároveň s tím stabilní trh s možností plánování zakázek a díky tomu pokles nákladů.
- nutnost začít řešit problem s odpadem na oběžné dráze, kde např. dle zdroje (americký, ruský, japonský ... zbytek nosiče nebo vybavení) bude inkasovat dle původu zdroje za úklid. Takový kosmický popelář, což může být lukrativní kšeft. Případně mu mohou firmy platit za vyčištění drah satelitů a snížení rizika provozu. Kdo ví.
- nutnost mit servisní moduly pro automatické doplňování paliva, jednoduché opravy (dokážu si představit robotizovanou výměnu component), odtažení starých a nefunkčních satelitů na dráhu s cílem v atmosféře a podobně.
- a jako vedlejší efekt z důvodů tlaků na náklady I další investici do vývoje.

Z hlediska Muska je tvorba takového trhu moudrým řešením.


martinjediny - 18/11/2016 - 08:23

quote:
...Z hlediska Muska je tvorba takového trhu moudrým řešením.
Jendoznacne ano.
Vsetky vyhody/nevyhody si Musk urcite zvazil. Dolezite je, ze investor to zaplati. dovody su len na nom.


milantos - 18/11/2016 - 09:46

quote:

Vsetky vyhody/nevyhody si Musk urcite zvazil. Dolezite je, ze investor to zaplati. dovody su len na nom.

Zatím tam vidím jen Muska. Kde je investor a kde má investor platící zákazníky ? Nebo jen alespoň potenciální zájemce o tuto službu?


admin - 18/11/2016 - 09:51

http://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/satellites/spacex-raises-1-billion-from-google-fidelity-for-satellite-internet-project


Arccos - 18/11/2016 - 10:15

Jsou někde už k dispozici ceny a parametry poskytovaných služeb?


admin - 18/11/2016 - 14:13

Ceny jsem neviděl a ještě roky bych je ani nečekal.

Ale tady je něco málo parametrů:

SpaceX expects its own latencies to be between 25 and 35ms, similar to the latencies measured for wired Internet services. Current satellite ISPs have latencies of 600ms or more, according to FCC measurements.

Once fully optimized through the Final Deployment, the system will be able to provide high bandwidth (up to 1Gbps per user), low-latency broadband services for consumers and businesses in the US and globally

Each satellite will provide aggregate downlink capacity of 17 to 23Gbps

SpaceX will use frequencies between 10GHz and 30GHz, in the Ku and Ka bands

http://arstechnica.com/information-technology/2016/11/spacex-plans-worldwide-satellite-internet-with-low-latency-gigabit-speed/


Véna - 18/11/2016 - 15:45

Vidím u tohoto projektu více rozměrů.

Primárně v něm vidím Elonovu "školu" pro ostatní, aby se nebáli a začali uvažovat o projektech ve velkém, neboť "díky" SpaceX to bude možné. Pak je jedno, zda projekt vyjde či nikoli.

Dále pokud to myslí vážně tak podle mého je nejzajímavější, pokud by tato síť mohla poskytovat internet (vysokorychlostní) všem družicím na oběžné dráze .. to by pak otevíralo neskutečné možnosti pro zintenzivnění stavby družic .. Dokážete si předdstavit komunikovat se svou družicí online, mít online stream dat atd? Pak se celý trh otevře mnoha hráčům ...

Ale jako "čistý" poskytovatel internetu skončí v propadlišti dějin .. myslím, že je tu precedens v podobě Iridia .. (kdo neví, geniální návrh satelitního telefonu, cca. 60 staelitu vzájemně porpojujících telefony atd. s kterými přišla Motorola a tvrdě pohořela, nebyla schopna konkurovat rozvoji pozemní sítě ...


josr - 18/11/2016 - 20:10

Pentagon a NASA hledají způsob jak omezit do budoucna bezprecedentní narůst počtu družic na oběžně dráze kvůli bezpečnosti. Protože nejen Spacex ale i další společnosti plánují stovky nebo dokonce tisíce malých satelitů na oběžně dráze.

http://www.wsj.com/articles/pentagon-nasa-mull-new-policies-to-deal-with-orbital-debris-1474018204#


velinsto - 19/11/2016 - 01:02

quote:
Vidím u tohoto projektu více rozměrů.

Primárně v něm vidím Elonovu "školu" pro ostatní, aby se nebáli a začali uvažovat o projektech ve velkém, neboť "díky" SpaceX to bude možné. Pak je jedno, zda projekt vyjde či nikoli.

Dále pokud to myslí vážně tak podle mého je nejzajímavější, pokud by tato síť mohla poskytovat internet (vysokorychlostní) všem družicím na oběžné dráze .. to by pak otevíralo neskutečné možnosti pro zintenzivnění stavby družic .. Dokážete si předdstavit komunikovat se svou družicí online, mít online stream dat atd? Pak se celý trh otevře mnoha hráčům ...

..


http://audacy.space/


HonzaB - 20/11/2016 - 22:33

quote:
... Kde je investor a kde má investor platící zákazníky? Nebo jen alespoň potenciální zájemce o tuto službu?


Tohle je nejpodstatnější na celé věci. Bez peněz do kosmu nelez ... ;-)

PS: o specifických vlastnostech satelitního přenosu internetu (výhodách i nevýhodách) se dá debatovat. Poměrně pěkné shrnutí je zde:

https://en.wikipedia.org/wiki/Satellite_Internet_access

Mým příspěvkem jsem chtěl poukázat na dlouhou přenosovou dobu (latency) jakožto jednu z hlavních nevýhod satelitního spojení. Na každý pád se téměř všude přechází na pozemní optické kabely a celulární sítě.


admin - 20/11/2016 - 22:51

Asi jsou některé příspěvky neviditelné. Třeba ten můj 18.11.2016 - 09:51. Jinak si to nedovedu vysvětlit, že je ta miliarda neviditelná.

Existují obrovská území, kde není a ještě velmi dlouho nebudou ani použitelné celulární sítě, natož tak optické sítě. Pokud cena bude relativně malá(oproti Iridium třeba), jsem přesvědčen, že může mít dost zákazníků.

Pro informaci cena přes Inmarsat a Iridium

http://www.satphonestore.com/tech-browsing/inmarsat-nav/fleet-one/airtime.html

http://www.satphonestore.com/airtime/iridium-airtime.html


Satelitní internet je na tom asi tak, kdy jediné spojení byl modem 14.4 přes telefonní linku. Vidím tam velký potenciál..


milantos - 20/11/2016 - 23:30

quote:
Jinak si to nedovedu vysvětlit, že je ta miliarda neviditelná.


Miliarda je možná dobrá na vývoj, ale výroba, vypuštění a provozování více jak 4000 satelitů včetně pozemního zabezpečení - to opravdu nejsou žádné peníze.


admin - 20/11/2016 - 23:49

No neřekl bych, že to nejsou žádné peníze. Na ten vývoj to právě stačí a investoři ví, že cena bude 10G$(Muskův odhad, tedy + nějaký koeficient). Logicky nepočítají jen s jednou miliardou.

Krom toho, je to míň(10G$), než roční čistý tisk Googlu. Google a Fidelity se staly akcionáři SpaceX. Že by si to rozmysleli a nakonec do toho nešli? Možná. Že by na to neměli? To ani náhodou.

http://www.wsj.com/articles/spacex-gets-1-billion-from-google-fidelity-1421795584


HonzaB - 21/11/2016 - 13:15

quote:
Asi jsou některé příspěvky neviditelné. Třeba ten můj 18.11.2016 - 09:51...


Martine omlouvám se, v tom příspěvku je odkaz, který jsem prošel příliš zběžně ...

Teď jsem pobrouzdal netem víc. Výsledkem je můj skeptický dojem, nebo spíše následující spekulace:

- Pokud odhlédnu od nádherných plánů a smělých vyjádření, tak čísla hovoří jasně. Musk prodal 10% SpaceX za cenu 1GUSD. Možná potřebuje hotové peníze na průběžný chod firmy, ale nemůže to říct napřímo a proto celá věc se satelitním internetem v navrženém formátu je jen barevný krycí manévr ...

- Nezávislé odhady nákladů navrženého satelitního internetu jsou 5GUSD vývoj, 880GUSD uvedení do provozu (4200satelitů po 150MUSD stavba a 50MUSD doprava na LEO plus 200 pozemních stanic po 200MUSD) a následné roční náklady ve výši kolem 11GUSD (roční obnova 400 satelitů po 150+50MUSD plus pozemní segment). Obávám se, že toto nezaplatí beduín, který si chce v pouši pustit pánský akční film na iphonu. Ostatní už internet mají (v dosahu civilizace je optický kabel a cellulární síť a v pustině pro malé přenosy dat z měřících míst a majáků v pohodě stačí Iridium a další existující mo.)


admin - 21/11/2016 - 13:47

S latencí Ti to nevyšlo, tak zkoušíš obviňování z podvodu a svůj vlastní nereálný odhad.

"150MUSD stavba a 50MUSD" - to myslíš jako stavba jedné družice za 150M$ a její vynesení za 50M$? To jako fakt? Uvědomuješ si, že jedna družice má vážit méně než 400kg?

Strana 54.
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2016/11/spacex-Technical-Attachment.pdf


honzac - 21/11/2016 - 14:13

quote:


proto celá věc se satelitním internetem v navrženém formátu je jen barevný krycí manévr ...

- Obávám se, že toto nezaplatí beduín, který si chce v pouši pustit pánský akční film na iphonu. Ostatní už internet mají (v dosahu civilizace je optický kabel a cellulární síť




Ano, ale kolik a za jakou cenu?

Google a podobní potřebují dostat neomezený mobilní internet mezi co nejvíce lidí. Nenažraní a líní monopolní operátoři o tom nechtějí ani pomyslet (ziskovost by se snížila z > 50% na < 10% a museli by pracovat). Když 1G lidí bude platit 10 USD měsíčně, pak to je 120 GUSD ročně (parametry tohoto výpočtu mohou být variabilní). A Google & spol. budou mít jednoho globálního partnera, bez nutnosti vést jednání s každým z několika národních operátorů. Uź jenom veřejná jednání o tom, způsobí mnoha lidem špatné spaní. Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.


milantos - 21/11/2016 - 14:34

quote:


Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.


Takže vítáte to, že ze stovek "monopolních operátorů" se stane jeden globální "supermonopolní" a ten si potom může s cenami a s celým světem dělat, co bude chtít ?
Z pohledu Googlu i SpX tu snahu chápu , ale jako uživatel budu proti


honzac - 21/11/2016 - 14:51

quote:

Takže vítáte to, že ze stovek "monopolních operátorů" se stane jeden globální "supermonopolní" a ten si potom může s cenami a s celým světem dělat, co bude chtít ?
Z pohledu Googlu i SpX tu snahu chápu , ale jako uživatel budu proti


To vůbec ne. Momentálně jsem proti všem. Ale v případě rozumného přístupu a odvahy by mohly být přínosem oba směry.


Libertarián - 21/11/2016 - 15:09

quote:
quote:


Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.


Takže vítáte to, že ze stovek "monopolních operátorů" se stane jeden globální "supermonopolní" a ten si potom může s cenami a s celým světem dělat, co bude chtít ?
Z pohledu Googlu i SpX tu snahu chápu , ale jako uživatel budu proti

Já tu snahu vítám. Tahle aktivita donutí ostatní poskytovatele přijít s inovacemi a cenovými slevami.


wintermute - 21/11/2016 - 15:11

quote:

- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupňů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).



No ja ked pocitam tak 4400km (teda signal na satelit a naspat) prejde za 0,01468s Na pozemnej stanici aj na transponderi pri 1Gbps sa nema preco zdrzat dlhsie ako 1ms 0,001s, ale ok dame tomu 5x viac (sice neviem co s tym paketom bude robit, ale ok) 5ms co je s brutalnou rezervou plus dalsich 0,015s co je spolu 0,02968s cize 29,68ms - koresponduje to aj s udajom ktory udava SpaceX. Co sa mi zda uplne v pohode aj na hranie hier. [Editoval 22.11.2016 wintermute]


tycka - 21/11/2016 - 18:29

quote:
quote:


proto celá věc se satelitním internetem v navrženém formátu je jen barevný krycí manévr ...

- Obávám se, že toto nezaplatí beduín, který si chce v pouši pustit pánský akční film na iphonu. Ostatní už internet mají (v dosahu civilizace je optický kabel a cellulární síť




Ano, ale kolik a za jakou cenu?

Google a podobní potřebují dostat neomezený mobilní internet mezi co nejvíce lidí. Nenažraní a líní monopolní operátoři o tom nechtějí ani pomyslet (ziskovost by se snížila z > 50% na < 10% a museli by pracovat). Když 1G lidí bude platit 10 USD měsíčně, pak to je 120 GUSD ročně (parametry tohoto výpočtu mohou být variabilní). A Google & spol. budou mít jednoho globálního partnera, bez nutnosti vést jednání s každým z několika národních operátorů. Uź jenom veřejná jednání o tom, způsobí mnoha lidem špatné spaní. Zatím to vidím, jako páku na monopolní operátory. I když ti jsou nepoučitelní, například v ČR umožnily vznik mnoha lokálních Wi-fi a optických nezávislých operátorů.

Nejspíš zcela nereálné přání.
Své služby bude muset na území daného státu poskytovat pouze se souhlasem toho dotyčného státu.
A pokud bude příliš levný a stát jakožto velký příjemce daní a možná i podílník velkých telekomunikačních operátorů mu to jednoduše NEDOVOLÍ.

A proto, že v tom zařízení je i vysílač - tak opatření bude velice jednoduché - pokud to nelegálně použijete tak dostanete pěkně velkou pokutu za provozování nelegálního vysílače. Jako důvod proč je tomu tak se vždy něco najde - nejjednodušeji - ruší to fungování armádního systému, který je utajován a tak vám proto ani můžeme říct jak ho to ruší.

Zařízení, ve kterým je vysílač musí být prostě i u nás homologované (snad jde v některých případech použít homologace EU - teď přesně nevím) a tu prostě a jednoduše s ohledem na výše míněné údajné rušení jednoduše nedostane.
Kmitočtové spektrum je prostě přírodním bohatství daného státu a pokud z jeho území jakkoliv vysíláte - je to prostě využití tohoto bohatství. Stejně jako byste někde chtěli začít sami od sebe na státním pozemku těžit kámen nebo písek.
Přijímač TV přes GEO družici neobsahuje žádný vysílač a tak nemůže nic rušit - nehledě na to, že lokalizace něčeho co nemá vysílač je nemožná - je to stejné jako hledat kus plechu stejné velikosti jako má ta anténa - leda tak vizuálně kontrolou rodinných domků.

A proto se nesmí divit, že ve většině státu nedostane prostě povolení (už jen lobbing odpůrců SpaceX udělá své) anebo jen na nelukrativní části málo obydleného území (opět s odkazem, že u těch měst to ruší armádní zařízení - třeba řekou z oblasti protivzdušné obrany).

On taky by mohl takto postupně zlikvidovat téměř veškerou infrastrukturu optických kabelů - do méně obydlených míst například - jednoduše by se je nevyplatilo udržovat. A než dotovat telekomunikační operátory za jejich udržování (třeba jako komunikační rezervu pro případ ohrožení státu) je lepší jim prostě zajistit takové podmínky, aby toho byli sami plně schopni.

PS - v diskuzích se ptali, proč žádá jen nějakou Americkou komisi o frekvence - vysvětlení je to, že on bude muset žádat o totéž na území každého státu, kde bude chtít nabízet své služby.
Americká komise prostě nemůže přidělit frekvence pro použití na jiném státě. Jinak pokud by to bylo celosvětově tak by optimálním způsobem by byla dražba - všichni na světě - co by je jistě též chtěli - by se této dražby mohli zúčastnit a je otázka, zdali by je byl schopen SpaceX přeplatit.
Vidíte, že vysvětlení proč musí žádat každý stát je tedy velice logické - je to stejné, jako by někdo přidělil někdo v USA někomu z USA část vzdušného prostoru ČR.

Příklad - licence pro provozování Iridium v ČR:
http://www.zive.cz/tiskove-zpravy/iridium-ziskalo-licenci-pro-provoz-v-ceske-republice/sc-5-a-6503/default.aspx
[Upraveno 21.11.2016 tycka]


admin - 21/11/2016 - 19:27

Kromě národních regulátorů tam vidím jediné další riziko - že se jim to ve světle konkurence nevyplatí a odpískají to.

http://spacenews.com/viasat-and-o3b-now-distant-neighbors-eye-confrontation-in-medium-earth-orbit/


chlmcan - 21/11/2016 - 19:40

tycka - no otazka je ci to nedopadne ako s iridium. Zacne to pouzivat americka armada (spacex s google loby to pretlaci) a nasledne sa to bude moct pouzit v kazdej krajine NATO a mate vyrieseny najbohatsi trh. Potom staci Cina (staci sa dohodnut ze spojenia z uzemia ciny musia ist cez ich firewall a pohoda) a India a uz mate potencial na 4 mld ludi a pritom stacilo presvedcit len 3 krajiny.

+ Musk chce takto riesit aj hlavne medzinarodne spojenia, ako zaloha pre odlahle krajiny (ako Novy Zeland) ked sa poskodi morsky opticky kabel je to ideal


wintermute - 21/11/2016 - 21:40

quote:

A proto se nesmí divit, že ve většině státu nedostane prostě povolení (už jen lobbing odpůrců SpaceX udělá své) anebo jen na nelukrativní části málo obydleného území (opět s odkazem, že u těch měst to ruší armádní zařízení - třeba řekou z oblasti protivzdušné obrany).

On taky by mohl takto postupně zlikvidovat téměř veškerou infrastrukturu optických kabelů - do méně obydlených míst například - jednoduše by se je nevyplatilo udržovat. A než dotovat telekomunikační operátory za jejich udržování (třeba jako komunikační rezervu pro případ ohrožení státu) je lepší jim prostě zajistit takové podmínky, aby toho byli sami plně schopni.

PS - v diskuzích se ptali, proč žádá jen nějakou Americkou komisi o frekvence - vysvětlení je to, že on bude muset žádat o totéž na území každého státu, kde bude chtít nabízet své služby.
Americká komise prostě nemůže přidělit frekvence pro použití na jiném státě. Jinak pokud by to bylo celosvětově tak by optimálním způsobem by byla dražba - všichni na světě - co by je jistě též chtěli - by se této dražby mohli zúčastnit a je otázka, zdali by je byl schopen SpaceX přeplatit.
Vidíte, že vysvětlení proč musí žádat každý stát je tedy velice logické - je to stejné, jako by někdo přidělil někdo v USA někomu z USA část vzdušného prostoru ČR.

Příklad - licence pro provozování Iridium v ČR:
http://www.zive.cz/tiskove-zpravy/iridium-ziskalo-licenci-pro-provoz-v-ceske-republice/sc-5-a-6503/default.aspx



Ono sa od roku 1999, ked sa licencovali Iridium, sa trh niekam posunul. Existuju od vtedy medzinarodne dohody a zdruzenia, ako napr CEPT a tak isto v ramci tych dohod aj generalne povolenia. Vid. naprliklad na Slovensku a obdone existuje aj v Cechach (oba staty su sucatou CEPT):

http://www.teleoff.gov.sk/data/files/41782.pdf

Otazka je, ze ci zariadenia SpaceX budu splnat toto povolenie, ale predpokldam, ze ak nie, tak sa doplnia tabulky, alebo sa zapracuje na novom. Homologizacia zariadeni tiez nieje problem, tiez su na to medzinarodne dohody a nieje potrebne to robit v kazdom state. Povacsinou stacia prehlasenia o zhode.

Osobne si myslim, ze v civilizovanom svete nebude existova vela statov kde to povolene nebude. Viem si predstavit, z budu mat problem v Severnej Koreii, alebo v Cine a Rusku (update Rusko je clenom CEPT takze tam by problem byt nemal tiez).

SpaceX nieje jediny poskytovatel, lisit sa bude len vo vyrazne vyssej kapacite a nizkej latencii oproti GEO.

Inac priklad na homologizaciu, napr. Apple ziada pred uvedenim produktu (telefonu) FCC. Co je americky urad a na ECC co je cast CEPT, kde je cca 48 statov. Vacsina ostatnych statov aj ked niesu clenmi proste akceptuju FCC a ECC. Ano najde sa zopar vynimiek ktore je potrebne riesit individualne. Napr. Cina.

Taku severnu koreu riesit asi nebudu aj vzhladom na kupnu silu tejto sluzby.
[Editoval 22.11.2016 wintermute]


novák - 22/11/2016 - 10:03

Měl bych dodaz k provozu a nosičům, dosud se to neřešilo.

Pan Holub tu dal (17.11.2016 - 17:53 - Aleš Holub) nějaká čísla.

Mimo jiné tam SpaceX uvádí životnost dužice 5-7 let. Čiliže při 4000 družicích bude pro udržení provozu třeba dodat nových 670 kusů ročně (v prvních letech při výstavbě uskupení pochopitelně bude provoz několikrát větší).

Jsou tam i rozměry družic - 4 x 1,8 x 1,2 metru. Z toho prý plyne že např. do (existujícího) Falconu 9 se jich vejde maximálně 8 (670/8=84 startů ročně).

Kolik se jich poskládá pod kryt užitečného zatížení (budoucího) Falconu Heavy?


admin - 22/11/2016 - 10:26

Prozatím je kryt na FH stejný jako u F9. Neviděl jsem zmínku o nějakém jiném.
http://www.spacex.com/news/2013/04/12/fairing


Petr_Šída - 22/11/2016 - 12:22

quote:
Měl bych dodaz k provozu a nosičům, dosud se to neřešilo.

Pan Holub tu dal (17.11.2016 - 17:53 - Aleš Holub) nějaká čísla.

Mimo jiné tam SpaceX uvádí životnost dužice 5-7 let. Čiliže při 4000 družicích bude pro udržení provozu třeba dodat nových 670 kusů ročně (v prvních letech při výstavbě uskupení pochopitelně bude provoz několikrát větší).

Jsou tam i rozměry družic - 4 x 1,8 x 1,2 metru. Z toho prý plyne že např. do (existujícího) Falconu 9 se jich vejde maximálně 8 (670/8=84 startů ročně).

Kolik se jich poskládá pod kryt užitečného zatížení (budoucího) Falconu Heavy?



Vejde se jich tam víc, cca 15

Tohle jsou rozměry v rozloženém stavu


yamato - 22/11/2016 - 12:38

quote:


Vejde se jich tam víc, cca 15

Tohle jsou rozměry v rozloženém stavu


cize 44 startov rocne, stale vela.
V 2016 dala SpX 10 startov ak ratam aj AMOS, povedzme ze bez nehod a s dvoma rampami by to bolo 20.
Ak bude SpX znovupouzivat stupne efektivne, povedzme ze zvladne dvojnasobny pocet startov. To uz mame 40.

Cize, cista spekulacia, moze SpX taky pocet startov zvladnut, ak bude mat dva a viac kozmodromov, nebudu jej buchat rakety a prve stupne budu vyzadovat len minimalnu udrzbu.
Na vsetkych troch veciach sa pracuje. Cize business so satelitmi je napasovany na buduci (idealny) stav, ktory mozu ale aj nemusia dosiahnut.


