Témata: China Mars 2020

admin - 13/3/2018 - 01:12

Sonda si zaslouží vlastní vlákno.
Aerodynamické testy landeru jsou v běhu, testy přistání už proběhly, padákový systém byl vyzkoušen už v roce 2016.

https://gbtimes.com/chinas-2020-mars-probe-undergoing-testing-for-entry-descent-and-landing-on-the-red-planet



MiraH - 2/4/2020 - 18:41




Čínská sonda k Marsu během zkoušek. V horní části je kryt chránící přistávací modul s vozítkem. Pod ním je orbitální modul s pohonným systémem.


Letos (2020) má Čína vyslat sondu s vozítkem k Marsu. Oficiální jméno tato sonda zatím nemá. Běžně se o ní hovoří jako o čínské sondě (misi) k Marsu nebo Čínský Mars rover 2020. Předpokládám, že později dostanou sonda i vozítko mnohem poetičtější jména. Ale prozatím se sonda pojmenovává jako Huoxing 1 (HX 1). Huoxing je v překladu jméno pro planetu Mars. "Huo" znamená "oheň" a vyslovuje se zjednodušenou českou transkripcí jako [chuo]. "Xing" je v překladu "hvězda" a vyslovuje se zjednodušeně jako [sing]. Tedy Huoxing [Chuo-sing] je v překladu "Ohnivá hvězda" (Hvězda ohně).


Plán je plán a málokdy se dodrží, obzvlášť v kosmonautice, a skutečný sled událostí se teprve ukáže. Startovací okno začíná 23. července 2020 a končí 5. srpna 2020.

Nicméně, v případě využití hned prvního dne startovacího okna, je plán mise následující:

23. 7. 2020 - Start rakety Dlouhý pochod 5, která vynese sondu na přechodovou Hohmannovu dráhu směrem k Marsu (Přelet trvající asi 7 měsíců).

11. 2. 2021 - Přílet sondy k Marsu. Bude provedený brzdící manévr, který zachytí sondu na protáhlé orbitální dráze. Postupně bude snižováno apocentrum dráhy.

21. 2. 2021 - Dosažení plánované pracovní oběžné dráhy 265 x 11943 km se sklonem 86,9°. Orbitální sonda bude fotit předem vybraná místa pro přistání.

23. 4. 2021 - Oddělení (po 2 měsících!) přistávacího modulu s vozítkem a téhož dne by mělo dojít k přistání na povrchu Marsu.

23. 4. 2021 - Zde se zdroje rozcházejí. Dle jednoho by vozítko mělo sjet na povrch Marsu jestě tentýž den, kdy dojde k přistání. Druhý zdroj říká, že teprve po 7 dnech po přistání, 30. 4. 2021, by mělo vozítko sjet z přistávacího modulu na povrch planety.


Plánovaná životnost orbitální sondy je 1 marsovský rok (687 pozemských dnů). Životnost vozítka na povrchu Marsu je naplánována na 90 solů (marsovských dnů).


Sonda Huoxing 1 [Chuo-sing 1] má hmotnost asi 5 000 kg a skládá se ze tří částí. Z orbitálního modulu, přistávacího modulu a vozítka. Mnoho technologií je převzato z čínského lunárního programu. Například motor na orbitálním modulu o tahu 3 000 N je stejný jako bude ten, který použije měsíční sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] na start z Měsíce. Motor s proměnným tahem F-36 na přistávacím modulu je modifikovaný motor založený na motoru s proměnným tahem až 7500 N ze sond Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Tlumící prvek přistávacího mechanismu je vyrobený z vysoce účinné slitiny pohlcující energii vyvinuté taktéž pro sondy Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Z programu Chang'e [Čchang-e] je převzatý také inteligentní systém vyhýbání se překážkám včetně senzorů.




Proběhlo testování marsovského vozítka. Na obrázku vlevo je znázorněno testování ve větrném tunelu, kde se můžou měnit podmínky jaké jsou na Marsu. Měnit teplotu v rozmezí -150 až 120°C, tlak v rozmezí 1 mPa až 20 kPa, rychlost a směr větru 0 až 20 m/s.




V listopadu 2019 proběhlo testování přistávacího a řídícího systému sondy na simulátoru. Testované procesy zahrnovaly vznášení se, vyhýbání se překážkám a klesání v simulovaném marťanském prostředí. (Zdroj snímků: Xinhua/Jin Liwang)

Zkušební zařízení slouží k simulaci gravitačního zrychlení na Marsu, tedy asi 1/3 pozemského. Konstrukce je tvořena 6 stožáry vysokými 140 m. Uprostřed je červená plošina, která je upevněna 36 ocelovými lany. Díky přesnému ovládání je plošina schopna pro modul simulovat marťanské gravitační prostředí a je schopna sledovat modul, aby se mohl přesně pohybovat. Na zemi je vytvořeno simulované prostředí povrchu Marsu, tvořené umělými krátery a kameny.

Videa z testování přistávacího a řídícího systému sondy na simulátoru pocházejí ze 14. listopadu 2019. Je na nich vidět simulaci procesu oddělení modulu ve výšce 70 m, vznášení ve výšce 67 m nad povrchem, hledání bezpečného místa přistání a pak sestoupení do výšky 20 m v režimu vyhýbání se překážkám:









V lednu 2020 byla provedena zkouška fungování kyslíkovodíkových motorů YF-77, které jsou přímo určeny pro raketu Dlouhý pochod 5 (Y-4), která vynese sondu Huoxing 1 [Chuo-sing 1]. Raketa Dlouhý pochod 5 má v centrálním prvním stupni dva takové motory. Nefunkčnost jednoho z těchto motorů vedla k selhání nosné rakety (Y-2) v roce 2017. Ke konci roku 2019 úspěšně odstartovala 3. raketa Dlouhý pochod 5 (Y-3), čímž se tento nosič vrátil zpět do služby. Ještě před vynesením sondy Huoxing 1 [Chuo-sing 1] je náplánován ještě jeden start rakety Dlouhý pochod 5B s testovací novou kosmickou lodí.




Detail na kola marsovského vozítka.




10. března 2020 Pekingské středisko pro letecký a kosmický provoz oznámilo, že Čína dokončila testy sondy Huoxing 1 [Chuo-sing 1] před průzkumnou misí na Mars. Konkrétně proběhly zkoušky spojení mezi střediskem a sondou.




Místo přistání přistávacího modulu s vozítkem je v oblasti Utopia Planitia, kde jsou předběžně vybrány dvě oblasti. Na snímku je to oblast označená jako "Site 2". Další potencionální místo přistání je v oblasti Chryse Planitia, která je na snímku označená jako "Site 1".

Hezkou infografiku "Mars Rover Landing Map 2020" vytvořil Geoff Barrett. Ale protože si nejsem jistý se sdílením jeho výtvoru z důvodu ochrany autorských práv, tak sem dám jen odkaz na jeho stránky: https://gdbarrett.com/ , kde si ji můžete najít v archívu.


https://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/robotic-exploration/where-how-china-mars-mission-news
https://twitter.com/AJ_FI/status/1230166451480297472
https://twitter.com/AJ_FI/status/1230429884637437952
https://twitter.com/GeoffdBarrett/status/1235730531746226177
http://www.ecns.cn/news/sci-tech/2020-03-10/detail-ifzuhesu4125618.shtml
https://www.space.com/china-moon-lander-rover-first-picture.html
http://www.xinhuanet.com/english/2019-11/14/c_138555339.htm
https://www.acfun.cn/a/ac12236144
https://mp.wixin.qq.com/s/O6D9UK3J8hpCXgOtlzK0-A (momentálně už nedostupné)
https://mp.weixin.qq.com/s/cBUMfHDCYbPDtROa7-CVtg
https://www.6parknews.com/newspark/view.php/view.php?app=news&act=view&nid=380659
https://spacenews.com/chinas-first-mars-spacecraft-undergoing-integration-for-2020-launch/

火星一号 中国火星探测器


MiraH - 24/4/2020 - 19:21



Při příležitosti 5. „Čínského vesmírného dne“ představila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) jméno pro čínskou sondu k Marsu 2020. Jmenuje se Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Název znamená v překladu „Nebeské otázky“ nebo by se to mohlo přeložit i jako „Otázky k nebesům“. Název Tianwen [Tchien-wen] pochází z básně, kterou napsal jeden z největších básníků starověké Číny Qu Yuan [Čchü Jüan] (asi 340 - 278 př. n. l.) V básni položil řadu otázek týkajících se oblohy, hvězd, mýtů a skutečného světa a ukázal své pochybnosti o některých tradičních pojmech a duchu hledání pravdy.

CNSA se vyjádřila, že do budoucna budou všechny čínské planetární průzkumné mise pojmenovány dle série Tianwen [Tchien-wen]

Jméno marsovského vozítka zatím oznámeno nebylo. Jeho jméno bude vybráno později.




Také bylo představeno všeobecné logo čínských planetárních průzkumných misí PEC (Planetary Exploration of China). Logo zobrazuje 8 planet sluneční soustavy (u Země je i Měsíc), které jsou stylizované na svých oběžných dráhách do znázornění latinského písmene „C“, , které má tři významy a vyjadřuje čínské planetární mise (China), ducha spolupráce (Cooperation)a schopnost provedení dálkových planetárních vesmírných misí (Capability of deep space missions). Na druhém obrázku je upravené logo pro průzkumné mise směřující k Marsu.


Do začátku startovního okna, které začíná 23. 7. 2020, zbývají 3 měsíce. V současné době je zřejmě marsovská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] už na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan].

Bylo uvolněno pár snímků z přípravy, montáže a testování sondy:



Čínské marsovské vozítko v termální a vakuové zkušební komoře.






https://twitter.com/NamusLake
https://twitter.com/AJ_FI
https://twitter.com/Cosmic_Penguin
https://spacenews.com/chinas-mars-mission-named-tianwen-1-appears-on-track-for-july-launch/

天问一号 [upraveno 24.4.2020 20:40]


admin - 2/7/2020 - 22:10

Tianwen 1, mise k Marsu, by měla odstartovat mezi 20. a 25. červencem.

https://www.channelnewsasia.com/news/asia/china-eyes-july-20-25-launch-for-mars-rover-12891548


MiraH - 5/7/2020 - 22:37



Marsovské vozítko v termální a vakuové zkušební komoře.


Zpráv ohledně připravované čínské misi Tianwen-1 [Tchien-wen 1] je poměrně málo. Prý všichni pracovníci dostali zákaz o projektu mluvit. Zřejmě se čínské politické vedení obává případného neúspěchu. Přesto se občas nějaká informace objeví a tak je možné předpokládat, že přípravy ke startu úspěšně pokračují.

Samotná sestavená sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] byla 10. dubna 2020 letecky přepravena na kosmodrom Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan].




Komunikace se sondou u Marsu, který bude v různé vzdálenosti od 56 do až 400 miliónů kilometrů, bude obtížná. Signál z Marsu bude utlumený a velmi slabý. Pro zajištění lepšího příjmu tohoto signálu začala Národní astronomická observatoř Čínské akademie věd budovat v roce 2018 novou přijímací anténu GRAS-4 (Ground-based Regional Augmentation System-4) v okrese Wuqing [Wu-čching] ve městě Tianjin [Tchien-ťin]. 25. dubna 2020 byla její rozpracovaná parabolická anténa vyzvednuta jeřábem na základnu. Při sledování videa zvedání antény jsem si kladl otázku, proč je parabolický disk tak nedokončený. Jediné vysvětlení, které mě napadlo, bylo, že jeřáb má omezenou nosnost a celý disk by neuzvedl. A pak při plném průměru disku by tento disk zavazel ramenu jeřábu a jeřáb by tak nešlo použít.

Dvě videa ze zvedání antény:








Vizualizace antény po dokončení.

Anténa bude dokončena až v říjnu 2020, tedy v době, kdy bude kosmická sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] už na cestě k Marsu. Po dokončení se stane největší jednosměrnou plně pohyblivou anténou v Asii. Dokončená anténa bude mít průměr 70 m a výšku 72 m. Bude pracovat ve frekvenčních pásmech S, X a Ku.

I tak bude obtížné signál přijímat a v průběhu komunikace se sondou se budou využívat i 50m a 40m antény v okresech Miyun [Mi-jün] a Kunming [Kchun-ming] a v Pekingu. Antény budou přijímat signál současně a poté syntézou signálu získávat data. V průběhu května probíhalo vylepšení a aktualizace vybavení čínské sledovací sítě, aby byla schopná komunikovat se sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Omezení provozu mělo vliv i na měsíční misi Chang'e 4 [Čchang-e 4], kdy vozítko během 18. měsíčního dne neprovedlo žádné přejezdy ani měření.




Nákladní lodě Yuanwang 21 a 22 [Jüan-wang]

16. května 2020 nákladní lodě Yuanwang 21 a 22 [Jüan-wang] vyrazily z přístavu ve městě Tianjin [Tchien-ťin] směrem k ostrovu Hainan [Chaj-nan]. Ve svých útrobách měly jednotlivé části nosné rakety Dlouhý pochod 5, která vynese kosmickou sondu Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Komponenty nosné rakety Dlouhý pochod 5, poté co byly převezeny nákladními loděmi Yuanwang 21 a 22 [Jüan-wang], dorazily 24. května 2020 na kosmodrom Wenchang [Wen-čchang]. Přípravy nosné rakety ke startu trvají asi 2 měsíce.




21. května 2020 zemřel Wan Weixing [Wan Wej-sing] ve věku 62 let (pravděpodobně na rakovinu). Wan Weixing [Wan Wej-sing] byl hlavní vědec čínského programu průzkumu Marsu, byl členem Čínské akademie věd a výzkumný pracovník Ústavu geologie a geofyziky. Zemřel asi dva měsíce před plánovaným startem nosné rakety Dlouhý pochod 5 se sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1], na jejímž vývoji se podílel. Zajímavostí je, že jedním z významů jeho jména Weixing [Wej-sing] je "družice". Všimněte si znaku 星 - xing [sing] pro označení hvězdy (planety).




Sledovací loď Yuanwang 6 [Jüan-wang 6] otestovala nová vybavení a antény určené ke sledování a podpoře mise Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. 3. července se vrátila do přístavu. Zde setrvá do 12. července 2020, kdy vypluje na plavbu v délce větší než 110 dnů. Během této plavby má sledovat a podpořit komunikaci s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1].


Sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] bude využívat i technologie vyvinuté pro jiné čínské kosmické programy. Přistávací modul bude využívat technologie tepelného štítu a padáku odvozené z kosmických lodí Shenzhou [Šen-čou]. Z měsíčního programu bude použitý motor na orbitálním modulu o tahu 3 000 N, který je stejný jako bude ten, který použije měsíční sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] na start z Měsíce. Motor s proměnným tahem F-36 na přistávacím modulu je modifikovaný motor založený na motoru s proměnným tahem až 7500 N ze sond Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Tlumící prvek přistávacího mechanismu je vyrobený z vysoce účinné slitiny pohlcující energii vyvinuté taktéž pro sondy Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Z programu Chang'e [Čchang-e] je převzatý také inteligentní systém vyhýbání se překážkám včetně senzorů.

Startovací okno se otvírá 23. července 2020, což je za 17 dnů. Jak už napsal Martin Kostera výše, objevily se neoficiální informace, že by se start mohl uskutečnit mezi 20. a 25. červencem. Zajímavé je, že stránka na kterou odkazuje Andrew Jones na Twitteru se stejnou informací, byla na čínském webu smazaná.


https://mp.weixin.qq.com/s/gRYtMYPaYTKVCzXeG477uA
https://spacenews.com/rocket-arrives-as-china-targets-july-for-tianwen-1-mars-mission-launch/
https://twitter.com/NamusLake/status/1279051973170429952
https://mp.weixin.qq.com/s/a6CfZDcK01kXQPNfJQ01Eg
https://www.sohu.com/a/396683999_260616
https://twitter.com/AJ_FI/status/1279685889585754114 [upraveno 6.7.2020 19:33]


MiraH - 16/7/2020 - 22:09



7. července 2020 dorazil tým státní televize CCTV (China Central Television), který bude zajišťovat přímý přenos ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1], na kosmodrom Wenchang [Wen-čchang]. Vypadá to na živý přenos včetně 4K/8K rozlišení.




13. července 2020 opustila sledovací loď Yuanwang 6 [Jüan-wang 6] přístav. Loď vyplula na plavbu s plánovanou dobou více než 110 dnů, během které má sledovat a podpořit komunikaci s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Bude to poprvé, co bude operovat ve třech oceánech při jedné plavbě. Na své cestě dlouhé asi 10 000 námořních mil se bude plavit v Tichém, Indickém a Atlantském oceánu, kde bude podporovat několik vesmírných misí. (Photo/Xinhua)

Byl potvrzený start nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] stanovený na 23. července 2020. Záložní okna jsou stanovena na 24. a 25. července.

Na této adrese: https://live.bilibili.com/9733600?share_source=copy_link by měl být neoficiální (amatérský) přenos z vývozu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) na startovací rampu 101 na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang], který se očekává 17. července bez bližšího upřesnění.


https://twitter.com/LiuyiYiliu/status/1280441428653596673
https://twitter.com/LiuyiYiliu/status/1281271236497215488
https://twitter.com/NamusLake/status/1283765434383085568
https://www.chinadaily.com.cn/a/202007/13/WS5f0c1fd4a310834817259170.html

天问一号


MiraH - 17/7/2020 - 07:15



Tak vývoz nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] na startovací rampu už proběhl.




Zajímavostí je, že na aerodynamickém krytu jsou i loga zahraničních spolupracujících organizací.

https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1283947347567800320
https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1283978465062998016 [upraveno 17.7.2020 07:22]


MiraH - 17/7/2020 - 21:58

Nějaké "pohyblivé obrázky" z dnešního vývozu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4):






Nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y4) opouští montážní budovu VAB (Vehicle Assembly Building) s kódovým označením "501". Tato budova je vysoká 99,4 m a má 15 podlaží - 14 nadzemních a jedno podzemní.




Nosná raketa byla převezena na mobilní startovací plošině MPL (Mobile Launcher Platform), která se pohybuje na kolejové "železniční" trati s rozchodem 20 m. Překonání vzdálenosti 2 800 m od montážní haly 501 ke startovací rampě 101 zabralo kolejovému dopravníku asi dvě hodiny.




Startovací rampa s kódovým označením "101" se skládá z pevné obslužné věže, podzemních deflektorů plamenů a čtyř hromosvodů. Obslužná věž je ocelová a železobetonová konstrukce s výkyvnými rameny a rotačními plošinami, které umožňují technikům přístup kolem celého obvodu nosné rakety. Je to také první čínská startovací rampa, která má systém potlačení zvuku, který rozprašuje velké objemy vody nad startovací plošinou včetně prostoru pod ní, aby utlumil zvukové vlny generované raketovými motory a také k zabránění požárů, které by mohly být způsobeny spalinami z raketových motorů.


Start nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] je stanovený na 23. července 2020 pravděpodobně kolem poledne místního času, tj. kolem 4. hod UT (6. hod SELČ). Záložní startovací okna jsou stanovena na 24. a 25. července.


https://twitter.com/NamusLake/status/1284141103311212544
https://twitter.com/NamusLake/status/1284139829706608647
https://chinaspacereport.wordpress.com/facilities/wenchang/ [upraveno 17.7.2020 22:15]


MiraH - 22/7/2020 - 13:08





Předpokládaná trajektorie letu nosné rakety s vyznačenými oblastmi dle zprávy NOTAM, kam budou dopadat odhozené stupně.


Čínské oficiální zdroje zatím o startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] tajemně mlčí. Neoficiálně a podle informací o varování před nebezpečím pro piloty NOTAM (Notice(s) To Airmen) je start stanovený na 23. července 2020 mezi 4.- 7. hod UT, tj. 6.- 9. hod SELČ. Nejpravděpodobnější čas startu bude mezi 4:00 - 4:45 UT, tj. 6:00 - 6:45 SELČ. Záložní startovací okna jsou stanovena na 24. a 25. červenec.

Podle neoficiálních informací bude dnes večer v Číně oznámený čas startu a (pravděpodobně) i přenos. Uvidíme, jak se to vyvine.

https://twitter.com/AJ_FI/status/1285805158379683840
https://twitter.com/NamusLake/status/1285693975882543109
https://twitter.com/NamusLake/status/1285596977548398593


MiraH - 22/7/2020 - 22:09



Snímky z montáže druhého stupně CZ-5-HO s dvěma kryogenními motory YF-75D (na prvních snímcích ještě nejsou kompletní).




Pohled do Pekingského řídícího střediska během zkoušek 20. července 2020. Jak jsou pečlivě rozmazané údaje na centrálním panelu.




