citace: Cnes čelí skutočnej výzve pri udržiavaní svojich ľudských zdrojov a zručností . Otázka starnutia je aktuálnejšia ako kedykoľvek predtým: 33 % pracovnej sily bude mať v roku 2025 62 rokov a zamestnanci nad 45 rokov predstavujú približne 58 % pracovnej sily.
Toto starnutie je logicky sprevádzané veľmi nízkym obratom, medzi 3,5 až 4,5 % u inžinierov. Výsledkom je, že mladí ľudia nezostávajú. Miera odchodov ľudí do 35 rokov teraz dosiahla 24 %. "Tento výpadok sa môže ukázať ako nepriaznivý pre Cnes v kontexte sociologických zmien vo svete práce," uviedol Dvor audítorov.
..
viac ako 50 % počítačového vybavenia Cnes je vystavené „maximálnemu“ riziku zastarania. Agentúra investovala koncom roka 2022 do nápravy 800 000 eur, čo by malo umožniť získať priemerný vek počítačového parku od 1 do 3 rokov na viac ako 65 % strojov. Tento „technický dlh“ však mechanicky generoval väčšie rozpočty na údržbu.
..
..pred niečo vyše rokom za to zamestnanci Cnes štrajkovali, pretože sa obávali, že budúce zmluvy budú prínosom pre začínajúcich podnikateľov a priemyselníkov viac ako pre verejný sektor.
Podľa mňa to znamená že v Európe reálne hrozí, úpadok vesmírneho priemyslu a výskumu, ktorý sa vyrovná tomu ktorý pozorujeme v Rusku.
Ervé - 11/5/2023 - 06:28
Počítače starší než 3 roky nejsou žádný šrot, pro běžnou práci stačí i 5 nebo 6 let staré, jen nejvýkonnější stanice pro vývoj a výžpočty potřebují mít nové - to je tak 20% maximálně.
Vývoj Ariane 6 měl být už před 6 lety přehodnocen s ohledem na Falcon 9. Francouzská armáda potřebující motory na TPH udržuje TPH boostery jak pro Vegu, tak Ariane 6 - drahé řešení. Kyslíkovodíkový pohon prvního (centrálního) stupně je opět drahé, komplikované řešení - zůstalo z návaznosti na Ariane 5. Místo aby zaměstnanci stávkovali pro nový perspektivní program, který by přilákal mladé šikovné lidi, stávkují, ať jim nadále chodí peníze za skoro nic.
Kopanec do zadku je přesně to, co teď Evropa a CNES potřebují.
Ervé - 11/5/2023 - 06:32
Kde jsou malé firmy jako RocketLab, Sierra Nevada a spol.? Kde je podpora vědy, inovací a pokroku místo dotací, buzerování ohledně zeleného magoření, LGBT a ženské pohody? Evropa potřebuje přestat dotovat neschopné (schopné jen cucat dotace) a přestat házet klacky pod nohy schopným.
alamo - 11/5/2023 - 07:38
citace 11.5.2023 - 06:32 - Ervé:Kde jsou malé firmy jako RocketLab, Sierra Nevada a spol.?
Tých je paradoxne dosť, doslova až priveľa. https://europeanspaceflight.substack.com/p/more-vehicles-than-customers-1446755
Viac rakiet ako zákazníkov, ktorý by ich kupovali.
Na reálnom európskom trhu je miesto pre jedného jediného, maximálne dvoch poskytovateľov takejto služby. Veľa tých startupov musí skončiť alt. skrachovať.
Ale keď chcú mať vlastný nosič a "SpaceX" v Španielsku, v Nemecku, vo Francúzsku atď. až po slovenského Csabu Borosa.
Veštci naraz by mohli prežiť, iba vďaka dotáciám od vlastných národných štátov. Čo by bol zase úplný krach snahy o "súkromné podnikanie".
yamato - 11/5/2023 - 08:52
citace 11.5.2023 - 07:38 - Slavomír Fridrich:
Ale keď chcú mať vlastný nosič a "SpaceX" v Španielsku, v Nemecku, vo Francúzsku atď. až po slovenského Csabu Borosa.
Veštci naraz by mohli prežiť, iba vďaka dotáciám od vlastných národných štátov. Čo by bol zase úplný krach snahy o "súkromné podnikanie".
vôbec si nepochopil jadro problému. Ak necháš podnikať priveľa firiem na príliš malom trhu, tak najmenej konkurencieschopné firmy zaniknú - a to sa deje až do doby, kým nepodniká správny počet firiem pre daný trh. To je úplne prirodzený mechanizmus, na ktorom netreba nič riešiť, dá sa to jedine pokaziť.
problém je v tom, čo popisoval Ervé - v dobe keď je nad slnko jasnejšie že európe ušiel vlak, zamestnanci v sektore štrajkujú za svoje socialistické výhody, t.j. aby všetko ostalo po starom. Sektor nechápe, že po starom to už nikdy nebude. Tá doba skončila, bodka, finito.
Sektor potrebuje agilné firmy zamerané na výsledok - také firmy najímajú schopných ludí, zvyčajne tých mladých - pretože sú lacnejší, majú väčší elán niečo dosiahnuť, a zvyčajne ešte nemajú rodiny, takže môžu robiť do noci.
Európsky raketový priemysel (a nielen raketový) funguje opačne - mladí a motivovaní ludia sú držaní "dole", aby neohrozovali starých zaslúžilých "skúsených", ktorí už len čakajú na dôchodok. Ak tam vydrží dosť dlho, posunie sa niekam kde môže rozhodovať - ale to už je starší a má iné priority, hlavne udržať si miesto a plat.
Bohužiaľ firma ako SpaceX alebo RocketLab je v európskom socialistickom modeli ťažko predstaviteľná. Takéto firmy operujú s obrovským finančným rizikom a riešiť štrajky zamestnancov je to posledné čo potrebujú riešiť. [upraveno 11.5.2023 08:55]
alamo - 11/5/2023 - 09:00
@yamato
A keď to teda chápeš, lepšie ako ja..
Čo keby si skusmo navrhol, riešenie toho problému?
yamato - 11/5/2023 - 10:07
citace 11.5.2023 - 09:00 - Slavomír Fridrich:@yamato
A keď to teda chápeš, lepšie ako ja..
Čo keby si skusmo navrhol, riešenie toho problému?
si vtipný
problém nepramení v kozmonautike, ale v európskom hospodárskom modeli. Ten je primárne dizajnovaný na ochranu sociálnych istôt. Európsky kapitálový trh je oproti USA nerozvinutý, firmy sa financujú skôr v bankách.
Vysoko rizikový technologický startup potrebuje čo? Maximálnu flexibilitu a prístup ku kapitálu. Potrebuje najať špičkových ludí, ktorým v prvých rokoch nebude skoro nič platiť (okrem opcií na akcie), a potrebuje ich rýchlo prepustiť ak sa potrebuje zoštíhliť alebo zmeniť svoj model, pretože ten pôvodný nefungoval.
V európe máš čo? Minimálnu mzdu, ochranu pred prepúšťaním, a peniaze od bánk, ktoré chcú vidieť že máš nejakú históriu, cash flow a majetok čo si môžu založiť ako zábezpeku.
Európske firmy, čo sa chcú financovať emisiou akcií, dnes chodia na americké burzy. V počte startupov zaostávame za svetom, a to má svoje dôvody popísané vyššie. Toto nie je problém kozmonautiky.
alamo - 11/5/2023 - 11:43
Ďakujem za uznanie "vtipnosti".
Aby sme sa vrátili skôr, aspoň trochu ku kozmonautike.
Mám otázku. Či vo vzniku tejto krízy, nezohrala nejakú úlohu aj "popularizácia kozmonautiky"?
Ono písať sympatické články o úspechoch, krásnej histórii a "sci fi" budúcnosti, je síce pekné. Len teda mlčanie o dnešných problémoch, akosi vedie k tomu že sa problémy neriešia, hromadia pekne do vysoka.. a nakoniec nás zavalia..
Ervé - 11/5/2023 - 12:06
Pokud jde o počet firem, polovina zkrachuje dřív, než začne testovat motory a stavět rampu, jen čtvrtina se dostane k prvnímu pokusu o start. V Evropských podmínkách má šanci RFA1, protože Německo a pak jeden až dva z malých nosičů. Úplně malé nosiče šanci nemají, příliš malé možnosti za příliš vysokou cenu. Nosič jako RFA 1 se může uživit doplňováním konstelací o náhradní družice.
ArX - 11/5/2023 - 14:23
Situace je způsobena mnoha rozličnými faktory. Plně souhlasím s argumenty Yamata ohledně evropského podnikatelského prostředí atd. Značím to jako bod č. 1
Za sebe přidám další:
2. Udržitelnost technických týmů - vždy platilo, že vesmírné projekty se vyznačují extrémně dlouhými vývojovými (a obecně životními) cykly. Vývojové, výrobní a provozní týmy v těchto projektech jsou v jednotlivých fázích exponovány různou měrou.
Vezmeme si např. modelovou skupinu namotivovaných absolventů, kteří se v roce 1988 zapojili do vývoje Ariane 5. Čekalo je hektických 8 let, než se A5 dostala na start. A pár dalších, než to napříč výrobou a následným provozem bylo vše odladěno. Parádní práce, řekl bych. To jsme cca v roce 2000 a co pak? Inu kancelářská rutina a oddych, proč ne...
Cca okolo r. 2005 se v EU usoudilo, že A5 je naddimenzovaná, drahá a je třeba i něco nového. A tak se rozjel projekt Sojuz-ST na Kourou. Ten ale těmto lidem v zásadě moc práce a výzev nedal, protože jsme si službu v podstatě celou nakoupili.
V roce 2012 jde do provozu Vega. Pevnolátková raketka, která ale byla prací a byznysem zejména pro zbrojaře, ok. Náš vzorový tým oproti projektu z počátku 90. let prakticky stále jen sbírá drobky.
No a to už se blížíme k roku 2023. Našim hochům je něco přes 60 a myslí na důchod. Část jich je zapojena do práce na Ariane 6, ale co si budeme povídat, nápady, drive a výkony už nejsou co bývaly. Moc nováčků jsme jim do týmu nedoplnili, protože úspory, nevytíženost atd. Know-how a výkon nám vyšuměl. Nebylo komu předávat či koho mentorovat. Není to vinou těch lidí, ale systému, který přešel do letargie a rezignoval na systematický rozvoj.
U těchto lidí jsme z nich za jejich kariéru vykřesali jeden pořádný projekt. O kolik lépe na tom byli ti co přišli na stejné pracoviště o 5 let dříve a mají za sebou i práci na Ariane-4.
No a co s tím? Máme-li být na špici (mít výsledky, použitelné know-how atd.), tak je třeba pracovat na něčem velkém cca každých 10-15 let, ne později. Představa, že jsme před 30-40 něco dokázali a nyní to v případě potřeby najdeme někde v šuplíku a pohodlně a levně přepoužijeme není správná (zdravím projekty S.Shuttle, SLS a Boeing). Kdo to naopak pochopil a řídí se tím jsou Číňani.
V historickém resume výše, měl ideálně okolo roku 2005 naplno začínat velký projekt ve vlastní režii ESA, tedy vlastně současná A-6
3. Úpadek znalostní společnosti a školství - je o tom napsáno poměrně dost a nebudu to až tak rozebírat. Faktem je, že za posledních 25 let došlo k výraznému posunu ve společenském vnímání.
Tvrdé znalosti, jako matematika či fyzika, tedy to co je v oblasti kosmo. zcela nezbytné pro následné vývojové, výzkumné a technické práce, tak tyto znalosti se dostaly dost mimo hlavní zaměření vzdělávacího systému, společenské objednávky a prestiže.
Mladí lidé vidí mnoho pokřivených vzorů na internetu, v okolí či u rodičů. Nějak to na ně působí a myslí si tak, že budou streamovat nebo "něčemu šéfovat" a budou se mít prima. A z části mají pravdu. Znám spoustu výborných absolventů Matfyz, strojařů nebo programátorů a přes své ideály a praktické schopnosti byli poměrně rychle vysáti do finančního sektoru (protože bankám matematika zas tak nesmrdí). Platy s původními působišti nesouměřitelné, a jako bonus na ně jejich nadřízení nekoukají jako na nějaký podivínský póvl, bohužel. A toto platí nejen v EU, ale i jinde.
Velká část schopných je mimo finanční sektor vysávána rovněž do automotive. Daří se jim tam a mají skvělé výkony. A proč? Inu i proto, že v s souladu mým 2. bodem dělají na nečem "velkém" cca 4-5 let a to má pozitivní vliv na jejich rozvoj, zkušenosti a výkony.
Co s tím? Otevřít oči a přestat si lhát, přestat se zabývat nesmysly které nás nespasí. Pracovat na zlepšení školství. Můžeme mít sebelepší sny ohledně vesmíru, green-dealu apod. Manažeři a lidi co jen plácají to ale nikdy bez lidí co umí něco konkrétního a náročného nemají šanci dotáhnout do zdárného konce.
4. Finanční neefektivita, dotační marasmus - tady navazuji na Yamatův bod číslo 1 a částečně i na věci zmíněné v mé 2. Asi se shodneme na tom, že pokud to má šlapat, tak je třeba mít systém, ve kterém budeme schopni některé věci efektivně vykřesávat od píky.
Myslím tím klasicky základní-aplikovaný výzkum atd. U strategických odvětví, jako to o kterém se bavíme, především ve výrazné režii EU zřizovaných organizací a dále s aktivním a širokým zapojením komerčního sektoru. Tam je myslím jedině zdůvodnitelné opodstatnění dotačních zdrojů.
Finance ESA obecně má, ale občas je použije nevhodným způsobem.
Vnímám tak například onu eskapádu se Sojuz-ST.
Výstavba nesmyslně drahé a přežité rampy plus příprava rakety S-ST přišly na cca 800 mil. EUR. Následných 26 misí Sojuzu po cca 80 mil. S připočtením oněch 800 mil. investic jsme na cca 110 mil. EUR/start. Vše z velké části vyvedeno mimo EU kosmický sektor (ani nechci psát, že do Ruska) v době kdy start vlastní A-5 s existující rampou vycházel na nějakých 150 mil. EUR. To vše v době kdy zdejší týmy byly plně dostupné a nevytížené. Počtení k tomu třeba zde:
Co s tím? Eu má vlastní strategický kosmodrom s infrastrukturou a zaměstanci co teď mají na práci prakticky jen aktualizace nástěnek. V Evropě není kde startovat. Byl by problém nabídnout kapacity a rampy malým či velkým společnostem za fér cenu tak, aby to pro ně bylo zajímavé a nám z toho káplo alespoň nějaké to EUR?
5. Nízká tolerance rizik, neschopnost efektivně přebírat pozitivní vzory
K tomu mě napadá např. tato věc související s předchozím: Kryt rakety Falcon 9 vychází na nějakých 6 mil. USD. U jiných raket podobné kategorie to je asi podobné. Během několika posledních let byly prováděny pokusy a vypracována metodika, která umožňuje jejich znovupoužití s náklady cca 250.000 USD. Vše je již používáno a ověřeno zcela rutinně v praxi, bez vlivu na spolehlivost.
Ušetřených 5 mil. USD na start je dost peněz, a to kdekoliv na světě.
Očekával bych, že ESA (a nejen ta) zbystří, vyhodnotí a pokusí se o to také. I za tu cenu, že by si potřebné know-how licencovala od SpaceX (pokud je to potřeba).
6. Neefektivní plánování - v EU se mílovými kroky zavádí silně dotačně-socialistické hospodářství s rádoby centrálním plánováním a řízením. Ač to navenek vypadá, že vše je precizně zanalyzováno a plánováno tak opak je pravdou. Většina toho je v zásadě jen povrchní byrokratický efekt pro efekt.
Příkladů a důsledků vidíme kvanta, od překvapivých cen energií, přes kapacity školství až po velké proluky ve vesmírných letech.
Vše zdržuje přebujelé výkaznictví, ze kterého není prakticky žádná pozitivní zpětná vazba.
Efektivní podnikání (jakékoliv) v takových podmínkách je značně obtížné -> bod č.1.
Co s tím? Nevím, asi podobně jako v bodě č.3, přestat si lhát do kapsy. Možná zamezit tomu, aby byly manažerům vypláceny neadekvátní odměny i přesto, že jimi vedené projekty končí průšvihy.
Našlo by se toho samozřejmě mnohem více, ale už takhle je to nepříjemně dlouhé. Zajímá mě, jaký je Váš náhled na věc? [upraveno 11.5.2023 14:59] [upraveno 11.5.2023 15:01]
Ervé - 11/5/2023 - 15:28
Plný souhlas. Nezapomeňte, že třeba u Ariane 4 šlo o vývoj trvající zhruba 15 let - od prvních návrhů přes Ariane 1, 2, 3, 4, boostery a vylepšení - neustálé se učení a vyhodnocování zkušeností.
alamo - 11/5/2023 - 16:38
@ArX
Súhlasím so všetkými bodmi.
A že je to dlhé?
Neopak. Treba to rozviesť, doplniť o úvod s popisom problému.
A máš s toho článok, ktorý by sa dal uverejniť.
Grofino - 12/5/2023 - 14:51
Díky SlávoF za vytvoření vlákna.
Chtěl jsem jej dávno založit.
Co je nejhorší, nikoho 7 mld € rozpočtu ESA + další přímo z EU za loňský rok netrápí. Podle mainstreamu to vypadá, že nás netrápí ani greendealové běsnění.
Z evropy je ekonomická a technologická kolonie.
Kdokoli schopný odchází za velkou louži.
Co v muzeu?
alamo - 12/5/2023 - 15:38
@Grofino
Neni za čo.. Keď už som tu ten "expert" na nepopulárne veci..
Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?
Tý "kapitalisti" z ArianeGroup ho sami za vlastné dotovať nebudú.
Ak nedostanú tie "verejné záruky" ktoré požadujú, jednoducho to zrušia sami. A Európa zostane bez vlastného ťažšieho nosiča, poriadne dlho.
Grofino - 12/5/2023 - 15:53
Zatím náklady na A6 3,9 mld.€ k 10/2022. https://spacenews.com/ariane-6-first-launch-slips-to-late-2023/
A výsledek 0, tedy zatím neletěla.
Evropa technologicky padne na hubu a bude létat stejně jako Japonsko, JKorea se SpaceX.
Kapitalistům z AG nebudeme muset dotovat jejich úředníky a pwp prezentace.
Abych nebyl moc přísný, družice nějaké Evropa postaví. Jak dopadá sonda Juice s radar. anténou z Německa?
yamato - 12/5/2023 - 15:57
citace:
Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?
1. Zrušiť.
Aký význam má vyvíjať niečo, čo je už v tejto chvíli zastaralé?
2. Reštrukturalizovať európsky kozmonautický sektor, objednať reusable nosiče u súkromného sektora na jeho riziko, s dohľadom ESA.
3. Podporiť vybudovanie modernej infraštruktúry na testovanie hardwaru s vysokým rizikom RUD.
4. V žiadnom prípade nedotovať staré a nekonkurencieschopné nosiče.
5. Zobudiť sa. Toto je európa Grofino - 12/5/2023 - 16:31
Kamarád cestovatel nedávno napsal:
Do prvního letadla jsme nastoupili na Ruzyni, malém letišti lokálního významu. Všechny lety za celý den se tam vejdou na dvě informační obrazovky a nevede tam dokonce ani metro či vlak, jen autobus. Prostě malé, místní letiště.
To Istanbul, kde za pár hodin přistaneme, je jiné kafe. Obrovské, moderní letiště plné lidí, odlety do celého světa psané v několika abecedách.
Člověk si hned uvědomí, jak velký je svět za záclonou malého apendixu přilepeného k západní části Asie, kterému říkáme Evropa a občas jej považujeme za pupek světa.
Nastupujeme do velkého letadla a pokračujeme do Singapuru. Vzbudím se akorát včas, abych uviděl obrovské množství lodí zakotvených před Singapurským přístavem. Tady už by se o pupku světa dalo mluvit, Singapur leží v kruhu o poloměru jen 3300 kilometrů, kde žije více než polovina obyvatel Zeměkoule.
alamo - 12/5/2023 - 16:38
Je to síce "ťažká morálna dilema".
Ale keď už teda nastala "nešťastná situácia" že za podporu dotácií pre európsku kozmonautiku, môžem aj "ja" niečom požadovať..
Tak žiadal by som si, vlastnú európsku pilotovanú loď a program pilotovaných letov k tomu.
To sa volá "reálpolitika".. mno.. "biznis"..
kacenka - 12/5/2023 - 16:42
citace 12.5.2023 - 15:38 - Slavomír Fridrich:....
Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?...
Evropa se musí rozhodnout, co vlastně chce. Lítat do vesmíru, nebo provozovat "job program", nebo "sedět doma, grýndýlovat a třít ebonitové tyče".
Zbytek už je jednoduchý ... ;-)
ArX - 12/5/2023 - 17:28
citace 12.5.2023 - 15:57 - yamato:
citace:
Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?
1. Zrušiť.
Aký význam má vyvíjať niečo, čo je už v tejto chvíli zastaralé?
No musím za sebe přiznat, že z A-6 jsem taky nebyl kdovíjak nadšený.
Vývoj trval nějakých 10 let a ta cena :-o
Nicméně přiznejme si, létat bude a to už brzy. 70 mil. EUR za start není úplná hitparáda, ale posun to určitě je. Cenově zase tak daleko od konkurence to není.
Když teď nad tím přemýšlím a uvážím, že celý core stupeň je s velice pokročilou vodíkovou technologií, tak mi cena přijde poměrně dost dobrá. Nezapomínejte, že loňský poslední start Sojuzu z Guyany nás stál přes 80 mil. EUR! Peníze i know-how z projektu A-6, navíc zůstanou tady.
Nový projekt na papíře není, pokud by byl, tak létat bude zase za nějakých 10 let. A nikdo netvrdí, že Ariane 6 tu musí být déle než 10 let. Za mě nerušit.
citace: 2. ... objednať reusable nosiče u súkromného sektora na jeho riziko, s dohľadom ESA.
JJ. Bylo by nereálné uzavřít dohodu se SpaceX a provozovat malou flotilu 3-4 kusů Falcon 9 z Guyany?
Nebylo by zajímavé zmenšit 1. stupeň A-6 s Viking 2 a mít možnost ho použít jako vysoko-energetický stupeň pro Falcon9/Heavy?
Nebylo by po 50 letech vývoje technologií vlastního pilotovaného prostředku (Hermes, ACTS, ATV, IRDT) na čase říci - "toto svými silami již ne" a prostě si koupit (leasing/cooperace) 1-2 Dragony a prostě už jednoduše létat? ;-)
Je pro nás nereálné přepoužít aerodynamické kryty z A-6 a létat ji o 10% levněji?
Grofino - 12/5/2023 - 17:33
citace:
Nicméně přiznejme si, létat bude a to už brzy. 70 mil. EUR za start není úplná hitparáda, ale posun to určitě je. Cenově zase tak daleko od konkurence to není.
Když teď nad tím přemýšlím a uvážím, že celý core stupeň je s velice pokročilou vodíkovou technologií, tak mi cena přijde poměrně dost dobrá. Nezapomínejte, že loňský poslední start Sojuzu z Guyany nás stál přes 80 mil. EUR! Peníze i know-how z projektu A-6, navíc zůstanou tady.
No, ked som tu naposledy porovnaval nosice, ktore este nelietali, s tymi co uz ano, podaktori diskuteri sa ma pytali ci som chory
Chapem ze cast tunajsieho osadenstva trpi zakorenenou nedoverou voci sukromnemu sektoru a spochybnuje ho az dovtedy kym uz sa spochybnovat neda, ale pokial by sme si osvojili ich argumenty, tak nevieme ci to bude 70 mil. za start. Este to neletelo...
Navyse, podla zverejnenych udajov (mnoho ich nie je) musi byt na Falconoch dost velka marza. SpaceX nie je lacnejsia, pretoze nemusi byt. Ak by jej hocijaky nosic (napr. A-6) zacal dychat na krk, je dost mozne ze SpX moze ist s cenou hocikedy dolu.
[upraveno 12.5.2023 18:52]
alamo - 12/5/2023 - 18:16
citace 12.5.2023 - 17:28 - ArX:
JJ. Bylo by nereálné uzavřít dohodu se SpaceX a provozovat malou flotilu 3-4 kusů Falcon 9 z Guyany?
Nebylo by zajímavé zmenšit 1. stupeň A-6 s Viking 2 a mít možnost ho použít jako vysoko-energetický stupeň pro Falcon9/Heavy?
Nebylo by po 50 letech vývoje technologií vlastního pilotovaného prostředku (Hermes, ACTS, ATV, IRDT) na čase říci - "toto svými silami již ne" a prostě si koupit (leasing/cooperace) 1-2 Dragony a prostě už jednoduše létat? ;-)
Aj o niečom takom krásne jednoduchom, ako "kúpiť letenky" je potrebné presviedčať politikov a verejnosť.
Bohužiaľ na moje otázky, napríklad členovia kosmoklubu "už ste pozvali na kosmoschůzku nejakého toho politika, aby vám ku kosmonzutike povedal niečo politické?", jednoducho nijak nereagujú..
Ukuzaje že s manažérmi s ArianeGroup, sa človek ako ja "dohodne na niečom rozumnom" omnoho ľahšie. kacenka - 12/5/2023 - 18:18
citace 12.5.2023 - 18:16 - Slavomír Fridrich:
citace 12.5.2023 - 17:28 - ArX:
JJ. Bylo by nereálné uzavřít dohodu se SpaceX a provozovat malou flotilu 3-4 kusů Falcon 9 z Guyany?
Nebylo by zajímavé zmenšit 1. stupeň A-6 s Viking 2 a mít možnost ho použít jako vysoko-energetický stupeň pro Falcon9/Heavy?
Nebylo by po 50 letech vývoje technologií vlastního pilotovaného prostředku (Hermes, ACTS, ATV, IRDT) na čase říci - "toto svými silami již ne" a prostě si koupit (leasing/cooperace) 1-2 Dragony a prostě už jednoduše létat? ;-)
Aj o niečom takom krásne jednoduchom, ako "kúpiť letenky" je potrebné presviedčať politikov a verejnosť.
Bohužiaľ na moje otázky, napríklad členovia kosmoklubu "už ste pozvali na kosmoschůzku nejakého toho politika, aby vám ku kosmonzutike povedal niečo politické?", jednoducho nijak nereagujú..
Ukuzaje že s manažérmi s ArianeGroup, sa človek ako ja "dohodne na niečom rozumnom" omnoho ľahšie.
... a co jste dohodl? alamo - 12/5/2023 - 18:28
Ja nič.. Nie som ani len členom kosmoklubu..
admin - 12/5/2023 - 19:19
citace 12.5.2023 - 18:28 - Slavomír Fridrich:Ja nič.. Nie som ani len členom kosmoklubu..
Ostudo!
BTW, nějak si pak už na mejly nereagoval...
(viz Discord)
Psal jsem několika členům parlamentního výboru pro letectví a kosmonautiku(po 9km chůze se mi nechce hledat přesný název) a úplně mě odignorovali. Asi je odradilo, že jsem po nich nechtěl politické PR, ale přehled, co se na půdě parlamentu udělalo a tak. Někomu jsem o tom říkal. Měl jsem pocit, že i tobě... 🤷♂️
Je pravda, že každých cca 4 roky bych to mohl zkusit znovu, ale aktuálně prakticky vše kolem Kosmoschůzek dělám sám, tak prostě nemám sílu ani čas na něco dalšího... 😵💫
Pak tu jsou projekty KK, které čekají na realizaci, ale nikdo se k nim nehlásí. Asi se budu muset naklonovat. 🧑🤝🧑
Grofino - 12/5/2023 - 19:21
Projekty KK je co?
ales - 12/5/2023 - 20:29
citace 12.5.2023 - 19:21 - Grofino:Projekty KK je co?
