MEK příspěvek #3027

Neznám poslední vývoj okolo budoucnosti ISS ani jestli už se dohodli Rusové
s Američany ohledně financování letů ke stanici.Osobně si myslím,že zakonzervování nebo dokonce konec ISS nehrozí.Vypadá to,že Rusové jsou schopni
zabespečit nezbytný provoz stanice v pilotovaném režimu podobu zastavení letů
STS.Obnovení amerických letů STS ke stanici je nutnost daná zaprvé:značnou rozestaveností samotné stanice,zadruhé:velkým množstvým zainteresovaných států
a zatřetí většina zbývajících dílů je buď hotova nebo před dohotovením a něčím jiným než raketoplánem se na dráhu nedostane (i když jistá možnost vynést některé díly klasickou raketou existuje)natož připojení a montáž na ISS.

MEK příspěvek #3462

Nemáte pocit, že by současná roztržka mezi spojenci a Ruskem mohla ohrozit budoucí plány kolem ISS?
Jinak nechávám pracovat svoji obrazotvornost, co by všechno mohla za ty peníze nalité do iráckého konfliktu NASA zrealizovat. Dnes dal například Bush kongresu ke schválení návrh na zvýšení výdajů na válku o cca 72 mld$.

MEK příspěvek #3465

Dva lety na Mars + vývoj v piesku

MEK příspěvek #3466

Nemyslím, že by válka v Iráku nějak podstatně ovlivnila činnost NASA. Snad jen že její pracovníci si o tom každé ráno povídají.
Spíše bych byl rád, kdyby se zhola vyšetřovací komise pokud možno na nějaké pravděpodobné příčině havárie, 100 procentně to nebudou moci říci nikdy a začali opět na podzim létat do vesmíru.
A i díky tomu budou rusové nahraní se svými finančními požadavky.
Američané si dají setsakramentský pozor, aby se o nich neříkalo, že zaostávají ve vesmíru technologicky, protože nemaj pilotovaný program.

MEK příspěvek #3467

Já se obávám, že politická roztržka mezi Bushovou administrativou a Ruskem bude opravdu velká a že to poznamená spolupráci kolem ISS fatálně, takže, pokud finančně nezaskočí u ISS Evropa nebo Japonsko, může projekt ISS i zkrachovat. Samozřejmě, že i ke škodě USA. Politikům o kosmonautiku jako takovou nijak nejde :-(. Dodatečné finanční požadavky Ruska jsou pochopitelné, protože je nutno nahradit aspoň minimálně lety raketoplánů.

MEK příspěvek #3468

ISS snad nezkrachuje, spíše se obávám ,že se zastaví její výstavba úplně a kolem Země bude kroužit stávající torzo. Začátek 21 století hold kosmonautice nepřeje.

MEK příspěvek #3469

Já mám z války v Iráku velmi špatný pocit a zdá se mi, že i situaci kolem ISS dost zhoršuje. Doufám, že stavba i provoz ISS bude pokračovat, ale obavy z problémů mám velké.

MEK příspěvek #3470

***** ISS snad nezkrachuje, spíše se obávám ,že se zastaví její výstavba úplně a kolem Země bude kroužit stávající torzo.

To torzo by tam zas až tak dlouho nekroužilo. Ono by poměrně brzy následovalo osud Skylabu a Miru a navrátilo by se v troskách na matičku Zemi.
Milan

MEK příspěvek #3471

Hawk měl zřejmě na mysli obydlené, zásobované a provozované "torzo". Mě se ISS líbí i v tomto stavu a nepovažoval bych za takovou hrůzu, kdyby se ISS nedostavěla kompletně. Předpokládám však, že pokud už zůstane v provozu (obydlena), tak se dostaví. Nevidím žádný důvod ji nedostavět.

MEK příspěvek #3472

Samozřejmě....
o tom se hovořilo nyní ve Valmezu. Pokud se do roka a snad dne nepodaří dát Shuttle dohromady-pak šance na záchranu stanice budou nulové. Vyplývá to z mnoha faktorů-finance,které doslova žere válka v Iráku,výrobní kapacita Sojuzů a Progresů a také jejich možnosti. Zatím se plánuje pokud jsem dobře poslouchal a je mi tak známo 2x let Sojuzu a 4x Progress. Přičemž Progress bude sloužit hlavně jako tahač a bude stanici dostrkovat do přijatelné výše. Sojuzy budou pouze dvojčlenné a na místo třetího kosmonauta bude intalován drobný potřebný náklad. Nyní jsou na hoře tři hoši a ti budou asi 8.dubna vystupovat ven-EVA,pro potřeby max.možné míry oprav potřebných pro chod stanice. Budouli dva na palubě a ti zde mají setrvávat v 1/2 ročních směnách je velmi riskantní EVA,třetí vždy musí posádku zabezpečovat zevnitř stanice.
Stejně tak doufám jako Milan,že vše dobře dopadně.,abychom o stanici nepřišli.Pokud by se tedy stalo,že se v důsledku nedostatku financí stanice defakto pohřbí v rámci důležitosti vyhrát válku ,pak kosmonautika USA spadne na nějaký čas na kolena.
Zravím
Daniel

MEK příspěvek #3473

IMHO nehrozi kolaps am. kosmonautiky z duvodu financi. Jedine kdyby zcela zastavili kosmonautiku a rozpustili NASA, tak to bude mit nejaky vetsi efekt pro finance. A to je dost nepravdepodobne.
Zajimala by me situace, kdy by amici vyhodili z projektu rusaky. Co vsechno je jejich? Jak a kdy by mohli zcela nahradit rusaky v programu(ATV?).
Vubec bych se nedivil, kdyby neco takoveho amici udelali po tom co se dozvedeli, ze rusaci s vedomim politicke spicky prodavali do Iraku systemy Kornet.
http://www.military.cz/obnova/kornet.htm

MEK příspěvek #3474

Amíci mohou vyskakovat jako čertíci z krabičky, ale vyšoupnout rusáky je nemožné. Je tam spousta jejich technologií, které zatím američané nevyzkoušeli a mimochodem smlouvy se musí dodržovat.
A pro rusáky je prodej kornetů stejný kšeft, jako pro amíky stingery do Afganistánu...

MEK příspěvek #3475 - reakce na příspěvek #3474

Myslim ze tehdejsi situaci v Afganu se neda srovnat s nynejsi situaci v Iraku. Mimo jine byla doba studene valky. Dneska bych ocekaval, ze Rusaci nepujdou proti amikum...
Smlouva, nesmlouva, kdyz nedaji rusakum dalsich 50M$, tak rusaci muzou lehce skoncit. Ma vubec Rusko svuj vlastni kosmicky vyzkum financovany vlastnimi penezi? :-)

MEK příspěvek #3476

Pár bodů k předchozím příspěvkům:
* Rusové si svůj podíl stanice financují od začátku sami. Jediné na co jim američani trochu přispěli byl modul Zarja (tuším 400 mil USD; to je tolik, co dříve stál jeden start raketoplánu; pro američany to byla směšná částka za kterou by postavili akorát tak holé torzo nějakého modulu - proto tuto částku považuji jako "symbolický" příspěvek.)
* Rusové vložili do stanice mnohem více potřebných technologií, aby američani byly schopni vůbec dlouhodobě na stanici fungovat. Dostali za to něco?
* Abych nezapomněl jeden důležitý fakt. Rusové se bez američanů obejdou, američané bez rusů ne.
* Co se týče časových termínů, tak v tomto směru se na američany nedalo nikdy spolehnout - vše se neustále odkládalo. To platí i pro ISS. Myslím, že američani byly velmi rádi, že rusové měli zpoždění s prvním startem - tenkrát to měli na koho svést. Což při pozdější výstabě ISS tuto možnost již něměli (viz postupné revize harmonogramu stavby ISS, především ta poslední před Columbií).
* Příspěvek Rusku "směšných" 50 mil USD na provoz stanice? Jenom ze slušnosti by měli američané sami nabídnout nějaký příspěvek za to, že se rusové snaží udržet stanic v chodu.
* Já osobně jsem byl od počátku proti společné stanici. Důvod byl, že jsem chtěl, aby na oběžné dráze byly dvě stanice a ne jenom jedna. Když tak zpětně uvažuji byly by američani vůbec sami schopni stanici postavit a udržet v provozu? Asi ne.
* Já bych na rozdíl od Martina naopak vyhodil z projektu američany z důvodu nedodržování smluv. Pak by se musel najít způsob, jak dopravit na stanici japonské a evropské komponenty. Ale protože rusové smlouvy dodržují více než američani, tak k tomu nedojde. O tom, že se američani moc netrápí se smlouvami svědčí i Irák. Moc mě mrzí, že politici v naší zemi v dřívější době se skákali podle toho, jak se písklo z Ruska a dnes se skákají podle toho, jak se pískne z USA bez ohledu na to, zda je to zákonné nebo protizákonné (a samozřejmě bez ohledu na názory občanů).

