Témata: Film a kosmonautika

Waren - 16/6/2003 - 14:11

MEK příspěvek #4322

V sobotu 28.6.2003 dává ČT 1 od 21:00 film Vesmírní kovbojové. Má cenu se na to dívat???


Antonín Vítek - 16/6/2003 - 16:14

MEK příspěvek #4323

Podle mne je to příšerná ptákovina.


Indi - 16/6/2003 - 17:52

MEK příspěvek #4324

Je to obyčejný film o partě starších bývalých kosmonautů co se znovu vrací do vesmíru. Není to žádný naučný dokument, ale koukat se na to dá.


Ľuboš - 16/6/2003 - 18:24

MEK příspěvek #4325

Vrcholná scéna je, keď sa jeden Amik obetuje a odpali smerom na mesiac a potom tam nejako pristane.
A zvysok posadky pristane na Zemi na raketoplane, ktory vyzera ako Columbia 2 sekundy po totalnej destrukcii.


Waren - 17/6/2003 - 08:27

MEK příspěvek #4327

Kromě toho, že tam jsou takovéto "komediální" scény, je tam vidět něco z kosmické techniky? Např. raketoplán, jiné kosmické lodě, cvičný bazén apod.?


Radek Valkovič - 17/6/2003 - 09:28

MEK příspěvek #4329

Dívat se na to dá, jsou tam sice sem tam nesmysly, ale v přijatelném množství, je tam bazén i simulátor raketoplánu a solidní triky.


Tomáš Černák - 17/6/2003 - 22:26

MEK příspěvek #4346

Hraje tam Clint Eastwood a Tommy Lee Jones, co dodat?!


Waren - 31/10/2003 - 08:57

MEK příspěvek #5548

V sobotu 1/11/2003 dávají film Armagedon. Kromě holywoodského cukrk dlu a drsného Bruce by se tam dal zahlédnout i nějaký raketoplán....))


Milan Halousek - 31/10/2003 - 11:11

MEK příspěvek #5550

Jo ARMAGEDON - už při premiéře v kině mě někdo zkušený říkal: "Pane Halousku, koukejte se pouze na první polovinu a potom běžte honem domů. Ať si nezkazíte celkem slušný zážitek z první půlky tou příšerností v druhé části..." A měl pravdu :-)))
První půlka - příprava na let - celkem slušná
Druhá - vlastní let a "akční" pobyt na asteroidu - příšerný.

Hezké pokoukání, já si půjdu v polovině radši číst Cernanovu knihu.

Milan


Hawk - 31/10/2003 - 11:27

MEK příspěvek #5551

Mnohem lepší film s reálnějšími efekty (např. opadající voda z pobřeží při blížící se vlně tsunami po dopadu asteroidu do oceánu) než má Armagedon je Drtivý dopad.


M.Filip - 31/10/2003 - 12:03

MEK příspěvek #5552

Problematikou asteroidů vzhledem k možnosti jejich dopadu na Zemi se zabývá první část článku B.Růžičky v posledním L+K č.20/2003.
V současné době stejně není žádná možnost obrany Země proti případným tělesům z kosmu...možná za pár set let. Rakety typu Saturnu V a silnější nyní nejsou k dispozici a hned tak nebudou.
Takže nezbývá lidstvu doufat, nejblžších stoletích o Zemi žádný meteorit ani kometa nebudou mít zájem. Tyto filmy ,,Armagedon,, a ,,Drtivý dopad,, byly vyrobeny v době, před 5 - 6 lety, kdy se o problematice těchto dopadů dost, ale pouze mluvilo. Ovšem skutek utek...Dosud není ani možnost sledování celého prostoru kolem Země, takže opravdu nezbývá než doufat, že k ničemu takovému nedojde. Nebo snad máte někdo jiné informace?

MF


Martin Kolman - 31/10/2003 - 18:20

MEK příspěvek #5558 - reakce na příspěvek #5551

S tím mohu jedině souhlasit, Drtivý dopad je natočen až hrozivě reálně.
Oproti tomu mě Armagedon často fascinoval hezky vypadajícími, ale v praxi neuskutečnitelnými scénami. Pro příklad uvedu strašlivě krátkou dobu na přípravu, start dvou obrovských raketoplánů těsně vedle sebe, let raketoplánů kolem Měsíce s motory na plný výkon jaksi bez hlavní palivové nádrže (třeba je nějak předělali, co já vím...) a o střelbě z kulometu a hořících troskách na asteroidu (kde není atmosféra....) nemluvě.
Drtivý dopad je prostě reálnější a Armagedon akčnější.


Tomáš Černák - 2/11/2003 - 02:30

MEK příspěvek #5561 - reakce na příspěvek #5552

Sice jsem ten článek nečetl, ale neexistence obrany proti asteroidům je nesmyslná.

To, že není v záloze supernosič, jako je například reznoucí Energija na Bajkonuru, v žádném případě neznamená neschopnost jej postavit za velice krátkou dobu. V případě ohrožení a zapojení lidstva(drtivý dopad byl koncipován špatně, kdyby lidstvo spolupracovalo, dostalo by se dále). Možná by se takový šutr střední třídy hodil. Při předpokladu, že by vedoucí činitelé této planety věděli, že meteor je až příliš velký na to, aby přežili v dírách a my chcípli, bylo by lidstvo schopno vytvořit vesmírnou infrastrukturu v řádu několika měsíců nejvýše let. Do 1 roku by bylo lidstvo při plném nasazení schopno zkonstruovat několik vesmírných "křížníků" velikosti minimálně ponorky Typhoon. Takové lodě by v kombinaci s moderními motory a neuvěřitelnou destrukční silou vyjádřené v stovkách gigatun TNT(jo vodík, to je prevít;-) byly jistá smrt většiny myslitelných asteroidů.

Horší problém je, že se o tom asteroidu můžeme dozvědět až příliš pozdě. Ovšem v takovém případě nás to bude mrzet jenom chvilku:-(


Dodo - 3/11/2003 - 09:33

MEK příspěvek #5569

Problém je jen to že jde o politiku a politik (termit) myslí jen v horizontu 4 let a na své zaregistruje jen každé 4 roky (volební období).


Dodo - 3/11/2003 - 09:36

MEK příspěvek #5570

Ale jak jsem se včera díval na armagedon tak mě napadlo jaký je to krásný donucovací prostředek ten asteroid (znát jen dobře - výtečně) kosmickou mechaniku sem tam jen něco mírně postrčí a řetězový efekt je na světě.

Takový krásný kulečník.


Waren - 3/11/2003 - 13:01

MEK příspěvek #5571 - reakce na příspěvek #5561

Ochrana proti asteroidům větším než 1 km musí jít dvěma směry současně. První je umět odklonit jeho dráhu (nebo ho zneškodnit) druhý je zaznamenat ho dostatečně brzo aby se mohla obrana provést. Současné pozorování okolí země je tak nedostatečné, že bychom se (kdyby letěl od slunce) o něm dozvěděli až když bysme ho tu měli. Tomuto tématu by se měla věnovat mnohem větší pozornost. Nač se starat o jiné věci, když na zemi může celkem bez problémů dopadnout balvan, který to všechno ukončí. Doporučuji stránku www.planetky.cz. Jinak k Armagedonu ... dost mě to zklamalo, nic moc (z kosmonautiky) tam vidět nebylo a když tak to bylo tak rychle nastříhaný, že to člověk nedokázal zaznamenat. Hlavní kladem filmu (kromě elfí královny Liz Taylorové) je, že se masa upozorní na riziko střetu země s asteroidem. (pokud si masa nebude myslet, že to si jenom vymysleli v Holywoodu.)


Daniel Lazecký - 3/11/2003 - 18:06

MEK příspěvek #5573

Film Armagedon jsem viděl dvakrát a pokaždé na délku 10ti minut. Pokaždá se mi převracel žaludek z blbin ,které tam byly. Jedno se však musí nechat. Myšlenka,že se jednou a to dříve a nebo později a nikdo přesně neví kdy může podobná situace skutečně naskytnout. Ohrožující asteroid je skutečně hrozba a dnešními prostředky asi velmi těžko yvládnutelná situace. Stojí za to popřemýšlet jak se takovéhoto "vetřelce" zbavit.
Daniel


Radek Valkovič - 4/11/2003 - 10:08

MEK příspěvek #5576

Trochu jsem to počítal, Sojuz vybavený urychlovacím stupněm na LOX a LH2 zrychlý na 2.kosmickou asi 1,5 t, 200 kg řídící systém (řízení ze Země), 300 kg manévrovací systém (převzat z první připravené družice), 1000 kg váží termojaderná hlavice o 3-5 Mt dokáže zničit těleso o průměru do 1 km, u těles větších při předčasném výbuchu těleso zpomalí tlakovou vlnou. Proton nebo jiné 20 t rakety s LOX a LH2 urychlovacím stupněm vynesou až 5 t těžkou hlavic - to je kolem 20-40 Mt TNT. Takové rakety jsou k dispozici prakticky okamžitě, start do pěti dnů, pokud se využijí existující . Malé tělesa o průměru do 200 m by byly schopny sestřelit klasické balistické rakety Trident a Topol, musely by být ale upraveny, nový čtvrtý stupeň, pouze jedna hlavice, naváděcí zařízení a motorky vyvinuté pro protiraketovou obranu USA. Pro aktivaci takového systému by ale byly potřeba dost velké peníze, a to asi zatím není reálné.
Prioritou je tedy zatím včasné zjištění.
Film Drtivý dopad je stejný jako Armagedon, je to FILM. Při tak včasném zjištění by následovala úplně jiná reakce, a taky půlky asteroidu letí jinou rychlostí, než původní asteroid, to znamená, že by obě poloviny Zemi minuly. Není ani vysvětleno, proč selhaly jaderné rakety (všechny najednou?). Podle mně by rychle vzlétly 20 t UZ rakety s TJ hlavicemi, aby výbuchem asteroid zpomalily, a letěly by jedna za druhou dokud by nebezpečí nebylo zažehnáno, třeba i 10 raket, současně by se připravovaly pilotované lety, určitě dva najednou, v tom měl Armageddon pravdu.
Na asteroidu lze úplně bez problémů střílet, vždyť náboj je malá raketa s okysličovadlem (ledek) a palivem (síra a uhlík). Výrony plynu jsou v obou filmech přehnané, ve skutečnosti jsou slabé (vakuum je rychle tlumí) a systém podobný SAFERu by astronauty přivedl zpátky velmi rychle.


Luděk - 5/11/2003 - 15:29

MEK příspěvek #5596

Warene, ty máš asi na mysli hérečku Liv Tyler a ne Liz Taylor :-)


Waren - 5/11/2003 - 16:49

MEK příspěvek #5600 - reakce na příspěvek #5596

Hmm, máš samozřejmě pravdu. Liz Taylor už je odrostlejší kousek...


Říha Vladimír 2 - 5/11/2003 - 18:20

MEK příspěvek #5602

Musim se přidat k názoru že film Drtivý dopad je daleko více realistcký,neš Armagedon. K metodám co dělat se smetím z vesmíru jsme si krásně podebatili ve "valmezu" minulí rok v listopadu po přednášce ing.B Růžičky CSc. "JAK BOJOVAT PROTI ASTEROIDUM" nejlepší je to že všchno se zase točí jen openězích /na projekty obrany/ co dodat nic.


Waren - 6/11/2003 - 08:15

MEK příspěvek #5608 - reakce na příspěvek #5602

Nevíš, kde bych mohl získat materiály k této přednášce? Dík


Aleš Holub - 6/11/2003 - 08:20

MEK příspěvek #5611

Je to například PDF na adrese http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/valmez/sk2002.pdf .


Radek Valkovič - 18/11/2003 - 11:55

MEK příspěvek #5727

V nejnovějším L+K je článek o riziku asteroidů. Zajímá mně, co se stane, když se letící asteroid srazí s epicentrem výbuchu atomovky, která letí proti němu. Je sice těžké si něco takového představit, ale samotné epicentrum má teplotu víc než 20 miliónů stupňů, takže těsně před nebo v okamžiku střetu by se velká část materiálu asteroidu měla proměnit v plazmu nebo páru, navíc je většina asteroidů tmavá jako uhlí - dobře pohlcuje záření.
Autor předpokládá možnost atomového výbuchu uprostřed asteroidu při přímém zásahu atomovkou ve formě protipancéřového granátu (masivní ocelový nebo titanový plášť). Mám dojem že se zjistilo, že při střetu hlavice a antihlavice rychlostí kolem 10 km/s došlo k okamžitému rozpadu obou těles a zbytky ve formě prachu potom sebou proletí, možná to ale neplatí u podstatně měkčího materiálu asteroidu, i když rychlost střetu je podstatně vyšší - 20-50 km/s.


Archimedes - 18/11/2003 - 12:43

MEK příspěvek #5733

Vybuch nad povrchem vetsiho asteroidu by ho velmi pravdepodobne neznicil. Tepelna vodivost materialu planetky je omezena a tak se vetsina tepla pri vybuchu pohlti jen v pomerne tenke vrstve pri povrchu - energie vybuchu je sice obrovska, ale trva kratce, takze teplo se nestaci rozvest do celeho objemu asteroidu. Povrch vystaveny explozi se castecne odpari, castecne pukne vnitnrnim pnutim a odleti - coz podle zakona akce a reakce da asteroidu maly impuls, ktery ale muze stacit k tomu, aby Zemi minul.

S tim, ze "probourat" se do asteroidu v rychlosti desitek km/s nepujde, souhlasim (prinejmensim u vetsich asteroidu).


Aleš Holub - 18/11/2003 - 13:29

MEK příspěvek #5734

Také si myslím, že výbuch atomovky mimo asteroid by neměl moc velký účinek, protože silný efekt "tlakové vlny" vzniká na Zemi snad především tím, že se silně zahřeje okolní vzduch (atmosféra). Ten ale ve vakuu není, takže "tlaková vlna" by byla "živena" jen vlastním materiálem bomby a byla by asi nepatrná.

Naopak si myslím, že dobrý efekt by mohl mít atomový výbuch i v nevelké hloubce pod povrchem asteroidu (desítky metrů). Tam už je dost materiálu "na ohřátí" a vznik solidní "tlakové vlny", takže reaktivní účinek na změnu dráhy by mohl být o hodně větší, než je pouhý náraz hlavice (který se v článku také někde počítá). Možná, že by stačil i výbuch prakticky na povrchu asteroidu (těsně pod povrchem).

Také si ale myslím, že nemusí být tak jednoduché vyslat cokoliv směrem "proti" asteroidu, protože to může být energeticky neúnosně náročné, takže za pravděpodobnější považuji vyslání "antirakety" někam na "kolizní" dráhu s asteroidem. V tom případě už vzájemné rychlosti nemusí být až tak vysoké (desítky km/s), ale pořád asi budou v řádu jednotek km/s.


Vladimír Mařan - 20/11/2003 - 19:57

MEK příspěvek #5760

K těm asteroidům. Myslím, že spíš než zničení by stačilo asteroid odklonit. Pokud by se podařilo odpálit i relativně malou jadernou bombu pár km nebo pár set metrů od jeho povrchu, tak by došlo k jeho vychýlení. Stačilo by jen pár obloukových vteřin a při vzdálenosti od Země např. dva milióny km by ji asteroid minul o tisíce kilometrů. Nejsem sice matematik, ale myslím, že můj odhad není daleko od pravdy. ( Možná by stačila jen " obyčejná " srážka nevyzbrojené rakety s asteroidem a vychýlení asteroidu by bylo dostatečné. Samozřejmě by to muselo být dostatečně daleko od Země, důležitá by byla rychlost a hmotnost rakety a úhel jejího dopadu. )


Honza Vacek - 20/11/2003 - 21:43

MEK příspěvek #5762

No, mám obavu, že by výbuch nějaké termonukleární nálože poblíž asteroidu nebo na jeho povrchu moc nepomohl. Vezměme si asteroid o poloměru 500 m a hustotě 2500 kg/m^3. Jeho hmotnost vyjde na 1,31E+12 kg. Dejme tomu, že jsme schopni k asteroidu dopravit 5tun nákladu včetně nálože 20 MT TNT. Při výbuchu takové nálože se uvolní cca 9,2E+16 Joulů.

A teď si to zidealizujeme. Budeme předpokládat, že dokážeme vytvořit dokonale směrový výbuch a veškerou energii, která se při výbuchu uvolní, dokážeme přeměnit na kinetickou energii, ze kterého je naše zařízení zhotoveno. Budeme dále předpokládat, že takto vytvořená tlaková vlna se dokonale pružně odrazí od povrchu asteroidu, protože takto mu předáme největší hybnost. Vyjde nám, že vlastně pět tun materiálu vystřelíme rychlostí 4300 km/s. Rychlost astreoidu se ale změní jenom o 0,07 m/s. Pokud odhadneme účinnost našeho zařízení na nějakých 5%, vyjde změna rychlosti 0,003 m/s.

Z toho ale plyne jenom jedno, že pokud bychom takto chtěli asteroid odklonit, musel by být hodně daleko od Země a ne nějakých pár milionů kilometrů a upravovat jeho dráhu i několikrát, tzn. dlouho před kolizí.

Pokud jsem někde v úvaze udělal chybu, tak mě opravte.


Honza Vacek - 21/11/2003 - 02:05

MEK příspěvek #5763

Ještě doplnění k předchozímu příspěvku. Pokud by nás ohrožoval nějaký asteroid, bude nejpíše pocházet buď z pásma planetek mezi Jupiterem a Marsem nebo ještě spíše odněkud z Krupierova pásu. V okamžiku srážky se Zemí by se nacházel na své dráze přibližně v periheliu, čili ve vzdálenosti 1AU od Slunce.

Předpokládejme tedy takový asteroid, který má pericentrum 1 AU, apocentrum 40 AU a v okamžiku srážky se Zemí vede jeho dráha přesně středem Země. Jsetli jsem to spočítal dobře, tak je potřeba změnit jeho rychlost v apocentru o 0,017 m/s, aby se o Zemi pouze otřel (změna pericentra a jeden zemský poloměr). To jsem ale neuvažoval gravitaci Země. Jejím vlivem by si Země asteroid přitáhla a ke srážce by stejně došlo. Byla by tedy potřeba změna rychlosti řádově vyšší, tedy cca 0,2 m/s, což je už docela hodně.

Změnu dráhy nějakého nebezpečného asteroidu tedy vidím za současné úrovně techniky dost černě, protože by bylo nutné dopravit několikatunový náklad do vzdálenosti několika desítek AU. Navíc je to i dlouhodobá záležitost. Na takovou vzdálenost nedoletí žádná sonda za pár měsíců.


Aleš Holub - 21/11/2003 - 09:27

MEK příspěvek #5764

Souhlasím s tím, že výbuch mimo asteroid by moc velký efekt nepřinesl, protože ke změně hybnosti se použije převážně jen hmota bomby. Souhlasím také s tím, že rozumný efekt má změna rychlosti asteroidu minimálně na úrovni 0.1 m/s (raději alespoň 1 m/s).

Pokud ale k výbuchu atomové (vodíkové) bomby dojde na povrchu asteroidu, tak předpokládám, že by mohl vzniknout kráter alespoň o průměru cca 200 m a hluboký alespoň 25 m, což je už řádově milión tun materiálu, který byl "použit" ke změně hybnosti. Pokud by tento materiál byl odvržen průměrně rychlostí cca 1000 m/s (což energeticky snad docela vychází), tak by výše uvedenému asteroidu (s průměrem cca 1 km a hmotností cca miliarda tun) změnil rychlost o cca 1 m/s, což už je solidní hodnota. Mělo by to stačit k dostatečnému odklonění asteroidu cca rok před příletem k Zemi (museli bychom asteroid takto zasáhnout minimálně rok před očekávaným příletem k Zemi). Pro větší a těžší asteroidy bychom ale museli vymyslet něco s ještě silnějším efektem.

Pokud jsem to odhadoval dobře (a nespletl se v řádech), tak by výbuch na povrchu asteroidu vycházel jako docela realistická možnost řešení problému s asteroidem do průměru 1 km. Nebo ne?

Základním principem je použít ke změně hybnosti asteroidu přímo část jeho hmoty a ne jen hmotu bomby. Lze tak snad dosáhnout efektu o několik řádů silnějšího, než je prostý náraz hlavice do asteroidu, nebo výbuch mimo asteroid.

Naopak jaderný výbuch hluboko v nitru velkého asteroidu (řádově kilometr v průměru) by ho podle mého odhadu ani nemusel roztrhat (vycházím z pokusných podzemních výbuchů na Zemi), případně by ho roztrhl jen na několik velkých kusů, z nichž některé by mohly zůstat na kolizní dráze se Zemí.


Honza Vacek - 21/11/2003 - 16:09

MEK příspěvek #5771

S tímhle docela souhlasím. Já chtěl jenom ukázat, že výbuchem jaderné nálože v bezprostřední blízkosti asteroidu si vůbec nijak nepomůžeme a muselo by se udělat to co se dělo v Armagedonu, tzn. dostat nálož několik desítek metrů pod povrch. Navíc ta nálož musí být opravdu hodně silná a nestačí běžné nálože, které má armáda k dispozici. Muselo by se pro tento účel zkonstruovat něco specielního.

Ten kráter 200 m v průměru mi také připadá docela střízlivý odhad, ale ta nálož by musela vybuchnout pod povrchem a ne na povrchu. Veškeré záření, které se při výbuchu uvolní, se pohltí v materiálu na vzdálenostech řádově desítek metrů a v této oblasti se veškerý materiál vypaří, zahřeje a použije na raketový efekt. Tak hluboko by musela být i nálož, aby se všechno záření využilo na teplo. To opravdu vychází pro 200m kráter a tu rychlost cca 1000 m/s. Jenže část tepla se opět vyzáří ve formě elektromagnetického záření. V reálném případě ani nedokážeme ten materiál odvrhnout stejným směrem, ale vyletí nám téměř rovnoměrně do sféry s úhlem o něco menším než 180 stupňů. Efektivní rychlost spalin tedy bude menší. Dá se i předpokládat, že nebudeme znát přesné rozložení hmoty v asteroidu a tak nedokážeme odpálit nálož v optimálním místě a asteroid se po výbuchu trochu roztočí a na to se spotřebuje také nějaká energie. Byl bych tedy střízlivější a tu rychlost odvržení materiálu bych vydělil deseti na nějakých cca 100 m/s.

Ten výbuch příliš hluboko v nitru asteroidu by nejenom že nemusel asteroid roztrhnout, ale mohlo by se stát něco mnohem horšího. Vnitřek asteroidu by se mohl přetavit a tak by vzniklo těleso mnohem kompaktnější a soudržnější než bylo původně, takže případná srážka se Zemí by byla ještě o něco horší než kdybychom ho nechali na pokoji. Nálož tedy musí být jenom pár desítek metrů pod povrchem.

Sestrojit termonukleární nálož, která by se sam zavrtala několik desítek metrů pod povrch asteroidu by byl asi také problém. Armáda sice takové nálože má. Než vybuchnou dokážou prorazit několik metrů kvalitního betonu a asteroidy takovou pevnost nemají, jenže takové nálože jsou poměrně malé. Naše nálož by byla v rozměru metru, aby dosáhla síly výbuchu 20 MT a měla by i hmotnost v řádu tun a tady by už asi byl problém, aby se zavrtala desítky metrů hluboko. Bylo by i obtížné tak těžké zařízení k asteridu vůbec dopravit.


Honza Vacek - 21/11/2003 - 17:29

MEK příspěvek #5772

Jenom ještě pro zajímavost, abychom měli představu, jak těžký náklad by bylo potřeba k asteroidu dopravit. Největší vodíková puma, která kdy byla odpálená, byla zkonstruována v Rusku a byla i vyzkoušená. Měla ekvivalent 50 megatun TNT. Vážila 27 tun, byla osm metrů dlouhá a v průměru měla dva metry. I přes všechny technické vymoženosti by nešla v dnešní době udělat lehčí, protože nejvíce hmotnosti tvořilo deuterium, jehož množství určuje sílu výbuchu.


Véna Maixner - 21/11/2003 - 17:43

MEK příspěvek #5773

V té souvislosti možná hloupá otázka. Co je větší riziko pro lidstvo, letící kus skály nebo vývoj bomb schopných ho zničit a risk, že se dříve těmito malými, přesto výkonnými pumami lidstvo zničí samo?


P. Lukavský - 21/11/2003 - 19:34

MEK příspěvek #5775

V časopise Letectví + kosmonautika právě nyní v číslech 20, 21 a 22 vychází velmi zajímavý článek "Asteroidy - hrozba z kosmu" od Ing. Bedřicha Růžičky, CSc. Jsou zde spočítány a v tabulkách a grafech uváděny příklady změn dráhy asteroidu působením různých prostředků lidské civilizace. Pro asteroidy okolo průměru 1 km vycházejí změny jejich drah řádově 1 000 km za rok letu po provedení zásahu do jejich dráhy. Platí to pro explozi jaderné hlavice o sile 100 Mt TNT v blízkosti asteroidu. Pro střetnutí velkou rychlostí s hmotnou antiraketou (45 t)je účinek asi o 1 až 2 řády menší. Rozebírána je i hypotetická možnost použití raketových motorů připojených na asteroid, ale i zde je účinek minimální. Dostatečně lze stávajícími prostředky odklonit jen tělesa do řádově 200 m v průměru. Doporučuji k přečtení.


Aleš Holub - 21/11/2003 - 21:07

MEK příspěvek #5776

Vím, že ten článek v L+K vychází, ale pokusil jsem se odhadnout účinky ještě předtím, než si ho přečtu, abych jím nebyl ovlivněn.

Uznávám, že můj prvotní odhad byl asi dost optimistický. 20 Mt bomba asi energeticky nedokáže odvrhnout milión tun hmoty rychlostí 1000 m/s, ale realističtější je počítat o řád méně (tedy cca 100 m/s rychlost odvržené hmoty a 0.1 m/s změna rychlosti asteroidu, což je cca 3000 km odklon za rok).

Souhlasím tedy se všemi závěry Honzy Vacka, samozřejmě včetně toho, že výbuch blízko pod povrchem (jednotky až desítky metrů) by byl optimální (snažil jsem se jen ukázat, že ani na povrchu to není úplně k zahození).

V L+K si teď ještě přečtu, proč jim vychází ještě menší efekt i pro 100 Mt bombu.

Připomínám nakonec, že efekt můžeme o jeden až tři řády zvýšit tím, že na asteroidu necháme krátce po sobě vybuchnout 10, 100 nebo třeba i 1000 takových bomb. Když by bylo zle, tak by se prostě muselo zmobilizovat všechno do krajnosti. Tak bychom snad mohli zvládnout i asteroid o dost větší než 1 km v průměru.

Konstatuji tedy závěrem, že už dnes jsme teoreticky schopni zabránit srážce i s velmi velkým asteroidem. Musíme se však o nebezpečí dozvědět s předstihem mnoha let (raději desítek let). Vyhledávání a sledování nebezpečných asteroidů je tedy hlavní úkol pro nejbližší dobu. Osobně bych do toho dával tak 10% kosmonautického rozpočtu, případně by se to mělo financovat z vojenských rozpočtů.


Tomáš Černák - 24/11/2003 - 16:00

MEK příspěvek #5797

Huf, nevím nevím, ale počítáte to nějak divně. Kdesi jsem četl, že mohutnost jednoho kg TNT má adekvátní energii 4MJ tj. 1 Kilotuna má energii cirka 4TJ a megatuna tisíckrát více. Jenže při hustotě dejme tomu 4kg/dm^3 a rychlosti 20km/s má kulový asteroid energii 4000TJ již při průměru 21m!!!! Na odstrčení asteroidu o průměru několika KM by zřejmě bylo potřeba veškerého jaderného arsenálu země. Což je lepší tam dojet a narvat to 250 metrů pod povrch.


Honza Vacek - 24/11/2003 - 18:31

MEK příspěvek #5800 - reakce na příspěvek #5797

V tom prvním se shodneme, 1 kg TNT má ekvivalent 4,184 MJ. Já jsem počítal s chybnou hodnotou 4,6 MJ, tak mi to vyšlo o něco více. Místo 9,2E+16 J mělo být 8,4E+16 J. To je ale chyba naprosto nepodstatná, protože jsme se tady pokoušeli udělat pouze řádový odhad a jestli je něco takového vůbec možné.

S tou kinetickou energií asteroidu máte sice pravdu, že je tak velká. Ta je ale zajímavá pouze tehdy, pokud bychom uvažovali, co by se stalo, kdyby asteroid na Zemi dopadl. V tomto případě je ale podstatná hmotnost asteroidu a jeho rychlost vzhledem k Zemi.

Nás ale nezajímá jeho celková kinetická energie, nýbrž její změny s rychlostí tělesa. Pokud jsou změny kinetické energie malé oproti jeho celkové kinetické energii, dají se vyjádřit vztahem:

dE = m.v.dv

kde dE je změna kinetické energie, m je hmotnost tělesa, v jeho rychlost a dv změna rychlosti.

Jestliže se tedy budeme snažit odklonit asteroid s mnohaletým předstihem a pokud možno, když se bude nacházet v apocentru, stačí nám změnit jeho rychlost v řádech centimetrů až desítek centimetrů za sekundu. Pro vámi uvedené těleso a změnu rychlosti o 0,1 m/s vychází změna kinetické energie 4E+10 J, pro ten, který jsme uvažovali je to 3E+15, což je energie stále o řád nižší než se uvolní při výbuchu uvedené nálože a s asteroidem se tedy pohnout dá, i když velice málo. Využitelná energie pro změnu hybnosti tělesa, která se při výbuchu uvolní je velice malá a asi se pohybuje v řádu procent nebo možná ještě méně.