Infografika k připravovanému startu. (Zroj: https://nkknspacepage.wordpress.com/ )


Zatím žádná změna. Stále platí neoficiální informace, že je start stanovený na 23. července 2020 mezi 4. - 7. hod UT, tj. 6. - 9. hod SELČ. Nejpravděpodobnější čas startu bude mezi 4:00 - 4:45 UT, tj. 6:00 - 6:45 SELČ.


https://twitter.com/NamusLake
https://twitter.com/AJ_FI
https://nkknspacepage.wordpress.com/


MiraH - 23/7/2020 - 05:52



Vypadá to, že odpočítávání ke startu je v plném proudu. Oficiální informace se nezměnily, to znamená zarputilé mlčení. Podle neoficiálních informací bude start kolem 4:40 UT, tj. 6:40 SELČ.

Neoficiální stream je zde: https://www.douyu.com/9019378


https://twitter.com/NamusLake/status/1286121450890502145


MiraH - 23/7/2020 - 06:03

Neoficiální přenos je i na YouTube:


MiraH - 23/7/2020 - 06:39

Přestalo odpařování kyslíku.


MiraH - 23/7/2020 - 06:41

START.


MiraH - 23/7/2020 - 06:57





Nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] odstartovala kolem 04:41 UT, tj. 06:41 SELČ. Start proběhl dobře, ale čínská státní televize mě hluboce zklamala, protože nebyl vůbec žádný oficiální přenos. A ani žádné oficiální informace. Prý ještě 10 min před startem ve zprávách čínské státní televizi hlásili, že start proběhne mezi koncem července a začátkem srpna. Jen díky amatérským nadšencům víme, že raketa odstartovala. I ten neoficiální přenos byl dost špatný, protože na poslední chvíli začali manipulovat s kamerou nebo mobilem. No i tak jsem rád, že to vyšlo. Jsem zvědavý na oficiální informace. K něčemu tam ten televizní tým CCTV musel být. [upraveno 23.7.2020 07:54]


LeeMer - 23/7/2020 - 07:42

Start v 6:41 SELČ, úspěšné oddělení sondy po skončení druhého zážehu horního stupně rakety CZ-5 v 7:18 SELČ.


MiraH - 23/7/2020 - 07:53





Oddělení sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] od druhého stupně se uskutečnilo v 05:18 UT (07:18 SELČ). Sonda je na cestě k Marsu. Gratuluju!




天问一号 = Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Vidím, že použili kombinaci čínských a latinských znaků.

https://twitter.com/AJ_FI
https://twitter.com/NamusLake [upraveno 23.7.2020 09:38]


LeeMer - 23/7/2020 - 09:56

Video ze startu nosné rakety CZ-5 se sondou Tianwen-1 a její oddělení od horního stupně.


MiraH - 23/7/2020 - 21:36

Zajímavé. Dost významný zdroj informací z čínského kosmického dění byl (je) uživatel NamusLake na Twitteru. A teď vidím, že mu pozastavili účet. Nevím, čím se provinil, ale doufám, že to nebyl "únik informací". To by byla velká škoda, protože čínská oficiální média za moc nestojí.

https://twitter.com/NamusLake


MiraH - 28/7/2020 - 12:31



Ještě se vrátím některými podařenějšími snímky ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Ke startu došlo ve 04:41:15 UT 23. července 2020, což je docela v dobré shodě s neoficiálními zprávami o čase startu. Oficiální čínské zdroje nepochopitelně mlčely. Podle neoficiálního zdroje měli pracovníci podílející se na misi a jejích přípravách zakázáno o datu startu mluvit.











Northolt Branch Observatories (NBO), což je astronomická observatoř založená v roce 2015 v Londýně, která se zaměřuje na astrometrii blízkozemních asteroidů a dalších malých objektů Sluneční soustavy, zveřejnila snímek na kterém je zachycena sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] 19 hodin po startu ve vzdálenosti 295 000 km. Na snímku je i pravděpodobně horní (druhý) stupeň nosné rakety Dlouhý pochod 5, který je taktéž na dráze směřující k Marsu, ale samotnou planetu by měl minout.




Během rutinní prohlídky při hledání nebezpečných asteroidů byla dalekohledem ATLAS-MLO, který provozuje americký Úřad pro koordinaci planetární obrany PDCO (Planetary Defense Coordination Office) zaznamenaná i čínská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] na cestě k Marsu.




Na podporu popularizace vesmírných znalostí a přilákání pozornosti veřejnosti na kosmickém průmyslu byla 24. července 2020 ve městě Wenchang [Wen-čchang] slavnostně zahájena "globální" kampaň na pojmenování čínského marsovského vozítka. Tady si dovolím zapochybovat o smyslu popularizace a přilákání pozornosti veřejnosti touto akcí, která je v rozporu s dosavadním utajováním i jen základních informací od oficiálních zdrojů. Ale třeba se to změní. V každém případě má kampaň probíhat ve čtyřech fázích. První fází je možnost podání návrhu jména vozítka do půlnoci 12. srpna 2020 prostřednictvím mobilní aplikace Baidu [Paj-tu], nebo v papírové podobě přímo do kanceláře globální kampaně. Teoreticky je to i pro nás. Sponzor akce Baidu App (Baidu Inc.) je čínská nadnárodní technologická společnost specializující se na vývoj internetových služeb a umělé inteligence. Je to takový "čínský Google". Dalšími fázemi by mělo být vybrání 10 jmen vybranými "soudci", veřejným hlasováním výběr tří nejlepších jmen a nakonec finální výběr. (Z fotografie s modelem vozítka je alespoň možné udělat si představu o jeho velikosti.)







Čínská vědecká spisovatelka "haibaraemily" ( https://twitter.com/haibaraemily1 ) zveřejnila na Twitteru obrázky s popisem rozmístění vědeckých přístrojů na orbitálním modulu i na vozítku. Velmi detailní popis přístrojů je na webu Kosmonautix v tomto článku: https://kosmonautix.cz/2020/07/uzitocne-zatazenie-sondy-tianwen-1/


26. července 2020 překročila sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] vzdálenost jeden milión kilometrů od Země. Očekávají se i snímky Země spolu s Měsícem.



Černobílý snímek Země a Měsíce z optického navigačního čidla z 27. července 2020 ze vzdálenosti 1,2 miliónu kilometrů.


https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1286171144328863745
https://twitter.com/haibaraemily1/status/1287377988854538245
https://twitter.com/NBObservatories/status/1286470083833991174
https://twitter.com/AsteroidWatch/status/1286665542624043009
https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1286204673322409984
http://www.xinhuanet.com/english/2020-07/24/c_139237887.htm
https://twitter.com/TheElegant055/status/1287973840275091457
https://twitter.com/AJ_FI/status/1288071445680201729 [upraveno 28.7.2020 16:07]


MiraH - 7/2/2021 - 22:04



Blíží se konec cesty čínské kosmické sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Po letu dlouhém asi 470 miliónů kilometrů a trvajícím asi 6,5 měsíců přilétá sonda ke svému cíli - Marsu. Kosmická sonda se vydala na svou cestu 23. července 2020 na nosné raketě Dlouhý pochod 5 (Y4), která ji navedla na Hohmannovu trajektorii směrem k Marsu. V průběhu letu byly naplánovány 4 korekční manévry pro úpravu dráhy k přesnějšímu navedení na setkání s planetou. Tři manévry byly provedeny v průběhu letu a poslední naplánovaný čtvrtý manévr (TCM-4) sonda provedla 5. února 2021.






V září 2020 byla ze sondy vystřelena neřízená malá kamera, která rotovala a pořizovala snímky svého okolí. Kamera byla vybavená širokoúhlými objektivy na obou stranách a pořizovala snímky rychlostí 1 snímku za sekundu. Tak se jí podařilo vyfotit samotnou sondu ze dvou různých vzdáleností. Snímky byly přeposlány přes sondu Tianwen-1 [Tchien-wen 1] na Zemi. Stejně tak i sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] nasnímala vzdalující se kameru.






4. února 2021 pořídila sonda snímek Marsu svou kamerou s vysokým rozlišením ze vzdálenosti 2,2 miliónů kilometrů. Označené oblasti na snímku jsou: (1) planina Acidalia (Acidalia Planitia), (2) planina Chryse (Chryse Planitia), (3) pláň Meridiani (Meridiani Planum/Sinus Meridiani), (4) kráter Schiaparelli a (5) údolí Marineru (Valles Marineris).




Sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přiletí k Marsu 10. února 2021 kolem 12:00 UT, kdy provede motorický brzdící manévr, kterým bude navedena na protáhlou záchytnou oběžnou dráhu s parametry 400 x 180 000 km a se sklonem k rovníku 11,8° a dobou oběhu 11 dnů. V té době bude vzdálenost Marsu od Země asi 190 miliónů kilometrů a rádiový signál urazí tuto vzdálenost za asi 10 minut, takže všechny operace s naváděním na oběžnou dráhu bude sonda provádět sama. Postupně bude sonda upravovat svou oběžnou dráhu na výslednou s parametry 265 x 12 000 km se sklonem k rovníku 86,9° (tedy polární dráhu) a s dobou oběhu 7,8 hodiny.


Očekává se, že přistávací modul s vozítkem přistane na povrchu Marsu až v průběhu května. Do té doby bude sonda upravovat svou orbitální dráhu a studovat povrch Marsu. Předpokládá se, že cílovým místem přistání bude planina Utopia (Utopia Planitia).

Pro zajímavost sonda Al Amal Spojených arabských emirátů přiletí k Marsu 9. února 2021. A americká sonda Mars 2020 s vozítkem Perseverance [,pə:si'virəns / ˌpɜːsɪˈvɪərəns] má přiletět 18. února 2021.


https://mp.weixin.qq.com/s/qy_M1IHgzP9OCThP-TnyOQ
https://www.space.com/china-tianwen-1-mission-first-mars-photo
https://mp.weixin.qq.com/s/nAwQ6wUMmIcRGi7cAZwflQ

天问一号 [upraveno 8.2.2021 21:46]


MiraH - 9/2/2021 - 20:15

Stále platí, že sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přiletí k Marsu 10. února 2021 a kolem 13:00 SEČ (12:00 UT) provede motorický brzdící manévr, kterým bude navedena na protáhlou záchytnou oběžnou dráhu. Objevila se informace, že by Čínská ústřední televize CCTV vysílala přímý přenos této události. Konkrétně na kanálu CCTV-4 od 12:30 SEČ (11:30 UT). Bylo by to v čínštině, tak se snad objeví i něco v angličtině. Oficiální informace zatím nejsou.


https://twitter.com/AJ_FI/status/1359187714827026438


MiraH - 10/2/2021 - 11:24

Okamžik brzdícího manévru se blíží. Oficiálních informací mnoho není. Kolem 13. hodiny SEČ (12. UT) by se měl uskutečnit brzdící manévr zapálením motoru o tahu 3 000 N na dobu 14 minut. Stejně jako včera sonda Al Amal, tak i čínská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] provede brzdící manévr automaticky a v průběhu letu vletí do rádiového stínu za planetou Mars. Signál, který nás bude informovat o úspěšném navedení sondy na záchytnou orbitální dráhu kolem Marsu bude mít zpoždění asi 11 minut z důvodu velké vzdálenosti Marsu od Země, což je asi 190 miliónů kilometrů. O časovém sledu událostí se zatím vedou jen dohady. Tak uvidíme.


MiraH - 10/2/2021 - 13:06

Vypadá to, že přímý přenos nikde není a oficiální zdroje mlčí. Nicméně by v tuto chvíli měl probíhat brzdící manévr.


MiraH - 10/2/2021 - 13:11



Alespoň mámě signál ze sondy sledovaný německými radioamatéry.


MiraH - 10/2/2021 - 13:18

Podle signálu sledovaného německými radioamatéry 20m anténou je potvrzeno, že přijetí signálu se změnou brzdícího manévru bylo ve 13:03 SEČ (12:03:30 UT). Takže máme alespoň nějaké potvrzení brzdícího manévru.


MiraH - 10/2/2021 - 13:26

Bylo i potvrzeno přerušení signálu ze sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] ve 13:13 SEČ (12:13:50 UT), které bylo očekáváno a bylo způsobeno vstoupením sondy do oblasti rádiového stínu Marsu. Vystoupení ze stínu se očekává ve 13:48 SEČ (12:48 UT). Tak musíme čekat.


MiraH - 10/2/2021 - 13:53

V 13:48 SEČ (12:48 UT) bylo potvrzeno obnovení signálu ze sondy, což znamená, že vyletěla před 11 minutami z rádiového stínu. Vypadá to, že jde vše podle plánu.


MiraH - 10/2/2021 - 14:06

Podle Andrew Jonese bylo potvrzeno, že sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] provedla úspěšně brzdící manévr, který ji navedl na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu.

https://spacenews.com/chinas-tianwen-1-enters-orbit-around-mars/


Ervé - 10/2/2021 - 14:31

citace:
Podle Andrew Jonese bylo potvrzeno, že sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] provedla úspěšně brzdící manévr, který ji navedl na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu.

https://spacenews.com/chinas-tianwen-1-enters-orbit-around-mars/


Teď ještě aby to potvrdila i Čína a aspoň něco zveřejnila.


MiraH - 10/2/2021 - 15:11

citace:
Teď ještě aby to potvrdila i Čína a aspoň něco zveřejnila.




Tak oficiální media to už potvrdila. Ale jinak informovanost čínskými oficiálními médii je tragédie. Asi jsem rozmlsaný dobou internetu, že jsme už téměř zvyklí sledovat všechno on-line.


petrpetr - 10/2/2021 - 16:27

Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.


Ervé - 10/2/2021 - 21:20

citace:
Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.


To je nesmysl. Japonci zveřejňovali informace, jen nedělali show a špatně to načasovali - a i tehdy to byla chyba, propagace vlastních úspěchů je důležitá jak pro zahraničí, tak pro vlastní obyvatele. Číňané to prostě zase nezvládli.


NovýJiřík - 10/2/2021 - 22:14

citace:
citace:
Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.


To je nesmysl. Japonci zveřejňovali informace, jen nedělali show a špatně to načasovali - a i tehdy to byla chyba, propagace vlastních úspěchů je důležitá jak pro zahraničí, tak pro vlastní obyvatele. Číňané to prostě zase nezvládli.

Zase? Já bych řekl, že Měsíc informačně zvládají docela slušně. Tu poslední akci s návratem vzorků dokonce skoro vzorně.


Ervé - 11/2/2021 - 06:28

citace:
citace:
citace:
Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.


To je nesmysl. Japonci zveřejňovali informace, jen nedělali show a špatně to načasovali - a i tehdy to byla chyba, propagace vlastních úspěchů je důležitá jak pro zahraničí, tak pro vlastní obyvatele. Číňané to prostě zase nezvládli.

Zase? Já bych řekl, že Měsíc informačně zvládají docela slušně. Tu poslední akci s návratem vzorků dokonce skoro vzorně.


To je fakt, vždyť fotky z odletu a snímky sondy z mikrosond zveřejnili. Proč tohle nezvládli? Dělají na tom jiné týmy nebo možná jen čekají, až budou mít co ukázat?


petrpetr - 11/2/2021 - 07:06

Přesně tak, sonda teď bude snižovat výstřední oběžnou dráhu. Docela nudná činnost. Amíci tento manévr dělali s pathfindrem? Je to už let, ale doma mám knížku se sterofotografiemi. Rok 1996? To je let...:-)


Dříve pamatuji, že nějaká sonda shořela v marsovské atmosféře, protože soudruzi z usa popletli metry a stopy. Na název této sondy si ale nevzpomenu. [upraveno 11.2.2021 07:08]


Ervé - 11/2/2021 - 09:58

citace:
Přesně tak, sonda teď bude snižovat výstřední oběžnou dráhu. Docela nudná činnost. Amíci tento manévr dělali s pathfindrem? Je to už let, ale doma mám knížku se sterofotografiemi. Rok 1996? To je let...:-)


Dříve pamatuji, že nějaká sonda shořela v marsovské atmosféře, protože soudruzi z usa popletli metry a stopy. Na název této sondy si ale nevzpomenu. [upraveno 11.2.2021 07:08]


Byl to Mars Climate Orbiter v roce 1999 - popletli libro-sekundy s Newton-sekundami.
Kromě toho selhal ještě Mars Polar Lander 1999 a předtím Mars Observer v roce 1992. [upraveno 11.2.2021 10:02]


LeeMer - 15/2/2021 - 00:27

Dnes okolo 15:10 SEČ ± 1 hodina změní Tianwen-1 sklon oběžné dráhy okolo Marsu na téměř polární.


MiraH - 2/3/2021 - 22:48

Přílet čínské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] k Marsu probíhal za docela nejasných okolností, co se týče informací podávaných čínskými státními médii. Myslel jsem, že se postupně objeví doplňující informace, ale dostupných informací je stále docela málo. Tak jen pro rekapitulaci.


(Zdroj: Kaynouky CC BY-SA 4.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Kaynouky )

Plánované změny orbitálních drah čínské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] kolem Marsu. V současné době se sonda nachází na oběžné dráze 280 x 59 000 km (odpovídá to přibližně zelené dráze č. 5).


Po cestě dlouhé 475 miliónů kilometrů přiletěla 10. února 2021 sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] k Marsu, kde v 11:52 UT započala motorický brzdící manévr. Hlavní motor pracoval po dobu 15 minut a zpomalil sondu natolik, že byla navedena na protáhlou záchytnou oběžnou dráhu s parametry 408 x 181 763 km, se sklonem k rovníku 11° a dobou oběhu 10 dnů. Sonda používá k provedení motorických manévrů svůj hlavní motor o tahu 3 000 N, který je výsledkem čínského měsíčního výzkumu. Stejný motor byl použitý při startu vzestupného modulu sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] z Měsíce.


Čínská kosmická agentura zveřejnila záběry z kamer umístěných na povrchu sondy, které byly pořízené v průběhu brzdícího motorického manévru, který navedl sondu na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu. Jsou zde záběry na parabolickou anténu sloužící k zajištění spojení s pozemskými stanicemi a pohled na jeden rozvinutý panel slunečních článků. Jsou vidět otřesy sondy způsobené hořením brzdícího motoru. V pozadí je vidět povrch Marsu s krátery a tenkou vrstvu atmosféry na okraji marsovského kotouče. Ke konci videa je vidět i postupný přelet nad osvětlenou částí povrchu směrem k neosvětlené:




Po pěti dnech, 15. února 2021 v 9:00 UT, přilétla sonda na své protáhlé dráze kolem Marsu do nejvzdálenějšího bodu své dráhy - apocentra, kde provedla motorický manévr, při kterém změnila sklon roviny své oběžné dráhy z přibližně 11° na 87,3°, tedy na téměř polární oběžnou dráhu s parametry 280 x 181 540 km. Pericentrum ve výšce 280 km nad povrchem planety je už téměř výsledná hodnota. Při dalších úpravách oběžné dráhy se bude hlavně snižovat apocentrum.

Další plánovaný motorický manévr měl být provedený po dalších 5 dnech, po příletu do pericentra 20. února 2021, který by snížil výšku apocentra na asi 60 000 km. Bohužel tento manévr nebyl oficiálně potvrzený, nicméně ze sledování signálů vysílaných sondou amatérskými pozorovateli vyplývá, že sonda skutečně manévr provedla. Ale odhadované apocentrum nebylo plánovaných 60 000 km ale 85 000 km. I výška pericentra se zdála vyšší. Výsledná dráha tedy mohla mít parametry 280 x 84 600 km s dobu oběhu 3,45 dne a se sklonem 87,7°.




Nakonec oficiální zpráva přišla až 24. února, která potvrdila další motorický manévr, který sonda provedla 23. února 2021 ve 22:29 UT v nejnižším bodě dráhy 280 km nad povrchem Marsu a který snížil apocentrum oběžné dráhy na 59 000 km. Výsledná oběžná dráha je tedy v současné době s parametry 280 x 59 000 km se sklonem k marsovskému rovníku kolem 87,7° a s dobou oběhu 2 dny, což nakonec přibližně odpovídá plánovaným úpravám dráhy.

Očekává se, že přistávací modul s vozítkem přistane na povrchu Marsu až v průběhu května (možná až června). Do té doby bude sonda upravovat svou orbitální dráhu, jejíž konečné parametry by měly být 265 x 12 000 km s dobou oběhu 7,8 hodiny a bude studovat povrch Marsu a hlavně potenciální místa přistání. Předpokládá se, že cílovým místem přistání bude planina Utopia (Utopia Planitia). Důvod proč se čeká s přistáním až na květen (případně červen) je ten, že vozítko je vybaveno panely slunečních článků, které budou vozítku dodávat potřebnou energii. Není vybaveno jiným zdrojem energie, jako třeba americká vozítka radioizotopovým zdrojem energie a tak se čeká na vhodnější polohu planety vzhledem ke Slunci a tím i polohu Slunce na marťanské obloze, aby se po přistání co nejvíce dobily akumulátory a vozítko lépe přečkalo mrazivou marťanskou noc.


