Otevírám nové téma věnované přípravám a realizaci nepilotované mise EM-1 kosmické lodi Orion. V nejbližší době sem budu vkládat příspěvky popisující stav příprav na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, kam má být 1. února přepraven z výrobního závodu Michoud Assembly Facility na palubě letounu Super Guppy letový exemplář Orionu. O dosavadní stavbě Orionu jsme informovali v tématu MPCV/Orion. Záměrem je mít původní téma nadále otevřené pro informování o testech neletového exempláře servisního modulu v Plum Brook a o stavbě letového exempláře servisního modulu až do doby jeho přepravy na KSC.
Příspěvky o výrobě nosné rakety SLS v MAF, o testech kvalifikačního exempláře centrálního stupně v MSFC, motorů RS-25 na standu A-1 ve Stennis Space Center, testu QM-2 motoru SRB v Promontory a podobně budu nadále vkládat do tématu Space Launch System.
Pro diskutující, kteří s touto misí či jejím hardwarem nesouhlasí, máme vyhrazeno speciální téma zde .
Orion je v tuto chvíli zabalen k přepravě
V tématu Exploration Mission 1 budu navíc informovat o přípravách pozemních zařízení na Kennedyho kosmickém středisku, například o instalaci přístupových plošin v montážní hale VAB nebo o příjezdu neletového pathfinderu SRB do budovy RSPF za účelem otestování montážních postupů, jehož předzvěstí je nedávné přemístění spodního dílu Aft Skirt do této budovy.
pospa - 30/1/2016 - 09:25
Pro větší přehlednost a jednoznačnost jsem pozměnil název tohoto vlákna přidáním názvu lodě Orion na jeho začátek.
JiříHošek - 1/2/2016 - 22:48
Letoun Super Guppy s tlakovou kabinou lodi Orion přistál na letišti v Kennedyho vesmírném středisku. Zde bude Orion přepraven do Armstrong Operations & Checkout Building.
JiříHošek - 2/2/2016 - 18:50
Orion byl převezen do budovy Armstrong O&C Building. Zde bude v následujících dvanácti měsících vybaven systémy a subsystémy, podroben tlakovým zkouškám a zkouškám těsnosti palivového systému.
18. února byla k hale VAB dopravena druhá polovina plošiny úrovně G. Plošiny G jsou čtvrtou z deseti úrovní plošin. První tři sady plošin - K, J a H byly dodány loni.
23. února byly po železnici dopraveny do budovy RSPF dva inertní segmenty neletového testovacího bloku SRB, tzv. pathfinderu pro účely ověření připravenosti pozemního zařízení.
V sekci High Bay 2 haly VAB byly dokončeny úpravy pásového dopravníku CT-2. Jeho vyvezení z haly je plánováno na 31. března.
[Upraveno 28.2.2016 JiříHošek]
JiříHošek - 8/4/2016 - 06:58
5. dubna byla v montážní budově VAB nainstalována první polovina plošiny úrovně J.
PinkasJ - 8/4/2016 - 11:36
Svislá montáž raket má své výhody, pokud raketa může startovat přímo z pojízdné pásové platformy. Avšak každá podstatná změna rakety, viz Saturn 5 - STS – SLS vyžaduje podstatné změny v montážních plošinách a také na startovní plošině, viz např. změna z Saturn na STS https://en.wikipedia.org/wiki/Mobile_Launcher_Platform .
Myslím, že u horizontální montáže jsou tyto změny v montážní hale méně náročné, ovšem na startovací rampě přinejmenším stejné a navíc je nutnost raketu zvedat. U SLS je důležité, že největší investice - montážní budova VAB i dopravník jsou hotové již od Saturnu 5 z 60-tých let.
xChaos - 9/4/2016 - 11:39
citace:Svislá montáž raket má své výhody, pokud raketa může startovat přímo z pojízdné pásové platformy.
Tak on ten pásový dopravník před startem pokaždé zase odjede, ne? Na rampě zůstane jen ta platforma :-)
JiříHošek - 19/4/2016 - 20:36
15. dubna byla v montážní budově VAB nainstalována druhá polovina plošiny úrovně J.
Pohled zdola:
JiříHošek - 30/5/2016 - 23:24
24. května byla v montážní budově VAB nainstalována první polovina plošiny úrovně H
24. května byla v montážní budově VAB nainstalována první polovina plošiny úrovně H
Jen by mě zajímalo, kde a v jakých podmínkách se budou montovat 150 metrů vysoké a 15 metrů tlusté kolosy BFR. Ale skoro bych řekl, že to půjde jednodušeji, než montáž SLS LeeMer - 31/5/2016 - 16:16
ESA nestihne dodat, z důvodu protažení CDR, letový kus ESM-MPCV NASA do 29. ledna 2017 jak bylo původně dohodnuto. Nový termín je neoficiálně na začátku března. Diskuze a rozhodnutí o tomto proběhne 16. června 2016.
JiříHošek - 23/7/2016 - 08:46
Dne 15.7.2016 byla v budově VAB nainstalována jižní polovina plošiny úrovně F, dne 19.7.2016 její severní polovina.
Nyní je tedy na svých místech pět úrovní pracovních plošin z deseti.
Vlevo severní strana, vpravo jižní strana
xChaos - 24/7/2016 - 10:34
citace:24. května byla v montážní budově VAB nainstalována první polovina plošiny úrovně H
Jen by mě zajímalo, kde a v jakých podmínkách se budou montovat 150 metrů vysoké a 15 metrů tlusté kolosy BFR. Ale skoro bych řekl, že to půjde jednodušeji, než montáž SLS
Tak skoro to vypadá, že Musk stejně jako Rusové vsadil na horizontální montáž a přepravu na rampu (ono to dává smysl, pokud se snaží současně o přistání - taková raketa už musí něco vydržet, včetně zdvihání do vertikální polohy).
Musk v podstatě předvádí, co mohli předvést ruští geekové, kdyby jim nešéfovali tupí aparátčíci...
JiříHošek - 19/8/2016 - 06:18
Koncem srpna má být na KSC přepraven dokončený tepelný štít pro Orion EM-1.
PinkasJ - 19/8/2016 - 07:58
citace:
Tak skoro to vypadá, že Musk stejně jako Rusové vsadil na horizontální montáž a přepravu na rampu (ono to dává smysl, pokud se snaží současně o přistání - taková raketa už musí něco vydržet, včetně zdvihání do vertikální polohy).
Také ESA u Ariane 6 předpokládá horizontální montáž, navíc do budoucna plánuje přejít u A6 (možná bude označeno A7) na methan místo vodíku u centrálního 1.stupně - viz vývoj motoru Prométheus
admin - 24/8/2016 - 14:18
V článku je zajímavá informace, že Orion zatím není schopen přistávat přímo do Marsu, neboť jeho tepelný štít nevydrží návratovou rychlost, kterou předpokládají až 13,5 km/s. Tento problém by se měl řešit v nejbližších letech.
Letoun Super Guppy dnes dopravil od výrobce Lockheed Martin z Denveru na Kennedyho vesmírné středisko tepelný štít Orionu pro EM-1.
Tepelný štít bude převezen do Neil Armstrong Operations and Checkout Building.
26. srpna byl tepelný štít nejen letecky dopraven na KSC, ale též převezen do budovy Neil Armstrong O&C. V pozadí Orion.
26. srpna byla v budově VAB nainstalována jižní polovina plošiny úrovně E, 29. srpna jižní polovina plošiny úrovně D. Obě úrovně obklopí raketu SLS v úrovni nad vzletovými stupni SRB (jak napovídá i fotografie). Jižní věž má nyní sedm úrovní pracovních plošin, severní pět.
JiříHošek - 1/9/2016 - 00:01
citace:Evropská část aktuálně v Brémách
To byla fotografie z přepravy do "čisté místnosti". Video z tohoto transportu: admin - 2/10/2016 - 19:47
19. října bylo v testovacím zařízení LETF na KSC dokončeno testování obslužného ramene Orion Service Module Umbilical (OSMU), určeného k instalaci na věž mobilní vypouštěcí plošiny Mobile Launcher (ML)
19. října byla ve VAB instalována první polovina obslužné plošiny úrovně C
21. října byla k VAB přivezena první polovina obslužné plošiny úrovně B
24. října byl v O&C na KSC instalován na tepelný štít poslední ze 180 bloků jeho svrchní vrstvy - ablativního materiálu Avcoat
Po sepsání článku došlo počátkem dubna k dalším dvěma událostem:
- adaptér OSA byl přepraven na Floridu
- do servisního modulu Orionu byly zabudovány všechny čtyři palivové nádrže
Další čtvrtletní souhrn příprav k misi EM-1 v češtině. Článek je měsíc starý, a po jeho sepsání bylo splněno několik dalších milníků. Nejvýznamnější z nich je připojení tepelného štítu na Orion 25. července.
JiříHošek - 28/10/2018 - 21:43
Další čtvrtletní souhrn příprav k misi EM-1 v češtině. Článek je čtyři týdny starý. Aktuální termín přepravy evropského servisního modulu do USA je 5. listopadu.
Kritici SLS, nezlobte se na mne, ale musím fandit SLS. Můj důvod je jednoduchý: můj čas. Když letělo Apollo 11, bylo mně 27 roků. Sledoval jsem přímý přenos z Luny na pozemním signálu z německé ZDF, na černobílé televizi, na amatérské anténě s amatérským zesilovačem a tedy s mizernou kvalitu.
Chtěl bych to vidět ještě jednou v plné parádě a jisté procento naděje mám jen s SLS. Na jiné rakety nevěřím. To by snad Číňané museli udělat nějaký zázrak, ale ti jdou pomalou, ale jistou cestou k vítězství, kterého se dožijí mladší z Vás.
Petr_Šída - 1/4/2019 - 10:24
citace:Kritici SLS, nezlobte se na mne, ale musím fandit SLS. Můj důvod je jednoduchý: můj čas. Když letělo Apollo 11, bylo mně 27 roků. Sledoval jsem přímý přenos z Luny na pozemním signálu z německé ZDF, na černobílé televizi, na amatérské anténě s amatérským zesilovačem a tedy s mizernou kvalitu.
Chtěl bych to vidět ještě jednou v plné parádě a jisté procento naděje mám jen s SLS. Na jiné rakety nevěřím. To by snad Číňané museli udělat nějaký zázrak, ale ti jdou pomalou, ale jistou cestou k vítězství, kterého se dožijí mladší z Vás.
Asi tak, souhlas. Když se k tomu nakonec přidá ještě BFR, bude to bonus navíc.
fritz.lochmann - 1/4/2019 - 10:43
@ PinkasJ:
citace:... můj čas. Když letělo Apollo 11, bylo mně 27 roků...
Krásny vek, ja mám o 20 rokov menej.
Samozrejme vtedy som let Apollo nejako moc nevnímal. O to viac sa budem tešiť keď uvidím "naživo" zábery z letu na Mesiac. Dúfam že sa toho dožijem. Len neviem čo urobia kozmické agentúry. Keď leteli na Mesiac hovorilo sa že o 50 rokov budeme lietať na Mars. Nic. Len sondy, ale žiadny človek.
Troška OT: Ak by ste chceli, v SZ Vám môžem poslať môj osobný recept na dlhovekosť. Ja som sa rozhodol že sa dožijem 105 rokov. JiříHošek - 3/5/2019 - 07:02
Přední sestava centrálního stupně CS-1 pro let EM-1 byla 15. dubna vyjmuta z integrační buňky D ve výškové budově 110 v Michoud Assembly Facility (1. fotografie) a převezena do prostoru konečné montáže v oblasti 47/48 v budově 103. Zde má být ve druhé polovině května spojena v horizontální poloze s vodíkovou nádrží (2. fotografie). Jako poslední velký díl má být v létě připojena motorová sekce. Očekává se, že v prosinci bude stupeň dodán do Stennisova střediska pro zážehový test Green Run.
Na modul pro posádku Orionu byly v budově Neil Armstrong Operations and Checkout (O&C) v Kennedyho vesmírném středisku v dubnu instalovány panely tepelné ochrany. Poté byl modul obklopen velkými reproduktory, které jsou mobilní verzí akustické komory. V průběhu akustického testu D-FAT (Direct-field acoustic testing) byl modul vystaven zvuku v úrovni simulující start a let nosné rakety.
Na servisní modul byla 15. dubna instalována tryska hlavního motoru. Do 10. května má i servisní modul projít akustickým testem D-FAT, a poté budou oba moduly připraveny ke vzájemnému spojení. Orion by měl být plně sestaven v červnu.
JiříHošek - 4/5/2019 - 10:36
Rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně SLS, nazvaná Pathfinder, byla 2. května dopravena člunem Pegasus k testovacímu stanovišti B-2 ve Stennisově středisku. 3. května byl Pathfinder pomocí kolových dopravníků SPMT vyjmut z člunu. Následně bude pomocí jeřábů překlopen z horizontální do vertikální polohy. Jeřáb, který je součástí stanoviště B-2, bude zdvihat horní část stupně. Druhý, asistenční jeřáb, bude při překlápění jistit spodní část stupně. V této vertikální poloze bude poté Pathfinder usazen do testovacího stanoviště. Manipulace prováděné s Pathfinderem jsou součástí procesu snižování rizik pro pozdější manipulace s letovým centrálním stupněm CS-1.
Dík za podrobný popis. Je to všechno tak složité, že si říkám, je-li vůbec možno, aby to všechno fungovalo. Ale STS byl podobně složitý, a kdyby nebylo dvou chyb způsobených spíše lidským faktorem, byl by to úspěšný program. Snad to všechno neskončí jen po dosažení cíle - návratu na Měsíc.
NovýJiřík - 15/2/2020 - 21:01
Ale STS byl podobně složitý, a kdyby nebylo dvou chyb způsobených spíše lidským faktorem, byl by to úspěšný program.
No, to je věc názoru, mně STS připadá spíš jako praktický důkaz jednoho z mnoha Murphyho zákonů: "Dobře zvolené heslo (v daném případě projekt) dokáže zdržet pokrok o několik desítek let".
JiříHošek - 15/2/2020 - 21:20
citace:Dík za podrobný popis. Je to všechno tak složité, že si říkám, je-li vůbec možno, aby to všechno fungovalo.
Rádo se stalo. Tady je stručný popis prací provedených od té doby:
Na Nový rok byl centrální stupeň SLS přemístěn z integrační místnosti 47/48 budovy 103 v továrně MAF v New Orleans do vysoké budovy 110. Zde byl stupeň vyzdvihnut, uložen na kolové dopravníky MPTS a NASA jej oficiálně převzala. O týden později, 8. ledna byl centrální stupeň SLS přepraven z továrny MAF k člunu Pegasus a naložen. Člun vyplul do Stennisova vesmírného střediska po čtyřdenním čekání na vhodné počasí 12. ledna a ještě téhož dne doplul k testovacímu stanovišti B-2. I usazení stupně do testovacího stanoviště bylo vzhledem k nepřijatelným povětrnostním podmínkám odkládáno. Po neúspěšném pokusu ze 17. ledna proběhlo až po uklidnění počasí v noci z 21. na 22. ledna. Dalším krokem bylo provedení modálního testu. Do hry se opět vložil vítr a déšť, a proto byl test proveden až 30. ledna. Celkem měly být provedeny tři samostatné běhy modálního testu, přičemž každý následující běh by byl mírně modifikován podle zjištěných výsledků předchozího běhu. Po každém běhu modální zkoušky měl být stupeň vždy znovu usazen do testovacího stanoviště. Inženýři však byli spokojeni s výsledky již prvního běhu, takže modální test byl prohlášen za dokončený. Po dokončení modální zkoušky byl stupeň 31. ledna opět přišroubován do stanoviště. V sobotu 1. února byly otevřeny boční přístupové dveře do motorové sekce, a také ve střední a horní části stupně. Byla připojena klimatizace a instalovány externí a interní pracovní plošiny. Poté se mohlo začít s prodloužením čtyř přívodních potrubí, vedoucích k motorům, a k jejich připojení ke spodní části vodíkové nádrže. Dne 9. února byl proveden test těsnosti prvního připojeného potrubí. Předpokládá se, že připojení a testy zbývajících tří potrubí si vyžádají další dva týdny práce. V tempu prací bude nadále hrát určitou roli počasí – silný vítr, déšť a bouřky.
Orion procházel od prosince tepelně bilančním testem a následnými tepelně vakuovými testy ve vakuové komoře Space Simulation Vacuum Chamber na zkušební stanici Plum Brook. Testy byly dokončeny 9. února a ihned poté se přistoupilo k rekonfiguraci komory i Orionu pro testy elektromagnetického rušení a vzájemné kompatibility elektroniky. Elektromagnetické testy mají začít v posledním únorovém týdnu a v březnu mají být dokončeny. V dubnu má být Orion přepraven zpět na Kennedyho vesmírné středisko. LeeMer - 15/2/2020 - 23:58
citace:
citace:Start mise Artemis 1 je o cca 3 měsíce odložen.
trochu se ztrácím, jaké je aktuální datum startu prosím?
Díky
Přesné datum zatím není určeno, termín je NET srpen 2021.
Petr_Šída - 16/2/2020 - 09:39
Když čtu ty stovky kontrol jen centrálního stupně SLS, bude zajímavé, kolik bude potřeba kontrol u Super Heavy a Starshipu, které mají celkem několika-násobek motorů, tím i různých čerpadel,ventilů, snímačů, řídící elektroniky motorů, …. nemluvě o kontrole stovek svárů.
NovýJiřík - 4/10/2020 - 20:54
citace:Když čtu ty stovky kontrol jen centrálního stupně SLS, bude zajímavé, kolik bude potřeba kontrol u Super Heavy a Starshipu, které mají celkem několika-násobek motorů, tím i různých čerpadel,ventilů, snímačů, řídící elektroniky motorů, …. nemluvě o kontrole stovek svárů.
Já nevím, možná - třetina?
U ULA je to jednoduchá úměra: Čím víc kontrol (klidně i ryze formálních nebo úplně zbytečných), tím víc vykazované práce a tím mastnější faktura pro NASA. Výsledkem je potom "perfektně zkontrolovaný" Starliner.
Docela by mne zajímalo, kolik například vyfakturovali za nedávnou "kontrolu kývání trysek". [upraveno 4.10.2020 20:59]
yamato - 5/10/2020 - 18:52
citace:Když čtu ty stovky kontrol jen centrálního stupně SLS, bude zajímavé, kolik bude potřeba kontrol u Super Heavy a Starshipu, které mají celkem několika-násobek motorů, tím i různých čerpadel,ventilů, snímačů, řídící elektroniky motorů, …. nemluvě o kontrole stovek svárů.
aktualne sa u superheavy pocita s 28 motormi (ak sa to medzicasom nezmenilo)
to je o 1 motor viac nez ma falconheavy. Takze nejaka skusenost tam uz jeJiříHošek - 6/10/2020 - 06:59
citace:U ULA je to jednoduchá úměra: Čím víc kontrol (klidně i ryze formálních nebo úplně zbytečných), tím víc vykazované práce a tím mastnější faktura pro NASA. Výsledkem je potom "perfektně zkontrolovaný" Starliner.
Docela by mne zajímalo, kolik například vyfakturovali za nedávnou "kontrolu kývání trysek".
Šlo o test funkčnosti hydraulických a pneumatických systémů naklánění motorů RS-25, spojený s kontrolou těsnosti potrubí, kabelů a spojů na případný únik hydraulické kapaliny. Protože byla zajištěna náležitá pneumatická podpora, byly i samotné motory uvedeny do pohotovosti a prošly simulovanou zkouškou letové připravenosti – startovní sekvencí, sekvencí zastavení, kontrolou připravenosti zažehovačů a ventilů. Tento test byl vyhodnocen jako naprosto nutný před zážehem motorů. Tolik k Vašemu názoru na "ryze formální nebo úplně zbytečné testy". ULA za tento test nic nefakturovala. NovýJiřík - 7/10/2020 - 12:03
citace: Tento test byl vyhodnocen jako naprosto nutný před zážehem motorů. Tolik k Vašemu názoru na "ryze formální nebo úplně zbytečné testy". ULA za tento test nic nefakturovala.
Ano, to je přirozené, že se všechno musí vyzkoušet, ale věci se normálně zkoušejí za pochodu, tak jak průběžně přicházejí, je to samozřejmá součást výroby. Nějak ale nechápu to šílené halo, které se zrovna kolem téhle faktické prkotiny dělalo, skoro jako kdyby se na těch motorech současně s "kýváním" prováděl i testovací zážeh. Připadalo mi to jako slavná kontrola automobilu "blinkry blikají, stírače stírají!" z filmu Vrchní prchni, a právě proto to na mne ze strany ULA působilo jako snaha za každou cenu dělat, že dělají.
Jinak za tu informaci o nulové faktuře děkuji.