- 25/11/2003 - 23:02

Hm, to s vámi souhlasím, ale je zřejmé, že pak je ASI nejlepší zásah ve směru kolmém na směr letu asteroidu(problém u rychlých asteroidů). Má to dvá menší háčky:

1) Musíme si všimnout tý skály včas. Což není problém u těles o řádově KM, ale stovku metrů by jsme už mohli přehlídnout.

2) Výpočet dráhy by musel být velice přesný a to včetně působení všech kompetentních těles slun. soustavy

Avšak musím uznat, že ač toto řešení není tak dobrodruřné jako přistání, vrtání a trhání, je o dost realizovatelnější a hlavně může být zálohovánou klidně i 30*. Což už je pravděpodobnost hraničící s jistotou.


ales - 26/11/2003 - 09:09

Po prozkoumání informací o provedených pokusných atomových výbuších musím opravit svůj prvotní odhad, že atomová bomba by asteroid nemusela rozbít (při výbuchu uprostřed ateroidu). Zjistil jsem totiž, že většina pokusných výbuchů byla jen v řádu desítek kt TNT (nikoliv Mt TNT). Největší americký výbuch měl cca 1 Mt TNT v hloubce něco přes 1 km.

Při středovém výbuchu bomby v řádu jednotek Mt TNT by měl být dostatečně "rozrušen" i asteroid s průměrem i několik km.

Nevypařil by se ale, ani by se nerozpadl na prach (ale na velké "balvany"), takže nějaká jeho část by stále směřovala k Zemi. Mohlo by to ale být už třeba jen jedno procento původní hmoty asteroidu a to je velmi dobrý "pokrok". Do toho kolizního "mraku" by se pak mohly poslat další nálože, které by ho dále "zředily". Vše by muselo být samozřejmě děláno "včas" tedy řádově měsíce až roky před hrozící kolizí.

Vidím tedy nyní, že i snaha o "rozbití" asteroidu je proveditelná a velmi nadějná.

Znovu konstatuji, že účinná aktivní obrana i proti velkým asteroidům (natož proti malým) je už dnes solidní a uskutečnitelná. To, co nám chybí (a co tedy nutně potřebujeme zlepšit), je systém včasné výstrahy před nebezpečím srážky. Na to bychom se tedy měli zaměřit (jako lidstvo).

P.S.: Musím si ještě postesknout, že mě dost zklamal seriál článků od B.Růžičky v L+K na toto téma. Velmi detailně tam rozebírá na první pohled zcela neúčinné a nerealistické metody obrany (jako např. prostý náraz, působení klasických a iontových motorů, použití klasických trhavin, jaderný výbuch mimo asteroid atd.), ale možnost bočního (těsně podpovrchového) jaderného výbuchu s cílem změnit dráhu asteroidu, je tam sice zmíněna, ale vůbec není prozkoumána a jen na několika řádcích je suše uvedeno, že pro odhad efektů není dostatek informací. Článek mi tak připadá hodně neúplný (a tedy téměř zbytečný) :-([Upraveno 26.11.2003 poslal ales]


Radek - 26/11/2003 - 10:58

Vždyť nemusíme asteroid rozbít nebo zničit, stačí ho zpomalit o 1 m/s, za den to znamená zpoždění 86,4 km, za 200 dní 17 280 km, to znamená, že Zemi těsně mine (Země sama letí 30 km/s). 500 kt termojaderná hlavice Polarisu vážila 240 kg, 200 kt hlavice W-78 střel ALCM a Tomahawk 123 kg. Tlakovou vlnu ale podceňujete, samotná hmotnost sondy by byla několik tun, a energie výbuchu je stejná, ať vybuchne ve vakuu nebo pod povrchem, při výbuchu těsně nad povrchem by se materiál asteroidu vypařil silou výbuchu, materiál atomové pumy by se rozletěl rychlostí desítek km/s a s teplotou miliónů °C. Patrně ale bude v budoucnu nutné vyzkoušet účinek jaderné hlavice na některém asteroidu vzdáleném od Země, co na to ale řeknou politici a ekologové si dovedu bohužel dobře představit.


ales - 26/11/2003 - 12:15

Zpomalení asteroidu jsme tu probírali dříve. Na dosažení zpomalení na úrovni 1 m/s ale nestačí reaktivní účinek hmoty v řádu desítek tun, i když bude mít rychlost desítek km/s (což je velmi nerealistická dosažitelná rychlost "trosek" po výbuchu).

Opakuji tedy, že pro 1 m/s zpomalení (nebo i boční "postrčení") asteroidu o průměru cca 1 km (s hmotností cca miliarda tun) je třeba "odstřelit" alespoň milión tun materiálu (jedno promile hmotnosti asteroidu) s průměrnou odletovou rychlostí 1 km/s. Optimální je v tomto případě výbuch nehluboko (desítky metrů) pod povrchem (nikoliv nad povrchem). Ovšem i velká vodíková bomba (v řádu desítek Mt TNT) má problémy s takto velkým množstvím hmoty pohnout tak rychle.


HonzaVacek - 26/11/2003 - 14:05

Rozbití asteroidu je ale velice ošemetná záležitost. Asi by to bylo proveditelné u některých méně soudržných těles, ale má to několik zádrhelů. Ty fragmenty nedokážeme odstrčit od sebe dostatečnou rychlostí a je velké riziko, že většina hmoty by nejspíše Zemi zasáhla. Navíc by po jaderném výbuchu byly silně radioaktivní, takže by došlo k zamoření zemské atmosféry. Situace se komplikuje dále v tom, že rozpad asteroidu na několik kusů znesnadňuje další případné úpravy dráhy, protože hýbat jedním kompaktním tělesem je technicky snazší než několika, byť o něco lehčími kusy, které se pohybují blízko sebe a v oblaku radioaktivního materiálu z asteroidu, který by se při jeho rozpadu nejspíše vytvořil. To by znesnadnilo nebo dokonce i znemožnilo odpálení další nálože v bezprostřední blízkosti asteroidu.

Asi bychom si ale měli přiznat, že pokud by se objevilo těleso o rozměrech již kolem kilometru, které se řítí na Zemi, tak pokud bychom to nevěděli mnoho let dopředu, skončilo by to katastrofou. Musíme počítat s tím, že minimálně rok by trvala příprava mise a další rok by trvalo, než by naše raketa doletěla s náloží na místo. Je ale potřeba počítat s časovým horizontem mnohem delším. I když se uvádí že je známo asi 60% planetek, které se nebezpečně přibližují k Zemi, vše co o nich víme je, jsou jejich orbitální elementy a maximálně rozměr. U některých není jasný ani ten. Pro účinný zásah proti takovému tělesu je ale pořeba znát i jeho přesný tvar, složení, strukturu a rychlost rotace. Bylo by tedy potřeba k takovému tělesu nejdříve poslat sondu a ze dvou let jsme okamžitě nejméně na pěti a to jsem asi optimista. )


Tomáš Černák - 26/11/2003 - 14:55

Domnívám se, z výše uvedených příspěvků, že pro nejjistější zničení obrovského šutru by bylo třeba dopravit na něj obrovskou loď.

Je zřejmé, že po důkladném geologickém průzkumu by kombinací malých nukleárních bomb, umístěných nehluboko pod povrchem, skála pukla a obrovské mnohatunové(např. rusové sestrojili již v 60 letech 100Mt bomby, o hmotnosti pouhých 25tun) termonukleární nálože umístěné velmi hluboko a v centru skály by tyto dva obrovské bloky od sebe snadno odtlačili. Díky možnosti úniku energie vznikající škvírou by nedošlo k roztrhání tělesa na menší bloky avšak tyto dva kusy by se začali od sebe rychle vzdalovat. Zemi by určitě minuly. Nejspíše by však dostala zásah meteoritickým rojem, který by po téhle akci zůstal. To je ale prkotina. Potíž je v tom, že by jsme potřebovali mít odzkoušené motory, které jsou schopny udělit lodi rychlost desítky km/s(planetární praky nepřipadají v úvahu).


mikes - 26/11/2003 - 15:24

Na serveru Space.com v "Astronotes" je poznámka o ničení nebo alespoň vychylování nebezpečných asteroidů pomocí laserového paprsku, vysílaného z Měsíce (kde by se zárověň shromažďovala potřebná energie pro tento laser).

Moon Laser Base Proposed for Asteroid-Comet Hazard

A lunar facility to mitigate the asteroid-comet hazard for the Earth has been proposed by Russian scientist, Viacheslav Ivashkin of the M.V. Keldysh Institute of Applied Mathematics.

The idea was tabled this week at the International Lunar Exploration Working Group (ILEWG) meeting on the Kohala Coast, Hawai'i.

The base would be multi-tasked in its operation. Solar energy would first be collected at the facility, then converted into electricity to power both an astronomical observatory and a laser station.

Ivashkin's proposal has the observatory scanning the heavens for any near-Earth objects (NEOs) -- either comets or asteroids -- that could be on an incoming trajectory harmful to Earth.

"In this case, the laser station is proposed to give a powerful laser effect on that object to deflect or destroy it," Ivashkin reports. The Russian scientist has assessed the amount of solar collecting hardware needed to be planted on the Moon to thwart hazardous NEOS, as well as laser power levels required to produce the desired effects of mitigating troublesome comets or asteroids.

In a paper presented at the ILEWG, Ivashkin concluded that international cooperation in designing, creating and operating the energy-astronomical-laser space base on the Moon is necessary.

Ivashkin's study of the asteroid-comet mitigation concept is being supported by the Russian Foundation for the Basic Studies and the Harbin Institute of Technology, China.


HonzaVacek - 26/11/2003 - 16:54

Na podobný článek jsem sice také narazil, ale vzhledem k tomu, že v sousedním tématu uvádíte rozbíhavost laserového paprsku zhruba 3 mikroradiany, připadá mi tahle metoda zatím nepoužitelná. Nejsem si jistý, jestli technika je na takové výši, abychom dokázali udělat výkonný laser s rozbíhavostí svazku o cca 6 řádů menší.

Jenom pro srovnání. Když se připravoval projekt SDI, počítalo se i laserovými zbraněmi na oběžné dráze a mám dojem, že se s nimi počítá i nadále v pozdějších fázích NMD. Každá taková zbraň měla být vybavená zrcadlem dva metry v průměru pro fokusaci svazku a megavatovým zdrojem energie. Doba ničení jedné balistické střely, než se propálí její několik milimetrů tlustý hliníkový plášť a nádrž, se se měla pohybovat od jedné do deseti sekund monožstvím krátkých pulsů o délce 1 mikrosekundy s frekvencí pulsů 10 - 100 Hz. Počítalo se s použitím velice kvalitní optiky a přesto měla mít taková zbraň účinný dosah pouze několik tisíc kilometrů. I tady se počítalo s fokusací svazku v řádech mikroradianů.


HonzaVacek - 26/11/2003 - 17:00

Správně má být.. zrcadlem 4 m v průměru... Omylem jsem zaměnil průměr a poloměr.


Waren - 9/2/2004 - 16:42

Abychom se vrátili zpět k původnímu tématu. Dnes ve 20,50 zařazuje Nova aktuálně film Rudá planeta. Škoda, že nedali film Mise na Mars, ta byla z kosmo hlediska celkem zajímavá (na kosmické lodi byl ve vesmíru opravdu stav beztíže apod.).


Radek Klof - 9/2/2004 - 20:51

Mise na mars je slátanina.
Kdyby tak radši někdo zopakoval seriál "From The Earth to The Moon",
který mám bohužel na videu natočený jen z části.


Waren - 10/2/2004 - 08:24

Samozřejmě, že je to slátanina. Kvalitní film o kosmonautice se v Holywoodu povede jenom náhodou. Ale pohráli si tam velice dobře se stavem beztíže, což je z filmařského hlediska nesnadná a hlavně nákladná záležitost.


Arccos - 10/2/2004 - 08:51

Ruda Planeta, aneb jaj mise na Mars NEbude vypadat...
Lidi, to byla [B]hovadina[/B]!!!
(male + za efekty, hlavne ztvarneni stavu beztize)]


Patek - 10/2/2004 - 15:44

Včera na tom filmu byl jeden docela zajímavý aspekt,a to nebespečí s experimenty s živími organismi v kosmu a to jak plánovanými tak se
neplánovanými.I když to bylo přehnaný,ale kdo může vědět jak se bude chovat z mutovaný organismus.Proto si myslim (viz diskuze o dýchání na Marsu),že by astronauti měli používat minimálně biologické obleky,aby zabránilo kontaminaci Marsu živými organismi.


Ervé - 11/2/2004 - 14:22

Při pilotovaném letu lze zabránit kontaminaci povrchu jen při přísném režimu - ozařování a očista před každým výstupem, veškerý odpad odvézt zpět atd., v případě nehody nebo nedejbože katastrofy tomu ale nezabráníte. Otázkou je, jestli povrch Marsu už dávno není kontaminovaný jednak z automatických sond, jednak z meteoritů ze Země. Co se týká rizika mutace virů a bakterií při dlouhodobých letech, to už vzhledem ke zkušenostem s Miru a Apolla není moc reálné.


Patek - 11/2/2004 - 20:03

Já měl na mysli mutaci organismů na povrchu planety (v případě,že podmínky na ní umožňují růst a rozmnožování zavlečených organismů).
Na orbitálních stanicích žíjí mikroorganismi v podstatě ve stejných podmínkách jako na Zemi.


Ervé - 12/2/2004 - 08:30

Pokud mají podmínky k životu, tak tam prostě budou žít a vyvíjet se, postupně se změní na Marťanskou flóru, stejně tak, jako lidé žijící na Marsu deset let už nebudou pozemšťané, ale marťané. Pokud tam už teď něco je, bude to díky tvrdým podmínkám mnohem odolnější, než cokoliv ze Země, navíc vzhledem k miliónům / miliardám let odlišného vývoje se navzájem asi nebudou moc ovlivňovat.
Při sledování toho filmu jsem si ale uvědomil, jak nedokonalé roboty člověk zatím vyrábí, taková funkční AMEE (samozřejmě bez vojenského softu, to byla pitomost), by byla reálnou alternativou pilotovaného letu. Za posledních 20 let se počítače téměř vůbec nevyvinuli (co se týká umělé inteligence jsou to pořád jenom dálkově řízené manipulátory), myslím že v příštích 50 letech člověka při výzkumu nedokáže robot nahradit.


Waren - 4/3/2004 - 10:28

Super zpráva ...
v pražském kině IMAX na Flóře jde od 18.3.2004 film SPACE STATION 3D.
...už se nemůžu dočkat


Ervé - 25/3/2004 - 15:58

Včera jsem neodolal a šel se podívat.
OPRAVDU SKVĚLÉÉÉÉÉÉÉÉ !!!!
Pokud se nalézáte do x km od Prahy, najděte si čas a penízky.
Vše potřebné najdete na www.oskarimax.cz
Vzal jsem sebou kámoše, co o kosmonautice moc neví a stejně byli nadšení.


VR - 31/3/2004 - 13:15

Tak jsem včera zašel do IMAXu na Space Station 3D. Takže pár mých dojmů.

Ještě předtím jsem si něco o IMAXu přečetl na http://www.oskarimax.cz/. Tam se dozvíte, že IMAX je největší, nejdelší nejpevnější, nej..., nej... a zase nej... (až se vám z toho dělá nevolno).

Ale teď již kino. Při vstupu vyfasujete brýle s polopropustnými skly (s brýlemi trochu připomínáte mimozemšťana ). V úvodu se opět dovíte, že IMAX je nej..., nej... a zase nej.... A pak už konečně následuje kino. Po několika reklamách začíná asi 50 minutový film Space Station 3D. Reálné 3D záběry jsou opravdu nádherné - nepopsatelné . Velice efektní je start Protonu s modulem Zarja, následuje připojení Unity, start první posádky, život na stanici, start druhé posádky a opět život na stanici. Nádherné záběry, ale ...
Film lehce chronologicky dokumentuje stavbu stanice až na drobné časové skoky, např. kde se vzala, tu se vzala Zvězda. Trošku rušivě působí i komentář o raketoplánu Atlantis, který právě přivezl nějaký náklad na stanici. Následuje pohled z okna na "jeho" křídlo, kde jsou na křídle za dveřmi nákladového prostoru nepřehldnutelně vidět písmena .....very .
To hlavní ale ... je dabing . Již předem jsem byl varován. A opravdu, dabing předčil veškerá má očekávání. To je opravdu děs. Tam se dozvíte věci o kterých jste dosud neměli ani tušení (já také ne a to se zajímám o kosmonautiku již téměř dvacet let). Neznám originální znění a tak nemohu posoudit, zda i původní znění je takto "kvalitní", ale český dabing stojí opravdu za to. Na tom se shodl i kolega, který se v kosmonautice moc nevyzná.)
Tento film by potřebovat zcela předabovat s tím, že překlad by měl udělat odborník na kosmonautiku (a trochu i ten překlad volně upravit). Pak by vznikl opravdu dokonalý dokument.

Shrnuto: Doporučuji vidět!!!


Ervé - 31/3/2004 - 16:08

Bohužel si vůbec neuvědomuju nedostatky v dabingu, je možné, že jsem je prostě přeslechl a neuvědomil (mám asi už zvyk z televize dabingové chyby v hlavě opravovat automaticky a okamžitě zapomenout původní znění), ty skoky tam jsou dva - Zvezda a panel solárních článků.


bejcek - 8/4/2004 - 08:38

Včera jsem tam byl - IMAX a ISS, půjdu ještě jednou, je tam co vidět!!! Ke komentáři, nejraději bych to slyšel v originále. To by bylo to pravé.


Bejcek - 12/11/2005 - 17:16

v Hradci Králové skončil 10.11.2005 Techfil- festival filmů atp.

Z kosmonautiky tam byl jen jeden film týkající se výzkumu Marsu:
"Das neue bild vom Mars" (aus der reihe Quarks&Co), "Nový obraz Marsu"(z cyklu Quarks& Co), německy mluveno, 45 min, rok výroby 2004.
Ve filmu se hovoří o MERech (opatrně) a o sondě Beagle a Mars Expres (rozsáhle), chlubí se tam snímky ME a ukazují trochu pozadí ESA. Člověk se neubrání dojmu, že je to uděláno pro propagaci ESy , ale špatně.
Také se tam hovoří o Marsu a problematice letů k této planetě.

Z Astronomie tam byl francouzský film "Obří teleskop VLT", (Jižní observatoř), na hoře Cerro Paranal (Chile). Ten byl pěkný a výborně se tam vysvětlovalo fungování adaptivní optiky. Pak ješte film " Neznámý vesmír - astronomie kosmického záření", Japonsko.


Budla - 23/1/2006 - 19:12

Poslední let raketoplánu Columbia

kdy:úterý 24. 1. 2006
kde:ČT2

popis:Vesmírná mise, která 22 minut před plánovaným přistáním skončila tragédií.Dokument BBC

http://www.ceskatelevize.cz/program/24.01.2006.html





Archimedes - 23/1/2006 - 20:37

Budete to nekdo nahravat? Asi to zmeskam...


Ervé - 24/1/2006 - 09:57

Jo, já si to nahraju na video. Pak to můžu přinést na setkání Kosmo klubu do planetária.


budla - 24/1/2006 - 14:36

Ja to budu taky nahravat na VHS


leemer - 24/1/2006 - 18:54

citace:
Budete to nekdo nahravat? Asi to zmeskam...


mam to v elektronicke podobe, sice v anglictine, ale myslim ze to nevadi, o to je to mozna lepsi )


Archimedes - 24/1/2006 - 19:31

Michal Vaclavik: Skvele


nadas - 24/1/2006 - 22:41

Dobrý dokument .. Jestli má BBC ve svých závěrech pravdu , pak chápu názory některých představitelů NASA , že je nutno s STS skončit ihned . I za cenu nedokončení ISS a ostudy plynoucí z nedodržení závazků a smluv . Let raketoplánu je pro zůčastněné asi opravdu ruská ruleta . I když .. mít tu možnost neváhal bych


Archimedes - 24/1/2006 - 22:54

Stihl jsem nakonec druhou pulku. Pekne, jen nektere ty moznosti zachrany posadky, kdyby se na poskozeni prislo, mi prisly v dane situaci velice diskutabilni.


Michal Pavelka - 25/1/2006 - 09:57

Včerejší dokument na ČT2 jsem naštěstí viděl a napadlo mě několik otázek, které byste mi mohli zodpovědět.

1. Někde jsem četl, že od výpadků senzorů po samotnou destrukci to trvalo cca 30 sekund. Kdyby tuto nehodu předpokládali, dalo se tomu zaránit? A vůbec, jde nějak přerušit návratovou fázi ve stádiu ohromného tepelného tření? A ještě jedna věc, můžou při podobné situaci jako se stala změnit směr nebo úhel natočení?

2. Proč vlastně armáda nevyhověla požadavku NASA ať se podívají na raketoplán pomocí satelitu?

Předem děkuji za vaše odpovědi.


Pirochta - 25/1/2006 - 10:12

citace:
Dobrý dokument .. Jestli má BBC ve svých závěrech pravdu , pak chápu názory některých představitelů NASA , že je nutno s STS skončit ihned . I za cenu nedokončení ISS a ostudy plynoucí z nedodržení závazků a smluv . Let raketoplánu je pro zůčastněné asi opravdu ruská ruleta . I když .. mít tu možnost neváhal bych

No, dokument to byl vpravdě katastrofální (kromě detailů nehody, to bylo dobré). Úplně chybělo srovnání koncepce raketoplánu s klasickou raketou a proč je tato koncepce špatná a drahá (například kvůli tomu, že Shuttle má raketové motory které si vozí nahoru a dolů, tj. zátěž 3,5 tuny navíc, problematické vedení paliva z centrální nádrže pro tyto motory), vysokou cenu startu omlouvali náklady na řešení havárie Challangeru.

Bylo úplně pominuta skutečnost, že za smrt posádky Challangeru může chybná koncepce raketoplánu.
Absolutně chybělo srovnání s ruským programem (nebo alespoň s programem Appollo).

Nejlepší bylo, jak odhodili odpovědnost ohledně diskuse nad problémem křídla. NASA se rozhodla... A to jako kdo?

Závěrečná nadutost nad americkou dokonalostí co by všechno mohli byla jasnou ukázkou toho, proč tato špatná koncepce mohla tak dlouho přežívat.
V podstatě chybělo také to, že kdyby konstrukce raketoplánu nebyla z duralu (což tam uváděli) ale z titanu případně z kompozitu jako detailně rozebíraná náběžná hrana, tak by i při tomto poškození nedošlo k rozpadu křídla (Teplota tání Titanu 1668°C, duralu 660°C).

Hezké na tom bylo jen to, jak se vědátoři hádali, vypisovali si mezi sebou dlouhotánské maily co by se mohlo stát až raketoplán vstoupí do atmosféry, ale žádný z nich nenašel tu americkou odvahu, aby se se svými výhradami svěřil americkému tisku, pro který by to byl jistě sólokapr, který mohl zabezpečit návrat astronautů na zem. I když by možná asi díky tomu ta nebezpečná koncepce mohla zase přežít.


arccos - 25/1/2006 - 11:03

Tak cerne bych to zase nevidel. Predne dokument nemel v umyslu vubec hodnotit program STS jako takovy, ale pouze analyzovat a ukazat katastrofu Columbie. Proto zadne zminky o koncepci raketoplanu, financni nerentability apod.


Abraxis - 25/1/2006 - 11:09

Ba, ba. Jestli jste cetli tu knizku od R. Faymanna (nazev uz nevim), kde popisuje svoji ucast v komisi vysetrujici chyby Challangeru, tak tam bylo moc hezky popsane selhani managmentu NASA (a totez se stalo i u Columbie).

Jedna vec je, ze raketoplan naprosto neodpovida puvodnimu zadani (zpusobeno vyvojem "shora dolu" a dalsimi faktory), druha vec je, ze technicke problemy vzdy budou existovat, ale management NASA se je snazi "tutlat" a nepodporuje jejich objevovani a reseni ("nikdo nema rad potizisty").

Totez se stalo (IMHO) i u Columbie - technici sice diskutovali moznost poskozeni tepelneho stitu, upozornili na to management, ale nebyli si natolik jisti, ze je to tak vazne, aby "sli pres mrtvoly" (tzn. oznamit to do tisku, coz by v pripade nepotvrzeni vedlo k vyhazovu).


Abraxis - 25/1/2006 - 11:14

Jeste k moznostem zachrany:
- v podstate faze pruletu atmosferou pri pristani je jedinou fazi letu kosmicke lodi, kterou nelze prerusit (to, ze raketoplan neumi prerusit ani v libovolne fazi start je vec druha) - proste neni jak (musel bys mit ohromne silny motor a zasoby paliva, aby jsi mohl zase vystoupat na obeznou drahu - prakticky neproveditelne, vystaveni nadmernemu pretizeni apod.)
- v tom dokumentu se mi nelibilo, ze vyvolaval castecne dojem, ze kosmonauti mohli seskocit padakem (jo, ja vim, ze "fakticky" tam bylo zmineno, ze se to mohlo uskutecnit az v 13 km, ale BFUcka to moc asi nevnimala)
- udivilo mne, ze tam vubec nebyl zminovan fakt, ze z duvodu zvyseni nosnosti nebyla Columbie na draze, ktera by umoznila zadokovat se na ISS a prezivat tam...


Michal Pavelka - 25/1/2006 - 11:48

citace:
Jeste k moznostem zachrany:
- udivilo mne, ze tam vubec nebyl zminovan fakt, ze z duvodu zvyseni nosnosti nebyla Columbie na draze, ktera by umoznila zadokovat se na ISS a prezivat tam...


Ano, taky mě udivilo, že neuvažovali nad možností přistát na ISS. Ještě technický dotaz ke skafandrům. Proč nejsou navrženy tak, aby bylo možné vystoupit ve vesmíru z lodi a prostě spadnout k zemi? A proč vlastně není na oběžné dráze nějaká náhradní záchranná loď?


Pirochta - 25/1/2006 - 11:52

citace:
Ještě technický dotaz ke skafandrům. Proč nejsou navrženy tak, aby bylo možné vystoupit ve vesmíru z lodi a prostě spadnout k zemi?

To myslíš vážně nebo jako vtip?


Abraxis - 25/1/2006 - 11:56

Nad moznosti pristat u ISS proste Columbia nemela dost paliva na potrebnou zmenu drahy (to by se muselo planovat uz pri startu). Problem je v tom, ze ISS je kvuli rusum (dostupnost z Bajkonuru) na takove draze, ze je na jeji dosazeni nutno vice paliva => mensi mozne uzitecne zatizeni. Ale kdyby to tak nebylo, tak ISS uz davno spadla (v podstate nekolik poslednich let ji udrzuji pouze starty Sojuzu).


Abraxis - 25/1/2006 - 11:59

Jeste s tim skafandrem - taky si myslim, ze to je hodne blbej ftip, ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)


Michal Pavelka - 25/1/2006 - 12:06

citace:
Jeste s tim skafandrem - taky si myslim, ze to je hodne blbej ftip, ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)


Omlouvám se, byl to takový úlet. ale tohle přesně myslím, kdyby NASA rozmístila na oběžnou dráhu (do různých výšek) hodně takovýchhle modulů, nemuselo se nic podobkého stát. Nemůže být přece tak těžké a finančně náročné navrhnout, zkonstruovat a vypustit pár takovýchhle modulů.


Abraxis - 25/1/2006 - 12:17

Bohuzel je to drahe, neni to dostatecne odzkousene apod. Mnohem flexibilnejsi a levnejsi je reseni planovat lety tak, aby se dalo zadokovat na ISS a mit pripraveny Progress v zaloze pro dodani nouzovych zasob.

NASA ani Rusko nejsou schopni navrhnout a postavit lod, ktera by zajistila jen a pouze evakuaci az 7 lidi z ISS - neresila by vubec jejich dopravu tam ani nic dalsiho. Proto se tam kazdeho pul roku otaci Sojuz (jako zachranny clun ma Sojuz "garantovanou zivotnost" na obezne draze pul roku - netusim, cim je to limitovano).


Jirka - 25/1/2006 - 12:23

Co takhle neco jako orbitalni zachrana sluzba pro havarovane kosmicke lode? Az jich tam bude litat nekolik denne, tak to urcite nebude problem.


Jirka - 25/1/2006 - 12:29

citace:
Jeste s tim skafandrem - taky si myslim, ze to je hodne blbej ftip, ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)

Neco jako von Braunova kapsle (nazev kabina zrejme neni na miste). Zachranny prostredek pro jednoho cloveka. Uvazoval jsem o tom i pro suborbitalni vypravy. Urcite by to nebylo slozite, otazka je jak pohodlne a bezpecne. 1stp z Falconu 1 by jich unesl nekolik. Vse kompletne recyklovatelne (vcetne lidi na palube).


VR - 25/1/2006 - 13:03

citace:
... ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)
Taková to úvaha je s IRDT. Ale v tomto směru nejsem moc optimista. Je to přeci jenom poněkud adrenalinový způsob návratu.


Ervé - 25/1/2006 - 13:44

Problém je, že situace, kdy se loď nemůže bezpečně vrátit z orbity na Zem, byla za 45 let pilotované kosmonautiky jedna, a to ještě do zničení raketoplánu nevěděli, že mají problém. Tak to většinou bývá, vyskytne se problém, nikdy předtím ale podobná událost nevedla k tragédii, takže je dost těžké kohokoliv přesvědčit (taky sebe), že právě teď je kritický stav. Navíc v případě Columbie určitě nastala takováto situace:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat ?
T: Ne.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo ?
T: Ne.
N: Můžeme vyslat záchranný stroj ?
T: Ne.
N: Zapomeň na to. Nikdy se nic nestalo, tak ani teď se nic nestane.
Může se tomu nadřízenému někdo divit ?

