Témata: Scifi koutek

Hawk - 29/7/2003 - 10:15

MEK příspěvek #4824

Která scifi díla považujete za nejlepší a mátě nejaké dobré tipy na nové knihy?
Moje osobní Top 3:
1/Kim Stanley Robinson - Rudý Mars
Kniha popisuje počátek kolonizace Marsu.
2/Frank Herbert -Duna
3/A.C.Clark 2001:Vesmírná odysea

A nedávno jsem četl knihu K.Andersona Skrytá říše. Jedná se údajně o první díl galaktické ságy. Je tam řada věcí přitažených za vlasy, hlavně způsob nadsvětelné komunikace pomocí tzv."světlostromů", ale na druhou stranu děj má docela slušný spád. Nechybí zde vesmírné bitvy,trochu komplikovanější diplomaticko-ekonomické vztahy(kromě lidské civilizace a jejich odpadlíků jsou zde zatím spřátelení mimozemštané, pak zmíněná agresivní tajuplná skrytá říše a aby toho nebylo málo, tak lidé našli pozůstatky dávno vymřelé civilizace), autor vás rovněž seznámí těžbou paliva v atmosféře plynných obrů nebo s životem ve flotile OSZ(Obraných sil Země).




Dodo - 29/7/2003 - 10:23

MEK příspěvek #4825

Já to mám jednoduché

1) A.C. Clarke
2) A.C Clarke
3) A.c Clarke

a je mi jedno která kniha

ale vážně dobrý je i J. Verne, a trochu jiný žánr M. Walkari


Véna Maixner - 29/7/2003 - 11:15

MEK příspěvek #4826

Já zase A.C.Clarka uznávám, ale na můj vkus je moc technický a moc popisuje detaily a má málo nových neotřelých myšlenek. Víc beru Asimova - Já, robot, Povídky ...


Dodo - 29/7/2003 - 12:23

MEK příspěvek #4827

Tady přece nikdo neřekl že neuznává A.C Clarke ten je podle mě po Vernem druhý velikán pravé technické Sci-fi.


Archimedes - 29/7/2003 - 21:21

MEK příspěvek #4829

Tolik jsem too zas ve sci-fi necetl, ale A.C.Clarke, I.Asimov, J.Verne (na tom jsem jako dite vyrostl a nejradsi mam "Ze Zeme na Mesic"...

Nedavno jsem cetl "Den Trifidu" (1951) od J.Wyndhama. Bylo zajimave to srovnat s povidkou I.Asimova "Soumrak" (1941) (ktera vyjimecne neni o robotech Doporucuji cist w poradi Asimov-Wyndham.

http://virgo.kodu.net/scifi/asimov/short/Asimov,%20Isaac%20-%20Nightfall.htm (I.Asimov - Nightfall, anglicky)

http://home.tiscali.cz:8080/~cz552695/Trifid/ (J.Wyndham - Den trifidu, cesky)

... a jak tak hledam na Internetu, koukam, ze Soumrak ma mit i romanove zpracovani (I. Asimov - R. Silverberg) to musim sehnat


Waren - 30/7/2003 - 14:11

MEK příspěvek #4831

Clark, Asimov, Verne s tím lze jenom souhlasi. Den Trifidů si přečtu...
Rád bych připoměl ještě Stanislava Lema a bratry Strugacké... to si myslím, že je celkem kvalitka....
A co říkáte na filmy...
Tady jsou moje oblíbené:
Blade Runner, Vetřelec (jednička), Star Wars Epizoda IV, 2001: Vesmírná Odysea...


Hawk - 30/7/2003 - 14:55

MEK příspěvek #4832

Je fakt, že některá díla od Clarka jsou hůře stravitelná(Rajské fontány či Rama-nevím, který díl se mě tehdy dostal do ruky).
Z filmů či seriálů nebyly taky špatné některé díly z Krajních mezí.


Archimedes - 30/7/2003 - 16:55

MEK příspěvek #4833

Jj, Krajni meze se mi libily A taky jsem mirny Trekkie


Adolf - 25/4/2010 - 21:05

Byly časy, kdy sci-fi kvetla a všichni toužili po mimozemském životě či dokonce civilizaci. Teď je tu však skepse pomalu k myšlence pokroku samotné, k růstu jako takovému a expanzi do vesmíru zvláště, co se týče expanze vesmíru k nám, vnímá se hororově - viz Hawking:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/198538-mimozemstany-bychom-meli-nechat-na-pokoji-varuje-lidstvo-fyzik-hawking.html


Dnes - 25/4/2010 - 23:42

Ak pisete poviedky, mozno vas zaujme poviedkova sutaz na pc.sk : http://www.pc.sk/modules.php?name=Custom_content&id=poviedka


Ervé - 26/4/2010 - 12:07

quote:
Byly časy, kdy sci-fi kvetla a všichni toužili po mimozemském životě či dokonce civilizaci. Teď je tu však skepse...

Toho bych se nebál - 1. vzdálenosti mezi inteligentními civilizacemi budou tak extrémní, že přímý kontakt je téměř vyloučený. 2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků. 3. inteligentní civilizace schopná postavit loď, která by letěla vysokou podsvětelnou rychlostí, naráží na jasný limit - extrémně dlouhá doba letu znamená dokonalou loď z recyklačními systémy - nepotřebujete obrovské zdroje, stačí doplnit spotřebovaný materiál - z hlediska Země žádná velká ztráta - pár set tisíc tun čehokoliv Země ani nepocítí. 4. Energie nikdy není a nebude zadarmo - urychlit obří loď a pak ji zpomalit pro přistání na planetě je tak energeticky náročné, že musíte mít něco lepšího než je fůzní zdroj - co potom potřebujete z planety, na kterou přistáváte? Uran asi ne. 5. Dlouhodobé soustředění na mezihvězdné lety těžko umožní primitivní válečnická vláda - totalitní systémy nemají tak dlouhou životnost, po sjednocení (dobytí) vlastní planety následuje pauza bez nepřátel, kdy vojenský potenciál upadá. 6. Wells má ve Válce světů pravdu - je nemožné vyloučit, že nějaká na zemi neškodná bakterie při kontaktu s mimozemským organismem nezjistí, že našla ráj a mimozemšťany sežere dřív, než najdou obranu.
7. Nejpravděpodobnější scénář je, že přiletí robotická průzkumná loď, která provede průzkum a la National Geographic. Pak by za desítky až stovky let mohla přiletět loď, která zkusí někde založit kolonii - patrně na čistě komerční bázi prodá některé technologie za izolované území a vybuduje vlastní národ na Zemi - třeba geneticky modifikovaný pro pozemské podmínky - nejspíš na izolovaném ostrově (Falklandy, Sokotra, Nová Kaledonie, Grónsko) - a po několika stech letech rozmnožování a spolužití budou mít vlastní několikamiliónový národ.
Optimisti říkají, že se to stalo před 1500 lety, když na Zemi přistáli Maďaři.


Alchymista - 26/4/2010 - 16:02

1) súhlas
2) pokiaľ sú teória relativity a kvantová mechanika neúplné teórie - a dnes sa zdá, že sú neúplné, otázku nie je možné rozhodnúť
3) s náležite vyspelou biotechnológiou nie je potrebné posielať loď s posádkou - tá sa "vytvorí" pomocou biotechnológií zo "záznamu" - zárodočné bunky budú "vyrobené" a posádka "porodená", vychovaná a vycvičená strojmi. V takomto prípade doba letu nehrá žiadnu úlohu, záznam v pevnej fáze má takmer neobmedzenú životnosť, a nedegraduje ani časovo ani tvrdým žiarením. Možno cestovať aj pomaly.
4) len čiastočný súhlas, ale protiargument nemám.
5) sporné. Válečníctvo na vlastnej planéte môže upadať až zaniknúť, ale v historickej pamäti druhu zostáva. A potom v prípade potreby "robotníci pozdvihnú svoje atomové kladivá, roľníci svoje laserové kosáky a inžinieri sa nadšene zapoja do matematickej hry zvanej stratégia a taktika". Ako "zbraň" je využiteľná bezmála akákoľvek technológia a ak je k dispozícii vyspelá technológia, premena "civilných zariadení" na "zbrane" je dielom doslova okamihu.
6) Wells písal v dobe, keď sa o mikrobiológii vedelo málo. Dnes, i vďaka nemu, je problematika cudzej kontaminácie braná smrteľne vážne a nie je dôvod pochybovať, že rovnako vážne ju budú brať i mimozemšťania. Scenár je teda možný, ale nepravdepodobný.
7) Nesúhlasím. Presnejšie prvá fáza ano, druhá určite nie.
Vo vydavateľstve AND CLASSIC vyšla séria od Davida Gerrolda "Věc pro lidi", "Den na prokletí", Zlost tiší pomsta", "Čas pro jatka". Popisuje útok mimozemskej civilizácie proti Zemi. Podstatou útoku je terraforming zemskej biosféry do formy zrejme vhodnej pre útočníkov, ale celkom nevhodnej pre súčasné pozemské a to predovšetkým vyššie organizmy. Popisovaná je v podstate jeho prvá fáza zameraná na prerušenie pozemských potravinových reťazcov a väzieb. Útok prebieha ako vysadenie a šírenie rôznych špeciálnych organizmov, napádajúcich pozemskú biosféru na rôznych úrovniach.
7b) "Obchod" je predovšetkým vzťah medzi dvomi približne rovnocennými partnermi, pokiaľ je jeden zo súperov výrazne silnejší, tak sa veci, o ktorú má záujem, jednoducho zmocní aj napriek odporu slabšieho partnera. K "obchodu" medzi silným a slabým partnerom dôjde len v prípade, ak existujú ešte ďalší porovnateľne silný partneri alebo je vzťah kontrolovaný tretím, ešte silnejším partnerom. Čiže "obchod" medzi výrazne nerovnako silnými partnermi je príznakom existencie tretieho partnera či tretej sily.

Maďarov radšej ponechám bez komentára.
[Upraveno 26.4.2010 Alchymista]


bejcek - 26/4/2010 - 16:31

velmi dobrá kniha!

Stephen Webb - "Kde tedy všichni jsou?"
Když čtyři proslulí fyzici – Edward Teller, Herbert York, Emil Konopinski a Enrico Fermi – jednou při obědě v Los Alamos přetřásali různá témata, dospěli k závěru, že za daného stáří a velikosti vesmíru musí prostě pokročilé mimozemské civilizace někde existovat. Fermi, nositel Nobelovy ceny za fyziku, tehdy vpadl do diskuse otázkou: Je-li předpoklad existence mimozemšťanů správný, kde tedy všichni jsou?
Anglický fyzik Stephen Webb ve své čtivé provokativní knize předkládá detailně 50 odpovědí na Fermiho otázku. Vystihuje uzlové body problému Fermiho paradoxu, který nepřestává vzrušovat vědce i laiky dodnes.


wintermute. - 26/4/2010 - 16:48

quote:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.


Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.


martinjediny - 26/4/2010 - 21:57

quote:
quote:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.


Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.



A mas nieco rozpracovane?


martalien2 - 27/4/2010 - 15:02

quote:
quote:
quote:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.


Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.



A mas nieco rozpracovane?


Ale jo, kdyby se lod urychlila na rychlost blizkou rychlosti svetla a pred sebou tlacila EM zareni o vysoke frekvenci, mohla by diky dopplerovu efektu vlnova delka klesnout pod delku planckovy konstanty a vzniknout trhlina v nasem prostoru, kde by platili jine fyzikalni zakony. Po snizeni frekvence by se zase prostor zacelil a lod by byla zpatky v nasem prostoru....


Martin Tuma - 27/4/2010 - 15:29

Jaka trhlina v casoprostoru? Nejspise vznikne miniaturni cerna dira diky energii toho EM zdroje, ktera se vzapeti vypari - navic jeji oprumer podle energie bude zrejme zlomkem prumeru protonu, takze nebude moci nijak gravitacne pusobit na jine objekty a nebude ji cim krmit a tak prodlouzit jeji zivot. Krome toho se domnivam, ze tahle finta by mohla zabrat v soustave pozorovatele, ke kteremu raketa prileta, v soustave pozorovatele na rakete a vubec ve vsech jinych soustavach to nezabere. Tim padem podle mne nic nevznikne a jede se ryze o pochybny konstrukt.

Pokud chcete cestovat vesmirem nadsvetelnou rychlosti - zkuste se vymakat reseni zalozene treba na Einstein–Podolsky–Rosen paradoxu.


martalien2 - 27/4/2010 - 16:40

quote:
Jaka trhlina v casoprostoru? Nejspise......
Pokud chcete cestovat vesmirem nadsvetelnou rychlosti - zkuste se vymakat reseni zalozene treba na Einstein–Podolsky–Rosen paradoxu.


Alchymista - 27/4/2010 - 16:54

Medzihviezdne vojne či invázie je možné viesť aj bez nutnosti a možnosti transportu či komunikácie nadsvetelnými rýchlosťami. Tieto možnosti predstavujú podstatnú výhodu, ale nie sú nutnosťou.


x - 27/4/2010 - 21:41

quote:
quote:
quote:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.


Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.



A mas nieco rozpracovane?


Jiz drive jsem do Fora laicke otazky dal tento odkaz:

http://technet.idnes.cz/warpovemu-pohonu-ze-sci-fi-star-trek-teorie-podle-fyziku-nebrani-php-/tec_vesmir.asp?c=A090626_141058_tec_vesmir_vse

Zde je jeden z dukazu jak by to mohlo jit.
Pokud to neni zcela vylouceno je tvrdit, ze se nemohou pohybovat rychlejc (tedy z hlediska jich) nez svetlo to same jako tvrdit kdysi -
"Z nebe kameny nepadaj, poroto ze tam zadne nejsou."

Sedlak videl pad meteoritu na vlastni....


x - 27/4/2010 - 21:49

"1. vzdálenosti mezi inteligentními civilizacemi budou tak extrémní, že přímý kontakt je téměř vyloučený. 2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků. "
Pokud budou litat nadsvetelnou rychlosti - trikem - a ta rychlost neni omezna - treba i exponencialnim narustem potrebne energie - je pamalu kazda vzadlenost ve vesmiru prilis kratka na to aby se toto dalo s jistotou tvrdit - jen nase zaujatost toto tvrdi - rychlost plachetnice za doby Kolumba taky nebyl nejrychlejsi zpusob jak prekovat oceany...


x - 27/4/2010 - 22:03

"Nejpravděpodobnější scénář je, že přiletí robotická průzkumná loď, která provede průzkum a la National Geographic."

NE !!!
Bude si pocinat podobne jako si pocianame my - jedna se o regulani vedecky vyzkum vesmiru z jejich strany.

Prileti automaticka sonda, ktera potvrdi vodu a nasledne i bujny zivot - pokud znaji pozemsky zivot tak neni problem ho idetigikovat na zaklade projevu a prvnich obrazku planety.

Nasledne a to jiz brzo zjisti nazaklade pritomnoti radiovych vln pravdepodobnost existence vyspele civilizace - a provede tajny fotograficky pruzkum planety - blokovani proti zamereni sondy radarem je zde samozrejmosti.

