citace:Ariane 6 potřebuje více státních zakázek, aby mohla konkurovat Muskovi.
Mno, já bych řekl, že potřebují spíše snížit cenu...
je to skor volanie po tom aby europske staty pouzivali europsky nosic pre projekty z verejnych zdrojov, tak ako to ostatne robi USA, Cina a Rusko. Myslim ze ziadat o "podporu" domacich kapacit nie je nic nestandardne.
admin - 21/9/2018 - 12:52
Samozřejmě. Ovšem kdyby snížili cenu tak, aby byli konkurenceschopní se SpaceX, nemuseli by nic takového žádat. To je to, na co jsem narážel...
yamato - 21/9/2018 - 13:02
citace:Samozřejmě. Ovšem kdyby snížili cenu tak, aby byli konkurenceschopní se SpaceX, nemuseli by nic takového žádat. To je to, na co jsem narážel...
no, tiež musím konštatovať že to je len "dorovnanie" stavu v USA. Tamojší poskytovatelia vrátane SpaceX dostávajú kopec lukratívnych štartov, ku ktorým sa neamerická konkurencia nedostane.
To nič nemení na fakte, že Arianespace totálne zaspala dobu (resp. odmieta vidieť realitu) a snaží sa so svojim zastaralým obchodným modelom pokračovať čo najdlhšie. A to v dobe, keď na americký "new-space" už reaguje ako rusko, tak aj čína.
pet.rok - 21/9/2018 - 13:11
citace:Samozřejmě. Ovšem kdyby snížili cenu tak, aby byli konkurenceschopní se SpaceX, nemuseli by nic takového žádat. To je to, na co jsem narážel...
je otazne nakolko maju realny priestor na znizovanie ceny (technologicky) a navyse cena v obchode zavisi aj od mnozstva (dostatok zakazok = nizsie naklady na kus).
rovnako pre SpX bolo spasou, ze mali projekty od NASA ktore boli honorovane vyssie ako komercne lety a rovnako teraz je pre nich uzitocne ziskat vladne kontrakty za vyssie "štartovné".
HonzaB - 21/9/2018 - 13:31
citace:Samozřejmě. Ovšem kdyby snížili cenu tak, aby byli konkurenceschopní se SpaceX, nemuseli by nic takového žádat. To je to, na co jsem narážel...
Je diskutabilní, zda by nižší cena pomohla.
"Trh s družicemi" je velmi nepružný a momentálně se pro následující roky očekává spíše pokles. Kdo jde vyloženě po ceně, tak lítá s rusama. Speciální náklady jsou zvlášť a je jich málo. Americké náklady létají primárně na amerických družicích, čínské na čínských, ... a evropských nákladů je extra málo.
Takže pokud chce ESA zachovat raketu v provozu (a taky plnou zaměstnanost ve svých střediscích), tak je třeba dotovat ... admin - 21/9/2018 - 13:38
Před pár dny jsem tu někam házel graf ohledně podílu na trhu. Je prostě faktem, že F9 ukradl velkou část trhu Ariane 5 a Protonu, který je dražší, nikoli levnější, takže není pravda, že kdo jde po nejnižší ceně, lítá s ruskými raketami. Nižší ceny mohou za tuto změnu.
A6 by tedy samozřejmě pomohlo, kdyby šla cena dolů. A Arianespace by se měla konečně probudit. Ale vidím to černě.
admin - 21/9/2018 - 13:52
Nemůžu to teď najít, tak znova
Metodiku neznám, ESA se mi úplně moc nezdá, myslím, že v roce 2013 měla o dost více. Ale ten ruský propad je fakt citelný.
HonzaB - 21/9/2018 - 16:41
citace:... A6 by tedy samozřejmě pomohlo, kdyby šla cena dolů. A Arianespace by se měla konečně probudit. Ale vidím to černě.
Souhlasím a vidím to obdobně ...
Ale to nic nemění na faktu, že "družicový" trh není příliš flexibilní. Vstup SpaceX vyjasnil obzory a pomohl srazit ceny zhruba na polovinu, ovšem nejsme svědky žádného nárůstu poptávky po dopravě na LEO. Zároveň vysoké vývojové náklady a malá sériovost brání vstupu dalších hráčů, takže dojde jen k redistribuci poptávky po startech mezi existujícími hráči. Poraženými budou především nepružné molochy.
Ostatně v rámci celého "kosmobussinesu" jsou náklady na dopravu nahoru jen malou součástí.
[Upraveno 21.9.2018 HonzaB]
novák - 21/9/2018 - 17:13
citace: Metodiku neznám, ESA se mi úplně moc nezdá, myslím, že v roce 2013 měla o dost více.
Podle seznamů na wiki měla ESA roku 2013
*4 starty Ariane 5 (v tom jeden s ATV, tedy nekomeční)
*1 start Vegy (s družicí ESA a druhou vietnamskou z akademie věd, což na "komerční" start nevypadá)), to dává celkem 3 komeční starty
*plus 2 starty Sojuzů z Kourou, které se počítají tu k ESA tu k Rusům. Jeden vynesl družici ESA, takže za "komerční start ESA" lze počítat jen ten druhý.
Tedy máme - podle řazení Sojuzu z Kourou - 3 nebo 4 komerční starty pro ESA.
Ruských startů je v tabulce třikrát více. Bylo jich 11 (ruské rakety s neruským nákladem: 2 Sojuzy + 5 Protonů + 2 Dněpry + 1 Zenit + 1 Rokot) nebo 12 (ten jeden Sojuz v Kourou).
Procenta z tabulky (20:60) by vyšla jedině při poměru startů 4:12, to jest kdyby pro ESA započítali ten jeden Sojuz z Kourou a Rusům k těm jedenácti přidali jako komerční ještě Proton s družicí Express pro ФГУП «Космическая связь» (Russian Satellite Communications Company).
Patek - 21/9/2018 - 18:36
citace:Před pár dny jsem tu někam házel graf ohledně podílu na trhu. Je prostě faktem, že F9 ukradl velkou část trhu Ariane 5 a Protonu, který je dražší, nikoli levnější, takže není pravda, že kdo jde po nejnižší ceně, lítá s ruskými raketami. Nižší ceny mohou za tuto změnu.
