Témata: Provoz ISS

Patek - 4/10/2003 - 14:26

MEK příspěvek #5268

Mám strach,že po znovuzprovoznění STS vyvstane dost velký problém pro USA a Rusko.A to tento:Až se ke stanici připojí západoevropský a japonské moduly,
bude potíž jak uspokojit jejich nároky ohledně přímé účasti jejich astronautů
(mne se více líbí výraz kosmonaut,je výstižnější)na stanici.Problémy jsou hned dva.A to,kde je ubytovat (rusové nabízejí pro tento účel požít americký Node 3),
a jak zajistit druhou záchrannou loď (pravdě podobně Sojuz TMA),když je dnes
problém ufinancovat dva Sojuzy TMA a čtyři Progressy M a M1 ročně.


Jiří Hošek - 4/10/2003 - 17:16

MEK příspěvek #5269

Použít k ubytování dalších 3-4 členů posádky stanice americký modul Node 3 se po zrušení amerického obytného modulu a nejasného osudu ruského modulu Enterprise jeví jako logický krok. Současný vývoj vede k tomu, že za pět let by měla být ke stanici připojena americká záchranná loď CRV. Financování je tedy na americké straně, takže by nemělo být finančními problémy Rosaviakosmosu ovlivněno.


Antonín Vítek - 4/10/2003 - 20:23

MEK příspěvek #5270

Co se týče ubytování, stále je ve hře modul Enterprise, který navrhují Rusové ve spolupráci s americkou firmou OSC, která by jej z větší části financovala. Pak by ale zájemcům místo na něm pronajímala.
Samozřejmě to souvisí i se zprovozněním OSP.

BTW, v #5269 čti CRV = OSP.



Jiří Hošek - 5/10/2003 - 23:09

MEK příspěvek #5278

Taky mě napadlo, že jsem pro přehlednost měl napsat, že americký CRV = Orbital Space Plane (OSP).

29.09.2003 13:26 - Antonín Vítek (Re: STS-114 Atlantis/27-??.??.200? / ISS - Kdy odstartuje STS??) #5230
:Ohledně dřívějšího připojení Node-2 a modulu Columbus: obávám se, že by byl problém se zásobováním elektrickou energií pro nově připojené moduly.

Nemyslím, že by Node 2 a Columbus měly mít výrazně vyšší spotřebu elektrické energie než Node 1, Destiny a Quest. Také si nemyslím, že spotřeba energie v Node 2 a Columbus by měla převyšovat 25% původně předpokládané spotřeby neruského segmentu stanice (obsahujícím též moduly JEM ELM PS, Kibo JEM, modulem s centrifugou, Node 3, CRV a původně i obytným modulem).
Podle plánu, který platil ještě před třemi roky, měly být Node 2, japonské a evropský modul připojeny ke stanici před dokončením nosníku (před dílem S6). Tento postup ovšem padl v souvislosti s velkým skluzem ve stavbě japonských modulů.
V knize Rudé hvězdy ve vesmíru z roku 1997 bylo na str. 306-309 dokonce naznačeno připojení modulu Node-2 a kupole před 2.sadou solárních baterií (první sadou byl myšlen díl P6) a kompletního japonského segmentu před 3.sadou solárních baterií. Pak měl následovat Columbus a centrifuga.
Proto si myslím, že by se při současném stavu připravenosti jednotlivých dílů stanice mohly objevit úvahy podobné mnou naznačeným ve shora uvedeném tématu.


Antonín Vítek - 6/10/2003 - 11:29

MEK příspěvek #5280

K příspěvkům #5278 & #5230:

Už v současnosti je energetická bilance stanice napjatá a v případě jakékoliv závady na systému P6 nebo na převodnících mezi energetickými systémy ruského a amerického segmentu jde téměř o přežití. Proto je nutno mít alespoň jeden další pár panelů fotovoltaických baterií na americkém segmentu, aby byl další relativně "nezávislý" zdroj energie. Dále je třeba si uvědomit, že:
1) Připojením modulů Node-2, Columbus a Kibo s přísl., se nezavřou staré americké moduly, ani se nezmenší jejích průměrná energetická spotřeba;
2) Energetický výkon baterií ruského modulu dost markantně klesá (nejstarší jsou už 5 let ve vesmíru);
3) Proti původním předpokladům vzrostl požadovaný příkon pro NODE-2 a to nezanedbatelně (nemám sice po ruce přesná čísla, ale pokud mne nemýlí paměť, tak zhruba o 60 %).

Takže podle mého názoru nelze počítat s možností připojení a oživení dalších modulů (přinejmenším nikoliv modulů Columbus a Kibo, připoustil bych ještě tak Node-2 s pouze částečným oživením bez dodatečného vybavení) před tím, než se připojí alespon jeden z modulů ITS P3/4 nebo S3/4, což by vytvořilo dostatečnou rezervu energetického příkonu a redundantnost amerického energetického systému.

Samozřejmě se mohu mýlit, ale je to dost jednoduchá úvaha vyplývající ze stávající praxe a zkušenosti.


Hawk - 6/10/2003 - 11:45

MEK příspěvek #5281

A co brání tomu, kromě politikaření, aby výstavba ISS trochu pokročila s využitím klasických raket, jako v případě MIRu.


Antonín Vítek - 6/10/2003 - 17:52

MEK příspěvek #5282

To by se musely zahodit všechny americké díly, evropský modul Columbus a Node-2 i japonské stavební díly, protože nejsou uzpůsobené pro vypouštění klasickými nosnými raketami.



Aleš Holub - 6/10/2003 - 18:13

MEK příspěvek #5283

Všechny neruské moduly počítají s tím, že se k ISS dostanou bez vlastního přičinění a "jako ve vatičce". STS jim musí zajistit malé přetížení a vibrace při vzletu, napojení na elektrickou (případně i jinou) síť, temperování, retranslaci telemetrie, domanévrování až k ISS i vlastní připojení k ISS.
Něco jiného, co by dokázalo totéž neexistuje. Muselo by se to postavit a pravděpodobně by to nevyšlo cenově lépe, než STS.

Jinak tedy musím konstatovat, že energetická spotřeba ISS je pro mne překvapující. Už teď je to snad v řádu desítek kW trvalého příkonu. Kdyby to bylo na Zemi, tak bych to rozhodně nepovažoval za energeticky úsporný "spotřebič". Proč tam sakra nedají jen věci s minimální spotřebou a proč optimálně nevyužijí každý Watt energie? Takhle mi to připadá, že se polovina energie narve do zařízení, které převážně jen "topí" (např. zastaralá elektronika) a druhá polovina energie se spotřebuje na pracné uchlazení toho vzniklého tepla. To se to opravdu nedalo udělat energeticky lépe?

Nevíte někdo, jaká je vlastně nyní energetická bilance ISS?


Martin Kostera - 8/10/2003 - 09:48

MEK příspěvek #5301

Pokud by se vzala Delta 4 Heavy tak by tam snad velke pretizeni nemelo byt, ne? Vibrace by byly vetsi nez u STS?
Pokud by modul "ziskal" podobnou motorovou sekci jako je u ATV, tak by mohl sam doletet k ISS.
Skoro nic by se nemuselo vymyslet. Delta 4 Heavy(pokud by to tedy vynesla) existuje. Motorova sekce, ktera by se snad dala pouzit taky.


Aleš Holub - 8/10/2003 - 10:39

MEK příspěvek #5302

Určitě si lze představit, že každý vynášený modul by mohl být doplněn "servisní sekcí" (něco jako SM u Apolla), která by zajistila jak domanévrování k ISS, tak i jeho energetickou a případně i telekomunikační podporu.
Každý modul by ale musel mít svou "servisní sekci" postavenou na míru a jen na jedno použití. Potřebnou hmotnost odhaduji na 5 tun, takže vzhledem k tomu, že samotné moduly mají typicky hmotnost 10 - 15 tun, byl by vždy třeba nosič s nosností cca 20 tun. Proton, Delta 4 Heavy i Atlas 552 by to teoreticky měly zvládnout.
Potíže by pak nakonec nastaly v tom, že prakticky každý modul po připojení k ISS potřebuje ještě několik EVA kosmonautů (kterých je teď na ISS málo) na "dopřipojení".
Shrnuto: teoreticky by to možné bylo, ale nelze to provést okamžitě (musely by být vyrobeny nosné rakety a speciální "servisní sekce"), stálo by to hodně peněz (se kterými se nepočítalo) a ještě by podle mne hrozilo větší nebezpečí ztráty modulu.


Patek - 8/10/2003 - 20:49

MEK příspěvek #5316

Je zajímavé,že ruské moduly (37 KB) určené pro vynášení v nákladovém prostoru Burana,nakonec neletěly,ale letěla jejich automatická verze (Kvant 37KE)doplněná o FSB(upravený FGB).Jenže pro dopravu 10 tunového modulu sloužil
tahač o hmotnosti okolo 12-ti tun akorát nevim jestli FSB byl spojen s Kvantem
průlezem nebo ne.A to se jednalo o řešení se kterým se od počátku vývoje modulu počítalo.Takže kdoví jestli v případě amerických modulů by úpravy nebyly takové-ho rázu,že by se jednalo vpodstatě o novou konstrukci.
Další problém by asi znamenal spojovací uzel,který není konstruovaný pro spojení volně letících objektů (zachycení,vyrovnání rozdílu v různých sklonech
os modulu a stanice).


Patek - 8/10/2003 - 21:23

MEK příspěvek #5318

Před chvilkou jsem si na Spacenews.ru přečetl zprávu ,že NASA plánuje zakoupení
(asi licenci)transportních lodí Sojuz od NPO Energia (NPO není pod juridistikcí
RAKA).Rusové zajišťují záchranné lodi pro ISS do roku 2006,od tohoto roku tento úkol přechází na NASA a jeho OSP.Ale ten bude k dispozici nejdříve až o dva roky později.Zakoupením Sojuzu chtějí američané překlenout toto období.Teď prý
vše závysí na Bílém domě (jestli to bude politicky únosné).Takže o osudu ISS se
rozhoduje asi v tomto pořadí:1)politici 2)finance 3)štěstí 4)technika.Dost úděsné pro bezpečnost kosmonautů-astronautů,která je prvé ředě závislá na:
1)technice 2)štěstí 3)financích 4)politicích.


Antonín Vítek - 9/10/2003 - 20:18

MEK příspěvek #5333

Nejde o nákup licence k výrobě, ale o prosté financování výroby v RKK Energija. Jednání se vedou ne po linii NASA-Rosaviakosmos, ale přímo s RKK Energija. Důvod je prostý. Na základě zákona, který prošel tuším v roce 2001 Kongresem USA, nesmí americké vládní úřady, financované z federálního rozpočtu kupovat cokoliv výrobky nebo služby) u ruských vládních agentur, protože Rusko vyvezlo do Íránu nukleární technologii (pro atomovou elektrárnu) a tím porušilo zákaz vývozu těchto technologií do zemí, které nepřistoupily k mezinárodní smlouvě o nešíření zbraní hromadného ničení (a Írán je navíc z hlediska USA "podezřelý" z možnosti podpory terorizmu).

RAKA (Rosaviakosmos) je vládní agenturou, proto vypadává ze hry. RKK Energija není státem přímo řízena (i když v ní má stát rozhodně nějaké akcie), proto se může s ní jednat o nákupu sojuzů. Prostě podle hesla "koza se nažrala a vlk zůstal celý" (úmyslně jsem to obrátil). Z americké strany tato jednání nebyla zatím oficiálně potvrzena (pokud vím).


Hawk - 23/10/2003 - 18:50

MEK příspěvek #5509

Předpokládám, že pokud ATV bude v provozu dříve než STS, tak se posádka ISS rozroste opět na 3 členy.


Hawk - 21/11/2003 - 18:04

MEK příspěvek #5774

Včera slavila ISS páté narozeniny:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0311/20iss5years/

Jsou nějaké nové informace kolem její budoucnosti?


avitek - 25/11/2003 - 10:38

Minulý pátek, tj. 21.11. prošel v ruské Dumě při třetím (ze čtyř) čtení návrh rozpočtu Ruské federace na rok 2004. Rozpočet na kosmonautiku byl proti letošku posílen o téměř 4 miliardy RUR (rublů, tj. asi 134 mil. USD), takže by měl činit 13,1 mld. RUR. Z této částky přibližně 5 mld. RUR je alokováno na ISS.

Podle vyjádření marketingového ředitele RKK Eněrgija tato částka pouze postačuje na to, aby Rusko zajišťovalo pouhý provoz ISS. Pro rok 2004 se počítá se dvěma Sojuzy TMA a čtyřmi Progressy; na víc nejsou peníze. Minulý týden podle původního hramonogramu měl startovat další Progress k ISS, ale pro nedostatek finančních prostředků byl odložen nejméně na 2004-01-28 s možností dalšího odsunu až na únor 2004. Sice všichni tvrdí, že to nevadí, ale současně to Američané komentují tak, že se bude muset strašně pečlivě vybírat, co se na stanici pošle. Kapacita Progressů (podle typu nosné rakety a modelu lodi) se pohybuje od 2100 do 2500 kg a to je ve srovnání s až 9 tunami nákladu v MPLM přece jen trochu málo.

Plánovaný ruský modul USM (Univerzalnyj stykovočny modul), který měl být dalším kusem ruského segmentu stanice, je u ledu a nestaví se - nět děněg (nejsou peníze).

Co se týče obnovení letů raketoplánu, je ve hvězdách. Sice existuje plánovací datum 2004-09-12, ale podle vyjádření managementu STS je téměř nereálné jej splnit. Včera vyšla třetí verze (Revision 1.1) plánu prací NASA na obnově letů raketoplánů. Sice jsem si ji v noci stáhnul, ale přečíst těch přibližně 200 stránek jsem samozřejmě ještě nestihl.

Před zhruba dvěma a půl týdny se objevily nečekané vibrance na silovém setrvačníku CMG č. 3 na americkém segmentu, která po několika desítkách minut samy od sebe zmizely. Zatím se znovu neobjevily, ale přesto je to výstražné znamení. Jak víte, CMG č. 1 před časem selhal (zadřené ložisko), a náhradní CMG nahoru nemůže dopravit nic jiného než raketoplán. Pro stabilizaci komplexu sice stačí jen dva setrvačníky (a potom už jen trysky na ruském segmetu - ale kde brát pohonné látky), ale jak dlouho ještě poběží bez závad ví Bůh.


Daniel Lazecký - 25/11/2003 - 18:51

Děkuji za info,
a jak se tak dívám.....kdzž nejsou doktoři na místě myši mají preee.Přeji rychlé a hlavně trvalé uzdravení pane Toníku.
Pozdravuje Daniel


Radek - 3/12/2003 - 11:07

Na Kosmonautice 2003 ve ValMezu mně napadlo, že by se mohl dát gyroskop vynést jako součást nákladu Progresu a po propojení by pracoval přímo v Progressu, ztratil by se tím sice jeden uzel, ale na ruském segmentu by pořád dva ze tří zůstali volné (jeden pro další Progressy a návštěvnické posádky, druhý pro záchranný Sojuz). Jak jsou gyroskopy propojeny? Myslím že jenom datovými kabely a tak by to v případě akutní situace nemusel být takový problém. Uvažuje NASA o tomto řešení?


avitek - 4/12/2003 - 10:53

quote:
Na Kosmonautice 2003 ve ValMezu mně napadlo, že by se mohl dát gyroskop vynést jako součást nákladu Progresu


Tohle sice na první pohled vypadá lákavě, ale prakticky to realizovat není možné:
1) silový setrvačník CMG (má kolem 1 tuny ve vším příslušenstvím) do nákladového prostoru Progressů nedostanete. Musel by se postavit "speciální" Progress (asi tak jako byl speciálně postaven na bázi Progressu modul Pirs). To by si vyžádalo více než rok konstrukční práce a pak ještě samotná výroba a testování zhruba další rok. Zřejmě by to trvalo déle, než doba potřebná na obnovení letů raketoplánů;
2) na stanici by se musela instalovat speciální kabeláž pro připojení datových kabelů (povelových a telemetrických) tohoto setrvačníku na navigační počítače amerického segmentu, taky nezanedbatelné;
3) dalším problémem by bylo to, že tento setrvačník by se nacházel na jiném místě konstrukce, než zbývající tři (problémy by se snad daly řešit zkomplikováním řídicího softwaru).


avitek - 4/12/2003 - 10:59

Generální ředitel RKK Eněrgija schválil koncem listopadu následující předběžný časový harmonogram startů ruských lodí k ISS:

2004-01-28: Progress M1-11 (výr. č. 260) (na Bajkonur má být odeslán dnes, tj. 2003-12-04; původně měl letět již minulý měsíc, zpožděno pro nedostatek peněz na dopravu na kosmodrom a na zajištění příprav ke startu)
2004-04-19: Sojuz TMA-4 (výr. č. 214)
2004-05-19: Progress M-49 (výr. č. 249)
2004-07-28: Progress M-50 (výr. č. 350)
2004-10-09: Sojuz TMA-5 (výr. č. 215)
2004-11-24: Progress M-51 (výr. č. 351)

Doplním do plánu letu ISS ve SPACE-40 dnes večer.



[Upraveno 04.12.2003 poslal admin]


Daniel Lazecký - 5/12/2003 - 19:13

Předpokládal bzch,že původní plánz se stanicí nebudou tak 100 proc.dodrženy. Mzslím tím dostavenost celého projektu,vše je otázka peněz a politiky...o tom se napsalo hodně. Zajímalo bz mne však jedno.Nejstarší-služebně je Zarja,pokud se nemýlím životnost se odhaduje 10-15 let. Jednou tedz doslouží a bude potřeba zvažovat její likvidaci. Tak může vyvstat z mnoha důvodů-neodstranitelná závada,zestárnutí a nevzhovující provoz a co já vím co ještě. Je nějaký plán oprav tohoto modulu(nejen tohoto) a popřípadě výměny? Není mi jasno jak by se to vše realizovalo. Předpokládám,že pokud do budoucna vznikne potřeba výstavby nové stanice pak se bude stavět s pomocí základů součastné stanice-jak by se realiyoval úklid starých modulů a ostatního hardware. Mají součásti stanice i řekněme druhotné využití ?
Jinak pozdravuji pana Vítka a doufám,že vše dopadlo na jedničku.
Daniel


Hawk - 6/12/2003 - 14:06

Ale do ATV by se snad už gyroskopy vešly a podle všeho to vypadá, že ATV poletí k ISS dříve než STS.


admin - 15/12/2003 - 11:03

Poleti tam?
http://www.novinky.cz/02/17/42.html


Radek - 16/12/2003 - 15:52

Klidně by mohl, jako pilot má většinu potřebných znalostí a dobrý fyzický stav. Pokud mu to nabídla NASA, pak by asi letěl s STS, aby pozvedl prestiž NASA a STS. Já osobně mu to celkem přeju, na druhou starnu s Rusy by to měl rychlejší, bezpečnější a namáhavější.


Luděk - 6/2/2004 - 10:32

AKTUALITY
Příští posádka ISS byla vyměněna z psychologických důvodů

MOSKVA 5. února (ČTK) - Ruské kosmické úřady se rozhodly vyměnit příští, v pořadí devátou dvojici kosmonautů, která má letět na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Americký kosmonaut Leroy Chiao a ruský kosmonaut Valerij Tokarev totiž při společném výcviku údajně vykazovali "psychologickou neslučitelnost", uvedl jeden z mluvčích ruského kosmického programu, kterého citoval internetový server Space.com.

"Jedním z faktorů byla psychologická neslučitelnost," uvedl zdroj. Ruští činitelé ale současně zdůraznili, že mezi oběma muži nedocházelo k hádkám. "Nebylo to tak, že by jeden druhému chtěl dokázat, že je chytřejší," uvedl mluvčí.

Chiaa s Tokarevem tak podle agentury Reuters nahradí ruský kosmonaut Genadij Padalka a americký astronaut Michael Fincke, kteří se původně připravovali až na desátou misi, která bude vyslána v říjnu.

Posádky na ISS tráví vždy šest měsíců, aniž by jim dělal společnost někdo jiný. Mohou pouze prostřednictvím mobilního telefonu komunikovat s rodinou a přáteli na Zemi. Oba nově vybraní muži v dubnu vystřídají současnou dvojici, amerického kosmonauta Michaela Foalea a jeho ruského kolegu Alexandera Kaleriho.

Ruské lodi s posádkou Sojuz a nákladní čluny Progress jsou v současnosti jediným dopravním prostředkem mezi Zemí a ISS. Tradičně tuto funkci zastávají americké raketoplány, které jsou už rok odstaveny kvůli katastrofě raketoplánu Columbia, který se před rokem 1. února při návratu na Zemi rozpadl a z valné části shořel. Při neštěstí zahynulo všech sedm členů posádky.


BTW Jestli se nepletu, tak původně byl nominován s Tokarevem McArthur a 12. ledna nahrazen Chiaem...


Ervé - 6/2/2004 - 14:18

Zajímalo by mně, jestli se z důvodu lepší psychické kondice posádky ISS uvažovalo o oboustranných videolinkách, aby se při rozhovoru navzájem viděli. Pokud by se linky zakódovali, mohli by být použity i k videosexu, pokud by o to kosmo/astronauti měli zájem. Přeci jenom půl roku na ISS, když dole čeká manželka nebo přítelkyně, asi není nic příjemného.


xChaos - 9/2/2004 - 17:03

quote:
Zajímalo by mně, jestli se z důvodu lepší psychické kondice posádky ISS uvažovalo o oboustranných videolinkách, aby se při rozhovoru navzájem viděli. Pokud by se linky zakódovali, mohli by být použity i k videosexu, pokud by o to kosmo/astronauti měli zájem. Přeci jenom půl roku na ISS, když dole čeká manželka nebo přítelkyně, asi není nic příjemného.


:-))) No, myslím, že si dlouhodobější odloučení partnerů představuješ trochu jak hurvínek válku :-)

Jinak problémem současného způsobu financování NASA je i to, že se z programu kosmonautů musí vyloučit cokoliv, co by jakkoliv připomínalo zábavau a zejména pak právě sex. Konekonců, Amerika je velice puritánská země, aspoň ve veřejné sféře, a její kosmický program je koneckonců z velké části vnímán jako hlavně jako vhodná motivace pro školou poviné americké děti..


Hawk - 28/7/2004 - 18:46

ISS bude opět zredukována:
http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=49650&chan=mult

Opět se potvrzuje, že tahounem pronikání do vesmíru je konkurence a nikoliv spolupráce.
No a za pár měsíců si počkáme jak seškrtá lunární program prezident Kerry. Podle mě je to pravděpodobné. USA žádného silného konkurenta ve vesmíru nemá , boj proti terorismu a vojenské cvičení v Iráku něco stojí ,a bez základen na Měsíci či na Marsu se žít dá (to konečně i bez ISS).


Anonym - 29/7/2004 - 01:12

... a bez základen na Měsíci či na Marsu se žít dá (to konečně i bez ISS).

odpoved: no pokud jsi opravdu presvedcen o tom co jsi zde vyse napsal, tak te lituji - mam na vec jiny nazor. Bez letu s lidskou posadkou a exploaratace blizkeho a casem i vzdaleneho vesmiru je premnozene a konzume expandujici lidstvo temer jiste odsouzeno k zaniku asi jako kvasinky v lahvi s roztokem cukru v lepsim pripade k postupne degeneraci na vybydlene, spotrebovane a casem i nenapravitelne znicene planete.


mikes - 29/7/2004 - 07:35

quote:
ISS bude opět zredukována:
http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=49650&chan=mult


NESMYSL ! Totální blbost ! Který kretén tu zprávu (vydala ČTK a původně Reuters ) psal ? Vždyť je to hovadina ! Kdyby se ten pisálek kouknul na nějaký zahraniční web (nejen) o kosmonautice - třeba na NASA (a ne jen tupě opisoval od zahraniční agentury - i Reuters u mně ztratil důvěryhodnost), tak zjistí, že výstavba bude pokračovat podle plánu (mimo již v roce 2001 zrušený obytný modul a americký záchranný prostředek). A do roku 2009 by ISS měla mít čtyř až šestičlennou posádku ! Sice tam jsou ještě problémy okolo druhého Sojuzu coby záchranné lodě, ale to se podle mě vyřeší.

Uff, nějak jsem se nechal unést, ale tohle mně vážně vytočilo !


Jiří Hošek - 29/7/2004 - 11:28

quote:
A do roku 2009 by ISS měla mít čtyř až šestičlennou posádku ! Sice tam jsou ještě problémy okolo druhého Sojuzu coby záchranné lodě, ale to se podle mě vyřeší.
Na schůzce šéfů kosmických agentur v Nizozemí 21.-24.7.2004 bylo dohodnuto, že ISS by měla mít šestičlennou posádku kolem roku 2009 (tj. ne do roku 2009). Společné pracovní skupiny mají nyní navrhnout přesný postup k dosažení záměru souběžného připojení dvou záchranných Sojuzů u stanice, aby na další schůzce počátkem příštího roku bylo již vše jasné. V této souvislosti jen podotýkám, že rok 2010 jako termín dostavby stanice a ukončení letů raketoplánů platí - i proto americká strana bude určitě mít zájem na využívání Sojuzů. Současně mají být do příští schůzky hlav kosmických agentur zpracovány možnosti urychlení startů evropského a japonského segmentu stanice (to si neumím představit jinak, než že by se naopak opozdila dostavba nosníku stanice).
quote:
No a za pár měsíců si počkáme jak seškrtá lunární program prezident Kerry. Podle mě je to pravděpodobné..
Kerry prý sice má nějaké výhrady k Bushově vizi (Neznáte někdo podrobnosti? Nemá výhrady jen kvůli volbám, aby se proti Bushovi nějak vyhranil?), ale v zásadě je pro pilotované lety na Měsíc. Mimochodem, Kerry v pondělí navštívil KSC na Floridě.
Spíš mám obavy z Kongresu, ovšem Bush je prý odhodlán seškrtaný návrh rozpočtu NASA na rok 2004 (15,1 mld. USD místo 16,2 mld. USD) vetovat (hlavní navržené škrty se týkají projektů CEV a JIMO).


Jiří Hošek - 29/7/2004 - 11:39

quote:
Bush je prý odhodlán seškrtaný návrh rozpočtu NASA na rok 2004 vetovat
Na rok 2005, samozřejmě.


mikes - 30/7/2004 - 07:15

quote:

Na schůzce šéfů kosmických agentur v Nizozemí 21.-24.7.2004 bylo dohodnuto, že ISS by měla mít šestičlennou posádku kolem roku 2009 (tj. ne do roku 2009).
Vycházel jsem z článku na www.aviationnow.com , kde se konkrétně píše o lednu 2009, tedy "zhruba" do roku 2009.
NASA is targeting January 2009 as the date when it will permanently increase the ISS crew, according to Gerstenmaier. However, because increasing the crew involves increasing the amount of supplies sent to the station by about 3,700 kilograms (8,157 pounds) each year, this could put a burden on the launch schedule during the "heavy assembly phase," he said.

"We're going to work that over the next couple of months and find out when that right time is, but right now we kind of target January 2009, and we may have some opportunities to do that earlier," he said.


quote:

Současně mají být do příští schůzky hlav kosmických agentur zpracovány možnosti urychlení startů evropského a japonského segmentu stanice (to si neumím představit jinak, než že by se naopak opozdila dostavba nosníku stanice).
V případě, že by "nahoru" letěly nejprve ty nové moduly (Kibo a Columbus - samozřejmě až po Node 2) a až pak zbytek fotovoltaických panelů, tak by možná neměly moc energie pro provoz svých vědeckých experimentů Ale je možné, že by pak NASA uvolnila část energie z Destiny a po nějakou dobu omezila její činnost. V úvahu je třeba taky vzít počet lidí na palubě, protože pokud tam budou ještě nějakou dobu jen tři lidé, pak by to nemuselo být s tou energií tak špatné ...

quote:

Kerry prý sice má nějaké výhrady k Bushově vizi (Neznáte někdo podrobnosti? Nemá výhrady jen kvůli volbám, aby se proti Bushovi nějak vyhranil?), ale v zásadě je pro pilotované lety na Měsíc. Mimochodem, Kerry v pondělí navštívil KSC na Floridě.
Spíš mám obavy z Kongresu, ovšem Bush je prý odhodlán seškrtaný návrh rozpočtu NASA na rok 2004 (15,1 mld. USD místo 16,2 mld. USD) vetovat (hlavní navržené škrty se týkají projektů CEV a JIMO).
O Kerryho podpoře pilotované kosmonautiky nejsem moc přesvědčen, v první polovině devadesátých let několikrát hlasoval pro krácení výdajů na ISS i pro její celkové zrušení. A to je poslední odstavec z Spaceref.com : John Kerry on Space 2004 :
Given this rather blunt rejection of human space flight and a permanent human presence in space, one has to wonder: if Kerry is this strongly against the International Space Station, a multi-year, multi-billion dollar international program several hundred miles overhead, whether he'd be any more interested in a similarly large, long-term project that sent humans to the Moon or Mars.

Jeden, podle mě docela populistický, z Kerryho výroků:
We have libraries and schools in the United States of America that are shut in the afternoon and kids have nowhere to go. We have whole cities that are deprived of Boys and Girls Clubs so only 10 percent of the population has a place to find an outlet. But we can find money to put a few astronauts up in space at this moment in time?

Abych se proti němu nějak nevyhraňoval, tak s částí jeho výroku vcelku souhlasím (zajištění bezpečnosti, investování do technologií a výzkumu...), ale právě i ta pilotovaná kosmonautika k tomu může přispět. Nebo naopak, 15-16 miliard (nebo jen těch cca 5-6 miliard na pilotované lety) odebraných NASA nemůže nějakým moc viditelným způsobem pomoci k naplnění citovaných cílů :

Some may argue that we have lost our vision if we terminate the space station. But their concern is misplaced. We still have vision. But the vision is to restore the American dream to our citizens, to restore their sense of safety on the streets, to invest in technology that will increase our competitiveness and the quality of jobs, to invest in research that will cure our deadly diseases, and to restore our communities to the condition where children can learn and dream. It is time to decide. I think the American people are watching impatiently to see whether the U.S. Congress can deliver spending reductions for programs that are politically popular but fiscally unwise.

K tomu článku o Kerryho názorech na kosmonautiku Space.com : EXCLUSIVE: Kerry Criticizes Bush for Space Vision (odkaz J.Hoška v jiném témaru) :
Tady je právě další zádrhel - Kerrymu se líbí výzkum léků v mikrogravitaci, ale předtím chtěl ISS zrušit (jinde si totiž takový výzkum nedokážu představit) :
“I’m excited by potential advances in pharmaceuticals that microgravity could lead to,” Kerry wrote. “Unique drug treatments produced in the microgravity environment may play a vital role in reducing the cost of health care and in developing defenses against chemical and biological terrorist attacks.”
Celkově se mi zdá, že se Kerry (podle citací v tomto článku) konkrétně nevyjádřil téměř k žádnému tématu a tak nevim co si mám o něm myslet (ve vztahu ke kosmonautice) ...

A nakonec ještě k Bushovi a Kongresu -
UPI.com : Analysis: Bush stands by his space plan
Z toho článku nemá cenu nic citovat, to bych jej tu musel dát od začátku do konce takže jen krátce - je docela neobvyklé, aby prezident pár měsíců před volbami vyhrožovat kvůli kosmonautice vetem pro část rozpočtu, která obsahuje např. i peníze pro válečné veterány ... A v Kongresu se teď o zachování zvýšeného rozpočtu pro NASA "bojuje na více frontách" ...


Jiří Hošek - 31/7/2004 - 08:11

Už když jsem četl ten článek o Kerryho názorech na kosmonautiku, co jsem našel na netu, mi zatrnulo. Další informace, které zde poskytl M.Káňa, mě dorazily úplně.


Jiří Hošek - 1/8/2004 - 11:01

Podíval jsem se znovu na současný plán stavby ISS. Zvažované urychlení připojení modulů Node 2, Columbus a Kibo by možná nemuselo mít takový vliv na energetickou bilanci stanice, aby se kvůli tomu omezovaly vědecké práce v Destiny.
V posledním roce před moduly Node 2 a Columbus je v současném plánu malý díl S5, velký S6 s posledními solárními panely nosníku a zásobovací mise MPLM-8.
V posledním roce před modulem Kibo jsou zásobovací mise MPLM-10 a 11, dvě palety Express a malý japonský logistický modul.
Vzhledem ke zkrácení období mezi stále odkládaným startem evropského zásobovacího letu ATV 1 (10/05) a modulem Columbus (nyní 4/07) a mezi japonským HTV 1 (11/07) a modulem Kibo (nyní 1/09), by se pak dalo uvažovat, že by si vynesli vybavení pro vědecké moduly sami.


Ervé - 10/9/2004 - 08:13

Podle ČT1 na ISS přestal pracovat kyslíkový generátor, mluvili o nutnosti použití zásob z Progressu, nevíte někdo podrobnosti ?


mikes - 10/9/2004 - 08:39

Je to pravda, ale to se občas stává. Obvykle jsou prý na vině bublinky plynu v potrubí, tentokrát je ale asi příčinou ucpání potrubí (nějakou drobnou častečkou). Padalka by měl být schopen to opravit ...


mikes - 11/9/2004 - 11:59

Páteční pokus o opravu Elektronu nebyl úspěšný, další pokusy budou následovat počátkem příštího týdne. Současná situace nijak neohrožuje posádku, na palubě mají i záložní exemplář ...


Anonym - 17/9/2004 - 17:26

quote:
quote:

Na schůzce šéfů kosmických agentur v Nizozemí 21.-24.7.2004 bylo dohodnuto, že ISS by měla mít šestičlennou posádku kolem roku 2009 (tj. ne do roku 2009).
Vycházel jsem z článku na www.aviationnow.com , kde se konkrétně píše o lednu 2009, tedy "zhruba" do roku 2009.
NASA is targeting January 2009 as the date when it will permanently increase the ISS crew, according to Gerstenmaier. However, because increasing the crew involves increasing the amount of supplies sent to the station by about 3,700 kilograms (8,157 pounds) each year, this could put a burden on the launch schedule during the "heavy assembly phase," he said.

"We're going to work that over the next couple of months and find out when that right time is, but right now we kind of target January 2009, and we may have some opportunities to do that earlier," he said.


quote:

Současně mají být do příští schůzky hlav kosmických agentur zpracovány možnosti urychlení startů evropského a japonského segmentu stanice (to si neumím představit jinak, než že by se naopak opozdila dostavba nosníku stanice).
V případě, že by "nahoru" letěly nejprve ty nové moduly (Kibo a Columbus - samozřejmě až po Node 2) a až pak zbytek fotovoltaických panelů, tak by možná neměly moc energie pro provoz svých vědeckých experimentů Ale je možné, že by pak NASA uvolnila část energie z Destiny a po nějakou dobu omezila její činnost. V úvahu je třeba taky vzít počet lidí na palubě, protože pokud tam budou ještě nějakou dobu jen tři lidé, pak by to nemuselo být s tou energií tak špatné ...

quote:

Kerry prý sice má nějaké výhrady k Bushově vizi (Neznáte někdo podrobnosti? Nemá výhrady jen kvůli volbám, aby se proti Bushovi nějak vyhranil?), ale v zásadě je pro pilotované lety na Měsíc. Mimochodem, Kerry v pondělí navštívil KSC na Floridě.
Spíš mám obavy z Kongresu, ovšem Bush je prý odhodlán seškrtaný návrh rozpočtu NASA na rok 2004 (15,1 mld. USD místo 16,2 mld. USD) vetovat (hlavní navržené škrty se týkají projektů CEV a JIMO).
O Kerryho podpoře pilotované kosmonautiky nejsem moc přesvědčen, v první polovině devadesátých let několikrát hlasoval pro krácení výdajů na ISS i pro její celkové zrušení. A to je poslední odstavec z Spaceref.com : John Kerry on Space 2004 :
Given this rather blunt rejection of human space flight and a permanent human presence in space, one has to wonder: if Kerry is this strongly against the International Space Station, a multi-year, multi-billion dollar international program several hundred miles overhead, whether he'd be any more interested in a similarly large, long-term project that sent humans to the Moon or Mars.

Jeden, podle mě docela populistický, z Kerryho výroků:
We have libraries and schools in the United States of America that are shut in the afternoon and kids have nowhere to go. We have whole cities that are deprived of Boys and Girls Clubs so only 10 percent of the population has a place to find an outlet. But we can find money to put a few astronauts up in space at this moment in time?

Abych se proti němu nějak nevyhraňoval, tak s částí jeho výroku vcelku souhlasím (zajištění bezpečnosti, investování do technologií a výzkumu...), ale právě i ta pilotovaná kosmonautika k tomu může přispět. Nebo naopak, 15-16 miliard (nebo jen těch cca 5-6 miliard na pilotované lety) odebraných NASA nemůže nějakým moc viditelným způsobem pomoci k naplnění citovaných cílů :

Some may argue that we have lost our vision if we terminate the space station. But their concern is misplaced. We still have vision. But the vision is to restore the American dream to our citizens, to restore their sense of safety on the streets, to invest in technology that will increase our competitiveness and the quality of jobs, to invest in research that will cure our deadly diseases, and to restore our communities to the condition where children can learn and dream. It is time to decide. I think the American people are watching impatiently to see whether the U.S. Congress can deliver spending reductions for programs that are politically popular but fiscally unwise.

K tomu článku o Kerryho názorech na kosmonautiku Space.com : EXCLUSIVE: Kerry Criticizes Bush for Space Vision (odkaz J.Hoška v jiném témaru) :
Tady je právě další zádrhel - Kerrymu se líbí výzkum léků v mikrogravitaci, ale předtím chtěl ISS zrušit (jinde si totiž takový výzkum nedokážu představit) :
“I’m excited by potential advances in pharmaceuticals that microgravity could lead to,” Kerry wrote. “Unique drug treatments produced in the microgravity environment may play a vital role in reducing the cost of health care and in developing defenses against chemical and biological terrorist attacks.”
Celkově se mi zdá, že se Kerry (podle citací v tomto článku) konkrétně nevyjádřil téměř k žádnému tématu a tak nevim co si mám o něm myslet (ve vztahu ke kosmonautice) ...

A nakonec ještě k Bushovi a Kongresu -
UPI.com : Analysis: Bush stands by his space plan
Z toho článku nemá cenu nic citovat, to bych jej tu musel dát od začátku do konce takže jen krátce - je docela neobvyklé, aby prezident pár měsíců před volbami vyhrožovat kvůli kosmonautice vetem pro část rozpočtu, která obsahuje např. i peníze pro válečné veterány ... A v Kongresu se teď o zachování zvýšeného rozpočtu pro NASA "bojuje na více frontách" ...
<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<


Petr Vojvodik - 19/9/2004 - 10:19

Bush vers. Kerry...
Podle mne je oběma pánům pilotovaná kosmonautika ukradená, neboť bezprostředně nepřináší peníze jejich vlivným přátelům a je ztrátová. Takže pokud se amíci nebudou cítit ohroženi někým zvenčí (Ruskem, Čínou), tak nic nepodniknou. Při prezidentské kampani se řekne tolik nesmyslů...:)


mikes - 20/9/2004 - 08:20

Oba (Bush i Kerry) odpověděli na 15 otázek z oblasti z oblasti vědy,
http://dsc.discovery.com/news/afp/20040913/bushkerry.html ( http://kosta.smartblue.net/bushkerry.html ), které jim předložil časopis Nature.
Otázka č. 7 se týká kosmonautiky - zda jsou Spojené Státy schopny poslat lidi na Měsíc do 10 až 15 let.
U Bushe je to jasné, sám ten program přeci vyhlásil
Kerry ale překvapil (alespoň mne osobně), že chce zvýšit rozpočet NASA, i když není jasné zda jen pro nepilotovanou kosmonautiku, nebo i pro návrat lidí na Měsíc ...

Kerry : Today, thanks to decades of public investment in space exploration activities, a rotating international team of astronauts is living and working in space on the International Space Station, a dozen Americans have walked on the moon, we have rovers exploring the surface of Mars and an armada of spacecraft continues to explore our Solar System. NASA is an invaluable asset to the American people and must receive adequate resources to continue its important mission of exploration. However, there is little to be gained from a space initiative that throws out lofty goals, but fails to support those goals with realistic funding. John Edwards and I are committed to increasing funding for NASA and space exploration because it not only makes critical contributions to our economy, it also expands our understanding of the world we live in.


Vítězslav Novák - 20/9/2004 - 11:42

Začátkem 90. let byla ISS (Freedom, Alpha) jen černá díra. Peníze na ni mizely bez viditelného výsledku. Navíc bylo čím dál jasnější, že USA na stavbu něčeho takového prostě nemá - peníze by byly, ale technika a zkušenosti ne. Tedy nedivím se nikomu v USA, když to chtěl skrečovat.

Dnes je situace jiná - ISS je na orbitě, funguje, největší peníze už byly investovány, jde jen (nebo "jen") o doplňování a řádné využívání. Takže Kerryho postoj mi připadá celkem pochopitelný jak před 10 lety, tak dneska. Což je u člověka, o němž se tvrdí, že dokáže mít na jednu věc tři různé názory, a to současně, pozoruhodné. Ono to hodnocení Kerryho taky může vycházet z nepochopení - jednoduchému člověku imponuje jeden tvrdý názor (byť i blbý) a pokus o více pohledů může interpretovat jako váhavost. "Nejdřív střílet, ptát se až potom. Je-li koho...".

Nevím, je to jen dojem. Mně osobně připadá Kerryho přístup realističtější, ale realismus rozhodně volby nerozhodne. Astronautika ostatně taky ne. Možná to, kdo bude za většího chlapáka, a v tom boduje Bush. Byť se Vietnamu šikovně vyhnul a posléze se vyhnul i náhradní službě, podstatné je, jak působí. A působí (na ty jednodušší) jako tvrďák. "Zabili jste mi strečka, tady máte přes hubu!"


admin - 20/9/2004 - 11:57

quote:
Začátkem 90. let byla ISS (Freedom, Alpha) jen černá díra. Peníze na ni mizely bez viditelného výsledku. Navíc bylo čím dál jasnější, že USA na stavbu něčeho takového prostě nemá - peníze by byly, ale technika a zkušenosti ne. Tedy nedivím se nikomu v USA, když to chtěl skrečovat.

Dnes je situace jiná - ISS je na orbitě, funguje, největší peníze už byly investovány, jde jen (nebo "jen") o doplňování a řádné využívání. Takže Kerryho postoj mi připadá celkem pochopitelný jak před 10 lety, tak dneska. Což je u člověka, o němž se tvrdí, že dokáže mít na jednu věc tři různé názory, a to současně, pozoruhodné. Ono to hodnocení Kerryho taky může vycházet z nepochopení - jednoduchému člověku imponuje jeden tvrdý názor (byť i blbý) a pokus o více pohledů může interpretovat jako váhavost. "Nejdřív střílet, ptát se až potom. Je-li koho...".

Nevím, je to jen dojem. Mně osobně připadá Kerryho přístup realističtější, ale realismus rozhodně volby nerozhodne. Astronautika ostatně taky ne. Možná to, kdo bude za většího chlapáka, a v tom boduje Bush. Byť se Vietnamu šikovně vyhnul a posléze se vyhnul i náhradní službě, podstatné je, jak působí. A působí (na ty jednodušší) jako tvrďák. "Zabili jste mi strečka, tady máte přes hubu!"



Aha. Takže protože amíci neměli zkušenosti, tak neměli stavět ISS. Tomu se říká "logika"...:-D
Asi bysme se měli vrátit rovnou na stromy. Co říkáte!
A že neměli techniku? Ale no tak! Říká Vám něco Skylab?

Co se týče Vašich pol. komentářů: Od Bushe vím co čekat. Od Kerry nikoli. Ten slibuje i protichudné věci kdekoli, komukoli, kdykoli. Stačí mi, že nedokáže jednoznačně podpořit kosmonautiku a přechod k jiným než fosilním zdrojům energie(ITER), zatímco Bush ano(a nejenom obecnými kecy).


Vítězslav Novák - 20/9/2004 - 16:39

Říkám, že chápu politika, který začátkem 90. let vidí, že stanice Freedom se vyvíjí od roku 1984 s jediným výsledkem - za rok ta stanice měla lítat a měla stát 8G, zatímco dnes (1991) je start v nedohlednu, koncepce totálně přehodnocená a cena vzrostla na 30G. Dokážu pochopit, že takový projekt považuje za černou díru na peníze a pochybuje o smyslu takové věci.

USA v 80. a 90. neměly techniku, která by to dokázala zrealizovat. Ostatně samotný průběh vývoje ne ISS, ale Freedom, to jasně dokazuje. Zpoždění ISS, tedy po vstupu Rusů do projektu, je v řádu měsíců. U Freedom roků. Že v 70. letech cosi měli a sami si to zrušili, je jiná. Ano, v 70. letech měli nejlepší kosmickou loď, nejlepší raketu/y a nejlepší stanici. Vše zahodili, takže v 80. a 90. měli - jak to říct slušně - no nic. Neměli systémy pro zajištění dlouhodobého letu na orbitě, neměli ani v čem tam pobývat. Což mimochodem platí dosud, vše, co na ISS zabezpečuje provoz a pobyt posádky, je ruské. Bohužel, protože víc vejec v jednom košíku, to není nikdy dobré.

V jednom máte pravdu - u Kerryho nevíme, u Bushe (já říkám bohužel) už víme. Bushova podpora astronautiky se omezila právě jen na ty kecy a "podpora" ITERu na to, že zdržel výběr místa pro jeho stavbu. Cadarache je samozřejmě nejlepší z hlediska infrastruktury, dostupnosti pro vědce většiny zúčastněných zemí, zkušeností, prostě nejlepší. Ovšem je to ve Francii a Francie odmítla kývnout na lži o iráckých ZHN, tedy Francii je třeba potrestat, podpoří se Japonsko. (Dotaz: kde ze spíše očekávat ničivé zemětřesení, ve Francii nebo v Japonsku?)
To tedy k té "podpoře", když už jste zabrousil mimo kosmonautiku.


admin - 20/9/2004 - 17:01

quote:
Říkám, že chápu politika, který začátkem 90. let vidí, že stanice Freedom se vyvíjí od roku 1984 s jediným výsledkem - za rok ta stanice měla lítat a měla stát 8G, zatímco dnes (1991) je start v nedohlednu, koncepce totálně přehodnocená a cena vzrostla na 30G. Dokážu pochopit, že takový projekt považuje za černou díru na peníze a pochybuje o smyslu takové věci.

USA v 80. a 90. neměly techniku, která by to dokázala zrealizovat. Ostatně samotný průběh vývoje ne ISS, ale Freedom, to jasně dokazuje. Zpoždění ISS, tedy po vstupu Rusů do projektu, je v řádu měsíců. U Freedom roků. Že v 70. letech cosi měli a sami si to zrušili, je jiná. Ano, v 70. letech měli nejlepší kosmickou loď, nejlepší raketu/y a nejlepší stanici. Vše zahodili, takže v 80. a 90. měli - jak to říct slušně - no nic. Neměli systémy pro zajištění dlouhodobého letu na orbitě, neměli ani v čem tam pobývat. Což mimochodem platí dosud, vše, co na ISS zabezpečuje provoz a pobyt posádky, je ruské. Bohužel, protože víc vejec v jednom košíku, to není nikdy dobré.

V jednom máte pravdu - u Kerryho nevíme, u Bushe (já říkám bohužel) už víme. Bushova podpora astronautiky se omezila právě jen na ty kecy a "podpora" ITERu na to, že zdržel výběr místa pro jeho stavbu. Cadarache je samozřejmě nejlepší z hlediska infrastruktury, dostupnosti pro vědce většiny zúčastněných zemí, zkušeností, prostě nejlepší. Ovšem je to ve Francii a Francie odmítla kývnout na lži o iráckých ZHN, tedy Francii je třeba potrestat, podpoří se Japonsko. (Dotaz: kde ze spíše očekávat ničivé zemětřesení, ve Francii nebo v Japonsku?)
To tedy k té "podpoře", když už jste zabrousil mimo kosmonautiku.


Já nevím jak to říct. Kdyby měli amíci čekat až jim z Marsu taková použitelná technika spadne, tak není do dnška žádná ISS. A myslím, že nikdo se špetkou zdravého rozumu nepochybuje, že by amíci byli schopní postavit celou ISS sami. Takže "techniku" měli. Jestli tím myslíte to, že neměli hotové moduly, tak to neměli ani rusové. To, že je část ISS ruská není z důvodu neschopnosti amíků, ale kvůli politice.

No já nevím, ale zřejmě nesledujete americkou kosmonautiku dostatečně pečlivě. Mrkněte na rozpočty a na první skutečnou vizi od konce projektu Apollo. Kdo s ní přišel? Kerry? Hahahah...
S ITERem jste totálně mimo. Tam je to opět o penězích. Řeči o ZHN v Iráku s tím nemají vůbec nic společného.
Mimochodem, Lybie byla pod orlím zrakem Pentagonu, že? Jak je možné že utajili vývoj jaderných zbraní? ZHN v Iráku klidně můžou být dalších 20 let bez toho, že by na ně někdo přišel. Nesmíte věřit kdejake Hollywoodské ptákovině...


Vítězslav Novák - 20/9/2004 - 19:03

Ach bóže. No tak jo, USA samozřejmě měly techniku na postavení Freedom, jenom ji jaxi nepostavily a v 91., po 7 letech vývoje, řekly "všechno špatně, zpátky na stromy, začínáme znova a jinak" jenom proto, aby koncem 90. let mohly pomoct Rusům. A tohle samozřejmě pochopí každý se špetkou zdravého rozumu. Jo, možná taky chtěli podrazit Reagana, když tu "jeho" Freedom podrazili, NASAci zatracení. Není to tam samej liberál?

A Elvis žije... Miluju ty, kteří argumentují "každý musí pochopit", pochopitelně když nemají své fanatsie čím reálně podložit. Reálné je, že Rusové dodali stanici řádově měsíce po podepsání kontraktu, zatímco USA neměly od 84. ani ň. Ani hodně malé ň. Ti jsou ale rychlí, co, ti Rusáci?

Vizi jsem viděl. A taky jsem viděl rozpočet, který na tu vizi měl přijít. Nula od nuly pojde, přidávat se má jen o inflaci, na vývoj nových prostředků měly (a obávám se, že dál mají) jít peníze ušetřené z provozu shuttlů. Bavili jsme se tady o tom dost dlouho, někde tu najdete i (MŮJ, když tak nesleduju americkou astronautiku) odkaz na onen hrůzný graf. Najděte si ho, máte-li zájem. Spíš asi nemáte.
Každému, kdo má byť minimální představy o poměru mezi cenou za provoz a cenou za vývoj, musí být jasné, že ta VIZE, jak to vznešeně nazýváte, je předvolební plácnutí do vody. Jak vidno, úspěšné, takže ne tak úplně do vody, když na to skáčou i lidé navštěvující tento web.
Ale víra hory přenáší a někdo bude v irácké ZHN věřit dokonce i poté, co sám GWB o jejich hledání začal nenápadně mluvit v čase minulém.

S ITERem jste totálně mimo vy. Cadarache mohl být vybrán už v lednu a mohla se rozjíždět celá akce. Bohužel, nerozjíždí a hned tak nebude. Kvůli americkým obstrukcím. No co, když to Bush zdrží další 4 roky, ono se to stejně ztratí. Už se bádá od 50. let minulého století, komerční elektrárna má být v 50. letech tohoto, no, co jsou 4 roky proti století...


admin - 21/9/2004 - 09:15

quote:
Ach bóže. No tak jo, USA samozřejmě měly techniku na postavení Freedom, jenom ji jaxi nepostavily a v 91., po 7 letech vývoje, řekly "všechno špatně, zpátky na stromy, začínáme znova a jinak" jenom proto, aby koncem 90. let mohly pomoct Rusům. A tohle samozřejmě pochopí každý se špetkou zdravého rozumu. Jo, možná taky chtěli podrazit Reagana, když tu "jeho" Freedom podrazili, NASAci zatracení. Není to tam samej liberál?

A Elvis žije... Miluju ty, kteří argumentují "každý musí pochopit", pochopitelně když nemají své fanatsie čím reálně podložit. Reálné je, že Rusové dodali stanici řádově měsíce po podepsání kontraktu, zatímco USA neměly od 84. ani ň. Ani hodně malé ň. Ti jsou ale rychlí, co, ti Rusáci?

Vizi jsem viděl. A taky jsem viděl rozpočet, který na tu vizi měl přijít. Nula od nuly pojde, přidávat se má jen o inflaci, na vývoj nových prostředků měly (a obávám se, že dál mají) jít peníze ušetřené z provozu shuttlů. Bavili jsme se tady o tom dost dlouho, někde tu najdete i (MŮJ, když tak nesleduju americkou astronautiku) odkaz na onen hrůzný graf. Najděte si ho, máte-li zájem. Spíš asi nemáte.
Každému, kdo má byť minimální představy o poměru mezi cenou za provoz a cenou za vývoj, musí být jasné, že ta VIZE, jak to vznešeně nazýváte, je předvolební plácnutí do vody. Jak vidno, úspěšné, takže ne tak úplně do vody, když na to skáčou i lidé navštěvující tento web.
Ale víra hory přenáší a někdo bude v irácké ZHN věřit dokonce i poté, co sám GWB o jejich hledání začal nenápadně mluvit v čase minulém.

S ITERem jste totálně mimo vy. Cadarache mohl být vybrán už v lednu a mohla se rozjíždět celá akce. Bohužel, nerozjíždí a hned tak nebude. Kvůli americkým obstrukcím. No co, když to Bush zdrží další 4 roky, ono se to stejně ztratí. Už se bádá od 50. let minulého století, komerční elektrárna má být v 50. letech tohoto, no, co jsou 4 roky proti století...


No výborně! Už jsme se tedy dostali k tomu, že amíci by to postavili i sami.
To, že se v okamžiku pol. dohody o připojení Ruska do projektu ISS, hodily záložní moduly Miru jsem nikde nezpochybňoval. Jenže jen kvůli tomu byli rusové schopni dodat první modul ISS. S druhým to už bylo daleko horší, i když to platili amíci, jestli mě pamět neklame, že...

Rozpočet se od doby vlády Clintona reálně zvýšil, pokud jsem se díval na ty správná čísla. Suma prostředků na provoz SS je ohromná, ale chápu Vaše obavy. Přesto si myslím, že to je reálné, zvlašť když se deklarovalo, že termíny nejsou pevné. Tak holt na Měsíc nepřistanou v roce 2014(třeba), ale v roce 2017. Cíl vize splněn bude. To je podstatné.

Mě od počátku konfliktu v Iráku bylo srdečně jedno, jestli tam ZHN jsou, nebo ne. Je dobře, že ten režim byl zničen. Jestli tam ZHN jsou? To já nevím, ale pokud část těchto zbraní ukryli, tak o tom nemusí nikdo vědět třeba dalších 20 let(viz Lybie).

Měl byste se informovat o základních parametrech projektu ITER, abyste si tu nedělal ostudu. Takže pár základních faktů:
1. USA se připojili k projektu ITER teprve minulý rok a má mít na projektu cca 10% podíl. Tudíž nemůže rozhodovat ani blokovat kde bude ITER stát.
2. Licituje se především finančně kde že se ITER postaví. EU(nebo snad přesněji Francie) nabídla, že zaplatí 1/2 nákladů na stavbu ITER. Poslední údaj o ceně, který si pamatuju je 7G€.
3. Japonsko přišlo s tím, že pokud se ITER postaví u nich, tak zaplatí 5G€. Tzn. více než EU. To znamená, že projekt ITER sledujete nedostatečně a není proto pravda, že USA nějak něco blokují. Je to blbost. Válka se vede mezi Japonskem a EU.


Vítězslav Novák - 21/9/2004 - 17:15

Koukněte se třeba na Psa - pes.internet.cz, a dejte si do vyhledávání ITER. Mezi spoustou lITERarury se objeví článek z ledna t.r. o politickém pozadí ITERu, japonské kandidatury a všeho kolem. Je tam i odkaz na poslední vývoj.

Musím ovšem konstatovat, že poslední zprávy z tohoto září jsou poměrně nadějné - Japonci přestali trvat na reaktoru a spokojí se s výzkumem materiálů. takže obstrukce (snad) konečně skončí.

Máme asi různé priority. President (nebo klidně gensek), který lže v otázce války a míru - a lže celému světu, je pro mě nedůvěryhodný ve všem. Protože válka je to největší, do čeho může zasáhnout a svou zem zatáhnout. Vše ostatní je čurda. Včetně astronautiky. Howgh!

Za peníze určené na provoz nějakého zařízení prostě nevyvinete zařízení podobného typu a určení. Je to stejné, jako byste chtěl ušetřit nejezděním na vývoj nového typu auta. Nesmysl. Ty rozdíly jsou řádové. Zrovna tak, jako v 70. letech zrušením projektu Apollo/Saturn neušetřili na nic, jen se dokonale uzemnili. Vše je o penězích.


Dušan Dluhoš - 21/9/2004 - 18:27

Nu pánové,pěkná diskuze, snad až příliš osobní...
Nicméně se obávám, že celá proklamovaná vize budoucnosti americké astronautiky je jednoznačně podfinancovaná už v absolutních číslech. A navíc při až panické hrůze z havárie a případných ztrát na životech se snaha o co nejvyšší možnou bezpečnost promítne do výrazného nárůstu nákladů. A pak je tu ještě politika - může se stát, že Irák nebyl posledním "mimořádným výdajem" viz např. Irán... Suma sumárum mi ten program připadá v předpokládaných termínech zcela nereálný.


Patek - 22/9/2004 - 08:23

quote:

To, že se v okamžiku pol. dohody o připojení Ruska do projektu ISS, hodily záložní moduly Miru jsem nikde nezpochybňoval. Jenže jen kvůli tomu byli rusové schopni dodat první modul ISS. S druhým to už bylo daleko horší, i když to platili amíci, jestli mě pamět neklame, že...


Trocho Vás poopravim.FGB(Zarja)byl financován USA,ale nebyl záložním modulem Miru a ani se sním nepočítalo pro Mir II,byl speciálně vyvinut a vyroben pro ISS.SM (Zvezda)nebyl financován USA je to výlučně ruský modul a byl záložním modulem základního modulu Miru.Jeho další osud je následující:náhrada původního Základního bloku Miru(vybavení a konfigurace stejná),Základní blok Miru II(tady už se měnil počet spojovacích uzlů nejdříve čtyři pak šest,po vstupu Ruska do programu ISS byl znovu přestavěn na čtyři spojovací uzly a zároveň bylo z valné části vyměněno vnitřní vybavení modulu,jedná se vpodstatě o nový modul,způvodního zůstal pouze korpus).Skluz v odkladech startu FGB spůsobyly potíže s SM (muselo se nainstalovat další potrubý pro přečerpávání paliva z Progressů),potíže s SM byly hlavně v nedostatku financí na Ruské straně.Takže všechno je jen o penězích a ne o technice. Většinu katastrov v kosmonautitice způsobilo buď nedostatek peněz nebo politické tlaky a nebo obojí dohromady,a to jak v USA tak i v SSSR.


Jiří Hošek - 22/9/2004 - 10:41

Chronologie změn v projektu kosmické stanice v průběhu jejího vývoje je velmi dobře popsána v článku A. Vítka "Mezinárodní kosmická stanice", otištěném v L+K 24/98. Z článku mj. vyplývá, že neustále rostly odhady celkových nákladů, ale pod tlakem Kongresu byla stanice neustále redukována a měněna. Ke spolupráci s Ruskem vedly vládu nikoli technologické důvody (A.Vítek uvádí, že nic nebránilo tomu, aby Američané ve spolupráci se stávajícími partnery úspěšně zkonstruovali ISS sami), ale důvody politické, a také finanční. Nakonec americká strana zapojením Ruska do projektu ISS stejně příliš neušetřila (kvůli dohodnutým, ale neuvolněným financím od ruské vlády na servisní modul Zvezda musel NASA financovat dodatečné modifikace FGB, vývoj prozatímního řídícího modulu ICM a plány na modifikaci amerického laboratorního modulu Destiny). Zvezda měl původně letět v 4/98 (viz. Tomáš Přibyl: Rudé hvězdy ve vesmíru, str. 306), ale nakonec letěl až v 7/00.
Problém ISS bez spolupráce s Ruskem vidím ve skutečnosti, že dosud neexistuje americký záchranný člun pro dlouhodobé pobyty na stanici. Mimochodem, NASA o něm začal uvažovat až po katastrofě Challengeru.


PINKASJ - 22/9/2004 - 11:48

Kdyz sleduji diskusi p. Kostery s p. Novakem, znovu se potvrzuje, jak je ve svete a tedy i v kosmonautice vse propojovano s politikou.

Je nesporne, ze Irak ohrozoval USA uplne stejne jako Ceskoslovensko a Polsko ohrozovalo Hitlera a navic pro Bin Ladena byl Saddam uhlavni nepritel, nebot znemoznil fundamentalistum ovladnout iracky stat. Duvody invaze do Iraku byly proto stejne lzive jako byly ty Hitlerovo. Stejne tak cile invaze.

Co se tyce ISS, je tezke dnes posuzovat co by bylo, kdyby byvalo bylo …. Nesporne je, ze kdyby dnes Rusove odpojili svou cast ISS a zaplatili USA to, co jim prispeli, budou mit plne fungujici kosmickou stanici vcetne prostredku pro zajisteni zivotnich potreb, energie, stabilizace, udrzeni vysky a dopravy lidi a nakladu na ni a zpet. Opakem je tomu u USA. Proto se musim znovu zasmat jednomu nazoru uverejnenemu na techto strankach tesne pred tragedii Columbie, kdy dotycny se divil proc amici jiz davno nevykopli rusaky z ISS. Alespon posuzovani kosmicke techniky by melo byt vedeno v ramci politicke neutrality jen podle jeji parametru a vysledku. V tomto smeru velmi obdivuji pana Mark Wade v jeho Encyclopedia Astronautica.


Jiří Hošek - 22/9/2004 - 13:10

quote:
Ano, v 70. letech měli nejlepší kosmickou loď, nejlepší raketu/y a nejlepší stanici. Vše zahodili, takže v 80. a 90. měli – jak to říct slušně – no nic.
Měli raketoplán, který jim umožnil např. krátkodobé materiálové a lékařské experimenty ve Spacelabech a Spacehabech, dálkový průzkum Země, astronomická pozorování atd. Tedy totéž, co bylo v 60. letech plánováno na 70. a 80. léta pro autonomní lety Apolla v programu Apollo Applications. Dlouhodobý výzkum mají od roku 1995 díky zaplacenému využívání Miru, a nyní díky ISS. Vzhledem k třicetiletému využívání a mnoha zkušenostem nebyla v USA investice do raketoplánu tak zbytečná, jako v Sovětskm svazu.
quote:
někde tu najdete i (MŮJ, když tak nesleduju americkou astronautiku) odkaz na onen hrůzný graf. Najděte si ho, máte-li zájem. Spíš asi nemáte..
Odkaz umístil jako první Honza Vacek dne 15.1.2004 (tedy ihned po zveřejnění) v tématu "Měsíc je možná opět ve hře". http://www.nasa.gov/pdf/54873main_budget_chart_14jan04.pdf
quote:
Tak holt na Měsíc nepřistanou v roce 2014(třeba), ale v roce 2017.
Ten termín byl "nejdříve 2016, nejpozději 2020".


admin - 22/9/2004 - 13:27

Vítězslav Novák:
Já ten článek samozřejmě četl. Ovšem věta typu "Všichni přece víme..." takový článek sám sebe diskvalifikuje. Navíc dohodu nezablokovali USA, ale Japonsko, Korea a USA. To je docela podstatny rozdíl. A zase je to o penězích, jak jsem už psal. Pokud se Japonsko nabízí, že zaplatí víc, ostatní zaplatí míň. Vzhledem k tomu, že americký výzkum fůze je daleko obsáhlejší a nezahrnuje jen tokamak(ale i pinche a laserem startované reakce), tak je logické, že se budou snažit ušetřit. Nicméně i kdyby byla pravdivá Mlynářova hypotéza o blokování ze strany USA kvůli postoji Francie k Iráku, tak jak vysvětlíte neochotu Korejců a Japonců přistoupit na Cadarache? Taky "obecným klackem" - Irákem?
Mimoto bych možná i já doporučoval Japonsko. Přece jenom se tam stávkuje řádově méně, než ve Francii. Možná o několik řádů...
Asi se v hodnocení neshodneme. Nicméně pokud Japonsko neustoupí, tak je zbytečné se bavit o USA...

Zkuste si spočítat kolik by NASA mohla mít peněz v dotčené době(třeba do cca roku 2030), pokud projde Buschův návrh rozpočtu. Opravdu se Vám to zdá málo? 1 let na Měsíc stál(pokud se nepletu, když tak mě někdo opravte) dnešních cca 2G$. Tento rok myslím na pilotovanou kosmonautiku má NASA cca 6G$. Reálně se zvyšuje rozpočet NASA(opravdu, ověřte si to), SS bude používán stále méně. IMHO bude dostatek financí na vývoj CEV a systémů potřebných k letu na Měsíc do roku(dejme tomu) 2015.


Dušan Dluhoš: Doufám a přeji si, že se šeredně mýlíte. Už jenom kvůli orientačně definovaným termínům...


Patek: Ano, máte pravdu. Spletl jsem se. Byl jen jeden záložní modul...


PINKASJ: Dovolím si oponovat. Srovnání Československo/Irák vs Německo/USA mi připadá natolik vulgární, že to dál nebudu komentovat. Jen bych Vás upozornil, že "nepřítel nepřítele je můj přítel" a že kontakty mezi Ladinem a Saddamem existovali. Obecně každý takový režim je vhodným semeništěm teroristů. O regionální stabilitě vůbec nemluvě. Je dobře, že Saddámův režim byl zničen.


VR - 22/9/2004 - 13:32

Jak zde sleduji diskuzi, tam musím dát nejvíce za pravdu kolegovi Pinkasovi.

Je pravda, že kdyby se v minulosti nebo i současnosti ISS rozdělila na ruskou a americkou část (rusové by zaplatili USA co jim tenkrát přispěli na modul FGB), tak by rusové měli plně funkční stanici a američani by měli neživota schopnou stanici (jinak řečeno hromadu šrotu). Takže ty názory, proč nevykopli rusy z projektu ISS, byly opravdu k zasmámí. Já osobně si spíše kladu otázku opačnou (vzhledem k serioznosti americké strany). Nebylo by rusům bez američanů lépe?

Když bychom uvažovali, zda by američané byli schopni postavit ISS bez rusů /s ohledem na vývoj v USA v 90. letech/, tak "možná" ano. Ale bylo by to polofunkční torzo, trvale neobyvatelné a navíc výrazně dražší. A v současné době navíc existenčně ohrožené výpadkem raketoplánů.


admin - 22/9/2004 - 13:57

quote:
Jak zde sleduji diskuzi, tam musím dát nejvíce za pravdu kolegovi Pinkasovi.

Je pravda, že kdyby se v minulosti nebo i současnosti ISS rozdělila na ruskou a americkou část (rusové by zaplatili USA co jim tenkrát přispěli na modul FGB), tak by rusové měli plně funkční stanici a američani by měli neživota schopnou stanici (jinak řečeno hromadu šrotu). Takže ty názory, proč nevykopli rusy z projektu ISS, byly opravdu k zasmámí. Já osobně si spíše kladu otázku opačnou (vzhledem k serioznosti americké strany). Nebylo by rusům bez američanů lépe?

Když bychom uvažovali, zda by američané byli schopni postavit ISS bez rusů /s ohledem na vývoj v USA v 90. letech/, tak "možná" ano. Ale bylo by to polofunkční torzo, trvale neobyvatelné a navíc výrazně dražší. A v současné době navíc existenčně ohrožené výpadkem raketoplánů.


Já myslím, že to tu nikdo netvrdil. Teda aspoň teď a krom zmínky pana Pinkase na nějaký starý příspěvek. O tom současná diskuse není. Rozdělovat ISS je IMHO blbost, kterou se nemá smysl zabývat...

S čím bych ale polemizoval je to "možná". Proč možná? Tak jako se to naučili Rusové, by se to naučili i Američané. A naučí se to i Číňané. Nikoho bych apriori nepodceňoval...


Michal Petříček - 22/9/2004 - 14:04

Tahle diskuze je opravdu až moc osobní, takže nebudu přilévat olej do ohně, ale pokusím se to trochu zchladit. Pane Kostero, pánové Pinkas, Novák a další nejsou vašimi ideovými nepřáteli, oni jsou akorát trochu starší a víc toho zažili. Mám na mysli teď tu politiku, život vás časem zatahuje do různých politických událostí a rozpory mezi tím, co se píše v novinách a co se děje v životě zažijete na vlastní kůži. Najmě pak při různých revolucích a změnách režimu, to je škola k nezaplacení. Znám to z vlastní zkušenosti, dříve jsem měl spoustu naivních politických představ, které časem vzaly za své, ale to je naprosto normální. Takže se na ně nezlobte, oni se vám nevysmívají.


mikes - 22/9/2004 - 15:47

quote:
Začátkem 90. let byla ISS (Freedom, Alpha) jen černá díra. Peníze na ni mizely bez viditelného výsledku. Navíc bylo čím dál jasnější, že USA na stavbu něčeho takového prostě nemá - peníze by byly, ale technika a zkušenosti ne.

Omyl. Od počátku (1984) trpěl projekt americké stanice nedostatkem financí a tím, že NASA nevěděla, k čemu že tu stanici vlastně chce. Tedy žádné omezení technikou a zkušenostmi (jak správně napsal J.Hošek).

quote:
Dnes je situace jiná - ISS je na orbitě, funguje, největší peníze už byly investovány, jde jen (nebo "jen") o doplňování a řádné využívání. Takže Kerryho postoj mi připadá celkem pochopitelný jak před 10 lety, tak dneska.
Promiňte, ale na tohle sedí např. "Kam vítr, tam plášť", nebo "Po bitvě každý generálem" ...

Politiku, která se nevztahuje ke kosmonautice (Irák, ITER), komentovat nebudu, na tohle jsou jiná diskusní fóra na jiných serverech.

quote:
Říkám, že chápu politika, který začátkem 90. let vidí, že stanice Freedom se vyvíjí od roku 1984 s jediným výsledkem - za rok ta stanice měla lítat a měla stát 8G, zatímco dnes (1991) je start v nedohlednu, koncepce totálně přehodnocená a cena vzrostla na 30G. Dokážu pochopit, že takový projekt považuje za černou díru na peníze a pochybuje o smyslu takové věci.

Už jsme to tu (do tématu o návratu na měsíc) krátce jednou psal, ale budiž. Těch 8 miliard navrhovaných v roce 1984 bylo jen na vývoj a výrobu stanice, bez vynášení na LEO, bez kompletace a bez nákladů na využívání stanice. Pak náklady rostly (jak se měnila podoba stanice), v roce 1991 došlo k redukci na 11 miliard (v dolarech roku 1984 !). Při startu prvního dílu stanice dosáhly náklady 15 miliard (opět v dolarech roku 1984). Čili nárůst o necelých 90 %. Tyto údaje se celkem shodují s údaji z čerstvé zprávy "A Budgetary Analysis of NASA’s New Vision for Space Exploration", vydané v tomto měsíci. Tam je uveden jako počátek financování stanici rok 1987 a náklady jsou spočítány do současné doby. Vyjádřeno v dolarech roku 2004 (resp. fiskálního roku 2005 pro USA) - počáteční náklady cca 17,682 miliard (rok 1987) , současné náklady 32,868 miliard. Tedy opět navýšení o necelých 90% (přesně 86%).

quote:
Bushova podpora astronautiky se omezila právě jen na ty kecy ...
Opět nemáte pravdu. Rozpočet NASA se za vlády Bushe zvyšuje (a zvyšoval se i za Bushe seniora 1988-92), snižoval se za vlády Clintona (1993-2000) - viz : http://www.kosmo.cz/rakety/NASArozpocet1.jpg .

quote:
Nesporne je, ze kdyby dnes Rusove odpojili svou cast ISS a zaplatili USA to, co jim prispeli, budou mit plne fungujici kosmickou stanici vcetne prostredku pro zajisteni zivotnich potreb, energie, stabilizace, udrzeni vysky a dopravy lidi a nakladu na ni a zpet. Opakem je tomu u USA.
Ano, Rusové by měli funkční stanici. Schválně jsem ale nepoužil "plně funkční", protože tahle stanice by zřejmě neměla dostatek energie a prostor na provádění vědeckých experimentů. Kdežto Američané již mají (nebo téměř mají) hotovy všechny moduly, jen je dopravit ke stanici (včetně velkých fotovoltaických panelů) a pak budou mít stanici připravenu pro provádění spousty experimentů. Co jsem tím chtěl říct - spolupráce je o tom, že tenhle stát poskytne jednu část, druhý stát druhou část, třetí ... tzn. není potřeba duplicitních modulů (přístrojů, nástrojů, panelů, ...) - samozřejmě ne úplně doslova. Takže říkat - teď se odpojíme a ti druzí jsou namydlení, není moc korektní. Stanici je potřeba brát jako celek a neuvažovat nad tím, co by kdyby ...

Celý projekt stanice je doprovázen problémy, které vznikají u VŠECH zainteresovaných stran - zpožďování výroby modulů a lodí, nedostatek financí, problémy s již hotovými částmi, loděmi, ... (ESA - ATV; Japonsko - centrifuga; Rusko - vědecké moduly; USA - raketoplán, X-38, obytný modul, atp.)

quote:
Alespon posuzovani kosmicke techniky by melo byt vedeno v ramci politicke neutrality jen podle jeji parametru a vysledku
Souhlasím s tímto názorem, a proto mě vždy docela štve, když se projekt (stanice, sonda, loď) hodnotí, aniž by byly známy KONEČNÉ VÝSLEDKY (např. stanice ISS, sonda Genesis).


admin - 22/9/2004 - 16:16

quote:
Tahle diskuze je opravdu až moc osobní, takže nebudu přilévat olej do ohně, ale pokusím se to trochu zchladit. Pane Kostero, pánové Pinkas, Novák a další nejsou vašimi ideovými nepřáteli, oni jsou akorát trochu starší a víc toho zažili. Mám na mysli teď tu politiku, život vás časem zatahuje do různých politických událostí a rozpory mezi tím, co se píše v novinách a co se děje v životě zažijete na vlastní kůži. Najmě pak při různých revolucích a změnách režimu, to je škola k nezaplacení. Znám to z vlastní zkušenosti, dříve jsem měl spoustu naivních politických představ, které časem vzaly za své, ale to je naprosto normální. Takže se na ně nezlobte, oni se vám nevysmívají.


Já myslím, že to není tak tragické a rozhodně ne osobní. Alespoň já to tak neberu a doufám, že ani ostatní. Není totiž možné, aby (zvlášť na politiku) měli všichni stejný názor...
To, že mám zcela opačné mínění na likvidaci Saddámova režimu než pan Pinkas, v žádném případě neznamená, že spolu nemůžeme mluvit třeba o kosmonautice, že...:)
Nebyl bych si jistý tím, že mí "oponenti" jsou starší než já a už vůbec bych neargumentoval tím, že víc zažili. Babička mé manželky má devadesát, zažila tedy toho podstatně víc, než kdokoli z nás tady na fóru a určitě to neznamená, že bysme mi všichni měli naivní politické představy. Navíc klidně můžu označit názory oponenta za naivní. Je to stejně nesmyslné jako Vaše tvrzení.
A vůbec netuším, kdo by se mi měl vysmívat...


Daniel Lazecký - 22/9/2004 - 20:04

Pánové.,
kašlete na politiku,je špinavá a v české zemi prohnilá stejně tak jako kdekoliv na světě. Zákonitě ten který alespon trochu vidí pod prsty politikům se musí doslova naštvat,už jen když někoho vidí. Já bych se vrátil ke kosmonautice. Je škoda ,že právě s ní se hodně politikaří a využívá se k všelijakým to politickým cílům,ale nicméně tak to bylo,je a bude...s tím asi my tady nikdo nic neuděláme.Bylo by pěkné a fajne,kdyby lidé dostali rozum a společně táhli za konec jednoho provazu. Je to bezpochyb hodně o toleranci chápání a porozumění, ale také umění naslouchat a dohodnout se......
Bude to však hodně dlouho trvat,ale pak se dokážou věci o kterých se nám ani nezdálo.
Daniel


PINKASJ - 23/9/2004 - 09:12

Problemy s ISS vidim predevsim v nasledujicim: Vsechny vyznamne kroky cloveka do vesmiru znamenaly revolucni kvalitativni porok: prvy sputnik, prvy let cloveka, prve pristani na Mesici, prva trvala vesmirna stanice, prvy let raketoplanu. Naproti tomu ISS neznamenal vuci MIRu zadny zasadni revolucni technicky ani vedecky pokrok, zvlast pri srovnani se soucasnou situaci.

Dle meho nazoru by byla lepsi mensi stanice umistena v nakladnim prostoru raketoplanu, ktera by se kompletne mohla periodicky vracet na Zemi, opravit poruchy, vystridat posadku, zcela zmenit zamereni vyzkumnych zarizeni a opet odstartovat. To samozrejme neni v planu a tedy se nikdy neuskutecni. Jinou moznosti, jak by se podstatne zvysila hodnota ISS je konstrukce zcela noveho, levneho, opakovane pouzitelneho dopravniho systemu ( neco jako byl vyvijeny rusky MAKS). To by pomohlo dostat znacne levneji na ISS vice vedcu pripadne i turistu a tim zvysit jeji hodnotu a atraktivnost. To se zcela zrejme v nejblizsich letech take nestane, nove vyvijene dopravni systemy budou jeste drazzsi nez Souyz nebo Progress, nemluve o STS.

Obavam se, ze vzhledem k reseni novych progamu, USA velmi brzy ztrati zajem o ISS a Rusove take nepotrebuji dale overovat ucinky dlouhodobeho pobytu cloveka ve vesmiru ani cinnost a spolehlivost systemu pro zabazpeceni tohto pobytu. S tim maji dost zkusenosti z Miru. Tech nekolik vedeckych experimentu, ktere se na ISS provadi jsou zatracene drahe, aby se pro kohokoliv dalsiho se vyplatilo udrzovat a financovat ISS bez USA a Ruska. Proto vidim osud ISS dost cerne.

Cela stagnace kosmonautiky v poslednch rekneme 15 letech je zavinena rozpadem SSSR a ztratou konkurencni motivace. Casto si ztezujeme, jak v USA jde vse pomalu a draho, se stalymi zvraty ale v USA v poslednich 15 letech prece jen neco dotahli do konce: nove nosice ATLAS, DELTA, sondy k Marsu, k asteroidu atd. Ve srovnani s tim bohuzel Rusove za tech 15 let nejen ze nedotahli do konce ani jeden projekt rozpracovany v 80-tych letech (ANGARA, MAKS, BURAN, MIR-2), nybrz vetsinu jich zrusili. Ze by se situace radikalne v nejblizsich letech zmenila je temer vyloucene. Pani presidenti Putin a Bus by si museli uvedomit, ze postaveni ve vesmiru je pro budoucnost jejich zemi daleko dulezitejsi nez Cecna nebo Irak a to bychom od nich chteli moc. Snad do vyzkumu vesmiru vnese konkurencni pravek Cina, ale toho se my starsi jiz nedozijem.


Ervé - 23/9/2004 - 10:11

ISS je potřeba, a potřebují ji všechny strany, jak USA, tak i Rusko a ESA. Proto je nezbytná dohoda. Jenom doufám, že se podaří rychle zprovoznit STS a postupně omezit tvrdé požadavky na možnost startu, protože plánované podmínky jsou podle mě nesmyslně přísné.


Jiří Hošek - 23/9/2004 - 15:57

Dovoluji si tady vnést trochu jiný (svůj) pohled na kosmonautiku, než jaký zde nastínil pan Pinkas.

quote:
Problemy s ISS vidim predevsim v nasledujicim: Vsechny vyznamne kroky cloveka do vesmiru znamenaly revolucni kvalitativni porok: prvy sputnik, prvy let cloveka, prve pristani na Mesici, prva trvala vesmirna stanice, prvy let raketoplanu. Naproti tomu ISS neznamenal vuci MIRu zadny zasadni revolucni technicky ani vedecky pokrok, zvlast pri srovnani se soucasnou situaci.
ISS má být dvakrát větší než Mir, má mít mnohem větší příkon elektrické energie, centrifugu pro výzkum v částečné gravitaci, více otevřených plošin, větší posádku, atd. Revoluční pokrok, třeba ve smyslu, že ISS uskuteční první oblet Marsu, tady nelze čekat.
quote:
Dle meho nazoru by byla lepsi mensi stanice umistena v nakladnim prostoru raketoplanu, ktera by se kompletne mohla periodicky vracet na Zemi, opravit poruchy, vystridat posadku, zcela zmenit zamereni vyzkumnych zarizeni a opet odstartovat. To samozrejme neni v planu a tedy se nikdy neuskutecni.
Taková "stanice" existovala v letech 1983-2003. Neumožňovala však dlouhodobý výzkum.
quote:
Jinou moznosti, jak by se podstatne zvysila hodnota ISS je konstrukce zcela noveho, levneho, opakovane pouzitelneho dopravniho systemu ( neco jako byl vyvijeny rusky MAKS). To by pomohlo dostat znacne levneji na ISS vice vedcu pripadne i turistu a tim zvysit jeji hodnotu a atraktivnost. To se zcela zrejme v nejblizsich letech take nestane, nove vyvijene dopravni systemy budou jeste drazzsi nez Souyz nebo Progress, nemluve o STS.
Máme jistotu, že by MAKS byl levnější než Sojuz či Kliper?
quote:
Obavam se, ze vzhledem k reseni novych progamu, USA velmi brzy ztrati zajem o ISS a Rusove take nepotrebuji dale overovat ucinky dlouhodobeho pobytu cloveka ve vesmiru ani cinnost a spolehlivost systemu pro zabazpeceni tohto pobytu. S tim maji dost zkusenosti z Miru. Tech nekolik vedeckych experimentu, ktere se na ISS provadi jsou zatracene drahe, aby se pro kohokoliv dalsiho se vyplatilo udrzovat a financovat ISS bez USA a Ruska. Proto vidim osud ISS dost cerne.
Souhlasím s Ervém, že o ISS stojí všechny strany. ISS má fungovat minimálně 20 let, na které byla projektována.
quote:
Cela stagnace kosmonautiky v poslednch rekneme 15 letech je zavinena rozpadem SSSR a ztratou konkurencni motivace. Casto si ztezujeme, jak v USA jde vse pomalu a draho, se stalymi zvraty ale v USA v poslednich 15 letech prece jen neco dotahli do konce: nove nosice ATLAS, DELTA, sondy k Marsu, k asteroidu atd. Ve srovnani s tim bohuzel Rusove za tech 15 let nejen ze nedotahli do konce ani jeden projekt rozpracovany v 80-tych letech (ANGARA, MAKS, BURAN, MIR-2), nybrz vetsinu jich zrusili. Ze by se situace radikalne v nejblizsich letech zmenila je temer vyloucene. Pani presidenti Putin a Bus by si museli uvedomit, ze postaveni ve vesmiru je pro budoucnost jejich zemi daleko dulezitejsi nez Cecna nebo Irak a to bychom od nich chteli moc. Snad do vyzkumu vesmiru vnese konkurencni pravek Cina, ale toho se my starsi jiz nedozijem.
V posledních 15 letech byly uvedeny do provozu dosud nejsilnější rakety v ESA, Japonsku, Číně a Indii. Měli jsme sondu na orbitu Jupitera a máme na orbitu Saturnu, budeme zkoumat kometu, prohloubí se výzkum Marsu a obnoví výzkum Měsíce.... K tomu se slovo "stagnace" moc nehodí.
Pokud jde o Rusko, tak Buran byl zrušen oprávněně, protože původní investor – ministerstvo obrany, o něj přestal mít zájem, a kosmická agentura na jeho provoz neměla peníze. Ekologická Angara začne létat už brzy. Mir-2 byl implementován do ISS. Místo MAKSu (závislém na jediném exempláři letounu Mrija, který už navíc má jiného vlastníka a jiné úkoly) se mluví o Kliperu.


Vítězslav Novák - 24/9/2004 - 18:10

Taky mi nepřipadá, že by kosmonautika stagnovala. Pravda, proti 60. letům je to pomalé, jenže z nuly se vždycky zrychluje dobře.

Že ISS není "revoluční" zlepšení - no a co? Mir byl taky evoluční stupeň po Saljutech. Revoluční byl let na Měsíc - a výsledek? Konec, slepá ulička, resp. zaslepená ulička. (to mi ti amíci dělat neměli, takhle mě zklamat... (;-))))) ). Skylab? taky revoluce. A totéž.
Kdepak revoluce, dejte mi pokoj s revolucema. Mírný pokrok v mezích zákona, mírný, ale stabilní. Mir mnohé vyzkoušel a otestoval, na ISS by se už dalo v něčem jít do poloprovozu. Bude-li levný a spolehlivý výtah. Je, jenže Rusové nemají peníze a Američani, kteří mají prachy, ale nemají techniku, ty peníze nedají.
Pardon - mají techniku, jen jim zabila už 14 astronautů a momentálně leží co lemra.

Pokud někdy poletíme (tedy někdo poletí) na Mars, tak cesta vede přes ISS a její nástupce. Všecko, každý zařízení, se musí vyzkoušet, a kde jinde než na orbitě.
Vezměte si teď nedávno ten malér s generátorem kyslíku. Na orbitě žádný problém. Opraví se, když bude potřeba nějaká součástka, tak při nejbližší příležitosti letí, příležitost se dá uspíšit. Je to jen otázka peněz. Když nevyjde nic, tak kosmonauti nastoupí do Sojuzu a vrátí se. Furt nejde o život. A jak nejde o život, jde o...
Na orbitě. Na cestě k Marsu o život půjde a žádné dodávky, žádný záchranný člun, žádný útěk zpátky. Vystačíte s tím co máte, a nebo - ani státní pohřeb nebude. Jen vám v Arlingtonu a u Kremelské stěny zatroubí večerku.

Jen zkoušení potrvá léta.

Vrátím se ke Kerrymu a jeho (ne)zásadovosti. Jen blbec nemění názory, pokud se ukáže, že narazily na realitu.
Nebezpečný blbec.
V posici amerického presidenta - smrtelně nebezpečný blbec.


admin - 26/9/2004 - 21:56

Jj. Reději evoluci, než revoluci. I když "ruská evoluce" byla spíše z nouze ctnost...

Testovat technika se dá i na povrchu Měsíce. Dokonce mi to připadá rozumnější. Žádná revoluce(lety rovnou na Mars), ale evoluce(zabydlet se v okolí a se zkušenostmi zkusit něco obtížnějšího).

My se ovšem nebavíme o názorech, ale o předvolebních slibech. Bush zvyšuje rozpočet NASA, Kerry slibuje jednou to, podruhé ono...


Daniel Lazecký - 27/9/2004 - 18:19

add
.....stagnace kosmonautiky........
vzpomínám si na Bohdanečské tedy první setkání,kdy Aleš Holub již myšlenku resp. svůj názor o stagnaci vyslovil. Tenkrát se zdálo ,že jej docela 1/3 tehdejších posluchačů doslova sežere a nebo upálí na hranici jako neznaboha. Tak trochu jste mi připomněli tuto událost a nutno podotknout,že i jistí lidé se v ní vidí. Nevyšítám nikomu názor na to či ono,ale i já zastávám názor stagnace.Stagnace-v pojmu malých přínosů do kosmonautiky. Kolega Blaum /pokud jsem příjmení zkomolil omlouvám se již nyní/ měl také pravdu v tom ,že dnešní rakety a hardware jdou do předu jen malými krůčky......vše souvisí se vším a různá provázanost okolností také. Vpodstatě si myslím ,že se rozhodně shodnemena tom že vše záleží na penězích,teré odjakživa co jsou hýbaly světem,a bohužél bude tomu tak i nadále.

add....let na MARS......
také nevidím způsob postavit raketu a hned letět na MARS.,a nyné nevím zda budu pochopen. Říkavalo se těžko na cvičišti lehko v boji....z těchto důvodů,bych spéše podporoval myšlenkuvrátit se na Měsíc. Nezní to tak nepochopitelně. Ostatně i geologický podrobný průzkum Měsíce,pak odskoušení,dopilování systémů a hardware na Měsíci pro pozdější let na MARS se mi zdá více jak úšelný. Tedy jak Martin Kostera uvedl ne revoluce ,ale postupné evoluční kroky k expanzi do cest vesmírem a k planetám. Je lepší si řádně rozmyslet a připravit podklady než se vydám na takouvou cestu jako je ta MARS,neboli dvakrád měř a jednou řež. Ale nechci dále vás krmit příslovéma. Chci naznačit,že tak to jako lidé děláme pořád,tak to bylo v minulosti a bude ještě dlouho i v budoucnosti. Jiná by by byla,kdybychom zde na Zemi vládli technologií takového to pohonu,který bude stálý a pro let na delší cesty perspektévní"atom,antihmota a jiné". Asi se mnozí i smějete,ale připomenme si ,že zatím jakž takž efektívně musíme spálit mnohatunové nádrže s PH abychom dosáhli orbit a nebo snad nejbléže Měsíce.

add....sliby Johna Kerryho.....
pokud někomu připadá,že je to blbec pak klobouk dolů za tak krátkozraké myšlení. Kdyby to byl takový blbec,pak by mu nefandila ani uklízečka an toaletách. Doporučuji trochu sledovat vývoje volebních kampaní. Stejně tak jak u mne však pak Busch budí dojem arogantního politika mohu pomluvit pak kařdého a kdykoliv si vzpomenu-ne to ale není můj styl vedené jakékoliv diskuze. Je pravda,že v souboji Busch a Kerry se protahují mnohé slabiny kandidátů,ale není to nakonec dobře. Nezvykli jste si jako voliči poslušně a nebo bez dostatečných informací zvolit například p.Klause ? Pak se zde můžeme dohadovat do nekonečna. Předevšém jsme svědky boje o mocenských zájmů, a přeci i my jsme si od naších střédajících se vlad zvyklí ,že nám poslanci pro své korýtka naslibují hory doly.....

....add stanice ISS......
opět peníze,piníze a zase peníze. Stanice nebude nikdy vypadat tak jak jsme ji znali z původních návrhů.V druhé řadě to vše ovlivnilo mnoho věcí.....havárie Columbie,politická situace,válka v Iráku,strach z teroristů ale také v posatupném nezájmu veřejnosti,tj. danovách poplatníků.
no a to je tak asi vše co bych vím chtěl sdělit jak situaci vidím i já droboučké a až neznatelné kolečko v soukolí naší doby
s pozdravem
Daniel Lazecký


Petr Blau - 28/9/2004 - 10:02

Dobry den posilam link s odkazy na fotografie "dinosauru"

http://www.ktb.net/~billmeco/space.html

1. pri pohledu na tyto fota si clovek uvedomi jakou skalou nosicu USA disponuji

2. uprimne neverim, ze nektery z techoto nosicu bude hrat v budoucnu vyznamejsi roli pri zasobovani ISS a dalsich kosmickych aktivitach USA. Pokud ano budou to projekty s cenami 10 az 100 miliard dolaru a realizovane v casovych horizontech desitek let - podobne jako v soucasnosti rozestavena ISS.


Ervé - 29/9/2004 - 14:07

V budoucnu bych viděl nejraději sjednocený světový trh raket s nosností nad 1 t, kde dvě světové firmy budou mít kompletní škálu a budou soutěžit o jednotlivé kontrakty vlád. Lehké rakety bych zase dělal z vyřazených vojenských raket - Minuteman, Topol a jeden nebo dva typy civilní/soukromé. Bohužel je to hodně vzdálená budoucnost.


Vítězslav Novák - 29/9/2004 - 18:57

Jo, jo, jo, pánové.
Ano, návrat na Měsíc, jistě.
Ale i tam vede IMHO cesta přes ISS. Furt je lepší něco testovat tady vedle a bejt zpátky během několika hodin, když se něco podělá, než se vracet dny. A muset nejdřív odstartovat.
A hlavně - ISS je. JE, funguje, byť není v takové konfiguraci, jak jsme si mysleli. K ISS se může připojovat ESA, není to jen na Rusech a Američanech, i když pilotovaný let je dnes jen na Rusech.

Návrat na Měsíc bude. Možná. Určitě, pokud se do té doby nepomlátíme nebo jinak nezničíme. Ale teď tady je ISS, jsou možnosti k ní lítat, je technika, je prostředí, který nikde na zemi nenapodobíme - všecko je jen otázka peněz. Takže si myslím, že ISS budoucnost má. A Kerryho vize využití ISS třeba na ty slavný léky nebo nový materiály, ano, je mi bližší než velkohubé povídání o letu na Mars. BEZ NAVÝŠENÍ ROZPOČTU. A ono to je bez navýšení. Takže z toho ambiciózního projektu nebude nic. Protože to je o penězích.
ISS budoucnost má. S NASA nebo bez ní. Bez USA to půjde hůř, ale půjde. Už to jde.

A v zádech máme nějakého Ťianga nebo Chua, který už teď zkouší měsíční skafandr. Vsaďte se...


Vítězslav Novák - 29/9/2004 - 19:07

Antihmota, asi zatím těžko.
Atomový pohon, proč ne. Tam venku je radiace stejně víc než dost, my bychom tolik nepřidali. Technologicky to vidím jako sice obtížné, ale žádný zásadní zlom typu udržení milionů stupňů na termonukleární fúzi.
Iontové pohony se už testujou a vycházejí celkem slibně.
Pokrok je možný. Ale nejdřív bychom měli využít to, co je. Rusům se tenhle konservativní přístup (možná vynucený, i když za Brežněva ještě peníze byly) vyplatil. Zrušit museli vlastně jet to, kde slepě zkoušeli "dohánět a předhánět" - viz raketoplán. Ten neskončil proto, že by byl špatný nebo nebyly peníze. Nebylo na co ho použít. Lítat umí levněji (a asi i bezpečněji) v Sojuzech a těžkotonážní raketu nepotřebovali.

ps - blbcem jsem nemyslel Kerryho. Jsou jiní, kteří nemění názory, i když narazí na realitu. Jenže někomu může připadat, že je to jednou tak jindy jinak. No, ano. Prostě - realita se vyvíjí a názory by ji měly sledovat. Jen blbec... atd.


PETR 2 - 29/9/2004 - 22:10

Moc zajímavé nazory,ja bych přidal svuj možna trochu konzervativní ale podle mne asi realnější.Ja to vydím na "dlouhou cestu ke hvězdám" po krocích které budou přímo úměrné množství financí které se podaří sehnat.Takže takzvaný "dinosauři"ještě hodně dlouho budou lítat na orbit.S Petrem Blauem nesouhlasim v určení času odchodu raket do důchodu,ty mají ještě hodně prace před sebou.(30 aš 60 let)ale těšim se na setkaní s nim i ostatnimi kosmonadšenci ve "valmezu" ... Sjednocený trh s raketamy,no nevim na to nejsou lidi asi ještě připraveni.Rakety (kosmické) jsou ještě jakousi znamkou vyspělosti průmyslu té které země,tudíš si nedovedu představit rozdelení do firem. To by neklapalo (viz.ISS)aspoň podle mne. Mluvíme raketach za statni penize (od volených politikú)opravdu soukromé nosné prostředky neexistuji (100km nepovažuji za "vesmír")Některe firmy se sice tvaří jako že rakety vyvynuli rakety sami za soukrome penize ale bez statních příspěvku by asi neletali.Vývoj nových principů pohonu a použití v praxi je toho důkazem . Cesta na Měsíc nebo dokonce Mars je podle mne ještě hodně daleko ("jsme na urovni říční plavby a za ocean se jeste budem dlouho jen divat" aspon jeto muj nazor).


Hawk - 30/9/2004 - 11:05

Spíše je problém, že v demokratických státech politici těžko obhájí enormní výdaje na ambiciózní projekty typu Mars a možná i lunární kolonie. To by skutečně musely nastat podmínky podobné atmosféře Studené války a ty zde nejsou. Jediný v úvahu přicházející soupeři USA jsou Rusko a Čína. Ruská ekonomika roste od roku 1999 průměrně o 5 až 7 HDP ročně, ale kosmický program prostě není ani zdaleka prioritou ruské administrativy.
Čína je také v dobývání kosmu konzervativní a místo původně plánovaného pilotovaného lunárního programu do roku 2020 slibuje do tohoto data modulární orbitální stanici.
V tomto ohledu spíše spoléhám na nestátní sektor a kosmickou turistiku. Pokud se úspěšně rozjedou projekty nastartované v soutěži Xprize, tak se společnosti díky konkurenci jistě budou snažit o konstrukci čím dál výkonějších kosmických dopravních prostředků a za 20 či 30 let se možná dokčáme prvních kosmických hotelů a komerčních obletů Měsíce. Pokud se nyní zjistí, že je o lety na hranici kosmu zájem a je dost lidí ochotných zaplatit za lety nemalé částky, tak nevidím důvod proč by společnosti nezačaly investovat do podobných projektů.


Jiří Hošek - 30/9/2004 - 13:16

Zkusím zareagovat na příspěvky V.Nováka:
S ISS to není tak zlé – NASA ji hodlá využívat minimálně do roku 2017. V pětiletém rozpočtovém plánu NASA na roky 2005-2009 se na ni oproti loňskému výhledu dokonce předpokládá vynaložit o 1,236 mld. USD více. Na "novou vizi" se v tomto období předpokládá vynaložit pouze 6,37 mld. USD - konkrétně na CEV. Z toho 5,57 mld. USD je dosaženo zrušením SLI a 0,8 mld. USD je předpokládaný nárůst rozpočtu NASA v celém tomto období. Tento přístup se mi líbí – už 4.5.2003 jsem v tématu ISS po Columbii "navrhoval" předělat OSP (SLI) po vzoru Apolla tak, aby byl schopen létat k Měsíci.
Vize návratu lidí na Měsíc je totiž o tom, jaký cíl má mít pilotovaná kosmonautika NASA po ukončení činnosti ISS, která tu nebude věčně. Vámi uvedený let na Mars kosmickou stanici neohrožuje, neboť zahájení jeho případného financování se nepředpokládá před rokem 2020.

quote:
Zrušit museli vlastně jet to, kde slepě zkoušeli "dohánět a předhánět" - viz raketoplán. Ten neskončil proto, že by byl špatný nebo nebyly peníze. Nebylo na co ho použít.
Ruský raketoplán měl pro druhý let jasný cíl - připojit se k Miru dřív než americký raketoplán. Problém byl v penězích. Nezbylo by na jiné, smysluplné programy.


Daniel Lazecký - 30/9/2004 - 19:22

Děkuji kolegovi Hoškovi co zde uvedl,měl jsem skoro stejnou odpověd nachystanou. Co se týká druhéhé letu Buranu,pak mohu ze svých informací sdělit toto. Ještě tak trochu uvodem-informace pocházely z mého tehdy velmi dobrého zdroje,resp. kolegy v Rusku jistého Vadima Molčanova,ale dne již bohužél nežijícího. Let se měl odbývat v automatickém režimu všetně spojení. Po doku s Mirem měli na palubu přestoupit kosmonauti ze stálé misse a provést inspekci systémů,experimenty a v neposlední řadě také kerekce dráhy MIRu. Po splnění úkolů mělo dojít k opětovnému odpojení,pak serii manévrů a po cca 48mi hodinách k automatičeskoj pasadke. Třetí let měl být s přítomností dvojčlenné posádky a let měl trvat dva dny. Plánovány byly i oblety stanice,ale bez spojení. U druhého letu šlo také charakterem o to prověřit možnost zaslání orbiteru BURAN v inscenované situaci havárie na Miru a tedy evakuaci kosmonautů z ohrožení.
Takže děkuji ještě jednou,že se i tato věc mohla připomenout.
V plánech ruské kosmonautiky a letech raketoplánů se mělo jít samozřejmě dále a plány byly vskutku velmi ambiciozní,ale ty peníze.peníze,peníze..........


PINKASJ - 1/10/2004 - 14:49

quote: Jen blbec nemění názory, pokud se ukáže, že narazily na realitu. Nebezpečný blbec. V
posici amerického presidenta - smrtelně nebezpečný blbec.
---------------------------------------------------------------------
Dnes od 3 hodin rano jsem poslouchal na CNN televizni duel Bush – Kerry. Musim jen konstatovat, ze vyse uvedene plati na 100+1 procent. Jen si preji aby kosmonautika byla usetrena vlivu takovych lidi.


Ervé - 4/10/2004 - 08:56

Problém je, že takoví jsou všichni, jenom někteří (jako Kerry) to umí líp maskovat (přesněji jsou to lepší lháři). Takže podle toho co vím, by pro NASA bylo lepší, kdyby vyhrál Bush.


xChaos - 4/10/2004 - 11:48

No já si naopak myslím, že je všechno jen otázka jak moc bude financována NASA, a tady může ty peníze nakonec uvolnit kterýkoliv kandidát. Bush potřebuje získat především finance pro vedení svých současných a případně budoucích válek - co se týče financování měsíčních letů a případně letu na Mars, tak zatím vydal spíš obecné prohlášení (které pravda umožnilo NASA začít o tom alespoň mluvit), než nějaké větší finanční částky pro NASA. Spíš jde zatím jen o to, že budou smět přesměrovat čast peněz z raketoplánu na CEV.

Jako každý soudný Evropan letos fandím Kerrymu - nemyslím, že by v případě jeho vítězství hrozilo odvolání programu CEV. Ostatně o redukci NASA na provozovatele nákladného STS rozhodl republikán Nixon, a program Apollo vyhlásil demokrat Kennedy. A financování tehdy bylo velkorysejší než dnes.

Ale i kdyby hrozily nějaké krátkodobé škrty rozpočtu, tak příčetnější zahraniční politika USA je podle mě důležitější, než nějaká populistická prohlášení o návratu na Měsíc... rozhodne se stejně jenom podle toho, jestli a kolik na to bude uvolněno peněz...


admin - 4/10/2004 - 12:01

quote:
No já si naopak myslím, že je všechno jen otázka jak moc bude financována NASA, a tady může ty peníze nakonec uvolnit kterýkoliv kandidát. Bush potřebuje získat především finance pro vedení svých současných a případně budoucích válek - co se týče financování měsíčních letů a případně letu na Mars, tak zatím vydal spíš obecné prohlášení (které pravda umožnilo NASA začít o tom alespoň mluvit), než nějaké větší finanční částky pro NASA. Spíš jde zatím jen o to, že budou smět přesměrovat čast peněz z raketoplánu na CEV.

Jako každý soudný Evropan letos fandím Kerrymu - nemyslím, že by v případě jeho vítězství hrozilo odvolání programu CEV. Ostatně o redukci NASA na provozovatele nákladného STS rozhodl republikán Nixon, a program Apollo vyhlásil demokrat Kennedy. A financování tehdy bylo velkorysejší než dnes.

Ale i kdyby hrozily nějaké krátkodobé škrty rozpočtu, tak příčetnější zahraniční politika USA je podle mě důležitější, než nějaká populistická prohlášení o návratu na Měsíc... rozhodne se stejně jenom podle toho, jestli a kolik na to bude uvolněno peněz...



Jak se liší prezentovaná budoucí zahraniční politika Kerryho od současné Bushovy?
Rozpočet NASA reálně roste. Takže nemáš tak úplně pravdu.
Jako každý soudný Evropan letos fandím Bushovi.
A Kennedy začal "omezenou" akci ve Vietnamu, že...


admin - 4/10/2004 - 12:09

A přečtěte si rozhovor s Cernanem v sobotních LN.


mikes - 4/10/2004 - 12:47

Před pár týdny jsem tu dával odkaz na 15 odpovědí Bushe a Kerryho z z několika oblastí, včetně kosmonautiky - http://dsc.discovery.com/news/afp/20040913/bushkerry.html

A teď jsem našel komentář k jejich odpovědím na čtyři vybrané otázky (energetická koncepce, kmenové buňky, protiraketová obrana a kosmonautika) - http://www.naplesnews.com/npdn/pe_columnists/article/0,2071,NPDN_14960_3226270,00.html

A u kosmonautiky je následující :

On the issue of space exploration, Bush has already initiated a program that will return humans to the moon in 10 years and then send explorers to Mars by mid-century. This I support heartily.

I firmly believe that the resources of energy and raw materials to be found in space can create an unprecedented era of prosperity for all the people of Earth.

Kerry, though, says "there is little to be gained from a space initiative that throws out lofty goals but fails to support those goals with realistic funding."

This is wrong, on two counts. First, Bush has already budgeted some $15 billion for his space initiative, much of it created by moving existing NASA funds within the agency. Secondly, funding depends on Congress. I hate to say it, but Congresses controlled by the Democratic Party have not been generous to NASA. It was Ted Kennedy, Walter Mondale and other Democratic liberals who stood passively and allowed President Nixon to kill the Apollo program and gut NASA's plans for the future.

Takže kdyby Demokraté zasáhli, Nixon by nic nezmohl ...

A ještě odkaz na ten rozhovor s Cernanem - http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=297236


Ervé - 4/10/2004 - 13:41

Pravdou je, že pokud se podaří (ať Bushovi či Kerrymu) do dvou let výrazně stabilizovat situaci v Iráku, sporné státy budou mnohem lépe spolupracovat a uvolní se dost peněz na jiné (doufejme i kosmické) aktivity. Pokud USA utečou z Iráku a nepořádek tam zůstane, budou potřeba obrovské peníze na další zbrojení, obranu a nátlak, a s Měsícem se můžeme rozloučit.


Dan Lazecký - 4/10/2004 - 19:48

at je to tak či onak.....a NASA dostane peníze v požadované výši...pak nebude to tak trochu o historii financování včech projektů? Jak jsme již několikrát sami mohli sledovat,že spousta peněz se dalo an něco co pak bylo pozastaveno,zastaveno a nebo prošurstrováno. NASA potřebuje příklad B.Rutana aby ve své hospodárce svůj dolárek několikrát obrátila v ruce než jej investuje. Vidím v tom jistou symboliku a význam, a snad právě proto Rutan X prize vyhrál. Jinak si myslím,že kosmonautika je v americké hrdosti natolik zakořeněna,že půjde jen a jen stále dopředu. Jak Cernan sám uvedl,že během cca 25 let ničeho kosmonautika v pilotovaných letech nedosáhla....je v tom kus pravdy.
Dan


Patek - 4/10/2004 - 22:48

quote:
at je to tak či onak.....a NASA dostane peníze v požadované výši...pak nebude to tak trochu o historii financování včech projektů? Jak jsme již několikrát sami mohli sledovat,že spousta peněz se dalo an něco co pak bylo pozastaveno,zastaveno a nebo prošurstrováno. NASA potřebuje příklad B.Rutana aby ve své hospodárce svůj dolárek několikrát obrátila v ruce než jej investuje. Vidím v tom jistou symboliku a význam, a snad právě proto Rutan X prize vyhrál. Jinak si myslím,že kosmonautika je v americké hrdosti natolik zakořeněna,že půjde jen a jen stále dopředu. Jak Cernan sám uvedl,že během cca 25 let ničeho kosmonautika v pilotovaných letech nedosáhla....je v tom kus pravdy.
Dan


Otázkou je jestli se mu (B.Rutanovy)ty peníze investované do SS1 vrátí.Nevíte jestli nosný letoun nebyl při vývoji a stavbě financován také ze státních peněz.


Jiří Hošek - 5/10/2004 - 11:19

Aktuální "startovní kalendář" dopravních lodí k ISS:
14.10.2004 Sojuz TMA-5 Chiao, Šaripov (oba tvoří 10.základní posádku, půlroční let), Šargin (návrat 24.10.2004)
23.12.2004 Progress M-51
28.02.2005 Progress
15.04.2005 Sojuz TMA-6 (výměna posádky)
xx.05.2005 Discovery STS-114
10.06.2005 Progress


maddoc - 5/10/2004 - 11:42



Otázkou je jestli se mu (B.Rutanovy)ty peníze investované do SS1 vrátí.Nevíte jestli nosný letoun nebyl při vývoji a stavbě financován také ze státních peněz.


Stroj musel byť financovaný zo súkromných prostriedkov bez pomoci štátu, to je podmienka súťaže.
Myslím, že peniaze sa Rutanovi vrátia, obzvlášt keď dostal objednávku na vývoj a výrobu nového stroja (strojov) pre Virgin Galactic.


Ľuboš - 5/10/2004 - 13:23

Nový zaujímavý materiál o možnom strategickom smerovaní ruskej kozmonautiky si možno stiahnuť na:

http://www.tsenki.com/video/rakc_otchet.pdf

Medzi autormi sú uvádzaní aj Koptev a Perminov.


Ervé - 5/10/2004 - 15:33

No jo, azbuku ještě přečtu, ale smysl mi už uniká.
Nemáte někdo anglický nebo český překlad ?


Vítězslav Novák - 5/10/2004 - 18:40

Bohužel se zahraniční politiky jednoho a druhého moc lišit nemůžou.
Ani Kerry nemůže rychle vycouvat z Iráku, to by nejspíš znamenalo občanskou válku, rozpad země na tři celky, jižní proíránský, sever kurdský a střed, snad, z nezbytí, prosyrský. Všechny poněkud protiamerické, ten severní snad nejmíň, jenže tam bude napětí s Tureckem, to je spojenec v NATO, takže Kurdům nic jiného taky nezbyde.
Bohužel, tohle je kolej, na kterou nasměroval americkou politiku Bush tím nesmyslem. Věřím, že by teď sám rád vycouval, nejlíp vrátil situaci tak 2 roky zpátky - jenže to nejde. A Kerry to zdědí. Nebo Bush v tom bude pokračovat. Uzlový bod jsme minuli, dobrá řešení nejsou.

Vidím jednu možnost - když vyhraje Kerry, a tedy Američané sami uznají, že Irák byla pitomost, budou ostatní vlády více nakloněné převzít část vojenských operací, nákladů a vyslat tam vojáky. Což je přesně to, co včera loudili Talijáni po arabských státech. To by mohlo vést postupně ke zklidnění situace v Iráku, snížení ekonomických ztrát, možná (ale "možná" s velkou rezervou) k poklesu cen ropy... A tedy i k možnému uvolnění peněz na něco tak zbytečného, jako je astronautika. Kéž by! Ale astronaoutika bude při rozhodování ve volbách tak na 54. místě.
V každém případě, je to průser na léta a bude ho řešit ještě příští americký president. Ten po 2008.


ervé - 7/10/2004 - 11:03

Z dlouhodobého hlediska by Kerry uškodil, protože fanatici by oslavovali vítězství (nad Bushem a USA) a začali by ještě tvrději útočit po celém arabském světě. Kerry patrně potvrdí stavbu OCV, ale nemůžete od něj čekat, že by navýšil rozpočet NASA.


Vítězslav Novák - 7/10/2004 - 11:28

To těžko očekávat od kteréhokoli presidenta. Jestliže ta irácká sranda stála USA zatím cca 130G a na příští rok se počítá se 75G, tak na astronautiku moc nezbyde. Kromě toho, nepřidá Bush ani Kerry, přidat může Kongres. Zatím ty Bushovy - velmi mírňoučké - představy o přihození osekal na snížení rozpočtu NASA.

V situaci, kdy je země ve válce a dokonce uvažuje o znovuzavedení povinných odvodů záklaďáků co kanónenfutru a la Vietnam, protože profíci jsou moc drazí, se s ničím lepším počítat nedá. K tomu růst cen ropy, WTI už je nad 52 USD/barel a analytici počítají na příští rok až 60, do blízkého budoucna klidně 80. Velmi pravděpodobný je pokles dolaru, tentokrát nejen vůči euru, ale i asijským měnám.

Nevidím to dobře - a výsledky amerických voleb na tom nic nezmění. Jistou šanci pro USA jsem nastínil výše, ale i ta je na léta a léta. Chyba se už stala a vyžírat ji budou USA - ale zbytek světa taky - dlouho. Můžeme použít analogii - Vietnam byl drahý, tak se utlumilo Apollo/Saturn.

Naštěstí osud ISS nezávisí až tak na USA, ale na penězích, které Rusům může dodat ESA. Tedy EU, tedy i my.


Petr Blau - 7/10/2004 - 12:38

Ahoj

ja teda nevim jak ty ale ja Rusum nic platit nebudu. Staci, ze jim musime platit za zpracovany/uran pro Temelin a Dukovany. Ktery jim nasi lidi zadarmo vytezili a odvezli do Ruska. A bylo ho tolik, ze ani kdyby nam za to postavili Mir III tak to nebude stacit. Je jenom zajimave, ze o takovychle vecech nasi politici nemluvi.


Hawk - 7/10/2004 - 12:49

Asi bude dlouho trvat než si většina američanů uvědomí ,že pravděpodobnost zabítí teroristou je mnohem nižší než riziko smrti při autohavárii.
Jenom jsem zvědavý, zda se debata Kerry x Bush věnovaná domácím událostem dotkne také kosmonautiky, ale spíše tipuju že ne. Bushova vize evidentně nedopadla na úrodnou půdu a zdá se čím dál méně reálnou. Nemluvě o tom, že šlo spíše o předvolební prohlášení.
Spíše tipuju, že investice v oblasti vědy a výzkumu půjdou hlavně do oborů, které zajistí menší závislost USA na ropě, než do velkých kosmických dobrodružství.


admin - 7/10/2004 - 13:29

quote:
Bohužel se zahraniční politiky jednoho a druhého moc lišit nemůžou.
...

Vidím jednu možnost - když vyhraje Kerry, a tedy Američané sami uznají, že Irák byla pitomost, budou ostatní vlády více nakloněné převzít část vojenských operací, nákladů a vyslat tam vojáky. Což je přesně to, co včera loudili Talijáni po arabských státech. To by mohlo vést postupně ke zklidnění situace v Iráku, snížení ekonomických ztrát, možná (ale "možná" s velkou rezervou) k poklesu cen ropy... A tedy i k možnému uvolnění peněz na něco tak zbytečného, jako je astronautika. Kéž by! Ale astronaoutika bude při rozhodování ve volbách tak na 54. místě.
V každém případě, je to průser na léta a bude ho řešit ještě příští americký president. Ten po 2008.


Ano. Zvlášť když Kerry zásah v Iráku podporoval...
No to těžko. Například takoví frantíci by těžko šli do Iráku jen kvůli změně prezidenta USA.
Je dobře, že byl zničen režim, který okázale a flagrantně ignoroval prakticky celý svět a OSN. Aspoň někdo se za OSN postavil. A to rozhodně průser není..


admin - 7/10/2004 - 13:36

quote:
To těžko očekávat od kteréhokoli presidenta. Jestliže ta irácká sranda stála USA zatím cca 130G a na příští rok se počítá se 75G, tak na astronautiku moc nezbyde. Kromě toho, nepřidá Bush ani Kerry, přidat může Kongres. Zatím ty Bushovy - velmi mírňoučké - představy o přihození osekal na snížení rozpočtu NASA.

V situaci, kdy je země ve válce a dokonce uvažuje o znovuzavedení povinných odvodů záklaďáků co kanónenfutru a la Vietnam, protože profíci jsou moc drazí, se s ničím lepším počítat nedá. K tomu růst cen ropy, WTI už je nad 52 USD/barel a analytici počítají na příští rok až 60, do blízkého budoucna klidně 80. Velmi pravděpodobný je pokles dolaru, tentokrát nejen vůči euru, ale i asijským měnám.

Nevidím to dobře - a výsledky amerických voleb na tom nic nezmění. Jistou šanci pro USA jsem nastínil výše, ale i ta je na léta a léta. Chyba se už stala a vyžírat ji budou USA - ale zbytek světa taky - dlouho. Můžeme použít analogii - Vietnam byl drahý, tak se utlumilo Apollo/Saturn.

Naštěstí osud ISS nezávisí až tak na USA, ale na penězích, které Rusům může dodat ESA. Tedy EU, tedy i my.


