Témata: MER - Spirit a Opportunity

M.Filip - 6/11/2003 - 07:16

MEK příspěvek #5606

Jsou známy nějaké poslední informace o stavu těchto dvou sond s rovery na cestě k Marsu?
Všechny přístroje pracují normálně?
Přistání v lednu 2004 se blíží !!

M.Filip


L. Lejček - 6/11/2003 - 08:20

MEK příspěvek #5610

Na adrese http://www.spaceflightnow.com/news/n0311/04merrovers/ se informuje o problému, který byl zjištěn při testu stavu roveru Spirit: zdroj gama záření pro Moessbauerův spektrometr nekmital tak, jak se očekávalo (kmity zdroje vedou k dopplerovskému posunu frekvencí), ale prý to není znepokojivé, neboť se frekvence kmitů dají měnit, takže přístroj je funkční. Chování přístroje bylo zřejmě ovlivněno v průběhu startu. Na Opportunity jsou problémy s kalibrací podobného spektrometru, ale existuje náhradní možnost kalibrace. Článek ovšem upozorňuje, že daleko důležitější bude stav po přistání. Pak se uvidí, jak to přístroje sondy přežijí. LL


Miroslav Káňa - 6/11/2003 - 08:22

MEK příspěvek #5612

Do přistání zbývá 58 (Spirit), resp. 80 (Opportunity) dní. Rovery jsou naprosto v pořádku, i problémový Mossbauer spektrometr na Spiritu vypadá, že bude použitelný pro zamýšlená vědecá měření na povrchu Marsu (i když jistota tam není).


Martin Kolman - 4/1/2004 - 02:59

Právě sleduji přistání MERu-A -> "Spirit" a musím říct, že to je dost
úchvatná podívaná, i když se na ní dívám jenom pomocí Solar system simulátoru.
Zde je odkaz na stránku o aktuální poloze MERů:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/spiritrightnow.html
A tady je odkaz přímo na obrázek simulující výhled z MERu
"Spirit":
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/spiritrightnow.html
Je opravdu zajímavé sledovat, jak se Mars pomalu přibližuje a zvětšuje.
Za tu hodinu, co se dívám, se Spirit přiblížil k Marsu o cca 11000 km.

[Upraveno 04.1.2004 poslal mikes]


HonzaVacek - 4/1/2004 - 05:14

Na http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status.html je uvedeno co se právě teď se Spirit děje ))


mikes - 4/1/2004 - 05:42

Spirit je na Marsu !!!

Okolo 8. až 9. hodiny SEČ by mělo přijít potvrzení spávného rozevření landeru a vyklopení solárních článků, stěžně PMA a antény HGA .


Anonym - 4/1/2004 - 05:57

spirit na povrchu vše OK. už se i ohlásil


ales - 4/1/2004 - 08:50

A už máme i první nové snímky z povrchu Marsu ( http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040104image1.html ). Je to super :-)


Kamil Krbálek - 4/1/2004 - 10:41

a ještě lepší snímek. PF 2004
http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/images/firstimage5_full.jpg


Vladimír Mařan - 4/1/2004 - 13:31

Tak konečně se to povedlo ! Prohlížel jsem si snímky z povrchu Marsu. Je to něco fantastického ! Snad už se konečně prolomilo to " marsovské prokletí " a další sondy tam budou přistávat bez problémů. Jinak, když jsem se díval na ty snímky - hned bych se tam osobně podíval...


HonzaVacek - 4/1/2004 - 17:10

Moc krásné obrázky Dnes v noci by jich mělo být více a i barevné Jenom škoda, že se Beagle ztratil, mohlo by to být o něco zajímavější. Když ráno Spirit přistál a po dopadu asi 15 min. neodpovídal, bylo to o nervy, to vám teda řeknu! Jsem teď zvědav, kam se s roverem vydají a co zjistí.


vena - 5/1/2004 - 10:50

Musím také uznat, že jsou to moc pěkné obrázky a že je to velký úspěch. Ale také musím říct (ačkoliv to většina z Vás odsoudí), že jsem si přál, aby se jim přistání nezdařilo. Proč? Protože takto je opravdu vidět velký rozdíl mezi planetárním (a i jiným) výzkumem v Evropě (o nás už vůbec nemluvě) a v USA. A mě, jakožto evropan tohle opravdu bytostně bolí. Takže prostě (prachsprostě) závidím Amíkům, že dávají takové prachy do výzkumu a že se jim daří ... Ale zase na druhou stranu jsem moc rád (jakožto obyvatel Země), že alespoň někdo z nás má výsledky ... Tak a je to venku. Teď (jako planeťan ) doufám, že se vše zdaří i v druhém případě a že se snad doufám ozve i Beagle ... )


Radek - 5/1/2004 - 11:04

Velký úspěch, jak Američanů, tak i všech příznivců kosmonautiky !! Doufám, že Oportunity přistane taky úspěšně (aby uspěly aspoň 2 ze 3). Jsou ještě reálné naděje na obnovení spojení s Beaglem 2 ? Jaký je nejpravděpodobnější důvod selhání ? Evropané mají už dlouho problémy s tím, že šetří na nepravém místě (jako u testů Ariane 5), myslím, že tohle bude hlavní příčina.


Hawk - 5/1/2004 - 11:18

Doufejmě, že úspěch NASA a částečný neúspěch ESA vyhecuje evropský kosmický výzkum. Škoda, že pravděpodobně nezjistíme, zda šlo o nešťastnou náhodu nebo lajdáctví někoho z týmu ESA.
Stejně je škoda, že ESA dlouhé roky planetární výzkum zcela ignorovala.


Waren - 5/1/2004 - 12:41

Nevíte někdo jak často dochází ke spojení se Spiritem a kdy můžeme očekávat další nové informace včetně fotografií?


mikes - 5/1/2004 - 12:50

Ke komunikaci se Spiritem má obvykle docházet dvakrát denně.
Na 18:00 SEČ je plánovaná další tiskovka, kde by měl být zveřejněn i první barevný snímek (snímky ?) ze Spiritu.


rix - 5/1/2004 - 14:34

Warene,doporucuju stranku http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status.html maji tam neustale aktualizace co se prave v kontrolnim centru (a na Marsu deje.


Waren - 5/1/2004 - 14:46

Díky pánové


Anonym - 5/1/2004 - 16:58

Když jsem četl příspěvek Vény Maixnera, tak se mi trošku zježily chlupy na zádech Já si totiž myslím, že úspěch Američanů je zasloužený, protože do planetárního výzkumu investují opravdu hodně a vůbec není pravda, že se jim vždy daří. Úspěchy sice převažují, ale mají i neúspěchy. Stačí si vzpomenout na sondu Mars Polar Lander, která se ztratila stejně záhadně, jako Beagle 2 a dodnes nikdo neví, co se s ní vlastně stalo, nebo Mars Climate Orbiter, který zanikl v atmosféře Marsu díky navigační chybě. Můžeme se podívat i na jinou kosmickou velmoc na Rusko. Výzkum Marsu pro něj skončit totálním fiaskem a úspěchy zaznamenalo až v případě Venuše.

Evropa tedy Američanům závidět může, ale to je asi tak všechno. Musí si uvědomit, že v oblasti planetárního výzkumu je nováčkem a chybějí ji potřebné zkušenosti, které Američané mají, a které získali za posledních třicet let. Bylo by tedy veliké štěstí, kdyby se Evropě první mise na Mars vydařila. Musí počítat i s neúspěchy, to k planetárnímu výzkumu, který je náročný jak finančně, i co se týká technologií a zkušeností, patří. Beagle 2 jsem držel palce stejně jako americkým roverům a věřím, že příště již Evropa zaznamená úspěch.

Ještě takovou krátkou poznám, ale to je opravdu jenom můj subjektivní pocit. Připadá mi totiž, že Američané tyhle věci dělají s mnohem větším nadšením než Evropa. Jsou to takoví hračičkové a to se samozřejmě odrazí i na výsledcích. U Evropy mi připadá, že tohle nadšení je zastíněné hlavně touhou Američany dohnat, a to je naprosto odlišný přístup a není to to, co by v této oblasti bylo potřeba.


HonzaVacek - 5/1/2004 - 16:59

Pardon, zapomněl jsem se přihlásit, takže jsem byl jako anonym


Li-sung - 5/1/2004 - 18:37

Když se na tím zamyslím, tak jedna mise ztroskotala Beagle 2, dvě uspěli -Mars Express a MER-Spirit.
Tak hádejde jak by statisticky měl dopadnout Opportunity...
Jistě mu to nikdo nepřeje (až na pár vyjímek) a osobně to sem píšu právě proto, aby se to nestalo.


HonzaVacek - 5/1/2004 - 18:56

Takhle statistika naštěstí nefunguje Statisticky by se to dalo odhadnout pouze tehdy, kdybychom tam posílali pouze sondy typu MER a počítali, kolik jich přistání přežije a kolik ne. Musel by jich ale bý dostatečně početný vzorek. Ty vyjmenované sondy jsou naprosto odlišné koncepce a Mars Express nepřistával. Vzhledem k tomu, že Opportunity je dvojče Spiritu, kterému se přistání vydařilo, je asi pravděpodobnější, že se to povede i Opportunity.

Je tu ale jedna věc, která v případě Opportunity možná snižuje šanci na úspěch. Má přistát na opačné straně Marsu než Spirit a pokud jsem dobře četl všechny články, tak někde na opačné straně je písečná bouře. Ta by mohla úspěšné přistání zhatit.

Nevíte někdo, kde přesně na písečná bouře je a jak je daleko od místa přistání Opportunity? Já jsem to nikde nenašel...


Li-sung - 5/1/2004 - 19:54

Myslím , že můžeme být rádi i za sondy na orbitě (viz Mars Observer, Mars 96, Climate Orbiter a Nozomi versus Mars Global Surveyor, Odyssey 2001 a Mars Experss - a to jsou je 90.léta(moderní technologie)).
Přistání je sice náročnější, ale věřím, že to hoši z JPL vymákli k dokonalosti - Mars Pathfinder a MER Spirit (Mars Polar Lander používal starší způsob přistání)
Beagle 2 tu nepočítám neboť ho vytvořila ESA a ozve se až 7. ledna.

Něco o počasí je na www. msss.com


Jan Toman - 6/1/2004 - 06:44

Snímky z povrchu Marsu jsou perfektní, američanům úspěch přeji. Že Beagle (pravděpodobně) neuspěl je škoda. Pokud bude ale úspěšná sonda Mars Express, rozhodně bych to nebral tragicky. Myslím, že si toho vzala ESA moc naráz, obdobná komplexní mise odstartovala k Marsu jednou - sondy Viking 1 a 2. Jejich přistávací moduly navíc nepřistávaly z příletové dráhy, ale až po delší době z oběžné dráhy. Jen tak pro zajímavost, neobjevila se někde informace zpochybňující přesnost navedení do vybrané oblasti?
Zdraví Jan Toman


zukol - 6/1/2004 - 14:45

Nějak tu sajtu neobnovujou.
Čekal jsem více LIVE informování.
Není nějaká česká sajta s live informacema a fotkama?

BTW: nemáte nějakej dobrej video stream kde by to přenášeli?


ales - 6/1/2004 - 15:31

Lepší "sajta", než http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status.html asi neexistuje.

TV přenos může být jedině na NASA TV ( http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/MM_NTV_Web.html )


brux - 6/1/2004 - 15:47

tak to je nuda protoze uz od 2145 GMT na ni neni ani radka
lol


HonzaVacek - 6/1/2004 - 15:56

Ono to s tím obnovováním je to tak, že v tuto dobu se nic neděje. Pokud se podíváte na http://www.giss.nasa.gov/tools/mars24/oldapplet/ a zvolí se místo MER-A, tak zjistíte, že v místě přistání Spiritu je právě půlnoc a během noci je rover v klidovém stavu. Novinky jsou tedy až k ránu, kdy je tam den. Délka marťanského dne je asi o půl hodiny delší a časem se to pošoupně tak, že budeme mít novinky i přes den.

Další důvod, proč teď nejsou nové informace, je ten, že v tuto chvíli je Spirit na opačné straně vzhledem k Zemi, takže není možné přímé spojení se Zemí. K tomu zase dojde až pozdě večer, až se Mars trochu pootočí. Novinky se tedy dají očekávat tehdy pokud je možnost přímého spojení se Zemí a současně je v místě přistání Slunce nad obzorem.

Spirit sice během noci ožívá asi na čtvrt hodiny pokud se nad obzorem objeví Odyssey, ale přes tu se nedá posílat moc velké množství dat.


rix - 6/1/2004 - 15:57

Třeba se jim před Spiritem začali promenádovat zelení muzíci,tak dostali z Pentagonu príkaz aby misi ututlali


ales - 6/1/2004 - 16:20

Je fakt, že nejen na Marsu, ale i v USA je ještě noc, nebo ráno a možná tam ještě spí :-)
Přesto v JPL slibovali barevné obrázky už v noci z neděle na pondělí a pak z pondělí na úterý. Spíš, než na spánek ve SpaceflightNow.com to vypadá na nějaké potíže v JPL. Doufejme, že jen přechodné. První den (v neděli) se vše odehrálo během pár hodin a od té doby už nic.
Stále si myslím, že pokud nejsou žádné informace na SpaceflightNow.com, tak jinde bude něco novějšího jen těžko. Souhlasím s tím, že teď je to dost nuda, a také jsem čekal víc.


HonzaVacek - 6/1/2004 - 16:26

S těmi barevnými obrázky si nejsem až tak jitý, že by už měly být. V neděli v noci byla na SpaceflightNow zmínka o tom, že barevné obrázky uveřejní v úterý (asi myšleno v úterý v JPL), takže pokud všechno jde podle plánu měly by být zítra.


HonzaVacek - 6/1/2004 - 16:34

Ještě jedno upřesnění k tomu úterý. Stálo tam na brífingu, který bude v úterý. Takže sledujete, kdy bude tiskovka a tam by je měli uveřejnit. Pokud se to nestane, tak bychom se snad měli i dozvědět proč.


ivomir - 6/1/2004 - 17:09

v 18.00 naseho casu by mela bejt tiskovka tak si to pustim na videostreamu nasaTV a mrknu.
skoda jen ze uz yahoo zrusilo broadcast.yahoo.com
tam meli fakt skvelej video stream pres media player 300 kb/s
nasa to ted streamuje jen pres realplayera a v dost mizerny kvalite
achjo...


ales - 6/1/2004 - 17:21

Na "Status" stránce SpaceflightNow.com bylo uvedeno už v neděli např.:
SUNDAY, JANUARY 4, 2004
2125 GMT (4:25 p.m. EST)
The primary goal of tonight's activity is to deploy, check out and begin using the rover's main high-gain antenna, the link flight controllers will use throughout the mission to send commands to the spacecraft. Overnight, scientists hope to downlink a spectacular color image from Spirit's high-resolution stereo panoramic camera.

Tedy už v pondělí ráno byly očekávány barevné obrázky. Pak to opakovali o den později a dnes tam nově napsali:
TUESDAY, JANUARY 6, 2004
1600 GMT (11:00 a.m. EST)
NASA has planned a 12 noon EST (1700 GMT) news conference today to provide an update on the activities that occurred on Sol 3 and -- hopefully -- release of Spirit's first high-resolution color pictures.

Už tam tedy dali to "hopefully". Také čekají netrpělivě :-)

Vůbec nechápu, proč by měli obrázky zveřejňovat při nějakých "tiskovkách" a ne průběžně, jak to bylo v neděli.

Přesto doufám, že alespoň na té tiskovce, něco nového bude :-)


HonzaVacek - 6/1/2004 - 17:44

Já o tom úterku fakt četl už v neděli. Pamatuju si to podle toho, že jsem tady v nedeli odpoledne psal o barevných fotkách co budou v noci a o pár hodin později jsem četl, že budou v úterý. Tak jsem si říkal, že jsem se s tím sdělení kapku unáhlil. Ale to je teď jedno... já si myslím, že něco zajímavějšího stejně můžeme čekat až někdy příští týden, až roverem kousek popojedou a udělají nějaké experimenty. Jiné obrázky, kromě toho, že budou barevné a ostřejší, a v jinou denní dobu, asi moc čekat nemůžeme. Leda, že by s ním popojeli dále od místa přistání, aby se změnil obzor, ale ten je ve vzdálenosti cca něco přes 3 km. Takže pokud tak daleko pojedou, můžeme to očekávat až koncem mise. Uvidíme, co se bude dít


HonzaVacek - 6/1/2004 - 18:08

Tak tady jsou první barevné obrázky

http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-06-2004/images-1-6-04.html


HonzaVacek - 6/1/2004 - 18:57

Tedy musím uznat, že ty obrázky jsou mimořádně podrobné. Ta kvalita mě překvapila. Vypadá to ale, že je ze Spiritu dostali teprve před chvilkou a ještě nejsou zkalibrované.


ivomir - 6/1/2004 - 19:06

zkalibrovane jsou, i ze sojourneru sly videt prechody mezi obrazky ze kterych se ten velkej zklada.

nicmene vsimli ste si toho krateru vzadu a toho broucka co tam leze?
stahl sem si 40mb TIF a je to cool.

hodim sem obrazek se zvyraznenyma vecma

nicmene i ten otisk airbagu je fakt zajimavej, ostatne jak to rikal i ten borec na tiskovce )

jo a jeste rikali, ze tohle je sice nejvetsi a nejdetailnejsi obrazek, jakej dostanou z ty nejlepsi kamery obnoard, ale ze se z toho da vytahnout jeste vic lepsim zkalibrovanim barev a doostrenim.


ivomir - 6/1/2004 - 19:11

tady to je

http://mars.iwebs.cz/mars1.jpg

1.3mb v JPEGu ale radej si stahnete TIF a mrknete na ten krater
FAKT TAM JE !
doufam ze k nemu pojedou


ivomir - 6/1/2004 - 19:12

tak jeste jednou

http://mars.iwebs.cz/mars1.jpg


ales - 6/1/2004 - 19:12

Pěkné obrázky. I na SpaceflightNow.com byly (některé) během několika minut.
Jsem rád, že MER funguje tak, jak má. Doufám, že s ním dojedou co nejdál a nejvýš, aby dohlédl co nejdál. Když už je tam, tak ať to stojí za to.
Omluvte mou netrpělivost, ale prostě se těším :-)


vena - 6/1/2004 - 19:21

Tak jsem překonal svůj "evropský a čecháčkovský komplex" a jsem moc rád, že se přistání i komunikace podařilo a daří ) Záběry jsou opravdu moc pěkné a velmi detailní. Jen se chci zeptat, co si myslíte o černé oblasti na první hires fotce? Je to oblast, kde je nějaké důležité zařízení jež není vhodné fotit (patenty a tak), či v této oblasti byl přerušen přenos, či tam je nějaký zajímavý artefakt, který chtějí prozkoumat a až poté o něm informovat?
P.S.: A doufám, že se podaří i přistání Oportunity a 7.1. i komunikace s Beaglem. To by teprve byl data stream z Marsu ))))))
P.S.2: A taky doufám, že se tu na webu se mnou ještě bude někdo bavit po tom mém trochu střeštěném konstatování ...


HonzaVacek - 6/1/2004 - 19:22

Já právě myslel to doostření a kalibraci barev Ono i když se to strčí jenom do obyčejného photoshopu a dá se sharp a autolevel tak tam vyběhne mnohem více podrobností

Aleši, netešíš se sám


HonzaVacek - 6/1/2004 - 19:39

Já si myslím, že ta černá místa byla způsobena tím, jak se ten panoramatický obrázek rozvinul do obdélníku, protože na tom "kulatém" panoramatickém snad už nejsou.

Bylo by moc fajn, kdyby Beagle ožil, ale v tomhle jsem skeptik. Ukázalo se, že Odyssey funguje správně a té se spojení s Beaglem nepodařilo. Jediná naděje snad je, že signál je příliš slabý a zachytí ho až Express, ale když je slabý signál, tak jsou většinou pomalé datové přenosy, takže by se asi z Beagle moc informací vytáhnout nedalo. Je to škoda, ale co se dá dělat... Možná se jenom stalo, že se Beagle špatně rozložil a jestli zachytí signál, tak by s tím šlo něco udělat. Třeba se ještě stane zázrak. Uvidí se zítra...


Hawk - 7/1/2004 - 07:54

Škoda, že se musí kvůli bezpečnějšímu přistávání volit nižiny(hustší atmosféra) a roviny s minimem kráterů. Takový pohled na Mount Olympus by byl super.


Anonym - 7/1/2004 - 11:52

však uvidíme co vyleze ze sleepy hollow....


J. Jakubse - 7/1/2004 - 12:13

Vsimli ste si na tom podrobnym barevnym obrazku z marsu toho kamene ve tvaru sovi hlavy? je asi tak v 1/3 obrazku zleva a v 1/3 obrazku od spodu...


J. Jakubse - 7/1/2004 - 12:14

Oprava, asi tak v 1/4 zleva... .)


J. Jakubse - 7/1/2004 - 12:24

Nedalo mi to a udelal jsem na to odkaz... .)
http://jiricek.sh.cvut.cz/mars/PIA04995.jpg


ales - 7/1/2004 - 13:06

Ty kameny jsou fakt hdké :-) Pěkný je i "brouček", jak o něm psal ivomir (je kousek vlevo nahoře od "soví hlavy" a je větší).
Jenže vetšina kamenů na fotografiích má v sobě díry a prohlubně, takže při vhodném nasvícení v nich můžeme vidět skoro cokoliv. Až teprve, kdyby se některý "kámen" pohnul, tak by to bylo něco :-)

Nevíte někdo, odkud se vlastně MER do své stávající pozice přivalil? Mohly by snad být vidět nějaké stopy po tom valení.

Zajímavé je také to, že pokud je místo přistání udáváno správně, pak by ty hory na obzoru (na černobílem panoramatu) měly být o dost blíže než 3 km a na severní straně (na opačné straně, než jsou hory) by měly být velké krátery o průměru přes 100 m a přitom ve vzdálenosti jen pár set, možná i jen pár desítek metrů. Ty tam ale zatím nevidím. Nějak se v tom asi ještě nedokážu pořádně orientovat. Uvidím později :-)


Hawk - 7/1/2004 - 13:12

Mě tam zaujaly ty "mýtiny" bez kamenů resp. jak asi vznikly.
Když se podíváte zhruba doprostřed mezi "broukem" a horní "mýtinou", tak zde je napříč něco jako cestička či spíše nerovné koleje.


rix - 7/1/2004 - 14:01

nejake stopy po odrazu airbagu jdou videt na barevnem obrazku vpravo dole,u toho vetsiho kamene.Myslim ze sonda "priskakala" ze smeru,kam se ma vydat,cili smerem ke "Sleepy hollow".Na cernobilych obrazcich to jde slusne videt.


Li-sung - 7/1/2004 - 15:11

To:Aleš Holub
Někde jsem četl, že se nemusel převalovat, neboť se zastavil "kolečkama dolů".


ales - 7/1/2004 - 15:53

Rix má pravdu, na černobílých obrázcích jsou skutečně směrem od "Sleepy hollow" vidět nějaké stopy (šmouhy, anomálie). Asi si budeme muset počkat na detailnější barevné obrázky té oblasti. Dnes zase až v 18:00 našeho času při "tiskovce" NASA.


mikes - 7/1/2004 - 15:55

Jak tu včera někdo naříkal, že se nic neděje - nemůžeme přeci čekat, že budeme mít nové zprávy každou hodinu. Ani z toho, co se děje na palubě ISS, nejsou tak podrobné reporty ...
Jak už psal Aleš, na každém ze záběru se dá najít něco, co vypadá nějak "podezřele", takže to chce chladnou hlavu
Rover se pravděpodobně dokutálel do své současné pozice přes "Sleepy Hollow". O tom, kde Spirit přesně přistál, se snad více dozvíme po zveřejnění dalších barevných snímků ve vysokém rozlišení. Současný snímek totiž míří směrem na jih a ty krátery by měly být na severu a na východě.
Li-sung : ano, zastavil se ve správné poloze .


anička balounová - 7/1/2004 - 16:59

z ISS jsou daleko detailnější zprávy
stačí číst od Vítka příspěvky v kronice.
tam máš téměř i to, kdo si kdy uprdnul


HonzaVacek - 7/1/2004 - 17:20

S tím přivalením měl Aleš asi na mysli to, ze kterého směru Spirit po přistání do tohoto místa "přiskákal" a přikutálel se. Každopádně místo prvního dopadu by mohlo být zajímavé pro geology, protože tam by mohla být půda dost rozrytá a tak by mohli vidět i hlubší vrtvy marsovského povrchu. Také by mě zajímalo, kudy se kutálel, zatím na těch snímcích po tom žádné stopy nejsou vidět, nebo aspoň já je nevidím.


Li-sung - 7/1/2004 - 18:12

Máte někdo červeno-modrý brýle na 3D obrázky??
Já mám u knihy MARS o misi Pathfinderu jen červeno-zelený. Lepší než nic.


Anonym - 7/1/2004 - 18:13

Me dost zaujaly zase ty,jakoby stare shnile hardry zasipane piskem, co je uplne v pravo dole?,e to i vlevym rohu,jetli to neni to o cem mluvil Ales.A zajimalo by me co to asi je?Zdravi Tomas


Anonym - 7/1/2004 - 18:20

Od Anonyma to Anonym:Odpovim si sam:),prave sem se docetl ze to sou stopy po dopadu.


Hawk - 7/1/2004 - 18:33

Další várka snímků
http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-07-2004/images-1-7-04.html


J. Jakubse - 7/1/2004 - 18:40

To Anonym, ty stare shnile hadry jsou nejspis vyfoukle airbagy....


HonzaVacek - 7/1/2004 - 18:41

Aleš má pravdu, vypadá to, že ty kopce jsou hodně blízko. Jenom škoda že kromě těch 3D obrázků nezveřejní současně i normální.


HonzaVacek - 7/1/2004 - 18:48

To, co vypadá jako hadry, jsou stopy po airbazích. Jsou to vmáčklé prohlubně do povrchu, které udělaly airbagy a stopy se ukázaly, až když airbagy vypustily. Je to vlastně rozrytá půda. Je z toho i vidět, že povrchová vrstvička je světlá a pod povrchem je tmavší.


HonzaVacek - 7/1/2004 - 23:46

Tak úplná barevná panorama okolí Spiritu by měla být až koncem týdne nebo začátkem příštího. Ty kopce na jihovýchodě jsou údajně ve vzdálenosti asi 2 km a mají výšku od 50 do 100 m a podle vyjádření Raye Arvidsona, vedoucího vědeckého týmu, představují jeden z potenciálních cílů pro rover. O tom, kam se s ním ale vydají, není ještě rozhodnuto a čeká se až budou k dispozici podrobné barevné snímky celého okolí.


Waren - 8/1/2004 - 10:41

Ahoj nevíte někdo, kde se dají levně sehnat 3D brýle?


ales - 8/1/2004 - 11:03

Podle SpaceflighNow.com by Spirit neměl sjet na povrch Marsu dříve, než příští středu (14.1.2004). Také celé barevné panorama bude hotovo pravděpodobně až příští týden.

Ve skutečnosti byly zatím pořádně zveřejněny jen dva soubory snímků. První sada z Navcam kamer hned v neděli vytvořila především kompletní černobílé panorama. V pondělí už z něho jen udělali 3D snímek a výřezy. V úterý (večer našeho času) to byla sada 12 barevných snímků, složených do jednoho většího. Ve středu sice zveřejnili 3D snímek, o kterém tvrdí, že je z barevných Pancam kamer, ale je jen černobílý (i když i 3D snímek může být barevný) a současně nezveřejnili příslušné originální barevné snímky (proč?).

Nezbývá nám určitě nic jiného, než čekat. Snímky zřejmě do JPL přicházejí průběžně (každý den), ale "drží je pod pokličkou" a zveřejňují jen vybrané části při "tiskovkách". Díky alespoň za to. Mimo "tiskovky" totiž nezveřejňují prakticky nic (žádné obrázky). Dnešní "Spirit rover briefing" by měl být zase v 18:00 SEČ, ale zítřejší zřejmě až ve 21:00 SEČ.

P.S.: 3D brýle bych také chtěl, a asi si je budu muset nějak amatérsky vyrobit :-)
[Upraveno 08.1.2004 poslal ales]


Anonym - 8/1/2004 - 13:29

3D bryle?...staci navstivit kino IMAX a pak tvrdit,ze jste bryle uz vratil .To byl samozrejme jen zert


Anonym - 8/1/2004 - 13:33

Vite co by me zajimalo,zda ma Spirrit opticky zoom.Nikde se toho nemuzu docist.


ales - 8/1/2004 - 13:43

3D brýle v IMAXu jsou, myslím, na jiném principu (snad polarizace), a byly by v tomto případě k ničemu. To, co je potřeba pro obrázky z Marsu, jsou obyčejné průhledné fólie. Modrá na jedno oko a červená na druhé oko.

Domnívám se, že MERy nemají žádný optický zoom.


ales - 8/1/2004 - 13:54

O barevných 3D brýlích je v češtině něco např. na http://3dfoto.wz.cz/bryle.htm , http://www.3djournal.com/002/subscr.php?lgd=0 , nebo http://www.anaglyph.info/index.php?pdef=4 .

Jak se z těchto zdrojů zdá, tak amatérsky vytvořené brýle nedávají moc dobré výsledky :-(


mikes - 8/1/2004 - 15:47

to : anička balounová - O ISS jsou sice ve Space40 podrobnější informace, ale jsou to jen plány, co se ten den mělo dělat. Zatím se taky u toho Spiritu moc neděje, sedí totiž pořád na místě a technici provádějí jeho aktivaci (a průběžně fotí okolí). Až sjede na povrch Marsu, tak by těch informací mělo být (podle mně) mnohem více ...

Na 3D obrázky používám červeno-zelené brýle z knihy o Mars Pathfinderu (o níž se zmiňuje Li-sung) a ty obrázky jsou perfektní V té knize jsou i barevné 3D fotky, takže není důvod, aby nebyly i ze Spiritu a Opportunity.

Proč není více snímků ? Podle mně je to dáno (hlavně) nedostatečnou kapacitou přenosových možností Mars-Země. Za den je údajně možno přenést maximálně okolo 100 Mb dat, tj. 12MB. Za těch pět solů, co je Spirit na Marsu to je pouhých 60MB ! A do těch se musely vlézt jak ty snímky, tak i spousta telemetrie a dalších informací z testů zbývajícího vědeckého vybavení. Jedno barevné panorama si má podle stupně komprese vyžádat 100 až 200 Mb (12 až 24 MB). Další důvody rovněž nelze pominout - nezveřejňování zajímavých záběrů (dočasně či trvale), ztráta datových paketů kvůli špatnému signálu, práce navíc (stahování airbagů, testy antény) apod.

Žádná z kamer na roveru nemá optický zoom. Ohniskové vzdálenosti kamer jsou o Hazcamů 5,58 mm, u Navcamu 14,67 mmm a u Pancamu 38 mm. (více v popisu roverů )


Li-sung - 8/1/2004 - 15:54

Tak to udělejte jako já. Kupte si knížku Mars kde jsou 3D fotky Pathfinderu i s brýlema (!! ale červeno-zelený , nikoli modrý)
Jestli ji neseženete v knihkupetví, tak
zajděte do knihovny a tam je z tý knížky lohněte. To byl taky žert


HonzaVacek - 8/1/2004 - 16:54

3D brýle bohužel také nemám a proto pro ty, kdo je také nemají a vlastní alespoň photoshop, poradím jak z 3D obrázku udělat normální černobílý. V menu Image->Adjust se vybere Level a v dialogovém boxu vyberete červený kanál. Ten stáhněte na minimum a obrázek zčervená. Potom se dá Desaturate, aby obrázek byl černobílý a trochu si pohrajete s jasem a s kontrastem. Tím dostanete hezký normální černobílý obrázek.


Hawk - 8/1/2004 - 18:13

Divím se, že životnost MERu je předpokládána zhruba na 70(?) dní. Copak solární panely nemohou utáhnout potom alespoň část funkcí(např. focení a posílání dat). Podle mě by solární články měly vydržet i několik let.


milivoj citlivy - 8/1/2004 - 18:36

sojourner vydrzel nakonec daleko vic nez bylo v planu coz byl jeden z velkych uspechu kterej propagovali

bohuzel solarni panely to fakt neutahnou protoze mars je moc daleko od slunka. pres den se castecne dobiji baterky ale jakmile nema dost energie, nezvladne ohrivat uz ani pristroje a pak to zamrza a baterky odejdou uplne a na solar to nejede.


Kamil Krbálek - 8/1/2004 - 18:36

právě zveřejnili další snímek, že by tam přeci jen byl nějaký kopec? Ale zasypaný kráter vlevo je excelentní. A jsou i perfektně vidět stopy po airbazích (aspoň myslím, že to jsou ty fleky na písku) Je neuvěřitelný, jak ty dvě fotky jsou absolutně rozdílný. A co jsou ty chemický skvrny na Spiritu? Že by zase pokus o retuš?
http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-08-2004/video.jpg


Li-sung - 8/1/2004 - 18:36

Jediný co k tomu Já může říct je, že Pathfinderu se postupně snižoval příkon jak mu sedal prach na panely. Nevím jak to bylo vážný ale bylo to zmíněný právě jako překážka delších misí.


HonzaVacek - 8/1/2004 - 18:37

Nejsem si úplně jistý, ale ta krátká životnost asi není dána ani tak solárními články, jako spíše životností baterií a akumulátorů, které slouží jako zdroj energie pro ohřev vnitřku roveru během noci, kdy klesá teplota na několik desítek stupňů pod nulu.


Kamil Krbálek - 8/1/2004 - 18:47

je na tom novým obrázku ten samý kráter, co na starým? Zdá se mi spíš, že ne.
Jak tahle krajina vůbec vznikla? Jsou ty kameny sopečnýho původu nebo jsou omletý od vody? A co je spojuje, je to písek nebo zbytky bláta? Už o tom někde spekujují?


HonzaVacek - 8/1/2004 - 18:47

Jenom pro informaci. První noc, kdy byl Spirit na Marsu klesla teplota k ránu až na -72°C a přes den dodávají sluneční články pouze 83% předpokládaného výkonu, díky většímu znečištění atmosféry zvýřeným prachem.


anička balounová - 8/1/2004 - 18:49

nicméně High Gain antena už jim šlape jak má, to je hlavní, bez ní bysme si ani neuprdli a těma pár kilobajtama dat


anthony doule - 8/1/2004 - 18:52

další várka fotek

http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-08-2004/images-1-8-04.html


Li-sung - 8/1/2004 - 18:58

quote:
nicméně High Gain antena už jim šlape jak má, to je hlavní, bez ní bysme si ani neuprdli a těma pár kilobajtama dat


No, psali že za jedno setkání se sendou na orbitě se odešle 60kbitů a to samí se přímo na Zem pošle se štěstim - vysokou rychlostí - za 1 a půl hodiny. A se smůlou - malou rychlostí - za 3 hodiny. (za 2 hod. spojení jim však buď dojdou baterky nebo zajde Země)


HonzaVacek - 8/1/2004 - 19:37

Těch 60kbit dat je nějak málo... Nemá to být spíše přenosová rychlost? Když Spirit přistál a přelétala nad ním Odyssey, tak psali, že během 12-ti minut bylo staženo 24Mbit dat. To odpovídá rychlosti cca 34 kbit/s. Ta high-gain anténa by ale měla umožňovat mnohem rychlejší přenosy.


Li-sung - 8/1/2004 - 19:45

myslem jsem 60Mbit.


Anonym - 8/1/2004 - 21:20

K přenosovým rychlostem:
UHF transceiver (cca 430 Mhz) pro spojeni s Odyssey a MGS má přenosovou rychlost 128 kbps. V reálných podmínkách to vidím tak na
720 kB za minutu.
X band (cca 8,4 GHz) s mid-gain anténou asi tak 500 až 800 bps. Tohle berte jako můj odhad, dostupné zdroje jsou dost neurčité.
S high-gain anténou je přenosová rychlost směrem k Zemi 11 kbps.
Výkon X-band vysílače je 15 W.

Takže můj odhad je, že za jeden sol je maximum asi tak 60 MB dat.
(4x satelit + 5 hodin přes high-gain)


anička balounová - 8/1/2004 - 23:36

Už aby tu byla NDS datová síť kolem marsu. (nebo MDS už nevim)


mikes - 9/1/2004 - 07:42

08.1.2004 - 21:20 - Anonym :
Těch 128 kbps na Odyssey a MGS je správných, ale je to maximální hodnota - spojení někdy klesá až na 32 kbps. I těch 11 (12) kbps je maximum.
Bohužel o spojení 4x přes sondy + 5 hodin přes HGA si můžou v JPL nechat jen zdát. Přes sondy se má uskutečňovat jeden až dva přenosy denně, přímé spojení se Zemí via HGA dvakrát denně po jednohodinohých relacích ... (více komunikace roverů)


mikes - 9/1/2004 - 08:55

Souhrn článků o misi Mars Exploration Rover.

MER 2003 - 1.část - Stručný popis
MER 2003 - 2.část - Vědecké vybavení
MER 2003 - 3.část - Vědecké úkoly
MER 2003 - 4.část - Přistávací místa
MER 2003 - 5.část - Nosné rakety
MER 2003 - 6.část - Přípravy na start
MER 2003 - 7.část - Start (plán)
MER 2003 - 8.část - Jména roverů
MER 2003 - 9.část - Meziplanetární let a přiblížení
MER 2003 - 10.část - Sondy MER v přeletové konfiguraci
MER 2003 - 11.část - Komunikace a navigace
MER 2003 - 12.část - Přílet k Marsu a přistání
MER 2003 - 13.část - Popis landerů
MER 2003 - 14.část - Popis roverů


Radek - 9/1/2004 - 13:37

Takže Beagle 2 je definitivně v háji, škoda, mohlo to být zajímavé, snad MER-B bude mít víc štěstí. Se Spiritem se bojí přejet vyfouklé airbagy, aby neuvízl, jestli to takhle půjde dál, tak moc daleko neujede.


HonzaVacek - 9/1/2004 - 15:50

K těm airbagům. Pokud se jim je nepodaří vyfouknout a zatáhnout, tak se se Spiritem na landeru pokusí otočit a sjet na povrch jinou stranou. Tak to alespoň říkali. Airbagy, které jim teď dělají starosti jsou ty, které jsou ve směru, kudy rover měl sjet původně.


Kamil Krbálek - 9/1/2004 - 18:59

podle http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040109standupimage1.html usuzuju, že chtěli vyjet tudy, ale jsou ostatní směry lepší? Podle fotky na http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040108airbags.html se mi to teda moc nezdá, všude vykukují nějaké airbagy.


HonzaVacek - 9/1/2004 - 19:08

Na tomto obrázku http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-04-2004/send-p150x_pol.jpg je to vidět lépe. Nejméně vypuštěné a zatažené airbagy jsou bohužel v původním směru. V jiných směrech je to o dost lepší.


archimedes - 9/1/2004 - 19:54

Podobne to prece bylo i pri pristani Pathfinderu/Sojourneru - ten taky musel na Mars "nacouvat"


HonzaVacek - 9/1/2004 - 20:09

Také jsem si vzpomněl na Pathfinder & airbagy. Tehdy s jejich vyfouknutím a zatažením problémy byly, ale tam to bylo snazší, jenom vyjel na druhou stranu. Tady se Spirit musí na fleku otočit o 120°. Ještě, že lander stojí téměř vodorovně, při větším náklonu by asi měli v JPL zamotané hlavy, jak z té šlamastyky ven Jenom se divím, že tu plošinku, na které Spirit stojí, neudělali otočnou, pak by to bylo o dost snazší. Také by se hodila nějaká jehla na propíchnutí airbagů, aby unikl vzduch z těch vzduchový kapes, co se v nich vytvořily.


Kamil Krbálek - 9/1/2004 - 22:36

čím jsou vlastně potaženy ty nájezdový rampy, vypadá to jako nějaká textilie. Má to nějakou "protiskluzovou" úpravu? Jaký význam má to čtverečkování, dá se z toho třeba určit sklon rampy?
Tak když se bude Spirit otáčet, na kterou stranu - vpravo nebo vlevo? Já jsem pro vpravo, tam je jen kráter z druhýho snímku, jel bych tam i k vůli těm stopám po airbazích. Podle panoramatu ukazuje 1.snímek výřez 330° až 30°, druhý 100° až 240°, když 0° je osa nájezdové plošiny. Ovšem mezi 290° a 320° stupni jsou na obzoru vidět docela pěkný kopečky, jak by mohli být daleko?


ales - 10/1/2004 - 09:07

Osobně se ještě trochu obávám "schodu" na konci ramp. Podle obrázků se mi zdá, že neleží úplně na povrchu, ale snad si ten materiál při sjezdu "sedne", a možná je i teď dostatečně těsně nad povrchem. Doufám také, že podstava Spiritu neleží na nějakém kameni a že se "neklinká".

Pokud jsou tmavé pruhy na rampách v rozteči kol (což je podle mne pravděpodobné a je to i vidět na snímku z přední "hazard" kamery), tak se mi podle panoramatického (kruhového) snímku zdá, že by Spirit měl v pohodě projet mezi předními airbagy a nemusel by je vůbec přejíždět. Možná je to ale trochu zkresleno perspektivou.

Podle Mirkova článku modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=563 jsou rampy (tzv. Batwings), vyrobeny ze stejného materiálu Vectran jako airbagy.

Nejvýraznější hory na obzoru jsou cca 2 km daleko (jak tu už bylo párkrát řečeno). Kdyby se k nim Spirit dokázal dostat a vyškrabal by se alespoň kousek do svahu, pak by musel získat nádherný rozhled na desítky kilometrů daleko.


mikes - 10/1/2004 - 18:51

Souhlasím s Honzou Vackem, že boční rampy jsou mnohem bezpečnější, nejsou tam vidět téměř žádné pozůstatky po airbazích.

To, že lander stojí téměř vodorovně, není náhoda. Větší náklon by se dal kompenzovat (nebo již je kompenzován ?) větším otevření či uzavřením některé (některých) z bočních stěn landeru.

A dělat nějaký propichovací (Vectran je 2x pevnější než Kevlar) a otočný systém mi připadá trochu zbytečné, rover si jiště poradí (a je na to konstruován !) i s těmito problémy

Jooo, ty hory, dostat se tam - to by byla nádhera ...


ales - 10/1/2004 - 20:43

Podle dnešní zprávy na SpaceflighNow.com se zdá být potvrzeno, že Spirit by se měl (v noci z pondělí na úterý) otočit o 120° (vpravo) a ze směru k jihu se dostat do směru k severozápadu. Na povrch by pak mohl sjet v noci z úterý na středu (příští týden). Tak držme palce.


anička balounová - 10/1/2004 - 23:19

Hodně z Vás tu neustále špekuluje proč nesjede rovně, že se kolečkem o ten airbag nezavadí. Ono tu ale nejde o to, že by se chytil kolečkem ale mohl by zavadit solárním panelem, který musí před vyjetím rozvinout.


Anonym - 11/1/2004 - 00:03

ale Anicko ty panely jsou jiz rozvinuty,precti si zpavy...)


anička balounová - 11/1/2004 - 02:09

no ok, to je fuk, proste airbagy zavazej panelum a ne kolecku.


ales - 11/1/2004 - 09:33

Ano s tím solárním panelem je to pravda. Podle ověřování na Zemi je možné, že při přímém sjezdu, by se levý zadní panel otřel o vyčnívající airbag. I to stačí řídicímu středisku k obavám a bude to zřejmě důvodem k otáčení roveru a sjezdu jiným směrem.


anthony doule - 11/1/2004 - 18:51

Existuje i jiné diskuzní forum ktere by bylo navstevovanejsi vic jak tady tohle?


rix - 11/1/2004 - 19:23

jestli myslis ceske,tak urcite ne.A na cizi bych moc nechodil,kdyz uz diskuse tak s rodakama


Li-sung - 11/1/2004 - 19:49

Rodinný portrét:

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/spacecraft/tworovers_br.html


Anonym - 11/1/2004 - 21:18

Nejlacinější filtry pro 3D brýle se dají vyrobit z barevného diapozitivního filmu nasnímáním čisté, bílé, rovnoměrně nasvícené plochy přes barevný filtr před objektivem. Vhodné jsou filtry pro aditivní zpracování barevných fotografií. V tomto případě je vhodné zmenšit clonové číslo o asi 2 než bylo naměřeno vnitřním expozimetrem fotoaparátu, aby vyšel filtr dostatečně slabý. Je vhodné zvolit několik nastavení pro vyzkoušení. Jako filtr lze použít i originální brýle, zde je lepší clonu zvětšit, ale hodně záleží na celkovém poměru osvětlení.


anthony doule - 12/1/2004 - 03:33

mer1 a mer2 jsou naprosto stejní?


ales - 12/1/2004 - 10:23

Tak sjezd Spiritu na povrch Marsu zřejmě odložili o den (na čtvrtek 15.1.2004), ale jinak je snad všechno O.K.

K předchozím příspěvkům:
Podle mých informací jsou oba MERy naprosto stejní.
Na dříve zmíněném obrázku "Rodinný portrét" je vzadu MER a vpředu menší rover Sojourner z mise Mars Pathfinder v roce 1997.


mikes - 12/1/2004 - 10:54

Spirit a Opportunity nebudou podle mně stejní v jedné věci - v popisu na zadní straně vysokoziskové antény HGA. Na Spiritu je tam plaketa se vzpomínkou na Columbii - http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-06-2004/captions/image-10.html .
Na Opportunity bych to proto tipoval na Challenger ...


M.Filip - 12/1/2004 - 12:18

quote:
Spirit a Opportunity:

Zajímal by mě jestli někdo nevíte postup při nafukování a natlakování airbagů na správný tlak před přistáním roverů a jakou látkou se nafukují, případně na jaký tlak a jaký je použitý materiál na airbagy? Dále jak je zajištěno vyprázdnění a zatažení airbagů? Zřejmě motorky Maxon a nějaké stahovací pásky?

MF


mikes - 12/1/2004 - 14:12

Jakými plyny se plní airbagy se mi zatím nepodařilo zjistit, ale je možné, že se používá podobný systém jako u airbagů v autech :

quote:
During the airbag's deployment, a series of chemical reactions take place between
highly toxic sodium azide (NaN3), potassium nitrate (KNO3), and sodium dioxide (SiO2) to inflate the bag. After the crash sensor has triggered an electric circuit, it creates a high-temperature condition necessary for NaN3 to decompose. During it's decomposition, NaN3 produces sodium metal (Na) and nitrogen gas (N2). A rapid pulse of the hot nitrogen gas (N2) is released from a gas generator at up to 200 miles per hour, filling the airbag, which is made of thin nylon fabric. The nitrogen gas then converts the highly toxic NaN3 to harmless glass. The KNO3 and SiO2 are present to remove the highly reactive and potentially explosive sodium metal (Na) by converting it to a harmless material.

více v http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=560

Stahování a vypouštění :

quote:
Gas Purge/Retraction. After coming to rest, the lander’s high torque winches mounted on each
lander face slowly reel in a system of cords routed through fairleads inside each airbag. One cord in
each airbag draws a peel-away flap, exposing a grid of holes that allow gas to escape. Continued
reeling for 90 minutes retracts each airbag to a compact package of folded fabric on each face of
the lander.


ALF - 12/1/2004 - 18:34

Docela je škoda, že jsou obě vozítka shodná. NASA mohla počítat s optimistickou variantou úspěšného přistání obou vozítek a vybavit je trochu odlišným vědeckým vybavením, případně nadimenzovat jedno z vozítek na maximální dojezd a slevit z přístrojového vybavení.


milivoj citlivy - 12/1/2004 - 19:08

to myslím že je blbost
právě že jsou stejný tak cena mise je daleko menší než kdyby měli jiný vybavení - jiné projekty - jiné ovládání a vůbec je to kravina.
jelikož musej všechny součástky dělat ve dvou verzích (jako na ISS) tak se jim cena vyplatí když vezmou třeba 3ks od každý součástky.
spíš je škoda, že tam neposlali 2 vozítka


HonzaVacek - 12/1/2004 - 19:20

Ono nejde jenom o to, že když jsou rovery stejné, tak to vyjde levněji. Jde i o vědeckou hodnotu experimentů, které tam budou dělat. Obě místa přistání, jsou oblasti, o kterých se předpokládá, že tam kdysi byla voda. Tím, že obě mise provedou stejné experimenty, bude možné porovnání výsledků.


Hawk - 12/1/2004 - 20:15

quote:
to myslím že je blbost
právě že jsou stejný tak cena mise je daleko menší než kdyby měli jiný vybavení - jiné projekty - jiné ovládání a vůbec je to kravina.
jelikož musej všechny součástky dělat ve dvou verzích (jako na ISS) tak se jim cena vyplatí když vezmou třeba 3ks od každý součástky.
spíš je škoda, že tam neposlali 2 vozítka

Kam neposlali dvě vozítka?


HonzaVacek - 12/1/2004 - 20:39

Barevné panoramatické záběry okolí Spiritu:

300 kB: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040112a/mspan_2X_final-A10R1_br2.jpg

13MB: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040112a/mspan_2X_final-A10R1.jpg
[Upraveno 13.1.2004 poslal ales]


Li-sung - 12/1/2004 - 21:11

To samé panorama z jiného zdroje
1,9 MB http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA05049.jpg

nový odkaz na 300 kB
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040112a/mspan_2X_final-A10R1_br2.jpg
[Upraveno 13.1.2004 poslal ales]


ALF - 12/1/2004 - 21:13

Honza Vacek:
Na druhou stranu oba rovery se mohly doplňovat a my bychom získali větší množství informací o Marsu a příští mise se mohla zaměřit na další věci..
Každopádně mě zajímá do jaké míry bude ona srovnání výsledků vypovídající.


HonzaVacek - 12/1/2004 - 21:45

ALF: Je škoda, že selhal Beagle, který byl zaměřený na úplně něco jiného a výsledky z jeho měření by právě byly doplňkem k MERům.

Nejsem geolog a tak to napíšu asi nepřesně, ale tím srovnáním jsem myslel asi tohle. Kráter Gusev a planina Meridiani byly zřejmě zaplavené odlišným způsobem, pokud se ukáže, že tam voda byla. Do kráteru Gusev nejspíše přitekla voda náhle tím korytem, co je na fotkách z MGS a Meridiani byla zaplavená pozvolněji. Pokud se provede měření v těchto dvou odlišných oblastech, získá se přece jenom úplnější představa o tom, jak na Marsu probíhalo usazování sedimentů, průběh eroze a podobně, než pokud by se zkoumala pouze jedna oblast. Problém je, že pro tyhle procesy, které probíhaly na Marsu neexistuje srovnání s něčím obdobným tady na Zemi. Přece jenom na Marsu jsou odlišné podmínky (nižší gravitace, jiný tlak atmosféry, jiné její složení, jiné složení a struktuta hornin). Připadá mi tedy smysluplnější zaměřit Spirit a Opportunity na stejné vědecké experimenty a získat tak širší přehled o geologických procesech, než zaměřit každou misi na něco jiného a získat tak sice výsledky více experimentů, ale na úkor toho, že měřeních pro konkrétní experiment bude méně. Tak nějak jsem to myslel.

