krycia plachta (tarp/trpaulin) pri preprave poškodila anténu družice.
Bohvie, aká je tam použitá anténa a ako hodne ju "poškodili" - takže dva roky opráv nemusí byť tak veľa...
admin - 20/12/2016 - 10:21
Ve 12:00 SEČ by měla odstartovat nosná raketa Epsilon s družicí ERG.
Zde online přenos:
Je to neúspěch nosiče v podobné kategorii, jako má být havajská Super-Strypi, co taky selhala (rotací stabilizovaná raket, apod.). Protože na papíře jim všechno vychází, tak je podle mě jen otázka času, než všechno vychytaj a lítat se bude (ale ti Japonci to už neplánují zkoušet v takhle malé verzi). Je samozřejmě otázka, jestli vyhrajou úspory z rozsahu (Elon Musk) nebo tenhle polo-amatérský přístup - dovedu si představit, že kdejaká univerzita bude chtít demonstrovat vlastní kosmický nosič a "vlastní Sputnik", ale že ekonomický význam to nakonec mít nebude (nebo jen pro mise na hodně speciální dráhy, s čímž počítá i RocketLab)
martinjediny - 16/1/2017 - 16:42
vyznam malej rakety je uplne inde...
postavit malu lacnu raketu, ktorej cena startu je lacnejsia jak predstartova certifikacia a poistka.
raketa sa da postavit a prevadzkovat za 30 - 50 tis. eur/kg na LEO, zatial co start cubesatu stoji bezne cez 100.
takze zatial je stale dost velky prietor medzi tym, co zakaznik je ochotny zaplatit a za co som ochotny lietat.
ak akceptujeme zlyhanie z dovodu nakladu, teda necertifikovany naklad, tak mala raketa je velmi dobre konkurencne schopna a uplne sa mozem vykaslat na konkurenciu, ktoru by asi porazilo, ak by prisla o startovaciu rampu, alebo reusable nosic.
takze priestor pre male rakety zatial stale existuje.
HonzaB - 17/1/2017 - 12:15
citace:vyznam malej rakety je uplne inde...
postavit malu lacnu raketu, ktorej cena startu je lacnejsia jak predstartova certifikacia a poistka.
raketa sa da postavit a prevadzkovat za 30 - 50 tis. eur/kg na LEO, zatial co start cubesatu stoji bezne cez 100.
takze zatial je stale dost velky prietor medzi tym, co zakaznik je ochotny zaplatit a za co som ochotny lietat.
ak akceptujeme zlyhanie z dovodu nakladu, teda necertifikovany naklad, tak mala raketa je velmi dobre konkurencne schopna a uplne sa mozem vykaslat na konkurenciu, ktoru by asi porazilo, ak by prisla o startovaciu rampu, alebo reusable nosic.
takze priestor pre male rakety zatial stale existuje.
Realita je složitější:
Raketa nese nějaký hlavní náklad, který musí být vyvážený a vycentrovaný, což často není úplně možné. Například se vyvažuje družice v provozní konfiguraci, tedy např. s roztaženými solárními panely a anténami. Ve složeném stavu pak není družice vyvážená a je třeba raketu dovážit závažím. Původní závaží bylo časem nahrazeno něčím užitečnějším - nějakou sekundární družicí nebo PPodem (pouzdrem a vypouštěčem CubeSatů, který má přesně definované rozměry a hmotové parametry).
Průkopníkem v tomto směru je československá družice Magion. Viz: http://mek.kosmo.cz/cz/magion/m1lk.htm
Z tohoto pohledu Cubesaty obvykle pouze nahrazují závaží a šetří peníze investorovi primární družice - jejich cena je záporná. V realitě ovšem i CubeSat vyžaduje nějakou míru obsluhy a navíc je zde poptávka po jejich vypouštění. Výsledkem je nějaká tržní cena, která ale má málo co do činění s obvyklými náklady na 1kg/LEO martinjediny - 17/1/2017 - 15:52
citace:...Z tohoto pohledu Cubesaty obvykle pouze nahrazují závaží a šetří peníze investorovi primární družice - jejich cena je záporná...
- ako vtip ok, ale v detilnom ropzbore si myslim, ze integracia druzice je nasobne drahsia, ako cena + integracia zavazia, takze k zapornej cene sa az tak lahko nedostaneme... ale dalsia otazka je zisk za sluzbu...
-spravne nevyvazena druzica nevadi, i tak potrebujeme mimo taziskovy vektor tahu na kompenzcie (vid alesov komentar k programovaniu simulacii)
- ak instalujem vysielac (cubesat) par metrov od kritickych aplikacii, riadenie letu, dialkovo riadene rozbusky,...
navyse umiestnenych na hodnotach za miliardy dolarov,
tak si musime byt veeelmi isty, ze nesposobia nevhodne rusenie, poruchu,...
plus by sa hodilo nejake vhodne poistenie...
takze zatial stale priestor existuje.
(i ked viem si predstavit aj nejake sponzorovane PR druzice, ale tak maximalne ala sputnik, bez motorov, vybusnin, kvapalin,...)
martalien - 17/1/2017 - 16:56
citace:
- ak instalujem vysielac (cubesat) par metrov od kritickych aplikacii, riadenie letu, dialkovo riadene rozbusky,...
cubesat nesmi byt aktivni dokud neopusti pouzdro - tedy konstrukce kubesatu je predepsana tak aby k pripojeni baterie a aktivaci doslo az po opusteni pouzdra - po vymetu. Jinak vam cubesat nikdo nevezme. Cubesat je tedy az do opusteni pouzdra opravdu jen zavazi.
HonzaB - 17/1/2017 - 17:05
citace: ... takze zatial stale priestor existuje.