MEK příspěvek #3477

Ano, souhlasím s Vl.Říhou.
Faktem je, že Rusové mají s orbitálními stanicemi bohaté zkušenosti a své moduly jsou schopni dopravovat na orbitu raketami Proton a Sojuz.
USA mají zkušenost pouze se Skylabem, který nedokázali udržet v 70.letech na oběžné dráze...
Stanici Freedom nedokázali v USA v 80.letech prosadit a sami financovat.
Další zkušenosti s orbitálními stanicemi opět nabývali Američané v 90.letech na Miru.
Nedávno v Brně údajně pronesl V.Sevasťjanov, že Rusové nehodlají na ISS uklízet záchody....Takže ještě bude zajímavý vývoj kolem ISS.
Mimochodem nejsou zatím známé případy odchodu astronautů od NASA s tím, že už většina z nich nemá šanci v nejbližších letech letět? Mimochodem jsem zvědav kdo z Američanů se nyní posadí do raketoplánu při jeho dalším letu.(bude vůbec další let - nějak mi připadá, že ty informace mizejí a s vyšetřováním to taky moc nevypadá....).
Co se týká Iráku, tak to zatím pro USA vypadá dost bledě....faktem je, že ropné trhy jim válku zaplatí, ale ....nebudou to tam (v Iráku) mít jednoduché.
S pozdravem
M.Filip

PS.: Jak zde je napsáno v některém z předchozích příspěvků : začátek XXI. století kosmonautice nepřeje nic dobrého....

MEK příspěvek #3480

Dovolím si tvrdit, že jiné státy (včetně nás a USA) v minulosti pomohly Iráku postatně více nežli rusové. Sadám byl takové nehodné dítě, které si dělá co chce a neplatí.
ISS je naopak příliš velký projekt, aby ji nějaké malichernosti s kornety mohly zastavit. Mimochodem, rusové jsou schopni vynést protonem všechny moduly, které amíci postavili, takže v tom problém nevidím. A amíci by teď měli mít novou generaci raket o stejné nosnosti, jako proton. Jde spíše potom o přiblížení, které není jednoduchou záležitostí.

MEK příspěvek #3481

Jinak samozřejmě souhlasím, že rusové amíky předběhli v kosmických stanicích o cca 15 let a chtějí si to nechat zaplatit.
Z historie- saljut 1,2-nepovedlo se stykování, shořely.-rok 1972,73
saljut 3,4,5-(almazy) vojenské, především špionážní-není přesně známo, co všechno prováděly- rok 1975,6,7
saljut 6- první civilní, přistál Remek aj.
saljut 7- známé je oprava Musabekova, který k němu přistál, i když byl neřízený
saljut 8-MIR-1. komplexní stanice- provoz 15 let

Američané naproti tomu měli krom skylabu ve vesmíru jen krátkodobé pobyty pomoci raketoplánu. To je na vesmírnou mocnost jejich kalibru poněkud málo.

Dovolím si tvrdit, že Rusové byli hlavním motorem vesmírného výzkumu a amíci byli v závěsu až do památného přistání na měsíci.
Z pohledu letu na Mars na Rusy ale stále ztrácejí, protože nemají svůj systém dlouhodobého udržování životních podmínek ve vesmíru.

POkud jsem se v něčem spletl, tak mne prosím opravte.
Dík PV

MEK příspěvek #3482

Ke zprávě 3481 P.Vojvodíka:
-Saljut 1 DOS-1 byl po nehodě Sojuzu 11 stažen z oběžné dráhy a řízeně zanikl.
-Saljut 2 - OPS-1 Almaz - zřejmě došlo k výbuchu na stanici a poté stanice zanikla
-Saljut 3 a Saljut 5 - OPS-2 a OPS-3 Almaz - vojenské stanice - hlavně dálkový průzkum Země
-DOS-2 (122) výbuch Protonu při startu
-Kosmos 557 DOS-3 brzký zánik - zřejmě havárie
-Saljut 4 DOS-4 - vcelku úspěšně využitá stanice
-Saljut 6 DOS-5 - na tehdejší dobu velmi dobře využitá stanice + modul Kosmos 1267
-Saljut 7 DOS-6 - taktéž velmi dobře využitá stanice + moduly Kosmos 1443 a Kosmos 1686
-Mir - OK + 5 modulů - předčila všechny úvahy o životnosti orbitálních stanic. Nebýt nedostatku financí či zájmu byla by stanice na dráze dodnes. Byla vlastně zlikvidována na úkor stavby ISS a nyní je ISS v .....

Američané provozovali pouze Skylab v r.1973-1974....a nyní ISS, kde hlavní moduly vypustili Rusové Protony.....+Pirs+Progresy+Sojuzy

A o pilotovaném letu na Mars nemá smysl za dnešního stavu kosmonautiky vůbec uvažovat.....
Navíc, jak je to s tou vysokou radiací na Marsu a v jeho okolí.....??

S pozdravem MF

MEK příspěvek #3483

Díky za upřesnění.
S tou radiací bych to neviděl o moc černěji nežli jinde ve vesmíru. Samotný Mars pokud je mi známo nevyzařuje něco nebezpečného. Samozřejmě bohatě stačí proudy částic ze Slunce.

MEK příspěvek #3484

K te radiaci bych mel poznamku. Na Marsu je to o hodne horsi nez "jinde" ve vesmiru. Tim jinde je totiz mysleno bezprostredni okoli Zeme, protoze 99.9% casu vsichni astronate travi na LEO. Zeme vsak disponuje relativne velmi silnym magnetickym polem, ktere chrani nejen zivot dole na zemi, ale i kdyz jiz mene i ten na LEO. Nerozdil o toho u Marsu nic takoveho nemuzeme cekat, protoze pokud vim, jeho mag. pole je nepatrne pokud vubec nejake, a to uz ani nemluvim o podminkach behem cesty, ktera by konvenci raketou stejne trvala nejdele z celeho vyletu. Pokud to shrnu, tak za letu k Marsu a pobytu na nem dostanou hygienicky pripustnou celozivotni davku astronaute za cca 8 mesicu (za predpokladu prumerne slunecni aktivity a bez specialniho stineni obytnych prostor) a to uz je problem, protoze predpokladana doba letu je nejmene 12 mesicu, spis vice !
P.S.: Neznamena to sice, ze by ten let neprezili, ale maji 50% sanci, ze na to drive ci pozdeji doplati, a to asi nikdo nikoho riskovat nepovoli.

MEK příspěvek #3485

Domnívám se ,že stavba ISS by se obešla i bez ruské spolupráce, pokud pominu závislost výstavby na STS. Argumentem je úspěšně zvládnutý program Apollo, tak i takové „drobnosti„ jako je oprava HST na oběžné dráze, která byla zvládnuta na jedničku.
Rusové na spolupráci s ISS podle mě také vydělali:
-mohou dále pokračovat v pilotovaných letech (bez ISS by neměli v podstatě motivaci udržovat pilotované lety)
-pokračovat ve výzkumných programech na oběžné dráze
-dostanou se ke špičkovému laboratornímu vybavení.
-získají další zkušenosti
A to s vynaložením malých výdajů na kosmonautiku.
Taky bych byl raději, kdyby na oběžné dráze kroužila ISS a Mir, nebo jeho nástupce MIR2 či jenom nějaký Saljut , ten by snad byli Rusové schopni ufinancovat i dnes. Na druhou stranu nevím, jak by se vyřešila dnešní situace s udržováním ISS na oběžné dráze bez STS.

MEK příspěvek #3488

Re Hawk č.3485:
Souhlasím, že stavba ISS by se obešla bez ruské spolupráce, pak by to byla ovšem jen SS. Mimochodem víte někdo, jak se měla stavět Freedom - z jakých modulů? Ty nerealizované projekty moc neznám.
Ty velké moduly ISS (20 až 21 tun) Zarja a Zvezda by se však do STS nevešly...tak nevím jestli Titan 4 by to zvládl. Možná by se daly využít ty Saturny V, které zbyly po Apollu ve výprodeji a nyní reznou v muzeích. Stejně mi pořád nějak není jasné proč USA nezachovaly alespoň ve stavu bojové zálohy program Apollo, pro případ ztroskotání programu STS (jako je tomu nyní a po Challengeru). Do CM Apolla by se pro případ havárie na stanici vešlo až 5 astronautů. Např. bombardéry B-52 (o kterých víme nyní ze sdělovacích prostředků více než např. o zmiňované ISS)jsou ve službě už nějakých 40 let....
A nějakou tu stanici typu Saljutu 7 či Miru 2 by Rusko časem taky zvládlo. Ty finance tam jsou. Když teď naší firmě krachují obchody s USA kvůli tamní recesi, je nyní Rusko dobrým obchodním partnerem. A taky platí v dolarech.
Ještě je třeba takové drobné připomenutí, že nebýt ruského kosmického programu, ať už k němu máme určité výhrady, či ne, je že většina evropských kosmonautů startovala právě v Sojuzech.(Nemyslím jen Remka, ale i Francouze a Němce - např.Británie dosud kromě Heleny nemá svého kosmonauta).
A k těm špičkovým technologiím (i kosmickým) se Rusko dostane i bez ISS...
Jen mě tak napadá, aby se Rusko nyní nepřipojilo ke kosmickému programu Číny...kde se taky chystá orbitální stanice. Mimochodem, jak to nyní vypadá s čínskými kosmonauty? Na astronautix.com už jsou jejich fotky. Kdy vlastně mají letět?
Zdraví
M.Filip