Véna - 7/10/2020 - 15:22
citace: Ano, to je přirozené, že se všechno musí vyzkoušet, ale věci se normálně zkoušejí za pochodu, tak jak průběžně přicházejí, je to samozřejmá součást výroby. Nějak ale nechápu to šílené halo, které se zrovna kolem téhle faktické prkotiny dělalo, skoro jako kdyby se na těch motorech současně s "kýváním" prováděl i testovací zážeh. Připadalo mi to jako slavná kontrola automobilu "blinkry blikají, stírače stírají!" z filmu Vrchní prchni, a právě proto to na mne ze strany ULA působilo jako snaha za každou cenu dělat, že dělají.
Jinak za tu informaci o nulové faktuře děkuji.
Jelikož se testováním živím, ne vše jde kumulovat a nebo dělat za pochodu. A už vůbec ne bezpečnostní systémy. Musíte sakra dobře vědět, jak jsou systémy provázané apod. Ono stejný pocit měl i Boeing, že se dá testovat víc věcí najednou a ejhle ...
PS: Z toho důvodu mám jisté pochybnosti o Muskovi - ale zatím mu to vychází. [upraveno 7.10.2020 15:24]
NovýJiřík - 7/10/2020 - 22:53
citace: Jelikož se testováním živím, ne vše jde kumulovat a nebo dělat za pochodu. A už vůbec ne bezpečnostní systémy. Musíte sakra dobře vědět, jak jsou systémy provázané apod. Ono stejný pocit měl i Boeing, že se dá testovat víc věcí najednou a ejhle ...
PS: Z toho důvodu mám jisté pochybnosti o Muskovi - ale zatím mu to vychází.
Martine, nejsem IT jako ty.
Ta jednotka PDU je tedy řídící počítač s daty a jeden ze 2 propojovacích kabelů má potíže?
Abych si to dokázal představit, co za tím je.
Díky za odpověď.
Krasna praca, na kosmonautix som s radostou dal 5hviezdiciek. Ani tu a ani tam som to nekomentoval, lebo som k tomu nemal co dodat. Pri tvojich prispevkoch mi chyba moznost dat +, (pri niektorych mi chyba moznost -) ...
Takze aspon takto:
* * * * * pre Jiří Hošek
JiříHošek - 8/1/2021 - 08:20
Takže NASA je optimista a říká termín startu 31.12.2021.
V článku je ale:
Desetiměsíční prognóza však znamená nejpravděpodobnější připravenost ke startu mise Artemis I v časovém rámci únor – březen 2022.
Hmmm...
JiříHošek - 2/4/2021 - 07:25
citace:Takže NASA je optimista a říká termín startu 31.12.2021.
To není přesné. Steve Jurczyk 23. března pouze řekl, že start Artemis I v letošním roce bude výzvou, ale že stále existuje šance. https://twitter.com/jeff_foust/status/1374411895566786564
Zjednodušeně to lze chápat jako rozdělení pravděpodobnosti, kde NET stále ještě spadá do letošního roku, ale medián je v časovém rámci únor – březen 2022.
[upraveno 2.4.2021 08:00]
petrpetr - 2/4/2021 - 22:05
Story se Starship je maličko akcnejsi a nabízí teoreticky více muziky za méně peněz. Sice rozmlátili spoustu plechu i s motory, s ohledem ba to, že k haváriím dochází při přistání to není takový průser. Zkušenosti z letu se starship jsou k nezaplacení...
Good luck...
JiříHošek - 2/4/2021 - 23:02
To sice ano, ale časově vychází let Orionu na oběžnou dráhu Měsíce mnohem dříve. Pokud srovnáváme lety Starship s misí Artemis I, pak jejich havárie nezlehčujme.
PinkasJ - 3/4/2021 - 09:49
Já bych havárie také nezlehčoval. Již tady mnozí psali, základem rakety jsou spolehlivé motory a měli postavit velký zkušební stand, možná i na jejich plný počet. Raketa N1 ztroskotala na tom, že takový stand neměla a motory ještě nebyly vyzrálé. Ovšem SpaceX chce zároveň zkoušet i stavbu rakety z oceli a nechtějí čekat.
M.j. již Atlas-Able by z oceli a nevím, zda z oceli nejsou i první stupně Sojuzu. Víte to někdo?
Ervé - 3/4/2021 - 20:49
citace:Já bych havárie také nezlehčoval. Již tady mnozí psali, základem rakety jsou spolehlivé motory a měli postavit velký zkušební stand, možná i na jejich plný počet. Raketa N1 ztroskotala na tom, že takový stand neměla a motory ještě nebyly vyzrálé. Ovšem SpaceX chce zároveň zkoušet i stavbu rakety z oceli a nechtějí čekat.
M.j. již Atlas-Able by z oceli a nevím, zda z oceli nejsou i první stupně Sojuzu. Víte to někdo?
Sojuz je z duralu. Motory fungují bezproblémově při letu vzhůru, problém je, když s nimi chtějí manévrovat při přistání.
milantos - 3/4/2021 - 22:42
citace:
Motory fungují bezproblémově při letu vzhůru, problém je, když s nimi chtějí manévrovat při přistání.
No, není to až tak. Motory přijdou z výroby otestované na standu. Po prvním testu se už několikrát jeden měnil. A při posledním startu nešel dobře ani nahoru. Takže není určitě vše O.K.
martinjediny - 3/4/2021 - 23:41
Robit vyvoj prototypmi a ostrimi skuskami si moze dovolit akurat tak Musk. Kazdy sposob ma svoje vyhody a nevyhody a Musk prave stoji na hrane, ci zvolil spravnu cestu. Zatial co chlapci z SLS sa momentalne placaju po pleciach, ze ako dobre a sofistikovane na to idu a nerozbijaju kus za kusom.
Nastastie sa Musk zodpoveda sam sebe, inak by sef vyvoja mal co majitelovi vysvetlovat o spravnosti strategie... [upraveno 6.4.2021 10:30]
petrpetr - 4/4/2021 - 08:07
Na standu muze motor fungovat bezva, ale rozhodující je let a vibrace.
Tam je to ta zkouška funkcnosti motoru, rakety. Na velkém standu to nenasimulujete. Dle mne to SpaceX dělá lépe.
JiříHošek - 4/4/2021 - 08:42
citace:Na standu muze motor fungovat bezva, ale rozhodující je let a vibrace.
Tam je to ta zkouška funkcnosti motoru, rakety. Na velkém standu to nenasimulujete. Dle mne to SpaceX dělá lépe.
Na tuto logiku se závěrem "dle mne to SpaceX dělá lépe" lze namítnout, že při dosavadních letech měla Starship tři Raptory, tedy 11 % z celkového počtu motorů budoucího prvního stupně Super Heavy. Raketoplány startovaly se třemi motory SSME (75 % počtu motorů centrálního stupně SLS) a se čtyřsegmentovými SRB (80 % počtu segmentů SRB u SLS). Tím závěr "Dle mne to SpaceX dělá lépe" padá.
petrpetr - 4/4/2021 - 10:04
Pane Hošek, vyckejme věcí příštích zdali se podaří tyto motory ukocirovat. Bude to to nejdůležitější na projektu Starship. Zase při poruše 1 motoru by nemělo dojít k zrušení mise. Při poruše motoru SLS je to konec mise.
citace: Zase při poruše 1 motoru by nemělo dojít k zrušení mise.
To platí jen v okamžiku, kdy dojde k regulérnímu vypnutí motoru. Pokud dojde k poruše jako u SN 11, máme 10 x větší pravděpodobnost ke zničení NovýJiřík - 4/4/2021 - 22:15
citace:To sice ano, ale časově vychází let Orionu na oběžnou dráhu Měsíce mnohem dříve. Pokud srovnáváme lety Starship s misí Artemis I, pak jejich havárie nezlehčujme.
To nepochybně.
Ono totiž vůbec není vyloučené, že SLS dosud neměla jedinou havárii pouze z toho důvodu, že ještě neletěla.
JiříHošek - 4/4/2021 - 23:45
citace:Pokud srovnáváme lety Starship s misí Artemis I, pak jejich havárie nezlehčujme.
Ono totiž vůbec není vyloučené, že SLS dosud neměla jedinou havárii pouze z toho důvodu, že ještě neletěla.
Díky za připomenutí. Vlevo LAS pro Artemis I, v popředí kompletace LAS pro pilotovaný Artemis II.
Hlavní důvod havárií SS je snaha o přistání 100 tunového kolosu a nevím kolik tun u BN.
SLS nemá šanci na chybu, jinak to bude fatální.
Když postavíte 1x ferrari a něco selže, tak vás to stojí více, nežli zničení volkswagenu, který navíc každou nehodou vylepšíte.
Nakonec bude ten volkswagwn užitkově daleko praktičtější...
Kdy poletí Orion k ISS? Nějak se po prvním letu v tom ztrácím... [upraveno 5.4.2021 16:00]
xChaos - 5/4/2021 - 18:26
citace:Kdy poletí Orion k ISS?
Nikdy.
JiříHošek - 5/4/2021 - 20:27
citace:Hlavní důvod havárií SS je snaha o přistání 100 tunového kolosu a nevím kolik tun u BN.
Orion se už vrátil z oběžné dráhy Země.
citace:SLS nemá šanci na chybu, jinak to bude fatální.
Zřejmě by Artemis II byla nepilotovaná.
citace:Když postavíte 1x ferrari a něco selže, tak vás to stojí více, nežli zničení volkswagenu, který navíc každou nehodou vylepšíte.
Nakonec bude ten volkswagwn užitkově daleko praktičtější...
Nakonec ano, ale na tu trať dlouhou milion kilometrů se teď chystá jen Ferrari. A právě o té jízdě Ferrari je toto vlákno.
citace:Kdy poletí Orion k ISS?
Orion je plánován pouze pro pilotované lety k Měsíci.
admin - 11/4/2021 - 19:30
Člun Pegasus s centrálním stupněm SLS pro Artemis I připlul do přístaviště u montážní haly VAB.
JiříHošek - 28/4/2021 - 14:25
Žádám administrátory o přesun příspěvku NovéhoJiříka do jiného tématu. Když jsem toto téma zakládal, napsal jsem, že je speciálně vyhrazeno pro misi Artemis I a diskutující, kteří s touto misí či jejím hardwarem nesouhlasí, nechť diskutují v jiných tématech.
6. dubna 2021 se diskuse začala odchylovat od tématu. Tehdy jsem napsal, že v případě pokračování diskuse v jiném duchu než o Artemis I budu nucen požádat administrátory o přesun takových příspěvků do jiného tématu. To se nyní naplnilo.
Ode dneška je veškerý hardware pro Artemis I (vyjma cubesatů) v KSC a odteď sem hodlám pravidelně informovat o aktualitách. Pokud někdo opět začne toto téma zahlcovat příspěvky o Super Heavy Starship nebo o čemkoli jiném, tak se svými příspěvky skončím. O svém názoru nediskutuji, pouze jej sděluji. Je tedy na administrátorech, zda mají o moje příspěvky v tomto vlákně zájem.
petrpetr - 28/4/2021 - 14:44
Pane Hošek, co je všechno na KSC? Předpokládám montáž bude probíhat v hale. Orion se bude také umisťovat na raketu v hale?
ales - 28/4/2021 - 15:32
Několik mimotématických příspěvků jsem přesunul do "Souvislostí kosmonautiky".
O Jirkovy příspěvky samozřejmě mám velký zájem.
JiříHošek - 28/4/2021 - 16:01
Aleši, děkuji. K otázkám petrpetra: Veškerá montáž bude probíhat v hale VAB.
Krok 1 - SRB (montáž byla dokončena)
Krok 2 - centrální stupeň (zítra bude vyložen z člunu Pegasus)
Krok 3 - adaptér LVSA (je v hale VAB)
Krok 4 - horní stupeň ICPS (čeká v budově MPPF na dokončení tankování Orionu)
Po kroku 4 bude instalován testovací OSA a hmotnostní simulátor Orionu MSO pro provedení integrovaného modálního testu rakety SLS v hale VAB; oba jsou ve VAB
Krok 5 - adaptér OSA (je v budově SSPF)
Krok 6 - Orion (V budově MPPF probíhá tankování pohonných hmot - do nádrží servisního modulu 5,4 tuny oxidu dusičitého, 3,6 tuny monomethylhydrazinu a 36 kg amoniaku, do nádrží modulu pro posádku helium a hydrazin. V květnu má být Orion přesunut do budovy LASF, kde bude nainstalován záchranný systém LAS. Integrace Orionu na SLS proběhne v hale VAB.)
petrpetr - 28/4/2021 - 16:38
Orion (V budově MPPF probíhá tankování pohonných hmot - do nádrží servisního modulu 5,4 tuny oxidu dusičitého, 3,6 tuny monomethylhydrazinu a 36 kg amoniaku, do nádrží modulu pro posádku helium a hydrazin.
A přesun Orionu na špičku SLS.
Hodně kritická operace. Cca 10 tun vysoce agresivního paliva přepravovat z haly do haly tedy MPFF-LASF-VAB.
Ještě, zaujaly mne sprinklery v budově MFFP. Předpokládám, že chladí zdi, pokud dojde k nehodě. Otázka je, zdali to pomůže. 10 tun... [upraveno 28.4.2021 18:48]
JiříHošek - 28/4/2021 - 20:52
Je to menší množství paliva než v systému OMS raketoplánu, z něhož byl převzat hlavní motor servisního modulu Orionu.
V každém systému OMS raketoplánu bylo 6,7 tuny N2O4 a 4,1 tuny MMH. Každý orbiter měl dva systémy OMS, celkem 13,5 tuny N2O4 a 8,2 tuny MMH.
petrpetr - 28/4/2021 - 21:17
Pane Hošek, neodbíhejte od tématu Orion k staré technologii raketoplánu...
Mne to přečerpávání zaujalo především ohledně bezpečnosti a rizik.
Myslel jsem, že se tato paliva čerpají venku a ne v uzavřeném prostoru, kde se kontaminace špatně odstraňuje.
Dělají to přečerpání roboti?
JiříHošek - 28/4/2021 - 22:33
Nikam jsem neodbíhal. Šlo o přímou odpověď na Vaše nadměrné obavy a o vysvětlení, že tyto PHM netankují poprvé. Motor AJ10-190 pro Artemis I (ano, přímo tento exemplář) byl dříve součástí raketoplánu.
petrpetr - 29/4/2021 - 00:51
Chcete říci, že drtivá většina technologie orionu je posbíraná z raketoplánu a programu apollo? Není to málo za ty peníze a po těch letech?
MPCV, Multi-Purpose Crew Vehicle, Víceúčelová pilotovaná loď
V čem je víceúčelová? https://cs.wikipedia.org/wiki/Orion_(kosmick%C3%A1_lo%C4%8F)
[upraveno 29.4.2021 00:52]
JiříHošek - 29/4/2021 - 09:25
Krásný den, Petře. K MPCV najdete spoustu informací na 44 stranách příslušného vlákna.
Centrální stupeň SLS je připraven k výjezdu z člunu Pegasus.
yamato - 29/4/2021 - 09:27
načinčaný akoby ani nebol na jedno použitie až mi je to ľúto
JiříHošek - 29/4/2021 - 09:40
Centrální stupeň podstoupil osmiminutový statický zážeh na testovacím stanovišti. Tepelné zatížení bylo mnohem horší než v podmínkách letící rakety, která rychle opouští husté vrstvy atmosféry. O tom se vědělo předem, a proto byla spodní část stupně ve výrobním závodě MAF pokryta jednorázovou stříbrnnou ochrannou fólií. Účelem fólie bylo ochránit izolaci, která je pod ní. Dopředu se vědělo, že to ta fólie odnese. Svůj účel splnila, teplotní senzory pod tepelnou izolací nezaznamenaly abnormálně zvýšenou teplotu.
petrpetr - 29/4/2021 - 10:42
Pane Hošek díky, za odkaz na vlákno, zaujal mne hned první příspěvek:
Oficiální oznámení NASA o pojmenování programu Orion bylo vydáno dne 2006-08-22, viz http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06299_Orion_announced.html
První let měl být 2014.
Je rok 2021.
Tušíte, kolik peněz stál NASA prozatím vývoj tohoto prostředku ? (někdo píše drožky)...
A to většina hardvéru je z raketoplánu.
milantos - 29/4/2021 - 10:52
citace:
První let měl být 2014.
Je rok 2021.
A on byl 5. prosince 2014.
JiříHošek - 29/4/2021 - 11:09
citace:Tušíte,...
Ano, vím to. A pokud tento dotaz napíšete do toho vlákna Program MPCV / Orion, tak tam odpovím.
petrpetr - 29/4/2021 - 12:22
Nechcete tyto 2 vlákna sloučit? Připadá mi zbytečné drobit diskusi kvůli jednomu letu...
JiříHošek - 29/4/2021 - 15:26
JiříHošek - 29/4/2021 - 18:04
JiříHošek - 18/5/2021 - 22:54
Centrální stupeň SLS se nyní nachází v hlavní chodbě v nízké části budovy VAB. Po vizuální kontrole a přejímce stupně technici instalují uvnitř systémového tunelu na vnější straně stupně destrukční systém pro případ nenominálního letu. Souběžně s tím opravují tepelně izolační pěnu na přírubách mezi hlavními konstrukčními prvky stupně v místech, která budou po spojení s pomocnými vzletovými stupni SRB nepřístupná nebo obtížně přístupná. Většina prasklin v izolační pěně je na přírubě mezi intertankem a vodíkovou nádrží. Praskliny se objevily při prosincovém testu tankování pohonných hmot záměrně zahrnujícím dvouhodinové přerušení odpočítávání. Některé z prasklin se zvětšily během lednového a březnového zážehu motorů stupně. Nejde o neobvyklý jev, potenciál vzniku trhlin jako následek dynamické energie byl očekáván.
Integrace centrálního stupně mezi oba pomocné vzletové stupně SRB je předpokládána na konec května nebo začátek června.
Je to samozřejmě kvůli pevnosti a hmotě. SLS má jako většina raket nádrže z hliníkové slitiny. Čím větší tloušťka materiálu, tím větší pevnost, což platí pro každý materiál. Ale nejde jen o pevnost v tahu (od přetlaku), ale i o pevnost ve vzpěru a ohybu. Již dávno bylo spočteno, že pro poslední 2 namáhání nemusí být plný materiál, ale stačí „žebrování“ – Isogrid, ze silnějšího materiálu, kde je mechanicky, nebo leptáním odebrána značná hmota nádrže, aniž by se podstatně snížila pevnost.
SS používá ocel a taková technologie by byla moc drahá a frézování časově náročné, proto používají na nádrže plný materiál. Proto jsou také těžší, ale výrobně jednodušší a levnější
[upraveno 28.5.2021 21:12]
SS proti tomu je komletována na pláži v odkryté hale.
milantos - 13/6/2021 - 08:28
Možná ti uniká, že se nejedná o nádrž, ale o kompletně vybavený letový 1.stupeň. Nebo máš jen potřebu do nekonečna vychvalovat svařování na pláži
petrpetr - 13/6/2021 - 09:18
Tak se zamyslim, kolik kg na LEO vynesla tato 1 nádrž s vybavením bez pomocných bočních stupňů...tuší se to?
milantos - 13/6/2021 - 11:19
No SS je raketa, tohle je holt dle tebe nádrž.
Výkony motorů znáš, zbytek si spočítáš
xChaos - 13/6/2021 - 20:38
citace 28.5.2021 - 20:53 - PinkasJ:
SS používá ocel a taková technologie by byla moc drahá a frézování časově náročné, proto používají na nádrže plný materiál. Proto jsou také těžší, ale výrobně jednodušší a levnější
Taky se u Starship pořád bavíme o prototypech, které nemají ambici doletět ani na LEO, natož na Mars. Vůbec bych se nedivil, kdyby ve fázi, kdy budou chystat loď, která fakt má odletět k Marsu, přikročili k tomu, že to bude z isogrid plechů, nebo použijí jiné metody variace tloušťky (uměl bych si představit, že spodní prstence z logiky věci musí mít o něco tlustší stěny než ty horní... jak u obvodových zdí klasických cihlových domů, trochu... pro raketu s plnými natlakovanými nádržemi ta tloušťka asi nehraje roli a musí být všude stejná, ale pokud to má udržet tvar nejen při 1g, ale i při nějakém žuchnutí během přistání, kdy ty nádrže budouu skoro prázdné a tlak dost nízký, tak by to mělo fungovat trochu jako eifelovka, podle mě...) [upraveno 13.6.2021 20:40]
petrpetr - 13/6/2021 - 21:01
Znáte odpověď na můj dotaz 9:19 ?
S alesovym programkem si nevím rady.
Dotaz je mi nesrozumitelný. Jediná otázka je tam "tuší se to?". A na takovou "otázku" rozumná odpověď neexistuje.