NovýJiřík - 22/11/2016 - 13:57

Cize, cista spekulacia, moze SpX taky pocet startov zvladnut, ak bude mat dva a viac kozmodromov, nebudu jej buchat rakety a prve stupne budu vyzadovat len minimalnu udrzbu.



To je poměrně hodně kdyby, ale i pokud by to všechno přesně vyšlo, pořád je to málo, poněvadž předpokládám, že SpaceX bude chtít vynášet i jiné náklady, než satelity pro internet. Počítejme dejme tomu s 20 dalšími starty všeho druhu ročně, a jsme na 60. To už by byla těžká frajeřina a pochybuji, že na to v dohledné době bude infrastruktura, protože i ostatní chtějí létat (a bude jich čím dál víc), přičemž počet kosmodromů a ramp nijak výrazně nevzkvétá.


Petr_Šída - 22/11/2016 - 14:05

quote:
Cize, cista spekulacia, moze SpX taky pocet startov zvladnut, ak bude mat dva a viac kozmodromov, nebudu jej buchat rakety a prve stupne budu vyzadovat len minimalnu udrzbu.

To je poměrně hodně kdyby, ale i pokud by to všechno přesně vyšlo, pořád je to málo, poněvadž předpokládám, že SpaceX bude chtít vynášet i jiné náklady, než satelity pro internet. Počítejme dejme tomu s 20 dalšími starty všeho druhu ročně, a jsme na 60. To už by byla těžká frajeřina a pochybuji, že na to v dohledné době bude infrastruktura, protože i ostatní chtějí létat (a bude jich čím dál víc), přičemž počet kosmodromů a ramp nijak výrazně nevzkvétá.



řekl bych, že do toho můžou promluvit dvě věci:

- větší aerodynamický kryt na FH
- ITS


admin - 22/11/2016 - 14:06

quote:
přičemž počet kosmodromů a ramp nijak výrazně nevzkvétá.


Tak jeden přece jen jo... Pomalinku...


ales - 22/11/2016 - 15:32

Ohledně rozměru 4 x 1,8 x 1,2 metru se předpokládá (na NSF), že jde o rozměry v rozloženém stavu (jen asi bez solárních panelů), takže ve složeném stavu by měly být družice menší a pod aerodynamický kryt by se jich mohlo vejít přes 15, možná i víc než 20.

Přesto je zřejmé, že plné průběžné obnovování satelitního systému by zřejmě vyžadovalo ročně vypustit až téměř 800 družic při zhruba 50 startech za rok.

Osobně ale nevidím žádný zásadní důvod, proč by SpaceX se svými Falcony nemohli startovat z jediné rampy třeba jednou za týden (nebo i častěji). Se dvěma rampami se podle mne mohou (teoreticky) dostat na více než 100 startů ročně, a to už by stačilo nejen na vlastní "SpaceX System", ale i na spoustu jiných komerčních nákladů.

Nejdůležitějším předpokladem k tomu je dostatečná spolehlivost Falconů (a mnohonásobná použitelnost jejich prvních stupňů). Když se dostanou nad 95% úspěšnost, tak to celé může fungovat. Když tu spolehlivost nedosáhnou, nepůjde to. Uvidíme (držím SpaceX palce, aby se jim to podařilo).


NovýJiřík - 22/11/2016 - 16:27

Když se dostanou nad 95% úspěšnost, tak to celé může fungovat. Když tu spolehlivost nedosáhnou, nepůjde to. Uvidíme (držím SpaceX palce, aby se jim to podařilo).



No, to tady asi každý, aspoň doufám.


yamato - 22/11/2016 - 19:38

quote:

To je poměrně hodně kdyby,


ano, cista spekulacia, ved som to pisal

quote:
Osobně ale nevidím žádný zásadní důvod, proč by SpaceX se svými Falcony nemohli startovat z jediné rampy třeba jednou za týden (nebo i častěji)


dovolim si tvrdit, ze pokial chce SpX skutocne znizit ceny vesmirnych letov o dva rady, tak takato frekvencia je nevyhnutna. Analyzy nakladov ukazuju, ze aj keby cena nosica klesla na nulu, start stale vyjde na desiatky milionov cisto z dovodov fixnych nakladov a prevadzky kozmodromu. Jediny sposob ako skresat tieto naklady je zvysit frekvenciu startov.

To jest, ak sa na to pozrieme z druhej strany, takato satelitna konstelacia vytvori tie potrebne naklady v poctoch, ktore dnes nie su.
Cize satelity potrebuju reusable falcon a ten potrebuje satelity. Pekny parik


milantos - 22/11/2016 - 22:22

quote:
.
Cize satelity potrebuju reusable falcon a ten potrebuje satelity.

A bez toho nebude BFR a osídlování Marsu


novák - 24/11/2016 - 09:55

Takže to bude fungovat, až začne létat FH a získají peníze postaví rampy a dostanou se na potřebnou spolehlivost a dokážou rychle znovupoužít první stupně a ...

... tak mám dojem, že tisící družici systému budou mávat Číňani z Měsíce. A to je mám za nikam nespěchající šneky.


alamo - 24/11/2016 - 10:53

a práve preto som tu celé tie roky, razil ten môj uletený nápad.. rozkrájať výpravu trebárs k Marsu, alebo cislunárny dopravný systém na "šravbičky", a vyniesť ju hore čo najmenším nosičom, nákladu by bolo hafo
a hneď by si nebolo nutné lámať hlavu nad krkolomnými investičnými projektami
..a to vraj ja, nemám pre Muska žiadne pochopenie


RiMr - 24/11/2016 - 12:01

"... tak mám dojem, že tisící družici systému budou mávat Číňani z Měsíce. A to je mám za nikam nespěchající šneky."

...oni se SpaceX snaží dostat na Měsíc?

...navíc už tam USA byli, v době, kdy byla v Číně Rudá revoluce kosící vlastní lid v nejlepší kondici...


admin - 24/11/2016 - 12:16

SpaceX není jediná firma, která by ráda zastínila Slunce tisícovkami družic.

http://www.spacenewsmag.com/the-bottom-line/enough-satellites-to-darken-the-skies/


NovýJiřík - 24/11/2016 - 12:22

...navíc už tam USA byli, v době, kdy byla v Číně Rudá revoluce kosící vlastní lid v nejlepší kondici...



To je sice pravda, jenže smutné na tom je, že zatímco Čína se od neblahých tradic "velkých skoků" a "kulturních revolucí" dávno osvobodila a momentálně jede skoro ve všech ohledech (bohužel, s výjimkou kosmonautiky, kde bych to viděl nejradši, ale kde se opravdu plazí jako šnek) jako drak, tak USA i celý Západ spadl do černé díry multikulturní a neomarxistické revoluce. Upřímně doufám, že to není konečná a že se voliči probudí a všechny ty současné tzv. (j)elity smetou, ale...
Takže odvolávat se na to, že "my jsme tam byli před půlstoletím", když momentálně nedokážou vlastními silami dostat lidi ani pár set kiláků nad zem, mi silně připomíná tzv. "kyselé hrozny".


alamo - 24/11/2016 - 12:25

quote:
.oni se SpaceX snaží dostat na Měsíc?


Ja by som im to vážne radil.
Prejaviť v krízovej situácii trochu to ehm zdravého politického oportunizmu sa vyplatí.
Ak by chcel Trump nejaký zjavný úspech, napríklad lunar flyby, v dohľadnej dobe mu ho môže poskytnúť len Musk, zapomoci FH Dragon.
Teda ak je ochotný trochu sa prispôsobiť..


yamato - 24/11/2016 - 12:31

quote:
Takže to bude fungovat, až začne létat FH a získají peníze postaví rampy a dostanou se na potřebnou spolehlivost a dokážou rychle znovupoužít první stupně a ...



takže aby som zhrnul niektoré pesimistické názory na SpX:

-znovupoužívanie boostrov nemá zmysel, pretože nie sú náklady
-satelitná konštelácia je nezmysel, pretože so súčasnými nosičmi sa nedá robiť tak veľa štartov
-FH je len marketingový ťah
-aby to fungovalo, treba silný nosič, rýchlo znovupoužiteľný nosič, alebo rýchlo znovupoužiteľný silný nosič

No nevim pane, mne to vyjde že u SpX to do seba zapadá, ale u kritikov moc nie


NovýJiřík - 24/11/2016 - 12:31

oni se SpaceX snaží dostat na Měsíc?



Ja by som im to vážne radil.
Prejaviť v krízovej situácii trochu to ehm zdravého politického oportunizmu sa vyplatí.
Ak by chcel Trump nejaký zjavný úspech, napríklad lunar flyby, v dohľadnej dobe mu ho môže poskytnúť len Musk, zapomoci FH Dragon.
Teda ak je ochotný trochu sa prispôsobiť..

Ano, s tím souhlasím, problém je, že FH ještě ani jednou neletěl, a až konečně poletí, kolik bude muset uskutečnit úspěšných letů v řadě, aby se mohl ucházet o certifikaci pro lety s posádkou?


yamato - 24/11/2016 - 14:39

quote:

Ano, s tím souhlasím, problém je, že FH ještě ani jednou neletěl,


to nie je tak celkom pravda. Podla poslednych info ma byt pri prvom lete pouzity jeden olietany booster. Cize jedna cast z FH uz letela


martinjediny - 24/11/2016 - 23:55

quote:
...No nevim pane, mne to vyjde že u SpX to do seba zapadá, ale u kritikov moc nie

U SPx to musi zapadat. Je to sukromna firma riadena kapitalistom.
Koncepcne to musi mat hlavu a patu, lebo rovno Musk by ich rozniesol v zuboch.
otazka je len, kde je slabina koncepcie a co je len PR a co zastieraci manever...


dodge - 25/11/2016 - 05:42


HonzaB - 25/11/2016 - 10:14

quote:
quote:
...No nevim pane, mne to vyjde že u SpX to do seba zapadá, ale u kritikov moc nie

U SPx to musi zapadat...


U SPx to musi VYPADAT, že to zapadá ... ;-)

ps: svádělo mne si rejpnout, když už tady jsem za skeptika ... ;-)


yamato - 25/11/2016 - 11:19

Skepticizmus je pochybnosť o výsledku.
Pochybnosť o zámeroch je podozrievavosť.
Obviňovanie bez dôkazov je ohováranie.


Petr_Šída - 25/11/2016 - 19:26

quote:
Skepticizmus je pochybnosť o výsledku.
Pochybnosť o zámeroch je podozrievavosť.
Obviňovanie bez dôkazov je ohováranie.


Dobrý


Kamil73 - 25/11/2016 - 20:22

quote:
...více než 100 startů ročně... Když se dostanou nad 95% úspěšnost...


takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?


ales - 25/11/2016 - 22:13

quote:
quote:
...více než 100 startů ročně... Když se dostanou nad 95% úspěšnost...
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?
Podle mne ano, ale maximálně. Doufám, že se dostanou nad 98% úspěšnost, takže reálně očekávám žádnou, jednu nebo dvě havárie ročně. S tím se prostě musí počítat. I proto by bylo vhodné, aby ty vynášené družice byly relativně levné (to snad bude zajištěno i tím, že jich bude tolik a všechny budou stejné).


alamo - 25/11/2016 - 22:26

kde bolo, tam bolo..
tvrdil som tu kedysi dávno, že rozmontovať výpravu na Mars na "šravbičky" sa vyplatí aj s toho dôvodu, že väčšina nákladu bude "blbonáklad" - palivo.. a to ai môže dovoliť aj omnoho väčší počet kixov pri štarte, než "inteligentný drahý náklad" telekomunikačné satelity
to je asi nejaká "kozmologická konštanta"
keď niečo tvrdím ja, tak je to "alamovina"
keď to isté (po rokoch) povie Elon, je to prejav génia


ales - 25/11/2016 - 23:41

Jenže i Elon navrhl výpravu na Mars v podstatě "v jednom kuse" (viz ITS).

Podle mne je podstatné to, že "mnohodružicový komunikační systém" principiálně může přinést vysoký finanční příjem (z telekomunikačních a IT služeb) a je tedy schopen absorbovat i relativně vysoké ceny startů a družic (a přitom ještě vygenerovat čistý komerční zisk).

Klasická "výprava na Mars" naproti tomu představuje vlastně jen "čisté finanční výdaje" (bez naděje na finanční zisk), takže honba za minimální celkovou cenou je zde skoro nezbytností (a rozmontování "na šroubečky" prostě vychází dráž).


NovýJiřík - 25/11/2016 - 23:58

takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?


Podle mne ano

To bude docela sranda. Minulá "odstávka" trvala 6 měsíců, ta současná zatím skoro tři a ještě nekončí. Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti.
Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?


alamo - 26/11/2016 - 00:00

hmm..
doporučoval by som prečítať si klasika
Terry Pratchett - Zas(l.r)aná pošta
transport "čistých" správ sem a tam, je ošemetná vec.. nie je to tovar ako každý iný..


ales - 26/11/2016 - 00:18

quote:
... Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti. Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?
Předpokládám, že by to mohlo fungovat jako dnes třeba v letectví. I když havaruje velké dopravní letadlo, tak ostatní letadla stejného typu většinou stejně létají dál (vyšetřování probíhá "za provozu").


alamo - 26/11/2016 - 00:23

napríklad taká vec ako "veľký čínsky firewall".. Zuckerbergove trable ohľadom posudzovania "pravdivosti" správ..
to všetko sa zosype Elonovi na hlavu, a súvislosti kozmonautiky vybuchnú..


NovýJiřík - 26/11/2016 - 14:18

Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti. Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?


Předpokládám, že by to mohlo fungovat jako dnes třeba v letectví. I když havaruje velké dopravní letadlo, tak ostatní letadla stejného typu většinou stejně létají dál (vyšetřování probíhá "za provozu").

To by byla paráda, ale mám vážné obavy, že toho se hned tak nedočkáme a exkluzivita se vším, co k tomu patří, se u kosmonautiky bude projevovat i nadále.


admin - 4/3/2017 - 17:59

Ehm. 12 000 družic?

http://www.parabolicarc.com/2017/03/03/spacex-launch-12000-satellites/


yamato - 4/3/2017 - 18:54

aspon uvidime, ako vyzera nocna obloha na planete v nejakej hviezdokope asi ide predat astro-vybavu, kym neskolabuju ceny...

kolko moze vazit taky satelit? do pol tony? to by ich FH vyniesol stovku naraz


Erakis - 6/3/2017 - 11:06

quote:
aspon uvidime, ako vyzera nocna obloha na planete v nejakej hviezdokope asi ide predat astro-vybavu, kym neskolabuju ceny...


Tak tohto by som sa nebál. Väčšina z tých satelitov by mala obiehať vo výškach nad 1000 km, navyše budú pomerne malé, takže voľným okom ich (mimo občasných zábleskov) ani vidieť nebude. A určite nebudú mať pol tony, hovorí sa niečo o cca 100 kg. Oveľa väčším problémom bude nárast rizika ich kolízii s kozmickým odpadom. Toľko satelitov proste neustriehneš.


milantos - 6/3/2017 - 14:20

quote:

Tak tohto by som sa nebál. Väčšina z tých satelitov by mala obiehať vo výškach nad 1000 km, navyše budú pomerne malé, takže voľným okom ich (mimo občasných zábleskov) ani vidieť nebude.

Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem, toho bude dost. A poroste to délkou expozice

Je krásné ohánět se čistou energií.... ale jak jde o kšeft, je nám jedno , co při tom zaneřádíme


Erakis - 6/3/2017 - 15:56

quote:
Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem, toho bude dost. A poroste to délkou expozice



To tiež nie je pravda. Ak fotíš oblohu dlhou expozíciou, nasnímaš dajme tomu hviezdy o jasnosti 7 mag, ale už nemusíš nasnímať pohybujúci sa satelit o rovnakej jasnosti. Proste preto že za čas, ktorým je držaná expozícia prejde satelit určitú dráhu a nemusí sa stihnúť "vypáliť" na CCD čip tak isto ako (kvázi)"stojatá" hviezda (resp. daná stopa satelitu neprekročí hranicu šumu). Samozrejme záleží od parametrov prístroja (citlivosť čipu, ohnisková vzdialenosť, expozícia,...) ktorým fotíš a tiež postupu ako fotíš. Avšak určite sa netreba obávať, že teraz na každej dlhoexpozičnej fotke oblohy ktorú si kedy zrobíš svojou domácou zrkadlovkou sa to bude hemžiť stovkami stôp po satelitoch. Okrem toho nezabúdaj, že satelity vidno len ked sú osvetlené Slnkom, takže táto "hrozba" klesá dlhší čas po západe Slnka na nulu.


milantos - 6/3/2017 - 16:19

No, kdybych na 1 hodinové expozici, která zabírá plochu celkem jen 40´x 30´ neměl minimálně 1 stopu od družic , byl by to zázrak.
Jen pro ilustraci : tady je snímek ztracené brašny na nářadí z EVA na ISS z roku 2009. Jasnost cca 7,5-8 mag, rozměry brašny : 20"x 15"x 15"


Ty družice sice budou na vyšší dráze, ale určitě budou větší a hlavně, pokud mají mít dosah na malé antény na Zemi, budou potřebovat určitě ne miniaturní sluneční panely. [Upraveno 06.3.2017 milantos]


Erakis - 6/3/2017 - 16:31

Ale ved jasne, som napísal že záleží od toho čím fotíš a ako fotíš. Ked robíš hodinové expozície cez dalekohľad s väčšou ohniskovou vzdialenosťou, tak samozrejme pravdepodobnosť že zachytíš aj menšie objekty na LEO je veľká, obzvlášť ak fotíš nedlho (relatívne podľa ročného obdobia) od západu Slnka. Ty si ale napísal, že citujem "Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem", čo pôsobí zavádzajúco a doslovne vzaté to nie je pravda.

quote:
Ty družice sice budou na vyšší dráze, ale určitě budou větší a hlavně, pokud mají mít dosah na malé antény na Zemi, budou potřebovat určitě ne miniaturní sluneční panely


To už v dnešnej dobe nemusí platiť. Stačí sa pozrieť na tých pár info čo bolo zatiaľ zverejnených o satelitoch konkurenčného projektu OneWeb (a nevidím dôvod prečo by to so SpaceX satelitmy malo byť výraznejšie inak.

https://arstechnica.com/science/2015/06/onewebs-constellation-of-700-low-altitude-satellites-will-be-built-by-airbus/

P.S.: Inak to s tou brašňou si fotil ty? Ak áno, tak gratuľujem, super úľovok.
[Upraveno 06.3.2017 Erakis]


milantos - 6/3/2017 - 16:45

Fotka je moje.
Ale ono s tím větším přístrojem to zas taková radost není. Zase se ten objekt s rostoucím ohniskem pohybuje po delší dráze ( vykresluje delší stopu), takže to dost limituje přínos té větší velikosti přístroje. ( přínos ~ D^/F )
Slunce pod obzorem hodně limituje pouze v zimě, v letních měsících je dostupná velká většina oblohy pro družice ve výšce 1000 km


yamato - 6/3/2017 - 19:13

ja uz som sice dlho nefotil, ale pamatam si ze druzice boli problem, na kazdej druhej fotke nieco bolo. Milantos ma bohuzial recht. A ked sa vyroji 12tisic druzic, tak to este len zacnu problemy


Alchymista - 6/3/2017 - 21:23

Jeden neúspešný pokus, druhý... a z pilotovaných letov sa stane len technicky zložitejšia a drahšia verzia ruskej rulety.
Tento nápad je totiž presne ten správny recept na kesslerov symptom.


admin - 6/3/2017 - 23:27

Nejen o SpaceX družicové síti, o limitech použití atd.

"A Global Internet: The Next Four Billion Users"

http://online.liebertpub.com/doi/full/10.1089/space.2015.0033


Erakis - 6/3/2017 - 23:40

quote:
ja uz som sice dlho nefotil, ale pamatam si ze druzice boli problem, na kazdej druhej fotke nieco bolo. Milantos ma bohuzial recht. A ked sa vyroji 12tisic druzic, tak to este len zacnu problemy

Yamato, čítal si moje argumenty? Zdá sa mi že nie. Takže zhrniem - Milantos má len čiastočný recht, ktorý ja nepopieram, a to že pri snímani s vhodnou technikou pri dlhých expozíciach v určitých časoch a obdobiach roka ti môžu prelety aj slabých satelitov naozaj zavadzať na fotografiách. Rozhodne ale doslovne neplatí to čo uviedol predým, že sa to prejaví pri každej snímke oblohy akoukoľvek technikou, obzvlášť keď sa tu bavíme o malých satelitoch na pomerne vysokých orbitach. Takže nech sa nám na plánoch SpaceX v tomto ohľade nepáči čokoľvek, nezavádzajme a budme korektný.


admin - 24/4/2018 - 22:44

Proč Musk uspěje se Starlinkem.

https://eureka.eu.com/innovation/space-internet-elon/


admin - 28/4/2018 - 19:15

Bude to stát 10G$ a změní to svět. Mno, uvidíme...

https://www.floridatoday.com/story/tech/science/space/2018/04/26/spacex-shotwell-starlink-internet-constellation-cost-10-billion-and-change-world/554028002/


admin - 3/5/2018 - 10:47

TESLA auta by mohla komunikovat via Starlink. Tím by získaly výhodu před konkurencí.


https://www.inverse.com/article/44449-elon-musk-explains-how-teslas-might-connect-to-spacex-internet-satellites


admin - 4/6/2018 - 20:52

Oba TinTinové fungují dobře, ale proběhne ještě další vývoj.
Bude 25ms stačit?

http://www.spaceflightinsider.com/organizations/space-exploration-technologies/elon-musk-spacexs-starlink-satellite-broadband-service-meets-key-performance-metric/


admin - 6/9/2018 - 16:53

Úspornější, rychlejší, lehčí a jednoduší fázovaná anténa.

https://www.teslarati.com/spacex-custom-built-starlink-satellite-antenna-patent-grant/


Eudoxus - 3/11/2018 - 06:17

https://www.reuters.com/article/us-spacex-starlink-insight/musk-shakes-up-spacex-in-race-to-make-satellite-launch-window-sources-idUSKCN1N50FC

Musk shakes up SpaceX in race to make satellite launch window: sources


milantos - 16/11/2018 - 00:26

quote:

Yamato, čítal si moje argumenty? Zdá sa mi že nie. Takže zhrniem - Milantos má len čiastočný recht, ktorý ja nepopieram, a to že pri snímani s vhodnou technikou pri dlhých expozíciach v určitých časoch a obdobiach roka ti môžu prelety aj slabých satelitov naozaj zavadzať na fotografiách. Rozhodne ale doslovne neplatí to čo uviedol predým, že sa to prejaví pri každej snímke oblohy akoukoľvek technikou, obzvlášť keď sa tu bavíme o malých satelitoch na pomerne vysokých orbitach. )

to : Erakis :
No, na takhle kategorické závěry(včetně předcházejících tvrzení), jsem už nechtěl reagovat, protože v praxi to vidíme úplně jinak. Možná to nevadí těm , co fotí zrcadlovkou se širokoúhlým nebo ultraširokoúhlým objektivem, kde má optika účinný průměr v řádu jednotek mm a cvaknou si kus oblohy. Ale už při použití i té nejmenší a nejhorší astronomické - a podotýkám absolutně amatérské optiky -to je jinak.
Musel jsem si počkat 1/2 roku, až bude možno snímat testovací satelity TINTIN, které bohužel z našeho území jsou vidět pouze za soumraku. A vzal jsem na to opravdu to nejhorší a nejmenší, co se dá najít. Nejbyčejnější hledáček, s nejobyčejnějším achromatickým objektivem , který je součástí i toho nejlacinějšího amatérského dalekohledu a k tomu připojil CMOS kameru, která se používá na pointování dalekohledů. Podotýkám, že tímhle žádný ani začínající amatér nefotí. A tady je výsledek průletu TINTINU A :

Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout.
Závěry ať si udělá každý sám. Ale teoretizování nedává moc smysl, byť je vedeno sebepřesvědčivěji [Upraveno 16.11.2018 milantos] [Upraveno 16.11.2018 milantos]


admin - 16/11/2018 - 02:56

Jo, je to čím dál tím větší problém. Proto už řadu let tvrdím, že je nutné stavět ty teleskopy mimo Zem. Ne jeden za 20 let(HST -> JWST) a ne tak malé.


