Bush vers. Kerry...
Podle mne je oběma pánům pilotovaná kosmonautika ukradená, neboť bezprostředně nepřináší peníze jejich vlivným přátelům a je ztrátová. Takže pokud se amíci nebudou cítit ohroženi někým zvenčí (Ruskem, Čínou), tak nic nepodniknou. Při prezidentské kampani se řekne tolik nesmyslů...:)

Oba (Bush i Kerry) odpověděli na 15 otázek z oblasti z oblasti vědy,
http://dsc.discovery.com/news/afp/20040913/bushkerry.html ( http://kosta.smartblue.net/bushkerry.html ), které jim předložil časopis Nature.
Otázka č. 7 se týká kosmonautiky - zda jsou Spojené Státy schopny poslat lidi na Měsíc do 10 až 15 let.
U Bushe je to jasné, sám ten program přeci vyhlásil
Kerry ale překvapil (alespoň mne osobně), že chce zvýšit rozpočet NASA, i když není jasné zda jen pro nepilotovanou kosmonautiku, nebo i pro návrat lidí na Měsíc ...

Kerry : Today, thanks to decades of public investment in space exploration activities, a rotating international team of astronauts is living and working in space on the International Space Station, a dozen Americans have walked on the moon, we have rovers exploring the surface of Mars and an armada of spacecraft continues to explore our Solar System. NASA is an invaluable asset to the American people and must receive adequate resources to continue its important mission of exploration. However, there is little to be gained from a space initiative that throws out lofty goals, but fails to support those goals with realistic funding. John Edwards and I are committed to increasing funding for NASA and space exploration because it not only makes critical contributions to our economy, it also expands our understanding of the world we live in.

Začátkem 90. let byla ISS (Freedom, Alpha) jen černá díra. Peníze na ni mizely bez viditelného výsledku. Navíc bylo čím dál jasnější, že USA na stavbu něčeho takového prostě nemá - peníze by byly, ale technika a zkušenosti ne. Tedy nedivím se nikomu v USA, když to chtěl skrečovat.

Dnes je situace jiná - ISS je na orbitě, funguje, největší peníze už byly investovány, jde jen (nebo "jen") o doplňování a řádné využívání. Takže Kerryho postoj mi připadá celkem pochopitelný jak před 10 lety, tak dneska. Což je u člověka, o němž se tvrdí, že dokáže mít na jednu věc tři různé názory, a to současně, pozoruhodné. Ono to hodnocení Kerryho taky může vycházet z nepochopení - jednoduchému člověku imponuje jeden tvrdý názor (byť i blbý) a pokus o více pohledů může interpretovat jako váhavost. "Nejdřív střílet, ptát se až potom. Je-li koho...".

Nevím, je to jen dojem. Mně osobně připadá Kerryho přístup realističtější, ale realismus rozhodně volby nerozhodne. Astronautika ostatně taky ne. Možná to, kdo bude za většího chlapáka, a v tom boduje Bush. Byť se Vietnamu šikovně vyhnul a posléze se vyhnul i náhradní službě, podstatné je, jak působí. A působí (na ty jednodušší) jako tvrďák. "Zabili jste mi strečka, tady máte přes hubu!"

citace:

---

Začátkem 90. let byla ISS (Freedom, Alpha) jen černá díra. Peníze na ni mizely bez viditelného výsledku. Navíc bylo čím dál jasnější, že USA na stavbu něčeho takového prostě nemá - peníze by byly, ale technika a zkušenosti ne. Tedy nedivím se nikomu v USA, když to chtěl skrečovat.

Dnes je situace jiná - ISS je na orbitě, funguje, největší peníze už byly investovány, jde jen (nebo "jen") o doplňování a řádné využívání. Takže Kerryho postoj mi připadá celkem pochopitelný jak před 10 lety, tak dneska. Což je u člověka, o němž se tvrdí, že dokáže mít na jednu věc tři různé názory, a to současně, pozoruhodné. Ono to hodnocení Kerryho taky může vycházet z nepochopení - jednoduchému člověku imponuje jeden tvrdý názor (byť i blbý) a pokus o více pohledů může interpretovat jako váhavost. "Nejdřív střílet, ptát se až potom. Je-li koho...".

Nevím, je to jen dojem. Mně osobně připadá Kerryho přístup realističtější, ale realismus rozhodně volby nerozhodne. Astronautika ostatně taky ne. Možná to, kdo bude za většího chlapáka, a v tom boduje Bush. Byť se Vietnamu šikovně vyhnul a posléze se vyhnul i náhradní službě, podstatné je, jak působí. A působí (na ty jednodušší) jako tvrďák. "Zabili jste mi strečka, tady máte přes hubu!"

---

Říkám, že chápu politika, který začátkem 90. let vidí, že stanice Freedom se vyvíjí od roku 1984 s jediným výsledkem - za rok ta stanice měla lítat a měla stát 8G, zatímco dnes (1991) je start v nedohlednu, koncepce totálně přehodnocená a cena vzrostla na 30G. Dokážu pochopit, že takový projekt považuje za černou díru na peníze a pochybuje o smyslu takové věci.

USA v 80. a 90. neměly techniku, která by to dokázala zrealizovat. Ostatně samotný průběh vývoje ne ISS, ale Freedom, to jasně dokazuje. Zpoždění ISS, tedy po vstupu Rusů do projektu, je v řádu měsíců. U Freedom roků. Že v 70. letech cosi měli a sami si to zrušili, je jiná. Ano, v 70. letech měli nejlepší kosmickou loď, nejlepší raketu/y a nejlepší stanici. Vše zahodili, takže v 80. a 90. měli - jak to říct slušně - no nic. Neměli systémy pro zajištění dlouhodobého letu na orbitě, neměli ani v čem tam pobývat. Což mimochodem platí dosud, vše, co na ISS zabezpečuje provoz a pobyt posádky, je ruské. Bohužel, protože víc vejec v jednom košíku, to není nikdy dobré.

V jednom máte pravdu - u Kerryho nevíme, u Bushe (já říkám bohužel) už víme. Bushova podpora astronautiky se omezila právě jen na ty kecy a "podpora" ITERu na to, že zdržel výběr místa pro jeho stavbu. Cadarache je samozřejmě nejlepší z hlediska infrastruktury, dostupnosti pro vědce většiny zúčastněných zemí, zkušeností, prostě nejlepší. Ovšem je to ve Francii a Francie odmítla kývnout na lži o iráckých ZHN, tedy Francii je třeba potrestat, podpoří se Japonsko. (Dotaz: kde ze spíše očekávat ničivé zemětřesení, ve Francii nebo v Japonsku?)
To tedy k té "podpoře", když už jste zabrousil mimo kosmonautiku.

citace:

---

Říkám, že chápu politika, který začátkem 90. let vidí, že stanice Freedom se vyvíjí od roku 1984 s jediným výsledkem - za rok ta stanice měla lítat a měla stát 8G, zatímco dnes (1991) je start v nedohlednu, koncepce totálně přehodnocená a cena vzrostla na 30G. Dokážu pochopit, že takový projekt považuje za černou díru na peníze a pochybuje o smyslu takové věci.

USA v 80. a 90. neměly techniku, která by to dokázala zrealizovat. Ostatně samotný průběh vývoje ne ISS, ale Freedom, to jasně dokazuje. Zpoždění ISS, tedy po vstupu Rusů do projektu, je v řádu měsíců. U Freedom roků. Že v 70. letech cosi měli a sami si to zrušili, je jiná. Ano, v 70. letech měli nejlepší kosmickou loď, nejlepší raketu/y a nejlepší stanici. Vše zahodili, takže v 80. a 90. měli - jak to říct slušně - no nic. Neměli systémy pro zajištění dlouhodobého letu na orbitě, neměli ani v čem tam pobývat. Což mimochodem platí dosud, vše, co na ISS zabezpečuje provoz a pobyt posádky, je ruské. Bohužel, protože víc vejec v jednom košíku, to není nikdy dobré.

V jednom máte pravdu - u Kerryho nevíme, u Bushe (já říkám bohužel) už víme. Bushova podpora astronautiky se omezila právě jen na ty kecy a "podpora" ITERu na to, že zdržel výběr místa pro jeho stavbu. Cadarache je samozřejmě nejlepší z hlediska infrastruktury, dostupnosti pro vědce většiny zúčastněných zemí, zkušeností, prostě nejlepší. Ovšem je to ve Francii a Francie odmítla kývnout na lži o iráckých ZHN, tedy Francii je třeba potrestat, podpoří se Japonsko. (Dotaz: kde ze spíše očekávat ničivé zemětřesení, ve Francii nebo v Japonsku?)
To tedy k té "podpoře", když už jste zabrousil mimo kosmonautiku.

---

Ach bóže. No tak jo, USA samozřejmě měly techniku na postavení Freedom, jenom ji jaxi nepostavily a v 91., po 7 letech vývoje, řekly "všechno špatně, zpátky na stromy, začínáme znova a jinak" jenom proto, aby koncem 90. let mohly pomoct Rusům. A tohle samozřejmě pochopí každý se špetkou zdravého rozumu. Jo, možná taky chtěli podrazit Reagana, když tu "jeho" Freedom podrazili, NASAci zatracení. Není to tam samej liberál?

A Elvis žije... Miluju ty, kteří argumentují "každý musí pochopit", pochopitelně když nemají své fanatsie čím reálně podložit. Reálné je, že Rusové dodali stanici řádově měsíce po podepsání kontraktu, zatímco USA neměly od 84. ani ň. Ani hodně malé ň. Ti jsou ale rychlí, co, ti Rusáci?

Vizi jsem viděl. A taky jsem viděl rozpočet, který na tu vizi měl přijít. Nula od nuly pojde, přidávat se má jen o inflaci, na vývoj nových prostředků měly (a obávám se, že dál mají) jít peníze ušetřené z provozu shuttlů. Bavili jsme se tady o tom dost dlouho, někde tu najdete i (MŮJ, když tak nesleduju americkou astronautiku) odkaz na onen hrůzný graf. Najděte si ho, máte-li zájem. Spíš asi nemáte.
Každému, kdo má byť minimální představy o poměru mezi cenou za provoz a cenou za vývoj, musí být jasné, že ta VIZE, jak to vznešeně nazýváte, je předvolební plácnutí do vody. Jak vidno, úspěšné, takže ne tak úplně do vody, když na to skáčou i lidé navštěvující tento web.
Ale víra hory přenáší a někdo bude v irácké ZHN věřit dokonce i poté, co sám GWB o jejich hledání začal nenápadně mluvit v čase minulém.

S ITERem jste totálně mimo vy. Cadarache mohl být vybrán už v lednu a mohla se rozjíždět celá akce. Bohužel, nerozjíždí a hned tak nebude. Kvůli americkým obstrukcím. No co, když to Bush zdrží další 4 roky, ono se to stejně ztratí. Už se bádá od 50. let minulého století, komerční elektrárna má být v 50. letech tohoto, no, co jsou 4 roky proti století...

citace:

---

Ach bóže. No tak jo, USA samozřejmě měly techniku na postavení Freedom, jenom ji jaxi nepostavily a v 91., po 7 letech vývoje, řekly "všechno špatně, zpátky na stromy, začínáme znova a jinak" jenom proto, aby koncem 90. let mohly pomoct Rusům. A tohle samozřejmě pochopí každý se špetkou zdravého rozumu. Jo, možná taky chtěli podrazit Reagana, když tu "jeho" Freedom podrazili, NASAci zatracení. Není to tam samej liberál?

A Elvis žije... Miluju ty, kteří argumentují "každý musí pochopit", pochopitelně když nemají své fanatsie čím reálně podložit. Reálné je, že Rusové dodali stanici řádově měsíce po podepsání kontraktu, zatímco USA neměly od 84. ani ň. Ani hodně malé ň. Ti jsou ale rychlí, co, ti Rusáci?

Vizi jsem viděl. A taky jsem viděl rozpočet, který na tu vizi měl přijít. Nula od nuly pojde, přidávat se má jen o inflaci, na vývoj nových prostředků měly (a obávám se, že dál mají) jít peníze ušetřené z provozu shuttlů. Bavili jsme se tady o tom dost dlouho, někde tu najdete i (MŮJ, když tak nesleduju americkou astronautiku) odkaz na onen hrůzný graf. Najděte si ho, máte-li zájem. Spíš asi nemáte.
Každému, kdo má byť minimální představy o poměru mezi cenou za provoz a cenou za vývoj, musí být jasné, že ta VIZE, jak to vznešeně nazýváte, je předvolební plácnutí do vody. Jak vidno, úspěšné, takže ne tak úplně do vody, když na to skáčou i lidé navštěvující tento web.
Ale víra hory přenáší a někdo bude v irácké ZHN věřit dokonce i poté, co sám GWB o jejich hledání začal nenápadně mluvit v čase minulém.

S ITERem jste totálně mimo vy. Cadarache mohl být vybrán už v lednu a mohla se rozjíždět celá akce. Bohužel, nerozjíždí a hned tak nebude. Kvůli americkým obstrukcím. No co, když to Bush zdrží další 4 roky, ono se to stejně ztratí. Už se bádá od 50. let minulého století, komerční elektrárna má být v 50. letech tohoto, no, co jsou 4 roky proti století...

---

Koukněte se třeba na Psa - pes.internet.cz, a dejte si do vyhledávání ITER. Mezi spoustou lITERarury se objeví článek z ledna t.r. o politickém pozadí ITERu, japonské kandidatury a všeho kolem. Je tam i odkaz na poslední vývoj.

Musím ovšem konstatovat, že poslední zprávy z tohoto září jsou poměrně nadějné - Japonci přestali trvat na reaktoru a spokojí se s výzkumem materiálů. takže obstrukce (snad) konečně skončí.

Máme asi různé priority. President (nebo klidně gensek), který lže v otázce války a míru - a lže celému světu, je pro mě nedůvěryhodný ve všem. Protože válka je to největší, do čeho může zasáhnout a svou zem zatáhnout. Vše ostatní je čurda. Včetně astronautiky. Howgh!

Za peníze určené na provoz nějakého zařízení prostě nevyvinete zařízení podobného typu a určení. Je to stejné, jako byste chtěl ušetřit nejezděním na vývoj nového typu auta. Nesmysl. Ty rozdíly jsou řádové. Zrovna tak, jako v 70. letech zrušením projektu Apollo/Saturn neušetřili na nic, jen se dokonale uzemnili. Vše je o penězích.

Nu pánové,pěkná diskuze, snad až příliš osobní...
Nicméně se obávám, že celá proklamovaná vize budoucnosti americké astronautiky je jednoznačně podfinancovaná už v absolutních číslech. A navíc při až panické hrůze z havárie a případných ztrát na životech se snaha o co nejvyšší možnou bezpečnost promítne do výrazného nárůstu nákladů. A pak je tu ještě politika - může se stát, že Irák nebyl posledním "mimořádným výdajem" viz např. Irán... Suma sumárum mi ten program připadá v předpokládaných termínech zcela nereálný.

citace:

---

To, že se v okamžiku pol. dohody o připojení Ruska do projektu ISS, hodily záložní moduly Miru jsem nikde nezpochybňoval. Jenže jen kvůli tomu byli rusové schopni dodat první modul ISS. S druhým to už bylo daleko horší, i když to platili amíci, jestli mě pamět neklame, že...

---

Chronologie změn v projektu kosmické stanice v průběhu jejího vývoje je velmi dobře popsána v článku A. Vítka "Mezinárodní kosmická stanice", otištěném v L+K 24/98. Z článku mj. vyplývá, že neustále rostly odhady celkových nákladů, ale pod tlakem Kongresu byla stanice neustále redukována a měněna. Ke spolupráci s Ruskem vedly vládu nikoli technologické důvody (A.Vítek uvádí, že nic nebránilo tomu, aby Američané ve spolupráci se stávajícími partnery úspěšně zkonstruovali ISS sami), ale důvody politické, a také finanční. Nakonec americká strana zapojením Ruska do projektu ISS stejně příliš neušetřila (kvůli dohodnutým, ale neuvolněným financím od ruské vlády na servisní modul Zvezda musel NASA financovat dodatečné modifikace FGB, vývoj prozatímního řídícího modulu ICM a plány na modifikaci amerického laboratorního modulu Destiny). Zvezda měl původně letět v 4/98 (viz. Tomáš Přibyl: Rudé hvězdy ve vesmíru, str. 306), ale nakonec letěl až v 7/00.
Problém ISS bez spolupráce s Ruskem vidím ve skutečnosti, že dosud neexistuje americký záchranný člun pro dlouhodobé pobyty na stanici. Mimochodem, NASA o něm začal uvažovat až po katastrofě Challengeru.

Kdyz sleduji diskusi p. Kostery s p. Novakem, znovu se potvrzuje, jak je ve svete a tedy i v kosmonautice vse propojovano s politikou.

Je nesporne, ze Irak ohrozoval USA uplne stejne jako Ceskoslovensko a Polsko ohrozovalo Hitlera a navic pro Bin Ladena byl Saddam uhlavni nepritel, nebot znemoznil fundamentalistum ovladnout iracky stat. Duvody invaze do Iraku byly proto stejne lzive jako byly ty Hitlerovo. Stejne tak cile invaze.

Co se tyce ISS, je tezke dnes posuzovat co by bylo, kdyby byvalo bylo …. Nesporne je, ze kdyby dnes Rusove odpojili svou cast ISS a zaplatili USA to, co jim prispeli, budou mit plne fungujici kosmickou stanici vcetne prostredku pro zajisteni zivotnich potreb, energie, stabilizace, udrzeni vysky a dopravy lidi a nakladu na ni a zpet. Opakem je tomu u USA. Proto se musim znovu zasmat jednomu nazoru uverejnenemu na techto strankach tesne pred tragedii Columbie, kdy dotycny se divil proc amici jiz davno nevykopli rusaky z ISS. Alespon posuzovani kosmicke techniky by melo byt vedeno v ramci politicke neutrality jen podle jeji parametru a vysledku. V tomto smeru velmi obdivuji pana Mark Wade v jeho Encyclopedia Astronautica.

citace:

---

Ano, v 70. letech měli nejlepší kosmickou loď, nejlepší raketu/y a nejlepší stanici. Vše zahodili, takže v 80. a 90. měli – jak to říct slušně – no nic.

---

citace:

---

někde tu najdete i (MŮJ, když tak nesleduju americkou astronautiku) odkaz na onen hrůzný graf. Najděte si ho, máte-li zájem. Spíš asi nemáte..

---

citace:

---

Tak holt na Měsíc nepřistanou v roce 2014(třeba), ale v roce 2017.

---

Vítězslav Novák:
Já ten článek samozřejmě četl. Ovšem věta typu "Všichni přece víme..." takový článek sám sebe diskvalifikuje. Navíc dohodu nezablokovali USA, ale Japonsko, Korea a USA. To je docela podstatny rozdíl. A zase je to o penězích, jak jsem už psal. Pokud se Japonsko nabízí, že zaplatí víc, ostatní zaplatí míň. Vzhledem k tomu, že americký výzkum fůze je daleko obsáhlejší a nezahrnuje jen tokamak(ale i pinche a laserem startované reakce), tak je logické, že se budou snažit ušetřit. Nicméně i kdyby byla pravdivá Mlynářova hypotéza o blokování ze strany USA kvůli postoji Francie k Iráku, tak jak vysvětlíte neochotu Korejců a Japonců přistoupit na Cadarache? Taky "obecným klackem" - Irákem?
Mimoto bych možná i já doporučoval Japonsko. Přece jenom se tam stávkuje řádově méně, než ve Francii. Možná o několik řádů...
Asi se v hodnocení neshodneme. Nicméně pokud Japonsko neustoupí, tak je zbytečné se bavit o USA...

Zkuste si spočítat kolik by NASA mohla mít peněz v dotčené době(třeba do cca roku 2030), pokud projde Buschův návrh rozpočtu. Opravdu se Vám to zdá málo? 1 let na Měsíc stál(pokud se nepletu, když tak mě někdo opravte) dnešních cca 2G$. Tento rok myslím na pilotovanou kosmonautiku má NASA cca 6G$. Reálně se zvyšuje rozpočet NASA(opravdu, ověřte si to), SS bude používán stále méně. IMHO bude dostatek financí na vývoj CEV a systémů potřebných k letu na Měsíc do roku(dejme tomu) 2015.


Dušan Dluhoš: Doufám a přeji si, že se šeredně mýlíte. Už jenom kvůli orientačně definovaným termínům...


Patek: Ano, máte pravdu. Spletl jsem se. Byl jen jeden záložní modul...


PINKASJ: Dovolím si oponovat. Srovnání Československo/Irák vs Německo/USA mi připadá natolik vulgární, že to dál nebudu komentovat. Jen bych Vás upozornil, že "nepřítel nepřítele je můj přítel" a že kontakty mezi Ladinem a Saddamem existovali. Obecně každý takový režim je vhodným semeništěm teroristů. O regionální stabilitě vůbec nemluvě. Je dobře, že Saddámův režim byl zničen.

Jak zde sleduji diskuzi, tam musím dát nejvíce za pravdu kolegovi Pinkasovi.

Je pravda, že kdyby se v minulosti nebo i současnosti ISS rozdělila na ruskou a americkou část (rusové by zaplatili USA co jim tenkrát přispěli na modul FGB), tak by rusové měli plně funkční stanici a američani by měli neživota schopnou stanici (jinak řečeno hromadu šrotu). Takže ty názory, proč nevykopli rusy z projektu ISS, byly opravdu k zasmámí. Já osobně si spíše kladu otázku opačnou (vzhledem k serioznosti americké strany). Nebylo by rusům bez američanů lépe?

Když bychom uvažovali, zda by američané byli schopni postavit ISS bez rusů /s ohledem na vývoj v USA v 90. letech/, tak "možná" ano. Ale bylo by to polofunkční torzo, trvale neobyvatelné a navíc výrazně dražší. A v současné době navíc existenčně ohrožené výpadkem raketoplánů.

citace:

---

Jak zde sleduji diskuzi, tam musím dát nejvíce za pravdu kolegovi Pinkasovi.

Je pravda, že kdyby se v minulosti nebo i současnosti ISS rozdělila na ruskou a americkou část (rusové by zaplatili USA co jim tenkrát přispěli na modul FGB), tak by rusové měli plně funkční stanici a američani by měli neživota schopnou stanici (jinak řečeno hromadu šrotu). Takže ty názory, proč nevykopli rusy z projektu ISS, byly opravdu k zasmámí. Já osobně si spíše kladu otázku opačnou (vzhledem k serioznosti americké strany). Nebylo by rusům bez američanů lépe?

Když bychom uvažovali, zda by američané byli schopni postavit ISS bez rusů /s ohledem na vývoj v USA v 90. letech/, tak "možná" ano. Ale bylo by to polofunkční torzo, trvale neobyvatelné a navíc výrazně dražší. A v současné době navíc existenčně ohrožené výpadkem raketoplánů.

---

Tahle diskuze je opravdu až moc osobní, takže nebudu přilévat olej do ohně, ale pokusím se to trochu zchladit. Pane Kostero, pánové Pinkas, Novák a další nejsou vašimi ideovými nepřáteli, oni jsou akorát trochu starší a víc toho zažili. Mám na mysli teď tu politiku, život vás časem zatahuje do různých politických událostí a rozpory mezi tím, co se píše v novinách a co se děje v životě zažijete na vlastní kůži. Najmě pak při různých revolucích a změnách režimu, to je škola k nezaplacení. Znám to z vlastní zkušenosti, dříve jsem měl spoustu naivních politických představ, které časem vzaly za své, ale to je naprosto normální. Takže se na ně nezlobte, oni se vám nevysmívají.

citace:

---

Začátkem 90. let byla ISS (Freedom, Alpha) jen černá díra. Peníze na ni mizely bez viditelného výsledku. Navíc bylo čím dál jasnější, že USA na stavbu něčeho takového prostě nemá - peníze by byly, ale technika a zkušenosti ne.

---

citace:

---

Dnes je situace jiná - ISS je na orbitě, funguje, největší peníze už byly investovány, jde jen (nebo "jen") o doplňování a řádné využívání. Takže Kerryho postoj mi připadá celkem pochopitelný jak před 10 lety, tak dneska.

---

citace:

---

Říkám, že chápu politika, který začátkem 90. let vidí, že stanice Freedom se vyvíjí od roku 1984 s jediným výsledkem - za rok ta stanice měla lítat a měla stát 8G, zatímco dnes (1991) je start v nedohlednu, koncepce totálně přehodnocená a cena vzrostla na 30G. Dokážu pochopit, že takový projekt považuje za černou díru na peníze a pochybuje o smyslu takové věci.

---

citace:

---

Bushova podpora astronautiky se omezila právě jen na ty kecy ...

---

citace:

---

Nesporne je, ze kdyby dnes Rusove odpojili svou cast ISS a zaplatili USA to, co jim prispeli, budou mit plne fungujici kosmickou stanici vcetne prostredku pro zajisteni zivotnich potreb, energie, stabilizace, udrzeni vysky a dopravy lidi a nakladu na ni a zpet. Opakem je tomu u USA.

---

citace:

---

Alespon posuzovani kosmicke techniky by melo byt vedeno v ramci politicke neutrality jen podle jeji parametru a vysledku

---

citace:

---

Tahle diskuze je opravdu až moc osobní, takže nebudu přilévat olej do ohně, ale pokusím se to trochu zchladit. Pane Kostero, pánové Pinkas, Novák a další nejsou vašimi ideovými nepřáteli, oni jsou akorát trochu starší a víc toho zažili. Mám na mysli teď tu politiku, život vás časem zatahuje do různých politických událostí a rozpory mezi tím, co se píše v novinách a co se děje v životě zažijete na vlastní kůži. Najmě pak při různých revolucích a změnách režimu, to je škola k nezaplacení. Znám to z vlastní zkušenosti, dříve jsem měl spoustu naivních politických představ, které časem vzaly za své, ale to je naprosto normální. Takže se na ně nezlobte, oni se vám nevysmívají.

---

Pánové.,
kašlete na politiku,je špinavá a v české zemi prohnilá stejně tak jako kdekoliv na světě. Zákonitě ten který alespon trochu vidí pod prsty politikům se musí doslova naštvat,už jen když někoho vidí. Já bych se vrátil ke kosmonautice. Je škoda ,že právě s ní se hodně politikaří a využívá se k všelijakým to politickým cílům,ale nicméně tak to bylo,je a bude...s tím asi my tady nikdo nic neuděláme.Bylo by pěkné a fajne,kdyby lidé dostali rozum a společně táhli za konec jednoho provazu. Je to bezpochyb hodně o toleranci chápání a porozumění, ale také umění naslouchat a dohodnout se......
Bude to však hodně dlouho trvat,ale pak se dokážou věci o kterých se nám ani nezdálo.
Daniel

Problemy s ISS vidim predevsim v nasledujicim: Vsechny vyznamne kroky cloveka do vesmiru znamenaly revolucni kvalitativni porok: prvy sputnik, prvy let cloveka, prve pristani na Mesici, prva trvala vesmirna stanice, prvy let raketoplanu. Naproti tomu ISS neznamenal vuci MIRu zadny zasadni revolucni technicky ani vedecky pokrok, zvlast pri srovnani se soucasnou situaci.

Dle meho nazoru by byla lepsi mensi stanice umistena v nakladnim prostoru raketoplanu, ktera by se kompletne mohla periodicky vracet na Zemi, opravit poruchy, vystridat posadku, zcela zmenit zamereni vyzkumnych zarizeni a opet odstartovat. To samozrejme neni v planu a tedy se nikdy neuskutecni. Jinou moznosti, jak by se podstatne zvysila hodnota ISS je konstrukce zcela noveho, levneho, opakovane pouzitelneho dopravniho systemu ( neco jako byl vyvijeny rusky MAKS). To by pomohlo dostat znacne levneji na ISS vice vedcu pripadne i turistu a tim zvysit jeji hodnotu a atraktivnost. To se zcela zrejme v nejblizsich letech take nestane, nove vyvijene dopravni systemy budou jeste drazzsi nez Souyz nebo Progress, nemluve o STS.

Obavam se, ze vzhledem k reseni novych progamu, USA velmi brzy ztrati zajem o ISS a Rusove take nepotrebuji dale overovat ucinky dlouhodobeho pobytu cloveka ve vesmiru ani cinnost a spolehlivost systemu pro zabazpeceni tohto pobytu. S tim maji dost zkusenosti z Miru. Tech nekolik vedeckych experimentu, ktere se na ISS provadi jsou zatracene drahe, aby se pro kohokoliv dalsiho se vyplatilo udrzovat a financovat ISS bez USA a Ruska. Proto vidim osud ISS dost cerne.

Cela stagnace kosmonautiky v poslednch rekneme 15 letech je zavinena rozpadem SSSR a ztratou konkurencni motivace. Casto si ztezujeme, jak v USA jde vse pomalu a draho, se stalymi zvraty ale v USA v poslednich 15 letech prece jen neco dotahli do konce: nove nosice ATLAS, DELTA, sondy k Marsu, k asteroidu atd. Ve srovnani s tim bohuzel Rusove za tech 15 let nejen ze nedotahli do konce ani jeden projekt rozpracovany v 80-tych letech (ANGARA, MAKS, BURAN, MIR-2), nybrz vetsinu jich zrusili. Ze by se situace radikalne v nejblizsich letech zmenila je temer vyloucene. Pani presidenti Putin a Bus by si museli uvedomit, ze postaveni ve vesmiru je pro budoucnost jejich zemi daleko dulezitejsi nez Cecna nebo Irak a to bychom od nich chteli moc. Snad do vyzkumu vesmiru vnese konkurencni pravek Cina, ale toho se my starsi jiz nedozijem.

ISS je potřeba, a potřebují ji všechny strany, jak USA, tak i Rusko a ESA. Proto je nezbytná dohoda. Jenom doufám, že se podaří rychle zprovoznit STS a postupně omezit tvrdé požadavky na možnost startu, protože plánované podmínky jsou podle mě nesmyslně přísné.

Dovoluji si tady vnést trochu jiný (svůj) pohled na kosmonautiku, než jaký zde nastínil pan Pinkas.

citace:

---

Problemy s ISS vidim predevsim v nasledujicim: Vsechny vyznamne kroky cloveka do vesmiru znamenaly revolucni kvalitativni porok: prvy sputnik, prvy let cloveka, prve pristani na Mesici, prva trvala vesmirna stanice, prvy let raketoplanu. Naproti tomu ISS neznamenal vuci MIRu zadny zasadni revolucni technicky ani vedecky pokrok, zvlast pri srovnani se soucasnou situaci.

---

citace:

---

Dle meho nazoru by byla lepsi mensi stanice umistena v nakladnim prostoru raketoplanu, ktera by se kompletne mohla periodicky vracet na Zemi, opravit poruchy, vystridat posadku, zcela zmenit zamereni vyzkumnych zarizeni a opet odstartovat. To samozrejme neni v planu a tedy se nikdy neuskutecni.

---

citace:

---

Jinou moznosti, jak by se podstatne zvysila hodnota ISS je konstrukce zcela noveho, levneho, opakovane pouzitelneho dopravniho systemu ( neco jako byl vyvijeny rusky MAKS). To by pomohlo dostat znacne levneji na ISS vice vedcu pripadne i turistu a tim zvysit jeji hodnotu a atraktivnost. To se zcela zrejme v nejblizsich letech take nestane, nove vyvijene dopravni systemy budou jeste drazzsi nez Souyz nebo Progress, nemluve o STS.

---

citace:

---

Obavam se, ze vzhledem k reseni novych progamu, USA velmi brzy ztrati zajem o ISS a Rusove take nepotrebuji dale overovat ucinky dlouhodobeho pobytu cloveka ve vesmiru ani cinnost a spolehlivost systemu pro zabazpeceni tohto pobytu. S tim maji dost zkusenosti z Miru. Tech nekolik vedeckych experimentu, ktere se na ISS provadi jsou zatracene drahe, aby se pro kohokoliv dalsiho se vyplatilo udrzovat a financovat ISS bez USA a Ruska. Proto vidim osud ISS dost cerne.

---

citace:

---

Cela stagnace kosmonautiky v poslednch rekneme 15 letech je zavinena rozpadem SSSR a ztratou konkurencni motivace. Casto si ztezujeme, jak v USA jde vse pomalu a draho, se stalymi zvraty ale v USA v poslednich 15 letech prece jen neco dotahli do konce: nove nosice ATLAS, DELTA, sondy k Marsu, k asteroidu atd. Ve srovnani s tim bohuzel Rusove za tech 15 let nejen ze nedotahli do konce ani jeden projekt rozpracovany v 80-tych letech (ANGARA, MAKS, BURAN, MIR-2), nybrz vetsinu jich zrusili. Ze by se situace radikalne v nejblizsich letech zmenila je temer vyloucene. Pani presidenti Putin a Bus by si museli uvedomit, ze postaveni ve vesmiru je pro budoucnost jejich zemi daleko dulezitejsi nez Cecna nebo Irak a to bychom od nich chteli moc. Snad do vyzkumu vesmiru vnese konkurencni pravek Cina, ale toho se my starsi jiz nedozijem.

---

Taky mi nepřipadá, že by kosmonautika stagnovala. Pravda, proti 60. letům je to pomalé, jenže z nuly se vždycky zrychluje dobře.

Že ISS není "revoluční" zlepšení - no a co? Mir byl taky evoluční stupeň po Saljutech. Revoluční byl let na Měsíc - a výsledek? Konec, slepá ulička, resp. zaslepená ulička. (to mi ti amíci dělat neměli, takhle mě zklamat... (;-))))) ). Skylab? taky revoluce. A totéž.
Kdepak revoluce, dejte mi pokoj s revolucema. Mírný pokrok v mezích zákona, mírný, ale stabilní. Mir mnohé vyzkoušel a otestoval, na ISS by se už dalo v něčem jít do poloprovozu. Bude-li levný a spolehlivý výtah. Je, jenže Rusové nemají peníze a Američani, kteří mají prachy, ale nemají techniku, ty peníze nedají.
Pardon - mají techniku, jen jim zabila už 14 astronautů a momentálně leží co lemra.

Pokud někdy poletíme (tedy někdo poletí) na Mars, tak cesta vede přes ISS a její nástupce. Všecko, každý zařízení, se musí vyzkoušet, a kde jinde než na orbitě.
Vezměte si teď nedávno ten malér s generátorem kyslíku. Na orbitě žádný problém. Opraví se, když bude potřeba nějaká součástka, tak při nejbližší příležitosti letí, příležitost se dá uspíšit. Je to jen otázka peněz. Když nevyjde nic, tak kosmonauti nastoupí do Sojuzu a vrátí se. Furt nejde o život. A jak nejde o život, jde o...
Na orbitě. Na cestě k Marsu o život půjde a žádné dodávky, žádný záchranný člun, žádný útěk zpátky. Vystačíte s tím co máte, a nebo - ani státní pohřeb nebude. Jen vám v Arlingtonu a u Kremelské stěny zatroubí večerku.

Jen zkoušení potrvá léta.

Vrátím se ke Kerrymu a jeho (ne)zásadovosti. Jen blbec nemění názory, pokud se ukáže, že narazily na realitu.
Nebezpečný blbec.
V posici amerického presidenta - smrtelně nebezpečný blbec.

Jj. Reději evoluci, než revoluci. I když "ruská evoluce" byla spíše z nouze ctnost...

Testovat technika se dá i na povrchu Měsíce. Dokonce mi to připadá rozumnější. Žádná revoluce(lety rovnou na Mars), ale evoluce(zabydlet se v okolí a se zkušenostmi zkusit něco obtížnějšího).

My se ovšem nebavíme o názorech, ale o předvolebních slibech. Bush zvyšuje rozpočet NASA, Kerry slibuje jednou to, podruhé ono...

add
.....stagnace kosmonautiky........
vzpomínám si na Bohdanečské tedy první setkání,kdy Aleš Holub již myšlenku resp. svůj názor o stagnaci vyslovil. Tenkrát se zdálo ,že jej docela 1/3 tehdejších posluchačů doslova sežere a nebo upálí na hranici jako neznaboha. Tak trochu jste mi připomněli tuto událost a nutno podotknout,že i jistí lidé se v ní vidí. Nevyšítám nikomu názor na to či ono,ale i já zastávám názor stagnace.Stagnace-v pojmu malých přínosů do kosmonautiky. Kolega Blaum /pokud jsem příjmení zkomolil omlouvám se již nyní/ měl také pravdu v tom ,že dnešní rakety a hardware jdou do předu jen malými krůčky......vše souvisí se vším a různá provázanost okolností také. Vpodstatě si myslím ,že se rozhodně shodnemena tom že vše záleží na penězích,teré odjakživa co jsou hýbaly světem,a bohužél bude tomu tak i nadále.

add....let na MARS......
také nevidím způsob postavit raketu a hned letět na MARS.,a nyné nevím zda budu pochopen. Říkavalo se těžko na cvičišti lehko v boji....z těchto důvodů,bych spéše podporoval myšlenkuvrátit se na Měsíc. Nezní to tak nepochopitelně. Ostatně i geologický podrobný průzkum Měsíce,pak odskoušení,dopilování systémů a hardware na Měsíci pro pozdější let na MARS se mi zdá více jak úšelný. Tedy jak Martin Kostera uvedl ne revoluce ,ale postupné evoluční kroky k expanzi do cest vesmírem a k planetám. Je lepší si řádně rozmyslet a připravit podklady než se vydám na takouvou cestu jako je ta MARS,neboli dvakrád měř a jednou řež. Ale nechci dále vás krmit příslovéma. Chci naznačit,že tak to jako lidé děláme pořád,tak to bylo v minulosti a bude ještě dlouho i v budoucnosti. Jiná by by byla,kdybychom zde na Zemi vládli technologií takového to pohonu,který bude stálý a pro let na delší cesty perspektévní"atom,antihmota a jiné". Asi se mnozí i smějete,ale připomenme si ,že zatím jakž takž efektívně musíme spálit mnohatunové nádrže s PH abychom dosáhli orbit a nebo snad nejbléže Měsíce.

add....sliby Johna Kerryho.....
pokud někomu připadá,že je to blbec pak klobouk dolů za tak krátkozraké myšlení. Kdyby to byl takový blbec,pak by mu nefandila ani uklízečka an toaletách. Doporučuji trochu sledovat vývoje volebních kampaní. Stejně tak jak u mne však pak Busch budí dojem arogantního politika mohu pomluvit pak kařdého a kdykoliv si vzpomenu-ne to ale není můj styl vedené jakékoliv diskuze. Je pravda,že v souboji Busch a Kerry se protahují mnohé slabiny kandidátů,ale není to nakonec dobře. Nezvykli jste si jako voliči poslušně a nebo bez dostatečných informací zvolit například p.Klause ? Pak se zde můžeme dohadovat do nekonečna. Předevšém jsme svědky boje o mocenských zájmů, a přeci i my jsme si od naších střédajících se vlad zvyklí ,že nám poslanci pro své korýtka naslibují hory doly.....

....add stanice ISS......
opět peníze,piníze a zase peníze. Stanice nebude nikdy vypadat tak jak jsme ji znali z původních návrhů.V druhé řadě to vše ovlivnilo mnoho věcí.....havárie Columbie,politická situace,válka v Iráku,strach z teroristů ale také v posatupném nezájmu veřejnosti,tj. danovách poplatníků.
no a to je tak asi vše co bych vím chtěl sdělit jak situaci vidím i já droboučké a až neznatelné kolečko v soukolí naší doby
s pozdravem
Daniel Lazecký

Dobry den posilam link s odkazy na fotografie "dinosauru"

http://www.ktb.net/~billmeco/space.html

1. pri pohledu na tyto fota si clovek uvedomi jakou skalou nosicu USA disponuji

2. uprimne neverim, ze nektery z techoto nosicu bude hrat v budoucnu vyznamejsi roli pri zasobovani ISS a dalsich kosmickych aktivitach USA. Pokud ano budou to projekty s cenami 10 az 100 miliard dolaru a realizovane v casovych horizontech desitek let - podobne jako v soucasnosti rozestavena ISS.

V budoucnu bych viděl nejraději sjednocený světový trh raket s nosností nad 1 t, kde dvě světové firmy budou mít kompletní škálu a budou soutěžit o jednotlivé kontrakty vlád. Lehké rakety bych zase dělal z vyřazených vojenských raket - Minuteman, Topol a jeden nebo dva typy civilní/soukromé. Bohužel je to hodně vzdálená budoucnost.

Jo, jo, jo, pánové.
Ano, návrat na Měsíc, jistě.
Ale i tam vede IMHO cesta přes ISS. Furt je lepší něco testovat tady vedle a bejt zpátky během několika hodin, když se něco podělá, než se vracet dny. A muset nejdřív odstartovat.
A hlavně - ISS je. JE, funguje, byť není v takové konfiguraci, jak jsme si mysleli. K ISS se může připojovat ESA, není to jen na Rusech a Američanech, i když pilotovaný let je dnes jen na Rusech.

Návrat na Měsíc bude. Možná. Určitě, pokud se do té doby nepomlátíme nebo jinak nezničíme. Ale teď tady je ISS, jsou možnosti k ní lítat, je technika, je prostředí, který nikde na zemi nenapodobíme - všecko je jen otázka peněz. Takže si myslím, že ISS budoucnost má. A Kerryho vize využití ISS třeba na ty slavný léky nebo nový materiály, ano, je mi bližší než velkohubé povídání o letu na Mars. BEZ NAVÝŠENÍ ROZPOČTU. A ono to je bez navýšení. Takže z toho ambiciózního projektu nebude nic. Protože to je o penězích.
ISS budoucnost má. S NASA nebo bez ní. Bez USA to půjde hůř, ale půjde. Už to jde.

A v zádech máme nějakého Ťianga nebo Chua, který už teď zkouší měsíční skafandr. Vsaďte se...

Antihmota, asi zatím těžko.
Atomový pohon, proč ne. Tam venku je radiace stejně víc než dost, my bychom tolik nepřidali. Technologicky to vidím jako sice obtížné, ale žádný zásadní zlom typu udržení milionů stupňů na termonukleární fúzi.
Iontové pohony se už testujou a vycházejí celkem slibně.
Pokrok je možný. Ale nejdřív bychom měli využít to, co je. Rusům se tenhle konservativní přístup (možná vynucený, i když za Brežněva ještě peníze byly) vyplatil. Zrušit museli vlastně jet to, kde slepě zkoušeli "dohánět a předhánět" - viz raketoplán. Ten neskončil proto, že by byl špatný nebo nebyly peníze. Nebylo na co ho použít. Lítat umí levněji (a asi i bezpečněji) v Sojuzech a těžkotonážní raketu nepotřebovali.

ps - blbcem jsem nemyslel Kerryho. Jsou jiní, kteří nemění názory, i když narazí na realitu. Jenže někomu může připadat, že je to jednou tak jindy jinak. No, ano. Prostě - realita se vyvíjí a názory by ji měly sledovat. Jen blbec... atd.

Moc zajímavé nazory,ja bych přidal svuj možna trochu konzervativní ale podle mne asi realnější.Ja to vydím na "dlouhou cestu ke hvězdám" po krocích které budou přímo úměrné množství financí které se podaří sehnat.Takže takzvaný "dinosauři"ještě hodně dlouho budou lítat na orbit.S Petrem Blauem nesouhlasim v určení času odchodu raket do důchodu,ty mají ještě hodně prace před sebou.(30 aš 60 let)ale těšim se na setkaní s nim i ostatnimi kosmonadšenci ve "valmezu" ... Sjednocený trh s raketamy,no nevim na to nejsou lidi asi ještě připraveni.Rakety (kosmické) jsou ještě jakousi znamkou vyspělosti průmyslu té které země,tudíš si nedovedu představit rozdelení do firem. To by neklapalo (viz.ISS)aspoň podle mne. Mluvíme raketach za statni penize (od volených politikú)opravdu soukromé nosné prostředky neexistuji (100km nepovažuji za "vesmír")Některe firmy se sice tvaří jako že rakety vyvynuli rakety sami za soukrome penize ale bez statních příspěvku by asi neletali.Vývoj nových principů pohonu a použití v praxi je toho důkazem . Cesta na Měsíc nebo dokonce Mars je podle mne ještě hodně daleko ("jsme na urovni říční plavby a za ocean se jeste budem dlouho jen divat" aspon jeto muj nazor).

Spíše je problém, že v demokratických státech politici těžko obhájí enormní výdaje na ambiciózní projekty typu Mars a možná i lunární kolonie. To by skutečně musely nastat podmínky podobné atmosféře Studené války a ty zde nejsou. Jediný v úvahu přicházející soupeři USA jsou Rusko a Čína. Ruská ekonomika roste od roku 1999 průměrně o 5 až 7 HDP ročně, ale kosmický program prostě není ani zdaleka prioritou ruské administrativy.
Čína je také v dobývání kosmu konzervativní a místo původně plánovaného pilotovaného lunárního programu do roku 2020 slibuje do tohoto data modulární orbitální stanici.
V tomto ohledu spíše spoléhám na nestátní sektor a kosmickou turistiku. Pokud se úspěšně rozjedou projekty nastartované v soutěži Xprize, tak se společnosti díky konkurenci jistě budou snažit o konstrukci čím dál výkonějších kosmických dopravních prostředků a za 20 či 30 let se možná dokčáme prvních kosmických hotelů a komerčních obletů Měsíce. Pokud se nyní zjistí, že je o lety na hranici kosmu zájem a je dost lidí ochotných zaplatit za lety nemalé částky, tak nevidím důvod proč by společnosti nezačaly investovat do podobných projektů.