JiříHošek - 14/6/2021 - 06:58
Ten dotaz je hlavně nesmyslný. Samotný centrální stupeň by samozřejmě vůbec nevzlétl, snad jedině po spálení značného množství paliva. Přesně proto tam jsou vzletové stupně SRB, aby nosič dával smysl. Nosnost rakety SLS Block 1 na LEO je 95 tun, ale ani to není podstatné. Cílem všech misí této verze SLS je let k Měsíci. SLS Block 1 má dostatečnou nosnost na to, aby na TLI vynesla 27 tunový Orion (pro porovnání, nosnost konfigurace SLS Block 1B od mise Artemis 4 má vzrůst na nejméně 37,3 tuny čistého užitečného zatížení na TLI, což umožní posílat k Měsíci kromě Orionu až 10,3 tunové moduly stanice Gateway).
Díky za odpověď, takže je to hlavně nádrž na kapaliny....:-)
Dotaz byl takto veden úmyslně... nebylo to myšleno na vás...
integrovaný modální test IMT - jak technicky proběhne u SLS?
U SS je to jasné, prostě to vyzkouší odpalem.
kopapaka - 14/6/2021 - 08:29
xChaos: F9 taky nepoužívá frézování a výztuhy má navařené uvnitř nádrže, totéž SS/SH. Proč by používali víc rozměrů "potahu", když tutéž práci(při vhodně zvolené tloušťce)zastanou uvnitř navařené díly.
Frézování by mělo ještě menší smysl...
JiříHošek - 14/6/2021 - 08:35
citace 14.6.2021 - 07:41 - petrpetr:Díky za odpověď, takže je to hlavně nádrž na kapaliny....:-)
Není. Stále opakujete svoji chybnou interpretaci. Je to klasický raketový stupeň se dvěma nádržemi (palivo - vodík, okysličovadlo - kyslík), s kompletním motorovým systémem, řídicími počítači, avionikou, gyroskopy, systémem řízení vektoru tahu atd.
citace 14.6.2021 - 07:41 - petrpetr:integrovaný modální test IMT - jak technicky proběhne u SLS?
Test IMT souvisí s předchozím odstavcem v článku. Pomocí senzorů bude sledována strukturální frekvenční odezva na impuls, který bude prázdné raketě se simulátorem Orionu udělen dynamikou odpojení kabelů a odklopení ramen. Během zkoušky budou měřeny a zaznamenávány modální parametry odezvy konstrukce, jako frekvence, poměrný útlum a reziduum.
V lednu 2020 byl na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku proveden modální test, kdy byl centrálnímu stupni, visícímu na jeřábu, udělen impuls úderem kladiva do výtažného pavouku.
JiříHošek - 23/6/2021 - 20:59
19. června byl do VAB dodán horní stupeň ICPS
22. června byl adaptér LVSA usazen na centrální stupeň
petrpetr - 23/6/2021 - 21:17
Dle wiki už 3 roky na něj padá prach v KFC. Byl někdy použit pro lety s posádkou?
The Interim Cryogenic Propulsion Stage (ICPS) is planned to fly on Artemis 1. It is a stretched and human rated Delta IV 5 metres (16 ft) Delta Cryogenic Second Stage (DCSS) powered by a single RL10B-2.[55][56] Block 1 is intended to be capable of lifting 95 tonnes to LEO in this configuration if the ICPS is considered part of the payload.[13] Artemis 1 is to be launched into an initial 1,800 by −93 km (1,118 by −58 mi) suborbital trajectory to ensure safe disposal of the core stage. ICPS will then perform an orbital insertion burn at apogee and a subsequent translunar injection burn to send Orion towards the Moon.[57] The ICPS for Artemis 1 was delivered by ULA to NASA about July 2017,[58] and was housed at Kennedy Space Centre as of November 2018.[59] As of February 2020, ICPS (not EUS) is planned for Artemis 1, 2, and 3.[60] ICPS will now be human-rated for the crewed Artemis-2 flight.
JiříHošek - 23/6/2021 - 22:33
citace 23.6.2021 - 21:17 - petrpetr:Dle wiki už 3 roky na něj padá prach v KFC. Byl někdy použit pro lety s posádkou?
Stupeň ICPS v KFC nikdy nebyl. V červenci 2017 byl uskladněn v budově Space Station Processing Facility v Kennedyho vesmírném středisku. V loňském roce byl přesunut do budovy Delta Operations Center v nedalekém kosmodromu Cape Canaveral k inspekci a k instalaci inerciálního navigačního systému, baterií a podobně. Letos v únoru byl stupeň přesunut do budovy Multi-Payload Processing Facility v Kennedyho vesmírném středisku, kde byly natankovány nádrže systému řízení polohy.
Prvním pilotovaným letem s horním stupněm ICPS má být mise Artemis 2. Očekává se, že United Launch Alliance dokončí stupeň ICPS pro Artemis 2 v příštím roce.
petrpetr - 23/6/2021 - 22:45
To spíš, aby NASA nedělala cavky, že nebyl tento stupeň řádně prozkoušen pro let s lidskou posádkou.
U Starhip mluvíme o X-letech, než do ní sednou lidé a tady...:-)
Pomalu 4 roky provádět montáž, není to málo?...:-) [upraveno 23.6.2021 22:46]
JiříHošek - 23/6/2021 - 23:03
ICPS je částečně modifikovanou verzí pětimetrového stupně DCSS používaného na raketách Delta IV Heavy. NASA považuje stupeň po "generálce" Artemis 1 za řádně prozkoušený.
citace 23.6.2021 - 23:03 - petrpetr:Je to ten stejný u ICPS?
Článek je o konfiguraci RL10C-1-1, což je motor RL10C-1 stupně Centaur rakety Atlas V s prodlouženou tryskou. Problém s vibracemi u RL10C-1-1 nemá vliv ani na starty Atlasu V s RL10C-1.
Stupeň ICPS používá konfiguraci RL10B-2 jako stupeň DCSS rakety Delta IV. Je to jiná řada motorů. Problém s RL10C-1-1 tedy nemá na přípravu mise Artemis 1 vliv.
JiříHošek - 8/7/2021 - 05:10
adaptér OSA se třinácti CubeSaty a kosmická loď Orion.
Tuší se jaké cubesaty poletí a k čemu budou sloužit?
V září 2022 má být také dokončen záchranný systém LAS.
Ted to bude tedy bez záchranné věžičky...
Tato druhá sada nezákladní avioniky byla objednána dodatečně z důvodu obav z dominového efektu v případě, že Artemis I bude mít zpoždění.
Já myslel, že Orion není znovupoužitelný.
Je zde snaha ušetřit?
Všech deset palivových segmentů vzletových motorů SRB je uskladněno ve výrobním závodě v Promontory do doby, kdy budou zapotřebí na kosmodromu.
To znamená, že je vyrobeno 10 ks bandasky na dalších 10 letů? Kdy je plánován 10 let? Za 20 let?
Očekává se také, že v příštím roce bude v Decaturu dokončen horní stupeň Interim Cryogenic Propulsion Stage (ICPS).
Horní stupeň bude tedy až příští rok? Není to pozdě?
NASA v současné době předpokládá, že mise Artemis II bude připravena ke startu nejdříve v září 2023. Vzhledem k nejistotám se toto datum stále přezkoumává.
Artemis II je tedy posunut, čekají, že je při obletu Měsíce vyfotí tůristé?
A to všechno za desítky mld.usd...drožka na oběžnou dráhu Měsíce.
Ervé - 8/7/2021 - 07:09
Chápu kritiku SLS, ale 10 segmentů je při 5ti segmentovém motoru a dvou motorech na start výroba jen pro 1 start.
JiříHošek - 8/7/2021 - 08:05
citace 8.7.2021 - 07:00 - petrpetr:adaptér OSA se třinácti CubeSaty a kosmická loď Orion.
Tuší se jaké cubesaty poletí a k čemu budou sloužit?
citace petrpetr:
V září 2022 má být také dokončen záchranný systém LAS.
Ted to bude tedy bez záchranné věžičky...
Ta věta je z kapitoly o Artemis II. V tomto diskusním vlákně o Artemis I na straně 4 máme tuto fotografii LAS pro Artemis I:
citace petrpetr:
Tato druhá sada nezákladní avioniky byla objednána dodatečně z důvodu obav z dominového efektu v případě, že Artemis I bude mít zpoždění.
Já myslel, že Orion není znovupoužitelný.
Je zde snaha ušetřit?
Velitelské moduly Orionů pro Artemis I a II jsou jednorázové, ale avionika je opakovaně použitelná. Ta náhradní sada avioniky může být použita pro Artemis II. Pokud ne, bude použita pro Artemis III.
citace petrpetr:
Všech deset palivových segmentů vzletových motorů SRB je uskladněno ve výrobním závodě v Promontory do doby, kdy budou zapotřebí na kosmodromu.
To znamená, že je vyrobeno 10 ks bandasky na dalších 10 letů? Kdy je plánován 10 let? Za 20 let?
To jsou použité, zrenovované a nově naplněné segmenty SRB z programu raketoplánu. Jak správně napsal Ervé, z těch 10 segmentů budou sestaveny dva pětisegmentové boostery pro Artemis II.
citace petrpetr:Očekává se také, že v příštím roce bude v Decaturu dokončen horní stupeň Interim Cryogenic Propulsion Stage (ICPS).
Horní stupeň bude tedy až příští rok? Není to pozdě?
Ta věta je opět z kapitoly o Artemis II. ICPS pro Artemis I je již integrovaný do rakety SLS (viz fotografie v mém předchozím příspěvku).
Dokončit ICPS rok před startem rozhodně pozdě není. V příspěvku z 23.6.2021 - 21:17 jste kritizoval, že ICPS pro Artemis I byl vyroben moc brzy. Teď zase, že moc pozdě...
citace petrpetr:NASA v současné době předpokládá, že mise Artemis II bude připravena ke startu nejdříve v září 2023. Vzhledem k nejistotám se toto datum stále přezkoumává.
Artemis II je tedy posunut, čekají, že je při obletu Měsíce vyfotí tůristé?
Artemis II není posunut, stále platí NET 9/2023. Pouze je průběžně hodnocena plánovaná časová osa ve vztahu k průběhu montáže hardwaru. JiříHošek - 12/7/2021 - 06:41
Po naplnění nádrží pohonnými látkami byl Orion 10. července převezen z budovy MPPF do budovy LASF. Zde bude připojen záchranný systém LAS.
Fotografie byla pořízena před budovou LASF.
JiříHošek - 13/7/2021 - 06:10
Tisíckrát dál
JiříHošek - 24/7/2021 - 07:00
14. července byly do adaptéru OSA instalovány první dva CubeSaty - NEA Scout (na fotografii) a Lunar IceCube.
23. července byla věžička záchranného systému LAS připojena na Orion. V levé části fotografie jsou dva ze čtyř
dílů aerodynamického krytu Orionu (jeden je v rohu za lešením).
=>
FH nedostane MPCV Orion na LLO. Bude mu chybat cca 1,6 km/s
JiříHošek - 9/8/2021 - 22:12
Do adaptéru OSA byl instalován osmý a devátý CubeSat - OMOTENASHI a ArgoMoon. Po instalaci devíti CubeSatů byl adaptér 28. července přesunut z budovy SSPF do budovy MPPF. Zde mají být počátkem září nainstalovány poslední CubeSaty (například BioSentinel obsahující biologický experiment je pro zachování svého biologického obsahu zatím udržován v kontrolovaném prostředí mimo OSA).
xChaos - 9/8/2021 - 22:21
citace 31.7.2021 - 22:04 - Aleš Holub:Ne. Orion i s ESM váží přes 25 tun, ale FH nedá na TLI ani 20 tun (dokonce ani v jednorázové verzi).
Pravděpodobně by to řešil 3. stupeň na TPH... něco podobného, jako se použije u tuším Europa Clipperu, nebo u čeho to ohlásili.
JiříHošek - 9/8/2021 - 23:37
xChaos: Ředitelství NASA na to v březnu 2019 zadalo studii uskutečnitelnosti. Dotažení TLI měl zajistit servisní modul Orionu. Podrobně jsem to popsal před měsícem tady ve druhém odstavci. Vůbec jim to nevyšlo, a proto nosičem Orionu pro misi Artemis I zůstal SLS. Tohle už teď nemá smysl řešit. SLS pro Artemis I je už sestaven v hale VAB, obslužná ramena z věže mobilní plošiny byla vyklopena k centrálnímu stupni a kabely byly připojeny do konektorů v centrálním stupni, systémy centrálního stupně byly zapnuty a provádí se testy rozhraní s pozemními systémy.
[upraveno 10.8.2021 08:23]
petrpetr - 10/8/2021 - 08:21
https://cs.wikipedia.org/wiki/Artemis_1
Ono to totiž není hitparáda s Orionem co se týče váhy.
Byl od začátku příliš těžký i pro SLS. Byly úvahy, že poletí se 2 lidmi, ale pak to zrušili. Takže zkouška něčeho, kde by lidi neměli být.
Orion 2 bude jiná loď, vylehčená. Snad se jim to povede.
To aby tam nasoukali lidi do necelých 9 m3 na max. 21 dnů letu.
Tak nějak chápu nadšení NASA pro Starship Moon, který Orion může nahradit.
JiříHošek - 10/8/2021 - 08:39
citace 10.8.2021 - 08:21 - petrpetr:https://cs.wikipedia.org/wiki/Artemis_1
Ono to totiž není hitparáda s Orionem co se týče váhy.
Byl od začátku příliš těžký i pro SLS.
Orion 2 bude jiná loď, vylehčená.
To je chybná interpretace odkazovaného textu. V tom textu se píše, že těžká byla kabina Orionu při misi EFT-1 na oběžné dráze Země v roce 2014 (Delta IV Heavy) a že vylehčená je kabina Orionu pro misi Artemis I na oběžnou dráhu Měsíce (SLS).
petrpetr - 10/8/2021 - 08:42
Měli by to dát číňanům, ať jim to ještě odlehčí...
JiříHošek - 10/8/2021 - 20:39
Devět CubeSatů uvnitř adaptéru OSA v budově MPPF, 5. srpna
JiříHošek - 18/8/2021 - 23:13
citace 9.8.2021 - 23:37 - Jiří Hošek:SLS pro Artemis I je už sestaven v hale VAB, obslužná ramena z věže mobilní plošiny byla vyklopena k centrálnímu stupni a kabely byly připojeny do konektorů v centrálním stupni, systémy centrálního stupně byly zapnuty a provádí se testy rozhraní s pozemními systémy.
Na fotografii rameno obsluhující intertank JiříHošek - 18/8/2021 - 23:21
Zdola nahoru centrální stupeň + 2x SRB, adaptér LVSA, horní stupeň ICPS, testovací adaptér OSA, hmotnostní simulátor Orionu MSO určený pro ověřovací testy (připojen 13. srpna)
Covid, kyslík, řetězec firem... 20 mld usd a pravděpodobný odklad.
JiříHošek - 31/8/2021 - 20:13
První ze čtyř panelů aerodynamického krytu Orionu byl připojen 20. srpna, druhý 23. srpna. Po připojení všech panelů budou mezery mezi nimi a také směrem k Orionu a k věži záchranného systému LAS ucpány tepelnou izolací. Poté proběhnou funkční kontroly a kontroly těsnosti. Připojení Orionu na SLS je plánováno na konec září 2021.
petrpetr - 1/9/2021 - 08:11
Hurá, budou to demontovat jako starliner? Kompletovat, až když bude kyslík?
JiříHošek - 1/9/2021 - 10:43
citace 1.9.2021 - 08:11 - petrpetr:Hurá, budou to demontovat jako starliner? Kompletovat, až když bude kyslík?
Zásobník kapalného kyslíku na rampě 39B je naplněný už od doby, kdy se zde prováděla tlaková zkouška. Při ní byla prověřena i těsnost nově instalovaných kryogenních trubek, odpařovačů a senzorů pro detekci kyslíku. V zásobníku jsou aktuálně 3 miliony litrů kapalného kyslíku, přičemž kyslíková nádrž centrálního stupně SLS má objem "pouze" 742 tisíc litrů. Na rampě 39B je samozřejmě plný i zásobník kapalného vodíku.
petrpetr - 1/9/2021 - 10:52
Jeden míní, covid mění. A nebo je to jen zástěrka, proč bude zdržení?
Navíc vodík dlouhodobě skladovat nejde, to doufám víte. Uniká do struktury nádrže a vodíková křehkost.
JiříHošek - 1/9/2021 - 13:48
citace 1.9.2021 - 10:52 - petrpetr:Jeden míní, covid mění. A nebo je to jen zástěrka, proč bude zdržení?
Faktorů, proč start nebude v listopadu, je víc. COVID-19 je jedním z nich.
citace 1.9.2021 - 10:52 - petrpetr:Navíc vodík dlouhodobě skladovat nejde, to doufám víte. Uniká do struktury nádrže a vodíková křehkost.
Zásobník kapalného vodíku (viz foto) v areálu rampy 39B sloužil už při startu rakety Saturn V a 53 startech raketoplánu, nyní poslouží i při premiérovém startu SLS. Nový zásobník s kryogenním chladicím systémem, modernějším izolačním materiálem a objemem 4,7 milionů litrů bude použit počínaje misí Artemis II. JiříHošek - 9/9/2021 - 13:53
Instalace všech čtyř aerodynamických ochranných panelů kolem Orionu byla dokončena.
JiříHošek - 10/9/2021 - 07:08
JiříHošek - 20/9/2021 - 23:01
Od rakety SLS byly odtaženy pracovní plošiny. Blíží se test URRT - uvolnění a zatažení obslužných ramen věže mobilní vypouštěcí plošiny. Testem bude ověřeno, že uvolňovací a odkláněcí systém ramen funguje správně. Půjde o o simulaci stavu odpočítávání T-0, kdy po zážehu vzletových motorů SRB bude nutno rychle uvolnit cestu startující raketě. Válec na nosné raketě je hmotnostní simulátor Orionu.
Upřesním to na hodnoty s jedním desetinným místem. Článek vyšel 7.12.2017, tedy před 3,8 rokem. Jako nejpravděpodobnější datum startu tam byl s odvoláním na představitele NASA uveden červen 2020. Termín aktuálně vychází na leden 2022. Tedy "zatím 1,6 roku zpoždění za posledních 3,8 roku".
Od historického okénka zpátky k aktuálnímu dění v hale VAB. Včera večer NASA potvrdila, že probíhá modální testování. Podle diskuse na NSF má "příští pátek 1. října začít odpojování testovacích exemplářů MSO a OSA. Jakmile budou odpojeny, bude do VAB převezen letový OSA s CubeSaty. Po jeho připojení na raketu bude do VAB převezen Orion – možná druhý týden v říjnu."
petrpetr - 2/10/2021 - 14:40
Integrované modální testování SLS a neletových simulátorů OSA a MSO, které bylo posledním testem v rámci prvního kola kampaně ověřovacích testů, proběhlo ve dnech 24. - 29. září.
Tři CubeSaty, které měly skluz (Lunar Flashlight, CU-E3 a Cislunar Explorers), nakonec nestihly od svých týmů dorazit do budovy O&C ani do 26. září. K dosavadním devíti CubeSatům v adaptéru OSA byl tedy v posledním možném termínu 28. září instalován pouze BioSentinel s živými mikroorganismy, které byly až do instalace chlazeny. Příjezd adaptéru OSA do montážní haly VAB byl plánován na pondělí 4. října, aktuální zprávy o příjezdu zatím nejsou k dispozici. Integrace OSA na SLS je plánována na čtvrtek 7. října. Orion by měl být do haly VAB přepraven ve středu 13. října, to je ovšem informace z minulého týdne, kdy harmonogram počítal s instalací OSA na SLS už v úterý 5. října, před dvoudenním skluzem.
Instalace BioSentinelu, 28. září:
JiříHošek - 5/10/2021 - 18:22
citace 5.10.2021 - 08:40 - Jiří Hošek:Příjezd adaptéru OSA do montážní haly VAB byl plánován na pondělí 4. října, aktuální zprávy o příjezdu zatím nejsou k dispozici.
citace 23.10.2021 - 15:44 - petrpetr:Plán letu 2/22.
Aktuální projekce startovní připravenosti směřuje k únoru 2022, přičemž možné období startu závisí na vzájemné poloze Země a Měsíce a na požadavku na návrat Orionu do Tichého oceánu za denního světla. Toto období se v únoru otevírá 12. února a zavírá 27. února.
citace 23.10.2021 - 15:44 - petrpetr:Nokde jsem nenašel, že by letel orion na NRHO.
Při misi Artemis I má Orion letět na DRO. petrpetr - 24/10/2021 - 20:37
Ano, podle všeho lze mezi NRHO a DRO vzájemně přeletět s celkovým delta-v pod 100 m/s (tedy velmi malým), jenže takový přelet pak trvá cca rok (tedy velmi dlouho). Určitě existují i rychlejší přelety, ale potřebné delta-v bude větší.