Vůbec by mě ale nepřekvapilo, kdyby výsledek obou misí skončil patem a nebylo průkazné, jestli tam voda byla nebo ne. Stejně jako v případě sond Viking, když tam pátraly po životě.


milivoj citlivy - 12/1/2004 - 22:33

quote:
quote:
to myslím že je blbost
právě že jsou stejný tak cena mise je daleko menší než kdyby měli jiný vybavení - jiné projekty - jiné ovládání a vůbec je to kravina.
jelikož musej všechny součástky dělat ve dvou verzích (jako na ISS) tak se jim cena vyplatí když vezmou třeba 3ks od každý součástky.
spíš je škoda, že tam neposlali 2 vozítka

Kam neposlali dvě vozítka?


tam patřilo 3 vozítka))


Petr Vojvodík - 13/1/2004 - 13:17

Nevíte náhodou, zdali plní MER na oběžné dráze své úkoly? Přece měl i jiné poslání nežli plnit funkci retranslační družice.


ales - 13/1/2004 - 13:23

Myslíš Mars Express ? S MERy nemá nic společného.
Zdá se, že se zatím ještě zaměřuje především na hledání signálů z Beagle 2, ale brzy už jistě začne i plánované mapování.
K Mars Expressu je na tomto fóru speciální téma (mimo MERy).


HonzaVacek - 13/1/2004 - 18:32

Sada snímků ze Spiritu z dnešního dne

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040113a.html

zahrnuje mapku okolí Spiritu, otáčení na landeru a předběžný cestovní plán. Jak to vypadá, tak se opravdu do těch kopců s roverem vydají


Arccos - 14/1/2004 - 10:04

Ten cestovni plan je skvely. Presne takovy, jaky jsem si pral! Cesta ke krateru - super, cesta do kopcu - jeste vic super. Bohuzel, jestli Spirit ke kopcum dojede neni vubec jiste a dokonce se to ani nijak zvlast neplanuje. Projektovany dojezd MERu je totiz 600m. Kopce jsou 3km daleko a Spirit to jeste vezme oklikou kolem toho krateru... No ale s trochou stesti Spirit snad vydrzi vic a dockame se uzasnych zaberu - takove panorama z vrcholku nektereho kopce, to bych snad uz ani nevydrzel.


Arccos - 14/1/2004 - 10:08

Z obrazku jeste doporucuji horizont s popisnymi sipkami. Zvlast porovnani se stejne popsanym pohledem shora je velice zajimave. Akorat mam dojem, ze experti v ridicm stredisku musi byt bystrozraci. Na rozdil od nich ja totiz na horizontu nevidim zadne stolove hory, ani kdyz mi tam ukazuje sipka (oznaceno jako South Mesas).


ales - 14/1/2004 - 10:14

Ano také jsem moc rád, že se by se mělo jet jak ke kráteru, tak potom k horám. Doufám, že tam Spirit dojede :-)

Není mi ještě úplně přesně jasné, kde vlastně Spirit sedí. Podle mapy "cestovního plánu" by měl mít ten velký kráter (průměr cca 200 m) od sebe na severovýchod a cca 250 m daleko (což podle mne odpovídá i panoramatu), ale podle obrázku "Right on Target-3" na stránce http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040113a.html je poloha označena dost jinde (tlustým bílým křížkem). Snad to brzy pochopím.


Harry - 14/1/2004 - 11:27

Ta šipka neukazuje viditelný objekt, ale směr ke Stolovým horám.


Arccos - 14/1/2004 - 12:36

No nevim, proc by to tam davali? To nedava smysl.
Navic jsem se ted znovu podival na zabery s vyssim rozlisenim a ty kopce tam videt skutecne videt jsou.


Arccos - 14/1/2004 - 12:40

To Ales: Myslim, ze by hodne pomohlo snimkovani s co nejvyssim rozlisenim s MGS. Pochopitelne Spirit by (asi) nebyl viditelny, ale treba Sleepy Hollow urcite ano.


HonzaVacek - 14/1/2004 - 15:33

Je sice pravda, že rover je projektovaný pouze na dojezd 600m a životnost asi 3 měsíce, ale vzpomeňme si na misi Pathfinder, kde předpokládaná životnost jeden týden ze značně prodloužila. Kam až Spirit dojede asi teď nedokáže odhadnout nikdo. Každopádně to bude velice napínavé a máme se na co těšit.

K tomu obrázku "Right on Target-3", o kterém píše Aleš. Podle mě jsou na něm znázorněná data z pozorování, která byla prováděna během přistávání Spiritu a zřejmě neukazují konečnou jeho polohu. Bílý křížek by mohl ukazovat místo, kam Spirit dopadl. Jenže potom se odkoulel a odskákal přibližně 300 m od místa dopadu.


HonzaVacek - 14/1/2004 - 17:09

Tak to co jsem napsal nesedí, to by se Spirit musel po dopadu kutálet na druhou stranu, tzn. na severozápad místo na jihovýchod. Takže mi to zatím není jasné stejně jako Alešovi.

Jediné co mě napadá je, že je špatně vyznačená poloha Spiritu na jednom z těch obrázků nebo je u nich chybný popis. Podle obrázku "Right on Target-3", kde jsou i souřadnice Spiritu, dokonce i s uvedenou chybou cca 30m, by měl rover stát na okraji poměrně velkého kráteru, který je jenom o něco menší, než ten kam se Spiritem chtějí jet. Ale ať koukám jak koukám, na tom panoramatu okolí nic takového není.


HonzaVacek - 14/1/2004 - 18:58

Udělal podrobnější mapku místa přistání Spiritu podle obrázků, které byly uveřejněné na JPL. Tak si můžete vybrat, kde Spirit doopravdy je

http://mujweb.cz/Veda/MSSS/Images/SpiritLS.jpg


HonzaVacek - 14/1/2004 - 19:05

Ten odkaz se musí napsat přímo do adresového řádku browseru, kliknutí z nějakého důvodu nefunguje


HonzaVacek - 14/1/2004 - 19:59

Tady ještě jeden obrázek

http://mujweb.cz/Veda/MSSS/Images/SpiritLSa.jpg

Světlý křížek označuje místo, kde by přibližně měl stát Spirit (podle cestovní mapy) cca +/-50m. Nebyla moc podrobná a tak se to nedalo určit přesně.
[Upraveno 15.1.2004 poslal ales]


Li-sung - 14/1/2004 - 20:13

Ještě ti tam chybí křížek podle tohohle obrázku:

http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-04-2004/captions/image-6.html


Li-sung - 14/1/2004 - 20:15

To je zajímavý, že když ten odkaz nedám do žádnejch speciálních tagů tak funguje


ales - 15/1/2004 - 07:36

Ten Honzův obrázek je moc pěkný. Doufám Honzo, že tam pak budeš zakreslovat ujetou trasu Spiritu :-)

Myslím, že z panoramatu je celkem jasné, že bílý křížek (podle Odyssey) je nějaká chyba, omyl nebo nedorozumění. Také modrý křížek (první den) je podle mne trochu nedorozumění, protože u toho originálního obrázku (image-6) není uvedeno, že by šipka označovala místo přistání, ale jen upozorňuje na stejnou soustavu kráterů, jaká byla vyfotografovaná při sestupu.

Nejpravděpodobnější je tedy představa, že Spirit poprvé dopadl na povrch Marsu zhruba v oblasti černého křížku (nebo alespoň z toho směru) a doskákal a dokutálel se do oblasti zeleného křížku.


ales - 15/1/2004 - 11:03

Podle zpráv na http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status.html už Spirit stojí na povrchu Marsu (měl ujet cca 3 metry).


mikes - 15/1/2004 - 12:03

Na http://www.cnn.com/2004/TECH/space/01/15/rover.mars.int/index.html je první malá fotka ze zadních Hazcamů. Rovem měl ujet zmiňované tři metry na jeden zátah a mělo mu to trvat asi 80 sekund ...[Upraveno 15.1.2004 poslal mikes]


ales - 15/1/2004 - 12:09

Trochu větší obrázek z NASA TV jsem dal na http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/mer/dole1.jpg :-)
[Upraveno 15.1.2004 poslal ales]


mikes - 15/1/2004 - 12:11

Už je i velká fotka http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-15-2004/captions/image-2.html


Arccos - 15/1/2004 - 12:52

Super, tak teda Spirit nam jezdi!
Jenom mam dojem, ze neujel 3m, nybrz 3 stopy.


mikes - 15/1/2004 - 13:10

Jeden metr (3 stopy) je vzdálen od landeru. Opravdu ujel tři metry (téměř 10 stop) - pokud počítám pohyb zadních kol, tak musely ujet 1 metr od rampy + cca 0,6 m přes rampu + cca 1,4 metru po landeru ...


Arccos - 15/1/2004 - 13:50

No jo, to me nenapadlo. V tom pripade jezdi MERy rychleji, nez jsem myslel - pokud plati tech udavanych 80s.

Mimochodem nevite, kde u nas LEVNE ziskat ty barevne bryle nebo tip, z ceho je vyrobit?


HonzaVacek - 15/1/2004 - 15:19

Zakreslovat ujetou trasu do obrázku je docela dobrý nápad, to bych udělat mohl. Nejdříve ale musím zjistit, kde Spirit doopravdy je, jinak skončím na obrázku jinde, než Spirit doopravdy bude. Ten obrázek má rozlišení 3m/pixel, takže by na něm měla být vidět i ta "Ospalá díra", ale tu se mi zatím nepovedlo identifikovat.


HonzaVacek - 15/1/2004 - 17:18

Aktualizovaný obrázek s udávanými místy přistání MER-A Spirit. Teď už snad na to půjde kliknout.

http://mujweb.cz/Veda/MSSS/SpiritLS.htm


Kalimero - 15/1/2004 - 17:29

quote:
No jo, to me nenapadlo. V tom pripade jezdi MERy rychleji, nez jsem myslel - pokud plati tech udavanych 80s.

Mimochodem nevite, kde u nas LEVNE ziskat ty barevne bryle nebo tip, z ceho je vyrobit?


Kup si poslednu Fantaziu (je to slovensky casopis) a tam su jedny pribalene (ako reklama na Spy Kids 3) ale aj tak funguju. Su v nej aj nejake fotky marsu.


Li-sung - 15/1/2004 - 18:06

Ta poloha Spiritu podle Oddysey to by spíš mělo být podle Dopplerova efektu zaznamenanáho DSN nebo tak nějak.


P. Lukavský - 15/1/2004 - 19:47

quote:
No jo, to me nenapadlo.Mimochodem nevite, kde u nas LEVNE ziskat ty barevne bryle nebo tip, z ceho je vyrobit?


V tomto tématu diskuse z 11.1.2004 je uveden popis výroby filtrů pro barevné brýle asi od někoho, kdo s tím má zkušenosti.


ales - 16/1/2004 - 09:39

Honzo, ty obrázky jsou moc pěkné. Dříve či později polohu Spiritu určíme naprosto přesně.
Mohl bys mi, prosím, poslat obrázek oblasti přistání Spiritu (cca 5 x 5 km) v co nejlepším rozlišení (cca 3m/px), abych si s tím také mohl pohrát.
Nevím, kde takový obrázek sehnat (mám jen s rozlišením 10m/px) a neznám také Tvůj e-mail, proto píšu sem.


Radek Pirochta - 16/1/2004 - 10:50

Aleši (případně zdatní analyzátoři snímků),

mohl by jsi skusit také najít padák? Už zase kolují zprávy, že se jedná o fotomontáže... Dle obrázků a údajů by to mělo být cca mezi body F a G, tj. 125° a dále. Případně by bylo zajímavé vytyčit nějaký bod cca 300 m daleko ("...Kutálení se zastavilo po necelé minutě ve vzdálenosti 250 až 300 metrů jihovýchodně od prvního dopadu na povrch Marsu.." V panoramatu je nejbližší bod 2,9 km daleko, což je 10 x více... V JPG se příliš zvětšovat nedá... A bylo by jim dobré zatnout tipec.


mikes - 16/1/2004 - 11:12

Ten padák by měl být přesně na opačné straně - tzn. na severozápad , teda pokud platí současná poloha dle cestovního plánu
Snad ho půjde vyfotit, až se Spirit dostane na okraj toho kráteru, ke kterému má jet. Mělo by tam být nějaké převýšení nad okolní planinou ...


ales - 16/1/2004 - 11:57

Ano na to převýšení u okraje kráteru se také těším (je to viditelné i na barevných panoramatech). Také přímý pohled do kráteru by mohl být skvělý. Jsem zvědav, jak bude odpovídat mým představám :-)


HonzaVacek - 16/1/2004 - 12:03

Originál snímku, který jsem použil je odtud

http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/05/2004.01.05.R071606.R121091.gif

Padák ani nic se vám ale najít nepovede, protože ty snímky jsou z 10.12.2003. Novější s dobrým rozlišením jsem zatím nenašel. Mají rozlišení 3m/pixel. Časem snad zveřejní nověší a snad i detailnějším. O něco lepší rozlišení mají obrázky ze sestupové kamery Spiritu, ale ty jsou pořízené z malé výšky, mám pocit něco přes kilometr, tak jsou trochu zkreslené.


mikes - 16/1/2004 - 12:17

>> Padák ani nic se vám ale najít nepovede, protože ty snímky jsou z 10.12.2003.

Radek Pichota měl podle mně na mysli spíše snímky ze Spiritu a tam bychom ten padák (za příznivých okolností) mohli najít ...


mikes - 16/1/2004 - 12:22

Omlouvam se Radkovi za zkomoleni jeho příjmení ...


HonzaVacek - 16/1/2004 - 12:44

Aha Já jsem se totiž před chvílí probudil a jak koukám, tak nejenom že špatně čtu, ale i píšu. No, ten padák má myslím průměr 15m, takže pokud se nějak rozumně snesl na zem, tak na snímcích MGS by mohl být vidět. Spirit by na něj mohl asi také narazit. Padák by nemusel být daleko, protože k odpojení od padáku došlo v menší výšce, než se plánovalo. Padák by tedy měl bít v blízkosti kráteru směrem na západ. Je jenom otázka, kam foukal vítr a jak daleko ten padák odnesly brzdící raketové motory. Mám pocit, že fungují ještě nějakou dobu po té, co se sonda od padáku odpojí právě proto, aby padák odnesly co nejdále od roveru.


Arccos - 16/1/2004 - 14:03

K tem barevnym brylim: Obavam se, ze koupit u nas Fantaziu je dost problem. A postup vyroby zde kdysi uvedeny je sice dokonaly, ale pro cloveka, co nema potrebne vybaveni je to moc slozite (a drahe).

Kde na tech panoramatech vidite okraj krateru? Ja se v tom nemuzu vyznat.


ales - 16/1/2004 - 14:20

Okraj kráteru. Např. ze stránky http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-13-2004/images-1-13-04.html si vyber image-4 (Hills over Yonder) a ve vhodném rozlišení se podívej ke směru "A" (azimut 76.8°). Mírně vlevo od něj (na azimutu cca 65 - 70°) se (trochu vpředu) zvedá okraj toho zmiňovaného kráteru. Je to dobré porovnat i s obrázkem image-3 (Map of Hills on the Horizon).


Arccos - 16/1/2004 - 14:31

Na horizontu? Jestli ano, tak to vidim.


ales - 16/1/2004 - 14:34

Ano, je to na horizontu, který je tímto směrem vzdálen (snad) jen cca 300 m. I proto si myslím, že ten val musí být vysoký alespoň 2 m (spíš víc).


Arccos - 16/1/2004 - 14:51

Tusim, ze rikali 4 m. Ono ale asi jak kde, z obrazku je patrne, ze val neni stejne vysoky po celem obvodu. Na vychode je vyssi. Asi to ukazuje na smer dopadu meteoritu.


bejcek - 16/1/2004 - 14:51

Pro ARCCOSe K barevným brýlím. V Hradci Králové , Cinestar - Carefoure ( na podzim) promítali film (? Spykids ?) 3D, vnuk dostal brýle červená - modrá. Určitě to běží na více místech, brejliček pak musejí mít plné krabice. Také kino Imax v Praze je určitě má.


Honza Mocek - 19/1/2004 - 07:48

quote:
Nejlacinější filtry pro 3D brýle se dají vyrobit z barevného diapozitivního filmu nasnímáním čisté, bílé, rovnoměrně nasvícené plochy přes barevný filtr před objektivem. Vhodné jsou filtry pro aditivní zpracování barevných fotografií. V tomto případě je vhodné zmenšit clonové číslo o asi 2 než bylo naměřeno vnitřním expozimetrem fotoaparátu, aby vyšel filtr dostatečně slabý. Je vhodné zvolit několik nastavení pro vyzkoušení. Jako filtr lze použít i originální brýle, zde je lepší clonu zvětšit, ale hodně záleží na celkovém poměru osvětlení.


ChaCha: kdyz mam barvne filtry, nepotrebuju je vyrabet!


mikes - 19/1/2004 - 07:48

V Pražském planetáriu je vystaven model Mars Exploration Roveru - http://www.planetarium.cz/kalendar/Mars/MER_v_PL.htm , http://www.novinky.cz/02/37/61.html [Upraveno 19.1.2004 poslal mikes]


Radek Pirochta - 19/1/2004 - 10:57

quote:
Omlouvam se Radkovi za zkomoleni jeho příjmení ...

Pohoda, horší je, když to popletou matrikáři... Pak ve starých matrikách nalezneš, jak vznikala nová příjmení - Pirochta ->> Pyrochta, Piruchta, Pirocha, Pÿrochta.
Já se zase omlovám za otočení místa přistání, ale měl jsem to dobře, pak jsem si přečetl komentář zde a už jsem to zblbl...


Je to podvod - 19/1/2004 - 14:22

Nic se neděje neboť NASA připravuje kulisy


ales - 19/1/2004 - 14:48

Na můj vkus je to na Marsu také příliš pomalé, ale na základě jakých informací usuzuješ, že je to podvod (kulisy)? Jinak by to byla čirá spekulace bez důkazů.


Jiří Dalecký - 19/1/2004 - 15:41

Jo a na Měsíci taky nebyli co. Nechcete už konečně těch dezinformačních lží nechat a přestat závidět, že nikomu se daří a
nikomu ne!


mikes - 19/1/2004 - 15:44

quote:
Nic se neděje neboť NASA připravuje kulisy


Jo, máš pravdu, všechno je podvod, i tvoje GYMNÁZIUM v BENEŠOVĚ, že ?
Moc se díváš na televizi (Akta X ?), zajdi si někdy na čerstvý vzduch, mohlo by to pomoci ...

Ale teď vážně. Přes víkend měl Spirit provést měření půdy pomocí spektometrů APXS a Mössbauer a to vyžaduje docela dost času (Mössbauer 4 hodiny, APXS dokonce až 20 hodin!). Další nezanedbatelnou položkou je i odpočinek celého týmu pracovníků - nezapomínejme na Opportunity, přistát by měla již tuto neděli ...

Ale už se pohnul - Spirit dojel k "Pyramidě" - http://www.space.com/missionlaunches/spirit_rockgarden_040119.html , jsou i nové fotky z Hazcamů a Pancamu


Arccos - 20/1/2004 - 08:54

Nerekl bych, ze akce jsou prilis pomale. Nic se nema uspechat a rovery tam nejsou pro nase poteseni, ale pro vedecke zkoumani - ktere ovsem prostym laikum moc atraktivni neprijde.
Spis se ukazuje, jaka limitace je pomaly prenos dat z roveru na orbit a z orbitu na Zem (coz je pritom nejrychlejsi varianta). Pro pristi mise by se melo vymyslet neco lepsiho. Ze by laserovy prenos?


Radek Pirochta - 20/1/2004 - 12:44

quote:
Nerekl bych, ze akce jsou prilis pomale. Nic se nema uspechat a rovery tam nejsou pro nase poteseni, ale pro vedecke zkoumani - ktere ovsem prostym laikum moc atraktivni neprijde.
Spis se ukazuje, jaka limitace je pomaly prenos dat z roveru na orbit a z orbitu na Zem (coz je pritom nejrychlejsi varianta). Pro pristi mise by se melo vymyslet neco lepsiho. Ze by laserovy prenos?

Pro každé vysílání potřebuješ nějaký výkon. Směřovat laserový paprsek a vyrovnat úbytek výkonu atmosférou je dost složité, zvláště když se základna pohybuje. Stačí si zjistit, kolik kW musí mít laser s kterým se prováděly pokusy na Měsíc. Trochu mi není jasné, proč když je to stálo takové peníze, nepoužívají na přenos informací z kamer pouze změny obrazu - např. technologie Cytrix - to by jim stačilo max 19,2 kbps na jednu kameru při rozlišení 1.024 x 768 bodů (tato technologie se používá především pro vzdáleného klienta), což je myslím na ovládání roveru dostatečné.
Pro kumunikaci by bylo také vhodné, aby nad oblastí přistání byla zavěšena "geo"stacionární družice, pak by komunikace mohla probíhat s menším výkonem či v širším pásmu.


P. Lukavský - 20/1/2004 - 19:42

quote:
quote:
Nejlacinější filtry pro 3D brýle se dají vyrobit z barevného diapozitivního filmu nasnímáním čisté, bílé, rovnoměrně nasvícené plochy přes barevný filtr před objektivem. Vhodné jsou filtry pro aditivní zpracování barevných fotografií. V tomto případě je vhodné zmenšit clonové číslo o asi 2 než bylo naměřeno vnitřním expozimetrem fotoaparátu, aby vyšel filtr dostatečně slabý. Je vhodné zvolit několik nastavení pro vyzkoušení. Jako filtr lze použít i originální brýle, zde je lepší clonu zvětšit, ale hodně záleží na celkovém poměru osvětlení.


ChaCha: kdyz mam barvne filtry, nepotrebuju je vyrabet!


Místo vzorových barevných filtrů by se asi dala použít obrazovka počítačového monitoru. Většina grafických editorů umí vytvořit požadovaný odstín (zde červenou a azurovou) a zaplnit jím celou plochu obrazovky. Snímek na diapozitiv by musel respektovat vlastnosti obrazovky:
-zaplnit z blízka obrazovkou celou plochu snímku a zaostřit na nekonečno, aby se rozmazaly barevné body tvořící obraz
-snímat za šera (nebo při nepříliš silném osvětlení), aby nebyly zachyceny reflexy na skle
-Použít dlouhou expozici (1/4 sekundy nebo delší), aby paprsek tvořící obraz několikrát přejel po ploše a neprojevila se změna intenzity jasu při neproběhnutí celé výšky obrazu.
Problém by byl s nastavením optimálního jasu a clony, to se v amatérských podmínkách dá u běžné obrazovky těžko změřit, muselo by se to odzkoušet.


Jan Toman - 22/1/2004 - 07:07

Podle posledních informací se nepodařilo navázat spojení se Spiritem během posledního kom. okna. Více na adrese:
http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status.html


Hawk - 22/1/2004 - 08:41

A kdy bude další pokus o kontakt?


ales - 22/1/2004 - 09:26

Sakra, to je velmi nepříjemné s tím Spiritem.
Jestli tomu dobře rozumím, tak se nezdařilo už několik pokusů o komunikaci (i když se to v těch zpávách píše nějak mlhavě a pro mne nejasně). Za možnou příčinu se snad považuje to, že Spirit chybně přijal nějaký příkaz ze Země (z různých důvodů) a přestal komunikovat. Něco podobného se prý párkrát stalo i u Mars Patfinderu. Snad se to tedy podaří nějak resetovat, nebo napravit opakovanými příkazy. Doufejme.


mikes - 22/1/2004 - 09:26

Další pokusy už proběhly (přes sondy MO, MGS), ale nové informace budou až večer při obvyklé tiskovce.


Hawk - 22/1/2004 - 09:41

Miroslav Káňa: Dík. Pokud je to jak píše Aleš Holub, tak to nemusí být ještě nic fatálního.


Harry - 22/1/2004 - 10:26

quote:
Miroslav Káňa: Dík. Pokud je to jak píše Aleš Holub, tak to nemusí být ještě nic fatálního.


Podle MF idnes to je vinou bouře v Austrálii, která znemožnila odeslání dalších příkazů. Spirit je tedy O.K.


Arccos - 22/1/2004 - 11:45

O te bouri mluvi specialisti z NASA jako o jedne mozne pricine. Bohuzel, zatim neni jiste, co se deje. Ale snad bude vsechno ok, protoze jinak by to fakt zamrzelo .


rix - 22/1/2004 - 19:39

Ja jsem ty informace pochopil tak,ze boure s tim nakonec nema nic spolecneho,ale ze meli nejake problemy primo na roveru(pisou neco o anomaliich...?).No uvidi se,pisou ze jeste daji vedet na jisto


ales - 22/1/2004 - 19:57

No, v tuto chvíli to vypadá hodně špatně. Rozhodně je problém přímo na Spiritu a nikoliv někde na trase. Spirit je zřejmě v nějakém poruchovém stavu a nikdo nedokáže říci, jestli se z něho dostane. Ještě chvíli počkejme ...


jaku - 22/1/2004 - 20:10

Co je vlastně hlavní příčinou tak krátké životnosti všech robotů (tím myslím
když fungují jak mají) že vydrží sotva pár týdnů ??

Je to jen otázka nedostatku energie, nebo prostě za 3 týdny už se nedají
dobíjet baterie, či co.

Nestálo by za to udělat jim na modulu z kterého vyjedou nějakou
elektrárničku do které by se vždy vrátili napapat ? ;-)

Jarda


Li-sung - 22/1/2004 - 20:24

Počkej robot má přece vydržet 3 měsíce a ne týdny.

Proč nevydrží víc to už se tu snad rozebíralo: přijdou chladné noci a teplota zařízení klesne a robot zamrzne. Taky sedne prach na panely a robot nemá elektriku na ohřívání...(prostě jedno s druhym)

Na nějaké složité mise si budeme muset ještě počkat. Je třeba aby fungovaly i jednodušší věci.


ROBO - 22/1/2004 - 21:52

Trochu mi není jasné, proč když je to stálo takové peníze, nepoužívají na přenos informací z kamer pouze změny obrazu - např. technologie Cytrix - to by jim stačilo max 19,2 kbps na jednu kameru při rozlišení 1.024 x 768 bodů (tato technologie se používá především pro vzdáleného klienta), což je myslím na ovládání roveru dostatečné.
Pro kumunikaci by bylo také vhodné, aby nad oblastí přistání byla zavěšena "geo"stacionární družice, pak by komunikace mohla probíhat s menším výkonem či v širším pásmu

Toto není klasická komunikace & LAN , WAN .. tady jde o družicovou komunikaci , klasický datový tok by jsi dosáhl s cca tak v několika stovkách kbps až Mbps družicového přenosu . a to je ten problém.


ALF - 22/1/2004 - 22:07

Kosmonautice se nějak nedaří. Pokud dopadně špatně i Opportunity, tak se tento rok nebude příliš lišit od minulého.


rix - 22/1/2004 - 22:33

Co se tyce te zivotnosti,tak nekde jsem cetl(mozna tady..?) ze pristi robot by mohl mit uz atomovy motor,takze vydrzi pri trose stesti(toho je v posledni dobe hodne malo) i nejaky ten rok


xChaos - 23/1/2004 - 01:12

quote:
Co se tyce te zivotnosti,tak nekde jsem cetl(mozna tady..?) ze pristi robot by mohl mit uz atomovy motor,takze vydrzi pri trose stesti(toho je v posledni dobe hodne malo) i nejaky ten rok


Vubec neni jiste, jestli byl problemem nedostatek energie. (Snad meli nejake udaje o napeti v bateriich z doby pred ztratou spojeni, ne ?)

Nevim, jestli je dobre davat radioizotopovy pohon necemu, co nemame nijak zvlast pod kontrolou... na Marsu se sice asi nedat napachat moc skody, ale stejne.

Jestli to znamena, ze zivotnost roveru je jen 3 tydny, tak doufam, ze s tim druhym se rozjedou trochu odvazneji hned na zacatku... skoda, ze Spirit stal skoro cele tri tydny zbytecne na jednom miste...ale treba by porucha prisla driv... (?)


Jan Toman - 23/1/2004 - 06:01

Podle nových informací je vcelku jasné, že oni prostě neví, co se stalo. Jsou to jenom úvahy o předání nekompletního povelu díky bouřce nad kompexem DSN v Austrálii, SW chybě nebo poruše v energetickém systé=mu. Vůbec jim nezávidím, musí být pod pěkným tlakem Sledovanost byla vysoká (i z vysokých míst) a přistání druhého roveru se blíží...


Hawk - 23/1/2004 - 07:57

Podle mě by mělo být minimálně zálohováno komunikační zařízení a to včetně záložního nezávislého zdroje ,aby řídíci středisko dostalo alespoň nějaké informace o příčině selhání.


mikes - 23/1/2004 - 08:14

Kolem poledne našeho času se řídící středisko pokusí komunikovat se Spiritem pomocí přímého spojení. Tentokrát se kromě jednoduché odpovědi o funkčnosti roveru bude požadovat od Spiritu i zaslání části vědeckých dat a hlavně telemetrie, ze které by mělo jít určit, co se vlastně s roverem stalo.
Takže se podle mě můžeme dalších informací dočkat tak kolem druhé hodiny odpolední nebo až večer z pravidelné tiskovky.


Arccos - 23/1/2004 - 08:38

Zda se, ze energeticky system je ok, Spirit se totiz ohlasuje jednoduchym signalem. Ale pravdou bohuzel je, ze nikdo presne nevi, co se deje. Uvazuje se o vsem moznem, nejcasteji bud o SW problemu (pak by to snad vse bylo ok) nebo o ponicene palubni pameti. No, mam z toho blby pocit .


Patek - 23/1/2004 - 09:40

Možná ho sežrali Marťani


Arccos - 23/1/2004 - 10:13

To Patek: Neboj, sarlatanu, co na zaklade (zatim pouze hroziciho - doufam) selhani Spiritu vystavi celou hyperparanoidni konspiracni teorii o mimozemstanech, NASA a treba zednarich, se vyroji jak much. Pak to zacnou vydavat za nepopiratelnou (ale popiranou) pravdu. Jednim z prvnich kandidatu na platek, kde se neco takoveho docteme je znamy humoristicky MWM magazin. (link pro silne povahy: www.mwm.cz)


Milan Halousek - 23/1/2004 - 11:04

Jestli to nebude o tom, že na nás Marťánci nebyli připraveni. "Bígla" dokázali eliminovat okamžitě, ale holt jejich Rychlá rota nestihla hned znovu zareagovat na další útok proradných pozemšťanů a tak Spirit zlikvidovali až po několika dnech. Uvidíme, kdo bude rychlejší v třetím případě.
Hezký víkend a ať se zase Spirit ozve - třeba i pod řízením Marťanů - Milan


Hawk - 23/1/2004 - 11:20

Narušil nový americký vesmírný program i mise dalších marsroverů?
Pokud se nemýlím plánoval se další rover koncem desetiletí a poté ještě jeden kolem roku 2012 a v rámci této mise se měly přivézt i vzorky marťanské půdy a hornin zpět na Zem.


Arccos - 23/1/2004 - 11:53

Nic takoveho se zatim neproslycha, tak snad ne. Ono by to bylo ostatne kontraproduktivni. Jestlize ma byt cilova stanice programu Mars, pak je jenom logicke, ze by podobne mise mely byt zachovany. Dokonce paradoxne by jejich pozice mohla byt posilena. Bohuzel ovsem na ukor jinych, taktez zajimavych misi (Europa Orbiter, Pluto-Kuiper Express atd.).
Jeste bych dodal, ze zkusenosti rikaji, jak je tech 6 let dopredu na planovani hodne. Kvuli financim/uspechu MER/neuspechu MER/Bin Ladinovy/atd. se muzou plany zmenit jeste nekolikrat.


Hawk - 23/1/2004 - 12:18

Ne tak docela. Dokud nebyl vyhlášen nový kosmický program, tak stále existovala určitá naděje, že se poletí na Mars kolem roku 2020.
Současný progrm počítá nejdříve s návratem na Měsíc a s Marsem až kolem roku 2030.
Proto vypadá, že v centru zájmu nepilotovaného průzkumu , až na vyjímky(např. New Horizont k Plutu) ,bude v nejbližších letech Měsic.


Anonym - 23/1/2004 - 12:24

MArs express pry objevil na Marsu stopy vody v podobe ledu


Anonym - 23/1/2004 - 12:42

upresnuji... http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A040123_121154_vedatech_kot&l=1&t=A040123_121154_vedatech_kot&r2=vedatech
[Upraveno 23.1.2004 poslal mikes]


PV - 23/1/2004 - 15:22

15:11 - Americký robot Spirit, který od středy nekomunikoval s pozemní centrálou, na deset minut spojení obnovil. Signály zaslané robotem byly zachyceny jednou z antén poblíž španělské metropole Madridu. Myslím, že to bude dobré.


Arccos - 23/1/2004 - 15:29

No jo, jenomze komu.kace probehla rychlosti 10b/s. Urcite to povzbudi, ale vyhrano nemame. Vlastne ani nevim, jestli je to dobra zprava...


mikes - 23/1/2004 - 15:35

Zde je původní zpráva - http://www.jpl.nasa.gov/releases/2004/29.cfm

Vyhrano ještě není, ale tu rychlost přenosu (jakou má Spirit odpovídat) podle mě nastavili technici na Zemi při odesílání příkazů, takže žádné překvapení to asi nebylo ...


Arccos - 23/1/2004 - 15:44

No to ne, tak jsem to ani nemyslel. Spis jde o to, ze pokud se nepodari zprovoznit predavani dat v obvykle rychlosti, tak nam bude Spirit na Marsu ... platny. No, mozna jako meteorologicka stanice.


mikes - 23/1/2004 - 16:20

Už komunikoval i 120 bitů za sekundu

The flight team for NASA's Spirit received data from the rover in a communication session that began at 13:26 Universal Time (5:26 a.m. PST) and lasted 20 minutes at a data rate of 120 bits per second.


ales - 23/1/2004 - 21:02

Takže, pokud dobře chápu informace z poslední tiskovky, vypadá to tak, že Spirit sice občas komunikuje, ale nepředává příliš smysluplná data. Řídicí počítač je z nějakého důvodu silně zmatený a zřejmě se i často resetuje (něco se mu na stavu Spiritu nelíbí, ale není ještě jasné, co). [Zdá se mi, že řídicí počítač zjevně není zálohován.]

Lidé z řídicího střediska budou dále asi postupovat velmi pomalu a opatrně (jak je u nich zvykem) v kolečku "příprava příkazů", "posílání příkazů", "poslouchání odezvy", "vyhodnocení odezvy" atd. . Předpokládají zatím , že Spirit bude asi dlouho v nepoužitelném stavu, spíše týdny než dny. Přesto doufají, že se jim Spirit ještě podaří dostat do lepšího stavu. Zatím se jim alespoň zdá, že nejsou problémy s dodávkou energie ani s teplotou Spiritu.

V nejbližších hodinách se také tým spíše soustředí na přistání Opportunity.

Nám asi nezbývá nic jiného, než prostě doufat v lepší příští ...


xChaos - 23/1/2004 - 23:22

Přitom redundance žádného systému se nedá udělat tak jednoduše, jako u řídícího počítače... prostě by na palubě mohla být miniaturní počítačová síť s řadou redundatních systémů (síťové "routery" - každý ženoucí data přes jinou anténu, všechny kamery by šlo udělat jako "webkamery", apod., atd.). Žádné centralizované řízení vlastně ani pak není zapotřebí - max. by bylo možné zapojit dvě nezávislé (zálohované) "spínací střediska", schopné nezávisle na sobě do sítě zapojovat a zase z ni odpojovat různá zařízení (včetně sama sebe navzájem). Krizový scénář: pokud jsou nakonec odpojena všechna řídící zažízení sítě, zapojí se do sítě automaticky postupně zase všechna zařízení (i porouchané entity) - je to lepší, než když se neděje vůbec nic..

Na Zemi řešení běžně existuje, a nazýva se manageovatelný ethernetový switch (Cisco 2950, HP ProCurve...). Samozřejmě, je problém jak to udělat tak, aby zmnožené počítače neohrožovala radiace.... ale řídit vše jedním centrálním počítačem je i tak strašně archaická koncepce. Dnes je vše o počítačových sítích. Kdyby byla architektura MERu taková jak popisuje, tak se nemůže stát, že by alespoň přes jednu zbylou anténu (a její "router") nešlo komunikovat alespoň s nějakým jiným dalším živým zařízením...

Troufám si říct, že s komunikačními problémy jaké mají NASA nebo ESA se v CZFree.Net potýkáme denně... ono lézt v tomhle počasí na zasněženou střechu je skoro stejně nemyslitelné jako letět na Mars... ;-) A to nás ještě v bezlicenčním pásmu ruší kdeco...


Martin Kolman - 24/1/2004 - 01:34

Zdase že tohle by měl být Spirit (ještě na landeru), vyfocený ze
Surveyoru

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040123a/5-lander_closeup-A20R1.jpg


Loockey Fish - 24/1/2004 - 03:14

quote:
Co je vlastně hlavní příčinou tak krátké životnosti všech robotů (tím myslím
když fungují jak mají) že vydrží sotva pár týdnů ??

Je to jen otázka nedostatku energie, nebo prostě za 3 týdny už se nedají
dobíjet baterie, či co.

Nestálo by za to udělat jim na modulu z kterého vyjedou nějakou
elektrárničku do které by se vždy vrátili napapat ? ;-)

Jarda



Problemu je hned nekolik. Tak za prve. Zima nepritel cislo jedna. Spirit vytapi nekolik RHU(Radiation Heating Unit) tepelnym vykonem asi 1W. Vytapi se i elektronikou uvnitr. Ma vlastni system rizeni teploty ktery udrzuje stalou teplotu uvnitr tak aby nedochazelo k prehrati nebo velkemu podchlazeni.Kdyby k nemu doslo tak s vozitkem nikdo uz spojeni nenavaze.Baterie nemuze dodavat pri velmi nizkych teplotach proud.Provozni teplotni rozmezi je cca -40 az +40.Vyrobce a parametry baterie ve Spiritu se mi zatim nepodarilo zjistit.

Dalsim faktorem ovlivnujicim zivotnost je zivotnost baterie. Spirit pouziva Li-on baterii ktera je sice odolnejsi vuci chladu ale ma male mnozstvi nabijecich cyklu(kolem 200). Divim se ze Nasa nevyvinula nejakou svuj vlastni typ baterii.
Dalsi veci je radiace. Atmosfera marsu je slaba a zdaleka nepohlti tolik jako pozemska. Radiace poskozuje predevsim soucastky s vysokym stupnem integrace. Hlavne procesor a pak pameti(jen EEPROM, DRAM ma na Spiritu paritu). Osobne nechapu proc na byl na Spiritu pouzit procesor Intel Pentium Mobile 166Mhz kdyz treba v raketoplanech je pouzito nekolik procesoru 80386-tedy dostatecne hrubozrnych. Vice procesoru minimalizuje moznost vzniku chyby. Proc nema spirit nekolik nezavislych ridicich procesoru jez by zapojovala/odpojovala naka jednoducha jednotka jak tu psal xChaos? Proc neni pouzito rdsi vice nezavislych procesoru s integrovanou pameti coby autonomni jednotky? Pokud by nestacil vykon mohli by vsechny pracovat v gridu.
Ehm.To jsem trochu odbocil. Dalsim faktorem je prach usedajici na solarnich panelech ktery zamezuje pristupu svetla.
Pokud je problem se softwarem tak to se holt stava i tem nejlepsim. V kosmonautice takovych pripadu jiz bylo. Cim vetsi program tim vice chyb. Ve trech MB eeprom tech chyb jde udelat. No doufejme ze se jim povede sw chybu opravit. Mozna se zapise do Guinessovy knihy rekordu jako flash firmware na nejdelsi vzdalenost.


Wartex - 24/1/2004 - 10:49

Flash firmware ? 3MB ? download 120 bit/s ?
Jak se zda, nejvetsim problemem stavajici konstrukce automatickych sond je radiace - kdyz nemate funkcni CPU, nemate nic. Setkavam se s podobnym problemem pri rizeni prumyslovych procesu (ne ze by slo o radiaci ) Nejtezsi byva zajistit v takovem pripade bezpecnost, aby se zarizeni alespon definovanym zpusobem odstavilo.
Resenim se skutecne zda co nejvice co nejsamostatnejsich dilcich celku v modulu, maximalni redundance.
Co je to vubec za zareni, ktere na Marsu tolik vadi a na Zemi ne (ne tolik). Nebo dojde k poskozeni uz pri ceste prostorem k cili ? Nebyl by resenim nejaky husty pancir (napr. z ochuzeneho uranu ), nebo umele magneticke pole kole modulu ?


ALF - 24/1/2004 - 11:15

Je šance ,že Spirit může i v tomto stavu přijímat data vyšší rychlostí. Pokud se nemýlím, tak datarate 120 bit/s platí ve směru komunikace Spirit-Země.


Martin Kolman - 24/1/2004 - 11:32

Zdá se, že už to zase funguje:

"Shortly before noon, controllers were surprised to receive a relay of data from Spirit via the Mars Odyssey orbiter. Spirit sent 73 megabits at a rate of 128 kilobits per second."

viz:

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20040123d.html


Loockey Fish - 24/1/2004 - 12:08

quote:
Flash firmware ? 3MB ? download 120 bit/s ?
Jak se zda, nejvetsim problemem stavajici konstrukce automatickych sond je radiace - kdyz nemate funkcni CPU, nemate nic. Setkavam se s podobnym problemem pri rizeni prumyslovych procesu (ne ze by slo o radiaci ) Nejtezsi byva zajistit v takovem pripade bezpecnost, aby se zarizeni alespon definovanym zpusobem odstavilo.
Resenim se skutecne zda co nejvice co nejsamostatnejsich dilcich celku v modulu, maximalni redundance.
Co je to vubec za zareni, ktere na Marsu tolik vadi a na Zemi ne (ne tolik). Nebo dojde k poskozeni uz pri ceste prostorem k cili ? Nebyl by resenim nejaky husty pancir (napr. z ochuzeneho uranu ), nebo umele magneticke pole kole modulu ?


Ohledne teto problematiky doporucuji pekny clanek na http://www.aero.org/publications/crosslink/summer2003/03.html


xChaos - 24/1/2004 - 14:23

quote:
Nebyl by resenim nejaky husty pancir (napr. z ochuzeneho uranu ), nebo umele magneticke pole kole modulu ?


Pokud vím, tak pro zdraví člověka jsou mimo radiační pásy kolem Země největším problémem ty složky kosmického záření, které by nejlépe pohltilo několik metrů umělé hmoty, nebo třeba vody (tuším jsou potřeba jako stínění atomy vodíku, opravte mě jestli si to s něčím pletu...). Kovy nejsou zdaleka tak účinné. Problémem snad není záření gama, pokud vím.

Které záření je největší problém pro VLSI elektroniku, to ovšem nevím... přeci jenom, lidská těla nejsou z křemíku..

Moje koncepce není jen o víc procesorech - ale o více autonomních počítačových systémech, komunikujících pomocí skutečné sítě s datovými packety - ne pomocí sběrnice, jako uvnitř jednoho počítačového systémum, nebo pomocí nějakých jednoúčelových místních rozhraní. Koncepční posun od datového kanálu k datovému packetu je dost zásadní: kdyby nastala ta situace, ve které je Spirit nyní, tak bychom si prostě přes jeho zdravé komunikační zařízení "pingli" na jednotlivé subsytémy, zkusili se do nich "zalogovat", a pak odpojily ty, které nepracují správně. Síťové prvky se samy o sobě i na Zemi vyrábějí podstatně robustnější a blbuvzdornější, než počítačové systémy...

Spoustu jednoduchých úkolů tady na Zemi dnes plní např. jednočipové počítače (ATMEL), které stojí řádově jednotky Kč, a které rozhodně nemají žádnou vysokou úroveň integrace. Pokud mohu pozorovat, tak místní čeští bastlíři je používají na jednoduchá zařízení typu A/D převodníky přímo s ASCII výstupem na sériový port - diagnóza síly signálu, digitální tepoměry, apod., nebo watchdogy. Samozřejmě nevím, jaká je odolnost jednočipů proti radiaci - ale jde o generaci starší technologii než dnešní CPU (díky tomu je to extrémně levné), a v postatě je to to dostačují technologie na vytvoření jakési základní "první signální soustavy", která by přes rádio uměla aktivovat a deaktivat jednotlivé systémy. Počítač by pak byl vlastně jakýsi "cestující": byla by to výpočetní a kapacita a přechodný sklad dat dostupný přímo na místě - ale nebylo by na něm nic životně důležitého závislé...


jaku - 24/1/2004 - 19:02

Zdá se mě jen, že tento způsob výzkumu vesmíru je poněkud nešťastný.
1. Všechno trvá neskutečně dlouho. Příprava mise, čekání na startovací okno (1x za 2 roky).
2. Pak se tam tedy doletí, a pakliže se vůbec podaří přistát v pořádku (momentálně je to něco v poměru 1:2 jestli se nepletu)
3. Tak se začne zkoumat, resp. ujede se několik desítek (když bůh dá tak i stovek metrů) pozbírá se něco málo vzorků.
4. Pakliže až sem všechno fungovalo dobře tak se po pár měsících zmrzne a zapadá prachem.

A jsme u jádra pudla, pilotovaná mise by v porovnání s tímto výzkumem měla dle mě následující výhody:
1. Při i byť by ojedinělé 1/2 roční návštěvě by se provedla analýza tolika vzorků, co automaty způsobem jakým se to nyní dělá neudělají ani za 20 let.
2. Výběr vzorků by byl mnohem méně náhodný (neberu co se mě zrovna připletlo do cesty)
3. Plocha která by mohla být prověřena (třeba s pomocí nějakého vozidla) by byla v porovnání s robotky ohromná.
4. V porovnání s robotickými misemi by byla objevena a aplikovaná obrovská spousta nových technologií, která by v konečném efektu (i když špatně vyčíslitelném) výrazně zlevnila celou misi (pakliže by ji dokonce nepřivedla k zisku).

Tedy i kdyby se měla mise na mars realizovat až da 20 let (což je myslím vcelku reálné, pokud by se opravdu chtělo) tak po ní budeme o marsu vědět mnohem více než když těch 20 let tam budeme posílat automatické sondy.

Domnívám se dokonce, že v poměru výsledků jednotlivých způsobů průzkumu by dokonce nebyl ani nijak rozdílný poměr prostředků potřebných na realizaci jednotlivých způsobů.


Kamil Krbálek - 24/1/2004 - 20:46

ty problémy s opakovanými restarty počítače mi připomínají mé staré Windowsy, nemá v tom prsty zase jako vždy a ve všem Microsoft a Bill Gates? :-) Nedávno jsem četl, že americké námořnictvo chce vybavit svou letadlovou loď operačním systémem od Microsoftu, ta se asi chudák potopí...


Jan Toman - 24/1/2004 - 20:50

Informace lze v češtině nalézt v Databázi kosmických sond viz Odkazy, jsou průběžně aktualizované a fundovaně přeložené.
Souhlasím s předchozím názorem, jenom mi pořád uniká, jak chcete zkoumat tělesa, která evidentně mají vlastní biosféru, tj Mars, Europa, Titan. Na jedné straně se ničí sondy, aby nezanesly někam mikroorganismy (Galileo), na druhé straně tam pošlete člověka. Což takhle kompromis, let k Marsu a zase zpět. Těch pár kilometrů už není rozhodujících, takže klidně můžeme tvrdit, že jsme tam byli.


Wartex - 24/1/2004 - 21:37

quote:

quote:

Nebyl by resenim nejaky husty pancir (napr. z ochuzeneho uranu ), nebo umele magneticke pole kole modulu ?


Které záření je největší problém pro VLSI elektroniku, to ovšem nevím... přeci jenom, lidská těla nejsou z křemíku..



Podle vyse zmineneho clanku jde jednak o degradaci dotovaneho polovodice bombardovanim tezkymi casticemi (neutrony) - cim jemnejsi struktury, tim mensi mnozstvi zasahu staci na podstatnejsi zmenu vlastnosti a dale jednorazove efekty (chyba vysledku v 1 bitu, skok na jinou adresu) zpusobene zasahem spravneho N-P prechodu spravnou castici v kritickem okamziku.

quote:

Moje koncepce není jen o víc procesorech - ale o více autonomních
Spoustu jednoduchých úkolů tady na Zemi dnes plní např. jednočipové počítače (ATMEL)



Tak ty uz se bohuzel take vyrabeji VLSI (snad LSI) - je to levnejsi - novejsi vyrobni rady jsou znacne mene odolne proti ruseni - vyzkouseno , krome toho to dost zere a topi a vypocetni vykon za moc nestoji (ani z hlediska zpracovani dat, ani z hlediska poctu operaci).

Z programatorskeho hlediska je udelat cokoliv poradneho na 8-bit jednocipu dost utrpeni - vsechno je pomale, porad je malo pameti - namatkou FFT, JPEG, obsluha sitovych protokolu, komprese - predstava obsluhovat CCD kameru s vysokym rozlisenim, stahnout z ni data, zakodovat je, kompresovat, odeslat rozumnou rychlosti .... ne ne ...
Jakmile se sahne po vetsich pametech, sirsich sbernicich, vetsich frekvencich - jsme tam, kde jsme byli.

Koncepce zalozena na sestave inteligentnich agentu na jedne jakesi siti a s jakymsi sdilenym komunikacnim rozhranim (slabina) je jasna. Z hlediska realizace mi pripadaji bezpecnejsi zakaznicke cipy s nizkou integraci (klidne i vetsich rozmeru). Cena snad nehraje az takovou roli.

Pakety smerovane na jednotlive agenty, pripadne odpovidane od nich, to je presne ono. Kazde jednotlive zarizeni (agent) na sonde jako radic s mikrokodem, dusledne pouziti stavovych automatu v algoritmech ...


HonzaVacek - 24/1/2004 - 21:55

quote:
Což takhle kompromis, let k Marsu a zase zpět. Těch pár kilometrů už není rozhodujících, takže klidně můžeme tvrdit, že jsme tam byli.


Tak tohle by podle mě byly vyhozené peníze. Člověk z oběžné dráhy neudělá více než automatická sonda na oběžné dráze. To už by bylo lepší za ty peníze poslat k Marsu družici, která by doslova byla přecpaná technikou včetně kvalitní optiky pro pořizování velice detailních fotografií povrchu. Takže místo cca 40 tunové pilotované lodě tam poslat jednu nebo více družic. Ty by získaly mnohem více informací než kdyby se tam poslal člověk, který by nevkročil na povrch Marsu.

Právě na povrchu by člověk díky svému rozumu a všestranosti získal mnohem více informací než robot. Například geologa na zemi zaujme nějaký kámen, sebere ho, koukne se jak vypadá ze spoda, podívá se jak vypadá půda pod kamenem, vezme geologické kladívko a odloupne kus skály, může hrábnout do země a podívat se více do hloubky atd. Může pracovat nezávisle na kvalitě spojení se Zemí. Může natočit dlouhé hodiny videozáznamů, které odveze zpět na Zemi, takže obrázky nebudou pouze statické. Něco takového žádný robot ještě dlouho nedokáže.

Takže jestli pilotovaný let k Marsu, tak jedině za předpokladu, že tam člověk přistane a nějaký ten měsíc bude pracovat přímo na povrchu.