MEK příspěvek #3494

Re Čína:
Šen čou s lidmi na palubě by měla letět nejspíš v říjnu 2003. Co se týče těch obrázků na astronautix, tak jejich originály byly původně publikovány v časopise Novossti kosmonavtiky, přičemž se jednalo o lidi, kteří procházeli výcvikem v CPKG ve Hvězdném městečku a hovořilo se o nich jako o instruktorech, kteří mají cvičit tým čínských astronautů.
Jinak v květnu tr. mají přijet do Moskvy představitelé čínských organizací zabývajících se výzkum vesmíru, aby se zde jednalo o možné účasti Ruska na čínských pilotovaných letech. Navazuje to na loňskou (nebo předloňskou?) návštěvu Číněnů na nejvyšší úrovni v Rusku, kde se podepsala rámcová dohoda o spolupráci při výzkumu a využívání vesmíru.

MEK příspěvek #3497

Mluvil jsem o těchto věcech velmi podrobně v Brně s Vitalijem Sevasťjanovem, kterého znám mnoho let. Je už 10 let poslancem za komunisty, předsedou vlivného mandátového výboru - aby bylo jasné, kde teď je. O tom, že Rusové nebudou Američanům utírat záchody na WC, mluvil veřejně. Podrobně jsem to všechno popsal před 2 týdny v sobotní MFD včetně několika našich rozhovorů mezi čtyřma očima. Stručně: Je zastáncem toho, aby Rusové měli Mir 2. Když jsem se ho zeptal, jestli je to jenom jeho přání, anebo nějaké skupiny, odpověděl, že se tahle myšlenka kultivuje v politických sférách. Není nakonec vyloučeno, že i Putin, který by rád vrátil Rusku plný velmocenský status, na to bude za nějaký čas slyšet. Potíž je s penězi. Ale když Putin rozhodne, že je to třeba, někde je vyhrabou. Sevasťjanov mi taky říkal, že Číňanům prodali licenci na Sojuzy a dost hluboce jim pomáhají. Jestliže vybudují vlastní stanici Číňané, myslím, že Rusové nebudou chtít jenom přicmrdávat na ISS - to je další argument pro Mir 2. Osobně bych byl radši, aby ISS se vyvíjela bez Rusů, aby USA a další západní státy získaly v této oblasti dost vlastních zkušeností. Rusové jsou přece jenom jiná kultura a i to ideologické pozadí tam pořád hraje velkou roli.

MEK příspěvek #3500

Nevidia si ďalej ako po nos ( ani jedna, ani druhá, ani tretia strana ), na LEO sa dá ísť sólovo, možno aj na Mesiac, ale Mars, kolonizácia a podobne vyžaduje spoločné financovanie. Jedni radi utratia 80 mld USD vo vojne s jedným človekom ( ako tvrdia, nie s národom ), druhí žijú stále v ilúziách a tretí si mysleli, že hospodársky sa dá ísť už iba hore - zvlášť posledná epidémia sa možno hospodársky veľmi nepríjemne dotkne celého žltého regiónu. Nekopem za globalistov, ale v prípade náročného a nákladného výskumu vesmíru ano. Je to aj zároveň poistka proti zneužitiu týchto technológií jednou stranou, ak si budú vidieť na prsty a spolupracovať, tak nedôvera bude iná, ako keby boli tri stanice.

MEK příspěvek #3504

Sevastjanova slova bych bral s rezervou, protože není v rusku rozhodující mocenskou silou. Tam vládne Putin (KGB) za tiché podpory oligarchů (a opačně). Je pravda, že černomyrdin by mohl 1 procento svého majetku věnovat na ruský kosmický výzkum a hned by byli rusi na špici (cca 5 mlg doláčů).
Rusové ale mají podle mne větší možnosti letět na Mars nežli američané.

MEK příspěvek #3505

Zatímco v texaském Houstonu probíhá druhý den dalšího veřejného slyšení svědků před komisí CAIB, vyšetřující příčiny havárie raketoplánu Columbia, američtí astronauti Ken Bowersox a Don Pettit se chystají dnes, v úterý 8. dubna 2003, uskutečnit původně neplánovaný šestiapůlhodinový výstup ve skafandrech do volného prostoru.

Důvodem vycházky je odstranění drobných závad, které se nahromadily na vnějších konstrukcích stanice. Ty sice neznamenají závažné problémy, ale v případě jejich zhoršování by si mohly vynutit podobnou opravářskou vycházku v blízké budoucnosti, kdy však budou na palubě stanice ISS jen dva astronauti. V případě potřeby vystoupit ven ze stanice by museli po dobu výstupu nechat celý družicový komplex bez dozoru, což by bylo riskantní.

V náplni dnešního výstupu, který má započít kolem 15:30 našeho letního času má být zejména rekonfigurace kabeláže na segmentech příhradové konstrukce ITS-S0, ITS-S1a ITS-P1 ke snížení pravděpodobnosti samovolného odpojení segmentů od sebe; inspekce nádrže na dusík NTA na segmentu ITS-P1 v souvislosti se selháním její temperace; výměna porouchaného dálkového spínače MT RPCM č. 3A mobilního transportéru MT; rekonfigurace kabeláže u silových setrvačníků CMG na příhradové konstrukci ITS-Z1ke snížení pravděpodobnosti výpadku dodávky elektrického proudu k nim; instalace dodatečných objímek SPD na rychlospoje QD u výměníku tepla chlazení elektroniky laboratorního modulu Destiny; vyklopení nosníku pro osvětlovací reflektor na vozíku CETA Cart 1 [Crew and Equipment Translation Aid] a instalace tohoto svítidla a konečně přemístění nářadí a fotodokumentace vykonaných montážních prací.

Na Bajkonuru mezitím pokračují přípravy ke startu transportní lodi Sojuz-TMA 2, který je prozatím stanoven na 26. dubna, ale odpovědní pracovníci ruské organizace pro výzkum vesmíru Rosaviakosmos nevylučují možnost skluzu až na počátek května. Nový sojuz má dopravit na stanici dvoučlennou osádku, kterou tvoří ruský kosmonaut Jurij Malenčenko a americký astronaut Edward Lu. Tato dvojice by měla převzít od dosavadní tříčlenné osádky družicový komplex a udržovat jej v nouzovém provozu. Stávající osádka, kterou tvoří její velitel Kenneth Bowersox, palubní inženýr Nikolaj Budarin a „vědecký důstojník“ Don Pettit, se má vrátit na Zemi ve starém „záchranném člunu“, v transportní lodi Sojuz-TMA 1. Její přistání na území Kazachstánu je plánováno prozatím na 4. května.

Nová dvojice zůstane na palubě ISS zatím neznámou dobu. Pokud budou do září letošního roku obnoveny lety amerických raketoplánů, což však není příliš pravděpodobné, bude co nejdříve vyměněna normální tříčlennou dlouhodobou osádkou, která byla nově ustavena a nyní se cvičí střídavě v Houstonu a ve Hvězdném městečku u Moskvy. Tvoří ji Valerij I. Tokarev, C. Michael Foale a William S. McArthur, Jr.

Pravděpodobnější všal je, že ji v říjnu letošního roku vymění další dvojčlenná osádka, dopravená na stanici Sojuzem TMA-3 a pravděpodobně tvořená jejich současnými náhradníky, astronauty Alexanderem Kaleri a Michaelem Foale. Letu by se měl zúčastnit i evropský astronaut Pedro Duque, který by se však vrátil zpět po týdenním pobytu na stanici společně s Malenčenkem a Lu na Sojuzu TMA-2.

Současné nejoptimističtější odhady o zprovoznění raketoplánů hovoří o první polovině roku 2004. Osud stanice tak v současné době závisí na možnostech Ruska, zajišťovat zásobování stanice nezbytnými zásobami a udržovat výšku její dráhy korekcemi motory nákladních progressů. Dlouhodobě je však taková situace neudržitelná, zejména přihlédneme-li k tomu, že Američanům brání v možnosti převést nezbytné finanční prostředky Rosaviakosmosu na výrobu dodatečných nákladních lodí zákony.