Pochopil jsem správně, že řídící jednotka motoru 3 zatím nebyla vyměněna? Jaký v tom je problém?
Zpoždění zdržuje pripravu obletu měsíce. Ten je teď planován 5/2024. [upraveno 5.1.2022 07:07]
JiříHošek - 5/1/2022 - 08:48
citace 5.1.2022 - 07:06 - smvojj:Pochopil jsem správně, že řídící jednotka motoru 3 zatím nebyla vyměněna? Jaký v tom je problém?
U SLS selhala komunikace přes kanál B řídicí jednotky motoru č. 4. Ten motor č. 3 se týkal podobné situace u mise raketoplánu Atlantis STS-43, jehož výměnu jsem popsal jako jeden z příkladů podobných situací, u kterých došlo v programu raketoplánu.
Možná, že už řídicí jednotka motoru č. 4 byla vyměněna, jen to ještě není veřejně dostupná informace. Mým zdrojem této části článku byl článek Philipa Slosse na NSF z 22. prosince. Philip měl informace k 16. nebo 17. prosinci, protože vše do 15. prosince psal v čase minulém a vše od 18. prosince v čase budoucím. V článku jsem na základě jeho informací napsal "Samotná výměna řídicí jednotky se předpokládala nejdříve na poslední prosincový týden" (tj. minulý týden). Philip v tom žádný zásadní problém nevidí. Psal, že týmy naplánovaly výměnu řídicí jednotky až na dobu provedení těch testů, které neobsahovaly testy motorů RS-25 (aby nedocházelo ke zpoždění výsledků těchto testů).
citace 5.1.2022 - 07:06 - smvojj:Zpoždění zdržuje pripravu obletu měsíce. Ten je teď planován 5/2024.
Mezi misemi Artemis I a Artemis II je při znovupoužití nezákladní avioniky Orionu interval 20 – 21 měsíců, který nelze zkrátit. Ten květen 2024 je závazek NASA z listopadu 2021, přičemž v tiskové zprávě je uvedeno "no later than May 2024", tedy "nejpozději v květnu 2024". Termín byl stanoven na hladině významnosti 70 % (tedy s pravděpodobností 0,70). admin - 5/1/2022 - 23:15
citace 5.1.2022 - 07:06 - smvojj:Pochopil jsem správně, že řídící jednotka motoru 3 zatím nebyla vyměněna? Jaký v tom je problém?
Možná, že už řídicí jednotka motoru č. 4 byla vyměněna, jen to ještě není veřejně dostupná informace.... Samotná výměna řídicí jednotky se předpokládala nejdříve na poslední prosincový týden" (tj. minulý týden).
smvojj alias petrpetr: Aktuální NET jsem napsal jen jako reakci na Bergerovo letní NLT, abychom měli interval. Prozatím není zapotřebí tuto diskusi dále rozvíjet.
smvojj - 25/2/2022 - 15:10
Cena za výrobu jedné SLS s Orionem 3,5 miliardy USD. To všechno navíc k dosavadním vývojovým nákladům v řádu desítek miliard.
Schválně jsem to spočítal. Při dlouhodobé ceně zlata 1400 USD (teď kvůli válce skočila nahoru, ale po ní zase spadne) za jednu unci se za těch 3,5 GUSD dá koupit 77,5 tuny zlata. Nevíte náhodou někdo, kolik váží suchá hmota celého toho krámu?
JiříHošek - 11/3/2022 - 22:18
Crawler Transporter-2 dorazil ke dveřím haly VAB. Vývoz SLS a Orionu na startovní rampu LC-39B k provedení série testů zakončené zkušebním tankováním pohonných hmot je plánován na 17. března.
JiříHošek - 16/3/2022 - 21:00
Všechny obslužné plošiny byly odsunuty.
Véna - 17/3/2022 - 20:55
dnes vyjedou se SLS k rampě. Můžete se on-line mrknout.
V pátek 1. dubna začala dvoudenní příprava na test tankování centrálního a horního stupně rakety SLS. Hlavním důvodem testu je projít si v předstihu časovou osu, aby před skutečným startem byl pobyt na rampě co nejkratší. V L-45 hodin 40 minut bylo řídicí středisko startu na kosmodromu bylo plně aktivováno a členové týmu byli na svých místech. Bylo také odzkoušeno spojení s řídicím střediskem mise v Houstonu a s inženýrskou podporou v Huntsville. První činností bylo naplnění nádrže pro systém tlumení a pohlcování akustické energie během startu vodou. Během testu sice nebudou motory rakety zažehnuty a nespustí se ani vodní clona, ale týmy testují provádění stejných postupů jako v den startu.
V sobotu 2. dubna kolem jedné hodiny po půlnoci místního času, přibližně v L-37 hodin 30 minut technici uzavřeli vstupní poklop Orionu a provedli poslední činnosti v bílé místnosti, která se nachází na konci přístupového ramene CAA. Kolem třetí hodiny před ránem tým přibližně v L-35 hodin 20 minut zapnul centrální stupeň rakety SLS a zahájil nabíjení jeho baterií. Do rána byly nakonfigurovány pozemní systémy a bylo pročištěno potrubí pro čtyři motory RS-25. Finální přípravy motorů RS-25 byly dokončeny v osm hodin ráno. V L-30 hodin bylo odtaženo přístupové rameno CAA a půl hodiny poté byly dokončeny kontroly těsnosti Orionu. Během dne budou týmy nabíjet letové baterie Orionu, provádět poslední úpravy na obslužných ramenech a závěrečnou prohlídku.
Pro usnadnění přepočtu časů sem dám zítřejší část toho přehledu. Nebudu to kompletně překládat do češtiny (kromě pár částí v hranatých závorkách), ale snad bude stačit jen stručný Slovník hlavních pojmů:
core stage = centrální stupeň rakety
ICPS = horní stupeň rakety
LOX = kapalný kyslík
LH2 = kapalný vodík
chilldown = vychlazování
slow fill = pomalé plnění nádrží
fast fill = rychlé plnění nádrží
topping = závěrečné pomalé naplnění nádrží
replenish = průběžné doplňování odpařeného paliva
[Neděle 3. 4. 2022 (simulovaný start má být ve 20:40 SELČ, ale plánovaně budou dva "aborty")]
SELČ EDT událost
-------------------------------------------------------------------------------------------
7:40 1:40 a.m.: L-13 hours and counting
7:50 1:50 a.m.: The SLS interim cryogenic propulsion stage (ICPS) is powered up (L-12 hours, 50 minutes)
8:40 2:40 a.m.: All non-essential personnel leave Launch Complex 39B (L-12 hours)
12:00 6:00 a.m.: L-8 hours, 40 minutes and counting
12:20 6:20 a.m.: Weather and tanking briefing (L-8 hours, 20 minutes)
12:40 6:40 a.m.: L-8 hours and counting
12:50 6:50 a.m.: Decide if all is “go” or “no-go” to begin tanking the rocket (L-7 hours, 50 minutes)
13:20 7:20 a.m.: Core stage LOX chilldown start (L-7 hours, 20 minutes)
14:15 8:15 a.m.: Core stage LOX slow fill start (L-6 hours, 25 minutes)
14:30 8:30 a.m.: Core stage LOX fast fill start (L-6 hours, 10 minutes)
14:35 8:35 a.m.: Core stage LH2 chilldown start (L-6 hours, 5 minutes)
14:40 8:40 a.m.: Core stage LH2 slow fill start (L-6 hours)
15:00 9:00 a.m.: Core stage LH2 fast fill start (L-5 hours, 40 minutes)
16:10 10:10 a.m.: L-4 hours, 30 minutes and counting
16:10 10:10 a.m.: Core stage LH2 topping start (L-4 hours, 30 minutes)
16:15 10:15 a.m.: ICPS LH2 chilldown (L-4 hours, 25 minutes)
16:15 10:15 a.m.: Core stage LH2 replenish start (L-4 hours 25 minutes)
16:20 10:20 a.m.: Orion communications system activation start (RF to Mission control) (L-4 hours, 20 minutes)
16:40 10:40 a.m.: ICPS LH2 fast fill (L-4 hours)
17:10 11:10 a.m.: L-3 hours, 30 minutes and counting
17:10 11:15 a.m.: Core stage LOX topping start (L-3 hours, 25 minutes)
17:10 11:20 a.m.: Core stage LOX replenish start (L-3 hours, 20 minutes)
17:10 11:20 a.m.: ICPS LOX chilldown start (L-3 hours, 20 minutes)
17:10 11:25 a.m.: ICPS LH2 validation and leak test start (L-3 hours, 15 minutes)
17:10 11:40 a.m.: ICPS LH2 tanks load topping start (L-3 hours)
17:10 11:40 a.m.: ICPS/SLS telemetry data verified with mission control and SLS Engineering Support Center (L-3 hours)
18:00 12:00 p.m.: ICPS LH2 replenish start (L-2 hours, 40 minutes)
18:00 12:00 p.m.: ICPS LOX validation and leak test (L-2 hours, 40 minutes)
18:20 12:20 p.m.: ICPS LOX topping start (L-2 hours, 20 minutes)
18:30 12:30 p.m.: ICPS LOX replenish start (L-2 hours, 10 minutes)
18:40 12:40 p.m.: WDR-specific core stage LOX/LH2 stop flow and recover test (L-2 hours through L-55 minutes)
20:00 2:00 p.m.: L-40 minutes and holding
20:00 2:00 p.m.: Final NASA Test Director briefing is held
20:00 2:00 p.m.: Built in 30-minute countdown hold begins
20:25 2:25 p.m.: The launch director polls the team to ensure they are “go” for terminal count for test purposes
[První běh závěrečného odpočítávání.]
20:30:00 14:30:00: T-10 minutes and counting (WDR Run 1)
20:34:00 14:34:00: Orion ascent pyros are armed (T-6 minutes)
20:34:00 14:34:00: Orion set to internal power (T-6 minutes)
20:34:00 14:34:03: Core Stage LH2 terminate replenish (T-5 minutes, 57 seconds)
20:36:00 14:36:00: Core Stage auxiliary power unit starts (T-4 minutes)
20:36:00 14:36:00: Core stage LOX terminate replenish (T-4 minutes)
20:36:30 14:36:30: ICPS LOX terminate replenish (T-3 minutes, 30 seconds)
20:38:04 14:38:04: ICPS switches to internal battery power (T-1 minute, 56 seconds)
20:38:30 14:38:30: Core stage switches to internal power (T-1 minute, 30 seconds)
20:38:40 14:38:40: ICPS enters terminal countdown mode (T-1 minute, 20 seconds)
20:39:10 14:39:10: ICPS LH2 terminate replenish (T-50 seconds)
20:39:27 14:39:27: Ground launch sequencer sends “cut-off” command (T-33 seconds)
Perform Critical Safing and Planned Recycle back to T-10 minutes and holding (takes approximately one hour)
[V T-33 sekund tedy proběhne simulovaný "abort" iniciovaný sekvencerem,
následně zabezpečení rakety a návrat do stavu T-10 minut (to zabere cca hodinu).]
[Někdy kolem 22:00 SELČ pak proběhne druhý běh závěrečného odpočítávání od T-10 minut,
který se bude lišit až od T-33 sekund.]
- T-10 minutes and counting (WDR Run 2)
- [následují události jako při prvním běhu závěrečného odpočítávání]
- Ground launch sequencer sends “Go for automated launch sequencer” command (T-33 seconds)
- Core stage flight computer to automated launching sequencer (T-30 seconds)
- Ground launch sequencer manual cut-off at T-9.34 seconds
Proceed with Critical Safing Operations
Proceed with Core Stage and ICPS Cryogenic Fuel Drain Operations
[V T-9 sekund proběhne simulovaný "manuální abort",
následně zabezpečení rakety a postupné vyprázdnění nádrží rakety.]
JiříHošek - 3/4/2022 - 07:28
V sobotu odpoledne místního času byly dvě ze tří bleskových věží systému ochrany před bleskem zasaženy čtyřmi blesky. První tři údery zasáhly s nízkou intenzitou věž 2, čtvrtý úder s vyšší intenzitou zasáhl věž 1. V době úderů byly Orion a centrální stupeň zapnuty, horní stupeň ICPS a vzletové stupně SRB dosud nebyly. Po ujištění, že nebyly ovlivněny žádné systémy, inženýři přes noc dokončovali činnosti, které byly kvůli nepříznivému počasí pozastaveny.
Tým nebyl schopen zajistit přetlak v uzavřených prostorech mobilní vypouštěcí plošiny a zabránit přístupu nebezpečných plynů. K zahájení plnění nádrží proto z bezpečnostních důvodů nedošlo. Prozatím to vypadá na odklad o 24 hodin.
Cílový čas pro simulované T-0 byl dnes určen na 6:02 p.m. EDT, tedy cca o půlnoci SELČ. Odpočet WDR teď zatím běží (po několika různých problémech, odkladech a přerušeních).
ales - 4/4/2022 - 21:13
Jen pro zajímavost jsem amatérsky z live streamu zaznamenal rychlé změny počasí při WDR v sobotu 2.4.2022 odpoledne místního času na KSC. Video je 60x zrychlené. Takovou tmu na jaře kolem 16. hodiny jsem snad ještě nikdy neviděl. Byla to opravdu "zkouška ohněm".
JiříHošek - 5/4/2022 - 07:11
Po vyřešení nedělního problému se špatnou funkcí ventilátorů na mobilní vypouštěcí plošině byl včera udělen souhlas s tankováním. Nastal sice problém s výpadkem dodávky plynného dusíku, ale i ten byl vyřešen. Následovalo chlazení přívodního potrubí LOX v přípravě na tankování kyslíkové nádrže centrálního stupně. V devět hodin večer SELČ začalo plnění kyslíkové nádrže a po půl desáté začalo vychlazování přívodního potrubí do vodíkové nádrže. Během ochlazování tohoto potrubí tým narazil na problém s ovládacím panelem na mobilní vypouštěcí plošině, který otevírá odvětrávací ventil centrálního stupně. Nádrž na kapalný kyslík byla v té době naplněna z 50 %. Vzhledem k tomu, že již bylo pozdě, vydala ředitelka startu v 23 hodin SELČ pokyn k zastavení testu. Po vrácení kapalného kyslíku do pozemního zásobníku a vyřešení problému s ovládáním ventilu bude rozhodnuto o době opakování testu.
LeeMer - 6/4/2022 - 08:17
Za pondělní přerušení testovacího odpočtu startu nosné rakety SLS nestála technická závada, ale lidské selhání. Pracovník obsluhy na mobilní vypouštěcí plošině ML-1 nechal ručně uzavřený ventil zajišťující odvětrávání vodíkové nádrže centrálního stupně. Tato poloha neumožňovala jeho dálkové otevření.
Grofino - 6/4/2022 - 10:33
Aholub- hezký mordor.
Tak snad to nějak klapne.
NovýJiřík - 6/4/2022 - 15:18
citace 6.4.2022 - 08:17 - Václavík Michal:Za pondělní přerušení testovacího odpočtu startu nosné rakety SLS nestála technická závada, ale lidské selhání. Pracovník obsluhy na mobilní vypouštěcí plošině ML-1 nechal ručně uzavřený ventil zajišťující odvětrávání vodíkové nádrže centrálního stupně. Tato poloha neumožňovala jeho dálkové otevření.
Teda nic ve zlém, ale pracovník Kennedyho superkosmodromu zapomněl otevřít ventil (!).
A u předchozího čtyřřádkového příspěvku J. Hoška jsem narazil na následující zajímavá sdělení:
- Po vyřešení nedělního problému se špatnou funkcí ventilátorů
- Nastal sice problém s výpadkem dodávky plynného dusíku
- Během ochlazování tohoto potrubí tým narazil na problém s ovládacím panelem
- Vzhledem k tomu, že již bylo pozdě
- bude rozhodnuto o době opakování testu
Kde to je, ta Florida, někde v Senegalu?
Ervé - 6/4/2022 - 15:35
Víš něco o tom, že existují bezpečnostní předpisy a podobně?
Povolené doby práce v nebezpečných podmínkách atd.?
Tak tady ze sebe nedělej šaška. [upraveno 6.4.2022 15:36]
Grofino - 6/4/2022 - 15:41
Ervé, chovej se slušně.
Chybně Uzavřený ventil je o chybě v řízení programu SLS.
Vodík je nebezpečnější a drahý oproti metanu. Dojel na to raketoplán.
milantos - 6/4/2022 - 17:16
citace 6.4.2022 - 15:41 - Grofino:Ervé, chovej se slušně.
Vodík je nebezpečnější a drahý oproti metanu. Dojel na to raketoplán.
Který raketoplán dojel na použití nebezpečného vodíku ? [upraveno 6.4.2022 20:21]
JiříHošek - 6/4/2022 - 17:20
citace 6.4.2022 - 15:41 - Grofino:Chybně Uzavřený ventil je o chybě v řízení programu SLS.
Žádná ze zjištěných závad nebyla v raketě SLS. Všechny závady byly na straně pozemních systémů, tedy programu EGS. Všechny byly odstraněny v řádu minut až hodin, nejpozději do druhého dne. Mějme na paměti, že je to poprvé, kdy se na ML-1 provádí WDR.
Grofino - 6/4/2022 - 19:12
Správně fungující systemy zásobování vodíkem jsou nezbytnou podmínkou podařeného startu rakety, to si doufám rozumíme. Bez nich by byla SLS jen nefunkční hračka.
Dtto platí o SHS a potížích s metanovými nadrzemi.
Raketoplán i SLS mají prověřené nádrže na jedno použití, ale vodikove hospodářství musí vydržet x letů. Je pekelně drahé.
Nevite kolik stálo jejich oživení po 10 letech?
kacenka - 7/4/2022 - 05:29
citace 6.4.2022 - 17:20 - Jiří Hošek:
citace 6.4.2022 - 15:41 - Grofino:Chybně Uzavřený ventil je o chybě v řízení programu SLS.
Žádná ze zjištěných závad nebyla v raketě SLS. Všechny závady byly na straně pozemních systémů, tedy programu EGS. Všechny byly odstraněny v řádu minut až hodin, nejpozději do druhého dne. Mějme na paměti, že je to poprvé, kdy se na ML-1 provádí WDR.
... souhlas a klííííd, prosím! Přesně pro odhalení a vyjasnění těchto věcí se přeci ten test dělá. ;-)
(LH2 má hodně nízkou teplotu a velký odpar, proto je třeba jeho nádrže a potrubí efektivně odvětrávat na několika místech. Jednotlivé ventily s odvětráváním mají lokální manuální i dálkově řízení, takže je dobré že systém detekoval chybné ruční přepnutí režimu práce jednoho z nich)
yamato - 10/4/2022 - 10:59
citace 6.4.2022 - 15:18 - NovýJiřík:
Teda nic ve zlém, ale pracovník Kennedyho superkosmodromu zapomněl otevřít ventil (!).
A u předchozího čtyřřádkového příspěvku J. Hoška jsem narazil na následující zajímavá sdělení:
- Po vyřešení nedělního problému se špatnou funkcí ventilátorů
- Nastal sice problém s výpadkem dodávky plynného dusíku
- Během ochlazování tohoto potrubí tým narazil na problém s ovládacím panelem
- Vzhledem k tomu, že již bylo pozdě
- bude rozhodnuto o době opakování testu
Kde to je, ta Florida, někde v Senegalu?
keby som ta nepoznal, povedal by som ze o kozmonautiku si sa zacal zaujimat asi tak vcera
toto sa predsa deje pri kazdom testovani
Teda vlastne nie, pri kazdom nie. Su aj take testy (a vojenske cvicenia) kde vsetko funguje na 110% a komisia slavnostne potvrdi dokonalu pripravenost.
A potom raketa urobi salto mortale, pripadne vojensky konvoj zasekne sam seba. Ale podla planu!! Grofino - 10/4/2022 - 13:58
Není to s vodíkem snadné, zlatý kapalný metan.
Spíš mne překvapuje nepokračování zkoušek.
Musí vyrobit nový vodík?
JiříHošek - 10/4/2022 - 14:37
S dostupností vodíku v komplexu 39B není žádný problém. Zkouška plnění nádrží byla odložena až po startu Axiom-1. Byla naplánována na 12. dubna, ale 7. dubna byl zjištěn problém s vadným heliovým zpětným ventilem v horním stupni ICPS. Zkouška byla proto odložena na 14. dubna a současně byla upravena tak, že centrální stupeň má být natankován plně a horní stupeň na minimální úroveň. Upravený test má dosáhnout cílů, které jsou klíčové pro úspěšný start. Ventil má být v případě potřeby vyměněn ve VAB, kam bude sestava SLS/Orion přepravena po dokončení testu. Podle dostupných informací bude po dalším vývozu na rampu 39B následovat v souladu s dosavadním plánem odpočet ke startu. Podrobnosti mají být probrány na zítřejší telekonferenci.
Grofino - 10/4/2022 - 15:38
Heliový zpětný ventil?