Máte nějaký důkaz, že je Proton M dražší než Falcon 9.
Patek - 21/9/2018 - 19:13
Ceny Falconu 9 co se mi podařilo dohledat na netu:
Pro stát - DSCOVR USAF 97 mil., Jason-3 NASA 82 mil., TESS NASA 87 mil. - to jsou ceny již vynesených družic. GPS III pro USAF od 82,7 do 96,87 mil. (což je většina startů).
Pro soukromníky - Formosat 5 NSPO 23,1 mil., AsiaSat 8 AsiaSat 52,2 mil. AsiaSat 6 AsiaSat 52,2 mil. Orbcomm-1 Orbcomm 21,3 mil., Orrbcomm-2 Orbcomm 21,3 mil., Iridium 1, 2, 3, 4, 5, 7 a 8 pro Iridium vše po 64,73 mil. a Iridium 6 za 67,9 mil.
Ceny Protonu M (ILS)za cca 65 mil.
Pro Falcon 9 platí ceny pro GPD (cca 4,85t) dV=1800m/s a pro Proton (ILS) GPD (cca 6,5t) dV=1500m/s.
admin - 21/9/2018 - 23:24
Byl tu někde článek(myslím, že ruský) o tom, že Proton může konkurovat Falconu. Ale teď ho nemůžu najít. Našel jsem toto:
Proton M je malinko dražší v katalogové ceně(5%). O něco více dražší na GEO, jestli si pamatuji dobře(10%).
Ty ceny 80-100M jsou včetně extra služeb. Cenu těchto služeb u Protonu jsem nenašel. A porovnával bych asi jen ty soukromníky, protože o tento trh se bijí.
Patek - 22/9/2018 - 07:46
Našel jsem ceny pro Proton pro družici "Экспресс-80": Proton M cena 1 795 978 000,-, Briz M cena 520 485 000,- a aerodynamický kryt (14С75.15) cena 185 365 000,-. Suma sumárum je to 2 501 848 000,-. Vše ceny v rublech. V ceně je zahrnuto výrobní cena + cena za dopravu (asi na Bajkonur). Není tam cena za samotný start. Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=17568.msg1757326#msg1757326
Autor čerpá přímo od zdroje: http://www.zakupki.gov.ru
PinkasJ - 22/9/2018 - 08:06
Dík za tento přehled cen. Velmi zajímavá je cena indického GSLV Mk3. Je to dáno zřejmě všeobecně nižší cenou práce a také nízkou zeměpisnou šířkou startu. Proton – M asi nemůže celkovou cenou konkurovat F9 na GTO, ale jeho značně jednodušší nástupce Sojuz 5 možná bude konkurenční, i když GTO z Bajkonuru je problém.
Patek - 22/9/2018 - 08:30
citace:Dík za tento přehled cen. Velmi zajímavá je cena indického GSLV Mk3. Je to dáno zřejmě všeobecně nižší cenou práce a také nízkou zeměpisnou šířkou startu. Proton – M asi nemůže celkovou cenou konkurovat F9 na GTO, ale jeho značně jednodušší nástupce Sojuz 5 možná bude konkurenční, i když GTO z Bajkonuru je problém.
Na Ariane 6 je velmi zajímavé, že pouhým zvětšením počtu TPH boosterů z 2 na 4 se zvedne nosnost na GTO z 5.000 kg na 11.500 kg a LEO nosnost z 10.350 na 21.650 kg, tedy více než dvojnásobně, ačkoliv startovní hmota vzroste jen cca 1,6x. To je podobné řešení, jaké v ještě větším rozsahu používá Atlas 5 nebo budoucí Vulcan. A62 má na LEO relativně malou nosnost k (vzhledem k start. hmotě) 10.350 kg a bude zřejmě používán převážně pro GTO.
V této souvislosti si myslím, že New Glenn, ačkoliv to bude krásná a velmi výkonná raketa, pokud bude mít jen provedení s dvěma, nebo třemi stupni, bude mít problém konkurovat komerčním raketám s menší nosností, neboť nosnost řádově 10.000 kg na GTO postačuje pro většinu zákazníků a tu budou mít jak A64, tak Vulcan, který má navíc velkou škálu nosností. Podobně na tom bude FH. Ruská Angara 5 bude mít stále velký handicap na GTO, vzhledem k velké zem. šířce startu.
admin - 24/10/2018 - 21:02
O konkurenceschopnosti ale bude rozhodovat cena. Kolik stojí turnaround prvního stupně, to "víme"(tedy my momc ne, ale SpaceX). Otázka zní, kolik bude stát celý ten cirkus kolem jen kvůli dvěma BE-4.
skoda ze sa nespytali radsej novaka RiMr - 7/2/2019 - 21:48
...nejspíš se dočkáme logického vysvětlení ve stylu vietnamského trhovce co se snaží prodat malé kalhoty "velikost dobrá, vy velkej!"
Ervé - 9/2/2019 - 07:51
Reálně může nastat taková situace, že po slavnostním uvedení Ariane 6 do provozu SpaceX sníží cenu za start o 20% pod Ariane 6 - a ta bude startovat 3-6x ročně, zatímco Falcon 30x. Uvidíme, racionalizace výroby a využití zkušeností může stačit.
PinkasJ - 9/2/2019 - 11:21
V nosičích obecně závisí vše na mnoha faktorech :
- druh náklad – komerční, státní, vojenské
- převažující typ dráhy –LEO, MEO, HEO , GTO, GEO, TLI, k planetám
- hmotnost nákladu – převaha malých hmotnosti na LEO, nebo naopak velkých hmotností na GTO,GEO …
- nosnost raket a jejich flexibilita pro různé dráhy a různé hmotnosti nákladu.
- schopnost raket vynést mnoho malých nákladů na různé dráhy
- finanční váha speciálních požadavků vojáků.
- Požadavek na přesnost navedení
- podíl předstartovních a startovních nákladů
V poslední době je tendence snížení počtu komerčních startů na GTO, naopak asi poroste počet vojenských startů jak na GTO , tak na GEO. Velmi asi poroste počet komerčních startů malých hmotností na LEO a MEO. Všechno toto lze stěží splnit jedním typem rakety, budou se stále více uplatňovat malé rakety.