Muselo by se udělat: sjednocení stykových uzlů, skafandrů, setkávacích a komunikačních prostředků. Trvalo by to léta, takže pro raketoplány už se to vyvinout nestihne a jiné lodě zatím záchranu nepotřebovali, Sojuzy jsou velmi spolehlivé a CEV snad bude taky, zdá se, že blbovzdornost a spolehlivost je jeden ze základních kamenů. Myslel jsem, že při vývoji CEVu a Klipru se FKA a NASA sejdou, aby tohle projednaly a dohodly, ale nestalo se. Rusko na něco extra nemá prachy a NASA už nebaví dohadovat se s Rusy, kteří krizové situace zvládají dost mizerně (Kursk, Beslan atd.).


bejcek - 25/1/2006 - 13:56

Film byl takový jaký ho BBC udělala. Dělají ho pro "nováky" ne pro lidi co kosmonautiku mají často v hlavě. vybíral jsem si z toho to zajímavé. Udivily mne ale záběry na raketu Sojuz (když se mluvilo o záchraně), proč tam dávají rusy?. Ti pomoci nemohli!!!

quote:
__________________________________________________________________
................. ale tohle přesně myslím, kdyby NASA rozmístila na oběžnou dráhu (do různých výšek) hodně takovýchhle modulů, nemuselo se nic podobkého stát. Nemůže být přece tak těžké a finančně náročné navrhnout, zkonstruovat a vypustit pár takovýchhle modulů.
__________________________________________________________________

Moduly rozmístit na oběžné dráze? Na jaké dráhy, drah je opravdu velmi mnoho! Různé sklony drah, výšky a toho prostoru kolem země!!!Jak držet - kapsle na dráze, i na ně působí zbytky atmosféry, tlak slunečního záření a co já vím co dalšího, jak do nich přestoupit? Nějak tomu nerozumím. Mělo by to být něco jako zastávky tramvají (šalin)?


quote:
__________________________________________________________________
Bohuzel je to drahe, neni to dostatecne odzkousene
__________________________________________________________________

Nevím nic o zkouškách v tomto směru.

Kapsle pro návrat jednoho člověka z oběžné dráhy, drahé, těžké a nebezpečné. Začněte přemýšlet, jak ji zachytit na té oběžné dráze, přestoupit do ní, přemýšlejte nad její vahou - člověk cca 100kg, skafandr, záchranné prostředky pozemské(padák, člun atp) a od toho odvíjejte systém řízení,stabilizace, zbrždění a tepelný štít - hrome,to nebude nic malého! Dejme tomu, že je budete mít - pak budete mít rozsypané astronauty podle oběžné dráhy v kapsličkách a ti se budou vracet z různých míst dráhy? Na zemi to pak bude pás o délce mnoha stovek kilometrů. Kdo je bude hledat? Pokud by ty kapsle vozili sebou - tak bude raketoplán plný záchranných prostřadků.

A vůbec, proč si nedoletěli na Zem pro nový raketoplán a s tím se pak mohli úspěšně vrátit!!!!

hmm .... tak to asi nejde


Pirochta - 25/1/2006 - 15:27

citace:
Navíc v případě Columbie určitě nastala takováto situace:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat ?
T: Ne.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo ?
T: Ne.
N: Můžeme vyslat záchranný stroj ?
T: Ne.
N: Zapomeň na to. Nikdy se nic nestalo, tak ani teď se nic nestane.
Může se tomu nadřízenému někdo divit ?


No asi jsi se pořádně nedíval. Komunikace v NASA probíhala spíše takto:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat?
T: Ano, ale musí vylézt ven.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo?
T: Ano, buď posádkou, nebo špionážními nebo pozemskými dalekohledy.
N: Pokud se to potvrdí, můžeme vyslat záchranný stroj?
T: Do jisté doby ano, předtím musíme vyslat zásoby.
N: Simulační program neukazuje možné velké poškození, riziko je v normě. Nežádoucí publicitu si nemůžeme dovolit.

Nadřízený je plně odpovědný a měl by se zodpovídat za škodu, kterou takto způsobil. Prostě spolehnout se na simulační program je šlendrián. A kdo vydal příkazy nic nedělat ten nebyl jmenován. Byla to "NASA". Výstupem do kosmického prostoru nic moc neriskovali, snímkováním ještě méně.


Archimedes - 25/1/2006 - 16:39

Ohledne problemu jak "seskocit z obezne drahy" jsem mel pred casem prispevek na prazske schuzce Kosmo Klubu Samozrejme se uz spousta lidi touhle myslenko zabyvala, ale doneska neexistuje nic pouzitelneho. Jakesi nadeje se vyhledove myslim daji vkladat do IRDT, ale dokud bude mit kazde kilo vynesene do vesmiru (temer doslova) cenu zlata, bude se setrit i na nouzovych navratovych prostredcich.

Prezentace k prispevku je na
http://klub.kosmo.cz/aktivity/prazske
resp.
http://www.kosmo.cz/data/klub/seskok.ppt

Koho to zajima vic, vetsinu informaci jsem cerpal z

http://www.astronautix.com/craftfam/rescue.htm


Michal Pavelka - 25/1/2006 - 17:16

Archimedes: Můžeš mi dát víc info o IRDT?


ales - 25/1/2006 - 19:11

> Můžeš mi dát víc info o IRDT?

Pár informací o IRDT je např. na:
- http://www.esa.int/SPECIALS/ESA_Permanent_Mission_in_Russia/SEMOR61XDYD_0.html
- http://www.2r2s.com/irdt_concept.html
- http://www.2r2s.com/demo_missions.html
- http://www.astronautix.com/craft/irdt.htm

Byly učiněny už tři pokusy o vyzkoušení IRDT na suborbitální dráze. Všechny byly neúspěšné (nikdy se nepodařilo nalézt přistávací pouzdro). S vysokou pravděpodobností se to chová trochu jinak, než bylo očekáváno (osobně bych byl moc rád kdyby fungoval, ale bohužel tomu tak není). IRDT také primárně není vyvíjen pro "pilotovaný" návrat z oběžné dráhy, ale pro návrat nákladů.

V každém případě je "osobní záchranný prostředek" pro kosmonauty velmi obtížně realizovatelný a zatím to prostě nikdo spolehlivě neumí (a i proto se to nepoužívá).


Archimedes - 25/1/2006 - 21:15

citace:
Byly učiněny už tři pokusy o vyzkoušení IRDT na suborbitální dráze. Všechny byly neúspěšné (nikdy se nepodařilo nalézt přistávací pouzdro).
Proběhl i jeden orbitální test a ten proběhl do jisté míry úspěšně. Následné suborbitálními lety se nezdařily, ale z
různých důvodů. Musím ale říct, že ve zprávách o testech IRDT, které se dají najít na internetu jsou dost zmatky a chvíli mi trvalo, než jsem se (doufám správně) zorientoval.

Ten orbitální test v roce 2000 letěl na Sojuzu a měl dvě části. Jedna byla na demonstračním nákladu a druhá byla přímo na stupni Fregat. Ta se demonstátorem byla dvoustupňová (u té s Fregatem si nejsem jistý) - nejprve se měl nafouknout malý brzdící kužel a po prvotním zbrždění se měl ještě zvětšit. Bohužel kvůli trhlině se druhá část nenafoukla a pouzdro přistálo trochu tvrdě. Také tepelné namahání bylo vyšší, poletová analýza ukázala, že to bylo celkem těsné. Ale jako úspěšný "test konceptu" to myslím uznat můžeme.



Druhá část, nesoucí Fregat, přistávala podle radaru v pořádku, ale na zemi nalezena nebyla. Není známo proč, zlé jazyky tvrdí, že dřív než vědci ho našli místní obyvatelé a odnesli do sběru ;)

Po tomto testu následovaly zatím tři suborbitální pokusy na raketě Volna, vystřelované z ponorky v Barentsově moři na Kamčatku. A tam jsou skutečně výsledky mizerné. Tady byl demonstrátor menší a vždy jen jeden.
2001 - náklad se neoddělil od nosiče
2002 - náklad se oddělil moc brzo, takže získaná data by stejně nebyla relevatní (pozn.-u těchto dvou testů jsem narazil na nejvíc zmatků v pramenech)
podzim 2005 - oddělení v pořádku, během sestupu bylo ztraceno spojení. Pouzdro se zatím nenašlo, když jsem koncem listopadu volal speciálně do Moskvy, bylo mi řečeno, že na Kamčatce je už moc zima a že hledat se bude zas až sleze sníh ;)

Takže asi tak.


Halmil - 25/1/2006 - 22:35

Pro ty, kteří nestihly Columbii včera (jako já) - za chvíli jde znova:

Název: Poslední let raketoplánu Columbia
Televize: ČT2
Datum: 25.1.2006
Čas vysílání pořadu: 23:40-00:30


bejcek - 26/1/2006 - 11:41

Děkuji za informace " jak skočit z oběžné dráhy", - IRDT.


Patrik - 26/1/2006 - 13:00

Možná sem něco zespal, ale nemá být dnes v pražským planetáriu nějáká schuzka kosmo? v kolik to má být?


Michal Pavelka - 26/1/2006 - 14:07

Také děkuji Archimedovi za informace " jak skočit z oběžné dráhy", - IRDT. Avšak mám ještě 1 dotaz.

Je známo zda pokračují, či budou pokračovat, další testy?


Archimedes - 26/1/2006 - 15:07

Co se pokracovani testu IRDT nevim, ale myslim, ze budou chtit pockat na vysledek jarniho hledani demonstratoru.

Schuzka KK je dnes v 18:00.
http://klub.kosmo.cz/aktivity/prazske


Ervé - 27/1/2006 - 08:58

Opravdu jsem se ještě nedíval, ale podívám se. Columbia měla přechodovou komoru a dva skafandry pro výstup, jenomže z nákladového prostoru by kosmonauti poškozené místo vůbec neviděli !! Protože neměli ani bloky SAFER, ani RMS, nebyla možnost, jak závadu zjistit. Špionážní satelity jsou dobré na focení předem daných míst na Zemi, ale vyfotit raketoplán letící na úplně jiné dráze jinou rychlostí ze správného směru nic lehkého není. Nevěřím tomu, že by to vojáci zvládly tak, aby na fotce byly schopni jasně potvrdit závadu. I kdyby ji byly schopni potvrdit, neexistoval způsob, jak vypustit záchranný raketoplán dřív, žádný nebyl připraven, muselo by se instalovat potřebné vybavení a navíc by se musely vykašlat na většinu bezpečnostních opatření, které protahují přípravu ke startu, takže ještě nehorázně riskovat životy posádky záchranného raketoplánu, přičemž je možné, že tomu se už při startu stane to samé co Columbii. Rusové nemohli pomoct. A vypouštět zásobovací sondu ? Jak by se spojila, Columbia neměla stykový modul, jen přechodovou komoru.

No asi jsi se pořádně nedíval. Komunikace v NASA probíhala spíše takto:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat?
T: Ano, ale musí vylézt ven.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo?
T: Ano, buď posádkou, nebo špionážními nebo pozemskými dalekohledy.
N: Pokud se to potvrdí, můžeme vyslat záchranný stroj?
T: Do jisté doby ano, předtím musíme vyslat zásoby.
N: Simulační program neukazuje možné velké poškození, riziko je v normě. Nežádoucí publicitu si nemůžeme dovolit.

Nadřízený je plně odpovědný a měl by se zodpovídat za škodu, kterou takto způsobil. Prostě spolehnout se na simulační program je šlendrián. A kdo vydal příkazy nic nedělat ten nebyl jmenován. Byla to "NASA". Výstupem do kosmického prostoru nic moc neriskovali, snímkováním ještě méně.


Ervé - 27/1/2006 - 09:07

Teď sem se díval na místo poškození a asi by ho astronauti při výstupu viděli, jenomže platí, že s tím nemohli nic udělat. Bohužel.


ales - 27/1/2006 - 09:19

Dokument byl pěkný a zajímavý, ale dost mi vadilo, že nebylo úplně jasně rozlišeno, co SKUTEČNĚ technici z NASA navrhovali a jaké informace od nich měli jejich šéfové (v době letu Columbie), od toho, co DODATEČNĚ (po katastrofě a po vyšetřování) vymysleli a navrhovali autoři dokumentu a jejich konzultanti (kteří už měli samozřejmě mnohem víc informací o celé situaci).

Nejsem si jist, jestli komunikace v NASA opravdu probíhala dříve popsaným způsobem (s těmi všemi návrhy od techniků). Podle mého názoru to dost ovlivňuje pohled na roli zodpovědných jednotlivců v NASA. Je docela možné, že postupovali podle platných a schválených vnitřních předpisů a postupů (které nikdy nemohou být zcela dokonalé). Jistý si tím ale samozřejmě být nemohu.


Anonym - 27/1/2006 - 09:46

citace:
Dokument byl pěkný a zajímavý, ale dost mi vadilo, že nebylo úplně jasně rozlišeno, co SKUTEČNĚ technici z NASA navrhovali...

Ja sem to pochopil tak, ze nikoho ani nenapadlo ze ten naraz sel do nabezne hrany. To zjistili az po katastrofe a pokud sem se dival spravne tak test dopadu izolace na cerne dlazdice byl proveden uz pred prvnimy lety raketoplanu a nebylo to shledano jako zavazny problem. Nikoho proste nenapadlo ze se muze ten ulomek trefit do nabezne hrany na sedy dlazdice, ktere byly povazovany za tak pevne, ze sou prakticky neznicitelne.......


Pirochta - 27/1/2006 - 09:53

Jak jsem říkal, dokumentární měřítko snese pouze popis a testování kolem odpadlé pěny. Ostatní je jaksi směs co by a kdyby. Tj. bylo by zajímavé, kdyby zde byly zveřejněny závěry vyšetřovací komise a ukázán postup informací na pavouku hiearchie, kde se to zaseklo.
Jinak souhlas s Alešem.


Anonym - 27/1/2006 - 10:49

Zajímavost.

http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/A1626AEFFFB36B99C125710100510D7F?OpenDocument&cast=1


Anonym - 27/1/2006 - 11:17

citace:
Zajímavost.

http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/A1626AEFFFB36B99C125710100510D7F?OpenDocument&cast=1


Doplnuji zajimavost: predseda Astronautice sekce Ceske astronomicke spolecnosti navic ted 15 minut mluvil o Challengeru na Ceskem rozhlasu Leonardo!


Jiří Hošek - 27/1/2006 - 15:48

citace:
Ja sem to pochopil tak, ze nikoho ani nenapadlo ze ten naraz sel do nabezne hrany. To zjistili az po katastrofe a pokud sem se dival spravne tak test dopadu izolace na cerne dlazdice byl proveden uz pred prvnimy lety raketoplanu a nebylo to shledano jako zavazny problem. Nikoho proste nenapadlo ze se muze ten ulomek trefit do nabezne hrany na sedy dlazdice, ktere byly povazovany za tak pevne, ze sou prakticky neznicitelne.......
Ještě doplnění:
Při letu raketoplánu Atlantis STS-112 (7.10.2002) byla na vnější nádrži ET poprvé umístěna kamera pro živý přenos na NASA TV od startu až do oddělení ET:
http://www.msfc.nasa.gov/NEWSROOM/news/photos/2002/2002images/ET_Cam_Shot2_m.jpg " style="max-width:800px;" border=0>
http://www.msfc.nasa.gov/news/news/releases/2002/02-234.html

Aleš Holub v článku http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-112/index.htm#Popis uvádí: "Stejné kamery by měly být použity u dalších čtyř letů raketoplánů." Myslím ale, že při následujícím letu Endeavouru STS-113 (24.11.2002) ani Columbie STS-107 (16.1.2003) již použita nebyla. Nezná někdo důvod? Ovšem při takovém umístění by tu odpadlou izolaci a díru v levém křídle asi stejně nezaregistrovala…

Pro srovnání snímek z kamery z ET při letu Discovery STS-114 (26.7.2005):
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-114/114debr.jpg " style="max-width:800px;" border=0>


Jiří Hošek - 27/1/2006 - 15:52

Hm, tak obrázky mi nejdou. Ještě jeden pokus:



a pro jistotu odkazy:
http://www.msfc.nasa.gov/NEWSROOM/news/photos/2002/2002images/ET_Cam_Shot2_m.jpg
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-114/114debr.jpg
[Upraveno 30.1.2006 poslal mikes]


mikes - 30/1/2006 - 15:04

Dnes na TV Nova :

21:40 Rudá planeta (Red Planet)

Velitelka Carrie-Anne Moss spolu s Val Kilmerem a dalšími astronauty míří na Mars. Jako první lidská expedice musejí osídlit rudou planetu, protože Země umírá... Americko-australský sci-fi film (2000). Dále hrají T. Sizemore, B. Bratt, S. Baker, T. Stamp a další. Režie A. Hoffman (101 min)


Marian - 1/2/2006 - 10:48

citace:
Dnes n TV Nova :
21:40 Rudá planeta (Red Planet)



Vím že te film je dost blbina, ale rozproudila se nám v kanceláři debata na téma: Existovala někdy nějaká druužice/sonda, která by měla na palubě televizní obrazovku ? Já si myslím, že to je kravina, při pozemních testech a zkouškách se stejně všechny údaje přenáší po drátech.


leemer - 1/2/2006 - 11:23

citace:
citace:
Dnes na TV Nova :
21:40 Rudá planeta (Red Planet)



Vím že te film je dost blbina, ale rozproudila se nám v kanceláři debata na téma: Existovala někdy nějaká druužice/sonda, která by měla na palubě televizní obrazovku ? Já si myslím, že to je kravina, při pozemních testech a zkouškách se stejně všechny údaje přenáší po drátech.

televizni obrazovka na druzici nikdy nebyla (aspon o tom nevim), protoze jak uz bylo napsanou je to zbytecna vec a navic CRT technologie je pomerne hmotna


Michal Petříček - 1/2/2006 - 14:46

citace:

televizni obrazovka na druzici nikdy nebyla (aspon o tom nevim), protoze jak uz bylo napsanou je to zbytecna vec a navic CRT technologie je pomerne hmotna


Byla, ale v trochu jiné podobě. Na družicích a sondách prvních generací, kde bylo potřeba zpracovat fotografie a poslat je domů, se nejspíš používala metoda tzv. "Flying Spot". Vyvolaný a ustálený film (resp. jedno jeho políčko) prosvěcovala zjednodušená obrazovka (katodová trubice), na které se patřičnou rychlostí pohyboval jediný svítící bod. Na druhé straně filmu byl fotonásobič (další vakuový prvek!) s objektivem. Pohyb bodu byl samozřejmě pomocí synchronizačních pulsů zasynchornizován s přijímacím zařízením na Zemi. Signál z fotonásobiče po odpovídajícím zesílení moduloval nosnou vlnu vysílače.
S největší pravděpodobností se tento systém poprvé použil na Luně 3 a určitě to nebylo naposledy.


leemer - 1/2/2006 - 17:56

citace:
citace:

televizni obrazovka na druzici nikdy nebyla (aspon o tom nevim), protoze jak uz bylo napsanou je to zbytecna vec a navic CRT technologie je pomerne hmotna


Byla, ale v trochu jiné podobě. Na družicích a sondách prvních generací, kde bylo potřeba zpracovat fotografie a poslat je domů, se nejspíš používala metoda tzv. "Flying Spot". Vyvolaný a ustálený film (resp. jedno jeho políčko) prosvěcovala zjednodušená obrazovka (katodová trubice), na které se patřičnou rychlostí pohyboval jediný svítící bod. Na druhé straně filmu byl fotonásobič (další vakuový prvek!) s objektivem. Pohyb bodu byl samozřejmě pomocí synchronizačních pulsů zasynchornizován s přijímacím zařízením na Zemi. Signál z fotonásobiče po odpovídajícím zesílení moduloval nosnou vlnu vysílače.
S největší pravděpodobností se tento systém poprvé použil na Luně 3 a určitě to nebylo naposledy.


To mate samozrejme pravdu, ale moje reakce se tykala narazky na film Ruda planeta, kde byla obrazovka nainstalovana v druzici pro zobrazovani jejiho stavu, apod.


Hawk - 1/2/2006 - 18:37

Kdo má kanál National Geographic, tak dnes od 21:00 běží:
Osudové vteřiny: Raketoplán Columbia


bejcek - 27/2/2006 - 08:34

V noci út-st, z 28.2 na 1.3. ISS

00:00 hod min
Mezinárodní vesmírná stanice - Vysoko nad našimi hlavami montují odrazový můstek k objevům nových světů. Americký dokument


bejcek - 27/2/2006 - 08:35

OMluva - skloréza jde to na ČT 1!!!


h - 1/3/2006 - 00:21

citace:
OMluva - skloréza jde to na ČT 1!!!


tak tak už to jede, a zase to čte ten Strejček
ten už je 20 let zdravej na vodstřel


Martin Kolman - 1/3/2006 - 01:11

Tak sem se na to právě dodíval a bylo to super :-)
Hlavně ten obrazový materiál se mi moc líbil

Každopádně, je vidět jak rychle se věci mění, takže už jim tam pár věci časově nesedělo, ale to je spíš takový detail :-)
Jinak, co na to říkáte vy ?


h - 1/3/2006 - 02:25

citace:
Tak sem se na to právě dodíval a bylo to super :-)
Hlavně ten obrazový materiál se mi moc líbil

Každopádně, je vidět jak rychle se věci mění, takže už jim tam pár věci časově nesedělo, ale to je spíš takový detail :-)
Jinak, co na to říkáte vy ?


Točeno ve vysokém rozlišení a to i na ISS a SST


Ervé - 1/3/2006 - 15:16

Je to ten samý dokument, co sem viděl asi před rokem - co v něm popisují malé kulové robopomocníky a zimní výcvik posádek v Kanadě ?


ales - 1/3/2006 - 15:37

Podle http://www.ceskatelevize.cz/program/search.php?broad=203+382+52444 tenhle dokument (originální název "Inside the Space Station") už šel na ČT-2 dne 1.12.2004, takže předpokládám, že to mohlo být s těmi PSA (Personal Satellite Assistant), ale teď v noci jsem to neviděl, takže si nemohu být jist.


Lukavský - 1/3/2006 - 16:57

citace:
Je to ten samý dokument, co sem viděl asi před rokem - co v něm popisují malé kulové robopomocníky a zimní výcvik posádek v Kanadě ?

Ano, je to on. Protože jde o reprízu, tak je uveden jen jednou bez dalšího opakování.


h - 3/3/2006 - 04:33

Na http://www.mvgroup.org/forums/index.php?s=e16bd7620b4a0f4f6e74ed8863030f95&showtopic=9921&st=0?entry70814 najdete dokument Horizon 2004 Saturn - Lord Of The Rings
je to v Divx, 700MB.
Akorát se musíte zaregistrovat


mpower - 13/3/2006 - 10:58

zdar,
vcera jsem byl tady (v berline) na IMAX 3D filmu "mise k mesici 3D" a musim rict, ze to je teda taky super zazitek. jde vicemene o rekapitulaci letu k mesici v ramci apolla, ale s vlozenymi novymi zabery dodelanymi pro film (treba: co by se stalo, kdyby astronauti zborili lunar rover a museli to dojit nazpatek pesky). je to pekny, zajimavy, misty vtipny, trochu patrioticky, ale prijatelny... a na zaver je tam nachystana pro vsechny fandy jedna fakt dobra sekvence


h - 15/3/2006 - 02:18

Možná už znáte - Fligth into Mariner Valley
http://themis.asu.edu/valles_video


h - 11/4/2006 - 02:27

A zase to Apollo 13, tentokrát ale pro přátele detailních detailů v HD-DVD

http://www.ropeofsilicon.com/hddvd.php?id=2518


Michal Petříček - 11/4/2006 - 11:38

Zítra, t.j. ve středu 12.4., v 21:20 našeho času, bude na kanále RTR Planeta (na satelitu Hot Bird) film "Bílé slunce Bajkonuru"


marcellino4 - 18/4/2006 - 13:04

nievie na hodou niekto zohnat odkaz na soundtrack k filmu "Dr Divnovlaska alebo ako som sa naucil mat rad bombu a nerobit si starosti". alebo aspon na tu najlepsiu pesnicku z filmu, ked sa tam rozbaluju obalky s planom R na nulkearny utok


Patrik - 23/5/2006 - 22:37

v čr vyšlo dvd serialu "from the earth to the moon" za asi 900,-. jako fanda sem si to koupil, ale byl sem zklamanej bonusama, vlastne tam žádné nejsou jen pár obrázku a textu o dobívání měsíce a 30 min. o natáčení filmu. Doplnkama sem byl teda zklamanej a vubec se to nedá srovnávat s dvd "apollo 13" kde bylo skutečně "mnohem víc". Pokud máte teda rádi ten 12dílnej seriál = 12hod. na 5 dvd pak ho budete mět v originále, to je, ale všechno


Ervé - 24/5/2006 - 07:35

Pokud někdo máte film The Right Stuff o Mercury a Chucku Yeagerovi, a taky jiné zajímavé filmy na DVD nebo CD (například dr. Divnoláska a filmy s kosmickou tematikou), mohli by jste je vzít sebou do Bohdanče na Kosmos News Party ?


h - 30/5/2006 - 15:18

nějakej NASA HD footage stream

http://www.researchchannel.org/tech/desktophdsamples.asp


Daniel Hlávka - 28/6/2006 - 07:38

simulace dopadu meteoritu...

http://technet.idnes.cz/podivejte-se-jak-meteorit-vyhubi-zivot-na-zemi-flc-/tec_checktech.asp?c=A060627_153511_tec_checktech_kuz


Hawk - 27/8/2006 - 11:00

Dnes v 17:40 budou opakovat na Spectrum 1 a 2 díl seriálu Volání vesmíru. Při premiéře jsem stihl větší část 2 dílu, stručně mapoval hlavně ruskou kosmonautiku od 2.sv války až po vývoj lunární rakety N1.


Lazecký Daniel - 28/8/2006 - 19:56

6xDVD project Mercury-celá historie tohoto kosmického programu jako na dlani. Koupil jsem si jej přes kamaráda v USA....povím vám je to mlsota
Daniel


bejcek - 16/3/2007 - 13:11

V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Milan - 20/3/2007 - 15:48

citace:
V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Bude to, prosím, někdo stahovat na DVD?


Zbycho - 20/3/2007 - 17:11

citace:
citace:
V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Bude to, prosím, někdo stahovat na DVD?


Známej mi to prý nahraje v avi ve vysoké kvalitě, tak pak poskytnu.


Derelict - 20/3/2007 - 20:59

citace:
V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Musim rict, velice hezky dokument, libilo se mi to. Proc to vlastne neresili nejakou formou areodynamickeho stitu - napr. jinym tvarem nadrze, ktery by tak pri podzvukovych rychlostech byl schopen odklonit odpadavajici penu ? Resila NASA podobne zalezitosti v dobe pripravy raketoplanu (nekdy v 70-tych letech) nebo jak se zda se pouze smerovali na zvyseni odolnosti konstrukce ? Nema nekdo informace o "konkurencnich" projektech ?


bejcek - 21/3/2007 - 08:08


Musim rict, velice hezky dokument, libilo se mi to. Proc to vlastne neresili nejakou formou areodynamickeho stitu - napr. jinym tvarem nadrze, ktery by tak pri podzvukovych rychlostech byl schopen odklonit odpadavajici penu ? Resila NASA podobne zalezitosti v dobe pripravy raketoplanu (nekdy v 70-tych letech) nebo jak se zda se pouze smerovali na zvyseni odolnosti konstrukce ? Nema nekdo informace o "konkurencnich" projektech ?




Při vývoji raketoplánu se mnohé předpokládalo a tedy i řešilo a o budoucích problémech nebyla žádná vědomost. NASA vybírala z více možných řešení podle peněz a času.

Nepočítalo se s tím, že by izolace z nádrže odpadávala. Vzpomínám jaké bylo překvapení, když dali shuttla na vibrační stůl a velký počet "dlaždic" odpadl . Hrome, vždyť měli držet.
Při prvních letech občas něco odpadlo od nádrže - nečekaně, ale jak už bylo říkáno ve filmu: je to jen pěnová, drobivá a lehká hmota. Rychlost a hmota. Rychlost zabíjí a nejen v autech, hmota je až v druhé řadě.
Při konstrukci něčeho - vždy!!!! praxe přináší překvapivé a nečekané.
Dnes je to hotové a měnit něco zásadního nejde. Svým způsobem je raketoplán velké zklamání. vyvíjet jiný by už byla práce s určitou zkušeností. Bude se vůbec někdy vyvíjet nějaký jiný?


Vítězslav Novák - 21/3/2007 - 10:34

Doufám, že teprve až budou k disposici technologie, které to umožní bez nebezpečných kompromisů. Ty dlaždičky byl kompromis. Odtrhová síla cca 125% běřných provozních sil - to je už hůř než kompromis.

Kliper by měl být něco jako raketoplán - ovšem na současných možnostech.


M.Filip - 21/3/2007 - 14:10

citace:
citace:
V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Bude to, prosím, někdo stahovat na DVD?


Je to dokument z r. MMIII.
Na KNP 2006 jsem ten záznam měl ve 3 kopiích na DVD - vše bylo rozebráno.