Antonín Vítek

MEK příspěvek #3506

Pokud jde o výrobu dalších nákladních lodí, brání převedení peněz spíš obava z toho, že požadované lodě budou k dispozici nejdřív za rok, kdy už asi bude létat STS a lodě budou zbytečné, pokud i se stávajícími prostředky je možné ISS udržet. Pro pilotovaný let na Mars, k Europě nebo k asteroidům bude spolupráce nezbytná, a je úplně zbytečné, aby Rusové sami stavěli novou stanici, vždyť jejich pozice na ISS by mohla být mnohem silnější, kdyby pořádně dodržovaly termíny výroby bloků a posílaly víc lodí, a ne jenom turisty a lety zaplacené ESA - Rusové zkrátka nemají peníze a v dohledné době ani mít nebudou. ISS vznikla spojením dvou stanic, v budoucnu bude potřeba spíš postavit novou jednotnou stanici a standardizovat všechny používané technologie a systémy. Čína si dokazuje velmocenskou pozici, ale stejně není moc aktivní, skutečný program jsou 2-3 lety ročně. Co se týká Skylabu, Rusové Američany dohnaly až výstavbou Miru (když vypustili Kvant2 a Kristal). Na Skylabu proběhl 1., 2. a 3. úspěšný pobyt stálé posádky na světě. Rusové uskutečnili první úspěšný pobyt na Saljutu až když Skylab skončil.

MEK příspěvek #3508 - reakce na příspěvek #3497

K těm Číňanům: já bych řekl Rusové jim pomáhají až moc. Studuju na www.ssau.ru a tady se to Číňanama jen hemží...

MEK příspěvek #3511

K příspěvku R.Valkoviče č.3506:
Uvažovat dnes o pilotovaném letu k Marsu či Europě je zbytečné, dokud nemáme bezpečnou a spolehlivou dopravu lidí alespoň na oběžnou dráhu kolem Země. Současná technika, vyvinutá před skoro 40 lety (Sojuzy) a 30 lety (STS)pracuje dnes stále na hranici možností...Příští start STS bude počítám za rok. Ovšem pokud by i tehdy došlo k závadám, počítám, že je to jejich konec...Umím si představit jak nyní po válce bude složité v USA vyčlenit dolary na kosmické programy.
Čína vlastně chystá lety Sojuzů, takže žádné technologické novinky v kosmické dopravě se opět nedočkáme...
Co se týká Skylabu, tak o stanici USA málem přišly hned při startu v květnu 1973, kdy byla poškozena (uvažovalo se o její likvidaci) a první posádka měla pak plno práce ji zprovoznit.
První stálá posádka na orbitální stanici byla na ruském Saljutu 1 (DOS-1)v červnu 1971,i když údajně pro závady na stanici byl let zkrácen a při přistání posádka v Sojuzu 11 zahynula. Jinak moduly velikosti Kvantu byly připojeny již k Saljutu 6 a 7.
ISS se vlastně staví už 5 let a termín jejího dokončení je stále nejistý. Nyní už je to po všech ,,úsporných,,opatřeních tak rok 2008(?). Po 42 letech letů lidí do kosmu je jedna nedokončená ISS trochu málo, nemyslíte?
Zdraví
M.Filip

MEK příspěvek #3512

Jen na okraj - ty "moduly" u Saljutů byly ve skutečnosti těžké nákladní lodě.

MEK příspěvek #3528

K #3488 z 3.4.2003 M.Filipa:
Díly kosmické stanice Freedom měly být vyneseny pouze pomocí raketoplánů; využití zbylých raket Saturn již v této době nebylo reálné. Díky sklonu dráhy stanice 28,5 st. měly být přetlakové moduly delší než u realizované společné stanice s Ruskem. Byl i jiný postup výstavby: při 1.letu část příhradové konstrukce a při 2.letu laboratorní modul. Osádky této a dalších montážních misí raketoplánů pak měly v modulu pobývat krátkodobě. Trvalý pobyt měl být zahájen asi o dva roky později v souvislosti s připojením obytného modulu.

MEK příspěvek #3536

Na stránkách http://www.vesmir.cz/03_2002/133.htm, jsem četl článek Antonína Vítka o MIRu a tam se předpokládá životnost ISS na 15 let. To se mě zdá relativně krátká doba. Co vůbec hlavně určuje životnost stanice, kromě financí?
Ve zmíněném článku to vypadá, že MIR "dojel", mimo nedostatku financí, na nespolehlivost řídicích systému stanice, dále se zde zmiňují problémy s netěsností a mikroorganismy. Tedy žádné fatální problémy, které by nevyřešila běžná údržba, pokud by na ni samozřejmě byly peníze.

MEK příspěvek #3538

Poradní výbor pro bezpečnost při ústředí NASA ve Washingtonu projednal během telekonference konané 2003-04-11 otázky bezpečnosti provozu ISS s dvoučlennou osádkou. Souhrn byl zveřejněn na

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=8788

Aerospace Safety Advisory Panel White Paper (Draft): Operation of ISS with Two Crew Members

Protože se domnívám, že je to zajímavý dokument, uvádím zde doslovný neupravený překlad. Slova uzavřená v hranatých závorkách [ ] jsem vložil do překladu oproti původnímu anglickému textu, abych dosáhl správného smyslu vět v češtině.

Bílý dokument Poradního výboru pro leteckou a kosmickou bezpečnost (koncept): Provozování ISS s dvěma členy osádky

Poradní výbor pro leteckou a kosmickou bezpečnost zhodnotil plány na provozování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) s dvoučlennou osádkou. Výbor se snažil porozumět potenciálním důsledkům takového provozu na bezpečnost osádky a ISS. Za tím účelem se [členové výboru] účastnili hlavních jednání o [uskutečňování] programu a diskutovali s manažerem programu a s klíčovými pracovníky programu. Tyto kroky ukázaly, že v rámci programu ISS byly účinně identifikovány a analyzovány oblasti možných rizik a byly přijaty přiměření kroky k jejich předcházení.
Po ztrátě Columbie odstavení flotily raketoplánů povede k nedostatku kritického spotřebního materiálu na palubě ISS. V reakci na to NASA bude provozovat ISS se dvěma členy osádky. Jsouce si vědomi toho, že to s sebou ponese dodatečná rizika, [pracovníci] programu ISS identifikovali potenciální nebezpečí, analyzovali z nich plynoucí rizika a restrukturalizovali činnosti na palubě [stanice]. Nové postupy a modifikace existujících postupů byly vyvinuty tam, kde to bylo zapotřebí a prověřeny za plé součinnosti týmu astronautů.
Rizika, která výbor hodnotil, zahrnovala nouzový výstup do volného prostoru, zneschopnění [tím se rozumí buď nemoc, nebo zranění, případně smrt, pozn. překl.] jednoho člena osádky, [stav] zásob, havárie na ISS (požár, proražení stěny, zamoření stanice), selhání přístrojů, pracovní zatížení osádky, údržba systémů a omezená životnost sojuzů. Ve všech případech byly obavy během rozborů učiněných výborem potlačeny.
Podle současných plánů má být Sojuz 6S vypuštěn k ISS koncem dubna s dvoučlennou Expedicí 7. Během tohoto tzv. „paralelního“ přístupu se po určité době překryvu vrátí Sojuz 5S s tříčlennou osádkou Expedice 6. Pokud se během výměny osádek zjistí, že Sojuz 5S je vadný, použije se pro návrat Expedice 6 Sojuz 6S a [nová] dvoučlenná osádka zůstane bez záchranné lodi. Výbor požádal o zhodnocení rizik při „sériovém“ přístupu, kdy by Sojuz 6S byl vypuštěn teprve po úspěšném návratu Expedice 6 na Sojuzu 5S. Analýza, uskutečněná vedením programu [ISS] ukázala, že riziko pro osádku se prakticky nemění. Riziko pro ISS je však pří „sériovém“ přístupu o řád vyšší, vzhledem k nutnosti ponechání ISS v bezpilotním režimu. Proto, vzhledem k závěru, že se „sériovým“ přístupem významně nesnižuje riziko pro osádku, není zřejmý důvod měnit plánovaný postup výměny osádek.
Vedení programu ISS přiměřeným způsobem reagovalo na všechny námitky vznesené [výborem] ASAP. Výbor zjistil, že provedené analýzy a kroky podniknuté k odstranění rizik byly rozumné a přiměřené.
Poznámka: Po telekonferenci 2003-04-11 členové výboru souhlasili se zněním tohoto dokumentu., Proto bude vydána nová verze, z níž bude odstraněno slovo „koncept“.

MEK příspěvek #3539

K #3536:
Těch 15 let bych považoval za jakýsi předem stanovený odhad aktivního provozu stanice od vynesení prvních dílů (konec 1998). V současnosti se kalkuluje s cca 20-letým provozem, ovšem další prodloužení není vyloučeno. U ISS jsou nejvíce degradující součásti výměnné (solární panely, gyroskopy atd.).

Poslední tři sovětské stanice zanikly až poté, co již byla v provozu nová stanice:
Saljut 6 měl předpokládanou aktivní životnost 22 měsíců; zanikl po téměř 6 letech (v provozu již byl Saljut 7)
Saljut 7: předpoklad 4-5 let; zanikl po téměř 9 letech (v provozu již Mir)
Mir: předpoklad 6 let; naveden do atmosféry po 15 letech (ISS ve výstavbě)

MEK příspěvek #3540

U ruských modulů byl a je hodně omezujícím prvkem stav koroze palivových cest systému korekčního motoru a motorků stabilizační, zejména ventilů v okysličovadlových cestách.