Jo to je pravda. Nakonec rozhodne Kongres. Ovšem to není chyba Bushe, že ano...
A od Kerryho jsem neslyšel jedinou větu, kde by chtěl vyšší rozpočet pro NASA. Zatímco Bush takový požadavek promítl přímo do návrhu rozpočtu.

Cena ropy bude dlouhodobě stoupat v každém případě. V kratším rozhledu do doby, dokud poroste stávajícím způsobem čínská ekonomika, která vysává ropu a ocel ze světa nevídaným způsobem.
Ovšem nechápu souvislost ceny ropy a ceny dolaru s objemem peněz proudících do NASA.

Nemůžeme použít takovou analogii. Protože to žádná analogie není. Bush chce vyšší rozpočet NASA, víme?

ISS ještě zdaleka není hotová a tak silně závisí na USA. ESA je neschopná většího samostatného projektu a nakonec by to(po zkušenostech amíků s rusáky) fungovalo tak, že by ESA odevzdávala peníze rusům a ti by si na ISS dělali co chtěli(trochu přeháním, ale jenom trochu).


admin - 7/10/2004 - 13:43

quote:
Asi bude dlouho trvat než si většina američanů uvědomí ,že pravděpodobnost zabítí teroristou je mnohem nižší než riziko smrti při autohavárii.
Jenom jsem zvědavý, zda se debata Kerry x Bush věnovaná domácím událostem dotkne také kosmonautiky, ale spíše tipuju že ne. Bushova vize evidentně nedopadla na úrodnou půdu a zdá se čím dál méně reálnou. Nemluvě o tom, že šlo spíše o předvolební prohlášení.
Spíše tipuju, že investice v oblasti vědy a výzkumu půjdou hlavně do oborů, které zajistí menší závislost USA na ropě, než do velkých kosmických dobrodružství.


Pravděpodobnost, že mě zabije masový vrah potulující se v mém bydlišti, je mnohem nižší, než riziko smrti při audhavárii. A proto je necháme být a nebudeme je honit...

LN: Zajímá se prezident Bush upřímně o vesmírný výzkum, nebo je to spíš jen politický tah?

Cernan: Výzkum vesmíru není tématem nadcházejících voleb. Nemá v politice místo, dokonce se o něm dnes v Americe ani nediskutuje. Nemělo by smysl, aby prezident v lednu vystoupil se svým plánem kvůli politickým bodům. Na výsledek voleb to nemá vliv. Osobně jsem s ním mluvil a upřímně si přeje, aby vesmírný výzkum opět nabyl na významu.

To nevypadá na předvolební prohlášení. Navíc 3/4 roku před volbami...

BTW, na vodíkový průmysl se Bush už zaměřil a vydal na to prašule, pokud vím. A za jeho vlády USA opět přistoupili k projektu ITER, jestli se nepletu...


P.S. Mirek mě upozornil na zdroj, kde se Kerry vyjadřuje pro zvýšení rozpočtu NASA. Tak mám snad naději i v případě neúspěchu Bushe...


Vítězslav Novák - 7/10/2004 - 13:50

Ono by, Hawku, stačilo kdyby si uvědomili, že napadení Iráku nebyla žádná válka proti terorismu a ve skutečnosti neudělala svět bezpečnějším. Spíše naopak.

Pokud investují do snížení závislosti na ropě, bude to jen a jen dobře. TO udělá svět bezpečnějším a méně závislým na prapodivných režimech - ten irácký nebyl ani zdaleka nejdivnější z nich. Pro nás, co horujeme pro kosmonautiku, to není nejlepší zpráva, ale objektivně vzato, je to mnohem, mnohem důležitější. I pro nás.


Hawk - 7/10/2004 - 14:03

Kdepak, na "sídlišti" si nejdříve schválite vyhlášku(Patriot Act), která dovolí "výboru vnitřní bezpečnosti" a příslušným bezpečnostním složkám,aby bez rozhodnutí soudu proťukla soukromí každého místního obyvatele, kterého udá řádný občan(místní drbna či závistivý soused).

"Osobně jsem s ním mluvil a upřímně si přeje, aby vesmírný výzkum opět nabyl na významu. "
Rád věřím Cernanovi, že to Bush myslí úpřimně.

Snad se nemýlím, ale nepodmínila USA svoji účast na ITERu tím, že se bude stavět v Japonsku a nikoliv ve Francii. Pro umístění projektu je asi Japonsko ležící v zóně se zvýšenou seizmickou aktivitu mnohem vhodnější než Francie.










Vítězslav Novák - 7/10/2004 - 14:07

Jsem rád, pane Kostero, že USA tak milují OSN, že za jeho čest opásaly bedra svá a vrhly se v seč.
Smůla 1 je, že bez souhlasu, ba proti vůli té tak vřele milované RB OSN.
Smůla 2 je, že až ve chvíli, kdy Saddám s OSN začal (nechca, moc nechca) spolupracovat.
Smůla 3 je, že výsledkem války je informace, kterou tvrdili inspektoři OSN už před ní.
Nemuselo to stát jen USA 130G do dneška, dalších 75G příští rok a další roky nejspíš podobně. O zatím něco přes tisícovce mrtvých Američanů nemluvě.

Ale co naděláme, americké volby neovlivníme a jak píšu, ono o ně tak moc stejně nejde. Válka bude pokračovat, bude požírat jak vojáky, tak peníze, ať už bude šéfovat Bush nebo Kerry. Pokračovala by i za Nadera nebo Angely Davis, ona totiž pokračovat musí. Zahájit se nemusela. Ale teď se musí aspoň neprohrát, když na vítězství to nevypadá.

A moje podezření ohledně Bushova plánu je, že se pokusil odvrátit pozornost od Iráku a případně si vylepšit pověst v intelektuálnějších kruzích. Nepovedlo se ani jedno, takže doufejme, že se na to tiše zapomene. Opustit existující projekty kvůli chimérám, to už Američani předvedli za mého života několikrát.

Ale ať to dopadne jakkoli, ISS může fungovat i bez Američanů. Funguje tak dost dlouho a budou-li peníze, nemusí ani omezení být taková, jaká jsou dnes. S nimi (nebo aspoň jejich penězi) by fungovala nepochybně mnohem líp. Ale nezávisí na nich. Kocajdank!


Hawk - 7/10/2004 - 14:10

Vítězslav Novák:
"Pokud investují do snížení závislosti na ropě, bude to jen a jen dobře."
Také to nebylo myšleno jako kritika. Je to prostě jenom další věc, která možná odčerpá peníze z NASA.


Vítězslav Novák - 7/10/2004 - 17:50

Ale já to taky nemyslím jako kritiku.
Jako fandy do kosmonautiky nás to nemusí těšit, taky mě to netěší, na druhou stranu je to rozumné. Co si budeme povídat, pilotovaná kosmonautika JE jen takové hraní pro ty, kteří na to mají. Pokud USA/svět sníží závislost na ropě, časem by mohlo zbýt i víc na tu kosmonautiku.
Jenom aby se to stihlo! WTI je už nad 52 USD/barel a Brent přelez 49. Souvislost s ekonomikou zejména USA, která je na ropě postavená, je zjevná. A na hraní si - tedy i pro NASA - zbyde jen to, co zbyde.


mikes - 8/10/2004 - 09:26

Irák nemá jasnou a přímou spojitost s americkou kosmonautikou ! Teda přesněji řečeno má jistou spojitost, stejně jako americké zdravotnictví, důchodový systém, infrastruktura, armáda, státní správa, atd. - je financován ze státního rozpočtu USA. Takže pokud chceme diskutovat o rozpočtu NASA v souvislosti s jinými záležitostmi, tak pak do toho musíme zahrnou všechny položky rozpočtu, ne jen vybrat jednu z nich a s její pomocí pak kritizovat toho či onoho politika.

Myslíte si snad, že kdyby nebylo Iráku, tak NASA dostane ročně o 10, 20 či více miliard dolarů více ?

quote:
Jenom jsem zvědavý, zda se debata Kerry x Bush věnovaná domácím událostem dotkne také kosmonautiky, ale spíše tipuju že ne. Bushova vize evidentně nedopadla na úrodnou půdu a zdá se čím dál méně reálnou. Nemluvě o tom, že šlo spíše o předvolební prohlášení.



NASA bere ze státního rozpočtu USA méně než 1% financí, takže se ani nebudu moc divit, když se o tom nebude mluvit. Pro Američany jsou důležitější jiné věci (z hlediska množství peněz a významu) - zdravotnictví, nová pracovní místa, nové dálnice, atd ...

O předvolební prohlášení podle mě taky nešlo. Kdyby tomu tak bylo, tak by o tom Bush přeci mluvil při každé druhé , třetí příležitosti, nebo se mýlím ?

quote:
A moje podezření ohledně Bushova plánu je, že se pokusil odvrátit pozornost od Iráku a případně si vylepšit pověst v intelektuálnějších kruzích.


Zřejmě nešlo ani o odvrácení pozornosti od Iráku a ani o nějaké vylepšení pověsti ve vědeckých kruzích. V prvním případě by o tom Bush opět mluvil velmi často, v druhém případě by spíše asi dal přednost rozšíření nepilotovaných misí.

Pokud mám dobré informace, tak na té nové vizi se začalo pracovat po havárii Columbie a přišla s ní skupina mladých stážistů v Bílém domě. Poradci prezidenta ji pak dopracovali. A aby ta vize měla nějakou váhu, tak jí pak prezentoval sám prezident.

A jeho následné mlčení se dá taky vysvětlit tak, že prostě ukázal NASA cestu, po které by se měla vydat. A nemusí již přeci tu vizi opakovat - ukázal směr, teď je na Kongresu, aby uvolnil požadované finance (nebo, pokud se to zákonodárcům zdá podfinancované, ať přidají - třeba by to mohl inicializovat Kerry, přeci chce přidat NASA, ne ?) a na NASA, aby tu vizi zhmotnila ...

quote:
Nepovedlo se ani jedno, takže doufejme, že se na to tiše zapomene.


Má se zapomenout na tu vizi ? Proboha proč ? Že ji zveřejnil Bush a že je Vám a třeba i polovině světa nesympatický ? Pokud Vám na té vizi něco vadí, tak se pojďme bavit přímo o konkrétních věcech. Ale Bushe z toho vynechme, ten s ní má společné jen to, že ji prezentoval a že ji snad i podle slov Cernana i podporuje.

quote:
Opustit existující projekty kvůli chimérám, to už Američani předvedli za mého života několikrát.


Máte na mysli ISS a raketoplány ? ISS má plánovanou životnost cca 15 let. V roce 2016-17, kdy by jí měli opustit Američané, budou některé moduly již přesluhovat. A raketoplány ? Jsou tu již přes dvacet let a svůj hlavní cíl - zlevnění dopravy do kosmu - nesplnily a již ani nesplní.

Ano, Američané se mnohokrát pustili do projektů, které pak byly zrušeny. Některé z nich předběhly svou dobu a skončily kvůli technologickým problémům (SSTO Venture Star). To u návratu na Měsíc myslím nehrozí. Lety na Měsíc žádné převratné technologie nevyžadují (pokud vůbec vyžadují nějaké nové technologie). Když to zvládli na přelomu 60. a 70. let, proč by to neměli zvládnout dnes, neřku-li za dalších 10-15 let ?

Některé projekty skončily kvůli nárůstu nákládů nebo zastavením financí - ale ani za to nemůže prezident. V prvním případě v je to často laxním přístupem NASA ke smlouvám s dodavateli nebo zmiňovanými technologickými problémy, ve druhém má prsty obvykle Kongres.


Jiří Hošek - 8/10/2004 - 11:26

Plně se ztotožňuji se stanoviskem Miroslava Káni.


Hawk - 8/10/2004 - 12:45

"NASA bere ze státního rozpočtu USA méně než 1% financí, takže se ani nebudu moc divit, když se o tom nebude mluvit. Pro Američany jsou důležitější jiné věci (z hlediska množství peněz a významu) - zdravotnictví, nová pracovní místa, nové dálnice, atd ... "
Řekl bych, že v tom je ten problém. Kosmonautika je na Xtém místě, politici nedokážou lidi pro kosmické projekty nadchnout.
Např. Olympiáda také stojí velké peníze, ale je pro pořádající země politicky průchodná (viz. relativně chudé Řecko). Rozdíl je v tom, že návratnost v případě Olympiády se dá vyčíslit, ale přínos kosmických projektů se dá kvantitaivně vyčíslit obtížněji.

"O předvolební prohlášení podle mě taky nešlo. Kdyby tomu tak bylo, tak by o tom Bush přeci mluvil při každé druhé , třetí příležitosti, nebo se mýlím ? "
Kennedy dokázal národ nadchnout(alespoň soudím dle dokumentů) ,Bush to odbyl jedním delším prohlášením. Navíc američany dle průzkumů jeho vize nenadchla, tak proč by to opakoval, když mu to nepřinese volební body. Mě taky ,jako fandu kosmonautiky jeho vize nenadchla. Termíny, že do 15 a 20 let přistaneme na Marsu či opět na Měsíci jsem slyšel několikrát. Pro nefandy kosmonautiky měl alespoň říci co návrat na Měsíc občanům USA přinese.


bejcek - 8/10/2004 - 16:13

Pane Káňa, souhlasím s Vámi, trefil jste do černého.
Kennedy nadchl národ - ani nevím zda nadchl, ale posunul veřejné mínění k náklonnosti k výdajům na kosmonautiku. Proč se mu to povedlo? Inu téměř každý američan slyšel o rusovi kolem země. Průšvih, nějací mužici. Rusové jsou před amerikou - musíme je dohnat a zvítězit!!!! Na sport si amerika potrpí. A tak byla podpora.

Dnešní doba nepřeje vizím, stáda nováků čumí na různé Novy a HBO, baští big fůd, Mc´D, KFC atp. Svět je menší a přeinformovaný a získat pozornost v té mnohosti, v té pluralitě zábav, věd a činností je problém.
Mám dotaz pro pana Hawka - co přinese návrat na Měsíc? Jiné a levnější palivo do mého automobilu, slevní hamburgry nebo cigaretky budou méně rakovinotvorné? Bude z toho větší sex? Nebo větší zaměstnanost? A co horoskopy a karma pane doktore?!
Otázky nováckého laika. Ale opravdu, co nám to přinese - myslím všem, ne jen několika procentům nadšenců, astronautů a vědců.

Počítám se mezi nadšence, ale často se při své práci s veřejností setkávám s lidmi a je to radost a také povzdech nad všeobecnou vzdělaností. Při nedávném průzkumu v USA se ptali lidí jestli Slunce běhá kolem Země či je to naopak. Hodně lidí odpvědělo : "dejte pokoj , koho to zajímá" a zbytek byl půl na půl pro obě verze.
Nedávno mě pár lidí tvrdilo, ža na Měsíci se vůbec nebylo. Vysvětloval jsem jim to. Víte jaká byla reakce. :" Dobře, něco tvrdíte, ale není to jedno - byli , nebyli?! Mohl jsem začít znova.


Vítězslav Novák - 8/10/2004 - 16:14

Proč chci aby se zapomnělo, jsem vysvětlil další větou. Ano, Američané vyplýtvali spoustu prostředků a času - pravda, prostředků svých - na projekty, které se ukázaly být mimo možnosti a PŘED TÍM opustili projekty, které fungovaly. Apollo a Shuttle - příklad.

O chiméričnosti plánu vyvinout náhrady raketoplánu za peníze ušetřené omezením a ukončením provozu těchto jsem se rozepisoval víc než dost. Prostě to je nereálné. Punktum.

Předvolební balónek - zkusil to, národ nenadchl, ten už není tak nadchatelný jako byl za JFK. JFK nejen že vydával prostředky na "nesmyslný" kosmický program, vydával je taky na pomoc chudým, kteří by mohli oprávněně protestovat. Rušil - a někdy násilím - pozůstatky segregace. A všem bylo jasné, že přinejmenším orbitu nemůžou nechat Sovětům.
Takže Bush vypustil balónek, jedni zareagovali vlažně, jiní prohlásili, že je to drahý a k ničemu, další že ty peníze se líp použijí na Zemi, tedy v USA. Je jasný, že na řešení problémů ty peníze nestačí. Ale nestačí ani na deklarovaný vývoj.
A tak, protože balónek splaskl, šlo se jinam. A je víceméně ticho po pěšině, ovšem s výjimkou té studie Carly Fioriny and her boys, že by se měla NASA zprivatizovat...

A s Irákem to samozřejmě souvisí. Stejně jako s cenou ropy, kursem dolaru a silou americké ekonomiky. To byste snad chápat měl.


Vítězslav Novák - 8/10/2004 - 16:31

A taky, pane Bejčku, je ten svět trochu demokratičtější a čím dál tím víc "nováků" má možnost do toho mluvit. Nakonec - oprávněně. Oni totiž z největší části ty prostředky tvoří. Někde na Středozápadě na farmě, kde cesta do nejbližšího města je výprava na víkend. U pásu ve fabrice. A ještě se o tu práci bojí, protože v Česku, na Ukrajině nebo v Indii, prostě v cizinecku, jsou lacinější ruce k pásu.

Co JIM to přinese? Asi nic moc. Co mohla kosmo/astronautka přinést redneckovi nebo "novákovi", to už přinesla. Přímej přenos z Olympiády nebo bejzbólu z druhý strany kontinentu. Spoustu programů, většina je hudebních a sportovních. V Americe i náboženských. Ani ten tolikrát propagovaný teflon - to je vynález ještě předválečný. Možná způsob nanášení na pánvičku, nevím.
Byli jsme na Měsíci? Koho to zajímá? Ostatně - už Apollo 13 nikoho nezajímalo, dokud "Houstone, máme problém".

Jenže TIHLE lidé rozhodují ve volbách. A taky vytvářejí hodnoty, které milovníci vědy (třeba my) můžou potom rozházet. Místo aby byly menší daně a on se míň bál o hypotéku.

Kdosi, a myslím, že to byl astronaut, prohlásil, že 60. léta 20. století, byla obrovská výjimka. Kus 21. století přenesený do 20.


Hawk - 8/10/2004 - 19:07

"co přinese návrat na Měsíc?!"
Jak jste psal, zaměstnanost se zvýšší, ale v americkém měřítku to bude kapka v moři. Běžný občan nepozná nic, ale věřím že by návrat na Měsíc přinesl nové technologie, z nichž část by se za X let promítla do života běžného pozemšťana. Jestli by přínos nových technologií vyvážil náklady na projekt, to nedovedu odhadnou. Návrátnost Apolla byla údajně díky novým technologiím 300%(?), pokud je to pravda, tak to Bush mohl zmínit, byl by to silný argument pro běžného voliče, i když by se při návratu na Měsíc v tomto směru tak převratná technologická revoluce nekonala.
Kromě války v Iráku vidím problém v tom, že USA nemá žádného silného soupeře, jako byl za Studené války Sovětský svaz a to je na rozpočtu NASA znát.


mikes - 11/10/2004 - 09:00

Podle mě není třeba Američany nadchnout (ale pokud by se tak stalo, bylo by lépe). Jak jsem už v dřívějším příspěvku odkazoval na obrázek grafem, rozpočet NASA se na federálním rozpočtu USA například v roce 2002 podílel 0,65 %. Ještě o něco méně to bylo v roce 1958, kdy se fakticky začal rozjíždět americký vesmírný program. Pro to, aby NASA v roce 1964 dostala 3,85 % z federálního rozpočtu, musel přijít někdo z velkým prohlášením, aby ty výdaje veřejnost akceptovala. A doba k tomu byla nakloněna, jak psal pan Bejček (Rusové na orbitě).

Kdyby snad Bush požadoval pro NASA řekněme 50 miliard ročně (2,5%), pak by zřejmě musel přijít s něčím velmi konkrétním a i pro laickou veřejnost snadno pochopitelným a jasným cílem (včetně toho, co jim to přinese za prospěch).

Nyní žádá Bush navýšení o necelou 1 miliardu, což představuje 0,05 % federálního rozpočtu. Žádá snad moc ? Na obranu (přesněji pro ministerstvo obrany) vydávají USA ročně cca 400 miliard dolarů ! A k tomu ještě třeba připočíst 70 miliard na vývoj nových zbraní a dalších minimálně 20 miliard v ostatních vojenských položkách.

Takže shrnuto - není třeba vyvolávat mezi veřejností nějakou euforii, množství peněz, o které tím navýšením rozpočtu NASA přijdou, je z hlediska federálního rozpočtu zanedbatelné. Tímto vlastně i odpovídám na to zda to bylo volební téma či nikoliv - ne, nebylo. Jak jsem už psal, nepřišel s tím volební štáb prezidenta, ale zřejmě skupina stážistů v reakci na havárii Columbie.

Další věcí je ta demokratičnost. Otázka je, zda je to dobře či nikoliv, že každý "člověk z ulice" může mluvit i do toho, čemu vůbec nerozumí a o čem slyšel jen ve spojitosti s nějakou katastrofou, finančním skandálem apod. I to, že se většina lidí zabývá jen tím, co jim osobně přinese prospěch, je podle mě špatné. Musí tu být lidé, kteří si vidí dál než na špičku svého nosu a kteří mají zájem o to, aby se lidstvo posunulo někam dále ...

Musí tu být někdo ("rada starších", v dnešních dobách poslanci apod.), kdo dítěti ( = "laikům") řekne : Ne, všechny peníze nemůžeš utratit za čokoládu, musíš si část nechat na vzdělání a pro budoucnost.

Ale zpět ke konkrétním věcem.

Pro V.Nováka - na jedné straně píšete, že ty peníze, co by NASA v budoucnu měla dostat, nebudou stačit na vývoj techniky pro návrat na Měsíc, na druhé straně pak kritizujete návrh, aby byla NASA privatizována (čímž by se zřejmě značně zefektivnila její práce) - pokud jsem tu narážku dobře pochopil.

Vaše dřívější reakce : Nevěřím na laciný vývoj čehokoli kosmického, zejména ne něčeho, co je určeno pro lidi.
a také Takže kdyby Bush přišel s vizí letu na Měsíc a Mars a řekl "Dáme na to rok co rok 15-20G$", bylo by o čem uvažovat.
Takže jste zastáncem toho, aby se do NASA napumpovaly další miliardy, a pak to snad dokáže? Není naopak lepší ta cesta, při níž dojde k efektivnějšímu využívání přidělených peněz (navrhovaná "privatizace" NASA), jak to dokázal Rutan se svou SS1 ?

Dále uvádíte, že Ano, Američané vyplýtvali spoustu prostředků a času - pravda, prostředků svých - na projekty, které se ukázaly být mimo možnosti a PŘED TÍM opustili projekty, které fungovaly. Apollo a Shuttle - příklad.
. Mají se snad proto vzdát dalších pokusů ? Přeci ta nová vize má být, co se týče techniky, vcelku konzervativní a podle mě tedy s dosti velkou šancí na úspěch.
A navíc sám jste u Apolla uvedl, že Apollo se nedolítalo, horko těžko se hledalo na co je použít. a pak tu píšete, že jej zrušili, i když bylo funkční. Není to tak trochu rozpor ?
Raketoplány - tady o splnění cílů, s jakými byly vyvíjeny, nemůže být ani řeč! Měly zlevnit dopravu a měly létat pokud se nepletu minimálně každý druhý týden. Takže dnešní stav se spíše (pěkně drahá) z nouze cnost ...

quote:
Co mohla kosmo/astronautka přinést redneckovi nebo "novákovi", to už přinesla.

Jste si tím jistý ? Opravdu jistý ? Netvrdil něco podobného jistý ředitel patentového úřadu, který před stosedmdesáti lety prohlásil něco o tom, že jeho úřad už mohou zrušit, že vše co mohlo být vynalezeno, už bylo vynalezeno ?

Jste si jistý tím, že ne/pilotovaná kosmonautika (v blízké či ne moc vzdálené budoucnosti) nedokáže obyčejnému člověku nic přinést ?
Když budeme do kosmonautiky investovat, máme NADĚJI na to, že se něco převratného (nebo méně převratného, ale užitečného) vymyslí nebo objeví. Vždyť o to jde přeci u každého výzkum v jakémkoliv oboru - nemáme jistotu, ale máme NADĚJI !


Pro Hawka -
quote:
Mě taky ,jako fandu kosmonautiky jeho vize nenadchla. Termíny, že do 15 a 20 let přistaneme na Marsu či opět na Měsíci jsem slyšel několikrát.

Rád bych věděl, kde jsi ty termíny slyšel nebo četl (prosím oficiální vyjádření, ne nějaký rozhovor s kosmo-nadšencem). O letu dále než na LEO mluvil pouze Bush starší v roce 1989. Předtím se o tyto lety NASA vážně zajímala naposledy tuším koncem 60. let.

A proč se ti nelíbí těch 15-20 let ? Má to být snad dříve (5-10 let) nebo naopak se má postupovat ještě pomaleji (30 let ?). Když se podíváme na jejich předchozí projekty, tak Apollo bylo realizováno za 9 let, raketoplán rovněž za 9 let, stanice ISS (včetně Freedomu) bude snad kompletně realizována za 26 let od vyhlášení programu. První dva projekty však měly dosti velkou prioritu a byly dostatečně financovány. Realizace ISS byla naopak "postižena" dvěmi haváriemi raketoplánů a častými změnami své podoby. Můj názor tedy je, že ten návrat na Měsíc do roku 2020 realizovatelný je. NASA by se na vývoj měla soustředit od roku 2010, nebude mít sice finance, jaké měla na Apollo, ale zase už bude stavět na dlouhodobých (dobrých i špatných) zkušenostech. A navíc s CEVem začne už velmi brzo. Takže těch 10 let by na to mělo stačit.

Nebo ještě jinak - kdy by se z dalším programem (co nahradí ISS) mělo začít ? Až v době kdy doslouží ? Z předchozího odstavce je vidět, že velký projekt si žádá alespoň jedno desetiletí, pokud je dostatečně financován. Takže pokud má stanice ISS dosloužit v roce 2016-17, tak je nejvyšší čas (vzhledem k tomu, že financí rozhodně nebude přebytek) začít s něčím novým, nemyslíš ?


Vítězslav Novák - 11/10/2004 - 13:02

Pochopil jste správně. Ano, jsem proti privatisaci NASA. Kosmický výzkum - výzkum, ne telekomunikační a meteorologické družice - je základní výzkum. Strašně drahý základní výzkum s návratností velmi nejistou. Takže nic pro soukromý sektor, kde se uvažuje od jedné valné hromady ke druhé a podstatná je nálada akcionářů.
Pokud by se napumpovaly ty mnou zmíněné miliardy, byla by tady aspoň naděje. Rozhodně ne jistota, že nebudou vyplýtvány. Ale - stát je napumpovat může (a umí špatně kontrolovat), zatímco soukromník umí kontrolovat, ale nenapumpuje je.
Rutan a SS1 - už nás o tom psalo víc. Je to ultralight, určený ke splnění podmínek ceny, ne k letu do kosmu. Až dopraví náklad, na člověku netrvám, na LEO a zpátky(!), bude o čem mluvit. Zatím je to krásná hračka. A, bohužel, hrozba pro skutečnou astro/kosmonautiku. Právě proto, že ten redneck ze středozápadu řekne "Proč cpát miliardy do NASA, když to zvládne soukromník?" Nezvládnul a nezvládne. Pokud ano, řádově za stejné peníze jako NASA. Řádově. Asi laciněji, ale řádově stejné.

A to je důvod, proč je potřeba k uskutečnění takové vize nadchnout národ - aby byl ochoten tolerovat "vyhazování" peněz na něco tak zbytečného. Přesvědčit, že to zbytečné není.

Když jste prohledával moje předchozí vyjádření, mohl jste tam najít dost přesně, co mi na té Bushově "vizi" vadí. Ne to, že je to výhled a pokus, který nemusí vyjít. Vadí mi, že je
1) podfinancovaná, takže musí krachnout
2) mají se na ni stáhnou prostředky z jiných projektů, takže zničí i ty
3) ani prostředky stažené z jiných projektů na její uskutečnění nestačí.
4) A nejpodstatnější - mají se tlumit lety shuttlů a nemáme žádnou pořádnou představu, co po nich. Kdyby se lítaly normálně a PŘI TOM vyvíjel CEV, bylo by to v pořádku. Ale zase se má jít cestou "Saturn zavrhneme, je zastaralý, vyvineme shuttle". A pak se zoufale hledaly kompromisy, aby ti Sověti neutekli příliš dopředu. Výsledky vidíme i dnes. Ale to jsem taky psal.

Prostě, já jsem zastáncem udržení vrabce v hrsti, je-li použitelný. A když už ho mám, můžu se rozhlížet po střechách a holubech. Když to udělám obráceně, můžu snadno nemít nic. Americké astronautice se to už povedlo.


O demokracii se snad nebudeme bavit, ne? Pořád platí to Churchillovo, že je to ten nejhorší způsob vlády - ovšem kromě všech ostatních. Vláda odborníků a na základě ověřeného vědeckého světového názoru, to měl být komunismus a přechod k němu socialismus. Neosvědčilo se to. Prostě neosvědčilo. Ten chaotický kapitalismus s neefektivní demokracií vyhrál...
Rada moudrých je hezká - ale kdo ji vybírá? Skoro bych řekl, že ta tlupa laiků. A v demokracii taky velmi brzo může tlupa laiků, kterým "rada moudrých" cosi naoktrojovala, zvolit radu jinak moudrých. Třeba těch, kteří řeknou "na tu čokoládu sis vydělal, tak ji tady máš."


mikes - 13/10/2004 - 09:31

quote:
Pochopil jste správně. Ano, jsem proti privatisaci NASA. Kosmický výzkum - výzkum, ne telekomunikační a meteorologické družice - je základní výzkum. Strašně drahý základní výzkum s návratností velmi nejistou. Takže nic pro soukromý sektor, kde se uvažuje od jedné valné hromady ke druhé a podstatná je nálada akcionářů.
Pokud by se napumpovaly ty mnou zmíněné miliardy, byla by tady aspoň naděje. Rozhodně ne jistota, že nebudou vyplýtvány. Ale - stát je napumpovat může (a umí špatně kontrolovat), zatímco soukromník umí kontrolovat, ale nenapumpuje je.



I to je cesta, jak se na dostat zpět na Měsíc a pak i dále, prostě a jednoduše zvýšit objem financí a NASA ať se stará. Podle mě ale to představuje návrat "hrubou silou". Máte také pravdu v tom, že stát má finance a soukromník zkušenosti s jejich kontrolou. Proč to tedy nespojit dohromady ? A právě o to má přeci jít při té "privatizaci" NASA ! Nevím, zda jste četl tu zprávu komise z června letošního roku, ale tam se o prodeji, změně na akciovku nebo o něčem podobném vůbec napíše. Tou "privatizací" se myslí větší zapojení průmyslu do kosmických aktivit (hlavně menších firem, které dynamičtěji reagují na poprávku), změna struktury NASA, změna ve financování výzkumných center, vznik specializovaných organizací (které mají posuzovat realizovatelnost projektů z technické a finanční stránky), vznik organizace pro výzkum "extrémních technologií" (kde se za samozřejmost bude tolerovat občasné selhání výzkumu) , atd ...

Nesrovnávám SS1 s raketoplány po absolutní výkonové stránce, srovnávám postupy, s jakými bylo dosaženo konečného cíle. A tady Rutan vítězí na celé čáře. Je to právě ukázka toho, jak lze efektivně nakládat s financemi, pokud jsou svěřeny do správných rukou.

quote:
A, bohužel, hrozba pro skutečnou astro/kosmonautiku. Právě proto, že ten redneck ze středozápadu řekne "Proč cpát miliardy do NASA, když to zvládne soukromník?"

Jsme opět u toho, zda tento redneck má právo rozhodovat o tom, kolik NASA dostane peněz, když nedokáže pochopit rozdíl mezi suborbitálním a orbitální letem a rozdíl mezi jejich náročností.

quote:
O demokracii se snad nebudeme bavit, ne? Pořád platí to Churchillovo, že je to ten nejhorší způsob vlády - ovšem kromě všech ostatních. Vláda odborníků a na základě ověřeného vědeckého světového názoru, to měl být komunismus a přechod k němu socialismus. Neosvědčilo se to. Prostě neosvědčilo. Ten chaotický kapitalismus s neefektivní demokracií vyhrál...
Rada moudrých je hezká - ale kdo ji vybírá? Skoro bych řekl, že ta tlupa laiků. A v demokracii taky velmi brzo může tlupa laiků, kterým "rada moudrých" cosi naoktrojovala, zvolit radu jinak moudrých. Třeba těch, kteří řeknou "na tu čokoládu sis vydělal, tak ji tady máš."


Špatně jste mě pochopil, nenapadal jsem demokracii, ale to, zda je nutné rednecka zatahovat i do těch záležitostí. kterým nerozumí. Stát má totiž právo vzít si od něj nějakou tu část z jeho peněz, protože mu poskytuje jisté služby, díky nimž může relativně v klidu žít. A pak těmito penězi financovat i to, co redneck moc nechápe, ale co je (nebo může být) důležité pro další zlepšování podmínek pro jeho život (i kdyby to mělo být pro lepší život až jeho dětí nebo ještě mladších generací).

Ale dosud nikdy ani ta "jiná rada moudrých" nebyla naštěstí nikdy z většiny složena z těch, kteří by tu čokoládu dali člověku celou a nemysleli na jeho budoucnost. I když u nás v republice o tom někdy (často) docela pochybuji . Takže to vypadá tak, že ti, co chtějí do rady moudrých, jsou obecně vzdělanější a obvykle chápou, že je třeba financovat i to, co nepřináší okamžitý zisk, ale výsledky mohou (ale také někdy nemusí) přinést prospěch dalším generacím ...

quote:
Když jste prohledával moje předchozí vyjádření, mohl jste tam najít dost přesně, co mi na té Bushově "vizi" vadí. Ne to, že je to výhled a pokus, který nemusí vyjít. Vadí mi, že je
1) podfinancovaná, takže musí krachnout
2) mají se na ni stáhnou prostředky z jiných projektů, takže zničí i ty
3) ani prostředky stažené z jiných projektů na její uskutečnění nestačí.
4) A nejpodstatnější - mají se tlumit lety shuttlů a nemáme žádnou pořádnou představu, co po nich. Kdyby se lítaly normálně a PŘI TOM vyvíjel CEV, bylo by to v pořádku. Ale zase se má jít cestou "Saturn zavrhneme, je zastaralý, vyvineme shuttle". A pak se zoufale hledaly kompromisy, aby ti Sověti neutekli příliš dopředu. Výsledky vidíme i dnes. Ale to jsem taky psal.



Ad 1) a 3) - nevím, kde berete tu jistotu, že je podfinancovaná. Vždyť ještě ani neexistují nějaké podrobnější představy, jakým způsobem se tam bude létat (těžkotonážní raketa ano/ne, montáž dílů na LEO ano/ne, typy a velikosti výsadkových modulů, atd...)
Ad 2) - některé z těch prostředků se bohužel zničily samy
Ad 4) - Ale máme představu ! Po shuttlech má přeci přijít CEV a pak lety na Měsíc. Pokud se Američané dokázali vypořádat s přestávkou od ukončení Apolla do startu raketoplánu (6 let), proč by jim mělo nějakým způsobem vadit čtyřleté přerušení, než začne létat CEV ? Vždyť i raketoplány měly a mají i více než dvouleté přestávky. A navíc, lety nebudou docela přerušeny, stále tady bude ISS, o kterou se bude třeba starat.

A ještě i jinak - mají se tlumit lety shuttlů a nemáme žádnou pořádnou představu, co po nich.. Raketoplány by i bez nové vize nejspíše skončily kolem roku 2020, stejně tak i stanice ISS. To znamená za 16 let. Není právě teď ta správná doba na určení dalšího směru, kudy by se pilotovaná astronautika měla ubírat ?

A do třetice k bodu 4. Jaký by tedy byl podle Vás ideální další postup v americké astronautice ?


Jiří Hošek - 13/10/2004 - 11:43

Po projevu G.Bushe st. v červenci 1989 byla zpracována a v listopadu 1989 zveřejněna "90-Day Study", konkretizující představy návratu na Měsíc kolem roku 2001 a letů na Mars přibližně od roku 2016. Lety na Měsíc i na Mars se měly uskutečňovat z kosmické stanice Freedom. Finanční analýza, zpracovaná v rámci "90-Day Study" však představitele Bílého domu doslova šokovala a "vize" téměř okamžitě zkrachovala. JSC se však nevzdalo a v roce 1992 zveřejnilo levnější studii FLO, kde byly opuštěny myšlenky využití přestupní kosmické stanice a permanentního pobytu na Měsíci. Ovšem ani pokus FLO nepřiměl politiky k vydání dodatečných financí pro NASA. Docela se divím, že i po těchto tvrdých zkušenostech někteří diskutující stále věří, že Kongres nebo prezident řekne: "Dáme na to agentuře NASA rok co rok navíc 10-20 mld. USD". Nedal to ani Bush st., ani Clinton či Bush ml., a nedal by to ani Kerry. V dnešní době ani Kennedy.
Současná vize je ještě úspornější (a tedy reálnější) než FLO. Nepotřebuje nosič s kapacitou 240 tun na LEO pro dopravu obytného modulu na Měsíc a druhý 240-tunový nosič pro přistání posádky, přístrojů a zásob, ale mnohem víc připomíná Apollo. Dokonce se již nepočítá ani se souběžným využíváním kosmické stanice a expedicemi na Měsíc. Někteří diskutující přesto tvrdí, že vize je podfinancovaná. To nedokážu posoudit – odborníci v NASA spočítali náklady na vývoj, zkušební lety a první lunární přistání na 64 mld. USD (např. náklady na Apollo až do prvního lunárního přistání činily v cenách roku 2005 100 mld. USD, ovšem tehdy se muselo vyvíjet naprosto vše!!). Myslím, že i kdyby nakonec byly náklady vyšší než těch 64 mld. a první přistání se odložilo za rok 2020, stojí to za to.


Vítězslav Novák - 13/10/2004 - 13:58

Problém je v tom, pane Hošku, že mnohem pravděpodobnější (a vyzkoušené) je jiné vyústění - proinvestuje se 64G, proinvestuje se podstatně víc, termín se odsune na r. 2020, pak dál - a nakonec se celá věc ukončí. Jako mnohé jiné.

Nevěřím, že Kongres přihodí těch potřebných 15-20G ročně. Nepřihodí. Takže je rozumné si to říct rovnou a nepokoušet se o něco, čemu může přinést úspěch jedině zázrak. Bez peněz do hospody nelez. Do kosmu tím spíš. Vyhlašovat "vizi", pro niž není splněna - a nelze očekávat splnění - nejzákladnější podmínka, je nesmysl. Možná předvolební plác do vody.


Vítězslav Novák - 13/10/2004 - 14:20

Pane Káňo, proč jsem přesvědčen, že je to podfinancované, jsem psal. Mockrát. Zopakuji naposled - nelze vyvinout nový CEV za peníze ušetřené omezením letů shuttlů. V tom několikrát odkazovaném grafu budgetu to tak je plánováno.
A teď k tomuto tématu opravdu Howgh! Nemám co bych dodal.

Říkáte, že Rutan vítězí na celé čáře... V čem? Před kým, resp před čím? NASA snad vyvíjí ultralight pro let do 100km, hup nahoru, šup dolů a nic víc? Rutan vyvinul přesně tohle. S využitím mnoha znalostí, které byly získány vládou financovaným základním výzkumem.
Další věc je, že Rutanovi nebyly žádné peníze svěřeny. To jsou jeho peníze. Soukromník dokáže se "svěřenými" penězi zatočit stejně neefektivně jako státní organizace. Ba neefektivněji. Jo, se svými... Jenže peníze nutné pro let na orbitu a zpět asi málokterý soukromník má a dá. S vidinou návratnosti 20 let nebo na svatýho Dyndy.

Jestli má redneck právo rozhodovat o penězích pro NASA, nevím. Ale rozhoduje. On totiž volí kongresmana, aby hájil jeho zájmy. A kongresman buď usoudí, že vydat X miliard na NASA mu přinese redneckovu podporu, nebo že je to pod redneckovou rozlišovací schopností (ale pak taky nemá důvod je vydávat) a nebo že mu je redneck spočítá v příštích volbách. Schválně - jak se rozhodne?
Třeba to zdůvodní - pracovními místy pro stát, nutností obrany před komunisty, Usámou nebo vetřelcem, jakkoli. A nebo nezdůvodní.
A myslím, že redneck MÁ právo rozhodovat o jím vyprodukovaných prostředcích, např. říct, že je chce dát jen na to, co ho bezprostředně zajímá, ale to je jen můj názor.
Podstatné je, že má možnost.
A tu zcela nepochybně má.
V demokracii.


Vítězslav Novák - 13/10/2004 - 14:35

Ještě k těm přestávkám. No, nakonec se opravdu nic tak strašného nestane.
Kosmonautika na tom je a bude pořád líp než během těch předchozích amerických výpadků. Tenkrát ji udržovali Sověti/Rusové. Teď Rusové a ESA, budou ji halt zase udržovat Rusové a ESA. A USA budou plánovat let na Měsíc a Mars a kdoví kam. Plánovat. A nedávat na to peníze.
A budou lidé, kteří budou vykládat, že by to ti Američani klidně dokázali taky, jen si to radši koupili.

Naštěstí, ale to jsem už taky psal mnohokrát, pilotovaná kosmonautika na USA nezávisí. Nikdy nezávisela. Naštěstí.


Jiří Hošek - 13/10/2004 - 15:16

quote:
A do třetice k bodu 4. Jaký by tedy byl podle Vás ideální další postup v americké astronautice ?
Já jsem to pochopil tak, že pan Novák navrhuje, aby NASA nevyvíjela nic nového (ani záchranný člun pro ISS), pokračovala v krátkodobých misích raketoplánů k ISS tak dlouho, jak to půjde (dokud bude aspoň jeden letuschopný stroj), a pak pilotovanou kosmonautiku ukončila.


Dušan Dluhoš - 13/10/2004 - 20:02

Asi vcelku chápu určité "rozčarování" z americké kosmonautiky: poslední největší projekty - Space Shuttle a ISS dopadlají zatím stejně - zprvu nádherné vize - zlevnění dopravy na orbitu u Sp. Sh. v hodnotě řádů, starty každý týden či dva... nebo rozsáhlý vědecký výzkum na palubě orbitální stanice u ISS. Ale nic z těchto původních plánů jaksi nefunguje. Raketoplán je neekonomický bumbrlíček s velmi omezeným počtem startů. A o objemu výzkumů na palubě ISS si také netřeba dělat iluze. Z tohoto hlediska vypadá "nová vize" americké kosmonautiky asi stejně nereálně, jako tyto dva zmiňované projekty. Tedy alespoň pro mě.
NASA je státní instituce, dobře placený moloch, který spotřebuje spoustu peněz na svůj chod. Donutit takovouto instituci k šetrnosti je asi věc velice těžká. Viz např. počet astronautů v době, kdy se počet letů plánovaných na nejbližší léta radikálně snižuje... Na druhou stranu NASA zadává jednotlivé projekty soukromým firmám, tedy těm subjektům, které by měly být pružné, měly by šetřit... Ale spíše se obávám, že pro jednotlivé firmy je důležitější peníze "proinvestovat", než něco ušetřit a vymyslet jinak.
Obávám se, že řešení tohoto propletence není příliš reálné:
- donutit NASA šetřit - asi by to trochu šlo, ale žádná zásadní úspora z toho nebude,
- zatlačit na americké fimy, aby pracovaly efektivněji, levněji... - (třeba i hrozbou, že když budou moc drahé, postaví to zahraniční konkurence) - to by bylo křiku - národní bezpečnost, národní hrdost a prestiž, pracovní místa... - takže to asi taky nepůjde,
- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.
Omluvám se za svůj pesimismus, ale prostě se obávám, že v tomto systému fungují určité zákonitosti, které vedou k nadhodnoceným vizím či nesplnitelným očekáváním, těžkopádnému řízení a příliš velkým nákladům. A zásadní zefektivnění tohoto systému není reálné. Je asi možné, ale ne v takto zaběhaném systému...


Patek - 13/10/2004 - 22:27

Jak si se tady zapomíná na to ,že NASA je "Národní úřad pro letectvý a vesmír",a provádí základní výzkum jak pro astronautiku tak pro letectvý a do toho se asi moc soukromé firmy nepohrnou.Veškerá technika pro pilotovanou kosmonautiku se musí odskoušet a otestovat
a to sotjí velké peníze,když se něco nedokonale odskouší a ono to spůsobý nějaké potíže hned se to v tisku neopomene připomenout(viz.Chalenger a Columbia).Naproti tomu co by se asi stalo kdyby se
nepodařilo zavčasu stabilizovat SS1 a došlo ke katastrofě,psalo by o tom asi týden a pak ticho po pěšině.Nejsem žádný velký obdivovatel USA,ale kdyby mohli mít něco lepšího než NASA tak by to určitě měli.A nesmíme zapomenout výzkum a jiné služby pro armádu.
Ještě ke srovnávání SS1 a Mercury:SS1 byl konstruovaný pouze pro ten skok na práh vesmíru a nic víc,ale u Mercury šlo pouze o zkoušku po balisitcké dráze než bude k dispozici Atlas pro pilotovaný let.Mercury byla kabina určená pro lety v kosmu.Označení astronaut
američné použili spíš z důvodu ocenění odvahy Sheparda a Grissoma.
Turistovi,tkerý si zaplave v moři taky neříkáme mořeplavec.


JAKU - 14/10/2004 - 00:03

quote:
Říkáte, že Rutan vítězí na celé čáře... V čem? Před kým, resp před čím? NASA snad vyvíjí ultralight pro let do 100km, hup nahoru, šup dolů a nic víc? Rutan vyvinul přesně tohle. S využitím mnoha znalostí, které byly získány vládou financovaným základním výzkumem.



Toto je jistě pravda, ovšem na druhou stranu se jistě shodneme v tom, že pokud by NASA vyvíjela přesně toto, ani zdaleka by ji nestačila částka co Rutanovi (kdo ví jestli alespoň o řád vyšší).

Dobrá, ať tedy NASA vyvíjí a zkouší (za státní peníze, byť nehospodárně využité), a nechť soukromníci aplikují. Vždyť přeci není nezbytně nutné aby soukromníci dublovali nebo dokonce nahrazovali NASA.

Jarda Kučera


mikes - 14/10/2004 - 09:22

Proč by redneck měl povolit vydávání peněz na CERN, ITER, Hubbla, Voyagery, a třeba na jakýkoliv základní výzkum, když mu to nepřinese žádný přímý ani nepřímý užitek ? Ano, pokud by měl tu možnost, zřejmě by to nefinancoval a radši si koupil větší a rychlejší fáro. Ale s takovým přístupem bychom se asi velmi brzy ocitli zpátky na stromech ...

A přeci jsou ty peníze vynakládány (staletí, u nás řekněme od Rudofla II.). Takže ta "volená rada starších" není zas až tak hloupá a i když jí ty věci "pod rozlišovací schopnost rednecka" nepřinesou volební body, přesto ty finance vydává. A redneck naštěstí nemá tu možnost vybrat si jen ty, kteří by plnili jen jeho přání a tužby.

Takže ukončení tohoto tématu : je dobře, že existuje demokracie, a protože se společnost neskládá jen z "rednecků ze středozápadu", tak se vždy najdou i nějaké ty finance na (pro rednecka nepochopitelné) projekty, které nemají přímý vliv na redneckův život, ale ocení je až x-tá generace ...

Ad Rutan - pomyslně "vítězí" nad státní organizací (NASA) v efektivitě s nakládáním jemu svěřených financí. Nebyly to totiž jeho peníze, byly to Allenovy peníze. A proč se těch 20 milionů dolarů nevypařilo, ale vzniklo díky ním něco, co má šanci otevřít nové možnosti nejen v luxusní turistice ? Protože je proinvestoval soukromník, který tomu rozumí (Rutan) pod dohledem mecenáše (Allen), který si vybral toho správného člověka na zhodnocení svých peněz. A stejně by v budoucnu měla postupovat i NASA. Jen to zhodnocení investice nebude peněžního, ale vědeckého rázu.

Jde také o to, jak píše Jaku, že "... na druhou stranu se jistě shodneme v tom, že pokud by NASA vyvíjela přesně toto, ani zdaleka by ji nestačila částka co Rutanovi (kdo ví jestli alespoň o řád vyšší)."

quote:
Omluvám se za svůj pesimismus, ale prostě se obávám, že v tomto systému fungují určité zákonitosti, které vedou k nadhodnoceným vizím či nesplnitelným očekáváním, těžkopádnému řízení a příliš velkým nákladům. A zásadní zefektivnění tohoto systému není reálné. Je asi možné, ale ne v takto zaběhaném systému...

Souhlasím s tím, že NASA je v současné době neefektivní a těžkopádná státní organizace, nikdy jsem ani netvrdil opak. Ale tu vizi by měla realizovat "nová", transformovaná NASA. Právě že se ten zaběhnutý systém musí změnit, toho si jsou vědomi i lidé (na důležitých postech) přímo v NASA. Někde jsem četl i takový názor, že teď dostala NASA poslední šanci, jak si napravit reputaci. Nezvládne-li připravit v dané době a s přidělenými prostředky letuschopný CEV a pak i realizovat lety na Měsíc, pak jí hrozí zánik (část výzkumů by přebraly univerzity a jiná výzkumná střediska - hlavně co se týče nepilotovaných misí, a pilotované lety by pravděpodobně byly zrušeny).

quote:
Asi vcelku chápu určité "rozčarování" z americké kosmonautiky: poslední největší projekty - Space Shuttle a ISS dopadlají zatím stejně - zprvu nádherné vize - zlevnění dopravy na orbitu u Sp. Sh. v hodnotě řádů, starty každý týden či dva... nebo rozsáhlý vědecký výzkum na palubě orbitální stanice u ISS. Ale nic z těchto původních plánů jaksi nefunguje. Raketoplán je neekonomický bumbrlíček s velmi omezeným počtem startů. A o objemu výzkumů na palubě ISS si také netřeba dělat iluze. Z tohoto hlediska vypadá "nová vize" americké kosmonautiky asi stejně nereálně, jako tyto dva zmiňované projekty. Tedy alespoň pro mě.

Raketoplány bez diskuse dosud nesplnily a již ani nemohou splnit záměry, s nimiž byly vyvíjeny. Již v době havárie Challengeru (možná i dříve) bylo zřejmě jasné, že nesplní svoje předpokládané cíle. Že se proto raketoplány nadále používaly, bych přisuzoval tomu, že se USA v té době ještě nemohly nechat zahanbit Sověty, přiznat chybu, stáhnout shuttly z provozu a vyvinout něco na způsob CEVu (čili "krok zpět") a také tomu, že již byla rozjeta příprava stavby stanice, která na nich byla závislá.

U stanice ISS je však stále naděje, že bude jistým způsobem užitečná a že nakonec se o ní za několik desítek let bude psát jako o dobré investici (což u raketoplánů zřejmě nehrozí). Takže bych ISS ještě nezatracoval a raději počkal do doby, až tento projekt skončí.


Jiří Hošek - 14/10/2004 - 09:52

quote:
- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.
To mi nedává smysl. Proč by prezident a administrátor NASA ze sebe udělali šašky jen pro to, aby získali peníze na jiný, ne tak atraktivní program - záchranný člun OSP pro ISS? Vždyť na OSP byly peníze přislíbené, měl být levnější a jednodušší než CEV, měl plnit roli záchranného prostředku ISS již od roku 2008, a se stálými posádkami měl ke stanici létat od roku 2011. Víceúčelový CEV až od roku 2014.
Možná jsem Vás jen špatně pochopil.


Csaba - 14/10/2004 - 10:02

quote:
Jak si se tady zapomíná na to ,že NASA je "Národní úřad pro letectvý a vesmír",a provádí základní výzkum jak pro astronautiku tak pro letectvý a do toho se asi moc soukromé firmy nepohrnou.Veškerá technika pro pilotovanou kosmonautiku se musí odskoušet a otestovat
a to sotjí velké peníze,když se něco nedokonale odskouší a ono to spůsobý nějaké potíže hned se to v tisku neopomene připomenout(viz.Chalenger a Columbia).Naproti tomu co by se asi stalo kdyby se
nepodařilo zavčasu stabilizovat SS1 a došlo ke katastrofě,psalo by o tom asi týden a pak ticho po pěšině.Nejsem žádný velký obdivovatel USA,ale kdyby mohli mít něco lepšího než NASA tak by to určitě měli.A nesmíme zapomenout výzkum a jiné služby pro armádu.
Ještě ke srovnávání SS1 a Mercury:SS1 byl konstruovaný pouze pro ten skok na práh vesmíru a nic víc,ale u Mercury šlo pouze o zkoušku po balisitcké dráze než bude k dispozici Atlas pro pilotovaný let.Mercury byla kabina určená pro lety v kosmu.Označení astronaut
američné použili spíš z důvodu ocenění odvahy Sheparda a Grissoma.
Turistovi,tkerý si zaplave v moři taky neříkáme mořeplavec.


kecy...


Véna - 14/10/2004 - 10:44

Pánové, už chvíli sleduji Vaši diskuzi. Moc ji nechápu, mám totiž pocit, že v ní jde o osobní antipatie, resp. o přesvědčení druhých o svém jediném názoru. A taky mám pocit, že všichni mluvíte obecně o NASA, ale přitom je Vaše diskuze "jen" o pilotovaném průzkumu kosmu. Ale to je pouze jedna složka výzkumu.
Dále je tu spousta projektů, které jsou naopak velmi účelné a které přinášejí spoustu nových vědeckých projektů a na které ve svém zápalu kompletně zapomínáte. Budu jmenovat Lunar Prospector, Prometheus, astrobiologické výzkumy, výzkum Marsu atd. To jsou oblasti, do kterých se určitě žádný soukromník nikdy nepustí a kde jsou, dle mého prostředky vynakládány určitě účelně. Takže, prosím, nemluvte obecně o NASA, ale pouze o pilotované sekci NASA.
A ještě k Rutanovi a tomu proč by to NASA nebyla schopna udělat za stejné peníze. NASA, jakožto veřejná instituce, není schopna podstoupit tak veliké riziku, které podstoupil Rutan. Skoro si dovolím tvrdit, že velmi hazardoval s lidskými životy. A to NASA nemůže, ba nesmí a vyvolalo by to vlnu rizika. Proto také cena X-Prize byla, aby někdo jiný než NASA na sebe to riziko vzal. Pak bude možná i společnost více nakloněná tolerovat tento postup i u NASA. A včem tedy vidím to riziko? NASA by udělala určitě několik bezpilotních pokusů o reentry, dále výtrazně více destruktivních zkoušet atd. a to vše za účelem zvýšení bezpečnosti. A na to Rutan všechno prděl a spolehl se na výpočty ... A za to má můj obdiv, ale zároveň údiv, že mu to prošlo ...
Véna


Csaba - 14/10/2004 - 12:27

OK, možná, že moje příspěvky vyznívají trochu tvrdě, takže vše napravím :-).Budu reagovat bez emocí.
Já, osobně u Rutana jsem se nepřekvapil, co se týče jeho výkonu...
Co provedl on, to je vlastně klasický inženýrský přístup k danému technickému problému!Podotýkám, kdyby NASA přistupovala podobně k podobnému zadání, jako je X-15-ka, tak by nepoužila raketový motor na KPL(výbuch při pozemních zkouškách)a nespoléhala se na palubní avioniku, kterého selhání vedlo ke smrti zkušebního pilota, mjr. Adamse...Právě proto musíme trošku ocenit přístup Rutana, který se snažil poučit z těchto nehod - re-entry koncipoval jako "free-hand",kde se snažil předejít střemhlavému letu, kterou by pilot nemusel taky vybrat! Co se týče pohonu - mohl použít taky motor na KPL(stačilo by mu přejít "přes ulici" k firmě XCOR) a měl by výkonnější pohon - ale on vsadil raději na bezpečnost...Podívejme se na hazard s lidskými životy při samotném letu...Není zatím nic bezpečnější, jak vzlet nějakého raketového letadla s klasickými motory, z letištní plochy(White Knight/SS1)- protože při vzletu s klasickou raketou nam hrozí havarie hlavně v první fazi letu(u všech těchto havárií je to hl. pohon - 70procent).A spoléhat se na záchr. věžičku, prosím - ale to taky musí být max. spolehlivý systém...!
A je tady další věc - je to vlastně létající zkušebna! Jestli jste si všimli, tak u prvního letu WK/SS1 bylo zkoumáno proudění kolem dané sestavy pomocí bavlněných proužků - tady se Rutan nespoléhal pouze na počítačové modelování, protože vědel, že separace SS1 od nosného letounu je taky nebezpečný, kritický manévr.Případ havárie při oddělení - vypustí N2O bez zážehu a přistane klouz. letem, když ne, - odhodí pilot SS1 přední průlez a vyskočí! Pravdaže, toto se dějě nad zkušební střelnicí(Edwards AFB). Je jasné, že v případě nekontrolovatelné rotace to bude těžší...ale budou mít asi větší šanci, jak astronauti na shuttlu v první fázi letu...
Zkrátka chci jenom poukázat na to že Rutan je ten poslední konstruktér, který riskoval a riskuje životy jiných!
Pánové, spíš se podívejte na další abonenty "posledního letu", jako daVinci(ten blázen chtěl letět napoprvé naostro)Armadillo(pilot sedí nad tankem s vybušninou, bez zachr. systému, atd.
Neberte mi Rutana, protože je fakt dobrej a taky ho ted nikto taky nepřekonal!
Všem přeji všechno nej, a plodnou diskusi Vám přeje všem
Csaba Boros


mikes - 14/10/2004 - 12:48

quote:
... mám totiž pocit, že v ní jde o osobní antipatie,
Z mé strany určitě ne, snažím se diskutovat jen o daných tématech. Pokud to někdo vnímá jinak, tak se omlouvám, ale není to mým cílem, pouze neschopností vyjádřit se tak, aby to vyznělo neutrálně.

V předchozích příspěvcích jsem měl vždy na mysli tu část NASA, která je zodpovědná za pilotované lety a nikdy jsem to nevztahoval na družice, sondy, apod. Tam NASA jde dá se říct velmi dobrou cestou. Za posledních řekněme 15 let si vzpomínám jen na několik problémů či katastrof - Hubble (špatné zrcadlo, naštěstí opraveno), Galileo (nerozevření hlavní antény), Contour a pak tři sondy k Marsu.

Přesto by šlo i tuto oblast "zprivatizovat" v tom smyslu, že NASA zadá požadavky na vědecká data a řekne, kolik je ochotna za ně utratit (např. 10 000 snímků Měsíce v rozlišení 0,2 metru za cenu 70 milionů dolarů). Tedy něco na způsob X-prize, kdy vítěz bere vše. Pak bude jen na těch soukromých firmách, jak se s tím vypořádají. Čili by se zodpovědnost přenesla na soukromý sektor a ten by si jistě dal pozor na to, jak efektivně vynakládá své prostředky. Neříkám, že je to ten jediný správná postup, je to možná (!) jedna z cest, jak zefektivnit kosmický výzkum. Muselo by se samozřejmě začít s něčím menším a postupně zvedat nároky.

quote:
A na to Rutan všechno prděl a spolehl se na výpočty ... A za to má můj obdiv, ale zároveň údiv, že mu to prošlo ...

To ale taky dokazuje, že (některé) testy jsou zbytečné, že je jde nahradit daleko levnějšími (výpočetními) metodami (ale opět ne vždy). A ani ty testy prováděné NASA nedokáží eliminovat všechny potenciální bezpečnostní problémy, což jsme bohužel měli možnost vidět už vícekrát ...


Vítězslav Novák - 14/10/2004 - 14:51

Jak bych mohl vycházet z osobní antipatie, když nikoho z diskutujících neznám? Tedy osobně...

Jenže spíš mi připadá, že si nerozumíme. Vyptáváte se mě, co bych s představoval, a jak by (podle mě) měla pokračovat kosmonautika... Což o to - představ bych měl! Jenže už před drahně lety jsem zjistil, že svět jaxi na moje představy kašle a jede si podle nějakých blbých, najmě pak ekonomických zákonů. A první z nich vyjádřil (taky už dávno) jeden spolužák - sprosťák: "Z hovna bič neupleteš. A když jo, tak nezapráskáš. Jedině sebe..."

Co by mělo a nemělo být... Redneck by měl dát prachy a když nedá, tak mu je musí sebrat "Rada moudrých"... Jenže v tej Eméryce maj demokracii, vážení! A když se redneck naprdne, tak "moudrého", co sebral prachy a dal je na (dle rednecka) kosmický nesmysl, nebude volit. Když jich bude hodně, těch nevoličů, tak "moudrý" jde od válu a nastoupí "trouba", který za to postaví redneckovým dětem školy. Nebo basy, aby bylo kam zavřít kuřáky marjány. Jak si redneck zvolí.
Na což má redneck nezadatelné právo - dokonce se kvůli tomu kdysi rvali s Anglií. A vyhráli.
Takže jak by měl nebo neměl redneck (nebo manuál od GM od pásu) rozhodovat, to si můžem myslet, ale rozhodne on. Ptát se nás nebude. Demokracie.

A jak bude americká astronautika pokračovat, to bude záviset na penězích. Hlavně na nich. Když budou na pokračování v letech I na vývoj CEVu, může jít obojí. Když budou JENOM na vývoj (ale bude jich dost), proč ne - udělá se přestávka a vyvine sqělý CEV. Když bude mnohem míň, jenom na lety, asi by se mělo lítat a neblbnout s vynalézáním něčeho, co skončí uprostřed vývoje, neb prachy došly. A když nebude ani na lítání? Tak budou lítat jenom Číňani... Byla doba, kdy lítali jenom Sověti.


Vítězslav Novák - 14/10/2004 - 15:13

Že raketoplány neplní slibované parametry, bylo zřejmé dávno před Challengerem. Vlastně hned jak začaly lítat. Znalým lidem okolo, tedy konstruktérům, technikům, vývojářům, to IMHO muselo být jasný už dávno před tím. Možná hned od začátku. Ani USA neměly technologii, která by to umožnila, takže taková technologie prostě na Zemi nebyla.

Proč přesto USA pokračovaly v letech raketoplánů? No protože nic jiného pilotovatelného neměly! A nemají. Saturn/Apollo ukončily, že je to neefektivní, vyvinul se shuttle. Taky neefektivní, jenže jediná šance. Zahodit a začít zase znova? Další roku na Zemi? A případně zase a zase? Takhle bylo aspoň co ukázat a na čem lítat.
Sověti se drželi Sojuzů, udělali Progressy, Saljuty, lítali vesele (no, jednou smutně, Dobrovolskij, Volkov, Pacajev), překonávali jeden rekord v pobytu na orbitě za druhým, zahájili mezinárodní lety, kam přizvali i Němce (východního), ba i Francouze, Afghánce a mám dojem že i Inda, postavili skutečnou kosmickou stavebnici a osídlili trvale (na léta) LEO. Trvale! První trvalé osídlení kosmického prostoru lidmi.
Američani lítali (a občas nelítali) na shuttlech, délka pobytu ve dnech, pokusy odpovidajici, lety jak noty na buben.

Jo, shuttle nesplnil a podle mě ani nemohl splnit zadání. Ale JE! Je to druhá možnost kromě Sojuzů. Nebeskou loď nepočítám, Číňani se do kooperace se zámořskými ďábly nikdy nehrnuli.
Máme nějakou záruku, je vývoj CEVu ab initio k něčemu bude? Že výsledek bude lepší než u raketoplánu? Asi ano, technika pokročila. Můžeme vědět, jak moc se to zdrží? Shuttle se zpozdil šíleně, kvůli nedostatku peněz. A zase jich není dost.


Vítězslav Novák - 14/10/2004 - 15:19

O Rutanovi, testech a výpočtech, o bezpečnosti, jsem už psal.
Jedna věc je, když si na tom může rozbít hubu jenom zkušební pilot-dobrovolník. Pokud z toho má být letadlo pro komerční lety, asi bude muset projít certifikacemi, které můžou být delší než celý vývoj. Možná i dražší. A je-li předepsána lámací zkouška, no tak buď bude, nebo nebude certifikát. Je-li předepsán koeficient bezpečnosti 3, tak buď bude splněn, nebo zase nebude certifikát.

Tak to prostě funguje a je to IMHO správně.


Ervé - 14/10/2004 - 15:56

Současný stav STS ale neumožňuje dlouhodobé pokračování programu - Discovery a Atlantis jsou 21 a 19 let staré, Endeavour 12, jediným řešením v pokračování STS by byla stavba dvou a možná tří nových raketoplánů za 4-6 mld. dolarů a vynakládání 3-5 mld ročně na udržování programu a lety. Navíc jakákoliv havárie STS (i kdyby šlo jen o přistání na břicho nebo posádku zachránil druhý shuttle) by ukončila STS definitivně a neodvolatelně, kvůli tomu taky padla oprava Hubblu a samostatné lety STS. Vývoj CEV si první dva roky nevyžádá nijak velké náklady, proto se musí rozjet hned a musí to být perspektivní program. O tom, jestli CEV poletí na Měsíc, bude rozhodovat prezident a Kongres v roce 2009-10, to prezidentem určitě nebude Bush a asi ani Kerry.


Vítězslav Novák - 14/10/2004 - 18:18

Když já mám, Ervé, furt před očima ten graf, kde se přidává jen o inflaci a na vývoj se přesouvají peníze z provozu. Jasně, že by to ten CEV chtělo, a moc by ho to chtělo! Sojuzy jsou stará koncepce (i když dobrá a zaplať pámbu za ně!) a STS je IMHO od začátku nepovedený. Právě proto, že se pokoušeli o něco, co bylo za technologickými možnostmi, chtěli za málo peněz hodně muziky, chtěli něco univerzálního (to je většinou na pendrek, protože se slučuje neslučitelné) a nakonec se celý projekt nedotáhl do konce.

Fakt je to už tak starý? To jsem si neuvědomil... Blbě se to odhaduje, když člověk zažil lítat Gagarina, Armstronga si pamatuje a o shuttlu se hádal na vojenský katedře. Jak se to říká? Přetočenej tachometr? Hnědý uhlí? Tak nějak, holky už prohánět nebudu.


Jiří Hošek - 15/10/2004 - 10:22

quote:
Současný stav STS ale neumožňuje dlouhodobé pokračování programu - Discovery a Atlantis jsou 21 a 19 let staré, Endeavour 12, jediným řešením v pokračování STS by byla stavba dvou a možná tří nových raketoplánů za 4-6 mld. dolarů
Nové shuttly by vyšly dráž než uvedené dvě miliardy za kus. Nejmladší orbiter, Endeavour, sice stál něco přes 2 miliardy dolarů, jenže o jeho stavbě se rozhodlo v roce 1986, takže se využilo výrobních linek a personálu v Rockwellu po raketoplánu Atlantis (dokončen v roce 1985), a také mnoha již vyrobených náhradních dílů. A navíc, souhrnná inflace v USA od roku 1989 činí 53,6%. Současná cena za jeden orbiter by mohla být i 5 miliard dolarů.
Ovšem ani CEV není nejlevnější. Jeden let plnohodnotného CEVu má stát 730 mil. USD (vč. stavby CEVu a nosné rakety), což je částka srovnatelná s jedním letem raketoplánu.


Jiří Hošek - 15/10/2004 - 10:43

PS. Aby bylo jasno, jde pouze o let CEVu pomocí EELV na LEO (tj. pro srovnání s letem raketoplánu k ISS).
NASA odhadla cenu celého jednoho pilotovaného letu na Měsíc na 2,53 mld. USD (CEV vč. separátního vynesení raketou EELV 730 mil. USD, těžký nosič 1000 mil., urychlovací stupeň pro TEI 70 mil., lander 730 mil.).


Jiří Hošek - 15/10/2004 - 10:53

quote:
urychlovací stupeň pro TEI
Napsal jsem to blbě, jde o stupeň pro urychlení celé sestavy k Měsíci, ne od Měsíce, takže asi TMI.


Jiří Hošek - 15/10/2004 - 16:09

TLI.


Dušan Dluhoš - 15/10/2004 - 22:23

quote:
quote:
- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.
To mi nedává smysl. Proč by prezident a administrátor NASA ze sebe udělali šašky jen pro to, aby získali peníze na jiný, ne tak atraktivní program - záchranný člun OSP pro ISS? Vždyť na OSP byly peníze přislíbené, měl být levnější a jednodušší než CEV, měl plnit roli záchranného prostředku ISS již od roku 2008, a se stálými posádkami měl ke stanici létat od roku 2011. Víceúčelový CEV až od roku 2014.
Možná jsem Vás jen špatně pochopil.


Pilotovaná kosmonautika je po havárii Columbie pod velkým tlakem kritiků. Potřebuje si obhájit "své peníze". Při vší úctě - OSP měl v podstatě nahradit Sojuzy a posléze raketoplány při obsluze ISS, tedy žádný zvláštní mediální trhák, spíše ekonomicky podmíněný krok zpátky. V takové situaci je dobré přijít s něčím mediálně zajímavějším. A vůbec si nemyslím, že by ze sebe udělali šašky - kdo si pamatuje jména rozhodujících aktérů, kteří prosadili Space Shuttle? A peníze pro NASA (a řadu firem) zůstanou zachovány...
Trochu mi to připomíná tu moudrou anekdotu:
Starý Žid se kdysi chlubil, že může naučit mluvit každé zvíře. Jaho vladař se o tom dozvěděl a přikázal mu, aby do roka naučil mluvit jeho osla - pokud se mu to nepovede, bude popraven. Přátelé Žida litovali, ale on jim odvětil: "Ten rok se mi povede velmi dobře, král mě bude dobře platit. A rok je velmi dlouhá doba, může se stát spousta věcí - mohu zemřít já, může zemřít král, může zemřít osel. A nebo třeba nakonec mohu toho osla i naučit mluvit...


Ervé - 18/10/2004 - 07:59

Ještě se vrátím k ceně letu. 730 mil. dolarů mi přijde nesmyslně velká cifra, vždyť raketa včetně předstartovních příprav je kolem 100 mil. dolarů, řekněme 30 mil. za další práce - záchranné prostředky atd.. Chcete mi tvrdit, že kabina bude stát 600 mil. dolarů ? To mi přijde dost nereálné.


Jiří Hošek - 18/10/2004 - 11:05

730 mil. USD je předběžný odhad NASA. Studie Rozpočtového výboru Kongresu, nazvaná A Budgetary Analysis of NASA´s New Vision for Space Exploration, se v oddílu 3 u tohoto čísla pozastavuje s tím, že tato částka na jeden CEV převyšuje částku na jednu sestavu Apollo CM/SM, která stála 450 mil. USD (v současných cenách). Autoři studie z toho usuzují, že tento předběžný odhad je nadhodnocený, a vidí v tom šanci na velkou redukci nákladů (v rozporu s některými hlasy v naší diskusi, podle nichž je program podfinancovaný, takže krachne).
Neznáte už někdo cenu, za kterou hodlá Boeing vynášet raketou Delta IV Heavy vojenské družice? Za Titan IV si účtovali asi 400 mil. USD.


Vítězslav Novák - 18/10/2004 - 15:18

Netvrdím, že podfinancované jsou starty.
Naopak tvrdím, že podfinancovaný je vývoj. A vycházím z toho, že podle grafu plánovaného vývoje budgetu se 1) mělo přidávat jen o inflaci a 2) na vývoj se mělo ušetřit omezením startů.

To, že se ceny nadsazují a naopak rozpočtáři šetří, je normální.


Jirka - 18/10/2004 - 16:11

Nekde jsem si cetl o napadu vynaset CEV pomoci SRB. Mozna tady uz o tomhle diskuze probehla. Ja osobne vydim uzitecnost SS1 v rozvoji suorbitalnich znovupouzitelnych prostredku, no a takovy SRB vlastne suborbitalni znovupouzitelny dopravni prostredek je. Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen) dokazal by vynest 14 t na LEO, coz je pro CEV dostacujici, za cenu pry kolem 100 milUSD(coz je podezdrele malo). Vsechno uz je vyvinuto krome navratu SRB ze suborbity (3km/s ve 160km), kde se oddeli 3.stp (v tomto pripade 2.stp) s nakladem, dohromady 134t. SRB i 3.stp ze Saturn 5 je human rated, startovni rampy pro STS nemaji co na praci a navrat ze suborbity je resitelny technicky problem. Jen jedno nechapu, proc bude vyvoj CEV trvat tak dlouho, kdyz kabina Appola, byla za par let? V com je problem? Co tak sloziteho je za potrebi vyvijet? PS: pri pouziti SRB by zazili astronauti asi poradnou jizdu, ale 4g nebo tak neco by snad rozdejchali.


Jirka - 18/10/2004 - 16:11

Sorry, tohle melo spis patrit do rubriky o ISS nebo Xprize


Jirka - 18/10/2004 - 16:14

Do rubriky o STS


Vítězslav Novák - 18/10/2004 - 17:43

Uvědomte si, že Apollo/Saturn byl projekt celonárodní důležitosti. "Dohnat a předehnat bolševiky" bylo podstatné. Takže se zdaleka nešetřilo, některé věci se vyvíjely paralelně a pak se vybíralo to nejlepší. Už při vývoji Shuttlu tohle neplatilo, když se dostali do slepé uličky, tak museli vycouvat a hledat dál. Stalo se několikrát.
Dobytí Měsíce není srovnatelné s ničím - snad s válečnou operací. A ona to válečná operace studené války v podstatě byla. V takovém případě se na ekonomiku moc nedbá.

Vývoj bude postupovat úměrně investovaným penězům.


Zorro - 18/10/2004 - 18:07

navrhuji pro pana Nováka ,aby se za vlastní prachy nechal vystřelit do prčic.Sebou doporučuji sebrat hromadu odbornější literatury o kosmonautice
ZORRO


Peter Janeka - 18/10/2004 - 19:56

quote:
navrhuji pro pana Nováka ,aby se za vlastní prachy nechal vystřelit do prčic.Sebou doporučuji sebrat hromadu odbornější literatury o kosmonautice
ZORRO


Pán Novák má možno iný názor aky vy, ale nepíše si namiesto mena blbý nick. A v mnohom mu dávam zapravdu.


PETR 2 - 18/10/2004 - 21:57

Mame štěstí že takove "příspěvky" jako od "zorra" jsou velmi vzacné.
Ten kdo chce se oněčem važně bavit musí respektovat jiné nazory ja taky s někym nesouhlasim ale rad si přetu i jine nazory.
A kdo to nechape tak at piše jinam.


Anonym - 18/10/2004 - 22:16

quote:

Neznáte už někdo cenu, za kterou hodlá Boeing vynášet raketou Delta IV Heavy vojenské družice? Za Titan IV si účtovali asi 400 mil. USD.


400 mil.?!!!! Tak to se divím, že si US army radší nekoupí vynesení od Rusů!!! Nebo od těch triplíků s tou mořskou plošinou...


mikes - 19/10/2004 - 07:30

Na astronautix.com je u Delty Heavy (Large) uvedeno :
Launch Price $: 170.00 million. in 1999 price dollars. Cost comments: Development cost is USAF portion only in cost-sharing arrangement for all Delta IV models. These funds were accompanied by an order for 19 Delta IV launches at a total price of $ 1.38 billion.


Takže i kdyby to bylo 200 milionů za jednu Deltu 4H, tak na CEV zbývá pořád ještě více než půl miliardy, což je ohromná částka, když si představím, že to má být něco jako Apollo ...

Pro V.Nováka : píšete, že Vám vadí financování návratu má probíhat jen přidáváním o inflaci a šetřením na startech. Není ale jedno, odkud budou ty peníze pocházet ? Důležitější je přeci výše těch prostředků, za které se ten návrat bude realizovat. A v té zprávě se píše, že na vývoj, testování a výrobu a provoz čtyř CEVů (chápu-li to dobře) má být vynaloženo 24,7 miliardy dolarů, na lunární lander 13,4 miliardy, na raketu s velkou nosností 17,9 miliardy a na provoz 7,9 miliardy. Na celý návrat pak na už uváděných 64 miliard (+2,2 miliardy na další mise po prvním přistání) do roku 2020.

Stanice ISS doteď "stála" podle stejné zprávy necelých 33 miliard (nevím,zda jsou v tom započítány lety shuttlů). Když to tedy srovnám, tak bych řekl, že ISS je technicky mnohem náročnější (má "více dílů"), návrat na Měsíc bude pro změnu potřebovat vyvinou těžkotonážní raketu, CEV a přistávací lander. I když, i ta stanice musela být vyvinuta téměř od počátku, žádný relevantní předchůdce tam nebyl (mám na mysli Skylab - z něj asi toho moc nepoužili (znalosti nebo technologie)).


Hawk - 19/10/2004 - 08:45

Navíc bych řekl, že lunární stanice oproti ISS by byla trvalejší hodnotou a je méně náchylná k případným výpadkům v údržbě.
ISS se musí udržovat v určité výšce, protože neustále klesá třením o horní vrstvy atmosféry, takže jakákoliv delší přestávka ve startech k ISS je nemyslitelná. Selhání některých zařízení může mít pro stanici fatální následky (např. když se odporoučí určitá část gyroskopů).
Kdežto co může ohrozit lunární stanici fatálně, kromě přímého zásahu meteoritem? Co by se mohlo stát, kdyby lunární stanice zůstala třeba 2 roky opuštěna, určitě by se nestalo nic tak fatálního abychom ji museli opustit a začít budovat novou.
Kdežto zkuste nechat svému osudu 2 roky třeba ISS.


Ervé - 19/10/2004 - 09:31

Pan Káňa má pravdu, pokud půjdou aspoň řádově takové částky, jaké jsou v plánu, pak vývoj CEVu bude úspěšný. Hlavním důvodem pro obavy pana Nováka je to (jak to aspoň chápu já), že NASA řekne - ušetříme 2 mld. na STS a potom se při provozu, prostojích, opravách a odkladech STS zjistí, že zůstalo 20 mil. dolarů a z toho se nic nezaplatí. To je ale otázka hospodaření, kontroly a řízení financí v NASA, a ta říká, že to zvládne. Jinak totiž Kongres může klidně vyhodit celé vedení NASA. Takže v tomhle věřím (a modlím se) aby to NASA nepodělala.


maddoc - 19/10/2004 - 14:31

Na serveri Project Constellation sa objavila správa (prevzatá z ruských tlačových agentúr)o tom, že predstaviteľom NASA bola, pri ich návšteve Bajkonuru, ponúknutá spolupráca na projekte Spaceport(Kosmoport). Ide o vypúšťanie superťažkých nosných rakiet z Bajkonuru s využitím infraštruktúry používanej v minulosti raketami Energija.


Vítězslav Novák - 19/10/2004 - 17:45

Odkud ty peníze půjdou, to opravdu není až tak podstatné. Problém je v jejich množství. Promiňte, nemám teď čas hledat a přepočítávat, takže se možná seknu. Ne ale řádově.

Vývoj Saturnu a Apolla stál řádově miliardy dolarů ročně. To by nevypadalo tak špatně, miliardy tenkrát, miliardy teď. Jenže to byly TEHDEJŠÍ dolary! Před porážkou ve Vietnamu a zejména před ropnými krizemi. Mrzí mě, že to nemám čas hledat, dokonce to bylo někde tady uvedeno, kolik je to na dolary roku 2004. A ty jsou zas před nabíhající ropnou, no "krize" to snad ještě není, ale barel nám kluše k 60 ďolíkům a to už přinejmenším není sranda. Co udělal dolar za poslední rok-dva?

Prostě odhaduju - a říkám, že vývoj je mnohem dražší, řádově dražší než provoz. A jako se ukončením výroby a letů Saturnů a Apoll neušetřilo na Shuttle, stejně se neušetří na CEV. I ty 2G jsou srandovní částka. Čili mám obavu, že se na jedné straně bude šetřit a omezovat - a na druhé straně se neušetří dost, aby se něco vyvinulo.

ISS má předchůdce - Mir. A ten měl předchůdce - Saljuty. Prakticky celá obytná část, systémy zabezpečení životních podmínek a servis jsou ruské. A protože tohle zabezpečuje život, je to ta nejsložitější a nejdůležitější část. Naštěstí bylo na co navázat. Protože Sověti/Rusové lítali celá 70.. 80. a 90. léta. O stykovacích zařízeních nemluvě. Vzpomínáte na připojování Unity? To byla operace, kterou nacvičovali půl roku, bylo to harakiri s manévrování tou rukou někde přes hlavu a trvalo to, pokud vím, hodiny. Zvezda? Přiletěla, automaticky se přiblížila, cvak! a bylo připojeno. Léta vývoje a praxe.

Lunární stanice má nepochybně mnohé výhody. A taky nevýhody. Za nejpodstatnější považuju komplikovanější záchranu v případě podělání se něčeho. Z LEO se vrátíte během několika hodin, v případě nutnosti utečete během minut do Sojuzu a počkáte. Případně odděleni od ISS, kdyby se to mínilo podělat hodně moc. Z Měsíce musíte nejdřív odstartovat, přežít cca 3 dny a pak brzdíte a přistáváte.
Prostě - lunární základnu vidím jako logický další stupeň dobývání kosmu (no, ono je to jak "dobývání" Mt.Everestu nebo "pokoření" LaManche - dobývané na nás nezadupalo, tak si vyskakujem...) po základně/nách kolem Země a před Marsem. Ale testy tady pěkně za rohem, a bude-li možnost začít něco vyrábět a případně prodávat, tím líp. A tím nemyslím lety pro bohaté snoby, i když zaplať pámbu za ně!

A v tomhle mi víc sedí Kerry, co naděláte. Jenže jak to tak vypadá, vyhraje Bush. I proto, že Kerryho nepříliš podporuje vlastní strana. Hillary by chtěla za 4 roky kandidovat, proti úspěšnému demokratickému presidentovi to nepůjde, kdyby byl neúspěšný, půjdou demokrati od válu takjaktak. A 2012 už bude stará. Takže se necháme překvapit...

Bóže, jak já bych se rád ještě dožil něčeho, jako byl Armstrong na Měsíci!


Jiří Hošek - 20/10/2004 - 11:07

quote:
A v té zprávě se píše, že na vývoj, testování a výrobu a provoz čtyř CEVů (chápu-li to dobře) má být vynaloženo 24,7 miliardy dolarů, na lunární lander 13,4 miliardy, na raketu s velkou nosností 17,9 miliardy a na provoz 7,9 miliardy. Na celý návrat pak na už uváděných 64 miliard (+2,2 miliardy na další mise po prvním přistání) do roku 2020.
Po několikerém přečtení předmětných odstavců v té zprávě jsem se přiklonil k následujícímu výkladu:
V položce "CEV" (24,7 mld. USD) je celý vývoj plus zkušební lety CEVů včetně prvního pilotovaného letu v roce 2014. Následující lety pro obsluhu ISS jsou někde v položce "ISS" nebo "Doprava k ISS". Ty čtyři operační, jednorázově použitelné, CEVy jsou zahrnuty do položky "Provoz" (7,9 mld. USD) společně se zmiňovanými čtyřmi kusy HLLV, třemi stupni pro TEI a jedním plnohodnotným landerem (součet činí 7,86 mld. USD). Proto se domnívám, že asi uvažují následující letový plán:

1.letový test (zkoušky nosné rakety + spojení na LEO):
HLLV 1.000 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD

2.letový test (první mapovací mise Měsíce)
HLLV 1.000 mil. USD
stupeň TLI 70 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD

3.letový test (druhá mapovací mise Měsíce)
HLLV 1.000 mil. USD
stupeň TLI 70 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD

1.lunární přistání
HLLV 1.000 mil. USD
stupeň TLI 70 mil. USD
lander 730 mil. USD
CEV+EELV 730 mil. USD






Jiří Hošek - 20/10/2004 - 11:11

quote:
třemi stupni pro TEI
Já jsem nepoučitelný. TLI!!!


Jiří Hošek - 20/10/2004 - 14:41

quote:
Vývoj Saturnu a Apolla stál řádově miliardy dolarů ročně. To by nevypadalo tak špatně, miliardy tenkrát, miliardy teď. Jenže to byly TEHDEJŠÍ dolary!
Program Apollo v SOUČASNÝCH cenách stál přibližně 170 mld. USD. Tato částka zahrnuje mj. všech 15 vyrobených raket Saturn V (včetně těch nepoužitých), Saturny 1 a 1B, 16 sestav CSM, 12 lunárních modulů (Apollo 9, 10 a deset kusů pro lunární přistání), náklady na vývoj, letové operace, mzdy, výrobu pozemních budov a zařízení (VAB, vypouštěcí komplex 39).
Cena Apolla, srovnatelná s odhadovanými výdaji na současnou vizi včetně prvního lunárního přistání (tj. 63,8 mld. USD) je přibližně 100 mld. současných dolarů (4 Saturny V, 4 sestavy CSM a 1 lunární modul (viz můj předchozí příspěvek). Ale nyní máme k dispozici montážní budovu VAB, startovní komplexy pro rakety Delta 4, Atlas 5, pro těžký nosič, máme raketu Delta 4H, motory SSME atd. I když musí některé komplexy projít rekonstrukcí, jsou logicky odhadované náklady na projekt Constellation nižší než na Apollo.

quote:
A taky mám pocit, že všichni mluvíte obecně o NASA, ale přitom je Vaše diskuze "jen" o pilotovaném průzkumu kosmu. Ale to je pouze jedna složka výzkumu.
Na robotické mise se nezapomíná. Naopak, nepilotovaný průzkum Měsíce má být uspíšen. NASA na nepilotované mise k Měsíci a Marsu do roku 2020 navrhuje 29 mld. USD (spolu s pilotovaným programem za 66 mld. USD je tedy celkem navrženo 95 mld. USD, což činí 35% celkového navrženého rozpočtu NASA do roku 2020, který se odhaduje na 271 mld. USD). Částka na nepilotované mise je navržena na rovnoměrné rozložení v čase (cca konstantních 1,9 mld. USD ročně).


Jiří Hošek - 21/10/2004 - 09:57

quote:
Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen)
Obávám se, že v tom čísle 14 kusů stupňů S-IV B je překlep. Dopočítal jsem se k pouhým čtyřem zbývajícím kusům.

1.kus:
3.stupeň z nepoužité rakety Saturn 5 SA-514, vystavené na KSC

(3.stupeň poslední nepoužité rakety Saturn 5 SA-515 byl přestavěn na stanici Skylab-B a v roce 1977 rozřezán, aby se vešel do dveří muzea)

2.kus:
2.stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-209 (původně připravena pro záchrannou expedici v projektu Skylab)

3.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-211

(2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212 byl přestavěn na stanici Skylab a 14.5.1973 vynesen do kosmu raketou Saturn 5 SA-513)

4.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212+ (byla vyrobena, ale neodkoupena NASA)

Nevím, kde se teď nachází ty stupně S-IV B z raket SA-209, SA-211 a SA-212+, zda ve skladech, muzeích nebo někde venku.


Ondrej - 22/10/2004 - 12:32

Dnes som cital, ze volby v USA maju stat "dokopy" 3,9 mld $ (+ 20% oproti predoslym). Z toho naklady len na samotne volby ("volebny den") 1 mld $.

.....

.....

Ondrej.


Ondrej - 22/10/2004 - 12:33

Medzi tymi bodkami ..... mali byt povodne nadavky, ale .... :-) ....

Ondrej


Jiří Hošek - 3/11/2004 - 11:46

V minulých měsících jsem zde v několika příspěvcích popisoval předpokládanou budoucnost stanice ISS. Protože se některé mnou uváděné podrobnosti od té doby upřesnily či pozměnily, zasílám tento aktualizační příspěvek.
Představitelé NASA a Roskosmosu se dohodli na barterové spolupráci na rok 2005. Rusové budou i v roce 2005 bezplatně zajišťovat dopravu stálých posádek na stanici a poskytnou záchranné lodě, NASA naopak bezplatně poskytne část svého přiděleného pracovního času na stanici ruské straně pro provádění jejích experimentů, a současně bude pokračovat v praxi bezplatného poskytování elektrické energie pro ruský segment a přenosových kapacit pro spojení se Zemí. V listopadu 2004 se má pracovat na přípravě smlouvy na další období.
Jsou známy aktualizované termíny startu prvních pěti letů raketoplánů:
http://images.spaceref.com/news/2004/11.01.04.iss.schedule.lrg.jpg
Obnovené lety č. 3-7 mají za úkol dokončit montáž nosníku stanice, při letech č. 8-11 má být připojen modul Node 2 a evropský Columbus včetně jejich vybavení. Na let č. 12 a 13 poskočily japonský logistický a laboratorní modul (z původních č. 16 a 17). Další lety mají být s moduly MPLM, s paletami Express, s japonskou nepřetlakovou platformou, s modulem Node 3, kupolí, modulem s centrifugou atd.
Po vyhlášení nového cíle amerického pilotovaného programu letos v lednu se uvažovalo o posledních 28-35 letech raketoplánů k ISS, později upřesněných na 28. Protože v reálnost uskutečnění 28 letů do roku 2010 se už moc nevěří (tři starty v roce 2005 a po pěti startech ročně v období 2006-2010), proniklo na veřejnost i číslo 24 (bez čtyř letů s nepřetlakovými logistickými platformami ULC). NASA ovšem posuzuje i variantu snížení počtu letů raketoplánů z 28 na 20. Ačkoli konečné rozhodnutí nebylo dosud přijato, Chruničevovy závody již představitelům NASA navrhly svoji raketu Proton pro vynesení nákladů ze zrušených letů raketoplánů.
Ruská strana hodlá k ISS připojit dva laboratorní moduly. Modul MLM (přestavěný FGB-2) má být vynesen raketou Proton v roce 2007 a připojen na dolní port modulu FGB. Z bezpečnostních důvodů se bezpodmínečně musí připojit dříve než americký modul Node 3 k Node 1 – ruský a americký uzel jsou příliš blízko u sebe, takže po připojení Node 3 by byl uzel na FGB zakázán jak pro MLM, tak i pro Sojuzy a Progressy. MLM má mít spojovací uzly na obou stranách, což umožní následná připojování ruských transportních lodí. V roce 2011 má být raketou Proton vynesen druhý laboratorní modul (opět průchozí, tvarem podobný s FGB a MLM), a připojen k modulu Pirs.


M.Filip - 3/11/2004 - 13:44

Bílý dům oznámil Bushův triumf

Americké prezidentské volby

12:55 Američan poprvé volil z kosmu
Stisknutím klávesy poslal svůj hlas z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) americký astronaut Leroy Chiao. Stal se tak prvním Američanem v dějinách, který odvolil hlavu státu z vesmíru. Čtyřiačtyřicetiletý Chiao poslal svůj zakódovaný hlas emailem z výšky více než 360 kilometrů nad povrchem Země. "Dlouze a pečlivě jsem o tom přes víkend přemýšlel, v neděli v noci jsem se konečně rozhodl a šel jsem uplatnit svůj hlas stisknutím klávesy 'odeslat'," popsal svůj volební den astronaut pro AP. "Byl to krásný moment," poznamenal. "Moji předkové neměli vždy právo volit a pro mě je to dosažením určitého cíle," řekl potomek čínských emigrantů. Neprozradil však, koho volil. Chiaoův hlas putoval prostřednictvím zabezpečeného e-mailu do řídícího střediska amerického NASA v Houstonu. Ten jej předal úřadům okresu Galveston, v němž má astronaut trvalé bydliště. Jediným Američanem, který před Chiaem uplatnil hlasovací právo z vesmíru, byl astronaut David Wolf, jenž v roce 1997 volil starostu svého města z ruské vesmírné stanice Mir.

http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=304598


...co k tomu dodat? Pouze to, že čeští obyvatelé o tomto víkendu, byť nikde nelítají, se zase z 85 procent nebudou obtěžovat jít volit. Proč taky? Že? ....a pak se budeme zase divit...holt po 15 letech už je paměť krátká a vzpomínky mlhavé....


Patek - 10/12/2004 - 23:22

V časopise Novosti kosmonavtiki ( http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/numbers/262/01.shtml ),jsou novinky o Ruském segmentu.Prozatim se ruský segment neustále ořezával,ale
nýní je tu patrné rozšíření oproti předchozí variantě.


Jiří Hošek - 10/2/2005 - 11:09

Nevíte, z jakého důvodu se nepoužívá Progress-M1?
Dosavadní lety:
rok 2000: 4x (č. 1-4)
rok 2001: 3x (č. 5-7)
rok 2002: 2x (č. 8-9)
rok 2003: 1x (č. 10)
rok 2004: 1x (č. 11 – start 29.1.2004)
Letos 28.2. má letět Progress-M 52, 10.6. Progress-M 53, 24.8. Progress-M 54.


Nevíte, co je s Terrencem Wilcuttem, že nebyl opětovně jmenován velitelem mise STS-116?


Ervé - 11/2/2005 - 16:03

Domnívám se, že Progress M1 má zvětšené palivové nádrže na úkor ostatního nákladu a ISS v současnosti víc potřebuje náklad (vodu, jídlo, kyslík) než palivo (jen domněnka). Jinak bych jen chtěl připomenout, že Sergej Krikaljov se podruhé vrátí na ISS - poprvé jako VELITEL (při všech jeho předchozích letech velel někdo jiný). Let STS-114 bude velet Eileen Collinsová, první žena, která řídila raketoplán a současně první, která velela celé posádce. Od NASA je to obrovské uznání jejích schopností, a možná i trochu kalkul - při takovém významném letu přenechat nejdůležitější místo ženě.


Jiří Hošek - 13/2/2005 - 23:55

Sergej Krikaljov:
na kosmické stanici byl již dvakrát:
- v prosinci 1998 v posádce STS-88, která připojovala modul Unity k Zarje
- o dva roky později byl členem první dlouhodobé posádky ISS (Sojuz TM-31).

Eileen Collinsová:
Před havárií Columbie byla k misi STS-114 jmenována tato posádka: E.Collinsová (velitel), J.Kelly (pilot), S.Robinson, S.Noguchi. S nimi měla letět sedmá základní posádka stanice. Porovnejte to se současnou nominací.


Ervé - 16/2/2005 - 11:32

Teprve včera jsem si uvědomil, že už uplynuly dva roky od zkázy Columbie, a přitom američani nemají za tu dobu nic víc, než dvě stránky s obrázky CEVu, které bych dokázal udělat za odpoledne. Copak NASA nevypsala soutěž nebo RFP ? Zdá se, že se vůbec nic neděje.


avitek - 16/2/2005 - 11:49

quote:
Copak NASA nevypsala soutěž nebo RFP ? Zdá se, že se vůbec nic neděje.


Přesto se děje, viz:

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=14736

Date Released: Thursday, December 9, 2004
Source: NASA Office of Exploration Systems

Crew Exploration Vehicle Request for Proposal Statement of Work

------
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15179

NASA Letter to Potential Offerors to Review The Draft Crew Exploration Vehicle solicitation

National Aeronautics and Space Administration
Headquarters
Washington, DC 20546-0001

21 January 2005


avitek - 16/2/2005 - 11:51

A ještě toto:

http://eu.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15342

** 2: EADS ST, PART OF THE CEV DEVELOPMENT TEAM LED BY LOCKHEED

With guidance from the NASA draft request for proposals (RFP) now in hands, Lockheed Martin announced that it is teaming with several industrialists, including the European EADS Space Transportation for the Crew Exploration Vehicle (CEV) development contract. Under this team, EADS would specifically play an important role in development of a CEV autonomous docking system and a long-duration manned lunar module, said Cleon Lacefield, Lockheed Martin vice president and CEV program manager. EADS Space Transportation has acquired experience in automated space vehicles as well as rendez-vous and docking operations, especially through the development of the Automated Transfer Vehicle (ATV). [Aviation Week & Space Technology 01/30/2005]


avitek - 16/2/2005 - 12:12

Ještě k těm konceptům RFP na CEV:

Ve formuláři nabidkového listu je uvedeno datum vypsání definitivního RFP 1. března 2005.


Ervé - 16/2/2005 - 15:55

Takže 1.3. vypíšou definitivní RFP, a teprve v prosinci 2008 vyberou vítěze, takže po dalších letech vývoje bude prototyp hotov nejdřív v roce 2013, zkušební starty v letech 2014-16, operační někdy v roce 2017 ? To je podle mně hodně pomalý postup. V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?


avitek - 16/2/2005 - 20:46

Přitom ani to datum 1.3.2005 není jisté, to je jen návrh ... Taky mi to připadá hodně pomalé.

Navíc vypadá to skoro tak, že po dostavbě ISS se Američani z toho projektu potichu stáhnou, maximálně tu a tam se tam nějaký Amík nechá dovézt od Rusů. Bude to pro ně lacinější, než držet flotilu raketoplánů ... Bída, bída, ...[Upraveno 16.2.2005 poslal avitek]


avitek - 16/2/2005 - 20:47

To mi připomíná jeden fór:

Kdo je to pesimista?

???

Dobře informovaný optimista!


Petr Blau - 16/2/2005 - 20:57

quote:
To mi připomíná jeden fór:
Kdo je to pesimista?
Dobře informovaný optimista!


Dobry den pane Vitek mam na Vas jeden dotazek vlastne spise serii dotazu:
Kolik vazila navratova kabina Apola, kolik vazi navratova kabina Sojuzu, kolik by zhruba mohl vazit CEV jsou uz nejake predikce
avitek - 16/2/2005 - 22:02

quote:
Kolik vazila navratova kabina Apola, kolik vazi navratova kabina Sojuzu, kolik by zhruba mohl vazit CEV jsou uz nejake predikce


Návratová kabina Apolla (bez posádky) 5570 kg (průměrná hodnota, bez posádky a nákladu)
Sojuz (tady je známa pouze hmotnost u Sojuzu 19 vzhledem ke zveřejnění v rámci projektu Apollo-Sojuz) 2654 kg, přistávací cca 3000 kg. TMA verze může být ještě o 100 - 150 kg těžší.

Pokud si přečete podrobně dokumenty v konceptu RFP, tak hmontost je tam uvedena TBD (=to be defined), tzn., že v prosinci, když se to dávalo dohromady, tak ještě si nikdo netroufl dát konkrétní číslo. Takže sorry, já to taky nevím. Hádám, že že první verze by se mohla pohybovat někde kolem maximálně 7 - 8 tun (jen návratový modul, bez nákladu a bez posádky), ale to je vycucáno z prstu, když se člověk podívá na to, co navíc k tomu bude potřeba dotáhnout na dráhu a co mají amíci v repertoáru nosných raket.


avitek - 16/2/2005 - 22:10

Mark Wade uvádí pro Sojuz-TMA 2950 kg, ale není zřejmé, zda je to prázdná hmotnost, nebo s posádkou (na ni počítá 255 kg).


Petr Blau - 16/2/2005 - 22:13


Hádám, že že první verze by se mohla pohybovat někde kolem maximálně 7 - 8 tun (jen návratový modul, bez nákladu a bez posádky), ale to je vycucáno z prstu, když se člověk podívá na to, co navíc k tomu bude potřeba dotáhnout na dráhu a co mají amíci v repertoáru nosných raket.




mhm... Ta cisla me docela prekvapila myslel jsem, ze byly resp. jsou ty pristavaci kabiny lehci. Jeste si dovolim jeden doplnujici dotaz. Jaka by podle vas mohla byt hmotnost kabiny, kdyby zadani pro konstruktery znelo "aby byla co nejlehci" na kolik by to slo max. stlacit?


Petr Blau - 16/2/2005 - 22:15

quote:
Mark Wade uvádí pro Sojuz-TMA 2950 kg, ale není zřejmé, zda je to prázdná hmotnost, nebo s posádkou (na ni počítá 255 kg).


Existuje nekde nejaka tabulka rozdeleni hmotnosti - napriklad: ablativni stit XXX, systemy podpory zivota YYY, elektronika ZZZ atp.


Ervé - 17/2/2005 - 09:41

Snížení hmotnosti je reálné max. o 10-15%, vždycky jde o to, aby menší hmotnost neznamenala 10x větší cenu. Jinak mám takovou jednoduchou pomůcku pro návratové moduly - kolik osob, tolik tun - Sojuz 3 tuny 3 lidi, do Apolla se dá vecpat 5 lidí pro krátký let (Skylab). Jenomže kabina musí mít i prostor pro pobyt - proto má Sojuz orbitální sekci (1,5 t) a Apollo létalo se 3 lidma. Základním údajem o hmotnosti bude, pro kolik lidí na kolik dní samostatného letu bude kabina navržena.


petrblau - 17/2/2005 - 09:56


Hmm dikec za zakladni poucku, je hodne dobra. Takze si myslis, ze udelat neco takoveho alespon pro 1 chlapa (radeji pro vice lidi) aby to vazilo treba 0,5 t je uplne nerealne?


Jirka - 17/2/2005 - 11:49

quote:

Hmm dikec za zakladni poucku, je hodne dobra. Takze si myslis, ze udelat neco takoveho alespon pro 1 chlapa (radeji pro vice lidi) aby to vazilo treba 0,5 t je uplne nerealne?


Clovece to je super napad. Uz jsem nad tim premyslel. Existuje spousta fakyru, kteri se nechavaji zaziva pohrbivat, visi v kleci nad Temzi apod. Co takhle proste jenom valcova kovova schranka dole opatrena tepelnym stitem a vzadu padakem oteviranym akcelerometrem, v pripade nouze rucne. Kapsle by mela par pruzoru, nejakou kameru, vsesmerovou vysilacku, radiomajak. Borec vevnitr by mel dychaci pristroj se zachytavanim CO2 a doplnovanim kysliku, kapsle by byla natlakovana a vpodstate by byl vevnitr natesno. Neco jako von Braunova zachranna kapsle. Prumer cca 0.75m. delka cca 2m. Moznost rizeni: 0, pristani do more. Hmotnost by v tomhle pripade mohla byt mensi nez 1t. Jmenovalo by se to Meteor a vynest by to mohl treba Falcon za 8 mil. Kapsle by mohla byt klidne znovupouzitelna a trhl bys na tom majland. Startovat by to samozrejme muselo tepelnym stitem dolu (kvuli borcovi uvnitr) a reentry by bylo stabilizovany tezistem. Falcon by to mohl vynest klidne az na skutecne do vesmiru nejakych 400 km vysoko a klidne by to mohlo zvladnout i pul obehu (podle kondice "pilota"). Radsi ne vic, aby se nejak rozumne trefili nazpet a z kosmonauta to nevymacklo dusi. Vyzvedavat z more by se to dalo vpohode vrtulnikem s prodlouzenym doletem z kazde druhe kocabky. A co nejlepsi, vyvoj by byl trivialni. Hlasi se nekdo na kosmonauta? Nafukovaci kalhoty si vem svoje.


Jiří Hošek - 17/2/2005 - 11:51

quote:
takže po dalších letech vývoje bude prototyp hotov nejdřív v roce 2013, zkušební starty v letech 2014-16, operační někdy v roce 2017 ? To je podle mně hodně pomalý postup. V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?
V těch požadavcích se všude uvádí první pilotovaný let CEVu na LEO v roce 2014.


Jirka - 17/2/2005 - 11:53

Mam vylepseni. Pouzit jen prvni stupen Falconu a vynest vic kapsli na suborbitu za mensi cenu. Vylovit se muze vse naraz i s 1.stp Falconu. Ta pulorbita by byla za priplatek jen pro sebevrahy.


Jirka - 17/2/2005 - 11:59

Napada me analogie s balistickou raketou jadernyma hlavicema, ale je to dost nepovedena analogie.


Hawk - 20/2/2005 - 18:28

"V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?"

Dost dobře nechápu, proč NASA vsadila vše na vývoj CEVu, zřejmě kvůli lunárnímu programu.
Původní idea (OSP), která je oproti CEVu méně bombastická , mně připadala rozumnější a pravděpodobnější z hlediska dosažení hlavního cíle -tj. získání levného ,spolehlivého a flexibilnějšího pilotovaného dopravního systému ,byť jen na oběžnou dráhu. Navíc OSP měl být připraven dle návrhu k použití už v roce 2010.


Jiří Hošek - 20/2/2005 - 23:30

Rok 2010 byl nejpozdějším termínem pro použití OSP jako záchranného prostředku pro posádky kosmické stanice. Tyto posádky měly být ke stanici nadále dopravovány pomocí raketoplánů STS, a až v roce 2012 měl i tuto roli převzít OSP.


Hawk - 24/2/2005 - 08:58

S ATV si davá ESA taky na čas, start se plánuje až v roce 2006. Ale dle fotek to je jinak pěknej macek.

http://www.esa.int/export/esaCP/SEM3QNYEM4E_index_0.html


avitek - 25/2/2005 - 09:49

V komuniké z vrcholového setkání Bushe a Putina v Bratislavě byla zmíněna také ISS. Oba podporují další spolupraci na její výstavbě jako prioritní bod ve spolupráci USA a Ruska a dále také spolupráci na případných projektech týkajících se výzkumu Měsíce.

Viz:

http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=781


avitek - 25/2/2005 - 11:09

A tady je to z druhé strany:

http://www.whitehouse.gov/news/releases/2005/02/20050224-7.html

U.S.-Russia Joint Fact Sheet: Bratislava Initiatives

...

Space Cooperation

o In the area of space cooperation, the Presidents called for enhanced cooperation, focusing on the International Space Station and other projects, including those related to possible lunar exploration.

...


Jirka - 25/2/2005 - 12:35

quote:
quote:
Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen)
Obávám se, že v tom čísle 14 kusů stupňů S-IV B je překlep. Dopočítal jsem se k pouhým čtyřem zbývajícím kusům.

1.kus:
3.stupeň z nepoužité rakety Saturn 5 SA-514, vystavené na KSC

(3.stupeň poslední nepoužité rakety Saturn 5 SA-515 byl přestavěn na stanici Skylab-B a v roce 1977 rozřezán, aby se vešel do dveří muzea)

2.kus:
2.stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-209 (původně připravena pro záchrannou expedici v projektu Skylab)

3.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-211

(2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212 byl přestavěn na stanici Skylab a 14.5.1973 vynesen do kosmu raketou Saturn 5 SA-513)

4.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212+ (byla vyrobena, ale neodkoupena NASA)

Nevím, kde se teď nachází ty stupně S-IV B z raket SA-209, SA-211 a SA-212+, zda ve skladech, muzeích nebo někde venku.


V tom prispevku jsem myslel zejmena motory J2, ktere jsou po jednom ve stupni S-IV B a po peti ve 2.stp Saturnu V. Tak by to mozna tech 14 motoru dalo. Ale zpetne si rikam ze kombinovat jedno SRB s motorem J2 by asi nebylo to nejlepsi reseni. Prece jen J2 neni nejnovejsi konstrukce. Obzvlaste kdyz existuji lepsi moznosti. Mozna jsem to uz ani nemel znova vytahovat.


Patek - 9/3/2005 - 11:02

Až se dokončí montáž ISS mají přestat k ní létat STS.Mne by zajímalo jak se tam budou dopravovat racky s vědeckým vybavením(jsou vozeny v MPLM)?Snad jedině přes japonce.A nebo od nich upustit(jenže u Destiny je vědecké vybavení měněno výhradně pomocí "racků").


petrblau - 9/3/2005 - 12:32

treba nekdo do te doby neco vymysli)) apropo netusis jake ma ten jeden rack rozmery a hmotnost?


mikes - 9/3/2005 - 13:00

International Standard Payload Racks - mezinárodní standardizované skříně poskytují základní prostor a vybavení pro montáž užitečného nákladu a vybavení pro vědecké experimenty , které se instalují nebo budou instalovat do laboratoří (mimo ruský segment stanice). Po dokončení stavby by se na stanici mělo nacházet 37 pozic pro tyto skříně (13 v Destiny, 4 v modulu s centrifugou CAM, 10 v evropském Columbusu a 10 v japonském Kibu). Každá z montážních pozic pro ISPR má unifikovaná připojovací místa pro el.energii, datové a řídící systémy, videosignál, chladící a vakuový systém a také přívody dusíku.

Čelní průřez 185,4 x 106,6 cm; vnitřní objem pro užitečný náklad 1,6 m3, hmotnost prázdné ISPR 104 kg (základní kostra skříní je vyrobena z uhlíkových sloučenin), můžou být vybaveny zařízením o hmotnosti až 700 kg. Skříně jsou vybaveny pro montáž dalších vnitřních struktur, určených např. pro 19 palcové (48,3cm) skříně SIR používané v raketoplánech či skříně EXPRESS vyvinuté pro ISS. Skříně se uchycují v horní a dolní části, dolní uchycení na čepech pomáhá při instalaci skříní. Na přední stěnu skříní je možno připevňovat další zařízení a přenosné počítače.

Napájení - každá skřín je standartně napájena pomocí primárního osmižilového vedení s příkonem 3 kW při stejnosměrném napětí 114,5 až 126 V. Proti zkratu je je napájecí okruh zabezpečen jističem 25 A. Pomocné napájení je rozvedeno 12-žilovým vedením - maximální příkon 1,2 kW. Ve vybraných montážních místech (5 v Destiny, 5 v Columbusu a 4 v Kibu) je naistalováno 4-žilové vedení, umožňující odebírat z palubní sítě příkon až 6 kW. Navíc, ve třech místech v Destiny je možno při sloučení primárního a sekundárního napájení dosáhnout příkonu 12kW.

Regulace teploty - zajišťuje vodní okruh přes vedení o průměru 1,3 cm při vstupní teplotě 16-24 °C a max 49 °C na výstupu. Proudění vody přes výměníky tepla a chladící nerezové ocelové desky bude řízeno z Destiny a Kiba. Ve vybraných skříních (9 v Destiny a 5 v Kibu) je navíc naistalován další vodní chladící okruh - vstup 0,6 - 10 °C , výstup 21°C. Pracovní tlak obou chadících okruhů je 40 kPa.
Další možností chlazení jsou ventilátory uvnitř skříní, které dokáží samy pomocí cirkulace vzduchu dostatečně chladit zařízení o výkonu 1,2 kW. Dalších minimálně 500 W tepelného výkonu může být roptýleno do atmosféry jednotlivých modulů.

Řízení a zpracování dat - strandartní datová sběrnice MIL-STD-1553B pro užitečný náklad v ISRPs je tvořena stíněnými kroucenými páry a vysokorychlostními optickými vlákny.


Karel - 9/3/2005 - 19:07

8 "racků" je v nákladním ATV, jak je to s japonským HTV nevím.....


Ervé - 10/3/2005 - 07:57

Jenomže rack v ATV taky v ATV zůstane, do stanice ho nepřesunou - je určen pro půlroční pobyt u stanice a potom shoří. Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.


mikes - 10/3/2005 - 08:11

quote:
Jenomže rack v ATV taky v ATV zůstane, do stanice ho nepřesunou - je určen pro půlroční pobyt u stanice a potom shoří. Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.


Špatný vtip ... Nebo je to myšleno vážně ?


Ervé - 10/3/2005 - 08:19

Co z toho Vám připadá jako špatný vtip ?


mikes - 10/3/2005 - 09:21

quote:
Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.


ATV se má připojovat na zadní port Zvezdy. Canadarm má na délku 17,6 metru a může být umístěn buď na základně MBS nebo na boku Destiny (v obou případech na bodech PDGF). Takže pokud bych počítal, že PDGF bude umístěn úplně na konci Destiny u modulu Unity (což není), tak k zadnímu portu Zvezdy je to 33 metrů (Unity, PMA1, Zarja, Zvezda) ... Takže ani prodloužení o 100 % by nepomohlo, přidělání dalších bodů PDGF myslím nepříchází vůbec v úvahu ...

Dveře na boku ATV -
1. ubralo by to spoustu místa uvnitř modulu.
2. aby šlo připojit ATV bokem k Unity, tak by ten spojovací průlez musel vystupovat mimo válcový tvar ATV - přineslo by to určitě spoustu dalších problémů (změna těžiště, umístění pod aerodynamický kryt A5, apod ...).


Ervé - 10/3/2005 - 12:01

Když se má připojovat na zadní bok Zvezdy - nebude se dát připojit i na Pirs (nebo-li na nejbližší port k rameni)? Co se týká úprav konstrukce, realizovat se to dá. Vnější rozměr aer. krytu Ariane 5 je dané konstrukční omezení, ale upravit duralový válec a interiér rozhodně není nic neřešitelného, když na to máte 5 let. Jiné řešení mně ale nenapadá, Vás ano ?


petrblau - 10/3/2005 - 12:03

shrnuto podtrzeno, vubec to na to neni a nebylo konstruovano a takovato zmena zadani by znamenala - vzit si cisty list papiru, stoupnout si znovu k rysovacimu prknu a zacit pekne od zacatku


mikes - 10/3/2005 - 12:37

quote:
Když se má připojovat na zadní bok Zvezdy - nebude se dát připojit i na Pirs (nebo-li na nejbližší port k rameni)? Co se týká úprav konstrukce, realizovat se to dá. Vnější rozměr aer. krytu Ariane 5 je dané konstrukční omezení, ale upravit duralový válec a interiér rozhodně není nic neřešitelného, když na to máte 5 let. Jiné řešení mně ale nenapadá, Vás ano ?


Realizovat ty dveře by určitě šlo, ale za jakou cenu ? Teď nemyslím jen finance, ale i ten zmiňovaný vnitřní prostor. A zasahovat tak drastickým způsobem do konstrukce ATV - jiné dynamické namáhání, jiné těžiště, upravený interiér, navíc příslušenství ke stykovacímu zařízení ... spíše bych se souhlasil s Petrem, že by to bylo třeba asi navrhnout celé znova ... a pak už nemůžeme hovořit o ATV.

Pirs bude pravděpodobně přemístěn jinde. A na každý port, kde bude kotvit ATV, by se musely přidat další antény a koutové odražeče, bez nichž se ATV nedokáže připojit (něco už na zadní port montovali při nedávných výstupech).

Navíc Rusové na svou část budou dodávat další moduly a snad také své fotovoltaické panely (SPP), takže tam nebude moc prostoru na manévrování (jak s loděmi, tak i Canadarmem) ....


Ervé - 10/3/2005 - 13:33

Takže buď blbé a komplikované řešení, nebo nic. Ale zase mně napadlo, ATV (s upraveným předním vstupem) nemusí zakotvit, může se zastavit 3 m před Destiny (řekněme po dvou výstupech, při kterých dojde k instalaci potřebného vybavení), a tady ji zachytí rameno a připojí přímo na přechodové místo. To by možná šlo líp.


Patek - 10/3/2005 - 14:51

Jenže i kdyby to šlo(ono zastavit bezpilotní modul těsně u stanice je dost riskantní),tak je tu problem jak dopravit racky zpět na Zem.


admin - 10/3/2005 - 15:07

http://www.spacedaily.com/news/mars-future-05e.html


Hawk - 10/3/2005 - 19:43

"Many Americans have questioned repeatedly the usefulness of the International Space Station, but it stands as NASA's only gateway at the moment to the rest of the solar system. Without the station - or something comparable - it will be difficult if not impossible for U.S. engineers and scientists to do the research necessary to make interplanetary travel possible."

Američanům spíš nejde pod nos ten finanční masochismus spojený s provozem raketoplánů než ISS. Samotná údržba a provoz ISS moc nestojí, resp. poslední dva roky je provoz ISS nestál skoro vůbec nic.


"This might also explain why the Russians are building their half of ISS to be as self-contained as possible. Once complete - coincidentally in 2010 - they will have achieved the ability to detach it from the U.S. half of the station and fly it independently. With relatively little tweaking, they also will be able to transform it from a boring space station into Mir-2, an interplanetary spaceship heading toward a fly-by of Mars".

To by vážně šlo po technické stránce udělat tak jednoduše?


Jiří Hošek - 11/3/2005 - 00:12

quote:
To by vážně šlo po technické stránce udělat tak jednoduše?
Zarja by asi zůstala spojená a americkým segmentem, aby to s pomocí vlastních motorů a PHM přečerpanými z Progressu navedla do atmosféry.
Stejně nevím, zda NASA v souvislosti se záměrem opustit kosmickou stanici nebude požadovat její navedení do atmosféry v roce 2017, tak tohle by bylo docela efektní řešení.