Komunikace na tak velkou vzdálenost ve které se sonda nachází (a časem se vzdálenost bude zvětšovat až na asi 400 miliónů kilometrů.) je komplikovaná. Pro zajištění lepšího příjmu slabého signálu ze sondy začala Národní astronomická observatoř Čínské akademie věd budovat v roce 2018 novou přijímací anténu GRAS-4 (Ground-based Regional Augmentation System-4) u městě Tianjin [Tchien-ťin]. Anténa byla dokončena v říjnu 2020, tedy v době, kdy kosmická sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] byla už na cestě k Marsu. Po dokončení se stala největší jednosměrnou plně pohyblivou anténou v Asii, má průměr 70 m a výšku 72 m. Pracuje ve frekvenčních pásmech S, X a Ku. K operačnímu používání byla Národní astronomické observatoři oficiálně předána 3. února 2021, tedy asi týden před příletem sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] k Marsu:





(Zdroj: Kaynouky CC BY-SA 4.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Kaynouky )

Přehled čínské sítě velkých antén a komunikačních zařízení, které se používají pro komunikaci s kosmickými sondami.

I tak je obtížné signál přijímat a v průběhu komunikace se sondou se využívají i 50m anténa v okrese Miyun [Mi-jün] blízko Pekingu, 40m anténa Kunming [Kchun-ming] a 66m anténa Jiamusi [Ťia-mu-s']. Antény budou přijímat signál současně a poté syntézou signálu se budou získávat data. Pro komunikaci se sondou se zřejmě používá i anténa stanice v argentinské provincii Neuquén. Signál urazí vzdálenost 192 miliónů kilometrů dělících Mars od Země za 11,5 minuty.




Zajímavostí, kterou zřejmě musí provádět všechny sondy je, že před zapálením hlavního motoru o tahu 3 000 N se musí nejdříve zapálit menší orientační motory proti směru letu. To způsobí, že se volně poletující pohonné hmoty v nádržích shromáždí na jedné straně v místě jejích nasávání a teprve posléze se zapálí hlavní motor. Je to proto, aby hlavní motor pracoval spolehlivě bez přerušované dodávky pohonných hmot.


24. července 2020 byla ve městě Wenchang [Wen-čchang] slavnostně zahájena "globální" kampaň na pojmenování čínského marsovského vozítka. Kampaň měla probíhat ve čtyřech fázích. První fází byla možnost podání návrhu jména vozítka do půlnoci 12. srpna 2020 prostřednictvím mobilní aplikace Baidu [Paj-tu], nebo v papírové podobě přímo do kanceláře globální kampaně. Sponzor akce Baidu App (Baidu Inc.) je čínská nadnárodní technologická společnost specializující se na vývoj internetových služeb a umělé inteligence. Je to takový "čínský Google". Druhou fází bylo vybrání 10 jmen vybranými "soudci". Třetí fází bylo veřejné hlasování o pořadí z tohoto seznamu 10 jmen a 28. února 2021 byl poslední den, kdy se mohlo hlasovat. Veřejné hlasování bylo tedy uzavřeno a podle počtu hlasů je na prvním místě "Zhurong" [Ču-žung] - "Bůh ohně" (504 466 hlasů), na druhém místě se umístilo jméno "Nezha" [Ne-ča] - chlapecký mytologický hrdina (444 132 hlasů) a na třetím místě je "Hongyi" [Chung-i] - "něco jako Vytrvalost" (v případě vybrání tohoto jména by to byl dobrý paradox vzhledem k názvu amerického vozítka Perseverance, což znamená taktéž Vytrvalost) (417 647 hlasů). Nicméně zatím ještě není nic jistého, protože poslední čtvrtou fází bude výběr jména odbornou komisí a poslední slovo bude mít Čínská národní kosmická agentura, která nakonec z navrhovaných jmen vybere definitivně jméno marsovského vozítka.

Jen taková zajímavost. Údajně je na palubě vozítka i mikrofon, takže se možná dočkáme zvuku z Marsu i z čínské strany.



(Zdroj: Kaynouky CC BY-SA 4.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Kaynouky )

Porovnání velikosti sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] vhledem k člověku. Postava na obrázku je vysoká 1,8 m.



https://news.cgtn.com/news/2021-02-10/China-s-first-Mars-probe-enters-red-planet-s-orbit--XLYrVFjsJi/index.html
https://newsaf.cgtn.com/news/2021-02-11/China-s-Tianwen-1-probe-enters-orbit-around-Mars-XMdJSXIEFy/index.html
https://destevez.net/2021/02/tianwen-1-phasing-orbit/#more-9763
https://twitter.com/dedztbh/status/1366244849100353539
https://www.space.com/china-tianwen-1-mars-rover-name-contest
http://www.xinhuanet.com/english/2021-03/02/c_139777663.htm

天问一号 [upraveno 2.3.2021 22:49]


Ervé - 3/3/2021 - 07:11

Jen ať to dobře dopadne, spěchat nemusí. 35 m anténu v Argentině by mohli doplnit novou 70 m, pokud chtějí létat ještě dál.


NovýJiřík - 3/3/2021 - 14:57

citace:
Jen ať to dobře dopadne, spěchat nemusí.

Pravda. Každopádně jestli to dají na první dobrou, tak to bude velká frajeřina. Mars už je docela slušné pohřebiště neúspěšných pokusů.


MiraH - 7/3/2021 - 23:00

4. března zveřejnila Čínská národní kosmická agentura (CNSA) tři snímky ve vysokém rozlišení, které byly pořízené kamerami sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].



(Credit: CNSA)

Barevný snímek arktické oblasti Marsu byl pořízený kamerou se středním rozlišením z výšky asi 5 000 km. Je na něm vidět Severní planina (Planum Boreum) s tzv. severní polární čepičkou přikrytou vrstvou prachu.




Zobrazení na "glóbu" Marsu, kde jsou vyznačeny viditelné útvary na povrchu. Pod číslem "4" je kráter Lomonosov s průměrem 150 km.



(Credit: CNSA) Pro zobrazení většího rozlišení klikněte na snímky.

Snímky povrchu byly pořízeny kamerou s vysokým rozlišením z výšky 330 až 350 km nad povrchem Marsu. Mají rozlišení asi 0,7 metru na pixel a po rozkliknutí na větší rozlišení jsou na snímcích dobře vidět malé krátery, hřebeny a duny. Největší kráter na levém snímku má odhadovaný průměr 620 m. Ty bílé čárečky jsou duny a vždy jedna jejich strana je světlejší. Pravděpodobně se jedná o optický efekt způsobený citlivostí kamery. Ty duny jsou dobře vidět na snímcích s vysokým rozlišením. Levý snímek s kráterem má souřadnice 24,748° s. š. a 110,318° v. d., pravý snímek s vrcholky má souřadnice 24,71° s. š. a 110,19° v. d.


Od 26. února 2021 sonda provádí vědecký průzkum planety. Bylo započato snímkování povrchu a byl zprovozněný i mineralogický spektrometr pro průzkum složení povrchu Marsu.



(Credit: NASA/JPL/USGS-MOLA; DLR)

Mapa Marsu s vyznačenými místy úspěšných přistáních kosmických sond (ExoMars tedy ještě nepřistála). Jsou zde vyznačeny i dvě potenciální místa přistání čínské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Výše uvedené panchromatické snímky pocházejí z místa o souřadnicích 24,7° s. š. a 110,2° v. d., což odpovídá přibližně místu na planině Utopia (Utopia Planitia) kousek pod nápisem "Tianwen 1 (b)", takže zveřejněné snímky by mohly odpovídat jednomu z možných míst přistání.






Snímky oblasti, které tedy už nejsou pořízené sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1], ale dávají trochu představu o okolí snímků, které byly uveřejněny Čínskou národní kosmickou agenturou.


http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6811343/content.html

天问一号 [upraveno 7.3.2021 23:05]


MiraH - 24/4/2021 - 23:28



Ve městě Nanjing [Nan-ťing], hlavním městě východočínské provincie Jiangsu [Ťiang-su], byl 24. dubna 2021 slavnostně zahájený 6. "Čínský kosmický den" a během následujících dnů bude uskutečněno hodně akcí spojených s kosmonautikou a její propagací. Jednou z hlavních událostí bylo oznámení jména čínského marsovského vozítka, které momentálně obíhá na oběžné dráze Marsu společně s orbitálním modulem sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].

Od 24. července 2020, kdy byla ve městě Wenchang [Wen-čchang] slavnostně zahájena "globální" kampaň na pojmenování čínského marsovského vozítka se mohly posílat návrhy jména vozítka. Kampaň měla probíhat ve čtyřech fázích. První fází byla možnost podání návrhu jména vozítka do půlnoci 12. srpna 2020 prostřednictvím mobilní aplikace Baidu [Paj-tu], nebo v papírové podobě přímo do kanceláře globální kampaně. Druhou fází bylo vybrání 10 jmen vybranými "soudci". Třetí fází bylo veřejné hlasování o pořadí z tohoto seznamu 10 jmen. 28. února 2021 bylo veřejné hlasování uzavřeno a s 504 466 hlasy se na prvním místě umístilo jméno Zhurong. Přestože bylo jméno na prvním místě, tak ještě nebylo rozhodnuto, protože poslední čtvrtou fází měl být ještě výběr jména odbornou komisí a poslední slovo měla mít Čínská národní kosmická agentura (CNSA). Ta se ale nakonec přiklonila k výsledku hlasování a jméno bylo dnes oznámeno na výše uvedeném zahájení 6. "Čínského kosmického dne".

Čínské marsovské vozítko se tedy jmenuje Zhurong. Jméno Zhurong svádí k nejrůznější výslovnosti, ale přibližná, nicméně pro naše účely správná výslovnost dle českého přepisu, je [Ču-žung]. Zhurong je jméno "Boha ohně" z čínské mytologie. Mimo to, že jméno zvítězilo ve veřejné soutěži, tak má i symboliku k planetě Mars, který je v čínštině označovaný jako Hvězda ohně (Huoxing [Chuo-sing]). Podle učení o pěti živlech Wu-sing (5 pohybů) je oheň jedním z pěti živlů a je to mimo jiné symbol života.




Skutečná podoba vozítka Zhurong [Ču-žung] během testování.


Sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přiletěla 10. února 2021 k Marsu, kde byla po motorickém manévru navedena na protáhlou záchytnou orbitální dráhu. Od té doby sonda provedla několik motorických manévrů, kterými postupně změnila svou oběžnou dráhu, která podle posledních zpráv byla s parametry 280 x 59 000 km se sklonem k marsovskému rovníku kolem 87,7° a s dobou oběhu 2 dny (49,2 hod). Nicméně konečná oběžná dráha bude mít parametry 265 x 12 000 km s dobou oběhu 7,8 hodiny. Očekává se, že přistávací modul s vozítkem Zhurong [Ču-žung] přistane na povrchu Marsu až v polovině května 2021 (neoficiálně 17. května) na planině Utopia (Utopia Planitia). Důvod proč se čeká s přistáním až na květen je ten, že vozítko je vybaveno panely slunečních článků, které budou vozítku dodávat potřebnou energii. Není vybaveno jiným zdrojem energie, jako třeba americká vozítka radioizotopovým zdrojem energie a tak se čeká na vhodnější polohu planety vzhledem ke Slunci a tím i polohu Slunce na marťanské obloze, aby se po přistání co nejvíce dobily akumulátory a vozítko lépe přečkalo mrazivou marťanskou noc. Problémem sond na Marsu, které získávají energii ze slunečních článků, je i zanášení plochy panelů se slunečními články prachem. Proti zanášení panelů prachem jsou vymyšlena dvě technická řešení. Za prvé jsou panely na čínské vozítku navrženy jako sklopné, jejichž pohybem je možné část prachové vrstvy odstranit. A jako za druhé jsou panely pokryty speciální vrstvou, která má usnadnit odstraňování prachu větrem.

Od 26. února 2021 sonda provádí vědecký průzkum planety. Bylo započato snímkování povrchu a byly zprovozněny vědecké přístroje na orbitálním modulu, mineralogický spektrometr pro průzkum složení povrchu Marsu, analyzátor energetických částic, analyzátor iontů a neutrálních částic, magnetometr. Byly také zveřejněny snímky planety Mars z větší výšky:



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA): http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6811448/content.html

Na snímku, který je výřezem níže zobrazeného snímku severní polokoule Marsu, pořízeném kamerou sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] je dobře vidět tenká atmosféra Marsu.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA): http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6811448/content.html

Snímek pořízený 16. března 2021 kamerou se středním rozlišením zobrazuje jižní polokouli ze vzdálenosti asi 112 000 km. Snímek je ve vysokém rozlišení. Po rozkliknutí je dobře vidět úzký pás tenké vrstvy atmosféry obepínající Mars.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA): http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6811448/content.html

Snímek pořízený 18. března 2021 kamerou se středním rozlišením zobrazuje pro změnu severní polokouli ze vzdálenosti asi 115 000 km. Snímek je ve vysokém rozlišení. Po rozkliknutí je dobře vidět úzký pás tenké vrstvy atmosféry obepínající Mars.



http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6811941/content.html
https://www.space.com/china-tianwen-1-mars-rover-named-zhurong
https://mp.weixin.qq.com/s/St6ECblRILauOTVqP0RM7Q
http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6811448/content.html

天问一号 , 祝融 [upraveno 25.4.2021 20:48]


Ervé - 26/4/2021 - 15:06

Zhurong při 240 kg váží víc než Spirit / Opportunity. Tím pádem ani přistání nebude jednoduché. Držme palce.


LeeMer - 11/5/2021 - 09:21

Mise čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) se blíží k dalšímu kritickému okamžiku – vypuštění přistávacího pouzdra s roverem Zhurong (Ču-žung) a jeho dosednutí na povrch Marsu. Nejbližší termíny jsou 15. května okolo 1:45 SELČ a 17. května okolo 3:00 SELČ. Přistání je plánováno v jižním okraji Utopia Planitia (střed přistávací elipsy o rozměrech 100×50 km je na 24,748 s. š. a 110,318 v. d.). Rover Ču-žung by mohl sjet na povrch Marsu 22., resp. 24. května 2021.




MiraH - 11/5/2021 - 21:12


Zdroj obrázku: (Credit: wlr2678 @TheElegant055 CC-BY-NC-SA 4.0): https://drive.google.com/file/d/16QzDPK_Aq9DqoVGiPTfJi5HQImD0xri-/view

Hezkou infografiku sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] s rozmístěním a popisem jednotlivých přístrojů a technických prvků na sondě vytvořil "wlr2678". Obrázek ve vysokém rozlišení můžete stáhnout na odkazu zdroje výše nebo i zde: http://imgway.cz/v/N9k.jpg Velmi detailní popis přístrojů je na webu Kosmonautix v článku od Libora Lukačoviče: https://kosmonautix.cz/2020/07/uzitocne-zatazenie-sondy-tianwen-1/

Původně jsem měl připravený příspěvek o blížícím se přistání čínského vozítka Zhurong [Ču-žung] na Marsu. Ale pan Václavík byl rychlejší. Tak abych úplně neopakoval jeho zprávu a využil i tu svou (přece jen mně to zabralo nějaký čas), tak uvedu ještě část mého příspěvku.

Proč je taková nejistota kolem data přistání? Samozřejmě, že čínští operátoři mají přesný plán, který ovšem jako obvykle tají. Zatím nám nezbývá nic jiného, než se jen dohadovat o čase a datu přistání. Ale úplně bez informací nejsme. Podle oficiálních vyjádření by vozítko mělo přistát v polovině května. Edgar Kaiser se zabývá sledováním rádiových signálů z kosmických sond a do jeho hledáčku se dostala i čínská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] kroužící po protáhlé oběžné dráze kolem Marsu s parametry podle posledních zpráv 280 x 59 000 km se sklonem k marsovskému rovníku 87,7°. Podle jeho pozorování se sonda pohybuje po polární eliptické dráze s dobou oběhu 49 hod 14 min 45 s, což je dvojnásobek doby trvání otočení Marsu kolem své osy. To znamená, že při každém oběhu sonda přelétává v pericentru nad stejnou oblastí, což je planina Utopia (Utopia Planitia), která má být cílem přistání. Podle zákonů nebeské mechaniky se musí přistávací pouzdro oddělit od orbitálního modulu právě při příletu k pericentru dráhy, kdy vstoupí do atmosféry a provede přistávací sekvenci. K takovému okamžiku může dojít v průběhu 12., 14., 17. května (dle UT) a dále při každém dalším obletu po přibližně 49 hod a 15 min. Podle zákulisních informací (tedy nikoli oficiálních) by k přistání mohlo dojít 14. května 2021 ve 23:12 UT, takže pro nás by to bylo už 15. května 2021 ve 01:12 SELČ. Podle informací od pana Václavíka by to mohlo být 15. května okolo 1:45 SELČ nebo 17. května okolo 3:00 SELČ, což je v docela dobré shodě. Uvidíme, jaké informace přinesou další dny.

天问一号 , 祝融 [upraveno 11.5.2021 21:53]


LeeMer - 11/5/2021 - 22:51

citace 11.5.2021 - 21:12 - MiraH:
Podle zákulisních informací (tedy nikoli oficiálních) by k přistání mohlo dojít 14. května 2021 ve 23:12 UT, takže pro nás by to bylo už 15. května 2021 ve 01:12 SELČ. Podle informací od pana Václavíka by to mohlo být 15. května okolo 1:45 SELČ nebo 17. května okolo 3:00 SELČ, což je v docela dobré shodě. Uvidíme, jaké informace přinesou další dny.


Vámi uváděných 01:12 SELČ je začátek brzdícího manévru (ne přistání) pro EDL, k dosednutí dojde cca po půl hodině, takže časy (já jsem uváděl přistání) jsou plně konzistentní.


LeeMer - 13/5/2021 - 07:12

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1392706566055411712


LeeMer - 13/5/2021 - 07:24

Podle informací prezentovaných šéfporadcem Čínské akademie kosmických technologií CAST je čas přistání landeru sondy Tchien-wen 1 v 1:11 SELČ. To mi přijde brzy s ohledem na průchod sondy periareem, ale uvidíme. V každém případě je to druhé nezávislé potvrzení, že 15. května platí.


LeeMer - 14/5/2021 - 11:49

Vytvořil jsem harmonogram (v SELČ) zítřejšího přistání roveru Zhurong (Ču-žung) na povrchu Marsu:
* 20:03:30 (14.5.2021) Provedení brzdícího manévru sondy Tianwen-1 (Tchien-wen)
* 01:03:30 Vstup do atmosféry, 125 km, 4,8 km/s
* 01:08:14 Vytažení padáku, 4 km, 0,46 km/s
* 01:08:55 Odhození tepelného štítu, 3 km, 0,25 km/s
* 01:09:40 Odhození překrytu s padáky, 1,5 km, 0,095 km/s
* 01:10:30 Visení a výběr místa přistání, 0,1 km, 0,0 km/s
* 01:11:00 Dosednutí na povrch, Utopia Planitia (24,748 s. š. a 110,318 v. d.)


https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1393139958978949123


LeeMer - 14/5/2021 - 14:15

Čínská národní kosmická agentura CNSA oficiálně oznámila, že se o přistání na Marsu pokusí mezi 15. a 19. květnem 2021. https://t.co/1tpz9kiec3


MiraH - 14/5/2021 - 21:59





K časovým údajům přidám ještě dva obrázky popisující průběh přistávání.


Časový harmonogram v SELČ vytvořený panem Václavíkem:

citace:
* 20:03:30 (14.5.2021) Provedení brzdícího manévru sondy Tianwen-1 (Tchien-wen)
* 01:03:30 Vstup do atmosféry, 125 km, 4,8 km/s
* 01:08:14 Vytažení padáku, 4 km, 0,46 km/s
* 01:08:55 Odhození tepelného štítu, 3 km, 0,25 km/s
* 01:09:40 Odhození překrytu s padáky, 1,5 km, 0,095 km/s
* 01:10:30 Visení a výběr místa přistání, 0,1 km, 0,0 km/s
* 01:11:00 Dosednutí na povrch, Utopia Planitia (24,748 s. š. a 110,318 v. d.)


Na prvním obrázku je uvedena informace o oddělení vyvažovacích závaží. Ale informací je velmi málo a panuje nejistota, co se vlastně stane, protože přistávací pouzdro je vybaveno i aerodynamickými klapkami (křidélky). Tak je možné, že to bude nějaké vyklopení těch klapek.