Zkusím zareagovat na příspěvky V.Nováka:
S ISS to není tak zlé – NASA ji hodlá využívat minimálně do roku 2017. V pětiletém rozpočtovém plánu NASA na roky 2005-2009 se na ni oproti loňskému výhledu dokonce předpokládá vynaložit o 1,236 mld. USD více. Na "novou vizi" se v tomto období předpokládá vynaložit pouze 6,37 mld. USD - konkrétně na CEV. Z toho 5,57 mld. USD je dosaženo zrušením SLI a 0,8 mld. USD je předpokládaný nárůst rozpočtu NASA v celém tomto období. Tento přístup se mi líbí – už 4.5.2003 jsem v tématu ISS po Columbii "navrhoval" předělat OSP (SLI) po vzoru Apolla tak, aby byl schopen létat k Měsíci.
Vize návratu lidí na Měsíc je totiž o tom, jaký cíl má mít pilotovaná kosmonautika NASA po ukončení činnosti ISS, která tu nebude věčně. Vámi uvedený let na Mars kosmickou stanici neohrožuje, neboť zahájení jeho případného financování se nepředpokládá před rokem 2020.

citace:

---

Zrušit museli vlastně jet to, kde slepě zkoušeli "dohánět a předhánět" - viz raketoplán. Ten neskončil proto, že by byl špatný nebo nebyly peníze. Nebylo na co ho použít.

---

Děkuji kolegovi Hoškovi co zde uvedl,měl jsem skoro stejnou odpověd nachystanou. Co se týká druhéhé letu Buranu,pak mohu ze svých informací sdělit toto. Ještě tak trochu uvodem-informace pocházely z mého tehdy velmi dobrého zdroje,resp. kolegy v Rusku jistého Vadima Molčanova,ale dne již bohužél nežijícího. Let se měl odbývat v automatickém režimu všetně spojení. Po doku s Mirem měli na palubu přestoupit kosmonauti ze stálé misse a provést inspekci systémů,experimenty a v neposlední řadě také kerekce dráhy MIRu. Po splnění úkolů mělo dojít k opětovnému odpojení,pak serii manévrů a po cca 48mi hodinách k automatičeskoj pasadke. Třetí let měl být s přítomností dvojčlenné posádky a let měl trvat dva dny. Plánovány byly i oblety stanice,ale bez spojení. U druhého letu šlo také charakterem o to prověřit možnost zaslání orbiteru BURAN v inscenované situaci havárie na Miru a tedy evakuaci kosmonautů z ohrožení.
Takže děkuji ještě jednou,že se i tato věc mohla připomenout.
V plánech ruské kosmonautiky a letech raketoplánů se mělo jít samozřejmě dále a plány byly vskutku velmi ambiciozní,ale ty peníze.peníze,peníze..........

quote: Jen blbec nemění názory, pokud se ukáže, že narazily na realitu. Nebezpečný blbec. V
posici amerického presidenta - smrtelně nebezpečný blbec.
---------------------------------------------------------------------
Dnes od 3 hodin rano jsem poslouchal na CNN televizni duel Bush – Kerry. Musim jen konstatovat, ze vyse uvedene plati na 100+1 procent. Jen si preji aby kosmonautika byla usetrena vlivu takovych lidi.

Problém je, že takoví jsou všichni, jenom někteří (jako Kerry) to umí líp maskovat (přesněji jsou to lepší lháři). Takže podle toho co vím, by pro NASA bylo lepší, kdyby vyhrál Bush.

No já si naopak myslím, že je všechno jen otázka jak moc bude financována NASA, a tady může ty peníze nakonec uvolnit kterýkoliv kandidát. Bush potřebuje získat především finance pro vedení svých současných a případně budoucích válek - co se týče financování měsíčních letů a případně letu na Mars, tak zatím vydal spíš obecné prohlášení (které pravda umožnilo NASA začít o tom alespoň mluvit), než nějaké větší finanční částky pro NASA. Spíš jde zatím jen o to, že budou smět přesměrovat čast peněz z raketoplánu na CEV.

Jako každý soudný Evropan letos fandím Kerrymu - nemyslím, že by v případě jeho vítězství hrozilo odvolání programu CEV. Ostatně o redukci NASA na provozovatele nákladného STS rozhodl republikán Nixon, a program Apollo vyhlásil demokrat Kennedy. A financování tehdy bylo velkorysejší než dnes.

Ale i kdyby hrozily nějaké krátkodobé škrty rozpočtu, tak příčetnější zahraniční politika USA je podle mě důležitější, než nějaká populistická prohlášení o návratu na Měsíc... rozhodne se stejně jenom podle toho, jestli a kolik na to bude uvolněno peněz...

citace:

---

No já si naopak myslím, že je všechno jen otázka jak moc bude financována NASA, a tady může ty peníze nakonec uvolnit kterýkoliv kandidát. Bush potřebuje získat především finance pro vedení svých současných a případně budoucích válek - co se týče financování měsíčních letů a případně letu na Mars, tak zatím vydal spíš obecné prohlášení (které pravda umožnilo NASA začít o tom alespoň mluvit), než nějaké větší finanční částky pro NASA. Spíš jde zatím jen o to, že budou smět přesměrovat čast peněz z raketoplánu na CEV.

Jako každý soudný Evropan letos fandím Kerrymu - nemyslím, že by v případě jeho vítězství hrozilo odvolání programu CEV. Ostatně o redukci NASA na provozovatele nákladného STS rozhodl republikán Nixon, a program Apollo vyhlásil demokrat Kennedy. A financování tehdy bylo velkorysejší než dnes.

Ale i kdyby hrozily nějaké krátkodobé škrty rozpočtu, tak příčetnější zahraniční politika USA je podle mě důležitější, než nějaká populistická prohlášení o návratu na Měsíc... rozhodne se stejně jenom podle toho, jestli a kolik na to bude uvolněno peněz...

---

A přečtěte si rozhovor s Cernanem v sobotních LN.

Před pár týdny jsem tu dával odkaz na 15 odpovědí Bushe a Kerryho z z několika oblastí, včetně kosmonautiky - http://dsc.discovery.com/news/afp/20040913/bushkerry.html

A teď jsem našel komentář k jejich odpovědím na čtyři vybrané otázky (energetická koncepce, kmenové buňky, protiraketová obrana a kosmonautika) - http://www.naplesnews.com/npdn/pe_columnists/article/0,2071,NPDN_14960_3226270,00.html

A u kosmonautiky je následující :

On the issue of space exploration, Bush has already initiated a program that will return humans to the moon in 10 years and then send explorers to Mars by mid-century. This I support heartily.

I firmly believe that the resources of energy and raw materials to be found in space can create an unprecedented era of prosperity for all the people of Earth.

Kerry, though, says "there is little to be gained from a space initiative that throws out lofty goals but fails to support those goals with realistic funding."

This is wrong, on two counts. First, Bush has already budgeted some $15 billion for his space initiative, much of it created by moving existing NASA funds within the agency. Secondly, funding depends on Congress. I hate to say it, but Congresses controlled by the Democratic Party have not been generous to NASA. It was Ted Kennedy, Walter Mondale and other Democratic liberals who stood passively and allowed President Nixon to kill the Apollo program and gut NASA's plans for the future.

Takže kdyby Demokraté zasáhli, Nixon by nic nezmohl ...

A ještě odkaz na ten rozhovor s Cernanem - http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=297236

Pravdou je, že pokud se podaří (ať Bushovi či Kerrymu) do dvou let výrazně stabilizovat situaci v Iráku, sporné státy budou mnohem lépe spolupracovat a uvolní se dost peněz na jiné (doufejme i kosmické) aktivity. Pokud USA utečou z Iráku a nepořádek tam zůstane, budou potřeba obrovské peníze na další zbrojení, obranu a nátlak, a s Měsícem se můžeme rozloučit.

at je to tak či onak.....a NASA dostane peníze v požadované výši...pak nebude to tak trochu o historii financování včech projektů? Jak jsme již několikrát sami mohli sledovat,že spousta peněz se dalo an něco co pak bylo pozastaveno,zastaveno a nebo prošurstrováno. NASA potřebuje příklad B.Rutana aby ve své hospodárce svůj dolárek několikrát obrátila v ruce než jej investuje. Vidím v tom jistou symboliku a význam, a snad právě proto Rutan X prize vyhrál. Jinak si myslím,že kosmonautika je v americké hrdosti natolik zakořeněna,že půjde jen a jen stále dopředu. Jak Cernan sám uvedl,že během cca 25 let ničeho kosmonautika v pilotovaných letech nedosáhla....je v tom kus pravdy.
Dan

citace:

---

at je to tak či onak.....a NASA dostane peníze v požadované výši...pak nebude to tak trochu o historii financování včech projektů? Jak jsme již několikrát sami mohli sledovat,že spousta peněz se dalo an něco co pak bylo pozastaveno,zastaveno a nebo prošurstrováno. NASA potřebuje příklad B.Rutana aby ve své hospodárce svůj dolárek několikrát obrátila v ruce než jej investuje. Vidím v tom jistou symboliku a význam, a snad právě proto Rutan X prize vyhrál. Jinak si myslím,že kosmonautika je v americké hrdosti natolik zakořeněna,že půjde jen a jen stále dopředu. Jak Cernan sám uvedl,že během cca 25 let ničeho kosmonautika v pilotovaných letech nedosáhla....je v tom kus pravdy.
Dan

---

Aktuální "startovní kalendář" dopravních lodí k ISS:
14.10.2004 Sojuz TMA-5 Chiao, Šaripov (oba tvoří 10.základní posádku, půlroční let), Šargin (návrat 24.10.2004)
23.12.2004 Progress M-51
28.02.2005 Progress
15.04.2005 Sojuz TMA-6 (výměna posádky)
xx.05.2005 Discovery STS-114
10.06.2005 Progress

Nový zaujímavý materiál o možnom strategickom smerovaní ruskej kozmonautiky si možno stiahnuť na:

http://www.tsenki.com/video/rakc_otchet.pdf

Medzi autormi sú uvádzaní aj Koptev a Perminov.

No jo, azbuku ještě přečtu, ale smysl mi už uniká.
Nemáte někdo anglický nebo český překlad ?

Bohužel se zahraniční politiky jednoho a druhého moc lišit nemůžou.
Ani Kerry nemůže rychle vycouvat z Iráku, to by nejspíš znamenalo občanskou válku, rozpad země na tři celky, jižní proíránský, sever kurdský a střed, snad, z nezbytí, prosyrský. Všechny poněkud protiamerické, ten severní snad nejmíň, jenže tam bude napětí s Tureckem, to je spojenec v NATO, takže Kurdům nic jiného taky nezbyde.
Bohužel, tohle je kolej, na kterou nasměroval americkou politiku Bush tím nesmyslem. Věřím, že by teď sám rád vycouval, nejlíp vrátil situaci tak 2 roky zpátky - jenže to nejde. A Kerry to zdědí. Nebo Bush v tom bude pokračovat. Uzlový bod jsme minuli, dobrá řešení nejsou.

Vidím jednu možnost - když vyhraje Kerry, a tedy Američané sami uznají, že Irák byla pitomost, budou ostatní vlády více nakloněné převzít část vojenských operací, nákladů a vyslat tam vojáky. Což je přesně to, co včera loudili Talijáni po arabských státech. To by mohlo vést postupně ke zklidnění situace v Iráku, snížení ekonomických ztrát, možná (ale "možná" s velkou rezervou) k poklesu cen ropy... A tedy i k možnému uvolnění peněz na něco tak zbytečného, jako je astronautika. Kéž by! Ale astronaoutika bude při rozhodování ve volbách tak na 54. místě.
V každém případě, je to průser na léta a bude ho řešit ještě příští americký president. Ten po 2008.

Z dlouhodobého hlediska by Kerry uškodil, protože fanatici by oslavovali vítězství (nad Bushem a USA) a začali by ještě tvrději útočit po celém arabském světě. Kerry patrně potvrdí stavbu OCV, ale nemůžete od něj čekat, že by navýšil rozpočet NASA.

To těžko očekávat od kteréhokoli presidenta. Jestliže ta irácká sranda stála USA zatím cca 130G a na příští rok se počítá se 75G, tak na astronautiku moc nezbyde. Kromě toho, nepřidá Bush ani Kerry, přidat může Kongres. Zatím ty Bushovy - velmi mírňoučké - představy o přihození osekal na snížení rozpočtu NASA.

V situaci, kdy je země ve válce a dokonce uvažuje o znovuzavedení povinných odvodů záklaďáků co kanónenfutru a la Vietnam, protože profíci jsou moc drazí, se s ničím lepším počítat nedá. K tomu růst cen ropy, WTI už je nad 52 USD/barel a analytici počítají na příští rok až 60, do blízkého budoucna klidně 80. Velmi pravděpodobný je pokles dolaru, tentokrát nejen vůči euru, ale i asijským měnám.

Nevidím to dobře - a výsledky amerických voleb na tom nic nezmění. Jistou šanci pro USA jsem nastínil výše, ale i ta je na léta a léta. Chyba se už stala a vyžírat ji budou USA - ale zbytek světa taky - dlouho. Můžeme použít analogii - Vietnam byl drahý, tak se utlumilo Apollo/Saturn.

Naštěstí osud ISS nezávisí až tak na USA, ale na penězích, které Rusům může dodat ESA. Tedy EU, tedy i my.

Ahoj

ja teda nevim jak ty ale ja Rusum nic platit nebudu. Staci, ze jim musime platit za zpracovany/uran pro Temelin a Dukovany. Ktery jim nasi lidi zadarmo vytezili a odvezli do Ruska. A bylo ho tolik, ze ani kdyby nam za to postavili Mir III tak to nebude stacit. Je jenom zajimave, ze o takovychle vecech nasi politici nemluvi.

Asi bude dlouho trvat než si většina američanů uvědomí ,že pravděpodobnost zabítí teroristou je mnohem nižší než riziko smrti při autohavárii.
Jenom jsem zvědavý, zda se debata Kerry x Bush věnovaná domácím událostem dotkne také kosmonautiky, ale spíše tipuju že ne. Bushova vize evidentně nedopadla na úrodnou půdu a zdá se čím dál méně reálnou. Nemluvě o tom, že šlo spíše o předvolební prohlášení.
Spíše tipuju, že investice v oblasti vědy a výzkumu půjdou hlavně do oborů, které zajistí menší závislost USA na ropě, než do velkých kosmických dobrodružství.

citace:

---

Bohužel se zahraniční politiky jednoho a druhého moc lišit nemůžou.
...

Vidím jednu možnost - když vyhraje Kerry, a tedy Američané sami uznají, že Irák byla pitomost, budou ostatní vlády více nakloněné převzít část vojenských operací, nákladů a vyslat tam vojáky. Což je přesně to, co včera loudili Talijáni po arabských státech. To by mohlo vést postupně ke zklidnění situace v Iráku, snížení ekonomických ztrát, možná (ale "možná" s velkou rezervou) k poklesu cen ropy... A tedy i k možnému uvolnění peněz na něco tak zbytečného, jako je astronautika. Kéž by! Ale astronaoutika bude při rozhodování ve volbách tak na 54. místě.
V každém případě, je to průser na léta a bude ho řešit ještě příští americký president. Ten po 2008.

---

citace:

---

To těžko očekávat od kteréhokoli presidenta. Jestliže ta irácká sranda stála USA zatím cca 130G a na příští rok se počítá se 75G, tak na astronautiku moc nezbyde. Kromě toho, nepřidá Bush ani Kerry, přidat může Kongres. Zatím ty Bushovy - velmi mírňoučké - představy o přihození osekal na snížení rozpočtu NASA.

V situaci, kdy je země ve válce a dokonce uvažuje o znovuzavedení povinných odvodů záklaďáků co kanónenfutru a la Vietnam, protože profíci jsou moc drazí, se s ničím lepším počítat nedá. K tomu růst cen ropy, WTI už je nad 52 USD/barel a analytici počítají na příští rok až 60, do blízkého budoucna klidně 80. Velmi pravděpodobný je pokles dolaru, tentokrát nejen vůči euru, ale i asijským měnám.

Nevidím to dobře - a výsledky amerických voleb na tom nic nezmění. Jistou šanci pro USA jsem nastínil výše, ale i ta je na léta a léta. Chyba se už stala a vyžírat ji budou USA - ale zbytek světa taky - dlouho. Můžeme použít analogii - Vietnam byl drahý, tak se utlumilo Apollo/Saturn.

Naštěstí osud ISS nezávisí až tak na USA, ale na penězích, které Rusům může dodat ESA. Tedy EU, tedy i my.

---

citace:

---

Asi bude dlouho trvat než si většina američanů uvědomí ,že pravděpodobnost zabítí teroristou je mnohem nižší než riziko smrti při autohavárii.
Jenom jsem zvědavý, zda se debata Kerry x Bush věnovaná domácím událostem dotkne také kosmonautiky, ale spíše tipuju že ne. Bushova vize evidentně nedopadla na úrodnou půdu a zdá se čím dál méně reálnou. Nemluvě o tom, že šlo spíše o předvolební prohlášení.
Spíše tipuju, že investice v oblasti vědy a výzkumu půjdou hlavně do oborů, které zajistí menší závislost USA na ropě, než do velkých kosmických dobrodružství.

---

Ono by, Hawku, stačilo kdyby si uvědomili, že napadení Iráku nebyla žádná válka proti terorismu a ve skutečnosti neudělala svět bezpečnějším. Spíše naopak.

Pokud investují do snížení závislosti na ropě, bude to jen a jen dobře. TO udělá svět bezpečnějším a méně závislým na prapodivných režimech - ten irácký nebyl ani zdaleka nejdivnější z nich. Pro nás, co horujeme pro kosmonautiku, to není nejlepší zpráva, ale objektivně vzato, je to mnohem, mnohem důležitější. I pro nás.

Kdepak, na "sídlišti" si nejdříve schválite vyhlášku(Patriot Act), která dovolí "výboru vnitřní bezpečnosti" a příslušným bezpečnostním složkám,aby bez rozhodnutí soudu proťukla soukromí každého místního obyvatele, kterého udá řádný občan(místní drbna či závistivý soused).

"Osobně jsem s ním mluvil a upřímně si přeje, aby vesmírný výzkum opět nabyl na významu. "
Rád věřím Cernanovi, že to Bush myslí úpřimně.

Snad se nemýlím, ale nepodmínila USA svoji účast na ITERu tím, že se bude stavět v Japonsku a nikoliv ve Francii. Pro umístění projektu je asi Japonsko ležící v zóně se zvýšenou seizmickou aktivitu mnohem vhodnější než Francie.

Jsem rád, pane Kostero, že USA tak milují OSN, že za jeho čest opásaly bedra svá a vrhly se v seč.
Smůla 1 je, že bez souhlasu, ba proti vůli té tak vřele milované RB OSN.
Smůla 2 je, že až ve chvíli, kdy Saddám s OSN začal (nechca, moc nechca) spolupracovat.
Smůla 3 je, že výsledkem války je informace, kterou tvrdili inspektoři OSN už před ní.
Nemuselo to stát jen USA 130G do dneška, dalších 75G příští rok a další roky nejspíš podobně. O zatím něco přes tisícovce mrtvých Američanů nemluvě.

Ale co naděláme, americké volby neovlivníme a jak píšu, ono o ně tak moc stejně nejde. Válka bude pokračovat, bude požírat jak vojáky, tak peníze, ať už bude šéfovat Bush nebo Kerry. Pokračovala by i za Nadera nebo Angely Davis, ona totiž pokračovat musí. Zahájit se nemusela. Ale teď se musí aspoň neprohrát, když na vítězství to nevypadá.

A moje podezření ohledně Bushova plánu je, že se pokusil odvrátit pozornost od Iráku a případně si vylepšit pověst v intelektuálnějších kruzích. Nepovedlo se ani jedno, takže doufejme, že se na to tiše zapomene. Opustit existující projekty kvůli chimérám, to už Američani předvedli za mého života několikrát.

Ale ať to dopadne jakkoli, ISS může fungovat i bez Američanů. Funguje tak dost dlouho a budou-li peníze, nemusí ani omezení být taková, jaká jsou dnes. S nimi (nebo aspoň jejich penězi) by fungovala nepochybně mnohem líp. Ale nezávisí na nich. Kocajdank!

Vítězslav Novák:
"Pokud investují do snížení závislosti na ropě, bude to jen a jen dobře."
Také to nebylo myšleno jako kritika. Je to prostě jenom další věc, která možná odčerpá peníze z NASA.

Ale já to taky nemyslím jako kritiku.
Jako fandy do kosmonautiky nás to nemusí těšit, taky mě to netěší, na druhou stranu je to rozumné. Co si budeme povídat, pilotovaná kosmonautika JE jen takové hraní pro ty, kteří na to mají. Pokud USA/svět sníží závislost na ropě, časem by mohlo zbýt i víc na tu kosmonautiku.
Jenom aby se to stihlo! WTI je už nad 52 USD/barel a Brent přelez 49. Souvislost s ekonomikou zejména USA, která je na ropě postavená, je zjevná. A na hraní si - tedy i pro NASA - zbyde jen to, co zbyde.

Irák nemá jasnou a přímou spojitost s americkou kosmonautikou ! Teda přesněji řečeno má jistou spojitost, stejně jako americké zdravotnictví, důchodový systém, infrastruktura, armáda, státní správa, atd. - je financován ze státního rozpočtu USA. Takže pokud chceme diskutovat o rozpočtu NASA v souvislosti s jinými záležitostmi, tak pak do toho musíme zahrnou všechny položky rozpočtu, ne jen vybrat jednu z nich a s její pomocí pak kritizovat toho či onoho politika.

Myslíte si snad, že kdyby nebylo Iráku, tak NASA dostane ročně o 10, 20 či více miliard dolarů více ?

citace:

---

Jenom jsem zvědavý, zda se debata Kerry x Bush věnovaná domácím událostem dotkne také kosmonautiky, ale spíše tipuju že ne. Bushova vize evidentně nedopadla na úrodnou půdu a zdá se čím dál méně reálnou. Nemluvě o tom, že šlo spíše o předvolební prohlášení.

---

citace:

---

A moje podezření ohledně Bushova plánu je, že se pokusil odvrátit pozornost od Iráku a případně si vylepšit pověst v intelektuálnějších kruzích.

---

citace:

---

Nepovedlo se ani jedno, takže doufejme, že se na to tiše zapomene.

---

citace:

---

Opustit existující projekty kvůli chimérám, to už Američani předvedli za mého života několikrát.

---

Plně se ztotožňuji se stanoviskem Miroslava Káni.

"NASA bere ze státního rozpočtu USA méně než 1% financí, takže se ani nebudu moc divit, když se o tom nebude mluvit. Pro Američany jsou důležitější jiné věci (z hlediska množství peněz a významu) - zdravotnictví, nová pracovní místa, nové dálnice, atd ... "
Řekl bych, že v tom je ten problém. Kosmonautika je na Xtém místě, politici nedokážou lidi pro kosmické projekty nadchnout.
Např. Olympiáda také stojí velké peníze, ale je pro pořádající země politicky průchodná (viz. relativně chudé Řecko). Rozdíl je v tom, že návratnost v případě Olympiády se dá vyčíslit, ale přínos kosmických projektů se dá kvantitaivně vyčíslit obtížněji.

"O předvolební prohlášení podle mě taky nešlo. Kdyby tomu tak bylo, tak by o tom Bush přeci mluvil při každé druhé , třetí příležitosti, nebo se mýlím ? "
Kennedy dokázal národ nadchnout(alespoň soudím dle dokumentů) ,Bush to odbyl jedním delším prohlášením. Navíc američany dle průzkumů jeho vize nenadchla, tak proč by to opakoval, když mu to nepřinese volební body. Mě taky ,jako fandu kosmonautiky jeho vize nenadchla. Termíny, že do 15 a 20 let přistaneme na Marsu či opět na Měsíci jsem slyšel několikrát. Pro nefandy kosmonautiky měl alespoň říci co návrat na Měsíc občanům USA přinese.

Pane Káňa, souhlasím s Vámi, trefil jste do černého.
Kennedy nadchl národ - ani nevím zda nadchl, ale posunul veřejné mínění k náklonnosti k výdajům na kosmonautiku. Proč se mu to povedlo? Inu téměř každý američan slyšel o rusovi kolem země. Průšvih, nějací mužici. Rusové jsou před amerikou - musíme je dohnat a zvítězit!!!! Na sport si amerika potrpí. A tak byla podpora.

Dnešní doba nepřeje vizím, stáda nováků čumí na různé Novy a HBO, baští big fůd, Mc´D, KFC atp. Svět je menší a přeinformovaný a získat pozornost v té mnohosti, v té pluralitě zábav, věd a činností je problém.
Mám dotaz pro pana Hawka - co přinese návrat na Měsíc? Jiné a levnější palivo do mého automobilu, slevní hamburgry nebo cigaretky budou méně rakovinotvorné? Bude z toho větší sex? Nebo větší zaměstnanost? A co horoskopy a karma pane doktore?!
Otázky nováckého laika. Ale opravdu, co nám to přinese - myslím všem, ne jen několika procentům nadšenců, astronautů a vědců.

Počítám se mezi nadšence, ale často se při své práci s veřejností setkávám s lidmi a je to radost a také povzdech nad všeobecnou vzdělaností. Při nedávném průzkumu v USA se ptali lidí jestli Slunce běhá kolem Země či je to naopak. Hodně lidí odpvědělo : "dejte pokoj , koho to zajímá" a zbytek byl půl na půl pro obě verze.
Nedávno mě pár lidí tvrdilo, ža na Měsíci se vůbec nebylo. Vysvětloval jsem jim to. Víte jaká byla reakce. :" Dobře, něco tvrdíte, ale není to jedno - byli , nebyli?! Mohl jsem začít znova.

Proč chci aby se zapomnělo, jsem vysvětlil další větou. Ano, Američané vyplýtvali spoustu prostředků a času - pravda, prostředků svých - na projekty, které se ukázaly být mimo možnosti a PŘED TÍM opustili projekty, které fungovaly. Apollo a Shuttle - příklad.

O chiméričnosti plánu vyvinout náhrady raketoplánu za peníze ušetřené omezením a ukončením provozu těchto jsem se rozepisoval víc než dost. Prostě to je nereálné. Punktum.

Předvolební balónek - zkusil to, národ nenadchl, ten už není tak nadchatelný jako byl za JFK. JFK nejen že vydával prostředky na "nesmyslný" kosmický program, vydával je taky na pomoc chudým, kteří by mohli oprávněně protestovat. Rušil - a někdy násilím - pozůstatky segregace. A všem bylo jasné, že přinejmenším orbitu nemůžou nechat Sovětům.
Takže Bush vypustil balónek, jedni zareagovali vlažně, jiní prohlásili, že je to drahý a k ničemu, další že ty peníze se líp použijí na Zemi, tedy v USA. Je jasný, že na řešení problémů ty peníze nestačí. Ale nestačí ani na deklarovaný vývoj.
A tak, protože balónek splaskl, šlo se jinam. A je víceméně ticho po pěšině, ovšem s výjimkou té studie Carly Fioriny and her boys, že by se měla NASA zprivatizovat...

A s Irákem to samozřejmě souvisí. Stejně jako s cenou ropy, kursem dolaru a silou americké ekonomiky. To byste snad chápat měl.

A taky, pane Bejčku, je ten svět trochu demokratičtější a čím dál tím víc "nováků" má možnost do toho mluvit. Nakonec - oprávněně. Oni totiž z největší části ty prostředky tvoří. Někde na Středozápadě na farmě, kde cesta do nejbližšího města je výprava na víkend. U pásu ve fabrice. A ještě se o tu práci bojí, protože v Česku, na Ukrajině nebo v Indii, prostě v cizinecku, jsou lacinější ruce k pásu.

Co JIM to přinese? Asi nic moc. Co mohla kosmo/astronautka přinést redneckovi nebo "novákovi", to už přinesla. Přímej přenos z Olympiády nebo bejzbólu z druhý strany kontinentu. Spoustu programů, většina je hudebních a sportovních. V Americe i náboženských. Ani ten tolikrát propagovaný teflon - to je vynález ještě předválečný. Možná způsob nanášení na pánvičku, nevím.
Byli jsme na Měsíci? Koho to zajímá? Ostatně - už Apollo 13 nikoho nezajímalo, dokud "Houstone, máme problém".

Jenže TIHLE lidé rozhodují ve volbách. A taky vytvářejí hodnoty, které milovníci vědy (třeba my) můžou potom rozházet. Místo aby byly menší daně a on se míň bál o hypotéku.

Kdosi, a myslím, že to byl astronaut, prohlásil, že 60. léta 20. století, byla obrovská výjimka. Kus 21. století přenesený do 20.

"co přinese návrat na Měsíc?!"
Jak jste psal, zaměstnanost se zvýšší, ale v americkém měřítku to bude kapka v moři. Běžný občan nepozná nic, ale věřím že by návrat na Měsíc přinesl nové technologie, z nichž část by se za X let promítla do života běžného pozemšťana. Jestli by přínos nových technologií vyvážil náklady na projekt, to nedovedu odhadnou. Návrátnost Apolla byla údajně díky novým technologiím 300%(?), pokud je to pravda, tak to Bush mohl zmínit, byl by to silný argument pro běžného voliče, i když by se při návratu na Měsíc v tomto směru tak převratná technologická revoluce nekonala.
Kromě války v Iráku vidím problém v tom, že USA nemá žádného silného soupeře, jako byl za Studené války Sovětský svaz a to je na rozpočtu NASA znát.

Podle mě není třeba Američany nadchnout (ale pokud by se tak stalo, bylo by lépe). Jak jsem už v dřívějším příspěvku odkazoval na obrázek grafem, rozpočet NASA se na federálním rozpočtu USA například v roce 2002 podílel 0,65 %. Ještě o něco méně to bylo v roce 1958, kdy se fakticky začal rozjíždět americký vesmírný program. Pro to, aby NASA v roce 1964 dostala 3,85 % z federálního rozpočtu, musel přijít někdo z velkým prohlášením, aby ty výdaje veřejnost akceptovala. A doba k tomu byla nakloněna, jak psal pan Bejček (Rusové na orbitě).

Kdyby snad Bush požadoval pro NASA řekněme 50 miliard ročně (2,5%), pak by zřejmě musel přijít s něčím velmi konkrétním a i pro laickou veřejnost snadno pochopitelným a jasným cílem (včetně toho, co jim to přinese za prospěch).

Nyní žádá Bush navýšení o necelou 1 miliardu, což představuje 0,05 % federálního rozpočtu. Žádá snad moc ? Na obranu (přesněji pro ministerstvo obrany) vydávají USA ročně cca 400 miliard dolarů ! A k tomu ještě třeba připočíst 70 miliard na vývoj nových zbraní a dalších minimálně 20 miliard v ostatních vojenských položkách.

Takže shrnuto - není třeba vyvolávat mezi veřejností nějakou euforii, množství peněz, o které tím navýšením rozpočtu NASA přijdou, je z hlediska federálního rozpočtu zanedbatelné. Tímto vlastně i odpovídám na to zda to bylo volební téma či nikoliv - ne, nebylo. Jak jsem už psal, nepřišel s tím volební štáb prezidenta, ale zřejmě skupina stážistů v reakci na havárii Columbie.

Další věcí je ta demokratičnost. Otázka je, zda je to dobře či nikoliv, že každý "člověk z ulice" může mluvit i do toho, čemu vůbec nerozumí a o čem slyšel jen ve spojitosti s nějakou katastrofou, finančním skandálem apod. I to, že se většina lidí zabývá jen tím, co jim osobně přinese prospěch, je podle mě špatné. Musí tu být lidé, kteří si vidí dál než na špičku svého nosu a kteří mají zájem o to, aby se lidstvo posunulo někam dále ...

Musí tu být někdo ("rada starších", v dnešních dobách poslanci apod.), kdo dítěti ( = "laikům") řekne : Ne, všechny peníze nemůžeš utratit za čokoládu, musíš si část nechat na vzdělání a pro budoucnost.

Ale zpět ke konkrétním věcem.

Pro V.Nováka - na jedné straně píšete, že ty peníze, co by NASA v budoucnu měla dostat, nebudou stačit na vývoj techniky pro návrat na Měsíc, na druhé straně pak kritizujete návrh, aby byla NASA privatizována (čímž by se zřejmě značně zefektivnila její práce) - pokud jsem tu narážku dobře pochopil.

Vaše dřívější reakce : Nevěřím na laciný vývoj čehokoli kosmického, zejména ne něčeho, co je určeno pro lidi.
a také Takže kdyby Bush přišel s vizí letu na Měsíc a Mars a řekl "Dáme na to rok co rok 15-20G$", bylo by o čem uvažovat.
Takže jste zastáncem toho, aby se do NASA napumpovaly další miliardy, a pak to snad dokáže? Není naopak lepší ta cesta, při níž dojde k efektivnějšímu využívání přidělených peněz (navrhovaná "privatizace" NASA), jak to dokázal Rutan se svou SS1 ?

Dále uvádíte, že Ano, Američané vyplýtvali spoustu prostředků a času - pravda, prostředků svých - na projekty, které se ukázaly být mimo možnosti a PŘED TÍM opustili projekty, které fungovaly. Apollo a Shuttle - příklad.
. Mají se snad proto vzdát dalších pokusů ? Přeci ta nová vize má být, co se týče techniky, vcelku konzervativní a podle mě tedy s dosti velkou šancí na úspěch.
A navíc sám jste u Apolla uvedl, že Apollo se nedolítalo, horko těžko se hledalo na co je použít. a pak tu píšete, že jej zrušili, i když bylo funkční. Není to tak trochu rozpor ?
Raketoplány - tady o splnění cílů, s jakými byly vyvíjeny, nemůže být ani řeč! Měly zlevnit dopravu a měly létat pokud se nepletu minimálně každý druhý týden. Takže dnešní stav se spíše (pěkně drahá) z nouze cnost ...

citace:

---

Co mohla kosmo/astronautka přinést redneckovi nebo "novákovi", to už přinesla.

---

citace:

---

Mě taky ,jako fandu kosmonautiky jeho vize nenadchla. Termíny, že do 15 a 20 let přistaneme na Marsu či opět na Měsíci jsem slyšel několikrát.

---

Pochopil jste správně. Ano, jsem proti privatisaci NASA. Kosmický výzkum - výzkum, ne telekomunikační a meteorologické družice - je základní výzkum. Strašně drahý základní výzkum s návratností velmi nejistou. Takže nic pro soukromý sektor, kde se uvažuje od jedné valné hromady ke druhé a podstatná je nálada akcionářů.
Pokud by se napumpovaly ty mnou zmíněné miliardy, byla by tady aspoň naděje. Rozhodně ne jistota, že nebudou vyplýtvány. Ale - stát je napumpovat může (a umí špatně kontrolovat), zatímco soukromník umí kontrolovat, ale nenapumpuje je.
Rutan a SS1 - už nás o tom psalo víc. Je to ultralight, určený ke splnění podmínek ceny, ne k letu do kosmu. Až dopraví náklad, na člověku netrvám, na LEO a zpátky(!), bude o čem mluvit. Zatím je to krásná hračka. A, bohužel, hrozba pro skutečnou astro/kosmonautiku. Právě proto, že ten redneck ze středozápadu řekne "Proč cpát miliardy do NASA, když to zvládne soukromník?" Nezvládnul a nezvládne. Pokud ano, řádově za stejné peníze jako NASA. Řádově. Asi laciněji, ale řádově stejné.

A to je důvod, proč je potřeba k uskutečnění takové vize nadchnout národ - aby byl ochoten tolerovat "vyhazování" peněz na něco tak zbytečného. Přesvědčit, že to zbytečné není.

Když jste prohledával moje předchozí vyjádření, mohl jste tam najít dost přesně, co mi na té Bushově "vizi" vadí. Ne to, že je to výhled a pokus, který nemusí vyjít. Vadí mi, že je
1) podfinancovaná, takže musí krachnout
2) mají se na ni stáhnou prostředky z jiných projektů, takže zničí i ty
3) ani prostředky stažené z jiných projektů na její uskutečnění nestačí.
4) A nejpodstatnější - mají se tlumit lety shuttlů a nemáme žádnou pořádnou představu, co po nich. Kdyby se lítaly normálně a PŘI TOM vyvíjel CEV, bylo by to v pořádku. Ale zase se má jít cestou "Saturn zavrhneme, je zastaralý, vyvineme shuttle". A pak se zoufale hledaly kompromisy, aby ti Sověti neutekli příliš dopředu. Výsledky vidíme i dnes. Ale to jsem taky psal.

Prostě, já jsem zastáncem udržení vrabce v hrsti, je-li použitelný. A když už ho mám, můžu se rozhlížet po střechách a holubech. Když to udělám obráceně, můžu snadno nemít nic. Americké astronautice se to už povedlo.


O demokracii se snad nebudeme bavit, ne? Pořád platí to Churchillovo, že je to ten nejhorší způsob vlády - ovšem kromě všech ostatních. Vláda odborníků a na základě ověřeného vědeckého světového názoru, to měl být komunismus a přechod k němu socialismus. Neosvědčilo se to. Prostě neosvědčilo. Ten chaotický kapitalismus s neefektivní demokracií vyhrál...
Rada moudrých je hezká - ale kdo ji vybírá? Skoro bych řekl, že ta tlupa laiků. A v demokracii taky velmi brzo může tlupa laiků, kterým "rada moudrých" cosi naoktrojovala, zvolit radu jinak moudrých. Třeba těch, kteří řeknou "na tu čokoládu sis vydělal, tak ji tady máš."

citace:

---

Pochopil jste správně. Ano, jsem proti privatisaci NASA. Kosmický výzkum - výzkum, ne telekomunikační a meteorologické družice - je základní výzkum. Strašně drahý základní výzkum s návratností velmi nejistou. Takže nic pro soukromý sektor, kde se uvažuje od jedné valné hromady ke druhé a podstatná je nálada akcionářů.
Pokud by se napumpovaly ty mnou zmíněné miliardy, byla by tady aspoň naděje. Rozhodně ne jistota, že nebudou vyplýtvány. Ale - stát je napumpovat může (a umí špatně kontrolovat), zatímco soukromník umí kontrolovat, ale nenapumpuje je.

---

citace:

---

A, bohužel, hrozba pro skutečnou astro/kosmonautiku. Právě proto, že ten redneck ze středozápadu řekne "Proč cpát miliardy do NASA, když to zvládne soukromník?"

---

citace:

---

O demokracii se snad nebudeme bavit, ne? Pořád platí to Churchillovo, že je to ten nejhorší způsob vlády - ovšem kromě všech ostatních. Vláda odborníků a na základě ověřeného vědeckého světového názoru, to měl být komunismus a přechod k němu socialismus. Neosvědčilo se to. Prostě neosvědčilo. Ten chaotický kapitalismus s neefektivní demokracií vyhrál...
Rada moudrých je hezká - ale kdo ji vybírá? Skoro bych řekl, že ta tlupa laiků. A v demokracii taky velmi brzo může tlupa laiků, kterým "rada moudrých" cosi naoktrojovala, zvolit radu jinak moudrých. Třeba těch, kteří řeknou "na tu čokoládu sis vydělal, tak ji tady máš."

---

citace:

---

Když jste prohledával moje předchozí vyjádření, mohl jste tam najít dost přesně, co mi na té Bushově "vizi" vadí. Ne to, že je to výhled a pokus, který nemusí vyjít. Vadí mi, že je
1) podfinancovaná, takže musí krachnout
2) mají se na ni stáhnou prostředky z jiných projektů, takže zničí i ty
3) ani prostředky stažené z jiných projektů na její uskutečnění nestačí.
4) A nejpodstatnější - mají se tlumit lety shuttlů a nemáme žádnou pořádnou představu, co po nich. Kdyby se lítaly normálně a PŘI TOM vyvíjel CEV, bylo by to v pořádku. Ale zase se má jít cestou "Saturn zavrhneme, je zastaralý, vyvineme shuttle". A pak se zoufale hledaly kompromisy, aby ti Sověti neutekli příliš dopředu. Výsledky vidíme i dnes. Ale to jsem taky psal.

---

Po projevu G.Bushe st. v červenci 1989 byla zpracována a v listopadu 1989 zveřejněna "90-Day Study", konkretizující představy návratu na Měsíc kolem roku 2001 a letů na Mars přibližně od roku 2016. Lety na Měsíc i na Mars se měly uskutečňovat z kosmické stanice Freedom. Finanční analýza, zpracovaná v rámci "90-Day Study" však představitele Bílého domu doslova šokovala a "vize" téměř okamžitě zkrachovala. JSC se však nevzdalo a v roce 1992 zveřejnilo levnější studii FLO, kde byly opuštěny myšlenky využití přestupní kosmické stanice a permanentního pobytu na Měsíci. Ovšem ani pokus FLO nepřiměl politiky k vydání dodatečných financí pro NASA. Docela se divím, že i po těchto tvrdých zkušenostech někteří diskutující stále věří, že Kongres nebo prezident řekne: "Dáme na to agentuře NASA rok co rok navíc 10-20 mld. USD". Nedal to ani Bush st., ani Clinton či Bush ml., a nedal by to ani Kerry. V dnešní době ani Kennedy.
Současná vize je ještě úspornější (a tedy reálnější) než FLO. Nepotřebuje nosič s kapacitou 240 tun na LEO pro dopravu obytného modulu na Měsíc a druhý 240-tunový nosič pro přistání posádky, přístrojů a zásob, ale mnohem víc připomíná Apollo. Dokonce se již nepočítá ani se souběžným využíváním kosmické stanice a expedicemi na Měsíc. Někteří diskutující přesto tvrdí, že vize je podfinancovaná. To nedokážu posoudit – odborníci v NASA spočítali náklady na vývoj, zkušební lety a první lunární přistání na 64 mld. USD (např. náklady na Apollo až do prvního lunárního přistání činily v cenách roku 2005 100 mld. USD, ovšem tehdy se muselo vyvíjet naprosto vše!!). Myslím, že i kdyby nakonec byly náklady vyšší než těch 64 mld. a první přistání se odložilo za rok 2020, stojí to za to.

Problém je v tom, pane Hošku, že mnohem pravděpodobnější (a vyzkoušené) je jiné vyústění - proinvestuje se 64G, proinvestuje se podstatně víc, termín se odsune na r. 2020, pak dál - a nakonec se celá věc ukončí. Jako mnohé jiné.

Nevěřím, že Kongres přihodí těch potřebných 15-20G ročně. Nepřihodí. Takže je rozumné si to říct rovnou a nepokoušet se o něco, čemu může přinést úspěch jedině zázrak. Bez peněz do hospody nelez. Do kosmu tím spíš. Vyhlašovat "vizi", pro niž není splněna - a nelze očekávat splnění - nejzákladnější podmínka, je nesmysl. Možná předvolební plác do vody.

Pane Káňo, proč jsem přesvědčen, že je to podfinancované, jsem psal. Mockrát. Zopakuji naposled - nelze vyvinout nový CEV za peníze ušetřené omezením letů shuttlů. V tom několikrát odkazovaném grafu budgetu to tak je plánováno.
A teď k tomuto tématu opravdu Howgh! Nemám co bych dodal.

Říkáte, že Rutan vítězí na celé čáře... V čem? Před kým, resp před čím? NASA snad vyvíjí ultralight pro let do 100km, hup nahoru, šup dolů a nic víc? Rutan vyvinul přesně tohle. S využitím mnoha znalostí, které byly získány vládou financovaným základním výzkumem.
Další věc je, že Rutanovi nebyly žádné peníze svěřeny. To jsou jeho peníze. Soukromník dokáže se "svěřenými" penězi zatočit stejně neefektivně jako státní organizace. Ba neefektivněji. Jo, se svými... Jenže peníze nutné pro let na orbitu a zpět asi málokterý soukromník má a dá. S vidinou návratnosti 20 let nebo na svatýho Dyndy.

Jestli má redneck právo rozhodovat o penězích pro NASA, nevím. Ale rozhoduje. On totiž volí kongresmana, aby hájil jeho zájmy. A kongresman buď usoudí, že vydat X miliard na NASA mu přinese redneckovu podporu, nebo že je to pod redneckovou rozlišovací schopností (ale pak taky nemá důvod je vydávat) a nebo že mu je redneck spočítá v příštích volbách. Schválně - jak se rozhodne?
Třeba to zdůvodní - pracovními místy pro stát, nutností obrany před komunisty, Usámou nebo vetřelcem, jakkoli. A nebo nezdůvodní.
A myslím, že redneck MÁ právo rozhodovat o jím vyprodukovaných prostředcích, např. říct, že je chce dát jen na to, co ho bezprostředně zajímá, ale to je jen můj názor.
Podstatné je, že má možnost.
A tu zcela nepochybně má.
V demokracii.