Ještě k tomu mému článku ve Vesmíru: co se týče mikroorganismů, tak informace o nich se zejména používaly jako argument proti navedení Mir do atmosféry Země jeho zastánci. S tím jsem tam polemizoval.

MEK příspěvek #3543 - reakce na příspěvek #3539

A jak je to s těsnícími materiály u stykových prvků a jejich životností? Není to limitující faktor? Dají se měnit u již spojených modulů? Nebo jsou plány s pevným neprodyšným spojením modulů?

MEK příspěvek #3554

Dávám k dispozici neupravený překlad prohlášení komise CAIB, zveřejněného minulý čtvrtek. Tak jako v předchozím případě, i tentokrát jseo pouze vsunul proti angickému originálu slova tam, kde to vyžadoval srozumitelnější překlad do češtiny; tyto vsuvky jsou uzavřeny mezi hranaté závorky [ ]. Angický originál nejdete na

http://www.caib.us/news/press_releases/pr030417.html

Columbia Accident Investigation Board Issues Preliminary Recommendations to Improve Inspection and Testing of RCC Components, Shuttle Imaging on Orbit

Pro okamžité zveřejnění

CAIB PA 21-03

Datum: 17. dubna 2003

Komise pro vyšetřování havárie Columbie vydala předběžná doporučení pro zlepšení inspekce a testování kompozitních prvků uhlík-uhlík a snímkování raketoplánu na dráze

Houston, Texas -- Komise pro vyšetřování havárie Columbie (CAIB) dnes vydala dvě předběžná doporučení pro NASA. Kromě toho komise zveřejnila někok skutečností, týkajících se programu letů raketoplánu.

První doporučení:

Před obnovením letů by NASA měl vyvinout a zavést komplexní plán inspekce pro zjištění strukturání integrity všech systémů vyrobených z uhlík-uhlíkového laminátu (RCC). Twento plán prověrek by měl využívat nejmodernějších technik nedestruktvního testování.

Toto doporučení se vydává vzhledem k tomu, že komise dospěla k názoru, že inspekční techniky v současné době používané NASA nejsou dostatečné k tomu, aby prokázaly integritu RCC, nosných konstrukcí a upevňovacích prvků.

Druhé doporučení:

Před obnovením letů by NASA měl modifikovat Dohodu s Národní agenturou pro snímkování a mapování (NIMA) tak, aby [zahrnovala ustanovení, že] snímkování [raketoplánu] na oběžné dráze bude standardní procedurou.

Toto doporučení se vydává vzhledem k tomu, že komise dospěla k názoru, že nebylo využíváno všech prostředků [které má] vláda USA [k dipozici] pro snímkování raketoplánu na oběžné dráze.

Fakta týkající se prvků RCC

Komise zahrne do závěrečné zprávy následující skutečnosti:

• Systém uhlík-uhlíkového laminátu (RCC) (včetně všech prvků RCC, nosných konstrukcí a upevňovacích prvků) je významnou součástí systému tepelné ochrany (TPS) družicového stupně raketoplánu a je klasifikován stupněm 1 z hlediska bezpečnosti (ztráta osádky - ztráta stroje).
  
• Kompozit RCC sestává z laminátu uhlík-uhlík, který nese mechanické namáhání, impregnace tetraethylsilanem, ktgerá snižuje jeho porozitu, glazury z karbidu křemíku, která chrání [vlastní] laminát před oxidací a uzavírací nátěr pro dodatečnou ochranu proti oxidaci. Tyto kompozitní prvky jsou přepojeny k raketoplánu kovovými nosnými konstrukcemi.
  
• Během předávání z výroby, integrita vyrobených kompozitů používaných pro RCC je v různých etapách průběhu výroby ověřována na fyzicky odebraných vzorcích materiálu, ultrazvukem, radigrafií, bludnými proudy [měření vodivosti v různých místech, pozn. překl.], změnami měrné hmotnosti a vizuálně. Kromě toho zkušební plochý ověřovací panel souběžně vyrobený s požadovaným výrobkem je destruktivně testován v různých fázích výroby.
  
• Byla stanovena předpokládaná projektová životnost pro každý prvek RCC. Tato prognoza je založena na analýze vycházející z namáhání během simulovaných letů a předpokládá, že kompozitní materiál a nosné konstrukce jsou neporušené.
  
• Vizuální vnější inspekce a ohmatání jsou jedinými stanovenými poletovými inspekcemi kompozintích prvků RCC. Demontáž prvků RCC pro podrobnější inspekci je obvykle plánována po mnoha letech raketoplánu, pokud to nevyžaduje stav jejich povrchu zjištěný jejich vizuální inspekcí nebo pokud není demontáž vynucena k zajištění přístupu k jiným operacím.
  
• Nedestruktivní testování některých prvků RCC po [kosmickém] letu odhalilo defekty, které nebyly dříve zjištěny pomocí vizuálních metod kontroly, které jsou v současné době používány.
  

Fakta týkající se snímkování raketoplánu

Komise zahrne do závěrečné zprávy následující skutečnosti:

• Vláda USA má prostředky, umožňující snímkování raketoplánu na oběžné dráze.
  
• Existuje Dohoda mezi NIMA a NASA, týkající se snímkování raketoplánu na oběžné dráze.
  
• Během letu STS-107 nebyly pořízeny žádné snímky s dostatečnou rozlišovací schopností, které by umožnily zhonotit stav družicového stupně.
  

Komise CAIB zveřejnila tato doporučení a tyto skutečnosti dříve, než byly zahrnuty do závěrečné zprávy. Komise zveřejní závěrečnou zprávu později v létě [tohoto roku]. Zpráva bude zahrnovat pravděpodobnou příčinu havárie, faktory, které k havárii přispěly, zjištěné skutečnosti a další doporučení.

MEK příspěvek #3557

Viz příspěvek #3538.

Jakou pravomoc má ten Poradní výbor pro bezpečnost při ústředí NASA? To myslí vážně, že by posádka ISS zůstala bez záchranné lodi? Asi by jim nic nezbylo, když by jeden Sojuz nefungoval. Ale stejně je to velké riziko.

Mimochodem. Pane Vítku, všiml jsem si, že důsledně používáte slovo "osádka". Pro mě je přirozenější "posádka". Má ten rozdíl nějaký větší význam?

MEK příspěvek #3558

Dostal jsem e-mail od pana Halouska "COLUMBIA - VYŠETŘOVÁNÍ POKRAČUJE ...". Předpokládám, že jste tento dokument dostali všichni. Na závěr se pan Halousek omlouvá za nevyžádaný e-mail. Já se vůbec nezlobím. Naopak. Musím zde pana Halouska veřejně pochválit, protože ten dokument je zatím to nejkomplexnější, co jsem kdy četl o vyšetřování havárie raketoplánu Columbia v českém jazyce (a tedy mně dobře srozumitelném).

Jako nejpravděpodobnější příčina havárie je tam uvedeno odpadnutí přišroubovaného přechodového panelu na povrchu křídla. Po pravdě řečeno není mně jasné o jaký panel se jedná. Nemá někdo z vás odkaz na nějaký obrázek, z kterého by to bylo zřejmé? Díky.

Ještě mě zaujala zmínka o tom, že raketoplán Columbia musel stát na volném prostranství na dešti v závodě firmy Boeing. Jako nějaké auto. I když na rampě je raketoplán taky vystavený dešti a větru, takže musí něco vydržet. A to nemluvím o kosmickém letu. Mimochodem na titulní stránce L+K 4/03 je hezký snímek raketoplánu na rampě. Je na něm vidět docela velká opotřebovanost orbiteru. Vypadá tak omšele...

MEK příspěvek #3559

Citát ze statutu "Poradního výboru pro leteckou a kosmickou bezpečnost", odst. 3.1:

The Panel shall review safety studies and operations plans referred to it and shall make reports thereon, shall advise the Administrator with respect to the hazards of proposed or existing facilities and proposed operations and with respect to the adequacy of proposed or existing safety standards and shall perform such other duties as the Administrator may request. In the pursuit of these duties, the Panel will review, evaluate, and advise on those program activities, systems, procedures, and management policies that contribute to risk and provide identification and assessment for management. Priority will be given to those programs that involve the safety of human flight.

Úkolem výboru je zkoumat jemu předložené bezpečnostní studie a operační plány a vydávat o tomto zkoumání zprávy, překládat administrátorovi [NASA] doporučení, týkající se navrhovaných nebo existujících zařízení a plánovaných operací, vyjadřovat se k adekvátnosti navrhovanch nebo existujících bezpečnostních standardů a vykonávat další povinnosti podle požadavku administrátora. V rámci těchto povinností výbor zkoumá a hodnotí takové činnosti, systémy, postupy a manažerské principy, které ovlivňují rizika a předkládá řídicícm orgánům svá zjištění a hodnocení. Prioritu při tom mají ty programy, které zahrnují bezpečnost pilotovaných letů.