Ervé - 11/3/2005 - 12:52

Zarja je americký modul, takže pokud by ho Rusové chtěli, tak by ho museli koupit. Rusové tímhle plánem na samostatnost v podstatě jenom popichují amíky a kryí se pro případ výpadku (konce) STS. Co se týká americké neochoty prodloužit lety na 1 rok, jejich nesouhlas byl způsoben tím, že to bylo předčasné a nucené. Rusové na Miru to dělali tak, že jen jeden tam byl tak dlouho, a ostatní členové posádky mu pomáhali. To samé musí být i na ISS, navíc let na Mars bude nejdřív za 15 let, takže může být zbytečné takové lety dělat teď. Před startem na Mars se stejně musí loď vyzkoušet při stejně dlouhém letu někde v okolí Země (možná dvakrát), takže je na to dost času. Až bude ISS dokončena a plnou posádku, tak se určitě delší lety dělat budou.


Hawk - 11/3/2005 - 17:00

Pokud by USA chtěly dostavěnou stanici resp. svojí část zničit, tak by bylo lepší(pokud nebude v té době v havarijním stavu) aby ji prodaly za symbolický dolar Evropě či Rusku nebo někomu jinému(např. Japonsku).
Samotný provoz stanice není tak drahý, navíc z hlediska nákladů není tak velký rozdíl jestli se starám o celou ISS či její segment. Zásobovací lodě tam posílám tak jako tak. Navíc ,když ESA a NASDA právě teď vyvíjejí velké zásobovací lodě(ATV,HTV), tak ať jsou alespoň vytížené.


Jirka - 12/3/2005 - 15:40

Znicit stanici mi prijde jako kolosalni blbost. Urcite se najde dost soukromniku, kteri by byli ochotni zastoupit NASA ve financovani. No a pak jeste zbyva Rusko, Evropa, Japonsko a dalsi, pro ktere je to jedna z mala forem mozne seberealizace.
Ostatne opustit ISS mi ze strany NASA neprijde tak nezodpovedne, protoze stejne by se meli zamerit pouze na to, co jini delat nemuzou. Tedy zakladni vyzkum, meziplanetarni a galakticky pruzkum a popripade pilotovane lety na Mesic a Mars. Predpokladam ze (sub)orbita se stejne brzo stane domenou soukromniku a osvedcenych (starych) technologii. Ostatne s americkou posedlosti po modernich technologiich je to nejlepsi co muzou udelat. V beznych technologiich jsou proste prilis drazi. A to neplati jen v kosmu.
Uz jsem to kolikrat rikal a jeste to tisickrat zopakuju, jednou budeme nostalgicky vzpominat na STS jako na zazrak techniky. Je 30 let stary a jeste za 30 let nebudeme mit nic co by ho mohlo plne nahradit. Jedine s cim muzete jeho schopnosti rovnocene srovnavat je samotna ISS. Srovnavat Sojuz a STS je jako srovnavat traktor s ferari. (Bohuzel traktor je bezpecnejsi a na rozbite silnici se s ferari daleko nedostanete)


PINKAS - 12/3/2005 - 18:53

STS je kutečně zázrak techniky ale bohužel, jak známo, má dvě základní vady a to ne vady techniky ale koncepce:

1/ Již v době vývoje STS bylo možno za mnohonásobně nižší prostředky postavit vícenásobně použitelnou kosmickou loď pro 7 kosmonautů , která by měla také nesrovnatelně nižší náklady na provoz, něco jako Kliper. Navíc těch 7 kosmonautů naráz ani nebylo třeba. Rovněž již v té době mohl být snadno postaven nosič nákladů do 20 tun na LEO s automatickým stykovacím zařízením, který by vynášel náklady nesrovnatelně levněji než STS.

2/ Bezpečnost STS je založena do značné míry jen na spolehlivosti jednotlivých dílů. Když je těch dílů řádově milion, bezpečnost celku nemůže být valná. Koncepce STS do značné míry omezila možnost aplikace aktivní bezpečnosti ve fázi startu a návratu, to je záchrany kosmonautů v případě havárie důležitého systému.

Takže budoucí pohled na STS bude spíše jako na sice technicky vyspělý, ale z důvodu koncepce neekonomický a nebezpečný prostředek dopravy nákladu a lidí do kosmu.


Jirka - 12/3/2005 - 19:36

Tak tak. Nebezpecna ale nadherna masinka. To bude velky kopec nostalgie. Neco jako Chuck Yeager. Nebo prukopnici letadel. Cim nebezpecnejsi, tim vetsi sentiment.


M.Filip - 14/3/2005 - 08:07

Světoví experti na konferenci v Bruselu: přednosti a nevýhody pilotovaných letů do kosmu (články se týkají ISS i tématu další diskuse:,,Měsíc je opět ve hře,,):

1)http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?sec=35&sub=89&d=13&m=3&y=2005
(v tištěné verzi novin jsou navíc k článku nějaké obrázky a další znovu zopakovaný názor p.Grygara, který je odpůrcem pilotovaných letů, o zbytečnosti ISS)
- k názoru p.Grygara bych řekl, že pokud je ISS jediným lidmi obývaným objektem na oběžné dráze, tak to snad při dnešním stavu techniky není zas takový přepych a plýtvání prostředky. Prošustrují se na jiných místech světa mnohem větší částky v miliardách dolarů a nad tím se nikdo nepozastavuje.....

2)http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=337258&sec=35&sub=89&d=13&m=3&y=2005&dat=20050313#clanek
(Politický závod o Měsíc nečekám, říká v rozhovoru pro LN americký astronaut Harrison Schmitt, který se zúčastnil konference o vesmíru v Bruselu).....Sondy a roboti dokážou skvěle odvést rutinní práci. Ale pokud chcete využít i představivost a improvizaci, bez lidí to nepůjde.


Jirka - 14/3/2005 - 12:16

quote:
(v tištěné verzi novin jsou navíc k článku nějaké obrázky a další znovu zopakovaný názor p.Grygara, který je odpůrcem pilotovaných letů, o zbytečnosti ISS)

p. Grygara beru jako popularizatora Astronomie a kosmonautika mu slouzi jen jako prostredek ke studiu Hvezd. Cim vzdalenejsich a zahadnejsich, tim lepe. Takze jeho nazor je nutno v tomto smeru brat s rezervou. Proste mu akorat ty raketky zerou penize na dalekohledy.


petrblau - 14/3/2005 - 12:36

"Proste mu akorat ty raketky zerou penize na dalekohledy." (a teleskopy a anteny a roboticke pruzkumniky)
tohle sedi resp. opravdu nevim, jak bych to vyjadril lepe.

jeste bych okomentoval, ze se Mr. Grygar nechal v tom svem clanku slyset, ze levna doprava lidi do vesmiru v tomhle stoleti nebude. Ano s jeho pristupem k problemu urcite nebude.

Zda se mi, ze predvedl typickou sestavu do sveho oboru zahledeneho vedce + ji opepril pristupem "podle sebe soudim Tebe (jine)" a to by se osobnosti jeho formatu opravdu stavat nemelo.

Jsem si doposud myslel, ze je expertem na astronomii a ne, ze je odbornikem v oblasti konstrukce kosmickych lodi s lidskou posadkou.

Inu treba v pristim clanku ctenarum poradi, jake si maji koupit auto nebo prasek na prani... kdyz preci rozumi hvezdokupam, tak uz rozumi vsemu no ne?


ales - 14/3/2005 - 14:57

Přiznám se, že já sice pilotované lety úplně neodmítám, ale taky si myslím (asi podobně jako Grygar), že v současné době je v kosmu teleprezence obecně výhodnější, než bezprostřední lidská přítomnost (lepší poměr přínosy/náklady navíc s nulovým rizikem pro člověka).

Je hezké, že pilotované lety podporujete, ale vědecké výsle$y např z MERů nebo HST jsou zřetelné a srozumitelné i pro veřejnost. Ukažte mi něco podobného i z ISS a hned budeme mít víc argumentů pro pilotované lety (tedy speciálně pro ISS). Já zatím o ničem významném nevím (ale rád bych věděl).


Jirka - 14/3/2005 - 15:36

V soucasnosti jsou na ISS spis dva udrzbari. No a kdo tvrdi ze MERy jsou ve vyzkumu efektivnejsi nez lide, tak se hrozitansky plete. Kdyby byl na Marsu jeden geolog s mikroskopem a geologickym kladivkem a jeden chemik s chromatografem, tak uz mozna vime jak to tam s tim zivotem je. Je ale bohuzel jasne, ze za ty penize co MERy, se tam nemaji sanci dostat. No a vyzkum Mesice je taky ve slepe ulicce. Vzdyt ani nevime poradne jake prvky tam vlastne jsou. To se da zjistit jen na miste. Roboti by to nejakym zpusobem taky zvladli, ale pokud prijde k vyuzivani surovin z Mesice, tak se to bez lidi neobejde (a zaroven lidi na Mesici bez tech surovin). Taky je ale pravda, ze mise na Mesic se samy nemuzou zaplatit. To ale nemuze ani veda, napriklad matematika. Proc vlastne jeste existuji matematikove badajici nad necim tak zbytecnym jako jsou napr. nekonecne rozmerne prostory? Kdyz vam ale daji do ruky treba metodu konecnych prvku, tak z toho maji inzenyrske firmy slusne zivobyti. To ze nejakou aplikaci vyzkumu na prvni pohled nevidime neznamena, ze to jednou potomci neoceni. (Porad rikam ze jednou ti zeleni vyzenou lidi ze Zeme, pokud je driv neco nepredbehne)


ales - 14/3/2005 - 16:14

Ani náhodou nejsou na ISS teď jen "údržbáři". Nemalá doba je věnována i regulérní vědě a experimentům. Ty viditelné výsledky ale měl mít i Mir, Saljuty i většina letů STS. Neříkám, že žádné nejsou, nebo že to jednou potomci neocení, ale za ty peníze to prostě není přesvědčivé. Nemám nic proti vědě (to je snad poznat) a nikde nepíšu, že MERy mají lepší výsledky než by měli lidé na místě. Jen si myslím, že např. MERy (a podobné stroje) mají dostatečně slušný poměr přínosy/náklady (tedy efektivitu), takže není třeba riskovat životy (když to není nutné). Stejně si myslím ze stroje jako MERy apod. (tedy ne "roboti", ale dálkově ovládané mašinky) jsou vlastně jen prodloužené ruce a oči lidí (je to trochu podobné tomu, jako by tam lidé byli), takže dávat to do opozice proti pilotovanému průzkumu mi nepřipadá vhodné :) Prostě i ve vědě je třeba volit optimální způsoby výzkumu a rozumnou rychlost postupu vpřed. To co jde, bych dělal teleprezencí, teprve to, co už teleprezencí není výhodné, bych zkusil zajistit přímou účastí lidí (pokud na to budu mít dostatek peněz a udržím riziko v rozumných mezích).


Jirka - 14/3/2005 - 16:35

S tema udrzbarema na ISS jsem to myslel trochu z legrace a pomer vysledky/cena pro Mery jsou skutecne lepsi, nez kolik je mozne v soucasne dobe udelat s lidma. Taky proto si myslim ze na Mars lide jeste aspon 50 let nepachnou. Jenomze treba na situaci s dust devils lze jasne videt kruta omezeni soucasne techniky. Kosmonaut by si toho vsimnul okamzite. Nechme ale zakladni pruzkum udelat roboty a lide muzou prijit az ke skutecne vedecke praci za tech 50 let. Stejna situace se bude muset opakovat i na Mesici s tim, ze by se tam lide mohli dostat tak za 15-20 let. Pokud bysme pristoupili na tezi Grygara, tak by se kosmonautika stala proste jen vedou. To je ale blbost. Neni to jen veda, ale taky dobrodruzstvi, hrdost, vize a prilezitost jak utratil, ale i snad vydelat prasule. Mozna je to taky historicka a biologicka nutnost, jinak by doted lide sedeli v africe v jeskyni.


ales - 14/3/2005 - 16:48

Naprosto souhlasím, že to není jen věda, ale nechtěj dělat dobrodružství za státní peníze :) Až najdeš dost těch soukromníků (o kterých jsi napsal, že budou ochotni financovat ISS), tak se to "dobrodružství" bude moct rozjet naplno. Snad to bude brzo :)


Hswk - 14/3/2005 - 19:26

Za $ investovaný do nepilotované kosmonautiky je prostě mnohem více muziky než za $ vložený do pilotované kosmonautky, takže jisté pochyby o potřebnosti pilotované kosmonautiky jsou na místě.
Stejně mám dojem, že tato problematika se týká spíše NASA než jiných agentur. ESA pro jistotu žádný pilotovaný systém nemá a ani ho nevyvíjí.
A ruské a činské pilotované systémy jsou oproti americkému nesmírně levné, tak to nikoho tolik neprovokuje.
Jinak pan Grygar má zřejmě pravdu, že v tomto století se výrazného zlevnění pilotované kosmonautiky nedočkáme. Do vesmíru se už lítá skoro 50let a princip dosažení kosmu se prakticky nezměnil a na obzoru není žádná radikální změna. A pokud tato radikální změna nenastane, tak se výrazného zlevnění nedočkáme.
Východiskem jsou podle mě dlouhodobé pobyty posádek ať už na stanici nebo na lunární základně s cílem maximálně omezit počet pilotovaných letů. Samotný provoz stanic a pobyt lidí v nich není zdaleka tak drahý, jako jejich doprava.
Navíc právě kosmická doprava zatím může za všechny úmrtí v kosmonautických misích. Nikdo nezařval přímo na kosmických stanicích, při vlastním průzkumu Měsíce atd.
Když se budou posádky střídat v jednoročních intervalech, tak cca 5 členná parta na lunární základně může udělat více práce než hejno pomalu pohybujících se robotů, jejichž možnosti výzkumu jsou navíc omezeny jejich konstrukcí a vybavením(i když to v případě kosmonautů platí víceméně také). Nicméně ani toto nezmění fakt,že robotické mise jsou levné a bez rizika ztráty něčího života.


M.Filip - 15/3/2005 - 08:11

Navíc právě kosmická doprava zatím může za všechny úmrtí v kosmonautických misích. Nikdo nezařval přímo na kosmických stanicích, při vlastním průzkumu Měsíce atd.



- zde bych mohl uvést, že při pozemních haváriích nosných raket při pokusech o nepilotované starty zahynulo mnohem více lidí, než kosmonautů při pilotovaných misích.Důvod - nižší bezpečnost. Právě zabezpečení (několikanásobné) tak výrazně zdražuje pilotované lety.

Když se budou posádky střídat v jednoročních intervalech, tak cca 5 členná parta na lunární základně může udělat více práce než hejno pomalu pohybujících se robotů
- a navíc roboti vám tam tu základnu nepostaví....


Včera jsem jen chtěl připomenout, že p.Grygar (kosmolog a astronom), je odpůrcem ISS - jeho argumentace typu ,,hladová zeď v kosmu,, nebo ,,Temelín na oběžné dráze,,jsou z jeho hlediska pochopitelné. Ale když mu kosmonauti opravili HST, nebo vypustili Chandru, Ulysses nebo Gallilea, tak to už jistě změnil názor. A kde by pak kosmonauti měli sbírat zkušenosti s EVA a prací v kosmu, aby pak mohli provádět takové akce jako je údržba HST. Zkušenosti s dlouhodobým pobytem v kosmu na ISS (a všech předchozích stanicích)se pak budou hodit až někdy v budoucnu bude třeba základna na Měsíci, kde m.j.určitě bude i nějaká ta astronomická observatoř. A roboti vám ji bez přítomnosti lidí nepostaví.
Kdyby na ISS byla nějaká pěkná astronomická observatoř s dalekohledem, však on by p.Grygar změnil názor.
Potom např.i ESA, může plánovat pilotovaný let k Marsu, i když nemá vlastní pilotovaný program, ale bude mít nějaké zkušenosti z ISS, Miru atd. Co se týká pilotovaného programu ČLR, tak uvidíme za 10 let co se z toho vyvine. Třeba si nakonec číňani připíchnou nějaký modul k ISS.
To, že zatím z ISS nejsou prezentovány nějaké výrazné vědecké výsledky, je důsledkem celkově špatné koncepce (závislost pouze na STS), neustálých škrtů v plánech a rozpočtu. I když pochybuju kolik lidí by to asi zajímalo. Vždyť i ze staveniště pozemského vědeckého ústavu, taky moc výsledků mít nebudete. A že se ve sdělovacích prostředcích málo hovoří o ISS, je věcí NASA a dalších zainteresovaných. Navíc je tam pro novináře málo atraktivní děj. Přece záběry na kaluže krve z irácké Falludže, Jeruzaléma nebo Barcelony s detaily ze všech úhlů, nebo přehledy všech možných vražd s co nejdetailnějšími popisy jsou pro lidi to nejlepší co k snídani nebo večeři potřebují vidět a slyšet. Vzpomeňte, že najvice v historii se o kosmonautice psalo a vysílalo po havárii Challegeru a ještě víc před dvěma lety po Columbii. (nebo u nás o havárii Remka s Cernanem).
Ještě jsem chtěl připomenout, že před nějakými 25 lety se v odborných vědeckých kruzích uvažovalo po r.2000 přímo o městech na oběžné dráze, s vlastní gravitací, vegetací a několika sty lidmi atd. Takže to co dnes zbylo - torzo ISS, není zas tak špatné ne? Ostatně pokud dojde k dalším problémům s STS letos nebo za rok, tak se už ISS nedodělá a zůstane tak jak je.
Ještě mě napadá, když se tak lidí na ulici zeptáte na kosomonautiku, tak si spíš než na nějakou vědeckou družici či robota, vzpomenou na nějakého kosmonauta.....
Jinak se zeptám proč zatím v TV nebyl např. alespoň jeden hodinový dokument o roční činnosti MERů na Marsu? A ,,grandiózních,, výsledcích této robotické mise? Objevy trilobitů atd, jak nám tu kdosi před časem prezentoval, se nějak vytratily, nebo ne?


Hawk - 15/3/2005 - 09:21


quote:
Ostatně pokud dojde k dalším problémům s STS letos nebo za rok, tak se už ISS nedodělá a zůstane tak jak je.



Záleží na houževnatosti a kreativitě, pořád je zde alternativa v klasickém vynesení raketou. Moduly pro stanice jsou hotovy. A co by si Evropa a Japonci počali s těmi velkopacitními nákladními loděmi(ATV,HTV), přeci je nevyvíjeli kvůli 4/5 startům k ISS. Vícekrát by se asi k 3členné posádce na ISS neletělo, když k plně obsazenné stanici se počítá se startem 1 ATV za rok.


petrblau - 15/3/2005 - 09:41

Ostatně pokud dojde k dalším problémům s STS letos nebo za rok, tak se už ISS nedodělá a zůstane tak jak je.




Ale no tak panove proc ten pesimismus. 2 raketoplany na 100 startu, tj. ciste statisticky, ted by ta letajici rakev mela cca 50 dalsich startu absolvovat OK. A k dostavbe ISS je potreba kolik 20 startu? ISS se dostavet podari - sitce mi neni jasne proc se vubec stavi, protoze nepredpokladam, ze na Mesic se bude letat pres ISS (a pokud by se venovalo podobne usili vybudovani neceho podobneho rovnou na Mesici, tak to mohlo mit mnohem trvalejsi charakter a nasobne vetsi uzitek) ale na druhe strane zase lepsi nez nic. Me je treba vystavba ISS a experimenty spojene s ralitou (vyvoj leku, nove materialy, prizpusobeni technologii vesmirnemu prostoru), zdaji mnohem uzitecnejsi, nez Grygarovo blaboleni o rozpinani vesmiru a miliardach let, do ktereho se take cpou slusne penize a ucel techto investic, mi unika uplne.


mikes - 15/3/2005 - 10:31

quote:
Me je treba vystavba ISS a experimenty spojene s ralitou (vyvoj leku, nove materialy, prizpusobeni technologii vesmirnemu prostoru), zdaji mnohem uzitecnejsi, nez Grygarovo blaboleni o rozpinani vesmiru a miliardach let, do ktereho se take cpou slusne penize a ucel techto investic, mi unika uplne.


Přesně tak. Mnohem blíže praktickému využití budou mít podle mně určitě poznatky z ISS, ze stále základny na Měsíci či Marsu než z HST, Chandry, apod.

V žádném případě si nemyslím a ani nechci naznačovat, že by se do astronomie a obecně těch "nepraktických" věd nemělo investovat, ale v případě, že někdo říká, že astronomie ano, ale pilotované lety ne, pak to nějak nechápu ...

quote:
Je hezké, že pilotované lety podporujete, ale vědecké výsledky např z MERů nebo HST jsou zřetelné a srozumitelné i pro veřejnost. Ukažte mi něco podobného i z ISS a hned budeme mít víc argumentů pro pilotované lety (tedy speciálně pro ISS).


Hmm, vědecké výsledky - (teď budu trošku používat způsob argumentace těch, kteří jsou pro proti kosmonautice jako celku) - proč máme investovat do do kosmonautiky , když ještě nemáme vyřešeny problény tady na Zemi ? A já to přeformuluju do této podoby - Proč máme vysílat sondy a družice, které zkoumají vzdálený vesmír, když ani nevíme, co všechno se dá nalézt na Měsíci a na Marsu ?

Takže argument pro ISS - je pravděpodobnější (skoro by se dalo napsat je že jisté), že projekt stanice (ne jen výsledky z vědecké činnosti na její palubě, ale i ty věci okolo - vývoj nových technologií, zařízení, managerských postupů, apod. ) může pomoci vyřešit ty problémy zde na Zemi, na rozdíl od jakékoliv astromonické družice či sondy. A praktický přínos klesá s tím, čím vzdálenější objekt zkoumáme ...


Jiří Hošek - 15/3/2005 - 10:58

Sekvence letů k ISS do října 2006 (aktuální plán):
http://images.spaceref.com/news/2005/03.03.05.iss.l.jpg


Hawk - 15/3/2005 - 11:20

V této souvislosti je dost nepochopitelné, že první dva lety STS nebudou sloužit pro stavbu stanice.
Je v tom obava o cený náklad, ale když už se riskuje 7 životů...
A stejně když případně STS skončí další fatální nehodou ,tak je na 90% s dostavbou konec.
V podstatě ty dva první lety vyjdou na prázdno. Dovezou se zásoby a a nezbytné náhradní díly (gyroskopy nebo jak se tomu nadává atd.).


Hawk - 15/3/2005 - 11:25

//V podstatě ty dva první lety vyjdou na prázdno. Dovezou se zásoby a a nezbytné náhradní díly (gyroskopy nebo jak se tomu nadává atd.). //
Doplním tam slovíčko SKORO. V podstatě ty dva první lety vyjdou SKORO na prázdno.
Určitě by se tam našlo místo na nové solární panely a další "drobnější" stavební díly.


Jirka - 15/3/2005 - 11:33

To je ten problem ze misto uz se nenajde Kapacita reketoplanu je naplnena temi nezbytnymi vecmi.


petrblau - 15/3/2005 - 12:07

quote:
To je ten problem ze misto uz se nenajde Kapacita reketoplanu je naplnena temi nezbytnymi vecmi.


Holt to Ruske zasobovani, za ktere chteli slyset medvidci porad pochvalu, skoncilo hladem na stanici. To je neoddiskutovatelny fakt. Nekamnenujte me i ja jsem za to udrzeni chodu stanice Rusum vdecny.

Takze kdyz uz tam chceme mit lidi a ne roboty a stanice neni sobestacnym uzavrenym ekosystemem, tak je potreba se smirit s tim, ze papani, voda + treba zachodovy papir ... atd. se nejak bude muset dovazet - v dostatecnem mnozstvi.

Dalsi duvod vidim v tom, ze Amici nechteji ponechat nahode treba to, ze by nejaky raketoplan v budoucnu musel vyuzit stanice jako nouzoveho pristavu a nemohl se vratit. A razem by na stanici bastilo, dychalo a vylucovalo treba 10 lidi, namisto v soucasnosti max. planovanych 3 a to treba po dobu 3 mesicu.


Hawk - 15/3/2005 - 12:51

To není o východních medvídcích, ale o ATV, které touto dobou už mělo nějakou dobu 1x rok navštěvovat ISS. Za těch 7 tun ročně navíc si tam mohli dát do nosu včetně kyslíkové terapie.


petrblau - 15/3/2005 - 13:38

quote:
To není o východních medvídcích, ale o ATV, které touto dobou už mělo nějakou dobu 1x rok navštěvovat ISS. Za těch 7 tun ročně navíc si tam mohli dát do nosu včetně kyslíkové terapie.



Takze je to jasne, kvuli tomu, ze zabozrouti delaji pomalu, tak se tedka promrhaji 2 lety Shutlu na zasobovani a vystavba se tim podle vÿse uvedeneho harmonogramu zpozdi o rok.


Hawk - 15/3/2005 - 13:54

To já nevím jestli je to čistě projekt made in France. A asi to není jen o ATV. HTV mělo být snad už také komplity.
Každopádně vzhledem k ceně startu raketoplánu ,každý ušetřený let STS je dobrý.

P.S.: Nejsou někde na NETu fotky, jak ISS vypadá v noci z pohledu ze Země?


Tlama - 15/3/2005 - 14:10

Dnes bude ISS dobre pozorovatelne.


Jiří Hošek - 16/3/2005 - 10:52

quote:
V této souvislosti je dost nepochopitelné, že první dva lety STS nebudou sloužit pro stavbu stanice.
V podstatě ty dva první lety vyjdou na prázdno. Dovezou se zásoby a a nezbytné náhradní díly (gyroskopy nebo jak se tomu nadává atd.).
Let STS-114 (květen) byl vždy plánován jako zásobovací, s modulem MPLM. Rozhodnutí o tom, že před montážní misi STS-115 (prosinec) bude vložen dodatečný STS-121 (červenec), bylo učiněno v souvislosti s doporučeními komise CAIB ohledně zajištění bezpečnosti. Při prvních dvou letech mají být prováděny zkoušky inspekce a oprav tepelné ochrany raketoplánu (což vůbec nebude rutinní záležitost!!). Přitom montážní mise STS-115 bude mít tak nabitý program včetně výstupů do volného kosmu, že to tam už nešlo nacpat.
S odkladem ATV to tedy nesouvisí.


Hawk - 17/3/2005 - 07:12

Bohužel je dost nepravděpodobné ,že STS-115 stihne v prosinci (viz. starší diskuse) a další let(STS-116) má být už zase se zásobami.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/iss.htm


petrblau - 17/3/2005 - 08:55

http://ihned.cz/1-10071870-15809730-003004_d-88

tak tady mame dalsi kosmicky pakt tentokrat Rusko a Francie - projekt Ural - jsem opravdu zvedavy co z toho bude.


Hawk - 17/3/2005 - 08:58

quote:
jsem opravdu zvedavy co z toho bude.



nic


Hawk - 17/3/2005 - 09:52

Nemyslel jsem to kvůli tomu, že se jedná o rusko-franzouský konglomerát.
Prostě neberu vážně projekty či ideové studie a záměry, kde datum konečně realizace je za 15 let či více. Je to dlouhá doba, během které se mohou výrazně změnit podmínky oproti výchozímu stavu a původním předpokladům (politické, ekonomické, technologické atd.).


Jiří Hošek - 17/3/2005 - 10:11

quote:
Bohužel je dost nepravděpodobné ,že STS-115 stihne v prosinci (viz. starší diskuse) a další let(STS-116) má být už zase se zásobami.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/iss.htm
Při misi STS-116 má být k nosníku stanice připojen díl ITS-P5. Zásoby nemají být v MPLM, ale ve Spacehabu, viz: http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/future/index.html


avitek - 17/3/2005 - 11:10

Další problém na ISS:
V ranních hodínách 2005-03-16 vypadl dálkově ovládaný jistič RPC-17 (umístěný venku na příhradové konstrukci ITS Z-1), který tak odpojil silový setrvačník CMG-2 od dodávky elektrického proudu. Zbývající dva gyroskopy sice stačí udržovat orientaci a stabilizaci stanice po libovolnou dobu (navíc je v záloze ještě systém stabilizačních motorů ruského segmentu stanice). Podobná situace se již stala v roce 2004, kdy takhle letěla ISS po dobu dvou měsíců, než porouchaný jistič astronauti během výstupu do volného prostoru vyměnili. Zatím se neví příčina.


avitek - 17/3/2005 - 17:47

http://www.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=29&art_id=qw1110349084675B254

Na základě mezivládní dohody se Rusko a Malajzie dohodly, ze v říjnu 2007 vyšlou na ISS prvního malajzijského kosmonauta. Dohoda o tom byla podpsána již v srpnu 2003 během návštěvy prezidenta Putina v Malajzii a je součástí smlouvy o dodávce 18 stihacích letounů Su-30MKM.

V dubnu 2005 mají do Kuala Lumpur přijet dva ruští odborníci, aby asistovali místním lékařům při výběru kandidátů pro tento kosmický let.

Zajímavá podrobnost, cituji:

"Pokud vybraný kosmonaut bude Muslim", řekl [generální ředitel malajzijské kosmické agentury] Mazlan Othman, "budeme konzultovat islámské duchovní, aby pomohli určit doby modliteb ve vesmíru a správný směr k Mekce."

Agentura také hodlá vyslat dva své odborníky do NASA, aby tam konzultovali způsob přípravy tradičního místného chleba "roti canai" a výrobu obleků pro malajzijské kosmonauty z tradičního místního materiálu (batiku).


Vítězslav Novák - 17/3/2005 - 18:15

Zmiňovali jste se tady, že ti dva kosmonauti na ISS jsou jenom údržbáři. I kdyby to byla pravda, tak to "jenom" je tam zatraceně mimo mísu. I údržba takové stanice je přece experiment, který jinde a jinak neuděláte. Test zařízení (třeba gyroskopu resp. jističe jak píše pan Vítek o dva příspěvky vejš) v dlouhodobé činnosti v kosmu, to nenasimulujete jinde. Každá porucha každého zařízení na orbitě je strašně důležitá - a je to experiment. A neporucha tuplem.
Ne sice zrovna vědecký a Nature o tom psát nebude, citační index taky nebude nic moc - ale zato je to strašně důležitý technický experiment!
Skoro bych řekl, že celé fungování ISS, udržování ISS v chodu je jeden obrovský a dlouhodobý nenahraditelný experiment. Kam se na to hrabou slimáci a tavby ve vakuu a mikrogravitaci!

A BTW - tento experiment je tak úspěšný pouze a výhradně proto, že proběhl (úspěšně) jiný dlouhodobý experiment s udržováním Miru.


Jirka - 17/3/2005 - 18:47

Astronauti na Mesici budou taky vpodstate jen "monteri" a v Apollu to byli spis jen "cvicene opice". To jsou proste jen takove fraze. Me kdyby nekdo nabidl tu cvicenou opici, tak to hned beru. A v plnem rozsahu souhlasim s predchozim prispevkem.


Ervé - 21/3/2005 - 10:54

V Apollu to nebyli cvičené opice - přistát na Měsíci rozhodně nebylo nic lehkého. Od Apolla 15 už byl vědecký výcvik astronautů rozhodně na vysoké profesionální úrovni.
Co se týká Malajsijského kosmonauta, nemám ponětí, na jaké úrovni je tamní věda, tedy jestli jsou schopni připravit odpovídající vědecký program a využít výsledků. Vyspělé firmy ale v Malajsii mají postavené továrny na počítače, čipy atd., takže je klidně možné, že jsou na slušné úrovni. Každopádně v té víc než 1 miliardě dolarů za Suchoje se těch 20 mil. dolarů za start najde.


Petr Blau - 30/3/2005 - 20:50

http://www.novinky.cz/05/30/43.html


Ervé - 31/3/2005 - 15:42

Jak to tedy vlastně teď vypadá na ISS ? Běží na dva gyroskopy, z čehož jeden má potíže ? Výstup byl zkrácen a k opravě gyroskopů při ní nedošlo, navíc při něm došlo k výpadku orientace na ISS.


Ervé - 1/4/2005 - 08:33

Ještě bych se zeptal, proč se při výstupech používají ruské skafandry Orlan M, s kterými jsou problémy při téměř každém výstupu ? Vždyť Airlock funguje a americké skafandry jsou mnohem spolehlivější.


petrblau - 1/4/2005 - 09:36

http://ihned.cz/1-10071870-15880390-003004_d-06


ikar - 1/4/2005 - 09:58

quote:
Ještě bych se zeptal, proč se při výstupech používají ruské skafandry Orlan M, s kterými jsou problémy při téměř každém výstupu ? Vždyť Airlock funguje a americké skafandry jsou mnohem spolehlivější.




Pretože Airlock je nefunkčný. Na výmeníku tepla sa objavila korozia .Asi pred dvoma týždňami sa pokúšali koroziu odstraniť astronauti. Ale podla všetkého bude potreba niektoré diely vymeniť. A americké skafandre majú rovnaké problémy ako Ruské.Jeden z tých ktoré sú na palube má neodstránitelnú zavadu klimatizácie.


avitek - 1/4/2005 - 13:06

quote:
Jak to tedy vlastně teď vypadá na ISS ? Běží na dva gyroskopy, z čehož jeden má potíže ? Výstup byl zkrácen a k opravě gyroskopů při ní nedošlo, navíc při něm došlo k výpadku orientace na ISS.


Tato informace je celá zmatená.

1) Výstup nebyl zkrácen pro nějaké problémy, ale proto, že VŠECHNY plánované úkoly byly splněny rychleji, než počítal plán, s výjimkou fotodokumentace cíle pro optický dálkoměr modulů ATV (selhal digitální fotoaparát, pravděpodobně pro prochladnutí).

2) Žádná oprava gyroskopů nebyla plánována. K ní dojde během letu STS-114, který má přivézt nový silový setrvačník CMG (do Progressu se nevejde a ani pomocí ATV by se nedal nahoru dopravit, musí být uložen v nákladovém prostoru raketoplánu, protože by žádným průlezem uvnitř stanice neprošel).
Správné je to, že tč. pracují jen dva CMG, což postačuje k plné stabilizaci stanice. Jeden CMG má zadřené ložisko (ten budou vyměňovat za nový, dopravený STS-114), další je nefunkční, protože odešel jeden FET v dálkově ovládaném spínači, umístěném na příhradové konstrukci ITS-Z1. Ten by sice mohli vyměnit (náhradní díl je na palubě), ale současná osádka na to nebyla cvičena. Navíc bylo rozhodnuto, že posádka STS-114 přidá během opravárenského výstupu na porouchaný spínač RPC-17 přemostění, které jej vyřadí z provozu (prostě ho zkratuje).

3) Co se týče ztráty stabilizace: Již při několika předchozích výstupen ve skafandrech Orlan-M bylo zjištěno, že dochází k hromědění rotačního momentu (saturaci) silových setrvačníků CMG. Příčina není zcela jasná, ale nejpravděpodobněji jde o reaktivní působení vodní páry, tryskající z klimatizačních jednotek skafandrů (vypařující voda ochlazuje vnitřek skafandru). Po dosažení plné saturace je nutno, aby dočasně převzaly řízení trysky ruského segmentu. Při tom se gyroskopy desaturují a pak zase převezmou znovu řízení polohy.
Tentokráte došlo k saturaci podstatně POZDĚJI než se čekalo (krátce před koncem výstupu), ale stanice letěla asi 20 minut nestabilizovaná, protože astronauti museli nejdříve opustit povrch SM, aby jejich skafandry nebyly kontaminovány zplodinami hoření (jsou jedovaté a navíc leptající).
Při předávání řízení zpět CMG byly zjištěny u gyroskopu (tuším č. 3, mrkněte se do SPACE-40, tam to mám ověřené, teď mě manželka volá k obědu) vibrace, které přesáhly normální hranici, ale pak se to uklidnilo. Nicméně technici se na to dívají (včerejší technický report o ISS jsem ještě nečetl, neměl jsem čas).
[Upraveno 01.4.2005 poslal avitek]


Ervé - 1/4/2005 - 15:08

Díky, každá televize a každé noviny o tomhle výstupu říkali něco jiného, takže jsem z toho byl trochu zmatený.


Hawk - 4/4/2005 - 15:16

Pěkný článek o evropské kosmonautice se zaměřením na Kourou:

http://stoplusjedna.newton.cz/so06a00a.asp


avitek - 5/4/2005 - 21:20

Doporučuji všem, kteří se zajímají o porovoz raketoplánu a kosmické stanice podívat se na

http://images.spaceref.com/news/2005/Cabana.ISS.Panel.Report.ppt

což je prezentace (powerpoint), kterou předvedl astronaut Cabana za zasedání 2005-03-30

Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.

(Záměrně posláno duplicitně, aby to bylo na obou nitích, jichž se to týká)


Jirka - 13/4/2005 - 11:07

Mam trochu zmatek v moznostech zasobovani, treba mi to nekdo upresnite. Na americke strane ISS jsou vpodstate dva mozne vchody. Bud pres APAS (PMA pripojeny na CBM) nebo CBM. Napriklad raketoplan pouziva APAS. Ten ma pruchod o prumeru cca 80cm a obycejne se tudy daji protahnout bagy o ruzne velikosti, ktere se pak skladuji v node 1, kde jsou na to vycleneny nejake racky ze 4, ktere se zde nachazeji. Skladovat se da taky v FGB a pozdeji v node 2 a node 3, ktere maji po 8 rackach. Samotne racky s vedeckym vybavenim ale projdou pouze pres CBM (maji velikost 2013x1046x858mm). K CBM se bude pripojovat HTV, nebo zasobovaci moduly vynasene raketoplanem. Pripojeni musi probihat pouze pomoci roboticke ruky. Velikost pruchodu CBM jsem nenasel. Jak je to v pripade ruske casti? Muze me nekdo poucit, abych nestravil hodiny hledanim?
Diky


VR - 13/4/2005 - 14:07

quote:
Jak je to v pripade ruske casti? Muze me nekdo poucit, abych nestravil hodiny hledanim?
Diky
Musel bych se také podívat. Na ruských části jsou dva typy (průměry) stykovacích uzlů. Sojuzy a Progressy se připojují na "malé" uzly - osový Zvězdy , na Pirs a na dolní Zarji(?). Velké uzly má nejspíš Zvězda - horní a dolní. Na dolním je připojen Pirs, který tak dělá "redukci" na malý uzel. Ostatní uzly nevím, pouze bych tipoval.


Jirka - 13/4/2005 - 16:30

The FGB will eventually dock to the SM forward axial port which contains the passive side of the hybrid probe and cone docking mechanism.
Approximately 2 weeks after the FGB docking to the SM, the first ISS Progress vehicle will dock automatically to the aft SM port (-XISS port), which contains a probe and drogue docking assembly.

Takze tady mame dva systemy na Ruske strane, ale opet zadny udaj o prumeru pruchodu, nebo jak velky predmet se da protahnout. Pritom APAS nejak vychazi z toho Ruskeho systemu. Stale v tom mam mensi zmatek.


VR - 14/4/2005 - 10:16

Ještě k těm stykovacím uzlům. Moudrá literutaura praví ve stručnosti následující:
"malé" uzly jsou typu SSVP G4000
"velké" (hybridní) uzly SSPV-M G8000 (kromě jednoho - FGB > Unity)

FGB Zarja
* přední - velký "periferijní" - Unity
* zadní - velký - Zvězda
* dolní - malý - Sojuzy/Progressy

SM Zvezda
* přední - velký - FGB
* zadní - malý - Sojuzy/Progressy
* horní - velký - zatím volný
* dolní - velký - PIRS

PIRS jsem již psal (redukce z velkého na malý uzel).

O průměrech jsem se nikde nedočetl. Něco by se dalo odhadnout z fotek. Třeba to číselné označení odpovídá průměru.


Martin - 14/4/2005 - 13:22

Když už jde ESA tak pěkně spolupráce s rusy, co takhle dotáhnout k funkčnosti vlastní efektivní prostředek pro dopravu posádek a lehčího nákladu na ISS, ve stylu projektu MAKS.
Namísto nosiče An 225-Mriya použít zesílenou (upravenou) nákladní verzi nového A380-900F. Motory jsou výkonnější a modernější než u An 225,
(Rolls-Royce Trent 970/977 se statickým tahem 333 kN, oproti Progress D-18T Series 3 turbofans s tahem 229 kN).
A380 je moderní a aktuální stroj, jsou vybudovány výrobní kapacity a přestavba na silnější verzi by nemusela být až tak nákladná.
Je to evropský stroj, není nutná závislost (u An 225 myslím Ukrajina), atd.
A protože by se už předem počítalo s tvarem a požadovanou hmotností nového orbiteru + externí nádrže, mohl by vzniknout opravdu efektivní a přitom spolehlivý nosič.

Co Vy na to?


Ervé - 14/4/2005 - 15:25

Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil.


admin - 14/4/2005 - 15:39

quote:
Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil.


Pozor! A-380 je ekvivalent An-124(a ne An-225), přičemž je modernější, výkonější a nominální nosnost A-380F je stejná jako maximální u An-124(nominální je 120 tun, maximální je 150 tun, u A-380F je to v obou případech 150 tun).
An-225 není nic jiného, než "jen" upravený An-124(křídlo, výškovka+směrovka a 2 motory navíc). Podobně by IMHO šlo upravit A-380F na něco, jako je An-225.


Peter Janeka - 14/4/2005 - 17:06

Technicka specifikacia Mrije :
http://www.air.foyle.co.uk/services/an225.asp?tab=spec


Jirka - 14/4/2005 - 18:59

Ti rusove se skutecne muzou pretrhnout. Prasule jsou nicmene v US, takze pochybuju ze dostanou neco jineho nez drobky. Dost bude zalezet na pristupu NASA k HLV a k zasobovani ISS. Prece jen tam maji mit hromadu vyzkumneho prostoru. Pripada na ne i velka cast prostoru v Columbusu a japonske casti. Dnes si kazdy pako navrhne svuj HLV (viz muj napad na 80t derSTS) Je proste jina doba. Slysel jsem ze do vyvoje cipu bylo za poslednich nekolik desetileti investovano 100mld dolaru vetsinou soukromeho kapitalu.


Ervé - 15/4/2005 - 08:54

Dnes ráno úspěšně odstartoval Sojuz TMA-6 s novou posádkou ISS.


Hawk - 15/4/2005 - 09:28

quote:
Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.


Evropa bude muset hnout pozadím a vysílat k ISS více než jedno ATV za rok. Snad to výrobní kapacitu nezahltí, Ariane 5 startuje průměrně cca 5x do roka(nic moc ,původně se počítalo s mnohem více startů) a stavět jedno ATV za rok, když už se tak dlouho vyvíjelo mně stejně připadalo trochu zvláštní.


leemer - 17/4/2005 - 18:45

Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html


leemer - 17/4/2005 - 19:43

quote:
Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html


Uz to nastesti opravili :-)


Stepan Cirkl - 17/4/2005 - 23:23

quote:
quote:
Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html


Uz to nastesti opravili :-)


A co tam bylo?


Ervé - 20/4/2005 - 12:00

myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.


martalien - 20/4/2005 - 12:46

quote:
myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.


Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu.......


Jirka - 20/4/2005 - 15:06

quote:

Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu.......


Sumicka je to skutecne pekna. Tohle by melo sice byt lespi nez Kurs, ale jeste to nejakej milionek bude stat.


Hawk - 27/4/2005 - 14:31

Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.


Ervé - 27/4/2005 - 14:44

Protože do takové výšky už Rusové nebyli schopni bezpečně létat se Sojuzy a Progressy, respektive by museli výrazně snížit hmotnost vynášeného UZ.


Jirka - 27/4/2005 - 14:58

Snizit naklad by musel i STS, uz beztak vyrazne snizeny opatrenimi po Chalengeru. To jsem zvedav o kolik se nyni snizi nosnost kvuli naradi k pripadnym opravam tepelneho stitu.
Spis me ponekud fascinuje proc STS porad taha sebou tak velkou posadku. Dva monteri a dva piloti by prece mohli stacit, ne? Obzvlaste kdyz jsou piloti potreba jen na spojeni Orbiteru s STS. Takhle tam je zrejme jeste nekdo na robotickou ruku, na vyzkum, nekdo za odmenu atd..


avitek - 28/4/2005 - 07:39

quote:
Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.



Tohle není tak úplně pravda. Souhlasím s tím, že čím výše letí nějaká družice, tím je aerodynamický odpor zbytků atmosféry menší, ale i ve výšce kolem 600 km (originální výška dráhy HST) není zanedbatelný. Podívejte se do SPACE-40 na adresu HST, tj.

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1990/I037B.HTM

mám tam tabulky, jak se vyvíjela výška dráhy HST v průběhu času. Chtěl bych ještě podotknout, že i HST byl při opravářských návštěvách raketoplánů vždycky o něco vyšoupnut nahoru, aby se kompenzoval pokles dráhy působením atmosféry.

V diskuzi bylo správně podotknuto, že zvolená výška je jistým kompromisem mezi potřebami dopravovat KPL na korekce dráhy ISS a logistickými možnostmi prostředků, které mají Rusové a Američané (resp. měli, když se stanice koncipovala).



avitek - 28/4/2005 - 08:06

quote:
mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.


Šlo o stlačený dusík pro manévrování v blízkosti, stabilizaci a orientaci. Zásoba byla (resp. max. možná byla) 22,68 kg. Viz


http://www.msfc.nasa.gov/NEWSROOM/background/facts/dart_presskit.pdf
(str. 9)

nebo

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2005/I014A.HTM

O možné "opravné" misi se zatím nehovořilo. Hodně bude záviset na vyjádření komise, ustavené k vyšetření nezdaru.




Vítězslav Novák - 28/4/2005 - 09:13

Rusové na http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=12876 tvrdí, že se DART s cílovou družicí srazila.


mikes - 28/4/2005 - 09:34

Podle článku na Space.com NASA potvrdila kontakt mezi DARTem a MUBLCOMem :

“The DART spacecraft did make contact with the target satellite during the rendezvous phase of the mission and boosted it into a slightly higher orbit,” NASA spokeswoman Kim Newton said April 22.


http://www.space.com/missionlaunches/050422_dart_update.html


avitek - 28/4/2005 - 23:27

Dostal jsem e-mail od W. Harwooda (obvykle dobře informovaného), že dnes tj. 2005-04-28 má zasedat management STS, aby prodiskutoval probpémy, které se vynořily při vyhodnocování nebehzpečí tvorby ledu na nově zrekonstruované nádrži ET. Ukazuje se, že sice nebezpečí odpadávání pěnové izolace bylo zřejmě rekonstrukcí ET docela dobře odstraněno, ale že v oblasti spoje mezi nádržemi kyslíku a vodíku se tvoří při plnění nádrže těmito kryogenními pohonnými látkami dost ledu, jehož odpadávání by mohlo ohrozit tepelnou ochranu raketoplánu.

Proto se má jednat dnes večer (amerického času), zdali se start Discovery znovu neodloží, tentokrát až na červencové okno, aby bylo dost času to jednak zhodnotit a event. s tím něco snad udělat. Okno v červenci se otevírá 2005-07-13 kolem 19:45 UT (tedy 21:45 SELČ).

Kromě toho se během zkušebního plnění nádrže ET, které proběhlo 2005-04-14, objevily ještě další drobnější technické závady.

Podívejete se na

http://www.spaceflightnow.com

kde by se měl článek od W. Harwooda co nevidět objevit.
[Upraveno 28.4.2005 poslal avitek]


Jiří Hošek - 29/4/2005 - 12:37

Teď by do toho mohla přijít další zpráva, že NASA nevyjednala účast svého astronauta v 13.základní posádce ISS.


avitek - 29/4/2005 - 23:36

Už je to tady. Přípravy Discovery zastaveny, start posunut nejméně na 2005-07-13.

Předpokládá se odvezení sestavy STS-114 do budovy VAB, ale až po již naplánovaném cvičném odpočítávání, které by se za účasti posádky mělo konat příští týden.

Předpokládá se, že na místě tvorby ledu (zejména na vlnovcích v potrubí přívodu pohonných látek mezi ET a družicovým stupněm) nainstalují technici dodatečná topení, která by měla zabránit tvorbě nebo silně omezit tvorbu námrazy a vyřešit tak tento problém jednou pro vždy (BTW, údajně u dalších ET se s touto úpravou již předem počítalo, tady u tohoto exempláře to ještě nebylo implementováno).

Kromě toho je třeba odstranit jednu závažnou závadu na instrumentaci ET, zjištěnou při tankování 2005-04-14, tj. selhaný 1 ze 4 senzorů indikujících vyprázdnění nádrže (spotřebování) kapalného vodíku. Letová pravidla nepovolují start, pokud všechny 4 senzory nejsou plně funkční. Toto by se dalo sice opravit na rampě, ale ve VAB to bude jednodušší, spolehlivější a bezpečnější.


Hawk - 30/4/2005 - 06:53

Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.


Daniel Lazecký - 30/4/2005 - 19:16

...............Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.
........

no nelze něž jen souhlasit. Asi se NASA bude muset dostat do situace Ruska ,aby začalo reálně a efektívně uvažovat a zvažovat situace a věci. Takže se vlastně i já připojuji k tomuto názoru......


avitek - 3/5/2005 - 15:28

Předpokládané termíny startů raketoplánů k dnešku jsou tyto (NET = not earlier than):

STS-114 2005-07-13
STS-121 2005-09-09
STS-115 2006-02-16
STS-116 2006-03-30
STS-117 2005-04-13

(není z oficiálních zdrojů, nutno brát s rezervou).


Jirka - 3/5/2005 - 16:39

quote:
Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.


Ja bych to tak nedramatizoval. Pokud budou schopni splnit 5 startu rocne v dalsich letech a pokud jim nespadne dalsi raketoplan, tak at si to jeste parkrat odlozi.


avitek - 3/5/2005 - 22:14

quote:
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.


To skutečně objev není, o tom každý věděl, zejména vyšetřovací komise (Gehmanova), i interní komise RTF (Stafford-Covey). Ale domnívám se, že scénář celé té frašky s tvorbou ledu byl asi následující:

1) O tvorbě ledu se vědělo a změny konstrukce resp. technologie nanášení izolační vrstvy na ET předpokládaly, že v kritických oblastech bude nahrazena topením, které zamezí, nebo alespoň podstatně omezí tvorbu námrazy. (Pro toto tvrzení jsou důkazy)

2) Topení bylo vyvíjeno a testováno a tč. je k dispozici. Nebylo však kvalifikováno pro letové použití včas, aby jej bylo možno namontovat na dva kusy ET určené pro lety STS-114 a STS-121. Na další ET je již instalováno. (Opět lze dokázat, přinejmenším poslední větu tohoto odstavce)

3) Aby si technici udělali alibi, že zbytečně prodlužují přípravy ke startu STS-114, řekli si: "Ony se stejně najdou jiné technické příčiny, proč start odložit, tak nad tím zatím mávneme rukou. Díky těm jiným problémům budeme mít času dost na to, dodat tam topení dodatečně, až bude certifikované." (To je už moje kombinace).

4) Během pokusného tankování 2005-04-14 byly zjištěny jen drobné závady, z nichž pouze jedna byla vážnější - 2 senzory spotřebování kapalného vodíku ze 4 instalovaných (omlouvám se, že v dřívějším příspěvku do diskuze jsem uváděl 1 ze 4, v původních zprávach se o jejich počtu nich neříkalo) dávaly přerušované informace (v orig. "intermitent"), nikoli jejich úplný výpadek, což znamená že jsou nepolehlivé, ale to se dalo v klidu opravit na rampě, tedy žádný dlouhý odklad. (Skutečnost)

5) Tvorba ledu 2005-04-14 na vlnovci nebyla kritická; ani na jiných místech se nevytvořilo nebezpečné množství jinovatky a ledu. Skutečností však je, že v den pokusného tankování bylo na Floridě mimořádně suché počasí, relativní vlhkost jen 50 %, což je na Floridu neuvěřitelně málo; s tím souvisí i malá tvorba námrazy na nádrži. Proto nemohli s klidným srdcem dát zelenou startu bez namontování dodatečných topení a museli přiznat barvu (viz bod 4).

6) To už jen na okraj: Vytvářený led kupodivu není tak velkým nebezpečím, jako utržené kusy pěnové izolace a to ze dvou důvodů:
a) většina ledu odpadne v průběhu prvních sekund po zážehu motorů vibracemi celé sestavy, dokonce značná část ještě před uvolněním STS z rampy;
b) protože led má větší měrnou hmotnost než pěnová izolace, tak (proti "zdravému selskému rozumu") není tak velkým nebezpečím pro systém tepelné ochrany a to proto, že led je pomaleji brzděn atmosférou a proto jeho kolizní rychlost s povrchem raketoplánu je podstatně MENŠÍ, než tomu je u utržených kusů pěnové izolace.


[Upraveno 03.5.2005 poslal avitek]


avitek - 3/5/2005 - 22:47

quote:
STS-117 2005-04-13



Omlouvám se za překlep, bylo to v rychlosti. Správně je:

STS-117 2006-07-13

Autor je Keith Cowing ze SpaceRef.


avitek - 3/5/2005 - 23:37

Teď jsem aktualizoval stránku dlouhodobého plánu ISS ve Space-40 a zjistil jsem (co jsem už tušil před tím), že celý časový harmonogram je i při nejhladším možném běhu prakticky nereálný.

1) Je stanoven termín odstavení raketoplánů v roce 2010.

2) Plánovačí letů STS sami dali poslední vzlet raketoplánu na 2010-12-20.

3) Pro dostavbu a průběžné zásobování ISS během dostavby je naplánováno 29 startů.

4) Griffin vážně uvažuje o zařazení jednoho obslužného letu k HST (není schváleno, má se udělat studie - to je nejlepší způsob, udělat studii, jak jakýkoli projekt zabít, ale přece, co kdyby...). To by znamenalo 30. start.

5) Počítalo se s tím, že NASA stihne 5 startů STS za rok.

6) Letos se stihnou jen 2 starty (podle navrhovaného harmonogramu) tedy zbývá na dalších 5 roků 27 startů, ale 5 x 5 = 25 !?

7) Spočítejte si to tedy sami: Od roku 2006 by alespon ve 2 kalendářních rocích (nepočítám-li let k HST) muselo být startů 6, aby se to do konce roku 2010 stihlo; poletí-li se k HST, tak ve 3 rocích!

7) Tak co, plánovačí!!!!!!!!!!!


Jiří Hošek - 4/5/2005 - 15:36

quote:
3) Pro dostavbu a průběžné zásobování ISS během dostavby je naplánováno 29 startů.
Já jsem se dosud vždy setkal s číslem 28 plánovaných startů k ISS (tak je to stále i na Space-40: STS-114 až STS-141 – z toho pouze let STS-121 je mimo pořadí; tento let s MPLM byl původně plánován až po misi STS-120 s Node 2, ale cca před rokem a půl byl přesunut před montážní lety). Dosud vycházelo 3+(5*5) = 28, tj. při nejhladším možném běhu se to do konce roku 2010 dalo (hodně teoreticky) stihnout. O 29 startech k ISS nic nevím.


avitek - 4/5/2005 - 17:34

Máte pravdu, těch 29 startů je VČETNĚ případného letu k HST (počítal jsem ho dvakrát). Omlouvám se ...


Patek - 14/5/2005 - 08:20

Co je pravdy na tom,že od konce roku 2006 nebudou moci mít Američané ve stálé posádce své astronauty(pokud vláda USA nenajde způsob jak obejít Gilmanův zákon)a to až do doby než bude k dipozici CEV(okolo roku 2014).
Jestli je to pravda,tak do roku 2010 se budou moci na ISS alespoň krátce podívat při letech STS a potom čtyři roky jen koukat ze země.
Je to postavené na hlavu,ISS je z velké části americký projekt,ale
na rozdíl od nich bude mít jakýkoliv jiný stát možnost tam mít svého kosmonauta.


Ervé - 17/5/2005 - 11:20

Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.


avitek - 17/5/2005 - 13:45

quote:
Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.


Bohužel, ono to není tak jednoduché. Podívejte se na:

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15775

The Iran Nonproliferation Act and the International Space Station: Issues and Options
Order Code RS22072
March 2, 2005

Sharon Squassoni and Marcia S. Smith
Congressional Research Service

Podstata problému spočívá v tom, že Rusko se zavázalo zajišťovat pro ISS Sojuzy v roli "záchranných člunů" do konce výstavby stanice v době, kdy se s dostavbou počítalo v roce 2006. To představovalo celkem 11 startů transportních Sojuzů a pak již měla být zajišťována tato služba pro 3 členy osádky Sojuzy (to pro Rusy a pro ty, kteří to Rusům zaplatili) a pro další 4 členy původně proponované sedmičlenné osádky to měla zajišťovat NASA, původně lodí CRV, později zrušenou a nahraženou Space Plane, který byl ale taky zrušen, takže teď nemají Američané vůbec nic k dispozici pro evakuaci stanice.

Rusko teď říká, dobře, zajistíme to, ale ať se USA na tom také finančně podílejí. Jenže je tady stále platný zákon "Iran Nonproliferation Act" z roku 2000 (Public Law 106-178, plné znění viz http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=106_cong_public_laws&docid=f:publ178.106 , zejm. Sec. 6, která se výslovně týká ISS a Rosaviakosmosu, nyní FKA), nazývaný též Gilmanův zákon, podle kterého mj. vládou financované organizace (a to NASA bezesporu je) nesmí nakupovat zboží a služby od vládních organizací zemí, které Iránu umožňují rozvíjet nukleární tehnologie (a FKA takovou organizací bezesporu je).

Takže je tu dilema: Američané by samozřejmě mohli na ISS i dlouhodobě pobývat, doveze a odveze je raketoplán (proboha, snad skutečně začnou létat a nedojde k žádné další tragické havárii, jinak je ISS stejně kdesi), ale v případě nějakého průšvihu na stanici je tam Rusove mohou nechat a sami Sojuzem ze stanice evakuovat jen svoje lidi.

To je to, o co jde, ne o normální dopravu tam a zpět.

Viz též:
http://www.hq.nasa.gov/office/legaff/frankle9-13.html
Statement of Edward A. Frankle, NASA General Counsel, Before the Committee on International Relations U.S. House of Representatives, October 12, 2000
Poslední vyjádření NASA k tomuto problému udělal náměstek administrátora Readdy dne 2005-04-20, kdy pře senátním podvýborem pro vědu a vesmír mj. řekl (celý text viz http://legislative.nasa.gov/hearings/4-20-05%20Readdy.htm ):

"As the United States implements the Vision for Space Exploration, the Administration recognizes the value of effective cooperation with Russia to further our space exploration goals. At the same time, we have to appropriately reflect U.S. nonproliferation policy and objectives in our relationship with Russia. The Administration is thus interested in seeking a balanced approach that continues to protect our nonproliferation goals while advancing potential U.S. cooperation with Russia on the Vision for Space Exploration. Such a balanced approach must consider the Iran Nonproliferation Act of 2000 (INA), which currently complicates cooperation with Russia on the International Space Station, and will also have an adverse impact on cooperation with Russia on our future space exploration efforts related to human space flight. To that end, the Administration looks forward to working with Congress to ensure that the Vision for Space Exploration is able to succeed while remaining fully consistent with broader U.S. national security and nonproliferation goals."

Jinými slovy: "aby se vlk nažral a koza zůstala celá..."


Docela zajímavá je i následující úvaha:

http://www.thespacereview.com/article/351/1

Thinking the unthinkable about the ISS
by Taylor Dinerman
Monday, April 4, 2005


[Upraveno 17.5.2005 poslal avitek]


Jirka - 17/5/2005 - 15:23

quote:
Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.


A. Vitek ma asi pravdu. Mam takovy dojem, ze NASA to s tim opustenim ISS mysli vazne a docela to ma svou logiku. NASA se zamerovala hodne na vystavbu stanice - to uderem 2010 skonci. Posadky ISS se cvicily v Rusku a zrejme budou i nadale. Taky neni problem, aby si ten vycvik zaplatil kdokoliv a nemusi to byt vubec NASA. Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem. NASA muze svuj podil na ISS prenechat soukromym US organisacim a prispet jim pouze na vyvoj prostredku na LEO. Cim vazneji ten umysl bude vypadat, tim lepsi vyjedna podminky. Ocekaval bych tedy jeste mnohem vetsi mlzeni.


Hawk - 17/5/2005 - 15:30

Jestli nezvýší počty startu za rok ,tak ISS v termínu nedokončí. Připočítejte 2,3 roky. Odkládání startů STS z různých důvodů bude teď po havárii zřejmě častým folklórem.


avitek - 17/5/2005 - 15:59

quote:
Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem.


Jirko, nečetli jste to zřejmě podrobně. Vůbec se nejedná o rok 2010, ale o rok 2006, tedy příští rok. Sojuz ISS-11S startuje letos na podzim a ten je poslední, na jehož využití mají Američané "nárok". V roce 2006 bvude prostě konec, pokud nezaplatí. A předat to někomu jinému nemá význam, protože i soukromník může být právně na základě zákona INA popotahován.


Jirka - 17/5/2005 - 16:48

quote:
quote:
Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem.


Jirko, nečetli jste to zřejmě podrobně. Vůbec se nejedná o rok 2010, ale o rok 2006, tedy příští rok. Sojuz ISS-11S startuje letos na podzim a ten je poslední, na jehož využití mají Američané "nárok". V roce 2006 bvude prostě konec, pokud nezaplatí. A předat to někomu jinému nemá význam, protože i soukromník může být právně na základě zákona INA popotahován.



Ale ano, ja jsem to pochopil tak, ze je ve hre i moznost zrusit STS i driv nez v roce 2010. Proste by se reklo: NASA chce STS stejne opustit a strkat tolik penez do toho se nevyplati. Vynesme tedy nejake solarni panely, nejaky ten modul ESA nebo JASA (prostor pro vyjednavani) a pak to balime (a cokoliv co budeme chtit dale delat na ISS si zaplatime v hotovosti). Muze to byt proste jen zpusob jak zatlacit na partnery.
Vi dneska nekdo jiste jak to nakonec skonci?


Hawk - 17/5/2005 - 18:10

Za předpokladu ,že se nestane další nehoda raketoplánu, tak se ISS dostaví. Také si nemyslím, že by NASA byla celá žhavá zrušit STS nebo se vzdala využívání ISS, když do ni nalila tolik finančních prostředků.
Souyzy koupit NASA nemůže, to by byl docela pro novináře solokapr,kdyby státní organizace porušovala zákon (INA) ať už přímo nebo pomocí různých čachrů přes třetí strany.
Takže jestli chce NASA mít nějakou vědeckou návratnost z činnosti na ISS,tak ji nic jiného než udržet STS v provozu ani nezbývá.
Na Rusy asi taky moc tlačit nemůžou. Těm to může být celkem fuk, doteďka táhli provoz ISS skoro ze svého, tak tam budo vozit své kosmonauty a platící zákazníky. A navíc pochybuju, že platby NASA vyváží investice v Bušeru či v jiných citlivých regionech.


Hawk - 17/5/2005 - 18:43

A pak je tu samozřejmě ten problém zmíněný Antonínem Vítkem. Dle INA by teoreicky neměly američané platit za využívaní Soyzu jako záchrané lodi. Takže je na libovůli Rusů zda budou mít při případné evakuaci ISS američané k dispozici druhý Soyuz.
Řada států a organizací(ESA) se na původní plány vykašlala, takže plánované neruské záchranné prostředky nejsou.


Vítězslav Novák - 17/5/2005 - 18:47

Pokud Američani z ISS vycouvají, tak všechny peníze, které do ní nacpali, včetně zaplacení ruských modulů, vyhodili oknem. Sotva se začala trošku rozjíždět, skončila Columbia a ISS je v udržovacím režimu. Nic proti - experiment je to strašně důležitý, ale trochu málo, ne?
Když se podaří ISS dostavět a hlavně udržet tam aspoň tříčlennou (lépe víc) posádku, tak dojde i na experimenty, kvůli kterým se to celé stavělo.

Nevěřím, že vycouvají. A nevěřím, že ukončí STS předčasně. Už z politických důvodů. I když,... politika je politika a většinu Američanů nějaký vesmír přestal zajímat, jakmile se vrátil Armstrong.


avitek - 17/5/2005 - 21:47

quote:
Ale ano, ja jsem to pochopil tak, ze je ve hre i moznost zrusit STS i driv nez v roce 2010. ... Vi dneska nekdo jiste jak to nakonec skonci?


Jirko !
Nechápeš a pleteš stále STS a ISS. Plánuje se vyřadit STS v roce 2010 po dostavbě ISS, nikoli dříve. O tom oficiálně řeč nebyla (podle mého to ani náhodou dostavět do r. 2010 nestihnoou, pokud se něco podstatným způsobem neokrade, a povede to pravděpodobně k tomu, že STS bude létat ještě o rok - dva déle). To, o co jde v této KONKRÉTNÍ DISKUZI, JE OKOLNOST, ŽE AMERIČANÉ DÍKY INA NEBUDOU MÍT OD Sojuz-ISS-12S NÁROK NA VYUŽÍVÁNÍ SOJUZŮ JAKO ZÁCHRANNÝCH LODÍ, A PROTO NEBUDOU MÍT MOŽNOST NECHÁVAT SVÉ LIDI NA PALUBĚ ISS JAKO ČLENY DLOUHODOBÝCH OSÁDEK. (Samozřejmě by tam zůstat mohli, ale riskovali by svoje životy, kdyby se něco stalo).


mikes - 17/5/2005 - 22:54

Podle návrhu rozpočtu z loňského roku má NASA do ISS investovat ročně kolem 2 miliard USD až do roku 2016-17. Takže hovořit v dnešní době o nějakém vycouvání Američanů z ISS v roce 2010 je opravdu předčasné (tím nechci říct, že se to nemůže stát, ale teď tomu nic nenasvědčuje).


Tomáš Černák - 18/5/2005 - 03:55

Nějak se mi nechce věřit, že by Rusové nechali americké kosmonauty v průseru. To by se na Rusko každý koukal skrze prsty. Scénář je jasný, buďto Bush označí Rusko za klíčového spojence a donutí tím republikánský kongres zrušit tu hovadinu. Nebo budou prostě rusové jistit prdele i američanům za své. Teoreticky bych tu viděl možnost, že by si druhý Sojuz "koupila" ESA. Od tý by jej pak NASA mohla odkoupit...


Hawk - 18/5/2005 - 07:46

Nějde o to, že by Rusové nechali amíky úmyslně ve štychu.
Rusové dávají na Souyuz garance cca 6 měsícu. V případě 6tičlenné posádky musí někdo ten Souyz navíc a dopravu zaplatit.
A nedělejte si iluze, že v dnešní době se americká politika točí kolem ISS resp. NASA a bude se kvůli nim měnit tzv. iránský zákon. Hlavně nyní, kdy několik pochybných států usiluje o výrobu jaderných zbraní.


PINKAS - 18/5/2005 - 08:35

Problém záchranných lodí pro NASA je sice velký ale myslím, že se to určitě vyřeší. Co se týče letů na ISS po skončení CEV, myslím, že to nemusí být tak kritické, cituji:

NASA's new administrator, Michael Griffin, found this scenario unacceptable and put the agency on notice he intended to shorten or eliminate the four-year transition time between shuttle and CEV. Late last week, NASA notified Congress it intends to choose a single contractor to build the CEV early next year. The intention is to have the vehicle ready for service as early as 2010, when the shuttle stops flying. http://www.space-travel.com/news/spacetravel-05zg.html


Jirka - 18/5/2005 - 09:58

quote:

Jirko !
Nechápeš a pleteš stále STS a ISS. Plánuje se vyřadit STS v roce 2010 po dostavbě ISS, nikoli dříve. O tom oficiálně řeč nebyla (podle mého to ani náhodou dostavět do r. 2010 nestihnoou, pokud se něco podstatným způsobem neokrade, a povede to pravděpodobně k tomu, že STS bude létat ještě o rok - dva déle). To, o co jde v této KONKRÉTNÍ DISKUZI, JE OKOLNOST, ŽE AMERIČANÉ DÍKY INA NEBUDOU MÍT OD Sojuz-ISS-12S NÁROK NA VYUŽÍVÁNÍ SOJUZŮ JAKO ZÁCHRANNÝCH LODÍ, A PROTO NEBUDOU MÍT MOŽNOST NECHÁVAT SVÉ LIDI NA PALUBĚ ISS JAKO ČLENY DLOUHODOBÝCH OSÁDEK. (Samozřejmě by tam zůstat mohli, ale riskovali by svoje životy, kdyby se něco stalo).


No mozna ze jsem se spatne vyjadril. Snad se tedy shodneme na tom, ze STS bez ISS nema smysl. Pokud by z nejakeho duvodu prislo rozhodnuti ze Americane na ISS konci uz drive, nebo ze svou ucast vyzname omezi, tak je logicke skoncit i STS drive (mnohem drive nez v roce 2010) a usetrene penize vrazit treba do CEVu.
Co jsem pochopil je, ze Americanum se nechce platit jeste Rusum, kdyz se na ISS podili minimalne z poloviny. Taky by mohli prijit jeste s vetsim kalibrem a proste prohlasit, ze se bude platit treba za elektrinu z novych PV panelu.
Nechci malovat certa na zed, jen si myslim ze je to normalni licitace pred podepsanim nove smlouvy o vyuzivani ISS.
Co se tyce popularity ISS, tak si myslim, ze je prakticky nulova. Nikde na kosmickych diskuznich forech v americe se tohle tema moc nerozebira, jinym vecem se venuje mnohem vice casu. Treba takovy STS je porad pomerne popularni zalezitost, ale ISS proste nema to kouzlo. (Hlavne proto ze se startuje a pristava v Rusku) I to bude hrat roli pri rozhodovani amer kongresu a myslim, ze spousta lidi je v pokuseni to proste zrusit. I Griffin se prece vyjadril v tom smyslu, ze STS konci v roce 2010 za kazdou cenu. Kdyby prisel s tim, ze v roce 2010 bude mit CEV za cenu okamziteho omezeni STS (a potazmo ISS), tak mu to vynese u verejnosti jedine aplaus (ikdyz jinym se to nebude hrube libit).


Jirka - 18/5/2005 - 10:07

quote:
Problém záchranných lodí pro NASA je sice velký ale myslím, že se to určitě vyřeší. Co se týče letů na ISS po skončení CEV, myslím, že to nemusí být tak kritické, cituji:

NASA's new administrator, Michael Griffin, found this scenario unacceptable and put the agency on notice he intended to shorten or eliminate the four-year transition time between shuttle and CEV. Late last week, NASA notified Congress it intends to choose a single contractor to build the CEV early next year. The intention is to have the vehicle ready for service as early as 2010, when the shuttle stops flying. http://www.space-travel.com/news/spacetravel-05zg.html




Driv jsem si to nemyslel, ale ted povazuju za temer jiste ze STS skonci nejpozdeji roku 2010 a ISS bude dostavena do takove faze, ktera bude Americanum vyhovovat.
Jak jsem rekl tak ocekavam od Americanu jeste mnohem vic nazaku, ze ISS klidne zrusi, svoji cast odpoji a nechaji zhoret.
Nepredpokladam ze se to stane, ale nejspis ESA a JASA budou muset poskytovat americanum nejaky to misto v soujuzech, ktery si zakoupi od Rusu.


PINKAS - 18/5/2005 - 12:32

Bylo již také navrhováno pro zvýšení popularity, atraktivnosti a snad i užitečnosti ISS, aby byla část z ní byla vyvedena na na dráhu obíhající Zemi a Měsíc. Velký problém by byl (kromě potřebného výkonného boostru na tuto operaci) také střídání posádek, kde by startující loď musela dosáhnout rychlost přes 10 km/s a navíc start by musel být časově velmi přesně sladěm s oběhem ISS. Asi ani sklon dráhy nynější ISS by nevyhovoval pro let kolem Měsíce.


Petr Blau - 18/5/2005 - 12:42

A navic ISS neni navrzena na dlohodoby pobyt v hlubokem vesmiru tj. mimo magneticke pole zeme za hranici ridke atmosfery ... radiacne by to posadku dlouhodobe neochranilo ... takze se mi to jevi spise jako dosti potrefeny napad. Rad bych se mylil ale obavam se ze ISS je nejenom ted nevyuzita ale ze moc uzitecna nebude ani v budoucnu... skoda tech 60 ti do ted a 120 do konce provozu miliard USD...


ikar - 18/5/2005 - 13:20

Bohuzial ak sa dockame obnovenia letov na Mesiac, amíci po druhom pristání zistia že je to v podstate neužitocne a lunarny program ukoncia, aby sa vrhli na Mars . Skoda dalsich 150 MLD dolarov.A v polovine cesty na Mars odtrúbia aj ten projekt za x mld.Je to zdá sa mi americká tradícia. Bolo by zauimave spocitat kolko investovali do zrusenych projektov v poslednych 20-tich rokoch.


Archimedes - 18/5/2005 - 14:37

Myslim, ze NASA by asi jen tezko zduvodnovala, proc by mela opustit projekt, do ktereho uz vrazily USA tolik penez. To predani jejich segmentu soukromym americkym firmam mi prijde logictejsi, navic je mozne, ze by z ISS pak mohly zacit lezt i vysledky primeji aplikovatelne do praxe. To samozrejme za predpokladu, ze v te dobe uz bude existovat relativne levna soukroma doprava na/z LEO - jinak nebude mit pro soukromniky smysl investovat do technologii na obezne draze (ostatne uz projekt Freedom pocital s velkym zapojenim soukromych firem, ale ty o to tehdy nemely zajem, bylo to prilis drahe).

Co se tyka tech zachrannych Sojuzu - myslim, ze dojde nakonec k nejake dohode, aby se INA nazralo a ISS zustala cela, treba nejakou formou "vymeny", aby neslo o "obchod".
Jak je to vlastne zarizovane ted napriklad s tim, co je "americke" a "ruske"? Ci experimenty se umistuji kam? Kdo bude vozit ci naklad po zprovozneni STS? Kazdy za sve, nebo delba rovnym dilem?
Dala by se uzavrit dohoda dejme tomu Sojuz navic za moznost vetsiho vyuzivani americkeho segmentu stanice nebo nakladoveho prostoru raketoplanu?


Jiří Hošek - 18/5/2005 - 19:23

quote:
Nějak se mi nechce věřit, že by Rusové nechali americké kosmonauty v průseru. To by se na Rusko každý koukal skrze prsty. Scénář je jasný, buďto Bush označí Rusko za klíčového spojence a donutí tím republikánský kongres zrušit tu hovadinu. Nebo budou prostě rusové jistit prdele i američanům za své. Teoreticky bych tu viděl možnost, že by si druhý Sojuz "koupila" ESA. Od tý by jej pak NASA mohla odkoupit...
Ani jedna z výše naznačených možností není reálná. Politika (USA) a ekonomika (Rusko) jsou primární. Ten druhý Sojuz není okamžité řešení – ISS může mít šestičlennou posádku až po připojení modulu Node 3, tj. nejdříve v roce 2009.
Příležitost k posunu ze současného mrtvého bodu bude v polovině června, kdy se na aerosalónu v LeBourget mají sejít šéfové kosmických agentur Griffin a Perminov ke své první schůzce. Americká strana nabízí bezplatné protislužby - dopravu ruských zásob raketoplánem, dodávky elektrické energie do ruského segmentu apod., avšak v mnoha bodech přetrvávají rozdílné názory. Rusové například požadovali, aby kompletní základní posádky byly na stanici dopravovány raketoplánem (tak tomu bylo do roku 2002 včetně), ale Američané jsou ochotni dopravovat jen jednoho člena posádky (svého). Dohoda se ovšem nedá moc odkládat, protože je třeba definitivně zformovat 13. základní posádku (Vinogradov, Kondratěv, Tani?).


avitek - 19/5/2005 - 07:48

quote:
Politika (USA) a ekonomika (Rusko) jsou primární.


Souhlas!

quote:
Ten druhý Sojuz není okamžité řešení – ISS může mít šestičlennou posádku až po připojení modulu Node 3, tj. nejdříve v roce 2009.


Souhlas
quote:
... dodávky elektrické energie do ruského segmentu ...


To se už léta děje, protože výkon ruských fotovoltaických baterií nestačí ani na základní zásobování ruského segmentu (jde tady ale také o to, že FGB je vlastně americký modul).

quote:
Dohoda se ovšem nedá moc odkládat, protože je třeba definitivně zformovat 13. základní posádku (Vinogradov, Kondratěv, Tani?).


Zcela správně, protože pro tuto posádku už by neplatila dohoda o zajišťování "záchranného člunu".
BTW, Američané mají na STS-121 dopravit 3. člena základní posádky, kterým bude na základě trojdohody (NASA-FKA-ESA) Thomas Reiter pro ESA. Takže nejen doprava "svých" (tj amerických) členů základních posádek ISS na STS.


Pinkas - 19/5/2005 - 07:57

Ještě k využití ISS v budoucnu, když už nebude velký zájem létat na ní ale spíše na Měsíc a k Marsu: ISS má mnoho dostatečně prověřených systémů pro dlouhodobý pobyt člověka, energetické zdroje, zdroje pro orientaci, dostatek prostoru pro pobyt a práci lidí. Je to (lépe řečeno její část) hotová kosmická loď pro let k Marsu s jeho obletem a návratem k Zemi. Snad i ty problémy s radiací by se vyřešily, lze vždy udělat dosatečně chráněný malý prostor, kam se posádka uchýlí v případě nějakých výbuchů na Slunci.

K ISS stačí připojit návratový modul pro přistání na Zemi, případně nějaké průzkumné moduly spouštěné na Mars a výkonným boosterem jí urychlit k Marsu. Také jí lze pomalu urychlovat bez posádky po spirále iontovými motory a teprve po průletu radiačními pásy na ní poslat posádku. Ovšem při návratu k Zemi by asi celá musela shořet, pokud by se k ní nepodařilo při návratu připojit nějaký brzdící modul pro přechod na LEO. Také by bylo možno jí opět brzdit iontovými motory, přičemž posádka v návratovém člunu by přistála rychle přímo.

Stejně dobře by část ISS mohla být dopravena do L1 a tam sloužit jako základna pro lunární operace. Z ní by mohly startovat znovupoužitelné jednostupňové výsadkové čluny na Měsíc a zpět, překládat se náklady a palivo.


mikes - 19/5/2005 - 08:38

quote:
Viz též:

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16642

"Human Space Flight - The Space Shuttle and Beyond"



NASA is also currently examining alternative configurations for the Space Station that meet the goals of the Vision and the needs of our international partners, while requiring as few Shuttle flights as possible to complete assembly.

Jirka :
quote:
Jak jsem rekl tak ocekavam od Americanu jeste mnohem vic nazaku, ze ISS klidne zrusi, svoji cast odpoji a nechaji zhoret.

Předcházející citace něčemu takovému vůbec neodpovídají.


Jirka - 19/5/2005 - 10:44

quote:

NASA is also currently examining alternative configurations for the Space Station that meet the goals of the Vision and the needs of our international partners, while requiring as few Shuttle flights as possible to complete assembly.

Jirka :
quote:
Jak jsem rekl tak ocekavam od Americanu jeste mnohem vic nazaku, ze ISS klidne zrusi, svoji cast odpoji a nechaji zhoret.

Předcházející citace něčemu takovému vůbec neodpovídají.


Griffin musi delat predevsim to, co mu ulozi prezident nebo senat USA. Teprve pak to, k cemu se NASA zavazala. V predchozich clancich jsem nikde nezaznamenal: "ISS bude dokoncena az tam bude to, ci ono". Naopak tam je veta: "requiring as few Shuttle flights as possible to complete assembly". Ty naznaky o kterych jsem mluvil neocekavam primo od Griffina, tak politika prece nefunguje. Spise je dulezite, aby partneri vedeli, ze se o tom uvazuje. Pokud ale nenastanou velke problemy s STS, tak urcite budou vyneseny nejake PV panely a Eropsky a Japonsky modul.


Jiří Hošek - 19/5/2005 - 13:50

Vynesení evropského a japonského modulu je pro další rozvoj stanice naprosto klíčové a jeho zpochybnění by byl obrovský mezinárodní průšvih. Pokud vím, tak smluvně je ošetřeno zhruba toto:
- NASA zajistní na vlastní náklady dopravu a připojení modulu Columbus APM a ESA vyrobí pro NASA na vlastní náklady americký modul Node 2.
- NASA zajistní na vlastní náklady dopravu a připojení sestavy JEM a JAXA vyrobí pro NASA na vlastní náklady americký Centrifuge Accomodation Module.

V manifestu jsou jiné lety, jejichž případné zrušení by v tuto chvíli bylo přijatelnější (ve prospěch dodržení termínu 2010 a ve prospěch servisní mise k HST). Například mise STS-139 až STS-141.

PS pro Jirku: Občas je vhodnější kliknout na "Poslat odpověď" místo "Reagovat", zvláště, reaguje-li se na poslední příspěvek. Přispívá to k přehlednosti.


mikes - 19/5/2005 - 19:23

NASA musí především plnit uzavřené smlouvy (nebo je vypovědět - to je ale "politicky" dosti neprůchodné, protože by ztratila u zahraničních partnerů důvěryhodnost).

Pokud by NASA měla nebo chtěla zrušit ISS, tak by to podle mně ohlásila :
1. po havárii Columbie nebo
2. po vyhlášení návratu na Měsíc nebo
3. po zvolení Griffina novým administrátorem.

Nejvhodnější příležitostí byla určitě doba po havárii Columbie. Prostě NASA mohla prohlásit, že raketoplány jsou nebezpečné a že je již nebude provozovat a tím pádem končí i ISS.

Nevím, proč by pak po dostavění a připojení mezinárodních modulů Američané chtěli svou část odpojit a zničit. Je to neproveditelné (Columbus a Kibo budou připojeny k americkému Node 2). A už vůbec nechápu, proč by tak pracně a draze obnovovali lety raketoplánu a budovali ISS, kdyby ji pak následně chtěli zničit.


mikes - 13/6/2005 - 16:09

Velice zajímavý názor na ISS a její přínosy pro kosmonautiku :

http://www.thespacereview.com/article/391/1

Poslední odstavec :

Success, failure, and priorities
While this analysis has demonstrated that success and failure are subjective, it has also highlighted that a more important issue is the importance of the goals and justifications, and whether or not there is a consensus about them. Success is irrelevant if the goals are not considered worthwhile.


mikes - 14/6/2005 - 07:56

Do října letošního roku by NASA měla mít jasno v tom, jakým způsobem bude pokračovat ve stavbě ISS, protože i Griffin přiznal, že je nereálné počítat s 28 starty tří raketoplánů do konce roku 2010 ...

http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzs.html

Griffin said it would be impossible for the three craft to carry out all the 28 remaining missions needed to complete the ISS by the time they were withdrawn from service in 2010.

"That is not a plan that we can execute, and so we need a better plan," Griffin said.

"We have best-case, worst-case and average-case flight rates with the shuttle. I should say we should easily be able to do more than 15 but we know that it is beyond reason to expect to be able to do 28 shuttle flights by 2010," Griffin said.


ales - 14/6/2005 - 08:32

K článku o úspěších a neuspěších ISS se, myslím, hodí citát, který mám rád (nevím už od koho je):
"Nestačí jen dělat věci dobře, především je třeba dělat dobré věci."
Zkusme se na tím zamyslet a někdy třeba i použít.


Ervé - 14/6/2005 - 08:44

Šlo by vynést moduly ISS běžnou raketou tak, aby STS umístnil na ISS svůj náklad a potom se odpojil, zachytil modul a připojil ho ke stanici ? Asi by to šlo, otázkou je, jestli úpravy a vývoj nebudou dražší než starty STS navíc. Rozhodně je teď trochu pozdě měnit plány na výstavbu ISS - to mohli udělat před dvěma lety, takže teď by měli prodloužit lety STS do roku 2011 nebo 12. Jeden STS bude v opravách a geerálkách, ale pro jeho posledních 5 letů už snad nic takového potřeba nebude, takže 15 posledních startů může proběhnout mnohem rychleji - 6-8 startů ročně.


Hawk - 14/6/2005 - 18:55

Při troše dobré vůle by šlo zvýšit počty startů STS, kdyby se upustilo od některých bezpečnostních opatření, jako zákaz nočních startů a mít za každou cenu v pohotovosti druhý raketoplán.
Také by šlo zrušit zásobovací mise raketoplánu, pokud by Ariane s ATV startovala několikrát do roka. Ovšem to by Evropa musela nalít trochu více peněz do kosmonautiky. Těžko říci jak jsou na tom Japonci s HTV, o něm se moc nepíše.


tomas.pribyl - 14/6/2005 - 19:51

quote:
Při troše dobré vůle by šlo zvýšit počty startů STS, kdyby se upustilo od některých bezpečnostních opatření, jako zákaz nočních startů a mít za každou cenu v pohotovosti druhý raketoplán.


Tohle politiku hodla NASA prehodnotit (nerikam, ze zmenit) po prvnich dvou letech RTF (Return-to-Flight), tedy STS-114 a -121. Uvidi se, jak nova opatreni funguji, co vsechno z nadrze pri startu odpadava, jak se to da monitorovat pri startu nebo na obezne draze, jak se to da opravit apod.

quote:
Také by šlo zrušit zásobovací mise raketoplánu, pokud by Ariane s ATV startovala několikrát do roka. Ovšem to by Evropa musela nalít trochu více peněz do kosmonautiky.


Ja myslim, ze ESA se tezko bude nejake nalevani penez do ISS prosazovat, protoze jich uz napumpovala hodne (viz Columbus a dalsi souvisejici programy) a kde nic, tu nic (prave kvuli skluzum ve vystavbe ISS, pozastavenym letum raketoplanu apod.). Nejdriv musi mit vysledky, pak muze zadat dalsi - ja vim, je to zacarovany kruh.


Ervé - 15/6/2005 - 07:37

Teoreticky by mohla lety ATV navíc zaplatit NASA, tady by snad nebyly problémy s Iran Law. ESA by aspoň zefektivnila výrobu. Myslím že druhý raketoplán v záloze už pro další lety k ISS nebude, pouze pokud by se letělo k HST. Mám dojem, že NASA se příliš zaměřila na hlídání tepelné ochrany, když by se důkladně měly podívat taky na motorový úsek STS, který je podle mě teď asi nejnebezpečnější částí (těsně u sebe je systém palivových článků, systém OMS (hypergolické palivo), SSME. Přitom už při několika letech k problémům v této oblasti došlo. Mám obavy z "nedostatku předvídavosti", což je u NASA bohužel velmi častý jev.


avitek - 18/6/2005 - 11:12

quote:
Při troše dobré vůle by šlo zvýšit počty startů STS, kdyby se upustilo od některých bezpečnostních opatření, jako zákaz nočních startů a mít za každou cenu v pohotovosti druhý raketoplán.


Zdá se však, že opak - tedy spíše snížení počtu startů - bude realitou. Poukazuje na to nejnovější článek v New York Times, s interview s administrátorem NASA Griffinem:

http://www.nytimes.com/2005/06/17/national/17nasa.html

(na otevření článku je třeba se zdarma zaregistrovat).

Krátké citace z článku:

Dr. Michael D. Griffin, the new administrator of NASA, said Thursday that there was no way the space shuttle fleet would be able to complete the 28 flights now planned before its retirement in 2010.
...
While the space agency is still studying how many missions the shuttles can undertake once they resume flight, as early as next month, Dr. Griffin said there could be as few as 15 and no more than 23, because of the time it takes to process and fly missions.

"I'll be very strong on this," he said in an interview.

Study groups at NASA are looking into alternatives for assembling the station, the shuttle's main job, and will consult with the White House before presenting details to the other partners in the station project, including Russia, the European Space Agency, Japan and Canada.

Tedy podle jeho názoru bude možno (do konce roku 2010) uskutečnit možná jen 15, ale rozhodně ne více jak 23 startů. Hledají se možnosti, jak se s tím vypořádat v souvislosti s potřebami výstavby, vybavování a zásobování ISS.


Hawk - 18/6/2005 - 12:00

Má to tedy smysl dostavět? Vždyť životnost již instalovaných modulů také není neomezená. V době dostavby dle tohoto návrhu ( asi 13/14) budou první moduly ISS starší než nejstarší moduly na MIRu v době jeho likvidace.

A je skutečně nutné vše vynášet raketoplánem. Jak se tady argumentovalo , že to STS dokáže vynést "citlivě", tak snad všechny komponenty STS nejsou citlivé (nosníky, solární panely atd.).


Hawk - 18/6/2005 - 12:01

Oprava:
V době dostavby dle tohoto návrhu ( asi 2013/2014) budou první moduly ISS....


Jirka - 18/6/2005 - 17:30

O smyslu ISS toho bylo napsano spoustu, ale zrejme nejvetsi smysl byl politicky, nacvik tvoreni velkych konstrukci v kosmu a okradeni Rusu o jejich technologii.
Jinak co se tyce stari modulu, tak prvni FGB a Unity slouzi povetsinou jen jako sklady a nadrze, coz snad nebude tak kriticke a narocne na opravu. Taky jsou snad vsichni zase o neco chytrejsi a zkusenejsi. Takze pokud se podari nahoru dostat aspon ty PV panely, baterie a gyroskopy a nestane se neco moc oskliveho, tak neni duvod nepredpokladat jeste mnoho stastnych let.


Hawk - 18/6/2005 - 19:11

quote:
O smyslu ISS toho bylo napsano spoustu, ale zrejme nejvetsi smysl byl politicky, nacvik tvoreni velkych konstrukci v kosmu a okradeni Rusu o jejich technologii.


Ano, ale smysl něčeho se hodnotí vůči nějakým podmínkám. Znamená to další roky provozu STS navíc a tím i další miliardy. Pravděpodobně se posune celý lunární program. STS požírá cca 1/3(ev. mě opravte) rozpočtu NASA, takže se zřejmě posubnou i další projekty.



admin - 20/6/2005 - 10:45

quote:
O smyslu ISS toho bylo napsano spoustu, ale zrejme nejvetsi smysl byl politicky, nacvik tvoreni velkych konstrukci v kosmu a okradeni Rusu o jejich technologii.



Jak taková krádež probíhá?


Jirka - 20/6/2005 - 18:37

nepozorovane v primem prenosu


Jiří Hošek - 21/6/2005 - 09:45

quote:
Znamená to další roky provozu STS navíc a tím i další miliardy. Pravděpodobně se posune celý lunární program. STS požírá cca 1/3(ev. mě opravte) rozpočtu NASA, takže se zřejmě posubnou i další projekty.
Hawku, to je omyl. Ten nový plán startů STS, který má být zveřejněn na podzim, bude respektovat rok 2010 jako definitivní datum ukončení provozu STS. Uvedené 15-23 starty STS opravdu mají být poslední.
NASA teď v létě musí se svými partnery probrat, co všechno možné poslat k ISS klasickými raketami.
Stále jsem optimistou a věřím, že kromě PV panelů, baterií a gyroskopů, o kterých psal Jirka (na to stačí prvních sedm letů STS), se podaří s raketoplány dopravit nahoru i hermetizované moduly.


Jiří Hošek - 21/6/2005 - 10:01

quote:
co všechno možné poslat k ISS klasickými raketami.
co všechno bude možné poslat..


mikes - 28/6/2005 - 08:49

NASA by měla v blízké budoucnosti využívat služeb komerčních firem při dopravě posádek a nákladů na stanici ISS. NASA to Buy ISS Cargo Services

V rozpisu letů raketoplánů - http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/future/index.html - je uvedeno 8 letů do stavu, kdy bude ISS dokončena v minimální kongfiguraci (ISS U.S. Core Complete after 10A). U těchto osmi startů raketoplánu se podle mně již nebudou provádět žádné podstatné změny a lety proběhnou podle tohoto plánu (zbytek nosníků s fotovoltaickými panely a Node-2).

Další část plánu zatím obsahuje 16 letů raketoplánů. Do celkového udávaného počtu 28 startů do dokončení ISS tam tedy chybí 4 mise (není tam uveden např. Node-3).

Mezi mise, které by měl v každém případě vynášet raketoplán, řadím ty s označení 1E, UF-4, UF-4.1, 1J/A, 1J, 9A.1, UF-7, 2J/A, 14A (Columbus, Kibo, centrifuga, Express palety, kupola apod...), tzn. celkem 9 misí.

V dlouhodobém plánu ve Space40 - http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/ISSSCH.HTM - je uvedeno všech 28 misí. K těm, které by měly být realizovány raketoplánem bych ještě přiřadil misi 20A se zmiňovaným modulem Node-3.

Celkem tedy 8 misí do "Core complete" a dalších 10 nutně realizovaných pomocí raketoplánů. Do Griffinem uvedeného maximálního počtu skutečně realizovatelných letů (23) pak zbývá 5 misí, použitelných pro zásobovací lety.

Pokud tedy NASA začne využívat komerční firmy pro dopravu (alespoň) nákladů na ISS do dvou nebo tří let (jako náhradu za zásobovací mise raketoplánů), pak by stavba ISS podle mě mohla být dokončena v termínu (konec roku 2010) bez nutnosti předělávat některé části pro vynášení klasickými raketami ...


Jiří Hošek - 1/7/2005 - 08:19

Hezky graficky zpracovaný plán letů raketoplánů z loňského října:
http://images.spaceref.com/news/2004/09.10.04.FAWG.pdf


Radek Šmarda - 1/7/2005 - 09:26

Jak to vypadá s dalšími segmenty Ruské částí?? Děje se v tom směru vůbec něco? Nevím jestli se pletu, ale ruská energetická plošina měla být dopravována raketoplánem. Na mě to dělá dojem, že ruská část se nehne a nepohne.


Peter Janeka - 1/7/2005 - 10:36

http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzb.html
Myslím že dosť priama odpoveď


Jiří Hošek - 1/7/2005 - 12:06

Po modulu MRM, na který upozorňuje pan Janeka, má být dalším ruským modulem na ISS vědecko-energetický modul SPM. Ten má být podle manifestu NASA ze září 2004 vynesen při misi raketoplánu 9A.1 (let č. 25 v pořadí obnovených letů STS). Podle nedávného vyjádření Griffina však bude maximálně 23 misí raketoplánů…
Podle manifestu z ledna 2003 měla být mise 9A.1 v sekvenci letů STS výše, viz www-foia.ksc.nasa.gov/ capps/appendix/appendix4a-mod54.pdf ale na žádost ruské strany byla v roce 2004 vzhledem ke skluzům posunuta o 5 misí STS dál.


Jiří Hošek - 1/7/2005 - 12:16

Zadal jsem asi blbě adresu.
Jde to najít v Google zadáním Contract NAS10-02007
Je to hned první odkaz.


Vítězslav Novák - 1/7/2005 - 17:40

V Kosmických rozhledech 1/2005, dostupných přes www.astro.cz, v levém panelu lunk Kosmické rozhledy a pak jen klikat, je podrobný rozpis jak by měla pokračovat výstavba ISS na ruské i americké straně.


Jiří Hošek - 2/7/2005 - 07:43

Při prohlížení umístění nákladu v nákladovém prostoru při jednotlivých misích jsem si všiml, že při cca 9 letech raketoplánů, počínaje misí ULF2, je nákladový prostor využit jen ze dvou třetin. Po zkontrolování, jaký náklad u jednotlivých misí uvádí Pietrobon, se mi tento poznatek potvrdil. Neměl by tedy být problém do těchto devíti misí rozdělit náklad ze tří z následujících misí: 14A, ULF4, ULF5, 9A.2, ULF6, ULF7. V každé z těchto misí je po třech vědeckých paletách. Rozměry těchto palet jsou vidět v přechozích misích: LF1 (paleta ESP2), 2J/A (paleta CBC-D1), UF 4.1 (Express Pallet). Náklad plánovaný do 28 letů se tedy vejde do 25 letů.
Palety CBC a ULC se měly po určité době vracet raketoplánem na Zemi, tzn. původně měly být i v dalších misích raketoplánů, které jsou již nyní zrušeny (STS-142 atd.). Pokud NASA bude chtít v těchto programech pokračovat, bude beztak nutné najít způsob jejich dopravy k ISS pomocí klasických raket. Pokud je tedy zadání redukovat lety raketoplánů na 23, začal bych hledat východisko zde.
V plánu startů bych zachoval tyto roční počty letů raketoplánů: 2+5+5+5+5+1=23. V roce 2010 by byla velká časová rezerva pro budoucí skluzy v harmonogramu.
Dopravu nákladů k ISS alternativními prostředky by při realizaci výše nastíněných opatření stačilo zahájit v roce 2011.


tomas.pribyl - 2/7/2005 - 18:38

quote:
Při prohlížení umístění nákladu v nákladovém prostoru při jednotlivých misích jsem si všiml, že při cca 9 letech raketoplánů, počínaje misí ULF2, je nákladový prostor využit jen ze dvou třetin. Po zkontrolování, jaký náklad u jednotlivých misí uvádí Pietrobon, se mi tento poznatek potvrdil. Neměl by tedy být problém do těchto devíti misí rozdělit náklad ze tří z následujících misí: 14A, ULF4, ULF5, 9A.2, ULF6, ULF7. V každé z těchto misí je po třech vědeckých paletách. Rozměry těchto palet jsou vidět v přechozích misích: LF1 (paleta ESP2), 2J/A (paleta CBC-D1), UF 4.1 (Express Pallet). Náklad plánovaný do 28 letů se tedy vejde do 25 letů.


Mam pocit, ze u nakladu nejde ani tak o OBJEM, ale o HMOTNOST. Je zapotrebi si uvedomit, ze pro let na drahu se sklonem 51,6 stupne k rovniku (tzv. ruska draha, na ni leta i ISS) pro vyneseni stejneho nakladu potreba ctyr raketoplanu, zatimco na drahu se sklonem 28,5 stupne k rovniku (puvodni plany vystavby americke stanice) by k tomu stacily jenom tri.


Jiří Hošek - 3/7/2005 - 16:41

Myslím, že jsem porovnával porovnatelné - využití nákladového prostoru při jednotlivých budoucích letech k ISS. Z kreseb je evidentní, že u nejtěžších nákladů, např. u dílů nosníku, se počítá s výškou dráhy stanice 185-190 nmi, naopak u pozdějších letů je uváděna výška 200-215 nmi. Pokud by byla zachována výška dráhy stanice 190 nmi po celou dobu její stavby, pak nevidím žádný problém při přidání po jedné plošině u šesti misí s MPLM počínaje letem STS-122, u mise s CAM (zde je uvedena nižší hmotnost než u plného MPLM), u STS-128 (pokud by se ISS Sidewall přesunul např. do STS-129) atd. Výsledná konfigurace, jakou si představuji, je zobrazena u mise STS-114 (Discovery, start 13.7.2005) - a stále jde o sklon dráhy 51,6 stupně.


tomas.pribyl - 3/7/2005 - 19:34

quote:
Myslím, že jsem porovnával porovnatelné - využití nákladového prostoru při jednotlivých budoucích letech k ISS. Z kreseb je evidentní, že u nejtěžších nákladů, např. u dílů nosníku, se počítá s výškou dráhy stanice 185-190 nmi, naopak u pozdějších letů je uváděna výška 200-215 nmi. Pokud by byla zachována výška dráhy stanice 190 nmi po celou dobu její stavby, pak nevidím žádný problém při přidání po jedné plošině u šesti misí s MPLM počínaje letem STS-122, u mise s CAM (zde je uvedena nižší hmotnost než u plného MPLM), u STS-128 (pokud by se ISS Sidewall přesunul např. do STS-129) atd. Výsledná konfigurace, jakou si představuji, je zobrazena u mise STS-114 (Discovery, start 13.7.2005) - a stále jde o sklon dráhy 51,6 stupně.


Jenomze MPLM neletaji prazdne - jejich "sucha" hmotnost je kolem 4500 kg a mohou pojmout az 9500 kg nakladu (dosud nikdy nebyla tato kapacita vyuzita naplno, pokud me pamet neklame). Tim se dostavame na 14000 kg - a kdyz k tomu pripocitame 1800 kg za system ODS (ktery ma kazdy raketoplan pevne instalovany v nakladovem prostoru a ktery pocita do hmotnosti nakladu), tak se jen s MPLM dostaneme na hranici nosnosti na drahu se sklonem 51,6 stupne (zalezi na vysce drahy, konkretnim raketoplanu, poctu clenu posadky. apod.). U Vami zminovaneho STS-114 je hmotnost nakladu 13376 kg. Pri dalsich letech zkatka bude v MPLM vetsi naklad nez se vozil doposud.


Jiří Hošek - 7/7/2005 - 00:03

Dosud nejtěžší náklad v nákladovém prostoru při letech k ISS vezl Atlantis při misi STS-98, a to 17,6 t (většina této hmotnosti připadala na modul Destiny). Druhý nejtěžší náklad, a to kolem 17 tun, vezl Endeavour STS-97 (šlo hlavně o nosník ITS P6). Při obou misích bylo z důvodu hmotnosti na palubě jen pět astronautů.
Při dosavadních letech s moduly MPLM byla v nákladovém prostoru tato hmotnost (vč. systému ODS):
STS-102, MPLM F-1, celkem 14,3 t včetně ostatního nákladu
STS-100, MPLM F-2, celkem 16,06 t -//-
STS-105, MPLM F-3, celkem 15,1 t -//-
STS-108, MPLM F-4, celkem 15,3 t -//-
STS-111, MPLM F-5, celkem 14,6 t -//-
Na SPACE-40 je uvedena hmotnost prázdného MPLM 4,1 t a maximální nosná kapacita 9,1 t. Na stránkách ESA jsem hmotnostní údaje nenalezl, takže se mi nepodařilo tyto hodnoty ověřit. ODS 1,8 t. Při uvedených letech s MPLM byl v nákladovém prostoru i další náklad, např. plošina ESP 1, paleta SLP s SSRM (manipulátor 1,6 t), nosič nákladu ICC, MBS (Mobile Base System 1,5 t) atd. To byl zřejmě důvod, proč dosud nebyla kapacita MPLM plně využita.
Ten můj nápad tedy zřejmě uskutečnitelný je (podobná konfigurace byla již vícekrát použita), ale jak upozorňuje T.Přibyl, pouze při snížení hmotnosti nákladu v MPLM.


mikes - 15/7/2005 - 12:12

Prodej ISS - z jiného tématu - nevím, zda pro NASA existují nějaké vyhlášky, zákony či cokoliv jiného, co by ji umožňovalo/znemožňovalo prodej jejího "majetku" typu sond, družic či stanice jiným organizacím a navíc ještě v cizí Zemi. A to již ani moc nezmiňuji americká exportní omezení na technologie.

Pokud by se NASA rozhodla opustit ISS a přenechat ji někomu jinému, pak by podle mně šlo spíše o nějaký druh výměnného obchodu, např. že NASA bude mít na stanici kdykoliv v budoucnu přístup a bude moci využívat ve sjednaném rozsahu její kapacity nebo se s partnery dohodne, že jim stanici přenechá, ale ti zabezpečí, že stanice nezanikne nekontrolovatelně (bude řízeně navedena do bezpečné dopadové oblasti, bude rozebrána na jednotlivé části a ty pak budou postupně zanikat či najdou pro stanici jiné uplatnění apod.).


Vítězslav Novák - 15/7/2005 - 17:13

Čili podobný stav, jaký je dneska. Ovšem na každý obchod musí přistoupit i druhá strana. A je otázka, jak nadšeně bude Rusko zajišťovat lety a záchranný člun na základě toho, že kdysi kdosi zaplatil cosi za něco, co nedokázal vyvinout.

No, doufám, že Američané tuhle blbost neudělají.


Hawk - 15/7/2005 - 18:11

Jde o to jak vytíží ISS CEV(lidi a zásoby). ATV má létat jednou, Proggress žádný velký zásobovací náklaďák není, HTV je otázka a na stanici má být 6 lidí. Takže část zásobování asi zůstane na NASA.
Navíc na zakázky pro Rusko stále platí "Iránský zákon"(jak už dlouho platí?). A pokud se nezmění, tak Američany musí na ISS přepravovat NASA, žádná jiná země ještě kromě Číny to nedokáže.
Od roku 2014/15 se má snad začít CEVem létat na Měsíc. Když pominu finánční otázku, tak je tu otázka kapacit. Předletové kontroly, výroba nosičů modulů. A to jen v případě CEVu. Do toho přijde nutnost dopravit zásoby a stavební segmenty na vznikající základnu na Měsíci. Uvidíme jak se s tím NASA popere.


avitek - 16/7/2005 - 06:52

V souvislosti s odkladem startu Discovery STS-114 bylo rozhodnuto času využít k přesunu transportního Sojuzu z modulu Pirs na modul Zarja. Původně se to mělo dělat až v polovině srpna, podle posledního rozhodnutí se tu uskutečnií příští úterý, tj. 19.7.2005. Odpojení Sojuzu je plánovno na 10:35 UT, opětovné připojení ns 11:11 UT. Průběh přeletu bude NASA přenášet TV.

Viz URL:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2005/jul/HQ_05_185_Soyuz_move.html[Upraveno 16.7.2005 poslal avitek]


Luboš - 16/7/2005 - 09:08

quote:
Jde o to jak vytíží ISS CEV(lidi a zásoby). ATV má létat jednou, Proggress žádný velký zásobovací náklaďák není, HTV je otázka a na stanici má být 6 lidí. Takže část zásobování asi zůstane na NASA.
Navíc na zakázky pro Rusko stále platí "Iránský zákon"(jak už dlouho platí?). A pokud se nezmění, tak Američany musí na ISS přepravovat NASA, žádná jiná země ještě kromě Číny to nedokáže.
Od roku 2014/15 se má snad začít CEVem létat na Měsíc. Když pominu finánční otázku, tak je tu otázka kapacit. Předletové kontroly, výroba nosičů modulů. A to jen v případě CEVu. Do toho přijde nutnost dopravit zásoby a stavební segmenty na vznikající základnu na Měsíci. Uvidíme jak se s tím NASA popere.


Grifin cez svoje kontakty navrhol obmedziť platnosť iránskeho zákona na kozmickú techniku, pretože "kozmické a raketové technológie Rusko do Iránu nevyváža" - príprava na nákup Sojuzov.


Jiří Hošek - 17/7/2005 - 10:51

quote:
Pokud by se NASA rozhodla opustit ISS a přenechat ji někomu jinému, pak by podle mně šlo spíše o nějaký druh výměnného obchodu, např. že NASA bude mít na stanici kdykoliv v budoucnu přístup a bude moci využívat ve sjednaném rozsahu její kapacity...
Osobně připouštím i možnost, že by Američané byli po roce 2017 v posádkách ruských lodí směřujících k ISS výměnou za Rusy v amerických lunárních expedicích.


Vena - 28/7/2005 - 11:03

Vzhledem k poslednímu vývoji kolem raketoplánů bych chtěl poznamenat, že ISS byla od začátku špatně řešene, neb bylo počítáno s využitím raketoplánu pro vynášení modulů. Dle mého měli moduly být dimenzovány i pro vynášení jinými nosiči. Pak by nemohlo dojít k tak velkým skluzům.
V tomto rozhodnutí (preferované vynášení v STS) vidím největší problém. Asi je to způsobeno přechodem od čistě americké stanice Alfa k mezinárodní ISS.
Véna


Jan Toman - 28/7/2005 - 11:12

quote:
Vzhledem k poslednímu vývoji kolem raketoplánů bych chtěl poznamenat, že ISS byla od začátku špatně řešene, neb bylo počítáno s využitím raketoplánu pro vynášení modulů. Dle mého měli moduly být dimenzovány i pro vynášení jinými nosiči. Pak by nemohlo dojít k tak velkým skluzům.
V tomto rozhodnutí (preferované vynášení v STS) vidím největší problém. Asi je to způsobeno přechodem od čistě americké stanice Alfa k mezinárodní ISS.
Véna

Jenom malé upřesnění. Neoficiální název Alfa se začal používat až za Clintona pro upravený projekt kosmické stanice.
Čistě americká (Reaganova) byla stanice s názvem Freedom.


Hawk - 28/7/2005 - 11:51

"Dokud nebudeme připraveni (řešit tento problém), nebude žádný další start," řekl ředitel programu raketoplánů Bill Parsons na tiskové konferenci v Houstonu. Dodal, že si to vyžádá hodně práce.

http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=379953

Hodně práce znamená hodně času. Postavení nebo úprava modulů pro ISS na vynášení raketou, by byla možná levnější a rychlejší. Nehledě na fakt, že skladování již hotových modulů pro ISS na Zemi také něco stojí.


Vítězslav Novák - 28/7/2005 - 17:46

No jo, Véno, jenomže ono nejde jenom o vynesení, ale taky o bezpečné (!) přiblížení a hlavně připojení. Ověřený systém automatické stykovky mají, pokud vím, jenom Rusové. ESA testuje teď a reálně se to otestuje až přistykováním ATV. Američani vždycky připojovali ručně a od té doby, co mají raketoplán, tak hlavně pomocí roboruky. Připojení Unity k Zarje byla operace na několik hodin a specialistka ji trénovala asi půl roku.

Navíc vynesení v bavlnce STS znamená menší nároky na projekt, tedy šetří peníze a snad i čas.


Hawk - 29/7/2005 - 17:05

Tak ISS bude mít možná 3 turistu:

http://www.space.com/news/050728_gregory_olsen.html


Hawk - 31/7/2005 - 09:01

Nerozumím proč se tak zavrhuje předělání modulů na vynesení raketou.
1.Kolik by to celé stálo? Bylo by to více než cena pokračování provozu STS?
2.Jak by to bylo časově náročné?
3. Kolik modulů by se muselo předělat?
4. A jak je to s nosníky konstrukce a solárními panely, ty jsou také dimenzované pouze na vynesení raketoplánem?


Luboš - 1/8/2005 - 11:13

Moja predstava je taká, že niektoré časti(napr. Node2, Node3, nosníky a iné hutné časti) by sa dali poslať na Protone, doplnené o spodnú časť Sojuzu, resp. Progresu - napr. tak, ako bol dopravovaný Pirs. Na ISS je ich možné uchopiť mechanickou rukou a uložiť.


Vítězslav Novák - 1/8/2005 - 12:54

Já bych viděl tyto hlavní problémy:
1) Je to konstruované na menší vibrace a menší zrychlení při startu. Zřejmě by se dalo vyřešit nějakým zesílením, ale svěřili byste život něčemu, co má "vyvařený podběhy"?
2) Je nutné to nejen vynést, ale taky přiblížit (bezpečně) k ISS a to tak, aby to Canadarm mohla zachytit. Musely by se přidat manévrovací motorky - a taky počítat s namáháními, se kterými se při konstrukci nepočítalo. tedy bod 1).
3) Manévrujete kolem ISS s něčím, co nebylo k takovým srandám uzpůsobeno a nedělá to specialista, který akci trénoval několik měsíců, ale člen základní posádky. A vzpomeňte, co udělal vycvičený Ciblijev s mírně přetíženým Progressem na Miru. Možná by se dal koupit krátkodobý let specialisty v Sojuzu, ale to by se muselo objednávat hodně dopředu. Rusové nesekají Sojuzy jako Baťa cvičky, i když věřím, že by to mohli - při dostatku peněz - urychlit.
Jak by se Američani a Kongres dívali na to, že Rusům financují kosmonautiku, no, nevím...
4) Zatím jsem uvažoval o uzavřených modulech s "rozumným" tvarem. Příhradové konstrukce jsou už vůbec o něčem jiném.

Nedokážu spočítat náklady, ale takhle z dálky, odhadem a úsilovným sáním palce mi vychází, že aby to bylo bezpečné, aspoň tak jako zbytek stanice, tak by se asi moc nelišily od fungl nové konstrukce určené pro dopravu raketou. Ale konstruovat by se to muselo s Rusy, při jejich omezeních a použití jejich přibližovacího a stykovacího zařízení. U konstrukcí si to už vůbec nedokážu představit.

Pirs není dobrý příklad. Pirs byl konstruován jako součást Progressu, která se připojí ke stanici a zbytek se odpojí a nechá shořet.

Suma sumárum - bez STS vidím americkou část (tedy celou neruskou část) bledě.


Vena - 2/8/2005 - 13:34

Můj stesk byl míněn zpětně, tj. již do doby návrhu ISS. Tehdy mělo dojít k rozhodnutí dělat moduly tak, aby byli vynesitelné i jinými prostředky ...


Vítězslav Novák - 2/8/2005 - 17:35

Fajn, ale to jsme zase u toho, že se dá projektovat s nějakými omezeními pro vynesení raketoplánem, nebo podstatně složitější, těžší a dražší pro jinou cestu. A kdo bude projektovat pro raketu, vymýšlet nebo kupovat od Rusů celou tu přibližovací mašinérii, počítat, že to musí mít tvar nějaký či onaký, zesílení tuhle a támhle - když nemusí? Oprávněně by takovýmu konstruktérovi řekli "A, pane kolego, o raketoplánu jste už někdy slyšel?". Těžko počítat předem s katastrofami typu Columbie. Stalo se, smůla...
Blbý je, že za 2,5 roku nedokázali to odloupávání namrzlé pěny vyřešit. TO je malér. Ne smůla. Malér a neschopnost. Hlavně aby teď nevycouvali úplně...


Bohuslav Chrenko - 6/8/2005 - 17:20

Asi bude zmena ohľadom Iránu:
http://www.sme.sk/c/2329301/USA-suhlasili-s-civilnym-jadrovym-programom-Iranu.html


reger - 9/8/2005 - 21:29

Laický dotaz: A co Ariane 5 ? Nemohla by pomoct? Nedalo by se snížit její zrychlení za cenu nevyužití celé nosnosti? Ale pravda konstrukčně na to nebyla dělaná už vůbec a asi nemá ani dostatečnou spolehlivost...?


ales - 9/8/2005 - 22:10

Osobně bych se zrychlení (přetížení) ani vibrací při startu moc nebál (raketoplán se taky třese docela hodně), ale horší mi to připadá s přiblížením k ISS (podobně jako dalším diskutujícím). Každý vynášený modul by musel být doplněn speciálně (nově a tedy relativně draze) vyvinutou "servisní sekcí" která by ho dokázala domanévrovat k ISS (velmi přesně a bezpečně) a přitom by dokázala modul podporovat podobně jako raketoplán (vyhřívání, napájení). Snad by se dalo adaptovat něco z ATV nebo Progressů. Hmotnost této "servisní sekce" by se ale musela připočítat k vlastní hmotnosti modulu. Odhaduju, že "servisní sekce" by musela vážit několik tun (s palivem), takže s modulem by to bylo pořádné sousto i pro Proton, Ariane 5 a další "těžké" nosiče. V principu by to mohlo vyjít, ale nechal bych to až jako krajní možnost v případě úplného odstavení STS z provozu (doufám že to nenastane). STS je v tuto chvíli zřejmě nejlepší řešení.


avitek - 15/11/2005 - 06:46

Dne 2005-11-07 dorazila po železnici na Bajkonur nákladní loď Progress M-55. Byly zahájeny přípravy ke startu, plánovanému na 2005-12-21.


tomas.pribyl - 14/12/2005 - 08:06

quote:
Nevíte, co je s Terrencem Wilcuttem, že nebyl opětovně jmenován velitelem mise STS-116?


Odpovidam na jeden starsi dotaz, ktery mi taky vrtal hlavou a na ktery jsem dodnes neznal odpoved... Ted uz ji (mozna) znam. :-)

Kenneth Bowersox (sam byvaly astronaut a nyni reditel letovych posadek v JSC) uvedl (opakovane), ze pro priste budou stropem pro astronauty NASA ctyri lety do vesmiru. Tzn. ze kdo ma za sebou tri starty, ma jeste sanci (jednou) letet. Kdo ctyri a vice, uz ne. I kdyz vyjimky v nutnych ci oduvodnenych pripadech budou - treba na obnovovany (byt zatim oficialne neoznameny) servisni let k HST se zacal chystat John Grunsfeld. Pro nej to bude uz pata mise, ale treti navrat k HST. Tady jednoznacne vitezi zkusenosti. Bowersox dale prohlasil, ze by se pro kazdeho kandidata (nevim, jestli i z oddilu 2004) melo najit jedno az dve mista na raketoplanech pred koncem jejich kariery. Prednost tedy maji dostavat prave novacci pred zkusenymi astronauty. Zdali se toto opatreni nejak dotkne uz sestavenych posadek, tezko rici.