Ještě k těm přestávkám. No, nakonec se opravdu nic tak strašného nestane.
Kosmonautika na tom je a bude pořád líp než během těch předchozích amerických výpadků. Tenkrát ji udržovali Sověti/Rusové. Teď Rusové a ESA, budou ji halt zase udržovat Rusové a ESA. A USA budou plánovat let na Měsíc a Mars a kdoví kam. Plánovat. A nedávat na to peníze.
A budou lidé, kteří budou vykládat, že by to ti Američani klidně dokázali taky, jen si to radši koupili.

Naštěstí, ale to jsem už taky psal mnohokrát, pilotovaná kosmonautika na USA nezávisí. Nikdy nezávisela. Naštěstí.

citace:

---

A do třetice k bodu 4. Jaký by tedy byl podle Vás ideální další postup v americké astronautice ?

---

Asi vcelku chápu určité "rozčarování" z americké kosmonautiky: poslední největší projekty - Space Shuttle a ISS dopadlají zatím stejně - zprvu nádherné vize - zlevnění dopravy na orbitu u Sp. Sh. v hodnotě řádů, starty každý týden či dva... nebo rozsáhlý vědecký výzkum na palubě orbitální stanice u ISS. Ale nic z těchto původních plánů jaksi nefunguje. Raketoplán je neekonomický bumbrlíček s velmi omezeným počtem startů. A o objemu výzkumů na palubě ISS si také netřeba dělat iluze. Z tohoto hlediska vypadá "nová vize" americké kosmonautiky asi stejně nereálně, jako tyto dva zmiňované projekty. Tedy alespoň pro mě.
NASA je státní instituce, dobře placený moloch, který spotřebuje spoustu peněz na svůj chod. Donutit takovouto instituci k šetrnosti je asi věc velice těžká. Viz např. počet astronautů v době, kdy se počet letů plánovaných na nejbližší léta radikálně snižuje... Na druhou stranu NASA zadává jednotlivé projekty soukromým firmám, tedy těm subjektům, které by měly být pružné, měly by šetřit... Ale spíše se obávám, že pro jednotlivé firmy je důležitější peníze "proinvestovat", než něco ušetřit a vymyslet jinak.
Obávám se, že řešení tohoto propletence není příliš reálné:
- donutit NASA šetřit - asi by to trochu šlo, ale žádná zásadní úspora z toho nebude,
- zatlačit na americké fimy, aby pracovaly efektivněji, levněji... - (třeba i hrozbou, že když budou moc drahé, postaví to zahraniční konkurence) - to by bylo křiku - národní bezpečnost, národní hrdost a prestiž, pracovní místa... - takže to asi taky nepůjde,
- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.
Omluvám se za svůj pesimismus, ale prostě se obávám, že v tomto systému fungují určité zákonitosti, které vedou k nadhodnoceným vizím či nesplnitelným očekáváním, těžkopádnému řízení a příliš velkým nákladům. A zásadní zefektivnění tohoto systému není reálné. Je asi možné, ale ne v takto zaběhaném systému...

Jak si se tady zapomíná na to ,že NASA je "Národní úřad pro letectvý a vesmír",a provádí základní výzkum jak pro astronautiku tak pro letectvý a do toho se asi moc soukromé firmy nepohrnou.Veškerá technika pro pilotovanou kosmonautiku se musí odskoušet a otestovat
a to sotjí velké peníze,když se něco nedokonale odskouší a ono to spůsobý nějaké potíže hned se to v tisku neopomene připomenout(viz.Chalenger a Columbia).Naproti tomu co by se asi stalo kdyby se
nepodařilo zavčasu stabilizovat SS1 a došlo ke katastrofě,psalo by o tom asi týden a pak ticho po pěšině.Nejsem žádný velký obdivovatel USA,ale kdyby mohli mít něco lepšího než NASA tak by to určitě měli.A nesmíme zapomenout výzkum a jiné služby pro armádu.
Ještě ke srovnávání SS1 a Mercury:SS1 byl konstruovaný pouze pro ten skok na práh vesmíru a nic víc,ale u Mercury šlo pouze o zkoušku po balisitcké dráze než bude k dispozici Atlas pro pilotovaný let.Mercury byla kabina určená pro lety v kosmu.Označení astronaut
američné použili spíš z důvodu ocenění odvahy Sheparda a Grissoma.
Turistovi,tkerý si zaplave v moři taky neříkáme mořeplavec.

citace:

---

Říkáte, že Rutan vítězí na celé čáře... V čem? Před kým, resp před čím? NASA snad vyvíjí ultralight pro let do 100km, hup nahoru, šup dolů a nic víc? Rutan vyvinul přesně tohle. S využitím mnoha znalostí, které byly získány vládou financovaným základním výzkumem.

---

Proč by redneck měl povolit vydávání peněz na CERN, ITER, Hubbla, Voyagery, a třeba na jakýkoliv základní výzkum, když mu to nepřinese žádný přímý ani nepřímý užitek ? Ano, pokud by měl tu možnost, zřejmě by to nefinancoval a radši si koupil větší a rychlejší fáro. Ale s takovým přístupem bychom se asi velmi brzy ocitli zpátky na stromech ...

A přeci jsou ty peníze vynakládány (staletí, u nás řekněme od Rudofla II.). Takže ta "volená rada starších" není zas až tak hloupá a i když jí ty věci "pod rozlišovací schopnost rednecka" nepřinesou volební body, přesto ty finance vydává. A redneck naštěstí nemá tu možnost vybrat si jen ty, kteří by plnili jen jeho přání a tužby.

Takže ukončení tohoto tématu : je dobře, že existuje demokracie, a protože se společnost neskládá jen z "rednecků ze středozápadu", tak se vždy najdou i nějaké ty finance na (pro rednecka nepochopitelné) projekty, které nemají přímý vliv na redneckův život, ale ocení je až x-tá generace ...

Ad Rutan - pomyslně "vítězí" nad státní organizací (NASA) v efektivitě s nakládáním jemu svěřených financí. Nebyly to totiž jeho peníze, byly to Allenovy peníze. A proč se těch 20 milionů dolarů nevypařilo, ale vzniklo díky ním něco, co má šanci otevřít nové možnosti nejen v luxusní turistice ? Protože je proinvestoval soukromník, který tomu rozumí (Rutan) pod dohledem mecenáše (Allen), který si vybral toho správného člověka na zhodnocení svých peněz. A stejně by v budoucnu měla postupovat i NASA. Jen to zhodnocení investice nebude peněžního, ale vědeckého rázu.

Jde také o to, jak píše Jaku, že "... na druhou stranu se jistě shodneme v tom, že pokud by NASA vyvíjela přesně toto, ani zdaleka by ji nestačila částka co Rutanovi (kdo ví jestli alespoň o řád vyšší)."

citace:

---

Omluvám se za svůj pesimismus, ale prostě se obávám, že v tomto systému fungují určité zákonitosti, které vedou k nadhodnoceným vizím či nesplnitelným očekáváním, těžkopádnému řízení a příliš velkým nákladům. A zásadní zefektivnění tohoto systému není reálné. Je asi možné, ale ne v takto zaběhaném systému...

---

citace:

---

Asi vcelku chápu určité "rozčarování" z americké kosmonautiky: poslední největší projekty - Space Shuttle a ISS dopadlají zatím stejně - zprvu nádherné vize - zlevnění dopravy na orbitu u Sp. Sh. v hodnotě řádů, starty každý týden či dva... nebo rozsáhlý vědecký výzkum na palubě orbitální stanice u ISS. Ale nic z těchto původních plánů jaksi nefunguje. Raketoplán je neekonomický bumbrlíček s velmi omezeným počtem startů. A o objemu výzkumů na palubě ISS si také netřeba dělat iluze. Z tohoto hlediska vypadá "nová vize" americké kosmonautiky asi stejně nereálně, jako tyto dva zmiňované projekty. Tedy alespoň pro mě.

---

citace:

---

- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.

---

citace:

---

Jak si se tady zapomíná na to ,že NASA je "Národní úřad pro letectvý a vesmír",a provádí základní výzkum jak pro astronautiku tak pro letectvý a do toho se asi moc soukromé firmy nepohrnou.Veškerá technika pro pilotovanou kosmonautiku se musí odskoušet a otestovat
a to sotjí velké peníze,když se něco nedokonale odskouší a ono to spůsobý nějaké potíže hned se to v tisku neopomene připomenout(viz.Chalenger a Columbia).Naproti tomu co by se asi stalo kdyby se
nepodařilo zavčasu stabilizovat SS1 a došlo ke katastrofě,psalo by o tom asi týden a pak ticho po pěšině.Nejsem žádný velký obdivovatel USA,ale kdyby mohli mít něco lepšího než NASA tak by to určitě měli.A nesmíme zapomenout výzkum a jiné služby pro armádu.
Ještě ke srovnávání SS1 a Mercury:SS1 byl konstruovaný pouze pro ten skok na práh vesmíru a nic víc,ale u Mercury šlo pouze o zkoušku po balisitcké dráze než bude k dispozici Atlas pro pilotovaný let.Mercury byla kabina určená pro lety v kosmu.Označení astronaut
američné použili spíš z důvodu ocenění odvahy Sheparda a Grissoma.
Turistovi,tkerý si zaplave v moři taky neříkáme mořeplavec.

---

Pánové, už chvíli sleduji Vaši diskuzi. Moc ji nechápu, mám totiž pocit, že v ní jde o osobní antipatie, resp. o přesvědčení druhých o svém jediném názoru. A taky mám pocit, že všichni mluvíte obecně o NASA, ale přitom je Vaše diskuze "jen" o pilotovaném průzkumu kosmu. Ale to je pouze jedna složka výzkumu.
Dále je tu spousta projektů, které jsou naopak velmi účelné a které přinášejí spoustu nových vědeckých projektů a na které ve svém zápalu kompletně zapomínáte. Budu jmenovat Lunar Prospector, Prometheus, astrobiologické výzkumy, výzkum Marsu atd. To jsou oblasti, do kterých se určitě žádný soukromník nikdy nepustí a kde jsou, dle mého prostředky vynakládány určitě účelně. Takže, prosím, nemluvte obecně o NASA, ale pouze o pilotované sekci NASA.
A ještě k Rutanovi a tomu proč by to NASA nebyla schopna udělat za stejné peníze. NASA, jakožto veřejná instituce, není schopna podstoupit tak veliké riziku, které podstoupil Rutan. Skoro si dovolím tvrdit, že velmi hazardoval s lidskými životy. A to NASA nemůže, ba nesmí a vyvolalo by to vlnu rizika. Proto také cena X-Prize byla, aby někdo jiný než NASA na sebe to riziko vzal. Pak bude možná i společnost více nakloněná tolerovat tento postup i u NASA. A včem tedy vidím to riziko? NASA by udělala určitě několik bezpilotních pokusů o reentry, dále výtrazně více destruktivních zkoušet atd. a to vše za účelem zvýšení bezpečnosti. A na to Rutan všechno prděl a spolehl se na výpočty ... A za to má můj obdiv, ale zároveň údiv, že mu to prošlo ...
Véna

OK, možná, že moje příspěvky vyznívají trochu tvrdě, takže vše napravím :-).Budu reagovat bez emocí.
Já, osobně u Rutana jsem se nepřekvapil, co se týče jeho výkonu...
Co provedl on, to je vlastně klasický inženýrský přístup k danému technickému problému!Podotýkám, kdyby NASA přistupovala podobně k podobnému zadání, jako je X-15-ka, tak by nepoužila raketový motor na KPL(výbuch při pozemních zkouškách)a nespoléhala se na palubní avioniku, kterého selhání vedlo ke smrti zkušebního pilota, mjr. Adamse...Právě proto musíme trošku ocenit přístup Rutana, který se snažil poučit z těchto nehod - re-entry koncipoval jako "free-hand",kde se snažil předejít střemhlavému letu, kterou by pilot nemusel taky vybrat! Co se týče pohonu - mohl použít taky motor na KPL(stačilo by mu přejít "přes ulici" k firmě XCOR) a měl by výkonnější pohon - ale on vsadil raději na bezpečnost...Podívejme se na hazard s lidskými životy při samotném letu...Není zatím nic bezpečnější, jak vzlet nějakého raketového letadla s klasickými motory, z letištní plochy(White Knight/SS1)- protože při vzletu s klasickou raketou nam hrozí havarie hlavně v první fazi letu(u všech těchto havárií je to hl. pohon - 70procent).A spoléhat se na záchr. věžičku, prosím - ale to taky musí být max. spolehlivý systém...!
A je tady další věc - je to vlastně létající zkušebna! Jestli jste si všimli, tak u prvního letu WK/SS1 bylo zkoumáno proudění kolem dané sestavy pomocí bavlněných proužků - tady se Rutan nespoléhal pouze na počítačové modelování, protože vědel, že separace SS1 od nosného letounu je taky nebezpečný, kritický manévr.Případ havárie při oddělení - vypustí N2O bez zážehu a přistane klouz. letem, když ne, - odhodí pilot SS1 přední průlez a vyskočí! Pravdaže, toto se dějě nad zkušební střelnicí(Edwards AFB). Je jasné, že v případě nekontrolovatelné rotace to bude těžší...ale budou mít asi větší šanci, jak astronauti na shuttlu v první fázi letu...
Zkrátka chci jenom poukázat na to že Rutan je ten poslední konstruktér, který riskoval a riskuje životy jiných!
Pánové, spíš se podívejte na další abonenty "posledního letu", jako daVinci(ten blázen chtěl letět napoprvé naostro)Armadillo(pilot sedí nad tankem s vybušninou, bez zachr. systému, atd.
Neberte mi Rutana, protože je fakt dobrej a taky ho ted nikto taky nepřekonal!
Všem přeji všechno nej, a plodnou diskusi Vám přeje všem
Csaba Boros

citace:

---

... mám totiž pocit, že v ní jde o osobní antipatie,

---

citace:

---

A na to Rutan všechno prděl a spolehl se na výpočty ... A za to má můj obdiv, ale zároveň údiv, že mu to prošlo ...

---

Jak bych mohl vycházet z osobní antipatie, když nikoho z diskutujících neznám? Tedy osobně...

Jenže spíš mi připadá, že si nerozumíme. Vyptáváte se mě, co bych s představoval, a jak by (podle mě) měla pokračovat kosmonautika... Což o to - představ bych měl! Jenže už před drahně lety jsem zjistil, že svět jaxi na moje představy kašle a jede si podle nějakých blbých, najmě pak ekonomických zákonů. A první z nich vyjádřil (taky už dávno) jeden spolužák - sprosťák: "Z hovna bič neupleteš. A když jo, tak nezapráskáš. Jedině sebe..."

Co by mělo a nemělo být... Redneck by měl dát prachy a když nedá, tak mu je musí sebrat "Rada moudrých"... Jenže v tej Eméryce maj demokracii, vážení! A když se redneck naprdne, tak "moudrého", co sebral prachy a dal je na (dle rednecka) kosmický nesmysl, nebude volit. Když jich bude hodně, těch nevoličů, tak "moudrý" jde od válu a nastoupí "trouba", který za to postaví redneckovým dětem školy. Nebo basy, aby bylo kam zavřít kuřáky marjány. Jak si redneck zvolí.
Na což má redneck nezadatelné právo - dokonce se kvůli tomu kdysi rvali s Anglií. A vyhráli.
Takže jak by měl nebo neměl redneck (nebo manuál od GM od pásu) rozhodovat, to si můžem myslet, ale rozhodne on. Ptát se nás nebude. Demokracie.

A jak bude americká astronautika pokračovat, to bude záviset na penězích. Hlavně na nich. Když budou na pokračování v letech I na vývoj CEVu, může jít obojí. Když budou JENOM na vývoj (ale bude jich dost), proč ne - udělá se přestávka a vyvine sqělý CEV. Když bude mnohem míň, jenom na lety, asi by se mělo lítat a neblbnout s vynalézáním něčeho, co skončí uprostřed vývoje, neb prachy došly. A když nebude ani na lítání? Tak budou lítat jenom Číňani... Byla doba, kdy lítali jenom Sověti.

Že raketoplány neplní slibované parametry, bylo zřejmé dávno před Challengerem. Vlastně hned jak začaly lítat. Znalým lidem okolo, tedy konstruktérům, technikům, vývojářům, to IMHO muselo být jasný už dávno před tím. Možná hned od začátku. Ani USA neměly technologii, která by to umožnila, takže taková technologie prostě na Zemi nebyla.

Proč přesto USA pokračovaly v letech raketoplánů? No protože nic jiného pilotovatelného neměly! A nemají. Saturn/Apollo ukončily, že je to neefektivní, vyvinul se shuttle. Taky neefektivní, jenže jediná šance. Zahodit a začít zase znova? Další roku na Zemi? A případně zase a zase? Takhle bylo aspoň co ukázat a na čem lítat.
Sověti se drželi Sojuzů, udělali Progressy, Saljuty, lítali vesele (no, jednou smutně, Dobrovolskij, Volkov, Pacajev), překonávali jeden rekord v pobytu na orbitě za druhým, zahájili mezinárodní lety, kam přizvali i Němce (východního), ba i Francouze, Afghánce a mám dojem že i Inda, postavili skutečnou kosmickou stavebnici a osídlili trvale (na léta) LEO. Trvale! První trvalé osídlení kosmického prostoru lidmi.
Američani lítali (a občas nelítali) na shuttlech, délka pobytu ve dnech, pokusy odpovidajici, lety jak noty na buben.

Jo, shuttle nesplnil a podle mě ani nemohl splnit zadání. Ale JE! Je to druhá možnost kromě Sojuzů. Nebeskou loď nepočítám, Číňani se do kooperace se zámořskými ďábly nikdy nehrnuli.
Máme nějakou záruku, je vývoj CEVu ab initio k něčemu bude? Že výsledek bude lepší než u raketoplánu? Asi ano, technika pokročila. Můžeme vědět, jak moc se to zdrží? Shuttle se zpozdil šíleně, kvůli nedostatku peněz. A zase jich není dost.

O Rutanovi, testech a výpočtech, o bezpečnosti, jsem už psal.
Jedna věc je, když si na tom může rozbít hubu jenom zkušební pilot-dobrovolník. Pokud z toho má být letadlo pro komerční lety, asi bude muset projít certifikacemi, které můžou být delší než celý vývoj. Možná i dražší. A je-li předepsána lámací zkouška, no tak buď bude, nebo nebude certifikát. Je-li předepsán koeficient bezpečnosti 3, tak buď bude splněn, nebo zase nebude certifikát.

Tak to prostě funguje a je to IMHO správně.

Současný stav STS ale neumožňuje dlouhodobé pokračování programu - Discovery a Atlantis jsou 21 a 19 let staré, Endeavour 12, jediným řešením v pokračování STS by byla stavba dvou a možná tří nových raketoplánů za 4-6 mld. dolarů a vynakládání 3-5 mld ročně na udržování programu a lety. Navíc jakákoliv havárie STS (i kdyby šlo jen o přistání na břicho nebo posádku zachránil druhý shuttle) by ukončila STS definitivně a neodvolatelně, kvůli tomu taky padla oprava Hubblu a samostatné lety STS. Vývoj CEV si první dva roky nevyžádá nijak velké náklady, proto se musí rozjet hned a musí to být perspektivní program. O tom, jestli CEV poletí na Měsíc, bude rozhodovat prezident a Kongres v roce 2009-10, to prezidentem určitě nebude Bush a asi ani Kerry.

Když já mám, Ervé, furt před očima ten graf, kde se přidává jen o inflaci a na vývoj se přesouvají peníze z provozu. Jasně, že by to ten CEV chtělo, a moc by ho to chtělo! Sojuzy jsou stará koncepce (i když dobrá a zaplať pámbu za ně!) a STS je IMHO od začátku nepovedený. Právě proto, že se pokoušeli o něco, co bylo za technologickými možnostmi, chtěli za málo peněz hodně muziky, chtěli něco univerzálního (to je většinou na pendrek, protože se slučuje neslučitelné) a nakonec se celý projekt nedotáhl do konce.

Fakt je to už tak starý? To jsem si neuvědomil... Blbě se to odhaduje, když člověk zažil lítat Gagarina, Armstronga si pamatuje a o shuttlu se hádal na vojenský katedře. Jak se to říká? Přetočenej tachometr? Hnědý uhlí? Tak nějak, holky už prohánět nebudu.

citace:

---

Současný stav STS ale neumožňuje dlouhodobé pokračování programu - Discovery a Atlantis jsou 21 a 19 let staré, Endeavour 12, jediným řešením v pokračování STS by byla stavba dvou a možná tří nových raketoplánů za 4-6 mld. dolarů

---

PS. Aby bylo jasno, jde pouze o let CEVu pomocí EELV na LEO (tj. pro srovnání s letem raketoplánu k ISS).
NASA odhadla cenu celého jednoho pilotovaného letu na Měsíc na 2,53 mld. USD (CEV vč. separátního vynesení raketou EELV 730 mil. USD, těžký nosič 1000 mil., urychlovací stupeň pro TEI 70 mil., lander 730 mil.).

citace:

---

urychlovací stupeň pro TEI

---

TLI.

citace:

---

citace:

---

- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.

---

To mi nedává smysl. Proč by prezident a administrátor NASA ze sebe udělali šašky jen pro to, aby získali peníze na jiný, ne tak atraktivní program - záchranný člun OSP pro ISS? Vždyť na OSP byly peníze přislíbené, měl být levnější a jednodušší než CEV, měl plnit roli záchranného prostředku ISS již od roku 2008, a se stálými posádkami měl ke stanici létat od roku 2011. Víceúčelový CEV až od roku 2014.
Možná jsem Vás jen špatně pochopil.

---

Ještě se vrátím k ceně letu. 730 mil. dolarů mi přijde nesmyslně velká cifra, vždyť raketa včetně předstartovních příprav je kolem 100 mil. dolarů, řekněme 30 mil. za další práce - záchranné prostředky atd.. Chcete mi tvrdit, že kabina bude stát 600 mil. dolarů ? To mi přijde dost nereálné.

730 mil. USD je předběžný odhad NASA. Studie Rozpočtového výboru Kongresu, nazvaná A Budgetary Analysis of NASA´s New Vision for Space Exploration, se v oddílu 3 u tohoto čísla pozastavuje s tím, že tato částka na jeden CEV převyšuje částku na jednu sestavu Apollo CM/SM, která stála 450 mil. USD (v současných cenách). Autoři studie z toho usuzují, že tento předběžný odhad je nadhodnocený, a vidí v tom šanci na velkou redukci nákladů (v rozporu s některými hlasy v naší diskusi, podle nichž je program podfinancovaný, takže krachne).
Neznáte už někdo cenu, za kterou hodlá Boeing vynášet raketou Delta IV Heavy vojenské družice? Za Titan IV si účtovali asi 400 mil. USD.

Netvrdím, že podfinancované jsou starty.
Naopak tvrdím, že podfinancovaný je vývoj. A vycházím z toho, že podle grafu plánovaného vývoje budgetu se 1) mělo přidávat jen o inflaci a 2) na vývoj se mělo ušetřit omezením startů.

To, že se ceny nadsazují a naopak rozpočtáři šetří, je normální.

Nekde jsem si cetl o napadu vynaset CEV pomoci SRB. Mozna tady uz o tomhle diskuze probehla. Ja osobne vydim uzitecnost SS1 v rozvoji suorbitalnich znovupouzitelnych prostredku, no a takovy SRB vlastne suborbitalni znovupouzitelny dopravni prostredek je. Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen) dokazal by vynest 14 t na LEO, coz je pro CEV dostacujici, za cenu pry kolem 100 milUSD(coz je podezdrele malo). Vsechno uz je vyvinuto krome navratu SRB ze suborbity (3km/s ve 160km), kde se oddeli 3.stp (v tomto pripade 2.stp) s nakladem, dohromady 134t. SRB i 3.stp ze Saturn 5 je human rated, startovni rampy pro STS nemaji co na praci a navrat ze suborbity je resitelny technicky problem. Jen jedno nechapu, proc bude vyvoj CEV trvat tak dlouho, kdyz kabina Appola, byla za par let? V com je problem? Co tak sloziteho je za potrebi vyvijet? PS: pri pouziti SRB by zazili astronauti asi poradnou jizdu, ale 4g nebo tak neco by snad rozdejchali.

Sorry, tohle melo spis patrit do rubriky o ISS nebo Xprize

Do rubriky o STS

Uvědomte si, že Apollo/Saturn byl projekt celonárodní důležitosti. "Dohnat a předehnat bolševiky" bylo podstatné. Takže se zdaleka nešetřilo, některé věci se vyvíjely paralelně a pak se vybíralo to nejlepší. Už při vývoji Shuttlu tohle neplatilo, když se dostali do slepé uličky, tak museli vycouvat a hledat dál. Stalo se několikrát.
Dobytí Měsíce není srovnatelné s ničím - snad s válečnou operací. A ona to válečná operace studené války v podstatě byla. V takovém případě se na ekonomiku moc nedbá.

Vývoj bude postupovat úměrně investovaným penězům.

navrhuji pro pana Nováka ,aby se za vlastní prachy nechal vystřelit do prčic.Sebou doporučuji sebrat hromadu odbornější literatury o kosmonautice
ZORRO

citace:

---

navrhuji pro pana Nováka ,aby se za vlastní prachy nechal vystřelit do prčic.Sebou doporučuji sebrat hromadu odbornější literatury o kosmonautice
ZORRO

---

Mame štěstí že takove "příspěvky" jako od "zorra" jsou velmi vzacné.
Ten kdo chce se oněčem važně bavit musí respektovat jiné nazory ja taky s někym nesouhlasim ale rad si přetu i jine nazory.
A kdo to nechape tak at piše jinam.

citace:

---

Neznáte už někdo cenu, za kterou hodlá Boeing vynášet raketou Delta IV Heavy vojenské družice? Za Titan IV si účtovali asi 400 mil. USD.

---

Na astronautix.com je u Delty Heavy (Large) uvedeno :
Launch Price $: 170.00 million. in 1999 price dollars. Cost comments: Development cost is USAF portion only in cost-sharing arrangement for all Delta IV models. These funds were accompanied by an order for 19 Delta IV launches at a total price of $ 1.38 billion.


Takže i kdyby to bylo 200 milionů za jednu Deltu 4H, tak na CEV zbývá pořád ještě více než půl miliardy, což je ohromná částka, když si představím, že to má být něco jako Apollo ...

Pro V.Nováka : píšete, že Vám vadí financování návratu má probíhat jen přidáváním o inflaci a šetřením na startech. Není ale jedno, odkud budou ty peníze pocházet ? Důležitější je přeci výše těch prostředků, za které se ten návrat bude realizovat. A v té zprávě se píše, že na vývoj, testování a výrobu a provoz čtyř CEVů (chápu-li to dobře) má být vynaloženo 24,7 miliardy dolarů, na lunární lander 13,4 miliardy, na raketu s velkou nosností 17,9 miliardy a na provoz 7,9 miliardy. Na celý návrat pak na už uváděných 64 miliard (+2,2 miliardy na další mise po prvním přistání) do roku 2020.

Stanice ISS doteď "stála" podle stejné zprávy necelých 33 miliard (nevím,zda jsou v tom započítány lety shuttlů). Když to tedy srovnám, tak bych řekl, že ISS je technicky mnohem náročnější (má "více dílů"), návrat na Měsíc bude pro změnu potřebovat vyvinou těžkotonážní raketu, CEV a přistávací lander. I když, i ta stanice musela být vyvinuta téměř od počátku, žádný relevantní předchůdce tam nebyl (mám na mysli Skylab - z něj asi toho moc nepoužili (znalosti nebo technologie)).

Navíc bych řekl, že lunární stanice oproti ISS by byla trvalejší hodnotou a je méně náchylná k případným výpadkům v údržbě.
ISS se musí udržovat v určité výšce, protože neustále klesá třením o horní vrstvy atmosféry, takže jakákoliv delší přestávka ve startech k ISS je nemyslitelná. Selhání některých zařízení může mít pro stanici fatální následky (např. když se odporoučí určitá část gyroskopů).
Kdežto co může ohrozit lunární stanici fatálně, kromě přímého zásahu meteoritem? Co by se mohlo stát, kdyby lunární stanice zůstala třeba 2 roky opuštěna, určitě by se nestalo nic tak fatálního abychom ji museli opustit a začít budovat novou.
Kdežto zkuste nechat svému osudu 2 roky třeba ISS.

Pan Káňa má pravdu, pokud půjdou aspoň řádově takové částky, jaké jsou v plánu, pak vývoj CEVu bude úspěšný. Hlavním důvodem pro obavy pana Nováka je to (jak to aspoň chápu já), že NASA řekne - ušetříme 2 mld. na STS a potom se při provozu, prostojích, opravách a odkladech STS zjistí, že zůstalo 20 mil. dolarů a z toho se nic nezaplatí. To je ale otázka hospodaření, kontroly a řízení financí v NASA, a ta říká, že to zvládne. Jinak totiž Kongres může klidně vyhodit celé vedení NASA. Takže v tomhle věřím (a modlím se) aby to NASA nepodělala.

Na serveri Project Constellation sa objavila správa (prevzatá z ruských tlačových agentúr)o tom, že predstaviteľom NASA bola, pri ich návšteve Bajkonuru, ponúknutá spolupráca na projekte Spaceport(Kosmoport). Ide o vypúšťanie superťažkých nosných rakiet z Bajkonuru s využitím infraštruktúry používanej v minulosti raketami Energija.

Odkud ty peníze půjdou, to opravdu není až tak podstatné. Problém je v jejich množství. Promiňte, nemám teď čas hledat a přepočítávat, takže se možná seknu. Ne ale řádově.

Vývoj Saturnu a Apolla stál řádově miliardy dolarů ročně. To by nevypadalo tak špatně, miliardy tenkrát, miliardy teď. Jenže to byly TEHDEJŠÍ dolary! Před porážkou ve Vietnamu a zejména před ropnými krizemi. Mrzí mě, že to nemám čas hledat, dokonce to bylo někde tady uvedeno, kolik je to na dolary roku 2004. A ty jsou zas před nabíhající ropnou, no "krize" to snad ještě není, ale barel nám kluše k 60 ďolíkům a to už přinejmenším není sranda. Co udělal dolar za poslední rok-dva?

Prostě odhaduju - a říkám, že vývoj je mnohem dražší, řádově dražší než provoz. A jako se ukončením výroby a letů Saturnů a Apoll neušetřilo na Shuttle, stejně se neušetří na CEV. I ty 2G jsou srandovní částka. Čili mám obavu, že se na jedné straně bude šetřit a omezovat - a na druhé straně se neušetří dost, aby se něco vyvinulo.

ISS má předchůdce - Mir. A ten měl předchůdce - Saljuty. Prakticky celá obytná část, systémy zabezpečení životních podmínek a servis jsou ruské. A protože tohle zabezpečuje život, je to ta nejsložitější a nejdůležitější část. Naštěstí bylo na co navázat. Protože Sověti/Rusové lítali celá 70.. 80. a 90. léta. O stykovacích zařízeních nemluvě. Vzpomínáte na připojování Unity? To byla operace, kterou nacvičovali půl roku, bylo to harakiri s manévrování tou rukou někde přes hlavu a trvalo to, pokud vím, hodiny. Zvezda? Přiletěla, automaticky se přiblížila, cvak! a bylo připojeno. Léta vývoje a praxe.

Lunární stanice má nepochybně mnohé výhody. A taky nevýhody. Za nejpodstatnější považuju komplikovanější záchranu v případě podělání se něčeho. Z LEO se vrátíte během několika hodin, v případě nutnosti utečete během minut do Sojuzu a počkáte. Případně odděleni od ISS, kdyby se to mínilo podělat hodně moc. Z Měsíce musíte nejdřív odstartovat, přežít cca 3 dny a pak brzdíte a přistáváte.
Prostě - lunární základnu vidím jako logický další stupeň dobývání kosmu (no, ono je to jak "dobývání" Mt.Everestu nebo "pokoření" LaManche - dobývané na nás nezadupalo, tak si vyskakujem...) po základně/nách kolem Země a před Marsem. Ale testy tady pěkně za rohem, a bude-li možnost začít něco vyrábět a případně prodávat, tím líp. A tím nemyslím lety pro bohaté snoby, i když zaplať pámbu za ně!

A v tomhle mi víc sedí Kerry, co naděláte. Jenže jak to tak vypadá, vyhraje Bush. I proto, že Kerryho nepříliš podporuje vlastní strana. Hillary by chtěla za 4 roky kandidovat, proti úspěšnému demokratickému presidentovi to nepůjde, kdyby byl neúspěšný, půjdou demokrati od válu takjaktak. A 2012 už bude stará. Takže se necháme překvapit...

Bóže, jak já bych se rád ještě dožil něčeho, jako byl Armstrong na Měsíci!

citace:

---

A v té zprávě se píše, že na vývoj, testování a výrobu a provoz čtyř CEVů (chápu-li to dobře) má být vynaloženo 24,7 miliardy dolarů, na lunární lander 13,4 miliardy, na raketu s velkou nosností 17,9 miliardy a na provoz 7,9 miliardy. Na celý návrat pak na už uváděných 64 miliard (+2,2 miliardy na další mise po prvním přistání) do roku 2020.

---

citace:

---

třemi stupni pro TEI

---

citace:

---

Vývoj Saturnu a Apolla stál řádově miliardy dolarů ročně. To by nevypadalo tak špatně, miliardy tenkrát, miliardy teď. Jenže to byly TEHDEJŠÍ dolary!

---

citace:

---

A taky mám pocit, že všichni mluvíte obecně o NASA, ale přitom je Vaše diskuze "jen" o pilotovaném průzkumu kosmu. Ale to je pouze jedna složka výzkumu.

---

citace:

---

Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen)

---

Dnes som cital, ze volby v USA maju stat "dokopy" 3,9 mld $ (+ 20% oproti predoslym). Z toho naklady len na samotne volby ("volebny den") 1 mld $.

.....

.....

Ondrej.

Medzi tymi bodkami ..... mali byt povodne nadavky, ale .... :-) ....

Ondrej

V minulých měsících jsem zde v několika příspěvcích popisoval předpokládanou budoucnost stanice ISS. Protože se některé mnou uváděné podrobnosti od té doby upřesnily či pozměnily, zasílám tento aktualizační příspěvek.
Představitelé NASA a Roskosmosu se dohodli na barterové spolupráci na rok 2005. Rusové budou i v roce 2005 bezplatně zajišťovat dopravu stálých posádek na stanici a poskytnou záchranné lodě, NASA naopak bezplatně poskytne část svého přiděleného pracovního času na stanici ruské straně pro provádění jejích experimentů, a současně bude pokračovat v praxi bezplatného poskytování elektrické energie pro ruský segment a přenosových kapacit pro spojení se Zemí. V listopadu 2004 se má pracovat na přípravě smlouvy na další období.
Jsou známy aktualizované termíny startu prvních pěti letů raketoplánů:
http://images.spaceref.com/news/2004/11.01.04.iss.schedule.lrg.jpg
Obnovené lety č. 3-7 mají za úkol dokončit montáž nosníku stanice, při letech č. 8-11 má být připojen modul Node 2 a evropský Columbus včetně jejich vybavení. Na let č. 12 a 13 poskočily japonský logistický a laboratorní modul (z původních č. 16 a 17). Další lety mají být s moduly MPLM, s paletami Express, s japonskou nepřetlakovou platformou, s modulem Node 3, kupolí, modulem s centrifugou atd.
Po vyhlášení nového cíle amerického pilotovaného programu letos v lednu se uvažovalo o posledních 28-35 letech raketoplánů k ISS, později upřesněných na 28. Protože v reálnost uskutečnění 28 letů do roku 2010 se už moc nevěří (tři starty v roce 2005 a po pěti startech ročně v období 2006-2010), proniklo na veřejnost i číslo 24 (bez čtyř letů s nepřetlakovými logistickými platformami ULC). NASA ovšem posuzuje i variantu snížení počtu letů raketoplánů z 28 na 20. Ačkoli konečné rozhodnutí nebylo dosud přijato, Chruničevovy závody již představitelům NASA navrhly svoji raketu Proton pro vynesení nákladů ze zrušených letů raketoplánů.
Ruská strana hodlá k ISS připojit dva laboratorní moduly. Modul MLM (přestavěný FGB-2) má být vynesen raketou Proton v roce 2007 a připojen na dolní port modulu FGB. Z bezpečnostních důvodů se bezpodmínečně musí připojit dříve než americký modul Node 3 k Node 1 – ruský a americký uzel jsou příliš blízko u sebe, takže po připojení Node 3 by byl uzel na FGB zakázán jak pro MLM, tak i pro Sojuzy a Progressy. MLM má mít spojovací uzly na obou stranách, což umožní následná připojování ruských transportních lodí. V roce 2011 má být raketou Proton vynesen druhý laboratorní modul (opět průchozí, tvarem podobný s FGB a MLM), a připojen k modulu Pirs.

Bílý dům oznámil Bushův triumf

Americké prezidentské volby

12:55 Američan poprvé volil z kosmu
Stisknutím klávesy poslal svůj hlas z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) americký astronaut Leroy Chiao. Stal se tak prvním Američanem v dějinách, který odvolil hlavu státu z vesmíru. Čtyřiačtyřicetiletý Chiao poslal svůj zakódovaný hlas emailem z výšky více než 360 kilometrů nad povrchem Země. "Dlouze a pečlivě jsem o tom přes víkend přemýšlel, v neděli v noci jsem se konečně rozhodl a šel jsem uplatnit svůj hlas stisknutím klávesy 'odeslat'," popsal svůj volební den astronaut pro AP. "Byl to krásný moment," poznamenal. "Moji předkové neměli vždy právo volit a pro mě je to dosažením určitého cíle," řekl potomek čínských emigrantů. Neprozradil však, koho volil. Chiaoův hlas putoval prostřednictvím zabezpečeného e-mailu do řídícího střediska amerického NASA v Houstonu. Ten jej předal úřadům okresu Galveston, v němž má astronaut trvalé bydliště. Jediným Američanem, který před Chiaem uplatnil hlasovací právo z vesmíru, byl astronaut David Wolf, jenž v roce 1997 volil starostu svého města z ruské vesmírné stanice Mir.

http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=304598


...co k tomu dodat? Pouze to, že čeští obyvatelé o tomto víkendu, byť nikde nelítají, se zase z 85 procent nebudou obtěžovat jít volit. Proč taky? Že? ....a pak se budeme zase divit...holt po 15 letech už je paměť krátká a vzpomínky mlhavé....

V časopise Novosti kosmonavtiki ( http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/numbers/262/01.shtml ),jsou novinky o Ruském segmentu.Prozatim se ruský segment neustále ořezával,ale
nýní je tu patrné rozšíření oproti předchozí variantě.

Nevíte, z jakého důvodu se nepoužívá Progress-M1?
Dosavadní lety:
rok 2000: 4x (č. 1-4)
rok 2001: 3x (č. 5-7)
rok 2002: 2x (č. 8-9)
rok 2003: 1x (č. 10)
rok 2004: 1x (č. 11 – start 29.1.2004)
Letos 28.2. má letět Progress-M 52, 10.6. Progress-M 53, 24.8. Progress-M 54.


Nevíte, co je s Terrencem Wilcuttem, že nebyl opětovně jmenován velitelem mise STS-116?

Domnívám se, že Progress M1 má zvětšené palivové nádrže na úkor ostatního nákladu a ISS v současnosti víc potřebuje náklad (vodu, jídlo, kyslík) než palivo (jen domněnka). Jinak bych jen chtěl připomenout, že Sergej Krikaljov se podruhé vrátí na ISS - poprvé jako VELITEL (při všech jeho předchozích letech velel někdo jiný). Let STS-114 bude velet Eileen Collinsová, první žena, která řídila raketoplán a současně první, která velela celé posádce. Od NASA je to obrovské uznání jejích schopností, a možná i trochu kalkul - při takovém významném letu přenechat nejdůležitější místo ženě.

Sergej Krikaljov:
na kosmické stanici byl již dvakrát:
- v prosinci 1998 v posádce STS-88, která připojovala modul Unity k Zarje
- o dva roky později byl členem první dlouhodobé posádky ISS (Sojuz TM-31).

Eileen Collinsová:
Před havárií Columbie byla k misi STS-114 jmenována tato posádka: E.Collinsová (velitel), J.Kelly (pilot), S.Robinson, S.Noguchi. S nimi měla letět sedmá základní posádka stanice. Porovnejte to se současnou nominací.

Teprve včera jsem si uvědomil, že už uplynuly dva roky od zkázy Columbie, a přitom američani nemají za tu dobu nic víc, než dvě stránky s obrázky CEVu, které bych dokázal udělat za odpoledne. Copak NASA nevypsala soutěž nebo RFP ? Zdá se, že se vůbec nic neděje.

citace:

---

Copak NASA nevypsala soutěž nebo RFP ? Zdá se, že se vůbec nic neděje.

---

A ještě toto:

http://eu.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15342

** 2: EADS ST, PART OF THE CEV DEVELOPMENT TEAM LED BY LOCKHEED

With guidance from the NASA draft request for proposals (RFP) now in hands, Lockheed Martin announced that it is teaming with several industrialists, including the European EADS Space Transportation for the Crew Exploration Vehicle (CEV) development contract. Under this team, EADS would specifically play an important role in development of a CEV autonomous docking system and a long-duration manned lunar module, said Cleon Lacefield, Lockheed Martin vice president and CEV program manager. EADS Space Transportation has acquired experience in automated space vehicles as well as rendez-vous and docking operations, especially through the development of the Automated Transfer Vehicle (ATV). [Aviation Week & Space Technology 01/30/2005]

Ještě k těm konceptům RFP na CEV:

Ve formuláři nabidkového listu je uvedeno datum vypsání definitivního RFP 1. března 2005.

Takže 1.3. vypíšou definitivní RFP, a teprve v prosinci 2008 vyberou vítěze, takže po dalších letech vývoje bude prototyp hotov nejdřív v roce 2013, zkušební starty v letech 2014-16, operační někdy v roce 2017 ? To je podle mně hodně pomalý postup. V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?

Přitom ani to datum 1.3.2005 není jisté, to je jen návrh ... Taky mi to připadá hodně pomalé.

Navíc vypadá to skoro tak, že po dostavbě ISS se Američani z toho projektu potichu stáhnou, maximálně tu a tam se tam nějaký Amík nechá dovézt od Rusů. Bude to pro ně lacinější, než držet flotilu raketoplánů ... Bída, bída, ...[Upraveno 16.2.2005 poslal avitek]

To mi připomíná jeden fór:

Kdo je to pesimista?

???

Dobře informovaný optimista!

citace:

---

To mi připomíná jeden fór:
Kdo je to pesimista?
Dobře informovaný optimista!

---

citace:

---

Kolik vazila navratova kabina Apola, kolik vazi navratova kabina Sojuzu, kolik by zhruba mohl vazit CEV jsou uz nejake predikce

Mark Wade uvádí pro Sojuz-TMA 2950 kg, ale není zřejmé, zda je to prázdná hmotnost, nebo s posádkou (na ni počítá 255 kg).

Hádám, že že první verze by se mohla pohybovat někde kolem maximálně 7 - 8 tun (jen návratový modul, bez nákladu a bez posádky), ale to je vycucáno z prstu, když se člověk podívá na to, co navíc k tomu bude potřeba dotáhnout na dráhu a co mají amíci v repertoáru nosných raket.

citace:

---

Mark Wade uvádí pro Sojuz-TMA 2950 kg, ale není zřejmé, zda je to prázdná hmotnost, nebo s posádkou (na ni počítá 255 kg).

---

Snížení hmotnosti je reálné max. o 10-15%, vždycky jde o to, aby menší hmotnost neznamenala 10x větší cenu. Jinak mám takovou jednoduchou pomůcku pro návratové moduly - kolik osob, tolik tun - Sojuz 3 tuny 3 lidi, do Apolla se dá vecpat 5 lidí pro krátký let (Skylab). Jenomže kabina musí mít i prostor pro pobyt - proto má Sojuz orbitální sekci (1,5 t) a Apollo létalo se 3 lidma. Základním údajem o hmotnosti bude, pro kolik lidí na kolik dní samostatného letu bude kabina navržena.

Hmm dikec za zakladni poucku, je hodne dobra. Takze si myslis, ze udelat neco takoveho alespon pro 1 chlapa (radeji pro vice lidi) aby to vazilo treba 0,5 t je uplne nerealne?

citace:

---

Hmm dikec za zakladni poucku, je hodne dobra. Takze si myslis, ze udelat neco takoveho alespon pro 1 chlapa (radeji pro vice lidi) aby to vazilo treba 0,5 t je uplne nerealne?

---

citace:

---

takže po dalších letech vývoje bude prototyp hotov nejdřív v roce 2013, zkušební starty v letech 2014-16, operační někdy v roce 2017 ? To je podle mně hodně pomalý postup. V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?