Anonym - 25/1/2004 - 06:10

opportinity je na marsu


ALF - 25/1/2004 - 07:59

Spirit na tom vypadá mnohem lépe.


ales - 25/1/2004 - 10:55

Tak z Opportunity už dorazily první obrázky a krajina je to opravdu "divoká" a zvláštní. Skoro mi to připadá, jako by to bylo někde v kráteru. Paráda :-)

http://www.spaceflightnow.com/mars/merb/040125image1.html


xChaos - 25/1/2004 - 14:07

Zajímavé je, že první barevná fotka se objevila jaksi živelně, mimo oficální systém tiskových zpráv, takže si ji nejde stáhnout ve vyšším rozlišení. Docela se na celé panoráma ve velkém rozlišení těším - bude nový obrázek deskop... ;-)

No jinak je zajímavé, že problémy Spiritu vyřešilo vyřazení flash paměti - to, že to takhle na dálku šlo udělat vypovídá o tom, že ta konstrukce zas nebude tak naivní. Zjevně je řada systémů redundatních a na dálku lze ledacos vyřadit z provozu.


J. Jakubse - 25/1/2004 - 14:53

Ted uz je k dispozici high resolution, na pres 20MB...


P. Lukavský - 25/1/2004 - 15:50

[quote

...Moje koncepce není jen o víc procesorech - ale o více autonomních počítačových systémech, komunikujících pomocí skutečné sítě s datovými packety - ne pomocí sběrnice, jako uvnitř jednoho počítačového systémum, nebo pomocí nějakých jednoúčelových místních rozhraní. Koncepční posun od datového kanálu k datovému packetu je dost zásadní: kdyby nastala ta situace, ve které je Spirit nyní, tak bychom si prostě přes jeho zdravé komunikační zařízení "pingli" na jednotlivé subsytémy, zkusili se do nich "zalogovat", a pak odpojily ty, které nepracují správně. Síťové prvky se samy o sobě i na Zemi vyrábějí podstatně robustnější a blbuvzdornější, než počítačové systémy...

Spoustu jednoduchých úkolů tady na Zemi dnes plní např. jednočipové počítače (ATMEL), které stojí řádově jednotky Kč, a které rozhodně nemají žádnou vysokou úroveň integrace. Pokud mohu pozorovat, tak místní čeští bastlíři je používají na jednoduchá zařízení typu A/D převodníky přímo s ASCII výstupem na sériový port - diagnóza síly signálu, digitální tepoměry, apod., nebo watchdogy. Samozřejmě nevím, jaká je odolnost jednočipů proti radiaci - ale jde o generaci starší technologii než dnešní CPU (díky tomu je to extrémně levné), a v postatě je to to dostačují technologie na vytvoření jakési základní "první signální soustavy", která by přes rádio uměla aktivovat a deaktivat jednotlivé systémy. Počítač by pak byl vlastně jakýsi "cestující": byla by to výpočetní a kapacita a přechodný sklad dat dostupný přímo na místě - ale nebylo by na něm nic životně důležitého závislé...



Nedá mi to a musím se konstruktérů zastat. Nemůžeme sondy posuzovat podle současného stavu techniky. Nezapomínejme na "dopravní zpoždění". Sondy startovaly před rokem a jejich návrhy začaly vznikat ještě asi o další čtyři roky dříve. Dovedu si dobře představit, že konstruktéři byly konzervativní a dali přednost osvědčené a vyzkoušené technice před v té době zaváděnými novými technologiemi. Když pro nic jiného, tak pro to, že tuto techniku dobře znali a myslili si že dokáží předem vychytat všechny mouchy. To o nových technologiích neplatí a často se nedostatky odstraňují za provozu, ale ne vše se dá provést změnou programování. Často je třeba fyzický zásah do zařízení, což u vypuštěných kosmických sond samozřejmě nepřichází v úvahu.
Nejsem odborník v informační a počítačové technice, ale myslím si, že pět let je v tomto oboru velmi dlouhá doba. Pět let starý počítač je pomalu zralý na výměnu, pokud chcete používat nejnovější programy. Vždyť ani u nás se na konci minulého století ještě nepovažoval mobilní telefon za stejně běžný prostředek osobní potřeby jako jsou například klíče, propiska nebo kapesník.
Držím palce a těším se, že se projeví maximální odolnost zařízení a přes všechny problémy co nejvíce překročí předpokládanou aktivní životnost.


Kamil Krbálek - 25/1/2004 - 17:47

Opportunity je na dně. Pěkně se v tom kráteru koulela. Na daleké panoráma si teda budeme muset počkat, protože z tohohle dolíku daleko vidět není. Jen doufám, že se mu podaří vyjet, protože ty svahy jsou docela prudký.


HonzaVacek - 25/1/2004 - 22:34

Ten kráter, ve kterém Opportunity stojí má údajně 20m v průměru a je jenom několik metrů hluboký. Rover snad zvládne i sklon 45°, takže by neměl být problém, aby vyjel. Horší by bylo, kdyby materiál na svazích byl příliš sypký, to by pak asi nastal problém.

Podle obrázků ze sestupových kamer je okolní terén docela hladký. Tady se asi do žádných hor nepojede, jako v případě Spiritu, pokud ho dají do kupy. Snad je to ale na dobré cestě.

Jenom mi není jasné, proč ty snímky ze sestupové kamery Opportunity nejsou čtvercové, jako v případě Spiritu, a zabírají spíše krajinu směrem k obzoru a směrem dolů pohled chybí.

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit_e001.html


HonzaVacek - 25/1/2004 - 22:39

Aha, ty první obrázky ze sestupové kamery ještě nebyly zpracované. Tady je obrázek po zpracování.

http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-25-2004/MER-B_DIMES_1404-med.jpg


Martin Kolman - 25/1/2004 - 22:43

Přibyly nové obrázky z pancamu:

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/opportunity_p001.html


anička balounová - 26/1/2004 - 18:43

oportunity objevil zbytky civilizace na MARSu !!!!
teď to říkali na tiskovce a ukazovali tam i snímek nějaký rozpadlý základny o který si nejdřív mysleli, že jsou to kameny.

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/opportunity/20040126a/MERB_Sol1_Postcard-B002R1_br2.jpg

v pravým horním rohu to jde vidět.
+ v horní části uprostřed jde vidět další sleepy hollow 2
[Upraveno 26.1.2004 poslal admin]


rix - 26/1/2004 - 19:36

Ani nevis co bych dal za to aby to byla pravda bohuzel takovych snu uz jsem se davno vzdal,na Marsu dost mozna zivot byl,ale inteligentni jen tezko


fobosan - 26/1/2004 - 20:39

quote:
oportunity objevil zbytky civilizace na MARSu !!!!
teď to říkali na tiskovce a ukazovali tam i snímek nějaký rozpadlý základny o který si nejdřív mysleli, že jsou to kameny.



a dokonce je tam i maly martanek... takova "myska" co stoji uplne vpravo tesne pod tema "troskama"
je podobny tomu zviratku co bylo na snimku ze Spiritu...

Je videt ze kdyz clovek chce tak vidi vsechno


Jiří - 27/1/2004 - 07:55

quote:
quote:
oportunity objevil zbytky civilizace na MARSu !!!!
teď to říkali na tiskovce a ukazovali tam i snímek nějaký rozpadlý základny o který si nejdřív mysleli, že jsou to kameny.



a dokonce je tam i maly martanek... takova "myska" co stoji uplne vpravo tesne pod tema "troskama"
je podobny tomu zviratku co bylo na snimku ze Spiritu...

Je videt ze kdyz clovek chce tak vidi vsechno


Zájímalo by mě ale v jaké formě ten život na marsu existovat může.
Prvoci? Bakterie? Malí zalení muží...


Hawk - 27/1/2004 - 09:12

Carl Sagan tvrdil, že by zde mohli vegetovat i lední medvědi.
Ale typuju, že lišejníky,bakterie by nemusely mít problém. Největší překážkou je záření, změny teplot by mohli vydržet.


ales - 27/1/2004 - 10:18

Domnívám se, že spekulovat o formě života na Marsu, je zatím prakticky nemožné.
Dokud nenajdeme alespoň jeden prokazatelně mimozemský život, tak nemáme vůbec nic, čeho bychom se mohli chytit.

Na Marsu zřejmě byly podmínky docela vhodné pro život, ale nikdo ještě jasně neprokázal, že by i ve vhodných podmínkách život MUSEL vzniknout.

Proto zatím klidně mohu například říkat, že si myslím, že na Marsu život není, nikdy nebyl, ale bude - ten pozemský :-)


Ervé - 27/1/2004 - 11:40

Na Marsu život údajně vznikl díky rychlejšímu chladnutí, takže tam byly stovky miliónů let vhodné podmínky. No a potom se na meteoritu dostal na Zem, kde se našly známky života jen pár miliónů let po ochlazení. Na Marsu došlo rychleji k vypnutí (vyčerpání) přírodního jaderného reaktoru (který v Zemském jádru stále funguje) a tak jádro ztuhlo a přestalo generovat magnetické pole. Solární vítr a kosmické záření dorazily atmosféru planety a Mars "zemřel". Dokud ale na Marsu pilotovaná výprava důkladně neprohrabe nánosy a vzorky na několika desítkách míst, tak je to jenom teorie.
Jo a nemusíte se bát, že Země dopadne stejně, protože díky vzniku Měsíce srážkou Země s planetou, jejíž těžké jádro si Země ponechala (a je tak tělesem s největší hustotou v solární soustavě), má Země zásobu uranu dostatečnou na miliardy let provozu jádra.


Ervé - 27/1/2004 - 11:44

P.S.: Ať klidně žijeme všichni a zvlášť Greenpeace a Děti Země díky termonukleárnímu reaktoru Slunce a díky jadernému reaktoru v jádru Země.


Hawk - 27/1/2004 - 13:36

Marsexpres má taky superfotky. Škoda, že zůstává tak stranou a ESA je zveřejňuje poskrovnu.
http://www.esa.int/export/externals/images/ob_32_albor_p.jpg

Více jich je zde:
http://www.esa.int/export/esaCP/SEMFEB474OD_FeatureWeek_1.html


Jan Toman - 27/1/2004 - 14:29

Fotky jsou to perfektní, rozlišení zatím ale zůstává za MGS.


vena - 27/1/2004 - 14:34

Nádhera. A skoro to vypadá na vodu v údolí Reull Vallis )


Arccos - 27/1/2004 - 14:34

ME by mel mit stejne rozliseni jako MGS, zatim ale nebyly zadne takove zverejneny.
Me se trochu nelibi postprocessing tech fotek. Vypada to trochu nerealne, jako vyrenderovane. Predevsim ty perspektivni 3D pohledy. Ale asi jde o zvyk.


Arccos - 27/1/2004 - 14:38

No, co ma znamenat to tmave dno v udoli Reull Valiss vubec netusim. Ale voda to neni.


Ervé - 27/1/2004 - 15:52

Jak to vypadá se Spiritem? Proč má být znovu operační až za tři týdny?


Arccos - 27/1/2004 - 16:20

Postupuji pomalu a opatrne, to je cele. A asi delaji dobre.


Anonym - 28/1/2004 - 10:00

Voda to nebude, teploty a tlak jsou malinko pod trojným bodem vody. Na Marsu prakticky může být voda jako led a pára. Tekutá by mohle být za poledne v prohloubeninách ( Hellas). Mnoho informací o Marsu je na stránkách: http://planety.astro.cz/mars.html


bejcek - 28/1/2004 - 10:04

Ten anonym jest moje osoba, nepřihlásil jsem se, ty stránky o planetách jsou skutečně rozsáhlé.


HonzaVacek - 28/1/2004 - 22:31

Mapka Marsu v nepravých barvách s vyznačením míst přistání jednotlivých sond.

http://mujweb.cz/Veda/MSSS/MerLS.htm


Loockey Fish - 29/1/2004 - 00:19

quote:
Jak to vypadá se Spiritem? Proč má být znovu operační až za tři týdny?

Chyba ve filesystemu flash pameti. OS Spiritu si s tim neumi poradit a tak se porad restartuje. Flashka se bude pomalinku zbavovat svinciku. Tvrta to dlouho pac takove odvsiveni na dalku je casove narocne. Nehlede na to ze se musi provest dukladna analyza problemu a mozna i opravit soft.
Spirit take nemuze byt on-line porad a musi si dobijet aku.
Jeste ze je to jen softwarova vec. Hehe >-] Debuging filesystemu na dalku...


Jan Toman - 29/1/2004 - 06:04

První snímek z opraveného Spiritu + barevné panoráma Opportunity:
http://marsrovers.nasa.gov/home/index.html


vena - 29/1/2004 - 09:47

Chyba ve filesystemu flash pameti. Debuging filesystemu na dalku...




Hmmm, nevíš o tom něco bližšího? Pokud je to ale tak tak se myslím docela potí, protože přesně totéž se dá čekat i u Opportunity. Mají totožné naprogramování. Nebo to u Opp. už na dálku přeprogramovali?
Jinak tahle chyba (pokud to je tak) vypadá na nedokonalé testování systému na Zemi ...

Véna


Andrew - 29/1/2004 - 09:58

Tedy první inteligentní život na Marsu je softwarový BUG


ales - 29/1/2004 - 10:07

Podle zpráv na SpaceflightNow.com (i jinde) technici na Zemi zatím opravdu věří, že problémy Spiritu nastaly tím, že jeho OS nebyl schopen zvládnout množství souborů, které se nashromáždily ve flash paměti za celou dobu mise (od startu až do Solu 18). Teď se snaží nějaké starší soubory smazat (ale novější zachovat), aby s tím už OS neměl problémy. Moc se jim to ale zatím (prý) nedaří (to mazání). Nechtějí smazat něco důležitého a proto postupují mimořádně opatrně.

Podle všeho je to skutečně softwarový bug a podle všeho to hrozí i Opportunity. Pokud je to ale skutečně hlavní problém Spiritu, tak se ho snad podaří překonat a u Opportunity si už na to budou dávat pozor.

Kromě toho ovšem ještě není úplně jasné, jestli na Spiritu není ještě nějaký hardwarový problém (kouslý elektromotor, nebo tak něco). Doufejme, že Spirit žádný závažný HW problém nemá a že příští týden bude moci vyrazit na další cestu (o tom příštím týdnu už technici na Zemi opatrně mluví).


Hawk - 29/1/2004 - 10:09

Opportunity má problémy. Vypadá to na vadný termostat.

http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=32361&chan=mult


mikes - 29/1/2004 - 10:19

Podle http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040126spirit.html byl problém způsoben tím, že řídící soft v RAM paměti zabíral více místa než se čekalo (ve flash paměti bylo příliš mnoho souborů).

"Right now, our most likely candidate for the issue has been narrowed down a little bit. It is really an issue with the file system in flash. Essentially, the amount of space required in RAM to manage all of the files we have in flash is apparently more than we initially anticipated.

"We have been collecting data and collecting data thanks to (the science team) and we have lots and lots of files on the spacecraft. That's good -- we intended to have lots and lots of files on the spacecraft. This is a new problem that we encountered based on having many files.


Jihrad - 29/1/2004 - 13:51

Clanek o pouzitem procesoru a systemu na MERech
http://www.space.com/businesstechnology/technology/mer_computer_040128.html

BTW: mozna ze ten soft meli udelat opensource... vsak on by jim nekdo tu chybu ve filemanagmentu nasel..
[Upraveno 29.1.2004 poslal ales]


Loockey Fish - 29/1/2004 - 14:51

quote:
Clanek o pouzitem procesoru a systemu na MERech
http://www.space.com/businesstechnology/technology/mer_computer_040128.html

BTW: mozna ze ten soft meli udelat opensource... vsak on by jim nekdo tu chybu ve filemanagmentu nasel..
[Upraveno 29.1.2004 poslal ales]

Tak to jsem mel taky na mysli. Vzdyt takto by se soft poradne proveril. Stacilo by poskytnout vyvojarum neco co simuluje hardware Spiritu(jakasi virtualni masina). Proc nepouzili RtLinux? Argumentuji tak jeho reliability ale tu uz z principu nemohou mit closed-source komercni systemy. Kolikrat soft testuji ti sami lide co ho vyvijeji.

O kosmickych pocitacich se schani spatne informace. Vetsinou se omezi jen na strohy popis hardwaru. O softwaru malokdy padne zminka. A proste mi chybi odkazy typu:download source code of hubble telescope software.Rad bych se mrknoul dovnitr kosmickeho softu ale nevim proc vsechnp se taji. Obavaji ze zneuziti? Fuj fuj softwarove patenty?

Nemate nekdo tip na solidni informace o pocitacich a softu ve vesmiru. Docela me to zajima


vena - 30/1/2004 - 09:41

Je tu jeden dost zásadní problém, proč asi nikdy nebude sw v kosmu open-source. A to protože by tam nějaký šťoura našel botu a hnedka by si to heknul a začal řídit sám Samozřejmě je otázka zda by měl tak výkonné teleskopy apod. ale hypoteticky to z toho důvodu nejde.


Loockey Fish - 30/1/2004 - 13:17

quote:
Je tu jeden dost zásadní problém, proč asi nikdy nebude sw v kosmu open-source. A to protože by tam nějaký šťoura našel botu a hnedka by si to heknul a začal řídit sám Samozřejmě je otázka zda by měl tak výkonné teleskopy apod. ale hypoteticky to z toho důvodu nejde.

Asi vite ze zabezpeceni na zaklade utajeni je slabe zabezpeceni. Podivejte se jak dopadlo sifrovani v mobilnich sitich GSM.
Uz jenom pristrojova vybavenost vylucuje 99 procent ,,zajemcu".
Presneji zde http://deepspace.jpl.nasa.gov/dsn/faq-data.html#q4
Ty anteny jen tak neschovate a masery taky nedostanete v kazdem elektru :-)))
Cizi vlady by do toho nesly ponevadz pro ne jsou spis cennejsi vojenske informace.Komunikace s vojenskymi spionaznimi druzicemi je ale uz davno sifrovana.
Jednodussi mrknout se na web nez odposlouchavat;-)

Tady jde spis o tu zkostnatelost ve vyvoji softwaru. Ja si myslim ze se to casem poda.Za nakych deset let.[Upraveno 30.1.2004 poslal ales]


ales - 30/1/2004 - 21:10

Podle posledních informací by MER Opportunity mohl sjet na povrch už v sobotu 31.1.2004 dopoledne (našeho času) (viz. např. http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/statustextonly.html ).
Samozřejmě pokud vše půjde dobře. Tak držme palce :-)
[Upraveno 30.1.2004 poslal ales]


Anonym - 31/1/2004 - 14:15

OPPORTUNITY UZ SI TO BRAZDI PO MARSU!!!...postupuji stejnym postupem jako se spiritem.Tomas


Archimedes - 2/2/2004 - 10:23

Tak Spirit se nam uzdravuje a Opportunity nasla(-el?) hematit


mikes - 2/2/2004 - 10:37

quote:
Tak Spirit se nam uzdravuje a Opportunity nasla(-el?) hematit

Oba rovery jsou vypuštěny do divočiny, teď začíná ta pravá "marsománie", teda alespoň pro vědce zde na Zemi

Označování roverů - v angličtině jsem narazil na to, že u Spiritu i Opportunity se používá "she" - tedy ženský rod.

V češtině (podle mně) by mělo být asi ten Spirit a ta Opportunity ...


Li-sung - 2/2/2004 - 13:21

quote:

V češtině (podle mně) by mělo být asi ten Spirit a ta Opportunity ...


Já bych to sjednotil na TEN Opportunity, protože se stejně neskloňuje.


xChaos - 2/2/2004 - 13:35

quote:
Je tu jeden dost zásadní problém, proč asi nikdy nebude sw v kosmu open-source. A to protože by tam nějaký šťoura našel botu a hnedka by si to heknul a začal řídit sám Samozřejmě je otázka zda by měl tak výkonné teleskopy apod. ale hypoteticky to z toho důvodu nejde.


Pocit, že open source je méně bezpečný než closed source, je jeden ze zásadních omylů u IT začátečníků. Ve skutečnosti pokud chceme nějaká data opravdu chránit, je lepší je ochranit matematicky dostatečně neprůstřelným šifrováním. U open source programů daleko víc hledá chyby v kódu...


ales - 2/2/2004 - 14:13

Osobně se snažím u MERů používat jen mužský rod, protože před jméno si např. mohu vložit slůvko MER, nebo rover. Tedy ten (rover) Spirit a ten (rover) Opportunity.
Myslím ale, že to není až tak důležité a každý ,může používat to, co se mu líbí. Stále to zůstává srozumitelné :-)


Arccos - 2/2/2004 - 15:52

Jsem pro muzsky rod, ale to je ted jedno.

Nasel nekdo z vas na panoramatickych zaberech Spiritu kamen 'Cake'? Nasel jsem jenom 'Blanco'.


Li-sung - 2/2/2004 - 18:38

Cake je podle úplně dole pod Grissomem(azimut 215°).
Kde je Blanco?


Arccos - 3/2/2004 - 08:40

Blanco je maly kousek doprava a trosku nahoru od Adirondacku, ne moc daleko od nej. Na pan zaberech je videt z jineho uhlu, ale je to urcite on.

K pan zaberu Opportunity: Nejsem priznivec zadnych teorii o podivnych predmetech v zaberu, ale mala vecicka priblizne uprostred zaberu a kousek pred landerem je fakt divna. V zadnem pripade to neni kamen. Spis to vypada jako stolicka dinosaura. Dokonce i vrha patricne stiny. Mohl by to byt kus landeru (snad airbagu), ale neni tam zadna dopadova stopa... fakt divne. Doporucuji blizsi navstevu roverem!


fikus - 3/2/2004 - 10:15

Presne uprostred toho panoramatickeho snimku z Oportunity je fakt divnej kamen s tykadilkama. To jsem zvedavej co to je.


ales - 3/2/2004 - 10:20

Ten objekt je vidět na několika "raw" snímcích Pancamu ze Solu 2 (např. http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/p/002/1P128372948EFF0200P2211R2M1.JPG ).

Stejně jako Arccos si myslím, že to není kámen, ale spíš kus látky (nebo fólie). Nejspíš pochází z landeru, protože přece jen je v jeho okolí dopadová stopa (malá, ale přece).


Arccos - 3/2/2004 - 10:24

Jak vidno, rover se rozjel prave tim smerem. Ovsem je to spis nahoda, proste byl lander zrovna tak natocen. No, ale kdyz uz tam rover bude, proc se nepodivat?.
Na hazcam a nav obrazcich ze sjezdu ovsem objekt neni videt (skoda).


ales - 3/2/2004 - 10:27

Já si myslím, že rover teď stojí buď přímo nad tím objektem, nebo někde v jeho bezprostřední blízkosti (bokem). Proto není vidět na záběrech z Hazcamů. Teoreticky by tam už také nemusel být, třeba kdyby ho odfoukl vítr :-)


Arccos - 3/2/2004 - 10:30

Tak presne to vsechno napadlo i me. A krome toho jeste moznost, ze to rover rozjezdil/zatlacil do pudy. Treba jsme na Marsu prave zahubili posledniho jedince druhu paruzkatych.


fikus - 3/2/2004 - 10:59

Nejpis to vypada ze jim pri pristani z toho asi neco uletelo protoze podobna podivnost se na to tom panoramatu z Oportunity vali hnedka u modulu konkretne vpravo dole(zeby kus latky??)


HonzaVacek - 4/2/2004 - 01:01

Mapka místa přistání Opportunity http://mujweb.cz/Veda/MSSS/OpportunityLE.htm . Tu oblast, kterou pořídila sonda během přistání kamerou DIMES, lze zvětšit a dá se najít na detailnějším snímku "přistávací elipsy" http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/24/MER_B_Ellipse_10m.gif s rozlišením 10m/pixel (25 MB). Jenom jsem zvědavý, do kterého z těch kráterů se sonda vlastně dokutálela. Tenhle snímek je složený z kamer DIMES a MGS http://photojournal.jpl.nasa.gov/tiff/PIA05165.tif . Měl by mít rozlišení až 1m/pixel, ale kráter ve kterém by rover mohl sedět jsem ještě nenašel. Velikostí jich přichází v úvahu asi 10.


ales - 4/2/2004 - 08:58

Honzo, ty Tvoje obrázky jsou perfektní. Je to mnohem lepší než z NASA :-)
Přesně tak jsem si to vždycky představoval a když to neudělala NASA, tak jsem se na to chystal sám, ale naštěstí jsem se k tomu nedostal, protože by to nikdy nebylo tak dobré, jako od Tebe.
Přehledné a víceúrovňové klikatelné mapy (a ještě se souřadnicemi a měřítkem) je to, co jsem chtěl.
Nyní jsou tam až 4 úrovně. Doufám, že se dostaneš i k tomu, abys udělal kontext přistávací elipsy i pro Spirit.
Nevím, jsetli je to vůbec možné, ale kdyby se Ti nějak podařilo přetransformovat panorama do plochy (alespoň do vzdálenosti 20 - 100 m), tak by mohla vzniknout ještě jedna (detailní) úroveň, zobrazující mapu bezprotředního okolí roverů.
Mám tedy ještě těchto pár (neskromných) dotazů a námětů:
- všechny úrovně bych raději viděl v "pravějších" barvách
- prosím i o přistávací elipsu Spiritu (SpiritLE.htm)
- pokud je to možné, byla by skvělá mapa bezprostředního okolí roverů (odvozená z panoramatu)
- budu smět zařadit mapy na příslušná místa do MEK (a www.kosmo.cz)?


HonzaVacek - 4/2/2004 - 13:48

Aleši, díky za uznání, snažím se Na MEK to samozřejmě dát můžeš. :-) Přistávací elipsu Spirit bych měl mít hotovou dneska odpoledne. S těmi pravými barvami je to ale trošičku zádrhel. Ty topografické mapy s velkým měřítkem nejsou z fotografií, ale jsou z MOLA. Jednotlivé barvy tedy odpovídají "nadmořské" výšce. Pokud to udělám šedé, nebude na tom nic vidět. Doplním k nim ale výškové měřítko, to ještě nemám hotové. Mohu je udělat i v původních barvách (modrá, zelená, červená, žlutá, bílá), ale to nevypadá tak dobře. Fotky míst přistání jsou posunuty do červena záměrně, aby na nich vynikly některé detaily. V případě Opportunity například vyniknou bílé skvrny, což by měly být odkryté skály podobné těm, jaké jsou těsně u roveru. Pokud to ale pro MEK budeš chtít nějak upravit, napiš mi a já s tím něco provedu.


Arccos - 4/2/2004 - 13:58

Kdyz uz jsme u tech barev, co rikate na barevne snimky z ME? Jsou na nich odstiny, ktere bysme asi na Marsu necekali: modra, zelena. Napriklad zrovna cast krateru Gusev v okoli pristani Spiritu je zelena jak Irsko. Tusim, ze to ma neco do cineni s pouzitymi barevnymi filtry (predevsim cervenym x IC), ale jsem z toho docela zmateny. Nevim totiz, jake barvy jsou vlastne spravne, jestli cervene ze Spiritu (a predeslych misi) nebo z ME...


ales - 4/2/2004 - 13:59

Jenom chci upozornit, že skvělé globální mapy Marsu v "pravých" barvách jsou na http://www.space-graphics.com/redmars_v3.htm (jsou tam k dispozici až do rozlišení 16384x8192 pixel). Nejlepší jsou ty "stínované" (Red Mars v3.0 colour shaded relief - Illumination from 45°/45°).


HonzaVacek - 4/2/2004 - 14:34

Ty fotografické mapy jsou moc pěkné, ale jestli jsou v pravých barvách... nevím, nevím. Mám stejný problém s barevnými fotografiemi, o kterém píše Arccos, tzn. jak by např. Mars vidělo lidské oko. Já si myslím, že často jsou barvy zvýrazněné, aby to bylo barevnější. Schválně porovnejte

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA03173
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA01543

u obou obrázků je napsáno, že jsou to přirozené barvy a přesto se liší. Pak si zajděte na hvězdárnu, kde mají slušnější dalekohled a koukněte se na Mars. To co uvidíte, budou opravdu pravé barvy a zdaleka nebudou tak výrazné. Nakonec se odstínově liší i jednotlivé fotografie z roverů. Takových obrázků, u kterých je napsáno, že jsou v "natural color" najdete na http://photojournal.jpl.nasa.gov/ spoustu a přesto bude každý jiný. On je to asi velký problém udělat obrázek tak, jak to vidí lidské oko. Nakonec i každý člověk vidí jinak barevně.


Arccos - 4/2/2004 - 14:40

To ano, ale prece jenom rozdil oranzova-brcalove zelena je trochu moc.


ales - 4/2/2004 - 14:52

Otěch barvách jsme tu už diskutovali (kupodivu v tématu Na Mars ve dvou lidech pomocí solární plachty - vylepšená koncepce ) a zdá se že nejpřesnější snad budou snímky z MERů (protože jsou jasně kalibrované a zblízka). Snímky většího území už budou asi subjektivně "dobarvené" (vyvážení, saturace). Vliv bude mít i okolní atmosféra a osvětlení (při vhodném osvětlení může i skoro černý kámen zářit všemi barvami).

Také ty mapy ze Space-Graphics.com budou asi přehnané. Zkus je když tak trochu zesvětlit a ubrat saturaci tak, aby se to blížilo barvám z MERů. Pak to podle mne bude docela "přirozené" (i když ne úplně přesné a "pravé"), a o to mi jde :-)

K obrázkům z Mars Expressu se mi teď nedaří dostat, ale tipuji, že "brčálově zelená" je moc silné kafe a je to buď nepravá barva (silně zvýrazněná), nebo je to výsledek náhodného osvícení povrchu pod určitým úhlem (odraz, nebo rozptyl v atmosféře).


Arccos - 4/2/2004 - 15:08

Velice dobre je to videt tady:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=34531

Co se tyka MERu, jednou byl prezentovan rozdil mezi snimkem sundialu v labpratori a na povrchu. Jedna ze sipek mela vyrazne jinou barvu (z modre na zelenou nebo tak neco). Nechtel jsem to moc vytahovat, protoze na to poukazali senzacechtivci, kteri (pri heslu 'NASA lze')nasledne 'prebarvili' snimky MERu podle tohoto posunu - na zeleno.


Arccos - 4/2/2004 - 15:09

Tak odkaz jeste jednou:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=34531


HonzaVacek - 4/2/2004 - 15:24

Když se tak na ty obrázky z ME dívám, tak všechny jsou dost přebarvené a vypadají tak nějak neskutečně.

Aleši, ty mapy časem použiju, ale ne hned. Mají totiž jinou projekci souřadného systému, takže mi to nějaký čas zabere. Ale možná by to mohlo být nějak takhle http://mujweb.cz/Veda/MSSS/Images/MapTrue.jpg .


ales - 4/2/2004 - 15:27

Ano, díky, to je pro mne přirozenější. Záleží ale asi na pocitu každého diváka.


HonzaVacek - 4/2/2004 - 16:10

Takže topografické mapky jsou tady http://mujweb.cz/Veda/MSSS/index.htm a totéž v "přirozenějších" barvách http://mujweb.cz/Veda/MSSS/index1.htm .


Radek Pirochta - 5/2/2004 - 17:05

No, je škoda, že vozítka již mají naplánované úkoly. Bylo by velmi zajímavé, kdyby se jedno vydalo časem podívat, co se stalo s Beaglem2, je to sice kol 20 km, ale přece tak strašně daleko... Pouzdro je dost malé na to, aby kdyby zapadlo mezi kameny, tak aby se mu plně neotevřely sluneční panely, což mohlo být příčinou jeho zániku. Amíci mají v tomto lepší konstrukci...


HonzaVacek - 5/2/2004 - 17:42

Nejblíže k oblasti kde měl přistát Beagle to má Spirit. Není ale ve vzdálenosti 20 km, nýbrž cca 5500 km, takže zajet tam nejde. Nebyla by ani šance najít ho roverem i kdyby obě sondy byly ve stejné oblasti. Ta přistávací elipsa je moc veliká a znamenalo by to prohledat několik set kilometrů čtverečních a to by rover nezvládnul.

Bohužel Beagle asi nepůjde najít ani z oběžné dráhy. I když budeme předpokládat, že se mu povedlo úspěšně přistát, tak není jasné, kde přesně je a na běžných snímcích z MGC nebo ME nebude vůbec vidět. MGC sice může speciální technikou dosáhnout rozlišení snímků až 0.5m/pixel, ale je to tak náročné, že se takhle dá vyfotografovat pouze malá oblast jako v případě Spirit a ani tam se nestrefili hned napoprvé, i když přesně věděli, co mají fotografovat. Navíc je Beagle příliš malý a tmavý.


HonzaVacek - 5/2/2004 - 17:55

Oprava: nikoliv MGC, ale MGS


baz - 5/2/2004 - 21:46

Plánuje Evropa další přistání na rudé planetě?


Arccos - 6/2/2004 - 08:26

Ano, v roce 2009 ma na Marsu pracovat evropsky rover v ramci mise ExoMars. V roce 2011/14 ma nasledovat spolecna mise s USA pro navrat vzorku z Marsu. Dalsi plany existuji (vcetne vyslani cloveka), ale zatim nejsou zas tak uplne jiste.


Radek Pirochta - 6/2/2004 - 09:10

Aha jasné, spetl jsem si na Tvých mapách výšku s délkou... taky mě to mohlo hned trknout


mikes - 9/2/2004 - 15:06

Něco pro zasmání - http://images.spaceref.com/news/2004/rover.armspin.mov - video cca 900kB.


Li-sung - 9/2/2004 - 18:59

Tak už máme fotky Opportunity z MGS
http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/02/09/


ales - 10/2/2004 - 11:45

Jsem rád, že oba rovery jsou schopny pohybu a docela už i opravdu jezdí :-)

Spirit sice občas softwarově "zahapruje", ale zatím to jde. Doufám také, že na Opportunity mažou ty nepotřebné soubory ve flash paměti ...

Docela mne překvapilo, jaké "kousky" si teď s MERy dovolili (po velmi opatrných začátcích). Spirit nechali ujet samostatně přes 6 m a dokonce přímo přes 20 cm vysoký Adirondack (mezi koly). Plánují objezd landeru a cestu ke kráteru Bonneville rychlostí v desítkách metrů za Sol. Opportunity zase jezdí po docela nakloněném terénu a ještě za jízdy pořizuje snímky (podařilo se vyfotit i padák a odhozený aerodynamický kryt). To je celkem síla. Jen tak dál :-)


Arccos - 10/2/2004 - 12:17

Taky se mi to libi a taky me prekvapil prejezd pres Adirondack, ale spis proto, ze jsem nabyl puvodne dojmu, ze je vyssi. A oni to prejedou, klid, pohoda... .
Taky se mi zda, ze priliv dat z Marsu zacina byt pro jednoho cloveka (=pro me) trosku zahlcujici. Coz je ale taky dobre!


anthony doule - 10/2/2004 - 12:37

Mám tu pár začátečnických otázek tak se nezlobte

Jaká je plánovaná životnost sondy?
Kolik ujede za plánovanou dobu metrů?
Kolik může ujet za 1 den?
Přenáší už Spirit data v plné původní rychlosti?


ales - 10/2/2004 - 12:47

Podle mých informací:
- plánovaná životnost každého z MERů je 3 měsíce (snad ale bude mnohem delší)
- plánovaná ujetá vzdálenost je 600 metrů (snad ale bude mnohem delší)
- oficiálně může ujet 40 m za sol (den na Marsu), teoreticky by mohl ujet určitě hodně přes 100 m za sol
- Spirit je oficiálně zcela v pořádku a komunikuje plnou rychlostí (v podstatě Spiritu nic moc nebylo, jen mu dočasně spadl operační systém)


Arccos - 10/2/2004 - 13:35

Docela by me zajimala planovana cesta Opportunity z maleho krateru k velkemu na vychode. Ne, ze by misto pristani nebylo dost zajimave! Podle vseho to ale vypada, ze po cestu uz 'nic' neni a je to celkem plocha a cista krajina. To bude docela uprk - asi maximalni denni rychlosti.


Anonym - 10/2/2004 - 14:42

Jen takove nadseni...MARSU ZDAR)...PS:Trochu emoci nas fandu neuskodi)


Anonym - 10/2/2004 - 14:43

quote:
Jen takove nadseni...MARSU ZDAR)...PS:Trochu emoci nas fandu neuskodi)

A sondam zvlaste!


Ervé - 16/2/2004 - 13:49

Zdá se, že Oportunity má větší problémy než Spirit - buď potíže s vyhodnocením správných příkazů, nebo mu přikazují nesmysly. Snad se rychle podaří problémy odstranit.


Arccos - 17/2/2004 - 10:11

O cem to mluvis? O zadnych problemech jsem neslysel.


Ervé - 17/2/2004 - 13:36

Oportunity odmítal splnit některé příkazy, které dostal od řídícího střediska, protože mu software říkal že nejdou splnit.


Arccos - 18/2/2004 - 10:13

Fakt jsem o tom neslysel. Snad to nebude zadny problem, Opportunity i Spirit ted funguji, jak maji.


ales - 18/2/2004 - 10:47

Já jsem to s tím odmítnutím některých příkazů také zaregistroval, ale bylo to snad jen dvakrát, takže to zatím považuji spíš za "nepříjemnost", než za "problém".

Jinak to s MERy opravdu vypadá docela dobře (jen tak dál) a přitom byly doby, kdy bych si na Spirit moc nevsadil :-)


Arccos - 18/2/2004 - 12:26

Ja taky ne. Asi po zkusenostech z minulosti - kdyz se neco podobneho stalo driv, znamenalo to jisty konec mise.


Baz - 19/2/2004 - 10:57

Rád bych se o robotu opportunity dozvěděl něco víc. Existuje nějaká stránka s jeho technickými popisy, popř. obrázky, schématem... Prostě anatomie toho robůtka.


mikes - 19/2/2004 - 11:11

Zde je zatím jen souhrn článků :

MER 2003 - 1.část - Stručný popis
MER 2003 - 2.část - Vědecké vybavení
MER 2003 - 3.část - Vědecké úkoly
MER 2003 - 4.část - Přistávací místa
MER 2003 - 5.část - Nosné rakety
MER 2003 - 6.část - Přípravy na start
MER 2003 - 7.část - Start (plán)
MER 2003 - 8.část - Jména roverů
MER 2003 - 9.část - Meziplanetární let a přiblížení
MER 2003 - 10.část - Sondy MER v přeletové konfiguraci
MER 2003 - 11.část - Komunikace a navigace
MER 2003 - 12.část - Přílet k Marsu a přistání
MER 2003 - 13.část - Popis landerů
MER 2003 - 14.část - Popis roverů

Další info je i ve Space40 Spirit a Opportunity
nebo také na Spaceprobes : Spirit a Opportunity


HonzaVacek - 22/2/2004 - 18:03

Aktualizoval jsem mapky míst přistání roverů http://mujweb.cz/Veda/MSSS/ s vyznačením postupu Spiritu ke kráteru Bonneville http://mujweb.cz/Veda/MSSS/SpiritLS.htm src="modules/XForum/images/smilies/smile.gif" border=0>


Li-sung - 23/2/2004 - 19:16

Když tak na sve uvodni strance uved odkazy na vsechny obrazky


HonzaVacek - 24/2/2004 - 15:34

Ta úvodní mapka je klikací. Když ťukneš na místo přistání, zobrazí se podrobnější pohled. Jsou tam 4 úrovně zobrazení.

No, nechci nic říkat, ale připadá mi, že poslední dobou je JPL nějak skoupá na kvalitní obrázky. Jednu kvalitní barevnou fotku za týden by podle mého názoru zveřejnit mohli.


Radek Pirochta - 24/2/2004 - 17:04

quote:
No, nechci nic říkat, ale připadá mi, že poslední dobou je JPL nějak skoupá na kvalitní obrázky. Jednu kvalitní barevnou fotku za týden by podle mého názoru zveřejnit mohli.

Tak si vezmi, že již obdrželi 10 GB informací. A kolik informací zveřejnili? Tipnu si že méně než 5%. Bylo by zajímavé se těmi informacemi prohrabrat... Jen tak, pro zábavu... Víte kolik by mohla NASA vydělat? Jedno DVD z Marsu za 500 Kč... Pár milionů by se jich prodalo... A hnedle by bylo na další sondu.


HonzaVacek - 24/2/2004 - 17:54

V případě sondy Clementine to přesně takhle Pentagon a NASA udělali. Vydali celou sérii CD (kolem stovky) a cena jednoho se pohybuje cca od 150$ do 250$. Jsou na nich tisíce snímků a výsledků vědeckých experimentů.


ales - 24/2/2004 - 20:05

Pokud to dobře chápu a počítám, tak 10 Gb je cca jen 1 GB. Na webu jsou dostupné tzv. "raw images" (např. pro Spirit na http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit.html ). Těch je tam teď cca 10000. Některé jsou malé (jednotky kB), ale nekteré i dost velké (přes 100 kB) a to už jsou "komprimované" JPEGy, takže originální obrázky mohou být "bitově" větší. Pokud by průměrná velikost byla cca 100 kB, tak 10000 x 100 kB = 1GB, takže na webu je možná téměř úplně všechno, co NASA má. Chybí snad jen spektrometrické rozbory a případně nějaká systémová telemetrie. Proto se domnívám, že si zatím nebudeme muset kupovat CD, na kterých by bylo o mnoho víc :-)

Osobně jsem rád, že NASA konečně vydala mapy se zakreslenými trasami obou roverů, takže teď už mohu snáze sledovat jejich cestu.

P.S.: Pro Honzu. Textové odkazy na všechny dostupné "podstránky" tvých map by asi byly užitečné, protože tvoje obrázky v klikacích mapách jsou velmi kvalitní, a proto i dost velké (stovky kB), což je pro hodně "surferů" docela hodně. Než se tedy "prokliká" až do té poslední úrovně (která ho asi nejvíc zajímá), tak se dost načeká a musí přenést téměř 1 MB dat (pokud nemá vypnuté obrázky, ale to pak ztrácí tu krásu).


Radek Pirochta - 25/2/2004 - 20:35

1Gb / 1GB
No, ono se v konvenci má používat přenosová rychlost Gbps, ale objem dat má být v GB. Takže je otázka jestli se skutečně jedná o chybu 8 násobnou, nebo nikoliv. Novináři toho napíší hodně, takže skutečně k chybě může hravě dojít. A to nehovořím o tom - pokud se nemýlím, že v USA počítají v kosmu s desítkovou soustavou, a na zemi v yardech. stopách a mílích...
Ať žije SI. Ale vážně. Jen mi osobně vadí, že místo Rentgenů zavedli mSe. Je teď v jednotkách ozáření vážně binec.


Li-sung - 25/2/2004 - 22:17

ad1) Jak Gbps ?? Takovou rychlost dosahnes malokde i na Zemi...

ad2)To se jmenuje metricka soustava... NASA v ni taky pocita i na Zemi, jen obyc amik ne.
Vono si nevyberes ani jednotky svitivosti a tlaku( tam sou snad Pascaly, (mili)bary, atmosfery, sloupec rtuti a kdo vi co jeste ...


ales - 26/2/2004 - 09:23

Je fakt, že by se přenesený objem měl udávat v "bajtech" (B). NASA to tak v tomto případě ale zřejmě nedělá a novináři asi nic nezkreslili.

Počítejte se mnou (a případně mne opravte):
- hlavní objem dat jde přes sondu Mars Odyssey (2001)
- komunikační okno trvá průměrně cca 10 minut denně (za sol)[viz. např. články od Mirka K.]
- přenosová rychlost byla max. 128 kbps (kilobitů za sekundu)[v posledních dnech se párkrát přenášelo i rychlostí 256 kbps, ale na celkový objem to zatím nemá moc velký vliv]
- denně tedy mohl být max. přenesený objem dat přes Odyssey cca 70 Mb (megabit)[128kbps x 600s]
- přes Odyssey šlo cca 65% veškeré komunikace, takže celkový denní objem přenesených dat byl cca 100 Mb (pořád jsou to jen "bity")
- oba rovery jsou na Marsu dohromady zatím méně, než 100 dnů (100 x 100 Mb = 10 Gb)
- zveřejněná hodnota 10 Gb je tedy s vysokou pravděpodobností uvedena v "bitech"
- je to vidět i z obrázku z 19.2.2004 http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040219a/02-AB-2-pie-A046R1_br.jpg
- objem všech 10000 obrázků, zveřejněných na webu jako "raw images", se dost blíží k 1 GB (gigabajtu), tedy ke zmíněným 10 Gb (gigabitům)

Opakuji proto, že bych NASA rozhodně neobviňoval z toho, že zveřejňuje málo obrázků. Nemáme důvod si to myslet. Podle mne jich NASA prostě o moc víc nemá, jen je většinou neupravuje do divácky zajímavější podoby. To je asi škoda.

Věřím ale, že NASA má originální obrázky v mírně lepší kvalitě, než jsou ty JPG soubory na hlavním webu. Jsou to kvalitní JPG, ale přece jen to je ztrátová komprese.

P.S.: Jinak doufám, že se Spirit už brzy dostane ke kráteru (Bonneville), jsem opravdu dost zvědavý, jak to v něm vypadá :-)


Arccos - 26/2/2004 - 12:11

S tim naprosto souhalsim.
Take myslenka, ze NASA ma obrazky i ve vyssi kvalite je asi spravna. Onehdy jsem v textu na homepage roveru cetl, ze se Opportunity podarilo vyfotit kryt modulu s padakem (coz jiste vite). Jenom ty obrazky tehdy jeste nebyly zverejneny. Takze jsem se podival poradne na raw images a skutecne jsem zmineny zaber nasel. Po par dnech byl zverejnen 'oficialni' obrazek, v barve atd., proste upraveny specialisty NASA. Ale hlavne - byl ve vyrazne lepsim rozliseni.
Na druhou stranu jine pozdeji uvolnene oficialni obrazky s temi v raw images celkem souhlasi.


Radek Pirochta - 26/2/2004 - 13:00

quote:
ad1) Jak Gbps ?? Takovou rychlost dosahnes malokde i na Zemi...


No, Gbps je úplně běžná rychlost, pravdou ale je, že se příliš nepoužívá při bezdrátovém přenosu, ono je to fakt hodně široké spektrum. Ale po optice je to úplně běžná rychlost, u nás se používá běžně vyšší:
2.488 Gbps OC-48/STM-16
9.953 Gbps OC-192/STM-64
40 Gbps OC-768 (v ČR není zatím moc velký zájem, vždyť například špičkový tok v Nix je jen o málo vyšší než STM-16).
ETH sítě mají už běžně:
1 Gbps Gigabit Ethernet
a někde využijí:
10 Gbps 10G Ethernet (IEEE 802.3ae)
Jen pro útěchu v přehledu rychlostí se také objevuje Dial-UP. Bohužel jako historický telefonní systém. Proto je v tabulce na čestném prvním místě...


Radek Pirochta - 26/2/2004 - 13:10

Aleši, Tvá úvaha je přesná jako vždy. Jen dodám, že 20% z přenesených informací je průměrný overhead, tj. hlavičky dat nebo jednotlivých rámců, takže to vychází poměrně přesně.
Já jsem si neuvědomil, že to komunikační okno je takové krátké. Byl bych rád, kdyby jsi napsal proč je to okno tak krátké, nějak si to nedokáži v té nebeské mechanice představit.


Ervé - 26/2/2004 - 13:35

Při počítání objemu dat zapomínáte na možnost posílat data při dvou nebo až třech obězích za jeden sol - družice nemusí letět přímo přes rover, může ho blízce minout, ale stejně převzít data, asi s nižší přenosovou rychlostí.


ales - 26/2/2004 - 14:05

Mars Odyssey 2001 obíhá na polární dráze Marsu s dobou oběhu cca 2 hodiny (výška snad cca 400 km), takže "rozteč" mezi dvěma po sobě následujícími průlety je téměř 30° (v "zeměpisné" délce), což je hodně, takže dva po sobě jdoucí oběhy prakticky nelze použít.

V ideálním případě je sonda dostatečně vysoko nad obzorem (pozorováno z MERu) cca 8 minut ale bývají to i jen cca 4 minuty (časy jsou podobné jako pozorovatelné průlety ISS u Země). Mirek ve svých článcích uvádí, že použitelné jsou maximálně 2 průlety denně, průměrně to však prý jsou jen 3 průlety za dva dny (soly). Proto jsem to "komunikační okno" odhadl průměrně na 10 minut denně (počítal jsem dva pětiminutové přelety, nebo jeden a půl sedmiminutového).

Zvýšení komunikační rychlosti v posledních dnech na 256 kbps (ze 128 kbps) je ale hodně významné a pro příště se snad můžeme těšit na ještě větší množství pěkných obrázků z Marsu.

P.S.: Jinak v těch "raw images" si můžete všimnout i toho, že velká spousta obrázků z Pancamů je pro nás naprosto nezajímavá (desítky a desítky obrázků Slunce, nebo kalibračního terče).


Arccos - 26/2/2004 - 14:22

desítky a desítky obrázků Slunce, nebo kalibračního terče
Jo, ty me stvou. Ale dokazu pochopit, ze se podle nich MERy orientuji, tudiz je musime vytrpet.
Mimochodem k nasim uvaham: myslim, ze prave moznost stridani prenosu dat z roveru (a ostatne taky stridani lidi v jednom ridicim centru) je jeden z hlavnich duvodu, proc je kazdy rover na opacne polokouli.


mikes - 27/2/2004 - 07:54

Už při výběru přistávacích míst byla jednou z podmínek úhlová vzdálenost minimálně 37° mezi těmito místy. Důvodem pro zařazení téhle podmínky byla právě komunikace s přelétajícími sondami, aby nedocházelo k tomu, že by s danou sondou chtěly najednou komunikovat oba rovery.
Když se podíváme na Sol 31 Opportunity, pak během jedné vysílací relace přenesla 145,6 Mb dat. Pokud komunikovala rychlostí 256 kb/s, pak vyjde, že přenos muset trvat okolo 570 sekund, což je 9,5 minuty Takže v tomhle má Aleš naprostou pravdu.
Celkově se dá říct, že schopnosti roverů (co se týká množství získaných dat) byly hodně podceněny - alespoň dle dokumentů z roku 2001, ale i novějších. Podle nich měl každý z roverů během své primární mise (90 solů) zaslat kolem 2Gb dat (dohromady tak za 180 solů společné práce 4Gb). Nyní mají za sebou 80 solů (50+30) a máme již 10Gb. Hrubý odhad pro 180 solů je 23 Gb dat - čili více než pětinásobný objem ! A to již nepočítám s případným rozšířením mise !
Jinak doporučuji dokument Proposal Information Package (87 stran pdf, cca 1,3 MB) - je v něm spousta zajímavých informací ...

BTW : Terén před Spiritem se trošku změnil - z pohledu pohybu roveru k horšímu ...
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040226a/02-jt-2-ra-1-forward-A053R1_br2.jpg


Jihrad - 27/2/2004 - 13:50

http://mars.telascience.org/home

On this website, you can download a scaled-down version of the program that NASA scientists use to operate Spirit and Opportunity. Updates are also available for Maestro that contain real data from Mars that you can add to your copy of Maestro.

Prijemnou zabavu pri pruzkumu marsu

[Upraveno 27.2.2004 poslal mikes]


Li-sung - 27/2/2004 - 19:27

quote:

Věřím ale, že NASA má originální obrázky v mírně lepší kvalitě, než jsou ty JPG soubory na hlavním webu. Jsou to kvalitní JPG, ale přece jen to je ztrátová komprese.



Na serveru photojournal.jpl.nasa.gov jsou obrázky v TIFF takže velikosti hodně přes MB nejsou vyjímkou.
Nejsou to syrové obrázky, ale už zpracované.

http://photojournal.jpl.nasa.gov/targetFamily/Mars?subselect=Mission%3AMars+Exploration+Rover+%28MER%29%3A


Li-sung - 28/2/2004 - 20:11

Poslali jste si taky jmeno na MARS??



http://spacekids.hq.nasa.gov/2003/disk.htm


Vašek Budín - 29/2/2004 - 07:51

quote:
Poslali jste si taky jmeno na MARS??



http://spacekids.hq.nasa.gov/2003/disk.htm


Jasně, docela by mě zajímalo, kolik českých jmen tam je...


rix - 29/2/2004 - 21:00

Ja tam teda jsem ale bez hacku a carek


Martin Kolman - 29/2/2004 - 21:22

Taky, taky.