Teprve na zaklade toho prileti a to tajne specializovany automaticti pruskumnici a ty zjisti zakladni udaje o zivotu - tajne i na nejakem opustenem ostrove zrejme i pristanou.

A pak se teprev priti na zaklade rozboru dat oni sami a to jen tajne do Slunecni soustavy - ne primo az k Zemi a zacnou provadet vyzkum s cilem ziskat co nejvic informaci pred navazanim osobniho kontaku - jak na nej. Civilizaci a to jinou proste hleda - planet k zivotu ma k dispozici dost, ale inteligentnich bytosti malo a my jseme proste ta zatim ta nejpokrocilejsi civilizace, kterou proste doposud nasli.

A pak se behem fyzicke navstevy prida mozna i tajna spoluprace lidi od nas - jednotlivcu jen ne vlad !!! Proc to oni jednotlivci chteji - libi se jim proste se ucastnit SciFi ve skutecnosti - neco jako ucastit se StartTreku ve skutecnosti.


Pedro - 27/4/2010 - 23:22

Prosim Vas, nemate nekdo Rudy Mars (v cestine) od K.S.Robinsona? (na prodej ). Nebo nevite kde by se dal sehnat. Mam ten druhy dil (ted si nejsem jistej, kvuli Klausovi, jestli se jedna o Modry nebo Zeleny Mars ), ale jistojiste nemam ten Rudy Mars. Potreboval bych to v cestine. Stahl jsem si (a zaplatil) ebook v anglictine, ne ze bych byl vylozene spatny anglictinar, ale tento druh literatury chci cist v klidu, bez slovniku v ruce..

Jinak od Clarka mam rad, mozna ze jeste vic nez 2001/2010 (dalsi uz jsem fakt nedocetl), Setkani s Ramou a Navrat Ramy. (dalsi pokracovani jsou fakt uz jen pro otrle..). Skoda ze seslo z nataceni filmu Setkani s Ramou (tusim ze kvuli zdravotnimu stavu hlavniho herce a investora toho filmu, M. Freemana)

Jinak k tem mimozemstanum a obecne hrozbam z vesmiru. Myslim si, ze dokud se nevyskytne nejaka fakticka hrozba, tak rozvoj lidske pritomnosti ve vesmiru nenastane. Pokud se ale hrozba vyskytne a lidstvo ji dokaze celit, tak to bude obrovsky boom. K cemu stavet vytah do vesmiru, kdyz nebude kam dovazet olivovy olej.. Az budou na Marsu/Mesici/Europe/uvnitr nejakeho asteroidu mnohamilionove kolonie, tak ten vesmirny vytah bude mit smysl.


Alchymista - 27/4/2010 - 23:59

Rudy Mars už len asi v antikvariate.

Pokiaľ priletí prieskumná sonda, tak to bude
A) prieletová sonda
A1) niečo na spôsob Xenostelaru z Rajských fontán od Clarka.
Sonda sa bude pohybovať hyperbolickou rýchlosťou a ohlási sa dlho vopred, aby dokázala počas prieletu slnečnou sústavou nadviazať komunikáciu s ľudskou civilizáciou. Bude vybavená náležitou umelou inteligenciou, aby dokázala viesť inteligentnú komunikáciu, rozličnými fotoprieskumnými zariadeniami atď. Cieľom je opakovaný KONTAKT v rozličných hviezdnych systémoch a jej cesta trvá nesmierne dlho - dlhšie ako naša civilizácia.
A2) to isté, sonda sa sama nehlási, ale na pokusy o kontakt odpovedá
A3) to isté, ale sonda mlčí, žiadne aktívne systémy
A4) to isté, ale maskované - to už je na pováženie a dalo by sa to považovať za predzvesť invázie alebo útoku

B) Sonda, pre ktorú je slnečný systém konečnou stanicou. Takáto sonda by musela byť vyslaná na základe nejakého predbežného prieskumu - buď sondou typu A, alebo prostriedkami astronomickými - jej konštrukcia je značne náročná a nákladná, takže bude vyslaná cielene na miesto ktoré majú jej tvorcovia záujem detailne preskúmať.
B1) Sonda sa hlási vopred, komunikuje, vysiela prieskumné moduly k detailnému prieskumu
B2) To isté, sonda sa sama nehlási, na pokus o kontakt reaguje
B3, B4) ekvivalenty A3, A4 - opäť na na pováženie a dalo by sa to považovať za predzvesť invázie alebo útoku
[Upraveno 28.4.2010 Alchymista]


x - 28/4/2010 - 00:31

Problem je tu aby jsme tu sondu vubec objevili, pokud nebude mit o primi kontakt zajem. Radarove blokovani znamena, ze odraz od sondy bude 0 - ci zcela zanedbatelny - specialni povrch, ktery ho premeni v teplo a zaroven skupina prijimacu, ktera radarovy paprsek nalezna a vice se proto priblizovat nez na mez, kdy jiz proste odraz od sondy nebue zanedbatelny ci tepelna energie z ni nebude rovnez zanedbatelna.

Sonda muze byt univerzalni letajici od jede hvezdy k druhe - vse zalezi na tom jak moc je naklade premistovat se trikem nadsvetelnou rychlosti - pokdu to nakladne bude pomerne male tak proste neni problem po zjisteni planety voda a z zivotem a radiovymi signali umeleho puvodu nejspise - proste poslat dalsi jiz cilovou do Slunecni soustavy a specializovanou sondu na pruzkum.


martalien2 - 28/4/2010 - 06:54

Neni potreba nadsvetelne rychlosti pro sondy. Vemte si jen jak dlouho trvaji mise sond ve slunecni soustave. Kdyz by navic jina civilizace mela delku zivota treba 300let, staci letat jen rychlosti blizkou rychlosti svetla. Ale i pozemske sondy by nemuseli k nejblizsim hvezdam nutne prekonavat rychlost svetla. Stacil by ciste elektricky motor pro dosazeni rychlosti treba 0.8C. Problem ciste elektrickych motoru je, ze jsou slabe. Ten nejjednodusi je mikrovlna antena. Pokud antena jednim smerem vyzaruje tak z principu akce a reakce se musi druhym smerem pohybovat. Bohuzel tato sila je zatracene mala.....


Ervé - 28/4/2010 - 08:22

Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií. Když nepozorujeme nadsvětelné jevy u tak extrémních jevů, jako černé díry nebo výbuch supernovy, je velká šance, že se dá postavit uměle? Věda toho ještě spoustu neví, ale každý výzkum má cenový limit. Hlavním limitem je vůbec počet mimozemských civilizací a jejich vzdálenost - život na Zemi se 3 miliardy let obešel bez složitých organismů a z půl miliardy let složitých živočichů máme *civilizaci* cca 10 000 let. Na většině planet žádný inteligentní život nevznikl a pokud ano, vůbec ho nemusí kosmické lety zajímat (jako 95% lidí na Zemi). Při vzdálenosti mezi civilizacemi víc než 1000 sv. let je šance na kontakt podsvětelnými pohony nebo rádiovým vysíláním nulová.
Průletová sonda má nedostatky - musí mít spolehlivé zbraně pro sestřelování kamínků, které by ji mohly snadno zničit, při průletu kolem zajímavé planety nemá čas pro podrobnější průzkum - například zjištění geologické aktivity - důležité pro případnou kolonizaci. Urychlit průletovou sondu na vysokou podsvětelnou rychlost není fůzními zdroji možné - musíte mít něco výkonnějšího a antihmota je problematická.
Každá kolonizační loď bude mít omezené zdroje i výrobní možnosti, bylo by pro ni výhodné základní průmysl prostě koupit od lidí i s pracovními silami - 99% dolů, hutí, továren, měst a dopravy jsou jednoduché výrobky, taky většinu surovin můžou dodávat lidé, problémy s lidskou xenofobií se dají řešit právě izolací cizí civilizace a kontakty jen s vybranými prověřenými lidmi. Riziko je ale velké - pokud by nějaká cizí rasa rozhodla, že jsme příliš nebezpeční a nebude mít úctu k ochraně biodiverzity jiné planety (nebo ji naopak bude příliš chránit na úkor lidí), může většinu lidstva vyhubit virem. Klasická válka je nepravděpodobná - naše atomovky a obrovské lidské zkušenosti s nekonvenční taktikou v zoufalé situaci můžou zkomplikovat život komukoliv. Druhá možnost je nás prostě zkontaktovat a požádat o nápravu - takový stimul by asi stačil a zároveň by to celé bylo velice zajímavé.


MIZ - 28/4/2010 - 11:21

Dlouho jsem váhal, ale nakonec taky poněkud zklamu přívržence cestování nadsvětelnou rychlostí. Pro každé pohybující se těleso platí 3 poměrně jednoduché vzorečky - dilatace času, délky a nárůst hmotnosti při zvyšování rychlosti. Při dalším zvyšování rychlosti tělesa potřebujeme stále více energie a tyto křivky "ošklivě" rostou s přibližováním se rychlosti světla ve vakuu, pro kterou nabývají nekonečných hodnot. Urychlení hmotného tělesa na rychlost světla tedy neumíme v současné fyzice ani matematicky popsat. Tedy ani teoreticky dosáhnout - bylo by pro to potřeba nekonečné množství energie.

Další komplikace by byla s našimi časoprostorovými souřadnicemi. Maximální možnou rychlostí - rychlostí světla - se pohybuje světlo, fotony. Mají nulovou klidovou hmotnost, což je jediná možnost, jak se nárůstu hmotnosti při relativistických rychlostech vyhnout. Zároveň mají i nulový "palubní" čas. Fotonům prostě hodinky stojí, žádný čas nemají, žádné plynutí času nepozorují. Okamžik, kdy jsou vyzářeny nějakou vzdálenou hvězdou a okamžik, kdy jsou zachyceny čidlem našeho dalekohledu je pro ně jeden a tentýž. Nechápou, že "nejdřív" byly ve hvězdě a "později" jsme je zachytili v dalekohledu. Těžko by se jim asi vysvětloval pojem "cestování". Vždyť ten dalekohled je přeci z jejich pohledu přímo u té hvězdy, v nulové vzdálenosti od ní, vždyť v něm byly v tomtéž okamžiku, jako byly v té hvězdě. Pokud se pohybuji rychlostí světla, jsou všechny body mé cestě v jediném bodě prostoru, na stejném místě.
Můžu - já, foton - svým nehmotným mozkem spekulovat o tom, zda nějaký prostor a čas vůbec existuje, ale asi bych pro jejich existenci nenašel žádný důkaz.


Derelict - 28/4/2010 - 12:00

quote:
Dlouho jsem váhal, ale nakonec taky poněkud zklamu přívržence cestování nadsvětelnou rychlostí. Pro každé pohybující se těleso platí 3 poměrně jednoduché vzorečky - dilatace času, délky a nárůst hmotnosti při zvyšování rychlosti. Při dalším zvyšování rychlosti tělesa potřebujeme stále více energie a tyto křivky "ošklivě" rostou s přibližováním se rychlosti světla ve vakuu, pro kterou nabývají nekonečných hodnot. Urychlení hmotného tělesa na rychlost světla tedy neumíme v současné fyzice ani matematicky popsat. Tedy ani teoreticky dosáhnout - bylo by pro to potřeba nekonečné množství energie.
...


Plne souhlasim. Jeste bych dodal jedno. Podle znamych fyzikalnich zakonu. Pokud se nekde pleteme, nebo nemame uplne teorie, pak by se mozna nekde nasla skulinka. Ale vic verim tomu, ze zitra budu jediny vyherce Jackpotu. Presto, stale tise doufam ...


-=RYS=- - 28/4/2010 - 13:18

Tak nam lidem hold nezbyva nic jineho nez 10-ti kilometrova generacni lod s prisnou regulaci porodnosti a na zadek lode dat minimalne termonuklearni pohon.

Ale je fakt, ze klidneji budu spat, kdyz uz budeme mit FTL skokovy motor, protoze rizena cervi dira neni az tak fyzikalni nesmysl.
I kdyz by maximalni skoky delali treba 100miliard kilometru a kdyz by slo delat skok kazdych 5 minut, tak by to bylo perfektni...viz lode v serialu Caprica (Battlestar Galactica).

V podstate jiz ted jsme schopni postavit lod typu Galactica o delce 1600metru, ale zatim bez termonuklearnih reaktoru a FTL pohonu.
Kurnik...narodit se tak za 500 let, to by bylo "blaho".


somora - 28/4/2010 - 13:18

pretože je toto vlákno príhodne pomenované sci-fi koutek, dovolím si poznamenať že nieje nutné pohybovať sa na hranici rýchlosti svetla, alebo nad touto hranicou aby sa emzeťáci dostali na našu rodnú hrudu. Presne v zmysle sci-fi uvažujme o priestorových /eventualne časopriestorových/skokoch. Tu si dovolím pripomenúť že singularita vychádza zo všeobecnej teorie relativity , a tým aj teoria čiernych dier, ale tam kde začína horizont udalostí, matematika končí. alebo je možné použiť moje obľúbené intervalové pole, ktoré umožňuje pohyb hmoty v tomto časopriestore relativistickou rýchlosťou tak že si vytvorí okolo seba kapsulu vlastného časopriestoru./Podobne ako superkavitačné torpédo škval sa pohybuje vo vode a pritom letí" vzduchom" v kavitačnej bubline, čo mu dovoľuje pohyb rýchlosťami hydrodynamicky neprípustnými.
Aj keď škval je z tohto sveta, všetko ostatné patrí sem, do sci-fi.


J.Mede - 28/4/2010 - 15:00

quote:
Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií.
--- Rychlost světla nelze překročit protože vesmír je tvořen velmi homogenni hmotou kterou může prostupovat pouze elementární částice kterým je tvořen náš hmotný vesmír tak jak ho známe takže se hmota prakticky prosypává v gravitačních vlnách vpřed rozložená na elementární částice. Tento jev ovšem my sami nevnímáme. Ale jakmile by se hmota chtěla pohybovat rychleji tak dochází k reakci které říkáme energie protože kdybytomu tak nebylo tak by se třeba supernova výbuchem rozplinula bez odporu čili bez viditelné reakce tak jak ho zaznávají astromové. Věda se musí věnovat nesmrtelnosti pro dlouhodobé lety mimo naši Sluneční soustavu. Jde prakticky jenom změnit genetickou informaci aby se buňky v těle permanentně obnovovaly a lety do kosmu pro jednu generaci astronautů může trvat miliony let.


Ervé - 28/4/2010 - 15:40

Osobně vidím jako reálný jen scénář s kolonizací blízkých vhodných planet zjištěných velkými kosmickými teleskopy - do 50 svět. let, tedy asi bez inteligentního života. Malá průzkumná robotická loď s rychlostí řádově 0,3c, která zpomalí u planety (antihmotový pohon - skladování antihmoty po dobu řádově sto let a její efektivní využití k pohonu - mimo naše výhledové možnosti) a provede několikaletý kompletní geologický/biologický/obyvatelnostní výzkum a data odvysílá domů. Po vyhodnocení stavba a start o trochu větší malé, stejně rychlé lodi s roboty, nástroji, zásobou strategických materiálů a biovzorky vlastní mikrobiosféry, která přistane na vhodném místě planety - nejspíš velký ostrov s minimem původní biosféry (bývalý sopečný kvůli ložiskům rud?). Roboty v průběhu několika let (desítek?) vybudují farmy, pole, lesy, doly, elektrárny a městečko, aby pak zprovoznili umělé dělohy a vychovaly 1. generaci zvířat i obyvatel. Po několika generacích stálého růstu máte nezávislou životaschopnou populaci hledající další dobrá místa k životu, kontakt s domovským světem jen přes rádio, něco jako sledovat 30 let staré zprávy z Austrálie. Bylo by dost drsné být v první generaci - vychován roboty na cizím světě, bez pomoci, jen se stárnoucím vybavením.