Sestupový modul je vybavený několika kamerami, které budou sledovat průběh přistávání v různých směrech. Ale je otázka, jestli vůbec někdy nějaké záběry uvidíme. Snad přistání proběhne úspěšně a čínská strana nebude dělat tajnosti.

Podle Edgara Kaisera, který sleduje signál ze sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1], došlo k přerušení sledovaného signálu, což zřejmě znamená, že se sonda přeorientovala, aby provedla motorické navedení na dráhu, která navede sestupový modul směrem do atmosféry Marsu. Motorický manévr se zřejmě zdařil, protože sonda začala opět vysílat na vysokoziskové směrové anténě ve 20:22 SELČ. Pravděpodobně tedy už došlo k oddělení sestupového modulu. Dění sledují i radioamatéři z nemecké observatoře v Bochumu. Nicméně, změny signálu ještě neznamenají, že sestup už začal. Oficiální informace nejsou. Může se jednat jen o zkoušky před skutečným navedením sondy, ke kterému může přijít i v následujících dnech. V současné době totiž Mars není viditelný z území Číny a komunikaci se sondou zajištuje anténa v argentinské provincii Neuquén. Podle oficiální informace může dojít k přistání v rozmezí mezi 15. a 19. květnem 2021. Tak uvidíme ráno.


https://twitter.com/df2mz
https://twitter.com/amsatdl

天问一号 , 祝融 [upraveno 14.5.2021 22:30]


MiraH - 14/5/2021 - 23:10



Video s animací zobrazující plánovaný průběh přistání přistávacího modulu s vozítkem Zhurong [Ču-žung].


xChaos - 15/5/2021 - 00:27

21:09 UTC/22:09 BST: In preparation for the #Tianwen1 landing, all of @NASAInSight
’s seismometers have come online (the short-period ones are usually off)!


LeeMer - 15/5/2021 - 00:31

Přistávací pouzdro s roverem Ču-žung je cca 4200 km nad povrchem Marsu.


LeeMer - 15/5/2021 - 01:01

350 km


LeeMer - 15/5/2021 - 02:47

Je to tu! Přistávací modul čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung) dnes úspěšně přistál na povrchu Marsu ve vytyčené oblasti na jihu pánve Utopia Planitia. Čína tak získává stříbrnou medaili v dobytí povrchu Marsu.


petrpetr - 15/5/2021 - 03:41

Velké blahopřání do země středu. Snad bude fungovat vše jak má:
Nejdůležitější je mikrovlnný radar nasměrovaný do země. Umožní vozítku nahlédnout až 100 metrů pod povrch. Kromě něj má Ču-žung i detektor magnetického pole, meteorologickou sondu a laserový spektrometr k určování složení hornin a minerálů.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/buh-ohne-jde-na-pristani-cinsky-rover-ma-v-noci-na-sobotu-dosednout-na-mars.A210514_173601_ln_zahranici_lros

Je to takový geolog.


PinkasJ - 15/5/2021 - 06:46

Velké blahopřání Číňanům. V kosmonautice, podobně jako v jiných oborech jdou v klidu a systematicky.


LeeMer - 15/5/2021 - 06:52

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1393428804354387970


yamato - 15/5/2021 - 07:41

Cina zvladla jeden z najvrazednejsich vesmirnych manevrov "na prvni dobrou". Tym sa definitivne zaradila do prvej ligy. Tesim sa na dalsie misie, az sa drak odvazne vyda tam, kam sa este nikto nevydal


petrpetr - 15/5/2021 - 10:57

Majstrštyk je, že přiletěla na jedné misi retranslační sledovací družice, geolaboratoř, vozítko. Pochopil jsem to správně?


admin - 15/5/2021 - 11:24

Parádní kousek takhle u premiéry. Všechna čest.


admin - 15/5/2021 - 11:27

https://www.globaltimes.cn/page/202105/1223518.shtml
https://www.space.com/china-mars-rover-landing-success-tianwen-1-zhurong
https://spaceflightnow.com/2021/05/15/china-lands-its-first-probe-on-mars/


NovýJiřík - 15/5/2021 - 11:58

citace 15.5.2021 - 06:46 - PinkasJ:
Velké blahopřání Číňanům. V kosmonautice, podobně jako v jiných oborech jdou v klidu a systematicky.

A doufejme, že u nich po nějaké době nedojde, ať už z jakýchkoliv důvodů, k ústupu, jako jsme to po skončení Apolla viděli v USA a dodnes vidíme u Ruska. Zatím opravdu jedou a zdá se, že dokonce pomalu zvyšují tempo. Jen tak dál. V každém případě tohle byl vynikající výkon.


xChaos - 15/5/2021 - 12:36

https://twitter.com/MarsZhurong/status/1393441157317857283
Mars Rover Landing coordinates confirmed. 109.9E, 25.1N. Credit: CNSA, Vony7


LeeMer - 16/5/2021 - 11:37

citace 15.5.2021 - 12:36 - xChaos:
https://twitter.com/MarsZhurong/status/1393441157317857283
Mars Rover Landing coordinates confirmed. 109.9E, 25.1N. Credit: CNSA, Vony7


Už známe o chlup přesnější 25°7′7,7″ s. š. a 109°54′ v. d.


Ervé - 16/5/2021 - 19:29

Už zveřejnili nějaký snímek z povrchu? Zatím to totiž vypadá, se že jen vyrovnali se sovětským úspěchem Marsu 3.


MiraH - 16/5/2021 - 20:05

citace 16.5.2021 - 19:29 - Ervé:
Už zveřejnili nějaký snímek z povrchu? Zatím to totiž vypadá, se že jen vyrovnali se sovětským úspěchem Marsu 3.
Zatím žádný zveřejněný snímek není. Informací je velice málo. Čína má omezenou přenosovou kapacitu. K přenosu dat bude sloužit orbitální modul, který ovšem musí přeletět nad místem přistání. Doteď sonda létala nad místem jednou za dva dny. Plánovaná výsledná orbitální dráha by měla mít dobu oběhu kolem 8 hod. Je otázka, jestli už ke korekci dráhy došlo nebo ještě ne. Pokud ne, tak se dosud orbitální modul pohyboval na odvrácené straně Marsu a k vhodnému datovému oknu by mělo dojít až dnes v noci. Zaznamenal jsem informaci o přenosu dat až 3. sol po přistání. Ale taky je možné, že se něco nepovedlo. Musíme holt vydržet.


LeeMer - 16/5/2021 - 20:56

citace 16.5.2021 - 20:05 - MiraH:
Doteď sonda létala nad místem jednou za dva dny. Plánovaná výsledná orbitální dráha by měla mít dobu oběhu kolem 8 hod. Je otázka, jestli už ke korekci dráhy došlo nebo ještě ne. Pokud ne, tak se dosud orbitální modul pohyboval na odvrácené straně Marsu a k vhodnému datovému oknu by mělo dojít až dnes v noci. Zaznamenal jsem informaci o přenosu dat až 3. sol po přistání. Ale taky je možné, že se něco nepovedlo. Musíme holt vydržet.


https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1393882826601287680

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1393850963530862596


NovýJiřík - 16/5/2021 - 21:08

citace 16.5.2021 - 19:29 - Ervé:
Už zveřejnili nějaký snímek z povrchu? Zatím to totiž vypadá, se že jen vyrovnali se sovětským úspěchem Marsu 3.

Doufám, že se pleteš.


MiraH - 16/5/2021 - 21:32

citace:
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1393882826601287680
Podle času Vaší zprávy to chápu tak, že ještě k úpravě dráhy nedošlo a k průletu pericentrem dojde dnes v noci. Jinak je dobré, že funguje alespoň spolupráce s ESA.


LeeMer - 17/5/2021 - 10:17

citace 16.5.2021 - 21:32 - MiraH:
Podle času Vaší zprávy to chápu tak, že ještě k úpravě dráhy nedošlo a k průletu pericentrem dojde dnes v noci. Jinak je dobré, že funguje alespoň spolupráce s ESA.


Sonda Tianwen-1 (Tchien-wen) cca ve 2:15 SELČ upravila svoji oběžnou dráhu (výška periarea 265 km, apoarea 15 000 km). Zítra dopoledne (možná ještě v noci na zítřek) bychom se tak, po zvýšení přenosové kapacity na 20 Mb/s, mohli dočkat prvních snímků od roveru Ču-žung z povrchu.


Ervé - 18/5/2021 - 06:56

Sám jsem zvědavý, kdy první snímek zveřejní. Pro ověření správného přistání pár snímků potřebují. Sami ale opatrně říkají, že snímky budou do konce května.
https://www.cnet.com/news/first-images-from-china-tianwen-1-mars-rover-might-take-some-time-to-reach-earth/

Doufám že to bude nejpozději zítra.


petrpetr - 18/5/2021 - 08:28

Jsem zvědavý, jak poběží přenos dat. Možná s ním mají potíže. Přece jen evropská sonda pro přenos dat nemusí spolupracovat a evropa si to nechá zaplatit. 30 MB/den je opravdu málo. To je dobré na povely. [upraveno 18.5.2021 08:29]


Ervé - 18/5/2021 - 08:52

Myslím že ESA za přenos dat žádné peníze nechce - spolupracuje na programu a má tam vlastní vybavení. Jen trapné rýpnutí?


xChaos - 18/5/2021 - 09:04

30 MB obrázek by měl docela dobrou vypovídací hodnotu.

A vzhledem k propagandistickému významu pro Čínu se docela divím, že s tím nechtějí jít ven co nejdřív...


Arccos - 18/5/2021 - 09:57

Podle toho, co píšou kolegové na kosmonautix fóru (a jestli jsem to správně pochopil), tak se čeká na vhodné postavení landeru a přenosové družice na orbitě Marsu. Lander teď komunikuje napřímo, ale rychlostí 16 b/s, což je sotva tak na základní telemetrii.
Takže doufejme, že v tom opravdu nic víc není.


xChaos - 18/5/2021 - 10:35

wen pic?


petrpetr - 18/5/2021 - 10:56

Ervé, díky za info, nic v tom nehledej. Nevěděl jsem, že je spolupráce ČKA a ESA na takové úrovni. [upraveno 18.5.2021 10:58]


Ervé - 18/5/2021 - 12:20

citace 18.5.2021 - 09:04 - xChaos:
30 MB obrázek by měl docela dobrou vypovídací hodnotu.
A vzhledem k propagandistickému významu pro Čínu se docela divím, že s tím nechtějí jít ven co nejdřív...


Jste rozmazleni velkýma fotkama. 3 snímky po 1 MB raw data by taky stačili, a zbylo by 27 MB na telemetrii a jiná data.


LeeMer - 19/5/2021 - 07:36

První snímky pořízené čínským roverem Ču-žung budou uveřejněny dnes ve 13:00 SELČ.


Ervé - 19/5/2021 - 08:36

Sláva, to znamená, že už je mají a vyhodnocují nebo právě přenáší. Takže Čína má funkční stroj na povrchu Marsu a je číslo 2.


Arccos - 19/5/2021 - 13:06

Už to leze!
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?p=123280#p123280


LeeMer - 19/5/2021 - 13:16

citace 19.5.2021 - 08:36 - Ervé:
Sláva, to znamená, že už je mají a vyhodnocují nebo právě přenáší. Takže Čína má funkční stroj na povrchu Marsu a je číslo 2.





yamato - 19/5/2021 - 13:31

fiha, amici neklamali. Naozaj je cerveny


LeeMer - 19/5/2021 - 13:32

Video oddělení přistávacího pouzdra s roverem Ču-žung od mateřské sondy Tchien-wen 1.

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1394978662445899779


Ervé - 19/5/2021 - 13:57

Rovná poušť bez velkých šutrů a kopců, takže můžou dojet daleko. Gratulace k úspěšnému přistání a práci na povrchu.
Snad bude rover fungovat dost dlouho a najde dost dobrých míst k výzkumu.


LeeMer - 19/5/2021 - 15:36

Fotky v plném rozlišení




Ervé - 19/5/2021 - 19:45

Teď jen aby se nezasekl na rampě.


xChaos - 19/5/2021 - 20:57

Tak kosmické závody v téhle kategorii tady skutečně nebyly v podstatě od 60tých let (no dobře, pokud nepočítáme občasné kooperativní soutěžení mezi NASA a ESA...).

Samozřejmě je hrozná škoda, že Exomars kvůli pandemii (no asi nejen kvůli ní) má 2 roky zpoždění a nemohl se letos zúčastnit...


petrpetr - 19/5/2021 - 22:14

Tak udělá salto...:-)


LeeMer - 22/5/2021 - 08:53

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1395995704426958848


Ervé - 22/5/2021 - 10:53

Výborně.


HonzaVacek - 22/5/2021 - 11:51

Tady je sjezd z rampy o trošku více rozfázovaný
https://twitter.com/i/status/1396032715699494914


HonzaVacek - 7/6/2021 - 11:31

CNSA zveřejnila snímek místa přistání



Ty dvě tečky na pravé straně nahoře jsou rover a lander, pod nimi by měl být padák a na levé straně dole pak štít.

[upraveno 7.6.2021 11:46]


HonzaVacek - 7/6/2021 - 12:30

Ještě zvětšený snímek landeru a roveru


Rover Zhurong by měl být ten spodní bod.


HonzaVacek - 7/6/2021 - 17:26

Po zveřejnění snímků místa přistání se již objevily i první upřesněné odhady souřadnic místa přistání:

25,066°N 109,925°E (+/-0,001°)

druhý odhad, u kterého autor uvádí přesnost 3m je
25.0657°N 109.9258°E

V rámci chyby, pokud je autoři odhadli správně, si tedy obě místa vzájemně odpovídají. Tak uvidíme, co oznámí CNSA. Jenom ještě dodám elevaci nových souřadnic -4101 m.

Jinak mě osobně překvapila kvalita snímků míst přistání z orbiteru. Čekal jsem je o hodně horší a vůbec jsem si ani nebyl jistý, jestli to číňané dokáží takhle vyfotit.



HonzaVacek - 7/6/2021 - 17:41

A ještě přidám jeden zajímavý obrázek z unmanned spaceflight, kde jeden z diskutujících identifikoval polohy útvarů v okolí landeru.

Z nich je vidět, že Zhurong nejenom sjel z rampy, ale kolem landeru ujel čtvrtkolečko nebo třičtrtěkolečko, podle toho jakým směrem se vydal, což nevíme.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=48137


Ervé - 8/6/2021 - 06:35

Dost mně štvou, kde jsou nové snímky?


petrpetr - 8/6/2021 - 07:42

Ervé, fotek je dost, aby se vědělo, že modul je v pořádku. Mne spíše zajímá, zdali fungují přístroje, především radar.
https://www.lidovky.cz/svet/buh-ohne-jde-na-pristani-cinsky-rover-ma-v-noci-na-sobotu-dosednout-na-mars.A210514_173601_ln_zahranici_lros





Ervé - 8/6/2021 - 11:09

Už dva týdny žádné nové snímky. Tomu teda -fotek je dost- neříkám.


petrpetr - 8/6/2021 - 12:44

Ervé, snažil jsem se ti vysvětlit, že fotky nejsou v misi to zásadní, asi nechápeš.
Úspěch mise závisí od získaných dat.
Perseverance sbírá vzorky, tušíš kolik jich nasbíralo?


Ervé - 8/6/2021 - 13:47

citace 8.6.2021 - 12:44 - petrpetr:
Ervé, snažil jsem se ti vysvětlit, že fotky nejsou v misi to zásadní, asi nechápeš.
Úspěch mise závisí od získaných dat.
Perseverance sbírá vzorky, tušíš kolik jich nasbíralo?


Netuším, první už naplnil, to psali hned v březnu. Jenže vidím spoustu navigačních a jiných fotek, takže vím, že fungují, hýbají se a odesílají spoustu jiných dat.
O Zhurongu nevidím nic, a je jisté že alespoň navigační fotky dostávají - proč je nezveřejní? Funguje vůbec? Nepokazil se hned po pár metrech?


xChaos - 8/6/2021 - 20:52

Jestli budou postupovat po Marsu podobným tempem, jako jejich rover měsíční... (kde navíc nejsou takové problém s bandwith nebo zpožděnou odezvou na příkazy ze Země), tak rekod v ujeté vzdálenosti hned tak nepadne.

Zatím to vypadá na výrazně menší autonomii... což při zpoždění kolem 20 minut jedním směrem znamená, že tempo přesunů bude asi šnečí.

Fotku jednak přistávací platformy a jednak roveru, pořízenou z přistávací platformy, bych ale docela čekal, ale vypadá to na tempo cca 1 fotka za měsíc...


Ervé - 8/6/2021 - 21:54

I kdyby ujeli jen 1-2 metry denně, bylo by to za dva týdny 20-25 metrů, byly by fotky a měření. Ale není nic.


HonzaVacek - 10/6/2021 - 11:44

Snímek landeru a roveru, který pořídil MRO 6.6.



Předchozí černobílý snímek od CNSA byl z 2.6.

Porovnáním obou snímků je vidět, že se v tomto období pohyboval.

[upraveno 10.6.2021 11:47]


Ervé - 10/6/2021 - 12:02

A musíme se to dovědět od MRO, Číňané nejsou schopni napsat ani jednu větu...


HonzaVacek - 10/6/2021 - 12:04

Vychází mi, že se od předchozí pozice vzdálil asi o 20 m zhruba směrem na jih.

[upraveno 10.6.2021 12:15]


HonzaVacek - 11/6/2021 - 06:56

Pár nových obrázků







Ervé - 11/6/2021 - 06:59

3. obrázek je koláž / photoshop
1. je panorama ještě přes sjetím dolů, dobře jsou vidět dva pásy odfouklé spalinami raketových motorů při přistání (viditelné i na snímku MRO 6.6.).
Nejzajímavější je 2. obrázek, podle stop je zřejmé že rover se po sjetí na povrch otočil a jel do pozice, odkud pořídil snímek plošiny. Z této pozice ale zase odjel na místo, kde ho vyfotil MRO 6.6. [upraveno 11.6.2021 07:02]


LeeMer - 11/6/2021 - 07:42

citace 11.6.2021 - 06:59 - Ervé:
3. obrázek je koláž / photoshop
1. je panorama ještě přes sjetím dolů, dobře jsou vidět dva pásy odfouklé spalinami raketových motorů při přistání (viditelné i na snímku MRO 6.6.).
Nejzajímavější je 2. obrázek, podle stop je zřejmé že rover se po sjetí na povrch otočil a jel do pozice, odkud pořídil snímek plošiny. Z této pozice ale zase odjel na místo, kde ho vyfotil MRO 6.6. [upraveno 11.6.2021 07:02]


Třetí snímek není koláž. Rover Ču-žung umístil na povrch Marsu ve vzdálenosti asi 10 m od místa přistání malou kameru. Následně popojel zpět a byl pořízen tento snímek.


Alchymista - 11/6/2021 - 09:17


citace:
obře jsou vidět dva pásy odfouklé spalinami raketových motorů při přistání (viditelné i na snímku MRO 6.6.)
Zaujímavý detail v porovnaní s Mesiacom. Zjavne aj riedka atmosféra Marsu stačí na to, aby spalinám motora zabránila rýchlo expandovať do strán a aby spaliny motora vytvorili "usmernený prúd" do pomerne veľkej vzdialenosti od motora.


Ervé - 11/6/2021 - 09:23

Tak to jsem moc rád, že jsem se spletl!
Škoda že k tomu neudělali tiskovku s důkladným vysvětlením. Sebepropagaci teda nezvládají.


HonzaVacek - 11/6/2021 - 09:23

Ještě jednou panorama, trošku větší. Zhruba na 215° je v dálce asi vidět padák s krytem.


Ervé - 11/6/2021 - 09:27

citace 11.6.2021 - 09:17 - Alchymista:

citace:
obře jsou vidět dva pásy odfouklé spalinami raketových motorů při přistání (viditelné i na snímku MRO 6.6.)
Zaujímavý detail v porovnaní s Mesiacom. Zjavne aj riedka atmosféra Marsu stačí na to, aby spalinám motora zabránila rýchlo expandovať do strán a aby spaliny motora vytvorili "usmernený prúd" do pomerne veľkej vzdialenosti od motora.


Spíš bych to viděl tak, že pod horní vrstvou jemného prachu je vrstva s vyšším albedem. Odfuk jen ve dvou směrech je spíš o konstrukčním řešení spodku modulu, případně interakci s terénem v místě přistání.