Jinymi slovy: Wilcutt mel letet uz po pate (dosud Endeavour STS-68/1994, Atlantis STS-79/1996, Endeavour STS-89/1998 a Atlantis STS-106/2000), takze je mozna prvni "obeti" teto politiky "ctyri starty a dost". Kazdopadne pristi ctyri posadky raketoplanu jmenovane po zkaze Columbie (STS-121, -115, -116 a -117) tumuto pravidlu odpovidaji. Bude zajimave sledovat nominace STS-118 (kde byl puvodne Parazynski chystajici se na paty start), -119 (Gernhart, taky paty start) ci -120 (Halsell, sesty start).


avitek - 14/12/2005 - 11:10

Na stránkách nakladatelství Americké akademie věd jsem narazil na publikaci

Review of NASA Plans for the International Space Station

Review of NASA Strategic Roadmaps: Space Station Panel, National Research Council

80 pages (approximate), 8 1/2 x 11, 2005

Je v elektronické podobě (pdf) zdarma k stažení (velikost 0,5 Mbyte) na adrese

http://www.nap.edu/catalog/11512.html

Já si ji stáhnul, ale ještě nečetl, za chvíli si ji vytisknu a až budu vědět o čem je, tak zde dám vědět. Jinak komise, která ji upracovala je z amerických unoverzit a nikdy z NASA v ní není! Tak jsem zvědav.


Jiří Hošek - 15/12/2005 - 00:28

quote:
Odpovidam na jeden starsi dotaz, ktery mi taky vrtal hlavou a na ktery jsem dodnes neznal odpoved... Ted uz ji (mozna) znam. :-)
Díky za odpověď.


Ervé - 16/12/2005 - 08:03

V létě po letu STS-114 jsem to navrhoval a zdá se, že teď se k podobnému řešení odhodlala i NASA, prostě vadnou izolaci vyhodit a létat bez ní:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts121/051215update/


Jan Baštecký - 20/12/2005 - 18:00

quote:
V létě po letu STS-114 jsem to navrhoval a zdá se, že teď se k podobnému řešení odhodlala i NASA, prostě vadnou izolaci vyhodit a létat bez ní:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts121/051215update/



Hmmm, ....

to vypadá jako reminiscence starého problému (aniž bych chtěl věci přehnaně zjednodušovat):
- těsnící kroužky mrznou a ztrácí pružnost. Dlouho se nic nedělo, až se ucho utrhlo (Chalenger)
- spodní vrstva izolační pěny mrzne a ztrácí pružnost. Dlouho se nic nedělo, až se ucho utrhlo (Columbia)

zdravím
Honza


VR - 6/1/2006 - 17:54

NASA zaplatí za starty svých dvou astronautů (Williama McArthura a Jeffreyho Williamse) na Sojuzech 2 x 21,8 mln USD.

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml (6.1.2006)


Ervé - 10/1/2006 - 08:23

Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.


tomas.pribyl - 10/1/2006 - 08:36

quote:
Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.


Rusko pozadovalo 65 mil. dolaru. Podle nekterych zprav slo o rocni naklady, podle jinych zase o naklady na jeden pulrocni pobyt.


VR - 10/1/2006 - 09:32

quote:
quote:
Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.


Rusko pozadovalo 65 mil. dolaru. Podle nekterych zprav slo o rocni naklady, podle jinych zase o naklady na jeden pulrocni pobyt.

A nebylo těch 65 mil. USD za jednu celou loď Sojuz? To by těch 21,8 mil. USD za jedno místo v Sojuzu bylo přesně odpovídající.


tomas.pribyl - 10/1/2006 - 09:57

quote:
A nebylo těch 65 mil. USD za jednu celou loď Sojuz? To by těch 21,8 mil. USD za jedno místo v Sojuzu bylo přesně odpovídající.


Ja jsem to nenapsal cele: ony byly nejasnosti nejen v tom, zdali jsou to naklady na jeden start nebo na celorocni provoz, ale i zdali jsou to naklady na cely Sojuz nebo na jedno misto. Proste nikdo tech 65 mil. dolaru nedokazal vysvetlit (nebo dokazal - ale kazdy si to vysvetloval po svem :-).

Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...


ales - 10/1/2006 - 11:08

quote:
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Tomas Pribyl

Tak tohle je tedy HODNĚ spekulativní úvaha. Proč hned dělat z Rusů spekulanty? Snad můžeme věřit oficiálním informacím a předpokládat nejjednodušší vysvětlení. Tím je cena 65 mil. USD pro NASA za kompletní Sojuz včetně nosiče a služeb - viz. např. http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzp.html . Výborně to odpovídá ceně 21.8 mil. za jednoho člověka. Reitera by možná šlo vysvětlit tak, že dodatečná částka je za dlouhodobé využívání nějakého vybavení na ISS (předpokládám, že za tohle si USA a Rusko vzájemně neplatí)?


tomas.pribyl - 10/1/2006 - 11:36

quote:
quote:
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Tomas Pribyl

Tak tohle je tedy HODNĚ spekulativní úvaha. Proč hned dělat z Rusů spekulanty?


Ty jsi nebyl ve Valmezu na me prednasce, ze? :-) Vis, ze treba za namalovani americke vlajecky (plocha nekolik decimetru ctverecnich) na modul FGB (kompletne placeny NASA!) pozadovalo Rusko cca milion dolaru? Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"? Proc v puvodni smlouve mezi NASA a Ruskem bylo zahrnuto deset pripojeni raketoplanu k Miru, pak to NASA jednostrane zredukovala na sedm, ale kdyz chtela vyslat osmy a devaty raketoplan, musela doplatit cca 200 mil. USD? Proc treba Progress Nr. 242 prislibeny pro ISS vyslalo Rusko k Miru? Atd. Rusku se ze sveho postaveni (dlouholete zkusenosti, Sojuz bez konkurence, nutnost vysilat NASA astronauty na ISS apod.) snazi vytriskat maximum - mnohdy silne neetickym zpusobem. A NASA je diky nestastne koncepci (ted uz to vime - po bitve je kazdy general) pomerne bezbranna.

quote:
Snad můžeme věřit oficiálním informacím a předpokládat nejjednodušší vysvětlení. Tím je cena 65 mil. USD pro NASA za kompletní Sojuz včetně nosiče a služeb - viz. např. http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzp.html . Výborně to odpovídá ceně 21.8 mil. za jednoho člověka.


Tohle je jen jeden z vykladu (a rozhodne neni oficialni!). Jinde se pise, ze 65 mil. je za rocni sluzby (omlouvam se, ted nemam cas dohledavat). A jinde zase, ze 65 mil. je za jedno misto v lodi. Atd. (Sam vis, ze do Spacedaily muze prispivat kdekdo kdecim. A ta zprava ma nekolik znaku "polozpravy" - treba neuvedeni jmena ruskeho predstavitele apod.)

quote:
Reitera by možná šlo vysvětlit tak, že dodatečná částka je za dlouhodobé využívání nějakého vybavení na ISS (předpokládám, že za tohle si USA a Rusko vzájemně neplatí)?


Ano, vybaveni si navzajem neplati. Ale cena Reitera je hlavne za start (misto na STS-121 je totiz ruske - a Rusko ho s tichym souhlasem NASA prodalo ESA) plus zasobovani.


Abraxis - 10/1/2006 - 12:55

Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.


tomas.pribyl - 10/1/2006 - 14:56

quote:
Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.


Obavam se, ze neni. Resp. ve Valmezu je tak maly sal, ze to clovek urve i bez mikrofonu - a jiny mikrofon jsem tam nevidel. A ani text ve sborniku ze seminare nema v dane chvili vypovidaci hodnotu, protoze (alespon ja :-) do nej nerad dopredu pisu vsechno. Ucastnik pak neni prekvapeny, kdyz uz vi, jak to dopadne... Posluchac neposloucha, divak se nedivi.

Nicmene neni vylouceno, ze by tato prednaska zaznela v CR jeste jednou - jednam s jistou hvezdarnou. A to uz bych asi vzal mikrofon a natocil ji. Nebo dokonce text i s odkazy a uvedenim souvislosti prepisu do papirove podoby, protoze se jedna o informace zajimave, malo zname, pomerne zasadni - a predevsim pomahajici pochopit zakulisi mezinarodni (predevsim rusko-americke) spoluprace. (Bohuzel to vyzaduje hromadu casu a prace - obe mi ted chybi.)

Zajemcum muzu nabidnout alespon poslani prezentace (ozvete se mi kdyztak na soukromy e-mail - najdete ho treba v adresari na www.kosmo.cz nebo v kontaktech na www.kosmonaut.cz), ale tam je vice obrazku nez textu...


VR - 10/1/2006 - 15:41

quote:
Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...

Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná. U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo. A aby si strany nemusely navzájem nic platit, tak se například pravidelně dělají různé přesuny a kompenzace hodin, místo za místo, atd. O tom normální člověk ani netuší.
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA. Nebo start evropské části - Columbus. Ten taky nebude zadarmo. Nebo vlastně teď už ano, protože je už zaplacen - teď už americkou "kupolí".
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)


tomas.pribyl - 10/1/2006 - 16:08

quote:
Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná.


Ruska pilotovana kosmonautika ma rocni rozpocet cca 150 mil. USD. Denni tedy 0,5 mil. dolaru (plus minus). Pokud se uctuje za den pobytu 0,5 mil., tak to plne pokryva veskere provozni naklady - nejen provozni! (Navic provoz Miru ci ISS je dotovan ze statnich prostredku - tyto komecni penize jsou navic a z velke casti se bohuzel nevraci do kosmonautiky!)

Uvedomte si, ze se pohybujeme v ruskych cenach - kdy raketa Sojuz i s lodi prijde (podle ruske kosmicke agentury) na mene nez 30 mil. dolaru sakumprask.

quote:
U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo.


Tomu neverim. Ptal jsem se osobne nekolika kosmonautu, jak ty hodiny rozpocitavaji. Bud se od srdce zasmali nebo me meli za magora - nevedi pomalu kam driv skocit (udrzba, kontroly, rizeni experimentu apod.) a jeste aby si s notyskem psali minuty. Smlouvy mezi Ruskem a USA sice jsou (protoze musi byt), ale na ISS to v praxi funguje uplne jinak. Nebo mi reknete, kdy Amerika pozadovala od Ruska kompenzace treba za porouchany system Elektron (kdy museli kosmonauti opravovat a nemohli se venovat pokusum). Nebo na jakou castku byla faktura za navstevu Dennise Tita na ISS (jejiz poslani sliboval tehdejsi sed NASA Rusku). Presuny hodin jsou jen na papire - aby se nereklo.

quote:
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.


A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?

quote:
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)


Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.

A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde. Ja jsem netvrdil, ze lety jsou levne nebo drahe - ja jsem tvrdil, ze Rusko se snazi ze situace vytriskat maximum.


Ervé - 11/1/2006 - 08:07

Na druhou stranu je to pochopitelné, Rusové mají zoufalý nedostatek peněz nejen na pilotovanou kosmonautiku (bohužel do značné míry způsobenou korupcí a celkovým bordelem) a prostě finanční podporu potřebují. ESA a NASA tomu rozumí a proto nedělají velké problémy s placením a povolením ruských fíglů. Je to vpodstatě pomoc Rusku. Problémem jako obvykle je, že NASA ani ESA nemůžou kontrolovat, kam tyto peníze jdou, protože by to rusové považovali za urážku, kdyby je někdo chtěl kontrolovat, takže určité vysoké procento těch částek jde kdoví na které bankovní konto.


tomas.pribyl - 11/1/2006 - 08:30

quote:
Na druhou stranu je to pochopitelné, Rusové mají zoufalý nedostatek peněz nejen na pilotovanou kosmonautiku (bohužel do značné míry způsobenou korupcí a celkovým bordelem) a prostě finanční podporu potřebují. ESA a NASA tomu rozumí a proto nedělají velké problémy s placením a povolením ruských fíglů. Je to vpodstatě pomoc Rusku. Problémem jako obvykle je, že NASA ani ESA nemůžou kontrolovat, kam tyto peníze jdou, protože by to rusové považovali za urážku, kdyby je někdo chtěl kontrolovat, takže určité vysoké procento těch částek jde kdoví na které bankovní konto.


Velmi hrube, ale velmi presne. Podivejte se na http://www.kosmonaut.cz/Vilky.jpg - to jsou vilove domy, ktere si ve Hvezdnem mestecku postavili predni rusti manazeri programu Mir a ISS (napr. byvali kosmonauti Glazkovi, Rjumin, Klimuk). Bohuzel nemam ke konkretnim vilam konkretni jmena. Ale podotykam, ze toto "dokazali" s oficialnim mesicnim duchodem ve vysi zhruba 25 dolaru... (Zdroj: kniha Star Crossed Orbits od Jamese Oberga.)

Tok americkych statnich penez z ISS Phase-1 (lety US raketoplanu k Miru) chtel pro velmi vazna podezreni (kam vlastne jdou?) vysetrovat i americky urad GAO (General Account Office), ale osobni intervence tehdejsiho prezidenta Clintona tomu zabranila.


Peter Janeka - 11/1/2006 - 08:35

http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=16309

Cena za dve miesta v Sojuze.


Pinkas - 11/1/2006 - 10:13

Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli. SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.


VR - 11/1/2006 - 11:01

quote:
Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli. SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.

Plně souhlasím


Ervé - 11/1/2006 - 11:32

Důležité je to ZATÍM, protože pak opravdu mluvíte o zneužívání současné situace. Američané vozili rusy v raketoplánech, platili Mir v době, kdy na něj Rusko nemělo a nechtěli od rusů nic víc, než aby plnili svou část dohody. NASA je teď spokojená, protože bude platit jen o 20% víc za místo v Sojuzu, než platí ostatní a nebude přinucena platit trojnásobek. Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc. Za současné situace by to ale bylo bláznovství.


Michal Petříček - 11/1/2006 - 11:46

quote:
Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc.


To těžko. NASA není dobročinná organizace a nemá smysl ji nějak idealizovat. Ostatně jako kteroukoliv jinou stranu v tomto projektu.


VR - 11/1/2006 - 12:12

quote:
quote:
Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná.

Ruska pilotovana kosmonautika ma rocni rozpocet cca 150 mil. USD. Denni tedy 0,5 mil. dolaru (plus minus). Pokud se uctuje za den pobytu 0,5 mil., tak to plne pokryva veskere provozni naklady - nejen provozni! (Navic provoz Miru ci ISS je dotovan ze statnich prostredku - tyto komecni penize jsou navic a z velke casti se bohuzel nevraci do kosmonautiky!)
Uvedomte si, ze se pohybujeme v ruskych cenach - kdy raketa Sojuz i s lodi prijde (podle ruske kosmicke agentury) na mene nez 30 mil. dolaru sakumprask.

Včera jsem několik hodin probíral archiv, takže pár odpovědí. 65 mil. USD je za loď Sojuz a půlroční let. Cena byla oficiálně nabídnuta na jaře 2002 a dodnes se nejspíš nezměnila (viz cena za jedno místo). Vzhledem k slábnoucímu USD (slábne rychleji než rubl) v posledních několika letech, tak vlastně nabízí Rusko Sojuz každý rok levněji a levněji.
0,5 mil USD/den požadovalo Rusko při kratších letech na MIR. Což jim pokrylo vlastní provoz, ale jen na pár dní.
Z členění rozpočtu FKA není možno získat částku věnovanou na letošní provoz ISS. Můj odhad je někde okolo 240 mil. USD. V roce 2004 to bylo v přepočtu 172 mil. USD.

quote:
quote:
U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo.

Tomu neverim. Ptal jsem se osobne nekolika kosmonautu, jak ty hodiny rozpocitavaji. Bud se od srdce zasmali nebo me meli za magora - nevedi pomalu kam driv skocit (udrzba, kontroly, rizeni experimentu apod.) a jeste aby si s notyskem psali minuty. Smlouvy mezi Ruskem a USA sice jsou (protoze musi byt), ale na ISS to v praxi funguje uplne jinak. Nebo mi reknete, kdy Amerika pozadovala od Ruska kompenzace treba za porouchany system Elektron (kdy museli kosmonauti opravovat a nemohli se venovat pokusum). Nebo na jakou castku byla faktura za navstevu Dennise Tita na ISS (jejiz poslani sliboval tehdejsi sed NASA Rusku). Presuny hodin jsou jen na papire - aby se nereklo.

Přesuny hodin (služební/vědecké) jsou na papíře, kde jinak. Za kosmonauty to samozřejmě evidují na zemi. Čas od času se to sečte a při dalším letu se plánované hodiny upraví tak, aby se rozdíly vykompenzovaly. (Jinak oprava Elektronu dle mého odhadu bude spadat do "služebního" času ruské strany). (PS: Nechcete snad tvrdit, že papír s denním rozpisem činnosti, který je navrhován s ohledem na časové kvóty, odnesou na WC, protože tam najde lepší uplatnění. A posádka pak dělá co uzná za vhodné.)

quote:
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.

A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?

Protože třeba NASA zinkasuje Rusko za něco jiného (třeba Rusko prodalo NASA za start Reitera pár tisíc hodin "vědeckého" času).

quote:
quote:
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)

Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.

V mých poznámkách k tomuto letu je napsáno pouze: "Německo zaplatilo za let 570 mil. USD." Což mi vychází 285 mil. USD na kosmonauta za deset dní letu. Let Reitera mi pak vychází až neskutečně výhodný.
Nemohu potvrdit ani vyloučit, že třeba část z toho zaplatili v technologiích. Ostatně ESA Rusku taky platila část letu přístrojovým vybavením.


tomas.pribyl - 11/1/2006 - 13:33

quote:
Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli.


Rusove neprojevuji dobrou vuli. Rusove plni to, co smluvne slibili (jedenact sojuzu - puvodne dokonce slibovali, ze budou vyuzivane ke stridani posadek, ale pak se NASA rozhodla tyto stridat pomoci raketoplanu a Rusum se Sojuzy uvolnily). Osobne si naopak myslim, ze se (Rusove) prodavaji velmi lacino a ze jejich zkusenosti i technika ma vyssi hodnotu - problem je v tom, ze sluzby pro NASA uctuji za vyssi ceny nez pro jine zakazniky. Proste zneuzivaji situace - NASA na ISS letat MUSI, jini jen MUZOU.

Ja jsem ilustroval jen to, ze ruska raketa vcetne pilotovane lodi vyjde na desetinu nebo dvacetinu toho co by prisla v USA. Nikdy jsem nerekl a nenapsal, ze Rusko MUSI prodavat levne. A ze delnici maji trit bidu s nouzi. To jste si vymyslel a vzapeti i sam okomentoval.

quote:
SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.


Nazor, ze v USA je vsechno dobre a ze v Rusku ne jste slysel kde? Ode mne tezko. (Jediny, kdo to v teto diskusi napsal jste opet vy!)

Ja jsem mel pocit, ze resime Rusko - ne Ameriku. NASA v zadnem pripade neni svata - podle statni ucetni organizace GAO v USA je to dokonce jedna z organizaci s nejvetsim neporadkem a nejasnostmi v penezich. Mohl bych tady jmenovat desitky pripadu (sam jsem se s nekterymi "konzultanty" z USA setkal - pekne dekuju!) ale nebudu - urcite by zase nekdo prisel s tim, nejen Rusko a Amerika, ale i Kamerun, Ghana a Zimbabwe maji problemy. :-)

Takze: resim-li Rusku, budu resit Rusko. A nemam potrebu klickovat do USA.


VR - 11/1/2006 - 13:34

quote:
Důležité je to ZATÍM, protože pak opravdu mluvíte o zneužívání současné situace. Američané vozili rusy v raketoplánech, platili Mir v době, kdy na něj Rusko nemělo a nechtěli od rusů nic víc, než aby plnili svou část dohody. NASA je teď spokojená, protože bude platit jen o 20% víc za místo v Sojuzu, než platí ostatní a nebude přinucena platit trojnásobek. Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc. Za současné situace by to ale bylo bláznovství.

Trochu bych to upřesnil. Američané platili za "pronájem" MIRu a vozily rusy v raketoplánu na základě dohody. Jak již bylo napsáno - NASA není dobročinná organizace. A co jestli NASA nevyužila špatné ekonomické situace Ruska a cenu stlačila dolů?
Nerozumím těm 20 % a trojnásobku. NASA bude platit 21,8 mil. USD za místo v Sojuzu. Pokud bude stanice se šestičlennou posádkou a NASA bude chtít mít tři místa v Sojuzu, tak bude platit trojnásobek, tedy cenu celého Sojuzu. Pokud poletí někdo jiný, tak zaplatí nejspíš také 21,8 mil. USD za místo + něco za pobyt a to té straně, ne jejíž účet poletí (kolik je na vzájemné dohodě). Tak to chápu já a přijde mi to logický.


tomas.pribyl - 11/1/2006 - 14:00

quote:
Američané platili za "pronájem" MIRu a vozily rusy v raketoplánu na základě dohody.


Vite jak to bylo s Rusy na raketoplanech v dobe Miru? Soucasti dohody bylo jen stridani posadek pri prvnim letu Atlantis STS-71.

Az se ve Hvezdnem mestecku pripravovala posadka Atlantis STS-84 - a jeji velitel Charles Precourt se seznamil s Jelenou Kondakovovou (resp. oni se znali uz drive: Precourt letel prave na STS-71). Velmi si padli do oka a on navrhl predstavitelum NASA, ze by mohla byt coby zkusena veteranka z letu zarazena do jeho posadky. NASA souhlasila! Bylo to jednak hezke gesto vuci Rusku (navic slo o zenu!) a jednak v te dobe bylo na raketoplanech hodne mist (podivejte se, jak dlouho novacci cekali na start, kolik jich bylo v kazde misi apod. - a srovnejte se soucasnym stavem).

Toto se dozvedel velitel nasledujiciho letu James Wetherbee a pozadal do sve posadky ruskeho kosmonauta Vladimira Titova. Protoze s nim uz jednou letel (STS-63) a protoze taky chtel "rodileho mluvciho" na palube. A protoze byli dobri kamaradi. NASA tedy Rusko o Titova pozadala. Vite, jaka byla ruska reakce? Odmitava: Titov na raketoplanu nepoleti, protoze uz se s nim pro dalsi mise nepocita! Jenomze Wetherbee si ho "vydupal" - a navic se Rusko s NASA dohodlo, ze i na poslednich dvou letech raketoplanu bude mit sve zastupce. Udajne prave za nabidku techto dvou mist na raketoplanech Rusove schvalili let Titova. (Podotykam, ze vse bez jakekoliv kompenzace.)

Titov letel - a na nasledujici misi (STS-89) letel Salizan Saripov. Ja jsem se s nim potkal osobne ctyri mesice po letu: v kvetnu 1998. Ten chlap se neumel anglicky pomalu ani predstavit! Jeho prinos pro let musel byt strasny (a uz vubec si ho nedokazu predstavit pri vycviiku), ale byl v podstate jediny novacek v ruskem oddile bez nominace do posadky. A tak v srpnu 1997 dostal nabidku, ze muze v lednu 1998 letet do vesmiru. Samozrejme ji prijal.

A posledni Rus na raketoplanu v ramci letu na Mir? Skoro sedesatilety Valerij Rjumin, veteran ze tri kosmickych startu v letech 1977 - 80, ktery opustil oddil kosmonautu v roce 1987. Pak se stal vedoucim pracovnikem v konstrukcni kancelari NPO Energija a v devadesatych letech i reditelem ruske casti projektu Shuttle/Mir. Kdyz se dozvedel (resp. schvaloval) o moznosti letu dvou ruskych kosmonautu pri poslednich dvou startech, nanominoval do STS-91 sam sebe! Musel zhubnout asi 30 kg, ale letel. Sam priznava: "Moji praci mohl zastat v podstate kdokoliv jiny, ale ja jsem byl prvni, kdo se prihlasil. A tak jsem letel." Ostatne: proc by Rusove jinak posilali vyslouzileho veterana bez perspektivy dalsiho letu, ktery uz davno nebyl v priprave - namisto toho, aby dali let treba nejakemu novackovi, ktery by mohl ziskat zkusenosti...

Tak takto se vozili Rusove na Mir na raketoplanech. (A o nejakych smlouvach nebo platbach za lety se vubec nebavme.)


Adolf - 12/1/2006 - 08:52

Nevím dost konkrétností, abych mohl posuzovat jestli platba za to samé o 20% vyšší je platbou reálně za méně příznivou cenu než platba někokoho za vynesení stejného nákladu daleko menší. Klidně se ale může jednat o platbu podle naprosto stejného ceníku. Cena se neodvíjí jen podle technických parametrů dodávky, ale také podle dodacích a platebních podmínek.

Dlouho dopředu objednaná dodávka je něco jiného než např. rychlá ne moc dlouho dopředu plánovaná dodávka, která potřebuje rychlou a nákladnou realokaci prostředků či dokonce zdržení jiných projektů.

Platba dlouho předem obsahuje víceméně i půjčku dodavateli a je tedy levnější o úroky. Platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz).

Platba přístroji, tedy něčím, co se začne vyvíjet dlouho před letem a nemusí to vyvíjet dodavatel, je platbou dlouho předem a její časová hodnota je tedy daleko vyšší než platba někdy při dodání.


Bejcek - 12/1/2006 - 09:04

Zásluhy rusů o ISS jsou nepopiratelné, ale jsou z Asie - tam se nehledí na nějaký ten bakšiš. Jsou ohromní kamarádi (a to zřejmě platí na američany) a přesto kamaráda klidně a přátelsky využijí, viz ty lety v raketoplánu (Rjumin a Šaripov) a nebo úplatky mezi ruskými kosmonauty za možnost cestovat po světě, prodávat matroš (části skafandrů) atp. Někteří pak staví vily.
Jedn komik řekl: "Američané jsou dobře oblečení rusáci". Myslím, že nemá pravdu. Jsou to jiné duše. Nu davaj brat! My druzja.


tomas.pribyl - 12/1/2006 - 09:40

quote:
Zásluhy rusů o ISS jsou nepopiratelné, ale jsou z Asie - tam se nehledí na nějaký ten bakšiš. Jsou ohromní kamarádi (a to zřejmě platí na američany) a přesto kamaráda klidně a přátelsky využijí, viz ty lety v raketoplánu (Rjumin a Šaripov) a nebo úplatky mezi ruskými kosmonauty za možnost cestovat po světě, prodávat matroš (části skafandrů) atp. Někteří pak staví vily.
Jedn komik řekl: "Američané jsou dobře oblečení rusáci". Myslím, že nemá pravdu. Jsou to jiné duše. Nu davaj brat! My druzja.


Dennis Tito otevrene prohlasuje, ze pro svuj let musel uplatit komisi. Kdyz pak prisel do Hvezdneho druhy "turista" Mark Shuttleworth, tak vzpomina, ze musel predstoupit pred rovny tucet (!) komisi... A ze "skladal zkousky" podobne jako Tito.

Ani se neodvazuju pomyslet, kolik komisi cekalo loni na Gregory Olsena. Zvlaste kdyz vse nasvedcuje tomu, ze jeho zdravotni stav se oproti dobe vyrazeni z pripravy (jaro 2004) vubec nezmenil - jen ruska strana zmenila stanovisko. Asi pouzil velmi silne argumenty... :-)


Jiří Hošek - 12/1/2006 - 09:54

quote:
Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"?
Pokud vím, tak pouze díky těmto penězům od NASA se Rusku podařilo dokončit a připojit k Miru moduly Spektr a Priroda. Tím ovšem není vyloučeno, že část peněz skončila jinde.


tomas.pribyl - 12/1/2006 - 10:18

quote:
quote:
Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"?
Pokud vím, tak pouze díky těmto penězům od NASA se Rusku podařilo dokončit a připojit k Miru moduly Spektr a Priroda. Tím ovšem není vyloučeno, že část peněz skončila jinde.


Ano, ale jen VELMI malou cast. Oba moduly totiz bylo potreba jen dokoncit a vypustit. Presna cisla nejsou k dispozici (to je mimochodem dalsi rusky problem, ktery zminil i kolega Riha - rusky rozpocet je delany tak, ze z nej neni mozne zhola nic vycist).

Nicmene srovnejte: za modul FGB pro ISS (kdy si Rusko mohlo rici prakticky neomezenou castku - bylo to v dobe, kdy mela NASA od Kongresu USA a prezidenta narizeno ji akceptovat) pozadoval Chrunicev 245 mil. USD. Slo pritom o dodavku "na klic" s dorucenim na obeznou drahu (tedy vcetne nosne rakety) - znovu podotykam, ze toto byla castka za prodej kompletniho modulu (tedy nikoliv za dokonceni!). Nakonec byla dohodnuta castka 190 mil. USD, ktera byla pozdeji navysena na 210 mil. dolaru. Jinymi slovy: osud vetsiny z tech sedmi set milionu zustava nezodpovezen... Do kosmonautiky ale nesly.


Jiří Hošek - 13/1/2006 - 08:35

Ano, souhlasím, že oba moduly bylo potřeba jen dokončit a vypustit. FGB-2 je taky potřeba jen dokončit a vypustit. Tato informace nám ovšem neříká vůbec nic o skutečnosti, že Chruničevovy závody financovaly dosavadní stavbu FGB-2 z vlastních zdrojů, a že požadují od FKA peníze za celý modul (v opačném případě bude prodej FGB-2 pro Chruničeva ztrátový).

Přiznávám, že přechodné financování Spektru a Prirody z vlastních zdrojů Chruničeva je jen moje SPEKULACE (založená na tom, že přesná čísla nejsou k dispozici). Pokud však bylo evidentní, že stanici Mir si "pronajímá" solventní klient (NASA), je přirozené, že by Chruničev šel do přechodného vlastního financování (pokud se chová komerčně). V případě modulů Spektr a Priroda se navíc jednalo od RKA o dlouho dopředu objednanou dodávku, a jak vysvětluje Áda, "platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz)."

Tento příspěvek nepíšu proto, že bych se chtěl přít. Jen mě napadla možnost takového vysvětlení.


tomas.pribyl - 13/1/2006 - 09:28

quote:
Ano, souhlasím, že oba moduly bylo potřeba jen dokončit a vypustit. FGB-2 je taky potřeba jen dokončit a vypustit. Tato informace nám ovšem neříká vůbec nic o skutečnosti, že Chruničevovy závody financovaly dosavadní stavbu FGB-2 z vlastních zdrojů, a že požadují od FKA peníze za celý modul (v opačném případě bude prodej FGB-2 pro Chruničeva ztrátový).

Přiznávám, že přechodné financování Spektru a Prirody z vlastních zdrojů Chruničeva je jen moje SPEKULACE (založená na tom, že přesná čísla nejsou k dispozici). Pokud však bylo evidentní, že stanici Mir si "pronajímá" solventní klient (NASA), je přirozené, že by Chruničev šel do přechodného vlastního financování (pokud se chová komerčně). V případě modulů Spektr a Priroda se navíc jednalo od RKA o dlouho dopředu objednanou dodávku, a jak vysvětluje Áda, "platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz)."

Tento příspěvek nepíšu proto, že bych se chtěl přít. Jen mě napadla možnost takového vysvětlení.


Ja nemam zajem se prit (byt to nekdy nevypada :-). Me jde o to pokladat otazky a hledat odpovedi. (A rozlisovat fakta a spekulace. Osobne me spekulace nevadi, pokud jsou takto oznacene. Sam je ostatne casto pouzivam, protoze je to mnohdy jedina cesta, jak najit odpoved.)

U Rusu me (krom jineho :-) desne stve jedna vec - absolutni netransparentnost jejich rozpoctu (viz treba "financovani" Klipru). Treba i to, ze cast penez na pilotovanou kosmonautiku jde z vojenskeho rozpoctu (podstatny podil sluzeb na Bajkonuru zajistuje armada apod.). Vzdyt i vlastni ruske zdroje se v mnoha zakladnich informacich rozchazeji... (V devadesatych letech se pro pilotovane i bezpilotni lety na Mir nekolikrat pouzily rakety R-7 pred koncem zivotnosti vyrazene z vojenske sluzby. A vojaci jejich odpal meli jako "cviceni".)

Rusum to ale vyhovuje - oni to "nejak" vzdycky udelaji (kosmonaut Valerij Poljakov mi licil, jak pred startem Sojuzu TM-18 obchazeli jednotlive generaly a zjistovali, zdali nekdo nema jednu nadbytecnou raketu R-7 pro let na Mir - toto mi sice prijde trochu pritazene za vlasy, ale neni sporochu, aby na nem nebylo pravdu trochu...). Nicmene takto maji velky prostor pro vyjednavani s partnery. Viz treba let japonskeho novinare Tojohiro Akijamy - kdyz tokijska spolecnost TBS podepsala kontrakt na let sveho novinare a chtela delat prenosy z obezne drahy, tak se dozvedela, ze za asistenci sovetskych kosmonautu bude muset zaplatit (ac si myslela, ze bude mit all-inclusive). Hodina prace za cca milion dolaru... Ceniky neexistuji, takze jsou vytvarene operativne.

Vsimnete si, ze soucasny kontakt mezi NASA a Ruskem obsahuje podminku, ze USA budou presne vedet, kde a jak budou poskytnute penize vyuzite. Oficialnim duvodem je zabraneni, aby prisly do firem spolupracujicich na iranskem jadernem programu (viz Iran Nonproliferation Act). Ale ja si osobne myslim (spekuluji! :-), ze duvodem je i snaha zabranit opakovani devadesatych let, kdyz se penize rozplynuly a nikdo nevedel jak, kde apod. Penez pak slo do Ruska spousta (uvadi se, ze to bylo kolem jedne miliardy USD rocne - technologie, lety na Mir, nakup nosnych raket, prodej druzicovych snimku apod.), ale ruska kosmonautika byla stale bez financi. Pokud tato kontrola umozni, aby sly penize do kosmonautiky, pak je to jen v poradku. Osobne bych rad videl startovat ctyri sojuzy rocne a sesticlennou posadku na ISS... A kdyby zacal letat Kliper, taky by mi to nevadilo.


tomas.pribyl - 13/1/2006 - 11:03

quote:
Z členění rozpočtu FKA není možno získat částku věnovanou na letošní provoz ISS. Můj odhad je někde okolo 240 mil. USD. V roce 2004 to bylo v přepočtu 172 mil. USD.


Toto osobne povazuji za problem - ne vysi castek, ale nemoznost jejich presneho urceni. Takto transparentni rozpocet rozhodne nevypada.

quote:
Přesuny hodin (služební/vědecké) jsou na papíře, kde jinak. Za kosmonauty to samozřejmě evidují na zemi. Čas od času se to sečte a při dalším letu se plánované hodiny upraví tak, aby se rozdíly vykompenzovaly.


Toto je teorie. Jak to funguje v praxi mi naznacil Jurij Baturin, ktery prohlasil neco ve smyslu, ze "i pravnici potrebuji jist". Hodiny se sice prepocitavaji, plus minus eviduji (pokud kosmonaut dela soubezne na trech experimentech, tak se to dost blbe rozepisuje - navic by na toto rozepisovani musel mit cas), ale to je tak vsechno. Vim o posadkach, ktere treba psychologicke dotazniky vyplnovaly az po letu (pritom je mely delat trikrat denne). A psychologove byli spokojeni a vyhodnocovali a psali studie o zmenach psychiky v prubehu letu apod.

ISS byla navrzena pro sesti- az sedmiclennou posadku. Pritom 2,5 osoby mely byt vycleneny k obsluze stanice (z tohoto hlediska byl Mir jednoznacne lepe koncipovany - i kdyz na konci zivotnosti travily posadky 80 procent sveho casu opravami). Pri soucasne dvouclenne posadce tak chybi pul cloveka jen na zajisteni obsluhy. O nejakem kompenzovani casu tak nemuze byt ani rec.

quote:
(PS: Nechcete snad tvrdit, že papír s denním rozpisem činnosti, který je navrhován s ohledem na časové kvóty, odnesou na WC, protože tam najde lepší uplatnění. A posádka pak dělá co uzná za vhodné.)


Netvrdim (ten papir se na to nehodi :-). Jenomze ten papir neni navrhovan s ohledem na nejake kvoty, ale s ohledem na zajisteni zakladniho provozu ISS. (Kdyby se melo hledet na kvoty: kolik pristrojoveho vybaveni dopravily Spojene staty na ISS za posledni tri roky?) V socasnosti je casu venovaneho experimentum tak zanedbatelne malo, ze kvoty opravdu existuji jen na papire. Hlavnim ukolem soucasnych posadek je zajistit vubec zakladni chod ISS bez ohledu na ne.

Mimochodem, vite, jak tyto kvoty vznikly? NASA potrebovala v souvislosti s ISS do Ruska dostat dalsi penize - protoze ty drive poslane jaksi "zmizely". A to by bylo na americke strane pochopitelne brano jako chyba NASA. Jenomze platit dvakrat za jednu vec se jaksi neda - a tak nekdo vymyslel nakup imaginarnich casu... Rusove dostali penize, NASA je sikovne zduvodnila - a to bylo vsechno.

quote:
quote:
quote:
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.

A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?

Protože třeba NASA zinkasuje Rusko za něco jiného (třeba Rusko prodalo NASA za start Reitera pár tisíc hodin "vědeckého" času).


Treba - a treba taky ne, ze? Tisic hodin je 125 dni pracovniho casu (pri osmihodinove smene). To obnasi zhruba pulrocni pobyt kosmonauta na stanici. Ale - pri soucasnem podstavu na ISS je tisic hodin prace na vedeckych experimentech opravdu jen imaginarni zalezitosti.

quote:
quote:
quote:
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)

Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.

V mých poznámkách k tomuto letu je napsáno pouze: "Německo zaplatilo za let 570 mil. USD." Což mi vychází 285 mil. USD na kosmonauta za deset dní letu. Let Reitera mi pak vychází až neskutečně výhodný.
Nemohu potvrdit ani vyloučit, že třeba část z toho zaplatili v technologiích. Ostatně ESA Rusku taky platila část letu přístrojovým vybavením.


To je skoda - kdyz neco tvrdite, mel byste to byt schopen dolozit. :-)

Ano, DARA investovala do letu 800 mil. marek (coz odpovida Vami zminovane castce 570 mil. dolaru), ale do pristrojoveho vybaveni a experimentu. Je naprosto beznou praxi, ze jeden z partneru doda nosic, druhy doda naklad (z 88mi pokusu na D-2 byly jen ctyri americke - ostatni nemecke nebo evropske).

Samozrejme, ze let Reitera je vyhodny. Na druhe strane by bylo cestnejsi nesrovnavat naklady na misi D-2 na nemecke strane (kde NASA zdarma dodala raketoplan a start) s naklady na start a let (kde presne naopak neni zapocitano pristrojove vybaveni a experimenty). Kdyz srovnavat, tak srovnatelne veci. (Ale znovu opakuji: vyhodnost Reiterova letu nepopiram. Kez by podobnych bylo vice!)


Abraxis - 13/1/2006 - 11:48

quote:
ISS byla navrzena pro sesti- az sedmiclennou posadku. Pritom 2,5 osoby mely byt vycleneny k obsluze stanice


Hodne blbej dotaz nekoho, kdo do toho tolik nevidi, ale co tam proboha delaji 2 lidi ty cely dny za udrzbu?


mikes - 13/1/2006 - 11:58

Stačí kouknout na http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1998/067A.HTM - tam je to velmi podrobně popsáno


Abraxis - 13/1/2006 - 12:32

Jo, jo, ale tezko z toho rict, kolik co zabira casu. Porad tam dopousteji kyslik a staraji se o SOZ - jinak mne prijde, ze tam tak 50/50 obsluhuji experimenty - ale to se fakt neda bez rozpoctu hodin odhadnout, kolik casu jim to zabira a co vlastne delaji. Podle mne by preci melo jit v podstate vsechno diagnostikovat a ridit na dalku ze zeme a posadka by se omezila na kontrolu diagnostiky a vymenu modulu dle pokynu ze zeme (coz ono asi tak funguje, ale asi ne "do dusledku").


Ervé - 13/1/2006 - 15:20

Nezapomeň že každý den jednu až dvě hodiny cvičí, příprava jídla, konzumace a úklid taky trvá nějakou dobu, hodně času stráví hledáním nářadí, které někam zašantročily minulé posádky. Systémy Elektron, Vozduch a CDRA taky mají téměř pořád nějaké problémy. Vybalování zásob, balení odpadů, vyměňování vzorků v laboratoři, odběry krve a další lékařské experimenty na posádce se provádí téměř každý den. Ono toho času opravdu moc není.


Jirka - 13/1/2006 - 15:30

Zapomeli jsme na spanek a osobni volno.


bejcek - 13/1/2006 - 22:05

A taky na hygienu a na obyčejné lidké zastavení - odpočinek. Hlavní je to, že vše dělají v nenormální situaci - ve stavu beztíže. Práce tam jde pomalu, je to jakýsi stav mírného šoku pro organizmus. Leccos v těle funguje trochu jinak, potíží je dost. Pracujte pak nadšeně, rychle a cíleně s pocity cca 30% stálé únavy.
Pozor to není žádná sranda být nahoře! Po letu je každý kdo tam byl gerojem a potížích se mluví jen před doktory a to se ještě leccos zatlouká.


tomas.pribyl - 16/1/2006 - 14:34

quote:
quote:
Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.


Obavam se, ze neni. Resp. ve Valmezu je tak maly sal, ze to clovek urve i bez mikrofonu - a jiny mikrofon jsem tam nevidel. A ani text ve sborniku ze seminare nema v dane chvili vypovidaci hodnotu, protoze (alespon ja :-) do nej nerad dopredu pisu vsechno. Ucastnik pak neni prekvapeny, kdyz uz vi, jak to dopadne... Posluchac neposloucha, divak se nedivi.

Nicmene neni vylouceno, ze by tato prednaska zaznela v CR jeste jednou - jednam s jistou hvezdarnou. A to uz bych asi vzal mikrofon a natocil ji.


Vypada to, ze jednani s jistou hvezdarnou dospela do zdarneho cile: prednaska "Prokleti kosmicke spoluprace" by mela zaznit v Brne na hvezdarne v utery 28. brëzna 2006 od 18:00 hod. (Ale pozor, neni to jeste oficialni, takze zmena programu vyhrazena.)


Ervé - 24/1/2006 - 14:52

Zpátky k ruské kosmonautice, dvacetiminutová přednáška na téma vesmírná turistika s následnou diskusí bude ve čvrtek v 18:00 v Planetáriu Praha při schůzce nejen členů Kosmo Klubu. Další krátké přednášky budou o sondě Soho a misi New Horizons - první sondě vyslané k Plutu. Více na stránkách http://klub.kosmo.cz . Přijďte pokud můžete, jste srdečně zváni.


Mišo - 9/2/2006 - 18:32

Dnes oznámili, že:

http://www.spacedaily.com/reports/First_Brazilian_In_Space_To_Blast_Off_On_March_30.html


mpower - 5/4/2006 - 12:13

zase nevim, kam to dat jinam (rubriku o ATV jsem nejak nenasel), tak treba sem, vzdyt to s budoucnosti ISS souvisi...
http://www.spaceflight.esa.int/projects/index.cfm?act=default.page&level=11&page=776
o moznostech prestavby ATV. nejzajimavejsi je asi hned ta druha moznost (prestavet na pilotovany modul CTV - otazka je, mohli-li by pak ho nadale startovat s Arianou) a pak taky ta posledni - pouzit to jako dopravnik citliveho materialu k mesici a marsu.


Ervé - 5/4/2006 - 13:15

Doufám že ATV vůbec poletí, po úspěšném startu bych si moc přál, aby ESA vyvinula CRV (návratovou kapsli) - pro dopravu nákladů na a z ISS dolů, po úspěchu by mohli rozjet přestavbu CRV na pilotovanou loď. Tohle všechno už tu jednou bylo, v roce 1985/86 britové navrhovali totéž pro Ariane 4, jenomže francouzi to zamítli a prosadili vývoj Hermesu. Snad to teď vyjde...


Hawk - 5/4/2006 - 19:21

ESA také neví kam dříve skočit, ještě nedávno chtěla spolupracovat s Ruskem na Klipperu, teď se vrací k původnímu nápadu s upraveným ATV - CTV. Obávám se, že až se Evropa k něčemu rozhoupe, tak bude Rutan létat komerčně na oběžnou dráhu nějakým SSX.
ESA bude ráda, když dokončí ATV, které upoceně látá už několik let nebo např. Vegu, která měla létat už od roku 2003.


marcellino4 - 18/4/2006 - 13:07

hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin.


avitek - 18/4/2006 - 21:32

quote:
hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin.


Pro začátek můžete jít třeba na SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM
Je to hlavní stránka o ISS, na ní jsou odskoky na stránky jednotlivých modulů. U všech jsou další odkazy na web.

Tady na kosmo.cz jsou také stránky o pilotované komonautice, kde je hodně o ISS.

Jste-li schopen číst v angličtině, tak na

http://www.spaceflight.nasa.gov

a odkaz na "Space Station".


marcellino4 - 9/5/2006 - 11:53

aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?


ales - 9/5/2006 - 13:15

> aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?

Informace o radiátorech na ISS lze nalézt na dříve uvedených odkazech na SPACE-40 A.Vítka - např. http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/IPVR-P6.HTM

Účelem radiátorů je vyzářit přebytečné teplo, generované různými systémy stanice [jejichž účinnost samozřejmě není 100%] (a tím ve stanici udržovat správnou teplotu pro posádku). Podle výše zmíněného odkazu má každý radiátor hmotnost 740 kg a maximální chladicí výkon (množství vyzářovaného tepla) činí 14 kW.


Ervé - 18/5/2006 - 09:09

Kolem ISS se dějí zajímavé věci, stanice zvyšuje dráhu, i přes problémy se na začátek července připravuje start STS-121, NASA odmítá Indického astronauta, protože v raketoplánu nebude dost míst:
http://www.space-travel.com/reports/NASA_Cannot_Accommodate_Indian_Astronaut_Aboard_Shuttle.html
Indové se asi obrátí na Rusy, od roku 2009 by měly létat 4 Sojuzy ročně, tam by se nějaké místo mohlo najít. U ISS je dlouhodobě zaparkovaný Sojuz a dva Progressy, takže Rusové mají plné všechny setkávací body.


bejcek - 18/5/2006 - 10:14

Ví někdo, proč tam ty Progresy drží dlouhou dobu? Děkuji.


avitek - 18/5/2006 - 16:34

quote:
Ví někdo, proč tam ty Progresy drží dlouhou dobu? Děkuji.


Jsou tam jako rezervní zásobárna stlačeného kyslíku a vzduchu pro doplňování atmosféry ISS když buď Elektron vypadne, nebo když je na dva dny (jednou za zhruba 10 - 14 dní) vypojen při desorpci kolon systému Vozduch na odstraňování oxidu uhličitého.


avitek - 18/5/2006 - 16:38

quote:
> aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?
...

Účelem radiátorů je vyzářit přebytečné teplo, generované různými systémy stanice [jejichž účinnost samozřejmě není 100%]


K tomu bych dodal toto: Jakýkoliv elektrický nebo elektronický systém nakonec přemění spotřebovanou energii buď na světelné záření, nebo A TO VETŠINOU na teplo. Takže pokud to nesvítí okénkem ven, tak se veškerá dodávaná elektrická energie nakonec přemění na teplo.


avitek - 18/5/2006 - 16:47

quote:
Jo, jo, ale tezko z toho rict, kolik co zabira casu.


Chcete-li to mít rozepsané časově, stačí se podívat na denní harmonogramy práce, které jsou (v angličitně) na

http://www.nasa.gov/mission_pages/station/timelines/index.html


Jan Bastecky - 22/5/2006 - 00:18

quote:
Chcete-li to mít rozepsané časově, stačí se podívat na denní harmonogramy práce, které jsou (v angličitně) na
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/timelines/index.html/quote]

na tom mi prijde nejzajimavesi, ze denni rozpisy "americke stanice" jsou v rustine - dela se pouze castecny preklad do angl.

Jestli by jsme nemeli ISS prejmenovat na MIR2?

zdravim
Honza


Adolf - 22/5/2006 - 01:16

mIrSS?


J2930 - 1/6/2006 - 13:03

Columbus je nafukovaci! Aneb rybi voko a detaily nejdetailnejsi pri hi-res na
http://www.esa.int/esaCP/SEMYTO9ATME_FeatureWeek_1.html


Martin Kolman - 1/6/2006 - 16:30

To vpravo vedle vypadá skoro jako Kibo :-)


J2930 - 2/6/2006 - 13:19

quote:
To vpravo vedle vypadá skoro jako Kibo :-)


Kibo?


z: http://www.esa.int/esaCP/SEMN0S9ATME_index_0.html


J2930 - 2/6/2006 - 17:15

a tam v dali je uz asi to Kibo...v Americe. V predu Columbus a jak pisou kluci a holki z NASA: Inside the Space Station Processing Facility at NASA's Kennedy Space Center, an overhead crane carries the Columbus module toward a work stand.




Dalsi Columbova dobrodruzstvi po vylodeni z tehotne beluhy (Beluga) na:
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/multimedia/Columbus_gallery.html ale to uz vsichni znate...


Martin Kolman - 2/6/2006 - 20:07

Pokud to předtím bylo ještě v Německu, tak co to teda je ? Že by tam měli rozměrovou maketu Kiba ? :-)


J2930 - 5/6/2006 - 11:48

quote:
Pokud to předtím bylo ještě v Německu, tak co to teda je ? Že by tam měli rozměrovou maketu Kiba ? :-)


Hmmm. Podle toho bileho krytu (stykovaci pro raketoplan?) a valcu nahore a dole bych typoval na maketu Node2 kam mnel byt pripojen Columbus. Datasheet Columbus s popisem, rozmery, ....http://www.spaceflight.esa.int/users/downloads/factsheets/fs002_11_colum.pdf


Luděk - 8/6/2006 - 21:57

http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=115067&chan=mult

Že bychom se v červenci dočkali?


J2930 - 13/6/2006 - 18:00

Fotografie ISS ze Zeme

http://www.esa.int/images/cut_MG_7944_L.jpg

z webu:
http://www.esa.int/esaCP/SEMA64AATME_index_1.html#subhead1


Anonym - 13/6/2006 - 18:00


Hawk - 17/7/2006 - 18:49

Je rok 2010 ve věci zastavení letů STS pro NASA "posvátnou krávou", jak zatím vypadá? Co když budou pro dokompletaci ISS chybět třeba 2 či 3 starty.


Ervé - 25/7/2006 - 08:14

Myslím že v roce 2010 končí jak garantované životnosti Atlantis a Discovery, tak i podpora náhradními díly a systémy celého STS. provozovat Endeavour samotný jaksi nejde. Takže je možné uskutečnit několik dalších letů, ale buď je to bez jakýchkoliv záruk výrobce nebo za mnohem vyšší cenu. Jeden ze starších skončí už někdy v roce 2008/09, protože by musel projít drahou generální opravou pro další lety, takže poslední rok budou létat jen dva raketoplány.


J2930 - 27/7/2006 - 13:23

Fotky P3/P4 s krasne slozenym solar. panelem (STS-115 Atlantis):

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=44
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/behindscenes/truss_segment.html


Ervé - 27/7/2006 - 14:25

Při přesunu Panelu P1/P2 budou solární panely rozevřené ? Nemyslím že je možné, aby se po 6 letech zavřely a znovu otevřely. Kdy má dojít k jejich přesunutí ?


ales - 27/7/2006 - 20:10

quote:
Při přesunu Panelu P1/P2 budou solární panely rozevřené ? Nemyslím že je možné, aby se po 6 letech zavřely a znovu otevřely. Kdy má dojít k jejich přesunutí ?

Podle např. http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/its.html se má ITS-P6 (který je v tuto chvíli jediný s PVM panely na stanici) přesouvat do finální pozice (na konec levobočního ["port"] nosníku) při letu STS-120/ISS-10A (plán srpen 2007), který na stanici dopraví Node 2.

Myslím, že by ITS-P6 by měl jít přesunout i s rozvinutými panely (když se to provede pomalu a když je zřejmé, že panely snesou manévrování stanice i vlastní natáčení). Ovšem napsané jsem to nikde neviděl.

P.S.: Na stránce http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/iss_manifest.html jsou i odkazy na videa ukazující instalaci některých dílů (ne všech). Zajímavá je např. instalace posledního ITS-S6 kde je hezky vidět jak raketoplánový manipulátor SRMS "podá" nosník staničnímu SSRMS a ten už s ním dosáhne až na konečné místo.


J2930 - 28/7/2006 - 11:40

quote:
.. jsou i odkazy na videa ukazující instalaci některých dílů (ne všech).


No prave. Jednou jsem se proklikal nekam kde byla skoro vsechna videa postupu stavby...a jsem si jist, ze jsem si odkaz dal do Favorites...jenze tam nikde neni!
A byl tam i node 2! Proc bohove kosmu, proc?


J2930 - 28/7/2006 - 11:58

Asi jsou nekde lepsi videa a novejsi, ale zrovna jsem byl na esa.int, tak krok za krokem je stavba zde (ovsem bez postupu stavby)

http://www.esa.int/esaHS/iss.html
Current status…/ISS assembly video (NASA)/ISS assembly video (small file)


J2930 - 28/7/2006 - 12:35

Jeste jednou P3/4



[Upraveno 28.7.2006 poslal ales]


avitek - 29/7/2006 - 20:30

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1146

NASA Considers Space Station Science Cuts to Save Money

Podle tohoto článku to vypadá, že v rozpočtu na FY 2007 nebude mít NASA žádné peníze na nové vědecké experimenty na palubě ISS, to znamená až do Expedice 19 v roce 2009. Důvodem je, že NASA potřebuje zhruva 100 mil. USD na krytí ztrát způsobených hurikánem Katrina a dalšími propady v současném financování (hodně na tom má "zásluhu" CEV a vůbec nová kosmická iniciativa).


J2930 - 31/7/2006 - 11:39

3. srpna 2006 pujde T. Reiter ven:

On 3 August at 15:55 CEST, ESA astronaut Thomas Reiter will step out of the International Space Station to begin a 61/2 hour spacewalk (extra-vehicular activity).

http://www.esa.int/esaCP/SEM490815QE_index_0.html


avitek - 31/7/2006 - 13:21

quote:
3. srpna 2006 pujde T. Reiter ven:



Půjdou ven dva: Williams a Reiter, oba z modulu Quest v amerických skafandrech EMU.

Plán EVA-5:
Výstup z modulu Quest ven: 2006-08-03 14:00 UTC (=16:00 SELČ)
- montáž snímače FPP (Floating Potential Proge) pro měření elektrostatického potenciálu povrchu konstrukce na příhradový nosník ITS S0
- příprava nosníků ITS S0 (Integrated Truss Structure - Starboard Zero) a ITS S1 (Stgarboard One) k chystaným montážím při příštím letu STS
- instalace schránky MISSE (Materials on ISS Experiment) se vzorky materiálů na povrch modulu Quest
- testování infračervené kamery, možnost jejího použití při odhalování poškození tepelné izolace.
Návrat do přechodové komory: 20:10 UTC (22:10 SELČ), plánované trvání 6 h 10 min

----------------------

Jen na okraj: UPOZORNĚNÍ PRO VŠECHNY: URL ODKAZŮ MUSÍ BÝT UKONČENO MEZEROU NEBO KONCEM ŘÁDKU (enter), JINAK SE V NAPROSTÉ VĚTŠINĚ PROHLÍŽEČŮ NEDÁ PŘÍMO ODKLEPNOUT (to co je za posledním čitelným znakem, tedy ne-mezerou nebo ne-enterem, se jinak stane součástí URL)! Samozřejmě, při pouití BB kódů se to nestane.

[Upraveno 31.7.2006 poslal avitek]


J2930 - 31/7/2006 - 14:33

quote:
Půjdou ven dva: Williams a Reiter, oba z modulu Quest v amerických skafandrech EMU.


A bude to prenaset NASA TV...

http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html

August 3, Thursday
8 a.m. - 9 a.m. - STS-115 Live Interviews with Mission Specialist Heide Stefanyshyn-Piper - JSC (Media Channel)
9 a.m. - ISS Expedition 13 EVA Coverage (Approximately 9:55 a.m. - 4:15 p.m.) - JSC (All Channels)

za to url a neuplnou ifo se omlouvam, zaujal mne predevsim Reiter...


J2930 - 3/8/2006 - 12:57

3D animace k EVA dnes v 16:00



http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/station/expedition13/ndxpage1.html
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-13/ndxpage31.html

Williams a Reiter na NASA webu jako:
Expedition 13 EVA 2 - August 3, 2006 spacewalk objectives.


Anonym - 3/8/2006 - 13:13


http://www.energia.ru/english/energia/news/news-2006/public_07-01.html

Sevasťjanov o koncepcii ruskeho pilotovaneho programu, celkom sa mi pozdava rozsirenie ruskeho segmentu stanice.


Peter Janeka - 3/8/2006 - 13:16

Predchádzajúca správa bola odo mňa, prepáčte.


J2930 - 3/8/2006 - 14:04

quote:

Sevasťjanov o koncepcii ruskeho pilotovaneho programu, celkom sa mi pozdava rozsirenie ruskeho segmentu stanice.


Ano, uz jsme to tady nekde diskutovali...


J2930 - 3/8/2006 - 18:28

prave probihajici EVA (Jeff Williams and Thomas Reiter - 3.8.06) muzete take sledovat na live blogu ESA
http://quiz.esa.int/page.php?id=10993


Aug. 3 EVA Briefing Materials: http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition13/exp13_eva_brief_072706.html


J2930 - 3/8/2006 - 18:33

vsechny EVA na ISS podle Wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_ISS_spacewalks

ted probiha EVA c. 68


Olda - 3/8/2006 - 21:34

18.srpna uskutečnili EVA Krikaljov a Phillips (Expedition 11), na tu tam nějak zapoměli. Takže tohle je 69.


Olda - 3/8/2006 - 21:43

Jak budou po skončení provozu raketoplánů dováženy výsledky experimentů zpět na Zem? V Sojuzu moc prostoru není a o ATV i HTV nevím nic, že by se jimi dal dovážet užitečný náklad zpět na Zem. Zbývá pouzdro Raduga lodi Progress, ale to už nebylo použito minimálně 10 let. V minulých letech to bylo také závislé na Sojuzech, ale to bylo výsledků výzkumů, rozhodně mémě, než jich bude, až budou v provozu všechny laboratoře.


Hawk - 4/8/2006 - 10:36

Většina výzkumů bude zřejmě dokončena na místě , takže nejcennějším výstupem budou nehmotná data. Z Miru se v tomto směru pokud vím, také moc věcí zpět nevozilo.


J2930 - 4/8/2006 - 12:59

quote:
18.srpna uskutečnili EVA Krikaljov a Phillips (Expedition 11), na tu tam nějak zapoměli. Takže tohle je 69.


Nejak jsem to neprocital. Na Wikipedii mne upozornil odkaz na ESA strankach http://quiz.esa.int/page.php?id=10998 takze tam to maj taky spatne Tak jsem jim to tam svou mizernou anglictinou napsal...OK? Na Wikipedii si netroufam...


http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition11/journals_phillips_ch6.html


Anonym - 6/8/2006 - 12:07

quote:
Fotky P3/P4 s krasne slozenym solar. panelem (STS-115 Atlantis):

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=44
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/behindscenes/truss_segment.html


Martin OK1MJO - 9/8/2006 - 20:00

Z radioamaterskeho packet-radia (BBS):

OK2MNM > OKINFO 02.08.06 15:47l 13 Radek 490 Bytu #999 (0) @OK
BID : 28GOK0NAG00X
X-Flagy: Typ B Hold ! Prop ! Rep ! Cont ! Erase !
Cetli: OK2MNM OK1JVA OK1HGA OM7YC OK1XMO OM7AAT OK2PQS OK1MTZ OK2STA OK1ZMD
Cetli: OK2PAX OK2MJI OK1FTV OK2BKV OK2PKD OK2XIT OK1IA OK1ZJH OK2BBR OK1AK
Cetli: OK2TG OM4NI OK1IVU OK2ABU OK2SYZ OK2BXE OK1SQK OK2PLL OK1NMP OM3CHA
Cetli: OK1VRF OK1HL OK2FH OK2DFD OK1AYN OK2HDQ OK2BDF
SSTV na ISS
R:060802/1347z @:OK0NAG.#BOH.CZE.EU [TCP/IP BBS Praha Strahov] bcm2.01e-zia
Od: OK2MNM @OK0NAG.#BOH.CZE.EU (Martin) Pro: OKINFO @ OK
X-Info: Prijato od 147.32.113.9 za pomoci HTTP rozhrani

Dobry den,

mozna si vzpomenete na vysilani SSTV ze stanice Mir v roce 1998.
Nove by diky programu MAREX mel byt spustem SSTV prevadec/vysilac
i na ISS, ktery byl dopraven na ISS v rijnu 2005. V tuto chvili probihaji prvni
pokusy s vysilanim na zarizeni SpaceCam1. Sledujte kmitocet 145.800 MHz FM nebo
144.490. Pri SSTV vysilani by mel byt vypnuty packet. Pouzity
rezim obrazu je Robot 36 Color.

73! Martin OK2MNM

PS: Vice info na netu:
http://www.marexmg.org a http://www.amsat.org


Olda - 15/8/2006 - 01:31

Počítá se ještě s umístěním přístroje Alpha Magnetic Spectrometer na stanici? Nebo jeho zkušební let během mise STS-91 byl také posledním? V přehledu zbývajících letů raketoplánů o něm není zmínka.


avitek - 15/8/2006 - 09:17

quote:
Počítá se ještě s umístěním přístroje Alpha Magnetic Spectrometer na stanici? Nebo jeho zkušební let během mise STS-91 byl také posledním? V přehledu zbývajících letů raketoplánů o něm není zmínka.


Ještě v roce 2005 byl v plánu letů na ISS-ULF-4.1, plánovaném na 2008, ale v posledním vydání (neoficiálního) plánu letů STS byl tento let raketoplánu k ISS zrušen. Takže se s ním skutečně zatím nepočítá.


Viz

http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt

http://ams.cern.ch/AMS/ams_homepage.html

http://xxx.lanl.gov/PS_cache/astro-ph/pdf/0505/0505430.pdf

http://www.roma1.infn.it/exp/ams/pubblicazioni_romani/SG1.pdf

http://www.roma1.infn.it/exp/ams/pubblicazioni_romani/BB1.pdf


Základní konstrukce letového exempláře AMS-02 měl být hotov v listopadu 2005, ale dokončovací práce pokračují ještě teď. V ústavu CERN stále běží práce nad tímto projektem, takže to vypadá, že autoři experimentu neustále doufají. Není vyloučeno, že některých z letů ULF-4 nebo ULF-5, které jsou vedeny jako cituji "Two shuttle-equivalent flights for contingency" mohou nakonec dopravit AMS-02 na ISS.

http://ams.cern.ch/AMS/Meetings/Meetings2006.html


Olda - 15/8/2006 - 13:52

Nebylo by možné jej vynést třeba pomocí ATV?


avitek - 15/8/2006 - 14:44

quote:
Nebylo by možné jej vynést třeba pomocí ATV?


Nikoliv. Je příliš rozměrný, takže by neprošel průlezy. Navíc se počítalo s tím, že bude instalován na příčném nosníku stanice (myslím, že S3), aby nebyl stíněn stěnami přetlakových modulů. Viz např. obrázek hned na titulní stránce pdfka:

http://ams.cern.ch/AMS/Talks/Leluc_ICRC05.pdf

Proto je nutno ho přendavat vnějškem z nákladového prostoru raketoplánu manipulátorem.




avitek - 15/8/2006 - 14:47

Na tohle by se hodil spíš ruský Parom, ale ten není a kdoví zda bude. Nebo jiný "náklaďák" s otevřenou plošinou.


Olda - 15/8/2006 - 14:56

Díky za odpověď. No mám pocit, že se opět se ukazuje jedna skutečnost. Rozhodnutí o ukončení letů raketoplánů v roce 2010 po dokonšení montáže ISS nebyl dobrý nápad. Při jejím pozdějším využívání budou hodně chybět.


Jirka - 15/8/2006 - 15:23

quote:
Rozhodnutí o ukončení letů raketoplánů v roce 2010 po dokonšení montáže ISS nebyl dobrý nápad. Při jejím pozdějším využívání budou hodně chybět.


Existuje spousta lidi, kteri tvrdi, ze soucasne problemy Aresu 1 by mohly vest k radikalni zmene ve filozofii ESAS ci VSE.
Ja osobne taky nejsem presvedcen, ze ukonceni letu STS probehne v roce 2010. Klidne to muze byt driv nebo pozdeji. Myslim ze by to byl zazrak, kdyby vse probehlo podle planu.


Hawk - 15/8/2006 - 15:29

Vejdou se velke klicove nahradni dily(napr. gyroskopy) do nejvetsi nakladni lode,ktera bude po pripadnem zruseni STS pravdepodobne k dispozici - t.j ATV.


avitek - 15/8/2006 - 16:02


Omezení je hlavně dáno rozměry výstupních otvorů v přechodových komorách Pirs a Quest, a těmi např. gyroskopy neprojdou. Takže z tohohle hlediska je ATV v dnešní podobě na houby. Je ale jednorázová loď a dala by se postavit v "otevřené verzi", ale pokud vím, nikdo s tím nezačal.

Jediné možné řešení, než bude náhrada za zrušené raketoplány, navozit tam co se dá při těch dvou kontingenčních letech ULF-4 a ULF-5 a nastrkat to na úložné plošiny ESP-1 a ESP-2, které jsou k tomu určeny.


Olda - 15/8/2006 - 16:27

Asi to Bush s tou koncepcí americké kosmonautiky nedomyslel (mezi námi, co také domyslel). Ještě mě ale napadá jedna věc. Nešel by takto upravit Progress (v otevřené verzi). Myslím, že když dopravoval pohonnou jednotku VDU byl takto upraven.


ano.nim - 15/8/2006 - 17:42

quote:
Asi to Bush s tou koncepcí americké kosmonautiky nedomyslel (mezi námi, co také domyslel). Ještě mě ale napadá jedna věc. Nešel by takto upravit Progress (v otevřené verzi). Myslím, že když dopravoval pohonnou jednotku VDU byl takto upraven.


Amerického prezidenta se musím zastat, protože ty věci co se on snaží řešit a za který ho každej kritizuje, nikdo před ním neřešil a jen se kumulovaly, a bylo třeba rozhodnýho slova. A to se týká i kosmonautiky. Konečně někdo jasně řekl, že raketoplány sou nanic pro velký cíle. A s tím co je se musí letět dál a bezpečněji. A to je už jen otázka času stejně jako řešení terorizmu, iranu a vaší úpravy ATV.
Moc se do diskuzí nezapojuju, nerad polemizuju, fakta sou důležitější, jen tohle sem chtěl napsat na tu věčně omílanou kritiku.


ales - 15/8/2006 - 18:46

> Omezení je hlavně dáno rozměry výstupních otvorů v přechodových komorách Pirs a Quest, a těmi např. gyroskopy neprojdou. Takže z tohohle hlediska je ATV v dnešní podobě na houby.

A co japonský HTV? Podle základních informací, které o něm mám, by měl mít možnost vozit standardní velké laboratorní racky a přesouvat je do stanice (protože se má připojovat na velký průlez CBM), ale taky je navržen ve verzi s nehermetizovanou sekcí, ke které by měl být přístup "zvenku", tedy měl by být vhodný i pro gyroskopy nebo snad i pro AMS.

http://www.nasda.go.jp/projects/rockets/htv/component_e.html


avitek - 15/8/2006 - 20:21

Aleš má pravdu, na Japončíky jsem zapomněl.


avitek - 15/8/2006 - 20:25

Standardní stříně se dají vozit i na ATV, ale člověk se s nimi dostane jen dovnitř, ale už ne ven. (Průlezy Questu a Pirsu mají malý průměr)


Hawk - 15/8/2006 - 20:44

První start HTV by měl být v roce 2008.
http://www.jaxa.jp/missions/projects/rockets/htv/index_e.html


tomas.pribyl - 16/8/2006 - 08:35

Jakekoliv rozmernejsi dily na ISS by mela dopravovat lod CEV/Orion v nakladni verzi. Plany NASA pocitaji s tim, ze ve variante Block-2 oznacovane jako CDV (Cargo Delivery Vehicle) bude moci na ISS dopravit az 6000 kg nakladu na nehermetizovane plosine. K dispozici bude prostor 117 metru krychlovych. Lod nebude mit kabinu, z CEV vyuzije jen servisni sekci: ta naklad vlastne "dotlaci" k ISS. Zachyceni musi diky absenci stykovaciho uzlu probihat pomoci SSRMS. Tato kapacita je pro nahradni dily plne dostacujici.


Ervé - 16/8/2006 - 08:41

I když se to nezdá, Japonci na HTV dost pracují, odstartují v roce 2009 nebo 2010. Pak už je to jen otázka dohody mezi USA a Japonskem.


avitek - 16/8/2006 - 11:13

quote:
Jakekoliv rozmernejsi dily na ISS by mela dopravovat lod CEV/Orion v nakladni verzi. ....



quote:
Jediné možné řešení, než bude náhrada za zrušené raketoplány ...


Jak říkám, zatím nic není. HTV bude nejdřív 2009 (a H-IIA zatím moc spolehlivosti neukázala), nákladní CEV je v ideovém návrhu a kdy bude skutečně létat, nikdo dnes neřekne.


Jirka - 16/8/2006 - 13:22

quote:


A co japonský HTV? Podle základních informací, které o něm mám, by měl mít možnost vozit standardní velké laboratorní racky a přesouvat je do stanice (protože se má připojovat na velký průlez CBM), ale taky je navržen ve verzi s nehermetizovanou sekcí, ke které by měl být přístup "zvenku", tedy měl by být vhodný i pro gyroskopy nebo snad i pro AMS.



A co COTS?
Tento Patek by NASA mela rozhodnout ktery koncept podpori. Nektere koncepty obsahuji take lode s prulezem CBM. Nekdy kolem roku 2010 by mely probehnout demonstracni lety.


Hawk - 16/8/2006 - 19:57

V případě zastavení letů STS můžeme v současné době po roce 2010 počítat s realně s funkčním ATV.
Netuším jak je to s generálkama Shuttlů, ale celkem věřím , že v případě bezproblémového provozu se dostaví vše jak má bez ohledu na rok 2010. A bylo by to tak správně ,protože do ISS se už zainvestovalo příliš mnoho.
A jestli se vývoj CEVu posune z důvodu financi vázaných v raketoplánech o 2 či 3 roky nehraje až tak velkou roli.


Blaza - 18/8/2006 - 14:04

Constelation
Tak jsem se mj. na http://spaceflightnow.com/shuttle/sts115/060815griffin/ dozvedel of M.Griffina toto:
"I would not have done it in this way, I would not have done it in 25,000- or 30,000-pound chunks at a time over dozens of shuttle flights. I would have done it more like we did Skylab, where we put up 200,000 pounds at a time."
To, ze stavba ISS po kouskach jako se to deje ted, neni zadna super vyhra, to si myslim, ze je jasne.
Kdo mi ale vysvetli, proc by se k Mesici melo letet pomoci 2 raket - ARES I + ARES V? A jak vlastne?


Olda - 18/8/2006 - 15:23

Let k měsíci by měl probíhat zjednodušeně asi takto: odstartují obě rakety Ares 1 a Ares 5 a na oběžné dráze Země se spojí CEV s lunárním modulem spojeným s posledním stupněm nosné rakety Ten pak soulodí navede na dráhu k Měsíci a pak už to půjde podobným způsobem jako u Apolla, s tím rozdílem, že navedení na oběžnou dráhu měsíce provedou motory lunárního modulu. Celá čtyřčlenná posádka přistane na Měsíci, CEV zůstane v automatickém režimu. Přistávání se plánovano na souši, nejspíš na Edwards. Oddělení nákladu a posádky je z důvodu bezpečnosti, obří raketa Ares 5 tak nemusí být natolik spolehlivě otestovaná, když v ní nebudou lidé.
Ta stavba po kouskách je dnes jediným možným, i když samozřejmě ne ideálním řešením. Až budou k dispozici výkonnější nosiče, třeba právě Ares 5, je možno uvažovat o nástupci ISS ve zcela nové podobě. Škoda, že Rusové zrušili Eněrgiji.


Blaza - 21/8/2006 - 22:58

quote:
Let k měsíci s Ares 1 a Ares 5

Dekuji za odpoved. Netusite jeste s jakym casovym odstupem by ARESy mely startovat, jake max pretizeni bude na Ares 1 a ARES 5 a kolik by tak asi mohly stat $?


Blaza - 21/8/2006 - 23:55

Tak mi to nedalo a na http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/spacecraft/cev.html jsem nasel takovou nevinnou veticku ohledne ARES 5: "It can be modified to carry crew as well." No tak to jsem teda zvedavy, jestli nekdy na ARES V poleti s nakladem i posadka. Kolik M$ budou nosice stal, jsem nikde nenasel ...



ales - 24/8/2006 - 16:35

AH> Myslím, že by ITS-P6 by měl jít přesunout i s rozvinutými panely ...

Před časem jsem zde vyslovil tento svůj názor, ale skutečnost zřejmě bude jiná. Podle manifestu od W.Harwooda ( http://www.cbsnews.com/network/news/space/manifest.html ) budou během letů STS-116 a STS-117 oba panely na ITS-P6 složeny zpět a ITS-P6 pak tedy zřejmě bude později (při STS-120/ISS-10A/Node-2) přesouván do konečné pozice se složenými fotovoltaickými panely, které budou rozvinuty až po instalaci ITS-P6 na místo. Doufejme, že všechno půjde podle plánu.


avitek - 25/8/2006 - 09:34

quote:
AH> Myslím, že by ITS-P6 by měl jít přesunout i s rozvinutými panely ...

Před časem jsem zde vyslovil tento svůj názor, ale skutečnost zřejmě bude jiná. Podle manifestu od W.Harwooda ( http://www.cbsnews.com/network/news/space/manifest.html ) budou během letů STS-116 a STS-117 oba panely na ITS-P6 složeny zpět a ITS-P6 pak tedy zřejmě bude později (při STS-120/ISS-10A/Node-2) přesouván do konečné pozice se složenými fotovoltaickými panely, které budou rozvinuty až po instalaci ITS-P6 na místo. Doufejme, že všechno půjde podle plánu.


Velmi pěkná animace budoucí (i už minulé) výstavby ISS je na

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php

Tam klepnout na odkaz "ISS Assembly"

Sice podle minulosti některé operace jsou trochu zjednodušeny (mezikroky vynechány), ale v podstatě je to úplné. Stav srpen 2006.


tomas.pribyl - 29/8/2006 - 15:28

Rusko hodla po roce 2015 opustit ISS a vybudovat novou orbitalni stanici - na draze s vyssim sklonem k rovniku: http://www.mosnews.com/news/2006/08/29/newiss.shtml


Hawk - 29/8/2006 - 17:05

S tím rozpočtem co zatím mají to půjde dost ztuha.


tomas.pribyl - 29/8/2006 - 17:20

quote:
Rusko hodla po roce 2015 opustit ISS a vybudovat novou orbitalni stanici - na draze s vyssim sklonem k rovniku: http://www.mosnews.com/news/2006/08/29/newiss.shtml


Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.


HALMIL - 29/8/2006 - 17:32

quote:
Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.


TO tedy znamená, že v roce 2025 bude míi Rusko už novou orbitální stanici nahoře, nebo že jí teprve začne stavět?
M.


Olda - 29/8/2006 - 18:04

Na stránkácch NASA byl zveřejněn upravený plán startů raketoplánů a stavby ISS s konkrétnějšími daty, i když je všude " ne dřive než" (NET). Starty STS odpovídají tomu, co již bylo jinde zveřejněno neoficiálně. Jen zde není ani zmínka o misi k HST. Zajímavá jsou konkrétnější data startu některých modulů a nákladních lodí.
NET 1.května 2007: start ATV
NET prosinec 1008 : ruský Multipurpose Laboratory Module s ERA
NET únor 2009: první start japonského H-II Transfer Vehicle
více na http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/iss_manifest.html


Jan Baštecký - 29/8/2006 - 18:37

quote:
quote:
Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.

TO tedy znamená, že v roce 2025 bude míi Rusko už novou orbitální stanici nahoře, nebo že jí teprve začne stavět?
M.

Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
Takhle to fakt nejde, ISS NEZBYTNĚ potřebuje spolehlivé dopravní spojení se zemí.
zdravím
Honza


Hawk - 29/8/2006 - 19:00

//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//

Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.


Jan Baštecký - 29/8/2006 - 19:10

quote:
//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.

Podle mých informací jsou systémy (třeba energetická síť, nebo stabilizační gyroskopy) provázány natolik, že by rusové nemohou dělat o mnoho víc než v současnosti.
Je to mj. v důsledku dělby práce v zásobování (malé věci v Progressu/velké raketoplánem). Proto už použitá koncepce stanice do značné míry určuje možnosti další stavby.
zdravím
Honza


tomas.pribyl - 29/8/2006 - 19:23

quote:
quote:
//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.

Podle mých informací jsou systémy (třeba energetická síť, nebo stabilizační gyroskopy) provázány natolik, že by rusové nemohou dělat o mnoho víc než v současnosti.
Je to mj. v důsledku dělby práce v zásobování (malé věci v Progressu/velké raketoplánem). Proto už použitá koncepce stanice do značné míry určuje možnosti další stavby.
zdravím
Honza



Osobne si myslim, ze toto neni uplne presne. Pokud se podivame na letovy rad stanice platny v roce 1996, tak z prvnich sesti montaznich startu mely byt ctyri ruske! (FGB povazuji za rusky start, ac to neni uplne presne.) Zarja, Zvezda, Pirs, UDM. Osmy montazni start mela predstavovat prvni cast plosiny SPP, jedenacty druha cast... Odhadem (nechce se mi to ted pocitat presne) jsme nekde u patnacteho montazniho startu - UDM neni (a nebude), SPP neni (a nebude). Evidentne tedy Rusko dle puvodniho planu nejen mohlo, ale i melo udelat vic...


Adolf - 29/8/2006 - 22:13

Jak tak koukám na průběh událostí, tak se ISS bude do r. 2025 stavět, a až se dostaví, tak usoudí, že postavené už to není žádná zábava, tak toho nechají a začnou si stavět stanici novou. Jako děti, když staví domeček nebo hrad.

Jak je to vůbec s životností ISS? To bude v roce 2025 tak opotřebená nebo morálně zastaralá, že bude výhodnější draze vybudovat novou "nemovitost", než v té staré vyměnit jen vybavení? Ten velký sklon k rovníku potřebují k lepšímu obhlížení celého zemského povrchu?


Olda - 29/8/2006 - 22:35

Moduly byly stavěny s plánovanou životností 15 let. No to by už za 7 let životnost prvních modulů končila. Vzpomeňme na Mir, ten byl projektován zhruba s pětiletou životností a nakonec fungoval takřka 3krát tak dlouho. Proto si myslím, že přemýšlet teď o životnosti ISS je v rovině spekulací.


avitek - 30/8/2006 - 09:38

V úterý 2006-08-29 prohlásil na 5. leteckokosmickém kongresu v Moskvě ředitel Ruské kosmické agentury Perminov, že Rusko počítá s tím, že v období 2016-2025 ukončí využivání ISS a začne budovat novou stanici na dráze se sklonem přibližně 70 stupňů, aby byla využitelnější pro sledování teritoria Ruska z důvodů dálkového průzkumu.

Oberg sice prohlásíl (citoval novinářské články v angličtině), že "nejmenovaný vysoký pracovník RKA" uvedl, že Rusko ukončí využívání ISS v 2015 a že pak hodná stavět stanici na dráze se sklonem 62 stupňů, ale můj údaj je oficiální, viz

http://www.federalspace.ru/perminov_brifing_17.asp

kde je plný text vystoupení Perminova na kongresu.




Vítězslav Novák - 30/8/2006 - 10:39

quote:
Jak je to vůbec s životností ISS? To bude v roce 2025 tak opotřebená nebo morálně zastaralá, že bude výhodnější draze vybudovat novou "nemovitost", než v té staré vyměnit jen vybavení? Ten velký sklon k rovníku potřebují k lepšímu obhlížení celého zemského povrchu?


No, první díly budou nepochybně "olítané" dávno před tím. Je otázka, jestli je jednodušší stavět novou stanici nebo v té původní vyměňovat díly jak v Théseově lodi.

Ta stanice má být "otěčestvennaja", tedy cele pod kontrolou RF a sklon opravdu potřebují pro sledování ruského území. Podle Perminova vidí z ISS tak 6-7% Ruska, což mě zaskočilo, ale předpokládám, že to má spočítané. Halt mám před očima pořád mapu Sojůzu něrušímovo, který sahal hodně dál na jih. Vcelku chápu, že stanice na takové dráze se jim nijak moc nelíbí a hlavně jim není moc platná. Nemluvě o tom, že vidí vůbec málo ze zemského povrchu, těžko koukají jenom na Rusko, že...
Dráhu naoktrojovala NASA. Kdo platí, ten rozhoduje.

Zajímavý je i další odstavec, kde se zmiňuje o výpravách na Měsíc a Mars - řekl bych, že poměrně skepticky - a hlavně říká, že se bude muset silně zvážit přínos takových velmi drahých projektů. Jak vědecký, tak i ekonomický. Zdá se, že Rusové se naučili počítat.


tomas.pribyl - 30/8/2006 - 11:02

quote:
Vcelku chápu, že stanice na takové dráze se jim nijak moc nelíbí a hlavně jim není moc platná. Nemluvě o tom, že vidí vůbec málo ze zemského povrchu, těžko koukají jenom na Rusko, že...
Dráhu naoktrojovala NASA. Kdo platí, ten rozhoduje.


Kdopak platil a rozhodl o vypusteni stanice Mir na drahu se stejnym sklonem v roce 1986? Predpokladam, ze imperialisticti agenti... :-) Ono zase Rusko o tolik uzemi na jihu rozpadem SSSR neprislo - vzhledem k jeho ohromne rozloze. Staci se podivat na mapu...

A propo, drahu 51,6 stupne si pro ISS vydupalo prave Rusko - USA chtely sklon 28,5 stupne kvuli dosazitelnosti raketoplany. Na "ruskou drahu" (jak se ji v NASA prezdiva) se sklonem 51,6 stupne totiz podstatne klesa nosnost raketoplanu, takze namisto tri startu jsou pro vyneseni stejneho nakladu potreba ctyri...

(Ale jinak je ten problem trochu slozitejsi: i Mir mel puvodne letat po draze se sklonem 65 stupnu k rovniku. Jenomze behem vyvoje narostla jeho hmotnost a omezenou kapacitu nosnych raket konstrukteri resili prave upravou drahy. Ona drahe 65 stupnu je enegeticky narocnejsi na vypusteni i zasobovani stanice... Ale s modernizovanymi raketami by to nemusel byt takovy problem.)


Hawk - 30/8/2006 - 11:28

Pohledem z roku 1985 měla už kosmonautika (ať už ruská, americká či jiná) touto dobou vypadat úplně jinak. Takže nechme se překvapit co bude za 20 let. Hodně záleží na míře, jakým pronikne nestátní sektor do pilotované kosmonautiky, zefektivní ji a tím ji udělá dostupnou pro řadu lidí a aktivit.
Tyhle výkřiky ze strany Ruska nelze brát moc vážně a ještě v takovém dlouhodobém horizontu.


Vítězslav Novák - 30/8/2006 - 13:37

A jó - sek jsem se...
Vzpomínal jsem, že tam byly nějaké problémy ohledně Miru a ISS - a ono šlo o to, že Američané chtěli, aby Mir skončil, aby Rusové neplýtvali silami i na něj, aby se soustředili na ISS.

Jinak výkřiky Ruska bych začal brát vážně. Rusko už není ten chudáček z 90.let, nedávno splatilo předčasně své dluhy a stalo se z dlužníka čistým věřitelem - takže peníze budou. Přinejmenším pokud neklesne cena ropy a nějak si neumím představit, jak by klesnout mohla.
Měl jsem teď možnost poslouchat ruskou televizi a rozmachují se pořádně. Zejména na Sibiři, takže stanice ve vyšších šířkách má svou logiku.
Peníze budou. Otázka je, na co. Jestli bude prospěch z kosmonautiky dostatečně velký, aby do ní ty peníze nalili.
Že to bude to, co zbude po zbrojení (a lecčems jiném), je bez debaty.


Hawk - 30/8/2006 - 14:06

Peníze v Rusku už nějaký pátek jsou, ale priority si cestu ke kosmonautice zatím nenašly a zřejmě ani nenajdou. Pragmaticky je to pochopitelné, Rusko má velmi spolehlivý a levný pilotovaný dopravní systém. Proč tedy spěchat s vývojem něčeho nového, když USA (a vlastně i Rusko) se na něčem, co mohlo být dalším vývojovým stupněm -raketoplánu, spálilo. Navíc další zdokonalovaní Soyuzu, o kterém se uvažuje, je podle mě bezpečnější a levnější cesta než se pouštět na tenkou půdu s Klipperem.
Suma sumárum stávající pilotovaný systém, jak vidno, ruské potřeby uspokojuje, výzkum na ISS můžou dělat rovněž , tak proč by měla Ruská vláda pumpovat peníze do kosmonautiky?


Vítězslav Novák - 30/8/2006 - 16:34

Ono to má logiku. Prostě začali brát kosmonautiku jako běžnou věc - ne ukazatel prestiže CCCP (nebo Ruska), ne výdobytek socialismu. Je důležitá pro hospodářství, pro expanzi do zatím nevyužívaných oblastí, pro hledání surovin, pro řízení zemědělství, pro spojení, pro armádu(...)? Tak se investuje. Podle toho, co to přinese.

Ale investuje se spíš do zbraní. Rusko nechce zůstat stát před americkými raketami s vědomím, že nemůže na případný úder odpovědět, takže záleží jen na USA, jestli zaútočí. Tudíž Topoly a Bulavy. Logické.
Staví se přehrady, elektrárny, jdou dál na Sibiř. Zkoumají ložiska plynu a rozšiřují těžbu ve starých, budují plynovody na východ. To přinese ekonomické výhody brzo. Ne až někdy, jindy, možná na Sv.Dyndy.

Má to logiku. A jestli usoudí, že Mir2, tentokrát bez americké účasti, jim přinese výhody, tak ho postaví. Peníze (už) mají. Rozhodně víc věřím nástupci ISS než letu na Měsíc - vždyť jsme ani tady nenašli ekonomicky rozumný důvod, proč tam letět. A to jsme fandové.


avitek - 30/8/2006 - 16:47

Z jiného soudku: Ansariová v interview poskytnutém tiskové agentuře DPA prohlásila, že s sebou poveze na Sojuzu TMA-9 americkou a iránskou vlajku, bez ohledu na napnuté politické vztahy mezi USA a =Iránem.

Viz

http://rawstory.com/news/2006/US_Iranian_flags_to_travel_into_spa_08302006.html


Hawk - 31/8/2006 - 13:20

Vzhledem k tomu, ze prvni vlajkova lod raketa Falcon ma zatim problemy jsem na SpaceX zvedavy zda to do roku 2009 zvladne. Jinak cely program je samozrejme krokem spravnym smerem, zapojenim nestatniho sektoru se muze provoz ISS zlevnit a otevrit dvere dalsim aktivitam.

http://news.kosmo.cz/index.php/2006/08/23/nasa_vybrala_firmy_spacex_a_rocketplane_


Vítězslav Novák - 31/8/2006 - 16:26

Beru jako jistou ironii, že Ansariová, ta z Ansari XPrize, letí do kosmu klasickou raketou v klasické kosmické lodi...


Luděk - 31/8/2006 - 18:19

Start Sojuzu TMA-9 Rusko po domluvě s USA posunulo na 18.9. Tak snad to Atlantis stihne...


Daniel Hlávka - 1/9/2006 - 13:35

clanek o experimentech na ISS

http://technet.idnes.cz/na-palube-raketoplanu-atlantis-jsou-nebezpecne-mikroby-pjg-/tec_vesmir.asp?c=A060830_175404_tec_vesmir_kuz


avitek - 1/9/2006 - 17:11

quote:
clanek o experimentech na ISS


Zaprvé se nejedná o experimenty na ISS, ale jen v průběhu letu raketoplánu a v jeho prostorách.
Zadruhé s uvedenými mikroorganismy se členové posádku vůbec nemohou dostat do kontaktu, jsou v uzavřených experimentech, do jejichž nitra se posídka vůbec nemůže během letu dostat.
Zatřetí, z denníku Dens se stává Blesk či podobný bulvární plátek; hlavně hodně krve a jiného nebezpečí...


avitek - 1/9/2006 - 17:32

quote:
Start Sojuzu TMA-9 Rusko po domluvě s USA posunulo na 18.9. Tak snad to Atlantis stihne...


Tuhle pitomost rozšířili novináři. Věc se měla tak, že toto bylo domluveno s Rusy už před zhruba šesti týdny, není to nic nového (stačí jen pozorně sledovat diskuzi na niti Atlantis STS-115, viz můj příspěvek z 2006-07-16, tedy v polovině července!!!!!!!).

Bylo předem dohodnuto, že Američané mohou využít část okna sroen/září až do 2006-09-07 včetně. Přitom to znamenalo, že pokud raketoplán odstartuje v první části okna a to do 2006-09-03 včetně, Sojuz TMA-9 by startoval podle původního plánu 2006-09-14, při startu Atlantis později (2006-09-04 až -07) by Sojuz letěl až 2006-09-18. Teď se ještě domluvili navíc, že NASA může raketoplán pustít i 2006-09-08 (tedy prodloužení startovního okna o jeden den), ale s podmínkou, že Atlantis neprodlouží pobyt u stanice proti základnímu plánu o den (jak je obvyklé). Pak stále může Sojuz odletět toho 18.


avitek - 1/9/2006 - 17:37

quote:
V úterý 2006-08-29 prohlásil na 5. leteckokosmickém kongresu v Moskvě ředitel Ruské kosmické agentury Perminov, že Rusko počítá s tím, že v období 2016-2025 ukončí využivání ISS a začne budovat novou stanici na dráze se sklonem přibližně 70 stupňů, aby byla využitelnější pro sledování teritoria Ruska z důvodů dálkového průzkumu.



Ještě další (a hlavně starší) oficiální úvahy predstavitelů FKA o následníkovi ISS viz

http://www.federalspace.ru/perminov_vancuver_brifing.asp

http://www.aiaa.org/content.cfm?pageid=230&lumeetingid=1223&viewcon=other302&id=302
[Upraveno 01.9.2006 poslal avitek]


J2930 - 1/9/2006 - 20:13

http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/news/COTS_selection.html

NASA Invests in Private Sector Space Flight with SpaceX, Rocketplane-Kistler

08.18.06


avitek - 1/9/2006 - 21:45

quote:
NASA Invests in Private Sector Space Flight with SpaceX, Rocketplane-Kistler




Na tohle (COTS) je už tady dávno samostatná niť.


Jiří Hošek - 12/9/2006 - 17:31

Reakce na příspěvek z diskuse Program Orion (CEV)

quote:
Chtěl jsem jen upozornit, že ty 4 Sojuzy ročně jsou reálné za předpokladu, že Američané (nebo někdo jiný) nejméně dva z nich zaplatí.
Uvádí se, že po letu STS-128 (který je plánován nejdříve na leden 2009) má mít ISS kapacitu pro šestičlennou posádku. To však nutně neznamená, že uvedená kapacita bude okamžitě využita.

N.Sevasťjanov z RKK Energija hovořil na letošním aerosalónu ve Farnborough o záměru vyvinout modernizovanou variantu Sojuzu, která by po připojení k ISS měla životnost 360 dnů, a která by mohla poprvé letět počátkem roku 2011. Z toho usuzuji (a již jsme o tom diskutovali dříve), že pokud by se prodloužila i doba pobytu posádek na stanici, tak není bezpodmínečně nutné zvyšovat frekvenci startů na 4 ročně.


Ervé - 13/9/2006 - 07:58

Pokud vím, tak 4 starty ročně začnou po dokončení druhé výrobní linky Sojuzů/Progressů, původně se plánovalo od roku 2008, díky zpoždění STS teď od roku 2009. Takže prodlužovat životnost se začne až potom, pokud bude větší poptávka než nabídka míst a Eněrgija na to dostane peníze. Kolik ruských modulů má ještě startovat a jak jsou na tom reálně ? Pokud rusové nevynesou vlastní laboratorní moduly, budou muset za využívání stanice zajišťovat dopravu. Ještě připomínám, že každý start STS nahradí 1 start Sojuzu a :
1 start Progressu v případě vynesení dalšího bloku stanice
3 až 4 starty Progressu v případě zásobovacího letu


Olda - 13/9/2006 - 10:58

Narazil sem v diskuzi na Nasaspaceflight.com na plán letů k ISS.
Current plan of the Expedition 13/14/15/16 crew flight

2006
September 12 - the first STS-115 spacewalk from Quest airlock [Tanner, Stefanyshyn-Piper]
September 13 - the second STS-115 spacewalk from Quest airlock [Burbank, MacLean]
September 15 - the third STS-115 spacewalk from Quest airlock [Tanner, Stefanyshyn-Piper]
September 17 - Atlantis (STS-115) undocking (from PMA-2)
September 18 - Soyuz TMA-9 launch [Tyurin, Lopez-Alegria, Ansari]
September 19 - Progress M-56 undocking (from Zvezda)
September 20 - Atlantis (STS-115) landing [Jett, Ferguson, Tanner, Burbank, Stefanyshyn-Piper, MacLean]
September 20 - Soyuz TMA-9 docking (to Zvezda)
September 28 - Soyuz TMA-8 undocking (from Zarya)
September 29 - Soyuz TMA-8 landing [Vinogradov, J. Williams, Ansari]
October 10 - Soyuz TMA-9 relocation (from Zvezda to Zarya)
October 18 - Progress M-58 launch
October 20 - Progress M-58 docking (to Zvezda)
November 22/23 - spacewalk from Pirs airlock [Tyurin, Lopez-Alegria]
December 14 - Discovery (STS-116) launch [Polansky, Oefelein, Patrick, Curbeam, Fuglesang, Higginbotham, S.Williams]
December 16 - Discovery (STS-116) docking (to PMA-2)
December 17 - the first STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, Fuglesang]
December 19 - the second STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, Fuglesang]
December 21 - the third STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, S.Williams]
December 23 - Discovery (STS-116) undocking (from PMA-2)
December 25 - Discovery (STS-116) landing [Polansky, Oefelein, Patrick, Curbeam, Fuglesang, Higginbotham, Reiter]

2007
January 10 - Progress M-57 undocking (from Pirs)
January 19 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
January 23 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
January 27 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
February 7 - Progress M-59 launch
February 9 - Progress M-59 docking (to Pirs)
February 22 - Atlantis (STS-117) launch [Sturckow, Archambault, Forrester, Swanson, Olivas, Reilly]
February 24 - Atlantis (STS-117) docking (to PMA-2)
February 25 - the first STS-117 spacewalk from Quest airlock [Reilly, Olivas]
February 26 - the second STS-117 spacewalk from Quest airlock [Forrester, Swanson]
February 28 - the third STS-117 spacewalk from Quest airlock [Reilly, Olivas]
March 3 - Atlantis (STS-117) undocking (from PMA-2)
March 5 - Atlantis (STS-117) landing [Sturckow, Archambault, Forrester, Swanson, Olivas, Reilly]
March 8 - Progress M-58 undocking (from Zvezda)
March 9 - Soyuz TMA-10 launch [Kotov, Yurchikhin, Simonyi]
March 11 - Soyuz TMA-10 docking (to Zvezda)
March 19 - Soyuz TMA-9 undocking (from Zarya) and landing [Tyurin, Lopez-Alegria, Simonyi]
March 23 - Soyuz TMA-10 relocation (from Zvezda to Zarya)
April 8 - Progress M-59 undocking (from Pirs)
April 9 - Progress M-60 launch
April 11 - Progress M-60 docking (to Pirs)
May 1 (TBD) - ATV-1 Jules Verne launch
May 17 (TBD) - ATV-1 Jules Verne docking (to Zvezda)
June 11 - Endeavour (STS-118) launch [S.Kelly, Hobaugh, Caldwell, Mastracchio, D.Williams, Morgan, C.Anderson]
June 13 - Endeavour (STS-118) docking (to PMA-2)
June - four STS-118 spacewalks from Quest airlock [Mastracchio, D.Williams]
June 22 - Endeavour (STS-118) undocking (from PMA-2)
June 24 - Endeavour (STS-118) landing [S.Kelly, Hobaugh, Caldwell, Mastracchio, D.Williams, Morgan, S.Williams]
August 1 - Progress M-60 undocking (from Pirs)
August 2 - Progress M-61 launch
August 4 - Progress M-61 docking (to Pirs)
August 9 - Atlantis (STS-120) launch [Melroy, Zamka, Parazynski, Foreman, Nespoli, Wheelock, Tani]
August 11 - Atlantis (STS-120) docking (to PMA-2)
August 12 - the first STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 14 - the second STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 15 - the third STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 18 - Atlantis (STS-120) undocking (from PMA-2)
August 20 - Atlantis (STS-120) landing [Melroy, Zamka, Parazynski, Foreman, Nespoli, Wheelock, C.Anderson]
August (TBD) - ATV-1 Jules Verne undocking (from Zvezda)
September 2 - Soyuz TMA-11 launch [Malenchenko, Whitson, Shukor]
September 4 - Soyuz TMA-11 docking (to Zvezda)
September 12 - Soyuz TMA-10 undocking (from Zarya) and landing [Kotov, Yurchikhin, Shukor]
September 20 - Soyuz TMA-11 relocation (from Zvezda to Zarya)
October 17 - Discovery (STS-122) launch [Frick, Poindexter, Walheim, Schlegel, Melvin, Love, Eyharts]
October 19 - Discovery (STS-122) docking
October - three STS-122 spacewalks from Quest airlock
October 30 - Discovery (STS-122) undocking
November 1 - Discovery (STS-122) landing [Frick, Poindexter, Walheim, Schlegel, Melvin, Love, Tani]
November 30 - Progress M-62 launch
December 2 - Progress M-62 docking (to Zvezda)
December 6 - Endeavour (STS-123) launch [Doi, Thirsk]
December 8 - Endeavour (STS-123) docking
December - STS-123 spacewalks from Quest airlock
December 19 - Endeavour (STS-123) undocking
December 21 - Endeavour (STS-123) landing [Doi, Eyharts]

2008
January 28 - Progress M-61 undocking (from Pirs)
January 29 - Progress M-63 launch
January 31 - Progress M-63 docking (to Pirs)
February 7 - Atlantis (STS-124) launch [Wakata]
February 9 - Atlantis (STS-124) docking
February - STS-124 spacewalks from Quest airlock
February 16 - Atlantis (STS-124) undocking
February 18 - Atlantis (STS-124) landing [Thirsk]
February 21 - Progress M-62 undocking (from Zvezda)
February 22 - Soyuz TMA-12 launch [S.Volkov, Kononenko, South Korean astronaut]
February 24 - Soyuz TMA-12 docking (to Zvezda)
March 3 - Soyuz TMA-11 undocking (from Zarya) and landing [Malenchenko, Wakata, South Korean astronaut]
March 12 - Soyuz TMA-12 relocation (from Zvezda to Zarya)

Nevím, na kolik to je důvěryhodný, ale posílám jej jako podměrt do diskuze. Zajímavé je časté střídání třetího člena posádky, což by umožnilo strávit na ISS určitou dobu kosmonautům ESA, Japonska a Kanady. Whitsonová by si musela svůj pobyt prodloužit až do letu Endevour STS-119 (ustanovila by tím Jů Es Ej rekord). Kononěnko by startoval ne na STS-119, ale už na Sojuzu TMA-12. Nemožné se mi zdá to, aby Mastracchio a D. Williams uskutečili během letu STS-118 u ISS 4 výstupy, to by byl snad za tu krátkou dobu nadlický výkon.


Luděk - 13/9/2006 - 11:58

Oldovi:
Prošel jsem si ten plán letů. K té posádce STS-118: velitel a pilot asi EVA nacvičovat nebudou, B.Morgan také ne, takže zbývá T.Caldwell a pak už jenom vycházkoví "supermani" R.Mastraccio a D.Williams nebo někdo z posádky ISS. Buď se s těmi výstupy spletli a budou "jen" 3 anebo budou ty výstupy kratší (každý na 4-5 hodin). Mají na to 8 dní, jestli se nepletu, mezi 14. a 21. červnem podle plánu, tak třeba budou 14., 16., 19. a 21. špacírovat okolo ISS


tomas.pribyl - 13/9/2006 - 12:33

quote:
Prošel jsem si ten plán letů. K té posádce STS-118: velitel a pilot asi EVA nacvičovat nebudou, B.Morgan také ne, takže zbývá T.Caldwell a pak už jenom vycházkoví "supermani" R.Mastraccio a D.Williams nebo někdo z posádky ISS.


Jak to bude u STS-118 presne nevim. Je opravim informaci, ze pilot EVA nenacvicuje. Naopak - casto byva prave pilot cvicenym a pripravenym nahradnikem! A treba pri STS-117 mel pilot dokonce EVA uskutecnit. Byl to Mark Polansky a bylo to pred zkazou Columbie. Pak se ale zamichaly posadky, Polansky se stal velitelem STS-116 a pilot STS-117 (Archambault) o vychazku nasledne prisel.


Olda - 13/9/2006 - 12:35

I kdyby ty výstupy při STS-118 trvaly jen kratší dobu, tak mi to přijde přehnané. Ale, když se na to jinak podívám, to zde uvedené střídání třetího člena má svoji logiku. Po letu STS-122 zůstane na ISS kosmonaut ESA Eyharts, takže pomůže uvést do provozu laboratoř Columbus, pak ho při STS-123 vystřídá Kanaďan Thrisk (v nákladu bude poslední díl Canadarm2 DEXTRE, Japončík Wakata aby tam pak byl při uvádění modulu Kibo do chodu. Pokud je to pravda, tak to nevymysleli špatně.


Jiří Hošek - 13/9/2006 - 12:56

Podle toho plánu mají Progressy zpoždění. Odkladem startu Progress M-59 z prosince 2006 na 7.2.2007 je vyřešen původní kolizní termín s letem STS-116, na který zde někdo upozorňoval.

To střídání 3.člena posádek ISS je opravdu velmi rychlé. Může to někdo potvrdit?


Jiří Hošek - 13/9/2006 - 13:25

quote:
Pokud vím, tak 4 starty ročně začnou po dokončení druhé výrobní linky Sojuzů/Progressů, původně se plánovalo od roku 2008, díky zpoždění STS teď od roku 2009. Takže prodlužovat životnost se začne až potom, pokud bude větší poptávka než nabídka míst a Eněrgija na to dostane peníze.
A to chce RKK Energija od roku 2009 nahradit Progressy tahačem Parom !?? Kdo tvrdil, že experty na skákání od projektu k projektu jsou jen Američani?
quote:
Kolik ruských modulů má ještě startovat a jak jsou na tom reálně ? Pokud rusové nevynesou vlastní laboratorní moduly, budou muset za využívání stanice zajišťovat dopravu.
Zatím je reálný jen modul MLM, což je upravený modul FGB-2 z druhé poloviny 90.let. Jeho příprava se neustále opožďuje, termín startu byl nedávno opět odložen, a to z května 2008 na prosinec 2008.
Další dva plánované moduly jsou zatím ve hvězdách. Termín 2011 pro první z nich je hodně orientační.


Nereus - 13/9/2006 - 14:25

A podle McHaleové bude MLM startovat až v roce 2009
http://suzymchale.com/mks/mlm.html


Tomáš Cybermud - 13/9/2006 - 23:55

quote:
quote:
Teď jsem se konečně dostal k podrobnějšímu sledování aktuálních událostí a koukal jsem, že nám ISS pěkně ostrouhali (US HAB, X38, Modul pro přežití a ruská Elektrárna jsou v tahu a prý se s nimi nepočítá???
Tak to jste nesledoval aktuální události asi pět let (US HAB, X-38).

Naposledy jsem sledoval v přímem přenosu Columbii a její "návrat" do atmosféry. V té době byla stanice ještě komplet...
Můžete mi v krátkosti doplnit proč se rozhodli to takhle radikálně skrouhnout?


tomas.pribyl - 14/9/2006 - 10:00

quote:
quote:
quote:
Teď jsem se konečně dostal k podrobnějšímu sledování aktuálních událostí a koukal jsem, že nám ISS pěkně ostrouhali (US HAB, X38, Modul pro přežití a ruská Elektrárna jsou v tahu a prý se s nimi nepočítá???
Tak to jste nesledoval aktuální události asi pět let (US HAB, X-38).

Naposledy jsem sledoval v přímem přenosu Columbii a její "návrat" do atmosféry. V té době byla stanice ještě komplet...
Můžete mi v krátkosti doplnit proč se rozhodli to takhle radikálně skrouhnout?


To nemuze byt pravda. Columbia se nevratila v unoru 2003 - a treba TransHab (spolecne s pohonnym modulem a CRV) byl zruseny v unoru 2001. Cili tezko mohla byt z tohoto uhlu pohledu stanice "komplet" v dobe zkazy Columbie...

A duvod? Penize. ISS mela na americke strane prisny limit - a kdyz se projekt financne zacal sroubovat nahoru, bylo potreba nekde skrtat. Tyto casti pak byly vyhodnoceny jako nejmene potrebne (neptejte se me proc, ja to nevyhodnocoval).


Ervé - 14/9/2006 - 10:13

Odpověď je jednoduchá a stejná jako vždycky:
Došli peníze, jak na ruské, tak i na americké straně vyrostly náklady a bez navýšení rozpočtu bylo nutné škrtat.
Rusové vyšlou MLM až v roce 2009, takže teď tam je z 200 t stanice celých 27 t zaplacených Rusy. Výhodou je, že dalších 22 t postavili a zásobování a záchrana je na nich. Každopádně MLM musí vypustit, aby obhájili svoji účast na ISS jinak než ve funkci "levné a spolehlivé přepravní společnosti a údržbářského týmu" i když tahle funkce je pořád víc, než 3 roky byla schopna zajistit NASA.


Hawk - 14/9/2006 - 13:40

Vývoj CRV nebo X-38 by stejně bylo asi vyhazování peněz. Pokud se nemýlím, tak CRV měl být něco na způsob okřídleného kosmoplánu a s pilotovanými okřídlenými kosmoplány(když nepočítám suborbitální lety typu SSO) bude asi po ukončení STS na nějakou dobu konec.
NASA se vrátilo konzervativně k Apollo formátu, Čína zůstane evidentně nějakou dobu u Shenzou a přes spekulace kolem Klipperu, to zatím vypadá, že Rusko bude zřejmě věrné spolehlivému Soyuzu.


tomas.pribyl - 16/9/2006 - 16:05

Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!


Adolf - 17/9/2006 - 15:15

Teď přípravou letu první turistky do vesmíru padly na lidových diskusích výkřiky, kdo byl první. Na tvrzení, že první ve vesmíru byla Lajka, tam kdosi opáčil, že to není pravda, neboť prvním živým tvorem ve vesmíru byl v parabolickém letu králík Marfuša. Je to pravda?


marcellino4 - 17/9/2006 - 16:22

ahoj

chcel by som sa spytat, ci tu niekdo nema odkaz na stranku s podrobnym (grafickym) znazornenim struktury celeho nosnika na ISS?


Petr Blau - 18/9/2006 - 11:49

Ahoj

jedine o aktualnim stavu, co jsem zatim nasel byl pocitacovy model zde: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/hires/jsc2006e30908.jpg

ale aktualni fotky stavajiciho stavu z odletajiciho raketoplanu nikde, pokud nekdo vi tak me to take zajima


avitek - 18/9/2006 - 13:43

quote:
Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!


Je to hodně blbé, technických podrobností na webu je skutečně poskrovnu. Dokonce ani u výrobce NIIChimmaš tohoto moc není, jen velmi zmenšené schéma, na kterém skoro nic není k přečtení:

http://niichimmash.ru/catalog/elvm.php

Pak v jedno manuálu je nákres rozmístění jednotlivých částí a návod na spuštění

http://www.spaceref.com/iss/ops/2a.2b.sm.iva.r.pdf


Anonym - 18/9/2006 - 14:04

Neshoří??? viz. dnes IDNES: 13:54 - Na Mezinárodní vesmírné stanici možná hoří. NASA oznámila, že astronauti zaznamenali na palubě ISS kouř. Preventivně si proto oblékli ochranné skafandry.
Víte nějaké podrobnosti???


tomas.pribyl - 18/9/2006 - 14:14

quote:
quote:
Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!


Je to hodně blbé, technických podrobností na webu je skutečně poskrovnu. Dokonce ani u výrobce NIIChimmaš tohoto moc není, jen velmi zmenšené schéma, na kterém skoro nic není k přečtení:

http://niichimmash.ru/catalog/elvm.php

Pak v jedno manuálu je nákres rozmístění jednotlivých částí a návod na spuštění

http://www.spaceref.com/iss/ops/2a.2b.sm.iva.r.pdf




Diky moc! Aspon neco - opravdu je to bida... Nakonec jsem veci, ktere jsem potreboval, poskladal jako mozaiku z jednotlivych zpravicek (zpravidla referujicich o problemech Elektronu). Ale stejne to neni uplne a bylo s tim desne prace... :-(


avitek - 18/9/2006 - 14:16

quote:
Neshoří??? viz. dnes IDNES: 13:54 - Na Mezinárodní vesmírné stanici možná hoří. NASA oznámila, že astronauti zaznamenali na palubě ISS kouř. Preventivně si proto oblékli ochranné skafandry.
Víte nějaké podrobnosti???


SKutečně posádka ISS zaznamenala smrad, "jako když se něco pálí". Později byl poplach odvolán.

Elektron zase blbne, z elektrolytického reaktoru uniká roztok hydroxidu draselného. Není vyloučeno, že zápach může s tím souviset.
[Upraveno 18.9.2006 poslal avitek]


tomas.pribyl - 18/9/2006 - 14:24

quote:
Neshoří??? viz. dnes IDNES: 13:54 - Na Mezinárodní vesmírné stanici možná hoří. NASA oznámila, že astronauti zaznamenali na palubě ISS kouř. Preventivně si proto oblékli ochranné skafandry.
Víte nějaké podrobnosti???


Jestli jsem dobre pochopil NASA TV (bohuzel mi jako na potvoru vypadava signal), tak se objevil nejaky kour (kolem zarizeni Elektron?). Posadka ho proto vypnula a presla na nouzovy rezim: mj. si kazdy clen vzal dychaci pristroj a vypnuli ventilaci, aby se ev. kour/splodiny nesirily po stanici. Ale berte toto opravdu zcela bez zaruky, slysim tak kazde treti slovo... :-(


HonzaB - 18/9/2006 - 14:46

quote:
quote:
quote:
Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!


Je to hodně blbé, technických podrobností na webu je skutečně poskrovnu. Dokonce ani u výrobce NIIChimmaš tohoto moc není, jen velmi zmenšené schéma, na kterém skoro nic není k přečtení:

http://niichimmash.ru/catalog/elvm.php

Pak v jedno manuálu je nákres rozmístění jednotlivých částí a návod na spuštění

http://www.spaceref.com/iss/ops/2a.2b.sm.iva.r.pdf




Diky moc! Aspon neco - opravdu je to bida... Nakonec jsem veci, ktere jsem potreboval, poskladal jako mozaiku z jednotlivych zpravicek (zpravidla referujicich o problemech Elektronu). Ale stejne to neni uplne a bylo s tim desne prace... :-(


... a co vyšlo? Mám taky neúplné informace a zajímalo by mně to z fyzikálně-technického hlediska.

zdravím
Honza


tomas.pribyl - 18/9/2006 - 14:52

quote:

... a co vyšlo? Mám taky neúplné informace a zajímalo by mně to z fyzikálně-technického hlediska.


Z fyzikalne-technologickeho hlediska velke kulove... Potreboval jsem napsat publicisticky clanek o problemech Elektronu na ISS, to jsem nejak sestavil. Ale jsou to jen data, hrube popisy poruch a historicky prehled doplneny nekolika malo technickymi udaji (no, ja bych je spis oznacil za naprosto zakladni udaje).


bejcek - 18/9/2006 - 15:09

Poraďte mi prosím, budou se při letech raketoplánů dělat korekce dráhy stanice? Nějak nemohu najít info.
Ty dva letošní lety nedělaly žádnou. Poslední korekce, byla dělána Progresem M-56, 2006-08-23. Výška stanice se stále zmenšuje, ty Progresy na to nestačí, nyní má stanice výšku cca (336-351 km).
Díky, K. Bejček


avitek - 18/9/2006 - 21:57

quote:
Poraďte mi prosím, budou se při letech raketoplánů dělat korekce dráhy stanice? Nějak nemohu najít info.
Ty dva letošní lety nedělaly žádnou. Poslední korekce, byla dělána Progresem M-56, 2006-08-23. Výška stanice se stále zmenšuje, ty Progresy na to nestačí, nyní má stanice výšku cca (336-351 km).
Díky, K. Bejček


Karle, zdravím!

U tohoto posledního letu to bylo vcelku jasné, s tak velkým nákladem se nemohla voizt větší rezerva PHM (asi to tak bylo i u minulých dvou letů totéž). Pokusím se najít podklady FRR na STS-116 (asi ještě nebudou, ale budu to hlídat), jestli se tam něco neobjeví. Dřív něž z těchto podkladů se to nedozvíme.


J2930 - 19/9/2006 - 11:27

Jiz od pondeli 18. 9. (19:20) jsou na webu NASA fotky cele ISS i s novymi solar. panely v cele sve krase:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/ndxpage33.html
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/ndxpage32.html
a video:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/shuttle/sts-115/html/fd9.html




...krasa


J2930 - 19/9/2006 - 12:00

fotky z NASA TV na www.ian.cz:
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1941

bravo!


Olda - 19/9/2006 - 12:08

Nějak stále nemohu přijít na to, k čemu vlastně přesně bude sloužit japonský Experimental Logistic Module. Původně jsem si představoval, že to bude něco na způsob italských MPLM, který bude jednou za čas dopravován raketoplánem a poveze náklad a experimenty pro Kibo. To mi ale nedává smysl neboť bude dopraven při STS-123 a už v sestavě ISS zůstane a navíc na tohle budou mít Japončíci H-II Transfer Vehicle. A také, k jakým montážím bude použit kanadský DEXTRE?


marcellino4 - 20/9/2006 - 12:47

ak toto ma byt MLM a nie ZARJA, tak mi pride velmi zvlastny detail predneho doku, ktory sa zda byt skor pre moduly PMA a popripade pre space shuttle

http://www.khrunichev.ru/khrunichev/upload/images/foto/pilot_kosmos/fgb2.jpg

vie niekto o tom nieco?


marcellino4 - 22/9/2006 - 12:39

hm este by som sa chcel opytat na ucel jedneho otvoru na zariji? je v prednej casti na gulatom dokovacom oddeleni, na jednom otvore (pozdlzna os fgb) je dock pre PMA, na druhom otvore (priecna os fgb) je dock pre sojuz/progress a presne oproti druhemu docku je dalsi otvor, ktory nevyzera vobec ako dock, skor ako priklop pre vystup kozmonautov do vesmiru...co to je?


Jirka - 22/9/2006 - 12:55

quote:
...co to je?


Zeby zazdene dvere? Asi nebyly potreba tak usetrili na vaze.


Tomáš_Kovařík - 22/9/2006 - 20:05

Neví tady někdo kde v ISS berou ty "nekonečné" zásoby kyslíku? Je mi divné, že v raketoplánu jsou zásoby cca. na 2 týdny a na ISS podstatně déle. To jim tam dováží kyslík na lodích space shuttle, sojuz, progres,... ?