Erakis - 16/11/2018 - 09:27

quote:
Musel jsem si počkat 1/2 roku, až bude možno snímat testovací satelity TINTIN, které bohužel z našeho území jsou vidět pouze za soumraku.

Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout.


V prvom rade ti gratulujem k peknej fotke Tintinu. Ja som ich minule skúšal pozorovať čisto len voľným okom, no nevidel som nič. Predpokladám že aj na tvojej fotke majú magnitúdu len okolo 5 - 6 mag.

No a v druhom rade - toto má byť akože dôkaz pre kategorické tvrdenia "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv."?! Proste hlúposť. Sám uvádzaš že si na tento prelet musel čakať pol roka a musel si fotiť za súmraku. A o tomto to je. Teba predsa určite nemusím učiť základné faktory pre možnosť pozorovania satelitov. Už teraz sú na orbite tisíce veľkých satelitov (resp. odpadu), povedz mi prečo máš na tej fotke len túto jednu stopu a žiadnu ďalšiu? Myslím že je to jasné. Stačí si pozornejšie (a s pochopením) prečítať moje dávnejšie uvádzané argumenty na túto tému. Ja nehovorím, že rapídne narastajúci počet satelitov na orbite nie je problém pre astronomov, avšak absurdné tvrdenia typu "bude to na každom astronomickom snímku zhotovenom čimkoliv" mi režú uši. Kebyže napíšeš aspoň "Za určitých podmienok sa stopy satelitov môžu prejaviť na každom astronomickom snímku", nemám s tým žiadny problém. Nie sme na novinkách.cz, vyjadrujme sa pls aspoň tu korektne.


milantos - 16/11/2018 - 10:36

Zkusne číst, co je napsáno.
Čekal jsem na tenhle satelit 1/2 roku, protože je vypuštěn na testovací dráhu takovou, která vyhovuje z hlediska testování SpX. Létá na polární dráze a pro nás to znamená, že létá prakticky za denního světla máme šanci pouze v zimě, kdy je soumrak rychlý a přeci jen se lze trefit do krátkého okamžiku, kdy na focení jsou už příznivé světelné poměry. To je jediný důvod, proč jsem musel čekat. Na jiných drahách to bude všude, nebude nutno čekat. Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.

Druhá otázka, proč není na snímku více satelitů, snad je naprosto mimo realitu. Ty družic jsou 2, létají od sebe několik minut a na různých drahách. Expozice toho snímku ( také vzhledem k soumraku) je pouze 5s a to, co je vidět je plocha 1,5°x 1,5°.
Ale pokud se zdá, že toho a snímku je málo, tak sem dám odkaz na celý snímek ( 2,5° x 1,5°) , kde je další těleso, podle dráhy a shodného času se jedná o nějaký díl od SpX ( jestli adaptér čí co bez TLE daného objektu nezjistím - proto jsem to nedával na snímek pod názvem Tintin A ) Takže během 5s i jedno "náhodné" těleso.
Protože fotím (jiné objekty ) dost často, tak při kalibraci pointace sleduji monitor z tohoto dalekohledu a během těch cca 2 minut se mi prakticky nestane, že by přes to malé pole nepřeletěl alespoň nějaký objekt. Takové je praxe, teoretické závěry nechám na jiných, jen by se měli také podívat někdy na realitu.
[Upraveno 16.11.2018 milantos]


Erakis - 16/11/2018 - 11:15

quote:

Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.


Takže tu si si sám vyvrátil tvoje pôvodné tvrdenie: "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout." Dá sa tomu vyhnúť. Fotografuj v noci v zime a nebudeš mať ani stopu V lete je to samozrejme iné, ale ty si prehlásil to čo si prehlásil a to v doslovnom znení nie je správne a ty to vieš. Okrem toho momentálne sa hovorí o tom, že Starlinky by sa mali pohybovať na nižších dráhach ako sa pôvodne plánovalo (teda nie 1100 km ale podobne ako testovacie Tintiny - okolo 500km) a teda budú osvetlené kratšie a nebudú napr. v našich zemepisných šírkach predstavovať problém celú noc (mimo obdobia okolo letného slnovratu samozrejme).
quote:

Druhá otázka, proč není na snímku více satelitů, snad je naprosto mimo realitu. Ty družic jsou 2, létají od sebe několik minut a na různých drahách.

Samozrejme že som nemyslel satelity Starlink, ktoré sú momentálne 2. Myslel som satelity obecne. Ale hej, ak sa zrealizuje projekt Starlink a v priebehu niekoľkých rokov pribudne na orbite vyše 10 000 nových satelitov (k čomu som inak dosť skeptický), tých stôp v čase keď budú satelity mať vhodné pozorovacie podmienky (teda hlavne v spomínanom lete), určite nebude málo. Ale ako sám píše, realita ukáže ako to naozaj dopadne. [Upraveno 16.11.2018 Erakis]


milantos - 16/11/2018 - 16:12

quote:
quote:

Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.


Takže tu si si sám vyvrátil tvoje pôvodné tvrdenie: "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout." Dá sa tomu vyhnúť. Fotografuj v noci v zime a nebudeš mať ani stopu

Tak:
1/.
moje tvrzení léto /zima se týkalo těchto družic na nízké dráze. U družic na vyšší dráze se ten rozdíl výrazně zmenšuje.
2/
zimní noci jsou výrazně delší než letní - tím se počet družic, které vletí do snímky zase výrazně zvyšuje
3/
letní noci jsou krátké a navíc je na severu dost jasná obloha, která ztěžuje focení


Takže, rozdíl mezi počtem stop, které se nafotí v létě a v zimě není nějak markantní

A na tvrzení " bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv." si mohu s klidným svědomím trvat. Je to výsledek praxe. A prakticky ze stovek snímků oblohy, které mám, se těžko najde jeden, kde by nebyla alespoň jedna stopa nějakého létajícího bordelu ( ať satelitů, posledních stupňů raket či nějakých zbytků ) A to jeden snímek představuje miniaturní plochu na obloze - většinou to je 1/10 čtverečního stupně a doba expozice 1 hodina.
Tak to je už teď. Bude -li tam dalších 10.000 satelitů +množství patřičného dalšího bordelu, může to být jen horší


Erakis - 17/11/2018 - 13:54

Milan, viem že si skúsený astrofotograf, avšak o to viac ma zaráža ako si protirečíš a vehementne trváš na niečom, čo v doslovnom znení naozaj nie je pravda. A nechápem prečo, pretože v zásade sa zhodneme, ja len trvám na korektnom vyjadrovaní sa bez nejakých nafúknutých zavádzajúcich prehlásení. Na orbite vo výške okolo 500 km vkľude môže byť ďalších 10 000 satelitov, no na astronomických snímkach to v našich zemepisných šírkach značnú časť roka väčšiu časť noci nebude robiť problém jednoducho preto, lebo satelity budú v zemskom tieni. To je proste fakt! Alebo si taký macher že vieš zaznamenať stopy satelitov aj keď nie sú osvetlené? Každopádne máme chválabohu demokraciu, takže si vkľude trvaj na čom chceš. Rovnako ja trvám na svojom. Pravda je však len jedna!


milantos - 17/11/2018 - 15:55

No, kdybys vynechal druhou polovinu příspěvku, tak bych byl ochoten souhlasit.
Ono to ale začalo úplně jinak, a vůbec nešlo v té době o družice na drahách ve výšce 500 ale 1000 km, což výrazně mění situaci. Ale ani na těchto drahách nelze překážení těch družic bagatelizovat. Ono nejde jen o léto a nějaký čas po západu / před východem slunce a nějakou část oblohy
Ale nakonec nevíme, na jakých drahách ty družice budou, kolik jich bude a zda nakonec vůbec budou a jaké
Pokud tam mám jednu družici, O.K, pokud ji chci fotit nebo naopak se ji chci vyhnout, dá se to vychytat. Při velkém počtu se to ale už dost komplikuje. Příkladem může být stacionární dráha, tam už je nutno fotit krátkými expozicemi a snímky, na nichž je družice, vyhazovat. Delší expozice už nejde udělat ( leda bych využil dobu jejich zatmění)


kopapaka - 17/11/2018 - 16:17

No jo pánové, ale ono to nakonec dopadne tak, že tam těch družic a stanic bude hromada- ať už Starlink bude nebo ne. Dřív nebo později...
K tomu pár kousků BFR při čekání na dotankování před letem k Měsíci nebo Marsu, nějaká soukromá stanice či fabrika...
No a vejš dalekohledy


alamo - 17/11/2018 - 16:34

Otázka asi je, či má zmysel investovať do vývoja a výstavy pozemných optických ďalekohľadov?
A či vôbec budú kvôli "svetelnému smogu" k niečomu dobré?


admin - 18/11/2018 - 14:59

Milantos bude štěstím celý vedle sebe...




https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-6397253/Elon-Musks-Starlink-space-internet-plan-moves-one-step-closer-reality.html


milantos - 18/11/2018 - 15:44

O tom vím, ale přeci mi to nebude vadit( viz výše ) .
Celkem mi nedá parafrázovat : "to se nám to staví, když to někdo zaplatí ......" Nepředpokládám, že to bude v režii E.M.


admin - 18/11/2018 - 18:43

A kdo to zaplatí?


xChaos - 20/11/2018 - 00:15

quote:
A kdo to zaplatí?


Na Slashdotu (? nebo kde) padla zmínka, že _nízko_ letící satelity mohou dosáhnout o něco lepší latence, než pozemní optická vlákna.

Protože světlo se ve skle šíří jen asi dvěma třetinami rychlosti světla ve vakuu.

Přímé propojení satelitů vzdušnou (resp. vakuovou) čarou se navíc nebude kroutit, jako vlákno hnané trubkami s mnoha ohyby (zejména než trubky nakonec vstoupí do správného patra správné budovy...). Ovšem nějakou latenci zase přidají aktivní prvky satelitů...

Internet s rychlejší latencí by tedy prý v první fázi mohli chtít zaplatit high-frequency tradeři na burze... to je natolik zavedené (a zcela šílené) odvětví, že o třetinu lepší latence packetů by ho mohla zcela disruptnout...


milantos - 20/11/2018 - 01:17

No jo, ale to je jediné využití té šílené sítě. Protože civilizovaná území mají optiku a na hraní her na sSahaře je jedno, jaká je latence. A ti, co to tam potřebují, už dávno mají jiná řešení - třeba ta, že žijí trvale jinde


kopapaka - 20/11/2018 - 01:55

No, zájem už projevila armáda, někde byla zmínka o leteckých společnostech...

A třeba v USA jsou na tom venkovské oblasti hodně špatně...
edit:a co takový internet věcí...
Nemyslím ledničku nebo rádio, ale spíš autonomní(robotické)stroje, auta, lodě a letadla. Takhle by mohly mít online dohled kdekoli a kdykoli. [Upraveno 20.11.2018 kopapaka]


Petr_Šída - 20/11/2018 - 10:00

quote:
quote:
quote:

Jasně, že v zimě toho nebude díky poloze Slunce tolik a po celé obloze, ale je rozdíl, jestli během letní noci mi proletí během noci nad hlavou 300 nebo 10.000 satelitů.


Takže tu si si sám vyvrátil tvoje pôvodné tvrdenie: "Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout." Dá sa tomu vyhnúť. Fotografuj v noci v zime a nebudeš mať ani stopu

Tak:
1/.
moje tvrzení léto /zima se týkalo těchto družic na nízké dráze. U družic na vyšší dráze se ten rozdíl výrazně zmenšuje.
2/
zimní noci jsou výrazně delší než letní - tím se počet družic, které vletí do snímky zase výrazně zvyšuje
3/
letní noci jsou krátké a navíc je na severu dost jasná obloha, která ztěžuje focení


Takže, rozdíl mezi počtem stop, které se nafotí v létě a v zimě není nějak markantní

A na tvrzení " bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv." si mohu s klidným svědomím trvat. Je to výsledek praxe. A prakticky ze stovek snímků oblohy, které mám, se těžko najde jeden, kde by nebyla alespoň jedna stopa nějakého létajícího bordelu ( ať satelitů, posledních stupňů raket či nějakých zbytků ) A to jeden snímek představuje miniaturní plochu na obloze - většinou to je 1/10 čtverečního stupně a doba expozice 1 hodina.
Tak to je už teď. Bude -li tam dalších 10.000 satelitů +množství patřičného dalšího bordelu, může to být jen horší


Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?

v tomhle kontextu mi přijde tvrzení je to problém pro všechny a vše trochu zkratkovité

to už je větší problém se světelným smogem


Arccos - 20/11/2018 - 10:29

quote:

Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?


Nehledě k tomu, že pohyb satelitů je predikovatelný. Při delších expozicích je možné v kritickém okažiku na pár sekund zaclonit snímač (nebo vyřadit pár postižených framů). Možná se to dělá už dnes? Neví někdo?
Že je to ale komplikace, to je neoddiskutovatelné.


Petr_Šída - 20/11/2018 - 11:14

ale u vědeckých přístrojů řešitelná mnohem snáz, než světelný smog


kolik je vlastně dnes na orbitě objektů, včetně smetí?


milantos - 20/11/2018 - 12:42

quote:


Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?


Tak profesionální přístroje jsou větší, dosah na ten bordel roste lineárně s průměrem optiky. Při podobné světelnosti roste i lineárně měřítko, čili kvadraticky plocha pole.Jenže profi vybavení používá výrazně větší čipy, takže ten rozdíl to skoro stírá.
Samozřejmě, lze vyhodit snímky , na kterých něco přelétá, ale to jde v případě, že chceme udělat hezké obrázky, jenže o ty profesionálům nejde, tam se snímá hlavně kvůli různým měřením, a tam už je to zase trochu problém.
A v okamžiku,kdy si platím čas na nějakém vzdáleném dalekohledu, tak to asi vadí každému.
Zvláště v okamžiku, kdy i amatérskými přístroji lze detekovat 1U cubesaty.

Počet těles - viz : https://www.esa.int/Our_Activities/Operations/Space_Debris/Space_debris_by_the_numbers


Petr_Šída - 20/11/2018 - 15:43

quote:
quote:


Nedá mi to, abych se nezeptal, o tom že problém při focení menšími přístroji nastává, o tom žádná, ale jak je to s profesionálními velkými dalekohledy, jejich zorné pole je přeci řádově menší?


Tak profesionální přístroje jsou větší, dosah na ten bordel roste lineárně s průměrem optiky. Při podobné světelnosti roste i lineárně měřítko, čili kvadraticky plocha pole.Jenže profi vybavení používá výrazně větší čipy, takže ten rozdíl to skoro stírá.
Samozřejmě, lze vyhodit snímky , na kterých něco přelétá, ale to jde v případě, že chceme udělat hezké obrázky, jenže o ty profesionálům nejde, tam se snímá hlavně kvůli různým měřením, a tam už je to zase trochu problém.
A v okamžiku,kdy si platím čas na nějakém vzdáleném dalekohledu, tak to asi vadí každému.
Zvláště v okamžiku, kdy i amatérskými přístroji lze detekovat 1U cubesaty.

Počet těles - viz : https://www.esa.int/Our_Activities/Operations/Space_Debris/Space_debris_by_the_numbers


Tohle všechno beru, ale jak je to s velikostí zorného pole, ta přeci udává pravděpodobnost, že se mi do ní něco trefí?


milantos - 20/11/2018 - 17:19

No do většího pole se sice trefí, ale zase nezaznamená. Takže nevadí.
O velikostí polí velkých dalekohledů moc údajů nejsou.
Ale třeba Japonský Subaru: průměr 8m, F 15m, zobrazuje pole 3´ x 4´.Srovnám s mým 250mm/1350 mm, s citlivou kamerou s polem 15´x 22´. Moje pole je 28x větší, ale pro letící objekt je moje optika 92x méně účinná
Takže pravděpodobnost, že oni zachytí letící objekt na svůj čip je 3x větší
¨............
Ëdit.
parametry současné kamery pro dalekohled Subaru :

https://subarutelescope.org/Introduction/instrument/SCam.html

takže kompletní kamera Subaru má skoro 3x větší pole než můj dalekohled a navíc má 92x větší účinnost pro focení letícího objektu. Za nemalý peníz jsem schopen dosáhnout stejně velké pole, jako má Subaru . A to je tak maximum, pro amatérkou astronomii. Ale ta 90x větší účinnost, daná dalekohledem , zůstane.
[Upraveno 20.11.2018 milantos] [Upraveno 20.11.2018 milantos]


Petr_Šída - 20/11/2018 - 20:10

Jasně, tenhle počet ale platí obecně pro objekty s různými velikostmi - smetí

pokud jde o satelity starlinku, tak tam přibude XXX objektů o stejné velikosti, které buď svítí, nebo nesvítí

pravděpodobnost jejich záchytu pak klesá úměrně velikosti zorného pole


milantos - 21/11/2018 - 00:37

No, jenže jak je vidět, tak velké dalekohledy mohou mít využité to zorné pole stejně tak velké, jako ty amatérské. Ale zachytí i slabší nebo jim ty stejné udělají větší paseku na snímku, než těm amatérským . Protože ta stopa bude 90x jasnější, skoro určitě bude přesaturovaná = zahlcené pixely do plné úrovně.


Petr_Šída - 21/11/2018 - 09:34

Jo jasně, už to vidím


Technická otázka laika, nedají se takovéhle stopy odstranit softwarově? Je to stopa, která se pohybuje, pokud bude expozice probíhat postupným snímáním, tak se dá odlišit?


milantos - 21/11/2018 - 10:06

Ta stopa tam je při nízkých drahách za zlomek sekundy, max v jednotkách sekund. Expozice jsou delší ( pokud nejde o nějaké speciální měření). Softwarově to lze jen vyretušovat, což je při vědeckém zpracování nepřípustný zásah. Buď to to tam nevadí pro dané měření nebo se snímek vyřadí. Při amatérských snímcích, kdy jde o to , zachytit nějaký hezký objekt a stopa není příliš výrazná, se djí při skládání většího počtu snímků statisticky vyloučit rušivé body, zachycené jen na jednom snímku- tedy i stopa družice. Podobně to lze někdy i s letadly.


RiMr - 21/11/2018 - 11:46

...nechcete si to ogaři hodit do vlastního vlákna? Přijde mi upozornění, kuknu co nového o Starlinku o vono je to zase a zase klasické rybářské (protože fotografové to mají stejně ) pření se o tom kolik andělů se vejde na jeden pixel čipu. Sorryjako...


admin - 30/11/2018 - 23:21


admin - 22/12/2018 - 19:59

USAF dává SpaceX takřka 29M$ na testování Starlinku.

https://dod.defense.gov/News/Contracts/Contract-View/Article/1718270/


kopapaka - 22/12/2018 - 20:21

Pěkné.
To vypadá, že to s tím zájmem o Starlink myslí docela vážně.


admin - 29/12/2018 - 13:39

FCC si myslí, že trosky ze systému by mohly být docela problém.
No já nevím. Vzhledem k předpokládané velikosti družic je to IMHO jen ryze hypotetický problém...

https://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/satellites/the-odds-that-one-of-spacexs-internet-satellites-will-hit-someone


admin - 9/2/2019 - 13:33

To jsou čísla. 12 000 družic, 1 000 000 pozemních stanic.

https://www.geekwire.com/2019/spacex-fcc-starlink-million-earth-stations/


admin - 13/2/2019 - 10:17

Takže opravdu začnou letos.

https://twitter.com/b0yle/status/1095440746566610945


admin - 23/3/2019 - 02:09

Byla změněna konstrukce družic tak, aby při sestupu do atmosféry shořely celé.

https://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/satellites/spacex-claims-to-have-redesigned-its-starlink-satellites-to-eliminate-casualty-risks


admin - 5/4/2019 - 23:55

Závody v LEO telco zbrojení se blíží.


admin - 15/4/2019 - 21:40

Firma chce dalších 500M$ investic.

https://www.wsj.com/articles/spacex-is-raising-500-million-amid-internal-questions-over-satellite-internet-business-11555345384


admin - 24/4/2019 - 23:30

SpaceX má před Amazonem náskok, ale: "SpaceX offered to sell $500 million of equity in January but ended up selling $273 million. In April, it offered to sell $400 million, but sold $44 million."

https://www.nasdaq.com/article/spacexamazon-satellite-race-pits-speed-vs-cash-20190423-01221


admin - 8/5/2019 - 02:09

Tak květnová dávka nebudou plně operační družice.

https://www.spaceintelreport.com/for-its-starlink-satellite-constellation-still-a-mystery-spacex-to-launch-dozens-of-test-satellites-on-may-15/


admin - 9/5/2019 - 21:35

Launch hazard area pro středeční start.


admin - 11/5/2019 - 23:19

Tady je odhad 40-50 družic systému Starlink při prvním startu.

http://tmfassociates.com/blog/2019/05/09/backing-winners/


admin - 11/5/2019 - 23:21

OCISLY je na cestě. Místo přistání je cca 621km od rampy.


admin - 11/5/2019 - 23:23

BTW, start je plánován na 16.5. Startovací okno 4:30-6:00 SELČ (2:30 - 4:00 UTC).


admin - 12/5/2019 - 11:46

Tak jich bude 60. Mazec.


admin - 12/5/2019 - 11:49

BTW, Musk: " These are production design, unlike our earlier Tintin demo sats "


admin - 12/5/2019 - 11:52

Ještě jedna zajímavost. 6 dalších startů po šedesáti pro "minor" pokrytí, 12 dalších startů pro "moderate". Ať už to přesně znamená, co chce.


MiraH - 12/5/2019 - 16:23

quote:
Tak jich bude 60. Mazec.

Tak tomu říkám využití prostoru aerodynamického krytu.


admin - 12/5/2019 - 17:13

22.11.2016 - 15:32 - Aleš Holub

quote:
Ohledně rozměru 4 x 1,8 x 1,2 metru se předpokládá (na NSF), že jde o rozměry v rozloženém stavu (jen asi bez solárních panelů), takže ve složeném stavu by měly být družice menší a pod aerodynamický kryt by se jich mohlo vejít přes 15, možná i víc než 20.


