Témata: X-Prize postupuje

Ľuboš - 10/8/2003 - 10:43

MEK příspěvek #4895



xChaos - 11/8/2003 - 20:08

MEK příspěvek #4900

Ano, sleduju to. Bohuzel asi vyhraje tenhle relativne nudny tym, udajne sponzorovany nekym z Microsoftu. Tedy, ne ze by spojeni WK+SS01 nebylo elegantni - k podobne dvojstupnovosti budou asi smerovat na dalsich nekolik desitek let veskere lety do kosmo.



Ale tenhle tym si klidne neco vyviji potaji, zatimco ostatni, jako treba Armadillo nebo Starchaser jdou od zacatku s kuzi na trh a zverejnuji svoje dilci kroky.



Kdyz jsme u toho, Armadillo Aerospace na http://www.armadilloaerospace.com zverejnuji nove zpravy pravidelne kazde pondeli (mozna uz behem nedele). Jsou u toho fotky ve vysokem rozliseni a je tam i hodne detailni technicky popis toho co delaji, takze pokud umite dobre anglicky, bude moci jejich vehikl zrekonstruovat skoro krok po kroku - daleko levneji, protoze oni neustale zabihaji pri testovani do nejakych slepych ulicek.



Citat dne: "pokud se bojite, ze by se vas vehikl mohl nejak poskodit pri manipulaci v dilne, tak pravdepodobne nevydrzi pristani" (Armadillo pristavaji na padaku za pomoci deformacniho cumaku - po pravde receno, velmi ojedinele techicke reseni... ;-)



Jinak navrat kabiny schozene z letadla na padaku nedavno vyzkousel i tym Starchaser - http://www.starchaser.co.uk - takze se da rict, ze jsou porad vsichni stejne daleko. Ovsem Burt Rutan (Scaled) i Steve Benett uz oba odpalili i svoje raketove motoru - Benett ovsem zatim jen na 20 sekund. Armadillo bohuzel motory plne velikosti postavene nemaji. Ale zato si ted v aukci koupili pouzity rusky skafandr



Nemusim tady asi rikat, ze na Armadillo Aerospace se me libi prave ten uzasny amatersky pristup, jak je to svarovane doslova na kolene. Takhle se to ma delat ;-)



Aleš Holub - 12/8/2003 - 12:58

MEK příspěvek #4906

Ve Scaled Composites postupují kupředu docela dobře. Zatím je to ale stále spíš na úrovni "letecké", než "kosmické". Až poletí se zapnutým raketovým motorem, do výšky přes 50 km a rychlostí přes Mach 3, tak pak to teprve bude ta X-Prize "kosmonautika".

Jsem zvědav, jak rychle to půjde dál a jak se bude chovat SpaceShipOne při vysokých rychlostech a při návratu do atmosféry. Pokud bude fungovat tato na pohled docela křehká konstrukce s poměrně velkými, štíhlými a ještě částečně přestavitelnými křídly, tak to bude docela krok kupředu (zatím se rychle a vysoko létá převážně na pevných kovových [titanových] konstrukcích [X-15, SR-71, ...]).

Scaled Composites si tak na X-Prize mohou vysloužit ostruhy pro další (třeba i lukrativní) speciální zakázky (i když už jich v minulosti dokázali uskutečnit dost).


Radek Valkovič - 12/8/2003 - 14:09

MEK příspěvek #4908

Ze všech účastníků má Rutan největší zkušenosti s aplikací "nekonvenčních" technologií a postupů, navíc všechny jeho konstrukce vždycky dobře létaly, takže ho osobně tipuju na vítěze soutěže.


igi - 19/8/2003 - 16:56

MEK příspěvek #4946

Skoda, ze este neurcili cenu letenky. Neviem, kolko si mam nasetrit...


xChaos - 19/8/2003 - 20:37

MEK příspěvek #4948

Tohle me fakt dostalo:



http://media.armadilloaerospace.com/2003_08_16/waterTest.jpg



(Mamiii, tatiii, ja si chci taky postavit vlastni raketu !! :-)



Scaled jsou proste profesionalove z trochu jineho oboru, kteri se rozhodli predvest, ze na to taky maji. Ja to chapu - ja se pohybuji okolo pocitacu, u nas

softwarovi lidi, sitari a hardwarari neustale tak trochu predvadeji a vytahuji, a proc by si letadlo firma nedokazala, ze dokaze udelat i raketoplan. Ostatne statni kosmicke dopravni prostredky v USA taky vetsinou vyrabeji letecke firmy...



Ale John Carmack z Armadillo je clovek od pocitacu, a jeho postup je daleko vic programatorsky, nez inzenyrsky. Ja ho plne chapu - programatori proste nepouzivaji rysovaci prkna. My postupujeme vpred debugovanim - metodou pokus-omyl. Ja ted treba debuguju Wi-Fi spoj, ktery skrze strechu neproleze vic jak par stovek kb, no tak druhou stranu presvedcime, ze to holt musej dat z pudy na strechu. A tak je to v tyhle branzi se vsim... proste kdyz ma clovek neco, co bezpecne vyleti do 1000 m, muze si s tim hrat dal, menit parametry, materialy, zvysovat dolet...



Jinak na letenku bych nesetril. Ta turistika je jen takova zasterka. Pochopitelne pointa X-prize je postavit si neco takoveho na kolene taky ;-)



Aleš Holub - 21/8/2003 - 09:01

MEK příspěvek #4955

Pokud někdo chce na letenku šetřit, tak může zatím počítat s cenou cca 100000,- USD.

Space Adventures takovouto cenu už delší dobu inzerují na svých stránkách http://www.spaceadventures.com/suborbital/index.html .

Vzhledem k výsledkům dosavadní diskuze o X-Prize takovouto cenu považuji za realistickou, ale zpočátku bude spíš ještě vyšší (zvlášť pokud bude vehikl muset projít drahou certifikací pro komerční civilní provoz).


Radek Valkovič - 22/8/2003 - 09:53

MEK příspěvek #4960

to XChaos: Letadlo firma dokáže vyrobit kosmickou loď proto, že není zas tak velký rozdíl mezi nadzvukovým letadlem pro velké výšky a raketoplánem. Pokud bude X-prize vehikl schválen jako Experimental,vyhraje cenu, protože vynese posádku a náklad. Nevím jistě, jestli může člověk letět Experimentalem, když souhlasí s letem na vlastní nebezpečí. Na Slovensku létá L-29 Delfín (vojenské cvičné proudové letadlo) s platícím cestujícím, tak by to asi šlo i v USA. Problém je, že aby ten cestující podepsal let, musí si být jistý, a to znamená, že před tím vehikl musí absolvovat úplný testovací program: zkušební lety s postupným zvyšováním rychlosti a výšky a potom alespoň tři stoprocentní lety.


Josef Pinkas - 3/9/2003 - 04:00

MEK příspěvek #5062

Domnivam se rovnez, ze Rutan bude vitezem X-Prize. Jeho reseni je provedenim elegatni a technicky dokonale. Pro vzdusny start mluvi jasny priklad: Rakete Pegasus na TPH startujici z letadla staci jen tristupnove provedeni a presto se startovni hmotnosti 24.000 kg dopravi na LEO 460 kg, tedy pomer hmot 1:52 (jde o ciste TPH raketu s nizkym Isp). Nejlepsi varianta rakety Scout – Scout G rovnez s ciste TPH ma startovni hmotnost 20930 kg a dopravi na LEO 210 kg uzitecne hmoty, ackoliv je ctyrstupnova, tedy pomer hmot cca 1: 100. Je to rozdil temer 100% (uspora startovni hmoty 50%) oproti Pegasus a to neuvazuji stupnovitost. Je to realita, kterou nelze poprit, tedy zadny budouci projekt. I kdyby snad zvitezil nekdo jiny, neverim, ze to bude nejaky novy Redstone s kabinou Merkury a ze soukroma iniciativa se vrati 40 let zpet, tam kde zacala statni. Prave start z letounu muze udelat suborbitalni lety dostupne. U orbitalnich letu at uz financovanych soukrome nebo z verejnych prostredku a to jak pilotovanych tak nepilotovanych to bude stejne. Kdyz nahradi Rutan v budoucnu kabinu pilota jednostupnovou raketou na LOX/ LH2, staci mu hmota rakety cca 150 kg (ve vakuu muze mit libovolny tvar), aby vynesl z vyse 100 km ma LEO satelit o hmote 10 kg a vetsinu nosneho systemu bude mit navic navratnou.


Lubos - 8/9/2003 - 08:43

MEK příspěvek #5082



Neviete, čo je nové so sytémom Cosmopolis 21 ( stroj- maketa predstavený na Žukovského základni v Moskve 15.3.2002 ), podľa vtedajších informácií by mal letieť už v roku 2004, ale zatiaľ som nepočul a nečítal nič o skúškach ?







Aleš Holub - 8/9/2003 - 11:30

MEK příspěvek #5083 - reakce na příspěvek #5062

Pro doplnění informací o vzdušném startu dodávám toto (podle www.astronautix.com):

- Pegasus XL má ze startovní hmotnosti 24000 kg nosnost 443 kg na LEO (poměr cca 54:1)

- Taurus má ze startovní hmotnosti 73000 kg nosnost 1363 kg na LEO (poměr cca 53,5:1)



Taurus je vlastně Pegasus XL startující ze Země pomocí stupně na TPL. Přesto má poměr startovací a užitečné hmotnosti zhruba stejný, jako vzdušně startující Pegasus XL. Na tomto příkladu tedy zdaleka není vidět 50% úspora jednotkové startovní hmotnosti při vzdušném startu o které mluví pan Pinkas. Srovnání rakety Pegasus s nosičem ze začátku šedesátých let 20. století není korektní.



Závěry ať si z toho vyvodí každý sám.


Daniel Lazecký - 8/9/2003 - 19:32

MEK příspěvek #5085

Zajímalo by mne jestli tady někdo v Česku se také zabývá a to vážně Xprize-zda již někdo pracuje na vlastním návrhu ? A pokud možno zda je ochoten tady na MEKu ukázat své výsledku.tedy pokud to zatím nepovažuje za jakési tajemství? Stále se zde totiž hovoří o zahraničních projektech,ayle zatím jsem neslyšel o našem,resp. Českém projektu. Ostatně byli by jste zde jak tady mnozí píšete schopní dát hlavy dohromady a něco vytvořit ????

Daniel


Hawk - 9/9/2003 - 07:41

MEK příspěvek #5090

O Cosmopolis 21 píšou např. zde:

http://www.astronautix.com/craft/coslis21.htm


Hawk - 9/9/2003 - 07:44

MEK příspěvek #5091

Nebo tady:

http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99992049


Aleš Holub - 9/9/2003 - 08:29

MEK příspěvek #5092

Pro Dana (odpovědi na tvoje otázky lze vyčíst z předchozí diskuse na MEK):

- v tématu X-Prize v ČR a jeho předchůdcích se postupně objevilo několik návrhů pro X-Prize

- xChaos, já a travič jsme představili spíše nepříliš vážně míněné ideové návrhy (i s obrázky :-) a já zkusil i malý "ekonomický rozbor" (ovšem bez oponentury)

- rouškou tajemství (snad kvůli ochraně patentů) je zahalena práce Mariana Váni z elektronické firmy EMP-Centauri, který má i zaregistrovanou doménu www.xprize.cz (ten web je ale zatím stále bez konkrétního obsahu), slibuje podrobnou studii ještě letos

- relativně vážně o X-Prize v ČR mluví Cybermud a Archimedes se svou skupinou (zřejmě v Praze), kteří dříve (před MEK) diskutovali na http://www.mageo.cz/.chatroom/44572?s=0 (ale ani tady už není dlouho žádný pohyb)



Osobně se domnívám, že X-Prize vehikl není možno (v ČR) postavit "v garáži". Dokonce si myslím, že tu ani není žádný amatér, který by ho dokázal byť i jen na papíře realisticky navrhnout (nikdo nemá praktické zkušenosti).



Jedinou reálnou možnost vidím v návrhu, vývoji a stavbě vehiklu u "velkých" českých leteckých a zbrojařských firem. Ekonomické riziko této akce je ale velmi vysoké a zdá se, že nikdo nemá dostatečnou sílu a ochotu do toho rizika jít (jde o částky v desítkách milionů Kč). Amatéři přitom v takto koncipované akci nemají co dělat (snad jen ten prvotní impulz).



Poslední "reálnou nadějí" zůstává zřejmě Marian Váňa a jeho zcela speciální přístup. Uvidíme.


Radek - 9/9/2003 - 11:19

MEK příspěvek #5096

Většina ruských projektů představených v posledních letech má jednu zásadní vlastnost, pokud se projektu nechopí armáda (jako Glonassu), je odsouzen k zániku, protože nikdo jiný není schopen a ochoten ruský projekt realizovat a financovat. Jinak souhlasím s Alešem, v Česku není nikdo schopen reálně postavit X-prize, jediná firma, která by toho byla schopna je Aero Vodochody (zkušenosti s rychlými letadly, moderními systémy a přetlakovou kabinou), a ti teď mají spoustu jiných starostí, nehledě na nedostatek peněz. I při dostatku peněz je realizovatelnost projektu omezena znalostmi a zkušenostmi výrobní firmy, bez toho to nejde (viz příklad vrtulníku Unis NA-40 Bongo). Na speciální přístup bohužel nevěřím, realita je někde jinde.


travic - 9/9/2003 - 13:58

MEK příspěvek #5097

Ja uz hruby navrh mam, dokonce uz mam model 1:20, a zacnu s nim delat aerodynamicke bezmotorove zkousky,

pokud model bude stabilni pak je velmi realny predpoklad,

ze skutecny stroj bude stabilni - se zvetsujicimi se rozmery ,

se aerodynamicke vlastnosti zlepsuji. Kdyz to dopane ok,

pak udelam model v meritku 1:1 .



U modelu 1:1 pak zacnu makety agregátů - atrapy

nahrazovat skutečnými.



Ja bohuzel nestacim soucastne delat na stroji a soucastne to publikovat na webu. Proste nestiham.

Navic mam svoje domaci PeCky uspusobeny na zpracovavani

úloh ekonomiky a SQL databazi a

na zpracovavani videa a rendrovani v 3D je musim prestavet,

protoze smudlat neco gimpu nebo kontouru

ci QCadu je dost casove narocny,

lepsi je to odfotografovat, nebo sejmout kamerou .



Vasim skeptickym nazorum rozumim, ale neztotoznuji se.

Jednou jsem prohlasil, ze si postavim

amaterskou kosmickou lod a to take splnim.

Ale netusim, kdy se mi to povede.



Odborniky bych nepodcenoval, ale take neprecenoval. Mam nektere nove technologie, ktere raketovou techniku nekam posouvaji.



Podminkou experimentovani ovsem je, ze nikdo neprijde o zivot,

zdravi a majetek ci nebude

nijak zvyseno riziko obecneho ohrozeni.



V kazdem pripade, nez stroj pujde do vzduchu s lidskou posadkou,

necham stroj

prohlednout inspektory LAA ( letecka amaterska asociace www.laa.cz ) ,

pokud by tam neco bylo zavadneho , tak to oni proste nepusti do vzduchu .


Josef Pinkas - 9/9/2003 - 15:48

MEK příspěvek #5098 - reakce na příspěvek #5083

Srovnani ne presne stejnych veci je vzdy mirne nepresne . Kdyz srovname rakety Scout G, Pegasus a Taurus, maji vsechny priblizne stejny Isp. Podstatny rozdil je v celkovem konstrukcnim cisle. Nejhorsi ma Pegasus , ktery ma 6,6 . Scout G ma 7,7 ale Taurus ma 10,8. Kdyz jsem srovnaval Pagasus a Scout G, jeste jsem si sve srovnani zhorsoval. Kdyz budu srovnavat Taurus s Pegasus, toto srovnani je velmi nekorektni. Lze si dobre spocist, o kolik by prazdna hmotnost Taurus musela byt vetsi a uzitecne zatizeni mensi, kdyby Taurus mel konstrukcni cislo 6,6 namisto 10,8 a tedy srovnani bylo ekvivalentni.


Aleš Holub - 9/9/2003 - 15:53

MEK příspěvek #5099 - reakce na příspěvek #5098

Jenže to je možná jeden z průvodních jevů klasického vzdušného startu. Aby nosič mohl dobře využít vodorovnou rychlost letadla, je možná vhodné, aby byl okřídlený (alespoň první stupeň) a to pak snižuje konstrukční číslo nosiče.

Taurus JE Pagasus s doplněným startovacím stupněm. Je to ale Pegasus bez křídel.


igi - 9/9/2003 - 20:01

MEK příspěvek #5102

No to soma fakt zvedavy(a nemyslim to ironicky). Ale suhlasim s tym, ze do kozmonautiky by mali zacat fusovat amateri (hovori sa, ze nadseny amater zmakne viac ako profesional, ktoremu to je jedno), lebo korporacie, ktore to robia uz 40 rokov tym istym sposobom, asi tazko prinesu ten zlom, ktory kozmonautika potrebuje. Konieckoncov, aj Apple Computers zacinali v garazi, v dobe, ked pocitac zaberal celu miestnost a bol len pre vyvolenych. Nemali skusenosti, nemali peniaze, ale mali napad. A vedeli, ze to musi fungovat.


Josef Pinkas - 11/9/2003 - 07:16

MEK příspěvek #5115 - reakce na příspěvek #5099

Problem nebude v kridelkach u Pegasus nebo ve vzdusnem startu. U raket na TPH je cela nadrz spalovaci komora, tedy tlakova nadoba. U tlakove nadoby napeti ve stenach a tedy potrebna sila steny roste linearne s prumerem, ale mnozstvi tlakove substanece (zde TPH) se ctvercem prumeru (pocitano na jednotku delky nadrze). Neboli TPH rakety o velkem prumeru maji vzdy podstatne lepsi konstrukcni cislo nez male TPH rakety. Taurus ma prvy stupen o velmi velkem prumeru, a celkove hmotnosti temer 3x vetsi, nez ostatni 3 stupne dohromady a konstrukcni cislo prveho stupne je 12,6 , coz rozhodujicim zpusobem ovlivnuje celou raketu. Specialne u TPH raket nelze srovnavat male rakety s velkymi a kdyz srovnani vychazi stejne, svedci to o necem jinem.


Aleš Holub - 11/9/2003 - 09:33

MEK příspěvek #5117 - reakce na příspěvek #5115

Souhlasím s výše uvedenými připomínkami a upřesňuji, že mi je jasné, že vzdušný start MUSÍ nosné raketě umožnit dosáhnout vyšší jednotkovou nosnost než stejné raketě startující ze Země (už jen proto, že letadlo musí být považováno za dodatečný startovací stupeň rakety).



Chtěl jsem však na výše uvedeném příkladu (Taurus/Pegasus) ukázat, že v praxi to není tak jednoduché (černobílé). Pegasus je jediný reálně provozovaný nosič se vzdušným startem a firma OSC se jistě snažila celý systém optimalizovat jak z hlediska nosnosti, tak i ceny. Přesto se této firmě nepodařilo dosáhnout ani lepší jednotkové nosnosti (zůstala stejná), ani nižší jednotkové ceny (je naopak vyšší), ve srovnání se svou vlastní raketou principiálně stejné konstrukce (technologie), ale optimalizovanou pro start ze Země. Podle informací na www.astronautix.com stojí Taurus 20 mil. USD při nosnosti 1363 kg na LEO (tj. cena cca 15000 USD/kg), zatímco Pegasus XL stojí 12 mil. USD při nosnosti 443 kg na LEO (tj. cca 27000 USD/kg).



Prosím proto, abychom zatím nedělali přehnaně optimistické závěry o všeobecné výhodnosti vzdušného startu, vyvozené z pouze "papírového" projektu MAKS, když reálný příklad Taurus/Pegasus od firmy OSC tyto závěry nepodporuje. To je vše, co jsem chtěl říci.


Aleš Holub - 11/9/2003 - 09:45

MEK příspěvek #5118

Aby bylo jasno, tak přestože jsem dost velký skeptik, tak přesto vítám a podporuji jakékoliv aktivity v oblasti amatérské kosmonautiky. Také souhlasím s tím, že "amatérské" přístupy k problémům (např. maximální zjednodušení, použití levných součástek, nízká cena práce, ...) mohou přinést zajímavé výsledky.



X-Prize se mi zdá jako dost velké sousto (raději bych např. s travičem spolupracoval na stavbě minimální nosné rakety), ale je fakt, že velké cíle mohou být někdy vhodnější, než ty malé. Držím travičovi všechny palce.


Josef Pinkas - 11/9/2003 - 16:20

MEK příspěvek #5121 - reakce na příspěvek #5117

U tak male rakety na TPH jako je Pegasus a navic plne nenavratne skutecne tezko muze vzdusny start byt ekonomicky vyhodnejsi nez start ze zeme. Souhlasim s Panem Holubem nedelat predcasne zavery o vzdusnych startech (ani kladne ani zaporne) a pockat si na dalsi vyvoj.


Josef Pinkas - 12/9/2003 - 07:16

MEK příspěvek #5123

Jsem uprimnym fandou vsech amaterskych snah uplatneni v X-Prize. Snad je to proto, ze my starsi jsme take pred 40 lety snili o moznosti zapojeni do nove, uchvatne techniky a soucasnou snahu odvaznych lidi vidim jako vyplneni nasich snu.

Presto se spise priklanim k opatrnemu pesimismu p. Vitka a p. Holuba. Ze sve vlastni praxe vim, ze vsechny slozite prototypy vyzaduji dlouhe a nakladne etapy “oziveni” ve ktere konstrukteri a dilny intensivne pracuji na upravach stroje vyrobeneho podle vykresu. To vse delaji vysoce kvalifikovani delnici a konstukteri s casto 10 i 20 letou praxi, v dobre vybavenych dilnach. Obavam se, ze u stroje pro X-Prize se vsechny “mouchy” nepodari vychytat na zemi. Ve vzduchu to bude horsi. Proto take vidim nejvetsi sanci u zkusenych leteckych firem uz proto, ze nejspise zvitezi koncepce kterou vyviji Rutan nebo podobny Miasicevuv Cosmopolis 21. Verim, ze v X-Prize nepujde o ojedinely vykon ale o stroj schopny dalsich experimentalnich, pripadne i turistickych letu, proto by mely byt hlavni jeho casti navratne.

Presto drzim vsechny palce travicovi i jinym odvaznym a preji jim, aby vychytali vsechny mouchy svych stroju jeste na zemi.



Lubos - 12/9/2003 - 12:57

MEK příspěvek #5124

Prvym krokom by malo byť pri týchto letoch dosiahnutie 100 az 120 km a zároveň by vývojári získali skúsenosti z chovania stroja pri štartoch z lietadla a pristatia.

Celý biznis pobeží a stovky už dnes prihlásených so zaplatenou zálohou a nových pasažierov sa odvezú, a medzitým vývojový tím pripraví pokročilejší stroj dimenzovaný na jeden oblet Zeme ( bez možnosti výstupu, bez hygienického zariadenia, bez palivových článkov alebo slnečných článkov, atď ).



Čo si žiada tento ďalší krok ? Aký je rozdiel medzi pobytom 12 minút a 90 minút vo vesmíre ?



- zvládnuť vstup do atmosféry vyššou rýchlosťou

- zabudovať do stroja zariadenie na zabezpečenie životných funkcií pasažierov (bude sa líšiť priveľmi od toho, čo je tam teraz ? )

- vyvinúť, kúpiť silnejší nosič



Napadá Vás ešte niečo podstatné ?



travic - 12/9/2003 - 14:47

MEK příspěvek #5125

děkuji přátelé za podporu. Omlouvám se,

ale k vašim příspěvkum se vyjádřím až

příští týden. Bohužel mám svoji drahou polovičku

v nemocnici.


Archimedes - 12/9/2003 - 21:26

MEK příspěvek #5126 - reakce na příspěvek #5124

Eozdil mezi orbitalnim a suborbitalnim letem je skutecne veliky. U pilotovaneho letu je hlavni neztratit posadku. Cili hlavni problemy jsou spolehlivost nosne rakety a zejmena zajisteni bezpecneho navratu.



Co se nosne rakety tyka, dosazeni orbitalni rychlosti si oproti suborbitalnimu skoku zada vylepseni prevazne kvantitativni (vice paliva, silnejsi motory, snad jediny zcela novy problem muze byt stupnovitost).



Ale u navratu je rozdil obrovsky! Pro suborbitalni skok staci dosahnout rychlosti cca 1.5km/s a navrat do atmosfery muze zacinat z temer nulove (!) rychlosti volnym padem. Lodi se staci vyporadat s tepelnym ohrevem maximalne v radu stovek stupnu Celsia - staci si vzpomenout na X-15 (vesele letala do suborbitalnich vysek srovnatelnymi rychlostmi a specialni tepelna ochrana prakticky nebyla potreba).



Ovsem z orbitu je nutne lod zbrzdit z rychlosti 8km/s a to s sebou nese tepelny ohrev, ktery je pri klasickem pristupu (balisticky ci castecne klouzavy navrat) bez specialnich materialu nezvladnutelny. A i pri veskere teoreticke i prakticke peci je to jeden z kritickych systemu (viz Columbia).



Zajimave vypadal pred nekolika lety projekt navratu druzic v jakemsi nafukovacim kuzelu, ktery diky sve velike plose mel zajistit brzdeni dostatecne pozvolne, aby byl tepelny ohrev unosny. Myslim, ze byl i jednou zkousen, nepamatuji si bohuzel s jakym vysledkem. Nevim ale o tom, ze by se jej nekdo chystal pouzivat (z cehoz dedukuji, ze tento system asi nepresvedcil).



Monopol na pilotovane orbitalni lety podle me v rukach velkych kosmickych agentur jeste nejaky patek zustane.


Lubos - 16/9/2003 - 09:56

MEK příspěvek #5135

4. septembra bol v Mojave, California vyskúšaný hybridný raketový motor, jeden z dvoch možných, ktoré by mali poháňať SpaceShipOne.

Výrobcom je floridská Environmental Aeroscience Corporation (eAc). Ich konkurentom pre tento pohon a projekt je SpaceDev z Poway, California.



Hybridný motor má charakteristiky motorov na pevné aj tekuté palivo. Detaily parametrov a pohonov budú zverejnené až keď Scaled Composites vyberie jeden z nich ako pohon pre SpaceShipOne. Všeobecné informácie sú na SPACE.com.









xChaos - 19/9/2003 - 01:38

MEK příspěvek #5142

Dlouho jsem se neozval... travicovi aktivity me hodne zajimaji.



Premyslel jsem o svych drivejsich navrzich i o ostatnich variantach, a cim dal zretelnejsi se mi jevi tento rozpor:



1) kabina musi byt oddelitelna od nosice kvuli bezpecnosti posadky - v pripade zhasnuti motoru nebo exploze paliva musi existovat scenar bezpecneho navratu posadky. Samostatny pohon kabiny pouzitelny po odhozeni prvniho stupne pritom umozni i zmenseni tohoto prvniho stupne na minimum.



2) nerizene pristani prvniho stupne na padaku vyzaduje vyklizeni obrovskeho dopadoveho prostoru, navic je tezke zajistit pri takovem pristani opakovane pouziti prvniho stupne (ktere je podminkou vyhry X-prize).



Tyto dva pozadavky jsou protichudne a v podstate neresitelne. Koncepce Armadillo Aerospace me zacina pripadat silena, protoze predcasny navrat jejich nadrze s nespotrebovanym palivem na padaku by znamenal pro posadku jistou smrt. A tak je to se vsemi podobnymi koncepcemi: pokud mame na palube palivo, nepripada v uvahu nouzove pristani - tudiz posadka musi mit moznost pred palivem uteci a zachranit si holy zivot.



Z duvodu omezeni byrokracie i zajisteni minimalni bezpecnosti ted vidim realne jedinou alternativu, a sice uz drive navrhovany start z plavidla v mezinarodnich vodach. Minimalni podminkou pro experimenty X-prize s raketovym urychlovacim stupne je flotila dvou plavidel (mensi nakladni lodi a jachty schopne nalodit celou jeji posadku po dobu startu), vybavena palubnim vrtulnikem pro "vylov" posadky. Lod musi byt vybavena nakladnim jerabem pro vylov kabiny i nosice z morske hladiny.



Kdyz se nad tim zamyslite, tak je to jedine schudne reseni. X-prize tymum zacina byt jasne, ze povoleni pro svoje starty hned tak nekde nedostanou - na problemy narazi tymy Starchaser i Armadillo, Scaled se zatim nevyjadruji. Pronajem kosmodromu rozhodne nebude zadarmo. Zvladnout mekke pristani na pevne zemi je narocny ukol i pro profesionalni kosmicke dopravni prostredky.



Pri startu v mezinarodnich vodach odpadaji problemy s povolenim ke startu, s bezpecnosti obyvatelstva, s mekkym dosednutim nosice, s dopravou rakety na kosmodrom... riskuje pouze posadka, ale neohrozuje nikoho dalsiho. Pritom vytlak lodi ze ktere bude pouze nekolikatunova raketa starovat nemusi byt nijak zavratny - urcite by slo s minimalnimi naklady adaptovat nejakou vyrazenou nakladni lod.



Podobnou cestou slo i sdruzeni Sea Launch, ktere poskytuje v soucasne dobe jedny z neperspektivnejsich komercnich startovnich sluzeb...



Radek Pirochta - 19/9/2003 - 10:08

MEK příspěvek #5143

V souvislosti s havárií TU-160 je vhodné poznamenat, že tento Bombardér je také navržen do soukromého kosmickém programu, program Burlak-Diana, základní info např. zde:

http://www.astronautix.com/lvs/burlak.htm



Tato věta myslím mluví za vše: 1992 During the Year - Burlak air-launched satellite launcher was proposed The design was studied by Germany in 1992-1994. Development estimated to cost only DM 50 million, but not proceeded with.



Osobně si myslím, že X-Price je US záležitost která vůbec nebere do úvahy projekty předešlé a vymýšlí se něco už dávno vymyšleného, aby US tým zase slavně zvítězil.


Jiří Hošek - 20/9/2003 - 13:26

MEK příspěvek #5145

V minulosti přece žádná soukromá společnost podmínky pro udělení Ceny X nesplnila.

Nerozumím tvrzení, že nadace Ceny X zvýhodňuje americké společnosti.


travic - 22/9/2003 - 10:32

MEK příspěvek #5147

já už mám připraveno stručnou prezentaci návrhu, ale kprezenter mi slide

prevedl obrazky do png formatu ve velikosti 200k na 1 slide, takze budu muset tu narocnost obr. trochu zkrotit.



Asi úplně pozastavím vývoj technologií TPH motorů a vrhnu se na

zdokonalení KPH motorů. Důvod je ekonomický, a to cena za 1 kg paliva.



Já chci, postupem doby, jít až nahoru a to se se strojem pod 20tun

nedostanu .



to Holub : já si vašeho návrhu na spolupráci nesmírně cením, ale stroj bez

posádky bych měl obavy postavit. Je to z toho důvodu, že by nás mohli začít paranoidní policajti neprávem podezírat, že to chceme využít jako bojovou raketu. Když se toho chopí nějaký ctižádostivý blbec, a bude si chtít na tom udělat kariéru, tak máme vymalováno.

Ba ne .. pokud budu dělat nějaký stroj, tak s lidskou posádkou.



I když souhlasím, že minimální stroj by byl snadněji dosažitelný.



to Chaos:

ad bod 1) plně s vámi souhlasím, oddělitelná kabina je i v podmínkách

mého návrhu. Americký raketoplán tuto možnost nemá, a proto při jakékoliv

nehodě při startu je posádka mrtvá.



Radek Pirochta - 22/9/2003 - 11:18

MEK příspěvek #5148 - reakce na příspěvek #5145

Ano, ale z jakého důvodu? Domnívám se, že pouze z hlediska ceny nosiče. Např. TU-160 je dosti drahá záležitost... Ale dá se používat i na něco jiného. A že X-price je šitá na míru pro USA? Kde jinde si můžete např. na šrotišti (i když nestandardním) postavit raketu a vystřelit ji... (poběží /běželo? na Discovery), ale za 10 hodin...

Ale i na skutečných šrotištích si můžete koupit raketové motory. Ukažte mi nějaké v EU.


travic - 23/9/2003 - 10:59

MEK příspěvek #5157

jak jsem slíbil,připravil jsem stručnou svoji

představu stroje :

(ty png obrázky jsem omezil jen na 100k a to ještě díky

ztrátě kvality )



http://www.mujweb.cz/www/solidbooster/prezentace/



fotky přihodím později jen co je vylovím z foťáku .



Hawk - 23/9/2003 - 11:28

MEK příspěvek #5158

travic: Ještě bych tam doplnil z důvodů sponzoringu odhad nákládů, alespoň na vývoj prototypu.

For all: Nezdá se vám cena X-Prize -10 000 000$ směšně malá?


travic - 23/9/2003 - 12:00

MEK příspěvek #5159

no já mohu odhadnout pouze výrobní náklady, 1kg hliníkových slitin,

nerez oceli stojí průměrně 100 Kč za 1kg , při prázdné hmotnosti

450kg stroje je to cca 50 000,- Kč ( cena bez elektroniky).

K tomu je nutné připočíst zhruba stejnou částku na materiál

zkapalňovačů a rektifikátoru.



Aleš Holub - 23/9/2003 - 13:17

MEK příspěvek #5160

Travic: Prezentace je pěkná, ale jsou to jen slova bez zdůvodnění. Číselně to vychází, ale technologicky? Jak je dosaženo konstrukčního čísla přes 40? Jak je dosaženo suché hmotnosti jen 450 kg? Jak těleso s rozpětím přes 8 m, s pěti osobami na palubě a se suchou hmotností jen 450 kg vydrží průlet atmosférou při návratu z oběžné dráhy? Z jakých je to materiálů? Nějak si to neumím představit.



Hawk: Cena X-Prize ve výši 10 mil. USD není malá, protože jejím smyslem není vyvinout něco drahého (což samozřejmě lze), ale je třeba vyvinout něco funkčního a přesto levného. Proto ta cena NESMÍ být vyšší.



Radek Pirochta: Státní organizace mají funkční zařízení, ale ta jsou příliš drahá. Mnoho projektů vypadá na papíře moc hezky, ale buď jsou také moc drahé, nebo technicky nerealizovatelné. Proto X-Prize volá po něčem, co bude reálně funkční (nejen v projektu) a přitom to nebude financováno státem (aby to pokud možno nebylo drahé). To ještě nikdo nikdy nedokázal a proto má X-Prize dobrý smysl (podle mne).


travic - 23/9/2003 - 14:53

MEK příspěvek #5166

to Holub:

no ja jsem to taky psal, ze tam ještě chybí ty fotky,

chviličku strpení, prosím.

já s kph motory nemám praktické zkušenosti,

ale mám dotaz : konstrukční číslo 40 se vám zdá moc,

když jsem toho skoro dosáhl u motoru s TPH ?





travic - 23/9/2003 - 15:23

MEK příspěvek #5167

pane Holub, si podrobneji ctu vas prispevek, bych si dovolil,

s vami trochu nesouhlasit, mam pocit, ze obecnym

cilem vsech prezentaci, je sdeleni suchych faktu, bez jakehokoliv

zduvodnovani. Hmmm a kdyz se kouknete na stranky soutezicich xprice

tak svoje karty take prilis neodkryvaji. A ja navic jeste

zatim ani nesoutezim.

Obavy o bezpecnost posadky s vami sdilim,bezpecnost je

priorita navrhu stroje.Navic predpokladam, ze stroj z bezpecnostniho

hlediska bude auditovan, ostatne jako vsechny letaci aparaty.

Myslim si, ze to bude skvely stroj, vzdyt jen na startovaci agregat,

pokud budou prazdne nadrze,

by se mel dostat do vysky pres 80km . A pro podminky xprice bych

skoro ani zadny rm motor nemusel vyvijet.


Aleš Holub - 23/9/2003 - 15:59

MEK příspěvek #5168

Nežádám o odkrytí všech karet, ale prostě mě to zajímá. Mám jisté obavy o technologickou realizovatelnost konstrukce. Fotky mi ani moc nechybějí, umím si to představit i bez nich, ale ty hmotnostní poměry mi nevycházejí.



Čisté raketové stupně (bez užitečného zatížení) dnes mají konstrukční číslo max. 15 (při mnohem větších celkových hmotnostech). S užitečným zatížením a navíc ještě s návratovým tělesem to pak bývá hodně pod 10. Nejde také jen o konstrukční číslo, ale současně i o Isp pohonu. Dovedu si představit PET lahev naplněnou rtutí (nebo jinou těžkou kapalinou), což dává "konstrukční číslo" řádově ve stovkách, ale reálné delta-v z toho dostanu jen malé, protože nemám vhodný (lehký) motor s dostatečným Isp. Nebo mám?



Myslím také, že dnešní malá návratová pouzdra pro přistání nákladu několika kg mají vlastní hmotnost spíše ve stovkách kg. Také přistávací modul Sojuzu (pro 3 osoby) má vlastní hmotnost přes tunu. Poměr 500 kg užitečný "náklad" a 450 kg suchá hmotnost prostě nebývá obvyklý. Nejde mi o bezpečnost, ale o technologii. Z čistého uhlíkového laminátu, hliníku a balzy to návratové těleso asi být nemůže. Nebo může?



Ten "startovací agregát" bych také rád viděl v chodu (nejen na papíře, ten opravdu snese všechno).



Pokud uvidím reálnou možnost konstrukce naznačené v prezentaci, stanu se jejím nadšeným sponzorem. Zatím mi však nezbývá nic jiného, než pochybovat a žádat o detaily :-)


travic - 23/9/2003 - 16:45

MEK příspěvek #5169

vazim si vaseho kjritickeho nazoru ale

ty udaje jsem ziskal vypoctem, vynasobenim

geometrickych rozmeru a hustoty materialu, a jeste jsem pridal

rezervu.

To ze to nekoresponduje se Sojuzem, je celkem v poradku,

tyto telesa jsou konstruovany pro dlouhodoby pobyt ve vesmiru,

a maji zvetseny tloustky sten pro odolnost proti

mikrometeoritum. Pro nase ucely postaci tloustky sten, jako jsou

u Apola.

Vaseho navrhu ev. financniho prispevku si nesmirne cením, ale

v teto etape , kdy si vsechno prakticky "osahavam" by me mela

stacit vlastni kapsa, nakonec vidite ze castka 100.000,-

na uvod projektu neni nijak zavratna, a asi bude mensi.



Spise se zabyvam myslenkou demokratickych principu v

eventuelni a zatím virtualniho tymu. Podle struktury prispevku

bych delil ev. ucastniky, zajemce do 3 kategorii

a) Nadsence, kteri vzplanou ale brzy jejich zájem opadne

b) Tahouny, kteri maji prvni vzplanuti za sebou, ale v aktivite

setrvavaji.

c) Oportunisty, ti kteri vyckavaji, jak ktery projekt dopadne

a v pripade, ze by nektery mohl dopadnout uspesne,

tak se v zaverecne fazi projektu pridaji.



ev. virtualni tym se asi bude opirat o skupinu b) , že ?

jaký je váš názor ?



Archimedes - 23/9/2003 - 17:57

MEK příspěvek #5170

Travicuv navrh je sice krasny, ale podle me naprosto nerealny.



Neverim tomu, ze by stroj se slusnymi rozmery a tim i aerodynamickym odporem s nadrzemi na temer 40000 litru paliva a motory o tahu pres 200kN (samy by vazily par set kg) mohl pri suche hmotnosti pod pul tuny (ocel&hlinik&kompozity) mohl prezit

a) s plnymi nadrzemi start rychlosti 0.7M

b) navrat do atmosfery orbitalni rychlosti.

(Uprimne receno, nevsadil bych si asi ani na to, ze by se nerozlomil uz pri cerpani paliva na rampe.)



Lide zlati, uvedomme si, ze pri navratu z obezne drahy (i pri velmi mirnem poloklouzavem navratu jde o zmenu rychlosti v radu par kilometru za sekundu behem nekolika minut) se tepelny vykon na celni plochu se pocita v megawattech na metr ctverecni!!! Kineticka energie lodi se proste nemuze jen tak nekam vyparit. Pokud bychom uz pripustili stroj s velkym pomerem plocha/hmotnost (neco podobneho se pry zkouselo v podobe jakeho nafukovaciho "trychtyre", ktery se otevrel pri navratu), problemy s ohrevem by sice byly mensi, ale zase by neumerne stoupalo zrychleni a namahani konstrukce (ktera pritom ma byt ultralehka), o posadce nemluve.



Obavam se, ze tudy cesta nevede.


Dan Lazecký - 23/9/2003 - 18:40

MEK příspěvek #5171

Při čtení těchto řádků se nemůžu zbavit dojmu,že se zde hovoři otevřeně a taky fundovaně. Nevím zda ,ale věřit výpočtů a prognozám vyřčených. Vím,že každý autor má tendenci se upírat svým směrem a řídit se svými výpočty,ale stačí to ??? Myslím si že X je týmový úkol,a jednotlivec se v ledečem může mýlit. V odborných výpoštech a konzultacích bych nebál obrátit na páně Kusáka. Je to dle mého úsudku jeden z nejfundovanějších odborníků pro tento směr. Zastávám názor,že výpočty jsou věc jedna a skutečnost a věc druhá. Cenu X beru s prominutím jen jako cenu útěchy-ostatně zastývám názor,že pro částku 10 000 000 us dolarů to autoři hlavně nedělají-jde spíše o věc cti a ukázat svých možností.



Z popisu pana traviče jsem pochopil,že půjde o ambiciozní stroj,jen si myslím,že bude o hodně dražší než si sám myslí. Všeobecně se předpokládá cena palubní jízdenky pro turistu tak kolem 100 000 us.dolarů. Dost pochybuji ,že by v budoucnu pokud se nehne situace s progresívními pohony vřed bylo podnikání v oblasti kosmické turistiky lukrativní-právě naopak-silně ztrátová. I z těchto důvodů vidím cenu X jako velice těžce dosažitelnou......ikdyž zase na druhé straně fa Scaled s Rutanem je asi nejblíže k vítezství na tomto poli bitev. Aby se z ceny X stala kosmický turistika musel by zde být stroj,který bude létat tak alespon 3x do týdne-pak je dle mého názoru i pro Rutana vše výhodně a někdy do budoucna ve svém účetnictví v tomto směru bude vykazovat zisk.

Vážím si lidí jako jste všichni zde přítomní a dokážete se oslovit,kritizovat a také navrhovat-přeji hodně štěstí a snad i vítězství-to vše asi ale nebude stačit. Sám se nyní jedním návrhem zabývám,ale jen jako vyplněním mého dost našlapaného času,seberealizace.....vše se zatím také odbývá jako ideo návrh a asi i při tom to vše zůstane. Přes všechny zmíněné pocity vám přeji hodně štěstí tak tedy vzhůru přátelé.....a bez nehod

Daniel


Antonín Vítek - 23/9/2003 - 18:54

MEK příspěvek #5172 - reakce na příspěvek #5170

K tomu nafukovacímu trychtýři:

Jednalo se o prototyp zařízení IRDT [=Inflatable Reentry and Descent Technology] alias NTU [=naduvnoje tormoznoje ustrojstvo], vyvíjeného společně Ruskem a Německem. Dá se dělat v různých velikostech. Při orbitálním pokusu v roce 2000 bylo na Zemi úspěšně vráceno 110 kg pouzdro s přístroji (měřily pouze parametry sestupu atmosférou) a na to byl použit nafukovací štít o průměru 3,8 metru. Větším štítem o průměru 14 metrů byl vybaven celý poslední stupeň Fregat, ale ten se nepodařilo najít. Problém je v tom, že se tahle věc nedá během sestupu atmosfrérou moc řídit, takže přistávací oblast eliptického tvaru měla rozměry 255 x 58 kilometrů!



Podrobnosti viz http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2000/I009B.HTM



Archimedes - 23/9/2003 - 19:18

MEK příspěvek #5173 - reakce na příspěvek #5172

Diky za upresneni. Nebyly by jeste nejake blizsi technicke udaje? (letove parametry pri navratu (zrychleni, povrchova teplota), material...)


