Témata: Aditya-L1

LeeMer - 1/9/2023 - 18:49

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1697652222530654605

LeeMer - 2/9/2023 - 08:27

V 08:20 SELČ odstartovala ze vzletové rampy SLP na kosmodromu Šríharikota nosná raketa PSLV-XL s indickou kosmickou observatoří Aditya-L1 (Aditja-L1). Jejím cílem je pozorování Slunce po dobu minimálně pěti let z Lagrangeova bodu L1 soustavy Slunce-Země. Aditja-L1 se od čtvrtého stupně nosné rakety oddělí 63 minut a 20 sekund po startu na parkovací oběžné dráze s očekávanou výškou perigea 235 km, apogea 19500 km a sklonem 19,2° vůči rovníku. Sonda pomocí vlastního pohonného systému opakovaně zvýší excentricitu oběžné dráhy. Následně se vydá na přeletovou dráhu do Lagrangeova budu L1, kam dorazí přibližně 109 dní po startu (20. prosince 2023). Obíhat bude po tzv. halo oběžné dráze s periodou ~178 dní. Její „rozměry“ jsou 1340000 × 418000 × 240000 km. Observatoř Aditja-L1 o startovní hmotnosti 1481,7 kg je pravděpodobně postavena na základě družicové platformy SBB-2 (jiné zdroje odhadují platformu na I-1K). Pohonný systém tvoří hlavní motor o tahu 440 N a dvě čtveřice motorků s tahem po 0,2 a 1,0 N. Na palubě se nachází sedm vědeckých přístrojů. Čtyři (VELC, SUIT, SoLEXS a HEL1OS) jsou určeny k pozorování Slunce a tři (ASPEX, PAPA a MAG) k měření kosmického prostředí v okolí observatoře Aditja-L1. Jádro vědecké mise tvoří dalekohledy VELC a SUIT. Přístroj VELC je koronograf o průměru apertury 148 mm umožňující studium sluneční koróny od 1,05 do 3,00 R☉. A to na emisních čarách 530,3 nm (Fe XIV), 789,2 nm (Fe XI) a 1074,7 nm (Fe XIII) při spektrálním rozlišení 2,8 pm, 3,1 pm a 20,2 pm na pixel. Pro viditelnou oblast jsou použity tři sCMOS detektory (třetí je pro 500,0 nm), pro infračervenou jeden InGaAs detektor. S hmotností 176 kg a také svými rozměry jde o největší vědecký přístroj na kosmické observatoři Aditja-L1. Druhým klíčovým přístrojem je ultrafialový dalekohled SUIT s aperturou 140 mm. Ten využívá kombinaci 11 širokopásmových (od 11 nm do 58 nm) a úzkopásmových (od 0,1 nm do 1,0 nm) filtrů pro pozorování Slunce v blízké infračervené oblasti 200 až 400 nm. Pozorování Slunce v rentgenové oblasti zajišťují spektrometry SoLEXS a HEL1OS. První pokrývá energetickou oblast od 1 do 30 keV se spektrálním rozlišeném lepším než 250 eV. Vybaven je dvojicí identických detektorů, avšak s jinou aperturou. Spektrometr HEL1OS pokrývá energetickou oblast od 10 do 150 keV kombinací dvou detektorů. Dva CZT (CdZnTE) detektory pro energie 20 až 150 keV a jeden CdTe detektor pro energie od 10 do 40 keV. Přístroj ASPEX sestává ze dvou spektrometrů (SWIS a STEPS) pro měření iontů slunečního větru a vysoce energetických částic až do 5 MeV. Doplňujícím přístrojem je PAPA pro studium složení a energetickém zastoupení částic ve slunečním větru (od 0,01 do 25 keV). Posledním přístrojem na palubě kosmické observatoře Aditja-L1 je magnetometr s dynamickým rozsahem ±65 nT. Ve skutečnosti jde o dva tříosé fluxgate magnetometry, které budou namontovány na šestimetrovém nosníku. Jeden magnetometr bude na jeho konci, druhý uprostřed. Hlavním cílem mise je studium koróny Slunce a zejména dynamiky výronů koronální hmoty v blízkosti fotosféry v oblastech pod 2,00 R☉. Především ve viditelné a infračervené oblasti je málo prozkoumaná a pozorování je málo.