Zkratka KK je tady používána pro "Kosmo Klub", což je naše československá skupina několika nadšenců pro kosmonautiku, jejímž členem jsem např. já, Martin K. a také pár dalších zakladatelů a přispěvatelů tohoto fóra (ale nejen oni). A Kosmo Klub má své aktivity a projekty. Viz https://klub.kosmo.cz/aktivity .
alamo - 13/5/2023 - 01:26
Inak to slovo "kríza", v názve témy, je zatiaľ asi trochu "nadnesené".
Čas potrebný na prijatie rozhodnutí, sa skrátil s celých rokov, "iba" na celé mesiace. (aj to stačí.. aby bol "pres")
A "skutočná celespoločenská kríza" je až vtedy, keď k problému potrebu mať názor, postoj a potrebu povedať k veci niečo, pociťuje naozaj každý občan. Podobne, ako k očkovaniu počas pandémie.
Dúfajme, že toto až tak veľmi nenarastie.
alamo - 15/5/2023 - 20:02
citace 12.5.2023 - 19:19 - Martin Kostera:
Ostudo!
BTW, nějak si pak už na mejly nereagoval...
(viz Discord)
Na apke Discord.. Nikto na na nič, neodpovedá ani nereaguje..
Nech sa snažím ako chcem..
Už to začína vypadať, že nič ak "kosmoklub" vlastne ani neexistuje..
Tak aby bola "sranda"..
Ja vám teda pošlem, na ten váš transparentný účet 100 eur..
Naložte s nimi ako uznáte za vhodné..
Buďto dokážete že ak "spolok" ešte vôbec existujete..
Alebo ja neviem čo..
Ervé - 15/5/2023 - 21:41
Tohle sem nepatří.
Ariane 6 létat bude, protože Francie chce mít vlastní raketu a Italové a Němci ji v tomto podpoří.
Nevěřím, že se z kombinace TPH+vodík+vodík dá udělat raketa schopná konkurovat SpaceX. Evolucí se k lepšímu výsledku nedostanou. Příští rok musí začít znovu a lépe, můžou zkopírovat SpaceX, ale nejlepší nápad je podle mně Neutron. Tudy vede cesta.
alamo - 16/5/2023 - 05:27
@Ervé
citace:Francie chce mít vlastní raketu a Italové a Němci ji v tomto podpoří.
Tak keď to teda nie je náš spoločný Európsky problém a oni si s ním nejak poradia sami. Tak asi tento postoj k veci, tiež prijmem za svoj. alamo - 16/5/2023 - 16:46
Ale musím poznamenať. Že v prípade ak sa niečo, vo vývoji udalostí pokazí. (to je v našom sektore vlastne obvyklá vec..)
Následkom čoho budem nútený, nejak korigovať moje postoje k záležitosti, alebo riešiť "ťažké morálne dilemy" ohľadom nejakých.. dotácií..
Čo je mi teda osobne nepríjemné.
Tak "cena" pochopiteľne vzrastie.
Napríklad budem nútený konkretizovať moje názory, na to kto by mal byť riešiteľom európskej pilotovanej vesmírnej lode.
Alebo dokonca konkretizovať, podobu cieľov a architektúry európskeho programu pilotovaných letov.
citace:Francie chce mít vlastní raketu a Italové a Němci ji v tomto podpoří.
Tak keď to teda nie je náš spoločný Európsky problém a oni si s ním nejak poradia sami. Tak asi tento postoj k veci, tiež prijmem za svoj.
Asi nerozumím. ESA rozhoduje na základě požadavků a peněz jednotlivých států ve společném zájmu. Vlastní nosič výrazně levnější než Ariane 5 je v zájmu ESA, takže většina států podložená většinou vložených peněz je pro pokračování Ariane 6.
Výzkum pro opakované použití boosterů a záchranu aerodynamického krytu by cenu mohl ještě snížit (a použít i u Vegy), tudy by se měl ubírat krátkodobý rychlý vývoj.
Dlouhodobě by měli vyvinout nový nosič, a verze Neutronu (možná s nosností kolem 20-25t) by mohla být to pravé. Variabilita daná druhým stupněm a přistáním na plošinu nebo návratem do Kourou.
alamo - 17/5/2023 - 10:36
@Ervé
Tý páni z ArianeGroup tvrdia, že ten ďalší nosič ktorý by mal nahradiť šestku, budú schopný dokončiť až o dekádu, skoro o desať rokov.
A dovtedy vraj treba používať A6, ktorej cena vraj trochu vystrelila až k 200 miliónom za štart. To ako rýchlo vedia nosič inovovať, aby jeho cenu pre zmenu znížili, ešte len uvidíme.
yamato - 17/5/2023 - 11:06
ked si spomeniem kolko casu a penazi Arianespace minula na studie, ktore mali dokazovat ze znovupouzitelnost nezlacni starty...
ArX - 17/5/2023 - 11:14
Těch potencionálních 200 mil. za start beru jako takové ubohé plácnutí do vody, které se jen snaží svézt na současné inflační vlně. Není tu racionální důvod pro navýšení z 75 na 200 mil., ale dost to naznačuje jací lidé stojí v čele těchto projektů.
Stačí to dotáhnout do konce. Proto ale musíme vystoupit my všichni a zejména vedoucí těch projektů z pohodlné letargie. Pokud se tak nestane, tak se nakrásně může stát, že za 5 let žádná Arianegroup nebude. Případně bude realizovat starty s četností SLS pro ESA projekty, všichni ostatní utečou pryč.
@yamato
Yeah, a je zajímavé se s aktuálním stavem poznání k těm analýzám vracet. To je teprve počtení ve kterém na povrch krásně vyplavou argumentační fauly, manipulace s daty, zjednodušení a zastírání. [upraveno 17.5.2023 11:22]
Grofino - 17/5/2023 - 11:55
Vite jaká je největší výhoda SpaceX oproti NASA, potažmo celé kosmonautiky ve vývoji rakety?
PS: Rozhodně to není ve financích.
alamo - 17/5/2023 - 14:49
@Grofino
Vlastne ani neviem. Pouč ma..
alamo - 17/5/2023 - 16:38
citace 17.5.2023 - 11:14 - ArX:Těch potencionálních 200 mil. za start beru jako takové ubohé plácnutí do vody, které se jen snaží svézt na současné inflační vlně. Není tu racionální důvod pro navýšení z 75 na 200 mil., ale dost to naznačuje jací lidé stojí v čele těchto projektů.
Potom by tu bola otázka, akým vlastne spôsobom má byť vývoj toho nového viacnásobne použiteľného nosiča, vlastne financovaný?
Ak to teda, znovu má mať na starosti ArianeGroup.
Ak chcete, aby to akože platili oni sami, tak musia si pýtať za A6 fakt mastnú sumu.
Sú aj iné možnosti..
Ak by ste chceli, aby to financovali úplne celé nejaký súkromný investori. Tak v EÚ musia vzniknúť tie "verejné záväzky", že predovšetkým samotná EÚ, ten produkt bude nakupovať a takpovediac "konzumovať". Čo si ale žiada ochotu, pre zmenu financovať tvorbu "nákladu", ktorý by mal ten súkromný nosič dopravovať.
[upraveno 17.5.2023 16:40]
Alt.. Môžeme aj ďalej "kruto šetriť". Outsourcing.
Nakúpiť túto službu niekde mimo EÚ, za čo najmenšiu sumu.
Ale toto rozhodnite asi tiež bude mať nejaké vedľajšie následky. [upraveno 17.5.2023 16:49]
Grofino - 17/5/2023 - 17:59
AI řízení, snaha o co nejefektivnější řešení. A pak lidi z NASA, co nebavily prezentace a rušení projektů.
To jsou ti tahouni.
alamo - 17/5/2023 - 18:07
@Grofino
Súhlasím..
Ale dodal by som.. Že podstatnou zložkou je aj spoluúčasť "zainteresovanej verejnosti", ktorá neváha a hlasno prejaví svoj názor..
Keď sa tvoria rozhodnutia o tom, čo je to vlastne ten "verejný záujem".
Grofino - 17/5/2023 - 18:13
V tom dělá PR Elon Musk.
Velmi důležitý.
Vrátím se k Evropě. Toto chybí.
alamo - 17/5/2023 - 18:35
@Grofino
"Dvojsečné zbrane" nesú si v sebe, istý vnútorný zabudovaný problém.
Človek ktorý ich neodborne používa, riskuje že sám sa poreže.
Preto vzniklo rčení "Tohle je dvojsečná zbraň"
Aj istý konzervativizmus, môže sa ukázať ako neprekonateľná výhoda.
Čo sa Európy týka. [upraveno 17.5.2023 18:35]
Grofino - 17/5/2023 - 19:02
Evropa se veze 70 desetiletí jako kolonie ( prožírá svou budoucnost).
Svět se nemá špatně, jen evropa to mrví.
Ve vesmíru to platí dvojnásob.
alamo - 18/5/2023 - 10:26
@Grofino
Musím upozorniť. Že ak by si chcel niekto fakt nahlas a rozhorčenie sťažovať, na to "že tá Európska pilotovaná loď je príliš drahá a lacnejšie by bolo kúpiť letenky napríklad u SpaceX."
Tak mal by najprv požadovať, aby tá Európska loď fakt vznikla.
Potom by to už boli, skutočne oprávnené sťažnosti.
Aj dôvody na sťažnosti, si treba vedieť pestovať.
:)
Grofino - 18/5/2023 - 10:44
Z mé pozice toho mnoho nesvedu.
ČR platí 52 mio € přímoESA, navic jdou penize přímo z rozpočtu EU z greendeal daně což je způsob daně v EU.
Arianegroup netrápí, že nelétají. Stačí čerpat. A politici v pozadí jsou spokojeni.
V civilizovaném světě se tomu říká zločinné spolčení...
alamo - 18/5/2023 - 10:59
V tom prípade, stačí aby ste trochu odvrátil zrak.
Európsku pilotovanú, loď bude stavať ArianeGroup.
A to že budete mať naozaj obrovské oprávnené dôvody k sťasťažnostiam, je prakticky zaručené.
Grofino - 18/5/2023 - 11:07
Způsob sosání eráru je v eu a usa obdobné. Proto je kosmonautika dlouhodobě ve stagnaci. Výjimkou je SpaceX.
Nulová zodpovědnost za výsledek.
alamo - 18/5/2023 - 14:21
@Grofino
Lenže pilotované lety, sú už fakt veľmi populárne a pútajú veľa pozornosti.
Možno by tý páni s ArianeGroup, predsa len mali pouvažovať nad možnosťou, že v prípade ak na tom niečo pokazia, bude to mať pre nich nepekné PR následky.
Pročež by od nich fakt bolo rozumné, aby toho nechceli až tak veľa, a súhlasili aby touto obtiažnou úlohou radšej bol poverený nejaký ten "new space" startup.
alamo - 20/5/2023 - 08:51
Pozrime sa najnovší vývoj v USA.
Treba uznať, že táto nová úžasná technológia menom new space startup, skutočne funguje. Púta to na seba, veľa (pre iného neželanej) verejnej pozornosti. Nadšenia, a aj kritiky. Vďaka čomu, sa mnoho neuveriteľných vecí.. aby som tak povedal, nepodstatných detailov.. prepečie.
Sim sala bim. https://www.exploration.space/
Grofino - 20/5/2023 - 15:41
Tak snad to nebude jen pwp prezentace a 2024 poletí.
citace 21.5.2023 - 01:33 - Grofino:Takže čekání na godota...
Vlastne, áno..
Aby som tak povedal "Pán Kríza odkazuje, že sa kdesi zdržal.. A dnes zase nepríde." Grofino - 21/5/2023 - 16:06
Jen je tady. Asi do vesmíru evropa nemusí. Ale to je čekání na smrt.
alamo - 22/5/2023 - 05:26
"Ranné zprávy" tvrdia, že máme akýsi problém.
citace:https://kosmonautix.cz/2023/05/evropsky-zpusob-vynaseni-druzic-potrebuje-reformu/
Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!
Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru.
..
Osobně mě překvapilo, jak si představuje takovou krizi evropských kosmických raket umělá inteligence, kterou jsou nechal ze zvědavosti vygenerovat obrázek a poté jsem jen dodal logo ESA.
Grofino - 22/5/2023 - 08:56
Není možné, i kluci z kosmonautixu si toho všimli.
Bohužel se ztratila odbornost technických specializací.
Humanitní vš obory hlásají bludy. A to jak v Evropě tak USA.
SpaceX má problém ziskat další odborníky a fachmany.
Obdobně je na tom boeing, patrně BO a další.
Stuktura společnosti je chybná.
alamo - 22/5/2023 - 09:54
@Grofino
Zaujímavé je, že autor ako keby ten článok, napísal v nejakom zhone.
Ako keby nešťastnou náhodou stúpol do nejakej hromady sr..
Proste , do veľkej koncentrácie faktov a zložitých problémov.
Kde už len niečo také, mohol v tomto našom "Československu" nájsť?
A aj keď sa to pokúsil podať nejako učesane, aj tak ho hneď prvý komentár obvinil.
citace: Pardon, ale tenhle článek je výplodem silného fanouška Elona Muska, který o tom o vynášení družic moc neví.
Podľa mňa neoprávnene. Grofino - 22/5/2023 - 10:03
Karel Zvoník je chytrý kluk. Přispívá i na elonx.cz
Dobře, že článek napsal.
Krize dopadne stejně objednávkou raket SpaceX.
Kourou třeba využije SpaceX pro SHS.
Je to zavedený kosmodrom.
Von Braun a jeho kolegové byli odstaveni na vedlejší kolej v 70 letech po programu Apollo sazkou na drahý vodík/kyslík pohon.
Stará kosmonautika musí ustoupit. Dříve a nebo později.
[upraveno 22.5.2023 10:23]
alamo - 22/5/2023 - 15:34
Musím povedať je to celkom úľava, že sa touto problematikou zaoberajú už aj inde.
@ArX
citace: Proto ale musíme vystoupit my všichni a zejména vedoucí těch projektů z pohodlné letargie.
Viribus unitis Grofino - 22/5/2023 - 18:25
Politici jedou svou greendeal sebevraždu. Takže tak za 20 let.
Ervé - 23/5/2023 - 07:00
Realita je jednoduchá - rychle dokončit Ariane 6, ať mají funkční nosič pro vlastní projekty, obnovit lety Vegy (přísnější kontrola), aktivní program zlevnění stávajících nosičů (kryty UZ, systémové úsporné opatření, větší sériovost výroby) a musí rozjet nový nosič a la Falcon 9, miniStarship nebo Neutron s větším zapojením soukromého sektoru. Jestli RFA uspěje a bude levnější než Vega, ukončit Vegu.
alamo - 23/5/2023 - 18:55
citace 23.5.2023 - 07:00 - Ervé:..ukončit Vegu.
Vega a A6 sú ale "siamské dvojčatá". Bostre A6, sú vlastne prvé stupne Vegy.
Ak by bola zrušená Vega, fixné náklady na výrobu by sa prelialy do ceny za A6. A naopak znížiť cenu Vegy, nie je možné bez toho, aby začala lietať aj A6.
..
Isté známky pozitívneho vývoja, by som videl v tom že sa prestali objavovať články, v ktorých by manažéri s ArianeGroup požadovali za nosiče buďto šialené ceny, alebo "verejné záväzky".
Asi im nejaký PR manažér poradil, aby namiesto šírenia "blbej nálady" riešili skutočné problémy. alamo - 24/5/2023 - 07:16
citace: „Dokonalá búrka“, ktorá uvrhla Európu do raketovej krízy
Rýchlo rastúci dopyt po vypúšťaní satelitov spolu s nedostatkom rakiet v dôsledku vojny na Ukrajine, rôznych nehôd rakiet a zlého plánovania zanechali Európu bez satelitných odpaľovacích zariadení
citace:Dánsky astronaut letiaci na raketopláne SpaceX varuje Európu, aby nezaostávala vo vesmíre
Európe hrozí, že zaostane v globálnych vesmírnych pretekoch a že jej budú chýbať kľúčové technológie, povedal dánsky astronaut Andreas Mogensen pred svojou druhou cestou do vesmíru na palube ďalšej misie Elona Muska SpaceX v auguste.
"Bolo by pre mňa veľkou cťou letieť na európskej kozmickej lodi," povedal Mogensen v rozhovore pre agentúru Reuters.
Európska vesmírna agentúra je v súčasnosti schopná vykonávať európske misie s posádkou vo vesmíre len prostredníctvom medzinárodnej spolupráce.
atď..
Zaujímavé, na koľko spôsobov sa to dá podať. alamo - 25/5/2023 - 00:40
citace: Josef Aschbacher
Európa sa ocitá v akútnej kríze nosných rakiet s medzerou v prístupe do vesmíru a bez skutočnej vízie nosných rakiet po roku 2030. Skutočná kríza nás núti zamyslieť sa nad príčinami a rozhodnutiami, ktoré nás sem priviedli, aby sme vyšli silnejší ako predtým. Prečítajte si môj OpEd https://www.linkedin.com/pulse/holistic-approach-launchers-exploration-europe-josef-aschbacher
Good morning, Vietnam!
Kým pominie určitý šok, ktorý momentálne zavládol.
Len tak pre istotu. Keďže svetonázor, že za vznik problémov je zodpovedný hlavne ten kto o nich veľa nakecá, je v našich krajoch hojne rozšírený.
Musím za spolupáchateľa na zločine, obviniť aj pána menom Grofino.
Snáď sa nám s výprasku, dostane každému "spravodlivo" iba po polovičke.
Ervé - 25/5/2023 - 08:38
Evropa ukazuje jak zaostalá se stala. V roce 2012 se Falcon 9 naučil létat - bylo jasné, že i bez znovupoužitelnosti půjde o levnou a spolehlivou raketu, která nabourá trh družic. V roce 2016 se Falcon naučil přistávat a bylo jasné, že Ariane 6 nebude konkurenceschopná a že bude jen pro vládní zakázky. Co udělala Evropa - nic. Teprve letos se chystá na rozhodnutí v roce 2024 a Ministerskou radu 2025? To si dělají srandu? Před 10 lety se měl rozjet výzkum, v nejhorším případě před 7 lety, před 5 lety měl dostat absolutní prioritu. Banda neschopných hlupáků.
V komentu o dánském astronautovi mě zaujal termín SpaceX shuttle, nejdřív odmítavě, pak jsem se ale zamyslel - rozdíl mezi STS a CrewDragonem je jen ve velikosti a v možnosti orbiteru dostat rozměrný náklad na Zem. 1. stupeň opakovaně použitelný (SRB), 2. stupeň zahazuje (ET). Kabina posádky (orbiter) s evrací a je opakovaně použitelná (po kontrole a opravách) - opravdu malý rozdíl.
alamo - 25/5/2023 - 14:34
Domnievam sa, že najzávažnejšie smolné rozhodnutie, bolo zastaviť projekt raketoplánu Hermes.
Ariane 5 ktorá bola konfigurovaná vyslovene na tento projekt, stratila poriadnu porciu štartov, čo malo nepriaznivý dopad na ekonomiku jej prevádzky.
Takisto nevznikol tlak na modernizáciu nosiča, napríklad pomocou reštartovateľného druhého stupňa.
A samotná Európska kozmonautika, prišla o podstatnú časť pozornosti zo strany verejnosti.
yamato - 25/5/2023 - 18:12
citace: Banda neschopných hlupáků.
niekedy sa im hovorí aj politici a úradníci
citace:
V komentu o dánském astronautovi mě zaujal termín SpaceX shuttle, nejdřív odmítavě, pak jsem se ale zamyslel - rozdíl mezi STS a CrewDragonem je jen ve velikosti a v možnosti orbiteru dostat rozměrný náklad na Zem. 1. stupeň opakovaně použitelný (SRB), 2. stupeň zahazuje (ET). Kabina posádky (orbiter) s evrací a je opakovaně použitelná (po kontrole a opravách) - opravdu malý rozdíl.
v základných rysoch áno, ale úspešnosť realizácie je veľmi rozdielna. Shuttle absolútne nesplnil očakávania na úsporu nákladov. Hoci SpaceX je súkromná firma a presné čísla nevidíme, zdá sa že znovupoužitie pri Falconoch a CrewDragonoch prináša značné úspory. Keby to tak nebolo, neexistovalo by toto vlákno o európskej raketovej kríze [upraveno 25.5.2023 18:12]
alamo - 25/5/2023 - 23:01
citace 25.5.2023 - 18:12 - yamato:
niekedy sa im hovorí aj politici a úradníci
Keďže ESA je k EÚ, pararelná a úplne nezávislá organizácia.
Tak tý čo sedia v europarlamente a Bruseli, sa touto záležitosťou našťastie zaoberať nebudú. alamo - 26/5/2023 - 06:18
Keďže ESA je k EÚ, pararelná a úplne nezávislá organizácia.
Tak tý čo sedia v europarlamente a Bruseli, sa touto záležitosťou našťastie zaoberať nebudú.
Ale budou se A6 zabývat.
Toky mld. € jdou jak z ESA tak přímo z evropské unie.
Psal jsem to ve vlákně ESA minulý rok.
Byl jsem pak haněn ... 😉
Financování A6 je jeden velký...
alamo - 26/5/2023 - 15:37
citace 26.5.2023 - 15:05 - Grofino:Ale budou se A6 zabývat.
Neviem sa rozhodnúť, či je to dobrá alebo zlá správa.. Grofino - 26/5/2023 - 15:43
Politika je byznys a opačně platí jakbysmet.
Nikdo v EU parlamentu neřeší business case.
A6 je brutální zásek do rozpočtů.
A návratnost pochybná.
Takových projektů EU jsou hromady.
martinjediny - 26/5/2023 - 20:26
prva a jedina postacujuca podmienka je, ze ESA CHCE mat raketu.
vsetky tvoje nareky su voci tomu vyznamovo zanedbatelne
NovýJiřík - 27/5/2023 - 00:04
citace 26.5.2023 - 20:26 - Martin Jediny:prva a jedina postacujuca podmienka je, ze ESA CHCE mat raketu.
vsetky tvoje nareky su voci tomu vyznamovo zanedbatelne
Vážně? Já bych taky chtěl mít raketu, a co? A to přitom ani nechci, aby byla uhlíkově neutrální, genderově vyvážená, vyhovující požadavku diverzity a LGBTDJHGIUHOIHUGUIG+.
ESA už jistě leccos dokázala a do budoucna nepochybně i něco dalšího dokáže, jenže ten hlavní problém spočívá ve snaze EU do všeho zasahovat a všechno regulovat. To už se začíná promítat i do ESA, přestože formálně se jedná o organizaci sdružených zemí a nikoliv "odštěpný závod" Evropské unie. Čím víc Bruselu, tím hůř, proto nevěřím, že by v dlouhodobém horizontu evropská kosmonautika dokázala udržet krok třeba i jen s tou indickou. Indie, někdejší kolonie cílí na pilotovanou kosmonautiku. A o co usilují někdejší koloniální velmoci? Čímž se kruhem vracím zpět k možná provokativnímu, ale realistickému úvodu mého příspěvku. A opravdu, jako Evropana mne nijak netěší sledovat, jak jde kolébka vědeckotechnické civilizace do háje. Vpravdě "zeleného". alamo - 27/5/2023 - 01:25
@Nový Jiřík
My už v tom háji zelenom sme.
A všimli si to, už aj tý politici.
Dôkazom je podľa mňa, okrem iného napríklad to aké pekné razie, zrazu urobila polícia v Nemecku na zelených.
Vraj pri tom odrazu vôbec nešetrili ani miernymi donucovacími prostriedkami, ani slzným plynom.. Ešte aj to sekundové lepidlo, im zhabali.
A keď už na túto tému politici (aspoň tý na ktorých záleží) niečo verejne povedia. Tak sú to nebulózne keci, jednoznačne znamenajúce že sa s prúseru snažia vykecať.
Teda povedal by som, že debatami ohľadom tohto tu už nemusíme strácať čas.
Ja tu teda osobne, už nijakú "ekológiu" spomínať nebudem. [upraveno 27.5.2023 01:26]
..
Teda ešte príklad..
Canopée je síce nóbl plťka..
Výsledná cena za dopravu Ariane 6 cez pol sveta na niečom takom, ktorá sa samozrejme zarátava do ceny za štart. Je asi "fantastická".
Keby si konkrétne, napríklad nejaký na zeleno zmýšľajúci politik chcel sťažovať že A6 je príliš drahá. Vyplynuly by s toho fakt úžasné konotácie. [upraveno 27.5.2023 02:16]
alamo - 30/5/2023 - 18:41
Inak musím povedať, že spôsob akým sa táto "celospoločenská kríza" vyvíja, sa mi celkom páči. Nijaký aktivisti za niečo alebo proti niečomu, mávajúci transparentmi v uliciach a snažiaci sa nimi navzájom mlátiť po hlavách. Celkom sympatická kríza, po dlhej dobe.
"Hučanie" do politikov, zdá sa pokračuje.
citace:https://www.wienerzeitung.at/nachrichten/wissen/forschung/2190485-Ist-Europa-bereit-fuer-den-Mond.html
Je Európa pripravená na Mesiac? Táto otázka je stredobodom piatkovej konferencie Európskej vesmírnej agentúry ESA a Spolkového kancelára vo Viedni. Diskutuje sa o správe skupiny expertov, ktorá už dala jasnú odpoveď: experti žiadajú „odvahu“ a že Európa by mala „získať autonómiu na obežnej dráhe, na Mesiaci aj mimo neho“. Na to by bolo potrebné vybudovať vlastné kapacity, aby sa ľudia dostali do vesmíru.
Teda ešte príklad..
Canopée je síce nóbl plťka..
citace: https://kosmonautix.cz/2020/08/nova-high-tech-lod-arianegroup/
..duální palivové motory na zkapalněný zemní plyn (LNG) a diesel nebo solární panely pro částečné pokrytí spotřeby elektrické energie.
Výsledná cena za dopravu Ariane 6 cez pol sveta na niečom takom, ktorá sa samozrejme zarátava do ceny za štart. Je asi "fantastická".
Keby si konkrétne, napríklad nejaký na zeleno zmýšľajúci politik chcel sťažovať že A6 je príliš drahá. Vyplynuly by s toho fakt úžasné konotácie.
alamo - 31/5/2023 - 23:19
citace 12.5.2023 - 16:38 - Slavomír Fridrich:Je to síce "ťažká morálna dilema".
Ale keď už teda nastala "nešťastná situácia" že za podporu dotácií pre európsku kozmonautiku, môžem aj "ja" niečom požadovať..
Tak žiadal by som si, vlastnú európsku pilotovanú loď a program pilotovaných letov k tomu.
To sa volá "reálpolitika".. mno.. "biznis"..
Inak.. Mám pre túto moju požiadavku, veľmi dobré zdôvodnenia.
Napríklad, "iba" prípadnú nákladnú komerčnú loď, bude potrebné posudzovať výhradne podľa komerčných kritérií.
Cena za kilogram na LEO. atď..