Arccos - 1/3/2004 - 09:06

No, predstavte si: Ja to nevim. Ja uz jsem posilal svoje jmeno (vzkazy, etc.) tolikrat, ze uz si to proste nepamatuju. Vyhledavanim jsem se nenasel, tak asi ne.


Radek Pirochta - 1/3/2004 - 11:36

Takže už klesá zisk ze slunečních panelů... Sonda za x milionů dolarů, a oni jí nemohou vybavit prachovkou nebo kartáčem či jiným ofukem, který by ometl sluneční panely... A to nehovořím o tom, že by také šlo využít elektrostatického efektu pro odpuzení již usedlých prachových částeček. Napadají mě jen dvě možnosti - absolutně je to nenapadlo, nebo spíše proto, aby tam sondy nejezdily rok či déle, takže by nebylo nutné vyvíjet (a zaplatit vývoj) nové sondy...
Až tam přistanou lidé, tak ometou panely a sondy budou fungovat...


mikes - 1/3/2004 - 14:34

Nemyslím si, že by nad problémem snižování příjmu sluneční energie nepřemýšleli již při návrhu mise. Ale asi to nebylo realizovatelné, resp. realizace takového čištění fotovoltaických panelů by byla příliš nákladná (v porovnání s jeho přínosem).
Prostě zadaní bylo postaveno na 90 solech a od toho se odvíjel návrh všech částí roveru. Kdyby se požadovala výdrž řekněme 150-200 solů, pak by na tuto dobu musely být dimenzovány i ostatní součástky, a to znamená růst výdajů, hmotnosti roverů atd. ...
A je také otázka, zda bude by měla takto prodloužená mise takový vědecký přínos, aby to kompenzovalo vyšší výdaje. Současné rovery mají omezený akční rádius (řekněme 90 solů = 1 km), nedostanou se do oblasti s jinou geologickou strukturou - i kdyby mise trvala 180 či 270 solů, stejně se dostaneme jen 2 až 3 kilometry daleko od místa přistání, což je strašlivě málo vzhledem k rozměrům Marsu ...

Teď trochu k aktuálním informacím - je možné, že již tento týden (možná už zítra nebo pozítří) budou zveřejněny informace o tom, zda (podle dat z roverů) byla na Marsu voda v tekutém stavu či nikoliv


Arccos - 1/3/2004 - 14:39

Pokud vim, pokles zisku z panelu je zatim zpusoben zmenou rocniho obdobi - na Marsu pomalu zacina podzim (nebo snad uz zima?).


mikes - 1/3/2004 - 14:56

Podle JPL se blíží zima - The amount of power Opportunity is able to generate continues to dwindle due to the decreasing amount of sunlight (energy) reaching the solar panels during the martian seasonal transition to winter


Ervé - 2/3/2004 - 12:48

Pokud vím, tak u MERů se boční solární panely dají očistit kýváním (něco jako když hmyz zamává křídly), akorát nevím, jak je to účinné. Když jsme u těch roverů, vysadili Sověti na Měsíci dva Lunochody nebo jeden ?


Arccos - 2/3/2004 - 13:04

Pokud vim, tak dva.
(Pro sirokou verejnost i zahranicni vedce je to uplne jedno, protoze i tak bylo zverejneno jen nekolik nekvalitnich zaberu - a to bylo celkem najezdeno nekolik desitek km!)


Hawk - 2/3/2004 - 15:19

NASA prý zveřejní významné objevy o výskytu vody na Marsu.
Bude to oznámeno na dnešní konferenci:
http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=243334&b


Archimedes - 2/3/2004 - 20:36

Potvrzeno, na Marsu byla kdysi tekuta voda:

Ze stranek NASA

Mars Rover Scientists Wring Water Story from Rocks
03.02.04


Scientists examining what NASA's Opportunity is showing them about Mars rocks are seeing into the past, and what they're seeing indicates water once flowed there.

This image, taken by Opportunity's microscopic imager, shows a geological region of the rock outcrop at Meridiani Planum, Mars dubbed "El Capitan." Light from the top is illuminating the region. Several images, each showing a different part of this region in good focus, were merged to produce this view. The area in this image is 1.5 centimeters (0.6 inches) across.
Image Credit: NASA/JPL/US Geological Survey

The outcrop right next to where Opportunity landed holds evidence that the rocks have spent time drenched in liquid water.

Members of the Mars Exploration Rovers' international science team presented that evidence to news reporters at NASA Headquarters in Washington on March 2.

"Liquid water once flowed through these rocks. It changed their texture, and it changed their chemistry," said Dr. Steve Squyres of Cornell University, Ithaca, N.Y., principal investigator for the science instruments on Opportunity and its twin, Spirit. "We've been able to read the tell-tale clues the water left behind, giving us confidence in that conclusion."

Dr. James Garvin, lead scientist for Mars and lunar exploration at NASA Headquarters, Washington, said, "NASA launched the Mars Exploration Rover mission specifically to check whether at least one part of Mars ever had a persistently wet environment that could possibly have been hospitable to life. Today we have strong evidence for an exciting answer: Yes."

Clues from the rocks' appearance and composition support the conclusion that the rocks were altered by exposure to liquid water after they were formed. However, the clues don't tell how long the wet conditions lasted, and the clues are only tantalizing, not conclusive, about whether the environment was watery when the rocks originally formed.

Opportunity arrived just five weeks ago at a carefully selected landing area within Mars' Meridiani Planum region. On landing day, it happened to roll to a stop inside a small crater that has an outcrop of bedrock. Most days since then, the rover has been surveying or inspecting the outcrop. Scientists and engineers assembled at NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif., plan to keep Opportunity busy at the outcrop for several more days, perhaps gaining more evidence about whether the rocks were originally laid down in a wet setting, such as the bottom of a shallow lake or a hydrothermal hot spring. Later, the rover will venture out to the surrounding plain and may hunt for evidence putting the discoveries within the crater into a broader regional context.

Here are some of the clues that water formerly pervaded the rocks where Opportunity has been working:

-- The rover's alpha particle X-ray spectrometer found lots of sulfur in the outcrop. Related clues from that instrument and the miniature thermal emission spectrometer suggest the sulfur is in the form of sulfate salts, an indicator that the rocks were once soaked with water.

-- The rover's Moessbauer spectrometer detected jarosite, a hydrated iron sulfate mineral that could result from the target rock spending time in an acidic lake or acidic hot springs environment.

-- Pictures from Opportunity's panoramic camera and microscopic imager show many small, tablet-shaped or disc-shaped holes in an outcrop rock selected for close-up examination. These holes, or "vugs," match the distinctive appearance of Earth-rock vugs that form where crystals of salt minerals grow inside rocks that sit in briny water then disappear by eroding or dissolving.

-- The cameras have revealed spheres the size of BBs embedded in outcrop rocks. These spherules are not concentrated at particular layers within the rock, as they would likely be if they originated outside the rock and were deposited onto accumulating layers while the rock was forming. That makes the spherules likely to be concretions that formed from accumulation of minerals coming out of solution inside a porous, water-soaked rock.

-- Some of the spherules in pictures from the microscope appear to have stripes that correspond to layering of the matrix rock around them. This would be consistent with the interpretation that the spherules are concretions that formed inside a wet rock.

Opportunity is adding further observations in coming days to pursue other possible evidence about the rocks' water history, such as telltale patterns within the layering seen in the outcrop.


xChaos - 2/3/2004 - 23:52

aha, ja z toho udělal vlastní thread


Arccos - 5/3/2004 - 08:36

Konec zajicu v Cechach... eee, vlastne na Marsu

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/opportunity/b19_20040304.html


Arccos - 10/3/2004 - 08:49

Nemuzu si tim byt uplne jisty (obrazek byl zatim uvolnen bez popisku), ale na tomto obrazku ze Spiritu je videt druhy okraj krateru Boneville s odhozenym tepelnym stitem sondy!!!

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/n/065/2N132143034EFF1600P1917L0M1.JPG


ales - 10/3/2004 - 09:06

Ano, také bych řekl, že některé "raw images" z Navcamu ze solu 65 už konečně ukazují i vnitřek kráteru Bonneville. Překvapuje mne, jak má okraje poměrně mírně svažité (žádné "kolmé stěny a skály" zatím nejsou vidět). Třeba se to ale teprve ukáže.

Všimli jste si taky, jak v průběhu času v JPL postupně měnili odhady vzdáleností, zbývajících k okraji kráteru? Na konci jsem z toho byl už tak zmaten, že jsem skoro netušil, kolik Spiritu ještě zbývá metrů. Teď to ale vypadá, že už je hodně blízko.


Arccos - 10/3/2004 - 09:30

Jestli je prave v provozu (nespi), tak uz je urcite na samem okraji. Zitra uvidime dovnitr.


ales - 11/3/2004 - 09:18

Tak na webu jsou už "raw" fotky i ze solu 66 a do kráteru je vidět trochu lépe. Už mi to připadá "divočejší", ale nic zvláštního asi v kráteru nebude :-)
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit_n066.html (Navcam, sol 66, kráter je vidět na třech "dvojfotkách")


Arccos - 11/3/2004 - 09:27

Skoro presne totez jsem se prave chystal napsat. Pri pohledu do krateru vidime... ze nic nevidime. Nic tam neni, zadna skaliska, zadne steny... Treba se neco schovava pod svahem.
I tak je to velice impresivni pohled.


Archimedes - 11/3/2004 - 11:02

Zeby zas nejaky "zajic"? (ta bila skvrna vpravo na okraji krateru, sum to neni, opakuje se na fotkach)

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/n/066/2N132225646EFF1700P1943R0M1.JPG


ales - 11/3/2004 - 11:08

Arccos už tu psal, že by to měl být odhozený tepelný štít sondy (heatshield).
Viz. např. http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040123a/3-labeled_640-A20R1_br.jpg


Archimedes - 11/3/2004 - 12:15

Aaaaa, pravda, omlouvam se Ja jsem si ten prvni snimek predtim prohledl jen tak zbezne Pokud je to opravdu stit nebo jeho cast, myslite, ze se na nej Spirit pojede podivat? Pro konstruktery by to mohly byt neocenitelne informace.


Arccos - 12/3/2004 - 08:54

Tady, zda se, vidime padak:

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/p/067/2P132305418ESF1700P2537L4M1-BR.JPG


Radek Pirochta - 16/3/2004 - 11:25

Co je zajímavého v Kráteru Bonneville?
Na tomto obrázku se mi nejvíce zamlouvá malý kráter (vedle je ještě jeden menší) v pravé části kráteru Bonneville. Co myslíte, je to dobré místo pro průzkum?
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040315a/x_pubeng_bonnevillecolor-A071R1.jpg
BTW, je tu také dobře vidět tepelný štít, ale myslím, že na něm není nic zajímavého.


Pirochta - 19/3/2004 - 14:08

quote:
Co je zajímavého v Kráteru Bonneville?

Takže už víme, nic.


Arccos - 19/3/2004 - 14:48

Nevadi! Pojedem ke kopcum!

Ale jedna zajimava vec by se nasla, ikdyz s kraterem souvisi jenom tim, ze z nej ma Spirit lepsi vyhled - jizni val krateru Gusev vcetne vyusteni kanalu:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/p/071/2P132668991ESF1800P2448L7M1.JPG
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/p/071/2P132669091ESF1800P2448L7M1.JPG
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/p/071/2P132669141ESF1800P2448L7M1.JPG

Dalsi obrazky lze najit mezi raw images a vzdy je treba si vsimat nezretelnych kontur uplne na horizontu.[Upraveno 25.4.2004 poslal mikes]


ales - 23/3/2004 - 09:32

Takže Opportunity je úspěšně venku z "Eagle" kráteru. Podobně jako kdysi Arccos jsem teď zvědav, jakou rychlostí se odváží jet po té okolní pláni. Vypadá to, že tam nejsou prakticky žádné kameny, je to úplná rovina a jen mírné prohlubně. Doufám, že půjdou až přes 100m za sol. Uvidíme :-)


Pirochta - 23/3/2004 - 11:34

quote:
Takže Opportunity je úspěšně venku z "Eagle" kráteru. Podobně jako kdysi Arccos jsem teď zvědav, jakou rychlostí se odváží jet po té okolní pláni. Vypadá to, že tam nejsou prakticky žádné kameny, je to úplná rovina a jen mírné prohlubně. Doufám, že půjdou až přes 100m za sol. Uvidíme :-)

Tady je hezky vidět, co zatím ujel - z pozemního pohledu.
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpegMod/PIA05574_modest.jpg
Jinak souhlas, mohli by to trochu rozjet, třeba dojede až do hor...
I když pravda, Lunochod to není...


ales - 23/3/2004 - 11:55

To mluvíš Radku o Spiritu. Taky doufám, že dojede až k horám, ale cesta je to hodně kamenitá a dlouhá (cca 3 km), takže to určitě potrvá pár měsíců.

Naopak Opportunity nemá žádné viditelné překážky a nejbližší kráter je jen pár set metrů daleko, takže k němu by to mohlo trvat jen pár dní. Ve vzdálenosti méně než 10km (jižně) od Opportunity je ještě jeden mnohem větší kráter, tak uvidíme, co zvládne :-)


Arccos - 23/3/2004 - 12:20

O vzdalenostech presahujich 1km bych mluvil jenom velmi opatrne. Ale i ja doufam, ze ke kopcum se dojede.


Arccos - 23/3/2004 - 12:22

V kazdem pripade, kdyz si vzpomenu a leden, kdy se zdalo, ze je Spirit uplne odepsany...


Pirochta - 23/3/2004 - 16:49

Aleši a Arccosi, je to takové Marsovské přání... Je jasné, když udělají jeden den sto metrů, že to nepůjde pořád... Proto jsem tam dal odkaz na snímek, který to jasně dokladuje.
Opportunity má vše blízko, Spirit vše daleko - myslím, že to naplánovali dobře, mohou mít rozdílné cíle a pohybují se v rozdílném terénu.
Já jsem doopravdy zvědav, jak dlouho budou fungovat. Limitní budou asi baterie, ale ty by měly vydržet asi 1.000 až 3.000 vybíjecích cyklů.
Aleši, jelikož jsi už vzpomenul, že začíná na Marsu zimní období, kdy se tam oteplí, nebo zvýší příjem slunečního záření, což by mohlo pomoci slunečním článkům? Mně to vychází až tak za rok... :/


Ervé - 24/3/2004 - 10:08

Paráda, Opportunity vyjel z kráteru a má před sebou "celý Mars". Spirit šlape jako hodinky a maká jak drak. Hrabání děr předním kolem je taky geniální nápad. Zkrátka a dobře, Amíkům se daří.
Jak je na tom Mars Express ? ESA tu propagaci nějak nezvládá.


Pirochta - 25/3/2004 - 11:27

Esa propagaci nezvládá, ale vody našla spoustu a ani kvůli tomu nesvolávala tiskovku.
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMYKEX5WRD_1.html src="modules/XForum/images/smilies/smile.gif" border=0>


Li-sung - 26/3/2004 - 22:13

Koukněte na ty smělé plány:


Pirochta - 29/3/2004 - 09:08

Za tři měsíce budeme moudřejší...


ales - 29/3/2004 - 12:22

Jsem rád, že si vytkli za cíl dostat se až ke kopcům a to dokonce během cca 90 solů. Pokud to dobře chápu, tak počítají s cca 60 soly na "jízdu" a cca 30 soly na "měření". To vycházi cca 40 metrů na jeden "jízdní" sol. Vypadá to docela realisticky. Uvidíme :-)

Ještě k "zimě" na Marsu. Já jsem tu o tom nepsal, jen jsem to četl ve zprávách JPL. Ovšem není mi jasné, jak lze mluvit o "zimním období" prakticky na rovníku. Že by to bylo dáno excentricitou dráhy Marsu a vzdáleností od Slunce? Stejně si ale myslím, že rozdíly mezi "létem" a "zimou" nebudou z hlediska dopadající sluneční energie moc významné. Počítám tak do 10%, což je určitě mnohem méně, než rozdíl mezi "ránem" a "polednem". Představuju si to správně?


Arccos - 29/3/2004 - 13:15

Taky si myslim, ze tento experiment by nemel dostat zadne rekordni zapisy. Krome duvodu, ktere tu uz uvedli ostatni, jeste pripojim fakt, ze let byl nepilotovany. Ackoliv nevim, jake podminky jsou stanoveny pro zapisy rychlostnich rekordu, zda se mi nefer srovnavat let s pilotem a let nepilotovane makety.


Archimedes - 29/3/2004 - 13:35

Tu je odpoved na svetelne/tepelne podminky na Marsu v perihelu/afelu. Excentricita drahy Marsu je vyrazna.

http://www.tak2000.com/data/planets/mars.htm


mikes - 29/3/2004 - 14:06

Podle mě je ten pokles až 30%. Je to uváděno v dokumentaci roverů (The array can produce nearly 900 watt-hours of energy per martian day, or sol. However, by the end of the 90-sol mission, the energy generating capability is reduced to about 600 watt-hours per sol because of accumulating dust and the change in season. ...) a také se to dá vypočítat ze vzdálenosti Marsu od Slunce (206 až 250 milionů kilometrů) a energetické hustoty slunečního záření, která klesá se čtvercem vzdálenosti - u Země to je 1325 W/m² až 1420 W/m², u Marsu to pak vychází na 485 W/m² až 715 W/m² - čili zhruba 30%. Na povrchu Marsu je tato hodnota ještě o dalších asi 30% nižší ...


mikes - 29/3/2004 - 14:13

quote:
Tu je odpoved na svetelne/tepelne podminky na Marsu v perihelu/afelu. Excentricita drahy Marsu je vyrazna.

http://www.tak2000.com/data/planets/mars.htm


Tak se dívám, že se předchozí výpočet shoduje s těmito informacemi ...


ales - 30/3/2004 - 08:42

Díky za vysvětlení. Je to tedy dáno především excentricitou dráhy Marsu kolem Slunce. Výsledné kolísání na úrovni 30% je vyšší, než jsem odhadoval (mýlil jsem se a omlouvám se za svůj chybný odhad). 30% už skutečně může dost ovlivnit celkovou energetickou bilanci roveru.


Pirochta - 5/4/2004 - 18:16

Všimli jste si něčeho? Ano, zprávy řídnou, už bereme v podstatě za samozřejmé, že po Marsu se "prohání" dvě vozítka.
Doufám, že za pár let bude samozřejmé, že se tam budou "procházet" lidé...


Li-sung - 6/4/2004 - 19:26

Spirit překročil 90. sol což znamené konec primarní mise.tzn. Mise skončí úspěšná ať už se stane cokoliv


Hawk - 9/4/2004 - 08:16

NASA prodloužila misi svých robotů na rudé planetě o pět měsíců

http://lidovky.centrum.cz/zajimavosti/clanek.phtml?id=253099

Myslíte, že je šance ,že by rovery oslavily na Marsu roční narozeniny ve funkčním stavu?


Ervé - 9/4/2004 - 08:33

Rok je příliš dlouhá doba, osobně odhaduju konec za takových 40-60 dní. Přece jenom prach a opotřebení dělají své.


NoName - 9/4/2004 - 11:06

Co myslite ze bude s roverama pak? Dalo by se rici robotum aby spali pokazde tak dlouho dokud se jim baterie nenabiji na provozni uroven-jako ted ovsem v te dobe jiz asi nebudou schopny vykonavat veci ne ktere byli urceni,sice se tato doba bude postupem casu prodluzovat-tedy jako ted,ovsem jenou teba za mesic je privest k zivotu,nebo spise oni sami sebe a zaslou signal-sem zase na prijmu(trochu mi to pripomina komixovy serial meho mladi ze casopisu ABC-Maly buh))) a vyuzivat je jako dlouhodobejsi meteorologickou stanici na marsu-kdyz uz nebude takovy dostatek energie pro pohon,ovsem jen pokud budou funkcni pocitace a vys. anteny...jen muj nazor,zajimalo by me co nasa pote planuje,mrzelo by me kdyby rovery proste nechala svemu osudu a nepokusila se o neco..nebo nevite?co ma pote nasa v planu? neceltli ste neco ?


vena - 9/4/2004 - 11:16

Největším problémem při nedostatku energie je to, že nejsou schopni si vyhřívat "vnitřnosti" přes noc, takže pak natrvalo zmrznou. Alespoň takhle skončil Pathfinder.


xChaos - 13/4/2004 - 11:56

Tedy, NASA očividně nechce vyvolávat falešné naděje, ale mezi řádky se dá přečíst, že nošní poklesy teploty budou pod hodnoty, pro které je garantována živnost komponent. Ne že to klesne na hodnoty, při kterých musí nějaké součástky nutně selhat...


ales - 19/4/2004 - 08:37

Takže, jak se dalo čekat, Opportunity už ukázal, že umí za jeden sol ujet přes 140 m a i Spirit už jel přes 60 m za sol. Jsou to solidní rychlosti a hned má člověk pocit, že kráter Endurance je pro Opportunity vlastně blízko (jen pár solů jízdy) a ani Columbia Hills nevypadají pro Spirit nedosažitelně (i když tady přece jen asi půjde o pár měsíců). Jen tak dál :-)


sulinar - 21/4/2004 - 10:45

quote:
Největším problémem při nedostatku energie je to, že nejsou schopni si vyhřívat "vnitřnosti" přes noc, takže pak natrvalo zmrznou. Alespoň takhle skončil Pathfinder.


Na vyhřívání mají v konstrukci obě vozítka pelety mám dojem z plutonia, energii z baterii nevyuzivaji.


mikes - 21/4/2004 - 11:48

Rovery MAJÍ elektrické vyhřívače uvnitř schránky WEB (těla roverů) a v noci spotřebovávají energii z baterií ! http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/sc_rover_temp_heaters.html


sulinar - 21/4/2004 - 13:08

quote:
Rovery MAJÍ elektrické vyhřívače uvnitř schránky WEB (těla roverů) a v noci spotřebovávají energii z baterií ! http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/sc_rover_temp_heaters.html


Aha, takže si trochu přitápějí, ale bez těch radioaktivních pelet by životnost klesla na asi 70 dnů...


Jara - 22/4/2004 - 16:11

quote:
Takže, jak se dalo čekat, Opportunity už ukázal, že umí za jeden sol ujet přes 140 m a i Spirit už jel přes 60 m za sol. Jsou to solidní rychlosti a hned má člověk pocit, že kráter Endurance je pro Opportunity vlastně blízko (jen pár solů jízdy) a ani Columbia Hills nevypadají pro Spirit nedosažitelně (i když tady přece jen asi půjde o pár měsíců). Jen tak dál :-)


Měl bych dotaz na řizení obou roverů po povrchu Marsu.
1.Vlastni navigační řízení.Podle fotografie se stanovi trasa a bud ji
rover sam ujede,nebo v připadě problemu zastavi a řeší se individualne dalsi postup.
2.Řízení přímo ze Země,stanovi se podle fotky trasa da se povel a čeka se cca 40min.+doba jizdy na provedení a tak to pokračuje dále celý sol.Je to tak nějak nebo je řízení na uplně jinem schematu?


mikes - 22/4/2004 - 22:04

1. Autonomní navigační systém - rover popojede o několik desítek centimetrů a nasnímá povrch před předními koly. Pokud je vyhovující, jede dál, jinak se pokouší najít jinou trasu. Má však pevně stanovený "waypoint", tedy místo, kam má dojet a má na to taky předem určené množství času (a energie, kterou může spotřebovat).

2. Jízda dle příkazů ze Země - trasa se stanoví z fotek z předchozího dne a rover pak jede vcelku "plynule" - jen kontroluje, zda se před ním neobjevila nějaká překážka. Pokud tam nic není, jede dál podle plánu. V době jízdy vůbec nekomunikuje se Zemí (pokud zrovna není vhodná pozice pro odesílání dat přes sondy, ale i tak pouze odesílá a přijímá dat nesouvisející s jeho pohybem).


Petr - 23/4/2004 - 08:08

quote:
1. Autonomní navigační systém - rover popojede o několik desítek centimetrů a nasnímá povrch před předními koly. Pokud je vyhovující, jede dál, jinak se pokouší najít jinou trasu. Má však pevně stanovený "waypoint", tedy místo, kam má dojet a má na to taky předem určené množství času (a energie, kterou může spotřebovat).

2. Jízda dle příkazů ze Země - trasa se stanoví z fotek z předchozího dne a rover pak jede vcelku "plynule" - jen kontroluje, zda se před ním neobjevila nějaká překážka. Pokud tam nic není, jede dál podle plánu. V době jízdy vůbec nekomunikuje se Zemí (pokud zrovna není vhodná pozice pro odesílání dat přes sondy, ale i tak pouze odesílá a přijímá dat nesouvisející s jeho pohybem).


To vlastni snimani povrchu,deje se pomoci laseru,nebo radiových vln?
Je zajisteno,v případě neočekavaných okolností(přikop,díra,velky náklon)okamzite zastaveni?Jak je pamatováno na okolnosti,ktere při přejezdu,i když ta rychlost neni nic moc,nejdou předem určit?


mikes - 25/4/2004 - 22:45

Snímáním povrchu jsem myslel vyfocení povrchu dvěmi předními kamerami Hazcam (v některých případech i zadním párem těchto kamer). Pořízené fotky se pak analyzují palubním softwarem.

Vlastní pohyb pak probíhá následovně : kamery vyfotí oblast před nebo za roverem. Palubní software vyhodnotí povrch a stanoví, zda může rover jet, nebo se musí otočit do jiného směru (v případě větší překážky v cestě). Rover popojede o několik desítek centimetrů vpřed nebo vzad (trvá to pár sekund) a zastaví se. Postup se opakuje -focení, analyzování, jízda, focení, analyzování, jízda ...

Se starou verzí softwaru jel rover 10 sekund a urazil při tom zhruba 30 centimetrů, pak po vyfocení povrchu pracoval 40-50 sekund na vyhodnocení nové situace. Za hodinu tak ujel asi 18 metrů.

Po nahrání vylepšeného programu dokáže za hodinu překonat až 32 metrů (rover Opportunity dokonce zvládl v 82.solu jet v autonomním režimu rychlostí až 40 m/h). Zda je to prodloužením jednotlivých "kroků" (10s/30cm), zkrácením doby "přemýšlení" (40-50s) nebo kombinací obojího, to zatím netuším ...


Arccos - 28/4/2004 - 12:51

Na prave zverejnenych mapkach je pekne videt, jak si to ted rovery padi. Hlavne Opportunity uhani jak o zivot, presne, jak jsme cekali. Kdyby se uz nikde nezastavoval(a), tak je u Endurance behem dalsich dvou solu!


mikes - 28/4/2004 - 14:23

Rovery jedou jak o závod, jen v JPL asi moc nestíhají - raw fotky mají poslední dobou vcelku velké zpoždění. Dneska je u Spiritu sol 113, u Opportunity 93 a na webu jsou nezpracované fotky teprve ze 111., resp. 89 solu !


Arccos - 28/4/2004 - 15:25

Myslim, ze to souvisi s utlumenim mise v jeji prodlouzene casti. Vedecka data sice proudi porad stejne, ale uz nikdo nebude tak pospichat, aby je kvuli navstevnikum webu co nejdrive vystavil. Na to si budeme bohuzel muset zvyknout.


ales - 29/4/2004 - 09:24

Už sice na webu nevidíme okamžitý stav roverů, ale pořád je to pro mne hodně zajímavé. Opportunity má už na dosah Endurance kráter a ten zatím vypadá docela impozantně. Velmi strmé a snad i skalnaté vnitřní stěny. Jakpak to asi bude vypadat zblízka? :-)


Arccos - 29/4/2004 - 09:46

Ty steny krateru vypadaji opravdu impozantne. Doufam, ze nebudou prilis strme po celem obvodu, jinak by tam Opportunity nesestoupil(a).


Anička Balounová - 4/5/2004 - 02:05

CO to je na dně kráteru? Jak kdyby od vody zvrásnsnění.


Arccos - 4/5/2004 - 08:51

Pisecne/prachove nanosy zvlnene vetrem.


Arccos - 4/5/2004 - 08:54

Jinak pro me je Endurance mozna trochu zklamani. Podle snimku z dalky jsem nabyl dojmu, ze skaliska sahaji az ke jeho dnu. Takhle jsou nejzajimavejsi casti (viz. zvrstvene utesy naproti) bohuzel jenom v jeho horni casti, kde se rover proste nedostane. Na druhou stranu je dobre, ze vychodni svah, ke kteremu Opportunity dojel(a), je sjizdny.


ales - 4/5/2004 - 10:53

Mne kráter Endurance nezklamal. Je hlubší než jsem si myslel. Duny uprostřed jsou asi od větru, ale jsou pěkné. Doufám, že Opportunity do kráteru vjede. Už jenom proto, aby se strmé skály daly vyfotit z větší blízkosti (i když to by možná šlo i po vnějším objezdu kráteru).


Arccos - 4/5/2004 - 11:57

Osobne bych krater taky nejdriv objel. Uz jenom proto, ze pokud Oppurtunity do krateru sestoupi, nemusi se uz vyskrabat ven.


mikes - 4/5/2004 - 12:51

Očekával jsem v tom kráteru trochu více vystupujících skal, ale i tak je to skvělé místo
Jízdě roveru dovnitř Endurance moc nevěřím, řídící středisko asi nebude chtít riskovat uvíznutí v tomto kráteru. Ale kdyby to rozhodnutí bylo na mně, tak bych do toho šel, stejně není v dosahu Opportunity žádný další zajímavý objekt (kráter apod.) ...


Petr - 5/5/2004 - 07:50

quote:
Očekával jsem v tom kráteru trochu více vystupujících skal, ale i tak je to skvělé místo
Jízdě roveru dovnitř Endurance moc nevěřím, řídící středisko asi nebude chtít riskovat uvíznutí v tomto kráteru. Ale kdyby to rozhodnutí bylo na mně, tak bych do toho šel, stejně není v dosahu Opportunity žádný další zajímavý objekt (kráter apod.) ...


Ja osobne bych krater Endurance objel a pokusil bych se vyskrabat na nejake vyšší místo ze kterého by byly perfektní panoramatické zaběry.
Potom bych podle okolností rozhodl o dalsim postupu.


mikes - 5/5/2004 - 14:22

Spirit nedostal sekvenci příkazů pro sol 119 (včerejšek 4.5.). Chyba byla nalezena - rover měl dostávat data rychlostí 1 kbps, ze Země však byly odeslány rychlostí jen 500 bps ...

http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zzzzh.html


Waren - 14/5/2004 - 08:45

Pozorně jsem sledoval nejnovější záběry z Panoramatické kamery a zaujal mě tento snímek.
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/p/107/1P137691267EFF2222P2363R1M1.JPG
Všimněte si bílého předmětu v horní části snímku.
že by nějaká část přistávacího modulu? stará sonda? chyba při prenosu dat? nebo už to nevydrželi a vylejzaj))


mikes - 14/5/2004 - 08:51

Je to tepelný štít z Opportunity ve vzdálenosti zhruba 250 metrů od kráteru Endurence. Rover by měl k němu jet a prozkoumat ho ...


Pirochta - 14/5/2004 - 11:15

quote:
Je to tepelný štít z Opportunity ve vzdálenosti zhruba 250 metrů od kráteru Endurence. Rover by měl k němu jet a prozkoumat ho ...

No spíš by mohl prozkoumat kráter, který vyhloubil tepelný štít, na samotném tepelném štítu není nic zajímavého.


LL - 14/5/2004 - 15:23

..... na samotném tepelném štítu není nic zajímavého.
Říká se, že by mohlo být pro konstruktéry zajímavé zjistit, kolik vrstev štítu se skutečně opálilo. LL


Petr - 18/5/2004 - 07:38

quote:
..... na samotném tepelném štítu není nic zajímavého.
Říká se, že by mohlo být pro konstruktéry zajímavé zjistit, kolik vrstev štítu se skutečně opálilo. LL


Mam dojem,ze ta vec je pouze horni cast tepelneho stitu,kryt s padakem a motory pro pristaní,tak ze krater po dopadu je minimalni.Samotný stit odpadl v pomerne vetsi výsce a dopadl uplne jinde.Kryt po dopadu,nebo aspon to co zustalo bylo videt na druhe strane krateru Bonevile u Spiritu,tam se mel proskoumat dopad
a vyvrzene horniny,ale nestalo se.


ales - 18/5/2004 - 08:29

No, podle JPL a např. obrázku http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/opportunity/20040302a/22-jc-01-location-B037R1_br.jpg je to opravdu dolní část tepelného štítu (Heatshield). Horní část (Backshell) s padákem je jinde (na obrázku vlevo).

I z fotek z Opportunity je vidět, že u tepelného štítu žádný padák není (viz. např. http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/n/103/1N137331518EFF2200P1988R0M1.JPG , nebo http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/p/104/1P137418282EFF2208P2360R2M1.JPG ). Samotný štít je solidně zabořený a předpokládám, že prohlubeň bude větší, než je rover schopen udělat svými koly.

Zajímavý by tedy měl být jak štít (stupeň jeho opotřebení), tak i vyhloubený "kráter". Mě to rozhodně připadá jako velmi vhodné místo k průzkumu. Uvidíme, zda tam Opportunity skutečně pojede. Rozhodnuto asi ještě není. Nebo už je?


Ondra Bartos - 18/5/2004 - 09:56

Osobne by me ten stit velmi zajimal a myslim nejen mne ESA delala a stale dela vyzkum reakce materialu stitu s atmosferou Marsu. Dokonce by mohly po nalezite extrapolaci zjistit co selhalo nebo neselhalo na Beaglu. Osobne si ale myslim, ze jestli tam pojedou tak bud ty fotky nebudou k dispozici vubec nebo na prodej. Vzdyt i Spirit mel jeden stit na dohled, a tady staci jeden den nebo dva bez odezvy a jsou schopni tam dojet a vratit se. Jsou to sice spekulace ale tady jde o docela drahe technologie tak jsem zvedav jak to dopadne.


Arccos - 18/5/2004 - 10:25

Tak takove obavy vubec nesdilim. Pokud se tam pojede, obrazky urcite uvidime - neshledavam na tom nic, co by melo byt tajne. Spirit nejel ke stitu proste proto, ze to za tu cestu zase nestalo. Odhaduji zdrzeni minimalne na dva tydny, nehlede k tomu, ze by mohlo byt riskantni manevrovani v oblasti dopadu stitu (na hrane zapadniho valu krateru).
Jeste bych chtel vyjadrit poteseni nad tim, jak si momentalne rovery vedou. Vypada to velice, velice slibne. Hlavne u Spiritu jsem driv jenom doufal, ze by mohl dojet ke kopcum. Ted tomu i verim .


Pirochta - 19/5/2004 - 10:34

quote:
Jeste bych chtel vyjadrit poteseni nad tim, jak si momentalne rovery vedou. Vypada to velice, velice slibne. Hlavne u Spiritu jsem driv jenom doufal, ze by mohl dojet ke kopcum. Ted tomu i verim .

No, za cca 25 dní se toho může stát strašně moc... Ale už se na to také těším. Jestli se teď pohybuje po dně bývalého moře, určitě je zajímavá možnost, že by mohl zjistit pobřeží- záleží na tom, jako jsou kopce vysoké a jak vysoko se dostane. Nemáte náhodou odkaz na výškovou mapu této oblasti?


Pirochta - 19/5/2004 - 12:20

Tak jsem se podíval, jestli marsexpress nemá nějaký nový úlovek a má! Kromě toho mají moc hezkou mapu s vyfocenými místy.
Na této fotografii AcheronFossae http://esamultimedia.esa.int/images/marsexpress/040-060504-0037-4-co-01-AcheronFossae.jpg
mně zaujaly dvě černá tělesa (dole, nad světlým pásem). Vzhledem k ostře ohraničené kontuře se mi to nezdá na smítko na objektivu, ale mohu se mýlit - krom toho dá se dělat něco se smetím na objektivu a jak by se tam mohlo dostat, když tam předtím nebylo?
Na ostatních fotografiích jsem to nenašel (i když pravda mají menší rozlišení), tudíž asi to bude smítko na filtru, což by vysvětlovalo jeho ostrou konturu...?
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMKRR77ESD_1.html#subhead2


Arccos - 19/5/2004 - 12:40

Dve martanske stihacky honici se nad udolim.
A ted vazne: vizualizace 'more' v krateru Gusev. Podle ni jsou Columbia Hills skutecne ostrovem. Predpokladam, ze hladina more byla odvozena ze sedimentu na svazih krateru uplne vpravo (navzyvaneho nekdy Crater Lake).
http://www.space4case.com/mars/mars7/mars145.html


Pirochta - 20/5/2004 - 13:52

quote:
Dve martanske stihacky honici se nad udolim.


Jo také mi to tak přišlo - jedna zatáčí, druhá ne . Objevil jsem ale ještě třetí. Pak tam jsou geologicky zajímavé útvary, takové malé kupole, což by mohl být nějaký sopouch - chtělo by to nějaký geologický výklad.


Pirochta - 3/6/2004 - 09:23

Konečně je Spirit u kopců http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm
Zajímavé snímky jsou http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=405, tj. celkový náhled shora (20 km), podrobnější zde http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=408
Takže jsem zvědav, zda-li bude nyní objíždět kopce aby se na ně podíval z druhé strany, nebo se podívá nahoru do kráteru...


Arccos - 3/6/2004 - 13:29

Podle planu by se mel nejdriv zastavit na uboci, kde prozkouma mistni geologii. Pote se vyda podel kopcu na jih na vyvyseninu nad udolim. Tam by mel poridit panoramaticke zabery a podle nich se rozhodne dal.
Takovy byl aspon plan pred asi 14 dny. Uvidime, jestli se neco nezmeni.
Me by treba zajimalo, co presne je tmavy objekt temer na vrcholku leveho kopce. Pravdepodobne skala nebo (opravdu velky) balvan.

A jedna vec me vzdycky napadne, kdyz se divam na nejnovejsi zabery: konecne ty fotky vypadaji jako ty renderovane propagacni obrazky.


Pirochta - 4/6/2004 - 09:33

Jo, také jsem ten plán cesty četl, ale to nebylo známo, že na vrcholu je kráter. To by také vysvětlovalo ten kámen, protože může být z mnohem geologicky mladšího období než okolí.
Ale říkám, nejsem geolog.


Li-sung - 5/6/2004 - 20:19

Tak NASA prý chce s Opportunitym sjet do kráteru, i když si nejsou jistí jestli svah zpátky nahoru vyjede.

Dokonce o tom psali na teletextu Novy.

http://platan.vc.cvut.cz/cgi-bin/httpttx/nova/20040605/iso-8859-2/plain/100-1?page=186-1


Pirochta - 7/6/2004 - 09:59

quote:
Tak NASA prý chce s Opportunitym sjet do kráteru, i když si nejsou jistí jestli svah zpátky nahoru vyjede.

Dokonce o tom psali na teletextu Novy.

http://platan.vc.cvut.cz/cgi-bin/httpttx/nova/20040605/iso-8859-2/plain/100-1?page=186-1

Jasně, klasicky to nafoukli. V okolí Opportunity není nic tak zajímavého jako kráter, takže jeho zkoumání může trvat klidně měsíc. Opportunity už je za plánovanou životností, takže "ztráta" v tom, že se nevyhrabe z kráteru je vcelku malá. Nemá význam, aby jezdil po planině, kde nic není, když má tady k dispozici tak zajímavé odkryté geologické vrstvy.
A s tím vyjetím svahu - zkrátka je to riziko. Největší v tom, že se bude strhávat písek dolů a rover bude klouzat s ním. Uvidíme, podle mne, když jsem se díval na snímky, při vhodně zvoleném poměru mezi stoupáním a bočním náklonem by to měl vyjet zpět - ale toto skoušet až po čelním "útoku" na vyjetí. Nebo to vyzkoušet nejdříve při sjíždění - tj. dva metry dolů, metr nahoru. Tři metry dolů...


Tiki - 7/6/2004 - 14:24

quote:
Tak NASA prý chce s Opportunitym sjet do kráteru, i když si nejsou jistí jestli svah zpátky nahoru vyjede.

Dokonce o tom psali na teletextu Novy.

http://platan.vc.cvut.cz/cgi-bin/httpttx/nova/20040605/iso-8859-2/plain/100-1?page=186-1


Nevite nekdo,pojede se Oportunity podivat na ten tepelny stit,nebo se plany zmenily?Byla by skoda toho nevyuzit.


Karel - 7/6/2004 - 19:19

Problémem uvnitř kráteru bude asi i méně energie, obzvláště na svahu kdy budou sluneční články nevhodně skloněny.
Ale snad robot vydrží co ne*éle.


Ervé - 14/6/2004 - 07:49

Opportunity vjel do kráteru Endurance 9.6.2004 viz http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm Ty fotky jsou opravdu zajímavé, ty bílé ploché kameny vypadají jako ledové kry.


mikes - 15/6/2004 - 14:28

Spirit je už u kopců Columbia Hills, Opportunity již vjel hlouběji do kráteru Endurance.

Ještě dnes bude vydána další tisková zpráva. Ta by se měla týkat hlavně Spiritu, resp. výsledků jeho činnosti na úpatí Columbia Hills. A bude velmi zajimavá -http://origin.mars5.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/p/159/2P140478538EFF6830P2597L5M1.JPG - viz. "kámen" v levé části obrázku ... že by také blueberries ?

Opportunity má být přibližně 5 metrů hluboko v kráteru a má (měl) vyvrtat pomocí brusky RAT díru do kamene Tennessee.


Pirochta - 16/6/2004 - 14:38

Jsem zvědav, zda-li se naleznou nějakou vodu v kráteru. Ale pořád se sám sebe musím v duchu ptát, co se s tou vodou mohlo stát... Vždyť není možné, aby se vsákla někam do povrchu...
Myšlenka, že po vyhasnutí jádra Marsu se vsákla pod povrch a někde je tam je ve světle těchto zjištění http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=939 asi nepravděpodobná, kromě toho díky hustotě by se měla stále držet na povrchu...
Vcelku logická, ale fantaskní hypotéza, že marsovskou vodu nenalezneme na Marsu, ale na Zemi, zase astrofyzici vyvracejí tím, že není mechanismus, jak by se na Zemi mohla dostat.
Ale je jasné a myslím, že už jednoznačně prokázané, že vody na Marsu bylo mhohem více, než je jí tam nyní. Takže použijeme to Nerudovské "kam s ní?" - tj. kde je?


mikes - 16/6/2004 - 16:23

Výsledky výzkum kráteru Endurance budou asi opravdu dosti zajímavé. Na jejich základě by podle některých úvah mohlo dojít ke korigování (nebo i většímu přehodnocení) předchozích teorií, které se opírají o výsledky z výzkumu malého kráteru Eagle.

Že Endurance může poskytnou "převratné" informace, je možno usuzovat i z akcí Opportunity. Původně měl tento rover jet i na další (třetí) stanoviště na okraji kráteru pro podrobné snímkování jeho vnitřku a pak ještě provádět nějaké výzkumy v okolí kráteru (např. také měl jet k nedalekému tepelnému štítu). Z druhého pozorovacího místa se však vydal zpět a o několik solů později již vjel do kráteru. Takže docela velký obrat ve celkové strategii. Na takovém to rychlém sledu událostí je vidět, že se stala nějaká neočekávaná událost nebo objevili něco tak zajímavého, že to stojí za ten risk, jet do kráteru.

Ani Spirit nezahálí. Na úpatí kopců vyfotil zajimavé kameny - http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=485 , http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=486 , http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=487 . I v jeho případě se již hovoří o tom, že by měl vyjet na vrcholek jednoho z blízkých kopců (vrcholky jsou přibližně 90 metrů nad povrchem planiny). Dříve se plánovalo objetí jednoho z nich a průzkum z místa "Lookout Point" (15 metrů nad povrchem).

U Spiritu se již také objevil příznak stárnutí. Motorem v pravém předním kole při jízdě musí téct 2 až 3 krát více proudu, než motory na zbývajících kolech. Ale je tu stále naděje, že i tak dokáže rover ujet ještě další stovky metrů. I v případě celkového selhání problémového motoru se prý dá s roverem pohybovat vcelku bez omezení. V úvahu připadá také varianta, při které se bude pohon tohoto kola zapínat jen v problémových místech a tak by mohl vydržet mnohem déle.


HonzaVacek - 16/6/2004 - 16:41

V případě Spiritu bude ta změna trasy asi vynucená problémem s motorem pravého předního kola. Skoro bych si tipoval, že jestli ještě dokáže vyjet na ten vrcholek, tak tam už i zůstane a dál bude sloužit jako stacionární sonda. Kamery a další přístroje mohou fungovat ještě dlouho a být na kopci je skoro ideální. Může s tím i souviset změna plánu v případě Opportunity a chtějí s ním vjet do kráteru co nejdříve. Pokud by se u Opportunity objevil stejný problém s některým z motorů, tak by se jim to už třeba nepovedlo.


Pirochta - 16/6/2004 - 17:37

quote:
V případě Spiritu bude ta změna trasy asi vynucená problémem s motorem pravého předního kola. Skoro bych si tipoval, že jestli ještě dokáže vyjet na ten vrcholek, tak tam už i zůstane a dál bude sloužit jako stacionární sonda. Kamery a další přístroje mohou fungovat ještě dlouho a být na kopci je skoro ideální. Může s tím i souviset změna plánu v případě Opportunity a chtějí s ním vjet do kráteru co nejdříve. Pokud by se u Opportunity objevil stejný problém s některým z motorů, tak by se jim to už třeba nepovedlo.

No, já si myslím, že na tom vrcholku také objevili něco zajímavého... Alespoň fotky dávají tušit. Například není dostupný určitě zajímavý snímek rozložení teplot.
BTW, tak co si myslíte o té vodě?


mikes - 17/6/2004 - 12:36

Jedním z důvodů pro změnu plánů také určitě bude technický stav roverů a jejich nezadržitelné stárnutí. Přesto se pořád počítá s tím, že rovery budou pracovat možná až do října nebo listopadu. Koncem srpna by rovery měly vyjet do nějakého svahu, či na nějakou terenní překážku tak, aby jejich solární panely byly natočeny směrem na sever - tím by byly solární panely lépe osvětlovány slunečním zářením a rovery by získávaly více energie.

S tou vodou bych počkal až na výsledky z radaru MARSIS na Mars Expressu. Jde o to, zda tam ještě je (i ve větších hloubkách pod povrchem - na pólech je určitě), nebo se ztratila a kolik jí tam je ...


bejcek - 17/6/2004 - 15:29

K vodě na Marsu se dá najít mnohá informace na stránce: http://planety.astro.cz/mars.html
Před několika lety byly odhady Marsovy vody na vrstvu 3m až 40m silnou, která by rovnoměrně pokryla celý povrch planety při svém úplném roztátí. Pro srovnání, naše Zem by měla při stejném jevu kolem sebe vrstvu přes 2km silnou! Určitě měl Mars více vody a největší ztráty jsou a byly způsobeny únikem do vesmíru. . Buďme rádi, že jsme na zeměkoli. Je přesně taková, abychom tu mohli být!


Pirochta - 18/6/2004 - 11:24

No, já se domnívám, že únik vody do vesmíru mohly klidně způsobit dopady planetek, zvláště když Mars má slabší gravitaci než Země. Ta energie se někam musela vstřebat. A když dopadne těleso o průměru 1.800 km, tak co všechno se stane?
Hellas (astro)
Jeho průměr je okolo 2 100 km a je to nejhlubší proláklina na povrchu planety. Kráter je dnes hluboký 7,8 km a původně mohl být ještě asi 2-3x hlubší, ale síly působící v kůře jej během miliónů let vytlačily zpět o něco výše. Okolo je navršen val z materiálu vysoký 2 km. Kráter byl vytvořen dopadem komety nebo planetky, při němž se uvolnilo asi 10na31 J energie


mikes - 18/6/2004 - 15:49

Podle článku http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99995112 má i Opportunity problém s předním kolem, tentokrát však s levým.
Meanwhile, Opportunity has shown increasing resistance in its left front wheel, seriously affecting its performance. Mission manager Mark Adler says the wheel is likely to fail altogether in another 100 metres or so. The team is considering just operating with the other five wheels, except in rare cases where they need the extra power to climb a slope, for example.


Arccos - 21/6/2004 - 10:34

Ten clanek jsem cetl uz minuly tyden a mel jsem za to, ze je v nem chyba. Dnes jsem to pro jistotu znovu zkontroloval a byla. Opportunity je opraveno na Spirit .


Pirochta - 29/6/2004 - 12:47

Tak já nevím, 11 MB Tiff JPG 0,6 MB nevypadá to jako kaluž zmrzlé vody?


Arccos - 29/6/2004 - 14:41

To je jenom navan prachu.


Nolanus - 1/7/2004 - 02:35

Tak panove, co se deje, kazdy druhy den nedockave cekam na zpravy o hrdinnych robotech a uz nakou dobu tichu po pesine.
Tak bych si pral, aby jeste vydrzely...


A. Havlíček - 1/7/2004 - 08:33

JPL vydává v poslední době, zhruba od konce primární mise, zprávy velice zřídka a navíc v nich chybí podrobnosti. Ke každému roveru se vyskytne informace přibližně jednou za týden, některé soly nejsou popsány vůbec. Zatím nejlepší oficiální informace jsem našel na http://marsrovers.jpl.nasa.gov/home/index.html - z této stránky taky čerpám základní údaje pro svoji "Databázi". Občas také vyjde tisková zpráva v souvislosti s některou významnější událostí nebo když se něco zajímavého objeví. Faktem je, že mise roverů MER už ztratila "pel" novosti a pro veřejnost začíná být nezajímavou (vrtání, snímkování, spektrometry, pár metrů jízdy...). Média se o Spirit a Opportunity začnou zajímat zase až se něco porouchá. Takový je život! Navíc teď pár dní bude, předpokládám, žít kosmonautika Saturnem a sondou Cassini.
Hezký den! A.Havlíček


Agent FBI - 3/7/2004 - 12:20

Je to jasny narazili na Marťanskou zakladnu,tak ted radeji mlci)))Ba ne,ale je mozne se nekde dozvedet jaky je soucasny technicky stav obou vozitek?(stav baterii,mericivh pristroju,stupen zaneseni solarnich panelu atd.)


ales - 4/7/2004 - 13:49

Zveřejňování zpráv na našem webu je taky závislé na přítomnosti autorů :-)
Mirek Káňa, který se o MERy informačně stará, je teď na dovolené, tak chvilku vydržte. Až se vrátí, budou tady zase i nové zprávy. Já sám neznám lepší informační zdroj než http://marsrovers.jpl.nasa.gov/ , ale možná zná Mirek ještě něco dalšího. Počkejme :-)


Martin Gembec - 7/7/2004 - 22:02

To jak jste tu prodiskutovávali možnost, že Spirit vyjede na vrcholek kopců je více než logické vzhledem k jeho "zdravotnímu stavu" a zaprášenosti panelů. Teď jsem četl informace od Steva, že jim jde opravdu o co nejlepší napájení a prostě jen najít vhodnou cestu.

Podle http://www.astrobio.net/ v češtině na http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz/ převzalo Astro.cz
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1451

Když vidím ta čísla ke 200 solům, tak si říkám, že já jich tolik vážně nečekal.