M: - 28/4/2010 - 17:00

A sme opat doma. o kolko vyhodnejsie je kolonizovat Saharu, ocean, Antarktidu, Mesiac, Mars, Titan,...


J.Mede - 28/4/2010 - 20:14

quote:
A sme opat doma. o kolko vyhodnejsie je kolonizovat Saharu, ocean, Antarktidu, Mesiac, Mars, Titan,...
--- Tato kolonizační budoucnost bude asi bez nás, hlavně evropany a také bělochy v americe podle demografie mají běloši 1 dítě na rodinu a to na přežití naší rasy nestačí, kdežto muslimové mají 8 dětí v průměru na rodinu. Takže kolonizace vesmíru bude patřit muslimům a čiňanům. Takže na Měsíci a na Marsu se budou stavět mešity a běda křesťanům. Ale to nás už hlava bolet nebude, jak to bude vypadat doopravdy za sto let to se teprve uvidí.


x - 28/4/2010 - 21:10

quote:
quote:
Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií.
--- Rychlost světla nelze překročit protože vesmír je tvořen velmi homogenni hmotou kterou může prostupovat pouze elementární částice kterým je tvořen náš hmotný vesmír tak jak ho známe takže se hmota prakticky prosypává v gravitačních vlnách vpřed rozložená na elementární částice. Tento jev ovšem my sami nevnímáme. Ale jakmile by se hmota chtěla pohybovat rychleji tak dochází k reakci které říkáme energie protože kdybytomu tak nebylo tak by se třeba supernova výbuchem rozplinula bez odporu čili bez viditelné reakce tak jak ho zaznávají astromové. Věda se musí věnovat nesmrtelnosti pro dlouhodobé lety mimo naši Sluneční soustavu. Jde prakticky jenom změnit genetickou informaci aby se buňky v těle permanentně obnovovaly a lety do kosmu pro jednu generaci astronautů může trvat miliony let.



Nelze ji opravdu prekrocit, ale toto omezeni lze proste obejit a o tom to je - viz odkaz:

http://technet.idnes.cz/warpovemu-pohonu-ze-sci-fi-star-trek-teorie-podle-fyziku-nebrani-php-/tec_vesmir.asp?c=A090626_141058_tec_vesmir_vse



x - 28/4/2010 - 21:31

quote:

Kurnik...narodit se tak za 500 let, to by bylo "blaho".




Tak to je prave ten duvod, proc tajne spolupraci jednotlivcu z mimozemstany povazuji osobne za moznou navzdory tvrzeni vedcu - proste moznost podivat se do SciFi a budoucna zaroven je proste dost lakava.

A duverovat mimozemstanum nemusi byt pro ne zadny zas tak zvlastni problem - nevidi to jako nejak zvlast nebezpecne - nebot musi zit doposud s ostatnimi lidmi a s temi muze mit jen naopak jen velmi spatne zkusenosti - vyhrozovani smrti a to zcela odpodstatnene muze byt pro nej zcela bezna vec - staci byt jen svedekem nejakeho zavazneho zlocinu v zemi, kde je zkorumpovana police.

Proste i tyto veci je nutne vzit pri hodnoceni mozne tajne spoluprace lidi s mimozemstanami v uvahu.
Zajisteni bezpecnosti pro nej - vymenou za jeho pomoc se ziskavanim informaci o nasi civilizaci vcetne literatury - vedecke predevsim.

Je to pouze a jen otazka nalezeni podobneho jedince u nas - treba ovladani telepatie by jim toto mohlo hodne usnadnit.


x - 28/4/2010 - 21:35

U nas - mysleno jako na cele Zemi - mam na mysli vzdy celou Zemi a ne jen CR.


wintermute. - 28/4/2010 - 21:36

quote:
quote:


Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.



A mas nieco rozpracovane?


No zanedlho to uz bude 8 rokov, co sa hladanie odpovede na tri fundamentalne otazky fyziky stalo mojim konickom. A tak to vyzera, ze minimalne dalsich 8 bude, kym z toho mozno nejake vysledky budu, ale ze nebudu je pravdepodobnejsie.

quote:

Dlouho jsem váhal, ale nakonec taky poněkud zklamu přívržence cestování nadsvětelnou rychlostí. Pro každé pohybující se těleso platí 3 poměrně jednoduché vzorečky - dilatace času, délky a nárůst hmotnosti při zvyšování rychlosti.


Ano Lorentzove tranformacie su dosledkom toho, ze
1, energia a hmota je to iste, a energia ma rovnake prejavy ako hmota
2, ze tato teorie predpoklada rychlost svetla ako absolutnu a hranicnu
3, ze cas je ralativny, moze plynut rozne rychlo, ale a to je dolezite, nemoze sa zastavit

Ryhlost svetla neprekrocite podla tejto teorie preto, ze ked pridate akekolvek mnozstvo energie, nepouzije sa na zrychlenie ale na narast hmostnoti.

Pred 200 rokmi by vam kazdy povedal, ze ma vzorcek na to, ze ked sa proti sebe hybu dva objekty kazdy rychlostou cca 300.000 km/s tak ich vzajomna rychlost je cca 600000km/s. Lebo to vyplyvalo z ich teorie, ktore bola zalozena na nejakych predpokladoch.

A tak ako vieme, ze Newtonova teoria nebola uplna, tak vieme, ze ani dnesne teorie niesu uplne. Vsetky teorie, ktore mame, dokazu popisat ako funguju niektore (vacsina) javy. Ale ziadna teoria nehovori o tom preco. Preco existuje priestor, preco existuje cas a preco existuje hmota.

Z toho vyplyva, ze tie vzorceky su len jednym z rieseni specialneho pripadu. Takze povedat ze nieco nieje mozne skor ako budeme mat teoriu "vsetkeho" nieje moc prezierave.

Ponuknem vam jeden priklad, taky myslienkovy experiment. Co ked zrusime predpoklad, ze cas musi plynut, co ked cas moze aj stat. Pri vseobecnej teorii relativity vznikne singularita a svet prestava podla tejto teorie fungovat. Model zlyhal. Ale my vieme, ze takato singularita relane existuje a nachadza sa v strede ciernej diery. takze mame nieco co existuje, ale matematicky model v tom bode zlyhava.

Osobne si myslim, ze cas zastavit ide. A aj inak ako pomocou ciernej diery. Dokoca si myslim, ze hmotne castice sa dokazu v priestore "pohybovat" bez toho aby sa hybali v case. A robia nam to stale, my sledujeme len dosledok, ktory popisujeme pomocou roznych modelov. Vlnovej funkcie, alebo modelu kvantovej elektrodynamiky
Dokazalo by to vysvetli vela javov z kvantovej fyziky. Nielen ako ale aj preco.

Rozpravat by sa o tom dalo strasne dlho. Dokazat to vsak je zatial nemozne, problem je matematicky model takejto "mechaniky". Zatial sa stale rozpadava.


x - 28/4/2010 - 21:47

"Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií. Když nepozorujeme nadsvětelné jevy u tak extrémních jevů, jako černé díry nebo výbuch supernovy, je velká šance, že se dá postavit uměle? "

A umime tyto nadsvetelne jevy vubec detekovat ???
Proste o nich nevime, nebot co se v ramci techto extremnich jevu deje proste nestaci nase soucasne znalosti fyziky.
Toto ma byt ode mne spise otazka.


wintermute. - 28/4/2010 - 22:20

quote:
"Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií. Když nepozorujeme nadsvětelné jevy u tak extrémních jevů, jako černé díry nebo výbuch supernovy, je velká šance, že se dá postavit uměle? "

A umime tyto nadsvetelne jevy vubec detekovat ???
Proste o nich nevime, nebot co se v ramci techto extremnich jevu deje proste nestaci nase soucasne znalosti fyziky.
Toto ma byt ode mne spise otazka.


Co ked princip neurcitosti je prejavom takehoto javu?


Alchymista - 28/4/2010 - 23:45

Čo tak sledujem fyziku, "nadsvetelný" prenos informácie, hmoty a energie zrejme nehrozí. Je síce možné v niektorých prípadoch pozorovať u entaglovaných párov častíc (dúfam že som to napísal správne) zmenu kvantového stavu druhej častice, ktorá nastane po zmene stavu prvej častice rýchlejšie, než by zodpovedalo prenosu informácie o kvantovom stave rýchlosťou svetla, lenže najprv treba tie dve častice od seba oddialiť podsvetelnou rýchlosťou, teda jednu z častíc treba dostať "niekam ku hviezdam" klasicky = pomaly.

quote:
A tak ako vieme, ze Newtonova teoria nebola uplna, tak vieme, ze ani dnesne teorie niesu uplne.
To "nevieme", len máme isté podozrenia.

OSobne uvažujem asi takto:
Pokiaľ je pohyb hmotných objektov alebo prenos energie nadsvetelnými rýchlosťami možný, pravdepodobne by sme už teraz v jadrovej fyzike alebo astrofyzike pozorovali nejaké javy, ktoré by silne narúšali naše súčasné fyzikálne predstavy.
Myslím si, že pohyb nadsvetelnou rýchlosťou zostane skôr natrvalo v oblasti fi než sci.


martinjediny - 29/4/2010 - 09:21

quote:
quote:
"Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií. Když nepozorujeme nadsvětelné jevy u tak extrémních jevů, jako černé díry nebo výbuch supernovy, je velká šance, že se dá postavit uměle? "

A umime tyto nadsvetelne jevy vubec detekovat ???
Proste o nich nevime, nebot co se v ramci techto extremnich jevu deje proste nestaci nase soucasne znalosti fyziky.
Toto ma byt ode mne spise otazka.


Co ked princip neurcitosti je prejavom takehoto javu?


Princip neurcitosti je prirodzenostou javu, alebo je dany nasimi obmedzeniami urcitost obsiahnut? Je teoreticky mozne, ze sucasnu neurcitost javu bude potrebne posunut na elementarnejsiu uroven?


wintermute. - 29/4/2010 - 09:23

quote:
Čo tak sledujem fyziku, "nadsvetelný" prenos informácie, hmoty a energie zrejme nehrozí. Je síce možné v niektorých prípadoch pozorovať u entaglovaných párov častíc (dúfam že som to napísal správne) zmenu kvantového stavu druhej častice, ktorá nastane po zmene stavu prvej častice rýchlejšie, než by zodpovedalo prenosu informácie o kvantovom stave rýchlosťou svetla, lenže najprv treba tie dve častice od seba oddialiť podsvetelnou rýchlosťou, teda jednu z častíc treba dostať "niekam ku hviezdam" klasicky = pomaly.


Problem ktory popisujete nesuvisi s oddelovanim castic. Keby to bol problem v tomto, tak "nieje problem" pri starte sondy, dat 1kg takejto polovice castic, a kazdu sekundu "precitat" napr. jeden milion castic a mate datovy tok 1Mbit. A dokazali by ste na marse v realnom case ovladat sondu. A urcite by tom bol nadsvetelny prenos informacie. Problem ale spociva inde.

quote:
quote:
A tak ako vieme, ze Newtonova teoria nebola uplna, tak vieme, ze ani dnesne teorie niesu uplne.
To "nevieme", len máme isté podozrenia.


No to vieme urcite. Preto vela fyzikov pracuje na teorii "vsetkeho" a zatial taku hotovu nemame. Ak by sme ju mali tak dokazeme zodpovedat velmi vela otazok, ktore dnes zodpovedat nevieme. Napr. co je to hmota (pomaly k najdeniu tejto odpovede smerujeme, ale vlemi pomaly), co je to priestor (od zodpovedania tejto otazky mame este lvemi daleko), co je to cas (zodpovedat tuto otazku bude asi najtazsi oriesok).

quote:

OSobne uvažujem asi takto:
Pokiaľ je pohyb hmotných objektov alebo prenos energie nadsvetelnými rýchlosťami možný, pravdepodobne by sme už teraz v jadrovej fyzike alebo astrofyzike pozorovali nejaké javy, ktoré by silne narúšali naše súčasné fyzikálne predstavy.
Myslím si, že pohyb nadsvetelnou rýchlosťou zostane skôr natrvalo v oblasti fi než sci.


Tych javou je strasne vela. Dnes vieme ze nielen castice s nulovou kludovou hmotnostou sa mozu vyskytovat sucastne na dvoch miestach (a nielen na dovoch) v priestore ale aj hmotne castice, dokonca aj cele atomy. Momentalne na to mame len statisticke modely. Aj ked tieto modely su uzasne presne, najme kvantova elektrodynamika, stale je to len statisticky model.

Osobne si myslim, ako som uz naznacil, ze problem neurcitosti suvysi so schopnostou castic "pohybovat" sa v priestore, bez pohybu v case.


admin - 29/4/2010 - 12:05

IMHO než dojdeme k něčemu, co Ervé vylučuje a já doufám, že nemá pravdu, taktu bude dlouhá etapa, kdy zřejmě zvládneme fůzi a budeme schopni lítat k nejbližším hvězdám. I tak to ale bude generační záležitost.
Proto pokládám za klíčovou technologii "mind uploading". Pokud se to povede, nebudeme muset řešit průměrný věk dožití, nebo jak vychovat nově narozené děti z umělých děloh...


MIZ - 29/4/2010 - 12:15

Hehe, tady se to rozjíždí...
Dovolím si jen pár poznámek:
Čas není nijak oddělen od prostoru a naopak. Jedná se o spojitý časoprostor, který má 4 rozměry - 3 prostorové a 1 časový. Polohu v něm přesně určíme použitím 4 souřadnic.
Příklad: Mám se dostat z místa A na místo B třeba autem. Místo B leží na mapě vpravo nahoře od místa A. V ideálním případě pojedu přímo z A do B, po úhlopříčce, nejkratší cestou. Měním tak současně svou svislou i vodorovnou souřadnici. Pokud takto jet nemohu např. v městské zástavbě s pravoúhlou sítí silnic svislých a vodorovných, mám 2 možnosti. Pojedu nejprve doprava a pak nahoru nebo nejprve nahoru a pak doprava. Když jedu přímo doprava, měním maximální rychlostí svou vodorovnou souřadnici, zatímco svislou vůbec. Naopak až pojedu přímo nahoru, bude se mi na displeji GPS navigace měnit maximální rychlostí svislá souřadnice a vodorovná vůbec.
Pokud bych letěl vrtulníkem přímo po té ideální úhlopříčce, měním současně obě souřadnice, ale ne tou maximální rychlostí.
Vidíme to všichni jasně? Fajn, pokračujme.
Nahraďme třeba svislou souřadnici z této mapy obecně prostorem, prostorovou souřadnicí a vodorovnou nahraďme časem, časovou souřadnicí. Máme tak náš starý známý časoprostor našeho vesmíru. Nadále platí totéž: Pohybujeme se obvykle úhlopříčně, tj. současně měníme svou pozici v prostoru i v času. (Protože se pohybujeme obvykle velmi pomalu, posunu v čase si ani nevšimneme.) Pokud ale nasadím maximální rychlost a zaměřím se na maximálně rychlý pohyb svisle, prostorem, nebudu se vůbec pohybovat v čase. (Ta maximálka je samozřejmě rychlost světla.) Pokud se naopak v prostoru úplně zastavím, budu se maximální možnou rychlostí pohybovat v čase, tj. můj čas poběží maximálně rychle. Jakýmkoliv svým pohybem v prostoru (podle svislé osy) se mi adekvátně zpomalí můj pohyb v čase, plynutí mého času (podle vodorovné osy).