U těžkých vojenských nákladů na GTO nebo GEO se bude stěží uplatňovat znovu-použitelnost 1.stupně. Některé vojenské zakázky mohou mít požadavek krátké časové přípravy ke startu, nebo naopak delší standby pohotovosti v naplněném, nebo polo-naplněném stavu (kromě vrchního stupně) . Konkurencí na GTO a GEO by mohly do budoucna značně ovlivnit nové rakety Omega od Orbital ATK (původní název) - Viz vlákno Nosiče Omega,
Hmm, nuda, vytvářející pracovní mista. Ale jak dlouho ještě?
yamato - 28/9/2019 - 10:37
som zvedavy, kedy ESA na zaklade vlastnej, internej a uplne nezavislej analyzy zisti ze rakety je lepsie robit z ocele
Arccos - 30/9/2019 - 10:30
citace:som zvedavy, kedy ESA na zaklade vlastnej, internej a uplne nezavislej analyzy zisti ze rakety je lepsie robit z ocele
Není to lepší, stejně, jako to není lepší třeba pro Falcon 9. StarShip je odlišný a specifický případ.
PinkasJ - 30/9/2019 - 11:51
citace:Není to lepší, stejně, jako to není lepší třeba pro Falcon 9. StarShip je odlišný a specifický případ.
Tato otázka není jednoduchá. Jednoznačná je u posledních stupňů, kde každý ušetřený 1kg hmoty znamená 1kg zvýšení nosnosti. Proto nyní např. ESA vyvíjí kompositový vrchní stupeň pro Ariane 6. Avšak např. u prvých stupňů zvýšení suché hmoty ocelovým plechem znamená sice udělat stupeň větší s více paliva (možná přidat motor), ale celková cena materiálu, paliva a výrobní cena může vyjít nižší. Při opakovaném využití stupně bude mít ocel asi lepší životnost a opravitelnost.
Petr_Šída - 30/9/2019 - 12:10
citace:
citace:Není to lepší, stejně, jako to není lepší třeba pro Falcon 9. StarShip je odlišný a specifický případ.
Tato otázka není jednoduchá. Jednoznačná je u posledních stupňů, kde každý ušetřený 1kg hmoty znamená 1kg zvýšení nosnosti. Proto nyní např. ESA vyvíjí kompositový vrchní stupeň pro Ariane 6. Avšak např. u prvých stupňů zvýšení suché hmoty ocelovým plechem znamená sice udělat stupeň větší s více paliva (možná přidat motor), ale celková cena materiálu, paliva a výrobní cena může vyjít nižší. Při opakovaném využití stupně bude mít ocel asi lepší životnost a opravitelnost.
Asi tak, vždy, když si vybavím izogridy, ze kterých je sestaven první stupeň SLS, tak mě něco takového napadá ....
M.Filip - 2/11/2019 - 14:13
Ta mobilní obslužná budova je asi velmi užitečná. Jelikož je označena jako „gantry house“, s výško 90m, předpokládal bych, že má ve vrcholu nějaký portálový jeřáb, který by možná umožnil zvednout předem i užitečný náklad, který by nutně vyžadoval vertikální integraci. Podle článku, vlastní raketa v montážní budově bude mít horizontální integraci.
První start Ariane 6 až v druhé polovině 2022. Francouzi jsou tak naštvaní pomalým pokrokem Themisu, že navrhují nový lehký nosič Maia s opakovanou použitelností. Otázkou je, jestli s 1t nosností bude mít dost zakázek. https://kosmonautix.cz/2021/12/dalsi-faze-vyvoje-znovupouzitelne-themis/
Osobně si myslím, že lepší šanci by měl nosič s nosností cca 3 t. Takový už s dalším stupněm může létat i na GTO s lehčími družicemi nebo doplňovat větší soustavy.
No, jo no...
Na druhou stranu, teď zrovna se v Kosmotýdeníku psalo o konceptu SUSIE a to je konečně něco, co skutečně vypadá inovativně. Líbí se mi to!
Opakovaně použitelný horní stupeň rakety s integrovaným krytem UZ sloužícímu i pro návrat nákladu na Zem. Není to špatná myšlenka, uvidíme, jak rychle budou postupovat. Zajímal by mně ten záchranný systém nákladu/posádky - zda bude fungovat i při hloupých (cargo) startech.
admin - 29/9/2022 - 18:09
citace 29.9.2022 - 14:04 - Ervé:Opakovaně použitelný horní stupeň rakety s integrovaným krytem UZ sloužícímu i pro návrat nákladu na Zem. Není to špatná myšlenka, uvidíme, jak rychle budou postupovat. Zajímal by mně ten záchranný systém nákladu/posádky - zda bude fungovat i při hloupých (cargo) startech.
IXV střihnutý Stoke Space Technologies. Nakonec to trochu zvětší a bude to SHS. ales - 29/9/2022 - 18:30
citace 29.9.2022 - 18:09 - Martin Kostera:
citace 29.9.2022 - 14:04 - Ervé:Opakovaně použitelný horní stupeň rakety s integrovaným krytem UZ sloužícímu i pro návrat nákladu na Zem. Není to špatná myšlenka, uvidíme, jak rychle budou postupovat. Zajímal by mně ten záchranný systém nákladu/posádky - zda bude fungovat i při hloupých (cargo) startech.
IXV střihnutý Stoke Space Technologies. Nakonec to trochu zvětší a bude to SHS.
No, mě SUSIE koncepčně připomíná spíš původně plánovaný Crew Dragon s motorickým přistáním. Prostě "standardní raketa" a na ní vícenásobně použitelná "kosmická loď" (se svislým motorickým přistáním bez padáků).
alamo - 15/4/2023 - 16:13
Nie je to viacnásobne použiteľný druhý stupeň.
Ten chcú odhodiť.
Ak chcú robiť technologické prelomy, asi by mali by trochu viac "rozšafný".
Ervé - 16/4/2023 - 09:59
Hmotnost má větší než je nosnost Ariane 64, takže druhý stupeň nedosahuje orbitální rychlost. Susie došťouchne náklad na orbitu, takže je to horní stupeň.
alamo - 16/4/2023 - 10:06
A čo náklad "užitočné zaťaženie", cena za kilogram?