---

Mam vylepseni. Pouzit jen prvni stupen Falconu a vynest vic kapsli na suborbitu za mensi cenu. Vylovit se muze vse naraz i s 1.stp Falconu. Ta pulorbita by byla za priplatek jen pro sebevrahy.

Napada me analogie s balistickou raketou jadernyma hlavicema, ale je to dost nepovedena analogie.

"V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?"

Dost dobře nechápu, proč NASA vsadila vše na vývoj CEVu, zřejmě kvůli lunárnímu programu.
Původní idea (OSP), která je oproti CEVu méně bombastická , mně připadala rozumnější a pravděpodobnější z hlediska dosažení hlavního cíle -tj. získání levného ,spolehlivého a flexibilnějšího pilotovaného dopravního systému ,byť jen na oběžnou dráhu. Navíc OSP měl být připraven dle návrhu k použití už v roce 2010.

Rok 2010 byl nejpozdějším termínem pro použití OSP jako záchranného prostředku pro posádky kosmické stanice. Tyto posádky měly být ke stanici nadále dopravovány pomocí raketoplánů STS, a až v roce 2012 měl i tuto roli převzít OSP.

S ATV si davá ESA taky na čas, start se plánuje až v roce 2006. Ale dle fotek to je jinak pěknej macek.

http://www.esa.int/export/esaCP/SEM3QNYEM4E_index_0.html

V komuniké z vrcholového setkání Bushe a Putina v Bratislavě byla zmíněna také ISS. Oba podporují další spolupraci na její výstavbě jako prioritní bod ve spolupráci USA a Ruska a dále také spolupráci na případných projektech týkajících se výzkumu Měsíce.

Viz:

http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=781

A tady je to z druhé strany:

http://www.whitehouse.gov/news/releases/2005/02/20050224-7.html

U.S.-Russia Joint Fact Sheet: Bratislava Initiatives

...

Space Cooperation

o In the area of space cooperation, the Presidents called for enhanced cooperation, focusing on the International Space Station and other projects, including those related to possible lunar exploration.

...

citace:

---

citace:

---

Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen)

---

Obávám se, že v tom čísle 14 kusů stupňů S-IV B je překlep. Dopočítal jsem se k pouhým čtyřem zbývajícím kusům.

1.kus:
3.stupeň z nepoužité rakety Saturn 5 SA-514, vystavené na KSC

(3.stupeň poslední nepoužité rakety Saturn 5 SA-515 byl přestavěn na stanici Skylab-B a v roce 1977 rozřezán, aby se vešel do dveří muzea)

2.kus:
2.stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-209 (původně připravena pro záchrannou expedici v projektu Skylab)

3.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-211

(2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212 byl přestavěn na stanici Skylab a 14.5.1973 vynesen do kosmu raketou Saturn 5 SA-513)

4.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212+ (byla vyrobena, ale neodkoupena NASA)

Nevím, kde se teď nachází ty stupně S-IV B z raket SA-209, SA-211 a SA-212+, zda ve skladech, muzeích nebo někde venku.

---

Až se dokončí montáž ISS mají přestat k ní létat STS.Mne by zajímalo jak se tam budou dopravovat racky s vědeckým vybavením(jsou vozeny v MPLM)?Snad jedině přes japonce.A nebo od nich upustit(jenže u Destiny je vědecké vybavení měněno výhradně pomocí "racků").

treba nekdo do te doby neco vymysli)) apropo netusis jake ma ten jeden rack rozmery a hmotnost?

International Standard Payload Racks - mezinárodní standardizované skříně poskytují základní prostor a vybavení pro montáž užitečného nákladu a vybavení pro vědecké experimenty , které se instalují nebo budou instalovat do laboratoří (mimo ruský segment stanice). Po dokončení stavby by se na stanici mělo nacházet 37 pozic pro tyto skříně (13 v Destiny, 4 v modulu s centrifugou CAM, 10 v evropském Columbusu a 10 v japonském Kibu). Každá z montážních pozic pro ISPR má unifikovaná připojovací místa pro el.energii, datové a řídící systémy, videosignál, chladící a vakuový systém a také přívody dusíku.

Čelní průřez 185,4 x 106,6 cm; vnitřní objem pro užitečný náklad 1,6 m3, hmotnost prázdné ISPR 104 kg (základní kostra skříní je vyrobena z uhlíkových sloučenin), můžou být vybaveny zařízením o hmotnosti až 700 kg. Skříně jsou vybaveny pro montáž dalších vnitřních struktur, určených např. pro 19 palcové (48,3cm) skříně SIR používané v raketoplánech či skříně EXPRESS vyvinuté pro ISS. Skříně se uchycují v horní a dolní části, dolní uchycení na čepech pomáhá při instalaci skříní. Na přední stěnu skříní je možno připevňovat další zařízení a přenosné počítače.

Napájení - každá skřín je standartně napájena pomocí primárního osmižilového vedení s příkonem 3 kW při stejnosměrném napětí 114,5 až 126 V. Proti zkratu je je napájecí okruh zabezpečen jističem 25 A. Pomocné napájení je rozvedeno 12-žilovým vedením - maximální příkon 1,2 kW. Ve vybraných montážních místech (5 v Destiny, 5 v Columbusu a 4 v Kibu) je naistalováno 4-žilové vedení, umožňující odebírat z palubní sítě příkon až 6 kW. Navíc, ve třech místech v Destiny je možno při sloučení primárního a sekundárního napájení dosáhnout příkonu 12kW.

Regulace teploty - zajišťuje vodní okruh přes vedení o průměru 1,3 cm při vstupní teplotě 16-24 °C a max 49 °C na výstupu. Proudění vody přes výměníky tepla a chladící nerezové ocelové desky bude řízeno z Destiny a Kiba. Ve vybraných skříních (9 v Destiny a 5 v Kibu) je navíc naistalován další vodní chladící okruh - vstup 0,6 - 10 °C , výstup 21°C. Pracovní tlak obou chadících okruhů je 40 kPa.
Další možností chlazení jsou ventilátory uvnitř skříní, které dokáží samy pomocí cirkulace vzduchu dostatečně chladit zařízení o výkonu 1,2 kW. Dalších minimálně 500 W tepelného výkonu může být roptýleno do atmosféry jednotlivých modulů.

Řízení a zpracování dat - strandartní datová sběrnice MIL-STD-1553B pro užitečný náklad v ISRPs je tvořena stíněnými kroucenými páry a vysokorychlostními optickými vlákny.

8 "racků" je v nákladním ATV, jak je to s japonským HTV nevím.....

Jenomže rack v ATV taky v ATV zůstane, do stanice ho nepřesunou - je určen pro půlroční pobyt u stanice a potom shoří. Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.

citace:

---

Jenomže rack v ATV taky v ATV zůstane, do stanice ho nepřesunou - je určen pro půlroční pobyt u stanice a potom shoří. Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.

---

Co z toho Vám připadá jako špatný vtip ?

citace:

---

Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.

---

Když se má připojovat na zadní bok Zvezdy - nebude se dát připojit i na Pirs (nebo-li na nejbližší port k rameni)? Co se týká úprav konstrukce, realizovat se to dá. Vnější rozměr aer. krytu Ariane 5 je dané konstrukční omezení, ale upravit duralový válec a interiér rozhodně není nic neřešitelného, když na to máte 5 let. Jiné řešení mně ale nenapadá, Vás ano ?

shrnuto podtrzeno, vubec to na to neni a nebylo konstruovano a takovato zmena zadani by znamenala - vzit si cisty list papiru, stoupnout si znovu k rysovacimu prknu a zacit pekne od zacatku

citace:

---

Když se má připojovat na zadní bok Zvezdy - nebude se dát připojit i na Pirs (nebo-li na nejbližší port k rameni)? Co se týká úprav konstrukce, realizovat se to dá. Vnější rozměr aer. krytu Ariane 5 je dané konstrukční omezení, ale upravit duralový válec a interiér rozhodně není nic neřešitelného, když na to máte 5 let. Jiné řešení mně ale nenapadá, Vás ano ?

---

Takže buď blbé a komplikované řešení, nebo nic. Ale zase mně napadlo, ATV (s upraveným předním vstupem) nemusí zakotvit, může se zastavit 3 m před Destiny (řekněme po dvou výstupech, při kterých dojde k instalaci potřebného vybavení), a tady ji zachytí rameno a připojí přímo na přechodové místo. To by možná šlo líp.

Jenže i kdyby to šlo(ono zastavit bezpilotní modul těsně u stanice je dost riskantní),tak je tu problem jak dopravit racky zpět na Zem.

http://www.spacedaily.com/news/mars-future-05e.html

"Many Americans have questioned repeatedly the usefulness of the International Space Station, but it stands as NASA's only gateway at the moment to the rest of the solar system. Without the station - or something comparable - it will be difficult if not impossible for U.S. engineers and scientists to do the research necessary to make interplanetary travel possible."

Američanům spíš nejde pod nos ten finanční masochismus spojený s provozem raketoplánů než ISS. Samotná údržba a provoz ISS moc nestojí, resp. poslední dva roky je provoz ISS nestál skoro vůbec nic.


"This might also explain why the Russians are building their half of ISS to be as self-contained as possible. Once complete - coincidentally in 2010 - they will have achieved the ability to detach it from the U.S. half of the station and fly it independently. With relatively little tweaking, they also will be able to transform it from a boring space station into Mir-2, an interplanetary spaceship heading toward a fly-by of Mars".

To by vážně šlo po technické stránce udělat tak jednoduše?

citace:

---

To by vážně šlo po technické stránce udělat tak jednoduše?

---

Zarja je americký modul, takže pokud by ho Rusové chtěli, tak by ho museli koupit. Rusové tímhle plánem na samostatnost v podstatě jenom popichují amíky a kryí se pro případ výpadku (konce) STS. Co se týká americké neochoty prodloužit lety na 1 rok, jejich nesouhlas byl způsoben tím, že to bylo předčasné a nucené. Rusové na Miru to dělali tak, že jen jeden tam byl tak dlouho, a ostatní členové posádky mu pomáhali. To samé musí být i na ISS, navíc let na Mars bude nejdřív za 15 let, takže může být zbytečné takové lety dělat teď. Před startem na Mars se stejně musí loď vyzkoušet při stejně dlouhém letu někde v okolí Země (možná dvakrát), takže je na to dost času. Až bude ISS dokončena a plnou posádku, tak se určitě delší lety dělat budou.

Pokud by USA chtěly dostavěnou stanici resp. svojí část zničit, tak by bylo lepší(pokud nebude v té době v havarijním stavu) aby ji prodaly za symbolický dolar Evropě či Rusku nebo někomu jinému(např. Japonsku).
Samotný provoz stanice není tak drahý, navíc z hlediska nákladů není tak velký rozdíl jestli se starám o celou ISS či její segment. Zásobovací lodě tam posílám tak jako tak. Navíc ,když ESA a NASDA právě teď vyvíjejí velké zásobovací lodě(ATV,HTV), tak ať jsou alespoň vytížené.

Znicit stanici mi prijde jako kolosalni blbost. Urcite se najde dost soukromniku, kteri by byli ochotni zastoupit NASA ve financovani. No a pak jeste zbyva Rusko, Evropa, Japonsko a dalsi, pro ktere je to jedna z mala forem mozne seberealizace.
Ostatne opustit ISS mi ze strany NASA neprijde tak nezodpovedne, protoze stejne by se meli zamerit pouze na to, co jini delat nemuzou. Tedy zakladni vyzkum, meziplanetarni a galakticky pruzkum a popripade pilotovane lety na Mesic a Mars. Predpokladam ze (sub)orbita se stejne brzo stane domenou soukromniku a osvedcenych (starych) technologii. Ostatne s americkou posedlosti po modernich technologiich je to nejlepsi co muzou udelat. V beznych technologiich jsou proste prilis drazi. A to neplati jen v kosmu.
Uz jsem to kolikrat rikal a jeste to tisickrat zopakuju, jednou budeme nostalgicky vzpominat na STS jako na zazrak techniky. Je 30 let stary a jeste za 30 let nebudeme mit nic co by ho mohlo plne nahradit. Jedine s cim muzete jeho schopnosti rovnocene srovnavat je samotna ISS. Srovnavat Sojuz a STS je jako srovnavat traktor s ferari. (Bohuzel traktor je bezpecnejsi a na rozbite silnici se s ferari daleko nedostanete)

STS je kutečně zázrak techniky ale bohužel, jak známo, má dvě základní vady a to ne vady techniky ale koncepce:

1/ Již v době vývoje STS bylo možno za mnohonásobně nižší prostředky postavit vícenásobně použitelnou kosmickou loď pro 7 kosmonautů , která by měla také nesrovnatelně nižší náklady na provoz, něco jako Kliper. Navíc těch 7 kosmonautů naráz ani nebylo třeba. Rovněž již v té době mohl být snadno postaven nosič nákladů do 20 tun na LEO s automatickým stykovacím zařízením, který by vynášel náklady nesrovnatelně levněji než STS.

2/ Bezpečnost STS je založena do značné míry jen na spolehlivosti jednotlivých dílů. Když je těch dílů řádově milion, bezpečnost celku nemůže být valná. Koncepce STS do značné míry omezila možnost aplikace aktivní bezpečnosti ve fázi startu a návratu, to je záchrany kosmonautů v případě havárie důležitého systému.

Takže budoucí pohled na STS bude spíše jako na sice technicky vyspělý, ale z důvodu koncepce neekonomický a nebezpečný prostředek dopravy nákladu a lidí do kosmu.

Tak tak. Nebezpecna ale nadherna masinka. To bude velky kopec nostalgie. Neco jako Chuck Yeager. Nebo prukopnici letadel. Cim nebezpecnejsi, tim vetsi sentiment.

Světoví experti na konferenci v Bruselu: přednosti a nevýhody pilotovaných letů do kosmu (články se týkají ISS i tématu další diskuse:,,Měsíc je opět ve hře,,):

1)http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?sec=35&sub=89&d=13&m=3&y=2005
(v tištěné verzi novin jsou navíc k článku nějaké obrázky a další znovu zopakovaný názor p.Grygara, který je odpůrcem pilotovaných letů, o zbytečnosti ISS)
- k názoru p.Grygara bych řekl, že pokud je ISS jediným lidmi obývaným objektem na oběžné dráze, tak to snad při dnešním stavu techniky není zas takový přepych a plýtvání prostředky. Prošustrují se na jiných místech světa mnohem větší částky v miliardách dolarů a nad tím se nikdo nepozastavuje.....

2)http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=337258&sec=35&sub=89&d=13&m=3&y=2005&dat=20050313#clanek
(Politický závod o Měsíc nečekám, říká v rozhovoru pro LN americký astronaut Harrison Schmitt, který se zúčastnil konference o vesmíru v Bruselu).....Sondy a roboti dokážou skvěle odvést rutinní práci. Ale pokud chcete využít i představivost a improvizaci, bez lidí to nepůjde.

citace:

---

(v tištěné verzi novin jsou navíc k článku nějaké obrázky a další znovu zopakovaný názor p.Grygara, který je odpůrcem pilotovaných letů, o zbytečnosti ISS)

---

"Proste mu akorat ty raketky zerou penize na dalekohledy." (a teleskopy a anteny a roboticke pruzkumniky)
tohle sedi resp. opravdu nevim, jak bych to vyjadril lepe.

jeste bych okomentoval, ze se Mr. Grygar nechal v tom svem clanku slyset, ze levna doprava lidi do vesmiru v tomhle stoleti nebude. Ano s jeho pristupem k problemu urcite nebude.

Zda se mi, ze predvedl typickou sestavu do sveho oboru zahledeneho vedce + ji opepril pristupem "podle sebe soudim Tebe (jine)" a to by se osobnosti jeho formatu opravdu stavat nemelo.

Jsem si doposud myslel, ze je expertem na astronomii a ne, ze je odbornikem v oblasti konstrukce kosmickych lodi s lidskou posadkou.

Inu treba v pristim clanku ctenarum poradi, jake si maji koupit auto nebo prasek na prani... kdyz preci rozumi hvezdokupam, tak uz rozumi vsemu no ne?

Přiznám se, že já sice pilotované lety úplně neodmítám, ale taky si myslím (asi podobně jako Grygar), že v současné době je v kosmu teleprezence obecně výhodnější, než bezprostřední lidská přítomnost (lepší poměr přínosy/náklady navíc s nulovým rizikem pro člověka).

Je hezké, že pilotované lety podporujete, ale vědecké výsle$y např z MERů nebo HST jsou zřetelné a srozumitelné i pro veřejnost. Ukažte mi něco podobného i z ISS a hned budeme mít víc argumentů pro pilotované lety (tedy speciálně pro ISS). Já zatím o ničem významném nevím (ale rád bych věděl).

V soucasnosti jsou na ISS spis dva udrzbari. No a kdo tvrdi ze MERy jsou ve vyzkumu efektivnejsi nez lide, tak se hrozitansky plete. Kdyby byl na Marsu jeden geolog s mikroskopem a geologickym kladivkem a jeden chemik s chromatografem, tak uz mozna vime jak to tam s tim zivotem je. Je ale bohuzel jasne, ze za ty penize co MERy, se tam nemaji sanci dostat. No a vyzkum Mesice je taky ve slepe ulicce. Vzdyt ani nevime poradne jake prvky tam vlastne jsou. To se da zjistit jen na miste. Roboti by to nejakym zpusobem taky zvladli, ale pokud prijde k vyuzivani surovin z Mesice, tak se to bez lidi neobejde (a zaroven lidi na Mesici bez tech surovin). Taky je ale pravda, ze mise na Mesic se samy nemuzou zaplatit. To ale nemuze ani veda, napriklad matematika. Proc vlastne jeste existuji matematikove badajici nad necim tak zbytecnym jako jsou napr. nekonecne rozmerne prostory? Kdyz vam ale daji do ruky treba metodu konecnych prvku, tak z toho maji inzenyrske firmy slusne zivobyti. To ze nejakou aplikaci vyzkumu na prvni pohled nevidime neznamena, ze to jednou potomci neoceni. (Porad rikam ze jednou ti zeleni vyzenou lidi ze Zeme, pokud je driv neco nepredbehne)

Ani náhodou nejsou na ISS teď jen "údržbáři". Nemalá doba je věnována i regulérní vědě a experimentům. Ty viditelné výsledky ale měl mít i Mir, Saljuty i většina letů STS. Neříkám, že žádné nejsou, nebo že to jednou potomci neocení, ale za ty peníze to prostě není přesvědčivé. Nemám nic proti vědě (to je snad poznat) a nikde nepíšu, že MERy mají lepší výsledky než by měli lidé na místě. Jen si myslím, že např. MERy (a podobné stroje) mají dostatečně slušný poměr přínosy/náklady (tedy efektivitu), takže není třeba riskovat životy (když to není nutné). Stejně si myslím ze stroje jako MERy apod. (tedy ne "roboti", ale dálkově ovládané mašinky) jsou vlastně jen prodloužené ruce a oči lidí (je to trochu podobné tomu, jako by tam lidé byli), takže dávat to do opozice proti pilotovanému průzkumu mi nepřipadá vhodné :) Prostě i ve vědě je třeba volit optimální způsoby výzkumu a rozumnou rychlost postupu vpřed. To co jde, bych dělal teleprezencí, teprve to, co už teleprezencí není výhodné, bych zkusil zajistit přímou účastí lidí (pokud na to budu mít dostatek peněz a udržím riziko v rozumných mezích).

S tema udrzbarema na ISS jsem to myslel trochu z legrace a pomer vysledky/cena pro Mery jsou skutecne lepsi, nez kolik je mozne v soucasne dobe udelat s lidma. Taky proto si myslim ze na Mars lide jeste aspon 50 let nepachnou. Jenomze treba na situaci s dust devils lze jasne videt kruta omezeni soucasne techniky. Kosmonaut by si toho vsimnul okamzite. Nechme ale zakladni pruzkum udelat roboty a lide muzou prijit az ke skutecne vedecke praci za tech 50 let. Stejna situace se bude muset opakovat i na Mesici s tim, ze by se tam lide mohli dostat tak za 15-20 let. Pokud bysme pristoupili na tezi Grygara, tak by se kosmonautika stala proste jen vedou. To je ale blbost. Neni to jen veda, ale taky dobrodruzstvi, hrdost, vize a prilezitost jak utratil, ale i snad vydelat prasule. Mozna je to taky historicka a biologicka nutnost, jinak by doted lide sedeli v africe v jeskyni.

Naprosto souhlasím, že to není jen věda, ale nechtěj dělat dobrodružství za státní peníze :) Až najdeš dost těch soukromníků (o kterých jsi napsal, že budou ochotni financovat ISS), tak se to "dobrodružství" bude moct rozjet naplno. Snad to bude brzo :)

Za $ investovaný do nepilotované kosmonautiky je prostě mnohem více muziky než za $ vložený do pilotované kosmonautky, takže jisté pochyby o potřebnosti pilotované kosmonautiky jsou na místě.
Stejně mám dojem, že tato problematika se týká spíše NASA než jiných agentur. ESA pro jistotu žádný pilotovaný systém nemá a ani ho nevyvíjí.
A ruské a činské pilotované systémy jsou oproti americkému nesmírně levné, tak to nikoho tolik neprovokuje.
Jinak pan Grygar má zřejmě pravdu, že v tomto století se výrazného zlevnění pilotované kosmonautiky nedočkáme. Do vesmíru se už lítá skoro 50let a princip dosažení kosmu se prakticky nezměnil a na obzoru není žádná radikální změna. A pokud tato radikální změna nenastane, tak se výrazného zlevnění nedočkáme.
Východiskem jsou podle mě dlouhodobé pobyty posádek ať už na stanici nebo na lunární základně s cílem maximálně omezit počet pilotovaných letů. Samotný provoz stanic a pobyt lidí v nich není zdaleka tak drahý, jako jejich doprava.
Navíc právě kosmická doprava zatím může za všechny úmrtí v kosmonautických misích. Nikdo nezařval přímo na kosmických stanicích, při vlastním průzkumu Měsíce atd.
Když se budou posádky střídat v jednoročních intervalech, tak cca 5 členná parta na lunární základně může udělat více práce než hejno pomalu pohybujících se robotů, jejichž možnosti výzkumu jsou navíc omezeny jejich konstrukcí a vybavením(i když to v případě kosmonautů platí víceméně také). Nicméně ani toto nezmění fakt,že robotické mise jsou levné a bez rizika ztráty něčího života.

Navíc právě kosmická doprava zatím může za všechny úmrtí v kosmonautických misích. Nikdo nezařval přímo na kosmických stanicích, při vlastním průzkumu Měsíce atd.

citace:

---

Ostatně pokud dojde k dalším problémům s STS letos nebo za rok, tak se už ISS nedodělá a zůstane tak jak je.

---

Ostatně pokud dojde k dalším problémům s STS letos nebo za rok, tak se už ISS nedodělá a zůstane tak jak je.

citace:

---

Me je treba vystavba ISS a experimenty spojene s ralitou (vyvoj leku, nove materialy, prizpusobeni technologii vesmirnemu prostoru), zdaji mnohem uzitecnejsi, nez Grygarovo blaboleni o rozpinani vesmiru a miliardach let, do ktereho se take cpou slusne penize a ucel techto investic, mi unika uplne.

---

citace:

---

Je hezké, že pilotované lety podporujete, ale vědecké výsledky např z MERů nebo HST jsou zřetelné a srozumitelné i pro veřejnost. Ukažte mi něco podobného i z ISS a hned budeme mít víc argumentů pro pilotované lety (tedy speciálně pro ISS).

---

Sekvence letů k ISS do října 2006 (aktuální plán):
http://images.spaceref.com/news/2005/03.03.05.iss.l.jpg

V této souvislosti je dost nepochopitelné, že první dva lety STS nebudou sloužit pro stavbu stanice.
Je v tom obava o cený náklad, ale když už se riskuje 7 životů...
A stejně když případně STS skončí další fatální nehodou ,tak je na 90% s dostavbou konec.
V podstatě ty dva první lety vyjdou na prázdno. Dovezou se zásoby a a nezbytné náhradní díly (gyroskopy nebo jak se tomu nadává atd.).

//V podstatě ty dva první lety vyjdou na prázdno. Dovezou se zásoby a a nezbytné náhradní díly (gyroskopy nebo jak se tomu nadává atd.). //
Doplním tam slovíčko SKORO. V podstatě ty dva první lety vyjdou SKORO na prázdno.
Určitě by se tam našlo místo na nové solární panely a další "drobnější" stavební díly.

To je ten problem ze misto uz se nenajde Kapacita reketoplanu je naplnena temi nezbytnymi vecmi.

citace:

---

To je ten problem ze misto uz se nenajde Kapacita reketoplanu je naplnena temi nezbytnymi vecmi.

---

To není o východních medvídcích, ale o ATV, které touto dobou už mělo nějakou dobu 1x rok navštěvovat ISS. Za těch 7 tun ročně navíc si tam mohli dát do nosu včetně kyslíkové terapie.

citace:

---

To není o východních medvídcích, ale o ATV, které touto dobou už mělo nějakou dobu 1x rok navštěvovat ISS. Za těch 7 tun ročně navíc si tam mohli dát do nosu včetně kyslíkové terapie.

---

To já nevím jestli je to čistě projekt made in France. A asi to není jen o ATV. HTV mělo být snad už také komplity.
Každopádně vzhledem k ceně startu raketoplánu ,každý ušetřený let STS je dobrý.

P.S.: Nejsou někde na NETu fotky, jak ISS vypadá v noci z pohledu ze Země?

Dnes bude ISS dobre pozorovatelne.

citace:

---

V této souvislosti je dost nepochopitelné, že první dva lety STS nebudou sloužit pro stavbu stanice.
V podstatě ty dva první lety vyjdou na prázdno. Dovezou se zásoby a a nezbytné náhradní díly (gyroskopy nebo jak se tomu nadává atd.).

---

Bohužel je dost nepravděpodobné ,že STS-115 stihne v prosinci (viz. starší diskuse) a další let(STS-116) má být už zase se zásobami.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/iss.htm

http://ihned.cz/1-10071870-15809730-003004_d-88

tak tady mame dalsi kosmicky pakt tentokrat Rusko a Francie - projekt Ural - jsem opravdu zvedavy co z toho bude.

citace:

---

jsem opravdu zvedavy co z toho bude.

---

Nemyslel jsem to kvůli tomu, že se jedná o rusko-franzouský konglomerát.
Prostě neberu vážně projekty či ideové studie a záměry, kde datum konečně realizace je za 15 let či více. Je to dlouhá doba, během které se mohou výrazně změnit podmínky oproti výchozímu stavu a původním předpokladům (politické, ekonomické, technologické atd.).

citace:

---

Bohužel je dost nepravděpodobné ,že STS-115 stihne v prosinci (viz. starší diskuse) a další let(STS-116) má být už zase se zásobami.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/iss.htm

---

Další problém na ISS:
V ranních hodínách 2005-03-16 vypadl dálkově ovládaný jistič RPC-17 (umístěný venku na příhradové konstrukci ITS Z-1), který tak odpojil silový setrvačník CMG-2 od dodávky elektrického proudu. Zbývající dva gyroskopy sice stačí udržovat orientaci a stabilizaci stanice po libovolnou dobu (navíc je v záloze ještě systém stabilizačních motorů ruského segmentu stanice). Podobná situace se již stala v roce 2004, kdy takhle letěla ISS po dobu dvou měsíců, než porouchaný jistič astronauti během výstupu do volného prostoru vyměnili. Zatím se neví příčina.

http://www.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=29&art_id=qw1110349084675B254

Na základě mezivládní dohody se Rusko a Malajzie dohodly, ze v říjnu 2007 vyšlou na ISS prvního malajzijského kosmonauta. Dohoda o tom byla podpsána již v srpnu 2003 během návštěvy prezidenta Putina v Malajzii a je součástí smlouvy o dodávce 18 stihacích letounů Su-30MKM.

V dubnu 2005 mají do Kuala Lumpur přijet dva ruští odborníci, aby asistovali místním lékařům při výběru kandidátů pro tento kosmický let.

Zajímavá podrobnost, cituji:

"Pokud vybraný kosmonaut bude Muslim", řekl [generální ředitel malajzijské kosmické agentury] Mazlan Othman, "budeme konzultovat islámské duchovní, aby pomohli určit doby modliteb ve vesmíru a správný směr k Mekce."

Agentura také hodlá vyslat dva své odborníky do NASA, aby tam konzultovali způsob přípravy tradičního místného chleba "roti canai" a výrobu obleků pro malajzijské kosmonauty z tradičního místního materiálu (batiku).

Zmiňovali jste se tady, že ti dva kosmonauti na ISS jsou jenom údržbáři. I kdyby to byla pravda, tak to "jenom" je tam zatraceně mimo mísu. I údržba takové stanice je přece experiment, který jinde a jinak neuděláte. Test zařízení (třeba gyroskopu resp. jističe jak píše pan Vítek o dva příspěvky vejš) v dlouhodobé činnosti v kosmu, to nenasimulujete jinde. Každá porucha každého zařízení na orbitě je strašně důležitá - a je to experiment. A neporucha tuplem.
Ne sice zrovna vědecký a Nature o tom psát nebude, citační index taky nebude nic moc - ale zato je to strašně důležitý technický experiment!
Skoro bych řekl, že celé fungování ISS, udržování ISS v chodu je jeden obrovský a dlouhodobý nenahraditelný experiment. Kam se na to hrabou slimáci a tavby ve vakuu a mikrogravitaci!

A BTW - tento experiment je tak úspěšný pouze a výhradně proto, že proběhl (úspěšně) jiný dlouhodobý experiment s udržováním Miru.

Astronauti na Mesici budou taky vpodstate jen "monteri" a v Apollu to byli spis jen "cvicene opice". To jsou proste jen takove fraze. Me kdyby nekdo nabidl tu cvicenou opici, tak to hned beru. A v plnem rozsahu souhlasim s predchozim prispevkem.

V Apollu to nebyli cvičené opice - přistát na Měsíci rozhodně nebylo nic lehkého. Od Apolla 15 už byl vědecký výcvik astronautů rozhodně na vysoké profesionální úrovni.
Co se týká Malajsijského kosmonauta, nemám ponětí, na jaké úrovni je tamní věda, tedy jestli jsou schopni připravit odpovídající vědecký program a využít výsledků. Vyspělé firmy ale v Malajsii mají postavené továrny na počítače, čipy atd., takže je klidně možné, že jsou na slušné úrovni. Každopádně v té víc než 1 miliardě dolarů za Suchoje se těch 20 mil. dolarů za start najde.

http://www.novinky.cz/05/30/43.html

Jak to tedy vlastně teď vypadá na ISS ? Běží na dva gyroskopy, z čehož jeden má potíže ? Výstup byl zkrácen a k opravě gyroskopů při ní nedošlo, navíc při něm došlo k výpadku orientace na ISS.

Ještě bych se zeptal, proč se při výstupech používají ruské skafandry Orlan M, s kterými jsou problémy při téměř každém výstupu ? Vždyť Airlock funguje a americké skafandry jsou mnohem spolehlivější.

http://ihned.cz/1-10071870-15880390-003004_d-06

citace:

---

Ještě bych se zeptal, proč se při výstupech používají ruské skafandry Orlan M, s kterými jsou problémy při téměř každém výstupu ? Vždyť Airlock funguje a americké skafandry jsou mnohem spolehlivější.

---

citace:

---

Jak to tedy vlastně teď vypadá na ISS ? Běží na dva gyroskopy, z čehož jeden má potíže ? Výstup byl zkrácen a k opravě gyroskopů při ní nedošlo, navíc při něm došlo k výpadku orientace na ISS.

---

Díky, každá televize a každé noviny o tomhle výstupu říkali něco jiného, takže jsem z toho byl trochu zmatený.

Pěkný článek o evropské kosmonautice se zaměřením na Kourou:

http://stoplusjedna.newton.cz/so06a00a.asp

Doporučuji všem, kteří se zajímají o porovoz raketoplánu a kosmické stanice podívat se na

http://images.spaceref.com/news/2005/Cabana.ISS.Panel.Report.ppt

což je prezentace (powerpoint), kterou předvedl astronaut Cabana za zasedání 2005-03-30

Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.

(Záměrně posláno duplicitně, aby to bylo na obou nitích, jichž se to týká)

Mam trochu zmatek v moznostech zasobovani, treba mi to nekdo upresnite. Na americke strane ISS jsou vpodstate dva mozne vchody. Bud pres APAS (PMA pripojeny na CBM) nebo CBM. Napriklad raketoplan pouziva APAS. Ten ma pruchod o prumeru cca 80cm a obycejne se tudy daji protahnout bagy o ruzne velikosti, ktere se pak skladuji v node 1, kde jsou na to vycleneny nejake racky ze 4, ktere se zde nachazeji. Skladovat se da taky v FGB a pozdeji v node 2 a node 3, ktere maji po 8 rackach. Samotne racky s vedeckym vybavenim ale projdou pouze pres CBM (maji velikost 2013x1046x858mm). K CBM se bude pripojovat HTV, nebo zasobovaci moduly vynasene raketoplanem. Pripojeni musi probihat pouze pomoci roboticke ruky. Velikost pruchodu CBM jsem nenasel. Jak je to v pripade ruske casti? Muze me nekdo poucit, abych nestravil hodiny hledanim?
Diky

citace:

---

Jak je to v pripade ruske casti? Muze me nekdo poucit, abych nestravil hodiny hledanim?
Diky

---

The FGB will eventually dock to the SM forward axial port which contains the passive side of the hybrid probe and cone docking mechanism.
Approximately 2 weeks after the FGB docking to the SM, the first ISS Progress vehicle will dock automatically to the aft SM port (-XISS port), which contains a probe and drogue docking assembly.

Takze tady mame dva systemy na Ruske strane, ale opet zadny udaj o prumeru pruchodu, nebo jak velky predmet se da protahnout. Pritom APAS nejak vychazi z toho Ruskeho systemu. Stale v tom mam mensi zmatek.

Ještě k těm stykovacím uzlům. Moudrá literutaura praví ve stručnosti následující:
"malé" uzly jsou typu SSVP G4000
"velké" (hybridní) uzly SSPV-M G8000 (kromě jednoho - FGB > Unity)

FGB Zarja
* přední - velký "periferijní" - Unity
* zadní - velký - Zvězda
* dolní - malý - Sojuzy/Progressy

SM Zvezda
* přední - velký - FGB
* zadní - malý - Sojuzy/Progressy
* horní - velký - zatím volný
* dolní - velký - PIRS

PIRS jsem již psal (redukce z velkého na malý uzel).

O průměrech jsem se nikde nedočetl. Něco by se dalo odhadnout z fotek. Třeba to číselné označení odpovídá průměru.

Když už jde ESA tak pěkně spolupráce s rusy, co takhle dotáhnout k funkčnosti vlastní efektivní prostředek pro dopravu posádek a lehčího nákladu na ISS, ve stylu projektu MAKS.
Namísto nosiče An 225-Mriya použít zesílenou (upravenou) nákladní verzi nového A380-900F. Motory jsou výkonnější a modernější než u An 225,
(Rolls-Royce Trent 970/977 se statickým tahem 333 kN, oproti Progress D-18T Series 3 turbofans s tahem 229 kN).
A380 je moderní a aktuální stroj, jsou vybudovány výrobní kapacity a přestavba na silnější verzi by nemusela být až tak nákladná.
Je to evropský stroj, není nutná závislost (u An 225 myslím Ukrajina), atd.
A protože by se už předem počítalo s tvarem a požadovanou hmotností nového orbiteru + externí nádrže, mohl by vzniknout opravdu efektivní a přitom spolehlivý nosič.

Co Vy na to?

Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil.

citace:

---

Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil.

---

Technicka specifikacia Mrije :
http://www.air.foyle.co.uk/services/an225.asp?tab=spec

Ti rusove se skutecne muzou pretrhnout. Prasule jsou nicmene v US, takze pochybuju ze dostanou neco jineho nez drobky. Dost bude zalezet na pristupu NASA k HLV a k zasobovani ISS. Prece jen tam maji mit hromadu vyzkumneho prostoru. Pripada na ne i velka cast prostoru v Columbusu a japonske casti. Dnes si kazdy pako navrhne svuj HLV (viz muj napad na 80t derSTS) Je proste jina doba. Slysel jsem ze do vyvoje cipu bylo za poslednich nekolik desetileti investovano 100mld dolaru vetsinou soukromeho kapitalu.

Dnes ráno úspěšně odstartoval Sojuz TMA-6 s novou posádkou ISS.

citace:

---

Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá.

---

Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html

citace:

---

Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html

---

citace:

---

citace:

---

Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html

---

Uz to nastesti opravili :-)

---

myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.

citace:

---

myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.

---

citace:

---

Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu.......

---

Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.

Protože do takové výšky už Rusové nebyli schopni bezpečně létat se Sojuzy a Progressy, respektive by museli výrazně snížit hmotnost vynášeného UZ.

Snizit naklad by musel i STS, uz beztak vyrazne snizeny opatrenimi po Chalengeru. To jsem zvedav o kolik se nyni snizi nosnost kvuli naradi k pripadnym opravam tepelneho stitu.
Spis me ponekud fascinuje proc STS porad taha sebou tak velkou posadku. Dva monteri a dva piloti by prece mohli stacit, ne? Obzvlaste kdyz jsou piloti potreba jen na spojeni Orbiteru s STS. Takhle tam je zrejme jeste nekdo na robotickou ruku, na vyzkum, nekdo za odmenu atd..

citace:

---

Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.

---

citace:

---

mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.

---

Rusové na http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=12876 tvrdí, že se DART s cílovou družicí srazila.

Podle článku na Space.com NASA potvrdila kontakt mezi DARTem a MUBLCOMem :

“The DART spacecraft did make contact with the target satellite during the rendezvous phase of the mission and boosted it into a slightly higher orbit,” NASA spokeswoman Kim Newton said April 22.


http://www.space.com/missionlaunches/050422_dart_update.html

Dostal jsem e-mail od W. Harwooda (obvykle dobře informovaného), že dnes tj. 2005-04-28 má zasedat management STS, aby prodiskutoval probpémy, které se vynořily při vyhodnocování nebehzpečí tvorby ledu na nově zrekonstruované nádrži ET. Ukazuje se, že sice nebezpečí odpadávání pěnové izolace bylo zřejmě rekonstrukcí ET docela dobře odstraněno, ale že v oblasti spoje mezi nádržemi kyslíku a vodíku se tvoří při plnění nádrže těmito kryogenními pohonnými látkami dost ledu, jehož odpadávání by mohlo ohrozit tepelnou ochranu raketoplánu.

Proto se má jednat dnes večer (amerického času), zdali se start Discovery znovu neodloží, tentokrát až na červencové okno, aby bylo dost času to jednak zhodnotit a event. s tím něco snad udělat. Okno v červenci se otevírá 2005-07-13 kolem 19:45 UT (tedy 21:45 SELČ).

Kromě toho se během zkušebního plnění nádrže ET, které proběhlo 2005-04-14, objevily ještě další drobnější technické závady.

Podívejete se na

http://www.spaceflightnow.com

kde by se měl článek od W. Harwooda co nevidět objevit.
[Upraveno 28.4.2005 poslal avitek]

Teď by do toho mohla přijít další zpráva, že NASA nevyjednala účast svého astronauta v 13.základní posádce ISS.

Už je to tady. Přípravy Discovery zastaveny, start posunut nejméně na 2005-07-13.

Předpokládá se odvezení sestavy STS-114 do budovy VAB, ale až po již naplánovaném cvičném odpočítávání, které by se za účasti posádky mělo konat příští týden.

Předpokládá se, že na místě tvorby ledu (zejména na vlnovcích v potrubí přívodu pohonných látek mezi ET a družicovým stupněm) nainstalují technici dodatečná topení, která by měla zabránit tvorbě nebo silně omezit tvorbu námrazy a vyřešit tak tento problém jednou pro vždy (BTW, údajně u dalších ET se s touto úpravou již předem počítalo, tady u tohoto exempláře to ještě nebylo implementováno).

Kromě toho je třeba odstranit jednu závažnou závadu na instrumentaci ET, zjištěnou při tankování 2005-04-14, tj. selhaný 1 ze 4 senzorů indikujících vyprázdnění nádrže (spotřebování) kapalného vodíku. Letová pravidla nepovolují start, pokud všechny 4 senzory nejsou plně funkční. Toto by se dalo sice opravit na rampě, ale ve VAB to bude jednodušší, spolehlivější a bezpečnější.

Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.

...............Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.
........

no nelze něž jen souhlasit. Asi se NASA bude muset dostat do situace Ruska ,aby začalo reálně a efektívně uvažovat a zvažovat situace a věci. Takže se vlastně i já připojuji k tomuto názoru......

Předpokládané termíny startů raketoplánů k dnešku jsou tyto (NET = not earlier than):

STS-114 2005-07-13
STS-121 2005-09-09
STS-115 2006-02-16
STS-116 2006-03-30
STS-117 2005-04-13

(není z oficiálních zdrojů, nutno brát s rezervou).

citace:

---

Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.

---

citace:

---

To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.

---

citace:

---

STS-117 2005-04-13

---

Teď jsem aktualizoval stránku dlouhodobého plánu ISS ve Space-40 a zjistil jsem (co jsem už tušil před tím), že celý časový harmonogram je i při nejhladším možném běhu prakticky nereálný.

1) Je stanoven termín odstavení raketoplánů v roce 2010.

2) Plánovačí letů STS sami dali poslední vzlet raketoplánu na 2010-12-20.

3) Pro dostavbu a průběžné zásobování ISS během dostavby je naplánováno 29 startů.

4) Griffin vážně uvažuje o zařazení jednoho obslužného letu k HST (není schváleno, má se udělat studie - to je nejlepší způsob, udělat studii, jak jakýkoli projekt zabít, ale přece, co kdyby...). To by znamenalo 30. start.

5) Počítalo se s tím, že NASA stihne 5 startů STS za rok.

6) Letos se stihnou jen 2 starty (podle navrhovaného harmonogramu) tedy zbývá na dalších 5 roků 27 startů, ale 5 x 5 = 25 !?

7) Spočítejte si to tedy sami: Od roku 2006 by alespon ve 2 kalendářních rocích (nepočítám-li let k HST) muselo být startů 6, aby se to do konce roku 2010 stihlo; poletí-li se k HST, tak ve 3 rocích!

7) Tak co, plánovačí!!!!!!!!!!!

citace:

---

3) Pro dostavbu a průběžné zásobování ISS během dostavby je naplánováno 29 startů.

---

Máte pravdu, těch 29 startů je VČETNĚ případného letu k HST (počítal jsem ho dvakrát). Omlouvám se ...

Co je pravdy na tom,že od konce roku 2006 nebudou moci mít Američané ve stálé posádce své astronauty(pokud vláda USA nenajde způsob jak obejít Gilmanův zákon)a to až do doby než bude k dipozici CEV(okolo roku 2014).
Jestli je to pravda,tak do roku 2010 se budou moci na ISS alespoň krátce podívat při letech STS a potom čtyři roky jen koukat ze země.
Je to postavené na hlavu,ISS je z velké části americký projekt,ale
na rozdíl od nich bude mít jakýkoliv jiný stát možnost tam mít svého kosmonauta.

Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.

citace:

---

Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.

---

citace:

---

Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.

---

Jestli nezvýší počty startu za rok ,tak ISS v termínu nedokončí. Připočítejte 2,3 roky. Odkládání startů STS z různých důvodů bude teď po havárii zřejmě častým folklórem.

citace:

---

Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem.

---

citace:

---

citace:

---

Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem.

---

Jirko, nečetli jste to zřejmě podrobně. Vůbec se nejedná o rok 2010, ale o rok 2006, tedy příští rok. Sojuz ISS-11S startuje letos na podzim a ten je poslední, na jehož využití mají Američané "nárok". V roce 2006 bvude prostě konec, pokud nezaplatí. A předat to někomu jinému nemá význam, protože i soukromník může být právně na základě zákona INA popotahován.

---

Za předpokladu ,že se nestane další nehoda raketoplánu, tak se ISS dostaví. Také si nemyslím, že by NASA byla celá žhavá zrušit STS nebo se vzdala využívání ISS, když do ni nalila tolik finančních prostředků.
Souyzy koupit NASA nemůže, to by byl docela pro novináře solokapr,kdyby státní organizace porušovala zákon (INA) ať už přímo nebo pomocí různých čachrů přes třetí strany.
Takže jestli chce NASA mít nějakou vědeckou návratnost z činnosti na ISS,tak ji nic jiného než udržet STS v provozu ani nezbývá.
Na Rusy asi taky moc tlačit nemůžou. Těm to může být celkem fuk, doteďka táhli provoz ISS skoro ze svého, tak tam budo vozit své kosmonauty a platící zákazníky. A navíc pochybuju, že platby NASA vyváží investice v Bušeru či v jiných citlivých regionech.