Martin Gembec - 7/7/2004 - 22:15

To co řekl Steve Squyers na konci rozhovoru mě pokládá téměř naznak. Prý si dovede představit, že s jedním robotem přečkají marsovskou zimu (vrcholící koncem září), to znamená do roku 2005 :-)

Jinak je tam i odpověď na otázku co dál s Opportunity. Chtěli prostě prozkoumat alespoň základní vrstvy vozítkem dobře dostupné a nyní mají v plánu se vrátit na pláně, zkoumat volně ležící kameny a tepelný štít. Problém s napájením má Opportunity ležící "na rovníku" menší. Fakt super, už se nemohu dočkat...


mikes - 12/7/2004 - 09:55

Taky jsem si myslel, že rovery vydrží pracovat na Marsu maximálně půl roku - a to byla ta nejoptimističtější varianta Půl roku je za námi a na roverech se zatím nic nepokazilo

Navíc, jak už bylo uvedeno, je možné že některý z roverů (a zatím není důvod si myslet, že by to nemohly přežít oba) vydrží až do roku 2005, v plánech pro užívání systému DSN se dokonce objevilo datum (možného) ukončení rozšířené mise až v polovině roku 2006 !

Rovery mají být do 30 solů umístěny tak, aby získávaly co nejvíce energie, tzn. na nějaký svah, fotovoltaickými panely směrem na sever. Pak se jejich aktivita sníží - má probíhat pouze občasný dálkový průzkum a aby nedošlo ke ztrátě mobility a funkčnosti ramene IDD, budou rovery také jednou za čas kousek popojíždět a manipulovat s IDD.

Rover Opportunity už v takové poloze pro "zimní spánek" je. Když se rozhodovalo, kudy rover vjede do kráteru Endurance, tak jedním z důvodu pro místo Karatepe bylo to, že svah v tomto místě směřuje k severu (druhým možným místem pro vjezd bylo místo Larry's Leap, zde je však svah orientován jižním směrem).

Na http://hvezdarnauherskybrod.sweb.cz/ je nový článek "Může Slunce za sucho na Marsu?", kde je uvedena jedna z teorií, jak přišel Mars o hustou atmosféru a tím i o vodu.


mikes - 20/7/2004 - 00:30

V několika článcích na webu se objevilo pár dalších informací o roverech :

- v současné době získávají rovery o více než polovinu méně energie než na začátku mise
- usazování prachu na fotovoltaických panelech by se mělo po dosažení určité úrovně zastavit (nebudou tedy zcela zaneseny)
- rovery zřejmě budou mnohem více využívat komunikaci přes sondy na oběžné dráze - přímá komunikace se Zemí je energeticky náročnější (energie se spotřebovává nejen na vysílání, ale i na vyhřívání a natáčení vysoceziskové antény HGA)
- začalo pětiměsíční zimní období, nejkritičtějším dnem (nejméně slunečního svitu) bude 20.září
- v září se dostane Mars do zákrytu za Slunce a s rovery (ale i se sondami kolem Marsu) bude přerušeno spojení na 13 dní

Spirit :
- aktivity na místě Engineering Flats pomohly snížit tření v pravém předním kole (jen) o 25 %
- (zřejmě) od 15.7. se rover pohybuje couváním (terén během jízdy zkoumá zadní pár kamer Hazcam). Není to nic náročného, rover byl konstruován i na tuto eventualitu. Na snímku http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=688 je vidět stopa po "táhnutí" problémového kola po povrchu Marsu
- pravé přední kolo bude uváděno do činnosti pouze ve ztíženém terénu, při stoupání do kopců a při přejíždění větších nerovností
- Spirit také objevil skalní podloží, zatím není jasné, zda vzniklo sedimentací, vulkanickou činností nebo působením větru

Opportunity :
- v kráteru Endurance rover objevil malé (několikacentimetrové) útvary, pojmenované "Razorback" - http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=701
- čím hlubší vrstvy rover zkoumá, tím tam nachází více chlóru. Na současné pozici roveru je ho 3x více než na okraji kráteru. Zatím se však nepodařilo identifikovat minerál, ve kterém je tento chór vázán.


Li-sung - 4/8/2004 - 09:09

NASA zveřejnila další data z první 30 solů Spiritu.
http://pds-geosciences.wustl.edu/meran


Pirochta - 4/8/2004 - 13:25

Nevím, možná už to tady bylo, ale tato videa stojí za to vidět.
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/video/animation.html


mikes - 6/8/2004 - 09:00

JPL vydalo zprávu o soušasném stavu roverů MER.
U Spiritu došlo 1.srpna (sol 205) k chybě při zapínání napájení pro programovatelné hradlové pole (polovodičová součástka). To má vliv na všechy tři spektrometry na roveru - nelze je používat. Problém možná vznikl tím, že došlo k špatné časové synchronizaci příkazů pro toto pole a něktrý z příkazů tam dorazil dříve, než jiný, který měl být před ním. Pokud se potvrdí tahle varianta, pak bude oprava zahrnovat pouze úpravu softwaru vložením krátké pauzy mezi ty dva problémové příkazy.

Rover Opportunity se pro změnu potýká s občasnými problémy při získávání dat z mikroskopické kamery MI (jak jsem už psal v přehledu událostí). Jednou ze zkoumaných možností je opotřebení kabelu spojujícího řídící jednotku roveru s touto kamerou. Kabel je veden také po rameni IDD, které se v několika místech pohybuje a zde mohlo dojít k jeho poškození (častým ohýbáním). Řídící středisko proto nyní omezilo práci s ramenem.


Petr Vojvodik - 13/8/2004 - 14:39

Zajímavý článek: http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1542 a také
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1533


Pirochta - 24/8/2004 - 11:22

Tak je to potvrzeno, zelení muzíčci na Marsu existují
Nalezněte jejich zelenou základnu!
http://esamultimedia.esa.int/images/marsexpress/0528-co-dao.jpg
Je téměř uprostřed.

(pokusím se o vysvětlení - asi se jedná o kalibrační bod, protože zjevně nemá návaznost na okolní strukturu a je rovnoměrně barevně rozložený ač je na svahu který je šikmo osvícen, případně nevrhá stín. Ale takto ho blbě umístit...).


Anonym - 25/8/2004 - 14:57

Ja nic nevidim .


arccos - 25/8/2004 - 14:58

To jsem byl ja.


martalien - 25/8/2004 - 15:17

Ja taky ne! Ta fotka je uplne cista. Asi by si mel dotycny umyt obrazovku...

quote:
Ja nic nevidim .


Li-sung - 25/8/2004 - 16:47

Výřez:


Pirochta - 26/8/2004 - 11:28

Vida, konečně někdo bez brýlí...


martalien - 26/8/2004 - 12:08

Umyl jsem si oci a uz to taky vidim.... Asi vada technologie...

quote:
Vida, konečně někdo bez brýlí...



Pirochta - 26/8/2004 - 16:04

quote:
Umyl jsem si oci a uz to taky vidim.... Asi vada technologie...

quote:
Vida, konečně někdo bez brýlí...




Ale podívej se na originální obrázek, tento nemá super kvalitu. Ale tahat 8 MB, kvůli podívání se na jednu zelenou tečku, je pro lidi s dial-up něco jako masochismus..


Anonym - 26/8/2004 - 16:15

Ja se divam na original. Vsak mi to trvalo aspon tri minuty nez sem to stahnul....
martalien




Ale podívej se na originální obrázek, tento nemá super kvalitu. Ale tahat 8 MB, kvůli podívání se na jednu zelenou tečku, je pro lidi s dial-up něco jako masochismus..


Li-sung - 26/8/2004 - 20:01

Já mám ADSL tak, když jsem to stahoval ani jsem si nevšim že to má 8 mega, ale řikal jsem si: " Co se děje jde to nějak pomalu "

PS: Nosím brýle ...


Pirochta - 31/8/2004 - 11:25

Tak nám asi začíná odcházet čip nebo se vyskytují větší problémy při zpracování snímku, protože tady je té zelené už spousta proužků a začínají jiné barvy.
Doufám, že se to podaří dát do pořádku, protože ty fotky jsou fakt úžasné.
http://esamultimedia.esa.int/images/marsexpress/0427-Co-CraterDunefield_low.jpg
vyšší kvalita http://esamultimedia.esa.int/images/marsexpress/0427-Co-CraterDunefield.jpg


M.Filip - 14/9/2004 - 13:07

Od 20. do 24.9.2004 by měl být k vidění na brněnském výstavišti (BVV/IMT)na stánku firmy Uzimex exponát vozítka MER-přesná kopie vyrobená dle dokumentace NASA.
Pokud se tam někdo dostanete s fotoaparátem, můžete sem na kosmo.cz poslat své fotky, nebo nechat vzkaz, kde budou k vidění. Jistě by zajímaly víc lidí....!!!!

(viz.informace v Hospodářských novinách 9.9.2004):

HN.IHNED.CZ, 9.9.2004
Přesná kopie vozidla z Marsu bude k vidění v Brně
Málokdo z neodborníků ví, že zařízení na amerických robotických vozítkách, která od ledna zkoumají povrch Marsu, pohánějí evropské motory.

Vyrobila je švýcarská firma Maxon Motor, již v Česku a na Slovensku zastupuje společnost Uzimex Praha. Díky tomu bude ve stánku Uzimexu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (ve dnech 20. až 24. září) k vidění přesná kopie marsovských vozidel vyrobená podle originální dokumentace kosmické agentury NASA.
Maxon vyrábí pohony malých velikostí, obsahující motorky o průměru od šesti do 75 milimetrů a výkonu do 400 wattů, převodovky a snímače včetně řídicích jednotek do automatizovaných zařízení. NASA si je vybrala už pro průzkumné vozidlo Sojourner, které pracovalo na rudé planetě v roce 1997.
Nyní motory zase umožňují činnost robotů Spirit a Opportunity. Každý z nich jich v sobě má 31, dalších osm pohánělo nafukování vzdušných vaků, které tlumily dopad při přistání.
"Vozidla jsou vybavena dvěma běžnými typy stejnosměrných elektromotorů, jedním o průměru 20 milimetrů a druhým o průměru 25 milimetrů," popisuje Roman Kříček z Uzimexu. "Jsou jen upraveny tak, aby jim nevadilo střídání teplot od minus 120 do plus 25 stupňů Celsia, vibrace a nezvyklá atmosféra."
Švýcarské motory ovládají mechanismus řízení vozidla, anténu, sluneční články, robotické rameno, kameru a brusný přístroj, který umožňuje prozkoumat vnitřek hornin.
Stejné motory si ostatně zvolili i konstruktéři evropské sondy Beagle 2, jež se o přistání na Marsu pokusila loni o Vánocích, avšak od té doby se neozvala. Autor/ři: (jet)

Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. ISSN 1213-7693.
Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s., člen skupiny Dow Jones - Handelsblatt.

http://hn.ihned.cz/2-14885840-500000_d-b3


janatomanova - 15/9/2004 - 06:54

Na veletrh půjde manžel, je strojař. Udělá snímky nadigitáním fotu, co nejpodrobněji to půjde. Poku chce ještě nekdo nějaké informace nebo odpovědi na Vaše otázky dejte mi vědět Jana Tomanová


janatomanova - 15/9/2004 - 06:56

quote:
Na veletrh půjde manžel, je strojař. Udělá snímky na digitáním fotoaparátě, co nejpodrobněji to půjde. Pokud chce ještě někdo nějaké informace nebo odpovědi na Vaše otázky dejte mi vědět Jana Tomanová
opravila jsem chyby Jana Tomanová


Michal Petříček - 15/9/2004 - 09:32

Vzhledem k tomu, ža na BVV pracuji, mohu vám podat přesnější informaci. Firma UZIMEX bude vystavovat v pavilonu V (největší pavilon v areálu BVV, moderní stavba s čtvercovým půdorysem, hlavní vchod je naproti pavilonu A2) na stánku č.120. Když vejdete hlavním vchodem dovnitř (za zády máte pav. A2) dáte se doleva a hned v první uličce je to druhý stánek po levé straně. Mimochodem, před několika lety tam měli model Sojourneru.

Pokud by byl zájem, mohu ten model také vyfotografovat služebním 5 Mpix fotoaparátem.


M.Filip - 15/9/2004 - 13:24

Pokud ten rover někdo na BVV nafotíte pošlete to sem na MEK nebo Kosmo a Aleš nebo Mirek to tu určitě rádi uveřejní v zajímavostech.

Jinak si vzpomínám, že v tv zprávách před časem jsem zahlédl nějaký model MERu vedle p.Grúna v pražském planetáriu. Nevíte někdo jestli ho tam ještě mají a co je to za model? Nemáte někdo foto?

Jinak ta nová kniha o výzkumu Marsu od p.P.Toufara už vyšla tento měsíc (píše o ní Milan v posledním KN č.56).

PAVEL TOUFAR: CO SE DĚJE NA MARSU?
Nová kniha publicisty Pavla Toufara zavádí zájemce na Rudou planetu, která se koncem loňského a v první polovině letošního roku stala středem zájmu odborníků i veřejnosti v souvislosti s invazí družic vyslaných ze Země.
Kniha však neshrnuje pouze údaje o aktuálních expedicích, dává nahlédnout i do historie zkoumání Marsu od středověku až do současnosti. A končí v budoucnosti ...
O všem napovídají již názvy jednotlivých kapitol – posuďte sami:
KOSMOS-NEWS č.56
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos56.htm#toufar


bejcek - 15/9/2004 - 15:04

Rover mají v Pražském planetariu viz:
http://www.planetarium.cz/kalendar/Mars/MER_v_PL.htm


Michal Petříček - 20/9/2004 - 13:50

Poslal jsem adminovi čtyři snímky modelu MERu, který je teď na výstavě MSV v Brně. Špatně se tam fotografuje, protože jsou všude kolem další expozice, takže nemáte vhodné kontrastní pozadí. Alespoň tam nebyli lidi, protože to bylo ještě před zahájením, teď by se tam fotilo ještě hůř.

Stejně je zvláštní, jak moc se ty americké rovery podobají někdejšímu Lunochodu. Přitom jsem viděl už hromady fotografií modelů nejrůznějších samohybů, u kterých se vycházelo od základu z jiných koncepcí. Kdysi jsem v televizi viděl také zajímavý vynález - nepamatuji si detaily, je to už hodně let - šlo o kolo, které mělo díky jistému triku s převodem proměnný poloměr otáčení. Ale když dojde na věc, konstruktéři asi sáhnou po pragmatickém řešení. Nebo že by NASA či JPL "outsorcovala" vývoj roverů do Ruska?


admin - 22/9/2004 - 08:46

quote:
Poslal jsem adminovi čtyři snímky modelu MERu, který je teď na výstavě MSV v Brně. Špatně se tam fotografuje, protože jsou všude kolem další expozice, takže nemáte vhodné kontrastní pozadí. Alespoň tam nebyli lidi, protože to bylo ještě před zahájením, teď by se tam fotilo ještě hůř.

Stejně je zvláštní, jak moc se ty americké rovery podobají někdejšímu Lunochodu. Přitom jsem viděl už hromady fotografií modelů nejrůznějších samohybů, u kterých se vycházelo od základu z jiných koncepcí. Kdysi jsem v televizi viděl také zajímavý vynález - nepamatuji si detaily, je to už hodně let - šlo o kolo, které mělo díky jistému triku s převodem proměnný poloměr otáčení. Ale když dojde na věc, konstruktéři asi sáhnou po pragmatickém řešení. Nebo že by NASA či JPL "outsorcovala" vývoj roverů do Ruska?




Hodil jsem to semhle:
http://galerie.smartblue.net/thumbnails.php?album=18


mikes - 23/9/2004 - 07:05

Jak se zdá, rovery přežily nejkritičtější období dvanácti dnů bez kontaktu se Zemí a zároveň nejhorší část zimy na jižní polokouli Marsu.

NASA vyčlenila dalších téměř 17 milionů na pokračování mise po dobu následujících šesti měsíců (2,8 milionu na měsíc). Členové vědeckého týmu budou plánovat a vyhodnocovat akce roverů ze již ze svých domovských pracovišť pomocí telekonferencí (snížení nákladů).

Od října do konce roku budou rovery pracovat jen pět dnů v týdnu (kvůli úspoře el. energie), ke každodenní práci by se pak měly vrátit v lednu příštího roku, kdy se zlepší jejich energetická situace.

Dlouhodobější plán pro Spirit počítá s jízdou na vrcholek kopce Husband Hill (vynikající poloha pro focení), Opportunity má jet 3 míle (okolo 5 kilometrů!) ke kráteru Victoria, ležícímu jižně od kráteru Endurance.


pirochta - 23/9/2004 - 10:40

quote:

NASA vyčlenila dalších téměř 17 milionů na pokračování mise po dobu následujících šesti měsíců (2,8 milionu na měsíc). Členové vědeckého týmu budou plánovat a vyhodnocovat akce roverů ze již ze svých domovských pracovišť pomocí telekonferencí (snížení nákladů).


No to snížení nákladů - tak u projektu je uvedeno celkem 141 lidí. Z nich je u nasa přímo zaměstnáno 98 (berme 100) - ostatní jsou Univerzity nebo ti, co pracují jako konzultanti či vývojáři viz: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/people/
Takže toto číslo berme jako směrné pro pokračování mise.
Polovinu vyčleníme na technické náklady - provoz radioteleskopů, nájmy atp. Zbude nám 1,4 milionu dolarů. tak nám vychází průměrný plat kolem 14 tisíc $ (270 tisíc Kč) měsíčně (ročně $168.000) což je doopravdy hodně vysoký průměr i na USA.
Ale aspoň je vidět, že vědec v USA si vydělá.
Přemýšlím, jak dlouho by za částku na pokačování mise bylo schopno pokračovat Rusko...
Nebo je vidět, proč v NASA furt nejsou peníze a dělají se nové a nové projekty, které jsou vývojově slepé uličky (současný raketoplán)


Ondrej - 5/10/2004 - 16:19

Tak čo, ako dlho ešte budú Spirit a Opportunity plne/čiastočne funkčné? A ako asi "zahynú"? Alebo si ich prevezme Pentagon a povie: "Dosť bolo vŕtania ideme nájsť nejakú parcelu pre strelnicu (Ok, Ok, trocha morbidné).


mikes - 6/10/2004 - 10:10

Spirit má problémy s natáčením (do požadované pozice) pravého předního a levého zadního kola. Nemá to nic společného s již dříve objeveným problémem s pohonem pravého předního kola, je to zcela nová záležitost.

Věc se řeší, je více možností jak to opravit či obejít (programovými změnami), nejzažším řěšením je vypnout brzdy, které udržují pozici kola v posledně nastaveném natočení. To však může znamenat problémy při přejíždění terénních nerovností, kdy se tato kola mohou bez většího odporu otáčet kolem své vertiální osy a to pak může znamenat náročnější pohyb celého roveru.

Taky by mě zajímalo, jak a kdy ty rovery "padnou". Bude to ještě letos, nebo vydrží dalšího půl roku, rok nebo dokonce déle ? Přestanou komunikovat bez varování, nebo budou postupně ztrácet pohyblivost, vědecké přístroje, kamery a nakonec na nich bude v činnosti jen palubní počítač schopný komunikovat na té nejnižší možné přenosové rychlosti ? Anebo naopak mobilita zůstane zachována, ale přístroje již nebudou fungovat a rover bude sloužit jen jako mobilní foťák (vzhledem k informacím výše to u Spiritu tak nevypadá )?


arccos - 6/10/2004 - 12:05

Rekl bych, ze problemy s koly nejsou zas az tak zavazne. No, nechtel bych to zakriknout, ale myslim, ze Spirit je proste nebude schopen urazit tech svych 100m denne, ale treba jen 30.
Co se tyka smrti, tak se domnivam, ze bude vsechno postupne odchazet (uz se deje), ale nakonec se rovery odmlci nahle a bez varovani.


Li-sung - 6/10/2004 - 15:24

Náhle se odmlčí až jim odejde počítač nebo antény.
Pokud odejde něco jiného tak se o tom ještě dozvíme.


arccos - 8/10/2004 - 08:29

Konecne poradne panorama z kopcu. Boneville odtud vypada jako mala prohlubeninka. Podari se nekomu z vas identifikovat lander?
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20041007a/05-JB-01-Cahokia_Pan-A249R1.jpg
(bacha, 50MB)


Ondrej - 8/10/2004 - 11:58

Naadhera

Akurat ma trocha, zaujalo to, ze vpravo dole, v miestach kde je vidno prechod revera je "poda" cierna. Ako keby ta cervena "farba/prach" bola len popraskom na samom povrchu.

PS: Sorry ak nie som in, a minul som nejaku uz dobre znamy skutocnost

PS2: Vytlacime tak v rozmeroch 200m x 50m oblepim sa tym dookola a budem na Marse (zn. kupim skafander)


sulinar - 13/10/2004 - 17:43

Ano, je to presne jak rikas. Podle vseho se zda, ze prevladajicimi horninami na Marsu jsou bazalty a andezity, ktere jsou laicky receno redukovane, tedy obsahuji zelezo ve forme Fe2+. Zatim nezjistenym procesem na povrchu zvetravaji a oxiduji se, cili reznou, zelezo je pak ve forme Fe3+. Tento prach je pak vetrem transportovan na velke vzdalenosti a zrejme do znacne miry homogenizovan. Cili kdyz rover prejede pres tu "pudu" obsahujici Fe3+, tak ji porusi a odkryje tak nezvetralou tmavsi horninu.


pirochta - 15/10/2004 - 11:39

quote:
Ano, je to presne jak rikas. Podle vseho se zda, ze prevladajicimi horninami na Marsu jsou bazalty a andezity, ktere jsou laicky receno redukovane, tedy obsahuji zelezo ve forme Fe2+. Zatim nezjistenym procesem na povrchu zvetravaji a oxiduji se, cili reznou, zelezo je pak ve forme Fe3+. Tento prach je pak vetrem transportovan na velke vzdalenosti a zrejme do znacne miry homogenizovan. Cili kdyz rover prejede pres tu "pudu" obsahujici Fe3+, tak ji porusi a odkryje tak nezvetralou tmavsi horninu.

S tou oxidací je to zajímavé. Složení atmosféry na Marsu:
oxid uhličitý (CO2) 95,32 %
dusík (N2) 2,7 %
argon (Ar) 1,6 %
kyslík (O2) 0,13 %
oxid uhelnatý (CO) 0,08 %
Takže jak oxidují? Nebo je na Marsu tolik železa, že jeho oxidací byl pohlcen veškerý kyslík (či voda) a tak byl zahuben život při jeho vývoji?
Fe + 1/2 O2 → FeO – ∆H1 1. reakce – ∆H1 = 267 kJ/mol
3Fe+ 2 O2 → Fe3O4 – ∆H2 2. "akce – ∆H2 = 1121 kJ/mol
2Fe+ 3/2 O2→ Fe2O3 – ∆H3 3. reakce – ∆H3 = 824 kJ/mol
kolik kyslíku může např. na základě těchto rovnic obsahovat 1 444 139 877 373 m3 železa? (povrch Marsu s mocností 1 cm).

Zajímavý článek o oxidačních procesech http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5736


martalien - 15/10/2004 - 12:05

Moje, mozna naivni predstava o "konci" Marsu byla, ze do nej narazil zeleznej meteorit. Na miste dopadu vznikl Olympus a zbytky se uchytily na obezne draze jako jeho mesice.....


pirochta - 15/10/2004 - 14:38

quote:
Moje, mozna naivni predstava o "konci" Marsu byla, ze do nej narazil zeleznej meteorit. Na miste dopadu vznikl Olympus a zbytky se uchytily na obezne draze jako jeho mesice.....

pravděpodobně máš na mysli kráter Hellas, ale ten leží poněkud někde jinde než Olympus Mons... I když souvislost tu možná je, tu nikdo nepopírá. S tím železem je to otázka, v co by se hmota železného meteoritu změnila vzhledem na uvolněnou energii (viz níže)

Jeho průměr je okolo 2 100 km a je to nejhlubší proláklina na povrchu planety. Kráter je dnes hluboký 7,8 km a původně mohl být ještě asi 2-3x hlubší, ale síly působící v kůře jej během miliónů let vytlačily zpět o něco výše. Okolo je navršen val z materiálu vysoký 2 km. Kráter byl vytvořen dopadem komety nebo planetky, při němž se uvolnilo asi 10na31 J energie.
(zdroj astro.cz)


martalien - 15/10/2004 - 16:10

Nemel sem na mysli Hellas, ale asi je to pravdepodobnejsi misto dopadu nez O.


pirochta - 15/10/2004 - 17:54

quote:
Nemel sem na mysli Hellas, ale asi je to pravdepodobnejsi misto dopadu nez O.

BTW, pravděpodobnost dopadu tělesa a vytvoření kráteru Hellas = 1 (100%). Žádné jiné větší těleso na Mars s velkou pravděpodobností nedopadlo. V oblasti kráteru Hellas nejsou žádné sopky či jejich pozůstatky...


Sulinar - 19/10/2004 - 15:37

Ad oxidace: O soucasne atmosfere nelze rict, zda je atmosferou, ktera se ucastnila oxidace povrchu nebo zda je to az seundarni atmosfera, ktera se vytvorila po nejake udalosti, kterou jeste nezname (samozrejme nejake teorie o vyvoji martanske atmosfery existuji, ale jeste neni dostatek udaju, aby mely nejakou vetsi vypovidaci hodnotu). Takze je mozne, ze kyslik byl spotrebovan pri oxidaci Fe, je ale take mozne ze tato atmosfera je puvodni (co se tyce proporcniho obsahu kysliku) a ze oxidace probihala jinym procesem. Tech procesu je vice, napriklad jedna moznost je pusobeni slunecniho zareni, ktere pri dopadu na krystalovou mrizku silikatovych mineralu v ni muze vytvaret vakance, ktere pak mohou migrovat mrizkou. Muze se tak prednostne uvolnovat kyslik, ktery se pak spotrebuje na oxidaci Fe. Zda se take, ze na povrchu jsou pritomny peroxidy, jak se tam ale vzaly zatim take neni jasne.

Ad pozemsky vznik kysliku: Je to mam dojem i v tom clanku, podle soucasnych znalosti to bylo tak, ze asi do obsahu 1% vznikl kyslik fotodisociaci vody (vice to nejde) a nad toto mnozstvi se uz musely uplatnit nejake bakterie. Pri jejich cinnosti se kyslik uvolnoval o atmosfery, ale okamzite reagoval s Fe2+ v mineralech a oxidoval ho na Fe3+, pozustatky techto reakci dnes nachazime jako Iron Bended Formation. Z nich napriklad vyplyva (dnes uz docela prijimana teorie), ze pred asi 750 mil. lety byla Zeme cela zamrzla (tzv. teorie Snowball Earth).

Ad Hellas: je to rozsahla impaktova panev, vznikla po dopadu nejake planetesimaly v obdobi akrece planet. S nejvetsi pravdepodobnosti take souvisi s oblasti tzv. Tharsis Bulge, coz je giganticka vyvysenina, na niz se nachazeji nejvetsi sopky na Marsu, ale i v cele Slunecni soustave a to Arsia, Ascraeus a Pavonis Mons + Olympus Mons, a ktera lezi presne na druhe strane. Pri vzniku Hellas se tak zrejme energie podepsala na vzniku hot spot, ktera pak vybudovala tuto oblast. Z ni take vychazi system Valles Marineris, ktery vznikl jako tektonicka relaxace napeti, pri vzniku Tharsis.


Hawk - 5/11/2004 - 17:37

Tak možná přeci jen MERy "oslaví" na Marsu své jednoroční narozeniny.


http://www.space.com/news/rover_mystery_041105.html


mikes - 15/11/2004 - 11:43

Rover Opportunity měl zkoumat místo Burns Cliff z bezprostřední blízkosti, ale charakter povrchu nedovoluje jeho přiblížení a tak bude prováděn pouze dálkový průzkum ze vzdálenosti 15 metrů. Pak se rover otočí a zřejmě z kráteru Endurance vyjede na stejném místě, na jakém do něj vjel (Karatepe).

U roveru Spirit se před časem objevily problémy s dynamickými brzdami na natáčecím systému pravého předního a levého zadního kola. Z testování a různých analýz této záležitosti vyplývá, že problém je pravděpodobně pouze v mechanických snímačích, ne však přímo v brzdách na natáčecím systému.

Zatím je tedy jediným problémem na Spiritu pohon pravého předního kola a na Opportunity vadný termostatický spínač vyhřívání na rameni IDD (kvůli němuž byl vyvinut režim hlubokého spánku "deep sleep").

Že rovery vydrží pracovat na Marsu minimálně do ledna (tedy jeden pozemský rok), o tom už ani celkem nepochybuji (pokud nedojde k nějaké fatální lidské chybě u řídícím středisku nebo k nevysvětlitelnému odmlčení některého z roverů). Ale zvládnou pak dalšího půl roku, nebo tam budou pracovat dokonce i v roce 2006 ? Zkusím si tipnout - v dubnu 2005 bude aktivní maximálně jeden z nich (pravděpodobněji Opportunity) ...


Li-sung - 15/11/2004 - 16:16

duben 2005 --> MINIMÁLNĚ 1
Spirit má problémy s pohybem. tzn podle teorie pravděpodobnosti by se na Opportunity mělo podělat něco životně důležitýho a zbyde nám "nepohyblivý" Spirit, kterému se budou zanášet sluneční panely .


pirochta - 16/11/2004 - 14:47

No, on je také problém v tom, že tak dlouho fungují, tudíž "odčerpávají" peníze z jiných projektů. Takže až budou peníze potřeba na něco jiného, tak obsluha pošle signál shutdown a rovery se už neprobudí - oficiálně už jim nanaběhnul operační systém ;-))
Ne, vážně, tak to určitě nebude, spíše se pomalu budou množit drobné chyby přesně dle zákonů entropie...


Anonym - 19/11/2004 - 08:45

Spirit ma v nejblizsim planu dojet k 'Machu Picchu'. Nevite, kde a co to je? Vrcholek kopce?

BTW: Vim, ze je to incka pevnost, ale porad se nemuzu zbavit predstavy jedne male zlute prisery.


arccos - 19/11/2004 - 08:46

To jsem byl ja.


nolanus - 22/11/2004 - 20:16

Na rozdil od vetsiny ostatnich se z meho zajmu o Spirit a Opportunity stala skoro obsese /byt na to nemam zas tak moc casu a anglicky vladzem jen castecne/.
, obe sondy se pro me staly zivymi bytostmi a byt verici, vroucne bych se za ne modlil.

Teprv ted sem si ale uvedomil skutecnost, ktera me skor polozila naznak, i kdyz byla hodne nasnade: rok na Marsu je delsi nez pozemsky /ma 687 pozemsky dnu/, coz znamena, ze po prestani obdobi nejhorsich podminek /vrchol zimy byl 20.9./ted pred nama lezi skoro cely pozemsky rok , kdy se situace roveru bude z energetickeho s /a diky tomu snad i z jinych hledisek/ jen zlepsovat! Rovery
! Kdyz budou mit stesti rovery se dostanou do podminek, kere jeste na Marsu nemely/i/, melo by to byt /vrchol leta/ na zacatku zari 2005, vzhledem k tomu, ze i za vrcholem leta budou podminky jeste pres 2 mesice velmi slusne, vidim budoucnost ruzove, otazka je, jerstli rocni obdobi na Marsu probiha tak podobne pravidlene jako na Zemi, vi o tom nekdo neco?

Nechci to zakriknout, ale myslim, ze jeste vydrzime.
A ohrozuju se proti tomu, ze je vyradej, driv, aby neubiraly finance jinym projektum: v dobe, kdy tolik misi ztroskotava by to udelal jen naprostej magor, delka prace podtstane zvysuje jefektivnost vynalozenych prostredku, technicke zkusenosti a moznost overit technologie az ke krajnim mezim z vozitek dela neco neocenitelneho. Podle meho jsou to zatim s prehledem nejuspesnejsi pristavaci sondy a i ztech nepristavacich by se s nima mohlo merit jen par: Voayagery, Galileo, pozdejc mozna Cassini, no a pak jeste do budoucna Mars Express a Mars Odyssey nic vic me nenapada.

Par dalsich novinek, i kdyz tu snad neco z toho padlo:

rovery uz poslali pre s50 000 snikmu, cili vic, nez ostatni predchozi /zrejme jen pristavaci/ sondy dohromady, vcetne Pathfinderu

U Opportunity doslo k nevysvetlitelnemu narustu vyroby energie ze solarnich panelu, nevi se presne proc, snad vitr odval prach z nich nebo doslo ke shluknuti castecek pracu mrazem

http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/041021status.html

problem s rizenim u Spiritu byl zrejme zpusoben jen vadnymi cidly a tak je budou proste ignorovat

http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/041030pictures.html


Tohle sem si cetl na vystave detskych praci a zaujalo me to, tak sem si to opsal, je to trochu detsky neumele, ale sala z toho uprimnosta basnicky je to rozhodne lepsi nez jinej vyplod na techto strankach, mejte se

Lide
Jsou vsude stejni
se stejnou bolavou dusi
neverni, verni
dve oci, usi
ruce a nohy
pohled upreny do oblohy
poznavat nove svety
zkoumat kam vede cesta
odlisna rec, slova a vety
vsak vsude stejna gesta

magadalena Rysova, ZS Sedlice, II kategorie, vystava v Celetne


sulinar - 25/11/2004 - 11:43

Rocni obdobi se stridaji celkem pravidelne, ostatne lze to pozorovat i ze Zeme, nejvyraznejsim rysem jsou totiz menici se polarni cepicky. S nimi ovsem dochazi k pomerne podstatnym zmenam mezi zimou a letem, jelikoz pri zvysene teplote se zacne vyparovat zmrzly CO2. To zpusobi podstatnou zmenu tlaku. V nejchaldnejsich obdobich se tlak pohybuje okolo 6mb a v nejteplejsich stoupa na 9mb. S tim take muze souviset mnozstvi prachu v atmosfere, cili rovery sice budou dostavat vyssi zareni, ale je mozne ze jejich panely budou take vice zaneseny prachem.

A ackoliv jsou obe vozitka jednoznacnym uspechem, dovolil bych si upozornit na orbitalni Mars Global Surveyor, ktery funguje uz od roku 1996 a stale bez problemu, viz www.msss.com


Vojta - 26/11/2004 - 09:53

Nevíte někdo, zda si rover kamerou na rameni dokoukne na povrch slunečních článků? Řekl bych že ne, protože jsem nikde podobný snímek nezahlédl.


arccos - 26/11/2004 - 10:11

TEzko rict, taky jsem videl pouze zabery koncu 'krovek'. Pokud by ale chteli pouzit kamery k inspekci kolektoru, jako vzorek by to postacilo.


Nolanus - 26/11/2004 - 16:18

quote:
TEzko rict, taky jsem videl pouze zabery koncu 'krovek'. Pokud by ale chteli pouzit kamery k inspekci kolektoru, jako vzorek by to postacilo.



http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-04-2004/send-p150x_pol.jpg

napr. polde tohoto snimku dohlidne /tenhle snimekje ale asi slozenej/


Nolanus - 26/11/2004 - 18:29

jeste menapadlo:

nemuzu najit, jaka je kapacita baterii?

udajne vydrzi 200 nabijecich cyklu /podle diskuze tady/, tak podle toho by se snad dalo priblizne vypocitat, jak dlouhou rovery vydrzej.

oni ty baterie totiz asi budou hlavnim limitovacim prvkem...


Li-sung - 26/11/2004 - 20:01

Baterie by měli vydžet 600-700 solů.


arccos - 29/11/2004 - 09:56

Nolanus: No jo, docela jsem zapomnel na jeden z uplne prvnich zaberu z mise.


Nolanus - 29/11/2004 - 23:29

quote:
Baterie by měli vydžet 600-700 solů.


Ahoj,muzes dat nejakej odkaz? De mi o to, jestli je to vydrz predpokladana, neo uz nejakym zpusobem vyzkousena. Nebylo by treba mozne, kdyz budou mit rovery energie vic, omezit pouzivani baterii a jet rovnou na proud ze solarnich clanku?
samozrjeme uskali typu vytapeni v noci znam, ale aspon trochu je setrit by neslo?


Bud jak bud, 600 solu je dobrejch, to staci na to, aby rovery vyuzili marsovskeho leta. Vsichni vime, ze vecne nevydrzej, ale kdyby umreli jeste pre d letem, kdyz by meli nejvyhodnejsi podminky, to by me opravdu mrzelo.

A vi nekdo PODROBNEJSI INFORMACE o roverech dalsi generace, co maj letet 2009<

Mj. me v souvislosti se Spiritem a Opportunity napadlo, ze jestli ty 2 byly projektovany na 2 mesice a vydrzej pres rok, tak pokud se u tady tech pocita se 2 rokama, muzou vydrzet treba i 10 a je otazka, jestii by tohle uz opravdu nebylo moc - pak uz by totiz pristroje stejne byly moc zastarale a projekt by opravdu mohl odcerpat az moc prostredku, tak jestli by se konstrukteri ve svoji dobre praci nemeli krotit ...)

Ale kecam blbostui, samozrejme si ve skutecnostu preju, aby pracovali jeste i za 100 let)

A napadla me jeste jedna vec: vsechny nas sere, ze se projektum jako cesta na Mars nedostava pozornosti. Jenze i ten zajem tzv. fandu je preletavej - o roverech se tu mluvilo prvnich par mesicu a ted mi prijde, ze diskuzi v posldeni dobe ozivuju nejvic ja, kladu si otazku, zda by to podbne nevypadalo i pri expedici na Mars. Opravdu je nas zajem natolik silny? nenudilo by nas to uz za pul roku, stejne jako nas ted tak nejak nudi napr. ISS? Pokud byten zajem mel bejt tak kratkodobej jako je u marsochodu, tak to mozna v dalsich 20 letech opravdu nema cenu.


Li-sung - 30/11/2004 - 09:31

quote:
quote:
Baterie by měli vydžet 600-700 solů.


Ahoj,muzes dat nejakej odkaz?


Bylo to v tomhle videu: http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/flightdir/Nov_10_Favretto_T1.mov
jako odpověď na drouhou otázku.


Swear - 30/11/2004 - 19:57

Dobrého dne přeji.Našel jsem takový zajímavý link že mi to neda a musim se o něj s váma podělit Při browsení na nasa.gov jsem narazil na bezva věc. MER Analyst Notebook. Má to být nějakej společnej deník pro Spirit a Oppurnity. A je tam opravdu vše. Úplně první obrazky(uplne, ne ten z hazard avoidance kamery). Pak ke kazdymu solu poznamky atd. V jednom souboru jsou tam asi vyjety systemovy promenny z toho jejich softu pro kazdou fotku. Fakt super. Drzim palce do dalsich 300 solu.

Tu je link: http://anserver1.eprsl.wustl.edu/


mikes - 1/12/2004 - 13:40

quote:

A napadla me jeste jedna vec: vsechny nas sere, ze se projektum jako cesta na Mars nedostava pozornosti. Jenze i ten zajem tzv. fandu je preletavej - o roverech se tu mluvilo prvnich par mesicu a ted mi prijde, ze diskuzi v posldeni dobe ozivuju nejvic ja, kladu si otazku, zda by to podbne nevypadalo i pri expedici na Mars. Opravdu je nas zajem natolik silny? nenudilo by nas to uz za pul roku, stejne jako nas ted tak nejak nudi napr. ISS? Pokud byten zajem mel bejt tak kratkodobej jako je u marsochodu, tak to mozna v dalsich 20 letech opravdu nema cenu.


To, že se tu o roverech (a i jiných sondách) příliš nediskutuje, nemusí být způsobeno nezájmem, ale třeba jen nedostatkem času (diskutujících) či informací o těchto průzkumnících. Těžko asi diskutovat nějak intenzivně o roverech po dobu 10 měsíců, když se jediné informace o jejich působení objevují maximálně jednou za týden a navíc ještě nejsou nijak obsažné. A moc odborníků na marsovské minerály, astrobiologii apod. tady v republice (a navíc ještě na tomto fóru) asi taky není ...


Li-sung - 1/12/2004 - 13:46

A to se objevují jen fotky, protože na vědeckých závěrech dalších experimentů pracuje jiný tým, kterému to přirozeně trvá déle než něco vymyslí...


sulinar - 1/12/2004 - 17:30

quote:
To, že se tu o roverech (a i jiných sondách) příliš nediskutuje, nemusí být způsobeno nezájmem, ale třeba jen nedostatkem času (diskutujících) či informací o těchto průzkumnících. Těžko asi diskutovat nějak intenzivně o roverech po dobu 10 měsíců, když se jediné informace o jejich působení objevují maximálně jednou za týden a navíc ještě nejsou nijak obsažné. A moc odborníků na marsovské minerály, astrobiologii apod. tady v republice (a navíc ještě na tomto fóru) asi taky není ...


V republice je takovych lidi asi pet (doufam ze jsem nekoho neurazil, ale takovy je podle me soucasny stav). Bohuzel na zadne vysoke skole se specializovana planetarni geologie ci astrobiologie nevyucuje, coz je podle meho mineni velka skoda.


arccos - 6/12/2004 - 13:07

Tak, kdyz jsme se bavili o inspekci clanku kamerami, tak hele, co si Spirit snimkoval mikroskopem, narcista

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit_m327.html


Martin Kolman - 7/12/2004 - 21:57

Na to že tam zanedlouho budou jeden pozemský rok, vypadají solární články jako nové ! I prachi je tam nějak málo....nebo je příliš jemný.


arccos - 14/12/2004 - 08:53

Co se tyka prachu, tak dnes v releasu je zminena hypoteza, ze prach mohl zhrudkovatet diky namraze, ktera se na roverech behem zimy objevovala. Pak mohl docela klidne sklouznout dolu.

Jinak Opportunity se uz vyskrabal zpatky na planinu a ted se, en, eeen, pojede na jih.


Li-sung - 14/12/2004 - 17:56

fakt že jo


Li-sung - 22/12/2004 - 15:54

Tepelný štít:


arccos - 27/12/2004 - 09:46

Coze? Jaka zahada?


Ondra Bartos - 27/12/2004 - 22:39

Tak se zda, ze me prani se splni a Opportunity vyrazi k tomu tepelnemu stitu. Mohlo by to prinest nove informace o marsovske atmosfere.


Li-sung - 27/12/2004 - 23:49

Zatim to vypadá že než k tomu štítu, tak se blíží spíš k díře co vyhloubil. No ještě uvidíme - neni to tak daleko od sebe)


Kalimero - 28/12/2004 - 16:11

A co ta lebka vlavo dole ?


Kalimero - 28/12/2004 - 16:12

quote:
A co ta lebka vlavo dole ?
tam malo byt


Anonym - 29/12/2004 - 11:59

nevite jak je na tom presne Spirit??? vsude pisou o Oportunity,ale o Spiritu temer nic...diky Tomas


Anonym - 29/12/2004 - 12:12

quote:
nevite jak je na tom presne Spirit??? vsude pisou o Oportunity,ale o Spiritu temer nic...diky Tomas


PS:Je pravda ze bych si informace mel hledat sam,ale bohuzel na to nemam cas,tak je pro me informace od vas nejrychlejsi a velmi cenna))) jo a opravuju sam sebe: Opportunity


arccos - 29/12/2004 - 12:21

Spirit ma na rozdil od Opportunity v soucasnosti nizsi vykon panelu, proto uz nema tu spravnou vydrz. Take se u nej projevuji problemy s koly, jedno neustale hlasi problemy s pohyblivosti (ovsem na vine je spis vadny senzor). Pres to vsechno Spirit funguje dal. Pote, co prozkoumal zapadni vybezek Columbia Hills (tzv. West Spur), prejel smerem k severu pres upati Husband Hillu a miri k udoli za kopcem. Cestu zkomplikoval kamen, ktery se zasekl do zadniho kola. Problem se vyresil, nicmene rover zatim k udoli nedorazil. V dlouhodobejsim planu je zdolani Husband Hillu. To bude urcite super panorama!


Li-sung - 29/12/2004 - 12:43

Opportunity u části tepelného štítu


Anonym - 29/12/2004 - 13:26

quote:
Spirit ma na rozdil od Opportunity v soucasnosti nizsi vykon panelu, proto uz nema tu spravnou vydrz. Take se u nej projevuji problemy s koly, jedno neustale hlasi problemy s pohyblivosti (ovsem na vine je spis vadny senzor). Pres to vsechno Spirit funguje dal. Pote, co prozkoumal zapadni vybezek Columbia Hills (tzv. West Spur), prejel smerem k severu pres upati Husband Hillu a miri k udoli za kopcem. Cestu zkomplikoval kamen, ktery se zasekl do zadniho kola. Problem se vyresil, nicmene rover zatim k udoli nedorazil. V dlouhodobejsim planu je zdolani Husband Hillu. To bude urcite super panorama!



moc dekuju...Tomas


arccos - 30/12/2004 - 15:06

Plati jeste porad plan pro Opportunity, ktery predpokladal 'vylet' ke krateru Victoria?


Li-sung - 30/12/2004 - 16:37

Já si tedy nějak nejsem vědom že by JPL tenhle plán nějak potvrdila. No ale o jiných návrzích jsem neslyšel (nepočátám nepravděpodobné objíždění místa prvního dopadu a pak ještě zbytků padáku) takže to zatím vypadá na kráter Victoria.


arccos - 31/12/2004 - 11:11

Dnes jsem ohledne toho trochu hledal a nasel jsem tohle:

Ovsem opet nevim, zda je to potvrzene z JPL nebo jen neci domnenka.
Z obrazku ale muzeme minimalne vyscit to, ze Opportunity ke krateru vubec nemusi dorazit uz jenom kvuli znacnemu nakupeni jinych zajimavych mist po ceste, ktere mohou misi hodne zdrzet.


arccos - 31/12/2004 - 11:13

Za zminku jeste stoji udaj Sol 400 u prvni zastavky. To by znamenalo, ze
pomerne kratkou vzdalenost od stitu ma rover ujet za dva mesice (pocitam jeste deset dnu na inspekci stitu). Zda se mi to pomerne dost.


Li-sung - 31/12/2004 - 11:39

Tady je nějakej rozhovor. Nepotvrdil, že se tam pojede jen řek, že zajístí jak vypadá trasa a na závěr tvrdí že se tam stejně nedojede. Tak si vyberte
http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zzzzzzzzc.html


arccos - 31/12/2004 - 12:41

Dobry rozhovor, ja myslim, ze je tam receno vicemene vse podstatne.


mikes - 3/1/2005 - 09:32

Nejdůležitější části článku :

Rover Opportunity by po vyjetí z kráteru měl zkoumat tepelný štít a díru, kterou vyhloubil (což se již děje). Dalším cílem je pak několik kamenů velikosti dlažebních kostek (cobbles - fist-sized rocks), rozházených po planině.

Rover by měl poté směřovat dále na jih k "rozleptanému"(?) povrchu (etched terrain), ležícímu ve vzdálenosti zhruba 2 kilometry, kde by měly být kameny podobné těm dosud zkoumaným. Ty jsou však odkryty pozvolným působením větrné eroze (na rozdíl od kamenů v kráterech Eagle a Endurance). No a za tímto terénem, o kterém se dosud nic podrobnějšího neví (hlavně jak je sjízdný), pak leží Victoria kráter. Ten je od kráteru Endurance vzdálen cca 5 kilometrů a je asi 6 krát větší než Endurance.

Myslím si, že rover by ke kráteru Victoria mohl dojet nejdříve tak v létě, ale pravděpodobněji až koncem roku - pokud bude vše probíhat bez nějakých větších problémů.

A ještě jeden aktuální článek http://www.space.com/missionlaunches/roverdebris_041231.html


arccos - 3/1/2005 - 12:59

IMHO v tomt o pripade etched = rozryty, zvrasneny


sulinar - 3/1/2005 - 13:26

etched terrain - obnazeny a premodelovany teren deflaci (odnos vetrem)


Li-sung - 3/1/2005 - 22:00

Už je to tady - Opportunity jede se k Vostoku.

http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/images.cfm?id=1438


mikes - 4/1/2005 - 09:18

Na Marsu začaly vznikat malé lokální prachové bouře, které by mohly mít vliv na činnost roverů (snížení výkonu fotovoltaických panelů), neměly by však ohrozit pokračování mise.


arccos - 4/1/2005 - 11:59

Docela by me zajimalo, co je ten tmavy utvar SV od Vostocku. Na vsech (mne) dostupnych zaberech je tmavy, takze zrejme nepujde o stin. Ze by dalsi kus sondy? (jaky?)


radnom - 4/1/2005 - 23:19

quote:
Docela by me zajimalo, co je ten tmavy utvar SV od Vostocku. Na vsech (mne) dostupnych zaberech je tmavy, takze zrejme nepujde o stin. Ze by dalsi kus sondy? (jaky?)


Dost pochybujem jedine co by snad pripadalo do uvahy je servisny modul ktory sprevadzal opportunity pocas cesty zo zeme na mars. Oblast este spada do dopadovej elipsy. Miesto je tmavosfarbene tak ako pri tepelnom stite ale ta cierna farba je sposobena skor spalenou ochrannou povrchovou vrstvou (neviem ci ide o keramiku alebo nie). ale nevylucujemze aj v pripate servisneho modulu mohlo dojst k vzniku popola na jeho povrchu (je snad jasne ze aj pri tak vysokej stretavacej rychlosti modulu a marsu, nemoze martanskej atmosfere zhoriet bezozvisku). Na blizsiu analyzu ale je potrebne najist foto oblasti aj spred pristatia a ak sa tam skvrna nachadza tak to moze byt z uplne ineho dovodu.


Martin Gembec - 13/1/2005 - 21:39

Ahoj. Už řadu dní sleduji zajímavý kámen u tepelného štítu a teď jsem se dověděl, že se mi to možná nezdálo jen tak. Co si myslíte vy? Je vůbec taková náhoda možná? Meteorit vedle tepelného štítu?

Martin

http://www.space.com/missionlaunches/mars_object_050113.html


mikes - 14/1/2005 - 08:40

Asi to bude náhoda. Nezdá se mi, že by měl něco společného se štítem - nejsou tam žádné stopy po kutálení toho kamene a vypadá to, že tam je již delší dobu http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/n/345/1N158809950EFF40DIP1912R0M1.JPG

A ze snímku http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/n/340/1N158367820EFF40CUP1911R0M1.JPG je vidět, že objevit cokoliv zajímavého není při daném typu povrchu nic složitého ...


Anonym - 14/1/2005 - 10:56

quote:
Asi to bude náhoda. Nezdá se mi, že by měl něco společného se štítem - nejsou tam žádné stopy po kutálení toho kamene a vypadá to, že tam je již delší dobu http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/n/345/1N158809950EFF40DIP1912R0M1.JPG

A ze snímku http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/n/340/1N158367820EFF40CUP1911R0M1.JPG je vidět, že objevit cokoliv zajímavého není při daném typu povrchu nic složitého ...