Souhlasím ... ;-)
Jen jsem poznamenával, že cena za vynesení CubeSatu může být od záporné (při pouhém nahrazení závaží) až po dost vysokou (z důvodu velké komplikace primární mise). A tedy konkrétní cena za vynesení určitého CubeSatu se IMHO nedá srovnávat s katalogovou cenou typu "xxxUSD za 1kg/LEO" a je to věc čistě obchodní ... ;-)
martinjediny - 17/1/2017 - 18:27
citace:... Cubesat je tedy az do opusteni pouzdra opravdu jen zavazi.
samozrejme, ze ano,
ale musite to zdokladovat. za vsetkych tlakov, teplot, vybracii,...
... a to 5 korun nestoji.
a k tomu este poistenie hlavneho nakladu bude ine, ked tam amatersky satelit je a ked nie je...
plus musite tomu usposobit let a najlepsie tak, aby ste neohrozili hlavny naklad a tomu musite usposobit a overit sw hd
a to tiez nestoji 5 korun
Suhlasim, ze firmy za vynesenie cubesatu vyzmykaju z cloveka co to da, ale takato predstartova priprava moze daleko presiahnut cenu startu.
takze akceptovanim podstatneho zjednodusenia aj za cenu havarie sposobenej nakladom, moze cenu startu aj pri malej rakete spravit zaujimavou. Aj ak by bola voci velkym raketam dvadsatnasobna.
cena cubesatu na Falcone 9 je cca 100000 usd/kg
to je Muskova realita.
Ervé - 18/1/2017 - 08:58
Pro Japonce je to jen rozšíření možností stávající sondážní rakety, takže to smysl má. Pro Muska jsou prioritou zakázky od NASA a velkých hráčů, Cubesat je jen komplikací, proto velká cena za start. Pokud by SS-520 nesla víc Cubesatů (ne jen jeden větší), kolik by jich bylo? Dva nebo tři? Nezapomeňte na hmotnost vypouštěče pro druhý, případně třetí Cubesat. SS-520 je spíš test, větší význam bude mít až verze NS-520.
admin - 16/3/2017 - 21:17
Vojenská družice IGS Radar 5 se připravuje na start zítra ve 2:40 SEČ.
Online přenos jsem nenašel.
ales - 17/3/2017 - 09:21
Dnešní start rakety H-2A s družicí IGS Radar 5 byl úspěšný.
admin - 30/5/2017 - 22:33
1.6. ve 2:22 SELČ je plánován start rakety H-2A s navigační družicí Michibiki 2, která má otestovat možnosti zpřesnění GPS navigace na Japonském území.
Japonsko je nervózní z ambicí Číny a proto se hlásí k US návratu na/k Měsíc/Měsíci a chce se zapojit do indické mise návratu vzorků z Měsíce na Zem.
Pokud je nervózní z čínských ambicí a myslí si, že to zachrání přilepením se k Indii (!), tak fakticky nevím, co na to říct. Od ekonomické a technické velmoci, jakou Japonsko bez debat je, bych očekával nějaký vlastní, a to hóóóódně ambiciozní projekt.
admin - 27/11/2017 - 22:10
citace:Pokud je nervózní z čínských ambicí a myslí si, že to zachrání přilepením se k Indii (!), tak fakticky nevím, co na to říct. Od ekonomické a technické velmoci, jakou Japonsko bez debat je, bych očekával nějaký vlastní, a to hóóóódně ambiciozní projekt.
Mě to naopak přijde logické. Indové nejsou zas tak neschopní a Japonci dosáhnou svého naředěním výdajů.
A že se přimykají k USA, tak to mi přijde už úplně logické...
NovýJiřík - 28/11/2017 - 18:35
Pokud je nervózní z čínských ambicí a myslí si, že to zachrání přilepením se k Indii (!), tak fakticky nevím, co na to říct. Od ekonomické a technické velmoci, jakou Japonsko bez debat je, bych očekával nějaký vlastní, a to hóóóódně ambiciozní projekt.
Mě to naopak přijde logické. Indové nejsou zas tak neschopní a Japonci dosáhnou svého naředěním výdajů.
A že se přimykají k USA, tak to mi přijde už úplně logické...
Dobrá, řeknu to ještě jinak; od Japonska bych očekával, a to už hodně dávno, vlastní pilotovaný program. Ale asi se toho dřív dočkáme nejen od té Indie, ale i od Brazílie, Íránu atd.
Jako Japonec bych se v první řadě nechtěl k někomu přimykat, tj. dělat tomu někomu pomyslného přidavače na stavbě. Chtěl bych být stavitelem na svém vlastním díle. [Upraveno 28.11.2017 NovýJiřík]
admin - 28/11/2017 - 22:51
citace:Dobrá, řeknu to ještě jinak; od Japonska bych očekával, a to už hodně dávno, vlastní pilotovaný program. Ale asi se toho dřív dočkáme nejen od té Indie, ale i od Brazílie, Íránu atd.
Jako Japonec bych se v první řadě nechtěl k někomu přimykat, tj. dělat tomu někomu pomyslného přidavače na stavbě. Chtěl bych být stavitelem na svém vlastním díle. [Upraveno 28.11.2017 NovýJiřík]
S tím bezezbytku souhlasím. Ale je to už dávno, co jsem nad nimi pomyslně zlomil hůl...
admin - 21/12/2017 - 13:01
23.12. Ve 2:26 SEČ (1:26 UTC) by měla odstartovat H-2A s družicemi GCOM-C(dálkový průzkum země) a SLATS(technologická, fyzika atmosféry).
Ogasawara z Mitsubishi Heavy Industries prohlásil, že vývoj H-3 jde přesně podle plánu s prvním startem v roce 2020. H-2A je limitována jedinou rampou a proto 2 měsíce trvá příprava na další start. H-3 bude mít 2 rampy a interval se zkrátí na 3 týdny.
admin - 13/3/2018 - 16:25
Zaujalo mě, že podle SFN(viz WIKI) by cena měla být 50M$ při nosnosti 6,5 tuny na GTO...
admin - 7/5/2018 - 16:44
SS-520-5 je v Guinessově knize rekordů jako nejmenší orbitální nosič na světě.