Antonín Vítek - 23/9/2003 - 20:29

MEK příspěvek #5174 - reakce na příspěvek #5173

Myslím, že velmi dobré informace lze nalézt v těchto publikacích"



http://www.weblab.dlr.de/rbrt/GpsNav/IRDT/arcachon_paper.pdf

Inflatable Reentry and Descent Technology (IRDT)

– Further Developments

Detlef Wilde and Stephan Walther, Astrium GmbH,

detlef.wilde@astrium-space.com

Hünefeldstr. 1-5, 28199 Bremen, Germany

Konstantin Pitchadze and Sergej Alexsaschkin, Babakin Space Center, Moscow

Dietrich Vennemann and Lionel Marraffa, ESA/ESTEC, Noordwijk

---------

http://esapub.esrin.esa.it/bulletin/bullet103/marraffa103.pdf

ESA bulletin 103 — august 2000

Inflatable Re-Entry Technologies: Flight

Demonstration and Future Prospects

L. Marraffa, D. Kassing, P. Baglioni

ESTEC, Noordwijk, The Netherlands

D. Wilde, S. Walther

Astrium-I, Bremen, Germany

K. Pitchkhadze & V. Finchenko

NPO Lavochkin, Khimki, Russia

---------



V té druhé jsou i výsledky z prvního pokusu (pak se uskutečnil ještě druhý, při kterém byl Demontrátor vystřelen tuším z Bartsova moře z ponorky do cílové oblasti na Kamčatce, ale zařízení nebylo v cílovém prostoru vůbec nalezeno).



U malého demonstrátoru bylo maximální přetížení během sestupu 15 g (z toho přes 4 g po dobu cca. 30 sekund), tepelné namáhání 350 kW/m2. Ablativní vrstva na povrchu skoro celá se odtavila (v síle 9 mm místo očekávaných 2 mm) a někde to skoro prohořelo. Teplota uvnitř přístrojového úseku krátkodobě a na jeho povrchu dosáhla až 200 st. C. Rychlost vstupu do atmosféry byla 5,52 km/s ve výši 100 km, úhel vstupu -7,69 deg. Dopadová rychlost na Zemi cca. 60 m/s, protože selhalo nafouknutí druhého stupně konstrukce konusu (plánované ve výši 32 km nad Zemí), takže část přístrojů se rozbila. Plánovaná přistávací rychlost byla 13 m/s (slovy třináct metrů za sekundu), což odpovídá pádu z výše 8,6 metru (jinak je to 47 km/h, tedy pěkná bourač*, nic moc pro člověka, přístroje to přežijou).



Antonín Vítek - 23/9/2003 - 20:39

MEK příspěvek #5175 - reakce na příspěvek #5174

PS. Teplotu na povrchu tepelného štítu se nepodařilo zjistit. Pokud jsem to pochopil, tak do ablátoru byly přidány krystaly karbidu křemíku syntetické diamanty s kontrolovanými dislokacemi, jejichž změny měly registrovat nejvyou teplotu. Protože se prakticky všechen ablátor odtavil, tak nezbylo nic ke zkoumání...

Ta slova "a na jeho povrchu": tím je myšleno na povrchu kovového kontejneru, obsahujícícho přístroje, nikoli na povrchu tepelného štítu.





Antonín Vítek - 23/9/2003 - 21:01

MEK příspěvek #5176 - reakce na příspěvek #5174

Teď jsem se ještě díval na ten druhý pokus. Tak to skutečně byl z ruské ponorky "Rjazaň" v Barentsově moři 2002-07-12, balistickou raketou RSRM-50 Volna na balistickou dráhu s cílem na Kamčatce (proto to nemám ve SPACE-40, tam jsou jen úspěšné orbitální pokusy a přehled nezdařených pokusů o dosažení oběžné dráhy jen v tabulkovém přehledu). Přístrojové pouzdro mělo hmotnost 146 kg, IRDT po nafouknutí v první stupni na průměr 2,3 m, ve druhém na 3,8 m (původně složeno v pouzdře o průměru 0,8 m). Přístrojové pouzdro se po průletu atmosférou neozvalo, takže nebylo možno jej rádiově zaměřit (pomocí GPS). Hledali ho marně, 2002-07-25 hledání bylo zastaveno. Předpokládá se, že vůbec nepřežilo sestup atmosférou.



Astrium (které bylo za vývoj odpovědné) to na svých webovských stránkách vůbec nevede.


Josef Pinkas - 24/9/2003 - 05:40

MEK příspěvek #5179

Pan Travic rika, ze s mototry na KPH nema prakticke zkusenosti. Ve svem navrhu vsak spojuje vse spickove, co se v teto oblasti objevilo, avsak jen v projektech nebo zmensenych funkcnich vzorkach: Koncepci SSTO (i kdyz neni jasne, zda je minena cista), tripalivovy motor, prisavani atmosferickeho vzduchu, nemluve o konstrukcnim cisle cca 40 a hmotnosti navratneho aparatu. Mam obavy, ze tento ideovy navrh pri navrhovanych rozmerech a vahovych udajich by byl ztezi rozlousknutelny orisek pro stovky spickovych odborniku kterekoliv kosmicke velmoci , majicich k disposici nejmodernejsi dostupnou technikou a desitky let zkusenosti. Realizovat takovy projekt za soucasne technologie, v realnem case s dodrzenim minimalni bezpecnosti by si asi take vyzadalo velke financni prostredky. Nezbyva nez verit v prislovi, ze odvaznemu stesti preje a drzet Travicovi vsechny palce.


travic - 24/9/2003 - 10:57

MEK příspěvek #5180

Přátelé, já chápu že vás některé požadavky na parametry stroje popudily.

Ale az vas prejdou emoce, zkuste se zamyslet. Jsou ty parametry stroje potrebne ?

Asi ano, protoze pokud zvazime, ze by se stroj pohyboval v evropskych podminkach,pak se musi vzhledem k hustote osidleni chovat pri skoro jako letadlo, tj nesmi nic odhazovat, alespon ne v blizkosti startu.

Ty vahove parametry, samozdrejme jako spravny konstrukter je tlacim dolu, ale i zde je rezerva , a velka .

A uzitecny zatizeni ? no myslim, ze nic mensiho by asi nemelo smysl, to uz rovnou si muzu stavet kolobezku.



Mozna si myslite, ze na prvni krok je to velke sousto, souhlasim, ale k tomu

pocinu me vedla zcela chladnokrevna uvaha.

Je to predevsim strategicke rozhodnuti. A vysvetlim vam proc. Kdyz si vezmete starsi rocniky L+K , tak kdysi Rutan ziskal cenu za letadlo pohanene lidskou silou, letet se melo 2 km ve tvaru drahy velke osmicky. Pote co cenu ziskal , byla vypsana cena nova za prelet kanalu La Mache i to posleze jeho stroj preletel .



Nepochybne Rutan ma v xprice naskok, to se neda poprit, a ted k te strategii.

On je asi uprostred a ja na zacatku, pokud cenu xprice ziska, tak asi bude

vypsana patrne nova soutez, tentokrate na dosazeni LEO. A zacne se vse od znovu, jeho konstrukce s velkym rozpetim kridel se na dosahnuti LEO neda pouzit, takze musi zacit od znovu. Proste udelal strategickou chybu , ten stroj se neda dal nijak rozvijet.

On vsadil na v podstate na vyskove letadlo a ja sazim na kosmickou lod, holt asi pro zacatek, pro suborbitalni let ji natakuji jen trochu.

Pokud zacnu konstruovat rovnou parametry stroje na parametry souteze hura_na_LEO , neboli xprice2 , pak budu mit znacny casovy naskok.



Pokud se zamyslite, tak cim vlastne jako evropan mohu konkurovat americkym tymum ?

Financnimi prostredky ? no to asi ne.

Tak priznivymi podminkami pro experimentovani ? to take ne , nemam k dispozici zadnou poust.

Jedine cilevedomejsi praci, lepsi metodikou a hlavne spravnym rozhodovanim

v klicovych bodech projektu. Ja si vzhledem k omezenemu rozpoctu nemohu

dovolit zadnou strategickou chybu a zacinat nekolikrat znovu.



Abych se priznal jsem vlastne na rozcesti, protoze ty navrhy a modely mam dva.

A oba maji priblizne parametry , jeden je stabilnejsi a druhy zase ma mensi plochu tepelneho stitu. Musim jeden vybrat a to ten spravny.



Vase pripominky beru, ale vetsina nejsou pro me nove.Asi me ceka spousta nezdaru, ale dulezite pro me je, zda ty problemy jsou resitelne. To je klicove kriterium.



K tem odbornikum, kdyz jsem prohlizel nedavno fotky motoru V2, a premyslel jsem proc ma motor tak maly spec. impuls, zjistil jsem ze ma vaznou konstrukcni chybu. Takze ja si myslim ze snadneji poznam, kdo je odbornikem a kdo se za odbornika vydava, staci mu polozit tuto jednoduchou otazku, jaka ze je to konstrukcni chyba a kdyz nezacne mluvit k veci je mi to uplne jasny .



Jeste tem tepelnym stitum, davat diamanty do tepelneho stitu muze jenom uplny magor.

Kazdy ucen, ktery kdy orovnaval diamantovy nastroj ví, ze se musi chladit , jinak mu to pri teplotach nad 300 C shori. Navic diamant je hutnejsi a vede vice teplo nez grafit .



U tech vice palivovych motoru je problem chlazeni, paliva maji ruznou teplotu tuhnuti a je nebezpeci zamrzani. Moje reseni je pouzit vodik na vnejsi regeneraci a kerosin , metan na vnitrni regeneraci , prisel jsem na zpusob jak to elegantne dostat na stenu motoru .

Ke kapalinovym rm mam velmi dobrou literaturu , skoro bych rekl navod k pouziti , takze bych nemel obavy. U KPH je dulezite stanovit optimalni geometricke rozmery a take vlastni rezonancni kmitocty aby nebyly shodne s rezonancnimi kmitocty lodi. Pak by se to mohlo rozpadnout, u tph to neni tak kriticke, napln paliva spojena se stenou motoru to vetsinou utlumi.



Archimedes - 24/9/2003 - 11:51

MEK příspěvek #5181

Krasna slova a obdivuhodny optimismus...

To ale neresi zakladni problem - jak nacpat do pul tuny konstrukci, nadrze, motory, alektroniku, zajisteni zivotnich podminek, tepelny stit atd. a to pri rozmerech kolem deseti metru (pokud pomineme nejake supermaterialy, jak o tom mluvil pan Pinkas). At pocitam, jak pocitam, nevychazi mi z toho nic, co by mohlo prezit zbrzdeni z orbity v jednom kuse. Pocital jste napriklad povrchovou teplotu pri navratu?


Antonín Vítek - 24/9/2003 - 12:10

MEK příspěvek #5182

Ad "diamanty v telepném štítu":

Milý kolego traviči, s těmi diamanty jste to nepochopil. Syntetické mikrokrystalické diamanty a krystalky karbidu křemíku byly do ablativního štítu IRDT přidány nikoli jako "přísada" pro vytvoření nějakých specifických vlastností ablátoru, ale POUZE A JEN JAKO INDIKAČNÍ ČINIDLO a to v naprosto zanedbatelném množství. Charakteristiky dislokací v těchto krystalech se totiž mění v závislosti na maximální teplotě, které byly vystaveny a to byl důvod, proč tam byly přimíseny. Technologové chtěli vědět, jaká byla teplota ablátoru v celém řezu jeho tlouštky.



travic - 24/9/2003 - 12:13

MEK příspěvek #5183

ano. ale ty vypocty nejsou nikdy spolehlive. Myslim,

ze odopoved na tuto otazku spolehlive odpovi az zkusebni

bezpilotni let .


travic - 24/9/2003 - 12:29

MEK příspěvek #5184

to : Vitek

tak to se omlouvam . Priznam se, ze vzhledem k mnozstvi otazek,

na ktere musim reagovat, ctu prispevky velmi zbezne.



Radek Pirochta - 25/9/2003 - 11:47

MEK příspěvek #5188

U konstrukce tepelného štítu - je lepší používat keremické materiály které vydrží velké teplo, nebo materiály které se teplem odpařují? Co jsem si přečetl o konstrukci raketoplánu, největší namáhání je jen na několika místech. Vychází kostrukce lodi z požadavků na štít nebo z požadavků na konstrukci lodě?


Antonín Vítek - 25/9/2003 - 12:04

MEK příspěvek #5189

Každý ze tří základních typů tepelné ochrany má svá pro i proti.



Radiačně-izolační ochrana - založena na principu nízké tepelné vodivosti a vysokého stupně zpětného vyzařování tepla z povrchu ven. Nutný požadavek - odolnost proti vysokým teplotám. V podstatě toto použito u HRSI na raketoplánu: Výhoda - mnohonásobná použitelnost. Nevýhoda - vyšší hmotnost, nižší mechanická odolnost, značný objem.



Kapacitní ochrana - založena na principu vysoké tepelné kapacity materiálu (tzv. heat sink, tj. schopna pohltit velké množství tepelné energie při malém vzrůstu vlastní teploty - Nutný požadavek - odolnost proti vysokým teplotám. - Výhoda - konstrukční jednoduchost, vysoká mechanická odolnost a spolehlivost. - Nevýhoda - extrémně vysoká hmotnost, pouze omezená znovupoužitelnost.



Ablativní ochrana - založena na principu ablace (odpařování [sublimace] materiálu, vytvářejícího neustále se obnovující vrstvu izolujícího relativně chladného plynu). Výhoda - jednoduchost, relativně dobrá mechanická odolnost a spolehlivost, nízká hmotnost a nízký objem. - Nevýhoda - není mnohonásobně použitelná.





Aleš Holub - 25/9/2003 - 12:28

MEK příspěvek #5190

A co takhle něco jako "aktivní tepelný štít", který by vůbec nedovolil vysoké zahřátí povrchu tělesa?

Nešlo by třeba chladnější vzduch ze zádi kompresorem "injektovat" k přídi, aby byla kolem celého tělesa tenká proudící vrstva tohoto vzduchu? Teplo by se tak vlastně vůbec nepředávalo tělesu, ale bylo by odváděno proudem vzduchu mimo.

Bylo by to něco jako regenerativní chlazení u spalovacích komor a trysek některých raketových motorů (na KPL).


Antonín Vítek - 25/9/2003 - 12:44

MEK příspěvek #5191

Zajímavá idea, ale domnívám se, že technicky obtížně realizovatelná. Ve výškách 100 - 60 km, kde je největší aerodynamický ohřev je na druhou stranu tak řídká atmsfére, že si takový kompresor nedovedu představit. Hlavní námitkou je velmi nízká spolehlivost, protože to obsahuje pohyblivé mechanické části. Hmotnostně to taky (podle mého odhadu) vychází hůře než klasický ablativní štít.



BTW, uvažovala se i určitá varianta "ablativního" chlazení, při níž se do mezní vrstvy mezi povrchem tělesa a rázovou lnou vstřikovala kapalina, která vytvářela vrstvu páry, podobně jako při ablaci. Upustilo se od toho, protože to bylo komplikované, a i hmotnostně to nevycházelo dobře.





Antonín Vítek - 25/9/2003 - 12:45

MEK příspěvek #5192

Ještě poznámka: Degradační zplodiny ablativního materiálu mají vyšší tepelnou kapacitu než obyčejný vzduch (kyslík + dusík), což je dost zásadní z hlediska izolačních schopností vytváření izolační plynové vrstvy.


travic - 25/9/2003 - 15:59

MEK příspěvek #5193

Kdyz dovolite abych se zapojil do diskuze,

ta problematika tepelnych stitu je mnohem komplikovanejsi,

nez jenom vybrat si vhodny material.

Musime vychazet z fyzikalniho mechanismu ,

zakona zachovani energie, stroj se pri návratu tre o vzduch,

vsechna kinetická energie stroje se prevede v energii tepelnou.

Tepelna energie se rozdeli na energii,

kterou pohlti stit a na energii kterou odvedou molekuly a atomy atmosfery.

Kdyz jsem pocital teploty stroje

( v diskuzi, se mne na to dokonce kdosi ptal) , tak

pri teplote okolni atmosfery -120 C a rychlosti 8km/s , mi vysla teplota vstupni casti tepelneho stitu stroje 17 748 K.

Kdyz si tuto teplotu ( a ta je jeste optimisticka) , ktera je skoro 2eV ,

dosadite do Sahovy rovnice zjistite , že je to čistokrevné plasma.



Ano, při vyších rychlostech se nevětší podíl energie odvede

ionizací molekul vzduchu.



Inteligentní tepelný štít a obecně každá tepelná ochrana při návratu do atmosféry ,je konstruován tak, aby co nejvíce ztrátové energiie si odvedla okolni atmosféra a teprve zbytek pohltil on sám.



Každý inteligentně navržený tepelný štít funguje primárně jako distributor tepelných ztrát a teprve sekundárně

jako ochrana před vysokou teplotou ( to je vlastne nasledek jeho

nedokonale distribuce .)



Ablace samotna , vzhledem k velkemu množství energie, by na to nestacila.

Takze predevsim zavisi na rozlozeni razove vlny, tedy spise na geometrickych

rozmerech tepelne ochrany.



Dalším velmi nepříjemným faktorem je i délka

trvání takového tepelného namáhání, zvlaste u strojů s

lidskou posadkou. Kdyz si zvolime prumerne brzdne zrychleni na 3g ,

tak z 8 km/s na 0 je cas brzdeni cca 266 s ( pres 4 minuty) .



igi - 25/9/2003 - 18:15

MEK příspěvek #5195

Tak neviem, travicov navrh sa zda nerealny, ale taktiez sa zda, ze do toho vidi a vie, co robi(ale zdanie moze klamat). Takze ma chyta mierna schyzofrenia: som skepticky, ale drzim palce...


Archimedes - 25/9/2003 - 20:46

MEK příspěvek #5197

To travic:

"pri teplote okolni atmosfery -120 C a rychlosti 8km/s , mi vysla teplota vstupni casti tepelneho stitu stroje 17 748 K.

Kdyz si tuto teplotu ( a ta je jeste optimisticka) , ktera je skoro 2eV ,"



Jak Vam vysla tak vysoka teplota?



Pro telesa realnych rozmeru a hmotnosti (vychazim z existujicich kosmickych lodi) lze ze zakona zachovani energie a Stefan-Boltzmanova zakona, za zjednoduseneho predpokladu, ze veskera kineticka energie lode je ve vysledku vyzarena z povrchu tepelneho stitu, dojit cca k teplotam 1100-8000K. (pri tepelnem toku radu desetin az desitek MW/m^2 a emisivite povrchu 0.5-1.0) Napriklad pro raketoplan takto vychazi zhruba 3000K. Tento odhad je ale ve vetsine pripadu dost nadhodnoceny, protoze znacna cast tepla je skutecne odvedena do atmosfery, spotrebovana na odpareni povrchu stitu, popripade odvedena do jeho objemu. Lokalne to sice muze byt horsi, ale tech skoro 18000K mi prijde trochu moc.


xChaos - 25/9/2003 - 23:50

MEK příspěvek #5199

Co se tyce travicova stroje, zni to hodne fantasticky. Zajimave je, ze ja jsem se ted ve svych X-prize uvahach dostal k navratove kabine zhruba ve tvaru kabiny Apolla, ktera by pri max. uzitecne hmotnosti 240 Kg a prumeru 2m musela mit hmotnost vcetne padaku a tepelneho stitu pod 100 Kg - coz zni taky silene ;-) Ale nemusi vydrzet navrat orbitalni rychlosti, takze by to nemuselo byt nerealne. Pristani na beznem nakladnim vojenskem padaku by probihalo zasadne na vodni hladine.



Osobne me prijde realne zahajit testy takove kabiny na nektere vetsi vodni plose primo v republice, pricemz pomoci relativne slabeho TPH motoru by kabina startovala z nafukovacich plovaku (kvuli vylouceni poskozeni padu kabiny pri dopadu) do vysky dostatecne pro otevreni padaku, nejprve bez zatizeni, pak s balastem a nakonec i s posadkou.



Takove testy jsou bezpecne a levne a nemelo by na ne byt potreba specialni povoleni (vyska max. tak 300 m - to by melo na otevreni padaku stacit).



Samostatne testy kabiny jsou nezbytne hlavne kvuli nutnosti zajistit bezpecnost posadky v pripade havarie urychlovaciho stupne. Po dokonceni zakladnich testu kabiny by pod ni bylo mozne postupne vkladat ruzne silnejsi nosice, vicestupnove i jednostupnove. Tyto dalsi testy by uz probihaly z paluby namorni lodi v mezinarodnich vodach, a pri zachrane kabiny i urychlovaciho stupne by musel asistovat vrtulnik - takze kazdopadne nic levneho a ciste amatersky realizovatelneho, ale taky nic nerealne draheho a nemozneho. Byly by to ale pekne prazdniny... kdyby to nekdo zaplatil ;-)







Lubos - 26/9/2003 - 10:40

MEK příspěvek #5203

Travic mozno do toho vidi velmi hlboko, ale rozhodne nevidi do ekonomiky, pretoze to cele radovo podhodnotil. Ale drzim mu palce.


Aleš Holub - 26/9/2003 - 11:39

MEK příspěvek #5204

Zajímalo by mne, jak Travic počítá tu teplotu při sestupu (abych si to mohl třeba přepočítat).



Jinak samozřejmě uznávám, že aby Travicův stroj doletěl až na LEO, tak by musel mít výše uvedené hmotnostní parametry. Takový stroj by byl opravdu skvělý, ale jak toho dosáhnout? Opravdu je do suché hmotnosti stroje zahrnuto všechno? Tedy nádrže, motor, kabina, udržování životních podmínek, řízení, ovládání, tepelná ochrana, ... ???



Také dokážu říct, že je třeba postavit auto pro 5 osob s vlastní hmotností 100 kg, motorem o hmotnosti 10 kg, výkonu 100 kW a spotřebou 1 litr na 100 km. Jenže když nedokážu říct, jak toho chci dosáhnout, tak je to na nic.



Ještě ohledně "aktivního tepelného štítu". Myslím, že když je okolní atmosféra dost hustá na to, aby tvořila rázovou vlnu a zahřívala sestupující těleso, tak by měla být dost hustá i pro aktivní přemístění ze zádi k přídi (a zpočátku be se to mohlo dotovat i zásobami na palubě). Lze si představit i jiné "aktivní" způsoby odklonění nebo odstínění horkého plazmatu od kontaktu s povrchem sestupujícího tělesa (např. elektromagneticky, nebo nějakým jiným "silovým polem").



Z mé strany jsou to samozřejmě jen ideové náměty bez hlubšího rozboru. Obecně si ale myslím, že na aktivních systémech není nic špatného, protože například automobilové motory se také chladí aktivně, i když by se to určitě dalo udělat i pasivně. Záleží na poměru přínosy/náklady (výhody/nevýhody). I kdyby "aktivní" systém např. pro STS vážil třeba tunu, tak je to pořád mnohem méně, než stávajících cca 10 tun keramických destiček. Zatím bych do budoucna "aktivní systémy tepelné ochrany" ještě neodepisoval.



Jestli to také dobře chápu, tak méně "hustá" tělesa (velká a přitom lehká) jsou při sestupu tepelně namáhána jinak (snad méně), než "hustší" tělesa (těžší a menší). Pokud je to tak, pak by myšlenka ultralehkých konstrukcí pro návrat z oběžné dráhy nemusela být úplně zcestná. Uvidíme.


Archimedes - 26/9/2003 - 12:10

MEK příspěvek #5205

Ja sice nejsem odbornik na letecke a raketove konstrukce, ale tech 500 kg suche hmotnosti skutecne nechapu. Staci se podivat do technickych udaju vyrabenych raketovych motoru a jen maloktery se dostane (pri slusnem Isp) na pomer hmotnost/tah[kg] 1:100. I za predpokladu, ze mmotor bude nest lod v ciste raketovem rezimu az ve chvili, kdy uz bude vetsina paliva spotrebovana (a do te doby bude fungovat prisavani vzduchu), pochybuji, ze jen motor samotny (bez "agregatu") by se mohl vejit pod 100 kg. Ale i kdyby - dalsi vec jsou napriklad nadrze. I ultralehke grafito-epoxidove nadrze na LH2, ktere vyvijene pro X-33, vazily pri objemu 120 000 litru (coz je cca 34 tun LH2, pro kombinovane palivo by to bylo vice, rekneme dvojnasobek) pres 2 tuny. (Nadrz pro MAKS Lox/kerosin/LH2 o nosnosti 248 tun vazi sama 11 tun.) Pro v travicove projektu potrebnou nadrz na cca 19 tun paliva pak vychazi hmotnost nadrzi zhruba 1 tuna. (A to pri pouziti technologii, ktere delaly problemy i specialistum v NASA.)

Pul tuny uz je bezpecne zaplneno, a to jeste neni receno nic o zbytku konstrukce, o zminovane "robustni kabine" nebo nerkuli o vnitrnim vybaveni...



Nechci byt za rejpala, ale vadi mi, ze travicuv navrh proste NECHAPU.



xChaos - 26/9/2003 - 20:56

MEK příspěvek #5212

Jen je škoda, že ve fóru o X-prize se diskutuje zase o orbitálních rychlostech - já jsem pro všechny odvážné koncepce, ale X-prize je o 100 km, značně suborbitálních rychlostech a o technologii dostupné amtérům.



Přepracoval jsem svůj návrh po názvem Arachne Aerospace XP-1. Jde nyní o pilotovanou dvoustupňovou raketu na TPH motor (chloristan), se startovní hmností pod 3t, z toho max. 2t palivo. Zde najdete nákres (v GIFu i ve vektorovém formátu OpenOffice.Org Draw):



http://arachne.cz/~xchaos/xp1.gif

http://arachne.cz/~xchaos/xp1.sxd



Diskuze:



- lehkou kabinu se suchou hmotností pod 100 kg podle mě lze zkonstruovat, otázka je, jak se při průmeru 2m a celkové hmotnosti jen 340 kg zachová při vstupu do atmosféry - nezačne divoce rotovat ? na druhou strana - mohla by začit zpomalovat už při kontaktu s relativně řídkými vrstvami atmosféry...



- chloristan lze podle informací jistého chemika poloprovozně vyrábět při cenách okolo 100 Kč/kg. Cena paliva pro jeden let v řádech řádu 200000 Kč je relativně přijatelná, a otázka je, zda by ve větším množství nešlo výrobu zajistit ještě levněji.



- celý X-prize pokus by šlo pojmout jako luxusní "prázdninovou plavbu" trvající řádově tři týdny, přičemž více než samotný X-prize vehikl by pravděpdobně stálo zakoupení nákladní lodi a pronájem jachty a vrtulníku. Na druhou stranu - nejde o nic, co by nešlo při zainteresování dostatečného počtu lidí realizovat na čistě nadšenecké bázi...



- kabinu by šlo v základním letovém režimu otestovat na libovolné dostatečně velké tuzemské vodní ploše. Se zmenšeným motorem prvního stupně by dosáhla vyšky pouze několika set metrů, která je dostatečná pro otevření padáku.



- před zahájením testů 1.stupně by byl otestována kabina a motor 2. stupně v plném rozsahu: Nad dostatečně rozsáhlou vodní plochou by bylo dosaženo výšky řádově několika km, bez překročení rychlosti zvuku. 2.stupeň musí mít dostatečný tah na to, aby po oddělení kabiny nedošlo v žádném případě ke kolizi s vyhořelým 1.stupněm.



Archimedes - 26/9/2003 - 23:48

MEK příspěvek #5216

to xChaos:



Tohle uz mi prijde realnejsi...ale:



- 100kg mi na kabinu prijde prilis malo. Kdyz odectu nutne vnitrni vybaveni (pro tri osoby), moc na konstrukci nezbyde.



- chapu-li to dobre, posadka v kabine nema skafandry, je jen v "kyslikovem pytli". (skafandry by vyrazne zvedly pozadavky na uzitecnou zatez) Je vnejsi trup take hermeticky (a stan je jen bezpecnostni opatreni) nebo je posadka pouze ve stanu?



- bylo by asi dobre z bezpecnostnich duvodu mit moznot oddelit kabinu i jinak, nez pomoci motor(k)u druheho stupne.



- i kdyz jde asi vic o nacrt, nez nakres, neni motor 2.stupne trochu (rozmerove) maly?



- Pokud uz pri startu bude pretizeni 3G, tak na konci horeni 1.stupne se vysplha na nekolikanasobek (pokud bude cely druhy stupen i s palivem vazit 600kg, bude to v okamziku oddeleni stupnu 9G)





Antonín Vítek - 27/9/2003 - 10:24

MEK příspěvek #5217

Chtěl bych upozornit na nejnovější článek AP k X-prize:





Two Teams Are Poised for Privately Funded, Manned Spaceflight


By Paul Recer


The Associated Press





WASHINGTON (AP) - In a race to achieve the first privately funded manned spaceflight, two teams of rocket engineers are poised to compete for the $10 million X Prize by launching people to the edge of space and bringing them back safely twice within a two-week period.


Peter H. Diamandis, chairman and CEO of the X Prize Foundation, said he expects that one of the two teams will launch within the next few months, using rockets and spacecraft that are already being tested and prepared for the daring venture. A Mojave Desert airport in California has already been approved for use as a launch pad for the suborbital missions.





"We expect to have a winner within the next nine to 12 months," said Diamandis in a presentation Friday to officials of the Federal Aviation Administration.





Federal officials said that the applications of the two rocket teams have already been approved by the FAA.





The teams are Scaled Composites, led by aviation maverick Burt Rutan, and Armadillo Aerospace, a Dallas group headed by John Carmack, a computer game designer who made a fortune on "Doom" and "Quake."





There are 23 other registered groups from seven countries competing for the $10 million cash prize. There are teams from Russia, United Kingdom, Romania, Israel, Argentina and two from Canada. The rest are headquartered in the U.S.





Diamandis said the goal of X Prize is to promote commercial human spaceflight, just as prizes offered early in the 20th century jump-started the aviation industry. For instance, Charles Lindbergh made the first solo flight across the Atlantic in 1927 while competing for a $25,000 aviation prize, he said.





Lindbergh's flight, said Diamandis, "was a mind-shift breakthrough" for the public. Within 18 months after that daring flight, the number of people boarding airlines rose from 5,700 a year to almost 200,000.





Demonstrating that private companies can build and fly spacecraft can be a major step toward making human spaceflight as routine flying on an airliner is now, he said.





"The flood gates will open when a group of private people can plan on going some place in space," said Diamandis. He said earlier prizes opened "the golden age of aviation" and with private firms racing to reach space "it's happening again, right now."





The X Prize contest calls for launching a manned craft to 62 miles, generally considered the cusp of space, and returning it safely to Earth. And then doing it again within 14 days. The craft must be able to carry three people, although the contest rules permit contestants to use one pilot accompanied by equipment equal to the weight of two people.





Diamandis said the craft will not go into orbit and will not fly far from its launch site. But it will graze space, giving an orbit-like view of the Earth and perhaps brief moments of weightlessness. The whole adventure would probably last about 15 minutes.





Yet, Diamandis said market surveys suggest that there are about 10,000 Americans who would spend up to $100,000 for such a space adventure.





"Think of it as barnstorming" but with a $1 billion market, he said, referring to the 1920s practice of freelance pilots who charged a fee for airplane rides.





Asked about the risk involved, Diamandis didn't pull punches in his talk to FAA officials.





"People may die," he said. "This is dangerous stuff."





But Diamandis argues that taking such risks is a basic human right that the government should honor.





"They should have the right to risk their own lives for something they believe in," he told government executives whose jobs include aviation safety. American was settled by pioneers who chose to risk all for new land or to explore the unknown, he said, and without such a spirit humans will always be Earthbound.





"We are living in a risk averse society and giving birth to the space travel industry is very difficult under those circumstances," said Diamandis.





The X Prize is financed by private donors. The list of supporters includes Dennis Tito, an American who spent $20 million to fly on a Russian craft as history's first space tourist, Erik Lindbergh, a pilot and grandson of Charles Lindbergh, former astronaut and U.S. Senator John Glenn, and movie actor Tom Hanks.





First USA Bank donated $1 million, as did the New Spirit of St. Louis Organization, a descendent of the group that sponsored the trans-Atlantic flight by Charles Lindbergh in 1927.







Zajímavé je tvrzení, že první realizace se očekává v rozpětí 9 až 12 měsíců.



xChaos - 27/9/2003 - 19:02

MEK příspěvek #5218 - reakce na příspěvek #5216

Archimedes:



- pod 100 kg sucha hmotnost me prijde realna. bavime se o jednoucelove kabine ktera ma ve vakuu fungovat radove asi pet minut - to snizuje naroky na tepelnou izolaci. Navrat do atmosfery probehne vyrazne mensi rychlosti nez z obezne drahy - takze podle me jako ochrana postaci odtavitelna vrstva epoxidu (samozrejme by se konstrukcne jednoduche kuzelovite tvary nejak "opatlaly" do hladka a zakulacena, aby se hrany trochu "ztratily")



- kyslikovy stan by byl asi vzduchovy, ne kyslikovy, a samozrejme by slo o jen o dalsi reduntani uroven ochrany. Nebyl by pretlakovy, uvnitr kabiny by byl atmofericky tlak i mimo stan. Jak pevna kabina i pruzny "stan" ci "pytel" jsou odolne proti trochu odlisnemu druhu poskozeni. Pri predpokladane dobe letu dvacet minut by mela posadka s sebou jednu malou prenosnou kyslikovou bombu pro doplneni urovne kysliku, jinak bych system udrzeni zivotnich funkcni nijak neresil.



- motor 2. stupne, oddeleni, apod. - totiz takhle, ma jit skutecne jen o takovy pridavny "postrk", a dale by mel byt pouzit pri pozemnich testovacich "skocich". ale obavam se, ze ani pri kratke dobe horeni se nebude mozne obejit bez "riditelnosti" - totiz, ta kabina ma teziste umistene jako Apollo, totiz tak, aby pri vstupu do atmosfery zaujala pozici s velkym aerodynamickym odporem. Je jedno, jestli zrychleni pusobi motor nebo treni o atmosferu - kabina se bude vzdy snazit otocit tepelnym stitem dopredu. Takze budou potreba plynova kormidla nebo polohovatelny raketovy motor i ve 2. stupni...



- pretizeni 3 G je odhadovano jako prumerne. Samozrejme by cilem byl takovy profil letu, aby kabina prekrocila rychlost zvuku az po opusteni atmosfery, coz je narocne, ale ne nerealne. Pri opusteni rampy by zrychleni mohlo byt mensi nez 2G, maximalni zrychleni ke konci letu by mohlo byt co ja vim mozna 5G i vic - ale jen kratkodobe, travlo by radove sekundy. Neprovadel jsem presne vypocty hmotnosti, tahu, apod. - provadel jsem mlhave odhady. Postnul jsem to sem prave proto, ze cekam ze se najde nekdo, kdo to prepocita a uvede na pravou miru...





xChaos - 27/9/2003 - 19:05

MEK příspěvek #5219

"...although the contest rules permit contestants to use one pilot accompanied by equipment equal to the weight of two people."



Tak tohle je myslim super - to jsem nevedel. To umozni vyhrat cenu i startem pri kterem nebudou riskovany tri lidske zivoty...





travic - 29/9/2003 - 09:05

MEK příspěvek #5229

Tesi mne, ze se konecne rozbehla poradna diskuze.

Nejprve strucne info o stavu projektu.

Jak jsem jiz drive predeslal, mel jsem navrhy dva.

udaje na prezentaci se tykaly prvniho.

jednalo se o centralni valcove teleso o prumeru 2,5m.

Druhy navrh , s eliptickym prurezem trupu se mi libi vic.

Ma horsi aerodynamicke vlastnosti, ale zato je stabilnejsi.

Ma take vetsi kapacitu nadrzi, pri zhruba stejne hmotnosti.

Druhy navrh ma take hezci vzhled a to asi rozhodne , ze si

asi vyberu ten druhy navrh.

Mam silne nutkani zvetsit rozmery 1,5krat, pak by to byl

zcela profesionalni stroj, jaky Evrope chybi.



Fotky brzy prilozim, jak jsem sliboval, jen co zalepim

diry v potahu, strojum jsem nedelal podvozky, abych je

dostal co nejdrive do vzduchu.A tak pristavaji na bricho .

V projektu, pri analyze rizik, ktery ohrozuji uspesnost

dokonceni projektu, neni kritickym mistem

prazdna hmotnost stroje, ale prekvapive zkapalnovac vodiku.

S heliovymi teplotami nemam zkusenosti. Naproti, kdyz

jsem pracoval kratce v ustave, s kapalnym

vzduchem jsme pracovali denne. Technologii

kapalneho kysliku a methanu se nebojim.

Zkapalnovac vodiku, v prumyslovem

meritku je udajne v Evrope jediny v Nemecku.

Myslim si vsak, ze znam technicke reseni,

jak vyvest loziska expazni turbiny ven, tak

aby loziska byly vne prostoru,na normalni teplote,

a mohly se normalne mazat.

Tim zkapalnovac prestane byt slozitym.Neco podobneho provedl

Collins u Claudeho přístroje u pistovych expaznich pristroju.

Byl tady dotaz, v souvislosti s hmotnosti stroje,

zda uvazuji o nasazeni kompozitu. Tak NE, s ohledem na

pouziti kryogenich teplot , s kompozity pocitam jen

v kabine a v nizkymi teplotami nezatizene castech stroje.

Nizkym teplotam odolavaji jen nerezova ocel, hlinikove slitiny

a med (Cu). Obycejna ocel krehne a lame se, dokonce uz pri -20C.

Kompozity, vlivem nizkych teplot, pojici pryskyrice krehne a je

krehka a lame se. S temi to potizemi, jestli se nepletu,

se setkali americane tusim u Venture Star.

Ten problem se da samozdrejme obejit, kazdy kdo ma trochu

zkusenosti s kryogeni technikou okamzite vyklopi reseni.

V kazdem pripade nasazeni kompozitu je urcita hmotnostni

rezerva, navic z hlediska amaterske vyroby,

na vyrobu trupu z kompozitu

nepotrebujete tak slozite vybaveni, jako je u zminenych kovu.

Na kompozity vam staci forma prakticky zcehokoliv,

spachtle, metr a nuzky na strihani vystuze.

Obecne jsem rad, ze tady panuje ruznorodost nazoru, to

je nakonec to, co tuto diskuzi obohacuje. Ale na druhe

strane nema cenu se prit do nekonecna, stejne rozhodne

prakticky vysledek. Pokud jde o hmotnost konstrukce,

pak se da zhotovit a dat na vahu a uvidi se.

Nektere vedy, jako napr. estetika tuto moznost nemaji.



K otazkam :

Archimedes + Holub :

Se omlouvam, ale asi vyrobil jsem terminologicke nedorozumeni.

Tou teplotu jsem myslel teplotu razove vlny.

Pocitam ji pomoci empirickeho vzorce

T = To *(1 + 0.2*M2) kde M2 kvadrat machova cisla.

tento empiricky vzorec se pouzivaji konstrukteri

pri navrhu vstupnich casti proudovych motoru.

Je to samozdrejme orientacni teplota, slouzici k tomu

aby se pri takovych rychlostech nikdo nepokousel

vzdorovat teto teplote jen tepelnou odolnosti stitu.

To ma vyznam pouze do rychlosti cca 5M.

Teplota samotneho stitu neprevysi teplotu vyparovani

materialu temer do vakua, do te doby dokud se cely material

nevypari.

Je to stejny mechanismus jako kdyz pod nadobkou

varime vodu, tak dokud vsechu vodu nevyvarime nestoupne

teplota nad 100C pri tlaku 1ata.

Proto teplota nosu raketoplanu nestoupne nad 3000C,

sublimacni teplota uhliku je 3540C, ale je to pri 1ata.

Ve vakuu je to zakonite nizssi.



To Archimedes:

Samozdrejme klidne rejpejte, ja to delam taky, a mnohem vic jak Vy.

Ta moje stara internetova prezdivka "Travic"

je vic nez pripadna.

Mel bych asi jednu drobnost. Kdesi v prispevku uvadite, jestli jsem

to spravne precetl, ze pri navratu na teleso pusobi znacne

sily. No me na zakladni skole ucily o zakonu akce a reakce,

a snad jeste plati, nebo uz ne ? Brzdnou silu Vam spocitam

naprosto presne: F = brzdne_zrychleni * hmotnost stroje .

Ta sila , podle meho nazoru, neni nijak velika.

Pro navracejici se stroj plati rovnovaha sil, jako pro vsechno.

Jedinym problemem jsou vibrace, vlivem kterych by se stroj

mohl rozpadnout, ale tomu konstrukter musi zamezit.

Dalsim problemem je teplota, zvysujici se teplotou klesa pevnost.

Pro ilustraci, kdyz si vezmete kovovou tyc a zacnete ji

uprostred zahrivat autogenem, pak po urcite dobe

sama vlastni vahou upadne a zadne "temne" sily

na to pusobit nebudou.





Abych nezapomel, mam dotaz , jeste soutezite

v zavode xprice ? nebo uz se vas tym rozpadl?

Dlouho jsem na MEKu nevidel vaseho kolegu

CyberMuda nebo Cyberúda nebo jak se jmenuje.

Jak jste daleko?





To Holub:

Ja pri navrhu pocitam s vymenitelnym ablativnim stitem,

ktery pri tupem tvaru nosu vyrobi razovou vlnu, ktera

obtece zbyvajici casti stroje.Na stejnem principu

jako to bylo u Apola, tam byl na vstupu

plochy tepelny stit a zbytek kuzele kabiny byl v aerodynamickem

stinu. Kdyz se podivate na fotky Apola po navratu , tak

na nechranenem kuzelu nebyly ani moc opaleny napisy United States.

A to se Apolo vracelo do atmosfery druhou kosmickou rychlosti.



To xChaos:

Vyborne, pokud si jako vzor berete Apolo, lepe si

nemuzete vybrat. apolo je kvalitni meziplanetarní techologie.

Ne, ze bych podcenoval amaterske konstrukce, ale jeste

dlouho budou mit detske nemoci, ktere budou ohrozovat tvurce.

Pokud by jste chtel tel. cislo na vyrobce padaku, mohu Vam jej

poskytnout, usiji vam ho podle Vasich pozadavku.

Kdysi jsem uvazoval o podobne konstrukci opatrene

padakem. Protoze s padaky nemam zadne zkusenosti,

tak jsem zlanaril jednu divenku - parasutistku.

Avsak jak to v zivote chodi, vyfoukl mi ji, asi uz natrvalo,

jeden parasutista, a tak jsem se vratil k osvedcenym kridlum.

Ale mam pripominku, prumer kabiny 2m, lze uzit jen kdyz

hodlate kabinu uzivat sam, dva lidi vedle sebe,

(pokud je nechcete mit za sebou), by si otloukli hlavy.

Verte mi, taky jsem zacal s kabinou o prumeru 2m.

Pro 2 lidi,lezici vedle sebe, podle meho nazoru,

je minimalni prumer 2.10, lepsi 2.20m.





To Pinkas:

Vasi podpory si Vazim. Technickych problemu se nebojim,

v zivote jsem resil mnohem slozitejsi problemy.

Jinou strankou veci je, ze se mi v kvetnu pristiho

roku ma narodit potomek. Pokud budu muset plnit

"otcovske povinnosti", pak asi v projektu nebudu moci

postupovat takovym tempem. Vsak to asi znate.

Na Vasi pripominku, ze chci pouzit techologie, ktere

svetova kosmonautika nema. Ona je ma, nebo by je

mohla mit, ale vzhledem k tomu , ze vsude vladne

tzv. "vsesvetovy bordel", tak prislusni odbornici obvykle

nejsou v pravy cas na pravem miste. Pak to tak

na tom svete vypada, blbci nas maji v ruce.

Navic vzhledem k svetove krizi hodne tymu zanikne,

neb se vsude omezuji rozpocty, diky tomu stojime vsichni

na stejne startovni care.



To Lazecky :

Dekuji, myslite to dobre, navstivit nejakeho odbornika.

Ale je tu jeden hacek, jednak bych chtel, aby navrh

byl ciste amatersky a hlavne puvodni, jednak pro navrhovane

parametry stroje asi v nasich koncinach odbornika

nesezenete.

Pokud jde o odborniky na pilotovane lety,

Evropa si jej asi bude muset vychovat nezavisle na USA a Rusku.





To Vitek:

Pane doktore, jeste jednou se omlouvam za nepatricnou reakci,

nemel bych se takto vyjadrovat. Ale jsem toho nazoru, ze

tento experiment neni prilis stastne postaven.

Dislokace s rostouci teplotou vznikaji a pokud pokles

teploty je pozvolny, take plynule zanikaji.

U kovu, hlikovych slitin se to technologicky vyuziva.

Slitina se zahreje a nahle ochladi, dislokace

v materialu "zamrznou" a slitina je tvarna. pokud

je jiz material zpracovan, ohreje se parou a dislokace

zmizi a slitina se stava pevnejsi.Kovy maji obecne

velkou tepelnou vodivost a malou tepelnou kapacitu.

U tepelneho stitu, ktery ma izolacni vlastnosti, asi

bych si nedokazal predstavit , ze by mohl byt ochlazen

tak nahle, aby doslo zamrznuti dislokaci. Asi by to chtelo

nejakou srovnavaci metodu a vysledky porovnat.



Pokud jsem na nekoho zapomel, omlouvam se, odpovim mu v pristim kole.





