MF

PS.: Nějak mi uniká smysl proč ten 4 roky starý dokument letos zase opakují.
Myslel jsem, že za tu dobu natočí něco aktuálního!!
Mimochodem izolaci nádrže se stále nepodařilo uspokojivě vyřešit...
Stačí pár krup a jsou ... víme kde....
Ať počítám jak počítám, do r.2010 tu ISS (+ HST) nedostaví. Zpoždění stále narůstá.


xmariox - 21/3/2007 - 15:10

citace:
citace:
citace:
V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Bude to, prosím, někdo stahovat na DVD?


Je to dokument z r. MMIII.
Na KNP 2006 jsem ten záznam měl ve 3 kopiích na DVD - vše bylo rozebráno.

MF

PS.: Nějak mi uniká smysl proč ten 4 roky starý dokument letos zase opakují.
Myslel jsem, že za tu dobu natočí něco aktuálního!!
Mimochodem izolaci nádrže se stále nepodařilo uspokojivě vyřešit...
Stačí pár krup a jsou ... víme kde....
Ať počítám jak počítám, do r.2010 tu ISS (+ HST) nedostaví. Zpoždění stále narůstá.



Do 2010-12-31 je planovano 16 letu 15x ISS + 1x HST. Lety ISS-33(STS-131/ULF-4) a ISS-35 (STS-133/ULF-5) Jsou lety zalozni a mohou byt v pripade nedostatku casu vyskrtnuty... Oficialne nebyl zadny posun v datech stanoven, porad se pocita stim ze STS-118 poleti kolem 2007-06-28 Zatim to nevypada beznadejne.


Milan - 23/3/2007 - 09:53

citace:
citace:
citace:
V úterý 20.3.2007 na ČT 1 ve 20:00 hod ,"Poslední let raketoplánu Columbia" Dokumentární rekonstrukce BBC (50 min).


Bude to, prosím, někdo stahovat na DVD?


Známej mi to prý nahraje v avi ve vysoké kvalitě, tak pak poskytnu.


Pane kolego, budete mít ten záznam?
Díky za informaci.
Milan 8-)


Zbycho - 23/3/2007 - 12:06

Tak dotyčný si nějak popletl tv programy, takže dokument Poslední let raketoplánu Columbia mám na DVD v avi jen cca od půlky, ale jinak to mám nahrané na vhs. Pokud to někdo chce zapůjčit, kontaktujte mne prosím na http://zlutykvet.cz


bejcek - 23/3/2007 - 14:26

Dobrý článek po havarii Columbie je na MF Dnes:
http://technet.idnes.cz/posledni-let-raketoplanu-columbia-vysetrovani-katastrofy-poo-/tec_vesmir.asp?c=A070316_122631_tec_vesmir_pka


Stano - 23/3/2007 - 14:40

Ja som to nahrával a dnes ak bude čas tak to spracujem na DVD a hodím k tomu aj iný dokument čo bol na Discovery. Nebude to 100% kvalita ale pre TV to stačí!
Keď to budem mať tak sa ozvem


Stano - 23/3/2007 - 22:31

Tak hotovo!
Pridal som tam okrem spomínaných dokumentov aj video odvysielané na TV NOVA 08.01.2007 (za tú kvalitu sa predom ospravedlňujem ale TV NOVA sa v našej káblovke nevysiela).
Záujemca ktorý bude mať záujem nech sa ozve na stanecko@zoznam.sk (ak by mal niekto cestu okolo Považskej Bystrice môžem mu to dať osobne). V prípade veľkého záujmu s CZ by bolo dobré keby sa ozval človek, ktorému nerobí problém to rozmnožiť a skontaktovať viacerých z Vás.


Zbycho - 23/3/2007 - 23:09

citace:
Tak hotovo!
Pridal som tam okrem spomínaných dokumentov aj video odvysielané na TV NOVA 08.01.2007 (za tú kvalitu sa predom ospravedlňujem ale TV NOVA sa v našej káblovke nevysiela).
Záujemca ktorý bude mať záujem nech sa ozve na stanecko@zoznam.sk (ak by mal niekto cestu okolo Považskej Bystrice môžem mu to dať osobne). V prípade veľkého záujmu s CZ by bolo dobré keby sa ozval človek, ktorému nerobí problém to rozmnožiť a skontaktovať viacerých z Vás.


Tak do Považskej Bystrice se v první pětiletce výhledově nechystám. Ale otázka je jiná, jak je to velké? Škoda, že to mám nahrané jen od půlky, ale snaha byla.


Stano - 23/3/2007 - 23:32

Tak do Považskej Bystrice se v první pětiletce výhledově nechystám. Ale otázka je jiná, jak je to velké? Škoda, že to mám nahrané jen od půlky, ale snaha byla.




Neviem či sme sa rozumeli ja som vytvoril DVD formát sú tam dva 50 min dokumenty a jedno asi 10 min video + vytvorené menu a to celé má veľkosť cez 4GB


Stano - 8/4/2007 - 13:33

Na SPEKTRUMe bude dokument:
Rozhodující okamžiky historie 08 - Katastrofa raketoplánu
18.4.2007 21:15; 20.4.2007 23:05; 22.4.2007 00:10.


Stano - 8/4/2007 - 13:43

A tento štvrtok 12.4.2007 na SPEKTRUMe:
Turistika na prahu vesmíru
http://www.spektrumtv.cz/Details.aspx?Section=Radar&TitleId=-55226


M.Filip - 10/4/2007 - 07:52

citace:
okamžiky historie
citace:


Na stránkách :
http://www.spacevideo.ru/

bylo přidáno několik zajímavých video souborů !!!

Je tam např.asi 18 min. video z ,,Nedělinské,,havárie IBCM v r.1960.
Zájemci o pořady Novy (Sběratelé kostí, Kobra 11 atd.) si přijdou na své...hlavně v závěru dokumentu.
Dále jsou tam videa o N1, Sojuzu 11 a dalších....

Když už je zmínka o Nově, musím je pochválit za poměrně slušnou zprávu o startu STMA-10 ve zprávách v neděli večer. Ovšem řekl tam komentující reportér, že Gagarin ze stejné rampy startoval před 65 lety.....tak lepší si to pustit bez zvuku.

zdraví
MF


Petr Tomek - 7/7/2008 - 21:43

Filmy které byste určitě měli vidět (podle mě)

Frau im Mond (1929) režie: Fritz Lang
(film, kterým to všechno začalo)

Disney - Man in space (1955), Man and the Moon (1955), Mars and beyond (1957)
(Aneb jak Disney pomohl von Braunovi zpátky ke kosmonautice)

Ukroščenije ogňja (Zkrocení ohně) Sovětský svaz, 1972 režie: Daniil Chrabrovickij
(Historie sovětského výzkumu vesmíru jejich očima. Zajímavé, ale btrochu zmatené, Koroljov, Gluško a Čeloměj jako jedna filmová postava)

The Right Stuff (1983) režie: Philip Kaufman
(trochu propagandistický, ale jinak moc pěkný film o sedmičce z Mercury. Zvlášť komický je "démonický ruský konstruktér" - kříženec Chruščova, Brežněva a Koroljova s vizí šíleného vědce )


Apollo 13 (1995) režie: Ron Howard
(pochopitelně)

Capricorn One (1978) režie: Peter Hyams
(Nudná konspiračka kde pořád všichni chodí a mluví, ale její znalost patří k základnímu vzdělání)


pospa - 8/7/2008 - 08:51

Ještě bych doplnil jeden film, sice ne o živých kosmonautech, ale myslím, že ze Spiritu a Opportunity se už také staly osobnosti.
A filmů o robotech nasazených v reálné kosmonautice taky moc nenajdeme. :-)

Roving Mars (2006) režie: George Butler
Walt Disney Pictures + Lockheed Martin
(dokument o vývoji, testování a operačním nasazení dvou MERů, které zanechávají své stopy kol na rudé planetě už více než 4 roky! Fantastický výkon!)


avitek - 8/7/2008 - 09:55

Chtěl bych upozornit, že v současné době ČT připravuje k dabingu přibližně hodinový film o letu prvního čínského kosmonauta (koprodukce Holandsko+ČLR). Zatím má pracovní název "Čínský kosmonaut". Kontroloval jsem věcnou správnost překladu scénáře a myslím, že to bude docela zajímavý film. Měl by být vysílán na ČT-2 někdy v září, tedy před příštím startem Číňanů do vesmíru.


Petr Tomek - 8/7/2008 - 10:58

No to bych snad mohl ještě dodat, že Rusové loni dokončili film Koroljov - hlavní konstruktér (2007) ale mám jisté obavy o kvalitu...


Derelict - 10/7/2008 - 20:15

citace:
Ještě bych doplnil jeden film, sice ne o živých kosmonautech, ale myslím, že ze Spiritu a Opportunity se už také staly osobnosti.
A filmů o robotech nasazených v reálné kosmonautice taky moc nenajdeme. :-)

Roving Mars (2006) režie: George Butler
Walt Disney Pictures + Lockheed Martin
(dokument o vývoji, testování a operačním nasazení dvou MERů, které zanechávají své stopy kol na rudé planetě už více než 4 roky! Fantastický výkon!)


Mozna bych take pridal svoji trosku do mlyna. Obe vesmirne odysey (2001/2010), ve druhe se mi hlavne libi aerobraking ;o))


dubest - 10/7/2008 - 21:30

citace:

Roving Mars (2006) režie: George Butler


Jen dodám, že je to IMAX a že bych ho rád viděl v kině....


jentak - 11/7/2008 - 08:56

citace:
citace:
Roving Mars (2006) režie: George Butler

Jen dodám, že je to IMAX a že bych ho rád viděl v kině....
http://www.torrentz.com/search?q=Roving+Mars


jentak - 11/7/2008 - 08:58

race to mars

http://www.discoverychannel.ca/shows/showdetails.aspx?sid=2619
http://www.torrentz.com/search?q=race+to+mars


dubest - 11/7/2008 - 13:23

citace:
citace:
citace:
Roving Mars (2006) režie: George Butler

Jen dodám, že je to IMAX a že bych ho rád viděl v kině....
http://www.torrentz.com/search?q=Roving+Mars

Film jsem už viděl, myslel jsem na zážitek v kině, ne u monitoru:)


Petr Tomek - 18/8/2008 - 19:39

Dost jsem váhal, kam tenhle příspěvek Burta Rutana zařadit, ale dospěl jsem k závěru, že byste to prostě měli vidět.


admin - 18/8/2008 - 23:48

Výborné!

Dostal jsem echo, že někteří mají problém s youtube(pravděpodobně něco s prohlížečem). Tak jsem to hodil semhle: http://www.kosmo.cz/data/burt-rutan-houston-we-have-a-problem.avi


JS - 19/8/2008 - 10:54

citace:
Dost jsem váhal, kam tenhle příspěvek Burta Rutana zařadit, ale dospěl jsem k závěru, že byste to prostě měli vidět.



Videl jsem prvni tri minuty. Dal se mi to zdala ztrata casu, je tam neco zajimaveho? Rutan se navazi do NASA, to neni nic noveho. Myslim ze kdysi rekl i neco v tom smyslu ze kdyby bylo po jeho, tak je NASA na Mesici mnohem driv. To ale neni sam.


Petr Tomek - 25/8/2008 - 16:41

Pak je tu ještě novinka : Ve stínu Měsíce - In the Shadow of the Moon
http://www.madman.com.au/actions/catalogue.do?method=view&releaseId=8184


Mirek Pospíšil - 26/8/2008 - 08:47

Pročetl jsem historii tohoto vlákna a překvapivě tu chybí odkaz na Spacecraft Films http://www.spacecraftfilms.com/



Jejich nabídka digitálně vyčištěných dobových dokumentů je skutečně široká, rozsahem je každé téma zdokumentované asi kompletně, nové tituly stále přibývají a objednat z čr taky není problém. Stačí objednat, zaplatit kartou nebo přes PayPal a do týdne má každý DVDčko doma. Kurz dolaru je taky celkem příznivý.

Letos májí ještě vydat:
The Moonlander - dokument o vývojo lunárního modulu
Creating Appolo - netřeba vysvětlovat
Skylab:Workshop in space
Apollo Soyuz test project

Enjoy!


Daniel Lazecký - 26/8/2008 - 09:00

A to ještě nevíte, že se skoro dotáčí dokumentární film o interkosmonautech a tomto programu. Zbývají údajně jen dotáčky s kosmonauty D.Prunariu a A.T.Mendézem. Film má jít skoro do všech evropských a mnoho zahraničních TV-jestlipak projevila i naše veřejnoprávní TV CT taky zájem? Bombardoval bych je četnými dotazy, jsem zvědav jak a jestli odpoví. Film má jít v TV v roce 2009.


pospa - 31/10/2008 - 14:08

Další díl Jamese Bonda se natáčí přímo v areálu ESO Very Large Telescope v Chile

http://link.brightcove.com/services/link/bcpid1513658585/bctid1886155146


Zbycho - 12/2/2010 - 09:03

19. března má premiéru dokument Hubble 3D v IMAXu (imax.com). Pražský IMAX zatím mlčí, ale snad by se film k nám mohl dostat v dubnu.




Milan - 12/2/2010 - 09:52

citace:
19. března má premiéru dokument Hubble 3D v IMAXu (imax.com). Pražský IMAX zatím mlčí, ale snad by se film k nám mohl dostat v dubnu.

Pražský IMAX se ozval už koncem loňského roku a požádal Českou kosmickou kancelář o spolupráci na přípravě doprovodných akcí k premiéře. Termín premiéry byl původně určen na "jaro", v tuto chvíli to ale s ohledem na přetlak dalších nových filmů v IMAXU vypadá, že česká premiéra bude odsunuta až na "podzim"... Bude-li něco nového - budu informovat.
Milan


Zbycho - 13/2/2010 - 00:30

citace:
19. března má premiéru dokument Hubble 3D v IMAXu (imax.com). Pražský IMAX zatím mlčí, ale snad by se film k nám mohl dostat v dubnu.

Pražský IMAX se ozval už koncem loňského roku a požádal Českou kosmickou kancelář o spolupráci na přípravě doprovodných akcí k premiéře. Termín premiéry byl původně určen na "jaro", v tuto chvíli to ale s ohledem na přetlak dalších nových filmů v IMAXU vypadá, že česká premiéra bude odsunuta až na "podzim"... Bude-li něco nového - budu informovat.
Milan



Bylo to na nějakém zahraniční webu, že další vlna bude na jaře. Ale koukal jsem, že pražský IMAX toho připravuje nějak moc, tak kam by vmáčknul ještě Hubbla. Každopádně, buďme rádi, že tu film bude.


zbycho - 30/8/2010 - 20:29

Hubble 3D v IMAXU bude běžet od 16. září:
http://www.imaxpraha.cz/hubble.asp

Milane, bude nějaká doprovodná akce?

Napadlo mne, což se takhle sejít a společně zajít na film. Třeba na českou premiéru nebo jindy. Šel by někdo?


dubest - 30/8/2010 - 21:23

Napadlo mne, což se takhle sejít a společně zajít na film. Třeba na českou premiéru nebo jindy. Šel by někdo?



Jdu na 100% a nebráním se jít ve větším počtu, dík za info.


Derelict - 30/8/2010 - 23:25

citace:
Napadlo mne, což se takhle sejít a společně zajít na film. Třeba na českou premiéru nebo jindy. Šel by někdo?

Jdu na 100% a nebráním se jít ve větším počtu, dík za info.


Rozhodne je to zajimave, pridal bych se.


Zbycho - 3/9/2010 - 19:37

A šli by jste na tu premiéru 16.9. - je to čtvrtek - nebo později?


dubest - 4/9/2010 - 13:07

Mně je to momentálně jedno, po večerech teď nic nemám, takže podle ostatních.


Jan Bastecky - 8/9/2010 - 10:37

Ahoj vespolek,

vznesl jsem dotaz na IMAX.

Premiéru mají už blokovanou, nicméně mi nabídli skupinovou slevu. Tedy pokud bychom dali dohromady skupinu 20 osob, pak bude vstupenka stát 139,- Kč (místo 169,- Kč). Není to sice div světa, ale alespoň něco.

Navrhuji jít společně ve čtvrtek 16.9. od 20:00. Místa zatím jsou. Protože sedadla začínají až s odstupem od plátna, tak doporučuji střed hlediště (cca prostředek 5.řady).

Kdo půjde?


Zbycho - 8/9/2010 - 11:41

citace:
Ahoj vespolek,

vznesl jsem dotaz na IMAX.

Premiéru mají už blokovanou, nicméně mi nabídli skupinovou slevu. Tedy pokud bychom dali dohromady skupinu 20 osob, pak bude vstupenka stát 139,- Kč (místo 169,- Kč). Není to sice div světa, ale alespoň něco.

Navrhuji jít společně ve čtvrtek 16.9. od 20:00. Místa zatím jsou. Protože sedadla začínají až s odstupem od plátna, tak doporučuji střed hlediště (cca prostředek 5.řady).

Kdo půjde?


Velmi pochybuji, že se nás 20 sejde, zatím projevili zájem čtyři (Zbych, Honza B., Jan Dusatko a Dubest). Premiéra je od kdy? To už bude na premiéru plno? Oni nás - kosmo fandy - a členy kosmo klubu nechtějí?

Je fakt, že už je pomalu na čase si zarezervovat místa - nejlepší je doprostřed doprostřed (ty jsou taky hned plná).

!!! Dáme ještě dva dny a já nebo Honza v pátek 10.9. hned po ránu místa razerezvujeme !!! Souhlas?

Takže platí čtvrtek 16.9. od 20:00: Honza B., Jan Dusatko, Dubest + já?


budla - 8/9/2010 - 15:16

Zdravím, šel bych s vámi ,klidně si mne napiště, fórum budu dále sledovat


Ervé - 8/9/2010 - 15:42

Se mnou taky počítejte. Taky bych šel, pořád to ale asi nestačí na těch 20 míst.


Milan - 8/9/2010 - 16:18

Ahoj všem,
slavnostní premiéra filmu 3D Hubble je v úterý 14.9. od 18 hodin.
Od 17 hodin je v IMAXU tisková konference a krátký doprovodný program.
Ale peněz nemá moc ani IMAX, takže nic velkého se neplánuje.
Program 14.9. je uzavřený, jen na pozvánky.



admin - 8/9/2010 - 16:26

U mě je to tak na 33,33333%, že přijdu.


pospa - 8/9/2010 - 16:30

citace:
...Program 14.9. je uzavřený, jen na pozvánky.
To je moc pěkné Milane, že o tom teď víme.
Bohužel nejsme mezi vyvolemýni, takže nás tato informace spíš podráždí, než nadchne.

Zbycho, mně si můžeš na 16. taky napsat.
Možná 2 místa, to bych ještě potvrdil do pátku.
Dík

M.


Zbycho - 10/9/2010 - 08:06

Míro, jak? Jedno nebo dvě místa?


pospa - 10/9/2010 - 08:20

citace:
Míro, jak? Jedno nebo dvě místa?
dvě místa. dík


red star - 10/9/2010 - 09:02

citace:
Ahoj všem,
slavnostní premiéra filmu 3D Hubble je v úterý 14.9. od 18 hodin.
Od 17 hodin je v IMAXU tisková konference a krátký doprovodný program.
Ale peněz nemá moc ani IMAX, takže nic velkého se neplánuje.
Program 14.9. je uzavřený, jen na pozvánky.





Milane mam dotaz:

Kdo byl pozvany? Dostala pozvanky alespon CKK?


Zbycho - 10/9/2010 - 09:23

Martine, stále platí 33,333% ?


Zbycho - 10/9/2010 - 10:00

Sejdeme se společně v IMAXu u pokladen ve čtvrtek 16.9. v 19:30 (Hubble začíná ve 20:00).
"Vaše rezervace bude platná do 30-ti minut před začátkem představení."

Je rezervováno 10 lístků (aktualizováno 15.9.):
Mirek P. + 1, Jan Dusatko + 1, Honza B., Dubest, Zbycho, Michal P., Martin K. Radek V.


Máme řadu 6, sedačky 11 - 21. Cena lístku je 169 Kč.

Zaplatím to až v ten den před srazem, kdyby někdo odpadl, budu na telefonu 777 671 483.

Bylo úplně prázdno, tak snad nebude problém, kdyby se někdo další chtěl přidat. Navíc jsem zarezervoval jeden lístek navíc. [Upraveno 10.9.2010 Zbycho] [Upraveno 15.9.2010 Zbycho]


admin - 10/9/2010 - 10:50

citace:
Martine, stále platí 33,333% ?


Zdá se, že v tomto okamžiku se to blíží 100%.
Takže počítej i mne.


Milan - 10/9/2010 - 14:29



Milane mam dotaz:
Kdo byl pozvany? Dostala pozvanky alespon CKK?



No, pár pozvánek jsem pro CSO dostal. Kdo tam bude dále to netuším...
Milan


budla - 11/9/2010 - 15:55

to Zbycho: díky za rezervaci, budu tam, MP


avitek - 14/9/2010 - 22:15

Byl jsem taky pozvaný a mohu říci, že těch 41 1/2 minuty stojí za všechny prachy. Je to dabované do češtiny, takže neruší titulky (je tam jen pár originálních anglických jmenovek členů posádky SM4). Pár drobných terminologických blbostí Honzovi Kolářovi v revizi překladu scénáře sice uteklo, ale myslím, že to skoro nikdo nepozná. (Ono někdy taky režiserovi jde o to, aby to dabérům "padlo do pusy", tedy pokud možno stejný počet slabik. Zejména pokud jde o dabování přímých řečí osob, kterým bvidíte do obličeje. Někdy je to zatraceně těžké, protože angličtina je co se týče délky slov mnohem úspornější než čeština).


Milan - 15/9/2010 - 09:10

Stálo to včera večer opravdu za vidění!!! Film je perfektně udělaný, 3D záběry úchvatné!!! Akorát jsem tam čekal mnohem více záběrů vesmírných objektů pořízených Hubblem. V celém filmu jsou vlastně jen dvě kratší sekvence z těchto snímků a jeden výborně udělaný "průlet mlhovinou". Takže astronomové si, možná překvapivě, až tak neužijí. Většina filmu je zaměřená na "kosmonautickou" část projektu - servisní misi Atlantisu STS-125. Záběry pracujících kosmonautů pořízené IMAX technologií jsou dokonale podrobné. A úžasný je i start Atlantisu pořízený 3D technologií z těsné blízkosti rampy (ta kamera už asi potom moc použitelná nebyla :-) .

Pro ty, kteří jdou společně zítra: Mám tady 3 kupony na volné vstupenky - tedy přesněji na 1+1 zdarma. Tak jestli je někdo chce, ozvěte se na 602 153 564 a zastavte se pro ně u mě v kanceláři (CSO, Prvního pluku 17, Praha 8 Karlín). Ale dneska jsem do večera v Brně.
A nebo se stavte v OC Flóra, určitě je tam budou přes den ještě rozdávat.

Hezkou zábavu přeje všem
Milan


budla - 15/9/2010 - 15:24

to Zbycho: ze zítřejší akce se musím omluvit, nebudu v Praze, díky za pochopení


Zbycho - 16/9/2010 - 10:20

citace:
to Zbycho: ze zítřejší akce se musím omluvit, nebudu v Praze, díky za pochopení


V pohodě. Už odpadl i Martin. Nebo jestli chce jít ještě někdo?


pospa - 16/9/2010 - 10:26

citace:
V pohodě. Už odpadl i Martin. Nebo jestli chce jít ještě někdo?
My příjdeme určitě, jen si nejsem jistý, jestli to stihneme už na 19:30. Zbycho, mohl bys naši rezervaci (2 vstupenky) prodloužit až do 19:55? Díky


Zbycho - 16/9/2010 - 11:31

citace:
My příjdeme určitě, jen si nejsem jistý, jestli to stihneme už na 19:30. Zbycho, mohl bys naši rezervaci (2 vstupenky) prodloužit až do 19:55? Díky


To už budeme asi v sále, ale někdo na vás u vchodu počkáme. Lístky musím vyzvednout nejpozději 30 min. před začátkem.


dubest - 16/9/2010 - 15:36

Tak jedu za chvilku do města(Prahy), budu u pokladen před 19:30, doufám, že Vás poznám, měl bych bez potíží poznat Zbyška P., díky fotkám z jeho výletu na KSC, těším se! Mám skoro 2 metry tak snad budu rozeznatelný od ostatních:-) [Upraveno 16.9.2010 dubest]


pospa - 17/9/2010 - 10:07

Díky Zbycho za ty levnější lístky.
3D Hubble stál skutečně za to (výlet z Pardubic). Škoda, že film trval jen 42 minut, určitě bych se na to vydržel dívat 2x i 3x delší dobu
Dopuručuji všem.


dubest - 17/9/2010 - 12:43

Taky děkuju Zbychovi za lístek, film pěknej, českej dabing doslova příšernej, 3D záběry z poslední service mission úchvatný+ několik skvělých animací(Orion Nebula byla asi nejhezčí).


Zbycho - 17/9/2010 - 18:33

Ano, rozhodně doporučuji(-jeme). Za slevu poděkujte Milanovi.


bejcek - 17/9/2010 - 18:49

Přidám se, dnes (pátek 17.9.) jsem si dojel do Prahy a stálo to za to!!! Start STS 125 super!!! Záběry z oprava nádhera!!! ZÁŽITEK.

Ptal jsem se na jak dlouho to mají. Řekli, že zatím na 14 dní a že lidé moc nechodí. No, moc, jak jsem se tam motal, tak v 10 hod dopoledne tam bylo 6 diváků a v 11 hod i se mnou 7!?
Pohodlíčko, nikdo mi neházel kukuřici za krk, ani mi nehrozilo polití kolou.
Je vidět, že zájem většiny občanstva je úplně jinde, chtějí se ubavit k smrti a tohle je něco s vědou a technikou? To teda brrr. (Praha není malé město).


bejcek - 25/9/2010 - 20:58

Dnes (sobota 25.9.) jsem byl znova v Praze a došel si na 3D Hubble.
Stále se mi to líbí! A návštěvníci? V 10 hod nevyšel nikdo a od 11 hod jsme tam byli 3!!!!
Na hvězdárně v Hradci Král. občas dělám povídání - přednášky na kosmonautická témata. Chodí mi tak kolem 30 lidí. To je vlastně super návštěvnost. Vypadá to tak, že z kosmopnautiky se stalo něco naprosto všedního, normálního. Velké cíle lidstvo nemá.


-=RYS=- - 26/9/2010 - 01:58

citace:
Dnes (sobota 25.9.) jsem byl znova v Praze a došel si na 3D Hubble.
Stále se mi to líbí! A návštěvníci? V 10 hod nevyšel nikdo a od 11 hod jsme tam byli 3!!!!
Na hvězdárně v Hradci Král. občas dělám povídání - přednášky na kosmonautická témata. Chodí mi tak kolem 30 lidí. To je vlastně super návštěvnost. Vypadá to tak, že z kosmopnautiky se stalo něco naprosto všedního, normálního. Velké cíle lidstvo nemá.


Mozna by pomohlo neco ve stylu Apollo13....ze by vybuch STS 1.10. na startu?
Vzdyt i Apollo melo problemy uz od od A12...lidi se koukali spise na fotbal nez na let k Mesici.

Tak nejak si v duchu predstavuji proc dopadli Alterani (v StarGate serialech) jako Antici. Zkratka z "preplnenych brich" typu "Zenaty se zavazky" nebyl nikdo kdo by chtel do vesmiru a tak to "promile" lidi co se zajimali odleteli. Podobne jako v tom kine, kde v sale pro stovky lidi je 3 nebo i 7 "Antiku".


Ota - 26/9/2010 - 11:13

I já jsem se byl podívat na 3D Hubble. Bylo to v sobotu 25. 9. od 17 hod a účast byla více než dobrá, i když vyprodáno samozřejmě nebylo. Těžko se mi odhaduje, kolik lidí mohlo být..okolo 40-50?
Film se mi líbil, i když bych měl pár připomínek z astronomického hlediska..


KarelTvrdik - 29/9/2010 - 11:04

Jsem zvědavý až zveřejní toto:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/212655-nejkvalitnejsi-zabery-prvniho-pristani-na-mesici-se-po-letech-nasly-v-australii.html

Je jasné že to zásadní rozdíl v kvalitě nebude protože je to technicky stejný přenos, ale i tak je to zajímavé.


avitek - 29/9/2010 - 11:19

citace:
... Je jasné že to zásadní rozdíl v kvalitě nebude protože je to technicky stejný přenos, ale i tak je to zajímavé.



Ten rozdíl v kvalitě by mohl být naopak dost značný, protože původní televizní přenos, resp. konverze televizního signálu z Měsíce zanořeného do jiných telemetrických dat na americkou normu NTSC probíhala značně krkolomným zoůsobem. Šlo o to, že originální obraz byl zobrazen na obrazovce s dlouhým dosvitem (s velkou setrvačností fosforu) a z ní to bylo snímáno klasickou vidikonovou TV kamerou rovnou ve formátu NTSC. Proto ty obrázky vypadaly tak "duchovitě". Protože teď údajně mají originální záznam telemetrie ze sledovací stanice Honeysuckle Creek, tak to mohou zpracovat dnešní výpočetní technikou a softwarem a dostat tak podstatně čistější TV obraz.

Uvidíme.


h - 30/9/2010 - 04:11

citace:
citace:
... Je jasné že to zásadní rozdíl v kvalitě nebude protože je to technicky stejný přenos, ale i tak je to zajímavé.