A pak je tu samozřejmě ten problém zmíněný Antonínem Vítkem. Dle INA by teoreicky neměly američané platit za využívaní Soyzu jako záchrané lodi. Takže je na libovůli Rusů zda budou mít při případné evakuaci ISS američané k dispozici druhý Soyuz.
Řada států a organizací(ESA) se na původní plány vykašlala, takže plánované neruské záchranné prostředky nejsou.

Pokud Američani z ISS vycouvají, tak všechny peníze, které do ní nacpali, včetně zaplacení ruských modulů, vyhodili oknem. Sotva se začala trošku rozjíždět, skončila Columbia a ISS je v udržovacím režimu. Nic proti - experiment je to strašně důležitý, ale trochu málo, ne?
Když se podaří ISS dostavět a hlavně udržet tam aspoň tříčlennou (lépe víc) posádku, tak dojde i na experimenty, kvůli kterým se to celé stavělo.

Nevěřím, že vycouvají. A nevěřím, že ukončí STS předčasně. Už z politických důvodů. I když,... politika je politika a většinu Američanů nějaký vesmír přestal zajímat, jakmile se vrátil Armstrong.

citace:

---

Ale ano, ja jsem to pochopil tak, ze je ve hre i moznost zrusit STS i driv nez v roce 2010. ... Vi dneska nekdo jiste jak to nakonec skonci?

---

Podle návrhu rozpočtu z loňského roku má NASA do ISS investovat ročně kolem 2 miliard USD až do roku 2016-17. Takže hovořit v dnešní době o nějakém vycouvání Američanů z ISS v roce 2010 je opravdu předčasné (tím nechci říct, že se to nemůže stát, ale teď tomu nic nenasvědčuje).

Nějak se mi nechce věřit, že by Rusové nechali americké kosmonauty v průseru. To by se na Rusko každý koukal skrze prsty. Scénář je jasný, buďto Bush označí Rusko za klíčového spojence a donutí tím republikánský kongres zrušit tu hovadinu. Nebo budou prostě rusové jistit prdele i američanům za své. Teoreticky bych tu viděl možnost, že by si druhý Sojuz "koupila" ESA. Od tý by jej pak NASA mohla odkoupit...

Nějde o to, že by Rusové nechali amíky úmyslně ve štychu.
Rusové dávají na Souyuz garance cca 6 měsícu. V případě 6tičlenné posádky musí někdo ten Souyz navíc a dopravu zaplatit.
A nedělejte si iluze, že v dnešní době se americká politika točí kolem ISS resp. NASA a bude se kvůli nim měnit tzv. iránský zákon. Hlavně nyní, kdy několik pochybných států usiluje o výrobu jaderných zbraní.

Problém záchranných lodí pro NASA je sice velký ale myslím, že se to určitě vyřeší. Co se týče letů na ISS po skončení CEV, myslím, že to nemusí být tak kritické, cituji:

NASA's new administrator, Michael Griffin, found this scenario unacceptable and put the agency on notice he intended to shorten or eliminate the four-year transition time between shuttle and CEV. Late last week, NASA notified Congress it intends to choose a single contractor to build the CEV early next year. The intention is to have the vehicle ready for service as early as 2010, when the shuttle stops flying. http://www.space-travel.com/news/spacetravel-05zg.html

citace:

---

Jirko !
Nechápeš a pleteš stále STS a ISS. Plánuje se vyřadit STS v roce 2010 po dostavbě ISS, nikoli dříve. O tom oficiálně řeč nebyla (podle mého to ani náhodou dostavět do r. 2010 nestihnoou, pokud se něco podstatným způsobem neokrade, a povede to pravděpodobně k tomu, že STS bude létat ještě o rok - dva déle). To, o co jde v této KONKRÉTNÍ DISKUZI, JE OKOLNOST, ŽE AMERIČANÉ DÍKY INA NEBUDOU MÍT OD Sojuz-ISS-12S NÁROK NA VYUŽÍVÁNÍ SOJUZŮ JAKO ZÁCHRANNÝCH LODÍ, A PROTO NEBUDOU MÍT MOŽNOST NECHÁVAT SVÉ LIDI NA PALUBĚ ISS JAKO ČLENY DLOUHODOBÝCH OSÁDEK. (Samozřejmě by tam zůstat mohli, ale riskovali by svoje životy, kdyby se něco stalo).

---

citace:

---

Problém záchranných lodí pro NASA je sice velký ale myslím, že se to určitě vyřeší. Co se týče letů na ISS po skončení CEV, myslím, že to nemusí být tak kritické, cituji:

NASA's new administrator, Michael Griffin, found this scenario unacceptable and put the agency on notice he intended to shorten or eliminate the four-year transition time between shuttle and CEV. Late last week, NASA notified Congress it intends to choose a single contractor to build the CEV early next year. The intention is to have the vehicle ready for service as early as 2010, when the shuttle stops flying. http://www.space-travel.com/news/spacetravel-05zg.html

---

Bylo již také navrhováno pro zvýšení popularity, atraktivnosti a snad i užitečnosti ISS, aby byla část z ní byla vyvedena na na dráhu obíhající Zemi a Měsíc. Velký problém by byl (kromě potřebného výkonného boostru na tuto operaci) také střídání posádek, kde by startující loď musela dosáhnout rychlost přes 10 km/s a navíc start by musel být časově velmi přesně sladěm s oběhem ISS. Asi ani sklon dráhy nynější ISS by nevyhovoval pro let kolem Měsíce.

A navic ISS neni navrzena na dlohodoby pobyt v hlubokem vesmiru tj. mimo magneticke pole zeme za hranici ridke atmosfery ... radiacne by to posadku dlouhodobe neochranilo ... takze se mi to jevi spise jako dosti potrefeny napad. Rad bych se mylil ale obavam se ze ISS je nejenom ted nevyuzita ale ze moc uzitecna nebude ani v budoucnu... skoda tech 60 ti do ted a 120 do konce provozu miliard USD...

Bohuzial ak sa dockame obnovenia letov na Mesiac, amíci po druhom pristání zistia že je to v podstate neužitocne a lunarny program ukoncia, aby sa vrhli na Mars . Skoda dalsich 150 MLD dolarov.A v polovine cesty na Mars odtrúbia aj ten projekt za x mld.Je to zdá sa mi americká tradícia. Bolo by zauimave spocitat kolko investovali do zrusenych projektov v poslednych 20-tich rokoch.

Myslim, ze NASA by asi jen tezko zduvodnovala, proc by mela opustit projekt, do ktereho uz vrazily USA tolik penez. To predani jejich segmentu soukromym americkym firmam mi prijde logictejsi, navic je mozne, ze by z ISS pak mohly zacit lezt i vysledky primeji aplikovatelne do praxe. To samozrejme za predpokladu, ze v te dobe uz bude existovat relativne levna soukroma doprava na/z LEO - jinak nebude mit pro soukromniky smysl investovat do technologii na obezne draze (ostatne uz projekt Freedom pocital s velkym zapojenim soukromych firem, ale ty o to tehdy nemely zajem, bylo to prilis drahe).

Co se tyka tech zachrannych Sojuzu - myslim, ze dojde nakonec k nejake dohode, aby se INA nazralo a ISS zustala cela, treba nejakou formou "vymeny", aby neslo o "obchod".
Jak je to vlastne zarizovane ted napriklad s tim, co je "americke" a "ruske"? Ci experimenty se umistuji kam? Kdo bude vozit ci naklad po zprovozneni STS? Kazdy za sve, nebo delba rovnym dilem?
Dala by se uzavrit dohoda dejme tomu Sojuz navic za moznost vetsiho vyuzivani americkeho segmentu stanice nebo nakladoveho prostoru raketoplanu?

citace:

---

Nějak se mi nechce věřit, že by Rusové nechali americké kosmonauty v průseru. To by se na Rusko každý koukal skrze prsty. Scénář je jasný, buďto Bush označí Rusko za klíčového spojence a donutí tím republikánský kongres zrušit tu hovadinu. Nebo budou prostě rusové jistit prdele i američanům za své. Teoreticky bych tu viděl možnost, že by si druhý Sojuz "koupila" ESA. Od tý by jej pak NASA mohla odkoupit...

---

citace:

---

Politika (USA) a ekonomika (Rusko) jsou primární.

---

citace:

---

Ten druhý Sojuz není okamžité řešení – ISS může mít šestičlennou posádku až po připojení modulu Node 3, tj. nejdříve v roce 2009.

---

citace:

---

... dodávky elektrické energie do ruského segmentu ...

---

citace:

---

Dohoda se ovšem nedá moc odkládat, protože je třeba definitivně zformovat 13. základní posádku (Vinogradov, Kondratěv, Tani?).

---

Ještě k využití ISS v budoucnu, když už nebude velký zájem létat na ní ale spíše na Měsíc a k Marsu: ISS má mnoho dostatečně prověřených systémů pro dlouhodobý pobyt člověka, energetické zdroje, zdroje pro orientaci, dostatek prostoru pro pobyt a práci lidí. Je to (lépe řečeno její část) hotová kosmická loď pro let k Marsu s jeho obletem a návratem k Zemi. Snad i ty problémy s radiací by se vyřešily, lze vždy udělat dosatečně chráněný malý prostor, kam se posádka uchýlí v případě nějakých výbuchů na Slunci.

K ISS stačí připojit návratový modul pro přistání na Zemi, případně nějaké průzkumné moduly spouštěné na Mars a výkonným boosterem jí urychlit k Marsu. Také jí lze pomalu urychlovat bez posádky po spirále iontovými motory a teprve po průletu radiačními pásy na ní poslat posádku. Ovšem při návratu k Zemi by asi celá musela shořet, pokud by se k ní nepodařilo při návratu připojit nějaký brzdící modul pro přechod na LEO. Také by bylo možno jí opět brzdit iontovými motory, přičemž posádka v návratovém člunu by přistála rychle přímo.

Stejně dobře by část ISS mohla být dopravena do L1 a tam sloužit jako základna pro lunární operace. Z ní by mohly startovat znovupoužitelné jednostupňové výsadkové čluny na Měsíc a zpět, překládat se náklady a palivo.

citace:

---

Viz též:

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16642

"Human Space Flight - The Space Shuttle and Beyond"

---

citace:

---

Jak jsem rekl tak ocekavam od Americanu jeste mnohem vic nazaku, ze ISS klidne zrusi, svoji cast odpoji a nechaji zhoret.

---

citace:

---

NASA is also currently examining alternative configurations for the Space Station that meet the goals of the Vision and the needs of our international partners, while requiring as few Shuttle flights as possible to complete assembly.

Jirka :

citace:

---

Jak jsem rekl tak ocekavam od Americanu jeste mnohem vic nazaku, ze ISS klidne zrusi, svoji cast odpoji a nechaji zhoret.

---

Předcházející citace něčemu takovému vůbec neodpovídají.

---

Vynesení evropského a japonského modulu je pro další rozvoj stanice naprosto klíčové a jeho zpochybnění by byl obrovský mezinárodní průšvih. Pokud vím, tak smluvně je ošetřeno zhruba toto:
- NASA zajistní na vlastní náklady dopravu a připojení modulu Columbus APM a ESA vyrobí pro NASA na vlastní náklady americký modul Node 2.
- NASA zajistní na vlastní náklady dopravu a připojení sestavy JEM a JAXA vyrobí pro NASA na vlastní náklady americký Centrifuge Accomodation Module.

V manifestu jsou jiné lety, jejichž případné zrušení by v tuto chvíli bylo přijatelnější (ve prospěch dodržení termínu 2010 a ve prospěch servisní mise k HST). Například mise STS-139 až STS-141.

PS pro Jirku: Občas je vhodnější kliknout na "Poslat odpověď" místo "Reagovat", zvláště, reaguje-li se na poslední příspěvek. Přispívá to k přehlednosti.

NASA musí především plnit uzavřené smlouvy (nebo je vypovědět - to je ale "politicky" dosti neprůchodné, protože by ztratila u zahraničních partnerů důvěryhodnost).

Pokud by NASA měla nebo chtěla zrušit ISS, tak by to podle mně ohlásila :
1. po havárii Columbie nebo
2. po vyhlášení návratu na Měsíc nebo
3. po zvolení Griffina novým administrátorem.

Nejvhodnější příležitostí byla určitě doba po havárii Columbie. Prostě NASA mohla prohlásit, že raketoplány jsou nebezpečné a že je již nebude provozovat a tím pádem končí i ISS.

Nevím, proč by pak po dostavění a připojení mezinárodních modulů Američané chtěli svou část odpojit a zničit. Je to neproveditelné (Columbus a Kibo budou připojeny k americkému Node 2). A už vůbec nechápu, proč by tak pracně a draze obnovovali lety raketoplánu a budovali ISS, kdyby ji pak následně chtěli zničit.

Velice zajímavý názor na ISS a její přínosy pro kosmonautiku :

http://www.thespacereview.com/article/391/1

Poslední odstavec :

Success, failure, and priorities
While this analysis has demonstrated that success and failure are subjective, it has also highlighted that a more important issue is the importance of the goals and justifications, and whether or not there is a consensus about them. Success is irrelevant if the goals are not considered worthwhile.

Do října letošního roku by NASA měla mít jasno v tom, jakým způsobem bude pokračovat ve stavbě ISS, protože i Griffin přiznal, že je nereálné počítat s 28 starty tří raketoplánů do konce roku 2010 ...

http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzs.html

Griffin said it would be impossible for the three craft to carry out all the 28 remaining missions needed to complete the ISS by the time they were withdrawn from service in 2010.

"That is not a plan that we can execute, and so we need a better plan," Griffin said.

"We have best-case, worst-case and average-case flight rates with the shuttle. I should say we should easily be able to do more than 15 but we know that it is beyond reason to expect to be able to do 28 shuttle flights by 2010," Griffin said.

K článku o úspěších a neuspěších ISS se, myslím, hodí citát, který mám rád (nevím už od koho je):
"Nestačí jen dělat věci dobře, především je třeba dělat dobré věci."
Zkusme se na tím zamyslet a někdy třeba i použít.

Šlo by vynést moduly ISS běžnou raketou tak, aby STS umístnil na ISS svůj náklad a potom se odpojil, zachytil modul a připojil ho ke stanici ? Asi by to šlo, otázkou je, jestli úpravy a vývoj nebudou dražší než starty STS navíc. Rozhodně je teď trochu pozdě měnit plány na výstavbu ISS - to mohli udělat před dvěma lety, takže teď by měli prodloužit lety STS do roku 2011 nebo 12. Jeden STS bude v opravách a geerálkách, ale pro jeho posledních 5 letů už snad nic takového potřeba nebude, takže 15 posledních startů může proběhnout mnohem rychleji - 6-8 startů ročně.

Při troše dobré vůle by šlo zvýšit počty startů STS, kdyby se upustilo od některých bezpečnostních opatření, jako zákaz nočních startů a mít za každou cenu v pohotovosti druhý raketoplán.
Také by šlo zrušit zásobovací mise raketoplánu, pokud by Ariane s ATV startovala několikrát do roka. Ovšem to by Evropa musela nalít trochu více peněz do kosmonautiky. Těžko říci jak jsou na tom Japonci s HTV, o něm se moc nepíše.

citace:

---

Při troše dobré vůle by šlo zvýšit počty startů STS, kdyby se upustilo od některých bezpečnostních opatření, jako zákaz nočních startů a mít za každou cenu v pohotovosti druhý raketoplán.

---

citace:

---

Také by šlo zrušit zásobovací mise raketoplánu, pokud by Ariane s ATV startovala několikrát do roka. Ovšem to by Evropa musela nalít trochu více peněz do kosmonautiky.

---

Teoreticky by mohla lety ATV navíc zaplatit NASA, tady by snad nebyly problémy s Iran Law. ESA by aspoň zefektivnila výrobu. Myslím že druhý raketoplán v záloze už pro další lety k ISS nebude, pouze pokud by se letělo k HST. Mám dojem, že NASA se příliš zaměřila na hlídání tepelné ochrany, když by se důkladně měly podívat taky na motorový úsek STS, který je podle mě teď asi nejnebezpečnější částí (těsně u sebe je systém palivových článků, systém OMS (hypergolické palivo), SSME. Přitom už při několika letech k problémům v této oblasti došlo. Mám obavy z "nedostatku předvídavosti", což je u NASA bohužel velmi častý jev.

citace:

---

Při troše dobré vůle by šlo zvýšit počty startů STS, kdyby se upustilo od některých bezpečnostních opatření, jako zákaz nočních startů a mít za každou cenu v pohotovosti druhý raketoplán.

---

Má to tedy smysl dostavět? Vždyť životnost již instalovaných modulů také není neomezená. V době dostavby dle tohoto návrhu ( asi 13/14) budou první moduly ISS starší než nejstarší moduly na MIRu v době jeho likvidace.

A je skutečně nutné vše vynášet raketoplánem. Jak se tady argumentovalo , že to STS dokáže vynést "citlivě", tak snad všechny komponenty STS nejsou citlivé (nosníky, solární panely atd.).

Oprava:
V době dostavby dle tohoto návrhu ( asi 2013/2014) budou první moduly ISS....

O smyslu ISS toho bylo napsano spoustu, ale zrejme nejvetsi smysl byl politicky, nacvik tvoreni velkych konstrukci v kosmu a okradeni Rusu o jejich technologii.
Jinak co se tyce stari modulu, tak prvni FGB a Unity slouzi povetsinou jen jako sklady a nadrze, coz snad nebude tak kriticke a narocne na opravu. Taky jsou snad vsichni zase o neco chytrejsi a zkusenejsi. Takze pokud se podari nahoru dostat aspon ty PV panely, baterie a gyroskopy a nestane se neco moc oskliveho, tak neni duvod nepredpokladat jeste mnoho stastnych let.

citace:

---

O smyslu ISS toho bylo napsano spoustu, ale zrejme nejvetsi smysl byl politicky, nacvik tvoreni velkych konstrukci v kosmu a okradeni Rusu o jejich technologii.

---

citace:

---

O smyslu ISS toho bylo napsano spoustu, ale zrejme nejvetsi smysl byl politicky, nacvik tvoreni velkych konstrukci v kosmu a okradeni Rusu o jejich technologii.

---

nepozorovane v primem prenosu

citace:

---

Znamená to další roky provozu STS navíc a tím i další miliardy. Pravděpodobně se posune celý lunární program. STS požírá cca 1/3(ev. mě opravte) rozpočtu NASA, takže se zřejmě posubnou i další projekty.

---

citace:

---

co všechno možné poslat k ISS klasickými raketami.

---

NASA by měla v blízké budoucnosti využívat služeb komerčních firem při dopravě posádek a nákladů na stanici ISS. NASA to Buy ISS Cargo Services

V rozpisu letů raketoplánů - http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/future/index.html - je uvedeno 8 letů do stavu, kdy bude ISS dokončena v minimální kongfiguraci (ISS U.S. Core Complete after 10A). U těchto osmi startů raketoplánu se podle mně již nebudou provádět žádné podstatné změny a lety proběhnou podle tohoto plánu (zbytek nosníků s fotovoltaickými panely a Node-2).

Další část plánu zatím obsahuje 16 letů raketoplánů. Do celkového udávaného počtu 28 startů do dokončení ISS tam tedy chybí 4 mise (není tam uveden např. Node-3).

Mezi mise, které by měl v každém případě vynášet raketoplán, řadím ty s označení 1E, UF-4, UF-4.1, 1J/A, 1J, 9A.1, UF-7, 2J/A, 14A (Columbus, Kibo, centrifuga, Express palety, kupola apod...), tzn. celkem 9 misí.

V dlouhodobém plánu ve Space40 - http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/ISSSCH.HTM - je uvedeno všech 28 misí. K těm, které by měly být realizovány raketoplánem bych ještě přiřadil misi 20A se zmiňovaným modulem Node-3.

Celkem tedy 8 misí do "Core complete" a dalších 10 nutně realizovaných pomocí raketoplánů. Do Griffinem uvedeného maximálního počtu skutečně realizovatelných letů (23) pak zbývá 5 misí, použitelných pro zásobovací lety.

Pokud tedy NASA začne využívat komerční firmy pro dopravu (alespoň) nákladů na ISS do dvou nebo tří let (jako náhradu za zásobovací mise raketoplánů), pak by stavba ISS podle mě mohla být dokončena v termínu (konec roku 2010) bez nutnosti předělávat některé části pro vynášení klasickými raketami ...

Hezky graficky zpracovaný plán letů raketoplánů z loňského října:
http://images.spaceref.com/news/2004/09.10.04.FAWG.pdf

Jak to vypadá s dalšími segmenty Ruské částí?? Děje se v tom směru vůbec něco? Nevím jestli se pletu, ale ruská energetická plošina měla být dopravována raketoplánem. Na mě to dělá dojem, že ruská část se nehne a nepohne.

http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzb.html
Myslím že dosť priama odpoveď

Po modulu MRM, na který upozorňuje pan Janeka, má být dalším ruským modulem na ISS vědecko-energetický modul SPM. Ten má být podle manifestu NASA ze září 2004 vynesen při misi raketoplánu 9A.1 (let č. 25 v pořadí obnovených letů STS). Podle nedávného vyjádření Griffina však bude maximálně 23 misí raketoplánů…
Podle manifestu z ledna 2003 měla být mise 9A.1 v sekvenci letů STS výše, viz www-foia.ksc.nasa.gov/ capps/appendix/appendix4a-mod54.pdf ale na žádost ruské strany byla v roce 2004 vzhledem ke skluzům posunuta o 5 misí STS dál.

Zadal jsem asi blbě adresu.
Jde to najít v Google zadáním Contract NAS10-02007
Je to hned první odkaz.

V Kosmických rozhledech 1/2005, dostupných přes www.astro.cz, v levém panelu lunk Kosmické rozhledy a pak jen klikat, je podrobný rozpis jak by měla pokračovat výstavba ISS na ruské i americké straně.

Při prohlížení umístění nákladu v nákladovém prostoru při jednotlivých misích jsem si všiml, že při cca 9 letech raketoplánů, počínaje misí ULF2, je nákladový prostor využit jen ze dvou třetin. Po zkontrolování, jaký náklad u jednotlivých misí uvádí Pietrobon, se mi tento poznatek potvrdil. Neměl by tedy být problém do těchto devíti misí rozdělit náklad ze tří z následujících misí: 14A, ULF4, ULF5, 9A.2, ULF6, ULF7. V každé z těchto misí je po třech vědeckých paletách. Rozměry těchto palet jsou vidět v přechozích misích: LF1 (paleta ESP2), 2J/A (paleta CBC-D1), UF 4.1 (Express Pallet). Náklad plánovaný do 28 letů se tedy vejde do 25 letů.
Palety CBC a ULC se měly po určité době vracet raketoplánem na Zemi, tzn. původně měly být i v dalších misích raketoplánů, které jsou již nyní zrušeny (STS-142 atd.). Pokud NASA bude chtít v těchto programech pokračovat, bude beztak nutné najít způsob jejich dopravy k ISS pomocí klasických raket. Pokud je tedy zadání redukovat lety raketoplánů na 23, začal bych hledat východisko zde.
V plánu startů bych zachoval tyto roční počty letů raketoplánů: 2+5+5+5+5+1=23. V roce 2010 by byla velká časová rezerva pro budoucí skluzy v harmonogramu.
Dopravu nákladů k ISS alternativními prostředky by při realizaci výše nastíněných opatření stačilo zahájit v roce 2011.

citace:

---

Při prohlížení umístění nákladu v nákladovém prostoru při jednotlivých misích jsem si všiml, že při cca 9 letech raketoplánů, počínaje misí ULF2, je nákladový prostor využit jen ze dvou třetin. Po zkontrolování, jaký náklad u jednotlivých misí uvádí Pietrobon, se mi tento poznatek potvrdil. Neměl by tedy být problém do těchto devíti misí rozdělit náklad ze tří z následujících misí: 14A, ULF4, ULF5, 9A.2, ULF6, ULF7. V každé z těchto misí je po třech vědeckých paletách. Rozměry těchto palet jsou vidět v přechozích misích: LF1 (paleta ESP2), 2J/A (paleta CBC-D1), UF 4.1 (Express Pallet). Náklad plánovaný do 28 letů se tedy vejde do 25 letů.

---

Myslím, že jsem porovnával porovnatelné - využití nákladového prostoru při jednotlivých budoucích letech k ISS. Z kreseb je evidentní, že u nejtěžších nákladů, např. u dílů nosníku, se počítá s výškou dráhy stanice 185-190 nmi, naopak u pozdějších letů je uváděna výška 200-215 nmi. Pokud by byla zachována výška dráhy stanice 190 nmi po celou dobu její stavby, pak nevidím žádný problém při přidání po jedné plošině u šesti misí s MPLM počínaje letem STS-122, u mise s CAM (zde je uvedena nižší hmotnost než u plného MPLM), u STS-128 (pokud by se ISS Sidewall přesunul např. do STS-129) atd. Výsledná konfigurace, jakou si představuji, je zobrazena u mise STS-114 (Discovery, start 13.7.2005) - a stále jde o sklon dráhy 51,6 stupně.

citace:

---

Myslím, že jsem porovnával porovnatelné - využití nákladového prostoru při jednotlivých budoucích letech k ISS. Z kreseb je evidentní, že u nejtěžších nákladů, např. u dílů nosníku, se počítá s výškou dráhy stanice 185-190 nmi, naopak u pozdějších letů je uváděna výška 200-215 nmi. Pokud by byla zachována výška dráhy stanice 190 nmi po celou dobu její stavby, pak nevidím žádný problém při přidání po jedné plošině u šesti misí s MPLM počínaje letem STS-122, u mise s CAM (zde je uvedena nižší hmotnost než u plného MPLM), u STS-128 (pokud by se ISS Sidewall přesunul např. do STS-129) atd. Výsledná konfigurace, jakou si představuji, je zobrazena u mise STS-114 (Discovery, start 13.7.2005) - a stále jde o sklon dráhy 51,6 stupně.

---

Dosud nejtěžší náklad v nákladovém prostoru při letech k ISS vezl Atlantis při misi STS-98, a to 17,6 t (většina této hmotnosti připadala na modul Destiny). Druhý nejtěžší náklad, a to kolem 17 tun, vezl Endeavour STS-97 (šlo hlavně o nosník ITS P6). Při obou misích bylo z důvodu hmotnosti na palubě jen pět astronautů.
Při dosavadních letech s moduly MPLM byla v nákladovém prostoru tato hmotnost (vč. systému ODS):
STS-102, MPLM F-1, celkem 14,3 t včetně ostatního nákladu
STS-100, MPLM F-2, celkem 16,06 t -//-
STS-105, MPLM F-3, celkem 15,1 t -//-
STS-108, MPLM F-4, celkem 15,3 t -//-
STS-111, MPLM F-5, celkem 14,6 t -//-
Na SPACE-40 je uvedena hmotnost prázdného MPLM 4,1 t a maximální nosná kapacita 9,1 t. Na stránkách ESA jsem hmotnostní údaje nenalezl, takže se mi nepodařilo tyto hodnoty ověřit. ODS 1,8 t. Při uvedených letech s MPLM byl v nákladovém prostoru i další náklad, např. plošina ESP 1, paleta SLP s SSRM (manipulátor 1,6 t), nosič nákladu ICC, MBS (Mobile Base System 1,5 t) atd. To byl zřejmě důvod, proč dosud nebyla kapacita MPLM plně využita.
Ten můj nápad tedy zřejmě uskutečnitelný je (podobná konfigurace byla již vícekrát použita), ale jak upozorňuje T.Přibyl, pouze při snížení hmotnosti nákladu v MPLM.

Prodej ISS - z jiného tématu - nevím, zda pro NASA existují nějaké vyhlášky, zákony či cokoliv jiného, co by ji umožňovalo/znemožňovalo prodej jejího "majetku" typu sond, družic či stanice jiným organizacím a navíc ještě v cizí Zemi. A to již ani moc nezmiňuji americká exportní omezení na technologie.

Pokud by se NASA rozhodla opustit ISS a přenechat ji někomu jinému, pak by podle mně šlo spíše o nějaký druh výměnného obchodu, např. že NASA bude mít na stanici kdykoliv v budoucnu přístup a bude moci využívat ve sjednaném rozsahu její kapacity nebo se s partnery dohodne, že jim stanici přenechá, ale ti zabezpečí, že stanice nezanikne nekontrolovatelně (bude řízeně navedena do bezpečné dopadové oblasti, bude rozebrána na jednotlivé části a ty pak budou postupně zanikat či najdou pro stanici jiné uplatnění apod.).

Čili podobný stav, jaký je dneska. Ovšem na každý obchod musí přistoupit i druhá strana. A je otázka, jak nadšeně bude Rusko zajišťovat lety a záchranný člun na základě toho, že kdysi kdosi zaplatil cosi za něco, co nedokázal vyvinout.

No, doufám, že Američané tuhle blbost neudělají.

Jde o to jak vytíží ISS CEV(lidi a zásoby). ATV má létat jednou, Proggress žádný velký zásobovací náklaďák není, HTV je otázka a na stanici má být 6 lidí. Takže část zásobování asi zůstane na NASA.
Navíc na zakázky pro Rusko stále platí "Iránský zákon"(jak už dlouho platí?). A pokud se nezmění, tak Američany musí na ISS přepravovat NASA, žádná jiná země ještě kromě Číny to nedokáže.
Od roku 2014/15 se má snad začít CEVem létat na Měsíc. Když pominu finánční otázku, tak je tu otázka kapacit. Předletové kontroly, výroba nosičů modulů. A to jen v případě CEVu. Do toho přijde nutnost dopravit zásoby a stavební segmenty na vznikající základnu na Měsíci. Uvidíme jak se s tím NASA popere.

V souvislosti s odkladem startu Discovery STS-114 bylo rozhodnuto času využít k přesunu transportního Sojuzu z modulu Pirs na modul Zarja. Původně se to mělo dělat až v polovině srpna, podle posledního rozhodnutí se tu uskutečnií příští úterý, tj. 19.7.2005. Odpojení Sojuzu je plánovno na 10:35 UT, opětovné připojení ns 11:11 UT. Průběh přeletu bude NASA přenášet TV.

Viz URL:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2005/jul/HQ_05_185_Soyuz_move.html[Upraveno 16.7.2005 poslal avitek]

citace:

---

Jde o to jak vytíží ISS CEV(lidi a zásoby). ATV má létat jednou, Proggress žádný velký zásobovací náklaďák není, HTV je otázka a na stanici má být 6 lidí. Takže část zásobování asi zůstane na NASA.
Navíc na zakázky pro Rusko stále platí "Iránský zákon"(jak už dlouho platí?). A pokud se nezmění, tak Američany musí na ISS přepravovat NASA, žádná jiná země ještě kromě Číny to nedokáže.
Od roku 2014/15 se má snad začít CEVem létat na Měsíc. Když pominu finánční otázku, tak je tu otázka kapacit. Předletové kontroly, výroba nosičů modulů. A to jen v případě CEVu. Do toho přijde nutnost dopravit zásoby a stavební segmenty na vznikající základnu na Měsíci. Uvidíme jak se s tím NASA popere.

---

citace:

---

Pokud by se NASA rozhodla opustit ISS a přenechat ji někomu jinému, pak by podle mně šlo spíše o nějaký druh výměnného obchodu, např. že NASA bude mít na stanici kdykoliv v budoucnu přístup a bude moci využívat ve sjednaném rozsahu její kapacity...

---

Vzhledem k poslednímu vývoji kolem raketoplánů bych chtěl poznamenat, že ISS byla od začátku špatně řešene, neb bylo počítáno s využitím raketoplánu pro vynášení modulů. Dle mého měli moduly být dimenzovány i pro vynášení jinými nosiči. Pak by nemohlo dojít k tak velkým skluzům.
V tomto rozhodnutí (preferované vynášení v STS) vidím největší problém. Asi je to způsobeno přechodem od čistě americké stanice Alfa k mezinárodní ISS.
Véna

citace:

---

Vzhledem k poslednímu vývoji kolem raketoplánů bych chtěl poznamenat, že ISS byla od začátku špatně řešene, neb bylo počítáno s využitím raketoplánu pro vynášení modulů. Dle mého měli moduly být dimenzovány i pro vynášení jinými nosiči. Pak by nemohlo dojít k tak velkým skluzům.
V tomto rozhodnutí (preferované vynášení v STS) vidím největší problém. Asi je to způsobeno přechodem od čistě americké stanice Alfa k mezinárodní ISS.
Véna

---

"Dokud nebudeme připraveni (řešit tento problém), nebude žádný další start," řekl ředitel programu raketoplánů Bill Parsons na tiskové konferenci v Houstonu. Dodal, že si to vyžádá hodně práce.

http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=379953

Hodně práce znamená hodně času. Postavení nebo úprava modulů pro ISS na vynášení raketou, by byla možná levnější a rychlejší. Nehledě na fakt, že skladování již hotových modulů pro ISS na Zemi také něco stojí.

No jo, Véno, jenomže ono nejde jenom o vynesení, ale taky o bezpečné (!) přiblížení a hlavně připojení. Ověřený systém automatické stykovky mají, pokud vím, jenom Rusové. ESA testuje teď a reálně se to otestuje až přistykováním ATV. Američani vždycky připojovali ručně a od té doby, co mají raketoplán, tak hlavně pomocí roboruky. Připojení Unity k Zarje byla operace na několik hodin a specialistka ji trénovala asi půl roku.

Navíc vynesení v bavlnce STS znamená menší nároky na projekt, tedy šetří peníze a snad i čas.

Tak ISS bude mít možná 3 turistu:

http://www.space.com/news/050728_gregory_olsen.html

Nerozumím proč se tak zavrhuje předělání modulů na vynesení raketou.
1.Kolik by to celé stálo? Bylo by to více než cena pokračování provozu STS?
2.Jak by to bylo časově náročné?
3. Kolik modulů by se muselo předělat?
4. A jak je to s nosníky konstrukce a solárními panely, ty jsou také dimenzované pouze na vynesení raketoplánem?

Moja predstava je taká, že niektoré časti(napr. Node2, Node3, nosníky a iné hutné časti) by sa dali poslať na Protone, doplnené o spodnú časť Sojuzu, resp. Progresu - napr. tak, ako bol dopravovaný Pirs. Na ISS je ich možné uchopiť mechanickou rukou a uložiť.

Já bych viděl tyto hlavní problémy:
1) Je to konstruované na menší vibrace a menší zrychlení při startu. Zřejmě by se dalo vyřešit nějakým zesílením, ale svěřili byste život něčemu, co má "vyvařený podběhy"?
2) Je nutné to nejen vynést, ale taky přiblížit (bezpečně) k ISS a to tak, aby to Canadarm mohla zachytit. Musely by se přidat manévrovací motorky - a taky počítat s namáháními, se kterými se při konstrukci nepočítalo. tedy bod 1).
3) Manévrujete kolem ISS s něčím, co nebylo k takovým srandám uzpůsobeno a nedělá to specialista, který akci trénoval několik měsíců, ale člen základní posádky. A vzpomeňte, co udělal vycvičený Ciblijev s mírně přetíženým Progressem na Miru. Možná by se dal koupit krátkodobý let specialisty v Sojuzu, ale to by se muselo objednávat hodně dopředu. Rusové nesekají Sojuzy jako Baťa cvičky, i když věřím, že by to mohli - při dostatku peněz - urychlit.
Jak by se Američani a Kongres dívali na to, že Rusům financují kosmonautiku, no, nevím...
4) Zatím jsem uvažoval o uzavřených modulech s "rozumným" tvarem. Příhradové konstrukce jsou už vůbec o něčem jiném.

Nedokážu spočítat náklady, ale takhle z dálky, odhadem a úsilovným sáním palce mi vychází, že aby to bylo bezpečné, aspoň tak jako zbytek stanice, tak by se asi moc nelišily od fungl nové konstrukce určené pro dopravu raketou. Ale konstruovat by se to muselo s Rusy, při jejich omezeních a použití jejich přibližovacího a stykovacího zařízení. U konstrukcí si to už vůbec nedokážu představit.

Pirs není dobrý příklad. Pirs byl konstruován jako součást Progressu, která se připojí ke stanici a zbytek se odpojí a nechá shořet.

Suma sumárum - bez STS vidím americkou část (tedy celou neruskou část) bledě.

Můj stesk byl míněn zpětně, tj. již do doby návrhu ISS. Tehdy mělo dojít k rozhodnutí dělat moduly tak, aby byli vynesitelné i jinými prostředky ...

Fajn, ale to jsme zase u toho, že se dá projektovat s nějakými omezeními pro vynesení raketoplánem, nebo podstatně složitější, těžší a dražší pro jinou cestu. A kdo bude projektovat pro raketu, vymýšlet nebo kupovat od Rusů celou tu přibližovací mašinérii, počítat, že to musí mít tvar nějaký či onaký, zesílení tuhle a támhle - když nemusí? Oprávněně by takovýmu konstruktérovi řekli "A, pane kolego, o raketoplánu jste už někdy slyšel?". Těžko počítat předem s katastrofami typu Columbie. Stalo se, smůla...
Blbý je, že za 2,5 roku nedokázali to odloupávání namrzlé pěny vyřešit. TO je malér. Ne smůla. Malér a neschopnost. Hlavně aby teď nevycouvali úplně...

Asi bude zmena ohľadom Iránu:
http://www.sme.sk/c/2329301/USA-suhlasili-s-civilnym-jadrovym-programom-Iranu.html

Laický dotaz: A co Ariane 5 ? Nemohla by pomoct? Nedalo by se snížit její zrychlení za cenu nevyužití celé nosnosti? Ale pravda konstrukčně na to nebyla dělaná už vůbec a asi nemá ani dostatečnou spolehlivost...?

Osobně bych se zrychlení (přetížení) ani vibrací při startu moc nebál (raketoplán se taky třese docela hodně), ale horší mi to připadá s přiblížením k ISS (podobně jako dalším diskutujícím). Každý vynášený modul by musel být doplněn speciálně (nově a tedy relativně draze) vyvinutou "servisní sekcí" která by ho dokázala domanévrovat k ISS (velmi přesně a bezpečně) a přitom by dokázala modul podporovat podobně jako raketoplán (vyhřívání, napájení). Snad by se dalo adaptovat něco z ATV nebo Progressů. Hmotnost této "servisní sekce" by se ale musela připočítat k vlastní hmotnosti modulu. Odhaduju, že "servisní sekce" by musela vážit několik tun (s palivem), takže s modulem by to bylo pořádné sousto i pro Proton, Ariane 5 a další "těžké" nosiče. V principu by to mohlo vyjít, ale nechal bych to až jako krajní možnost v případě úplného odstavení STS z provozu (doufám že to nenastane). STS je v tuto chvíli zřejmě nejlepší řešení.

Dne 2005-11-07 dorazila po železnici na Bajkonur nákladní loď Progress M-55. Byly zahájeny přípravy ke startu, plánovanému na 2005-12-21.

citace:

---

Nevíte, co je s Terrencem Wilcuttem, že nebyl opětovně jmenován velitelem mise STS-116?

---

Na stránkách nakladatelství Americké akademie věd jsem narazil na publikaci

Review of NASA Plans for the International Space Station

Review of NASA Strategic Roadmaps: Space Station Panel, National Research Council

80 pages (approximate), 8 1/2 x 11, 2005

Je v elektronické podobě (pdf) zdarma k stažení (velikost 0,5 Mbyte) na adrese

http://www.nap.edu/catalog/11512.html

Já si ji stáhnul, ale ještě nečetl, za chvíli si ji vytisknu a až budu vědět o čem je, tak zde dám vědět. Jinak komise, která ji upracovala je z amerických unoverzit a nikdy z NASA v ní není! Tak jsem zvědav.

citace:

---

Odpovidam na jeden starsi dotaz, ktery mi taky vrtal hlavou a na ktery jsem dodnes neznal odpoved... Ted uz ji (mozna) znam. :-)

---

V létě po letu STS-114 jsem to navrhoval a zdá se, že teď se k podobnému řešení odhodlala i NASA, prostě vadnou izolaci vyhodit a létat bez ní:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts121/051215update/

citace:

---

V létě po letu STS-114 jsem to navrhoval a zdá se, že teď se k podobnému řešení odhodlala i NASA, prostě vadnou izolaci vyhodit a létat bez ní:
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts121/051215update/

---

NASA zaplatí za starty svých dvou astronautů (Williama McArthura a Jeffreyho Williamse) na Sojuzech 2 x 21,8 mln USD.

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml (6.1.2006)

Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.

citace:

---

Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.

---

citace:

---

citace:

---

Takže NASA se podařilo celkem slušně dohodnout s rusy, ti myslím ze začátku požadovali 40 nebo dokonce 60 mil. dolarů. Od NASA by ale bylo nerozumné platit víc než těch 21,8.

---

Rusko pozadovalo 65 mil. dolaru. Podle nekterych zprav slo o rocni naklady, podle jinych zase o naklady na jeden pulrocni pobyt.

---

citace:

---

A nebylo těch 65 mil. USD za jednu celou loď Sojuz? To by těch 21,8 mil. USD za jedno místo v Sojuzu bylo přesně odpovídající.

---

citace:

---

Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Tomas Pribyl

---

citace:

---

citace:

---

Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...
Tomas Pribyl

---

Tak tohle je tedy HODNĚ spekulativní úvaha. Proč hned dělat z Rusů spekulanty?

---

citace:

---

Snad můžeme věřit oficiálním informacím a předpokládat nejjednodušší vysvětlení. Tím je cena 65 mil. USD pro NASA za kompletní Sojuz včetně nosiče a služeb - viz. např. http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzp.html . Výborně to odpovídá ceně 21.8 mil. za jednoho člověka.

---

citace:

---

Reitera by možná šlo vysvětlit tak, že dodatečná částka je za dlouhodobé využívání nějakého vybavení na ISS (předpokládám, že za tohle si USA a Rusko vzájemně neplatí)?

---

Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.

citace:

---

Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.

---

citace:

---

Osobne si myslim, ze Rusove puvodni castku nadsadili, aby meli kam ustupovat (a presto aby ziskali dost). Vubec bych se nedivil, kdyby tech 65 mil. USD byla castka za jedno misto pri jednom letu (vezmete si, ze treba pulrocni let Thomas Reitera stoji cca 40 mil. dolaru - a to ma Rusko s ESA lepsi vztahy nez s NASA). Kdyby prodavali cely Sojuz, nemohli by inkasovat za turisty a mohlo by se (teoreticky!) stat, ze by ruska lod startovala s ryze americkou posadkou na palube - coz je pochopitelne nemozne...

---

citace:

---

Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná.

---

citace:

---

U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo.

---

citace:

---

Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.

---

citace:

---

Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)

---

Na druhou stranu je to pochopitelné, Rusové mají zoufalý nedostatek peněz nejen na pilotovanou kosmonautiku (bohužel do značné míry způsobenou korupcí a celkovým bordelem) a prostě finanční podporu potřebují. ESA a NASA tomu rozumí a proto nedělají velké problémy s placením a povolením ruských fíglů. Je to vpodstatě pomoc Rusku. Problémem jako obvykle je, že NASA ani ESA nemůžou kontrolovat, kam tyto peníze jdou, protože by to rusové považovali za urážku, kdyby je někdo chtěl kontrolovat, takže určité vysoké procento těch částek jde kdoví na které bankovní konto.

citace:

---

Na druhou stranu je to pochopitelné, Rusové mají zoufalý nedostatek peněz nejen na pilotovanou kosmonautiku (bohužel do značné míry způsobenou korupcí a celkovým bordelem) a prostě finanční podporu potřebují. ESA a NASA tomu rozumí a proto nedělají velké problémy s placením a povolením ruských fíglů. Je to vpodstatě pomoc Rusku. Problémem jako obvykle je, že NASA ani ESA nemůžou kontrolovat, kam tyto peníze jdou, protože by to rusové považovali za urážku, kdyby je někdo chtěl kontrolovat, takže určité vysoké procento těch částek jde kdoví na které bankovní konto.

---

http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=16309

Cena za dve miesta v Sojuze.

Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli. SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.

citace:

---

Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli. SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.

---

Důležité je to ZATÍM, protože pak opravdu mluvíte o zneužívání současné situace. Američané vozili rusy v raketoplánech, platili Mir v době, kdy na něj Rusko nemělo a nechtěli od rusů nic víc, než aby plnili svou část dohody. NASA je teď spokojená, protože bude platit jen o 20% víc za místo v Sojuzu, než platí ostatní a nebude přinucena platit trojnásobek. Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc. Za současné situace by to ale bylo bláznovství.

citace:

---

Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc.

---

citace:

---

citace:

---

Částka 65 mil. USD mi přijde jako velmi pravděpodobná cena celého Sojuzu, tedy tří míst. Já si nemyslím, že by nějak nadsazovali, spíše naopak. Cenu za Reitera bych viděl jako dvě částky. Jedna za vlastní start a druhá za pobyt. Za den pobytu na MIRu se platilo tuším okolo 0,5 mil. USD, což je, vzhledem k provozním nákladům, částka dost směšná.