Daniel Lazecký - 29/9/2003 - 19:25

MEK příspěvek #5231

Myslím si ,že pan a nebo kolega Travič se mýlí.Odborníci yde jsou a není třeba je usilovně hledat. Stačí navštívit přednášky v Bohdaneči a nebo nyní ve Valmezu. Pánové Vítek,Kusák a Ružička jsou v této zemi dle mého názoru ti nej v tomto oboru. Přesto jsem rád také této diskusi ,hlavně že se respektujete a jste schopni nad svými myšlenkami otevřeně hovořit a řešit.

Daniel

P.S. Co tak si pohovořit ve Valmezu je to pro vás veliká vzdálenost se zde podívat a strávit vcelku v pohodě dnz víkendu ???


Marian Váňa - 29/9/2003 - 19:59

MEK příspěvek #5232

Pro pana Traviče. Rád bych se zeptal jen na pár věcí kterým příliš nerozumím. V prezentaci uvádíte délku stroje 14 metrů a průměr trupu 2,5 metru. Předpokládáme-li hmotnost vnějšího pláště stroje jen 250kg, vychází odtud síla stěny přibližně 0,30 milimetru při použití oceli. Při aerodynamickém brzdění stroje (při jeho návratu) působí na nejexponovanější místa stroje na 1 metr čtverečný plochy síla řádově až několik set kg na metr čtverečný. Jak bude zajištěno aby se plášť stroje nezdeformoval? Rozumím-li prezentaci dobře, má se vracet z oběžné dráhy celý stroj. Jak bude zajištěna stabilizace tepelným štítem dopředu aerodynamickým odporem při návratu stroje. Stroj po vyprázdnění paliva má zřejmě 2 těžiště, jedno vpředu v místě kabiny a druhé na opačném konci trupu kde je motor?

Jak budete žádat o povolení vzletu u LAA ČR. Toto je možné jen při maximální vzletové hmotnosti stroje do 450kg. Pokud chcete startovat v ČR budete se muset obrátit na ÚCL a tam vyřízení žádosti trvá nejméně 2 roky (?).

Bylo by možné sdělit jaký je specifický impuls motoru a tah stroje? Jak funguje startovací agregát. V diskusi uvádíte že je s jeho pomocí možné dosáhnout výšky až 80km.

Omlouvám se za své možná přihlouplé dotazy a přeji úspěch Vaší práci.



Pro všechny. Přibližně před dvěma měsíci jsem zde sliboval zveřejnění našeho projektu na webu www.xprize.cz . Prosím ještě o 1 až 2 týdny strpení.



xChaos - 1/10/2003 - 11:49

MEK příspěvek #5237

U meho navrhu, ktery navic neni orbitalni ale je pouze pro X-prize vychazi podle tohoto odhadu pri pouziti oceli tloustka steny asi 3 milimetry, coz je podle me uz realisticke. Navic z nerez oceli bych delal je spodek kuzele - vetsi cast kabiny by byla z duralovych plechu. Je tedy videt, ze 100 kg na navratovou kabinu staci, zatimco 250 kg na 14m dlouhe teleso vyzaduje vyuziti sci-fi materialu.



Tady si dovoluju upozornit, ze vsechny rozpracovane x-prize projekty pouzivaji nekryogeni paliva: nejvic me zaujal jednopalivovy motor u Armadillo (metanol+peroxid, spalovani je navic katalyticke, a tenhle tyden se jim to podle jejich webu podarilo konecne vychytat aby motor horel vic nez minutu), dale se pouzivaji hybridni motory; rumunsky tym vystavil letu schopnou maketu; chteji pouzit polyetylen okyslicovany peroxidem.



Je otazka, jestli hon za co nejvetsim specifickym impulsem paliva ma smysl - cilem by mohlo byt take minimalizovat suchou hmotnost a dosahnout co nejlepsiho konstrukcniho cisla. Nadrze na nekryogeni pohone hmoty mohou byt napr. z kompozitnich materialu...



No kazdopadne, uvahy to byly pekne, ale X-prize uz proste nestihame. Letos se bohuzel moje firma projevila spis jako zrout penez, nez jako zdroj prijmu, tak jsem se omezil na sneni. Kdyby se ale byval nasel tym alespon dvaceti nadsencu se zkusenostmi z ruznych oboru a kapitalem alespon milion Kc, dalo se podle me letos podniknout ledacos....



Uvidime, co bude nasledovat po X-prize: pokud soutez o pilotovane dosazeni vysky 200 km s patricnou odmenou, sel bych rozhodne do toho ;-) Letmy vypocet: pri volnem padu z vysky 200 km se dosahne rychlosti az 2000 m/s (pada se 200 s, pokud umim pocitat, s vysky 100 km - nad hranici atmosfery - se bude padat asi 140 s). Jinak zajimava by byla uvaha jake vysky dosahne X-prize raketa pokud bude mit pouze jednoclenou posadku, misto triclenne. Tady budou konstrukce s minimalni suchou hmotnosti rozhodne bodovat...





travic - 1/10/2003 - 12:59

MEK příspěvek #5239

To: Lazecky:



Děkuji za pozvání, Bohdaneč či Valmez mám v úmyslu někdy navštívit.

Ale na druhé straně, abych nemel pocit ze jsem sobec, bych uvital

kdyby moznost konzultace mely i ostatni tymy xprice, nebo amatérští tvurci kosmických

vehiklů. Myslím si, že by čas odborníku by tak byl lépe využit. Myslím si, že jakmile

se tady nějak z konsolidujeme, a bude tady oboustraný zajem,

tak by jsme Vás asi požádali o zprostředkování takové schůzky.

Myslím si, že pokud zůstanou alespoň 2 realizační týmy, tak předmětem

jednání patrně budou podmínky letového provozu těchto strojů, bezpečnostní audit,

a návrh legislativy provozu a společný postup před úřady ( a také pojišťovnou - stroje by měly by

být pojištěny proti způsobení ev. škody , podobně jako letadla) . Možná že body jednání

či stručnou osnovu by jsme si mohli dohodnou již před jednáním, aby se mohli zúčastnění na to

připravit, určitě to zefektivní jednání.

Pokud jde o trávení víkendu, bohužel mám takové zaměstnání, kde jednám s lidmi,

a proto víkend většinou ze zdravotních důvodů , trávím v přírodě bez lidí,

abych si od nich odpočinul.



To Vana:

předně bych předeslal, že plech 0,3 mm je obtížně dosažitelný, výrobci

mají v nabídce obvykle plech tloušťky 0,5 mm, ale i ten se těžko zhání.

pokud jde o válcovou nádrž pak má délku 8m, těch 14m je délka s motorem až po trysku .



Pokud se mě ptáte na tvarovou stabilitu tenkostěných nádrží, je řešena úplně stejně

jako nádrže na KPH součastných raket.

Pro ilustraci, koukněte se třeba na PETku,

pokud je natlakovaná, můžete na ní udělat třeba stojku. Pokud namítnete , že je to z plastu,

že je to něco jiného, tak si třeba vezměte pivo v plechovce,

pokud je uzavřené, můžete si s ním třeba driblovat.



Tenkostěná válcová nádoba se vám může zbortit , pokud je namáhána podélně v ose,

jedině dovnitř, tomu se zabrání vnitřím přetlakem.

Součastné nádrže raket jsou obvykle natlakovány tlakem tuším řádově 0.2 ata.

ale to by asi vám nejlépe zodpověděl někdo z našich odborníků.



Myslím, že se na to ptal i pan Archimedes, protože jeho dotaz byl ojedinělý,

tak jsem ho ponechal bez povšimnutí, jistě pokud by jste takovou válcovou nadobu

plnil třeba na břiše, čili naležato, tak se vám jistě zbortí. Pokud by jste plnil takovou

nádobu, byt i správně vertikálně orientovanou bez natlakování, tak se vám zbortí také.

Takže postup správného plnění je, natlakovat nádrže ve vertikálním směru a plnit pod tlakem .

Tento postup je obecný u všech raket s tenkostěnnými nadržemi.



Nyní k dotazu, zda nedojde zborcení kabiny, neboli k čelní části stroje,

při návratu. Zkusme si to spočitat. Předpokládáme hmotnost 1 tunu a brzdné zrychlení max. 3G

a čelní plochu 5m2 .

Brzdná síla = m * a = 10na3 * 30 = 30 kN

Aerodynamický tlak = F/S = 30kN / 5 = 6 kPa.



Vnitřní tlak v kabině , předpokladejme 1 ata = 100kPa



Rozdíl tlaků 100kPa >> 6kPa , dokud bude vnitřní tlak kabiny větší než vnější aerodynamický,

pak ke zborcení nedojde.



doufám že jsem neudělal nějakou řádovou chybu, když tak to prosím ještě

přepočítejte.



Dynamický (rázový tlak) si myslím nemusím počítat, protože se při návratu

nemění skokem vlastnosti atmosféry, změny jsou plynulé s výškou.



U bojových raket, překonávajíci několikrát rychlost zvuku v hustých vrstvách atmosféry,

taky ke zborcení nedochází, je li hlavice natlakována .



Pokud se mě ptáte, proč je stroj tak veliký, tak je to s ohledem na použití LH2,

a ten má malou hustotu. Pokud by se použila koncepce STS , při zachování

evropského požadavku, že se nebude v blízkosti startu nic odhazovat,

pak možnosti jak se zbavit prázdné LH2 nádrže jsou 3.



a)Odhodit a nechat zhořet v atmosféře až tehdy, když stroj přelétá nad neobydlenou částí

planety, nejlépe nad mořem.



b) umístit nadrž na konci stroje a nechat ji zhořet při sestupu, do doby

než zhoří se využije její aerodynamický odpor pro brzdění .Nevýhodou je,

že může zhořet nerovnoměrně a může dojit k destabilizaci stroje.



c) mít nádrž skládací, a před sestupem ji "nechat splasknout" ,

složit a smotat do nákladového prostoru.



bod c) se mi začíná líbit, pokud se nabídne nějaké elegantní technické řešení,

pak by stroj nemusel být tak veliký.



No možná, že se okolí zdá že měním návrhy ode dne ke dni, ale na svoji

omluvu bych chtěl říci, že jsem v oblasti KPH motorů začal bádat teprve

před měsícem, a pokud najdu nějaké nové technické řešení, pak

za pár dní mne napadne řešení mnohem lepši. Inu počítám asi rok než

technologicky vyzraji.



Na otázku k legislativě LAA, nejsem právník, ale můj vlastní názor je takový .

Zde silně záleží na Vás, jak stroj deklarujete.

Pokud řeknete, že je to letadlo, pak se na Vás automaticky vztahují předpisy

o letadlech, včetně pokut a sankcí. Také počítejte že letecká komunita je velmi

uzavřená loby, a mezi ně je těžko se dostat.Proto i ty dlouhé čekací lhůty.

Pokud prohlásíte, že je to kosmická loď,žádná síla vám nemůže určit,

že je to něco jiného, i přesto že by to mělo křídla,

protože můžete křídla označit jako stabilizátory. Kosmická loď poněkud

ve vnitřní legislativě stojí mimo zákon, protože nikdo nepočítá, že by si ji amatérsky

někdo zhotovil, no nic méně je málo zákonů který by jste mohl porušit, a nevim

a ani ty pokuty by neměly by být tak vysoké , snad jen za narušení

vzdušného prostoru, ale to se snad týká jen letadel .



Proto si myslím, že by jsme měli vytvořit si vlastní komunitu, suborbitální či orbitální.

a zjistit všechny právní náležitosti a ev. důsledky takového provozu.



Marian Váňa - 3/10/2003 - 17:46

MEK příspěvek #5266

Děkuji za odpověď. Nyní tedy chápu vaši prezentaci spíše jako cíl kterého by jste chtěl dosáhnout než-li již propracovaný a odzkoušený návrh. Žádný plech je-li zformován do válcového pláště o rozměrech 2,5 krát 10metrů, ani ocelový, ani měděný ani duralový, nevydrží spolehlivě při své hmotnosti 250 kg vnitřní tlak 1 atm., tj. přibližně celkovou sílu 800 tun na celý plášť. To lze snadno odvodit známe-li pevnost v tahu takového plechu.

Plech 0,30 mm je standartní tloušťka dodávaná např. British Steel, VSŽ Košice nebo firmou Nemac . Další standartní tloušťka je 0,40 a 0,55 mm. V našem závodě zpracujeme těchto plechů desítky tun ročně. Můžeme Vám nějaký dodat, chcete-li, popř. jej i nařezat laserem na potřebný rozměr.

Co se týče porušování několika málo zákonů, mám pocit že je to cesta do pekel. Lze to udělat jednou nebo dvakrát, pak přijdete o licenci k podnikání a budete mít problémy i v mnoha jiných zemích budete-li tam chtít začít znovu.

Souhlasím s Vaším návrhem na vytvoření jakéhosi "kosmického" sdružení. Bylo by to určitě prospěšné.



Ondra Bartos - 5/10/2003 - 18:13

MEK příspěvek #5276

Vazeni diskuteri, v posledni dobe zde zaznelo par odhahu teplot ktere se vyskytuji pri pruletu atmosferou od 3000st p.Vitka az po 17 000K p.Travice. Rad bych se pripojil nekolika dobnymi postrehy

1. Existuje zasadni rozdil mezi idealnim plynem a realnou atmosferou(specialne pro p.Travice) ve vysse popisovanych stavech.

2. Nevim sice co znamena "cistokrevna plasma" ale pri teplotach kolem 17 000K je kyslik a dusik temer plne disociovanej a stupen ionizace v zavislosti na tlaku (pro atmosferu do 100km mezi 10-30% klesa s vyskou.Tyto hodnoty je urcite mozne s rovnici SAHA spocitat ale cistokrevna plazma je pro mne zahada.

3. Takzvana " empericka" rovnice pouzivana leteckymi konstruktery neni uplne empericka, pokud dobre chapu vyznam tohoto slova. Jeji vyznam je omezen pouze pro Machova ciska do 3-4 coz je v zasade maximum dnesnich letadel(scram jet nam zatim neblafe).

4. Pokusil jsem se odhadnout stagnacni teplotu pro STS pro stavy

rychlost 7km/s vyska 72km tlak 5 Pa teplota 4500-5000K

5km/s,62km,20Pa,3500-4000K

3km/s,53km,80Pa,2500-2700K

Nektere z techto udaju se mohou od skutecnych lisit myslim tim hlavne trajektorii.

5. Jelikoz se razova vlna pri hypersonickem proudeni tesne primika k obtekanemu telesu dovolujisi pridat par dalsich velmi exponovanych mist jako kylovka a kryty motoru na zadi(aspon myslim ze sou to kryty)

6. K diskuzi p.Vitka a p.Holuba o ovlivnovani razove vlny pred telesem moho jen poznamnat ze na tomto poly probyha rozsahly avsak zatim jen vojensky vyzkym. Zakladajicise na skutecnosti ze mam pred telesem plazmu a v telese elektromagnet. Klasik rekne zase MHD.

7. Na zaver ma soukroma domenka k tragedii Columbie. Uhlikove panely tvorici nabeznou hrany jistou vrstvou zabranujici oxidaci. Tento panel pak nemusi byt nutne prorazen staci byt bez teto ochrany a v okoli je uz dostatecna kavalkada dostatecne energetickych kysliku touzici se pojit za produkce spousty laskyplneho tepla(viz infracervena anomalie vyfotografovana jakymsi vojenskym kukatkem).



Vsem preji mnoho zdaru zvlaste p. Travicovy (jsem napomocen)

Doufam ze sem Vas temy blaboly neznechutil

Bartos


xChaos - 6/10/2003 - 23:47

MEK příspěvek #5286

Co se týče ujetosti prezentovaných návrhů, pak p. Travič spolehlivě vede. Předstihuje ho snad jen ten dřívě diskutovaný stratosferický vrtulník s prodlužovačkou :-)



Co se týče řezání plechu na požadovaný rozměr - díky za informaci, zapamtuju si to :-) 0.3 mm mě ale přijde spíš už jako alobal, než jako plech.



Co se týče legálnosti startů a licencí - podle mě si nikdo nic podobného jen tak nevezme v téhle zemi na triko. Já bych kromě startů z mezinárodních vod viděl perspektivně spolupráci s rozvojovými zeměmi, které zatím nemají vlastní kosmodrom. Zajímavé by byly (pro orbitální program) např. země na východním pobřeží Afriky, poblíž rovníku...



Po pravdě řečeno, startu z Evropy vůbec nevěřím - ani X-prize, natož pak v rámci orbitálního programu. Cesta na energeticky nejmíň náročnou dráhu z našeho území vede v nejkritičtější fázi letu pravděpodobně přes Rakousku či Maďarsko, a dále pak Srbsko nebo jiné země bývalé Jugoslávie..... vyjímkou by byly starty na ještě skloněnější dráhu než 50 stupňů, ty by mohly směřovat přes Slovensko a přes Rusko... obecně to ale pokládám za nerálné a sázím v ramci low-end kosmonautiky na starty z námořních lodí - což kromě bezpečnsoti řeší i otázku levné přepravy celého kosmodromu až na místo startu.



V rámci X-prize určitá naděje existuje, ale stejně... v USA s tím mají problémy i v Mohavské poušti... v osídlených oblastech by určitě povolení nedostali...



travic - 7/10/2003 - 09:49

MEK příspěvek #5287

to xChaos:



Jsem potesen vasim ocenenim meho navrhu. Verte mi,

ze zas tak placnutim do vody neni.



V pripade Vaseho navrhu, asi by v Evrope nepovolili

start dvoustupnoveho stroje.A cundrovat po okolnich

statech se mi vubec nechce.



Pokud jde o jednotlive navrhy, tak asi se neshodeme

na spolecnem projektu,

ale to me nemuzete za to odsuzovat, nakonec

pro obe strany je to tak lepsi, nemusime se navzajem dohadovat.



Pokud mi zazlivate, ze jsem navrhl

top profesionalni reseni, je to z toho duvodu

ze pocitam ze mi z profesionalu ev. nekdo

pomuze. S amaterskym navrhem by nikdo z profiku

neztracel cas. Pokud by muj projekt v budoucnosti

nekdo koupil , asi by koupil technologie,

nikoli navrh či stroj samotny.



Na Vas je videt, ze Vas trochu prepadla skepse.



Predne, mluvil jste o fin castce veci,

i kdyby jste castku 1mil. korun, nebo podobnou

sehnal , stejne by se zakratko vycerpala a nakonec

by jste mel neco rozestaveneho a trpel zakratko

nedostakem financi. Je to stejne jako pri stavbe

noveho domu.



Pokud by se nekdo chtel dat cestou penez, pak by

krome stavby stroje by mel mit perfektne zajistenou i obchodni

stranku veci.To znamena, ze projekt by musel od prvni chvile

na sebe vydelavat.





v bode, kde jde o cenu paliva, chloristan se da

nahradit dusicnanem amonym, ktery stoji radove 5,-Kc,

snizi se sice spec. impuls na 2000Ns, ale to moc

pro suborbitalni lety nevadi, spise vadi pomalejsi rychlost

odhorivani, asi 10x mene.



Co se tyce sneni, snime tady vsichni.Dulezite jestli

vam to sneni vydrzi.





to Vana:



Ne tak docela, jenom navrh to neni, zkousim

model 1:10, jak se chova ve vzduchu, jestli

je stabilni. Vypada to ze ano, nerotuje a je odolny proti

nulovemu padu.



Brzy zacnu stavet funkcni model 1:1 .



Co se tyce legislativy, mam priznivejsi zpravu, na strankach

aeroklubu jsem nasel deleni letadel do kategorii FAI ,

jedna z kategorii je kosmicka letadla a jeste jedna kategorie:

letadla, ktera se mohou pohybovat ve vzduchu i v kosmu.



Takze, nejaka mezinarodni legislativa je, nadeje na staly

provoz take.





Co se tyce vypocet valcove tlakove nadoby, tlak 1 ata je jen

v kabine. Ale i ten by to melo vydrzet, zkuste si to

spocitat.



t= (p*D)/2*SIGMAdov



kde



t je tloustka steny nadoby

p je tlak

D prumer valcove nadoby

2 konstanta

SIGMAdov je dovolene namahani v tahu, pro unavove namahani



jsem volil asi 0,5 az 0,6 krate pevnost v tahu.

u nerezu je to (70kp/mm2 * 0,5)



Ve vakuove technice jsme tento vzorecek museli

umet odvodit, tlak plynu na stenu nadoby.



To, ze je mozno zakoupit nerezovy plech 0,3 mmm

tak to velmi jste me potesil touto zpravou.

Akorat, ja se vyznam v plechu po staru

oznaceny jakosti CSN, to kvuli tomu, aby nebyly

krehke pri heliovych teplotach. Vibrace stroje a krehkost

by udelali sve. Stejne uvazuji, ze exponovane casti udelam

v medi.



Chtel bych se zeptat, kolik stoji m2 nerezu , 0,3mm a

v jakych je rozmerech ? Idealni by byl dlouhy svitek,

a svarit to spiralove.



To Lazecky :

Chtel bych vam podekovat, v diskuzi jsem videl, ze

se snazite zprostedkovat jednani.

Pokud jde o potencionalne zucasnene,pak

co se tyce vecne stranky veci na spolecnem navrhu

stroje, ci projektu se asi neshodnem.



Mozna by jsme se meli shodnout

aspon na normalizaci prulezu stroju, nejlepe aby byl

kompatibilni s ISS, myslim ze to je soucasny standart.

Nevite nahodou, kde by se daly sehnat prislusne vykresy ?



Jestli jsem postrehl vsechny projekty ci navrhy.



- návrh pana Holuba, ktery ideove podporil pan Vitek,

minimalni nosic druzice



- xChaos navrh 3mistne dvoustupnove lodi na TPH.



- Archimedes se svym tymem diskutujicim na Mageu



-Marian Vana se strankami xprice.cz



- nakonec muj navrh, ktery je spise demonstrator a zkusebni

prostredi pro nove technologie.





Pokud jde o dosazitelnost jednotlivych projektu, asi

to bude podle meho nazoru jakysi pomyslny prunik

mezi optimismem a pesimismem.



Prilisny optimismus by asi vedl ke zkaze, k neuvazenemu

plytvani penez a prostredku a k nerealnym cilum.



Prilisny pesimismus na druhe strane, by zase vedl

ze by se neudelalo nic.



Na cem se asi muzeme nazorove sjednotit



- vycleneni "kosmicke" komunity, ideova deklarace cilu

- prace na legislative, provoznich predpisech,

jednani s urady

- pripadnou vzajemnou pomoc pri prvnich startech



kdyz tak pripiste svoje navrhy na spolecne aktivity.







pluh - 7/10/2003 - 13:04

MEK příspěvek #5288

Zasahuji do rozběhnuté diskuze,nevím jak jste daleko s organizací, ale pokud chceme něčeho dosáhnout, musíme založit společnost, která bude mít vážnost v jednání s orgány správy i se sponzory. Společnost by neměla žít jen ze sponzorů, ale měla by vytvářet vlastní know- how a to prodávat.

Byl bych rád, kdyby se stanovitl termín zakládací schůze této společnosti, kde by se dohodla její forma a její postavení při soutěži o XPRICE. Pro tuto schůzi navrhuji vhodné místo v Praze, třeba 7. listopadu. Pokud přijdou kladné odpovědi do 17. října objednám místnost, kde by se dalo vše projednat (například stanice metra B - salonek na Palackého náměstí).

Nyní k technickým problémům:

Podle mého názoru se nedosáhne nic pouhým zmenšováním dosavadních profesionálních dopravních prostředků, ani zvětšováním modelářských raket. Amatér musí přijít s novou myšlenkou (která musí mít řádnou patentovou ochranu -proto se o ní nedá diskutovat na tomto fóru). Možná, že v pracovních skupinách by bylo možné vytvořit řadu nových myšlenek a principů, které by se týkaly celého spektra problémů amatérského kosmického dopravního prostředku.

Z diskuze je zřejmé, že se jedná o:

- stabilizaci dopravního prostředku

- způsob dopravy paliva

- zabezpečení dopravního prostředku v kosmickém prostoru

- typy motorů (pulsní? raketový? hybridní?)

- návrat do atmosféry

- další perspektivy (i amáteři by mohli mít vyšší cíle než jen 100 km)

Z těchto problematických okruhů by moly vycházet i pracovní skupiny.

Věřím, že s dobrým programem, který setavíme seženeme - jako společnost - i

dobré sponzory, kteří jsou v první fázi nutní hlavně pro kvalitní patentovou ochranu - dnes se prodávají hlavně myšlenky.



travic - 7/10/2003 - 13:39

MEK příspěvek #5289

pardon, zapomel jsem na ty linky :

http://www.fai.org/astronautics/

nebo hlavicka

http://www.fai.org/



a stranky aeroklubu cleneni kategorii

http://www.aeroklub.cz/pg.php?src=SRVS-3.HTM&idpg=32





to pluh:

Proti navrhu 7. listopadu protestuji,

protoze pred lety, 7.listopadu vystrelil

na Zimni palac kriznik Potemkin a

jake to melo katastrofalni dusledky,

to kazdy vi.



Stejne se napred musime na necem

sjednotit.


pluh - 7/10/2003 - 15:23

MEK příspěvek #5290

Třeba to bude také revoluce (ovšem prospěšná), ale termín může být jiný - navrhnětě prosím.

Ke sjednocení - pokud všechno řekneme v diskusi může někdo využít nápady pro své řešení a nás obejít - proto opoět navrhuji společnost, která bude schopna účinně chránit své myšlenky a při jednáních bude mít větší autoritu. Také věřím, že pro řešení není jediná cesta a proto bude nutné se sjednotit na variantních řešeních.


travic - 7/10/2003 - 15:47

MEK příspěvek #5291

podle meho nazoru je ten termin brzo.

A urco bude nekolik mimoprazskych.



Ano, mate pravdu v diskuzi se nemuze rici

vse. Ne ze by to nekdo jiny pouzil, ci publikoval

ale hlavne patentoval. a tak by puvodni objevitel

musel po case nachazet reseni, jak obchazet vlastni

vynalezy.

Takovy pripad se stal v USA, uvadeny v souvislosti

se sw. patenty. v tom prikladu, existoval jeden

talentovany student na univerzite, ktery poskytl

svym kamaradum nejake programy, ktere sam stvoril.

Protoze byly dobre, tak je zacala jista

skupina pouzivat a byly volne pristupne na webu.

No po jiste dobe stranky navstivil jisty "hajzlik" ,

stahnul si to a nechal si to patentovat.

A tak puvodni tvurce musi platit licence za svoje

vlastni programy.



Pokud jde o patentovani, pak by silna skupina

jiste ochranila dusevni vlastnictvi proti zvenci,

ale nikoliv zevnitr, zvlaste pokud by predmetna

vec byl vysledkem snazeni siroke skupiny.



Dale podle meho nazoru by bylo neeticke

si patentovat veci tykajici se snizeni energeticke

narocnosti provozu stroju, ci jine veci souvisejici

s ekologicnosti provozu, ci zlepsujici bezpecnost.

Tady bych asi preferoval, kdyby se to jen publikovalo,

nebo zverejnilo, aby vec nebyla nova a obecne znama a

nejaky fiskulant na tom nemohl profitovat, ze si

to nekde v USA patentuje .









Aleš Holub - 7/10/2003 - 16:42

MEK příspěvek #5292

Pro jistotu upozorňuji, že jsem toto téma diskuse reorganizoval a rozdělil, aby aktivní stránka nebyla tak velká. Nic se neztratilo, je to jen schováno pod odkazem v úvodním textu této redukované stránky (teď má zatím jen cca 10 kB). Do úvodního shrnutí jsem zařadil i další související odkazy.


Pavel Vachtl - 8/10/2003 - 11:07

MEK příspěvek #5305

Před pár dny jsem někde na webu četl, že se do X-Prize zapojil seriózně a reálně i někdo z Rumunska :-). Dokonce tam byla fotka nějaké jejich postavené rakety. Dělá toto v současnosti (kromě modelových koncepcí a diskusí, jako na tomto fóru) už i někdo z ČR??


travic - 8/10/2003 - 13:37

MEK příspěvek #5308

ja o zadnem realnem provozuschopnem stroji zatim nevim.

Snad nekdo z kolegu ma nejake informace.



Pavel Vachtl - 8/10/2003 - 18:43

MEK příspěvek #5312

Nevím, jestli je to provozuschopné, nicméně Rumuni se skutečně oficiálně přihlásili, čímž nám myslím asi dosti vytřeli zrak (vždycky jsme se tak nějak považovali za technicky vyspělejší než oni, že...). Dokumentaci, informace, tech. data i s fotkami rakety lze najít např. zde:



http://www.xprize.org/teams/arca.html

http://www.arcaspace.ro/home.htm

http://www.xprize.org/press/release_019.html



Kam se na Rumuny hrabeme ! :-)

Jsou pry ted mezi 20 tymy a 6 zememi na svete...


Pavel Vachtl - 8/10/2003 - 18:46

MEK příspěvek #5313

Celkovy seznam tymu:



http://www.xprize.org/teams/teams.html


Pavel Vachtl - 8/10/2003 - 18:52

MEK příspěvek #5314

To, co tam maji na fotkach, je udajne zmensena verze 1:2 zamyslene skutecne rakety.

Jinak doufam, ze pri X-prize nejaky amatersky kosmonaut nezařve...

To by byl průšvih.


Pavel Vachtl - 8/10/2003 - 18:56

MEK příspěvek #5315

Oprava,

uz 24 tymu a 7 zemi:

(Argentina, Canada, Israel, Romania, UK, Russia, USA)


Pavel Vachtl - 9/10/2003 - 06:22

MEK příspěvek #5319

myslim, ze podminka, ze ma letet aspon jeden kosmonaut, je nezodpovedna. Obsahuje v sobe nevyhnutelne a neumerne vysoke riziko, navic vsichni se ted budou bezuzdne predhanet (vsichni vime, jak to uz dvakrat dopadlo spatne se Shuttlem, kdyz byli technici pod obrovskym a nekvalifikovanym manazerskym a politickym tlakem). Mne by stacilo, kdyby letel jen naklad o vaze 3 kosmonautu. Myslim, ze soukromy kapital spolecne s amaterskymi nadsenci na lety do kosmu po strance bezpecnostniho jisteni nema - jeho cilem je zisk a uspech za kazdou cenu, nikoliv bezpecnost. Bylo velice historicky dobre, ze kosmonautiku cca kolem r. 1954 zacali delat vojaci a tvrdi profesionalove, jak v USA, tak v Rusku. Aspon to delali trochu poradne.

Podle mne je X-Prize od zacatku zalozena jako naprosto neprofesionalni projekt

a vysledky budou podle toho vypadat. Je to sice vsechno hezke...ale, realita vypada jinak nez sny.

Ohledne krizniku - na Zimni palac nevystrelil Potemkin, ale Aurora :-). Kriznik Potemkin byl film.


travic - 9/10/2003 - 10:49

MEK příspěvek #5324

hmm.. ten Potemkin byl vtip, prevzaty

ze scenky z filmu Cerni Baroni...no nevadi



Pokud se ze zacatku tento "sport"

podchyti spravne metodicky, tak k zadnemu zvysenemu

riziku by dojit nemelo. Ani nesmi.



Navic kazdy inteligentni clovek, pripadna

rizika minimalizuje.



Ja si myslim, ze ev. provoz takoveho stroje

by mohl byt bezpecnejsi,

nez provoz rogala ci padakoveho kluzaku.


Marian Váňa - 9/10/2003 - 15:16

MEK příspěvek #5329

Pro pana Traviče:

ten vzorec pro výpočet tloušťky stěny nádoby není podle mne v pořádku. Mám-li válcovou nádobu o průměru D a vnitřní přetlak p, vychází celková síla na horní kruhové dno i na dolní kruhové dno F = 2 * 3,14 * (D/2)* (D/2)* p . Touto silou je tedy válec namáhán v tahu (ovšem nejen touto silou jak vysvětlím dále). Tato síla tedy působí na průřez 3,14 * D * t, kde t je tloušťka stěny. Odtud dostanu Váš vzorec t = (D * P)/ 2 * SIGMAdov. Váš vzorec tedy předpokládá nekonečně pevnou boční stěnu válce. Na tu ale působí také tlak p a to silou podstatně větší než na horní a dolní kruhové dno. Měla by se započítat i tato síla. Nebo se mýlím?

Co se týče nerez plechu 0,3mm, my nerez plech skoro nepoužíváme. Používáme ocel s různou povrchovou ochranou. Nerez plech 0,30mm dodává v Čechách např. firma Italinox, tel.322628222. Cena za 1kg se pohybuje okolo 100Kč, odtud lze odvodit cenu za metr čtverečný.



Pavel Vachtl - 9/10/2003 - 17:13

MEK příspěvek #5330

S Černými Barony OK :-). Já tomu nadšení přeju, ale zaráží mne, že má v úplně nevyzkoušeném prostředku libovolného typu (odkudkoliv na světě) hned od začátku letět člověk a že patrně neexistuje žádná nezávislá a elementární kontrola toho, jak příslušní nadšenci zvládli problematiku jištění a bezpečnosti. Připadá mi to jako - postav si co chceš, leť si tam jak chceš, případně si i shoř či vybouchni, je to jen tvuj problem....

Asi jsem ne(post)moderní, ale tenhle volný darwinismus mi opravdu není vlastní.


Marian Váňa - 9/10/2003 - 18:09

MEK příspěvek #5331

Já myslím že privátní firma která vynese člověka do kosmu a tam ho nechá zabýt, už nikdy žádného dalšího pasažéra nezíská. Lidé budou mít prostě strach létat s takovou firmou. Taková firma by žádné peníze nevydělala a její manažeři by jen riskovali kriminál.

Bohužel to co si nemůže dovolit soukromá firma si může dovolit stát. Za peníze daňových poplatníků může opakovaně riskovat lidské životy, viz. např. let kosmonauta Komarova s lodí Sojuz. Tomu neříkám profesionalismus ale nezodpovědnost. Pravý profesionál dělá věc pro své živobytí a pro svou hrdost, a pro plnou spokojenost svých zákazníků. A nevybírá daně.

Koneckonců stačí se podívat třeba na takové České dráhy. To je státní podnik, víme jak fungují a kolik se na nich odehrává nehod. To by se v Japonsku, Singapuru nebo na Taiwanu nemohlo stát.



Pavel Vachtl - 9/10/2003 - 22:28

MEK příspěvek #5340

Privátní firma a její majitel mohou klidně změnit jméno, subjektivitu a identitu ci jinak zmast stopy a lze vesele a úspěšně podnikat dál. Není vše tak jednoduché, jak to podle učebnic vypadá a verejne mineni neni vsemocne. Seriózni firma, ať už státní či soukromá, také nejdříve vyzkouší novou raketu/loď v bezpilotním režimu. Pokud se ovšem závodí (na čas) o 10 milionů dolarů, serioznost patrně pujde castecne stranou. Nastesti jsem si dnes na www.swnet.cz precetl, ze realne chce X-prize raketu do kosmu vypustit jen 2 pomerne renomovana sdruzeni z USA, ktera zamestnavaji i profesionalni letecke konstruktery. Take ke startu potrebuji povoleni americkeho uradu FAA. Takze jsem uz trochu klidnejsi :-).


Pavel Vachtl - 9/10/2003 - 22:41

MEK příspěvek #5341

konkretne clanek je tady:

http://www.swnet.cz/index.php?ID=19546&basket=d0c0f1913e939bbb3052b130415f2eea

Shodnu se s vami, ze stat je zpravidla moloch. Nicmene jakozto hlidac standardu muze udelat i dost dobre prace.

Privatni firma je vzdy jen takova, jaky je jeji majitel. Neni to zadne bozstvo. Kdyz je majitel peclivy a seriozni, je firma dobra. Kdyz je majitel neprofesional a pomaha si k uspechu stylem "kazdy prostredek dobry", jeho firma muze byt i zlocinna.


Pavel Vachtl - 9/10/2003 - 22:48

MEK příspěvek #5342

V Japonsku se zase stal před cca 6-7 lety případ se "soukromou" sektou Óm šinrikjó a jejím "soukromým" plynovým útokem v tokijském metru. To by se zase nemohlo stát u nás :-). A ten "zlý" japonský stát ji pak musel násilím zlikvidovat.


Pavel Vachtl - 9/10/2003 - 23:00

MEK příspěvek #5343

Nechci, aby to vypadalo, ze jsem principialne proti soukrome aktivite v kosmickem prumyslu ci v kosmu. Tak to rozhodne neni! Nicmene i pro soukrome aktivity by mela platit urcita explicitni a mimotrzni pravidla, o nichz se nediskutuje a o nichz nerozhoduje jen samotny trh. Soukromy subjekt by v prvni rade mel poskytnout dostatecne zaruky (a to predem!, po katastrofe je uz pozde a je to k nicemu), ze je schopen stavet bezpecne lode a nikoliv "letajici rakve".


Véna Maixner - 10/10/2003 - 07:41

MEK příspěvek #5344

Já si zase naopak myslím, že je to plně věcí toho konstruktéra. Tj. že asi on bude ten první, který v tom bude sedět a bude se pokoušet letět, takže i on sám asi zemře, pokud něco selže. Ale je samozřejmé, že půjde-li o standartní vypouštění, bude loď muset podléhat nějakému schvalovacímu procesu, je jasné, že pak si ji technici z úřadů rozeberou a prozkoumají do posledního šroubku.

A za třetí, proč by nemohla existovat společnost, která vypouští do kosmu loď s tím, že je vše na vašem riziku? Pak jste to Vy, kdo rozhoduje, jestli to zkusí nebo ne ...


Marian Váňa - 10/10/2003 - 17:11

MEK příspěvek #5352

Stránky www.xprize.cz jsou již v provozu. Podařilo se to ještě před ukončením kosmického týdne.


Dan Lazecký - 10/10/2003 - 19:21

MEK příspěvek #5353

Pan Marian Vána má obdobný projekt jako já,cha.....ale když dva dělají totéž není to totéž. Pane Mariane přeji hodně štěstí.Já Budu také pokračovat ve svém směru

Daniel



Martin Kolman - 10/10/2003 - 23:13

MEK příspěvek #5354

Projekt na www.xproze.cz mi příjde jako celkem ideální řešení, jedná se o prakticky bezpalivový koncept, který také nebsahuje žádné enormě složité prvky (raketové motory, turbočerpadla, vysokotlaké nádrže, enormě tepelně namáhané součásti). Prakticky všechny součásti tohoto projektu už jsou běžně zvládané, například elektromoty, rotory, vedení vysokého napětí a účinky elmag. polí.

A proto věřím, že je tato konce i reálně technicky zvládnutelná i v soukromém sektoru.



Právě díky tomu, že rotojeřáb bude defakto balancovat na rozhranní atmosféry a vesmíru, je možné použít technologie v atmosféře nepoužitelné, jako je například Slunečnice. Díky principu Slunečnice, by zřejmě ani nebylo potřeba použít extrémně účinnou tepelnou ochranu, Slunečnice může postupně klesat do atmosféry právě díky tomu, že je bezpalivová a funguje, dokud má přísun energie. Proto by měla stačit jednodušší/levnější tepelná ochrana.



Kdyby měl klasický reaktivní pohon nekonečné množství paliva, nebudete tepelný štít vůbec potřebovat, prostě by nejdřív ubrzdil orbitální rychlost a postupně kompenzoval pád, až by kontrolovaným pádem postupně dosedl na povrch.


Marian Váňa - 12/10/2003 - 16:43

MEK příspěvek #5358

Materiály a technologie potřebné pro sestavení rotojeřábu a slunečnice jsou dnes skutečně ve světě k dispozici. Největší oříšek bude asi výroba supravodivých pásků. Zde bude přeci jen potřeba poněkud uzpůsobit technologii jejich výroby, neboť současná výroba je poměrně omezená a je zaměřena především na aplikace proudových limitérů v energetice. Zatím jsou k dostání pásky decimetrových délek, ale již koncem tohoto roku by měly být v Německu vyrobeny pásky metrové až desetimetrové. Pro ještě delší pásky je zapotřebí vybudovat kompletně novou výrobní linku.



Radek Pirochta - 13/10/2003 - 11:28

MEK příspěvek #5362

No, když to lano vydrží svou váhu na cca 400 km, tak proč se nepočítá s výtahem pouze z orbitu? Nebo pouze pohyb po natažených lanech směrem vzhůru, jako klasická zdviž? Jestli je problém pouze v tom, že stanice se vůči Zemi v této výšce stále pohybuje. Ale pořád by se dalo na lano například v 10 km letadlem něco zavěsit, nebo ne?


Radek Valkovič - 13/10/2003 - 12:02

MEK příspěvek #5363

Problém rotojeřábu vidím ve dvou zásadních bodech: 1. narůstající hmotnost vodiče při stoupání stroje snižuje hmotnost nákladu na minimum - vodič pro vysoké proudy a napětí namáhaný gravitací bude i s moderními materiály příliš těžký.

2. rotorový nosný systém nejde použít ve velkých výškách, neexistuje vrtulník, který by (bez nákladu a s minimem paliva) vystoupal výš než do 9 km. Rotorový systém pro výšky nad 15 km při pozemské gravitaci považuji za technicky nerealizovatelný.

Úkoly kladené na rotojeřáb dokáže bez problémů zvládnout stratosférický balón, je to osvědčená konstrukce, dosahuje výšek až 30 km a nepotřebuje žádné dráty a těžké elektromotory.


- 14/10/2003 - 10:01

MEK příspěvek #5375 - reakce na příspěvek #5288

450 kilo?! Stavěl jsi někdy vůbec něco vyjma papírové vlaštovky? Táta stavěl ultralight, to jsou samé špejle a papír a plátno, z trubek je tam akorát trup s celou tou věcí měl problém vejít se do nějakých 250 kilo nebo kolik je ten limit. A ty chceš s půltunou letět do vesmíru? Studenou sprchu na tebe.


Marian Váňa - 14/10/2003 - 19:08

MEK příspěvek #5383

400 km dlouhé lano by již neuneslo žádnou užitečnou zátěž. Výhoda předávání zátěže z rotojeřábu na slunečnici někde uprostřed vzdálenosti mezi zemským povrchem a slunečnicí je že je tak možné vynést maximálně hmotný náklad na slunečnici.

Pro několikatunový rotojeřáb by hmotnost kabelů a vodičů činila maximálně několik procent celkové hmotnosti rotojeřábu. To proto že největším "nepřítelem" pro lano je atmosférický vítr, to ale přestává platit od průměru lana cca 2-4 milimetry.

Rovněž tak hmotnost elektromotorů nepřesáhne osm procent celkové hmotnosti rotojeřábu. Kvalitní střídavé elektromotory jsou schopné uzdvihnout dvanácti až patnáctinásobek své váhy.

Největší tíhou budou pro rotojeřáb rotory. Ty mohou tvořit až 45% celkové hmotnosti.

Ve výšce 70 km nad zemským povrchem je pro zvednutí zátěže 500kg zapotřebí balón o průměru nejméně 250 metrů. Naproti tomu rotorům rotojeřábu postačí celková plocha 600 metrů čtv. což odpovídá ekvivalentnímu průměru jednoho rotoru asi 30 metrů.

Tak rozměrné rotory by byly pro běžný vrtulník samozřejmě nepoužitelné vzhledem k jejich obrovskému odporu při pohybu do stran. Pro rotojeřáb při jeho svislém pohybu však nijak nevadí.

Pro úplnost dodávám že světový výškový rekord pro vrtulník je 12450metrů z r.1972, výrobce CarterCopter uvádí u svého stroje potenciál dosáhnout výše až 21 kilometrů. Podstatně výše žádný vrtulník samozřejmě nevystoupí vzhledem k tomu že jeho motor nemůže pracovat v tak řídkém vzduchu , vzhledem k obrovskému množství paliva které by sebou musel mít pro několikahodinové stoupání , a vzhledem k omezenému výkonu jeho motoru. Naproti tomu rotojeřáb si může "přitáhnout" po kabelu tolik energie kolik potřebuje a to i v té nejvyšší výšce.


- 15/10/2003 - 07:55

MEK příspěvek #5395 - reakce na příspěvek #5383

Jak budou ty elektromotory chlazeny? Předpokládejme účinnost 30% a vidíme, že se roztaví.


Marian Váňa - 15/10/2003 - 13:39

MEK příspěvek #5403

Motory budou chlazeny tekutým médiem, pane anonymní.


Radek Pirochta - 15/10/2003 - 14:38

MEK příspěvek #5405

No, a nebylo by lepší ve stratosféře ukotvit na laně balón (či balóny), který by sloužil jako přestupní stanice? V těchto výškách nefouká, k této stanici by mohly létat například sluneční křídla http://www.isdn.cz/clanek.php?cid=4082


Aleš Holub - 15/10/2003 - 15:52

MEK příspěvek #5407

Návrhy, popsané na www.xprize.cz jsou opravdu velmi netradiční a radikální. Mám rád takováto řešení.