MIZ - 29/4/2010 - 12:19

Jo a ještě pokud jde o ty páry kvantově vázaných částic (s vázanými kvantovými stavy). Ano, je to tak, že pokud si připravím takový pár částic, nechám je od sebe vzdálit a pak u jedné částice změřím nějakou charakteristiku (třeba rovinu polarizovaného světla), OKAMŽITĚ zjistím hodnotu této charakteristiky i u té druhé částice, libovolně daleko vzdálené. Jedná se o kolaps vlnové funkce, nejedná se o přenos informace. V praxi mi to ale k ničemu není! Protože nikdy dopředu nevím, jakou hodnotu u té měřené charakteristiky u "své" částice naměřím! Nevím tedy ani, jakou hodnotu bude mít u té částice druhé, vzdálené. Změřením té charakteristiky mi neurčitost popsaná vlnovou funkcí zkolabuje do jedné z několika možných konkrétních hodnot (u obou vázaných částic současně), ale tu hodnotu dopředu nevím. Nemůžu jí tedy nijak použít.


MIZ - 29/4/2010 - 12:36

K pohybu nadsvětelnými rychlostmi:
Pokud by se (hypoteticky) něco pohybovalo rychleji než světlo, pohybovalo by se to opačně po časové ose, tj. proti času, čas by tomu běžel obráceně, pohybovalo by se to do minulosti.
Pan profesor Feynman nakreslil takové pohybové diagramy částic, které jsem po chvíli pochopil i já. Jsou tam znázorněny interakce např. elektronů. A teď přivítejme na scéně vzácného hosta - antihmotu. Elektron má svou anti-částici, pozitron. Interakce pozitronu probíhá samozřejmě odlišně - má opačný el. náboj. Pokud si však "videozáznam" té interakce anti-částice pustíme pozpátku, vidíme běžnou interakci běžné "normální" částice. Jinými slovy: Antihmota se chová stejně jako hmota, jen pozpátku. Bez těch obrázků v ruce to asi není vysvětlitelné. Můžeme tedy legitimně tvrdit (pokud má tedy Feynman pravdu, ale já bych mu i věřil ), že antihmota je normální hmota pohybující se v čase protisměrně. Že by to byla hmota pohybující se nadsvětelnou rychlostí? Potom ale zpomalit ji na rychlost světla vyžaduje taktéž nekonečnou energii - přechod rychlosti přes hranici rychlosti světla je stejně nedosažitelný z obou stran.
Perlička je, že antičástice fotonu, anti-foton, je zcela shodný s normálním fotonem, ničím se neliší. Fotony jsou nejčastějším produktem interakcí částic.
Pro mě osobně to je další kámen na cestě k dosažení rychlosti světla hmotnou částicí, a to dost velký.


Vítězslav Novák - 29/4/2010 - 12:41

Ten pohyb v čase zpětně vychází z extrapolace rovnic pro podsvětelný pohyb. Osobně si myslím, že z neoprávněné extrapolace a jediné co můžeme říct jistě, jak by se chovala hmota při nadsvětelných rychlostech, je NEVÍME.


Alchymista - 29/4/2010 - 13:57

MIZ - dik, tebou popisovaný "detail" som si neuvedomil. Takže kvôli náhodnosti zisteného kvantového stavu je to aj tak na nič.
Feynmanove diagramy -> http://en.wikipedia.org/wiki/Feynman_diagram

Martin Jediny
Tá neurčitosť v kvantovej mechanike rozčuľovala už Einsteina. Známy je jeho výrok v zmysle "Boh predsa nehrá kocky".


MIZ - 29/4/2010 - 14:07

"Bůh nejen v kostky hraje, ale dokonce je občas hází tam, kam my nevidíme." Autora si ale nepamatuji, byl to nejspíš až někdo po Einsteinovi.
Dík za odkaz na ty diagramy.


Alchymista - 29/4/2010 - 14:18

Ako parafrázu parafrázy som to čítal aj takto:
"Boh nielenže kocky hrá, ale u toho ešte aj podvádza".


arccos - 29/4/2010 - 14:40

quote:
"Bůh nejen v kostky hraje, ale dokonce je občas hází tam, kam my nevidíme." Autora si ale nepamatuji, byl to nejspíš až někdo po Einsteinovi.

Myslím, že to byl Hawking.


Alchymista - 29/4/2010 - 17:03

Nadhodím otázku:
Sme schopní odhaliť mimozemskú "prieletovú" sondu v slnečnej sústave?
Predpoklady: rozmer objektu cca 200-300 metrov, priemer anténneho systému 10km (kovová mrežová konštrukcia), rýchlosť pohybu 100km/s, pohybuje sa mimo ekliptiku.


Martin Tuma - 29/4/2010 - 17:57

Velmi zajimave prispevky. Nevim na co reagovat drive.
Nejprve je si potreba uvedomit, ze pri dosazeni cehokoliv hmotneho do vzorecku STR a pro urychleni cehokoliv hmotneho na rychlost svetla budeme potrebovat nekonecne mnoho energie a ten urychleny hmotny objekt bude mit pro jakehokoliv pozorovatele mimo toho na rakete, nekonecnou hmotnost. To bude platit vsude krome delek mensich nez Planckova, casu mensiho nez Planckuv a za horizontem udalosti cernych der.
Prozatim zname jenom jednu castici o rychlosti svetla a tou je foton. Pro nej neexistuje prostor a cas, protoze je vsude prave ted. Neco podobneho by se stalo i pro posadku na rakete. Ovsem zanedbavam takove drobnosti, jako je mezihvezdny plyn a srazka s nim. Proto bych na klasicky pohon per to dozadu at letim dopredu moc nesazel, budeme potrebovat neco uplne jineho.

To neco muzeme najit v kvantove fyzice. Dneska nevime, jestli antihmota nepada vzhuru a vubec nevime co je vlastne gravitace.


martinjediny - 29/4/2010 - 19:23

quote:
Velmi zajimave prispevky. Nevim na co reagovat drive.
Nejprve je si potreba uvedomit, ze pri dosazeni cehokoliv hmotneho do vzorecku STR a pro urychleni cehokoliv hmotneho na rychlost svetla budeme potrebovat nekonecne mnoho energie ...

preto treba na pohon FTL prejst idealne este pri podrelativistickych rychlostiach .


arccos - 29/4/2010 - 19:33

quote:
...To bude platit vsude krome delek mensich nez Planckova, casu mensiho nez Planckuv...

Pozor, tohle se ještě neví jistě. Jak se chová gravitace a případně relativisitické jevy na malých škálách zatím netušíme.


Derelict - 29/4/2010 - 19:40

quote:
quote:
...To bude platit vsude krome delek mensich nez Planckova, casu mensiho nez Planckuv...

Pozor, tohle se ještě neví jistě. Jak se chová gravitace a případně relativisitické jevy na malých škálách zatím netušíme.


Pokud vim, spojeni kvantove fyziky a teorie relativity zpusobuje velke boleni hlavy fyzikum uz pres 50 let.


arccos - 29/4/2010 - 19:51

quote:
Nadhodím otázku:
Sme schopní odhaliť mimozemskú "prieletovú" sondu v slnečnej sústave?
Predpoklady: rozmer objektu cca 200-300 metrov, priemer anténneho systému 10km (kovová mrežová konštrukcia), rýchlosť pohybu 100km/s, pohybuje sa mimo ekliptiku.

Myslím, že by to bylo jenom velkou náhodou. Uvedené rozměry odpovídají tak možnostem objevení blízkozemní planetky - a to mimo jiné znamená i nepříliš velkou vzdálenost, na kterou jsme schopni takové těleso detekovat. Pak jsou tu rozměry antén. Desítky km už jsou podstatně lepší cíl. Ale pro radary, což je komplikace. Nevím, nakolik funguje nějaké stálé radarové skenování oblohy nad ekliptikou.


Ervé - 30/4/2010 - 08:06

Myslím že jistotu zjištění sondy bychom měli jen při průletu velmi blízko Zemi - pod milión km. Radary obvykle sledují jen blízký prostor kvůli družicím a smetí, pak se dělá asi nepravidelný průzkum pro družice na vysokých drahách a GEO. Samotnou sondu by na větší vzdálenost nezachytil, otázkou jsou radarové a optické vlastnosti její antény, kdyby to byla fólie, šlo by to. Další věc je tepelné působení - pokud má sonda na palubě reaktor, silně by zářila a IČ teleskop by ji měl zachytit i na velkou vzdálenost - takže záleží na štěstí a na samotné sondě. Jenomže pokud proletěla před 10, 50 nebo 500 lety, tak už ji nenajdeme.


Martin Tuma - 30/4/2010 - 10:10

Konzultoval jsem tuto otazku s panem profesorem Mikulaskem, ktery v Brne vede katedru astrofyziky - i on si mysli, ze STR pod Planckovou delkou ztraci platnost.
Kdyz uz jsme u toho - jaky je Vas nazor na stavajici problem: Pri srazce dvou protonu o celkove energii 7TeV muze dojit v LHC ke vzniku cerne diry. Jaky bude vztah teto cerne diry a neutrin v okoli. Co se stane po zasahu cerne diry neutrinem - bude pohlceno, proleti skrz? Cerna dira bude mit po svem vzniku rychlost takovou, aby se na ni uplatnovali relativisticke jevy, tedy muze nam chvilku vydrzet, nez se vypari - muzou ji krmit neutrina a tak prodlouzit jeji zivot?


MIZ - 30/4/2010 - 10:53

quote:
Kdyz uz jsme u toho - jaky je Vas nazor na stavajici problem: Pri srazce dvou protonu o celkove energii 7TeV muze dojit v LHC ke vzniku cerne diry.

Dovolím si odpovědět otázkou: Tato černá díra by tedy měla hmotnost dvou protonů? Slovy dvou protonů? Jaký by pak byl její Schw. poloměr a její životnost? Myslím, že při těchto odpovědích budeme ty Planckovy rozměry potřebovat...


Vítězslav Novák - 30/4/2010 - 11:10

Rozhodně se nechci plést do problémů, které nevyřešili mnohem chytřejší fyzikové než jsem já - ale co když je podstat problému v tom, že se pokoušejí spojit něco, co spojit nejde?

Klasická fyziky dobře funguje na "rozumných" rozměrech, časech, rcyhlostech... Je to aproximace. Pro velké musíme použít relativitu, pro malé kvantovku. Co když to obé je taky aproximace a na kvantových rozměrech jsou relativistické jevy tak zanedbatelné, že kvantová relativistická pěna nevznikne? Prostě extrapolujeme někam mimo změřený obor - a to je vždycky o hubu. Podobně jako extrapolace klasické fyziky do velkých nebo malých rozměrů.


Martin Tuma - 30/4/2010 - 11:51

to MIZ: Ta cerna dira bude mit hmotnost rovnu relativisticke hmotnosti dvou protonu urychlenych na 3,5TeV proti sobe - ta troska co se spotrebuje na vyslednou hybnost cerne diry. Prumer bude mit ve zlomku prumeru protonu, zivotnost velmi kratkou, ale do Planckovych mer to jeste par radu bude mit.


M: - 30/4/2010 - 12:07

1/ preco? ked sa nepruzne zrazia v protismere, co pri ciernej diere inak zrejme ani nejde, tak vysledna rychlost bude zrejme hodne podrelativisticka.
Nemala by hmotnost zodpovedat aktualnej rychlosti?

2/ Pre vznik ciernej diery sa musia zrazit 2 protony?, nemoze byt jedna castica ina?


Adolf - 30/4/2010 - 12:57

quote:

2/ Pre vznik ciernej diery sa musia zrazit 2 protony?, nemoze byt jedna castica ina?


Mohou být klidně obě jiné. Je to fuk, pokud budou mít vhodný účinný průřez - snahu interagovat. S protony se to jen dělá nejsnáze.


Vítězslav Novák - 30/4/2010 - 13:51

Neutron se urychluje blbě...


martinjediny - 30/4/2010 - 14:53

quote:
Neutron se urychluje blbě...


A co brani vzniku neutronu?


Martin Tuma - 30/4/2010 - 16:24

co se tyce podrelativisticke rychlosti vysledku srazky - tez mi to prislo divne, vzhledem k tomu, ze pokusy v ALICE nebo ATLAS predpokladaji nehybne teziste vysledku pokusu. Ale asi staci aby se protony nepotkali uplne presne na stred. Tim padem je tez mozno pocitat s pomerne slusnou rotaci vznikle cerne diry - na tuhle matematiku uz nemam
Ale rad bych se vratil k dotazu - jak se bude chovat neutrino pri pruletu kolem/skrz cerne diry. Do haje, chtel jsem napsat CD, jak je mozne, ze Ceske Drahy maji stejnou zkratku jako cerna dira? To nebude nahoda ...


martinjediny - 30/4/2010 - 21:28

ma neutrino menej ako 1/200000 hmotnosti elektronu?
nebude to zanedbatelny prispevok k hmotnosti 2protonovej ciernej diery?

nebude pravdepodobnejsie, ze do dvojprotonovej ciernej diery vleti dalsi proton, resp. niekolko?

Btw. nezozerte ma, ale bude mat dvojprotonova cierna diera kladny naboj? [Editoval 30.4.2010 martinjediny]


martalien2 - 1/5/2010 - 08:53

quote:
ma neutrino menej ako 1/200000 hmotnosti elektronu?
nebude to zanedbatelny prispevok k hmotnosti 2protonovej ciernej diery?

nebude pravdepodobnejsie, ze do dvojprotonovej ciernej diery vleti dalsi proton, resp. niekolko?

Btw. nezozerte ma, ale bude mat dvojprotonova cierna diera kladny naboj? [Editoval 30.4.2010 martinjediny]



http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/hvezdy/stars_4.html
tady je ze CD muze mit el. naboj...


Alchymista - 2/5/2010 - 23:37

S tou "dvojprotonovou" čiernou dierou bude asi problém - a viac ako jeden...