Jan Baštecký - 22/9/2006 - 20:24

quote:
Neví tady někdo kde v ISS berou ty "nekonečné" zásoby kyslíku? Je mi divné, že v raketoplánu jsou zásoby cca. na 2 týdny a na ISS podstatně déle. To jim tam dováží kyslík na lodích space shuttle, sojuz, progres,... ?


... v podstatě jsi si sám odpověděl!
Kyslík získávají zhruba třemi způsoby:
1) dovezen jako plyn v nějaké tlakové lahvi (Progres, Sojuz, SST)
2) vyráběný elektrolyticky z vody (i odpadní) pomocí elektřiny (ruské zařízení Elektron-VM a americké "teď nevím jak se jmenuje"). Vodu v podstatě recyklují, ale taky jim ji vozí Progres a SST (kde je odpadem z palivových článků).
3) kyslík z jednorázových patron (vozených Progresem a asi i Sojuzem). Po mechanické aktivaci proběhne uvniř reakce (silně exotermická), která produkuje kyslík. (Mimochodem, jedna velká letecká katastrofa byla zbůsobena náhodnou aktivací patron během letu - je to hezky popsáno ve Wikipedii).

Ještě poznamenám, že z hlediska životních pochodů posádky je důležitější a kritičtější odstraňování CO2 z atmosféry stanice (což potvrdí každý potápěč s "uzavřeným okruhem" a taky posádka Apolla 13).

zdravím
Honza


avitek - 22/9/2006 - 20:27

quote:
Neví tady někdo kde v ISS berou ty "nekonečné" zásoby kyslíku? Je mi divné, že v raketoplánu jsou zásoby cca. na 2 týdny a na ISS podstatně déle. To jim tam dováží kyslík na lodích space shuttle, sojuz, progres,... ?


Hlavním zdrojem kyslíku na ISS je zařízení Elektron-VM v modulu Zvezda, které elektrolýzou vody vyrábéí plynný kyslík a plynný vodík. Vodík se vypouští ven do vesmíru jako odpad.

V současné době je zařízení Elektron mimo provoz, došlo u něho k poškození těsnosti elektrolytické nádobky. takže z ní začal utíkat elektroly, což je roztok hydroxidu drasellného.

Náhradními zdroji kysléku jsou zásoby stlačeného kyslíéku v nákladních lodích Progress, kterými se pravidelně dodává ze Země, dále pak nádrže HPGA na vnějším povrchu modulu Quest, kam se vysoce stlačený kyslík (a také do dalších nádrží i dusík) přečerpává z raketoplánu.

Kromě toho je modul Zvezda ještě vybaven generátory TGK (tverdotoplivnyj generator kisloroda), ve kgteréch se zapálí sepciální "svíce", zhotovená z chloristanu draselného, který se při zahřátí přibližně nad 300 st. C začne rozkládat na kyslík a chlorid draselný.

Celkem je zásob na ISS dost a dost, i bez pracujícího zařízení Elektron.


avitek - 22/9/2006 - 20:36

quote:
2) vyráběný elektrolyticky z vody (i odpadní) pomocí elektřiny (ruské zařízení Elektron-VM a americké "teď nevím jak se jmenuje"). Vodu v podstatě recyklují, ale taky jim ji vozí Progres a SST (kde je odpadem z palivových článků).



V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.

quote:
Ještě poznamenám, že z hlediska životních pochodů posádky je důležitější a kritičtější odstraňování CO2 z atmosféry stanice (což potvrdí každý potápěč s "uzavřeným okruhem" a taky posádka Apolla 13).



Pro odstraňování oxidu uhličitého jsou na ISS tři metody. Hlavním je použití zařízení BMP (blok mikroprimesej) v modulu Zvezda, což jsou dvě absopční patrony s molekulárním sítem, kterými se prohání vzduch a v absorpčním materiálu se CO2 zachytí. Zhruba 1 x za 10 dní se vždy nejprve na jeden den jedna patrona odpojí od cirkulace vzduchu a připojí se na vnější vakuum. Pak se zapne elektrické topení, které vnitřek patrony zahřeje a tím zahřátím dojde k uvolnění CO2 (tzv. desorpci) a CO2 unikne do vakua. Další den se udělá totéž s druhou patronou. Mezitím se ta první zase připojí samozřejmě na cirkulaci. Když byli na palubě jen 2 astronauti, tak se to dělávatl jedou za dva týdny.

Podobné zařízení CDRA (Carbon Dioxide Removal Assembly) také se dvěma patronami nachází v laboratorním modulu Destiny. To je obvykle mimo provoz, zapojuje se jen, když je na palubě posádka raketoplánu a BMP by prodkci CO2 tolika lidmi neutáhl.

Jako záloha pak jsou na palubě patrony s hydroxidem lithným, který váže CO2 jako uhličitan lithný. Ty ale nejsou mnohonásobně použitelné, a dovážejí se raketoplány. Jsou v záloze, kdyby ostatní zařízení selhala. Takové patrony se také používají v raketoplánech i v Sojuzech.


risa.ber - 22/9/2006 - 21:23

Omlouvám se, chtěl jsem poslat odkaz na tuhle fotku a nějak se to zvrtlo.
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/hires/s115e06526.jpg


Tomáš_Kovařík - 24/9/2006 - 22:09

Děkuji za předchozí odpovědi. Měl bych ještě otázku...: Jak dlouhou má ISS životnost a co se s ní bude dít až jednou "doslouží"? Snad neskončí jako Mir.


Olda - 24/9/2006 - 22:30

A jak by myslíš měla ISS skončit až doslouží? Lepší řešení než řízený zánik nad oceánem neznám. Aby nám takový monstrum neřízeně spadlo na hlavu, to by nebyl moc dobrý nápad.
Moduly jsou vypuštěny s 15ti letou garantovanou životností. Ta reálná ale bude mnohem vyšší. Můj soukromý odhad je, že ISS bude sloužit minimálně do dvacátých let našeho století.


Olda - 24/9/2006 - 22:33

PS: opravdu nikdo neví odpověď na můj dotaz z 19.9.2006??????????????


Petr Charvát - 24/9/2006 - 23:04

quote:
PS: opravdu nikdo neví odpověď na můj dotaz z 19.9.2006??????????????


No k tomu Experimental Logistic Modulu, původně se plánovalo, že bude jednou za určitou dobu dopraven raketoplnem na zemi a poslouží tak jalo japonská verze mplm, teď bude sloužit jako skladiště vybavení pro experimenty

A DEXTRE by měl, pokud jsem to správně pochopil, sloužit hlavně k montáži/demontáži ORU různě po stanici, což není práce pro SSRMS, jelikož většina ORU nemá kotvu pro uchopení pomocí SSRMS/SRMS


Anonym - 24/9/2006 - 23:07

quote:
Nějak stále nemohu přijít na to, k čemu vlastně přesně bude sloužit japonský Experimental Logistic Module. Původně jsem si představoval, že to bude něco na způsob italských MPLM, který bude jednou za čas dopravován raketoplánem a poveze náklad a experimenty pro Kibo. To mi ale nedává smysl neboť bude dopraven při STS-123 a už v sestavě ISS zůstane a navíc na tohle budou mít Japončíci H-II Transfer Vehicle. A také, k jakým montážím bude použit kanadský DEXTRE?


Neják nerozumím japonský Experimental Logistic Module je "Kibo".
k čemu bude a z čeho je složený je např na :
http://iss.sfo.jaxa.jp/iss/index_e.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_Experiment_Module

DEXTRE, pokud vím bude na jemnější práce, tak, že nebude pouhým manipulátorem, ale bude suplovat i práci kosmonautů v přesných opravách.
http://en.wikipedia.org/wiki/Dextre
http://www.space.gc.ca/asc/eng/iss/mss_spdm.asp


marcellino4 - 25/9/2006 - 16:38

dobry den

chel by som sa este raz pokusit otvorit diskusiu na temu NOSNIK na ISS, a pokusit sa rozanalyzovat co najviac tem, ktore s tym suvisia (napr kolko ton moze uniest, ake zrychlenie znesie, ake je jeho struktura atd).

dalej by som mozno chcel nieco zistit o prednom doku na FGB-2/mlm, ktory je evidentne pre PMA:
http://www.khrunichev.ru/khrunichev/upload/images/foto/pilot_kosmos/fgb2.jpg

a este za zmienku by mozno stalo definovat, preco startovala ZVEZDA bez krytu na jej servisnej casti?
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/servicemodule/ndxpage4.html
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/servicemodule/ndxpage5.html

pre nadsencov pripominam, ze bola zalozena nova tema v diskusnom fore o raketovaj modelarine, aby sme si s niecim pomohli

za pochopenie dakujem
mk


Olda - 25/9/2006 - 16:45

Díky za odpovědi a odkazy.


HonzaB - 25/9/2006 - 17:59

quote:

V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.


... Omlouvám se za mystifikaci. Nicméně si pamatuji, že američani vyvíjeli vlastní elektrolytické zařízení a myslel jsem že už je na ISS. Bohužel teď asi nenajdu přesný odkaz na původní článek. Nevíte, jak dopadl tenhle vývoj?

Mimochodem, prošel jsem si fotky zařízení Elektron-VM i ten "servisní manuál" a je to opravdu od pohledu ruské (masívní provedení, tlusté dráty, spousta "železa").

A ještě si dovolím poznámky:

1) na ISS jsou i tlakové lahve se stlačeným dusíkem. I když je jeho spotřeba malá, je i ten potřeba doplňovat aby se udrželo stejné složení atmosféry stanice. K jeho ztrátám dochází současně s se ztrátami vzduchu a nijak se na ISS nevyrábí.

2) u zařízení Elektron-VM myslím, že KOH neplní funkci elektrolytu, ale spíš "katalyzátoru". Neboť používaná voda je velmi čistá a tedy elektricky nevodivá.

zdravím
Honza


HonzaB - 25/9/2006 - 18:26

quote:
...
Jako záloha pak jsou na palubě patrony s hydroxidem lithným, který váže CO2 jako uhličitan lithný. Ty ale nejsou mnohonásobně použitelné, a dovážejí se raketoplány. Jsou v záloze, kdyby ostatní zařízení selhala. Takové patrony se také používají v raketoplánech i v Sojuzech.


... a používají se také v potápěčských dýchacích přístrojích s uzavřeným okruhem.
Problém je, že tyhle patrony jsou citlivé na vysokou vlhkost vzduchu. Pokud dojde k lokální kondenzaci vody, hydroxid lithný se v ní snadno rozpustí a vzniknou mikrokapičky žíraviny ...
... potápěčům se v tomto případě doporučuje vypnout systém, vypláchnout pusu vodou, přejít na záložní systém a okamžitě ukončit ponor.

Někde jsem četl, že tohle byla jedna z potíží hodně vlhké atmosféry stanice MIR bez pořádné klimatizace.

zdravím
Honza


avitek - 25/9/2006 - 21:15

Proto je v americk0m segmentu (v Destiny), kolona, do jíž se vkládají patrony s LiOH, až za odlučovačem vlhkosti v klimatizační jednotce CCAA (Common Cabin Air Assembly), takže do ní vchází suchý vzduch. LiOH je použit proto, že Li2CO3, který vzniká je málo hygroskopický, takže na rozdíl od ostatních hydoxidů alkalických kovů (NaOH nebo KOH, ale také Ca(OH)2) se nezpéká a jeho propustnost pro proudící vzduch se tolik nesnižuje. Je třeba si uvědomit, že při reakci vzniká voda

2 LiOH + CO2 --> H2O + Li2CO3

takže voda tam vzniká ať chcete nebo nechcete.


ales - 26/9/2006 - 07:43

AV> V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.
JB> ... Omlouvám se za mystifikaci. Nicméně si pamatuji, že američani vyvíjeli vlastní elektrolytické zařízení a myslel jsem že už je na ISS. Bohužel teď asi nenajdu přesný odkaz na původní článek. Nevíte, jak dopadl tenhle vývoj?

Při červencovém letu Discovery STS-121 byl zřejmě v MPLM dopraven na ISS americký generátor kyslíku OGS (Oxygen Generation System), který by měl být založen na elektrolýze vody. Možná ještě není v provozu, ale přinejmenším část tohoto systému už na ISS je. Viz. např. http://www.spacedaily.com/reports/New_O2_Generator_To_Double_Station_Crew_Capacity.html


Adolf - 26/9/2006 - 08:29

quote:

Při červencovém letu Discovery STS-121 byl zřejmě v MPLM dopraven na ISS americký generátor kyslíku OGS (Oxygen Generation System), který by měl být založen na elektrolýze vody. Možná ještě není v provozu, ale přinejmenším část tohoto systému už na ISS je. Viz. např. http://www.spacedaily.com/reports/New_O2_Generator_To_Double_Station_Crew_Capacity.html


Tak tohle by asi bylo zajímavé, kdyby uměl někdo posoudit v souvislosti s dalším vodním a energetickým hospodářstvím. Aby bylo výhodné vypomáhat si elektrolýzou, měl by tam aspoň za určitých okolností být přebytek vody a energie. Šlo by na to využít nějakou odpadní vodu, která tam pořád vzniká? Přivézt tam kilo kyslíku by snad mohlo vyjít levněji, než přivézt vodu, pokud není nezbytná k jiným účelům či nevzniká jako reakční voda při jiných procesech - třeba toho pohlcování CO2. Nebo že by transport kyslíku byl natolik specificky drahý, že by se vyplatilo vozit větší hmotnost vody?

Také by to naznačovalo asi, že aspoň za určitých okolností je instalovaný elektrický výkon na ISS vlastně nadbytečný, když stojí za to spustit něco tak energeticky náročného jako elektrolýzu a jiné činnosti mají pořád dost energie. Možná musí být nadbytečný při výhodné poloze ke Slunci, aby to vůbec utáhl při méně výhodných polohách.

Vodní hospodářství včetně "kanalizace" a hospodářství odpadních vod tam musí být celkem oříšek.


HonzaB - 26/9/2006 - 08:58

quote:
Proto je v americk0m segmentu (v Destiny), kolona, do jíž se vkládají patrony s LiOH, až za odlučovačem vlhkosti v klimatizační jednotce CCAA (Common Cabin Air Assembly), takže do ní vchází suchý vzduch. LiOH je použit proto, že Li2CO3, který vzniká je málo hygroskopický, takže na rozdíl od ostatních hydoxidů alkalických kovů (NaOH nebo KOH, ale také Ca(OH)2) se nezpéká a jeho propustnost pro proudící vzduch se tolik nesnižuje. Je třeba si uvědomit, že při reakci vzniká voda

2 LiOH + CO2 --> H2O + Li2CO3

takže voda tam vzniká ať chcete nebo nechcete.



Nechtěl jsem sem tahat vzorečky, ale správnější vzorec je (vzhledem ke stechiometrickým poměrům i vzhledem k hygroskopičnosti původního LiOH):

2LiOH·H2O + CO2 → Li2CO3 + 3H2O

Jde jen o to, aby té vody nebylo moc a netvořili se mikrokapénky unášené proudícím vzduchem.

PS: jako potápěč jsem jednou zkoušel dýchat z takového přístroje s uzavřeným okruhem. Přežil jsem, ale nějak to nevzbudilo mojí důvěru. Pořád jsem se kontroloval, jestli necítím v ústech nějakou pachuť ...

zdravím
Honza


HonzaB - 26/9/2006 - 09:07


quote:
... Přivézt tam kilo kyslíku by snad mohlo vyjít levněji, než přivézt vodu, pokud není nezbytná k jiným účelům či nevzniká jako reakční voda při jiných procesech ....



teoreticky je pro dopravu kilo, jako kilo!

Prakticky by ovšem bylo vozit vodu jednodušší (není třeba tlakové a tepelně izolované nádrže, rovněž hustota vody je vyšší, než stlačeného vodíku a kyslíku. Reálně ovšem vzniká spousta jako odpadní produkt palivových článků a také je k dispozici voda ze staničních odlučovačů vlhkosti.

quote:
... když stojí za to spustit něco tak energeticky náročného jako elektrolýzu ...



Holt tam je něco tak energeticky náročného a specifického, jako jsou lidi ... ;-)

zdravím
Honza


avitek - 26/9/2006 - 09:08

quote:
AV> V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.
JB> ... Omlouvám se za mystifikaci. Nicméně si pamatuji, že američani vyvíjeli vlastní elektrolytické zařízení a myslel jsem že už je na ISS. Bohužel teď asi nenajdu přesný odkaz na původní článek. Nevíte, jak dopadl tenhle vývoj?

Při červencovém letu Discovery STS-121 byl zřejmě v MPLM dopraven na ISS americký generátor kyslíku OGS (Oxygen Generation System), který by měl být založen na elektrolýze vody. Možná ještě není v provozu, ale přinejmenším část tohoto systému už na ISS je. Viz. např. http://www.spacedaily.com/reports/New_O2_Generator_To_Double_Station_Crew_Capacity.html


Omlouvám se za špatnou formulaci. OGS už skutečně na ISS je, ale protože je nutno provést řadu technických úprqav v prostorách Destiny, není dosud instalován. Další potřebné díly majá být dopraveny při letech STS-116 a STS-117 a počítá se s tím, že bude instalován a spuštěn v polovině roku 2007. Jde o prototypové zařízení, které je vyvíjeno firmou Hamilton Standard a hlavním účelem je jeho prověrka (jako prototypu) v reálných podmínkách kosmického letu. Byť se počítá s tím, že v roce 2009 by mohl zajišťovat spolu s modifikovaným Elektronem 6tičlennou posádku stanice.


marcellino4 - 26/9/2006 - 12:29

aky vyznam mali biele, dlhe a relativne hrube hadice na MIRe a ruskom segmente ISS? nesuvisi to prave s prave rozoberanou temou?


Olda - 27/9/2006 - 11:32

Proč se vlastně používají a v příštích měsících budou používat výhradně nákladní lodi Progress ve verzi Progress M místo modernější Progress M1, která měla být vyvinuta pro ISS? Myslel sem , že už jde jen o logické využití lodí, které ještě zbyly , ale teď se využívají jen lodě Progress M, takže se musí vyrábět místo novějšího typu. Nedává mi to vůbec smysl, v čem je problém?


Patek Luboš - 27/9/2006 - 18:48

quote:
Proč se vlastně používají a v příštích měsících budou používat výhradně nákladní lodi Progress ve verzi Progress M místo modernější Progress M1, která měla být vyvinuta pro ISS? Myslel sem , že už jde jen o logické využití lodí, které ještě zbyly , ale teď se využívají jen lodě Progress M, takže se musí vyrábět místo novějšího typu. Nedává mi to vůbec smysl, v čem je problém?

Už to tady bylo jednou zodpovězeno. Lodě Progress M se začaly používat po katastrofě Columbie, protože uveze více nákladu než Progress M1 (ten uveze více pohonných hmo).


Olda - 27/9/2006 - 19:24

Díky za odpověď, teď už to smysl dává, zas tak dlouho tuto diskuzi nesleduji, a jinde mi tohle uniklo.


Ľuboš - 3/10/2006 - 08:56

Na

http://spaceflightnow.com/shuttle/sts116/fdf/manifest.html

je posledný Space shuttle flight manifest s obrázkami.


Olda - 10/10/2006 - 14:02

Dnes nás čeká zhruba půlhodinový přelet Sojuzu TMA-9 od zadního stykovacího uzlu na modulu Zvezda k uzlu na modulu Zarja. Začátek v 19.11 UT takže 21.11 SELČ. Snad i živě na NASA TV.


avitek - 10/10/2006 - 20:56

Na NASA-TV běží přímý přenos z přeletu Sojuzu TMA-9 (vlastní přelet začne za čtvrt hodiny)


Olda - 10/10/2006 - 21:52

"Přeparkování" Sojuzu proběhlo úspěšně, přenos byl super, kdo se nedíval prohloupil.


avitek - 10/10/2006 - 22:39

Záznam přenosu z přeletu je možno stáhnout nebo prohlédnout na

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&task=view&id=1059


Olda - 16/10/2006 - 00:22

Mám dotaz na pana Mgr. Vítka:
V nové aktualizaci dlouhodobého plánu ISS píšete, že Tani startuje na STS-122. Máte tedy věrohodné podklady, že tomu opravdu bude tak a to, co uvádí např Loty kosmiczne nebo je zmiňováno v diskuzi na Nasaspaceflight.com, tedy že Tani poletí už na STS-120, a následně uskuteční kratší pobyty na ISS L.Eyharts (STS-122 - 123), R. Thrisk (123 - 124, a Koiči Wakata (STS-124 - Sojuz TM-12) a že v Sojuzu TMA-12 odstartují Volkov, Kononěnko a jihokorejský kosmonat se nazakládá na realitě? Podle těchto pramenů by se Peggy Whitsonová vracela až při STS -119 a strávila by tak na ISS 10 měsíců (US rekort v trvání kosmického letu). Předem děkuji za odpověď.


avitek - 16/10/2006 - 07:43

quote:
Mám dotaz na pana Mgr. Vítka



Včera jsem začal dělat korektury dlouhodobého plánu; zatím jsem stačil jen vytahat všechno o TERMÍNECH, nikoli o posádkách. Dnes se bude v Houstonu jednat u upřesnění harmonogramu, včetně jednání o definitivním složení osádke, tak čekám ještě na to.

Zatím se skutrečně zdá, že došlo k těm posunům, o kterých mluvíte, ale to tam dýám, až budu mít podklady z dnešního jednání.


ales - 18/10/2006 - 08:24

Podle včerejší zprávy NASA ( http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_06336_Name_the_Node.html ) bude oficiální jméno pro modul "Node 2" vybráno z návrhů amerických školáků. Vybrané jméno bude oznámeno začátkem roku 2007. "Node 2" by měl být k ISS vynesen při letu STS-120 v létě 2007.


avitek - 18/10/2006 - 09:22

V pondělí bylo jednání komise COFR, na kterém byly stanoveny následující termíny startů raketoplánu (všechny jsou NET, tj. ne dříve než):

STS-116 - Discovery - 2006-12-07
STS-117 - Atlantis - 2007-03-16 (koliduje to s letem Sojuz TMA-10, který je prozatím stanoven na 2007-03-09; uvažuje se o dvou alternativách: buď Rusové odloží start Sojuzu až na začátek dubna, nebo naopak se start STS-117 posune až na 2007-03-23. Dále pokud vzhledem k podstatné změně IFR (námrazové rampy - Ice Frost Ramps) na ET bude vedení NASA trvat na denním startu kvůli optickému sledování průběhu vzletu, pak start STS-117 může být nejdříve až 2007-04-20)
STS-118 - Endeavour - 2007-06-28
STS-120 - Atlantis - 2007-09-07 (vzhledem k plánovacímu konfliktu s letem Sojuzu TMA-11 je možný skluz přibližně na 2007-09-14).

Pro další starty zatím termíny startů nebyly upřesňovány.
[Upraveno 18.10.2006 poslal avitek]


bejcek - 18/10/2006 - 14:57

quote:
V pondělí bylo jednání komise COFR, na kterém byly stanoveny následující termíny startů raketoplánu (všechny jsou NET, tj. ne dříve než):

STS-116 - Discovery - 2006-10-07


ahoj Toníku, prosím co je to za datum, není to 2007?


bejcek - 18/10/2006 - 15:00

STS 116 měla letět letos koncem prosince?


avitek - 18/10/2006 - 15:10

quote:
STS 116 měla letět letos koncem prosince?


Sorr, překlepl jsem se, mělo to být 2006-12-07 (nemění se proti minulým požadavkům). Už jsem to opravil.


avitek - 19/10/2006 - 09:54

Dne 2006-10-18 oficiálně oznámil NASA dohodu s FKA o jmenování dalších posádek ISS:

Dlouhodobá posádka ISS-15:

start březen 2007, Sojuz TMA-10, návrat touže lodí:

- Fjodor N. Jurčichin (velitel ISS a palubní inženýr Sojuzu)
- Oleg V. Kotov (palubní inženýr ISS a velitel Sojuzu)
(záložníci Roman Ju. Romaněnko aMichail B. Kornijenko)

start červen 2007, STS-118, návrat říjen 2007, STS-120
- Clayton C. Anderson
(záložník Gregory E. Chamitoff)

start říjen 2007, STS-120, návrat 2008
- Daniel M. Tani
(záložník Sandra H. Magnusová)

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_06337_new_station_crew.html


bejcek - 25/10/2006 - 20:04

Dnes 25.11. měl podle Heavens-above v 19:15 hod začít přelet ISS, vrchol měl být na NNW, 80° v 19:17 a konec na ENE v 19:18. Stanici jsem já ani kolega neviděl.
V tento čas těmito místy letělo něco jiného, viditelnost na západě začala o cca 6 min dříve!? Jasnost ISS měla být -1 a tohle mělo cca --10!!!! poziční světla vidět nebyla, hluk nebyl slyšet, nějaký vlastně ano, ale v tu dobu byla na obloze 3 dopravní letadla.

Nedíval jste se někdo na přelet ISS? jak vypadal, mě se nechce věřit, že tohle byla ISS. Pozorováno je to z Hradce Králové. Připadalo mi to, že je to níže, ale to u světla na obloze nejde odhadnout. Čas vrcholu a konce přeletu seděl? Ta jasnost nás ohromila, foťák po ruce nebyl. V 19:39 prolétávalo Iridium s mg -5, kam se hrabe za tím světlem.
DFík KB.


bejcek - 25/10/2006 - 20:08

Ještě dodatek, když to začalo být vidět tak jas byl stejný jako u hvězdy Arktur, který byl napravo od toho jevu.


bejcek - 25/10/2006 - 20:16

Nyní volal jeden muž z HK, s otázkou Co to bylo? Ptal se po tom velkém světle na obloze.


Petr Kubala - 25/10/2006 - 20:19

quote:
Nyní volal jeden muž z HK, s otázkou Co to bylo? Ptal se po tom velkém světle na obloze.


V IAN jsme také dostali zprávu...http://www.ian.cz/chat.php


ales - 25/10/2006 - 20:19

Dnes, kolem 19:15 SELČ jsem viděl svůj první průlet ISS po nedávném rozšíření a musím říct, že jasnost ISS překonala moje očekávání. Vysoce převyšovala Jupiter a v některých fázích přeletu byla ISS jasně zabarvená (do oranžova). Myslím, že jedním z důvodů tak vysoké jasnosti je to, že nové solární panely (na ITS-P4) se ještě neotáčí za Sluncem (nemají k tomu dost prostoru a navíc jěště nejsou zapojeny do energetické sítě stanice), takže odráží mnohem víc světla k pozorovateli na Zemi, než budou později po aktivaci. Doporučuju tedy zájemcům, aby si velmi jasné průlety ISS užili právě v těchto dnech.


ales - 25/10/2006 - 20:25

Ještě v reakci na předchozí zprávy o super vysoké jasnosti ISS. Je docela možné, že na některá místa na Zemi dnes panely na ITS-P4 hodily "prasátka" stejně, jako Iridium. Pak bych věřil i magnitudě -10. Tohle taky po aktivaci solárních panelů nebude nastávat.

ISS to ale byla určitě, protože kromě jasnosti se to nijak nelišilo od mých předchozích pozorování.


bejcek - 25/10/2006 - 20:28

Mě překvapilo, že to začalo mnohem dříve, a trochu té oranžové v době před největší jasností tam bylo vidět také. no, zítra a v dalších dnech hlídám!


bejcek - 25/10/2006 - 20:31

Kolega mi říká napiš, že jsme nic tak jasného neviděli (kromě Slunce a Měsíce).


J2930 - 25/10/2006 - 20:35

quote:
Kolega mi říká napiš, že jsme nic tak jasného neviděli (kromě Slunce a Měsíce).


ET maskujici se za ISS?


Tomáš Kovařík - 25/10/2006 - 22:05

quote:
quote:
Kolega mi říká napiš, že jsme nic tak jasného neviděli (kromě Slunce a Měsíce).


ET maskujici se za ISS?


Já bych řekl, že důvod proč ISS tak jasně svítila je takový: nové sluneční panely, které na ISS zatím jen JSOU ale nepracují ( což napsal Aleš Holub kousek přede mnou) se neotáčejí ke slunci. A dnes byla zkrátka dobrá vzájemná poloha ISS, nových slunečních panelů a slunce- což házelo "prasátka" na zem a ISS byla tak jasně vidět. Co jiného by to mohlo způsobit? Už mě nic jiného nenapadá. A četl jsem jednou, že až bude mít ISS všechny čtyři sluneční panely, tak bude vidět ještě jesněji- bude i jasnější než při dnešním obletu?


Archimedes - 26/10/2006 - 14:53

Videl jsem ten prelet taky, stejna barva, jasnost nedokazu odhadnout presne, ale podle zpetneho srovnani s nekterymi Iridii nejmene -6 mag, ale klidne i -8 mag nebo vice. Videl jsem prvni cast preletu, nejjasnejsi mi pripadala kdyz vystoupala cca 45 stupnu nad obzor.

Takze to mame Most, Praha, HK - nejake pozorovani mimo tuhle linii ?


Olda - 26/10/2006 - 16:47

Progress M-58 (Podle NASA TV Progress-23) úspěšně dorazil k ISS. Podle toho, co jsem odposlechl šlo vše hladce - nuda. Neee - samozřejmě lepší než srážka.
PS: a co vlastně doveze na ISS ATV Jules Verne na jaře? Myslel sem, že vnitřní vybavení modulu Columbus, ale ten přijde na řadu až na podzim, když už bude ATV fuč. Takže jen běžný náklad jako takový "větší Progress"?


Luděk - 26/10/2006 - 18:01

NASA má počítání jen Progressů pro ISS, takže tohle je let Progress M-58 - 23P (23. let nákladní lodi typu Progress ke stanici). Co je na tom divného?


Olda - 26/10/2006 - 18:02

Tak sem asi chválil den před večerem,či to tím žetrováním uřkl- nepodařilo se zasunout nějakou anténu, asi systému Kurs, a proto nebylo dokončeno pevné spojení, jestli tomu dobře rozumím.


Olda - 26/10/2006 - 18:10

Luďku, Progress 23P jakožto označení mise 23tího letu Progressu k ISS budiž, ale Progress 23 byla loď, která startovala v srpnu 1984 k Saljutu 7!


Lukavský - 26/10/2006 - 18:14

Přelet ISS po 18 hodině byl přesně na čas (výpočet programem Orbitron, pozorováno z Třebíče). Přesto, že bylo ještě dosti světlé šero a žádné jiné hvězdy vidět nebyly, byla ISS jasně vidět, asi je opravdu dosti jasnější než dříve.


Luděk - 26/10/2006 - 18:17

Ale to já vím, znovu opakuji, že celé označení je Progress M-58 - 23P (mj. před chvílí jsem si to znovu ověřil na odkazu o ISS). Amíci přece nesmyslně číslují i Sojuzy (Taxi a pořadové číslo), jinak než Rusové. Mám jít kvůli tomu domluvit Griffinovi?


Olda - 26/10/2006 - 18:28

V tom úvodu k přenosu ale bylo fakt napsáno jen "Progress 23" a to by se stávat NASA nemělo. Dělá to zmatek. O to mi šlo.


xmariox - 26/10/2006 - 19:00

ale tak vsichni prece vime, ze jde o Progress M-58 (Progress P-23),takze vubec nevadi, ze tam bylo Progres-23... Hold i NASA se dopousti chyb:)


ales - 26/10/2006 - 19:44

Takže dnešní přelet ISS v Mostě nic moc. Bylo tady hodně oblačno a ISS mezi mraky probleskla jen občas a jasnost mi připadala běžná. Možná to bylo i tím, že ISS je teď ve "free-driftu" (kvůli problémům s Progressem), takže orientace byla zcela jiná, než včera. Uvidíme v dalších dnech.


Jardik - 26/10/2006 - 19:56

Mě to dnes připadalo také o malinko slabší ale bylo jasno (Ústí nad Orlicí), jo a na čas přeletu je tento skvělý program:

http://iss.astronomy.cz/prelety.html


Archimedes - 26/10/2006 - 23:41

Problém s Progressem se vyřešil a je pevně spojený se stanicí.


avitek - 27/10/2006 - 10:05

Pevné spojení bude dokončeno (doufejme) až dneska (pátek 27.10.). Rusové z uzamčením zámků chěli počkat, až budou mít přímé spojení přes svoje pozemní stanice, protože nevylučují možnost, že nevysunutá anténa systému Kurs připrvnímpokusu o přitažení mohla poškodit příruby.


ales - 2/11/2006 - 18:10

Po delší době jsem dnes kolem 18:00 opět viděl přelet ISS (v minulých dnech bylo u nás pořád zataženo). Musím konstatovat, že jasnost ISS byla opět vysoká a řekl bych, že to bylo prakticky stejné jako 25.10.2006, kdy nám to připadalo mimořádné. ISS je teď prostě opravdu hodně jasná a myslím, že jasnější než Venuše. Jsem zvědav, jak se jasnost ISS subjektivně změní, až se solární panely na ITS-P4 začnou také otáčet za Sluncem (mělo by k tomu dojít v prosinci 2006 při návštěvě raketoplánu STS-116).


tarmi - 3/11/2006 - 09:32

a niesu z toho nejake fotky ?


Lukavský - 8/11/2006 - 17:57

8.11. před 17 hodinou jsem pozoroval na delší dobu poslední u nás viditelný přelet ISS. Její dráha vedla poměrně nízko nad obzorem (max. výška okolo 15 stupňů). Přiletěla přesně na čas a byla opravdu neobvykle jasná. Mnohem jasnější něž Venuše a jasnější než o několik dní dříve při přeletu téměř v nadhlavníku. Letěla krásně, ale nedoletěla. Asi po čtvrtině dráhy začala jasnost klesat jako by vlétala do stínu Země, až úplně zmizela. Domníval jsem se zpočátku, že ji zakryly roztroušené cáry mraků, ale již se neobjevila ani v místech své dráhy s čistou oblohou. Do stínu vletět nemohla, k tomu mělo dojít až hluboko pod obzorem za více jak 5 minut. Co jsem to vlastně viděl? Potvrzuje to zde již zmíněný názor, že nehybné panely slunečních baterií vrhají na Zem prasátka světla? To by znamenalo, že k tomu dochází při nízkém přeletu při pozorování pod velkým úhlem a s posunem stanice na dráze se prasátko přemisťuje jinam. Odpovídala by tomu i skutečnost, že ISS pak nebyla vidět, protože jas oblohy byl ještě velký a normálně bych pozorování za takovýchto podmínek nepředpokládal.


J2930 - 9/11/2006 - 19:49

aktualni mozna finalni podoba ISS (zari 2006):
http://www.nasa.gov/images/content/143942main_iss_config_0906.jpg

ne ze by to nebylo zname, ale...

http://www.nasa.gov/pdf/162182main_STS-116_Press_Kit.pdf
a 315 stran povidani, nakresu, detailnich obrazku P5 a jeho montaze, proste vse okolo STS-16 (12A.1)- PressKit, ale tohle pdf (7.3MB)uz taky znate. Ja az ted


Olda - 9/11/2006 - 20:22

Multipurpose Laboratory Module přijde na toho nákresu na spodní spojovací uzel Zarji???? Pomatuju si na dřívější nákresy, kde byl tento modul vycházející ze záložního exempláře FGB znázorněn tam, kde je dnes Pirs, který by se přesunul na opačný uzel modulu Zvezda nahoře. K MLM tam pak byly připojeny další části rozšířeného ruského segmentu (Parom, Kliper, výzkumné moduly... Takhle ten ruskej segmetnt moc rozšířit podle mě nepůjde, vždyť kousek od MLM by byl Node3.DOŠLO K NĚJAKÉ ZMĚNĚ????


Jiří Hošek - 10/11/2006 - 08:56

Důvodem, proč MLM půjde na spodní uzel Zarji, je skutečnost, že stavba ruského segmentu má větší zpoždění než stavba amerického. Rusko musí trvale obsadit spodní uzel Zarji dřív než NASA připojí Node 3 k Node 1, jinak o ten uzel definitivně přijde (oba uzly jsou příliš blízko u sebe, a po připojení Node 3 by Rusové z důvodu bezpečnosti nemohli nadále připojovat ke spodnímu uzlu Zarji Sojuzy, Progressy, a ani výzkumný modul RM). Takhle se Sojuzy a Progressy budou připojovat na spodní uzel MLM.
RM bude připojen až po Node 3 - nejdříve v roce 2011. Myslím, že RM má být taky průchozí.


J2930 - 15/11/2006 - 15:55

prilezitost poradne si prohlednout KIBO:

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4

PHOTO NO: KSC-06PD-2493 - KSC-06PD-2504


J2930 - 21/11/2006 - 13:45

Zitra, ve stredu v 18:00 EST - EVA an ISS: Michael Lopez-Alegria a Mikhail Tyurin. Opravy, fotografovani doku Zvezdy a golf

http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html


avitek - 21/11/2006 - 13:57

quote:
Zitra, ve stredu v 18:00 EST - EVA na ISS


Program výstupu VKD-17 v češtině je na SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM

Plánovaný začátek: 2006-11-22 23:00 UT = 2006-11-23 00:00 SEČ (otevření výstupního průlezu)

Plánované ukončení: 2006-11-23 04:47 UT = 2006-11-23 05:47 SEČ (uzavření výstupního průlezu)

NASA TV bude začínat přenos hodinu před plánovaným začátkem, tj. od 23:00 SEČ.


[Upraveno 21.11.2006 poslal avitek]


J2930 - 22/11/2006 - 12:02

Golf na ISS:

Postarsi animace vcetne odpalu na Mesici. Krasny prulet okolo ISS. A trochu nadsazky...
http://www.e21.ca/media/e21_golf_in_space.php

Kdo za tim stoji (Element 21 Golf):
http://www.e21golf.com
novejsi animace, info o firme.

info v je taky na iDnes, NASA.gov, atd...


avitek - 1/12/2006 - 10:58

Středisko CUP-M zvažuje možnost zařazení neplánovaného výstupu ze stanice a to nejspíše v ledu (pokud se vůbec uskuteční).

Během připojování nákladní lodi Progress M-58 ke stanici byly problémy s přitežením lodi v důsledku toho, že se nezaklopila anténa 2AO-VKA radiolokačního systému. Nakonec se přitgežení lodi podařilo, ale, jak bylo zjištěno během posledního výstupu VKD-17, anténa se zaklínila pod madlo na povrchu servisního modulu Zvezda. Astrojauti se pokusili anténu uvolnit a sklopit, ale ani s pomocí páčidla se jim to nepodařilo.

GOGU teď studuje snímky, které byly během výstupu pořízeny. Jde o to, co to udělá během odpojování nákladní lodi (zatím plánovaného na 2007-03-08). Jsou tři možnosti:

- anténa vyklouzne a nic se nestane
- anténa se utrhne
- anténa utrhne madlo a poškodí modul Zvezda
- při škubnutí ztratí Progress orientaci a srazí se s modulem Zvězda a rozsáhle mu poškodí přístrojovou sekci, možná i stykoavcí zařízení.

Proto se zvažuje, vystoupit ven a uřiznout anténu. Zatím, jak se zdá, to zvažují sami Rusové, s NASA to zřejmě zatím nekonzultovali. Času na rozhodování je dost.


nasacz - 1/12/2006 - 22:24



GOGU teď studuje snímky, které byly během výstupu pořízeny. Jde o to, co to udělá během odpojování nákladní lodi (zatím plánovaného na 2007-03-08). Jsou tři možnosti:

- anténa vyklouzne a nic se nestane
- anténa se utrhne
- anténa utrhne madlo a poškodí modul Zvezda
- při škubnutí ztratí Progress orientaci a srazí se s modulem Zvězda a rozsáhle mu poškodí přístrojovou sekci, možná i stykoavcí zařízení.

Proto se zvažuje, vystoupit ven a uřiznout anténu. Zatím, jak se zdá, to zvažují sami Rusové, s NASA to zřejmě zatím nekonzultovali. Času na rozhodování je dost.




Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem.
Utržení je riskantní, vzhledem k možnému poškození pláště, Progressu
a modulu Zvezda.
Jediná možnost je uříznutí antény a její bezpečné odstranění.


avitek - 1/12/2006 - 22:36

quote:
Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem. ...


Blbě jsem se vyjádřil: v originále to bylo formulováno tak, že po oddělení Progressu od stanice nebude anténa přitlačována pod madlo, a bude tak moci sama zpod madla vykouznout.


nasacz - 1/12/2006 - 22:42

quote:
quote:
Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem. ...


Blbě jsem se vyjádřil: v originále to bylo formulováno tak, že po oddělení Progressu od stanice nebude anténa přitlačována pod madlo, a bude tak moci sama zpod madla vykouznout.



Chápu, díky za opravu. funguje vám avitek@seznam.cz?


avitek - 1/12/2006 - 22:49

Přímo ze střediska CUP v Koroljovu:

a) práce motorků DPO skutečně trvala pouze 78 sekund

b) příčinou předčasného vypojení bylo správné zafungování naprogramovaného navigačního algoritmu poté, co došlo k změně orientace stanice nad povolenou mez; důvodem byl nesymetrický vektor tahu vůči těžišti stanice, který způsoboval krouticí moment. Těžiště je v důsledku připojení 16titunového nového segmentu ITS-P3/P4 s panely fotovoltaických baterií posunuto k "levoboku", tedy mimo rovinu procházející SM-FGB-Unity-Destiny a kolmé na hlavní nosník. Toto byl první korekční manévr, uskutečněný po připojení nové části nosníku.

c) po dohodě se střediskem MCC se zítra (2006-12-02) dodatečná korekce dělat nebude; není nutná pro zabezpečení setkání Discovery s ISS třetí den letu a řešení optimalizace výběru motorků DPO a nové konfigurace řídicího algoritmu pro systém SUDN bude trvat delší dobu. Kdyby se to šilo horkou jehlou, byla by to, jak praví dobré české přísloví "práce kvapná, málo platná".


Dále upozorňují na předběžný plán odpočítávání Discovery k letu STS-116 na niti Discovery - STS-116:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=3&tid=992#pid23633


nasacz - 1/12/2006 - 22:56

quote:
Přímo ze střediska CUP v Koroljovu:

a) práce motorků DPO skutečně trvala pouze 78 sekund

b) příčinou předčasného vypojení bylo správné zafungování naprogramovaného navigačního algoritmu poté, co došlo k změně orientace stanice nad povolenou mez; důvodem byl nesymetrický vektor tahu vůči těžišti stanice, který způsoboval krouticí moment. Těžiště je v důsledku připojení 16titunového nového segmentu ITS-P3/P4 s panely fotovoltaických baterií posunuto k "levoboku", tedy mimo rovinu procházející SM-FGB-Unity-Destiny a kolmé na hlavní nosník. Toto byl první korekční manévr, uskutečněný po připojení nové části nosníku.

c) po dohodě se střediskem MCC se zítra (2006-12-02) dodatečná korekce dělat nebude; není nutná pro zabezpečení setkání Discovery s ISS třetí den letu a řešení optimalizace výběru motorků DPO a nové konfigurace řídicího algoritmu pro systém SUDN bude trvat delší dobu. Kdyby se to šilo horkou jehlou, byla by to, jak praví dobré české přísloví "práce kvapná, málo platná".


Dále upozorňují na předběžný plán odpočítávání Discovery k letu STS-116 na niti Discovery - STS-116:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=3&tid=992#pid23633



Jaký je odkaz na stránky CUP v Koroljovu?


tomas.pribyl - 2/12/2006 - 00:02

quote:
Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem.
Utržení je riskantní, vzhledem k možnému poškození pláště, Progressu
a modulu Zvezda.
Jediná možnost je uříznutí antény a její bezpečné odstranění.



Hluboce smekam pred Vasimi analytickymi schopnostmi - na zaklade velmi kusych informaci delat jednoznacne a definitivni zavery... :-)


avitek - 2/12/2006 - 11:49

quote:
Jaký je odkaz na stránky CUP v Koroljovu?


http://www.mcc.rsa.ru/


Petr - 2/12/2006 - 23:43

quote:
...
b) příčinou předčasného vypojení bylo správné zafungování naprogramovaného navigačního algoritmu poté, co došlo k změně orientace stanice nad povolenou mez; důvodem byl nesymetrický vektor tahu vůči těžišti stanice, který způsoboval krouticí moment. Těžiště je v důsledku připojení 16titunového nového segmentu ITS-P3/P4 s panely fotovoltaických baterií posunuto k "levoboku", tedy mimo rovinu procházející SM-FGB-Unity-Destiny a kolmé na hlavní nosník. Toto byl první korekční manévr, uskutečněný po připojení nové části nosníku.
...


... to je mi divné. Dělal jsem v letecké továrně a vím, že těžiště a momenty se vždy počítali a to velice přesně. I každý ultralight musí mít přesně spočtené těžiště a zajištěnou rovnováhu sil ...

Že by Progress neuměl nasměrovat tah správným směrem? Nebo na to zapoměli?

Máte někdo podrobnosti?


avitek - 3/12/2006 - 10:06

quote:
Dělal jsem v letecké továrně a vím, že těžiště a momenty se vždy počítali a to velice přesně.


Skutečně pro ISS existuje program SEMDA (Systems Engineering, Modelling, and Design Analysis), který okamžitě dá všechny inerciální vlastnosti jakékoli konfigurace ISS (hmotnost, souřadnice těžiště, tenzor setrvačných momentů atd.). Ten používají Američané. Rusové mají asi něco podobného, případně využijí výsledky ze SEMDA.

Ale ... Motory DPO nelze ani natáčet, ani řídit jejich tah. Takže je nutno dělat aproximace a vzhledem k (relativně) malému tahu DPO zřejmě Rusové počítali s tím, že orientační motory DO modulu Zarja odchylky od ideálního směru vektoru tahu přesně ukormidlují. Jak to mají algoritmicky provedeno, to se nedá nikde najít (pořád je těch informací o Rusech míň, než o Američanech). Pravděpodobně šijí programy "na míru" pro jednotlivé konfigurace (Američani taky mění při přidání dalšího stavebního prvku operační systém, ale je to tím, že je nutno přidat další programové moduly pro ovládání nových systémů; co se týče dynamických vlastností, to se řeší jen nahráním nových tabulek vlastností jednotlivých stavebních dílů).


avitek - 4/12/2006 - 13:22

quote:
Středisko CUP-M zvažuje možnost zařazení neplánovaného výstupu ze stanice a to nejspíše v lednu (pokud se vůbec uskuteční).

Během připojování nákladní lodi Progress M-58 ke stanici byly problémy s přitažením lodi v důsledku toho, že se nezaklopila anténa 2AO-VKA radiolokačního systému.


Do nákladu STS-116 byly na poslední chvíli přidány dlouhé štípací kleště (asi si je půjčili od našich celníků, co proháněj na tržištích Vietnamce ) na případné odštípnutí zmíněné antény.


HonzaB - 4/12/2006 - 16:39

quote:
quote:
Dělal jsem v letecké továrně a vím, že těžiště a momenty se vždy počítali a to velice přesně.


Skutečně pro ISS existuje program SEMDA (Systems Engineering, Modelling, and Design Analysis), který okamžitě dá všechny inerciální vlastnosti jakékoli konfigurace ISS (hmotnost, souřadnice těžiště, tenzor setrvačných momentů atd.). Ten používají Američané. Rusové mají asi něco podobného, případně využijí výsledky ze SEMDA.

Ale ... Motory DPO nelze ani natáčet, ani řídit jejich tah. Takže je nutno dělat aproximace a vzhledem k (relativně) malému tahu DPO zřejmě Rusové počítali s tím, že orientační motory DO modulu Zarja odchylky od ideálního směru vektoru tahu přesně ukormidlují. Jak to mají algoritmicky provedeno, to se nedá nikde najít (pořád je těch informací o Rusech míň, než o Američanech). Pravděpodobně šijí programy "na míru" pro jednotlivé konfigurace (Američani taky mění při přidání dalšího stavebního prvku operační systém, ale je to tím, že je nutno přidat další programové moduly pro ovládání nových systémů; co se týče dynamických vlastností, to se řeší jen nahráním nových tabulek vlastností jednotlivých stavebních dílů).


No dobrá, ale pořád jde o jednoduchý výpočet rovnosti momentů (zachování podmínky SUMA (průmět_síly x rameno_síly) = 0). Že by to nikdo nespočítal předem?

Vždyť tohle přece musí být běžně používané! Např. Při řízení natáčení stanice pomocí CMG.

Leda, že by selhala elektróónka firmy Katóóóda Holomóóc ;-)


marcellino4 - 4/12/2006 - 18:04

mam len jednu otazku mozno off momentalne smerovanej diskusie:
na

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/143942-B-main_ISS_config.jpg

je jasne viditelen (tak ako aj vsade inde) ze je v postupnosti budovanie nosnika chyba P2 a S2? samozrejme ze to nepokladam za nejaku graficku alebo konstrukcnu chybu, ale iba ma zaujima ci sa niekedy ratalo s nejakou inou konfiguraciou?


Olda - 4/12/2006 - 19:00

Části nosníku S2 a P2 byly z původního plánu ISS vyškrtnuty a aby se to nepletlo, a nedělalo zmatek v dokumentaci, zůstalo ostatním dílům původní označení.


Jirka - 5/12/2006 - 11:00

Nevim jestli ty segmenty vubec nekdy byly v planu pro ISS. Myslim ze je to pozustatek planovane stanice Freedom.


marcellino4 - 6/12/2006 - 11:44

a neviete aka mala byt povodna funkcia spominanych nosnikov?

zaujimalo cim je vlastne obmedzovana pripojitelnost kozmickych lodi kku staniciam,ak by sme vedeli teoreticky doplnovat zasoby paliva atd bolo by to este o niejakych inych prekazkach?


Jirka - 6/12/2006 - 12:15

Freedom byla vetsi a ambicioznejsi nez ISS. Bohuzel se prokazalo ze STS neni schopen takovouto stanici postavit. Nebo samotna ta koncepce byla prilis nerealisticka, skoro se mi vnucuje slovo neminimalisticka.


marcellino4 - 6/12/2006 - 12:18

ako to ze nebol schopny postavit?prilis velke moduly?


Jirka - 6/12/2006 - 13:31

Spis bych rekl prilis mnoho modulu dopravovanych prilis drahym prostredkem.
Skoro to vyvolava analogii s Mesicni stanici. Z toho mi plyne zaver ze Mesicni stanice by mela mit co nejmene co nejvetsich modulu schopnych pracovat v automatickem rezimu.


Ervé - 7/12/2006 - 08:46

Freedom měla stejné problémy, jako Mir a ISS. Na začátku plán velké stanice, postupně se ukazovalo, že náklady na stavbu a provoz výrazně přesahují možnosti NASA - přišlo zkrácení a zjednodušení stanice, potom se znovu začal projekt prodražovat a ukázala se nutnost záchrany posádky - takže stavba nové lodi, na kterou NASA neměla peníze, další zmenšení stanice. Přišel Clinton a znovu zkrátil NASA, zrušil Freedom a navrhl Alphu (ISS) - záchranu posádky a velkou část stavby a provozu zajistí Rusko a ESA, zkušenosti z Miru, úspory atd. Realita opět nic moc - krácení rozpočtu a prodražování způsobilo redukci. Rusové měli stejné problémy, ale Mir jim fungoval už od vypuštění bloku Kvant, takže mohli pracovat a přitom čekat na další dva moduly. ISS je ve stejném stavu, dokud má tříčlennou posádku. Buďme rádi za to. Je výhodnější postavit fungující stanici z 1 nebo 2 bloků, abychom ale nestavěli raketu pro dva starty, po kterých ji 5 let nebudem potřebovat, je nutné skládat stanice z menších bloků.
Máte někdo plán posádek pro ISS na příští rok - kdo tam kdy a jak dlouho bude ?


tomas.pribyl - 7/12/2006 - 09:17

quote:
Máte někdo plán posádek pro ISS na příští rok - kdo tam kdy a jak dlouho bude ?


Velice hruby, nicmene pomerne prehledny (a neoficialni - aby zase nekdo nemel pupinky :-) plan jsem dal na www.kosmonaut.cz/posadky.jpg

Kosmonauti jsou tam uvedeni vzdy od mesice, ve kterem zahaji svuj pobyt na ISS. Neni tam uvedeno, kterym prostredkem budou startovat/pristavat. Proste je to takovy hruby prehled.


Luděk - 7/12/2006 - 09:41

quote:
Máte někdo plán posádek pro ISS na příští rok - kdo tam kdy a jak dlouho bude?




http://astro.zeto.czest.pl/loty/isscrew1.htm#14

Nebo zkus odkaz na polské stránky, jsou také dobré a informačně výživné jako páně Přibylův web


tomas.pribyl - 7/12/2006 - 09:57

quote:
quote:
Máte někdo plán posádek pro ISS na příští rok - kdo tam kdy a jak dlouho bude?




http://astro.zeto.czest.pl/loty/isscrew1.htm#14

Nebo zkus odkaz na polské stránky, jsou také dobré a informačně výživné jako páně Přibylův web



Tady jenom upozornuji, ze diky soustavnym odkladum startu, zmenam v koncepci a slozeni posadek neni mozne uhlidat vsechny dusledky kazde zmeny (a ze jich v posledni dobe!). Takze se podivejte treba na Kojci Wakatu (17. zakladni posadka). Chudak by mel startovat 29. unora 2008 raketoplanem STS-124, druheho brezna 2008 se ma pripojit na ISS - a hned tretiho brezna 2008 (!) ma pristavat v Sojuzu TMA-11... To mu snad ani nebude stat za to sundavat si po startu skafandr... :-)

(Samozrejme je to nesmysl, protoze ve stejne dobe nebude k ISS pripojeny raketoplan a zaroven nebude dochazet ke stridani casti posadky sojuzem. Chtel jsem jen ukazat, ze zmeny v nominacich a datech startu jsou velmi - ehm - dynamicke...)


marcellino4 - 14/12/2006 - 17:36

neviete niekto nieco o uchytnom systeme pre SO na module destiny? ved tych par bodov musi uniest celu vahu nosnika pri manevroch na orbite? a ake manevre robi ISS?


dalej by som chcel naznacit smer mojej uvahy ohladne node-3 a fgb-2 a ich vzajomneho blokovania volnych dockov:

-zakladny predpoklad je, ze asi by sme uz ani nemali ratat s moznostou, ze rusi vypustia este po fgb-2 este nejaky dalsi modul, pretoze niesu prachy a kym sa nahromazdia tak uz mozno nebude mat zmysel vypustat modul na staru iss ktora bude dosluhovat, beriem do uvahy realny stav ruskej kozmonautiky a nie plany a ponuky sukromnych organizacii

-ak ratame s tym ze pirs nakoniec skonci na hornom doku zvezdy, a zadny dok zvezdy bude naveky sluzit tomu comu ma (progress+sojuz mozno aj atv+htv), tak mame len dve moznosti kde sa moze fgb-2 umiestnit:
1-na zariu
2-spodny dok zvezdy

ak ide o 1. pripad tak je tu moznost, ze ak tam fgb-2 doleti skor ako node-3, tak bude blokovany jeden volny dok na node-3. ak tam doleti neskor tak bude musiet poletiet na spodny dok zvezdy a ten na zarii bude nevyuzity a blokovany. teda len si musime vybrat ktory dok ma vacsiu cenu.

ak bude fgb-2 rovnakej konstrukcie ako fgb-1, tak to znamena ze bude mat ak dalsi dok taky aky je ten na spodku zarii, tam kde sa teraz planuje pripojenie fgb-2. teda mame jeden volny dok+dalsi na prednej casti fgb-2=2 doky pre ruske kozmicke lode.

ak poleti fgb-2 skor ako node-3 a pripoji sa na zariu, tak ak bude chciet nejaka lod priletiet na spodny dok zvezdy, bude tym zaroven blokovat spodny dok (o 90 stupnov inak orientovanej) na fgb-2. to iste plati aj naopak. takze stale mame iba 2 volne doky pre ruske kozmicke lode, nezavisle od toho ked sa fgb-2 umiestni!

teda vyplyva z toho asi jedno jedine: ak rusi nebudu byt schopny vypustit dalsi modul po vypusteni fgb-2, a ak fgb-2 bude rovnakej konstrukcie ako fgb-1, tak bude lepsie umiestnit fgb-2 na spodny dok zvezdy a neblokovat tak ani jeden dok na node-3, kde by sa dalo este nieco eventualne umeistnit pomocou RMS na iss.

co vy na takuto uvahu?


Olda - 14/12/2006 - 19:21

FGB2 by určitě neměl bejt poslednmí ruskej modul. Někdy v roce 2011 by ho měl následovat RM. A potom snad taky Parom a další výzkumné moduly, které by se měly "rozrůst" okolo spodního uzlu modulu, zakotveného na Zvezdě. O dosluhování ISS bych zatim moc nemluvil, vsadim se, že minimálně do roku 2020 fungovat bude. Takže bude lepší to stihnout a pro FGB2 využít stykovací uzel na Zarji.

Mě spíš vrtá hlavou význam Node 3. Původně k němu měl být připojenej obytnej modul, USA záchranný člun (X-pokud se nemejlim 38), ale teď z toho zbývá jen kopule a dole PMA 3, který už několik let trčí bez využití na pravym boku Unity. Považoval bych za smysluplnější dostavění modulu s centrifugou (ale to už je asi definitivně pasé)
PS: A neví někdo, v jakém stavu rozpracování byl tento modul, když ho mocní odpískali?


Hawk - 14/12/2006 - 19:48

quote:
FGB2 by určitě neměl bejt poslednmí ruskej modul. Někdy v roce 2011 by ho měl následovat RM. A potom snad taky Parom a další výzkumné moduly, které by se měly "rozrůst" okolo spodního uzlu modulu, zakotveného na Zvezdě.


S tím rozpočtem to bude tak na svatýho Dindy.


marcellino4 - 15/12/2006 - 16:40

rozpoctovanie ISS je fakt velmi komplikovane pre vsetky zucastnene strany. najvacsim investorom bola prave NASA a ta stihla zrusit niekolko velmi zaujimavych projektov (vyskumne zariadenia v zrusenych projektoch). a teraz tam bude par volnych dokov na jednotlivych moduloch triedy node, ked to tak ratam a ak vsetko vyjde tak ako to dnes planuj tak tam bude 6 volnych dokov na americkej sekcii plus PMA-3

a s RSA by som si nerobil ziadne iluzie, mozme byt vskutku radi ze poleti aspon to fgb-2 a nie to este smiesne ale fakt nerealne plany pre modularny rozvoj na eventualnom UDM, tie tazkosti maju uz od zaciatku budovania MIRu...tak neverim ze sa im podari to co teraz planuju a uz vobec nie to co planovali.

par peknych obrazkov fgb-2:

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=5414&posts=3&start=1


Olda - 15/12/2006 - 18:44

quote:
rozpoctovanie ISS je fakt velmi komplikovane pre vsetky zucastnene strany. najvacsim investorom bola prave NASA a ta stihla zrusit niekolko velmi zaujimavych projektov (vyskumne zariadenia v zrusenych projektoch). a teraz tam bude par volnych dokov na jednotlivych moduloch triedy node, ked to tak ratam a ak vsetko vyjde tak ako to dnes planuj tak tam bude 6 volnych dokov na americkej sekcii plus PMA-3

a s RSA by som si nerobil ziadne iluzie, mozme byt vskutku radi ze poleti aspon to fgb-2 a nie to este smiesne ale fakt nerealne plany pre modularny rozvoj na eventualnom UDM, tie tazkosti maju uz od zaciatku budovania MIRu...tak neverim ze sa im podari to co teraz planuju a uz vobec nie to co planovali.

par peknych obrazkov fgb-2:

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=5414&posts=3&start=1


Já zůstávám optimista a doufám, že se Rusům rozšíření jejich segmentu podaří.


Ervé - 19/12/2006 - 11:26

Vzhledem k tomu, že jedinými opravdu ruskými moduly na ISS jsou Zvezda a Pirs (dohromady cca 26 t z více než 206 t stanice), by Rusové další moduly vynést měli.


marcellino4 - 20/12/2006 - 19:01

chcem sa len spytat ci neviete ako by malo vyzerat idealne zlozenie (pomer poctu vedcov a inych technikov) posadky iss?

a ci je niekde zoznam (pocet a vsetky dostupne info) pristrojov ktore boli vynesene na iss pomocou sts, mplm a progress?

a ci su nejkou vedeckou teoriou dane pravidla (strategicke aj takticke) budovania modularnych stanic?

a neviete kde sa pripoji sts ked bude vynasat node-2?


J2930 - 20/12/2006 - 20:22

Soucasna podoba ISS

http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-116/ndxpage37.html

Rychlym listovanim v teto diskusi jsem objevil ze Erve predpovidal problemy se zatazenim panelu, a vyplnilo se.


ales - 20/12/2006 - 22:21

> ... kde sa pripoji sts ked bude vynasat node-2?

STS-120 s Node-2 (v nákladovém prostoru) se připojí k ISS normálně na PMA-2 (na Destiny) tak, jako např. současný STS-116. Pak bude Node-2 vyložen z nákladového prostoru a připojen na bok Node-1 (Unity). Teprve po normáním odletu raketoplánu od ISS bude pomocí staničního manipulátoru SSRMS přemístěn nejprve PMA-2 na Node-2 a potom celý Node-2 (už s připojeným PMA-2) na špičku Destiny (tedy do své konečné pozice). Viz. např. video na http://mfile.akamai.com/18566/wmv/etouchsyst2.download.akamai.com/18355/wm.nasa-global/iss_assembly/ISS_01.asx


dbartos - 24/12/2006 - 01:30

Jen tak pro zajímavost posílám odkaz na stránky se zajímavými přednáškami o kosmonautice:

http://avc.sh.cvut.cz/archiv/index.php?id=104&select=Astronomicko-kosmonautick%E1%20setk%E1n%ED

P.S.: Stránky kosmo.cz jsou výborné.


Pupik - 26/12/2006 - 13:51

Zdravim ve spolek,
zajimalo by me jesli uz dneska existuji nejake uvahy nebo navrhy o nastupci IIS? Bude vubec neco dalsiho? Do kdy je planova provoz IIS?


Pupik - 26/12/2006 - 13:55

Patri tam samozrejme ISS:) sem se uklep dik za pochopeni:)


marcellino4 - 27/12/2006 - 14:11

neviete ako je mozne orientovat PMA moduly?mam namysli ich pootocenie o niekolko stupnov a s tym suvisi ci sa daju takisto pootocit aj ine moduly americkeho typu?

a v pripade ze sa pirs premiestni na vrchny dok zvezdy ako ho tak premiestnia,pomocou SSRMS?

neviete niekto ako prebieha kriesenie zivotnych funkcii kozmonautov po dlhodobom pobyte na orbite?

zaujimavy odkaz ktory odporucam vsetkym co amju zaujem poznat iss dokonale:

http://www.spacestationsim.com/products/game1/ISS_Manual.pdf


marcellino4 - 28/12/2006 - 12:43

tak by ma zaujimalo ci sojuz tm-31 pristaval prazdny, ci tm-32, tm-33, tm-34 startovali a pristavali prazdne a ci tma-1 startoval prazdny. vyplyva to z prehladu letov na iss


Olda - 28/12/2006 - 12:49

quote:
tak by ma zaujimalo ci sojuz tm-31 pristaval prazdny, ci tm-32, tm-33, tm-34 startovali a pristavali prazdne a ci tma-1 startoval prazdny. vyplyva to z prehladu letov na iss


Všechny Sojuzy k ISS startovaly a přistávaly s posádkou
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/rusko/sojuz_tm/stm_lety.htm


Jiří Hošek - 30/12/2006 - 23:14

quote:
Zdravim ve spolek,
zajimalo by me jesli uz dneska existuji nejake uvahy nebo navrhy o nastupci IIS? Bude vubec neco dalsiho? Do kdy je planova provoz IIS?

Podle uzavřených mezinárodních dohod je zajištěn provoz ISS do konce roku 2015, tj. pro příštích 9 roků.

Nedávno zveřejněný předběžný plán letů amerických kosmických lodí Orion datuje návrat poslední mise z ISS na Zemi na březen 2016 (pilotovaný Orion 10). NASA v současnosti neuvažuje o další kosmické stanici na nízké oběžné dráze kolem Země, ale v první polovině 20. let chce stavět stálou základnu na Měsíci. Je docela možné, že tato základna bude chápána a prezentována za nástupce ISS (ve smyslu stálé lidské přítomnosti ve vesmíru, a ve smyslu mezinárodní spolupráce).

Využívání ISS ruskou stranou po roce 2015 závisí na mnoha faktorech, které dosud nejsou známy - na technickém stavu stanice, na finančních možnostech, prioritách apod. O nové ruské orbitální stanici se sice uvažuje, ale její vypuštění je prozatím datováno velice vágně, mezi roky 2015 až 2025. Předpokládá se, že by ji mohla vynést nová nosná raketa Angara z kosmodromu Pleseck na dráhu s vyšším sklonem k rovníku než dosud, pro možnost sledování většiny povrchu Ruska. Podotýkám, že tato stanice není dosud schválena - priority ruské pilotované kosmonautiky po roce 2015 mají být posuzovány v nastávajícím roce 2007 (Rusko je jednou ze zemí, kterým byla nabídnuta účast na základně na Měsíci).


nick.do - 31/12/2006 - 02:19

quote:
O nové ruské orbitální stanici se sice uvažuje, ale její vypuštění je prozatím datováno velice vágně, mezi roky 2015 až 2025


Rusové budou rádi když do 2015 vynesou zbývající části svého příspěvku k ISS a pak tu část prohlásí za nástupce Miru, zatím tam ještě nemají žádný z výzkumných modulů.
Myslím, že USA už se poučili z mezinárodní spolupráce + získali potřebné know how od rusů a dlouhodobých pobytů = s projektem Ares a návratem na moon se drží při zemi (nejsou tak ambiciozní a neuvažují velké plány v mezinárodní spolupráci jako v případě původních plánů ISS, tj. Freedom).
Jinak, návrat na moon se určitě protáhne o pár let (pokud ho nějáká usa vláda nezruší), problémy s Aresem 5 a přistávacím modulem určitě budou, počitám tak + 2 až 5 let vývoje navíc než plánují, a o to déle budou pravidelně lítat na ISS. Další orbitál. stanici určitě stavět nebudou, nikdo ve vládě by to neschválil. Spíš se dříve dočkáme nové stanice u Číny tak v roce 2015 (možná dříve) a soukromé stanice, možná pro turisty, tak kolem roku 2020.
Evropa se bude hodně let držet výzkumu na ISS aby ESA naplnila své výroky o aplikovaném výzkumu, vědě a tudíž neměl nikdo ze členských zemí námitek o neužitečném vyhazování peněz, což by v případě letu na moon určitě bylo. Pak se možná postupně přilepí k nějákým dalším plánům v NASA, ale to až nekdy po 2020, pak možná sedne někdo z ESA do Orionu a obletí moon za odměnu, že ESA pro NASA vyvine nějáké zařízení do programu "návratu". Myslím, že větším hráčem s USA při cestě na moon bude Japonsko a Kanada. Rusové budou jen přicmrndovat, v USA už není motivace zaměstnávat nezaměstnané rusy a rusko nemůže být větším hráčem protože nemá peníze a už vyčerpalo svůj technologický potenciál který mohlo nabídnout USA z dob SSSR. Možná dostane pár zakázek na nepodstatné prvky buď z důvodu levné výroby nebo z důvodu udržení vzájemných přátelských vztahů.
Rusové budou žít z turistiky a z peněz ESA a tím se bude řídit jejich budoucnost. Tedy žádné velkolepé projekty.


Jiří Hošek - 1/1/2007 - 11:54

quote:
quote:
O nové ruské orbitální stanici se sice uvažuje, ale její vypuštění je prozatím datováno velice vágně, mezi roky 2015 až 2025


Rusové budou rádi když do 2015 vynesou zbývající části svého příspěvku k ISS a pak tu část prohlásí za nástupce Miru, zatím tam ještě nemají žádný z výzkumných modulů.
Dobrá, tak ten interval upřesním. Rusové doufají, že budou provozovat ISS do roku 2020, a že po celou tuto dobu tam budou vozit astronauty NASA. Vlastní výzkumný modul MLM mají mít v roce 2009.

quote:
Myslím, že USA už se poučili z mezinárodní spolupráce + získali potřebné know how od rusů a dlouhodobých pobytů = s projektem Ares a návratem na moon se drží při zemi (nejsou tak ambiciozní a neuvažují velké plány v mezinárodní spolupráci jako v případě původních plánů ISS, tj. Freedom).
V čem není prosincové prohlášení představitelů NASA ohledně základny na Měsíci ambiciózní?

quote:
Myslím, že větším hráčem s USA při cestě na moon bude Japonsko a Kanada. Rusové budou jen přicmrndovat, v USA už není motivace zaměstnávat nezaměstnané rusy a rusko nemůže být větším hráčem protože nemá peníze a už vyčerpalo svůj technologický potenciál který mohlo nabídnout USA z dob SSSR. Možná dostane pár zakázek na nepodstatné prvky buď z důvodu levné výroby nebo z důvodu udržení vzájemných přátelských vztahů.
Rusové budou žít z turistiky a z peněz ESA a tím se bude řídit jejich budoucnost. Tedy žádné velkolepé projekty.
Představitel Roskosmosu Perminov to zatím prezentuje tak, že se Rusko hodlá soustředit na nepilotovaný průzkum Měsíce ve spolupráci s Čínou.


nick.do - 1/1/2007 - 15:12

quote:
... do roku 2020, a že po celou tuto dobu tam budou vozit astronauty NASA. Vlastní výzkumný modul MLM mají mít v roce 2009.

V čem není prosincové prohlášení představitelů NASA ohledně základny na Měsíci ambiciózní?

Představitel Roskosmosu Perminov to zatím prezentuje tak, že se Rusko hodlá soustředit na nepilotovaný průzkum Měsíce ve spolupráci s Čínou.


S tím 2020 by se dalo souhlasit, ale vzpomenme jak dlouho používali Mir... přidal bych pár let, ale s tím 2009 sem zvědavý Pokud budou vynášet všechny své části s takovou frekvencí jako do ted tak ji dostaví tak za 20 let
Taky nevím proč by tam měli vozit NASA astronauty když budou mít Ares po 2015. NASA bude rada když si ho bude moct otestovat na ISS.


Ambiciozni je, ale neni přehnané jako byla ISS v počatcich projektu a spoluprace.

To plácání Rusů o výzkumu Měsíce bych nebral vážně, už to tu několikrát bylo a říkají to aby neztratili tvář, nemaj peníze ani pohnutky, opít se z toho nemůžou a ti co nepijou už pracujou v usa proto neudělaj nic z čeho by jim nekáplo, možná jim za know how zaplatí Čína, toť vše.


Jiří Hošek - 1/1/2007 - 22:18

quote:
S tím 2020 by se dalo souhlasit, ale vzpomenme jak dlouho používali Mir... přidal bych pár let
Mir byl používán 15 roků.
quote:
ale s tím 2009 sem zvědavý Pokud budou vynášet všechny své části s takovou frekvencí jako do ted tak ji dostaví tak za 20 let
Mluvíme o stejné konfiguraci?http://astro.zeto.czest.pl/sat/iss-rus1.jpg
2009 - modul MLM (č.9 na obr.)
2011 - modul IM (č.11).
Vše ostatní bylo zrušeno.
quote:
Taky nevím proč by tam měli vozit NASA astronauty když budou mít Ares po 2015. NASA bude rada když si ho bude moct otestovat na ISS.
Samozřejmě, že Orion může létat k ISS i po roce 2015 (kdo ví, třeba bude), ale to už by nešlo o testování Orionu, ale o rutinu, kterou by nebylo možné prezentovat jako implementaci VSE. NASA by byla radši, kdyby měla po roce 2015 uvolněné ruce, a Orion mohl letět třeba k asteroidu.
quote:
Ambiciozni je, ale neni přehnané jako byla ISS v počatcich projektu a spoluprace.
Kdo mohl v roce 1984 s jistotou vědět, že koncepce Freedomu je přehnaná? A naopak - kdo může dnes odpřísáhnout, že koncepce lunární základny není přehnaná? Copak dnes víme s jistotou, že za pár let nebude základna redukována na tři čtvrtiny, nebo na polovinu, nebo že nebude škrtnut třeba přetlakový rover? Nebo že bude zrušená celá základna? Osobně ji považuji za ohromně prestižní projekt, ale vůbec si netroufám tipovat její realizovatelnost v prezentované podobě.
quote:
To plácání Rusů o výzkumu Měsíce bych nebral vážně, už to tu několikrát bylo a říkají to aby neztratili tvář, nemaj peníze ani pohnutky, opít se z toho nemůžou a ti co nepijou už pracujou v usa proto neudělaj nic z čeho by jim nekáplo, možná jim za know how zaplatí Čína, toť vše.
Vsadíte ruku do ohně na to, že Rusko neobnoví nepilotovaný výzkum Měsíce pomocí automatů? Je to snad složitější než plánovaná ruská sonda Fobos-Grunt?


Jiří Hošek - 1/1/2007 - 22:20

http://astro.zeto.czest.pl/sat/iss-rus1.jpg


marcellino4 - 3/1/2007 - 15:57

http://astro.zeto.czest.pl/sat/iss-rus1.jpg


je to zaujimave, a nasli ste niekto uz nejaku fotku realneho ruskeho modulu vo faze vyroby?


nick.do - 3/1/2007 - 16:57

Rozhodně nechci zabřednou do nikam nevedoucí polemiky, ale prostě když interpoluju podle složitosti projektu a doby stavby s ostatními projekty tak jsem optimista pokud jde o dobu používání a dávám ji min. 15 let odedneška Jo pokud jde o Rusko tak klidně tu ruku do ohně dám že se na Měsíc nepodívaj do 2020 za vlastní peníze a s vlatní vizí
Ještě k té finální sestavě... to je sice pěkný, ale zatím jsou stále 3/4 ruský části na Zemi a jak vipadal Mir když se dostavěl a jak vipadat měl podle plánů z 1986.
Taky nevím kde jinde by měl Orion testovat dokování a vůbec sbližování než u ISS. To je jasný, a hrozně se těším na přímej přenos
Pokud jde o ten měsíční projekt, ano a je jasný, že se škrtat bude, ale klíčový části jsou realizovatelný součastnou technologii na kterou se nemusí čekat 20 let, narozdíl od Freedom v 80 letech.


Olda - 3/1/2007 - 18:29

quote:
http://astro.zeto.czest.pl/sat/iss-rus1.jpg


je to zaujimave, a nasli ste niekto uz nejaku fotku realneho ruskeho modulu vo faze vyroby?


Tak MLM (FGB-2) je na fitce třeba tady:
http://www.russianspaceweb.com/iss_fgb2.html


Jiří Hošek - 3/1/2007 - 23:10

quote:
Rozhodně nechci zabřednou do nikam nevedoucí polemiky, ale prostě když interpoluju podle složitosti projektu a doby stavby s ostatními projekty tak jsem optimista pokud jde o dobu používání a dávám ji min. 15 let odedneška
Nepolemizuji, neinterpoluji. Čekám na roční zasedání představitelů kosmických agentur ve Francii 23.1.2007.
quote:
Jo pokud jde o Rusko tak klidně tu ruku do ohně dám že se na Měsíc nepodívaj do 2020 za vlastní peníze a s vlatní vizí :)

Psal jsem o nepilotovaném průzkumu pomocí automatů. Projekt Luna-Glob (rok 2012):


http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1035#pid24072

quote:
Ještě k té finální sestavě... to je sice pěkný, ale zatím jsou stále 3/4 ruský části na Zemi:)
Na Zemi je jen modul MLM. Poslední modul, IM (s nejistou realizací) je na rýsovacích prknech.
quote:
a jak vipadal Mir když se dostavěl a jak vipadat měl podle plánů z 1986.
Nebyl realizován modul Medilab. Nevím, kam touto otázkou míříte.
P.S. "vypadal" je s ypsilonem
quote:
Taky nevím kde jinde by měl Orion testovat dokování a vůbec sbližování než u ISS. To je jasný, a hrozně se těším na přímej přenos
Orion bude testovat dokování a sbližování u ISS, zde nejsme v rozporu. Kolik testů potřebujete? V roce 1969 zvládla všechny testy u Země posádka Apolla 9. Desítka už prováděla tyto operace u Měsíce.
quote:
Pokud jde o ten měsíční projekt, ano a je jasný, že se škrtat bude, ale klíčový části jsou realizovatelný součastnou technologii na kterou se nemusí čekat 20 let, narozdíl od Freedom v 80 letech.
Na jakou technologii Freedom čekal 20 let?


Adolf - 3/1/2007 - 23:47

quote:
Na jakou technologii Freedom čekal 20 let?


Neumím to detailně rozpitvat, ale Griffin prohlásil např. ISS za projekt mnohonásobně složitější a náročnější než byl svého času Apollo. Mně to připadá dost logické, vesmírné stanice jsou dost jasně sbírkou technologií, které se u jiných kosmických zařízení neprovozují, a které před jejich zprovozněním nikdy nefungovaly.


Ervé - 4/1/2007 - 08:54

Jestli tomu dobře rozumím, tak rusové chtějí vypustit v tomto roce FGB-2, který je vpodstatě hotový a připojí se k Zarji kousek od Unity (Node 1) a v roce 2009 MLM, který se teprve začíná stavět a který se připojí k Zvezdě ? Pirs se přesune kam ? Pochybuju, že by ho Rusové odhodili. Ty nákresy jsou všechny staré, není někde současný plán ?
Hlavní problémy s ISS byly ve spojení technologií - ruské pro Mir 2 a americké pro Freedom a hlavně s tím, že zdržení ruské strany způsobilo NASA ohromné finanční a technické problémy, a následná zkáza Columbie způsobila problémy všem a zvedla Rusku renomé.


ales - 4/1/2007 - 13:11

quote:
Jestli tomu dobře rozumím, tak rusové chtějí vypustit v tomto roce FGB-2, který je vpodstatě hotový a připojí se k Zarji kousek od Unity (Node 1) a v roce 2009 MLM, který se teprve začíná stavět a který se připojí k Zvezdě ? Pirs se přesune kam ? Pochybuju, že by ho Rusové odhodili. Ty nákresy jsou všechny staré, není někde současný plán ?

Spíš to chápu tak, že MLM bude vyroben z rozestavěného FGB-2, měl by být vypuštěn v roce 2009 a připojen na dolní port modulu Zarja (poblíž Unity a později i Node 2).
Viz. např.:
http://www.skyrocket.de/space/index_frame.htm?http://www.skyrocket.de/space/doc_sdat/mlm.htm
http://suzymchale.com/mks/mlm.html
http://www.energia.ru/english/energia/news/news-2006/press_release-11-21.html

Druhým (a posledním) plánovaným ruským modulem k vypuštění je Research Module RM (v Rusku označovaný jako IM - Ispitatělnyj Modul?). Ten se ale zřejmě ještě ani nezačal stavět a jeho realizace je zatím velmi nejistá. Zůstává ale zatím v plánu startů cca na rok 2011. Připojil by se na dolní port modulu Zvezda (místo modulu Pirs, který by měl být předtím přesunut na horní port modulu Zvezda [nevím zatím jak]).
Viz. např.:
http://www.skyrocket.de/space/index_frame.htm?http://www.skyrocket.de/space/doc_sdat/rm-1_iss.htm

V současné době plánovaná konečná konfigurace ISS a další info je např. na:
http://en.wikipedia.org/wiki/International_Space_Station

Podobně jako Jirka Hošek si myslím, že nemá smysl o těchto věcech příliš spekulovat, ale musíme prostě počkat na další oficiální informace a reálný vývoj.


ales - 4/1/2007 - 13:13

Ještě další info o ISS je na http://www.skyrocket.de/space/index_frame.htm?http://www.skyrocket.de/space/doc_sat/iss.htm
Další počítačově generované obrázky plánovaného stavu ISS jsou na http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/issartwork/ndxpage9.html


marcellino4 - 5/1/2007 - 11:44

neviem ako vy ale ja mam pocit ze na tych fotkach je zarija, pretoze na dokovacom oddeleni je adapter per sapce shuttle alebo pma-?....je to vidno na tych troch lopatkach,co vy na to?

inak neviete v akych hmotnostnych intervaloéch sa pohybujupristroje umiestnovane do jednotlivych racks?


Ervé - 5/1/2007 - 11:53

Tak ještě jednou. Zarja (FGB-1) postaven za americké peníze, základem konstrukce byl modul vyrobený na přelomu 80. a 90. let pro Mir (2). Zvezda, ruský modul přestavěný ze základního bloku Miru 2 (kostra modulu ze stejné doby), Pirs - modul vzniklý přestavbou orbitální sekce Sojuzu (využití zkušeností SO-1 Miru). MLM je FGB-2, který vznikl při stvbě FGB-1 jako záloha (teoreticky za americké peníze), při vypuštění FGB-1 v listopadu 1998 byl hotov z 65%, v lednu 2007 pro jeho dokončení a vypuštění ještě zbývá tolik práce, že to rusové stihnou v roce 2009. RM - laboratorní modul, ze kterého jsou jenom plány. Spletl jsem se někde ?


Ervé - 5/1/2007 - 15:06

Nesnažím se pomlouvat rusy, od hliníkového korpusu modulu k funkčnímu bloku je hooodně dlouhá cesta plná práce. Ale vypovídá to něco o reálných penězích, které rusové na stavbu ISS vynakládají. Ještě že provoz je úplně něco jiného - lety Progressů a Sojuzů šlapou jako hodinky.


Patek - 5/1/2007 - 20:01

quote:
Tak ještě jednou. Zarja (FGB-1) postaven za americké peníze, základem konstrukce byl modul vyrobený na přelomu 80. a 90. let pro Mir (2). Zvezda, ruský modul přestavěný ze základního bloku Miru 2 (kostra modulu ze stejné doby), Pirs - modul vzniklý přestavbou orbitální sekce Sojuzu (využití zkušeností SO-1 Miru). MLM je FGB-2, který vznikl při stvbě FGB-1 jako záloha (teoreticky za americké peníze), při vypuštění FGB-1 v listopadu 1998 byl hotov z 65%, v lednu 2007 pro jeho dokončení a vypuštění ještě zbývá tolik práce, že to rusové stihnou v roce 2009. RM - laboratorní modul, ze kterého jsou jenom plány. Spletl jsem se někde ?

SO-1 (Pirs) vychází z SO pro Mir-2, který vznikl přestavbou spojovacího modulu OK Buran.


Jiří Hošek - 5/1/2007 - 23:06

quote:
Tak ještě jednou. Zarja (FGB-1) postaven za americké peníze, základem konstrukce byl modul vyrobený na přelomu 80. a 90. let pro Mir (2).
Modul FBG se začal stavět v prosinci 1994 na základě subkontraktu Boeingu s Chruničevovým kosmickým střediskem jako modul zajišťující orientaci, komunikaci a energii pro pasivní americký modul Node 1. Nevím, kde jste vzal informaci, že základem jeho konstrukce byl jakýsi modul vyrobený na přelomu 80. a 90. let pro Mir 2.
quote:
Zvezda, ruský modul přestavěný ze základního bloku Miru 2 (kostra modulu ze stejné doby)
Ano, a úplně zpočátku to byl záložní modul základního bloku stanice Mir, který byl vynesen v únoru 1986.
quote:
MLM je FGB-2, který vznikl při stavbě FGB-1 jako záloha (teoreticky za americké peníze), při vypuštění FGB-1 v listopadu 1998 byl hotov z 65%, v lednu 2007 pro jeho dokončení a vypuštění ještě zbývá tolik práce, že to rusové stihnou v roce 2009.
O stavbě záložního modulu FGB-2 (pro případ, že nosná raketa Proton s modulem FGB při startu havaruje) rozhodl v roce 1995 top management Chruničevovova kosmického střediska, z jehož rozpočtu byl financován (tj. nikoli za americké peníze). Po úspěšném vynesení bloku FGB se stavba FGB-2 zastavila, protože se počítalo s tím, že pro ruský segment stanice budou vyrobeny zcela nové moduly. Občas pronikly na veřejnost zmínky o možnosti přestavby rozestavěného FGB-2 na laboratorní modul (z úsporných důvodů - stačí pouhých cca 40 miliónů dolarů ve srovnání s cca 200 milióny za stavbu nového modulu), ale tehdejší ředitel Rosaviakosmosu J.Koptěv podepsal rozhodnutí teprve 16.2.2004 (tehdy se předpokládalo vynesení na rok 2007). Vlastní kontrakt podepsal až Perminov jako hlava Roskosmosu s hlavním kontraktorem RKK Energija (Chruničevovy závody jsou pouze jedním ze subkontraktorů) teprve 3.11.2006, tzn. i předpokládaný start sklouzl o dva roky, na rok 2009. To znamená, že teprve teď by měly být uvolněny nějaké významnější peníze pro přestavbu (dosavadní peníze byly určeny na konzervaci modulu).
quote:
RM - laboratorní modul, ze kterého jsou jenom plány.
Přesně tak. A vše nasvědčuje tomu, že pokud budou nějaké peníze, tak budou prioritně směrovány na modernizaci dopravních lodí na úkor stavby modulu RM.


Jiří Hošek - 5/1/2007 - 23:08

quote:
Modul FBG
Sorry, už jsem na nevidím. Správně: FGB


Jiří Hošek - 6/1/2007 - 07:10

quote:
neviem ako vy ale ja mam pocit ze na tych fotkach je zarija, pretoze na dokovacom oddeleni je adapter per sapce shuttle alebo pma-?....je to vidno na tych troch lopatkach,co vy na to?
Jde o fotografie FGB-2 před přestavbou na MLM.


tomas.pribyl - 6/1/2007 - 16:28

quote:
O stavbě záložního modulu FGB-2 (pro případ, že nosná raketa Proton s modulem FGB při startu havaruje) rozhodl v roce 1995 top management Chruničevovova kosmického střediska, z jehož rozpočtu byl financován (tj. nikoli za americké peníze).


Takze za ruske penize se stavela zaloha americkeho modulu?

Chrunicev bude tezko neco financovat ze "svych" penez - kdyz to neni soukroma firma. Vzhledem k tomu, ze jde o statni podnik, dostava penize na stanovene ukoly - a nesmi s nimi hospodarit, jak se mu zlibi. Pokud ale ziska penize mimo statni rozpocet, jeho volnost je vetsi.

Chrunicev za FGB dostal 210 mil. USD (pozadoval 245 mil. USD, prislibeno 190 mil. USD, nakonec navyseno na 210 mil. USD). (Z toho bylo treba neco pres 900 tisic USD za namalovani americke vlajecky na modul FGB o plose nekolika decimetru ctverecnich...)

Ja si osobne myslim, ze za americke penize FGB-2 postaveny byl (nepruhlednost v nakladech v ruskem kosmickem prumyslu umoznuje stanovit cenu prakticky jakkoliv a vzdy bude spravne). Protoze z ruskeho rozpoctu jeho stavba financovana nebyla... Je navic absurdni tvrzeni, ze Rusko nevynakladalo penize na letovy modul (Zvezda), jehoz dokonceni se prave z financnich duvodu nekolikrat pozdrzelo, a naopak dotovalo modul neletovy (FGB-2)...


Jiří Hošek - 6/1/2007 - 23:50

quote:
quote:
O stavbě záložního modulu FGB-2 (pro případ, že nosná raketa Proton s modulem FGB při startu havaruje) rozhodl v roce 1995 top management Chruničevovova kosmického střediska, z jehož rozpočtu byl financován (tj. nikoli za americké peníze).


Takze za ruske penize se stavela zaloha americkeho modulu?

Chrunicev bude tezko neco financovat ze "svych" penez - kdyz to neni soukroma firma. Vzhledem k tomu, ze jde o statni podnik, dostava penize na stanovene ukoly - a nesmi s nimi hospodarit, jak se mu zlibi. Pokud ale ziska penize mimo statni rozpocet, jeho volnost je vetsi.)
Šlo o peníze získané mimo ruský státní rozpočet.

quote:
Chrunicev za FGB dostal 210 mil. USD (pozadoval 245 mil. USD, prislibeno 190 mil. USD, nakonec navyseno na 210 mil. USD). (Z toho bylo treba neco pres 900 tisic USD za namalovani americke vlajecky na modul FGB o plose nekolika decimetru ctverecnich...)

Ja si osobne myslim, ze za americke penize FGB-2 postaveny byl (nepruhlednost v nakladech v ruskem kosmickem prumyslu umoznuje stanovit cenu prakticky jakkoliv a vzdy bude spravne). Protoze z ruskeho rozpoctu jeho stavba financovana nebyla...

Okamžitě poté, co jsem včera dopsal svůj příspěvek, mi došlo, že Ervé mohl větou "FGB-2 vznikl teoreticky za americké peníze" myslet skutečnost, že byl financován ze zisku z výroby FGB-1.
Nebudeme si nic nalhávat - z tohoto zisku skutečně financován byl.
Jako zástupce Chruničeva bych tvrdil, že Chruničev financoval stavbu záložního modulu z vlastních zdrojů, a byla by to pravda (byl to zisk Chruničeva).
Jako zástupce NASA bych mohl litovat, že vzali NASA na hůl a za peníze od NASA postavili dva moduly. Ovšem na druhé straně by mě těšilo, že si management Chruničeva zisk nerozdělil mezi sebe (jakkoli vím, že to u státní firmy není jednoduchá záležitost), ale použil jej na stavbu záložního modulu, čímž se pojistil pro případ blamáže při havárii Protonu (též z dílny Chruničeva!).

Pokud si tedy někdo myslí, že stavba FGB-2 byla de facto financována za americké peníze, nebudu mu to vyvracet, ale nadále si budu stát za svým – že ty peníze již byly v majetku Chruničevových závodů.

V této souvislosti by jistě bylo zajímavé znát podrobnosti kontraktu z 3.11.2006, tj. prodejní cenu modulu MLM (bývalý FGB-2). Tedy, zda to nakonec bude pro Chruničeva zisková či ztrátová akce.

quote:
Je navic absurdni tvrzeni, ze Rusko nevynakladalo penize na letovy modul (Zvezda), jehoz dokonceni se prave z financnich duvodu nekolikrat pozdrzelo, a naopak dotovalo modul neletovy (FGB-2)...
Pane Přibyle, já jsem ale přece netvrdil, že stavbu FGB-2 dotovala ruská kosmická agentura...


Jiří Hošek - 7/1/2007 - 10:28

Informace o financování stavby modulu FGB-2:

http://www.khrunichev.ru/khrunichev_eng/live/full_mks.asp?id=13190

Informace o kontraktu z 3.11.2006:

http://www.energia.ru/english/energia/news/news-2006/press_release-11-21.html


Pinkas - 7/1/2007 - 13:51

Quote:

Chrunicev za FGB dostal 210 mil. USD (pozadoval 245 mil. USD, prislibeno 190 mil. USD, nakonec navyseno na 210 mil. USD). (Z toho bylo treba neco pres 900 tisic USD za namalovani americke vlajecky na modul FGB o plose nekolika decimetru ctverecnich...)
--------------------------------------------------------------------------------------------------

Je opravdu smutne, kolik musí Americane vydavat penez, jen aby zamestnali ruske podniky. Kdyby si modul udelali sami, jen na vlajecce by ušetřili spoustu penez.


Derelict - 7/1/2007 - 14:42

quote:
Quote:

Chrunicev za FGB dostal 210 mil. USD (pozadoval 245 mil. USD, prislibeno 190 mil. USD, nakonec navyseno na 210 mil. USD). (Z toho bylo treba neco pres 900 tisic USD za namalovani americke vlajecky na modul FGB o plose nekolika decimetru ctverecnich...)
--------------------------------------------------------------------------------------------------

Je opravdu smutne, kolik musí Americane vydavat penez, jen aby zamestnali ruske podniky. Kdyby si modul udelali sami, jen na vlajecce by ušetřili spoustu penez.



Jedna vec je financovani ruskych podniku, ale uvedomte si, ze v rusku uz existuje infrastruktura, ktera je schopna udelat pozadovana zarizeni. Nesrovnavam tu kvalitu, rychlost nebo cenu, srovnavam pouze zakladni fakta. Pokud budete vytezovat svoje zarizeni na vic, nez jste schopen realne zajistit, skoncite nakonec bez ISS a veskere zalezitosti se zpozdi o nekolik let (mozna i desitek). Neznam ekonomicke udaje tykajici se techto zakazek, ale uvedomte si, ze vyroba techto modulu je patrne znacne narocna a nedaji se delat na kolene.


tomas.pribyl - 7/1/2007 - 17:49

quote:
Quote:

Chrunicev za FGB dostal 210 mil. USD (pozadoval 245 mil. USD, prislibeno 190 mil. USD, nakonec navyseno na 210 mil. USD). (Z toho bylo treba neco pres 900 tisic USD za namalovani americke vlajecky na modul FGB o plose nekolika decimetru ctverecnich...)
--------------------------------------------------------------------------------------------------

Je opravdu smutne, kolik musí Americane vydavat penez, jen aby zamestnali ruske podniky. Kdyby si modul udelali sami, jen na vlajecce by ušetřili spoustu penez.



Kontrolni otazka: o kolik byla cela stanice levnejsi/drazsi diky spolupraci s Ruskem nez kdyby ji USA delaly samostatne?


Jan Baštecký - 7/1/2007 - 18:11

quote:
Kontrolni otazka: o kolik byla cela stanice levnejsi/drazsi diky spolupraci s Ruskem nez kdyby ji USA delaly samostatne?


Neznám přesná čísla, nicméně jsem přesvědčen, že s Ruskem je to lacinější. Navíc je tu jedna důležitá výhoda (z hlediska kosmonautiky):

Pokud je něco vyráběno v takovéto kooperaci, pak už je to "nezrušitelné". Už jde o věc mimo dosah místní politiky, dodatečných vylepšení a ekonomických přehodnocování ...


Olda - 7/1/2007 - 19:17

Otákka, zda je provozování ISS s Ruskem levnější je podle mě naprosto mimo mísu. Bez účasti Ruska je provoz ISS naprosto nemožný. Nemohla by být obydlena a brzy by nám spadla na hlavy.


tomas.pribyl - 7/1/2007 - 19:51

quote:
Otákka, zda je provozování ISS s Ruskem levnější je podle mě naprosto mimo mísu. Bez účasti Ruska je provoz ISS naprosto nemožný. Nemohla by být obydlena a brzy by nám spadla na hlavy.


Ja myslim, ze neni mimo misu. Americane se vzdali nekterych svych komponent az POTE, co je slibili dodat Rusove (typicky zachranny clun). Prvni verze stanice (zalezi samozrejme na tom, k jakemu datu jdeme) byly naprosto sobestacne - Rusko nepotrebovaly.

Otazka proto smysl ma (domnivam se): kolik Amerika usetrila nebo prodelala tim, ze prizvala Rusko?


Olda - 7/1/2007 - 20:14

Vzhledem k tomu, jak na tom byli Američané s vývojem záchranného člunu nebo uvažovaného pohonného modulu, tak by byli rádi, že by trvale obydlili stanici asi tak v současnosti a ne v roce 2000.


tomas.pribyl - 7/1/2007 - 20:25

quote:
Vzhledem k tomu, jak na tom byli Američané s vývojem záchranného člunu nebo uvažovaného pohonného modulu, tak by byli rádi, že by trvale obydlili stanici asi tak v současnosti a ne v roce 2000.


Treba Varianta C (Option C) kosmicke stanice v roce 1993 vyzadovala nejaky pohonny modul? Jeste tu o Budulinkovi, prosim...

A znovu opakuji: Amerika uz pred polovinou devadesatych let (do roku 2000 bylo casu dost) odstoupila od sveho zachranneho clunu, a to prave kvuli vstupu Ruska. Takze hovorit o stavu v roce 2000 (kdy americky zachranny clun byl prave kvuli Sojuzu uz nekolik let zruseny a X-38 mel byt pripraveny az na druhou polovinu desetileti), je prinejmensim trochu vytrzene z kontextu.


Archimedes - 7/1/2007 - 20:35

quote:
...Navíc je tu jedna důležitá výhoda (z hlediska kosmonautiky):
Pokud je něco vyráběno v takovéto kooperaci, pak už je to "nezrušitelné". Už jde o věc mimo dosah místní politiky, dodatečných vylepšení a ekonomických přehodnocování ...
To je myslím dobrá poznámka - myslím, že spíš než handrkování se o to, co by vyšlo levněji, je spíš otázka, zdali by VŮBEC byly peníze na stavbu stanice této třídy přiklepnuty...


tomas.pribyl - 7/1/2007 - 20:56

quote:
quote:
...Navíc je tu jedna důležitá výhoda (z hlediska kosmonautiky):
Pokud je něco vyráběno v takovéto kooperaci, pak už je to "nezrušitelné". Už jde o věc mimo dosah místní politiky, dodatečných vylepšení a ekonomických přehodnocování ...
To je myslím dobrá poznámka - myslím, že spíš než handrkování se o to, co by vyšlo levněji, je spíš otázka, zdali by VŮBEC byly peníze na stavbu stanice této třídy přiklepnuty...


Naprosto souhlasim - prinos ISS neni meritelny pouze penezi, mezinarodni projekt se vzdy hure rusi, moc politiku je omezena apod. Ale to snad neznamena, ze bychom nesmeli vycislit, co jsme tim (samozrejme hypoteticky) ztratili ci ziskali. Treba pro pouceni do budoucna... (Coz je nepochybne take jeden z neekonomickych prinosu ISS.)


Jiří Hošek - 7/1/2007 - 22:59

quote:
quote:
Quote:

Chrunicev za FGB dostal 210 mil. USD (pozadoval 245 mil. USD, prislibeno 190 mil. USD, nakonec navyseno na 210 mil. USD). (Z toho bylo treba neco pres 900 tisic USD za namalovani americke vlajecky na modul FGB o plose nekolika decimetru ctverecnich...)
--------------------------------------------------------------------------------------------------

Je opravdu smutne, kolik musí Americane vydavat penez, jen aby zamestnali ruske podniky. Kdyby si modul udelali sami, jen na vlajecce by ušetřili spoustu penez.


Třeba by vlaječka byla jako bonus, ale celý modul Bus-1 od Lockheedu by stál 450 mil. USD, viz 1.odst. v článku:

http://www.astronautix.com/craft/isszarya.htm


quote:
Kontrolni otazka: o kolik byla cela stanice levnejsi/drazsi diky spolupraci s Ruskem nez kdyby ji USA delaly samostatne?

Srovnávací tabulka z roku 1993:

http://www.astronautix.com/craft/spas1993.htm


Olda - 7/1/2007 - 23:14

quote:
quote:
Vzhledem k tomu, jak na tom byli Američané s vývojem záchranného člunu nebo uvažovaného pohonného modulu, tak by byli rádi, že by trvale obydlili stanici asi tak v současnosti a ne v roce 2000.


Treba Varianta C (Option C) kosmicke stanice v roce 1993 vyzadovala nejaky pohonny modul? Jeste tu o Budulinkovi, prosim...

A znovu opakuji: Amerika uz pred polovinou devadesatych let (do roku 2000 bylo casu dost) odstoupila od sveho zachranneho clunu, a to prave kvuli vstupu Ruska. Takze hovorit o stavu v roce 2000 (kdy americky zachranny clun byl prave kvuli Sojuzu uz nekolik let zruseny a X-38 mel byt pripraveny az na druhou polovinu desetileti), je prinejmensim trochu vytrzene z kontextu.


V roce 2000 určitě nebyl US záchranný člun zrušen několik let. Řekl bych, že určitě minimálně ještě v roce 2001 byl zkoušen jeho demonstrátor zpod B-52 na Edwards. Jeho návrat z kosmu pak měl být nejdřív asi někdy 2004 (v plánu letů na 2003 nebyl)vyzkoušen při samostatném letu raketoplánu. Přidejme jako u všeho odklady a vychází mi potvrzení předchozí hypotézy. Zrušen byl tuším někdy před havárií Columbuie, ale to už je jen moje doměnka, o kterou se přít nebudu.


Olda - 7/1/2007 - 23:22

Freedom v roce 1993 byla snad projektována jako perpetum mobile? Jedině, že by její dráhu korigoval pouze raketoplán a to bychom ji už měli na hlavě. Ono dnes není v Čechách kvůli jistým neblahým zkučenostem z hochy z východního bloku přiznat, že na jistých věcech mají své zásluhy a někde jsou nepostradatelní.


tomas.pribyl - 8/1/2007 - 06:04

quote:
A znovu opakuji: Amerika uz pred polovinou devadesatych let (do roku 2000 bylo casu dost) odstoupila od sveho zachranneho clunu, a to prave kvuli vstupu Ruska. Takze hovorit o stavu v roce 2000 (kdy americky zachranny clun byl prave kvuli Sojuzu uz nekolik let zruseny a X-38 mel byt pripraveny az na druhou polovinu desetileti), je prinejmensim trochu vytrzene z kontextu.


V roce 2000 určitě nebyl US záchranný člun zrušen několik let. Řekl bych, že určitě minimálně ještě v roce 2001 byl zkoušen jeho demonstrátor zpod B-52 na Edwards. Jeho návrat z kosmu pak měl být nejdřív asi někdy 2004 (v plánu letů na 2003 nebyl)vyzkoušen při samostatném letu raketoplánu. Přidejme jako u všeho odklady a vychází mi potvrzení předchozí hypotézy. Zrušen byl tuším někdy před havárií Columbuie, ale to už je jen moje doměnka, o kterou se přít nebudu.


PUVODNE zamysleny zachranny clun byl zruseny. Ty zkousky v roce 2001 - to byl jeho nastupce (= novy program) X-38, o kterem jsem psal (a ktery mel byt k dispozici az kolem poloviny desetileti). Takze jen opakujete to, co jsem napsal.


tomas.pribyl - 8/1/2007 - 06:12

quote:
Freedom v roce 1993 byla snad projektována jako perpetum mobile? Jedině, že by její dráhu korigoval pouze raketoplán a to bychom ji už měli na hlavě.


Houbeles. Stanice v roce 1993 byla projektovana tak, aby mela na sve palube dost paliva i v pripade delsi nedostupnosti raketoplanu (= treba havarie). Pouceni z krizoveho vyvoje se tomu rika (= z problemu spojenych se zkazou Challengeru).


tomas.pribyl - 8/1/2007 - 06:22

quote:

Třeba by vlaječka byla jako bonus, ale celý modul Bus-1 od Lockheedu by stál 450 mil. USD, viz 1.odst. v článku:

http://www.astronautix.com/craft/isszarya.htm


To je pravda, bez diskuse. Ale jedna vec jsou naklady porizovaci, jina vec provozni... (Nemam na mysli tento modul, ale celou stanici.)

quote:
Kontrolni otazka: o kolik byla cela stanice levnejsi/drazsi diky spolupraci s Ruskem nez kdyby ji USA delaly samostatne?

Srovnávací tabulka z roku 1993:

http://www.astronautix.com/craft/spas1993.htm


Dekuji! Ale... Kolik tedy bylo usetreni/prodelani prizvanim Ruska? Vyrobou samozrejme bylo usetreno, ale provozem nesmirne prodelano. NASA se proste rozhodla (protoze musela) presunout naklady z polozky vyroba do polozky provoz. Vybrala levne reseni, ale provozne drahe (to udelala uz v pripade raketoplanu, kdy zvazovala nekolik variant - a nakonec se rozhodla prave pro levny vyvoj a drahy provoz, protoze na drahy vyvoj nemela).

Jinak: nemate prosim k dispozici nejake aktualnejsi udaje nez plany v roku 1993, na jejichz zaklade se stanice vybirala? Pro uplnost dodavam, ze tato cisla si vymyslela - do slova a do pismene - NASA a ze byla ihned napadena ucetnim uradem GAO jako nekorektni a nepresna.


Pinkas - 8/1/2007 - 07:21

Quote:
Je opravdu smutne, kolik musí Americane vydavat penez, jen aby zamestnali ruske podniky. Kdyby si modul udelali sami, jen na vlajecce by ušetřili spoustu penez.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doufam, ze vetsina ctenaru pochopila, ze to myslim ironicky. I stemi mnohem vetsimi naklady na provoz je to velice diskutabilni, protoze porovnavame s necim, co nenbylo kompletne ani na vykresech, nerkuli v provozu.


HonzaB - 8/1/2007 - 10:55

quote:
...
Vyrobou samozrejme bylo usetreno, ale provozem nesmirne prodelano. NASA se proste rozhodla (protoze musela) presunout naklady z polozky vyroba do polozky provoz. Vybrala levne reseni, ale provozne drahe (to udelala uz v pripade raketoplanu, kdy zvazovala nekolik variant - a nakonec se rozhodla prave pro levny vyvoj a drahy provoz, protoze na drahy vyvoj nemela).
...


Mám pocit, že tohle je čím dál oblíbenější styl, odpovídající době, která chce všechno hned a se slevou. Navíc provozní náklady už plynou za jiného vedení a jiných politiků. A už je nejde zrušit ...


bejcek - 8/1/2007 - 11:10

quote:
quote:
...
Vyrobou samozrejme bylo usetreno, ale provozem nesmirne prodelano. NASA se proste rozhodla (protoze musela) presunout naklady z polozky vyroba do polozky provoz. Vybrala levne reseni, ale provozne drahe (to udelala uz v pripade raketoplanu, kdy zvazovala nekolik variant - a nakonec se rozhodla prave pro levny vyvoj a drahy provoz, protoze na drahy vyvoj nemela).
...


Mám pocit, že tohle je čím dál oblíbenější styl, odpovídající době, která chce všechno hned a se slevou. Navíc provozní náklady už plynou za jiného vedení a jiných politiků. A už je nejde zrušit ...


Mám strach, že přesně na tomhle je postaven i program Ares - Orion.


Jiří Hošek - 8/1/2007 - 22:54

quote:
Dekuji! Ale... Kolik tedy bylo usetreni/prodelani prizvanim Ruska? Vyrobou samozrejme bylo usetreno, ale provozem nesmirne prodelano. NASA se proste rozhodla (protoze musela) presunout naklady z polozky vyroba do polozky provoz. Vybrala levne reseni, ale provozne drahe (to udelala uz v pripade raketoplanu, kdy zvazovala nekolik variant - a nakonec se rozhodla prave pro levny vyvoj a drahy provoz, protoze na drahy vyvoj nemela).

Jinak: nemate prosim k dispozici nejake aktualnejsi udaje nez plany v roku 1993, na jejichz zaklade se stanice vybirala? Pro uplnost dodavam, ze tato cisla si vymyslela - do slova a do pismene - NASA a ze byla ihned napadena ucetnim uradem GAO jako nekorektni a nepresna.

MÍNUS - Zpoždění modulu Zvezda
MÍNUS - Raketoplány mají na ruskou dráhu mnohem nižší nosnost
PLUS - Úspora při zrušení amerického záchranného člunu
PLUS - Udržování výšky dráhy stanice při výpadku raketoplánů pomocí ruských prostředků (2003-05, 2011-14)
MÍNUS - Stanici není výhodné implementovat do VSE
atd atd. Aktuálnější údaje, ani odpověď, zda bylo ušetřeno/proděláno, nemám. Z čeho vycházíte, že se prodělalo?


Vítězslav Novák - 9/1/2007 - 12:54

Jste si úplně jistí, že vůbec šlo o peníze, tedy o to "ušetřit"?

Vezměme si historii původně americké stanice, jak je ostatně popsána i na tomto webu
- 1984, Reagan vyhlašuje americkou orbitální stanici, 8G USD, start 1992 (za 8 let);
- 1988 Reagan ji přejmenoval na Freedom - a jinak se nestalo nic, kromě toho, že cena se zvedla na 25 G a start odložil na r. 1995 (start za 7 let - po 4 letech vývoje od "za 8 let"!);
- 1991 NASA zahodila veškerý dosavadní vývoj, překopala koncepci, cenu zvedla na 30 G a přizvala kamarády. Start? Radši nemluvit.
- 1993 Clintonův velký řez, přizváno Rusko, start naplánován na r. 1997 (za 4 roky), cena dostavby očesána na víc než dvojnásobek původní ceny za vše;
- 1998 s ročním zpožděním oproti Clintonovu (a šestiletým oproti Reaganovu!) plánu letí Zarja (FGB)...

Máte opravdu dojem, že NASA během té doby něco vyvinula? Něco, co by mohla použít, aniž by to koupila od Rusů? Něco, v čem by se dalo dlouhodobě žít? Já vidím dost hořkou cestu od velkolepých plánů na samostatnou a pádnou odpověď na sovětské úspěchy v kosmu (no, na LEO...) k nezbytné spolupráci s jejich nástupci.
Jen aby Reaganův plán neskončil stejnou ostudou jako jiné nadšeně rozjeté a posléze opuštěné projekty.

Takže má cenu se ptát "Kolik NASA ušetřila?" nebo spíš "Kde by NASA dnes byla?"?
A když už - tak co s čím porovnávat? Realitu s jakýmisi fantasiemi ze začátku 90. let, neřku-li 80.? Kdybych porovnával STS s plány ze 70., tak je to nehorázný malér, za který by měl někdo sedět. Jenže porovnávat realitu s plány jaksi moc nemá smysl, ne?


marcellino4 - 9/1/2007 - 13:23

prepacte mozno akurat teraz sem hodin otazky mimo temu ale zaujimaju ma:
-ma kazdy dock na iss urcene svoje zatazenie? teda zatazenie akej hmotnosti moze uniest a pri akych manevroch a situaciach?
-a iba si chcem overit ci posadka ktora startovala v sojuz-tma1 pristavala v s-tm34, ta z s-tm34 pristavala v s-tm33, z s-tm33 v s-tm32 a ta z s-tm32 v s-tm31. nie je to trosku neefektivne striedanie kozmonautov na iss? ved v tej dobe to zabezpecocali raketoplany, a nemuseli pretoze v priblizne rovnakej dobe startovali sojuzy (neefektivne). na raketoplanoch tak vzdy boli rezervovane 3 miesta pre vymenu zakl posadky, hoc tam mohli byt specialisti.

a este moj nazor:
-podal man by mali dat mlm na horny dok zvezdy, pretoze pirs tam asi len tak lahko nepremiestnia, a keby ho dali na zariju, tak bolo mozno problematicke pripajat na mlm progress a na node-3 pripojit htv alebo orion (v pripade ak by bolo obsadeny alebo poskodeny dok na node-2). rusi by mali realne zvazit svoje schopnosti produkcie modulov a nenarobyt na iss nejake pripadne zbytocne komplikacie ktore by odcerapavali cas aj peniaze na ich odstranenie.


HonzaB - 9/1/2007 - 14:07

quote:
...
A když už - tak co s čím porovnávat? Realitu s jakýmisi fantasiemi ze začátku 90. let, neřku-li 80.? Kdybych porovnával STS s plány ze 70., tak je to nehorázný malér, za který by měl někdo sedět. Jenže porovnávat realitu s plány jaksi moc nemá smysl, ne?


Vím o jednom smyslu takovéhoto porovnání:

Poučíte se a budete mnohem opatrnější a realističtější při posuzování Orionu a Aresu (což je fantasie - má podobu několika barevných obrázků) a při jeho srovnávání s raketoplánem (který představuje realitu a víceméně rutinně létá).

A možná Vás napadne, že by se nemusely vyhazovat reálně fungující systémy a že původní plán postupných modernizací raketoplánu (bohužel omezen na nefungující minimum) nebyl tak špatný. Obzvláště pokud neexistuje reálně fungující alternativa ...

A možná Vás napadane, že by američani nemuseli opouštět dobrovolně ISS. Obzvláště, když všechno kosmické zařízení se musí vyzkoušet (nejlépe na LEO) a cesta kamkoliv dál vede přes LEO ...

(mám pocit, že jsem tady už tyhle věci rozebíral a tak nechci moc unavovat)


Vítězslav Novák - 9/1/2007 - 15:37

Dobrá - čili zjistíme, že plány a realita bývají nebe a dudy. S tím souhlasím.

Ale můžeme nějak zjistit, kolik NASA ušetřila nebo ztratila zmezinárodněním Freedom/Alpha/ISS? Jak? Na jedné straně máme plány - na druhé reálné výdaje a výsledky. Plány jsou vycucané z prstu a realita je tvrdá.

Že opouštět reálně fungující systémy kvůli chimérám, je blbost, to jsem tady razil mimo jiné i já. Byla blbost opustit Apollo ve chvíli, kdy z nástupce Apolla bylo několik náčrtů. IMHO je blbost opustit STS, když zase není nic - v tom se naprosto shodneme. Včetně toho, že testovat zařízení na orbitě je sranda proti témuž testu za letu k Měsíci nebo pobytu na něm. Přinejmenším cesta domů, když už nastane velký malér, trvá desítky minut a ne dny. Nemluvě o letu kousek dál.

Spíš mi šlo o to upozornit, že opravdu nemá smysl ptát se kolik by stála ISS, kdyby ji budovali sami Američani - osobně jsem přesvědčen, že by prostě nebyla.


Jirka - 9/1/2007 - 18:15

quote:
quote:
...
A když už - tak co s čím porovnávat? Realitu s jakýmisi fantasiemi ze začátku 90. let, neřku-li 80.? Kdybych porovnával STS s plány ze 70., tak je to nehorázný malér, za který by měl někdo sedět. Jenže porovnávat realitu s plány jaksi moc nemá smysl, ne?


Vím o jednom smyslu takovéhoto porovnání:

Poučíte se a budete mnohem opatrnější a realističtější při posuzování Orionu a Aresu (což je fantasie - má podobu několika barevných obrázků) a při jeho srovnávání s raketoplánem (který představuje realitu a víceméně rutinně létá).
quote:


Nekteri lide se bohuzel nepouci a realitu nevidi. STS neni udrzitelny system a VSE, ktera se bude uskutecnovat podle planu ESAS pocita s vyuzitim mnoha stavajicich komponent.
Neni to zadna fantazie.
Kdo to nevidi tak proste zavira oci pred fakty.
Konstrukce nosice Ares a lodi Orion nevysi nekde ve vzduchoprazdnu. Je zalozena na technologiich z Apolla, STS a vsech dalsich americkych programu.

quote:

A možná Vás napadane, že by američani nemuseli opouštět dobrovolně ISS. Obzvláště, když všechno kosmické zařízení se musí vyzkoušet (nejlépe na LEO) a cesta kamkoliv dál vede přes LEO ...



Uvidime za devet let, jak a kdy se opusteni ISS uskutecni. Plany jsou takove, ze NASA si zaplati vyzkum na LEO u nejake komercni spolecnosti a nebude tam kvuli tomu nakladne udrzovat infastrukturu.


Olda - 9/1/2007 - 18:48


Uvidime za devet let, jak a kdy se opusteni ISS uskutecni. Plany jsou takove, ze NASA si zaplati vyzkum na LEO u nejake komercni spolecnosti a nebude tam kvuli tomu nakladne udrzovat infastrukturu.




Asi si je objednají u kapitána Picarda na Enterprise


Jan Baštecký - 9/1/2007 - 18:50

quote:
...
Nekteri lide se bohuzel nepouci a realitu nevidi.
...


S tímhle bych souhlasil ... (kontrolní otázka: vyjmenujte všechny americké kosmické programy posledních dvaceti let s reálnými astronauty)

quote:
...
Uvidime za devet let, jak a kdy se opusteni ISS uskutecni.
...


Dodávám: ... nebo neuskuteční. (Znáte někoho, kdo celý život staví barák a pak ho věnuje sousedovi?)


Jirka - 9/1/2007 - 19:20

quote:

Že opouštět reálně fungující systémy kvůli chimérám, je blbost, to jsem tady razil mimo jiné i já. Byla blbost opustit Apollo ve chvíli, kdy z nástupce Apolla bylo několik náčrtů.



Chimera byl znovupouzitelny system na LEO, ktery byl tak komplexni.

quote:

IMHO je blbost opustit STS, když zase není nic - v tom se naprosto shodneme.



Ja myslim ze opustit STS je nutnost a vypada to ze nastupce si uz NASA vybralo.

quote:

Včetně toho, že testovat zařízení na orbitě je sranda proti témuž testu za letu k Měsíci nebo pobytu na něm. Přinejmenším cesta domů, když už nastane velký malér, trvá desítky minut a ne dny. Nemluvě o letu kousek dál.