Bude vďaka tomu nižšia, alebo naopak vyššia?
..
Keď Didier Schmitt hovorí
citace: Európa musí inovovať a odlíšiť sa od súčasných riešení svojich partnerov a „konkurentov“: „ Všetky vozidlá, či už na nízku obežnú dráhu alebo na Mesiac, musia byť plne opätovne použiteľné, takže napríklad veľmi odlišné od vozidla Orion NASA, ktorej servisný modul poskytujeme, možno použiť iba raz . Vozidlá sa budú vyrábať proaktívnym prístupom z hľadiska kontroly vplyvu na životné prostredie s čo najnižšou uhlíkovou stopou a opätovné použitie je súčasťou tejto stratégie “.
Áno, zdá sa hovorí o niečom ako SUSIE.
Akurát pre skutočnú konkurencieschopnosť je podstatná tá cena za kilogram, ktorú v "rozlete" akosi zabudol spomenúť. [upraveno 16.4.2023 10:25]
xChaos - 16/4/2023 - 11:28
citace 16.4.2023 - 09:12 - Slavomír Fridrich:Nie je to viacnásobne použiteľný druhý stupeň.
Je to vícenásobně použitelný třetí stupeň. Což celý koncept vícenásobné použitelnosti staví na hlavu.
Jako zatím nejzajímavější koncept mi přišel Neutron od Rocket Labs, který integruje všechny aerodynamické, ale nejspíš i konstrukční prvky do vícenásobně použitelného 1.stupně a expendable 2.stupeň nemusí nést nejen aerodynamický kryt, ale (a tohle asi bude důležitějí): ani hmotnost paliva znásobenou zrychlením při startu (tohle doposud Rocket Labs tolik nerozebírali, ale celkem logicky to z jejich designu vyplývá: činnost 2.stupně probíhá během letu po balistické křivce, tedy už ve stavu beztíže...)
Hodně jsem o tom přemýšlel a vícenásobně použitelný druhý stupeň zkrátka snižuje i v naprosto nejlepším případě nosnost rakety o několik tun. O tolik ji snižuje i reuse 1.stupně, ale ten zkrátka vychází většinou řádově dražší, tak volba je jasná...
Podle mě koncept Susie je o tom, že Arianespace chce mít něco, co vizuálně atraktivně přistává ve stylu Starship, ale rozhodně si nehodlá kazit kšeft tím, že by vícenásobně použitelný byl samotný nosič :-)
alamo - 16/4/2023 - 12:06
Teraz som si spomenul, z NASA si sťažovali na nedostatočnú kapacitu pre dopravu smerom "dolu".
SUSIE ako koncept by v tomto mal mať určité väčšie možnosti, ako "apolloid".
Keby jednoducho hore niesol menší náklad, zostalo by mu viac paliva pre návrat, a teda aj viac nákladu smerom dolu.
martinjediny - 16/4/2023 - 14:23
citace 16.4.2023 - 11:28 - xChaos:
Je to vícenásobně použitelný třetí stupeň. Což celý koncept vícenásobné použitelnosti staví na hlavu....
Ja by som to az tak zle nevidel.
Zatial co prvy znovupouzitelny stupen znizuje nosnost vyrazne, druhy znovupouzitelny stupen nosnost znizuje extremne.
Uplne ina logika je ale pri navratovom stupni(lodi) voziacom naklad spat na Zem. Ten uz sam o sebe ma vacsinu hmotnosti pre navrat integrovanu v sebe a bavime sa o par kg navyse pre navrat.
(EDIT: teda myslel som, ze ak sa ma vratit niekolko tonova lod, tak priviest spat este 500kg motorov a nadrzi uz nie je zasadny rozdiel. navyse ak maju nahradit padaky)
Zrejme i z toho chce profitovat SPx a ich Starship.
A prave tu ich dokaze EU pretromfnut,
1/ ak expendable a reusable cast rozdelia tak, aby to ekonomicky davalo zmysela boli efektivnejsi ako fulreusable Starship.
2/ ziskaju lod schopnu pristatia na Mesiaci...?? postaci im dotankovat pri Gateway? [upraveno 16.4.2023 17:31]
PinkasJ - 16/4/2023 - 14:38
Vývoj Ariane 6 byl pomalý, ale stále je v plánu řada zlepšení:
- Plánují návrat zpět motoru Vulcain 2.1 včetně řídící elektroniky
- Plánují náhradu vodíkového Vulcain 2.1 za metanový Prometheus.
- Plánují i levněší variantu motoru 2 stupně: Buď dosavadní Vinci nebo
hypergolický motor
- Reusable transportér SUSIE
Pokud jim všechny tyto plány vyjdou, stane se Ariane 6.2 i Ariane 6.4 konkurenční raketou pro různé účely.
Grofino - 16/4/2023 - 18:47
Pokud jim všechny tyto plány vyjdou, stane se Ariane 6.2 i Ariane 6.4 konkurenční raketou pro různé účely.
Mám obavu, že se A6 konkurenceschopnou nestane.
Viz článek ve vláknu Arianespace.
Ervé - 16/4/2023 - 21:14
Pokud postavím prostředek hlavně pro návrat, bude neefektivní pro dopravu nákladu nahoru. Pokud chci létat na Měsíc, nebudu tahat ochranu pro návrat. Dragonem nevynášíte družice na nízkou dráhu.
Ariane 6 můžete trochu zlepšit, ale zázraky neuděláte.
Jak chtějí zachraňovat motor Vulcain 2? [upraveno 16.4.2023 21:16]
alamo - 17/4/2023 - 10:30
citace 16.4.2023 - 17:58 - PinkasJ:Vývoj Ariane 6 byl pomalý, ale stále je v plánu řada zlepšení:
- Plánují návrat zpět motoru Vulcain 2.1 včetně řídící elektroniky
- Plánují náhradu vodíkového Vulcain 2.1 za metanový Prometheus.
- Plánují i levněší variantu motoru 2 stupně: Buď dosavadní Vinci nebo
hypergolický motor
- Reusable transportér SUSIE
Pokud jim všechny tyto plány vyjdou, stane se Ariane 6.2 i Ariane 6.4 konkurenční raketou pro různé účely.
citace 16.4.2023 - 14:23 - Martin Jediny:
2/ ziskaju lod schopnu pristatia na Mesiaci...??