To ano, mně šlo spíš o to, že pokud to je meteorot, je to vcelku legrace, když leží zrovna v místě dopadu tepelného štítu. Jinak je mi jasné, že tam leží déle. Je to jistě jeden ze zajímavějších kamenů, co jsem na snímcích viděl


Ervé - 20/1/2005 - 09:38

A je to potvrzené, paráda :-))
http://www.jpl.nasa.gov/
Je to železný meteorit, fakt pěkný obrázek


Anonym - 1/3/2005 - 11:35

Prosím můžete nekdo podrobněji popsat stav obou roveru???Bohužel nemám čas si to sám hledat v internetu.Děkuju Vlastimil Kučera


Petr - 1/3/2005 - 12:39

Stav je velmi dobrý, oraj to tam jako Přemysl Oráč, abychom tam dříve či později mohli zasadit kukuřici.


mikes - 1/3/2005 - 13:20

quote:
Prosím můžete nekdo podrobněji popsat stav obou roveru???Bohužel nemám čas si to sám hledat v internetu.Děkuju Vlastimil Kučera


Oba rovery jsou stále plně funkční, zatím neselhala žádná část vybavení (kromě termostatu na rameni IDD na Opportunity, ale ten problém nastal již na počátku mise).

Spirit : před několika dny dojel na vyvýšené místo Larry's Lookout, odkud bude snímkovat okolí a z těchto snímku byl bude vytvořeno další velké panorama ...

Opportunity : pokračuje v jízdě po planině směrem na jih k menšímu kráteru Vostok.


mikes - 1/3/2005 - 13:33

Už jsem kdysi v listopadu tipoval, že v dubnu bude funkční maximálně jeden z nich. Ale jak to tak vypadá, zatím to žádný z nich nechce vzdát Tak už raději netipuju, nikdy mi to totiž (naštěstí) nevyšlo

Konec může přijít náhle a kdykoliv, ale fascinuje mně, že zatím nejsou žádné problémy s koly a podvozkem (hlavně vzhledem k prašnosti). Spirit sice měl problémy s jedním kolem, ale jak to tak vypadá, tak je dokázal překonat ...


Petr - 1/3/2005 - 13:49

Tipuji funkčnost roverů 3 roky.
PV


random - 1/3/2005 - 13:50

podla mojho osobneho nazoru sa Spirit nedozije novej zimi ale opportunity ma sancu prezit aj viac ako dva martanske roky ... ten druhy rok prave zacal


random - 1/3/2005 - 15:29

nastolil som si otazku ... ako dlho vydrzia este akumulatory? ... pokial mi je zname tak sa pouzivaju akumulatory SO4Li ktore su odolne voci nizkym tepolotam a maju vydrz podobne ako Li-ION teda 1000cyklov ... bez ohladu na ich vybitost ci nabytost sa mozu kedykolvek znovu nabijat ale vydrz maju len 1000cyklov. neviem sice vcom setkom su SO4Li podobne tym Li-ION ale snad je tu urcita podobnost uz pre to Litium ... Jooo ... este by ma v tejto rovine zaujimala skutocnost ci rover je schopny ist priamo na fotovolaticke clanky. d~


Adolf - 1/3/2005 - 16:12

quote:
Už jsem kdysi v listopadu tipoval, že v dubnu bude funkční maximálně jeden z nich. Ale jak to tak vypadá, zatím to žádný z nich nechce vzdát Tak už raději netipuju, nikdy mi to totiž (naštěstí) nevyšlo

Konec může přijít náhle a kdykoliv, ale fascinuje mně, že zatím nejsou žádné problémy s koly a podvozkem (hlavně vzhledem k prašnosti). Spirit sice měl problémy s jedním kolem, ale jak to tak vypadá, tak je dokázal překonat ...


Na vozítcích se pořád vytváří námraza, která je asi svým opadáváním čistí, takže vyřazení kvůli prašnosti se asi tak rychle konat nebude.


Martin Gembec - 8/3/2005 - 16:41

quote:

Mel bych jen drobny dotaz ohledne dalsi prace obou vozitek.Mozna to tu jiz zaznelo,ale chtel bych vedet jaky je dalsi dlohodobejsi cil Spiritu a Oportunity.Dostane li se Spirit na kopec a co potom dal.
Jaka je predpokladana dalsi doba prodlouzeni prace obou roveru a jak to je s penezi,neuvazuje se v nejlepsim s utnutim financi?Dekuji.

S dlouhodobým plánováním je to těžké. Nicméně signály, že by hrozilo ukončení mise stran financí jsem neviděl. Je to příliš úspěšná mise, než aby ji ukončili předčasně.

Dlouhodobý plán bude asi takový, že Spirit nejspíš zůstane v Columbia Hills a prozkoumá další zajímavá místa (aspoň doufám, že ta jižněji položená).

Opportunity se blíží na jih kde je erodovaný terén, který by narozdíl od kráteru Endurance měl ukázat horniny nepřeměněné impaktem, tedy původní materiál Meridiani planum. Tam by se snad měl bez obtíží dostat. V dáli na jih je větší kráter Victoria.

Plány se měnily. Spirit jela na sever místo na jih, kvůli nedostatku energie ze slunce na jižních svazích.
Původní plán: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040521a/x_pubeng_3DColumbiaHillsSouth-A136R1_br2.jpg
Tmavá oblast je Ultreya Abyss. Velmi zajímavé místo. Věřím, že právě tam sjede Spirit z vrcholku Husband hill.
http://www.tobescene.com/Misc/Mars/Ultreya_Anaglyph_s.jpg
http://www.tobescene.com/Misc/Mars/Ultreya_LR3s.jpg

Tady je pohled na kopce ze západu (od místa přistání). Naznačena je trasa pohybu po West Spur - výběžku kopců. Odtud jel Spirit doleva nahoru a nyní je na hřebeni Cumberland vedoucím na vrchol kopce Husband.
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040716a/10-MG-07-moc-A190R1_br.jpg

Opportunity jede od kráteru Endurance a právě dnes má na dohled silně erodovaný kráter Vostok.
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2005-03-07/1N163523165EFF4900P0685R0M1.JPG
http://mer.rlproject.com/index.php?act=Attach&type=post&id=6245

http://mer.rlproject.com/end_vic_4m.jpg


Brblík - 8/3/2005 - 17:32

http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1925

někdy mě překvapuje jak při takových projektech muže dojít k takovým záměnám


Jarda - 8/3/2005 - 20:47

quote:
quote:

Mel bych jen drobny dotaz ohledne dalsi prace obou vozitek.Mozna to tu jiz zaznelo,ale chtel bych vedet jaky je dalsi dlohodobejsi cil Spiritu a Oportunity.Dostane li se Spirit na kopec a co potom dal.
Jaka je predpokladana dalsi doba prodlouzeni prace obou roveru a jak to je s penezi,neuvazuje se v nejlepsim s utnutim financi?Dekuji.

S dlouhodobým plánováním je to těžké. Nicméně signály, že by hrozilo ukončení mise stran financí jsem neviděl. Je to příliš úspěšná mise, než aby ji ukončili předčasně.

Dlouhodobý plán bude asi takový, že Spirit nejspíš zůstane v Columbia Hills a prozkoumá další zajímavá místa (aspoň doufám, že ta jižněji položená).

Opportunity se blíží na jih kde je erodovaný terén, který by narozdíl od kráteru Endurance měl ukázat horniny nepřeměněné impaktem, tedy původní materiál Meridiani planum. Tam by se snad měl bez obtíží dostat. V dáli na jih je větší kráter Victoria.

Plány se měnily. Spirit jela na sever místo na jih, kvůli nedostatku energie ze slunce na jižních svazích.
Původní plán: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040521a/x_pubeng_3DColumbiaHillsSouth-A136R1_br2.jpg
Tmavá oblast je Ultreya Abyss. Velmi zajímavé místo. Věřím, že právě tam sjede Spirit z vrcholku Husband hill.
http://www.tobescene.com/Misc/Mars/Ultreya_Anaglyph_s.jpg
http://www.tobescene.com/Misc/Mars/Ultreya_LR3s.jpg

Tady je pohled na kopce ze západu (od místa přistání). Naznačena je trasa pohybu po West Spur - výběžku kopců. Odtud jel Spirit doleva nahoru a nyní je na hřebeni Cumberland vedoucím na vrchol kopce Husband.
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040716a/10-MG-07-moc-A190R1_br.jpg

Opportunity jede od kráteru Endurance a právě dnes má na dohled silně erodovaný kráter Vostok.
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2005-03-07/1N163523165EFF4900P0685R0M1.JPG
http://mer.rlproject.com/index.php?act=Attach&type=post&id=6245

http://mer.rlproject.com/end_vic_4m.jpg


Konecne po dlouhe dobe normalni odpoved.Diky.


arccos - 11/3/2005 - 13:54

Podle insideru doslo v poslednich dnech k 'vycisteni' solarnich panelu take u Spiritu, coz se odrazilo ve vykonu 700W!!!


Martin Gembec - 11/3/2005 - 15:38

Beru zpět svou poznámku k nevyfoceným prachovým vírům... mám dojem, že jsme se dočkali... http://mer.rlproject.com/index.php?showtopic=762&st=0


Martin Gembec - 11/3/2005 - 15:40

Předpokládám, že to spolu aspoň trochu souvisí (myslím dus devil a čištění..) přeci jen určitě se jich tam vyskytlo více a co když jeden byl poblíž Spirit :-)


arccos - 11/3/2005 - 15:45

Presne v diskuzi o devilech se informace o vycistenych panelech vyskytla. Ovsem to neznamena, ze to ma spojitost.


BTW: jak vidim, chodime do stejnych klubu.


Martin Gembec - 12/3/2005 - 22:17

Arccos. Stačí se podívat na snímky. Co jiného by tak dokonale vyčistilo panely a další části sondy i okolní kameny?

Na úbočí kopců jsou nápadné světlé skvrny různých velikostí, nejčastěji kruhové. Dokonce se zdá, že jich je většina spíše na sever. Právě zde bych očekával vznik vírů, které třeba zase zanikly.

Tohle je prostě jednoznačně štěstí, že jeden to vzal přímo přes robota a vzápětí se podařilo jiný/jiné vyfotit daleko na pláních Gusevu.


mikes - 14/3/2005 - 15:50

Krátké doplnění předchozích příspěvků o dalších akcích roverů :

Rover Spirit by měl na vrcholek kopce Husband Hill dorazit do solu číslo 500 (tzn. do konce května) nebo jej objet. V té době totiž bude Slunce procházet přímo nad roverem a bude postupovat dále na jih. Rover proto musí po tomto datu změnit svůj náklon směrem na jih, aby byly jeho fotovoltaické panely dostatečně osvětlovány.

V článku http://www.space.com/missionlaunches/spirit_lucky_050303.html je tato záležitost uvedena pod zcela jasným podnadpisem "CLIMB OR DIE" ...


Martin Gembec - 14/3/2005 - 19:16

Ano. Rover se nyni kousek vratil, aby mohl pokracovat v ceste vzhuru. Diky za doplneni.


arccos - 15/3/2005 - 15:15

S prihlednutim k nynejsimu vykonu solarnich panelu uz neni otazka sledovani slunce tak zhava. Samozrejme Spirit se nesmi dostat do stinu.


Martin Gembec - 16/3/2005 - 18:13

Tak prej dnes vyjel o notný kus výše. Je logické že teď jedou nahoru a zřejmě pojedou na jih, Slunce už se také posouvá tímto směrem.


arccos - 17/3/2005 - 09:24

Ostatne panorama z vrcholu kopce bude uzasne. Dovolim si tvrdit, ze zatim to nejlepsi, jake nam kterakoliv sonda kdy dodala.


Martin Gembec - 17/3/2005 - 15:35

Souhlas. Už jen ten pocit, že dokázal ujet takovou dálku a vyfotit to... bomba :-)


ales - 18/3/2005 - 10:26

Ohledně modelování vírů jsem našel zmínku na IAN ( http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1488 ), takže si myslím, že se to modelování nejen dělá, ale ani moc neutajuje :)


Martin Gembec - 18/3/2005 - 18:12

Ano, ta modelová situace byla provedena dávno před letem na Mars.

Já se nebráním možnosti kombinace vítr, mráz, co se čištění týče. Ale nevšiml jsem si na snímcích, že by námraza dávala dokupy bůhvíjak velké kousky prachu. Takže primárně robota musel očistit právě vítr. Vždyť byl velmi silný. Okolo vozítka vytvořil malé duny za každým kamínkem. Dobře patrná je také stopa po jednom víru v Tennessee Valley a na protějším kopci.

Nevím, nakolik se prachový vír podobá tornádu, viděl jsem jen krátká videa obou jevů, ale zdá se, že i u prachových vírů se vyskytují silné savé účinky, takže se to muselo podobat vysavači.


Adolf - 20/3/2005 - 22:15

quote:
Ano, ta modelová situace byla provedena dávno před letem na Mars.

Já se nebráním možnosti kombinace vítr, mráz, co se čištění týče. Ale nevšiml jsem si na snímcích, že by námraza dávala dokupy bůhvíjak velké kousky prachu. Takže primárně robota musel očistit právě vítr. Vždyť byl velmi silný. Okolo vozítka vytvořil malé duny za každým kamínkem. Dobře patrná je také stopa po jednom víru v Tennessee Valley a na protějším kopci.

Nevím, nakolik se prachový vír podobá tornádu, viděl jsem jen krátká videa obou jevů, ale zdá se, že i u prachových vírů se vyskytují silné savé účinky, takže se to muselo podobat vysavači.


Ono to s tou námrazou víry aj. bude na Marsu v lecčems odlišné, než jak by se zdálo čistě na základě pozemských analogií. Na těch panelech těžko bude na prst tlustá vrstva jinovatky. Ale marsí atmosféra má 100% relativní vlhkost. Prach poskytuje přirozená kondenzační jádra a každý prášek bude asi oledovatělý. Při prohřátí Sluncem se pak ty prášky mohou prohřát na dost vysoké teploty nad standardní teplotu prostředí. Prášky pak mohou spočívat na maličkých vodních kapičkách pod sebou nadzdvihované tlakem par a to všem při velmi nízkém okolním atmosférickém tlaku, přijde-li do toho prachový ďábel, bude jeho účinek úplně jiný než na suchý prach.

Jelikož je i při velmi silném větru rychlost obtékající vrstvičky kolem povrchu prakticky nulová, jak nám řekli už ve škole, když vysvětlovali viskozitu, tak ani vichr jemný poprašek nesfoukne. Ten vysavačový efekt je zajímavější. Jelikož ale tlak marsího "vzduchu" není nic moc, tak rozdíl tlaku, který může na Marsu vyvolat vysavač nebo tornádo, také nebude nic moc. To ovšem může napravit parciální tlak vodní páry v oblasti vrstvičky námrazy. Ofoukne-li prachový vír panel s měknoucí prachonámrazou na panelu, může být účinek daleko zajímavější, než by se mohlo zdát z pozemských analogií.

Také modely prachových ďáblů vycházející z našich pouštních vírů nepovažuji za postačující. Ze zkoušek s prachovými víry tady na Zemi dospěli k velice zajímavým poznatků pro konstrukci zařízení pracujících na Marsu. Např. zjistili silné elektrostatické efekty, které by pozemská zařízení poškodily, pokud by se nezabudovala ochrana proti velmi silnému statickému náboji. Proto vozítka už tuto ochranu mají. Jenže pozemský prachový ďábel nemá spoustu specifikt toho marsího. I elektrostatické náboje a z nich plynoucí interakce mezi prášky budou v řídkém "vzduchu" jiné. Výraznou odlišností však bude skutečnost, že tady je to v suchém vzduchu. Tam je ta 100% vlhkost!

Znamená to, že tam jsou prášky pořád kondenzačními jádry, na kterých se vytváří námraza a občas i kapalná mlha. (Někdy na Marsu může na chvilku existovat voda na povrchu i jako kapalná.) Na druhou stranu však prohřátí prášku Sluncem může vyvolat sublimaci s výronem par, který v tak řídké atmosféře bude fungovat jak reaktivní pohon. Tipnul bych si, že značná část dynamiky tamních prachových vírů může pocházet právě z těchto sublimací a kondenzací. Není to možná suchý prachový ďábel, jak ho známe z pouští, nýbrž prachovodní ďábel. Ďáblíci budou mít tedy spoustu specifik, které je činí jiným fenoménem, než jsou naši prachoví ďábli, a budou mít i odlišné účinky na zařízení, což se může projevit třeba tak účiným čištěním panelů, jaké nás překvapuje.

Ví snad někdo, že by se prováděly modelace s takto marsovsky věrohodnými prachovými ďábly?


Martin Gembec - 20/3/2005 - 23:18

Díky Ádo za tvůj náhled na pouštní marsovské víry. Mám pocit, že jsi to vykreslil nejen zajímavě ale asi i vcelku věrohodně. Bohužel ne všemu v tvém námětu jsem schopen rozumět, ono to asi bude i tím, že podmínky na Marsu jsou příliš odlišné od pozemských. Je to jako bych si chtěl představit kvantovku v běžném životě, jen ne tak moc ulítlé, že? Díky.


mikes - 5/4/2005 - 09:09

V článku http://sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2005/04/04/MNGBNC2S9B1.DTL je uvedeno, že každý z roverů by se mohl po Marsu pohybovat až 1000 solů ! Podmínkou je samozřejmě zajištění financí na jejich provoz (prý by mělo stačit 50 milionů na rok).

Rover Spirit má nějaké problémy s bruskou RAT - při vrtání do velmi měkkého kamene začala bruska vibrovat (was dancing around if we pressed very hard). Mezi pozitivní zprávy patří generování až 830 Wh elektrické energie očištěnými fotovoltaickými panely (minimem bylo dosti kritických 350 Wh) a celkové "opravení" pravého předního kola, které kvůli špatnému promazávání dříve spotřebovávalo mnohem více energie než mělo. Rover také nalezl kameny s 60% podílem solí.

U Opportunity je kromě dočasně nepoužívaného spektrometru MiniTES vše v pořádku. Kráter Vicroria má být hluboký až 40 metrů (průměr 900 metrů).


Ervé - 5/4/2005 - 09:17

Těch 1000 solů je hodně optimistické, opotřebování dílů (motorky, kola, brusky, počítače atd.) asi způsobí výpadek mnohem dřív, řekl bych že do konce tohoto roku už MERy budou nefunkční, ale i tak je to skvělý úspěch. Na druhou stranu se blížíme k solu 500 a problémy jsou hodně malé, tak bychom měli držet palce.


admin - 5/4/2005 - 09:52

quote:
Těch 1000 solů je hodně optimistické, opotřebování dílů (motorky, kola, brusky, počítače atd.) asi způsobí výpadek mnohem dřív, řekl bych že do konce tohoto roku už MERy budou nefunkční, ale i tak je to skvělý úspěch. Na druhou stranu se blížíme k solu 500 a problémy jsou hodně malé, tak bychom měli držet palce.


Věnuj se taky mejlům...


Pirochta - 5/4/2005 - 10:03

No mne zaujal údaj že za hodinu bylo vozítko schopné ujet 100 metrů. Takže člověk za hodinu ujde jen 50x více. Škoda, že vozítko nemá asi tolik energie, aby bylo schopné za jeden den urazit kolem 600 m a musí to rozložit do několika dní. Ale když si vezmu, že projektovaný dojezd vozítek byl 600 metrů a teď to ujede za týden...
Po průzkumu kráteru Vostok by se mohl Opportunity mohl vydat na západ.
Kdyby dokázal dělat průměrně 300 metrů denně, za 6 let by mohl být ve Valles Marineris, aneb nic není nemožné...
Ale určitě by bylo lepší, kdyby se vyslalo dalších deset vozítek do různých oblastí. Technologie je to vyzkoušená, těch deset by pak stálo jako ty dvě předtím - otázkou by zůstala doprava (v jedné či dvou misích) a provoz.
Případně by se mohly také poslat na Měsíc, jeho odvrácená strana je odvrácená od větší pozornosti...


nolanus - 5/4/2005 - 13:04

Ahojte, par poznamek k predchozim komentarum, i kdyz vetsina z vas to asi zna:

Rovery budou uzitecne, dokud bude fungovat jediny pristroj /cekam, ze kamery vydrzi v podstate pro nase podminky neomezene dlouhop a ty sou rozhodujici/.
Rovery se odmlcej, pokud selze palubni pocitac nebo vysilacka, jinak sme v pohode. Hlavni argument, proc myslim ze vydrzi, je , ze ted az do konce srpna /to by mel byt na Marsu vrchol leta/ se budou podminky zlepsovat a i pak zustanou dlouho dobre - to oprvadu odpovida tem predpokladanym 1000 soilum celkove, ze ale rovery prezijou i dalsi zimu, je asi opravdu nepravdepodobne.
Limitujici je zrejme vydrz baterii, to sem uz parkrat hledal a ptal se tu na to, ale nikdy se to nedovedel ke svoji spokojenosti - mely by prej vydrzet 200 vybiti nebo taky 1000, pripadne 1000 solu - no to vlastne docela odpovida.
Problemy dosud: prave predni kolo, zkrat, bruska RAT, rameno - podle meho celkem prkotiny. Statisticky to podle meho napovida, ze rovery opravdu vydrzet muzou, i kdyz samozrejem problemy muzou zacit narustat rychlym tempem po prekroceni urciteho okamziku.
Na druhou stranu, vyroky techniku kolem meru, ze kazdy den navic je dar chapu spis jako alibizmus nebo dokonce snahu uklidnovat tim nadrizene, ze ty penize uz tam opravdu nebudou muset davat tak dlouho... I kdyz jiste maji duvody to rikat.


K ty rychlosti: udava 5 cm/s to dava 180 m/h, za den podle clanku urazil nejvic 220 m - tady je limitujici energie, rizeni a skutecnost, ze hlavni je zkoumat, ne zavodit. Nicmene napadlo me, ze bysme rekord mohly prekonat, kdybysme jeli z kopce. A uplne nejrychlejc bysme se mohli pohybovat, kdybysme je nechali spadnou z nejake sikovne propasti


Dalsi vozitka: no 2009 maji letet daleko lepsi a rychlejsi, uz projektovana zivotnost je 2 roky /jestli bude tolikrat lepsi jako MERy, budou nas asi provazet celej zivot/ a maji byt na radioaktivni clanky, takze adios problemy se Sluncem!
S tim Mesicem me to taky napadlo, jenze odvracena strana, to bysme potrebovali retranslacni druzici,ale hlavne by rovery tohoto typu asi nebyli schopni prezit mesicni noc. Jinde by ale problemy asi byt oprvadu nemeli a snad by to teoreticky slo do oblasti neustaleho slunecniho svitu. Opravdu asi neni tak spatny napad, poslat tam zalozni pozemni exemplar, jen kolik by to stalo... Obavam se, ze vzhledem napr. k cene lidi, co by se o nej museli starat asi ne... Tim spis, ze rovery uz sou technicky spis zastarali, ona cela mise se da chapat jen jako priprava na tu misi se sondama mnohem dokonalejsima.


random - 5/4/2005 - 22:54

quote:
Ahojte, par poznamek k predchozim komentarum, i kdyz vetsina z vas to asi zna:

Rovery budou ...


... pozeral som sa na stranku kde bol popis instrumentov ktore obsahuju MERy. Nasiel som tam aj akumulatory.
MERy obsahuju primarny a sekundarny bateriovy zdroj.
Primarny zdroj tvoria polia lithium thionyl-chloride (LiSOCl2) baterii. ich funkcia a osud nieje znami takze nebudem sa s nimi dalej zaoberat (pravdepodobne islo o baterie servisneho modulu alebo baterie v pristavacom module - to skor - ) ... len na margo: LiSOCL2 maju schopnost uchovat asi 3x viac enegrie na jeden kilogram ako LiSO2
Sekundarny zdroj je zlozeny z dvoch LiSO2 baterii kazda s kapacitou 8Ah (niekde je uvadzane len 5Ah) a vystupnym napatim 12-17.4V (vybita-nabita - no nie je presne zname kolko je v jednej clankov no najpravdepodobnejsie je ich 6, jeden clanok ma napatie 2,9V)... da sa to prepocitat ale ja tu namahu niekomu usetrim kazda z baterii uchova zhruba 350Wh a ich zivotnost je MIN.1000 cyklov ( aj po tomto case si baterie udrzia takmer 85% kapacity ale potom to uz ide relatyvne rychle dole vodov za dalsich 1000c je kapacita menej ako 50% a za dalsich 1000c uz len 10% - ak kapacita poklesne pod 50% uz nema zmysel velmi prevadzkovat rovery pretoze pocas noci by sa baterie uplne vybili samovybijanim ktore rastie s poctom ciklov a pri 2000c moze dosiahnut 10-20% za hodinu!)...
1. stav baterie full - dodavka energie z panelov presahuje potreby roveru - vsetky zariadenia idu na energiu priamo z panelov baterie su odpojene od nabijania a do elektrickej siete nedodavaju ziadnu energiu
2. baterie su nabite ale paneli uz nedodavaju dostatok energie na funkcie roveru - energia na napajanie roveru prudi aj s baterii aj zo solarnych clankov.
3. solarne clanky nedodavaju energiu - napajanie roveru je zabespecene len z baterii
4. baterie su vybite a solarne clanky dodavaju dostatok energie na nabijanie ale aj napajanie roveru (viac ako 600Wh/sol) - prebieha nabijanie baterii a funkcie roveru su neobmedzene
5. baterie su vybite a solarne clanky nedodavaju dostatok energie na funkciu rovera a nabijanie zaroven - vsetky cinnosti rovera su zastavene a prebieha len nabijanie baterii
6. baterie su vybite a solarne clanky nedodavaju energiu - neviem ale asi by to bol velky problem

ako prebieha nabijanie a spotreba ulozenej energie - baterie su dve takze kym jedna moze poskytovat kondycny prud (energiu) roveru tak druha sa moze z panelov nabijat. ak je aspon jedna z baterii nabita a paneli dodavaju tak akurat energie pre vsetky cinnosti tak sa nic nedeje a vybita bateria caka kym sa neskoncia cinnosti a nebude sa moct znovu nabit. podmienkou nabijania je ale ze energia z panelov za jeden sol musi presiahnut kapacitu baterie inak je cyklus neuplny a iba sa tym stracaju drahocenne cylki (preto tych kritickych 350Wh/sol) . Druha bateria dodava pocas noci potrebnu energiu aby rover bol stale v plnej kondicii.
jeden cyklus baterie moze trvat aj viac ako 2soly no niekedy ani nie jeden osobne by som to odhadoval asi na 1,5sol/cyklus. takze rovery by sa mohli bez vacsich problemov dozit asi 1800-2600solov co je naozaj neskutocne ...

Patricia! prosim ta mozes ist s tymi somarinami otravovat niekde inde... nas tu nezaujima nejaky kus zvetralej skali co vyzera ako nejaky chrust ale co ako funguje a preco to tak funguje .. ked sa naozaj nieco potvrdi potom to tu mozeme pitvat az z toho vsetci budeme modry ... OK?! takze prepac ze ti to tak poviem ale daj s tymi fosiliami pokoj!


Patricie - 5/4/2005 - 23:23

quote:

Patricia! prosim ta mozes ist s tymi somarinami otravovat niekde inde... nas tu nezaujima nejaky kus zvetralej skali co vyzera ako nejaky chrust ale co ako funguje a preco to tak funguje .. ked sa naozaj nieco potvrdi potom to tu mozeme pitvat az z toho vsetci budeme modry ... OK?! takze prepac ze ti to tak poviem ale daj s tymi fosiliami pokoj!



Milý randome,
mohl by jsi prosím tě s těmi somárinami o bateriích otravovat někde jinde? Technické parametry jsou dány, na tom nelze již nic nového objevit. Ani dodatečně změnit. Ta vozítka se tam nepohybují proto, aby se pan "náhoda" prezentoval svými technickými znalostmi, nýbrž a hlavně z důvodu geologického. A paleontologie je také věda. A k velkému překvapení všech se na Marsu fosilie nalezají. Že je tam část čtenářů kosmo.cz nevidí nevadí. Důležité je, že je vidí spousta jiných lidí na celém světě. Mimochodem, něco jsem zaslechla, že Nature má údajně ve svém květnovém vydání publikovat nějaký článek o životě na Marsu. Tak daleko jsem já nikdy nešla. K nalezení na www.svetvedy.cz.


mikes - 6/4/2005 - 07:40

Tak už je to oficiální - NASA schválila prodloužení mise roverů MER o dalších 18 měsíců až do září 2006 !

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-55


Jirka - 6/4/2005 - 12:00

Randome, to s tema bateriema bylo zajimavy, dik za info.


nolanus - 6/4/2005 - 17:00

I ja randomovi srdecne dekuju, za tohle ode me dostane pusu na celo, jak to s tema bateriama presne je, nad tim sem si lamal hlavu nekolik mesicu, jen prosim, prosim o zdroj, pokdu je rozsahlejsi i o stranku v nem.
Kdybych tomu venoval par hodin, tak to asi najdu taky v manulau, ale kdyz clovek nevladze anglicky tak dobre a navic jeste odborna literatura, je to unavne.

Jinak Patricie, ja bych to nerek tak drsne, ale random a spol. maji pravdu, zalozte si Petremjozefem vlastni diskuzi, uz to zacina byt unavne.
Navic tvuj pristup od zacatku neni solidni, uplne na zacatku ses nas ptala na nazor a ze je to zkamenelina s nam jenom podsouvala, ale ve skutecnosti si pro sebe mela od zacatku jasno a jen ses ho snazila silou prosadit a az pozdejc z tebe lezly dost pochybne zdroje, to neni seriozni diskuze.


random - 6/4/2005 - 18:09

quote:
I ja randomovi srdecne dekuju, za tohle ode me dostane pusu na celo, jak to s tema bateriama presne je, nad tim sem si lamal hlavu nekolik mesicu, jen prosim, prosim o zdroj, pokdu je rozsahlejsi i o stranku v nem.
Kdybych tomu venoval par hodin, tak to asi najdu taky v manulau, ale kdyz clovek nevladze anglicky tak dobre a navic jeste odborna literatura, je to unavne.

Jinak Patricie, ja bych to nerek tak drsne, ale random a spol. maji pravdu, zalozte si Petremjozefem vlastni diskuzi, uz to zacina byt unavne.
Navic tvuj pristup od zacatku neni solidni, uplne na zacatku ses nas ptala na nazor a ze je to zkamenelina s nam jenom podsouvala, ale ve skutecnosti si pro sebe mela od zacatku jasno a jen ses ho snazila silou prosadit a az pozdejc z tebe lezly dost pochybne zdroje, to neni seriozni diskuze.


http://hobbiton.thisside.net/rovermanual
sekcia 3. MER Power Subsystem

o bateriach sa dozviete viac na strankach akehokolvek vyrobcu LiSO2 alebo thionilovych baterii ... see google


Jara - 7/4/2005 - 07:45

quote:
Tak už je to oficiální - NASA schválila prodloužení mise roverů MER o dalších 18 měsíců až do září 2006 !

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-55



Super.Nevite jak nahodou Nasa zduvodni penize ktere se na cely projekt vynalozi navic.Komu nebo kde vemou tak aby nemuseli
nekde slozite shanet penize.Je ale markantni ze kdyz se chce vse jde
bez sloziteho vyjednavani,jen tak dal.PS.Je nejaky dlouhodoby plan obou vozitek co a jak a kam?


NOLANUS - 10/4/2005 - 16:30

quote:
quote:
Tak už je to oficiální - NASA schválila prodloužení mise roverů MER o dalších 18 měsíců až do září 2006 !

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-55



Super.Nevite jak nahodou Nasa zduvodni penize ktere se na cely projekt vynalozi navic.

TO JE VELMI JEDNODUCHE, JSOU TO PENIZE UTRACENE VELMI EFEKTIVNE, PROTOZE DIKY NIM PRINESEOU DALSI VYSLEDKY PENIZE, KTERE UZ JEDNOU UTRACENY BYLY. TY PENIZE NEJSOU DE FAKTO PENIZE TRACENE NAVIC - SOU TO PENIZE UTRACANE, PROTOZE PROJEKT JE USPESNEJSI NEZ SE PREDPOKLADALO.
JESTE BYCH K TOMU PODOTKNUL, ZE JE ZAJIMAVE, NEJVETSI OBJEVY PRISLY VLASTNE AZ POTE, CO MISE VLASTNE DAVNO MELA SKONCIT - TO JE SAMOZREJME CASTECNE DANE I TIM, ZE CHVILI TRVA, NEZ SE DATA VYHODNOTI. ALE I TAK TO UKAZUJE, ZE ROZHODUCI PRO USPECH MISE JE DELKA. ONO TRVA , NEZ SE VUBEC TECHNICI NAUCEJ S TEMA VESMA PRACOVAT, SPRAVNE JE VYUZIT ETC.
DALSIM EFEKTEM VLASTNE JE I ZKOUSKA A DALSI ROZVOJ TECHNOLOGII, KTERE POMUZOU DALSIM VOZITKUM.

Komu nebo kde vemou tak aby nemuseli
nekde slozite shanet penize.Je ale markantni ze kdyz se chce vse jde
bez sloziteho vyjednavani,jen tak dal.


ZA PRVE VIZ DAL.
ZA DRUHE BYCH SE VELMI DIVIL, KDYBY NASA NEMELA NEJAKE REZERVNI FONDY, KAZDA VELKA INSTITUCE JE MUSI MIT.
ZA TRETI JE 50 MIL. USD VZHLEDEM K ROZPOCTU NASA /KOLEM 16 MLD usd PAKATEL.
A PAK SAMOZREJME VELKA INSTITUCE MA RADU DALSICH MOZNOSTI: PROJEKTU PROBIHA PLNO, NEKTERE SE MUZOU POZDRZET NEBO O NECO MALO ODLOZIT, NASA FINANCUJE RADU VEDLEJSICH AKTIVIT, TAK SE PROSTE O NECO OMEZI.
POTOM PROVOZNI NAKLADY, NAPR. NOVY NABTYEK SEMUZ KOUPIT O NECO POZDEJC.
VLASATNE DIKY TOMU, ZE TO SCHVALILY UZ TAKHLE NAPRED BUDE MIT NASA VOLNEJSI RUCE.

CELKOVE TO ALE ANI NEPOZNA. aSI JAKO KDYZ SI PRI PLATU 16 000 KC KOUPITE DORT ZA 50 KC.

PS.Je nejaky dlouhodoby plan obou vozitek co a jak a kam?


Li-sung - 16/4/2005 - 13:43

Opportunity má problém. Koncem 433. solu se z dosud neznámých příčin vypnul pohon řízení na pravém předním kole. Následující sol se technici pokusili covnout o metr a narovnat kolo, leč motor se zase vypnul.


Anonym - 16/4/2005 - 21:17

Lec jen muzeme doufat,ze zase naskoci...Hosi jsou to statecni a drzise zuby nechty...!!!


mikes - 18/4/2005 - 22:49

Podle nejnovějších zpráv natáčení pravého předního kola u Opportunity funguje :-) V 435. solu se při testech dal natáčecí mechanismus do pohybu. V 437. solu měl rover ujet 45 metru vpřed, ale po 30 metrech se zastavil, protože zatáčel příliš doleva a dostal se tak mimo požadovanou trasu ... Stejný problém pak nastoupil i na pozemním testovacím modelu, takže chyba byla zřejmě v softwaru ...


Tomas - 20/4/2005 - 11:19

Zrovinka se na novinky.cz objevila znovu informace,podle ktere se zaseklo kolecko,podle usudku jde opet o Opportunity,neni tam uvedeno u ktereho z roveru.Maji stare informace,nebo se problem objevil znovu?


mikes - 20/4/2005 - 11:40

Řekl bych, že zaspali dobu ... :-)
Podle fotek ze včerejšího dne Opportunity zase bez problému peláší na jih ...


nolanus@nespamcentrum.cz - 20/4/2005 - 23:11

quote:
Zrovinka se na novinky.cz objevila znovu informace,podle ktere se zaseklo kolecko,podle usudku jde opet o Opportunity,neni tam uvedeno u ktereho z roveru.Maji stare informace,nebo se problem objevil znovu?



Jojo, novinky... :.))) seznam

Prosil byc na ne nebrat ohled. To uz bysme tu mohli rovnou citovat Blesk nebo Hrom.


arccos - 21/4/2005 - 14:14

Toto doporuceni ostatne plati skoro pro vsechny noviny. Tam se nekdy clovek docte veci...


Tomáš - 21/4/2005 - 21:34

Chjo Ti novinari,to je katastrofa )


arccos - 22/4/2005 - 10:21

No, ale na druhou stranu si musime uvedomit, ze bezna verejnost necte spaceflight.com, ian.cz, kosmo.cz nebo vesmir. Takze pokud se noviny venuji temto vecem, tak je to jedine dobre, prispiva to k popularizaci oboru ve spolecnosti.


Pirochta - 22/4/2005 - 11:29

quote:
No, ale na druhou stranu si musime uvedomit, ze bezna verejnost necte spaceflight.com, ian.cz, kosmo.cz nebo vesmir. Takze pokud se noviny venuji temto vecem, tak je to jedine dobre, prispiva to k popularizaci oboru ve spolecnosti.

Jenže noviny a novináři z principu uveřejňují především negativní zprávy, které má tak ráda slabodušší většina populace. Místo toho, aby jednou za měsíc vydali jeden hezký obrázek nebo výsledek mise, uveřejňují jen problémy. To pak není popularizace, ale negativní reklama. Viz Appolo 13.


sulinar - 23/4/2005 - 18:32

Tak ho nakonec dostali



http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20050421a.html


Pirochta - 25/4/2005 - 09:40


No, nějak Ti utekl


Jarda - 25/4/2005 - 09:51

quote:

No, nějak Ti utekl


Myslite si ze zachyceni techto vertných,myslim ze u nas se to jmenuje vetrna tromba,nebo tak nejak,bylo dilem nejakeho nacasovani,nebo mraky fotek az se to podarilo a to i nekolikrat?


sulinar - 25/4/2005 - 10:13

Spíše se používá označení pouštní derviš a řekl bych, že to načasováním nebylo, pouze štastná náhoda


Pirochta - 25/4/2005 - 10:48

quote:
Spíše se používá označení pouštní derviš a řekl bych, že to načasováním nebylo, pouze štastná náhoda

Neřekl bych, že to byla šťastná náhoda, pouze zapracovala statistika. Rovery měly naprogramováno snímání sekvence nějaké oblasti v daném časovém rozmezí. Z analýzy stop (poničených derviši) se mohla odvodit rychlost daného víru, tj. šířka záběru a délku sekvence. No a tento jednoduchý postup pak jednou musí slavit úspěch. Nevím, jak častý je výskyt dervišů, ale podle dříve uveřejněných zpráv je jich několik denně. Tj. stačí sekvence cca 400 obrázků za den a úlovek je na světě. Viz RAW obrázky Spiritu.


sulinar - 25/4/2005 - 11:18

Jasně, statisticky k tomu muselo zřejmě jednou dojít. Záběr kamery je ovšem poměrně úzký a i přesto, že existoval odhad četnosti (hodně hrubý, protože lze počítat jen ty největší víry, mnohem menší a častejší nejsou na snímcích z orbity patrné), tak si myslím, že s počtem snímků za den to prostě chce to příslovečné štěstí


Jirka - 25/4/2005 - 11:58

Pry pouzili nejakou novou techniku, kdy udelaji spousty snimku, par jich poslou na vyhodnoceni na zemi v mensim formatu a pokud jsou fotky nadejne, tak stahnou i zbytek fotek. Pokud to nadejne neni, tak to vymazou. Cili row fotky na webu jsou jen cast fotek, ktere ve skutecnosti rover poridil.
Predpokladam ze kdyz se rover pohybuje, ze zpracovava fotky z hazard cams a navigacni kamery a vzapeti je zase maze, aby nezabiraly misto. Pokud bude mit nejakej software na rozpoznavani viru, nebo nejakych jinych zajimavych zalezitosti, tak tychle filmecky muze nasnimat automaticky. Na to by ovsem potreboval fakt hodne vypocetniho casu a silnej procesor.


Adolf - 26/4/2005 - 00:02

Tromba je bouře, která má chobot, tedy zpravidla tornádo. Těm vírům se u nás říká tančící derviš jako překlad z Arabštiny, ale také prachový ďábel jako překlad z Angličtiny. To je ale asi jedno. Na Marsu jsou prý i mnoho kilometrů vysoké sloupy. Pokud se do něčeho takového hodně velkého dostalo nějaké zařízení, tak bude pravděpodobně poškozeno v důsledku elektrostatických efektů v prachovém proudu. Proto jsou rovery konstrukčně zabezpečeny i proti tomuto poškození.

Jenže mám výrazné podezření, že na Marsu mohou tyto víry být něčím jiným než pozemským pracovým ďáblem. (Už jsem to tu uvedl.) Tady je prachový vír tvořen v suché pouštní atmosféře a hustém vzduchu. Na Marsu je 100% vlhkost. Prach může mít na povrchu námrazu či suchý led. Tato maličká zrnka mohou za určitých teplot a na slunečním svitu velice rychle sublimovat. Parciální tlak u zrnka kondenzované fáze je daleko vyšší než atmosférický. Na druhou stranu prachová jadérka mohou tvořit dobrá kondenzační jádra. Je to tedy docela dobré prostředí pro velké tlakové gradienty a prudké fázové přeměny.

Dynamika pozemské atmosféry spočívá na oblacích - chuchvalcích prachu a vodě v dynamických fázových přeměnách mezi kondenzovanou a plynnou fází. Proč by to tam mělo být jiné? Tamní prachový ďábel by mohl být určitý zkříženec pozemského tančícího derviše a pozemského mraku.

Nevíte někdo o modelech, kde není marsí prachový vír modelován jen jako pozemský suchý prachový vír, nýbrž jako bouře živená i dynamikou fázových přeměn?


Adolf - 26/4/2005 - 00:13

Všiměte si struktury toho víru. Ta je pěkná. Nejzběsilejší tornáda tvoří soustavu více tromb. Obvykle to vypadá jako trup s okončetinami. Proto existuje pověra, že kdo spatří v tornádu kráčejícího mrtvého muže, sám už kráčí k smrti. Tohle je vidět, že je takový svazek mnoha vírových trubic, který trochu připomíná strom. Nádhera!


random - 27/4/2005 - 16:41

Prave som si pozrel novu sadu fotiek z Opportunity a dost som sa prekvapil! Opportunity nam zapadla a dost kruto ... ale myslim ze aj na taketo veci bolo myslene ... no len by som chcel vediet kadial pojde nova trasa ked tam je to neschodne ...


random - 27/4/2005 - 16:50

no a uz je dobre zretelny "rim"(okraj) kratera vctory takze super dufam ale ze ten podklad nebude okolo celeho kratera v takom stave ako na ten ktory prave narazila opportunity


random - 27/4/2005 - 17:00

no do tretice novy prachovy vyr ale posielam uz iba linku http://random.host.sk/images/newdustdevil.jpg


Tomáš - 27/4/2005 - 22:06

Na te posledni,zde zverejne fotce z Opportunity,je nadherne videt stav solarnich panelu,vsimli jste si?Zdaji se byt ve vybornem stavu!!!I kdyz je pravda,ze fotografie jsou upravovany a zlepsuje se jejich kvalita zde na zemi,ale i tak kdyz porovname kontrasni rozdil kovovych casti a solarnich panelu... Jen at tech vetriku-ktere se povedlo uz i zachytit neubyva)


Adolf - 27/4/2005 - 23:15

quote:
no do tretice novy prachovy vyr ale posielam uz iba linku http://random.host.sk/images/newdustdevil.jpg


Smím se zeptat, ta stránka je jen pro pozvané? Vykopne mě to, že nemám oprávnění. A víry já moc rád...


random - 28/4/2005 - 09:27

quote:
quote:
no do tretice novy prachovy vyr ale posielam uz iba linku http://random.host.sk/images/newdustdevil.jpg


Smím se zeptat, ta stránka je jen pro pozvané? Vykopne mě to, že nemám oprávnění. A víry já moc rád...


ta stranka je dobre dva mesiace rozbabrana ... a ten obrazok som tam praskol len koli tomu ze na ostatne verejne pristupne serveri na ktorich mam konto nebol tak rychli pristup a ja som sa ponahlal ... takze ta fotka je jedina ... ale je to z poslednej sady spiritu zo solu 467 front hazcam ... je to tam dobre vidiet ...


random - 28/4/2005 - 09:35

och sorry vadny link takze este raz a v plnej parade...


arccos - 29/4/2005 - 13:47

Mozna budem jeste radi, ze se z toho Opportunity vubec dostane. Kola se totiz dostala hodne hluboko.
Na obzoru zrejme neni videt Victoria, ale Erebus.


random - 29/4/2005 - 16:34

nevie niekjto preco opportunity zapadol? podla snimok to dost vyzera ze to miesto ma inu farbu ako okolie (je svetlejsie) ale to moze byt ocnym kalom) ... je mozne ze sa zahrabal preto ze sa zosmykol z duny a kolesa sa zacali zahrabavat?


Pirochta - 5/5/2005 - 13:48

quote:
nevie niekjto preco opportunity zapadol? podla snimok to dost vyzera ze to miesto ma inu farbu ako okolie (je svetlejsie) ale to moze byt ocnym kalom) ... je mozne ze sa zahrabal preto ze sa zosmykol z duny a kolesa sa zacali zahrabavat?

Ne, prostě najel na hranu duny, která je velmi jemně nafoukaná. V poušti je to často, zkrátka pod tím máš nějakou malou terénní nerovnost, která ale stačí na to, aby se přes ni nedostaly těžké částečky ale pouze ty lehké. zafouká se tedy do roviny lehkými částečkami, přes ni přefoukne pak normální písek a nemáš šanci to rozpoznat - natož na černobílých fotografiích.
Oportunity by měl z duny vycouvat tak, že nechá pracovat pouze prostřední páry kol, nebo minimálně přední (tj. nejvíce zabořené) nebude používat. Kdyby spustili všechny kola, hrozilo by, že se zahrabe a pak by nastaly manévry s natáčením jednotlivých kol a jejich roztáčením aby vyházely co nejvíce písku a dostaly se na tvrdší podklad. Velkou výhodu má vozítko v tom, že má všechna kola nezávisle hnaná, nebo alespoň přední a zadní a samostatně řiditelná.


Pirochta - 5/5/2005 - 14:07

V nejhorším by mohl skusit robotické rameno pro nazdvižení a potažení vozítka - ale to nevím, jestli by to rameno zvládlo.


mikes - 5/5/2005 - 14:33

quote:
Kdyby spustili všechny kola, hrozilo by, že se zahrabe
- řekl bych, že právě naopak - při vyjíždění z duny musí zapnout všechna kola, aby se nezahrabal. Příkladem může být snažší pohyb v terénu autem s pohonem 4x4 než jen s jednou hnanou nápravou ...

quote:
aby vyházely co nejvíce písku a dostaly se na tvrdší podklad
To by bylo dosti špatné řešení. Rover by pak mohl na dunu dosednout spodní částí a pak by zůstal na daném místě uvězněn jako loď na mělčině ...

quote:
V nejhorším by mohl skusit robotické rameno pro nazdvižení a potažení vozítka - ale to nevím, jestli by to rameno zvládlo.

Rameno IDD je na to příliš slabé - s optimálním případě prý vyvine sílu jen kolem 80 N. Navíc nemá v dosahu žádnou pevnou oporu. A ještě jedna věc - rover do duny nacouval, tzn. rameno je v zadní části roveru (ve směru pohybu). Takže by muselo rover přitahovat k nějakému tělesu a ne se od něj odstrkovat ....


Pirochta - 5/5/2005 - 18:55

quote:
quote:
Kdyby spustili všechny kola, hrozilo by, že se zahrabe
- řekl bych, že právě naopak - při vyjíždění z duny musí zapnout všechna kola, aby se nezahrabal. Příkladem může být snažší pohyb v terénu autem s pohonem 4x4 než jen s jednou hnanou nápravou ...


Toto je pohyb v duně, a je rozdíl 4x4 a 6x6 samostatně řiditelných. Kromě toho, čtyřkolka z duny nevyjede, musí se vyhrabat - tj. dostat na lepší podklad nebo pomocí zesíleného podkladu.
quote:
aby vyházely co nejvíce písku a dostaly se na tvrdší podklad
To by bylo dosti špatné řešení. Rover by pak mohl na dunu dosednout spodní částí a pak by zůstal na daném místě uvězněn jako loď na mělčině ...

Při pokusu o vyjetí alá teréňák hrozí to samé - tady jsem měl na mysli spíše pohon jednotlivého kola - tzv. hrabání, tj. postupné uvolnění jednotlivých kol - kolo hrabe a zároveň se natáčí.
quote:
V nejhorším by mohl skusit robotické rameno pro nazdvižení a potažení vozítka - ale to nevím, jestli by to rameno zvládlo.

Rameno IDD je na to příliš slabé - s optimálním případě prý vyvine sílu jen kolem 80 N. Navíc nemá v dosahu žádnou pevnou oporu. A ještě jedna věc - rover do duny nacouval, tzn. rameno je v zadní části roveru (ve směru pohybu). Takže by muselo rover přitahovat k nějakému tělesu a ne se od něj odstrkovat ....

Takže potažení není možné, v této poloze by tedy bylo nejlepší na pomalé odhrnutí vrstvy do stran.
Ale jinak si myslím, že rover v pohodě vycouvá. podle toho, co jsem počítal, tak na jedno kolo je to asi kolem 8,3 kg, a když je zahrabaný, bude to o kapku více.


mikes - 5/5/2005 - 21:10

quote:
Toto je pohyb v duně, a je rozdíl 4x4 a 6x6 samostatně řiditelných.
Chtěl jsem tím říct, že čím víc kol v záběru, tím lépe - na povrch se přenáší celkově větší síla.

quote:
tady jsem měl na mysli spíše pohon jednotlivého kola - tzv. hrabání, tj. postupné uvolnění jednotlivých kol - kolo hrabe a zároveň se natáčí.

Mohl by jste to popsat trochu více podrobněji ? Nějak mi uniká smysl natáčení kola ... chcete tím kolem každého kola vytvořit jamku ? To pak ale uděláte jen u tří kol (dva zadní a jedno (levé) přední) , zbývající zůstanou stále natočeny se směru jízdy (zanedbávám natočení 7° u pravého předního kola). Navíc si tak vyhrabaný materiál nahrnete kolem celého kola, takže i kdyby jste se dostal na pevnější povrch, tak je to na nic, protože kolem budete stát jen na té malé "pevné" plošce, ale kolem bude plno jemného materiálu, tvořícího bariéru ve všech směrech ...

Tuhle situaci bych řešil nejjednodušším možným způsobem - všechna kola natočit do přímého směru a za pomoci všech šesti kol vycouvat z duny (tzn. jet dopředu ve starých stopách). Docela by mně překvapilo, kdyby s roverem dělali nějaké otáčky na současném místě.

Ještě jedna informace - spodní část roveru (schránka WEB) se za normálních okolností nachází 29 centimetrů nad povrchem.


Hawk - 6/5/2005 - 06:40

U MERů nechápu dvě věci:
1. Proč NASA nepoužila místo kol pásy, které jsou do podobných prostředí vhodnější (že by byly pásy energeticky náročnější na pohon?).
2. Proč neinstalovana na solární články něco jako stěrače prachu, místo aby se spolehála na to, že to udělá martanský vzdušný vír.


mikes - 6/5/2005 - 08:12

1. NASA testovala více druhů podvozků pro rovery - čtyř-, šesti-, osmi- kolové, pásové, snad i další a jako nejlepší řešení vyšel šestikolový podvozek - má údajně nejlepší průchodnost (v místě přistání roverů očekávaným) terénem ...
2. Určitě by to zvýšilo hmotnost roveru. O kolik a jak složité by takové zařízení bylo, nedokážu posoudit. A počítalo se jen s omezenou dobou funkčnosti roverů - i z hlediska výdrže jeho jednotlivých částí (pohyblivé části, elektronika, baterie, ...).


martalien - 6/5/2005 - 08:24

quote:
1. NASA testovala ...).