---

Ruska pilotovana kosmonautika ma rocni rozpocet cca 150 mil. USD. Denni tedy 0,5 mil. dolaru (plus minus). Pokud se uctuje za den pobytu 0,5 mil., tak to plne pokryva veskere provozni naklady - nejen provozni! (Navic provoz Miru ci ISS je dotovan ze statnich prostredku - tyto komecni penize jsou navic a z velke casti se bohuzel nevraci do kosmonautiky!)
Uvedomte si, ze se pohybujeme v ruskych cenach - kdy raketa Sojuz i s lodi prijde (podle ruske kosmicke agentury) na mene nez 30 mil. dolaru sakumprask.

---

citace:

---

citace:

---

U ISS je to obdobné. Obě dvě hlavní strany (tedy zatím pouze Rusko a USA) mají mezi sebou různé dohody o všem možném (o osobodnech stálé posádky, o hodinách na opravu té které části, o hodinách využívání vědeckého zařízení, ...). A věřte, že ani jedna strana nedá druhé nic zadarmo.

---

Tomu neverim. Ptal jsem se osobne nekolika kosmonautu, jak ty hodiny rozpocitavaji. Bud se od srdce zasmali nebo me meli za magora - nevedi pomalu kam driv skocit (udrzba, kontroly, rizeni experimentu apod.) a jeste aby si s notyskem psali minuty. Smlouvy mezi Ruskem a USA sice jsou (protoze musi byt), ale na ISS to v praxi funguje uplne jinak. Nebo mi reknete, kdy Amerika pozadovala od Ruska kompenzace treba za porouchany system Elektron (kdy museli kosmonauti opravovat a nemohli se venovat pokusum). Nebo na jakou castku byla faktura za navstevu Dennise Tita na ISS (jejiz poslani sliboval tehdejsi sed NASA Rusku). Presuny hodin jsou jen na papire - aby se nereklo.

---

citace:

---

Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.

---

citace:

---

citace:

---

Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)

---

Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.

---

citace:

---

Quote: A srovnavat naklady na lety americke treba s ruskymi je nesmysl - zkuste srovnat plat ruskeho ridice tramvaje s tim americkym, ruskeho svarece s americkym apod. To - myslim - nejde.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trochu podivná logika. ISS je mezinárodní projekt a Rusko je rovnoprávný partner. Navíc v současné době nepostradatelný partner, který zajišťuje služby, které zatím jiní nemohou.
Nechápu proč by za takové služby mělo požadovat méně než ti druzí jen proto, že ruští dělníci a technici berou méně. To aby navždy měli nižší platy? Jestliže tomu tak zatím je, tak jen Rusové projevují dobrou vůli.

---

citace:

---

SSSR se rozpadl před 15 roky a názor, že v USA dělají všechno dobře a fér a v Rusku se jen snaží ze všeho „vytřískat co nejvíce“ je poněkud zaujatý. Korupce tam nesporně také je, ale v této oblasti určitě nižší, než při rozprodeji tisíců podniků do rukou těch, kteří za ně z vlastní kapsy nedali ani korunu nebo rubl. To se ale jaksi nesluší kritizovat.

---

citace:

---

Důležité je to ZATÍM, protože pak opravdu mluvíte o zneužívání současné situace. Američané vozili rusy v raketoplánech, platili Mir v době, kdy na něj Rusko nemělo a nechtěli od rusů nic víc, než aby plnili svou část dohody. NASA je teď spokojená, protože bude platit jen o 20% víc za místo v Sojuzu, než platí ostatní a nebude přinucena platit trojnásobek. Pokud by Rusko prokázalo, že většina penez jde lidem, kteří si je zaslouží (například při zvyšování platů všem o 15 % ročně), nebyl by pro NASA problém platit víc. Za současné situace by to ale bylo bláznovství.

---

citace:

---

Američané platili za "pronájem" MIRu a vozily rusy v raketoplánu na základě dohody.

---

Nevím dost konkrétností, abych mohl posuzovat jestli platba za to samé o 20% vyšší je platbou reálně za méně příznivou cenu než platba někokoho za vynesení stejného nákladu daleko menší. Klidně se ale může jednat o platbu podle naprosto stejného ceníku. Cena se neodvíjí jen podle technických parametrů dodávky, ale také podle dodacích a platebních podmínek.

Dlouho dopředu objednaná dodávka je něco jiného než např. rychlá ne moc dlouho dopředu plánovaná dodávka, která potřebuje rychlou a nákladnou realokaci prostředků či dokonce zdržení jiných projektů.

Platba dlouho předem obsahuje víceméně i půjčku dodavateli a je tedy levnější o úroky. Platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz).

Platba přístroji, tedy něčím, co se začne vyvíjet dlouho před letem a nemusí to vyvíjet dodavatel, je platbou dlouho předem a její časová hodnota je tedy daleko vyšší než platba někdy při dodání.

Zásluhy rusů o ISS jsou nepopiratelné, ale jsou z Asie - tam se nehledí na nějaký ten bakšiš. Jsou ohromní kamarádi (a to zřejmě platí na američany) a přesto kamaráda klidně a přátelsky využijí, viz ty lety v raketoplánu (Rjumin a Šaripov) a nebo úplatky mezi ruskými kosmonauty za možnost cestovat po světě, prodávat matroš (části skafandrů) atp. Někteří pak staví vily.
Jedn komik řekl: "Američané jsou dobře oblečení rusáci". Myslím, že nemá pravdu. Jsou to jiné duše. Nu davaj brat! My druzja.

citace:

---

Zásluhy rusů o ISS jsou nepopiratelné, ale jsou z Asie - tam se nehledí na nějaký ten bakšiš. Jsou ohromní kamarádi (a to zřejmě platí na američany) a přesto kamaráda klidně a přátelsky využijí, viz ty lety v raketoplánu (Rjumin a Šaripov) a nebo úplatky mezi ruskými kosmonauty za možnost cestovat po světě, prodávat matroš (části skafandrů) atp. Někteří pak staví vily.
Jedn komik řekl: "Američané jsou dobře oblečení rusáci". Myslím, že nemá pravdu. Jsou to jiné duše. Nu davaj brat! My druzja.

---

citace:

---

Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"?

---

citace:

---

citace:

---

Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"?

---

Pokud vím, tak pouze díky těmto penězům od NASA se Rusku podařilo dokončit a připojit k Miru moduly Spektr a Priroda. Tím ovšem není vyloučeno, že část peněz skončila jinde.

---

Ano, souhlasím, že oba moduly bylo potřeba jen dokončit a vypustit. FGB-2 je taky potřeba jen dokončit a vypustit. Tato informace nám ovšem neříká vůbec nic o skutečnosti, že Chruničevovy závody financovaly dosavadní stavbu FGB-2 z vlastních zdrojů, a že požadují od FKA peníze za celý modul (v opačném případě bude prodej FGB-2 pro Chruničeva ztrátový).

Přiznávám, že přechodné financování Spektru a Prirody z vlastních zdrojů Chruničeva je jen moje SPEKULACE (založená na tom, že přesná čísla nejsou k dispozici). Pokud však bylo evidentní, že stanici Mir si "pronajímá" solventní klient (NASA), je přirozené, že by Chruničev šel do přechodného vlastního financování (pokud se chová komerčně). V případě modulů Spektr a Priroda se navíc jednalo od RKA o dlouho dopředu objednanou dodávku, a jak vysvětluje Áda, "platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz)."

Tento příspěvek nepíšu proto, že bych se chtěl přít. Jen mě napadla možnost takového vysvětlení.

citace:

---

Ano, souhlasím, že oba moduly bylo potřeba jen dokončit a vypustit. FGB-2 je taky potřeba jen dokončit a vypustit. Tato informace nám ovšem neříká vůbec nic o skutečnosti, že Chruničevovy závody financovaly dosavadní stavbu FGB-2 z vlastních zdrojů, a že požadují od FKA peníze za celý modul (v opačném případě bude prodej FGB-2 pro Chruničeva ztrátový).

Přiznávám, že přechodné financování Spektru a Prirody z vlastních zdrojů Chruničeva je jen moje SPEKULACE (založená na tom, že přesná čísla nejsou k dispozici). Pokud však bylo evidentní, že stanici Mir si "pronajímá" solventní klient (NASA), je přirozené, že by Chruničev šel do přechodného vlastního financování (pokud se chová komerčně). V případě modulů Spektr a Priroda se navíc jednalo od RKA o dlouho dopředu objednanou dodávku, a jak vysvětluje Áda, "platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz)."

Tento příspěvek nepíšu proto, že bych se chtěl přít. Jen mě napadla možnost takového vysvětlení.

---

citace:

---

Z členění rozpočtu FKA není možno získat částku věnovanou na letošní provoz ISS. Můj odhad je někde okolo 240 mil. USD. V roce 2004 to bylo v přepočtu 172 mil. USD.

---

citace:

---

Přesuny hodin (služební/vědecké) jsou na papíře, kde jinak. Za kosmonauty to samozřejmě evidují na zemi. Čas od času se to sečte a při dalším letu se plánované hodiny upraví tak, aby se rozdíly vykompenzovaly.

---

citace:

---

(PS: Nechcete snad tvrdit, že papír s denním rozpisem činnosti, který je navrhován s ohledem na časové kvóty, odnesou na WC, protože tam najde lepší uplatnění. A posádka pak dělá co uzná za vhodné.)

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.

---

A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?

---

Protože třeba NASA zinkasuje Rusko za něco jiného (třeba Rusko prodalo NASA za start Reitera pár tisíc hodin "vědeckého" času).

---

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)

---

Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.

---

V mých poznámkách k tomuto letu je napsáno pouze: "Německo zaplatilo za let 570 mil. USD." Což mi vychází 285 mil. USD na kosmonauta za deset dní letu. Let Reitera mi pak vychází až neskutečně výhodný.
Nemohu potvrdit ani vyloučit, že třeba část z toho zaplatili v technologiích. Ostatně ESA Rusku taky platila část letu přístrojovým vybavením.

---

citace:

---

ISS byla navrzena pro sesti- az sedmiclennou posadku. Pritom 2,5 osoby mely byt vycleneny k obsluze stanice

---

Stačí kouknout na http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1998/067A.HTM - tam je to velmi podrobně popsáno

Jo, jo, ale tezko z toho rict, kolik co zabira casu. Porad tam dopousteji kyslik a staraji se o SOZ - jinak mne prijde, ze tam tak 50/50 obsluhuji experimenty - ale to se fakt neda bez rozpoctu hodin odhadnout, kolik casu jim to zabira a co vlastne delaji. Podle mne by preci melo jit v podstate vsechno diagnostikovat a ridit na dalku ze zeme a posadka by se omezila na kontrolu diagnostiky a vymenu modulu dle pokynu ze zeme (coz ono asi tak funguje, ale asi ne "do dusledku").

Nezapomeň že každý den jednu až dvě hodiny cvičí, příprava jídla, konzumace a úklid taky trvá nějakou dobu, hodně času stráví hledáním nářadí, které někam zašantročily minulé posádky. Systémy Elektron, Vozduch a CDRA taky mají téměř pořád nějaké problémy. Vybalování zásob, balení odpadů, vyměňování vzorků v laboratoři, odběry krve a další lékařské experimenty na posádce se provádí téměř každý den. Ono toho času opravdu moc není.

Zapomeli jsme na spanek a osobni volno.

A taky na hygienu a na obyčejné lidké zastavení - odpočinek. Hlavní je to, že vše dělají v nenormální situaci - ve stavu beztíže. Práce tam jde pomalu, je to jakýsi stav mírného šoku pro organizmus. Leccos v těle funguje trochu jinak, potíží je dost. Pracujte pak nadšeně, rychle a cíleně s pocity cca 30% stálé únavy.
Pozor to není žádná sranda být nahoře! Po letu je každý kdo tam byl gerojem a potížích se mluví jen před doktory a to se ještě leccos zatlouká.

citace:

---

citace:

---

Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.

---

Obavam se, ze neni. Resp. ve Valmezu je tak maly sal, ze to clovek urve i bez mikrofonu - a jiny mikrofon jsem tam nevidel. A ani text ve sborniku ze seminare nema v dane chvili vypovidaci hodnotu, protoze (alespon ja :-) do nej nerad dopredu pisu vsechno. Ucastnik pak neni prekvapeny, kdyz uz vi, jak to dopadne... Posluchac neposloucha, divak se nedivi.

Nicmene neni vylouceno, ze by tato prednaska zaznela v CR jeste jednou - jednam s jistou hvezdarnou. A to uz bych asi vzal mikrofon a natocil ji.

---

Zpátky k ruské kosmonautice, dvacetiminutová přednáška na téma vesmírná turistika s následnou diskusí bude ve čvrtek v 18:00 v Planetáriu Praha při schůzce nejen členů Kosmo Klubu. Další krátké přednášky budou o sondě Soho a misi New Horizons - první sondě vyslané k Plutu. Více na stránkách http://klub.kosmo.cz . Přijďte pokud můžete, jste srdečně zváni.

Dnes oznámili, že:

http://www.spacedaily.com/reports/First_Brazilian_In_Space_To_Blast_Off_On_March_30.html

zase nevim, kam to dat jinam (rubriku o ATV jsem nejak nenasel), tak treba sem, vzdyt to s budoucnosti ISS souvisi...
http://www.spaceflight.esa.int/projects/index.cfm?act=default.page&level=11&page=776
o moznostech prestavby ATV. nejzajimavejsi je asi hned ta druha moznost (prestavet na pilotovany modul CTV - otazka je, mohli-li by pak ho nadale startovat s Arianou) a pak taky ta posledni - pouzit to jako dopravnik citliveho materialu k mesici a marsu.

Doufám že ATV vůbec poletí, po úspěšném startu bych si moc přál, aby ESA vyvinula CRV (návratovou kapsli) - pro dopravu nákladů na a z ISS dolů, po úspěchu by mohli rozjet přestavbu CRV na pilotovanou loď. Tohle všechno už tu jednou bylo, v roce 1985/86 britové navrhovali totéž pro Ariane 4, jenomže francouzi to zamítli a prosadili vývoj Hermesu. Snad to teď vyjde...

ESA také neví kam dříve skočit, ještě nedávno chtěla spolupracovat s Ruskem na Klipperu, teď se vrací k původnímu nápadu s upraveným ATV - CTV. Obávám se, že až se Evropa k něčemu rozhoupe, tak bude Rutan létat komerčně na oběžnou dráhu nějakým SSX.
ESA bude ráda, když dokončí ATV, které upoceně látá už několik let nebo např. Vegu, která měla létat už od roku 2003.

hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin.

citace:

---

hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin.

---

aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?

> aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?

Informace o radiátorech na ISS lze nalézt na dříve uvedených odkazech na SPACE-40 A.Vítka - např. http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/IPVR-P6.HTM

Účelem radiátorů je vyzářit přebytečné teplo, generované různými systémy stanice [jejichž účinnost samozřejmě není 100%] (a tím ve stanici udržovat správnou teplotu pro posádku). Podle výše zmíněného odkazu má každý radiátor hmotnost 740 kg a maximální chladicí výkon (množství vyzářovaného tepla) činí 14 kW.

Kolem ISS se dějí zajímavé věci, stanice zvyšuje dráhu, i přes problémy se na začátek července připravuje start STS-121, NASA odmítá Indického astronauta, protože v raketoplánu nebude dost míst:
http://www.space-travel.com/reports/NASA_Cannot_Accommodate_Indian_Astronaut_Aboard_Shuttle.html
Indové se asi obrátí na Rusy, od roku 2009 by měly létat 4 Sojuzy ročně, tam by se nějaké místo mohlo najít. U ISS je dlouhodobě zaparkovaný Sojuz a dva Progressy, takže Rusové mají plné všechny setkávací body.

Ví někdo, proč tam ty Progresy drží dlouhou dobu? Děkuji.

citace:

---

Ví někdo, proč tam ty Progresy drží dlouhou dobu? Děkuji.

---

citace:

---

> aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?
...

Účelem radiátorů je vyzářit přebytečné teplo, generované různými systémy stanice [jejichž účinnost samozřejmě není 100%]

---

citace:

---

Jo, jo, ale tezko z toho rict, kolik co zabira casu.

---

citace:

---

Chcete-li to mít rozepsané časově, stačí se podívat na denní harmonogramy práce, které jsou (v angličitně) na
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/timelines/index.html/quote]

na tom mi prijde nejzajimavesi, ze denni rozpisy "americke stanice" jsou v rustine - dela se pouze castecny preklad do angl.

Jestli by jsme nemeli ISS prejmenovat na MIR2?

zdravim
Honza

---

Adolf - 22/5/2006 - 01:16

mIrSS?

---

J2930 - 1/6/2006 - 13:03

Columbus je nafukovaci! Aneb rybi voko a detaily nejdetailnejsi pri hi-res na
http://www.esa.int/esaCP/SEMYTO9ATME_FeatureWeek_1.html

---

Martin Kolman - 1/6/2006 - 16:30

To vpravo vedle vypadá skoro jako Kibo :-)

---

J2930 - 2/6/2006 - 13:19

citace:

---

To vpravo vedle vypadá skoro jako Kibo :-)

---

Kibo?


z: http://www.esa.int/esaCP/SEMN0S9ATME_index_0.html

---

J2930 - 2/6/2006 - 17:15

a tam v dali je uz asi to Kibo...v Americe. V predu Columbus a jak pisou kluci a holki z NASA: Inside the Space Station Processing Facility at NASA's Kennedy Space Center, an overhead crane carries the Columbus module toward a work stand.




Dalsi Columbova dobrodruzstvi po vylodeni z tehotne beluhy (Beluga) na:
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/multimedia/Columbus_gallery.html ale to uz vsichni znate...

---

Martin Kolman - 2/6/2006 - 20:07

Pokud to předtím bylo ještě v Německu, tak co to teda je ? Že by tam měli rozměrovou maketu Kiba ? :-)

---

J2930 - 5/6/2006 - 11:48

citace:

---

Pokud to předtím bylo ještě v Německu, tak co to teda je ? Že by tam měli rozměrovou maketu Kiba ? :-)

---

Hmmm. Podle toho bileho krytu (stykovaci pro raketoplan?) a valcu nahore a dole bych typoval na maketu Node2 kam mnel byt pripojen Columbus. Datasheet Columbus s popisem, rozmery, ....http://www.spaceflight.esa.int/users/downloads/factsheets/fs002_11_colum.pdf

---

Luděk - 8/6/2006 - 21:57

http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=115067&chan=mult

Že bychom se v červenci dočkali?

---

J2930 - 13/6/2006 - 18:00

Fotografie ISS ze Zeme

http://www.esa.int/images/cut_MG_7944_L.jpg

z webu:
http://www.esa.int/esaCP/SEMA64AATME_index_1.html#subhead1

---

Anonym - 13/6/2006 - 18:00

---

Hawk - 17/7/2006 - 18:49

Je rok 2010 ve věci zastavení letů STS pro NASA "posvátnou krávou", jak zatím vypadá? Co když budou pro dokompletaci ISS chybět třeba 2 či 3 starty.

---

Ervé - 25/7/2006 - 08:14

Myslím že v roce 2010 končí jak garantované životnosti Atlantis a Discovery, tak i podpora náhradními díly a systémy celého STS. provozovat Endeavour samotný jaksi nejde. Takže je možné uskutečnit několik dalších letů, ale buď je to bez jakýchkoliv záruk výrobce nebo za mnohem vyšší cenu. Jeden ze starších skončí už někdy v roce 2008/09, protože by musel projít drahou generální opravou pro další lety, takže poslední rok budou létat jen dva raketoplány.

---

J2930 - 27/7/2006 - 13:23

Fotky P3/P4 s krasne slozenym solar. panelem (STS-115 Atlantis):

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=44
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/behindscenes/truss_segment.html

---

Ervé - 27/7/2006 - 14:25

Při přesunu Panelu P1/P2 budou solární panely rozevřené ? Nemyslím že je možné, aby se po 6 letech zavřely a znovu otevřely. Kdy má dojít k jejich přesunutí ?

---

ales - 27/7/2006 - 20:10

citace:

---

Při přesunu Panelu P1/P2 budou solární panely rozevřené ? Nemyslím že je možné, aby se po 6 letech zavřely a znovu otevřely. Kdy má dojít k jejich přesunutí ?

---

Podle např. http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/elements/its.html se má ITS-P6 (který je v tuto chvíli jediný s PVM panely na stanici) přesouvat do finální pozice (na konec levobočního ["port"] nosníku) při letu STS-120/ISS-10A (plán srpen 2007), který na stanici dopraví Node 2.

Myslím, že by ITS-P6 by měl jít přesunout i s rozvinutými panely (když se to provede pomalu a když je zřejmé, že panely snesou manévrování stanice i vlastní natáčení). Ovšem napsané jsem to nikde neviděl.

P.S.: Na stránce http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/iss_manifest.html jsou i odkazy na videa ukazující instalaci některých dílů (ne všech). Zajímavá je např. instalace posledního ITS-S6 kde je hezky vidět jak raketoplánový manipulátor SRMS "podá" nosník staničnímu SSRMS a ten už s ním dosáhne až na konečné místo.

---

J2930 - 28/7/2006 - 11:40

citace:

---

.. jsou i odkazy na videa ukazující instalaci některých dílů (ne všech).

---

No prave. Jednou jsem se proklikal nekam kde byla skoro vsechna videa postupu stavby...a jsem si jist, ze jsem si odkaz dal do Favorites...jenze tam nikde neni!
A byl tam i node 2! Proc bohove kosmu, proc?

---

J2930 - 28/7/2006 - 11:58

Asi jsou nekde lepsi videa a novejsi, ale zrovna jsem byl na esa.int, tak krok za krokem je stavba zde (ovsem bez postupu stavby)

http://www.esa.int/esaHS/iss.html
Current status…/ISS assembly video (NASA)/ISS assembly video (small file)

---

J2930 - 28/7/2006 - 12:35

Jeste jednou P3/4



[Upraveno 28.7.2006 poslal ales]

---

avitek - 29/7/2006 - 20:30

http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1146

NASA Considers Space Station Science Cuts to Save Money

Podle tohoto článku to vypadá, že v rozpočtu na FY 2007 nebude mít NASA žádné peníze na nové vědecké experimenty na palubě ISS, to znamená až do Expedice 19 v roce 2009. Důvodem je, že NASA potřebuje zhruva 100 mil. USD na krytí ztrát způsobených hurikánem Katrina a dalšími propady v současném financování (hodně na tom má "zásluhu" CEV a vůbec nová kosmická iniciativa).

---

J2930 - 31/7/2006 - 11:39

3. srpna 2006 pujde T. Reiter ven:

On 3 August at 15:55 CEST, ESA astronaut Thomas Reiter will step out of the International Space Station to begin a 61/2 hour spacewalk (extra-vehicular activity).

http://www.esa.int/esaCP/SEM490815QE_index_0.html

---

avitek - 31/7/2006 - 13:21

citace:

---

3. srpna 2006 pujde T. Reiter ven:

---

Půjdou ven dva: Williams a Reiter, oba z modulu Quest v amerických skafandrech EMU.

Plán EVA-5:
Výstup z modulu Quest ven: 2006-08-03 14:00 UTC (=16:00 SELČ)
- montáž snímače FPP (Floating Potential Proge) pro měření elektrostatického potenciálu povrchu konstrukce na příhradový nosník ITS S0
- příprava nosníků ITS S0 (Integrated Truss Structure - Starboard Zero) a ITS S1 (Stgarboard One) k chystaným montážím při příštím letu STS
- instalace schránky MISSE (Materials on ISS Experiment) se vzorky materiálů na povrch modulu Quest
- testování infračervené kamery, možnost jejího použití při odhalování poškození tepelné izolace.
Návrat do přechodové komory: 20:10 UTC (22:10 SELČ), plánované trvání 6 h 10 min

----------------------

Jen na okraj: UPOZORNĚNÍ PRO VŠECHNY: URL ODKAZŮ MUSÍ BÝT UKONČENO MEZEROU NEBO KONCEM ŘÁDKU (enter), JINAK SE V NAPROSTÉ VĚTŠINĚ PROHLÍŽEČŮ NEDÁ PŘÍMO ODKLEPNOUT (to co je za posledním čitelným znakem, tedy ne-mezerou nebo ne-enterem, se jinak stane součástí URL)! Samozřejmě, při pouití BB kódů se to nestane.

[Upraveno 31.7.2006 poslal avitek]

---

J2930 - 31/7/2006 - 14:33

citace:

---

Půjdou ven dva: Williams a Reiter, oba z modulu Quest v amerických skafandrech EMU.

---

A bude to prenaset NASA TV...

http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html

August 3, Thursday
8 a.m. - 9 a.m. - STS-115 Live Interviews with Mission Specialist Heide Stefanyshyn-Piper - JSC (Media Channel)
9 a.m. - ISS Expedition 13 EVA Coverage (Approximately 9:55 a.m. - 4:15 p.m.) - JSC (All Channels)

za to url a neuplnou ifo se omlouvam, zaujal mne predevsim Reiter...

---

J2930 - 3/8/2006 - 12:57

3D animace k EVA dnes v 16:00



http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/station/expedition13/ndxpage1.html
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/crew-13/ndxpage31.html

Williams a Reiter na NASA webu jako:
Expedition 13 EVA 2 - August 3, 2006 spacewalk objectives.

---

Anonym - 3/8/2006 - 13:13

http://www.energia.ru/english/energia/news/news-2006/public_07-01.html

Sevasťjanov o koncepcii ruskeho pilotovaneho programu, celkom sa mi pozdava rozsirenie ruskeho segmentu stanice.

---

Peter Janeka - 3/8/2006 - 13:16

Predchádzajúca správa bola odo mňa, prepáčte.

---

J2930 - 3/8/2006 - 14:04

citace:

---

Sevasťjanov o koncepcii ruskeho pilotovaneho programu, celkom sa mi pozdava rozsirenie ruskeho segmentu stanice.

---

Ano, uz jsme to tady nekde diskutovali...

---

J2930 - 3/8/2006 - 18:28

prave probihajici EVA (Jeff Williams and Thomas Reiter - 3.8.06) muzete take sledovat na live blogu ESA
http://quiz.esa.int/page.php?id=10993


Aug. 3 EVA Briefing Materials: http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition13/exp13_eva_brief_072706.html

---

J2930 - 3/8/2006 - 18:33

vsechny EVA na ISS podle Wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_ISS_spacewalks

ted probiha EVA c. 68

---

Olda - 3/8/2006 - 21:34

18.srpna uskutečnili EVA Krikaljov a Phillips (Expedition 11), na tu tam nějak zapoměli. Takže tohle je 69.

---

Olda - 3/8/2006 - 21:43

Jak budou po skončení provozu raketoplánů dováženy výsledky experimentů zpět na Zem? V Sojuzu moc prostoru není a o ATV i HTV nevím nic, že by se jimi dal dovážet užitečný náklad zpět na Zem. Zbývá pouzdro Raduga lodi Progress, ale to už nebylo použito minimálně 10 let. V minulých letech to bylo také závislé na Sojuzech, ale to bylo výsledků výzkumů, rozhodně mémě, než jich bude, až budou v provozu všechny laboratoře.

---

Hawk - 4/8/2006 - 10:36

Většina výzkumů bude zřejmě dokončena na místě , takže nejcennějším výstupem budou nehmotná data. Z Miru se v tomto směru pokud vím, také moc věcí zpět nevozilo.

---

J2930 - 4/8/2006 - 12:59

citace:

---

18.srpna uskutečnili EVA Krikaljov a Phillips (Expedition 11), na tu tam nějak zapoměli. Takže tohle je 69.

---

Nejak jsem to neprocital. Na Wikipedii mne upozornil odkaz na ESA strankach http://quiz.esa.int/page.php?id=10998 takze tam to maj taky spatne Tak jsem jim to tam svou mizernou anglictinou napsal...OK? Na Wikipedii si netroufam...


http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition11/journals_phillips_ch6.html

---

Anonym - 6/8/2006 - 12:07

citace:

---

Fotky P3/P4 s krasne slozenym solar. panelem (STS-115 Atlantis):

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=44
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/behindscenes/truss_segment.html

---

---

Martin OK1MJO - 9/8/2006 - 20:00

Z radioamaterskeho packet-radia (BBS):

OK2MNM > OKINFO 02.08.06 15:47l 13 Radek 490 Bytu #999 (0) @OK
BID : 28GOK0NAG00X
X-Flagy: Typ B Hold ! Prop ! Rep ! Cont ! Erase !
Cetli: OK2MNM OK1JVA OK1HGA OM7YC OK1XMO OM7AAT OK2PQS OK1MTZ OK2STA OK1ZMD
Cetli: OK2PAX OK2MJI OK1FTV OK2BKV OK2PKD OK2XIT OK1IA OK1ZJH OK2BBR OK1AK
Cetli: OK2TG OM4NI OK1IVU OK2ABU OK2SYZ OK2BXE OK1SQK OK2PLL OK1NMP OM3CHA
Cetli: OK1VRF OK1HL OK2FH OK2DFD OK1AYN OK2HDQ OK2BDF
SSTV na ISS
R:060802/1347z @:OK0NAG.#BOH.CZE.EU [TCP/IP BBS Praha Strahov] bcm2.01e-zia
Od: OK2MNM @OK0NAG.#BOH.CZE.EU (Martin) Pro: OKINFO @ OK
X-Info: Prijato od 147.32.113.9 za pomoci HTTP rozhrani

Dobry den,

mozna si vzpomenete na vysilani SSTV ze stanice Mir v roce 1998.
Nove by diky programu MAREX mel byt spustem SSTV prevadec/vysilac
i na ISS, ktery byl dopraven na ISS v rijnu 2005. V tuto chvili probihaji prvni
pokusy s vysilanim na zarizeni SpaceCam1. Sledujte kmitocet 145.800 MHz FM nebo
144.490. Pri SSTV vysilani by mel byt vypnuty packet. Pouzity
rezim obrazu je Robot 36 Color.

73! Martin OK2MNM

PS: Vice info na netu:
http://www.marexmg.org a http://www.amsat.org

---

Olda - 15/8/2006 - 01:31

Počítá se ještě s umístěním přístroje Alpha Magnetic Spectrometer na stanici? Nebo jeho zkušební let během mise STS-91 byl také posledním? V přehledu zbývajících letů raketoplánů o něm není zmínka.

---

avitek - 15/8/2006 - 09:17

citace:

---

Počítá se ještě s umístěním přístroje Alpha Magnetic Spectrometer na stanici? Nebo jeho zkušební let během mise STS-91 byl také posledním? V přehledu zbývajících letů raketoplánů o něm není zmínka.

---

Ještě v roce 2005 byl v plánu letů na ISS-ULF-4.1, plánovaném na 2008, ale v posledním vydání (neoficiálního) plánu letů STS byl tento let raketoplánu k ISS zrušen. Takže se s ním skutečně zatím nepočítá.


Viz

http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt

http://ams.cern.ch/AMS/ams_homepage.html

http://xxx.lanl.gov/PS_cache/astro-ph/pdf/0505/0505430.pdf

http://www.roma1.infn.it/exp/ams/pubblicazioni_romani/SG1.pdf

http://www.roma1.infn.it/exp/ams/pubblicazioni_romani/BB1.pdf


Základní konstrukce letového exempláře AMS-02 měl být hotov v listopadu 2005, ale dokončovací práce pokračují ještě teď. V ústavu CERN stále běží práce nad tímto projektem, takže to vypadá, že autoři experimentu neustále doufají. Není vyloučeno, že některých z letů ULF-4 nebo ULF-5, které jsou vedeny jako cituji "Two shuttle-equivalent flights for contingency" mohou nakonec dopravit AMS-02 na ISS.

http://ams.cern.ch/AMS/Meetings/Meetings2006.html

---

Olda - 15/8/2006 - 13:52

Nebylo by možné jej vynést třeba pomocí ATV?

---

avitek - 15/8/2006 - 14:44

citace:

---

Nebylo by možné jej vynést třeba pomocí ATV?

---

Nikoliv. Je příliš rozměrný, takže by neprošel průlezy. Navíc se počítalo s tím, že bude instalován na příčném nosníku stanice (myslím, že S3), aby nebyl stíněn stěnami přetlakových modulů. Viz např. obrázek hned na titulní stránce pdfka:

http://ams.cern.ch/AMS/Talks/Leluc_ICRC05.pdf

Proto je nutno ho přendavat vnějškem z nákladového prostoru raketoplánu manipulátorem.

---

avitek - 15/8/2006 - 14:47

Na tohle by se hodil spíš ruský Parom, ale ten není a kdoví zda bude. Nebo jiný "náklaďák" s otevřenou plošinou.

---

Olda - 15/8/2006 - 14:56

Díky za odpověď. No mám pocit, že se opět se ukazuje jedna skutečnost. Rozhodnutí o ukončení letů raketoplánů v roce 2010 po dokonšení montáže ISS nebyl dobrý nápad. Při jejím pozdějším využívání budou hodně chybět.

---

Jirka - 15/8/2006 - 15:23

citace:

---

Rozhodnutí o ukončení letů raketoplánů v roce 2010 po dokonšení montáže ISS nebyl dobrý nápad. Při jejím pozdějším využívání budou hodně chybět.

---

Existuje spousta lidi, kteri tvrdi, ze soucasne problemy Aresu 1 by mohly vest k radikalni zmene ve filozofii ESAS ci VSE.
Ja osobne taky nejsem presvedcen, ze ukonceni letu STS probehne v roce 2010. Klidne to muze byt driv nebo pozdeji. Myslim ze by to byl zazrak, kdyby vse probehlo podle planu.

---

Hawk - 15/8/2006 - 15:29

Vejdou se velke klicove nahradni dily(napr. gyroskopy) do nejvetsi nakladni lode,ktera bude po pripadnem zruseni STS pravdepodobne k dispozici - t.j ATV.

---

avitek - 15/8/2006 - 16:02

Omezení je hlavně dáno rozměry výstupních otvorů v přechodových komorách Pirs a Quest, a těmi např. gyroskopy neprojdou. Takže z tohohle hlediska je ATV v dnešní podobě na houby. Je ale jednorázová loď a dala by se postavit v "otevřené verzi", ale pokud vím, nikdo s tím nezačal.

Jediné možné řešení, než bude náhrada za zrušené raketoplány, navozit tam co se dá při těch dvou kontingenčních letech ULF-4 a ULF-5 a nastrkat to na úložné plošiny ESP-1 a ESP-2, které jsou k tomu určeny.

---

Olda - 15/8/2006 - 16:27

Asi to Bush s tou koncepcí americké kosmonautiky nedomyslel (mezi námi, co také domyslel). Ještě mě ale napadá jedna věc. Nešel by takto upravit Progress (v otevřené verzi). Myslím, že když dopravoval pohonnou jednotku VDU byl takto upraven.

---

ano.nim - 15/8/2006 - 17:42

citace:

---

Asi to Bush s tou koncepcí americké kosmonautiky nedomyslel (mezi námi, co také domyslel). Ještě mě ale napadá jedna věc. Nešel by takto upravit Progress (v otevřené verzi). Myslím, že když dopravoval pohonnou jednotku VDU byl takto upraven.

---

Amerického prezidenta se musím zastat, protože ty věci co se on snaží řešit a za který ho každej kritizuje, nikdo před ním neřešil a jen se kumulovaly, a bylo třeba rozhodnýho slova. A to se týká i kosmonautiky. Konečně někdo jasně řekl, že raketoplány sou nanic pro velký cíle. A s tím co je se musí letět dál a bezpečněji. A to je už jen otázka času stejně jako řešení terorizmu, iranu a vaší úpravy ATV.
Moc se do diskuzí nezapojuju, nerad polemizuju, fakta sou důležitější, jen tohle sem chtěl napsat na tu věčně omílanou kritiku.

---

ales - 15/8/2006 - 18:46

> Omezení je hlavně dáno rozměry výstupních otvorů v přechodových komorách Pirs a Quest, a těmi např. gyroskopy neprojdou. Takže z tohohle hlediska je ATV v dnešní podobě na houby.

A co japonský HTV? Podle základních informací, které o něm mám, by měl mít možnost vozit standardní velké laboratorní racky a přesouvat je do stanice (protože se má připojovat na velký průlez CBM), ale taky je navržen ve verzi s nehermetizovanou sekcí, ke které by měl být přístup "zvenku", tedy měl by být vhodný i pro gyroskopy nebo snad i pro AMS.

http://www.nasda.go.jp/projects/rockets/htv/component_e.html

---

avitek - 15/8/2006 - 20:21

Aleš má pravdu, na Japončíky jsem zapomněl.

---

avitek - 15/8/2006 - 20:25

Standardní stříně se dají vozit i na ATV, ale člověk se s nimi dostane jen dovnitř, ale už ne ven. (Průlezy Questu a Pirsu mají malý průměr)

---

Hawk - 15/8/2006 - 20:44

První start HTV by měl být v roce 2008.
http://www.jaxa.jp/missions/projects/rockets/htv/index_e.html

---

tomas.pribyl - 16/8/2006 - 08:35

Jakekoliv rozmernejsi dily na ISS by mela dopravovat lod CEV/Orion v nakladni verzi. Plany NASA pocitaji s tim, ze ve variante Block-2 oznacovane jako CDV (Cargo Delivery Vehicle) bude moci na ISS dopravit az 6000 kg nakladu na nehermetizovane plosine. K dispozici bude prostor 117 metru krychlovych. Lod nebude mit kabinu, z CEV vyuzije jen servisni sekci: ta naklad vlastne "dotlaci" k ISS. Zachyceni musi diky absenci stykovaciho uzlu probihat pomoci SSRMS. Tato kapacita je pro nahradni dily plne dostacujici.

---

Ervé - 16/8/2006 - 08:41

I když se to nezdá, Japonci na HTV dost pracují, odstartují v roce 2009 nebo 2010. Pak už je to jen otázka dohody mezi USA a Japonskem.

---

avitek - 16/8/2006 - 11:13

citace:

---

Jakekoliv rozmernejsi dily na ISS by mela dopravovat lod CEV/Orion v nakladni verzi. ....

---

citace:

---

Jediné možné řešení, než bude náhrada za zrušené raketoplány ...

---

Jak říkám, zatím nic není. HTV bude nejdřív 2009 (a H-IIA zatím moc spolehlivosti neukázala), nákladní CEV je v ideovém návrhu a kdy bude skutečně létat, nikdo dnes neřekne.

---

Jirka - 16/8/2006 - 13:22

citace:

---

A co japonský HTV? Podle základních informací, které o něm mám, by měl mít možnost vozit standardní velké laboratorní racky a přesouvat je do stanice (protože se má připojovat na velký průlez CBM), ale taky je navržen ve verzi s nehermetizovanou sekcí, ke které by měl být přístup "zvenku", tedy měl by být vhodný i pro gyroskopy nebo snad i pro AMS.

---

A co COTS?
Tento Patek by NASA mela rozhodnout ktery koncept podpori. Nektere koncepty obsahuji take lode s prulezem CBM. Nekdy kolem roku 2010 by mely probehnout demonstracni lety.

---

Hawk - 16/8/2006 - 19:57

V případě zastavení letů STS můžeme v současné době po roce 2010 počítat s realně s funkčním ATV.
Netuším jak je to s generálkama Shuttlů, ale celkem věřím , že v případě bezproblémového provozu se dostaví vše jak má bez ohledu na rok 2010. A bylo by to tak správně ,protože do ISS se už zainvestovalo příliš mnoho.
A jestli se vývoj CEVu posune z důvodu financi vázaných v raketoplánech o 2 či 3 roky nehraje až tak velkou roli.

---

Blaza - 18/8/2006 - 14:04

Constelation
Tak jsem se mj. na http://spaceflightnow.com/shuttle/sts115/060815griffin/ dozvedel of M.Griffina toto:
"I would not have done it in this way, I would not have done it in 25,000- or 30,000-pound chunks at a time over dozens of shuttle flights. I would have done it more like we did Skylab, where we put up 200,000 pounds at a time."
To, ze stavba ISS po kouskach jako se to deje ted, neni zadna super vyhra, to si myslim, ze je jasne.
Kdo mi ale vysvetli, proc by se k Mesici melo letet pomoci 2 raket - ARES I + ARES V? A jak vlastne?

---

Olda - 18/8/2006 - 15:23

Let k měsíci by měl probíhat zjednodušeně asi takto: odstartují obě rakety Ares 1 a Ares 5 a na oběžné dráze Země se spojí CEV s lunárním modulem spojeným s posledním stupněm nosné rakety Ten pak soulodí navede na dráhu k Měsíci a pak už to půjde podobným způsobem jako u Apolla, s tím rozdílem, že navedení na oběžnou dráhu měsíce provedou motory lunárního modulu. Celá čtyřčlenná posádka přistane na Měsíci, CEV zůstane v automatickém režimu. Přistávání se plánovano na souši, nejspíš na Edwards. Oddělení nákladu a posádky je z důvodu bezpečnosti, obří raketa Ares 5 tak nemusí být natolik spolehlivě otestovaná, když v ní nebudou lidé.
Ta stavba po kouskách je dnes jediným možným, i když samozřejmě ne ideálním řešením. Až budou k dispozici výkonnější nosiče, třeba právě Ares 5, je možno uvažovat o nástupci ISS ve zcela nové podobě. Škoda, že Rusové zrušili Eněrgiji.

---

Blaza - 21/8/2006 - 22:58

citace:

---

Let k měsíci s Ares 1 a Ares 5

---

Dekuji za odpoved. Netusite jeste s jakym casovym odstupem by ARESy mely startovat, jake max pretizeni bude na Ares 1 a ARES 5 a kolik by tak asi mohly stat $?

---

Blaza - 21/8/2006 - 23:55

Tak mi to nedalo a na http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/spacecraft/cev.html jsem nasel takovou nevinnou veticku ohledne ARES 5: "It can be modified to carry crew as well." No tak to jsem teda zvedavy, jestli nekdy na ARES V poleti s nakladem i posadka. Kolik M$ budou nosice stal, jsem nikde nenasel ...

---

ales - 24/8/2006 - 16:35

AH> Myslím, že by ITS-P6 by měl jít přesunout i s rozvinutými panely ...

Před časem jsem zde vyslovil tento svůj názor, ale skutečnost zřejmě bude jiná. Podle manifestu od W.Harwooda ( http://www.cbsnews.com/network/news/space/manifest.html ) budou během letů STS-116 a STS-117 oba panely na ITS-P6 složeny zpět a ITS-P6 pak tedy zřejmě bude později (při STS-120/ISS-10A/Node-2) přesouván do konečné pozice se složenými fotovoltaickými panely, které budou rozvinuty až po instalaci ITS-P6 na místo. Doufejme, že všechno půjde podle plánu.

---

avitek - 25/8/2006 - 09:34

citace:

---

AH> Myslím, že by ITS-P6 by měl jít přesunout i s rozvinutými panely ...

Před časem jsem zde vyslovil tento svůj názor, ale skutečnost zřejmě bude jiná. Podle manifestu od W.Harwooda ( http://www.cbsnews.com/network/news/space/manifest.html ) budou během letů STS-116 a STS-117 oba panely na ITS-P6 složeny zpět a ITS-P6 pak tedy zřejmě bude později (při STS-120/ISS-10A/Node-2) přesouván do konečné pozice se složenými fotovoltaickými panely, které budou rozvinuty až po instalaci ITS-P6 na místo. Doufejme, že všechno půjde podle plánu.

---

Velmi pěkná animace budoucí (i už minulé) výstavby ISS je na

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php

Tam klepnout na odkaz "ISS Assembly"

Sice podle minulosti některé operace jsou trochu zjednodušeny (mezikroky vynechány), ale v podstatě je to úplné. Stav srpen 2006.

---

tomas.pribyl - 29/8/2006 - 15:28

Rusko hodla po roce 2015 opustit ISS a vybudovat novou orbitalni stanici - na draze s vyssim sklonem k rovniku: http://www.mosnews.com/news/2006/08/29/newiss.shtml

---

Hawk - 29/8/2006 - 17:05

S tím rozpočtem co zatím mají to půjde dost ztuha.

---

tomas.pribyl - 29/8/2006 - 17:20

citace:

---

Rusko hodla po roce 2015 opustit ISS a vybudovat novou orbitalni stanici - na draze s vyssim sklonem k rovniku: http://www.mosnews.com/news/2006/08/29/newiss.shtml

---

Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.

---

HALMIL - 29/8/2006 - 17:32

citace:

---

Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.

---

TO tedy znamená, že v roce 2025 bude míi Rusko už novou orbitální stanici nahoře, nebo že jí teprve začne stavět?
M.

---

Olda - 29/8/2006 - 18:04

Na stránkácch NASA byl zveřejněn upravený plán startů raketoplánů a stavby ISS s konkrétnějšími daty, i když je všude " ne dřive než" (NET). Starty STS odpovídají tomu, co již bylo jinde zveřejněno neoficiálně. Jen zde není ani zmínka o misi k HST. Zajímavá jsou konkrétnější data startu některých modulů a nákladních lodí.
NET 1.května 2007: start ATV
NET prosinec 1008 : ruský Multipurpose Laboratory Module s ERA
NET únor 2009: první start japonského H-II Transfer Vehicle
více na http://www.nasa.gov/mission_pages/station/structure/iss_manifest.html

---

Jan Baštecký - 29/8/2006 - 18:37

citace:

---

citace:

---

Jen doplnuji predchozi informaci: dle http://www.russianspaceweb.com/ je ruskym datem ukonceni cinnosti ISS rok 2025.