Orion se bude testovat cca 7 let nez poleti k Mesici. To mi prijde jako vic nez dostatecna doba.
Myslim ze Orion bude dobra lod zalozena na overenem principu s dostatecne overenymi technologiemi.
Vetsi starosti mi dela LSAM, ale i tam je z ceho tezit. Jeste uvidime jaka koncepce bude zvolena.
Jak ale vidime naprikad na Lunar Lander challenge, tak zase nejde o super nove technologie, ale spise o spolehlivost.


Jiří Hošek - 10/1/2007 - 17:12

quote:
-a iba si chcem overit ci posadka ktora startovala v sojuz-tma1 pristavala v s-tm34, ta z s-tm34 pristavala v s-tm33, z s-tm33 v s-tm32 a ta z s-tm32 v s-tm31. nie je to trosku neefektivne striedanie kozmonautov na iss? ved v tej dobe to zabezpecocali raketoplany, a nemuseli pretoze v priblizne rovnakej dobe startovali sojuzy (neefektivne). na raketoplanoch tak vzdy boli rezervovane 3 miesta pre vymenu zakl posadky, hoc tam mohli byt specialisti.
NASA tím vědomě pomáhala Rosaviakosmosu vylepšit si finanční situaci (Rusové v uvedené době získali téměř 100 miliónů dolarů za krátkodobé lety tří kosmonautů ESA, dvou turistů + barter za let kazašského kosmonauta vs. využívání Bajkonuru).

quote:
-a este moj nazor:
-podal man by mali dat mlm na horny dok zvezdy, pretoze pirs tam asi len tak lahko nepremiestnia, a keby ho dali na zariju, tak bolo mozno problematicke pripajat na mlm progress a na node-3 pripojit htv alebo orion (v pripade ak by bolo obsadeny alebo poskodeny dok na node-2). rusi by mali realne zvazit svoje schopnosti produkcie modulov a nenarobyt na iss nejake pripadne zbytocne komplikacie ktore by odcerapavali cas aj peniaze na ich odstranenie.
Pokud se nepletu, tak horní uzel Zvezdy neumožňuje připojení modulu za chodu, a neumožňuje ani přečerpávání paliva (což je jednou z funkcí modulu MLM).
Pirs má být, myslím, přemístěn na horní dok Zvezdy manipulátorem ERA, který bude součástí MLM (tedy pokud to vůbec bude nutné).


Jirka - 10/1/2007 - 18:37

quote:

quote:
...
Uvidime za devet let, jak a kdy se opusteni ISS uskutecni.
...


Dodávám: ... nebo neuskuteční. (Znáte někoho, kdo celý život staví barák a pak ho věnuje sousedovi?)




Chtel bych jen upresnit, ze si taky nemyslim ze by NASA po roce 2016 vubec nevyuzivala ISS, nebo k ni dokonce vubec neletala. Myslim jen ze by bylo docela rozumne prenechat provoz a planovani na nejake jine organizaci (treba akciovce zucastnenych stran), ktera by o ISS pecovala a shanela zakazniky.
Porad si totiz nemuzu nejak predstavit co tam NASA bude delat. Snad by bylo lepsi, aby si tamni vyzkum financovaly samy subjekty, kterym se vyzkum bude hodit. Pokud tedy NASA bude chtit nejaky vyzkum tak si ho zaplati a pak jako akcionar inkasuje zisk.
Jasne je to, ze zachovat stavajici uroven financovani od NASA neni udrzitelne.


Olda - 10/1/2007 - 18:46

Tyhle úvahy o ISS a.s. a posobné jsou hoooodně předčasné. Tak daleko ještě nejsme. Kosmický výzkum není hospoda nebo pekařství.


Vítězslav Novák - 10/1/2007 - 19:01

Orion se bude testovat cca 7 let nez poleti k Mesici. To mi prijde jako vic nez dostatecna doba.

Bude se testovat 7 let nepřetržitě? V kosmu? Asi ne, že...
Potřebujete zařízení na výrobu kyslíku, které se nepodělá - a to s patřičnou rezervou během letu k Měsíci. Potřebujete čtyři hafa a spoustu habadějů zařízení, jejichž výpadek by měl podobně fatální následky. Když vypadne na ISS, v nejhorším se dá vrátit. Když nebude tak nejhůř, dá se počkat a součástka do zálohovaného zařízení se doveze nejbližším nákladákem. Když vypadne na cestě k Měsíci, nemůžete počítat s tak obrovskou klikou jako mělo Apollo 13 - víte, že nejsem příznivec konspiračních teorií, ale kdybych byl, pak bych netrvdil ten nesmysl, že Američani nebyli na Měsíci. Spíš bych uvažoval o A13 - to je přímo hollywoodský scénář včetně happyendu...

Všecko musíte vyzkoušet dlouhodobě, v reálných podmínkách - tedy nejblíž na LEO a znova a znova. Apollo byl vojenský projekt a byla to bitva studené války. Ztráty přípustné. Do budoucna s tím nevystačíte.


tomas.pribyl - 10/1/2007 - 19:23

quote:
quote:
-a iba si chcem overit ci posadka ktora startovala v sojuz-tma1 pristavala v s-tm34, ta z s-tm34 pristavala v s-tm33, z s-tm33 v s-tm32 a ta z s-tm32 v s-tm31. nie je to trosku neefektivne striedanie kozmonautov na iss? ved v tej dobe to zabezpecocali raketoplany, a nemuseli pretoze v priblizne rovnakej dobe startovali sojuzy (neefektivne). na raketoplanoch tak vzdy boli rezervovane 3 miesta pre vymenu zakl posadky, hoc tam mohli byt specialisti.
NASA tím vědomě pomáhala Rosaviakosmosu vylepšit si finanční situaci (Rusové v uvedené době získali téměř 100 miliónů dolarů za krátkodobé lety tří kosmonautů ESA, dvou turistů + barter za let kazašského kosmonauta vs. využívání Bajkonuru).


Ten hlavni duvod byl jiny - uz jen proto, ze NASA velmi nesouhlasila s lety turistu. Hlavni duvod byl ten, ze pristavajici raketoplan ma vyrazne nizsi (= prijemnejsi) pretizeni nez Sojuz (cca 1,5 G oproti cca 5 G). Navic v Sojuzu musi posadka po pulrocnim pobytu na stanici pristani ridit - v raketoplanu pilotuje nekdo jiny, kosmonauti se jen vezou. Proto bylo rozhodnuto vracet kosmonauty po dlouhodobych vypravach raketoplanem - coz znamenalo, ze dlouhodobe vypravy musi raketoplanem i startovat.

Samozrejme, ze Sojuz neni zadny stroj na smrt pro kosmonauty vracejici se z dlouhodobeho letu - ale kdyz meli lide zodpovedni za program ISS na vyber, tak se proste rozhodli pro raketoplan. Divejme se na toto rozhodnuti ocima doby, kdy bylo prijato - koncem devadesatych let, ne ocima dnesnima (koncem devadesatych let nebyl takovy pretlak neletenych astronautu, raketoplany letaly velmi pravidelne apod.).


tomas.pribyl - 10/1/2007 - 19:34

quote:
DAle můžeme nějak zjistit, kolik NASA ušetřila nebo ztratila zmezinárodněním Freedom/Alpha/ISS? Jak? Na jedné straně máme plány - na druhé reálné výdaje a výsledky. Plány jsou vycucané z prstu a realita je tvrdá.

Spíš mi šlo o to upozornit, že opravdu nemá smysl ptát se kolik by stála ISS, kdyby ji budovali sami Američani - osobně jsem přesvědčen, že by prostě nebyla.


V tomhle mate pravdu - taky jsem bojovnik proti srovnavani planu na papire a reality. Ale myslim, ze pokud jednim z hlavnich duvodu prizvani Ruska do projektu ISS byla snaha usetrit (byla!), tak je na miste se ptat, zdali bylo uspory skutecne dosazeno nebo ne. Myslim, ze na tom neni vubec nic spatneho - srovnat sliby pred startem projektu a realitu v jeho prubehu. Vzdyt takto ziskame cenne zkusenosti, ktere jsou k nezaplaceni (a to nemyslim ironicky).


tomas.pribyl - 10/1/2007 - 19:55

quote:
Jste si úplně jistí, že vůbec šlo o peníze, tedy o to "ušetřit"?

Takže má cenu se ptát "Kolik NASA ušetřila?" nebo spíš "Kde by NASA dnes byla?"?


Trochu pripomenu historii. A podotykam, ze souhlasim s tim, ze spoluprace s Ruskem byla spravnym rozhodnutim (a taky podotykam, ze nebyla jedinym moznym, jak se tady mnozi snazi nalhat).

Amerika se tehdy rozhodovala mezi dvema koncepcemi:
- Prizvat Rusko jako plnohodnotneho partnera.
- Vzit Rusko do party na ciste komercnim zaklade.

NASA a odborna verejnost byla pro komercni zaklad. Politici chteli rovnopravneho partnera. Zvitezili politici (tedy nikoliv zdravy rozum ;-).

Napr. zasobovani stanice melo byt reseno nakupem lodi Progress a jejich starty na palubach raket Delta-2. Sojuzy taktez. Americane proste chteli nakoupit rusky hardware a vyslat ho do vesmiru vlastnimi raketami. Jaky je v tom rozdil? Krome jasnych a pruhlednych cen take to, ze stanice by nevznikla na tzv. ruske draze (sklon 51,6 stupne k rovniku).

Protoze: NASA pocitala, ze k ISS behem prvnich dvaceti let zamiri 90 raketoplanu (montazni plus zasobovaci). Jenomze na "ruske draze" klesa jejich nosnost o zhruba ctvrtinu, coz znamena, ze startu bude potreba o TRICET vice. A tricet startu raketoplanu - to jsou OHROMNE naklady navic.

Jedna z metodik vycisleni ceny startu pravi, ze dosud se do programu raketoplanu investovalo pres 120 mld. USD a uskutecnilo se temer 120 startu - coz dlouhodobe vychazi plus minus na miliardu za start. (Samozrejme, ze jina metodika dojde k jinemu vysledku - ale dlouhodobe sledovani nakladu na vystupu za ne mi prijde pomerne korektni.)

Takze se da s klidnym svedomim prohlasit, ze NASA si sice vybrala levnejsi variantu na vyrobu - ale drazsi na provoz. Rocne je to v nakladech na provoz stanice nejmene miliarda USD - za tyto penize by slo nakoupit hromadu progressu a sojuzu (dnesni trzni cena pod 30 mil. USD za kus - jiste by byla vyssi, ale to by nevadilo), raket pro jejich vypusteni (zesilena Delta-2 radove 60 az 70 mil/kus, pri vetsi objednavce mnozstevni sleva). Kazdy rok by teoreticky zbyly penize na zbrusu novy rusky modul (nekolik set mil. USD) plus nosnou raketu (100 az 200 mil. USD). Nebo na vice vedeckych a technologickych experimentu.

Stanice mohla byt budovana rychleji (i za soucasneho stavu mohly byt vyneseny vsechny naklady planovane pro raketoplan na rok 2007!), jeji financovani mohlo byt pruhlednejsi atd. Rusko by svoje penize ziskalo, nikdo by mu v pristupu na ISS bezpochyby nebranil (podobne jako dnes nikdo nikomu nebrani v seberealizaci se na stanici).

Cili otazka neni jestli s Ruskem nebo bez Ruska - ale za jakych podminek. Protoze osobne si myslim, ze ty soucasne jsou (diplomaticky receno) problematicke pro vsechny strany.


Jiří Hošek - 10/1/2007 - 22:47

quote:
NASA pocitala, ze k ISS behem prvnich dvaceti let zamiri 90 raketoplanu (montazni plus zasobovaci). Jenomze na "ruske draze" klesa jejich nosnost o zhruba ctvrtinu, coz znamena, ze startu bude potreba o TRICET vice. A tricet startu raketoplanu - to jsou OHROMNE naklady navic.
Skutečnost, že nosnost klesá o čtvrtinu, ještě automaticky neznamená, že bude potřeba o celou čtvrtinu startů více. Při mnoha startech to může znamenat, že původní naddimenzotaná kapacita raketoplánu je lépe využita. Například při nadcházejícím letu STS-117 (a při mnoha dalších) je nákladový prostor tak zaplněn, že ty čtyři tuny nákladu, které by raketoplán na dráhu se sklonem 28,5 stupně uvezl navíc, se nikam nevejdou (pouze ve formě paliva v nádržích, ale nezdá se, že ISS potřebuje akutně tak razantně zvýšit dráhu).


tomas.pribyl - 10/1/2007 - 23:20

quote:
quote:
NASA pocitala, ze k ISS behem prvnich dvaceti let zamiri 90 raketoplanu (montazni plus zasobovaci). Jenomze na "ruske draze" klesa jejich nosnost o zhruba ctvrtinu, coz znamena, ze startu bude potreba o TRICET vice. A tricet startu raketoplanu - to jsou OHROMNE naklady navic.
Skutečnost, že nosnost klesá o čtvrtinu, ještě automaticky neznamená, že bude potřeba o celou čtvrtinu startů více. Při mnoha startech to může znamenat, že původní naddimenzovaná kapacita raketoplánu je lépe využita. Například při nadcházejícím letu STS-117 (a při mnoha dalších) je nákladový prostor tak zaplněn, že ty čtyři tuny nákladu, které by raketoplán na dráhu se sklonem 28,5 stupně uvezl navíc, se nikam nevejdou (pouze ve formě paliva v nádržích, ale nezdá se, že ISS potřebuje akutně tak razantně zvýšit dráhu).


Kolik je prosim misi, kdy je nakladovy prostor takto plne vyuzit? Myslim, ze na prstech dvou rukou byste je spocital a jeste by hodne zustalo. A ted si to dejte proti tem devadesati zamyslenym startum. Cili: nedelejte z vyjimky pravidlo.

Uvedomte si, ze drtiva vetsina startu mela byt zasobovacich (celkem 93 ze 120ti v prubehu prvnich dvaceti let!), kde je snizeni nosnosti o ctvrtinu VYRAZNE. Treba hermetizovane moduly (Unity, Columbus, Node, Kibo...) museji letat bez casti vybaveni, ktere se musi dopravit pozdeji. A tady je ta ctvrtina jeste neprijemneji: protoze to vybaveni musite do neceho ZABALIT (typicky moduly MPLM nebo Spacehab), coz znamena dalsi zbytecny nekolikatunovy naklad, ktery vubec nemusel letet.

A pokud uz jmenujete STS-117: vyssi nosnost by mohla znamenat treba místo sesticlenne posadky plnou sedmiclennou. (Nebo zasoby pro ISS ulozene v kabine raketoplanu - Vami zminovany nakladovy prostor a nadrze nejsou jedinymi skladovacimi misty na raketoplanu.) Ten sedmy clovek by minimalne odlehcil praci - anebo by se mohl venovat experimentum jako treba evropsti astronauti pri kratkodobych navstevach v lodich Sojuz.


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 08:20

quote:
Kolik je prosim misi, kdy je nakladovy prostor takto plne vyuzit? Myslim, ze na prstech dvou rukou byste je spocital a jeste by hodne zustalo. A ted si to dejte proti tem devadesati zamyslenym startum. Cili: nedelejte z vyjimky pravidlo.

Uvedomte si, ze drtiva vetsina startu mela byt zasobovacich (celkem 93 ze 120ti v prubehu prvnich dvaceti let!), kde je snizeni nosnosti o ctvrtinu VYRAZNE.
Myslel jsem, že se chcete dopracovat k nějakému číselnému výsledku (úspora/zdražení díky zapojení Ruska), a proto jsem neuvažoval s "chimérami" (90 či 120 startů), ale se skutečnými 33 starty (20 realizovaných + 13 plánovaných), kde montážní starty nejsou výjimkou, ale tvoří většinu letů. Čili, kde plně využitý nákladový prostor není výjimkou.
Věřím, že jste schopen přesně určit, které z uvedených 33 startů byly realizovány kvůli změně sklonu dráhy. Mně to dělá problém - hned u misí ISS-2A.1, ISS-2A.2a a ISS-2A.2b jsem nepochopil, zda bylo opravdu nezbytné realizovat všechny tři, nebo zda prováděné práce přeci jen nešlo zahrnout do následujících dvou montážních misí.


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 08:28

quote:
A pokud uz jmenujete STS-117: vyssi nosnost by mohla znamenat treba místo sesticlenne posadky plnou sedmiclennou. (Nebo zasoby pro ISS ulozene v kabine raketoplanu - Vami zminovany nakladovy prostor a nadrze nejsou jedinymi skladovacimi misty na raketoplanu.)
Do kabiny raketoplánu se čtyři tuny zásob asi nevejdou.
quote:
Ten sedmy clovek by minimalne odlehcil praci - anebo by se mohl venovat experimentum jako treba evropsti astronauti pri kratkodobych navstevach v lodich Sojuz.
Mluvili jsme o finančním vyjádření - pokud chcete tohle přepočítávat na peníze, tak je to opravdu tak významná položka?


tomas.pribyl - 11/1/2007 - 08:44

quote:
Věřím, že jste schopen přesně určit, které z uvedených 33 startů byly realizovány kvůli změně sklonu dráhy. Mně to dělá problém - hned u misí ISS-2A.1, ISS-2A.2a a ISS-2A.2b jsem nepochopil, zda bylo opravdu nezbytné realizovat všechny tři, nebo zda prováděné práce přeci jen nešlo zahrnout do následujících dvou montážních misí.


Nejsem to schopen urcit. Skrtnout kazdy ctvrty start jsou kupecke pocty (stejna logika jako skrtnout kazdy ctvrty modul) - samozrejme, ze v praxi dochazi k rozprostreni nakladu do nekolika misi (protoze na kazde misi najdete neco, co by MUSELO startovat - a neco, co "spadlo" odjinud). Zadny raketoplan neleti s jednim jedinym ukolem. A znovu opakuji: melo se to tykat hlavne ZASOBOVACICH letu, ktere mely mit nizsi nez planovanou nosnost. Tezko pak vyradite kazdy ctvrty rohlik, kazdy ctvrty litr vody a kazde ctvte tricko - ale proste se celkove zasob do raketoplanu vejde o ctvrtinu mene.

A co se Vami zminovanych misi tyka, treba lety 2A.1 a 2A.2A by nebyly nutne, kdyby Rusko vcas nachystalo a vypustilo modul Zvezda. A 2A.2B byla logisticka mise pro Zvezdu - kdyby se letelo na drahu se sklonem 28,5 stupne, tak by ji nebylo potreba. Ale nechci se snizovat ke konstatovani, ze prave tyto tri mise byly zbytecne kvuli ucasti Ruska na projektu. Naopak: NASA pruzne a bez reci reagovala na vypadek u partnera. A o tom podle me spoluprace je. Nekdo ma problem, druhy ho podrzi. Ne potopi. (Jejich náplň nebylo možné do dalších letů přesunout: protože STS-92, -97 i -98 měly nabitý časový plán, nehledně na to, že poslední dva jmenované musely dokonce letět kvůli omezené nosnosti jen s pětičlennou posádkou.)

Jinak k tem 120ti startum: vychazim z planu NASA na pocatku budovani stanice. Pokud v te dobe (= druha polovina devadesatych let) nekdo vedel, ze v unoru 2003 shori Columbia a ze v roce 2010 bude ukonceny program raketoplanu, tak to zapomnel rict... (Michani dnesnich znalosti a drivejsiho stavu neni korektni. To mi vzdycky pripomina moji babicku, ktera lamentuje nad cisly Sportky: "Proc jsem si nevsadila, dyt bych urcite vyhrala...")


tomas.pribyl - 11/1/2007 - 08:51

quote:
quote:
A pokud uz jmenujete STS-117: vyssi nosnost by mohla znamenat treba místo sesticlenne posadky plnou sedmiclennou. (Nebo zasoby pro ISS ulozene v kabine raketoplanu - Vami zminovany nakladovy prostor a nadrze nejsou jedinymi skladovacimi misty na raketoplanu.)
Do kabiny raketoplánu se čtyři tuny zásob asi nevejdou.


To je pravda. Ale znovu opakuji: STS-117 je z tohoto pohledu let vyjimecny, nikoliv radovy.

quote:
quote:
Ten sedmy clovek by minimalne odlehcil praci - anebo by se mohl venovat experimentum jako treba evropsti astronauti pri kratkodobych navstevach v lodich Sojuz.
Mluvili jsme o finančním vyjádření - pokud chcete tohle přepočítávat na peníze, tak je to opravdu tak významná položka?


Ano, mluvili jsme o financnim vyjadreni. A ja jsem jasne vycislil financni ztraty, ktere globalne vznikaji (tezko budeme vycislovat absenci jednoho cloveka na raketoplanu - jen jsem vysvetloval, kde je treba u STS-117) pouzitim "ruske drahy". Vy jste to otocil na priklad jednoho jedineho letu - tak jsem se snazil pristoupit na Vasi hru a ukazat, ze i na STS-117 je kapacita, kterou neni mozne vyuzit (= sedmy astronaut).

Prosim, vratme se k celkovemu vycisleni - a ne k pitvani jednoho jedineho letu. To je podstate: jeden let navic, jedno neobsazene kreslo, to vsechno se v programu ISS ztrati. (Kdyz se budu v praci flakat jeden den, zpravidla to zamestnavatel nepozna. Kdyz ctvrtinu dnu, tak uz by si toho mel vsimnout.) Ale podstatne je vycislit kolik tech ztrat je celkem.


Derelict - 11/1/2007 - 08:54

K teto diskusi na tema ISS bych podotknul nasledujici:
Zakladni pravidla projektoveho rizeni:
1. Jakakoliv prace trva dele, nez je planovano
2. Jakakoliv prace stoji vice, nez je planovano.

ISS je velice komplexni zarizeni. Nedokazu si predstavit, kolik lidi z kolika zemi na celem projektu dela. To same se tykalo vyroby a v soucasne dobe startu STS. Smerovat a ridit takhle obrovskou masu lidi je znacny problem. Smerovat a ridit mezinarodni spolupraci je ukol temer nemozny. Kdo ridil par lidi, vi.
Volba financovani a provozu se stala. Kdyz si nekdo vzpomene na tehdejsi politickou situaci, tak pochopi proc. Samozrejmne, existuje spousta dalsich a mozna i lepsich reseni, ale politika je umeni kompromisu. Mozna by mohla byt postavena Freedom v plne cene. Mozna by se z ni stala FreeDoom. Mozna by zapojeni komercnich firem v te dobe mohlo vest ke katastrofe jeste vetsi, nez se stala s Chalengerem nebo Columbii, protoze v te dobe tyto prace zvladaly pouze Boeing, Lockheed-Martin, TRW (dnes uz take Lockheed-Martin), Northrop-Grumman a mozna par dalsich, v Evrope pak Arianespace a v Rusku Korolev/Energia.
Dalsi vec, o ktere jsem tu neslysel ale je take dulezita je otazka kvalit. Z praxe mohu rict, ze vetsina firem se rozhoduje pro levna reseni z cenovych duvodu. Provozni naklady lze odepsat z dani. To, jestli celkove naklady vcetne pocatecnich investic prekonaji nejdrazsi nabizeny model nikoho nezajima z jedineho duvodu. Hodnoceni se odehrava na stavajicich kriteriich a jednim z nich je cena investice. Dokazu si predstavit situaci, kdy pri rozhodovani doslo na pocitani, kolik si toho NASA muze a nemuze dovolit, aniz by omezila dalsi programy. V zaveru se do hry vlozili politikove a vysledek je tady.


tomas.pribyl - 11/1/2007 - 09:03

quote:
K teto diskusi na tema ISS bych podotknul nasledujici:
Zakladni pravidla projektoveho rizeni:
1. Jakakoliv prace trva dele, nez je planovano
2. Jakakoliv prace stoji vice, nez je planovano.

ISS je velice komplexni zarizeni. Nedokazu si predstavit, kolik lidi z kolika zemi na celem projektu dela. To same se tykalo vyroby a v soucasne dobe startu STS. Smerovat a ridit takhle obrovskou masu lidi je znacny problem. Smerovat a ridit mezinarodni spolupraci je ukol temer nemozny. Kdo ridil par lidi, vi.
Volba financovani a provozu se stala. Kdyz si nekdo vzpomene na tehdejsi politickou situaci, tak pochopi proc. Samozrejmne, existuje spousta dalsich a mozna i lepsich reseni, ale politika je umeni kompromisu. Mozna by mohla byt postavena Freedom v plne cene. Mozna by se z ni stala FreeDoom. Mozna by zapojeni komercnich firem v te dobe mohlo vest ke katastrofe jeste vetsi, nez se stala s Chalengerem nebo Columbii, protoze v te dobe tyto prace zvladaly pouze Boeing, Lockheed-Martin, TRW (dnes uz take Lockheed-Martin), Northrop-Grumman a mozna par dalsich, v Evrope pak Arianespace a v Rusku Korolev/Energia.
Dalsi vec, o ktere jsem tu neslysel ale je take dulezita je otazka kvalit. Z praxe mohu rict, ze vetsina firem se rozhoduje pro levna reseni z cenovych duvodu. Provozni naklady lze odepsat z dani. To, jestli celkove naklady vcetne pocatecnich investic prekonaji nejdrazsi nabizeny model nikoho nezajima z jedineho duvodu. Hodnoceni se odehrava na stavajicich kriteriich a jednim z nich je cena investice. Dokazu si predstavit situaci, kdy pri rozhodovani doslo na pocitani, kolik si toho NASA muze a nemuze dovolit, aniz by omezila dalsi programy. V zaveru se do hry vlozili politikove a vysledek je tady.


Souhlasim. Na druhe strane nam snad nic nebrani provest zhodnoceni:
1) Zdali zvolena forma spoluprace byla nejlepsi (i pro Rusko).
2) Zdali bylo dodrzene zadani projektu - ev. kde a proc se stala chyba (uz jen proto, aby se priste neopakovala).

Pokud jsme za nizsi cenu mohli mit stejne vysledky (ve stejne kvalite a pri zachovani jinych podminek) o nekolik let drive, pak je to plytvani casem i penezi - oboji mohlo byt vynalozeno efektivneji.


tomas.pribyl - 11/1/2007 - 09:08

quote:
Amerika se tehdy rozhodovala mezi dvema koncepcemi:
- Prizvat Rusko jako plnohodnotneho partnera.
- Vzit Rusko do party na ciste komercnim zaklade.


Tady jen doplnim, ze Amerika vzala Rusko do party v programu Orion, kde ruska strana bude dodavat (pokud se nemylim) stykovaci uzly pro pripojeni k ISS. Z toho vyplyva:
- Oceneni ruskych kvalit.
- Zajem o dalsi spolupraci.
- Prosazeni modelu spoluprace na ryze komercni bazi (cena-termin-kvalita - a nikoliv, ze si dodavatel neco z tohoto bude svevolne urcovat nebo menit).

NASA si jak vidno spolupraci s Ruskem dle sve puvodni predstavy prosadila. A to je jen dobre... (Na druhe strane respektuji, ze tehdy proste byla urcita doba a ze se muselo spolupracovat, nikoliv obchodovat.)


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 09:46

Pane Přibyle, Vaše vyjádření lze pochopit tak, že americké ztráty kvůli přizvání ruské strany jsou 30 miliard dolarů (30 startů raketoplánů krát miliarda dolarů).

To, že se mi tento výpočet nezdá, a že jsem se pokusil svůj názor dokázat skutečností, že ke stanici celkem letělo + poletí pouze cca 33 raketoplánů, a dále jsem se pokusil na konkrétních příkladech hledat možný postup, jak to spočítat, vůbec neznamená, že to otáčím, že hraju svoji hru atd. Vaše reakce mě docela mrzí.


tomas.pribyl - 11/1/2007 - 10:11

quote:
Pane Přibyle, Vaše vyjádření lze pochopit tak, že americké ztráty kvůli přizvání ruské strany jsou 30 miliard dolarů (30 startů raketoplánů krát miliarda dolarů).


Nikoliv, ze JSOU, ale MELY BYT. Chtel jsem jen ukazat jedine: ze spoluprace byla od zacatku podavana zkreslene a ze byla (a diky tomu dodnes je) zbytecne draha (ze se uplne stejne kvality i kvantity vcetne nakupu ruske techniky dalo dosahnout levneji).

quote:
To, že se mi tento výpočet nezdá, a že jsem se pokusil svůj názor dokázat skutečností, že ke stanici celkem letělo + poletí pouze cca 33 raketoplánů, a dále jsem se pokusil na konkrétních příkladech hledat možný postup, jak to spočítat, vůbec neznamená, že to otáčím, že hraju svoji hru atd. Vaše reakce mě docela mrzí.


Na pocatku budovani ISS se tvrdilo, ze prizvanim Ruska se usetri ctyri miliardy dolaru. Chtel jsem ukazat, ze to byla LEZ - presunuti nakladu z polozky "vyroba" do polozky "provoz". Na to upozornoval uz pocatkem devadesatych let urad GAO - a na tech cislech jsem chtel ukazat, ze kazdy ctvrty start raketoplanu k ISS je zbytecny. (Ze vyuzitim "ruske drahy" bylo potreba zvysit pocet startu raketoplanu behem dvaceti lez z 90 na 120. Na jednom raketoplanu bych to tezko ukazal.)

Jinak k vypoctu: souhlasim, ze je zjednoduseny a ze neni dokonaly. Mate-li lepsi, sem s nim, budu jenom rad. Dekuji!


ales - 11/1/2007 - 11:02

Přidám také svůj názor do této diskuse, která mi v principu připadá nerozhodnutelná.

quote:
TP: Na pocatku budovani ISS se tvrdilo, ze prizvanim Ruska se usetri ctyri miliardy dolaru. Chtel jsem ukazat, ze to byla LEZ - presunuti nakladu z polozky "vyroba" do polozky "provoz". ... na tech cislech jsem chtel ukazat, ze kazdy ctvrty start raketoplanu k ISS je zbytecny. (Ze vyuzitim "ruske drahy" bylo potreba zvysit pocet startu raketoplanu behem dvaceti lez z 90 na 120.)

Tento argument považuju za zcela nevhodný a nekorektní. Zvýšení sklonu dráhy stanice totiž přináší zcela nové možnosti (přinejmenším možnost sledování větší části povrchu Země a také vůbec možnost Rusko reálně přizvat). Vyšší částku za "provoz" tedy rozhodně nepovažuju za "ztráty", ale spíš za "nezbytné náklady na dosažení vyšší užitné hodnoty". Správné bylo jedině porovnat různé varianty původního plánu (z roku 1993). Což Jirka Hošek udělal (prostřednictvím odkazů). Z tohoto porovnání plyne, že přizvání Ruska k ISS mělo i finanční přínos (kromě jiných).

quote:
TP: Na druhe strane nam snad nic nebrani provest zhodnoceni:
1) Zdali zvolena forma spoluprace byla nejlepsi (i pro Rusko).
2) Zdali bylo dodrzene zadani projektu - ev. kde a proc se stala chyba (uz jen proto, aby se priste neopakovala).

S tímto v zásadě souhlasím, ale myslím, že objektivní zhodnocení je velmi obtížné a snad i nemožné (neznáme totiž přesně "zadání projektu", které zřejmě nebylo čistě finanční, ale hodně i politické). Zahrnutí nákladů na využití jiného sklonu dráhy je pro výše uvedené dva body nesprávné (podle mého názoru). Souhlasím s tím, že spolupráce na čistě komerčním základě by měla být optimální variantou. Záleží ovšem jen a jen na rozhodnutí obou aktérů, na jaké spolupráci se dohodnou. Za jediné relativně "objektivní" kritérium pro hodnocení výše uvedených bodů považuju sledování chování obou partnerů. Předpokládám, že pro budoucí spolupráci zvolí formu, která je podle jejich názoru nejvhodnější (s přihlédnutím ke zkušenostem z minulé spolupráce).

Osobně si myslím, že při spolupráci na ISS k žádné zásadní chybě nedošlo a v podstatě byla úspěšná a výhodná (pro všechny strany). ISS je v kosmu, funguje, je využívána už od roku 2000 a stavba pokračuje. To považuju za dostatečné dodržení "zadání projektu".


Vítězslav Novák - 11/1/2007 - 11:20

Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá. Vývoj od Reaganova vyhlášení do Clintoova velkého řezu mě nepřesvědčuje, že ano.
Měla NASA v r. 1993 VŮBEC NĚCO, na základě čeho by mohla stavět stanici? Měla aspoň něco vyprojektované, tedy dotažené do fáze plánů před prostorovou maketou? Dost slabý požadavek, já vím, ale aspoň...
Troufnu si říct, že neměla nic a dost dobře ani nemohla mít. Především neměla za sebou postupný vývoj zařízení nutných pro zabezpečení provozu a dlouhodobé obyvatelnosti takové stanice. Stejně jako neměla a dosud nemá (nemá nikdo kromě Rusů) stykovací uzly pro automatickou stykovku. Nemohla mít, protože neměla za sebou Saljuty a Mir.

Takže byla možnost vyvinout něco zcela nového a to bez zkušeností, jít ruskou cestou a postupně to vyvíjet, spolupracovat na bázi "já pán - ty pán" - a nebo koupit od Rusů na klíč. Takže by nám létala nad hlavou "čistě americká stanice", vyrobená pro Američany v Rusku. Stejně jako je "americká" FGB Zarja. Protože ji Američani koupili.

Pokud chcete porovnávat s tímto scénářem, pak by to šlo. Ovšem - jaká je cena zařízení, které je unikátní, je dílem monopolního výrobce a odběratel je dost nutně potřebuje?


HonzaB - 11/1/2007 - 11:24

... tahle diskuze mi připomíná hledání odpovědi na základní otázku života, existence a vůbec ...

... jak všichni ví (*) tak odpověď zjistila Hlubina Myšlení po milionech let práce a odpověď zni: 42

(*) předpokládám, že všichni zde znají Stopařova průvodce po galaxii (nedávno byl uveden i jako film, ale knížka je lepší).




Jiří Hošek - 11/1/2007 - 11:44

quote:
Nikoliv, ze JSOU, ale MELY BYT.

Aha, už Vám rozumím. Vaši otázku "Otazka proto smysl ma (domnivam se): kolik Amerika usetrila nebo prodelala tim, ze prizvala Rusko?" jsem původně chápal pod významem "JSOU", nikoli "MĚLY BÝT". Tak tedy půjdeme do archivu GAO.

http://archive.gao.gov/t2pbat2/152266.pdf


Derelict - 11/1/2007 - 11:52

quote:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá. Vývoj od Reaganova vyhlášení do Clintoova velkého řezu mě nepřesvědčuje, že ano.
Měla NASA v r. 1993 VŮBEC NĚCO, na základě čeho by mohla stavět stanici? Měla aspoň něco vyprojektované, tedy dotažené do fáze plánů před prostorovou maketou? Dost slabý požadavek, já vím, ale aspoň...
Troufnu si říct, že neměla nic a dost dobře ani nemohla mít. Především neměla za sebou postupný vývoj zařízení nutných pro zabezpečení provozu a dlouhodobé obyvatelnosti takové stanice. Stejně jako neměla a dosud nemá (nemá nikdo kromě Rusů) stykovací uzly pro automatickou stykovku. Nemohla mít, protože neměla za sebou Saljuty a Mir.

Takže byla možnost vyvinout něco zcela nového a to bez zkušeností, jít ruskou cestou a postupně to vyvíjet, spolupracovat na bázi "já pán - ty pán" - a nebo koupit od Rusů na klíč. Takže by nám létala nad hlavou "čistě americká stanice", vyrobená pro Američany v Rusku. Stejně jako je "americká" FGB Zarja. Protože ji Američani koupili.

Pokud chcete porovnávat s tímto scénářem, pak by to šlo. Ovšem - jaká je cena zařízení, které je unikátní, je dílem monopolního výrobce a odběratel je dost nutně potřebuje?


Jeste bych doplnil:

Americke i ruske kosmicke technologie byly hnane politikou, nadopovane vojaky, kteri zde videli svoje prilezitosti, ale kazda se vydala jinym smerem. Kazdy mel svoje klady i zapory. Po likvidaci zelezne opony byl dle meho ten nejlepsi krok spojeni znalosti z obou stran za penize americanu (protoze rusove penize nemeli). Obavam se, ze ciste americka ani ciste ruska stanice by nebyla mozna.
Co se tyka technologii. Teprve havarie Columbie presvedcila americany, ze je konecne potreba neco udelat s STS. Vsichni o tom vedeli, ale brali riziko jako samozrejmost. Puvodne vojensky objekt letal s civilni posadkou, ale vojaci pracuji s rizikem jinym zpusobem. Takze v tuto chvili se vracime k osvedcenym technologiim a hledaji se nove moznosti. Pro mne byly raketoplany neco uzasneho az do havarie Chalengeru. Richard Feyman tenkrat zverejnil slabiny celeho systemu (vzpomenete si jeste na jeho lamani krouzku) a od te doby beru starty i pristani jako ruskou ruletu.
A co se tyka stykovaciho uzlu a dalsich ruskych drobnosti. Je pravdou, ze vsichni tak nejak automaticky bereme monopol jako neco spatneho. Ale na druhou stranu, Rusove do vyvoje nacpali penize, takze ted maji moznost aby se jim to vratilo, kdyz se to nekomu nelibi, at si vyvine svuj uzel. Je to krute, ale je to nejspravedlivejsi realita. Na tuhle drobnost GAO zapomela. Mysli si snad nekdo, ze Boeing, Lockheed nebo dalsi firmy to delaji jinak ? Reknou cenu a nikdo se o tom dal nebavi. Protoze to je jediny vyrobce. Nebo je problem v tom, ze je ten monopol rusky ?


Poulek - 11/1/2007 - 13:02

quote:
quote:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.


Pro radu lidi je fakt ze by zadna stanice FREEDOM(fries) bez Ruske technologie v dohledne dobe nebyla zcela neprijatelny a vymysleji ruzne vymluvy/omluvy proc USA davno nemaji svou vlastni 100% US made stanici a jeste lacino. To je duvod zcela jalove diskuse bez presnych dat. Jinak stale omilana mantra ze Rusko nema penize je zcela nesmyslna. Mozna to platilo za Jelcina ale ted sedi v Kremlu jinaci sekac. Zlate a devizove rezervy Ruska jsou ~300 miliard U$ (po Cine s ~1000 miliard U$ druhe nejvetsi na svete). Stacilo jenom zarazit rozkradani prirodniho bohatstvi Ruska (Chodorkovkij=Kozeny). Mnohen presnejsi by bylo ze Putin (zatim) neporucil dat do kosmoautiky vic penez.



Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá. Vývoj od Reaganova vyhlášení do Clintoova velkého řezu mě nepřesvědčuje, že ano.
Měla NASA v r. 1993 VŮBEC NĚCO, na základě čeho by mohla stavět stanici? Měla aspoň něco vyprojektované, tedy dotažené do fáze plánů před prostorovou maketou? Dost slabý požadavek, já vím, ale aspoň...
Troufnu si říct, že neměla nic a dost dobře ani nemohla mít. Především neměla za sebou postupný vývoj zařízení nutných pro zabezpečení provozu a dlouhodobé obyvatelnosti takové stanice. Stejně jako neměla a dosud nemá (nemá nikdo kromě Rusů) stykovací uzly pro automatickou stykovku. Nemohla mít, protože neměla za sebou Saljuty a Mir.












Takže byla možnost vyvinout něco zcela nového a to bez zkušeností, jít ruskou cestou a postupně to vyvíjet, spolupracovat na bázi "já pán - ty pán" - a nebo koupit od Rusů na klíč. Takže by nám létala nad hlavou "čistě americká stanice", vyrobená pro Američany v Rusku. Stejně jako je "americká" FGB Zarja. Protože ji Američani koupili.

Pokud chcete porovnávat s tímto scénářem, pak by to šlo. Ovšem - jaká je cena zařízení, které je unikátní, je dílem monopolního výrobce a odběratel je dost nutně potřebuje?


Jeste bych doplnil:

Americke i ruske kosmicke technologie byly hnane politikou, nadopovane vojaky, kteri zde videli svoje prilezitosti, ale kazda se vydala jinym smerem. Kazdy mel svoje klady i zapory. Po likvidaci zelezne opony byl dle meho ten nejlepsi krok spojeni znalosti z obou stran za penize americanu (protoze rusove penize nemeli). Obavam se, ze ciste americka ani ciste ruska stanice by nebyla mozna.
Co se tyka technologii. Teprve havarie Columbie presvedcila americany, ze je konecne potreba neco udelat s STS. Vsichni o tom vedeli, ale brali riziko jako samozrejmost. Puvodne vojensky objekt letal s civilni posadkou, ale vojaci pracuji s rizikem jinym zpusobem. Takze v tuto chvili se vracime k osvedcenym technologiim a hledaji se nove moznosti. Pro mne byly raketoplany neco uzasneho az do havarie Chalengeru. Richard Feyman tenkrat zverejnil slabiny celeho systemu (vzpomenete si jeste na jeho lamani krouzku) a od te doby beru starty i pristani jako ruskou ruletu.
A co se tyka stykovaciho uzlu a dalsich ruskych drobnosti. Je pravdou, ze vsichni tak nejak automaticky bereme monopol jako neco spatneho. Ale na druhou stranu, Rusove do vyvoje nacpali penize, takze ted maji moznost aby se jim to vratilo, kdyz se to nekomu nelibi, at si vyvine svuj uzel. Je to krute, ale je to nejspravedlivejsi realita. Na tuhle drobnost GAO zapomela. Mysli si snad nekdo, ze Boeing, Lockheed nebo dalsi firmy to delaji jinak ? Reknou cenu a nikdo se o tom dal nebavi. Protoze to je jediny vyrobce. Nebo je problem v tom, ze je ten monopol rusky ?


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 13:27

quote:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá.
V čem konkrétně vidíte problémy při realizaci "stanice Alpha bez Rusů"? Jen připomínám, že alternativou modulu FGB od Chruničeva byl Bus-1 od Lockheedu.


http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld059.htm


Poulek - 11/1/2007 - 14:25

quote:
quote:
Nevím, jestli si rozumíme v tom úplně nejzákladnějším.

Nemá smysl se dohadovat, jestli by byla americká Alpha bez Rusů lacinější než ISS s Rusy, když vůbec nevíme, jestli by VŮBEC byla - jakkoli drahá.
V čem konkrétně vidíte problémy při realizaci "stanice Alpha bez Rusů"? Jen připomínám, že alternativou modulu FGB od Chruničeva byl Bus-1 od Lockheedu.


http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld059.htm


Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 14:55

quote:
Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
Jsem rád, že se Vám obrázek líbí. Jde totiž o vítězný návrh NASA z roku 1993 a v podstatě americký segment současné stanice (jehož část nyní nepopiratelně létá na orbitě) před tím, než jej spojili s ruským segmentem.
O Lockheedu jsem se zmínil jen v souvislosti s blokem Bus-1, neoznačil jsem jej za autora toho projektu.
Znovu se tedy ptám, v čem vidíte problémy při realizaci?


Poulek - 11/1/2007 - 15:19

quote:
quote:
Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
Jsem rád, že se Vám obrázek líbí. Jde totiž o vítězný návrh NASA z roku 1993 a v podstatě americký segment současné stanice (jehož část nyní nepopiratelně létá na orbitě) před tím, než jej spojili s ruským segmentem.
O Lockheedu jsem se zmínil jen v souvislosti s blokem Bus-1, neoznačil jsem jej za autora toho projektu.
Znovu se tedy ptám, v čem vidíte problémy při realizaci?


Jake dlohodobe zkusenosti mela NASA se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$??? Male.
Takove zkusenosti se daji "koupit" t.j. zaplatit si vlatni vyvoj ale stoji to balik penez a spoustu casu. Tak se spojili s Rusama (ne ze je nekam milostive prizvali). A vtom je zrejme hlavni problem cele diskuse. Jak uz tady nekdo napsal je to normalni spoluprace "ja pan ty pan" Jadro ISS proste bylo postaveno na Ruske technologii a pokouset se to dnes ruznymi slovnimi triky zpetne snizovat je trapne (jiny duvod pro neustale natahovani diskuse coby kdyby nevidim).


Vítězslav Novák - 11/1/2007 - 16:00

Nevím jestli nebudu působit, jako bych pocházel z Oděsy - Oděsan prý zásadně odpovídá na otázku otázkou a když mu to vytknete, praví "To že dělám?" - ale odpovím otázkou/ami:

Která část amerického modulu zabezpečuje fungování stanice a která část amerického modulu zabezpečuje životní podmínky na stanici?

Dokud neexistovala a nebyla dostatečně prověřená zařízení, která toto dělají (a to nešlo otestovat během několikadenních výletů STS), nebylo možné udělat ani prostorové makety těch zařízení, tedy nebylo možno určit jejich uspořádání, tedy nebylo možno ani si udělat představu o modulu, v němž měla být zabudována. Tedy nebylo nic - a předkládaný obrázek má asi stejnou vypovídací schopnost o realitě jako velmi realistické náčrty plasmových a atomových raket, kterých byly v 60. letech plné knížky pro zvídavé děti - třeba "6 dnů na Luně 1".
Z ISS dělají obyvatelnou stanici moduly Zarja a Zvezda - bez nich je to umně sestavená moderní socha.

A v tom vidím problém při realizaci. (Ať nevypadám úplně jako Oděsan.)


Derelict - 11/1/2007 - 17:16

quote:
quote:
quote:
Skvely obrazek. A co realita. Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.
Jsem rád, že se Vám obrázek líbí. Jde totiž o vítězný návrh NASA z roku 1993 a v podstatě americký segment současné stanice (jehož část nyní nepopiratelně létá na orbitě) před tím, než jej spojili s ruským segmentem.
O Lockheedu jsem se zmínil jen v souvislosti s blokem Bus-1, neoznačil jsem jej za autora toho projektu.
Znovu se tedy ptám, v čem vidíte problémy při realizaci?


Jake dlohodobe zkusenosti mela NASA se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$??? Male.
Takove zkusenosti se daji "koupit" t.j. zaplatit si vlatni vyvoj ale stoji to balik penez a spoustu casu. Tak se spojili s Rusama (ne ze je nekam milostive prizvali). A vtom je zrejme hlavni problem cele diskuse. Jak uz tady nekdo napsal je to normalni spoluprace "ja pan ty pan" Jadro ISS proste bylo postaveno na Ruske technologii a pokouset se to dnes ruznymi slovnimi triky zpetne snizovat je trapne (jiny duvod pro neustale natahovani diskuse coby kdyby nevidim).


S vyjimkou SkyLab a SpaceHab nemela NASA zadne zkusenosti, zvlast ne tak dlouhodobe jako byly s MIRem. Nemohu ale najit, kdo to pro NASA vyvijel.


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 17:26

quote:
Která část amerického modulu zabezpečuje fungování stanice a která část amerického modulu zabezpečuje životní podmínky na stanici?

Dovoluji si zkopírovat část textu ze SPACE40, týkající se vybavení modulu 2001-006B - Destiny:

10 systémových skříní:

* 2 skříně AvR [=Avionics Rack] s avionikou pro ovládání zejména:
- řídicího, naváděcího a navigačního systému GC&NS [=Guidance, Control and Navigation System] komplexu včetně silových setrvačníků CMG [=Control Moment Gyro] stabilizačního a orientačního systému umístěných na příhradové konstrukci ITS-Z1;
- spojového a sledovacího systému C&T [=Communication and Tracking] pro:
- fonické spojení osádky s řídicím střediskem;
- obousměrný přenos televizního signálu;
- komunikace krátkého dosahu ve vesmíru v pásmu UHF [=Ultra High Frequency];
- širokopásmové spojení v pásmu Ku;
- širokopásmové spojení v pásmu S;
- klimatizačního systému ECLSS [=Environmental Control and Life Support System];
- systému tepelné regulace TCS [=Thermal Control System];
- povelového systému a systému sběru dat C&DH [=Command and Data Handling];
- energetického systému EPS [=Electrical Power System] včetně 2 transformátorů/stabilizátorů stejnosměrného napětí DDCU [=DC-to-DC [=Direct Current-to-Direct Current] Converter Unit] pro přeměnu napětí;
- počítačového systému C&C [=Command and Control Computers], tvořeného 3 redundantními počítači a modemy MDM [=Multiplexer/Demultiplexer];

* 2 skříně TCSR [=Thermal Control System Rack], a to:
- skříň pro chlazení a cirkulaci chladicího média pro silné chlazení (výstupní teplota média +4 °C) pro chlazení vybraných skříní;
- skříň pro chlazení a cirkulaci chladicího média pro střední chlazení (výstupní teplota média +17 °C) pro chlazení vzduchu a vybraných skříní;

* skříň pro systém kontroly složení atmosféry ARR [=Atmosphere Revitalization Rack], obsahující systém ECLSS [=Environmental Control and Life Support System], který tvoří:
- ventilační systém PCS [=Pressure Control System];
- zařízení pro odstraňování oxidu uhličitého CO2 za atmosféry CDRA [=Carbon Dioxide Removal Assembly];
- zařízení pro sledování a odstraňování dalších znečišťujících příměsí z atmosféry;
- systém monitorování a udržování chemického složení, teploty a vlhkosti atmosféry ve stanici;
- systém doplňování kyslíku a dusíku do atmosféry;

* 5 dalších systémových skříní (dopraveny při letu STS 102/ISS-5A.1, 2001-010A)


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 17:48

quote:
Jake dlohodobe zkusenosti mel Lockheed se stavbou orbitalnich stanic aby se na tom dal zalozit projekt za cca. ~100 miliard U$.

K dlouhodobým zkušenostem Lockheedu, na kterých byl založen pohonný modul Bus-1:
Bus-1 je vycházel z pohonného modulu s životností cca 10 roků, který Lockheed Martin vyvinul a vyrobil pro USAF, a který dlouhodobě (celé desetiletí) řídil a poháněl těžké špionážní družice Lacrosse:
1988-106B - Lacrosse 1
1991-017A - Lacrosse 2
1997-064A - Lacrosse 3
2000-047A - Lacrosse 4
2005-016A - Lacrosse 5

foto družice Lacrosse:
http://www.fas.org/spp/military/program/imint/lacrosse.htm

Tento modul byl údajně použit i pro družici 1990-019B - USA 53 (Misty 1).


Jiří Hošek - 11/1/2007 - 23:18

quote:
S vyjimkou SkyLab a SpaceHab nemela NASA zadne zkusenosti, zvlast ne tak dlouhodobe jako byly s MIRem. Nemohu ale najit, kdo to pro NASA vyvijel.
Výrobcem první americké orbitální stanice Skylab byl McDonnell Douglas (v roce 1997 fúze s Boeingem).

Výrobcem modulů Spacehab (po celou dobu letu umístěných v nákladovém prostoru raketoplánu) je Spacehab, Inc.


marcellino4 - 14/1/2007 - 16:57

myslim ze je na mieste ak sa podakujem za vsetkych citajucich, pretoze vyssie uvedene fakty a nazory su plne kvalitneho obsahu.

ja len skormne dodavam svoj nazor. myslim si ze kazda spolupraca je vyhodna pre zucastnene strany, ak sa to aj neda vycislit ihned a presne v jednotlivych oblastiach, tak urcite ma spolupraca vplyv nepriamo na dianie v jednotlivych oblastiach ekonomik. nebudem tvrdit ze spolupraca je vzdy iba prinosom, ale pokial ide o ISS a kozmicky vyskum vo vseobecnosti, tak objavovanie novych "vod" je VZDY iba prinosom


Ervé - 15/1/2007 - 08:16

Nezapomeňte taky na to, že Sověti vyvinuli a vyzkoušeli systém automatického spojení lodí Sojuz už koncem 60. let, aby ho až do roku 1978 vůbec nepotřebovali a jenom tím způsobili obrovské problémy Sojuzům, které potom nebyli schopné ve třetině případů se úspěšně spojit (jak spolu, tak se Saljuty 1 až 5). Skylab američanům fungoval v době, kdy SSSR neměl za sebou jediný úspěšný pobyt na Saljutech. Hlavní důvody zpoždění Freedomu byla havárie Challengeru, nárůst ceny za starty STS, vývojových nákladů, nutné změny na stanici a následné škrty v rozpočtech NASA a plánech stanice. Stejně je ale dobře, že je ISS, protože odlaďovat spolupráci až při letech na Měsíc nebo Mars by bylo mnohem horší.


J2930 - 17/1/2007 - 20:24

nakladak Progress-M 57 (ISS Progress 22) se odpojil 16. 01. 2006 23:32 UT od ISS (modul Pirs) a rizene zanikl v atmosfere Zeme. Podrobnosti na:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/2006/025A.HTM

Dalsi Progress-M 59 (ISS Progress 24) je uz nachystan na rampe a 18.01.06 02:12:13 UT by mnel odstartovat. Start k vyroci narozeni Koroljova. Na NASA je par fotek...



Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


jen aby to nezapadlo...


J2930 - 17/1/2007 - 20:34

quote:
Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


V Sobotu 20.01.06 2:00-3:00 UT samozrejme, pardon


J2930 - 17/1/2007 - 20:39

Sergej Pavlovič Koroljov


http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-14/html/jsc2007e03079.html


wintermute - 17/1/2007 - 21:17

quote:
quote:
Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


V Sobotu 20.01.06 2:00-3:00 UT samozrejme, pardon


A stroj poziciate aj mne ? Ja by som toho chcel sthnut v roku 2006 viac . Asi to malo byt 20.01.07 2:00-3:00 UT


wintermute - 17/1/2007 - 21:19

quote:
quote:
quote:
Na NASA TV asi jen pristani u ISS...
Patek 19.01.06 2:00 - 3:00


V Sobotu 20.01.06 2:00-3:00 UT samozrejme, pardon


A stroj poziciate aj mne ? Ja by som toho chcel sthnut v roku 2006 viac . Asi to malo byt 20.01.07 2:00-3:00 UT


teda stoj casu tam malo byt


J2930 - 18/1/2007 - 11:06

quote:
Asi to malo byt 20.01.07 2:00-3:00 UT


teda stoj casu tam malo byt


chjo, to zas bude trvat nez si zvyknu.... pisu 06 uplne vsude! Asi stokrat napisu na papir 2007...


J2930 - 18/1/2007 - 11:28

cesta Soyuzu-U na rampu ve fotografiich:
http://www.energia.ru/english/energia/iss/iss15/progress-m-59/photo_01-16.html

dalsi mraky fotek z montaze,...
http://www.energia.ru/english/energia/news/news.html


J2930 - 18/1/2007 - 11:35

jeste preprava na roscosmos.ru:
http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=2054


J2930 - 18/1/2007 - 11:51

Start Progress-M 59 (ISS Progress 24):
big:
http://www.energia.ru/energia/iss/iss15/progress-m-59/im/photo_01-18-02.jpg


J2930 - 19/1/2007 - 14:17

Japanese Experiment Module (JEM) - Kibo
pod dohledem Josepha Tannera - STS-115 Mission Specialist

hi-res: http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/images//large/03pd2910.jpg


MartinC - 22/1/2007 - 07:53

V říjnu vyšla kniha "Reference guide to the ISS" (viz. např.: http://www.apogeespacebooks.com/Books/InternationalSS.html).
Nyní je volně k dispozici na stránkách NASA!!!! http://www.nasa.gov/mission_pages/station/news/ISS_Reference_Guide.html (po částech)
nebo na: http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20060056410_2006259416.pdf (jako celek, ale 187 MB PDF!!).
Nádhera!!


marcellino4 - 23/1/2007 - 12:41

co poviete na to, keby kibo dali tam kde mala byt centrifuga:

http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=5e2f711c5193&ft=21980041&ftv=1&ftid=14


avitek - 23/1/2007 - 21:41

Dnes, 2007-01-23, jednali představitelé kosmických agentur, podílejících se na výstavbě ISS v sídle ESA v Paříži, aby zhodnotili stav a výhledy ISS. Podle oficiální tiskové zprávy NASA s prolášením vydaným na závěr zasedání

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jan/HQ_07013_HOA_Joint_Statement.html

si v podstatě pochvalovali dosažené výsledky. Jednali také a výhledech (včetně použití COTS a CEV), ale detaily v tiskové zprávě NASA nejsou.


avitek - 24/1/2007 - 21:48

V návazné tiskové konferenci se novináři ptali v hlavně na úplné blbosti, ale něco bych stejně zopakoval:

- šestičlenná stálá posádka ISS od dubna 2009
- operační nasazení lodi Orion nejpozději v roce 2014
- zatím se počítá s pěti starty STS v roce 2007, ale pravděpodobnější budou jen čtyři
- závazná objednávka na další sérii ATV zatím nebyla podána, čeká se na výsledky prvního zkušebního letu, stále plánován na letošní léto (objevily se totiž jinde náznaky, že by mohl být odložen až na listopad 2007, ne-li až na rok 2008)
- zajišťování dodávek části nákladu na ISS rukými prostředky podle NASA je dokodnuto do roku 2009 včetně, o prodloužení se zatím nejednalo, protože je to ještě předčasné
- NASA si hodně slibuje od COTS - ale termíny, kdy by mohl být operační, nikdo neřekl


J2930 - 31/1/2007 - 14:08

animace instalace Node 2, Columbusu, JEM (Kibo) a SPDM
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition14/exp14_msb_012607.html

aneb co mi uniklo


Olda - 3/2/2007 - 11:26

Tak to teď vypadá, že se kratší mise Japonce a Kanaďana na ISS zatím neuskuteční a Whitsonová se vrátí normálně s Malenčenkenm v Sojuzu po půl roce. Škoda. No ono to může bejt za měsíc zase úplně jinak.
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=61&start=331


Jiří Hošek - 3/2/2007 - 23:42

quote:
Tak to teď vypadá, že se kratší mise Japonce a Kanaďana na ISS zatím neuskuteční a Whitsonová se vrátí normálně s Malenčenkenm v Sojuzu po půl roce. Škoda.


Pokusil jsem se udělat seznam 10 nejdelších kosmických letů Evropanů (bez Ukrajiny) ve srovnání s dosud nejdelším letem Japonce a Kanaďana:

1. Haigneré, start Sojuz TM-29: 188d 20h
2. Reiter, start Sojuz TM-22: 179d 1h
3. Reiter, start STS-121: 171d 3h
4. Eyharts, plánovaný start STS-122: cca 65d
5. Merbold, start Sojuz TM-20: 31d 12h
6. Chrétien, start Sojuz TM-7: 24d 18h
7. Eyharts, start Sojuz TM-27: 20d 16h
8. Haigneré, start Sojuz -17: 20d 16h
9. Ewald, start Sojuz TM-25: 19d 16h
10. Favier, start STS-88: 16d 21h
-----
Thirsk (KAN), start STS-88: 16d 21h
Doi (JAP), start STS-87: 15d 16h


Jiří Hošek - 3/2/2007 - 23:51

quote:
Favier, start STS-88: 16d 21h
Thirsk (KAN), start STS-88: 16d 21h


Šlo o let STS-78.


marcellino4 - 5/2/2007 - 13:47

mam len nejaky ten dotaz na to, ako chcu udrzat ISS na orbite s posadkou v dobe ak nebude lietat STS? ved ten by sa tam hodil aspon raz za rok aby kde to co to kus prace vykonal. myslite ze to dokazu zvladnut len pomocou sojuzov a progressov? bude to realne aj ked tam bude 6 clenna posadka?

inak kde momentalne zvykne spat treti clen posadky? dve kajuty su vo Zvezde, a kde ma svoj spaci vak treti clen posadky?


Jirka - 5/2/2007 - 13:59

quote:
mam len nejaky ten dotaz na to, ako chcu udrzat ISS na orbite s posadkou v dobe ak nebude lietat STS? ved ten by sa tam hodil aspon raz za rok aby kde to co to kus prace vykonal.

Po dostavbe ISS STS neni nutny a ani dnes STS neslouzi pro udrzovani ISS na orbite. V uvahu prichazi snad jedine gyroskopy.


xmariox - 5/2/2007 - 14:35

quote:
quote:
mam len nejaky ten dotaz na to, ako chcu udrzat ISS na orbite s posadkou v dobe ak nebude lietat STS? ved ten by sa tam hodil aspon raz za rok aby kde to co to kus prace vykonal.

Po dostavbe ISS STS neni nutny a ani dnes STS neslouzi pro udrzovani ISS na orbite. V uvahu prichazi snad jedine gyroskopy.


Pro udrzovani drahy ISS se pouzivaji nakladni lode Progress


Ervé - 5/2/2007 - 15:01

ATV - první start plánován na červenec 2007, snad už teď termín neodloží. Zkoušky zatím dopadají dobře.


ales - 6/2/2007 - 08:16

> ... ako chcu udrzat ISS na orbite s posadkou v dobe ak nebude lietat STS?

Jak už tu bylo párkrát řečeno, tak kombinace Sojuzy/Progressy/ATV/HTV na udržování provozu ISS stačí (jak na udržování výšky dráhy, tak i na zásobování posádky).

> kde momentalne zvykne spat treti clen posadky? dve kajuty su vo Zvezde, a kde ma svoj spaci vak treti clen posadky?

V současné době je jedno dočasné místo pro spaní TeSS (Temporary Sleep Station) v modulu Destiny (US Lab) [jako jedna z Racks].
Viz. např. http://spaceflight.nasa.gov/station/lab_racks.html (Racks / Starboard)


bejcek - 6/2/2007 - 09:22

Zatím Sojuzy a Progressy nestačí. Podle údajů o výšce dráhy na:
http://www.heavens-above.com/
Je vidět, že dráha stanice pomalu, ale stále klesá. Současná je podle grafu tam uvedeného 336 km.
Podle Space 40 dráha byla v roce 1998 394-400km, a v lednu 2007 je 322-352km
Původně ji měly postrkovat raketoplány.


marcellino4 - 6/2/2007 - 14:48

niekde som cital o probleme so systemom kurs, v tom zmysle, ze sa uz nevyraba,ale kozmonauti pocas EVA ich daju dole zo sojuzov a progressov a sts ich znasa dole. vraj pri obnove letov rusi ledva cakali na uspesne pristatie sts-114

a neviete niekto kde spi terti clen posadky?

a preco je sojuz pridockovany na zariji a nie na zvezde?

a ako to je s hornym dockom na zvezde?

dufam ze mate niekto tieto info

DAKUJEM


Martin - 6/2/2007 - 14:58

quote:
niekde som cital o probleme so systemom kurs, v tom zmysle, ze sa uz nevyraba,ale kozmonauti pocas EVA ich daju dole zo sojuzov a progressov a sts ich znasa dole. vraj pri obnove letov rusi ledva cakali na uspesne pristatie sts-114

a neviete niekto kde spi terti clen posadky?

a preco je sojuz pridockovany na zariji a nie na zvezde?

a ako to je s hornym dockom na zvezde?

dufam ze mate niekto tieto info


Marcellino, co trochu hledat ?
Jedna uzitecna stranka je zde:
http://www.google.com/


avitek - 6/2/2007 - 18:32

quote:
niekde som cital o probleme so systemom kurs, v tom zmysle, ze sa uz nevyraba,ale kozmonauti pocas EVA ich daju dole zo sojuzov a progressov a sts ich znasa dole. vraj pri obnove letov rusi ledva cakali na uspesne pristatie sts-114(BO = bytovoj otsek)



Systém "Kurs" sestává ze dvou částí: Kurs-A (Aktivnyj), který je na kosmické lodi Sojuz nebo Progress a Kurs-P (Passivnyj), který je na Zvezdě, na Zarje a na Pirsu, které spolu komunikují. Elektronika Kurs-A je uvnitř obytného modulu Sojuzu resp. v nákladovém prostoru pro kusový náklad Progressu, takže je dostupná zevnitř, nikoli zvenku (nelze ji tedy demontovat během výstupů do volného prostoru. Vně jsou jen antény, na které kašlou. Demontuje se to obvykle krátce před odletem příslušné lodě. V obou případech, jak při letech Progressů (Tam shoří celá loď v atmosféře), tak Sojuzů (tam se obytný modul BO před vstupem do amtosféry odděluje od návratového modulu a shoří).

Naposledy se taková demntáž dělala 2006-12-06 z lodi Progress M-58, viz

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/IIS06M12.HTM



Kurs se vyráběl na Ukrajině a ukrajinský výroce zvyšoval ceny. Samozřejmě je jednodušší, zdělat generálku a namontovat to do nových lodí, ale v Sojuzu se to neodveze, potřebuje to dopravu na Zemi raketoplány. Jak se to bude dělat, až raketoplány nebudou létet, to tedy nevím.

quote:
a neviete niekto kde spi terti clen posadky?


To už tu bylo zodpovězeno: v modulu DESTINY

quote:
a preco je sojuz pridockovany na zariji a nie na zvezde?


Není pravda, střídá se připojování k Pirsu a ke Zvezdě (naposledy např. Sojuz TMA-9 byl připojený ke Zvezdě od 2006-09-20 do 2006-10-10) a k Zarje. Přednost dostává připojení Progressů k zadnímu stakovacímu uzlu Zvezdy, kvlli manévrům pro zvyšování oběžné dráhy stanice.

Prohlédněte si ve SPACE-40 schemata sestavy stanice (ze stránky ISS, tj.

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM

skočit do části "Popis objektu" a tam je odkaz Schéma aktuálního řazení modulů stanice viz. kerým se dostaneta na současnou strukturu, kde je vidět kde jsou připojeny transportní lodi. Můžete se pak pohybovat v čase dozadu i dopředu.)


quote:
a ako to je s hornym dockom na zvezde?


Není vybaven normálním stykovacím uzlem pro příjem kosmických lodí, ale pro boudoucí (doufejme) připojení modulu.



DAKUJEM


marcellino4 - 7/2/2007 - 14:42

prepacte ze som prehliadol odpoved na otazku o spani tretieho clena posadky. dakujem vam za vsetky odpovede. hladal by som keby som mal vo svojej domacnosti internet a cas. opravedlnujem sa vsetkym, ktorych moje otazky obtazuju, je mi to luto...


Jiří Hošek - 8/2/2007 - 00:38

quote:
Zatím Sojuzy a Progressy nestačí. Podle údajů o výšce dráhy na:
http://www.heavens-above.com/
Je vidět, že dráha stanice pomalu, ale stále klesá. Současná je podle grafu tam uvedeného 336 km.
Podle Space 40 dráha byla v roce 1998 394-400km, a v lednu 2007 je 322-352km
Původně ji měly postrkovat raketoplány.

Chápu to tak, že dráha je nyní poměrně nízká kvůli raketoplánům, které v současnosti dopravují na stanici těžké náklady. Neporovnával bych to s výškou dráhy v roce 1998, ale třeba z února 2001, kdy byl připojen těžký modul Destiny.
Z grafu je vidět, že připojený Progress M-59 dosud nebyl použit ke zvýšení dráhy stanice.


vlada - 9/2/2007 - 09:42

--------------------------------------------------------------------
.....
Prohlédněte si ve SPACE-40 schemata sestavy stanice (ze stránky ISS, tj.

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM

skočit do části "Popis objektu" a tam je odkaz Schéma aktuálního řazení modulů stanice viz. kerým se dostaneta na současnou strukturu, kde je vidět kde jsou připojeny transportní lodi. Můžete se pak pohybovat v čase dozadu i dopředu.)
.....
--------------------------------------------------------------------

Podle uvedeného postupu jsem si prohlédl připojování transportních lodí od roku 2005. Nádhera!

Vidím, že k dispozici jsou 3 uzly na Zvezde, Pirsu a Zarje a že někdy jsou připojeny současně "2 Progressy a Sojuz" a někdy "2 Sojuzy a Progress". A Sojuzy se občas přemísťují. Raritou byl Sojuz TMA-7, který přiletěl 3.10.2005 k Pirsu, 18.11.2005 se přemístil na Zarju a pak jěště 20.3.2006 se přemístil na Zvezdu. Pak 8.4.2006 odletěl.

Jestliže v roce 2009 dojde ke zvýšení počtu kosmonautů na ISS na 6 a ke zvýšení počtu lodí na 4 Sojuzy, 7 Progressů a 1 ATV ročně, tak to na těch 3 uzlech bude cvrkot.


Olda - 9/2/2007 - 09:57

Co bude s MPLM po skončení provozu raketoplánů? Půjdou do muzea?


avitek - 9/2/2007 - 10:08

Nepočítá se (zatím) s žádným jejich "kosmickým" využitím. Vzhledem k tomu, že nemají vlastní pohon, ani systémy řízení (pouze jednoduchý klimatizační a termoregulační systém) a nejsou ani vybaveny na dlouhodobý pobyt ve vesmíru (např. zcela chybí MMOD ochrana), nedá se vážně uvažovat o tom, že by zůstaly na ISS jako další, byť třeba jen jako skladové prostory.

Takže skutečně zřejmě v tom lepším případě je čeká nějaké kosmické muzeum ... jinak šrotiště.


marcellino4 - 9/2/2007 - 11:57

to je velka skoda ze po skonceni sts nebude ziadna nadej na vesmirne vyuitie mplm, ale za to svoju ulohu plnia perfektne pokial ja viem

neviete niekto na co sluzia tie biele kruhy s ciernym stredom ktore sa nachadzaju na americkych moduloch?

trochu som rozmyslal o narocnosti manevrovania celeho komplexu. cital som totiz ze teraz ked je na jednej strane nosnika P1+3+4+5 a na druhej strane je iba S1, tak vraj to zapricinuje problemy pri manevrovani: nebolo toto prave pricinou nepodarenej korekcie 06-11-30.04 G 51.63° 91.23 min 327 km 343 km?

a ako potom uvazovali o manevroch ak by sa rusom podarilo dokoncit povodne planovanu vystavbu svojho segmentu? ved pod taziskom stanice by "vyselo" niekolko nie malo desiatok ton!


Ervé - 9/2/2007 - 15:22

Připojuji se k dotazu ohledně 3 portů - Zarja, Zvezda a Pirs. Po přesunutí P6 na konečnou pozici bude možné kotvit i zhora ? Například po přesunutí Pirsu ? 2 Sojuzy budou vždycky, to těch 7 Progressů a 1 ATV ročně se bude střídat na 1 uzlu ?


marcellino4 - 10/2/2007 - 17:07

no to je dobra otazka, bude zaujimave vidiet ako vyriesia premiestnenie pirsu, resp co sa s nim bude dalej diat v ramci snahy zvysenia dockovacich portov

inak ake su vsetky sposoby priamej komunikacie s kozmonautami? komunikuju s nimi prosterdnictvo specializovanych zariadeni alebo aj cez reproduktory, ktore su umiestnene tak aby ich bolo pocut na akomkolvek mieste vo vnutry stanice?


Jano - 10/2/2007 - 17:46

Keď už je reč o komunikácii, pokiaľ som si dobre všimol, v súčasnosti je prenos hlasu iss->zem realizovaný takým spôsobom, že kozmonaut musí zobrať mikrofón, zapnúť ho, a až potom hovorí.

Neuvažovalo/-uje sa aj o inom spôsobe? Konkrétne - v každej 'miestnosti' ISS mať napevno nainštalovanú dvojicu (prípadne aj viac) mikrofónov a prenos zvuku realizovať trvalo, bez za/vypínania. Ak v tých priestoroch nie je príliš blbá akustika (napr. príliš hladké steny a dlhý dozvuk), tak aj pri relatívne veľkej vzdialenosti úst od mikrofónov by bol takýto stereo/surround prenos zvuku aspoň tak dobre zrozumiteľný ako teraz. Samozrejme, aj drobné zväčšenie šírky pásma a SNR by pomohlo. Dajú sa niekde prečítať technické detaily o ich zvukovej komunikácii so Zemou?


marcellino4 - 10/2/2007 - 18:27

chcem pochvalit perfektnu pracu Antonína Vítka (dufam, ze som to napisal spravne)na strankach

www.lib.cas.cz/knav/space.40/index.html

stiahol som si komplet vsetky schemy konfiguracii ISS. je to fakt velmi vyznamny material na sdutium a rast nasich kozmickych dusiciek. nasiel som problem pri zobrazovani troch obrazkov:
od 2006-07-15 do 2006-09-11 - Odpojení raketoplánu Discovery
od 2006-09-11 do 2006-09-12 - Připojení raketoplánu Atlantis
od 2006-09-19 do 2006-09-20 - Odpojení nákladní lodi Progress-M 56

mne osobne to nevadi, pretoze dokazem docenit vyznam vykonanej prace a taka malickost to nijakym sposobom ani nahodou nezmensuje!!!


avitek - 12/2/2007 - 21:39

quote:
chcem pochvalit perfektnu pracu Antonína Vítka (dufam, ze som to napisal spravne)na strankach

www.lib.cas.cz/knav/space.40/index.html

stiahol som si komplet vsetky schemy konfiguracii ISS. je to fakt velmi vyznamny material na sdutium a rast nasich kozmickych dusiciek. nasiel som problem pri zobrazovani troch obrazkov:
od 2006-07-15 do 2006-09-11 - Odpojení raketoplánu Discovery
od 2006-09-11 do 2006-09-12 - Připojení raketoplánu Atlantis
od 2006-09-19 do 2006-09-20 - Odpojení nákladní lodi Progress-M 56

mne osobne to nevadi, pretoze dokazem docenit vyznam vykonanej prace a taka malickost to nijakym sposobom ani nahodou nezmensuje!!!


Díky za upozornění. Podívám se na to, v čem problém vězí.


avitek - 12/2/2007 - 21:44

Tuto neděli, 2007-02-11 v 06:03 UT (07:03 SEČ) došlo na americkém segmentu stanice k náhlému výpadku energie (pravděpodobně vypadlý jistič RPC), v důsledku čehož přestaly jít dva spojové kanály, jeden silový setrvačník CMG stabilizačního a orientačního systému stanice, část osvětlení a část temperačních topení. Zbývající CMG stačily stanici stabilizovat, záložní spojové prostředky taky fungovaly.

Příčina vypadnutí proudu se stále hledá, ale CMG se podařilo nahodit ještě týž den pozdě odpoledne a zbytek sítě byl v pořádku v pondělí ráno.

Dal jsem to (ve stručnosti) i do SPACE-40.


avitek - 12/2/2007 - 22:11

quote:
... nasiel som problem pri zobrazovani troch obrazkov ...


Díky za upozornění. Podívám se na to, v čem problém vězí.



Problém byl v nesouladu velká/malá písmena v názvech obrázkových souborů. Už je to doufám v pořádku.


marcellino4 - 16/2/2007 - 13:27

ano musim pochvalit ze spominane tri konfiguracie su uz v najlepsom poriadku, skvela praca!

mam tu nieco o premarnenej sanci na prvu iss. je to z materialu o vsetkych neuskutocnenych pilotovanych letoch (zrejme astonautix):

01 January 1975 - Cancelled: Skylab B.
NASA realized that after the completion of the Apollo, Skylab, and ASTP programs there would still be significant Apollo surplus hardware. This amounted to two Saturn V and three Saturn IB boosters; one Skylab space station, three Apollo CSM's and two Lunar Modules. After many iterations NASA considered use of these assets for a second Skylab station in May 1973. A range of options were considered. Saturn V SA-515 would boost the backup Skylab station into orbit somewhere between January 1975 and April 1976. It would serve as a space station for Apollo and Soyuz spacecraft in the context of the Apollo ASTP mission. The Advanced or International Skylab variants proposed use of Saturn V SA-514 to launch a second workshop module and international payloads. This station would be serviced first by Apollo and Soyuz, then by the space shuttle. Using the existing hardware, these options would cost anywhere from $ 220 to $ 650 million. But funds were not forthcoming. The decision was taken to mothball surplus hardware in August 1973. In December 1976, the boosters and spacecraft were handed over to museums. The opportunity to launch an International Space Station, at a tenth of the cost and twenty years earlier, was lost.



este by ma zuajimalo nieco o planoch na udrzbu niektorych systemov na iss, napr:
- na ITSP6IE sa nachadzaju 2 sériově zapojené NiMH akumulátorové baterie (36 článků, životnost 6.5 roku), ktore boli vynesene 1.12.2000 STS-97
- spominane systemy Kurs-A
- a kto vie co este je na iss co som/sme nenasli a je potreben to pravidelne menit a vynasat a znasat, a na misie na ktore bol najvhodnejsi STS

tak ma napadlo ci so mnou niekto neskusi vytvorit zoznam vsetkych tych veci, ktore su na udrzbu ISS nevyhnutne a popripade zistit ich nahradne riesenia po skonceni letov sts


marcellino4 - 16/2/2007 - 13:49

je mi jasne ze na horny dock zvezdy mal byt podla povodneho planu pripojeni rusky SPP modul vyneseny raketoplanom. ale neexistuje ziadne alternativa ako ho prisposobit na aktivne pripajanie sojuzov a progressov?

a na niekolkych zaberoch z iss je jasne vidno, ze na spodnom docku zvezdy (pred pripojenim pirsu) sa menil vzhlad! niekdedy tam bolo jasne vidno oranzovu plochu a inokedy bolo vo vnutri docku vidno nejaky predmet, ktory zrejem suvisi so spojovacimi mechanizmami sojuzov a progresssov, nechapem o co ide? v najblizsej dobe sem hodim linky na spominane obrazky kde to bude jasne vidno


marcellino4 - 21/2/2007 - 12:12

nemate niekto info o tom ako casto a aky typ naradia a zariadeni sa na iss najcastejsie poroucha? tak ma napada suvislost veku stanice s potrebnym casom na opravu jednotlivych jej komponentov, co sa najviac kazi a preco a ...

kedysi som cital, ze v poslednych rokoch kozmonauti na mire travili az 30 percent casu roznymi opravami. a snad uz kazdy vie ze na mire bolo cca 60 chyb klasifikovanych ako neopravitelnych a celkovo pocas 15 rokov sa tam vyskytlo na cca 1400 poruch. len neviem ako to hodnotit vzhladom na to ako bol koncipovany a ako hodnotit sucasne poruchy na iss


avitek - 21/2/2007 - 12:55

quote:
nemate niekto info o tom ako casto a aky typ naradia a zariadeni sa na iss najcastejsie poroucha?


Zcela s přehledem vede ruský systém Elektron na výrobu kyslíku elektrolýzou vody.


ales - 22/2/2007 - 11:39

Jen připomínám, že dnes, kolem 11:27 SEČ byl zahájen další výstup na povrch ISS (z modulu Pirs - Tjurin a Lopez-Alegria). Mimo jiné se kosmonauti mají při výstupu pokusit o zaklopení jedné antény na Progressu M-58 a mohli by přitom používat i kladivo nebo dokonce i velké pákové štípačky (pokud to nepůjde jinak). Takže by to mohlo být docela zajímavé. Uvidíme.


vlada - 1/3/2007 - 12:00

Zajímalo by mě, jaký je současný stav modulu Node 3. Zda je již vyroben nebo zda se právě vyrábí nebo zda se jěště nezačal vyrábět ?


avitek - 1/3/2007 - 13:07

Vedou se rozhovory USA-Rusko o dopadu skluzu startu Atlantis na celkový harmonogram letů k ISS. Podle dnešního prohlášení RKK Energija, viz

http://www.energia.ru/energia/news/news-2007/news_03-01_02.html

se zatím termín startu Sojuzu TMA-10 nemění a zůstává na 2007-04-07.

viz též

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/IISSSCH.HTM


Ľuboš - 1/3/2007 - 13:09


http://www.nasa.gov/pdf/170368main_IISTF_Final_Report_508.pdf


Jirka - 1/3/2007 - 13:38

Rusove pouzivaji na ISS penove hasici pristroje, americane CO2. Minuly tyden jsem zrovna oba typy zkousel a CO2 se mi zda mnohem efektivnejsi. Jediny problem je vznikajici suchy led a zvysena koncentrace CO2 v uzavrenem prostoru. Neda se to ale srovnat s bordelem vzniklym z peny a znicenou elektronikou.
Prakticka zkouska ukazala ze na uhaseni kaluze asi nafty (nejaky pomale horici uhlovodik - zapomel jsem se zeptat) staci tak vterinove haseni CO2.


Adolf - 1/3/2007 - 22:24

Tam, kde není hořlavý prach, na který se CO2 hasičák nesmí používat, je zpravidla efektivnější než jiné. Rusové se se tedy asi CO2 v malém uzavřeném prostoru bojí víc než ohně.


Martin Kolman - 2/3/2007 - 14:54

Ve filmu Rudá planeta bylo vidět, jak pěnovým hasičákem hasí oheň ve stavu beztíže (asi jediná dobrá scéna v tom filmu. Nemá ta pěna třeba ten oheň lokalizovat a zabránit jeho šíření v prostoru ?


Vítězslav Novák - 2/3/2007 - 17:23

Tak mě napadá - jak vlastně probíhá hoření v beztíži?

V gravitaci vznikne konvekce, spálené plyny se zvednou a podtlak nasaje vzduch z okolí. Ale v beztíži žádná konvekce nevznikne - neuhasí se oheň víceméně sám? Tedy pokud nemá okysličovadlo přímo v té hořící látce.


bejcek - 2/3/2007 - 21:46

Ano, teorie praví, že by se měl uhasit, ale na ISS (či jiné kosm. lodi) je vzduch nuceně cirkulován, pak to "krmí" i ten požár. Viděl jsem na záznamu hořet svíčku ve stavu beztíže, udělala se bublina kolem dokola a pak to zhaslo.


avitek - 7/3/2007 - 09:08

Úplně nejnovější plán startů raketoplánů k ISS:

 
Mise bez výměny ET s výměnou ET
STS-117 2007-05-11 2007-06-21
STS-118 2007-07-19 2007-08-26
STS-120 2007-10-25 2007-11-29
STS-122 2007-12-29 2008-01-24
STS-123 2008-02-07 ?



Výměn ET se týká poškozené nádrže ET-124, kterou poškodily kroupy.

Do SPACE-40 dám dnes večer, až se vrátím z práce.


marcellino4 - 7/3/2007 - 11:29

quote:
...ale na ISS (či jiné kosm. lodi) je vzduch nuceně cirkulován...



cirkulovan? ako vlastne funguje difuzia vzduchu v stave beztiaze?


avitek - 7/3/2007 - 22:38

Difúze funguje normálně, ale nefunguje samovolná cirkulace vzduchu v důsledku tepelných gradientů (které mají za následek gradienty specifické hmotnosti /čili "hustoty"/). Lidově řečeno - v kosmických stanicích a lodích "nestoupá teplejší vzduch nahoru" jako na Zemi, prostě proto, že tam žádné "nahoře" není. Difúze (tedy míšení látek způsobené gradientem koncentrace), je všude velmi pomalá (a to i na Zemi), pokud v tíhovém poli nespolupůsobí gradient specifické hmotnosti.


marcellino4 - 8/3/2007 - 20:09

znamena to ze kvoli spomaleniu difuzie moze dojst k "nahromadeniu" CO2, N2 a O2 v roznych lokalitach? a to by mohlo sposobit dychacie tazkosti...akymi sposobmi je vzduch cirkulovany? staci na to mat tam nejaky ventilator? viem ze na to sluzia tie dlhe biele hadice ktore jasne vidno v interiery ruskej casti komplexu, ale co ostatne moduly a raketoplan?


ales - 8/3/2007 - 21:48

quote:
znamena to ze kvoli spomaleniu difuzie moze dojst k "nahromadeniu" CO2, N2 a O2 v roznych lokalitach? a to by mohlo sposobit dychacie tazkosti...akymi sposobmi je vzduch cirkulovany? staci na to mat tam nejaky ventilator? viem ze na to sluzia tie dlhe biele hadice ktore jasne vidno v interiery ruskej casti komplexu, ale co ostatne moduly a raketoplan?

Předpokládám, že prakticky v každém obytném modulu ISS i v kabině raketoplánu jsou pevně zabudované ventilátory, které trvale běží a tak "nuceně cirkulují" vzduch. Složení vzduchu se tak udržuje v celém prostoru relativně rovnoměrné. Myslím, že "hadice" toto "umělé proudění" podporují a zlepšují v místech, kde je "špatné větrání", ale určitě nejsou nezbytně nutné.


avitek - 8/3/2007 - 22:04

V americkém segmentu stanice je klimatizačrní systém CCAA a systém CDRS na odstraňování CO2 pouze v modulu Destiny (zatím) a o ventilaci se stará systém IMV (Inter-module ventilation) s nucenou cirkulací. Pomocná větrací potrubí (ta bílá potrubí) v ruském segmentu jsou zejména mezi Zarjou-Pirsem-připojenou lodí (Sojuz nebo Progress), totéž i na Zvezdě mezi vlastním modulem a připojenými loděmi; v nich jsou ventilátory, uržující nucenou cirkulaci. Ve stykovacích uzlech ruského typu není místo na umístění větracích průduchů s ventilátory. Uvnitř jednotlivých modulů je pevná ventilace s rozvody za panely stěn. Prakticky každý týden se čistí krycí mřížky ventilátorů, protože na nich se zachycují předměty, které posádce uplavely a vyměňují se také prachové filtry ve ventilačních potrubích (těch pevných). Podobně jako v americkém segmentu, tak i v ruském segmentu je systém Elektron (a záložní systém se "svíčkami" TGK) na výrobu kyslíku jen ve Zvezdě, stejně tak i systém Vozduch na odstraňování oxidu uhličitého a systém SKV (klimatizace pro udržování teploty a vlhkosti vzduchu).

Také např. spací kóje v ruském segmentu mají svoje vlastní ventilátory, protože by se tam jinak astronaut udusil (BTW, byly s nimi problémy, už je několikrát přdlávali, protože byly moc hlučné .- astronaut se neudusil, ale taky nevyspal...).


Luděk - 15/3/2007 - 17:49

Modul Node 2, který by měl být na ISS dopraven při misi STS-120, dostal jméno Harmony. Chtěl bych panu Vítkovi poděkovat za včerejší přednášku v Plzni

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/mar/HQ_07065_Node_2_Naming_Announcement.html


tomas.pribyl - 15/3/2007 - 17:49

HARMONY. Tak se ode dneška jmenuje modul Node-2 pro ISS.


J2930 - 15/3/2007 - 19:58

quote:
HARMONY. Tak se ode dneška jmenuje modul Node-2 pro ISS.


aneb porad se musi neco dit... aspon si tedy hrajeme se slovicky.


marcellino4 - 17/3/2007 - 15:49

dakujem za vysvetlenie o cirkulacii vzduchu, je to zaujimave citanie.

ako velmi je ovplivneny let, moment zotrvacnosti a riadenie stability iss ovlivnene parazitnymi zrychleniami, bocnou rotaciou a ake su povolene odchylky orientacie komplexu od pozadovanych parametrov? urcite uz boli analyzovane a prakticky aplikovane vysledky experimentov merajucich tieto data, ake vysledky a postupy sa tym ziskali?

asi je to velmi komplexna tema, tak v pripade nezaujmu prosim prehliadnut tento odkaz


marcellino4 - 17/3/2007 - 15:51

na strankach space40 som nasiel tieto pojmy
LVLH [=Local Vertical/Local Horizontal]
LVLH TEA [=Local Vertical/Local Horizontal Torque Equilibrium Attitude]

kozmonauti na stanici uvadzaju systemy do danych konfiguracii, ale aky je ich vyznam?


avitek - 17/3/2007 - 20:26

quote:
na strankach space40 som nasiel tieto pojmy
LVLH [=Local Vertical/Local Horizontal]
LVLH TEA [=Local Vertical/Local Horizontal Torque Equilibrium Attitude]

kozmonauti na stanici uvadzaju systemy do danych konfiguracii, ale aky je ich vyznam?


Nejde o uvádění systémů do orientace, ale o orientaci celé stanice v prostoru.

V podstatě se jedná o to, jak jsou orientovány hlavní osy setrvačnosti celé stanice, vůči oběžné dráze. Hlavní dvě variatny jsou LVLH a XPOP. U první z nich existují ještě podvarianty +XVV, -XVV a YVV. Další jemnější subvariantou je ještě TEA. Pokusím se to popsat slovy (snad se někdy dostanu k tomu, udělat nějaký názorný obrázek).

+XVV LVLH - stanice letí tak, že nejdelší podélná osa X stanice ISS, tj. osa procházející moduly Destiny--Unity--Zarja--Zvězda je stále horizontální a míří ve směru letu (dalo by se řící, že tato osa je tečnou eliptické dráhy) tedy horizontálně; přitom modul Destiny je vepředu (ve smyslu pohybu stanice po dráze), nejkratší osa Z, tj. osa tvořená příhradovými konstrukcemi ITS-Z1--ITS-P6 míří nahoru ve směru od Země tedy vertikálně;

-XVV LVLH - proti předchozí je otočená o 180 stupňů kolem vertikální osy Z, takže osa X je stále tečnou dráhy, ale stanice letí ruským segmentem otočeným do směru letu;

YVV LVLH - stanice letí tak, že ve směru letu míří osa Y, to je osa procházející hlavním nosníkem amerického segmentu, tč. tvořená konstrukcemi S1--S0--P1--P3--P4--P5; směrem nahoru zase míří osa Z;

XPOP - stanice letí orientovaná tak, že nejdelší osa stanice (X) je kolmá na rovinu dráhy stanice a osy Y a Z zachovávají takovou polohu, aby panely na ITS-P6 byly optimálně natáčené vůči Slunci (po přepojení zdroje proudu na panely na P4 už by tato orientace neměla být používána).

Přívlastek TEA (Torque Equilibrium Attitude) znamená, že orientace se poněkud odchyluje od ideální (t.zv., že osa X nebo Y není přesně tečnou dráhy) a to proto, aby aerodynamické síly, působící na stanici a snažící se ji rozrotovat, byly co nejmenší, pokud možno nulové, aby stabilizační systém stanice se s nimi nemusel moc "prát".

Stačí to jako vysvětlení?


avitek - 17/3/2007 - 21:19

Poslední změny orientace stanice:

2007-03-03: -XVV +ZLV TEA LVLH
2007-03-16: +XVV +ZLV LVLH (na dobu korekčního manévru motory Progressu)
2007-03-16: +XVV +ZLV TEA LVLH


marcellino4 - 23/3/2007 - 18:11

Pane Vitku dakujem vam za vysvetlenie, urcite sa mi to zide pri studiu materialov o iss.

tak mi vrta kotrbou preco sa vlastne castejsie pouziva Progress-M a nie M-1?


ales - 23/3/2007 - 19:41

> ... tak mi vrta kotrbou preco sa vlastne castejsie pouziva Progress-M a nie M-1?

Podle dřívějších příspěvků v tomto tématu je to proto, že Progress-M má větší nosnost kusového a jiného nákladu mimo paliva, zatímco Progress-M1 má zvýšenou nosnost paliva na úkor jiného nákladu. A po katastrofě Columbie byl prioritou spíš jiný náklad, než palivo.


Hawk - 26/3/2007 - 16:27

Doufám ,že se snad Evropa pochlapí a tento rok ATV konečně odstartuje. Ve vizi Aurora má samé ambiciózní plány a přitom již vývoj "pouhého" kosmického náklaďáku ji dává slušně zabrat.


marcellino4 - 26/3/2007 - 16:33

dakujem za vysvetlenie o progressoch. urcite si precitam vsetky minule prispevky, aby som si o tom precital viac info :-)

vdaka


Hawk - 27/3/2007 - 22:32

Oficiální zdroje tvrdí, že ATV odstartuje na podzim 2007. Takže odstartuje někdy na/v jaře/létě 2008.

http://www.esa.int/esaCP/SEMFERS4LZE_index_0.html


pmisak - 27/3/2007 - 22:35

29.3. ma na ISS dojit k 'preparkovani' lodi Sojuz-TMA 9 z uzlu Zarja na uzel Zvezda. Tak me napada - proc to? Myslel jsem si, ze kazde poletovani si mimo stanici je zbytecne nebezpecne. To nemuze TMA 10 pristat na Zvezde?


xmariox - 27/3/2007 - 22:54

quote:
29.3. ma na ISS dojit k 'preparkovani' lodi Sojuz-TMA 9 z uzlu Zarja na uzel Zvezda. Tak me napada - proc to? Myslel jsem si, ze kazde poletovani si mimo stanici je zbytecne nebezpecne. To nemuze TMA 10 pristat na Zvezde?


No muze... V soucasne dobe je na Zvezde -X Progress M-58 ten se odpoji dneska ve 23:18 UT. Zitra se na tento port presune TMA-9. Progress M-59 dokuje na modulu Pirs. A tak TMA-10 zaparkuje na portu na madolu Zarya.
Ale protoze je port -X na modulu Zvezda pouzivan vetsinou pro Progress kvuli korekcim drah. Tak TMA-9 preleti na tento port aby po oddeleni zustal port na Zvezde volny pro Progres M-60 a TMA-10 nemusel zbytecne preletavat ze Zvezdy na Zaryu. Takze asi tak


avitek - 28/3/2007 - 22:11

Původně byl přelet plánován až pro další Sojuz TMA-10 a to až po letu STS-117. Vzhledem ke skluzu v termínu startu raketopluánu se využilo volného času stávající posádky stanice k tomu, aby tuto rošádu udělala předem, takže Sojuz TMA-10 se už nebude muset přesouvat a tím se odlehčí časovému harmonogramu v druhé polovině dubna.

Podrobný plán průběhu celého přeletu je připraven na SPACE-40 (stránka ISS, datum 2007-03-29 až -30):

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM


To s důvodem, že je to kvůli tomu, aby pro přílet dalšího Progressu byl zadní stykovací uzel na modulu Zvězda volný, je správné. Jde o to, že korekce dráhy ISS (její zvyšování) motory nákladních lodí se může dělat pouze v případě, že je nákladní loď připojena v ose x stanice, kdy krouticí momenty během korekčního manévru jsou nejmenší.

Mimochodem, zase se plánuje nejprve zkušební a pak ostré použití korekčních motorů na zádi modulu Zvězda (které jinak byly naposledy použity při příletu tohoto modulu k zárodku stanice ISS v červenci 2000). Zkušební zážeh se má dělat 2007-04-25 a ostrá korekce o dva dny později. To vše před příletem jak raketoplánu Atlantis, tak nákladní lodi Progress M-60. Definitivní datum ještě se může posunout, jak se vyjasní situace s termínem startu STS-117.

Další přelet Sojuzu od Zvězdy na Zarju se plánuje se Sojuzem TMA-11 na prosinec tr. (zatím 2007-12-06).

Celý zatím orientační časový plán na letošní rok (i dál, ale tam je to už úplně nejasné) je i na SPACE-40, viz

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/IISSSCH.HTM



J2930 - 30/3/2007 - 12:05

Sunita je Borg!


http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-14/html/iss014e16172.html


Jano - 31/3/2007 - 01:06

Pred pár dňami bolo lietadlo smerujúce z Čile na Nový Zéland takmer zasiahnuté spŕškou padajúcich objektov. Do podozrenia sa dostal aj Progress M-58, ale ten vraj bol v tom čase ešte spojený s ISS.
Nenašiel niekto k tomu nejaké oficiálne info?


avitek - 31/3/2007 - 10:16

quote:
Pred pár dňami bolo lietadlo smerujúce z Čile na Nový Zéland takmer zasiahnuté spŕškou padajúcich objektov. Do podozrenia sa dostal aj Progress M-58, ale ten vraj bol v tom čase ešte spojený s ISS.
Nenašiel niekto k tomu nejaké oficiálne info?


Zatím skutečně nic ryze oficiálního není, kromě řady novinových zpráv. Podle uváděného času kolem 22:00 místního novozélandského času dne 2007-03-27 (=2007-03-27 10:00 UTC) jsou však zřejmé dvě skutečnosti:

a) zcela jednoznačně to nemohl být Progress M-58, protože:
aa) odpojil se od ISS 2007-03-27 18:11:00 UTC
ab) uskutečnil brzdicí manévr v 2007-03-27 22:44:30 UTC
ac) trosky dopadly do jižního Tichého oceánu v 2007-03-27 23:30:22 UTC
ad) podle mého výpočtu byly ve výši kolem 10 km (kde nejspíše letadlo letělo) v 2007-03-27 23:28:15 UTC +/- 20 sekund
ae) i kdyby řízený zánik Progressu proběhl v době, udávané chilským pilotem, tak by bylo zcela vyloučené, aby trosky Progressu padaly do JIŽNÍHO Pacifiku, protože v té době rovina dráhy ISS přetínala Tichý oceán v jeho severní části.
b) s velmi vysokou pravděpodobností nešlo ani o jiné umělé kosmické těleso, protože
ba) z katalogizovaných objektů v uvedené době nic nezaniklo; vzhledem k velikosti pozorovaného jevu muselo jít o značně velký objekt.
bb) umělá kosmická tělesa, pohybující se po drahách kolem Země rychlostí nejvýše 9 km/s (poslední stupně raket, vynášejících družice na stacionární dráhy) a vstoupivší do atmosféry Země, shoři ve výškách mezi 70 až 40 km; v nižších výškách už padají volným pádem a nehoří.

Z uvedeného vyplývá, že to, co bylo pozorováno, byl s největší pravopodobností bolid (tedy přírodní jev).




avitek - 31/3/2007 - 11:55

Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):

http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf


Hawk - 31/3/2007 - 12:41

3 Progressy,1ATV,1HTV. Na zásobování 6tičlenné posádky to bude snad stačit. Otázka je co se bude dít v případě poruchy objemnějšího dílu stanice ,třeba gyrokompasu(relativně častý jev). Pokud se jim ho podaří nějak nasoukat do ATV nebo HTV,padne na to jeden zasobovací let "velkokapacitního náklaďáku". Zřejmě nejschůdnější řešení bude snížit počet členů posádky ISS.


bejcek - 31/3/2007 - 13:09

quote:
Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):

http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf


Zdravím Tě Toníku a prosím : kde najít ten článek na space.ref,
mě se otvírají samé bláboly. Děkuji, Karel


avitek - 31/3/2007 - 13:18

quote:
... v případě poruchy objemnějšího dílu stanice ,třeba gyrokompasu(relativně častý jev). Pokud se jim ho podaří nějak nasoukat do ATV nebo HTV,padne na to jeden zasobovací let "velkokapacitního náklaďáku". ...


Hawku, nejde o žádný "gyrokompas", to je naprostý nesmysl. Jedná se o silový setrvačník (CMG = Control Moment Gyroscope).

A je nesmysl to cpát dovnitř ATV nebo HTV, protože pak to nikdo už nevytáhne ven źe stanice. Ty setrvačníky jsou totiž umístěny v příhradové konstrukci ITS-Z1. Dáse však použít HTV ve smíšené verzi, která bude mít přetlakovou (klimatizovanou) část jako ATV, ale také netlakovanou plošinu, právě pro náklady, umisťobané vně modulů stanice. A nosnost HTV/H-2 je dostatečně velká, aby se kromě CMG tam vešlo ještě hodně dalších věcí.

Bylo by také vhodné nějaký záložní dopravit na stanici raketoplánem předem a umístit je na některé ESP, které jsou určeny právě na ukládání náhradních dílů, určených pro montáže zvenčí. Zatím je tam např. náhradní čerpadlo amoniaku pro termoregulační systém. V budoucnosti by se pro takovéto účely hodil ruský Parom ve verzi s otevřenou nákladní plošinou.

BTW. V kosmu se žádné "gyrokompasy" nepoužívají; to co se jim podobá jsou "úhloměrné gyroskopy", kgter= měří orientaci tělesa v prostoru případně rchlost změny této orientace podle jednotlivých os. Používají se také v gyroskopických akcelerometrech (ale to už je spíš historie).



Jano - 31/3/2007 - 18:29

>>ac) trosky dopadly do jižního Tichého oceánu v 2007-03-27 23:30:22 UTC
>>ad) podle mého výpočtu byly ve výši kolem 10 km v 2007-03-27 23:28:15 UTC +/- 20 sekund

Zaujal ma hlavne ten čas dopadu. Je to nejako reálne zmerateľný údaj, alebo len odhad? Čím vlastne takúto deorbitujúcu družicu sledujú a do akej doby?
Tipujem: družicové a pozemné radary, snímkujúce/filmujúce družice (v rôznych oboroch spektra), sledovanie prípadného jej rádiomajáku, vizuálne sledovanie zo Zeme (známe zábery Miru), čo som ešte zabudol..?

Inak, nemám príliš rád výroky typu "raketoplán prekročil hranicu atmosféry v čase hh:mm:ss", keďže mnohých ľudí to zvádza k predstave ostrej hranice (priam hladiny) atmosféry; pritom tých 80 alebo 120 km je daných len a jedine dohodou a funkcia ró(h) je perfektne spojitá resp. hladká.


Jirka Dlouhý - 31/3/2007 - 20:21

quote:
quote:
Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):

http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf


Zdravím Tě Toníku a prosím : kde najít ten článek na space.ref,
mě se otvírají samé bláboly. Děkuji, Karel


Nejsem Toník, ale na http//www.spaceref.com
je článek z 28.3.2007 pod názvem NASA muti-programm integated milestones revised 27 march 2007.

Jirka Dlouhý


Jirka Dlouhý - 31/3/2007 - 20:25

quote:
quote:
quote:
Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):

http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf


Zdravím Tě Toníku a prosím : kde najít ten článek na space.ref,
mě se otvírají samé bláboly. Děkuji, Karel


Nejsem Toník, ale na http://www.spaceref.com
je článek z 28.3.2007 pod názvem NASA multi-program integrated milestones revised 27 march 2007.

Jirka Dlouhý,
pardon nějak se mně třásla ruka


avitek - 31/3/2007 - 21:21

Karle, ten odkaz s pdf na konci, co jsem do zprávy uvedl, mě funguje bez problémů a vede rovnou na graf.

Jinak ad: Jano - Skutečně vstup do atmosféry je pozvolný, ale pro řízení letu (např. raketoplánu) je definována určitá konkrétní výška (pro raketoplán je to 400000 stop = 121,9 km), ve které se mění algoritmy řízení, protože se začínají měřitelně projevovat aerodynamické síly. Podobně i u Progressu existuje určitá výška a to 95 km, kde se začíná uvažovat odpor atmosféry; do té doby je výpočet trajektorie uvažován jan s působení gravitačních sil (včetně sférického rozvoje funkcí geopotenciálu). Přesto se pro zkrácení kovoří o "okamžiku vstupu do atmosféry", i když je to nepřesné, ale je to kratší. Američané označují toto rozhraní zkratkou EI, což značí Entry Interface.

Čas, uváděný jako dopad do oceánu, je vypočítaný na základě modelu atmosféry, není naměřen a jeho hodnota je definována jako "střední vypočtená doba dopadu neshořelých trosek na hladinu oceánu".



Takže všechone je trochu složitější


bejcek - 1/4/2007 - 00:38

Děkuji všem, přátelé, stále mě to vedlo na word do nelatinských jazyků. Graf je to hezký, ale už jsem jich takových pěkných viděl v kosmonautice víc.


marcellino4 - 1/4/2007 - 20:40

quote: program SEMDA (Systems Engineering, Modelling, and Design Analysis), který okamžitě dá všechny inerciální vlastnosti jakékoli konfigurace ISS (hmotnost, souřadnice těžiště, tenzor setrvačných momentů atd.). Ten používají Američané.

len by som chcel reagovat na vyssie uvedeny dotaz, ci nahodou nie je k dispozicii program, ktory dokaze simulovta podobne parametre, ktore tu boli rozoberane poslednych par dni

dakujem

mk


ales - 3/4/2007 - 22:22

Sunita Williams[ová] by měla 16.4.2007 běžet na ISS maraton (na běhacím pásu TVIS). Ve stejný den se na Zemi poběží maraton v Bostonu a Sunita bude zřejmě zařazena mezi startující (protože se loni na maraton v Bostonu kvalifikovala).

Viz. http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition14/exp14_boston_marathon.html


marcellino4 - 7/4/2007 - 12:54

dobry den

chcel by som sa spytat na jeden detail na module zvezda. tyka sa to spodneho docku. pozornemu oku urcite neujde zmena ktora tam prebehla este pred priletom modulu pirs

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-97/html/s97e5011.html

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-105/html/sts105-707-055.html

viete niekto co za zmeny tam prebehli a preco

dakujem


marcellino4 - 7/4/2007 - 12:59

este jeden malicky technicky dotaz. pri prechadzani konfiguracii na space40 som si vsimol, ze niektore progressy prileteli na uzly pirsu alebo zariji a po niekolko mesacnej misii z nich aj odleteli. je jasne ze palivo ktore priniesli bolo precerpane na stanicu. len ma zaujima akymi cestami a v akom smere sa da precerpavat palivo medzi modulmi ruskeho segmentu, ci je mozne tankovat palivo zo stanice spat do progressov. mam na mysli tie progressy ktore su pridockovane na zvezde.

dakujem za akukolvek odpoved


marcellino4 - 7/4/2007 - 13:02

aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?


Petr Charvát - 7/4/2007 - 15:30

quote:
dobry den

chcel by som sa spytat na jeden detail na module zvezda. tyka sa to spodneho docku. pozornemu oku urcite neujde zmena ktora tam prebehla este pred priletom modulu pirs




Došlo tam k instalaci pasiví části spojovacího mechanizmu, který byl potřeba k připojení Pirsu, pvůodně byl tent vodící kužel umístěn v osovém uzlu pro spojení se Zarjou.
Výměna proběhla při dekompresi části modulu Zvezda při první ruské EVA(IVA)


avitek - 7/4/2007 - 16:49

quote:
aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?


Ne, funguje to jinak.


Michal Pavelka - 10/4/2007 - 17:45

Dobrý den,

možná to je mimo mísu, nebo už to tu je, ale nechce se mi to hledat.

Napadla mě otázka, jak rychle, aktuálních 6 členů posádky, jde opustit ISS? Popřípadě kam?


Díky


xmariox - 10/4/2007 - 18:36

quote:
Dobrý den,

možná to je mimo mísu, nebo už to tu je, ale nechce se mi to hledat.

Napadla mě otázka, jak rychle, aktuálních 6 členů posádky, jde opustit ISS? Popřípadě kam?


Díky


Do par minut L.A Tjurin a Simonyi do TMA-9 a Kotov Jurcikin a Williamsova do TMA-10


marcellino4 - 11/4/2007 - 12:28

quote:
quote:
dobry den

chcel by som sa spytat na jeden detail na module zvezda. tyka sa to spodneho docku. pozornemu oku urcite neujde zmena ktora tam prebehla este pred priletom modulu pirs




Došlo tam k instalaci pasiví části spojovacího mechanizmu, který byl potřeba k připojení Pirsu, pvůodně byl tent vodící kužel umístěn v osovém uzlu pro spojení se Zarjou.
Výměna proběhla při dekompresi části modulu Zvezda při první ruské EVA(IVA)





znamena to teda ze by bolo mozne tymto sposobom prisposobit aj horny dok na zvezde zža nudelom dokovania lodi sojuz a progress?



quote:
--------------------------------------------------------------------------------
aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?
--------------------------------------------------------------------------------



Ne, funguje to jinak.


aha. dakujem za odpoved. musim sa priznat ze fakt tomu nerozumiem, boli by ste taky dobry a pokusili sa to jednoducho vysvetlit, iba v principe, nic viac.

dakujem


Jirka - 11/4/2007 - 13:24

quote:

--------------------------------------------------------------------------------
aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?
--------------------------------------------------------------------------------



Ne, funguje to jinak.


aha. dakujem za odpoved. musim sa priznat ze fakt tomu nerozumiem, boli by ste taky dobry a pokusili sa to jednoducho vysvetlit, iba v principe, nic viac.

dakujem


Ze zakona akce/reakce vyplyva ze pokud rataci setrvacniku urychlime v jednom smeru, vyvola to opacnou rotaci nosniku o stejnem momentu hybnosti. Pak by bylo jedno kde pusobime a jakou pakou. Jde o zachovani celkoveho momentu hybnosti pro gyroskop i s celou stanici.


marcellino4 - 11/4/2007 - 13:29

mna napadlo ze ak posobi sila na CMG na okraji nosnika tak to vyvola mensiu rotaciu ak by ta ista sila posobila na CMG umiestneneho v tazisku


Jirka - 11/4/2007 - 13:46

quote:
mna napadlo ze ak posobi sila na CMG na okraji nosnika tak to vyvola mensiu rotaciu ak by ta ista sila posobila na CMG umiestneneho v tazisku


Mozna ze jde spis o zachovani momentu setrvacnosti. Kazdopadne na velikosti sily pusobici od CMG na nosnik nezalezi (se zanedbanim konstrukcniho hlediska), ale zalezi jen a pouze na prenesenem momentu setrvacnosti od CMG na nosnik.
Celkovy moment zustava nezmeneny.


marcellino4 - 11/4/2007 - 13:56

no neviem ci diskutujeme z fyzikalneho hladiska o tom istom, nemam v tych zakonoch uplne jasno. len predpokladam, ze ak by bol CMG na okraji nosnika a s ohladom na zakon paky, tak by bolo teoreticky namahavejsie uviest stanicu do rotacie ci inej nepohodlnej orientacie, pretoze vysoky rotacny moment gyroskopov by tak zvysil "hybnost" stanice


Petr Charvát - 11/4/2007 - 14:23

quote:

znamena to teda ze by bolo mozne tymto sposobom prisposobit aj horny dok na zvezde zža nudelom dokovania lodi sojuz a progress?



ne, jde o jiný uzel, sojuzy/progressy používají SSVP G-4000 - ty jsou na spodním uzlu Zarji, Pirsu a zadním Zvezdy, ale Zvezda má ve spojovacím úseku uzly SSVP-M G-8000 s větším průměrem, které jsou navženy pro spojení ruských modulů mezi sebou


marcellino4 - 16/4/2007 - 14:03

tak toto je maly fotograficky prispevok. takto bolo vidno iss z kosic, vychodne slovensko, 12.aprila tohto roku na vyrocie pilotovanej kozmonautiky

http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=28e143208293&ft=28832400&ftv=1&ftid=14


pmisak - 16/4/2007 - 20:22

Mrkneta na NASA-TV. Sunita bezi maraton..


Jiří Hošek - 16/4/2007 - 23:57

quote:
quote:

znamena to teda ze by bolo mozne tymto sposobom prisposobit aj horny dok na zvezde zža nudelom dokovania lodi sojuz a progress?



ne, jde o jiný uzel, sojuzy/progressy používají SSVP G-4000 - ty jsou na spodním uzlu Zarji, Pirsu a zadním Zvezdy, ale Zvezda má ve spojovacím úseku uzly SSVP-M G-8000 s větším průměrem, které jsou navženy pro spojení ruských modulů mezi sebou

RKK Energija navrhla nový stykovací-nákladní modul, který by zaplatila NASA, a který by byl vynesen raketoplánem v roce 2010. Tím by se počet spojovacích uzlů pro připojování ruských lodí zvýšil ze tří na čtyři.
http://www.rian.ru/technology/cosmos/20070411/63468420.html


avitek - 17/4/2007 - 07:02

Na zasedání manažerů STS včera, tj. 2007-04-16 byla dohodnuta následující plánovací data startů raketoplánů:

Upcoming shuttle missions:
-STS-117 targeted for no earlier than June 8, 2007, on Atlantis
-STS-118 targeted for no earlier than Aug. 9, 2007, on Endeavour
-STS-120 targeted for no earlier than Oct. 20, 2007, on Discovery
instead of Atlantis
-STS-122 targeted for no earlier than Dec. 6, 2007, on Atlantis
instead of Discovery
-STS-123 targeted for no earlier than Feb. 14, 2008, on Endeavour
-STS-124 targeted for no earlier than April 24, 2008, on Discovery
instead of Atlantis

Současně jak vidíte byla schválena i prohození jednotlivých raketoplánů.

Úplná tisková zpráva NASA je na :

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/apr/HQ_07089_shuttle_manifest.html


marcellino4 - 24/4/2007 - 19:39

dobry den

dlhsie som tu nebol tak si idem precitat vsetky zaujimavosti o ISS. nemohol by mi niekto s niecim pomoct, neviete nahodou niekto v com spociva podstatny rozdiel medzi Resupply Stowage Rack a Resupply Stowage Platform? neviem sa toho dopatrat :-(


Jirka - 26/4/2007 - 15:30

quote:
dobry den

dlhsie som tu nebol tak si idem precitat vsetky zaujimavosti o ISS. nemohol by mi niekto s niecim pomoct, neviete nahodou niekto v com spociva podstatny rozdiel medzi Resupply Stowage Rack a Resupply Stowage Platform? neviem sa toho dopatrat :-(


Tipuju ze skrin je jen pro naklad prepravovany uvnitr logistickeho modulu, kdezto plosinka je dopravovana v nakladovem prostoru raketoplanu a vystavena vakuu.


avitek - 27/4/2007 - 10:19

quote:
quote:
dobry den

dlhsie som tu nebol tak si idem precitat vsetky zaujimavosti o ISS. nemohol by mi niekto s niecim pomoct, neviete nahodou niekto v com spociva podstatny rozdiel medzi Resupply Stowage Rack a Resupply Stowage Platform? neviem sa toho dopatrat :-(


Tipuju ze skrin je jen pro naklad prepravovany uvnitr logistickeho modulu, kdezto plosinka je dopravovana v nakladovem prostoru raketoplanu a vystavena vakuu.


Nikoli. Jak RSR tak RSP jsou dopravní elementy, umísťované do nákladového (logistického) modulu MPLM. RSR je skutečně skříň, s oddělenými schránkami na umísťování nákladu (podobné stříňkám na přední stěně obytné paluby kabiny raketoplánu), zatímco RSP je pouhá otevřená paleta bez oddělených schránek, na kterou se připoutává v balících zabalený náklad.

Oba dva typy mají stejný tvar a celkem se jech vejde do MPLM 16 (po 4 skříních ve 4 řadách - řeklo by se na podlaze, na levé a pravé stěně a na stropě).

Viz např.

http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20050215330_2005218164.pdf

Popis RSR a RSP najdete např.

http://tpub.com/content/nasa2000/NASA-2000-sp6109vol1rev1/NASA-2000-sp6109vol1rev10174.htm

Pro vně v nákladovém prostoru dopravované předměty se používají jiné plošiny a nosiče nákladu.


avitek - 27/4/2007 - 12:25

Ještě doplněk: Úplný text je na URL:

http://www.asi.org/adb/11/iss/NASA-2000-sp6109vol1rev1.pdf

na stránkách 4-50 a 4-51 (stránky 174-175 souboru pdf).

Kompletní kapitola o dopravě nákladu na ISS začíná na str. 4-47 (str 171 souboru pdf).


marcellino4 - 27/4/2007 - 15:10

dakujem Vam pane Vitku za snahu a odkazy ktore ste nam poskytli, uz sa tesim na ich studium.

v tejto suvisloti som si spomenul na mnoho vyrokov (prevazne americkych) kozmonautov, ktori sa kriticky vyjadrovali na adresu poriadku na Mire. pocul som o istom pocitacovom systeme na ISS v sucinnosti s pozemnou podporou, ktorym sa zjednodusuje prehlad o relativne velkom objeme nakladov umiestnenych na stanici v jednotlivych moduloch. kozmonauti to okomentovali ako neocenitelna pomocka pri manipulacii s naklodom z a do MPLM. viem ibva tolko, ze ten system sa vola IMS. poznate niekto nejaku jeho blizsiu specifikaciu, princip fungovania a pod?

dakujem vam za ucast a podporu tejto diskusie


avitek - 27/4/2007 - 20:59

quote:
... pocul som o istom pocitacovom systeme na ISS v sucinnosti s pozemnou podporou, ktorym sa zjednodusuje prehlad o relativne velkom objeme nakladov umiestnenych na stanici v jednotlivych moduloch. kozmonauti to okomentovali ako neocenitelna pomocka pri manipulacii s naklodom z a do MPLM. viem ibva tolko, ze ten system sa vola IMS. poznate niekto nejaku jeho blizsiu specifikaciu, princip fungovania a pod? ...