Štart japonskej sondážnej rakety MOMO-2 spoločnosti Interstellar Technologies bol neúspešný - raketa spadla na rampu po zlyhaní motoru v prvej sekunde po štarte
(motor na etylalkohol a LOx má pretlakovú dodávku paliva)
príprava
predošlý štart (zlyhanie v 80 sekunde, strata telemetrie)
Alchymista - 30/6/2018 - 20:38
Predchodca Interstellar Technologies Inc. - spoločnosť Livedoor Co.
Experimentálne štarty v roku 2013, dosiahnutá výška symbolicky 1111m
ANA HOLDINGS INC. a JAXA podepsaly dohodu, v rámci které hodlají vyvíjet a vyrábět avatary. Operátor bude sedět na Zemi a bude vidět, slyšet, cítit to, co ucítí jeho avatar na Měsíci. Tak bude například stavět základnu.
Firmy ANA a Marubeni se spojili v úsilí postavit soukromý kosmodrom Spaceport Japan v Japonsku. Nebude mít ale rampy, jen dráhu pro zamýšlený raketoplán firem ANA a PD Aerospace.
Dnes v 8:25 SEČ úspěšně odstartovala z kosmodromu Tanegašima nosná raketa H-IIA v nejslabší verzi 202 se dvěma pomocnými stupni SRB-A. Nákladem byla geostacionární družice JDRS-1 pro přenos dat z družic na nízké oběžné dráze. Využívat se bude jak pro radarové a optické zpravodajské družice IGS-Radar a IGS-Optical, tak i pro civilní potřeby JAXA. Komunikace bude probíhat v pásmu Ku a experimentálně i pomocí infračerveného laseru.
admin - 30/11/2020 - 01:54
Nic lepšího jsem nenašel.
LeeMer - 6/10/2021 - 10:57
JAXA oznámila nový termín startu nosné rakety Epsilon, který byl odložen z 1. října. Nové startovní okno je otevřeno ve čtvrtek 7. října od 02:51:21 do 02:55:16 SELČ. Jak bude probíhat start a oddělení 9 družic ukazuje názorné video.
Nový pokus o start nosné rakety Epsilon je zítra, se stejným oknem jako včera.
LeeMer - 9/10/2021 - 08:51
Dnešní start nosné rakety Epsilon byl opět pro nepříznivé povětrnostní podmínky odložen. Důvodem je také sdílení vybraného pozemního vybavení pro zajištění letu nosné rakety H-IIA. Její start, plánovaný na 25. října s navigační družicí QZS-1R, tak dostal přednost.
Zítřejší start japonské nosné rakety Epsilon s devíti družicemi je opět odložen. Na vině je nepříznivá předpověď počasí v okolí kosmodromu Kagošima. Nový termín startu byl stanoven na 9. listopadu a startovní okno bude otevřené od 01:48 do 01:59 SEČ.
https://es.m.wikipedia.org/wiki/Synspective
Zajimavé satelity japonského startupu.
Jsou to Radary sledující zemský povrch za každého počasí a v noci. Data jsou vyhodnocována pomocí AI.
Další bude vynesen rocketlab.
citace 8.9.2022 - 15:25 - Grofino:Jsou to Radary sledující zemský povrch za každého počasí a v noci. Data jsou vyhodnocována pomocí AI.
Další bude vynesen rocketlab.
Zatím byly vypuštěny pouze dvě zvětšené demonstrační družice StriX-α a -β v prosinci 2020 a únoru 2022. První provozní družice se SAR s prostorovým rozlišením 1 až 3 m bude vypuštěna právě na Grofinem zmiňovaném startu Electronu 14. září. Celkem má být konstelace tvořena 25 družicemi. Není jasné, zda budou všechny vypouštěny pomocí Electronu.
LeeMer - 11/10/2022 - 21:43
Došlo k odhozu krytu UZ? Jestli neodpadl, mohl být příčinou. Ale nejspíš to byl vadný druhý stupeň.
LeeMer - 12/10/2022 - 22:59
citace 12.10.2022 - 21:58 - Ervé:Došlo k odhozu krytu UZ? Jestli neodpadl, mohl být příčinou. Ale nejspíš to byl vadný druhý stupeň.
Myslím si, že aerodynamický kryt byl odhozen (bohužel jazyková bariéra je velká a tak jsem podchytil jen uvedené výšeAle podrobně budou telemetrii teprve analyzovat. Co se dá, tak je srovnat vybrané okamžiky (telemetrie v přenosu vypadala živá) s plánovaným průběhem letu.
admin - 7/11/2022 - 14:24
Přehled plánovaných milníků mise HAKUTO-R v angličtině:
Stručný překlad přehledu milníků HAKUTO-R M1 do češtiny: 1. [L - 2 dny] dokončení příprav ke startu (vývoj a stavba landeru, zajištění nosné rakety, montáž landeru na raketu) [splněno] 2. [L + 1 hodina] start a oddělení od rakety (ověření, že lander přežije start) [splněno] 3. [L + 1,5 hodiny] dosažení stabilního provozního stavu (navázání spojení, ověření stability polohy, ověření dodávky elektřiny) [splněno] 4. [L + 2 dny] provedení prvního korekčního manévru (ověření pohonného systému, navigace a řízení) [splněno] 5. [L + 1 měsíc] funkčnost i po 1 měsíci letu 6. [L + 3,5 měsíce] provedení všech korekčních manévrů před LOI (LOI = Lunar Orbit Insertion) 7. [L + 4 měsíce] navedení na dráhu kolem Měsíce (úspěšné provedení LOI) 8. [L + 4,5 měsíce] provedení všech korekčních manévrů na oběžné dráze kolem Měsíce (ověření připravenosti na přistání) 9. [L + 4,5 měsíce a 1 hodina] přistání na Měsíci (ověření schopnosti landeru přistát na Měsíci) 10. [L + 4,5 měsíce a 1,5 hodiny] dosažení stabilního provozního stavu po přistání na Měsíci (funkční komunikace a napájení) Grofino - 2/1/2023 - 20:34
Hakuto-R se blíží nejvzdalenejsimu bodu od Země po dráze BLT.