Ten rozdíl v kvalitě by mohl být naopak dost značný, protože původní televizní přenos, resp. konverze televizního signálu z Měsíce zanořeného do jiných telemetrických dat na americkou normu NTSC probíhala značně krkolomným zoůsobem. Šlo o to, že originální obraz byl zobrazen na obrazovce s dlouhým dosvitem (s velkou setrvačností fosforu) a z ní to bylo snímáno klasickou vidikonovou TV kamerou rovnou ve formátu NTSC. Proto ty obrázky vypadaly tak "duchovitě". Protože teď údajně mají originální záznam telemetrie ze sledovací stanice Honeysuckle Creek, tak to mohou zpracovat dnešní výpočetní technikou a softwarem a dostat tak podstatně čistější TV obraz.

Uvidíme.




Souhlas, dnešní technologie zpracování, restaurování a reprodukce obrazu už je o pár set světelnejch let dál, takže se z toho dá vytěžit opravdu dost.
Ale nehchme se překvapit.


-=RYS=- - 30/9/2010 - 06:26

Nekde jsem se uz zminil o tom, ze ten prenos byl v podstate modifikovany radioamatersky SSTV prenos. A jak Antonin rekl, tak musim z HAM praxe kdy SSTV pouzivam potvrdit skutecne velky kvalitativni rozdil obrazu prijateho z Mesice a nasledne z Australie prekonvertovaneho a odeslaneho pozemnima linkama do sveta v podobe US-NTSC.
Dulezite je, jakym zpusobem se prijatej signal archivoval. Radioamateri pouzivali v tehdejsich dobach taky dlouhoosvitove obrazovky (zkuste si najit termin SSTV treba na Wikipedii), ale pro zaznam kotoucovy magnetofon.
Jestli jsem spravne hledal na netu, tak na magneticky pasek se ten puvodni signal zaznamenaval taky, jen "vyssi" rychlosti, aby se dal nahrat celej 122kHz NF signal.
Jde o to, ze ten prevod do dnesni ".MKV" podoby je diky digi snimaci technologii a TBC (Time Base Corrector....pouziva se pro konverzi NTSC<>PAL) by ten obraz mohl byt opravdu vynikajici.
Nejdriv se zpracuji jednotlive prijate radky, prefiltruji se a seskladaji do nekomprimovaneho obrazku, pak se zpracuje dalsi obrazek a tech 9-14 obrazku za sekundu se prekonvertuje diky TBC do 25 obrazku za sekundu pocitacovou transformaci (ano, PC si bude muset chybejici prechodove obrazky "dovymyslet"). Jsem presvedcen, ze jednotlive obrazky mohli paralelne prekonvertovat i do barevneho formatu, takze mozna budeme prekvapeni nejen kvalitou c/b videa, ale i mozneho barevneho videa.

Mozna....jen takova myslenka... kdyz by se pri letech Apolla delali na vsech 3 prijimacich stanovist podobne zaznamy, tak by se mozna podarilo vytvorit daleko kvalitnejsi videa ze vsech prenosu.


pospa - 30/9/2010 - 09:03

Pánové, máte na mysli toto: http://www.universetoday.com/74531/long-lost-apollo-footage-was-actually-released-in-2009/ , nebo něco ještě lepšího?

Řekl bych, že ta dvě videa jsou obrazově i zvukově do té míry digitálně "vyčištěna", že líp to už asi ani nejde.


KarelTvrdik - 30/9/2010 - 13:50

Ano, tyto záběry jsou opravdu znatelně kvalitnější než to co bylo k vidění předtím.
Přiznám se že o té původní "krkolomnosti" konverze jsem neměl tušení.


Alchymista - 30/9/2010 - 20:27

Celkom dosť sa to tu rozoberalo v téme "Spekulace o pravdivosti přistání lidí na Měsíci" (téma je asi na tretej či štvrtej strane fóra).


-=RYS=- - 1/10/2010 - 04:01

citace:
Pánové, máte na mysli toto: http://www.universetoday.com/74531/long-lost-apollo-footage-was-actually-released-in-2009/ , nebo něco ještě lepšího?

Řekl bych, že ta dvě videa jsou obrazově i zvukově do té míry digitálně "vyčištěna", že líp to už asi ani nejde.


Tak tohle video vypada, jako prohnane linearnim TBC, ale ne PC-remasteringem, jako kdyz by po nalezeni zaznamu nemeli cast si s tim "pohrat" a tak to prohnali jen TBC.
Protoze zpetne PC-zpracovani by odstranilo "duchy" a vytvorilo vice jak 64 odstinu sedi. Snad se nemylim, ale mozna se jeste dockame dalsiho zpracovani.


Lukavský - 1/10/2010 - 17:30

citace:

Protoze zpetne PC-zpracovani by odstranilo "duchy" a vytvorilo vice jak 64 odstinu sedi. Snad se nemylim, ale mozna se jeste dockame dalsiho zpracovani.


Já bych to s těmi úpravami nepřeháněl. Tyhle snímky považuji za dokonalé. Pokud se na to nedíváme jen čistě technicky, tak právě to rozmazání a duchovitost dělá patinu, která je pro první přímé reportáže z Měsíce jedinečná. Nepopírám, že za tímto názorem je nostalgie vzpomínek na dětství a první celou noc strávenou sledováním televize.


Zbycho - 12/1/2011 - 21:27

V sobotu jdu s pár dětmi od 10:00 na Hubbla do IMAXu, tak se někdo může přidat .


Zbycho - 6/3/2011 - 21:04

Letos má přijít do kin film Apollo 18. Nenechte se ale zmást názvem, není to kosmonautický film, ale "nechutný" (kosmonautický) horor.


Vlado1 - 7/3/2011 - 22:01


http://02e5a89.netsolstores.com/apolloonboardfilminhduncompresseddeliverybycomputerdrive.aspx

Pánové, co se dá čekat od takové zásilky ?

Kde sudruhovia z NASA urobili chybu? Ked mi poslali na celém 1TB disku 16 hodin nepoužitelného filmu.
Jednotlivé sekvence v různem formátu, různé rycglosti a to vše s frekvenci 3,8 fran / sec.
1 hod má 52GB .
Mělo to být, 40ks DVD o 8GB, bez komprese.
Zásilka byla dodána za 96 dnů od zaplaceni a to po několika urgencich.

Že by věděli že vím.


yamato - 7/3/2011 - 22:11

citace:

http://02e5a89.netsolstores.com/apolloonboardfilminhduncompresseddeliverybycomputerdrive.aspx

Pánové, co se dá čekat od takové zásilky ?

Kde sudruhovia z NASA urobili chybu? Ked mi poslali na celém 1TB disku 16 hodin nepoužitelného filmu.
Jednotlivé sekvence v různem formátu, různé rycglosti a to vše s frekvenci 3,8 fran / sec.
1 hod má 52GB .
Mělo to být, 40ks DVD o 8GB, bez komprese.
Zásilka byla dodána za 96 dnů od zaplaceni a to po několika urgencich.

Že by věděli že vím.


nezabudajte ze komunikujete s uradom. Mozno vam este dojde upomienka ze im dlzite (pretoze im uslo/stratilo sa ze uz ste platil...)


Lukavský - 8/3/2011 - 19:49

citace:

Kde sudruhovia z NASA urobili chybu? Ked mi poslali na celém 1TB disku 16 hodin nepoužitelného filmu.
Jednotlivé sekvence v různem formátu, různé rycglosti a to vše s frekvenci 3,8 fran / sec.


A co jste čekal? Jde (asi) o záznamy originálů a ty jsou opravdu "každý pes jiná ves". Točilo se na 16 mm film, ČB a barevnou TV systému pomalé televize. Tomu odpovídá i frekvence 3,8 snímků/s. Může se to převést na libovolný současný formát i HD, ale víc než je na originálu z toho nedostanete. To by mohl pochopit i zdravý selský rozum. Uvědomte si, jaké byly možnosti (ze současného pohledu skromné) v polovině minulého století. Není tato různorodost spíše důkazem pravosti? Musíme také připustit, že bez převodu na současná média by 95 % zájemců nemohlo tyto materiály vidět prostě jen z toho důvodu, že by neměli na čem si je přehrát.


Vlado1 - 9/3/2011 - 22:01

Pane jste vedle jak tá jedle.
Mělo to být kvalitnější než DVD (MPG NTSCje 30 fram /sec) třeba , avi, MPG,MPEG ,MOV atd.
Mám prokodér pro , Který umí poskládat ofocené rozházané pucle(líc musí byt nahoře) ale z materialem z NASA si neporadí.
Malou frekvenci měla jenom16 kamera v okně LM (snad 2 fram/sec) Co obrázek to portrét.
http://02e5a89.netsolstores.com/apolloonboardfilminhduncompresseddeliverybycomputerdrive.aspx
Přečtěte si ještě jednou nabýdku.
To všechno tam mělo byt
http://02e5a89.netsolstores.com/apollo7shakedowncruise.aspx
až a17

To je celkem 41 DVD +další výše uvedený material.
Tomu říkam služby po AMERICKU.
Muselo to dát hodně práce. Zničit takový ojem dat.


Lukavský - 9/3/2011 - 23:05

Nezaměňujte distribuční kopie s originály. Avi, MPG, MPEG, MOV v té době ještě neexistovaly. Originály například z TV reportáží z letu či Měsíce byly skutečně s malým počtem snímků za sekundu. Co se napíše do reklamního letáku je také jiná věc. Protože jsem to neviděl, nemohu to posuzovat, ale myslím si, že věrný přepis materiálů s nižší kvalitou na kvalitnější médium není jeho ničení, i když rozhodně nelze očekávat, že se tím řádově zlepší původně zaznamenaná realita.


Machi - 10/3/2011 - 13:03

"věrný přepis materiálů s nižší kvalitou na kvalitnější médium není jeho ničení, i když rozhodně nelze očekávat, že se tím řádově zlepší původně zaznamenaná realita. "

Kvalita vždy klesá, jedinou výjimkou jsou digitální data.
Jeden známý se například snaží najít digitální záznamy sondy Pioneer 11, protože dostupná data na mikrofiších mají nižší kvalitu. Zatím se mu bohužel podařilo najít jen malou část.


Alchymista - 11/3/2011 - 19:32

Sovietske (dobové) televízne šoty a filmy z oblasti kozmonautiky
Коллекция «Космические сюжеты TV»
http://video.yandex.ru/users/videofotostudia/collection/5/


Zbycho - 8/9/2011 - 20:32

Podíval jsem se na program IMAXu a koukám, že od 11:00 ještě dávají Hubble 3D. Kdo ještě neviděl, doporučuji.

Je fakt, že až tento film stáhnou (stejně jako ostatní), tak už ho nikdy v IMAXu neuvidíte a srovnat nějaké domácí kino se s tím nedá. Jó, pak je možné ho vidět ještě na KSC na Floridě, tam dávají ještě i ISSku .


Pepa z Depa - 1/10/2011 - 08:14

Tak jsem nahodou dosel na filmovou novinku - film Apollo - 18.
POZOR: dejove je to totalni blbost a kravina tak ze neocekavejte zadne zazraky,krome Vlada,Ten bude urcite spokojen i kdyz to nezapada do jeho teorie ale spon neco.Vetsinu casu se dej odehrava na Mesici a pominu-li efekty (chuze,pritazlivost a dalsi drobnosti)je tam docela dobre ukazano jak posleni vypravy na Mesic typu J(15,16,17) po dobu tri dnu na jeho povrchu zili.Zaveseni hamaků na spani,stisneny prostor a pod.Zajimave by byly i nazory hercu co film tocili jake to bylo vydrzet tech par dnu v take male budce.Vydel jsem to v angl,tak ze me urcite neco uniklo ale aspon neco.


Machi - 1/11/2011 - 19:04

Japonci natočili film o sondě Hayabusa!
Zde je rozhovor s režisérem:
http://www.jaxa.jp/article/interview/vol66/index_e.html


David - 2/11/2011 - 11:17

Tak ten film bych rád viděl zejména proto, že řídící tým dokázal doslova zázrak při návratu fatálně poškozené, skoro nefunkční sondy.


Zbycho - 5/1/2012 - 18:42

V zahraničních kinech má 13.1. 2012 premiéru další kosmonautický film: Space Junk 3D. Tak snad se ho dočkáme i u nás v IMAXu: http://www.spacejunk3d.com/makingvideo.html [Upraveno 05.1.2012 Zbycho]


Pavel Toufar - 6/1/2012 - 14:14

Vysílám prosbu - nemáte někdo ponětí o tom, kde by bylo možné získat (nahrát) ruský film Návrat z kosmu z roku 1984M
Díky velice předem za informaci. Srdečně zdraví pt


HonzaVacek - 6/1/2012 - 14:24

citace:
Vysílám prosbu - nemáte někdo ponětí o tom, kde by bylo možné získat (nahrát) ruský film Návrat z kosmu z roku 1984M
Díky velice předem za informaci. Srdečně zdraví pt


http://video.yandex.ru/users/tvakh/view/80/#
Ale kvalita nic moc.


janis - 6/1/2012 - 15:49

citace:
Vysílám prosbu - nemáte někdo ponětí o tom, kde by bylo možné získat (nahrát) ruský film Návrat z kosmu z roku 1984M
Díky velice předem za informaci. Srdečně zdraví pt


Našel jsem na síti dva zdroje z kterých by to mělo být lepší než na tom yandexu, (snad). Z obou mi to právě teče domů, za tak hoďku a půl budu vědět víc, ozvu se.


janis - 6/1/2012 - 18:04

Pavel Toufar:
Возвращение с орбиты - kvalita o něco lepší než na yandexu.
TV rip s logem tv, Avi formát, 720 x 544, 1,31 GB. lepší jsem zatím nenešel.
Jestli Vám bude stačit, dejte prosím kontakt, pošlu Vám jako soubor na DVD.

janis


Pavel Toufar - 7/1/2012 - 05:38

janis



Velice díky, a s omluvopu, že reaguji se zpožděním, ale dostal jsem se k PC až nad ránem, kdy jsem konečně přistál doma. Mezitím už mi film poslal další velice ochotný známý. Stejně však velice díky za ochotu. Napsal bych Vám na e-mail, pošlete mi prosím kontakt. Můj e-mail: pavel.toufar@quick.cz Zdraví pt


pospa - 26/1/2012 - 16:11

Japonská filmová produkce na počátku února uvede hraný film HAYABUSA o misi stejnojmenné sondy k asteroidu Itokawa.
... jen pro fajnšmekry...

Stránky k filmu s trailery http://www.hayabusa2012.jp/index.html

Sada DVD, Blu-ray a stolní hra od Amazonu http://www.amazon.co.jp/gp/product/B0055BCP98/


:) - 27/1/2012 - 11:45

Hrany film z ISS
http://pc.zoznam.sk/novinka/prvy-film-skutocne-natoceny-vo-vesmire

Garriot na svojom Twitter ucte potvrdzuje, ze bude coskoro vonku.


budla - 18/2/2012 - 14:47

Zdravím,

nevzpomene si někdo, jak se jmenuje ten film, na který chodí kosmonauti v Rusku před startem?

Předem díky za pomoc!


risa - 18/2/2012 - 17:22

Bílé slunce pustiny?


risa - 18/2/2012 - 17:28

http://www.uloz.to/xmCtyJb/bile-slunce-pouste-rus-avi


dodge - 18/2/2012 - 21:50

Na tom přece nic není, Vin Marshall, Paul a Eric se pokusí vyslat raketu zhotovenou ze snadno dostupných materiálů a s využitím obecných znalostí (konečná rychlost M2 a výška 15km).

http://www.uloz.to/xtffcdD/na-tom-prece-nic-neni-podomacku-zhotovena-raketa-ts


Vlado1 - 22/2/2012 - 09:44

http://www.stream.cz/dobyvanivesmiru/658520-vesmirne-vyzvy-29-dil-leden-2012
http://www.stream.cz/dobyvanivesmiru/


Vlado1 - 1/3/2012 - 21:58

http://www.stream.cz/dobyvanivesmiru/666458-vesmirne-vyzvy-30-dil-unor-2012


alamo - 15/5/2012 - 21:46

zdá s že po trápnostiach alien vs predátor, tu na votrleckú tému, konečne príde niečo poriadne
http://kultura.idnes.cz/ridley-scott-prometheus-08s-/filmvideo.aspx?c=A120515_142711_filmvideo_ptk


-=RYS=- - 16/5/2012 - 17:24

Docela dobre natocene, ale ten zaver se mi moc nelibil (ne scenar, ale zpusob natoceni).


Pavel Toufar - 16/5/2012 - 19:14

ještě jeden odkaz - i ten má spojitost s kosmickým i lety:
http://www.petrginzfilm.com/about-the-film-czech/


Zbycho - 3/6/2012 - 12:59

Bajkonur

Nečekejte dokumentární film, ale záběry z (nejen) kosmo prostředí mohou být zajímavé

http://www.csfd.cz/film/307416-bajkonur/


Zbycho - 15/11/2012 - 22:54

Cesta na Měsíc (1902)

Nyní je v kinech restaurovaná verze čtvrthodinového filmu Cesta na Měsíc z roku 1902 a zažívá velký úspěch!:
http://www.csfd.cz/film/47384-cesta-na-mesic/


Machi - 21/11/2012 - 01:27

Krátká procházka domem Marca Raymana, vedoucího mise Dawn - http://www.youtube.com/watch?v=S7PvjGp7mCU&feature=player_embedded.
Součástí je prohlídka jeho malého "musea" s informacemi snad o všech misích, které letěly do vesmíru a krátké seznámení s "Horizontem událostí".
Mimochodem poznávací značka jeho auta je "Soyuz"!


Patek - 1/4/2013 - 22:34

Docela zajímavé video o prostředcích na vyhledání a záchranu kosmonautů v těžko přístupném terénu:


cernakus - 30/4/2013 - 01:16

Není to sice vyloženě film, ale je to relativně zajímavé:



Tedy až na jednoho vousatého fanatika v publiku, který všude byl a vše viděl z blízka (nemyslím tím Pacnera!), ale ten tam má naštěstí málo prostoru.

Alespoň některé z těch 150 miliónů vyhozených ročně oknem nejsou tak úplně zbytečný.


yamato - 10/5/2013 - 19:59

http://www.space.com/21062-gravity-film-teaser-trailer-video.html

dalsie "kvalitne" dielko z holywoodu, ale aspon kulisy vyzeraju dobre


admin - 19/5/2013 - 16:53

http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-59902580-video-realisticka-sci-fi-ukazuje-jak-muze-dopadnout-cesta-na-mesic-jupiteru


Machi - 20/5/2013 - 21:18

Jsem na ten film hodně zvědavý, bohužel trailer trochu připomíná Promethea s jeho tupou posádkou.


yamato - 22/5/2013 - 10:17

http://www.space.com/21247-europa-report-scifi-film-trailer.html

vyzera dobre


Arccos - 22/5/2013 - 10:59

Tento film předchází jeden geniální (bohužel málo známý) koncept:
Na adrese http://www.europaventuresllc.com/ je homepage fiktivní agentury, která loď k Europě vyslala. A to včetně live videa z paluby lodi, která se k Europě blíží - tak jako se blíží premiéra filmu.


yamato - 22/5/2013 - 11:22

to som videl bohuzial sledovat posadku ako sedi a "nieco robi" nie je moc zazivne. Memento pre Mars One


Agamemnon - 22/5/2013 - 12:00

podobne existuje aj fiktivny dokument z letu automatickych sond k fiktivnej planete, ktoru potom skuma a najde tam zivot... je to od discovery channel, vola sa to alien planet... vyjadruju sa tam realny vedci, a tak pod... cely ten dokument ma necele 2 hod...
cely dokument je najditelny na youtube...

edit:
vdaka za link na ten fiktivny let k europe... o tom som nevedel zatial
[Edited on 22.5.2013 Agamemnon]


Lusyen - 25/7/2013 - 08:26

síce Holywood so všetkým čo k nemu patrí ale na vizuálne efekty to môže byť dobré ,, nový film Gravidity


Agamemnon - 25/7/2013 - 08:38

citace:
síce Holywood so všetkým čo k nemu patrí ale na vizuálne efekty to môže byť dobré ,, nový film Gravidity



just a detail:
gravity
"gravidity" je nieco ine


Lusyen - 25/7/2013 - 08:54

citace:

just a detail:
gravity
"gravidity" je nieco ine


Ospravedlňujem sa za preklep,,, holka z kanecelárie je tehotná a o ničom inom už kvartál nepočúvam tak mám toho plnú hlavu


fritz.lochmann - 25/7/2013 - 10:07

citace:
,,, holka z kanecelárie je tehotná a o ničom inom už kvartál nepočúvam tak mám toho plnú hlavu
Nuž pokiaľ v tom nemáš "prsty" tak je to ešte znesiteľné

PS: Pozor na "Modrého koníka", tam takéto cicuše chodia diskutovať - aby si sa aj Ty nenakazil

[Upraveno 25.7.2013 fritz.lochmann]


yamato - 11/8/2013 - 18:20

videli ste niekto Elysium?

film ako taky nebudem hodnotit (...) ale zaujala ma jedna vec. Klasika rotujuca stanica s umelou gravitaciou, na nej ludske osidlenie, blabla poznate to. Lenze ono to bolo smerom k ose rotacie otvorene. Proste to nebolo klasicky uzavrete, ale ten vzduch tam vdaka umelej gravitacii drzal a nevyfucal do kozmu.

Fyzika? Blbost? Mne to pride mozne, ale neviem ci by sa taky tenky stlpec vzduchu udrzal.


martinjediny - 11/8/2013 - 19:20

citace:
videli ste niekto Elysium?

film ako taky nebudem hodnotit (...) ale zaujala ma jedna vec. Klasika rotujuca stanica s umelou gravitaciou, na nej ludske osidlenie, blabla poznate to. Lenze ono to bolo smerom k ose rotacie otvorene. Proste to nebolo klasicky uzavrete, ale ten vzduch tam vdaka umelej gravitacii drzal a nevyfucal do kozmu.

Fyzika? Blbost? Mne to pride mozne, ale neviem ci by sa taky tenky stlpec vzduchu udrzal.



odstredivou silou nemozne... molekuly plynu maju privelku rychlost

to unikaju este aj zo Zeme... (nie tak brutalne jak z Marsu, ale ano)


Dalo by sa vrchne vrstvy ionizovat a drzat el.staticky?, resp. vytvorit "plazmovu gulu", ktora by vytvarala dostatocny "natokovy" tlak na kompresiu vzduchu?

iny napad?


[Editoval 11.8.2013 martinjediny]


yamato - 11/8/2013 - 19:43

citace:


iny napad?




unikajuce molekuly ionizovat a elektrostaticky chytat. Potom neutralizovat a vracat do okruhu


martinjediny - 11/8/2013 - 20:18

citace:
citace:


iny napad?




unikajuce molekuly ionizovat a elektrostaticky chytat. Potom neutralizovat a vracat do okruhu


vsak tu plazmovu gulu som myslel tak nejak do 1000km okolo lode ale nemam to spocitane ani namatkovo... prva idea...


Derelict - 11/8/2013 - 23:01

Me zaujalo ve vice SCI-FI filmech jak obrovske jsou jednotlive lode ci vesmirne habitaty a jak blizko jinych teles se nachazi (den nezavislosti, Elysium ...) Jednou jsem si jen tak ze srandy skusil spocitat slapove sily - vysledek byl presvedcivy.
Co mne ovsem prekvapilo - vesmirna odysea 2001 a 2010. Alexej Leonov i Discovery mely v obou filmech mechanicke pozadavky vicemene odpovidajici oceli. Tomu rikam hard SCI-FI.


-=RYS=- - 11/8/2013 - 23:06

citace:
Me zaujalo ve vice SCI-FI filmech jak obrovske jsou jednotlive lode ci vesmirne habitaty a jak blizko jinych teles se nachazi (den nezavislosti, Elysium ...) Jednou jsem si jen tak ze srandy skusil spocitat slapove sily - vysledek byl presvedcivy.
Co mne ovsem prekvapilo - vesmirna odysea 2001 a 2010. Alexej Leonov i Discovery mely v obou filmech mechanicke pozadavky vicemene odpovidajici oceli. Tomu rikam hard SCI-FI.


Co se tyce Dne nezavislosti, tak ta velka lod kam dopravili hlavici by asi nemohla byt tak blizko.
Ale lod Elysium ze Symptom Pandorum by na blizke LEO draze mohla byt.




Alex - 2/10/2013 - 14:23

http://kultura.idnes.cz/recenze-gravitace-0mu-/filmvideo.aspx?c=A131002_130242_filmvideo_ts


Vlado - 12/10/2013 - 21:41

citace:
http://kultura.idnes.cz/recenze-gravitace-0mu-/filmvideo.aspx?c=A131002_130242_filmvideo_ts

Včera jsem byl na filmu , Gravitace. Trapas a komedie.
Je to pohádka, pro lidí ,bez znalostí, základů fyziky.
S dokonalejší technikou, nasekali více chyb (porušení fyzikálních zákonů), než u APOLLA.
Za 180 kč. jsem se patřičně naštval i nasmál .


michal.kolesa - 12/10/2013 - 21:44

A jak to skončí ? Dostanou se v pořádku na Zem ? Nezahyne Sandra ?

Já z filmů končící smrtí hlavní hrdinky mám týdne deprese


ucvrnkls - 12/10/2013 - 22:08

Omg trollove se tu snad uz zacnou krmit navzajem [Upraveno 12.10.2013 ucvrnkls]


Machi - 13/10/2013 - 00:12

Gravitaci jsem viděl včera a musím uznat, že je to úžasný film navzdory mnoha chybám a chybičkám, z nichž samozřejmě nejvíce bije do očí soustředění všeho většího zhruba na jedné dráze.
Ale chápu proč to Cuarón udělal, prostě chtěl mít ve filmu všechny slavné stanice, raketoplán a HST. Osobně jsem za to byl nakonec i vděčný, protože třeba scény s ISS (i s ATV!) a Sojuzem patří asi mezi vrchol filmu.
Myslím si, že by tento film mohl pomoci povzbudit větší zájem o kosmonautiku.
Film velmi podrobně rozebírá například Daniel Marín na blogu Eureka - http://danielmarin.blogspot.com.es/2013/10/los-aciertos-y-errores-de-gravity-la.html.
Mimochodem jsem se díval i na jeho článek o Europa Report a je jedním z dalších, kteří se na ten film špatně dívali a kritizují filmaře za to, že 500 tunová loď startuje na špici Atlasu V.
No, někdy se mistr tesař utne a v zápalu kritiky kritizuje nechtě sám sebe.


yamato - 13/10/2013 - 09:43

vcera absolvovana Gravity 3D. Technicke chyby a chybicky treba odpustit, vizualne uchvatne dielko, k autentickejsiemu pocitu uz chyba iba stav beztiaze v kine


David - 13/10/2013 - 13:21

Já bych raději chyby nazval naivními, divím se jedné věci. Když se točí něco z lékařského, vojenského a jiného specifického prostředí, jsou přizvání odborní poradci, nepostřehl jsem zda v tomto případě tam někdo takový byl.


Machi - 13/10/2013 - 13:34

Naštěstí se skutečně tvůrci předem nechlubili, že měli poradce z NASA.
Poslední filmy, u kterých to tvůrci prohlašovali dopadly po stránce vědecké přesnosti velmi mizerně. Dokonce mezi námi na škole koloval počátkem tisíciletí vtip, že poradci NASA znamenají mizerný film.
PS: To neznamená, že by za to mohli samotní poradci, ale spíše, že to tvůrci použijí jako alibi, aby potom, bez ohledu na poradce, mohli do filmu nasekat jednu školáckou chybu za druhou.


Agamemnon - 13/10/2013 - 13:39

gravity malo poradcov z nasa


Machi - 13/10/2013 - 13:41

Já jsem nepsal, že je neměli.


Agamemnon - 13/10/2013 - 13:59

jj, viem...
ja len aby to bolo všetkým jasné, že mali


David - 13/10/2013 - 15:56

Faktem je , že možná 99% návštěvníků kina nebude na filmu hledat " mouchy" již jen z toho prostého důvodu, že se kosmonautikou nezabývají a její popularizace není již taková jako v jejích začátcích tak, aby běžná populace měla nějaké odborné znalosti. Ostatně u každého filmu je rozhodující návštěvnost a ta se odvíjí od toho zda divák těž vidí to co chce , resp. to co očekává. Kdyby se filmy točily jen v mezích reality, tak by jistě nebyly " bondovky", westerny, ale ani Tři mušketýři.


michal.kolesa - 13/10/2013 - 16:46

Jak se natáčí filmy v beztížném stavu kromě letadel a zavěšení na lanech, která se retušují a počítačové animace ?


yamato - 13/10/2013 - 16:53

uprimne, keby sme boli technicky uplne presni, tak astronautov pri misii k hubblu zasiahne jeden ulomok (nie cely dazd). Ak by bol dost velky na vytvorenie diery do raketoplanu, tak vsetci na palube su mrtvi a astronauti vonku su do par hodin mrtvi tiez. Moznost zachrany je prakticky nulova. Koniec filmu.
Ale to by bola pekna nuda a nikto by na to nesiel do kina


pospa - 13/10/2013 - 17:31

Tak jsem to shlédl taky, ve 3D, a oznámkoval bych to takto:

Filmové exteriéry: 1
Poselství příběhu (nikdy to nevzdávej a všude dobře, doma (na matičce Zemi) nejlíp): 2
Kulisy, filmové triky: 1-
Uvěřitelnost scénáře: 4
Nohy Sandry Bullock: 1*

Celkové hodnocení: 1-
(hezký film = doporučuji ke shlédnutí)


pospa - 13/10/2013 - 17:42

citace:
Jak se natáčí filmy v beztížném stavu kromě letadel a zavěšení na lanech, která se retušují a počítačové animace ?
Takto : http://collider.com/gravity-images-behind-the-scenes/


alamo - 20/10/2013 - 23:27

prichádda Ender Xenocída
http://kultura.idnes.cz/enderova-hra-video-0n0-/filmvideo.aspx?c=A131020_163750_filmvideo_spm
snáď tú parádnu klasiku moc nezvržú
som zvedaví či sa vo filme objaví, aj Enderov milovaný bráško, Peter Wiggin budúci "Hegemon"


admin - 20/10/2013 - 23:39

citace:
prichádda Ender Xenocída
http://kultura.idnes.cz/enderova-hra-video-0n0-/filmvideo.aspx?c=A131020_163750_filmvideo_spm
snáď tú parádnu klasiku moc nezvržú
som zvedaví či sa vo filme objaví, aj Enderov milovaný bráško, Peter Wiggin budúci "Hegemon"


Na FB tomu dělá reklamu i sám Card, tak doufám, že se to povedlo.