Nejak se tady nezminila moznost slozeni podvozku. Kdyz uz zapad tak bych vyuzil toho, ze muzu dve kola slozit do cestovni polohy. Tim bych je vytahnul z pisku a po jejich opetovnem rozlozeni by se nadzvedl i stredni par kol. Zadni kola by uz mela vyjet sama.....


mikes - 6/5/2005 - 08:44

Ve složené poloze cestovala přední kola. Ta jsou teď níže než zbývající kola (rover je nakloněn o cca 3°). Kdyby se je snažili složit, tak by se rover mohl převrhnout (těžište má někde v okolí uchycení podvozku ke skříni WEB).
Navíc, pokud se nemýlím, je rozložení podvozku jednosměrná záležitost - tzn. podvozek šel rozložit, ale opačná procedura již není možná ...


martalien - 6/5/2005 - 10:04

quote:
Ve složené poloze cestovala přední kola. Ta jsou teď níže než zbývající kola (rover je nakloněn o cca 3°). Kdyby se je snažili složit, tak by se rover mohl převrhnout (těžište má někde v okolí uchycení podvozku ke skříni WEB).
Navíc, pokud se nemýlím, je rozložení podvozku jednosměrná záležitost - tzn. podvozek šel rozložit, ale opačná procedura již není možná ...


Pokud je to jednosmerna zalezitost tak to je smula... Jinak bych se diky zapadnuti prevraceni nebal....


Pirochta - 6/5/2005 - 13:46

quote:
Mohl by jste to popsat trochu více podrobněji ? Nějak mi uniká smysl natáčení kola ... chcete tím kolem každého kola vytvořit jamku? To pak ale uděláte jen u tří kol (dva zadní a jedno (levé) přední) , zbývající zůstanou stále natočeny se směru jízdy (zanedbávám natočení 7° u pravého předního kola). Navíc si tak vyhrabaný materiál nahrnete kolem celého kola, takže i kdyby jste se dostal na pevnější povrch, tak je to na nic, protože kolem budete stát jen na té malé "pevné" plošce, ale kolem bude plno jemného materiálu, tvořícího bariéru ve všech směrech ...

Ne, jamku ne, protože by se točilo jen jedno kolo. U zajetí do duny je nejhorší, když je kolo zasypáno ze stran, protože pak každá otáčka kola při pokusu o vyjetí způsobuje vyhrábání té jamky - materiál z přední části (čela duny ve stopě) je odebírán kolem, které jej prožene pod kolem a vyhodí jej dozadu, případně je přenesen zpět do čela stopy. Při projíždnění dunou tak závisí na výkonu vozidla ( boční zasypání solidně brzdí) průměru kola (se zahrabáním se snižuje váha na jedno kolo) a jeho světlé výšce.
Proto jsem měl na mysli ten samostatný pohon kola s natáčením, aby rozšířil stopu a odebral materiál z čela duny a zpod podvozku vozítka.
quote:
Tuhle situaci bych řešil nejjednodušším možným způsobem - všechna kola natočit do přímého směru a za pomoci všech šesti kol vycouvat z duny (tzn. jet dopředu ve starých stopách). Docela by mně překvapilo, kdyby s roverem dělali nějaké otáčky na současném místě.


Je to nejjednodušší postup a myslím, že ho zvolí a bude v pohodě úspěšný. Tyto návrhy, o kterých tu diskutujeme, jsou hypotetické a jistě to dobře na Zemi v reálném prostředí nasimulují. Jen by mne zajímalo, jestli je váha vozítka upravená tak, aby odpovídala nižší gravitaci na Marsu.


mikes - 6/5/2005 - 17:49

quote:
Proto jsem měl na mysli ten samostatný pohon kola s natáčením, aby rozšířil stopu a odebral materiál z čela duny a zpod podvozku vozítka.


Aha, tak to jsme si asi trochu nerozumeli. Uz asi tusim, o co Vam slo ...


random - 7/5/2005 - 10:20

spirit sasnazil a urobil niekolko animacii dust devilov ... je ich na tych sekvenciach minimalne 20! rozne typy, rozne velkosti, rozna vzdialenost od spirita


Pirochta - 10/5/2005 - 09:59

No simulují to na Zemi, na této fotce je nejlépe vidět, že to není žádná sranda.

Výhodné se to zdá být z toho hlediska, že střední pár kol je veden kapku širší stopou, takže zadní pár by měl mít kolem sebe nejvíce místa a vyjetí by neměl být asi velký problém.


random - 15/5/2005 - 09:13

Oportunity urobil (v sole 463) kratky manever pri ktorom sa roztocili pravdepodobne vsetky kolesa. Cielom bolo zistit ako sa bude spravat material pod roverom. Vysledky su podla mna celkom uspokojive ... pri 2,5 otacky kolies sa rover posunul aso 2.8cm spat, 4.8mm do strany a podhrabal sa o dalsich 4.6mm ... test sa zopakuje v sole 265 ... drzte palce!~


Li-sung - 15/5/2005 - 19:27

Koukněte na změvu v 461. solu



Petr Blau - 19/5/2005 - 11:24

http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050513_074405_vedatech_lkr&t=A050513_074405_vedatech_lkr&r2=vedatech

tak se obavam, ze zaparkovani je tentokrat definitivni ... tedka by to chtelo treba nejakeho kosmonauta aby to auti trosku roztlacil
jak je videt ani dalkove rizeni roboti nejsou zatim samospasitelni.


ales - 19/5/2005 - 11:40

Ještě se "bojuje". Spíš než iDNES je v tomto případě lepší (česky) sledovat např. informace u A.Havlíčka na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=38#aktual


mikes - 19/5/2005 - 13:52

quote:
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050513_074405_vedatech_lkr&t=A050513_074405_vedatech_lkr&r2=vedatech


V tom článku si teda pěkně vymýšlejí :
Experti z NASA zatím simulovali podmínky, kterým musí Opportunity na Marsu čelit. Tento týden vyslali novou sérii povelů, které měly pomoci vozítko vyprostit. Zatím neúspěšně

Článek vyšel 13.května. V tu dobu rover právě vykonával první pohyb od svého zapadnutí v duně, a výsledky byly známy pravděpodobně až další den. Takže si ten pisálek prostě vymýšlel ....

Modulu zkoumajícímu povrch Marsu začalo prokluzovat jedno z koleček 26. dubna.

A tohle je úplný blábol. 26.dubna rover zapadnul v duně. Možná tím měl autor na mysli zaseknutí natáčení pravého předního kola, což se událo někldy kolem 13.dubna ...

Výsledná informační hodnota článku = 0,0nic ...


Anonym - 19/5/2005 - 15:24

Opet je treba zopakovat: Bezny tisk neberte jako informacni zdroj vubec v potaz.


arccos - 19/5/2005 - 15:26

To jsem byl ja.


Jarda - 20/5/2005 - 07:20

quote:
Oportunity urobil (v sole 463) kratky manever pri ktorom sa roztocili pravdepodobne vsetky kolesa. Cielom bolo zistit ako sa bude spravat material pod roverom. Vysledky su podla mna celkom uspokojive ... pri 2,5 otacky kolies sa rover posunul aso 2.8cm spat, 4.8mm do strany a podhrabal sa o dalsich 4.6mm ... test sa zopakuje v sole 265 ... drzte palce!~


Jak je mozne ze se mohlo stat takove velke zapadnuti?Proc ridici pocitac nevyhodnotil ze prokluz uz je tak velky ze nejde dal pokracovat a jizdu nezastavil?Nestala se nejaka neocekavana zavada,nebo se s necim takovym vubec nepocitalo ze se muze stat?Verim ze se ale vyskrabe a opet pofrci dal.


random - 20/5/2005 - 10:09

on sa z toho iste dostane ... k pevnemu povrchu mu ostava 1-1,5m (podla fotografii) ..ked uz jedno koleso bude na pevnom povrchu tak to pojde omnoho rychlejsie a ked uz dve tak proste z toho vyjde ako keby sa nic nestalo ...
... ta otazka s tym riadiacim systemom je dobra ...
... aj s takym sa urcite ratalo ... ale oportunity presla 5km bez toho aby na tak velku dunu z tohto materialu narazila (okrem dna kratera endurance ale tam sa len tesne priblizila) ... pravdepodobne bola tato cast systemu vypnuta alebo nastavena na velmi velke hodnoty preklzu lebo sa nieco take na tejto plani(pusti) nepredpokladalo.


random - 21/5/2005 - 01:01

no aby som neostal zaostaly za ostatnymi MER servermi tak pripravujem zopar animacii vyprostovania oporunity z prachovej duny ..... myslim ze to je pekna podivana ... este mi ostava stiahnut rear hezcam snimky a dat ich do slusneho formatu ... inak ma to nico do seba )


random - 23/5/2005 - 16:53

http://s.ics.upjs.sk/~random/mer/oportunity/ na tejto adrese najdete nejake tie animacie vyprostovania oportunity ... budem to prebezne obnovovat a pridam aj dalsie ... zatial je tam navcam a subframe front wheels


w - 24/5/2005 - 00:40


arccos - 24/5/2005 - 10:58

Musim se s vami podelit o nadherny zaber ze Spiritu, ktery jsme probirali na unmanedspaceflight.com (upravil user dilo).

http://img217.echo.cx/my.php?image=sol489sunsetb2vk.jpg

Uzasne, co rikate?


Nolanus - 24/5/2005 - 12:03

quote:
Musim se s vami podelit o nadherny zaber ze Spiritu, ktery jsme probirali na unmanedspaceflight.com (upravil user dilo).

http://img217.echo.cx/my.php?image=sol489sunsetb2vk.jpg

Uzasne, co rikate?



Je tohle oprvadu z Marsu?

Miroslave, mas spatny datum v poslednich zpravach do Meru /kveten, ne duben/


arccos - 24/5/2005 - 12:22

Jo, je to opravu z Marsu. Tady je odkaz na jeden z originalnich zaberu primo na exploratoriu:

http://qt.exploratorium.edu/mars/spirit/pancam/2005-05-21/2P169794250EFFAAE0P2690L7M1.JPG


Ondra Bartos - 24/5/2005 - 14:52

to RANDOM : Moc hezky, vcera me to velmi zaujalo, ale kdyz sem se na to chtel kouknout dneska, ze tam treba bude pokracovani ze solu 472 tak mi to nefunguje.


random - 24/5/2005 - 15:04

sa ospravedlnujem vsetkym ... pri vytvarani adresaru opportunity som urobil preklep (oportunity;o) ... takze som ho dneska premenoval spravne vysledne ulr je nasledovne http://s.ics.upjs.sk/~random/mer/opportunity/ " target=_blank> http://s.ics.upjs.sk/~random/mer/opportunity/

... zatial som nepridaval snimky zo solu 472 lebo je ich prilis malo ... radsej pockam do zajtra a ked pridu aj zo solu 473 tak ich tam dam vsetky ... mozno mi zvisi cas aj na navcam ... animaciu z rear hazcam budem robit az po vikende ... mozno niekedy v stredu stvrtok (mam statnicu z fyziky v utorok:)


random - 29/5/2005 - 21:49

nazdar!
pridal som do animacii prednych kolies vsetky fotky az do solu 476 takze mozete si to vychutnat tu http://s.ics.upjs.sk/~random/astro/mer/opportunity/
prislo trochu k zmene ulr ale uz som si musel urobit na stranke poriadok lebo nie su tam len veci o MER-och
... po uplnom vyprosteni sa pohram aj zo vzhladom ... ale teraz sa idem ucit dufam drzte palce na statkach ... mam z astro okrem ineho


Martin Gembec - 30/5/2005 - 10:54

quote:
... pravdepodobne bola tato cast systemu vypnuta alebo nastavena na velmi velke hodnoty preklzu lebo sa nieco take na tejto plani(pusti) nepredpokladalo.

Pokud jsem to pochopil správně, tak kontrola prokluzu funguje při autonavigační jízdě. Před tou ale vždy probíhá jízda naslepo a právě tehdy Opportunity zapadl. Napříště bude jistě vhodné toto SW ošetřit.


Maverick77 - 5/6/2005 - 17:40

Opportunity je venku!... podarilo se vyjet ven z te duny! huraaa..

http://spaceflightnow.com/news/n0506/04mer/

http://www.jpl.nasa.gov/images/mer/2005-06-04/opportunity-060405.jpg

http://www.cnn.com/2005/TECH/space/06/05/mars.rover.ap/index.html


Ervé - 7/6/2005 - 14:11

Paráda, a teď vzhůru za novým dobrodružstvím.


Karel - 14/6/2005 - 20:31

Kdyby to někoho zajímalo, tak na
http://www.lyle.org/~markoff/
jsou kompetní "pseudobarevné" fotografie montované z RAW JPG obou MERů.


Pirochta - 30/6/2005 - 09:19

Podívejte se na animaci výjezdu, každé kolečko a pak z přední a zadní kamery...
http://origin.mars5.jpl.nasa.gov/gallery/video/movies/opportunity/323Sols.movie.mov
Jak jsme tu probírali to zapadnutí, Opportunity měl štěstí v tom, že matariál do kterého zajel, se nechoval jako písek - tj. nesesypával se v tak velkém množství ke kolům, aby se zahrabávaly, jak jsme tady předtím řešili. Zkrátka složení duny je důležité a my jsme to moc neprobírali - předpokládali jsme písčitou strukturu, ona ale byla (naštěstí) kapku jiná...


Pirochta - 30/6/2005 - 09:28

quote:
Kdyby to někoho zajímalo, tak na
http://www.lyle.org/~markoff/
jsou kompetní "pseudobarevné" fotografie montované z RAW JPG obou MERů.

Jak jsem se tak díval, myslím že by nebylo od věci příště na nějakém místě roveru umístit větší barevnou škálu pro kontrolu dopočtu barev snímané jednotlivými filtry, aby barvy byly ještě věrohodnější.
Holt barva tomu dává úplně jiný rozměr.


mikes - 22/8/2005 - 09:20

Spirit dorazil na vrcholk kopce Husband Hill !


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=1222

A navíc se mu při té příležitosti podařilo vyfotit obrovský (resp. nedaleko "letící") prachový vír !


http://qt.exploratorium.edu/mars/spirit/navcam/2005-08-21/2N177950967EFFADNDP0645R0M1.JPG


Pirochta - 22/8/2005 - 13:39

quote:
Spirit dorazil na vrcholk kopce Husband Hill !
A navíc se mu při té příležitosti podařilo vyfotit obrovský (resp. nedaleko "letící") prachový vír !


Myslím, že byl úspěšnější, už při zběžném pohledu vidím víry dva.


mikes - 22/8/2005 - 14:14

quote:
Myslím, že byl úspěšnější, už při zběžném pohledu vidím víry dva.

Chtěl jsem zdůraznit hlavně ten obrovský vír. Těch malých (vzdálených) je totiž již vyfoceno tolik, že se dá říct, že je to "rutina" a "běžná věc". Ale takový obr a navíc zachycený náhodně při pořizování panoramatu, to je úlovek !


Li-sung - 23/8/2005 - 21:33

Jede se k Vrcholu 1 a ještě kousek zbývá:



mikes - 23/8/2005 - 21:54

Ten obrázek je již neaktuální (poslední zaznamenaný sol č.578), kdežto snímky v předchozích příspěvcích byly pořízeny v solu č.581. V době odesílání tohoto příspěvku je u Spiritu sol č. 583, 6 hodin ráno místního času ...
Netvrdím, že Spirit stojí na nejvyšším možném místě kopce Husband Hill, ale vzdálenost +- několika metrů už teď nehraje žádnou roli ... je to prostě fantastický úspěch !


Li-sung - 23/8/2005 - 22:24

Jistě, já jsem použil přítomný čas jako komentář k tomu obrázku.


Martin Gembec - 23/8/2005 - 23:22

Zdravím, na tento fantastický výkon jsem se těšil a ani nemohu uvěřit. Kromě uvedeného výše mě zaujala tato úprava, kde je vidět vzdálený okraj Gusevu velmi dobře - jaká technika na takové zviditelnění byla použita, to mi zůstává zatím utajeno - ale asi o byl opravdu nějaký "anti dust filter" :-)
Díval jste se někdo podrobněji do okolí Home Plate, především na snímcích ze solu 582? Pořád mám pocit, že okolo jsou velmi zajímavé útvary. Netvrdím, že sopky, ale skoro to jako kužely malých sopek vypadá .. dost spekulací, počkám na snímky PanCam.


Martin Gembec - 23/8/2005 - 23:22

Ještě jsem chtěl poslat link:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=1301&st=73


nolanus - 9/9/2005 - 15:41


http://zpravy.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=395766

clanek v lidovkach - ne mco zajimeve, spis me pobavilo, co tam dali za fotku



Prekopriovano:


Pašeráci převáželi do Česka půl tuny meteoritů


meteorit ilustrační foto
Zdroj: Reprofoto
VARŠAVA 9. září 2005 | 14:09 Kuriózní kontraband zabavili celníci v Dorohusku na polsko-ukrajinské hranici. Kamion zaregistrovaný v Rusku tady převážel téměř 530 kilogramů meteoritů pocházejících ze Sibiře. Řidič se prokazoval potvrzením, že veze do České republiky křemenec, materiál užívaný ve stavebnictví a chemickém průmyslu.

• V Istanbulu zadrželi pašeráky uranu
• Vědci rozluštili záhadu meteoritu
• Obyvatele Jakarty vyděsil pád meteoritu

"Celkem jsme zabavili 529,5 kilogramu (železných) meteoritů, z toho tři velké, vážící 176, 150 a 80 kilogramů," píše se v prohlášení celnice.

Hodnotu meteoritů je podle agentury PAP těžké vyčíslit, ale řádově by prý mohla v přepočtu na koruny činit miliony.

Kosmická tělesa podle celníků pocházejí pravděpodobně z jednoho místa na Sibiři, kam dopadl velký meteorit v roce 1947. Kamion převážel také velké množství dalších vzácných kamenů.


Adolf - 11/9/2005 - 00:52

Kolik se platí za kilo meteoritů? Že bych dluhy místo překládáním o víkendech splácel jako meteorokop?


Anonym - 11/9/2005 - 17:22

Samozřejmě podle toho co to je za meteority


Pirochta - 5/10/2005 - 12:49

quote:
Ten cestovni plan je skvely. Presne takovy, jaky jsem si pral! Cesta ke krateru - super, cesta do kopcu - jeste vic super. Bohuzel, jestli Spirit ke kopcum dojede neni vubec jiste a dokonce se to ani nijak zvlast neplanuje. Projektovany dojezd MERu je totiz 600m. Kopce jsou 3km daleko a Spirit to jeste vezme oklikou kolem toho krateru... No ale s trochou stesti Spirit snad vydrzi vic a dockame se uzasnych zaberu - takove panorama z vrcholku nektereho kopce, to bych snad uz ani nevydrzel.

Připomínám: napsáno 14.1.2004 - 10:04 - Arccos


současnost: Spirit panorama z vrcholku kopce:

http://www.awalkonmars.com

Tak Arccosi, přiznej, co nevydržíš ;-))


arccos - 6/10/2005 - 12:34

Ooo, jak jsem rad, ze muzu priznat prilisnou skepsi.

Ale jinak jsem panorama vydrzel, jsa na nej psychicky pripravovan nekolikamesicnim vystupem roveru po uboci.


Pirochta - 6/10/2005 - 13:32

quote:
Ooo, jak jsem rad, ze muzu priznat prilisnou skepsi.

Příliš opatrná byla NASA ve svých vyjádřeních. Ale možná za to nemůže, někde jsem slyšel, že v zadávací dokumentaci popletli při převodu jednotek požadovaný minimální dojezd ze 600 m na 6 km...
Nevím, co je na tom pravdy, ale vozítko které dokáže udělat přes 200 m denně není určitě projektováno na dojezd 600 m, ne?


arccos - 6/10/2005 - 15:28

No to doufam ne. Nebo ze by prevod jednotek byl v NASA tak zaklete tema? (viz. Mars Climate Observer)


mikes - 4/1/2006 - 10:36

DVA ROKY ! Je to (alespoň pro mě) těžko uvěřitelné, ale jsou to opravdu už dva roky, co je rover Spirit na povrchu Marsu ! A před zhruba dvěma měsíci oba rovery "oslavily" jeden marsovský rok.

Vydrží ještě dalších 300 solů (aby překonal 1000 solů)?


MaG - 4/1/2006 - 19:58

No já si myslel, že to bude 2 roky až zítra nad ránem

Každopádně tomu nevěřím snad ani já..

Je to pro mně vysněná mise, zvláště po neúspěších 1999.


Archimedes - 4/1/2006 - 20:04

Jednomu uz by to malem zevsednelo, co? Ale snad to tak ma i trochu byt...
Kazdopadne at tam ty hejblatka sikovny jeste nejaky ten patek vydrzi


Pirochta - 6/1/2006 - 15:58

Já bych tam nejraději poslal nějakou vrtnou soupravu. Co myslíte, jaká teplota je 1 km pod povrchem? Ale nejdříve bych to ověřil na Měsíci...
A biochemickou laboratoř, protože výsledky Vikingů byly až příliš rozporuplné.


nick.do - 8/1/2006 - 15:17

Mám dotaz... nevíte kam dali rovera a Haygence z Pražskýho planetaria ? Ted sem šel s kámošem do planetaria, že mu ukážu model haygence a už byl pryč ! Ted už tam vlastně nic není, ani se tam nevyplatí chodit, pořady o ničem (aspon do konce ledna nic...).
Proč nejsou v pražským planetariu žádný pravidelný přednášky o kosmonautice? Třeba Tomáše Přibyla a dalších ?


Archimedes - 8/1/2006 - 15:28

Taky me zamrzelo, ze Huygens zmizel. Ale krome pravidelne Kosmonauticke kroniky se zacaly konat v prazskem planetariu verejne schuzky Kosmo Klubu - jsou to tri kratsi prednasky s diskusi. Muze prijit kdokoliv, vstupne je symbolickych 10,- Kc pro planetarium. Vychazi to obvykle na posledni ctvrtek v mesici, nejblizsi bude 26.ledna.


nick.do - 8/1/2006 - 20:00

Samozřejmě, že o kosmoklubu vím, že se schází v planetariu, ale zatím mi to kuli praci nikdy nevyšlo
Nicmeně to nevysvětluje kam se oba kousky poděli, do technickýho nebo leteckýho muzea nebo kam?


bejcek - 9/1/2006 - 14:27

Kolegovi, Nick.do.
Napište rovnou na stránky Pražské hvězdárny a planetaria proč je málo kosmonautiky. Dělá ji tam současný ředitel ing. M. Grün. Také vám odpoví kam přišel Rover atp. Ovšem mluvit za ně nemohu.
mailto: informace@observatory.cz


Adolf - 9/1/2006 - 18:02

quote:
Já bych tam nejraději poslal nějakou vrtnou soupravu. Co myslíte, jaká teplota je 1 km pod povrchem? Ale nejdříve bych to ověřil na Měsíci...
A biochemickou laboratoř, protože výsledky Vikingů byly až příliš rozporuplné.


To vrtání chce děsnou spoustu energie a děsnou spoustu materiálu. Každopádně to chce jaderné zdroje, na které momentálně není rozpočet.

Ta biochemie mě taky trochu straší. Ono totiž není vůbec jednoduché objevit nějakého rozpotýleného kamenožrouta v kusu horniny i tady na Zemi, kde jsou k dispozici velké vybavené laboratoře se spoustou personálu. Aby to objevila nějaká automatická mašinka pověšená na Marsochodu, to už bychom museli mít hodně velké štěstí, i kdyby zkoumaný šutr byl prolezlý mikromarťany.

Neumíme totiž hledat ani pozemské hlubinné bakterie. Jen se občas divíme, když po výbuchu sopky jako Mt. St. Hellen najdeme louži na sopečném prachu, ve které si spokojeně vegetí živá baktérie, kterou známe jen z prekambrických mikrofosílií.

Mám obavy, že nezdokonalí-li se nějak významně techniky zjišťování mikrobiálního života, tak ty životní formy, co tam lze předpokládat, nebudou naší technikou odhaleny, i kdyby tam v každém šutru bydlely bacily.


Ondra Bartos - 11/1/2006 - 17:33

Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky


Ondra Bartos - 11/1/2006 - 17:33

Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky


sulinar - 11/1/2006 - 18:06

quote:
Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky


Nevim jestli to je uz pristupne na webu, ale nejspis jeste ne.
Zde je treba atmosfericke mereni behem mise Pathfinder:
http://mars.sgi.com/ops/asimet.html
Viking:
http://www-k12.atmos.washington.edu/k12/resources/mars_data-information/pressure_overview.html
http://www-k12.atmos.washington.edu/k12/resources/mars_data-information/temperature_overview.html


mikes - 12/1/2006 - 07:58

quote:
Panove, do jednoho projektu na kterem se podilim bych potreboval vedet udaje o teplote a tlaku pripadne dalsi informace o atmosfere Marsu. Nevite neexistuje nekde odkaz na tato mereni Roveru po celou dobu jejich mise? Diky


Tahle měření dělal kdysi Mars Pathfinder, z oběžné dráhy to dodnes provádí MGS - http://tes.asu.edu/

Měření teploty si u současných roverů dokážu představit pomocí čidel, primárně určených pro sledování teploty roveru (možná tam je i nějaké vnější čidlo). A taky samozřejmě spektrometru MiniTES, ale ten nepracuje každý sol (u Opportunity byl mimo provoz i delší období).

Nevím však, jakými přístroji by rovery měly měřit tlak. Rád se ale nechám poučit (bez ironie!).


Adolf - 12/1/2006 - 08:19

Za boha si teď nevzpomenu, kde jsem to četl. Mám dokonce dojem, jestli to nebylo někde tady, ale až na Marsu se zjistilo, že spektrometry určené primárně pro geochemická zkoumání jsou "na vedlejšák" využitelné jako teploměry, které mohou měřit i teplotu atmosféry.


Bejcek - 12/1/2006 - 09:16

MOžná, že se něco najde na, ale asi to nebude z Roverů:
http://www-spof.gsfc.nasa.gov/stargaze/StarFAQ3.htm
http://hauns.com/~DCQu4E5g/Mars.html
[Upraveno 12.1.2006 poslal mikes]


Ondra Bartos - 12/1/2006 - 11:18

Diky vsem za odkazy. Muj projekt se tyka male elektrarnicky na Marsu pro prvni osadniky takze sem uvazoval o Roverech ktery by mohly mit zmapovany cely rok. S tim tlakem me to prekvapuje, ze v Roveru neni tlakovy snimac vzdyt absolutni cidlo s nejakou rozumnou kalibraci (treba cesta a prvni tri mesice) snad neni tak narocna a nakladna zalezitost.


arccos - 12/1/2006 - 14:53

Me to taky prekvapuje, vubec me nenapadlo, ze rovery nemaji cidla na mereni teploty a tlaku .


Petr - 12/1/2006 - 15:25

Musíme si uvědomit, že tlak atmosfery je minimální oproti zemi a teplota při povrchu se zjistila jinými způsoby. Je to zbytečné.


Anonym - 12/1/2006 - 16:31

quote:
Musíme si uvědomit, že tlak atmosfery je minimální oproti zemi....

...ale je dost velky aby vyvolal vzdusne viry a proto by ho bylo dobre znat.......


Adolf - 12/1/2006 - 22:54

quote:

Nevím však, jakými přístroji by rovery měly měřit tlak. Rád se ale nechám poučit (bez ironie!).


Tlak stejně jako teplotu lze měřit spektroskopicky. Teplotu už tak měří, ač s tím původně nepočítali. S tlakem by to ale bylo horší. Museli by mít laser, kterým svítá na atmosféru a emise jím excitovaných částic a z jejich absorbce tohoto světla soudit na složení a molární hustoty atmosféry. Na tlak by se šlo tedy přes hustotu.

Tamní atmosféra je však složitě strukturovaná a dynamická. Tady na Zemi to lze částečně sledovat radiolokačně a sonograficky. Zkoumat to tam asi bude chtít dost vtipu. Jak zajímavá je tamní atmosféra je asi jasné až teď - po misi těchto vozítek. Krach přistání EU sondy možná zapříčinilo místní špatné počasí. Současné rovery žijí jen díky prachovým ďáblům, co jim pucují panely. Pořádná prachová bouře může zničit i docela odolné zařízení pomocí obrovského elektrostatických efektů. V tamní atmosféře je dost uhlovodíků, že je to spektroskopicky měřitelné i ze Země. Ty tam ale nemohou být dlouhodobě, mají tedy současný zdroj. Hlavními kandidáty jsou život a vulkanismus. Obojí je jistě dost zajímavé.

Doufám, že další výprava bude dost meteorologická.


mikes - 20/1/2006 - 13:59

27.ledna je v USA premiéra IMAX filmu "Roving Mars" ...
http://disney.go.com/disneypictures/rovingmars/index.html


nadas - 21/1/2006 - 04:12

Dobrý den ! Nevíte někdo prosím proč se Opportunity už skoro dva měsíce nehnul z místa ? Děkuji .


Maverick77 - 21/1/2006 - 08:44

quote:
Dobrý den ! Nevíte někdo prosím proč se Opportunity už skoro dva měsíce nehnul z místa ? Děkuji .


Opportunity ma problemy s ramenem. Jeden motorek se zasekava... podarilo se jim ale slozit to rameno zpet do prepravni pozice a uz zase popojizdi.. vic tady

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/status.html#opportunity


MaG - 21/1/2006 - 20:00

- problémy s kloubem ramene
- byly svátky, dávali se jí dlouhodobou práci
- výzkum zajímavých vrstevnatých hornin

Také mně překvapil údaj, že zde na místě Olympia strávila Opportunity více času než v Purgatory dune :-)


Archimedes - 22/1/2006 - 00:00

Nevite nekdo o nejakych schematickych maluvkach puvodni prepravni polohy pristrojoveho ramene Oportunity a navrhovanych alternativ?


Adolf - 25/1/2006 - 00:38

Jen perlička. V rámci diskusí o blbostech na Novinkách, kde probíhaly i takové pitomosti jako fingovaná „diskusní telenovela“. V rámci hádání vyznavačů kultu vepřového řízku a bejlopasů nakonec vznikl projekt zaprasení vesmíru jako nejvyššího účelu, k němuž je předurčeno lidstvo, a v rámci tohoto tam proběhla několikadenní, nevázaná a frivolní diskuse v rámci fingovaného projektu zaprasení Marsu. Nicméně teď, po téměř dvou letech, se mi přihlásil vážný zájemce, který se doslechl o zaprasení Marsu, a chtěl se do toho „projektu simulace terraformingu zafóliovaného marsího údolí“ zkusit přihlásit.

Asi jsem ho zklamal, že žádný takový projekt vážně neexistuje. Kdybyste ale chtěli vedle vážných projektů, jako je ta vaše družice, dělat v americkém stylu i projekty barevných prezentací kosmických fantazií, asi byste příznivce ve veřejnosti našli.


martalien - 5/2/2006 - 20:44

Taxem si prohlizel fotku (byl tady nekde na ni odkaz) marsovskeho krateru s velkou zmrzlou "kaluzinou" vody. Jestli sem uvazoval dobre tak na Marsu jsou prachove boure a nizky tlak. Tedy pokud by byla ta vrstva ledu starsi nez dva pozemske roky mela by byt zasypana prachem a ne cista jak detska prdylka... A pokud by byla stara tak by se zase rychle vyparovala takze aby tam mohla byt tak by to melo znamenat, ze pod ni musi byt pramen , ktery tu nekolik set metru tlustou louzy doplnuje a ocistuje od prachu..... Nebo mi neco unika?


nick.do - 5/2/2006 - 21:29

quote:
Taxem si prohlizel fotku (byl tady nekde na ni odkaz) marsovskeho krateru s velkou zmrzlou "kaluzinou" vody. Jestli sem uvazoval dobre tak na Marsu jsou prachove boure a nizky tlak. Tedy pokud by byla ta vrstva ledu starsi nez dva pozemske roky mela by byt zasypana prachem a ne cista jak detska prdylka... A pokud by byla stara tak by se zase rychle vyparovala takze aby tam mohla byt tak by to melo znamenat, ze pod ni musi byt pramen , ktery tu nekolik set metru tlustou louzy doplnuje a ocistuje od prachu..... Nebo mi neco unika?


O tom nic nevím, kde je ten odkaz?


mikes - 5/2/2006 - 21:41

Tenhle kráter s ledem ?
http://www.esa.int/esa-mmg/mmg.pl?b=b&type=I&mission=Mars%20Express&single=y&start=20


martalien - 6/2/2006 - 00:10

quote:
Tenhle kráter s ledem ?....


Jo to je on.


Pirochta - 6/2/2006 - 11:00

Když se tak dívám na obrázek ve velkém rozlišení, zaujal mne severní okraj, kde jsou pravděpodobně kameny, které se jinde v kráteru nenachází. K tomu, že bychom mohli definovat pramen do těchto míst nám chybí výškopisná mapa tohoto kráteru. Na struktuře ledu to vypadá jako vrstvy směrem od kamenů k okrajům, ale to už je spíše spekulace z obrázku. Jinak si myslím, že je to zajímavé. Škoda, že k tomu není více dat.
Skuste se také podívat sem a porovnat to (bohužel nevím, zda-li je to stejný kráter).
http://themis.asu.edu/mars-bin/webmap.pl?clat=69.28128024&clon=40.93119573&res=4&rel=999&cookie=0


Pirochta - 6/2/2006 - 11:17

Kdo má stereoskopické brýle, ať se podívá sem.
http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMGKA808BE_1.html


martalien - 6/2/2006 - 16:20

quote:
Když se tak dívám na obrázek ve velkém rozlišení, zaujal mne severní okraj, kde jsou pravděpodobně kameny, které se jinde v kráteru nenachází. K tomu, že bychom mohli definovat pramen do těchto míst nám chybí výškopisná mapa tohoto kráteru. Na struktuře ledu to vypadá jako vrstvy směrem od kamenů k okrajům, ale to už je spíše spekulace z obrázku. ....

Ja bych si klidne zaspekuloval. Pokud je uvaha spravna nejedna se o pramen ale spis o gejzir, ktery je aktivni maximalne jen nekolikrat do roka. Muze se aktivovat pri urcita teplote na povrch a treba i tlaku uvnitr. Nebude tryskat vysoko - tj tlak bude maly ale musi byt dost teply aby se voda dostala tak daleko od zdroje. Pokud jsem cetl dobre tak ma krater 35km v prumeru a je 2 km hluboky (obrazek byl zvyraznen do hloubky ale barvy jsou temer real). Fakt je ze pri nizkem tlaku je i nizky bod varu takze zas tak moc teply byt nemuze - jinak by se vyparil). Muze vsak zpusobit snezeni (bila pokryvka na dne a bocich krateru). A hlavne ta voda musi byt tekuta......


Jirka - 6/2/2006 - 17:03

Pri 100 Pa je teplota varu vody -22C (Coz mi napovedel jeden hlopy fazovy program). Pri teplote 0C musi byt tlak alespon 590Pa, nebo voda zacne vrit. Pri nizsich teplotach se odparuje v zavislosti na realtivni vlhkosti. Nejsem si jistej jakej je presne tlak na Marsu, ale tekuta nebo pevna voda na povrchu nema moc sanci. A plynna voda tam neni.
Myslim ze vodni gejzir by nam delal takovy mraky, ze by bylo nemozny si toho okamzite nevsimnout.
Voda mozna mohla z Marsovske atmosfery vymrznout a usadit se pod povrchem, ale kam nam vymrzlo CO2? Uhliku prece musi byt na Marsu stejne jako na Zemi. Vulkany ho museli pretavit na CO2. Ten se vsak bez zivych organismu nema sanci pretvorit na uhlovodiky. Tak kde k sakru ten CO2 je? Ze by suchy led taktez pod povrchem?


Lukavský - 6/2/2006 - 18:28

quote:
Pri 100 Pa je teplota varu vody -22C

To platí pro destilovanou nebo relativně čistou vodu. Pokud připustíme, že na Marsu půjde spíše o roztok solí než o čistou vodu, může být tekutá i při nižší teplotě (viz tekutá solná břečka na silnicích i mírně pod bodem mrazu). Vím jak silné zasolení má vliv na bod mrznutí směsi, ale nevím jak se projeví na bod varu.


Adolf - 6/2/2006 - 18:40

quote:
Nejsem si jistej jakej je presne tlak na Marsu, ale tekuta nebo pevna voda na povrchu nema moc sanci. A plynna voda tam neni.
Myslim ze vodni gejzir by nam delal takovy mraky, ze by bylo nemozny si toho okamzite nevsimnout.
Voda mozna mohla z Marsovske atmosfery vymrznout a usadit se pod povrchem, ale kam nam vymrzlo CO2? Uhliku prece musi byt na Marsu stejne jako na Zemi. Vulkany ho museli pretavit na CO2. Ten se vsak bez zivych organismu nema sanci pretvorit na uhlovodiky. Tak kde k sakru ten CO2 je? Ze by suchy led taktez pod povrchem?


Tady je teď tolik zajímavých diskusí a já se nechytám s časem. Ale nevydržel jsem - aspoň tohle.

Na Marsu je prý 100% relativní vlhkost. Tekutá voda tam chvíli být může a zmrzlá i dost dlouho. Četl jsem o tom kdysi úvahu od jednoho hledače tamního života. Dokládal to stavovými údaji z marťanských sezón a diagramy fázových rovnováh vody. Ten měl i podezření v kráteru, kde na počátku mise působil Opportunity, je gejzír a některé obrázky vyhodnocoval jako důsledky tekoucí vody nebo aspoň břečky poblíž. Ta 100% relativní vlhkost tam způsobuje spoustu námrazy, která se nejpíš spolupodílí na čištění solárních panelů roverů, a kdysi jsem tu popisoval svou hypotézu, jak se voda podílí na prachových vírech.

Suchý led tam samozřejmě také je. Co se týče uhlovodíků, ty by v Marsovských podmínkách měly být na povrchu nestabilní, a proto jejich výskyt na povrchu je vykládán buď vulkanismem či životem, prostě procesem, co je doplňuje. Metan v marsí atmosféře je spektroskopicky zjistitelný až ze Země a na Mauna Kea ho monitorují. Hypotéza o organickém původu pozemských uhlovodíků je asi nejstandardnější, ale ne všichni geologové se s ní ztotožňují. Podle některých je v hlubinách planety spousta uhlovodíků naprosto nebiotického původu. Každopádně uhlovodíky ve zmrzlých světech vzdálených těles sluneční soustavy biotického původu nebudou a co jich tam je.


Anonym - 6/2/2006 - 19:24

Atmosféra Marsu se skutečně pohybuje okolo 100% relativní vlhkosti, dokládají to i občasné mraky z vodních krystalků, jinovatka na neosvětlených stěnách kráterů apod. Zmrzlá voda je na Marsu hojná, především tvoří značnou část polárních čepiček a doplňuje suchý led. Dokonce existuje i model, který předpokládá výskyt mikroskopických kapiček kapalné vody na většině povrchu jako tzv půdní vlhkost a to ve srovnatelné míře jako na Zemi. CO2 je ve velké míře ve formě suchého ledu v čepičkách, na Zemi jeto obrovské množství uhličitanů (vytvořených bioticky).


sulinar - 6/2/2006 - 19:25

Poslední anonym jsem já


Adolf - 6/2/2006 - 20:15

S tou vodou jsem si vzpomněl ještě na jednoho šikmookého amerického profesora, který se zabývá vodou v permafrostu na Aljašce, Sibiři aj. Ty podpovrchové rezervoáry vody v arktických končinách tvoří velice charakteristické struktury, které lze snadno zjistit z morfologie povrchu. Jsou úplně stejné, jeslti jsou na Alajašce či Sibiři nebo na Marsu. Ty marsovské povrchové struktury prý vypadají přesně jako permafrost plný vody.


sulinar - 6/2/2006 - 20:38

quote:
S tou vodou jsem si vzpomněl ještě na jednoho šikmookého amerického profesora, který se zabývá vodou v permafrostu na Aljašce, Sibiři aj. Ty podpovrchové rezervoáry vody v arktických končinách tvoří velice charakteristické struktury, které lze snadno zjistit z morfologie povrchu. Jsou úplně stejné, jeslti jsou na Alajašce či Sibiři nebo na Marsu. Ty marsovské povrchové struktury prý vypadají přesně jako permafrost plný vody.


Ty struktury ale vyžadují, aby úplný povrch občas (nejsem si jistý jestli pravidelně) roztával, což na Marsu nemusí být dodrženo.


Adolf - 6/2/2006 - 20:48

Ten žlutej Amík myslím tvrdí, že z té morfologie vyplývá, že to tam občas taje.


Jirka - 7/2/2006 - 14:41

quote:

Na Marsu je prý 100% relativní vlhkost. Tekutá voda tam chvíli být může a zmrzlá i dost dlouho. Četl jsem o tom kdysi úvahu od jednoho hledače tamního života. Dokládal to stavovými údaji z marťanských sezón a diagramy fázových rovnováh vody.


Funguje to takto?
Na povrchu tedy voda nejdriv rychle zmrzne (diky intenzivnimu odparovani) a pak se pri teplejsim pocasi pomalu odpari. V noci pak zase krystalizuje.
K cisteni panelu by tedy dochazelo zasadne v noci, kdy voda (nebo CO2) kristalizuje na panelech a k ranu zase rychle zmizi.

Na Zemi je pocasi ovlivnovano zejmena kolobehem vody, na Titanu je to metan. Proc by ale nemohlo byt pocasi na Marsu rizeno spis obehem CO2? Kolik je vlastne na Marsu uhliku?
Predpokladejme ze uhliku a vody bylo puvodne na Marsu stejne zastoupeni jako na Zemi. Mars je mensi a ztraci asi vice atmosfery. Uhlik je na Zemi taky vazan v uhlovodicich, zivocisnych zbytcich a z nich vzniklych horninach, jichz je obrovske mnozstvi. Jak je tomu na Marsu? Jsou tam horniny bohate na uhlik, nebo tam je jen ten suchy led a trocha CO2 v atmosfere? To by se mi zdalo nejak malo.
Urcite uz to musel nejaky sileny vedec spocitat.


Jirka - 7/2/2006 - 14:56

quote:
quote:
Pri 100 Pa je teplota varu vody -22C

To platí pro destilovanou nebo relativně čistou vodu. Pokud připustíme, že na Marsu půjde spíše o roztok solí než o čistou vodu, může být tekutá i při nižší teplotě (viz tekutá solná břečka na silnicích i mírně pod bodem mrazu). Vím jak silné zasolení má vliv na bod mrznutí směsi, ale nevím jak se projeví na bod varu.

Ja myslim ze solanka ma nizsi bod tuhnuti, protoze ionty chloru a sodiku prekazi vytvareni kristalicke mrizky.
Taky napriklad hydraty uhlovodiku tuhnou pri vyrazne nizsich teplotach nez cista voda.
Pri vyparovani by se to naopak mohlo projevit lepsim odparovanim. Treba azeoptropy maji zpravidla nizsi bod varu. V pripade rozpustenych pevnych latek to bude asi jedno, protoze pevna latka se vpodstate neodparuje. (Opravdu netusim jestli existuje smes, ktera ma ma naopak vyssi teplotu varu).


Archimedes - 7/2/2006 - 19:15

I kdyz budeme brat cistou vodu, z fazoveho diagramu vychazi, ze pokud se tlak dostane nad 612Pa a teplota nad 0°C, voda se v kapalne podobe vyskytnou muze.

Oboji se na povrchu Marsu tu a tam vyskytnout muze (resp. tlak je vetsinou nad, podle rocniho obdobi kolisa cca od 650 do 1000 Pa - v afeliu cast atmosferickeho CO2 "vymrza" do polarnich cepicek).


Adolf - 7/2/2006 - 22:30

quote:
Uhlik je na Zemi taky vazan v uhlovodicich, zivocisnych zbytcich a z nich vzniklych horninach, jichz je obrovske mnozstvi. Jak je tomu na Marsu? Jsou tam horniny bohate na uhlik, nebo tam je jen ten suchy led a trocha CO2 v atmosfere? To by se mi zdalo nejak malo.
Urcite uz to musel nejaky sileny vedec spocitat.



Není to zdaleka odpověď, ale aspoň něco k tomu:

http://ucsu.colorado.edu/~browndp/web3d.html


martalien - 9/2/2006 - 13:06

Takze kdyz to shrnu. Nejedna se o gejzir ale skutecne o pramen, ktery ovsem na marsovskou zimu zamrza a v marsovskem lete roztava a doplnuje led v krateru. Pod kraterem bude zrejme podzemni zasobarna vody, udrzovane v tekutem stavu vnitrnim teplem Marsu. Doplneni zasob vody se deje kondenzaci amosferickych par v nizinach a udolich pri prekroceni prislusneho tlaku a teploty.


nick.do - 9/2/2006 - 18:19

quote:
Takze kdyz to shrnu. Nejedna se o gejzir ale skutecne o pramen, ktery ovsem na marsovskou zimu zamrza a v marsovskem lete roztava a doplnuje led v krateru. Pod kraterem bude zrejme podzemni zasobarna vody, udrzovane v tekutem stavu vnitrnim teplem Marsu. Doplneni zasob vody se deje kondenzaci amosferickych par v nizinach a udolich pri prekroceni prislusneho tlaku a teploty.


Nejsem sice žádný fyzik, ale spíš bych řek, že se kráter doplnuje z podzemního rezervuaru, kterej se , ale nedoplňuje. Páry mizej ve vesmíru.


martalien - 10/2/2006 - 08:32

Nejsem sice žádný fyzik, ale spíš bych řek, že se kráter doplnuje z podzemního rezervuaru, kterej se , ale nedoplňuje. Páry mizej ve vesmíru.




To by musela byt pod kraterem obrovska zasobarna, nebo musi byt ocean temer pod celym Marsem.....


Adolf - 11/2/2006 - 06:36

quote:
Nejsem sice žádný fyzik, ale spíš bych řek, že se kráter doplnuje z podzemního rezervuaru, kterej se , ale nedoplňuje. Páry mizej ve vesmíru.


To by musela byt pod kraterem obrovska zasobarna, nebo musi byt ocean temer pod celym Marsem.....


Na Marsu samozřejmě i přes řídkou atmosféru existuje koloběh vody a CO2 s opařováním respektive sublimací a opětovným návratem do kondenzovaných fází.

Já osobně se domnívám, že fázové přeměny hrají hodně velkou roli v dynamice tamních prachových vírů, jejichž model je myslím odlišný od prachových ďáblů ze Země, jak jsem tu už několikrát naznačoval.


Li-sung - 18/2/2006 - 18:52

Kam pak to Spirit jede? http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20060217a.html Oblast Home Plate



Adolf - 19/2/2006 - 14:34

quote:
Kam pak to Spirit jede? http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20060217a.html Oblast Home Plate





Ten obrázek je superúchvatný. Koukněte na letmo čitelné vzory v prašných částech povrchu. Kdyby tam občas něco stékalo, jako voda, prachovodná břečka či měknoucí jinovatka, nepřipadá vám, že by ty vzory mohly být stejné? Jak by vznikly jinak?


Archimedes - 19/2/2006 - 16:21

Ne nutne, vysledny vzhled povrchu bych videl na vetrnou erozi. Ale to, co je erodovane, vypada jako jasny sediment (geologove, cupujte me ;).


Adolf - 19/2/2006 - 17:10

quote:
Ne nutne, vysledny vzhled povrchu bych videl na vetrnou erozi. Ale to, co je erodovane, vypada jako jasny sediment (geologove, cupujte me .


Mé geologicky neumělé oko to také vidí jako sedimenty. Ale s tím povrchem. Tamní vítr, občasní prachoví ďábli a prachové bouře by měli povrch pokrýt vrstvičkou nějakého směsného prachu. Takhle bych si představil, že by mohl vypadat povrch, kdyby ho po tom zaprášení formovaly nějaké srážky, které měly možnost způsobit pohyb poprašku. Být to na Zemi, tak řeknu že tam po poslední prachové bouři muselo pršet. Tam asi nepršelo.

Pucování panelů vozítek je jev ne zcela vysvětlený. Vysvětluje se např. pohybem měknoucí směsi námrazy s prachem, která steče s panelu za případného přispění atmosférických efektů jako třebas ďábli. Tady bych řekl, zdejší povrch podléhá také nějaké formě vlhkého pucování od prachu.

Marsí atmosféra je pro mě zdroj nesmírného údivu. Na druhou stranu se o ní udivujícně málo píše. Celou dobu mám podezření, že na rozdíl od geologických informací je na atmosférické poznatky určité částečné nenápadné embargo. Vyjadřoval jsem tu toto podezření vícekrát, což zde také pan Tureček nedávno potvrdil. Spekuloval jsem zde i o možných důvodech takovéhoto počínání.


dodor - 19/2/2006 - 19:21

Zase na druhou stranu ty kameny maji dost ostré hrany tzn. něco jako eroze tam prakticky neexistuje. Kdyby tam tekla voda nebo byla pára tak by poté zmrzla v puklinách kamenů a roztrhala je a to se neděje.

Nemůže to být jen navátý prach odlisného složení?


ales - 19/2/2006 - 20:04

Přiznám se, že osobně na tom obrázku nic "vodního" nevidím. Větrná eroze na Marsu asi zmůže hodně (viz. Hardened Lava Meets Wind on Mars).

Taky zcela "suchou sedimentaci" si jako laik dovedu představit (ukládání vrstev prachu přenášeného větrem a písku vznikajícího erozí), ale netuším jestli je to opravdu geologicky možné.

Jinak za hlavní příčinu toho, že z MERů jsou hlavně geologické informace, vidím to, že MERy prostě byly primárně určeny ke geologickému průzkumu Marsu. Možná proto se toho o atmosféře Marsu v souvislosti s MERy moc nepíše (i když o prašných vírech je toho snad docela dost).
[Upraveno 19.2.2006 poslal ales]


Adolf - 19/2/2006 - 20:58

Ta vozítka jsou určitě pro geologický průzkum. Ten meteorologický je jen vedlejším zčásti i nezamýšleným efektem. Např. způsob měření teploty atmosféry pomocí spektroskopu pro geologický rozbor objevili až na Marsu. Nikdo to nepřipravoval. Těch meteorologických informací je také pochopitelně o hodně míň. Také ale proto stačí, aby je vyhodnotilo několik jejich expertů. Ta superkvanta geologických informací, musí nabídnout světu, aby v nich objevil co nejvíce, protože sami tolik kapacit mít nemohou. Jen si ponechají určitý čas, aby případnou objevitelskou smetanu mohli slíznout jejich vyhodnocovači a teprve za chvíli se v tom může hrabat celý svět a vyrábět pro ně zajímavé publikace. Nicméně myslím si, že je při zkoumání atmosféry potkalo pár překvápek a vytvořili pár modelů, které dosud nepublikovali. Celkem jsme viděli blízké prachové ďábly, tam odsud ale také budou sledovatelné veliké prachové sloupy ve velké dálce aj. Ty by ale asi bylo nutno složitě vyfiltrovat ze snímků.

Vozítka byla úmyslně poslána do oblastí, kde se v minulosti očekávaly vodní plochy a skutečně tomu tak bylo, jak se dále ukázalo. Tohle je tedy nejspíš průzkum vrstvy z dávné vodní sedimentace.