Jednoducho.. Ak cena príliš vysoká.. Lacnejšie to bude naložiť, napríklad na ten Dragon.. alamo - 1/6/2023 - 12:14
Ale keď sa povie "pilotovaná loď", to by sa ma mohlo zmocniť určité nadšenie aj pre úvahy nad pojmami ako strategický záujem, investície do technologického sektora, ekonomický rozvoj, vzdelanostná ekonomika. Alebo dokonca keď už nie "národný záujem", tak aspoň tie "spoločné európske hodnoty".
Európa by si mala získať priateľov vo svete tým, že im ponúkne miesta na vesmírnych misiách, povedal šéf jej vesmírnej agentúry, keď vyzval politikov, aby rozšírili kapacity kontinentu v kozmickom priestore.
..
Josef Aschbacher povedal, že jeho snom by bolo mať misiu pod vedením Európy s africkými, ázijskými a juhoamerickými astronautmi na palube.
..
Pán Aschbacher na konferencii vo Viedni povedal, že Európa by nemala len „žiť s omrvinkami“ vesmírneho priemyslu, ktorý má do roku 2040 hodnotu 1 bilióna dolárov.
Vau! Ešte aj rakúsky (Zelený) súhlasia! [upraveno 2.6.2023 20:25]
Grofino - 3/6/2023 - 13:22
Nezmodrají. Boeing je největší americký vývozce, pravda zbraní.
Je ztratili pozice v části kosmického průmyslu. Pravda, ttržby jim klesají. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Boeing
[upraveno 3.6.2023 13:45]
alamo - 3/6/2023 - 13:34
Ešte pár takýchto argumentov a začne to vypadať, že Grofino fandí Boeingu.
Grofino - 3/6/2023 - 13:47
Omluva, mělo být ve vlákně CST... 😉
Jinak fandím kosmonautice ať SpaceX, číně, rusům, japoncům, korejcům, rocketlab, ULA i ESA.
To je doufám pochopitelné... 😉
[upraveno 3.6.2023 13:52]
Je zajímavé, že chybný příspěvek jsem nevkladal( uprava 1345?) a ten podobný je ve vláknu CST. Tam je to správně.
[upraveno 3.6.2023 13:55]
Grofino - 3/6/2023 - 13:57
Psal jsem ale o humanitních zelených politicích, co by chtěli raketu, co nevypouští čmoudíky a nerachotí.
alamo - 6/6/2023 - 18:52
Dovoľujem si pripodobniť kozmonautiku v USA k "nechutne tortičke".
Vo vnútri korpus korporátnych záujmov, špeciálne "vojensko priemyselného komplexu", na vrch tlstá poleva "robíme vedu", na vrchu "čerešnička" pilotovaných letov.
Tak milé "Európske elity", ráčia tam dať na vrch, poriadny kus ananásu.
Inak im to, ja sobne žrať nebudem.. A v momentálnej celospoločenskej situácii "verejnosť" absolútne nie..
Grofino - 6/6/2023 - 19:10
Bolševikům u kormidla je to jedno.
Ti vůbec netuší, která bije. Důležitá je manipulace davů pomocí AI.
alamo - 6/6/2023 - 19:29
Poviem.. napíšem.. obrovskú "hnusnosť"..
Airbus a Safran + Avio. Sú veľké firmy. V porovnaní s ktorými, Boeing v USA.. bledne..
Ich príspevky na predvolebné kampane, sú nezanedbateľné.
V zásade, keď o nič nejde.. Každému nadelia "rovným dílem".
Ale keď ide o niečo zásadné. Ten kto nebude spivať "správnu pieseň", utrie hudbu.
Napríklad Emanuel Macron, francúzsky prezident začal pekne "spievať" už minulý rok.
...to by mohli byt zadne dvierka pre GTW a NASA...
alamo - 7/6/2023 - 21:43
@Martin Jediny
Mon ami.
Vypadá to, že miestnemu publiku sa už pri predstave « pyramide à la Septime » fameux dessert, asi trochu zatočila hlava.
Bon appétit.
Rozhodnutie NASA na prelome milénia kúpiť služby vesmírnej nákladnej prepravy od súkromného sektora namiesto vývoja vlastných vozidiel bolo hnacím motorom vzostupu SpaceX Elona Muska, ktorý je teraz v tomto smere dominantným hráčom. „To je presne ten model, o ktorom diskutujeme...
alamo - 8/6/2023 - 15:15
@Grofino
V tej kómedii s Funesom, tá "lahôdka" vybuchla.
Tu výsledok záleží aj na tom, ako to poberú a budú ochotný stráviť tý naši tradičný popularizátori kozmonautiky. S prepáčením.. pre "odborníkov", zo správnej "sociálnej bubliny".
alamo - 8/6/2023 - 17:43
Napríklad.. Predstavme si situáciu, že zavolajú do masmédií nejakého "odborníka na kozmonautiku" a opýtajú sa ho na jeho názor, jeho osobné postoje k aktuálnemu problému..
A on nebude vedieť, k "tomu" nič povedať..
Pritom by bolo úplne šumák, či je "za" alebo "proti.. (záleží na prezentácii a "podaní")
Dovoľujem si tvrdiť, že nabudúce sa mu potom môže stať, že ho už vôbec nezavolajú.
Grofino - 8/6/2023 - 18:30
pre "odborníkov", zo správnej "sociálnej bubliny".
Slavo, souhlas.
Jinak za 52 mio € ( loni) z našeho rozpočtu do ESA musí správně zpívat.
Od toho máme přece mainstream a AI. [upraveno 8.6.2023 18:33]
Francouzsky neumím, nějaký jednoduchý postup pro překlad do češtiny nebo angličtiny?
alamo - 9/6/2023 - 12:20
Google translator..
Dostupné online..
A naozaj to funguje "učí sa to", ten preklad je kostrbatý čoraz menej.
Ervé - 9/6/2023 - 14:19
Jo, to jo, ale překládá jen po částech, navíc celý článek je jen pro předplatitele. Nějaké shrnutí by nebylo? Z toho úryvku, co je veřejný, je jen že 4 muži se sešli a cítí tlak, SpaceX získala start Euclidu.
Co vlastně Vega, už by měla letět, ne? Příčinu znají a stačí udělat lepší testy. Nebo otestovali další a nejsou použitelné, a nové nemají kvůli válce?
alamo - 9/6/2023 - 14:39
citace 9.6.2023 - 14:19 - Ervé:Co vlastně Vega, už by měla letět, ne? Příčinu znají a stačí udělat lepší testy. Nebo otestovali další a nejsou použitelné, a nové nemají kvůli válce?
S takýmito podrobnosťami sa Avio, zatiaľ nezdôverilo nikomu.
Je to platený článok, prístup k nemu nemám. Ale dá sa očakávať že keď už si tam toto konečne "všimol mainstream", objavia sa aj voľne dostupné články.
S androidom na tablete je to najjednoduchšie, stačí "stlačiť tlačidlo preložiť" a celý článok to preloží hoci aj s japončiny.
Windows som už nepoužíval dosť dávno. [upraveno 9.6.2023 14:44]
kacenka - 9/6/2023 - 15:09
citace 7.6.2023 - 21:43 - Slavomír Fridrich:@Martin Jediny
Mon ami.
Vypadá to, že miestnemu publiku sa už pri predstave « pyramide à la Septime » fameux dessert, asi trochu zatočila hlava.
Bon appétit.
... čistě vizuálně to vypadá jako N1! (včetně následné exploze) ;-) [upraveno 9.6.2023 15:13]
Grofino - 9/6/2023 - 19:52
Hodně vychýlená představa. Asi vítr či co...
alamo - 9/6/2023 - 22:58
citace 7.6.2023 - 09:15 - Martin Jediny:...to by mohli byt zadne dvierka pre GTW a NASA...
Pod tým pojmom « pyramide à la Septime » fameux dessert, si treba predstaviť niečo skutočne VEĽKÉ a drahé.
Napríklad valastnú Európsku povrchovú základňu na Mesiaci..
Ľudia koľko veľkolepej a opulentnej Európskej kozmonautiky, ste ochotný stráviť.. a zaplatiť? martinjediny - 9/6/2023 - 23:03
citace 9.6.2023 - 14:39 - Slavomír Fridrich:
citace 9.6.2023 - 14:19 - Ervé:Co vlastně Vega, už by měla letět, ne? Příčinu znají a stačí udělat lepší testy. Nebo otestovali další a nejsou použitelné, a nové nemají kvůli válce?
S takýmito podrobnosťami sa Avio, zatiaľ nezdôverilo nikomu.
Je to platený článok, ...
Ak im to bude este chvilu trvat, tak ich predbehne este aj ISAR AEROSPACE...
Grofino - 9/6/2023 - 23:37
Potrebuje Európa vlastnú povrchovú základňu na Mesiaci?
Hm.. Samotný šéf ESA tvrdí, že áno.
Len teda, kde sú tie nadšené články, od našich popularizátorov kozmonautiky?
Čo sa teraz, vlastne deje?
..
citace 9.6.2023 - 15:09 - kacenka:.. čistě vizuálně to vypadá jako N1! (včetně následné exploze) ;-)
Priznám sa, ja som iba hľadal, nejaký obrázok opulentnej lahôdky s veľkým ananásom na vrchu. Až taká trefná alegória, to nemala byť.
[upraveno 12.6.2023 10:36]
Grofino - 12/6/2023 - 12:28
citace 12.6.2023 - 12:28 - Grofino:Čo sa teraz, vlastne deje?
Zkusím odpovědět článkem:
Upřesnění:
Článek je 12 let starý.
Grofino - 12/6/2023 - 13:49
To je v pořádku. Mění to něco na obsahu?
JiříHošek - 12/6/2023 - 14:30
citace 12.6.2023 - 13:49 - Grofino:To je v pořádku. Mění to něco na obsahu?
Upřesnění:
Článek neodpovídá na otázku "Čo sa teraz, vlastne deje?" ani obsahově, ani časově.
Grofino - 12/6/2023 - 14:33
Byla to snaha navést. Viz můj příspěvek.
Možná to někteří pochopí.
Odkud cerpate elektřinu?
Nebo obecně energie?
alamo - 12/6/2023 - 14:35
@Grofino
Musím súhlasiť s odpoveďou, čo ti dal pán Hošek.
Grofino - 12/6/2023 - 14:41
V čem je článek obsahově neaktuální?
Ervé - 12/6/2023 - 15:04
Taky moc nechápu, Hélium 3 je jeden z důvodů, proč se vrátit na Měsíc. Pro mě osobně je důležitější zjistit, jestli měsíční gravitace je dostatečná pro člověka (vliv na řídnutí kostí, atrofie svalů atd.). Umělá měsíční gravitace při přeletu na a z Marsu je mnohem snazší než marsovská, nebo nedej bože zemská.
JiříHošek - 12/6/2023 - 15:05
citace 12.6.2023 - 14:41 - Grofino:V čem je článek obsahově neaktuální?
Upřesnění:
Nepsal jsem, že je článek obsahově neaktuální, ale že obsahově neodpovídá na otázku. Popisuje totiž úvahy o dovozu tritia z Kanady.
Grofino - 12/6/2023 - 15:10
Helium 3 a tritium maji business case, tj. Jsou žádané vědci pro výrobu ee a je na Zemi zisk. 1/6 gravitace působí na člověka destruktivně.
Je hezké vozit do vesmíru lajky, lidi apod.
Ale také pekelně drahé.
A krom dobrého pocitu fanouška to moc nepřináší.
Doplnění: ano a to tritium je pekelně drahé a je ho málo. Proto úvahy o dovozu z Měsíce jsou staré.
Datum článku není argument, pokud obsah je dlouhodobě aktuální.
[upraveno 12.6.2023 15:17]
JiříHošek - 12/6/2023 - 15:38
citace 12.6.2023 - 15:10 - Grofino:Datum článku není argument, pokud obsah je dlouhodobě aktuální.
Opakování:
Hlavní argument byl, že článek neodpověděl na otázku Slavomíra Fridricha "Čo sa teraz, vlastne deje?".
Grofino - 12/6/2023 - 15:56
Chytrém7 napověz, blbého trkni. České přísloví.
Josef A. vnímá, kde je budoucí byznys.
Mavání s vlaječkou na Měsíci opravdu neni byznys.
JiříHošek - 12/6/2023 - 16:54
Díky trknutí jste se konečně propracoval k otázkám Slavomíra Fridricha.
citace 12.6.2023 - 10:27 - Slavomír Fridrich:Potrebuje Európa vlastnú povrchovú základňu na Mesiaci?
Hm.. Samotný šéf ESA tvrdí, že áno.
Len teda, kde sú tie nadšené články, od našich popularizátorov kozmonautiky?
Čo sa teraz, vlastne deje?
Grofino - 12/6/2023 - 17:06
Odpovídal jsem Slavovi. Vy jste se přimíchal.
Zkuste zodpovědět jeho otázku sám misto bezobsažné diskuse nad stářím článku.
Třeba vás něco trkne.
martinjediny - 12/6/2023 - 18:20
citace 12.6.2023 - 17:06 - Grofino:Odpovídal jsem Slavovi. Vy jste se přimíchal.
Zkuste zodpovědět jeho otázku sám misto bezobsažné diskuse nad stářím článku.
Třeba vás něco trkne.
1/ nie je problem vek clanku.
Problem je ze nesuvisi s tvojou odpovedou. Ine tvrdis a ine dokladas. Keby som si to vcas vsimol, tak je to v grofinovinach.
O tom vláknu vím. Snažil jsem se Slavovi odpovědět hlavní důvod návratu na Měsíc.
Ptal se. Nikdo krom mne neodpověděl.
O tom vlákně vím, otazka byla ale položena zde. Nebudu odpovídat jinde. To by byl chaos.
Škoda, že to neumíte uznat.
alamo - 12/6/2023 - 18:38
@Grofino
Na tú otázku by museli dať nejakú odpoveď, naši popularizátori kozmonautiky.
Snáď ich niečo do štartu Ariane 6 napadne.
Grofino - 13/6/2023 - 06:00
Slavo, MJediný a nejen on v diskusi svými zásahy udělal úplný guláš...
Nově odpověď na tvou otázku:
Domnívám se, že hlavní cíl návratu na Měsíc je těžba některých izotopů a doprava na Zemi k použití při jaderné fúzi.... 😉
Aschbacher to dle mne ví...
alamo - 13/6/2023 - 11:51
Skôr by som povedal, že Aschbacher myslí hlavne na záchranu Európskej kozmonautiky a agentúry ESA, ako takej. Práve na tej našej Európskej, sa totiž ukázalo, že bez určitej "komplexnosti" pri činnosti, nemôže fungovať na plný výkon.
Veľa sme toho pri snahe ušetriť na pilotovaných letoch, fakt nenašetrili. Európsku kozmonautiku práve tento prístup, spopularizoval takmer do hrobu.
Grofino - 13/6/2023 - 12:14
Před +3 roky letali do vesmíru rusové a trochu Číňané. Je to drahé. Pokud bude evropa ekonomicky na huntě, tak s tím Aschbacher nic neudělá. Dtto v usa.
Na kosmických technologiích jsou na velke naklady před lety a musí se vracet, což se děje jen u SpaceX se starlinkem. Za vším úspěšným je byznys, co prinese něco lidem na Zemi.
alamo - 13/6/2023 - 12:39
Zatiaľ v snahe začať, to až tak drahé nebude.
Ešte pár rokov rokov takéhoto šetrenia. Mesiac a cis-lunárny priestor zožerie komercia rovnako ako LEO.
A aby tam potom bol ten náboj "posúvame hranice ľudských možností ďalej", v snahe dostať sa s toho závozu, už bude možno treba propagovať vlastnú Európsku výpravu na Mars.
A to bude ešte drahšie.
Grofino - 13/6/2023 - 16:30
Mesiac a cis-lunárny priestor zožerie komercia rovnako ako LEO.
V USA tlačí na pilu hodně armáda a jeji složky.
V číně to bude státní taktéž.
A to nejsou komerční společnosti.
ESA umí hezké pwp prezentace...
A pak družice a přístroje. Jde ale dolů.
Číňané a amíci nás převálcují.
Korea a Indie půjde nahoru.
Aschbacher to vidí. Bohužel evropa řeší své problémy.
citace 12.6.2023 - 10:27 - Slavomír Fridrich:Potrebuje Európa vlastnú povrchovú základňu na Mesiaci?
Hm.. Samotný šéf ESA tvrdí, že áno.
Mě v kontextu prvních dvou odstavců článku na futurezone.at vyplývá, že Josef Aschbacher mluvil o vybudování základny na Měsíci v rámci programu Artemis, kde by ESA byla partnerem NASA.
Škoda, že pan Grofino vyštval z tohoto fóra Michala Václavíka. Mohli jsme mít zasvěcené komentáře. Místo toho máme Grofinův zkratkovitý guláš o tom, jak program Artemis není důležitý, ale jak Aschbacher ví a vidí.....
dodge - 13/6/2023 - 18:01
Škoda, že pan Grofino vyštval z tohoto fóra Michala Václavíka. Mohli jsme mít zasvěcené komentáře. Místo toho máme Grofinův zkratkovitý guláš o tom, jak program Artemis není důležitý, ale jak Aschbacher ví a vidí.....
¨
Jak sám Grofino napsal, chytrému napověz a hloupého trkni.
Ale jeho můžeme kopat zleva zprava zeshora zdola a je to marný, je to marný.
On nás stále sveřepě zásobuje svými hromadami hnoje ve kterých není ani zrníčko něčeho užitečného.
Grofino - 13/6/2023 - 18:16
Konečně nějaký názor od Hoška.
Jestli to nebude tím, že MichalV ty informace nedával na net ani dříve. Sleduji jej na facebooku a jsou to základní info dtto jako to bylo tady.
Co je hnůj nerozhoduje hošek , michalv ani další.
Očekávám na technické diskusi základy slušnosti.
Jak psal Slava i já, každý máte svou informační bublinu.
Nikdo neví všechno. Jsem vděčný za každé smysluplné info.
A rád nazývám věci správně bez politicke omáčky některých.
Hezké odpoledne...
JiříHošek - 13/6/2023 - 18:30
citace 13.6.2023 - 18:16 - Grofino:Konečně nějaký názor od Hoška.
Co je hnůj nerozhoduje hošek
Očekávám na technické diskusi základy slušnosti.
Tento tón si vyprošuji. Základy slušnosti dodržuji. Zásadně píšu "pan Grofino" a slovo "hnůj" jsem nepoužil.
[upraveno 13.6.2023 18:36]
Grofino - 13/6/2023 - 18:39
Opakuji, hezké letní odpoledne...
JiříHošek - 13/6/2023 - 18:43
Slušný člověk by se mi omluvil za nedorozumění.
alamo - 13/6/2023 - 20:41
citace 13.6.2023 - 17:40 - Jiří Hošek:
Mě v kontextu prvních dvou odstavců článku na futurezone.at vyplývá, že Josef Aschbacher mluvil o vybudování základny na Měsíci v rámci programu Artemis, kde by ESA byla partnerem NASA.
To iste, len teda rozsah toho ako sa tieto zámery premenia na realitu, je závislý od ochoty uvoľniť na ich realizáciu finančné zdroje.
Čo zase závisí od toho, že dostatok ľudí povie (a napíše, nejaký ten článok) že táto kríza je hmm.. "skutočná" a závažná.
Zatiaľ teda pánovi Aschbacherovi, pri výrobe povedomia o existencii tejto krízy, najviac pomohol.. pán Grofino.. [upraveno 13.6.2023 20:46]
alamo - 13/6/2023 - 23:17
citace 13.6.2023 - 20:41 - Slavomír Fridrich:...Zatiaľ teda pánovi Aschbacherovi, pri výrobe povedomia o existencii tejto krízy, najviac pomohol.. pán Grofino...
Ano ale len preto, že nepochopil o čom píše. A navyše vyrobil krízu mne, lebo nestíham odpratávať grofinov hnoj ani jeho útoky na členov fóra...
alamo - 14/6/2023 - 00:01
@Martin Jediny
Keďže ten "materiál", ku ktorému "treba" mať neustále nejaký komentáre a "posledné slovo".. sem hádžem hlavne ja.
Prosím, prijmi moje osobné ospravedlnenie, za všetku tú nadprácu.
Slávo, mám obavu, že racionální myšlení v Evropě chybí už dlouho.
190 míst odborníků. Myslím, že skončí v USA. Budou pracovat pro SpaceX a další.
Za Obamy po konci raketoplánů přešlo xx odborníků z NASA hlavně ke SpaceX.
alamo - 16/6/2023 - 15:03
Hystorická udalosť.
Po prvý krát v dejinách kozmonautiky, vďaka odkladu vesmírneho štartu, pokleslo "vysoké napätie".
Možno vzhľadom k tomu, koľko rečí o konci jednej éry v súvislosti so štartom poslednej A5, bolo narodených.
Keby boli predstavené aj nejaké konkrétnejšie vízie a prísľuby, o tom ako bude vypadať tá prípadná nová éra.
Inak verejná debata v dôsledku blbej nálady, nevyhnutne vykypí z hrnca.
Ervé - 17/6/2023 - 09:11
citace 16.6.2023 - 12:11 - Grofino:Slávo, mám obavu, že racionální myšlení v Evropě chybí už dlouho.
190 míst odborníků. Myslím, že skončí v USA. Budou pracovat pro SpaceX a další.
Za Obamy po konci raketoplánů přešlo xx odborníků z NASA hlavně ke SpaceX.
Ono to tak asi nebude, polovina těch odborníků je v důchodovém věku, ze zbytku polovina umí jen francouzky a tihle všichni mají pracovní návyky a la France, v normálním světě jsou nepoužitelní. Takže tak 30 najde práci někde jinde u konkurence, a tak 100 se uchytí někde ve Francii a spol.
Grofino - 17/6/2023 - 17:03
Každá šikovná ruka bude pro SpaceX potřeba. Spousta techniků a nejen francouzů je šikovných.
Kourou provozuje ESA a CNSA.
citace: Európa má vzlietnuť do kozmického priestoru s ľudskou posádkou
Priemysel by mal viac investovať do vesmírneho cestovania. Dva dôležité hlasy zdôrazňujú užitočnosť vesmírneho prieskumu s ľudskou posádkou.
Európsky vesmírny priemysel, zatienený dynamikou SpaceX, je obmedzený na tieň svojich vlastných sľubov, s Ariane 6, Arlesiankou vesmíru.
CNES v roku 2010 určite navrhla pracovať na opakovane použiteľnom odpaľovacom zariadení spaľujúcom metán v kyslíku. V roku 2015 však ESA tieto úvahy ukončila, údajne preto, že opätovné použitie nebolo životaschopné. Základom úvahy bolo, že ak by sa opakovaná použiteľnosť robila 12-krát ročne, nevyrobili by sme dostatok motorov a tie by teda stáli príliš veľa (!?).
atď.
citace: 50 rokov po spustení Ariane je program na úplnom ústupe
Sébastien Cailliau, pridružený riaditeľ spoločnosti Cylad Consulting, na otázku pred mikrofónom Europy 1 je pesimistický, pokiaľ ide o európsku situáciu: "V Európe už nemáme právo robiť chyby. Kontrola všetkého zaberie ešte viac času. diera nevydrží šesť mesiacov, ale 18 mesiacov až dva roky. Z krátkodobého hľadiska mám veľké obavy. Problémom Ariane 6 je dokončiť svoj vývoj a vyrobiť čo najviac“.
citace 19.6.2023 - 07:53 - Slavomír Fridrich:..."V Európe už nemáme právo robiť chyby. Kontrola všetkého zaberie ešte viac času...
Navrh rozpoctu:
a postavime 4 prototypy, z ktorych tri vybuchnu a potom zmenime koncept...
:) NovýJiřík - 19/6/2023 - 14:01
citace 17.6.2023 - 09:11 - Ervé: Ono to tak asi nebude, polovina těch odborníků je v důchodovém věku, ze zbytku polovina umí jen francouzky a tihle všichni mají pracovní návyky a la France, v normálním světě jsou nepoužitelní. Takže tak 30 najde práci někde jinde u konkurence, a tak 100 se uchytí někde ve Francii a spol.
Chacha, vtipná poznámka. Pracovní morálka Francouzů, Italů, Řeků, Španělů apod. je pověstná. Už vidím, jak nastupují ke SpaceX a makají 10-12 hodin denně včetně víkendů.
kopapaka - 19/6/2023 - 15:13
citace 19.6.2023 - 10:08 - Martin Jediny:
Navrh rozpoctu:
a postavime 4 prototypy, z ktorych tri vybuchnu a potom zmenime koncept...
:)
A co Skylon?
Děje se tam něco?
Tohle by mohla být cesta. Jen pochybuju, že by si někdo troufl spustit stavbu Skylonu bez dokončení motorů, aby zatím(s normálními motory)létal jako suborbitální a případně jako znovupoužitelný první stupeň...
martinjediny - 19/6/2023 - 20:28
na regulerny suborbitalny skok ti staci M4.
(btw SRB urychlovali STS tiez len na cca M4)
bostery ariane5 idu az na 2020m/s, Falcon9 trochu menej.
Blackbird M3,35 lenze pomer tah/hmotnost len 0,44
takze realne to je, ci uzitocne je otazka...
kopapaka - 20/6/2023 - 01:40
citace 19.6.2023 - 20:28 - Martin Jediny:na regulerny suborbitalny skok ti staci M4.
(btw SRB urychlovali STS tiez len na cca M4)
bostery ariane5 idu az na 2020m/s, Falcon9 trochu menej.
Blackbird M3,35 lenze pomer tah/hmotnost len 0,44
takze realne to je, ci uzitocne je otazka...
Užitek by spočíval v testování draku a jednotlivých subsystémů SKYLONU na reálném, byť zjednodušeném stroj a krom úvodních testů při "běžném" provozu. To včetně většiny pozemního zařízení a zabezpečení.
Pro začátek by se asi hodilo, aby raketový motor v trupu byĺ kerosen/kyslík, aby stroj neměl dvě paliva - nebo hned či později použít proudové(i raketový) motory na vodík a získat část financí na testy ze "zelených" programů..
V neposlední řadě by tak Evropa měla svůj znovupoužitelný nosič, který by zároveň mohl provádět suborbitální lety, ať už pro civilní výzkum nebo pro vojenské účely... Ervé - 20/6/2023 - 06:47
Vývoj Skylonu i v té jednoduché verzi je na x miliard, a do toho nikdo nepůjde u suborbitálních letů. Motory pro orbitální lety jsou bez velké šance na úspěch, sice pokračují ve vývoji už 10 let, ale nějaký velký pokrok nevidím.
kopapaka - 20/6/2023 - 07:29
citace 20.6.2023 - 06:47 - Ervé:Vývoj Skylonu i v té jednoduché verzi je na x miliard, a do toho nikdo nepůjde u suborbitálních letů. Motory pro orbitální lety jsou bez velké šance na úspěch, sice pokračují ve vývoji už 10 let, ale nějaký velký pokrok nevidím.
Jenže to není myšlené jen jako stroj pro suborbitální lety, ale především jak první stupeň pro nějaký menší druhý- otázka je, jak velký by ten druhý stupeň mohl být a s jakou nosností na LEO.
martinjediny - 20/6/2023 - 08:58
Tam je potom otazka, aky prvy stupen je najefektivnejsi a najlacnejsi...
vzduchove motory maju fantasticke Isp ale mizerny pomer hmotnost/tah...
druha vec je ze hmotnost/tah nebyva u beznych motorov klucovou prioritou. zrejme by slo nieco vyspickovat...
citace:Geopolitika vo vesmíre: Nielen veľmoci sa usilujú o hviezdy
Na hviezdy siaha aj Afrika a juhovýchodná Ázia. Vesmírne a satelitné programy mali vždy vysoký symbolický význam a sú všeobecne považované za pečať kvality pre vedu a výskum krajiny.