A novák předpokládal 8 družic.

To jen tak pro připomenutí, jak jsme byli vedle.


kacenka - 12/5/2019 - 20:26

quote:
Tak květnová dávka nebudou plně operační družice.

https://www.spaceintelreport.com/for-its-starlink-satellite-constellation-still-a-mystery-spacex-to-launch-dozens-of-test-satellites-on-may-15/


... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!

... nebo jsou funkční jen některé? (na fotce krytu jsou družice ve třiceti patrech, ale jen zhruba polovina má vlevo něco složeného (nějaká anténa???). Možná je něco na spakulacích z tohoto článku:
http://tmfassociates.com/blog/2019/05/09/backing-winners/


... jak to tedy přesně je?
[upraveno 12.5.2019 20:39]


admin - 12/5/2019 - 20:43

quote:

... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!



Musk dnes tvrdil, že jsou. Ten článek zřejmě nebyl správně.


kacenka - 12/5/2019 - 20:52

quote:
quote:

... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!



Musk dnes tvrdil, že jsou. Ten článek zřejmě nebyl správně.


... a proč tedy nejsou všechny stejné?


Petr_Šída - 12/5/2019 - 20:58

quote:
quote:
Tak květnová dávka nebudou plně operační družice.

https://www.spaceintelreport.com/for-its-starlink-satellite-constellation-still-a-mystery-spacex-to-launch-dozens-of-test-satellites-on-may-15/


... nejde mi do hlavy, proč vypouští 60 družic co nejsou plně funkční!

... nebo jsou funkční jen některé? (na fotce krytu jsou družice ve třiceti patrech, ale jen zhruba polovina má vlevo něco složeného (nějaká anténa???). Možná je něco na spakulacích z tohoto článku:
http://tmfassociates.com/blog/2019/05/09/backing-winners/


... jak to tedy přesně je?
[upraveno 12.5.2019 20:39]


Jde satelity první generace staršího designu, kde není zajištěno jejich úplné zaniknutí po deorbitaci

Nemají funkční laserovou komunikaci, ale jinak funkční jsou

Proc vypouštět? Logicky jde o testování všeho kolem

K těm článkům, jde o osobní dojmy a podle toho byste s nimi měli zacházet, relevantních informací tam moc nenajdete


kopapaka - 12/5/2019 - 23:53

A co když ty družice, které "nemají" to cosi to prostě jen mají na druhé straně..? Vidíme ten balík z jedné strany...

Jinak ty výkřiky podezřele připomínají takové ty: to se zbláznili, přistávat s raketou motoricky


admin - 13/5/2019 - 00:27



admin - 13/5/2019 - 00:29

Počasí vypadá dobře.


Petr_Šída - 13/5/2019 - 08:02

quote:
A co když ty družice, které "nemají" to cosi to prostě jen mají na druhé straně..? Vidíme ten balík z jedné strany...

Jinak ty výkřiky podezřele připomínají takové ty: to se zbláznili, přistávat s raketou motoricky


Tak tak, jsou v každé vrstvě 2


kacenka - 13/5/2019 - 10:13

quote:
quote:
A co když ty družice, které "nemají" to cosi to prostě jen mají na druhé straně..? Vidíme ten balík z jedné strany...

Jinak ty výkřiky podezřele připomínají takové ty: to se zbláznili, přistávat s raketou motoricky


Tak tak, jsou v každé vrstvě 2


Je očekávatelné, že když těch družic má být 60 a je zde 30 vrstev, tak že jsou v každé vrstvě dva kousky ...

Prosím, podívejte se pořádně na ten obrázek. To o čem hovořím je vidět ve vrstvách číslo 3, 5, 7, 8, 9 ... (číslováno odspodu). Tedy to není ani pravidelně rozmístěné ...

Podle mne mají smysl některé spekulace z výše zmíněného odkazu o tom, že je snaha manifestovat vysoký stupeň dokončení systému, protože trh je omezený a tedy prezentace omezí investice do konkurenčních řešení (a že jich několik existuje a další se vyrojili ...)


RiMr - 13/5/2019 - 13:24

jj. Je to celé podvod financovaný z daní českých důchodců!


Petr_Šída - 13/5/2019 - 18:32

A že mohou být některé kusy o 180 stupňů otočené vás nenapadlo?

A na další otázku rovnou radši odpovím, důvod může být plánovaná pozice ...


admin - 13/5/2019 - 19:44

Přípravy na hot fire. Nic moc kvalita, ale nenašel jsem nic lepšího.


kopapaka - 13/5/2019 - 19:56

Je to teda s nákladem nebo ne?


admin - 13/5/2019 - 20:13

quote:
Je to teda s nákladem nebo ne?


Prý by mělo být, ale jde houbelec vidět...


admin - 13/5/2019 - 22:20

Předpověď počasí se zlepšila.


admin - 14/5/2019 - 00:19

Tady už jde vidět podstatně líp...


admin - 14/5/2019 - 08:55

Statický zážeh proběhl.


ejencik - 14/5/2019 - 13:37

Kdyz F9 vynese 60 druzic, kolik jich potom vynese BFR/Starship ?
Pokud to bude 500 satelitu tak jim staci 24 startu na plnou konfiguraci. [upraveno 14.5.2019 13:37]


admin - 14/5/2019 - 15:25


admin - 14/5/2019 - 23:38


admin - 15/5/2019 - 01:28

Statický zážeh


admin - 15/5/2019 - 08:54

Počasí 80%.


admin - 15/5/2019 - 08:56


admin - 15/5/2019 - 09:29


admin - 15/5/2019 - 16:36

13620kg. Nejtěžší náklad dosud.

https://www.nasaspaceflight.com/2019/05/first-starlink-mission-heaviest-payload-launch-spacex/


admin - 15/5/2019 - 16:49


admin - 16/5/2019 - 00:43

Tento dnešní start znamená přenosovou kapacitu 1Tb/s.


admin - 16/5/2019 - 00:44

Družice používají motory na krypton. Prý je podstatně levnější, než xenon.


admin - 16/5/2019 - 00:45

Družice a starty by ročně měly stát 3G$, ale příjmy by mohly být 30G$.
Tak doufám, že to vyjde.


admin - 16/5/2019 - 00:47

Službu by chtěli nabízet už koncem tohoto roku.


admin - 16/5/2019 - 00:51

Přijímač s fázovanou anténou velký jako půlka pizzy, latence <20ms.
NORAD bude poskytovat data družicím(resp. ty si budou data stahovat ze space-tracku a zpracovávat samy, IMHO) a ty se už samy postarají, aby se vyhli případnému střetu.


admin - 16/5/2019 - 01:15

Možná nejdůležitější info dnes - vynesení družice na nosiči, jehož booster poletí už potřetí, je dražší, než její výroba.


admin - 16/5/2019 - 01:34

Tady článek k telekonfeře.

https://www.cnbc.com/2019/05/15/musk-on-starlink-internet-satellites-spacex-has-sufficient-capital.html


kopapaka - 16/5/2019 - 02:21

To je šílené...

Ještě BFR v pozadí- a to doslova, protože tohle je možná víc důležité než BFR samotný.


Ervé - 16/5/2019 - 07:18

quote:
To je šílené...

Ještě BFR v pozadí- a to doslova, protože tohle je možná víc důležité než BFR samotný.



Start odložen o 24hodin - příliš silný vítr ve velkých výškách.


milantos - 16/5/2019 - 07:38

quote:
Možná nejdůležitější info dnes - vynesení družice na nosiči, jehož booster poletí už potřetí, je dražší, než její výroba.

Škoda, že nám to nedává stejně příliš představu o cenách [upraveno 16.5.2019 07:41]


admin - 16/5/2019 - 22:51

Dnes(místního času) vypadá vítr ve velkých výškách líp...


admin - 16/5/2019 - 23:20

Info ze včerejší telekonference. Asi už nic zásadního oproti tomu, co tu už zaznělo...

https://spacenews.com/musk-says-starlink-economically-viable-with-around-1000-satellites/


admin - 17/5/2019 - 01:44




admin - 17/5/2019 - 01:53

Zase SCRUB.


admin - 17/5/2019 - 02:31

Tak tentokrát nejistota se softwarem na družicích? Další pokus za cca týden.

SpaceX:
Standing down to update satellite software and triple-check everything again. Always want to do everything we can on the ground to maximize mission success, next launch opportunity in about a week.


admin - 17/5/2019 - 22:27

Flotila se stahuje.
Ještě, že jsme vyhráli nad Itálii...


admin - 17/5/2019 - 23:09

I přes ne zcela úspěšné získávání investic má podle Muska firma dost zdrojů pro Starlink.

https://www.cnbc.com/2019/05/15/musk-on-starlink-internet-satellites-spacex-has-sufficient-capital.html


admin - 20/5/2019 - 11:00

Ještě k odkladu...

https://www.teslarati.com/spacex-starlink-satellite-software-update-delays-launch/


admin - 20/5/2019 - 23:06

Třetí pokus bude v pátek.

https://www.space.com/spacex-starlink-satellites-launch-back-on-may-2019.html


admin - 21/5/2019 - 00:54

OCISLY vyplouvá.


admin - 23/5/2019 - 21:12

Falcon je opět na rampě.


admin - 23/5/2019 - 21:13


admin - 24/5/2019 - 04:41

Booster přistál.


admin - 24/5/2019 - 04:44


admin - 24/5/2019 - 05:37

Chumel družic vypuštěn.


admin - 24/5/2019 - 08:58

Záznam pro ty, kdo se čirou náhodou nedíval.


Ervé - 24/5/2019 - 08:58

quote:
Chumel družic vypuštěn.



100% úspěch, opět. Falcon IX je pevně usazen v první lize spolehlivosti.


admin - 24/5/2019 - 15:35


admin - 24/5/2019 - 16:13

To nemá chybu...


admin - 24/5/2019 - 19:23

https://www.starlink.com/


Eudoxus - 25/5/2019 - 11:53

Pozorovanie starlink sat.:

https://r4uab.ru/2019/05/25/starlink-tle/?fbclid=IwAR0um2cYLQaSuqUuKLGwM3-lldp6CMroLoiSchiq8wObAqlOmiRO7LBwxSs


admin - 27/5/2019 - 14:53

Jak jsem už psal. Ne všichni jsou nadšeni.
Já osobně bych je poslal do kosmu, na Měsíc a tak.

https://www.sciencealert.com/elon-musk-s-starlink-satellite-train-looks-amazing-but-astronomers-have-real-concerns


Nedbal - 27/5/2019 - 22:14

Nebude následkem tohoto velikášského projektu zcela zbytečné a škodlivé "zašpinění" dalším nebezpečným "šrotem"? To se mi nelíbí ani trochu. Vůbec, co takhle připustit vypuštění objektu odstraněním jiného?


RiMr - 28/5/2019 - 00:39

....četl jste o tomto projektu a deorbitaci Starlink družic něco? Cokoliv?


lamid - 28/5/2019 - 06:34

quote:
Jak jsem už psal. Ne všichni jsou nadšeni.
Já osobně bych je poslal do kosmu, na Měsíc a tak.

https://www.sciencealert.com/elon-musk-s-starlink-satellite-train-looks-amazing-but-astronomers-have-real-concerns


Tak to tam posielaš aj mňa.
Ja z toho nie som nadšený. Tak isto ako z krajiny posiatej veternými turbínami.
Len žiaľ, nič s tým nespravím.
Je to pokrok a za chvíľu to bude na obežnej dráhe ako v rannej dopravnej špičke a naše deti(alebo ich deti) nebudú pre svetelný smog z družíc na oblohe vidieť Mliečnu dráhu ani mimo miest a budú musieť za čistou nočnou oblohou fakt letieť na a za Mesiac.
Ale to kaviarenské typy nechápu. Hlavne nech majú dobrý signál a dobre osvetlenú ulicu keď idú z nej domov.


Petr_Šída - 28/5/2019 - 06:39

quote:
quote:
Jak jsem už psal. Ne všichni jsou nadšeni.
Já osobně bych je poslal do kosmu, na Měsíc a tak.

https://www.sciencealert.com/elon-musk-s-starlink-satellite-train-looks-amazing-but-astronomers-have-real-concerns


Tak to tam posielaš aj mňa.
Ja z toho nie som nadšený. Tak isto ako z krajiny posiatej veternými turbínami.
Len žiaľ, nič s tým nespravím.
Je to pokrok a za chvíľu to bude na obežnej dráhe ako v rannej dopravnej špičke a naše deti(alebo ich deti) nebudú pre svetelný smog z družíc na oblohe vidieť Mliečnu dráhu ani mimo miest a budú musieť za čistou nočnou oblohou fakt letieť na a za Mesiac.
Ale to kaviarenské typy nechápu. Hlavne nech majú dobrý signál a dobre osvetlenú ulicu keď idú z nej domov.


Světelný smog z družic a neviditelná mléčná dráha, to je myslím dost přehnané, čekal bych argumenty na úrovni

Mimochodem, včera n přímý dotaz EM odpověděl, že na snížení albeda družic starlinku už pracují


lamid - 28/5/2019 - 07:05

quote:


Světelný smog z družic a neviditelná mléčná dráha, to je myslím dost přehnané, čekal bych argumenty na úrovni

Mimochodem, včera n přímý dotaz EM odpověděl, že na snížení albeda družic starlinku už pracují


Skús sa nad tým zamyslieť. Ja som odkojený na sci-fi.
To nie o 12000 družiciach Starlinku.
Ale v rádoch viac, ktoré budú lietať na nami.

A stealth predpisy pre dizajn družíc sa fakt budú musieť zaviesť.


HonzaVacek - 28/5/2019 - 11:43

Tady je článek o tom, s čím vším se musí potýkat radioastronomie i v souvislosti se Starlink a dalšími obdobnými projekty.

http://www.thespacereview.com/article/3702/1


Nedbal - 28/5/2019 - 12:57

Zastavte toho šílence! Nejenom že bude problém s deorbitem, protože bude nespolehlivý, budou srážky i s jinými tělesy, a v neposlední řadě to podtrhávám, astronomové, radioastronomové. A navíc je to naprostá pitomost, kdo to potřebuje!


RiMr - 28/5/2019 - 13:01

...vy děláte nějaký sociologický průzkum? Nevěřím tomu, že to myslíte vážně...


yamato - 28/5/2019 - 13:02

quote:
A navíc je to naprostá pitomost, kdo to potřebuje!


keď sa cez internet pýtaš, kto potrebuje internet...
[upraveno 28.5.2019 13:05]


PinkasJ - 28/5/2019 - 13:43

Předpokládejme, že těchto satelitů na oběžných drahách bude řádově 20.000 , spíše více. Bude možné při letech nad tyto dráhy – na GTO, GEO, k planetám, na Měsíc a zpět, budoucí turistické lety, atd. naplánovat tak přesně co se týče času startu a profilu drahy, aby, nedošlo k srážkám? Vím, že pravděpodobnost je malá, ale již se satelity srazily a zatím jich nelétá tolik. Nějaké úhybné manévry těchto satelitů jejich elektrickými motory budou příliš pomalé, ty mohou fungovat jen vzájemně mezi těmito satelity. Deorbitující dráhy těchto satelitů také nebudou přesné a budou procházet drahami, kde létá ISS i mnoho jiných satelitů [upraveno 28.5.2019 13:50]


admin - 28/5/2019 - 14:15

Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.

https://www.marketwatch.com/story/heres-the-technology-behind-spacexs-plan-for-fast-internet-service-2019-05-24


yamato - 28/5/2019 - 14:38

quote:
Bude možné při letech nad tyto dráhy – na GTO, GEO, k planetám, na Měsíc a zpět, budoucí turistické lety, atd. naplánovat tak přesně co se týče času startu a profilu drahy, aby, nedošlo k srážkám?


pokial sa bavime o zivych telesách so znamymi drahami, a navyse s vlastnym pohonom, tak sa da naplanovat prakticky cokolvek. Problem su mrtve telesa na neznamych drahach.


quote:
Vím, že pravděpodobnost je malá, ale již se satelity srazily a zatím jich nelétá tolik.


pokial viem, vzdy je v tom namoceny nejaky stary kus srotu. To vnimam ako potencialny skutocny problem - Starlink sa nevyhne telesu, o ktorom nic nevie. A v pripade zrazky za*ere cely svoj orbit, cim moze nastat kaskadovy efekt.

quote:
Nějaké úhybné manévry těchto satelitů jejich elektrickými motory budou příliš pomalé, ty mohou fungovat jen vzájemně mezi těmito satelity.


sme si isti ze ine motorky ako elektricke tam nebudu?


HonzaVacek - 28/5/2019 - 15:02

quote:
A v pripade zrazky za*ere cely svoj orbit, cim moze nastat kaskadovy efekt.


Tohle má i pojmenování, říká se tomu Kesslerův syndrom. Jinak se zdá, že ani v AsÚ AV nejsou moc nadšeni.

https://vtm.zive.cz/clanky/satelity-starlink-by-ve-vesmiru-mohly-vytvorit-minove-pole/sc-870-a-198428/default.aspx

[upraveno 28.5.2019 15:09]


Patek - 28/5/2019 - 15:44

quote:
Jen 56% populace má internet. V USA ho nemá 24 milionů obyvatel. A další desítky milionů má jen pomalé linky. Potenciální trh je obrovský a ti lidi, pokud bude fungovat, ho budou potřebovat.


A už ti lidi o tom vědí, že ho budou potřebovat?


admin - 28/5/2019 - 16:03

Já vím o lidech dokonce z ČR, kteří na to nadšeně čekají.
A není to tak dávno, kdy se lidé vlastníkům mobilů o velikosti cihly vysmívali, že...
Pokud bude o dost levnější než Iridium, spousta lidí to najednou bude potřebovat.


Nedbal - 28/5/2019 - 16:09

To Yamato:
to, že používám internet, neznamená, že jej musím mít satelitní a nepotřebuji jej nutně velmi rychlý. Stačí mi pozemní, drátem. Mimo domov jej stejně nevyužívám, nepotřebuji, nechodím s pohledem upřeným do displeje, ani nepoužívám "chytrý" telefon a nemám a nechci facebook a podobné pitomosti. Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Ale především nechci zasviněné okolí Země, třeba právě pro budoucí kosmonautiku. Proč to dělá? Myslíte že pro Vaše modré oči? Jde mu o prachy!! O velké prachy!! A neváhá proto obětovat řivotní prostředí (oběžné dráhy).
Zastavte toho ***!!!


Varování!


yamato - 28/5/2019 - 16:34

quote:
To Yamato:
to, že používám internet, neznamená, že jej musím mít satelitní a nepotřebuji jej nutně velmi rychlý. Stačí mi pozemní, drátem. Mimo domov jej stejně nevyužívám, nepotřebuji, nechodím s pohledem upřeným do displeje, ani nepoužívám "chytrý" telefon a nemám a nechci facebook a podobné pitomosti. Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Ale především nechci zasviněné okolí Země, třeba právě pro budoucí kosmonautiku. Proč to dělá? Myslíte že pro Vaše modré oči? Jde mu o prachy!! O velké prachy!! A neváhá proto obětovat řivotní prostředí (oběžné dráhy).
Zastavte toho idiota!!!


toto by sa malo dat do slovnika ako definicia egocentrizmu
to ze vy mate k dispozicii internet je fajn. Miliardy ludi ho nemaju. A niektori ho ani nebudu mat, bez satelitných poskytovatelov. Ono tahat kable niekde v dzungli alebo v pusti je dost vopruz...

Vyuzitie internetu je rozne. Okrem FB a iných pitomosti moze funkcny internet napríklad ulahcit vzdelavanie v tazko dostupných oblastiach (kde dnes deti chodia do "skoly - rozumej polorozpadnuta buda" kludne aj 10km), moze ulahcit polnohospodarstvo alebo znizit dopady zivelnych katastrof. Skutocne ma tesi ze taketo problemy vy v ceskej republike riesit nemusite, ale miliardam ludi to moze doslova zmenit zivot. Nie nadarmo je dnes v afrike mobilny telefon dostupnejsi ako pitna voda.

Neviem ci poznate nejaku firmu ktora nepodnika pre "prachy!!!", ale v trhovej ekonomike je zisk dolezity a klucovy. Bez zisku by ste nemali ani ten pozemny internet, a dokonca ani ten drat.

Nazyvat obeznu drahu zivotnym prostredim je pomerne optimisticke, vzhladom na to kolko zivota sa tam realne nachadza. Naopak internet poskytovany zo satelitu znamena, ze netreba tahat draty a kable krajinou.


Abraxis - 28/5/2019 - 16:35

quote:
To Yamato:
to, že používám internet, neznamená, že jej musím mít satelitní a nepotřebuji jej nutně velmi rychlý. Stačí mi pozemní, drátem. Mimo domov jej stejně nevyužívám, nepotřebuji, nechodím s pohledem upřeným do displeje, ani nepoužívám "chytrý" telefon a nemám a nechci facebook a podobné pitomosti. Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.
Ale především nechci zasviněné okolí Země, třeba právě pro budoucí kosmonautiku. Proč to dělá? Myslíte že pro Vaše modré oči? Jde mu o prachy!! O velké prachy!! A neváhá proto obětovat řivotní prostředí (oběžné dráhy).
Zastavte toho idiota!!!


Trochu si protirecite. Kdyz jde o "velke prachy", tak to znamena, ze urcite to musi mit spoustu budoucich zakazniku. Pokud to nikdo nebude potrebovat - jak se snazite naznacit prvnim odstavcem, tak pak se ten problem vyresi sam tak, ze Starlinku dojdou penize a prestane druzice vypoustet.


tycka - 28/5/2019 - 16:51

quote:
Stačí mi pozemní, drátem.

I u nás jsou vesnice, kde je jakákoliv pevná linka zcela nedostupná. Používají často velmi nekvalitní internet přes mobilní síť.
To že, něco máte vy, ještě neznamená, že to má tak každý.
Jinak přes chytrý telefon se dá zjišťovat aktuální počasí - kde právě prší anebo aktuální poloha vlaku - tedy zdali opravdu přijede.
quote:
Když si chci s někým popovídat, navštívím ho.

Nevím kolik je vám let, ale moji kamarádi mají své rodiny a těm věnují veškerý volný čas. Či musí jezdit pomáhat svým starým rodičům. Takže veškeré akce - i společné výpravy do přírody - se proto domlouvají na dálku. [upraveno 28.5.2019 16:57]


PinkasJ - 28/5/2019 - 16:56

quote:

pokial sa bavime o zivych telesách so znamymi drahami, a navyse s vlastnym pohonom, tak sa da naplanovat prakticky cokolvek. Problem su mrtve telesa na neznamych drahach.

sme si isti ze ine motorky ako elektricke tam nebudu?