Planckova dĺžka je 1,616E-35m, Schwarzschildov polomer "dvojprotónovej" čiernej diery mi vyšiel 4,95E-54m, teda o 19 rádov menší než planckova dĺžka... Rozmer protónu je 0,7E-15m, teda o takmer 40 rádov väčší ako Schwarzschildov polomer "dvojprotónovej" čiernej diery. Pokiaľ by sa stretol protón s takouto čiernou dierou, veľmi pravdepodobne by sa nestalo "nič", alebo by sa jeho dráha zmenila v dôsledku odpudzovania rovnakých nábojov.
Navyše, stredná doba "vyparenia" čiernej diery s hmotnosťou protónu (jedného protónu) je rádu 1E-102 sekundy (desať na mínus stodva!) - časový interval o 59 rádov kratší ako "planckov čas". Pokiaľ sa o niečom dá povedať, že sa to stane "okamžite" - tak je to toto... Zatiaľ som nenarazil na nič, čo by sa malo udiať rýchlejšie.

Pokiaľ platí

quote:
Hawkingovo vypařování černých děr: Intenzita je stejná jako u absolutně černého tělesa s Beckenstein-Hawkingovou teplotou. Maximum vyzařování je na vlnové délce rovné Schwarzschildovu poloměru.
tak takáto čierna diera sa vzápätí vyparí vyžiarením jediného fotónu extrémne tvrdého žiarenia, s energiou postačujúcou na vytvorenie páru protón-antiprotón (a tie sa zasa normálne anihilujú za vzniku mezónov a fotónov).


Alchymista - 2/5/2010 - 23:53

Martin Tuma

quote:
jak se bude chovat neutrino pri pruletu kolem/skrz cerne diry.

Pre častice je posledná stabilná orbita 3 polomery nad čd
Pre fotony je posledná stabilná orbita 1,5 polomeru nad čd - ak sa foton dostane bližšie, pohybuje sa po špirále a nakoniec padá do čd. To isté musí platiť pre neutrína. Nemá to nič spoločné s vysokou prenikavosťou neutrín (ako že preletí Zemou a podobne) - je to dané tým, že samotný priestor okolo čd je tak zakrivený - alebo ak chceš, "zdeformovaný".


Adolf - 3/5/2010 - 00:43

quote:

tak takáto čierna diera sa vzápätí vyparí vyžiarením jediného fotónu extrémne tvrdého žiarenia, s energiou postačujúcou na vytvorenie páru protón-antiprotón (a tie sa zasa normálne anihilujú za vzniku mezónov a fotónov).



Nikdo neví, kde je hranice aproximativní platnosti našich fyzikálních rovnic, ale je jasné, že pro takové rovnice hranice existují a černá díra je v podstatě absudrní objekt, který by existoval, kdyby tyto hranice nebyly. Perfektní černá díra je zhruba stejná spekuace jako dokonale tuhé těleso, ideální plyn, nulová termodynamická teplota nebo mír.

Kvantová teorie nám umožňuje při kterémkoliv jevu počítat amplitudu výskytu (pravděpodobnost) téměř všeho, co nás napadne, jen je ta pravděpodobnost jednak nepatrná a jednak, aby se určitý jev manifestoval, potřebuje pro detekující interakci pozorovatele přiměřenou pozorovatelskou protienergii.

V každém kvantovém systému se standarně považuje vše, co je pod hranicí šumu tohoto systému za blbost. Nejkrajnější hranicí šumu jsou fluktuace vakua. I ty poskytují hlasitost šumu uřvanější než je pravděpodobnost takovété černé díry.

Kdyby aplituda výskytu virtuálních černých děr měla mít detektor, který je svou vstřícnou interakcí s přiměřnou hustotou výkonu zachytí, tedy v jeho specifických podmínkách jako fotografické desky k indikaci výskytu Českých drah dojde, musel by poskytovat dost velkou hustotu a stabilitu výkonu.

Myslím si, že hustota a stabilita výkonu je v ubohém lidském klubku drátů (i když chlazených kapalným heliem) nedosažitelná.

Před nedávnem bouchla hvězda. Byla to supernova 2. druhu. Ty mají dvě vlastnosti. Jednadk po nich nezbyde nic, ani neutronová hvězda či pulsar, ani černá díra. Vypaří se úplně. A pak se jich účastní hodně monstrózní slunce. Byly tu spekulace, že existují sluníčka, co mají 200 či 300 hmotností našeho slunce. Nedávno ale bouchla supernova 2. druhu s hmotností 400 sluncí a všichni na to koukali s otevřenou hubou. K zákadním vlastnotem výbuchu těchto monster pak patří to, že jejich standardní tepelné fotony mají takovou energii, že se přeměňují na páry elektron-pozitron a destabilizují zbytek hmoty, takže zanedlouho po takové mega-star nezbyde nic než fotony.

Po těchto hustotách energií, kdy se tepelné sálání přeměňuje v hmotu a antihmotu, celkové rozměry a hmotnosti představují stovky světů, nezbyde nic pozorovatelného jako černá díra.

Je tedy až stejná blbost myslet si, že náš collideřík překonává skutečnou superstar mezi supernovami, jako myslet si, že svým stopovým sodovkovým plynem na rozdíl od zbytku sluneční soustavy na naší pidi-planetě překonáváme dominanta počasí a podnebí - Slunce.

Ta černá díra je zase jen pouhý alarmismus.


Alchymista - 3/5/2010 - 00:57

400 hmotností slnka??? Trochu príliš, nie?
Niekde som čítal, že najväčšia "stabilná" hviezda môže mať 110-140 hmotností slnka, väčšiu už rozhodí tlak jej vlastného žiarenia...
Bol by link?

Ale s tou tvorbou párov elektrón-pozitrón som to už kdesi zaregistroval...


Adolf - 3/5/2010 - 11:35

quote:
400 hmotností slnka??? Trochu príliš, nie?
Niekde som čítal, že najväčšia "stabilná" hviezda môže mať 110-140 hmotností slnka, väčšiu už rozhodí tlak jej vlastného žiarenia...
Bol by link?

Ale s tou tvorbou párov elektrón-pozitrón som to už kdesi zaregistroval...


Klasická teorie hvězd říká, že hvězdy hodně nad 100 sluncí by se musely zhroutit do černé díry a za horní hranici určují asi maximálně 140 až 150 sluncí. Někteří teoretici však tvrdí, že vynímečně se mohou vyskytnout hvězdy až do 400 sluncí, že procesy v nich jsou zběsilejší, než jak předpokládá klasický model, a tlak jejich záření tomu kolapsu zabrání. Nakonec se tyto hvězdy mají zcela vypařit na záření při výbuchu super-supernovy spočívajícího na párové nestabilitě. Zastánci této hypotézy strašně zajásali, když řachla tahle 200-sluncová obluda a opravdu vykázala všechny znaky výbuchu na bázi párové nestability:

http://www.space.com/scienceastronomy/091202-violent-massive-supernova.html

http://www.berkeley.edu/news/media/releases/2007/05/07_supernova.shtml


dubest - 3/5/2010 - 12:28

Hmotnost 400 sluncí jsem nikde nenašel ani ve zmíněných odkazech, v jednom z nich je konstatování "Now we seem to be very sure that there was a star with 200 solar masses". Donedávna se za maximum považovalo 150 sluncí.


Adolf - 3/5/2010 - 14:23

Bohužel nemůžu znova ten článek s jásotem vyznavačů teorie až 400-slunových hvězd nad výbuchem téhle 200-sluncové supernovy najít. Tady aspoň článeček, a to v češtině, o procesech v takové hvězdě s popisem teorie jejího výbuchu, kde se připouští aspoň 250-sluncové obludy. Každopádně se tam dějí věci, proti kterým je nějaký hadronový collider v CERN prskavka. Takže mít strach z černé díry vyvolané urychlovačem bych ve světle supe-supernovy moc realisticky neviděl.

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4753


avitek - 3/5/2010 - 15:08

quote:
... ten článek s jásotem vyznavačů teorie až 400-slunových hvězd nad výbuchem téhle 200-sluncové supernovy...


Plné texty tří článků z let 2009-10 jsou v arxivu:

http://arxiv.org/find/all/1/all:+2007bi/0/1/0/all/0/1


Alchymista - 3/5/2010 - 16:52

Páni, vďaka za linky. Je to informačne veľmi výživné čtivo, aj keď anglické odborné texty sú pre mňa dosť na "dlhé čítanie".

Takže pokiaľ som to pochopil správne, párová nestabilita sa objavuje až v záverečných vývojových štádiách hviezdy a spôsobuje zoslabenie tlaku žiarenia v okolí jadra a v jadre, rýchlejší kolaps vrstiev nad jadrom a podstatne búrlivejšie záverečné fúzne reakcie (O/Ne->Si->Fe) v jadre hviezdy.
Čo mi ešte jasné nie je, je otázka, či je párová nestabilita proces, ktorý umožňuje vznik hviezd s hmotnosťou výrazne nad 100Ms, alebo je až dôsledkom extrémnej hmotnosti hviezdy - zatiaľ mi to vychádza práve ako "dôsledok".
Lenže potom je otázka, "čo", aký proces, umožňuje vznik extrémne hmotných hviezd, keď inak by sa ďalšia akrécia hmoty na protohviezdu mala zastaviť už skôr - práve tlakom žiarenia rodiacej sa hviezdy...


Adolf - 3/5/2010 - 17:36

quote:

Plné texty tří článků z let 2009-10 jsou v arxivu:



Výborně, moc děkuji!

Vynímám z toho prvního článku odstaveček docela pěkným shrnutím:

Masivní hvězda s hmotností hlavního pořadí MMS v rozsahu 10 – 140 sluncí vytváří ve svém středu Fe jádro a nakonec se zhroutí. O tomto kolapsu panují domněnky, že je to konec se supernovou s kolapsem jádra (SN) typu II, Ib nebo Ic (Filippenko 1997). Je-li hvězda tak hmotná, že má MMS = 140 – 300 sluncí, pak se kyslíkem bohaté jádro stane dynamicky nestabilním v důsledku vytváření párů elektron-pozitron (Rakovy & Shaviv 1967; Barkat, Rakovy, & Sack 1967). Jelikož je vnitřní energie spotřebována na vytváření párů, jádro ztratí stabilitu a hvězda kolabuje. Když teplota ve středu přesáhne asi 5 x 10^9 K, jádro se stabilizuje, ale teplota je tak vysoká, že pálení kyslíku se stane explozivním, takže vyprodukuje dostatek energie, aby hvězdu rozložil. Explozivním hořením se syntetizuje velké množství 56Ni (např. Umeda & Nomoto 2002, dále jen UN02; Heger & Woosley 2002) a následný radioaktivní rozpady pohání světelnou křivku. Pozorování takovéto události je teoreticky předpovězeno při sledování supernovy s párovou nestabilitou (PISN).


Adolf - 3/5/2010 - 19:45

quote:
Lenže potom je otázka, "čo", aký proces, umožňuje vznik extrémne hmotných hviezd, keď inak by sa ďalšia akrécia hmoty na protohviezdu mala zastaviť už skôr - práve tlakom žiarenia rodiacej sa hviezdy...


V naší galaxii a glaxiích velmi blízkých bylo objeveno několik hvězd, které vypadaly, že mají hmotnost několika set sluncí. Ale důkladnější rozbor vždy potvrdil, že jde dvě či tři asi stosluncové obludy tančící spolu ve velice těsném obětí "ploužáka". Je to právě u těchto monster častý jev. Existuje proto hypotéza, že občas ty obldudy v tom ploužáku zfúzují, čimž vznikne gargantulovská magastar, jež je však velice nestabilní a po velice kratičkém životě spěje ke kolapsu.


Alchymista - 3/5/2010 - 21:18

Takýto proces - splynutie dvoch extrémne masívnych hviezd - je samozrejme možný, ale je skutočne tak častý?

Usudzujúc podľa niektorých článkov, "hypernovy" podozrivé z procesu párovej nestability nie sú v posledných rokoch vôbec "vzácne" (napríklad dve z roku 2007 SN 2007bi, SN 2007bg).
Aj keď tu zrejme pôsobí výrazný prírodný i publikačný výberový efekt
- prírodný, pretože sú výrazne (o jeden až dva rády) jasnejšie ako "bežná" supernova, takže ich možno pozorovať vo vzdialenejšom vesmíre a sú v maxime svietivosti dlhšie, takže sa dajú ľahšie nájsť pri rôznych prehliadkach oblohy
Určite sa na ich "zvýšenom výskyte" podpísalo tiež aj spustenie niekoľkých nových astronomických prístrojov, ktoré robia automatizované sledovanie oblohy...
- a publikačný, pretože je to niečo nové, doteraz dostatočne nepopísané, takže práce o nich majú dobrú šancu na vysoký citačný index.

Mimochodom:

Stručný životopis hviezdy s hmotnosťou 25 Ms
H ----> He ====> 6 000 000 rokov
He --> C,O ===> 700 000 rokov
C ----> Ne,O ==> 1000 rokov
Ne --> O =====> 9 mesiacov
O ----> S,Si,Ar => 4 mesiace
Si ---> Fe,Cr ===> 1 deň
>>> BUM !


Jeden jednoduchý vzorček pre výpočet približnej doby života hviezd, uvádzaný napríklad aj na wiki, má tvar
(hmotnosť v Ms)^(-2,5) 1E10 = rokov

Vzorček je samozrejme dosť nepresný, pretože nezohľadňuje napríklad presnejšie chemické zloženie hviezdy - pomer H/He a prímesy ďalších prvkov ako C, N, O, Ne, Li, ktoré celkom výrazne ovplyvňujú procesy nukleosyntézy v jadre hviezdy, ale aj keď jeho presnosť je povedzme */-50% u hviezd do 5Ms a +/-100% u hviezd nad 5Ms - pre predstavu postačuje.

Približne doba života hviezd podľa hmotnosti potom vychádza:
0,1 Ms - 3 160 000 000 000 rokov
1 Ms - 10 000 000 000 rokov
1,5 Ms - 3 600 000 000 rokov
2 Ms - 1 770 000 000 rokov
3 Ms - 640 000 000 rokov
5 Ms - 180 000 000 rokov
10 Ms - 32 000 000 rokov
15 Ms - 11 500 000 rokov
20 Ms - 5 600 000 rokov
25 Ms - 3 200 000 rokov
30 Ms - 2 000 000 rokov
50 Ms - 565 000 rokov
100 Ms - 100 000 rokov
120 Ms - 60 000 rokov

Hviezdy, ktoré by nemali "normálne" vznikať
150 Ms - 36 000 rokov
180 Ms - 23 000 rokov
200 Ms - 17 500 rokov
250 Ms - 10 000 rokov
300 Ms - 6 500 rokov
400 Ms - 3 100 rokov

Z uvedeného prehľadu vyplýva, že ak vznikne supermasívna hviezda splynutím dvoch či viac masívnych hviezd, exploduje ako supernova či hypernova z astronomického pohľadu doslova okamžite - možno aj skôr, než doznejú všetky hydrodynamické procesy spojené so splynutím...
Celkom rád by som si pozrel nejakú simuláciu procesov splývania dvoch masívnych hviezd, a pohybu a splynutia ich jadier a následného vývoja.
Podotýkam - len simuláciu - reálna experimenty v našej galaxii neodporúčam, nemuseli by sme to na Zemi rozdýchať...