Nejsem schopen s jistotou posoudit, zda všechny číselné hodnoty, udávané v návrzích jsou správné, ale předpokládejme zatím, že ano (jsou správné).

Mám několik dotazů a připomínek:

1. Jak by byla zabezpečena dodávka elektřiny pro "Slunečnici" v době, kdy bude ve stínu Země?

- byly by to dlouhé hodiny každý den

2. 280 kg hmotnosti na 350 kW výkonu fotovoltaiky je asi nerealisticky optimistické, protože např. články na ISS nedávají ani 50 kW a váží mnoho tun.

- samotné články jsou asi lehké, ale je třeba je udržovat napnuté a orientované ke Slunci

3. I mě vyšlo, že materiál Dyneema může vydržet svou hmotnost do délky až 400 km, proč to tedy nenatáhnout až k povrchu Země?

- celková délka "lana" by byla hodně pod 200 km, takže by zbyla rezerva pevnosti pro náklad

- problémy s lanem (shora) mi připadají mnohem menší, než problémy s "Rotojeřábem"

4. Chápu to dobře tak, že když bude na "Slunečnici" přerušena dodávka elektřiny, tak se okamžitě zřítí na Zemi?



Vzhledem k dosavadním reálně pracujícím konstrukcím lze zřejmě s úspěchem pochybovat o možnosti vystoupat s vrtulovým strojem do výšky nad 30 km a dokonce i levitace v geomagnetickém poli se zdá mimořádně obtížná. Přesto mám na závěr jeden soukromý dotaz. Jak se mohu zapojit do vývoje, případně jak jinak mohu pomoci? Zajímá mne především "Slunečnice". Nešlo by to celé odzkoušet na malých "modelech"?


- 15/10/2003 - 18:20

MEK příspěvek #5408 - reakce na příspěvek #5403

Skutečně? To ale nic nevysvětluje. Je třeba vyzářit nějakého půl megawattu do okolí, ať už z čehokoli. Navíc v praktickém vakuu, kde radiátory fungují skutečně jen díky záření. Co si takhle zhruba spočítat jejich potřebnou plochu? A z ní hmotnost?


- 15/10/2003 - 18:30

MEK příspěvek #5409

Ale nechme chlazení stranou. Zajímá mě víc něco jiného - jakých otáček mají ty rotory dosahovat? Při průměru snad 20 metrů nebo kolik? Zkoušel jsi vypočítat jakou silou budou namáhány? Předpokládám, že jejich konce se budou pohybovat dost vysokou nadzvukovou rychlostí...


Marian Váňa - 16/10/2003 - 19:32

MEK příspěvek #5437

Je samozřejmě možné použít i stratosférické balóny. Ty jsou kromě jiného značně náchylné na působení větru, on vítr fouká i ve vysokých výškách a i ten v nízkých výškách bude působit na lano a vychylovat tak i balon nahoře.

Výhody rotojeřábu jsou podle mne následující:

-možnost přesného zamíření ke konečnému cíli

-mnohonásobná opakovatelná použitelnost

-možnost dlouhodobého klesání i stoupání (hodiny, ba i dny)

-výrazně menší rozměry než u balónů

-možnost dosažení podstatně větších výšek než u balonů

-velmi nízká hodnota přetížení při stoupavém pohybu rotojeřábu



Co se týče dodávek energie pro slunečnici v "noci", ona si ji bude slunečnice generovat sama. Díky gravitačnímu působení Země a vzhledem k tomu že kabel slunečnice protíná při sestupném pohybu směrem k Zemi siločáry horizont. magnetického pole Země se generuje na kabelu napětí a může jím procházet elektrický proud takže magnetické pole Země působí na kabel silou proti směru gravitace. Rychlost sestupu slunečnice se tak ustálí na hodnotě řádově 10m/sec. Nachází-li se slunečnice v "noci" alespoň 500 až 1000 kilometrů nad zemským povrchem, nemůže spadnout na zemský povrch neboť rychlost jejího sestupu je příliš pomalá.

Před několika málo lety byly skutečně k dispozici sluneční články o poměru výkonu k vlastní hmotnosti tak 30 až 50 Watt na kilogram. Dnes si můžete v podstatě koupit v obchodě články s poměrem 200Watt na kilogram i vyšším. Viz např. ultratenké solární panely od firmy "Silicon Solar" (www.siliconsolar.com). Hodnota 200Watt/kg je hodnota pro slunečnici již pravděpodobně použitelná. Problém je že takové sluneční panely je i dost obtížné dostat do kosmu pomocí raket kde přetížení dosahuje 3g a více. S rotojeřábem by to neměl být problém.

Je fakt že se dnes již daří laboratorně vyrábět sluneční články s poměrem 1000Watt/kg a vyšším. To bylo před několika málo lety ještě nemyslitelné. Právě pokrok v technologii výroby slunečních článků a supravodivých pásků za několik posledních let je to co dělá projekt slunečnice uskutečnitelným.

Je samozřejmě možné uchytit slunečnici přímo k zemskému povrchu. Nelze však lano zatěžovat až na mez pevnosti v tahu, je třeba ponechat rezervu alespoň 30 až 50% aby bylo lano dostatečně spolehlivě jištěno proti přetížení. Čím kratší bude lano, tím větší zátěž může nést slunečnice. Proto je podle mne se současnými materiály výhodnější vynášet zátěž nejprve rotojeřábem někam do výšky 40 až 70km a tam ji předávat na slunečnici. Až bude v kosmu umístěna první slunečnice a budeme mít k dispozici materiály alespoň 2krát pevnější než dnes, nebudeme rotojeřáb potřebovat.



Jinak k těm anonymním otázkám. Je smutné že někteří lidé nemají ani odvahu se podepsat pod to co napíší. Ale klidně odpovím. Tak motor s nejlepší účinností 30procent, to snad nebylo ani za Rakousko-Uherska. Motory rotojeřábu mohou klidně pracovat s účinností blížící se optimální. Předpokládejme účinnost 80%, pak je třeba vyzářit do prostoru 100kW, na to stačí Al plech nebo folie s dobrou odrazivou schopností tepelného záření a dobrou tepelnou vodivostí o celkové ploše 50 metrů čtverečných při celkové své hmotnosti maximálně několik málo desítek kilogramů. Pokud jsou přitom chladiče chytře navrženy, nemusí jejich půdorysný rozměr přesáhnout několik metrů čtverečných.

Otáčky vnějších částí rotorů se mohou pohybovat až přibližně rychlostí zvuku. To odpovídá takovému silovému působení na materiál které je ještě stále hluboko pod mezí pevnosti v tahu daného materiálu rotorů.

Pro výšku 50 km nad zemským povrchem musí být celková plocha rotorů alespoň 50 metrů čtverečných. To je realizovatelné, sám jsem před asi rokem zkoušel ultralehkou konstrukci kde při ploše rotorů 3 metry čtver. byla jejich hmotnost méně než 1kg. Taková konstrukce se samozřejmě značně liší od rotorů helikoptéry.



Myslím že rotojeřáb je ideální řešení pro to jak vynést první slunečnice do kosmu. A tak nevím jestli můžeme s úspěchem pochybovat o možnosti vystoupat s vrtulovým strojem do výšky nad 30km, když jsme to ještě nezkusili. Já věřím výpočtům a pokusům. A z nich nevyplývá nic zásadně odporující tomu co jsem zde řekl.



Vážený pane Holub. Modely lze pro zkoušky samozřejmě použít, záleží ale jak ty modely budou veliké. Pro některé zkoušky není možné zařízení příliš zmenšovat. Má-te li opravdu zájem se do projektu nějak začlenit, řekněte sám co by jste nabídl. V této fázi projektu je zapotřebí všeho. Je třeba odborníků všeho kalibru včetně právníků, lobbistů, firem majících zájem se připojit, odborníků na fyziku všeho možného, stojařů atd. atd.

Co se týče duševní ochrany projektu , ta je zatím dobře zajištěna. Přesto si nemyslím že by bylo dobré zde sdělovat všechny detaily. Srdečně zdravím.


Marian Váňa - 17/10/2003 - 08:19

MEK příspěvek #5440 - reakce na příspěvek #5407

O tom vrtulovém stroji Helios ve výšce 29,5km jsem ani nevěděl. Je to nápaditý způsob jak zajistit pokrytí signálem na omezené ploše.


Archimedes - 17/10/2003 - 12:44

MEK příspěvek #5442

Travic:

Chapu-li to tedy dobre, pokousite se tedy de facto postavit "nafukovaci lod" (lepe se asi konstrukce, ktera spoleha na tlak plynu uvnitr, nazvat neda)...



Marian Vana:

Nemel jsem sice jeste cas studovat Vas navrh do detailu, ale nekolik poznamek me napada hned:

- nejsem odbornik pres aerodynamiku, ale Vase uvaha o ucinnosti vrstvenych rotoru mi prijde prilis zjednodusena a optimisticka

- vzhledem k tomu, ze zadny neraketovy stroj tezsi vzduchu nedosahl vic, nez nejakych 30 km (rekord drzi solarni letadlo NASA a to uz je natoik odlehcene, ze se nedavno pri pokusnem letu rozpadlo ve vzduchu), o dostupu rotojerabu 70km neni mozne nemit pochybnosti

- rad bych vedel vice o PMG experimentu (citovane zurnaly nemam momentalne k dispozici) Mate snad na mysli experiment s vypustenim kabelu z raketoplanu, ktery tusim skoncil tim, ze se kabel roztrhl?

- a jine veci, ktere se objevi, az budu mit cas si Vasi zajimavou studii precist do detailu


Archimedes - 17/10/2003 - 14:08

MEK příspěvek #5446

...

Trochu jsem hledal odkazy na "PMG experiment" a slo skutecne o neco jineho a vypada to zajimave.



- vybrat vhodny zdroj plazmatu, ktery by pracoval za tak nizkych tlaku s dostatecnou energetickou i ionizacni ucinnosti pri male vlastni hmotnosti nebude uplne jednoduche. Vetsina nizkoteplotnich kontinualnich plazmovych zdroju ma stupen ioizace dost nizky (obvykel 10^-4 az 10^-3) nebo potrebuji vysoke prikony a hlavne pracuji az za vyssich tlaku (to je pripad i zdroje Microplasma, zminovaneho ve studii).


Aleš Holub - 17/10/2003 - 14:16

MEK příspěvek #5447

Děkuji za odpovědi na moje otázky. Mojí snahou není kritizovat, ale přispět ke zjednodušení řešení a ke zvýšení naděje na realizaci. Stále si sice myslím, že je jednodušší natáhnout dodatečných 75 km lana, případně i zvýšit pevnost lana, než vyvíjet "Rotojeřáb", ale budiž.

Nabídnout mohu jen to, co umím. Tedy spravovat weby, jakž takž programovat a trochu modelařit. Může Vám to k něčemu být?


Marian Váňa - 17/10/2003 - 19:21

MEK příspěvek #5454 - reakce na příspěvek #5446

Já myslel že naopak čím nižší tlak, tím vyšší účinnost ionizace. Micro-plasma zdroje byly zkoušeny např. s ionizací vzduchu nebo s argonem v rozmezí tlaků 0,1 až asi 10 torr. Při tlaku 0,18torr a příkonu 2W byly výsledky lepší než při tlaku 10torr a příkonu 10W. Také byl podobný zdroj plazamtu vyvíjen, a myslím že stále ještě je, pro NASA pro iontový motor.

Vůbec nepředpokládám že by vývoj slunečnice probíhal bez problémů. Problémů bude spousta a asi zejména takových o nichž zatím nikdo nic neví. Já teď z hlavy nevím při kterém experimentu se tether (kabel) přetrhl, mohl to být právě ten PMG experiment. Kosmické prostředí klade dost náročné požadavky na vlastnosti použitých materiálů už jenom tím že na straně materiálu osvětlené Sluncem je výrazně vyšší teplota než na části schované ve stínu. Vím ale že několik podobných experimentů proběhlo a probíhá poměrně úspěšně. Ona se slunečnice určitě přetrhne a spadne na Zem mnohokráte než se podaří vychytat všechny mouchy.Já pro to chci udělat co budu moci aby to nakonec dobře dopadlo.

Ta úvaha s vrstvenými rotory je v popisu projektu zjednodušená, ale není to jenom úvaha. Je to podložené dosti početnými experimenty. Zatím se to zkoušelo jen s malým množstvím rotorů, např. při dvou rotorech je celkový potřebný příkon 1,4krát nižší než při 1rotoru stejné velikosti, a prakticky to nezáleží na soliditě disků. Je to lepší poměr než u koaxiální helikoptéry Kamov Ka-50 kde se rotory otáčejí protisměrně, tam je ten poměr asi 1,2 , ale důvod použití 2ou rotorů u Ka-50 je samozřejmě jiný.

Mám nějaké žurnály o tetherech, plasma kontaktorech, PMG apod. stažené z internetu v PDF formátu. Je to asi 3MB, chcete-li dejte mi vědět, mohu vám to přeposlat.


Daniel Lazecký - 17/10/2003 - 19:38

MEK příspěvek #5456

čtu a čtu zdejší stránky,a jsem ......rád tomu. Proto jsem se již rozhodl,že své projekty na ideobázi prodiskutuji s kolegy ve Valmezu. Již jsou hotovy nějaké nákresy a schémata. Představím tedy dva návrhy dejme tomu tzv. vzdušných startů dle mých představ. Materiály si přivezu na CD a snad zprovozním i svůj notebook,aby vše bylo bližší. Předpokládám,že vše proběhne v bližší restaurantu hvězdárny a po přednáškách-ty si nechci nechat ujít. Pokud Aleš bude chtít dám mu nějaké podklady tedy přímo tam aby je zde uveřejnil na stránkách MEKu. Chtěl bych projednat s Alešem i jiné uveřejnění návrhů mimo X prize,tedy které se dotýkají kosmonautiky.Měl bych snahu vás všechny tak trochu vyprovokovat k podobným činům a vše předložit ke čtení jak do Ruska a USA nebo ESA. Tak tedy záleží na vás co budete chtít a jak budete chtít. Bližší pokec tedy nabízím ve Valmezu ten je nejblíže:))

Daniel



Marian Váňa - 17/10/2003 - 20:29

MEK příspěvek #5460 - reakce na příspěvek #5447

Děkuji za nabídku. V této chvíli by trochu pomohli 4 věci: 1/ Zviditelnit projekt i na těchto stránkách. 2/ Sehnat vždy několik na sobě nezávislých odborníků z různých oborů a s nimi postupně probírat různé části projektu. Mám tedy na mysli domluvit s nimi individuální schůzky, alespoň tak na hodinu dvě aby to mělo smysl. Aby se vyjasnilo co je realizovatelné a jakým způsobem, a co ne. 3/Pokusit se některé odborníky a manažery firem získat pro tento projekt. Na listopad mám již něco naplánováno a předjednáno v Německu.

4/ Nemáte nějakého známého senátora či poslance? Zkuste u něj zalobovat, naděje je tu sice malá ale umírá poslední.

Osobně si nedovedu představit vyvíjet "slunečnici" s klasickou raketovou technikou. Stačí pár neúspěšných pokusů a je konec, sponzoři přestanou mít zájem. "Rotojeřáb" je levné řešení a já osobně mu věřím, proto jsme na něm také již začali pracovat. Těch 70km výšky je můj osobní odhad kam až je možné se dostat, ale budu rád i za 40km. To je výška která snad již bude stačit pro fázi II, to jest rozvinutí slunečnice. Až budou první slunečnice nad námi, nemusí být rotojeřáb již potřeba.


Archimedes - 17/10/2003 - 21:32

MEK příspěvek #5462 - reakce na příspěvek #5454

0,18 Torru je 24 Pa a to je tlak ktery odpovida vysce cca 50 km nad zemi. Ale uz ve vysce 1000 km je tlak o 9 radu nizsi. Microplasma a rada podobnych plazmovych zdroju je zalozena na srazkove ionizaci mezi atomy navzajem a timpadem potrebuji jakysi nenulovy pracovni tlak (jen maloktery vyboj hori uz pri tlacich v radu desetin Pa).



V uvahu skutecne pripadaji plazmove zdroje vyvijene pro iontove (a jine elektricke) motory, dosahuji vysokeho stupne ionizace a pracuji i v hlubokem okolnim vakuu. Ale je nutno pouzit bud dost vysoka napeti, silne magnety nebo velke proudy. Cili by asi byl problem s hmotnosti a/nebo prikonem. Nejjednodussi je asi duta katoda ("hollow cathode"), ta by se myslim mohla dat danemu ucelu prizpusobit.



Jinak pekny prehled pouzivanych elektrickych pohonu je napr. na

http://alfven.princeton.edu/papers/Encyclopedia.pdf



A prehled vetsiny soucasnych plazmovych zdroju (od Annemie Bogaerts, coz je spickovy odbornik na modelovani vyboju a docela pohledna zena

http://www.phys.tue.nl/EPG/epghome/papers/2002/science.pdf



U rotoru jste zminil pomer plocha/prikon, predpokladam pri stejnem tahu (jaky byl pomer otacek?). Pokud by to skutecne bylo tak skvele, nabizi se otazka: "Jak to, ze si toho za 70 let vyvoje helikopter nikdo nevsiml? A pokud ano (a ja predpokladam, ze ano), proc ma stale jeden rotor prednost?"



P.S. clanky, ktere zminujete, by me docela zajimaly, zejmena vysledky realnych testu.


Marian Váňa - 18/10/2003 - 19:04

MEK příspěvek #5468

Vážený pane Archimedes,

děkuji velice za odkazy do Internetu, některé věci jsou tam zajímavé a již jsme se na to trochu dívali. Rovněž tak děkuji za některá zajímavá upozornění. Hollow katoda je také vhodný zdroj pro slunečnici, byla použita např. ve zmiňovaném PMG experimentu. Snad by vycházela i váhově výhodněji než Micro-plasma zdroje, viz např. stejnosměrná "microhollow" katoda (Appl.Phys.Lett., vol.68, no.1, pp.13-15, 1996). Přesto Micro-plasma zdroj může být vhodnější než hollow katoda, jelikož jeho životnost a spolehlivost lze předpokládat výrazně vyšší. Pracovní tlak ve výboji nezávisí ani tak na tlaku okolí jako spíše na tlaku který mu vyrobíme, tj. jaká je hustota emitovaného plynu nebo plazmatu. Právě Micro-plasma zdroje jsou kromě jiného vyvíjeny i pro elektrické a iontové motory v kosmu. Byly již zkoušeny i při výrazně nižších tlacích než 0,1Torr a jistě víte že existují ICP zdroje (ke kterým Micro-plasma patří) které mohou fungovat při tlacích řádu 0,001Torr i nižších.

Příkon zdrojů plazmatu slunečnice není nijak kritický neboť proud iontů generovaného plazmatu je asi stokrát nižší než proud elektronů procházejících supravodičem slunečnice.

U těch rotorů jsem to myslel takhle: Při dvou rotorech umístěných nad sebou je celkový potřebný příkon 1,4 krát nižší než při jednom rotoru stejné velikosti, mají-li dva rotory umístěné nad sebou stejný výsledný tah jako ten jeden jediný rotor.

Vývoj helikptér netrval 70 let ale mnohem déle. Např. návrh Leonarda da Vinci z r.1483, Cayleyho pokusy v letech 1809-10, pokusy Edisona v 80. letech 19.století, až např. první helikoptéra nesoucí člověka v r.1907 od Paula Cornu. Snad už Leonardo da Vinci byl první kdo zaznamenal že tah dvou rotorů umístěných nad sebou je poněkud vyšší než tah jediného (viz jeho nákres v kodexu B, folio 83). Velmi dobře známé a popsané jsou Pescarovy experimenty s koaxiálními helikoptérami ve 20.letech minulého století. Od těchto experimentů se pak upustilo a vývoj směřoval k helikoptérám s jedním rotorem a štíhlími pádly. Důvodem byla hlavně snaha snížit na minimum různé formy odporu rotoru při horizontálním pohybu helikoptéry v atmosféře (promiňte ale neznám české výrazy pro ty typy odporu). To by u rotojeřábu nemělo příliš vadit.

Vtip je v tom že pouhým zavěšením dvou rotorů nad sebou žádného výrazného efektu nedosáhnete. Důležité je jak jsou řízeny otáčky jednotlivých rotorů. A o tom bych raději zatím pomlčel.

Posílám Vám ty informace o experimentech e-mailem a zdravím.



Marian Váňa - 19/10/2003 - 10:54

MEK příspěvek #5472

Ještě k projektu pana Traviče, já bych to až tak šmahem neodsuzoval. Vážím si lidí kteří věnují svůj čas práci o které věří že je dovede někam dál a která je často jiným pouze pro posměch třeba z důvodu že tomu úplně nerozumí. Ale ty Vaše finanční předpoklady jsou opravdu o několik řádů podhodnocené pane Travič, to si musíte přiznat.


Radek Pirochta - 20/10/2003 - 14:46

MEK příspěvek #5482 - reakce na příspěvek #5460

Já bych měl jeden návrh - vyzkoušet lano na balonu a skusit dopravit nějaký materiál nahoru a dolů. Pro propagaci. Dozví se o tom více lidí, lépe se seženou prostředky či sponzoři...


travic - 20/10/2003 - 19:11

MEK příspěvek #5483

To Váňa: ó děkuji za podporu. Pokud jde o finanční otázku,

pak to je jen cena materiálu, praci samozdřejmě nezapočítávám,

předpokládám, že ji udělám sám. Nejsou tam také započítány

ceny na certifikaci, protože ty ceny neznám. Je to minimální

rozpočet, částka od které by projekt mohl teoreticky

vzniknout. Maximální výše je samozdřejmě neomezená, ale zase

na druhé straně, nechtěl bych aby tento projekt byl černá díra.

Pokud jde o návrh samotný, byl to jen prvotní návrh, který

neustále zdokonaluji, vice méně to směřuje k univerzálnějšímu

řešení, tj ke kategorii AeroSpace , tj. stroj se bude

moci pohybovat jako letadlo i kosmická loď , bude mít

univerzální motorový kloub, volitelný bude druh motoru,

tj. kromě r.m. bude možno stroj opatřit i spalovacím motorem

s tlačnou vrtulí (a tak v podstatě jej odzkoušet v

aerodynamickém režimu). Mám v současné době 2 motory,

vzduchem chlazené, každý o výkonu cca 100k.



To Lazecký:

Do Ruska raději prosím nepište.

Mohly by zcela náhodou debatováním vzniknout

citlivé technologie,nebo aspoň jejich idea,

ČR je v NATO a Rusko je náš oficiální nepřítel, teda pokud vím.



Peter Janeka - 21/10/2003 - 09:06

MEK příspěvek #5484 - reakce na příspěvek #5483

Nepriatelia uz neexistuju, v oficialnej doktrine postkomunistickych statov su len "protivnici" :-).

Do Ruska to fakt nema zmysel zasielat, nemaju totiz peniaze ani na vlastne velmi zaujimave projekty.


Daniel Lazecký - 21/10/2003 - 19:02

MEK příspěvek #5489

To Travič:

tak trochu nechápu názor nepřítel.....Mám se chovat stylem kde vít tam plášt ???Co je to pojem nepřítel-mi obyčejný rus,američan a nebo kdoví ještě neuškodil. Co více chápu kopsmonautiku jako vědní obor bez hranic. Kosmoanutika je to co nás zde spojuje a povznáší ducha našeho.Oficiálním nepřítelem snad může být jen můj šéf pokud mi vezme prémie neoprávněně:)

Poku se naráží na slovo idea,pak není to jen slovo. Ať vy a nebo ostatní četně mne pracují na něčem co z idee vzniká,vniklo a ideí bude pokud se nanplní skutková podstata tedy realizace. Takže toliko.Nepředpokládám,že by se dále diskuze o tzv. oficiální nepříteli dále rozvíjela. Jak jsem již sdělil ve Valmezu se budu snažit ty které to zajímá představit svou ideu a nebo pokud toto slovo někoho pálí tedy nápad jak se dostat do výše X prize soutěře.

s přátelským pozdravem Daniel



travic - 22/10/2003 - 12:14

MEK příspěvek #5495

To Lazecký:

Se Vám omlouvám. Řekl jsem to s urcitou nadsázkou,

netušil jsem že to vezmete takto.


Daniel Lazecký - 23/10/2003 - 18:40

MEK příspěvek #5507

To Travič

Myslel jsem si to ,že to nemělo velkého významu,a nadsázku tak nějak beru.

Přeji hodně myšlenek a zdaru do české X-Prize

Daniel



Archimedes - 26/10/2003 - 17:37

MEK příspěvek #5525

Dobry den pane Vano,



I kdyz zacinam mit malo casu, clanek, ktery jste mi poslal, jsem zatim alespon zbezne prolistoval a byl jsem prekvapen, kolik ruznych aplikaci tetheru je uz vymysleno. Diky.



Je pravda, ze detaily zdroje Microplasma jsem prilis nestudoval a pokud prutok pracovniho plynu bude postacovat pro udrzeni dostatecneho tlaku, jen dobre.



Take jsem byl shodou okolnosti minuly tyden na seminari, ktery se mimo jine zabyval vysokopevnostim polyethylenem vc. vlakna Dyneema. Byl jsem prijemne prekvapen, v jakych mnozstvich a cenach se vyrabi (zhruba 3000 t rocne/ 30 USD/kg). Ovsem je to strategicky material a koupe vetsiho mnozstvi muze byt trochu komplikovana.



Mate nejak reseno vzajemne manevrovani Slunecnice a Rotojerabu (nebo i jakehokoliv jineho prostredku pro dopravu nakladu do vysek desitek km)? Pro predani nakladu musi dojit k setkani s dost velkou presnosti a veskere "drobne" vlivy (vitr, zmeny ionosfery, ruznost geografickeho a magnetickeho polu...) musi byt nejak kompenzovany.



U helikopter jsem temi 70 lety vyvoje mel na mysli vyvoj od helikoptery s pouzitelnymi vykony. Donutil jste me trochu nahlednout na materialy o koaxialnich rotorech (za coz dekuji a i kdyz vicemene potvrzuji Vase vlastni vysledky, je otazkou, zda mechanismus rizeni jednotlivych rotoru nezpusobi prilisne konstrukcni a vahove komplikace a jestli se bude rotor chovat podobne i za nizkych tlaku (desitky km na zemi).


Aleš Holub - 27/10/2003 - 10:04

MEK příspěvek #5529

Reaguji na #5460:

- projekt se zatím snažím zviditelnit tímto diskusním fórem a pokusím se případně i založit stránku se základními informacemi a odkazy

- kromě Antonína Vítka neznám žádné vhodné odborníky, ani poslance

- dovedu si představit vývoj "Slunečnice" klasickým způsobem takto:

-- libovolně velká "Slunečnice" (i malý model) se vynese na libovolnou oběžnou dráhu (LEO)

-- tam se rozvine na plnou délku (v beztíži to bude mnohem snazší než z "Rotojeřábu")

-- aktivuje se dodávka elektřiny (i bez ní to ale nemá tendenci "spadnout", na rozdíl vypuštění z "Rotojeřábu")

-- vyzkouší se změny dráhy interakcí s geomegnetickým polem (ověří se účinnost a energetická náročnost)

-- pokud nebude výkon dostatečný, je možno "Slunečnici" využít jinak ("tahač") a je možno vypustit novou, nebo je možno ji "dostavět"

-- pokud bude výkon dostatečný, je možno postupně snížit oběžnou rychlost a zavěsit se nad vhodným místem povrchu Země

-- teprve teď je vhodné začít spouštět k Zemi "lano" pro náklad (řada testovacích problémů byla minimalizována)


Radek Pirochta - 29/10/2003 - 11:32

MEK příspěvek #5540 - reakce na příspěvek #5525

Mne zaujala skutečnost, že napětí v troposféře vůči Zemi je v řádech desítek až stovek kV. Trochu se obávám o fakt, že potenciál vůči Zemi může rotojeřáb silně poškodit, například statickým výbojem (v podstatě vedení do takovéto výšky slouží také jako bleskový kanál). A opačně, rozdíl potenciálů by se mohl použít k pohonu či zásobení překládací plošiny. Ovšem by se musela vyřešit izolace vodičů ze Země...


Radek Pirochta - 29/10/2003 - 11:35

MEK příspěvek #5541 - reakce na příspěvek #5540

No s tím, že se jedná o strategický materiál možná souvisí projekt "rukáv". Vycházel kdysi v ABC (pokud se dobře pamatuji) a tam zkoušeli utkat ze pevných vláken rukáv, který sloužil ke tvorbě místního hurikánu. Tam používali ke tvorbě superpevných vláken mutované pavouky, ale nikoho tehdy nenapadlo, že místo pavouků se může použít molekulární biologie...


Radek Pirochta - 29/10/2003 - 17:58

MEK příspěvek #5542 - reakce na příspěvek #5541

Tak jsem si přečetl (http://strelnice-zlin.hyperlink.cz/zajimavosti/020103/) o vláknu Dyneema. Vlákno není v podstatě problém sehnat (vlasce, šňůry v běžných obchodech), takže by se mohlo uvažovat, jak to vyzkoušet. Nejlepší je malými krůčky vpřed. Osobně by se mi líbilo, kdyby bylo možno realizovat pokus do cca 1 km a ověřit jestli to vůbec půjde. Je tu totiž problém (viz 5540), které by lano mohlo zlikvidovat. Naopak dobré je, že mu nevadí povětrnostní vlivy, UV záření a nízká teplota - zkoušky do -150°C beze změn (ale jen +80°C).

Dále nevím, jak by fungovalo propojení na oběžnou dráhu. Geostacionární dráha je ve výšce 36 000 m, což je poněkud daleko pro přímý kabel... Jak je vymyšleno v tomto směru?


Marian Váňa - 29/10/2003 - 19:27

MEK příspěvek #5543

Dobrý den. Chtěl bych reagovat na některé dotazy.

Pro pana Archimeda. Děkuji za informace o Dyneema vláknech. Já doufám že koupě Dyneema vlákna by neměl být problém, pokud to nechceme použít třeba pro vojenské účely. Ale nevím, zatím jsme neobjednávali ani vzorky. Jako náhrada přicházejí v úvahu třeba vlákna Aramid, nebo PBO které jsou asi ještě kvalitnější.

Ten vzájemný pohyb rotojeřábu a slunečnice není nijak detailněji vyřešen. Zemské magnetické pole je poměrně stabilní a změny ionosféry vlivem slunečních bouří způsobují změny hodnot indukce řádu nanotesla. Ale i to může být pro pohyb slunečnice v nižších výškách nad Zemí problém.

Pro kompenzaci účinků větru by mělo stačit naklápění rotorů. V rovníkových oblastech je rychlost větrů ve stratosféře a mezosféře typicky 0 až 30 metrů za sekundu, tedy dvakrát až třikrát méně než ve vyšších zeměpisných šířkách. V mírném podnebném pásmu se vyskytují obávané "jet streams" ve výškách okolo 11 km. V tropických oblastech jsou zase časté cyklony, ty se ale vyskytují ve výškách do maximálně asi 10 kilometrů nad zemským povrchem.

Rotojeřáb a slunečnice se mohou "informovat" o jejich vzájemné poloze třeba pomocí vf vysílače umístěného na slunečnici a otáčitelnou směrovou příjímací anténou na rotojeřábu, signál z ní by byl zesilován a měřena jeho úroveň a směr. Nebo může být otočná anténa nahrazena soustavou pevných antén směrovaných do různých směrů. Je asi mnoho možností jak toto vyřešit.

Pro Radka Pirochtu. Napájecí zdroj rotojeřábu bude zapotřebí odizolovat od Zemského povrchu například pomocí transformátoru s izolací mezi primárem a sekundárem alespoň 500kV. Sekundární střídavé napětí pak může být usměrněno. Všechny vodivé části na sekundární straně musí být rovněž odizolovány od Země pomocí izolace alespoň 500kV. Pak žádná část rotojeřábu nebude vykazovat pro průchod el. proudu mezi atmosférou a Zemí impedanci výrazně nižší než ostatní části zemského povrchu.

Asi nejistější by bylo umístit základnu rotojeřábu do výšky 5km anebo výše, podobně jako počítají autoři projektu výtahu na geostacionární dráhu umístit jeho základnu do výšky nad 5km. Také by třeba pomohlo umístit v okolí rotojeřábu několik balonů upevněných k Zemi pomocí vodivých lan, ty by sloužily jako hromosvody. Máte jiné nápady?

Pro Aleše Holuba. Určitě by bylo vhodné vyzkoušet slunečnici i na LEO. Tím se ale bude prakticky dublovat projekt NASA pro korekce dráhy ISS pomocí tetheru s plazmovými kontaktory. Také je si třeba uvědomit že NENÍ možné postupně snížit oběžnou rychlost slunečnice a zavěsit ji nad vhodným místem Zemského povrchu. Neexistuje totiž žádná taková nízká oběžná dráha která by alespoň na několika procentech své délky vedla v těsné blízkosti (několik málo km) od Zemského magnetického rovníku. Jakmile se Slunečnice dostane mimo magnetický rovník, bude popstupně vychylována k některému ze Zemských magnetických pólů a spadne na Zemi pokud odstředivá síla jejího oběžného pohybu nevyrovná gravitační sílu. Dostat se z LEO na některé pevné místo nad Zemským povrchem je pro slunečnici možné přes přibližně polární geostacionární dráhu, to je zdlouhavý a komplikovaný manévr.



Také při rychlosti pohybu přibližně 8km/s vůči zemské ionosféře se bude v kabelu slunečnice indukovat napětí řádově stovek volt až desítek kilovolt, takže dosažitelný proud v kabelu slunečnice bude mnohonásobně nižší než při "visení" slunečnice nad pevným bodem zemského povrchu. Také vodivost plazmatu v okolí plazmových kontaktorů bude na LEO nižší, neboť tepelná rychlost iontů v ionosféře je nižší než 8km/s, tudíž plazma bude značně turbulentní.

Přesto by zkoušení slunečnice na LEO bylo určitě užitečné. Například vyzkoušet funkci supravodivých vláken a tepelné ochrany supravodičů, to ještě nikdo nikdy nezkoušel.



Marian Váňa - 29/10/2003 - 20:26

MEK příspěvek #5545

Dyneema nebo jiné vlákno lze ochránit od vysokých teplot , např. 80°C nebo vyšších, pomocí velmi tenké folie obalené okolo vlákna. Folie musí mít ze své vnější části dobrou odrazivou schopnost pro infračervené (tepelné) záření, z vnitřní části může být naopak začerněná.

První pokusy s rotojeřábem do výšek několika set metrů a snad i kilometrů jsou plánovány na počátek příštího roku. Některé pokusy by v příštím roce měly proběhnout v Čechách a některé snad už i v Jižní Americe, ale záleží jak vše půjde rychle a také zřejmě na postoji úřadů.

Je známo že někteří radioamatéři zkoušeli radiové spojení pomocí balónů upoutaných k zemi kovovými lany. Myslím že se dostali s výškou balónů i přes 1km. Neví někdo více o těchto pokusech?

Co se týče spojení s geostacionární dráhou, slunečnice se na ni dostane tak že není potřeba žádného spojení pomocí lana se zemským povrchem. Viz popis projektu na www.xprize.cz.



Radek Pirochta - 31/10/2003 - 10:44

MEK příspěvek #5549 - reakce na příspěvek #5545

No, s tou folií jste zase zpět u realizace indukce na vedení, kromě toho folie sníží užitečné zatížení. Nehledě na těžkou aplikovatelnost. Mnohem lepší je realizovat při výrobě takovou barvu, která má velmi vysokou odrazivost pro UV záření a zabezpečit rotaci kabelu (aby nebyl ohříván jen z jedné strany). Ohledně ukotvených balonů - určitě si vzpomenete na balonovou ochranu měst za druhé světové války - tam byly balony ukotveny ocelovými lany a byly ve výškách, kam tehdejší letadla nedolétla (15 km?). Střet letadla s lanem vždy skončil špatně pro letadlo - že by lano některé letadlo přetrhlo, jsem nezaznamenal.

Pokud vezmeme skutečnost, že ocelové lano na tuto délku vydrží, tak možnost použít navinuté tenké ocelové lanko na vlákno Dyneema pro rotojeřáb, protože takto to není popsáno (ale myslím, že je to tak myšleno). Dá se myslím také použít měd v úpravě pro trolejová vedení, ta má také dobrou samonosnost a tenké dráty není u mědí žádným problémem. Velkou výhodou je skutečnost, že je možné použít velmi vysokého napětí (klidně bych uvažoval v řádech tisíců kV), protože není problém s izolací vedení. Je tu ještě otázka, jak by se takto složené vlákno chovalo na bubnu - ale myslím že vzhledem k tomu, že vlákno je navinuto vedle sebe - by s tím až takový problém být neměl. Zajímavá je také skutečnost, že přenos stejnosměrného napětí při tak vysokých napětích je efektivnější.


Jenda - 6/11/2003 - 14:38

MEK příspěvek #5615

Ahojte lidi, zdravím vás a prosím, jestli by jste mi nemohli doporučit nějakou literaturu nebo nějaké www stránky, ze kterých bych mohl čerpat materiál do své seminární práce na téma: KOSMICKÉ TECHNOLOGIE A MATERIÁLY.

Předem díky a mejte se!!!

E-mail: Stehlik.Jenda@seznam.cz


avitek - 26/11/2003 - 12:55

SpaceShipOne uskutečnil nad Mojavskou pouští již pátý zkušební let. Podrobnosti viz URL:

http://www.space.com/businesstechnology/technology/rutan_update_031120.html
SpaceShipOne Soars on Fifth Test Flight
By Leonard David
Senior Space Writer
posted: 07:20 am ET
20 November 2003
[Upraveno 26.11.2003 poslal mikes]


avitek - 27/11/2003 - 10:56

Další nové informace o X-prize

http://www.space.com/astronotes/astronotes.html


November 25
X Prize Team Fires Engines, Prepares for 2004 Launch

Skupina Canadian Arrow z Kanady uskutečnila 2003-11-21 zkušební zážeh raketového motoru o tahu 254 kN pracující s kapalným kyslíkem a etanolem.

2003-11-22 - Nejnovější účastník soutěže, HARC (High Altitude Research Corp.), Huntsville, AL, předvedl svůj stroj Liberator a uskutečnil statickou zkoušku motoru.


[Upraveno 27.11.2003 poslal avitek][Upraveno 27.11.2003 poslal mikes]


avitek - 7/12/2003 - 10:12

Další z účastníků soutěže, Falcon, předvedl svoji raketu ve Washingtonu, DC dne 2003-12-04.
Zpráva s obrázky je např. na:

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=903
[Upraveno 07.12.2003 poslal mikes]


travic - 16/12/2003 - 10:15

from Travic: Tak poprve pratele, zde zkousim pridat prispevek.
Jinak zkousim rozchodit svoje stranky na http://www.mujweb.cz/www/solidbooster/index.htm
Ponekud trochu dele mi trvaly, neb jsem zapasil s CSS2,
nektere veci nefunguji jak by mely.
Na silvestra bych chtel spustit engine, do silvestrovskeho
ramusu jaksi zapadne.
Jinak Vam vsem preji stastne proziti vanocnich svatku.
[Upraveno 16.12.2003 poslal mikes]


travic - 16/12/2003 - 10:32

http://www.mujweb.cz/www/solidbooster/index.htm


maddoc - 18/12/2003 - 09:21

Cena X postupuje. SpaceShipOne firmy Scaled Composites dna 17.12.2003 prvykrat spustila raketovy motor za letu. Uspesne prekonala zvukovu barieru a dosiahla vysku viac ako 20km. Viac na http://www.space.com/businesstechnology/technology/rutan_update_031217.html


Hawk - 18/12/2003 - 11:05

Do jaké výšky by při finální "předváděčce" muselo vystoupat, aby byla cena uznána?(pokud přehlédnu ostatní podmínky na získání ceny Xprice)


Hawk - 18/12/2003 - 11:10

Jo už jsem to našel - 100km. To zas není tolik. Podle mě by to mělo smysl až ve výšce 300-400 km, kde se pohybují obvykle orbitální stanice -využití jako kosmické hotely. Potom by se snad teprve rozhoupala kosmická tutistika a s tím spojený rozmach kosmonautiky.


maddoc - 18/12/2003 - 11:11

quote:
Do jaké výšky by při finální "předváděčce" muselo vystoupat, aby byla cena uznána?(pokud přehlédnu ostatní podmínky na získání ceny Xprice)

Do výšky 100km s troma osobami na palube. Pri teste dňa 17.12. bol v SpaceShipOne iba pilot.


ales - 18/12/2003 - 11:32

Pro uznání ceny stačí letět jen s jednou osobou na palubě do výšky 100 km, ale v kabině musí být umělá zátěž s vahou a rozměry dalších dvou lidí. A do 14 dnů je také třeba takový let minimálně ještě jednou zopakovat ve fyzicky stejném vehiklu (je možno jen natankovat nové palivo a vyměnit 10% ze suché hmotnosti stroje).

Aby se to povedlo (do té výšky 100 km), bude muset SpaceShipOne dosáhnout rychlosti cca Mach 4. Určitě je ale zatím nejblíž získání X-Prize.

Let do výšky 300 - 400 km by mohl pořád být jen balistický skok, ke kterému by stačilo dosažení rychlosti tak cca Mach 6. K dosažení oběžné dráhy (pak už je celkem jedno jestli ve výšce 250 nebo 500 km) je třeba rychlost minimálně Mach 25. Teprve pak je možno se dostat ke "kosmickým hotelům".


LL - 19/12/2003 - 08:13

Skutečně jak se očekávalo, dne 17. 12. překonal SpaceShipOne zvukovou bariéru. Při přistání však povolilo jedno kolo podvozku a tak došlo k drobným poškozením, viz obrázky na adrese:
http://www.space.com/news/ssone_mishap_031218.html
Hezký den všem na síti přeje LL[Upraveno 19.12.2003 poslal mikes]


LL - 19/12/2003 - 08:14

Oprava adresy:

http://www.space.com/news/ssone_mishap_031218.html

LL


Daniel Lazecký - 30/12/2003 - 17:57

Vážení přátelé.,
tak nějak se mi odtud doslova vypařil váš zájem o X-prize.Pracujete pilně? Já jsem Alešovi poslal CD s mou představou a doufám,že jej brzo umístí ya stránkách. Ve Valmezu jsem se tedy dohodl s bližšími kolegy na spolupráci. Tak tedy vězte ,že a tvůrčím týmu jsou zatím tito lidé:
Lazecký Daniel
Martin Kostera
Mirek Kaňa
a snad i Aleš Holub
a nesjem proti tomu přibrat další nadšence. Zatím jsem nyní dokončil vzhled prvního vztlakového tělesa pro posádku..........


ales - 30/12/2003 - 18:44

Danův návrh se pokusím dát na web, ale je toho strašně moc, a tak mi to nějakou dobu potrvá. Asi budu muset pro začátek udělat nějakou jednodušší verzi jen s hlavními myšlenkami (aby bylo o čem diskutovat).

Ještě jsem se nedostal k tomu abych návrh podrobněji prostudoval a Danovi přímo odpověděl. Zatím tedy alespoň přes toto fórum sděluji, že jeho idevé návrhy se pokusím spočítat číselně (co by muselo být jak velké a těžké), protože to mi v návrhu hodně chybí (jsou to zatím jen nadhozené myšlenky a atraktivní tvarový design bez teoretických "detailů").

Jestli budu opravdu součástí týmu ještě nevím, protože podle prvních odhadů se mi zatím zdá, že budu spíš kritik a oponent. Domnívám se totiž, že smysl má zkoUmat (a prezentovat) jen taková řešení, která mají šanci být výhodnější, než řešení Scaled Composites (SpaceShipOne), protože jejich řešení bude zřejmě skutečně realizováno. Takovými řešeními mohou být například "Slunečnice" Mariana Váni, nebo Travičův stroj. Výhodnost Danova řešení ještě nejsem schopen posoudit.


xChaos - 1/1/2004 - 17:17

Update situace v mém oblíbeném X-prize týmu Armadillo Aerospace:

Sice ještě nepřekročili zvukovou bariéru, ale zato vyvinuli velmi zajímavé katalytické raketové motory poháněné směsí 50% peroxidu vodíku a metanolu - tzn. vlastně směsí vody, peroxidu a metanolu. Toto palivo je nehořlavé, nevýbušné a nekryogení. Je sice poněkud chemicky agresivní a toxické, ale přesto ve srovnání např. s kryogeními palivy jsou rizika při manipulaci minimální.