První srážka satelitů byla v únoru 2009 , kdy se srazil ve výšce cca 800 km americký satelit Iridium s nefunkční ruskou vojenskou družicí. To, že byla nefunkční neznamená, že nebyla přesně známa její dráha. Je jedno, zda je družice funkční nebo nefunkční, parametry její dráhy jsou přesně známy. Dokonce jsou sledovány a evidovány i úlomky.
Jestli si myslíte, že na těchto družicích budou jiné než elektrické motory, tak se zřejmě mýlíte. Jakkoliv motory s potřebným velkým zrychlením a tedy velkým tahem by byly příliš těžké.
Uvědomujete si, že při každém odkladu startu přes pásy těchto družic, třeba jen o sekundy, bude znamenat okamžitě přepočítat bezpečný průlet. I vítr při startu změní snosem trochu dráhu rakety, který nijak neovlivní úspěšnost letu, ale ovlivní bod, kde bude raketa prolétat pás.


tycka - 28/5/2019 - 17:14

quote:
v dzungli alebo v pusti je dost vopruz

Raději doplním, že notebook lze provozovat i z akumulátoru přes dobíjený solární panel. Adaptér z 12 pro notebook je zcela běžně ke koupi. A to satelitní zařízení bude určitě uděláno - alespoň některé prodejní verze - pro napájení z akumulátoru.
Samozřejmě i solární panel, regulátor a samozřejmě i akumulátor - nejlépe trakční - je běžně ke koupi. Takže ho můžete proto mít i na chatě bez elektřiny.


kopapaka - 28/5/2019 - 19:38

K tomu bych ještě dodal, že v Indii mají banku, která má kromě jiného jeden speciální účelový úvěr. Jejich klient dostane na splátky mobilní telefon se solární powerbankou, která zároveň slouží jako domovní světlo. Celý vtip je v tom, že to celé funguje, jen když je zaplacený účet za minulý měsíc a přitom tam nejsou další postihy za "odklad" splátek...

Pokud by Starlink měl podobný produkt- třeba v podobě základové stanice pro místní internet, tak by to pokrytí mohl dosáhnout i v jinak naprosto nepokrytelných místech...


HonzaVacek - 29/5/2019 - 09:47

Jenom pro lepší představu, o jaký počet satelitů se ve výsledku může jednat. O Starlinku se píše teď nejvíc, ale pak je tu ještě Amazon, Oneweb a možná i Samsung. A dá se předpokládat, že se přidají ještě další operátoři.

Takže Starlink
Počet satelitů 7518, 1584, 2825 ve výškách 440, 550 a 1200 km. Čili celkem 11 927. Nad obzorem se tedy bude neustále pohybovat cca 527 družic (242, 62 ,223).

Amazon
784, 1156, 1296 ve výškách 590, 630 a 610 km. Celkem 3236 družic. Nad obzorem 141 (33, 52, 56).

OneWeb
648 ve výšce cca 1200 km a nad obzorem 51.

Samsung
4600 ve výšce 1400 km. Nad obzorem 414.

V nejbližších letech se tedy dá předpokládat, že na oběžné dráhy přibude kolem 20 000 satelitů a nad obzorem jich bude neustále zhruba 1 100 (pokud jsem se nesekl a má správná data), které po většinou budou pracovat v pásmech Ku a Ka.

Je to odhad za předpokladu, že satelity na jednotlivých drahách budou zhruba rovnoměrně rozmístěné kolem Země.


admin - 29/5/2019 - 11:30

Jedno nepovedené pozorování...


milantos - 29/5/2019 - 12:41

Jo, mám jich takhle na videu 62 - (2 přední mi utekly) - je to radost, co toho člověk naráz dovede nafotit


Arccos - 29/5/2019 - 13:12

quote:

Takže Starlink
Počet satelitů 7518, 1584, 2825 ve výškách 440, 550 a 1200 km. Čili celkem 11 927. Nad obzorem se tedy bude neustále pohybovat cca 527 družic (242, 62 ,223).


Tak to jsou opravdu vysoké počty a jsou mnohokrát vyšší, než byly moje naivní a zjevně chybné odhady. Vydělil jsem povrch Země počtem satelitů, vyšla mi jedna družice na cca 40000km2 a nakonec mi vyšlo několik málo desítek viditelných družic. Opravdu velmi hrubě jsem podcenil dohlednost na oběžné dráhy!


milantos - 29/5/2019 - 15:19

Myslím, že jsou dvě různé věci. kolik jich je nad obzorem, a kolik jich vůbec může být za ideálních podmínek vidět. vycházel jsem z toho, že jepotřeba počítat pro výšku nad obzorem od 10°, což je zhruba výška, kde za ideální polohy Slunce může být satelit osvícen a zároveň je to výška, kde extinkce světla je taková, že takový objekt je možno přes atmosféru zahlédnout. Potom mi za předpokladu všech družic na dráze ve výšce 500 km vyšlo 100 ks. Samozřejmě ta vyšší dráha to číslo zdvihne, šlo mi jen o orientaci, kde se asi budeme pohybovat.


alamo - 29/5/2019 - 18:19

Ja by som bol kľudný..
Skôr než dôjde ku "Kesslerovmu syndrómu"..
Minú sa prachy na dobudovanie tej veci..
Ona totižto trpí "Iridium syndrómom"..
Priamo z "mobilu" sa k tomu nepripojíte..
To, kto a za koľko peňazí potrebný pozemný segment vybuduje, nezarnul Elon do rozpočtu..
Tradične..


alamo - 29/5/2019 - 20:07

"Iridium syndróm"..
Závažné obmedzenie mobility koncového zariadenia..
Pri satelitoch Iridium, je to fakt že fungujú iba pod holým nebom..
Nejde o cenu., Ľudí ktorý si to môžu dovoliť je dosť..
Ale vždy keď si chcete zavolať, behať s kancelárie trebárs "na strechu".. Sa ukázalo nepohodlné..
A naťahovať do vnútra každej budovy extra "anténu", kvôli tým pár "pár papalášom", zase príliš drahé..

Starlink.. Má veľmi podobný problém..


kopapaka - 29/5/2019 - 20:08

alamo:já bych na to nespolíhal. Hel, Starlink bude začínat v USA- to máš cca 26 miliómů lidí bez netu(což tam znamená, že mají vytáčené připojení po normálním telefonu nebo pomalej net v mobilu). Těch lidí je dokonce víc, protože poupravili hranici rychlého netu(dolů, aby nevypadali tak blbě) a jako důvod uvedli, že nejsou peníze na vybudování připojení. No a byla to víceméně pravda.

Teď jde o to, kolikrát levnější bude vybudování infrastruktury pro Starlink než kdyby měli všude natahat optiku. A levnější to bude, protože tahat optiku do kdejaké prdele a na každou farmu je šíleně drahé.
Tohle Musk ví a klidně bych si tipnul, že s tím počítá.

Něco přihodí armáda a máš docela solirní základ...


alamo - 29/5/2019 - 20:16

kopapaka
Problém je že medzi jedným s tých "26 miliónov" a Starlinkom.. Furt bude nejaký ten "veľmi lacný" kábel, alebo dokonca "zdieľaná" WiFi..
Takže otáznou je výsledná kvalita pripojenia..
A o "značku" určenú pre "spodinu", kto dnes stojí?


RiMr - 29/5/2019 - 20:27

...čeští manažeři od stolku v rohu pod televizí v hospůdce "Hasičárna" úřadují...


alamo - 29/5/2019 - 20:34

A potom je tu "sieťová neutralita".. Tá už v USA neplatí..
Síce to veci ako Starlink.. Môže pomôcť..
Álé.. V momente keď ti na "megabajt" relevantného obsahu "zadarmo", priputujú "štyri megabajty" reklamy.. Začne to byť trochu nepohodlné..
A kto to bude chcieť bez reklamy.. Alebo rýchlejšie, ten si samozrejme bude musieť priplatiť.. Atď.. [upraveno 29.5.2019 20:35]


HonzaVacek - 29/5/2019 - 20:59

Tady ještě článek o astronomii vs. Starlink a obdobné satelitní systémy:
https://phys.org/news/2019-05-spacex-satellites-pose-headache-astronomers.html
https://www.livescience.com/65586-spacex-astronomers-starlink.html


[upraveno 29.5.2019 22:18]


lamid - 30/5/2019 - 03:34

quote:
Tady ještě článek o astronomii vs. Starlink a obdobné satelitní systémy:
https://www.livescience.com/65586-spacex-astronomers-starlink.html

dobry článok


xChaos - 30/5/2019 - 08:44

Pokud vím, půjde se k tomu připojovat z jednoduchých fázovaných antén, položených vodorovně na střechu. Instalace bude jednodušší, než u bezdrátů, kterýma se živí já...


kopapaka - 30/5/2019 - 09:20

xChaos: vzhledem k počtům těch družic(jak se tu počítaly)by to teoreticky mohlo fungovat i s částečně omezeným výhledem- pokud by šlo nějak nastavit naváděcí algoritmus paprsku, aby nevyužíval zacloněné směry...

alamo: Pokud se tu řešil sdílený internet z jedné antény, tak to snad bylo myšleno pro opravdu chudé oblasti jako je Indie, Afrika atd. Tam kde net opravdu nemají.
V USA je to i pro "chudé" nesmysl. Hlavně tam pomalý net nemají jen chudí, ale především lidé obývající odlehlejší místa, farmy a dokonce i menší města mimo oblasti s hustým osídlením. Ne, že by tam chudí nebyli, ale je to jen část.

Netvrdím, že to bude stoprocentně fungovat, vždyť plný Starlink prostě nebude bez funkční Starship, ale zas s jistotou tvrdit, že jim dojdou prachy... To je taky trochu mimo.


Kamil73 - 30/5/2019 - 09:52

Chápu že v Čechách všichni máme rychlý krásný mobilní internet. Doma. Situace se změní když jsme na cestě. A právě na tuhle situaci míří starlink. Podle mě primárním zákazníkem nebude někdo kdo stojí, ale kdo se pohybuje. Letadla lodě auta vlaky autobusy drony. Jen si představte kolik cestujících je v letadlech nad oceánem , milion v každém okamžiku. Ti všichni nemají teď rychlý internet. Opravdu nejde o vesnice v Africe nebo v Indii


PinkasJ - 31/5/2019 - 13:12

Na Prima Zoom asi před 2 dny byl zajímavý pořad o vesmírných letech, včetně možností srážek satelitů. Bylo tam zdůrazněno, že srážky v hladině cca 200 km nejsou tolik nebezpečné, neboť úlomky brzy zaniknou. Ovšem srážky satelitů a úlomků ve hladině kolem 500 km a výše mohou mít do budoucna efekt neodvratného samovolného růstu, myslím že to nazvali Kesslerův efekt.:

Když množství úlomků v nějaké hladině dosáhne určité hodnoty, dojde vlivem dalších náhodných srážek k stálému růstu počtu úlomků, aniž by byly vypouštěny jakékoliv další satelity. Jaká je ta kritická hodnota závisí asi především na výšce orbity a také nejspíš na velikosti úlomků.


dodge - 2/6/2019 - 09:53

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2829236-horalek-muskuv-starlink-nas-pripravi-o-nebe-jak-jej-zname?fbclid=IwAR0jwJ2REbbaCSiKX9vpAmQ1wTENatuY5KEu1elR_vqkp9VK8c1jq39VAu0


admin - 12/6/2019 - 13:05

Družice šplhají. Zatím to vypadá na 5%ní ztráty...


admin - 13/6/2019 - 02:21

Před třemi dny. Poslední, který jsem našel.


admin - 13/6/2019 - 13:47

Vizualizace polohy družic.

https://celestrak.com/cesium/orbit-viz.php?tle=/satcat/tle.php?INTDES=2019-029&satcat=/pub/satcat.txt&orbits=0&pixelSize=3&samplesPerPeriod=90


admin - 17/6/2019 - 09:00

Minimálně některé družice jsou už na cílové dráze.

14.6. McDowell



admin - 18/6/2019 - 23:32

Pár zajímavých čísel o předpokládané rozšířenosti systému.

https://www.teslarati.com/spacex-elon-musk-starlink-250-million-people/


admin - 18/6/2019 - 23:33

quote:
Pár zajímavých čísel o předpokládané rozšířenosti systému.

https://www.teslarati.com/spacex-elon-musk-starlink-250-million-people/


Doporučuji pročíst i diskusi...


admin - 25/6/2019 - 01:09

Většina družic je už na správné dráze. Ale zdaleka nejsou všechny úspěšné a funkční.

https://twitter.com/planet4589/status/1143283285302419456


admin - 29/6/2019 - 18:26

Update from SpaceX on their Starlink constellation: “57 Starlink satellites are communicating with SpaceX’s Earth stations... 45 Starlink satellites have reached their operational altitude ..."

https://twitter.com/wapodavenport/status/1144688636077776896


xChaos - 1/7/2019 - 17:29

https://science.slashdot.org/story/19/06/30/0142247/spacex-tests-broadband-satellite-network-claims-first-to-operate-status

SpaceX says 57 of its 60 broadband data satellites are now communicating with their ground stations -- and that this grants them special privileges when other companies launch their own satellite telecommunication networks.


kacenka - 1/7/2019 - 17:51

quote:
https://science.slashdot.org/story/19/06/30/0142247/spacex-tests-broadband-satellite-network-claims-first-to-operate-status

SpaceX says 57 of its 60 broadband data satellites are now communicating with their ground stations -- and that this grants them special privileges when other companies launch their own satellite telecommunication networks.


... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)

Je tady ovšem jasná motivace: SpaceX se snaží "zabrat" příslušná frekvenční pásma. Což ovšem okamžitě vyvolalo soudní žaloby, protože SpaceX není v těchto frekvencích první!
Firma OneWeb vypustila 27. února 2019 svých prvních 6 telekomunikačních satelitů (z francouzské Guayany pomocí rakety Sojuz). Podle výše uvedené logiky (požívané především americkým úřadem FAA) by měla příslušná Ku pásma připadnout firmě OneWeb, ale firma není čistě americká (je částečně vlastněná evropským Airbusem) a proto je její "obsazení" frekvenčních pásem z amerického pohledu "diskutabilní".


yamato - 1/7/2019 - 23:02

quote:

... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)



tak potom je dobre ze ho nikto za operacny neprehlasil


kacenka - 2/7/2019 - 10:38

quote:
quote:

... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)



tak potom je dobre ze ho nikto za operacny neprehlasil


Za operační ho prohlásil SpaceX v oficiálním oznámení pro státní úřad FCC zaslaném dne 12.6.2019. Za SpaceX podepsána Patricia Cooper, titulem SpaceX vicepresident.

V odkazovaném článku je odkaz na FCC, a zprostředkovaně i odkaz na elektronickou kopii tohoto prohlášení, stejně i na protesty podané dalšími subjekty.

Přečtěte si ten článek a podívajte se na uvedené odkazy ...


Ervé - 2/7/2019 - 12:38

quote:
quote:
quote:

... jen poznámka: Podle mne je velmi odvážné tímto prohlásit systém Starlink za operační ... ;-)



tak potom je dobre ze ho nikto za operacny neprehlasil


Za operační ho prohlásil SpaceX v oficiálním oznámení pro státní úřad FCC zaslaném dne 12.6.2019. Za SpaceX podepsána Patricia Cooper, titulem SpaceX vicepresident.

V odkazovaném článku je odkaz na FCC, a zprostředkovaně i odkaz na elektronickou kopii tohoto prohlášení, stejně i na protesty podané dalšími subjekty.

Přečtěte si ten článek a podívajte se na uvedené odkazy ...


Ach jo, SpaceX prohlásil, že *launched system capable of operating*, případně *started to operate system* - mají vypuštěné fungující družice - 1. část celého systému a zahájili zkušební provoz - ověřování a testování. Totéž udělala ESA s Galileem - vypustili Giove, aby udrželi zamluvené frekvence - ostatní už jsou jen kličky. Pokud OneWeb nesplnil podmínku požadovanou FCC, může se odvolávat, ale neuspěje a bude se muset podle zákonů USA přizpůsobit SpaceX. [upraveno 2.7.2019 12:39]


yamato - 2/7/2019 - 12:47

quote:

Ach jo, SpaceX prohlásil, že *launched system capable of operating*, případně *started to operate system*


ze by problem bol cely cas zakopany v kacenkinej anglictine?


kacenka - 2/7/2019 - 16:43

quote:
quote:

Ach jo, SpaceX prohlásil, že *launched system capable of operating*, případně *started to operate system*


ze by problem bol cely cas zakopany v kacenkinej anglictine?


Moje angličtina je v pořádku. A uvědomuji si nuance termínů: *launched system capable of operating*/*started to operate system*/*to be considered capable of operating*/*claim first to operate status*/*operational system*. (poznáte, které jsou z oznámení SpaceX na FCC, které jsou z veřejného oznámení, které z článku, ... atd.?)

Nicméně tady se vstupuje na pole politiky a právnických kliček. A možná je hlavní problém zakopaný ve Vaší neochotě vidět souvislosti a motivace.

Evidentně SpaceX vyslalo skupinu jen částečně funkčních satelitů (schopných omezeně komunikovat pouze se stanicemi na zemi - tedy bez vzájemné komunikace, což vede na vysokou latenci, komunikujících bez plného broadbandu), ovšem čistě navržených tak, aby splnilo požadované podmínky amerického FCC a mohlo prohlásit úřadem FCC rezervovaná přenosová pásma za obsazená funkčním systémem. Nyní se zakopává na obsazených pozicích a snaží se znevěrohodnit ostatní konkurenty. A to přesto, že třeba OneWeb vypustil svoji skupinu družic dřiv a ty mají lepší přenosové parametry.

... uvidíme, jak to dopadne. Ale komerčně funkční a !ziskový! systém je podle mého soudu ještě daleko ... ;-)


Ervé - 3/7/2019 - 07:52

quote:

Moje angličtina je v pořádku. A uvědomuji si nuance termínů: *launched system capable of operating*/*started to operate system*/*to be considered capable of operating*/*claim first to operate status*/*operational system*.

Nicméně tady se vstupuje na pole politiky a právnických kliček...
Evidentně SpaceX vyslalo skupinu jen částečně funkčních satelitů,... ovšem čistě navržených tak, aby splnilo požadované podmínky amerického FCC a mohlo prohlásit úřadem FCC rezervovaná přenosová pásma za obsazená funkčním systémem.
... uvidíme, jak to dopadne. Ale komerčně funkční a !ziskový! systém je podle mého soudu ještě daleko ... ;-)



Ty nuance si asi moc neuvědomujete, když tvrdíte, že SpaceX lže. Firma postupuje úplně stejně jako všichni ostatní - splněním podmínek získat co nejlepší pozici. Starlink bude operační, až začnou prodávat data a spojení, do té doby je to testování/budování systému a bude to ještě pár let trvat.


admin - 8/7/2019 - 10:57

Relativně vysoké procento úmrtnosti dělá mnohým vrásky na čele. Nepřekvapilo by mě, kdyby udělali klon bez telco zařízení, zato s nějakým zachytávacím zařízením pro deorbit...

https://spacenews.com/starlink-failures-highlight-space-sustainability-concerns/


admin - 10/7/2019 - 23:27

Stav z 3.7. podle Jonathana

Here is a cleaner plot showing just the "good" (not obviously bad) data. Object AV (44) in magenta possibly in prep for deorbit. Objects J (9) and AQ (39) in green, probably failed. Objects Q,Y,AA,AZ,BG (15, 23, 25, 48, 55) in black, possibly 'paused' or 'failed'.


admin - 28/7/2019 - 00:45

Aktuální grafický přehled Jonathana.
50 z 60 družic na operační dráze.

https://twitter.com/planet4589/status/1155150353119293443


kacenka - 28/7/2019 - 11:32

quote:
Aktuální grafický přehled Jonathana.
50 z 60 družic na operační dráze.

https://twitter.com/planet4589/status/1155150353119293443



... to je hezké. A komunikuje jim to alespoň jako OneWebu (viz vedlejší vlákno)?
... nebo jsou to jen prázdné škatule? (nízkou hustotu těchto těles naznačuje rychlý sestup nefunkčních kusů)

Máte někdo info o komunikačních funkcích a testech družic Starlink?


admin - 22/8/2019 - 11:41

Přibyly stanice Lorring a Conrad.


yamato - 2/9/2019 - 20:23

dobre to zacina - satelit ESA musel uhybat pred starlinkom

https://mobile.twitter.com/esaoperations/status/1168533241873260544 [upraveno 2.9.2019 20:24]


milantos - 2/9/2019 - 21:07

Mělo to být naopak, ne ? Starlik si sám vyhledá a uhne .
¨Jo,to bylo v PR. [upraveno 2.9.2019 21:10]


admin - 2/9/2019 - 21:31

Že by ji neměli pod kontrolou?

https://mobile.twitter.com/Astro_Jonny/status/1168592399729397767


admin - 2/9/2019 - 23:31

Jediná družice, která připadá v úvahu je Starlink 44(2019-029AV). A ta by měla být mrtvá. Pak ovšem nechápu ten povyk ze strany ESA. Co si mysleli? Že SpaceX vyšle okamžitě "záchrannou misi"?



admin - 2/9/2019 - 23:32

Tady je ještě zajímavé vyjádření šéfa Iridia.

https://www.teslarati.com/spacex-refuses-starlink-satellite-move-odd-space-agency-tweets/


admin - 3/9/2019 - 10:27

Mission Date (NET)
Starlink-1 October 10th
Starlink-2 October 25th
Starlink-3 November 13th
Starlink-4 December 8th

https://www.teslarati.com/spacex-starlink-falcon-9-four-more-launches-2019/


admin - 3/9/2019 - 21:04

Takže nakonec problém na "Service Desku" SpaceX?
S tím bych jim mohl pomoct, jako držitel ITIL certifikátu.

https://www.theverge.com/2019/9/3/20847243/spacex-starlink-satellite-european-space-agency-aeolus-conjunction-space-debris


admin - 12/9/2019 - 23:14

1500 příští rok. Mají co dělat. 24 startů F9.

https://www.teslarati.com/spacex-starlink-1500-satellites-24-launches-2020/


admin - 18/10/2019 - 19:31

42 000?
Ještě chvíli a globální oteplování bude vyřešeno.

https://spacenews.com/spacex-submits-paperwork-for-30000-more-starlink-satellites/


Petr_Šída - 18/10/2019 - 21:13

quote:
42 000?
Ještě chvíli a globální oteplování bude vyřešeno.

https://spacenews.com/spacex-submits-paperwork-for-30000-more-starlink-satellites/


Co ty víš, třeba je to skryté řešení maskované pod internetovou konstalaci


yamato - 22/10/2019 - 10:16

prvý tweet cez Starlink!

https://mobile.twitter.com/elonmusk/status/1186523464712146944?fbclid=IwAR1maiaQ8igSgi4M8CEr3rpmQfQEMTMkj-KZHwam2MiyJa5hepNvAF0AqMs


admin - 23/10/2019 - 13:37

Příští rok chtějí začít nabízet služby.

https://spacenews.com/spacex-plans-to-start-offering-starlink-broadband-services-in-2020/


lamid - 24/10/2019 - 05:42

Vizualizácia 12000 satelitov Starlink od Benjamin Winkel
https://twitter.com/HIprocessor/status/1187123053777620992

Rozloženie satelitov je od Cees Bassa
https://nbviewer.jupyter.org/github/cbassa/satellite_analysis/blob/master/starlink_sunlit_satellites.ipynb


PinkasJ - 24/10/2019 - 09:05

https://refresher.cz/55896-Ve-vzduchu-byl-historicky-nejvetsi-pocet-letadel-Nad-zemskym-povrchem-se-v-jeden-moment-pohybovalo-202-157-stroju
Historicky nejvíce letadel současně ve vzduchu bylo 202 157
Samozřejmě nejsou rovnoměrně rozloženy, mají své někdy hodně zahuštěné trasy


Petr_Šída - 24/10/2019 - 09:37

Problém takovýchto zobrazení je měřítko, ta tečka reprezentující satelit by ve skutečnosti měla několik desítek kilometrů ...