Článok popisuje systematické snaženie sa krajín ako Vietnam alebo africké Džibuti, kne chcú Číňania postaviť kozmodrom ktorý by dosť priamo, konkuroval tomu Európskemu v Kourou. Ervé - 24/6/2023 - 08:56
Vietnam je velká země snažící se o pokrok a vymezení vůči Číně, která zase pomalu ovládla ekonomicky Afriku, aby měla snadný přístup k surovinám. Takže kosmodrom v Africe je reálný. Vietnam by klidně mohl mít vlastní malou raketu. Zákazníků z okolí, co nechtějí lézt Číně do zadku, je spousta.
citace:Rakúske vesmírne spoločnosti sú zaseknuté vo svojom vývoji, pretože štát nie je dostatočne zapojený do projektov ESA.
Takmer žiadny medzinárodný vesmírny projekt sa nezaobíde bez odborných znalostí z Rakúska: Tepelná ochrana od Beyond Gravity robí teleskop Jamesa Webba a kapsulu NASA Orion odolnými voči extrémnym teplotám. Siete od TTTech zabezpečujú hladkú výmenu dát medzi komponentmi vesmírnej lode. Senzory Terma zaisťujú, že sondy ako JUICE zostanú na ceste k Jupiteru na správnom kurze. Cestovanie do vesmíru je tiež rýchlo rastúcim odvetvím v Rakúsku.
..
Napriek tomu mnohí opúšťajú Rakúsko. Niektorí idú do USA, iní len cez hranice do Mníchova, kde sa okolo tamojšej TU formuje nové „Space Silicon Valley“, ako to nazýva Robert Greinecker. Nemecko prispieva len do sektora pozorovania Zeme sumou 669 miliónov eur . Výnosy pre nemecké spoločnosti sú zodpovedajúco vyššie.
alamo - 29/6/2023 - 09:56
citace 28.6.2023 - 19:06 - Martin Jediny:Dovodom by mohla byt moralna integrita...
Nuž ja by som sa aj bol ochotný, sa nad tým rozčuľovať a hľadať argumenty..
Ale najskôr.. Tá Európska pilotovaná vesmírna loď a program pilotovaných letov k tomu, je kde?
Keď už takto môžu uvažovať politici a spoločenské elity, tak môžem aj ja.
Grofino - 4/7/2023 - 13:31
citace:
Ako sa Ariane 5 stala pomníkom zlyhania ESA
..
Ariane 5 bola pre satelitný trh príliš veľká. Nikto ich však nechcel opäť zmenšiť, hoci bez Hermesa by taká veľká raketa nemala využitie. Medzitým bolo všetko na Ariane 5 navrhnuté len pre Hermes. Satelity už nehrali takmer žiadnu rolu. Zašlo to tak ďaleko, že nikto nevyvinul adekvátny raketový stupeň na vypustenie satelitov, ktoré v tom čase lietali takmer výlučne na geostacionárnej dráhe.
..
Cesty do vesmíru pozorujem už vyše 20 rokov a slovo, ktoré ma napadá, je arogancia, ktorá znovu a znovu rezonovala v tlačových správach a diskusiách so zástupcami Esa, najmä vo vzťahu ku SpaceX - neotrasiteľná až popieranie reality . Poznámky ako , že SpaceX predáva sen a že ich treba nechať spať , zostali v pamäti . A to dlho potom, čo Falcon 9 úspešne letel. Alebo že v Európe sa vyrába Mercedes a v SpaceX Tata .
Zdá sa, že Esa sotva dokáže rozpoznať svoje vlastné obmedzenia a chyby. To potom vedie k nevysvetliteľným plánom, ako je rozvoj medziplanetárnej vesmírnej logistiky európskymi kozmickými loďami s jadrovými raketovými pohonnými systémami do roku 2035. Aj keď Esa už nebude mať v roku 2023 pripravené žiadne rakety na štart, verí, že je v popredí vesmírneho cestovania. Je to, ako keby Esa žila v paralelnom svete, ktorý sotva pripúšťa akúkoľvek kritiku.
Grofino - 7/7/2023 - 12:55
Slavo, diky za odkaz.
Ta historie je dlouhá a košatá. Smutná jsou dřívější vyjádření ke SpaceX.
Poslední věta je výstižná.
Esa je na rozcestí: buď se vrátí zpět do reality nebo skonci jako její předchůdkyně organizace Eldo. https://en.m.wikipedia.org/wiki/European_Launcher_Development_Organisation
Článok naráža na prirovnanie toho čo sa s kozmonautikou deje, na dopad snáh Henryho Forda na automobilový priemysel.
..
Apropo.
Ak sa skutočne zmenila, kozmonautika ako taká.
Možno by sa mala zmeniť, aj jej popularizácia.
Ja za to samozrejme nemôžem. Buďme za to vďačný, Elonovi Muskovi. alamo - 11/7/2023 - 00:47
Predstavitelia ESA uviedli, že diskusie so SpaceX sa začali v máji minulého roka, keď im výkonný riaditeľ spoločnosti povedal, že v júli 2023 budú mať miesto na manifeste pre Euclid. Nasledovala trojmesačná štúdia uskutočniteľnosti, aby sa zistilo, či sú na vesmírnej lodi potrebné nejaké zmeny. z dôvodu odlišného prostredia štartu Falconu 9, po ktorých nasledovali testy na overenie tohto hodnotenia. „Môžeme spustiť v júli, pretože sme nemuseli meniť žiadny hardvér,“ povedal Paolo Musi, programový manažér Euclid v Thales Alenia Space, hlavný dodávateľ Euclid.
Zatiaľ čo ESA minulý október oznámila, že spustí Euclid na Falcon 9, zmluva na tento štart bola uzavretá až koncom januára. „To, čo bežne robíme za tri roky, sme museli stlačiť do piatich mesiacov,“ povedal Mike Healy, vedúci vedeckých projektov v ESA.
Naznačil, že medzi Európanmi a SpaceX došlo k trochu kultúrnemu stretu. "Je príliš veľa rozdielov, aby som to povedal," povedal. „Sú veľmi šikovní, dokážu vyriešiť problémy za pochodu,“ povedal o SpaceX. „Myslím si, že európsky spôsob je oveľa viac v tom, že optimalizujeme proces a uistíme sa, že musíme proces sledovať.“
"Museli sme sa navzájom prispôsobiť. Neboli na nás zvyknutí a my nie sme na nich naozaj zvyknutí,“ povedala Racca. "Ale som veľmi spokojný so vzťahom, ktorý sme mali so SpaceX."
Bolo potrebné prekonať technické výzvy, ako aj regulačné. „Celá kontrola dovozu a vývozu ITAR je bolestivá. To nie je chyba SpaceX, ale taká je realita,“ povedal Healy. Na minulých misiách, ako je Sentinel-6, to NASA riešila, ale tentoraz sa ESA a SpaceX museli popasovať s týmito výzvami. "Ale to je len prostredie, ktorému čelíme, a podarilo sa nám nájsť riešenia vo veľmi krátkom čase na všetko, takže to nemôže byť také ťažké."
Predstavitelia ESA odmietli povedať, koľko zaplatili za štart Falconu 9 s odvolaním sa na komerčný charakter zmluvy. Priemyselné zdroje uviedli, že ESA zaplatila malú prirážku oproti katalógovej cene Falcon 9, v súčasnosti 67 miliónov dolárov, aby pokryla špeciálne požiadavky na misiu, ako je zvýšená čistota, aby sa zabránilo kontaminácii optiky Euclid.
..
„Sme v kríze a mali by sme využiť príležitosť premeniť túto krízu na činy a zmeny, ktoré je potrebné prijať, aby sme v budúcnosti vyvinuli robustný nosný systém pre Európu,“ povedal Aschbacher po spustení Euclid. bol však presvedčený, že súčasná kríza – nedostatočná schopnosť Európy spustiť užitočné zaťaženie – čoskoro pominie. "Potom týchto pár mesiacov bude výkyv."
Nq margo slov, šéfa ESA.
Všetci v to silno dúfame. Grofino - 11/7/2023 - 05:50
Velká chvála v článku na SpaceX. ESA zakazník se musela přizpůsobit jejich tempu. A zvládli to.
Dtto bude mise Hera a další.
Ta cena 67 mio$ + drobné je opravdu málo.
Vytržen 1.trn z paty.
Pokud bude létat pravidelně Starship, tak A6 nemá šanci.
alamo - 11/7/2023 - 10:01
@Grofino
Problém je že nákup služieb SpaceX, nie je riešením tejto krízy, ale jedným z jej prejavov. A čím viac a za výhodnejšiu cenu, toho od SpaceX európa nakúpi, tak o to viac táto kríza narastie.
[upraveno 11.7.2023 10:01]
Grofino - 11/7/2023 - 10:22
@Slavomír Fridrich
Slavo, co je Arianegroup? Privátní firma napojená cecíkem lobisticky na některé politiky.
Co je SpaceX? Privátní globální firma a lídr. Nechme se překvapit.
Budoucnosti světa budou velet jiní nežli senilové.
NovýJiřík - 12/7/2023 - 22:22
citace 11.7.2023 - 10:01 - Slavomír Fridrich:@Grofino
Problém je že nákup služieb SpaceX, nie je riešením tejto krízy, ale jedným z jej prejavov. A čím viac a za výhodnejšiu cenu, toho od SpaceX európa nakúpi, tak o to viac táto kríza narastie.
Šel by sis koupit ty samé pomeranče kilo za dvacku, anebo radši za stovku? Něco mi říká, že jakmile se začne provozovat Starship, tak do raketové krize spadne úplně celý svět snad jen kromě Číny a Rocket Lab.
kopapaka - 12/7/2023 - 23:09
Tak ona je otázka, jestli by v takovém případě nebylo lepší přejít na výrobu nákladů pro Starship...
Grofino - 12/7/2023 - 23:10
Jiříku Souhlasím. Revoluce Newspace.
Z drožky do pořádného auta.
Grofino - 12/7/2023 - 23:22
citace 12.7.2023 - 23:09 - kopapaka:Tak ona je otázka, jestli by v takovém případě nebylo lepší přejít na výrobu nákladů pro Starship...
Dle mne to tak dopadne.
Odborníci se chytí, politruci ne.
alamo - 13/7/2023 - 07:59
citace 12.7.2023 - 22:22 - NovýJiřík:
Šel by sis koupit ty samé pomeranče kilo za dvacku, anebo radši za stovku?
V USA nijaké "pomaranče kilo za dvacku" nemajú.
Keďže spolu s nimi, musia platiť za SLS od Boeingu, väčšinu prevádzkových nákladov za stanicu ISS a ďalšie veci okolo kozmonautiky, ktoré ani nie je "slušné" spomenúť. NovýJiřík - 13/7/2023 - 15:15
citace 13.7.2023 - 07:59 - Slavomír Fridrich:
citace 12.7.2023 - 22:22 - NovýJiřík:
Šel by sis koupit ty samé pomeranče kilo za dvacku, anebo radši za stovku?
V USA nijaké "pomaranče kilo za dvacku" nemajú.
Keďže spolu s nimi, musia platiť za SLS od Boeingu, väčšinu prevádzkových nákladov za stanicu ISS a ďalšie veci okolo kozmonautiky, ktoré ani nie je "slušné" spomenúť.
No vidíš, a já měl za to, že tohle vlákno je o evropské raketové krizi a tvoje replika, na kterou jsem reagoval, o vynášení evropských nákladů Falconem, protože vlastních raket se jaksi nedostává, čímž se ta krize dál prohlubuje. Ale třeba mi vysvětlíš, jak to souvisí s Boeingem a SLS.
alamo - 13/7/2023 - 15:49
Vypadá to že bude potrebné zásadne navýšiť rozpočet ESA, aspoň na dve tretiny rozpočtu NASA. Prakticky na dvojnásobok oproti dnešku.
A tie peniaze utratiť rovnakým spôsobom ako NASA.
Vrátane "jobs programu" ako A6, aby sa podarilo presadiť aj nejaké iné veci.
kacenka - 13/7/2023 - 21:32
citace 13.7.2023 - 07:59 - Slavomír Fridrich:
citace 12.7.2023 - 22:22 - NovýJiřík:
Šel by sis koupit ty samé pomeranče kilo za dvacku, anebo radši za stovku?
V USA nijaké "pomaranče kilo za dvacku" nemajú.
...
... jen technická poznámka: Vykoukněte z bubliny sámošky v Horní/dolní Lhotě. Aktuální burzovní cena pomerančového džusu je 271USD za 15000Lbs (půlroční futures s fyzickým dodáním).
To je zhruba 0,85Kč za kilogram džusu. Takže s tím Vaším "kilo za dvacku" jste dost vedle ... ;-)
Nebo nakupujete až od x-tého překupníka ...;-)
ps: je až s podivem, co všechno dneska patří do tématu "Evropská raketová krize". Ale když ono se to tak podobá všem ostatním současným krizím. Prostě se před pár lety odpovědní politici nerozhoupali, tak to tu teď máme. ;-(
Poučením by mělo být v budoucnu obdobné chyby neopakovat. Například nezavírat starší elektrárny, dokud spolehlivě neběží nové zdroje; Neomezovat fungující dopravu, dokud není plně konkurenceschopná a ekonomická alternativa; podpořit rodiny s dětmi aby v budoucnu měl kdo udržet ekonomiku v chodu; přemýšlet v intencích více dodavatelů všech kritických surovin (i když je to nyní o pár procent nákladnější), pracovat vždy s dlouhodobějším výhledem (a to včetně nepříznivé varianty) ... atd.
kacenka - 13/7/2023 - 21:39
citace 13.7.2023 - 15:49 - Slavomír Fridrich:Vypadá to že bude potrebné zásadne navýšiť rozpočet ESA, aspoň na dve tretiny rozpočtu NASA. Prakticky na dvojnásobok oproti dnešku.
A tie peniaze utratiť rovnakým spôsobom ako NASA.
Vrátane "jobs programu" ako A6, aby sa podarilo presadiť aj nejaké iné veci.
... nemám radost z "jobs programu". ;-(
ALE nyní by bylo lepší mít A6 a "jobs program", než nemít vůbec nic!!!
NovýJiřík - 13/7/2023 - 21:50
citace 13.7.2023 - 21:32 - kacenka:
... jen technická poznámka: Vykoukněte z bubliny sámošky v Horní/dolní Lhotě. Aktuální burzovní cena pomerančového džusu je 271USD za 15000Lbs (půlroční futures s fyzickým dodáním).
To je zhruba 0,85Kč za kilogram džusu. Takže s tím Vaším "kilo za dvacku" jste dost vedle ... ;-)
Nebo nakupujete až od x-tého překupníka ...;-)
A kde že je k mání litr džusu za kačku (bez x překupníků)? Klidně tam budu jezdit s bandaskou nebo demižonem.
Rozdíl u nosných raket je, že tam většinou iks překupníků neexistuje, chodí se rovnou za zdrojem - a pokud je něco předražené jako prase (SLS například, ale ani ta Ariane nebyla za lidovku), tak je to předražené už od výrobce.
S tím postscriptem sice v zásadě souhlasím, ale s tou drobnou výhradou, že pokud jde o předražené nákupy přes překupníky, není každá vláda tak blbá jako ta naše. Kupovat naši vlastní elektřinu přes burzu v Lipsku, to prostě normální člověk nevymyslí.
martinjediny - 13/7/2023 - 22:09
ALE nyní by bylo lepší mít A6 a "jobs program", než nemít vůbec nic!!!
to zrejme ano. a aky dalsi krok?
kacenka - 13/7/2023 - 22:16
citace 13.7.2023 - 21:50 - NovýJiřík:...
A kde že je k mání litr džusu za kačku (bez x překupníků)? Klidně tam budu jezdit s bandaskou nebo demižonem.
... to jsou ceny na US produktové burze. Doprava se platí extra a bandasky se používají velké.
citace: Rozdíl u nosných raket je, že tam většinou iks překupníků neexistuje, chodí se rovnou za zdrojem - a pokud je něco předražené jako prase (SLS například, ale ani ta Ariane nebyla za lidovku), tak je to předražené už od výrobce.
... právě, že u toho džusu je extrémně konkurenční prostředí s minimem administrativních omezení. Na rozdíl od raket.
A jak už jsem psala, speciálně ESA s A6 je hodně "evropský jobs program", což je v protikladu s maximální ekonomickou efektivitou.
citace: ... Kupovat naši vlastní elektřinu přes burzu v Lipsku, to prostě normální člověk nevymyslí.
... to není primární záležitost naší vlády (a už vůbec né té současné), to plyne z dlouhodobých vztahů, závazků a zákonů v rámci EU (odsouhlasených našimi poslanci a senátory).
A mimochodem management českých energetických společnosti má povinnosti fungovat v rámci platných zákonů ČR a EU a řídit se povinnostmi "zodpovědného vlastníka". Takže přes tu burzu nakupovat musí ...
(i tak ale jsou naše ceny energií jedny z nejnižších v evropě) kacenka - 13/7/2023 - 22:48
ALE nyní by bylo lepší mít A6 a "jobs program", než nemít vůbec nic!!!
to zrejme ano. a aky dalsi krok?
Poučit se do budoucna ... ;-)
Především důsledně oddělit organizaci ESA od národních struktur a jejich zásahů a národních zájmů a hrdostí.
Nyní se trvá na tom, že něco se musí dělat ve Francii podle francouzkých norem a zvyklostí, něco v Německu podle jiných norem v jiném jazyce a jiném systému dokumentace, jiný kus zase v Itálii ... pak se část zkouší ve Španělsku, jiná část v Nizozemí, ... atd. Výsledkem je obrovský nárůst nákladů a režie. Zřejmě ideální by bylo najít nějaký dosud neobydlený kus země a tam postavit "ArianeX development and production".
Něco jako Pennemunde za války, nebo americké SkunkWorks v pozdějších letech. Částečným současným příkladem může být CERN - je to evropská instituce a přitom administrativně není v Evropě (fyzicky je pod Švýcarskem a kousek pod Francií). CERN má i vlastní mezinárodní status v OSN a je výrazně oddělený od signatářských/účastnických států ... ;-) NovýJiřík - 14/7/2023 - 02:04
citace 13.7.2023 - 22:16 - kacenka:
(i tak ale jsou naše ceny energií jedny z nejnižších v evropě)
citace 13.7.2023 - 21:39 - kacenka:...Především důsledně oddělit organizaci ESA od národních struktur a jejich zásahů a národních zájmů a hrdostí...
Ja som si donedavna myslel, ze ESA funguje prave vdaka narodnym ministrom, ktory sa chcu predviest aky top hi tech pachaju a ako podporuju znalostnu ekonomiku a ako tocia peniaze vo vlastnej krajine...
Tak ako ich donutit robit nieco inak a zmysluplne? [upraveno 14.7.2023 13:10]
alamo - 14/7/2023 - 13:23
citace 14.7.2023 - 13:09 - Martin Jediny:
Tak ako ich donutit robit nieco inak a zmysluplne?
Podľa môjho názoru, aj to je niečo čím by sa mali popularizátori kozmonautiky zaoberať. [upraveno 14.7.2023 13:26]
kacenka - 14/7/2023 - 14:46
citace 14.7.2023 - 02:04 - NovýJiřík:
citace 13.7.2023 - 22:16 - kacenka:
(i tak ale jsou naše ceny energií jedny z nejnižších v evropě)
Aha, to narážíte na obecně známou nesmyslnou statistiku HEPI, která má principiálně špatnou metodologii. Ona totiž porovnávala ceny nově uzavíraných smluv oproti dlouhodobým cenám a v některých státech dokonce oproti spotovým cenám energie za slunečného dne. Podívejte se na měřítka těch grafů.
Těžko by jinak bylo možné, že cena elektrické energie v propojených soustavách se bude na jednom konci drátu cca téměř desetinásobek ceny na druhém konci stejného drátu (viz například Maďarsko kontra Rakousko). Nebo že nejnižší cena bude v UA, kde byla v důsledku války téměř nefunkční energetická soustava.
I když ale pominu zaujatost a metodicku chybnost uváděných dat, tak i tady je vidět, že: když se ale na stejné stránce podíváte na dlouhodobé řady reálně placených cen (je to cca 4 graf, resp obrázek se čtyřmi grafy), tak uvidíte zcela jiný obrázek. Například dostanete info, že:
- v červnu 2014 byla cena energie (v eurocentech zs kilowathodinu): CZ=17 DE=30 prumer_EU=18.7
(tam je cca 10let velmi stabilních a extrémně nízkých cen)
- v říjnu 2022 byla cena energie: CZ=48 DE=58 prumer_EU=35
(to je cenová špička pro nás, ale pořád je to mnohem méně než v Německu)
citace 13.7.2023 - 21:39 - kacenka:...Především důsledně oddělit organizaci ESA od národních struktur a jejich zásahů a národních zájmů a hrdostí...
Ja som si donedavna myslel, ze ESA funguje prave vdaka narodnym ministrom, ktory sa chcu predviest aky top hi tech pachaju a ako podporuju znalostnu ekonomiku a ako tocia peniaze vo vlastnej krajine...
Tak ako ich donutit robit nieco inak a zmysluplne? [upraveno 14.7.2023 13:10]
CERN to dokázal oddělit, funguje výborně a je úspěšný ... ;-)
alamo - 14/7/2023 - 15:50
CERN to dokázal aj vďaka priamym prepojeniam na priemysel. A ten priemysel je omnoho rozsiahlejší, než priemyselná základňa okolo ESA.
Napríklad tento výrok, na to poukazuje.
citace:https://sk.m.wikipedia.org/wiki/Eur%C3%B3pska_organiz%C3%A1cia_pre_jadrov%C3%BD_v%C3%BDskum
Podľa fyzika Branislava Sitára môžu firmy pôsobiace na Slovensku dostať technológie vyrobené v CERNe zdarma. Slovenské firmy môžu tiež byť dodávateľmi rôznych technológií pre CERN. Podľa Sitára: „V niektorých rokoch sa nám do slovenského priemyslu vracalo viac, ako platíme na poplatkoch za členstvo v CERN-e.“.
A u nás v Európe, máme ten istý problém.
Ak chce priemysel aj ten "new space" niečo s toho presadiť, tak musí si uvedomiť, že treba investovať aj do samotnej popularizácie kozmonautiky.
Napríklad ja si neviem predstaviť ako spoluobčanov presviedčať o niečom takom, keď v hlavnom meste Bratislave, nemáme ani len to planetárium.
A u nás v Európe, máme ten istý problém.
Ak chce priemysel aj ten "new space" niečo s toho presadiť, tak musí si uvedomiť, že treba investovať aj do samotnej popularizácie kozmonautiky.
Napríklad ja si neviem predstaviť ako spoluobčanov presviedčať o niečom takom, keď v hlavnom meste Bratislave, nemáme ani len to planetárium.
No, a ještě k tomu připočti, že kdybys dnešní mladé geeneraci řekl "Velký vůz", budou se zajímat, kolik uveze. Popravdě, nebýt SpaceX, byla by na tom americká kosmonautika opravdu prabídně a ty budoucí šance Číny by byly prakticky bez diskuse.
alamo - 22/7/2023 - 19:45
@Nový Jiřík
Už si niekedy niekde videl, nejakú reklamu od ArianeGroup? https://m.facebook.com/ArianeGroup/videos/820964498366035/?s=yWDuG2&fs=e&wtsid=rdr_0FR4UgHCMJQe6AieL
Zaujímavá otázka by bola, ako by taká reklama "občania kupujte rakety ArianeGroup" mala vlastne vypadať?
Rakety nie sú pracie prášky ani pečivo, normálny občan ich v obchode pre osobnú spotrebu nenakupuje, takže ani bežné marketingové a reklamné postupy fungovať nebudú.
alamo - 31/7/2023 - 18:09
IRIS2 by malo byť, čosi konkurujúce starlinku. Pôvodným zámerom bolo, aby 30% infraštruktúry vybudovali new space startupy.
Zdá sa že sa čosi na pláne pokazilo a dopadlo to ako obvykle.
Proces sa začal 23. marca 2023 a Európska komisia požadovala na účasť minimálny ročný obrat 500 miliónov eur. Už 2. mája 2023 etablované vesmírne spoločnosti v Európe – vrátane Airbus Defence and Space, Eutelsat, Hispasat, OHB, SES, Telespazio a Thales Alenia Space – oznámili vytvorenie „otvoreného“ konzorcia. Táto koncentrácia na tradičné vesmírne spoločnosti – bez konkurencie druhého konzorcia a s vylúčením Nového vesmíru – je nebezpečná pre inovačnú silu Európy!
..
V rámci IRIS² sú teraz korporácie v pozícii ignorovať nevítaných konkurentov s príslušnými subdodávateľmi a udržiavať ich v malých rozmeroch. Dokonca aj dodávky od spoločností New Space alebo malých a stredných podnikov zostávajú nepovinné. Podmienka, že 30 percent subdodávok bude zadaných začínajúcim a malým firmám, nie je povinnou požiadavkou tendra EÚ.
NovýJiřík - 31/7/2023 - 22:05
citace 31.7.2023 - 18:09 - Slavomír Fridrich:IRIS2 by malo byť, čosi konkurujúce starlinku. Pôvodným zámerom bolo, aby 30% infraštruktúry vybudovali new space startupy.
Zdá sa že sa čosi na pláne pokazilo a dopadlo to ako obvykle.
Proces sa začal 23. marca 2023 a Európska komisia požadovala na účasť minimálny ročný obrat 500 miliónov eur. Už 2. mája 2023 etablované vesmírne spoločnosti v Európe – vrátane Airbus Defence and Space, Eutelsat, Hispasat, OHB, SES, Telespazio a Thales Alenia Space – oznámili vytvorenie „otvoreného“ konzorcia. Táto koncentrácia na tradičné vesmírne spoločnosti – bez konkurencie druhého konzorcia a s vylúčením Nového vesmíru – je nebezpečná pre inovačnú silu Európy!
..
V rámci IRIS² sú teraz korporácie v pozícii ignorovať nevítaných konkurentov s príslušnými subdodávateľmi a udržiavať ich v malých rozmeroch. Dokonca aj dodávky od spoločností New Space alebo malých a stredných podnikov zostávajú nepovinné. Podmienka, že 30 percent subdodávok bude zadaných začínajúcim a malým firmám, nie je povinnou požiadavkou tendra EÚ.
Ach jo! Číňani, už do toho konečně pořádně prašťte, ať se něco děje.
Třeba videa z toho, jak se projíždíte po Měsíci, trochu zahýbou se západní veřejností i papaláši.
alamo - 6/8/2023 - 15:39
Možno jediná reforma, ktorú Európska kozmonautika "potrebuje", spočíva vo výmene šéfa ESA za nejakého nového, ktorý by neznervózňoval verejnosť alarmistickými rečami?
citace:Z komerčného hľadiska sa však Európa spolieha na zastarané technológie, domnieva sa Königsmann. „Ak existujú opakovane použiteľné rakety, jednorazové rakety už nebudú konkurencieschopné,“ hovorí letecký inžinier. „Je ťažké to financovať. Prečo brať drahú jednorazovú raketu, keď môžete získať lacnú, udržateľnú a opakovane použiteľnú?