Z toho vyplývá, že příslušný výbor je skutečně pouze PORADNÍ a nemá rozhodovací pravomoci. Pouze předkládá svá doporučení jednotlivým úrovním managementu NASA a to až po samotného administrátora. Organizačně je začleněn pod Office of Safety and Mission Assurance (volně přeloženo "Odbor bezpečnosti a zabezpečení programů") na ústředí NASA, ale je jmenován a odpovídá přímo administrátorovi NASA (viz odst. 4.1 a 5.1.1 citovaného statutu).

Celý statut najdete (jako pdf soubor zhruba 300 KB velký) na adrese http://www.hq.nasa.gov/office/codeq/asap/charter.htm

Co se týče toho "zůstanou bez záchranné lodi", tak to se může stát kdykoliv, i například teď, tento den. Když prostě se zjistí, že z nějakého důvodu je připojený Sojuz-TMA 1 nepoužitelný, tak Expedice 6 je bez záchranné lodi a co naděláte.

Co se týče dubletu "osádka" versus "posádka". V běžném hovoru je samozřejmě obvyklejší "posádka", která také je uváděna ve staré normě ČSN 31 0001 (Letecké názvosloví). V L+K (před mnoha lety) mně škrtali to "p" s tím, že ve VOJENSKÉ terminologii se dělá rozdíl mezi těmito slovy a to takto: "posádka" se týká města, nebo obce kde jsou umístěny vojenské jednotky, resp. ty vojenské jednoky v té obci sídlící; naproti tomu skupina osob, která se nachází na palubě letadla, v dopravním nebo vojenském vozidle je jeho "osádka". Trénovali mě tak tvrdě, že to teď zcela automaticky dodržuji. Až vyjde novelizace normy ČSN 31 0001 (má to být do konce letošního roku), tak se budu řídit touto novou normou.

MEK příspěvek #3560

Zpracopval jsem nákres řezu náběžnou hranou (z manuálu k raketoplánu Columbia) a opatřil českými popisky.
Je na adrese

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/leadedge60bw.gif

Odebíratelné montážní kryty jsou na kresbě označeny MONTÁŽNÍ KRYTY IZOLOVANÉ HRSI

Fotografie jsou na adresách
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide20.jpg
href="http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide21.jpg">http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide21.jpg
href="http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide22.jpg">http://www.lib.cas.cz/www/space.40/STS107/slide22.jpg

MEK příspěvek #3561

Děkuju za odpovědi.

Z nákresu je zcela zřejmé o jaký panel se jedná. Z fotografií už tak chytrý nejsem.

Co se týče "posádky", ani jsem netušil, že jsou i na toto normy. Je to zajímavé.

A k té záchranné lodi. Když nad tím přemýšlím, tak musím uznat, že máte pravdu. Takové riziko vždy bylo a pravděpodobně ještě dlouho bude. Ono je vždy lepší zůstat na funkční stanici bez možnosti dočasného návratu, než třeba v raketoplánu bez možnosti návratu.

MEK příspěvek #3562

A když jste vzpomněl ty normy. Delší dobu se pozastavuju nad označením člověka letícího do vesmíru. Kosmonaut, astronaut nebo dokonce taikonaut. Řekl bych, že v češtině není nic špatného na slovním spojení ruský, americký či čínský kosmonaut.

Omlouvám se za témata mimo ISS.

MEK příspěvek #3566

I já děkuji p. Halouskovi za hromadný mail "COLUMBIA - VYŠETŘOVÁNÍ POKRAČUJE...". Jinak k té terminologii - posádka/osádka. Podle mého názoru je osádka významem něco podobného jako osazenstvo (osadit něco něčím, třeba záhony rajčaty). Čili je to takový trošku vykloubený vojenský výraz a já bych se raději přikláněl k slovu posádka, což se snad používá jak na civilních letadlech, tak na lodích. Osádka mně nepříjemně připomíná organicko-uhlíkovou náplň BVP nebo OT čili pasivní, na jatka nahnaný kanonenfutr. Nebo osivo resp. sazenice. :-).

Astronaut/kosmonaut: Používáme u nás častěji slovo kosmonaut zřejmě z toho důvodu, že v počátcích pilotovaných letů jsme byli součástí ruského a nikoliv amerického vlivového prostoru. Nicméně nemám dojem, že by to po obsahové stránce bylo nějak špatně - slovo kosmos je řeckého původu a svojí obecností mi vyhovuje více, než americké slovo astronaut, které evokuje lety ke hvězdám a patří proto zatím bohužel jen do sci-fi. Vzhledem k tomu, že většina pilotovaných letů probíhá dnes stále v blízkosti Země, bych dokonce volil i název více specifický - geonaut nebo metageonaut/transgeonaut :-).

MEK příspěvek #3567 - reakce na příspěvek #3558

Díky za pochvalu :-))) Dělám co můžu.
Pokud někdo článek nečetl je na:
http://web.quick.cz/sts107/text1111.htm

Milan H.

MEK příspěvek #3568 - reakce na příspěvek #3566

Ve sci-fi litaratuře již existuje moc pěkný výraz pro geonauta = přízemák :-).

MEK příspěvek #3574

24.4. (tj. včera) se na spacedaily.com (http://www.spacedaily.com/2003/030424165035.ba83xshf.html) objevila zpráva, že si američtí diplomaté myslí, že Rusko může samo financovat lety k ISS, které jsou nezbytné pro udržení funkční stanice. Z toho důvodu prý nepodpoří zrušení zákona znemožňujícího poskytnutí financí Rusku.
To by ale mohlo mít fatální následky, protože jestli nebudou mít rusové dost financí, může dojít k zakonzervování stanice.

MEK příspěvek #3575

A to řekli nějací přismahlí "redhokové" ze středozápadu???

MEK příspěvek #3577

Na SpaceDaily.com je zaujímavý článok "Ramping Up The Station Quickly And Cheaply", kde autor uvažuje a doporučuje NASA, aby financovala prítomnosť vždy dvoch Sojuzov na ISS a zvýšila tým počet členov stálej posádky na 6 a tým i využitelnosť stanice pre vedecké experimenty. Zároveň navrhuje, aby sa stále posádky dopravovali iba pomocou Sojuzov. Raketoplán by mal byť prerobený na automatický štart a pristátie ( ako príklad sa uvádza, že Rusi to dokázali s Buranom už v 80-tych rokoch ) a fungoval by iba na prevoz nákladu a potrebných komponentov na dobudovanie ISS. Týmto by nebolo potrebné investovať do bezpečnosti raketoplánov a podstatne by sa zlacnila aj predštartová príprava, ktorá teraz po haváriji Columbie ešte zdražie. Problémom je, že USA nemá vyvinutý na rozdiel od Rusov s 35 ročnými skúsenosťami a Japoncov automatický docking. Celá myšlienka ale vyzerá zaujímavo a peniaze nutné na prekopanie bezpečnosti raketoplánov a na ich zložitejšiu predštartovú prípravu, ako bolo doteraz, by sa dali použiť na vývoj nového dpravného prostriedku.

MEK příspěvek #3580

Ten návrh vypadá opravdu velmi rozumně. Jenže USA by museli "obrečet" STS jako pilotovaný prostředek a tomu bych se dost divil. Obávám se, že jejich "národní hrdost" tohle přes srdce nepřenese. Asi raději zaplatí miliardy USD navíc, jen aby s STS mohli zase létat pilotovaně. No, uvidíme.

MEK příspěvek #3581

Nemyslím, že by bylo dobrý spoléhat se jen na technologii sojuzů, ty také nejsou bezchybné. Co se týče toho přistávání raketoplánů k ISS, do určité vzdálenosti je automatické, až posledních pár metrů je ručně. Rusové také často přecházeli na ruční řízení, protože automatické selhalo.
Zajímalo by mne, zdali ještě stále mají to automatické řízení řešeno mechanickým principem? Neví to někdo?

MEK příspěvek #3587 - reakce na příspěvek #3577

To se dvěma Soujzty diskutuje už hodně dlouho, v podstatě od doby, kdy byly zastaveny práce na CRV. Hlavní problém, kolem kterého se všechno točily, byly - kupodivu (cha, cha, cha!!!!) - peníze, resp. nemožnost profinancovávat nákup Sojuzu přes RAKA vzhledem k "iránskému zákonu" v USA.

MEK příspěvek #3627

Na SpaceRef.com je informácia o komisii NASA na preskúmanie znovuoživenia výroby modifikovanej lode Apollo. Veliteľský modul by vyniesol raketoplán, pripojil by ho k ISS a tu by slúžil až 3 roky ako CRV - crew return vehicle s kapacitou min. 4 osoby a po prípadnom zväčšení priemeru podľa možností nákladového priestoru raketoplánu až pre 7 osôb.
Veliteľský modul spolu s prístrojovým úsekom by zasa slúžil po štarte vlastnou raketou ako CTV - crew transfer vehicle.
Takato konfiguracia totiž splňuje požiadavky definované NASA na nový dopravný a záchranný prostriedok pre ISS a časovo sľubuje pre CRV nasadenie už o 4 roky.