Připomíná mi to manipulace s teplotními křivkami ...


lamid - 24/10/2019 - 10:09

Asi došlo k nedorozumeniu.
Obrázok od Benjamin Winkel som sem dával pre obdiv k jeho a Cees Bassa práci s vykreslením dráh Starlink.
Nie preto, že zahusťujú oblohu.

Preto nechápem príspevok o 200 000 lietadlách na oblohe. Môžem uviesť koľko aut parkuje v Bratislave s asi tak istým vzťahom k tomuto vláknu.

A je pravda, že Cees Bassa a Benjamin Winkel sú rádioastronómovia a majú obavu z počtu tých satelitov.
Ale to ja ako laik nedokážem posúdiť.


martinjediny - 25/10/2019 - 09:40

V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.


Spacedaniel - 25/10/2019 - 11:54

quote:
V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.


Není v tom přeci jen rozdíl ? Jak uvádíte ? Letadla vždy přistanou,natankují,a nebo dokonce jak doslouží jsou zrecyklovatelná. Jak budte řešit tak velké množství nefunkčních satelitu ,které jistě jednou doslouží? Jak dostanete tento skvěle a rychle létající šrot z drah, které budou potřeba a nebo tento zatím ne šrot bude ohrožovat další lety jiných kosmických těles ? Jak je soukromá osoba právně zavázána svým jednáním za zpúsobení škody na jiném majetku a nebo životech ? Řekl bych , že obavy z tak velkého množství objektú na orbitách je oprávněný.


Alchymista - 25/10/2019 - 12:03

Tvrdia, že na konci plánovanej životnosti budú družice stiahnuté na nízke orbity a do atmosfery.
A potom stačí jeden "efektívny manager" aby prišiel s rozhodnutím, že predsa sťahovať stále ešte funkčné satelity je neefektívne... a následky sa prejavia o desaťročie.

tých 200000 (presne 202 157) lietadiel:
https://www.independent.co.uk/travel/news-and-advice/flights-sky-map-worldwide-air-traffic-aviation-busiest-day-june-a8428451.html


lamid - 25/10/2019 - 13:10

quote:
V kazdom pripade ak dokazeme prezit 200000lietadiel nad hlavami, tak snad rozchodime aj 12000 satelitov.


To myslíš vážne?
Nejde mi o rozchodenie.
Ale ako sa dá prirovnávať objekt s rýchlosťou 500 až 1000 km/hod(0.138-0,277 km/s) k objektu 9 km/s.
Ja som to prirovnal k počtu parkovacích miest.
Ale dobre na oblohe, tak počtu vtákov.
"Vedecký výskum zameraný na tento druh predstavuje ich celkovú populáciu okolo 1,5 miliardy vtákov."

To ak 200000, tak aj 1,5 miliardy. Asi rovnaké kritérium.

Koľko sa im tam zmestí bude v rádoch vyšších ako 12000, len bude to treba dobre manažovať.

Som tu momentálne nechtiac za zlého, ale skúsme sa zamerať na dráhy starlinku.

Pre Petr_Šída mám graf v mierke:


Ak si dáš tu prácu v spočítaní, tak je ich tam 11943 v mierke.


Petr_Šída - 25/10/2019 - 13:34

Přiznám se, že mi uniká smysl předchozího příspěvku, nešlo by otázku formulovat tak, aby dávala smysl?


lamid - 25/10/2019 - 13:56

Akú otázku?

Nemám žiadnu.
Zverejnil som graf rozloženia satelitov Starlink od Benjamin Winkel
a dozvedám sa o počtu lietadiel na oblohe.
Tak uvádzam počet vtákov.

A na Tvoj podnet som graf dal v mierke.

Tot vše.


Petr_Šída - 25/10/2019 - 14:50

quote:
Akú otázku?

Nemám žiadnu.
Zverejnil som graf rozloženia satelitov Starlink od Benjamin Winkel
a dozvedám sa o počtu lietadiel na oblohe.
Tak uvádzam počet vtákov.

A na Tvoj podnet som graf dal v mierke.

Tot vše.



Nu, z tvého příspěvku je cítit náznak nasrané ironie, i když nevím proč.

Jde o to, že ten původní odkaz, na který si upozornil je v duch, wow, podívejte, toho smetí...

A na to přišel komentář o měřítku, které zavádí

Není to myšleno osobně a popravdě nevím, proč to tak bereš


lamid - 25/10/2019 - 18:02

Asi rozčarovanie z reakcie.
Môj obdiv k riešeniu dráh Starlinku, a reakcia PinkasJ o počtu lietadiel a Tvoja o mierke.

A áno, pôvodný twiter má text:
"... satellite constellation reminds me of plots of space debris."

Ja som si z tweetu zobral predstavu o dráhach Strarlinku, a PinkasJ a Ty ten odpad.
Asi preto.

Skúsim si predstaviť


a


a nič, neviem ako u Vás ale u mňa nič,
uvedení dvaja rádioastronómovia mi to ukázali.

Reakcia:
počet lietadiel a mierka.
Tak som reagoval.
Už teraz sa teším na vizualizáciu 42000 satelitov Starlink. Ak bude od Vás, tak bude môj obdiv Váš.


PinkasJ - 26/10/2019 - 10:12

Ještě k těm letadlům: U letadel se dá zařídit, aby jejich trasy neprocházely nad špičkovými observatořemi nebo nad kosmodromy (zde stačí jen zákaz provozu letadel při plánovaném startu). Při rozsáhlých satelitních sítí to bude obtížné, při každém startu, mimo LEO bude nutno kalkulovat s pozicemi satelitů. Co když provozovatel sítě zbankrotuje – kdo se postará o bezpečné stažení jeho satelitů ?


lamid - 27/10/2019 - 09:59

Trochu som oprášil stredoškolskú matematiku a vykreslil inicializačnú fázu konšteláciu Starlink-u.
24 orbitálnych rovín vo výške 550 km
sklon 53°
66 satelitov v každej
1584 spolu
uhlová vzdialenosť rovín
15°
vzdialenosť satelitov na dráhe
5,455° = 659,5 km



Stav k 26.10.2019



nebude ľahké ich zosynchronizovať, a to je ich len 60.
[upraveno 29.10.2019 08:17]


lamid - 27/10/2019 - 16:52

Ako sú rozmiestnené satelity z prvej várky?
Na www.satflare.com sa dá stále sledovať vláčik Starlink:



vypustené boli 24.5.2019, teda cca 5 mesiacov.
Na obrázku je 60 satelitov Starlink plus 4 pozostatky (44295, 44296, 44297 a 44298 - FALCON 9 DEB)
Jedna orbita má mať 66 kusov.
Sú tam medzery, nie?
tak neviem, či sú úmyselne prázdne.
Ale aj tak to nevyzerá tak pekne rozložené ako na vizualizáciách.

[upraveno 27.10.2019 17:00]


Alchymista - 27/10/2019 - 17:40

"pekne rozložené" to pri tejto "hustote" satelitov na dráhe nebude nikdy. Stačí odchýlka doslova pád centimetrov od ideálnej orbity (v výške apogea a perigea a ďalších dráhových parametroch) aby sa začala meniť doba obehu a časy prieletov. A s pribúdajúcim počtom obehov sa družice pekne "rozutekajú".
Navyše - vyvedenie jednotlivých družíc na finálnu dráhu bolo "postupné", ich motory pracovali v rôznom čase a na rôznych úsekoch prechodovej dráhy, takže už ako tak rovnomerné rozloženie na finálnej dráhe je celkom úspech programu riadiaceho vyvedenie. Časom sa to samozrejme môžu ešte pokúsiť vylepšiť, ale záleží na presnosti, s akou dokážu zmerať skutočné dráhy a pozície jednotlivých družíc. A vzhľadom na poruchové vplyvy Mesiacu a Slnka sa konštelácia družíc bude aj tak časom celkom rýchlo rozchádzať.
[upraveno 27.10.2019 20:54]


lamid - 27/10/2019 - 21:58

Každý satelit má sledovač hviezd.
Lietajú pod GPS.
Sú sledované radarmi United States Air Force.

Tak snáď s presnosťou menej ako sekunda. Dúfam, že si to neidealizujem.

Ja neviem akú nepresnosť môžu mať, keď budú v plnom počte v danej vrstve.
A to ako na jednotlivej dráhe, tak aj dráhy medzi sebou v danej vrstve.
A to za prvé z bezpečnosti, tak za druhé funkčnosti internetu.

A k tomu som smeroval, že k nie akému funkčnému usporiadaniu to má ďaleko. A znovu upozorňujem, 5 mesiacov od vypustenia.

Poznámka
Pretuberancie dané Slnkom a Mesiacom sú dané a zahrnuté vo výpočtoch dráh. Poruchy na Slnku môžu mať vplyv, ale to by musela byť silná erupcia.
[upraveno 27.10.2019 22:08]


milantos - 27/10/2019 - 22:30

quote:

Pretuberancie dané Slnkom a Mesiacom sú dané a zahrnuté vo výpočtoch dráh.

Myslíš "perturbace"


Alchymista - 27/10/2019 - 23:14

Sledovač hviezd je používaný skôr na priestorovú orientáciu než na určovanie presnej polohy - aj keď aj to sa dá.
Chyba pozície bude zrejme "nepravidelná" - domnievam sa, že chybový priestor bude nejaký trojosý elipsoid.

Čo sa týka funkčnosti - teoretický rozostup 60 družíc na rovnakej kruhovej dráhe vo výške 500km je ~720km, vo výške 800km ~750km. Pre pozície v rovine dráhy bude v pozícii vhodnej pre príjem v každom okamihu 5-7 družíc. Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol. Samozrejme, s obmedzenou kapacitou a obmedzeným počtom pozemných staníc.


lamid - 28/10/2019 - 03:14

quote:
Myslíš "perturbace"

Perturbácia
Vďaka za opravu

"Chyba pozície bude zrejme "nepravidelná" - domnievam sa, že chybový priestor bude nejaký trojosý elipsoid"
Ak myslíš odchýlku od elipsy vplyvom perturbácie, tak áno, ale to výpočty dráhy obsahujú.
SGP model
https://en.wikipedia.org/wiki/Simplified_perturbations_models

Elipsoid je plné teleso.
Elipticky toroid? [upraveno 28.10.2019 04:19]


lamid - 28/10/2019 - 08:02

ešte k tým obežným časom.
Pre tých 60 satelitov vyšla mi priemerná obežná doba 95,34 min.
Použil som hodnotu 95,65 min a spravil graf odchýliek:

V grafe nie sú satelity s časom pod 95 minút,
tie blízko 0 sú asi na správnom mieste,
4, 5, 10 a 21 sekundová odchýlka - asi sa premiestňujú na svoju pozíciu?
1 až 60 je satelit: 1=44235(2019-029A), 60=44294(2019-029BM) [upraveno 28.10.2019 08:32]

Oprava:
0.7, 0.4, 10 a 21 sekundová odchýlka [upraveno 28.10.2019 09:16]

Edit2

zoom na výšky obežných dráh [upraveno 28.10.2019 10:23]


Alchymista - 28/10/2019 - 08:12

Nie, nie, myslím chyby určenia "okamžitej" pozície satelitu (v danom momente).

quote:
4, 5, 10 a 21 sekundová odchýlka - asi sa premiestňujú na svoju pozíciu?
Možné to je... Rozdiel obežnej doby 5 sekund, to je koľko vo výške obežnej dráhy? Odhadom - 8-10km? [upraveno 28.10.2019 08:23]


lamid - 28/10/2019 - 08:56

9.65 a 9.566 min (5 second) je -4.02 km

quote:
Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol.


áno, je to prvá z 24 rovín. Tak ak sa počíta s určitým prekrytím, tak 1 a 1/2 hod je správne. [upraveno 28.10.2019 09:04]


lamid - 29/10/2019 - 12:47

Jeden obeh vláčiku Starlink.

Tak fakt nelietajú v jednej rovine (zatiaľ?).


lamid - 29/10/2019 - 16:10

"Už súčasná konštelácia by teda mohla byť schopná poskytnúť spojenie dvakrát denne na cca hodinu - hodinu a pol. "

Podľa obrázku:

v inicializačnej fáze pokrýva 2*940,7 km=1881 km
to je na rovníku 16,9°, teda 1,127 hodiny,
k 53° rovnobežke úmerne viac 1,872 hod (28.08°)


ales - 29/10/2019 - 20:39

quote:
k 53° rovnobežke úmerne viac 1,872 hod (28.08°)
Myslím, že kolem 50 rovnoběžky je už teď možné časové pokrytí o dost delší, protože jsou použitelné minimálně tři po sobě jdoucí oběhy (vhodné). Spojení by tak mohlo být poskytnuto na dobu minimálně 3 hodiny (spíš až 4 hodiny) denně (v kuse, ale jen jednou denně).

Pokud by tedy vypustili další Starlinky do celkem 6 vhodně posunutých rovin, bylo by v našich zeměpisných šířkách už možno poskytnout nepřetržité spojení. Celkem by na to tedy stačilo max. 360 družic Starlink (stačilo by jich ale i jen cca 50 aktivních v každé rovině, takže cca 300 aktivních družic). Uvidíme, do jakých rovin budou startovat další Starlinky.


lamid - 30/10/2019 - 00:50

quote:
Myslím, že kolem 50 rovnoběžky je už teď možné časové pokrytí o dost delší, protože jsou použitelné minimálně tři po sobě jdoucí oběhy (vhodné). Spojení by tak mohlo být poskytnuto na dobu minimálně 3 hodiny (spíš až 4 hodiny) denně (v kuse, ale jen jednou denně).

Pokud by tedy vypustili další Starlinky do celkem 6 vhodně posunutých rovin, bylo by v našich zeměpisných šířkách už možno poskytnout nepřetržité spojení...


Moc trom po sebe obehom nerozumiem. Obežná rovina stojí, Zem pod ňou rotuje. V hornej a dolnej max latitude sa satelity otáčajú a tým sa ich príletové a odletové kružnice pokrytia spájajú (2×1,87 hod) v jedno. Geometria nám dá, že kružnice pokrytia sa dotknú o rádius pred bodom obratu(53°) a teda na severe 940 km pod 53 rovnobežkou (juhu nad) sa dve 1,87 hod spoja v jedno 3,74 hodinové.(čas 1,87 a 3,74 je pre 53°, pre 53°-940 km treba prepočítať).

O druhej časti príspevku , 6 obežných rovín a nepretržitom pokrytí hovorí video

Vhodne rozloženie obežných rovín je 360/6=60°, inak by boli diery aj v max šírkach.
[upraveno 30.10.2019 05:08]


ales - 30/10/2019 - 10:37

quote:
Moc trom po sebe obehom nerozumiem. ...
Pokusím se to vysvětlit pomocí obrázků, které jsem neuměle vyrobil v programu Orbitron.

Tři po sobě následující oběhy. Je vidět, že všechny tři v pohodě pokrývají Prahu na 50. rovnoběžce.


Celková stopa oběžné dráhy Starlinku (jedné roviny). Je vidět, že na 50. rovnoběžce je pokrytí cca 75°, což je více než 5300 km průmětu na Zemi a více než 5 hodin denně (a naráz).

Z obrázku je vidět i to, že 50. rovnoběžka je pro pokrytí téměř ideální. Severnější i jižnější oblasti už mají pokrytí kratší, případně přerušené (ty blíže k rovníku), případně žádné (ty blíže k pólu).


lamid - 30/10/2019 - 11:39

Pekné. Už chápem ako to bolo myslené.
Pokúsil som sa o podobné a vyšlo mi 6 hodín.
30 oct 2019 11:30
30 oct 2019 17:30
Ja som to robil pre Hamburg, teda pre lat 53°, long 10°, kužeľ mám 56,3°, čo by malo zodpovedať výške satelitu 25° nad obzorom.

Netreba to brať presne, je to môj odhad. Možno to bude o 10-20 minút menej. V plnej prevádzke sa počíta len zo satelitmi 40° nad obzorom. [upraveno 30.10.2019 11:58]

Zabudol som napísať, že nie sú vykreslené kužele pokrytia všetkých satelitov vo vláčiku. Nechcelo sa mi ich všetky definovať.

Nie je problém to spraviť pre Prahu a Bratislavu(48°). [upraveno 30.10.2019 12:07]

Poznámka:
Na začiatku a konci keď je satelit 25° nad obzorom, vidieť ako široký je rozptyl dráh satelitov. Keď by sa stiahli do jednej línie o toľko by bola celková doba kratšia. [upraveno 30.10.2019 13:18]


lamid - 30/10/2019 - 14:45

Praha 30.10.2019
10:51
17:36
spolu 6:45 hod



Dorobil som kužele pokrytia pre zostávajúce satelity, ale majú uhol 45°, nechce sa mi 30x ho prepisovať.

Dám sem ešte obrázok - pohlaď na obežnú rovinu satelitov Starlink, z ktorej je vidieť nerovnomerné rozdelenie satelitov na nej. Preto vychádzajú tak dlhé časy nepretržitého pokrytia, lebo sú v nej diery.

Keby boli rovnomerne rozložene, priehlbina medzi dvomi kružnicami by bola hlbšia, teda čas prenosu by začínal neskôr a skôr skončil.

Neviem, či to má zmysel riešiť, lebo ide o teoretický čas. Vieme ako je to s príjmom mobilných telefónov.

A ako je roztiahnutá línia orbity ukazuje tento záber kúsok od ústia Amazonky - teda na rovníku.

To tiež predlžuje čas "nepretržitého spojenia" [upraveno 30.10.2019 15:43]


ales - 30/10/2019 - 15:27

quote:
... Neviem, či to má zmysel riešiť, lebo ide o teoretický čas. Vieme ako je to s príjmom mobilných telefónov. ...
Ano, souhlasím, že přesné určování doby pokrytí nemá smysl. Je ale dobré si uvědomit, že 4 hodiny pokrytí denně jednou rovinou dráhy Starlinků jsou na 50. rovnoběžce bez problémů dosažitelné, takže 6 vhodně zvolených rovin drah (6 startů po 60 družicích) zajistí solidní a nepřetržité pokrytí velké části Evropy a severní Ameriky. Koncem příštího roku to klidně může začít komerčně běžet (a snad i vydělávat). Předpokládám, že SpaceX nejde primárně o "jednotlivé zákazníky", ale budou se snažit převzít část transatlantického a transpacifického komunikačního provozu (místo provozovatelů podmořských optických kabelů) a to by mohlo přinášet dost velké peníze poměrně dost rychle. Uvidíme. Nejprve to musí začít spolehlivě fungovat.


lamid - 30/10/2019 - 16:19

Áno, 4 hodiny istotne, to budú aj 40° nad horizontom.

Len uvažujem nad takýmito grafmi:
počet ľudí na zemepisnej šírke

Videl som aj krajší, len ho neviem nájsť.
http://www.circleid.com/posts/20190102_simulation_of_oneweb_spacex_telesats_broadband_constellations/

Ako v New Yorku (vo veľkomestách) budú mať užívateľské terminály o veľkosti strednej škatule od pizze umiestnené. Na strechách? Ako u nás satelity v oknách?
Lebo potom hodne populácie z toho grafu vypadne.



lamid - 30/10/2019 - 16:36

quote:
... 6 vhodně zvolených rovin drah (6 startů po 60 družicích) zajistí solidní a nepřetržité pokrytí velké části Evropy a severní Ameriky.
...

Už som to raz písal. Vhodne je len 360/6. teda po 60°.
Klietka 6x60° a pod ňou rotuje Zem. Inak to nefunguje.
Ak by boli inak, tak je tam diera a inde zhustenie.


Erakis - 2/11/2019 - 11:03

Konečne bol určený prvý štart operačne spôsobilých Starlinkov - na 11. novembra. Je to síce vyše mesiac skzl oproti plánu oznámenému na začiatku septembra, ale vrámci klasických spacexovských odkladov je to ešte v norme.

quote:
Mission Date (NET)
Starlink-1 October 10th
Starlink-2 October 25th
Starlink-3 November 13th
Starlink-4 December 8th



Zaujímavé je, že už 19. novembra má prebehnúť aj prvý štart 34 operačne spôsobilých družíc Onewebu, takže skutočné vesmírne preteky o satelitný internet v priamom prenose začnú byť v plnom prúde. Fakt som zvedavý, koho systém sa nakoniec viac uchytí a bude ziskovejší (a napriek ohlasovanej kvantitatívnej prevahe Starlinku si nemyslím, že je nevyhnutné aby to bol práve on).


lamid - 3/11/2019 - 10:52

K určeniu nepretržitého pokrytia na 50°zemepisnej šírky:
Grafické (a jednoduché) je zväčšiť si valcovú projekciu dráhy preletu,
od požadovanej zemepisnej výšky (v našom prípade 50°) odpočítať uhlový polomer kužeľu pokrytia (7,868°)
a priesečníky tejto výšky (42 ,66°) s dráhou, teda ich vzdialenosť ukazujú dobu pokrytia (6:01 hodiny).


V simulácii som urobil aj ideálne rozloženie 60 satelitov v jednej stope (360/60=6°).
A tu je výsledok 5 hod 59 minút 21 sek:



A pokúsil som sa o výpočet tohto ideálneho rozloženia satelitov v jeden línii - 5,69 hodiny.

Rozdiel medzi časom vo výpočte a simulácii je v tom, že simulácia lieta na elipsoidom a aby som to zohľadnil s mojou "vyšší dívči", by som sa hodne zapotil.

Hlavne je zaujímavé, rozdiel v časoch skutočnosť a jedna línia
6:45 a 5:59.

[upraveno 3.11.2019 11:10]


lamid - 4/11/2019 - 02:52

Spomínaný graf rozloženia populácie ľudstva a počet satelitov Starlink od zemepisnej šírky.

https://twitter.com/CJHandmer/status/1188356651050393605

Od Casey Handmer je aj obsiahly článok
https://caseyhandmer.wordpress.com/2019/11/02/starlink-is-a-very-big-deal/

Okrem iného je tam pekný obrázok vyfúknutého/spľasnutého torusu(blown out torus shape)

zobrazujúci priestor v ktorom sa satelity v danej vrstve pohybujú a vyhýbajú(trošku excentrické s rovnakou dobou obehu a pootočené)


admin - 5/11/2019 - 20:11

Zkušební statický zážeh proběhl úspěšně.

https://spaceflightnow.com/2019/11/05/watch-the-static-fire-of-the-falcon-9-being-readied-for-starlink-mission/


lamid - 7/11/2019 - 06:49

Na elonX.cz 3:47 minútové video zhrnujúce Starlink:
https://www.elonx.cz/elonovinky-90-spacex-to-se-starlinkem-mysli-vazne/
610 Mb/s,
spustenie v 1/2 2020,
...


lamid - 9/11/2019 - 23:00

štart Starlinku:
11. 11. 2019 15:51:00 nášho
https://www.kennedyspacecenter.com/launches-and-events/events-calendar/2019/november/rocket-launch-spacex-falcon-9-starlink


lamid - 10/11/2019 - 16:52

živý prenos zo štartu:

14:56 UTC,
Záložné okno v utorok 12. novembra 14:34 UTC. [upraveno 10.11.2019 16:53]


lamid - 10/11/2019 - 18:22

S rozloženým satelitov to bude ešte zaujímavé.
Nakoniec majú byť prvých 1584 v 72 rovinách po 22 v rovine.