Nenašel jsem to tu a zrovna jsem na to znovu narazil, tak pro úplnost: prototyp v roce 2026, první let v roce 2030. Národ, který si vymyslel Kankoh-maru. 🤦♂️
Blíží se přistání HAKUTO-R na Měsíci v kráteru Atlas- Lacus Somniorum. Start proběhl 11.12., předpoklad přistání je 4,5 měsíce od startu tj. Cca 25.4?
HAKUTO-R je plně funkční. https://twitter.com/ispace_inc/status/1643500099761471490
Tak nevím nevím, to přistání na Měsíci není žádná sranda. Izraelci před nedávnem vybouchli, teď kdoví jak dopadli ti šikovní Žaponci. Nechápu, jak to dokázali před víc než půstoletím dávat Luny a Surveyory.
Ervé - 25/4/2023 - 19:40
Takže fail - ztráta spojení před přistáním. Uvidíme, jestli něco zjistí. Měsíc není práce pro amatéry.
Grofino - 25/4/2023 - 19:54
citace 25.4.2023 - 19:40 - Ervé:Takže fail - ztráta spojení před přistáním. Uvidíme, jestli něco zjistí. Měsíc není práce pro amatéry.
Buďte ohleduplní k Ispace i SpaceX.
Amatéři to nejsou.
citace 25.4.2023 - 19:40 - Ervé:Takže fail - ztráta spojení před přistáním. Uvidíme, jestli něco zjistí. Měsíc není práce pro amatéry.
Buďte ohleduplní k Ispace i SpaceX.
Amatéři to nejsou.
Start se povedl, SpaceX jsou profíci. Ale přistání nevyšlo. Příčin může být několik. Amíkům i Sovětům se zpočátku taky nevedlo.
Pokud došlo palivo předčasně, mohl mít modul malou rezervu, špatně manévrovat nebo špatná směs paliva (to jsme nedávno měli, uvolněné sítko ucpalo přívod a katastrofa).
Uvidíme, možná málo testovali - to dělá mnoho společností spoléhající na počítačové simulace, možná se podělalo něco, co ještě nikdy nikomu neselhalo.
Hard landing = crash
Snad brzy řeknou, jakou měl rychlost a výšku v době, kdy došlo palivo. [upraveno 26.4.2023 07:08]
Grofino - 26/4/2023 - 07:29
Vzdy pri takychto "hlupych" zlyhaniach uvazujem, ze ludskemu pilotovi by trvalo tak 2s to vyriesit. Konieckoncov Armstrong pristaval uplne mimo planovanej oblasti...
Nepilotovane sondy maju svoje nesporne vyhody, ale maju aj svoje nesporne obmedzenia.
NovýJiřík - 28/5/2023 - 23:29
citace 28.5.2023 - 15:16 - yamato:Modul nameral neocakavane udaje a rozhodol sa ich ignorovat. Bohuzial udaje boli realne.
Vzdy pri takychto "hlupych" zlyhaniach uvazujem, ze ludskemu pilotovi by trvalo tak 2s to vyriesit. Konieckoncov Armstrong pristaval uplne mimo planovanej oblasti...
Nepilotovane sondy maju svoje nesporne vyhody, ale maju aj svoje nesporne obmedzenia.
Citát z článku: "Softvér modulu zahŕňal funkciu, ktorá vedela dáta z jeho senzorov vyhodnotiť ako chybné v prípade, že sa výrazne líšili od hodnôt odhadovanej výšky, ktoré inžinieri zadali do systému vopred."
Aneb když zjištěná fakta neodpovídají teoretickým předpokladům, potom běda těm faktům! To vidíme všude kolem sebe (hlavně v souvislosti s ideologií), ale v kosmonautice mě to dost překvapuje. Trochu to připomíná jednu povídku od Stanislava Lema, ve které kosmická loď nechtěně havarovala na Marsu, protože ho podle svého řídicího programu považovala za asteroid v dráze lodi.
LeeMer - 15/7/2023 - 10:09
Na 28. srpna 2023 ve 02:26 SELČ (00:26 UTC) je naplánovaný start japonské nosné rakety HII-A (F47) z kosmodromu Tanegašima. Má vynést dvě odlišná zařízení. Jako první to bude rentgenová kosmická observatoř XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) o hmotnosti 2 300 kg. Ta bude dopravena na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 550 km. Druhým zařízením bude malá japonská měsíční sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) o hmotnosti 730 kg. (suchá hmotnost jen 200 kg). Ta bude navedena na dráhu směrem k Měsíci, jehož vzdálenosti dosáhne během několika dní, ale sonda poletí dál a pomalu se bude k Měsíci vracet. K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.
Ervé - 28/8/2023 - 07:14
Odloženo kvůli počasí. Silný vítr ve velkých výškách.
LeeMer - 28/8/2023 - 08:03
citace 28.8.2023 - 00:02 - MiraH:K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.
To není rozpětí pro přílet k Měsíci, nýbrž časové rozpětí pro přistání na jeho povrchu od okamžiku startu.
MiraH - 28/8/2023 - 09:33
citace 28.8.2023 - 08:03 - Václavík Michal:
citace 28.8.2023 - 00:02 - MiraH:K Měsíci tak přiletí během 4 - 6 měsíců.
To není rozpětí pro přílet k Měsíci, nýbrž časové rozpětí pro přistání na jeho povrchu od okamžiku startu.
Tak to jsem špatně pochopil. Sice mně bylo divné, že by tam byl takový časový rozptyl, ale ta dráha je taková zvláštní, že jsem usoudil, že její parametry budou záviset na přesnosti navedení, protože zřejmě Japonci šetří každý kilogram pohonných látek.
LeeMer - 28/8/2023 - 18:04
XRISM a SLIM jsou ve vesmíru, start H-IIA úspěšný. Dobrá práce.