HonzaVacek - 11/6/2021 - 09:39

Pohled pod lander

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=48267


yamato - 11/6/2021 - 09:41

citace 11.6.2021 - 09:23 - Ervé:
Tak to jsem moc rád, že jsem se spletl!
Škoda že k tomu neudělali tiskovku s důkladným vysvětlením. Sebepropagaci teda nezvládají.


možno čakajú na nejaký štátny sviatok


MiraH - 11/6/2021 - 11:29

citace 11.6.2021 - 09:39 - Honza Vacek:
Pohled pod lander

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=48267




Ale to je velice zajímavý snímek. Dovolím si ho sem dát přímo. Ono to na tom celkovém pohledu není moc dobře vidět, ale ta díra je zajímavá. Vypadá to, že stačilo málo...

-------------------------------------------------------------------

Tak prý je ta díra od přistávacího motoru. I to je zajímavé.

[upraveno 11.6.2021 12:53]


MiraH - 11/6/2021 - 12:49

citace 11.6.2021 - 09:23 - Honza Vacek:
Ještě jednou panorama, trošku větší. Zhruba na 215° je v dálce asi vidět padák s krytem.


Zde je to zvětšené:


MiraH - 11/6/2021 - 13:00

citace 11.6.2021 - 06:59 - Ervé:
1. je panorama ještě přes sjetím dolů, dobře jsou vidět dva pásy odfouklé spalinami raketových motorů při přistání (viditelné i na snímku MRO 6.6.).


Přistávací motor směřuje dolů, takže by to nemělo být způsobené spalinami od přistávacího motoru. Prý je to způsobené dodatečným vypuštěním zbytku pohonných hmot, aby se zabránilo případnému výbuchu. Nevím, jak to technicky provedli. Na jednu stranu palivo a na druhou okysličovadlo?


MiraH - 11/6/2021 - 20:07



Zdařilé panoráma virtuální reality je zde: https://720yun.com/t/d9vktq8wprm?scene_id=73950360




Zdalipak jste si všimli, že vedle čínské vlaječky na přistávacím modulu jsou vyobrazeni i maskoti zimních olympijských her pořádaných v Pekingu v roce 2022? Konkrétně to je maskot zimních olympijských her panda Bing Dwen Dwen (Bing Dun Dun) [Ping Tun Tun] a maskotem paralympijských her je červený lampion Shuey Ron Ron (Xue Rong Rong) [Süe žung žung].


V sobotu 12. června 2021 uspořádá Čínská národní kosmická agentura (CNSA) v Pekingu tiskovou konferenci, na které představí první čínskou průzkumnou misi na Mars Tianwen-1 [Tchien-wen 1] s vozítkem Zhurong [Ču-žung]. Pro nás to bude v nepříznivý čas ve 4:00 SELČ. Bude to v přímém přenosu, tak se zřejmě dočkáme ještě dalších zajímavostí. Podle zpráv 240 kilogramové vozítko Zhurong [Ču-žung] ujelo popojížděním po povrchu celkem 80 m.

http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812128/content.html
[upraveno 11.6.2021 20:09]


MiraH - 11/6/2021 - 23:19


Zdroj obrázku: (Credit: NASA/JPL/UArizona) https://www.uahirise.org/hipod/ESP_069665_2055

Na tomto snímku, který pořídila 6. června 2021 americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) kamerou HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) z výšky 287 km, je dobře vidět okolí místa přistání sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] včetně horního aerodynamického krytu s padákem a je možné jej porovnat se zveřejněným panoramatem. Je zajímavé, že blízký kráter na jihovýchodě na panoramatu není moc vidět a přitom je dost blízko. Je to holt planina. Alespoň to ozvláštňují ty duny.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/PEC) http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6812126/content.html

Pohled jihovýchodním směrem ke kráteru, jehož okraj lemují kameny. Za kráterem je vidět duna. [upraveno 11.6.2021 23:48]


Ervé - 14/6/2021 - 07:41

Jsem moc rád, že rover jezdí a fotí. Už jsem se bál, že nedostatek informací znamená problémy s roverem. Je velká škoda i pro ně, že nedělají tiskovky dvakrát týdně.


HonzaVacek - 14/6/2021 - 16:39

Článek o černé skřínce na landeru Tianwen-1:
http://www.js.chinanews.com/news/2021/0517/203760.html

Černá skříňka měla v případě neúspěšného přistání odvysílat data o jeho průběhu.


HonzaVacek - 14/6/2021 - 16:45

Jinak ještě jednou odkaz na pěkně zpracovaný panoramatický pohled kolem landeru. Dával ho sem sice už MiraH, ale mám pocit, že ten odkaz trošku zapadnul mezi ostatními obrázky.

https://720yun.com/t/d9vktq8wprm?scene_id=73950360


HonzaVacek - 14/6/2021 - 19:40

Nevím, jestli se dočkáme oficiálně upřesněných souřadnic. Tyto souřadnice jsou odečteny ze snímku MRO HIRISE. Ke každému snímku existuje hlavičkový soubor, ve kterém jsou informace o snímku. Vlastní snímek je pak ve formátu JP2.

https://www.uahirise.org/ESP_069665_2055

Rozsah areocentrických délek pro celý snímek (dole je pouze výřez) v projekci mapy (má správné pootočení) je 109.9879465135°-109.84991465275°, rozsah šířek 25.243164747097°-24.962425945939°. Snímek má rozměry 29630×66492 pixelů.

Lander je na pozici (16102, 42335), rover (16127, 42422).


HonzaVacek - 17/6/2021 - 19:05

Ještě jednou pohled pod lander. Tentokrát mnohem kvalitnější snímek


HonzaVacek - 21/6/2021 - 03:32

Ještě se vrátím k souřadnicím Zhurongu, které zatím oficiálně neznáme. Nedávno jsem tady uvedl souřadnice po odečtu ze snímku HIRISE sondy MRO. Vyšly mi nějaké souřadnice, ale později mi to nedalo a zkusil jsem to pro i pro jiné sondy. Jako referenční souřadnice jsem použil ty, které spočítali Golombek, Kuchynka a spol., tedy ty, které pocházejí od lidí z oboru. No, a problém byl na světě. 😊 Nejenom, že to nevycházelo nějak extra přesně v porovnání s referenčními souřadnicemi, ale dokonce se mi lišily i souřadnice stejného místa, ale odečtené z různých snímků.

Zpočátku jsem to počítal obyčejnou lineární interpolací, což pro ekvidistantní válcovou projekci by mělo jít, ale nakonec jsem to raději spočítal, tak jak se to pro tuhle projekci má dělat. Výsledek byl ale nachlup stejný. Nakonec jsem se dočetl, že ta kamera na MRO má sice rozlišení nějakých 0,25 m/pixel, ale s pointací kamery už to tak slavné není a na povrchu Marsu se ta nepřesnost zaměření pohybuje ~100 metrů. Pokud tedy na snímku není i bod se známými souřadnicemi, není možné pouhým odečtem ze snímku určit souřadnice lépe než zhruba 0,001°. Dá se to samozřejmě zpřesnit, ale není to zrovna snadné.
Na zkoušku, že jsem tedy zkusil tedy Viking 1 ze snímku pořízeném v roce 2016. Důvod byl ten, že v roce 2015 IAU doporučila nový systém souřadnic pro Mars, a to jak pro polohu pólu rotační osy (definice rovníku), tak i pro definici nultého poledníku, který je v tomto souřadném systému definovaný pomocí longitudy Vikingu 1, která má zafixovanou hodnotu. Snímky HIRISE ovšem používají souřadný systém Marsu IAU 2000 a po přepočtení do systému souřadnic IAU 2015 to už vyšlo naprosto přesně. Longituda se lišila v řádu 10^-6 stupně, což odpovídá rozlišení kamery. U tohoto snímku tedy už zafixovali souřadnice Vikingu 1 podle nové definice, i když vlastní souřadnice uvedli v systému IAU 2000.
Je tedy potřeba u souřadnic nejenom rozlišovat planetocetrické a planetografické souřadnice, ale i jejich definici. Pro Mars se v současnosti používají dva systémy: IAU 2000 a IAU 2015. A u starších publikací před rokem 2000 těch definic byla také celá řada.
Takže „upřesněné“ souřadnice Zhurongu v IAU 2000

Lon: 109,925°±0,003°
Lat: 25,064°±0,003°

Ta chyba v souřadnicích je směrodatná odchylka, která mi vyšla z 20 snímků sond, u kterých jsou známé přesné souřadnice, přičemž 7 snímků byly snímky sondy InSight, která je „kousek“ vedle a snímkuje se velice často. Pro samotnou sondu InSight směrodatná odchylka vyšla stejně.

[upraveno 21.6.2021 06:21]


HonzaVacek - 23/6/2021 - 09:01

Snímek padáku během sestupu


a k tomu ještě video jako gif

https://wx2.sinaimg.cn/mw1024/9da82ba5gy1grs4ranas8g20m80cikjw.gif

[upraveno 23.6.2021 09:32]


HonzaVacek - 23/6/2021 - 09:55

S tím videem je trošku problém, tak jinak

https://twitter.com/i/status/1407588134720843780


yamato - 23/6/2021 - 10:20

jakto ze cinania pri prvom pokuse zvladnu vsetko, co amikom trvalo dekady? - funkcny rover, fotky a videa zo zostupu, cakam ze este z nejakeho sufliku vyleti dron


Ervé - 23/6/2021 - 11:17

citace 23.6.2021 - 10:20 - yamato:
jakto ze cinania pri prvom pokuse zvladnu vsetko, co amikom trvalo dekady? - funkcny rover, fotky a videa zo zostupu, cakam ze este z nejakeho sufliku vyleti dron


USA to zvládli (až na rover) už u Vikingů v roce 1976. Holt teď je technika (hlavně možosti kamer) trochu jinde, než byla ještě v 90. letech.


petrpetr - 23/6/2021 - 11:48

Prý to okopírovali, říkala to stará Blažková...:-)

Upřímně, jde vidět, jak sebevědomě systematicky postupují.
Inspirují se, ale dokáží vymýšlet spoustu šikovných věcí.
Netušíte, zprovoznili ten georadar, co má vidět až 100 m pod povrch?

Většina chce fotky, mne by zajímaly výsledky přístrojů:

Většina úkolů roveru Ču-žung se týká geologie Marsu, veze šest vědeckých přístrojů. Nejdůležitější je mikrovlnný radar nasměrovaný do země. Umožní vozítku nahlédnout až 100 metrů pod povrch. Kromě něj má Ču-žung i detektor magnetického pole, meteorologickou sondu a laserový spektrometr k určování složení hornin a minerálů. Celé to doplňují dvě kamery.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/buh-ohne-jde-na-pristani-cinsky-rover-ma-v-noci-na-sobotu-dosednout-na-mars.A210514_173601_ln_zahranici_lros


HonzaVacek - 23/6/2021 - 18:34

Zhurong opět trochu popojel a míří zhruba jihojihozápadním směrem.



Jenom ještě doplním, že snímek je z 11.6.2021. [upraveno 23.6.2021 18:37]


HonzaVacek - 25/6/2021 - 06:34

Další video ze sestupu TW-1 na povrch Marsu. Tentokrát oddělení krytu

https://twitter.com/i/status/1408159315987423246


HonzaVacek - 25/6/2021 - 08:27

Tady je ještě jeden trochu jiný obrázek selfíčka, kde je rover a lander v jiné pozici

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=48521


HonzaVacek - 25/6/2021 - 17:45

Podle těchto záběrů. které byly zveřejněny na prezentaci na Polytechnické Univerzitě v Hongkongu, bylo na landeru nainstalováno několik kamer, které zaznamenávaly průběh přistání. Měla by tam být i kamera namířená směrem k povrchu (je to vidět na konci tohoto krátkého videa). Možná se tedy dočkáme i záznamu finální fáze přistání.

https://twitter.com/i/status/1408086543177187330



[upraveno 25.6.2021 18:15]


LeeMer - 27/6/2021 - 08:22

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1409034305448316929


HonzaVacek - 27/6/2021 - 10:09

Asi už celé video ze sestupu
https://twitter.com/i/status/1408958199764455427



nové panorama

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=b97db0b48e9a926ec6c0df8c4641b526&act=attach&type=post&id=48548

a ještě jednou přeparkování roveru (hned na začátku videa)
https://twitter.com/i/status/1408972803408269312


HonzaVacek - 27/6/2021 - 11:31

Tentokrát přímo od CNSA a v plném rozlišení, aby to bylo všechno pohromadě

nové panorama v plném rozlišení
http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812196/part/6787357.jpg

sestup
http://www.cnsa.gov.cn/video/%E7%9D%80%E9%99%86%E8%BF%87%E7%A8%8B%E8%A7%86%E9%A2%91.mp4

video otáčení roveru
http://www.cnsa.gov.cn/video/%E7%81%AB%E6%98%9F%E8%BD%A6%E5%8E%9F%E5%9C%B0%E8%BD%AC%E5%BC%AF.mp4

a popojetí
http://www.cnsa.gov.cn/video/%E7%81%AB%E6%98%9F%E8%BD%A6%E5%90%8E%E9%80%80%E7%A7%BB%E5%8A%A8.mp4

Zdroj
http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6812196/content.html

[upraveno 27.6.2021 14:02]


HonzaVacek - 27/6/2021 - 14:08

Takže nám ještě chybí vysunutí rampy a sjíždění roveru na povrch. Ale to už bych toho asi chtěl moc


HonzaVacek - 27/6/2021 - 14:13

Spodní kamera zachytila i padající tepelný štít
https://twitter.com/i/status/1409026150190387202


MiraH - 27/6/2021 - 22:28


Zdroj obrázku: (Credit: CNSA) http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6812196/content.html

Pohled zpět k přistávacímu modulu. Je to výřez z panaramatu, které sem dal už Honza Vacek - viz výše. Vozítko Zhurong [Ču-žung] je na Marsu už 42 solů (marsovských dnů) a celkem ujelo 236 m. Na solárních panelech je už vidět tenká vrstva prachu. Panorama bylo zřejmě pořízeno už 16. června 2021 (33. sol) a přistávací modul je ve vzdálenosti asi 87 m.



Zdroj obrázku: (Credit: Phil Stooke) http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=48570

Phil Stooke zpracovává i pohyb čínského marsovského vozítka Zhurong [Ču-žung] a na své mapě zaznamenal polohu vozítka, kdy bylo zřejmě pořízeno panoráma, ze kterého je snímek pohledu zpět k přistávacímu modulu. Vypadá to, že kráterům se zatím čínští vědci vyhýbají.


天问一号 , 祝融


HonzaVacek - 2/7/2021 - 16:28

Článek o LIBS spektrometru, který je umístěný na roveru Zhurong


petrpetr - 2/7/2021 - 17:01

Zajímavé a podrobný popis. Vycházejí z obdobných zařízení na amerických sondách.
Zajímavý článek proč atd...
https://astronomycommunity.nature.com/posts/what-science-is-ahead-for-the-zhurong-rover-in-utopia-planitia


HonzaVacek - 9/7/2021 - 12:35

Rover směřuje směrem, kde leží kryt s padákem. Nové obrázky:










HonzaVacek - 9/7/2021 - 13:58

Ještě doplním, že Zhurong již urazil celkem 300 m a 4.7. byl ve vzdálenosti ~130 m od padáku. Přímá vzdálenost krytu s padákem od místa přistání je 350 m.


HonzaVacek - 9/7/2021 - 22:57

Přibližná poloha roveru Zhurong 4.7., tedy v době pořízení posledního a prvního snímku z předchozího příspěvku s obrázky. Druhá šipka označuje polohu duny na obrázcích.



[upraveno 10.7.2021 00:16]


HonzaVacek - 11/7/2021 - 11:23

Z údajů, které se mi podařilo dohledat, jsem vytvořil mapku pohybu roveru. Není v ní zakreslená skutečná cesta, kudy rover jel, to půjde zjistit až podle novějších obrázků HIRISE z MRO, kde jsou vidět stopy od kol roveru, ale pouze známé polohy a vzdálenosti mezi nimi. Pokud tam jsou nějaké nepřesnosti, tak se za ně omlouvám.

Mapka je udělaná v aplikaci QGIS.


MiraH - 11/7/2021 - 15:31

citace 11.7.2021 - 11:23 - Honza Vacek:
Z údajů, které se mi podařilo dohledat, jsem vytvořil mapku pohybu roveru. Není v ní zakreslená skutečná cesta, kudy rover jel, to půjde zjistit až podle novějších obrázků HIRISE z MRO, kde jsou vidět stopy od kol roveru, ale pouze známé polohy a vzdálenosti mezi nimi. Pokud tam jsou nějaké nepřesnosti, tak se za ně omlouvám.


Super, že něco takového děláte a přinášíte informace, kterých (z čínských zdrojů) není nikdy dost. Vím, že v přepočtu časů je obrovský chaos, hlavně když jsou některé informace z čínských zdrojů s pekingským časem a zdrojů z jiných časových pásem a je to dost na hlavu to pořád přepočítávat. Pokud na Vaší mapě vezmeme den přistání 14. května 2021 jako sol 0, pak by ostatní dny (soly) měly být posunuté.

14. 5. - sol 0
6. 6. - sol 23
11. 6. - sol 28
16. 6. - sol 33
26. 6. - sol 43
4. 7. - sol 51
.
[upraveno 11.7.2021 16:03]


MiraH - 11/7/2021 - 16:00


Zdroj obrázku: (Credit: wlr2678 @TheElegant055 CC-BY-NC-SA 4.0): https://drive.google.com/drive/folders/19PTSvxpEc0hlSnaGYTILuTgwRZE4Mk8E

Hezkou infografiku cesty vozítka Zhurong [Ču-žung] s místy pořízení zveřejněných snímků vytvořil "wlr2678". Obrázek ve vysokém rozlišení můžete stáhnout na odkazu zdroje výše nebo menší náhled i zde: http://imgway.cz/v/Ppv.jpg (Originál má 50 MB!)


HonzaVacek - 11/7/2021 - 17:47

citace 11.7.2021 - 15:31 - MiraH:

Super, že něco takového děláte a přinášíte informace, kterých (z čínských zdrojů) není nikdy dost. Vím, že v přepočtu časů je obrovský chaos, hlavně když jsou některé informace z čínských zdrojů s pekingským časem a zdrojů z jiných časových pásem a je to dost na hlavu to pořád přepočítávat. Pokud na Vaší mapě vezmeme den přistání 14. května 2021 jako sol 0, pak by ostatní dny (soly) měly být posunuté.

14. 5. - sol 0
6. 6. - sol 23
11. 6. - sol 28
16. 6. - sol 33
26. 6. - sol 43
4. 7. - sol 51
.
[upraveno 11.7.2021 16:03]


No, on v tom zase až tak moc chaos není a pokud teď napíšu nějaký nesmysl, tak mě opravte. Soly se počítají v marsovských dnech, nikoliv pozemských. Počítat se začínají buď od Sol 0 nebo od Sol 1, ale většina posledních misí alespoň těch amerických mají počátek v Sol 0. Sol se mění o půlnoci LMST, tzn. o půlnoci místního středního slunečního času.

Na výpočet LMST existuje naprosto přesný algoritmus, takže pokud známe přes pozemský čas např. v UTC, převedeme ho alespoň na TT, lépe na TDB a z něho se spočítá MSD (Mars Sol Date), což je obdoba juliánského datování na zemi a ten pak ještě posunume o příslušnou aerocentrickou délku místa přistání. Zhurong přistál 14.05.2021 23:18, tomu odpovídá MSD v LMST 52387,58229598 čili 13:58 LMST. To označme jako Sol 0. První snímek HIRISE byl pořízený 06.06.2021 15:23 UTC (52409.6458794). Je to tedy Sol 22 a podobně druhý snímek 11.06.2021 18:47 UTC (52414,649977) čili Sol 27.

Ty ostatní časy už nejsou jisté, protože tam je uvedený pouze datum a ani není jisté, jestli to náhodou není pekingský čas. Tam už opravdu může být posun v solech.

Takže podle mého ta infografika není úplně správně, co se solů týká. Druhou výhradu bych k ní měl co se týká ukazatele směru na sever. Ty obrázky vycházejí ze snímků HIRISE a ty jsou dvojího druhu. Jednak v „surovém“ tak jak je nasnímala sonda anebo jsou převzorkované do mapové projekce. HIRISE požívají dvě projekce. Pro šířky -65° až 65° se používá válcová ekvidistantní projekce a pro ty vyšší šířky polární stereografická. Snímky Zhurongu jsou tedy v té válcové ekvidistantní projekci. Z tohoto snímku vychází i ta infografika tam nemůže být sever nikde jinde než nahoře. Zkusil jsem si ty snímky překrýt a nezjistil jsem, že by byly pootočené, čili směr sever je tam špatně.
Ale jak říkám, mohu se mýlit a mít to špatně já. Chyb dělám bezpočet a pak se divím.