---

TO tedy znamená, že v roce 2025 bude míi Rusko už novou orbitální stanici nahoře, nebo že jí teprve začne stavět?
M.

---

Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
Takhle to fakt nejde, ISS NEZBYTNĚ potřebuje spolehlivé dopravní spojení se zemí.
zdravím
Honza

---

Hawk - 29/8/2006 - 19:00

//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//

Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.

---

Jan Baštecký - 29/8/2006 - 19:10

citace:

---

//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.

---

Podle mých informací jsou systémy (třeba energetická síť, nebo stabilizační gyroskopy) provázány natolik, že by rusové nemohou dělat o mnoho víc než v současnosti.
Je to mj. v důsledku dělby práce v zásobování (malé věci v Progressu/velké raketoplánem). Proto už použitá koncepce stanice do značné míry určuje možnosti další stavby.
zdravím
Honza

---

tomas.pribyl - 29/8/2006 - 19:23

citace:

---

citace:

---

//Hmmm, mě už taky dochází trpělivost s američany, co nejsou schopni udržet žádný termín ... ;-(
//
Myslím ,že nic Rusům nebrání aby svůj segment ISS rozvíjeli víceméně nezávisle na Američanech.

---

Podle mých informací jsou systémy (třeba energetická síť, nebo stabilizační gyroskopy) provázány natolik, že by rusové nemohou dělat o mnoho víc než v současnosti.
Je to mj. v důsledku dělby práce v zásobování (malé věci v Progressu/velké raketoplánem). Proto už použitá koncepce stanice do značné míry určuje možnosti další stavby.
zdravím
Honza

---

Osobne si myslim, ze toto neni uplne presne. Pokud se podivame na letovy rad stanice platny v roce 1996, tak z prvnich sesti montaznich startu mely byt ctyri ruske! (FGB povazuji za rusky start, ac to neni uplne presne.) Zarja, Zvezda, Pirs, UDM. Osmy montazni start mela predstavovat prvni cast plosiny SPP, jedenacty druha cast... Odhadem (nechce se mi to ted pocitat presne) jsme nekde u patnacteho montazniho startu - UDM neni (a nebude), SPP neni (a nebude). Evidentne tedy Rusko dle puvodniho planu nejen mohlo, ale i melo udelat vic...

---

Adolf - 29/8/2006 - 22:13

Jak tak koukám na průběh událostí, tak se ISS bude do r. 2025 stavět, a až se dostaví, tak usoudí, že postavené už to není žádná zábava, tak toho nechají a začnou si stavět stanici novou. Jako děti, když staví domeček nebo hrad.

Jak je to vůbec s životností ISS? To bude v roce 2025 tak opotřebená nebo morálně zastaralá, že bude výhodnější draze vybudovat novou "nemovitost", než v té staré vyměnit jen vybavení? Ten velký sklon k rovníku potřebují k lepšímu obhlížení celého zemského povrchu?

---

Olda - 29/8/2006 - 22:35

Moduly byly stavěny s plánovanou životností 15 let. No to by už za 7 let životnost prvních modulů končila. Vzpomeňme na Mir, ten byl projektován zhruba s pětiletou životností a nakonec fungoval takřka 3krát tak dlouho. Proto si myslím, že přemýšlet teď o životnosti ISS je v rovině spekulací.

---

avitek - 30/8/2006 - 09:38

V úterý 2006-08-29 prohlásil na 5. leteckokosmickém kongresu v Moskvě ředitel Ruské kosmické agentury Perminov, že Rusko počítá s tím, že v období 2016-2025 ukončí využivání ISS a začne budovat novou stanici na dráze se sklonem přibližně 70 stupňů, aby byla využitelnější pro sledování teritoria Ruska z důvodů dálkového průzkumu.

Oberg sice prohlásíl (citoval novinářské články v angličtině), že "nejmenovaný vysoký pracovník RKA" uvedl, že Rusko ukončí využívání ISS v 2015 a že pak hodná stavět stanici na dráze se sklonem 62 stupňů, ale můj údaj je oficiální, viz

http://www.federalspace.ru/perminov_brifing_17.asp

kde je plný text vystoupení Perminova na kongresu.

---

Vítězslav Novák - 30/8/2006 - 10:39

citace:

---

Jak je to vůbec s životností ISS? To bude v roce 2025 tak opotřebená nebo morálně zastaralá, že bude výhodnější draze vybudovat novou "nemovitost", než v té staré vyměnit jen vybavení? Ten velký sklon k rovníku potřebují k lepšímu obhlížení celého zemského povrchu?

---

No, první díly budou nepochybně "olítané" dávno před tím. Je otázka, jestli je jednodušší stavět novou stanici nebo v té původní vyměňovat díly jak v Théseově lodi.

Ta stanice má být "otěčestvennaja", tedy cele pod kontrolou RF a sklon opravdu potřebují pro sledování ruského území. Podle Perminova vidí z ISS tak 6-7% Ruska, což mě zaskočilo, ale předpokládám, že to má spočítané. Halt mám před očima pořád mapu Sojůzu něrušímovo, který sahal hodně dál na jih. Vcelku chápu, že stanice na takové dráze se jim nijak moc nelíbí a hlavně jim není moc platná. Nemluvě o tom, že vidí vůbec málo ze zemského povrchu, těžko koukají jenom na Rusko, že...
Dráhu naoktrojovala NASA. Kdo platí, ten rozhoduje.

Zajímavý je i další odstavec, kde se zmiňuje o výpravách na Měsíc a Mars - řekl bych, že poměrně skepticky - a hlavně říká, že se bude muset silně zvážit přínos takových velmi drahých projektů. Jak vědecký, tak i ekonomický. Zdá se, že Rusové se naučili počítat.

---

tomas.pribyl - 30/8/2006 - 11:02

citace:

---

Vcelku chápu, že stanice na takové dráze se jim nijak moc nelíbí a hlavně jim není moc platná. Nemluvě o tom, že vidí vůbec málo ze zemského povrchu, těžko koukají jenom na Rusko, že...
Dráhu naoktrojovala NASA. Kdo platí, ten rozhoduje.

---

Kdopak platil a rozhodl o vypusteni stanice Mir na drahu se stejnym sklonem v roce 1986? Predpokladam, ze imperialisticti agenti... :-) Ono zase Rusko o tolik uzemi na jihu rozpadem SSSR neprislo - vzhledem k jeho ohromne rozloze. Staci se podivat na mapu...

A propo, drahu 51,6 stupne si pro ISS vydupalo prave Rusko - USA chtely sklon 28,5 stupne kvuli dosazitelnosti raketoplany. Na "ruskou drahu" (jak se ji v NASA prezdiva) se sklonem 51,6 stupne totiz podstatne klesa nosnost raketoplanu, takze namisto tri startu jsou pro vyneseni stejneho nakladu potreba ctyri...

(Ale jinak je ten problem trochu slozitejsi: i Mir mel puvodne letat po draze se sklonem 65 stupnu k rovniku. Jenomze behem vyvoje narostla jeho hmotnost a omezenou kapacitu nosnych raket konstrukteri resili prave upravou drahy. Ona drahe 65 stupnu je enegeticky narocnejsi na vypusteni i zasobovani stanice... Ale s modernizovanymi raketami by to nemusel byt takovy problem.)

---

Hawk - 30/8/2006 - 11:28

Pohledem z roku 1985 měla už kosmonautika (ať už ruská, americká či jiná) touto dobou vypadat úplně jinak. Takže nechme se překvapit co bude za 20 let. Hodně záleží na míře, jakým pronikne nestátní sektor do pilotované kosmonautiky, zefektivní ji a tím ji udělá dostupnou pro řadu lidí a aktivit.
Tyhle výkřiky ze strany Ruska nelze brát moc vážně a ještě v takovém dlouhodobém horizontu.

---

Vítězslav Novák - 30/8/2006 - 13:37

A jó - sek jsem se...
Vzpomínal jsem, že tam byly nějaké problémy ohledně Miru a ISS - a ono šlo o to, že Američané chtěli, aby Mir skončil, aby Rusové neplýtvali silami i na něj, aby se soustředili na ISS.

Jinak výkřiky Ruska bych začal brát vážně. Rusko už není ten chudáček z 90.let, nedávno splatilo předčasně své dluhy a stalo se z dlužníka čistým věřitelem - takže peníze budou. Přinejmenším pokud neklesne cena ropy a nějak si neumím představit, jak by klesnout mohla.
Měl jsem teď možnost poslouchat ruskou televizi a rozmachují se pořádně. Zejména na Sibiři, takže stanice ve vyšších šířkách má svou logiku.
Peníze budou. Otázka je, na co. Jestli bude prospěch z kosmonautiky dostatečně velký, aby do ní ty peníze nalili.
Že to bude to, co zbude po zbrojení (a lecčems jiném), je bez debaty.

---

Hawk - 30/8/2006 - 14:06

Peníze v Rusku už nějaký pátek jsou, ale priority si cestu ke kosmonautice zatím nenašly a zřejmě ani nenajdou. Pragmaticky je to pochopitelné, Rusko má velmi spolehlivý a levný pilotovaný dopravní systém. Proč tedy spěchat s vývojem něčeho nového, když USA (a vlastně i Rusko) se na něčem, co mohlo být dalším vývojovým stupněm -raketoplánu, spálilo. Navíc další zdokonalovaní Soyuzu, o kterém se uvažuje, je podle mě bezpečnější a levnější cesta než se pouštět na tenkou půdu s Klipperem.
Suma sumárum stávající pilotovaný systém, jak vidno, ruské potřeby uspokojuje, výzkum na ISS můžou dělat rovněž , tak proč by měla Ruská vláda pumpovat peníze do kosmonautiky?

---

Vítězslav Novák - 30/8/2006 - 16:34

Ono to má logiku. Prostě začali brát kosmonautiku jako běžnou věc - ne ukazatel prestiže CCCP (nebo Ruska), ne výdobytek socialismu. Je důležitá pro hospodářství, pro expanzi do zatím nevyužívaných oblastí, pro hledání surovin, pro řízení zemědělství, pro spojení, pro armádu(...)? Tak se investuje. Podle toho, co to přinese.

Ale investuje se spíš do zbraní. Rusko nechce zůstat stát před americkými raketami s vědomím, že nemůže na případný úder odpovědět, takže záleží jen na USA, jestli zaútočí. Tudíž Topoly a Bulavy. Logické.
Staví se přehrady, elektrárny, jdou dál na Sibiř. Zkoumají ložiska plynu a rozšiřují těžbu ve starých, budují plynovody na východ. To přinese ekonomické výhody brzo. Ne až někdy, jindy, možná na Sv.Dyndy.

Má to logiku. A jestli usoudí, že Mir2, tentokrát bez americké účasti, jim přinese výhody, tak ho postaví. Peníze (už) mají. Rozhodně víc věřím nástupci ISS než letu na Měsíc - vždyť jsme ani tady nenašli ekonomicky rozumný důvod, proč tam letět. A to jsme fandové.

---

avitek - 30/8/2006 - 16:47

Z jiného soudku: Ansariová v interview poskytnutém tiskové agentuře DPA prohlásila, že s sebou poveze na Sojuzu TMA-9 americkou a iránskou vlajku, bez ohledu na napnuté politické vztahy mezi USA a =Iránem.

Viz

http://rawstory.com/news/2006/US_Iranian_flags_to_travel_into_spa_08302006.html

---

Hawk - 31/8/2006 - 13:20

Vzhledem k tomu, ze prvni vlajkova lod raketa Falcon ma zatim problemy jsem na SpaceX zvedavy zda to do roku 2009 zvladne. Jinak cely program je samozrejme krokem spravnym smerem, zapojenim nestatniho sektoru se muze provoz ISS zlevnit a otevrit dvere dalsim aktivitam.

http://news.kosmo.cz/index.php/2006/08/23/nasa_vybrala_firmy_spacex_a_rocketplane_

---

Vítězslav Novák - 31/8/2006 - 16:26

Beru jako jistou ironii, že Ansariová, ta z Ansari XPrize, letí do kosmu klasickou raketou v klasické kosmické lodi...

---

Luděk - 31/8/2006 - 18:19

Start Sojuzu TMA-9 Rusko po domluvě s USA posunulo na 18.9. Tak snad to Atlantis stihne...

---

Daniel Hlávka - 1/9/2006 - 13:35

clanek o experimentech na ISS

http://technet.idnes.cz/na-palube-raketoplanu-atlantis-jsou-nebezpecne-mikroby-pjg-/tec_vesmir.asp?c=A060830_175404_tec_vesmir_kuz

---

avitek - 1/9/2006 - 17:11

citace:

---

clanek o experimentech na ISS

---

Zaprvé se nejedná o experimenty na ISS, ale jen v průběhu letu raketoplánu a v jeho prostorách.
Zadruhé s uvedenými mikroorganismy se členové posádku vůbec nemohou dostat do kontaktu, jsou v uzavřených experimentech, do jejichž nitra se posídka vůbec nemůže během letu dostat.
Zatřetí, z denníku Dens se stává Blesk či podobný bulvární plátek; hlavně hodně krve a jiného nebezpečí...

---

avitek - 1/9/2006 - 17:32

citace:

---

Start Sojuzu TMA-9 Rusko po domluvě s USA posunulo na 18.9. Tak snad to Atlantis stihne...

---

Tuhle pitomost rozšířili novináři. Věc se měla tak, že toto bylo domluveno s Rusy už před zhruba šesti týdny, není to nic nového (stačí jen pozorně sledovat diskuzi na niti Atlantis STS-115, viz můj příspěvek z 2006-07-16, tedy v polovině července!!!!!!!).

Bylo předem dohodnuto, že Američané mohou využít část okna sroen/září až do 2006-09-07 včetně. Přitom to znamenalo, že pokud raketoplán odstartuje v první části okna a to do 2006-09-03 včetně, Sojuz TMA-9 by startoval podle původního plánu 2006-09-14, při startu Atlantis později (2006-09-04 až -07) by Sojuz letěl až 2006-09-18. Teď se ještě domluvili navíc, že NASA může raketoplán pustít i 2006-09-08 (tedy prodloužení startovního okna o jeden den), ale s podmínkou, že Atlantis neprodlouží pobyt u stanice proti základnímu plánu o den (jak je obvyklé). Pak stále může Sojuz odletět toho 18.

---

avitek - 1/9/2006 - 17:37

citace:

---

V úterý 2006-08-29 prohlásil na 5. leteckokosmickém kongresu v Moskvě ředitel Ruské kosmické agentury Perminov, že Rusko počítá s tím, že v období 2016-2025 ukončí využivání ISS a začne budovat novou stanici na dráze se sklonem přibližně 70 stupňů, aby byla využitelnější pro sledování teritoria Ruska z důvodů dálkového průzkumu.

---

Ještě další (a hlavně starší) oficiální úvahy predstavitelů FKA o následníkovi ISS viz

http://www.federalspace.ru/perminov_vancuver_brifing.asp

http://www.aiaa.org/content.cfm?pageid=230&lumeetingid=1223&viewcon=other302&id=302
[Upraveno 01.9.2006 poslal avitek]

---

J2930 - 1/9/2006 - 20:13

http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/news/COTS_selection.html

NASA Invests in Private Sector Space Flight with SpaceX, Rocketplane-Kistler

08.18.06

---

avitek - 1/9/2006 - 21:45

citace:

---

NASA Invests in Private Sector Space Flight with SpaceX, Rocketplane-Kistler

---

Na tohle (COTS) je už tady dávno samostatná niť.

---

Jiří Hošek - 12/9/2006 - 17:31

Reakce na příspěvek z diskuse Program Orion (CEV)

citace:

---

Chtěl jsem jen upozornit, že ty 4 Sojuzy ročně jsou reálné za předpokladu, že Američané (nebo někdo jiný) nejméně dva z nich zaplatí.

---

Uvádí se, že po letu STS-128 (který je plánován nejdříve na leden 2009) má mít ISS kapacitu pro šestičlennou posádku. To však nutně neznamená, že uvedená kapacita bude okamžitě využita.

N.Sevasťjanov z RKK Energija hovořil na letošním aerosalónu ve Farnborough o záměru vyvinout modernizovanou variantu Sojuzu, která by po připojení k ISS měla životnost 360 dnů, a která by mohla poprvé letět počátkem roku 2011. Z toho usuzuji (a již jsme o tom diskutovali dříve), že pokud by se prodloužila i doba pobytu posádek na stanici, tak není bezpodmínečně nutné zvyšovat frekvenci startů na 4 ročně.

---

Ervé - 13/9/2006 - 07:58

Pokud vím, tak 4 starty ročně začnou po dokončení druhé výrobní linky Sojuzů/Progressů, původně se plánovalo od roku 2008, díky zpoždění STS teď od roku 2009. Takže prodlužovat životnost se začne až potom, pokud bude větší poptávka než nabídka míst a Eněrgija na to dostane peníze. Kolik ruských modulů má ještě startovat a jak jsou na tom reálně ? Pokud rusové nevynesou vlastní laboratorní moduly, budou muset za využívání stanice zajišťovat dopravu. Ještě připomínám, že každý start STS nahradí 1 start Sojuzu a :
1 start Progressu v případě vynesení dalšího bloku stanice
3 až 4 starty Progressu v případě zásobovacího letu

---

Olda - 13/9/2006 - 10:58

Narazil sem v diskuzi na Nasaspaceflight.com na plán letů k ISS.
Current plan of the Expedition 13/14/15/16 crew flight

2006
September 12 - the first STS-115 spacewalk from Quest airlock [Tanner, Stefanyshyn-Piper]
September 13 - the second STS-115 spacewalk from Quest airlock [Burbank, MacLean]
September 15 - the third STS-115 spacewalk from Quest airlock [Tanner, Stefanyshyn-Piper]
September 17 - Atlantis (STS-115) undocking (from PMA-2)
September 18 - Soyuz TMA-9 launch [Tyurin, Lopez-Alegria, Ansari]
September 19 - Progress M-56 undocking (from Zvezda)
September 20 - Atlantis (STS-115) landing [Jett, Ferguson, Tanner, Burbank, Stefanyshyn-Piper, MacLean]
September 20 - Soyuz TMA-9 docking (to Zvezda)
September 28 - Soyuz TMA-8 undocking (from Zarya)
September 29 - Soyuz TMA-8 landing [Vinogradov, J. Williams, Ansari]
October 10 - Soyuz TMA-9 relocation (from Zvezda to Zarya)
October 18 - Progress M-58 launch
October 20 - Progress M-58 docking (to Zvezda)
November 22/23 - spacewalk from Pirs airlock [Tyurin, Lopez-Alegria]
December 14 - Discovery (STS-116) launch [Polansky, Oefelein, Patrick, Curbeam, Fuglesang, Higginbotham, S.Williams]
December 16 - Discovery (STS-116) docking (to PMA-2)
December 17 - the first STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, Fuglesang]
December 19 - the second STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, Fuglesang]
December 21 - the third STS-116 spacewalk from Quest airlock [Curbeam, S.Williams]
December 23 - Discovery (STS-116) undocking (from PMA-2)
December 25 - Discovery (STS-116) landing [Polansky, Oefelein, Patrick, Curbeam, Fuglesang, Higginbotham, Reiter]

2007
January 10 - Progress M-57 undocking (from Pirs)
January 19 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
January 23 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
January 27 - spacewalk from Quest airlock [Lopez-Alegria, S.Williams]
February 7 - Progress M-59 launch
February 9 - Progress M-59 docking (to Pirs)
February 22 - Atlantis (STS-117) launch [Sturckow, Archambault, Forrester, Swanson, Olivas, Reilly]
February 24 - Atlantis (STS-117) docking (to PMA-2)
February 25 - the first STS-117 spacewalk from Quest airlock [Reilly, Olivas]
February 26 - the second STS-117 spacewalk from Quest airlock [Forrester, Swanson]
February 28 - the third STS-117 spacewalk from Quest airlock [Reilly, Olivas]
March 3 - Atlantis (STS-117) undocking (from PMA-2)
March 5 - Atlantis (STS-117) landing [Sturckow, Archambault, Forrester, Swanson, Olivas, Reilly]
March 8 - Progress M-58 undocking (from Zvezda)
March 9 - Soyuz TMA-10 launch [Kotov, Yurchikhin, Simonyi]
March 11 - Soyuz TMA-10 docking (to Zvezda)
March 19 - Soyuz TMA-9 undocking (from Zarya) and landing [Tyurin, Lopez-Alegria, Simonyi]
March 23 - Soyuz TMA-10 relocation (from Zvezda to Zarya)
April 8 - Progress M-59 undocking (from Pirs)
April 9 - Progress M-60 launch
April 11 - Progress M-60 docking (to Pirs)
May 1 (TBD) - ATV-1 Jules Verne launch
May 17 (TBD) - ATV-1 Jules Verne docking (to Zvezda)
June 11 - Endeavour (STS-118) launch [S.Kelly, Hobaugh, Caldwell, Mastracchio, D.Williams, Morgan, C.Anderson]
June 13 - Endeavour (STS-118) docking (to PMA-2)
June - four STS-118 spacewalks from Quest airlock [Mastracchio, D.Williams]
June 22 - Endeavour (STS-118) undocking (from PMA-2)
June 24 - Endeavour (STS-118) landing [S.Kelly, Hobaugh, Caldwell, Mastracchio, D.Williams, Morgan, S.Williams]
August 1 - Progress M-60 undocking (from Pirs)
August 2 - Progress M-61 launch
August 4 - Progress M-61 docking (to Pirs)
August 9 - Atlantis (STS-120) launch [Melroy, Zamka, Parazynski, Foreman, Nespoli, Wheelock, Tani]
August 11 - Atlantis (STS-120) docking (to PMA-2)
August 12 - the first STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 14 - the second STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 15 - the third STS-120 spacewalk from Quest airlock
August 18 - Atlantis (STS-120) undocking (from PMA-2)
August 20 - Atlantis (STS-120) landing [Melroy, Zamka, Parazynski, Foreman, Nespoli, Wheelock, C.Anderson]
August (TBD) - ATV-1 Jules Verne undocking (from Zvezda)
September 2 - Soyuz TMA-11 launch [Malenchenko, Whitson, Shukor]
September 4 - Soyuz TMA-11 docking (to Zvezda)
September 12 - Soyuz TMA-10 undocking (from Zarya) and landing [Kotov, Yurchikhin, Shukor]
September 20 - Soyuz TMA-11 relocation (from Zvezda to Zarya)
October 17 - Discovery (STS-122) launch [Frick, Poindexter, Walheim, Schlegel, Melvin, Love, Eyharts]
October 19 - Discovery (STS-122) docking
October - three STS-122 spacewalks from Quest airlock
October 30 - Discovery (STS-122) undocking
November 1 - Discovery (STS-122) landing [Frick, Poindexter, Walheim, Schlegel, Melvin, Love, Tani]
November 30 - Progress M-62 launch
December 2 - Progress M-62 docking (to Zvezda)
December 6 - Endeavour (STS-123) launch [Doi, Thirsk]
December 8 - Endeavour (STS-123) docking
December - STS-123 spacewalks from Quest airlock
December 19 - Endeavour (STS-123) undocking
December 21 - Endeavour (STS-123) landing [Doi, Eyharts]

2008
January 28 - Progress M-61 undocking (from Pirs)
January 29 - Progress M-63 launch
January 31 - Progress M-63 docking (to Pirs)
February 7 - Atlantis (STS-124) launch [Wakata]
February 9 - Atlantis (STS-124) docking
February - STS-124 spacewalks from Quest airlock
February 16 - Atlantis (STS-124) undocking
February 18 - Atlantis (STS-124) landing [Thirsk]
February 21 - Progress M-62 undocking (from Zvezda)
February 22 - Soyuz TMA-12 launch [S.Volkov, Kononenko, South Korean astronaut]
February 24 - Soyuz TMA-12 docking (to Zvezda)
March 3 - Soyuz TMA-11 undocking (from Zarya) and landing [Malenchenko, Wakata, South Korean astronaut]
March 12 - Soyuz TMA-12 relocation (from Zvezda to Zarya)

Nevím, na kolik to je důvěryhodný, ale posílám jej jako podměrt do diskuze. Zajímavé je časté střídání třetího člena posádky, což by umožnilo strávit na ISS určitou dobu kosmonautům ESA, Japonska a Kanady. Whitsonová by si musela svůj pobyt prodloužit až do letu Endevour STS-119 (ustanovila by tím Jů Es Ej rekord). Kononěnko by startoval ne na STS-119, ale už na Sojuzu TMA-12. Nemožné se mi zdá to, aby Mastracchio a D. Williams uskutečili během letu STS-118 u ISS 4 výstupy, to by byl snad za tu krátkou dobu nadlický výkon.

---

Luděk - 13/9/2006 - 11:58

Oldovi:
Prošel jsem si ten plán letů. K té posádce STS-118: velitel a pilot asi EVA nacvičovat nebudou, B.Morgan také ne, takže zbývá T.Caldwell a pak už jenom vycházkoví "supermani" R.Mastraccio a D.Williams nebo někdo z posádky ISS. Buď se s těmi výstupy spletli a budou "jen" 3 anebo budou ty výstupy kratší (každý na 4-5 hodin). Mají na to 8 dní, jestli se nepletu, mezi 14. a 21. červnem podle plánu, tak třeba budou 14., 16., 19. a 21. špacírovat okolo ISS

---

tomas.pribyl - 13/9/2006 - 12:33

citace:

---

Prošel jsem si ten plán letů. K té posádce STS-118: velitel a pilot asi EVA nacvičovat nebudou, B.Morgan také ne, takže zbývá T.Caldwell a pak už jenom vycházkoví "supermani" R.Mastraccio a D.Williams nebo někdo z posádky ISS.

---

Jak to bude u STS-118 presne nevim. Je opravim informaci, ze pilot EVA nenacvicuje. Naopak - casto byva prave pilot cvicenym a pripravenym nahradnikem! A treba pri STS-117 mel pilot dokonce EVA uskutecnit. Byl to Mark Polansky a bylo to pred zkazou Columbie. Pak se ale zamichaly posadky, Polansky se stal velitelem STS-116 a pilot STS-117 (Archambault) o vychazku nasledne prisel.

---

Olda - 13/9/2006 - 12:35

I kdyby ty výstupy při STS-118 trvaly jen kratší dobu, tak mi to přijde přehnané. Ale, když se na to jinak podívám, to zde uvedené střídání třetího člena má svoji logiku. Po letu STS-122 zůstane na ISS kosmonaut ESA Eyharts, takže pomůže uvést do provozu laboratoř Columbus, pak ho při STS-123 vystřídá Kanaďan Thrisk (v nákladu bude poslední díl Canadarm2 DEXTRE, Japončík Wakata aby tam pak byl při uvádění modulu Kibo do chodu. Pokud je to pravda, tak to nevymysleli špatně.

---

Jiří Hošek - 13/9/2006 - 12:56

Podle toho plánu mají Progressy zpoždění. Odkladem startu Progress M-59 z prosince 2006 na 7.2.2007 je vyřešen původní kolizní termín s letem STS-116, na který zde někdo upozorňoval.

To střídání 3.člena posádek ISS je opravdu velmi rychlé. Může to někdo potvrdit?

---

Jiří Hošek - 13/9/2006 - 13:25

citace:

---

Pokud vím, tak 4 starty ročně začnou po dokončení druhé výrobní linky Sojuzů/Progressů, původně se plánovalo od roku 2008, díky zpoždění STS teď od roku 2009. Takže prodlužovat životnost se začne až potom, pokud bude větší poptávka než nabídka míst a Eněrgija na to dostane peníze.

---

A to chce RKK Energija od roku 2009 nahradit Progressy tahačem Parom !?? Kdo tvrdil, že experty na skákání od projektu k projektu jsou jen Američani?

citace:

---

Kolik ruských modulů má ještě startovat a jak jsou na tom reálně ? Pokud rusové nevynesou vlastní laboratorní moduly, budou muset za využívání stanice zajišťovat dopravu.

---

Zatím je reálný jen modul MLM, což je upravený modul FGB-2 z druhé poloviny 90.let. Jeho příprava se neustále opožďuje, termín startu byl nedávno opět odložen, a to z května 2008 na prosinec 2008.
Další dva plánované moduly jsou zatím ve hvězdách. Termín 2011 pro první z nich je hodně orientační.

---

Nereus - 13/9/2006 - 14:25

A podle McHaleové bude MLM startovat až v roce 2009
http://suzymchale.com/mks/mlm.html

---

Tomáš Cybermud - 13/9/2006 - 23:55

citace:

---

citace:

---

Teď jsem se konečně dostal k podrobnějšímu sledování aktuálních událostí a koukal jsem, že nám ISS pěkně ostrouhali (US HAB, X38, Modul pro přežití a ruská Elektrárna jsou v tahu a prý se s nimi nepočítá???

---

Tak to jste nesledoval aktuální události asi pět let (US HAB, X-38).

---

Naposledy jsem sledoval v přímem přenosu Columbii a její "návrat" do atmosféry. V té době byla stanice ještě komplet...
Můžete mi v krátkosti doplnit proč se rozhodli to takhle radikálně skrouhnout?

---

tomas.pribyl - 14/9/2006 - 10:00

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Teď jsem se konečně dostal k podrobnějšímu sledování aktuálních událostí a koukal jsem, že nám ISS pěkně ostrouhali (US HAB, X38, Modul pro přežití a ruská Elektrárna jsou v tahu a prý se s nimi nepočítá???

---

Tak to jste nesledoval aktuální události asi pět let (US HAB, X-38).

---

Naposledy jsem sledoval v přímem přenosu Columbii a její "návrat" do atmosféry. V té době byla stanice ještě komplet...
Můžete mi v krátkosti doplnit proč se rozhodli to takhle radikálně skrouhnout?

---

To nemuze byt pravda. Columbia se nevratila v unoru 2003 - a treba TransHab (spolecne s pohonnym modulem a CRV) byl zruseny v unoru 2001. Cili tezko mohla byt z tohoto uhlu pohledu stanice "komplet" v dobe zkazy Columbie...

A duvod? Penize. ISS mela na americke strane prisny limit - a kdyz se projekt financne zacal sroubovat nahoru, bylo potreba nekde skrtat. Tyto casti pak byly vyhodnoceny jako nejmene potrebne (neptejte se me proc, ja to nevyhodnocoval).

---

Ervé - 14/9/2006 - 10:13

Odpověď je jednoduchá a stejná jako vždycky:
Došli peníze, jak na ruské, tak i na americké straně vyrostly náklady a bez navýšení rozpočtu bylo nutné škrtat.
Rusové vyšlou MLM až v roce 2009, takže teď tam je z 200 t stanice celých 27 t zaplacených Rusy. Výhodou je, že dalších 22 t postavili a zásobování a záchrana je na nich. Každopádně MLM musí vypustit, aby obhájili svoji účast na ISS jinak než ve funkci "levné a spolehlivé přepravní společnosti a údržbářského týmu" i když tahle funkce je pořád víc, než 3 roky byla schopna zajistit NASA.

---

Hawk - 14/9/2006 - 13:40

Vývoj CRV nebo X-38 by stejně bylo asi vyhazování peněz. Pokud se nemýlím, tak CRV měl být něco na způsob okřídleného kosmoplánu a s pilotovanými okřídlenými kosmoplány(když nepočítám suborbitální lety typu SSO) bude asi po ukončení STS na nějakou dobu konec.
NASA se vrátilo konzervativně k Apollo formátu, Čína zůstane evidentně nějakou dobu u Shenzou a přes spekulace kolem Klipperu, to zatím vypadá, že Rusko bude zřejmě věrné spolehlivému Soyuzu.

---

tomas.pribyl - 16/9/2006 - 16:05

Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!

---

Adolf - 17/9/2006 - 15:15

Teď přípravou letu první turistky do vesmíru padly na lidových diskusích výkřiky, kdo byl první. Na tvrzení, že první ve vesmíru byla Lajka, tam kdosi opáčil, že to není pravda, neboť prvním živým tvorem ve vesmíru byl v parabolickém letu králík Marfuša. Je to pravda?

---

marcellino4 - 17/9/2006 - 16:22

ahoj

chcel by som sa spytat, ci tu niekdo nema odkaz na stranku s podrobnym (grafickym) znazornenim struktury celeho nosnika na ISS?

---

Petr Blau - 18/9/2006 - 11:49

Ahoj

jedine o aktualnim stavu, co jsem zatim nasel byl pocitacovy model zde: http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/hires/jsc2006e30908.jpg

ale aktualni fotky stavajiciho stavu z odletajiciho raketoplanu nikde, pokud nekdo vi tak me to take zajima

---

avitek - 18/9/2006 - 13:43

citace:

---

Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!

---

Je to hodně blbé, technických podrobností na webu je skutečně poskrovnu. Dokonce ani u výrobce NIIChimmaš tohoto moc není, jen velmi zmenšené schéma, na kterém skoro nic není k přečtení:

http://niichimmash.ru/catalog/elvm.php

Pak v jedno manuálu je nákres rozmístění jednotlivých částí a návod na spuštění

http://www.spaceref.com/iss/ops/2a.2b.sm.iva.r.pdf

---

Anonym - 18/9/2006 - 14:04

Neshoří??? viz. dnes IDNES: 13:54 - Na Mezinárodní vesmírné stanici možná hoří. NASA oznámila, že astronauti zaznamenali na palubě ISS kouř. Preventivně si proto oblékli ochranné skafandry.
Víte nějaké podrobnosti???

---

tomas.pribyl - 18/9/2006 - 14:14

citace:

---

citace:

---

Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!

---

Je to hodně blbé, technických podrobností na webu je skutečně poskrovnu. Dokonce ani u výrobce NIIChimmaš tohoto moc není, jen velmi zmenšené schéma, na kterém skoro nic není k přečtení:

http://niichimmash.ru/catalog/elvm.php

Pak v jedno manuálu je nákres rozmístění jednotlivých částí a návod na spuštění

http://www.spaceref.com/iss/ops/2a.2b.sm.iva.r.pdf

---

Diky moc! Aspon neco - opravdu je to bida... Nakonec jsem veci, ktere jsem potreboval, poskladal jako mozaiku z jednotlivych zpravicek (zpravidla referujicich o problemech Elektronu). Ale stejne to neni uplne a bylo s tim desne prace... :-(

---

avitek - 18/9/2006 - 14:16

citace:

---

Neshoří??? viz. dnes IDNES: 13:54 - Na Mezinárodní vesmírné stanici možná hoří. NASA oznámila, že astronauti zaznamenali na palubě ISS kouř. Preventivně si proto oblékli ochranné skafandry.
Víte nějaké podrobnosti???

---

SKutečně posádka ISS zaznamenala smrad, "jako když se něco pálí". Později byl poplach odvolán.

Elektron zase blbne, z elektrolytického reaktoru uniká roztok hydroxidu draselného. Není vyloučeno, že zápach může s tím souviset.
[Upraveno 18.9.2006 poslal avitek]

---

tomas.pribyl - 18/9/2006 - 14:24

citace:

---

Neshoří??? viz. dnes IDNES: 13:54 - Na Mezinárodní vesmírné stanici možná hoří. NASA oznámila, že astronauti zaznamenali na palubě ISS kouř. Preventivně si proto oblékli ochranné skafandry.
Víte nějaké podrobnosti???

---

Jestli jsem dobre pochopil NASA TV (bohuzel mi jako na potvoru vypadava signal), tak se objevil nejaky kour (kolem zarizeni Elektron?). Posadka ho proto vypnula a presla na nouzovy rezim: mj. si kazdy clen vzal dychaci pristroj a vypnuli ventilaci, aby se ev. kour/splodiny nesirily po stanici. Ale berte toto opravdu zcela bez zaruky, slysim tak kazde treti slovo... :-(

---

HonzaB - 18/9/2006 - 14:46

citace:

---

citace:

---

citace:

---

Prosim, nema nekdo podrobny popis nebo odkaz na web s informacemi o zarizeni Elektron (na ISS). Dekuji moc za jakoukoliv odpoved!

---

Je to hodně blbé, technických podrobností na webu je skutečně poskrovnu. Dokonce ani u výrobce NIIChimmaš tohoto moc není, jen velmi zmenšené schéma, na kterém skoro nic není k přečtení:

http://niichimmash.ru/catalog/elvm.php

Pak v jedno manuálu je nákres rozmístění jednotlivých částí a návod na spuštění

http://www.spaceref.com/iss/ops/2a.2b.sm.iva.r.pdf

---

Diky moc! Aspon neco - opravdu je to bida... Nakonec jsem veci, ktere jsem potreboval, poskladal jako mozaiku z jednotlivych zpravicek (zpravidla referujicich o problemech Elektronu). Ale stejne to neni uplne a bylo s tim desne prace... :-(

---

... a co vyšlo? Mám taky neúplné informace a zajímalo by mně to z fyzikálně-technického hlediska.

zdravím
Honza

---

tomas.pribyl - 18/9/2006 - 14:52

citace:

---

... a co vyšlo? Mám taky neúplné informace a zajímalo by mně to z fyzikálně-technického hlediska.

---

Z fyzikalne-technologickeho hlediska velke kulove... Potreboval jsem napsat publicisticky clanek o problemech Elektronu na ISS, to jsem nejak sestavil. Ale jsou to jen data, hrube popisy poruch a historicky prehled doplneny nekolika malo technickymi udaji (no, ja bych je spis oznacil za naprosto zakladni udaje).

---

bejcek - 18/9/2006 - 15:09

Poraďte mi prosím, budou se při letech raketoplánů dělat korekce dráhy stanice? Nějak nemohu najít info.
Ty dva letošní lety nedělaly žádnou. Poslední korekce, byla dělána Progresem M-56, 2006-08-23. Výška stanice se stále zmenšuje, ty Progresy na to nestačí, nyní má stanice výšku cca (336-351 km).
Díky, K. Bejček

---

avitek - 18/9/2006 - 21:57

citace:

---

Poraďte mi prosím, budou se při letech raketoplánů dělat korekce dráhy stanice? Nějak nemohu najít info.
Ty dva letošní lety nedělaly žádnou. Poslední korekce, byla dělána Progresem M-56, 2006-08-23. Výška stanice se stále zmenšuje, ty Progresy na to nestačí, nyní má stanice výšku cca (336-351 km).
Díky, K. Bejček

---

Karle, zdravím!

U tohoto posledního letu to bylo vcelku jasné, s tak velkým nákladem se nemohla voizt větší rezerva PHM (asi to tak bylo i u minulých dvou letů totéž). Pokusím se najít podklady FRR na STS-116 (asi ještě nebudou, ale budu to hlídat), jestli se tam něco neobjeví. Dřív něž z těchto podkladů se to nedozvíme.

---

J2930 - 19/9/2006 - 11:27

Jiz od pondeli 18. 9. (19:20) jsou na webu NASA fotky cele ISS i s novymi solar. panely v cele sve krase:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/ndxpage33.html
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/ndxpage32.html
a video:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/video/shuttle/sts-115/html/fd9.html




...krasa

---

J2930 - 19/9/2006 - 12:00

fotky z NASA TV na www.ian.cz:
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1941

bravo!

---

Olda - 19/9/2006 - 12:08

Nějak stále nemohu přijít na to, k čemu vlastně přesně bude sloužit japonský Experimental Logistic Module. Původně jsem si představoval, že to bude něco na způsob italských MPLM, který bude jednou za čas dopravován raketoplánem a poveze náklad a experimenty pro Kibo. To mi ale nedává smysl neboť bude dopraven při STS-123 a už v sestavě ISS zůstane a navíc na tohle budou mít Japončíci H-II Transfer Vehicle. A také, k jakým montážím bude použit kanadský DEXTRE?

---

marcellino4 - 20/9/2006 - 12:47

ak toto ma byt MLM a nie ZARJA, tak mi pride velmi zvlastny detail predneho doku, ktory sa zda byt skor pre moduly PMA a popripade pre space shuttle

http://www.khrunichev.ru/khrunichev/upload/images/foto/pilot_kosmos/fgb2.jpg

vie niekto o tom nieco?

---

marcellino4 - 22/9/2006 - 12:39

hm este by som sa chcel opytat na ucel jedneho otvoru na zariji? je v prednej casti na gulatom dokovacom oddeleni, na jednom otvore (pozdlzna os fgb) je dock pre PMA, na druhom otvore (priecna os fgb) je dock pre sojuz/progress a presne oproti druhemu docku je dalsi otvor, ktory nevyzera vobec ako dock, skor ako priklop pre vystup kozmonautov do vesmiru...co to je?

---

Jirka - 22/9/2006 - 12:55

citace:

---

...co to je?

---

Zeby zazdene dvere? Asi nebyly potreba tak usetrili na vaze.

---

Tomáš_Kovařík - 22/9/2006 - 20:05

Neví tady někdo kde v ISS berou ty "nekonečné" zásoby kyslíku? Je mi divné, že v raketoplánu jsou zásoby cca. na 2 týdny a na ISS podstatně déle. To jim tam dováží kyslík na lodích space shuttle, sojuz, progres,... ?

---

Jan Baštecký - 22/9/2006 - 20:24

citace:

---

Neví tady někdo kde v ISS berou ty "nekonečné" zásoby kyslíku? Je mi divné, že v raketoplánu jsou zásoby cca. na 2 týdny a na ISS podstatně déle. To jim tam dováží kyslík na lodích space shuttle, sojuz, progres,... ?

---

... v podstatě jsi si sám odpověděl!
Kyslík získávají zhruba třemi způsoby:
1) dovezen jako plyn v nějaké tlakové lahvi (Progres, Sojuz, SST)
2) vyráběný elektrolyticky z vody (i odpadní) pomocí elektřiny (ruské zařízení Elektron-VM a americké "teď nevím jak se jmenuje"). Vodu v podstatě recyklují, ale taky jim ji vozí Progres a SST (kde je odpadem z palivových článků).
3) kyslík z jednorázových patron (vozených Progresem a asi i Sojuzem). Po mechanické aktivaci proběhne uvniř reakce (silně exotermická), která produkuje kyslík. (Mimochodem, jedna velká letecká katastrofa byla zbůsobena náhodnou aktivací patron během letu - je to hezky popsáno ve Wikipedii).

Ještě poznamenám, že z hlediska životních pochodů posádky je důležitější a kritičtější odstraňování CO2 z atmosféry stanice (což potvrdí každý potápěč s "uzavřeným okruhem" a taky posádka Apolla 13).

zdravím
Honza

---

avitek - 22/9/2006 - 20:27

citace:

---

Neví tady někdo kde v ISS berou ty "nekonečné" zásoby kyslíku? Je mi divné, že v raketoplánu jsou zásoby cca. na 2 týdny a na ISS podstatně déle. To jim tam dováží kyslík na lodích space shuttle, sojuz, progres,... ?

---

Hlavním zdrojem kyslíku na ISS je zařízení Elektron-VM v modulu Zvezda, které elektrolýzou vody vyrábéí plynný kyslík a plynný vodík. Vodík se vypouští ven do vesmíru jako odpad.

V současné době je zařízení Elektron mimo provoz, došlo u něho k poškození těsnosti elektrolytické nádobky. takže z ní začal utíkat elektroly, což je roztok hydroxidu drasellného.

Náhradními zdroji kysléku jsou zásoby stlačeného kyslíéku v nákladních lodích Progress, kterými se pravidelně dodává ze Země, dále pak nádrže HPGA na vnějším povrchu modulu Quest, kam se vysoce stlačený kyslík (a také do dalších nádrží i dusík) přečerpává z raketoplánu.

Kromě toho je modul Zvezda ještě vybaven generátory TGK (tverdotoplivnyj generator kisloroda), ve kgteréch se zapálí sepciální "svíce", zhotovená z chloristanu draselného, který se při zahřátí přibližně nad 300 st. C začne rozkládat na kyslík a chlorid draselný.

Celkem je zásob na ISS dost a dost, i bez pracujícího zařízení Elektron.

---

avitek - 22/9/2006 - 20:36

citace:

---

2) vyráběný elektrolyticky z vody (i odpadní) pomocí elektřiny (ruské zařízení Elektron-VM a americké "teď nevím jak se jmenuje"). Vodu v podstatě recyklují, ale taky jim ji vozí Progres a SST (kde je odpadem z palivových článků).

---

V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.

citace:

---

Ještě poznamenám, že z hlediska životních pochodů posádky je důležitější a kritičtější odstraňování CO2 z atmosféry stanice (což potvrdí každý potápěč s "uzavřeným okruhem" a taky posádka Apolla 13).

---

Pro odstraňování oxidu uhličitého jsou na ISS tři metody. Hlavním je použití zařízení BMP (blok mikroprimesej) v modulu Zvezda, což jsou dvě absopční patrony s molekulárním sítem, kterými se prohání vzduch a v absorpčním materiálu se CO2 zachytí. Zhruba 1 x za 10 dní se vždy nejprve na jeden den jedna patrona odpojí od cirkulace vzduchu a připojí se na vnější vakuum. Pak se zapne elektrické topení, které vnitřek patrony zahřeje a tím zahřátím dojde k uvolnění CO2 (tzv. desorpci) a CO2 unikne do vakua. Další den se udělá totéž s druhou patronou. Mezitím se ta první zase připojí samozřejmě na cirkulaci. Když byli na palubě jen 2 astronauti, tak se to dělávatl jedou za dva týdny.