LeeMer - 7/9/2023 - 07:59
V 01:42:11 SELČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima nosná raketa H-IIA s velmi cenným nákladem. Šlo o předpolední civilní start této nosné rakety. Na oběžnou dráhu dopravila japonsko-americkou astrofyzikální observatoř XRISM a japonský lunární lander SLIM. Kosmický dalekohled XRISM je fakticky náhradou za zničený ASTRO-H (Hitomi). Dalekohled nese dva vědecké přístroje SXT-I (Xtend) a SXT-S (Resolve). První přístroj je zobrazovací kamera pracující v rentgenové oblasti. Mnohem zajímavější a v tandemu s Xtend pracující přístroj je Resolve. Jde o speciálně vyvinutý kalorimetr o velikosti detekční plochy 6×6 pixelů s rozlišovací schopností pod 50 mK. Oba přístroje budou pracovat v energetickém rozsahu od 0,3 do 12 keV. I když je dalekohled americko-japonský, tak se na něm podílela i Evropská kosmická agentura. Dodala například tepelné trubice pro redistribuci tepla či filtrové kolo a příslušnou elektroniku pro přístroj Resolve. Dalším dnešním nákladem byla lunární sonda SLIM. JAXA ještě nerozhodla, ale o přistání na povrch Měsíce se rozhodne (a následně se uskuteční) 4 až 6 měsíců od startu. Na povrchu by měl pracovat po dobu jednoho měsíčního dne. Zajímavostí je způsob přistání, kdy se lander po dosednutí záměrně překlopí. Hlavním cíle mise je otestovat precizní přistání s maximální odchylkou 100 metrů od daného místa dosednutí. To je extrémně důležité pro budoucí mise. Lander SLIM s sebou nese také dva malé moduly. Prvním je LEV-1 což je malý hopsací lander s trojicí vědeckých přístrojů. Druhým je LEV-2 (Sora-Q) což je extrémně malé vozítko o hmotnosti 250 g vybavené dvojicí kamer.
MiraH - 7/9/2023 - 11:30
Záznam startu nosné rakety HII-A (F47) z kosmodromu Tanegašima s rentgenovou kosmickou observatoří XRISM a měsíční sondou SLIM. Kvalita záznamu nic moc, ale zase to vyvažuje exotické odpočítávání v japonštině:
HonzaVacek - 10/9/2023 - 16:57
Mapky s předpokládaným místem přistání landeru SLIM. Místo leží ve východní části kráteru Cyrillus, který má průměr 98 km, poblíž malého kráteru Shioli o průměru 270 m. Ten ale na mapě není vidět. DEM má rozlišení 59 m/px a mapka ze snímků LRO WAC má rozlišení 100 m/px.
No to je pech.
Kdyby panelem pokryli většinu povrchu, nemuseli být až v takových potížích. Uvidíme, jak dlouho se podaří fungovat na baterii, obávám se, že to bude plus minus den nebo dva. Záleží, nakolik jsou schopni omezit spotřebu.
Asi už nemůžou odstartovat a sednout znovu. Jestli jsem to správně pochopil, měl se modul před dosednutím otočit (položit), to asi selhalo. Jestli panely nevyrábí, obrátil se asi modul na opačnou stranu, než měl. [upraveno 19.1.2024 20:08]
kedy maju lokalne poludnie? nemalo by byt tiez koncom tyzdna?
Ervé - 22/1/2024 - 12:12
Takže snad naděje ještě je.
Je ale divné, že panely negenerují aspoň nějaký proud odrazem světla od povrchu. I když je povrch tmavý, pár wattů by to dávat mělo.
yamato - 22/1/2024 - 16:22
citace 22.1.2024 - 12:12 - Ervé:Takže snad naděje ještě je.
naděje na co? dokáže tá sonda, keby sa dobíjala, v tejto polohe vykonať naplánované činnosti?
martinjediny - 22/1/2024 - 20:18
citace 22.1.2024 - 12:12 - Ervé:Takže snad naděje ještě je.
Je ale divné, že panely negenerují aspoň nějaký proud odrazem světla od povrchu. I když je povrch tmavý, pár wattů by to dávat mělo.
ee. na Mesiaci difuzne svetlo nemas a odraz z dola na hor, max. z boku z dola.
Prdpokladam, ze Japonci vyberali cca rovinaty teren, takze odraz svetla od nedalekej skaly, ci hory, aby svetlo prichadzalo z hora, neprichadza do uvahy...
Ervé - 23/1/2024 - 06:51
Přistávali na svahu, tedy nerovném terénu. Odraz je asi příliš slabý kvůli černému povrchu Měsíce s nízkou odrazivostí. Snad modul vydrží do doby, až začne svítit přímo na panely.
martinjediny - 23/1/2024 - 09:37
Odraz svetla od povrchu moze byt skutocne slaby.
prva moja idea vychadza z faktu, ze panely na vrchu pristroja nikdy nemozu byt osvetlene odrazom svetla od roviny, na ktorej pristroj lezi.
druha idea hovori ze druha rovina, ktora je naklonena tak, aby odraz mohol osvetlit vrchnu stranu pristroja, bude v blizkosti roviny na ktorej pristroj lezi v tieni tejto roviny.
to sposobi, ze nielen, ze svetlo je odrazane slabo, ale este aj daleko a este aj to zrejme pod nizkym uhlom.
tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?
Ervé - 23/1/2024 - 09:58
citace 23.1.2024 - 09:37 - Martin Jediny:Odraz svetla od povrchu moze byt skutocne slaby.
prva moja idea vychadza z faktu, ze panely na vrchu pristroja nikdy nemozu byt osvetlene odrazom svetla od roviny, na ktorej pristroj lezi.
druha idea hovori ze druha rovina, ktora je naklonena tak, aby odraz mohol osvetlit vrchnu stranu pristroja, bude v blizkosti roviny na ktorej pristroj lezi v tieni tejto roviny.
to sposobi, ze nielen, ze svetlo je odrazane slabo, ale este aj daleko a este aj to zrejme pod nizkym uhlom.
tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?