Katalytický raketový motor neobsahuje žádné pohyblivé části - palivo se vstřikuje z natlakované nádrže. Konstrukci se podařilo natolik zjednošit, že motor je nyní schopen sám nahřát platinový katalyzátor na pracovní teplotu - nejprve se vstříkne malé množství paliva. Peroxid se na platině katalyticky rozloží na kyslík a vodní páru, a teplota vzroste natolik, že se vypaří i metanol. V motoru je elektrická zapalovací svíčka, která následně tuto směs par odpálí, čímž dojde k dalšímu zvýšení teploty katalyzátoru, a motor je následně připraven ke startu.

Motory Armadillo Aerospace zatím dosahují tahu okolo 3 kN (600 lbf =~ 300 kg, pokud dobře přepočítávám), a vydrží bez problémů hořet dvě minuty, což stačí k dosažení výšky 100km.

Armadillo plánují pokusné "skoky" se stávajícím vehiklem předpokládajícím ještě přistání "na čumák", ale staví už větší vehikl, u kterého bude kabina revolučně umístěna mezi nádrží na pohoné hmoty a motory, a u kterého předpokládají kolmé přistání zpět na "podvozek" pomocí opakovaného zážehu raketových motorů. Finální X-prize vehikl má mít celkem 8 peroxidových motorů.


ales - 5/1/2004 - 15:55

Dnes jsem dal na náš web nejen Danův návrh "Vzdušný start", ale i stručné popisy a odkazy na další "oficiální" návrhy X-Prize v ČR, aby bylo co porovnávat a o čem diskutovat.
Je to na nové stránce Zájmy - Projekty - X-Prize v ČR ( modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zajmy/projekty/xprize/index.htm ).


Daniel Lazecký - 5/1/2004 - 18:25

Aleči.,
myslel jsem ,že budeš obrázky z mých návrhů patřičně zmenšovat,aby se načítaly rychleji.CD jsem ti poslal jako surová data,aby jsi si je upravil dle potřeb-mám ti tedy obrázky zmenšit at nezabírají tolik místa ? Dnes v poště najdeš další obrázky-vytlakového tělesa-ty jsou menší a měly by se načítat rychleji.
To je zatím vše
Daniel
Děkuji tímto způsobem za zavedení stránky kolem X-Prize a všech presentací-moooooooc se mi to líbí.


travic - 8/1/2004 - 14:55

to:Holub.
dekuji za stranky-portalu k xprize.
mel bych jeste jednu prosbu, zda by jste pridal
navrh xprize svuj i xChaose, ktere byly prezentovany
v ramci diskuse.
Jinak jsem za vanoce stihl hodne veci,
brzy to prihodim na web.


Indi - 11/1/2004 - 11:47

Travič: Všimnul sem si před časem, že před časem si hledal nějaké prostory (haly), na montáž. V této době se všude zavírají vojenské stanoviště. Věřím, že kdyby ses domluvil s armádou, tak že by ti to mohli pronájmout třeba za minimální částku. Vím že např v Havlíčkově Brodě mají letiště co se ruší. Hangáry by byly volné. Sice nevím, kde bydlíš tak ti to dávám jako příklad, ale při dohodě, že jim to budeš zatím jenom udržovat než najdou kupce, tak by tě tam mohli nechat. Skus se optat tam, kde to budeš mít nejblíž. Tedy jestli ještě scháníš nějaké prostory.
S pozravem Indi


ales - 12/1/2004 - 09:45

Na Travičovu žádost jsem na web dal i pár méně pokročilých návrhů X-Prize vehiklů českých autorů :-)


xChaos - 12/1/2004 - 14:05

no ja pozdeji v diskuzi prezentoval i propracovanejsi "jednostupnovy navhr" - koukal jsem, ze nektere X-prize tymy sice moji koncepci soustrednych svazku prevzaly, ale vzhledem k tomu, ze TPH motory prakticky nejsou riditelne ... BTW argentinsky tym chce udelat remake rakety Little Joe, na ktere se testovala kabina Apolla, coz je taky velmi podobna minimalisticka TPH koncepce.

ja svoji TPH konceopci uz pokladam za prekonanou, podle me zajimavy smer spociva v hledani novych jednoslozkovych nevybusnych a nekryogenich paliv pro katalyticke, relativne nizkotlake motory... no a potom ty pretlakove konstrukce, ty tedy podle me maji taky neco do sebe... "nafukovaci raketa"... jako z madarskeho televizniho serialu z 80.let o Ladinkovi ;-)

nejvic by mi prekvapilo, kdyby fungoval koncept "slunecnice" - podle me to vypada prilis jednoduse, nez aby to fungovalo... samozrejme stakilometrova lana jsou dnes daleko realnejsi, nez tisicikilometrova pro "orbitalni vytah"....

Jinak nejlepsi by asi byla kombinace ruznych progresivnich napadu - tak napr. testy pretlakove tenkostene konstrukce by slo provadet nezavisle na zvolenem typu pohonu TPH/scramjet/jednoslozkovy/trislozkovy...).

Pouziti nekryogeniho jednoslozkoveho paliva zase extremne zjednodusuje konstrukci nadrze - zatimco projekt X-33 ztroskotal na nemoznosti pouziti kompozitnich materialu pro nadrze na kapalny vodik, pro smes metanolu a peroxidu neni pouziti kompozitnich materialu zadny problem. Armadillo se zatim dostali k ISP asi 170 s^-1... to neni moc dobre, je to tusim asi tretina toho, co dosahuje smes kerosen/LOX. Znamena to, ze by yakovy stroj pro dosazeni orbitu musel mit 3x lepsi konstrukcni cislo, nez rakety na kerosen/LOX ? To ale neni snad tak nerealne, ne ? kdyz uvazime moznost pouziti kompozitnich materialu, resp. pretlakovych tenkostenych konstrukci...


ales - 12/1/2004 - 15:23

Omlouvám se xChaosi. Ten novější návrh jsem přehlédl, ale teď už jsem ho dal na příslušnou stránku. Snad to zachycuje alespoň hlavní smysl.

Jinak Isp 170 s (cca 1650 Ns/kg) je docela slušné a je to zhruba poloviční hodnota Isp motorů na kerosen/LOX, které mají něco přes 3000 Ns/kg (pouze motory na kyslík/vodík [LOX/LH2] mají Isp výrazně přes 4000 Ns/kg).

Pro X-Prize je to docela nadějné. Při Isp cca 1700 Ns/kg a pro X-Prize minimální charakteristickou rychlost něco přes cca 2000 m/s (při startu ze Země a včetně ztrát) mi totiž vychází hodnota C jen na cca 3.5, tedy startovací hmotnost (s palivem) by musela být jen cca 3.5x větší, než konečná (kabina + zátěž + konstrukce pohonu) bez paliva (palivo by muselo tvořit cca 70% startovací hmotnosti). Mě to připadá docela reálné i když určitě ne jednoduché :-)


Daniel Lazecký - 12/1/2004 - 18:22

Aleši.,
poslal jsem ti nedávno několik pohledů na jeden z návrhů na vztlakové těleso-Dostal jsi je? Pokud ano můžeš je přidat do souboru-dík Daniel.
Nyní pracuji na novém návrhu dalšího -obdobného tělesa. Na výsledek je potřeba tak trochu posečkat.


ales - 12/1/2004 - 19:11

Dane odpusť, chtěl jsem Ti odepsat po zpracování obrázků, ale nějak se k tomu nemohu dostat. I Tvoje odpovědi na moje otázky mi přišly.

Obrázky nemohu jen tak snadno přidat do prezentace, kterou jsi mi poslal a která je přímým exportem z PowerPointu (zřejmě). Obrázky mohu přidat do mnou připravené základní stránky, ale všechny je tam určitě nedám. Jsou vzájemně moc podobné. Asi založím speciální stránku jen s Tvými obrázky. Nějaký čas mi to ale potrvá. Teď prostě hlavně sleduji MERy :-)


xChaos - 12/1/2004 - 21:26

quote:

Jinak Isp 170 s (cca 1650 Ns/kg) je docela slušné a je to zhruba poloviční hodnota Isp motorů na kerosen/LOX, které mají něco přes 3000 Ns/kg (pouze motory na kyslík/vodík [LOX/LH2] mají Isp výrazně přes 4000 Ns/kg).



To jsem ani netušil. Nicméně věz, že zrovna dneska Armadillo zveřejnili update, že postavili ještě větší motor (říkají mu legračně 12ti palcový), který dosahuje tahu už 2500 "lbf" - tedy více než jedu tunu (?), převeďte to někdo Plánují pro X-prize postavit 4 takové motory.

Specifický impuls se jim vyšplhal naž na 180 s. To je myslím docela slušné, když se vezme v úvahu, že motor je katalytický, směs nehořlavá a nekryogení a raketě stačí JEDNA jediná palivová nádrž...


HonzaVacek - 12/1/2004 - 21:50

2500 lbf by mělo být 11.121 N.


HonzaVacek - 12/1/2004 - 21:51

Teda 11121 N! Ta tečka byl oddělovač tisíců, ne desetinná tečka.


xChaos - 14/1/2004 - 13:29

quote:
Teda 11121 N! Ta tečka byl oddělovač tisíců, ne desetinná tečka.


Takže něco přes jednu tunu, čtyři motory čtyři tuny. To podle mě docela jde. Zvlášť třeba jako znovupoužitelný první stupeň pro vynšení druhého stupně malých družic např. do 1 kg - díky miniaturizaci elektroniky a např. iontovému či slunečnímu pohonu by podle mě šlo většinu zajímavých bezpilotních misí z 60.let snadno zopakovat pomocí takových mikrosatelitů, a to včetně snímkování... nebo např. dostat amatérský telekomunikační mikrosatelit na GEO, s použitím stejného principu jako u SMART-1 .. ;-)


PINKASJ - 24/1/2004 - 19:30

quote:
quote:
Teda 11121 N! Ta tečka byl oddělovač tisíců, ne desetinná tečka.


Takže něco přes jednu tunu, čtyři motory čtyři tuny. To podle mě docela jde. Zvlášť třeba jako znovupoužitelný první stupeň pro vynšení druhého stupně malých družic např. do 1 kg - díky miniaturizaci elektroniky a např. iontovému či slunečnímu pohonu by podle mě šlo většinu zajímavých bezpilotních misí z 60.let snadno zopakovat pomocí takových mikrosatelitů, a to včetně snímkování... nebo např. dostat amatérský telekomunikační mikrosatelit na GEO, s použitím stejného principu jako u SMART-1 .. ;-)


PINKASJ - 24/1/2004 - 19:33

Pokud vim, pouziti jednoslozkoveho paliva na bazi peroxidu vodiku bylo zkouseno jiz v samych pocatcich vyvoje raket s kapalinovymi motory, avsak pro jeho nizke energeticke parametry se nerozsirilo. Rovnez pretlakove plneni paliva do raketovych motoru neni nic noveho. Znal jsem pred 40 lety do nejmensich detailu jednu takovou raketu, ktera by byla schopna co do vykonu snadno splnit pozadavky X-prize.

Tesne po II. svet. valce v SSSR zkouseli ekvivalent nemecke A3 (V2), nedostala se vsak do rozsahlejsi seriove vyroby, nebot pouziti LOX byla z operacniho hlediska nevyhodne. Byla pozdeji nazvana v kodu NATO SCUNNER a v kodu USA SS-1a. Avsak jiz kolem roku 1950 vyvinuli v SSSR raketu naprosto odlisnou od A3, ktera ji ve vsech smerech, predevsim v operacnim prevysovala. Byla to prva verse znamych raket SCUD (kod NATO), neboli SS-1b (kod USA) a 8K11 (kod SSSR). Byla pozdeji zavedena i do vyzbroje armady CSR. Mela pretlakovy system dodavky paliva. Tyto rakety byly vsak v SSSR jiz od poloviny padesatych let nahrazovany dokonalejsi versi 8K14 (SS-1c), coz byla nejrozsirejnejsi verse raket SCUD ve vyzbroji mnoha zemich sveta. Podstatny rozdil mezi nimi byl, ze 8K14 mela cerpadlovy system dodavky paliva a tim mohla mit mnohem tenci nadrze.

Jako absolvent vojenske katedry pri Vysoke skole strojni a elektrotechnicke jsem u raket 8K11 slouzil 1 rok v zakladni sluzbe v r. 1965 a zbezne jsem se tam seznamil i s raketou 8K14. Zajimave je poznamenat, ze raketa 8K11, ackoliv mela na rozdil od nemecke V2 (A4) pretlakovy system, tedy musela mit silnejsi steny nadrzi, mela cca polovicni startovni hmotnost, stejnou nosnost (cca 800 kg) a priblizne stejny dolet (cca 250 km). Vrchol drahy byl cca 80 km. Slo o kompletne jinou raketu, nez V2. Mela zcela jine palivo ( RFNA + Hydrazine), ktere bylo v pripade valky skladovatelne v rakete, umisteni na mobilnim pasovem podvozku, z ktereho po vztyceni do kolme polohy starovala. Mela mnohem vetsi presnost – rozptyl max 300 m, to je cca 0,1% doletu. To je vynikajici vysledek pro raketu, ktera nema dodatecne korekce ani zaverecne navadeni na cil. Ovsem “poctari” v osadce brali do uvahy veskere parametry, vcetne sily vetru (pred startem se vypoustela meteorologicka sonda), zemepisnou vysku a samozrejme souradnice startu a cile. Hlavice byla konstruovana pro jadernou naloz (ty nebyly na nasem uzemi skladovany). Navadeni bylo zcela autonomni, zalozeno na gyroskopech a konecna rychlost byla pred startem naprogramovana na elektrolytickem integratoru zrychleni . Zcela jiny byl i motor, s plochou vstrikovaci hlavou, chlazeny vcetne trysky jednou ze slozek paliva. Rizeni rakety bylo plynovymi kormidly. Nadrze tvorily soucasne plast rakety, pretlakovani nadrzi bylo zajisteno plynovym vyvijecem, jiz si nepamatuji podrobnosti. Cvicne letove zkousky byly provadeny jen na uzemi SSSR, kam nase osadky odjizdely.

Pri pouziti podobne rakety pro ucely X-prize by nebyla jeji stavba vyrobne prilis slozita, problem je v toxicnosti okyslicovadla. Bylo by vsak mozno palivo a okyslicovadlo po startu nechat zcela vyhoret a jelikoz raketa kvuli pretlakovemu systemu ma relativne silnostenne nadrze, bylo by asi mozno ji snest po oddeleni hlavice na padaku bez vaznejsiho poskozeni, zvlast kdyby se pri dopadu pouzily nejake ochranne nafukovaci prostredky. Raketa by tedy byla znovupouzitelna. Snad by raketa podobne velikosti a konstrukce splnila X-prize i pri pouziti mene ucinneho jednoslozkoveho paliva.


Marian - 14/3/2004 - 21:06

quote:
MEK příspěvek #5549 - reakce na příspěvek #5545

No, s tou folií jste zase zpět u realizace indukce na vedení, kromě toho folie sníží užitečné zatížení. Nehledě na těžkou aplikovatelnost. Mnohem lepší je realizovat při výrobě takovou barvu, která má velmi vysokou odrazivost pro UV záření a zabezpečit rotaci kabelu (aby nebyl ohříván jen z jedné strany). Ohledně ukotvených balonů - určitě si vzpomenete na balonovou ochranu měst za druhé světové války - tam byly balony ukotveny ocelovými lany a byly ve výškách, kam tehdejší letadla nedolétla (15 km?). Střet letadla s lanem vždy skončil špatně pro letadlo - že by lano některé letadlo přetrhlo, jsem nezaznamenal.

Pokud vezmeme skutečnost, že ocelové lano na tuto délku vydrží, tak možnost použít navinuté tenké ocelové lanko na vlákno Dyneema pro rotojeřáb, protože takto to není popsáno (ale myslím, že je to tak myšleno). Dá se myslím také použít měd v úpravě pro trolejová vedení, ta má také dobrou samonosnost a tenké dráty není u mědí žádným problémem. Velkou výhodou je skutečnost, že je možné použít velmi vysokého napětí (klidně bych uvažoval v řádech tisíců kV), protože není problém s izolací vedení. Je tu ještě otázka, jak by se takto složené vlákno chovalo na bubnu - ale myslím že vzhledem k tomu, že vlákno je navinuto vedle sebe - by s tím až takový problém být neměl. Zajímavá je také skutečnost, že přenos stejnosměrného napětí při tak vysokých napětích je efektivnější.



V případě slunečnice se bez stínících folií asi neobejdeme. Je potřeba snížit celkový tepelný příkon přicházející od Slunce a Země na asi jednu tisícinu této hodnoty. Přichází-li sluneční i zemské zaření z prostorového úhlu menšího než 270 stupňů, může postačit jako ochrana několik vrstev vysoce odrazivé folie pro infračervené záření - viz návrh na projekt.kosmo.cz. Přichází-li záření z různých směrů, ale ne přímo protilehlých, je problém složitější a je zapotřebí až čtrnáct stínících vrstev . I tak bude další přídavné aktivní chlazení také potřebné.


Radek Pirochta - 15/3/2004 - 09:48

quote:

V případě slunečnice se bez stínících folií asi neobejdeme. Je potřeba snížit celkový tepelný příkon přicházející od Slunce a Země na asi jednu tisícinu této hodnoty. Přichází-li sluneční i zemské zaření z prostorového úhlu menšího než 270 stupňů, může postačit jako ochrana několik vrstev vysoce odrazivé folie pro infračervené záření - viz návrh na projekt.kosmo.cz. Přichází-li záření z různých směrů, ale ne přímo protilehlých, je problém složitější a je zapotřebí až čtrnáct stínících vrstev . I tak bude další přídavné aktivní chlazení také potřebné.

Já bych také doporučil použít Aerogel. Je to super hmota, nabízí se ve formě prášku, gelových kuliček nebo fólií. Je to asi nejlepší známý izolant při 99% hmotnosti vzduchu.


Ľuboš - 8/4/2004 - 10:38


Federal Aviation Administration - FAA v USA v stredu vydal licenciu
spoločnosti Scaled Composites na suborbitálne lety SpaceShipOne (SS1).


LL - 9/4/2004 - 09:24

Další motorová zkouška SpaceShipOne dne 8.4. Doba chodu motoru 40s, rychlost až M=2, výška asi 31,5km.
Více na adrese http://www.space.com/missionlaunches/spaceshipone_test_040408.html
Veselé velikonoce všem na síti přeje L. Lejček


Csaba Boros - 15/4/2004 - 17:24

Zdravím,
nové pěkné fotky z posledního mot.letu SS1 na http://www.scaled.com


Csaba - 15/4/2004 - 23:12

Nevím, jestli jste si všimly, že na stejne adrese SS1-PHOTOS chybí jeden obrázek, kde bylo vidět spalovací komoru s předním víkem hybridního motoru(že by tech.tajemství?)


Csaba - 20/4/2004 - 08:24

Nové obrázky na:
http://www.scaled.com/projects/tierone/New_Index/photos/photos_text.htm


igi - 20/4/2004 - 11:49

Ja im tak hrozne drzim palce, ze mi uz zacinaju modrat


Csaba - 20/4/2004 - 11:53

Ja taky, proto nemuzu pracovat...

quote:
Ja im tak hrozne drzim palce, ze mi uz zacinaju modrat


Csaba - 20/4/2004 - 17:11

Zajímavé pojednání o možnostech, rozdělení, typy suborbitálních prostředků:
http://mae.ucdavis.edu/faculty/sarigul/AIAA_2003_0909.pdf


Ľuboš - 25/4/2004 - 11:48

Ďalší účastník súboja o X-price, americká spoločnosť XCOR Aerospace, obdržala licenciu federálneho leteckého úradu na uskutočnenie suborbitálnych letov. Lety plánuje na raketovom lietadle XZ-rocket.


LL - 6/5/2004 - 11:16

quote:
Ďalší účastník súboja o X-price, americká spoločnosť XCOR Aerospace......

Jen bych chtěl podotknout, že XCOR o Cenu X nesoutěží, jak lze zjistit ze seznamu 27 účastníků soutěže na adrese
http://www.xprize.com/teams/index.html
Možná, že je to tím, že v XCORu je angažován bratr Burta Rutana (ze Scaled Composites) a tak si v soutěži nechtějí konkurovat. Ale dělají stejný business.
Jinak podle P. Diamandise (šéf Nadace ceny X) se o Ceně rozhodne do 3-5 měsíců (termín je do konce roku, pokud se to žídnému z týmů nepodaří, prémie 10 mil USD zůstane neudělena. Ale Nadace plánuje soutěž o Pohár Ceny X.... takže se lze v dalších letech o něj ucházet. LL


LL - 12/5/2004 - 09:05

Dne 5. 5. 2004 uplynulo 43 let od suborbitálního letu Alana Sheparda v kabině Freedom 7 Mercury na raketě Redstone. V týž den byla Cena X přejmenována na Cenu X Ansari ( Ansari Ansari X Prize). Nadace Ceny X se rozhodla Cenu X takto přejmenovat za mnohamilionový sponsorský dar (skutečná výše sponsorského daru v USD nebyla uvedena) od paní Anousheh Ansari a jejího švagra Amira Ansari. Jsou původem z Iranu, ale působí v USA, kde založili finanční kapitálovou společnost Prodea, Inc. a podnikají též v telekomunikacích (Telecom Technologies, Inc.).


maddoc - 14/5/2004 - 07:38

SpaceShipOne dosiahla pri treťom skúšobnom lete s použitím raketového motora výšku 65km. Viac na tejto linke: http://www.space.com/businesstechnology/technology/rutan_flight_040513.html


Anička Balounová - 14/5/2004 - 18:04

Soukromě vyvíjený raketoplán SpaceShipOne sponzorovaný spoluzakladatelem společnosti Microsoft Paulem Allenem dosáhl včera při dalším zkušebním pilotovaném letu letové hladiny ve výšce šedesát čtyři a půl kilometru. Jde o zatím nejvyšší let tohoto dopravního prostředku, který se uchází o cenu 10 milionů dolarů v soutěži X Prize o první soukromě vyvinutý dopravní prostředek, který překoná výšku 100 kilometrů dvakrát během dvou týdnů. O dosažení tohoto cíle se snaží celkem 26 různých organizací.

SpaceShipOne byla pilotována Mikem Melvillem, při start$jí pomáhal letoun, který raketoplán vynesl do výšky 14 km, motor raketoplánu pomohl při výstupu do výšky 45 kilometrů, při tomto manévru dosáhl Melvill rychlosti 2,5 machu. Po vyčerpání paliva přístroj vystoupal až do finální výšky 64,5 kilometru.


Csaba - 20/5/2004 - 12:18

Snimky z posledniho letu SS1:
http://www.scaled.com/projects/tierone/New_Index/photos/photos_text.htm


igi - 20/5/2004 - 20:44

Uz drzim aj palce na nohach... A asi zacnem setrit na letenku


LL - 27/5/2004 - 10:39

Podle toho, jak se vyvíjí lety SpaceShipOne, bych hádal, že je už čas, aby se při příštím letu učinil pokus dosáhnout výšky těch 100 km. To by se mohlo pro jistotu ještě zopakovat a pak stanovit datum "ostrého" letu v rámci Ceny X Ansari. To datum by mohlo být "náhodou" kolem 20. 7. LL


maddoc - 27/5/2004 - 11:14

quote:
Podle toho, jak se vyvíjí lety SpaceShipOne, bych hádal, že je už čas, aby se při příštím letu učinil pokus dosáhnout výšky těch 100 km. To by se mohlo pro jistotu ještě zopakovat a pak stanovit datum "ostrého" letu v rámci Ceny X Ansari. To datum by mohlo být "náhodou" kolem 20. 7. LL


Ja by som skôr tipoval na 4.7. teda na deň nezávislosti. Na významné dni si Scaled Composites potrpí, keďže aj prvý let s použitím motora vykonali v deň 100. výročia prvého letu lietadla bratov Wrightovcov.


LL - 28/5/2004 - 08:53

...4.7. teda na deň nezávislosti. ....

Ano, to by také mohlo být. NASA využila Dne nezávislosti 4. 7. 1997 k přistání Pathfinderu na Marsu, ale Viking 1 Lander přistál na Marsu 20. 7. 1976. Uvidíme. LL


jaku - 1/6/2004 - 08:49

Víte co by mě docela zajímalo ? Kolik by stál takový vehikl, které vyvíjejí jednotliví soutěžící v řádech 100 tisíc až miliónů dolarů, kdyby ho vyvíjela NASA. Odhadl bych že by to bylo minimálně v řádech 100 miliónů až miliard.
A v tom celém já vidím zakopaného psa. Jakmile se nahoru dostane první soukromá společnost, tak budou ceny rázem tam kde je všichni chceme mít, tedy někde u té desetiny momentálních nákladů.
Neboli citace z Dne nezávislosti " Přeci nevěříte, že záchodové prkénko, stojí těch 40$, které Vám vykazují"


JiříHošek - 1/6/2004 - 23:45

quote:
Kolik by stál takový vehikl, které vyvíjejí jednotliví soutěžící v řádech 100 tisíc až miliónů dolarů, kdyby ho vyvíjela NASA. Odhadl bych že by to bylo minimálně v řádech 100 miliónů až miliard.

V této souvislosti připomínám raketové letadlo X-15A od USAF. Pilot Joseph Walker s ním před 41 lety, 19.7.1963 byl ve výšce 106010 m a 22.8.1963 ve výšce 107960 m. Podle definice FAI z roku 1960 byl právně v kosmu (překročil hranici 100 km) a stal se tak astronautem.
http://www.astronautix.com/craft/x15a.htm


JiříHošek - 1/6/2004 - 23:49

Dosavadní náklady Scaled Composites se odhadují na 25 miliónů USD, takže žádné statisíce.


Ervé - 2/6/2004 - 07:39

Myslím že do toho počítají náklady za letoun White Knight, který je sice určen pro SS-1, ale dá se použít i pro jiné účely (průzkum, telekomunikační služby). Každopádně pokud chcete, aby stroj byl spolehlivý, tak se bez rozsáhlých a drahých zkoušek neobejdete.


LL - 2/6/2004 - 10:27

Není vyloučeno, že s rozvojem kosmické turistiky bude někomu stačit dosažení nižší výšky. Pro účastníky letů mezi 50 - 100 km razí McDowell název "mezonaut". Na adrese http://www.planet4589.org/jsr.html je pak i tabulka dosavadních mezonautů. To je ovšem jen tak pro zajímavost. LL


Anonym - 2/6/2004 - 17:32

pozvánka na první privátní suborbitální let pro širokou veřejnost:
http://www.scaled.com/projects/tierone/New_Index/news/062104.htm


Csaba - 2/6/2004 - 17:39

Zajímavě řešili u SSI výkon motoru pro první lety s raket. pohonem - použití přeexpandované a podexpandované trysky!


JiříHošek - 3/6/2004 - 22:45

Ve Scaled Composites tvrdě používají termíny kosmická loď, kosmický let a astronaut (astronaut v okamžiku dosažení výšky 100 km).
Let ve SpaceShipOne se zapnutým raketovým motorem si již vyzkoušeli všichni tři piloti, kteří v nejbližší době podstoupí první suborbitální lety ko kosmu:
17.12.2003 Brian Binnie
08.04.2004 Peter Siebold
13.05.2004 Michael Melvill


ales - 4/6/2004 - 10:27

Do mého seznamu kosmonautů a kosmických lodí se dostanou až dosáhnout úplnou orbitální rychlost a alespoň jednou balisticky obletí Zemi :-)

Ale samozřejmě se na 21.6.2004 moc těším. Jsem zvědavý a držím palce.


Ondra Bartos - 21/6/2004 - 14:54

Dneska by mel letet SpaceShipOne tak jim drzme palce.


Anička Balounová - 21/6/2004 - 16:10

Právě odstartoval !!!!!!!!!!


Projekt SpaceShipOne sponzorovaný mimo jiné také penězi spoluzakladatele společnosti Microsoft Paula Allena před chvílí odstartoval k ostrému pokusu o překonání výšky letu 100 km, která představuje hranici vesmíru. SpaceShipOne vynesená do vzduchu letounem White Knight je prvním soukromě financovaným zařízením, které má reálnou šanci vstoupit do vesmíru.

V tuto chvíli odstartoval White Knight s podvěšeným raketoplánem SpaceShipOne, stoupání do výšky startu samotného vesmírného letounu (cca 14 km) bude trvat přibližně hodinu, poté bude následovat několikaminutový let poháněný vlastním motorem SpaceShipOne a v případě úspěchu krátký pobyt na oběžné dráze. Při posledním testu se pilotovanému SpaceShipOne podařilo vystoupat do výše 64,5 kilometru.


kalimero - 21/6/2004 - 18:57

Tak to dokázali, dosiahnutá výška 62 míl...


Martin Kolman - 21/6/2004 - 19:19

Tak, Scaled Composites to opravdu dokázali a 100 km /62 mil/ mají za sebou, tentokrát ještě s jedním člověkem.
Dále viz:

http://www.cnn.com/2004/TECH/space/06/21/suborbital.test/index.html
http://www.space.com/missionlaunches/SS1_touchdown_040621.html
také na http://www.xprize.com


Daniel Lazecký - 21/6/2004 - 20:10

Vše zbývá do týdne ještě potvrdit a 10 000 000 us. dolárků mají doma.Předpokládám ,že se jim top podaří-pak už yačnou jen nekřestansky bohatnout. Myslím si ,že bude hodně lidí ,kteří si letenku již objednávají a nebo již tak udělali. Moc je to fajn,a myslím si ,že NASA dostala výzvu a jistý podnět k tomu jak efektívně vynakládat a hospodařit s rozpočtem.
Daniel Lazecký


Hawk - 21/6/2004 - 20:52

Máte představu kolik stojí zhruba jeden start SpaceS1 a jaké má asi výkonostní rezervy, např. v dosažení ještě vyšší výšky?


xChaos - 21/6/2004 - 21:24

Myslím, že k 10 000 000 USD výhry jim ještě pár detailů chybí: musí to opakovat ve třech lidech 14 dnů po sobě. Divil bych se, kdyby tenhle start zahrnoval např. třeba jen včetně balastu který by odpovídal hmotnosti dvou cestujících...

Někde jsem viděl psaný dostup 120 km, ale možná si to pletu a žádné rezervy to nemá.

Jinak pokud bude na palubě místo tří lidí jen pilot, jako teď, tak logicky asi nebude problém přivázat tomu na hřbet ještě cca 200 kg "třetí stupeň" a dosáhnout startu družice o hmosti řádu kilogramů.

Náklady na jeden start jsou v řádech desítek tisíc USD (soudě podle očekávané ceny letenky). Ostatně jen to proudové letadlo je prostě pořádně velké proudové letadlo, se spotřebou jistě podobnou minimálně soukromým tryskáčům, jejichž provoz není určitě nijak levný (při dnešních cenách ropy...).

Bude to určitě jedno z nejdražších přibližovadel pro případné turisty - na daleko nižší ceny bych sázel jednak u Armadillo, jednak třeba u těch Rumunů...


xChaos - 22/6/2004 - 00:01

Co je zajímavé a dost legrační - tato loď je v podstatě poháněna šlehačkovými bombičkami !!! N2O je použitý jako okysličovadlo při hoření polyetylénu (pohoné hmoty) - výhodou je prý bezpečnost, protože při teplotách pod 570°F (jsem líný to přepočítávat, sorry) je inertní.


maddoc - 22/6/2004 - 08:19

Podľa servera Spaceflightnow má SpaceShipOne pri plných nádržiach palivo na dosiahnutie výšky 127km.
Počas letu (21.6.) sa však objavili problémy s riadením, preto bola dosiahnutá výška 100km miesto plánovaných cca 110km.
Burt Rutan uviedol, že po odstránení problému s riadením ohlásia oficiálny pokus na získanie Ansari X-prize.


Ľuboš - 22/6/2004 - 10:41

Burt Rutan v niektorých rozhovoroch naznačoval, že pôjdu ďalej, žeby oblet zeme ? (samozrejme nie s týmto strojom).
Cena letenky - Space Adventures vyberali zálohu na suborbitálny let vo výške 10 000 USD a údajne ich majú cez 100, cena letu má byť cca 100 000 USD a údajne má neskôr klesnúť.


Arccos - 22/6/2004 - 11:37

Ano, mluvi se o tech 100tis. USD. Pokud cena jeste klesne, treba na tretinu, pak uz to zacina byt opravdu zajimave i pro bezne smrtelniky. Docela zacinam verit, ze se jednou do kosmu podivam i ja.


xChaos - 22/6/2004 - 12:45

To je jasné - ale otázka je, v jaké formě se tam podíváme. Stojí tři minuty stavu beztíže opravdu za to ? Balistické skoky jsou asi nevyhnutelný mezistupeň, já si od nich dlouhodobě slibuju spíš kombinaci "výletu" s vypouštěním malých kosmických sond (velikosi a hmotnosti cca jako CubeSAT) pomocí připojených druhých stupňů....

Celé to je skutečně hlavně o snížení nákladů na vynesení 1 kg. Člověk váží asi 70kg, družice dnes naopak lze postavit daleko lehčí - tzn. logicky daleko dříve si nadšenci budou moci dovolit vlastnit a provozovat vlastní družici, než se podívají byť jen na krátkou dobu na oběžnou dráhu.

Balíček "kosmická turistika + vlastní satelit" mě z ekonomického hlediska přijde poměrně logický, stejně jako třeba balíček "připojení k Internetu + webhosting", když jsme u toho ... jde o to, že v době, kdy na Zemi ještě bylo co objevovat, se soukromé a státně financované výzkumné výpravy často prolínali či soutěžily... vlastně celá naše civilizace je jen výsledkem soukromých průzkumných výprav a kolonizace dosud neosídlených území... :-)


Arccos - 22/6/2004 - 14:50

Obezna draha nebo delsi suborbitalni let - to prijde .
I kdyz mezi tim, co ted dokazi Scaled Composites (a ostatni) a obeznou drahou je obrovsky skok, takze zitra nebo pristi rok to nebude.


Sylkur - 22/6/2004 - 15:42

Pri pohľade na rez pilotnou kabínou SS1 mám problém uveriť, že by sa tam zmestili traja ľudia. Uniklo mi niečo? Pripadá mi malá.


Anička Balounová - 22/6/2004 - 16:00

Jde o to, ze celou dobu tady na kosmo.cz mlží.
X-Prise nevyhraje kdo poletí 2x zasebou ve třech lidech do 100km.
Stačí když tam bude místo pro ty lidi, ale leťet tam nemusí !


Archimedes - 22/6/2004 - 16:09

Misto nestaci. Musi vynest minimalne pilota + zatez odpovidajici dvema dalsim lidem, to zopakovat do dvou tydnu, pricemz smi byt meneno max. 10% hmotnosti plavidla (mimo palivo, pochopitelne).


Csaba - 22/6/2004 - 17:12

quote:
Pri pohľade na rez pilotnou kabínou SS1 mám problém uveriť, že by sa tam zmestili traja ľudia. Uniklo mi niečo? Pripadá mi malá.


Doporučujem tento obr. na:http://www.scaled.com/projects/tierone/data_sheets/html/lith_white_knight_p2.htm

Je to kabina nosneho lietadla White Knight, ale prakticky sa zhoduje s kabinou SS1.


L.Lejcek - 23/6/2004 - 09:08

Doporučujem tento obr. na:http://www.scaled.com/projects/tierone/data_sheets/html/lith_white_knight_p2.htm

Na tom obrázku je dobře vidět, že lze odmontovat nosovou část kabiny, což lze také u SS1. (Jinak je u SS1 ještě další postranní vchod do kabiny (na levé straně), který se používal při letu samotného pilota). Při nástupu tříčlenné posádky by se měla sejmout tato nosová část (jak se říká v popisu na adrese http://www.xprize.org/pdfs/Scaled_Composites.pdf
v části Mission description), zřejmě proto, aby se tam všichni pohodlně umístili, pokud jsem to dobře pochopil. LL


Csaba - 23/6/2004 - 10:44

Mne to spiš připadá jako technologický otvor(lepší přístup k nožnímu řízení a k dalším systémům)který zároveň je využit jako nouzový otvor.
Spíš si myslím, že p.Rutan nebude riskovat další poklop jako potencialní zdroj uniku vzduchu. Nevím, jak má řešen boční vstup, ale mam dojem,že je to řešeno jak přetlakový hrnec(tesnící plocha zevnitř-ven), kt.buď zůstává v kabině, nebo se da vyjmout jeho pootočením.
U Proteusu to je myslím řešeno posledním způsobem.
Dalši obr. :
www.californiaspaceauthority.org/ pr030812.html

quote:
Doporučujem tento obr. na:http://www.scaled.com/projects/tierone/data_sheets/html/lith_white_knight_p2.htm

Na tom obrázku je dobře vidět, že lze odmontovat nosovou část kabiny, což lze také u SS1. (Jinak je u SS1 ještě další postranní vchod do kabiny (na levé straně), který se používal při letu samotného pilota). Při nástupu tříčlenné posádky by se měla sejmout tato nosová část (jak se říká v popisu na adrese http://www.xprize.org/pdfs/Scaled_Composites.pdf
v části Mission description), zřejmě proto, aby se tam všichni pohodlně umístili, pokud jsem to dobře pochopil. LL


Csaba - 23/6/2004 - 11:10

Proteus - vstup:
http://www.dfrc.nasa.gov/Newsroom/X-Press/images/050802/proteus.jpg


Indi - 23/6/2004 - 12:21

Pratele, ja vidim hlavni prinost v tom ze se velmi zlevni moznost cestovani do vesmiru. Otevre se prakticky neomezene komercni cesta a nyni pokud budou i dalsi starty bez nehod tak se otevre prakticky kazdemu, kdo bude chtet, pristup do vesmiru. Sice to bude kapku drasi dovolena, ale bude to stat za to. Popravde, kdo zvas by se nechtel podivat do vesmiru??
Ja to vidim tak, ze se nam nabizi moznost zacit projektovat omnohem vetsi lode a zakladny, ale nyni uz primo mimo zemi.
Dlouho jsme mluvili proc se nepustit take do X-prize, nyní je prakticky za námi, tak proc se nepustit do neceho o kapku vetsiho, (slunecni plachetnice je zajimava, ale furt me tam zrazuje jedna vec. To co se bude brouzdat vesmirem, je porad jenom kus zeleza bez posadky.
Nechteli by jste tedy skusit dat treba jenom na papir, něco co by bylo schopno meziplanetarniho letu, verim ze by se naslo vice lidi, kteří by se chtěli na samotnem projektu podilet.
Urcite je moznost ze sezeneme nejake prispevkove organizace, but za ucelem jejich reklami, nebo jinych duvodu. ¨
Vyjadri se k tomu nekdo vubec optimisticky, nebo se to opet jako vzdy strci do suflete a nic se nebude delat??
Odpoved je na kazdem znas!


Csaba - 23/6/2004 - 13:38

Jo, je to paráda uvažovat tímhle směrem, ale ja si myslím, že se musí začít od píky...Proto je taky správné začít nějakou družicí(je k dispozici solidní souč.základna, odborníci, síť služeb,atd.).Určitě časem se na tento projekt "nabalí" další lidi, možnosti, finance,sponzoři!Podívejme se na Japonce - začinali raketkami Pencil a cca po deseti létech vypustily vlastní družici!
Taky Burt Rutan se neodhodlal jenom tak udelat neco velikýho...Jeho projekty letadel jsou vzorovými přiklady postupneho vylepšování konstrukce(každé jeho letadlo nese zarodek něčeho nového do pristi konstrukce)a je opatrny co se tyce riskovani(nebude opakovat let SS1, kym se neobjasni původ anomalie v rizeni pri počatku mot.manevru v pondeli.
Ale jinak i "papirový let" ma své opodstatněni, hlavně když dává lidem i jiné vyhlídky v 21. stoleti, jak boj proti primitivům, kteří si říkaji, ze jsou teroristé(líp to zní)...


Anonym - 23/6/2004 - 13:49

Nechteli by jste tedy skusit dat treba jenom na papir, něco co by bylo schopno meziplanetarniho letu, verim ze by se naslo vice lidi, kteří by se chtěli na samotnem projektu podilet.
Urcite je moznost ze sezeneme nejake prispevkove organizace, but za ucelem jejich reklami, nebo jinych duvodu. ¨
Vyjadri se k tomu nekdo vubec optimisticky, nebo se to opet jako vzdy strci do suflete a nic se nebude delat??
Odpoved je na kazdem znas!




No mam takovy projekt, ktery resi dopravu nakladu 0.5 tuny na ISS. Ne jenom balisticky skok. Tak mi zkus sehnat prispevkovou organizaci a 10 mil USD a budes se na ISS moci podivat za 4000 USD a s Tebou kazdy, kdo si zaplati letenku za 4k USD. Uz to zkousim zhruba rok - sehnat penize a vsichni se kterymi jsem se do ted setkal si klepou prstem na celo - neziskal jsem od nikoho ani dolar. V bance na takovehle projekty take nepujcuji - takze nezbyva nez vydelat potrebne penize nejdrive sam a to bude jeste nejaky ten patek trvat Jinak preji hezky den


Ľuboš - 23/6/2004 - 13:53

Scaled Composites chcu postavit suborbitálny stroj pre 15 cestujúcich s cenou 30 až 50 000 USD za let.

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml


Csaba - 23/6/2004 - 14:01

Tady je videt nejake to misto na sezeni...:
odkaz[Upraveno 24.6.2004 poslal mikes]


Anonym - 23/6/2004 - 14:16

Balisticke skoky to je fakt plytvani penezma - jsem schopen postavit lod, ktera dostane pasazery za 1/10 vyse uvedene ceny na ISS bo na povrch Mesice. Vsechno je to o penezich. 10 mil USD na vyvoj nemam. A zadarmo napady take rozdavat nehodlam - kdyz muze napr. nejaky člověk z Pakistanu inkasovat 100 mil. USD za uradeni centrifugy na obohacovani uranu z Holandska - nemuze po me nikdo chtit, abych mu svoje napady - patenty - prototyp lode, prodal treba za 100 tis. USD. To si ty patenty radeji budu skladat do supliku a uzivat klidneho zivota, v zapadle zemi - mezi sedym davem. Byt slavnej a bohatej se da vydrzet. Byt slavnej a chudej v dnesni dobe = byt blbej. Do kosmu se holt nebude litat az do doby, nez to napadne nekoho jineho. Podle me si lidstvo podobne vynalezy stejne nezaslouzi. Znamy mi rikal, ze je nejlepsi takovehle veci zakopat na zahrade))


Véna - 23/6/2004 - 14:23

Anonyme, co Ti na to rict. Pokud je to opravdu tak geniální, tak to Rutan, nebo Allen rád zafinancuje. Ale je třeba, abys udělal nějaký alespoň malý prototyp, který ukáže základní myšlenku. A ta snad není ukazatelná až za 10mil. USD? Pak už můžeš napsat a podat patent a s patentem a prototypem (resp. funkčním modelem) v ruce už peníze někdo dá.
A pokud chceš, tak i zde by se našlo pár nadšenců, kteří by do toho šli (míněno stavby modelu). Ale nečekej, že neřekneš vůbec nic a někdo ti dá na tvou hezkou tvář peníze ... To se neděje ani v pohádkách ... Takže můžeš něco z toho splnit či uskutečnit?


Csaba - 23/6/2004 - 14:32

quote:
Balisticke skoky to je fakt plytvani penezma - jsem schopen postavit lod, ktera dostane pasazery za 1/10 vyse uvedene ceny na ISS bo na povrch Mesice. Vsechno je to o penezich. 10 mil USD na vyvoj nemam. A zadarmo napady take rozdavat nehodlam - kdyz muze napr. nejaky člověk z Pakistanu inkasovat 100 mil. USD za uradeni centrifugy na obohacovani uranu z Holandska - nemuze po me nikdo chtit, abych mu svoje napady - patenty - prototyp lode, prodal treba za 100 tis. USD. To si ty patenty radeji budu skladat do supliku a uzivat klidneho zivota, v zapadle zemi - mezi sedym davem. Byt slavnej a bohatej se da vydrzet. Byt slavnej a chudej v dnesni dobe = byt blbej. Do kosmu se holt nebude litat az do doby, nez to napadne nekoho jineho. Podle me si lidstvo podobne vynalezy stejne nezaslouzi. Znamy mi rikal, ze je nejlepsi takovehle veci zakopat na zahrade))


No, ja si myslím, že první krok by byl vzít si svůj díl zodpovědnosti aspoň za ty věci, co tady popíšeme, tzn. minimálně se podepsat ...