Podobné zařízení CDRA (Carbon Dioxide Removal Assembly) také se dvěma patronami nachází v laboratorním modulu Destiny. To je obvykle mimo provoz, zapojuje se jen, když je na palubě posádka raketoplánu a BMP by prodkci CO2 tolika lidmi neutáhl.

Jako záloha pak jsou na palubě patrony s hydroxidem lithným, který váže CO2 jako uhličitan lithný. Ty ale nejsou mnohonásobně použitelné, a dovážejí se raketoplány. Jsou v záloze, kdyby ostatní zařízení selhala. Takové patrony se také používají v raketoplánech i v Sojuzech.

---

risa.ber - 22/9/2006 - 21:23

Omlouvám se, chtěl jsem poslat odkaz na tuhle fotku a nějak se to zvrtlo.
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-115/hires/s115e06526.jpg

---

Tomáš_Kovařík - 24/9/2006 - 22:09

Děkuji za předchozí odpovědi. Měl bych ještě otázku...: Jak dlouhou má ISS životnost a co se s ní bude dít až jednou "doslouží"? Snad neskončí jako Mir.

---

Olda - 24/9/2006 - 22:30

A jak by myslíš měla ISS skončit až doslouží? Lepší řešení než řízený zánik nad oceánem neznám. Aby nám takový monstrum neřízeně spadlo na hlavu, to by nebyl moc dobrý nápad.
Moduly jsou vypuštěny s 15ti letou garantovanou životností. Ta reálná ale bude mnohem vyšší. Můj soukromý odhad je, že ISS bude sloužit minimálně do dvacátých let našeho století.

---

Olda - 24/9/2006 - 22:33

PS: opravdu nikdo neví odpověď na můj dotaz z 19.9.2006??????????????

---

Petr Charvát - 24/9/2006 - 23:04

citace:

---

PS: opravdu nikdo neví odpověď na můj dotaz z 19.9.2006??????????????

---

No k tomu Experimental Logistic Modulu, původně se plánovalo, že bude jednou za určitou dobu dopraven raketoplnem na zemi a poslouží tak jalo japonská verze mplm, teď bude sloužit jako skladiště vybavení pro experimenty

A DEXTRE by měl, pokud jsem to správně pochopil, sloužit hlavně k montáži/demontáži ORU různě po stanici, což není práce pro SSRMS, jelikož většina ORU nemá kotvu pro uchopení pomocí SSRMS/SRMS

---

Anonym - 24/9/2006 - 23:07

citace:

---

Nějak stále nemohu přijít na to, k čemu vlastně přesně bude sloužit japonský Experimental Logistic Module. Původně jsem si představoval, že to bude něco na způsob italských MPLM, který bude jednou za čas dopravován raketoplánem a poveze náklad a experimenty pro Kibo. To mi ale nedává smysl neboť bude dopraven při STS-123 a už v sestavě ISS zůstane a navíc na tohle budou mít Japončíci H-II Transfer Vehicle. A také, k jakým montážím bude použit kanadský DEXTRE?

---

Neják nerozumím japonský Experimental Logistic Module je "Kibo".
k čemu bude a z čeho je složený je např na :
http://iss.sfo.jaxa.jp/iss/index_e.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_Experiment_Module

DEXTRE, pokud vím bude na jemnější práce, tak, že nebude pouhým manipulátorem, ale bude suplovat i práci kosmonautů v přesných opravách.
http://en.wikipedia.org/wiki/Dextre
http://www.space.gc.ca/asc/eng/iss/mss_spdm.asp

---

marcellino4 - 25/9/2006 - 16:38

dobry den

chel by som sa este raz pokusit otvorit diskusiu na temu NOSNIK na ISS, a pokusit sa rozanalyzovat co najviac tem, ktore s tym suvisia (napr kolko ton moze uniest, ake zrychlenie znesie, ake je jeho struktura atd).

dalej by som mozno chcel nieco zistit o prednom doku na FGB-2/mlm, ktory je evidentne pre PMA:
http://www.khrunichev.ru/khrunichev/upload/images/foto/pilot_kosmos/fgb2.jpg

a este za zmienku by mozno stalo definovat, preco startovala ZVEZDA bez krytu na jej servisnej casti?
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/servicemodule/ndxpage4.html
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/station/servicemodule/ndxpage5.html

pre nadsencov pripominam, ze bola zalozena nova tema v diskusnom fore o raketovaj modelarine, aby sme si s niecim pomohli

za pochopenie dakujem
mk

---

Olda - 25/9/2006 - 16:45

Díky za odpovědi a odkazy.

---

HonzaB - 25/9/2006 - 17:59

citace:

---

V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.

---

... Omlouvám se za mystifikaci. Nicméně si pamatuji, že američani vyvíjeli vlastní elektrolytické zařízení a myslel jsem že už je na ISS. Bohužel teď asi nenajdu přesný odkaz na původní článek. Nevíte, jak dopadl tenhle vývoj?

Mimochodem, prošel jsem si fotky zařízení Elektron-VM i ten "servisní manuál" a je to opravdu od pohledu ruské (masívní provedení, tlusté dráty, spousta "železa").

A ještě si dovolím poznámky:

1) na ISS jsou i tlakové lahve se stlačeným dusíkem. I když je jeho spotřeba malá, je i ten potřeba doplňovat aby se udrželo stejné složení atmosféry stanice. K jeho ztrátám dochází současně s se ztrátami vzduchu a nijak se na ISS nevyrábí.

2) u zařízení Elektron-VM myslím, že KOH neplní funkci elektrolytu, ale spíš "katalyzátoru". Neboť používaná voda je velmi čistá a tedy elektricky nevodivá.

zdravím
Honza

---

HonzaB - 25/9/2006 - 18:26

citace:

---

...
Jako záloha pak jsou na palubě patrony s hydroxidem lithným, který váže CO2 jako uhličitan lithný. Ty ale nejsou mnohonásobně použitelné, a dovážejí se raketoplány. Jsou v záloze, kdyby ostatní zařízení selhala. Takové patrony se také používají v raketoplánech i v Sojuzech.

---

... a používají se také v potápěčských dýchacích přístrojích s uzavřeným okruhem.
Problém je, že tyhle patrony jsou citlivé na vysokou vlhkost vzduchu. Pokud dojde k lokální kondenzaci vody, hydroxid lithný se v ní snadno rozpustí a vzniknou mikrokapičky žíraviny ...
... potápěčům se v tomto případě doporučuje vypnout systém, vypláchnout pusu vodou, přejít na záložní systém a okamžitě ukončit ponor.

Někde jsem četl, že tohle byla jedna z potíží hodně vlhké atmosféry stanice MIR bez pořádné klimatizace.

zdravím
Honza

---

avitek - 25/9/2006 - 21:15

Proto je v americk0m segmentu (v Destiny), kolona, do jíž se vkládají patrony s LiOH, až za odlučovačem vlhkosti v klimatizační jednotce CCAA (Common Cabin Air Assembly), takže do ní vchází suchý vzduch. LiOH je použit proto, že Li2CO3, který vzniká je málo hygroskopický, takže na rozdíl od ostatních hydoxidů alkalických kovů (NaOH nebo KOH, ale také Ca(OH)2) se nezpéká a jeho propustnost pro proudící vzduch se tolik nesnižuje. Je třeba si uvědomit, že při reakci vzniká voda

2 LiOH + CO2 --> H2O + Li2CO3

takže voda tam vzniká ať chcete nebo nechcete.

---

ales - 26/9/2006 - 07:43

AV> V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.
JB> ... Omlouvám se za mystifikaci. Nicméně si pamatuji, že američani vyvíjeli vlastní elektrolytické zařízení a myslel jsem že už je na ISS. Bohužel teď asi nenajdu přesný odkaz na původní článek. Nevíte, jak dopadl tenhle vývoj?

Při červencovém letu Discovery STS-121 byl zřejmě v MPLM dopraven na ISS americký generátor kyslíku OGS (Oxygen Generation System), který by měl být založen na elektrolýze vody. Možná ještě není v provozu, ale přinejmenším část tohoto systému už na ISS je. Viz. např. http://www.spacedaily.com/reports/New_O2_Generator_To_Double_Station_Crew_Capacity.html

---

Adolf - 26/9/2006 - 08:29

citace:

---

Při červencovém letu Discovery STS-121 byl zřejmě v MPLM dopraven na ISS americký generátor kyslíku OGS (Oxygen Generation System), který by měl být založen na elektrolýze vody. Možná ještě není v provozu, ale přinejmenším část tohoto systému už na ISS je. Viz. např. http://www.spacedaily.com/reports/New_O2_Generator_To_Double_Station_Crew_Capacity.html

---

Tak tohle by asi bylo zajímavé, kdyby uměl někdo posoudit v souvislosti s dalším vodním a energetickým hospodářstvím. Aby bylo výhodné vypomáhat si elektrolýzou, měl by tam aspoň za určitých okolností být přebytek vody a energie. Šlo by na to využít nějakou odpadní vodu, která tam pořád vzniká? Přivézt tam kilo kyslíku by snad mohlo vyjít levněji, než přivézt vodu, pokud není nezbytná k jiným účelům či nevzniká jako reakční voda při jiných procesech - třeba toho pohlcování CO2. Nebo že by transport kyslíku byl natolik specificky drahý, že by se vyplatilo vozit větší hmotnost vody?

Také by to naznačovalo asi, že aspoň za určitých okolností je instalovaný elektrický výkon na ISS vlastně nadbytečný, když stojí za to spustit něco tak energeticky náročného jako elektrolýzu a jiné činnosti mají pořád dost energie. Možná musí být nadbytečný při výhodné poloze ke Slunci, aby to vůbec utáhl při méně výhodných polohách.

Vodní hospodářství včetně "kanalizace" a hospodářství odpadních vod tam musí být celkem oříšek.

---

HonzaB - 26/9/2006 - 08:58

citace:

---

Proto je v americk0m segmentu (v Destiny), kolona, do jíž se vkládají patrony s LiOH, až za odlučovačem vlhkosti v klimatizační jednotce CCAA (Common Cabin Air Assembly), takže do ní vchází suchý vzduch. LiOH je použit proto, že Li2CO3, který vzniká je málo hygroskopický, takže na rozdíl od ostatních hydoxidů alkalických kovů (NaOH nebo KOH, ale také Ca(OH)2) se nezpéká a jeho propustnost pro proudící vzduch se tolik nesnižuje. Je třeba si uvědomit, že při reakci vzniká voda

2 LiOH + CO2 --> H2O + Li2CO3

takže voda tam vzniká ať chcete nebo nechcete.

---

Nechtěl jsem sem tahat vzorečky, ale správnější vzorec je (vzhledem ke stechiometrickým poměrům i vzhledem k hygroskopičnosti původního LiOH):

2LiOH·H2O + CO2 → Li2CO3 + 3H2O

Jde jen o to, aby té vody nebylo moc a netvořili se mikrokapénky unášené proudícím vzduchem.

PS: jako potápěč jsem jednou zkoušel dýchat z takového přístroje s uzavřeným okruhem. Přežil jsem, ale nějak to nevzbudilo mojí důvěru. Pořád jsem se kontroloval, jestli necítím v ústech nějakou pachuť ...

zdravím
Honza

---

HonzaB - 26/9/2006 - 09:07

citace:

---

... Přivézt tam kilo kyslíku by snad mohlo vyjít levněji, než přivézt vodu, pokud není nezbytná k jiným účelům či nevzniká jako reakční voda při jiných procesech ....

---

teoreticky je pro dopravu kilo, jako kilo!

Prakticky by ovšem bylo vozit vodu jednodušší (není třeba tlakové a tepelně izolované nádrže, rovněž hustota vody je vyšší, než stlačeného vodíku a kyslíku. Reálně ovšem vzniká spousta jako odpadní produkt palivových článků a také je k dispozici voda ze staničních odlučovačů vlhkosti.

citace:

---

... když stojí za to spustit něco tak energeticky náročného jako elektrolýzu ...

---

Holt tam je něco tak energeticky náročného a specifického, jako jsou lidi ... ;-)

zdravím
Honza

---

avitek - 26/9/2006 - 09:08

citace:

---

AV> V americkém segmentu žádné elektrolytické zařízení není.
JB> ... Omlouvám se za mystifikaci. Nicméně si pamatuji, že američani vyvíjeli vlastní elektrolytické zařízení a myslel jsem že už je na ISS. Bohužel teď asi nenajdu přesný odkaz na původní článek. Nevíte, jak dopadl tenhle vývoj?

Při červencovém letu Discovery STS-121 byl zřejmě v MPLM dopraven na ISS americký generátor kyslíku OGS (Oxygen Generation System), který by měl být založen na elektrolýze vody. Možná ještě není v provozu, ale přinejmenším část tohoto systému už na ISS je. Viz. např. http://www.spacedaily.com/reports/New_O2_Generator_To_Double_Station_Crew_Capacity.html

---

Omlouvám se za špatnou formulaci. OGS už skutečně na ISS je, ale protože je nutno provést řadu technických úprqav v prostorách Destiny, není dosud instalován. Další potřebné díly majá být dopraveny při letech STS-116 a STS-117 a počítá se s tím, že bude instalován a spuštěn v polovině roku 2007. Jde o prototypové zařízení, které je vyvíjeno firmou Hamilton Standard a hlavním účelem je jeho prověrka (jako prototypu) v reálných podmínkách kosmického letu. Byť se počítá s tím, že v roce 2009 by mohl zajišťovat spolu s modifikovaným Elektronem 6tičlennou posádku stanice.

---

marcellino4 - 26/9/2006 - 12:29

aky vyznam mali biele, dlhe a relativne hrube hadice na MIRe a ruskom segmente ISS? nesuvisi to prave s prave rozoberanou temou?

---

Olda - 27/9/2006 - 11:32

Proč se vlastně používají a v příštích měsících budou používat výhradně nákladní lodi Progress ve verzi Progress M místo modernější Progress M1, která měla být vyvinuta pro ISS? Myslel sem , že už jde jen o logické využití lodí, které ještě zbyly , ale teď se využívají jen lodě Progress M, takže se musí vyrábět místo novějšího typu. Nedává mi to vůbec smysl, v čem je problém?

---

Patek Luboš - 27/9/2006 - 18:48

citace:

---

Proč se vlastně používají a v příštích měsících budou používat výhradně nákladní lodi Progress ve verzi Progress M místo modernější Progress M1, která měla být vyvinuta pro ISS? Myslel sem , že už jde jen o logické využití lodí, které ještě zbyly , ale teď se využívají jen lodě Progress M, takže se musí vyrábět místo novějšího typu. Nedává mi to vůbec smysl, v čem je problém?

---

Už to tady bylo jednou zodpovězeno. Lodě Progress M se začaly používat po katastrofě Columbie, protože uveze více nákladu než Progress M1 (ten uveze více pohonných hmo).

---

Olda - 27/9/2006 - 19:24

Díky za odpověď, teď už to smysl dává, zas tak dlouho tuto diskuzi nesleduji, a jinde mi tohle uniklo.

---

Ľuboš - 3/10/2006 - 08:56

Na

http://spaceflightnow.com/shuttle/sts116/fdf/manifest.html

je posledný Space shuttle flight manifest s obrázkami.

---

Olda - 10/10/2006 - 14:02

Dnes nás čeká zhruba půlhodinový přelet Sojuzu TMA-9 od zadního stykovacího uzlu na modulu Zvezda k uzlu na modulu Zarja. Začátek v 19.11 UT takže 21.11 SELČ. Snad i živě na NASA TV.

---

avitek - 10/10/2006 - 20:56

Na NASA-TV běží přímý přenos z přeletu Sojuzu TMA-9 (vlastní přelet začne za čtvrt hodiny)

---

Olda - 10/10/2006 - 21:52

"Přeparkování" Sojuzu proběhlo úspěšně, přenos byl super, kdo se nedíval prohloupil.

---

avitek - 10/10/2006 - 22:39

Záznam přenosu z přeletu je možno stáhnout nebo prohlédnout na

http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&task=view&id=1059

---

Olda - 16/10/2006 - 00:22

Mám dotaz na pana Mgr. Vítka:
V nové aktualizaci dlouhodobého plánu ISS píšete, že Tani startuje na STS-122. Máte tedy věrohodné podklady, že tomu opravdu bude tak a to, co uvádí např Loty kosmiczne nebo je zmiňováno v diskuzi na Nasaspaceflight.com, tedy že Tani poletí už na STS-120, a následně uskuteční kratší pobyty na ISS L.Eyharts (STS-122 - 123), R. Thrisk (123 - 124, a Koiči Wakata (STS-124 - Sojuz TM-12) a že v Sojuzu TMA-12 odstartují Volkov, Kononěnko a jihokorejský kosmonat se nazakládá na realitě? Podle těchto pramenů by se Peggy Whitsonová vracela až při STS -119 a strávila by tak na ISS 10 měsíců (US rekort v trvání kosmického letu). Předem děkuji za odpověď.

---

avitek - 16/10/2006 - 07:43

citace:

---

Mám dotaz na pana Mgr. Vítka

---

Včera jsem začal dělat korektury dlouhodobého plánu; zatím jsem stačil jen vytahat všechno o TERMÍNECH, nikoli o posádkách. Dnes se bude v Houstonu jednat u upřesnění harmonogramu, včetně jednání o definitivním složení osádke, tak čekám ještě na to.

Zatím se skutrečně zdá, že došlo k těm posunům, o kterých mluvíte, ale to tam dýám, až budu mít podklady z dnešního jednání.

---

ales - 18/10/2006 - 08:24

Podle včerejší zprávy NASA ( http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_06336_Name_the_Node.html ) bude oficiální jméno pro modul "Node 2" vybráno z návrhů amerických školáků. Vybrané jméno bude oznámeno začátkem roku 2007. "Node 2" by měl být k ISS vynesen při letu STS-120 v létě 2007.

---

avitek - 18/10/2006 - 09:22

V pondělí bylo jednání komise COFR, na kterém byly stanoveny následující termíny startů raketoplánu (všechny jsou NET, tj. ne dříve než):

STS-116 - Discovery - 2006-12-07
STS-117 - Atlantis - 2007-03-16 (koliduje to s letem Sojuz TMA-10, který je prozatím stanoven na 2007-03-09; uvažuje se o dvou alternativách: buď Rusové odloží start Sojuzu až na začátek dubna, nebo naopak se start STS-117 posune až na 2007-03-23. Dále pokud vzhledem k podstatné změně IFR (námrazové rampy - Ice Frost Ramps) na ET bude vedení NASA trvat na denním startu kvůli optickému sledování průběhu vzletu, pak start STS-117 může být nejdříve až 2007-04-20)
STS-118 - Endeavour - 2007-06-28
STS-120 - Atlantis - 2007-09-07 (vzhledem k plánovacímu konfliktu s letem Sojuzu TMA-11 je možný skluz přibližně na 2007-09-14).

Pro další starty zatím termíny startů nebyly upřesňovány.
[Upraveno 18.10.2006 poslal avitek]

---

bejcek - 18/10/2006 - 14:57

citace:

---

V pondělí bylo jednání komise COFR, na kterém byly stanoveny následující termíny startů raketoplánu (všechny jsou NET, tj. ne dříve než):

STS-116 - Discovery - 2006-10-07

---

ahoj Toníku, prosím co je to za datum, není to 2007?

---

bejcek - 18/10/2006 - 15:00

STS 116 měla letět letos koncem prosince?

---

avitek - 18/10/2006 - 15:10

citace:

---

STS 116 měla letět letos koncem prosince?

---

Sorr, překlepl jsem se, mělo to být 2006-12-07 (nemění se proti minulým požadavkům). Už jsem to opravil.

---

avitek - 19/10/2006 - 09:54

Dne 2006-10-18 oficiálně oznámil NASA dohodu s FKA o jmenování dalších posádek ISS:

Dlouhodobá posádka ISS-15:

start březen 2007, Sojuz TMA-10, návrat touže lodí:

- Fjodor N. Jurčichin (velitel ISS a palubní inženýr Sojuzu)
- Oleg V. Kotov (palubní inženýr ISS a velitel Sojuzu)
(záložníci Roman Ju. Romaněnko aMichail B. Kornijenko)

start červen 2007, STS-118, návrat říjen 2007, STS-120
- Clayton C. Anderson
(záložník Gregory E. Chamitoff)

start říjen 2007, STS-120, návrat 2008
- Daniel M. Tani
(záložník Sandra H. Magnusová)

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_06337_new_station_crew.html

---

bejcek - 25/10/2006 - 20:04

Dnes 25.11. měl podle Heavens-above v 19:15 hod začít přelet ISS, vrchol měl být na NNW, 80° v 19:17 a konec na ENE v 19:18. Stanici jsem já ani kolega neviděl.
V tento čas těmito místy letělo něco jiného, viditelnost na západě začala o cca 6 min dříve!? Jasnost ISS měla být -1 a tohle mělo cca --10!!!! poziční světla vidět nebyla, hluk nebyl slyšet, nějaký vlastně ano, ale v tu dobu byla na obloze 3 dopravní letadla.

Nedíval jste se někdo na přelet ISS? jak vypadal, mě se nechce věřit, že tohle byla ISS. Pozorováno je to z Hradce Králové. Připadalo mi to, že je to níže, ale to u světla na obloze nejde odhadnout. Čas vrcholu a konce přeletu seděl? Ta jasnost nás ohromila, foťák po ruce nebyl. V 19:39 prolétávalo Iridium s mg -5, kam se hrabe za tím světlem.
DFík KB.

---

bejcek - 25/10/2006 - 20:08

Ještě dodatek, když to začalo být vidět tak jas byl stejný jako u hvězdy Arktur, který byl napravo od toho jevu.

---

bejcek - 25/10/2006 - 20:16

Nyní volal jeden muž z HK, s otázkou Co to bylo? Ptal se po tom velkém světle na obloze.

---

Petr Kubala - 25/10/2006 - 20:19

citace:

---

Nyní volal jeden muž z HK, s otázkou Co to bylo? Ptal se po tom velkém světle na obloze.

---

V IAN jsme také dostali zprávu...http://www.ian.cz/chat.php

---

ales - 25/10/2006 - 20:19

Dnes, kolem 19:15 SELČ jsem viděl svůj první průlet ISS po nedávném rozšíření a musím říct, že jasnost ISS překonala moje očekávání. Vysoce převyšovala Jupiter a v některých fázích přeletu byla ISS jasně zabarvená (do oranžova). Myslím, že jedním z důvodů tak vysoké jasnosti je to, že nové solární panely (na ITS-P4) se ještě neotáčí za Sluncem (nemají k tomu dost prostoru a navíc jěště nejsou zapojeny do energetické sítě stanice), takže odráží mnohem víc světla k pozorovateli na Zemi, než budou později po aktivaci. Doporučuju tedy zájemcům, aby si velmi jasné průlety ISS užili právě v těchto dnech.

---

ales - 25/10/2006 - 20:25

Ještě v reakci na předchozí zprávy o super vysoké jasnosti ISS. Je docela možné, že na některá místa na Zemi dnes panely na ITS-P4 hodily "prasátka" stejně, jako Iridium. Pak bych věřil i magnitudě -10. Tohle taky po aktivaci solárních panelů nebude nastávat.

ISS to ale byla určitě, protože kromě jasnosti se to nijak nelišilo od mých předchozích pozorování.

---

bejcek - 25/10/2006 - 20:28

Mě překvapilo, že to začalo mnohem dříve, a trochu té oranžové v době před největší jasností tam bylo vidět také. no, zítra a v dalších dnech hlídám!

---

bejcek - 25/10/2006 - 20:31

Kolega mi říká napiš, že jsme nic tak jasného neviděli (kromě Slunce a Měsíce).

---

J2930 - 25/10/2006 - 20:35

citace:

---

Kolega mi říká napiš, že jsme nic tak jasného neviděli (kromě Slunce a Měsíce).

---

ET maskujici se za ISS?

---

Tomáš Kovařík - 25/10/2006 - 22:05

citace:

---

citace:

---

Kolega mi říká napiš, že jsme nic tak jasného neviděli (kromě Slunce a Měsíce).

---

ET maskujici se za ISS?

---

Já bych řekl, že důvod proč ISS tak jasně svítila je takový: nové sluneční panely, které na ISS zatím jen JSOU ale nepracují ( což napsal Aleš Holub kousek přede mnou) se neotáčejí ke slunci. A dnes byla zkrátka dobrá vzájemná poloha ISS, nových slunečních panelů a slunce- což házelo "prasátka" na zem a ISS byla tak jasně vidět. Co jiného by to mohlo způsobit? Už mě nic jiného nenapadá. A četl jsem jednou, že až bude mít ISS všechny čtyři sluneční panely, tak bude vidět ještě jesněji- bude i jasnější než při dnešním obletu?

---

Archimedes - 26/10/2006 - 14:53

Videl jsem ten prelet taky, stejna barva, jasnost nedokazu odhadnout presne, ale podle zpetneho srovnani s nekterymi Iridii nejmene -6 mag, ale klidne i -8 mag nebo vice. Videl jsem prvni cast preletu, nejjasnejsi mi pripadala kdyz vystoupala cca 45 stupnu nad obzor.

Takze to mame Most, Praha, HK - nejake pozorovani mimo tuhle linii ?

---

Olda - 26/10/2006 - 16:47

Progress M-58 (Podle NASA TV Progress-23) úspěšně dorazil k ISS. Podle toho, co jsem odposlechl šlo vše hladce - nuda. Neee - samozřejmě lepší než srážka.
PS: a co vlastně doveze na ISS ATV Jules Verne na jaře? Myslel sem, že vnitřní vybavení modulu Columbus, ale ten přijde na řadu až na podzim, když už bude ATV fuč. Takže jen běžný náklad jako takový "větší Progress"?

---

Luděk - 26/10/2006 - 18:01

NASA má počítání jen Progressů pro ISS, takže tohle je let Progress M-58 - 23P (23. let nákladní lodi typu Progress ke stanici). Co je na tom divného?

---

Olda - 26/10/2006 - 18:02

Tak sem asi chválil den před večerem,či to tím žetrováním uřkl- nepodařilo se zasunout nějakou anténu, asi systému Kurs, a proto nebylo dokončeno pevné spojení, jestli tomu dobře rozumím.

---

Olda - 26/10/2006 - 18:10

Luďku, Progress 23P jakožto označení mise 23tího letu Progressu k ISS budiž, ale Progress 23 byla loď, která startovala v srpnu 1984 k Saljutu 7!

---

Lukavský - 26/10/2006 - 18:14

Přelet ISS po 18 hodině byl přesně na čas (výpočet programem Orbitron, pozorováno z Třebíče). Přesto, že bylo ještě dosti světlé šero a žádné jiné hvězdy vidět nebyly, byla ISS jasně vidět, asi je opravdu dosti jasnější než dříve.

---

Luděk - 26/10/2006 - 18:17

Ale to já vím, znovu opakuji, že celé označení je Progress M-58 - 23P (mj. před chvílí jsem si to znovu ověřil na odkazu o ISS). Amíci přece nesmyslně číslují i Sojuzy (Taxi a pořadové číslo), jinak než Rusové. Mám jít kvůli tomu domluvit Griffinovi?

---

Olda - 26/10/2006 - 18:28

V tom úvodu k přenosu ale bylo fakt napsáno jen "Progress 23" a to by se stávat NASA nemělo. Dělá to zmatek. O to mi šlo.

---

xmariox - 26/10/2006 - 19:00

ale tak vsichni prece vime, ze jde o Progress M-58 (Progress P-23),takze vubec nevadi, ze tam bylo Progres-23... Hold i NASA se dopousti chyb:)

---

ales - 26/10/2006 - 19:44

Takže dnešní přelet ISS v Mostě nic moc. Bylo tady hodně oblačno a ISS mezi mraky probleskla jen občas a jasnost mi připadala běžná. Možná to bylo i tím, že ISS je teď ve "free-driftu" (kvůli problémům s Progressem), takže orientace byla zcela jiná, než včera. Uvidíme v dalších dnech.

---

Jardik - 26/10/2006 - 19:56

Mě to dnes připadalo také o malinko slabší ale bylo jasno (Ústí nad Orlicí), jo a na čas přeletu je tento skvělý program:

http://iss.astronomy.cz/prelety.html

---

Archimedes - 26/10/2006 - 23:41

Problém s Progressem se vyřešil a je pevně spojený se stanicí.

---

avitek - 27/10/2006 - 10:05

Pevné spojení bude dokončeno (doufejme) až dneska (pátek 27.10.). Rusové z uzamčením zámků chěli počkat, až budou mít přímé spojení přes svoje pozemní stanice, protože nevylučují možnost, že nevysunutá anténa systému Kurs připrvnímpokusu o přitažení mohla poškodit příruby.

---

ales - 2/11/2006 - 18:10

Po delší době jsem dnes kolem 18:00 opět viděl přelet ISS (v minulých dnech bylo u nás pořád zataženo). Musím konstatovat, že jasnost ISS byla opět vysoká a řekl bych, že to bylo prakticky stejné jako 25.10.2006, kdy nám to připadalo mimořádné. ISS je teď prostě opravdu hodně jasná a myslím, že jasnější než Venuše. Jsem zvědav, jak se jasnost ISS subjektivně změní, až se solární panely na ITS-P4 začnou také otáčet za Sluncem (mělo by k tomu dojít v prosinci 2006 při návštěvě raketoplánu STS-116).

---

tarmi - 3/11/2006 - 09:32

a niesu z toho nejake fotky ?

---

Lukavský - 8/11/2006 - 17:57

8.11. před 17 hodinou jsem pozoroval na delší dobu poslední u nás viditelný přelet ISS. Její dráha vedla poměrně nízko nad obzorem (max. výška okolo 15 stupňů). Přiletěla přesně na čas a byla opravdu neobvykle jasná. Mnohem jasnější něž Venuše a jasnější než o několik dní dříve při přeletu téměř v nadhlavníku. Letěla krásně, ale nedoletěla. Asi po čtvrtině dráhy začala jasnost klesat jako by vlétala do stínu Země, až úplně zmizela. Domníval jsem se zpočátku, že ji zakryly roztroušené cáry mraků, ale již se neobjevila ani v místech své dráhy s čistou oblohou. Do stínu vletět nemohla, k tomu mělo dojít až hluboko pod obzorem za více jak 5 minut. Co jsem to vlastně viděl? Potvrzuje to zde již zmíněný názor, že nehybné panely slunečních baterií vrhají na Zem prasátka světla? To by znamenalo, že k tomu dochází při nízkém přeletu při pozorování pod velkým úhlem a s posunem stanice na dráze se prasátko přemisťuje jinam. Odpovídala by tomu i skutečnost, že ISS pak nebyla vidět, protože jas oblohy byl ještě velký a normálně bych pozorování za takovýchto podmínek nepředpokládal.

---

J2930 - 9/11/2006 - 19:49

aktualni mozna finalni podoba ISS (zari 2006):
http://www.nasa.gov/images/content/143942main_iss_config_0906.jpg

ne ze by to nebylo zname, ale...

http://www.nasa.gov/pdf/162182main_STS-116_Press_Kit.pdf
a 315 stran povidani, nakresu, detailnich obrazku P5 a jeho montaze, proste vse okolo STS-16 (12A.1)- PressKit, ale tohle pdf (7.3MB)uz taky znate. Ja az ted

---

Olda - 9/11/2006 - 20:22

Multipurpose Laboratory Module přijde na toho nákresu na spodní spojovací uzel Zarji???? Pomatuju si na dřívější nákresy, kde byl tento modul vycházející ze záložního exempláře FGB znázorněn tam, kde je dnes Pirs, který by se přesunul na opačný uzel modulu Zvezda nahoře. K MLM tam pak byly připojeny další části rozšířeného ruského segmentu (Parom, Kliper, výzkumné moduly... Takhle ten ruskej segmetnt moc rozšířit podle mě nepůjde, vždyť kousek od MLM by byl Node3.DOŠLO K NĚJAKÉ ZMĚNĚ????

---

Jiří Hošek - 10/11/2006 - 08:56

Důvodem, proč MLM půjde na spodní uzel Zarji, je skutečnost, že stavba ruského segmentu má větší zpoždění než stavba amerického. Rusko musí trvale obsadit spodní uzel Zarji dřív než NASA připojí Node 3 k Node 1, jinak o ten uzel definitivně přijde (oba uzly jsou příliš blízko u sebe, a po připojení Node 3 by Rusové z důvodu bezpečnosti nemohli nadále připojovat ke spodnímu uzlu Zarji Sojuzy, Progressy, a ani výzkumný modul RM). Takhle se Sojuzy a Progressy budou připojovat na spodní uzel MLM.
RM bude připojen až po Node 3 - nejdříve v roce 2011. Myslím, že RM má být taky průchozí.

---

J2930 - 15/11/2006 - 15:55

prilezitost poradne si prohlednout KIBO:

http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4

PHOTO NO: KSC-06PD-2493 - KSC-06PD-2504

---

J2930 - 21/11/2006 - 13:45

Zitra, ve stredu v 18:00 EST - EVA an ISS: Michael Lopez-Alegria a Mikhail Tyurin. Opravy, fotografovani doku Zvezdy a golf

http://www.nasa.gov/mission_pages/station/main/index.html

---

avitek - 21/11/2006 - 13:57

citace:

---

Zitra, ve stredu v 18:00 EST - EVA na ISS

---

Program výstupu VKD-17 v češtině je na SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM

Plánovaný začátek: 2006-11-22 23:00 UT = 2006-11-23 00:00 SEČ (otevření výstupního průlezu)

Plánované ukončení: 2006-11-23 04:47 UT = 2006-11-23 05:47 SEČ (uzavření výstupního průlezu)

NASA TV bude začínat přenos hodinu před plánovaným začátkem, tj. od 23:00 SEČ.


[Upraveno 21.11.2006 poslal avitek]

---

J2930 - 22/11/2006 - 12:02

Golf na ISS:

Postarsi animace vcetne odpalu na Mesici. Krasny prulet okolo ISS. A trochu nadsazky...
http://www.e21.ca/media/e21_golf_in_space.php

Kdo za tim stoji (Element 21 Golf):
http://www.e21golf.com
novejsi animace, info o firme.

info v je taky na iDnes, NASA.gov, atd...

---

avitek - 1/12/2006 - 10:58

Středisko CUP-M zvažuje možnost zařazení neplánovaného výstupu ze stanice a to nejspíše v ledu (pokud se vůbec uskuteční).

Během připojování nákladní lodi Progress M-58 ke stanici byly problémy s přitežením lodi v důsledku toho, že se nezaklopila anténa 2AO-VKA radiolokačního systému. Nakonec se přitgežení lodi podařilo, ale, jak bylo zjištěno během posledního výstupu VKD-17, anténa se zaklínila pod madlo na povrchu servisního modulu Zvezda. Astrojauti se pokusili anténu uvolnit a sklopit, ale ani s pomocí páčidla se jim to nepodařilo.

GOGU teď studuje snímky, které byly během výstupu pořízeny. Jde o to, co to udělá během odpojování nákladní lodi (zatím plánovaného na 2007-03-08). Jsou tři možnosti:

- anténa vyklouzne a nic se nestane
- anténa se utrhne
- anténa utrhne madlo a poškodí modul Zvezda
- při škubnutí ztratí Progress orientaci a srazí se s modulem Zvězda a rozsáhle mu poškodí přístrojovou sekci, možná i stykoavcí zařízení.

Proto se zvažuje, vystoupit ven a uřiznout anténu. Zatím, jak se zdá, to zvažují sami Rusové, s NASA to zřejmě zatím nekonzultovali. Času na rozhodování je dost.

---

nasacz - 1/12/2006 - 22:24

GOGU teď studuje snímky, které byly během výstupu pořízeny. Jde o to, co to udělá během odpojování nákladní lodi (zatím plánovaného na 2007-03-08). Jsou tři možnosti:

- anténa vyklouzne a nic se nestane
- anténa se utrhne
- anténa utrhne madlo a poškodí modul Zvezda
- při škubnutí ztratí Progress orientaci a srazí se s modulem Zvězda a rozsáhle mu poškodí přístrojovou sekci, možná i stykoavcí zařízení.

Proto se zvažuje, vystoupit ven a uřiznout anténu. Zatím, jak se zdá, to zvažují sami Rusové, s NASA to zřejmě zatím nekonzultovali. Času na rozhodování je dost.

---

citace:

---

Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem. ...

---

citace:

---

citace:

---

Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem. ...

---

Blbě jsem se vyjádřil: v originále to bylo formulováno tak, že po oddělení Progressu od stanice nebude anténa přitlačována pod madlo, a bude tak moci sama zpod madla vykouznout.

---

Přímo ze střediska CUP v Koroljovu:

a) práce motorků DPO skutečně trvala pouze 78 sekund

b) příčinou předčasného vypojení bylo správné zafungování naprogramovaného navigačního algoritmu poté, co došlo k změně orientace stanice nad povolenou mez; důvodem byl nesymetrický vektor tahu vůči těžišti stanice, který způsoboval krouticí moment. Těžiště je v důsledku připojení 16titunového nového segmentu ITS-P3/P4 s panely fotovoltaických baterií posunuto k "levoboku", tedy mimo rovinu procházející SM-FGB-Unity-Destiny a kolmé na hlavní nosník. Toto byl první korekční manévr, uskutečněný po připojení nové části nosníku.

c) po dohodě se střediskem MCC se zítra (2006-12-02) dodatečná korekce dělat nebude; není nutná pro zabezpečení setkání Discovery s ISS třetí den letu a řešení optimalizace výběru motorků DPO a nové konfigurace řídicího algoritmu pro systém SUDN bude trvat delší dobu. Kdyby se to šilo horkou jehlou, byla by to, jak praví dobré české přísloví "práce kvapná, málo platná".


Dále upozorňují na předběžný plán odpočítávání Discovery k letu STS-116 na niti Discovery - STS-116:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=3&tid=992#pid23633

citace:

---

Přímo ze střediska CUP v Koroljovu:

a) práce motorků DPO skutečně trvala pouze 78 sekund

b) příčinou předčasného vypojení bylo správné zafungování naprogramovaného navigačního algoritmu poté, co došlo k změně orientace stanice nad povolenou mez; důvodem byl nesymetrický vektor tahu vůči těžišti stanice, který způsoboval krouticí moment. Těžiště je v důsledku připojení 16titunového nového segmentu ITS-P3/P4 s panely fotovoltaických baterií posunuto k "levoboku", tedy mimo rovinu procházející SM-FGB-Unity-Destiny a kolmé na hlavní nosník. Toto byl první korekční manévr, uskutečněný po připojení nové části nosníku.

c) po dohodě se střediskem MCC se zítra (2006-12-02) dodatečná korekce dělat nebude; není nutná pro zabezpečení setkání Discovery s ISS třetí den letu a řešení optimalizace výběru motorků DPO a nové konfigurace řídicího algoritmu pro systém SUDN bude trvat delší dobu. Kdyby se to šilo horkou jehlou, byla by to, jak praví dobré české přísloví "práce kvapná, málo platná".


Dále upozorňují na předběžný plán odpočítávání Discovery k letu STS-116 na niti Discovery - STS-116:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=3&tid=992#pid23633

---

citace:

---

Vyklouznutí nepřipadá v úvahu, když s ní nepohli ani páčidlem.
Utržení je riskantní, vzhledem k možnému poškození pláště, Progressu
a modulu Zvezda.
Jediná možnost je uříznutí antény a její bezpečné odstranění.

---

citace:

---

Jaký je odkaz na stránky CUP v Koroljovu?

---

citace:

---

...
b) příčinou předčasného vypojení bylo správné zafungování naprogramovaného navigačního algoritmu poté, co došlo k změně orientace stanice nad povolenou mez; důvodem byl nesymetrický vektor tahu vůči těžišti stanice, který způsoboval krouticí moment. Těžiště je v důsledku připojení 16titunového nového segmentu ITS-P3/P4 s panely fotovoltaických baterií posunuto k "levoboku", tedy mimo rovinu procházející SM-FGB-Unity-Destiny a kolmé na hlavní nosník. Toto byl první korekční manévr, uskutečněný po připojení nové části nosníku.
...

---

citace:

---

Dělal jsem v letecké továrně a vím, že těžiště a momenty se vždy počítali a to velice přesně.

---

citace:

---

Středisko CUP-M zvažuje možnost zařazení neplánovaného výstupu ze stanice a to nejspíše v lednu (pokud se vůbec uskuteční).

Během připojování nákladní lodi Progress M-58 ke stanici byly problémy s přitažením lodi v důsledku toho, že se nezaklopila anténa 2AO-VKA radiolokačního systému.

---

citace:

---

citace:

---

Dělal jsem v letecké továrně a vím, že těžiště a momenty se vždy počítali a to velice přesně.

---

Skutečně pro ISS existuje program SEMDA (Systems Engineering, Modelling, and Design Analysis), který okamžitě dá všechny inerciální vlastnosti jakékoli konfigurace ISS (hmotnost, souřadnice těžiště, tenzor setrvačných momentů atd.). Ten používají Američané. Rusové mají asi něco podobného, případně využijí výsledky ze SEMDA.

Ale ... Motory DPO nelze ani natáčet, ani řídit jejich tah. Takže je nutno dělat aproximace a vzhledem k (relativně) malému tahu DPO zřejmě Rusové počítali s tím, že orientační motory DO modulu Zarja odchylky od ideálního směru vektoru tahu přesně ukormidlují. Jak to mají algoritmicky provedeno, to se nedá nikde najít (pořád je těch informací o Rusech míň, než o Američanech). Pravděpodobně šijí programy "na míru" pro jednotlivé konfigurace (Američani taky mění při přidání dalšího stavebního prvku operační systém, ale je to tím, že je nutno přidat další programové moduly pro ovládání nových systémů; co se týče dynamických vlastností, to se řeší jen nahráním nových tabulek vlastností jednotlivých stavebních dílů).

---

mam len jednu otazku mozno off momentalne smerovanej diskusie:
na

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/143942-B-main_ISS_config.jpg

je jasne viditelen (tak ako aj vsade inde) ze je v postupnosti budovanie nosnika chyba P2 a S2? samozrejme ze to nepokladam za nejaku graficku alebo konstrukcnu chybu, ale iba ma zaujima ci sa niekedy ratalo s nejakou inou konfiguraciou?

Části nosníku S2 a P2 byly z původního plánu ISS vyškrtnuty a aby se to nepletlo, a nedělalo zmatek v dokumentaci, zůstalo ostatním dílům původní označení.

Nevim jestli ty segmenty vubec nekdy byly v planu pro ISS. Myslim ze je to pozustatek planovane stanice Freedom.

a neviete aka mala byt povodna funkcia spominanych nosnikov?

zaujimalo cim je vlastne obmedzovana pripojitelnost kozmickych lodi kku staniciam,ak by sme vedeli teoreticky doplnovat zasoby paliva atd bolo by to este o niejakych inych prekazkach?

Freedom byla vetsi a ambicioznejsi nez ISS. Bohuzel se prokazalo ze STS neni schopen takovouto stanici postavit. Nebo samotna ta koncepce byla prilis nerealisticka, skoro se mi vnucuje slovo neminimalisticka.

ako to ze nebol schopny postavit?prilis velke moduly?

Spis bych rekl prilis mnoho modulu dopravovanych prilis drahym prostredkem.
Skoro to vyvolava analogii s Mesicni stanici. Z toho mi plyne zaver ze Mesicni stanice by mela mit co nejmene co nejvetsich modulu schopnych pracovat v automatickem rezimu.

Freedom měla stejné problémy, jako Mir a ISS. Na začátku plán velké stanice, postupně se ukazovalo, že náklady na stavbu a provoz výrazně přesahují možnosti NASA - přišlo zkrácení a zjednodušení stanice, potom se znovu začal projekt prodražovat a ukázala se nutnost záchrany posádky - takže stavba nové lodi, na kterou NASA neměla peníze, další zmenšení stanice. Přišel Clinton a znovu zkrátil NASA, zrušil Freedom a navrhl Alphu (ISS) - záchranu posádky a velkou část stavby a provozu zajistí Rusko a ESA, zkušenosti z Miru, úspory atd. Realita opět nic moc - krácení rozpočtu a prodražování způsobilo redukci. Rusové měli stejné problémy, ale Mir jim fungoval už od vypuštění bloku Kvant, takže mohli pracovat a přitom čekat na další dva moduly. ISS je ve stejném stavu, dokud má tříčlennou posádku. Buďme rádi za to. Je výhodnější postavit fungující stanici z 1 nebo 2 bloků, abychom ale nestavěli raketu pro dva starty, po kterých ji 5 let nebudem potřebovat, je nutné skládat stanice z menších bloků.
Máte někdo plán posádek pro ISS na příští rok - kdo tam kdy a jak dlouho bude ?