Adolf - 4/5/2010 - 01:00

Nedaří se mi zatím nějakou simulaci najít. Jen článeček, že provedli simulaci u této supernovy, která měla srážkou dvou ne moc velkých hvězd vzniknout:

http://www.space.com/scienceastronomy/070222_sn1987a_model.html


Adolf - 4/5/2010 - 01:06

Tady je simulace splynutí dvou bílých trpaslíků s následným výbuchem supernovy:

http://www.spacedaily.com/reports/Astronomers_Simulate_How_White_Dwarf_Stars_Merge_And_Go_Supernova_999.html


Alchymista - 4/5/2010 - 05:55

Zopár pekných animácií majú na aldebarane - http://www.aldebaran.cz/animace/index_asf.html , konkrétne splynutie dvoch neurónových hviezd a dvoch bielych trpaslíkov.


Martin Tuma - 21/6/2010 - 08:57

Jeste bych se rad vratil k tomuto tematu:
Ale jo, kdyby se lod urychlila na rychlost blizkou rychlosti svetla a pred sebou tlacila EM zareni o vysoke frekvenci, mohla by diky dopplerovu efektu vlnova delka klesnout pod delku planckovy konstanty a vzniknout trhlina v nasem prostoru, kde by platili jine fyzikalni zakony. Po snizeni frekvence by se zase prostor zacelil a lod by byla zpatky v nasem prostoru....

De facto se nic takoveho stat nemuze - problem je ten, ze pro vysoke rychlosti se musi do vypoctu dopplara zahrnout lorentzovy transformace, aby platili stejne hodnoty pro ruzne pozorovatele.
vice zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Relativistic_Doppler_effect


Alchymista - 21/6/2010 - 10:14

To začne byť reálne, až budeme disponovať energetickým výkonom porovnateľným aspoň s výkonom Slnka. Schválne si spočítajte energiu potrebnú na urýchlenie rakety/kozmickej lode s nejakou rozumnou hmotnosťou na rýchlosť 99% rýchlosti svetla...


xchaos - 22/6/2010 - 13:53

Proto bude prostě nutné použít pro mezihvězdný let externí zdroj energie - a to dost možná právě Slunce....


Adolf - 22/6/2010 - 18:13

quote:
Proto bude prostě nutné použít pro mezihvězdný let externí zdroj energie - a to dost možná právě Slunce....


Jo to by ale ještě chtělo nějaké další slunce poblíž k energetickým účelům. Tady s tím bychom někam vyhodili transgalaktickou sondu a zbláznilo by nám to klima.


anonym7 - 24/6/2010 - 11:40

100 000 tunovou loď by urychlilo na c cca 1,2% sekundového výkonu slunka. Nebo 50 000 tun antihmoty (kterou můžeme vyrábět roky a užít ji jako rezervoár). S termonukleární fůzí žádný "big deal". A sluneční soustava by sekundový výpadek výkonu slunce o necelé 2% nijak zvláště nepocítila a to ani včetně citlivé Země. Sluneční konstanta cvrliká kolem několika promile po dlouhé roky a nic extra se neděje.

Ovšem posílat něco ke hvězdám hlemýždí rychlostí světla, no nevím.


Conquistador - 10/8/2010 - 00:11

Chtěl bych se zeptat na typický jev skoro každého sci-fi (ST, BSG, SG atd...) a to je "Sub prostorová komunikace". Kdy komunikujete skoro na jakoukoli vzdálenost v stejný čas bez prodlevy.

Chtěl bych se zeptat jak daleko je taková komunikace jen sci-fi a na kolik je reálná a jestli je něco podobného vůbec v budoucnu možné.


MIZ - 10/8/2010 - 01:05

Komunikace je předávání informací. Informace vyžaduje nosič. Nejrychlejším známým nosičem ve vesmíru je zatím světlo, fotony. Ovšem i světlu to trvá od Slunce k nám 8 minut. Signál sondy Cassini k nám od Saturnu letí hodinu. Z jednoho konce naší Galaxie to trvá světlu na druhý konec sto tisíc let. Nic moc. Chtělo by to nějaký ten subprostor vymyslet. Ale přijímač i vysílač by musely být nějak v tom subprostoru a zároveň i v našem stávajícím prostoru, abychom je mohli používat. To by také mohl být oříšek. Nevidím to tedy vůbec reálně. Je to taková pojistka přírody, aby se lidská blbost, ačkoliv jí je nekonečně mnoho, nemohla nějak nebezpečně rozšířit.


Alchymista - 10/8/2010 - 01:09

Čistá fi bez sci.
Sci viacmenej priamo zakazuje prenos informácie rýchlosťou väčšou ako rýchlosť svetla vo vákuu.


Conquistador - 10/8/2010 - 02:30

Tak pak nám zbývá předávaní informaci za pomoci světla.... laseru např. poté by komunikace trvala pokud počítám správně z marsu na zemi cca 4 minuty, tam i zpět 8 minut..... to není nic moc i když je to asi lepši než dnešní půlhodinka... Což je už snad možné…. )


Alchymista - 10/8/2010 - 04:47

Ano, laserom sa to dá za necelých 9 minút - keď je Mars najbližšie Zemi, ale tiež za 42 minút, keď je od Zeme najďalej
Je totiž celkom jedno, či použiješ laser, rádioteleskop v Arecibo alebo Marconiho iskrový vysielač. Fotóny či elektromagnetické vlny sa pohybujú práve rýchlosťou svetla.


Adolf - 10/8/2010 - 09:30

Jistá zadní vrátka pro okamžitý přenos v rámci současných fyzikálních zákonů by podle některých mohly představovat vázané stavy - entangled states - založené na nelokálnosti kvantové mechaniky.


-=RYS=- - 10/8/2010 - 09:55

quote:
Jistá zadní vrátka pro okamžitý přenos v rámci současných fyzikálních zákonů by podle některých mohly představovat vázané stavy - entangled states - založené na nelokálnosti kvantové mechaniky.

Ze by?


Archimedes - 10/8/2010 - 10:36

quote:
Jistá zadní vrátka pro okamžitý přenos v rámci současných fyzikálních zákonů by podle některých mohly představovat vázané stavy - entangled states - založené na nelokálnosti kvantové mechaniky.
Bohužel zatím to pořád vypadá tak, že provázání stavu (z principu) nedovoluje přenést informaci, maximálně to může sloužit jako kontrola pro informaci následně přenesenou "klasicky".


Adolf - 10/8/2010 - 11:33

quote:
Bohužel zatím to pořád vypadá tak, že provázání stavu (z principu) nedovoluje přenést informaci, maximálně to může sloužit jako kontrola pro informaci následně přenesenou "klasicky".


Předpokládejme, že ty stavy jsou opravdu tak stabilní, jak si někteří myslí. Mezi Marsem a Zemí je emitor dvojich propletených fotonů s opačnou polarizací. Když to doletí k Zemi, bude tam Pozemšťan mít polarizační hranol s přepínatelnou polarizací, a tím ty fotony budou procházet. Podle určitého komunikačního kódu bude ty polarizace procházejících fotonů hranolem měnit. Změna se okamžitě bez prodlevy projeví na polarizaci propleteného fotonu těsně před Marťanovým detektorem, takže Marťan si pak přečte antiparalelní polarizace na svém detektoru, a bude hned vědět, co mu Pozemšťan povídá. Roger Penrose dokonce vymýšlel ty jeho hrozné krystaly, ze kterých mi naskakovala husí kůže.

Neříkám, že tomu věřím, že to tak opravdu jde. Spíš asi ne. Entangled states mi dělají v hezkém fyzikálním světě trochu bordel. Ale fakt jsou a jejich stabilita je neznámá. V reálu to všechno nejspíš narazí na nějakou statistiku a neodlišitelnost signálu od fluktuace, ale kde je zásadní chyba na té výše uvedené komunikaci přes modulaci polarizací propletené částice?


ohara - 10/8/2010 - 11:39

Podle me to nemuze a ani nesmi fungovat, kdyby to totiz slo, tak to v principu muze vest k porusovani kauzality. Jestlize mam nejakou udalost a ta vyvolava jinou udalost, tak rychlost sireni mezi nimi musi byt konecna. Jakmile nebude tak pro vnejsiho pozorovatele, muze nastat situace kdy nasledek predchazi pricine, v konecnem dusledku by svet prestal byt predikovatelny. Navic sam cas je definovany jako vztah mezi udalostmi na nejake casove ose lokalniho "pozorovatele". Pri neexistenci kauzality by se rozpadla i sipka casu. Pozadavek na konecnou rychlost sireni informace (vsimnete si ze to nemusi byt zrovna c) ma hluboke duvody, neni to jen nejake omezeni.


Derelict - 10/8/2010 - 11:59

quote:
Podle me to nemuze a ani nesmi fungovat, kdyby to totiz slo, tak to v principu muze vest k porusovani kauzality. Jestlize mam nejakou udalost a ta vyvolava jinou udalost, tak rychlost sireni mezi nimi musi byt konecna. Jakmile nebude tak pro vnejsiho pozorovatele, muze nastat situace kdy nasledek predchazi pricine, v konecnem dusledku by svet prestal byt predikovatelny.


V makroskopickem meritku je vice mene predikovatelny, ale pro zamotani hlavy staci turbulence.

quote:
Navic sam cas je definovany jako vztah mezi udalostmi na nejake casove ose lokalniho "pozorovatele". Pri neexistenci kauzality by se rozpadla i sipka casu. Pozadavek na konecnou rychlost sireni informace (vsimnete si ze to nemusi byt zrovna c) ma hluboke duvody, neni to jen nejake omezeni.


No, ono by mozna stacilo lepe chapat celou situaci, to zatim neumime. Co napriklad vlastni proces mereni. Budou provazane stavy platit i nadale, po prvnim mereni? Co nahodna zmena jedne strany (vysokoenergetickou castici/zarenim)? Je mozny rozpad provazaneho stavu? Kdy a jak? A oklikou bych se mohl vratit k otazkam jako je cas, prostor ...
Jedine co lze s urcitosti tvrdit: Za soucasneho stavu znalosti nevime o realizovatelne okamzite komunikaci.


MIZ - 10/8/2010 - 12:10

Nerad bych se mýlil, ale ty věci kolem vázaných páru částic jsme tu nedávno řešili, ne? Myslel jsem, že jsme si vysvětlili, že tak okamžitě "přeneseme" jen náhodné údaje, chcete-li šum, ne informaci. Nebo se to probíralo někde jinde? Omlouvám se, pokud si to pletu.


Adolf - 10/8/2010 - 12:11

U těch vázaných stavů budou platit určitá omezení, která ale myslím dosud nikdo jasně neformuloval, spíš na základě principů si myslíme, že by skrze třeba stabilitu tohoto stavu a čert ví čeho, věci měly zapadnout do principu. Když ta omezení neznáme, tak to opravdu vypadá i na hrátky s kauzalitou.

Když třebas provedeme ten proces s polarizačním hranolem kdy na jedné straně provázané dvojice bude přepínatelný polarizační hranol a na druhé detektor. Může na to ale koukat i pozorovatel letící rychlostí blízkou rychlosti světla a v důsledku relativity současnosti pro něj bude dopad na detektor dřívější událostí než průchod polarizačním hranolem, jehož polarizaci někdo přepíná. Pro něj tedy rozhodnutí o přepnutí hranolu na jinou polarizaci u operátora hranolu vyvolá dopad na detektor o kus dál, protože následnost jevů u něj bude opačná.

A to je docela binec! Těžko tomu věřit, ale které omezení tomu nakonec zabrání? To myslím s určitostí nikdo neřekne.


Adolf - 10/8/2010 - 12:17

quote:
Nerad bych se mýlil, ale ty věci kolem vázaných páru částic jsme tu nedávno řešili, ne? Myslel jsem, že jsme si vysvětlili, že tak okamžitě "přeneseme" jen náhodné údaje, chcete-li šum, ne informaci. Nebo se to probíralo někde jinde? Omlouvám se, pokud si to pletu.


Řešili jsme to u něčeho konkrétního a dospěli k závěru, že signál bychom neodlišili od fluktuací vakua. Tady by to myslím nejpší dopadlo podobně, jen teď nevím jak.


Archimedes - 10/8/2010 - 12:35

quote:
kde je zásadní chyba na té výše uvedené komunikaci přes modulaci polarizací propletené částice?
Myslím, že to problém neřeší.

Je nutné si uvědomit, že stav polarizace má dvě nezávislé složky a není možné změřit obě najednou na jednom fotonu (relace neurčitosti).

Pokud by modulace nezrušila entaglement, ovlivnilo by to jen výsledek toho, co naměří na Zemi. Na Marsu by samozřejmě mohli zjistit, že k modulaci došlo, jenže až poté, co by jim klasickým kanálem ze Země přišlo, jakou naměřili svoji jednu složku polarizace (za jejich vlastním modulátorem).
Pokud by modulace znamenala například pohlcení (oddělení) jedné složky polarizace, zrušilo by to propletení a na "marsovské" straně by se modulace na Zemi neprojevila.


Archimedes - 10/8/2010 - 12:41

quote:
Pro něj tedy rozhodnutí o přepnutí hranolu na jinou polarizaci u operátora hranolu vyvolá dopad na detektor o kus dál, protože následnost jevů u něj bude opačná.
Už si to zdůvodnění nepamatuju přesně, ale když jsou dvě události kauzálně spojené, jejich pořadí se zachovává i pro pohybujícího se pozorovatele.


Adolf - 10/8/2010 - 13:08

quote:
Pokud by modulace znamenala například pohlcení (oddělení) jedné složky polarizace, zrušilo by to propletení a na "marsovské" straně by se modulace na Zemi neprojevila.


Tedy pokud modulace taková, že víme, co z ní musí vyjít, zhroutí původní propletenou vlnovou funkci?


Adolf - 10/8/2010 - 13:11

quote:
Už si to zdůvodnění nepamatuju přesně, ale když jsou dvě události kauzálně spojené, jejich pořadí se zachovává i pro pohybujícího se pozorovatele.


Takhle by se mi to líbilo, ale v tomhle divném případě mi není zcela představivostí jasné uplatnění takového principu.


Archimedes - 10/8/2010 - 13:16

quote:
Tedy pokud modulace taková, že víme, co z ní musí vyjít, zhroutí původní propletenou vlnovou funkci?
Myslím, že to tak je, protože v takovém druhu modulace je řekl bych vždycky už nějak zakuklené měření nebo absorpce jedné složky.


Adolf - 10/8/2010 - 13:23

quote:
Myslím, že to tak je, protože v takovém druhu modulace je řekl bych vždycky už nějak zakuklené měření nebo absorpce jedné složky.


Sice to trochu komplikuje pokec se Zelenými mužíky, ale cítím se být v méně strašidelném světě. A ruší to zároveň i druhou otázku.