Anonym - 23/6/2004 - 14:53

No co Ti na to rici Veno. Rutanovi jsem psal neodepsal - ma ted asi moc prace s vlastnim prototypem.:))) Na Allena email nemam. Jeste jsem zkousel oslovit dalsich asi 10 bohatych lidi ale asi to nebyli ti spravni x {nevim jestli se mam smat ci plakat}
"Maly prototyp" stavim. Momentalne nepotrebuji vlastne ani hotove penize - spis material a lidskou praci - bo nektere veci neumim sam udelat, protoze jsem nikdy poradne nemodelaril, jsem schopen to zvladnout ale to trva.
Material a lidska prace ale stoji penize, jako dneska vsechno. Hotove penize mi ale na virtualni patent bez prototypu, bo na vykresy, bo na vypocty bo jak jsi trefne psal na hezkou tvar fakt nikdo neda ... to mam dukladne vyzkousene (( Vlastne je to zacarovany kruh. Vlastne to bez prekroceni vlastniho stinu nejde. Vlastne si to lidstvo nezaslouzi, takovouhl vec, si clovek obcas rika, proc se radeji namisto do labolatore a do dilny radeji nejdu projit do parku a nehodim to za hlavu? - tak se me mozna zeptas proc sem pisi? No protoze nekde porad hledam argumenty pro to, ze existuje par jedincu, dobrych lidi, kvuli kterym ma cenu ten prototyp dokoncit. Doufam ze se mi to povede driv nez se z toho zblaznim. Zabouchute dvere Ti na poprve nevadi, na podruhe se zamyslis, na potreti ti to zacne vrtat v hlave, ... konzultace s "odborniky", kteri Ti vysvetli, ze to vlastne fungovat nemuze - takze, kdyz mi to leta nad stolem, tak mam zrejme halucinace... x (: no to je tak asi vsechno co jsem chtel - vlastne se verejne/anonymne podelit o problemy, ktere me posledni 23 let trapi - kde posledni 2 ozvlaste intenzivne.


JAKU - 23/6/2004 - 15:02

Ale měli bychom to všechno stihnout do 23.září 2016, protože to kolem poletí Vulkánci a je naprosto nezbytné aby zachytili zbytkovou warp stopu. ;-)
Hezký den Jarda


Csaba - 23/6/2004 - 15:33

quote:
No co Ti na to rici Veno. Rutanovi jsem psal neodepsal - ma ted asi moc prace s vlastnim prototypem.:))) Na Allena email nemam. Jeste jsem zkousel oslovit dalsich asi 10 bohatych lidi ale asi to nebyli ti spravni x {nevim jestli se mam smat ci plakat}
"Maly prototyp" stavim. Momentalne nepotrebuji vlastne ani hotove penize - spis material a lidskou praci - bo nektere veci neumim sam udelat, protoze jsem nikdy poradne nemodelaril, jsem schopen to zvladnout ale to trva.
Material a lidska prace ale stoji penize, jako dneska vsechno. Hotove penize mi ale na virtualni patent bez prototypu, bo na vykresy, bo na vypocty bo jak jsi trefne psal na hezkou tvar fakt nikdo neda ... to mam dukladne vyzkousene (( Vlastne je to zacarovany kruh. Vlastne to bez prekroceni vlastniho stinu nejde. Vlastne si to lidstvo nezaslouzi, takovouhl vec, si clovek obcas rika, proc se radeji namisto do labolatore a do dilny radeji nejdu projit do parku a nehodim to za hlavu? - tak se me mozna zeptas proc sem pisi? No protoze nekde porad hledam argumenty pro to, ze existuje par jedincu, dobrych lidi, kvuli kterym ma cenu ten prototyp dokoncit. Doufam ze se mi to povede driv nez se z toho zblaznim. Zabouchute dvere Ti na poprve nevadi, na podruhe se zamyslis, na potreti ti to zacne vrtat v hlave, ... konzultace s "odborniky", kteri Ti vysvetli, ze to vlastne fungovat nemuze - takze, kdyz mi to leta nad stolem, tak mam zrejme halucinace... x (: no to je tak asi vsechno co jsem chtel - vlastne se verejne/anonymne podelit o problemy, ktere me posledni 23 let trapi - kde posledni 2 ozvlaste intenzivne.


Drahý Anonyme,
Když už se potýkáte s takovými problémy - jestli zvěřejnit Vaše utajované patenty nebo ne, vemte si příklad od samotného Burta Rutana.
Jeho systém rekonfigurace raketoplánu pro vstup do atmosféry pokládám za geniální, a on(aspoň to tak prezentoval) ho nechce dát patentovat, aby nebrzdil tak další potenciální stavitele podobných vehiklů(prý nechce udělat podobnou chybu jak bratři Wrightové, kteří prý patentovaním své kachny odpudily další...).
Samotný hybridní motor dal patentovat(provedení), ale tento pohon lze realizovat různými způsoby.
Takže tak...


Anonym - 23/6/2004 - 15:33

Jeste naposledy odpovim tentokrat Cszabovi. Tak se zkus vzit do me situace. Po prelidnene planete chodi 6 miliard lidi, ze kterych obcas tak zhruba jednou za 50 let nekdo neco vymysli neco co ma opravdu nejkou cenu - treba zarovku, teorii relativity, atomovku, raketu, tranzistor atp. - lidsky zivot prumerneho jedince nema skoro zadnou cenu. Na ulici jsou schopni te okrast/zabit kvuli par korunam. Narody hlasaji, jak se maji radi a nejsou schopne se domluvit vubec na nicem. A do toho prijde nekdo s napadem, jak letat za 2 hodiny na ISS - za 2 hodiny zpatky, za 4 hodiny na mesic, za tyden na mars a za tyden zpet - to vse cca. za 10ti nasobek ceny letenky - Praha - New York. Postavi si doma ve sklepe prototyp a vsem to rekne - jmenuji se X.Y a hele dostal jsem myslim fakt dobrej napad dovedu "tohlecto". Tak ruku na srdce - co by jsi v mem pripade delal. Napis mi navod bod po bodu. Ber to klidne, ze jsem zbabelec ale dokud to nemam zapatentovane, tak se opravdu nepodepisi.


Véna - 23/6/2004 - 15:40

Chceš postup krok po kroku? Říkal jsi, že Ti něco létá doma nad stolem. Vzal bych video, natočil to, zdigitalizoval, dal na web, případně zájemcům poslal mailem. Pak jsi schopen kolem sebe seskupit tým lidí, kteří Ti pomohou s protoypem (resp. modelem). Samozřejmě tím budou mít do budoucna jistý podíl na Tvém úspěchua bude dobré je jednou ocenit. A až po mailu a po shlédnutí tohoto krátkého videa seženeš tým lidí, můžeš dělat více a dál.
Véna
P.S.: Mimochodem, rád se sám na to video podívám a i se pak osobně setkám ...


Anonym - 23/6/2004 - 15:46

Koukam, ze to beres skoro jako investori, se ktaryma jsem mluvil... zesmesnit, zpochybnit, vnest do toho emoce... Ja teda moc velky priznivec sci-fi nejsem - ze Startreku jsem videl zatim asi 4 dily a z hvezdne brany myslim 3. Jinak ale ten prototyp na kterem delam doma v labolatori a v dilne se da prirovnat nejvice asi tak tomu trojuhelniku z hvezdene brany. Bohuzel max. projektovana rychlost meho zarizeni je 0.9c ve filmech dosahuji zcela bezne i nadsvetelnych rychlosti - to teda fakt nevim jak na to - asi reziseri v holywoodu nedostudovali Einstaina. Take princip vlastni brany mi fakt neni jasny - hlavne jak tim dokazi prochazet zive organismy. Pokud se mi podari zapatentovat to dopravovadlo/zasobovadlo k ISS - pripadne dokoncit prototyp v meritku pro lidi - tak treba budu mit cas a prostredky se vice tem "technologiim bran")) zatim nemam ani anung jak na takovehle veci jit.


Csaba - 23/6/2004 - 15:56

Nahodou se "TO" nejmenuje Lifter?A je ktomu potreba vysokonapěťový zdroj(monitor počítače...)? A alobal...Když jo, tak to není žádné perpeetum mobile, ale pouze elektrostatický pohon, kde prac. látka je okolní vzduch. Takže ve vakuu...je to k ničemu.


Martin Kolman - 23/6/2004 - 16:15

Další možnost je, ať je to co je to, udělat to pod GNU / GPL nebo něčím podobným a natrdo zapatentovat jen nějaké konktrétní technické řešení.


Martin Kolman - 23/6/2004 - 16:16

Viz např.:
http://ronja.twibright.com/


Archimedes - 23/6/2004 - 16:17

Ze investori neveri? Ja se jim nedivim. Ono bohuzel jaksi plati:

Vyjimecne tvrzeni vyzaduje vyjimecne dukazy.

A bez nich... paa-paaaa, tesilo nas...
Pokud TO funguje, musis to (alespon v principu) nejak prokazat.
----
BTW spravce, udelej neco s tim prilis dlouhym radkem v prispevku 23.6.2004 - 14:01


Anonym - 23/6/2004 - 16:21

Diky za navod Veno - mam jiny scenar udalosti: Natocim letajici prototyp digitalni kamerou a dam ho na internet.
A\ prijde pro me Kk-Gg-Bb, Cc-Ii-Aa, bo ja vim co maji cinani a indi za sluzby - sejme me bo nekam odveze a prototyp si vezme spolu s vykresy a vypocty, kdyz budu mit velike stesti - tak me na tom nechaji nekde hluboko pod zemi dal pracovat. (vim o cem mluvim uz jsem se jenoho takoveho projektu v UU-SS-AA ucastnil ).
B\ prijde pro me mafie - sejme me a prototyp si odnese spolu s vykresy a vypocty - skoncim s kulkou v hlave zality do betonu.
C\ dostanu v noci kdy udrenej a po praci v praci a po praci v labu spim, necekanou anonymni navstevu - ktera si prototyp spolu s vykresy a vypocty odnese - preziju to ale nebudu mit nic a budu zacinat od nuly - nekdo jiny bude paralelne se mnou s naskokem zacinat, tam kde ja pred tim skoncil.
Jak vidis ve vsech techhle scenarich mi chybi setkani s Tebou jako s kamaradem, klidny zivot s rodinou a zaslouzena odmena.
Srovnani s Rutanem - jako, ze on dava patenty zadarmo zde neni na miste - bo 1. je financne zajisteny - nemusi krmit nenasitnou rodinu a chodit denene na 8.5 a vice hodin do prace aby vydelal na chleba
2. Nema tolik dalsich napadu jako ja, na jejichz realizaci potrebuje dalsi penize.
3. je ve veku ze uz nema tolik co ztratit.
4. jeho patenty neresi nic podstatneho (pouze drobna vylepseni ohledne balistickeho skoku) x moje patenty resi (co se tyce tehle slunecni soustavy - s trochou dobre vule i blizkych hvezd) vsechno.


Csaba - 23/6/2004 - 16:35

Poslyš Anonyme,
Buď si děláš z nás prkýnko(a to se Ti daří), nebo máme něco do činění s nepochopeným geniusem...
Řeknu to maďarsky:
choď s tím lifterem do pr...


Anonym - 23/6/2004 - 16:37

Pochopitelne, ze to neni lifter s tim bych Vas tady nezatezoval. Hmotnost prototypu je 1.5 kg uzitecne zatizeni 0.5 kg +- par gramu.
Takze fakt nejde o par gramu vazici alobal levitujici v el. mag. poli.
Tento pomer 2:1 hmotnost stroje/naklad je nemenny pokud se nopodari vymyslet nejake nanotechnologicek materialy a pokud by se to delalo z dostupnych surovin, ze kterych se dnes staveji letadla.
No to jsi mi fakt pomohl Archimedesi - tim vyrokem "vyjmecne vyroky potrebuji vyjmecne dukazy"
Tak zkus treba nadhodit co by jsi v me kuzi delal Ty - jak by jsi presvedcoval investory, kdyby Ti maly protoyp letal nad stolem a zjistil by jsi, ze cast fyziky neplati? A potreboval by jsi 10 mil USD na prototyp pro lidi.


Archimedes - 23/6/2004 - 16:45

Co bych v tehle hypoteticke situaci delal ja? Zverejnil bych to vsemi moznymi kanaly, aby to rozhodne nemohlo zapadnout a nasledne bych si uzival pocit uspesneho muze (a dobrodince lidstva ;) a ryzoval bych penize z psani pameti "jak to tehdy bylo" a nechal se jako V.I.P. vozit v prototypech :)


Anonym - 23/6/2004 - 16:46

To Csaba.
No spis jsem se doposud nedostal do kontaktu s lidmi, kteri by me byli schopni pochopit. Je v tom trosku dilema bo fyzici na akademii kteri by zrejme rozumeli nemaji zadne penize a tak kdyby me pochopili tak by nas pak takovych co by penize shaneli bylo vic.
No a Ti co penize maji, ti me teda nechapou - to mas naprostou pravdu - to uz mam vyzkousene.
Co se tyce tve posledni inektivy a kecech o zneuznanem vynalezci - tak Te poslechnu a s Tebou se uz bavit nebudu. Muj cas je drahoceny a vzacny a konkretne diskuze s Tebou me stejne neobohatila.


admin - 23/6/2004 - 16:51

Nemám čas, tak jen krátce:
Anonyme ukaž někomu, že to funguje. Řeči jsou na nic. Říkat může kdo co chce. Bez prezentace(ne tech. detailů, nebo plánů) se s Tebou nebude nikdo bavit.


Archimedes - 23/6/2004 - 16:52

Jeste poznamku: Ja osobne bych samozrejme nejprve predlozil celou vec vedecke obci k overovacim experimentum, driv, nez novinam atd. Ve chvili, kdy je jasne, ze neco funguje, tak pak at se do toho obuji novinari a investori se najednou najdou. Beda ale, pokud nekdo udela experiment, spatne ho vyhodnoti a uz vola Blesk, jako to dopadlo se studenou fuzi...a podobnych pripadu bylo vic.


Archimedes - 23/6/2004 - 16:56

Me se nahodou ta "hra na spasitele" docela libi (dokud nepadne alespon NECO kokretniho, nedelame tu nic jineho)


Anonym - 23/6/2004 - 16:57

to Archimedes
OK spravny pohled na vec - vec ma ale hacek/y 1.3 miliardy rudejch Cinanu schopnych s takovou veci zabrat Mesic pripaden dalsi blizke a vzdalene okoli. Muj osobni nazor je, ze to podobne "staty" stejne drive ci pozdeji ukradnou/okopiruji podobne jako atomovou bombu ale myslim ze cim pozdeji tim lepe. Dale me napada moznost zneuziti kanibalskymi primitivy nazyvanych obecne teroriste. Tak zkus tu svoji radu jeste trosku doladit.
Jina diky - jako krizova varianta lepsi nez vyse zminovana A\ B\ C\ se to ceni.


Anonym - 23/6/2004 - 17:03

No si na nic "nehraji" natoz "na spasitele" pouze opisuji zaznamenana fakta, nekdy az se potkame, tak te poprosim aby jsi mi vysvetlil, jak se to hraje
Fajn kdyz chces vedet neco konkretniho - tak se me na neco konkretniho zeptej. Uz v tom ziji nekolik let - takze to jednak neni na par radku a jednak nevim kde zacit.
Konstruktivni navrhy na spolupraci potesi.


Archimedes - 23/6/2004 - 17:07

Anonym: Pokud se to ma jednou pouzivat, tak od letu prvniho prototypu je stejne jen otazka casu (maximalne par let), kdy se princip stane verejne znamou veci. Vzdyt i primitvni atomovku dokaze postavit kazdy druhy idiot, pokud ma k dispozici dost stepneho materialu (coz je nastesti problem)... Jedine, co muze zabranit masovemu rozsireni nejake veci je pouze jeji pripadna vysoka cena nebo extremni slozitost, coz podle popisu nema byt tenhle pripad. Jak dlouho se udrzelo "tajemstvi" spalovaciho motoru nebo letadla?


Archimedes - 23/6/2004 - 17:09

Prima - konkretni otazka: Ktera cast fyziky nema platit?


Anonym - 23/6/2004 - 17:15

Nelze nez suhlasit. Ale tech dajme tomu 5 let naskoku - staci treba Mercedesu k tomu aby bol dnes v podvedomi jako 1. Tady by tech 5 let mohlo hrat jeste vetsi vyznam, namatkou me napada napr. zabrani polu na Mesici. Z dlouhodobeho strategickeho hlediska mozna duvod k rozpoutani dalsi velike valky? To bych fakt nerad. Jak tak o tom posledni 2 roky denne premyslim hrozne nerad bych slapl do neceho mekkeho a smradlaveho...


Anonym - 23/6/2004 - 17:20

fajn - konkretni odpoved: Newtonovy zakony. Ono to vlastne zase neni takove prekvapeni, ony stejne neplati, bo je uz 1908 zrusil jeden vlasty pan. No a me se to jevi tak, plati zjednodusene i jindy, nez jenom pri vysokych rychlostech.


Archimedes - 23/6/2004 - 17:26

Pokud se bojis teroristu, tak to staci rozeslat najednou vsem armadam na svete, ti si to pred "civily" chvili ohlidaji (nez to zacnou dodavat teroristum, ktere budou oni platit ;) a kdyz to budou mit vsichni, neexistuje strategicka vyhoda a tim duvod k valceni... Kazdy objev prochazi tremi fazemi (obvykle v nasledujicim poradi):

Nadseni - zneuziti - vyuziti.

S tim se IMHO neda nic delat, takovy je prirozeny beh veci a lidske natury.

BTW nemeli by se panove Benz, Daimler, Diesel & spol. v hrobe obracet, kolik lidi zemre pri automobilovych nehodach a na exhalace? Dokonaly, ciste pozitivni, nezneuzitelny objev nejspis neexistuje, i kdyz to zni jako cynicka fraze, ale kazdy vetsi objev ma svoje obeti.


Anonym - 23/6/2004 - 17:27

Jo a jinak ten posledni clanek "Space ship one otevrel cestu do vesmiru", mi pripada jako zavadejici, prijde mi to jako nadpis od prihloupleho novinare bulvarniho platku. Seriozni nadpis by mel znit asi nejak "Space ship one otevrel cestu k balistickym skokum do 127 km za 25 mil. dolaru" - to jenom na okraj. kdyz jsou tady nekteri jedinci tak "seriozni"


Archimedes - 23/6/2004 - 17:27

To mi evokuje koncept MoND (modified newtonian dynamics)


Anonym - 23/6/2004 - 17:37

Ok Archymedes opet nelze nez souhlasit - co se tyce panu Daimlera, Chryslera a Benze. Armadam to ale urcite dobrovolne nepredam, zlu se nesmi ustupovat. Pomerne sympaticke organizace jsou NASA, ESA, NASDA - je to ta japonska? Uplne idealni by byl nejaky bohaty mecenas. Uz nemas zadne dalsi otazky?


Anonym - 23/6/2004 - 17:47

No pokud mam pravdu - ale jinak si to zduvodit zatim nedovedu - tak se tim podle me prakticky dokazalo propojeni kvantove mechaniky s einstainovou teorii gravitace. Nechtej ted vedet, jak to konkretne funguje - bo se tim 1. prozradi princip toho, jak to funguje - coz zatim nechci 2. tezko sem do diskuze napisi 20 stranek dukazu z tenzoroveho poctu + nejake dalsi kvantove mechanicke vztahy a odvozeni - slovne to popsat nelze resp. mozna ano ale to neumim.


Archimedes - 23/6/2004 - 17:50

Dnes musim koncit, ale na plasma@seznam.cz jsem k dispozici (e-mail je take anonymni :) Napriklad by me zajimala energeticka narocnost...atd.
A zejmena jakto, ze by si nikdo tohoto (zjevne neprilis sloziteho) principu doted nevsiml :)


Archimedes - 23/6/2004 - 17:52

...neprilis sloziteho na realizaci...
(usuzuji ze "samo-domo" podminek :)


Anonym - 23/6/2004 - 18:06

To ze na to do ted nikdo neprisel dost dobre nechapu. Zitra tady zrejme budu, tak to treba muzeme doprobrat. L


Anonym - 23/6/2004 - 20:13

Neverim svym ocim. Takovy mluvka ... takovych je ... neztracejme cas.


Indi - 23/6/2004 - 22:39

Pratele, me zkusenosti ve fyzice se urcine nemohou rovnat vasim.
Ale kladu si otazku? Konkretne na Anonyma, myslis ze to jednu das sam do hromady? Je mozne ze ano, ale kdy? Verim ti, ze se nechces nijak zviditelnit, treba si nechces, aby si o tobe ostatni mysleli ze jsi divnej, blazen nebo neco jineho. Urcite ses pokusil, ale mas vlastne jinou moznost? Proc se nedohodnes s ostatnima (napr. kteri sem chodi) a neukazes jim zakladni problemy a pak se spolecne nevrhnete na manualni praci.
Pokud nebudes sam, ale bude vas vic, tak to ma jednu nesmirnou vyhodu, mas moznost mit pratele, kteri budou verit ve stejnou vec jako ty?
A to je zaklad vseho.
Reknu ti to takto, rad bych ti v pohode pomohl, ale ne za penize, ale protoze pro to ziju, bavi me to a prave proto bych delal s ostanima, ucil se a vedel ze se opet neceho ucatnim. Pro nekoho by to byl treba nesmysl, ale prome by to mohla byt treba jednou realizovatelna skutecnost. A nezalezelo by mi na tom jestli bych lital po kamaradech a nechaval si delat soucástky na soustruhu, nebo je doma mipoval pilníckem na nechty.

Proc jsi vlastne zacal psat? Aby jsi ziskal pomoc, pratele, kolegy. Mozna! Ale, co kdyz je opravdu muzes ziskat? Budes je chtet?

Můj názor možná je podivnej, ale co dnes je normálního.
Prosím odpovez v co nejkradším čase. Buď zde, nebo na mém e-mailu: Idni.p@seznam.cz.

S pozdravem MARTIN Vondra (i když je málá šance, tak tu je)


Anonym - 24/6/2004 - 00:24

Je nacase abych vyrukoval s pravdou ven.
Celou dobu jsem si z vas naramne utahoval tak sorry.
Ale diskuze se fakt pekne rozjela.


Csaba - 24/6/2004 - 07:23

Zdravim Vas,
vcera jsem byl trochu neobjektivni, takze tady je ten Lifter:
http://www.fortunecity.com/greenfield/bp/16/lifter4.htm

Nech si kazdy udela zaver sam...
A jeste odkazuju vcerejsimu aspirantu na Nobelovku:
I kdyz vymyslis perpeetum mobile, nikdy, podotykam nikdy(ani ze srandy) nesmis brat vnivec praci jinych...hlavne tech, kteri taky neco delaji, a neplaceji nesmysly.

P.S. odeslo mi nast. klavesnice, takze se omlouvam za chybejici diakritiku.


Csaba - 24/6/2004 - 08:55

NASA se rozjela...!:
http://www.space.com/news/nasa_prizes_040623.html


Véna - 24/6/2004 - 08:56

Pro Anonyma a další:
Anonyme, díky, mohl jsem si na Tobě ověřit, jak moc toužím po novém principu pohonu a zároveň i to, že stejně musí být člověk opatrný. A hlavně chci říct, že jsem otevřený i dalším "anonymům", kteří budou mít geniální nápad. Protože mám pocit, že i přehazováním kupy hlíny se dají najít hroudy zlata A proč to tedy nezkoušet?
Takže až zase někdo bude chtít poradit, jsem k tomu stále ochotný
Véna


Anonym - 24/6/2004 - 09:11

Ahoj Martine
Diky moc Tve analyzy, vciteni se do me mysli a nabidky si opravdu cennim a chtel jsem Ti podekovat za uprimnost. Oplatim Ti stejnou minci budu taky uprimny. Uz pres 20 let snim o tom, ze se projdu po mesici atp. stridave vice ci mene si lamu hlavu s tim, jak na to. Pred zhruba 2 roku nekdy po padu Columbie me To napadlo. Od te doby jsem prestal snit a zacal pracovat. Na projektu delam skoro kazdy den a myslim, ze uz jsem celkem daleko. Myslim, ze dokoncit fungujici model prototypu v meritku 1:20 je v mych silach.


Anonym - 24/6/2004 - 09:18

Takze ted jsem si jeste precetl vsechny prispevky - a budu reagovat poparade. 1. Nic jsem nenegoval - falesny anonym ktery se vydava za me a blaboli cosi o utahovani si z Vas ze vsech ma zrejme za cil to abych z anonymity vystoupil. Coz ale zatim nehodlam ucinit.
2. Vsechno co jsem do ted rekl plati - nemam ve zvyku zertovat.
3. Jsem zvykly brat veci dost seriozne, vazne a hlavne, kdyz uz do neceho jdu, tak mam ve zvyku to dodelat.


Anonym - 24/6/2004 - 09:25

Ahoj Veno
no tak jeste ti reknu, ze touzit a snit nestaci, clovek pro to musi take konkretne neco udelat. O coz se prave posledni 2 roky dost intenzivne snazim. Novy princip pohonu existuje jsem si tim jist na 99.9 %. Az si budu jisty tim poslednim 0,1 % tak vystoupim z anonymity.
Proc jsem v anonymite:
1. nejsem si jisty na 100% a nehodlam pracovat ve stresu a pod tlakem.
2. nechci se kvuli tomu nechat od kohokoliv sejmout.
3. hodlam to dodelat - protoze to mam ve zvyku.

Pokud se chcete na neco zeptat, treba na parametry jake to ma mit, tak sem s otazkami rad na ne odpovim.
Nezarucuji ze odpovi na vsechny otazky na nektere odpovidat nechci.



Anonym - 24/6/2004 - 09:41

Jeste pro Csaba
Nemel jsem v umyslu nikoho snizovat ani znevazovat neci praci ale jsem pro to, aby se veci nazyvali pravymi jmeny a neprekrucovala se fakta a nematly se pojmy.
1. Napriklad pokud nekdo nepovedeny balisticky skok nazve dobytim vesmiru tak ve me vzbuzuje litost.
2. Dale si velmi vazim konstrukteru - kteti jsou schopni nejakou teoretickou ideu pretransformovat v neco co skutecne funguje. Namyslenych akademiku, myslicich si o sobe jasi jsou mystri sveta jsou mraky ale lidi, kterym se povede udelat neco konkretniho je poskromnu.
Abych demonstroval to, co mam na mysli, tak treba kulata okenka na kabine SpaceShipOne, jsou podle me genialni konstruktersky pocin, ted uz i dotazeny do praxe. Cloveka co tohle vymyslel je potreba si vazit a ho ocenit.
Naopak novinare, kteri prekrucuji fakta at uz zamerne nebo z neznalosti, je potreba odkazat do patricnych mezi.
Akademiky je potreba tlacit k tomu aby svoje teoreticke poznatky predali ve srozumitelne forme konstrukterum.


Véna - 24/6/2004 - 09:42

Nevím, jestli je toto téma zajímavé i pro ostatní, jinak by asi bylo vhodné komunikovat mailem. Otázky, které určitě zajímají i další jsou: spotřeba paliva (chemické, elektrika?), rychlost (mluvil jsi cosi o 0,9c, což je již mimo veškeré mé chápání ... rozhodně by to byla zajímavá fyzikální laboratoř ...), konstrukční číslo, ovladatelnost (plynulá regulace tahu - resp. zrychlení rychlosti), restartovatelnost, zahřívání (zvládnout to exist. materiály). Jak jsem pochopil, tak nejde o reaktivní pohon?
Toliko mé úvodní otázky. Véna


Anonym - 24/6/2004 - 10:01

1. palivo neni potreba
2. rychlost od viseni po 0,9c pak uz prestane byt dalsi zrychlovani efektivni(zrychlovani na vysoke rychlosti se predpoklada pochopitelne mimo atmosferu)
3. uzitecne zatizeni vuci hmotnosti prazdne lodi 1:2 z dostupych materialu slo by zrejme v budoucnu zlepsit
4. zhruba jako u vrtulniku
5. zrychleni 0 - 2g (slo by i vetsi ale z fyziologickych duvodu zatim nereseno)
6. predpokladany pocet cyklu vystupu a sestupu na resp. z LEO bo pristani a navrat z povrchu mesice pro prototyp v 1. fazi ca 500x
7. materialy :
a\ konstrukcniproblemy zejmena s hmotnostxpevnost konstrukce, jako u klasickych konstrukci letadel
b\ zajisteni hermeticnosti kabiny pro posadku u modelu zatim nereseno
c\ odolnost vuci nizkym teplotam vesmiru u modelu zatim nereseno
d\ tepelne namahani povrchu nad + 200°C netreba zajistovat bo se takoveto namahani nepredpoklada


Csaba - 24/6/2004 - 10:04

Vysel popis posledniho letu(test logs) u SSI:
http://www.scaled.com/projects/tierone/logs-WK-SS1.htm


Vítězslav Novák - 24/6/2004 - 12:19

Anonyme, obdivuju tě. Takové geniální výsledky, takové mravní zásady, taková skromnost...

Jenom mě mejlí, co tady vůbec děláš. Já mít v hlavě něco tak zajímavýho pro všecky trojpísmenný organizace, co jich ve světě je (a nejspíš i pár vícepísmennejch), tak držím hubu, jsem zalezlej a radši nejen nemukám, ale pro jistotu se to snažím i zapomenout.

Proč jsi vylez na veřejnost? Potřebuješ 10Mďolíků? Chtěl bych se mejlit, ale tady se sotva najde někdo, kdo by je jen tak vytáh z kešeně. No a co když se KGB/CIA/NSA...-ák zamaskuje jako někdo z nás, jakpak ho poznáš? Podle špatných vibrací? Nebo aury jako Cibulka nesprávné spolupracovníky?
Nevím nevím, jestli jseš na správném fóru. Takový Mašek na www.osud.cz nebo gewo by tě určitě ocenili líp.


Anonym - 24/6/2004 - 13:10

cau Vito
tak jsem se dival na ten odkaz co jsi mi poslal a lidi co tam prispivaji mi prijdou trosku ujeti alespon tak usuzuji z 5ti poslednich prispevku. Diky, ze jsi mi ten odkaz poslal bo zjistuji, ze na tom nejsem jeste tak spatne i po te 2lete izolaci v labu:))), resp. ze existuj i jedinci, kteri jsou postizeni jeste hur.
Vlastne mas castecne pravdu, nemam tady co delat kdybych jenom hledal tech 10 mil. usd na stavbu prototypu 1:1 bo je tady niko nema. Ale treba mam i jine duvody napr. alespon se nezblaznim bo nikomu nic nerict a mit doma v sufliku "neco jako atomovou bombu" no je to hodne zvlastni pocit, skoda ze ho nikdy nezazijes. Zkousim se s tim vyrovnat treba timhle ponekud zvlastnim zpusobem. Take to pro me smysl melo, bo jsem tady nasel minimalne 3 lidi tj. Indiho, Archymedesa a Venu Maixnera, kteri se jsou ochotni bavit se vecne a nezavisle posuzova vysledky me prace treba mi i nezistne pomoct a prave takovehle lidi zrejme v budoucnu prizvu ke spolupraci. Co jsi mi ale nabidl Ty, krome urazek a jizlivosti? Dela Ti problem cizi nazor, myslenka, napad nebo prototyp-no tak ja nevim tak s tim zkus neco delat. Treba moje prispevky preskakuj a necti. A misto toho si opakuj "zeme je placata", "slunce obiha okolo zeme" a "newtonovy zakony bezezbytku plati"... treba Ti to pomuze. Ale prvni dva vyroku uz jsou prece jenom trosku off topic i pro Tebe a s tim tretim uz take dlouho nevydrzis. tak pa


Anonym - 24/6/2004 - 13:18

Jenom pro ilustraci nejak takhle vypada ta "moje obluda" bo nazev jsem zatim nevymyslel
http://www.nasa.gov/audience/forstudents/5-8/features/F_Star_Wars.html
S tim rozdilem ze je trosku placatejsi a bude umet fungovat nejenom na ISS pro stavu 0g ale treba i na zemi pri 1g.


Anonym - 24/6/2004 - 13:23

quote:
Jenom pro ilustraci nejak takhle vypada ta "moje obluda" bo nazev jsem zatim nevymyslel
http://www.nasa.gov/audience/forstudents/5-8/features/F_Star_Wars.html
S tim rozdilem ze je trosku placatejsi a bude umet fungovat nejenom na ISS pro stavu 0g ale treba i na zemi pri 1g.


"Anonymovy koule"


admin - 24/6/2004 - 13:40

Anonyme, já bych ti taky rád pomohl. Jenže s čím? Toť otázka...
Zatím mi to bohužel připadá, jako bys byl sám velký gewo. Taky spoustu textu, ale žádný důkaz. Ukaž mi, že Ti to lítá. A už to nebude otázka víry a budeš mít o dalšího pomocníka víc...


Vítězslav Novák - 24/6/2004 - 14:49

Kdepak velký gewo! Ten píše sice taky hámotiny, ale mnohem lepším slohem a na první pohled méně paranoidním. Třeba ty jím propagované Beardenovy získávače energie z vakua dokonce byly s obrázkama, schematama, byli i lidi, kteří si je podle něj postavili.
Že získávaly energii z připojené baterky a dál ani ťuk, je jiná věc. Prej měli ti experimentátoři jádro do cívky ze špatnýho materiálu.


Arccos - 24/6/2004 - 14:58

Zcela uprimne: Anonyme, pusobis jako pako.
Celou dobu tu prohlasujes, ze mas neco uzasneho. Nam vycitas, ze do toho michame emoce, ze neuznavame tvuj nazor. Jaky nazor? Vzdyts nam nic neukazal. Rikas, ze ti doma neco lita. Tak to ukaz! Misto toho tady blabolis. Zatim nevidim mezi tebou a posukama z mwm magazinu nebo na osud.cz zadny rozdil.


Vítězslav Novák - 24/6/2004 - 15:04

Co s tebou, Anonyme. Já ti pošlu dobrou radu nedráždit chřestýše holou patou a ty to bereš jako urážku... Bejt tebou, tak se jdu kouknout pod postel, jestli se tam už nepere jeden CIAják s několika FSBákama, zatímco MOSSADák číhá v pozadí, že vítěze majzne, čímž se vítězem stane on sám. Fakt, IP adresy se daj stopovat, ECHELON nikdy nespí a Bush jakož i Usáma by už potřebovali něco nového.

No, jízlivosti v tom kousek byl, ba víc než jen kousek, to přiznávám. Mě vždycky dostanou knihy o hermetických znalostech, široce publikované stanovy tajných společností a vůbec zveřejňování tajného.

ps - z atomovky v šuplíku bych měl blbej pocit. Hodně blbej. Mně zatím stačí vědět, že je jich víc než dost v hlavicích raket v silech.
V šuplíku?
Dokonce v mým??
Fujtajfl ve spolek!
Klidně si ten pocit nech. Na zmagoření to stačí. Teda jak u koho...

pps - toho gewa bych nezavrhoval! Až zprovozní Beardenovu elektrárnu, bude mít prachů ne rozdávání, Bill Gates mu bude leštit perka, a třeba by se mu něco s až 90%c hodilo. A až pudou po něm agenti ropných společností, po tobě Američani, tak by se mohli navzájem vyeliminovat...


Jiří Hošek - 24/6/2004 - 16:01

K velikosti kabiny SS1: V podobné kabině letounu WK již při šesti letech byli tři lidé (čtyři z těchto letů trvaly déle než suborbitální let SS1).

K myšlence druhého stupně s družicí na hřbetu SS1: Mezi SS1 a WK je při vzletu poměrně málo místa.

K rentabilitě komerčních letů SS1: Pořád nejsem zcela přesvědčen, že komerční lety SS1 budou při ceně letenky 100.000 USD nějak zvlášť ziskové. U uvažovaného suborbitálního stroje pro 15 turistů jsem optimističtější.


Csaba - 24/6/2004 - 16:17

quote:
K velikosti kabiny SS1: V podobné kabině letounu WK již při šesti letech byli tři lidé (čtyři z těchto letů trvaly déle než suborbitální let SS1).

K myšlence druhého stupně s družicí na hřbetu SS1: Mezi SS1 a WK je při vzletu poměrně málo místa.

K rentabilitě komerčních letů SS1: Pořád nejsem zcela přesvědčen, že komerční lety SS1 budou při ceně letenky 100.000 USD nějak zvlášť ziskové. U uvažovaného suborbitálního stroje pro 15 turistů jsem optimističtější.


Spis asi misto SS1 se planuje v budoucnosti nosny prostredek (Pegasus)ale podobny SS1 v bezpilotni verzi s nosnosti cca 70 liber/LEO.Tento SSI-podobny stupen bude reusable.


Csaba - 24/6/2004 - 16:20

Sorry, len jsem neuvedl, ze posledni stupen(ne) bude expendable.


Archimedes - 24/6/2004 - 17:13

Upozornuji (i kdyz to ted mozna tak nevypada), ze ac jsem nadsenec, jsem zaroven skeptik (jinak bych snad ani ve fyzice delat nemohl ;)) Uz jsem potkal par ruznych nadsenych "badalu" - a jen zridka jsem mohl byt prijemne prekvapen tim, kdyz jsem je nemusel odkazat do Alenky v risi divu...


Csaba - 24/6/2004 - 18:54

quote:
Upozornuji (i kdyz to ted mozna tak nevypada), ze ac jsem nadsenec, jsem zaroven skeptik (jinak bych snad ani ve fyzice delat nemohl ) Uz jsem potkal par ruznych nadsenych "badalu" - a jen zridka jsem mohl byt prijemne prekvapen tim, kdyz jsem je nemusel odkazat do Alenky v risi divu...


Tomuto nerozumim...
Plati to pro mne?


Indi - 24/6/2004 - 21:58

Byl blázen ten kdo tvrdil že dokáže rozdělat oheň?
Byl blázen ten kdo tvrdil že Země není středem vesmíru?
Byl blázen ten kdo tvrdil že člověk může létat?

Vždy něco bylo a vždy stím někdo nesouhlasil a trvdil že je to nemožné, ale proč?

Pár lidí, kdysi věřilo že Země není placatá, proč jim ostatní nevěřili?? Praví důkaz mohli dát až první letadla a družice. I když nebyla šance jak to úspěšně ověřit.

Anonyme, jsou zde lidi na které se můžeš spolehnout, je těžké věřit bez důkazu, ale jak jsem už jednou řekl. Dělám to protože mě to baví chci si jednou splnit své sny. Ten kdo nedělá nic a hned vše zahodí, ať pak nenaříká že je tam, kde je!!!
PŘEBERTE SI TO!!!

S pozdravem Indi


Indi - 24/6/2004 - 21:59

quote:

PŘEBERTE SI TO!!!

S pozdravem Indi


Poslední věta je určena všem, né Anonymovy.


Csaba - 25/6/2004 - 07:40

quote:
Byl blázen ten kdo tvrdil že dokáže rozdělat oheň?
Byl blázen ten kdo tvrdil že Země není středem vesmíru?
Byl blázen ten kdo tvrdil že člověk může létat?

Vždy něco bylo a vždy stím někdo nesouhlasil a trvdil že je to nemožné, ale proč?

Pár lidí, kdysi věřilo že Země není placatá, proč jim ostatní nevěřili?? Praví důkaz mohli dát až první letadla a družice. I když nebyla šance jak to úspěšně ověřit.

Anonyme, jsou zde lidi na které se můžeš spolehnout, je těžké věřit bez důkazu, ale jak jsem už jednou řekl. Dělám to protože mě to baví chci si jednou splnit své sny. Ten kdo nedělá nic a hned vše zahodí, ať pak nenaříká že je tam, kde je!!!
PŘEBERTE SI TO!!!

S pozdravem Indi


Ono to plati, ale davno lidi verili v tyto veci na zaklade neceho - pozorovani jevu, nejake hypotezy, smele myslenky. Jak ja rikam, kdyz
chce nekdo verit, nech jede do kostela...
Napr.kulatost Zeme - nejaky recky ucenec dokonce vypocetl prumer Zemekoule na zakl.pozorovani stinu(moc se na podrobnosti nepamatuji).
Zkratka a dobre, kazde tvrzeni je nutne necim podlozit. Nemusime prece bojovat za sve myslenky tak, jak za dob Galilea...


Anonym - 25/6/2004 - 08:22

Fajn, takze ted je otazka, odkdy je nejake tvrzeni mozno povazovat za prokazane.
Par jedincu to ze je zeme kulata pochopilo pouze z pozorovani.
Vetsine lidi jako jasny dukaz stacilo to ze se ji podarilo obeplout na lodi? I, kdyby tohle vetsina lidi uznala, tak treba nekomu to nestaci, bo je tady stale teoreticka moznost, ze je placata a ze lod plula v kruhu. Nekdo povazuje za nezvratny dukaz okamzik - kdy uvidim zemi jako kouli z vesmiru. Tj v okamziku kdy ji Gagarin uvidel a pozorovanim potvrdil, ze je koule - tak od toho okamziku je mozne brat to za prokazane. No a pak existuji jeste jedinci, kterym ani toto nestaci a neveri nicemu, tvrdi ze Gagarin nikde nebyl, ze to je propaganda, ze tech 400 astronautu lze a jsou podplaceni a ze uveri az v okamziku, kdy to uvidi sam.
Takze navrhuji at definujte nekdo nezaujaty z plena, jake dukazy je potreba predlozit aby mi bylo mozno uverit a ja se pak pokusim snes nekam na hromadu dukazy a sva tvrzeni se pokusim prokazat.


Arccos - 25/6/2004 - 08:31

Vzdyt uz jsem to psal: Tvrdils, ze delas prototyp nebo ze snad uz mas neco funkcniho. Staci, kdyz to predvedes.


Arccos - 25/6/2004 - 08:31

Tedy, abych to upresnil: Staci to k tomu, abysme te zacali brat opravdu vazne.


Véna - 25/6/2004 - 09:04

Ahoj lidicky a Anonyme,
mam jen par dalsich otazek a jednu odpoved. Mimochodem diky za predchazejici odpovedi.
Takze nejdrive k tomu, co je treba za dukaz. Bud je treba podat fyzikalni vysvetleni jevu, s jeho rozborem a i predikci chovani. COz je vec velmi osemetna, pokud tvrdis, ze se tu lame fyzika. Proto je mozny druhy dukaz. Staci, pokud predvedes jiz zminovane video prototypu, jak leti, nebo levituje nad tvym stolem v labu. Video muzes velmi lehce publikovat napriklad zde na webu (staci ho zaslat Alesovi Holubovi, nebo Martinovi Kosterovi), kteri by mohli zalozit novou sekci webu kosmo.cz a to alternativni pohony (tvuj, lifter ...). A nebo je treti moznost, jak prinest dukaz a to publikovat plany, at si to muze postavit a vyzkouset kazdy.
Myslim, ze pro tebe je ale nejschudnejsi cesta c. 2. Pak se ale najde spousta lidi, co budou rikat, ze jsi to mel zavesene v prostoru atd. Ale uz jich bude vyrazne vice ochotnych tomu uverit. Takze krokem dva v druhe moznosti videa by bylo odhalit se vybranym jedincum a tem predvest prototyp na zivo ... A zaroven by jsi ziskal nadsene obdivovatele, protoze jestli to umi to, co tvrdis, tak budu jednim z nich
A jeste otazka: Uvadis, ze potrebujes 10mil USD. Proc zrovna tuto castku? Proc ne mene? Nejak mi to moc nevoni, trosku mi to pripada neseriozni, tj. jako ze je to velmi nepresny odhad castky. Moc se to podoba XPrize ...
Diky za odpovedi a zatim se mej a at ten princip, co mas v hlave funguje
Vena


Csaba - 25/6/2004 - 09:22

Ja nevim lidi, toto mi pripada jako prazdne mlaceni slamy...
Nevim kam by se dostal Burt Rutan, kdyby musel tolik kecat o nicem.
Ja zatim na alternativni pohon kaslu, protoze cloveka neco bud osviti, nebo ne. Kazdopadne muj hybrid bude litat driv, jak Anonymuv carostroj, to si piste...


Ľuboš - 25/6/2004 - 09:25

Diskusia o Anonymovom supervynáleze je mimo tejto témy fóra, prosím, pokiaľ to chcete ďalej rozoberať, založte nové téma.
Myslím, že všetci vieme, kam tento vynález zaradiť, ale sme taký nadšenci a tak strelení, že v kútiku duše (mysle) predsa dúfame, že by na tom mohlo byť trochu pravdy. Ale prosím, nie fórum o X-prize (aj keď ju zatiaľ nikto nevyhral).