Na druhou stranu v dalších knihách jsou některé věci i z první knihy lépe rozvedeny a obávám se, že si nedovedu představit, jak by to mohli zfilmovat klasickým holywoodským stylem...


alamo - 20/10/2013 - 23:48

citace:
Na druhou stranu v dalších knihách jsou některé věci i z první knihy lépe rozvedeny a obávám se, že si nedovedu představit, jak by to mohli zfilmovat klasickým holywoodským stylem...


teóriu o tom že úspešný vodca ľudstva, musí byť sociopat, ktorí v detstve, zaživa sťahuje veveričky s kože, asi moc rozádzať nebudú


admin - 20/10/2013 - 23:52

citace:
citace:
Na druhou stranu v dalších knihách jsou některé věci i z první knihy lépe rozvedeny a obávám se, že si nedovedu představit, jak by to mohli zfilmovat klasickým holywoodským stylem...


teóriu o tom že úspešný vodca ľudstva, musí byť sociopat, ktorí v detstve, zaživa sťahuje veveričky s kože, asi moc rozádzať nebudú


Ano, to je jedna z věcí, která mě taky napadla. To by bylo asi jen pro vysílání po desáté.


alamo - 21/10/2013 - 00:02

je to dávno čo som to čítal
ale aj v "bojovej škole", to bude husté, myslím že už na ceste k nej Ender nevedomky odkrágľuje jedného spolužiaka (a pár ďalších následne)
som zvedaví či sa to budú snažiť "skorektniť", alebo to ukážu "na surovo"


Erakis - 17/11/2013 - 18:42

Nuže som si pozrel komédiu Machete Kills a hoci som neočakával žiadnu súvislosť s kozmonautikou, na moje veľké prekvapenie sa ku koncu objavila scéna, ktorá bola v podstate malou veľkou reklamou na SpaceX. A navyše aj s Elonom Muskom osobne.


yamato - 17/11/2013 - 18:58

citace:
Nuže som si pozrel komédiu Machete Kills a hoci som neočakával žiadnu súvislosť s kozmonautikou, na moje veľké prekvapenie sa ku koncu objavila scéna, ktorá bola v podstate malou veľkou reklamou na SpaceX. A navyše aj s Elonom Muskom osobne.


hehe


Zbycho - 26/2/2014 - 22:41

V pražském IMAXu dávají znovu občas Gravitaci. Chce to ale sledovat jejich nevyzpytatelný program.

Kdo ještě neviděl, rozhodně doporučuji, tento film má ve 3D opravdu smysl.


yamato - 3/3/2014 - 06:46

Takze Gravitacia ma oscara za:
-rezia
-kamera
-strih
-povodna filmova hudba
-strih zvuku
-mix zvuku
-vizualne efekty

Congrats


cernakus - 3/3/2014 - 12:42

Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.


alamo - 3/3/2014 - 12:50

citace:
Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.

môže byť "dokonalý príbeh", v dokonalom súlade s fyzikálnymi zákonmi?
mám o tom pochybnosť


cernakus - 3/3/2014 - 13:06

Muze, kdyz si odpustis smesna klise, jako ze Kowalsky se musi sam odpojit aby byl arcihrdina. Kvuli te scene ten mexikanec zahodil 20 minut peclive konstruovane fyziky a pak uz se s tim moc neparal.

Pritom o co mene dojemna by ta scena byla, kdyby proste vyklouzl a potlachal se Stoneovou pres radio, jak to nakonec stejne udelal. Bylo tam techto tuposti moc.


FriendlyAllien - 3/3/2014 - 14:40

citace:
Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.


Oscar není vědecká cena!!! ;-)

A fyzikální nepřesnosti mu rád odpouštím, především vzhledem k tomu, že tenhle film zřejmě přitáhne ke kosmonautice víc lidí, než dokážeme my všichni diskutující na tomhle fóru.


yamato - 3/3/2014 - 18:26

citace:
Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.


pozri si Armageddon


Vlado - 3/3/2014 - 19:20

citace:
Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.


Máš svatou pravdu.


cernakus - 4/3/2014 - 13:50

Yamato, po fyzikální stránce byl Willisův Heroic Epic podstatně reálnější.


FriendlyAllien - 4/3/2014 - 14:38

citace:
Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.


... nechte už remcání!!!

Byl jsem na tom se čtyřmi dětmi, odcházeli nadšené. Předminulý víkend si (stále ještě pod dojmem z filmu) v podstatě VYDUPALI návštěvu planetária ve Stromovce.

V planetáriu byla výstava ve foayeru skvělá, ale na strašně nudném představení (kde hlas z pásku recituje spousty vědecky přesných čísel) v kupoli usnuli nudou. A už tam nechtějí ...

A teď mi řekněte jestli pro propagaci kosmonautiky udělal víc fyzikálně nepřesný film, nebo vědecky přesný program v planetáriu ...


yamato - 4/3/2014 - 16:14

citace:
Yamato, po fyzikální stránce byl Willisův Heroic Epic podstatně reálnější.


Mas na mysli raketoplan s dV az k mesiacu, umelu gravitaciu roztocenim stanice, alebo kometu s gravitacnou silou mesiaca? ;-)


Vlado - 4/3/2014 - 21:37

citace:
citace:
Za to znasilnovani fyziky a kosmonautiky by si spise zaslouzila MALINU.


... nechte už remcání!!!

Byl jsem na tom se čtyřmi dětmi, odcházeli nadšené. Předminulý víkend si (stále ještě pod dojmem z filmu) v podstatě VYDUPALI návštěvu planetária ve Stromovce.

V planetáriu byla výstava ve foayeru skvělá, ale na strašně nudném představení (kde hlas z pásku recituje spousty vědecky přesných čísel) v kupoli usnuli nudou. A už tam nechtějí ...

A teď mi řekněte jestli pro propagaci kosmonautiky udělal víc fyzikálně nepřesný film, nebo vědecky přesný program v planetáriu ...


To měl být film pro dospělé a né pohádka.
Pro dětí je vhodnější Ládinek Smolík a jeho nafukovací raketa. Seriál z let 1968 - 1978.
Nejhorší je na tom to ,že celý program Apollo je jenom pohádka.


yamato - 4/3/2014 - 22:12

kazdy film je pohadka, pokial to nie je dokument

remcate zbytocne, FriendlyAllien ma pravdu. Ten film dostal kozmonautiku do mainstreamu. Pokial sa stazujete na nepresnosti v Gravity, zrejme verite ze zijeme v matrixe a Angelina Jolie dokaze strielat z pistole do obluka
Koho zaujal film, ten sa pobavil v kine a isiel domov. Koho zaujala kozmonautika, ten si kupil knizku a teraz je o nieco mudrejsi.

Vlado - ta tvoja kniha je najvacsia pohadka


cernakus - 5/3/2014 - 03:20

citace:
citace:
Yamato, po fyzikální stránce byl Willisův Heroic Epic podstatně reálnější.


Mas na mysli raketoplan s dV az k mesiacu, umelu gravitaciu roztocenim stanice, alebo kometu s gravitacnou silou mesiaca? ;-)


Ano, mám na mysli MODIFIKOVANÝ TAJNÝ RAKETOPLÁN S DOČERPÁNÍM PALIVA NA STANICI. (Jen tak pro zajímavost, vezmi si obyčejný raketoplán a dej si do nákladového prostoru nádrž na PHM - jééééééé on doletí pohodlně až za měsíc?).
Umělá gravitace na stanici pomocí rotace je realita, ovšem směr jejího působení již nee, Oproti gravitační studni ve vrcholné rozlučkové scéně Kovalskiho a Stoneové, či dokonce astronautčině "jetpacku" z hasičáku to bylo pro obyčejné smrtelníky nepostřehnutelné fau pax.
A kometa s gravitací Měsíce? Tady někdo nedával pozor při filmu a pak akorát žvaní... krásná astronautka dávala kolem 40 minuty filmu instruktáž, proč na asteroidu nebudou vrtáci odlétávat do vesmíru při každém odrazu. Měl by jsi si to pro svou drzost najít, ale nebudu tě trápit - trysky ve skafanderech.

Tak co tam máš dál, holoubku? Já jsem totiž pečlivý nejen ve fyzice, ale i při sledování filmů. Takže ti rád rozšířím obzory:-)

btw. Armagedon byl plný fyzikálních, logických chyb a klišé, ale na Gravitaci neměl ani omylem. Můj osobní názor je ten, že zatímco Bay si uvědomuje, že je dobrej na režii, ale blbej na fyziku, tak si najal poradce, zatímco amatérský astronom Cuaron si tu fyziku a kosmonautiku dělal nejspíše hrdě sám. Taky podle toho gravitace vypadá. Jako by ji dělal yamato. (Normálně nejsem na filmy tak přísný, ale jakmile je kolem něčeho hype, tak měřítka zásadně zpřísním a Gravitace měla hype "hraného dokumentu", tupější však byla než laciný "dokument" z Discovery channel).

Mimochodem, nedávno jsem viděl film All is Lost s Redfordem v hlavní (a jediné) roli. V podstatě Gravitace na moři. Ale uvěřitelnější, logičtější, fyzikálně a námořnicky správně. Příběh byl přitom stejně tupej jako u gravitace - tedy souboj člověka s nepřízní osudu. Ale vše působilo realisticky, mohli to ještě více nahustit, jako Cuaron v Gravitaci. Ale netlačili na pilu neštastných náhod a film je tak IMHO lepší. Respektive, přestože je Redford vrásčitej dědek a ve filmu v podstatě neřekl jediný slovo, tak jsem mu fandil až do konce. V celku ještě stále hezké Sandře v Gravitaci jsem přál smrt od cca 20té minuty filmu.

Friednly alien:
pokud se na to podíváš nezaujatě, tak Gravitace naopak tvé děcka od kosmonautiky odlákala. Protože jim vštípila akčně stupidní fyzikální předpoklady, které realita nedokáže naplnit. ;-) Já v planetáriu nikdy neusnul. Jenže mně to taky zajímá. Infantilní představy, že boží Cuarónovo dílko snad přitáhnou zájem lidí ke kosmonautice jseou liché. Lidé se dneska rychle nadchnou, ale dlouhodobě u ničeho nevydrží. Cuaron si prostě jen na neotřelém tématu namastil kapsu. Nic více nic méně. [Upraveno 05.3.2014 cernakus] [Upraveno 05.3.2014 cernakus]


Andy - 5/3/2014 - 09:36

Cernakus:
Ja teda nevim, ale Bayuv pocin mi pripada nasobne prastenejsi... Zminovana "gravitace" na stanici rotaci a pote nasledne (!) pripojeni obou raketoplanu. Sutrak udajne velky jak Texas a pritom rozeklany a clenity jako blazen (hydrostaticka rovnovaha Bayovi nic nerika...). To ze by na obloze zaril mesice predem, ze by si toho vsimlo i dite, nemluve... Pouziti trysek simulujicich gravitaci i na palube raketoplanu na povrchu asteroidu - hodne specialni, kdyz jim tam nic nevadilo uvnitr :-). V neposledni rade nutnost vyvrtat 800 stop hlubokou diru v sutraku velikosti Texasu mi taky prislo jako skoro zbytecny. A nasledny prulet dvou polovin Texasu kousicek od Zeme by nas asi taky "trochu" vytrestal...

Sorry, ale jeden ulet s Georgem, neprustrelny jednodusse sundatelny a zamenny skafandry a pouziti hasicaku (ktery je realny, jen slozity na urizeni) mi prijde v porovnani s celou tou slataninou jako marginalni... [Upraveno 05.3.2014 Andy]


dodge - 5/3/2014 - 10:44

Také si myslím, že žádná filmová slátanina nepřitáhne ke kosmonautice nikoho.
A ocenění Oskary? Platí cimrmanovské - vzájemně si pochválili svá "díla" a rozdělili se o ceny.


yamato - 5/3/2014 - 18:44

citace:
Tak co tam máš dál, holoubku? Já jsem totiž pečlivý nejen ve fyzice, ale i při sledování filmů. Takže ti rád rozšířím obzory:-)



ty si peclivy akurat tak v sebaobdivovani a chybnych odhadoch, holubicko


yamato - 8/3/2014 - 07:31

http://www.tajemstvi-vesmiru.cz/gravitace-kde-konci-pravda-zacina-fikce-omyly-chyby-zjednoduseni


„Je to nejrealističtější film o kosmonautice, jaký jsem kdy viděl,“ tvrdí americký astronaut Garrett Reisman, veterán ze dvou misí na Mezinárodní vesmírnou stanici.


no mali sa radsej spytat cernakusa pecliveho. Co o tom moze astronaut vediet?


yamato - 8/3/2014 - 09:42

ale ked uz to riesime, bolo by zaujimave vymysliet filmovy pribeh, ktory by bol dostatocne putavy aj pre bezneho divaka, a pritom by vykreslil vesmir ultra-realisticky. Zatial ma k tomu najblizsie asi Apollo13 - ale tam netrebalo vymyslat, stacilo len natocit

Bohuzial v dnesnej dobe bumbum tresk bac filmov bude asi tazke zaujat divaka pribehom, kde hlavnu rolu hra metodicky presny postup, fyzikalny vypocet a chladnokrvny astronaut


alamo - 8/3/2014 - 09:57

citace:
Bohuzial v dnesnej dobe bumbum tresk bac filmov bude asi tazke zaujat divaka pribehom, kde hlavnu rolu hra metodicky presny postup, fyzikalny vypocet a chladnokrvny astronaut


rozhodne to rešpektuje, istú "kozmologickú konštantu" - "vesmír vždy vypadá inak, ako by sme si priali"
takže prečo, by to vo filme nemalo platiť tiež?


yamato - 8/3/2014 - 10:05

a co takto natocit film v skutocnom vesmire? Trebars taka vrazdicka na ISS - vinnik moze byt ktokolvek, stiesneny priestor, nemoznost uniku. Vysetrovanie za neustalej pritomnosti samotneho vraha.

Ovsem natacanie by asi dost naburalo vedecky program


alamo - 8/3/2014 - 10:15

aby to bolo hyperrealistické, nemusel by si pre to, najprv na ISS, niekoho naozaj zavraždiť?
fuj..


Ervé - 8/3/2014 - 15:09

Natáčení by bylo lepší ve Vomit Comit, na Gravitaci mi v podstatě vadili jen 2 věci: 1. Hubble na dráze u ISS - kdyby si vymysleli nějakou fiktivní observatoř, bylo by to v pohodě. 2. Rychlost a hustota zasahujícího smetí - míň kousků způsobujících pomalejší, ale neodvratnou destrukci by bylo věrohodnější. Ještě je tam pár drobných chyb - proč Shenzhou čeká u stanice, když tam není posádka - mohli říct, že je tam zkušební kabina nové verze, boční dvířka v SA kabině Sojuzu atd.


M.Filip - 9/3/2014 - 21:47

http://www.tajemstvivesmiru.cz/gravitace-kde-konci-pravda-zacina-fikce-omyly-chyby-zjednoduseni


alamo - 16/3/2014 - 14:31

Gravity Spin-Off Short Film Aningaaq


pospa - 21/5/2014 - 06:00

Gene Cernan se ve svých 80 letech účastní natáčení celovečerního dokumentu o své životní dráze - The Last Man On The Moon, který má jít do kin v UK a USA někdy letos.

Trailer : http://vimeo.com/92046183
Facebook : https://m.facebook.com/thelastmanonthemoon?refsrc=http%3A%2F%2Fwww.universetoday.com%2F112048%2Fwatch-the-trailer-for-the-last-man-on-the-moon%2F&_rdr


dodge - 21/5/2014 - 07:41

http://www.universetoday.com/112048/watch-the-trailer-for-the-last-man-on-the-moon/


alamo - 17/11/2014 - 10:39

neviem čo má od toho filmu vlastne očakávať
"a v školách sa bude vyučovať, že pristátie apolla bol podvod.."

tu je snáď "najnakrknutejšia" recenzia (skôr "echo") na film interstellar
http://www.theguardian.com/commentisfree/2014/nov/11/interstellar-insane-fantasy-abandoning-earth-political-defeatism
ale aj keď to štve ekologistov..
nemôžem sa zbaviť dojmu, čo sa týka logiky, je to preukrutná zlátanina, síce pekné efekty.. ale recenzie asi budú nakoniec napínavejšie ako samotný film
http://danielmarin.naukas.com/2014/11/09/los-aciertos-y-errores-de-insterstellar/ [Upraveno 17.11.2014 alamo]


yamato - 17/11/2014 - 11:18

citace:

tu je snáď "najnakrknutejšia" recenzia (skôr "echo") na film interstellar
http://www.theguardian.com/commentisfree/2014/nov/11/interstellar-insane-fantasy-abandoning-earth-political-defeatism



vzdy ked si niekto dovoli predostriet viziu vesmirnej expanzie, objavi sa zastup ekologov, kaviarenskych moralistov a zachrancov sveta, ktori budu lamentovat ako treba najprv vyriesit problemy na zemi. Ked sa ludia snazili naucit lietat, zastupy podobnych aktivistov lamentovalo ze ludia nemaju co lietat, pretoze boh im nedal kridla. Divadlo je vzdy rovnake, len herci sa menia [Edited on 17.11.2014 yamato]


alamo - 17/11/2014 - 11:28

lenže keď už má zem ničiť nejaká katastrofa..
tak prečo tam nedali nejakú "potencionálne skutočnejšiu" než "man made"
výbuch supervulkánu, zrážka s kométou, nevypočitateĺnosť činnosti slnka, pandémia..

a potom, keď už je po ruke technológia na mnohonásobne použiteľný raketoplán, ktorí dokáže pristáť a vzlietnuť na planéte s atmosférou a silnou gravitáciou (podľa všetkého mnohonásobne!) bez doplňovania paliva.. na kieho ďasa je tam zamontovaný ten supernosič? (iba ak preto že jeho štart vypadá pekne a dramaticky..)
energetický zdroj ktorý by taký raketoplán poháňal, to by bola vlastne naj sci fi vec s celého toho filmu..
a keď už máte taký zdroj.. tak predsa.. zvládnete zachrániť aj zem pred celou radou katastrof


yamato - 17/11/2014 - 11:38

citace:
lenže keď už má zem ničiť nejaká katastrofa..
tak prečo tam nedali nejakú "potencionálne skutočnejšiu" než "man made"
výbuch supervulkánu, zrážka s kométou, nevypočitateĺnosť činnosti slnka, pandémia..



pretoze to by bola prirodna katastrofa. Bum a koniec. Ziadne plany, ziadne objavene cervie diery, ziadne vypravy. Umierajuca planeta tam pasuje lepsie.

citace:

a potom, keď už je po ruke technológia na mnohonásobne použiteľný raketoplán, ktorí dokáže pristáť a vzlietnuť na planéte s atmosférou a silnou gravitáciou (podľa všetkého mnohonásobne!) bez doplňovania paliva.. na kieho ďasa je tam zamontovaný ten supernosič? (iba ak preto že jeho štart vypadá pekne a dramaticky..)
energetický zdroj ktorý by taký raketoplán poháňal, to by bola vlastne naj sci fi vec s celého toho filmu..
a keď už máte taký zdroj.. tak predsa.. zvládnete zachrániť aj zem pred celou radou katastrof


alamo, prosim ta, skus vymysliet nejake poriadne sci-fi, kde sa lieta vesmirom krizom krazom, a pritom sa drzi energetickych moznosti dnesnych paliv. Vymyslis maximalne tak dobrodruzny vylet na ISS...

A zem bola nicena nejakou eko-katastrofou, ci prachom ci cim, to by ti reaktor aj tak nepomohol.


alamo - 17/11/2014 - 11:43

citace:
alamo, prosim ta, skus vymysliet nejake poriadne sci-fi, kde sa lieta vesmirom krizom krazom, a pritom sa drzi energetickych moznosti dnesnych paliv. Vymyslis maximalne tak dobrodruzny vylet na ISS...


ak ide o sci fi možnosti..
tak stačí dosiahnuť "nesmrteľnosť" teda urobiť "času škrt cez rozpočet", a môžeš lietať krížom vesmírom, aj slimačím tempom, s chémiou akú máme dnes, a na tom ako dlho to bude trvať, ti záležať nemusí


Arccos - 17/11/2014 - 13:06

citace:
lenže keď už má zem ničiť nejaká katastrofa..
tak prečo tam nedali nejakú "potencionálne skutočnejšiu" než "man made"


Ale vždyť v celém filmu není vůbec řečeno, že za to mohli lidé! Naopak, především v první části bylo dost děsivě ukázáno, kam lidstvo dospěje, když se bude místo vědě a technice věnovat jenom "trvale udržitelným" rozvojem a humanitním blábolům: Naprostá rezignace na rozvoj čehokoliv, farmářství jako nejpodporovanější zaměstnání, neschopnost řešit technické problémy, špatná lékařská péče a ta kráva učitelka, která v rámci správné výchovy popírala přistání na Měsíci. Velice depresivní část filmu.


alamo - 17/11/2014 - 13:33

citace:

Ale vždyť v celém filmu není vůbec řečeno, že za to mohli lidé! Naopak, především v první části bylo dost děsivě ukázáno, kam lidstvo dospěje, když se bude místo vědě a technice věnovat jenom "trvale udržitelným" rozvojem a humanitním blábolům: Naprostá rezignace na rozvoj čehokoliv, farmářství jako nejpodporovanější zaměstnání, neschopnost řešit technické problémy, špatná lékařská péče a ta kráva učitelka, která v rámci správné výchovy popírala přistání na Měsíci. Velice depresivní část filmu.


mno.. musím uznať, že takto podané.. je "man made" katastrofa fakt realistická, a vidíme ju "live" každodenne
..
práve ma napadlo, najviac sci fi, je asi ten moment, že sa nasa vzchopí a začne jednať nezávisle, na politickej objednávke [Upraveno 17.11.2014 alamo]


yamato - 17/11/2014 - 13:46

citace:
citace:
alamo, prosim ta, skus vymysliet nejake poriadne sci-fi, kde sa lieta vesmirom krizom krazom, a pritom sa drzi energetickych moznosti dnesnych paliv. Vymyslis maximalne tak dobrodruzny vylet na ISS...


ak ide o sci fi možnosti..
tak stačí dosiahnuť "nesmrteľnosť" teda urobiť "času škrt cez rozpočet", a môžeš lietať krížom vesmírom, aj slimačím tempom, s chémiou akú máme dnes, a na tom ako dlho to bude trvať, ti záležať nemusí


pozri si to znova. Prave aspekt casu sa tam velmi vyrazne rozoberal - misia musela nielen najst novu planetu, ale musela to stihnut skor ako ludstvo na zemi skonci. Preto bol velky pruser, ked sa zdrzali na Mannovej planete, pretoze vdaka relativite tym stratili niekolko desatroci pozemskeho casu. Cas treba povazovat za obmedzeny zdroj - jasne to tam zaznelo


yamato - 17/11/2014 - 13:47

citace:
ta kráva učitelka, která v rámci správné výchovy popírala přistání na Měsíci. Velice depresivní část filmu.


to sa mi otvoril nozik vo vrecku pri tejto scene


David - 17/11/2014 - 14:27

Od přistání člověka / Američana/ na Měsíci uplynulo skoro půl století a dosud tato událost mnoha lidem je naprosto nestravitelná.
Je třeba si uvědomit, že Sovětský svaz utrpěl zdrcující porážku na " hřišti" které si sám zvolil jako důkaz své převahy nad USA, neboť více jak deset let svými " kosmickými" prvenstvími dokazoval tuto převahu a současně i správnost socializmu a nesprávnost demokracie.
Porážka byla o to zdrcující, že je USA nepředstihly o měsíce, či roky, ale že Sověti let k Měsíci vůbec nezvládli a nedokázali ani postavit nosič, který by jim to umožnil.
Nelze se proto divit, že skalní příznivci socializmu, potažmo komunizmu řešili a řeší svoji flustraci popíráním.
Na druhou stranu projekt Apollo natolik předstihl svoji dobu a ani dnes po padesáti letech patří spíše mezi sci-fi než realitu a nelze se proto divit lidem jednoduššího ducha že popíračům věří.


yamato - 17/11/2014 - 14:40

mam dojem ze najviac popieracov a vselijakych hoaxerov je v USA nie je to o socializme, ale o neschopnosti chapat komplikovane veci a o hladani senzacii


alamo - 17/11/2014 - 15:12

citace:
Od přistání člověka / Američana/ na Měsíci uplynulo skoro půl století a dosud tato událost mnoha lidem je naprosto nestravitelná.

to je nič.. prvá letenka do vesmíru bola predaná už pred trinástimi rokmi, a žalúdočné problémy ktoré to spôsobuje mnohým, sú ešte horšie
jednak ju predali "postsovieti", a amerika ani do dnes, akosi 0..
a akosi sa k tomuto prvenstvu nehlsia ani tý rusi,
je to podľa nich "sprosté drožkárenie" ktorím oni opovrhujú
skrátka v mentálnom kŕči, sú od tej doby všetci..


yamato - 17/11/2014 - 15:14

citace:

jednak ju predali "postsovieti", a amerika ani do dnes, akosi 0..



amerika predala uz stovky leteniek. Len jaksi zatial nikto neletel


Arccos - 17/11/2014 - 15:24

citace:
Od přistání člověka / Američana/ na Měsíci uplynulo skoro půl století a dosud tato událost mnoha lidem je naprosto nestravitelná.


Ve zmiňované filmové scéně je to podané tak, že ta učitelka je evidentně pitomá a učebnice, podle které učí, je vylhaná. To jenom aby bylo jasné, že film jako takový s popíráním nemá nic společného a naopak jej předkládá jako příklad úpadku civilizace a jejích hodnot.


xChaos - 19/11/2014 - 11:36

citace:
je to podľa nich "sprosté drožkárenie" ktorím oni opovrhujú


Čína kšeftuje velmi ráda. Popravdě... pokládám za pravděpodobné, že nejlevnější "kosmické letenky" začnou dřív nebo později nabízet právě oni (nebo Indie, která s turistickým ruchem taky nikdy neměla problémy a už dnes nabízí jedny z nejlevnějších startů malých a středně velkých družic)

Vyspělé demokratické země budou mít větší problém s využíváním infrastruktury vybudované za veřejné peníze. [Upraveno 19.11.2014 xChaos]


yamato - 2/12/2014 - 19:24



uz aby to bolo bohuzial sa tej doby nedozijem


Jara - 15/12/2014 - 16:38

Včera jsem nahodou narazil na tento dokument.S velkym sebezapřením jsem to shledl do konce.Neveril jsem vlastním usim co všechno je mozne lidem nakecat aniz by ten co napsal komentar mel poneti o cem to vlasne je.Uz se absolutne nedivim v tomto smeru nicemu.

http://zoom.iprima.cz/porady/apollo-11-utajeny-pribeh


bejcek - 5/1/2015 - 23:35

na ČT 2 dávali čínský film:
Dlouhý pochod do vesmíru.
Amerika má astronauty, Rusko kosmonauty, jako teprve třetí národ světa přichází Čína nyní se svými tajkonauty. Nahlédněme do zákulisí utajované mise Šen-čou 7. Čínský dokument.
--------------------------------------------------------
Kvalitně natočeno, řada technických zajímavostí k vidění, od Číňanů jsem to nečekal.Pěkné.
Opakovat se to bude na ČT 2 ve čtvrtek 8.1. v 15:50 a pak v sobotu 10.1. v 19hod.


David - 6/1/2015 - 06:58

Opravdu pěkně zpracované zejména podložené technickými a technologickými fakty, ve srovnání s výplody BBC o Apollech 11 a 13, které o svátcích vysílala ČT 2, kde se to jen hemžilo nesmysly a polopravdami, je to " nebe a dudy" .


Ervé - 6/1/2015 - 07:40

Konečně taky ukázali, že přetlaková část orbitální sekce je vpodstatě stejná jako u Sojuzu, válcový plášť navíc kryje vybavení pro samostatný let. Chybně byly ukázané sedadla posádky, místo upravených kazbeků ukazovali něco jako lehátka, takže kabina vypadala daleko větší, než ve skutečnosti je. Myslel jsem, že je to americký dokument, jen je Číňané pustili dál, než ostatní.


Pozemstan - 6/1/2015 - 12:58

Ten čínský dokument je, možná po omezenou dobu, dostupný i online na webu ČT:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10623972316-dlouhy-pochod-do-vesmiru/21438255855/video/


Abe - 19/8/2015 - 22:58

Námět na návštěvu kina:
http://www.csfd.cz/film/384557-martan/videa/
bude třeba to brát s rezervou, ale osobně se na něj rád zajdu podívat.


Jara - 20/8/2015 - 10:27

citace:
Námět na návštěvu kina:
http://www.csfd.cz/film/384557-martan/videa/
bude třeba to brát s rezervou, ale osobně se na něj rád zajdu podívat.