MIZ - 10/8/2010 - 15:11

Ano, je to strašidelný svět. Vstupujeme-li na území kvantových jevů, je potřeba před vchodem zanechat na věšáku spolu s kabátem, deštníkem a kloboukem i klasický "logický" selský rozum. Zde je běžné, že:

Sledovaný systém není v žádném určitém stavu. Až když systém začneme pozorovat, až když jej nějak změříme, do nějakého určitého stavu jej dostaneme. [viz Schrödingerova kočka]

U malých, kvantově se chovajících částic můžeme změřit přesně buď jejich polohu nebo jejich rychlost. Čím přesněji zjistíme jedno, tím méně přesně můžeme zjistit druhé. [viz Heisenbergův princip neurčitosti]

Pokud malé částice budeme vystřelovat proti desce s dvěma blízko sebe se nacházejícími štěrbinami, můžeme za deskou detekovat neuvěřitelné věci. Když k jedné štěrbině dáme detektor průchodu částic, budou částice procházet jednou nebo druhou štěrbinou. Když tam žádný detektor [žádné pozorování systému] nebude, budou procházet oběma štěrbinami současně. I když vyšleme jediný foton nebo elektron, projde současně oběma štěrbinami. [viz dvojštěrbinový experiment]

Měříme-li u kvantově se chovající částice částicové vlastnosti [poloha, rychlost], chová se jako částice. Měříme-li vlnové vlastnosti [vlnová délka], chová se tatáž částice jako vlna.

Příklad zcela nemístné otázky: "Proč?"

Zmatek v hlavě? Pokud ano, pan profesor Feynman prohlásil: "Myslím, že mohu s jistotou prohlásit, že kvantové mechanice nerozumí nikdo." Budiž nám to postačující k uklidnění.


Derelict - 10/8/2010 - 15:13

quote:
...Příklad zcela nemístné otázky: "Proč?"
...

Přidal bych ještě "Kde?" a "Jak?"


ohara - 10/8/2010 - 15:32

to ano, jenze u KM vzdy dojde ke kolapsu vlnove funkce vzhledem k makrojevum. V tomto pripade bychom snadno mohli provadet makroskopicke fyzikalni operace, kde by dochazelo k poruseni kauzality. Ruzni pozorovatele na ruznych mistech i vzajemne se nepohybujici, by se neshodli na na poradi udalosti, jak k nim doslo. To by uplne rozlozilo fyziku, protoze neni zadny privilegovany pozorovatel, nebylo by vubec mozne vytvaret fyzikalni teorie ktere by cokoliv predikovaly ve smyslu casoveho vyvoje jakehokoliv fyzikalniho systemu.


ohara - 10/8/2010 - 15:44

Dokonce by to bylo jeste horsi, nejen fyzika ale i logika neni symetricka, to ze z A vyplyva B, nemusi vzdy znamenat ze z B vyplyva A, pokud by nebylo mozne v realnem svete zajistit pro vsechny pozorovatele stejne poradi udalosti, svet by se stal vnitrne nekonzistentnim, nejspis by vubec nemoh existovat ( to je taky duvod proc zrejme neni mozne cestovat v case, nebo alespon menit minulost)


wintermute. - 10/8/2010 - 17:13

quote:

Fotóny či elektromagnetické vlny sa pohybujú práve rýchlosťou svetla.



To co chapete ako elektormagneticky vlnu, je prud fotonov. Ide len o to aku ma dany foton energiu. Podla toho ho bud vnimate ako svetlo alebo ho nevnimate.

quote:

Jistá zadní vrátka pro okamžitý přenos v rámci současných fyzikálních zákonů by podle některých mohly představovat vázané stavy - entangled states - založené na nelokálnosti kvantové mechaniky.



Nemohli, na to aby ste zistili co ste vlasne poslali musite tento stav zrusit. Uz som to tu raz vysletloval, mozem skusit este raz.

Predstavte si, ze mate jeden takto previazany par. Jedna castica nesie hodnotu 1 a druha hodnotu 0. Neviete ktora nesie aku hodnotu ale viete, ze nesu navzajom opacne. Mozete ich navzajom vzdialit. No a teraz ako by prebiahla komunikacia? Mate jednu casticu ktora nesie hodnotu 0 alebo 1 (neviete ktoru hodnotu). Ked ju precitate tak zistite, ze niesla hodnotu 1 a v tom okamihu viete ze ta na marse nesie hodnotu 0. Ako to chcete pouzit na komunikaciu?

Mozete zmenit stav castice ktoru mate u seba. To znamena, ze zmenite hodnotu na opacnu v tom okamihu sa zmeni hodnota aj tej castice na marse. Zase nepouzitelne. Lebo ked mate casticu o ktorej neviete ci nesie hodnotu 0 alebo 1, tak vam je uplne na prt, ze ste zmenili tuto hodnotu lebo aj tak neviete na aku. No a ked ju precitate zistite, ze ma hodnotu 0 a v tom okamihu viete, ze ta na marse ma hodnotu 1.

Takze si kvantovy komunikacny system predstavte ako dve skatulky, jedna na marse a jedna na zemy. v skatulke je ziarovka, ktoru nevidite, ale na vrchu skatulky mate prepinac ktorym mozete stav ziarovky menit. Ked svieti tak ju zhasnete a ked je zhasnuta tak svieti. A ked to spravite tak sa zmeni aj stav ziarovky na marse. Akurat to ci svieti alebo nie neviete a zistite to len tak, ze krabicku otvorite. V momente ako krabicku otvorite, uz sa zmena nebude prenasat na tu ziarovku na marse. tak isto ked niekto otvori skatulku na marse, tak zisti ci ziarovka svieti alebo nie ale uz sa prenasat ziadna informacia nebude.

Takychto krabiciek si mozete poslat milion. A teraz ked ich budete ta marse otvarat tak akurat zistite, ze niektore svietia a niektore nie. Na zemi kludne mozu stlacat prepinace vam je to na nic. Ani neviete ci prepinac stlacili alebo nie.

Ako cez to chcete prenasat informacie?

quote:

Měříme-li u kvantově se chovající částice částicové vlastnosti [poloha, rychlost], chová se jako částice. Měříme-li vlnové vlastnosti [vlnová délka], chová se tatáž částice jako vlna.



Ano, ked sme nepoznali kvantovu elektrodynamiku tak sme si vymysleli matematicky model vlny. Uz ale par desatroci vdaka Feynmanovi vieme, ze ziadna vlna nieje a ze castica sa stale chova ako castica. Respektive uz to spravanei vieme vysvetlit bez modelu vlny.To len pre spresnenie. Ale po zjednoduseni modelu s vami pravdaze suhlasim.

quote:

Podle me to nemuze a ani nesmi fungovat, kdyby to totiz slo, tak to v principu muze vest k porusovani kauzality.



Nedoslo by k poruseniu kauzality. Na to aby doslo k poruseniu kauzality musel by cas v casoprietore plynut zapornym smerom. Okamzity prenos informacie by len znamenalo zastavenie pohybu v case, co pri aplikovani modelu vseobecnej teorie realitivity vedie k zruteniu casopriestoru do singularity. Moze sa pravdaze jednat aj o nedokonalost teorie, kedze sama o sebe singularity nepripusta. respektive neposkytuje pre nich ziaden model spravania. A tak isto vieme, ze existuju javy pri ktorych k zastaveniu casu dojde a vesmir tu stale mame, takze nieco tam vrzga. Zatial, bohuzial nemame ziadnu teoriu, ktora by to premazala aby to nevrzgalo.


ohara - 11/8/2010 - 00:36

Nemate pravdu a snadno vam to dokazu myslenkovym experimentem
Predstavte si 3 blikace ABC nahodne daleko od sebe, kazdy umi vyslat signal nekonecne velkou rychlosti a pri tom blikne, stejne tak blikne kdyz signal prijme. A dejme tomu dva pozorovatele, X nekde u blikace A a Y treba za pomyslnou spojnici BC. Dejme tomu ze blikac A vysle signal ostatnim a blikne, okamzite ho prijmou B a C a take bliknou co uvidi pozorovatel X? Uvidi bliknout A a potom B, C (C je o nej nejdal). Co uvidi Y?, C pak B a nakonec A, pro nej je pricinou vsech bliknuti C!, prave byla porusena kauzalita. V nasem vesmiru s max rychlosti c by ale videl take A,B,C. Co se tyce casu, tak v tomto pripade se prevratil, ale asi je jasne, ze je mozne umistit pozorovatele tak, ze uvidi napr. A,C,B, nebo B,C,A atd. sipka casu tedy muze mit libovolny smer! Pokud si predstavite ze ty blikace, jsou castice a souslednost jejich bliknuti interakce, tak je jasne, ze jednotlivi pozorovatele se nemohou schodnout na jedne fyzice!! Jinak receno, logicky konzistentni vesmir musi mit definovanou maximalni rychlost sireni informace= nesmi pripoustet poruseni kauzality.


ohara - 11/8/2010 - 01:02

Jeste bych to doplnil o to, ze je samozrejme mozne v tomhle podivnem vesmiru umistit i pozorovatele tak, ze uvidi bliknuti vsech blikacu naraz, coz pro nej bude znamenat ze k bliknuti doslo bez priciny - je naprosto nahodne z jeho pohledu. Pochopeni tohoto experimentu je zaklad k pochopeni specialni relativity. Jinak rozhodne neni pravda ze zastaveni casu, vede k singularite. Rychlost plynuti casu je relativni pojem, pro foton pohybujici se rychlosti svetla cas neplyne a zadnou singularitu neprodukuje, pozor na to ze relativisticka hmotnost neni to same jako skutecna hmotnost, nemuze vest k zhrouceni do singlularity, je relativni - zavisi na pozorovateli.


Alchymista - 11/8/2010 - 01:59

Ekvivalentom k oharovmu príkladu sú zariadenia A, B, C umiestnené v temnom priestore, ktoré si vymieňajú infračervené signály a pri vyslaní alebo prijatí signálu budú pískať. Pozorovatelia X a Y potom na základe skúmania následností pískania (infračervený signál nevidia) dôjdu buď k rôznym chybným záverom, alebo k správnemu záveru, totiž, že si zariadenia vymieňajú informácie pre nich nepozorovateľným spôsobom.
Pokiaľ je rozdiel medzi rýchlosťami šírenia oboch druhov signálu šesť rádov a použiteľný skúšobný poligón má rozmery do sto metrov, majú celkom vážny problém skrytú komunikáciu odhaliť.
Ale i takýto problém je riešiteľný - otázka skrytej komunikácie sa dá riešiť experimentom ako hľadanie skrytých parametrov s využitím bellových nerovností. (Aspoň si to myslím)

V princípe by ani nekonečná rýchlosť šírenia informácie nemala kauzalitu narušiť, IMHO zodpovedá to situácii, ktorú možno znázorniť ako minkovského časopriestorové kužele s vrcholovým uhlom 180°.


ohara - 11/8/2010 - 04:13

Nesouhlasim, je tu jeden zasadni rozdil. V mem prikladu existuje nekoncne mnoho pozic pozorovatele ve kterem je system zcela nepredikovatelny, protoze k zablesku dojde ve vsech bodech ABC naraz. V takovem pripade zadne Bellovy nerovnosti nepomuzou.


Derelict - 11/8/2010 - 07:12

quote:
Nesouhlasim, je tu jeden zasadni rozdil. V mem prikladu existuje nekoncne mnoho pozic pozorovatele ve kterem je system zcela nepredikovatelny, protoze k zablesku dojde ve vsech bodech ABC naraz. V takovem pripade zadne Bellovy nerovnosti nepomuzou.


Musim souhlasit s Alchymistou, priklad se zvukem mne take napadl. Abych to upresnil, v tve logicke konstrukci je jedna chyba.
Pokud dokazi vyslat a prijmout signal nekonecne velkou rychlosti, je to forma komunikace. Pokud pro ni pozorovatel neni vybaven, nejenda se o poruseni kauzality.
Vezmi si treba Alchymistou uvedeny priklad. to ze jsi schopny poslouchat zvuk a slysis jednotliva houknuti (je libovolny pocet pozic kde jsi) neznamena, ze je to nejvyssi rychlost, ktera je v tomto vesmiru mozna. Tento experiment pouze urcuje, jake znalostia schopnosti mas.
Z tohoto duvodu nevidim problem s okamzitou komunikaci. Pokud bude tato komunikace na nejake technologicke urovni mozna, neznamena poruseni kauzality. Vime, ze svetlo se siri konecnou rychlosti, nektere z hvezd co vidime uz davno neexistuji. Znamena snad matematicky model take poruseni kauzality? Ne. Vime, jaka jsou omezeni, zname limity prenosu signalu podle dostupnych znalosti.
Kauzalita je dost casto popisovana v souvislosti se svetocarou, oblast kam se informace dostane pocitana podle nejvyssi zname rychlosti. Podle rychlosti svetla. Pokud je mozna okamzita komunikace, prostor kam se dostane tato informace je prostorem celeho vesmiru. Nevidim tu rozpor.


ohara - 11/8/2010 - 09:12

Zda se mi ze jste nepochopili zakladni rozpor v tom experimentu, mimochodem timto zpusobem prisel mlady Einstein na spec. relativitu. Pokud by existoval zpusob jak sirit informaci nekonecne velkou rychlosti, budou existovat pozorovatele kteri nejsou schopni rozhodnout co je pricina a co nasledek. V prikladu se zvukem nikdy nemuze nastat situace ze pipnuti zazni zcela naraz. Stejne tak v nasem vesmiru svetlo od hvezdy dorazi pozdeji ale jasne pozname kdy jedna vybuchla hvezda zpusobila vybuch dalsi hvezdy, nemuze nastat situace, kdy by nejaky pozorovatel mohl tvrdit opak. Nevadi ze my to uvidime za 100000 let a on treba jen za tisic a mezi jeho udalostmi bude kratsi doba, jde o zachovani retezce pricin a dusledku, ktere museji byt pro vsechny stejne.


Vektor - 11/8/2010 - 10:05

Poviedková súťaž monitorujúca stav vedeckej fantastiky u nás = 65 poviedok z toho 23 českých prebiehala v uplynulých mesiacoch na www.pc.sk.

Zoznam poviedok: http://www.pc.sk/modules.php?name=Custom_content&id=poviedka

Keďže je ich veľa, odporúčam skúsiť napr. tieto:
12. poviedka: Na cestách
29. poviedka: Lidojedi
57. poviedka: Pád
68. poviedka: Ecce paradisus


Derelict - 11/8/2010 - 10:34

quote:
Zda se mi ze jste nepochopili zakladni rozpor v tom experimentu, mimochodem timto zpusobem prisel mlady Einstein na spec. relativitu. Pokud by existoval zpusob jak sirit informaci nekonecne velkou rychlosti, budou existovat pozorovatele kteri nejsou schopni rozhodnout co je pricina a co nasledek. V prikladu se zvukem nikdy nemuze nastat situace ze pipnuti zazni zcela naraz. Stejne tak v nasem vesmiru svetlo od hvezdy dorazi pozdeji ale jasne pozname kdy jedna vybuchla hvezda zpusobila vybuch dalsi hvezdy, nemuze nastat situace, kdy by nejaky pozorovatel mohl tvrdit opak. Nevadi ze my to uvidime za 100000 let a on treba jen za tisic a mezi jeho udalostmi bude kratsi doba, jde o zachovani retezce pricin a dusledku, ktere museji byt pro vsechny stejne.