Kdyby byly panely nehoře, svítilo by na ně Slunce, modul musel být nakřivo a odvrácený od Slunce.
milantos - 23/1/2024 - 12:34
citace 23.1.2024 - 09:37 - Martin Jediny:
tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?
Problém bude v tom, že v ten okamžik bude nad landerem noc a mráz.
Ervé - 24/1/2024 - 07:36
citace 23.1.2024 - 12:34 - milantos:
citace 23.1.2024 - 09:37 - Martin Jediny:
tak ma napada, kolko svetla dokaze poskytnut spln Zeme?
Problém bude v tom, že v ten okamžik bude nad landerem noc a mráz.
Na Zemi je intenzita světla den 10 000 - 80 000 luxů, noc cca 0,5 lux úplněk, maximálně 0,01 lux hvězdná obloha (když pomůže Venuše a Jupiter). Kdyby na Měsící svítil úplněk Země 5 luxy, pořád je to cca 15 000 x míň než sluneční světlo - panel s 1000 W by dodával 0,07 W. Takže ne-e.
Oči jsou extrémně přizpůsobivé, tak si neuvědomujeme, jak gigantický rozdíl je den-noc.
to Milantos - nad landerem je den a Země musí být taky srpeček vidět, jenže Slunce svítí na špatnou stranu landeru. [upraveno 24.1.2024 07:37]
milantos - 24/1/2024 - 09:50
citace 24.1.2024 - 07:36 - Ervé:Jediny]
to Milantos - nad landerem je den a Země musí být taky srpeček vidět, jenže Slunce svítí na špatnou stranu landeru. [upraveno 24.1.2024 07:37]
To je snad jasné.
Jenže otázka zněla, ..."když bude Země v úplňku "...
No , a v ten okamžik bude nad landerem hluboká noc takže i maximální mráz.
martinjediny - 24/1/2024 - 09:51
to je vazne skutocne giganticky rozdiel
a tiez, ak je noc a mraz, tak experimentovat s desatinkami W, ked potrebujem nabijat je nezmyselne... ...a to aj napriek skutocnosti ze efektivita TD s chladom chladnej strany stupa
Konečně. Kluci japonský, to vám to ale trvalo. Tyhle fotky měli nejpozději v sobotu.
SLIM stojí na hlavě, místo aby ležel. Snad se Měsíc už pootočil tak, aby Slunce dodalo dost wattů. Uvidíme, jestli se jim podaří SLIM zapnout.
Čas běží a za týden začne noc. [upraveno 25.1.2024 09:16]
LeeMer - 25/1/2024 - 09:16
Důležité je také zmínit, že pro zhodnocení úspěšnosti mise si JAXA stanovila 7 hlavních kritérií. 5 z nich bylo splněno u dvou probíhá hodnocení. Lander SLIM přistál 55 metrů východně od středu přistávací oblasti. Podařilo se vypustit na povrch LEV-1 i -2. Byla také pořízena první pozorování kamerou MBC. Zejména v nich chce JAXA pokračovat po obnově činnosti landeru SLIM. Pokud se podaří obnovit provoz landeru SLIM, pak bude pracovat maximálně do 1. února 2024. JAXA nyní vyšetřuje přesnou příčinu abnormality, která nastala ve výšce lehce pod 50 metrů nad povrchem, kdy došlo ke skokovému snížení tahu dvou hlavních raketových motorů o 55 %. Vyhodnocuje se také účinnost deformačních zón na přistávacích nohou.
Upraveno na základě připomínky od Radka, aby to nemátlo.
Ervé - 25/1/2024 - 09:27
citace 25.1.2024 - 09:16 - Václavík Michal:Důležité je také zmínit, že pro zhodnocení úspěšnosti mise si JAXA stanovila 7 hlavních kritérií. 5 z nich bylo splněno u dvou probíhá hodnocení. Lander SLIM přistál 55 metrů východně od středu přistávací oblasti. Podařilo se vypustit na povrch LEV-1 i -2. Byla také pořízena první pozorování kamerou MBC. Zejména v nich chce JAXA pokračovat po obnově činnosti landeru SLIM. K tomu by mohlo dojít nejdříve 1. února 2024, kdy bude dostatečně svítit Slunce na panely fotovoltaických článků. JAXA nyní vyšetřuje přesnou příčinu abnormality, která nastala ve výšce lehce pod 50 metrů nad povrchem, kdy došlo ke skokovému snížení tahu dvou hlavních raketových motorů o 55 %. Vyhodnocuje se také účinnost deformačních zón na přistávacích nohou.
Ten 1. únor je nesmysl. Přistáli 19., to muselo být zhruba den po východu Slunce (18.1.) + 7 dní je 25. - dnes poledne, Slunce začne zapadat, +7 dní je 1.2. Slunce zapadne. Takže 1. je konec, ne začátek, ozvat se musí do té doby - nejpozději 30., aby stihli nějakou vědu a 31., aby zjistili aspoň něco.
Indové píší, že podle fotky jedna hlavní tryska odpadla, je otázkou, jestli už před dosednutím, nebo až při odrazu nebo převalení. Těch 55 m od středu terče je dost dobré. https://www.indiatoday.in/science/story/first-picture-of-slim-spacecraft-from-moon-shows-what-happened-after-landing-2493402-2024-01-25 [upraveno 25.1.2024 09:30]
LeeMer - 25/1/2024 - 09:57
citace 25.1.2024 - 09:27 - Ervé:
Ten 1. únor je nesmysl. Přistáli 19., to muselo být zhruba den po východu Slunce (18.1.) + 7 dní je 25. - dnes poledne, Slunce začne zapadat, +7 dní je 1.2. Slunce zapadne. Takže 1. je konec, ne začátek, ozvat se musí do té doby - nejpozději 30., aby stihli nějakou vědu a 31., aby zjistili aspoň něco.
Je to tak. Pokud se podaří obnovit provoz, tak sonda bude pracovat maximálně do 1. února. Díky.