MiraH - 11/7/2021 - 17:59

citace:
No, on v tom zase až tak moc chaos není a pokud teď napíšu nějaký nesmysl, tak mě opravte. Soly se počítají v marsovských dnech, nikoliv pozemských. Počítat se začínají buď od Sol 0 nebo od Sol 1, ale většina posledních misí alespoň těch amerických mají počátek v Sol 0. Sol se mění o půlnoci LMST, tzn. o půlnoci místního středního slunečního času.


Jsem hlupák a sypu si popel na hlavu! Až teď jsem si uvědomil, že sol je o 40 minut delší než pozemský den, takže to nejde tak jednoduše přepočítávat. Samozřejmě máte pravdu. Ale jinak je ten převod na mě moc složitý, takže v tom pokračujte, protože je to zajímavé a přínosné.


MiraH - 11/7/2021 - 18:25

citace:
Druhou výhradu bych k ní měl co se týká ukazatele směru na sever. ... Z tohoto snímku vychází i ta infografika tam nemůže být sever nikde jinde než nahoře. Zkusil jsem si ty snímky překrýt a nezjistil jsem, že by byly pootočené, čili směr sever je tam špatně.


Tak i tady máte pravdu. Nemám takové znalosti jako Vy, ale vycházím z toho, že výtrysky zbytků pohonných hmot, které jsou jasně viditelné, směřují "přibližně" (!) na sever a jih. Takže ano, směr severu na infografice od "wlr2678" je špatně.


HonzaVacek - 11/7/2021 - 18:43

citace 11.7.2021 - 18:25 - MiraH:

Tak i tady máte pravdu. Nemám takové znalosti jako Vy, ale vycházím z toho, že výtrysky zbytků pohonných hmot, které jsou jasně viditelné, směřují "přibližně" (!) na sever a jih. Takže ano, směr severu na infografice od "wlr2678" je špatně.


Ale ona ta infografika je pěkná, protože je z ní vidět, co kdy rover snímkoval a jak postupuje, ten směr sever je už jenom pro většinu lidí zanedbatelný detail a ani to většinou nezaregistrují. A ty soly +/- den nejsou až tak moc důležité, protože rover se stejně na těch místech zdržel nějakou dobu.

Podle toho, co uvádí Phil Stooke: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=48742 jsou asi ty poslední snímky součástí panoramatu, takže se můžeme těšit na nové panorama.



HonzaVacek - 11/7/2021 - 18:58

https://twitter.com/CGTNOfficial/status/1414236109991682048


HonzaVacek - 13/7/2021 - 19:21



Aktualizoval jsem a doplnil mapku pohybu roveru Zhurong. U dvou míst jsem se pak pokusil odhadnout i čas, kdy tam rover stál, ale je to jenom moje spekulace. Jedná se o Sol 17, kdy bylo pořízena společná fotografie roveru a landeru a pak Sol 31, kdy bylo vytvořené druhé panorama se zapadajícím Sluncem.

Sol 17 – selfie: tady se mi podařilo dohledat jenom to, že snímek byl pořízen 1.6 ve vzdálenosti 10 m od landeru. To místo je na snímku HIRISE docela dobře identifikovatelné podle stop po kolech, které tam rover zanechal. Podle stínů na snímku a z videa roveru, kdy položil kameru na povrch, to vypadá že tou dobou bylo Slunce téměř v zenitu, čili snímek byl pořízen někdy kolem 12:00 pravého slunečního času LTST. Tou dobou mělo Slunce výšku nad obzorem 84,5° a azimut 174˘. 1.6. se ale LTST od LMST příliš neliší, je tam diference necelé tři minuty. Odpovídající čas na Zemi je pak 1.6. 8:30 UTC. Ta nejistota v čase by neměla být moc veliká, protože např. o hodinu a půl později má Slunce už výšku jenom 69° a to by se projevilo na delších stínech.

Sol 31: tady vycházím z toho, jak panorama vypadá a dále z toho, že bylo pořízeno 16.6. nejspíše pekingského času (UTC+8). Podle stínů bych si tipnul, že ke snímkování panoramatu došlo odpoledne místního času marsovského LMST. Odhaduji, že první snímek byl směr východ, potom následovalo snímkování sever a jih a jako poslední směr západ směrem k zapadajícímu Slunci. Na této části panoramatu již nejsou žádné ostré stíny, protože Slunce bylo již nízko nad obzorem a je to spíše jenom difusní světlo. Je tam ale světelný kruh ve směru zapadajícího Slunce. Střed toho kruhu má azimut 288°. Tenhle azimut mělo Slunce v místě roveru v 17:47 LMST, kdy bylo 11,5° nad obzorem. Tomu pak odpovídá pozemský čas 15.6. 23:40 UTC nebo 16.6. 7:40 pekingského času.

Jak už jsem ale psal na začátku, je to jenom můj odhad a ve skutečnosti to mohlo být poněkud jinak.


HonzaVacek - 15/7/2021 - 13:03

12.7. (Sol 57) dorazil rover ke krytu s padákem



[upraveno 15.7.2021 13:34]


MiraH - 15/7/2021 - 20:12

citace 15.7.2021 - 13:03 - Honza Vacek:
12.7. (Sol 57) dorazil rover ke krytu s padákem.
Super. Je to technická zajímavost. Kdoví, jestli jen "jedou kolem", nebo to byl cíl.


HonzaVacek - 15/7/2021 - 22:50

citace 15.7.2021 - 20:12 - MiraH:
Super. Je to technická zajímavost. Kdoví, jestli jen "jedou kolem", nebo to byl cíl.


Padák asi jedním z cílů byl (na Unmanned Spaceflight jsem zaznamenal hned krátce po přistání, že jedním z cílů má být inspekce padáku), ale určitě ne konečným. Vypadá to, že rover pokračuje dále na jih.



Hodinu po půlnoci, 16.7. 01:11 UTC, Zhurong ukončí sol 60 a tím vstoupí do poslední třetiny své mise, která je plánovaná na 90 solů. Jestli dojde k jejímu prodloužení, ještě uvidíme.

Za dosavadních 60 solů urazil vzdálenost přes 450 metrů a z dostupných informací lze usuzovat, že je stále v dobré kondici. Podle tohoto článku (tedy jestli jsem to pochopil správně, ty překlady z čínštiny jsou občas divné) je jeho pohyb rozvržený do třídenních cyklů, které zahrnují prohlídku a vyhodnocení terénu, detekce překážek, plánování další trasy a pak vlastní pohyb vozítka. Komunikační schopnosti vozítka jsou však oproti očekávání mnohem lepší a třídenní cyklus bylo možné zkrátit na jeden den, což umožnilo rychlejší pohyb.

Dalším cílem čínského marsovského programu má být Sample Return Mise.


petrpetr - 16/7/2021 - 07:48

Docela jede rychle, mě by zajímala funkčnost georadaru Mars Rover Penetrating Radar ( RoPeR ).
Zajímavé by bylo také vědět co měří:
Magnetometr Mars Rover ( RoMAG )

Rover jede rychle.


HonzaVacek - 16/7/2021 - 10:56

citace 16.7.2021 - 07:48 - petrpetr:

Rover jede rychle.


Je to pár dní, co jsem četl jeden článek, kde se jeden z týmu vývojářů vyjadřoval k pohybu roveru. Bohužel, jsem zrovna pospíchal, takže jsem ten článek prolétl jenom zběžně a teď ho nemohu najít, ale až na něj zase narazím, tak sem dám určitě odkaz.

V tom článku bylo asi toto (pokud něco uvedu špatně, tak mě nekamenujte, jak říkám, četl jsem to hodně narychlo): oproti roveru na Měsíci má Zhurong vylepšený autonomní systém, který umožňuje, aby se pohyboval rychleji v porovnání s měsíčním roverem. Kromě toho, autonomní systém Zhurongu umožňuje i to, aby určitou dobu pracoval zcela samostatně bez povelů ze Země. Umí si sám vyhledávat cíle a analyzovat i vytyčovat trasu.

To, že pospíchají na jih bych spíše přičítal ani ne tomu, aby předvedli, jak rychle se rover dokáže pohybovat, ale spíše tomu, že je na jihu asi zajímají nějaké útvary, na které se chtějí podívat, a chtějí to stihnout do těch 90 solů, protože co bude s roveren pak, není vůbec jisté.

[upraveno 16.7.2021 10:59]


HonzaVacek - 16/7/2021 - 11:15

Obrázek zadního krytu a padáku v lepším rozlišení
http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812290/part/6787437.jpg

Nedávám ho sem jako obrázek, ale jenom odkaz, protože z webu CNSA se obrázky dlouho načítají.


HonzaVacek - 18/7/2021 - 13:40

Ještě bych se v krátkosti vrátil k místu přistání, přesněji jak vypadala přistávací elipsa Tinwaen-1. Většinou se uvádí, že střed elipsy měl souřadnice 24,748 s. š., 110,318 v. d., měla rozměry 100 km x 40km a skutečné místo přistání leží ve vzdálenosti asi 40 km od středu elipsy. Pokud ovšem ze souřadnic středu elipsy a místa přistání spočítáme vzdálenost, vyjde 28 km. Říkal jsem si tedy, že až budu mít chvíli času, tak zkusím dohledat, jak to vlastně s tou přistávací elipsou je, k čemuž došlo včera večer. Výsledkem je následující mapka. Ta je složená ze dvou CTX snímků z MRO a pro vytvoření byl použitý GIS program QGIS. GIS jsem použil z toho důvodu, že snímky CTX, HiRISE a další, pokud jsou ve formátu TIF nebo JP2, obsahují georeferenční hlavičku GeoTiff, ve které jsou uložené parametry mapové projekce snímku. Tyto obrázky jsou pak zpracovatelné GIS systémy, protože ty zase umějí povětšinou nejenom zeměkouli, ale i další tělesa sluneční soustavy, tedy i Mars. Výhodou pak je, že se v nich snadno dají například odečítat souřadnice nebo přesně měřit vzdálenosti.



Výsledkem je uvedená mapka, která je zhotovena na základě několika jiných obrázků, které se mi podařilo dohledat. Přesnost umístění elips by neměla být horší než jednotky kilometrů. Z toho obrázku vyšly rozměry přistávací elipsy 57 km x 21 km. Phil Stooke z Planetary Society na fóru usf uvádí rozměry 60x20 km, což odpovídá tomu obrázku. Odvolává se přitom na Polytechnickou univerzitu v Hong Kongu, kde přistání počítali.

Na obrázku jsou celkem 4 elipsy. Ta původní č.1, označená žlutou barvou, je ta nejčastěji zmiňovaná o souřadnicích středu 24,748 N, 110,318 E. Do té ale nakonec sonda TW-1 údajně nepřistávala. Důvodem byly dva poměrně velké krátery uvnitř elipsy, které byly vyhodnocené jako příliš veliké riziko pro přistání. Byly tedy vybrané dvě další elipsy č.2 a 3 (bílá barva), které se vyhnuly zmíněným kráterům. Nejspíše z vědeckého hlediska byla pro přistání zajímavější ta západní, ale i ta doznala změny. Na jejím jižním konci je hodně nerovný terén, který by mohl při přistání způsobit komplikace. Elipsa tedy byla posunuta přibližně o 5 km severněji. Výsledkem je elipsa č. 4 označená zelenou barvou. A to je finální elipsa, do které měl TW-1 přistávat. Místo přistání pak leží o necelé 3 km jižněji od středu elipsy.

Jinak k 17. červenci měl Zhurong překonat celkovou vzdálenost 509 m a měl by být u další duny jižně od padáku.


HonzaVacek - 22/7/2021 - 02:20

Aktualizace jednotlivých solů pro rover Zhurong. Časy LMST, u kterých je ~ jsou jenom přibližné a LMST je odhadnutý z osvícení snímku. ~12:00 LMST znamená někdy kolem poledne a ~15:00 LMST značí odpoledne

code:

Lon: 109,926° (časový posun: +7,328400 h, +0,305350 d)
===========================================================================================================================
UTC CST (Peking) JD (TDB) MSD MSD + Lon Sol LMST Pozn.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14.05.2021 23:18 15.05.2021 07:18 2 459 349,471634 52 387,276949 52 387,582299 0 13:59 Přistání TW-1
22.05.2021 02:40 22.05.2021 10:40 2 459 356,611912 52 394,226184 52 394,531534 7 12:45 Sjetí na povrch
01.06.2021 08:09 01.06.2021 16:09 2 459 366,840384 52 404,180986 52 404,486336 17 11:40 Selfie
06.06.2021 15:23 06.06.2021 23:23 2 459 372,141773 52 409,340532 52 409,645882 22 15:30 HiRISE 1
11.06.2021 18:47 12.06.2021 02:47 2 459 377,283440 52 414,344630 52 414,649980 27 15:36 HiRISE 2
15.06.2021 ~23:40 16.06.2021 07:40 2 459 381,486912 52 418,435635 52 418,740985 31 ~17:50 Večerní panorama
26.06.2021 ~00:00 26.06.2021 08:00 2 459 391,500801 52 428,181596 52 428,486946 41 ~11:40 Duna (sever)
04.07.2021 ~06:00 04.07.2021 14:00 2 459 399,750801 52 436,210861 52 436,516211 49 ~12:20 Duna (jih)
11.07.2021 12:00 11.07.2021 20:00 2 459 407,000801 52 443,266882 52 443,572232 56 13:44 410.025 m
12.07.2021 ~15:00 12.07.2021 23:00 2 459 408,125801 52 444,361782 52 444,667132 57 ~16:00 Kryt+padák
17.07.2021 15:00 17.07.2021 23:00 2 459 413,125801 52 449,228004 52 449,533354 62 12:48 509 m
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Ještě to nemám úplně ověřené, ale z článků na CNSA mi připadá, že CNSA asi počítá soly od 1, takže asi správnější by měla být tahle tabulka

code:

Lon: 109,926° (časový posun: +7,328400 h, +0,305350 d)
===========================================================================================================================
UTC CST (Peking) JD (TDB) MSD MSD + Lon Sol LMST Pozn.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
14.05.2021 23:18 15.05.2021 07:18 2 459 349,471634 52 387,276949 52 387,582299 1 13:59 Přistání TW-1
22.05.2021 02:40 22.05.2021 10:40 2 459 356,611912 52 394,226184 52 394,531534 8 12:45 Sjetí na povrch
01.06.2021 08:09 01.06.2021 16:09 2 459 366,840384 52 404,180986 52 404,486336 18 11:40 Selfie
06.06.2021 15:23 06.06.2021 23:23 2 459 372,141773 52 409,340532 52 409,645882 23 15:30 HiRISE 1
11.06.2021 18:47 12.06.2021 02:47 2 459 377,283440 52 414,344630 52 414,649980 28 15:36 HiRISE 2
15.06.2021 ~23:40 16.06.2021 07:40 2 459 381,486912 52 418,435635 52 418,740985 32 ~17:50 Večerní panorama
26.06.2021 ~00:00 26.06.2021 08:00 2 459 391,500801 52 428,181596 52 428,486946 42 ~11:40 Duna (sever)
04.07.2021 ~06:00 04.07.2021 14:00 2 459 399,750801 52 436,210861 52 436,516211 50 ~12:20 Duna (jih)
11.07.2021 12:00 11.07.2021 20:00 2 459 407,000801 52 443,266882 52 443,572232 57 13:44 410.025 m
12.07.2021 ~15:00 12.07.2021 23:00 2 459 408,125801 52 444,361782 52 444,667132 58 ~16:00 Kryt+padák
17.07.2021 15:00 17.07.2021 23:00 2 459 413,125801 52 449,228004 52 449,533354 63 12:48 509 m
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


HonzaVacek - 23/7/2021 - 09:28

Zhurong u druhé duny



a první mapka pohybu roveru z čínských médií, takže i vlastně oficiální


a k tomu článek
https://mp.weixin.qq.com/s/w4rLn3Hy47Ei9dLWknGXOQ

Podle tohoto článku rover urazil celkem 585 m. Denně pořizuje snímky pomocí kamer NavCam a HazCam (ty kamery se u čínského roveru jmenují trochu jinak, ale používám zažitou terminologii) a provádí vědecká měření (podpovrchový radar, meteorologická měření, měření magnetického pole atd.), ale nic konkrétnějšího. Jenom zmiňuje, že vědeckým cílem po cestě byly kameny a duny.


HonzaVacek - 23/7/2021 - 09:55

Ještě malou poznámku k číslování solů. Čínská média včetně CNSA pojem sol přímo nepoužívají. Používají obrat n-tý den na Marsu a 1. den na Marsu byl den přistání. Číslování solů je tedy od jedničky.

Všechny americké poslední mise používají číslování od 0. Proto také byl chaos v různých mapkách pohybu roveru, kde číslování bylo od 0, ale počet solů na Marsu byl převzatý z čínských médií, takže to potom nesedělo. Zatím byly pouze tři mise, kde číslování solů začínalo jedničkou. Pathfinder a oba MERy.

Až budu mít čas tak doplním mapku pohybu.


HonzaVacek - 23/7/2021 - 21:40

Aktualizovaná mapka pohybu roveru.


HonzaVacek - 23/7/2021 - 23:14

Jenom pro zajímavost. Do solu 43, pokud vyjdeme z toho, že rover se vydal na cestu až po pořízení selfie, vychází průměrná rychlost roveru necelých 9 m/sol. Ale od 43 solu rover zrychlil a pohybuje se konstantní průměrnou rychlostí necelých 17 m/sol. Od přistávacího modulu je vzdálený 465 m.

[upraveno 24.7.2021 00:00]


HonzaVacek - 31/7/2021 - 20:51

Rover Zhurong se nyní nachází přibližně 560 m jižně od místa přistání. K datu 30.7.2021 (Sol 75) urazil celkem 708 m. Nyní vjíždí do oblasti, která má mnohem členitější terén než doposud absolvovaná trasa. Čínští vědci předpokládají, že právě tato oblast byla kdysi pobřežím oceánu a je zřejmě i primárním vědeckým cílem roveru.


HonzaVacek - 31/7/2021 - 23:35

Podle směru pohybu to vypadá, že Zhurong by mohl směřovat k velkému kráteru na jihovýchodě. Ale to je jenom moje domněnka. Kráter má průměr 85 m a od poslední známé pozice roveru je vzdálený 410 m.



[upraveno 1.8.2021 01:33]


petrpetr - 1/8/2021 - 05:22

Je to rychlík a probíhají měření?


MiraH - 1/8/2021 - 08:39

citace 1.8.2021 - 05:22 - petrpetr:
Je to rychlík a probíhají měření?
Měření určitě probíhají. Ovšem pokud budou mít Číňani stejný přístup jako u sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4], tak výsledky měření zveřejní až za rok.


HonzaVacek - 1/8/2021 - 10:05

Data z orbiteru i roveru jsou zatím v chráněném režimu. Jakou dobu přesně trvá chráněný režim si již nepamatuji, ale jsou to řádově měsíce. Během této doby jsou data k dispozici pouze čínským vědeckým pracovištím. Po uplynutí této doby jsou pak uvolněna i pro širší vědeckou komunitu. Což ale neznamená, že jsou k dispozici úplně všem. Přístup k datům je přes registraci. Jedná se o stejný systém, jako u čínského lunárního programu.

Na této stránce http://moon.bao.ac.cn/web/zhmanager/noticelist?detailId=790430 ještě v noci bylo oznámení, že byl uvolněný první soubor dat z TW-1 a roveru. Celkem 180 GB dat (snímky a měření). Dnes je ovšem ta stránka nefunkční.


MiraH - 1/8/2021 - 10:42

Pro: HonzaVacek

Ty Vaše mapy jsou stále lepší a je to perfektní práce!


HonzaVacek - 1/8/2021 - 19:12

citace 1.8.2021 - 10:42 - MiraH:
Ty Vaše mapy jsou stále lepší a je to perfektní práce!


Díky No, já původně ani neměl v plánu nějakou mapku kreslit, protože na internetu se jich najde celá řada. Kvalitních či méně dobrých. Nějak ale ani jedna z nich nebyla podle mých představ, tak jsem si začal kreslit svoji. Nesnažím se na ní odhadovat kdy kde rover byl a kudy pojede, ale polohu se snažím určit podle pořízené fotografie. To jde docela dobře a většinou se lze s polohou strefit s přesností několika metrů. Většinou se orientuji podle větších kamenů, ty jsou na HiRISE vidět. Bohužel u posledních snímků, už chybí čas a tam může být odchylka i několik solů, tak tam většinou ani čas neuvádím.

Velice pěknou mapku dělá Philip Stooke na usf a pěkná je i ta, co jste sem dával Vy od wlr2678, i když u ní mám stále problém, jak je na ní vyznačený sever

Každopádně budu rád, když mi kdokoli dá vědět, pokud narazí na nějakou nepřesnost nebo chybu, abych to opravil a abychom tady měli dobrou mapku pohybu Zhurongu, protože díky chybějícím informacím je jeho pohyb tak trochu detektivka.