MEK příspěvek #3635

To s tím Apollem není špatný nápad, je otázkou, jestli by to bylo trvalé řešení. Výzkum musí jít stále dále dál. Je také otázka, zdali vydrží Apollo funkční 3 léta, zatím to nikdo nevyzkoušel.

MEK příspěvek #3639

To už by bylo levnější modifikovat Sojuz na prodloužení životnosti (případně na zvětšení). Zadání by to splnilo taky, ale elegance veškerá žádná.

MEK příspěvek #3642

Ja bych to take nevide jako prilis stastne a hlavne realne reseni. Za prve, je Apollo ji silene zastarale, takze by se stejne muselo z vetsi miry predelat (resp. navrhnout znovu). Velitelsky modul u ISS by byl celkem naprd., podstatny je navratovy modul (pristavaci cast) a do te se horko tezko vejdou tri lide (musi byt mensiho vzrustu, aby to klaplo), kdo to videl na vlatni oci, pochopi, ze 4 se do toho mozna sice vejdou ctyri, ale budou to muset byt asioamericeni (po vzoru afroamericna, ja nevim, jak se oficialne tem sikmookejm amikum rika). Takze jak napsal uz Ales, cokoliv jineho bude minimalne stejne dobre.

MEK příspěvek #3643

Vypadá to, že USA se myšlenky na nový raketoplán nevzdávají:
http://portal.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=442&mode=&order=0
Podle mého názoru je to lepší řešení než investovat do vývoje OSP, které v podstatě s ničím převratným nepřichází.
Jenom doufám, že nový raketoplán bude navržen tak, aby byl schopen rovněž bezpilotních misí.

MEK příspěvek #3646

Co se týče použití Apolla jako záchranného a transportního prostředku pro ISS, tak ve specifikaci pro zadání předběžného vývoje těchto prostředků, zveřejněného v pondělí po havárii Columbie, byla jako jedna z možných variant uvedena i možnost použití balistické kabiny "typu Apollo".

Ve dnech 13,-14. března tr. se sešla ad hoc komise, ustavená vedením NASA, ve které mj. byli Aaron Cohen (bývalý ředitel Johnsonova kosmického střediska a bývalý manažer pro veliteský a služební modul Apollo v oddělení programu Apollo, bývalý manažér projektu družicového stupně raketoplánu odpovědný za ja¨ho vývoj, výrobui a zkušební lety a také bývalý náměstek administrátora NASA), astronauti Vance Brand a John Youong, Dale Myers (bývalý manažer vývjoe Apolla u firmy North American Aviation/Rockwell) a Kenneth Szalai (bývalý ředitel Drydenova střediska NASA a bývalý hlavní inženýr vývoje navigačních systémů Apolla ). Tito "pamětníci" měli za úkol zhodnotit možno použití velitelského a služebního modulu Apolla jako základu pro vývoj záchranného a transportního prostředku pro ISS. Šlo o ot, stanovit, zda se vůbes má o tom uvažovat.

Hlavní závěry, k nimž dospěli jsou následující (doslovný přehlad odstavce 3,0 jejich zprávy):

Členové komise dospěli k jednoznačnému závěru, že záchranná loď (CRV), odvozená od Apolla se zdá spl%novat většinu požadavků vypsaných v zadání OSP SRV úrovně 1. Od Apolla odvozená transportní loď (CTV) také se zdá splňovat většinu požadavků vypsaných v zadání OSP SRV úrovně 1, pokud se přidá služební modul. Komise se také domnívá, že existuje varianta uvařovat velitelský a služební modul Apolla (CSM) jako podklad pro jednotný systém CRV/CTV. Dále dospěla k závěru, že úvaha o použití velitelského modulu (CM) a služebního modulu (SM) Apolla je natolik závažná, že si zaslouží vážně míněnou detailní studii, týkající se otázek výkonnosti, finančních nákladů a časového harmonogramu [vývoje] takové varianty.

Milý RaStře, zřejmě jsi o hodně mladší než já, protože nevíš, že "velitelský modul" je u Apolla totéž, co návratový modul u Sojuzu, Je to ta jediná část, která se z Apolla vracela na zemi. Pokud prostuduješ podrobně závěrečnou zprávu této komise, tak je z ní zřejmé, že nejde o to, použít co bylo vyvinuto pro Apollo v celku, ale použít základních principů, zejména toho, že se pro tento Apollo-CRV použije jako tepelné ochrany ablativního štítu, který je zcela bezkonkurenčně nejspolehlivější variantou tepelné ochrany. V doprovodných tabulkách je dokonce poznamenáno, že by bylo třeba nutno zvětšit rozměry veliteské sekce o 5 až 8 %, což by umožnilo tam nacpat 6 až 7 osob (a nemuseli by to být drobní trpajzlíci). Přitom doprava na oběžnou dráhu by stále byla možná v nákladovém prostoru raketoplánu. Také by se změnila atmosféra z čistě kyslíkové na kyslíko-dusíkovou za normálního tlaku. Cena vývoje se počítala dokonce i bez použití čehokoliv, vyvinutého specificky pro Apollo.

MEK příspěvek #3653

RaStr si zřejmě spletl velitelský modul Apolla s lunárním výsadkovým modulem. Velitelský modul CM přistával na Zemi se všemi třemi astronauty. V době pobytu posádek na stanici Skylab byla na Zemi připravena záložní loď Apollo, která by v případě nouze odletěla ke stanici se dvěma astronauty a zpět na Zemi by se vrátila se všemi pěti.
Článek na SpaceRef.com, o kterém se zmiňuje Ľuboš, je na této adrese:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9031

MEK příspěvek #3687

K #3643
:Vypadá to, že USA se myšlenky na nový raketoplán nevzdávají
: Podle mého názoru je to lepší řešení než investovat do vývoje OSP, které v podstatě s ničím převratným nepřichází.
Jenom doufám, že nový raketoplán bude navržen tak, aby byl schopen rovněž bezpilotních misí.

V tuto chvíli považuji stavbu nového raketoplánu za zbytečnou; na dostavbu a zásobování ISS do roku 2020 stačí zbývající tři raketoplány. Nejde o iniciativu NASA, ale manažerů Boeingu, zainteresovaných na získání nových zakázek.

OSP nepřichází s ničím převratným?
1) Pravděpodobnost ztráty osádky 400x nižší než u Space Shuttle.
2) Cena za dopravu 1 kg nákladu na ISS až 10x nižší než u Space Shuttle.
3) Umožnění dlouhodobého pobytu osádek na ISS nezávisle na ruském Sojuzu.
4) V případě odvození OSP z Apolla by to byl i dobrý základ pro případné budoucí lety za nízkou oběžnou dráhu:
Měsíc:
http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051f.htm
href="http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051e.htm">http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051e.htm
Mars:
href="http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/07Pilot.gif">http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/07Pilot.gif
href="http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/08Ascent.gif">http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/08Ascent.gif
Tyto odkazy zmiňuji pouze pro zamyšlení nad variantou OSP, vycházející koncepčně z velitelského modulu Apolla, abych poukázal na další možné využití. Nechci zde posuzovat zbývající části zobrazených lodí, od toho jsou jiná témata.

MEK příspěvek #3688

#3687 ovsem co kdyz dojde k dali katastrofe?...co pak bude?....Nedej boze!

MEK příspěvek #3689

Odkazy na Mars nefungují, tak připojuji jiné:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s93_50644.html
href="http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s93_50646.html">http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s93_50646.html
href="http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s94_27626.html">http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s94_27626.html

#3688 Asi konec důvěry v Space Shuttle.

MEK příspěvek #3702

Sypu si popel na hlavu a omlouvam se za drobnou dezinformaci, opravdu ten "navratovy modul" u Apolla se jmenuje Velitelsky modul, co jsem vsak mel na mysli, je to, ze bez tzv. Servisniho modulu by toho prilis nedokazal, vlastne jen proletet atmosferou a vypustit padaky (coz by ale u zachranneho modulu teoreticky melo stacit), dost zasadni se mi ale jevi fakt, ze Apollo bylo konstruovano pro pristani na vode, coz ovsem neni zrovna dobre pro zachranny modu, ktery teoreticky musi byt schopen pristat kdekoliv na svete a ne jen do oceanu ( a navic jeste do mista, kde jej rychle vylovi, nez se potopi!).

MEK příspěvek #3707

Proč by nemohl přistávat na pevnině, třeba na KSC?
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s94_27633.html

MEK příspěvek #3712

Pokud by OSP/CRV/CTV byl přesně na úrovni Apolla, tedy s jednorázově použitelnou přistávací kabinou, apk není sporu o tom, že koncepčně by to opravdu nebylo vůbec nic nového a bylo by to vlastně přiznání porážky ve snaze o levnou, spolehlivou a bezpečnou mnohonásobně použitelnou kosmickou loď.