Preto Königsmann radí európskemu vesmírnemu priemyslu, aby sa viac zameral na rakety, ktoré môžu štartovať viackrát. Má zmysel podporovať malé podniky. „Sú hladní, chcú to robiť, pretože tomu veria. Podľa môjho názoru si to zaslúži viac podpory ako zavedené spoločnosti, ktoré sa zameriavajú na Ariane.“
martinjediny - 21/8/2023 - 17:47
ak by znovupouzitelna europska raketa bola drahsia ako SpX, tak by aj tak lietala 3x za rok, takze v konecnom dosledku by bola pre EU drahsia ako jednorazova...
...to by chcelo podporit aj naklady pre nu.
alamo - 21/8/2023 - 18:33
citace 21.8.2023 - 17:47 - Martin Jediny:
...to by chcelo podporit aj naklady pre nu.
Veď áno. Len potom je tam tá otázka.. "financovanie"?
Kto, ako, čo má zaplatiť? Ervé - 22/8/2023 - 06:43
OneWeb není potřeba levně vynést? Cubesaty, univerzitní sondy, družice Galileo? Africké, jihoamerické a asijské (nečínské, neindické) satelity? Trh je, a při nízké ceně za start se náklad najde. Jen musíte začít začátkem - prověřit reálnou konkurenci a rozjet projekt levné rakety s dostatečnou nosností (1 Galileo?).
P.S.: Jak to, že Ariane 62 unese jen 2 Galilea, když by to měli být lehké satelity? [upraveno 22.8.2023 06:44]
alamo - 23/8/2023 - 00:09
@Ervé
Vôbec netuším, s kým sa tu dohaduje a o čom.
S Martinom Jediným sme tu debatovali o niečom inom.
@Martin Jediny
Pravdu povediac, som dávno presvedčený že táto kríza ešte narastie omnoho viac, a úpadok Európy bude ešte horší.
Spoločenské elity majú úplne iné priority, a táto záležitosť je úplne mimo ich pozornosť.
martinjediny - 23/8/2023 - 09:03
@Ervé
1/ Velka raketa: Potrebujeme pilotovanu lod + zasobovaciu a robit 4x start Ariane 62 rocne garantovane, + ine starty ESA
Tym pokryjes rezijne naklady a predavas nadprodukciu, teda lacno.
(na to nepotrebujes znovupouzitelny nosic)
2/ak chceme vela znovupouzitelnych startov, tak asi fakt nosnost 1x (675kg) galileo, alebo 2x galileo.
(zrejme to zodpoveda 800kg MEO pre raketu RFA ONE ??)
Kolko startov rocne dosiahneme? Znovupouzitelny falcon robi 50 - 60 rocne.(z toho 2/3 pre seba)
Vega robila 2-3 starty rocne, planuje priemerne 8 rocne.
Vieme pri poklese ceny o 30% garantovat aspon 12 startov?
@Slavomir
Spolocenske elity... Videl som jednu knizku. Preco volit stranu XY... ...obsahovala 200 stran prazdneho papiera...
Kto je ten, co nas dostane ku hviezdam? Vlada? Vedci? Banici? Turistika? Armada?
alamo - 23/8/2023 - 18:23
citace: Kto je ten, co nas dostane ku hviezdam?
Bohužiaľ na túto nekonkrétnu nebulóznu otázku, neviem sformulovať žiadnu rozumnú odpoveď.
Predovšetkým, kto sú v nej tý "nás"?
Martin Jediny a Slavomír Fridrich? My Európania? Ľudstvo ako celok?
Potom "ku hviezdam"? To je kam?
Zmysel by malo "na LEO", "na Mesiac" alebo "na Mars". Konkrétne pojmy ciele, pre ktorých dosiahnutie sa dá zostaviť program postupných krokov.
Pardon.
Ale termín "ku hviezdam", znie ako ptydepe z programového prehlásenia nejakej politickej strany. Ervé - 24/8/2023 - 07:45
Pilotovaná loď a vlastní stanice je dostatečný program, ale musí se rozjet za státní peníze. Velké evropské firmy jsou přisáté na rozpočty, mohli by zkusit něco prosadit. Ariane 6 buď musíme nahradit levnějším a jednodušším nosičem, nebo by se musela přestavět pro pilotované lety - časově podobné a finančně asi taky. Problém je v tom, že architektura a průmyslové zázemí Ariane 6 je jen upravená Ariane 5 (s přilepenou Vegou). Postavit nový, efektivní nosič by celé tohle poslalo do šrotu a to nechce Francie, Itálie a částečně ani Německo. To je hlavní problém.
Vegu nahradí RFA One. Nahradíte Ariane 6? Musíte se rozhodnout, jestli chcete velký nosič s nosností Ariane 64 nebo poloviční Ariane 62. Při jednorázovém použití musíte zjistit, jestli ho využijete. Jak často poletí? Postavíte konkurenta Falconu 9? Když máte malou šanci na komerční zakázky? Nosič s nosností Ariane 62 může být poloviční - jednodušší provoz, optimalizace výrobního a provozního řetězce. Jednou nebo dvakrát za rok můžete koupit Falcona 9 nebo Heavy, kvůli tomu nemusíte mít 20 t nosič. Pokud postavíte opakovaně použitelný nosič, je po problému, nosnost Ariane 64 budete mít, když 1.stupeň zahodíte, nosnost A62 pak při záchraně stupně.
martinjediny - 24/8/2023 - 09:53
Obavam sa, ze toto vsetko, co tu piseme, v ESA vedia. Teraz chyba hlas prorocky, ktory by spravne riesenie odporucil a hlas kralovsky, co by to rozhodol.
A mozno len nemaju odvahu odpiskat A6 pred uvedenim do prevadzky. Proste na novy vyvoj mosime pockat na inauguracny let.
Ervé - 24/8/2023 - 12:21
citace 24.8.2023 - 09:53 - Martin Jediny:Obavam sa, ze toto vsetko, co tu piseme, v ESA vedia. Teraz chyba hlas prorocky, ktory by spravne riesenie odporucil a hlas kralovsky, co by to rozhodol.
A mozno len nemaju odvahu odpiskat A6 pred uvedenim do prevadzky. Proste na novy vyvoj mosime pockat na inauguracny let.
Vývoj nového nosiče bude trvat nejmíň 5 let, potřebné motory ESA nemá a musela by je vyvinout. Ariane 6 bude létat ještě déle.
Ervé - 25/8/2023 - 06:58
Skôr to vypadá, že nám ušiel ďalší vlak. https://de.statista.com/infografik/25268/verteilung-der-investitionen-in-weltraum-startups/
Aj na zaostávanie v IT technologickom sektore, bola reakcia od EU a Európskych vlád snaha podporovať rozvoj nejakých vybraných "technologických" firiem.
Výsledok? Úpadok do totálneho závozu..
Kto vybral, dotoval a podporoval Google, Facebook alebo Amazon?
Themis a Prometheus predstavujú tú istú katastrofálnu schému ako v európskom IT. Nie sú to nijaké skutočné inovácie "novinky", predstavujú iba otrocké kopírovanie toho o čom už niekto iný dokázal že funguje, ale kvalitatívne nepredstavujú nijaký pokrok, nič čo by prekonalo konkurenciu.
Ervé - 25/8/2023 - 09:31
Co je to SG? Emiráty?
alamo - 25/8/2023 - 09:57
Singapur
martinjediny - 25/8/2023 - 09:59
Chlapi, my sme v EU tak dobri, ze my inovacie nepotrebujeme
P.S. podal som si patentovu prihlasku. Relevantne firmy sice uznali, ze by to mohlo mat prinos, ale niektori mi na rovinu povedali, ze zivotnost patentu je v priemere cca 3 roky, kym vynalezca nema peniaze na poplatky, alebo kym niekto nenajde sposob ako patent obist a ze oni si tie tri roky pockaju...
(To len na margo inovacneho prostredia...)
alamo - 25/8/2023 - 11:14
citace 25.8.2023 - 09:59 - Martin Jediny:Chlapi, my sme v EU tak dobri, ze my inovacie nepotrebujeme
Prestáva mi byť jasné, čo myslíš vážne a čo je irónia.. alamo - 3/9/2023 - 14:44
"Sci - Comm" rozprávanie príbehu, publicistika, popularizácia, predstavenie vlastných úspechov v masmédiách a ich podanie verejnosti.
Ukazuje niekoľko príkladov. Napríklad PR katastrofu, pri Artemis1.
Alebo misiu Sollar orbiter ku ktorej NASA dodala "nosnú raketu, jeden kompletný prístroj a jeden senzor" a v masmédiách s toho bola správa "NASA a európska Solar Orbiter objavili drobné výtrysky vybuchujúce z diery na slnku."
Tiež dielik do skladačky, rozprávania o našej raketovej kríze.
Keď už sme inde spomínali, úžasne úspešné vedecké misie ESA.
alamo - 4/9/2023 - 14:48
Zaujímavé čítanie o ESA, ako organizácií s "nijakou zodpovednosťou".
Právny svet Európskej vesmírnej agentúry (ESA) je zvláštny. Organizácia založená v roku 1975 sa riadi svojim dohovorom 130-stranovým dokumentom, ktorý načrtáva nielen riadiacu štruktúru vesmírnej agentúry, ale aj mnohé imunity a výsady, ktoré požívajú jej zamestnanci a zástupcovia. Dokument predovšetkým stavia ESA nad akúkoľvek jurisdikciu – to znamená, že nepodlieha právnemu rámcu žiadnej krajiny, ktorá môže mať v ESA podiel a v ktorej môžu sídliť zariadenia ESA. Podľa prílohy dohovoru majú všetci zamestnanci ESA nielen „imunitu voči jurisdikcii, pokiaľ ide o činy, vrátane slov napísaných a vyslovených, ktoré vykonali pri výkone svojich funkcií“, ale tiež „požívajú nedotknuteľnosť všetkých svojich úradných dokumentov a dokumentov“. .
To je podľa právnych expertov, s ktorými Space.com hovorilo, bežné pre medzivládne organizácie. Vytvára to však zvláštne nastavenie, v ktorom daňoví poplatníci, ktorí financujú aktivity týchto organizácií, nemajú žiadny právne vymožiteľný prehľad o tom, ako sa míňajú ich peniaze.
..
V diskusii, ktorú vyvolal Bergerov prvý príspevok, vedecký korešpondent BBC Jonathan Amos prirovnal získavanie informácií z ESA k „trhaniu zubov“ a situáciu opísal ako „hlbokú tečúcu bolesť“.
V odpovedi na žiadosť Space.com o vyjadrenie sa k situácii hovorca ESA potvrdil, že národné (alebo európske) „zákony o slobode informácií nie sú priamo uplatniteľné na ESA, keďže medzivládne organizácie vo všeobecnosti nepodliehajú zákonom jednotlivých členských štátov“.
..
Teda.. Viackrát som tu písal, že jedinou cestou ako sa s "raketovej krízy" dostať je navýšenie rozpočtu ESA.
Ale dovtedy, kým má ESA v stanovách takéto vydrbanosti, nalial by do toho spolku ešte viac peňazí iba totálny člověk. [upraveno 4.9.2023 15:14]
Pardon.. Nejakou mentálnou poruchou postihnutý jedienec, by ESA dal viac peňazí, kým má takéto stanovy..
Keď už ten originálny pojem čo som použil, bol predpísaný na človek..
[upraveno 4.9.2023 15:22]
martinjediny - 4/9/2023 - 23:38
1/ Ziadat viac penazi je spravne, ak mas ambiciozne programy.
Ak mas 7mld mozes mat vlastne rakety a vlastny vedecky program.
Cina ma budget 9mld, ale vzhladom na vstupy dokaze urobit ovela viac muziky ako ESA.
Dovolim si sukromny typ, ze to co Cina robi s 9mld, by ESA dokazala s 15mld.
Nuz a s 26 mld ako NASA by sme dokazali atakovat Mesiac, ako NASA.
2/ Tvrdit ze ESA nie je pod kontrolou nie je celkom spravne. Zjavne EU uradnici musia zavidiet, ale ESA je pod kontrolou vlastnych ministrov a ti pod kontrolou su.
A to, ze nema kazdy magor moznost otravovat ESA je podla mna OK. A za dostacujucu povazujem kontrolu zriadovatelom.
btw. nie je tazke obchadzat ani zakon o informaciach... zverejnis co chces zverejnit, informacie uhladne upratujes aby boli lahko zverejnitelne a co nepotrebujes, tie otazky vypoklonkujes... defacto si za verejne peniaze budujes dalsie PR a este sa tvaris, ze len naplnas zakon...
3/ su evidentne tlaky z EU skrotit ESA a tieto "nezavisle" komentare nemusia byt az tak nezavisle... a obcas staci len niekoho nadchnut pre "spravodlivost"...
alamo - 5/9/2023 - 02:23
@Martin Jediny
Nerozumiem..
Chceš tvrdiť, že stanovy ESA sú v poriadku a netreba ich nijako prepisovať a definovať na novo, teda ani ESA samotnú nijako netreba reformovať?
Neviem si predstaviť nijakú reformu ESA, bez korekcie jej stanov..
..
Môj názor je, že ESA skutočne potrebuje reformu stanov. A začať by sa malo práve možnosťami verejnej kontroly toho čo ESA robí.
a, Súčasné stanovy sú prakticky pol storočia staré. Keď ich spisovali nikto nepočítal s tým že sa bude kozmonautika komercionalizovať, že bude potrebné prijímať rozhodnutia o mnohomiliardových investíciách, kto má investovať, alebo stanoviť ktoré technológie budú konkurecieschopné..
Nechávať toto na úradníkov, ktorý nenesú nijakú zodpovednosť za svoje rozhodnutia? To má byť vtip?
b, "Najdôležitejším" vedeckým výskumom ktorý vraj ESA robí a požaduje naň stále viac peňazí je výskum.. klimatickej zmeny..
(mohol by som sem malinkovať stohy odkazov kde o tom hovorí šéf ESA Aschbacher, alebo priamo nejaké stránky ESA o tomto)
A na základe tejto "vedy" sú prijímané rozhodnutia, zničujúce pre Európsku ekonomiku.
Nejak tá "veda" stojí vo výsledku za.. (doplňte podľa osobného vkusu)
Výrok
citace: A to, ze nema kazdy magor moznost otravovat ESA je podla mna OK.
obsahuje potom akýsi čudný "náboj" ťažkotonážnej demagógie. [upraveno 5.9.2023 06:26]
alamo - 5/9/2023 - 17:18
citace:
KTORÁ SPOLOČNOSŤ SPUSTÍ SATELITY GALILEO?
Takže čakáme na dátum debutu Ariane 6, ako sa bude Brusel pohybovať pri vypustení satelitov Galileo. Súhvezdie teraz zahŕňa 28 satelitov na obežnej dráhe, sumarizuje La Tribune s vysvetlením, že zvyšných 10 satelitov prvej generácie bolo naplánovaných na vypustenie v rokoch 2022, 2023 a 2024, vrátane zo Sojuzu. Nestalo sa tak pre rusko-ukrajinský konflikt a meškanie Ariane 6.
Podľa francúzskych novín sa preto pre európskeho komisára Bretona črtá ťažká dilema: „Podpísanie zmluvy so SpaceX bude strašne ťažké ospravedlniť verejnej mienke, čo je jeden z najcharakteristickejších suverénnych systémov v Európe; čakanie na rok 2025 však znamená aj riziko prerušenia služieb systému Galileo vzhľadom na životnosť (asi 12 rokov) prvých satelitov IOV (Airbus) vypustených v roku 2011 a potom v roku 2012“.
Pre La Tribune je „nevyhnutné uviesť ich dvakrát v roku 2024“. Tento vysokovýkonný systém, ktorý je v prevádzke od konca roku 2016, poskytuje služby určovania polohy, navigácie a synchronizácie času viac ako trom miliardám používateľov na celom svete. Pre Galileo, ktorý sa stal svetovou referenciou v tejto oblasti, by to bola katastrofa. Systém by preto mohol stratiť veľkú časť svojej legitimity u používateľov, upozorňujú francúzske noviny.
martinjediny - 5/9/2023 - 23:46
1/ Stanovy pol storocia stare inovovat je mozne, ale opatrne. (nejak funguju)... vznikli za ucelom spojenia sil a vypustenia vlastnej rakety... a vysledok splnili...
2/ ESA uradnici su pod kontrolou svojich ministrov. A ministri pod kontrolou su. A ja toto povazujem za dostatocnu kontrolu. (nemusis suhlasit) ale v opacnom pripade musis zriadit oddelenie na odbijanie otravov a zametanie omylov so schopnosotou ukazovat ESA a jej uradnikov v dobrom svetle, takze nic neriesis, len minas dalsie peniaze.
2b/ skor by ma zaujimali narodne ambicie vratane nasej. Lebo ESA je ciastocne ich konsenzom... Ciel minut co najviac penazi ESA je pruserova ambicia...
3/ Galileo je dielom EU, a riadi to EUSPA so sídlom v Prahe.
ESA je v tom takmer nevinne...
alamo - 6/9/2023 - 00:47
citace 5.9.2023 - 23:46 - Martin Jediny:1/ Stanovy pol storocia stare inovovat je mozne, ale opatrne.
Klídek.. Relax.. Nič sa prepisovať nebude..
To že ja osobne si niečo myslím, predsa nič nezmôže.
To by muselo požadovať omnoho viac ľudí.
Pokračujeme ďalej tak ak doteraz. [upraveno 6.9.2023 01:29]
Napríklad my dvaja, sme nenašli medzi sebou spolu zhodu ani len v základnej otázke, či ESA vôbec nejakú reformu potrebuje.
A preto sa nedá diskutovať o tom, ako by taká reforma vlastne mala vypadať. [upraveno 6.9.2023 01:54]
alamo - 6/9/2023 - 06:28
citace 5.9.2023 - 23:46 - Martin Jediny:
3/ Galileo je dielom EU, a riadi to EUSPA so sídlom v Prahe.
ESA je v tom takmer nevinne...
Áno to je správna pripomienka. Nemáme v Európe, iba jedinú vesmírnu agentúru.
K čomu treba dodať, že ak sa ESA bude brániť reforme svojich stanov a tomu aby lepšie vyhovovali riadeniu priemyselnej činnosti, mohlo by to veľmi ľahko dopadnúť aj tak, že pán Aschbacher napriek tomu ako osobne propaguje myšlienku aby Európa mala vlastnú pilotovanú loď, obíde tak trocha s dlhým nosom.
Pretože nielen program pilotovaných letov, ale aj nosiče (všetko čo nie je "čistá veda" a čo i len trochu ripomína priemyselnú činnosť) , môžu byť ľahko preradené do gescie agentúry EUSPA.
alamo - 6/9/2023 - 23:33
citace:https://www.zeit.de/2023/38/ariane-6-rakete-europa-satelliten?utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.com%2F
Kým raketa nevzlietne, Esa nemôže ani vypustiť svoje vlastné zariadenia do neba. Pre satelit na pozorovanie Zeme a štyri navigačné satelity Galileo musel kúpiť letiská od svojho najhoršieho konkurenta SpaceX , vesmírnej spoločnosti miliardára Elona Muska.
..
Je to náhly koniec úspešného príbehu. Ariane 5 letela 117-krát, neúspešné iba dva štarty, posledný falošný štart bol pred viac ako 20 rokmi. Bola to najspoľahlivejšia raketa na komerčnom satelitnom trhu a tiež roky najpoužívanejšia. Európske vesmírne cestovanie však túto pozíciu stratilo – v prospech SpaceX.
Tak teraz neviem.. Už rozhodli? Nerozhodli?
Kúpili? Nekúpili?
..
Kto vlastne podpísal s ArianeGroup (prostredníctvom Arianespace) ten kontrakt na vypustenie satelitov Galileo?
Vypadá to tak, že došlo k "drobnému opomenutiu", keď v zmluve nebol uvedený nijaký konkrétny dátum do ktorého má byť úloha splnená.
ArianeGroup teda momentálne nemá žiadnu povinnosť ani dôvod oznámiť, že nie je schopná kontrakt splniť.
A teda uzatvoriť nový kontrakt napríklad so SpaceX, kým trvá ten momentálne platný s ArianeGroup, asi bude trochu problematické..
:) [upraveno 7.9.2023 01:35]
Ervé - 7/9/2023 - 06:29
Co zase blázníš? ESA se dohodla se SpaceX, Euclid už odstartoval, HERA a EarthCare poletí 2024. O Galileu se jedná, protože musí počkat na schválení Evropskou komisí a navíc je Galileo víc utajované před konkurencí, takže větší bezpečnostní opatření. Komise bude nejspíš chtít vědět, jak to opravdu vypadá s Ariane 6, než rozhodne. Takže se musí čekat.
alamo - 7/9/2023 - 07:47
@Ervé
Galileo nie je, nie je projekt ktorý by riadila ESA.
Riadi, teda vlastne iba spravuje ho agentúra EUSPA, ktorá nemá kompetenciu sama podpísať nijakú finančnú operáciu (ani objednávaťsatelity, ani nosiče pre ne), to robí Európska komisia prostredníctvom "komisára pre vnútorný trh".
A mne sa zdá veľmi pravdepodobné, že pán Thierry Breton prijme "politické rozhodnutie" že riziko je prijateľné, že satelity Galileo do roku 2025 až 26 vydržia fungovať a je možné čakať kým bude A6 hotová.
Koniec koncov, keby systém Galileo náhodou aj kľakol, súdiť za zlé rozhodnutie pána Bretona budú môcť akurát tak iba historici. A navyše na budúci rok, tam už v úrade bude sedieť niekto úplne iný.
Ale ak bude rozhodnutie iné, budem príjemne prekvapený.. [upraveno 7.9.2023 07:49]
martinjediny - 7/9/2023 - 08:34
Si predstav, ze rozhodne pre falcon9 a ten vybuchne... ...to by bolo kecov
Ale podobne je to aj na neoverenej A6...
politicka otazka... hlada sa, co je lepsie riesenie, alebo co je mensi pruser?
alamo - 7/9/2023 - 13:42
V podstate, asi ten "menší prúser".
..
Ako to tak "študujem".
citace:https://en.wikipedia.org/wiki/European_Union_Agency_for_the_Space_Programme
V januári 2021, po rokoch prudkých vzťahov, predstavitelia EÚ a ESA napravili svoj vzťah, pričom komisár EÚ pre vnútorný trh Thierry Breton povedal: „Európska vesmírna politika sa bude aj naďalej spoliehať na ESA a jej jedinečné technické, inžinierske a vedecké odborné znalosti“ a že "ESA bude aj naďalej európskou agentúrou pre vesmírne záležitosti. [10] Ak máme byť úspešní v našej európskej stratégii pre vesmír a budeme, budem potrebovať ESA po svojom boku." Riaditeľ ESA Aschbacher odpovedal: "Naozaj by som chcel, aby sa ESA stala hlavnou agentúrou, ktorá by bola kontaktnou agentúrou Európskej komisie pre všetky jej vlajkové programy." ESA a EUSPA sa teraz považujú za odlišné úlohy a kompetencie, čo je oficiálne uvedené vo Finančnom rámcovom partnerstve (FFPA).[10] Zatiaľ čo ESA sa zameria na návrh a vývoj technických prvkov vesmírnych programov EÚ, EUSPA sa bude zaoberať prevádzkovými prvkami týchto programov.
K tomu "dvojkoľajnému" usporiadaniu o ktorom som písal vyššie, to má celkom slušný nábeh.
citace: Pretože nielen program pilotovaných letov, ale aj nosiče (všetko čo nie je "čistá veda" a čo i len trochu ripomína priemyselnú činnosť) , môžu byť ľahko preradené do gescie agentúry EUSPA.
Ja si myslím že toto, by nebolo práve najšťastnejšie riešenie.
Pretože "nová doba" si žiada, nielen racionálne využitie financií od daňových poplatníkov. Ale už aj navyše, ochotu súkromných investorov, investovať do veci ešte väčšie sumy.
A do politických cirkusov, kde je totálne nejasné kto a na základe akých kritérií robí rozhodnutia, ani za ne nenesie žiadnu zodpovednosť, nijaký rozumný investor nevrazí ani ten príslovečný deravý groš.
martinjediny - 8/9/2023 - 15:01
Neviem o ziadnom miliardarovi, ktory by uspesne vrazal obrovske peniaze do kozmickych projektov, ak nema garantovane prijmy, podporu,...
este aj Muska na hranici krachu spasila NASA. Cim potopili Boeing, aj ked ten svojim sposobom dozrel a prehnil, co tiez nebolo terno.
alamo - 8/9/2023 - 18:14
A musí to byť akurát formát Elon Musk? Elon Musk stačil jediný na celom svete, aby dokázal že sa to dá a vyplatí.
V Európe je plno takpovediac "normálnejších" obyčajných investorov, od súkromných osôb až po korporátnych - banky, ktorý by boli ochotný svoje peniaze investovatovať do tohto sektora prostredníctvom kúpi akcií.
Len teda, kde je ten Európsky program pilotovaných letov, pre ktorý by bolo možné investovať, napríklad do firmy ktorá by preň dodala loď.
alamo - 9/9/2023 - 05:37
Možno uvidíme prejav mimoriadnej politickej odvahy, rozvahy a zodpovednosti.
Je pravdepodobné, že Rada čoskoro schváli rozhodnutie „povoľujúce začatie rokovaní“ medzi Spojenými štátmi „ustanovujúce bezpečnostné postupy na vypustenie satelitov Galileo z územia Spojených štátov“, uvádza sa v návrhu textu, ktorý vidí EURACTIV.
..
Rozhodnutie EÚ o štarte z USA vychádza z jej odhadov, že súčasná konštelácia už nebude bezpečná po polovici roku 2024, uviedli ľudia so znalosťou rokovaní a žiadali, aby sa do konca tohto roka našlo riešenie.
„Nutosť uchýliť sa k vypusteniu dvoch satelitov Galileo z americkej pôdy na rakete SpaceX je katastrofálnym signálom pre strategickú autonómiu Európskej únie,“ povedal pre EURACTIV Christophe Grudler (Renew, Francúzsko), tieňový spravodajca pre vesmírny program.
citace:V počiatočných fázach ruskej vojny proti Ukrajine exekutíva EÚ skúšala šťastie a tlačila na ArianeSpace, aby uprednostnila príkaz Európskej komisie.
V liste podpísanom Bretonom ArianeSpace z pred rokom, ktorý videl EURACTIV, Komisia požiadala výrobcu rakiet, aby uprednostnil štarty inštitúcií namiesto toho, aby sa riadil pravidelným kalendárom zahŕňajúcim súkromné spoločnosti a vlády.
Aby tak urobil, odvolal sa na klauzulu o „vyššej moci“ v súvislosti s vojnou na Ukrajine a nepredvídateľným stiahnutím Moskvy z odpaľovacej rampy.
ArianeSpace zamietla ich žiadosť o uprednostnenie, chápe EURACTIV.
https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/raumfahrt-das-elon-musk-problem-der-bundesregierung/29382180.html
Nemci zatiaľ aj vďaka vojnovím eskapádam Elona Muska, prišli na to že všetok významný vesmírny (aj obranný) priemysel je sústredený vo Francúzsku. A oni majú iba pár startupov, ktorých ekonomický a politický význam je zatiaľ nulový. Následkom čoho si sťažujú, že ich vláda s tým nič nerobí.
(po tom čo x rokov požadovali, aby ich vláda riešila hlavne všemožné "globálne problémy", je to fak šokantné)
Snahy kancelára Olafa Scholza, podporovať tento priemysel výrokmi ako "Stále si pamätám všetky detaily letu Apolla 11", spomínajú ako anekdotu.
Na zamyslenie nad niečím "spoločným Európskym", akosi nemajú čas.