Vypada to dobře tak snad se to povede.
Na Moon se dalo divat ale Mise na Mars nebo Ruda planeta to bylo strasne.


Milan - 20/8/2015 - 11:51

citace:
Námět na návštěvu kina:
http://www.csfd.cz/film/384557-martan/videa/
bude třeba to brát s rezervou, ale osobně se na něj rád zajdu podívat.




Matt Damon (astronaut Mark Watney) v NASA Jet Propulsion Laboratory - http://www.expedicemars.eu/martan-oficialni-trailer-k-filmu-2/


pospa - 20/8/2015 - 14:12

Matt se na JPL Mars Yardu neopomněl vyfotit i s pozemní dvojnicí Curiosity - WSTB "Maggie" ... I když ji na fotce skoro celou zastínil.



Kompletní sada fotek z této hercovy návštěvy JPL : https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/albums/72157657442922681


NovýJiřík - 20/8/2015 - 16:54

Námět na návštěvu kina: http://www.csfd.cz/film/384557-martan/videa/
bude třeba to brát s rezervou, ale osobně se na něj rád zajdu podívat.



Vypada to dobře tak snad se to povede. Na Moon se dalo divat ale Mise na Mars nebo Ruda planeta to bylo strasne.

Román se povedl, a co jsem zatím viděl ukázky na film, tak by to nemuselo být špatné.


Abe - 20/8/2015 - 21:04

citace:

Román se povedl, a co jsem zatím viděl ukázky na film, tak by to nemuselo být špatné.


Taky uvažuji, že bych si román přečetl před filmem, takže to můžu brát jako doporučení?


xChaos - 20/8/2015 - 21:39

Ad Marťan: Podle toho traileru to konečně vypadá, že vymysleli zápletku, kterou se povede koukatelně zfilmovat ... což se o obrovské spoustě posledních pokusů Hollywoodu o realistickou "hardcore sci-fi z blízké budoucnosti" fakt říct nedalo (koukatelné drama/film má svoje vlastní pravidla hry, která nemusí být vždy jednoduché zkloubit s nějakým přísně vymezeným žánrem...)


Derelict - 20/8/2015 - 23:36

citace:
...Na Moon se dalo divat ale Mise na Mars nebo Ruda planeta to bylo strasne....

Ted nevim, zda se jednalo o Rudou planetu, ale tam jsem se skoro zamiloval. Do baletky https://www.youtube.com/watch?v=KTcOOzD-JQs ...


NovýJiřík - 20/8/2015 - 23:37

Taky uvažuji, že bych si román přečetl před filmem, takže to můžu brát jako doporučení?



Abe: Jo, je to doporučení. Je to nejlepší sci-fi za několik posledních let, s důrazem na to "sci". Té fantazie je tam o dost míň, vlastně je to zcela realistický pohled na pilotované výpravy na Mars.


JiříHošek - 21/8/2015 - 06:38

citace:
Taky uvažuji, že bych si román přečetl před filmem, takže to můžu brát jako doporučení?
Knihu jsem četl v červnu a červenci. Důsledně od začátku a bez přeskakování. Jsem rád, že jí mám přečtenou dřív, než uvidím zfilmovaný děj. Mohl jsem průběžně přemýšlet o Markových pocitech a řešeních situací, a pokud jsem něčemu neporozuměl, přečíst si to znovu. Kniha je skvěle napsaná a nesmírně čtivá. Jsem zvědavý na zfilmovaný příběh.


Abe - 21/8/2015 - 16:36

Děkuji oběma za doporučení a popis co očekávat.


novák - 22/8/2015 - 08:34

Bohužel napětí se vytratilo v momentě, kdy mi došlo prajednoduché seriálové schéma - 1. průser, hrdina určitě zemře 2. hrdina vymyslí řešení, určitě přežije. 3. na konci kapitoly zpět na bod 1. A.S. Clark by s tím vystačil na 10 povídek.

citace:
od začátku a bez přeskakování. Kniha je skvěle napsaná a
citace:
nesmírně čtivá.


Ale čtivá je.¨

citace:
od začátku a bez přeskakování.


Jistě, jinak by schéma nefungovalo..


NovýJiřík - 22/8/2015 - 08:54

prajednoduché seriálové schéma - 1. průser, hrdina určitě zemře 2. hrdina vymyslí řešení, určitě přežije. 3. na konci kapitoly zpět na bod 1.



To je ale úplně standardní dějové schéma (viz např. Vesmírné odyssey od zmíněného Clarka). Podstatné ale je, jak se ty průsery v románu řeší, a to je tady excelentní.


novák - 24/8/2015 - 14:14

citace:
To je ale úplně standardní dějové schéma (viz např. Vesmírné odyssey od zmíněného Clarka).


Asi jsem četl jinou Vesmírnou odysseu. V mé knize se počítač pokusil zabít hrdinu jen jednou..


JiříHošek - 24/8/2015 - 20:29

Abe, nenechte se odradit. 549 solů z 334 stran knihy bude zhuštěno do 134 minut filmu. Je samozřejmé, že se Mars a vlastní chyby hrdiny pokusí hrdinu zabít víc než jednou.


Abe - 24/8/2015 - 22:16

Nene, mě Vaše popisy pozitivně podpořily v přečtení knihy.
Kniha je již objednaná a zítra by měla dorazit:)

citace:
Abe, nenechte se odradit. 549 solů z 334 stran knihy bude zhuštěno do 134 minut filmu. Je samozřejmé, že se Mars a vlastní chyby hrdiny pokusí hrdinu zabít víc než jednou.
[Upraveno 24.8.2015 Abe]


NovýJiřík - 25/8/2015 - 18:58

citace:
citace:
To je ale úplně standardní dějové schéma (viz např. Vesmírné odyssey od zmíněného Clarka).


Asi jsem četl jinou Vesmírnou odysseu. V mé knize se počítač pokusil zabít hrdinu jen jednou..

Hm, zvláštní. V té 2001, co mám já (asi bych ji tedy měl reklamovat), počítač postupně zabil parťáka Davida Bowmana, celou hibernovanou posádku a nakonec se pokusil zabít i Bowmana samotného. Na jednu poměrně tenkou knihu (Marťan je daleko objemnější) je to malérů ažaž.


alamo - 10/9/2015 - 09:38

http://kultura.zpravy.idnes.cz/video-martan-c9j-/filmvideo.aspx?c=A150909_181327_filmvideo_spm

Představitel hlavní role vesmírného trosečníka Matt Damon tu hraje v propagačním videu pro nábor astronautů.

tak nejak neviem..
je to vôbec ten správny spôsob propagácie?
veď obsah takýchto filmov sústavne opakuje "nelietajte do vesmíru, je to o hudbu.."


yamato - 10/9/2015 - 14:31

to je fakt. Chcelo by to nejaky film, kde nejde o zachranu svojho biedneho zivota, ale o prekonanie prekazok a dosiahnutie uspechu. Otazka je ci sa to da urobit dostatocne napinavo.

Inak pred casom Morgan Freeman planoval natocit Ramu, v 3D IMAXe by to mohol byt skvely zaludkoprevracac


pospa - 10/9/2015 - 14:43

citace:
Inak pred casom Morgan Freeman planoval natocit Ramu, v 3D IMAXe by to mohol byt skvely zaludkoprevracac

Nech toho! Jenom zavřu oči, už to jasně vidím a padám za židle.
Jj, Setkání s Rámou (ne s Ramou ), to by byl super film, četl jsem v 15 letech a kosmo-sci-fi mě pak držela ještě pěkně dlouho.


NovýJiřík - 10/9/2015 - 20:16

citace:
citace:
Inak pred casom Morgan Freeman planoval natocit Ramu, v 3D IMAXe by to mohol byt skvely zaludkoprevracac

Nech toho! Jenom zavřu oči, už to jasně vidím a padám za židle.
Jj, Setkání s Rámou (ne s Ramou ), to by byl super film, četl jsem v 15 letech a kosmo-sci-fi mě pak držela ještě pěkně dlouho.

Setkání s Rámou je podle mě vůbec nejlepší Clarkův román. A je to taky asi jediný schůdný způsob mezihvězdného cestování. I když by se jednalo o mnohagenerační cestu, je představitelné, že by to lidé dokázali vydržet, a vytvořit by se to dalo z nějakého asteroidu vhodného složení. Ne že by s tím nebyly spojené problémy - dokonale samoregulující biosféra uvnitř tělesa, problémy s odváděním přebytečného tepla atd.


novák - 11/9/2015 - 10:14

citace:
Hm, zvláštní. V té 2001, co mám já (asi bych ji tedy měl reklamovat), počítač postupně zabil parťáka Davida Bowmana, celou hibernovanou posádku a nakonec se pokusil zabít i Bowmana samotného. Na jednu poměrně tenkou knihu (Marťan je daleko objemnější) je to malérů ažaž.


Asi si nerozumíme. Kritizoval jsem repetititivní schéma "hrdina spadne do průseru, má na kahánku, svým důvtipem se zachrání, opakuj desetkrát" a to kvůli jeho předvídatelnosti - vždy čtenář ví, že to "dobře dopadne". Jeden hrdina kterému dělají průsery různé věci, různé průsery, vždy vyvázne. Jako seriál, ve kterém se nebojíš o hrdinu, protože přece musí přežít do dalšího dílu...

U Odyssey, popisuješ schéma opačné - jeden zdoj průseru do kterého postupně padají různí lidé. A nemůžeš dopředu říct, zda vyváznou. Nehledě na to, že kniha obsahuje i kapitoly s objevy a bez průserů.


Ervé - 11/9/2015 - 12:42

Faktem je, že by bylo mnohem filmově zajímavější, kdyby na Marsu zůstali 2 lidé (havárie vozidla?), a po několika měsících společného boje o život zjistili, že šanci na přežití má jen jeden. Ale to už by musel být jiný film...


Abe - 11/9/2015 - 20:08

K románu Setkání s Rámou.

Dle csfd byl již jednou natočen jako studenstký projekt:
http://www.csfd.cz/film/253599-rendezvous-with-rama/ neviděl jsem...

A na příští rok je chystáno další filmové zpracování v koprodukci USA/ČR/Velké Británie:
http://www.csfd.cz/film/286412-rendezvous-with-rama/zajimavosti/?type=film

Nevím ale nakolik jsou informace aktuální.


Alchymista - 11/9/2015 - 21:49

ten študentský by mohlo byť toto:
Rendezvous with Rama - Vancouver Film School (VFS)
Created by Vancouver Film School student Philip Mahoney through the VFS Sound Design for Visual Media program.


Ale i iné videá sú celkom schopné
Rendezvous With Rama - Steve Dowdy
Based on the novel by Arthur C. Clarke. Animation and Rendering in Lightwave, compositing in AfterEffects and editing in Premiere


yamato - 4/10/2015 - 19:36

Martan zhliadnuty, celkom sa dalo


NovýJiřík - 4/10/2015 - 21:34

citace:
Martan zhliadnuty, celkom sa dalo

Souhlasím, včera jsem na tom byl, ale na román to nemělo. Průměrnému divákovi to jistě nevadilo, pouštní scenérie "z Marsu" byly vybrané fakt dobře, nebe nebylo modré, ale naoranžovělé, jak to má být, dokonce na obloze vykouzlili i Phobos, ale ten akcent na vědu a vědecká řešení různých problémů, který se knihou prolíná od první do poslední stránky, ten tam chyběl.


JiříHošek - 4/10/2015 - 21:50

Souhlasím. Oba jsme doporučili Abemu knihu a věděli jsme, proč.
Film jsem viděl v pátek.


yamato - 5/10/2015 - 09:13

Akcent na vedu a holywood nejdu moc dokopy. Ak si ma film na seba zarobit, musi zaujat a zabavat. Z toho publika v kine som nemal pocit, ze by ho vyroba H2O z hydrazinu nejako obzvlast zabavala. Holt s tym sa spacegeek musi zmierit ked ide do kina

Ja som spokojny aj s tym, ze film obsahoval najmenej nezmyslov zo vsetkych sci-fi v poslednej dobe


HonzaB - 6/10/2015 - 17:12

... rád bych všechny kosmofandy upozornil na zítřejší mimořádnou filmovou událost. Totiž na promítání bolywoodského filmu o mimozemšťanovi s odstátýma ušima... ;-)

podrobnosti k festivalu (link na stránku filmu):
http://www.bollywood.cz/filmy/p-k/

podrobnosti k filmu:
https://en.wikipedia.org/wiki/PK_(film)

... a prosím, neusmívejte se příliš povýšeně! ;-)
Tenhle film je sice šílená indická komedie, ale vydělal přes US$110 milionu, tedy docela balík ... ;-)
[Upraveno 06.10.2015 HonzaB]


Jara - 10/10/2015 - 10:48

http://www.csfd.cz/film/384557-martan/videa/
-Kniha: dobra cteni ujde.
-Film: trochu horsi ale videl jsem jen piráta pristi tyden se chystam na 3D tak dam vedet.


pospa - 10/10/2015 - 14:39

Tento víkend v JPL probíhá den otevřených dveří. Jako Easter Egg mohou návštěvníci najít tuto bonusovou mapu přejezdu Marka Watneye z filmu Marťan.


pospa - 13/10/2015 - 06:24

Ještě jednou tatáž mapa v lepším rozlišení (po rozkliku).
V DLR také připravili simulaci průletu nad 3D terénem podél Watneyho trasy. Podrobný model povrchu vznikl na základě stereo snímků z Mars Express: https://vimeo.com/141517160


bejcek - 14/10/2015 - 23:07

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/215522160100011-na-plovarne-s-charlesem-mossem-dukem/

Na plovárně
Charles Moss Duke

Rozhovory Marka Ebena s významnými osobnostmi

(pro ty kdo náhodou nevědí o koho jde - je to pilot LM Apolla 16, má za sebou cca 3denní pobyt na Měsíci)


Vlado - 16/10/2015 - 23:17

citace:
04.10.2015 - 19:36 - yamato


Martan zhliadnuty, celkom sa dalo


Byl jsem na tom filmu v 3D.

Trapnost nad trapnost.
Freestyle Motocross oblečení na Marsu mě překvapilo. O igelitovém vchodu do hangáru,
raději ani nemluvím.


Jara - 19/10/2015 - 12:39

http://www.csfd.cz/film/384557-martan/videa/

Tak jsem to shledl ale jen v normal dobrem 2D super zvuk atd.
-Vsem doporučuju,stoji to za to!!!2 hod ubehnou jako voda.
Nesmi se to hrotit do krajnosti a hledat kdejakou chybu.Pro normalni lidi problematiky neznale Sci-fi jak vysite.Opravdu je to dobre. [Upraveno 19.10.2015 Jara]


yamato - 19/10/2015 - 12:59

tak kedze Vlado vie presne ako ma martanska vyprava vyzerat (dokonca lepsie ako v NASA), tak je jasne ze takyto film je trapnost nad trapnost a on by ho natocil lepsie, len sa mu nechce.

pre nas ostatnych pekne dielko. Chapeme ze film natoceny formou absolutne presneho vedeckeho dokumentu by mal nulovu predajnost, viacmenej ziadnu zapletku, a natacanie v pozemskej gravitacii v realnych skafandroch by zrejme trvalo roky...


Ervé - 19/10/2015 - 13:03

Viděl jsem ve 3D, dost dobré, ale příliš zjednodušené - chtělo to trochu víc reality (za cenu pár minut délky navíc - neúspěšné pokusy a opravy, než improvizace začne fungovat). Nouzový vchod do hangáru mně taky naštval, byť je americká letecká kompozitová páska (30 m za 150 USD) fakt dobrá.


yamato - 19/10/2015 - 13:13

mozno to bolo 10 vrstiev super kevlar-mylaroveho igelitu prichyteneho kompozitovou paskou s 3D-nano-pattex technologiou


Véna - 19/10/2015 - 13:35

Amně zase ten "igelit" přišel dost reálný ... Nepřišlo mi to tak přitažené za vlasy ... tlak v habitatu nemusel být atmosféra, ale i 0,5 atm je v pohodě; pokud se udělá jiná směs (více O2) tak naprosto v pohodě ...

Víc přetažený mně přišel ten radioizotopový generátor ve voze. A zprovoznení Pathfinderu po tolika letech s aktivní komunikací na Zem ...

citace:
mozno to bolo 10 vrstiev super kevlar-mylaroveho igelitu prichyteneho kompozitovou paskou s 3D-nano-pattex technologiou


yamato - 19/10/2015 - 13:45

citace:
Amně zase ten "igelit" přišel dost reálný ... Nepřišlo mi to tak přitažené za vlasy ...


aky tlak je napr. v beznom detskom baloniku? alebo v nafukovacom bazene? To by som bral ako "overene tlaky" zvladnutelne lepiacou paskou


Vlado - 19/10/2015 - 20:06

citace:
citace:
Amně zase ten "igelit" přišel dost reálný ... Nepřišlo mi to tak přitažené za vlasy ...


aky tlak je napr. v beznom detskom baloniku? alebo v nafukovacom bazene? To by som bral ako "overene tlaky" zvladnutelne lepiacou paskou

http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=169


NovýJiřík - 19/10/2015 - 21:14

aky tlak je napr. v beznom detskom baloniku? alebo v nafukovacom bazene? To by som bral ako "overene tlaky" zvladnutelne lepiacou paskou



http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=169

No, to není nic moc. Až mě to překvapilo, čekal jsem v nafouknutém balonku větší přetlak...


yamato - 19/10/2015 - 22:20

toz to... mozno cez to dal este gumicku


Ervé - 20/10/2015 - 07:09

Právě o to mi šlo, v čistém kyslíku by měl 35 kPa, 3500 kg na metr čtvereční, vyztužená plocha by to vydržela, ale ty okraje ne. Pathfinder by asi taky nešel oživit - radiace by zničila všechny čipy, těžko by měl USB konektor, pájené spoje by byly zničené. Proč neměli vysílačku pro spojení přes satelit i na Roveru?


yamato - 20/10/2015 - 09:04

moc to riesite, toto je holywood, nie discovery channel. Keby sme sa drzali fyziky na 100%, scenar by bol takyto:

-vypravu na marse zastihne prachovy uragan
-clenovia sa vratia do habitatu, pretoze ten prach zhorsuje viditelnost. Tie najsilnejsie narazy vetra dokonca aj trocha pocut
-burka prejde a vsetci sa vratia do prace

koniec filmu


pospa - 20/10/2015 - 09:24

citace:
moc to riesite, toto je holywood, nie discovery channel. Keby sme sa drzali fyziky na 100%, scenar by bol takyto:
-vypravu na marse zastihne prachovy uragan
-clenovia sa vratia do habitatu, pretoze ten prach zhorsuje viditelnost. Tie najsilnejsie narazy vetra dokonca aj trocha pocut
-burka prejde a vsetci sa vratia do prace
koniec filmu


Ne ne, to by bylo moc akční ... ve skutečnosti by věděli o blížící se prachové bouři ze snímků z libovolného Mars orbiteru už několik desítek hodin dopředu, takže by zalezli do habitatu ještě za jasné oblohy a "nudili se" studiem vzorků v laborce.


Véna - 20/10/2015 - 10:43

Protože v době Pathfinderu se síť telekomunikačních družic kolem Marsu teprve tvořila ... bylo bezpečnější komunikovat napřímo ...

citace:
Právě o to mi šlo, v čistém kyslíku by měl 35 kPa, 3500 kg na metr čtvereční, vyztužená plocha by to vydržela, ale ty okraje ne. Pathfinder by asi taky nešel oživit - radiace by zničila všechny čipy, těžko by měl USB konektor, pájené spoje by byly zničené. Proč neměli vysílačku pro spojení přes satelit i na Roveru?


Véna - 20/10/2015 - 10:46


Pánové, vy jste ten film neviděli ... hlavní, proč startovali bylo, že jejich návratový modul (už nevím, jak mu říkali), by se za náporu větru převrhl ... proto museli odstartovat
Ale asi ještě větší sciffi bylo odstartovat při té síle větru .. jaká max. síla větru je vlastně povolená pro start současných raket??

citace:

Ne ne, to by bylo moc akční ... ve skutečnosti by věděli o blížící se prachové bouři ze snímků z libovolného Mars orbiteru už několik desítek hodin dopředu, takže by zalezli do habitatu ještě za jasné oblohy a "nudili se" studiem vzorků v laborce.


pospa - 20/10/2015 - 10:53

citace:
Pánové, vy jste ten film neviděli ... hlavní, proč startovali bylo, že jejich návratový modul (už nevím, jak mu říkali), by se za náporu větru převrhl ... proto museli odstartovat

Proč máš ten pocit, že jsme film neviděli ? ... však právě z tohoto momentu filmu si tu s yamatem utahujeme ... že to byl Hollywood a ne reálná situace ... žádný vichr v řídké atmosféře Marsu by nedokázal ani pohnout s anténou, natož pak naklonit mnohatunový MAV ...


Andy - 20/10/2015 - 12:55

Mně se ten film také moc líbil. Ale nejvtipnější mi přišla právě skutečnost, že museli odstartovat, protože jinak by se modul převrhnul. Přitom poté Mark jel x km k modulu dalšímu, který tam už několik měsíců až let stál jakoby nic, aniž by s ním jakákoliv bouřka pohla...


Véna - 20/10/2015 - 13:27

Míro, proto tam byl smajlík

citace:
citace:
Pánové, vy jste ten film neviděli ... hlavní, proč startovali bylo, že jejich návratový modul (už nevím, jak mu říkali), by se za náporu větru převrhl ... proto museli odstartovat

Proč máš ten pocit, že jsme film neviděli ? ... však právě z tohoto momentu filmu si tu s yamatem utahujeme ... že to byl Hollywood a ne reálná situace ... žádný vichr v řídké atmosféře Marsu by nedokázal ani pohnout s anténou, natož pak naklonit mnohatunový MAV ...


Jara - 21/10/2015 - 06:53

Me se to opravdu libilo.Rodinu a zname jsem techn.zalezitostma neobtezoval i když se ptali.
Ve vlastní knize se o igelitu nic nerika,vse se lepilo spec.lepidlem co mel na opravy,proc tam ten igelit dali nevim.Kdyz si vzpomenu na Rudou planetu nebo Cesta na Mars je to nesrovnatelne.Doporucuji - vždy se najdou ale lide co se jim to nebude libit a pod.


Ervé - 21/10/2015 - 07:06

Mně se to taky líbilo, jen mně mrzí, že si nedali víc práce s technickou správností. Modul může porazit i malý vítr, když má velkou plochu, vysoko umístěné těžiště a když se s tak silným větrem nepočítá. Totéž s anténou.


Arccos - 21/10/2015 - 10:11

Byl jsem na Marťanovi včera. Bohužel musím konstatovat, že za knihou V REALISTIČNOSTI dost zaostává. To, co v knize bylo aspoň tak nějak technicky vysvětleno, tak ve filmu působí zjednodušeně a nesmyslně. Viz. například ta zmiňovaná duck tape ve filmu versus speciální opravárenská sada v knize. Mrzí mě to o to víc, že spousta těchto filmových nesmyslů bylo NAPROSTO zbytečných - film by fungoval a měl tempo, i kdyby se jim filmaři vyhli.

Nicméně, pořád jde o film, který je realističtější než drtivá většina filmových hovadin. A, jako každý takový film, přispívá k popularizaci kosmonautiky a vědy. Což je jedině dobře!!!

(Realističnost knihy samotné můžeme rozebírat taky, že... Teď jsem si třeba spočítal sílu větru na Marsu a na Zemi, abych jenom bez čísel nemával rukama "tak by to nefungovalo". Jistě tušíte, jaké závěry mi z toho asi vycházely.)


pospa - 21/10/2015 - 10:35

citace:
Teď jsem si třeba spočítal sílu větru na Marsu a na Zemi, abych jenom bez čísel nemával rukama "tak by to nefungovalo". Jistě tušíte, jaké závěry mi z toho asi vycházely.)

Použil jsi k výpočtu nějakou metodiku podobnou tomuto : http://www.fce.vutbr.cz/BZK/svarickova.i/pdf/BL05/zat%C3%AD%C5%BEen%C3%AD%20v%C4%9Btrem.pdf ?


Našel jsem taky tento přepočet přes energii :

Wind energy = 0.5 * density * v^3
A 31m/s wind on Mars (density = 0.02 kg/m3) generates almost 300 Watts per square metre. This is equivalent to 7.9 m/s (18 mph) winds on Earth (density 1.225 kg/m3)


Zatím máme na Marsu naměřeny nejvyšší rychlosti přízemního větru kolem 45 m/s. Pokud budeme zjednodušeně uvažovat válcovou stavbu = MAV o výšce cca 8 m a hmotnosti řekněme 10 t, s těžištěm silně pod středem výšky stavby, tak mám za to, že na Marsu nemohou nikdy nastat podmínky, které by s tím jakkoli pohly.


Arccos - 21/10/2015 - 10:49

Použil jsem vzorec z tohoto: http://www.realisticky.cz/ucebnice/02%20Fyzika%20S%C5%A0/01%20Mechanika/08%20Mechanika%20kapalin%20a%20plyn%C5%AF/10%20Proud%C4%9Bn%C3%AD%20re%C3%A1ln%C3%A9%20tekutiny.pdf

Ten se liší mocninou rychlosti, v^3 je vhodné spíš pro vodu, podle textu pro "vysoké rychlosti srovnatelné s rychlostí zvuku v daném prostředí".

Tedy vzorec je F = 0.5 * C * S * ro * v^2, kde C je součinitel odporu, S plocha, ro hustota.
Abych byl ke knize shovívavější, volil jsem nejdrsnější hodnoty:
- C jsem zvolil 1 (byl by v reálu jistě nižší).
- v 50 a 100 m/s, ta druhá rychlost je samořejmě hodně, hodně nadsazená

Vyšlo mi zhruba totéž, ekvivalent na Zemi by byl 6 m/s (pro 50 na Marsu) a 12 m/s (pro 100). Obojí je "čerstvý vítr", který na Vysočině zažijete pomalu denně, aniž by to někomu byť bralo deštník.

Jde o velmi hrubé a zjednodušené výpočty, ale +- vypovídající. Pokud jsem neudělal chybu.

Takže asi nějak tak.


HonzaB - 21/10/2015 - 13:54

citace:
Me se to opravdu libilo.Rodinu a zname jsem techn.zalezitostma neobtezoval i když se ptali.
Ve vlastní knize se o igelitu nic nerika,vse se lepilo spec.lepidlem co mel na opravy,proc tam ten igelit dali nevim.Kdyz si vzpomenu na Rudou planetu nebo Cesta na Mars je to nesrovnatelne.Doporucuji - vždy se najdou ale lide co se jim to nebude libit a pod.


Mně se film líbil a to velice ;-)

Všimnul jsem si a jsem si vědom různých technických nepřesností, ale alespoň jsem to mohl probrat s "ne-tolik-kosmofilním okolím" ... ;-)

Ta "správka" igelitem je evidentně odkaz na bastlení filtru CO2 u Apolla13 a oživení Pathfinderu je zase odkaz na různé opravy a přehrávky SW amerických sond. Vše podáno přesně i s jásotem v řídícím středisku ... ;-)


xChaos - 24/10/2015 - 14:39

Včera jsem to kolem půlnoci viděl v klubovém kině Oko na Letné :-) nejsem moc na multikina, neprodají mi tam pivo do sálu... asi to chtělo v 3D, ale že jo... takový kompromis jak podpořit film a nepirátit ho, levnější jsou už jen projekce v Městské knihovně.

Těch nesmyslů je tam pravda hodně: různé nereálné super-igelity a super-bouře bych klidně toleroval (režisér je na rozdíl od nás z generace, která zažila, že první sondy, které přiletěly k Marsu, nasnímkovaly mohutné brašné bouře...). Mě zaujalo, že na začátku bylo zpoždění komunikace s řídícím střediskem na Zemi nulové (asi kvantová teleportace fotonů, počítám :-) v průběhu filmu se pak ale už protáhlo na standardních 20 minut. Toto vnímám jako edukativní: divák je v průběhu filmu vzdělán, proč je scéna, která film otevírá, v podstatě celá nesmyslná :-) Jinak snad ještě více, než to chybějící zpoždění v rádiové komuikaci (navíc zbytečné - ve zbytku filmu už figurují velmi realisticky pojaté radiografy/videogramy/e-maily.. výprava na Mars bude hodně o asynchroní mailové komunikaci, jako v začátcích Internetu.. ) mi vytočila absence záložních komunikačních kanálů - proboha, to by jako neměli kosmonauti ve skafandrech vysílačky schopné přímé komunikace s retranslačními satelity na oběžné dráze, jo? :-)) ale bez tohohle základního inženýrského selhání by nemohl celý příběh vůbec vzniknout...

Jenže co s tím naděláme, když je to tak dobrý film! Na Gravity jsem nebyl, ale víceméně chápu recenzenty, kteří Gravity vytýkali, že je to techno-pesimistický film o útěku před nástrahami kosmu zpět na Zem a Intersellar byla pro mě spíš filosoficko-meditativní záležitost o dlouhodobých vyhlídkách lidstva, kromě pár vtípků dost tíživá. O starších počinech typu Europa report, kde jen čekáte, až je celá posádka nesmyslně vyhlazena, typu radši ani nemluvme. Takže aspoň jednu trochu techno-optimistickou hardcore sci-fi z blízké budoucnosti a blízkého kosmu to už fakt chtělo jako sůl na Markovy brambory :-)

Fakt oceňuju, že vynikající režisér Ridley Scott natočil tentokrát něco jiného, než horror/vyvražďovačku a že dokáže smysl lidské expanze do kosmu vidět i optimističtěji, než v cynicky temném (a současně ale i šíleně béčkovém) Prometheovi.