Podľa https://docs.google.com/gview?url=https://licensing.fcc.gov/myibfs/download.do?attachment_key=2001039
...the 60 satellites to be imminently launched from the insertion altitude of 280 km to an altitude of 350 km for initial payload testing and then to raise 20 of those satellites to a previously authorized orbital plane at an altitude of 550 km,..

Ak to dobre chápem, tak 40 skončí na 350 km a len 20 pôjde na 550 km.

Press kit k štartu:
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/starlink_press_kit_nov2019.pdf [upraveno 10.11.2019 18:44]


ales - 11/11/2019 - 08:46

quote:
Ak to dobre chápem, tak 40 skončí na 350 km a len 20 pôjde na 550 km.
Z dalších dokumentů vyplývá, že i zbylých 40 družic se má nakonec dostat na operační dráhu ve výšce 550 km, jen budou nějakou dobu ve výšce 350 km čekat na to, až se pootočí do jiné roviny dráhy (protože rychlost samovolného stáčení roviny dráhy kolem Země je různá v různých výškách). SpaceX tak chce během jediného startu (60 Starlinků) dostat družice do tří různých rovin dráhy (nejprve prvních 20 do jedné roviny, po cca 40 dnech dalších 20 do druhé roviny a nakonec po dalších cca 40 dnech zbývajících 20 do třetí roviny).

Vypadá to rozumně a efektivně. Pokud v počáteční výšce 280 km nebude některá z družic správně fungovat, tak samovolně brzy zanikne v atmosféře (během pár týdnů, i bez jakéhokoliv dalšího aktivního zásahu). Naopak kompletně funkční (manévrovatelné) družice se pak postupně dostanou do až tří různých rovin dráhy. Možnost vzniku "kosmického smetí" je tak minimalizována a rychlost rozmístění družic do mnoha rovin dráhy je maximalizována. Chytré a užitečné.

Pěkně je to celé popsáno česky např. v článku https://www.elonx.cz/starlink-pri-testu-dosahl-prenosove-rychlosti-610-mb-s-satelity-budou-cerne-a-mozna-budou-vynaseny-jinym-zpusobem/ .


Erakis - 11/11/2019 - 09:15

Tak SpaceX sa k tomuto kroku asi rozhodli hlavne po incidente s družicou Aeolus. Predsalen, ak majú nefunkčné družice klesať z výšky 440 km celé roky, je to potenciál na vyrábanie problémov súvisiacich s kozmickým odpadom oveľa viac ako z výšky 280 km, odkiaľ je po pár týždňoch od nich pokoj. [upraveno 11.11.2019 09:17]


admin - 11/11/2019 - 15:38

quote:
živý prenos zo štartu:

14:56 UTC,
Záložné okno v utorok 12. novembra 14:34 UTC. [upraveno 10.11.2019 16:53]



Přenos je živý.


admin - 11/11/2019 - 16:06

Booster počtvrté přistál.


admin - 11/11/2019 - 16:08


lamid - 11/11/2019 - 16:10

Gratulácia do SpaceX k štartu a pristátiu,
ešte vypustiť satelity a zajtra sa môžeme tešiť na vláčik na oblohe.


admin - 11/11/2019 - 16:18

Za zmínku stojí, že znovupoužit byl i kryt. Takže nový byl jen druhý stupeň.


lamid - 11/11/2019 - 16:30

Na ich zachytenie sa teším.


admin - 11/11/2019 - 16:43

Cirkularizace hotova. Za cca hodinu uvolnění družic.


lamid - 11/11/2019 - 16:52

quote:
Cirkularizace hotova. Za cca hodinu uvolnění družic.

Asi si sa zle vyjadril.
Vypustenie satelitov:
T+00:60:43 Starlink satellites begin deployment


admin - 11/11/2019 - 16:56

Samozřejmě. Za hodinu od startu.


admin - 11/11/2019 - 16:59

A jsou vypuštěny.


lamid - 11/11/2019 - 17:01

Gratulácia.
Zajtra sa teším na vláčik na oblohe.


Erakis - 11/11/2019 - 17:11

quote:
Gratulácia.
Zajtra sa teším na vláčik na oblohe.


Tak tešiť sa môžeš, odporúčam sa ale občas pozrieť aj na predpoveď počasia. Zajtra aj pozajtra má na väčšine nášho územia pršať, minimálne byť úplne zamračené. Vyjasniť sa má až ďalšie dni, a to už budú Starlinky pomerne dosť rozptýlené. Podľa skúseností čo mám z prvého štartu vidno naozaj efektný vláčik tak max dva dni po štarte, po tom už začínajú byť Starlinky pomerne ďaleko od seba a neni to už celkom ono. Aj keď za pohľad to stále stojí.

A inak samozrejme veľká gratulácia do SpaceX. [upraveno 11.11.2019 17:13]


lamid - 11/11/2019 - 18:29

Asi bude jedno aké počasie bude.
Vychádza mi, že zajtra aj pozajtra ponad nás preletia za svetla,
o tom istom čase ako dnes.
Ale snáď sa objaví video na youtube. [upraveno 11.11.2019 19:19]


lamid - 12/11/2019 - 03:23



Sledovač satelitov
https://www.n2yo.com/satellite/?s=70003

Na Twitteri sú prvé videa vláčiku.

[upraveno 12.11.2019 03:31]


lamid - 12/11/2019 - 10:11

Zmena inicializačnej fázy konštelácie Starlink, 72 orbitálnych rovin so sklonom 53°, 22 satelitov v každej, spolu 1584 satelitov:


Ako to bude s pokrytím pri spustení so 300-400 satelitov netuším.
Bude 20 v rovine a rovín bude 20? Akú plochu pokryjú?
Pri 66 v rovine sme sa dopracovali k nie akému výsledku. Tu môžeme začať od znovu.


lamid - 12/11/2019 - 12:20

Vláčik Starlin z Japonska
12. novembra 18:29, voľným okom ich nevidel.
https://twitter.com/C6H5NH2/status/1194191063126167553


Ervé - 12/11/2019 - 14:49

Podařilo se zachytit kryt? Nebo aspoň jednu polovinu?
Nikde jsem o tom nic nenašel.


Alchymista - 12/11/2019 - 15:11


Arccos - 12/11/2019 - 15:55

quote:
Podařilo se zachytit kryt? Nebo aspoň jednu polovinu?
Nikde jsem o tom nic nenašel.

Ani se nepokusili. Obě lodě se musely ze zatím neupřesněných důvodů vrátit do přístavu.


admin - 12/11/2019 - 18:03


lamid - 14/11/2019 - 02:41

https://twitter.com/DDAVISSPACEART/status/1194532170741665792/photo/1

Už sa roztiahol,
neviem odkiaľ to je.


lamid - 14/11/2019 - 10:28

Pozrel som sa na rozloženia satelitov Starlink.
Pri 400 kusoch v 20 rovinách po 20
nepretržité pokrytie bude od cca 38 do 60° zemepisnej šírky.

dolný červený krúžok zobrazuje zemepisnú šírku kde sa vysielacie kužele (56,55°=satelit 25°nad obzorom) spoja a hore to siaha až k 60°.
Nechce sa mi definovať všetkých 400 satelitov. Mám ich 20 v jednej obežnej rovine, po 2 v ďalších troch.

[upraveno 14.11.2019 10:29]


lamid - 14/11/2019 - 16:48

quote:
...SpaceX tak chce během jediného startu (60 Starlinků) dostat družice do tří různých rovin dráhy (nejprve prvních 20 do jedné roviny, po cca 40 dnech dalších 20 do druhé roviny a nakonec po dalších cca 40 dnech zbývajících 20 do třetí roviny).



Trochu som oprášil kalkulačku s uzlovou precesiou.
Vychádza mi stočenie ωp350km=4.9739 °/den, ωp550km=4.4892 °/den
rozdiel= 0.4847 deg/day

Ak teda budú v 20 rovinách 360/20=18°
18/0.4847= 37.1364 dní

Docela sedí.
Je samozrejme, že z výšky 350 na 550 km nepreskočia, a teda by sa to malo počítať integrálom, ale teší ma, že som v obraze.


lamid - 15/11/2019 - 04:48

Celestrak.com už uvádza TLE satelitov vypustených 11.11.
Sapce-trak.com zatiaľ nie.
http://celestrak.com/NORAD/elements/starlink.txt
Edit:
Celstrak ma aj sledovanie satelitov. Znej vychádza, že prvý prelet vláčiku v našich končinách bol 12.11.2019 10:34Z a večerný po 24 hodinách 15:15

Pekne je vidieť roviny dráh nultej a tejto dávky. [upraveno 15.11.2019 08:44]


Celestrak nemá ošetrenie na začiatok udalosti, teda sa dá zobraziť a tesne po štarte. V skutočnosti letel o 15:20 a teda trochu na západ, ale aj táto predstava je skvelá:
[upraveno 15.11.2019 09:00]


lamid - 16/11/2019 - 00:57

space-track.com už pozná TLE Starlink #1
Začína Starlink 1007 pre 2019-074A 44713:
44713 STARLINK 1007 2019-074A PAYLOAD US 2019-11-11 AFETR 90.59 53.01 304 303

Začína 19318.91668981= 14.11.2019 23:00 a za deň vystúpal o 5 km. [upraveno 16.11.2019 02:09]


admin - 18/11/2019 - 01:10

Pěkná vizualizace oběhů a pár fotek.

https://www.reddit.com/r/Starlink/comments/dxnpd1/visualization_of_the_orbits_now_that_the_tles_for/


lamid - 18/11/2019 - 02:12

Registroval som ju.
Len nerozumiem tomu prečo ju robil. Satelity sú živé, každý obeh aktívne zvyšujú výšku.
On zo súčasných TLE ukazuje ako sa rozutekajú. Ale to sa nestane.
Spolu v cca jednej rovine vystúpajú na 350 km, 20 vystúpa na 550, za 40 dní uzlovou precesiou a vystúpaním sa vytvorí ďalšia rovina pootočená o 18° a za 40 dní sa to zopakuje.
Nie aké obrázky k tomu som dal na forum.elonx.cz


https://www.reddit.com/r/Starlink/
Edit
Škrtám podtrhnutý text. V noci na mobile som to zle vyhodnotil.
[upraveno 18.11.2019 07:26] [upraveno 18.11.2019 07:27]


lamid - 18/11/2019 - 15:47


Tak ak sa domaľujú aj križujúce satelity tak nepretržité pokrytie je od 60 po cca 28°.
Myslím si, že s krátkymi výpadkami snáď aj k 25°.
Podotýkam, že satelit pokrýva oblast ak je nad obzorom 25°.
Vo finálnej faze s 1584 satelitov sa počíta s uhlom 40°.
2 min video je na youtube.


lamid - 19/11/2019 - 11:06

V simulácii som sa pohral s uzlovou precesiou:


Nedbal - 19/11/2019 - 19:21

Pane Bože,
to bude kolem Země šrotiště, až tam již nebude možno bezpečně létat. Vy mladší, se toho dožijete.


lamid - 23/11/2019 - 07:17

Satelity Starlink1 sa blížia výške 350 km.
Ktoré z nich budú pokračovať priamo na 550 km, a ktoré zostanú parkovať na 350 km?


lamid - 24/11/2019 - 12:11

quote:


Trochu som oprášil kalkulačku s uzlovou precesiou.
Vychádza mi stočenie ωp350km=4.9739 °/den, ωp550km=4.4892 °/den
rozdiel= 0.4847 deg/day

Ak teda budú v 20 rovinách 360/20=18°
18/0.4847= 37.1364 dní

Docela sedí.
Je samozrejme, že z výšky 350 na 550 km nepreskočia, a teda by sa to malo počítať integrálom, ale teší ma, že som v obraze.




Precesia uzlov rovín obehu satelitu Starlink.
Za 34 dní stúpania z 350 na 550 km sa rovina satelitu v konštantnej výške 350 km otočí o 170°, stúpajúceho o 161,5° a ich konečné pootočenie rovín bude o 8.5°. [upraveno 26.11.2019 08:50]


lamid - 14/12/2019 - 01:00

Starlink v1-2 má štartovať na Silvestra 5:40 nášho času.
Teda prelietavať ponad nás krátko po 6.
Ak by vyšlo počasie, tak 2.st F9 by mohlo byť vidieť a na Nový rok vláčik.(Slnko 15° pod obzorom)
Ešte spočítať, ako to bude s obežnými rovinami.
2.1. končí 40 dňová precesia rovín prvých 20 satelitov a začne stúpanie druhých 20.

https://spaceflightnow.com/launch-schedule/


Nedbal - 14/12/2019 - 19:51

Astronomové jsou zásadně nespokojeni s nárůstem světelného smogu, který přinese tento naprosto zbytečný a škodlivý systém: https://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni/ztrata-nocni-oblohy-kvuli-desetitisicum-druzic.html
Kromě toho jeho produktem bude bezprecedentní zašpinění drah kolem Země předměty, které ohrozí budoucí rozumné využívání kosmu, pilotované i nepilotované.
Toto není něco, nad čím bysme, byť příznivci kosmonautiky, měli jásat. Je to krádež statku, který patří všem. Rozumní by měli protestovat a tlakem dolačit k vytvoření potřebné legislativy, která by tomu učinila přítrž.


xChaos - 14/12/2019 - 22:07

Pravda bude někde mezi. Největším zdrojem světelného smogu jsou dnes pozemské aglomerace, míst, odkud je hvězdné nebe vidět opravdu kvalitně, po Zemi ubýá.

Naštěstí došlo ke změně plánů, takže družice jsou na drahách, na kterých po čase samovolně zaniknou v atmosféře.

Podobné kritice kdysi čelily družice Iridium, kterých bylo přitom neporovnatelně méně...


milantos - 14/12/2019 - 22:45

quote:

Naštěstí došlo ke změně plánů, takže družice jsou na drahách, na kterých po čase samovolně zaniknou v atmosféře.


Z těch 550 km to bude přes 10 roků.
Iridia "vadila" , ale síť měla jen 66 satelitů. To ve finální verzi Stralinku bude ( doufám tedy, že nebude ! ) startovat 2x týdně .
A to jsou satelity pouze od SpX...


yamato - 15/12/2019 - 09:16

myslim si ze pockajme na tie cierne Starlinky a potom hodnotme kvalitu oblohy

obavy o zaprasenie obeznych drah trochu zdielam, a to z dovodu ze zrazka satelitov sa ani pri tej najlepsej snahe neda uplne vylucit. Co vo svetle Murphyho zakonov znamena ze raz sa to stane. A pri takomto pocte satelitov to znamena realnu hrozbu domino-efektu


milantos - 15/12/2019 - 11:29

Pokud by satelity neměly sluneční panely, tak by tomu černý nátěr mohl pomoci. Takhle jsem celkem skeptický- snížení jasu o nějakých 0,5 mag je sice alespoň něco, ale není to až zase tak výrazné, jak by bylo potřeba. Ale neřeší to v podstatě problém - pouze pro normální lidi, dívající se na oblohu z tmavých míst na Zemi top bude mít nějaký význam.


kopapaka - 15/12/2019 - 18:23

Alchy: to už tu(téměř)bylo - vypuštění pořádné hromady jehliček kvůli radiokomunikaci odrazem...

Jinak k nějaké regulaci bude muset dojít, ale ta bude muset vycházet z nějakého stavu a to už bude na LEO minimálně částečně funkční Starlink.
A co si budem povídat - něco takového nebude snikdo další vynést tak příštích deset let...
Jestli vůbec.


alamo - 17/12/2019 - 09:15

A dokedy má vlastne space x platnú licenciu na obsadenie alebo "zábor" komunikačného pásma?


yamato - 17/12/2019 - 10:08

quote:
Pokud by satelity neměly sluneční panely, tak by tomu černý nátěr mohl pomoci.


tak zrovna Tesla sa dost vytrapila so solárnymi panelmi, ktore nevyzeraju ako kus skla, ale skor ako kus matneho kovu, funguju a nie su extra drahe Mozno to najde uplatnenie niekde uplne inde ako na strechách

[upraveno 17.12.2019 10:12]


admin - 22/12/2019 - 02:52


admin - 6/1/2020 - 00:06

Před úterní misí Starlink 2 byl proveden zkušební zážeh.

https://spaceflightnow.com/2020/01/04/spacex-test-fires-rocket-ahead-of-record-setting-starlink-launch/


admin - 6/1/2020 - 07:03

Zítra ve 3:19 SEČ(2:19 UTC) by měla odstartovat mise Starlink 2.


admin - 6/1/2020 - 07:04


lamid - 6/1/2020 - 12:51

Prelet F9 2st ponad nás 24 min po štarte
,
žiaľ Slnko bude viac ako 36° pod obzorom, tak prelet nebude osvetlený.
Ďalší prelet o 4:24 UTC je ponad Pyreneje a severnú Afriku, a o 24 hodín je to isté.
Pohľad na opačnú stranu dráhy (180°) o cca 12 hodín je za dňa.
Teda pre vizuálne pozorovanie skoro nič.
V ďalších dňoch vláčik podľa heavens-above.com alebo iných satelitných trackerov.
TLE:
STARLINK 2
1 00000U 20001A 20007.12553241 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 11
2 00000 53.0340 37.7601 0447064 51.8071 123.2878 14.94063621 05

5:25 nášho času 11° nad obzorom na juhu pre Bratislavu:
[upraveno 6.1.2020 13:50]

Edit:
Pozrel som sa na ďalšie najbližšie dni, tak okrem vyššie uvedeného preletu nízko na juhu 7.1. 5:25 nebude vidieť v našich končinách.
Tak snáď ďalší štart. [upraveno 6.1.2020 14:49]


lamid - 6/1/2020 - 15:27

Aj keď Martin dal time line
sem odkaz na pdf:
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/starlink_press_kit_jan2020.pdf

vynášať sa bude na 290 km
stúpanie 1 až 4 mesiace na 550 km

"... spoločnosť SpaceX poskytuje TLE pred štartom, aby astronómovia mohli
lepšie koordinovať svoje pozorovania so satelitmi."
[upraveno 7.1.2020 12:54]


lamid - 7/1/2020 - 03:48

úspešný štart, pristátie, čaká sa na reštart a v t+60 vypustenie satelitov.
https://twitter.com/SpaceX/status/1214371267333124096

https://twitter.com/SpaceX/status/1214373450371891200 [upraveno 7.1.2020 03:55]

SES a SECo2
good orbit
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1214382589420724225 [upraveno 7.1.2020 04:08]
Satelity vypustené
https://twitter.com/SpaceX/status/1214387122146177024

Video zo štartu
[upraveno 7.1.2020 04:32]


lamid - 7/1/2020 - 04:18


John Kraus
Falcon 9 streaks to orbit from Cape Canaveral at 9:19pm this evening, launching 60 additional #Starlink satellites


lamid - 7/1/2020 - 04:55

Celestrak
Zdá sa, že máme nominálne nasadenie, takže predbežné TLE by mali platiť pre nadchádzajúce hodiny, zatiaľ čo prvé efemeridy čakáme.
https://twitter.com/TSKelso/status/1214387698309517312
Môžeme sa tešiť na obrázky od južnejších susedov.


lamid - 7/1/2020 - 07:23

Prenos komentovala aj Lauren Lyons

Lauren Lyons je absolventkou Princetonskej univerzity s BSE v odbore strojárstva a letectva a Harvardskej univerzity s magisterským programom vo verejnej politike. Je inžinierkou pre integráciu misií a certifikáciu systémov v SpaceX, kde pracuje na certifikácii kozmickej lode Dragon 2, ktorá vezme posádku NASA na medzinárodnú vesmírnu stanicu. Keď nevypúšťa rakety, Lauren je vedúcou inštruktorkou, zakladateľkou začínajúcich startupov a spisovateľkou beletrie.

Príjemný hlas, radosť sledovať.


admin - 7/1/2020 - 08:02

Gratulace!

B1049 má za sebou 4 starty a přistání!


lamid - 7/1/2020 - 08:17

Celestrak.com má TLE
https://twitter.com/TSKelso/status/1214440675124695040

Edit
Ak sa pozriem do tabuľky tak má ich 45 kusov
https://celestrak.com/NORAD/elements/supplemental/table.php?tleFile=starlink&title=Starlink&orbits=0&pointsPerRev=90&frame=1
[upraveno 7.1.2020 08:25]


admin - 7/1/2020 - 09:10


lamid - 7/1/2020 - 13:41

quote:


Pekná fotka, Johnovi Krausovi sa vydarila.
Zverejnili ju v twittu 3:33 AM · 7. 1. 2020
https://twitter.com/johnkrausphotos/status/1214374574214782976

obdobné fotky






lamid - 7/1/2020 - 14:14

Druhou komentátorkou včerajšieho prenosu bola
Jessica Anderson

Krásna, ale jej včerajší hlas nemusím.

Ešte poznámočka, všimol som si počítadlo prenosu
126 000 divákov.
Len aby sme boli v reále ak to ostatných zaujíma.
Sme hodne slabá menšina.

[upraveno 7.1.2020 14:17]


admin - 7/1/2020 - 20:33

Ms. Tree tentokrát chytila asi jen kus padáku.


admin - 8/1/2020 - 11:40

Pár fotek z posledního startu.

https://www.teslarati.com/spacex-60-starlink-satellites-2020-first-rocket-launch/


admin - 8/1/2020 - 13:17

Už to tu myslím někdo psal, že po třetím startu se SpaceX stane operátorem systému s největším počtem družic. Ale teď se to už stalo, tak proč to nezopakovat.

https://spacenews.com/spacex-becomes-operator-of-worlds-largest-commercial-satellite-constellation-with-starlink-launch/


admin - 10/1/2020 - 00:36

B1049 dorazil do přístavu.



https://twitter.com/julia_bergeron/status/1215399997518249984


lamid - 15/1/2020 - 00:53

Starlink v1-3 štart 20. 1. 2020 17:20 UTC
Ak sa pôjde ako zvyčajne tak:
Prelet F9 2st ponad nás 24 min po štarte,
žiaľ Slnko bude 20° pod obzorom, tak prelet nebude osvetlený.
Ďalší prelet o 19:41 CET je ponad Pyreneje a severnú Afriku, a o 24 hodín je to možné.
Pohľad na opačnú stranu dráhy (180°) je za dňa.

TLE zatiaľ nie sú.