Tento rozpor chapu, proto jsem take uvedl ze za soucasneho stavu znalosti (tahle dopadne hra na dablova advokata). Zkusim to vysvetlit jeste jinak. Einstein nahrazoval ve specialni teorii relativity soucasnost pouzitim svetelnych signalu. Ma to svoje duvody, ktere dle soucasnych znalosti vychazeji primo ze struktury prostorocasu. Kazdopadne podle vseho je dnes rychlost svetla konecna a neni mozne ji prekonat.
Zakladem specialni teorie relativity je Lorenzova transformace a jeji vztah k rychlosti svetla. Tedy vztah lokalniho casoprostoru a rychlosti svetla, ktery tvrdi, ze pro kazdeho pozorovatele je rychlost svetla konstantni. Dnes uz zname experimety, u kterych je mozne "zpomalit" svetelnou vlnu, ale to neporusuje specialni teorii relativity. Pod rychlosti svetla se uvedeno rychlost svetla ve vakuu (tedy typ prostredi), zmena prostredi je tedy akceptovatelna. Teorie s ni pocita.
Je tu ale jeden maly certik, se kterym nepocital nikdo. Je to absolutni cas. Ten byl odstranen a nase znalosti casoprostoru se zjednodusily. Pusobeni na dalku (nadsvetelna komunikace) v pripade ERP je prave takovy certik co vystrkuje ruzky a je schopen si vynutit prekopani teorii v makrosvete nebo v mikrosvete.
Dnes definujeme kauzalitu na principu svetocary, protoze uvazujeme rychlost svetla za konstatni a shodnou pro vsechny pozorovatele. Komunikace pomoci provazanych paru teoreticky tuto hranici prekonava a stavi se do nezadouci role "rusitele klidu". Nez se z teto diskuse stahnu, rad bych poznamenal jedine. Myslim si, ze existujici zakony nemusi byt konecne. Jejich pravdivost je overena s velmi dobrou shodou, ale neznamena to ze zname vesmir. Treba skutecne muze existovat komunikace vyssi rychlosti, ale nesmi byt okamzita. Muze byt treba 1,5x rychlost svetla, muze to byt treba absurdni rychlost ... ale porad musi byt konecna. Stejne jako moje znalosti je omezena


Alchymista - 11/8/2010 - 10:40

quote:
Pokud by existoval zpusob jak sirit informaci nekonecne velkou rychlosti, budou existovat pozorovatele kteri nejsou schopni rozhodnout co je pricina a co nasledek.
To nie je pravda - príčina a následok budú vždy oddelené časovým intervalom, ktorý zodpovedá rýchlosti reakcie systému na podnet.
quote:
Stejne tak v nasem vesmiru svetlo od hvezdy dorazi pozdeji ale jasne pozname kdy jedna vybuchla hvezda zpusobila vybuch dalsi hvezdy, nemuze nastat situace, kdy by nejaky pozorovatel mohl tvrdit opak.
To nemôže ani vo vesmíre s nekonečnou rýchlosťou šírenia informácie. Šipka času smer nezmení, čiže nie je možné zabrániť udalosti, ktorá už nastala.

Myslím, že v tvojom myšlienkovom experimente je chyba v tomto:
Pozorovatelia X a Y neberú do úvahy priestorové rozloženie blikačov A, B, C a svojej polohy voči nim a konečnú rýchlosť šírenia svetla, ktoré pozorujú. Pokiaľ chcú zistiť časový okamih, kedy blikač vyslal svetelný signál, musia brať do úvahy nenulový časový interval, potrebný na šírenie svetelného záblesku od blikaču k pozorovateľovi a až na základe tejto opravy určiť, kedy blikač vyslal svetelný záblesk.

Pokiaľ totiž blikače A, B, C komunikujú nekonečnou rýchlosťou a pokiaľ rýchlosť ich reakcie na signál nie je zanedbateľná, blikne vždy najprv blikač A a potom súčasne blikače B a C bez ohľadu na ich priestorové rozloženie.
Pokiaľ je rýchlosť reakcie blikačov zanedbateľná (nulová), bliknú všetky tri súčasne. Potom sa samozrejme nedá určiť, ktorý bol príčinou a ktorý následkom - ale opakujem, to platí len v prípade súčasného splnenia dvoch predpokladov - 1) rýchlosť šírenia signálu je nekonečná a 2) reakcie blikaču na signál je okamžitá (s nulovým časovým intervalom medzi prijatím signálu a bliknutím).

Neexistuje teda také priestorové rozloženie blikačov a pozorovateľov, ktoré by pri znalosti vzdialeností blikačov od pozorovateľa a znalosti rýchlosti šírenia pozorovaného svetelného bliknutia oprávňovalo pozorovateľa k záveru o narušení kauzality, a to bez ohľadu na rýchlosť prenosu signálu, ktorým blikače komunikujú.


EDIT: "komunikácia" pomocou previazaných párov sa nedá využiť na prenos informácií. Nedá sa totiž zistiť (alebo dokonca vynútiť) konkrétny stav jednej častice páru bez zrušenia ich previazanosti.Je to ako s mincou - vieme, že má vždy dve strany, rub a líc, pannu a orla. Ale kým sa na ňu po hode nepozrieme, nevieme ktorou stranou je hore...

[Upraveno 11.8.2010 Alchymista]


ohara - 11/8/2010 - 12:11

Rychlost reakce do toho pls, nemichejte, je to myslenkovy experiment popisujici treba interakci mezi elementarnimi casticemi, tam o zadne rychlosti reakce nemuze byt rec, proste pokud bude rychlost nekonecna, neni mozne rozhodnout o tom, co byla pricinma a co dusledek. Doporucil bych trochu si neco precist o specialni relativite. Predevsim ve vasi argumentaci - predstave oddelene komunikace a interakce, je jeden zasadni problem a to, ze vubec nejaka informace muze byt prenasena mymo system, kazda informace musi byt prenasena v ramci systemu pomoci nejake fyzikalni interakce. Ten priklad prave ukazuje, ze pokud by takova informace byla prenasena mimo system a jeste nekonecne rychle povede to k zasadnim paradoxum. Napriklad nekteri pozorovatele by mohli videt, ze se nejake teleso ohriva od studenejsiho telesa, coz by rozlozilo termodynamiku. Jinak souhalsim s tim ze tento priklad nevylucuje moznost ze by mohla probihat nejaka jina interakce rychleji nez rychlosti svetla, ale porad nejak omezenou, to by melo ale jine fatalni dusledky. Protoze vsechny zname formy mereni probihaji skrze fyzikalni interakce ktere sprostredkovavaji castice rychlosti svetla, mohli bychom se vlastne divat do budoucnosti techto systemu o cas, ktery by tato interakce potrebovala k dostizeni teto rychlejsi informace. Kdyz si cely tento proces predstavime jako nekonecnou serii udalosti, tak by to vedlo k tomu ze by cely svet byl deterministicky, coz nevim co by z hlediska fyziky znamenalo, ale urcite by to melo nejake zasadni dopady.


wintermute. - 11/8/2010 - 16:30

To ohara.

Takze dam obsiahlejsiu odpoved. Porusenie kauzality by bolo len vtedy, ked by dosledok predchadzal pricinu. Ak pripustime, ze by slo predat informaciu rychlejsie ako svetlo nesposobilo by to ziaden problem s kauzalitou. To v com sa mylite je to, ze vy za porusenie kauzality beriete dojem pozorovatela. To, ze pozorovatel ma dojem, ze dosledok pozoroval skor ako pricinu nieje porusenie kauzality.

Porusenim kauzality by blo keby majacik blikol naozaj skor ako by na to dostal na to signal. Musite brat lokalny cas systemu pricina-dosledku, nie lokalny cas ineho pozorovatela. To ze tato informacia pride rychlejsie ako svetlo nemeni nic na kauzalite. Kauzalita by bola porusena keby doslo k dosledku skor ako k pricine ale z pohladu systemu caso-priestoroveho systemu pricina-dosledok. Teda ak z pohladu systemu pricina-dosledok budete vediet urcit, ze dosledok bol skor ako pricina, vtedy dojde k poruseniu kauzality.

Pozorovanie dosledku skor ako priciny je vdaka gravitacnemu zakriveniu priestoru mozne uz dnes pri takzvanych gravitacnych sosovkach. A to tak, ze informacia o pricine pojde vdaka zakriveniu dlhsou cestou ako informacia o dosledku a tiez to nieje porusenie kauzality.

Zda sa ale, ze prenos informacie rychlostou vyssou ako je rychlost svetla ma pri terajsich modeloch priestoru a casu, devastujuce ucinky na priestor (na priestor v okoli nosica informacie). Moznosti su dve, bud je chyba v teorii alebo pri niektorych pozorovaniach je chyba v interpretacii.


ohara - 11/8/2010 - 16:36

Zadny lokalni cas systemu prece neni, kazdy pozorovatel ma svuj cas. Jediny zpusob ja synchronizovat hodiny je prave skrze fyz. interakce a ty se siri rychlosti svetla, prave ze moznost predat rychlost nekonecnou rychlosti, by znovu globalni cas zavedla, ale to prave neni mozne.


wintermute. - 11/8/2010 - 17:08

quote:
Zadny lokalni cas systemu prece neni, kazdy pozorovatel ma svuj cas. Jediny zpusob ja synchronizovat hodiny je prave skrze fyz. interakce a ty se siri rychlosti svetla, prave ze moznost predat rychlost nekonecnou rychlosti, by znovu globalni cas zavedla, ale to prave neni mozne.


Ano kazdy pozorovatel ma svoj cas. Ale kauzalitu mozete posudzoval len z pohladu pozorovatela s totoznym casom a priestorom ako ma pricina. To znamena ze by musel byt sucastou tej priciny ak to vezmeme doslovne.

Globalny cas by zaviedla len vtedy ak by bola tato informacia sirena globalne naraz. Ak by bola sierena rychlejsie ako svetlo ale nie okamzite tak by globalny cas nezaviedla.

To, ze je nieco nemozne by som az tak moc netvrdil, vzlast nie v Scifi kutiku. Otazka neznela ci je mozne alebo nieje mozne zaviest globalny cas. Otazka znela, ze ak by bolo mozne prenasat informaciu rychlejsie ako svetlo (co uz tento predpoklad nieje konzistetny s terajsimi teoriami) ci by to to porusilo kauzalitu. Ze by to malo aj ine dosledky (na cas a priestor to je uz ina vec). Ja tvrdim, ze by to kauzalitu neporusilo, lebo dosledok by nepredchadzal pricinu. A zaroven, ze keby to bolo mozne tak podla dnesnych teorii by to malo devastujuci ucinok na priestor ako taky. Ale vzhladom na to, ze sa taketo javy vyskytuju, respektive my ich tak interpretujume, tak bud bude chyba v teoriach (co vidim ako pravdepodobnejsie, ale to je len moj dojem, mozno len prianie) alebo je problem v interpretacii pozorovani.

Pre doplnenie, to ze dojde k zmene kvantoveho stavu kvantovo previazanych castic naraz, bez ohladu na vzialenost vieme len z toho, ze to tak predpoveda teoria. Fyzicky to este nikto nepozoroval. Ak by to pozoroval. Tak tu mame ten globalny cas co ste spomynali a bud by nas vesmir v tom okamihu skolaboval do singularity (v takom pripade nechcem aby to niekto spozoroval este aspon par desatroci ) alebo nieco nesedi na vseobecnej teorii relativity.


Adolf - 11/9/2010 - 19:22

Největší sympaťáci ze Star Treku mají operu:
http://www.space.com/entertainment/star-trek-klingon-opera-100910.html


M: - 11/9/2010 - 22:05

A v Klingoncine!!


J2930_ - 21/10/2010 - 13:52

Monolit z Vesmirna odysea 2001 jako model

http://www.thinkgeek.com/stuff/41/monolith-action-figure.shtml


Vektor - 22/11/2010 - 12:58

Sci-fi 2010

Kniha obsahuje 25 sci-fi poviedok 17 českých a slovenských autorov.

Upútavka: Aká je súčasná česká a slovenská sci-fi? Ktoré témy si najčastejšie berie na mušku? Je odlišná od toho, čo nám denne ponúka jej svetová produkcia zhmotnená vo filmoch, TV seriáloch či prekladoch cudzojazyčných kníh? Odpoveďou je zbierka, ktorú práve držíte v rukách. Nájdete v nej 25 sci-fi poviedok 17 českých a slovenských autorov. Prináša kokteil namiešaný z tradičných ingrediencií sci-fi žánru od cestovania v čase, budúcnosti informačných technológií, vízií postapokalyptického sveta a kozmických letov až po tradičnú asimovovskú detektívku. Poviedky Pád a Uprostřed prázdnoty vás uvedú do času, keď sú kozmické lety k iným hviezdam rutinnou záležitosťou. Surovo chmúrnu víziu postapokalyptického sveta prinášajú poviedky Na cestách, Lidojedi či Hranice lidskosti. Náčrt sveta, kde sa zaslúžený odpočinok spája s únikom mimo reality, vynikajúco podáva poviedka Důchod. Dalo by sa pokračovať ďalej, svet poviedok v tejto knihe je pestrý, oplatí sa ho objavovať poviedku po poviedke. Každý priaznivec žánru vedeckej fantastiky si v nej nájde to svoje.

Dostupne na:
http://www.pectus.sk/index.php?page=shop.product_details&category_id=5&flypage=flypage.tpl&product_id=100&option=com_virtuemart&Itemid=88&lang=sk&vmcchk=1&Itemid=88

http://knihy.abz.cz/prodej/sci-fi-poviedka-2010


J2930_ - 29/11/2010 - 17:37

Olympijsky stadion na Mesici:

http://www.archdaily.com/92010/stadium-for-international-lunar-olympics-brian-harms-keith-bradley/


alamo - 26/3/2011 - 22:17

konečne príde nejaký "sci-fi" film podľa môjho vkusu, o revolúcii podľa môjho vkusu
Atlas Shrugged

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=695246
nijaké "priletia emzáci, a všetkých zožerú", ale "tý ktorím to myslí sa odsťahujú, a tých ktorím to nemyslí, nechajú slobodne hniť v ich kolapsoidnom socializme", myšlienka pre mňa mimoriadne sympatická, bohvie prečo ju mnohý pokladajú za "propagáciu fašizmu"?


admin - 9/1/2019 - 23:32

Nová Duna?

https://www.space.com/42938-dune-adaptation-dave-bautista-report.html


admin - 15/1/2019 - 23:43

Petyr Baelish jako ufolog.

https://www.space.com/42941-project-blue-book-ufos-history-channel.html


admin - 4/4/2019 - 10:53

quote:
Nová Duna?

https://www.space.com/42938-dune-adaptation-dave-bautista-report.html


Už se natáčí. Jsem zvědav, jak to dopadne...

https://www.space.com/new-dune-movie-adaptation-begins-filming.html


admin - 21/5/2019 - 23:57

The Mandalorian, franšíza Star Wars.

https://www.space.com/star-wars-the-mandalorian-what-we-know.html


admin - 23/5/2019 - 23:34

Picard
https://www.space.com/star-trek-picard-first-trailer.html


admin - 18/7/2019 - 01:20

Kara "Starbuck" v novém filmu.

https://www.space.com/another-life-netflix-space-tv-show-trailers.html


admin - 24/7/2019 - 19:46

RIP


alamo - 24/7/2019 - 22:17


RiMr - 24/7/2019 - 22:30

...přesně tuhle scénu jsem si vybavil...
...a stopaře...


admin - 11/1/2020 - 01:05

Blíží se Future Gate. Festival sci-fi filmů.

https://futuregate.cz/


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=465