Myslel jsem, že to bylo u vodíku.
JiříHošek - 10/4/2022 - 17:11
Problém s ručně uzavřeným ventilem zajišťujícím odvětrávání vodíkové nádrže centrálního stupně byl zjištěn v pondělí a byl vyřešen ručním otevřením neprodleně po ukončení úterního pokusu o tankování pohonných látek. Aktuální problém s heliovým zpětným ventilem v horním stupni ICPS s tím nesouvisí, na ten se přišlo až ve čtvrtek.
Grofino - 10/4/2022 - 17:13
Díky za info. Ať se daří. Doufám, že jsou informace pravdivé. Neni to sranda ani H potažmo He.
yamato - 10/4/2022 - 17:27
citace 10.4.2022 - 17:13 - Grofino:Díky za info. Ať se daří. Doufám, že jsou informace pravdivé. Neni to sranda ani H potažmo He.
zatiaľ sú to len štandardné drobné "blbiny", na ktoré sa vždy pri takýchto testoch príde
Grofino - 10/4/2022 - 18:24
Se space shuttle byl stejný cirkus?
milantos - 10/4/2022 - 18:38
citace 10.4.2022 - 18:24 - Grofino:Se space shuttle byl stejný cirkus?
Testování je cirkus ?
JiříHošek - 10/4/2022 - 18:41
citace 10.4.2022 - 18:24 - Grofino:Se space shuttle byl stejný cirkus?
Tady můžete ve sloupci L+K studovat dle libosti články Antonína Vítka. O nabyté poznatky se můžete podělit, ale PROSÍM v tématu Space Shuttle .
NovýJiřík - 10/4/2022 - 21:32
citace 10.4.2022 - 10:59 - yamato:
citace 6.4.2022 - 15:18 - NovýJiřík:
Teda nic ve zlém, ale pracovník Kennedyho superkosmodromu zapomněl otevřít ventil (!).
A u předchozího čtyřřádkového příspěvku J. Hoška jsem narazil na následující zajímavá sdělení:
- Po vyřešení nedělního problému se špatnou funkcí ventilátorů
- Nastal sice problém s výpadkem dodávky plynného dusíku
- Během ochlazování tohoto potrubí tým narazil na problém s ovládacím panelem
- Vzhledem k tomu, že již bylo pozdě
- bude rozhodnuto o době opakování testu
Kde to je, ta Florida, někde v Senegalu?
keby som ta nepoznal, povedal by som ze o kozmonautiku si sa zacal zaujimat asi tak vcera
toto sa predsa deje pri kazdom testovani
Teda vlastne nie, pri kazdom nie. Su aj take testy (a vojenske cvicenia) kde vsetko funguje na 110% a komisia slavnostne potvrdi dokonalu pripravenost.
A potom raketa urobi salto mortale, pripadne vojensky konvoj zasekne sam seba. Ale podla planu!!
Hele, neříkám, že nemáš pravdu, ale za sebe bych viděl dvojí druh testování. Jednak testování SpaceX, tedy těžko na cvičišti, kde je vybuchování přirozenou součástí, čímž se kolíkuje cesta "tudy nelez!" a vytvářejí se metodiky a přirozené návyky všech lidí v obsluze, takže až jednou dojde na to bojiště, tak už bude všem lehko a asi to všechno poběží víceméně rutinně.
Jenže SLS má údajně letět už příští měsíc, a když ji teď poprvé chtěli zkusmo naplnit palivem, tak nějakého odpovědného maníka na kosmodromu nenapadne otočit kohoutem? Plus spousta dalších problémů? Kdyby chtěli letět napřesrok, neřeknu ani slovo, ale dělat takové začátečnické chyby, když už se málem odpočítává? To jsem fakt zvědavý na to salto mortale, které za těchto okolností při letu předvedou. Stačí si vzpomenout na Starliner - a Boeing je pořád Boeing...
Ervé - 11/4/2022 - 07:02
Šlo o zkušební odpočítávání, a to je určeno pro odstranění takovýchto problémů. Takže bych zatím počkal s odsouzením.
Včerejší test byl ukončen po zpozorování úniku kapalného vodíku v důsledku netěsnosti na čerpacím stojanu TSMU, který je umístěn na mobilní vypouštěcí plošině (na fotografii vlevo od rakety). Kyslíková nádrž centrálního stupně byla v té době naplněna asi z 49 % a vodíková nádrž asi z 5 %. Ředitelka startu následně udělila týmům souhlas, aby splnily testovací cíle pro horní stupeň ICPS spočívající ve zchlazení přívodního potrubí bez natankování pohonných látek s cílem získat další data. Poté byly pohonné látky z nádrží centrálního stupně vypuštěny. Na dnešek NASA plánuje mediální telekonferenci, na které poskytne aktuální informace o odstraňování problémů a o dalších krocích.
Dělali zkoušky potrubí , ventilů atd před touto mokrou zkouškou?
Na starbase pokud si pamatuji funěli i před osazením B4.
Vodík je o hodně složitější, uniky jsou hodně časté.
JiříHošek - 16/4/2022 - 23:37
citace 16.4.2022 - 12:39 - Grofino:Dělali zkoušky potrubí , ventilů atd před touto mokrou zkouškou?
Při předchozích vývozech ML-1 na LC-39B bylo prováděno mnoho testů. K dotazu zaměřenému konkrétně na zkoušky potrubí lze odpovědět, že na podzim 2020 byly systémy plošiny napojeny na systémy rampy a v potrubí mezi infrastrukturou rampy a plošiny proudil kapalný vodík a kapalný kyslík. Ventily na rozhraní plošiny a rakety však byly v podmínkách naplnění kryogenními látkami pochopitelně otevírány až nyní, když jsou propojeny systémy plošiny a rakety.
JiříHošek - 17/4/2022 - 08:11
NASA využije čas požadovaný na úpravy přívodního potrubí plynného dusíku* na rampě k vrácení SLS a Orionu zpět do budovy VAB, aby vyměnila vadný heliový zpětný ventil** v horním stupni ICPS a opravila příčinu malého úniku kapalného vodíku v čerpacím stojanu TSMU***. https://www.nasa.gov/press-release/nasa-to-discuss-status-of-artemis-i-moon-mission
* výpadek dodávky 4. dubna (dusíkem jsou plněny prostory kolem spalovacích komor, turbočerpadel a ventilů)
** závada z 7. dubna (helium se používá například při proplachování motoru RL10 a čištění potrubí ve stupni ICPS)
*** závada z 14. dubna
citace 22.4.2022 - 09:57 - Grofino:SLS zatím není v hangáru? Co řeší?
Probíhá přechod z testovací konfigurace do konfigurace potřebné pro návrat do VAB. Tento proces trvá asi 10 dnů a zahrnuje vypuštění hydrazinu ze systémů vektorování tahu trysek dvojice stupňů SRB, odpojení rakety od infrastruktury pozemních systémů na startovní rampě a příjezd pásového transportéru. NASA informovala o návratu do VAB 17. dubna ráno (rozhodla o něm zřejmě v noci z 16. na 17. dubna), návrat do VAB je tedy reálný nejdříve v úterý 26. dubna.
Grofino - 23/4/2022 - 20:20
Je to složité. Chápu snahu spacex , že se snaží vyhnout problematickým prvkům. Vodíku a heliu.
[upraveno 23.4.2022 20:27]
JiříHošek - 23/4/2022 - 20:54
citace 23.4.2022 - 20:20 - Grofino:Je to složité ..... problematickým prvkům. Vodíku a heliu.
Je to trochu jinak. Časově nejnáročnějším bude dokončení zrobustnění zařízení od externího dodavatele Air Liquide pro přívod plynného dusíku, který se používá k pročištění přívodních potrubí do centrálního stupně a do stupně ICPS. Kvůli problémům s přívodem plynného dusíku byly zdrženy testy 4. dubna a 14. dubna. Modernizace byla dlouho plánovaná a bude trvat týdny. Původně k ní mělo dojít až po misi Artemis I a právě kvůli jejímu uspíšení se NASA rozhodla „využít příležitosti“ a vrátit SLS do VAB, aby opravila TSMU místo aby se o to pokoušela na startovní rampě a aby vyměnila vadný heliový zpětný ventil v ICPS místo aby to udělala až před startem.
Grofino - 23/4/2022 - 20:58
Proč je problém dusík? To je pohodová technologie.
Z pohledu teplot.
JiříHošek - 23/4/2022 - 21:07
Detaily neznám. NASA to na tiskové konferenci 18. dubna blíže nespecifikovala. Společnost Air Liquide následně obdržela od portálu SpacePolicyOnline žádost o vyjádření, ale nereagovala na ni.
Grofino - 23/4/2022 - 21:10
Divné. Vodík a helium chápu. Dusík? To tam je 50 let stará jednotka?
NovýJiřík - 25/4/2022 - 23:17
Víte někdo něco o tomhle?
Podle toho vyznění ve videu je to pěkný průser.
JiříHošek - 26/4/2022 - 05:42
citace 25.4.2022 - 23:17 - NovýJiřík:Víte někdo něco o tomhle?
Podle toho vyznění ve videu je to pěkný průser.
Protože stavbu ML-1 sleduji od samého počátku, tak o tom samozřejmě vím. I tu zprávu OIG jsem četl už před dvěma roky. "Naštvaný astronaut" na začátku videa přiznává, že pro něj je to novinka a slibuje, že uvede důvody, pro které kvůli údajně fundamentálně vadné ML-1 nemusí SLS nikdy vzlétnout. Tyto důvody však ve videu neuvádí a ani zpráva OIG takový nález neobsahuje. Video tak ničím neobohacuje toto vlákno, které je určeno pouze pro sledování aktuálních příprav k letu Artemis I a nikoli historickým výrobním a finančním peripetiím spojeným s ML-1.
[upraveno 26.4.2022 05:46]
NovýJiřík - 26/4/2022 - 10:52
citace 26.4.2022 - 05:42 - Jiří Hošek:
citace 25.4.2022 - 23:17 - NovýJiřík:Víte někdo něco o tomhle?
Podle toho vyznění ve videu je to pěkný průser.
Protože stavbu ML-1 sleduji od samého počátku, tak o tom samozřejmě vím. I tu zprávu OIG jsem četl už před dvěma roky. "Naštvaný astronaut" na začátku videa přiznává, že pro něj je to novinka a slibuje, že uvede důvody, pro které kvůli údajně fundamentálně vadné ML-1 nemusí SLS nikdy vzlétnout. Tyto důvody však ve videu neuvádí a ani zpráva OIG takový nález neobsahuje. Video tak ničím neobohacuje toto vlákno, které je určeno pouze pro sledování aktuálních příprav k letu Artemis I a nikoli historickým výrobním a finančním peripetiím spojeným s ML-1.
Dobrá, v tom případě se tedy necháme překvapit dalším vývojem. Já tu zprávu nečetl, takže nevím, ale pokud je aspoň něco z toho, co říká naštvaný astronaut, pravdivé, tak mne to zrovna nenaplňuje optimismem. Není to tak, že právě tady měla NASA 100% vhled?
JiříHošek - 26/4/2022 - 12:07
citace 26.4.2022 - 10:52 - NovýJiřík:Není to tak, že právě tady měla NASA 100% vhled?
Aktuálně: Pásový transportér s ML-1, SLS a Orionem právě zajíždí VAB.
A ti "naštvaným astronautem" zmiňovaní vzájemně nekompatibilní stavební dodavatelé, prodlužování lhůt, šílené předražení, typické pro všechno, co NASA provádí, to byla pravda, nebo jenom při odvolávání se na své zdroje informací kecal?
JiříHošek - 26/4/2022 - 16:56
citace 26.4.2022 - 16:56 - Jiří Hošek:Vše, co je ve zprávě OIG, odpovídá skutečnosti.
Já se musím smát, to je jako rozhovor dvou hluchých. Já se ptám, jestli to, o čem mluvil naštvaný astronaut, tedy vzájemně nekompatibilní stavební dodavatelé, prodlužování lhůt a šílené předražení při stavbě mobilní rampy odpovídá skutečnosti, a vy mi odpovíte, že že všechno, co je ve zprávě OIG, odpovídá skutečnosti. To je pak těžká domluva, jako v té pohádce:
"Osobo, neutíkaly tudy dvě děti?“
„Že když střelím sojku, tak letí?"
Atd.
JiříHošek - 27/4/2022 - 07:56
Oprava zásobování dusíkem na rampě je vyřešena?
Není jednoduché zprovoznit celý komplet raketa-rampa-palivo- řízení.
SLS i SHS s tím mají potíže.
Tak snad to alespoň jeden brzy vyřeší a nedopadne to jako N1.
Na starbase dovezena včera cisterna č. 54 s L metanem.
[upraveno 6.6.2022 08:10]
Vyrovnávání silnice. Jak se to stalo.
jeli 3x pokud se nemýlím. To zničili silnici?
V boca chica vozí oddělené stupně. Kolik to celé váží? SLS s tahačem?
[upraveno 1.7.2022 11:23]
LeeMer - 1/7/2022 - 10:51
citace 1.7.2022 - 08:49 - Grofino:Kolik to celé váží? SLS s tahačem?
Hmotnost Crawleru, ML a SLS bez KPL je cca 8500 tun.
Ervé - 1/7/2022 - 11:02
Tohle už fakt začíná být k smíchu. SLS je největší omyl v historii amerického dobývání vesmíru.
citace 1.7.2022 - 08:49 - Grofino:Vyrovnávání silnice. Jak se to stalo.
jeli 3x pokud se nemýlím. To zničili silnici? [upraveno 1.7.2022 11:23]
Není to silnice v pravém slova smyslu. Horní vrstva Crawlerway je z říčních oblázků. Oblázky se drolily vždy po každém průjezdu ML.
kacenka - 2/7/2022 - 01:06
citace 1.7.2022 - 08:49 - Grofino:Vyrovnávání silnice. Jak se to stalo.
jeli 3x pokud se nemýlím. To zničili silnici?
V boca chica vozí oddělené stupně. Kolik to celé váží? SLS s tahačem?
Byla by někde fotka poškozené dráhy dopravníku?
JiříHošek - 2/7/2022 - 07:30
O tom se zde již diskutovalo koncem května. NASA nyní z možných terminů vybrala právě ty tři uvedené. Připomenu tady ale i ty další možné termíny a okna příspěvkem z 28. 5.
Zaujalo mne porovnávání motoru rs25 s motory aut a stíhaček. Na výkon fábií to nepočítali.
Additional Facts
• The RS-25 exhaust is clean, superheated water vapor.
• Each turbine blade powering the RS-25’s high-pressure fuel turbopump produces more horsepower than a Corvette ZR1’s 638 horsepower, and its airfoil is the size of a quarter.
• Pressure within the RS-25 is equivalent to that found at an ocean depth of 3 mi—about the same distance as Titanic’s resting place below the surface of the Atlantic Ocean.
• Hot gases exit the RS-25’s nozzle at 9,600 mph (15,450 kph)—13 times the speed of sound, or fast enough to go from Los Angeles to New York City in 15 minutes.
• Four RS-25 engines push the SLS rocket 73 times faster than an Indianapolis 500 race car travels.
• The RS-25 is so powerful that it could power 846,591 mi of residential streetlights—a street long enough to go to the Moon and back, then circle Earth 15 times.
• SLS’ four RS-25 engines consume propellant at the rate of 1,500 gal (5,678 L) per second during their 8 minutes of operation—more than enough to drain an Olympic-size swimming pool in that time.
• The RS-25 generates about 20% more thrust at sea level than comparable kerosene engines using the same amount of fuel.
• While the RS-25 is about the same size and weight as the two turbojet engines on an F-15 fighter, it generates eight times more thrust, which it achieves in less than 5 seconds, operating between minus 400 degrees Fahrenheit (minus 240 degrees Celsius) and 6,000 degrees Fahrenheit (3,316 degrees Celsius).
• In the RS-25, coolant travels through the main combustion chamber in 2 milliseconds, increasing its temperature by 400 degrees Fahrenheit (204 degrees Celsius). [upraveno 30.7.2022 03:44]
Grofino - 31/7/2022 - 12:45
A právě o tyto informace by to chtělo tvé příspěvky rozšířit. Např. "tady je odkaz na simulaci dráhy", "tady jsou efemeridy dráhy", "tady jsou porovnány nároky na delta-v pro různá startovní okna" atp. Když už ten původní zdroj přečteš a nastuduješ, tak sem tu přidanou hodnotu můžeš dát. Jinak to je informace typu "podívejte se na stránky NASA, je tam něco nového". To je informace k ničemu.
Grofino - 7/8/2022 - 18:37
A vidíš, po zkušenosti s tebou nechávám přečtení každého článku na čtenářích. Úmyslně.
Po zkušenostech s cenzorem jsem opatrný.
LeeMer - 7/8/2022 - 18:41
citace 7.8.2022 - 18:37 - Grofino:A vidíš, po zkušenosti s tebou nechávám přečtení každého článku na čtenářích. Úmyslně.
Po zkušenostech s cenzorem jsem opatrný.
Nikdy jsem tě necenzoroval, jenom jsem upozorňoval na věci, které ve svém projevu zde můžeš vylepšit. Pokud sem dáváš informace, o kterých sám nevíš co obsahují, tak je to tapetování balastem. Aby tomu tak nebylo, je třeba dát příspěvku alespoň zásadní rámec a sdělit tak čtenářům, co mají v odkazu hledat, čím je zajímavý a proč by si jej tedy měli otevřít a přečíst a zda je bude vůbec obsah zajímat.
LeeMer - 14/8/2022 - 10:39
Překvapuje mě, že mise Artemis I nepoletí s funkčním záchranným systémem. Chápu, že si věří, jenže to si věřili před katastrofami vždycky. Přece jen je to první zkušební let a bylo by lepší, kdyby kabinu se spoustou testovacího vybavení bylo možné zachránit. A navíc vyzkoušet záchranný systém ne při simulovaném (nereálném) testu, ale v reálných podmínkách.
Podle v nich obsažených informací jsem připravil základní časový přehled odpočítávání a hlavních událostí nominální mise (pro start 29.8.2022 a přistání 10.10.2022). Startovní okno je dlouhé 2 hodiny, takže se to celé může dost posouvat, ale pro základní orientaci to může být užitečné. Přehled je připraven pro náš letní čas (SELČ).