K dispozícii je iba jeden obrázok, ako by to malo vypadať pri ceste k Mesiacu.
S toho sa nič odhadovať nedá.
Asi by boli potrebné konštrukčné zmeny, možno aj rozsiahlejšie ako pri mesačnom Starshipe.
..
Akurát som s tej otázky vymyslel "problém"..
Ako dlho to vydrží parkovať na povrchu Mesiaca?
Napríklad, aj sonda ktorá má na Mesiaci vydržať dlhší čas potrebuje RTG generátor tepla. Odparovanie paliva..
Základňa na povrchu, si bude žiadať lander ktorý tam vydrží parkovať dlhodobo..
[upraveno 19.4.2023 23:38]
alamo - 9/5/2023 - 10:07
https://www.politico.eu/article/josef-aschbacher-space-europe-ariane-6-rocket-risk-delay/
Podľa Josefa Aschbachera, generálneho riaditeľa Európskej vesmírnej agentúry, raketa Ariane 6 nemusí byť vypustená tento rok, ako sa plánovalo..
Aschbacher povedal, že Ariane 6 čelí niekoľkým kľúčovým výzvam: V najbližších týždňoch musí ESA prijať rozhodnutie o novej opto-pyro technológii – kritickej časti separačného systému rakety; úplný horúci test motora Vulcain od Ariane sa uskutoční až v júli; problémy sú aj s vývojom softvéru, ktorý vedie francúzska vesmírna agentúra CNES.
citace:https://arstechnica.com/science/2023/05/the-ariane-6-rockets-debut-will-slip-into-2024-the-question-is-how-far/
Takže v najlepšom prípade sa zdá pravdepodobné, že Európska vesmírna agentúra a vývojár rakety, ArianeGroup, by mohli dokončiť tieto míľniky do konca tretieho štvrťroka tohto roka. Za predpokladu, že medzi ich dokončením a inauguračným letom Ariane 6 je ešte deväťmesačné obdobie, môžeme určiť dátum štartu rakety „nie skôr ako“ v druhom štvrťroku 2024. Reálnejšie je, že štart sa uskutoční niekedy budúce leto.
Udávaná nosnost verze A62 je 10 350 kg a verze A64 pak 21 650 kg.
Chápu, že přidáním dvou boosterů se zvyšuje tah a snižují gravitační ztráty, lze trošku zvolnit tah centrálního stupně a šetřit palivo do vyšších výšek, ale přeci jen - to se doplněním 2 boosterů lze dostat na více než dvounásobnou nosnost? Zatím jsem nenašl chvíli a nezadával to do simulátoru. Zabýval jste se tím někdo?
martinjediny - 6/6/2023 - 13:05
tiež ma to zarazilo, ale riešenie môže byť skryté v tom, čo odhaduješ...
presun od jeden a pol stupňové k dvojstupňové variante. A tam to významné je.
Ale tiež som to nerátal.
martalien - 6/6/2023 - 15:42
citace 6.6.2023 - 13:05 - Martin Jediny:tiež ma to zarazilo, ale riešenie môže byť skryté v tom, čo odhaduješ...
presun od jeden a pol stupňové k dvojstupňové variante. A tam to významné je.
Ale tiež som to nerátal.
A nemůže to být prostě tak, že 4 urychlovací stupně umožní mít méně paliva v centrálním stupni a tím i víc kg pro náklad?
ArX - 6/6/2023 - 15:59
citace 6.6.2023 - 15:42 - Martin Jahoda:
citace 6.6.2023 - 13:05 - Martin Jediny:tiež ma to zarazilo, ale riešenie môže byť skryté v tom, čo odhaduješ...
presun od jeden a pol stupňové k dvojstupňové variante. A tam to významné je.
Ale tiež som to nerátal.
A nemůže to být prostě tak, že 4 urychlovací stupně umožní mít méně paliva v centrálním stupni a tím i víc kg pro náklad?
To nedává smysl ubrat palivo centrálnímu stupni s isp 431 s a nechat makat boostery s isp 278.5 s. Navíc bez zkrácení nádrží.
Jaká by asi tak byla nosnost Ariane-5 s doplněním dalších 2 boosterů, přes 45 tun? :-o
Rozhodně to nebude intuitivní problém a bude třeba to namodelovat.
Jinak to otevírá spoustu zajímavých scénářů, jako např. osazení Core stupně 4 x GEM63XL, které by byly levnější než P120 (4 x 5,5 mil. vs 2 x 20 mil.) Kombinace 2 x P120 + 2 x GEM63 apod. Viz např. konfigurace boosterů u Ariane 4 či Atlas V. [upraveno 6.6.2023 16:01]
alamo - 6/6/2023 - 16:25
Domnievam sa že "kúzlo" spočíva v možnosti "dotovať" navzájom celú "rodinku" nosičov, a treba do toho zarátať aj tú Vegu.
Zmysel to dostáva až takto komplexne.
Čím na väčší počet štartov, sa majú možnosť fixné náklady rozložiť, tým lepšia cena vznikne.
Ako to funguje? Príkladom?
Apropo.. Aj SLS je príma nosič, len teda momentálne výhliakovo jeden šrart "do roka" za štyri miliardy dolárov.
Keby štartoval dvakrát "do roka" stál by už "iba" dve miliardy.
Tri krát "do roka", by stál už "iba" tú miliardu + čosi. [upraveno 6.6.2023 16:26]
ArX - 6/6/2023 - 17:59
citace 6.6.2023 - 16:25 - Slavomír Fridrich:Domnievam sa že "kúzlo" spočíva v možnosti "dotovať" navzájom celú "rodinku" nosičov, a treba do toho zarátať aj tú Vegu.
S GEM to byl jen příklad. Chtěl jsem tím dát najevo, že to mohlo být více škálované, ideálně s využitím komponent té Vegy - Zefiro 23 jako malý booster, P80, 3 x P120...
Zkouším to zadávat do Alešova simulátoru, ale dost parametrů je neznámých a simulace nesedí. Částečně za to mohou roztříštěné údaje o mnoha vývojových iteracích rakety.