Anonym - 25/6/2004 - 09:53

Neni zac.
1. Fyzikalni vytvoreni mam castecne hotovo snuska vypoctu docela hutnych na cca 20 stranek. Jde o teorii interakce gravitacniho pole s atomovymi silami. Je to ale jen a jen teorie - tady si prave nejsem jisty(tou teorii).
2. Video jsem doposud neporidil, takze zatim nemohu poslat - zatim ani nemam kameru.
3. Konstrukcni vykresy a vypocty zatm nikomu posilat nebudu. Docela jsem se s tim poslednich par let nadrel a nevim proc bych to mel davat nekomu zadarmo (to nedelali ani komunisti - i kdyz to tvrdili).
No asi s tim stejne budu muset casem vylezt na svetlo - jeste ale musim promyslet jak a kdy.
10 mil USD je velmi hruby odhad s rezervou a labolatore nejake zamestnance, platby externim firmam atp. - bo je to konstrukcne narocne cca. jako Bongo - to stalo cca. 30 mil Kc. a porad to nesmi letat - bo jsou drahe homologace. Kdo se trosku vyzna v letadlech vi o cem je rec. Kdyz by se na to slo sikovne, nevylucuji ze by to mohlo vyjit jeste levneji. Jinak si ale myslim, ze to neni tak spatna nabidka - prototyp ktery by byl schopen dopravit cca 0,5 tuny nakladu kamkoliv na LEO treba na ISS a zpet, za 10 mil. dolaru s zivotnsoti 500 letu bez tankovani paliva atp.
Pri seriove vyrobe by to bylo pochopitelne podstatne levnejsi a pri hromadne vyrobe ... ale to je jeste dlouha cesta.


admin - 25/6/2004 - 10:01

2 Anonym: Chci video! Hned! Chci vědět, že něco takového je možné a že brzo poletím na Měsíc!!!

2 all: Od zítřka jedu na 2 týdny pryč a Mirek je už od rána pryč, takže vrchním velitelem je teď jenom Aleš, takže případné video, nebo cokoli jiného směřujte na něho...


Csaba - 25/6/2004 - 10:03

quote:
Neni zac.
1. Fyzikalni vytvoreni mam castecne hotovo snuska vypoctu docela hutnych na cca 20 stranek. Jde o teorii interakce gravitacniho pole s atomovymi silami. Je to ale jen a jen teorie - tady si prave nejsem jisty(tou teorii).
2. Video jsem doposud neporidil, takze zatim nemohu poslat - zatim ani nemam kameru.
3. Konstrukcni vykresy a vypocty zatm nikomu posilat nebudu. Docela jsem se s tim poslednich par let nadrel a nevim proc bych to mel davat nekomu zadarmo (to nedelali ani komunisti - i kdyz to tvrdili).
No asi s tim stejne budu muset casem vylezt na svetlo - jeste ale musim promyslet jak a kdy.
10 mil USD je velmi hruby odhad s rezervou a labolatore nejake zamestnance, platby externim firmam atp. - bo je to konstrukcne narocne cca. jako Bongo - to stalo cca. 30 mil Kc. a porad to nesmi letat - bo jsou drahe homologace. Kdo se trosku vyzna v letadlech vi o cem je rec. Kdyz by se na to slo sikovne, nevylucuji ze by to mohlo vyjit jeste levneji.
Jinak si ale myslim, ze to neni tak spatna nabidka - prototyp ktery by byl schopen dopravit cca 0,5 tuny nakladu kamkoliv na LEO treba na ISS a zpet, za 10 mil. dolaru s zivotnsoti 500 letu bez tankovani paliva atp.
Pri seriove vyrobe by to bylo pochopitelne podstatne levnejsi a pri hromadne vyrobe ... ale to je jeste dlouha cesta.



Kamo, mam jednoho znameho, ktery te rad vyslisi a mam dojem ze ti i muze pomoct...Ty se potrebujes zkratka vykecat a potrebujes nekoho, kdo te bude poslouchat.Fakt ti doporucuji otevrit nove tema a nech Xprize nam konvencnim snilkum...


Anonym - 25/6/2004 - 10:16

OK
A\ tak mi prosim posli kontakt na toho Tveho kamose, co je mi schopen pomoct - uz ted jsem zvedavy jak
B\ muze nejaky administrator zalozit to nove forum alternativni pohony, strasne nerad spamuju Csabu, Novaka a dalsi. kteri se chteji bavit o overenych a serioznich tematech - ktera jsou ale z meho pohledu taky na dve veci, bo je to slepa vetev letu do vesmiru. Jejich jizlivosti beru taky jako spam. Tak proc se navzajem obtezovat.
C\ kam by se mohlo zaslat to pripadne video? Pripadne v jakem formatu? Zkusim nejakou kameru sehnat aby jste me Vy velci kluci mezi sebe vzali.


ales - 25/6/2004 - 10:17

Díky "konstruktivnímu anonymovi" za rozvíření debaty.

Pokud (anonyme) potřebuješ jen psychickou podporu, pak si myslím, že je zřejmé, že je nás tady víc, kteří bychom se rádi dostali do kosmu za 4000 USD. Naši psychickou podporu tedy rozhodně máš.

Jistě by někteří z nás byli ochotni k dosažení tohoto cíle i něco konkrétního udělat. Nevíme ale zatím co.

Ná základě zatím prezentovaných informací asi nelze očekávat, že bychom do toho rovnou investovali peníze.

Já osobně bych rád pomohl jakýmkoliv mě dosažitelným způsobem. Mám ale ještě řadu otázek, na které zde nebylo zodpovězeno. Myslím si také, že by se na to mělo založit nové téma, a proto ho nyní založím.


Anonym - 25/6/2004 - 10:23

2 csaba - neni nahodou slovo "slyset" ve vyjmenovanych slovech? To je tak tusim 4 trida? Mozna, ze potrebujes nejakeho odbornika podstatne vic nez ja - rozdil mezi nama je v tom, ze ja si to uvedomuji a otevrene priznavam, ze pokud se neco nestane, tak uz me z te izolace do ktere jsem se praci na "Anonymovych koulich" (jak zde kdosi trefne poznamenal) sam dostal za chvilku hrabne.


Csaba - 25/6/2004 - 10:24

quote:
OK
A\ tak mi prosim posli kontakt na toho Tveho kamose, co je mi schopen pomoct - uz ted jsem zvedavy jak
B\ muze nejaky administrator zalozit to nove forum alternativni pohony, strasne nerad spamuju Csabu, Novaka a dalsi. kteri se chteji bavit o overenych a serioznich tematech - ktera jsou ale z meho pohledu taky na dve veci, bo je to slepa vetev letu do vesmiru. Jejich jizlivosti beru taky jako spam. Tak proc se navzajem obtezovat.
C\ kam by se mohlo zaslat to pripadne video? Pripadne v jakem formatu? Zkusim nejakou kameru sehnat aby jste me Vy velci kluci mezi sebe vzali.



Hele, byl jsem trosku vic decentni...
Kazdopadne Ti preju do tve prace hodne stesti, a at jsem to ja v budoucnosti, co se budu na Tebe zavistlive divat, jak letas za babku na Mesic a zpatky.Ver mi, ne jenom Ty mas takove sny...


admin - 25/6/2004 - 10:34

2 Anonym: Založit téma tu může prakticky každý...


Csaba - 25/6/2004 - 10:36

quote:
2 csaba - neni nahodou slovo "slyset" ve vyjmenovanych slovech? To je tak tusim 4 trida? Mozna, ze potrebujes nejakeho odbornika podstatne vic nez ja - rozdil mezi nama je v tom, ze ja si to uvedomuji a otevrene priznavam, ze pokud se neco nestane, tak uz me z te izolace do ktere jsem se praci na "Anonymovych koulich" (jak zde kdosi trefne poznamenal) sam dostal za chvilku hrabne. [/quote

Woow, co na to rict...?]


Patrik Kutílek - 25/6/2004 - 10:50

Tak pokud je cena za letenku v SpaceShipOne nějáký v budoucnu 25000USD a při dnešním kurzu 26kč/USD pak by jsme se tam za nějákých deset let mohli za rozumnou cenu mrknout, pokud si teda odspustíme koupit škodu superb nebo oktávku, já bych je klidně oželel ) Už se těším ) Jen doufám, že podobný projekty nezůstanou na mrtvým bodě, pak tu mají reálnou šanci i smrtelníci.


Anonym - 25/6/2004 - 10:53

promin jsem nevedel, ze jses Madar


Csaba - 25/6/2004 - 10:58

quote:
promin jsem nevedel, ze jses Madar

To je dobry...


Marian Vana - 26/6/2004 - 23:40

quote:
6. predpokladany pocet cyklu vystupu a sestupu na resp. z LEO bo pristani a navrat z povrchu mesice pro prototyp v 1. fazi ca 500x

To by mně zajímalo proč to musí létat na LEO. Bere-li si to energii z okolí a umí to viset, tak bych to nechal viset nad daným místem zemského povrchu a nebo stoupal kolmo vzhůru. Ale proč dělat věci jednoduše když to jde složitě. Proč bych jezdil z Plzně do Prahy po dálnici rovně když to můžu vzít přes Berlín a třeba ještě Varšavu.
300 W/kg ... to mi připomíná vrtulník.


Csaba - 29/6/2004 - 11:03

Ahoj,
vysli nove fotky o letu SSI +video na http://www.scaled.com/projects/tierone/photos.htm


Kristyna Berankova - 8/7/2004 - 10:27

prosim o pomoc!!!
1)za predpokladu, ze teplota vzduchu je 20stupnu Celsia, jaka je rychlost zvuku?
a) 621 knots
b) 669 knots
c) 610 knots
d) 609 knots
2) rychlost zvuku je 577 knots, jaka je teplota ve stupnich Celsia?
a) - 65C
b) - 75C
c) -45C
d) -55C

Nevim si s tim rady, najde se nekdo, kdo by vedel? Nebo pripadny vzorecek????
Diky mockrat!


Csaba - 8/7/2004 - 12:35


quote:
prosim o pomoc!!!
1)za predpokladu, ze teplota vzduchu je 20stupnu Celsia, jaka je rychlost zvuku?
a) 621 knots
b) 669 knots
c) 610 knots
d) 609 knots
2) rychlost zvuku je 577 knots, jaka je teplota ve stupnich Celsia?
a) - 65C
b) - 75C
c) -45C
d) -55C

Nevim si s tim rady, najde se nekdo, kdo by vedel? Nebo pripadny vzorecek????
Diky mockrat!


Ahoj,
rychlost zvuku ve vzduchu:
c=druhá odmocnina z (KappaxrxT)
kde - kappa(adiabat.konst.pro vzduch = 1.4
- r plyn.kost.vzduchu = 287.1 kJ/kg.K
- T tepl. vzduchu v Kelvinech - 273.15+20stCelzia=293.15K
zhruba 340 m/s pri 20 st. C
1 Knot(uzel) - 0.515m/s


Anonym - 8/7/2004 - 12:36

quote:
prosim o pomoc!!!
1)za predpokladu, ze teplota vzduchu je 20stupnu Celsia, jaka je rychlost zvuku?
a) 621 knots
b) 669 knots
c) 610 knots
d) 609 knots
2) rychlost zvuku je 577 knots, jaka je teplota ve stupnich Celsia?
a) - 65C
b) - 75C
c) -45C
d) -55C

Nevim si s tim rady, najde se nekdo, kdo by vedel? Nebo pripadny vzorecek????
Diky mockrat!


Zkuste vzoreček na http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/sound/souspe.html
Dále 1 knot=0.51444 m/s
LL


Li-sung - 8/7/2004 - 12:36

http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/sound/souspe.html

1 b)
2 d)

Kuja vod čeho je internet - to si to tam skuz nejdřív nejít néé , než se budeš ptáát.


Wartex - 12/7/2004 - 08:44

Zajimavy rozbor ohledne SpaceShipOne:

http://pes.eunet.cz/clanky/2004/07/38168_0_0_0.html


Csaba - 12/7/2004 - 10:29

Ahoj,
Ono je to pravda, že je to revoluce v použití kompozitu pro celý stroj SS1, jenomže..., každá mince má 2 strany. Ta horší je, že běžný uhlíkový kompozit s epoxidovou, eventuelně fenolovou matricí nesnáší dobře tepelné výkyvy(max. tep. zátěž běžně cca.80stupnů u epoxy).I když na nejvíce exponované části stroje používá ochranný nástřik ablativní vrstvy(podobně,jak u X-15 - při rychlostních letech)na bázi silikonového kaučuku, určitě bude nutné danou věc prozkoumat(z hlediska cyklického tepelného namáhání - životnosti, což je asi ještě neprobádaná oblast.
Co se týče tepelné vodivosti, co jsem již jednou uvedl, může být menší tepelná vodivost spíš na škodu - při ev. dlouhodobém vystavení povrchu lodě na slunci se při absenci dobře tep. vodivého materiálu se může přehřát do takové míry, že se může narušit matrice kompozitu. A myslím si taky, že např. při uhlík/epoxi kompozitu může nastat velke pnutí na rozhraní vlákno/matrice, i když celkově může mít daný kompozit nulovou roztažnost.
Dál co se týče pevnosti v tahu, tak např. uhlikové vlakno(nevím přesně) má asi 4-5x vyšší pevnost v tahu, jak ocel.Zeby nanotrubičky?


LL - 13/7/2004 - 11:24

Co mě překvapilo v informaci na http://www.spacedaily.com/news/xprize-04p.html bylo, že ta rána, co slyšel Melvill za letu SS1 od motoru, prý byla způsobená chvilkovým ucpáním motoru kusem PL, co se od zrna odloupl. Asi bude třeba lépe kontrolovat zrno rentgenem, aby se vyloučily skryté trhliny. (Původně se říkalo, že ta rána byla způsobena deformací krytu trysky. Ten se také zdeformoval, ale asi bez zvukových efektů).
Jinak ten let byl i jinak dramatický, neboť na chvíli vypadl primární systém elektrického řízení stability (vyvážení) letounu. Nakonec díky zkušenostem Melvilla vše dobře dopadlo.
LL


Vítězslav Novák - 13/7/2004 - 14:25

Koukni, Anonyme, já nevyžaduju ověřené, ale ověřitelné. Pokud chceš vystoupit z izolace, tak vystup, ale vykládáním, jak jseš dobrej a co jsi vymyslel, když nedáš nejmenší doklad, že nemagoříš, to tě z izolace nevyvede.

Zatím mi připomínáš tu bábu, co na mě občas vykoukne z nějakýho magazínu a slibuje mi, že když se přihlásím (a zaplatím), tak mi sdělí něco hrozně úžasnýho.


Csaba - 14/7/2004 - 09:05

quote:
Co mě překvapilo v informaci na http://www.spacedaily.com/news/xprize-04p.html bylo, že ta rána, co slyšel Melvill za letu SS1 od motoru, prý byla způsobená chvilkovým ucpáním motoru kusem PL, co se od zrna odloupl. Asi bude třeba lépe kontrolovat zrno rentgenem, aby se vyloučily skryté trhliny. (Původně se říkalo, že ta rána byla způsobena deformací krytu trysky. Ten se také zdeformoval, ale asi bez zvukových efektů).
Jinak ten let byl i jinak dramatický, neboť na chvíli vypadl primární systém elektrického řízení stability (vyvážení) letounu. Nakonec díky zkušenostem Melvilla vše dobře dopadlo.
LL

Zdravím,
ten hybridní motor byl zkoušen na plný výkon pouze staticky, na stendu. Poprvé byl odzkoušen až nyní na úplné vyhoření tuhého paliva v dynamickém režimu(i když nevyhořel úplně - při pozemních zkouškách hořel i 100vteřin). Každopádně je to zkušenost, kde je vidět podobnost s motory na TPL, kde problém s reziduální pevností paliva těsně před vyhořením je ještě větší(palivo obsahuje cca 20procent paliva-pojiva naproti hybridům, kde je to 100procent).Posledně to byla ztráta sondy NEAR, kde v závěru fce motoru na TPL STAR 30B podobným způsobem kus odlouplé TPL asi způsobil výbuch motoru.Naproti tomu přece jsou hybridy v tomto směru bezpečnější, protože u motorů na TPL při podobném ucpání trysky zároven se zvýšením tlaku v komoře dojde ke zvýšení rychlosti hoření TPL, co může skončit jedině výbuchem! Takže hybridní motor zase vyhrál!


Ervé - 15/7/2004 - 08:13

Rutan prostě perfektně zhodnotil požadavky a možnosti, nevládní organizace bez mnohaletých vojenských zkušeností by TPH neměly používat. Hybrid je vhodná kombinace, jednodušší konstrukce ve srovnání s KPL (odpadá polovina potrubí a ventilů, směšovače), větší bezpečnost než u TPH spolu s dobrou regulací tahu i funkce.


Csaba - 15/7/2004 - 11:16

quote:
Co mě překvapilo v informaci na http://www.spacedaily.com/news/xprize-04p.html bylo, že ta rána, co slyšel Melvill za letu SS1 od motoru, prý byla způsobená chvilkovým ucpáním motoru kusem PL, co se od zrna odloupl. Asi bude třeba lépe kontrolovat zrno rentgenem, aby se vyloučily skryté trhliny. (Původně se říkalo, že ta rána byla způsobena deformací krytu trysky. Ten se také zdeformoval, ale asi bez zvukových efektů).
Jinak ten let byl i jinak dramatický, neboť na chvíli vypadl primární systém elektrického řízení stability (vyvážení) letounu. Nakonec díky zkušenostem Melvilla vše dobře dopadlo.
LL

Ještě jsem chtěl doplnit, že kdyby ten systém řízení vypadl při vyšší rychlosti, asi by jsme spíš truchlili, jak oslavovali ten let...


LL - 16/7/2004 - 12:57

Nevím přesně, kdy došlo k tomu odlomení pohonné látky a ucpání trysky (motor pracoval asi 76 s), ale ing. Csaba má zřejmě pravdu, že to bylo ke konci letu. Tehdy se též projevily oscilace tahu motoru (viz http://www.spaceflightnow.com/ss1/040621launch.html) jelikož v nádrži již docházel kapalný N2O (nádrž je samotlakována vypařujícícm se N2O, pokud jsem dobře pochopil, co se píše na http://www.scaled.com/projects/tierone/data_sheets/html/ox_tank.htm).
LL


Csaba - 16/7/2004 - 14:30

Souhlasím s p.Lejčkem, a ještě bych dodal, že mezi další dětské nemoci hybridů patří taky nízkofrekvenční neakustické kmity při hoření, které teprve nedávno byli víceméně objasněny, a souvisí hlavně s "pružností" okysličovadla a systému dodávky okysličovadla do spalovací komory.Dá se předpokládat, že právě v koncové fázi hoření dochází k interferenci mezi těmito faktory a dokonce, při vytláčení zbytků N2O dochází k vření kapalné fáze, která může mít divergentní charakter- např. vnikne-li do motoru plynná část-mín okysličovadla-pokles tlaku - tím pádem vzestup dodávky okysličovadla-vyšší tlak..., proces se opakuje. Když připočítáme vnější vlivy, setrvačné síly, a pod., pak máme z toho pěkný mix, který může vést k odlomení části tuhého paliva.S tímto pak souvisí problém úplného vyhoření tuhého paliva, kdy vlastně nevyhořelé palivo můžeme započítat do mrtvé váhy konstrukce.Takže u hybridů je ještě co řešit...


Ervé - 16/7/2004 - 16:00

Kvalifikační let naplánovali na konec září, do té doby stihnou ještě jeden zkušební ? Asi by měli, přece jen je to prototyp a měli by zkusit pár much vychytat. Jinak se problémy ještě dají čekat.


Ervé - 21/7/2004 - 08:13

Na http://www.spacedaily.com/news/oped-04v.html je článek, který dost ochlazuje nadšení z X-prize. S většinou názorů ale nesouhlasím (autorem je známý kritik všeho). Je dost lidí, kteří létají s Vomit Comet a dost zákazníků pro suborbitální lety, už vzhledem k tomu, že za takový let každý dostane schválený odznak astronauta bez dvouletého drahého a namáhavého výcviku. Krátký pobyt v beztížném stavu považuju za výhodu, protože většina lidí stejně dlouhodobé působení nesnáší. A kritika použitých materiálů mi přijde opravdu trapná, bez pokusných letadel by se nic nového nevyvinulo.


LL - 21/7/2004 - 13:02

Ze zmíněného článku na http://www.spacedaily.com/news/oped-04v.html je vidět, že prof. Bell moc Burta Rutana nemá rád. Ale B. Rutan vždy tvrdil, že pro komerční lety je třeba létat s něčím jiným (SS1 je konstruován přesně tak, aby se s ním mohlo soutěžit o Cenu X). Jak se v citovaném článku naznačuje, třeba se někde něco jako SS2 již konstruuje. Spekuloval bych, že tomu tak je a třeba to bude raketový letoun XERUS (následník současného demonstrátoru EZ-Rocket) společnosti X-COR (viz zajímavou adresu http://www.xcor.com ) do kterého se angažuje Dick Rutan. Jelikož společnost X-COR o Cenu X nesoutěží, ale chce dělat komerční lety (také již dostali licenci pro zkoušky tohoto raketoplánu) tak třeba se oba bratři domluvili a třeba se dají oficiálně dohromady po skončení soutěže o Cenu X (mimochodem, pilot Melvill také létá pro X-COR - je to tak říkajíc jedna rodina). LL


Csaba - 22/7/2004 - 09:41

Pan "kritik" Bell má pravdu v tom, že koncepce"B-52" pro vypouštění orbitálních prostředků je omezena velikostí nosného stroje.Ale určitě ještě má rezervu pro vynesení kosmické lodě velikostí Mercury, max. Gemini(L-1101)při použití výkonnějšího paliva a lehčích materiálů.
Každopádně použití běžných letišt je velká výhoda...Ted budu spekulovat - při použití běžného, již schváleného nosiče-letounu, s možností vyrábět LOX ve vzduchu, hybridní pohon nosiče kosmické lodě- při této koncepci, z hlediska bezpečnosti při startu z letiště(nevezete sebou žádné nebezpečné látky - pouze tuhé inertní palivo pro hybrid), by šlo vzlétat z běžných letišt až do výchozího bodu někde nad oceánem, kde by mohl být proveden odhoz daného nosiče...
Budu polemizovat s p. Bellem - nejdřív vyráběli osobní auta, až později začali jezdit autobusy...


Csaba - 28/7/2004 - 07:47

Ahoj,
při letu 21.června prý hybridní motor fungoval pouze 76vteřin místo plánovaných 80 vteřin, a v té chvíli nevědeli, jestli se motor vypnul sám, nebo ho vypnul Melvill... - že by to byla reakce na ten záhadný výbuch? Ja totiž nemůžu nikde najít zmínku o tom, kdy k tomu bouchnutí došlo v průběhu mot. letu. Viz níže:
http://www.space.com/missionlaunches/SS1_press_040621.html


LL - 28/7/2004 - 08:27

Zdá se, že Scaled Composites jsou velmi diskrétní co se týče informací. Také by mě zajímalo, kdy přesně k tomu ucpání trysky došlo. Přesto je jim vše asi dost jasné, neboť oznámili data pokusů o získání ceny X na 29. 9. (1. let) a 13. 10. (2. let). Není vyloučeno, že by druhý let byl uskutečněn týden před 13. 10.
(http://www.spaceflightnow.com/news/n0407/27xprize/ ). Mluví se též o hmotnostních úpravách letounu tak, aby při balastu odpovídajícímu dvoum dalším osobám nebyl SS1 tak těžký, případně o zvýšení tahu motoru. Ve zprávě se nemluví ještě o nějakém dalším zkušebním letu, ale hádal bych, že Rutan z opatrnosti ještě jeden let nechá udělat. Je zajímavé, že pro jistotu kromě pilota poletí jen balast. LL


Csaba - 28/7/2004 - 08:41

Ještě chci dodat, že tá deformace spodního aerodynamického krytu výstupní části trysky spíš nastala v té části letu, kdy stroj procházel v konfiguraci největšího aerodyn. odporu největším dyn. namáháním(více než 5g). Možná, že ještě danou deformaci uspíšil radiační ohřev matrice krytu(i když asi použili fenolovou pryskyřici, místo epoxidové)od trysky motoru.


Csaba - 28/7/2004 - 09:35

Tento snímek dokladuje, že k deformaci krytu došlo až při návratu do atmosféry:
http://www.scaled.com/projects/tierone/photos/15P/15P-P%20It%27s%20black%20up%20here.jpg


Csaba - 28/7/2004 - 10:26

Update webstranky:
http://www.xprize.com


Jiří Hošek - 29/7/2004 - 10:42

quote:
Přesto je jim vše asi dost jasné, neboť oznámili data pokusů o získání ceny X na 29. 9. (1. let) a 13. 10. (2. let). Není vyloučeno, že by druhý let byl uskutečněn týden před 13. 10.
(http://www.spaceflightnow.com/news/n0407/27xprize/ ). Mluví se též o hmotnostních úpravách letounu tak, aby při balastu odpovídajícímu dvoum dalším osobám nebyl SS1 tak těžký, případně o zvýšení tahu motoru. Ve zprávě se nemluví ještě o nějakém dalším zkušebním letu, ale hádal bych, že Rutan z opatrnosti ještě jeden let nechá udělat. Je zajímavé, že pro jistotu kromě pilota poletí jen balast. LL
Já bych naopak hádal, že druhý suborbitální zkušební let před pokusem o získání ceny X by Rutan již oznámil.
Jen upřesním, že lety pro získání ceny X jsou nahlášeny na 29.9. a 4.10.2004. Ten 13.říjen je záložní termín.


Csaba - 4/8/2004 - 09:14

Pěkné pojednání o problematice hybridních raketových motorů:
http://www.aiaa.org/images/education/31.pdf


LL - 10/8/2004 - 09:00

Pan ing. Csaba má úplnou pravdu, když zde propaguje bezpečnost hybridních RM. Poslední vývoj v Ceně X mu dává za pravdu. Teď oznámil další tým, kanadský daVinci Projekt, že se 2.10. pokusí o let vlastní raketou Wild Fire (http://www.space.com/missionlaunches/davinci_xprizeupdate_040805.html). Co mě ale překvapilo, že v daném odkazu se najednou tvrdí, že pohon této rakety bude hybridní RM s okysličovadlem N2O. To jsem se totiž dozvěděl poprvé, na stránce http://www.xprize.org/teams/canadian_davinci.php
je zatím stále uvedeno, že se k pohonu rakety Wild Fire použije kombinace LOX+kerosín s tlakovou dodávkou. Z toho plyne, že buď měli konstruktéři s tímto pohonem trochu problémy a zjistili, že to nestihnou nebo se rozhodli spíše pro bezpečnost a jednoduchost a také je (náhodou) napadlo, že Rutanova kombinace je spolehlivější (ostatně technické parametry motoru SS1 zatím nebyly publikovány - Rutan asi věděl proč). Vzhledem k tomu, že již asi nemají čas na předsoutěžní zkoušku, musí tým daVinci jít na jistotu, aby nedopadl jako tým Space Transport Corp, kterému při zkušebním startu 8. 8. raketa Rubicon (za 220 00 USD) explodovala pár vteřin po startu (viz http://seattletimes.nwsource.com/html/localnews/2002000209_rocket09m.html ).
Mimochodem, počet týmů, v současné době uváděný na stránce Ceny X se teď zmenšil na 19. LL


LL - 10/8/2004 - 09:02

quote:
Rubicon (za 220 00 USD)

- má být 220 000 USD. LL


xChaos - 10/8/2004 - 21:06

Tak ArmadilloAerospace to docela monumentalne zbuchlo na zem. Duvod: poskozeni motoru zpusobilo predcasne vycerpani paliva...


Ľuboš - 16/8/2004 - 12:08

Один из участников борьбы за Х-приз, канадская компания Canadian Arrow, провела 11 августа успешные тестовые испытания своего аппарата. Беспилотная капсула была поднята на вертолете на высоту 2400 м, а затем сброшена вниз. Через пять минут аппарат достиг поверхности озера Онтарио близ Торонто, Канада. Руководитель компании Canadian Arrow Джефф Ширин (Geoff Sheerin) заявил, что испытания прошли успешнее, чем ожидалось.


Anonym - 16/8/2004 - 14:16

nerozumim poslednimu slovu - martalien

quote:
Один из участников борьбы за Х-приз, канадская компания Canadian Arrow, провела 11 августа успешные тестовые испытания своего аппарата. Беспилотная капсула была поднята на вертолете на высоту 2400 м, а затем сброшена вниз. Через пять минут аппарат достиг поверхности озера Онтарио близ Торонто, Канада. Руководитель компании Canadian Arrow Джефф Ширин (Geoff Sheerin) заявил, что испытания прошли успешнее, чем ожидалось.


Peter Janeka - 16/8/2004 - 15:56

......úspešnejšie, ako sa očakávalo.


Anonym - 16/8/2004 - 16:18

Dekuji

quote:
......úspešnejšie, ako sa očakávalo.


L. Lejček - 17/8/2004 - 08:38



quote:
Один из участников борьбы за Х-приз, канадская компания Canadian Arrow, .........

Totéž v latince na adrese:
http://www.space.com/missionlaunches/xprize_arrowdrop_update_040814.html. LL


Csaba - 25/8/2004 - 08:27

je zatím stále uvedeno, že se k pohonu rakety Wild Fire použije kombinace LOX+kerosín s tlakovou dodávkou. Z toho plyne, že buď měli konstruktéři s tímto pohonem trochu problémy a zjistili, že to nestihnou nebo se rozhodli spíše pro bezpečnost a jednoduchost a ...


Zdravím,
Díky za uznání(propagace HRM)- v mládí jsem dělal hodně pokusů s raketovými motorky na TPL, a od té doby mám před nimi respekt, co se týče bezpečnosti... Já osobně bych se nikdy neposadil do rakety s amatérskym motorem na TPL, s min. tunou vybušniny pod zadkem...!
Co se týče rakety Wild Fire - s kombinací LOX/kerosen...Nevím, jak chtěli izolovat nádrž s kap. kyslíkem, když chtěli stoupat do potřebné výšky startu s balonem aspon 60-80 minut!Např. u X-15-ky bylo nutné doplnovat LOX ze specialní nadrže v pumovnici B-52, protože se tak rychle odpařoval.


Csaba - 25/8/2004 - 08:41

Jo, a ještě v případě použití N2O místo kap. kyslíku(Wild Fire) je nutno také řešit ohřívání tohoto okysličovadla v stratosféře, protože tlak nasycených par N2O je velice závislý na teplotě! U SS1 je kompoz. nádrž vyhřívána horkým vzduchem od pohonných jednotek nosného letounu White Knight.Takže budou muset ještě vymyslet přídavné ohřívače...potom ten nosný balon bude fakt největší na světě!


Csaba - 25/8/2004 - 08:46

A ještě do třetice...Skupina HALO, která byla nejblíže k dosažení ceny CATS, právě kvůli izolaci nádrže s N2O(raketa byla "zabalena do trojuhelnikove schránky+polyuretanová výpln)nedosáhla vytčeného cíle - kvůli kolizi samotné rakety a této schránky...


Csaba - 25/8/2004 - 09:01

A do čtverice...budu se korigovat - rozdíl mezi Wild Fire a X -15 je, že u X-15 použ. turbočerpadla(takže v nádrži LOX měli málo vyšší tlak , jak 1 atm - potom tepl. varu LOX je kolem -183°C), kdežto u Wild Fire použ. LOX pod vyšším tlakem - možná 50-70atm - potom tepl. varu zakonitě bude menší - viz kulová nádrž LOX v Apollu).Zkratka, nebude problém ten LOX nějak na tu dobu izolovat.


Csaba - 25/8/2004 - 09:48

Tady zase je uvedeno, že Wild Fire bude používat hybridní RM(r.2003): http://www.davinciproject.com/beta/EADSpaper_n39_2.pdf
[Upraveno 25.8.2004 poslal mikes]


Ľuboš - 25/8/2004 - 10:16

Один из участников борьбы за Х-приз румынский коллектив ARCA объявил о запланированном на 8 сентября нынешнего года летном испытании прототипа своей ракеты Orizont (Demonstrator-2B). Прототип представляет из себя макет в масштабе 2:5 к реальным размерам. Запуск будет иметь место с Базы ВВС Румынии на мысе Мидия на черноморском побережье. Максимальная высота, на которую должна подняться ракета, составляет 5 км.


Csaba - 26/8/2004 - 12:06

Mám dojem, nebo spíš tipuji, že kanadský tým daVinci použije ve svým Wild Fire hybridní motor od firmy eAc, neúspěšného účastníka soutěže dodavatele hybridní technologie pro fy Scaled...eAc vyvíjí již dlouho vlastní hybridní motory, takže relativně rychle by šlo adaptovat tento motor do jejich rakety. Tímto by šlo vysvětlit zjevné přeskakování z jedné koncepce do druhé týmu daVinci(-nejdřív prezentovali na svých stránkách obrázky hybridů fy eAc, pak LOX/kerosen, pak zase hybrid...Vysvětlení může být, že eAc si dělali zálusk na SS1, po prehře hledali jiné odbytiště...
Je to pouze hypotéza.


Csaba - 27/8/2004 - 13:39

Film o spoluucasti fy SpaceDev n projektu SS1:
http://www.spacedev.com/images/video/Hybrid%20SS1%20Tribute%20256.wmv


Booster - 30/8/2004 - 20:33

Zdravím,
tak by mě zajímalo, co si zde přítomní myslí o konceptu týmu Canadian arrow, kteří se rozhodli v podstatě okopírovat 60 let starou technologii V2 - viz:

http://www.canadianarrow.com/propulsion.htm

Pokud vím, tak Němcům tyhle rakety ze začátku pěkně bouchaly (na palpostech), než vychytali všechny mušince

http://www.jirzy.webzdarma.cz/3.html

Podle té fotky jim motor fachčí na zemi docela slušně, ale osazení motoru v raketě je podle fotek rozebraných V2 trošku o něčem jiném..


P.S.
Dotaz. Nemáte někdo představu, jak pracuje pohon Black Armadillo, že z toho nešlehají plameny, nádrž je evidentně jenom jedna a nijak extra izolovaná. Nějaká směs pohonné látky s okysličovadlem?? Je to dostatečně stabilní, aby to pasažérům nebouchlo pod zadkem??

Zdar.
Dík


L. Lejček - 31/8/2004 - 09:44


P.S.
Dotaz. Nemáte někdo představu, jak pracuje pohon Black Armadillo, že z toho nešlehají plameny, nádrž je evidentně jenom jedna a nijak extra izolovaná. Nějaká směs pohonné látky s okysličovadlem?? Je to dostatečně stabilní, aby to pasažérům nebouchlo pod zadkem??

Black Armadillo používá v podstatě H2O2, který se v komoře RM katalyticky rozkládá. LL


Csaba - 14/9/2004 - 12:08

o SS1:
http://www.space.com/missionlaunches/xprize_sso_engine_040913.html


Csaba - 14/9/2004 - 13:42

Zdravím,
Nosná raketa Streaker(SpaceDev)-prakticky všechny stupně na N2O/HTPB - doprava cca 450kg/LEO bude jistě hezky konkurovat Pegasu.Viz -
http://www.freshnews.com/cgi-bin/jsj_news/print.cgi?article_ID=19296
Co tak nosič pro 10kg/LEO?


Csaba - 14/9/2004 - 13:48

Jak vypadá Streaker:
http://accesstospace.gsfc.nasa.gov/ats3/conferenceproceedings/2003/Rideshare/15


Ľuboš - 20/9/2004 - 13:21

The Golden Palace vyskúšal 12.9. v Colorade balón - nosič pre ich aparát v X- price.

Один из участников борьбы за Х-приз канадский коллектив The GoldenPalace.com Space Project: Powered by the da Vinci Project (ранее назывался короче - da Vinci Project) провел 12 сентября с.г. испытания воздушного шара "EO-OS SEVEN", являющегося носителем для летательного аппарата, который должен достичь границы атмосферы и космоса. Во время испытания груз весом около 100 кг был поднят на высоту около 12 км. Эксперимент был проведен в небе над американским штатом Колорадо.


L. Lejček - 21/9/2004 - 12:19

quote:
The Golden Palace vyskúšal 12.9. v Colorade balón - nosič pre ich aparát v X- price.

Один из участников борьбы за Х-приз канадский коллектив The GoldenPalace.com Space Project: Powered by the da Vinci Project (ранее назывался короче - da Vinci Project) провел 12 сентября с.г. испытания воздушного шара "EO-OS SEVEN", являющегося носителем для летательного аппарата, который должен достичь границы атмосферы и космоса. Во время испытания груз весом около 100 кг был поднят на высоту около 12 км. Эксперимент был проведен в небе над американским штатом Колорадо.


Podobná zpráva v angličtině na
http://www.space.com/missionlaunches/xprize_davinci_update_040920.html
pro ty, co jako já již ruštinu od srpna 1968 zapomínají. LL


Daniel Lazecký - 21/9/2004 - 20:09

no nechci se chlubit ,ale návrh dost připomíná můj návrh v rychlonáladovém dějství o X-Prize made in czech-stašé si přešíst tehdejší návrhy /Stratelit/
Daniel Lazecký


Archimedes - 27/9/2004 - 05:19

Vypada to, ze driv, nez bude znam vitez ceny X-Prize, bude vyhlasena soutez nova - 50 milionu dolaru za prvni komercni kosmickou lod (bez nosice). Proc? Aby mohla (spolu se Sojuzy a Shenzhou) obsluhovat prvni komercni kosmickou stanici - a rovnou (castecne) nafukovaci...

http://www.spaceflightnow.com/news/n0409/27bigelow/
http://www.space.com/news/businessmonday_040524.html


Anonym - 27/9/2004 - 21:42

Pokud jsem to spravne cetl - tak zatim je na vlastni cenu nachystano 25 mil USD od pana Roberta Bigelowa, zbylych 25 mil USD zrejme ocekavaji od NASA nebo dalsich sponzoru. Pokud by se podarila shromazdit cela castka 50 mil USD, tak uz se to zacina dosahovat zajimavych relaci.
Habitaty vyvijene v Bigelow Aerospace se mi jevi jako skvele pro zapoceti budovani trvale Mesicini zakladny. Konecne projekt, ktery by mohl mit na rozdil od ISS nejaky vyznam a trvalejsi smysl. Uz je akorat potrebuji material nejak levne dostat na LEO a LS (Lunar surface)


Ervé - 29/9/2004 - 13:53

Dneska kolem 15:00 by měl startovat SpaceShip One na první kvalifikační let, takže držte všichni palce !!!


Csaba - 29/9/2004 - 14:02

Takže zase pan Melvill...Bude to velmi zkušený astronaut, viz:
http://www.space.com/missionlaunches/xprize_full_coverage.html


xChaos - 29/9/2004 - 14:14

quote:

Dotaz. Nemáte někdo představu, jak pracuje pohon Black Armadillo, že z toho nešlehají plameny, nádrž je evidentně jenom jedna a nijak extra izolovaná. Nějaká směs pohonné látky s okysličovadlem?? Je to dostatečně stabilní, aby to pasažérům nebouchlo pod zadkem??



Tak sledovat co dělají Armadillo je moje osobní posedlost. Zveřejňují pravidelné týdení aktualizace, každé pondělí - a musím říct že jsem nevynechal zatím ani jednou, pokud jsem nebyl mimo Prahu nebo Internet:-)

Takže nejdřív zkoušeli čistý 98% peroxid vodíku. To byl motor založený zcela na absenci jakéhokoliv spalování. 98% peroxid je ovšem potenciálně dost nebezpečný, a proto se špatně shání. Takže experimentovali, a zjistili, že směs běžně dostupného 50% peroxidu a metanolu funguje na jejich platinových katalyzátorech ještě lépe, a díky katalytickému spalování metanolu probíhajícímu zároveň s rozkladem peroxidu na kyslík a vodu je Isp ještě lepší než u 98% peroxidu - přičemž si pořád vystačí s jednou jedinou palivovou nádrží, navíc na nekryogení palivo, takže mohou použít kompozity.

Unikátní katalytické motory na tu jednosložkovou směs se jim ovšem často zakuckávaly, takže Armadillo zkoušeli skutečně stovky různých konfigurací; zrovna tenhle týden se jim to snad povedlo vychytat, když v palivu rozpustili ještě plynný dusík; výsledná "sodovka" je na rozdíl od čisté kapaliny mírně stlačitelná, což motoru dělá dobře.

Zajímavé je, že i když stejnou směs metanolu a peroxidu používá i rumunksý tým Arca, tak jejich motor je daleko jednodušší a asi i efektivnější: na rozdíl od Armadillů se jim totiž podařilo získat informace o složení tajemného katalyzátoru, díky kterému používali směs peroxidu a metanolu (či etanolu ?) pro raketový pohon torpéd tuším Němci za 2. světové války (?).

Kromě jednosložkových paliv teď Armadillo experimentují i s klasičtější dvojsložkovou kombinací metanol/LOX - přičemž ale používají jakýsi "výparník" ve kterém se LOX nejdřív vypařuje, a do motoru ho poučtějí v plyném stavu. Pro svoje "orbitální projekty" už počítají s použitím klasických dvousložkových pohonných hmot.


xChaos - 29/9/2004 - 16:12

Hmm, na Spaceflightnow.com je docela pekna reportaz o startu SpaceShip-1. Zda se ze spousta lidi to proziva jako druheho Gagarina - rozhodne vic, nez kdyz si nejaky prachac koupi sedadlo v Sojuzu ;-)

Jinak jsem zvedav, kolik lidi poleti 2. rjina s Da Vinci - tady nalozili jen pilota, plysaka, a poviny balast, tzn. dost konzervativni pristup.


Jiří Hošek - 29/9/2004 - 17:31

quote:
Jinak jsem zvedav, kolik lidi poleti 2. rjina s Da Vinci - tady nalozili jen pilota, plysaka, a poviny balast, tzn. dost konzervativni pristup.
Tým Da Vinci odložil start na neurčito vzhledem k technickým problémům.


Vítězslav Novák - 29/9/2004 - 19:20

Jen ať jsou pěkně konzervativní! Ten první let nebyl bez chybičky, teď hlavně nic nepodělat! A pokud nemusí riskovat život nikoho dalšího, jen ať jsou konzervativní. Není kam spěchat, ostatní, zdá se, nechali několik délek za sebou.


L. Lejček - 30/9/2004 - 08:21


Zdá se, že ani druhý let SS1 nebyl snadný. Jak se informuje na
http://www.spaceflightnow.com/ss1/040929x1launch.html
při motorové fázi letu asi v 50 s se SS1 dostal zase do rotace kolem podélné osy. Řídící středisko doporučilo vypnout motor, což se stalo v 76 s (plán hoření motoru byl 87-88s). Rotace se začala zmenšovat a nad atmosférou si Melvill pomohl manévrovacími motorky, kterými rotaci zcela zastavil. Zbytek letu již nebyl mimořádný. Odhaduje se, že SS1 dosáhl výšky 337 500 stop (asi 101,2 km).
Další let v rámci soutěže o Cenu X je plánován na pondělí, ale po prohlídce dat se zjistí, zda se k němu přistoupí. Při tomto letu neměl letět Melvill, ale jiný pilot, který byl ze zdravotních důvodů před 14 dny nahrazen Melvillem. LL


Csaba - 1/10/2004 - 10:45

Nove video z letu SS1:
http://www.scaled.com/projects/tierone/video/X-Prize-flight-1.wmv


Csaba - 1/10/2004 - 10:56

Zdravím,
když se tak koukám na tu rotaci, jenom mne napadá, že vlastně to může být způsobeno danou koncepcí SS1 - Vnější vodorovné ocasní plochy poměrně daleko od sebe...Celá konstrukce, i když dle Rutana dostatečně robustní, přece jenom je dosti pružná, takže možná stačí malý impuls - poryv větru, chyba pilota - pak už jenom nepatrný ohyb stabilizátoru...a máme pěknou rotaci.Ted jde o to, jestli se to utlumí, nebo to bude mít divergentní charakter.Zase je to pouze hypoteza...


maddoc - 1/10/2004 - 11:09

Mike Melvill v rozhovore povedal, že tú rotáciu spôsobil pravdepodobne nechceným zásahom do riadenia.


Csaba - 1/10/2004 - 11:29

Ahoj,
áno, tiež som to čítal...Každé lietadlo má svoje kvality, medzi ktoré patrí aj odozva stroja na nečakaný zásah do riadenia.Určite tento stroj je na tom horšie, z dôvodu jak som to uviedol.
Každopádne chápem Melvilla, že za všetky chyby berie zodpovednosť, lebo už je to byznys, a bolo by blbé povedať úplnú pravdu...


Csaba - 1/10/2004 - 11:32

Jinak na tom filmu je pěkně vidět, jak Melvill vypíná hybrida při té rotaci.


L. Lejcek - 4/10/2004 - 08:29

Rutan se na adrese
http://www.spaceflightnow.com/ss1/041002rolls.html
vyjadruje k te rotaci SS1, ale zatim jsem nepochopil, proc k ni doslo (Rutan ostatne slibuje podrobnejsi zpravu pozdeji - asi po dnesnim pokusu). Spise se snazi rici, ze SS1 nebyl v nebezpeci velkych strukturalnich namahani, jelikoz se pri vzniku rotace nachazel nad atmosferou. LL
Omlouvam se, ze nemohu psat s diakritikou, jelikoz pisi na pujcenem pocitaci daleko od domova.