Scheisse..
citace:Isté však je, že táto situácia dodávateľa či subdodávateľa neumožňuje koncepčnú iniciatívu zo strany Európanov (musia dávať Američanom návrhy, ktoré musia považovať za prijateľné... a uprednostniť pred ostatnými v konkurencii). A je prekvapujúce/poľutovaniahodné, že sú s touto pozíciou spokojní.
..
Nakoniec zostáva možnosť, že NASA si chce ponechať ESA pod svojím vplyvom a že nájde spôsob, ako nechať ESA vykonávať nejakú prácu, ktorá bude pre ňu zaujímavá a bude mať dojem, že zostane, hoci v zlých podmienkach. ., dôstojný partner.
Posledná veta je však úderná.
Prečo je Európska kozmonautika, uviaznutá v takých "neprekonateľných" problémoch?
citace:Ale určite aj preto, že pilotované lety v zásade stále nie sú medzi vedcami a vedúcimi predstaviteľmi inštitúcie vnímané ako seriózna aktivita.
alamo - 2/10/2023 - 00:13
https://europeanspaceflight.substack.com/p/is-there-a-future-for-the-european
Parsonson sa na budúcnosť existencie Európskeho zboru astronautov díva dosť skepticky.
Poukazuje že keď si národné agentúry, nakupujú letenky sami od AXIOMU, fakt je ESA iba zbytočný prostredník.
A k vlastnému zaobstarávaniu leteniek,dochádza kvôli organizácií ESA ako takej.
Napríklad.
citace:V roku 2023 sa Švédsko zaviazalo prispieť do ročného rozpočtu ESA sumou 84 miliónov eur. Letenka na palubu letu Axiom stojí približne 55 miliónov eur. To však bude pravdepodobne vyššie, keď sa použijú prostriedky na úhradu ESA za jej úlohu. Aj keď vezmeme do úvahy túto základnú cenu, Švédsko minie ekvivalent 65 % toho, čo prispeje do ESA za rok na 14-dňový výlet pre jedného zo svojich občanov.
Rovnako Poľsko a Maďarsko.
Keby tie peniaze dali ESA, tak vďaka spôsobom akým je to organizované, sa nikdy letu vlastného astronauta v rámci organizácie nedočkajú.
Bez vlastnej pilotovanej lode, programu, rozumnejšej organizácie.
Reforiem. Sa ESA bude iba prizerať ako veľké peniaze, tečú veľkým oblúkom okolo nej a ona si z nich ani "neolizne".
Ervé - 2/10/2023 - 15:04
Modul Columbus je evropský, a oficiální astronaut může používat i vybavení v jiných modulech. ESA zastřešuje aktivity astronautů, plánuje využití experimentálního vybavení, přísun a odsun zásob, kapacity mrazáků pro vzorky atd. Navíc pokud má astronaut nevyužitý čas vědeckým programem jeho země, může mu ESA nabídnout vlastní experimenty k provedení. Takže současný program využití SpaceX a Axiom je ideální řešení pro efektivní využití ISS, aby kromě půlročních nebo delších pobytů byly možné i krátkodobé návštěvy s jinými typy experimentů.
Takže pro ISS naplánovat lety s Axiom, pro novou stanici by bylo dobré už mít vlastní loď. Ale při jejím vývoji dbát na to, aby byla levná - takže žádný nosič Ariane 6. [upraveno 2.10.2023 15:07]
alamo - 6/10/2023 - 08:16
Štvrtý článok v sérii, je už vyslovene o tom že "nič sa nedeje a všetko je v poho".
Bohužiaľ kozmonautika nie sú iba rakety. Rakety sú iba nástroj na robenie kozmonautiky, iba dopravný prostriedok.
Opravdu slabé, ano, vlády podpoří i neefektivní nosiče, aby udrželi svůj přístup do vesmíru. Pokud chcete ale víc než záviset na tom, jak dopadnou volby, musíte vyvinout něco, co se uživí. Jít přímo proti SpaceX nemá moc smysl, cpe se tam Neutron, levná má být i japonská H-3 a proti silným hráčům nemá novinka moc šancí. Jestli se prokáže nízká cena a spolehlivost RFA One, otřese se i trh malých nosičů. Pořád ale zůstává střední segment, příliš lehký náklad pro Falcon 9, ale příliš těžký pro Electron a RFA One.
alamo - 6/10/2023 - 23:39
citace:Pokud chcete ale víc než záviset na tom, jak dopadnou volby, musíte vyvinout něco, co se uživí
Síce je to of topic.. Hodil som do urny prázdnu obálku..
Má to interesantné následky..
..
To hlavné
Priemysel..
Čo je to priemysel?
To je niečo čo sa robí sériovo. Aj keby Európa každý rok investovala, miliardy do nejake "vlajkovej lode", nejakej sondy na Jupiter, Pluto, Mars, Venušu.. Vesmírny teleskop.. atď.
Tie veci sa stavajú manufaktúrne, extenzívna činnosť. Každý kúsok prototyp, originál.
Aj keby boli investície do "čistej vedy" enormné, priemysel s toho nikdy nebude.
Priemysel vzniká zo sériovisti. Intenzívnej činnosti. Napríklad máte stanicu na LEO, Mesiaci.. Pravidelne tam treba, dopravovať posádku, zásoby. Pilotovanú loď, alebo iba nákladnú.. Treba stavať vo "fabrike" sériovo..
Alebo satelity, pre navigačný systém.. Alebo "starlink"..
Buďto Európa nájde niečo, čo by mohla do vesmíru posielať sériovo, alebo skončí rovnako ako kozmonautika v Rusku.. [upraveno 6.10.2023 23:52]
martinjediny - 7/10/2023 - 00:10
to co robi Musk s F9 je priemysel a nie vyvoj ci veda...
milantos - 7/10/2023 - 00:25
Věda se nedělá sériově.
alamo - 7/10/2023 - 00:27
@Martin Jediny
Čo je to kozmonautika?
To je to čo sa robí na LEO, alebo "vyššie"..
"Raketa".. nosič.. alebo aj "F9".. to je už iba nástroj, pomocou ktorého sa tam hore dostať..
Áno.. Vďačíme za to Elonovi Muskovi..
alamo - 7/10/2023 - 00:51
citace 7.10.2023 - 00:25 - milantos:Věda se nedělá sériově.
A inžinier, nie je doktor.. xChaos - 9/10/2023 - 11:03
Som skôr očakával, že to bude podpisovať niekto s EUSPA, keď už oficiálne majú mať prevádzku systému Galileo na starosti.
[upraveno 23.10.2023 12:59]
alamo - 24/10/2023 - 22:46
Autor zapomíná na to, že Vega letěla v říjnu a dva starty budou ještě příští rok. SpaceX je komerční firma, která lety prodává (i konkurenci), takže strašení Muskem je už trochu trapné, Musk nerozhoduje o tom, komu se lety prodají.
Zdržení Ariane 6 je ostuda, naprosté selhání dozoru a nápravných opatření. I v Updateu je zpráva o selhání hydrauliky motoru Vulcain 2.1 - selhal TVC, takže musí překopat plány pro testy.
ESA by měla jasně říct, že vzhledem k aktuální situaci je třeba jak zrychlit a zkvalitnit práce na Ariane 6, tak zrychlit vývoj nástupce Ariane 6. Ariane 6 je nepodařený update Ariane 5, přechodné řešení, než se vyvine nová pořádná raketa.
To není facka pro Ariane 6. Téměř každý velký projekt má zpoždění a vývoj nové rakety je velký projekt.
Současná situace je jen demonstrací byrokratické neschopnosti evropských institucí. Ukončit výrobu něčeho, když není funkční náhrada, není žádný spolehlivý "plánB", nejsou jasně definované cíle (jde o rychlou dostupnost rakety, nebo plnou zaměstnanost v příslušných továrnách? Prioritou je jakási mezinárodní a solidarní kooperace (každá země ESA ať vyrábí alespoň šroubky i když je budu vozit přes půl kontinentu a dokumentaci budu muset vést ještě v dalším jazyce???), nebo maximální efektivita vývoje? Na každou pitomost existuje komise, protože nikdo nechce osobně rozhodovat (a nést případnou osobní zodpovědnost), ... atd.
Pokud se podíváte na historii Ariane 6 od roku 2010 (ano už se na ní "pracuje" 13 let), tak minimálně posledních 8 let muselo být všem jasné obrovské spoždění. Tou dobou ještě existovalo mnoho řešení (např: prodloužení výroby Ariane 5, navýšení financování a rychlosti vývoje nové rakety,... atd.). To, že se nic takového nestalo, je čistě manažerské rozhodnutí ...
alamo - 25/10/2023 - 12:06
@kacenka
"Čisto manažérske rozhodnutie" ktoré mohlo vzniknúť, jedine v prostredí absolútneho nezáujmu verejnosti, nafúknuté o totálnu neinformovanosť verejnosti, vzniklej za veľkej podpory totálneho nezáujmu o vec aj zo strany ľudí, ktorí si hovoria.. popularizátori kozmonautiky..
Teraz tu ale máme, zásadnú otázku. Pre "nás".
Zúčastnila by ste sa Kosmoschůzky, na ktorej by bol za prednášajúcimi veľký plagát s logom ArianeGroup a výrazným nápisom napr. "Túto spoločenskú akciu sponzoruje konzorcium ArianeGroup"?
Alebo, kúpila by ste si tričko na ktorom by bolo logo Kosmoklubu a vedľa neho alebo pod ním, trochu menšie logo ArianeGroup? (a nosila to oblečené, na sebe)
Bez povedomia, ako na niečo také bude reagovať verejnosť. Sa dosť ťažko rozhodnúť či do toho ísť, alebo radšej nie.
Ervé - 25/10/2023 - 13:14
Místo počítání a odhadů se v Evropě pěstuje dojmologie. Mají dojem, že by to mohlo vyjít, tak neudělají nic. Někdo by se mohl naštvat, takže neudělají nic. Říká se tomu Merkelismus (po nejvýznamější představitelce směru). Evropě chybí GAO a pořádní novináři.
kacenka - 25/10/2023 - 13:17
citace 25.10.2023 - 12:06 - Slavomír Fridrich:@kacenka
"Čisto manažérske rozhodnutie" ktoré mohlo vzniknúť, jedine v prostredí absolútneho nezáujmu verejnosti, nafúknuté o totálnu neinformovanosť verejnosti, vzniklej za veľkej podpory totálneho nezáujmu o vec aj zo strany ľudí, ktorí si hovoria.. popularizátori kozmonautiky..
Teraz tu ale máme, zásadnú otázku. Pre "nás".
Zúčastnila by ste sa Kosmoschůzky, na ktorej by bol za prednášajúcimi veľký plagát s logom ArianeGroup a výrazným nápisom napr. "Túto spoločenskú akciu sponzoruje konzorcium ArianeGroup"?
Alebo, kúpila by ste si tričko na ktorom by bolo logo Kosmoklubu a vedľa neho alebo pod ním, trochu menšie logo ArianeGroup? (a nosila to oblečené, na sebe)
Bez povedomia, ako na niečo také bude reagovať verejnosť. Sa dosť ťažko rozhodnúť či do toho ísť, alebo radšej nie.
Mám několik kosmotriček a neměla bych s takovým tričkem problém. Mám i kalhotky NASA (... ale Vám je neukážu! ;-) )
Nicméně obecně si myslím, že to vnímáte obráceně. Musíte sledovat kudy tečou peníze ...
Normální postup je, že nějaká firma/organizace propaguje svoje zájmy a produkty (nejčastější motivací je, aby na nich vydělala hromady peněz). Proto sponzoruje kde-co a vyrábí trička a další "merč". V Evropě je ale kosmonautika natolik regulovaná a státní, že zůčastněné firmy mají přímé státní napojení na peníze a často i na vojáky, takže se raději moc neukazují. Prostě veřejnost nepotřebují ...
Viz německý MBB (původní předválečný Messerschmitt, nyní stále fungující jako Messerschmitt-Bölkow-Blohm). Nebo francouzký letecký koncern "Dassault Rafale". Evropské kosmické agentury jsou spíše jen administrativní skořápky rozdělující zakázky a vliv do velkých firem v pozadí. A nemají příliš zájem, aby se do toho moc šťouralo ...
... takže v Evropě je vše obráceně. Popularizaci kosmonautiky zde dělají nadšenci, popřípadě hvězdárny a planetária s velmi omezenými rozpočty. Velké evropské firmy veřejnost moc nezajímá. Malé firmičky pak dělají spíš jen nějaké "špeky", nebo pro NASA. Nějaké tričko Kosmoklubu situaci neotočí (ale klidně si ho (po domluvě s KK) udělejte, logo je někde ke stažení ...) ;-)
Evropská top politika se urputně vyhýbá "ošklivým" věcem (od jaderné energie, přes řešení migrace až po třeba zbrojní výrobu). Nejdrsnější evropská nařízení se pak týkají chovu křečků a měření zakřivení banánů .... alamo - 25/10/2023 - 14:28
@kacenka
Budem vašu odpoveď konzultovať, so všetkými kompetentnými orgánmi.
Čo sa týka toku peňazí, to je podobne ako s vodnými tokmi.
Tiež sa ten tok dá upraviť a regulovať, budovaním najrôznejších "hrází a zdymadel" atď.
..
A keď už sa niekto v tom vyzná..
Dokáže postaviť na takom toku, vodnú elektráreň alebo aspoň "mlynské koleso". A využívať energiu toku pre osobný prospech. A vôbec to nie je nejaké podvodné dielo "tunel"..
Je to "legálne podnikanie" - "transformácia energie toku" prostredníctvom synergických efektov. [upraveno 26.10.2023 02:34] [upraveno 26.10.2023 03:20]
alamo - 29/10/2023 - 14:52
citace:https://www.caribemagazine.nl/europese-zenuwinzinking/
Európske nervové zrútenie
Vďaka túžbe robiť dobre , Thierry Breton otvoril Pandorinu skrinku. Eurokomisár, ktorý je zodpovedný okrem iného aj za vesmír, už neovláda dôsledky tohto rozhodnutia.
Rozhodnutie že satelity Galileo poletia na nosiči SpaceX, odbrzdilo medzi Francúzskom, Nemeckom a Talianskom dlho potláčané spory o to ako "naša" kozmonautika má v budúcnosť vypadať, a hlavne ako v nej budú poskrúcané finančné toky, od koho ku komu budú viesť, aj kto koľko "hrází a zdymadel" na nich postaví.
Momentálne sa nevedia dohodnúť, ani na tom, kde má kôň predok a kde zadok, a či vôbec nejaký má.
alamo - 4/11/2023 - 20:46
citace:https://www.capital.fr/economie-politique/espace-face-a-elon-musk-leurope-tente-de-sortir-de-la-crise-1484365
Sevilla (Španielsko) bude 6. a 7. novembra hostiť zásadný summit európskych ministrov pre vesmír, ktorý bude sprevádzať Rada Európskej vesmírnej agentúry (ESA).
..
Vzhľadom na túto núdzovú situáciu je nevyhnutné prehodnotiť európsku stratégiu pre vesmírnu dopravu . V krátkodobom horizonte je potrebné urobiť všetko pre to, aby bol úspech Ariane 6 zabezpečený dosiahnutím dohody o podmienkach jej prevádzky. Tieto rokovania však nie sú ani zďaleka jednoduché, pretože stavajú 13 z 22 členských štátov ESA , ktoré program financujú, proti priemyselníkom . , najmä ArianeGroup , ktorí požadujú výrazné zvýšenie verejnej podpory na vyváženie využívania novej rakety. . Táto požiadavka predstavuje 350 miliónov eur ročne, čo je viac ako dvojnásobok sumy poskytnutej v roku 2021.
..
ESA požaduje zníženie nákladov od výrobcov , najmä od ArianeGroup, ako aj nové riadenie umožňujúce lepšiu kontrolu prevádzky Ariane 6. Cieľom je zaručiť, aby sa raketa nepredávala na komerčnom trhu na úkor inštitucionálnych klientov. . Európske krajiny sú ochotné zaplatiť viac ako komerční satelitní operátori, aby zabezpečili životaschopnosť Ariane 6 na trhu .
Ale keď sa nebude predávať na komerčnom trhu, tak je to zníženie nákladov dosť otázne..
alamo - 8/11/2023 - 13:20
https://spacenews.com/eu-finalizing-contract-with-spacex-for-galileo-launches/
Počas stretnutia v Seville, boli zverejnené ďalšie podrobnosti.
Kontrakt na vynesenie satelitov Galileo so SpaceX, má cenu 180 miliónov eur - 192 miliónov dolárov.
A taliani - Avio výrobca rakety Vega si vydupali, že sa skutočne idú separovať od ArianeGroup - Arianespace, a budú si svoj nosič radšej predávať sami ako samostatná značka. [upraveno 8.11.2023 13:30]
alamo - 4/12/2023 - 18:08
citace:https://europeanspaceflight.com/the-case-of-the-missing-vega-avum-propellant-tanks/
Prípad chýbajúcich nádrží na pohonné hmoty Vega AVUM
Dve zo štyroch nádrží potrebných na pohon štvrtej fázy posledného letu Vega zmizli pred niekoľkými mesiacmi, takže Avio sa snažil nájsť alternatívne riešenie.
..
Napriek márnosti hľadania sa tanky nakoniec našli. To však nebola dobrá správa, v ktorú Avio dúfal. Nádrže, žiaľ, nie sú v použiteľnom stave. Boli rozdrvené a našli sa vedľa kovových zvyškov na skládke.
Hmm.. komentár? Ervé - 4/12/2023 - 21:29
Italský bordel. Holt zruší start Vegy a místo toho poletí drahý náklad na raketě Vega C. A Vegu využijí pro jiný náklad a nechají si nádrže vytisknout a otestují je před startem.
citace:Podľa konzistentných medializovaných informácií plánuje Európska komisia predložiť návrh zákona v marci. Komisár pre vnútorný trh Thierry Breton v januári na Európskej vesmírnej konferencii v Bruseli uviedol, že zákon vytvorí jednotné pravidlá. Cieľom je skutočný vnútorný trh EÚ pre vesmírne lety .
citace:Okrem toho európsky komisár trvá na potrebe prekročiť mozaiku vnútroštátnych právnych predpisov vytvorením jednotného trhu pre vesmír. Tento cieľ je kľúčový a mal by nadobudnúť podobu prijatím európskeho vesmírneho zákona, ktorý je plánovaný na prvý štvrťrok 2024. Tento právny predpis bude predstavovať obrovský krok, ktorým sa stanovia jednotné pravidlá pre vesmírne aktivity s osobitným zameraním na bezpečnosť, odolnosť a udržateľnosť. , piliere, ktoré považujem za podstatné vo svojej vášni pre ekonomickú dynamiku a inovatívne spoločnosti.
Prechod na homogénny regulačný rámec umožní zefektívniť spoluprácu medzi členskými štátmi, vyhnúť sa prepúšťaniu a maximalizovať efektivitu každého investovaného eura. Toto je perspektíva, ktorá plne stelesňuje predstavu jednoty a ktorá by mohla posunúť európsky priestor do popredia sveta.
Európa to ide regulovať.
Pravdu povediac, zatiaľ som s tej správy dostal iba kŕč do brucha.
Ervé - 6/2/2024 - 07:14
Záleží, jak to pojmou. Jestli zjednodušení a sjednocení pravidel, pro všechny jasné a stejné, tak to bude pokrok. Ale samozřejmě se to může zvrhnout v další byrokratické peklo.
alamo - 5/4/2024 - 08:39
citace:https://www.tourmag.com/Spatial-la-France-change-enfin-de-strategie-_a122172.html
Emmanuel Macron oznámil, že štát podpíše štartovacie zmluvy udelené CNES v prospech štyroch francúzskych vesmírnych start-upov: Latitude, HyprSpace, Sirius a MaiaSpace.
..
.. treba tiež poznamenať, že Nemecko, podobne ako Francúzsko, nečakalo na európsku výzvu na predkladanie ponúk, keďže nemecká vesmírna agentúra DLR už tiež zorganizovala súťaž, ktorú vyhrali jej šampióni Isar Aerospace a Rocket Factory.
Nejak mám problém, byť s toho nadšený.
Francúzi budú dotovať francúzske a Nemci nemecké. Spoločné "Európske" je v tom, asi to dotovanie.
To bude asi ďalšie kolo tejto krízy.
alamo - 14/4/2024 - 17:56
Takto..
A kto by mal byť prvý Európan na Mesiaci? Francúz alebo Nemec?
Domnievam sa, že radšej nikto s EU politikov, za možnosť dosiahnuť nejaké "prvenstvo" ani "neloboval". Lebo je to automaticky spojené s ťažkotonážnym dohadovaním o "personálne otázky".
Určite by so objavila aj požiadavka, aby ten prvý EU astronaut, bola žena, "queer osoba" a pôvodom s Afriky..
martinjediny - 14/4/2024 - 19:30
pozrel som si ten clanok aj nejaku diskusiu pod nim... a tak uvazujem...
Preco ide ESA na ISS? lebo nejaka veda..., lebo kompetencie..., lebo ocakavanie prilezitosti... ...lebo aby sme mohli lietat dalej a dalej.... lebo PR..., ...lebo tam je NASA???
Preco na GW ? ...lebo ide NASA???
PReco na Mesiac ? ...lebo ide NASA???
... ak si odmyslime PR, naco je astronaut na Mesiaci?
...ak das rozumnu odpoved, mozno bude EU prva, co svojimi silami pristane na Masiaci...
sorry zatial nic uzitocne z toho nekuka a ESA si udrzuje technologicku vyspelost na dotyk so spickou, takze v pripade objavenia prilezitosti vieme okamzite reagovat. Takto ju zrejme neobjavime, ale reagovat vieme.
PS. ad PR... kolko ludi sa zapaja do Noci Jurija Gagarina, resp. World Space Party? ...alebo si aspon pripilo?
alamo - 14/4/2024 - 21:31
@Martin Jediny
Ale v kríze, nie je iba tá EU kozmonautika, ale celý európsky technologický sektor (vzdelávanie, aj tá veda..), v čom je kozmonautika tak trochu "výkladná skriňa".
Aby sa nejaká kríza dala vôbec riešiť, tak najprv treba pripustiť že v nejakej kríze sme.
Ervé - 15/4/2024 - 06:52
EU nemá moc zájem na kosmonautice, jen řeči, ESA je maximum, co je schopná dát dohromady (buďme rádi aspoň za to, co by udělal Babiš, Fico nebo Orbán, kdyby ESA vedli?), jak funguje ITER? Kanada dlouhodobě spolupracuje s NASA, takže není div, že první mimo USA bude Kanaďan. ESA se vykašlala na aktivnější přístup k ISS (zrušením ATV, lety vlastním Crew Dragonem). Politicky je prostě důležitější Japonsko (kvůli Číně, Okinawě atd.).
alamo - 15/4/2024 - 08:00
@Ervé
Môžeme to rozoberať, obracať, aj pitvať.
Ja som už dávno osobne presvedčený, že Európska kozmonautika je nepopulárna, lebo nerobí trochu aj ten "populizmus", naozaj populárne veci.
@Martin Jediny
Prečo?
"PR"? Dá sa to povedať trefnejšie.
Pre "populizmus", popularitu.
A komu sa nechce, nech si na nedostatok "záujmu verejnosti" = "verejného záujmu" nesťažuje.
Doba v ktorej žijeme, je taká. Či to bolo niekedy aj inak? Nie som si istý.
[upraveno 15.4.2024 08:18]
Ervé - 16/4/2024 - 07:03
Jedním z důvodů je vlastenectví. V USA, Rusku i Číně je pilotovaná kosmonautika jasným symbolem moci, vlastenectví a prestiže, v Evropě se vlastenectví ani symboly moci nepodporovali.
alamo - 17/4/2024 - 23:21
Medzinárodná spolupráca, je síce pekné politické heslo.
Ale už druhé opakované zrušenie (v podstate) významného a drahého projektu zo strany USA, v medzi období poznamené krachom spolupráce s Ruskom.
Nechcelo by si to konečne definovať, aj nejaké vlastné ciele a prostriedky ako ich dosiahnuť?
martinjediny - 18/4/2024 - 00:10
ESA ma definova vlastne ciele a prostriedky pre kozmicky vyskum svetoveho formatu, kde si drzi i liderske pozicie.
...ale nie je to pilotovana kozmonautika
...a spolupraca obcas zlyha...
alamo - 29/4/2024 - 08:55
Potom je tu aj "vnútorná" Európska spolupráca..
citace:Spor o alternatívu Starlink – náklady prudko rastú
Minister hospodárstva Robert Habeck kritizuje vysoké výdavky na satelitný internet EÚ Iris2. Volá po reštarte prestížneho projektu. V Európskej komisii je veľké pobúrenie.
V liste francúzskemu komisárovi EÚ pre vnútorný trh Thierrymu Bretonovi sa federálny minister hospodárstva Robert Habeck sťažoval na „premrštené“ náklady projektu. Spúšťačom je odhadovaná cena, ktorá je už známa: takmer dvanásť miliárd eur, teda o celých 40 percent viac, ako sa plánovalo.
[upraveno 29.4.2024 08:56]
Dodal by som. Ak tomu správne rozumiem, to "veľké pobúrenie v Európskej komisii" nezavládlo, lebo boli zle odhadnuté náklady a došlo k ich prekročeniu, ale preto že si niekto sťažuje. [upraveno 29.4.2024 10:26]
alamo - 29/4/2024 - 14:15
Naštvaný nemecký komentár..
citace: Všetci by sme mali byť naštvaní na európske vesmírne lety
Cestovanie do vesmíru spotrebuje veľa peňazí a Európa dostáva len priemerné peniaze. ESA a EÚ musia konečne podporovať pokrok – a umožniť hospodársku súťaž.
List Roberta Habecka Thierrymu Bretonovi mohol vyvolať spor medzi Nemeckom a eurokomisárom pre vnútorný trh. Ale písanie bolo nevyhnutné.
Lenže Skylink je.. to sprosté slovo "komerčný". Aj Amazon Kuiper bude, "každému" kto zaplatí.
Správna otázka je, či v Európe potrebujeme akurát takýto "nekomerčný" komunikačný systém, výhradne pre "úrady", ktorý budú financovať výhradne daňovníci?
A k čomu, nám to má vlastne byť dobré?
alamo - 3/5/2024 - 16:38
citace: ŠTANDARD: Začiatkom mája bude oznámené, v ktorý deň budúceho júna alebo júla po prvýkrát odštartuje nová európska nosná raketa Ariane 6. Na dátum sa dlho čakalo. Koľko stojí štart rakety?
Aschbacher: Cenník pre komerčných zákazníkov závisí od situácie na trhu a pre verejné inštitúcie sa ešte len rokuje. Verejný sektor platí ročne na podporu výroby 290 až 340 miliónov eur. Predpokladáme deväť letov ročne.
ŠTANDARD: Výsledkom je dotácia 32 až 38 miliónov eur na let.
Aschbacher: To nie je nezvyčajné. Ak si kúpite let na Falcon 9, vláda USA ho podporí v rovnakej miere.
Keď porovnáme ochotu, vyplatiť dotáciu na 140 štartov do roka. Vs. pre Ariane 6 plánovaný počet štartov do roka..
Nie je to, veľmi výrazný nepomer?
Ervé - 10/5/2024 - 07:13
Ta podpora pro starty Falconu 9 má Aschbacher něčím podložené?
Co jsem našel u SpaceX jsou jen kontrakty vlády pro COTS, CrewDragon a Měsíc. To je obchod, žádná podpora.