MiraH - 1/8/2021 - 22:00

citace 1.8.2021 - 19:12 - Honza Vacek:
Velice pěknou mapku dělá Philip Stooke...

Vaše mapy jsou trochu jiné. Jinak pojaté. A to je dělá zajímavé i v porovnání "s konkurencí". Phil Stooke dělá velice dobré mapy, ať už se jedná o jakékoliv vozítka. A zvláště u čínských je to obzvlášť problém kvůli nedostatku oficiálních údajů. Takže zcela určitě Vaše mapy obohacují "informační spektrum". Teď jsem si spojil Vaše jméno s aplikací času na Marsu v jiném vlákně (kterou jsem teda ještě nezkoušel, ale plánuju to) a beru to tak, že počítání času na Marsu rozumíte více než dobře. Takže to, že se s Philipem Stookem rozcházíte o 1 sol, beru tak, že Vaše mapa je správnější. [upraveno 1.8.2021 22:04]


HonzaVacek - 2/8/2021 - 01:04

citace 1.8.2021 - 22:00 - MiraH:
Takže to, že se s Philipem Stookem rozcházíte o 1 sol, beru tak, že Vaše mapa je správnější.


No, a s tím si právě nejsem vůbec jistý, jestli to mám správně. Philip Stoke počítá soly od 0, tak jak je zvykem u posledních amerických marsovských misí, ale já jsem přešel na číslování od jedničky, jako to měly např. MERy. A jak jsem tu nedávno zmínil, důvod je ten, že podle různých vyjádření CNSA co kdy Zhurong vyfotil, mi připadá, že je CNSA čísluje také od jedničky. Jasněji ale bude, až začnou vycházet vědecké články, kde by to mohlo být uvedené nebo by to mohlo jít odvodit s větší jistotou. Takže časem uvidíme. Ale ono to zase až tak moc nevadí. Jenom se musí jasně uvádět, jak kdo soly počítá, tedy jaké číslo solu použije pro den přistání, jestli 0 nebo 1.

K počítání solů a hlavně k tomu, v který okamžik se sol přičítá o jedničku bych si dovolil ještě takovou malou upřesňující poznámku. Hodiny misí na Marsu se neřídí podle LMST, což je místní střední sluneční čas v místě přistání sondy, ale podle Mission Time MT. To je marsovský čas, podle kterého se řídí řídící středisko, a podle kterého se plánují i aktivity sondy na Marsu. Sol se pak přičítá o jedničku o půlnoci MT. MT je oproti LMST trochu posunutý. To posunutí vzniká několika způsoby. Například u Curiosity, Perseverance a InSight je MT definovaný jako LMST v plánovaném místě přistání. U Perseverance a i Curiosity je pak rozdíl mezi LMST a MT asi jenom šest vteřin. Větší rozdíl byl u MERů. Tam se pro výpočet MT sice také vzaly plánované souřadnice, ale byla i snaha, aby MT co nejvíce odpovídal pravému slunečnímu času, tedy když Slunce bude kulminovat, aby hodiny MT ukazovaly pokud možno poledne. MT se tedy ještě synchronizoval s místním pravým slunečním časem tak, aby se hodiny MT shodovaly s pravou půlnocí v plánované polovině mise, aby tedy ukazovaly půlnoc o pravé půlnoci 45. sol. Rozdíl mezi LMST a MT byl pak přes 30 minut. Podobně to měly i Vikingy, kdy se MT synchronizoval s pravou půlnocí sol před přistáním.

Jaký má MT Zhurong, nevíme (tedy abych byl přesnější, já to nevím), a tak pokud někde uvádím marsovský čas, jedná se o LMST vztažený k místu přistání a při počítání solů vycházím také z LMST, takže přičítám jedničku v 00:00 LMST.


HonzaVacek - 6/8/2021 - 20:24

Rover Zhurong je na povrchu Marsu 82. sol a dosud urazil celkovou vzdálenost 808 m. Je to o 100 m více od poslední polohy.

Máme dispozici pouze jeden snímek ze zadní HazCam, která je příliš nízko u povrchu a nemá moc dobré rozlišení. Z HazCam nejsou dobře vidět detaily na horizontu jako z kamery NavCam a nejde tak určit přesnou polohu roveru. Z ujeté vzdálenosti by ale mohl být někde v okolí duny, která je 82 m jižně od poslední pozice (viz. předchozí mapka).



Orbiter TW-1 zatím sloužil hlavně pro přenos dat z roveru. 14. srpna bude rover na povrchu 90. sol, tedy dobu, pro kterou byla jeho mise navržena a orbiter přejde na jinou oběžnou dráhu, ze které bude plnit své vlastní vědecké úkoly. Bude provádět detailní snímkování povrchu kamerami s vysokým rozlišením ~1 m, se středním rozlišením ~100 m, pomocí podpovrchového radaru a další vědecké experimenty, kterých je na orbiteru celkem sedm.


HonzaVacek - 14/8/2021 - 10:14

Mise Zhurongu byla plánovaná na 90 solů, což je dnes. A jak to tak vypadá, tak Zhurong dnes opravdu končí.

https://newsus.cgtn.com/news/2021-08-14/China-s-Zhurong-Mars-rover-completing-mission-12HD0hZH0Oc/index.html


Ervé - 14/8/2021 - 13:33

Zhurong končí základní fázi mise. Pokračovací snad bude pokračovat další měsíce, možná roky. Snad ho opravdu nechtějí vypnout?
Ještě ani neotestovali otřepávání panelů.


MiraH - 14/8/2021 - 20:49

Končí základní 90 denní mise, kdy hlavním úkolem orbitálního modulu Tianwen-1 [Tchien-wen 1] bylo zajištění spojení a přenos dat s vozítkem Zhurong [Ču-žung]. Orbitální modul Tianwen-1 [Tchien-wen 1] změní svou oběžnou dráhu tak, aby se nadále mohl věnovat své vědecké misi, což je zkoumání povrchu Marsu a průzkum jeho atmosféry. Je otázka, jak bude další fáze průzkumu probíhat, ale podle čínského řídícího střediska oba stroje jsou v dobrém stavu a fungují dobře.


Ervé - 15/8/2021 - 13:37

Takže rover bude jezdit jen občas, když bude dobré spojení.


HonzaVacek - 16/8/2021 - 10:50

Jaké budou komunikační možnosti mezi orbiterem a roverem se můžeme pokusit odhadnout. Siderická doba rotace Marsu je 24,6 h. Současná oběžná dráha, která byla určená pro komunikaci s roverem měla periodu 8,2 h. To znamená, že každých 1,5 oběhu orbiteru byly v přímé viditelnosti. Podle korespondenta Andrew Jonese ze SpaceNews, ke komunikace docházelo 1x denně. Je to tedy každý třetí oběh, kdy byl TW-1 v pericentru. Vzdálenost apocentra dráhy byla nejspíš pro komunikaci příliš veliká. Vycházejme tedy z toho, že pro přenos dat musí být orbiter v pericentru.

Nová oběžná dráha bude mít periodu 7,8 h. Tady mi vychází, že se spolu sejdou každý 41. oběh, čili jedenkrát za 13,3 dne. To bude orbiter přelétat téměř přesně nad roverem. Pericentrum nové dráhy by mělo být ve výšce 265 km. Z této výšky má hranice obzoru 22°. Je to úhel mezi orbiterem, středem Marsu a hranicí obzoru na povrchu. Musíme tedy ještě najít další okamžiky, kdy bude TW-1 nad horizontem. A tady mi vycházejí ještě další dvě dobrá komunikační okna 19. a 22. oběh, kdy pootočení Marsu vzhledem orbiteru bude jenom 9° a ještě další dvě, kdy to bude 18° (3. a 38. oběh). To ale bude TW-1 hodně nízko nad obzorem a okno bude i krátké, ale možná by stačilo k vyslání instrukcí pro rover. Komunikace tedy bude možná každý 3.,19., 22., 38., 41., 44., 60., 63., 79., 82. oběh atd, pokud jsem to nezvrtal.

Je tu ale ještě další věc. TW-1 přechodem na novou dráhu začne plnit svoji primární misi. Jedním z úkolů je osnímkování povrchu Marsu kamerou se středním rozlišením, vybraná místa kamerou s vysokým rozlišením a měřením podpovrchovým radarem. To je ohromné množství dat, která musí odeslat na Zemi. A tady je otázka, jak velký prostor dostane rover, protože v okamžiku, kdy se otevře komunikační okno s roverem, musí mít orbiter i dostatek volné paměti, aby mohl přijmout data.

Jinak podle posledního příspěvku na sf, by ke změně oběžné dráhy mělo dojít 17.8., tedy zítra.

[upraveno 16.8.2021 11:46]


HonzaVacek - 16/8/2021 - 10:58

Omlouvám se za překlep. oběžné doby orbiteru, jsou 7,8 a 8,2 hodiny, ne dne.


HonzaVacek - 16/8/2021 - 12:48

Na této stránce
https://moon.bao.ac.cn/web/zhmanager/mars1

je přehled dat z mise TW-1 do 30.6.2021.


petrpetr - 16/8/2021 - 15:16

Mne zajímají data z podzemí získané díky radaru na vozítku a pak i ze satelitu? Ta data z roveru slouží pro kalibraci satelitu?
Bohužel jsou na vyžádání a neumím čínsky...


HonzaVacek - 17/8/2021 - 12:33

Podle Selon Liu Jianjuna, člena týmu TW-1 a SW designéra TW-1, odeslal rover celkem 10 GB dat, zatímco orbiter 420 GB.

Do 90 solu to bylo zhruba 88 komunikačních oken a průměrně vychází tedy stáhnutí kolem 120 MB na komunikační okno. Snad se večer k tomu dostanu, ale pro ideální případ půjde odhadnout délka okna a tedy odhadnout i minimální přenosovou rychlost.

[upraveno 17.8.2021 12:46]


HonzaVacek - 18/8/2021 - 00:59

Takže k té délce komunikačního okna. Je to trochu zjednodušené, protože úplně přesné parametry dráhy neznáme, ale podařilo se mi dohledat alespoň některé: apocentrum 15 970,463 km, pericentrum 3 657,191 km.

Lokální poloměr referenčního elipsoidu Marsu pro šířku 25° je 3 392,594 km. Tomu pak odpovídá výška dráhy v pericentru 264,597 km a perioda dráhy 8,1992 hod. Z téhle výšky má horizont orbiteru 22,05° měřeno orbiter-střed Marsu-hranice horizontu. Pokud tedy budeme předpokládat, že pericentrum leží nad roverem je to i pravá anomálie dráhy. Pro rover bude orbiter nad horizontem pro pravou anomálii dráhy -22°až 22°. Excentricita dráhy vychází 0,6273 a střední anomálie 4,0098°. Z té pak dostaneme, že rover měl orbiter nad horizontem po dobu 11 minut. Pro výšku, kdy byl orbiter nad horizontem více než 10° vychází 9,2 minuty.

Nová mapka CNSA


a snímek


HonzaVacek - 18/8/2021 - 01:17

Takže ta komunikační rychlost rover-orbiter mi vychází minimálně na 1,5 Mbit/s.


HonzaVacek - 18/8/2021 - 18:19

Aktualizovaná mapka pohybu Zhurongu.



Oproti těm předchozím mapkám došlo k mírnému posunu souřadnic. Je to způsobeno tím, že snímek HiRISE je teď zarovnaný na celoplanetární CTX mozaiku. Ta je složena z dlaždic 2°x2° a jednotlivé dlaždice jsou sešity s přesností na 1 pixel. Rozlišení dlaždic je 5m/pixel. K zarovnání jsem použil celkem 29 bodů na HiRISE a odpovídajících bodů na dlaždici CTX E108N24, která zachycuje oblast přistání TW-1. Většinou se jednalo o kontrastní útvary na okrajích větších kráterů, které šlo na obou snímcích dobře identifikovat. K zarovnání jsem použil modul georeferencování v QGIS. Výsledkem pak bylo zarovnání snímků s přesností 3,3 m. Souřadnice jsou tedy nyní konzistentní s mozaikou CTX. Trochu jsem upravil i stopu pohybu roveru. Jeden dílek stopy má 2 m a její šířka je 1,25 m, což odpovídá i šířce stopy, kterou rover zanechává na snímcích HiRISE.


petrpetr - 18/8/2021 - 19:00

Honzo děkuji, mi připadá Mars jako doma... :-)


HonzaVacek - 19/8/2021 - 17:52

Jenom ještě krátké shrnutí primární mise roveru Zhuong, která skončila koncem 90. solu. Ten skončil 14.08.2021 20:19 UTC (15.08.2021 04:19 CST Peking).

Během svého putování urazil celkem 889 m. Stopa na mapce je dlouhá 846 m. Zbývajících 43 m tedy připadá na různá pojíždění v místě zastávek (zelené puntíky na mapce CNSA) při provádění měření. To bychom měli uvidět, jestli bude nějaký další snímek z HiRISE MRO. Rover byl ke konci 90. solu vzdálený od přistávací plošiny 690 m s azimutem 186°.

Rover shromáždil a přes orbiter TW-1 odeslal celkem 10 GB dat. Jsou to data z navigační a topografické kamery NaTeCam, z analýzy hornin ze spektrometru LIBS spektrometru MarSCoDe a z multispektrální kamery MSCam, z podpovrchového radaru RoPeR a meteorologická data pořízená meteorologickou stanicí MCS. K 30.6. to bylo: 3,49 GB, 100,39 MB, 291,9 MB a 1,33 MB. Pokud poměr velikosti jednotlivých dat zůstal zachovaný, stačí to přenásobit faktorem 2,57, abychom dostali velkost jednotlivých typů dat ke konci 90. solu.

Na palubě má však rover ještě megnetormetr RoMAG. O tom se však CNSA v přehledech dat nikde nezmiňuje nebo jsem to jenom přehlédl.


HonzaVacek - 20/8/2021 - 01:00

Přibližně za měsíc, v polovině září přejdou orbiter TW-1 i rover Zhurong do safe módu. V tomto režimu zůstanou 50 dní. Důvodem je konjunkce Země se Sluncem, která bude bránit komunikaci TW-1 se Zemí.
Na novou oběžnou dráhu přejde orbiter až "po probuzení ze spánku". Do té doby zůstane na dráze, která zajišťuje komunikaci s roverem.


HonzaVacek - 22/8/2021 - 00:58

Pro ty, které to zajímá, se mi podařilo dohledat orbitální elementy TW-1. Nejsou sice nejnovější, ale jsou jediné, které máme a jsou také bez záruky. Jsou to elementy, které zjistili v AMSAT-DL v Bochumu, kde v květnu TW-1 sledovali.

EPOCHA=18.05.2021 1:03:10 UTC
A = 9813,827071 km, EC= 0,627343, IN= 89,229665°, OM= 111,81617°, W = 175,515859°, MA= 66,935851°
Wdot = -0,5027°/d, OMdot= -0,0135°/d


HonzaVacek - 23/8/2021 - 10:20

Rover je na již Marsu 99. sol (100. pozemský den) a urazil již vzdálenost 1 km. Zatím postupuje na jih a uvidíme, kam zamíří. Podle jednoho příspěvku na USF by snad měl být brzy k dispozici další snímek HiRISE, tak uvidíme, kde je a kudy přesně jel.

[upraveno 23.8.2021 10:35]


HonzaVacek - 23/8/2021 - 11:35

Máme i první zmínku o počasí, které panuje v místě pohybu roveru. Kolem poledne se teploty pohybují v rozmezí −20°C až −10°C, vítr 2-8 m/s a kupodivu slunečno

http://finance.people.com.cn/n1/2021/0823/c1004-32202839.html

Podle tohoto článku orbiter musel i několikrát upravit dráhu tak, aby byla optimální pro přenos dat. Když se podíváme na orbitální elementy z května, které jsem tu uvedl, je tam vidět poměrně rychlé stáčení pericentra a ne zcela bezvýznamný posun výstupního uzlu.


LeeMer - 23/8/2021 - 20:20

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1429870850996572163


Alchymista - 24/8/2021 - 10:03

citace 23.8.2021 - 11:35 - Honza Vacek:
... a kupodivu slunečno
Ranná hmla a odpoludňajší dážď by zrejme prekvapili - ale rozhodne potešili.


HonzaVacek - 24/8/2021 - 10:36

Tak tenhle obrázek, který sem dal Michal, je hodný za vyluštění.



Je to obrázek k oslavě okamžiku, kdy rover pokořil hranici 1000 m. Je tam uvedený čas, kdy tomu došlo, nejspíš v Pekingském čase UTC+8.

Nevím, co je nad těmi údaji přesně napsáno, ale ten úplně krajní údaj od levé straně, by mohla být doba od okamžiku přistání. Z něho bychom tedy měli přesněji vědět, kdy TW-1 na Marsu přistál. Třetí údaj by mohl být tzv. Mission Time, čili marsovský čas, který používají v řídícím středisku. Je vidět, že soly počítají od 1, ale čas je posunutý vzhledem LMST A ten poslední údaj takhle na první pohled zatím nevím, co by mohl označovat.


HonzaVacek - 24/8/2021 - 10:44

Mission Time se obvykle počítá vzhledem k plánovaným souřadnicím, tím vzniká posuv vzhledem k LMST na souřadnicích kde sonda přistála. Tady je ale ten posuv moc veliký. Skoro mám podezření, že používají pravý sluneční čas, ale uvidíme. Snad na to nakonec přijdu. [upraveno 24.8.2021 11:10]


HonzaVacek - 24/8/2021 - 11:50

Tak OCR ve spolupráci s překladačem bylo nakonec skoro úspěšné.

火面工作时间 – jak je dlouho na povrchu
北京时间 – čas v Pekingu
火星时间 – čas na Marsu

a ten poslední čas 光行时 mi překladač přeložil jako "lehká doba jízdy", čili asi to bude znamenat čistá doba jízdy.


[upraveno 24.8.2021 11:53]


HonzaVacek - 24/8/2021 - 13:38

Vzhledem k tomu, že ten obrázek je snímek obrazovky z řídícího střediska, asi bych měli věřit tomu co na něm vidíme.

Snímek je vztažený k 23.08.2021 3:51:20 UTC. Zhurong je podle snímku na Marsu 100.4:34:21 dnů pozemského času. Z tohoto údaje pak vyplývá, že přistál nikoliv 14.05.2021 23:18 UTC, jak se uvádí, ale přesně 14.05.2021 23:16:59 UTC. Řídící středisko používá nějakou obdobu marsovského hybridního času, podobně, jako to bylo u MERů a stejně tak počítají soly od 1. Ofset MT (Mission Time) vzhledem MTC (čas LMST na nultém poledníku) je 0.31621528 solu. Jak ten ofset vzniknul, to se snažím zjistit, ale zatím mi nevychází nic z toho, co mě napadá. Sice jsem tu zmínil, že možná používají pravý sluneční čas, ale to je asi nesmysl. Špatně by se podle něho něco plánovalo.

No, a ten poslední údaj nejspíš znamená, jak dlouho ten daný sol je rover už na cestě.


HonzaVacek - 24/8/2021 - 21:51

Ještě krátce k času přistání Zhurongu na Marsu. Na té obrazovce z řídícího střediska vidíme Pekingský čas 23.8.2021 11:51:20 a dobu, po kterou je Zhurong na Marsu 100 04:23:21. Pokud tedy odečteme tuto dobu od Pekingského času, dostaneme pekingský čas 15.05.2021 7:16:59. To je ale opět čas v řídícím středisku tady na Zemi. Měl by to tedy být okamžik, kdy dostali potvrzení o přistání a uvádějí ho jako čas přistání. V okamžiku přistání trvalo signálu 17,716714 minuty, než dorazil na Zemi a Zhurong tedy vlastně přistál 15.05.2021 6:59:15 CST (14.05.2021 22:59:15 UTC).

Podobně tomu nejspíš bude i u ostatních časů, které uvádí CNSA, jako je sjetí roveru na povrch, pořízení selfie atd. Jsou to pravděpodobně časy, kdy událost zaznamenali v řídícím středisku, ale nikoliv kdy k události došlo na povrchu Marsu. Tím pádem ale také mám špatně všechny časy LMST, které jsem tu uváděl, za což se omlouvám, a musím je tedy ještě opravit o zpoždění signálu.