Plán odpočítávání a hlavních událostí mise Artemis I (nepilotovaný let lodi Orion na DRO dráhu kolem Měsíce)
27.08.2022 16:23:00 [L-1d 22:10] Zahájení odpočítávání (T-43:10, L-46:10), startovací tým je na svých místech
27.08.2022 16:33:00 [L-1d 22:00] Plnění vodní nádrže systému omezení hluku (plnění trvá 5 hodin)
27.08.2022 16:33:00 [L-1d 22:00] Příprava systémů pro tankování
27.08.2022 20:33:00 [L-1d 18:00] Zapnutí systémů lodi Orion
28.08.2022 00:03:00 [L-1d 14:30] Zapnutí základních systémů stupně ICPS
28.08.2022 04:33:00 [L-1d 10:00] Zapnutí systémů centrálního stupně
28.08.2022 02:13:00 [L-1d 12:20] Závěrečná příprava 4 motorů RS-25
28.08.2022 07:33:00 [L-1d 07:00] Natlakování COPV centrálního stupně
28.08.2022 08:33:00 [L-1d 06:00] Dobití akumulátorů lodi Orion na 100%
28.08.2022 11:33:00 [L-1d 03:00] Dobití akumulátorů centrálního stupně
28.08.2022 20:03:00 [L-18:30:00] Zapnutí všech systémů ICPS
29.08.2022 02:33:00 [L-12:00:00] Vyklizení rampy 39B
29.08.2022 03:18:00 [L-11:15:00] Aktivace sekvenceru GLS
29.08.2022 03:48:00 [L-10:45:00] Naplnění systému tlumení kavitace dusíkem
29.08.2022 04:53:00 [L-09:40:00] Plánované přerušení odpočítávání (do L-7H10M)
29.08.2022 04:53:00 [L-09:40:00] Brífink o počasí a připravenosti k plnění nádrží
29.08.2022 05:53:00 [L-08:40:00] Rozhodnutí o zahájení tankování (plnění nádrží)
29.08.2022 06:00:00 [L-08:33:00] Zahájení přenosu NASA TV z tankování
29.08.2022 06:18:00 [L-08:15:00] Vychlazování LO2 potrubí k centrálnímu stupni
29.08.2022 06:33:00 [L-08:00:00] Vychlazování LO2 pohonného systému centrálního stupně
29.08.2022 07:13:00 [L-07:20:00] Zahájení pomalého tankování LO2 centrálního stupně
29.08.2022 07:18:00 [L-07:15:00] Vychlazování LH2 potrubí k centrálnímu stupni
29.08.2022 07:28:00 [L-07:05:00] Zahájení rychlého tankování LO2 centrálního stupně
29.08.2022 07:28:00 [L-07:05:00] Zahájení pomalého tankování LH2 centrálního stupně
29.08.2022 08:18:00 [L-06:15:00] Zahájení rychlého tankování LH2 centrálního stupně
29.08.2022 09:28:00 [L-05:05:00] Závěrečné tankování LH2 centrálního stupně
29.08.2022 09:33:00 [L-05:00:00] Průběžné doplňování LH2 centrálního stupně
29.08.2022 09:48:00 [L-04:45:00] Vychlazování LH2 systémů pro ICPS
29.08.2022 10:03:00 [L-04:30:00] Zahájení tankování LH2 do ICPS
29.08.2022 10:13:00 [L-04:20:00] Aktivace komunikačních systémů lodi Orion
29.08.2022 10:18:00 [L-04:15:00] Závěrečné tankování LO2 centrálního stupně
29.08.2022 10:38:00 [L-03:55:00] Průběžné doplňování LO2 centrálního stupně
29.08.2022 10:38:00 [L-03:55:00] Vychlazování LO2 pohonného systému ICPS
29.08.2022 10:48:00 [L-03:45:00] Zahájení tankování LO2 do ICPS
29.08.2022 11:03:00 [L-03:30:00] Ověření těsnosti LH2 systémů ICPS
29.08.2022 11:18:00 [L-03:15:00] Závěrečné tankování LH2 do ICPS
29.08.2022 11:38:00 [L-02:55:00] Kontrola telemetrie z ICPS a SLS
29.08.2022 11:38:00 [L-02:55:00] Ověření těsnosti LO2 systémů ICPS
29.08.2022 11:43:00 [L-02:50:00] Průběžné doplňování LH2 do ICPS
29.08.2022 12:03:00 [L-02:30:00] Závěrečné tankování LO2 do ICPS
29.08.2022 12:23:00 [L-02:10:00] Průběžné doplňování LO2 do ICPS
29.08.2022 12:30:00 [L-02:03:00] Zahájení přenosu NASA TV ze startu mise Artemis I
29.08.2022 13:43:00 [L-00:50:00] Závěrečný brífink ředitele startu
29.08.2022 13:53:00 [L-00:40:00] Plánované přerušení odpočítávání (do L-10M)
29.08.2022 14:18:00 [L-00:15:00] Ověření připravenosti ke startu
29.08.2022 14:23:00 [L-00:10:00] Zahájení závěrečného odpočítávání sekvencerem GLS
29.08.2022 14:27:00 [L-00:06:00] Aktivace pyrotechniky lodi Orion
29.08.2022 14:27:00 [L-00:06:00] Přepnutí lodi Orion na vnitřní napájení
29.08.2022 14:27:03 [L-00:05:57] Ukončení dopňování LH2 do centrálního stupně
29.08.2022 14:29:00 [L-00:04:00] Spuštění pomocných zdrojů energie (APU) centrálního stupně
29.08.2022 14:29:00 [L-00:04:00] Ukončení dopňování LO2 do centrálního stupně
29.08.2022 14:29:30 [L-00:03:30] Ukončení dopňování LO2 do ICPS
29.08.2022 14:31:04 [L-00:01:56] Přepnutí ICPS na vnitřní napájení
29.08.2022 14:31:30 [L-00:01:30] Přepnutí centrálního stupně na vnitřní napájení
29.08.2022 14:31:40 [L-00:01:20] Přechod ICPS do módu pro závěrečné odpočítávání
29.08.2022 14:32:10 [L-00:00:50] Ukončení dopňování LH2 do ICPS
29.08.2022 14:32:27 [L-00:00:33] Sekvencér GLS spouští automatickou startovací sekvenci
29.08.2022 14:32:30 [L-00:00:30] Letový počítač centrálního stupně přechází na startovací sekvenci
29.08.2022 14:32:48 [L-00:00:12] Aktivace systému pro spalování vodíku mimo raketu
29.08.2022 14:32:50 [L-00:00:10] GLS posílá příkaz ke spuštění motorů centrálního stupně
29.08.2022 14:32:54 [L-00:00:06] Spuštění motorů RS-25 29.08.2022 14:33:00 [L-00:00:00] Zapálení boosterů SRB, odpojení pozemního segmentu, start
29.08.2022 14:33:07 [L+00:00:07] Zahájení otáčení rakety a sklápění vzletové dráhy
29.08.2022 14:34:10 [L+00:01:10] Max Q (maximální aerodynamické namáhání, výška 13 km, rychlost 467 m/s)
29.08.2022 14:35:12 [L+00:02:12] Odhození boosterů SRB
29.08.2022 14:35:13 [L+00:02:13] Odhození krytu servisního modulu ESM
29.08.2022 14:36:19 [L+00:03:19] Odhození záchranné věžičky LAS
29.08.2022 14:41:04 [L+00:08:04] Vypnutí motorů centrálního stupně (MECO)
29.08.2022 14:41:16 [L+00:08:16] Odhození centrálního stupně
29.08.2022 14:51:20 [L+00:18:20] Rozevření solárních panelů lodi Orion (na ESM)
29.08.2022 15:24:22 [L+00:51:22] Motorický manévr pro zvýšení perigea
29.08.2022 16:11:03 [L+01:38:03] Motorický manévr pro odlet k Měsíci (TLI)
29.08.2022 16:39:10 [L+02:06:10] Odhození ICPS
29.08.2022 16:40:31 [L+02:07:31] Vzdalovací motorický manévr ICPS
29.08.2022 18:03:10 [L+03:30:10] Motorické navedení ICPS na odkládací dráhu
29.08.2022 22:29:05 [L+07:56:05] První korekční manévr OTC-1
04.09.2022 03:11:00 [L+5d 12:38] Příletový motorický manévr při průletu kolem Měsíce
07.09.2022 14:54:00 [L+9d 00:21] Motorické navedení na DRO dráhu kolem Měsíce
08.09.2022 15:00:00 [L+10d 00:27] Orion překonává rekord Apolla 13 ve vzdálenosti od Země
21.09.2022 08:52:00 [L+22d 18:19] Motorický odlet z DRO dráhy
23.09.2022 15:00:00 [L+25d 00:27] Maximální vzdálenost od Země
03.10.2022 06:06:00 [L+34d 15:33] Odletový motorický manévr při průletu kolem Měsíce (navedení na dráhu k Zemi)
10.10.2022 17:53:00 [L+42d 03:20] Vstup do atmosféry Země a přistání na moři
Prosím o kontrolu a případnou opravu chyb v tom přehledu.
citace 25.8.2022 - 07:10 - Ervé:Překvapuje mě, že mise Artemis I nepoletí s funkčním záchranným systémem. Chápu, že si věří, jenže to si věřili před katastrofami vždycky. Přece jen je to první zkušební let a bylo by lepší, kdyby kabinu se spoustou testovacího vybavení bylo možné zachránit. A navíc vyzkoušet záchranný systém ne při simulovaném (nereálném) testu, ale v reálných podmínkách.
Zvláštní. Úspory na bezpečnosti. A nebo nějaké potíže? Hydrazin pohání záchranný systém?
Ervé - 25/8/2022 - 10:46
citace 25.8.2022 - 09:43 - Grofino:
citace 25.8.2022 - 07:10 - Ervé:Překvapuje mě, že mise Artemis I nepoletí s funkčním záchranným systémem. Chápu, že si věří, jenže to si věřili před katastrofami vždycky. Přece jen je to první zkušební let a bylo by lepší, kdyby kabinu se spoustou testovacího vybavení bylo možné zachránit. A navíc vyzkoušet záchranný systém ne při simulovaném (nereálném) testu, ale v reálných podmínkách.
Zvláštní. Úspory na bezpečnosti. A nebo nějaké potíže? Hydrazin pohání záchranný systém?
Hydrazin tam myslím vůbec není, ventily řídícího motoru ovládají snad elektrikou. LAS je kompletně na TPH (všechny 3 motory). Asi je cena za LAS tak vysoká, že ho nechtějí dát do bezpilotního startu, když nemusí. [upraveno 25.8.2022 10:51]
martinjediny - 25/8/2022 - 11:56
tiež si odburaju jeden system z mozneho zlyhania.
ak zlyha LAS, ktory tam byt nemusi... + usetrena investicia ...to by sa vysvetlovalo tazko.
A testovacie lety pre LAS budu vsetky ostatne...
xChaos - 25/8/2022 - 14:05
Já bych navrhoval jednoduché vysvětlení: pokud SLS při tomto zkušebním startu selže, tak jeho příští start určitě nebude s posádkou :-) Takže i kdyby při té havárii demonstrovali funkčnost záchranného systému, bude to celkem k ničemu. (Zejména tipuju, že kdyby první let SLS selhal, tak bude program spíš zrušen, než aby se podniklo třeba pět dalších zkušebích letů... velká část toho, co se NASA snaží léta předvádět je to, že jednorázové mise jsou tak dobře promyšlené, že fungují na první dobrou...)
Plánovaný in-flight abort na takhle velké raketě dělat nebudou. A let záchranného systému, který se nepoužije, by na jeho funkčnosti nedemonstroval absolutně nic.
Takže v podstatě kromě úspor jde prostě o to, že osazení systému nedemonstruje nic podstatného (snad kromě toho, že se nespustí omylem, což je v podstatě taky cenná funkčnost :-). Faktem je, že minimálně odhození věžičky předvést potřebujou...
ales - 27/8/2022 - 16:49
Dnes, 27.8.2022 v 16:23 SELČ, bylo oficiálně zahájeno ostré odpočítávání ke startu mise Artemis I (od stavu L-46h10m, T-43h10m [v odpočítávání budou celkem 3 hodiny plánovaných přerušení]). Samotný start je naplánován na 29.8.2022 ve 14:33 SELČ (začátek dvouhodinového startovacího okna). Předpověď počasí dává zatím 70% pravděpodobnost vyhovujících podmínek.
Kamil73 - 27/8/2022 - 18:29
Bude mít Artemis II podobný letový profil, nebo jsou plánované výraznější změny?
ales - 27/8/2022 - 20:27
Nejsem si jist, čemu říkáš "letový profil", ale Artemis II bude prostý oblet Měsíce (s posádkou), bez navedení na oběžnou dráhu Měsíce, takže mise (dráha u Měsíce) bude zcela jiná (než u Artemis I). Samotné odpočítávání a start SLS až po odlet k Měsíci (TLI), ale samozřejmě bude prakticky stejné, jako u Artemis I.
ales - 28/8/2022 - 10:00
Včera odpoledně (floridského času) udeřily celkem 3 blesky do ochranných věží rampy LC-39B na KSC. Odpočítávání zatím pokračuje, ale experti vyhodnocují, jestli tyto události mohly mít nějaký negativní vliv na systémy rampy, rakety, nebo lodi. Pokud bude všechno v pořádku a počasí bude přijatelné, začne plnění nádrží SLS zítra, 29.8.2022 krátce po 6. hodině ranní našeho času (SELČ).
Falcon 9 se starlinky vzlétl. Technologie SLS je citlivější na zásah výbojem? [upraveno 28.8.2022 11:10]
ales - 28/8/2022 - 20:48
Bylo potvrzeno, že blesky nic nepoškodily, takže odpočítávání pokračuje normálně. Nová předpověď počasí dává až 80% pravděpodobnost vyhovujících podmínek na začátku startovního okna (29.8.2022 ve 14:33:00 SELČ). Přenos na NASA TV z tankování začíná zítra v 6:00 SELČ a přenos ze startu pak ve 12:30 SELČ.
Odpočítávání pokračuje. Tankování bylo sice kvůli počasí (bouřkám) zahájeno o cca 55 minut později proti plánu, ale zatím nebylo oznámeno, že by se posouval plánovaný čas startu (dnes ve 14:33 SELČ). V tuto chvíli už probíhá plnění nádrží centrálního stupně jak kapalným kyslíkem LO2, tak i kapalným vodíkem LH2.
Před pár minutami začalo plnění kapalného kyslíku do nádrže centrálního stupně nosné rakety SLS, které bude přibližně v době odeslání tohoto příspěvku doplněno o tankování kapalného vodíku. V obou případech je prováděno tzv. dvoustupňové plnění pohonnými látkami. Obdobně by mělo o tři hodiny později začít plnění kapalného vodíku a kyslíku do horního stupně ICPS. Start nosné rakety SLS k misi Artemis I je stále plánován na dnešních 14:33:00 SELČ ze vzletové rampy LC-39B na Kennedyho kosmickém středisku. Předpověď počasí od 45SW dává 80% šanci na příznivé počasí na začátku okna a 60% na jeho konci. Obavy panují z blízkosti bouřek a deště, což jsou podmínky, za kterých nesmí SLS startovat. Do hry samozřejmě mohou vstoupit i technické obtíže při premiérovém startu. Pro mě nastal čas k přesunu na kosmodrom. Omlouvám se, že nebudu podávat pravidelné informace, ale jistě se tady o to někdo postará, např. Aleš.
admin - 29/8/2022 - 10:31
Kdo se vsadí o pivo, že dnes nepoletí?
MiraH - 29/8/2022 - 11:23
citace 29.8.2022 - 10:31 - Martin Kostera:Kdo se vsadí o pivo, že dnes nepoletí?
Dnes nemůžu odejít dřív z práce, abych to mohl přímo sledovat, tak by mně to i vyhovovalo. Ale je to ode mě sobecké. Přeju ať to vyjde dnes hned na začátku startovacího okna. Tak dávejte příspěvky, co se děje. Ono je to sledované i zde.
Grofino - 29/8/2022 - 11:37
citace 29.8.2022 - 10:31 - Martin Kostera:Kdo se vsadí o pivo, že dnes nepoletí?
O Plzeň v holeškách. Poletí...:-)
ales - 29/8/2022 - 11:55
Tankování centrálního stupně bylo po drobných problémech úspěšně dokončeno a nádrže centrálního stupně jsou v režimu průběžného doplňování odpařeného paliva. Probíhá tankování horního stupně ICPS. Vše zatím stále směřuje ke startu ve 14:33 SELČ.
citace 29.8.2022 - 10:31 - Martin Kostera:Kdo se vsadí o pivo, že dnes nepoletí?
O Plzeň v holeškách. Poletí...:-)
Poletí Jsem hooodně napnutej a mooc se těším
ales - 29/8/2022 - 13:08
V tuto chvíli vypadá situace dost špatně. Nádrže ICPS už jsou téměř plné, ale u motoru č. 3 (jednoho ze 4 motorů RS-25 centrálního stupně) se nepodařilo spustit proces jeho vychlazování před startem. Pokud se tento problém nepodaří odstranit, tak se dnes nepoletí. Tým zkouší různé možnosti nápravy, ale zatím bez úspěchu. Musíme ještě počkat.
...vsak ked ste mali NASA na vysielacke, tak ste im mohli aj trochu poradit...LeeMer - 31/8/2022 - 00:14
V úvodu dnešní tiskové konference padla důležitá informace, na kterou asi každý čekal. NASA se pokusí ještě v tomto týdnu o start nosné rakety SLS s misí Artemis I. Datum startu je ale posunuto o jeden den na 3. září.
LeeMer - 31/8/2022 - 01:49
Doplnění. Sobotní startovní okno bude dvouhodinové se začátkem ve 20:17 SELČ.
ales - 31/8/2022 - 17:22
NASA už na stránce https://www.nasa.gov/specials/artemis-i-press-kit/ doplnila časové detaily o průběhu mise Artemis I, pokud by ke startu došlo 3.9.2022 ve 20:17 SELČ (což je současný plán). Mise by trvala cca 38 dní (při startu 29.8.2022 by trvala přes 42 dní) a přistávalo by se 11.10.2022 kolem 20:10 SELČ.
Níže dávám přehled hlavních plánovaných událostí pro náš letní čas (SELČ).
Plán odpočítávání a hlavních událostí mise Artemis I (nepilotovaný let lodi Orion na DRO dráhu kolem Měsíce) pro start 3.9.2022 ve 20:17 SELČ:
--------------------------------------------------------------------------------------------
03.09.2022 10:37:00 [L-09:40:00] Zahájení odpočítávání ke druhému pokusu o start
03.09.2022 10:37:00 [L-09:40:00] Plánované 2,5 hodinové přerušení odpočítávání (do L-7h10m, za stavu T-6h40m)
03.09.2022 11:37:00 [L-08:40:00] Rozhodnutí o zahájení tankování (plnění nádrží) 03.09.2022 11:45:00 [L-08:32:00] Zahájení přenosu NASA TV z tankování
03.09.2022 12:57:00 [L-07:20:00] Zahájení pomalého tankování LO2 do centrálního stupně
03.09.2022 13:12:00 [L-07:05:00] Zahájení pomalého tankování LH2 do centrálního stupně
03.09.2022 15:47:00 [L-04:30:00] Zahájení tankování LH2 do ICPS
03.09.2022 16:32:00 [L-03:45:00] Zahájení tankování LO2 do ICPS 03.09.2022 18:15:00 [L-02:02:00] Zahájení přenosu NASA TV ze startu mise Artemis I
03.09.2022 19:37:00 [L-00:40:00] Plánované 0,5 hodinové přerušení odpočítávání (do L-10m)
03.09.2022 20:02:00 [L-00:15:00] Ověření připravenosti ke startu
03.09.2022 20:07:00 [L-00:10:00] Zahájení závěrečného odpočítávání sekvencerem GLS
03.09.2022 20:16:27 [L-00:00:33] Sekvencér GLS spouští automatickou startovací sekvenci
03.09.2022 20:16:54 [L-00:00:06] Spuštění motorů RS-25 03.09.2022 20:17:00 [L-00:00:00] Zapálení boosterů SRB, odpojení pozemního segmentu, start
03.09.2022 20:18:10 [L+00:01:10] Max Q (maximální aerodynamické namáhání, výška 13 km, rychlost 467 m/s)
03.09.2022 20:19:12 [L+00:02:12] Odhození SRB
03.09.2022 20:19:13 [L+00:02:13] Odhození krytu servisního modulu ESM
03.09.2022 20:20:19 [L+00:03:19] Odhození záchranné věžičky LAS
03.09.2022 20:25:04 [L+00:08:04] Vypnutí motorů centrálního stupně (MECO)
03.09.2022 20:25:16 [L+00:08:16] Odhození centrálního stupně
03.09.2022 20:35:20 [L+00:18:20] Rozevření solárních panelů lodi Orion (na ESM) [trvá to cca 12 minut]
03.09.2022 21:10:56 [L+00:53:56] Motorický manévr pro zvýšení perigea [trvá cca 22 sekund] 03.09.2022 21:50:21 [L+01:33:21] Motorický manévr pro odlet k Měsíci (TLI) [trvá cca 18 minut]
03.09.2022 22:18:26 [L+02:01:26] Odhození ICPS
04.09.2022 04:08:21 [L+07:51:21] První korekční manévr OTC-1 09.09.2022 02:26:00 [L+5d 06:09] Příletový motorický manévr OPF při průletu kolem Měsíce (navedení na přechodovou dráhu k DRO)
13.09.2022 05:10:00 [L+9d 08:53] Motorické navedení na DRO dráhu kolem Měsíce
30.09.2022 03:45:00 [L+26d 07:28] Motorický odlet z DRO dráhy
05.10.2022 23:14:00 [L+32d 02:57] Odletový motorický manévr RPF při průletu kolem Měsíce (navedení na dráhu k Zemi)
11.10.2022 20:10:00 [L+37d 23:53] Vstup do atmosféry Země a přistání na moři (u San Diega)
--------------------------------------------------------------------------------------------
ales - 31/8/2022 - 21:24
V dokumentu https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/a01ov_sep03.pdf lze nově nalézt všechny na sekundu přesně naplánované motorické manévry pro misi Artemis I (pro start 3.9.2022). Včetně zvýšení perigea a TLI jsem těch manévrů napočítal 25 (až do přistání na Zemi). Velmi pěkné a zajímavé.
LeeMer - 3/9/2022 - 12:01
Letová ředitelka dal zelenou zahájení plnění pohonných látek do nosné rakety SLS. První se začne kapalným vodíkem a kyslíkem plnit centrální stupeň, po asi třech hodinách i horní stupeň ICPS. Ve všech čtyřech případech jde o tzv. dvoustupňové plnění.
Došlo k úniku kapalného vodíku na jedné z rychlospojek. Jeho plnění do centrálního stupně jrle pozastaveno do dokončení opravy. Start zatím ohrožen není.
Snad klapne můj odhad a příště už to zvládnou. Shuttle má jako rekord úspěšný start až na 7. pokus. Snad bude SLS lepší.
Roman2016 - 3/9/2022 - 22:52
Jak vyplnit čas čekáním na start?
třeba alternativou ?
4,1mld$
tj. 82 startů Falcon9 - nových
tj. 164 startů repase Falcon9
tj. 328 startů intercompany Falcon9
(15t)
1230t
2460t
4920t
Co by se mohlo postavit z 4920t ?