Bavilo mi, jak si dělá srandu s 80's disca - ano, jistě, někdo z produkce vyhodnotil, že je to ten správný soundtrack pro techno-optimistickou hard sci-fi pro všechny generace a samozřejmě: dnešní vize cesty na Mars pořád chronologicky spadají do éry toho disca, tzn. 80.let 20.století, kdy to nahradilo starší Von Braunovy vize megavýprav (ve stylu antarktických expedicí a základen) z 50.let 20.století (Rusové měli skromnější představy tuším od začátku).

Taky to byla jasně hozená rukavice pro Mars One, protože podstatné koncepty a nástrahy "one way" kolonizace tam jsou zmíněny a tohle je velkofilm který zasáhne miliony - zatímco o Mars One zatím pořád podle mě ví jen pár nerdů a geeků a širší veřejnost je má za pošuky (kupodivu nepatřím mezi ty, kdo Mars One pokládali za cílený scam - pouze je vidím jako nadšené amatéry, kteří drze nadhodnotili svoje - zejména finanční - možnosti).

Myslím, že by se dalo zajít ještě daleko dál - vymyslet inteligentní napínavé zápletky: typu kosmonauti skutečně někde objeví život, ale mají nařízeno zůstat v karanténě, na Zemi konspirují, jak jim aspoň poslat zásoby... prostě potenciál hardcore scifi (protiklad space opery: tedy reálná exptrapolace z toho, co dnes umíme a známe, ne jako Star Trek či dokonce pohádka Star Wars) je podle mě větší, než jen přemítat "what could possibly go wrong" jako v Marťanovi.. ale pořád je to fakt první dobrý krok k překlenutí propasti mezi space geeky a laickou veřejností :-) [Upraveno 24.10.2015 xChaos]


yamato - 24/10/2015 - 15:18

Nojo, scenar s objavom zivota sa mi paci. Astronauti necakane objavia mikroorganizmy, na zemi to vyhodnotia ako hrozbu, a pod roznymi zamienkami odkladaju/sabotuju navrat posadky na zem. Posadka po case zisti ze im klamu, a rozhodne sa odstartovat bez pomoci zeme. Trochu akcie, nejake tie technicke zlyhania, hrdinske ciny a vitazstvo ludskeho ducha nad osudom A na zaver otvoreny koniec - dostali sa mikroorganizmy na lod a navratovu kabinu?
Bola by tam spravna davka napatia, akcie a samozrejme konspiracie (to je dnes povinne) a pritom netreba ziadne bludy s uraganom a lepiacou paskou...


xChaos - 24/10/2015 - 20:52

citace:
A na zaver otvoreny koniec - dostali sa mikroorganizmy na lod a navratovu kabinu


myslím, že nějaký ten finální záběr na nahou kosmonautku, která si s sebou na zem nesmí vzít vůbec nic z toho, co mělo jakýkoliv potenciál ocitnout se v kontaktu s exobiologickými vzorky, by popularitě filmu rozhodně neuškodila :-)

ale vážně: tahle věc nálezem života se dá udělat i bez efektních chapadel a slizáků - dost akční drama jde rozehrát i kolem neurčitého víceznačného nálezu, intrik na na Zemi, apod. (jo, odkud že tenhle scénář mám? Karel Pacner: Cesta na Mars - kdyby se to zfilmovalo, nebylo by to totiž vůbec tak nepodobné Marťanovi - včetně mezinárodní spolupráce, a snad i dobových dsico tracků, apod. :-) v podstatě všechny tyhle scénáře pobytu na Marsu jsou svým způsobem žánr, tak jako byly samostatným žánrem klíčová témata verneovské sci-fi v 19.století... ano, bude to, až to bude.. . ale bude to celé trochu jinak, protože řada z toho, co se ještě v 80.letech pokládalo za futuristický hi-tech, je dnes běžně dostupný konzum.

na druhou stranu, první setkání s nějakým outer-space-biohazardem je taky žánrové klišé, takže to, že se Marťan trefil, je asi fakt o tom, že jednoduchá, smrtelná vážná zápletka ve stylu Apolla 13, nebyla zatím filmovým průmyslem tolikrát do zblbnutí omletá, jako všechny ostatní. (BTW na Miru docházelo k dost dramatickým situacím, ale ty nezískaly takovou publicitu jako Apollo 13).

fakt je, že nepatrně víc realističnosti by nemuselo koukatelnosti podobných filmů uškodit, ale holt by prvních několik minut muselo být "instruktážních", aby řadoví diváci vůbec pochopili, proč něco je nějak (než to znají ze Star Treku). Ale i tak nevím o filmu, kde by kosmické zápletky byly pojaté realističtěji (i když... delta-v díky vypuštění vzduchu z poměrně hmotného planetoletu.. opravdu by to stálo za řeč? a proč vypuštění vzduchu výbuchem, když přední dveře v tom čumáku snad byly otevřené i přímo v tom filmu? no ale to je přesně to: dobře natočenému filmu odpustíme víc, než nudnému...)


Abe - 24/10/2015 - 22:25

Tak se konečně také přidám do hodnocení.
Minulý týden jsem dočetl román.
Předminulý týden román přečetla, manželka.
A dnes jsme šli do kina.

Kniha se nám oběma velice líbila a rozhodně taktéž doporučujeme k přečtení i přestože jste již film viděli. Z našeho pohledu spojení deníku, popisu technických řešení a dvojího náhledu na situaci (Watneyho aktuální náhled vs náhled zemně/nasa dohady a dedukce na stejnou situaci) se velice povedlo = obrovsky čtivé.

Na film jsme se těšili a nezklamal nás. Myslíme si, že hezky doplňuje knihu v místech, která jsme si tolik nedomysleli.
Krásným příkladem je právě nechutenství k discu, které si lze více představit z filmu,
nebo simulace funkcí Pathfinderu na zemi, je to logické, ale v knize to uvedené není pokud se nepletu
a nebo závěr filmu (lidská reality šou a osudy).

Na druhou stranu nám ve filmu přišli některé změny oproti knize spíše ke škodě "realističnosti" na úkor emocí, ale k filmu asi více patří právě ty emoce.
A také, že zřejmně kvůli délce vynechali mimo jiné patálie po cestě k Ares 4, kde dle mého názoru nevyužili jeden z největších potenciálů pro film ti co knihu četli by mohli vědět, o kterou událost se mi jedná.

Máme pocit, že by se možná než film hodil formát 10 dílného seriálu, ale ten by kosmonautice neudělal takovou reklamu.

Takže ještě jednou děkuji za doporučení knihy. A opravdu doporučuji i přes shlédnutí filmu si přečíst knihu ta vám doplní film po technické stránce a i příběhově.

PS. V knize byla situace, kterou popisuje xChaos (vypuštění vzduchů výbuchem v daném místě) obstojně vysvětlena. A nejen ta.

Omlouvám se za dlouhý příspěvěk, ale chtěl jsem trošku navnadit ty co viděli film a nečetli knihu:) Stejně jako jsem byl navnazen já a manželka.


NovýJiřík - 24/10/2015 - 22:46

A také, že zřejmě kvůli délce vynechali mimo jiné patálie po cestě k Ares 4, kde dle mého názoru nevyužili jeden z největších potenciálů pro film ti co knihu četli by mohli vědět, o kterou událost se mi jedná.



Máš na mysli tu plíživě se blížící prachovou bouři?


Abe - 24/10/2015 - 23:07

citace:
Máš na mysli tu plíživě se blížící prachovou bouři?

Ano, přesně tu situaci jsem měl na mysli.


Jara - 26/10/2015 - 08:47

Ta "správka" igelitem je evidentně odkaz na bastlení filtru CO2 u Apolla13 a oživení Pathfinderu je zase odkaz na různé opravy a přehrávky SW amerických sond. Vše podáno přesně i s jásotem v řídícím středisku ... ;-)

Mylim si ze ještě bylo třeba vzdat hold - lepici pasce - ta se na Mesici ujala znamenite.Blatniky,mapy vse co se dalo lepili paskou a fungovala znamenite Apollo-13 nevyjimaje.


Zbycho - 10/5/2016 - 20:24

A Beautiful Planet, film natočen astronauty z ISS pro IMAX:

http://www.megapixel.cz/astronauti-natocit-3d-film-o-planete-zemi-ve-4k-rozliseni

http://abeautifulplanet.imax.com/


Roman2016 - 2/9/2016 - 13:05

trocha toho klidu po včerejšku ...



admin - 28/10/2016 - 13:02

Novo Mundo

Není dovoleno dívat se na film mimo území USA, proto to nedělejte. Níže je pirátský odkaz. Je to nelegální, nestahujte.

https://mega.nz/#!FZJXxZ6K!vJysMRT90KDay8eUFoNlfG0Gsg_8yECfVOJ7zjc9mOY


LbA - 28/10/2016 - 14:55

Ide o prvu cast serialu MARS, co chysta National Geographic. Premieru (v USA) ma mat 14.11.
Je to 6 dielny serial, ktory kombinuje fikciu (ludstvo v roku 2033 pristava na Marse), hrane sceny a dokumentarne pasaze.
Odborne poradenstvo robili SpaceX a NASA. Vizualne efekty ma na starosti team ludi, co robili pre film Gravitacia.
Mam nepotvrdene info, ze ten 6dielny serial ma vysielat aj ceska verzia National Geographic.
Stranka tu http://channel.nationalgeographic.com/mars/

A doplnim, video som uploadol na mega ja. ENG titulky su vmuxovane do mkv suboru.
A dostal som napad, co tak to spolocne prelozit do cestiny/slovenciny?

TXT subor s titulkami som nahral na dropbox, mozte stiahnut https://www.dropbox.com/s/kdyqoadetl4d6a1/subtitles.srt?dl=0 [Upraveno 28.10.2016 LbA]


Libertarián - 9/11/2016 - 15:21

Snímek Život líčí osud šestičlenné posádky mezinárodní vesmírné stanice, která stojí na pokraji jednoho z největších objevů dějin: prvního důkazu o existenci mimozemského života na Marsu. Do našich kin přijde film 11. května 2017.
Ukázka z filmu.
http://kultura.zpravy.idnes.cz/video-zivot-ch2-/filmvideo.aspx?c=A161031_164538_filmvideo_spm


Libertarián - 9/11/2016 - 15:23

Momentálně jde v kinech také zajímavý film "Příchozí" Jde o jeden z pohledů na možný kontakt s mimozemskou civilizací.

http://www.csfd.cz/film/379848-prichozi/prehled/


LbA - 18/11/2016 - 13:40

EPG ma upozornil, ze prva cast serialu Mars pojde na ceskej verzii NG zajtra (19.11) o 18:00. Zial len v SD verzii. HD verzia NG (aspon UPC mi to tak ukazuje) bude vysielat nieco uplne ine.
Na IMDB uz to ma vysoke hodnotenie.


LbA - 20/11/2016 - 10:15

Tu je nahravka prvej casti Mars z ceskeho NG. Ceske UPC dodava STB, ktore nie su dostatocne osefovane na vynasanie nahravok. Staci pripojit externy disk, nechat ukladat vysielanie tam a data spracovat (vystrihat reklamy a pod) v linuxe (windows a osx nevedia nacitat disk, ktory si STB naformatuje).
Chyba na zaciatku malicky nepodstatny kusok. Neskoro som zmackol tlacidlo Record na dialkovom ovladani

Podla uputavok bude druha cast vysielana dnes o 21:00.
https://mega.nz/#!NUxVHRyD!6awxxKUICAQ15dRptVGRDQGzN8yNf1PjdzZp6K_Jm7M


yamato - 20/11/2016 - 12:11

to je o marse, alebo o Muskovi?


LbA - 20/11/2016 - 13:12

citace:
to je o marse, alebo o Muskovi?

O oboch


fritz.lochmann - 9/1/2017 - 19:17

Na TV stanici FilmBox Premium práve beží film Apollo 13 s T. Hanksom


Libertarián - 14/1/2017 - 16:27

Blíží se druhá série sci-fi seriálu Expanse.
http://www.csfd.cz/film/407858-the-expanse/prehled/


fritz.lochmann - 14/1/2017 - 17:15

Kto ešte nevidel film Gravitácia má dnes príležitosť, je to hlavný večerný program TV Narkóza http://telkac.zoznam.sk/gravitacia


MiraH - 14/1/2017 - 22:22

V současné době jde v kinech sci-fi film Pasažéři. Mezihvězdná loď veze 5 000 kolonistů na vzdálenou planetu. Co mě na tom zaujalo, je paralela s Muskovou vizí kolonizace Marsu. Pasažéři si zaplatili (případně se i zadlužili) cestovní lístek. Ve filmu i se sociálními rozdíly. Kdo si víc zaplatil, měl lepší kajutu a stravu. Pominu, že absolutní většinu cesty spali v hibernaci. [Upraveno 14.1.2017 MiraH] [Upraveno 14.1.2017 MiraH]


TomášHabala - 18/1/2017 - 18:40

Mňa na tom filme zaujalo, že tam boli podľa mňa celkom realisticky vykreslené možnosti umelej inteligencie. Hlavne u toho robotického barmana to bolo pekne vystihnuté. Žiadny Terminátor, Skynet, HAL alebo Matrix. Umelá inteligencia ako ju pravdepodobne raz naozaj zažijeme (ak dožijeme).


MiraH - 19/1/2017 - 19:46

Ano. Tak nějak se mně ten film líbil pro svou realističnost. I když to bylo spíš o psychice než o technice. ;-)


admin - 2/2/2017 - 15:45

Zde seriál Mars online

http://serialy.bombuj.eu/serial-mars


alamo - 2/2/2017 - 21:42

citace:
Zde seriál Mars online

pozerám a žasnem
napríklad ten "je to dobrý.." kapitán?
on zatajil vážne zranenie, čím ohrozil celú posádku
ale ako inštruktážny dokument "takto to nerobte ani náhodou", celkom to ujde


admin - 3/2/2017 - 14:20

Tohle vypadá zajímavě.

http://www.space.com/35568-the-space-between-us-movie-review.html


alamo - 3/2/2017 - 14:53

citace:
Tohle vypadá zajímavě.

http://www.space.com/35568-the-space-between-us-movie-review.html

som zvedavý či sa tam nejak objaví to moje tvrdenie, že akožto "natívnemu domorodcovi" mu z hľadiska "prirodzeného práva" patrí celá planéta Mars


Libertarián - 3/2/2017 - 15:04

citace:
citace:
Tohle vypadá zajímavě.

http://www.space.com/35568-the-space-between-us-movie-review.html

som zvedavý či sa tam nejak objaví to moje tvrdenie, že akožto "natívnemu domorodcovi" mu z hľadiska "prirodzeného práva" patrí celá planéta Mars

To prvotní přivlastnění není tak jednoduché. Ono nestačí někde si zapíchnout cedulku, že je to vaše. Musíte to vlastnické právo zároveň deklarovat svým jednáním. Například, že si dané území oplotíte, nebo ho začnete ekonomicky využívat. Hezky o tom píše John Locke,


alamo - 3/2/2017 - 15:45

Libertarián
obávam sa že tejto "dejovej vrstvy" sa nedočkáme, vypadá to skôr na romancu pre násťročné s technokulisami


Libertarián - 9/2/2017 - 21:19

Tak a už to začíná.

http://fastshare.cz/7039132/the-expanse.s02e01-e02.cz-titulky.720p.hdtv.avi#.WJzNKIWcFdU


admin - 3/3/2017 - 11:44

Yamato:



Zbycho - 1/4/2017 - 09:39

Hidden Figures / Skrytá čísla

http://www.csfd.cz/film/432429-hidden-figures/zajimavosti/?type=related

"Během závodu mezi Spojenými státy a Ruskem o to, kdo dřív vyšle člověka do vesmíru, NASA objevila nevyužitý talent ve skupince afroamerických matematiček, které sloužily jako mozek v jedné z největších operací v historii USA. V příběhu, jenž je založen na neuvěřitelných skutečných událostech, sledujeme tři ženy, které nesly označení "lidské počítače", jak se rychle vyšplhaly do řad NASA mezi velké myslitele, kteří byli pověřeni výpočtem důležitého vypuštění astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu a zajištěním jeho bezpečného návratu."

Zajímavé je, že u nás film ještě neběžel (měl by), ale už je na BluRay i v češtině (a tím pádem samozřejmě ke stažení).


NovýJiřík - 1/4/2017 - 11:22

"Během závodu mezi Spojenými státy a Ruskem o to, kdo dřív vyšle člověka do vesmíru, NASA objevila nevyužitý talent ve skupince afroamerických matematiček, které sloužily jako mozek v jedné z největších operací v historii USA. V příběhu, jenž je založen na neuvěřitelných skutečných událostech, sledujeme tři ženy, které nesly označení "lidské počítače", jak se rychle vyšplhaly do řad NASA mezi velké myslitele, kteří byli pověřeni výpočtem důležitého vypuštění astronauta Johna Glenna na oběžnou dráhu a zajištěním jeho bezpečného návratu."



A to je fakt, anebo je to jen teď po skoro 60 letech, když už prakticky nikdo z pamětníků nežije, uměle vytvářená multikulturní legenda?


Zbycho - 2/4/2017 - 10:38

citace:
A to je fakt, anebo je to jen teď po skoro 60 letech, když už prakticky nikdo z pamětníků nežije, uměle vytvářená multikulturní legenda?
???

Při troše snahy se stačí na netu podívat na životopisy Dorothy Vaughn, Mary Jackson, Katherine Johnson...


Patek - 19/4/2017 - 17:06

citace:
A to je fakt, anebo je to jen teď po skoro 60 letech, když už prakticky nikdo z pamětníků nežije, uměle vytvářená multikulturní legenda?

Zajímavost k filmu:
rusky: https://habrahabr.ru/company/wolfram/blog/326756/
anglicky: http://blog.wolfram.com/2017/02/24/hidden-figures-modern-approaches-to-orbit-and-reentry-calculations/


NovýJiřík - 19/4/2017 - 20:25

A to je fakt, anebo je to jen teď po skoro 60 letech, když už prakticky nikdo z pamětníků nežije, uměle vytvářená multikulturní legenda?


???
Při troše snahy se stačí na netu podívat na životopisy Dorothy Vaughn, Mary Jackson, Katherine Johnson...

No, na netu je i životopis Járy Cimrmana:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jára_Cimrman


admin - 18/9/2017 - 22:18

http://echo24.cz/a/w9UtF/do-kin-miri-loutkove-sci-fi-o-psi-kosmonautce-lajce


Arccos - 18/10/2017 - 11:43

12. října 2017 měl premiéru výše zmiňovaný film Saljut 7. Ukázky i obrázky z filmu jsou velice působivé! Ačkoliv sami kosmonauté se o něm moc pochvalně nevyjádřili. Popravdě podle záběrů na filmově zamrzlý vnitřek stanice mě to ani nepřekvapuje. Viz. třeba tady na idnesu: Zachránili Saljut 7
Nicméně, šanci filmu určitě dám a podívám se na něj, když bude příležitost. [Edited on 18.10.2017 Arccos]


admin - 18/10/2017 - 12:40

Já se po letech lamentování obávám, že filmaři prostě nejsou schopni pobrat dostatečně fyziku a proto vždy nasekají do scifi filmů hafol nesmyslů.
Před pár dny jsem viděl Pasažéry. Nebýt tam několika chyb, byl by to špičkový film(bazén byl perfektní). Ale i tak je mezi nejlepšími, protože ostatní filmy prostě mají chyb ještě víc.
Tak jsem se naučil nad tím mávnout rukou...


admin - 26/10/2017 - 11:51

V práci mi to nejde spustit, takže to moc okomentovat nemůžu. Až večer.

https://www.space.com/38526-others-will-follow-mars-scifi-short.html


admin - 26/7/2018 - 17:27

Natálie Portman jako Lucy Cola, respektive Lisa Nowak.

https://people.com/movies/natalie-portman-first-look-astronaut-pale-blue-dot/


admin - 30/8/2018 - 17:35

The First

https://www.space.com/41677-hulu-mars-series-the-first-trailer.html


admin - 31/8/2018 - 12:05

Recenze filmu The First Man.

http://www.bbc.com/culture/story/20180829-film-review-five-stars-for-first-man


admin - 2/10/2018 - 14:24

https://echo24.cz/a/SZ2kV/cesi-na-marsu-do-kin-jde-film-ktery-vznikal-v-unikatnich-podminkach


admin - 2/10/2018 - 14:30

citace:
https://echo24.cz/a/SZ2kV/cesi-na-marsu-do-kin-jde-film-ktery-vznikal-v-unikatnich-podminkach


Ale to hodnocení nic moc teda...

https://www.csfd.cz/film/55002-mars/prehled/


lamid - 9/2/2019 - 09:31

Lajkó - Cigány az ürben
Lajko: Cigán ve vesmíru
https://www.csfd.cz/film/594786-lajko-cigan-ve-vesmiru/prehled/
na Imdb to má síce iba 58%, ale komická paródia o počiatkoch kosmonautiky, prečo nie?
https://www.imdb.com/title/tt4795022/



"Prvním živým tvorem ve vesmíru totiž nebyl pes Lajka, ale pilot práškovacího letadla Lajos Serbán."


lamid - 17/2/2019 - 23:11

https://www.csfd.cz/film/424370-a-beautiful-planet/prehled/
vyšli aj slovenské titulky
https://www.titulky.com/A-Beautiful-Planet-308941.htm


Alex - 22/6/2019 - 05:56

TV Joj 23.jún 20,35

https://www.csfd.cz/film/432429-skryta-cisla/prehled/


alamo - 22/6/2019 - 15:19

citace:
TV Joj 23.jún 20,35

https://www.csfd.cz/film/432429-skryta-cisla/prehled/

Pekná dobová "dnešná" agitka o boji proti "skostnatenosti myslenia"..
Lenže ona skoro nič o skutočných príčinách toho ako "skostnatenosť myslenia" vzniká a funguje nehovorí..

J. C. Houbolt bol "biely," bol muž..
Navyše nebolo ho možné "obviniť" s toho, že je "naivný mladík", alebo dokonca "laik"..
A podľa mňa sa s tým fenoménom musel stretnúť ešte tvrdšie..
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk4.htm
"Zrození pavouka" [upraveno 22.6.2019 16:10] [upraveno 22.6.2019 16:10]


Ervé - 17/9/2019 - 10:46

Tak jsem viděl Life - Život z roku 2017, na jednu stranu zajímavý nápad, zpracování a výtečné finále, na druhou stranu nepravděpodobné a bohužel nesmyslné okamžiky, patrně dané neschopností scénáristy a/nebo režiséra vymyslet něco věrohodnějšího.
Většina lidí si asi opravdu může myslet, že výstupní tryskou raketového motoru se můžete dostat do interiéru stanice, že na palubě Kiba je minispalovna odpadů, nebo CO2 hasící systém, jehož tryskou se dá uniknout, prolézt pevnou ocelovou stěnou trubek nebo nádrží do stanice. Já u toho ale trpěl.
Taky mohli půjčit Vomit Comet a udělat aspoň pár záběrů ve skutečné beztíži, hvězdám se ale asi nechtělo riskovat blinkání. Škoda.
Pokud vypnete mozek, dá se to.


yamato - 17/9/2019 - 10:57

citace:
Tak jsem viděl Life - Život z roku 2017, na jednu stranu zajímavý nápad, zpracování a výtečné finále, na druhou stranu nepravděpodobné a bohužel nesmyslné okamžiky, patrně dané neschopností scénáristy a/nebo režiséra vymyslet něco věrohodnějšího.
Většina lidí si asi opravdu může myslet, že výstupní tryskou raketového motoru se můžete dostat do interiéru stanice, že na palubě Kiba je minispalovna odpadů, nebo CO2 hasící systém, jehož tryskou se dá uniknout, prolézt pevnou ocelovou stěnou trubek nebo nádrží do stanice. Já u toho ale trpěl.
Taky mohli půjčit Vomit Comet a udělat aspoň pár záběrů ve skutečné beztíži, hvězdám se ale asi nechtělo riskovat blinkání. Škoda.
Pokud vypnete mozek, dá se to.



nedá. Videl som to cez víkend a trpel som od začiatku do konca. Celé zle. Počnúc nafúknutými rozmermi stanice, ktorú z nejakého dôvodu volali ISS, cez úplne šialenú scénu "chytenia" nefunkčnej návratovej sondy kanadským ramenom, až po vyššie uvedené preliezanie emzáka cez uzavreté systémy stanice.

To, že v každom sci-fi poslednej doby sa takzvaní vedci-špecialisti chovajú ako hlupáci a ochotne porušujú karanténu pri prvej príležitosti (ak vôbec nejakú karanténu majú), tak to už beriem ako folklór...


Derelict - 17/9/2019 - 12:53

citace:
...

nedá. Videl som to cez víkend a trpel som od začiatku do konca. Celé zle. Počnúc nafúknutými rozmermi stanice, ktorú z nejakého dôvodu volali ISS, cez úplne šialenú scénu "chytenia" nefunkčnej návratovej sondy kanadským ramenom, až po vyššie uvedené preliezanie emzáka cez uzavreté systémy stanice.

To, že v každom sci-fi poslednej doby sa takzvaní vedci-špecialisti chovajú ako hlupáci a ochotne porušujú karanténu pri prvej príležitosti (ak vôbec nejakú karanténu majú), tak to už beriem ako folklór...


Kvuli tomu mam rad stary dobry Kmen Andromeda z roku 1971, jeste lepe ve forme knihy. Bylo to pres vsechny tehdejsi triky realistictejsi ;o)))


admin - 19/9/2019 - 01:02

Tak jsem viděl Ad Astra.
Mno, našli jsme tam celou řadu chybek a situací, které by bylo velmi vhodné dovysvětlit, protože jinak to nedává moc velký význam.
Jinak je to spíše psycho, než nějaký akčňák.
Ovšem CGI se mi náramně líbilo. Takhle jsem si v mládí představoval, že v roce 2000 budou vypadat kosmické lodě a základny.


alamo - 27/9/2021 - 22:02

Čo vravíte, na "Tévé" seriálové prežutie Nadácie?
Tak nejak neviem sa rozhodnúť, či sa mi to páči alebo nie.
Pekný "vizuál".
Postavy zmenené v mene genderovej a rasovej "vyváženosti".
Hlavný dôvod prečo Impérium padlo, venovavanie sa štúdiu "humanitných vied" a kašľanie na techniku do takej miery, až nevedeli opraviť ani "výťah", bol "politicko" korektne zmenený na to že "výťah odpálili" teroristi.


fritz.lochmann - 9/10/2021 - 22:15

Inak tu, tady a zde si môžete pozrieť ( všetci, aj trollovia ) film z kastingu na projekt ВЫЗОВ. ПЕРВЫЕ В КОСМОСЕ

Zdá sa že ruská televízia to poňala ako reality shov. Tož koukejte

https://www.1tv.ru/shows/kosmos/realiti-vyzov-pervye-v-kosmose/vyzov-pervye-v-kosmose-1-seriya

[upraveno 9.10.2021 22:17]


alamo - 10/10/2021 - 08:19

Neviem ako rusy..
Ale tá Nadácia od Apple TV+, začína dejovo pôsobiť ako latinskoamerická telenovela.
Čo mi pripomína moje dávne rozhodnutie, nikdy nikdy nikdy nekúpiť nič jabĺčkové.


fritz.lochmann - 10/10/2021 - 10:29

citace 10.10.2021 - 08:19 - Slavomír Fridrich:
.
Čo mi pripomína moje dávne rozhodnutie, nikdy nikdy nikdy nekúpiť nič jabĺčkové.


No dnes jabĺčko stojí za milú kedveš, je to len módny výstrelok za mnoho peňazí. V roku 1994 - 95 sme Apple mali, bolo to vynikajúce ako grafická stanica. PC s Intel Pentium mu vtedy nesiahal po päty, Windows 95 takisto nie. Ale teraz kúpiť Aple sú vyhodené peniaze. Minule mi klient tvrdil, že je to dobré, aj Word mu na tom ide. Len sa nevie dostať na vzdialenú plochu servera s ekonomickým programom No kvôli Wordu kupovať Mac? To je podobné ako kvôli taxislužbe kupovať Ferrari. Somarina. Ale kto chce kam, pomôžme mu tam. peniaze sa dajú minúť aj inak.
Tiež kamarát kvílil aký je Mac dobrý, lebo na 14" noťasovi má 4k displej. Ale zas kvílil, že už mu nejdú niektoré korporátne a vládne webstránky, resp. formuláre v nich, pretože jabĺčkovia urobili nejakú stupídnu aktualizáciu. Preto používa manželkin Dell


alamo - 13/12/2021 - 17:10

Toto by mohlo byť celkom dobrá čierna komédia.
https://arstechnica.com/science/2021/12/dont-look-up-is-fiction-heres-the-real-science-of-that-doomsday-scenario/
Leonardo DiCaprio a Jennifer Lawrence hrajú dvojicu astronómov ktorý objavia kométu na 100% kolíznom kurze so Zemou.
Politici, TV komentátori a ľudstvo všeobecne, má však hroziacu katastrofu na háku.
[upraveno 13.12.2021 17:12]


admin - 4/1/2022 - 22:04

V únoru bude druhá řada Space Force.

https://www.space.com/netflix-space-force-season-2-february-2022


admin - 23/2/2022 - 03:01

citace 4.1.2022 - 22:04 - Martin Kostera:
V únoru bude druhá řada Space Force.

https://www.space.com/netflix-space-force-season-2-february-2022


Mimochodem, dobrý. Už jsem si utřel displej a převlíkl triko. Ani mi už minerálka nekape z nosu. Jdu si pustit druhý díl.


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=436