LeeMer - 25/1/2024 - 10:35
Další novinky k SLIM. K poklesu tahu hlavních motorů došlo v 16:19:18 SEČ. Na navigačním snímku pořízením o dvě sekundy později jsou na lunárním povrchu vidět úlomky. Jde o vnější část trysky a další kousky jednoho z hlavních motorů, který se rozpadl. Přistání landeru SLIM bylo možné (i když obtížně) i s jedním pracujícím hlavním motorem. Ke kontaktu s povrchem Měsíce došlo v 16:19:52 SEČ. Lander byl téměř kolmo k povrchu (to bylo špatně) a rychlost v okamžiku dosednutí 1,4 m/s (tedy nižší než očekávaných 1,8 až 2,7 m/s). Špatná orientace landeru SLIM vůči povrchu a také boční rychlost mimo povolný limit vedly k přetočení landeru o 90° oproti zamýšlené poloze.
martinjediny - 25/1/2024 - 12:58
Vzhladom k tomu, ze im pri pristavani zhavaroval jeden motor, tak to "dopadlo" celkom dobre. [upraveno 25.1.2024 15:21]
MiraH - 25/1/2024 - 22:10
Já bych to úspěšným přistáním nenazval. Spíš měli štěstí, že to dopadlo, jak to dopadlo.
martinjediny - 25/1/2024 - 23:29
Od idealu to ma urcite daleko, ale je fakt ze su na povrchu a nejako funguju...
Vysledok nie je na tom tak dobre, ako Cina, ci India, ale daleko lepsie, ako Rusi, ci USA.
Nuz 16:18:19 SEC sa pristavaciemu tymu zmenil nazor na to, co je stastne pristatie... a teda ze nejake to stastie mali...
Ale asi ako exituje pri startoch rubrika ciastocne uspesny start, tak toto by sme mohli nazvat ciastocne neuspesne pristatie. [upraveno 25.1.2024 23:35]
Ervé - 26/1/2024 - 07:15
A co komunikace? Anténa vysílačky je pokud vím na horní straně, na které SLIM teď stojí (je teď u povrchu). Můžou ji natočit správným směrem? Přinejhorším by SLIM mohl komunikovat přes LEV-1.
Ervé - 28/1/2024 - 10:05
Žádné nové zprávy. Vypadá to špatně, čas se krátí. Na druhou stranu možná jen Japonci jako obvykle makají na 110%, posílají příkazy, stahují data, vyhodnocují fotky, ale vůbec nic neřeknou.
martinjediny - 28/1/2024 - 11:23
ak ti, co vedia makaju a ti co nevedia nehovoria, tak je to vlastne vporiadku
A nezavisly pozorovatel asi netusi, co zodpovedne povedat.
Na druhej strane, ak by to odpiskali, tak uz by sme to zrejme vedeli.
Tak SLIM prý začal fungovat.
Překlad:
Včera večer se nám podařilo navázat komunikaci se SLIM a obnovili jsme provoz!
Okamžitě jsme zahájili vědecká pozorování s MBC a úspěšně jsme získali první světlo pro 10pásmová pozorování.
Pan něco o fotce pudla, tomu nerozumím. https://twitter.com/SLIM_JAXA/status/1751742976253190226
Očekávání japonských vědců a techniků se naplnila. Lander SLIM se podařilo oživit. Příhodné světelné podmínky budou trvat maximálně do 1. února 2024. SLIM se ihned pustil do vědeckých pozorování pomocí palubní kamery MBC. Ta je vybavena InGaAs detekčním prvkem o velikosti 640×512 px citlivým v oblasti od 700 do 1700 nm, která je charakteristická pro lunární regolit. Zorné pole kamery jsou 4° a pomocí naklápěcího zrcátka je možné pořizovat snímky s odměrem 50° a náměrem 70°. Před detekčním prvkem je filtrové kolo s 10 pásmovými propusťmi s šířkou 30 nm. Středy filtrů jsou na 750; 920; 950; 970; 1000; 1050; 1100; 1250; 1550 a 1650 nm. Hlavním cílem je detekce a určení množství hořčíku v horninách blízko místa přistání.
DSN teď komunikuje s Danuri (KPLO), Voyager 2, Webb, Akatsuki (PLC), Wind (29 let stará sonda v L1) a Marsem.
Je známo, jaká je datová rychlost spojení se SLIMem? Počítá se s přenosem dat pomocí DSN? Probíhá komunmikace přímo nebo přes LEV-1?
LeeMer - 29/1/2024 - 12:47
citace 29.1.2024 - 10:41 - Ervé:DSN teď komunikuje s Danuri (KPLO), Voyager 2, Webb, Akatsuki (PLC), Wind (29 let stará sonda v L1) a Marsem.
Je známo, jaká je datová rychlost spojení se SLIMem? Počítá se s přenosem dat pomocí DSN? Probíhá komunmikace přímo nebo přes LEV-1?
Využívá jak domácí UDSC, tak i DSN. LEV-1 je již bez energie.
Ervé - 30/1/2024 - 07:21
citace 29.1.2024 - 12:47 - Václavík Michal:
citace 29.1.2024 - 10:41 - Ervé:DSN teď komunikuje s Danuri (KPLO), Voyager 2, Webb, Akatsuki (PLC), Wind (29 let stará sonda v L1) a Marsem.
Je známo, jaká je datová rychlost spojení se SLIMem? Počítá se s přenosem dat pomocí DSN? Probíhá komunmikace přímo nebo přes LEV-1?
Využívá jak domácí UDSC, tak i DSN. LEV-1 je již bez energie.
Díky za info, Usuda (UDSC) má 64 m anténu, to jsem nevěděl. Je ale stará (přes 30 let v provozu), takže Japonci postavili novou, 54 m anténu Misasa (MDSS, projekt GREAT, 2021 hotovo). Měl ale mouchy, takže Japonci letos dokončí úpravy a vylepšení GREAT2, aby mohli Usudu vyřadit.
martinjediny - 31/1/2024 - 00:39
Na druhou stranu ty zprávy leccos vysvětlují. LEV-1 komunikoval a dokázal i skákat, kamera ale asi nefungovala, protože nebyla potvrzena ani jedna fotka. LEV-2 fungoval a fotil, fotku/fotky? předal přes LEV-1.