(8t)
656t
1312t
2624t
Co by se mohlo postavit z 2624t ?
Teď vidíme jak se mrhá $,kapacitou,časem,vědou.
Tj, komerčním nosičem , by již byla stanice kolem Měsíce,Marsu,atd.
Včetně záložních stanic,tankovacích stanic, atd.
Co je intercompany Falcon9?
dodge - 4/9/2022 - 10:28
citace 3.9.2022 - 22:52 - Roman2016:Jak vyplnit čas čekáním na start?
třeba alternativou ?
4,1mld$
tj. 82 startů Falcon9 - nových
tj. 164 startů repase Falcon9
tj. 328 startů intercompany Falcon9
(15t)
1230t
2460t
4920t
Co by se mohlo postavit z 4920t ?
(8t)
656t
1312t
2624t
Co by se mohlo postavit z 2624t ?
Teď vidíme jak se mrhá $,kapacitou,časem,vědou.
Tj, komerčním nosičem , by již byla stanice kolem Měsíce,Marsu,atd.
Včetně záložních stanic,tankovacích stanic, atd.
tak nějak, dobrou
To je jako porovnávat plavby pobřežních bárek, neschopných plavby na otevřeném moři, s plavbou zaoceánského parníku velikosti několika Titaniců.
Grofino - 4/9/2022 - 13:19
To je jako porovnávat plavby pobřežních bárek, neschopných plavby na otevřeném moři, s plavbou zaoceánského parníku velikosti několika Titaniců.
On toho titanic moc nenaplul.
Poměr cena výkon prachmizerná.
Sls orion je zatím v suchem doku.
Má potíže se spuštěním na vodu.
Poměr cena výkon zatím obdobný titanicu.
Mne spíš překvapuje, že za 40 let neodstranili problémy s plněním vodíku.
To nesvědčí nic dobrého o bezpečnosti.
martinjediny - 4/9/2022 - 13:40
citace 4.9.2022 - 08:23 - yamato:Co je intercompany Falcon9?
zrejme cena za Falconu pre SpaceX...
citace:
To je jako porovnávat plavby pobřežních bárek, neschopných plavby na otevřeném moři, s plavbou zaoceánského parníku velikosti několika Titaniců.
Ak by sme to porovnanie ale spravili na FH, tak lety k Mesiacu so 4 - 6x FH su realizovatelne... Pritom len samotne FH by stali takmer 1mld.
Kolko by stal preletovy a pristavaci HW je otazka...
Z takehoto uhlu pohladu uz cena Artemis az tak katastrofalne nevyzera...
Grofino - 4/9/2022 - 13:46
Hrozí dodavatelům sls s rampou pokuty za dodání nefunkční technologie?
LeeMer - 4/9/2022 - 14:07
citace 4.9.2022 - 13:46 - Grofino:Hrozí dodavatelům sls s rampou pokuty za dodání nefunkční technologie?
Pokud NASA zjistí, že došlo k porušení kontraktu a bude-li chtít, může po dotčené firmě pokutu, náhradu apod. dle obsahu kontraktu vyžadovat.
Grofino - 4/9/2022 - 18:39
Současný SLS Block1 má nosnost na translunární dráhu 27 tun
Kdyby SHS od SpX měl LEO nosnost jen 130 tun (SpX tvrdí až 150 tun), pokud by pro něho u SpX zhotovili jednoduchý metanový nenávratný třetí stupeň jen s dvěma motory Raptor, pak pro:
dv = 3300 m/s,
Isp= 3560 Ns/kg,
Počáteční hmotu na LEO = 130000kg
Suchou hmotu 3. stupně 15000 kg
Vychází konečná hmota čistého nákladu na TLI = cca 32000 kg
SHS by tedy mohl vynést na translunární dráhu hmotu cca 32 tun, neboli ještě s reservou Orion s posádkou, nebo stejně těžký lander. Třetí stupeň by současně sloužil jako záchranná věžička. Přitom prvé dva stupně SHS by byly znovupoužitelné.
Myslím, Musk si je toho dobře vědom a až postaví HLS pro NASA ( s dobrým ziskem), navrhne pro lety na Měsíc tuto svoji možnost. Stejným způsobem by vynesl nový HLS o hmotě 32 tun i s palivem.
Co se týče letů k Marsu, bude samozřejmě nutné tankování na LEO, tam bude třeba vynést mnohem větší náklad, ale na druhé straně pro brzdění využít v značné míře atmosféru Marsu.
[upraveno 5.9.2022 17:47]
Grofino - 5/9/2022 - 13:05
Důležité bude SHS certifikovat pro lidi u NASA. Proto dle mne zůstane stejná velikost starship. Je to univerzální systém.
SLS má budoucí certifikaci pro lidi nějak z dob raketoplánu. I když je to úplně nová raketa postavená na nespolehlivé technologii vodíku.
FH dle mne certifikovat nebude.
Možností je spousta.
Jaké jsou novinky u SLS orion?
Dnes by měli offi rozhodnout.
ales - 5/9/2022 - 21:49
Ze SFN pochází pěkný přehled možných termínů a časů startu Artemis I, včetně délek okna pro konec září a celý říjen 2022. V některých dnech tohoto období startovní okna neexistují (nestartovalo by se). Dobré je, že všechny startovací časy tohoto období jsou v pro nás rozumné době (přes den). Oficiálně ale zatím není určeno žádné cílové datum pro příští pokus o start.
Bohuslav_Chrenko - 6/9/2022 - 12:54
citace 5.9.2022 - 21:49 - Aleš Holub:Ze SFN pochází pěkný přehled možných termínů a časů startu Artemis I ...
Artemis I poletí NET 17.10.22
LeeMer - 6/9/2022 - 14:48
U místa připojení (nejenom) plnících potrubí z pozemního segmentu k nosné raketě SLS byla vztyčena plošina pro přístup techniků k místu, které vedlo k zrušení sobotního startu.
citace 5.9.2022 - 21:49 - Aleš Holub:Ze SFN pochází pěkný přehled možných termínů a časů startu Artemis I, včetně délek okna pro konec září a celý říjen 2022.
Pokud vás zajímají i další vhodné termíny pro start SLS, tak tady je roční výhled. Tmavě zelená (38 až 42denní mise Artemis I), světle zelená (26 až 28denní mise Artemis I), červená (možný start SLS, ale omezení pro Orion), šedá (start není možný).
NASA upravila cílová data pro další postup příprav mise Artemis I. "Kryogenní demonstrační test" (zkušební tankování SLS) teď má být nejdříve ve středu 21.9.2022 a navržený termín startu pak v úterý 27.9.2022 s případnou záložní možnosti v neděli 2.10.2022 (to ale zatím trochu koliduje s plánovaným startem Dragonu Crew-5 k ISS [má být 3.10.2022]).
Jinak oprava (výměna) těsnění na rampě už byla dokončena, probíhají kontroly a přípravy ke zkušebnímu tankování (při kterém by měl být naplněn centrální stupeň i ICPS).
Pro start dne 27.9.2022 je k dispozici startovní okno dlouhé 70 minut od 17:37 SELČ (a mise by trvala 39 dní, do 5.11.2022).
Při startu 2.10.2022 je okno dlouhé 109 minut od 20:52 SELČ (a mise by trvala 40 dní, do 11.11.2022).
Vypadá to, že raketa SLS a loď Orion jsou po bouři Nicole v pořádku, takže NASA zatím směřuje k dalšímu pokusu o start mise Artemis I (bez posádky) ve středu 16.11.2022.
V noci na zítřek (14.11.2022 v 1:00 SEČ) má proběhnout telekonference, kde manažeři NASA oficiálně oznámí další postup.
Pokud vše klapne podle stávajícího plánu, tak odpočítávání začne už v pondělí 14.11.2022 v 7:24 SEČ a ke startu dojde 16.11.2022 v 7:04 SEČ (začátek dvouhodinového startovacího okna). V blízkosti Měsíce bude Orion/ESM cca od 21.11. do 5.12. (14 dní), z toho na DRO dráze od 25.11. do 1.12. (6 dní). Přistání na Zemi (v Tichém oceánu) je stanoveno na 11.12.2022 v 18:40 SEČ (po misi dlouhé 25,5 dne).
Manažeři NASA dali v noci oficiálně "zelenou" pro pokus o start 16.11.2022. Ještě ale vyhodnocují nějaké odchlípnuté těsnění mezi LAS a Orionem a také výměnu elektrického konektoru mezi rampou a dolní částí rakety SLS. I proto se dnes v 18:00 SEČ manažeři znovu setkají a rozhodnou o dalším postupu.
Veřejné odpočítávací hodiny na KSC byly spuštěny už dnes (14.11.2022) v 7:54 SEČ za stavu L-47h10m (T-43h10m). Na rozdíl od předchozích dvou pokusů je plán odpočítávání o hodinu delší, protože do rozvrhu tankování byly přidány dodatečné časové rezervy a pár kontrolních testů.
Nejzajímavější část odpočítávání (tankování) začne až zítra, v úterý 15.11.2022, večer našeho času. Níže vybírám několik hlavních bodů z rozpisu odpočítávání (časy jsou v SEČ).
14.11.2022 07:54:00 [L-47:10:00] Spuštění veřejných hodin pro odpočítávání na KSC (L-47h10m, T-43h10m)
15.11.2022 18:04:00 [L-13:00:00] Vyklizení rampy 39B
15.11.2022 20:24:00 [L-10:40:00] Plánované 3,5 hodinové přerušení odpočítávání (do L-7H10M, za stavu T-6h40m) 15.11.2022 21:30:00 [L-09:34:00] Zahájení přenosu NASA TV z tankování
15.11.2022 22:19:00 [L-08:45:00] Zahájení pomalého tankování LH2 centrálního stupně
15.11.2022 22:44:00 [L-08:20:00] Zahájení pomalého tankování LOX centrálního stupně
15.11.2022 23:24:00 [L-07:40:00] Zahájení vychlazování motorů protékáním paliva (bleeding)
16.11.2022 00:59:00 [L-06:05:00] Průběžné doplňování LH2 centrálního stupně
16.11.2022 01:59:00 [L-05:05:00] Průběžné doplňování LOX centrálního stupně
16.11.2022 01:59:00 [L-05:05:00] Zahájení tankování LH2 do ICPS
16.11.2022 02:09:00 [L-04:55:00] Zahájení tankování LOX do ICPS
16.11.2022 03:39:00 [L-03:25:00] Průběžné doplňování LH2 do ICPS
16.11.2022 03:44:00 [L-03:20:00] Průběžné doplňování LOX do ICPS 16.11.2022 04:30:00 [L-02:34:00] Zahájení přenosu NASA TV ze startu mise Artemis I
16.11.2022 06:24:00 [L-00:40:00] Plánované 0,5 hodinové přerušení odpočítávání (do L-10m)
16.11.2022 06:49:00 [L-00:15:00] Ověření připravenosti ke startu
16.11.2022 06:54:00 [L-00:10:00] Zahájení závěrečného odpočítávání sekvencerem GLS (T-10m)
16.11.2022 06:58:00 [L-00:06:00] Přepnutí lodi Orion na vnitřní napájení
16.11.2022 07:00:00 [L-00:04:00] Spuštění pomocných zdrojů energie (APU) centrálního stupně
16.11.2022 07:02:04 [L-00:01:56] Přepnutí ICPS na vnitřní napájení
16.11.2022 07:02:30 [L-00:01:30] Přepnutí centrálního stupně na vnitřní napájení
16.11.2022 07:03:30 [L-00:00:30] Letový počítač centrálního stupně přechází na startovací sekvenci
16.11.2022 07:03:54 [L-00:00:06] Spuštění motorů RS-25 (T-6,36s) 16.11.2022 07:04:00 [L-00:00:00] Zapálení boosterů SRB, odpojení pozemního segmentu, start (T-0)
16.11.2022 07:12:04 [L+00:08:04] Vypnutí motorů centrálního stupně (MECO), výška 160 km, dráha 30 x 1800 km x 38,4°
16.11.2022 07:12:16 [L+00:08:16] Odhození centrálního stupně
16.11.2022 07:22:20 [L+00:18:20] Rozevření solárních panelů lodi Orion (na ESM) [trvá to cca 12 minut]
16.11.2022 07:56:56 [L+00:52:56] Motorický manévr pro zvýšení perigea na cca 200 km [trvá cca 22 sekund] 16.11.2022 08:33:27 [L+01:29:27] Motorický manévr pro odlet k Měsíci (TLI) [trvá cca 18 minut] (dráha 430 x 370000 km x 38°)
16.11.2022 09:01:36 [L+01:57:36] Odhození ICPS
Včera večer vedení mise rozhodlo o pokračování odpočítávání. S odpadlým těsněním se nebude dělat nic (nepředstavuje nebezpečí) a i když ani oprava elektrického konektoru nebyla zcela úspěšná, tak redundance systémů prý postačuje pro start. Oficiální NASA TV přenos z tankování má začít dnes (15.11.2022) ve 21:30 SEČ. Stále se směřuje ke startu naplánovanému na 16.11.2022 v 7:04 SEČ.
Tak máme nejsilnější raketu sls s nosností 27 tun na DRO k Měsíci oproti FH 16-22 tunám ( dle navratů stupňů a trajektorie k Měsíci DRO a nebo jako Capstone na NRHO). Možná je to FH více. To je pokrok. Dávám si Plzeň a dlužím jednu MK.
Orion se online nachází zde: https://twitter.com/NASA_Orion/status/1592923825452236806
[upraveno 16.11.2022 18:13]
ales - 16/11/2022 - 20:40
Mise Artemis I zatím probíhá dobře. Po úspěšném startu jsme už měli možnost vidět i pár záběrů z lodi Orion. Teď ale nastane trochu méně zajímavá část mise (přelet k Měsíci), takže i NASA TV se letu bude podrobněji věnovat až v pondělí 21.11.2022 po poledni (SEČ), kdy se Orion/ESM hodně přiblíží k Měsíci (až na cca 100 km) a provede příletový motorický manévr OPF (Outbound Powered Flyby), čímž přejde na přechodovou dráhu k DRO (Distant Retrograde Orbit). K samotnému navedení na DRO dojde až v noci z 25. na 26.11.2022. To už ale bude Orion/ESM zase dost daleko od Měsíce (několik desítek tisíc km, kde se DRO nachází).
Pohled zpět na Zemi (ze vzdálenosti cca 90000 km):
Pohled do interiéru Orionu (s figurínou ve velitelském křesle):
Na lodi Orion/ESM by mělo být snad až 16 kamer, ale zatím jsme viděli záběry jen z pár z nich. Snad později uvidíme další.
Na níže uvedené stránce jsou soustředěny záběry startu z nejrůznějších kamer na KSC (z několika desítek kamer, video má celkem 23 minut). Dokonce je tam i pár vteřin (trhavých) záběrů z "rocketcam", tedy ze samotné rakety směrem dolů.
... prezentace hezká, ale přijde mi trochu nedodělaná a určená pro masy netknuté školou.
Mnoho technických informací chybí, nebo je přepočteno na nějakou "lidovou míru" - například že nádrže Orionu mají obsah jako 127 basketbalových míčů. Ještě mi chybí přepočet na Fabie ... ;-)
Nenašla jsem, jak zobrazovat hodnoty v metrických jednotkách (km, m/s, ...).
Ale je příznačné pro dnešní dobu, že hned na prvním odkazu v sekci šest (stačí sjet kurzorem dolu) je mapka, jak se všechny federální státy podílejí na programu. A to včetně jmen firem i US senátorů, kteří podporují program Artemis ... ;-)
(při takhle široké spolupráci je ovšem všechno na dlouuuuhé lokte a za dloouuuuuhé peníze! ;-( ) ales - 17/11/2022 - 23:29
... prezentace hezká, ale přijde mi trochu nedodělaná a určená pro masy netknuté školou. ...
Je to ještě horší, protože aktuální pozice Orionu je tam zobrazována mimo předpokládanou trajektorii (buď je špatně vykreslena trajektorie [to je nejpravděpodobnější chyba], nebo je špatně pozice Orionu). A to, že nelze přepnout na metrické SI jednotky, je také ostudné.
Zajímavé. Úniky paliva na mistech, kde k nim nemělo dochazet. Už ten pochod cervené skupiny na dotažení šroubů těsně před startem byla story.
Asi vše nezkontrolovali jak měli. Je NASA pojištěné na škody na svém majetku?
Véna - 18/11/2022 - 11:36
citace 18.11.2022 - 08:11 - Grofino:Zajímavé. Úniky paliva na mistech, kde k nim nemělo dochazet. Už ten pochod cervené skupiny na dotažení šroubů těsně před startem byla story.
Asi vše nezkontrolovali jak měli. Je NASA pojištěné na škody na svém majetku?
Myslím, že zkontrolovali, ale furt je to zkušební let a další nebude dřív než za rok - tak mají dost času na vylepšení Grofino - 18/11/2022 - 13:52
V opalování startovací rampy mají zkušenosti na Starbase. A to zatím jsou jen statické zkoušky se 14 raptory... 😉
Na 39b byly poškození při startu space shuttle?
Ví to mistní odborníci?
kacenka - 18/11/2022 - 14:45
citace 18.11.2022 - 13:52 - Grofino:V opalování startovací rampy mají zkušenosti na Starbase. A to zatím jsou jen statické zkoušky se 14 raptory... 😉
Na 39b byly poškození při startu space shuttle?
Ví to mistní odborníci?
Pokud si vzpomínám, tak při provozu raketoplánu docházelo k opalování ochranné barvy na rampě a byly tam upravovány i nějaké kryty. Problém byl s následnou korozí v důsledku navátí slané vodní tříště na nechráněnou konstrukci.
Naposledy snad v roce 2003 se generálkoval povrch celé rampy (opískování+několik vrstev nátěru).
citace 18.11.2022 - 08:11 - Grofino:Zajímavé. Úniky paliva na mistech, kde k nim nemělo dochazet. Už ten pochod cervené skupiny na dotažení šroubů těsně před startem byla story.
Asi vše nezkontrolovali jak měli. Je NASA pojištěné na škody na svém majetku?
Myslím, že zkontrolovali, ale furt je to zkušební let a další nebude dřív než za rok - tak mají dost času na vylepšení
Utahova skrutiek za prevadzky je pomerne osemetna vec. Odhliadnuc od omylu povolenia, az naopak, po utrhnutie hlavy skrutky.
Utahovanie vymrazenych skrutiek skryva este bonusove problemy, s namrazou a ladom,
Tiez je otazka na tesnenie...
Vsak NASA lietala s STS, ESA liata s Ariane,... snad by malo byt dost skusenosti...
Grofino - 18/11/2022 - 16:52
[upraveno 18.11.2022 19:29]
ales - 18/11/2022 - 17:08
Někdo v NASA už na https://www.nasa.gov/specials/trackartemis/ opravil tu zásadní chybu zobrazování Orionu mimo plánovanou trajektorii. Problém byl téměř jistě v chybném vykreslení plánované trajektorie (modrou čárou), zřejmě nastavené pro původně plánovaný start (14.11.2022). Pořád je to ještě mírně mimo tu modrou čáru (po přiblížení je to "pod čarou"), ale to už je docela přijatelné a snad to bude fungovat dobře.
ales - 20/11/2022 - 22:32
Orion Artemis I už v těchto hodinách vstoupil do sféry gravitačního vlivu Měsíce a je od něj vzdálen méně než 60000 km. Zítra Orion/ESM poprvé proletí blízko Měsíce a provede přitom motorický manévr OPF (Outbound Powered Flyby). Oficiálně to bude 21.11.2022 ve 13:44 SEČ. Nejnižší bod dráhy nad Měsícem pak bude dosažen ve 13:57 SEČ (ve výšce cca 130 km nad povrchem). Přenos z manévru a průletu začne na NASA TV ve 13:15 SEČ. V době od 13:25 do 13:59 SEČ ale bude Orion/ESM "za Měsícem" takže bude přerušena jeho radiová komunikace se Zemí.
Zítřejší průlet bude jedna ze dvou krátkých příležitostí, kdy si kamerami Orionu Artemis I budeme moci prohlédnout povrch Měsíce opravdu zblízka. Podíval jsem se trochu podrobněji na plán letu (na webu NASA, na Wikipedii a na Horizons JPL) a s trochou překvapení jsem zjistil, že při navedení na DRO (25.11.2022 ve 22:53 SEČ) bude Orion více než 90000 km daleko od Měsíce a po celou dobu pobytu na DRO se k němu nepřiblíží více, než na cca 70000 km. Bude to tedy mnohem dál, než je Orion od Měsíce v tuto chvíli.
Během pobytu na DRO ale Orion dosáhne zatím rekordní vzdálenosti "kosmické lodi" od Země. Bude to cca 430000 km a dojde k tomu 28.11.2022 kolem 22:05 SEČ.