21.1.2020 18:07 nášho času, Slnko -15°, ak vyjde počasie, vláčik by mal byť vidieť.


edit:
pokúsil som sa o TLE:
STARLINK 3
1 00000U 20001A 20020.75069445 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 80
2 00000 53.0340 287.3800 0447064 168.9910 125.2870 14.94063621 05
Nie sú presné, ale na skúsenie viditeľnosti by mali postačovať. [upraveno 15.1.2020 10:09]

Edit2:
Pozrel som sa na prelet vláčika po 24 hod od štartu a tentokrát z TLE z celestrak.com a to z 10.1.2020 (skoršie nemám)
Vychádza to 21.1. 17:12, Slnko 6° pod obzorom

a o oblet neskôr 18:46

Obrázok je pre Bratislavu.
A tle:
1 00000U 20005A 20020.75069444 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 16
2 00000 53.0000 280.0000 0002763 288.0000 252.5000 15.94393 15
dám aj obrázok z medzerami lebo html to posúva

[upraveno 17.1.2020 11:05]
https://i.imgur.com/qljEgxn.png [upraveno 17.1.2020 11:09]


lamid - 15/1/2020 - 14:21

Skúmal niekto, do ktorej obežnej roviny smeruje štart 20.1.2020.
Ak som správne pochopil, tak sa buduje sieť obežných rovín s 20° rozostupom.
Každým štartom sa zapĺňa táto sieť.
Len sa chcem spýtať, či to niekoho zaujíma a venuje sa tomu?


lamid - 16/1/2020 - 06:10

Space-track.org 9 dní po štarte zverejnil TLE

44914 STARLINK-1073 2020-001A PAYLOAD US 2020-01-07 91.19 53.00 334 332
44938 STARLINK-1082 2020-001AA PAYLOAD US 2020-01-07 91.02 53.00 325 324
44939 STARLINK-1083 2020-001AB PAYLOAD US 2020-01-07 91.02 53.00 327 323
...
44936 STARLINK-1078 2020-001Y PAYLOAD US 2020-01-07 91.01 53.00 325 324
44937 STARLINK-1079 2020-001Z PAYLOAD US 2020-01-07 91.01 53.00 325 323


admin - 17/1/2020 - 09:51

Rozhodnutí FCC bylo proti pravidlům?


https://www.scientificamerican.com/article/the-fccs-approval-of-spacexs-starlink-mega-constellation-may-have-been-unlawful/


PinkasJ - 17/1/2020 - 15:09

Myslím, že nejde jen o zhoršený pohled astronomů na vesmír, ale bude to mít vliv i na historický pohled lidstva na noční oblohu. Kromě toho s rozvojem kosmonautiky poroste nebezpečí srážek ve vesmíru a každý start ze Země a návrat na Zemi přes dráhy těchto satelitů bude muset s nimi počítat. Jakákoliv odchylka od plánované dráhy nebo času může být nebezpečná.

Nechápu, jak je možné, že FCC , což je agentura jednoho státu –USA, má pravomoc rozhodnout o satelitech létajících nad celou zeměkoulí a ani nepodléhá NEPA, zatímco NASA jí podléhá.


lamid - 17/1/2020 - 17:52

štart sa presúva na 21.1. 16:54-17:04
https://twitter.com/ChrisG_NSF/status/1218207365230747648


lamid - 18/1/2020 - 08:28

Posunutím štartu o 21 minút (+23:39 hod) sa zmenila aj predpoveď viditeľnosti preletu Falconu 2st. po štarte ponad nás:

Bratislava, žltý bod je 21.1.2020 18:20,

tým sa posúvajú aj prelety vláčiku nasledujúci den a zostáva viditeľný len prelet 22.1. 18:25.
Edit:
Prelet vláčiku 22.1. 18:25 nad Bratislavou:
[upraveno 18.1.2020 10:00]


admin - 20/1/2020 - 23:43

Před dalším startem(možná ve středu) byl proveden statický zážeh.

https://spaceflightnow.com/2020/01/20/falcon-9-starlink-3-static-fire/


ales - 21/1/2020 - 17:49

Nové Starlinky dnes startovat nebudou (start byl odložen kvůli počasí a konfliktu s testem Atlasu 5 o několik dní), ale jsou docela dobré podmínky pro pozorování Starlinků z předchozích startů.

Dnes by to mělo být dobré od 18:30 do cca 18:40 (s triedrem je pozorování snazší). Jednotlivé Starlinky jsou od sebe časově vzdáleny cca 15 sekund.

Viz např. https://www.heavens-above.com/AllPassesFromLaunch.aspx?lat=50.51334639&lng=13.620666&loc=Most&alt=200&tz=CET (pro pozorování z Mostu).


ales - 21/1/2020 - 18:59

Tak musím konstatovat, že dnes byl v Mostě přelet Starlinků opravdu pěkný. Překvapilo mne, že družice byly viditelné i pouhým okem (od výšky cca 10° nad západním obzorem) a to i uprostřed města s přesvětlenou oblohou a s mírným oparem na obloze. V triedru byly družice vidět prakticky už od obzoru. Šlo o Starlinky ve výšce kolem 350 km.

Jasnost jednotlivých družic mi připadala srovnatelná skoro s jasností pilotovaného Sojuzu, nebo třeba Progressu. Je ale fakt, že SpaceX uvádí, že v současné etapě změn dráhy zatím solární panely Starlinků nemíří přesně na Slunce a proto jsou družice mnohem jasnější, než budou na konečné dráze, která je jednak výrazně výš a hlavně solární panely budou většinu odlesků odrážet směrem ke Slunci.

Velmi neobvyklé bylo sledovat cca 40 družic letících v odstupech za sebou po celkovou dobu cca 10 minut. Opravdu jako korálky na šňůře. Nic podobného jsem zatím nepozoroval. Doporučuji to i ostatním. Připadá mi to prostě hezké a zajímavé.

Zítra už pozorovací podmínky zřejmě nebudou tak dobré, jako dnes. V dalších dnech (od čtvrtka do neděle) by to ale zase mělo být lepší (z hlediska dob přeletu a osvětlení družic). Počasí to samozřejmě může zcela zhatit. Uvidíme.


milantos - 21/1/2020 - 21:06

Já jsem se zaměřil na předcházející přelet ještě za hodně světla. Zajímal mě ten upravený Starlink, o kterém jsem už četl od pozorovatelů, že není znát žádný rozdíl v jasnosti. Tady je porovnání 2 satelitů s expozicí 0,5s a fotometrický profil jejich stop. Rozdíl je nezjistitelný. "Darksat" je satelit 2020-001U


lamid - 22/1/2020 - 06:10

štart 24.1. 15:54 UTC
https://pbs.twimg.com/media/EOzTf09WsAMhj0H?format=jpg&name=large


lamid - 22/1/2020 - 06:19

quote:
Já jsem se zaměřil na předcházející přelet ještě za hodně světla. Zajímal mě ten upravený Starlink, o kterém jsem už četl od pozorovatelů, že není znát žádný rozdíl v jasnosti. Tady je porovnání 2 satelitů s expozicí 0,5s a fotometrický profil jejich stop. Rozdíl je nezjistitelný. "Darksat" je satelit 2020-001U


Skvelá práca, len satelit je vo výške 360 km a stúpa na 550 km, solárny panel pre zvýšený odpor atmosféry nemá natočený k Slnku, ale za sebou.
Teším sa na meranie, keď bude na 550 km. [upraveno 22.1.2020 06:21]


milantos - 22/1/2020 - 08:59

Ano, satelit je ve výšce 364 km, jenže pro jasnost je podstatná vzdálenost, a ta v tomto okamžiku byla 726 km.


Petr_Šída - 22/1/2020 - 11:23

quote:
Ano, satelit je ve výšce 364 km, jenže pro jasnost je podstatná vzdálenost, a ta v tomto okamžiku byla 726 km.


V tuhle chvíli je důležité natočení panelu, které přebíjení vše ostatní, musíte počkat na finální polohu


Alchymista - 22/1/2020 - 11:50

Anteny transponderov stále k Zemi - a slnečný panel kolmo na smer slnečného žiarenia v rámci možností jeho pohybu bude "štandardný stav. Bude to zrejme hádzať "prasiatka" podobne ako Iridium.
Ak sa bude panel neustále natáčať za slnkom, tak to prasiatka príliš hádzať nebude a hlavný odraz bude od telesa družice.

quote:
solárny panel pre zvýšený odpor atmosféry nemá natočený k Slnku, ale za sebou.
To si môže dovoliť len ak nepracuje iontový motor - alebo ak má dosť energie v palubnom akumulátore.

Z fotografií nočnej oblohy by som pomernú jasnosť oboch družíc rozhodne neposudzoval - napriek všetkému sú to plošné objekty, takže na správne posúdenie jasnosti treba urobiť skutočnú fotometriu. V opačnom prípade sa v podstate nedá z takejto fotografie zistiť ani pokles jasnosti na polovicu (o 50%) či dokonca štvrtinu (o 75%).

[upraveno 22.1.2020 12:04]


milantos - 22/1/2020 - 11:52

Jo, jsem schopen si představit,jak je to natočené teď a dovedu si i spočítat průřezovou plochu, až to bude správně. Rozdíl 1mag oproti současnosti není to, co by mě uchvátilo jako nějaké řešení. Samozřejmě že si počkám , až to bude na definitivní dráze. Stačí se ale podívat na satelity z první a druhé várky , ale to tu nikdo neudělá a radši se tu budou opakovat jen ta prohlášení SpX pro tisk


milantos - 22/1/2020 - 12:45

quote:


Z fotografií nočnej oblohy by som pomernú jasnosť oboch družíc rozhodne neposudzoval - napriek všetkému sú to plošné objekty, takže na správne posúdenie jasnosti treba urobiť skutočnú fotometriu.

No, je to plošný objekt, ale v tomto případě ho fotografie i poměrně velkými dalekohledy zobrazí jako bod. Takže fotometrie ( ať absolutní nebo relativní) není problém udělat. S přesností na 10 % to opravdu není s ničím problém, tohle dokáží všechny programy na zpracování astronomických snímků i bez jakékoliv kalibrace a pod. A zvýšení / snížení jasnosti o 0,2 mag opravdu pro posuzování vlivu nehraje žádnou roli


Alchymista - 22/1/2020 - 15:51

Však to je to - aj keď sa budú "dosť snažiť" a skomplikujú si život úpravami konštrukcie a hlavne zmenami teplotného režimu družice, na konečný efekt to bude mať vplyv malý až "žiadny" - v zmysle nepozorovateľný.
Zlý je proste už samotný nápad...


admin - 22/1/2020 - 21:03

milantos: Zkusils nějakou družici z první várky? Třeba tuhle? http://space50.cz/objekt.php?mot=2019-029A&jazyk=pp_en

Jestli jsi to tu už dával, tak sorry, nezaznamenal jsem to.


milantos - 22/1/2020 - 22:40

Je nějaký důvod pro pozorování této konkrétní družice ?
Nemám fotky, naposledy jsem družice z první várky pozoroval na podzim vizuálně, bez nějakého konkrétního zaměření na konkrétní kus.
Nepřišlo mi na tom průletu několika družic nic zvlášť zajímavého a mimořádného.Bylo to jen takové vizuální okukování během focení něčeho jiného. Takže nevím, který kus to byl, jen jsem viděl na své mapě, že mi tam letí nějaký Starlink, tak jsem se na něj triedrem podíval .


admin - 22/1/2020 - 23:15

Jde mi o to, že je v zásadě na operační dráze. Tak jak moc škodí svou jasností...


milantos - 22/1/2020 - 23:44

No tak škodí všechno od velikosti cubesatů výše
V kapesním triedru bezproblémový- odhadem tak 5. mag. Ale samozřejmě to není nijak směrodatný odhad - na každé části oblohy ta jasnost bude různá, a to odvisle jak od osvětlení, tak i okamžité vzdálenosti. Mě šlo v tom včerejším focení o to , porovnat, jestli je nějaký viditelný rozdíl mezi těmi dvěma satelity. Porovnám znovu, až budou na operační dráze- jinak mě tyhle satelity opravdu nezajímají . Časem budou na každé fotce,i bez našeho přičinění.


admin - 23/1/2020 - 10:14


lamid - 23/1/2020 - 14:32

Len štart bol už medzičasom posunutý na 27.1. 14:49 UTC
Ja to už prestávam sledovať.


admin - 23/1/2020 - 14:54

Njn. Jízdní řád v kosmonautice je zatím pořád velmi variabilní...


lamid - 26/1/2020 - 10:09

TLE pre štart 27.1. 14:49 UTC
https://twitter.com/TSKelso/status/1221137447804907520


lamid - 26/1/2020 - 18:06

press kit
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/starlink_press_kit_jan272020.pdf

MISSION OVERVIEW
SpaceX is targeting Monday, January 27 at 9:49 a.m. EST, or 14:49 UTC, for its fourth launch of Starlink satellites from Space Launch Complex 40 SLC-40) at Cape Canaveral Air Force Station, Florida. A backup launch opportunity is available on Tuesday, January 28 at 9:28 a.m. EST, or 14:28 UTC.
Falcon 9’s first stage previously launched Crew Dragon on its first demonstration mission in March 2019 and the RADARSAT Constellation
Mission in June 2019. Following stage separation, SpaceX will land Falcon 9’s first stage on the “Of Course I Still Love You” droneship, which will be stationed in the Atlantic Ocean. Approximately 45 minutes after liftoff, SpaceX’s two fairing recovery vessels, “Ms. Tree” and “Ms. Chief,” will attempt to recover the two fairing halves.
The Starlink satellites will deploy at an altitude of 290 km. Prior to orbit raise, SpaceX engineers will conduct data reviews to ensure all Starlink satellites are operating as intended. Once the checkouts are complete, the satellites will then use their onboard ion thrusters to move into their intended orbits and operational altitude of 550 km. [upraveno 27.1.2020 01:12]


lamid - 26/1/2020 - 18:07

živý prenos


admin - 27/1/2020 - 15:34

Příliš silný vítr ve vysokých výškách. Odklad na zítřek.


admin - 28/1/2020 - 14:34

https://twitter.com/SpaceX/status/1221932844269752321

Now targeting Wednesday, January 29 at 9:06 a.m., 14:06 UTC, for launch of Starlink due to poor weather in the recovery area

Další termín středa 15:06 SEČ.


lamid - 29/1/2020 - 14:19

Tak snáď dnes
https://twitter.com/SpaceX/status/1222502438348808193

Je zaujímavé podľa youtube:
SpaceX is targeting Wednesday, January 29 at 9:09 a.m. EST, or 14:09 UTC
[upraveno 29.1.2020 14:41]

https://spaceflightnow.com/2020/01/27/falcon-9-starlink-3-mission-status-center-2/ [upraveno 29.1.2020 14:51]

živé vysielanie SpaceX začalo

[upraveno 29.1.2020 14:55]

T-5 min [upraveno 29.1.2020 15:02]
štart [upraveno 29.1.2020 15:06]

Ešte počkať na T+61, zatiaľ nádhera. [upraveno 29.1.2020 15:21]


admin - 29/1/2020 - 15:16

B1051 dovedl potřetí přistát.


admin - 29/1/2020 - 15:49

Ms Tree chytla jeden z krytů.


admin - 29/1/2020 - 15:55

Potvrzena dobrá dráha. Družice by měly být vypuštěny ve cca 16:08 SEČ.


admin - 29/1/2020 - 16:10

Družice úspěšně vypuštěny.


admin - 29/1/2020 - 16:11


lamid - 29/1/2020 - 16:32

Gratulácia do SpaceX.
Vláčik z tohto štartu bude vidieť u nás až 3.2.2020
Teším sa na štart S-4 a 5.
Spacex názvy zamiešalo, S3 označuje ako Starlink-4.
štart bol 14:06:49 UTC, uvádzať sa asi bude 14:06
[upraveno 29.1.2020 16:34]


NovýJiřík - 29/1/2020 - 17:08

Existuje nějaký odhad, jaká bude tržní cena sítě Starlink? Případně v jednotlivých fázích budování?


lamid - 29/1/2020 - 17:12

Prechod cez nadzvukovú rýchlosť je krásne vidieť v spomalenom videu v T+58 sec:

Rýchlosť a výška z telemetrie sú bonus.


lamid - 29/1/2020 - 18:18

prechod zvukovou barierou zachytil aj John Kraus
https://twitter.com/johnkrausphotos/status/1222525951751401473/photo/2
[upraveno 29.1.2020 18:31]


admin - 30/1/2020 - 12:23

Vizualizace viditelnosti družic pro nejbližší období.

https://t.co/pKOjZmPoah?amp=1 STARLINK-1194-Visibility.mov, 36MB


lamid - 31/1/2020 - 09:41

Prechod cez zvukovú bariéru sa mi tak páči, že som ho vystrihol do videa:


lamid - 1/2/2020 - 14:07

Hodne "zarazený" do paluby

https://twitter.com/julia_bergeron/status/1223590048794382341


RiMr - 1/2/2020 - 15:24

...to je trochu prehnamne i s temi uvozovkami, vzhledem k tomu, ze i tak se pod neho nasoukal kotvici robot, jestli dobre vidim...


milantos - 1/2/2020 - 16:00

Robot stojí odstavený vpravo - nevešel se .


lamid - 1/2/2020 - 16:54


https://pbs.twimg.com/media/EPssNNUXsAEvwJ9?format=jpg&name=4096x4096


Petr_Šída - 1/2/2020 - 19:22

quote:
...to je trochu prehnamne i s temi uvozovkami, vzhledem k tomu, ze i tak se pod neho nasoukal kotvici robot, jestli dobre vidim...


Tentokrát to přehnané není, a co, stojí, stojí, stalo se něco, nestalo, maximálně se budou muset vyměnit tlumiče dopadu


lamid - 2/2/2020 - 02:40


https://twitter.com/HillCo_Space/status/1223728710047674369


lamid - 2/2/2020 - 07:33

Rozdiel v "zatlučení" do paluby cca 1,3 m?





Zaujímalo by ma, či sú na doraz alebo je tam ešte rezerva? [upraveno 2.2.2020 09:02]

Keď to zmerám 3,7 m *56/200 pix = 1,03 m. [upraveno 3.2.2020 07:51]


alamo - 7/2/2020 - 14:52

https://amp.cnn.com/cnn/2020/02/06/tech/spacex-starlink-public-ipo/index.html
Hovorkyňa Space X Gwynne Shotwell naznačila, že sa uvažuje o separácii Starlinku do samostatnej od Spacex nezávislej firmy s verejne obchodovateľnými akciami.
..
https://fontech.startitup.sk/astronomovia-podaju-zalobu-na-muska-satelity-starlink-su-vazna-hrozba/

Astronómovia podajú žalobu na Muska. Satelity Starlink sú vážna hrozba [upraveno 7.2.2020 14:55]


admin - 7/2/2020 - 22:47

Kde mám to prasátko....?


https://www.czechcrunch.cz/2020/02/dalsi-muskovy-akcie-na-burze-spacex-chce-udelat-ze-svych-internetovych-satelitu-verejny-byznys


petrpetr - 7/2/2020 - 22:56

vojenský program usa , co mají zasponzorovat bublináři.
Síť je výhoda na bojišti. málo se to ví.

quote:
Kde mám to prasátko....?


https://www.czechcrunch.cz/2020/02/dalsi-muskovy-akcie-na-burze-spacex-chce-udelat-ze-svych-internetovych-satelitu-verejny-byznys


admin - 17/2/2020 - 12:53

quote:
vojenský program usa , co mají zasponzorovat bublináři.



WTF?


admin - 17/2/2020 - 12:55

Za cca 3 hodiny by mě být start mise Starlink 4.


admin - 17/2/2020 - 16:12

Co to odletělo od prvního stupně?


yamato - 17/2/2020 - 16:15

zjavne havaroval


admin - 17/2/2020 - 16:15

Bych řekl, podle kouře, že se tentokrát netrefil na plošinu.


admin - 17/2/2020 - 16:17

Kouř napravo...


RiMr - 17/2/2020 - 16:18

No to roštové kormidlo napravo se vyklápělo hodně neochotně... to bude nějaká vzpříčená vazelina...


yamato - 17/2/2020 - 16:18

nieco tam neslo ako malo, uz pocas entry burn som mal pocit ze je nejaky nestabilny a nasledne strata signalu

nuz, dalsie cerstve data pre Superheavy


admin - 17/2/2020 - 16:23

Družice vypuštěny.


RiMr - 17/2/2020 - 16:25


dodge - 19/2/2020 - 07:56

Je pěkné, že se někdo stará také o nás několik desítek majitelů zaoceánských jachet, abychom měli k dispozici rychlý internet kdekoliv na moři, které přece pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu. Jistě budou také vděčni lovci kožešin a dřevorubci na rozlehlých sibiřských a severoamerických pláních. Rovněž nomádi na Sahaře se jistě bez rychlého internetu neobejdou.
Co na tom, že u vědců plán na umístění takto velkého počtu družic na oběžnou dráhu vyvolává kritiku a zděšení. Satelity Starlink odrážejí světlo a navíc budou vysílat velké množství radiových vln. Astronomové se proto obávají, že světelné a elektromagnetické znečištění výrazně zkomplikuje pozemská pozorování hvězd. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě zkomplikuje kosmické lety i pohyb současných družic. Hrozba možné kolize podle nich navzdory ujišťování firmy vzroste.

Ale pižmoň na to má takže vo co go?


Petr_Šída - 19/2/2020 - 09:11

Ve své filipice jste zapomněl na největšího zákazníka, a tím je US army, USAF a US baby, ale jo, jinak to asi nikdo nepoužije


admin - 19/2/2020 - 09:28

dodge navíc zcela záměrně ignoruje údaje, které jsem tu i já dával snad před rokem, nebo kdy, které ukazují, že i podstatná část běžné populace v USA je kvůli nedostatečné infrastruktuře bez internetu nebo s připojením horším, než je ISDN. Jedná se o desítky milionů potenciálních zákazníků jen v USA.


yamato - 19/2/2020 - 10:35

ako to bude asi s internetom v rychlo rastucich ekonomikach azie alebo juznej ameriky? a co afrika (niektore krajiny rastu 6% p.a.)? budeme tahat cez prales kable do kazdej horskej dediny? alebo narok na konektivitu ma iba clovek zapadny?

namietky astronomov su samozrejme opravnene, ale toto je typicky pripad kedy si treba urobit cost-benefit analyzu. Pokial rychly internet prakticky kdekolvek na svete prinesie podstatne vyhody, tak holt musia sa astronomovia presunut inam (tym myslim na orbit)
Viem si ale predstavit, ze by SpaceX ako "kompenzaciu" napríklad ponukla pre vesmirne observatoria starty zadarmo


admin - 26/2/2020 - 11:58

Odhad koncové ceny je někde kolem 80-100$/měsíc. 1Gb/s. To je cca 3x 300Mb/s od UPC. Rychlostně i cenově. Od včerejšího rána se zase rozčiluji s UPC. Thore, jak rád bych se domluvil se sousedy a od UPC utekl!!!

P.S. Jestli budu dnes na Kosmochůzce na někoho velmi nevrlý, tak předem sorry. Fakt jsem vytočený...


admin - 27/2/2020 - 14:51

Starlink 46 byl stažen z oběžné dráhy.

http://space50.cz/objekt.php?rok=&mot=2019-029M&jazyk=pp_en

https://www.tesmanian.com/blogs/tesmanian-blog/starlink-deorbit


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1779