Jediné podpory dostává Tesla jako pobídky od států, kde staví Gigafactory, nabíječky nebo jiné továrny, stejně jako všichni ostatní velcí investoři - v rámci snižování emisí a podpory zaměstnanosti.
alamo - 10/5/2024 - 08:45
Bohužiaľ na presný spôsob výpočtu, sa spravodajca zabudol šéfa ESA opýtať.
alamo - 10/5/2024 - 09:22
IRIS²..
Najnovšie sa s akýmisi pochybnosťami, ozval jeden s členov konzorcia.
citace:O schéme IRIS² rastú pochybnosti
Je tu ešte jeden prvok, ktorý ovplyvňuje projekt, a to je nedávny záväzok SES kúpiť úhlavného rivala Intelsat. Stredné satelity SES mPOWER na obežnej dráhe Zeme boli vždy považované za kľúčovú časť celkovej schémy. Iný bol OneWeb spoločnosti Eutelsat, ktorý už plne obieha okolo svojej nízkej flotily Zeme so 600 satelitmi.
V podstate majú príležitosť vybudovať konkurencieschopný podnik sami, za úplne súkromné peniaze, bez toho aby sa im do toho vŕtala EU komisia "politickými požiadavkami", napríklad s požiadavkami aby používali A6. [upraveno 10.5.2024 15:55]
LeeMer - 10/5/2024 - 18:05
Pánové a případně dámy. Přečetl jsem poslední dvě stránky tohoto vlákna a mám z toho dva závěry. 1) Vy opravdu chápete obsah tohoto vlákna? 2) Jaký je cíl diskuze která se často vůbec netýká tématu?
alamo - 10/5/2024 - 18:14
Pretože, čisto súkromný podnikateľ, ktorý by čosi ako IRIS² staval.
Nemusí brať ohľady, na to že v "Európe potrebujeme" vlastný veľký nosič.
Môže nakúpiť čo najlacnejšie, od niekoho úplne iného.
A nosič Ariane 6, má potenciálne ešte väčší problém, ako doteraz.
Ako to lepšie vysvetliť?
alamo - 25/5/2024 - 06:44
citace:Európa má základy na to, aby prevzala vedúcu úlohu vo vesmíre, uviedol vo štvrtok v Bruseli zodpovedný švajčiarsky štátny tajomník na stretnutí ministrov ESA a štátov EÚ . Členské štáty Európskej únie (EÚ) sa vo štvrtok rozhodli posilniť konkurencieschopnosť Európy v oblasti vesmíru, ako oznámila Rada EÚ . Na dosiahnutie tohto cieľa sú potrebné dodatočné finančné zdroje z verejných a súkromných zdrojov. https://www.nau.ch/news/europa/europaische-raumfahrt-will-wettbewerbsfahiger-werden-66767183
A nejaký vlastný cieľ a vesmírny program k jeho dosiahnutiu?
Kto chce mať "vedúcu úlohu" a byť "líder", ten "určuje cestu".
Bez toho, máme iba rétorické cvičenia.
alamo - 31/5/2024 - 13:28
IRIS² najnovšie dianie.
Zdá sa že SpaceRise konzorcium sa rozpadlo.
citace:..objavujú sa aj správy, že niektorí členovia víťazného konzorcia SpaceRise na vybudovanie projektu chcú z konzorcia vylúčiť SES, Eutelsat a Hispasat. Airbus Space, Thales a OHB údajne chcú byť výhradnými dodávateľmi pre SpaceRise. https://advanced-television.com/2024/05/29/spacerise-consortium-in-a-mess/
citace: Rozhodnutia európskych krajín postaviť Ariane 5 a Ariane 6 delí 26 rokov. Toto je veľmi veľa. Ľudia, ktorí postavili Ariane 5, boli tí istí ľudia, ktorí pracovali na Ariane 1 až 4. Za týchto 26 rokov sa stratili zručnosti, ktoré bolo potrebné obnoviť.
Na technickom dizajne Ariane 6 sa štáty dohodli len šesť mesiacov pred začiatkom programu. V dôsledku toho sa priemysel nedokázal primerane pripraviť na vývoj a bol príliš ambiciózny vo svojom harmonograme. To viedlo k technickým problémom a dodatočným nákladom, najmä preto, že štáty tiež znížili rozpočet na začiatku programu. Okrem toho boli nanovo definované technické zodpovednosti, čo si vyžiadalo potrebné úpravy na strane odvetvia. A Arianegroup bola založená v rovnakom čase z piatich firemných jednotiek zo Safranu a Airbusu s rôznymi kultúrami a spôsobmi práce. Táto integrácia pokračuje dodnes. Stále sme napríklad v procese zlučovania informačných systémov.
Tak trochu poukazuje na systémové zlyhania, európskeho "modus vivendi".
Odpoveď, na jednu špeciálnu otázku, zakončil trochu "zlovestne".
citace: Koľko rokov môže Ariane 6 zostať v prevádzke?
..uvidíme, ako bude vyzerať podpora zo strany členských štátov a akú pozíciu zaujme Ariane 6 na trhu.
Je mi ľúto. Úspešným štartom Ariane 6, sa táto kríza neskončí.
Ervé - 6/6/2024 - 06:53
Už to nebude krize, po úspěšném startu Ariane 6, až obnoví lety Vegy a začne létat RFA One.
Pak bude mít ESA možnost si vždy vybrat, jestli startovat s Falconem nebo Ariane, s Vegou nebo RFA. Pořád tu ale bude problém s neefektivními nosiči Vega a Ariane 6. To změní až nástupce.
alamo - 6/6/2024 - 07:05
@Ervé
Som presvedčený, že problém nie je s nosičmi. To je len.. druhotný, vedľajší následok.
Nosič je iba dopravný prostriedok, ktorý má dopravovať nejaký ten náklad, bez toho nemá sám o sebe zmysel.
Keď nemáme ani len dostatok "piesku" ktorý treba dopravovať, nevyplatí sa prevádzkovať ani "kolečko".
Európa má hlavný problém s nedostatkom vlastného nákladu pre dopravu.
Ervé - 6/6/2024 - 07:23
Pokud by ESA byla schopná postavit levný nosič, nákladů by se našlo dost. Vlastní program s velkým množstvím nákladu by ale samozřejmě pomohl. Jenže vlastní megakonstelaci pro internet Evropa nezaplatí, když budou dvě americké a jedna čínská.
alamo - 6/6/2024 - 10:28
citace 6.6.2024 - 07:23 - Ervé:Pokud by ESA byla schopná postavit levný nosič, nákladů by se našlo dost.
To je pekná ekonomická teória, len si akosi neviem spomenúť, kedy fungovala v praxi?
Domnievam sa že nefunguje a ani nemôže. Pretože peniaze, ani iné spoločenské hodnoty napr. morálka, nie sú fyzikálne veličiny.
Aj Saturn 5 bol úžasne efektívny dopravný prostriedok, dovtedy kým existovali morálne dôvody pre jeho výrobu a používanie.
Keď už o morálke. Dávno som nespomenul.
Požadujem, európsku pilotovanú loď a program pilotovaných letov k tomu. Ervé - 6/6/2024 - 10:54
citace 6.6.2024 - 10:28 - Slavomír Fridrich:
citace 6.6.2024 - 07:23 - Ervé:Pokud by ESA byla schopná postavit levný nosič, nákladů by se našlo dost.
To je pekná ekonomická teória, len si akosi neviem spomenúť, kedy fungovala v praxi?
Domnievam sa že nefunguje a ani nemôže. Pretože peniaze, ani iné spoločenské hodnoty napr. morálka, nie sú fyzikálne veličiny.
Aj Saturn 5 bol úžasne efektívny dopravný prostriedok, dovtedy kým existovali morálne dôvody pre jeho výrobu a používanie.
Keď už o morálke. Dávno som nespomenul.
Požadujem, európsku pilotovanú loď a program pilotovaných letov k tomu.
Fungovala například u Ariane 4 a 5, komerčních Sojuzů a funguje u Falconu 9 a Electronu.
alamo - 6/6/2024 - 11:11
@Ervé
Bol by k tomu tvrdeniu, nejaký "graf" alebo tabuľka?
Dajme tomu že Američania si zaobstarali "nový trakař" a tá hromada vecí čo by na ňom prepravovali s toho narástla..
Ale tá "naša" Európska hromada, nám nenarástla.
Tá Ruská, sa dokonca beznádejne scvrkla.
Ervé - 6/6/2024 - 13:27
Co takhle přehled startů a nákladů Ariane 4, 5 a komerční mise Sojuzu? Taky Čína získala dost zakázek s levnými CZ-2/3/4, než si to špionáží pokazila. Falcon 9 vycucal celý trh díky nízké ceně a spolehlivosti, ne kvůli hezkým očím Elona.
alamo - 6/6/2024 - 14:25
@Ervé
Ale lepšia otázka by bola, či automaticky dôjde k rastu špeciálne európskeho trhu, ak Európa ihneď zainvesuje do "progresívneho" nosiča?
Mno.. Môžeme to skúsiť..
Ale obávam sa, že potom už budem musieť žiadať aby Európa sama o sebe organizovala a platila, pilotovanú výpravu na Mars. Iba preto, aby sa biznis s tým nosičom mohol fakt rozbehnúť.
Ervé - 7/6/2024 - 07:19
Levný nosič vede k nárůstu počtu nákladů - projekty zamítnuté kvůli vysoké celkové ceně se mohou dostat do zisku. Taky univerzity a menší firmy se mohou snáz zapojit. Ale nejdřív musíte mít levný spolehlivý nosič. Ariane 6 ani Vega to nejsou.
Na trhu chybí střední nosič 6-10 t na LEO, mohl by dopravovat nákladní lodě a lehké lab. moduly na stanici, doplňovat konstelace o náhradní družice atd. Na tento segment míří Rocketlab Neutron. Hodila by se podobná Evropská raketa. [upraveno 7.6.2024 07:22]
martinjediny - 7/6/2024 - 08:47
[quote=7.6.2024Vega to nejsou.
Na trhu chybí střední nosič 6-10 t na LEO,
Dal by som ti palec hore ale zatial to tu nejde...
Ps. V podstate to latali sojuzmi
ArX - 7/6/2024 - 11:35
Pokud jde o evroský kosmický trh, tak toho chybí více než jen nosiče této střední třídy.
Jinak na globálním trhu toto jednoduše pokryje spolehlivý a levný Falcon 9 s cenou 67 mil USD. Soyuz létaný z Kourou byl o něco dražsí a méně spolehlivý. Cenu za misi lze asi za určitých podmínek dále snížit kooperací a sdružením s Cubesaty a podobným druhotným nákladem.
Ervé - 7/6/2024 - 11:45
citace 7.6.2024 - 11:35 - ArX:Pokud jde o evroský kosmický trh, tak toho chybí více než jen nosiče této střední třídy.
Jinak na globálním trhu toto jednoduše pokryje spolehlivý a levný Falcon 9 s cenou 67 mil USD. Soyuz létaný z Kourou byl o něco dražsí a méně spolehlivý. Cenu za misi lze asi za určitých podmínek dále snížit kooperací a sdružením s Cubesaty a podobným druhotným nákladem.
Proti Falconu 9 nemá smysl jít. Vyvinete dobrý nosič s nosnosti Falconu za 40 mega za start a Falcon sníží cenu na 39 za start. Reálná cena Falconu 9 je 25-30 mega za start, zbytek je zisk SpaceX. Potřebujete nosič s poloviční nosností a cenou 25-30 za start, aby se SpaceX kvůi vám nevyplatilo jít s cenou dolů.
alamo - 7/6/2024 - 18:41
citace 7.6.2024 - 11:45 - Ervé:
Proti Falconu 9 nemá smysl jít.
Ja nijaký nový nosič nepotrebujem. Pre začiatok stačí tá A6.
Len k nej treba pridať pilotovanú loď a vesmírny program.
A s A6 sa stane, úžasne efektívny nosič.
alamo - 7/6/2024 - 20:16
Zaujímavé je, že čím väčší úspech SpaceX dosiahne, tak v o to horšej "raketovej kríze" sa ocitne Európa.
For all mankind.
citace:„Na ochranu bezpečnostných záujmov Únie,“ uvádza sa v nariadení o IRIS2, štátne satelity môžu byť vypúšťané iba raketami zo štátov EÚ. To sa však ľahšie predpisuje ako urobí..
A6 má na dlhé roky zajednané štarty. Otázka zvýšenia jej výroby a počtu štartov, je akosi "zložitá". Vega je drahá, aj v porovnaní s A6. Nové nosiče od nových poskytovateľov, sú zatiaľ teoretické.
Nejasnosti okolo dizajnu. Napríklad Starlink už postupuje k poskytovaniu signálu priamo do "mobilu", bez externej antény. Nič takéto do požiadaviek na schopnosti systému IRIS² nebolo spomenuté. Takže hrozí, že postavíme čosi nekonkurencioschpné, v momente keď to bude hotové.
Zato ale sa požaduje. Kvôli legislatíve proti tvorbe vesmírneho odpadu, ktorú Európska komisia plánuje vytvoriť.
citace: Po spustení budú navyše spočiatku zapnuté a testované vo výške niekoľko stoviek kilometrov. Ak tam nastanú problémy alebo nezareagujú, zvyšky zemskej atmosféry vygenerujú dostatočné trenie na to, aby satelity v priebehu niekoľkých týždňov zhoreli v atmosfére. Až keď všetko funguje, môže byť satelitom umožnené manévrovať na ich konečnú orbitálnu výšku.
Mno.. S cenou za niečo také, si asi nikto hlavu nelámal..
Ani s dopadmi na konkurencieschopnosť. [upraveno 9.6.2024 13:09]
ArX - 10/6/2024 - 11:20
citace:
Proti Falconu 9 nemá smysl jít. Vyvinete dobrý nosič s nosnosti Falconu za 40 mega za start a Falcon sníží cenu na 39 za start. Reálná cena Falconu 9 je 25-30 mega za start, zbytek je zisk SpaceX. Potřebujete nosič s poloviční nosností a cenou 25-30 za start, aby se SpaceX kvůi vám nevyplatilo jít s cenou dolů.
Ervé rozumím tomu co píšeš, jenže jsem realista a toto jsou zcela vysněná a ničím nepodložená čísla.
Pro uvedení do kontextu se stačí podívat třeba na projekt Evropské rakety Vega. Do toho se šlo, aby se vyplnila díra na trhu nižších nosností, využily a rozšířily se výrobní kapacity zainteresovaných výrobců. Měla to být levná, spolehlivá raketa využívající velké množství existujících komponent a know how.
Výsledek? Místo přespokládaných 4 trval její vývoj téměř 9 let.
Současná cenovka za let je dost přes 40 mil. USD.
Během 13 let bylo uskutečněno chabých 23 misí, přesto došlo ke 3 selháním s monstrózními škodami (413 + 400 + 200 mil. USD) .
Spolehlivost nějakých 88 %, hmm.
Je potřeba si připustit, že zde v Evropě jsme si kombinací několika faktorů vytvořili velice neefektivní a mezinárodně nekonkurenceschopné prostředí. Podnikatelské prostředí je zde komplikované a zatížené přebujelou byrokracií. Není zde dostatečný a efektivní přísun kapitálu do podnikání (protože to například dusí ESG). Máme tu nespolehlivý a předražený energetický sektor, který například radikálně zkomplikoval a absurdně zdražil metalurgii delikátních slitin. Zavedli jsme si socialistický systém masivního přerozdělování a dotací, který zkřivil trh a uržuje při životě ty méně schopné a ty co umí předstírat a celkově v tom chodit. Bezhlůavě tu tlačíme manažersky, politicky, technicky a ekonomicky absolutně nezvládnutý Green-deal
Máme stagnující vzdělávací sektor, zejména technických specializací, a jsme obecně na štíru se schopností udržet a rozvíjet know-how.
Takže určitě lze nějaký takový projekt rozjet, ale mysli na to, že až se to za 10 - 15 let dostane za těch 40 mega do provozu, tak realisticky bude u SpaceX rozjížděna tak 4. generace Starship s nostností 250 tun a cenovkou 15 mil. USD.
Nemůžeme zde dále reagovat na minulé výzvy a projekty, ale je třeba aby ten systém byl nalajnován tak, aby byl konkurenceschopný v budoucnu za těch 10 let, až začne fungovat. Ariane 6 je ukázkový připad toho jak to může dopadnout.
Zrealizovat takovou výzvu lze v součastnosti prakticky jen soukromým sektorem v USA nebo Číně. Naše Evropské časové okno konkurenceschopnosti se (jen naší vinou) rychle uzavírá.
Ervé - 10/6/2024 - 11:35
RFA One ukazuje, jak to jde. Vykašlat se na tradiční dodavatele prosazující své zastaralé řešení. Postavit tým pro motory a raketu a na jednom místě postavit celý projekt i s továrnou. A nemá smysl stavět jednorázové rakety. A nemá smysl udržovat Ariane 6 déle, než je nezbytně nutné.
ArX - 10/6/2024 - 11:46
citace 6.6.2024 - 10:28 - Slavomír Fridrich:
citace 6.6.2024 - 07:23 - Ervé:Pokud by ESA byla schopná postavit levný nosič, nákladů by se našlo dost.
To je pekná ekonomická teória, len si akosi neviem spomenúť, kedy fungovala v praxi?
Domnievam sa že nefunguje a ani nemôže. Pretože peniaze, ani iné spoločenské hodnoty napr. morálka, nie sú fyzikálne veličiny.
Aj Saturn 5 bol úžasne efektívny dopravný prostriedok, dovtedy kým existovali morálne dôvody pre jeho výrobu a používanie.
Keď už o morálke. Dávno som nespomenul.
Požadujem, európsku pilotovanú loď a program pilotovaných letov k tomu.
ESA ze základních ekonomických principů nemůže být schopná postavit levný nosič. Toho může schopen jen soukromý subjekt, který má řádově vyšší efektivitu a agilnost oproti jakékoliv byrokratické organizaci či etablované korporaci.
Evropa utopila obrovské finance, lidské a časové zdroje v projektech
navázané na pilotované lety - Hermes, Atmospheric Reentry Demonstrator, ATV, ACTS, CSTS... Přesto nemá žádný sofistikovanější pilotovaný program než (dobrý) modul Columbus na ISS. Pro ten dostatečně stačí dopravní kapacity nabízené zahraničními partnery.
Pokud do budoucna v pilotované kosmonautice vymyslíme jakékoliv sofistikovanější a na dopravu náročnější mise, tak mi za existujících podmínek dává největší smysl jít do kooperace se současnými provozovateli (jako kdysi s ruskem a Sojuzy).
Mužou se například zakoupit dvě lodi Dragon Crew, klidně si je ESA může pojmenovat Greta a Uršula a vesele je létat na Ariane 6, či v tom horším scénáři na pronajatých Falcon 9. Finance a zdroje pak plně nasměrovat do vlastní náplně a cílů pilotovaných letů.
ArX - 10/6/2024 - 11:59
citace 10.6.2024 - 11:35 - Ervé:RFA One ukazuje, jak to jde. Vykašlat se na tradiční dodavatele prosazující své zastaralé řešení. Postavit tým pro motory a raketu a na jednom místě postavit celý projekt i s továrnou. A nemá smysl stavět jednorázové rakety. A nemá smysl udržovat Ariane 6 déle, než je nezbytně nutné.
Přesně tak, do puntíku. Ve chvíli kdy politici tlačí na to, aby program zaměstnal v dodavatelských řetezcích celý kontinent, tak to jde do kopru. V USA, v Evropě i číně je to stejné. Jak si to ale firma prakticky celé udělá sama pod jednou střechou, tak je to ideální. I takovou pitomost jako nosník COPV, který si SpaceX dodavatelky objednala mimo, ta firma podělala a stálo to jednu misi.
Rolí ESA má být takovou firmu odborně mentorovat a pomáhat ji.
Rozumně finančně podpořit náročnější kroky vývoje a výroby, ale jen na základě reálně odvedených výsledků a tak aby firma nesklouzla do pozice klasického nevýkoného dotačního čerpače (zdravím Boeing). Zárověň nesmí tu firmu jakkoliv byrokraticky zadusit.
alamo - 10/6/2024 - 15:31
citace 10.6.2024 - 11:59 - ArX:
Rolí ESA má být takovou firmu odborně mentorovat a pomáhat ji.
Znie to sice pekne. Až na to..
Akurát toto, akosi ESA nemá nijak v kompetencii. Ani na to nemá financie,
A takisto ESA aj keď sa tak volá, vlastne nie je agentúra EÚ.
Ervé - 11/6/2024 - 06:46
citace 10.6.2024 - 15:31 - Slavomír Fridrich:
citace 10.6.2024 - 11:59 - ArX:
Rolí ESA má být takovou firmu odborně mentorovat a pomáhat ji.
Znie to sice pekne. Až na to..
Akurát toto, akosi ESA nemá nijak v kompetencii. Ani na to nemá financie,
A takisto ESA aj keď sa tak volá, vlastne nie je agentúra EÚ.
ESA má odborníky, kteří s Arianespace ladí technické požadavky na Ariane 6, takže by to v příštích letech mohli dělat pro RFA nebo jiného výrobce. Jde o sdílení získaného know-how a poradenství.
alamo - 11/6/2024 - 10:46
citace 11.6.2024 - 06:46 - Ervé:
ESA má odborníky..
Znie to dobre, ale o tom čo bude alebo nebude ESA robiť, rozhoduje rada členských štátov ESA. Musíš presviedčať tú radu ESA.
HonzaB - 11/6/2024 - 13:28
citace 10.6.2024 - 11:35 - Ervé:RFA One ukazuje, jak to jde. Vykašlat se na tradiční dodavatele prosazující své zastaralé řešení. Postavit tým pro motory a raketu a na jednom místě postavit celý projekt i s továrnou. A nemá smysl stavět jednorázové rakety. A nemá smysl udržovat Ariane 6 déle, než je nezbytně nutné.
... tohle zavání už mnohokrát opakovanou chybou "rušit něco bez náhradního řešení".
Ariane 6 možná není optimální a možná není (z globálního pohledu) nejlevnější, ale momentálně nemáme funkční náhradu!!!
Tedy nyní má smysl létat s Ariane 6 (a klidně ji i dolaďovat a vylepšovat podle získaných zkušeností).
Ervé - 11/6/2024 - 13:38
Nezavání, protože od začátku říkáme, dokončit a zalétat Ariane 6. Ale neslibovat desítky let provozu a už teď rozjet rychlý vývoj lepší a levnější rakety, na rozdíl od Ariane 6 stavěné i pro budoucí let s posádkou.
alamo - 11/6/2024 - 17:27
@Ervé
Ale iba jeden nový nosič, nás nezachráni. Treba aspoň dva.
Treba mať aspoň dve firmy, ktoré si navzájom budú konkurovať.
Konkurenčné prostredie, to už aj v tomto sektore vzniklo v USA.
V EU zatiaľ neexistuje.
Ervé - 12/6/2024 - 09:36
citace 11.6.2024 - 17:27 - Slavomír Fridrich:@Ervé
Ale iba jeden nový nosič, nás nezachráni. Treba aspoň dva.
Treba mať aspoň dve firmy, ktoré si navzájom budú konkurovať.
Konkurenčné prostredie, to už aj v tomto sektore vzniklo v USA.
V EU zatiaľ neexistuje.
SpaceX je dostatečná konkurence pro celý svět. A taky je zálohou i pro ESA pro případ potíží s vlastním nosičem. K tomu RFA One a Isar.
ArX - 12/6/2024 - 10:00
citace 11.6.2024 - 17:27 - Slavomír Fridrich:@Ervé
Ale iba jeden nový nosič, nás nezachráni. Treba aspoň dva.
Treba mať aspoň dve firmy, ktoré si navzájom budú konkurovať.
Konkurenčné prostredie, to už aj v tomto sektore vzniklo v USA.
V EU zatiaľ neexistuje.
No nevím. Jednak se služby nosičů nabízejí na mezinárodním trhu kde konkurence docela funguje. Druhak třeba Arianespace bude inkasovat kažný rok 350 mil v subvencích na provoz Ariane 6. Dále se v ceně budou rozpouštět 4 mld EUR vývoje. V takovémto prostředí tlačit další projekt je trošku chucpe. Nehledě na to, že dalším vlastním nosičem se připravíte o slevu z rozsahu. Tudy cesta nevede. EU dotační politika přímo jde proti budování efektivního konkurenčního prostředí.
Konkurence dospěje, věřím tomu. Jsou tu PLD space, Isar a další. Budou to ale výhradně soukromé komerční iniciativy a asi s provozem té A-6 ještě trošku zamávají.
alamo - 12/6/2024 - 10:09
citace 12.6.2024 - 09:36 - Ervé:SpaceX je dostatečná konkurence pro celý svět.
Kedysi "dávno pradávno" si v USA povedali niečo podobné, že zahraničná konkurencia im k životu úplne stačí a domácu nepotrebujú.. Tak založili konzorcium ULA launch.
Môžno si tú chybu, zopakujeme aj v Európe.
Keď už sa dejiny opakujú, tak najprv sa vraj odohrajú ako tragicky.
Opakovanie sa následne zvrhne na komédiu, alamo - 12/6/2024 - 10:18
citace 12.6.2024 - 10:00 - ArX:
V takovémto prostředí tlačit další projekt je trošku chucpe. Nehledě na to, že dalším vlastním nosičem se připravíte o slevu z rozsahu.
Zopakujem.
Európa nemá problém s nosičmi, ale s nákladom ktorý by tie nosiče mali dopravovať.
ArX - 12/6/2024 - 10:25
citace 12.6.2024 - 10:09 - Slavomír Fridrich:
citace 12.6.2024 - 09:36 - Ervé:SpaceX je dostatečná konkurence pro celý svět.
Kedysi "dávno pradávno" si v USA povedali niečo podobné, že zahraničná konkurencia im k životu úplne stačí a domácu nepotrebujú.. Tak založili konzorcium ULA launch.
Môžno si tú chybu, zopakujeme aj v Európe.
Keď už sa dejiny opakujú, tak najprv sa vraj odohrajú ako tragicky.
Opakovanie sa následne zvrhne na komédiu,
Založení ULA bylo rozhodnutí poplatné tehdejší době, kdy to dávalo smysl. Situace se ale postupně mění a vyvíjí a je třeba na ní adekvátně reagovat. Tenkrát např. výrazně konkurovalo technologicky zaostalé rusko, jehož jedinou výhodou byly historické a dávno finančně odepsané nosiče Sojuz a Proton s dobrou kadencí letů a tím i nízkou cenou za start.
I oblíbená SpaceX asi jednoho dne zmolochovatí, zleniví, zdraží a její výkony spadnou do šedi standardních old-space korporací. Je třeba to sledovat a rozjet nové projekty s novou čerstvou krví, to je vše.
To je dle mě jeden z hlavních pilířů, který by nám měl pomoci nezabředávat do krizí čehokoliv.
Je současnou evropskou mantrou chyby opakovat a objevovat a zavádět chyby nové, takže nepochybuji o tom, že by se to nestalo.
citace:
Zopakujem.
Európa nemá problém s nosičmi, ale s nákladom ktorý by tie nosiče mali dopravovať.
Tak tu nejdříve na mnoha stranách brečíme, že již nelétá Ariane-5, Vega je odstavena, Sojuz neprůchozí, Ariane-6 ve velkém skluzu a pak teda napíšete, že Evropa nemá problém s nosiči? Uff.