Je třeba nedostupný i přesný časový harmonoram letu.
Něco málo parametrů (ale opět starších) je třeba zde: http://www.b14643.de/Spacerockets_1/West_Europe/Ariane-6/Design/Ariane-6.htm alamo - 6/6/2023 - 18:21
@Arx
Vždy keď ten nosič kúpite, aby ste pomocou neho poslali, čo ja viem sondu k Marsu, alebo Európsku pilotovanú loď k ISS..
Čokoľvek čo vykoná ťažko definkvateľný "celospoločenský zisk".
Tak vy ten nosič dotujete..
V istom zmysle, tie sťažnosti od Rusov a Číňanov že vláda USA Falcon 9 "dotuje", čo umožňuje poskytnúť ho iným za "dumpingové" ceny, sú v istom zmysle" oprávnené..
Ale čo vlastne bráni, vláde "elitám" v Číne, Rusku.. A aj tej našej Európe, aby "vyplazili na vedu" viac peňazí?
Nech si každý, spytuje vlastné svedomie.
:)
..
O ochote posielať do vesmíru, satelity k pozorovaniu povrchu zemského "vždy duplicitné zameranie" cudne pomlčme. [upraveno 6.6.2023 18:30]
Grofino - 6/6/2023 - 19:15
Číňané to dělají ale daleko efektivněji oproti usa.
EU jakbysmet, jen výsledek není vidět.
Udávaná nosnost verze A62 je 10 350 kg a verze A64 pak 21 650 kg.
Chápu, že přidáním dvou boosterů se zvyšuje tah a snižují gravitační ztráty, lze trošku zvolnit tah centrálního stupně a šetřit palivo do vyšších výšek, ale přeci jen - to se doplněním 2 boosterů lze dostat na více než dvounásobnou nosnost? Zatím jsem nenašl chvíli a nezadával to do simulátoru. Zabýval jste se tím někdo?
Něco můžete získat tím, že centrální stupeň díky 4 boosterům přiškrtíte při startu a v prvních 130 s letu, a naplno ho pustíte až po odhození boosterů - efektivněji tak použijete palivo. Jestli u A62 funguje prvních 130 s průměrně na 98% (při Max.Q bude tah snížený), může u A64 letět na 82%. Ušetřené palivo pak hodně pomůže. Něco taky udělá stejný kryt UZ a horní stupeň - je optimalizován pro A64. P120 má 142 t paliva a váží cca 160 t, u A62 tedy 320 t z 530 t (210 t centrální a horní stupeň s krytem a UZ), u A64 640 t z 860 t (220 t ostatní). Asi to tak bude. Očividně je raketa navržena, aby optimálně létala jako A64.
LeeMer - 8/8/2023 - 11:36
Oficiální potvrzení, že premiérový start nosné rakety Ariane 6 proběhne až v roce 2024.
citace: Je to malá veta vypadnutá uprostred tlačovej správy. Tajné oznámenie informácie, ktorá už neprekvapí žiadneho vesmírneho prívrženca.
"Kvízová otázka".
Keď na budúci rok A6 odštartuje, tak európska raketová kríza..
a, skončí
b, bude trvať ďalej Ervé - 9/8/2023 - 07:41
Reálně žádná krize není, jen zdržení vývoje (stejně jako u většiny vývojových programů Airbusu atd.). ESA může svoje náklady snadno vynášet dál. Platit ale za to bude USA. Ariane 6 bude dražší než konkurence, stejně jako Vega. Svůj náklad mít budou. Efektivní nosič ale vypadá jinak. Snad bude RFA One první vlaštovkou.
Je tu u té "naší nové vlajkové lodi" docela mrtvo tak doplním, že už se to zase blíží a aktuální datum inauguračního letu je stanoveno na 9.7.2024, tedy za 4 týdny. Držím palce ať to dopadne.
citace: ESA může svoje náklady snadno vynášet dál. Platit ale za to bude USA. Ariane 6 bude dražší než konkurence, stejně jako Vega. Svůj náklad mít budou.
Je paradoxní, že s každým evropským letem přeloženým na Falcon 9, dojde k výrazným úsporám v rozpočtových kapitolách těch dotčených programů. Při projektované ceně za start A6 - 150 mil USD a ceně 67 mil USD za F9 je to hezkých 83 mil. USD. Neřeším tu samozřejmě nějaké vyšší celospolečenské zájmy atd., ale prostě to, že náklad je dráze levněji a může včas dělat to co má. admin - 8/7/2024 - 23:02
Pokud vše půjde podle plánu, měla by dnes mezi 20:00 a 00:00 SELČ odstartovat ze vzletové rampy ELA-4 na kosmodromu CSG nosná raketa Ariane 6. Půjde o první start této nosné rakety, která bude použita ve verzi 62, tedy s dvojicí pomocných urychlovacích stupňů. Raketa Ariane 6 je náhradou za velmi spolehlivou Ariane 5, která byla desítky let základem flotily evropských raket. Hlavním trhem Ariane 62 i silnější Ariane 64 je vynášení komerčních geostacionárních telekomunikačních družic a institucionálních družic i sond ESA a EU. Vývoj nové nosné rakety Ariane 6 začal v roce 2016, ale na některých dílčích technologiích se pracovalo s předstihem. Na vývoji i výrobě Ariane 6 se podílí i několik českých firem, které se zapojily jak do prací na samotné raketě, tak i pozemním segmentu. Při dnešním inauguračním startu bude místo balastu nákladem 8 malých družic, 4 experimenty, které zůstanou spojeny s horním stupněm a 2 návratová pouzdra. Za zmínku rozhodně stojí slovenský vědecký CubeSat GRBBeta postavený českou firmou Spacemanic. Dále pak dvě návratová pouzdra Nyx Bikini a SpaceCase SC-X01, jejichž cílem je ověřit nové technologie pro další rozvoj této důležité znalosti. Obě pouzdra se oddělí od horního stupně těsně před jeho vstupem do atmosféry Země. Cílem dnešního letu je zejména ověřit činnost nosné rakety a restartovatelného horního stupně s motorem Vinci. Celá mise bude po 2 hodinách a 43 minutách zakončena manévrem, který navede horní stupeň k zániku, aby se zamezilo vzniku kosmické tříště.