Hawk - 4/10/2004 - 11:20

Pokud bude tento let úspěšný, myslíte že se dočkáme tento rok i komerčního letu SS1?


Ervé - 4/10/2004 - 13:44

Tento rok to nestihne, komerční aktivity patrně Rutan neplánuje, pokud ano, musel by už teď zveřejnit nabídky, aby se za tři, čtyři měsíce mohlo letět.


Kalimero - 4/10/2004 - 16:25

quote:
Tento rok to nestihne, komerční aktivity patrně Rutan neplánuje, pokud ano, musel by už teď zveřejnit nabídky, abyse za tři, čtyři měsíce mohlo letět.

Pokial som to dobre zachitil tak Virgin planuje vyvoj vecsej verzie pre 6 pasazierov. Teda ukazovali nieco co SS1 s oka vypadlo ale bolo 6+1


L. Lejcek - 4/10/2004 - 17:24

Zda se, ze druhy let SS1 (X2) byl uspesnejsi, nez predchozi (X1). Ostatne oficialne to bude receno na tiskove konferenci za chvili. LL


hugo - 4/10/2004 - 17:40

quote:
quote:
Tento rok to nestihne, komerční aktivity patrně Rutan neplánuje, pokud ano, musel by už teď zveřejnit nabídky, aby se za tři, čtyři měsíce mohlo letět.

Pokial som to dobre zachitil tak Virgin planuje vyvoj vecsej verzie pre 6 pasazierov. Teda ukazovali nieco co SS1 s oka vypadlo ale bolo 6+1


Ano, Virgin podpisal s Mojave Aerospace Ventures 15 rocny licencny kontrakt za £14 mil. aby im postavili 5 takych vecsich Rutanovych strojov. Prvy let sa vsak chysta az v 2007 .


Vítězslav Novák - 4/10/2004 - 18:02

Obávám se, že ke komerčnímu provozu bude muset to letadlo splnit spoustu podmínek a prodělat spoustu ouředních jednání. On je rozdíl, když si postavíte cosi, na čem můžete rozbít hubu tak leda sobě a něčím, v čem případně zařvou cestující. Nevím, jaké jsou podmínky v USA, ale obecně jsou testy pro letadla velmi, ale velmi náročné.

Tam taky nemusí stačit to, co vývoj SS1 tak zlevnilo - místo testů výpočty. Nevím, jestli nějaký ouřad dá štempl na letadlo, které neprodělalo lámací zkoušky, zkoušku ohnivzdornosti a moc a moc dalších.

Ale jak říkám - neznám podmínky v USA a je otázka, jestli to bude spadat pod civilní letectví. A je možné, že pro ultralight budou jiné podmínky atd atd.

Takže moc se netěšte na nějaké brzké lítání. Ledaže by se příslušný pasažér stal členem týmu, dostal nějakou funkci a nebyl tedy pasažérem, ale členem posádky... Hergot, my Češi taky hledáme každou skulinku, jak ochcat předpisy.


Dan Lazecký - 4/10/2004 - 19:54

Tak ,a X prize cena je již slavně po smrti. Dokonáno jest a dokonáno mělo býti,jen mít peníze na letenku


Ľuboš - 5/10/2004 - 11:05

V akej výške by mala byť stanovená XXX-price na let na LEO a späť viacnásobne použiteľným prostriedkom ? Samozrejme, opakovaný let nie do dvoch týždňov po pristátí atĎ.


maddoc - 5/10/2004 - 11:26

quote:
V akej výške by mala byť stanovená XXX-price na let na LEO a späť viacnásobne použiteľným prostriedkom ? Samozrejme, opakovaný let nie do dvoch týždňov po pristátí atĎ.


Podľa správy zo dňa 27.9.2004 (zdroj space.com) Robert Bigelow majiteľ Bigelow Aerospace vypísal súťaž o 50 miliónov dolárov za postavenie a odskúšanie pilotovaného orbitálneho prostriedku, ktorý bude schopný vyniesť na obežnú dráhu až 7 člennú posádku.
Jeho firma totiž testuje nafukovacie moduly, z ktorých chce postaviť vlastnú orbitálnu stanicu a obsluhu stanice by zabezpečil práve takto vyvinutým strojom.
Prvý test nafukovacieho modulu vo vesmíre je naplánovaný na november 2005.


Csaba - 5/10/2004 - 14:10

quote:
Rutan se na adrese
http://www.spaceflightnow.com/ss1/041002rolls.html
vyjadruje k te rotaci SS1, ale zatim jsem nepochopil, proc k ni doslo (Rutan ostatne slibuje podrobnejsi zpravu pozdeji - asi po dnesnim pokusu). Spise se snazi rici, ze SS1 nebyl v nebezpeci velkych strukturalnich namahani, jelikoz se pri vzniku rotace nachazel nad atmosferou. LL
Omlouvam se, ze nemohu psat s diakritikou, jelikoz pisi na pujcenem pocitaci daleko od domova.


Objektivně vzato, ja jsem to pochopil tak, že v té výšce, kde rotace vznikla, bylo ještě dostatek atmosféry aby ta rotace vznikla, ale později(ve větší výšce)řídnoucí plyn atmosféry nestačil již danou rotaci utlumit...Asi by to chtělo silnější RCS pro zajištění stabilizace během motorické fáze, kde přece jenom bude větší nárok pro dostatečný tah těchto motorků, než v apogeu.
Jinak je to stejně paráda...


Véna - 5/10/2004 - 14:31

Zkoušel jsem to hledat,a le nemohu se nikde dobrat k informacím:
Kolik stojí jeden let (palivo, předletová příprava, ...)?
Kolik stál vývoj SS1?
Kolik stál vývoj WhiteKnight?
Víte to někdo?
Díky za info, Véna


Csaba - 6/10/2004 - 12:26

Ahoj,
asi to dlouho zůstane obchodním tajemstvím...
Zajímavé je, jak použili tu vnější izolaci v místě nádrže s N2O, který pak asi před shozením z mateřského letounu asi odhodili...
Určitě touto úpravou docílili lepší tepelné izolace, tím pádem mohli využít N2O pod vyšším tlakem, tím pádem docílili vyššího spec. impulsu.Je vidět, že jeli s tím motorem na maximum.


Anonym - 6/10/2004 - 15:01

Dobry den,
vysvetlete mi nekdo proc raketoplna nebo syuz musi mit tepelny stit a Space ship one ho nema - nebo sel alespon domnivam ze nema. Od kolika km vysky je potreba na navrat tepelny sit. Nebo pouzivaji ablativní povlak/barvu. Nevite o tom někdo něco.

Michal


Ervé - 6/10/2004 - 15:07

To není o výšce, ale o rychlosti, SSOne vstupuje do atmosféry rychlostí maximálně M 3, což ve srovnání s Mach 28 Sojuzu nebo STS nestojí za řeč. Odpor (a tedy i tepelný tok) roste s druhou mocninou rychlosti, takže i když je rychlost řekněme 9 krát menší, teplota klesne 81 krát.


Kalimero - 6/10/2004 - 15:07

quote:
Dobry den,
vysvetlete mi nekdo proc raketoplna nebo syuz musi mit tepelny stit a Space ship one ho nema - nebo sel alespon domnivam ze nema. Od kolika km vysky je potreba na navrat tepelny sit. Nebo pouzivaji ablativní povlak/barvu. Nevite o tom někdo něco.

Michal


SS1 ma odolne vrsvy na nabeznych hranach a inych exponovanych miestach. A pretoze jej navratova rychlost je oproti raketoplanu alebo sojuzu ovela mensia tak to staci.


Michal - 7/10/2004 - 08:20

No ale, když budou chtít létat k orbitálním stanicím, které aby se udržely na orbitě musejí mít velkou rychlost, tak tu rychlost budou muset mít také. Chápu to dobře? V tom případě budou muset mít tepelný štít a nebo dostatek paliva pro brždění.


Csaba - 7/10/2004 - 08:36

Zdravím, jestli jsem to dobře pochopil, tak to má být normální kosmická lod(a la Sojuz, apollo...?), která bude vynášena např. nosnou raketou Falcon(taky soukromou - start se každou chvílí očekává).
Zkrátka, počítají s tím, že již budou v té době v provozu různé soukromé nosné rakety...


Anonym - 7/10/2004 - 08:55

Nejhorsi pocit je a nepreji Vam nikomu aby to zazil, ze mam tohle cele teoreticky vyresene a akorat mi chybi tech treba "30 mil USD" - jinak myslim, ze by to bylo daleko mene.

Moznosti projektu 500 x na LEO jednou lodi.
Cestovani k Mesici, Marsu, Venusi a Merkuru. Potencionalne cestovani k blizkym hvezdam.

Mozna To zni, ze jsem se zblaznil ale ono to opravdu jde, jenom to chce vzit fyziku za spavny konec a zapojit mozek.

Vse viz. diskuze Anonymovy koule.
Zatim jsem oslovil - NASA, Rutana 3 lidi v Cesku. Vysledk jednani 0. Asi jsem porad nenarazil na ty spravne lidi.


Anonym - 7/10/2004 - 09:49

Své nápady jsem zatím svěřil pouze této osobě:
http://meteleskublesku.cz/?movie=12&image=17&PHPSESSID=440923f98653d5f45a19b00f103600ba


Anonym - 7/10/2004 - 13:22

A proc Soyuz a nebo Suttle nepribrzdi na stejnou rychlost tak aby nepotrebovali problematicke tepelne stity. Jinak pokud vim tak aerodynamicky odpor roste dokonce s treti mocninou.

Michal


quote:
To není o výšce, ale o rychlosti, SSOne vstupuje do atmosféry rychlostí maximálně M 3, což ve srovnání s Mach 28 Sojuzu nebo STS nestojí za řeč. Odpor (a tedy i tepelný tok) roste s druhou mocninou rychlosti, takže i když je rychlost řekněme 9 krát menší, teplota klesne 81 krát.


ales - 7/10/2004 - 14:17

quote:
A proc Soyuz a nebo Suttle nepribrzdi na stejnou rychlost tak aby nepotrebovali problematicke tepelne stity.

Je to proto, že by na to bylo potřeba zhruba tolik paliva, jako ke startu ze Země. Raketoplán může na dráze zbrzdit maximálně o cca 500 m/s, ale pro zbrždění orbitální rychlosti by potřeboval řádově 7000 m/s. To by musel na dráze vážit cca 2000 tun, jako při startu na Zemi (i se SRB a ET).

Proto je pořád mnohem lepší věnovat u STS 10-20 tun na "problematické" tepelné štíty, než se pokoušet při návratu motoricky zredukovat orbitální rychlost na přijatelné hodnoty :-)

Maximální rychlost SpaceShipOne je řádově 1000 m/s (možná i o trochu méně).


Ervé - 7/10/2004 - 14:22

Zbrzdit motorem nemůže, protože by na to bylo potřeba tolik paliva, že by nezbylo nic na užitečné zatížení. Štít (alespoň u Sojuzu a Appola) váží jen asi 10-15 % hmotnosti lodě, paliva by bylo potřeba 80 % plus 10 % na nádrže a motory (z celkové hmotnosti UZ vyneseného na orbit). Bezpečnost by byla mnohem horší.
No jo, je to třetí mocnina, vzpomněl jsem si jen na Bernoulliho vzoreček, který platí pro laminární proudění do M 0,6-0,7. Tím hůř.


Marian Vana - 7/10/2004 - 14:26

quote:
Nejhorsi pocit je a nepreji Vam nikomu aby to zazil, ze mam tohle cele teoreticky vyresene a akorat mi chybi tech treba "30 mil USD" - jinak myslim, ze by to bylo daleko mene.



Vynalézt létající stroj je úplná hračka,
mnohem těžší je jej postavit,
dokázat aby létal je nade vše (Lilienthal, 19.stol.)


Anonym - 7/10/2004 - 14:41

Vynalézt létající stroj... (Lilienthal, 19.stol.)




Kdyz uz jsme teda u toho, uz jsi neco co by letalo postavil? Ja uz ano 15 vetronu, 2 motorove modely, 1 elektrolet, 3 vrtulniky ze stavebnic no a ted gravitacni motor, ktery modelem obestavuji. Tak se taky pochlub.


Archimedes - 7/10/2004 - 15:03

no a ted gravitacni motor, ktery modelem obestavuji

Pokud uz jsi takhle daleko, co se prijit pochlubit na setkani na MFF? Z pouheho anonymniho prohlaseni "ja mam gravicni motor" (a systematickeho vyhybani se predlozeni dukazu pro natolik odvazne tvrzeni) totiz vetsine lidi nezbyva, nez Te mit za bohapusteho kecalka. Prijd, predved "letajici cernou skrinku" a muzeme se bavit.


Jirka - 7/10/2004 - 15:13

To stema stitama napriklad u STS se da obejit dvoustupnovou variantou. Hlavni motory a velke nadrze se vrati ze suorbitalni drahy a na orbitu vystoupa druhy stupen s nakladem. Rel. maly druhy stupen pak muze klidne shoret v atmosfere. Suborbitalni cast pak muze byt pouzita mnohokrat a namusi byt zase ani tak draha, protoze nebude velky tlak na usporu hmotnosti. To uz jsme tady ale nekde rozebirali. Myslim ze v casti jestli STS patri do srotu.
Docela me zaujala poznamka o Anymove gravitacnim motoru. Zrejme se zblaznil, nebo ma po ruce nejakou jinou teorii vesmiru, nez tu, ktera je momentalne aktualni. Anonyme, jestli ti ten motor funguje na tom tvojem vetroni, tak to asi nebude gravitacni motor. Nechces se podelit o svoje tojemstvi?


Archimedes - 7/10/2004 - 15:39


a) Suborbitalni cast bude tepelne nechranena (nebo jen malo) a pak se bude muset odpojit uz pri male rychlosti (nekolik km/s) a vetsinu prace stejne musi odvest druhy/treti stupen - to je fakticky STS (boostery se daji recyklovat, hlavni nadrz pri navratu shori diky vysoke rychlosti)

b) Suborbitalni cast bude chranena dobre, coz ji umozni navrat vysokou rychlosti, ale to jsme opet u reseni problemu navratu velkeho telesa vysokou rychosti do atmosfer.

S parametry kolik/ceho se sice da ruzne laborovat, ale atmosfera je pri vysokych rychlostech nemilosrdna a na snizovani rychlosti motoricky zatim neexistuji dostatecne efektivni a zaroven silne motory (a kdovi, jestli existovat budou).


Anonym - 7/10/2004 - 15:46

S parametry kolik/ceho se sice da ruzne laborovat, ale atmosfera je pri vysokych rychlostech nemilosrdna a na snizovani rychlosti motoricky zatim neexistuji dostatecne efektivni a zaroven silne motory (a kdovi, jestli existovat budou).




minimalne jeden takovy motor(neraketovy) jiz existuje!


Antianonym - 7/10/2004 - 15:52

"Anonymovy boule"


Anonym - 7/10/2004 - 16:08

... a bude k videni ve Valmezu 26-28.11.04


Marian Vana - 7/10/2004 - 16:17

quote:
Kdyz uz jsme teda u toho, uz jsi neco co by letalo postavil? Ja uz ano 15 vetronu, 2 motorove modely, 1 elektrolet, 3 vrtulniky ze stavebnic no a ted gravitacni motor, ktery modelem obestavuji. Tak se taky pochlub.

Nerad se chlubím.
Souhlasím s Archimedem. Máte-li co nabídnout přijeďte (přileťte) tuto sobotu na MFF. Pokud Vaše myšlenka za něco stojí určitě najdeme řešení jak ji uvést do praxe tak aby Váš nápad nikdo neukradl.


Dan Lazecký - 7/10/2004 - 18:40

bude na Valmezu a budu se těšit na předváděčku. Rád se stanu svědkem něšeho co může změnit dějiny


Csaba - 8/10/2004 - 08:49

Video z druheho letu SS1:
http://video.scaled.com/X-Prize-flight-2.wmv


Csaba - 8/10/2004 - 09:08

Ten hybrid ale pekne mlati s p.Biniem, ze jo? Je to ta cast koncove faze, kt. jsme tady probirali s p.Lejckem...v spal. komore se strida kap. a plynna faze N2O(tlakova oscilace).Super!!!


Véna - 8/10/2004 - 10:10

jaká je to skořápka jsem si uvědomil až když jsem viděl, jak na závěr oddělal vstupní kryt. To bylo jako když oddělává víčko na zavařenině


Csaba - 8/10/2004 - 10:19

quote:
jaká je to skořápka jsem si uvědomil až když jsem viděl, jak na závěr oddělal vstupní kryt. To bylo jako když oddělává víčko na zavařenině


Ahoj,
Jo, jasně, konečně někdo mluví k věci!Podobně, jeden z mých kolegů se zeptal, když viděl na filmu let SS1 z druhého letu, jak se zámek pro jištění ocasní části zaklapl až napodruhé, tak se divil, že jaké je to celé gracilní, slabé - on by to skrátka zesílil...Právě tady je to hezké, že musíte využít každý gram konstrukce, nic navíc! A taky to udělejte tak, aby to bylo bezpečné...
No jo, o tom to je!


Jirka - 11/10/2004 - 19:16

quote:

a) Suborbitalni cast bude tepelne nechranena (nebo jen malo) a pak se bude muset odpojit uz pri male rychlosti (nekolik km/s) a vetsinu prace stejne musi odvest druhy/treti stupen - to je fakticky STS (boostery se daji recyklovat, hlavni nadrz pri navratu shori diky vysoke rychlosti)



A neni to to samy. Orbiter STS vazi snad kolem 100 t a je to fakt zapotrebi vsechno tahat az na orbitu? A rychlost nekolik km/s ve vysce 100 km neni zase tak malo.
Jinak drzim anonymovi palce, aby jeho motor, ikdyz asi neni gravitacni, byl uspesny - tzn pouzitelny.


Vítězslav Novák - 12/10/2004 - 11:55

Ale tam nejde o rychlost několik km/s ve 100 km! To by bylo o něčem úplně jiným. Už 8km/s je 1. kosmická, takže by letěl na velmi nízké LEO, plus mínus autobus. On tam doletí setrvačností, svislá rychlost je nula, dopřednou se mi nepodařilo zjistit, ale do "km/s" má daleko. A z těch 100 km padá nejdřív volným pádem, pak se přidá plachtění v atmosféře.

A to je ten rozdíl mezi SS1 a shuttlem - ten se vrací z LEO, takže musí především zabrzdit. Zabrzdit umíme buď motoricky - pak ale musíte mít nahoře (a tedy vynést nahoru) dost paliva, nebo klasicky třením o atmosféru. Paliva je potřeba zhruba tolik jako na urychlení, takže dole musíte mít i palivo na urychlení té dodatečné zátěže. Proto se to nedělá a brzdí se tím strašným způsobem. No a na tření o atmosféru potřebujete štít - ať už ablativní nebo keramické dlaždičky jako shuttle. A naprosto v pořádku. Jinak je z vás meteor. Jako z Columbie.

Buďte si jist, že kdyby něco nepotřebovali, tak to nahoru nebudou tahat. Každý kilo je strašně drahý, proto třeba Columbia neměla vehikl na pohyb v prostoru, proto zatím nenosí náhradní díly - kdyby měli vozit dílů jako Karosa, tak tam nic neodvezou.

Problém s raketoplánem je ten, že je určen na přepravu lidí, ale používá se i na náklady. Když se nepotřebujete vracet, taháte celej ten návratovej cajk zbytečně.


Jiří Hošek - 12/10/2004 - 18:01

quote:
Orbiter STS vazi snad kolem 100 t a je to fakt zapotrebi vsechno tahat az na orbitu? A rychlost nekolik km/s ve vysce 100 km neni zase tak malo.
Shuttle byl koncipován jako univerzální prostředek, schopný při jediném letu kromě vynesení družice také jinou družici přímo v kosmu opravit, navíc provést nějaké experimenty, popřípadě nějakou družici vrátit na Zemi atd. Proto to musel být orbitální stroj.
Možná, že Vámi uvažovaný pilotovaný suborbiter na základě koncepce STS by byl zbytečně nebezpečný (málo času na otevření dveří nákladového prostoru, odpojení horního stupně s družicí, odmanévrování raketoplánu do bezpečné vzdálenosti před zapálením motoru horního stupně, zavření dveří návratového prostoru) a zbytečný (téměř totožná trajektorie dráhy suborbiteru s vnější nádrží). Pak by už asi byla lepší koncepce vícenásobně použitelného centrálního stupně (např. stupeň Bajkal pro Angaru). Ale nevím, jaké nabízí úspory oproti klasické Angaře.
Dostali jsme se mimo téma X-prize.


Csaba - 14/10/2004 - 13:38

Interview s Rutanem:
http://www.space.com/news/rutan_interview_041014.html


Anonym - 15/10/2004 - 16:22

Tak mne napaa kdyz se tak amici ted boji navratu v STS a poskozeni teleneho stitu tak by si sebou mohli vozit maly navratovy modul pro pripad nouze. Mohli by treba pouzit velitelsky modul s Apolo ten je uz vyvynuty a provereny.


Archimedes - 15/10/2004 - 16:48

Ono se presne o tomhle uvazovalo - velitelsky modul Apolla upraveny na zachranny clun pro sest lidi, viz

http://www.astronautix.com/craft/aponcept.htm

ale ctyri a pul tuny jsou ctyri a pul tuny...


Jirka - 15/10/2004 - 17:34

quote:

Možná, že Vámi uvažovaný pilotovaný suborbiter na základě koncepce STS by byl zbytečně nebezpečný (málo času na otevření dveří nákladového prostoru, odpojení horního stupně s družicí, odmanévrování raketoplánu do bezpečné vzdálenosti před zapálením motoru horního stupně, zavření dveří návratového prostoru) a zbytečný (téměř totožná trajektorie dráhy suborbiteru s vnější nádrží). Pak by už asi byla lepší koncepce vícenásobně použitelného centrálního stupně (např. stupeň Bajkal pro Angaru). Ale nevím, jaké nabízí úspory oproti klasické Angaře.
Dostali jsme se mimo téma X-prize.


Sorry doslo k mylce, je jsem nechtel navrhovat suborbiter na základě koncepce STS. Vyznam litani a navratu ze suborbitalni drahy muze byt v tom, ze je to vcelku jednoduche a levne - viz SS1. Pokud budete mit mnohokrat pouzitelny stroj pro dopravovani nakladu na suborbitalni drahu, nebude problem tam vynest druhy raket. stupen s nakladem (posadkou), ktery zajisti dosazeni LEO. Rozdil oproti STS je prave v tom, ze navrat neprobiha z LEO ale ze suborbitalni drahy. Prazdny orbiter STS ma hmotnost 60 t, prazdny druhy stupen s navratovou kabinou vyse zminene koncepce by mohl mit mnohem mene (15 t). Palivove nadrze nepocitam, protoze by stejne vysli v neprospeh STS. Vylepseni proti klasickym raketam spociva ve znovupouziti suborbitalniho stupne, ktery by nemusel byt tak slozity jak se porad mysli (viz SS1).


Jirka - 15/10/2004 - 17:44

Chci tim rict, ze STS je zbytecne velky slozity a dela zbytecne veci. Jako je napriklad vynaseni kridel, podvozku a slozitych motoru do vesmiru, aby se pak slozite dostavali dolu. To vsechno i s nestastnyma destickama tep ochrany vazi prazdne 60t. Je jasne ze dosazeni suborbitalni drahy za male penize neni to same jako letat za male penize na LEO, ale muze to byt dulezity mezikrok. Drive nebo pozdeji totiz nekdo do 'taxiku pro turisty' misto turistu 'nacpe' nejakou sondu s raketovy stupnem a muze byt za pakatel na LEO.


Vítězslav Novák - 15/10/2004 - 18:07

V něčem souhlasím, v něčem ne.
Když potřebuju výnést nějakou družici, tak se nepotřebuju vracet. Nemusím k tomu použít zařízení, které násobně použitelné, tedy složitější, s vyššími koeficienty spolehlivosti, tedy těžší atd. A nepotřebuju ten návratový cajk, to hlavně.
Potud souhlas.

V zásadě dělá vícestupňová raketa něco co navrhujete. Jenom nejsou ty části vícenásobně použitelné. Bajkal má fungovat podobně s tím, že poslouží jako urychlovací stupeň pro stavebnici rakety, odpojí se, vyklopí křídlo a hnán motorem z MiGu doletí na letiště, kde přistane. koncepce jistě zajímavá a řekl bych, že nadějná. Hlavně dle ruského zvyku využívá vyzkoušené věci.
Jestli se takhle bude moct využít nějaký potomek SS1? Možná. Ale asi až vzdálenější potomek. Přece jenom nosnost není nic moc.


Hawk - 15/10/2004 - 18:32

"V něčem souhlasím, v něčem ne.
Když potřebuju výnést nějakou družici, tak se nepotřebuju vracet. Nemusím k tomu použít zařízení, které násobně použitelné, tedy složitější, s vyššími koeficienty spolehlivosti, tedy těžší atd. A nepotřebuju ten návratový cajk, to hlavně.
Potud souhlas. "

Tímto příspěvkem, se kterým na první pohled souhlasím, jste v podstatě odepsal projekty nepilotovaných raketoplánů(evropský Phoenix a japonský HopeX ... nebo jak se jim nadává).
Nadruhou stranu nechce se mně věřit, že by zadavatela těchto projektů při předběžné analýze tento argument nenapadl.


Hawk - 15/10/2004 - 18:34

Jak teď čtu diskusi, tak vidím, že moje reakce měla být spíše směřována na Jirku než V.Nováka.


Jirka - 16/10/2004 - 15:57

Ja si o hopperu nebo phoenixu atd. myslim ze by budoucnost meli, kdyby byli cenove vyhodnejsi nez 1. stupne klasickych raket. Jen jsem chtel rict, ze SS1 muze prave ukazat cestu k velice levnemu znovupouzitelnemu suborbiteru pro vynaseni nakladu na LEO. No a tady je prave potiz s tou slozitosti, spolehlivosti atd. Pokud by z tohoto projektu vypadlo neco tak neekonomickeho jako je raketoplan, pak mame smulu, pokud by to bylo spise neco jako vetsi SS1, tak litame na LEO za pusu.
Jeste me napadla dalsi vec s tou spolehlivosti. Pri vynaseni paliva ci surovin a zasob na LEO prece tak moc nezalezi na spolehlivosti, pokud by v pripade havarie nebyl problem dodavku nahradit behem nekolika dni. Tak muzete postavit flotilu levnych lodi a pocitat s tim, ze se obcas neco nepovede. No zase by se to nehodilo pro turisty ci drahe satelity a poptavka by nebyla zatim velka.


Jirka - 16/10/2004 - 16:13

Jeste s tim vracenim z LEO. Myslim ze z LEO by se meli vracet jen kosmonauti a velice cenne veci. Vse ostatni nechat zhoret. Naopak ze suborbitalni drahy by se melo nechat znovupouzit co nejvice. Pokud by to slo udelat s technologii z SS1, tak by to nebylo spatne. Zajimalo by me kolik by musel vazit SS1, aby byl schopen vynest na suborbitalni drahu raketovy stupen na LEO + nejaky rozumny naklad. Problem ale je postavit dostatecne velky White Knight, palivo pro raketovy stupen na LEO atd. Pokud by se tak podarilo vynest vice nez par set kilo byl by to asi zazrak. No a navic neco takoveho uz existuje - pegasus, ale ten je na jedno pouziti a na tuhe palivo.


martalien - 17/10/2004 - 13:03

Ja si myslim ze WK by mohl misto SS1 klidne vynest v podvesu dvoustupnovou raketu, ktera by pak vynesla na LEO treba jen 50-100Kg satelit. Z rakety by pak zbyl prvni stupen, ktery by mohl pristat na padaku ze suborbitu. Druhy by uz musel zhoret protoze by padal z LEO. Ale nemuselo by to byt drahy - pokud to bude z kompozitu....


Jirka - 17/10/2004 - 14:50

Ruznych moznosti je spousta, jen by me zajimalo jestli by to slo udelat vpodstate s technologii ala Rutan. To by znamenalo podstatne zlevneni. Samozrejme ze to neni samospasitelne, s takovou technologii se na mesic doletet neda. Ale ruzne raketove stupne na TPL pro vynaseni nakladu ze suborbitalni drahy na LEO jsou v podstate k dispozici, tak je jen otazka na kolik vyjde jedno Kg nakladu.
Duvod proc to vynaset SS1 (nebo jejim nastupcem a pravdepodobne v nepilotovane verzi) je ten, ze pokud se ujme ten napad s turistama, tak se proste nemusi nic moc noveho vymyslet, protoze to bude primo pod nosem. V tom je asi pravy vyznam suborbitalnich letu. Kdo postavi prvni takovou komercni lod a zacne na tom profitovat, muze lehce zkoncit jako Microsoft v software. (Vyrobek nic moc, ale pocitac pro kazdeho)


Vítězslav Novák - 18/10/2004 - 12:05

Zprávy o japonském raketoplánu jsou rozporné, ale plánuje se, pokud vím, (i) pro let s lidskou posádkou. V r. 2002 se mluvilo o 15 rocích, ale nebyly peníze. HOPE-X má/měl (už jsem četl, že byl "zmražen", "pozastaven" i "zrušen") snad být testovač pro pilotovaný prostředek.

Phoenix je zcela určitě určen pro pilotované lety.

Ten japonský projekt (tedy ty projekty) na mě působí dojmem "rádi bychom, ale nejde to". Japonci by se rádi presentovali jako kosmická velmoc, ale peněz na to moc nedávají a podle toho taky vypadají výsledky. Vzhledem k tomu, že Čína už má vlastního kosmonauta na vlastní rakete a ve vlastní kosmické lodi, musí to být pro Vycházející slunečníky trapné. Ale frekvence testů rakety ani raketoplánu mě nepřesvědčuje, že to berou nějak moc vážně.

Jak ESAcký Phoenix, nevím. Údajně jedou podle plánu, otázka je, jak ambiciózní je to plán. A další otázka - zda není lepší méně ambiciózní, leč splnitelný plán, než nějaké vyhlašování hesel typu doženem a předeženem.


Vítězslav Novák - 18/10/2004 - 12:15

Archiméde, už jsem se lek´, že to byl nápad teď po Columbii. To by ovšem byl velmi trotlovský nápad. Vždyť Apolla se nedaly vyrábět už v pol. 70. let - zlikvidovaly se výrobní kapacity, modely, stroje a přípravky, plány jsou kdoví kde (něco nejspíš ve firemních muzeích, ale detaily těžko) - prostě už tenkrát byl návrat nemožný.

To jsem si oddech, že to byly plány z doby vývoje Shuttlu.


Zorro - 18/10/2004 - 18:00

add pro V.Nováka

Vaše samé blablabla nevede k ničemu.Máte díry nejen v přehledu dění a okolnostech,ale v historii.Než Nováku něco žbleptneš pouvažuj co jsi to ze sebe vyzvracel.


Ervé - 19/10/2004 - 09:37

Zorra si radši nevšímejme. Jen tak pro připomínku, většina toho co pan Novák říkal je pravda alespoň po technické stránce, i když s některými názory nesouhlasím a část jeho úvah odmítám (hlavně kvůli mému mladistvému optimismu a částečně i kvůli častému zpětnému hodnocení událostí z dnešního hlediska, což považuju za velkou chybu). Nikdy by mně ale nenapdlo takhle trapně a primitivně napadat kohokoliv z diskutujících.


Anonym - 19/10/2004 - 17:55

Já, Ervé, možná příliš hodnotím naopak současné dění z hlediska těch let zkušeností. A zkušenosti mi říkají, že když se šetří, tak to za moc nestojí. Což si ověřili na obou stranách - dokud měl sovětskou kosmonautiku za výkladní skříň Nikita Sergejevič, což byl buran jakého hned tak nevidět, ale vychcanej ukrajinskej sedlák, šlo to. Ten sedlák totiž věděl, že když chci od krávy do dížky, musím jí dát do držky, nebo chocholský ekvivalent tohoto přísloví. Takže byly prostředky, i když za to lidi platili mizernou životní úrovní. A když říkám mizernou, tak myslím mizernou. A vím o čem mluvím.
Leonid Iljič už byl hlavně aparátník a nechápal, že odnaučovat kozu žrát jde jen do té doby, než chcípne. A tak se Američani dostali na Měsíc dřív, než to Sověti vůbec mohli zkusit. Bylo to zase o penězích, ne o technické vyspělosti, natož o výhodách jednoho nebo druhého systému, i když to tam i onde tvrdili.

Bránit mě nemusíte. Až budu chtít Zorrovi odpovědět, udělám to sám. Ale děkuji.


Daniel Lazecký - 19/10/2004 - 18:22

Vážení diskutující.,
před nějakým to časem se zde na podobné téma kolem X-prize diskutovalo o projektech řekněme že na český způsob tedy X-Prize made in Czech. Byl jsem jedním z těch ,kteří zde na stránkách Aleše Holuba uveřejnil i svůj jakýsi ideový návrh jak se skokem na 100km se podívat na práh vesmíru. Sleduji vaše diskuze z povzdálí,protože nemém tolik času se aktivně zapojit. Já svůj návrh neopustil a stále pracuji alespon na různých variantách letu se svými tělesy. Předpokládám,že pokud se mi podaří ušetřit nějaký ten čas, a jakousi díru ve svém čase najdu začnu stavět alespon maketu tělesa,tak abych jí vyzkoušel alespon v letu. Chci si tedy ověřit funkce a letuschopnost toho co sám navrhuji. Tedy chci i zde informonat.
Zajímalo by mne však jestli se i zbyle cca dva týmy,které se tenkrát do nepsané soutěže zapojily ,pokročily ve svých pracech a zda došli k nějakým výsledkům. Nebo zda by nechtěli zde na stránkách informovat všechny ostatní.
Děkuji vám za pozornost
Daniel Lazecký


Csaba - 20/10/2004 - 10:08

Zdravím,
strašně rád bych reagoval, ale bohužel nemůžu, protože nejsem české národnosti... , ale každopádně se stydím za některé krajany, viz:
http://www.100megsfree4.com/farshores/n03ufox.htm
Ještě bych chtěl dodat, že mám pocit, že v dnešní době IT technologií se začínají lidi deformovat co se týče zdravého technického úsudku...
Je to taky trend u dětí, které se v dnešní době učí, že všechno lze odbavit stisknutím tlačítka ENTER na klávesnici...


Archimedes - 20/10/2004 - 17:27

Pres ten odkaz jsem se doklikal k informacim o "X-Prize cup" - chystaji se kazdorocni zavody suborbitalnich vehiklu (o nejkratsi cas mezi dvema starty, nevic pasazeru, nevetsi rychlost apod.) To muze byt docela zajimave - trochu jako prvni zavody lokomotiv nebo automobilu (a pocitam, ze i tady bude malym vitezstvim uz jen odstartovat a v poradku se vratit).


Csaba - 20/10/2004 - 17:43

To bude právě ono - bude to soutěž, jako v počátcích aviatiky - sejde se tam spousta(přeháním)různých vehiklů s různými šílenci...
Určitě bych tam šel, kdybych měl z čeho!


Daniel Lazecký - 20/10/2004 - 17:57

Děkuji za odpovědi.Bylo by zajímavé uskutečnit závody v X jen na úrovni veřejnosti-mám na mysli v úrovni modelářské. V podstatě by šlo o modelové zalétavací zkoušky,na jejichž základě by se jednotlivá řešení mohla jednak zlepšovat a snad i realizovat. Vše by tak taky mohlo i mít podobu přesvědčovací akce pro sponzory......
Ještě jednou děkuji
Daniel


Csaba - 20/10/2004 - 18:27

Dobrý nápad! Akurát by to chtělo najít dobrý kompromis co se týče modelového měřítka...ale určitě by to přitáhlo lidi a zájem médií.
Jenom ty motory...


Csaba - 20/10/2004 - 18:59

Tady by fakt šlo použít hybridní motor(já vím... )s N2O - viz:
http://www.hybrids.com/hypertek.html
Akurát místo kovů bych použil radši plasty(N2O do cca 60stupnů lze použít v kontaktu s urč. plasty). Plnění motorů před startem, z bezp. dálky. Dostup do 10km, letiště, atd. Bylo by to super!


Dan Lazecký - 21/10/2004 - 19:52

No realizace nějakého modelu nevím,kdy nastane,ale v garáži je vcelku volno a tak se tam dá i něco spáchat. Předpokládám,ale že to bude potřebovat hlavně čas a právě tím jaksi v poslední době nevládnu:))
Co se týká těch motorů,předpokládal jsem u modelu zatím na TPH.Jeho vlastní stavba by měla být jednoduchá a nenáročná. Jak jsem ale již napsal ten čas ten mi chybí........Dokonce jsem uvažoval jak skloubit můj ideonávrh s Cubesatem. Šlo by to,ale to tak trochu na delší rozhovor-snad i Valmez pokud se mi podařé se utrhnout.
Zatém díky vám všem


Dan Lazecký - 21/10/2004 - 20:14

jinak moooc inspirativní odkaz na ty hybridní motory. Stahl jsem si video a průběh hoření vypadá slibně.
Daniel


Anonym - 22/10/2004 - 02:40

a dane kde je odkaz?


Csaba - 22/10/2004 - 07:38

Nove snimky z letu SSI - Xprize No:1 :
http://www.scaled.com/projects/tierone/gallery/


Csaba - 22/10/2004 - 09:07

Tady je manual na maly hybrid:
http://www.aerotech-rocketry.com/customersite/resource_library/Instructions/RMS-Hybrid/54mm_hyb_inst_man_6-98.pdf


Csaba - 22/10/2004 - 09:18

Co se týká těch motorů,předpokládal jsem u modelu zatím na TPH.Jeho vlastní stavba by měla být jednoduchá a nenáročná.

No, kdyz uvazujete tak, ze prstu mate dostatek(10 ks), tak do toho!
Parkrat mi takovej motor vybuchl - jednou v ruce...ale prsty mi zustali...


Dan Lazecký - 22/10/2004 - 18:41

add Anonym:
omlouvám se,ale jsem nepochopen. Ten odkaz byl od Czaby o pole výče. Byl jsem se tam podívat a je to moc fajn odkaz-a tedy ještě jednou díky.
Daniel


L. Lejček - 1/11/2004 - 16:40

quote:
Zajímavé je, jak použili tu vnější izolaci v místě nádrže s N2O, který pak asi před shozením z mateřského letounu asi odhodili...


Ta zmínka o té izolaci na nádrži mě zaujala. Také jsem si čehosi takového všiml na snímcích z příprav SS1, ale po startu to už na snímcích SS1 nějak nevidím. Domníval jsem se proto, že jde o závěsník pro podvěšení SS1 pod nosič White Knight. Ale třeba se mýlím. Existuje nějaký snímek s tímto obalem po startu? LL


Csaba - 2/11/2004 - 08:59

Tady je videt ten kryt pred startem, v prubehu rolovani...
ale zase pri vzletu to nevidim...takze nevim...viz(sorry, nevim, jak se to skracuje):
http://www.space.com/php/multimedia/imagedisplay/img_display.php?pic=ig222_waving_02.jpg&cap=SpaceShipOne%20was%20piloted%20by%2051-year-old%20Brian%20BinniePilot.%20Binnie%20is%20a%20program%20business%20manager%20and%20test%20pilot%20at%20Scaled%20Composites%2C%20which%20built%20the%20vessel.%20The%20choice%20surprised%20many%2C%20since%20SpaceShipOne%20was%20piloted%20by%20Mike%20Melvill%20last%20week%20in%20its%20first%20X%20Prize%20flight%3B%20he%20also%20flew%20the%20craft%20in%20its%20maiden%20voyage%20to%20space%20in%20June.%20%20Brian%20Binnie%20is%20shown%20in%20the%20picture%20waving%20from%20a%20porthole%20as%20SpaceShipOne%20is%20carried%20underneath%20the%20White%20Knight%20aircraft%20as%20it%20taxis%20to%20takeoff%20in%20its%20quest%20to%20win%20the%20Ansari%20X%20Prize%20at%20Mojave%2C%20Calif.%2C%20Airport%2C%20Monday%2C%20Oct.%204%2C%202004.%20Click%20to%20enlarge.


arccos - 2/11/2004 - 10:10

No, tvurce tech webovych stranek je proste genius....


L. Lejček - 2/11/2004 - 12:51

quote:
Tady je videt ten kryt pred startem...

Na zmíněné adrese
http://www.space.com/php/multimedia/imagedisplay/img_display.php?pic=ig222_waving_02.jpg&cap=SpaceShipOne
je skutečně nějaký kryt pod křídlem SS1, který je zřejmě skutečně izolace Na sérii snímků na www.scaled.com z letu X1 na prvních dvou snímcích (např. http://www.scaled.com/projects/tierone/gallery/X-Prize_1/XPrize_X1_0091 ) při pozemní přípravě je tato izolace také vidět, ale na třetím na startovní dráze již nevidím nic. Skoro to vypadá, že tuto izolaci odstranili ještě před startem. LL


martalien - 2/11/2004 - 13:08

Zda se mi ze tam vidim nejake konektory. Ze by elektricky ohrev?


maddoc - 8/11/2004 - 15:02

Nová súťaž Space Prize o 50 miliónov dolárov bola ohlásená. Kozmická loď musí dosiahnuť výšku 400km, zvládnuť minimálne dva oblety Zeme s piatimi pasažiermi na palube. Bližšie info nájdete na priloženej linke.
http://www.space.com/spacenews/businessmonday_bigelow_041108.html


Hawk - 8/11/2004 - 15:07

Aby cíle podobných soutěží byly motivující, tak musí být reálné.


Csaba - 8/11/2004 - 15:38

Ja si myslim, ze to realne bude...Podivejte se na Dream Chaser od fy SpaceDev - vychazi z X-34-ky, nosna raketa Falcon - uz by mela letet...toto jsou privatni projekty!


Ondrej - 9/11/2004 - 09:56

Hmm to by ma zaujimalo co si kto o tom mysli, ci sa to da do 10.1.2010 stihnut (5 rokov). Pokial som dobre cital, tak podmienkou nie je opakovatelne pouitie techniky, ale "opakovatelne" vynesenie 5tich ludi do dvoch mesiacov (60 dni)....

Ak sa mylim opravte ma , ale kazdopadne no ja si myslim, ze to je dost natesno, ked len tak tak X-Prize stihol Rutan s SS1 a aj to bolo presne na mieru ani o chlp viac ako pozadovali podmienky (teda opat ak sa nemylim). z predchadzajucej debaty bolo zrejme ze niektori to ani nepovazovali za "vesmirny" let (nekritizujem len konstatujem).

Myslim, ze 2x obletiet Zem vo vyske min 400km ... hmm no na prvy pohlad sa zda ze to je uz "ine kafe" ako X-Prize, aj ked ...

Teda co vy na to ??? Ja az taky prehladd o situacii nemam a preto ma zaujima nazor zasvatenejsich - Ma niekto sancu? Vychadzajuc z dnesneho znameho stavu????


Csaba - 9/11/2004 - 12:37

Rutan v tom bude urcite...vi, ze opravdova pecka by byl orbitalni let.
Pocet mist pro SS2 je taky 5 mist...
Osobne vidim velkou spolupraci spolecnosti SpaceDev(Dream Chaser, hybridni technologie) a Scaled Composites(Rutan) - jsou to strategicky partneri, urcite z toho neco vyleze...
Do tedka sehnal sponzora na 20 melounu, ted nebude problem sehnat 100 milionu...
Po uspesich tandemu WK/SSI to bude mozna podobny princip - pro Rutana, jakozto leteckeho konstruktera, by bylo ponizenim pristavat pomoci padaku!


Csaba - 9/11/2004 - 13:39

Napr. raketa Pegasus - vaha kolem 23t, z toho uz.zatizeni 0,4t.Kdybych pouzil celokompozit. stroj a'la WK misto predelaneho osobniho letounu L1011(ktery je kovove konstrukce a byl urcen k preprave osob), mohl bych rekneme, zvysit hmotnost neseneho nakladu na dvounasobek, t.j.50t.Pri pouziti LH2/LOX(LOX by mohl byt vyraben za letu - viz princip Alchemyst)by teoreticky by neseny naklad mohl byt jeste vetsi...Kazdopadne hmotnost lode timto zpusobem by byla dosti limitovana - kolem 2-3t, takze nevim...


Csaba - 9/11/2004 - 13:48

Kazdopadne, 60 dnu mezi pristanim a novym startem bude vyzadovat komplexnejsi system, jak klasicka raketa + klasicka lod...Proto uvazuji timhle smerem - matersky letoun, dalsi stupne expendable, kosmicka lod - raketoplan.


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=467