Množství užitečných zatížení Evropské produkce je s lety zhruba stejné. Občas letí docela robustní a kvalitní vědecká mise, jede široká produkce geo-satů a nově i spousta nano a minisatů zejména z universit. To se prakticky nemění.
Evropské nosiče bývaly na světovém trhu konkurenceschopné a měly jeho velkou část pokrytou. S příchodem zahraniční konkurence a poklesu cen se tyto náklady prostě přesunuly tam. Pokud o ně chceme zabojovat musíme snížit cenu či nabídnout něco navíc. Můžeme i posílit své vlastní náklady, ale i zde platí to stejné - je třeba zlepšit poměr cena/výkon. Pak jich bude více.
Náklad můžete nadesignovat i vy svůj vlastní a vytvořit tak novou poptávku po EU raketách. Budete pak, ale ze svého akceptovat dané EU ceny, nebo to raději posadíte třeba v rámci Rideshare za 1 mil USD na Falcon?
Dále třeba můžete spolupracovat s lokální universitou a tlačit nějaký smysluplný kosmický projektík třeba tam.
To snad není žádný nedosažitelný a vzdušný zámek ani v CZ ani v SK.
Můžete přijít s vlastní originální myšlenkou pro kosmickou aplikaci, tu patentovat, licencovat a čekat až to nekdo za Vás zrealizuje.
Většina komentářů v tomto vlákně začíná sklouzávat v bezduché plkání a stěžování jako někde v hospodě, bez jakéhokoliv pokusu a náznak jak z toho nějak realisticky ven, a to je trochu škoda.
citace:Tak tu nejdříve na mnoha stranách brečíme, že již nelétá Ariane-5, Vega je odstavena, Sojuz neprůchozí, Ariane-6 ve velkém skluzu a pak teda napíšete, že Evropa nemá problém s nosiči? Uff.
Ja to tu opakujem, už celé roky.
citace: Většina komentářů v tomto vlákně začíná sklouzávat v bezduché plkání a stěžování jako někde v hospodě, bez jakéhokoliv pokusu a náznak jak z toho nějak realisticky ven, a to je trochu škoda.
Opakovanie matkou múdrosti. (že vraj)
Keď už sme sa ocitli, v tejto nešťastnej situácii.
Tak za to aby som spoluobčanom vysvetľoval, prečo treba vrážať dotácie do A6 atď.
Žiadam si..
Európsku pilotovanú vesmírnu loď a k nej vesmírny program. ArX - 12/6/2024 - 12:17
:)
Teď už bysme si hlavně měli my všichni tady přát, ať už to konečně vyjde s minimem odkladů té A-6.
A dále ať to někdo z těch prcků - RFA One, ISAR či PLD space brzy dotáhne k funkčnímu nosiči.
Je to třeba jako sůl, hlavně proto aby to obnovilo know-how, vychovalo teamy a namotivovalo i ostatní. Amen
alamo - 12/6/2024 - 13:25
@ArX
Predovšetkým by Európskej kozmonautike prospelo, zariadiť aby sa o ňu začalo zaujímať omnoho viac občanov. A potom jej začnú viac pozornosti venovať aj politici.
A práve k tomuto, je Európska pilotovaná loď, vhodná "páka".
Článok je bohužiaľ zamknutý, vidno iba titulok.
Ale v podstate to znamená, že ESA do budúcnosti ani žiadnych odborníkov ktorý by niekomu mohli radiť ako stavať rakety, vlastne ani nebude mať..
alamo - 12/6/2024 - 23:10
Bolo tu napísané.
citace:ESA má odborníky..
citace:Rolí ESA má být takovou firmu odborně mentorovat a pomáhat ji.
Problém je že ESA, funguje inak ako NASA. Ona je skôr reálne v praxi, čosi ako koordinačné centrum pre "malé" národné agentúry.
Vývoj rakiet ťahala hlavne francúzska CNES. A tá samotná, je po privatizácii podielu v Arianespace a jej premene na ArianeGroup, v podstate vybrakovaná. Hneď v prvom príspevku v tejto téme, je o tom článok.
Aby sa dalo reálne uskutočniť, to čo ste napísali, museli by ste najprv podporiť návrh. Aby ESA dostala poverenie a financie, na vybudovanie nejakého vlastného vývojového centra - pracoviska, obdoby Jet Propulsion Laboratory NASA. Kde by si takých odborníkov vychovala, prácou na nejakých pokrokových projektoch.
Aj keď by to nejaký reálny prínos, vytvorilo až po.. "pár" rokoch..
Bolo by to potrebné, lebo ESA momentálne nič také nemá.
alamo - 13/6/2024 - 00:24
citace 12.6.2024 - 12:17 - ArX::)
A dále ať to někdo z těch prcků - RFA One, ISAR či PLD space brzy dotáhne k funkčnímu nosiči.
Prečo SpaceX neponúka na predaj Falcon¹?
Lebo sa to nevyplatí. Rovnako ako LauncherOne..
Problém je, že tie malé nosiče ktoré stavajú sú nekonkurencieschopné.
Sú to iba "rozcvičky" pre stavanie čohosi väčšieho.
Aj Rocket lab, sa napriek všetkému úspechu s Electronom a horibilnej podpore od "spravodajskej a národnobezpečnostnej komunity", rýchlo snaží postaviť Neutron. Pretože Electron nie je rentabilný.
Tá "súťaž" čo budeme vidieť medzi našimi EU "newspace" startupmi, bude "zabíjačka", prežije len jeden. A bez nejakej dohody a spolupráce na celoeurópskej úrovni, to nedá ani ten jeden.
Hmm.. Nemôžem si pomôcť.. Asi takto..
[upraveno 13.6.2024 00:47]
Ervé - 13/6/2024 - 06:45
Electron je konkurenceschoopný, proto startuje tak často, a taky je ziskový, jinak by ho nedělali. Zisk je ale malý a nedá se moc zvýšit, spíš bude klesat s nástupem konkurence. Proto staví Neutron, chtějí větší program s větším obratem a většími zisky. Na Electronu získali spoustu zkušeností, které teď využijí (stejně jako SpaceX na Falconu 1 pro Falcon 9 a na Falconu Heavy pro Starship).
ESA měla IXV a má SpaceRider, k tomu několik dalších vývojových programů. Jenže zdrojů je málo.
Přesto alespoň přístup k databázím, zkušebnám a odborníkům by neměl být pro ESA problém zařídit.
Než se ale ESA rozhoupá, bude Neutron (motor Archimedes se od května začíná testovat), Nova (motory už se testují) a dostupný trh bude mít málo místa pro konkurenci z Evropy. Pořád je to ale aspoň šance na udržení se na špičce vývoje a provozu.
Elektron je cca 1000kg raketa "dry mass"
1kg uhlikoveho ramu na bicykel aj so ziskom stoji cca 700 eur/kg
Motory maju jednoduche, tie tiez tuto sumu nepresiahnu.
Otazka je elektronika, neviem akym drahym mobilom tu raketu riadia.
Ale samotna raketa, ak maju seriovu vyrobu nepredpokladam, ze presahuje milion eur
Startovali za 7mil., lebo museli umorit 100mil. vyvoj a nakrmit investorov
A dnes nema zmysel lietat lacnejsie, lebo viac startov by nebolo...
myslim si, ze v konkurencnom prostredi by vpohode lietali aj za tretinu.
A konkurencia by musela umorit svoj. 100mil. vyvoj v konkurencnych cenach... ...do toho sa nikto len tak nepohrnie...
Ervé - 13/6/2024 - 10:11
Pokud vznikne deset malých raket s cenou 10 mega za start a jedna s cenou 5 mega za start, tak většina z těch 10 raket moc dlouho v provozu nevydrží.
Snad brzo budeme mít kromě Electronu i Firefly Alpha, pak RFA One, snad i Vector-R. Problémy mají ABL Space s RS-1. Relativity Space snažící se o Terran R po neůspěchu Terran 1 je na podobné dráze jako Astra s jejím neúspěšným Rocket 3.3 a plánovanou Rocket 4 - na cestě k bankrotu.
Střední nosiče Neutron a Nova - uvidíme příští rok, kdy se ESA teprve bude dohadovat, co dělat dál. [upraveno 13.6.2024 10:17]
alamo - 14/6/2024 - 11:56
citace: SpaceX triumfuje: Európa zostala pozadu vo vesmíre!
Závislosť na drahých posilňovačoch na tuhé palivo, ktorá je politicky motivovaná a pramení z francúzskeho programu jadrových zbraní, situáciu ešte viac komplikuje. Táto technológia, ktorá môže byť ideálna na vojenské účely, sa považuje za čoraz viac zastaranú pre komerčné štarty satelitov. https://www.klamm.de/news/spacex-triumphiert-europa-im-weltraum-abgehaengt-69N6662f3d7c8d2690001fb57eb.html
Zaujímavý nemecký postreh.
LeeMer - 15/6/2024 - 10:34
citace: SpaceX triumfuje: Európa zostala pozadu vo vesmíre!
Závislosť na drahých posilňovačoch na tuhé palivo, ktorá je politicky motivovaná a pramení z francúzskeho programu jadrových zbraní, situáciu ešte viac komplikuje. Táto technológia, ktorá môže byť ideálna na vojenské účely, sa považuje za čoraz viac zastaranú pre komerčné štarty satelitov. https://www.klamm.de/news/spacex-triumphiert-europa-im-weltraum-abgehaengt-69N6662f3d7c8d2690001fb57eb.html
Zaujímavý nemecký postreh.
... jenže ty boostery na tuhá paliva Evropa (zde reprezentovaná Francií) má hotové. ;-)
Ostatní technologie jsou v pozici holuba na střeše .... ;-)
Ervé - 16/6/2024 - 20:46
citace 16.6.2024 - 20:34 - Jan Baštecký:
citace 14.6.2024 - 11:56 - Slavomír Fridrich:
citace: SpaceX triumfuje: Európa zostala pozadu vo vesmíre!
Závislosť na drahých posilňovačoch na tuhé palivo, ktorá je politicky motivovaná a pramení z francúzskeho programu jadrových zbraní, situáciu ešte viac komplikuje. Táto technológia, ktorá môže byť ideálna na vojenské účely, sa považuje za čoraz viac zastaranú pre komerčné štarty satelitov. https://www.klamm.de/news/spacex-triumphiert-europa-im-weltraum-abgehaengt-69N6662f3d7c8d2690001fb57eb.html
Zaujímavý nemecký postreh.
... jenže ty boostery na tuhá paliva Evropa (zde reprezentovaná Francií) má hotové. ;-)
Ostatní technologie jsou v pozici holuba na střeše .... ;-)
Jenže díky ceně jsou rakety používající tyto reálné motory k ničemu. Nikdo je nechce, dokud to není vládní tlačenka.
alamo - 16/6/2024 - 21:30
citace:Nie je pejoratívne dodať, že – najmä vo verzii PPH – by Ariane 6 bola v konečnom dôsledku „ nízkonákladovým “ odpaľovacím zariadením , jednoduchším, modulárnejším, dopĺňajúcim Vegu. Ariane 6 sa zdá byť viac v súlade so všeobecným vývojom trhu s nosnými raketami, ktorý menej naháňa zvýšenie výkonu ako zníženie nákladov. V dôsledku toho sa zdá, že Ariane 6 pravdepodobnejšie zachráni verejné financie európskych štátov, ktoré si želajú znížiť alebo nakoniec zrušiť verejnú podporu na prevádzku svojich nosných rakiet.
Poznámka.. Existujú k tomu aj paralelné predstavy.
"Fire on the sky" ktoré presadzuje US letectvo. "air launch".
Bohužiaľ v USA prím vo verejných výdavkoch a vplyve, aj keď sa to nezdá, stále hrajú námorníci.
Preto sa nič s tých, sci fi hračičiek nepodarilo presadiť. https://www.thespacereview.com/article/1591/1
Trochu sa to tam teraz láme. V prospech letectva. Mohlo by to mať zaujímavé následky.
.. https://www.airandspaceforces.com/2025-budget-air-force-army-navy-comparison/
Hmm..
Tak.. By som počkal, s rozhodovaním o tom ako "progres" má vypadať.. [upraveno 17.6.2024 00:22]
zaujimave, ako sa ten Air Launched Sortie Vehicle podoba na sovietsky MAKS
alamo - 17/6/2024 - 05:26
@Martin Jediny
Zaujímavejšie je, že pred tými desaťročiami sa do každého toho konceptu, snažili narvať kokpit a v ňom pilota.
Ale keď sa tá "najdrahšia súčiastka" odstráni, začne celá tá vojenská matematika okolo toho vypadať inak.
alamo - 27/6/2024 - 14:20
Eric Berger sa zamyslel, nad niektorými výrokmi predstaviteľov európskeho raketového priemyslu, kedysi k nosiču SpaceX F9 a dnes k Starship.
Americký komentátor Eric Berger, začína to dianie u nás v Európe komentovať akosi explicitne.
citace: Prečo to urobili?
Je ťažké úplne pochopiť motiváciu Eumetsat v tomto rozhodnutí. S najväčšou pravdepodobnosťou tam boli nejaké obavy týkajúce sa načasovania a spoľahlivosti. Satelit MTG-S1 mal odštartovať pri treťom lete rakety Ariane 6, misia bola nominálne naplánovaná na začiatok roku 2025. V tomto časovom pláne by sa satelit veľmi pravdepodobne dostal do vesmíru rýchlejšie, ako by sa inak dostal teraz na Falcon 9. .
Keďže sa však tento 4-tonový satelit dostane na geostacionárnu obežnú dráhu, bola by to prvá misia, ktorá by vyžadovala použitie výkonnejšej verzie rakety Ariane 6. Namiesto použitia dvoch posilňovačov rakiet na tuhé palivo používa táto verzia rakety „64“ štyri zosilňovače rakiet na tuhé palivo. Zdá sa pravdepodobné, že predstavitelia Eumetsatu mali obavy, že časová os tohto štartu sa predĺži, a možno aj určité obavy týkajúce sa zabezpečenia misie, ide o prvý štart rakety Ariane 64.
Ja mám podozrenie, že tá minuloročná toľko oslavovaná dohoda v Seville, o dotáciách a cene za A6 zavŕzgala ako dvere od márnice.
Eumetsat sa síce volá Európska, ale vznikla dávno pred úniou, je to medzivládna organizácia rovnako ako ESA, nepodlieha Európskej komisii ani sa nemusí riadiť jej politikou. https://en.wikipedia.org/wiki/EUMETSAT
Hlasovacie práva sú zrejme rozdelené podľa výšky členského príspevku.
Takže členovia nespokojný s cenou za A6, mohli s ľahkosťou prehlasovať "Sevillských" a dať prednosť nižšej cene.
alamo - 5/7/2024 - 16:14
citace:Koncom júna Eumetsat zvolal zástupcov 30 členských štátov svojej rady, najčastejšie šéfov meteorologických agentúr, aby sa ich spýtal, čo chcú robiť. Odvolaním sa na „výnimočné okolnosti“. Sú to: SpaceX vyvinul tlak na agentúru. Spoločnosť garantuje lacný let na jún 2025, ak sa podpíšete do 30. júna. V opačnom prípade americký operátor avizuje dodatočné náklady vo výške 300 miliónov eur. Aspoň sme ubezpečení, že stará komerčná konkurencia medzi Falcon 9 a Ariane 5 je s príchodom Ariane 6 dobre obnovená...
Hlasovanie bolo veľmi tesné a priklonilo sa na stranu SpaceX. Šéf Eumetsat Phil Evans uvádza „čisto technické dôvody“ a bez politických postranných úmyslov. SpaceX ponúkla lacnejší let na osvedčenej nosnej rakete, teda menej riskantnej ako nová európska nosná raketa. Dva argumenty, o ktoré sa Eumetsat mohol oprieť, verí poslanec Christophe Grudler v mene obrany európskeho vesmírneho priemyslu.
Satelit MTG-1S vo výstavbe v Thales Alenia Space a OHB je však jedinečný model. Z ekonomických dôvodov spoločnosť Eumetsat postavila iba jeden, pričom zvyčajne vytvárame pár, aby sme mali redundanciu. Okrem toho, aby satelit dosiahol svoju obežnú dráhu s A62, musel by čerpať z vlastných zásob paliva, čo by mohlo obmedziť jeho životnosť.
A takto sa Eumetsat rozhodol zaplatiť americkému miliardárovi Elonovi Muskovi za vypustenie satelitu financovaného európskymi daňovými poplatníkmi v čase, keď ten istý daňový poplatník investuje do novej nosnej rakety: Ariane 6.
Takže shrnutí těch nesmyslů - Ariane 62 není schopná satelit vynést na požadovanou orbitu, musely by pomoct motory satelitu a zkrátit životnost. Navíc není jistá spolehlivost, a navíc zákazník riskoval a postavil jen jeden satelit. Ariane 64 je bůhví kde v budoucnosti, bez jakýchkoliv záruk. Takže Falcon 9 od SpaceX je v podstatě jediná volba se zárukou startu. Jestli dostali nabídku na dobrou cenu s termínem do 30.6., tak se asi mohli přetrhnout, aby to stihli.
alamo - 5/7/2024 - 20:44
@Ervé
Plus to, že satelit by bolo treba poistiť. A pre A6 ktorá ešte ani neletela, by tá taxa ktorú by bolo treba poskytovateľom poistenia zaplatiť, bola podstatne vyššia než na F9.
Politici ktorý dojednali dohodu v Seville, na to akosi nemysleli.
Asi sa zabudli poradiť s odborníkmi.
Tesarakt - 5/7/2024 - 21:26
Když se každý dotační projekt chýlí ke svému dokončení a mají se skládat účty, tak marketing, který celý projekt táhnul od začátku, ho na závěr potopí, když musí vylézt na trh s produkční cenou za 1 kg a kolik kg jsou schopni na požadovanou oběžnou dráhu danou raketou dostat.
No a porovnání těchto dvou hodnot s konkurencí umí asi každý...
Takže - nový, úžasný, jedinečný, vysoce vyspělé konstrukce, 3D modeling, kryogenní, vysokootáčkový, turbootáčkový (pokud něco chybí, doplňte) - ve výsledku zastaralý a totálně neefektivní šrot.
A kolik ten motor váží (a to ještě bez uchycení na samotnou raketu), tam radši v prospektu ani nedali.
Co jsem zjišťoval, tak by to mělo být v prázdné váze 1.686 kg, ale pak nechápu, proč všude je 1.800 kg.
A prý je ten Falcon 9 politický ústupek, Indie jim prý dala ještě lepší cenu (bez záruky).
Ervé - 7/7/2024 - 10:25
Tak je to jenom update motoru Vulcain z Ariane 5.
Historie nás naučila, že není dobý nápad cpát kyslíkovodíkový motor do prvního stupně, protože je to drahé a obtížně se to obsluhuje. Že se Arianespace a ESA nepoučily, je jejich chyba.
martinjediny - 7/7/2024 - 15:27
citace 5.7.2024 - 21:26 - Tesarakt:Když se každý dotační projekt chýlí ke svému dokončení a mají se skládat účty, tak marketing, který celý projekt táhnul od začátku, ho na závěr potopí, když musí vylézt na trh s produkční cenou ...
Kazdy vie, ze vodikovy motor ma fantasticke Isp (4200vs3110) nedosiahnutelne inym spalovanym palivom. (ak nejdeme na extremne chemikalie)
A sucasne kazdy vie, ze ma mizerny pomer tah/hmotnost 73 vs 150
J2 vs Merlin_1D
spalovaci pomer 5,5:1 vs 2,7:1 je sice v "prospech" vodika, ale hustota vodika je mizerna a naviac je vodik kryogenny, takze i vodikove stupne su rozmerne a tazke.
vysledok hmotnosti je, ze vodik bez urychlovacich stupnov nelieta.
Vyznam ma ak vodikovy motor neriesi gravitacne straty ani odpor atmosfery. Inak si pomaha boostrami.
medzikrok je metan.
ani ja nechapem, preco sa ESA drzi vodika...
...teda az na fakt ze vodikove hospodarstvo maju na FG vybudovane. [upraveno 7.7.2024 15:28]
alamo - 11/7/2024 - 13:06
citace 7.7.2024 - 15:27 - Martin Jediny:ani ja nechapem, preco sa ESA drzi vodika...
Čosi ako stručné vysvetlenie, dal Tomáš Přibyl v tomto článku.
citace:Start Ariane 6 – kterak evropská kosmonautika dosáhla úrovně Severní Koreje
Do hry o raketu NGL (Next Generation Launcher, jak se tehdy nosič označoval) vstupovala celá řada dalších faktorů. Stávající hráči (ať je řeč o státech, nebo firmách) se v maximální míře snaží zachovat stávající programy a technologie, noví naopak cítí příležitost a snaží se při přerozdělování získat co nejvíce pro sebe. https://www.idnes.cz/technet/vesmir/ariane-6-esa-vesmir-start.A240710_114908_tec_vesmir_alv
V Európe, v tej dobe, keď sa o dizajne A6 rozhodovalo, nijaký new space noví hráči neexistovali [upraveno 11.7.2024 13:16]
martinjediny - 11/7/2024 - 22:59
citace 11.7.2024 - 13:06 - Slavomír Fridrich:
Čosi ako stručné vysvetlenie, dal Tomáš Přibyl v tomto článku.
citace:Start Ariane 6 – kterak evropská kosmonautika dosáhla úrovně Severní Koreje...
to ja asi taka kravina, ako ked pochvalime futbalistov z hornej dolnej, ze superovi v domacej lige nastrielali 14 golov, cim vysledkovo vysoko prekonali anglicku reprezentaciu na medzinarodnom turnaji...
alamo - 13/7/2024 - 05:44
Vidím v tom článku za zavádějící, že se vydává návrat prvního stupně za velký pokrok, ale je to zase jen o řešení finanční rovnice, protože ta záchrana toho modulu stojí palivo, které se dost draze vyveze nahoru.
V SSSR/Rusku by to mělo význam u rakety N1 (a nějaké spekulace jsou, ale zase to může být jen politika bez reálného základu), ale pro ně je - zatím co jsem měl možnost slyšet z různých úst a zdrojů - výhodnější mít stabilní výrobní linku a práci pro lidi a šrotovat spadlé věci na zem (především z hlediska materiálů), kde na to už mají dlouhodobé efektivní postupy, zatímco lovení z moře je problematické a mořská voda dělá svoje.
Pro SpaceX jsou asi výrobní náklady na motory vysoké a mají jich velký počet (jako u N1), tak ta rovnice hovoří pro jejich zachránění, zvláště když startují z Boca Chica v Texasu nad moře.
Paradoxně je prý ze všeho nejdražší aerodynamický kryt, který končí na VLO a tam už to není snadné dostat dolů (můžete popřemýšlet, jak jej zachránit, nejen Musk to přivítá).
Zatím se mi ze všech konceptů opakovaných řešení líbí levný demonstrátor MIG-31D - v testu MIG-31I (představte si místo něj třeba TU-160 M2, kdy do něj nacpete 4 rakety délky 11,28 m, šířky 1,92 m a výšky 2,00 m a s celkovou hmotností 45 tun, kterak rychle a levně dopravíte zásoby k ISS) s raketou (o délce cca 5,5 m růměru cca 1 m a váze cca 4 tuny), kterou vypustí po vhodné rychlosti do vesmíru a sám se vrátí zpět, dotankuje, naloží další a v řádu hodin je připraven znovu.
Bohužel dnes vypouští úplně jiné rakety a jiným směrem...
kopapaka - 13/7/2024 - 19:36
Vážně?
Rusáci toho nakecají- a jediný výsledek z jejich strany byl křídlatý pomocný stupeň k Energii, respektive jeho maketa.
Jinak SpaceX to asi má dobře spočítané, když jim to funguje. O drahých motorech to nebude, F9 má motory celkem jednoduché a jejich výrobu relativně dost zautomatizovanou.
Nechápu poznámku o krytech, vždyť SpaceX je běžně zachraňuje a opakovaně používá...
První stupeň ve formě pilotovaného letadla je problematický- právě proto, že je tam posádka. Navíc běžná letadla nejsou moc dobrý první stupeň- osobně si myslím, že by to chtělo stroj, který by měl i raketový motor. Prostě něco jako zjednodušený Skylon- s kerosenovými motory, který by byl suborbitální a při vynášení družice by prostě před vrcholem dráhy odhodil družici s malým horním stupněm. Už by nepotřebovala kryt... To by mělo smysl- pro ESA i třeba jako mezistupeň před plně funkčním SSTO.
admin - 13/7/2024 - 21:37
citace:aerodynamický kryt, který končí na VLO a tam už to není snadné dostat dolů (můžete popřemýšlet, jak jej zachránit, nejen Musk to přivítá)
A ano, Rusové zatím nic dlouho neukázali z toho co slibovali, otázkou je, zdali to bylo spojené s Rogozinovou érou, nebo je to systémová záležitost po rozpadu SSSR, z které se ještě minimálně generaci nevyhrabou.
Když se člověk podívá na další evropské stavitele raket, moc toho zatím není. Isar Aerospace Spectrum zatím plány a neustálé odklady, mají otestovaný motor, ale ne kompletní první stupeň.
Miura 5 od PLD vývoj pokračuje, start ale sklouzl až do roku 2026.
Orbex Prime se snaží, první start snad už 2025. Vzhledem k nízké nosnosti je tu ale velké riziko - nedostatek nákladů. https://spacenews.com/orbex-working-towards-2025-first-launch/
alamo - 23/8/2024 - 17:58
Konštrukcia a stavba rakiet je náročná, pravidelne pri nej dochádza k prekročeniam nákladov, omeškaniam, aj tým explóziám.
To sú všeobecne známe, prijímané a chápané fakty.
Človek by však očakával, že Európa špeciálne bude excelovať aspoň v tej organizácii byrokracie okolo toho. Napríklad, v stavbe nových kancelárií pre ešte viac úradníkov.
Ale bohužiaľ, aj to začína haprovať.
Týždeň starý článok, ktorý to dokazuje.
citace:https://euractiv.cz/section/prumysl-a-inovace/news/tendr-na-dostavbu-sidla-vesmirne-agentury-v-praze-se-komplikuje/
Praha zrušila výběr stavební firmy PORR v tendru na dostavbu budovy Nová Palmovka v Praze 8 na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Původní usnesení o výběru dodavatele dnes zrušili radní kvůli nutnému přezkumu námitek, které k tendru dorazily.
„Závazek předání rekonstruované budovy nájemci v roce 2026 se nyní stává prakticky nedosažitelným a městu bohužel hrozí ostuda už i na mezinárodní úrovni,“
To je už "matka všetkých kríz". [upraveno 23.8.2024 18:03]
martinjediny - 29/8/2024 - 10:27
kopia z ineho vlakna:
citace 29.8.2024 - 07:14 - Václavík Michal:... SpaceX nijak nelimituje hmotnost družic vypouštěných v rámci jejího obchodního programu SmallSat Rideshare Program. Resp. jediným omezením je nosnost připojného bodu na adaptéru, která je 831 kg. Těch 50 kg je limit pro fixní cenu 300000 USD. Viz základní podmínky: "$300k for 50kg to SSO with additional mass at $6k/kg. Affordable rates also available to Mid-Inclination LEO, GTO, and TLI."....
...existuje nejaky ekvivalent ponuky pre Vegu, alebo Ariane? alamo - 24/9/2024 - 13:14
citace:Európa spúšťa svojho prvého vesmírneho komisára priamo do šrotu
Napriek tomu, že Andrius Kubilius nemá veľa skúseností s vesmírom, predpokladá sa, že bude riadiť politiku EÚ v oblasti rakiet a satelitov.
si vtipný 
. 