SLIM vyfotil okolí a zajímavé body (kameny) k průzkumu pojmenovali podle psů - pudl, bernardýn, akita inu. To vysvětluje tu fotku pudla z 29.1. Doufejme že SLIM pořád funguje energie dojde dnes nebo zítra (v Japonsku je o 8 hodin víc).
1.2. Slunce zapadlo, takže znovu zapadne 29.2., mají tedy tři dny na provoz. Uvidíme, co se podaří oživit a jestli získají nějaké vědecké výsledky.
MiraH - 26/2/2024 - 19:41
Ti Japonci mívají docela napínavé mise plné překvapení.
LeeMer - 27/2/2024 - 08:02
citace 26.2.2024 - 13:02 - Ervé:Uvidíme, co se podaří oživit a jestli získají nějaké vědecké výsledky.
Japonská sonda SLIM má v průběhu druhého lunarního dne provádět snímkování povrchu palubní multispektrální kamerou MBC. Má tak doplnit (červeně vyznačené oblasti) již existující mozaiku několika set snímků z prvního lunárního dne. https://twitter.com/SLIM_JAXA/status/1762095220743930163Ervé - 28/2/2024 - 07:35
Tak jen pilně pracujte. Už ale nedoufám, že bude slušné mediální pokrytí - Japonci očividně nemají zájem o propagaci svých úspěchů.
V 03:01:14 SEČ odstartovala z raketové střelnice (zatím ještě ne kosmodromu) Kii nová soukromá japonská raketa KAIROS. Přibližně 5 sekund po startu došlo k explozi mezi prvním a druhým stupněm a velmi krátce na to ke zničení celé rakety. KAIROS je třístupňová nosná raketa s prvními třemi stupni na tuhé pohonné látky a čtvrtým malým stupněm na kapalné pohonné látky. K čemu přesně došlo se zatím neví, možná k prohoření bloku motoru prvního stupně či předčasné iniciaci autodestrukce (má ji každý stupeň). Protože došlo ke zničení nosné rakety velmi brzy po vzletu, došlo k poškození okolí rampy a vzniku několika požárů. Naštěstí nedošlo ke zranění žádného z pracovníků. S ohledem na povahu pohonných látek bude třeba postupovat při jejich odklízení obezřetně. Japonci jsou naštěstí velmi sdílní při vyšetřování svých kosmických nehod, tak snad tomu bude i v tomto případě. Náklad, který tvořila přibližně 100kg družice se samozřejmě nedostal na oběžnou dráhu. Ale jak ukazuje přiložená fotografie, tak se přeci jen trošku proletěl.
SLIM vydržel mnohe déle, než se plánovalo. Dobrá práce. Otázkou je, kolik užitečných dat získají za těch pár hodin, kdy funguje.
Kamil73 - 17/4/2024 - 21:25
Koiči Wakata se právě stal zaměstnancem Axiom Space, prý bude mít na starost oblast Indopacifiku. Na fotce je s Peggy a Michaelem, takže předpokládám, že bude dalším velitelem jejich misí. A dám ruku do ohně na to, že brzo poletí čistě asijská (japonská) posádka. Je načase, abyxse probudila i ESA, ta by přeci vůbec Axiom nepotřebovala a mohla by dojednat své mise přímo se Space X, Andreas Mortensen už má pilotní výcvik na Dragon, tak šup šup.
LeeMer - 24/4/2024 - 10:48
Včera se opět na měsíčním povrchu probudil japonský lander SLIM. I když to nebylo plánováno, tak přežil již třetí lunární noc. A to ještě v nestandardní pozici po ne úplně vydařeném přistání. Zveřejněný snímek byl pořízen ihned po probuzení navigační kamerou.
Dnes v 03:00 SEČ odstartovala z raketové střelnice (zatím ještě ne kosmodromu) Kii soukromá japonská raketa KAIROS. Šlo o druhý start této nosné rakety s prvními třemi stupni na tuhé pohonné látky a čtvrtým malým stupněm na kapalné pohonné látky. Bohužel, stejně jako při premiérovém startu z 13. března, nebyl její let úspěšný. Přibližně 80 sekund po startu byla pozorována nesrovnalost v trajektorii letu. Pravděpodobně došlo k prohoření spalovací komory motoru, ale vyšetřování je na začátku. Bylo potvrzeno, že došlo k odhození prvního stupně a aerodynamického krytu. Let byl 187 sekund po startu prohlášen za ztracený. Na oběžnou dráhu se tak nedostala malá technologická družice TATARA-1 a čtveřice 3U CubeSatů.
V 09:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima nosná raketa H3 ve verzi 22S, tedy s dvojicí motorů LE-9 v prvním stupni, dvěma urychlovacími stupni SRB-3 a krátkým aerodynamickým krytem. Na oběžnou dráhu byla dopravena japonská navigační družice QZS-6 (Mičibiki-6). Jedná se o první družici bloku III s hmotností 4,9 t. Navigační signál je vysílán v sedmi kanálech v pásmu L. Družice bude umístěna na geostacionární oběžné dráze s bodem zavěšení 90,5° v.d. QZS-6 je vybavena novým systémem mezidružicové komunikace. Na palubě družice QZS-6 je také aparatura Kosmických sil USA k optickému sledování objektů na různých oběžných drahách. Obdobná bude také na družici QZS-7 (geostacionární dráha, 184,5 °v.d.), jejíž vypuštění se plánuje v roce 2026. V roce 2025 by měla být ještě vypuštěna družice QZS-5 (skloněná geosynchronní dráha, 139,0° v.d.). Po vypuštění zbývajících družic bude japonský navigační systém QZSS schopen nezávislého provozu na ostatních polohových systémech.