HonzaVacek - 25/8/2021 - 01:31

Na University of Arizona, kde zpracovávají snímky z HiRISE, vytvořili DTM (Digital Terrain Models) oblasti, kde přistál TW-1. Dělá se to tak, že MRO pořídí dva snímky ze dvou úhlů, tzv. stereo pár a z polohy sondy a snímkované oblasti se dopočítají elevace terénu vzhledem k referenčnímu elipsoidu s přesností desítek centimetrů. Ne ze všech získaných stereo párů se však DTM vytvoří, protože je to náročné jak časově, tak i co se týká výpočetního času, tak i lidsky, protože celý proces nelze úplně zautomatizovat. Výsledkem pak je jednak výšková mapa, a i lepší rozlišení výsledných snímků v porovnání s běžnými snímky HiRISE.

Další výhodou takto zpracovaných snímků má být to, že jsou přesně georeferencované, ale to si ještě musím ověřit. Pokud se mi to potvrdí, budeme už znát souřadnice místa přistání naprosto přesně. Co jsem ale teď zkoušel, tak oba pořízené snímky přistávací se po zpracování DTM v GIS naprosto přesně kryjí, což u těch původních nebylo. Vzájemný posuv byl asi 45 m, plus ještě systematický posuv v souřadném systému, kterým HiRISE trpí. Proto se ze samotných HiRISE nedají přesně určit souřadnice. Já jsem to zatím řešil koregistrací s mozaikou CTX, což dalo o něco lepší a přesnější výsledek, ale zdaleka ne takový, jaký by měl mít DTM.



Výškovou stupnici jsem už nestačil udělat, ale je v rozsahu -4150 (tmavě modrá) do -4050 m (tmavě hnědá) a Zhurong pohybuje ve výšce kolem -4100 prakticky po rovině. Tam kde je, nejsou skoro žádná větší převýšení. To je nakonec vidět i ze snímků, které pořídil.


HonzaVacek - 25/8/2021 - 09:02

Na snímcích Zhurongu často vidíme na obzoru plochý kopec. Leží 6,5 km severozápadně od místa přistání.



Na UArizona vytvořili 3D pohled na tento kopec, který vypadá vypadá takhle. Celkový rozdíl převýšení útvarů na obrázku je pouze 23 m. Zhurong se tedy pohybuje po téměř dokonalé rovině.


HonzaVacek - 25/8/2021 - 09:19

Jinak přesnější souřadnice Zhurongu z DTM HiRISE obrázků nebudou, což mě trochu zklamalo. Těch DTM není mnoho, ale podařilo se mi vyhledat místo přistání Spiritu, u kterého jsou přesně známé souřadnice. To posunutí souřadného systému DTM je stále na úrovni tisícin stupně. Použití CTX mozaiky dává lepší výsledek, takže zatím zůstanu u ní.


MiraH - 25/8/2021 - 11:43

citace 25.8.2021 - 09:02 - Honza Vacek:
Na snímcích Zhurongu často vidíme na obzoru plochý kopec. Leží 6,5 km severozápadně od místa přistání.
Na snímku DTM ten kopec nemůžu najít. Odhadem v porovnání s dosavadní ujetou vzdáleností předpokládám, že už je mimo snímek. Ale stejně se vozítko pohybuje na opačnou stranu, tak se k němu nepřiblíží.


HonzaVacek - 25/8/2021 - 13:01

citace 25.8.2021 - 11:43 - MiraH:
Na snímku DTM ten kopec nemůžu najít. Odhadem v porovnání s dosavadní ujetou vzdáleností předpokládám, že už je mimo snímek. Ale stejně se vozítko pohybuje na opačnou stranu, tak se k němu nepřiblíží.


Ano. Je těsně mimo snímek.


HonzaVacek - 28/8/2021 - 17:57

Pro lepší představu o terénu oblasti, ve které se Zhurong pohybuje, sem dávám podrobnější topografickou mapku. Je složena ze dvou snímků HiRISE a ze dvou vrstev DTM. Souřadnice mapky jsou opět registrované na mozaiku CTX. Vrstvy DTM mají rozlišení 1 m/ pixel s vertikálním rozlišením v řádu desítek centimetrů. Výšková stupnice DTM vrstev je v souladu s výškovou stupnicí MOLA vzhledem k referenčnímu elipsoidu Marsu IAU 2000.

Na mapce je i ten kopec na severozápadě. Jak píše MiraH, „rover jede na opačnou stranu“, a k němu tedy nepřijede, ale je moc pěkný, tak jsem ho do mapky zahrnul také, i když je pak mapa ve výsledku o dost větší.

Ještě k tomu kopci. Nemá výšku 23 m, jak jsem chybně uvedl v příspěvku s kopcem. Těch 23 m je zvlnění terénu pod kopcem. Samotný kopec je o něco větší. Ze severozápadní strany má převýšení 72 m, z jihozápadní pak 59 m.

Co se týká dun, které rover fotí, tak ty jsou velice nízké. Jedna taková průměrná vyšla kolem 20 cm na výšku.



[upraveno 28.8.2021 18:18]


MiraH - 28/8/2021 - 18:30

Pro Honza Vacek: To je krásná a velice přehledná "mapa". Jdou tam vidět všechny terénní útvary v okolí. Parádní práce. Ty duny jsem teda odhadoval vyšší. Je to opravdu terén placka. Možná to bylo kdysi dno moře. A ten kopec je taky zajímavý útvar. Taková "mini stolová hora". No asi "mikro", ale v porovnání s okolním terénem je zajímavý. [upraveno 28.8.2021 18:38]


HonzaVacek - 28/8/2021 - 18:45

citace 28.8.2021 - 18:30 - MiraH:
Pro Honza Vacek: To je krásná a velice přehledná "mapa". Jdou tam vidět všechny terénní útvary v okolí. Parádní práce. Ty duny jsem teda odhadoval vyšší. Je to opravdu terén placka. Možná to bylo kdysi dno moře. A ten kopec je taky zajímavý útvar. Taková "mini stolová hora". No asi "mikro", ale v porovnání s okolním terénem je zajímavý. [upraveno 28.8.2021 18:38]


Díky za uznání. Také jsem se s ní pěkně "navztekal", že jsem chvílemi už myslel, že ji dělat nebudu a zabalím to.

Možná ty duny mohou být o kousek vyšší, ale ne o moc. Budou to desítky cm. Já to dělal tak, že jsem si změřil bod na vrcholku a pak mimo dunu. Mělo by se to spíš udělat tak, že si vyberu oblast a z ní vezmu maximální a minimální elevaci, ale to neumím. Snad na to časem přijdu, jak na to.


petrpetr - 28/8/2021 - 19:56

Díky, čínský program je pokrok.


HonzaVacek - 28/8/2021 - 20:58

citace 28.8.2021 - 18:30 - MiraH:
Ty duny jsem teda odhadoval vyšší.


Nějak jsem měl smůlu a těch pár dun, co jsem si přeměřoval, byly opravdu nízké. Tak jsem teď vzal jednu konkrétní dunu, u které se Zhurong zastavil a na jeho snímcích vypadá poměrně veliká. Použil jsem celkem 16 bodů pro měření.



A ona opravdu velká je. Délka 42 m, šířka 7 m. Výška zhruba 1,2 m v nejvyšším bodě. V průměru z bodů, kde jsem odhadoval, že by mohl být vrchol je to necelých 70 cm.

[upraveno 28.8.2021 21:08]


HonzaVacek - 29/8/2021 - 00:21

Ze známé trasy roveru podle CNSA a ze snímků Hirise, jsem pomocí DTM sestavil výškový profil trasy roveru. Úplně přesně ji neznáme, takže nevíme, které prohlubni nebo kamenu se vyhýbal, tak je asi trochu víc roztřepanější, než je ve skutečnosti.



[upraveno 29.8.2021 00:56]


HonzaVacek - 29/8/2021 - 02:23

Takhle vypadá profil duny. Měřící linie profilu začíná nahoře, tam je bod 0. Na svislé ose je elevace a na vodorovné ose vzdálenost. Obojí je metrech. Měřítka na osách nejsou stejná, aby vyniknul profil.



Jak jsem se díval, tak všechny duny vypadají takhle. Ze severu jsou docela nízké na rozdíl od jižní strany.

[upraveno 29.8.2021 02:53]


MiraH - 29/8/2021 - 12:40

citace 29.8.2021 - 00:21 - Honza Vacek:
Ze známé trasy roveru podle CNSA a ze snímků Hirise, jsem pomocí DTM sestavil výškový profil trasy roveru. Úplně přesně ji neznáme, takže nevíme, které prohlubni nebo kamenu se vyhýbal, tak je asi trochu víc roztřepanější, než je ve skutečnosti.
Je fascinující, že dokážete měřit výšku profilu terénu na centimetry. Neskutečné. Vypadá to, že posledních 150 m cesty vozítko o 1 m "pokleslo". Ale Váš graf jen potvrzuje, že jedou po rovině. Kdoví, jaký dlouhodobý cíl si čínští vědci vybrali a kam bude vozítko Zhurong [Ču-žung] v budoucnu směřovat. Mě zaujalo "pobřeží" ve vzdálenosti 1930 m.


MiraH - 29/8/2021 - 12:51

citace 29.8.2021 - 02:23 - Honza Vacek:
Jak jsem se díval, tak všechny duny vypadají takhle. Ze severu jsou docela nízké na rozdíl od jižní strany.
Zřejmě tam vane dlouhodobě severní vítr. Nevím, jak je moje úvaha správná, ale Váš "výzkum" mě nutí nad příspěvky uvažovat a přemýšlet nad věcmi, nad kterými bych se jinak nezamyslel. Je zajímavý i ten rozdíl 60 cm mezi severní a jižní stranou duny.


HonzaVacek - 29/8/2021 - 13:00

citace 29.8.2021 - 12:40 - MiraH:
Je fascinující, že dokážete měřit výšku profilu terénu na centimetry. Neskutečné.


Na centimetry ne. Ta DTM vrstva, kterou na UArizona vytvořili, má v elevaci rozlišení v řádu 10 cm. Je to georeferencovaný soubor typu IMG a pokud se zobrazí jako obrázek, je to takové černobílé rozmazané zobrazení. Ve skutečnosti to ale obrázek není. U pixelů místo odstínů šedi obsahuje soubor informaci o elevaci jako datový typ float. Takže když se načte do nějakého GIS programu a vy máte například namalovanou trasu, tak GIS se u každého bodu té trasy podívá do té DTM vrstvy, jakou ten bod má elevaci a vytvoří výškový profil. Ta přesnost je v těch 10 cm vertikálně, v rovině XY 1 m.


HonzaVacek - 29/8/2021 - 14:02

Když se ten DTM IMG zobrazí, vypadá jako ten levý obrázek. Záleží, co s DTM chceme dělat. Pokud slouží jenom pro měření, tak stačí v tom stavu, v jakém je, případně se musí doladit souřadný systém. Pokud ho chceme do mapky, je potřeba ho obarvit podle nějaké barevné výškové stupnice, kdy se výškám přiřadí nějaká barva (pravý obrázek). A nakonec se černobílý snímek HiRISE překryje touhle barevnou vrstvou a je hotovo.


HonzaVacek - 29/8/2021 - 15:26

citace 29.8.2021 - 12:51 - MiraH:
Zřejmě tam vane dlouhodobě severní vítr. Nevím, jak je moje úvaha správná ...


Myslím, že jste se strefil. Podle tohoto článku se jedná o typ dun nazývané barchany. Ty mají tvar půlměsíce a jejich konce směřují ve směru větru.


LeeMer - 30/8/2021 - 09:08

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1432217337504145409


HonzaVacek - 30/8/2021 - 18:11

A konečně mapka CNSA i se souřadnicemi
http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812429/part/6787574.png


HonzaVacek - 31/8/2021 - 10:33

Snímek panoramatu v plném rozlišení. Rover stojí téměř přesně na západním cípu duny.

http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812429/part/6787576.png

Na stejném místě je rover i na snímku se souřadnicemi z předchozího příspěvku. Podle CNSA byl snímek pořízený kamerou HiRIC 24.8.2021, tedy v den, kdy Zhurong slavil 100. sol na Marsu. Na snímku je i zřetelně vidět stopa roveru. Snímek je podle stínů nasvícený z východu, byl tedy pořízený během dopoledne místního času LMST roveru a tedy někdy mezi 11-13 UTC, ale tady si to netroufám odhadovat nějak přesněji, protože na tom snímku kromě stopy roveru a samotného roveru je vidět velice málo detailů.


MiraH - 31/8/2021 - 11:14


Zdroj obrázku: (Credit: wlr2678 @TheElegant055 CC-BY-NC-SA 4.0): https://drive.google.com/file/d/17ebm6zBWcxaHR_lmkSVMbQSH_DDTFYrC/view

Nevím, jestli to nazvat taky mapou, ale je to zajímavá infografika cesty vozítka Zhurong [Ču-žung] s místy pořízení zveřejněných snímků, kterou vytvořil "wlr2678". Mám teď problém do kterého vlákna ji umístit, protože nechci kazit výbornou práci Honzy Vacka, jehož díla si zasluhují uznání. Ale bylo by dobré i do tohoto vlákna dát mapku pozice vozítka Zhurong [Ču-žung], takže ji dávám sem. Obrázek v plném rozlišení je možné stáhnout z odkazu uvedeného výše. [upraveno 31.8.2021 11:20]


HonzaVacek - 31/8/2021 - 14:17

Jenom pro zajímavost. Banka ČLR k příležitosti 100 dnů roveru na Marsu vypadala zlaté a stříbrné pamětní mince.

Konektivita na server CNSA je nic moc, tak sem dám jenom odkaz na obrázek, který sem nejde normálně vložit

http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812429/part/6787573.png

Když už jsem teď narazil na to stahování velkých obrázků z CNSA, tak jenom kliknutím na odkaz se často nestáhnou nebo se nestáhnou celé, Nejspolehlivější způsob je, klik přes pravé tlačítko na odkaz na obrázek a vybrat uložit jako. Předtím je ještě potřeba v prohlížeči vyprázdnit mezipaměť, pokud předešlé stahování skončilo neúspěšně.


[upraveno 31.8.2021 14:39]


Alchymista - 31/8/2021 - 14:49

či to bude fungovať...






citace https://www.space.com/china-tianwen-mars-mission-coins :
The first of the three new People's Bank of China commemoratives, a 5.3-oz (150-gram) gold coin, depicts some of the same spent mission equipment, including the Tianwen-1 backshell and supersonic parachute. The 2.4-inch (60 mm) coin also shows images of the surface that were taken during the landing and the rover and lander as they appeared when stacked together.

A smaller, 0.3-oz (8-g), 0.90-inch (22-mm) gold coin is engraved with an image of the Zhurong rover deployed on the Martian surface.

The third commemorative, made of 1 oz (30 grams) of silver, measures 1.6 inches (40 mm) and depicts the Tianwen-1 orbiter circling Mars.
The large gold coin has a face value of 2000 yuan (or about $310) and is limited to 1,000 pieces. The smaller gold coin is 100 yaun (or about $15.45) in denomination and limited to 30,000 pieces.The silver coin, limited to 60,000 pieces, has a value of 10 yaun (or $1.55).

[upraveno 31.8.2021 16:31]


HonzaVacek - 31/8/2021 - 23:47

Tato studie čínských vědců publikovaná v Remote Sensing se zabývá přesnou lokalizací místa přistání TW-1 z vědeckých dat mise TW-1. K přesné lokalizaci landeru použili snímky z kamery HiRIC na orbiteru, snímky NaTeCam na roveru a snímky ze sestupové kamery přistávací plošiny. Došli k souřadnicím 25.066°N, 109.925°E. Jedná se o souřadnice v planetocentrickém souřadném systému, v tomto případě tedy areocentrickém.

Je to tedy zatím nejpřesnější a nejdůvěryhodnější publikovaný údaj.

[upraveno 1.9.2021 06:42]


petrpetr - 2/9/2021 - 08:07

https://spacenews.com/china-is-developing-its-own-mars-helicopter/

Měla už být na Marsu.


Ervé - 2/9/2021 - 08:29

Dokud to američané nevyzkoušeli a neověřili, neměli číňané jistotu, že to bude fungovat. Taky mít zkopírovanou dokumentaci a interní informace z vývoje asi pomáhá... :-)


HonzaVacek - 4/9/2021 - 20:48

Taková malá zajímavost, které si všimli na unf



https://www.chinese-word.com/data/0021.html


HonzaVacek - 5/9/2021 - 18:48

Připadalo mi, že nějaký otisk čínského znaku je i ve druhé stopě roveru a mohlo by jít o pokračování vzkazu. Ale je to ne zcela zřetelné a neprůkazné.



Když se však podíváme na snímek s padákem v tom lepším rozlišení, co je na stránkách CNSA, je vidět, že jde o ten samý znak.

http://www.cnsa.gov.cn/n6758823/n6758838/c6812290/part/6787437.jpg


TomášHabala - 5/9/2021 - 22:07

Ten znak znamená "stred". Čína je ríša stredu, preto používajú ten znak na označenie Číny.


LeeMer - 6/9/2021 - 15:36

citace 5.9.2021 - 18:48 - Honza Vacek:
Připadalo mi, že nějaký otisk čínského znaku je i ve druhé stopě roveru a mohlo by jít o pokračování vzkazu. Ale je to ne zcela zřetelné a neprůkazné


Mohlo by jít o znak "國" (ale nevypadá to tak), protože "中國" znamená "Čína".


HonzaVacek - 6/9/2021 - 18:48

citace 6.9.2021 - 15:36 - Václavík Michal:
Mohlo by jít o znak "國" (ale nevypadá to tak), protože "中國" znamená "Čína".


Nějaký složitější znak by asi bylo problematické koly vytlačit, aby to bylo čitelné, vzhledem k materiálu, po jakém se rover pohybuje.

Když rover sjel z rampy, tak hned vedle ní „vybruslil“, takové přeškrtnuté kolečko.



Myslím, že to bylo na fóru unf, tam ten obrazec někteří překládali jako „Střed Číny“ a uváděli právě tenhle znak 中. Tak jsem se díval, co vlastně znamená. Nejsem sinolog, tak nevím, jak tenhle znak v Číně běžně používají, ale i podle toho odkazu, který jsem uvedl u toho prvního obrázku, má tenhle znak sám o sobě význam Čína/čínský, kromě dalších jiných významů. Někdy je ve významu znaku Čína uvedena jako první, jinde uprostřed nebo vůbec.

A tady jsem si říkal, jestli v té druhé stopě nebude nějaký doplňující údaj: Čína… „něco dalšího“ a ono nakonec jenom Čína… Čína.


Eudoxus - 6/9/2021 - 19:50

citace 6.9.2021 - 15:36 - Václavík Michal:
citace 5.9.2021 - 18:48 - Honza Vacek:
Připadalo mi, že nějaký otisk čínského znaku je i ve druhé stopě roveru a mohlo by jít o pokračování vzkazu. Ale je to ne zcela zřetelné a neprůkazné


Mohlo by jít o znak "國" (ale nevypadá to tak), protože "中國" znamená "Čína".

O znak "國" podla mna nejde, ten je totiz tradicny, a ten sa v Cinskej ludovej republike nepouziva. Ale 中国 znamena Cina ="stredna krajina". (napr. 美国 je USA, 英国 je UK, 法国 (Fàguó) je Francuzsko...)
中国 vidiet aj na tych minciach zobrazenych o niekolko prispevkov vyssie. Je na nich aj cely nazov :Cinska ludova republika: 中华人民共和国.


HonzaVacek - 11/9/2021 - 12:33

Dávám dohromady takovou ucelenější stránku o roveru. Stránku průběžně aktualizuji a doplňuji podle toho, na jaké informace narazím a jak mám zrovna čas. Stránka prošla pouze samokorekturou, tak pokud tam narazíte na nějaký nesmysl, tak se omlouvám, a budu rád, když mi dáte vědět, abych to opravil.


HonzaVacek - 11/9/2021 - 13:30

Určitě jste si na snímcích všimli čistoty solárních panelů roveru. Ty jsou potaženy tenkou protiprachovou vrstvou, která prach odpuzuje, a jak se během mise roveru ukázalo, účinnost této ochrany dosahuje až 86%.


HonzaVacek - 11/9/2021 - 21:19

Podle tohoto článku dojde v pondělí 13.9. k přepnutí orbiteru i roveru do nouzového režimu. Důvodem je konjunkce se Sluncem, která znemožní komunikaci. Podle předchozích informací by v tomto stavu měla obě zařízení setrvat 50 dnů. V současné době se tedy už dokončuje příprava pro nouzový režim. U roveru to znamená jeho zaparkování do vhodné polohy, aby byla optimální pro výrobu energie solárními panely a nastavení autonomních programů tak, aby bylo možné obnovit komunikaci po odeznění konjunkce.

Komunikace však nebude přerušena zcela. Stále bude možné částečně přijímat data a telemetrii, ale orbiter ani rover nebudou schopny přijímat povely ze Země. Bude tedy znemožněný zejména uplink.


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=1932