Systém IMS (=Inventory Management System) je program pro skladové hospodářství, vyvinutý na míru společně v NASA a ve FKA na bázi SQL Server 2000 Databaze. Uživatelské rozhraní GUI je napsáno v Javě. Využívá se úplně pro všechny skladované věci na palubě ISS, ať jsou dopravovány nahoru raketoplány, na MPLM, nebo Progressy či Sojuzy. Základem je používání identifikace jak skladovacích míst (prostor na stanici a v jednotlivých dopravních prostředcích), tak vlastních předmětů pomocí čárových kódů, snímaných bezdrátovými čtečkami. Vlastní databáze le umístěna na datovém serveru (File Server) palubní počítačové sítě, klientské programy (GUI rozhraní) jsou na počítačích SSC (Station Support Computers).

Přestože se v průměru 2x a 3x do měsíce dělají "velké" inventury a průběžně se každodenně aktualizuje databáze (v denním plánu je na to počítáno se 20 minutami času některého z členů posádky) v dedikovaném počítači na palubě stanice (druhá kopie databáze je na Zemi v Houstonu a stahuje se na Zemi automaticky), stále něco hledají. Pořád je v tom systému zapojen člověk a ten je zdrojem chyb - stačí něco od někud někam přesunout a zapomenout to "dát do počítače" a je malér. Nicméně při vyhodnocení efektivnosti asi před dvěma roky bylo zjištěno, že z přibližně 8000 skladových položek (opakuji osm tisíc!!!) které byly na ISS, jich 96,84 % bylo když je potřebovali, nalezeno okamžitě.

Vývoj IMS začal už během letů raketoplánů na Mir, viz např.

http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/science/iss/sc-iss-ims.htm

kde se na tom podíleli mj. astronauti Sega, Hanley a Akers.

Něco víc o IMS je např.

http://pdlprod3.hosc.msfc.nasa.gov/I-payloadops/i3.html

Tady je např. dokument specifikující štítky s čárovými kódy:

http://mvl.mit.edu/ISS/StationDocs/SSP_50007_rev_A.pdf

V poslední době se uvažuje jak v NASA, tak např. na vysoké škole MIT, která to dělá pro NASA, zavedení RFID radiofrekvenčních identifikačních štítků (něco jako čipy pro psy), které by ještě zvýšily spolehlivost celého systému, zvlášť při hledání zatoulaných věcí.


marcellino4 - 2/5/2007 - 17:54

velmi pekne vam dakuejm za odpoved,je to perfektne co bolo pre vesmirny program vymyslene


avitek - 2/5/2007 - 21:03

Další průšvih s lety raketoplánů na ISS je na obzoru:

V pátek 2007-04-27 vykolejily dva vagony vlaku, vezoucího z Utahu na Floridu 8 segmentů motorů SRM vzletových stupňů SRB a 2 trysky. Jednalo se o části SRB určených pro STS-120 a STS-122. U obou vozů (třetí a čtvrtý vůz od konce) vyskočila vždy jedna náprava (každý ze zmíněných vozů má 8 náprav). V době havárie (kolem 09:00 CDT, tedy asi 16:00 SELČ) jel vlak rychlotí přobložně 30 km/h a bezpečně zastavil asi po neco více než jednom kilometrů (3/4 míle). K poškození nákladu nedošlo a velmi rychle se podařilo vykolejené nápravy dostat zpět na koleje a vlak pak sníženou rychlosté pokračoval do nejbližší stanice. Tam přivolení odborníci železničáři provedli revizi a v neděli vlak pokračoval dál.

Tím to ale neskončilo. Dnes přišla horší zpráva:

Při jízdě přes Alabamu u městečka Pennington se pod vlakem zřítil most! Šest osob z doprovodu nákladu bylo vážně zraněno, a několik vozů s nákladem segmentů leží na boku. Rozsah škod zatím není znám, na místo letí odbornící z NASA i od výrobce, firmy ATK. Zatím se ví, že nejméně tři segmenty, z toho jeden vrchní, vypadlo z vozů. Jeden ze segmentů spadl z výšky asi 3 metrů (pravděpodobně je ve vodě), další je asi 1,5 m pod tratí, třetí leží na boku.

Jaký to bude mít dopad na časový harmonogram letů STS - bůh suď!


Derelict - 2/5/2007 - 22:21

quote:
Další průšvih s lety raketoplánů na ISS je na obzoru:

.......

Jaký to bude mít dopad na časový harmonogram letů STS - bůh suď!




To neni normalni. Mozna jsem paranoidni, ale nepomohl tomu nekdo ?
Honza


Marek - 2/5/2007 - 22:30

quote:
quote:
Další průšvih s lety raketoplánů na ISS je na obzoru:

.......

Jaký to bude mít dopad na časový harmonogram letů STS - bůh suď!




To neni normalni. Mozna jsem paranoidni, ale nepomohl tomu nekdo ?
Honza


A nebo jen důsledek. Spekulace: poškozená náprava z prvního incidentu, vykolejení, náraz do mostu...

Viz třeba nejznámější případ:

http://eriksrailnews.com/archive/eschede.html


xmariox - 2/5/2007 - 22:31

Ty jo tak to uz je fakt jak naschval (


Martin Kolman - 2/5/2007 - 22:36

Tady kdyžatk článek na cnn, je tam i video:
http://www.cnn.com/2007/TECH/space/05/02/derailment.shuttle/index.html


avitek - 3/5/2007 - 08:41

Už je vydána oficiální zpráva NASA, viz

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/may/HQ_07097_Train_Derailment.html

Probořil se most pod lokomotivami, takže zjevně to nemá souvislost s předchozím vykolejením. Obě lokomotiva a osobní vůz s doprovodnou posádkou spadly asi 3 mětry dolů a leží na boku, stejně jako jeden vagon se segmentem, ostatní vozy se 7 segmenty a oběma tryskami zůstaly na kolech. Podle mluvčí NASA firma ATK má dostatek náhradních segmentů, takže je může v případě potřeby použít.

Poznámka AV: Segementy se musí vyměňovat vždy v páru, aby tah SRB byl vyvážený!


avitek - 3/5/2007 - 08:50

Jinak celý náklad pojede zpět do Utahu do výrobního závodu k podrobné inspekci všech segmentů.


avitek - 3/5/2007 - 08:55

Ještě zpráva z místních sdělovacích prostředků:

http://www.abc3340.com/news/stories/0507/419630.html


Karm - 3/5/2007 - 15:51

Celému programu se nějak lepí smůla na paty .
Když už jsme u toho,proč jsou motory opravovány v Utahu,prakticky na druhém konci USA?člověk by čekal,že když byl raketoplán koncipován a počítalo se s tolika starty ročně,že výrobce i kupující bude mít snahu ušetřit maximum,a tedy by mě napadla výrobní hala někde blízko KSC.Přeprava tak obrovského nákladu sem a tam (vlovit-k výrobci naplnit-zpět) napříč USA určitě nebude levná záležitost.Proč tedy právě tak?Díky za odpověď


MIZ - 3/5/2007 - 16:08

IMHO do toho chtěli tehdy zapojit co nejvíce firem a co nejvíce lidí, aby raketoplán byl celo"národní" záležitostí.


Luděk - 3/5/2007 - 16:28

quote:
IMHO do toho chtěli tehdy zapojit co nejvíce firem a co nejvíce lidí, aby raketoplán byl celo"národní" záležitostí.




Hlavně "výběrová řízení" programu STS vyhrávaly firmy ze států, odkud byli důležití lidé v NASA (administrátoři atd.) - proto tolik divení, že se některé prvky vozí přes půlku USA, rozdělené na několik dílů...


Jirka - 3/5/2007 - 16:35

Spis za to muze kongres. Kazdy kongresman rad vidi utraceni penez ve svem state.


Luděk - 3/5/2007 - 16:49

quote:
Spis za to muze kongres. Kazdy kongresman rad vidi utraceni penez ve svem state.




Ano, Kongres také, jak Senát, tak Sněmovna reprezentantů


marcellino4 - 4/5/2007 - 15:45

dobry den

mam jeden technicky dotaz ohladne 180 stupnoveho uspesneho maneveru bez pouzitia pohonnych latok-Zero Propellant Maneuver (ZPM) usetril $1m, uskutocneneho udajne 5. november 2006 a planovaneho tiez na 14. marec 2007. neviete o tom niekde nieco viac? ako je to mozne, a na akom principe to funguje? je to dane tym ze CMG su blizko taziska stanice? ak by boli na inom mieste (napr na okraji ITS) bolo by to mozne?

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment.asp?attachmentid=19255

dakujem za pripadne odpovede


avitek - 4/5/2007 - 21:32

Ještě k železniční nehodě. Další podrobnosti jsou na

http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5092


avitek - 4/5/2007 - 22:36

quote:
... mam jeden technicky dotaz ohladne 180 stupnoveho uspesneho maneveru bez pouzitia pohonnych latok-Zero Propellant Maneuver (ZPM) usetril $1m, uskutocneneho udajne 5. november 2006 a planovaneho tiez na 14. marec 2007. neviete o tom niekde nieco viac? ako je to mozne, a na akom principe to funguje? je to dane tym ze CMG su blizko taziska stanice? ak by boli na inom mieste (napr na okraji ITS) bolo by to mozne? ...


Nejdřívě několik upřesnění.

Za prvé. ZPM není jen 180stupňový rotační manévr, ale jakýkoli polohovací manévr, při kterém se změní orientace stanice pouze za použití silových setrvačníků CMG na americkém segmentu stanice.

Za druhé. V současné době se CMG nenacházejí v těžišti ISS, ale vzhledem k její současné značné asymetrii dost daleko od něho. To samozřejmě má za následek, že algoritmy provádění takového manévr s využitím presesních sil setrvačníků jsou značně komplikované. Čím dál by však byly umístěny od těžiště, tím by manévr byl komplikovanější a vyžadoval by mnohem více postupných povelů.

Za třetí. První manévr, uskutečněný 2007-11-05 nebyl o 180 stupňů, ale jen o 90 stupňů. Šlo o změnu orientace z polohy +XVV +ZLV TEA LVLH do polohy +YVV +ZLV TEA LVLH. Teprve druhý, uskutečněný 2007-03-03, byl o celých 180 stupňů a to z orientace +XVV +ZLV TEA LVLH do orientace -XVV +ZLV TEA LVLH.

Proč se o tom teď tak píše. Je to trochu reklama, kterou si dělá komerční výzkumná firma The Charles Stark Draper Laboratory, Inc., která mj. pracuje i pro americkou armádu v oblasti řídicích systémů "chytrých" zbraní (z historie - původně to byla laboratoř na vysoké škole MIT, která se trhla a udělala pro sebe). Na druhou stranu je to velmi dobrá věc pro provoz ISS.

Problém při velkých změnách orientace za použití gyroskopů spočívá v tom, že řídicí kapacita setrvačníků je omezená - když se dostanou osy setrvačníků do určité orientace vůči požadované ose otáčení stanice, tak přestanou vyvíjet kroutící (precesní) moment. Toto se označuje jako "saturace setrvačníků" a v takovém případě je nutné s tím něco udělat. Obvyklé bylo, že se použily orientační a stabilizační trysky a ty saturaci odstranily vykonáním nějakého vhodného obratu.

Kdyby se prováděl obrat stanice o velký počet stupňů (třeba 90 nebo dokonce 180) nejkratším myslitelným způsobem (třeba v polohy -XVV do +XVV by to znamenalo ji okamžitě otočit o 180 stupňů kolem osy Z mířící do středu Země), tak by k saturaci setrvačníků zákonitě došlo. Proto se až dosud takovéto změny orientace ISS dělaly pomocí stabilizačních motorků na ruském segmentu (konkrétně na modulu Zvězda), údajně s průměrnou spotřebou 50 kg pohonných látek na obrat.

Fígl, který vymysleli u Draperů, spočívá v tom, že se zkumbinovaly precesní pohyby setrvačníků a stanice s rotačním momentem hybnosti pohybu stanice na oběžné dráze. V důsledku toho, že se orientace osy Z změní prakticky o 360 stupňů během jednoho oběhu kolem Zeměkoule (tedy během cca 90 minut) a že se postupné změny orientce stanice dělají po přesně stanovených malých krocích, zabrání se jevu saturace setrvačníků. Prostě - využije se tohto, že stanice sama o sobě - rotuje-li - je velkým setrvačníkem, může předávat momenty rotační hybnosti zase zpět řídicím setrvačníkům. Samozřejmě vymyslet vhodný algoritmus na takovéto manévrování nění jednoduché a klobouk dolů před pracovníky Draperovy laboratoře.

Samozřejmě, každá věc má svůj líc a rub. Použití algoritmu ZPM má jednu nevýhodu proti použití řídicích trysek a to, že měnévr změny orientace trvá mnohem déle. Při březnové změna orientace manévr trval 2 hodiny 45 minut, tedy skoro dva oběhy stanice kolem Země. Pokud je na to času dost, tak to samozřejmě nevadí.

A jak přišli k té úspoře 1 milionu USD? Vzali orientační cenu za vynesení 1 kg nákladu na ISS jako 20 tisíc USD a vynásobili to 50 kg.

Zpráva z Draperovy laboratoře je na:

http://www.draper.com/corporate/news/news.htm

(nutno odskákat trochu po stránce dolů, na zprávu z 6. března t.r.)

Jinak docela lidský článek (taky v angličtině) má Chris Bergin na

http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5039

Dobrou noc!


petr - 5/5/2007 - 16:49

quote:
Celému programu se nějak lepí smůla na paty .
Když už jsme u toho,proč jsou motory opravovány v Utahu,prakticky na druhém konci USA?člověk by čekal,že když byl raketoplán koncipován a počítalo se s tolika starty ročně,že výrobce i kupující bude mít snahu ušetřit maximum,a tedy by mě napadla výrobní hala někde blízko KSC.Přeprava tak obrovského nákladu sem a tam (vlovit-k výrobci naplnit-zpět) napříč USA určitě nebude levná záležitost.Proč tedy právě tak?Díky za odpověď


To je politická záležitost. Aby každý stát unie měl účast na kosmickém programu, tak se dělají věci po celých státech ... (ať to stojí, co to stojí!!!).

... a pak se nemůžem divit, že to stojí, co to stojí!

zdravím


marcellino4 - 6/5/2007 - 15:35

dakuejm vam pane Vitku za perfeknu odpoved. myslim ze lepsi vyklad sme si uz ani nemohli priat. nemam slov...

osobne si myslim ze ZPM je perfektny sposob manazmentu orientacie kozmiskych stanic vo vseobecnosti. zamestna to viac ludi, vzniknu novy specialisti, a v prvom rade to setri hmotnost vynasanych nakladov a od tejto hmotnosti sa odvija uplne kazda vesmirna misia. a to je podstatne, ze sa deje nieco co nas uci ako setrit tam kde sme to kedysi este nevedeli a teraz s pouzitim najlepsej vypoctovej techniky sa to mozno stane beznou praxou. sice je to komplikovanejsie ale myslim si ze je to spravna cesta manazmentu dlhodobych vesmirnych misii.

na strankach na space40 som nasiel par odkazov na stranky o ITS. je zaujimave, ze ked ho inzinieri navrhovali pre Freedom, tak nosnik bol nadimenzovany na zivotnost cca 30 rokov. pri poziadavkach na setrenie v suvislosti s ISS to znizili na 15 rokov (tak ako aj ine komponenty stanice), ale v podstate navrhnute inzinierske postupy stale dokazali nadimenzovat ITS na realnu zivotnost 30 rokov. dokonca som sa docital nazor, ze by to teoreticky mohlo vydrzat fungovat az 60 rokov. dany odbornik zrejme ratal s tym, ze po zruseni letov STS na ISS bude nosnik menej namahany a tam padom bude dlhsie funkcny (moj predpoklad, urcite chybny).

tak by ma zaujimalo kolko by mohli vydrzat jednotlive komponenty stanice. chapem ze je to velmi konplexna a problematicka otazka, a zavisi to predovsetkym od typu modulu a komponentu, jeho dolezitosti a frekvencie vyuzivania atd. ale ked uz ten MIR vydrzal 15 rokov, kolko by nam mohla posluzit ta dnesna superISS?


avitek - 7/5/2007 - 14:01

quote:
quote:
Celému programu se nějak lepí smůla na paty .
Když už jsme u toho,proč jsou motory opravovány v Utahu,prakticky na druhém konci USA? ...


To je politická záležitost. Aby každý stát unie měl účast na kosmickém programu, tak se dělají věci po celých státech ... (ať to stojí, co to stojí!!!).

... a pak se nemůžem divit, že to stojí, co to stojí!

zdravím


To s lobováním politiků za umisťování průmyslových podniků (nejen kosmických) do jejich "mateřských" států Unie je pravda. Ale v případě firmy ATK (dříve Morton Thiokol) hrály roli i jiné faktory. Firma vyráběla boostery i pro jiné rakety, zejména pak řady Titan 3 a Titan 4, které se používaly jak na Floridě z kosmodromu na Cape Canaveral, tak v Kalifornii na základně Vandenberg AFB (Western Test Range); tam dokonce těch startů bylo více.

Podle původních plánů měly raketoplány také startovat i z Vandenbergu (zejména pro vojáky), takže také výroba RSRM v Utahu měla i geografický smysl. Navíc v blízkosti závodu bylo vybudováno dobře vybavené zkušební zařízení (stav) pro statické zkoušky takto velikých raketových motorů na tuhé pohonné látky.


xmariox - 7/5/2007 - 14:36

Jde v nějakym programu presně spočítat startovní okno k ISS z KSC?


avitek - 15/5/2007 - 08:38

Dnes ráno, přesně podle plánu v 07:10 SELČ (05:10 UTC) se nákladní loď Progress M-60 připojila k modulu vězda komplaxu ISS.

Už je to dáno i do SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2007/I017A.HTM
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM

Je aktualizováno také schéma řazení modulů ISS a lodí k ISS připojených

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/IXYCURR.HTM


marcellin4 - 17/5/2007 - 10:51

moje smiesne bistre oko si pred par dnami vsimlo, ze na skafandroch sokol je nacapeny znak stanice mir. zrejme je to nejaka symbolika, aby sme si pripomenuli prinos stanice mir


petr - 17/5/2007 - 11:34

quote:
moje smiesne bistre oko si pred par dnami vsimlo, ze na skafandroch sokol je nacapeny znak stanice mir. zrejme je to nejaka symbolika, aby sme si pripomenuli prinos stanice mir


Kde prosím? Na které fotografii?


marcellino4 - 17/5/2007 - 11:41

quote:
quote:
moje smiesne bistre oko si pred par dnami vsimlo, ze na skafandroch sokol je nacapeny znak stanice mir. zrejme je to nejaka symbolika, aby sme si pripomenuli prinos stanice mir


Kde prosím? Na které fotografii?




porovnajte si prosim znak projektu mir na stranke

http://en.wikipedia.org/wiki/Mir

a znak ktory ma na sebe vingradov nad "pupkom"

www.kosmonaut.cz/blog

co vy na to?


marcellino4 - 22/5/2007 - 17:45

hm asi nebude lahke dopatrat sa k dovodu umiestnenia emblemu Miru na sucasnych skafandroch Sokol. a nachadza sa dokonca aj na skafandroch Orlan, da sa to vidiet na radioamaterskom experimente s Orlanom...

inak v SM Miru bolo vidiet, ze istu dobu tam boli nainstalovane akesi lana napriec celym modulom, aby sa kozmonauti pri pohybe mohli o ne chytit, neviete preco to nevidno na dnesnej ISS? experiment sa neujal alebo ako?


Petr Charvát - 22/5/2007 - 18:07

quote:
hm asi nebude lahke dopatrat sa k dovodu umiestnenia emblemu Miru na sucasnych skafandroch Sokol. a nachadza sa dokonca aj na skafandroch Orlan, da sa to vidiet na radioamaterskom experimente s Orlanom...



Nejde o znak Miru, ale o znak závodu Zvezda, který dodává ruské kosmické oblečení, obdobný znak byl i na Saljutech, v Americe to asi považují za znak stanice


Patek - 23/5/2007 - 07:51

quote:
hm asi nebude lahke dopatrat sa k dovodu umiestnenia emblemu Miru na sucasnych skafandroch Sokol. a nachadza sa dokonca aj na skafandroch Orlan, da sa to vidiet na radioamaterskom experimente s Orlanom...


Emblém, o kterém píšete se vyskytoval na stanicích Saljut (s nápisem Sajlut v azbuce), na Miru (s nápisem Mir v azbuce) a na ISS (na některých s nápisem Zvezda v azbuce viz. http://molaire1.club.fr/cosmos/soytm31.html)


marcellino4 - 26/5/2007 - 18:11

quote:
quote:
hm asi nebude lahke dopatrat sa k dovodu umiestnenia emblemu Miru na sucasnych skafandroch Sokol. a nachadza sa dokonca aj na skafandroch Orlan, da sa to vidiet na radioamaterskom experimente s Orlanom...


Emblém, o kterém píšete se vyskytoval na stanicích Saljut (s nápisem Sajlut v azbuce), na Miru (s nápisem Mir v azbuce) a na ISS (na některých s nápisem Zvezda v azbuce viz. http://molaire1.club.fr/cosmos/soytm31.html)




dakujem


J2930 - 30/5/2007 - 12:48

Dnesni EVA a casy NASA TV

May 30 2007, Wednesday
1:30 p.m. - ISS Expedition 15 Spacewalk Coverage (Spacewalk scheduled to begin at 2:20 p.m.; will last around 6 hours) - JSC (Public and Media Channels)


v CR +6 hodin


marcellino4 - 3/6/2007 - 17:26

dobry den

chcel by som sa len spytat ako je to riesene s palivom na ISS, hlavne co sa tyka jeho skladovania? pretoze operacne nasadenie sojuzov a progressov je casovo zavisle od agresivnych ucinkov paliva na nadrze, tak ako je to vyriesene s vacsim mnozstvom paliva na Zvezde a Zariji?

dakujem


marcellino4 - 4/6/2007 - 11:47

nahodou neviete niekto prosim vas, ci existuje podrobny verejny zoznam nakladu vynasaneho pri kazdom lete MPLM? tak podobne ako je to rozpisane pri kazdom sucasnom lete progressu na srankach space40?


Ervé - 4/6/2007 - 13:01

ISS jako palivo používá klasickou kombinaci UDMH/N2O4, ta je sice korozivní, ale používají se materiály, kterým to nevadí. Pokud si to dobře pamatuju, životnost Sojuzů závisí na nádržích s peroxidem vodíku používaném při řízeném přistání s využitím vztlaku. Peroxid vodíku časem degraduje, proto je limit těch 180 dní na ISS (Miru, v nouzi až 200). Na ISS se H2O2 nepoužívá (ani na Miru), takže tam žádný časový limit není, kromě vlastní životnosti nejméně 15 let. Co omezuje životnost Progressů nevím, nádrže s peroxidem vodíku nemají, tak bych řekl, že životnost je závislá jen na funkčnosti systému.
Na Saljutu 6 došlo k poruše nádrže, praskla nebo se uvolnila membrána oddělující palivo od tlakovacího plynu, takže polovina systému byla vyřazena. Naštěstí měl Saljut zdvojený systém skladování paliva, takže mohl používat druhou větev.
A ještě dotaz: jsou všechny ruské stykové uzly na ISS vybaveny systémem čerpání paliva z Progressů?


marcellino4 - 4/6/2007 - 13:40

dakujem vam za odpoved, akurat sa snazim najst odpoved na vasu otazku. zaujima ma ake velke su zasoby a nadrze jednotlivych modulov, totiz stava sa ze sa zdroje roznia hlavne pokial ide o maximalne skladovacie mnozstvo paliva na Zariji. ake boli zasoby na Saljutoch? na Mire a Zvezde to vyslo asi narovnako, pokial ma pamat neklame tak to je rovnych 800kg


Petr Charvát - 4/6/2007 - 15:38

podle toho, co je běžně uváděno, tak Zarja by měla pojnout až 6 100 kg a Zvezda 900 kg, ale používají se nádrže asi jenom na Zvezdě


J2930 - 5/6/2007 - 12:20

dalsi EVA 6. 6. 2007 (Yurchikhin and Kotov) na NASA TV:

10 a.m. - ISS Expedition 15 Spacewalk Coverage - JSC (Spacewalk begins at 10:30 a.m.) (Public Channel)

+6 hodin pro CR

vice info napr.:
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition15/exp15_eva19.html
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/1998/../ISS/ISSSCH.HTM


avitek - 5/6/2007 - 20:40

Podrobný harmonogram prací během výstupu do volného prostoru VKD-19 Jurčichina a Kotova (laskavě přepisujte ruská jména tady na portálu KOSMO pokud možno podle zvyklostí českého jazyka a nekopírujte otrocky z anglicky psaných materiálů, jsme přece Češi. A Slováci to přepisují z ruštiny stejně) z ISS je na stránkách SPACE-40 viz

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM

v části stránky "Plánovaný další průběh letu".




J2930 - 6/6/2007 - 12:12

quote:
laskavě přepisujte ruská jména tady na portálu KOSMO...


Tak muj prispevek laskave klidne cenzurujte (smazte) kdyz je tak moc spatne. Odkazoval jsem hlavne na anglicke weby a tam se to bude psat ..bude se otom mluvit anglicky!


avitek - 6/6/2007 - 14:28

Na českých se o tom taky píše a na ruských jak by smet... Proč bych měl porušovat pravidla českého pravopisu!


J2930 - 6/6/2007 - 16:14

quote:
Na českých se o tom taky píše a na ruských jak by smet... Proč bych měl porušovat pravidla českého pravopisu!




eh? Nechapu. Na ruskych to bude (je) azbukou a tam kde je to na ruskym webu anglicky tak je to s anlickym prepisem (napr. energia.ru - Yurchikhin). Na ceskych necht je to Jurčichin.

Ale ja psal prevazne o NASA strankach a NASA TV tak jsem si to uved anglicky tak jak je to na tech strankach. A myslim ze je to pochopitelnejsi nez na webu NASA hledat slovo Jurčichin... zvlaste pro laika.

Nebo je anglictina problem? Myslim ze asi rozhodne vic pro mne nez pro Vas, ze. konec diskuse.


avitek - 6/6/2007 - 16:42

Výstup do volného prostoru VKD-19 zahájili Kotov a Jurčichin se sedmiminutovým předstihem ve 14:23 UTC = 16:23 SELČ otevřením výstupního průlezu. Naní přesunují ven materiály pro výstup (cívku s plochým kabelem Ethernet a desku se třemi kontejnery experimentu Biorisk


avitek - 6/6/2007 - 16:44

14:41 UT - Zahájen přesun na modul FGB s cívkou s Ethernet kabelem.


avitek - 6/6/2007 - 17:26

Kolem 14:50 UT začali pokládat kabel. Předpokládané ukončení pokládání kabelu kolem 16:00 UT.


avitek - 7/6/2007 - 08:08

Přibližné časy průběhu výstupu VKD-19 jsou už na SPACE-40.


Petr Charvát - 9/6/2007 - 22:15

Chtěl bych se zeptat, jesli někdo neví jaké skříně jsou v současnosti v modulu Unity. Od startu se to asi změnilo, ale nezaregistroval sem kdy a jak.


J2930 - 12/6/2007 - 17:04

dira na modulu Zarja:


http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/html/iss015e10854.html


J2930 - 12/6/2007 - 17:10

nebyval Jurcichin (Yurchikhin) kadernikem? Nebo je to snad soucast vycviku? Velmi zkusene... hm.


http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/ndxpage22.html


marcellino4 - 13/6/2007 - 00:27

mierne vtipne fotky:

http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3a22bf956593&ft=34278386&ftv=1&ftid=14

http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3a22bf956593&ft=34278387&ftv=1&ftid=15

http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3a22bf956593&ft=34278388&ftv=1&ftid=16


avitek - 13/6/2007 - 10:18

quote:
nebyval Jurcichin (Yurchikhin) kadernikem?


Video ze stříhání vlasů (velmi zajímvé) je na
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&task=view&id=2306&Itemid=2


marcellino4 - 15/6/2007 - 23:10

chcel by som sa len spytat ako to je so radiovym spojenim. vsimol som si ze pri priamych prenosoch nie vzdy byva k dispozicii obraz. je to tym ze nie vzdy je dostatok downliniek pre tv signla? napr spojenie s Mirom bolo velmi nepravidelne a dane rozmiestnenim ruskych pozemnych sledovacich stanic, co niekedy malo za pricinu aj velmi dlhe hodiny bez spojenia, pokial som dobre informovany. ISS komunikuje aj prostrednictvom satelitov. ale v akych castiach orbitu dokaze komunikovat na akych datovych, zvukovych, video, radio-amaterskych a inych telemetrickych linkach?


Petr Charvát - 15/6/2007 - 23:30

Komunikace probíhá v pásmech S a Ku, S je k dispozici vždy, ale nemá dostatečnou kapacitu pro video, Ku jde přes TDRS, ale anténa se kvůli ITS-P6 nemůže vždy natočit k danému satelitu a navíc ještě NASA sdílí tyto satelity, takže video je jen když je Ku.
Rusové i na ISS mají spojení jen nad vlastními pozemními stanicemi - proto se o operace v ruské části plánují na co nejdelší čas nad býv. SSSR.


moebius - 16/6/2007 - 00:00

koukám na přenos z výstupu a docela by mě zajímalo, jaké spoždění ten signál má, než se dostane z kamery na skafandru ke mě na PC, vteřinu? nebo pět?


zippi - 16/6/2007 - 00:37

hmm neviem ale ked je priamy prenos v TV vs. radio, je to 1-2sec a TV vs. net to robi dobrych 20sec... tu by som to tiez tipoval na podobny cas, ale samozrejme to moze byt menej aj viac...


nickdo - 20/6/2007 - 23:18

článek s hezkým názvem na IAN
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2406


marcellino4 - 21/6/2007 - 00:23

Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?


jirka44 - 21/6/2007 - 07:58

quote:
Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?

Taky by mne to zajímalo, zvláště v souvislosti s informací, že po instalaci se zjistilo, že nesouhlasí povely pro motory natáčení.


nickdo - 21/6/2007 - 08:06

quote:
quote:
Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?

Taky by mne to zajímalo, zvláště v souvislosti s informací, že po instalaci se zjistilo, že nesouhlasí povely pro motory natáčení.


Nevím, ale někdo tu už psal, že prý kuli tryskám raketoplánu, pokud je to tens samý případ


jirka44 - 21/6/2007 - 08:56

quote:
quote:
quote:
Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?

Taky by mne to zajímalo, zvláště v souvislosti s informací, že po instalaci se zjistilo, že nesouhlasí povely pro motory natáčení.


Nevím, ale někdo tu už psal, že prý kuli tryskám raketoplánu, pokud je to tens samý případ


Dobře, ale proč tedy na všech obrázcích, jak bude stanice vypadat po dokompletování jsou radiátory orientované souhlasně ? Včetně titulního snímku posádky STS117
http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/sts117/


Petr Charvát - 21/6/2007 - 10:30

S těmi radiátory jde podle mě o o jak jsou otočeny BGA orientující panely fotovoltaických článků - pak jsou radiátory buď na opačných stranách nebo na stejné straně.
->
Asi ještě nesrovnali nastavení.


ales - 21/6/2007 - 11:02

>> ... radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer. ...
> ... Asi ještě nesrovnali nastavení.

Spekuluju, že by to mohl být "výsledek" přehozeného ovládání motorů v SARJ S3 (zjištěného až po instalaci S3/S4 na ISS). Předpokládám, že časem to "napraví" úpravou řídicího SW, ale nikde jsem o tom zatím nic nedokázal najít.


B.Chrenko - 21/6/2007 - 12:47

Nie je toto usporiadanie výhodnejšie? Sú ďalej od seba, mohli by mať vyššiu účinnosť.


Petr - 22/6/2007 - 07:14

quote:
Nie je toto usporiadanie výhodnejšie? Sú ďalej od seba, mohli by mať vyššiu účinnosť.


Toto uspořádání je nevýhodné! Osvětlený radiátor má menší účinnost (ohřívá se od Slunce) a při nepřesném natočení navíc i stíní solární panely.

Jedinou výhodou je umístění těžiště do středu nosníka.


Petr Charvát - 22/6/2007 - 13:21

těžiště čeho? stanice rozhodně ne, když jsou na ruské straně moduly a ještě nejsou další na americké/evropské/japonské části


B.Chrenko - 22/6/2007 - 13:47

quote:
quote:
Nie je toto usporiadanie výhodnejšie? Sú ďalej od seba, mohli by mať vyššiu účinnosť.


Toto uspořádání je nevýhodné! Osvětlený radiátor má menší účinnost (ohřívá se od Slunce) a při nepřesném natočení navíc i stíní solární panely.

Jedinou výhodou je umístění těžiště do středu nosníka.



Radiátor bude vždy na Slnku, iba ak by bol zatienený inou súčasťou stanice. Aj z tejto fotky vidieť, že keby bol na opačnej strane, nebol by zatienený slnečným panelom. A zároveň teraz ho ani nezatieňuje.


avitek - 22/6/2007 - 14:44

Včera (2007-06-21) Jurčichin a Kotov hledali příčinu problémů s počítači CVM a TVM. U jedné dvojice odstranili nouzové přemostění elektronického jističe přepětí a následně při pokusu o nabootování tyto počítače zase spadly. Další dvě dvojice (s ponechaným přemostěním) běžely dál OK. Zatím se stále neví, proč tyto přepěťové pojistky takhle haprují.

Stále se počítá s tím, že se na dráhu nejbližším Progressem M-61 pošlou nahoru náhradní počítače. Ale hodně to závisí na tom, zda se do té doby zjistí, co je příčinou, aby se to mohlo v nových kusech zohlednit.


marcellino4 - 22/6/2007 - 15:29

Pri analyze opacne nasmerovanych radiatorov na P3 a S3 by som sa neuberal v analyzovani prehodeneho ovladania motorov v SARJ S3, pretoze on by mal byt schopny otacat sa okolo vlastnej osi o 360 stupnov, rovnaku schopnost by mal mat aj SARJ P3.

Zrejme ani myslienky o ucinnosti radiatorov asi nebudu opodstatnene, pretoze ak su solarne panely nasmerovane kolmo na Slnko, tak radiatory na S3 a P3 maju zamerne minimalizovanu moznost nasmerovania sa k Slnku co je celkom logicke. Jedinu moznost maju ak Slnko svieti na pravobok alebo lavobok stanice, ale preco by to vyuzivali vsak? Radiatory maju pri akejkolvek orientacii stanice moznost vyhnut sa priamemu nasmerovaniu sa voci Slnku, vdaka svojmu vlastnemu otocnemu mechanizmu.

Zatial to asi plne nikto z nas nechape preco, ale vyzera to tak, ze inzinieri chceli porovnavat data z roznych konfiguracii radiatorov v danom rovnakom case. Je to len moja domienka.

Tesim sa na dalsie analyzy a napady.


avitek - 26/6/2007 - 18:51

První ohrožení ISS úlomkem z FY-1C!

Počítáno dnes, v 18:50 SELČ (16:50 UTC)


Družice: 25544 ISS (ZARYA)
Úlomek: 29719 FY-1C
Okamžik: 2007-06-26 20:26:51,831 UTC
Pravděpodobnost srážky: 4,985E-06
Min. vzdálenost: 4,231+/-2,992 km
Kolizní rychlost: 14,465 km/s

Pokud bude třeba, dělal by se úhybný manévr v 18:10 UTC (tj. 20:10 SELČ).


MIZ - 26/6/2007 - 19:39

Cena toho úhybného manévru by měla jít vyčíslit přinejmenším spotřebou paliva. Já osobně bych to chtěl od Číňanů zaplatit.


avitek - 26/6/2007 - 20:56

Na stránkách RKK Energija jsem narazil na text děkovného dopisu, který poslal Gerstenmaier (náměstek administrátora NASA pro kosmické operace) v souvislosti s vyřešením problémů s řídicíi počítači v modulu Zvezda:

http://www.energia.ru/english/energia/news/news-2007/news_06-22-02.html


marcellino4 - 27/6/2007 - 00:04

na strankach http://www.astronautix.com/ sa pise o planoch NASA na vyuzitie vyskumnych kapacit na americkej casti segmentu


Petr - 27/6/2007 - 06:50

quote:
Na stránkách RKK Energija jsem narazil na text děkovného dopisu, který poslal Gerstenmaier (náměstek administrátora NASA pro kosmické operace) v souvislosti s vyřešením problémů s řídicíi počítači v modulu Zvezda:

http://www.energia.ru/english/energia/news/news-2007/news_06-22-02.html



v téhle souvislosti bych rád poznamenal, že:
- po dobu výpadku řídících počítačů bylo řízení stanice plně závislé na raketoplánu. O tuto možnost ovšem po ukončení letů raketoplánu přijdeme - Sojuz i Ares nemají dostatečný výkon orientačního systému ...
- vývoj poruchy zároveň ukazuje malou úroveň spolupráce mezi US a RU částmi stanice. Každá část má svoje (navzájem NEKOMPATIBILNÍ) řízení, energii, správu, atd ... a možnosti spolupráce jsou velmi omezené. Celek pak připomíná spíš spojení dvou menších stanic ... (nebo Apollo 13).


Ervé - 27/6/2007 - 08:09

Pokud tomu dobře rozumím, americký systém orientace stanice pomocí gyroskopů funguje dobře, ruský systém je potřeba, když jednou za čas dojde k saturaci setrvačníků a nebo když se stanice vyhýbá možnosti srážky. Jak motory stanice, tak i Sojuzů a Progressů fungují jen přes tyto počítače. Předpokládám, že ATV na tom bude stejně, při výpadku všech 3 počítačů nebude možné ho použít. Budou se dát použít motory raketoplánu, HTV a Orionu, pokud budou připojeny ke stanici - ty fungují přes americkou větev.
Sojuz a Progress je schopen manévrovat se stanicí, po dokončení ISS budou stačit na orientaci. Bude ale muset být možnost ovládat je přes americký segment - to znamená zajistit možnost nouzového propojení a řízení. Pro úhybné manévry bude sloužit STS, ATV, HTV a CEV, takže taky by měly mít možnost propojení. Systémy energie, řízení a orientace obou částí ISS spolupracují dobře, problém je v tom, že nejsou 100% zastupitelné.


avitek - 27/6/2007 - 08:57

quote:
Cena toho úhybného manévru by měla jít vyčíslit přinejmenším spotřebou paliva. Já osobně bych to chtěl od Číňanů zaplatit.


Sledování dráhy úlomku v průběhu včerejška ukázalo, že úhybný manévr není nutný. Úlomek proletěl v bezpečné vzdálenosti kolem stanice.

Vzhledem ke stálému klesání drah úlomků FY-1C budou však teď poplachy asi o hodně častější.


Jiří Hošek - 27/6/2007 - 09:03

quote:
Celek pak připomíná spíš spojení dvou menších stanic ...
Ono to tak historicky vzniklo.


marcellino4 - 27/6/2007 - 13:15

quote:
quote:
Cena toho úhybného manévru by měla jít vyčíslit přinejmenším spotřebou paliva. Já osobně bych to chtěl od Číňanů zaplatit.


Sledování dráhy úlomku v průběhu včerejška ukázalo, že úhybný manévr není nutný. Úlomek proletěl v bezpečné vzdálenosti kolem stanice.

Vzhledem ke stálému klesání drah úlomků FY-1C budou však teď poplachy asi o hodně častější.



bolo to zmerane v akej vzdialenosti tie ulomky preleteli? a ako je mozne ze kolizna rychlost dosiahla mohal byt az 14,465 km/s? ved je to akoby ulomok bol na skoro presne opacnej strane ako ISS!


Petr - 27/6/2007 - 13:56

quote:
Pokud tomu dobře rozumím, americký systém orientace stanice pomocí gyroskopů funguje dobře, ruský systém je potřeba, když jednou za čas dojde k saturaci setrvačníků a nebo když se stanice vyhýbá možnosti srážky. Jak motory stanice, tak i Sojuzů a Progressů fungují jen přes tyto počítače. Předpokládám, že ATV na tom bude stejně, při výpadku všech 3 počítačů nebude možné ho použít. Budou se dát použít motory raketoplánu, HTV a Orionu, pokud budou připojeny ke stanici - ty fungují přes americkou větev.
Sojuz a Progress je schopen manévrovat se stanicí, po dokončení ISS budou stačit na orientaci. Bude ale muset být možnost ovládat je přes americký segment - to znamená zajistit možnost nouzového propojení a řízení. Pro úhybné manévry bude sloužit STS, ATV, HTV a CEV, takže taky by měly mít možnost propojení. Systémy energie, řízení a orientace obou částí ISS spolupracují dobře, problém je v tom, že nejsou 100% zastupitelné.


... a na kolik úhybných manévrů má Sojuz/Progress palivo? O neexistujícím propojení automatiky stanice a připojeného Sojuzu se ani nerozepisuju (manévry se, pokud vím, zadávají ručně)

... jak můžete napsat že systémy energie, řízení a orientace dobře spolupracují, když tomu tak není?

- co se týče energie, tak ruský segment používá rozvod 28VDC a americký cca 130VDC. Existuje sice převodní konvertor, ale jeho výkon stačí tak na udržení nouzového režimu druhé části stanice (a v případě přenosu z ruské části do americké ani to ne!!)

- v otázce řízení a orientace jsme byli právě svědky nulové zastupitelnosti obou segmentů


Ervé - 27/6/2007 - 15:07

Sojuz může mít palivo stěží na jeden úhybný manévr, ale Progress můžete vyprázdnit skoro do dna, v případě nouze ho nemusíte navádět do atmosféry, ale nechat ho neřízeně shořet. Takové manévry so konají maximálně 2x do roka, u ISS je téměř vždy aspoň jeden Progress, takže to zatím stačí.
Systémy řízení, energie a orientace spolupracovali po dobu 8 let, teď došlo k první vážné poruše. Co se týká energie, US panely zásobují celou ISS, panely na Zvezdě stačí na nouzový chod, a to je pořád aspoň něco. Nikoho doteď nenapadlo, že vypadnou všechny tři dvojice najednou. Holt život nikdy nefunguje ideálně. Naštěstí došlo k výpadku v okamžiku, kdy byl připojený Atlantis, a ne v době, když u ISS právě Sojuz přelétá z jednoho uzlu k druhému. To by byl opravdu prů.er.


marcellino4 - 30/6/2007 - 23:17

na strankach

http://mysite.wanadoo-members.co.uk/satcom_transits/March2005.html

je ISS zosnimana pomocou pozemneho amaterskeho zariadenia. su fascinujuce, ale do akeho maximalneho rozlisenie by bolo mozne sledovat ISS pomocou externych zariadeni, nielen amaterskych dalekohladov ale aj spickovymi zariadeniami urcenymi povodne pre astronomiu? resp. pomocou spionaznych a inych prieskumnych satelitov, ktore su takisto urcene na sledovanie raketoplanov a inych kozmickych objektov? ak by sa HST nachadzal na rovnakej drahe ako ISS, bolo by mozne pravidelne fotografovat a sledovat stanicu v relativne kvalitnom rozliseni?

a este jedna technicka otazka: ako dlho vydrzia dodavat eketricku energiu baterie (palubne+P6+P3+S3) v pripade, ze boli plne nabite?

za akukolvek odpoved dopredu dakujem


marcellino4 - 2/7/2007 - 10:25

quote:
Pri analyze opacne nasmerovanych radiatorov na P3 a S3 by som sa neuberal v analyzovani prehodeneho ovladania motorov v SARJ S3, pretoze on by mal byt schopny otacat sa okolo vlastnej osi o 360 stupnov, rovnaku schopnost by mal mat aj SARJ P3.

Zrejme ani myslienky o ucinnosti radiatorov asi nebudu opodstatnene, pretoze ak su solarne panely nasmerovane kolmo na Slnko, tak radiatory na S3 a P3 maju zamerne minimalizovanu moznost nasmerovania sa k Slnku co je celkom logicke. Jedinu moznost maju ak Slnko svieti na pravobok alebo lavobok stanice, ale preco by to vyuzivali vsak? Radiatory maju pri akejkolvek orientacii stanice moznost vyhnut sa priamemu nasmerovaniu sa voci Slnku, vdaka svojmu vlastnemu otocnemu mechanizmu.

Zatial to asi plne nikto z nas nechape preco, ale vyzera to tak, ze inzinieri chceli porovnavat data z roznych konfiguracii radiatorov v danom rovnakom case. Je to len moja domienka.

Tesim sa na dalsie analyzy a napady.




na strankach

http://193.233.61.44/test2.html

sa zda, ze radiatory su uz tak ako maju byt, teda z estetickeho hladiska. len ci je to dostatocne spolahlivy zdroj danej informacie o konfiguracii...


ales - 2/7/2007 - 13:11

quote:
na strankach http://193.233.61.44/test2.html sa zda, ze radiatory su uz tak ako maju byt, teda z estetickeho hladiska. len ci je to dostatocne spolahlivy zdroj danej informacie o konfiguracii...

Na výše uvedenou stránku se odkazuje i oficiální web CUP (ruské řídicí středisko u Moskvy) např. z adresy http://www.mcc.rsa.ru/model.htm takže teoreticky by to měl být rozumně spolehlivý zdroj, ale úplně tomu budu věřit až poté, co si to budu moci porovnat s live záběry ISS při příštím příletu raketoplánu (nebo snad už Progressu). Přece jen je to jen model a kdo ví nakolik bere do úvahy přehozené ovládání SARJ S3. To se pozná až porovnáním TV záběrů a modelu ve stejnou chvíli. Snad budeme mít takovou příležitost už brzo (Progress M-61 by měl startovat 22.7.2007 a STS-118 možná už 7.8.2007).


mikes - 3/7/2007 - 13:50

Jedna z možností, jak zlikvidovat stanici ISS - pomocí evropského ATV
http://www.flightglobal.com/articles/2007/07/03/215291/nasa-may-buy-esas-atv-to-de-orbit-iss-at-end-of-life.html


Nibiru - 3/7/2007 - 14:17

quote:
Jedna z možností, jak zlikvidovat stanici ISS - pomocí evropského ATV
http://www.flightglobal.com/articles/2007/07/03/215291/nasa-may-buy-esas-atv-to-de-orbit-iss-at-end-of-life.html


Překvapuje mne tam ten termín konce v roce 2016.To je za "rohem",ale už tam jsou úvahy o roce 2020.V článku zmiňovaný Orion vypadá dobře a využití principu Apolla může vývoj zjednodušit,ale pokud má být první let 2014 a 2020 už na měsíc tak se to hodně bije s koncem ISS a když nepůjde vše podle plánu tak to může být nakonec až 2030.Což je asi reálnější,ale v té době už je dávno předběhnou jiní.Irák je tak minimálně ještě na dva roky ne-li více.To je parádní odsávačka peněz,obzvláště při porovnání toho,kolik dávají NASA a kolik stojí Irák a ještě bude.Myslím,že jeden z trojice Čína,Indie,Japonsko tam bude mnohem dříve a mají pro to své důvody.Čína hustotu obyvatelstva,prestiž a získání statutu velmoci,Indie udržení technického rozvoje a přílivu investic,dokázání Pakistánu "kdo je tu pánem" a taktéž problémy s populací no a Japonsko omezené prostory na svých ostrovech,problémy se surovinami a potravinami (byl krásný dokument o tom,jak pěstují v podzemí mrakodrapů při umělém osvětlení potraviny),postupný odstup od pacifistické ústavy,protože jejich důvody ve 2.sv byli pochopitelné (suroviny,moc,potraviny),ale bohužel se jim to nepovedlo.Vesmír je pro všechny tři vzhledem k prostoru pro populaci ideálním řešením problému,protože tady na zemi se dá vyřešit jedině útokem na někoho dalšího a to by mohlo mít katastrofické důsledky.Na druhou stranu pokud ovládnou Měsíc,jinou planetu nebo jiný měsíc tak mají vyhráno.Vím,je to hudba daleké budoucnosti,ale vývoj a aktuální situace to naznačují.

Co bude mít ESA místo ISS?


Vítězslav Novák - 3/7/2007 - 18:15

To "bohužel" ve vztahu k Japonsku a 2. světové válce nemyslíte, doufám, vážně.

A řešení populačních problémů Čínou, Indií nebo Japonskem cestou do vesmíru snad taky ne. Podstatně jednodušší je evropská cesta - nerozmnožovat se nadměrně, resp. zařídit takový blahobyt, aby se lidé dobrovolně většího rozmnožování zřekli.


Nibiru - 3/7/2007 - 20:08

quote:
To "bohužel" ve vztahu k Japonsku a 2. světové válce nemyslíte, doufám, vážně.

A řešení populačních problémů Čínou, Indií nebo Japonskem cestou do vesmíru snad taky ne. Podstatně jednodušší je evropská cesta - nerozmnožovat se nadměrně, resp. zařídit takový blahobyt, aby se lidé dobrovolně většího rozmnožování zřekli.


Bohužel z jejich bohledu na věc,bohudík z našeho.Historicky to bylo již dostatečně vysvětleno,nemám na mysli různá zvěrstva.

Napsal jsem k tomu,že to je hodně vzdálená budoucnost a tím myslím opravdu hodně vzdálená.Není nereálná,jen je to zatím v podstatě na úrovni sci-fi.Že my na to máme nějáký pohled neznamená,že ho musí nebo chce přijímat každý.Filozofie těchto národů je dost jiná od naší.


marcellino4 - 3/7/2007 - 20:11

hm velmi zaujimava diskusia v teme o ISS. chcel by som len skromne popropsit par jedincov, aby si na danu diskusiu vybrali inu temu, ale iba pokial je to mozne, nechcem nikomu nic zakazovat, len premiestnit sa inde, prosim (snad za vsetkych)

dakujem


Nibiru - 3/7/2007 - 23:03

quote:
hm velmi zaujimava diskusia v teme o ISS. chcel by som len skromne popropsit par jedincov, aby si na danu diskusiu vybrali inu temu, ale iba pokial je to mozne, nechcem nikomu nic zakazovat, len premiestnit sa inde, prosim (snad za vsetkych)

dakujem


Nebojte,už mlčím :-) Jen jsem se pokusil o náhled do budoucna pomocí historie,ale některé myšlenky jsou stále viděny radikálně.

Stále platí má původní otázka - Co by mělo být nebo co bude po ISS?Svůj význam taková stanice má.


marcellino4 - 3/7/2007 - 23:38

Stále platí má původní otázka - Co by mělo být nebo co bude po ISS?Svůj význam taková stanice má.




Naozaj velmi dobra tazka! Co by malo byt je vhodne hodnotit asi z pohladu koho, pre koho to ma byt. Bolo by priam romanticke, ak by doslo k dalsiemu technologickemu kroku vpred. Zrejme k tomu nedojde. Mna napadaju iba dva dovody:
1- zrusenie STS - ten je schopny vykonavat velmi specificke stavebne ulohy priamo na orbite, myslim ze tak skoro ich nenahradi ziaden CEV ani potencionalny Klipper
2- nedostatok medzinarodnej vole, ktora sa stala zakladnym stavebnym kamenom ISS. Bez americkej iniciativy by nebolo mozne zaclenit rusov do projektu ako partnerov, a ich vyznam je klucovy pre celu ISS.

Po ukonceni ISS zrejme dojde k vytvoreniu troch "kozmickych frakcii":
- prvou by mala byt americka, ktora zatial neplanuje ziadnu kozmicku stanicu a teda da sa predpokladat, ze sa americania vratia ku kozmickym staniciam az priamo v suvislosti s vystavbou stanice pre expediciu na Mars (na prelet od Zeme k Marsu a spat by mohli mat dostatok informacii ukonceni ISS + po skusenostiach s planovanou lunarnou zakladnou).
- druhej strane, teda rusom, bude zrejme vyhovovat ucast na akejkolvek kozmickej stanici. Kedze ich skusenosti su obrovske budu zrejme chciet participovat na projekte, ktory by svojim vyznamom a koncepciou nemal zaostavat za Mirom. Nebolo by ani trochu naivne sa domnievat, ze opat poskytnu zakladne a ine funkcionalne moduly, na ktore by sa mohol hocikedy a hocikto pridokovat. A prave tu narazam na alternativnu tretiu stranu
- cinska karta je zatial obrovsky otaznik, asi ako ta ruska. Ale zrejme s uspesnym ukoncenim vyvoja novej nosnej rakety (nosna trieda ako Proton a pod) budu mat zaujem na jej grandioznom predvedeni (apon v podobe vyskumneho mudulu). Preto by bolo realne uvazovat o ich participovani na spolocnom projekte s rusmi, zrejme pod ruskou zastitou (kedze maju viac skusenosti).

A to by mohla byt prave ona, ISS 2. K takemu projektu by sa zrejme pridal hocikto, kto by mal dost volnych prostriedkov a kto by zrejme nemal ucast na VSE, pretoze jeho koncepcia bude zrejme velmi vycerpavajuca pre vsetky zucastnene strany. Zrejme viec ako ISS, no nechajme sa prekvapit. A zatial nie celkom jasna sanca sa naskytuje pre sukromny sektor, ten sa moze zapojit hocikedy ked na to bude pripraveny a schopny daneho vykonu.

Mozno za zmienku stoji pokusit sa rozanalyzovat cinske snahy, ktore budu predchadzat pred sprevadzkovanim spominanej novej avsak zatial len planovanej rakety. Spajanie orbitalnych usekov lode Shen-zou a pripadne zaklopanie na vrata sucasnej ISS...kto vie co vsetko nas este caka (v dobe priamych internetovych prenosoch).

Dufam, ze niekoho moja mikroprednaska o alternativnej buducnosti kozmickych stanic zaujala a kto vie...


Nibiru - 4/7/2007 - 09:25

quote:
Stále platí má původní otázka - Co by mělo být nebo co bude po ISS?Svůj význam taková stanice má.


Naozaj velmi dobra tazka! Co by malo byt je vhodne hodnotit asi z pohladu koho, pre koho to ma byt. Bolo by priam romanticke, ak by doslo k dalsiemu technologickemu kroku vpred. Zrejme k tomu nedojde. Mna napadaju iba dva dovody:
1- zrusenie STS - ten je schopny vykonavat velmi specificke stavebne ulohy priamo na orbite, myslim ze tak skoro ich nenahradi ziaden CEV ani potencionalny Klipper
2- nedostatok medzinarodnej vole, ktora sa stala zakladnym stavebnym kamenom ISS. Bez americkej iniciativy by nebolo mozne zaclenit rusov do projektu ako partnerov, a ich vyznam je klucovy pre celu ISS.

Po ukonceni ISS zrejme dojde k vytvoreniu troch "kozmickych frakcii":
- prvou by mala byt americka, ktora zatial neplanuje ziadnu kozmicku stanicu a teda da sa predpokladat, ze sa americania vratia ku kozmickym staniciam az priamo v suvislosti s vystavbou stanice pre expediciu na Mars (na prelet od Zeme k Marsu a spat by mohli mat dostatok informacii ukonceni ISS + po skusenostiach s planovanou lunarnou zakladnou).
- druhej strane, teda rusom, bude zrejme vyhovovat ucast na akejkolvek kozmickej stanici. Kedze ich skusenosti su obrovske budu zrejme chciet participovat na projekte, ktory by svojim vyznamom a koncepciou nemal zaostavat za Mirom. Nebolo by ani trochu naivne sa domnievat, ze opat poskytnu zakladne a ine funkcionalne moduly, na ktore by sa mohol hocikedy a hocikto pridokovat. A prave tu narazam na alternativnu tretiu stranu
- cinska karta je zatial obrovsky otaznik, asi ako ta ruska. Ale zrejme s uspesnym ukoncenim vyvoja novej nosnej rakety (nosna trieda ako Proton a pod) budu mat zaujem na jej grandioznom predvedeni (apon v podobe vyskumneho mudulu). Preto by bolo realne uvazovat o ich participovani na spolocnom projekte s rusmi, zrejme pod ruskou zastitou (kedze maju viac skusenosti).

A to by mohla byt prave ona, ISS 2. K takemu projektu by sa zrejme pridal hocikto, kto by mal dost volnych prostriedkov a kto by zrejme nemal ucast na VSE, pretoze jeho koncepcia bude zrejme velmi vycerpavajuca pre vsetky zucastnene strany. Zrejme viec ako ISS, no nechajme sa prekvapit. A zatial nie celkom jasna sanca sa naskytuje pre sukromny sektor, ten sa moze zapojit hocikedy ked na to bude pripraveny a schopny daneho vykonu.

Mozno za zmienku stoji pokusit sa rozanalyzovat cinske snahy, ktore budu predchadzat pred sprevadzkovanim spominanej novej avsak zatial len planovanej rakety. Spajanie orbitalnych usekov lode Shen-zou a pripadne zaklopanie na vrata sucasnej ISS...kto vie co vsetko nas este caka (v dobe priamych internetovych prenosoch).

Dufam, ze niekoho moja mikroprednaska o alternativnej buducnosti kozmickych stanic zaujala a kto vie...


Já osobně myslím,že Ares 5 nebo CEV jsou obrovský krok zpátky.Snad ještě ten Delta Clipper (pokud jste myslel on).Je to návrat ke klasické raketě,ale hlavně pořád ten starý známý a dost drahý pohon (bohužel zatím jediný reálný pro masové nasazení).To takový X-34 s Aerospiky by byl mnohem lepší.

Nehledě na tohle :

http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=127&pjmeno=&kredit=&p1=

První část je zajímavá jak pro koho,ale druhá polovina článku a hlavně konec už je pro nás zajímavější.Pracuje se na takových projektech,ale jde do nich zoufale málo peněz.

Vzhledem k současnému vývoji je docela pravděpodobné,že kromě ESA asi nikdo s NASA nebude chtít mít moc co do činění (pokud se situace nezmění).Tzv. Šanghajská pětka funguje poměrně dobře a v rámci ní spolupráce Ruska,Číny,Iránu a Pakistánu vypadá asi docela nadějně.Pokud se Čína a Rusko nerozhodnou jet úplně solo.Takové Japonsko dává poměrně jasně najevo,že chce být soběstačné i v tomto směru.

Je to sice ještě daleko,ale stanice podobné nebo větší velikosti jako je ISS může být obrovskou výhodou při dalších průzkumech vesmíru (a z něj plynoucích věděckých a následně komerčních výhod pro Zemi).V podstatě není problém s financemi u současné ISS (spíše je problém s dopravními prostředky) a druhá stanice by měla být u měsíce.Myslím,že ten je mnohem důležitější než Mars (pro začátek).Pokud u něj bude stálá stanice a na povrchu základna tak bude mnohem více věcí snažší zkoušet a testovat i když se něco pokazí.Záchraná mise k Marsu je podstatně více problematická než k Měsíci.Umělé sondy jsou už teď na úžasné úrovni a vývoj pokračuje,výjdou o řády levněji než pilotovaný let a pokud se o ní přijde tak je to smůla,ale vyšlo to levněji a nikdo nezemře.Až dokonale ovládneme orbit Země a Měsíc (plus jeho povrch) tak pak by se mělo uvažovat o pilotované cestě na Mars nebo snad i někde jinde (Europa a další).


bejcek - 4/7/2007 - 10:47

Úvahy co bude v kosmonautice za 10 let jsou spekulacemi. Můžeme se opírat o současnost. A ta mi moc optimizmu nedodává.
ISS musí být dostavěna a doufám, že se to podaří a pak by mohla vydržet do roku 2020? Hlavně za ruské účasti a i ti budou muset dělat na nové kosmické lodi - náhrady Sojuzů. Peníze, nová technika, problémy!?

Američané budou mít plno práce aby se do roku 2025 dostali na Měsíc, tím více-méně oprášeným programem Apollo.

Čína asi navštíví svými lidmi ISS, ale bude si dělat na nějaké své obdobě stanice MOL či vojenské verze Saljutů. Nebude chtít aby jim do toho co dělají někdo koukal, což na ISS by nešlo utajit, jiné ambice (let lidí na Měsíc) projevuje jen ústně.

Ostatní státy mi připomínají kluka, který si koupí fotbalový dres s nápisem Nedvěd a cítí se být mistrem fotbalu.

Nějaké ty soukromé Space Ships One - inu proč ne, ale je to výlet na kole (na pár km) ve srovnání s tím co je automobil připravený pro Paříž-Dakar. Tam nic velkého nepřijde.

Nějaké další ISS-2? Dohodnou se státy vůbec?

Let lidí na Mars - to je velký sen. Až moc velký. Peníze na kosmonautiku poskytují vlády a parlamenty, tedy politici a ti reagují na mínění voličů. Ti o kosmonautiku mají zájem velmi malý a ona je tak zatraceně drahá a levnější nebude.
Generálové a politici dobře vědí, že Měsíc či Mars jim je k ničemu.

Sondy a družice půjdou dál, umí toho čím dál víc a přináší poměrně lacině získané informace. Tlak vědy jde tímto směrem, ne k letům člověka.

Ve hře je až moc neznámých veličin na to, aby se dalo něco předpovídat.


marcellino4 - 4/7/2007 - 10:51

myslel som na rusky pilotovany Kliper? ktory sa akosi nanestastie uplne zastavil

no a stala stanica na orbite Mesiaca sa javi skor ako koncepcna zbytocnost. bolo by trerba vyniest palivo na orbit zeme, aby sa kozmicke lode mohli dostat k mesiacu a potom naspat. a to su zbytocne naklady, pretoze stanica na orbite mesiaca by aj tak nepriniesla o moc vacsi uzitok ako ta na orbite zeme. s rovnakymi nakladmi by sme mohli mat pri zemi vacsiu stanicu ako pri mesiaci




Nibiru - 4/7/2007 - 11:12

quote:
myslel som na rusky pilotovany Kliper? ktory sa akosi nanestastie uplne zastavil

no a stala stanica na orbite Mesiaca sa javi skor ako koncepcna zbytocnost. bolo by trerba vyniest palivo na orbit zeme, aby sa kozmicke lode mohli dostat k mesiacu a potom naspat. a to su zbytocne naklady, pretoze stanica na orbite mesiaca by aj tak nepriniesla o moc vacsi uzitok ako ta na orbite zeme. s rovnakymi nakladmi by sme mohli mat pri zemi vacsiu stanicu ako pri mesiaci






Mezi orbitem Země a Měsíce by už se mohli používat zcela jiné druhy pohonu,které by neměli takové nároky na palivo jako je například Iontový pohon a další.Tím by se nemuseli zbytečně tahat takové obrovské nádrže.Užitek je jasný,zde je pořád dost velký vliv atmosféry a umělého "smetí".Tam zatím nic takového není a pro teleskopy nebo starty družic dál do vesmíru tam jsou lepší podmínky než když startují přímo ze Země.


marcellino4 - 4/7/2007 - 11:18

Mezi orbitem Země a Měsíce by už se mohli používat zcela jiné druhy pohonu,které by neměli takové nároky na palivo jako je například Iontový pohon a další.Tím by se nemuseli zbytečně tahat takové obrovské nádrže.




... no pri pouziti takych pohonov by pilotovanej lodi trvalo velmi dlho kym by sa tam dostala. myslim ze planovaci by to ohodnotili ako velmi neefektivne pre ludsku posadku, ale ine by to bolo v pripade nakladu...




Užitek je jasný,zde je pořád dost velký vliv atmosféry a umělého "smetí".

...no to azvisi od toho, cim tam chceme letiet s posadkou, komunikacnou druzicou, vyzvednou alebo s teleskopom (popripade v akom spektre ma pracovat) atd...




Tam zatím nic takového není a pro teleskopy nebo starty družic dál do vesmíru tam jsou lepší podmínky než když startují přímo ze Země.


...tak to by asi bolo lepsie posudzovat z hladiska gravitacnych zakonov, teda efektivnu cestu do medziplanetarneho priestoru pomocou "gravitacnych prakov" je mozne realizovat aj priamym startom zo zeme, chce to len dobreho filipa...


Nibiru - 4/7/2007 - 11:36

Konkrétně iontový pohon se velmi rychle zdokonaluje a není to samozřejmě jen on.

souhlasím,ale výhody to má

Ten princip znám :-)


ales - 4/7/2007 - 14:03

Ohledně budoucnosti ISS se domnívám, že není až tak velký technický, organizační a dokonce ani finanční problém postavit další, lepší nebo větší orbitální stanici (nebo výrazně prodloužit životnost ISS), ale za hlavní problém považuju otázku PROČ. Myslím, že do budoucna má smysl rozvíjet jen to, co prokázalo svoji užitečnost, výhodnost a smysluplnost. Prokázaly toto orbitální stanice během posledních více než 30 let experimentů a výzkumů? Opravdu orbitální stanice potřebujeme a opravdu je dostatečně výhodné je stavět a provozovat? Proč? Obávám se, že čistě vědecké, technologické a "mezinárodně politické" důvody jsou poměrně slabé a lze nalézt výhodnější alternativy k ISS (menší stanice, bez trvalé posádky, výzkum na Měsíci, ...). Chtělo by to využít nějaký nový, zatím nedominantní důvod pro orbitální stanice. Možná by to mohla být komerce (turistika, průmysl) nebo nějaký celosvětový zájem (kolonizace kosmu). Nevím, zatím neznám žádný dostatečně přesvědčivý důvod proč stavět "nástupce ISS".

Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.


Hawk - 4/7/2007 - 21:58

Pokud nedojde ke zlevnění dopravy minimálně na LEO, tak kosmonautika se bude víceméně plácat na místě jak jsme toho svědky nyní.
Za předpokladu ,že bude doprava na LEO ekomomická ,tak budou mít smysl i kosmické stanice či velká bezobslužná zařízení pro různé účely:
-turistika
-zdravotnictví(pokud má stav beztíže pozitivní vliv na některé choroby , neduhy či provádění určitých operací)
-energetika(orbitální solární elektrárny)
-výzkumné laboratoře
-přestupní stanice ,sklady PHM a náhradních dílů, opravny pro meziplanetární dopravu
-masovější průmyslová výroba na orbitu by pravděpodobně rovněž vyžadovala nějakou přítomnost člověka. Co se týče flexibily a improvizace, tak se mu zatím žádný robot či dálkové řízený manipulátor nevyrovná.
-a jistě by se našla řada dalších využití

Bez snížení nákladu na dopravní systém se kosmonautika prostě dále nehne a velké projekty díky své nákladnosti budou záviset na rozmarech politiků. Je snažší prosadit kosmickou stanici za 10 mld$ než za 100 mld$.
Pokud zůstanou stávající podmínky nezměněny žádná ISS-2 "nehrozí" a "hrozit" nebude, pro každou zemi včetně USA by to byl drahý luxus. Navíc raketoplány půjdou do šrotu a NASA nemá zkušenosti se stavbou modulárních stanic pomocí klasických raket typu Ares. Rusko resp. někteří představitelé sice volají občas po stanici MIR-2(nebo spíše stanici J.A.Gagarina), ale vzhledem k rozpočtu na kosmonautiku jsou to úvahy hodné humoristických deníků. Čína nikam nespěcha a Evropa svůj pilotovaný program nemá.
Prostě kosmonautiku pravděpodobně čeká v blízké budoucnosti stejně šedivé období jakého jsme byli svědky cca posledních 20 let. To jest budeme rádí alespoň za ten lunární program, doufejme ,že se nebude realizovat stejně upoceně jako se realizuje projekt ISS.


Jirka - 5/7/2007 - 10:47

quote:
Chtělo by to využít nějaký nový, zatím nedominantní důvod pro orbitální stanice. Možná by to mohla být komerce (turistika, průmysl) nebo nějaký celosvětový zájem (kolonizace kosmu). Nevím, zatím neznám žádný dostatečně přesvědčivý důvod proč stavět "nástupce ISS".

Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.


Neni potreba nic vymyslet. Ke skokovemu rozvoji kosmonautiky muze dojit jen pokud to bude ekonomicky vyhodne pro soukrome subjekty. To muze nastat jen v pripade masove poptavky po nejakem kosmickem produktu. Tim muze byt jen a pouze turistika nebo prumysl. Velkou nadeji v tomto smeru vkladam do zhorseni zivotnich a podnikatelskych podminek na maticce Zemi.
Ja myslim ze muzeme jen doufat ze to nenastane jeste za naseho zivota. Do te doby se musime smirit s pomalym postupem solidniho vedce a sny o zbrklem uprku zlatokopa strcit do skatulky.


marcellino4 - 5/7/2007 - 14:47

quote:
...Myslím, že do budoucna má smysl rozvíjet jen to, co prokázalo svoji užitečnost, výhodnost a smysluplnost. Prokázaly toto orbitální stanice během posledních více než 30 let experimentů a výzkumů? Opravdu orbitální stanice potřebujeme a opravdu je dostatečně výhodné je stavět a provozovat? Proč?


Dufajme, ze v nasledujucich rokoch sa ISS zapise do historie trochu inac, nez ako sa zapisala v poslednych rokoch do vseobecneho povedomia ludi. Hned po dostavbe sa maju rozbehnut vedecke aktivity do plnej moznej miery, tak dufajme, ze to prinesie svoje zelane ovocie.


Patek Luboš - 5/7/2007 - 17:18

quote:
Ohledně budoucnosti ISS se domnívám, že není až tak velký technický, organizační a dokonce ani finanční problém postavit další, lepší nebo větší orbitální stanici (nebo výrazně prodloužit životnost ISS), ale za hlavní problém považuju otázku PROČ. Myslím, že do budoucna má smysl rozvíjet jen to, co prokázalo svoji užitečnost, výhodnost a smysluplnost. Prokázaly toto orbitální stanice během posledních více než 30 let experimentů a výzkumů? Opravdu orbitální stanice potřebujeme a opravdu je dostatečně výhodné je stavět a provozovat? Proč? Obávám se, že čistě vědecké, technologické a "mezinárodně politické" důvody jsou poměrně slabé a lze nalézt výhodnější alternativy k ISS (menší stanice, bez trvalé posádky, výzkum na Měsíci, ...). Chtělo by to využít nějaký nový, zatím nedominantní důvod pro orbitální stanice. Možná by to mohla být komerce (turistika, průmysl) nebo nějaký celosvětový zájem (kolonizace kosmu). Nevím, zatím neznám žádný dostatečně přesvědčivý důvod proč stavět "nástupce ISS".

Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.

To to vše platí i pro lety na Měsíc. Když pominu politický aspekt, tak není žádný rozumný důvod k letům na Měsíc. Vše co hovoří proti obitálním stanicím, lze zároveň použít i proti stálé měsíční základně. Ony samy pilotované lety do kosmu jsou (kromě lékařského a vojenského výzkumu)hodně diskutabilní a ekonomicky prodělečné.


Jirka - 5/7/2007 - 17:26

Prece jen v tom nejaky rozdil je. Na orbitalni draze Zeme jsou stovky zarizeni, ktere tuto oblast intenzivne zkoumaji. Na Mesici neni skoro nic. Povrch Mesice je z jineho materialu nez se kterym se bezne setkavame na Zemi nebo na obezne draze. Tudiz cesta na Mesic neni jen o politice. Co plati o Mesici plati i o Marsu a dalsich obektech, s tim rozdilem ze na Mesic clovek muze doletet se soucasnou technikou, na Mars ne.


Adolf - 6/7/2007 - 01:37

quote:

Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.

To to vše platí i pro lety na Měsíc. Když pominu politický aspekt, tak není žádný rozumný důvod k letům na Měsíc. Vše co hovoří proti obitálním stanicím, lze zároveň použít i proti stálé měsíční základně. Ony samy pilotované lety do kosmu jsou (kromě lékařského a vojenského výzkumu)hodně diskutabilní a ekonomicky prodělečné.


To, co ještě v 80. letech nešlo získat jinak než pilotovaným letem, dnes zvládne kdejaká sonda vážící pár kilo s životností mnoha let za zlomek nákladů. Většina práce pilotovaných letů kromě medicínských výzkumů je dnes myslím ve vývoji nových postupů, které později po jejich automatizaci využijí družice. Úplných novinek se ale dnes už tak moc nedělá, tak je práce pro živé kosmonauty operátory vývojářů dost omezená.

Orbitální kosmonautika ale dělá až na výjimky dálkový výzkum Země a telekomunikace. Měsíční kosmonautika poskytuje ale možnosti, které na orbitě nejsou:

- geologii Měsíce a tedy některých stadií a apektů formování Sluneční soustavy a Země, které tady na Zemi nevyzkoumáme

- stopy zachyceného slunečního větru v měsíčním povrchu a tedy historie aktivity Slunce, kterou tady na Zemi přímo zkoumat nemůžeme

- erozními procesy nezamaskovanou informaci z dopadů kosmických těles a tedy o hmotě blízkého vesmíru, ať už ohledně materiálu nebo chronologie

- výzkum elektomagnetických polí nerušený vyzařováním, magnetismem atp. ať už ze Země nebo z elektrického zařízení, jakým je sonda.

- a mnohé další, která nás zatím ani nenapadnou, po zahájení výzkumů nás ale hodně překvapí a udiví.


MIZ - 6/7/2007 - 09:02

- velký dalekohled na Měsíci


Adolf - 6/7/2007 - 14:12

Nebyl tu v příspěvku od MIZ odkaz na ten dalekohled? Kam se ztratil?


MIZ - 7/7/2007 - 08:13

Nebyl, ale četl jsem o něm zde:

Obří dalekohled na Měsíci?
http://www.astro.cz/clanek/2830


marcellino4 - 7/7/2007 - 15:35

Velmi krasny a nesmierne ambiociozny projekt. Snad sa dozijeme jeho realizacie.


marcellino4 - 7/7/2007 - 19:46

Par noviniek ohladne noveho ruskeho modulu DCM (Docking Cargo Module) na ISS:

Startovat by mal v roku 2010 pomocou STS-131, startovna hmotnost cca 7,9 t , cista hmotnost cca 4,8 t a zvysok bude tvorit naklad. Ten rusky naklad by mal byt externy pre planovany MLM a tiez rameno ERA a ten interny naklad by mal byt americky. Modul bude zhotoveny z prekonstruovanych zakladov pre planovanu ale zrusenu plosinu Science Power Module.

Z nakladoveho priestora raketoplanu by mal byt vytiahnuty pomocou RMS a mal by ho vyzdvihnut SSRMS (podobne ako S3/4) - SSRMS by mal byt pri tejto operacii uchyteny na PMA-1, z kadial ma bezpecny pristup a operacne schopnosti aj na premiestnenie Pirsu na horny dok Zvezdy (ale Pirs by na to este potreboval nejaku tu kozmeticku upravu, aby ho SSRMS mal za co chytit). SSRMS potom umiestni DCM na spodny dok Zarije. Tak bude umoznene, aby sa na DCM mohli pripajat Progessy a (najpravdepodobnejsie) Sojuzy, pre ktore uz Node-3 nebude prekazkou. Tak bude definitiven urcene, ze MLM sa pripoji na spodny dock Zvezdy, hned ako ho uvolni Pirs.

Zopar fotografii:

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050750&ftv=1&ftid=17

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050751&ftv=1&ftid=18

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050752&ftv=1&ftid=19

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050753&ftv=1&ftid=20

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050754&ftv=1&ftid=21

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37051117&ftv=1&ftid=22

fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37051118&ftv=1&ftid=23


Luděk - 10/7/2007 - 09:41

http://technet.idnes.cz/nasa-utrati-400-milionu-korun-koupi-zachod-fpu-/tec_vesmir.asp?c=A070710_083100_tec_vesmir_vse


avitek - 10/7/2007 - 10:51

quote:
http://technet.idnes.cz/nasa-utrati-400-milionu-korun-koupi-zachod-fpu-/tec_vesmir.asp?c=A070710_083100_tec_vesmir_vse

Ten článek v češtině je dost zmatený. Vždycky je lépe jít za originálními informacemi:

http://www.energia.ru/rus/news/news-2007/news_07-06.html (rusky)
http://www.energia.ru/eng/news/news-2007/news_07-06.html (anglicky)

Co se týče čištění vody z moče, tak příslušné zařízení už je z části na ISS, a je americké výroby. Rusové mají zatím nainstalován pouze systém regenerace vody z ovzduší (BRVK = blok regeneracii vody iz kondenzata).

"Proto je podle serveru Puplar Science tato voda používána v elektronové jednotce"

čti: "... používána v jednotce Elektron"

Tvrzení článku "Kdo použije záchod v ruské části stanice, musí donést nádržku do nákladní lodi, která po odpoutání od komplexu shoří v zemské atmosféře" je hodně zavádějící. Týká se pouze pevných fekálií a nedělá se to pokaždé. Moč se přečerpává bez přímého kontaktu posádky ze zásobníku moči (JeDV-U) do vyprázdněných nádrží na pitnou vodu (Rodnik) v Progressech.

"technickou podporu pro mechanismus, který umožňuje připojování raketoplánů ke stanici"

Čti:
Hlavní finanční položkou v nákupu jsou androgynní stykovací uzly, které NASA objednala pro CEVy, určené k letům na ISS.


Ervé - 11/7/2007 - 07:51

Jestli tomu dobře rozumím, v současnosti je na ISS jen jeden záchod v ruské Zvezdě, v případě dlouhé poruchy se dá použít toaleta v Sojuzu. Po rozšíření stanice přibyde druhý záchod. Bude společně s dalšími obytnými kójemi v Node 2?


Jiří Hošek - 11/7/2007 - 09:56

quote:
quote:
Jedna z možností, jak zlikvidovat stanici ISS - pomocí evropského ATV
http://www.flightglobal.com/articles/2007/07/03/215291/nasa-may-buy-esas-atv-to-de-orbit-iss-at-end-of-life.html


Překvapuje mne tam ten termín konce v roce 2016.To je za "rohem",ale už tam jsou úvahy o roce 2020.V článku zmiňovaný Orion vypadá dobře a využití principu Apolla může vývoj zjednodušit,ale pokud má být první let 2014 a 2020 už na měsíc tak se to hodně bije s koncem ISS a když nepůjde vše podle plánu tak to může být nakonec až 2030.
Američané i Rusové původně předpokládali 20-letý provoz stanice s navedením do atmosféry v roce 2018. V roce 2002 NASA informoval o prodloužení provozu ISS až do roku 2020, ale následně, v souvislosti se vznikem vize návratu na Měsíc, rozhodl o předčasném ukončení financování provozu stanice v roce 2016.

Ovšem FKA, vzhledem ke stále zřetelnějšímu faktu, že nová ruská stanice nebude k dispozici před koncem příštího desetiletí, na myšlenku ukončení provozu ruského segmentu ISS v roce 2016 nikdy nepřistoupila, a trvala minimálně na roce 2020. To je jeden z důvodů, proč letos v únoru NASA rozhodl, že i Oriony budou k ISS létat až do roku 2020.

Zatím je předčasné odhadovat nejen to, jak budou pokračovat přípravy k novým pilotovanýcm projektům jak na americké, tak na ruské straně, ale i to, v jakém technickém stavu se ISS bude koncem příštího desetiletí nacházet.


marcellino4 - 12/7/2007 - 10:13

Mozno je to trosku odbocenie od temy, ale cital som na nete nejake clanky a boli tam (nie pozitivne) vyjadrenia americkych astro/kozmonautov na mieru hluku v moduloch ruskeho segmentu ISS. No velmi som to nepochopil. Nemohol by mi to niekto objasnit, aka je hlucnost na stanici v jenotlivych moduloch? Popripade to porovnat s predoslymi stanicami, alebo aka je hlucnost v raketoplane, Sojuze, Progresse a ATV?


avitek - 12/7/2007 - 15:23

Včera, tj. 2007-07-11 byl v laboratorním modulu Destiny zprovozněn americký systém OGS (=Oxygen Generation System) pro výrobu kyslíku elektrolýzou vody (tedy obdoba ruského systému Elektron). Prozatím se bude zpracovávat voda získaná v americké klimatizační jednotce CCAA (=Common Cabin Air Assembly), později se bude používat i recyklovaná voda z moči v systému WRS (=Water Recovery System).

Ad Marcelino: Neúplná odpověď z paměti (ale musím dávat pozor na dr. A.): Američané požadovali, aby i v ruských modulech nepřevyšovala hladina hluku v období klidu (tedy "v noci") úroveň 60 dB. Ve skutečnosti to bylo překročeno o 5 až 10 dB, ale později se úroveň hluku snížila jednak použitím protihlukových izolací na největších zdrojích šumu, což jsou ventilátory nuceného oběhu atmosféry v modulech, odpruženými nosníky ventilátorů a později i výměnou ventilátorů samotných za tišší. Pravidelně (zhruba 1x měsíčně) se úroveň hluku měří (koukněte se např. do denních činností třeba ve SPACE-40 ma stránkách ISS). Kolik hluk teď dělá, jsem zatím nehledal, ale NASA si nestěžovala na to už dlouho.


avitek - 13/7/2007 - 15:40

Alexandr Bobreněv, tiskový mluvčí GKNPC Chruničeva, oznámil dne 2007-07-12, že modul MLM (Mnogofunkcionalnyj laboratornyj modul) bude dokončen a vypuštěn v roce 2009. Staví se na bázi záložního exempláře modulu FGB (Zarja). Podrobnosti (v ruštině) viz

http://armsshow.itar-tass.com/?page=article&aid=42456&cid=125

(Je tam i foto)

K 7. výročí vypuštění FGB viz

http://www.khrunichev.ru/khrunichev/live/full_rel.asp?id=21027


Hawk - 13/7/2007 - 19:22

quote:
Ovšem FKA, vzhledem ke stále zřetelnějšímu faktu, že nová ruská stanice nebude k dispozici před koncem příštího desetiletí, na myšlenku ukončení provozu ruského segmentu ISS v roce 2016 nikdy nepřistoupila, a trvala minimálně na roce 2020. To je jeden z důvodů, proč letos v únoru NASA rozhodl, že i Oriony budou k ISS létat až do roku 2020.


Provoz stanice po roce 2016 může financovat Rusko, EU a další státy mající zájem na dalším provozu ISS. K údržení provozu stanice prostředky mají(ATV, Progress, Sojuz).
Nechápu proč NASA strká ruce do dalšího 4-letého chomoutu, když kolem roku 2020 by měla teoreticky mít plné ruce práce s lunárním programem. Tento závazek bude NASA svazovat ruce, ukrajovat finance, lidské i materiální zdroje.

P.S.: Jinak když se počíta s Oriony, tak to zřejmě se soukromými dopravci a jejich kosmodopravními pilotovanými systémy na LEO resp. k ISS nebude tak žhavé.


Hawk - 13/7/2007 - 19:25

quote:
strká ruce do dalšího 4-letého chomoutu,

Pochopitelně ne ruce, ale hlavu


Martin Kolman - 14/7/2007 - 17:02

No, delší závazek ze strany NASA na ISS zase pomůže programu COTS (komerční doprava nákladu na stanici viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Orbital_Transportation_Services ). Tomuhle programu celkem fandím, pokud se povede, může to mít pro lety do vesmíru velmi pozitivní vliv


Jiří Hošek - 17/7/2007 - 07:33

quote:
Provoz stanice po roce 2016 může financovat Rusko, EU a další státy mající zájem na dalším provozu ISS. K údržení provozu stanice prostředky mají(ATV, Progress, Sojuz).
Nechápu proč NASA strká ruce do dalšího 4-letého chomoutu, když kolem roku 2020 by měla teoreticky mít plné ruce práce s lunárním programem. Tento závazek bude NASA svazovat ruce, ukrajovat finance, lidské i materiální zdroje.
Předčasné opuštění stanice ze strany USA, tedy dřív než ostatní partneři, je pro spoustu vlivných osobností politicky naprosto nepřijatelné.


Vítězslav Novák - 17/7/2007 - 12:54

Skoro bych řekl, že opuštění stanice víceméně v době, kdy snad (po všech těch zdrženích a odkladech) může sloužit ke skutečnému výzkumu, by bylo takové plýtvání, že by se i Amričanům mělo zajídat.

I když - kolik zatím na ISS vynaložili? A za jak dlouho totéž prošustrují v Iráku? Za měsíc? Dva?


J2930 - 18/7/2007 - 17:53

nova 360 stupnova prochazka po ISS a spousta dalsich info:


http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html

Interactive Space Station Reference Guide
Take a virtual tour of the orbital outpost.

ISS je ponekud uklizena :-) a prochazka ponekud neuplna :-(


marcellino4 - 18/7/2007 - 19:30

len skoda ze to su zabery z pozemnych trenazerov

ale vobec cela ta propagacia okolo ISS je velmi fascinujuca. ja osobne oblubujem stranky ako:

http://spaceflight.nasa.gov/station/lab_racks.html

http://virtualastronaut.jsc.nasa.gov/#

ked este niekto najde nejake interaktivne stranky tak sem s nimi


marcellino4 - 22/7/2007 - 14:03

Vystup EVA z modulu Quest by mal zacat zajtra rano o 5 a.m. CDT. No pokial spravne predpokladam, tak to bude o minimalne 6 hodin skor u nas. Takze by sme si priamy prenos mohli pozriet uz pred polnocou. Mozte ma niekto opravit prosim? Som si vedomi, ze urcite mam chybu v prepocte casoveho rozdielu


Luděk - 22/7/2007 - 14:10

quote:
Vystup EVA z modulu Quest by mal zacat zajtra rano o 5 a.m. CDT. No pokial spravne predpokladam, tak to bude o minimalne 6 hodin skor u nas. Takze by sme si priamy prenos mohli pozriet uz pred polnocou. Mozte ma niekto opravit prosim? Som si vedomi, ze urcite mam chybu v prepocte casoveho rozdielu




Nene, je to opačně, EVA má začít 23.7.07 v 10:30 UT, tedy ve 12:30 letního času


ales - 23/7/2007 - 12:53

Anderson a Jurčichin už zahájili dnešní výstup do kosmu z ISS. Během výstupu má Anderson mimo jiné odhodit držák stojanu kamery a nádrž EAS. Při odhazování držáku a nádrže EAS bude Anderson upoután nohama na konec staničního manipulátoru SSRMS, který bude Kotov z modulu Destiny ovládat tak, aby v okamžiku odhození byl Anderson hluboko pod stanici (směrem k Zemi). Odhazovaná konstrukce má hmotnost cca 100 kg a nádrž cca 700 kg. Anderson musí oba předměty postupně odhodit proti směru letu stanice dostatečně přesně a rychle tak, aby časem nehrozila kolize se stanicí. Tyto věci jsou poměrně neobvyklé a zajímavé takže doufejme, že na NASA TV bude něco z toho vidět.

Níže přikládám pár obrázků z animačního videa prezentovaného na brífingu NASA před výstupem:


marcellino4 - 23/7/2007 - 14:01

A neviete na aky cas je planovane spominane odhodenie?


ales - 23/7/2007 - 14:17

Přesný časový rozpis výstupu jsem nikde neviděl, ale podle videa z brífingu to bude někde uprostřed výstupu, ale mezi oběma "odhozeními" bude zřejmě poměrně dlouhá prodleva (odhaduji to na cca hodinu). Vzhledem k tomu, že kosmonauti už instalovali stojan kamery a manipulátor SSRMS už je připraven u ESP-2 (odkud Anderson převezme držák k odhození), tak k prvnímu odhození by mělo dojít už poměrně brzy (možná ještě do 15:00 SELČ). Pak se SSRMS i s Andersonem musí přesunout k ITS-P6, kde kosmonauti odmontují nádrž EAS a teprve pak ji Anderson odhodí. Takže odhaduji, že k druhému odhození by mohlo dojít snad někdy mezi 16. a 17. hodinou SELČ. Jsou to ale jen moje soukromé odhady a spekulace. Může samozřejmě také dojít k neplánovaným zdržením nebo naopak předstihům. Uvidíme.


astropl - 23/7/2007 - 14:29

quote:
Přesný časový rozpis výstupu jsem nikde neviděl, ale podle videa z brífingu to bude někde uprostřed výstupu, ale mezi oběma "odhozeními" bude zřejmě poměrně dlouhá prodleva (odhaduji to na cca hodinu). Vzhledem k tomu, že kosmonauti už instalovali stojan kamery a manipulátor SSRMS už je připraven u ESP-2 (odkud Anderson převezme držák k odhození), tak k prvnímu odhození by mělo dojít už poměrně brzy (možná ještě do 15:00 SELČ). Pak se SSRMS i s Andersonem musí přesunout k ITS-P6, kde kosmonauti odmontují nádrž EAS a teprve pak ji Anderson odhodí. Takže odhaduji, že k druhému odhození by mohlo dojít snad někdy mezi 16. a 17. hodinou SELČ. Jsou to ale jen moje soukromé odhady a spekulace. Může samozřejmě také dojít k neplánovaným zdržením nebo naopak předstihům. Uvidíme.


Casovy rozpis vystupu (a jeho prubeh) je tady: http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html

EDT........HH...MM...EVENT

06:24 AM...00...00...Post Depress
06:34 AM...00...10...Airlock egress
06:49 AM...00...25...Both: Video support mast installation
07:34 AM...01...10...EV1: SASA power reconfig
07:49 AM...01...25...EV2: RPCM circuit breaker remove and replace
08:04 AM...01...40...EV1: Station arm (SSRMS) setup/ingress
08:19 AM...01...55...EV1: Video mast support hardware jettison ops
08:59 AM...02...35...SSRMS in jettison position
09:04 AM...02...40...EV2: Ammonia tank cable stow
09:49 AM...03...25...Both: Ammonia tank release/jettison ops
10:24 AM...04...00...SSRMS in jettison position
10:49 AM...04...25...EV2: Get aheads
11:19 AM...04...55...EV1: SSRMS egress/cleanup
11:34 AM...05...10...EV2: Unity nadir port cleaning
12:09 PM...05...45...SSRMS in park position
12:19 PM...05...55...Both: Cleanup and ingress
12:54 PM...06...30...Airlock repressurization


ales - 23/7/2007 - 15:25

První kus (držák z ESP-2) úspěšně odhozen. Letěl hezky
Druhé odhození (EAS) by mělo proběhnout cca za 1,5 hodiny.


Martin Kolman - 23/7/2007 - 15:25

Tak, stojan na kameru odhozen


ales - 23/7/2007 - 16:39

Také nádrž EAS už Anderson odhodil (opět to bylo pěkně viditelné na záběrech z kamer na ISS i z kamery na Andersonově přilbě). Kosmonauti teď ještě mají mimo jiné očistit dolní CBM uzel na Unity, kam se má v srpnu pomocí SSRMS přemístit tunel PMA-3, který je zatím na levobočním uzlu Unity. Levoboční uzel Unity se tak uvolní pro dočasné připojení Harmony (Node-2) při STS-120.


ales - 23/7/2007 - 20:25

Dnešní výstup do kosmu na ISS skončil splněním všech plánovaných i některých "get-ahead" úkolů. Výstup trval 7 h 41 m (plán byl 6 h 30 m).


avitek - 24/7/2007 - 08:16

Oba dva odhozené předměty byly katalogizovány:

31927 ISS DEB (EAS) 1998-067AZ
31928 ISS DEB (VSSA) 1998-067BA

Bohužel, včera jsem nemohl průběžně aktualizovat SPACE-40, tak až dnes večer (doufám).


avitek - 24/7/2007 - 08:32

Porovnání parametrů drah stanice a obou odhozených věcí:

1998-067A - ISS: 2007-07-23.78, 51.63 deg, 91.22 min, 326 - 342 km
1998-067AZ - EAS: 2007-07-24.08, 51.63 deg, 91.17 min, 322 - 342 km
1998-067BA - VSSA: 2007-07-24.16, 51.64 deg, 91.21 min, 327 - 341 km


marcellino4 - 24/7/2007 - 23:39

Mozno su to nevhodne otazky a mozno uz tu aj boli kedysi diksutovane:
- aka je pravna forma ISS?
- kto ma na nej ake vlastnicke prava a povinnosti?
- ake su hlavne zakladne normy?

Urcite su to tazke otazky a ak by mal niekto nahodou akukolvek odpoved, tak to bude stat za to, ak nie tak to nechajme tak.


Jiří Hošek - 27/7/2007 - 08:28

"Stanice není vlastněná nikým jako celek, každý modul stanice je výhradně vlastněn jediným partnerem."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_vesm%C3%ADrn%C3%A1_stanice

Podrobněji:
http://www.esa.int/esaHS/ESAH7O0VMOC_iss_0.html

Převod vlastnictví Cupoly z ESA na NASA:
http://www.space-travel.com/reports/ESA_Transfer_Ownership_Of_EuropeanBuilt_ISS_Observation_Module_To_NASA.html


marcellino4 - 27/7/2007 - 09:35

Velmi pekne vam dakujem za dane odkazy, je to fakt naucne a zaujimave.


Hawk - 27/7/2007 - 10:12

NASA vyšetřuje sabotáž ohrožující ISS http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/nasa-vysetruje-sabotaz-ohrozujici-iss_119684_44n3g.html


Luděk - 27/7/2007 - 12:08

quote:
NASA vyšetřuje sabotáž ohrožující ISS http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/nasa-vysetruje-sabotaz-ohrozujici-iss_119684_44n3g.html




Koukám, že Novinky jsou proti iDnes skoro půlden pozadu (viz téma Endeavour STS-118)


Archimedes - 27/7/2007 - 13:20

Rozhodně je to ale zajímavé. Kdo (z těch, kdo se k té technice můžou dostat) by na něčem takovém měl zájem?


avitek - 27/7/2007 - 14:34

quote:
...- ake su hlavne zakladne normy?



Základními normami jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými státy resp. organizacemi o výstavbě a využití ISS. Co se týče práce mezinárodních posádek na ISS, tak základní normou je

"The Code of Conduct for International Space Station Crews"

http://www.esa.int/esapub/bulletin/bullet105/bul105_6.pdf

Plný text viz

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=3418 [Upraveno 27.7.2007 poslal avitek]


J2930 - 31/7/2007 - 13:24

Progress M-61 je na rampe:



http://www.energia.ru/eng/iss/iss16/progress-m-61/photo_07-31.html


J2930 - 31/7/2007 - 13:52

videa preletu ISS+Atlantis (STS-117):


http://www.tracking-station.de/images/images.html

to z 16. cervence je asi nejlepsi


marcellino4 - 31/7/2007 - 14:21

Pekne fotky preletov najdete tu:

mysite.wanadoo-members.co.uk/satcom_transits/March2005.html
www.iss-tracking.de/
www.astrospider.com/iss.htm
www.djcash.demon.co.uk/astro/webcam/spacecraft.htm
freenet-homepage.de/vonderHeyden/ISS.htm
www.tsm.toyama.toyama.jp/curators/aroom/satellite/index.htm

PS: nielen ISS ale aj Mir a STS


marcellino4 - 2/8/2007 - 00:35

Dovolim si skromne upozornit na moj clanok

http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2468

mozno sa niekomu budu hodit data ktore som takto zosumarizoval


pmisak - 2/8/2007 - 18:24

Netusite jestli bude nekde na internetu primy prenos startu Progressu M-61?


ales - 2/8/2007 - 20:41

Progress M-61 dnes úspěšně odstartoval z Bajkonuru (podle http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml a dalších zdrojů) ... v 19:33:46 SELČ.


patchman - 2/8/2007 - 20:42

quote:
Netusite jestli bude nekde na internetu primy prenos startu Progressu M-61?


http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=7908&start=31&posts=34


avitek - 3/8/2007 - 10:28

Na stránku Progress M-61 ve SPACE-40

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2007/I033A.HTM

jsem doplnil podrobný rozpis dopravovaného nákladu.


bejcek - 3/8/2007 - 10:37

quote:
Na stránku Progress M-61 ve SPACE-40

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2007/I033A.HTM

jsem doplnil podrobný rozpis dopravovaného nákladu.



čtu tam a nevím co to je:
"osobní ochranné prostředky (88 kg)";
co to je , rukavice, brýle, spray proti hmyzu?
děkuji za případnou informaci.


Jano - 3/8/2007 - 17:26

>> spray proti hmyzu

1. Hmyz sa dostane všade, takže je otázka, či ho už našli aj na ISS, Mir-e, v STS alebo iných obývaných družiciach. Resp. akých rôznych 'čiernych pasažierov' tam už našli a či medzi nimi boli aj vyslovene nebezpečné druhy.
2. Ďalej by bolo zaujímavé zistiť, ako vlastne v beztiaži hmyz lieta. Jednak exepláre privezené zo Zeme, jednak tie čo sa vyliahli už v beztiaži. Tipujem, že aspoň tie prvé musia byť z toho dosť 'vyhúkané'

Ešte o inom: pri pokuse pozorovať ISS a Progress M-61 treba hľadať Progress pred alebo za ISS? Tipujem, že za, t.j. že ju po trochu nižšej dráhe dobieha, ale nie som si istý.


Jirka - 3/8/2007 - 19:12

quote:

2. Ďalej by bolo zaujímavé zistiť, ako vlastne v beztiaži hmyz lieta. Jednak exepláre privezené zo Zeme, jednak tie čo sa vyliahli už v beztiaži. Tipujem, že aspoň tie prvé musia byť z toho dosť 'vyhúkané'



Ja bych rekl ze to hmyzu bude vcelku jedno. Stejne pri manevrech na gravitaci nemuzou moc spolehat.


avitek - 3/8/2007 - 21:28

quote:
čtu tam a nevím co to je:
"osobní ochranné prostředky (88 kg)";
co to je , rukavice, brýle, spray proti hmyzu?
děkuji za případnou informaci.


Jedná se v prvé řadě o kyslíkové dýchací masky na jednorázové použití typu IPK-1M (=izolirujuščij protivogaz kosmičeskij 1 modificirovannyj), ty používají i při pravidelných nácvicích hasebního zásahu na palubě stanice, takže jich za 4 měíce spotřebují celkem 12 kusů. Dále pak ochranné brýle, jednorázové latexové rukavice, pracovní rukavice aj.


avitek - 3/8/2007 - 21:39

Jinak ještě podrobnost: IPK-1M při středně těžké práci vydrží 20 minut, pokud je člověk v úplném klidu, tak až 140 minut.

Dále se za prostředky individuální ochrany ale považují také skafandry a to jak pro výstup do volného prostoru (tedy např. Orlan-M), tak lehké pro start a přistání (Sokol). Takže v těch 88 kg mohou být i náhradní díly a spotřební materiál pro skafadnry (např. baterie, patrony na absorpci CO2 atp.).


ales - 3/8/2007 - 22:20

quote:
Ešte o inom: pri pokuse pozorovať ISS a Progress M-61 treba hľadať Progress pred alebo za ISS? Tipujem, že za, t.j. že ju po trochu nižšej dráhe dobieha, ale nie som si istý.

Podle Orbitronu i podle http://193.233.61.44/test1.html je dnes Progress M-61 téměř na opačné straně Země než ISS, takže teď Progress létá cca 30 minut "před" ISS a 60 minut "za" ISS. Progress M-61 by teď měl (při pozorování z ČR) kolem 22:22 SELČ lehce "vykouknout" nad jihozápadní obzor a pak zapadnout do stínu. ISS pak poletí kolem 22:52 a vystoupá až cca 50° vysoko nad jihojihozápad a pak také zapadne do stínu. Další přelet Progressu M-61 kolem 23:50 SELČ už dnes bude nepozorovatelný (Progress bude ve stínu).
[Upraveno 03.8.2007 poslal ales]


ales - 5/8/2007 - 20:52

Nákladní loď Progress M-61 se úspěšně připojila k ISS (dnes, tedy 5.8.2007 cca ve 20:40 SELČ) v automatickém režimu na dolní uzel modulu Pirs.


avitek - 5/8/2007 - 21:13

Podle mého měření to bylo v 18:40:26 UTC (20:40:26 SELČ). Plán byl 18:40 UTC ±3 min. Nejistota mého měření je -5/+3 sekundy.


avitek - 5/8/2007 - 21:17

quote:
Podle mého měření to bylo v 18:40:26 UTC (20:40:26 SELČ). Plán byl 18:40 UTC ±3 min. Nejistota mého měření je -5/+3 sekundy.


Středisko CUP-M už hodilo na web skutečný čas, seknul jsem se o pouhou sekundu: 18:40:25 UTC (20:40:25 SELČ)!


bejcek - 7/8/2007 - 10:01

Zajímavost z 3. července NASA rozhodla o kontraktu na výbavu ISS za $46 milionů s RSC Energia, Rusko. Je v tom i cena $19 milionů (dolarů) za ruskou kosmickou toaletu.(toilet system). Něco podobného je i na Hvězdě SM. Ta by pro 6 lidí už nestačila.
(přišlo to z: info@JSC.NASA.GOV)

Něco takového nemá žádný boháč v Česku.


marcellino4 - 11/8/2007 - 11:35

quote:
Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?




no zda sa ze ani v sucastnosti to nie je inak:

http://www.ian.cz/redsys/upload/260-433.JPG

stranku http://193.233.61.44/test2.html asi nie je mozne povazovat v tomto pripade za spolahlivy zdroj


ales - 11/8/2007 - 13:34

quote:
quote:
Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?


no zda sa ze ani v sucastnosti to nie je inak:
http://www.ian.cz/redsys/upload/260-433.JPG
stranku http://193.233.61.44/test2.html asi nie je mozne povazovat v tomto pripade za spolahlivy zdroj

Naopak po důkladném pozorování a porovnávání ruské vizualizace a live záběrů z raketoplánu (při včerejším příletu) mohu konstatovat, že stránka http://193.233.61.44/test2.html zobrazuje skutečný stav velmi přesně.

Ve skutečnosti to totiž bylo tak, že dokud byl raketoplán daleko od stanice, panely byly orientované na slunce a shodně. Před příletem raketoplánu byly panely přeorientovány do té "neuspořádané" a vzájemně opačné konfigurace (která je vidět na snímcích, a která byla přesně zachycena i ve vizualizaci na adrese http://193.233.61.44/test2.html ). Po nějaké době od připojení raketoplánu byly panely vráceny do "standardní" polohy, tedy obě shodně a otočené na Slunce. I to vizualizace zachytila. Proto teď už té ruské vizualizaci naprosto důvěřuji a považuji ji za spolehlivý zdroj.


marcellino4 - 11/8/2007 - 14:28

wau, no tak to som rad ze je to tak (spolahlivy zdroj)! ani som to netusil tak vdaka za info. a aky je ucel takychto technickych procedur?

tak ma napadlo, ze aj ked Orion vynesie na ISS rack, tak tie bude problem "prepchat" cez PMA. v sucasnosti prenasaju cez CBM priamo z MPLM. to asi nebude to prave orechove...


Petr Charvát - 11/8/2007 - 14:40

quote:
tak ma napadlo, ze aj ked Orion vynesie na ISS rack, tak tie bude problem "prepchat" cez PMA. v sucasnosti prenasaju cez CBM priamo z MPLM. to asi nebude to prave orechove...

Orion žádné racky nosit nebude, jediné lodě co by je mohly a asi i busou vynášet: HTV a to co vzejde v americe ze soukromého sektoru


misak - 14/8/2007 - 20:31

Zajímalo by mne jak je to v současné době s projektem X38 alias CRV? Dostavba stanice se k radosti nás všech posouvá dále a blíží se možné rozšířením členů posádky ISS, jak bude zajištěna jejich případná evakuace? Dvěma Sojuzy?


marcellino4 - 14/8/2007 - 21:25

ano 2 sojuzy su ten anjefektvnejsi sposob na dopravu posadok na a z ISS. a taktiez je to ten najlepsi prostriedok na akykolvek typ evakuacie (kedze dokonca ponuka moznost na EVA aktivitu z orbitalnej sekcie, co sa par krat uz uskutocnilo. to by zrejme X38 nedokazal).

pokial dobre viem tak vyvoj na X38 je pozastaveny


Jiří Hošek - 16/8/2007 - 09:30

quote:
Dostavba stanice se k radosti nás všech posouvá dále a blíží se možné rozšířením členů posádky ISS, jak bude zajištěna jejich případná evakuace? Dvěma Sojuzy?
Podle tiskové zprávy
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/apr/HQ_C07-18_Roscosmos.html
podepsal letos 9. dubna NASA s Roskosmosem dodatek kontraktu, na jehož základě ruská strana dopraví na ISS 6 amerických astronautů v roce 2009, 6 v roce 2010 a 3 v roce 2011 [v první polovině roku]. Předpokládá se, že ruská strana zajistí splnění tohoto závazku zdvojnásobením produkce Sojuzů.
Do budoucna se očekává uzavření dalšího dodatku [dodatků], kterým budou smluvně zajištěny čtyři starty Sojuzů ročně až do roku 2015, kdy by dopravu poloviny posádky stanice (tedy tři astronauty) mohla převzít americká pilotovaná loď Orion (ale to je ještě daleko a bude se to upřesňovat).


Ervé - 16/8/2007 - 12:53

Mě spíš zajímá (až budou u ISS dva Sojuzy), jestli bude možné, aby do Sojuzu vlezlo všech 6 na palubě. Jde o situaci, kdy po nějaké poruše/požáru/proražení pláště stanice posádka nemůže projít do 1 Sojuzu vnitřkem stanice. Potom by tři zůstali v návratové kabině a 3 by se převlékli do skafandru a po dehermetizaci orbitálního úseku by vnějškem přelezli do druhého Sojuzu. V Sojuzu se skladují pokud vím jen 3 skafandry, takže by si ostatní buď museli vzít skafandry sebou z ISS do Sojuzu, nebo by v návratové kabině zůstali bez skafandrů.


Hawk - 16/8/2007 - 19:03

Optimistická smlouva. Při těch různých průtazích je možné, že v roce 2009 bude na ISS stále 3 členná posádka.


Jirka - 17/8/2007 - 11:35

Souhlasim. Tezko si lze predstavit ze Rusove zaplni polovinu svych (budoucich) kapacit americany.


Jiří Hošek - 18/8/2007 - 09:22

quote:
Optimistická smlouva. Při těch různých průtazích je možné, že v roce 2009 bude na ISS stále 3 členná posádka.
Podmínkou pro rozšíření posádky stanice je instalace tří nových obytných prostor při letu STS-128. Dovedu si představit pevný termín pro STS-128 a skluzy ostatních misí (např. STS-127).

quote:
Souhlasim. Tezko si lze predstavit ze Rusove zaplni polovinu svych (budoucich) kapacit americany.
Napadají mě tři různé výklady Vaší věty. Jak jste to myslel?

Těžko si lze představit, že...
a) Rusové budou ochotni zaplnit polovinu...
b) Rusům se podaří zaplnit polovinu... (protože Američané nebudou chtít)
c) Rusům se podaří zaplnit polovinu... (protože STS-128 neodstartuje v plánovaném termínu)

Verze a) a b) jsou ošetřeny podepsaným dodatkem ke smlouvě.
V případě verze c) se jednoduše počká na plnou kapacitu stanice.


misák - 20/8/2007 - 09:35

Někde jsem četl že při STS118 bude přemístěn PMA-3 z levého boku Unity na spodek, kam se pak dočasně připojí Harmony, myslím že k tomu zatím nedošlo, nebo mě něco uniklo?


Olda - 20/8/2007 - 10:31

quote:
Někde jsem četl že při STS118 bude přemístěn PMA-3 z levého boku Unity na spodek, kam se pak dočasně připojí Harmony, myslím že k tomu zatím nedošlo, nebo mě něco uniklo?

Ne, to se bude dělat až koncem srpna.


Luděk - 20/8/2007 - 10:56

quote:
Ne, to se bude dělat až koncem srpna.




30.-31. srpna


misák - 20/8/2007 - 14:26

Můžu poprosit o odkaz na harmonogram těchto prací?


ales - 20/8/2007 - 14:29

quote:
Můžu poprosit o odkaz na harmonogram těchto prací?
http://www.cbsnews.com/network/news/space/spacesked.html (Harwood)
a samozřejmě také http://www.lib.cas.cz/space.40/ISS/IISSSCH.HTM (A.Vítek)
[Upraveno 20.8.2007 poslal ales]


Luděk - 20/8/2007 - 20:06

quote:
Můžu poprosit o odkaz na harmonogram těchto prací?




Anebo ještě tady:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=61&start=421&posts=425



misák - 21/8/2007 - 09:14

Díky moc..
Stažení PV panelů na FGB je kvůli uvolnění místa pro radiátory TCS, ty se budou vysouvat teď všechny nebo postupně podle nárůstu potřeby chlazení?


marcellino4 - 21/8/2007 - 13:58

Dobra otazka

Mam dalsiu ohladne PVR, preco su pri dokovacich manevroch na ISS protichodne otocene PVR na S4 a P4?

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/html/s118e09435.html

Je to len kvoli tomu, aby na LIVE zaberoch bolo mozne okamzite rozlisit orientaciu ISS? Asi to nema nejaky zmysluplny a zahadny technicky vyznam...ci ano?


avitek - 21/8/2007 - 14:16

quote:
Díky moc..
Stažení PV panelů na FGB je kvůli uvolnění místa pro radiátory TCS, ty se budou vysouvat teď všechny nebo postupně podle nárůstu potřeby chlazení?


V nejbližší době se má vysunou jen jeden radiátor na každé straně (S1 a P1) vzhledem k očekávanému připojení Node 2 (=Harmony) a laboratoře Columbus. Zbývající mají být vysunuty před připojením vlastního laboratorního modulu Kibo (pokud vím, tak ne před první částí, kterou je nákladní část japonského modulu).



marcellino4 - 11/9/2007 - 16:53

https://node.msfc.nasa.gov/geninfo/PhotoGallery/photogallery.htm


Jiří Hošek - 12/9/2007 - 09:56

Na stránce Pilotované lety / International Space Station
byl opět aktualizován plán letů ke stanici.


Petr Charvát - 12/9/2007 - 11:49

quote:
Dobra otazka

Mam dalsiu ohladne PVR, preco su pri dokovacich manevroch na ISS protichodne otocene PVR na S4 a P4?

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-15/html/s118e09435.html

Je to len kvoli tomu, aby na LIVE zaberoch bolo mozne okamzite rozlisit orientaciu ISS? Asi to nema nejaky zmysluplny a zahadny technicky vyznam...ci ano?


To se probíralo i na fóru forum.nasaspaceflight.com a došlo se asi k tomuhle:
Technický význam to má, když jsou solární panely zablokované kvůli příletu/odletu raketoplánu je stále potřeba chladit elektroniku v S4/P4 a jelikož je slunce v nevýhodné poloze, používá se tato konfigurace aby bylo alespoň nějaké chlazení, když bude radiátor směřovat plochou ke slunci.


marcellino4 - 12/9/2007 - 13:30

hm ale stale nechapem vyznam toho faktu, ze radiatory su orientovane protichodne? ak bude jeden radiator na S4 smerovat plochou k slnku, tak bude aj druhy radiator na P4 smerovat plochou k slnku. a da sa predpokladat, ze ak dojde k plne roztvoreniu zvysnych radiatorov na S1 a P1 tak uz sa nebudu robit zmeny konfiguracie pred dokovanim?


Olda - 12/9/2007 - 15:39

quote:
hm ale stale nechapem vyznam toho faktu, ze radiatory su orientovane protichodne? ak bude jeden radiator na S4 smerovat plochou k slnku, tak bude aj druhy radiator na P4 smerovat plochou k slnku. a da sa predpokladat, ze ak dojde k plne roztvoreniu zvysnych radiatorov na S1 a P1 tak uz sa nebudu robit zmeny konfiguracie pred dokovanim?

Když bude jeden mířit ke Slunci, tak druhý ne a až se během obletu změní poloha ISS ke Slunci, bude to obráceně a stále alespoň jeden bude mířit ke Slunci a bude fungovat. Tak to teda alespoň chápu já.


marcellino4 - 12/9/2007 - 17:38

Nie som si isty, ci radiatory maju smeovat priamo k slnku, to by ich asi zohrievalo a neboli by schopne plnit "chladiacu funkciu". Domnievam sa, ze prave preto nie su otocne okolo vsetkych osi tak ako solarne panely. Obe radiatory na S4 a P4 su orientovane vzhladom na slnko rovnobezne, len kazdy je na opacnej strane vzhladom na os ITS, takze obe su orientovane vzhladom na slnko rovnako a nema to vplyv na ich vykon (iba ak by boli zhodou okolnosti prave v tieni niektoreho z modulov).


ales - 13/9/2007 - 08:48

quote:
Nie som si isty, ci radiatory maju smeovat priamo k slnku, to by ich asi zohrievalo a neboli by schopne plnit "chladiacu funkciu". Domnievam sa, ze prave preto nie su otocne okolo vsetkych osi tak ako solarne panely. Obe radiatory na S4 a P4 su orientovane vzhladom na slnko rovnobezne, len kazdy je na opacnej strane vzhladom na os ITS, takze obe su orientovane vzhladom na slnko rovnako a nema to vplyv na ich vykon (iba ak by boli zhodou okolnosti prave v tieni niektoreho z modulov).

Osobně to chápu tak, že za normálních okolností (když jsou solární panely nastaveny plochou ke Slunci) směřují radiátory na S4 a P4 od Slunce (jsou "schovány" ve stínu ITS nosníků, solárních panelů i vlastních plošin) [a mohou tedy dobře vyzařovat teplo a chladit].

Když jsou při příletu raketoplánu k ISS solární panely pevně nastaveny do určité polohy a neotáčí se za Sluncem, tak je asi trochu výhodnější mít radiátory orientovány vzájemně "opačně", aby byla vyšší pravděpodobnost, že alespoň jeden z nich bude ve stínu solárních panelů nebo nosníků ITS. Samozřejmě, že po relativně krátkou dobu, kdy případně Slunce svítí na solární panely "z boku", se výhoda opačné orientace radiátorů neprojeví a je třeba je oba také nastavit hranou ke Slunci (pokud to jde). Myslím ale, že při většině možných vzájemných pozic Slunce a solárních panelů bude alespoň jeden radiátor zastíněn (solárním panelem [pokud jsou radiátory nastaveny vzájemně "opačně"]).

Selským rozumem (i podle forum.nasaspaceflight.com) tedy "protichůdná" orientace radiátorů na ISS při příletu a odletu raketoplánu dává poměrně solidní technický smysl, ale osobně bych zatím rozhodně nedal ruku do ohně za to, že to je jediný důvod pro toto nastavení.


marcellino4 - 13/9/2007 - 12:06

dakujem za vas nazor, zda sa byt fakt najlepsi. snad sa raz niekomu z nas podari najst to prave orechove


marcellino4 - 28/9/2007 - 12:52

Asi pred polrokom som nahodou nasiel na nete prednasku od jedneho z americkych astronautov (cabana, blaha alebo niekto iny), v ktorej objasnil vyznam STS na dopravu nakladov na ISS a hlavne z ISS na Zem. Porovnal tam niekolko moznosti dopravy nakladov a vysledkov experimentov z ISS. Ak by ste niekto nahou nasli tutoi prednasku, nemohli by ste sem hodit link? Ja to uz haldam aspon tyzden a stale nic...


marcellino4 - 9/10/2007 - 13:29

vela sa pisalo o americkom zariadeni na regeneraciu kyslika, viem ze bola uskutocnena EVA kvoli ventilom pre toto zariadenie na Destiny ale prehliadol som ci uz je zariadenie nainstalovane alebo nie(mam dojem ze ano) a ci je v plnej prevadzke. neviete mi o tom niekto nieco napisat?

dakujem


ales - 11/10/2007 - 08:30

quote:
vela sa pisalo o americkom zariadeni na regeneraciu kyslika, viem ze bola uskutocnena EVA kvoli ventilom pre toto zariadenie na Destiny ale prehliadol som ci uz je zariadenie nainstalovane alebo nie(mam dojem ze ano) a ci je v plnej prevadzke. neviete mi o tom niekto nieco napisat?

Viděl jsem o tom nedávno zmínku na hlavní stránce ISS na webu NASA, ale teď už jsem to našel jen jako zprávu UPI ze 3.10.2007 - http://www.upi.com/NewsTrack/Science/2007/10/03/space_station_oxygen_generator_is_tested/6069/ . V těch dnech byl systém aktivován na 50% kvůli měření jeho hlučnosti.

Ovšem celý systém byl zkoušen už červenci 2007, jak je vidět např. ze zprávy NASA - http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jul/HQ_07157_station_oxygen.html .

Systém OGS na ISS je tedy určitě plně provozuschopný, ale zřejmě není za normálních okolností aktivován, protože je určen až pro dobu, kdy na ISS bude stálá posádka 6 osob.