LeeMer - 9/7/2024 - 16:50
Pro drobnou závadu na pozemním segmentu je nyní start nosné rakety Ariane 62 posunut na 21:00 SELČ.
Ten nákladový prostor je až tragicky prázdný (a i to vypadá zvětšeně), kdyby tam aspoň něco objemnějšího nacpali:
Bohužel, přenos skončil po technických problémech v zajímavém okamžiku, ale mise je hodnocena jako úspěšná - cubesaty vypuštěny:
alamo - 10/7/2024 - 06:14
Gratulujem Európe k.. obnove "strategickej autonómie" v doprave.
Keď už tom toľko mienkotvorcov a mainstream, tak zanietene básni.
LeeMer - 10/7/2024 - 07:12
Připomeňme si, že včerejší inaugurační start nosné rakety Ariane 6 ve verzi 62 proběhl ve 21:00 SELČ. Vzlet byl nominální stejně jako navedení na SSO oběžnou dráhu s výškou 583 km. Podařilo se také oddělení všech osmi malých družic na palubě. Mezi nimi byla také slovenská vědecká družice GRBBeta. K oddělení družic došlo hodinu a 5 minut po vzletu nosné rakety Ariane 62. Předcházel mu ještě druhý zážeh motoru Vinci na horním stupni rakety. Úspěšně tak dopadla i druhá testovací fáze.
Při třetí fázi mělo dojít k otestování chování horního stupně v podmínkách mikrogravitace a de facto k jeho kompletnímu „znovuoživení“. Byla tak vypnuta i pomocná energetická jednotka APU využívající ke své práci část kapalného vodíku a kyslíku z nádrží pro motor Vinci. Krátce po druhém restartu APU došlo ke ztrátě výkonu a jeho vypnutí. APU je významným prvkem raketového motoru Vinci a nebylo tak možné provést jeho další zážeh a úpravu oběžné dráhy horního stupně. I když bylo při vývoji APU provedeno celkem 53 provozních testů v celkové délce 38 hodin a 13 minut, tak ne vše je možné otestovat na Zemi. Proto byla třetí fáze inauguračního letu nosné rakety Ariane 62 zaměřena právě na test APU v podmínkách mikrogravitace. Výše zmíněný problém neumožnil dokončit navedení horního stupně rakety Ariane 62 do atmosféry Země a stupeň byl automaticky pasivován. Nedošlo tak ani k oddělení dvou experimentálních návratových těles, aby nevznikla zbytečně kosmická tříšť.
Stéphane Israël a Martin Sion z Arianespace potvrdili, že hlavního cíle letu VA262 – úspěšného vzletu a dopravy nákladu na cílovou oběžnou dráhu – bylo dosaženo. Situace s APU také dle nich neovlivní přípravu druhého staru Ariane 6 s francouzskou vojenskou družicí CSO-3. Uvidíme, jaký převládne názor na hodnocení prvního letu nosné rakety Ariane 6. Zda se miska vah nakloní k pozitivnímu či negativnímu konci. Já za sebe se přikláním k tomu označit let za úspěšný.
Ervé - 10/7/2024 - 07:57
Gratulace k úspěchu. Potíže s APU snad nebrání zatím vypouštění nákladů
martinjediny - 10/7/2024 - 09:21
citace 10.7.2024 - 07:57 - Ervé:Gratulace k úspěchu. Potíže s APU snad nebrání zatím vypouštění nákladů
nefunkcne APU je zavazny problem, pretoze opakovany zápal motorov mal teraz sluzit "len" k deorbitu, lenze on ma primarne sluzit na rozmiestnovanie satelitov a toto teda nepreukazal.
A realne aj doslo k uviaznutiu experimentov na palube.
malu nadej mi dava, ze "pocitac vyhodnotil", takze mozno slo len o nejaku kravinu, mechanicky je vasetko ok a system sa len doladi...
dalsi maly sok je, ze to nechaju na pocitac. nenechali si moznost vyhodnotit data a pripadne dat prikazna deorbit "natvrdo" a urcite navratove puzdra mohli vypustit a oni by sa jedneho dna vratili...
vypustit palivo a ostat cumiet je divny pristup. minimalne mohol pocitac vypustat palivo s oneskorenim, aby pozemny tim mohol reagovat. LeeMer - 10/7/2024 - 13:19
Druhý start Ariane 6 (první placený náklad) se odložil z prosince 2024 na druhou polovinu února 2025. Důvod neznámý, asi ještě ladili další menší mouchy. Řešením problému s APU je úprava softwareu. V roce 2025 chtějí stihnout 6 startů. https://spacenews.com/next-ariane-6-launch-slips-to-early-2025/
LeeMer - 14/11/2024 - 11:23
citace 14.11.2024 - 06:57 - Ervé:Druhý start Ariane 6 (první placený náklad) se odložil z prosince 2024 na druhou polovinu února 2025. Důvod neznámý, asi ještě ladili další menší mouchy. Řešením problému s APU je úprava softwareu. V roce 2025 chtějí stihnout 6 startů. https://spacenews.com/next-ariane-6-launch-slips-to-early-2025/
Bude to tak, komise se měla nad prvními výsledky vyšetřování sejít na konci září. Nejsem v tomto nijak namočen, takže nemám žádné bližší informace.
LeeMer - 3/3/2025 - 17:23
V 17:24:26 SEČ odstartovala ze vzletové rampy ELA-4 na kosmodromu CSG nosná raketa Ariane 6. Jednalo se o její druhý start a stejně jako v případě premiérového startu byla v konfiguraci 62. Tedy s dvojicí pomocných urychlovacích stupňů P-120C. Vynášeným nákladem je francouzská vojenská družice CSO-3. Jde o poslední družici ze stejnojmenného programu Composante Spatiale Optique, který tak zahrnuje v roce 2018 vypuštěnou družici CSO-1 a o dva roky později CSO-2.
Družice jsou postaveny na stejné družicové platformě, ale liší se svým vybavením a schopnostmi. CSO-1 a dnes vypuštěná CSO-3 jsou v kategorii průzkumných družic, přičemž prostorové rozlišení snímků dosahuje až 35 cm. Naproti tomu družice CSO-2 spadá již do kategorie identifikačních družic s maximálním prostorovým rozlišením 20 cm. Všechny tři družice pracují ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra a velmi pravděpodobně také v infračervené oblasti.