Pokud by ale kabina OSP/CRV/CTV (ve tvaru Apolla) byla vícenásobně použitelná (měla vícenásobně použitelnou tepelnou ochranu, nebo výměnný tepelný štít), pak by se dalo mluvit alespoň o nějakém posunu vpřed.

Uvidíme, jak to dopadne (možností je zatím mnoho).

MEK příspěvek #3719 - reakce na příspěvek #3707

Jde o to, ze takove pristani by bylo dost "tvrde". Apollo melo tri padaky, pricemz i v pripade, ze se otevreli vsechny bylo pristani dost rychle a naraz musela tlumit voda. Nekdy se vsak otevreli jen dva, a potom by uz pristani na pevnine nemuseli kosmonaute prezit ve zdravi. Takze pristavani na pevnine by vyzadovalo mnohem lepsi padakovy system + system navigacni ridici sestup na padacich, tak aby se vubec "strefili" do te pevniny. To by znamenalo cely modul predelat, takze by toho z puvodniho Apolla moc nezustalo, kabina by se musela zvetsit, aby se veslo vice lidi, ablativni stit predelat na vymenny (aby bylo vicenasobne pouzitelne) nebo minimalne vetsi (pro vetsi kabinu), padakovy system novy (aktivni), takze puvodni by zustali asi jen dvere (ktere jsou jiz od Apolla 1 snad bezvadne).

MEK příspěvek #3727

Moje uvažování je silně ovlivněno tím, že jsem ekonom, a ne technik. Podle zahraničních stránek je modul typu Apollo nejlevnější a nejjednodušší verzí US CRV/CTV. K tomu se asi bude přihlížet i v USA.

MEK příspěvek #3732

Souhlasím s tím, že návrat k prověřené koncepci by byl asi nejlevnější a nejjednodušší. Je to ale jen pokračování "stagnace" (pomalé evoluce) a to mi je jako vizionáři líto :-)

MEK příspěvek #3734

Čtu-li reakce a námitky, týkající se použítí CRV odvozeného od Apolla, tak mohu ujistit, že všechny uvedené námiky (počet osob na palubě, otázka přistání na pevnou zemi a ne na vodu, manévrování pod oddělení od stanice a za sestupu, na to všechno ta od hoc komise upozorňovala.
Pokud by bylo to "nové" Apollo použito jako CRV (tedy "záchranný člun"), tak by mně osobně nevadila ani okolnost, že by třeba byla je jednorázově použitelná. Byla by to náhrada Sojuzu s dvojnásobnou kapacitou osob. A rozhodující by tady byla její pohotovost k použití a vysoká spolehlivost.
Pokud by to mělo být CTV ("Crew Transport Vehicle", tedy po kyvadlovou dopravu osob, nikoli nákladu), tak tady bych už nějakou míru znovupoužitelnosti uvítal, ale nebazíroval bych na ni.
Mimochodem, byl zveřejněn materiál, jak prodloužit životnost raketoplánů za rok 202 (!!!!!!!!!), ale ještě jsem jej neprostudoval.

Chtěl bych znovu upozornit všechny diskutující i zájemce o kosmonautiku všeobecně: nedělejte ukvapené závěry o nějakých návrzích, pokud:
1) neprostudujete PODROBNĚ originální materiály,
2) neznáte všechny (nebo alespoň podstatnou většinu) související okolnosti (viz např. idea Boeingu postavit náhradní raketoplán a zejména komentář kolegy Hoška, který to uvádí na pravou míru).

MEK příspěvek #4068

Někdo se mne ptal před časem, jak jsou orientovány souřadné osy na ISS. Byl kdysi (pře 11. zářím) přístunlý server semda2.jsc.nasa.gov kde byly všechny nákresy a podobně, pak server znepřístupnili v rámci protiteroristických akcí.

Nicméně docela slušný obrázek je na serveru moskevského CUP, viz URL:

www.mcc.rsa.ru/mks/sost_23_09.htm
Konfiguracija Meždunarodnoj kosmičeskoj stanicii (MKS)


Všimněte si, že ruský a americký segment mají každý jinak orientovaný souřadnicový systém.

Ve schematických (blokových) schematech na SPACE-40 (přístup z hlavní stránky ISS, v části Popis objektu)
používám americký systém orientace os.

MEK příspěvek #4079

Cetl jsem na tema Apollo a Saturn V rozsahle diskuze na Slashdotu, a muzu vas ujistit, ze by jak Apollo, tak pripadny Saturn V bylo nutne navrhnout v podstate od zacatku.

Apollo melo ve srovnani se Sojuzem daleko mensi obyvatelny prostor a jde o dnes uz zastaralou konepci. Maximalne by se mohla vyvijet lod "podobna Apollu". Ta by se ale musela nakladne testovat, takze ekonomicky nejvyhodnejsi je nakoupit na ISS 2. Sojuz. K tomu se ale Americane nesnizi zejmena z politickych duvodu - a nejde jen o to, ze je to Ruske, nekoupili by urcite ani Japonskou nebo Evropskou zachranou lod, i kdyby existovala.

Saturn V dnes existuje jen ve vykresech - ovsem na papire! coz je v ere pocitacu uz tezko predstavitelne. Jeho motory F1 maji na dnesni dobu uz prekonane parametry, takze opet - nelze ho znovu zacit vyrabet, v zadnem pripade. Pokud by existovala poptavka, slo by navrhnout stejne vykony nosic s pouzitim dnesni technologie, bylo by to levnejsi nez obnovit vyrobu prekonane technologie. Tovarny, ve kterych se soucasti Saturn V stavely, dnes uz casto fyzicky neexistuji, apod.

Z hlediska nejblizsi budoucnosti ISS vidim jako klicove nasazeni ATV - Automatic Transport Vehicle, vyrobeny ESA. ATV 1 pojmenovane "Jules Verne" by mela raketa Ariane 5 vynest snad uz pristi rok. Jestli bude ATV fungovat, tak umozni obnoveni letu triclennych posadek na ISS daleko snaze, nez samotne obnoveni letu raketoplanu.

S ATV se taky zrejme pocita jako s jedinym moznym tahacem, ktery zvladne udrzet dostavenou ISS o hmotnosti 500t na pozadovane obezne draze - lodi Progres by bylo potreba vypoustet obrovske mnozstvi, a pohony system ISS byl z projektu americke casti vyskrtnut, cimz se ISS stala zcela zavislou na pohonych systemech transportnich lodi. Je to celkem logicke, pripadne "precerpavani paliva" by urcite bylo riskantni, motory se opotrebovavaji apod.

ATV ma dvojnasobnou nosnost nez lod Progres, a take ponese vic paliva nezbytneho pro udrzovani letove hladiny ISS. ATV 1 je uz prakticky hotove, ovsem prototyp je prototyp, urcite bude napinave sledovat, jestli bude vsechno fungovat jak ma.

Kobmbinace dvou letu ATV rocne a dvou lodi Sojuz (4 starty rocne) by i bez obnoveni letu raketoplanu umoznila bez problemu udrzovat na obezne draze 6 lidi; ovsem raketoplan je nezbytny pro dostaveni ISS (zejmena montaz solarnich panelu se provadi manipulacnim ramenem Space Shuttle).

ESA je vsak se svym stavajicim rozpoctem schopna vyrabet a vypoustet pouze jedno ATV rocne.

MEK příspěvek #4080

jeste upresneni. Zivotnost ATV na obezne draze bude 6 mesicu, zatimco lode Progress je treba vymenovat kazde 3-4 mesice.

MEK příspěvek #4089

Proč by se pro lety k ISS měl znovu stavět Saturn V ??

MEK příspěvek #4093

Omlouvam se, ze zkousim zatahovat diskusi nekam jinam, ale kdyz uz jsme u meho oblibeneho Apolla, netusite nekdo co tam bylo za palubni pocitace ?
Nejako nemuzu vyhlodat na Netu potrebne informace.
Pokud byste chteli, o STS toho mam docela dost.

MEK příspěvek #4094

Docela solidní informace jsou i přímo zde na MEK v článcích Kosmická loď Apollo ( http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk1.htm ) a LM - Kosmická loď pro Měsíc ( http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk3.htm ).
Jsou to přepisy článků z L+K 1966 a 1969.

MEK příspěvek #4101

Co se tyce Saturnu V, byl to priklad, o cem se diskutovalo na Slashdotu, ja vim, ze na LEO Apollo vynasel Saturn 1B.

Po pravde receno, nejlevnejsi reseni pro pritomnosti 6ti lidi na ISS je zakoupeni druheho Sojuzu, ktereho by urcite pomohlo ruske ekonomice a kosmickemu prumyslu, ale ktere Americani podle me odmitaji hlavne z prestiznich duvodu.