Systém také v zásadě sám o sobě není určen na "regeneraci kyslíku", ale prostě jen elektrolyticky rozkládá vodu ze zásob ISS na kyslík a vodík (kyslík je pak použit k dýchání a vodík se zatím rovnou vypouští ventilem mimo ISS). Možná, že je tímto způsobem využita "recyklovaná voda" na ISS (ale tím si nejsem jist).


xChaos - 16/10/2007 - 18:43

Okrajově zajímavé - proč se doopravdy Rusům shutdownovaly všecny tři redundantní počítače při přepětí po zapojení druhého solárního panelu:

http://www.spectrum.ieee.org/print/5598

Je to fakt klasika - počítač byl sice chráněný proti přepětí v síti, nicméně kvůli korozi se záložní počítače vyply, místo aby převzaly roli toho, který se resetl. Navíc v ruském segmentu evidentně kondenzuje vlhkost tam, kde nemá.. prostě klasika... já to úplně živě vidím :-) No a jinak Rusové se ztrapnili tím, že okamžitě obvinili Američany že to zavinili, přitom ve skutečnosti dostali příležitost otestovat vlastní záložní systém a zjistit že nefunguje...

Diskuze k tomu je v tipná, zejména replika:

> Hey, the truth hurts. Let's face it, Russian technology is not on the
> same level as US, Japanese, or Korean.

Lev Andropov: Armageddon: "Components. American components, Russian Components, ALL MADE IN TAIWAN!

http://science.slashdot.org/science/07/10/16/0142251.shtml


marcellino4 - 16/10/2007 - 21:57

velmi peky clanok no som zvedavy ci pri ceste na Mars (alebo aj na mesacnej zakladni) vyriesia zalohovacie systemy nejako nekonvencnejsie. niekde som cital (neviem uz kde), ze komponenty v suvislosti s danym zlyhanim boli nemeckej vyroby...kto vie


marcellino4 - 16/10/2007 - 22:08

http://www.msnbc.msn.com/id/19228925/


Ervé - 17/10/2007 - 07:43

Jenomže odpovědnost nese Rusko, oni si objednali počítače a zadali parametry a vlastnosti, Němci je podle jejich požadavků vyrobili a Rusové je bez námitek převzali. V případě, že by výpadek postihl ISS v době mimo připojení STS, mohl orientaci zajišťovat Sojuz (palivo navíc) a Progress (až do vyčerpání veškerého paliva), výpadek ostatních systémů není krátkodobě nebezpečný. Do budoucna bude třeba, aby záložní počítače nebyli jednoho typu se stejnými vlastnostmi. Taky se asi musí počítat s větším množstvím krizových scénářů. Dobrá lekce jak pro NASA tak i pro Rusko. Kaskádové výpadky nebo současný výpadek všeho je pro lety k Měsíci i Marsu nepřijatelný. Doufám že NASA otestuje i STS, zda při návratu nemůže dojít ke stejnému problému.


marcellino4 - 20/10/2007 - 14:14

chcel by som sa spytat, ci ste niekto nenatrafili na internete na 3D film od IMAXU? ja som nasiel dany film len v 2D verzii :-(


tino - 26/10/2007 - 14:36

quote:
quote:
quote:
Na fotkach si nejedno bistre oko urcite vsimlo, ze radiatory na nosnikoch P4 a S4 su sice rovnobezne orientovane, ale maju opacny smer.

http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-117/html/s117e08015.html

Preco je tomu tak? Zmeni sa to niekedy, alebo je konstrukcne rozhodnutie?


no zda sa ze ani v sucastnosti to nie je inak:
http://www.ian.cz/redsys/upload/260-433.JPG
stranku http://193.233.61.44/test2.html asi nie je mozne povazovat v tomto pripade za spolahlivy zdroj

Naopak po důkladném pozorování a porovnávání ruské vizualizace a live záběrů z raketoplánu (při včerejším příletu) mohu konstatovat, že stránka http://193.233.61.44/test2.html zobrazuje skutečný stav velmi přesně.

Ve skutečnosti to totiž bylo tak, že dokud byl raketoplán daleko od stanice, panely byly orientované na slunce a shodně. Před příletem raketoplánu byly panely přeorientovány do té "neuspořádané" a vzájemně opačné konfigurace (která je vidět na snímcích, a která byla přesně zachycena i ve vizualizaci na adrese http://193.233.61.44/test2.html ). Po nějaké době od připojení raketoplánu byly panely vráceny do "standardní" polohy, tedy obě shodně a otočené na Slunce. I to vizualizace zachytila. Proto teď už té ruské vizualizaci naprosto důvěřuji a považuji ji za spolehlivý zdroj.


Obcas si na tu stranku kliknem a ozaj zobrazuje momentalny stav ISS dost presne (zatiahnutie slnecnych panelov, prilet a odlet sojuzu, prilet raketoplanu), len ten PMA - 3 nie a nie presunut z lavobocneho na spodny uzol Unity. Ak by tam naozaj bol, asi by dnes mali s pripojenim Harmony dost problemy.


jentak - 7/11/2007 - 21:31

už si začíná bej podobná co
http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/sts120/multimedia/fd14/fd14_gallery.html


jentak - 8/11/2007 - 08:07

Má někdo představu kolik ted základna váží? myslím, že je ted už určitě největší/nejtěší základnou co kdy byla, ne?


ales - 8/11/2007 - 08:56

quote:
Má někdo představu kolik ted základna váží? myslím, že je ted už určitě největší/nejtěší základnou co kdy byla, ne?

Podle SPACE 40 - http://www.lib.cas.cz/space.40/1998/I067A.HTM - měla ISS už v červenci 2007 hmotnost přes 200 tun a je zcela jistě zatím největší a nejtěžší orbitální stanicí (s ITS-S5 a Harmony má dnes o dalších 20 tun víc). Skylab vážil necelých 90 tun (ale měl zatím největší průměr obytných prostor [přes 6 m]) a Mir v plné konfiguraci vážil cca 120 tun.


jentak - 8/11/2007 - 09:58

quote:
quote:
Má někdo představu kolik ted základna váží? myslím, že je ted už určitě největší/nejtěší základnou co kdy byla, ne?

Podle SPACE 40 - http://www.lib.cas.cz/space.40/1998/I067A.HTM - měla ISS už v červenci 2007 hmotnost přes 200 tun a je zcela jistě zatím největší a nejtěžší orbitální stanicí (s ITS-S5 a Harmony má dnes o dalších 20 tun víc). Skylab vážil necelých 90 tun (ale měl zatím největší průměr obytných prostor [přes 6 m]) a Mir v plné konfiguraci vážil cca 120 tun.

děkuji


J2930 - 8/11/2007 - 11:59

Perfektni fotografie ISS a STS ze Zeme. Doporucuji zesvetlit.

hires: http://www.esa.int/images/atlantisISS_dantowitz.jpg

dalsi info: http://www.esa.int/esaCP/SEMDXVUOM8F_index_1.html


ales - 9/11/2007 - 11:31

Pro zájemce připomínám, že dnes (9.11.2007) se koná výstup EVA-10 na ISS. Výstup začal v předstihu už cca v 10:55 SEČ (plán byl ve 12:00). NASA TV výstup přenáší. Whitsonová a Malenčenko jsou tedy už nějaký čas venku a pracují na odpojování kabelů mezi tunelem PMA-2 a Destiny. Mezi další plánované činnosti dnes patří demontáž svítilny z Destiny, sejmutí krytu CBM na Harmony, elektrické připojení soklu PDGF na Harmony a řada rekonfigurací v nosníku ITS a poblíž něj.


avitek - 9/11/2007 - 13:39

http://www.rian.ru/technology/cosmos/20071109/87294014.html
Ekipaž MKS s 2009 budět uveličen do šesti čelovek

Perminov slíbil, že se zdvojnásobí produkce sojuzů a prograssů, aby mohlo být udržováno 6 lidí na palubě ISS. Předpokládá to, že se vypracuje národní program (Ruska) o využívání ISS.

http://www.rian.ru/technology/cosmos/20071109/87315246.html
Do 2011 goda Rossija vvedět v sostav MKS tri novych modulja

Podle Perminova vypustí Rusko do r. 2011 tři moduly, včetně jednoho laboratorního. Měly by být využívány nejméně 5 let.

http://en.rian.ru/russia/20071109/87316601.html
Russia to build new space center in Far East - Roskosmos

Bajkonur bude používán pro Sojuzy nejméně do roku 2020. Uvažuje se o stavbě nového kosmodromu na D8lném východě, preferuje se Amurská oblast.

Vývoj mnohonásobně použitelné kosmické lodi Kliper je ve stádiu soutěže. O zadání zakázky na vývoj soupeří Energija a Chruničev.
[Upraveno 09.11.2007 poslal avitek]


Natter - 9/11/2007 - 16:50

quote:
Perfektni fotografie ISS a STS ze Zeme. Doporucuji zesvetlit.

hires: http://www.esa.int/images/atlantisISS_dantowitz.jpg

dalsi info: http://www.esa.int/esaCP/SEMDXVUOM8F_index_1.html


Chtel bych se zaptat,mozna to bude znit hloupe,je pripraven postup az bude nutno ukoncit cinnost stanice na ob.draze?Nebude se opakovat scenar Skylabu kdy se nevedelo co a jak se stane a jen diky stesti to dopadlo dobre.Budou se jednotlive casti pred zanikem delit nebo vse zhori tak jak je.Dekuji


Olda - 9/11/2007 - 17:58

quote:
quote:
Perfektni fotografie ISS a STS ze Zeme. Doporucuji zesvetlit.

hires: http://www.esa.int/images/atlantisISS_dantowitz.jpg

dalsi info: http://www.esa.int/esaCP/SEMDXVUOM8F_index_1.html


Chtel bych se zaptat,mozna to bude znit hloupe,je pripraven postup az bude nutno ukoncit cinnost stanice na ob.draze?Nebude se opakovat scenar Skylabu kdy se nevedelo co a jak se stane a jen diky stesti to dopadlo dobre.Budou se jednotlive casti pred zanikem delit nebo vse zhori tak jak je.Dekuji


Ne, měl by se opakovat scénář Miru, tj. řízený zánik. Dělit by asi nemělo smysl, lepší bude to shodit do pacifiku celý najednou. Doufám, že to bude ještě za hoooodně dlouho.


ales - 9/11/2007 - 19:22

Zaznamenejme, že dnešní výstup do kosmu na ISS proběhl úspěšně. Vše je připraveno pro přesun tunelu PMA-2 na modul Harmony (plánováno na pondělí 12.11.2007) a pak i Harmony (i s PMA-2) na modul Destiny (plánováno na středu 14.11.2007). Tyto přesuny budou provedeny pomocí staničního manipulátoru SSRMS. K dokončení instalace před aktivací Harmony ještě budou muset Whitsonová a Tani dvakrát vystoupit do kosmu (plánováno na 20. a 24.11.2007). Viz. např. http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html .


ales - 12/11/2007 - 13:31

Dnes, 12.11.2007, byl na ISS přenesen tunel PMA-2 na modul Harmony. Akce proběhla pomocí staničního manipulátoru SSRMS a zřejmě bez větších problémů (v době cca od 11:15 do 12:00 SELČ). Přesun Harmony na Destiny je plánován na 14.11. a dva propojovací výstupy do kosmu na 20. a 24.11.2007. Teprve pak bude ISS opravdu připravena na přijetí laboratorních modulů Columbus a Kibo.
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html
http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html


ales - 14/11/2007 - 12:11

Přemístění modulu Harmony na Destiny proběhlo dnes úspěšně (bylo dokončeno cca před půl hodinou). Harmony je tak ve své konečné pozici. Před příletem modulu Columbus zbývá ještě zapojit externí elektrické a termoregulační kabely a hadice. To bude náplní výstupů do kosmu, plánovaných na 20. a 24.11.2007.
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html
http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html


Olda - 15/11/2007 - 10:23

A může se teď do Harmony, nebo je zavřenej a otevřn bude až poté, co se propojí při EVA ty dráty?


ales - 15/11/2007 - 14:39

quote:
A může se teď do Harmony, nebo je zavřenej a otevřen bude až poté, co se propojí při EVA ty dráty?

Vzhledem k tomu, že na http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html Harwood uvádí že "25.11.2007...Harmony module activated" a "26.11.2007...Station crew enters Harmony", tak předpokládám, že kosmonauti teď do Harmony nemohou nebo nechtějí (proč, to netuším) a znovu Harmony zevnitř otevřou až 26.11.2007 (tedy až po těch dvou nejbližších EVA z ISS).


avitek - 15/11/2007 - 19:00

quote:
quote:
A může se teď do Harmony, nebo je zavřenej a otevřen bude až poté, co se propojí při EVA ty dráty?

Vzhledem k tomu, že na http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html Harwood uvádí že "25.11.2007...Harmony module activated" a "26.11.2007...Station crew enters Harmony", tak předpokládám, že kosmonauti teď do Harmony nemohou nebo nechtějí (proč, to netuším) a znovu Harmony zevnitř otevřou až 26.11.2007 (tedy až po těch dvou nejbližších EVA z ISS).


Dveře mezi Destiny a Harmony byly otevřeny 2007-11-14. Původně to měli zase zavřít, protožey nejsou ještě npojeny všechny datové kabely (hlídání poruch - tzv. C&W (Caution and Warning System)) a hlavně není napojeno potrubí termoregulačního systému (s chadicím médiem a nefunguje zatím systém IMV (Intermodule Ventilation System).

Vnější instalace mají být uskutečněny během výstupu 2007-11-20 a -24, pokud nebudou zpožděny (vzhledem k závadě na skafandru EMU zjištěné při zkouškách na zemi).

Záznam TV z otevření je na

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_remository&Itemid=63&func=fileinfo&id=1285

viz též status report

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=26019

[Upraveno 15.11.2007 poslal avitek]


Ervé - 16/11/2007 - 08:08

To znamená, že v Harmony může teplota kolísat? Patrně ale nijak významně, protože v ní nefunguje moc zdrojů tepla, které by modul přehřáli. Jak se brání prochladnutí modulu? Těžko budou natáčet celou stanici, aby se Harmony ohřála.


Nereus - 16/11/2007 - 08:28

Vnější instalace mají být uskutečněny během výstupu 2007-11-20 a -24, pokud nebudou zpožděny (vzhledem k závadě na skafandru EMU zjištěné při zkouškách na zemi).

quote:


Pokud by se to nepodařilo (a zároveň by nechtěli zpozdit start Atlantis), je možná varianta, že by použili Orlany ? A nebo na ně Airlock stále není uzpůsoben ?


Olda - 16/11/2007 - 10:37

quote:
Vnější instalace mají být uskutečněny během výstupu 2007-11-20 a -24, pokud nebudou zpožděny (vzhledem k závadě na skafandru EMU zjištěné při zkouškách na zemi).
quote:


Pokud by se to nepodařilo (a zároveň by nechtěli zpozdit start Atlantis), je možná varianta, že by použili Orlany ? A nebo na ně Airlock stále není uzpůsoben ?

A nebo nešlo by při trvání zákazu použít Pirs a udělat to v ruských? Měli by to ale na místo činu docele daleko. Problémem je možná také, zda na ně maj vůbec nějaký výcvik, teda hlavně Tani, Peggy tuším při minulý misi v něm i vystupovala, i když ten výstup se, pokud si vzpomínám, tenkrát moc nepovedl a příliš se toho nestihlo.


Petr Charvát - 16/11/2007 - 12:12

Odklad výstupů nebude nutný, EMU jsou uschopněny, našli příčinu v METOX kanistru , který byl kontaminován zápachem na stanici a pořád je občas cítit, viz:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5286


digiart - 19/11/2007 - 10:51

quote:
Odklad výstupů nebude nutný, EMU jsou uschopněny, našli příčinu v METOX kanistru , který byl kontaminován zápachem na stanici a pořád je občas cítit, viz:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5286


Nevíte prosím někdo v kolik hodin začíná výstup Whitsonová/Tani zítra z ISS?
Předem děkuji za odpovědi.


ales - 19/11/2007 - 11:10

quote:
Nevíte prosím někdo v kolik hodin začíná výstup Whitsonová/Tani zítra z ISS?

Mělo by to snad být cca od 11:00 SEČ (podle http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition16/exp16_eva_112007.html ), ale jak už víme, tak časové plány se na ISS občas mění (i výrazně).


Jiří Hošek - 20/11/2007 - 11:55

quote:
http://www.rian.ru/technology/cosmos/20071109/87315246.html
Do 2011 goda Rossija vvedět v sostav MKS tri novych modulja

Podle Perminova vypustí Rusko do r. 2011 tři moduly, včetně jednoho laboratorního. Měly by být využívány nejméně 5 let.

http://www.rian.ru/technology/cosmos/20071119/88676991.html
Časový plán:
2009 Malý výzkumný modul-2 (hmotnost 4 tuny)
2010 Malý výzkumný modul-1 (hmotnost 8 tun, vynesen raketoplánem)
2011 Modul MLM (repasovaný FGB-2, vynesen Protonem)
2012 Uzlový modul
2014 Vědecko-energetický modul-1
2014 Vědecko-energetický modul-2


dubest - 20/11/2007 - 11:57

EVA právě probíhá....


Ervé - 20/11/2007 - 12:03

Malý modul 2 o 4 t je Pirs 2, malý modul 1 o 8 t vynesený raketoplánem je distanční modul (prodloužený Pirs s rámem s vybavením), MLM alespoň potvrzují na 2011. Dál uvidíme - kam chtějí dát ten uzel a vědecko-energetické moduly?


Olda - 20/11/2007 - 13:02

Já myslel, že modul MLM musí být vypuštěn do tý doby, než bude vypuštěn Node 3, tedy do roku 2010, protože pak už by při přibližovacém manévru k dolnímu stykovacímu uzlu Zarji byl MLM nebezpečně blízko něj a hrozila by srážk?


marcellino4 - 20/11/2007 - 13:29

no podla poslednych realnych sprav sa MLM ma pripojit na spodny dok Zvezdy a novy DCM ma byt pripojeny na spodky dok zarije. ale kedze DCM by mal byt vyneseny pomocou6 STS tak bude zrejme vyneseny o jeden let skor ako node3 (ak ho ovsem rusi stihnu vyrobyt). k tymto novym planom treba byt skepticky, budeme moct byt radi, ked aspon stihnu MLM a DCM, vzhladom na stav ruskej kozmonautiky.

par fotiek pre predstavivost
spacetechnic.blogspot.com/2007/11/docking-cargo-module.html


Jiří Hošek - 20/11/2007 - 15:56

quote:
kam chtějí dát ten uzel a vědecko-energetické moduly?

Starší verze jejich umístění:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=36228
" style="max-width:800px;" border=0>


Jiří Hošek - 20/11/2007 - 15:57

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=36228


ales - 20/11/2007 - 19:02

Dnešní výstup do kosmu na ISS úspěšně skončil. Whitsonová a Tani během výstupu hlavně zapojili chladicí smyčku A do modulu Harmony. Kromě toho propojili i řadu elektrických a datových kabelů mezi Destiny, Harmony a PMA-2. Výstup trval 7 hodin 16 minut (skončil v 18:26 SEČ).

Viz. http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html a http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html .

Úkolem příštího výstupu (plánovaného na 24.11.2007) je zapojení chladicí smyčky B do Harmony, dokončení elektrických a datových propojení a příprava pravobočního CBM uzlu Harmony pro budoucí připojení modulu Columbus.


Tomáš_Kovařík - 20/11/2007 - 21:42

Dobrý den.
Rád bych se zeptal, jak funguje ten chladící systém modulu Harmony. Když jsou tam dva okruky (A a B) - tak to jsou rozděleny na hlavní a záložní, nebo se nějak doplňují, atd.?
Mohl by modul Harmony fungovat jen s jednou aktivní smyčkou, nebo jsou tedy potřeba obě?
Děkuji.


jaro - 20/11/2007 - 23:18

quote:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=36228


No, tak to je presne tá verzia, ktorou sa oháňal ešte Sevastjanov. Myslel som, že ten počet modulov už pochovali aj s ním. Totiž v každom prípade chcú vyslať aj moduly Oka-T a to je už fakt priveľa na ich rozpočet.

http://www.roscosmos.ru/Doc1Show.asp?DocID=81

http://www.roscosmos.ru/Doc1Show.asp?DocID=14


Jiří Hošek - 21/11/2007 - 10:27

Hlavními zřejmými změnami oproti této starší ("Sevastjanovově") verzi jsou:
- zmenšení obou vědeckých modulů IM (RM) [+ jejich konečné umístění jinde?]
- absence Kliperu a Paromu [Kliper od Energije či jeho konkurent TKS od Chruničeva by podle nejnovějších zpráv zřejmě neměl být hotov před rokem 2020].

Cílem posledních tří modulů (2012-2014) je energetická nezávislost na americkém segmentu? Pokud ano, pak by to mohlo znamenat významnou změnu ruské vyjednávací pozice ohledně budoucnosti kosmické stanice po roce 2015.


Jiří Hošek - 21/11/2007 - 12:06

quote:
kedze DCM by mal byt vyneseny pomocou STS tak bude zrejme vyneseny o jeden let skor ako node3
Ano, viz aktuální harmonogram letů
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/iss.htm


ales - 21/11/2007 - 13:23

quote:
Dobrý den.
Rád bych se zeptal, jak funguje ten chladící systém modulu Harmony. Když jsou tam dva okruky (A a B) - tak to jsou rozděleny na hlavní a záložní, nebo se nějak doplňují, atd.?
Mohl by modul Harmony fungovat jen s jednou aktivní smyčkou, nebo jsou tedy potřeba obě?
Děkuji.

Podle popisu v dokumentu http://www.boeing.com/defense-space/space/spacestation/systems/docs/ISS%20Active%20Thermal%20Control%20System.pdf to vypadá, že externí termoregulační smyčky A a B jsou na celé ISS v zásadě redundantní a v případě nouze by k chlazení měla stačit jen jedna z nich. Normální stav je ale určitě "obě dobré a aktivní".

Přesný text v dokumentu je "The EATCS is comprised of two independent loops labeled loop A on S1 (Starboard) and Loop B on P1 (Port). The independent loops were designed so that a failure in one would not take down the entire EATCS system. Both loops are physically separated to prevent orbital debris from taking out the lines and the fluid transport lines are buried within the truss structure. If a loop does go down, the EATCS operates at a reduced
capacity."

Volný překlad je: "EATCS (External Active Thermal Control System) je složen ze dvou nezávislých smyček (okruhů) označených A (na pravoboku) a B (na levoboku). Smyčky jsou navrženy tak, že porucha jedné z nich "nepoloží" celý EATCS systém. Obě smyčky jsou fyzicky odděleny aby se předešlo současnému vyřazení smyček případným zásahem mikrometeoritem, a potrubí jsou také chráněna hlubším uložením ve struktuře nosníků (ITS). Když jedna z linek vypadne, funguje EATCS s nižším chladicím výkonem."


marcellino4 - 21/11/2007 - 14:53

dokument v ktorom najdete par info o SARJ

http://www.boeing.com/defense-space/space/spacestation/components/docs/P3-P4.pdf


jaro - 21/11/2007 - 17:13

quote:
Hlavními zřejmými změnami oproti této starší ("Sevastjanovově") verzi jsou:
- zmenšení obou vědeckých modulů IM (RM) [+ jejich konečné umístění jinde?]
- absence Kliperu a Paromu [Kliper od Energije či jeho konkurent TKS od Chruničeva by podle nejnovějších zpráv zřejmě neměl být hotov před rokem 2020].

Cílem posledních tří modulů (2012-2014) je energetická nezávislost na americkém segmentu? Pokud ano, pak by to mohlo znamenat významnou změnu ruské vyjednávací pozice ohledně budoucnosti kosmické stanice po roce 2015.


A neviete ako je to najnovšie s Paromom, teraz sa o ňom veľa nehovorí. Teda taktiež ma zaujíma nákladná loď s návratovou časťou, ktorú tiež Sevastjanov viackrát predstavoval. Teraz sa rozpráva hlavne o ACTS.


Ervé - 22/11/2007 - 07:43

Energetická nezávislost rusů na americkém segmentu ISS je určitě jejich hlavní myšlenka. Taky chtějí zajistit alespoň minimální nezávislost, rozšíření ruské části stanice zvýší nároky, panely na Zvezdě stěží stačí pro nouzový provoz (Zvezda+Pirs), navíc stárnou, takže klesá jejich účinnost. Zarja je americká. Při dalších modulech (navíc vědeckých) je nutný vydatný zdroj.


Jiří Hošek - 22/11/2007 - 11:31

quote:
A neviete ako je to najnovšie s Paromom, teraz sa o ňom veľa nehovorí. Teda taktiež ma zaujíma nákladná loď s návratovou časťou, ktorú tiež Sevastjanov viackrát predstavoval. Teraz sa rozpráva hlavne o ACTS.
V RKK Energija se po odvolání Sevastjanova začalo znovu posuzovat a přepracovávat šest různých variant nové mnohonásobně použitelné kosmické lodi. Vítězný projekt bude do konce roku předložen Roskosmosu, kde bude v příštím roce soutěžit s konkurenčním projektem od GKNPC im. Chruničeva. Na čistě nákladní loď konkurz vyhlášen nebyl.

Kromě toho proběhne v Roskosmosu konkurz na nový nosič pro vítěznou pilotovanou loď, zde je hře celkem šest typů nosných raket. Pro tyto budoucí pilotované lety má být postaven nový kosmodrom Vostočnyj (nedaleko bývalého vojenského kosmodromu Svobodnyj). První kosmický let z kosmodromu Vostočnyj se předpokládá na rok 2015, první pilotovaný let na rok 2018.

Paralelně, až do roku 2020, má být využíván kosmodrom Bajkonur pro obsluhu stanice ISS (Sojuz, Progress).


Jaro - 23/11/2007 - 17:21

quote:
V RKK Energija se po odvolání Sevastjanova začalo znovu posuzovat a přepracovávat šest různých variant nové mnohonásobně použitelné kosmické lodi. Vítězný projekt bude do konce roku předložen Roskosmosu, kde bude v příštím roce soutěžit s konkurenčním projektem od GKNPC im. Chruničeva. Na čistě nákladní loď konkurz vyhlášen nebyl.



Jasne, tak u Chruničeva navrhovali aj nákladne verzie, čiže keby vyhral tak to je asi jasné. Ja len, že sa veľmi s tou navrátovou náklaadnou loďou veľmi neponáhľajú, po 2010 to bude potom dosť problém. CEV v 2015, COTSu už neverím po vylúčeni Kistleru. Bude to perfektné laboratórium bez možnosti návratu experimentov.


Jirka - 23/11/2007 - 18:03

Nevim kolik vzorku se vraci nyni Orbiterem, ale bylo by to zajimave zjisteni. Behem par let by mely letat 4 Sojuzy rocne, coz umoznuje navrat nekolika desitek kilogramu vzorku. Taky pokud vim Japonci uvazuji o jakesi navratove kapsli v ramci HTV. Dragon od Space X tuto schopnost mit bude v pomerne velkem rozsahu. Mel by byt operacne nasazen nekdy v roku 2009, ale je pravdepodobne, ze dojde k nekolikaletemu zdrzeni.
Druhe, nahradni reseni COTS se bude muset asi spolehat na EELV. Zde bych ja osobne nejradsi videl Atlas V 401 jako nosic. Je to sice ponekud drazsi reseni, ale vcelku spolehlive. Jak uz ukazal Spoutnik nebo Bigelow, pokud nate spolehlivy nosic, dostanete na obeznou drahu uplne cokoliv. Pokud si ale sravne pamatuju, tak COTS ma jeste k dispozici pouze $175mil. Pochybuju ze to bude vic nez jeden zkusebni let nove kosmicke lodi na Atlasu. Mozna by bylo reseni delat zkusebni lety na nejakem spolehlivem levnejsim a mensim nosici. Teprve operacni lod s nakladem by letala na Atlasu.
Zkusebni pilotovany Orion 2 a 3 v roce 2013 a 2014 by se uz mely pripojit k ISS, takze muzou vzit i nejaky ten naklad dolu.


Jaro - 23/11/2007 - 23:55

quote:
Taky pokud vim Japonci uvazuji o jakesi navratove kapsli v ramci HTV.


Áno uvažujú, aj som niekde videl obrázok - má to byť v priestore pre nehermetický náklad. Len vôbec netuším aká má byť vlastne frekvencia letov HTV.


ales - 24/11/2007 - 18:10

Při dnešním posledním plánovaném výstupu k aktivaci modulu Harmony Whitsonová a Tani úspěšně zapojili chladicí smyčku B a dokončili elektrická a datová propojení Harmony se zbytkem stanice. Kosmonauti také aktivovali pravoboční CBM uzel na Harmony. Tím je stanice plně připravena na přijetí evropského modulu Columbus. Ve zbytku výstupu se kosmonauti věnovali dodatečným činnostem. Tani demontoval boční kryt č.7 na problémovém (dlouhodobě deaktivovaném) pravobočním rotačním spoji SARJ-S3 a znovu provedl jeho inspekci podobně, jako při STS-120 (kdy ve spoji pod krytem č.12 našel množství kovových částic). Tentokrát se mu "přes rameno" dívala i Whitsonová, aby se s touto činností seznámila, protože na příští měsíce je plánováno další zkoumání spoje a také pokusy o jeho opravu. Oba kosmonauti potvrdili, že ve spoji opět vidí kovové špony (které jim tentokrát připadaly zmagnetizované), a také informovali o tom, že na mechanizmu jsou místy známky poškození (obroušení). Tani nechal kryt č.7 otevřený tak, aby byla později možnost se do spoje dívat kamerou na konci manipulátoru SSRMS a sledovat, co se uvnitř děje při testovacích pohybech spoje. Whitsonová ještě v nadplánu namontovala na modul Destiny osvětlovací reflektor, který byl odtud dočasně sejmut při jednom z předchozích výstupů aby nepřekážel při přemisťování a zapojování modulu Harmony. Poté už byl výstup ukončen (proběhl od 10:50 do 17:54 SEČ a trval celkem 7 hodin 4 minuty).
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition16/exp16_eva_112407.html


Jiří Hošek - 26/11/2007 - 18:18

quote:
Len vôbec netuším aká má byť vlastne frekvencia letov HTV.
1x ročně.


Jiří Hošek - 27/11/2007 - 12:34

quote:
quote:
Len vôbec netuším aká má byť vlastne frekvencia letov HTV.
1x ročně.

Orientační plán letů HTV (Japonsko) a ATV (ESA):
02.08 ATV-1
07.09 HTV-1
10.09 ATV-2
07.10 HTV-2
07.11 HTV-3
10.11 ATV-3
xx.12 HTV-4
xx.12 ATV-4
xx.13 HTV-5
xx.13 ATV-5
xx.14 HTV-6
xx.15 HTV-7
Posuzuje se možnost stavby ATV-6 pro deorbit ISS.


pv - 27/11/2007 - 12:46

Takže se počítá s funkčností ISSD do roku 2015 a nebo déle?


Ervé - 27/11/2007 - 14:01

Do roku 2015 už je rozplánováno a je shoda mezi všemi partnery. Situace po roce 2015 se bude posuzovat až po prezidentských volbách v USA a nástupu nové exekutivy, takže někdy v roce 2009. Do té doby spekulujeme, můj odhad je rok 2020.
Návratové kapsle HTV problém s materiálem neřeší. Řešením je nákladní verze Sojuzu, Orionu nebo COTS. HTV je prostředek, který je pro efektivní provoz ISS důležitý, umožňuje dovézt nové skříně (Racks) a zbavit se starých (shoří v atmosféře s lodí).


Jirka - 27/11/2007 - 15:47

quote:

Návratové kapsle HTV problém s materiálem neřeší. Řešením je nákladní verze Sojuzu, Orionu nebo COTS. HTV je prostředek, který je pro efektivní provoz ISS důležitý, umožňuje dovézt nové skříně (Racks) a zbavit se starých (shoří v atmosféře s lodí).

Pokud HTV muze vracet vysledky vedeckeho zkoumani v Japonskych laboratorich, pak je ukol splnen. Japoncici budou mit prechodovou komoru pro kontrolu vzorku, tudiz neni problem jakekoliv vzorky dostat do externi kapsle pripojene k HTV. Problem bude tu kapsli najit az spadne na Zemi.


marcellino4 - 3/12/2007 - 14:20

hm mam par technickych otazok:

ako casto sa robi desaturaciu CMG a ako to zavisi od celkovej hmotnosti stanice?
kolko paliva sa pri tom spotrebuje?

ak niekto pozna odpovede tak mu budem moc vdacny vdaka, alebo tento prispevok odignorujte


marcellino4 - 13/12/2007 - 20:52

ahoj vsetci. neviete nieco nove o tom malom uniku atmosfery zo spoja HARMONY/PMA-2? a preco sa planuje prehliadka beta rotacnych MC-ORU? nestihol som celu dnesnu tlacovku a uz sa konci tak mi to uniklo...


avitek - 13/12/2007 - 22:20

quote:
ahoj vsetci. neviete nieco nove o tom malom uniku atmosfery zo spoja HARMONY/PMA-2? a preco sa planuje prehliadka beta rotacnych MC-ORU? nestihol som celu dnesnu tlacovku a uz sa konci tak mi to uniklo...


Poslední test hermetičnosti vestibulu Harmony / Lab se dělal pokud vím v noci z 2007-11-30 na 2007-12-01 a ten prošel OK

Lab/Node-2 Vestibule Leak Check Update: The second Fine Leak check on the Lab/Node-2 vestibule conducted by Peggy Whitson on 12/1 has passed. The indicated pressure drop of ~9 mmHg in 7 hours is equivalent to a loss of 0.13 pound-mass of air at 14.7 psia. This is far below the limit criterion used, resulting in the conclusion that there is no leak. The vestibule was completely repressurized by equalization with the ISS stack and is ready for 1E.

K beta servosysstému

BGA & BCDU Events: On 12/6, BGA (Beta Gimbal Assembly) 1A experienced an LOC (Loss of Communications) due to multiple occurrences of an overcurrent trip. Also BCDU 3A1 CP RBI (Battery Charge/Discharge Unit/CP Remote Bus Isolator), a fuse-type switch, tripped open on the first event. The RBI was recovered, and there is no additional impact. On BGA 1A, the secondary power feed, RPC2 (Remote Power Controller 2 of RPCM 3A_A (RPC Module), is closed and the primary feed (RPCM 1A_A RPC 1) is open. In this configuration there is a loss of redundancy. After the initial cleanup activities, work is now underway to assess and remedy the situation (which benefits from the 1E mission scrub).

Stage EVA Planning: Because of the Mission 1E stand-down till early January (based on solar Beta angle restrictions, not on anticipated time for resolving ECO/Engine Cut-off sensor issues), teams are currently assessing a possible Stage-10A EVA (on or around 12/18) for in-situ inspection & photography of the damaged starboard SARJ (Solar Alpha Rotary Joint) and also the 1A BGA (Beta Gimbal Assembly) on the S4 truss, particularly its BMRRM (Bearing Motor Roll Ring Module). [Background: On 12/8, a currently unknown anomaly caused a trip of three separate power feeds going through the BMRRM to the BGA ECU (Electronics Control Unit), resulting in loss of redundancy (i.e., the ECU remains powered by the redundant feed; the primary feed is off). To protect for 1E docking, the 1A BGA was then parked at 79 degs and latched.]


avitek - 13/12/2007 - 22:25

Co se týče údajné netěstnosti mezi Harmony a PMA-2, předpokládá se, že jde o chybu měření. Každopádně i kdyby to nyla reálné netěsnost,m není velká


marcellino4 - 14/12/2007 - 16:56

vdaka za info


Zbycho - 18/12/2007 - 10:40

Na NASA TV běží EVA (inspekce rotačního spoje SARJ-S3 a BGA-S4-1A). Public a Media Channels.


ales - 18/12/2007 - 13:17

Výstup na ISS probíhá oficiálně od 10:50 SEČ. Whitsonová a Tani nejprve zkontrolovali spoj BGA-S4-1A, ale nenašli tam nic poškozeného, takže přešli k SARJ-S3, postupně hodnotí stav spoje,
fotografují a odebírají vzorky smetí. Nejvíce částic zatím nalezli v okolí ložiska č.4. Byl už proveden i pohybový test, kdy byl SARJ chvíli motoricky otáčen a kosmonauti popisovali, co přitom vidí. Žádné zřetelné poškození ale zatím zřejmě neviděli. V plánu je demontáž řady bočních krytů spoje pro zajištění lepšího průhledu do mechanizmu. V plánu byla také demontáž ložiska č.5 pro pozdější inspekci na Zemi, ale vzhledem k nálezu více smetí u ložiska č.4 se technici teprve rozhodují které ložisko bude vybráno pro případnou demontáž.

Na KSC (na Zemi) mezitím bylo na rampě LC-39A zahájeno zkušební plnění nádrže ET pro STS-122 kvůli testu ECO senzorů ve snaze nalézt a odstranit zdroj předchozích problémů (při pokusech o start 6. a 9.12.2007).

http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts122/status.html


ales - 18/12/2007 - 17:26

V tuto chvíli na Public Channelu NASA TV běží EVA na ISS a na Media Channelu testování ECO senzorů na KSC.

Na ISS už výstup do kosmu pomalu končí. Kosmonauti prý neviděli nic, co by jasně vysvětlovalo problémy s BGA nebo se SARJ. Ze SARJ demontovali jedno ložisko ("trundle bearing") k pozdější analýze na Zemi (těch ložisek je na SARJ celkem 12).

Na KSC po naplnění nádrže ET selhal ECO senzor č.1 a technici teď proměřují kabeláž ke všem ECO senzorům. Snad opravdu zjistí, kde je problém (zatím to prý spíš vypadá na problémovou kabeláž nebo konektory než na samotné ECO senzory).


ales - 18/12/2007 - 18:14

Dnešní výstup do kosmu na ISS oficiálně skončil v 17:46 SEČ, takže trval celkem 6 hodin 56 minut. Všechny úkoly výstupu byly splněny. Inspekce BGA-S4-1A a SARJ-S3 byla opravdu detailní. Na BGA nebylo nalezeno žádné zjevné poškození. Na SARJ-S3 kosmonauti postupně demontovali (a zase namontovali zpět) většinu bočních krytů spoje a zaznamenali množství fotografií, pozorování a vzorků smetí z vnitřku mechanizmu. Nejvíce smetí bylo nalezeno v okolí ložisek č.4 a 5. Kosmonauti v souladu s plánem demontovali ložisko č.5 a vzali ho s sebou do vnitřku ISS k další analýze a případné dopravě na Zemi. Příčina problémů zatím stále není zřejmá, ale snad dnešní inspekce pomůže upřesnit další postup a vrátit SARJ-S3 zase do normálního provozu.

Viz. např. http://www.cbsnews.com/network/news/space/recent.html nebo http://spaceflightnow.com/shuttle/sts122/071218evafueling/index3.html .

Mimochodem, jednalo se prý o jubilejní 100. výstup do kosmu v rámci stavby a vybavování ISS.


avitek - 16/1/2008 - 16:44

Při zpětné kontrole podkladů pro ISS do SPACE-40 jsem narazil na hodnotící článek za rok 2007, který vydal ITAR-TASS. Je tam zajímavá citace generálního ředitele RKK Eněrgija Lopoty z jeho vystoupení v Ruské akademii věd, kde upozornil, že na ruském segmentu zatím nemohou probíhat experimenty v požadovaném rozsahu, protože mají nedostatek elektrické energie. To by podle jeho slov mělo být vyřešeno až v roce 2014 (slovy dvatisícečtrnáct), kdy, cituji, "bude ISS dostavěna". V roce 2009 bude na americkém segmentu nainstalován příkon 100 kW, na ruském v roce 2011 jenom 7 kW (teď jen 5 kW). Rusové kupují od Američanů (buď cash, nebo barter) elektřinu podle tohoto článku 2000 USD za 1 kW (nevím, jestli to není chyba, jde-li skutečně o připojený příkon, nebo platba za spotřebovanou elektřinu, pak by to mělo být kWh, ale je tam skutečně kW).

Podle tohoto článku by měli Rusové pokračovat ve stavbě svoji části stanice a to podle následujícího harmonogramu:

2009 - MIM-1 (malyj issledovatělskij modul = malý výzkumný modul)
2010 - MIM-2
2011 - MLM (malyj laboratornyj modul)
2012 - UM (uzlovoj modul) - dalších 6 stykovacích míst pro automatické nákladní a pilotované transportní lodě
2014 - NEN-1 (naučno-energetičeskij modul = vědeckoenergetický modul)
2015 - NEN-2




Ervé - 17/1/2008 - 08:12

Po roce 2010 bude ISS závislá na ruské dopravě ještě víc než teď, nebude problém vyjednat dodávky energie výměnou za místa v Sojuzech. Při 4 startech Sojuzů ročně a 6členné posádce není možné vynést nahoru nikoho na kratší dobu než 6 měsíců (leda že jeden poletí 9 a druhý 3měsíce).
Rusové nemají nahoře žádný vědecký modul, do Zvezdy se moc přístrojů nevejde a Pirs je jen přechodová komora a stykový uzel. V těch ruských modulech se ale nevyznám, myslel sem, že nejdřív má STS vynést prodloužený Pirs k Zarje (MIM-1?) a potom poletí MLM, následovat pak možná budou další moduly. Co je MIM-2 a kde bude umístněný? Na Zarje naproti současné poloze Pirsu? Jsou někde náčrty těch modulů MIM a NEN?


Jiří Hošek - 17/1/2008 - 22:15

quote:
V těch ruských modulech se ale nevyznám... Jsou někde náčrty?

2009 – Malý výzkumný modul MIM-1 (SRM-1) má být postaven na základě modulu DC-2 [DC-1 je Pirs], vynesen raketou Sojuz a připojen na horní uzel modulu Zvezda.
2010 – Malý výzkumný modul MIM-2 (SRM-2) má být postaven na základě modulu DCM, vynesen při letu STS-131 a připojen na spodní uzel modulu Zarja.
2011 - Pomocí připojeného Progressu má být modul Pirs odpojen od spodního uzlu modulu Zvezda a naveden do atmosféry Země. Na uvolněný spodní uzel Zvezdy má být následně připojen modul MLM (Multipurpose Laboratory Module), postavený na základě modulu FGB-2 a vynesený raketou Proton.
2012 – Uzlový modul UM s celkem šesti uzly má být vynesen raketou Sojuz a připojen k modulu MLM v jeho podélné ose.
2014 – Vědeckoenergetický modul NEM-1 (SPM-1) se má připojit k UM, a poté má být vlastním manipulátorem přemístěn na jeho boční uzel. Podle druhé varianty (zrušené?) měl být v roce 2014 nejprve vynesen modul IM-3-1 (RM-3-1), připojen k UM, vlastním manipulátorem přemístěn na jeho boční uzel, a teprve poté měl být vynesen a k UM připojen modul NEM-1, vlastním manipulátorem přemístěn na boční uzel UM, a následně manipulátorem ERA připojen na modul RM-3-1 v jeho podélné ose.
2015 – Vědeckoenergetický modul NEM-2 (SPM-2) se má připojit k UM, a poté má být vlastním manipulátorem přemístěn na jeho boční uzel. Podle druhé varianty (zrušené?) měl být v roce 2015 nejprve vynesen modul IM-3-2 (RM-3-2), a oba nové moduly se měly poskládat podle stejného scénáře jako v roce předchozím.

Nehledě na jiné názvy, umístění modulů je zřejmé zde:

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=36228


Ervé - 18/1/2008 - 08:05

Na obrázku chybí MIM-2 alias DCM. MIM-1 o váze 4-4,5t, bude v něm přechodová komora? Pokud ano, moc vědy se do něj už nevejde. MIM-2 je na tom o trochu líp, páteří ruské vědy na ISS tedy bude MLM, bohužel až od roku 2011. Připojení Columbusu a Kiba už se nezdá tak opožděné....
2014/15 k 16/17 let staré stanici připojí rusové nové vědecké moduly, aby vybavení zmodernizovali. Do té doby budou závislí na americké elektřině. Američané jsou zase závislí na ruských Progressech a Sojuzech, takže se to pěkně vyrovnává.
Držím palce, aby se to opravdu uskutečnilo.


DODOR - 18/1/2008 - 13:29

Jen takový dotaz má NASA nějaké studie na nástupce ISS?

Stanici Freedom, Alfa atd. připravovali také 10let před realizací. Takže by již mohly být alespoň základní informace. Nebo se o žádné stanici již neuvažuje?


Jaro - 18/1/2008 - 16:47

Nová Ruská prechodová komora po odpojení Pirsu zaujíma aj mňa. Taktiez ma zaujíma, prečo sa potrebujú zbaviť Pirsa - jednoducho mu prešvihne záručná doba?

A taktiež by som chcel vedieť čo je malý modul, ktorý ma byť donesený s MIM-2 a pripojený k MLM.


Adolf - 18/1/2008 - 19:45

quote:
Rusové kupují od Američanů (buď cash, nebo barter) elektřinu podle tohoto článku 2000 USD za 1 kW (nevím, jestli to není chyba, jde-li skutečně o připojený příkon, nebo platba za spotřebovanou elektřinu, pak by to mělo být kWh, ale je tam skutečně kW).




Když to čtu, čistě spekulativně mě napadá, aby to nebylo jako u velkoodběratelů proudu v pozemských sítích, kteří neplatí jen za odebranou energii, nýbrž si objednávají i pohotový výkon na určité hodiny.


Jaro - 18/1/2008 - 20:50

Nové moduly?

http://www.space.com/businesstechnology/080116-tw-british-iss.html


avitek - 18/1/2008 - 21:00

Ve space.com se objevil článek, podle něhož se ve Velké Británii objevil neoficiální návrh postavit dva obytné moduly HEM (Habitat Extension Modules), které by mohly být vypuštěny nejdřív v roce 2011. Jako nosič by měl sloužit Sojuz-Fregat. Byly by připojeny k Node-3.

http://www.space.com/businesstechnology/080116-tw-british-iss.html

Jinak vzhledem k podfinancování programu Constellation o cca. 700 mil. USD v krátkodobém rozpočtovém hoorizontu se posouvá let I-Y Ares I odhadem o 12 měsíců ze září 2012 na září 2013, první let Orion 1 (bezpilotní) z března 2013 na prosince 2013 a první pilotovaný let Orion 2 ze září 2013 na březen 2014.

První let k ISS (Orion 4) je zatím plánován na září 2014.

Závazek NASA pro zprovoznění systému Orion/Ares I je stále březen 2015.


Jiří Hošek - 18/1/2008 - 21:08

quote:
Jen takový dotaz má NASA nějaké studie na nástupce ISS?

Stanici Freedom, Alfa atd. připravovali také 10let před realizací. Takže by již mohly být alespoň základní informace. Nebo se o žádné stanici již neuvažuje?
NASA chce mít příští stanici na jižním pólu Měsíce (samozřejmě s jinými úkoly).


Jiří Hošek - 18/1/2008 - 21:56

quote:
Jinak vzhledem k podfinancování programu Constellation o cca. 700 mil. USD v krátkodobém rozpočtovém hoorizontu se posouvá let I-Y Ares I odhadem o 12 měsíců ze září 2012 na září 2013, první let Orion 1 (bezpilotní) z března 2013 na prosince 2013 a první pilotovaný let Orion 2 ze září 2013 na březen 2014.

První let k ISS (Orion 4) je zatím plánován na září 2014.

Závazek NASA pro zprovoznění systému Orion/Ares I je stále březen 2015.
Grafická podoba nového plánu je zde (věřím, že to souvisí s tématem Budoucnost ISS):

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=38704

K ISS by měly letět i zkušební pilotované lodě Orion 2 a Orion 3, ale nemají se ještě zapojit do systému rotace posádek stanice.


Hawk - 19/1/2008 - 21:07

quote:
quote:Jen takový dotaz má NASA nějaké studie na nástupce ISS?

Stanici Freedom, Alfa atd. připravovali také 10let před realizací. Takže by již mohly být alespoň základní informace. Nebo se o žádné stanici již neuvažuje?




Studium vliv stavu beztíže na lidský organismus, rostliny a její využití při vývoji nových materiálu po nějakém nástupci ISS volá. Není samozřejmě nutné ,aby to byla stanice podobné velikosti a aby následovala hned po skončení provozu ISS. Jako praktická varianta se jeví stanice z jednoho či dvou větších modulů.
Provizorní alternativou mohou být samozřejmě několikadenní mise na oběžné dráze.
V souvislosti s lunárním programem lze také v dlouhodobějším výhledu spekulovat o stanici v libračním bodě Země/Měsíc.


Ervé - 21/1/2008 - 07:59

Pokud jde o Brity, bez peněz vlády nemají šanci - a na to je trochu pozdě, náklady jsou příliš velké.
Budoucí stanice na orbitě bude postavena jen z několika modulů a menší než konečný Mir, patrně ani nebude mít stálou posádku, ale bude roboticky obsluhována se dvěmi návštěvními/opravářskými 1-2 měsíčními lety za rok.


jentak - 21/1/2008 - 13:43

Nechápu co je vede k tomu, že všechny termíny dodrží jen bezpilotní posunou. Připadá mi to jako při spěchání u Apolla 1, Taky je jasný na první pohled, že nemůžou zvládnout Ares V, jedině pokud nebude jedinej problém. Nevím proč to nikomu tam u nich nepřipadá naivní.

quote:
quote:
Jinak vzhledem k podfinancování programu Constellation o cca. 700 mil. USD v krátkodobém rozpočtovém hoorizontu se posouvá let I-Y Ares I odhadem o 12 měsíců ze září 2012 na září 2013, první let Orion 1 (bezpilotní) z března 2013 na prosince 2013 a první pilotovaný let Orion 2 ze září 2013 na březen 2014.

První let k ISS (Orion 4) je zatím plánován na září 2014.

Závazek NASA pro zprovoznění systému Orion/Ares I je stále březen 2015.
Grafická podoba nového plánu je zde (věřím, že to souvisí s tématem Budoucnost ISS):

http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=38704

K ISS by měly letět i zkušební pilotované lodě Orion 2 a Orion 3, ale nemají se ještě zapojit do systému rotace posádek stanice.


KarelTvrdik - 21/1/2008 - 18:53

Pokud by ty britské moduly vynesl Sojuz či jakákoliv jiná nosná raketa, bude se asi muset řešit připojení na Node 3 trochu krkolomně, to ponesou z jedné strany klasický ruský stykovací uzel a připojí se někam na Pirs a odtud pak manipulátorem na Common Berthing Mechanism Node 3 ?


ales - 21/1/2008 - 19:37

quote:
Pokud by ty britské moduly vynesl Sojuz či jakákoliv jiná nosná raketa, bude se asi muset řešit připojení na Node 3 trochu krkolomně, to ponesou z jedné strany klasický ruský stykovací uzel a připojí se někam na Pirs a odtud pak manipulátorem na Common Berthing Mechanism Node 3 ?
Originál článek v časopise Spaceflight (který má zřejmě teprve vyjít v únoru 2008) je dostupný na http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment.asp?attachmentid=38262 (PDF, 380kB). Podle tohoto článku má mít každý modul hmotnost kolem 7 tun a u ISS by mohl použít stejný princip připojení jako HTV (nebo Dragon), tedy modul by sám domanévroval do takové blízkosti stanice, aby mohl být "v prostoru" zachycen staničním manipulátorem SSRMS a pak standardně připojen na CBM port Node 3.


Adolf - 24/1/2008 - 19:05

Našel jsem to na bulváru (Novinky). Nejen mohutné nové moduly, mise nosičů a experimentální programy za miliardy, ale i věci, které dělají děti jako pouštění papírových vlaštovek, mají dělat na orbitě kosmonauti:

http://www.novinky.cz/clanek/131559-japonci-vyslou-do-vesmiru-papirovou-vlastovku.html

Ví o tom někdo něco seriózního?


ales - 24/1/2008 - 19:53

quote:
http://www.novinky.cz/clanek/131559-japonci-vyslou-do-vesmiru-papirovou-vlastovku.html

Ví o tom někdo něco seriózního?
Něco málo dalšího je např. na:
http://digiweb.ihned.cz/c1-22817790-ve-vesmiru-se-ocitne-bumerang-a-papirova-vlastovka
http://www.abc.net.au/news/stories/2008/01/23/2145123.htm

Myslím, že by to mohly být zajímavé experimenty. Když si chce člověk něco opravdu spolehlivě ověřit, je dobré to prostě reálně zkusit (pokud je to možné).


Tomas - 24/1/2008 - 22:10

quote:
quote:
http://www.novinky.cz/clanek/131559-japonci-vyslou-do-vesmiru-papirovou-vlastovku.html

Ví o tom někdo něco seriózního?
Něco málo dalšího je např. na:
http://digiweb.ihned.cz/c1-22817790-ve-vesmiru-se-ocitne-bumerang-a-papirova-vlastovka
http://www.abc.net.au/news/stories/2008/01/23/2145123.htm

Myslím, že by to mohly být zajímavé experimenty. Když si chce člověk něco opravdu spolehlivě ověřit, je dobré to prostě reálně zkusit (pokud je to možné).



Dalo by se to vypocitat, ale chovani v realu se to nevyrovna... to jsem zvedavej, hlavne na ten bumerang! nejdem fyzik, ale vratit by se mel... uvidim(e)


Adolf - 25/1/2008 - 10:06

Jaký bude asi ten bumerang? V ISS je o dost méně místa než australské buši. Kdysi jsem v jistém dětském časopise našel návod na minibumerang z papíru. Byla tam vytisknutý jeho obrys. Ten jsem překreslil na čtvrtku a následně vystřihl. Stiskl jej v ohbí obou jeho křídel mezi prsty tak, že jedno křídlo bylo svisle, druhé vodorovně a kolmice k rovině čtvrtkového bumerangu byla pochopitelně též v horizontální rovině, načež jsem ho cvrknutím do špičky vodorovného křídla jednak uvedl do rotace a jednak jej vycvrkl ven ze sevření prstů druhé ruky. Křídla (nevím je-li to správný termín, ale snad rozumíte) měla myslím méně než 10 cm a jejich délka byla nestejná.

Bumeranžík rotujíc kolem horizontální osy popoletěl asi půl metru, načež začal prudce stoupat, měnit směr zpět a v sestupné části opsané smyčky do mě naboural.

To by byl tak bumerang do ISS. S tím, co leckdos blbne na hřišti, by to tam asi nešlo.


ales - 25/1/2008 - 11:12

quote:
Jaký bude asi ten bumerang? V ISS je o dost méně místa než australské buši. Kdysi jsem v jistém dětském časopise našel návod na minibumerang z papíru. ...
Vzhledem k tomu, že i v odkazovaných článcích se píše, že bumerang má být z papíru, tak to asi bude něco podobného tomu tvému
http://digiweb.ihned.cz/c1-22817790-ve-vesmiru-se-ocitne-bumerang-a-papirova-vlastovka


ales - 29/1/2008 - 12:05

quote:
Prosím nevíte náhodou na kolik hodin je naplánován zítřejší výstup Whitson[ové] a Taniho?
Podle rozpisu NASA TV na http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/MM_NTV_Breaking.html by přenos měl být od 10:00 SEČ a vlastní výstup od 11:20 SEČ (nebo dříve, pokud bude posádka připravena). Na programu by měla být výměna motoru BMRRM (Bearing Motor Roll Ring Module) na BGA-S4-1A a zřejmě také opět inspekce SARJ-S3.

January 30, Wednesday: 4 a.m. - ISS Expedition 16 Spacewalk Coverage - JSC (Spacewalk begins at 5:20 a.m., or earlier, if the crew is ready; All Channels)


ales - 30/1/2008 - 11:16

Dnešní výstup do kosmu na ISS byl oficiálně zahájen v 10:56 SEČ. Whitsonová a Tani s náhradním BMRRM jsou nyní na cestě k BGA-S4-1A. Hlavní část prací by dnes měla kvůli bezpečnosti proběhnout na noční straně oběhu kolem Země (ve tmě), kdy solární panely generují jen minimum elektřiny, která by mohla kosmonauty ohrožovat při výměně BMRRM (tento díl totiž kromě otáčení panelů ve směru "beta" také přenáší elektrickou energii z panelů do zbytku stanice ISS).

BMRRM se mění proto, že BMRRM byl označen za možnou příčinu problému s BGA-S4-1A koncem roku 2007, kdy neočekávaně vypadly jističe u tohoto spoje.


Ervé - 30/1/2008 - 11:31

Myslel sem, že bumerang funguje tak, že rotací se vytváří vztlak, který těleso zvedne nahoru, potom při poklesu otáček převáží gravitační síla a ta působením na bumerang ho udržuje v otáčkách a v návratu - takže bez tíže by měl jen vyletět nahoru. Ale vlastně sem nikde vysvětlení neviděl, takže se možná pletu :-)


ales - 30/1/2008 - 18:11

Dnešní výstup do kosmu na ISS už skončil. Whitsonová a Tani úspěšně vyměnili motor BMRRM na BGA-S4-1A. Ještě v průběhu výstupu byl nový BMRRM otestován a zkušebně otočil panel S4-1A o celých 360° bez proudových špiček a bez výpadku jističů. Výměna motoru zabrala cca 3 hodiny. Ve zbytku výstupu kosmonauti pokračovali v inspekcích spoje SARJ-S3. Dočasně demontovali řadu bočních krytů spoje, odebrali vzorky smetí a pořídili podrobnou fotodokumentaci mechanizmu (pro pozdější vyhodnocení specialisty na Zemi). Výstup byl ukončen v 18:06 SEČ a trval 7 hodin 10 minut.


LeeMer - 5/2/2008 - 18:54

Dnes ve 14:02:57 SEČ úspěšně odstartoval Sojuz-U se zásobovacím Progressem M-63. Ke stanici ISS by se mel pripojit 7. unora ve 14:38 UT.[Upraveno 05.2.2008 poslal LeeMer]


ales - 7/2/2008 - 15:19

Na NASA TV právě běží live přenos z příletu Progressu M-63 k ISS.
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html
http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm


LeeMer - 7/2/2008 - 17:04

quote:
Na NASA TV právě běží live přenos z příletu Progressu M-63 k ISS.
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html
http://mek.kosmo.cz/video/vmcc.htm


zaznam pripojeni Progressu k ISS je dostupny zde http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2008010003


Jiří Hošek - 17/3/2008 - 21:57

quote:
MIM-1 o váze 4-4,5t, bude v něm přechodová komora? Pokud ano, moc vědy se do něj už nevejde. MIM-2 je na tom o trochu líp, páteří ruské vědy na ISS tedy bude MLM, bohužel až od roku 2011.

Modul MRM-2 má být vědecký modul bez přechodové komory (start v srpnu 2009, Sojuz).

Nová přechodová komora by měla být vynesena v březnu 2010 raketoplánem společně s modulem MRM-1 (dřívější označení DCM, též SRM-1)
http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/dcm.htm

a později připojena k modulu MLM (start léto 2011, Proton)
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=44180

(z obrázku je též zřejmá nová pozice modulu Node 3)

http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/dcm.htm


Jiří Hošek - 17/3/2008 - 22:02

Ta duplicita odkazu na space.skyrocket.de byla práce kvapná, málo platná.


Hawk - 18/3/2008 - 13:21

V článku na Astru jsou hezké fotky ISS na noční obloze s přibližujícím se raketoplánem.
http://www.astro.cz/cam/2008/02/


Jiří Hošek - 18/3/2008 - 21:09

Odkaz na "skládačku" ISS se změnil. Nyní
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=44183


Adolf - 20/3/2008 - 17:46

quote:
Myslel sem, že bumerang funguje tak, že rotací se vytváří vztlak, který těleso zvedne nahoru, potom při poklesu otáček převáží gravitační síla a ta působením na bumerang ho udržuje v otáčkách a v návratu - takže bez tíže by měl jen vyletět nahoru. Ale vlastně sem nikde vysvětlení neviděl, takže se možná pletu :-)


Já myslím, že směr toho vztlaku nebude stabilní, zvlášt při absenci stabilizujícího faktoru, jakým je gravitace, a bumerang by mohl mít tendenci pohybu po nějaké spirále.


xChaos - 21/3/2008 - 12:07

quote:
Modul MRM-2 má být vědecký modul bez přechodové komory (start v srpnu 2009, Sojuz).


No jo, ale kam se poděl modul Pirs ?


Jiří Hošek - 21/3/2008 - 20:36

quote:
No jo, ale kam se poděl modul Pirs ?
Před příletem MLM má být Pirs pomocí připojeného progressu odpojen od stanice, a poté spolu s ním má zaniknout v atmosféře.


ales - 28/3/2008 - 07:40

Takao Doi na ISS vyzkoušel malý bumerang (18.3.2008) a ten se podle všeho choval podobně jako na Zemi (vracel se).
Viz. např. http://technet.idnes.cz/bumerang-leta-v-kosmu-stejne-jako-na-zemi-ffb-/tec_vesmir.asp?c=A080328_012804_tec_vesmir_kuz
http://www.space-travel.com/reports/Boomerang_works_in_space_Japanese_astronaut_999.html


bejcek - 28/3/2008 - 14:16

Bumerang létá v kosmu stejně jako na Zemi
28.3.2008 - Japonský astronaut Takao Doi si krátil volné chvíle na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zajímavým pokusem, při kterém dokázal, že bumerang se chová ve stavu beztíže stejně jako na zemském povrchu.


http://technet.idnes.cz/bumerang-leta-v-kosmu-stejne-jako-na-zemi-ffb-/tec_vesmir.asp?c=A080328_012804_tec_vesmir_kuz


Adolf - 28/3/2008 - 14:28

quote:
Takao Doi na ISS vyzkoušel malý bumerang (18.3.2008) a ten se podle všeho choval podobně jako na Zemi (vracel se).
Viz. např. http://technet.idnes.cz/bumerang-leta-v-kosmu-stejne-jako-na-zemi-ffb-/tec_vesmir.asp?c=A080328_012804_tec_vesmir_kuz
http://www.space-travel.com/reports/Boomerang_works_in_space_Japanese_astronaut_999.html


Mně takhle podaná tvrzení trochu zklamala. Na Zemi začne bumerang upisovat určitou spirálu. Dokonce ani nejde úplně o rovinnou spirálu, ale má alespoň trochu stoupání. V pozemských podmínkách však realizuje jen malou výseč spirální trajektorie. V beztíži v podobném chování by mohl mít šanci na celou smyčku nebo více smyček a vlastně i takové chování by se dalo interperetovat, že se chová stejně.


ales - 28/3/2008 - 19:09

quote:
Mně takhle podaná tvrzení trochu zklamala. Na Zemi začne bumerang upisovat určitou spirálu. Dokonce ani nejde úplně o rovinnou spirálu, ale má alespoň trochu stoupání. V pozemských podmínkách však realizuje jen malou výseč spirální trajektorie. V beztíži v podobném chování by mohl mít šanci na celou smyčku nebo více smyček a vlastně i takové chování by se dalo interperetovat, že se chová stejně.
Podle stručné zprávy na Space Daily by později měl být zveřejněn videozáznam pokusu s bumerangem na ISS, takže pak to snad bude jasnější.


Josef - 28/3/2008 - 20:23

quote:
Bumerang létá v kosmu stejně jako na Zemi
28.3.2008 - Japonský astronaut Takao Doi si krátil volné chvíle na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zajímavým pokusem, při kterém dokázal, že bumerang se chová ve stavu beztíže stejně jako na zemském povrchu.

Sláva, konečně nějaký celému lidstvu velmi užitečný výsledek kosmického výzkumu !!!


Luděk - 4/4/2008 - 20:35

Na 12. srpna (5 dní po odletu ATV-1 "Jules Verne") je naplánován start nákladní lodi Progress s označením M-1M, který je vybaven palubním počítačem TsVM-101 (na stávajících Progressech je Argon-16). S ISS by se měl spojit 14.8. a od stanice oddělit před příletem Sojuzu TMA-13. Další nákladní lodi této řady by měly letět v únoru (P M-2M) a dubnu (P M-3M) 2009. Jsem zvědavý, zda-li Progress M-66 bude poslední ze "staré" verze


Jiří Hošek - 4/4/2008 - 22:46

Rozhodnutí o nové číselné řadě "digitálních" progresů bylo přijato zřejmě včera. Nové označení lodí je následující:

14.05.2008 Progress М-64 (No.364)
12.08.2008 Progress M-01M (No.401)
10.09.2008 Progress M-65 (No.365)
26.11.2008 Progress М-66 (No.366)

10.02.2009 Progress M-02M (No.402)
xx.04.2009 Progress М-03M (No.403)
xx.06.2009 Progress M-04M (No.404)
xx.08.2009 Progress M-SО2 (No.302)
xx.12.2009 Progress M-05M (No.405)


08.04.2008 Sojuz TMA-12 (No.222)
12.10.2008 Sojuz TMA-13 (No.223)

25.03.2009 Sojuz TMA-14 (No.224)
25.05.2009 Sojuz TMA-15 (No.225)
xx.09.2009 Sojuz TMA-16 (No.226)
xx.11.2009 Sojuz TMA-17 (No.227)

Jsou objednány ještě tři další sojuzy s Argonem-16 (No.228, No.229, No.230), je ale možné, že ještě před nimi poletí v březnu 2010 první "digitální" sojuz (No.701) s TsVM-101.


Jirka Dlouhý - 5/4/2008 - 10:40

quote:
quote:
Bumerang létá v kosmu stejně jako na Zemi
28.3.2008 - Japonský astronaut Takao Doi si krátil volné chvíle na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zajímavým pokusem, při kterém dokázal, že bumerang se chová ve stavu beztíže stejně jako na zemském povrchu.

Sláva, konečně nějaký celému lidstvu velmi užitečný výsledek kosmického výzkumu !!!


Ale chtělo by to vyzkoušet ve volném prostoru při EVA.


Jano - 5/4/2008 - 15:16

>> chtělo by to vyzkoušet ve volném prostoru při EVA

Lenže ako naplniť ten voľný priestor vzduchom, aby sa mal bumerang o čo opierať, hm?
Vlastne, už viem - treba urobiť špeciálnu EVA počas reentry, tam je už vzduchu dosť


Frenky - 6/4/2008 - 12:43

quote:
quote:
Bumerang létá v kosmu stejně jako na Zemi
28.3.2008 - Japonský astronaut Takao Doi si krátil volné chvíle na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zajímavým pokusem, při kterém dokázal, že bumerang se chová ve stavu beztíže stejně jako na zemském povrchu.

Sláva, konečně nějaký celému lidstvu velmi užitečný výsledek kosmického výzkumu !!!


Neshazujte to. Vesmírný výzkum přinesl lidstvu už spoustu užitečných věcí.


Derelict - 6/4/2008 - 13:27

quote:
>> chtělo by to vyzkoušet ve volném prostoru při EVA

Lenže ako naplniť ten voľný priestor vzduchom, aby sa mal bumerang o čo opierať, hm?
Vlastne, už viem - treba urobiť špeciálnu EVA počas reentry, tam je už vzduchu dosť


To vubec neni spatny napad. Jak by se choval bumerang pri vstupu do atmosfery? Jake by bylo tepelne namahani a "letove charakteristiky"? Na jakou dobu by mu stacila setrvacnost, byl by se schopen dostat do autorotace ... napada mne spousta otazek.


Josef - 7/4/2008 - 06:12

quote:
quote:
quote:
Bumerang létá v kosmu stejně jako na Zemi
28.3.2008 - Japonský astronaut Takao Doi si krátil volné chvíle na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zajímavým pokusem, při kterém dokázal, že bumerang se chová ve stavu beztíže stejně jako na zemském povrchu.

Sláva, konečně nějaký celému lidstvu velmi užitečný výsledek kosmického výzkumu !!!


Neshazujte to. Vesmírný výzkum přinesl lidstvu už spoustu užitečných věcí.


To zcela nepochybně, ale kdyby každý výzkum pracoval se stejnou účinností tak dnes lidstvo žije ještě v jeskyních.


ota - 7/4/2008 - 17:27

.................

quote:
quote:

Neshazujte to. Vesmírný výzkum přinesl lidstvu už spoustu užitečných věcí.


To zcela nepochybně, ale kdyby každý výzkum pracoval se stejnou účinností tak dnes lidstvo žije ještě v jeskyních.


Myslim, ze z historie je zrejme, ze celkem dost objevu bylo zjisteno metodou "pokusu a omylu" anebo, ze se prislo na nejakou vec pri zkoumani veci uplne jine. Kdovi, co meli japonci timto pokusem zalubem. Napadlo me napr. kosm. sonda ve forme bumerangu apod....


Ervé - 11/4/2008 - 08:08

Rusové požádali ostatní partnery o prodloužení životnosti ISS do roku 2020 http://www.spacedaily.com/2006/080411011016.339n4vtm.html
Asi pořád plánují vypuštění dvou vědecko-energetických modulů, jenom jim to díky financím vychází až na rok 2015. S moduly MRM-1, 2 a MLM se dá počítat, ale Zvezda, Zarja, Unity a Destiny v roce 2015 budou v tak mizerném stavu, že další prodloužení nebude mít smysl. Zarja a Unity v roce 2013 překonají rekord Miru.
Pokud jde o bumerang - byla to náplň volného času astronauta, na který má vyčleněnou část nákladu, a může si dělat co chce, třeba jódlovat nebo házet jo-jem, což je mimochodem další dobrý nápad na experiment.


xChaos - 11/4/2008 - 08:12

no tak jojo bez gravitace je poměrně předvídatelné... a bumerang ve vakuu IMHO taky :-)


Adolf - 11/4/2008 - 08:28

Já nemyslím, že by experiment s bumerangem nutně neměl zvláštní smysl. Jistě tu existuje i určitý komerční smysl reklamy výrobce sportovních potřeb. Ty experimenty ale mohou mít i jiné aspekty.

Mrňavý lehoučký bumerang bude jistě velmi citlivý na strukturu proudění a další nehomogenity atmosféry. Ve vesmíru, kdy díky absenci gravitace při nedostatku nuceného míchání vzduchu dochází k nežádoucímu až nebezpečnému rozvrstvení nepromíchané atmosféry a dalším významným a nebezpečným atmosférickým nehomogenitám, které nemusí být nijak snadné rychle detekovat, si dovedu představit zkušební bumerang jako indikátor atmosférických nehomogenit.


igi - 11/4/2008 - 08:34

quote:
Rusové požádali ostatní partnery o prodloužení životnosti ISS do roku 2020 http://www.spacedaily.com/2006/080411011016.339n4vtm.html
Asi pořád plánují vypuštění dvou vědecko-energetických modulů, jenom jim to díky financím vychází až na rok 2015. S moduly MRM-1, 2 a MLM se dá počítat, ale Zvezda, Zarja, Unity a Destiny v roce 2015 budou v tak mizerném stavu, že další prodloužení nebude mít smysl. Zarja a Unity v roce 2013 překonají rekord Miru.
Pokud jde o bumerang - byla to náplň volného času astronauta, na který má vyčleněnou část nákladu, a může si dělat co chce, třeba jódlovat nebo házet jo-jem, což je mimochodem další dobrý nápad na experiment.

Dost ma mrzi ze iss planuju odstavit tak skoro, ved ju stavaju dlhsie nez sa bude potom realne vyuzivat. To mi pride dost neefektivne... Neviete niekto aky je realny stav modulov zvezda a unity? prichadza do uvahy predlzenie zivotnosti, alebo to realny stav tychto modulov nedovoli?


ales - 11/4/2008 - 09:28

>>>> [KB] Bumerang létá v kosmu stejně jako na Zemi
>>> [Josef] Sláva, konečně nějaký celému lidstvu velmi užitečný výsledek kosmického výzkumu !!!
>> [Frenky] Neshazujte to. Vesmírný výzkum přinesl lidstvu už spoustu užitečných věcí.
> [Josef] To zcela nepochybně, ale kdyby každý výzkum pracoval se stejnou účinností tak dnes lidstvo žije ještě v jeskyních.

Josefovy příspěvky lze pochopit i tak, že nemá nic proti testu bumerangu na ISS, ale že se mu nelíbí relativně nízká efektivita celého kosmického výzkumu. Pokud to tak opravdu myslel, tak s ním v zásadě souhlasím a doufám, že efektivitu kosmonautiky se do budoucna podaří zlepšit (poměr přínosy/náklady). V současné době zrovna například výzkum na ISS moc efektivně zatím nevypadá (vysoká cena, dlouhá výstavba, nezřetelné zásadní nebo zajímavé výsledky, plány na relativně brzké ukončení činnosti, ...). Je fakt, že jiné výzkumné projekty pracují s nižším rozpočtem než ISS a mají šanci na opravdu výrazné a užitečné výsledky (např. ITER).

Se šestičlennou posádkou na ISS se to snad výrazně zlepší, ale pořád je tu hrozba, že do konce životnosti stanice se nepodaří vyzkoumat dostatek zásadních věcí, odpovídajících nákladům cca 100 miliard USD (což je očekávaná celková cena za stavbu a provoz ISS). Nějak totiž neznám žádný směr výzkumu na ISS, který se pokouší o něco opravdu přelomového. Problém ale může být i v tom, že mezi informacemi o ISS to prostě jen nedokážu najít. Pokud někdo něco takového znáte (něco, co stojí za 100 miliard USD), tak na to, prosím, upozorněte (třeba zde na tomto fóru).


MIZ - 11/4/2008 - 11:01

Je alespoň teoreticky možné, že by se časem od ISS odpojily a zahodily nějaké ty nejstarší moduly v nejhorším stavu a zbytek by zůstal nebo by byly nahrazeny novými?


Jirka - 11/4/2008 - 11:43

quote:
Je alespoň teoreticky možné, že by se časem od ISS odpojily a zahodily nějaké ty nejstarší moduly v nejhorším stavu a zbytek by zůstal nebo by byly nahrazeny novými?


Teoreticky je toho mozne udelat urcite hodne, ale myslim ze nejednodusi by bylo vsechny starnouci systemy recertifikovat.
Strukturalne ty moduly asi moc nestarnou a muzou vydrzet desitky let, ale problem zrejme bude s instalovanym zarizenim, z nichz nektera jsou velice dulezita.
Stykovaci uzly, letove pocitace, nadrze a potrubi na korozivni hydrazin, elektricke rozvody, cerpadla, ventilatory.
Az vyprsi jejich planovana zivotnost, tak se asi bude muset nekdo na tyhle systemy podivat a garantovat ze je bezpecne je dal pouzivat. Starsi zarizeni bud budou muset mic vice zaloh anebo se prestat uplne pouzivat a pripadne demontovat.
Ja myslim ze by mohl byt problem s palivovym systemem na Zarje a Zvezde. Mozna se bude muset vyprazdnit a prestat pouzivat.
V tom pripade je potreba vymyslet nahradu. Na prikladu Miru lze videt ze Rusove svou cast dokazi flikovat hodne dlouho. Otazka je co na to reknou partneri.

Nemyslim si ze by se na ISS nekde projevovalo takove starnuti, ze by se nedalo prubezne opravit. V sesti lidech a s dostatecnym prisunem materialu ...
Horsi bude najit finance na pripadne nakladne opravy. Soucasne vedeni NASA zrejme neni z ISS moc nadsene az se zacne letat na Mesic bude priorita tam. Je mozne ocekavat ze agentury budou svoje prispevky rok co rok snizovat.
ISS tak nezanikne na zaklade toho, ze by nemohla dale fungovat, ale protoze nebudou penize na udrzbu.


Adam Libuša - 11/4/2008 - 12:27

quote:
Nějak totiž neznám žádný směr výzkumu na ISS, který se pokouší o něco opravdu přelomového.


Takými projektami boli centrifúga (aj keď o jej očakávanom prínose by sa dalo polemizovať), ale hlavne Alpha Magnetic Spectrometer.. Ktoré už aj zrušili, ale teraz sa zase špekuluje ako by sa predsalen dali na ISS dopraviť a spektrometer je práve dokončovaný CERN-e, aj keď nie je naplánovaný žiadny štart raketoplánu, ktorý by ho na ISS dopravil.


Ervé - 11/4/2008 - 14:35

Pokud by se pro centrifugu našlo dost experimentů, nechal bych jí vybavit jeden Progress (orbitální sekce, průměr 2 m, zabere až polovinu prostoru) a poslal ho k ISS, může tam fungovat až 6 měsíců (mezi lety ATV). Pokud se osvědčí a výsledky budou, může následovat stejným způsobem upravený ATV (průměr přes 4 m) nebo stavba speciálního modulu pro nástupce ISS. Nikdy sem moc nechápal, proč chtějí postavit za x miliard modul bez předchozího důkladného testování, jestli je to vůbec k něčemu.
Rozhodně jsem pro vypuštění AMS - buď při posledním letu STS, nebo v HTV, nikde jsem nenašel rozměry a váhu, ale co se vejde do STS, mělo by se vejít i do HTV.


Adam Libuša - 11/4/2008 - 17:37

Rozmery som nenašiel ani ja, ale z toho čo som čítal, mi vyplynulo, že jediný spôsob ako AMS hore dostať je Shuttle. NASA pripravila štúdiu, kde sa snažili príjsť na alternatívny spôsob dopravy AMS k ISS, a z tej vyplynulo, že by boli tak drahé, že STS je v podstate jediný rozumný spôsob. Experiment musí byť pripevnený externe na priehradovú konštrukciu. Naviac, je príliš veľký, než aby ho priviezol ATV, inštalácia by sa podobala skôr pridaniu nového modulu, ako pridaniu nejakého ISS standard rack-u.
Btw, nevie niekto čo vlastne bolo plánovené pre centrifúgu? Počul som niečo o skúšaní zmierňovania dlhodobých účinkov beztiažového stavu na živý organizmus pár minútami denne v CAM, ale to je asi tak všetko... Vie niekto viac?


Jiří Hošek - 12/4/2008 - 09:37

quote:
Rozhodně jsem pro vypuštění AMS - buď při posledním letu STS, nebo v HTV, nikde jsem nenašel rozměry a váhu, ale co se vejde do STS, mělo by se vejít i do HTV.

Hmotnost AMS-02 je 6,8 tuny. Nosnost japonského HTV bude 6 tun, z toho v nepřetlakové sekci 1,5 tuny, v přetlakovém modulu 4,5 tuny.


Adolf - 12/4/2008 - 22:02

quote:

Takými projektami boli centrifúga (aj keď o jej očakávanom prínose by sa dalo polemizovať), ale hlavne Alpha Magnetic Spectrometer.. Ktoré už aj zrušili, ale teraz sa zase špekuluje ako by sa predsalen dali na ISS dopraviť a spektrometer je práve dokončovaný CERN-e, aj keď nie je naplánovaný žiadny štart raketoplánu, ktorý by ho na ISS dopravil.


V článku
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3433
píší, že do počátku příštího roku budou hotové jeho testy v CERN. Pokud by ho tam dostali, byla by to konečně pořádná věda na ISS a nevypadalo by to, jako že je to opravdu hladová zeď v kosmu, jak ISS nazval Grygar.

Bylo by dost divné, kdyby to tam nevystřelili. Co může mít větší preferenci, než aby se na té smolné stanici už konečně něco vysoce vědecky přínosného udělalo.


Adolf - 13/4/2008 - 01:33

Mám obavy, že ISS je ilustrací toho k jakým koncům vedlo „zakopání se na orbitě“, jak to výstižně nazval Griffin. Dokonce to možná proběhlo podle jednoho z nejhorších možných scénářů.

Po konci heroické fáze vývoje kosmonautiky na přelomu 60. a 70. let, kdy se stala součástí obranného průmyslu a dalších odvětví (např. globálních telekomunikací), jimiž bylo možno usilovat o ekonomickou a politickou dominanci na světě, nastal konflikt o další směřování kosmonautiky. Orbitální kosmonautika se začala ukazovat jako skutečně výnosný business s dálkovým průzkumem Země k vojenským i civilním účelům a telekomunikacemi, kde rentabilita vynaložených nákladů byla docela zajímavě vysoká.

Tenhle mocný business však soutěžil o omezené kosmické dopravní kapacity a další zdroje s těmi složkami kosmonautiky, které pořád jely podle heroického vzorce dostat se dál, výš k povzneseným nadpozemským cílům. Všichni víme, že to skončilo zničením takových programů jako dobývání Měsíce, které bylo natolik důkladné, že zahrnovalo i zničení dokumentací a další pojistky proti tomu, aby náhodou zas nějací vědci nechtěli neproduktivně ulítnou z orbity za nevýnosným dobrodružstvím, stavbou systémů s uměle přistřiženými křidélky, aby s nimi nešlo ulétnou z orbity, jako raketoplán, a orientací na údajný budoucí orbitální Klondyke, budováním obrovité kapacity např. i pro snášení nákladů u STS, jakou nikdo nakonec nikdy nepotřeboval. Došlo tu k mistrování budoucího vývoje ve stylu někdejších hlasatelů historické nutnosti.

Částečně byla tehdejší očekávání snad odůvodněná nedávnou zkušeností. Kosmonautika začala jako „vyhazování peněz“ za vytváření kapacit, které nikdo dosud nepotřeboval a nikdo moc spolehlivě nevěděl, jak jich využije. Jakmile ale byla vytvořena kapacita kosmické dopravy a kosmické podpory života pro pracovní sílu, začal vznikat výnosný business, který se na využité této kapacity vytvořil. Když tedy vytvoříme kapacity pro vynášení velkých nákladů a skupin lidí, pro podporu dlouhodobé práce lidí na orbitě a pro snášení velkých nákladů, business, který tuto kapacitu využije, bude ve svém vývoji zase následovat. Částečně tyto předpoklady i vycházely, zvláště v počátečním období. Kromě snášení velkých nákladů vlastně se programy využití rostoucích kapacit dopravy a podpory pracovní síly následně vytvářely.

Je to takový styl tvůrců pokroku. Vytvoříme kapacitu, kterou zatím nikdo nepotřebuje, a její užitečnost bude následně objevena. Vlastně jsme také donedávna PC s internetem a mobily vůbec nepotřebovali a po objevení jejich užitečnosti bez nich už žít neumíme. Kdo ale buduje business, tvoří kapacitu k objemu produkce, který si u něj objedná marketing na základě rozsahu objednávek. Tady však nebyl marketing, nýbrž tvůrci pokroku znalí historické nutnosti na obou tehdejších březích vesmíru v US i USSR. A tak se po generace kosmonautika nadále vyvíjela na základě usilovného budování pokroku maximalizací kapacit pro dopravu a lidskou podporu na orbitě s určitými pojistkami proti úletům na Měsíc a dále. Rusové z finančních důvodů narazili u programu Eněrgia na hranice této koncepce kvůli svým finančním omezením dříve. Amíci ji udrželi silou déle, ač STS ukazuje svá osudová omezení asi 30 let.

Kosmonautika se zatím, jak to u průmyslových odvětví bývá, vyvíjela tak, že potřebovala čím dál méně těchto kapacit někdejšího pokroku, považujíc je za náklady, které je nutno omezovat. Všechny ty komunikační a monitorovací kapacity, kterých je dnes tisíckrát více, než bylo někdy v 70. letech, potřebují jen zlomek tehdejší dopravy nákladů na orbitu, kilogram vyneseného nákladu vytvoří každý den své existence milionkrát více monitorovacích údajů nebo přenese komunikačních dat než tehdy, pracuje na orbitě stokrát déle, nepotřebuje spouštět na Zemi návratová pouzdra, a k vývoji a kalibraci metod, jimiž pracuje, bylo zapotřebí daleko méně práce lidských kosmonautů než kdy před tím. V době, kdy tedy má kosmický snímek halířovou cenu a gigabyte dat z internetu přes družici je levnější než byl v 70. letech telefonický hovor, je k tomu zapotřebí čím dál méně kosmické přepravy a kosmonautika se dostává do postavení útlumového odvětví, které má však dosud privilegia a svému významu nepřiměřenou moc jako zemědělství nebo hornictví.

Poslední protiútok tohoto útlumového oboru s nepřiměřenými zděděnými privilegii strategického oboru, který prý mj. vytváří pokrok, byla tedy ISS. Postupovali vlastně zase stejně. Vytvoříme obrovskou kapacitu na orbitě, a ta se zase začne zaplňovat projekty. Bude to zase jako za dávných časů, kdy takto kosmonautika tvořila pokrok. Ty sny o výrobnách farmak a polovodičů v nulové gravitaci a úžasných projektech výzkumu ale uživatelé těchto kapacit neuskutečňovali. Kdo chtěl oslnit citačním indexem, měl také možnost dosáhnout toho levněji, než když umístil svůj program do ISS. Co horšího, ukázal se také v plné nahotě raketoplán jako koncepční nesmysl vytvořený tehdejšími orbitčíky na základě jejich vize pokroku a historické nutnosti navzdory technické a ekonomické logice. Shořel raketoplán Columbia a s ním poslední orbitální sny. ISS vznikla jako obrovská nákladná kapacita, tedy zdroj fixních (časových) nákladů, který každým okamžikem své existence potřeboval prachy jak menší válka, najednou ale nebyla dopravní kapacita, která by tam donesla připravené projekty, které tuto kapacitu budou využívat. Vzhledem k tomu, že tyto náklady byly specificky konstruovány na vynesení STS, i když zařízení bylo připraveno, trpěly dole morálním zastaráním pod vrstvou vazelíny, zatímco smolaři, co na ně vsadili, skřípali zuby při sledování citačních indexů své konkurence, která nevyhodila prachy neproduktivně do zapojení do ISS, a nahoře údržbáři za neskutečné prachy udržovali kapacity bez programů.

Vesmír se stal velmi nesolidním partnerem pro výzkumné projekty, a kdo na něj vsadil musel hledat velice usilovně jak přežít v plánu B, ač jejich projekt, jímž chtěli dobít svět a spotřeboval většinu jejich zdrojů, žral čas pod vazelínou. To prudce zvyšuje očekávanou výnosnost investic, kterou lze do dobrodružného oboru jako nesolidní kosmonautika investovat, aby o ní šlo uvažovat.

Byla tu poloprázdná ISS, která dost hrozně zklamala své investory z řad vědců, jež pro ni měli své zařízení ve stodole pod vazelínou, zatímco objevy, k němuž zařízení bylo určeno, už byly učiněny jejich konkurenty, se ukázala být slepou cestou naordinovaného pokroku, kde se kosmonauti učili jak studenti na cvíčkách znovu a znovu opakovat ruské pokusy z orbity učiněné v 70. a 80. letech, která se ukázala být ilustrací špatných konců „zakopání na orbitě“. Už od ní moc čekat nelze. Kdo by chtěl prachy k vytvoření náhradního projektu investovat jinde, dočká se většího výnosu (i kdyby šlo i citační indexy aj.), než v tomhle. ISS dosáhla o kus menšího vědeckého výnosu, než byl její potenciál, protože v době, kdy měly být její hvězdné časy, představovala poloprázdnou kapacitu v důsledku nikoliv nedostatku objednávek pro tuto kapacitu, nýbrž v důsledku absence kapacit pro dopravu od touto mis-koncepcí vytvořeného STS.

Pokud kosmonautika nemá skončit jako útlumový obor poskytující snižující se množství dopravy a orbitální podpory k zajištění snadného přístupu k pornografii, sportu, show-businessu předpovědím počasí atp. musí mít šanci někam se rozvíjet mimo přetažené, ač nejprivilegovanější, koncepty orbitálního zakopání.

Každý projekt využití nějaké získané půdy, i kdyby touto „půdou“ byla orbita, představuje pokles přírůstkového (mezního, marginálního) užitku. První dolar do něj investovaný přinese nějaký výnos, další zase výnos, ale už o kousek menší. Derivace funkce výnosu podle objemu investic stále klesá. Orbitální půda je dnes přeinvestovaná a každý další dolar je méně výnosný, než když ho na Zemi vložím do vývoje robotků kopírujících hmyz, vývoje pump, které nepoškozují krvinky v čerpané krvi, atp. ISS jako instalace k zatraktivnění této půdy selhala a její selhání je částečně způsobeno přetažením ambicí kromě jiného přečerpání ambicí orbitálního zakopání STS.

Jestli nemá kosmonautika skončit jako útlumový obor, který nemá co nabídnout, jen naplňuje klesající objednávky svých objednatelů, aniž by byla schopna vytvořit objednávky k novým potřebám, nezbývá jí, než prvoplánově uletět na Měsíc.

Kdo tvrdí, že by místo toho měla zvětšit ISS nebo doinvestovat ITER je ve stejné pozici jako ten, kdo kritizoval kosmonautiku jako neužitečného žrouta peněz v době, kdy byl vystřelen Gagarina. My fakt nevíme, co přinese vytvoření kapacit pro činnost na Měsíci. Výnosnost těchto kapacit nás nejspíš překvapí jako byla překvapivá výnosnost orbity. Pořád totiž platí ten zákon klesajících výnosů. Dobytí Měsíce ale vytvoří novou investiční příležitost s klesající výnosností, kde ale první investované dolary daleko překonají výnos ze všeho, co najdeme na orbitě nebo v ITERu. Chvíli potrvá, než tuto investiční příležitost vyčerpáme a přečerpáme. Pak přijde okamžik, kdy bude poslední dolar investic stejně výnosný jako je výnos z výzkumu ptačí chřipky, hledání bakteriálních žroutů polymerů na smetištích, atp., kdy je třeba změnit investiční priority, neboť obor je objemem svých investic vyčerpán. Doufám, že až se odvrátíme od Měsíce (třeba ve prospěch Marsu) jako od vyčerpané investiční příležitosti pro vytváření pokroku jako u orbity, bude to méně nedůstojným způsobem „překonávání starých struktur“, abych použil nedávnou zprofanovanou terminologii, než tomu bylo u odpoutání od nezdravě privilegované orbity.

Líbí se nám kosmonautika, která je představuje půdu, která je v současnosti investičně spíš přečerpaná neboť každý další dolar nebo euro zde investované nevytváří větší výnos (ani v citačních indexech) než dolar investovaný do potlačení akné. Další dolar tedy vzhledem ke klesajícím výnosům nemá cenu investovat. Investiční potenciál oboru je vyčerpán a nadšení kosmonadšenců s tím nic neudělá. ISS je ilustrací této přečerpanosti, ač tato stanice jako zdroj světla na noční obloze je už skoro taková, aby si u ní milenci vyznávali lásku skoro jako při měsíčku. ISS nenabídla vyšší mezní výnos do svého vyššího financování a zcela spravedlivě proto umřela a nezbývá nám doufat, že život kosmonautiky potáhnou projekty, kam lze ještě dlouho investovat, než se dosáhne mezní investiční návratnosti poslední koruny stejné jako u návratnosti do bělících faktorů na zuby do zubní pasty. Dál to bude pochybné vyhazování peněz, jako je tomu na ISS teď. Objem investic je tam teď takový, že poslední investiční jednotka má menší výnosnost, než je obvyklá u poslední investiční jednotky v jiných oborech.


Ervé - 14/4/2008 - 09:07

Když Adolfa shrnu: ISS je příliš velký a drahý projekt, který díky 4letému zpoždění ve stavbě (1 rok způsobilo Rusko, 3 roky Columbia) spotřeboval takovou spoustu peněz, že se nevyplatí, ať vyneseme cokoliv. STS byl řešen na základě předpokladů z let 1969-73, které po havárii Challengeru na konci 80. let byly překonané. STS dokázal svou užitečnost - v 80. letech lety Spacelabů, opravami družic, v 90. letech HST, udržení Miru v provozu, radarové mapování a různé experimenty, výstavba ISS. Bohužel je STS příliš velký a drahý a na stavbu efektivního nástupce (například Venture Star s pomocnými SRB) nebyly peníze. Mir se nám ukazuje jako mnohem efektivnější koncept než ISS - fungoval hned po připojení Kvantu, další moduly pak zvyšovaly účinnost a přivážely nové aktuální experimenty. U ISS to fungovalo částečně taky díky modulu Destiny, na konci roku bude mít 3 kvalitní vědecké moduly, takže teprve příští rok se uvidí, jak to s experimenty opravdu je. ISS je téměř dostavěna, takže nemá smysl snažit se ji ukončit nebo opustit, teď už se jen musí využít co nejvíc. Díky ATV a HTV bude možné vyměňovat vybavení i po konci STS.
Měsíc je větší výzva a slibuje víc přínosů, klíčová bude variabilita - program musí vystačit se spoustou peněz i s málem. Díky Aresu 1 a Orionu může Ares 5 startovat 6x ročně nebo klidně jenom jednou. Budoucnost stanic na orbitě Země je v automatizovaných stanicích a la Mir (20-60 tun), kam lidé létají 2xročně na 30-40 dní pro výsledky, opravy, modernizace, krátko- a středně-dobé experimenty a ke kterým průběžně nákladní Progressy nebo zlevněné ATV vozí další experimenty podle okamžité potřeby. Provoz bez posádky řeší dálkově ovládané roboty.
Základna na Měsíci může fungovat obdobně, stálá posádka je ale výhodou, experimentů je spousta a výsledky budou cenné.


Jirka - 14/4/2008 - 11:39

quote:
Když Adolfa shrnu: ISS je příliš velký a drahý projekt, který díky 4letému zpoždění ve stavbě (1 rok způsobilo Rusko, 3 roky Columbia) spotřeboval takovou spoustu peněz, že se nevyplatí, ať vyneseme cokoliv.



Zde nastupuje to kouzelne zabudovani do orbity. STS sice bude mozne zrusit a misto neho zavest system, ktery neni zcela zabudovan do LEO, ale moduly tam zustanou a nepujde tak snadno je zrusit ikdyby byly kdovijak neefektivni.
Evropani a Japonci se uz taky uspesne zabudovavaji na LEO, coz pohlti vetsinu jejich prostredku a uspesne zrusi jejich plany na vyvoj cehokoliv noveho.

quote:

Mir se nám ukazuje jako mnohem efektivnější koncept než ISS ...



Myslim, ze COTS je velice chvalyhodny program, ktery umozni lepsi komercni vyuziti LEO a tak i pripadnou moznost pro NASA postupne z LEO (ISS) vycouvat.
Je to taky jedna z mala sanci pro Bogelowovu myslenku male komercni stanice. Myslim ale, ze je trochu naivni ocekavat, ze se na te stanici bude provozovat nejaka vyznamna veda.
Myslim ze jedine mozne vyuziti je jako turisticky hotel. Nekdy v roce 2015 by mohl byt k dispozici pilotovany Dragon a mohlo by dojit k opetovnemu uvolneni letu Sojuzu pro turisticke lety, nebot Orion bude operacne nasazen k ISS.

quote:

ISS je téměř dostavěna, takže nemá smysl snažit se ji ukončit nebo opustit, teď už se jen musí využít co nejvíc. Díky ATV a HTV bude možné vyměňovat vybavení i po konci STS.



Ted kdyz je tam zabudovana i Evropa a Japonsko je moznost opusteni ISS pred 2020 skutecne mala.

quote:

Měsíc je větší výzva a slibuje víc přínosů, klíčová bude variabilita - program musí vystačit se spoustou peněz i s málem. Díky Aresu 1 a Orionu může Ares 5 startovat 6x ročně nebo klidně jenom jednou.



Myslim ze klicova bude spolehlivost a operabilita komponent Ares/Orion/Altair a stupen automatizace lunarni stanice. Je docela slusna zance, ze se podari Lunarni stanici pojmout mene bombasticky nez ISS, takze vedecky prinosna bude kazda mise.

quote:

Budoucnost stanic na orbitě Země je v automatizovaných stanicích a la Mir (20-60 tun), kam lidé létají 2xročně na 30-40 dní pro výsledky, opravy, modernizace, krátko- a středně-dobé experimenty



Nevim jestli s vybudovanou ISS a jejim zazemim (a dotovanym provozem z prostredku statnich agentur) bude nekdo schopen a ochoten financovat alternativni stanici.
A az jednou ISS bude skutecne na odpis, dockame se snad konecne nejakych soukromych laboratori, nebo prinejmensim laboratore vynasene vcelku na Ares V nebo necem podobnem.
Za zivota ISS by mohl vzniknout orbitalni hotel, kde probihaji "vedecke" experimeny pro poteseni turistu.

quote:

a ke kterým průběžně nákladní Progressy nebo zlevněné ATV vozí další experimenty podle okamžité potřeby.


zlevnene ATV? Neco takoveho muze existovat?

quote:

Provoz bez posádky řeší dálkově ovládané roboty.
Základna na Měsíci může fungovat obdobně, stálá posádka je ale výhodou, experimentů je spousta a výsledky budou cenné.


Na Mesici asi nebude zbyti.


xChaos - 15/4/2008 - 15:00

Adolf:

quote:
Mám obavy, že ISS je ilustrací toho k jakým koncům vedlo „zakopání se na orbitě“, ....


No, ač píšeš zajímavé věci, se kterými v zásadě nejde nesouhlasit - zejména s tím, že technickí prostředky pro cestu k Měsíci a dále máme už desítky let a nevyužíváme je. Pořád to ale vidíš šíleně "penězocentricky"...

Zkušenost s výstavbou něčeho jako ISS je zkušeností sama o sobě. I když by si s lepšími raketami chtěl postavit nějaký (mezinárodní) planetolet se základem ze 120t modulů, tak bez zkušeností se stavbou ISS by si něco podobného asi troufl málokdo. Dnes ? Klidně...


Ervé - 16/4/2008 - 08:06

V podstatě smontovat loď ze dvou polovin bylo možné už od Agena/Gemini a Sojuz 2/3 (konec 60. let). Z více dílů pak od začátku 90.let - zkušenosti s Mirem. Po dostavbě ISS se uvolní prostředky na vývoj, takže bude možné rozjet něco dalšího, otázkou je, jestli na to ESA a Rusko uvolní peníze. Tento rok se konečně rozjede opravdový vědecký výzkum na ISS, navíc pak testování systémů pro další lety - jak pro Orion, tak i další programy. Kolem 2018 bude ISS pomalu končit díky stárnutí klíčových modulů, o budoucnosti se rozhodne až nastoupí nový/starý prezident USA, v letech 2013-2016 se bude lámat chleba - jestli se poletí na Měsíc a co budou dělat ostatní státy. Zatím nemá smysl ISS hodnotit, protože teprve končí stavba.


Ervé - 7/5/2008 - 08:00

Hmotnost AMS-02 je 6,8 tuny. Nosnost japonského HTV bude 6 tun, z toho v nepřetlakové sekci 1,5 tuny, v přetlakovém modulu 4,5 tuny.




Samotný přetlakový prostor váží nejmíň 5 t. Pokud by jste vynechal tento modul, máte nosnost cca 11 t. Když odečteme 1 t na systémy přiblížení a setkání, 2 t na rám, zbývá 8 t, což je víc než dost pro AMS-02. Po zachycení můžete Canadarmem vyndat AMS a instalovat ho. Jediným problémem tak bude zaplacení úprav a náklady na start, což jsou stovky miliónů dolarů. Na druhou stranu je 6,8 t ideální váha pro STS jako doplněk k MPLM, je krátký, takže se vejde a váhově to taky vychází.


Jiří Hošek - 7/5/2008 - 23:56

quote:
Na druhou stranu je 6,8 t ideální váha pro STS jako doplněk k MPLM, je krátký, takže se vejde a váhově to taky vychází.
Možnosti přidání dodatečného nákladu při letu raketoplánu s MPLM jsem se snažil spočítat ve dnech 2.-7.7.2005 s oponenturou T.Přibyla (viz strana 12 této nitě). Při přidání sedmitunového AMS-02 do mise by MPLM musel být z hmotnostních důvodů téměř prázdný.

quote:
HTV - Samotný přetlakový prostor váží nejmíň 5 t. Pokud by jste vynechal tento modul, máte nosnost cca 11 t. Když odečteme 1 t na systémy přiblížení a setkání, 2 t na rám, zbývá 8 t, což je víc než dost pro AMS-02. Po zachycení můžete Canadarmem vyndat AMS a instalovat ho. Jediným problémem tak bude zaplacení úprav a náklady na start, což jsou stovky miliónů dolarů.
To jsou docela zásadní úpravy, co na to říká JAXA?


Slávek - 8/5/2008 - 12:11

Již v okamžiku zahájejí stavby byla ISS oživlou minulostí a jestli po deseti letech " stavby" začíná " vědecký" výzkum je to k pláči, k pláči nad promrhanými miliardami . ISS stála tolik co projekt Apollo a nic nepřinesla, a to málo co přinese by hravě dokázala jediná stanice typu Skylab.


Zbycho - 8/5/2008 - 21:14

quote:
ISS stála tolik co projekt Apollo a nic nepřinesla, a to málo co přinese by hravě dokázala jediná stanice typu Skylab.


Vy už dopředu víte, jaké vědecké poznatky přinese? Sem s nimi. Myslím, že mícháte hrušky s jablky. Na Skylabu se dělal výzkum především v ultrafialové části spektra Slunce, fyziologické a lékařské experimenty a dálkový průzkum Země. Myslíte, že Skylab měl takové technické možnosti vybavení co ISS, že by "hravě dokázal" to, co na ISS?

Někteří v diskuzích zapomínají na to, že některé vědecké moduly jsou nahoře teprve velmi krátce a některé teprve přijdou, plnohodnotné výzkumy nás teprve čekají až po navýšení počtu posádky, což je také účel.


ales - 9/5/2008 - 14:06

K diskuzi o možnostech vynesení spektrometru AMS-02 k ISS ještě dodávám, že snad nebude nutno vymýšlet nic speciálního, protože v neoficiálním manifestu Stevena Pietrobona je náklad AMS-02 uveden u startu STS-129/ULF3 v druhé polovině roku 2009 (spolu s plošinou EXPRESS) - viz. http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt


Slávek - 9/5/2008 - 16:24

Nemyslím repriku Skylabu, ale těleso jeho třídy, rozměrově a váhově,samozřejmě vybavené na úrovni současné technologie. Pro srovnání vážil stejně jako čtyři současné moduly , při průměru 6 m, oproti 4 m . Nechápu co je racionálního vracet se od řádově stotunové stanice ke stavebnici z 20 tunových modulů třídy Mir.


Jirka - 9/5/2008 - 16:34

quote:
Nemyslím repriku Skylabu, ale těleso jeho třídy, rozměrově a váhově,samozřejmě vybavené na úrovni současné technologie. Pro srovnání vážil stejně jako čtyři současné moduly , při průměru 6 m, oproti 4 m . Nechápu co je racionálního vracet se od řádově stotunové stanice ke stavebnici z 20 tunových modulů třídy Mir.


Samozrejme ze Skylab byla lepsi koncepce, ale kdosi rozhodl, ze se bude pouzivat znovupouzitelny STS a ne Apollo a tim rozhodl i o stanici slozene z 20t modulu. Neni cesty zpet. Pristi stanice bude opet vyuzivat ty nosice, ktere budou k dispozici. Doufejme ze bude mozne pouzit Ares V a/nebo stanice bude nafukovaci.


Jiří Hošek - 9/5/2008 - 22:38

quote:
K diskuzi o možnostech vynesení spektrometru AMS-02 k ISS ještě dodávám, že snad nebude nutno vymýšlet nic speciálního, protože v neoficiálním manifestu Stevena Pietrobona je náklad AMS-02 uveden u startu STS-129/ULF3 v druhé polovině roku 2009 (spolu s plošinou EXPRESS)

Pět posledních misí podle manifestu S.Pietrobona
129 ULF3: ELC1 (EXPRESS 1), ELC2 (AMS-02)
130 19A: MPLM 3(A), LMC
131 ULF4: ELC3 (EXPRESS 3), ELC4 (EXPRESS 4)
132 20A: NODE 3, CBC-D2 (Cupola), EXPRESS Pallet-2, CBC-ND (EF P/Ls)
133 ULF5: ELC5 (EXPRESS 5), ELC1 (EXPRESS 1)

Pět posledních misí podle manifestu J.Hoška
129 ULF3: ELC1 (EXPRESS 1), ELC2 (EXPRESS 2)
130 20A: NODE 3, Cupola
131 19A: MPLM, LMC
132 ULF4: Mini-Research Module 1, CBC
133 ULF5: ELC3 (EXPRESS 3), ELC4 (EXPRESS 4)


alamo - 10/5/2008 - 19:29

Slávek - Nechápu co je racionálního vracet se od řádově stotunové stanice ke stavebnici z 20 tunových modulů třídy Mir.

prináša to možnosť, rekonfigurácie, možnosť pridať úplne nové moduli a technické celky s ktorými pri pôvodnej stavbe nikto nerátal (napríklad uvažovaný, habitat pre turistov), a konečne možnosť vymieňať, staré opotrebované "diely" za nové a tým predlžovať životnosť stanice prakticky do nekonečna. ale táto možnosť bola pri projektovaní ISS zanedbaná. a po ukončení, prevádzky raketoplánu už bude pravdepodobne prakticky nerealizovateľná.


Ervé - 12/5/2008 - 11:26

Hlavním důvodem návratu ke 20tunovým modulům je nemožnost udržovat funkční obří raketu jen kvůli jednomu startu za x let. Pokud bude létat Ares 5 na Měsíc, bude možné se vrátit ke stanicím a la Skylab. Výhodu modulového uspořádání prokázal Mir udržováním slušné úrovně díky stavbě ve třech etapách. Při srážce s Progressem vyřazení Spektru nevedlo ke ztrátě stanice. U ISS je možné ztratit některé moduly (Quest, Columbus, Kibo), ať už kvůli požáru či proražení pláště, a neztratit celou stanici.


alamo - 13/5/2008 - 17:07

a čo číňania?
keď už majú, vlastnú pilotovanú loď. uvažoval už niekto o tom že by s ňou navštívili ISS, alebo tam dokonca lietali pravidelne?


Ervé - 14/5/2008 - 09:35

Číňani projevili zájem o účast, jestli ale už nějak podrobněji jednali, nevím. V tomto roce chtějí letět SZ-7 s výstupem, v roce 2010 pak snad bude start SZ-8/9/10 (jen 10 pilotovaná) se spojením a prací na ministanici. Jestli potom SZ-11 (2011) bude opět pracovat na ministanici, připadá let Shenzhou 12 (s možným spojením s ISS?) až na rok 2012-13, pokud trochu zvýší tempo startů, jinak ještě později. Samotné spojení s ISS by museli povolit všechny státy podílející se na ISS, hlavní problém může být s USA, které se bojí, že Čína chce jen vytěžit co nejvíc zkušeností a technologií pro sebe a její přínos ostatním bude mizivý.


bejcek - 15/5/2008 - 13:59


Na stránce:
http://www.spaceweather.com/
je fotografie ISS pořízená ze Země a napsán názor, že je tam vidět astronaut během EVA. Datace z 11.5. letošního roku? Letošní rok to nebude, stanice je poloviční oproti skutečnému stavu. Astronaut to také nebude. Nevíte někdo víc k tomu snímku?


dubest - 15/5/2008 - 18:22

quote:
. Nevíte někdo víc k tomu snímku?

Něco víc k tomu snímku nevím, ale proč tvrdíte, že jde o poloviční ISS? Stav solárních panelů odpovídá od letu STS-120, listopad 2007...a navíc mám pocit, že je vidět i Columbus= STS-122 Ten pohled mate, je to zabráno z nezvyklého úhlu, taky jsem chvíli pochyboval. Co je ovšem ta tečka však netuším....astronaut ne... Snad v ten den nebyla ani EVA, navíc ta poloha té "tečky"


ales - 15/5/2008 - 18:36

quote:
Co je ovšem ta tečka však netuším....astronaut ne...
V originálním textu pod obrázkem na http://www.spaceweather.com/ je uvedeno, že s největší pravděpodobností je ta "tečka" osvětlený roh jednoho bloku radiátorů (zbytek je skryt ve stínu prostřední části stanice). Osobně s tímto názorem souhlasím.



Jinak samozřejmě taky konstatuju, že snímek skutečně zobrazuje současnou konfiguraci ISS, protože vpravo je vidět modul Columbus.


dubest - 15/5/2008 - 19:47

...s největší pravděpodobností je ta "tečka" osvětlený roh jednoho bloku radiátorů (zbytek je skryt ve stínu prostřední části stanice). Osobně s tímto názorem souhlasím.
Je to tak, jen jsem si prohlédl obrázek a reagoval na předchozí příspěvek, stačilo si přečíst článek,"tečka" je na místě radiátorů a osvětlen je jen malý kousek.


bejcek - 16/5/2008 - 08:06

quote:

Na stránce: stanice je poloviční oproti skutečnému stavu. Astronaut to také nebude.

Je to skutečně foto stanice ze současné doby, stačí abych nebyl zbrklý a pořádně se podíval. Jestli je to radiátor?


Jiří Hošek - 19/5/2008 - 23:15

quote:
http://www.nasa.gov/pdf/210208main_MPIM-rev-2008-01-25-04.pdf
(přesunuto z diskuse Space Shuttle)

Nová čtvrtletní aktualizace (odklady COTS Space X Demo 1-3, stanovení termínu COTS OSC Demo, různá zpřesnění):
http://www.nasa.gov/pdf/226900main_MPIM-rev-FY2008-Q3.pdf


Jiří Hošek - 21/5/2008 - 23:15

quote:
K diskuzi o možnostech vynesení spektrometru AMS-02 k ISS...
Možná se uskuteční jeden dodatečný let raketoplánu.
http://www.space.com/missionlaunches/080519-house-bill-shuttle-extension.html

Sec. 611 Flight Manifest:
http://rescommunis.wordpress.com/2008/05/19/hr-6063-national-aeronautics-and-space-administration-authorization-act-of-2008/

http://thomas.loc.gov/cgi-bin/query/z?c110:h6063:


Ervé - 22/5/2008 - 09:36

Takže je to opět na Kongresu, NASA může urychlit Orion a může taky prodloužit STS, ale musí dostat peníze. Ty dva poslední zásobovací lety ale snad nebudou vytížené tak, aby se do jednoho nevešel AMS-02 a to co zbyde, by vynesl STS při ostatních letech a jeden let japonského HTV. Myslím že vyslat HTV s nákladem plánovaným pro 2.kontingenční let bude levnější a hlavně jednodušší než prodlužovat STS.


Jirka Salek - 22/5/2008 - 13:59

quote:
Takže je to opět na Kongresu, NASA může urychlit Orion a může taky prodloužit STS, ale musí dostat peníze.


Myslim ze jedinym duvodem k prodluzovani STS je obava, aby americane mohli sami vysilat astronauty na ISS.

Prodluzovani existence STS je priserne drahe a asi by bylo lepsi ty penize vrazit do Orionu, ale Kongres nemusi vzdy jednat logicky. Nejhorsi pripad by asi nastal pokud by NASA nedostala zadne penize navic a Kongres ji nutil do dalsich letu na STS. To by pak doslo k dalsimu odkladu Orionu a navratu na Mesic.

quote:

Ty dva poslední zásobovací lety ale snad nebudou vytížené tak, aby se do jednoho nevešel AMS-02 a to co zbyde, by vynesl STS při ostatních letech a jeden let japonského HTV.



Vypada to ze NASA tvrdi ze vytizen bude. Zrejme se budou snazit dostat na horu nahradni gyroskopy a nejake dalsi objemne soucastky.

quote:

Myslím že vyslat HTV s nákladem plánovaným pro 2.kontingenční let bude levnější a hlavně jednodušší než prodlužovat STS.


Pokud je to ovsem mozne a NASA a kongres se smiri s jistou mezerou v americkych pilotovanych letech. Pak s tim nelze nez souhlasit.


Jiří Hošek - 22/5/2008 - 23:54

quote:
Myslim ze jedinym duvodem k prodluzovani STS je obava, aby americane mohli sami vysilat astronauty na ISS.
V NASA Authorization Act of 2008, Sec. 902. odst. (a) bod (4) je naznačena možnost překlenutí období mezi STS a CEV.


Hawk - 23/5/2008 - 08:55

Samotný let STS nemusí být tak drahý. Stejně ze setrvačnosti bude NASA platit armádu servisních techniků, inženýrů a další personál, který měl na starosti program STS a ostatní víceméně fixní náklady, které s STS souvisí.
NASA je přeci jen státní byrokratická instituce a představa, že úderem přistání posledního letu propustí veškerý přislušný personál a prodá či se zbaví nadbytečného zařízení je trochu naivní.


Jirka Salek - 23/5/2008 - 10:19

quote:
quote:
Myslim ze jedinym duvodem k prodluzovani STS je obava, aby americane mohli sami vysilat astronauty na ISS.
V NASA Authorization Act of 2008, Sec. 902. odst. (a) bod (4) je naznačena možnost překlenutí období mezi STS a CEV.


Je tam hlavne naznacena moznost financovani tohoto pokusu ($50 mil). Provozovatel ale musi splnit vsechny bezpecnostni pozadavky NASA. Jediny kdo zatim pripada v uvahu je SapaceX se svym Dragonem. Bohuzel, na zaklade minulych vykonu nelze byt optimistou a verit, ze se jim podari dat Dragon do stavu pouzitelneho pro posadku jeste pred tim nez bude zprovozneny Orion.
To neznamena ze do nej nemuzou nalozit par dobrodruhu a uskutecnit par letu, nebo dokonce kratkodobych navstev ISS.



SEC. 902. COMMERCIAL CREW INITIATIVE.

(a) In General- In order to stimulate commercial use of space, help maximize the utility and productivity of the International Space Station, and enable a commercial means of providing crew transfer and crew rescue services for the International Space Station, NASA shall--

(1) make use of United States commercially provided International Space Station crew transfer and crew rescue services to the maximum extent practicable, if those commercial services have demonstrated the capability to meet NASA-specified ascent, entry, and International Space Station proximity operations safety requirements;

(2) limit, to the maximum extent practicable, the use of the Crew Exploration Vehicle to missions carrying astronauts beyond low Earth orbit once commercial crew transfer and crew rescue services that meet safety requirements become operational;

(3) facilitate, to the maximum extent practicable, the transfer of NASA-developed technologies to potential United States commercial crew transfer and rescue service providers, consistent with United States law; and

(4) issue a notice of intent, not later than 180 days after the date of enactment of this Act, to enter into a funded, competitively awarded Space Act Agreement with two or more commercial entities for a Phase 1 Commercial Orbital Transportation Services (COTS) crewed vehicle demonstration program.

(b) COTS Authorization of Appropriations- There are authorized to be appropriated to NASA for the program described in subsection (a)(4) $50,000,000 for fiscal year 2009, to remain available until expended.

(c) Congressional Intent- It is the intent of Congress that funding for the program described in subsection (a)(4) shall not come at the expense of full funding for Orion Crew Exploration Vehicle development, Ares I Crew Launch Vehicle development, or International Space Station cargo delivery.

(d) Additional Technologies Authorization of Appropriations- There are authorized to be appropriated to NASA for the provision of International Space Station-compatible docking adaptors and other relevant technologies to be made available to the commercial crew providers selected to service the International Space Station $50,000,000, to remain available until expended.

(e) Crew Transfer and Crew Rescue Services Contract- If a commercial provider demonstrates the capability to provide International Space Station crew transfer and crew rescue services and to satisfy NASA ascent, entry, and International Space Station proximity operations safety requirements, NASA shall enter into an International Space Station crew transfer and crew rescue services contract with that commercial provider for a portion of NASA's anticipated International Space Station crew transfer and crew rescue requirements from the time the commercial provider commences operations under contract with NASA through calendar year 2016, with an option to extend the period of performance through calendar year 2020.


Jirka Salek - 23/5/2008 - 10:24

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=post&action=reply&fid=3&tid=488

SEC. 611. FLIGHT MANIFEST.

(a) Baseline Manifest- In addition to the Space Shuttle flights listed as part of the baseline flight manifest as of January 1, 2008, the Utilization flights ULF-4 and ULF-5 shall be considered part of the Space Shuttle baseline flight manifest and shall be flown prior to the retirement of the Space Shuttle.

(b) Additional Flight To Deliver the Alpha Magnetic Spectrometer to the International Space Station- In addition to the flying of the baseline manifest as described in subsection (a), the Administrator shall take all necessary steps to fly one additional Space Shuttle flight to deliver the Alpha Magnetic Spectrometer to the International Space Station prior to the retirement of the Space Shuttle.

(c) Space Shuttle Retirement Date- The Space Shuttle shall be retired following the completion of the baseline flight manif