Družice CSO-3 má startovní hmotnost 3650 kg a 66 minut po státu bude uvolněna na retrográdní SSO oběžné dráze s výškou okolo 800 km a sklonem 98° vůči rovníku. K tomu bude nutné využít také dva restarty raketového motoru Vinci v horním stupni Ariane 62. O základní provoz družice CSO-3 se bude starat Francouzská kosmická agentura CNES, ale hlavním zákazníkem a uživatelem/distributorem dat bude Generální úřad pro vyzbrojování DGA (Direction générale de l’armement). Životnost družice CSO-3 je, stejně jako o předešlých dvou, minimálně deset let. O získaná data se Francie dělí s partnery programu CSO – Německem, Švédskem, Itálií, Belgií a Švýcarskem. Poskytovány jsou však i v rámci potřeby přes struktury NATO. Francouzské letecké a kosmické síly již nyní zadaly práce na nové generaci průzkumných družic. Družice CSO nahradily dvě družice Helios 2 a družice CSO postupně nahradí v druhé polovině příštího desetiletí družice z programu Iris.
Ervé - 6/3/2025 - 20:14
Jak to vypadá? Nemůžu najít potvrzení o druhém zážehu.
LeeMer - 6/3/2025 - 21:49
citace 6.3.2025 - 20:14 - Ervé:Jak to vypadá? Nemůžu najít potvrzení o druhém zážehu.
Skvělé, Ariane 6 je operační.
Nejvyšší čas rozjet vývoj pořádného nástupce a la Falcon 9 na metan nebo Neutron. A vývoj vlastní pilotované lodě pro ni. Závislosti na ostatních už bylo dost. [upraveno 6.3.2025 22:10]
admin - 7/3/2025 - 03:10
Letouny Rafale "doprovázející" Ariane 6.
Ervé - 25/5/2025 - 10:36
Člověk by čekal, že po úspěšné kvalifikaci začnou létat na plno, aby dohnali zpoždění těch 2 let, aspoň teda ten 1 start za 2 měsíce, když jsou neschopní startovat rychleji. Ale ono ne.
Další start je až v srpnu. Ariane 6 potřebují politici a Francie, aby se mohly plácat po rameni. Reálně moc potřeba není.
Vulcan Centaur startuje v červenci, tam bylo jasné zpoždění kvůli partial failure. Snad se potom rozjedou víc.
New Glenn startuje v srpnu.
Antares 330 (s novým 1. stupněm) má letět na konci roku 2025 (takže téměř jistě zpoždění až do 2026).
Nějak se ta konkurence Falconu neumí prosadit a rozjet.
Snad se podaří Neutron. S Terran R bych zatím moc nepočítal. [upraveno 25.5.2025 10:44]
LeeMer - 25/5/2025 - 11:48
citace 25.5.2025 - 10:36 - Ervé: Reálně moc potřeba není.
To je samozřejmě totální nesmysl a tmářství.
Ervé - 25/5/2025 - 12:49
To jsem asi přehnal. Proč ale nestartovala v květnu, proč není v plánu na červen/červenec? Když se na ni tak čekalo?
citace:Motor bol vyvinutý prevažne v reakcii na zvýšené požiadavky na nosnosť projektu Kuiper , internetovej konštelácie satelitov spoločnosti Amazon . https://en.wikipedia.org/wiki/P160C
citace:Motor bol vyvinutý prevažne v reakcii na zvýšené požiadavky na nosnosť projektu Kuiper , internetovej konštelácie satelitov spoločnosti Amazon . https://en.wikipedia.org/wiki/P160C
Ariane 6 Block 2 má létat až od příštího roku. Takže test P160C nemá nic společného s letošními starty.
alamo - 28/5/2025 - 23:57
@Ervé
Trochu som sa v tom vŕtal.
Musím trochu špekulovať.
Fakt je, že A6 je nosič, fungujúci na "trojzložkové palivo".
Palivo + okysličovadlo + dotácie.
Domnievam sa že, výška príspevku od EÚ daňovníkov - dotácie, bola akosi podhodnotená.
A preto, ju bude treba prehodnotiť. A upraviť "palivovú zmes".
Neviem či budeš s touto odpovďou spokojný. A či vôbec niekto..
LeeMer - 29/5/2025 - 06:18
citace 28.5.2025 - 23:57 - Slavomír Fridrich:
Domnievam sa že, výška príspevku od EÚ daňovníkov - dotácie, bola akosi podhodnotená.
Kolik tato dotace prosím činila?
Ervé - 29/5/2025 - 06:45
Tento systém "účtovníctva", keď sú peniaze prerátavané a nadeľované na počet štartov, alebo ako príspevok na každý jeden štart. Mi začína pripadať, dosť pochybný.
Veď v reále je treba, posielať výplaty zamestnancom alebo platiť účty za elektrinu pravidelne každý mesiac. A aj obyčajná výroba čohokoľvek napríklad aj automobilka, dokáže prepáliť miliardy, aj bez toho aby vyrobila a dala do predaja jediný kus.
Proste fixné náklady, sú aj bez toho aby odštartovala čo i len jedna raketa.
Tak mi to pripadá priam nastavené, aby poplachy "minuli sa peniaze", vznikali viac menej pravidelne.
LeeMer - 30/5/2025 - 19:59
citace 29.5.2025 - 06:45 - Ervé:Sláva si azse plete EU a ESA.
On si toho Sláva plete bohužel více. Proto už reaguji pouze na jeho největší kraviny, které se snažím opravit. Do diskuze s ním se již nepouštím, to je jako hlavou proti zdi.
Ervé - 31/5/2025 - 13:41
Takže můžeme zapomenout na nějakou novou raketu nebo loď. ESA teď bude nejmíň 2 roky řešit problémy s Američany a snažit se zachránit co se dá. Na další věci asi nezbydou kapacity.
alamo - 31/5/2025 - 15:47
To je pekný darček, k tomu 50 výročiu založenia ESA.
A asi aj pripomienka dôvodov, pre ktoré bola ESA založená.