Z DRO bude Orion/ESM motoricky vyveden 1.12.2022 ve 22:53 SEČ (manévrem DRI) a ke druhému blízkému průletu kolem Měsíce dojde 5.12.2022 v 17:43 SEČ (opět ve výšce kolem 130 km). Současně přitom proběhne motorický manévr RPF (Return Powered Flyby) a Orion se dostane na odletovou dráhu k Zemi.
Přistání v Tichém oceánu je plánováno na 11.12.2022 v 18:42 SEČ.
Mimochodem, od OPF odpovídají časy událostí zhruba původnímu plánu pro start 16.11.2022 v 7:04 SEČ, takže během korekčních manévrů OTC byla nějak "dohnána ztráta" cca 44 minut, vzniklá odkladem startu na 7:47:44 SEČ.
"Selfie" Orionu (z kamery na konci jednoho ze solárních panelů) během letu k Měsíci:
ales - 21/11/2022 - 12:34
Na NASA TV už běží přenos z průletu kolem Měsíce. Začali dřív, než byl původní plán, což je ale jedině dobře, protože právě teď jsou vidět opravdu zajímavé live záběry Orionu a blížícího se Měsíce.
ales - 21/11/2022 - 13:32
Krátce před zalétnutím do rádiového stínu (ve 13:25 SEČ) byl v přímém přenosu vidět i tento pěkný "západ Země za Měsícem". Radiová komunikace by měla být obnovena kolem 14:00 SEČ.
13:25 SEČ:
13:23 SEČ:
ales - 21/11/2022 - 14:38
Orion/ESM je po svém průletu kolem Měsíce, a zatím to vypadá (podle telemetrie), že OPF manévr proběhl dobře. Podle SFN měl OPF trvat 2,5 minuty a měl změnit rychlost Orionu o cca "400 mph", tedy cca o 180 m/s (delta-v).
Příštích 14 dní už detalněji Měsíc z Orionu neuvidíme. Další blízký průlet bude až 5.12.2022 kolem 17:40 SEČ.
Tak alespoň ještě jeden obrázek Země z Orionu, krátce po obnovení radiové komunikace. Tentokrát už bez Měsíce.
citace 21.11.2022 - 14:49 - Grofino:Čím to, že jsou snimky rozmazanejší nežli u letu Apollo 8? Kamery měly být 4K rozlišení? ...
Je to tím, že většina zde uváděných obrázků jsou jen "screenshoty" z živého televizního vysílání (NASA TV).
Originály jsou o dost lepší, ale stejně to vypadá, že jsou zaostřeny spíš na Orion, než na vzdálené předměty (Zemi). Viz. níže jeden z dříve zveřejněných 12 Mpx záběrů Země (při odletu Orionu k Měsíci). milantos - 21/11/2022 - 16:39
citace 21.11.2022 - 14:49 - Grofino:Čím to, že jsou snimky rozmazanejší nežli u letu Apollo 8? Kamery měly být 4K rozlišení?
Protože ten snímek z Apolla není z žádné TV kamery, ale z fotoaparátu Haselblad na film formátu 6 x 7 cm a z teleobjektivu . Tady jsou kamery se širokoúhlým objektivy, sloužící převážně pro venkovní kontrolu lodě.A samozřejmě, závisí i na poloze slunce, jakým způsobem co osvětluje. Tady není na výběr.
ales - 21/11/2022 - 16:56
NASA už oficiálně potvrdila, že OPF manévr proběhl dobře. V textu zprávy se uvádí, že manévr změnil rychlost Orionu o více než 580 mph ("accelerate the spacecraft at a rate of more than 580 mph"), což by bylo cca 260 m/s. Nejsem schopen to ověřit z jiných zdrojů. Číselně to ale moc nevychází (doba hoření a dostupný tah motoru nestačí na tak velké delta-v pro více než 20 tun hmotnosti Orionu/ESM), takže o této hodnotě dost pochybuji.
Na dnešek ve 23:00 SEČ byla také svolána tisková konference, kde budou další informace o manévru OPF, ale také o stavu pozemní rampy po startu SLS.
Hezká videa z odletu od Země měl Starman s Teslou roadster (FH).
Videa orionu jsou z cubesatu?
[upraveno 21.11.2022 18:40]
Grofino - 21/11/2022 - 19:30
Zvláštní, Země vypadá jako planeta Ubuntu.
Výřez z:
Další Výřez z jiného videa sekvence cca 7:00:
Jsem zmatený...
[upraveno 21.11.2022 19:49] [upraveno 21.11.2022 19:49]
Grofino - 21/11/2022 - 20:29
Jak je to s vypouštěním plánovaných cubesatů u Měsíce?
milantos - 21/11/2022 - 23:29
citace 21.11.2022 - 18:39 - Grofino:
Videa orionu jsou z cubesatu?
Ne, jsou z kamer Orionu
martinjediny - 22/11/2022 - 15:30
citace 22.11.2022 - 02:07 - Grofino:...
Někteří sledovatelé orionu jsou rozzlobení.
To ze niekto sa hneva, alebo krici este neznamena, ze ma pravdu, alebo argumenty... tie prave obycajne chybaju...
Konspiracie su mazane bez diskusie a bez nahrady. (vratane pseudoargumentov).
Tento "niekto" krituzuje "nieco" o com ani nema data, len "predpoklada"...
Ak mas technicku zmysluplnu otazku k svojim obrazkom tak daj...
Nezabudni ale prosim doplnit:
Kto kedy odkial cim fotil a ako fotil
martinjediny - 22/11/2022 - 18:16
citace 21.11.2022 - 19:30 - Grofino:Zvláštní, Země vypadá jako planeta Ubuntu.
img=800 https://i.imgur.com/0NC1eMN.jpeg /img
...
Jsem zmatený...
Aj ja som zmateny... preco robis zvacsenie rozmazanej Zeme fotenej sirokouhlym objektivom? ved ti na to milantos odpovedal, ze to nie je vhodne na astrofoto...
Povodny obrazok Zeme mal 12x12, alebo 20x20 px? milantos - 22/11/2022 - 20:31
Pokud je Grofino zmatený, tak mu doporučuji vzít si mobil, nastavit co nejvíce širokoúhlé snímání ( pokud to umožňuje), vyfotit si s ním Měsíc a pak s ním dělat podobná kouzla se zvětšením, jako udělal tady. Určitě bude celý snímek méně širokoúhlý a bude mít více pixelů, než tady snímek z Artemisu, takže jeho výsledek bude muset být tak o řád lepší. Myslím, že už pak nebude zmatený
Doplnění:
Některé z 10 cubesatů jedoucích spolu s Artemis 1 během startu zaznamenaly v posledním dni problémy. Sonda LunaH-Map , navržená tak, aby mapovala distribuci a množství vodního ledu na povrchu Měsíce, nedokázala spustit motor, jak bylo plánováno, ale může být zachráněno.
Japonská kosmická loď OMOTENASHI také odmávala plánované přistání na Měsíci kvůli problémům s komunikací, ale může být znovu obsazena v březnu, kdy její solární panely pravděpodobně dostanou více slunečního světla (a tím i energie). Nicméně kosmická loď EQUULEUS z Japonska (která funguje) včera poslala obrázek(otevře se na nové kartě)y ukazuje den-noc terminátor měsíce.
Nevite zda byly/budou nejake korekcni zazehy nebo to cele trefili napoprve pri startu?
Na tohle jsou u Artemis I samozřejmě potřeba motorické manévry. Čtyři manévry jsou velké (delta-v přes 50 m/s [většinou hodně přes 100 m/s]) a k tomu je ještě řada menších korekčních manévrů (< 50 m/s) [v plánu bylo cca 15 takových korekcí].
Ty čtyři hlavní manévry jsou OPF (Outbound Powered Flyby) [proběhl úspěšně v pondělí 21.11.2022 během prvního blízkého průletu kolem Měsíce], DRI (Distant Retrograde orbit Insertion) [v plánu na 25.11.2022 večer SEČ], DRD (Distant Retrograde orbit Departure) [v plánu na 1.12.2022] a RPF (Return Powered Flyby) [v plánu na 5.12.2022 při druhém blízkém průletu kolem Měsíce].
Podrobnější rozpis plánovaných událostí letové fáze mise Artemis I (poskládaný z různých zdrojů, časy v SEČ):
16.11.2022 09:16:27 [L+01:29:27] Motorický manévr pro odlet k Měsíci (TLI) [trvá cca 18 minut] (dráha 430 x 370000 km x 38°)
16.11.2022 09:44:36 [L+01:57:36] Odpojení stupně ICPS od lodi Orion/ESM
16.11.2022 09:45:58 [L+01:58:58] Vzdalovací motorický manévr USS pomocí ESM (odlet od ICPS)
16.11.2022 11:08:36 [L+03:21:36] Motorické navedení ICPS na odkládací únikovou dráhu
16.11.2022 11:27:00 [L+03:40:00] Vypuštění 5 cubesatů z ICPS OSA (Lunar IceCube, OMOTENASHI, EQUULEUS, BioSentinel, ArgoMoon)
16.11.2022 12:57:00 [L+05:10:00] Vypuštění cubesatu NEA Scout z ICPS OSA
16.11.2022 13:20:00 [L+05:33:00] Vypuštění cubesatu LunaH-Map z ICPS OSA
16.11.2022 13:50:00 [L+06:03:00] Vypuštění cubesatu LunIR z ICPS OSA
16.11.2022 14:50:00 [L+07:03:00] Vypuštění cubesatu Team Miles z ICPS OSA
16.11.2022 15:32:00 [L+07:45:00] Korekční manévr OTC-1 (Outbound Trajectory Correction) (hlavním OMS motorem)
16.11.2022 15:50:00 [L+08:03:00] Vypuštění cubesatu CuSP z ICPS OSA
16.11.2022 16:45:00 [L+08:58:00] NASA TV vysílá první záběry Země z Orionu
17.11.2022 12:32:00 [L+1d 04:45] Korekční manévr OTC-2 (pomocí 8 AUX motorů)
20.11.2022 13:44:00 [L+4d 05:57] Korekční manévr OTC-3
21.11.2022 07:44:00 [L+4d 23:57] Korekční manévr OTC-4
21.11.2022 13:44:00 [L+5d 05:57] Příletový motorický manévr OPF při průletu kolem Měsíce (navedení na přechodovou dráhu k DRO)
21.11.2022 13:57:00 [L+5d 06:10] Nejnižší bod průletové dráhy u Měsíce (cca 130 km nad povrchem)
22.11.2022 07:02:00 [L+5d 23:15] Korekční manévr OTC-5 (AUX motory, dv cca 1 m/s, délka cca 6 sekund)
24.11.2022 22:52:00 [L+8d 15:05] Korekční manévr OTC-6 (AUX motory, dv cca 2,7 m/s, délka 17 sekund)
25.11.2022 22:52:00 [L+9d 15:05] Motorické navedení na DRO dráhu kolem Měsíce (manévr DRI, cca 92000 km od Měsíce) (OMS motorem, dv cca 110 m/s, délka 88 sekund)
26.11.2022 14:42:00 [L+10d 06:55] Orion překonává rekord Apolla 13 ve vzdálenosti od Země (cca 400000 km od Země, 87000 km od Měsíce)
26.11.2022 22:52:00 [L+10d 15:05] Korekční manévr OM-1
28.11.2022 12:17:00 [L+12d 04:30] Korekční manévr OM-2
28.11.2022 22:05:00 [L+12d 14:18] Maximální vzdálenost od Země (cca 432000 km od Země, cca 70000 km "za Měsícem")
30.11.2022 22:53:00 [L+14d 15:06] Korekční manévr OM-3
01.12.2022 22:53:00 [L+15d 15:06] Motorický odlet z DRO dráhy (manévr DRD, cca 86000 km od Měsíce)
02.12.2022 04:53:00 [L+15d 21:06] Korekční manévr RTC-1 (Return Trajectory Correction)
04.12.2022 17:43:00 [L+18d 09:56] Korekční manévr RTC-2
05.12.2022 11:43:00 [L+19d 03:56] Korekční manévr RTC-3
05.12.2022 17:43:00 [L+19d 09:56] Odletový motorický manévr RPF při průletu kolem Měsíce (navedení na dráhu k Zemi)
05.12.2022 17:43:00 [L+19d 09:56] Nejnižší bod průletové dráhy u Měsíce (cca 130 km nad povrchem)
06.12.2022 11:43:00 [L+20d 03:56] Korekční manévr RTC-4
10.12.2022 21:20:00 [L+24d 13:33] Korekční manévr RTC-5
11.12.2022 13:20:00 [L+25d 05:33] Korekční manévr RTC-6
11.12.2022 18:00:00 [L+25d 10:13] Odhození servisního modulu ESM
11.12.2022 18:20:00 [L+25d 10:33] Vstup do atmosféry Země (EI = Entry Interface)
11.12.2022 18:42:00 [L+25d 10:55] Přistání v Tichém oceánu (u pobřeží USA) LeeMer - 25/11/2022 - 07:57
Právě teď dochází k zákrytu Orionu za Měsícem (při pohledu ze Země). A při pohledu z Orionu zmizela Země za Měsícem (vzdáleným cca 70000 km od Orionu). Neobvyklá situace.
17:22 SEČ (28.11.2022)
17:32 SEČ
17:52 SEČ
Později dnes večer (kolem 22:00 SEČ) bude Orion při své současné misi nejdále od Země (cca 432000 km).
Grofino - 30/11/2022 - 19:33
Zajímavé pohledy na kabinu a display v orionu.
Teplota cca 11 C?
[upraveno 30.11.2022 20:08]
ales - 2/12/2022 - 08:56
Včera večer Orion opustil DRO dráhu kolem Měsíce a zahájil tak svůj návrat do blízkosti Měsíce a pak i k Zemi. Bylo to motorickým manévrem DRD (Distant Retrograde Departure) provedeným přesně podle plánu 1.12.2022 ve 22:53 SEČ. Manévr byl proveden hlavním OMS motorem na ESM a trval 105 sekund. Bylo přitom dosaženo delta-v (změna rychlosti) cca 138 m/s. Orion byl během manévru více než 85000 km daleko od Měsíce.
K blízkému průletu Orionu kolem Měsíce (ve výšce necelých 130 km) dojde 5.12.2022 v 17:43 SEČ a bude přitom proveden závěrečný odletový motorický manévr RPF (Return Powered Flyby) pro zahájení přeletu zpět k Zemi. Přistání je plánováno na 11.12.2022 (po 18. hodině SEČ).
Dnes (5.12.2022 v 17:43 SEČ) proletí Orion/ESM podruhé a naposledy blízko Měsíce (ve výšce cca 130 km nad povrchem) a provede přitom odletový motorický manévr RPF (Return Powered Flyby). Manévr (pomocí hlavního OMS motoru na ESM) začne v 17:43 SEČ (tedy v době největšího přiblížení Orionu k Měsíci), má trvat cca 3,5 minuty (207 sekund) a má změnit rychlost Orionu o 293 m/s (delta-v). Bude to tedy nejdelší a největší motorický manévr Orionu/ESM v rámci mise Artemis I. Lod se tak dostane na přeletovou dráhu zpět k Zemi.
Na pár hodin tedy budeme mít zase příležitost vidět kamerami Orionu/ESM Měsíc trochu zblízka. Ve vzdálenosti pod 3000 km od Měsíce bude Orion cca od 16:52 do 18:26 SEČ. Oficiální přenos z průletu (a manévru RPF) má na NASA TV začít dnes v 15:00 SEČ, kdy bude Orion ještě přes 9000 km daleko od Měsíce. Samotný průlet a manévr RPF proběhne "za Měsícem" (u jeho odvrácené strany), takže to bude během přerušení radiového spojení se Zemí, které bude trvat 31 minut od 17:40 do 18:11 SEČ.
Přelet terminátoru v blízkosti Měsíce byl tentokrát z Orionu zaznamenán docela hezky. Motorický manévr RPF probíhá právě teď.
ales - 5/12/2022 - 19:18
Manévr RPF byl úspěšný a Orion je na cestě zpět k Zemi, kde má přistát v Tichém oceánu v neděli 11.12.2022 kolem 18:40 SEČ.
I na odletu byly záběry Měsíce (a Země) z Orionu docela pěkné.
Grofino - 5/12/2022 - 19:34
Zvláštní odraz světla Slunce od atmosféry Země. Ta optika...
milantos - 5/12/2022 - 20:41
citace 5.12.2022 - 19:34 - Grofino: Ta optika...
A co máš za připomínky k optice ?
jch - 6/12/2022 - 07:17
Zdá se mi, že loď Orion při svém manévru 5. prosince u Měsíce nejprve prolétala nad terminátorem na k Zemi přivrácené straně. Zde je obrázek terminátoru z SVS - vizualizačního studia NASA jak vypadal při pohledu ze Země a níže je tweet s videem při přibližování.
Ten kráter s paprsky vpravo na videu je nejspíš Kepler v Moři ostrovů (Mare Insularum). U lunárního okraje vlevo je asi Moře vláhy (Mare Humorum). U severního lemu Moře vláhy je velký kráter Gassendi a u lemu blíže k terminátoru je vidět kráter Mersenius. Ke konci záběru jsou vpravo od Moře vláhy nahoře krátery Billy s hladkým dnem a Hansteen blíže k terminátoru.
Odletový terminátor byl na odvrácené straně Měsíce.
citace 8.12.2022 - 23:22 - Martin Jediny:Aka je sirka fotografie v km?
Spodní snímek obsahuje údolí Vallis Schröteri s hormím kráterem
Aristarchus a spodním Herodotus a šířka snímku je cca 400 km [upraveno 9.12.2022 18:04]
HonzaVacek - 9/12/2022 - 08:29
Ty dva snímky jsou ty dvě červené oblasti na mapě.
martinjediny - 9/12/2022 - 18:00
Vdaka pani, presne toto som bol zvedavy, ze co to vlastne vidim a ako detailne...
HonzaVacek - 9/12/2022 - 23:24
Podrobnější mapky oblasti, kterou zachycují ty dva snímky od Aleše. Obě jsou ze snímků sondy LRO a jejího altimetru LOLA.
Evropský servisní modul kosmické lodi Orion provedl ve 13:20:13 SEČ šestý a zároveň poslední korekční manévr. Orientační motory R-4D-11 pracovaly 8,4 sekundy a velikost Δv byla 0,34 m/s. Okolo 18:00 SEČ dojde k oddělení servisního a návratového modulu.
Dvě hodiny nás dělí od přistání návratové kabiny kosmické lodi Orion. Tentokrát ještě bez posádky, ale od mise Artemis II to bude už pokaždé s astronauty na palubě. Jak bude dnešní finále probíhat? Události jsou v SEČ. Ještě před vstupem do atmosféry Země dojde v 18:00:10 k oddělení servisního modulu ESM a návratové kabiny lodi Orion. ESM bude pokračovat v dráze letu a následně shoří v atmosféře Země a jeho zbytky dopadnou do Tichého oceánu. V 18:20:14 návratová kabina vstoupí ve výšce 122 km do atmosféry Země, ale pomocí motorů MR 104G bude průběh letu řízený a využije se vztlaku k vyvedení kabiny na výše. Následně dojde opět k sestupu do hustších vrstev atmosféry. Popsáno velmi zjednodušeně. Provede se tedy tzv. short skip-entry. To má několik výhod jako je například optimalizace místa přistání, menší nároky na tepelný štít a rozložení jeho zatížení v čase či menší přetížení působící na posádku. Tepelný štít u průměru 5,03 metrů je tvořen titanovou kostrou, bloky AVCOAT (ablativní materiál ve sklolaminátové matrici) a vrstvou z uhlíkových kompozitů. Očekává se „odhoření“ cca 20 % štítu. V 18:35:28 se bude kabina nacházet ve výšce 12 km a přijde čas na padáky. V 18:36:02 se vytáhnou tři padáky o průměru 2,15 m, které o dvě sekundy později oddělí od návratové kabiny horní překryt. Umožní se tak postupná práce dalších padáků. V 18:36:06 se vytáhnout dva stabilizační padáky o průměru 7,00 m. V 12:37:26 se vytáhnou tři pomocné padáky o průměru 3,00 m, jejichž úkolem je pomoci vytažení hlavním padákům, z nichž každý má 35 metrů. Ve stejném okamžiku se odhazují stabilizační padáky. Pro přistání návratové kabiny lodi Orion je tak třeba 11 padáků. V 18:39:42 by mělo dojít k dosednutí do vln Tichého oceánu poblíž ostrova Guadalupe. O nalezení a vyzvednutí se postará výsadková loď USS Portland.
dodge - 11/12/2022 - 17:21
NASA Artemis I LIVE
Na satelitu
13 E
11 373 MHz H
27 500
3/4
V článku o vibracích není ani slovo. Jsou tam zmíněny jiné potenciální důvody.
Ostatně veškerý náklad si prošel testováním na vibračních stolech. 🤷♂️
Grofino - 21/2/2023 - 20:12