Ač se na povrchu Marsu občas objevuje tekoucí voda, viz Archimedův příspěvek výše, moc zurčících potůčků a louží bych tam nečekal. Nicméně tamní atmosféra má 100% relativní vlhkost. Jsou tam tedy pořád vodní srážky hlavně v podobě námrazy a jinovatky. Počítám tedy, že svrchní vrstva prachu se v noci promísí s námrazou po ránu na chvíli promění v bahýnko, které trochu teče, spíš než že by se tvořily vrsvy vody na povrchu. Konec konců u těch panelů předpokládají stejný efekt, že prach se promísí s námrazou a tak či onak sklouzne z panelů i s ní, možná i za pomoci nějakého ďáblíka. Tento povrch mi připadá, že je nejen zaprášen prachem, ale že musí být nějak odprašován jak ty panely v důsledku místních srážek.

Povrchy se špatně očišťují od prachu proudem vzduchu. Nejjemnější vrstva prachu na nich vždy i v nejsilnější vichřici zůstane, neboť rychlost proudu plynu u povrchu je vždy už nízká. Vichr tedy odfoukne vrstvu, ponechá však poprašek. Vlhkost je však očistnější. Tady mi to připadá jako doklad o vlhké očistě. Chtělo by to ale asi geologovo oko.

Eroze větrná a částečně i vodní a možná CO2, který tam prochází fázovými přeměnami, tam nemá asi stejnou sílu jako na Zemi, ale existuje tam též.


arccos - 20/2/2006 - 15:04

K puvodu a vzniku Home Plate (jeho cast je vyse na obrazku), je vyborna predbezna analyza zde: http://www.marsgeo.com/Spirit/HomePlate.htm


Pirochta - 22/2/2006 - 09:51

Já si spíš myslím, že při stavbě vozítek nevědomky použili nějaký elektrostatický materiál, který při zvýšení vlhkosti nabije částečky prachu tak, že jsou odprášeny z panelů. Protože stejný efekt potkal i Sojourner (btw, vozítka na něj navazují)
V podstatě Sojourner by mohlo komunikovat asi dodnes, problém ale je asi v tom, že veškeré napájení probíhá přes baterii a ta když už ztrácí nebo ztratí úplně kapacitu, odmlčí se celé vozítko. Pravděpodobně při vyhodnocení provozu Sojourneru přišli na to (ale logicky to netroubili do světa), že problém krátké životnosti byl v použité baterii a ne v solárních panelech, takže tam dali pořádné baterky a díky tomu vozítka tak dlouho "žijí".
"Podle projektu měl Sojourner bezchybně pracovat 7 dní a Pathfinder 30 dní. Dne 27. září 1997, kdy Pathfinder fungoval již 83. sol se uskutečnil poslední datový přenos. Akumulátor se už dobíjel pouze na 30 % původní kapacity a sonda se již nemohla zahřívat. Podchlazení vedlo ke zmatení vnitřních hodin počítače, díky čemuž se Pathfinder probouzel a pokoušel se komunikovat se Zemí jindy než měl."


L. Lejček - 22/2/2006 - 16:10

quote:
I kdyz budeme brat cistou vodu, z fazoveho diagramu vychazi, ze pokud se tlak dostane nad 612Pa a teplota nad 0°C, voda se v kapalne podobe vyskytnou muze.

Oboji se na povrchu Marsu tu a tam vyskytnout muze (resp. tlak je vetsinou nad, podle rocniho obdobi kolisa cca od 650 do 1000 Pa - v afeliu cast atmosferickeho CO2 "vymrza" do polarnich cepicek).


Poznámka: pohled na mapu Marsu od P. Příhody, kterou vydalo pražské Planetárium ukazuje, že se vrstevnice s nulovou výškou na Marsu definuje právě podle trojného bodu vody. V nížkách pod touto vrstevnicí (tam tlak vzroste nad těch 612Pa) by pak mohla být voda i kapalném stavu. Taková oblast se nachází v Hellas Planitia, kde je i nejnižší místo na Marsu. Ta nulová vrstevnice je ekvivalentem hladiny moře na Zemi. LL


Adolf - 22/2/2006 - 17:46

Elektrostatičnost: Nevím, jestli někdo beze zbytku ví, proč se ten prach olupuje, ale krátce po objevení tohoto fenoménu na stránkách NASA tu námrazu prezentovali jako nejpravděpodobnější hypotézu. Ale třebas jsou od té doby chytřejší a já si toho nevšiml. Fakt je, že atmosféra tam má 100% relativní vlhkost a námraza se tam tvoří. Co se týče elektrostatických materiálů, na ty jsou pokud vím na Marsu opatrní. Kdysi jsem v jakémsi poučném filmu o atmosféře na jiných planetách viděl, jak simulovali prachovou bouři na Marsu a došli k nepříjemnému zjištění, že elektrostatický náboj, jenž se v důsledku otěru prachu při bouři vytváří, je tak silný, že by standardní elektrické zařízení poškodil. Součástí konstrukčního řešení každého marsího vozítka jsou tedy antistatické úpravy, uzemnění aj., což má zajistit odolnost proti na Marsu nebezpečným elektrostatickým efektům. S nevědomou elektrostatičností bych tedy tak moc nepočítal.

K té mapě: Trojný bod vody je teplota a ta na Marsu stejně jako na Zemi závisí na roční a denní době, případně i na počasí. Tlak bude o hodně stabilnější a jeho velikost bude záviset hlavně na výšce. Počítám tedy, že mapa je dělána tak, že v té nulové výšce je očekávaná střední hodnota atmosférického tlaku rovna parciálnímu tlaku vodních par v trojném bodě. Je to tak?

Mimo téma k systému: Na svou e-mailovou adresu jsem dostal asi pětkrát ten příspěvek s výzvou k odtajnění e-mailové adresy, zatímco ostatní příspěvky z tohoto tématu mi nepřišly. Asi se tedy se zasíláním příspěvků mailem něco nekorektního děje.


mikes - 22/2/2006 - 18:19

quote:
Mimo téma k systému: Na svou e-mailovou adresu jsem dostal asi pětkrát ten příspěvek s výzvou k odtajnění e-mailové adresy, zatímco ostatní příspěvky z tohoto tématu mi nepřišly. Asi se tedy se zasíláním příspěvků mailem něco nekorektního děje.


Ten příspěvet tu byl vícekrát zadán (už jsem to smazal), proto ten vícenásobný mail
Ostatní dnešní příspěvky mi přišly zatím všechny, takže nevím, kde by mohl být problém ...


Adolf - 22/2/2006 - 21:39

Se systémem k žádnému problému nedošlo. Jen jsem se nechal zmást opakováním té zprávy.


Ervé - 2/3/2006 - 07:40

Zatím se zdá, že degradace roverů postupuje velmi pomalu, přípravy na přezimování dávají tušit, že jsou reálné plány na celý tento rok - předpokládám, že k vyřazení roverů dojde buď náhlou neopravitelnou poruchou nebo uvíznutím, jinak až po vyřazení většiny vědeckého vybavení a posouzení neužitečnosti dalšího provozu.


arccos - 2/3/2006 - 15:42

Otazkou je, co je vetsina vedeckeho vybaveni. IMHO se rover vyplati, i kdyby uz mohl jen snimkovat. Samozrejme manageri NASA muzou byt jineho nazoru.


Jirka - 2/3/2006 - 16:00

I pokud uz by se nemohl hybat a fungovala aspon komunikace a nejaka kamera, tak by snad mohl slouzit alespon jako meteorologicka stanice a snimkovat atmosferu. Pak by stacilo vozitko kontaktovat jen jednou za par dni, nebo mozna i tydnu.


Pirochta - 3/3/2006 - 16:42

Víme, že bruska RAT už je dost zničená, analýza Mössbauerovým spektrometrem musí probíhat několikrát déle...
Podle mne by bylo nejlepší, až nějaká z těchto věcí odejde (zvláště bruska) se snažit dostat s vozítkem co nejdále a vybrat nějakou zajímavou lokalitu. Myslím ale, že zatím nejzajímavější lokalitou je kráter s prokázaným vodním ledem, kde by měly proběhnout i biologické experimenty.
Nebo jaké jiné lokality by jste vybrali a proč?


arccos - 6/3/2006 - 09:19

No to snad nezaleni jenom na nasem prani, ale hlavne na schopnostech roveru. Konkretne zminovany krater s vodnim ledem je naprosto utopisticka vize.
Pro Spirit by bylo nejkrasnejsi, kdyby mohl dojet do krateru Thira (obcas nazyvanem Lake Crater). Vzhledem ke vzdalenosti (30km) je to ale take utopie. Takze predpoklad: Vyzkum jizni casti Columbia Hills. Pokud to bude jen trochu mozne, prejet potom k velkemu krateru JV od kopcu (asi 6km pres relativne jednoduchy teren).
Opportunity je celkem jasna - Victorira krater. Pokud by se extremne(!!!) darilo, pak k soustave udoli JV od tohoto krateru (~10-15km).


Pirochta - 6/3/2006 - 12:01

quote:
KonkreTne zminovany krater s vodnim ledem je naprosto utopisticka vize.


Napsal jsem to špatně, mínil jsem tím zaměření příští mise. Tj. jaké cíle by jste vybrali pro další mise.


Tomas Habala - 6/3/2006 - 14:10

Kde sa daju prosim Vas najst mapy alebo fotografie s popisom takehoto okolia roverov (cca 30 km)?


arccos - 7/3/2006 - 09:11

Spirit:
http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/03/

Opportunity:
http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/24/

A jeste treba:
http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/mer2003/topsites/final/

Mapky s trasou vozitek (vesmes od nadsencu) na techto forech:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showforum=36


Tomas Habala - 8/3/2006 - 09:04

Dakujem. Vyborne!


Pirochta - 9/3/2006 - 12:00

Nebo oficiální mapky NASA http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/traverse_maps.html


arccos - 15/3/2006 - 09:15

Bohuzel, vypada to, ze leve predni kolo Spiritu je nepohyblive. Co s tim doukazou udelat technici a jak moc bude rover dale pohyblivy je zatim ve hvezdach .


Pirochta - 15/3/2006 - 09:47

Vcelku dobré mapy (bohužel bez zakomponování záběrů ESA) i s vyznačením spoustu útvarů naleznete nyní i na Googlu.
http://www.google.com/mars/
a dejte do vyhledávače např. "Rovers" atp.


arccos - 15/3/2006 - 13:00

Zabery z Mars Express jsou tam taky, ale je jich malo (napr. Gusev).


arccos - 15/3/2006 - 13:00

Ackoliv vlastne asi ne, to nebude z Expressu.


Pirochta - 17/3/2006 - 08:51

quote:
Bohuzel, vypada to, ze leve predni kolo Spiritu je nepohyblive. Co s tim doukazou udelat technici a jak moc bude rover dale pohyblivy je zatim ve hvezdach .

Myslím, že to už tu bylo. Zkrátka bude jezdit pozadu. Jinak je rozumné, aby nejdříve odešla řiditelná kolečka v jednom směru, pak vozítko přetočit a pokračovat dále. Samozřejmě je pak menší manévrovatelnost při couvání, ale pořád to nevidím tragicky.


arccos - 17/3/2006 - 10:54

Bohuzel nebylo. Patrne narazis na problem priblizne pred rokem. Tehdy se zdalo, ze tohle kolo (ale je to jenom nahoda!) ma problemy s natacenim, tedy s rizenim smeru. To by nebyl zas tak velky problem a navic se ukazalo, ze jde vicemene o plany poplach.
V tomto pripade se ale kolo uplne zaseklo a NEOTACI se. Pokud se nebude otacet ani dal, pak skutecne jedine moznost bude neustale couvat. Zablokovane kolo ovsem bude rover brzdit, coz se projevi prinejmensim na spotrebe a neschopnosti prekonavat (doted) banalni prekazky.


Ervé - 17/3/2006 - 12:14

Nevíte jestli jde kolo zvednout a tím ho úplně vyřadit z pohybu ? Rover by potom byl pětikolový, což by nemuselo vadit, pokud se nebude pohybovat na příliš prudkých svazích.


Pirochta - 17/3/2006 - 13:03

Tak to je jiná. Není to ale zaklíněný kamínek (sol 199 - 15 srpen 2004), jak byl u Opportunity? Sice to bylo v brusce, ale jiná příčina mne nenapadá.


Pirochta - 17/3/2006 - 13:20

Jinak se Spirit hýbe dopředu i dozadu i s pěti koly. Po testech to vypadá na problém s pohonem, ne řízením. Takže zatím bych ten šutr nevynechal.
Sol 781: Spirit completed diagnostic tests and drove 3.9 meters (13 feet) using only five wheels. Diagnostic tests showed that the right-front-wheel problem involved the drive actuator, not the steering.

Sol 782: Rover drivers planned a drive of approximately 12 meters (40 feet) using only five wheels.

Sol 783 (March 17, 2006): The operations team planned to have Spirit spend the day sleeping to charge up the batteries.


A když bude to kolo za sebou vláčet dost dlouho, tak by šutr měl s velkou pravděpodobností vypadnout nebo se rozpadnout. Kolem se dá natáčet, takže uvidíme, jestli to je šutr, protože na zadřený motor to nevypadá
Určitě bych se kolo pokusil prozkoumat mikroskopickou kamerou, ale nevím, zda-li se k němu může dostat.


Martin Kolman - 17/3/2006 - 16:48

Napadlo mě vylepšení, které by mohlo být obsaženo v MSL:
Možnost výmeny kol

Rover by si vezl někde pod břichem rezervu a kdyby se s některým z jeho kol něco stalo, tak by poškozené kolo jenom nadzvednul a robotickou rukou vyměnil za nové z rezervy.

Každopádně předpokládám, že to asi nebude všechno tak jednoduché, ale vzhledem k tomu, že kola jsou jednou z nejkritičtějších součástí u roverů, tak by to určitě stálo za zvážení


Ervé - 20/3/2006 - 08:49

Rezerva je váha navíc, která má cenu miliónů.
Spíš by bylo lepší už do základního návrhu zahrnout možnost jízdy na 5 a třeba i 4 kolech. To by bylo snazší, životnost rovery už stejně několikanásobně překonali a jednou stejně musí skončit.


Tomas Habala - 20/3/2006 - 09:42

quote:
Nebo oficiální mapky NASA http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/traverse_maps.html


Dakujem. Oficialne stranky poznam. Na mapkach trasy je ale vzdy len mala cast okolia, takze sa neda posudit, ake zaujimave ciele sa nachadzaju v okoli povedzme 5 km. Okrem toho mapka trasy Opportunity bola naposledy aktualizovana 19. novembra...


Pirochta - 20/3/2006 - 09:56

quote:
Rezerva je váha navíc, která má cenu miliónů.
Spíš by bylo lepší už do základního návrhu zahrnout možnost jízdy na 5 a třeba i 4 kolech. To by bylo snazší, životnost rovery už stejně několikanásobně překonali a jednou stejně musí skončit.

Myslím, že rovery pohyb s méně koly už umí. Souhlasím s tím, že samoopravující robot je tak trochu nesmysl, protože místo servisovaných částí je mnohem účelnější vyslat o jeden rover více. Dříve si řidič sebou vozil spoustu částí do škodovky, kdyby se mu cestou něco rozsypalo. Dnes už to neřeší, protože než vrážet neustále peníze do oprav a ztrácet jejich prostoji je levnější a výhodnější koupit si nové nebo novější a spolehlivější vozidlo.
Jiná věc je diagnostika součástí, protože včasným rozpoznáním parametrů mimo toleranci se dá předejít nebo minimalizovat problémy.


Pirochta - 20/3/2006 - 11:50

Jak to podle posledních zpráv vypadá, tak se jedná spíše o kabelový či kontaktní problém s pohonem, protože pohon vypadl při natáčení, ne při pohybu.


Anonym - 20/3/2006 - 14:42

quote:
quote:
Nebo oficiální mapky NASA http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/traverse_maps.html


Dakujem. Oficialne stranky poznam. Na mapkach trasy je ale vzdy len mala cast okolia, takze sa neda posudit, ake zaujimave ciele sa nachadzaju v okoli povedzme 5 km. Okrem toho mapka trasy Opportunity bola naposledy aktualizovana 19. novembra...


Spirit route map: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=44&st=375

Oppy route map: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=681&st=1110


Adolf - 20/3/2006 - 23:00

Možná to není správná otázka přímo na kolečko. Ovšem zapadá to do mého zájmu o marsí atmosféru a prach jako o extrémně důležitou a velice podezřele opomíjenou.

Povrch Marsu se moc neliší od pozemských pouští. Tam je vždy problém s dlouhodobým fungováním techniky. Všudypřítomný prach v pouštích velice prudce zkrátí funkční životnost strojů, které vyžadují mnohem častější údržbu a zrychlují i opotřebení některých součástí. To je v pouštích však velice problematické. Ani opravy vyžadující i ty nejdrobnější montáže se tam zpravidla nemohou provádět na místě. Všechny jednoduché montáže se tam provádí nikoliv na vzduchu, ale i v dílně jen pod olejovou lázní, jinak by to byla spolehlivá cesta k zadření. Věci na Marsu by tedy mohly být v mnohém podobné, asi ne však stejné. Máme tu problém zaseknutí mechanismu a uvažovalo se tu dokonce i o řešení montáží. Prach v tamní atmosféře je jistě velice významný. Probíhají tam dokonce globální prachové bouře. Údajně tam dost často řádí desítky kilometrů vysoké prachové víry, které jsou podezřívány i ze zmaření přistání evropské sondy. Na prachové ďábly, které rovery nafilmovaly, jsme si už dost zvykli. Hustota tamní atmosféry je ale údajně taková, že by nemohlo dojít k zasypání někdejší pozemské sondy písečnou dunou, jak mě nedávno upozornil Sulinar. Tamní prach tedy asi bude mít charakter víc dýmu než prachu z pozemské pouště. Kolem pracujícího stroje je ale prašno i bez vzduchu a dost nám to zkomplikuje život na Měsíci. Abrazivnost prachu na Marsu ale doufám není tak ničivá jako na Měsíci, protože zde existuje větrná, mrazová a možná i vodní eroze.

Jaké ohrožení tedy představuje tamní prach pro dloudobou funkci našich strojů? Zmiňoval jsem svého času, že tamní zařízení jsou ohrožena i generováním obrovského elektrostatického náboje na povrchu strojů při prachových bouřích. Naše vozítka tam pracují už neuvěřitelně dlouho. Možná nám je zastaví prach. Může k tomu někdo něco zasvěceného říci?

Svého času jsem zkusil otázku, abych si udělal jistý intuitivní náhled na měsíční prach. O tom se tvrdí, že je nepředstavitelně abrazivní a bude ničit naše stroje na Měsíci účinněji než stoje na Sahaře, kde přeci jen rozpočet na dílny provádějící montáž pod olejem máme vždy přiměřený. Na Měsíci, který je pokryt regolitem – tedy prachem, zvedne jakákoliv aktivita mračna prachu. Každé zrníčko měsíčního prachu je miniaturním nožíkem, protože eroze, která je na Zemi všudypřítomná, je tam neztupí. Jelikož mi někde v nějaké skříni leží zažloutlý topičský průkaz s hnědými deskami, který mě kdysi opravňoval topit elektrárenský kotel, tak ač nežiji pod aktivním vulkánem, vím, jak vypadá abrazivní prach, který ztuhnul teprve před chvílí. Na jakési diskusi o Měsíci jsem tedy kdysi hodil otázku porovnání abrazivity těchto dvou prachů. Žádný ze znalců mi ale neodpověděl.

Kdyby tedy někdo dovedl odpovědět nebo aspoň seriózně spekulovat o prachu, jeho interakci s naší technikou a důsledcích pro naše technologické jednání v blízkých světech, dost by mě potěšil.


sulinar - 21/3/2006 - 11:06

Adolfe, tohle je zcela urcite dulezity aspekt. Na Mesici s tim bude podle me mnoho starosti, jak uz ukazaly kratkodobe pobyty astronautu.
Dulezita je morfologie castecek, ktere nas zajimaji.

Na Mesici je to proste: funguje tam pouze eroze termicka, tedy mechanicke namahani diky rozdilnym teplotam (zmeny jsou dost drasticke ale zase jenom jednou za 14 dni), a take eroze slunecnim vetrem (elektricky nabite castice pri dopadu na povrch mohou zpusobovat mikrokratery, navic UV zareni narusuje strukturu mineralu a prispiva k rozmelnovani). Takze mseicni prach je angularni, ma ostre rohy a hrany, ktere snadno poskodi skafandry a vybaveni. Zajimave to asi je s rozvirenim. Diky absenci atmosfery ten prach putuje vzdy od zdroje ven, viz. pristavaci nohy mesicnich modulu, ktere nebyly moc zanesene.

Na Marsu to je zase trosku jinak: je tam atmosfera, tedy vetrna eroze. Jenze martanska atmosfera je ridka (a kdybych to asi hledal, tak bych vam mohl rict, jak se to da spocitat) a tudiz "unese" (ve vznosu) mnohem mensi castecky nez pozemska atmosfera. Zadny listy a viditelny prach, ale mnohem mensi. Trochu vetsi castecky pak dokaze uvest do saltace, coz znamena, ze ty castecky poskakuji po povrchu. Kdyz byste se postavili do te nejprudsi martanske boure, zrejme byste ani nic nepocitili. A vitr take zpusobi, ze ten jemny prach je na rozdil od Mesice hezky zaobleny. Jenze diky atmosfere (CO2 a voda) tam funguje asi i chemicka eroze, a castecky mohou na svem povrchu menit chemismus a vytvaret sekundarni mineralni povrch. To navic se statickou elektrinou muze zpusobovat soudrznost tech zrn (asi jako treba u cementu). Je tedy otazkou jak jemny prach se muze dostat do zarizeni a jaky uz ne.


Adolf - 21/3/2006 - 12:57

Sulinare, díky za výklad!

Ten prach počítám někdo usilovně řeší, ale nepřehání to s publikací. Je to vážný problém tady na Zemi a ještě vážnější to bude tam, při čemž každé z těchto prostředí bude mít spoustu specifik, jak velmi zajímavě dokládáš.

Jinak vzhledem k tomu, co jsi uvedl o měsíčním prachu, jsem si odvodil, že bude ještě abrazivnější než elektrárenský popílek.

Pak si tu dovolím opět prohodit jednu svou spekulativní hypotézu o prachu a prachových vírech na Marsu. Nedal jsem si práci, abych ji formuloval, aby šla trochu počítat či ji dokonce zkoušel počítat, ale přesto ji drze přednesu. Na Marsu je 100% relativní vlhkost. Na zrníčcích tamního prachu tedy bude vymrzat voda. Zrníčko, které nebude teplé, bude vždy zledovatělé. Na druhou stranu mikroskopické zrníčko ve vznosu se musí přeci snadno a rychle prohřát Sluncem i při nízké teplotě atmosféry bude schopno zrníčka prohřívat na teploty, kdy led rychle až explozivně sublimuje. To by mohlo vyvolat i reaktivní pohon zrníčka a každopádně velké gradienty tlaků a koncentrací vodní páry v nepatrném měřítku. Odpařená a expanzí zchlazená vodní pára si pak zas bude lačně hledat kondenzační jádra, čímž přispěje k rychlým tlakovým spádům a opakováním procesu. Věřím tedy, že při dostatečném slunečním příkonu mohou mít tamní atmosférické víry dynamiku, která nepochází jen z běžného větru tamní řiďoučké atmosféry, nýbrž může mít i doplněk z rychlých fázových přeměn vody na tom prachu, a kdo ví, jakou by to pak mohl mít prachový vír sílu. Měl jsem dojem, že ve snímcích prachových ďáblů vidím úzké trubice, což by naznačovalo velký tlakový spád. Kde by se, sakra, vzal velký gradient tlaku tam, kde skoro žádný tlak není?! Leda z bouřlivých fázových přeměn vody, si myslím.


Ervé - 22/3/2006 - 07:52

Na Marsu bych se prachu až tak nebál, pouštní podmínky na Zemi jsou dostatečně podobné, rovery a landery fungují a fungovali spolehlivě, takže stačí nepolevit v nárocích. Měsíc bude mnohem horší, ale zase se o problému ví, pro prvních pár vycházek stačí i současné technologie a zkušenosti z Apolla jsou.


mikes - 22/3/2006 - 11:45

quote:
Ten prach počítám někdo usilovně řeší, ale nepřehání to s publikací.

Pár informací přeci jen existuje :

Don't Breathe the Moondust
Lunar Lawn Mower
Mesmerized by Moondust
The Smell of Moondust


Adolf - 24/3/2006 - 08:58

quote:
Na Marsu bych se prachu až tak nebál, pouštní podmínky na Zemi jsou dostatečně podobné, rovery a landery fungují a fungovali spolehlivě, takže stačí nepolevit v nárocích. Měsíc bude mnohem horší, ale zase se o problému ví, pro prvních pár vycházek stačí i současné technologie a zkušenosti z Apolla jsou.


Je moc fajn, že na Marsu to není tak hrozné jako na Měsíci a možná o fous lepší než v pozemské poušti. Ovšem v pozemské poušti je ta ošklivost, že i ta nejjednodušší montáž se musí dělat v dílně pod olejovou lázní. Tady ty drobné operace jako sundat zaseklé kolečko a nasadit jsou bez olejové lázně v poušti nemyslitelné. Bude-li to v jiném světě srovnatelné nebo dokonce horší - jako asi na Měsíci, tak to může být pro dlouhodobé činnosti strašlivý problém.

Vzpomínám na ty robůtky, co se vyvíjí. Jsou to různé takové potvůrky, co všelijak pojíždí a koulí se jako malá žoužel a pak se spojí do většího celku, aby se za chvíli zase rozpadli. V těch článcích to vypadá moc hezky. To spojování a rozpojování robůtků do většího robota, to je montáž, která by nemusela dopadnout dobře.


random - 24/3/2006 - 11:08

nejake animacie z testov zaseknuteho kolesa Spiritu

http://s.ics.upjs.sk/~random/astro/mer/spirit/


Ervé - 29/3/2006 - 15:03

Takže Opportunity po více než dvou letech na Marsu překonal Spirit v ujeté vzdálenosti 6,9 ku 6,8 km, dnes už je to víc. Vzhledem k problémům s kolem Spiritu a terénu se náskok bude dál zvyšovat. Jen tak dál...


J2930 - 29/3/2006 - 16:01

quote:

Vzpomínám na ty robůtky, co se vyvíjí. Jsou to různé takové potvůrky, co všelijak pojíždí a koulí se jako malá žoužel a pak se spojí do většího celku, aby se za chvíli zase rozpadli. V těch článcích to vypadá moc hezky. To spojování a rozpojování robůtků do většího robota, to je montáž, která by nemusela dopadnout dobře.


Zamlouval by se mne robutek co by mnel kompaktni povrch znejz by nevycuhovala ani kola...bublina..nic by se nedostalo dovnitr..ale asi take nic ven


Pirochta - 30/3/2006 - 11:56

Zajímavá je tato zpráva:
Sol 787: Spirit moved away from the sticky mound with a 4.5-meter (15-foot) drive
Mazlavý - lepkavý povrch... co to může být? Prach s vodou nebo nějaký písek blízký grafitu?


random - 30/3/2006 - 13:11

quote:
Zajímavá je tato zpráva:
Sol 787: Spirit moved away from the sticky mound with a 4.5-meter (15-foot) drive
Mazlavý - lepkavý povrch... co to může být? Prach s vodou nebo nějaký písek blízký grafitu?


no podla fotografii usudzujem ze sa jedna o velmi ale naozaj velmi jemny prach nejakej soli ... ten moze mat za urcitych predpokladov velmi podobne vlastosti velmi vyskoznych tekutin ... vychadzam z jedneho predpokladu: tekutina -> amorfna latka bez pevnej krystalickej mriezky, takze molekuli sa mozu volne pohybovat po celom jej objeme ... velmi jemny prach sa sprava velmi podobne a hlavne ked je to nejaka sol ... soli maju klske plochy vid. uz iba taka kamenna sol staci prejist po nej rukou je to ine ako ked sa "omaka" taky kremen .. a teda srniecka solneho prachu sa pri posobeni vonkajsiej sily mozu spravat ako vyskozna tekutina...


Adolf - 31/3/2006 - 22:01

quote:

Zamlouval by se mne robutek co by mnel kompaktni povrch znejz by nevycuhovala ani kola...bublina..nic by se nedostalo dovnitr..ale asi take nic ven


Takže asi robo-píďalka nebo robo-had?


Adolf - 31/3/2006 - 22:33

Ať je to bláto nebo tekutý písek, je to krajně zajímavé. Osobně bych se dost divil, kdyby se tam skutečné bláto docela hojně nevyskytovalo. Ložiska tekutých písků jsou na Zemi záležitostí jejího podzemí, jak dost nepříjemně ví horníci i stavebníci. Charakter depozice jemných částí hustou zemskou atmosférou, vodou a činností organismů ale moc povrchovým depozitům takových písků u nás nepřeje. Na Marsu, kde mají v depozici přednost extrémně jemná zrnka se zrnitostí pozemských dýmů, však situace může být naprosto odlišná.
Ať je to, co je to, ale to ale jistě pro výzkumníky i techniky stavící zařízení pro Mars krajně pozoruhodné. Proto doufám, že vozítko nejenže z toho uniklo, ale také to usilovně analyzovalo a vbrzku se o tom něco spolehlivého dovíme, abychom nebyli odkázání jen na svou fantazii.


Pirochta - 3/4/2006 - 10:06

O tom, že by to zkoumali, nepadlo ani slovo. Měli plné práce s testováním nefunkčního kola. Ale stejně to vypadá, že to nebylo nic zajímavého, jinak by se jistě ozvali geologové, ne?


mikes - 3/4/2006 - 11:20

Spirit teď moc času na nějaký průzkum nemá, musí spěchat na dobře osvětlené místo, aby přežil zimu. K průzkumu Home Plate (i toho mazlavého písku) by se ale pak měl vrátit.

Navíc to pravé přední kolo je podle posledních zpráv téměř jistě nefunkční, takže celý pohyb roveru je a bude trochu komplikovanější.


J2930 - 3/4/2006 - 12:10

quote:
quote:

Zamlouval by se mne robutek co by mnel kompaktni povrch znejz by nevycuhovala ani kola...bublina..nic by se nedostalo dovnitr..ale asi take nic ven


Takže asi robo-píďalka nebo robo-had?


Jasne! A mohl by mit kloaku SuperStick TM na vystup exkrementu a vstup nahradnich soucastek Robo-Plugin TM.

Sony a ted i novy Panasonic DMC-L1 (vymnene objektivy) fototak pouziva protiprachovy filtr na elektrostaticke bazi? Presne ted nevim...Proti pisku ale slabota. Bryle na motokros maji vrstvu kterou kdyz zanese blato odloupnete a cistota vyhledu na nejaky cas opet trva...svlekani robo-hada z kuze....ocista optickych cidel.


Adolf - 3/4/2006 - 15:34

quote:
Ale stejně to vypadá, že to nebylo nic zajímavého, jinak by se jistě ozvali geologové, ne?


Jak by to mohlo být nezajímavé už jen proto, že je to nebezpečné pro vozítka? Má to i takové vlastnosti, že v tom asi nelze vyloučit vodu. Každopádně je to překvapivé a co je překvapivé, je zajímavé. Ale zmiňovaný útěk na zimoviště je jistě pádný důvod zanedbat i nějaký výzkum.

Víte někdo, jak dlouho tam bude muset přežít zimu?


random - 3/4/2006 - 16:30

zhruba do konca roku bude musiet spirit trcat na zimovisti ... :\


J2930 - 3/4/2006 - 18:04

quote:
zhruba do konca roku bude musiet spirit trcat na zimovisti ... :\


a kdyz nahodou zimu neprezije nebo nekdo sktne rozpocet, vypukne valka v Iranu... sance zjistit o tom materialu neco vice bude ta tam. A pak mozna za 20 let to sezere kosmonauta...


Ervé - 4/4/2006 - 07:57

Bahno, ve kterém uvízne kosmonaut musí být trošku jiné než tohle, člověk má větší vyprošťovací výkon než terénní automobil, schopnosti Roverů se s tím nedají srovnat. Pokud jde o zimování, dojde k výraznému omezení aktivity, ale při slušném čistícím efektu vírů tam pořád aktivita bude - posledně v zimě taky byla. Jezdilo se nebo pracovalo každý druhý den, první se dobíjeli baterie. Aktivita bude, ale menší a tak bude víc panoramatických fotek.


J2930 - 4/4/2006 - 17:10

quote:
Bahno, ve kterém uvízne kosmonaut musí být trošku jiné než tohle, člověk má větší vyprošťovací výkon než terénní automobil, schopnosti Roverů se s tím nedají srovnat. Pokud jde o zimování, dojde k výraznému omezení aktivity, ale při slušném čistícím efektu vírů tam pořád aktivita bude - posledně v zimě taky byla. Jezdilo se nebo pracovalo každý druhý den, první se dobíjeli baterie. Aktivita bude, ale menší a tak bude víc panoramatických fotek.


byl to vtip. Na druhou stranu takovy tekuty pisek je vec vcelku zaludna a mhohdy zaden vykon cloveci nestaci. Snad provede dobrou praci dalkovy sat. pruzkum. Zimy se nebojim (mrzi mne ze tady konci) a politicka situace USA a tim i rozpocty snad jsou stabilni...


HonzaVacek - 10/4/2006 - 15:26

Tak tu máme první 3D obrázky z MRO:

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA08054


random - 29/5/2006 - 12:19

Opurtinity opat zapadla ... nieje to asi az take zle ako naposledy, ale je to vazne aspon podla obr...


Martin Gembec - 29/5/2006 - 12:29

Je to tak, ale tentokrát to asui nebude tak závažné, kola jsou i způli venku.

zadní
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=5933

přední
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2006-05-28/1F202134434EFF71GBP1151R0M1.JPG


Anonym - 30/5/2006 - 19:11

quote:
Je to tak, ale tentokrát to asui nebude tak závažné, kola jsou i způli venku.

zadní
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=5933

přední
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2006-05-28/1F202134434EFF71GBP1151R0M1.JPG


hmmm, ale jsou zahrabaný jak přední tak zadní... na oficialnim webu nic nepisou....


Martin Gembec - 30/5/2006 - 23:02

Jasně, v tomto případě jsem vycházel z fora Unmannedspaceflight.com

.. a udělal jsem dobře. Dnes tam píšou, že jeden z uživatelů (Ustrax - známý svou teorií o Ultreyi/El Doradu) psal přímo S. Squyresovi a dostal odpověď, že to není tak hrozné..

'We don't think so. The drive was terminated by a slip check, and the rover is not as deeply embedded as it was at Purgatory. We feel confident about extracting it and moving onward. - SS'


Anonym - 7/6/2006 - 13:14

Uz je venku.


Archimedes - 7/6/2006 - 13:51

Vyborne Uz se zacinam tesit na panorama krateru Victoria


Adolf - 7/6/2006 - 22:12

I v budoucnu je naděje, že se dočkáme dalších zajímavých pokračování:

http://www.space.com/businesstechnology/060607_msl_scientists.html


Ervé - 8/6/2006 - 11:37

Takže už se Opportunity uvolnil. http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2006-06-06/
Jen doufám že rover moc nezpomalí, aby snížili riziko zapadnutí.
Pokud jde o MSL, cena mise je obrovská. Jednotkovou cenu by snížilo vyslání druhého a třeba i třetího exempláře v dalších oknech k Marsu, jenomže krácení peněz NASA na nepilotované mise a nedostatek plutonia pro pohon to maří. Použití solárních panelů by zase omezilo možnosti použití na dobře osvětlená místa.


Jirka - 8/6/2006 - 19:01

Mise je dost draha a riskantni. Urcite naprosto dostacuje jeden robot a uvidime jak se osvedci.
Mozna ze by bylo lepe poslat dalsiho robota z rady Meru (treba s jinym vedeckym vybavenim). Ten se osvedcil vynikajicim zpusobem a ze stejne penize lze poslat robotu hned nekolik.
Nebo lze usetrene prasule vrazit treba na orbiter u Jupitera.


Ervé - 9/6/2006 - 12:00

JUNO a MSL se chystá (a Dawn, JWST atd.), na víc už nejsou a nebudou peníze. Možná by nebylo marné zkusit přesvědčit Billa Gatese nebo jiného miliardáře, aby zaplatil vlastní sondu.
Doufám v ExoMars od ESA. Rusové 20 let nevyslali úspěšnou planetární sondu, třeba ale budou mít štěstí a Grunt jim vyjde.


Jirka - 9/6/2006 - 12:18

Urcite by nebylo rozumne MSL vyrazne menit v teto fazi. Myslel jsem, ze par let po MSL by se na Mery mohlo nejak navazat. Jsou to vcelku levne rovery a ukazaly velkou uzitecnost. Pokud MSL vyjde, tak bude v provozu treba az do roku 2010-11 ci dokonce 2012.
Pak bude potreba na Mars posilat levne, vysoce specializovane mise, ktere se sem tam i pohnou. Na to je ale jeste vic nez dost casu.
O JUNO jsem ani nevedel. Mam ale takovy dojem ze je to jen koncept, tak doufam ze to vyjde (startovat ma v roce 2011). Za par penez tam kouka velky uzitek.


Anonym - 9/6/2006 - 13:56

Rozhodne nesouhlasim s tim, aby se na MSL neco menilo nebo aby se mise nahradila dalsi vypravou MERu. Pri vsem respektu a obdivu ke Spiritu a Opportunity je nemuzeme srovnavat s moznostmi MSL, ktery je dalsi (velky) krok kupredu. Taktez jakekoliv osekavani MSL (solarni panely) by ho jenom nesmyslne degradovalo.


arccos - 9/6/2006 - 13:57

To jsem byl ja.


Archimedes - 9/6/2006 - 14:03

Dat na MSL solarni panely by melo smysl jen v pripade, ze by se planovala vyprava do mist, kde je to ted "zakazane" kvuli pritomnosti radioizotopovych clanku na palube a tim pofidernimu, ale ne nemoznemu nebezpeci ohrozeni pripadneho mistniho zivota. (alespon tak jsem pochopil nedavne zpravy)


arccos - 9/6/2006 - 14:23

Tuto uvahu a duvody chapu, ale vedlo by to k vyraznemu omezeni funkce MSL.
Navic si stejne nedokazu predstavit, jak by takova 'jaderna havarie' ohrozila zivot na Marsu. Uz jenom vzhledem k lokalnimu dosahu tak maleho zamoreni.


Jirka - 9/6/2006 - 14:24

Proc byl vlastne zvolen izotopovy generator pro MSL?
Chapu ze rover bude mit vytapeni a bude moci pracovat lepe i pres noc a v zime. Na druhou stranu bude mnohem hmotnejsi a generator by bylo mozno vyuzit pro mise, kde je opravdu nezbytny.
Myslel jsem ze MERy dokazaly, ze slunecni panely na Marsu jsou dostacujici.
MSL je taky biologicka laborator s presnym pristanim. Tudiz bych predpokladal, ze je mozne ho vysadit pobliz zajimaveho mista a pak popojizdet uz jen velice malo.
Nebo snad ten zivot na Marsu bude muset honit?


arccos - 9/6/2006 - 14:32

Hlavnim duvodem je zrejme vykon. Solarni clanky na MERech maji spickovy vykon kolem 700W. Zkus s timto utahnout dostatecne vykonne vedecke vybaveni a jeste pohon! Nehlede k degradaci clanku. Spirit je ted na pokraji klinicke smrti s vykonem pod 300W, ktery taktak staci na vyhrivani a komunikaci. MSL ma mit moznost vyrazne vyssiho jizdniho dosahu s predpokladanou zivotnosti radu mesicu az let. Ze se tomu priblizuji i MERy berme jako velke stesti, ne jako pravidlo. Dale presne pristani neni za ucelem usetreni pojizdeni. Jde o to, dostat rover do jinak nebezpecnych mist. Dobrym prikladem je Spirit: Krater Gusev je urcite zajimavy, ale nejzajimavejsi mista v nem jsou stolove hory na jihu (v miste predpokladaneho pruniku vody) a krater Thira. Oba cile ale Spirit MUSEL ozelet, protoze pri velkem rozptylu pristavaci elipsy a nepresnemu tvrdemu pristani by mu hrozilo vysoke procento neuspechu - proste k pristani potreboval dostatecne velkou nicim nerusenou oblast.


Martin Kolman - 9/6/2006 - 19:09

jj, solární články sou dobrá věc ale teprve RTGckama zacina ta správná sranda :-)
Jinak mě napadá, bude moct MSL pojíždět a pracovat i v noci (tzn. 2x tolik pracovního času co dnešní rover) ?


Li-sung - 10/6/2006 - 15:40

quote:
jj, solární články sou dobrá věc ale teprve RTGckama zacina ta správná sranda :-)
Jinak mě napadá, bude moct MSL pojíždět a pracovat i v noci (tzn. 2x tolik pracovního času co dnešní rover) ?


Pokud automatické řízení něco v noci uvidí...


Adolf - 10/6/2006 - 16:09

Mně připadá MSL jako krok tím jedině správným směrem. Také bych jich viděl nejradši na misi víc, čímž by pěkně klesly jednotkové náklady a výrazně stoupla celková rentabilita mise. Když už jsou do toho jednou vloženy obrovské fixní náklady na vývoj, tak výroba, doprava a provozní zabezpečení dvou robotů poskytne v lepším případě dvojnásobný výnos při nižších celkových nákladech. Normálně je výhodnější postupovat tak, že se snažíme více o vzestup rentability nákladů než o úsporu absolutní velikosti nákladů. Náklady spoří buď ten, kdo má v něčem výrazné neoptimálnosti, které náklady šetřit umožňují, nebo chudák, který nemá na to, aby zaplatil náklady, z nichž vznikají výnosy, a tak o tyto výnosy v důsledku své chudoby přichází. Bohužel kosmonautika asi tímto chudákem je.
Přistání na Marsu je velice riziková záležitost. Je to přistání ve velice turbulentní atmosféře. Předurčené místo přistání ve stanovený čas klidně může zrovna jakékoliv přistání naprosto znemožňovat, a kdo to zkusí, má zákonitě smůlu. Podle některých snad takto dopadla tehdy ta evropská sonda. (Trochu by mě zajímalo, zda by s optimalizací přistání v rozhodujících chvílích mohly pomoci fungující orbitální sondy.) Jeden přistávající robot je podle mě skoro nepřípustně vysoké riziko.
Robot se solárními panely mi připadá skoro jako vyhazování peněz. Přiveze se tam spousta drahého zařízení. Když si uvědomím, že bych každému dolaru dovezených technologií mohl za zlomek ceny, kterou by stálo několikanásobné množství těchto technologií, dodat několikanásobek příkonu, aby poskytlo několikanásobné množství užitečné práce, tak je posílání robůtků se solárním panelem vyhazováním peněz za drahé technologie s podinvestovanou zabezpečovací energetikou. Jestliže dolar investovaný do zvýšení výkonu energetické jednotky způsobí větší nárůst užitečných výkonů než dolar do rozšíření zařízení, tak má být investován, i kdyby to mělo být na úkor zabezpečovaných zařízení.
Drazí roboti, kteří pořád čekají, kdy dostanou nějaký joule na přiblížení o metr k zájmovému kameni či navrtání na výbrus, jsou vyhazováním peněz. Věřím, že znásobení nákladů na výkonnější energetickou jednotku by přineslo daleko vyšší násobek práce od celého zařízení než by přineslo několik robotů s nevýkonnou energetickou jednotkou, jako je to dosud.
Pořádný výkon nám zajistí jen jádro. Zelená argumentace proti radioizotopovým termoelektrickým generátorům argumentující ochranou případného tamního života žijícího možná v podmínkách blížících se vnitřku jaderného reaktoru mi připadá stejně zvrhlá jako příspěvky o Síle na Volné energii, leč o dost nebezpečnější, protože se jí přikládá závažnost bohužel i mimo blázinec.
S jaderným zařízením lze ve vzdáleném kosmu dělat za stejné prachy mnohonásobek současné práce a měli by se stát podle mě prioritou NASA. Představme si, že by současná vozítka mohla jezdit několikanásobně rychleji, daleko rychleji a do větších hlo$ek vrtat, pracovat ve dne v noci i během zimy pomocí energetické jednotky, která by nestála tolik, co deset takových vozítek. Nejspíš bychom si tím koupili i daleko vyšší životnost. Pořádná energetická jednotka a máme k dispozici mnohonásobek otáčení kol a otáček vrtáků atd. za stejné prachy. Nekupujeme roboty na Maru ale jejich práci na Marsu. Nehledě na to, že v současnosti, kdy nám robůtci v noci spí a v zimě jsou minimálně aktivní, se zříkáme spousty cenných informací o tom, co se během noci či při přechodu dne a noci děje s atmosférou aj. Díky této neznalosti můžeme také jen spekulovat o tom, co čistí současným roverům solární panely. Vyjeveně zíráme na množství prachových ďáblů za dne a možná bychom hodně zírali na to, co se děje při rozbřesku, kdy se odpařuje či sublimuje námraza, u malých namrzlých zrnek i explozivně, a prachové částice se přetvářejí v nanorakety. Zíráme na současná podivná mračna, ale jaká mračna začne přinášet prudké ochlazení a prudká kondenzace po setmění? K reálnému využití do robotů investovaných peněz i k poznání marťanských nocí atp. nám patologická nukleofobie uzavírá cestu.


ales - 10/6/2006 - 20:41

> K reálnému využití do robotů investovaných peněz i k poznání marťanských nocí atp. nám patologická nukleofobie uzavírá cestu.

"Uzavírá"? Není to zbytečně silné slovo? MERy občas dělají i noční pozorování a mohou fungovat i "při rozbřesku". Noční oblaka lze dobře sledovat i z oběžné dráhy Marsu. Větší akční rádius je dobrá věc, ale důležité je i vysazení na více místech povrchu Marsu ... atd.

Takže ano, říkejme, že využití jaderných energetických zdrojů může být výhodnější, než jiné způsoby napájení, ale myslím, že nemá smysl argumentovat tak, jako bychom bez jaderných zdrojů byli zcela ztraceni. Není to zcela pravda a tato "nepravdivost" může být i přes plamenný přednes zbytečným zdrojem polemik a zpochybňování.

Aby bylo jasno, jsem rád, že MSL bude mít jaderný napájecí zdroj, ale současně je mi líto, že MSL bude jen jedna (takže při jediném selhání nemusí být žádné výsledky). Věřím, že i další mise ve stylu MERů (nebo třeba balóny a letadélka) mají svůj dobrý smysl a výhodnost.


arccos - 12/6/2006 - 09:42

Co se tyka poctu MSL, uvazovalo se o dvou roverech.

Byly totiz posuzovany dve varianty. Jedna pocitala se simultannim vyslanim obou roveru (jaku u MERu). Druha chtela vyslat druhy rover az v dalsim startovnim okne. Osobne jsem zastancem druhe varianty.

Je tedy druhy rover skutecne zruseny, nebo se NASA proste priklonil k druhe (lepsi) variante?


Jirka - 12/6/2006 - 11:22

quote:
Hlavnim duvodem je zrejme vykon.


V tom pripade by prece bylo mozne vymyslet treba nataceni solarnich panelu za sluncem. Panely by napriklad mohly byt fixovany pod nejakym skonem a otacely by se v horizontalni rovine. Sice by to byla dalsi vec, ktera se muze porouchat, ale urcite by to zvysilo prikon hlavne v zime, rano a vecer.
Taky by se treba mene zanasely prachem.

quote:

Dale presne pristani neni za ucelem usetreni pojizdeni. Jde o to, dostat rover do jinak nebezpecnych mist.


Presne pristat lze urcite i se solarnimi panely. RTG ma vyhodu ze robot je vice aktivni, ale problem je, ze RTG zdroju je nedostatek a dvakrat vice energie na Marsu neznamena i dvakrat vetsi mnozstvi vedeckych poznatku.
Tady nesouhlasim s Adolfovym ekonomickym pohledem. Dvakrat vice robotu, nemusi prinest dvakrat vetsi uzitek, ale v konecnem dusledku dokonce i uzitek mensi.
NASA ma omezeny rozpocet a pokud bude posilat sondy jen k Marsu (nebo v pristich letech k Mesici), ochudi to jine oblasti. To jestli z Marsu ziska 100% vedeckych poznatku, nebo jen 70% rozpocet NASA absolutne neovlivni. Naopak se nedostanou penize na uplne jiny zajimavy projekt.
Kosmonautika za verejne penize musi oslovit co nejvice lidi a prinaset nejruznorodejsi poznatky ze vsech koutu vesmiru. To je jeji ukol a ne prozkoumat par sutru navic.
Naprosto nepopiram dulezitost mise MSL, ale prekvapuje me, ze je tady uspesna a vyzkousena platforma MERu, na kterou se nenavazuje.
S jinou sadou pristroju na jinem miste by se dalo lecos urcite vyzkoumat za par penez.
Taky se mi ponekud nelibi, ze kolem Marsu se nachazi tolik orbiteru a Jupiter nema ani jeden.
Kolem roku 2008 se zase nahrnou hmed 4 orbitery k Mesici. To je sice hezke, ale chtelo by to nejakou koncepci i na mezinarodnim poli.
Docela chvalihodne se mi naopak zda "recyklovani" technologie z Mars expressu do Venus expressu. To povazuju za opravdu vynosne zuzitkovani technologie.



mikes - 12/6/2006 - 12:15

quote:

Naprosto nepopiram dulezitost mise MSL, ale prekvapuje me, ze je tady uspesna a vyzkousena platforma MERu, na kterou se nenavazuje.


Podle současných plánů by se design MSL měl využívat i u následných misi, pouze by se měly měnit vědecké přístroje podle typu mise. Tzn. zde by se rovery už vyráběly "sériově" a ceny misi by tak měla být výrazně nižší.

Rovery MER mají vcelku omezený výběr míst, kde mohou přistát. Dané místo na Marsu musí splňovat následující podmínky :

1. zeměpisná šířka pro přistání roveru MER-A - od 15° j.š. do 5° s.š.
2. zeměpisná šířka pro přistání roveru MER-B - od 10° j.š. do 10° s.š.
3. převýšení v oblasti - max. 1,3 km
4. rychlost větru v malých výškách - max. 20 m/s
5. úhlová vzdálenost dvou vybraných míst - více než 37°
6. sklon povrchu - max. 15°
7. pokrytí kameny - max. 20%
8. pokrytí kameny o velikosti nad 0,5 metru - max. 1%
9. radarová odrazivost - min. 0,05
10. tepelná setrvačnost drobných částí - 125-165 J m-2 s-1/2 K-1

Někde jsem viděl předchozí podmínky vyjádřené v grafické podobě a výsledný obrázek znázorňující možné oblasti přistání MERů měl jen několik málo desítek (30?) vyznačených míst, vhodných pro přistání a práci roverů. Z nich pak bylo vědecky zajímavých jen asi 10.

Za největší problém MERů považuji to omezení na zeměpisné šířky jen na okolí rovníků (důsledek použití fotovoltaických panelů). Tady pak nepomůže ani sebepřesnější přistávací aparát (který by měl dokázat eliminovat omezující podmínky č. 3, 4, 6, 7 a 8).
[Upraveno 12.6.2006 poslal mikes]


Jirka - 12/6/2006 - 14:27

quote:

Za největší problém MERů považuji to omezení na zeměpisné šířky jen na okolí rovníků (důsledek použití fotovoltaických panelů). Tady pak


Chapu ze na nepohyblive panely musi svetlo dopadat shora. Ale pri pouziti panelu otocnych alespon kolem jedne osy (nejlepe zrejme v horizontalni rovine) by se to dalo celkem jednoduse vyresit.
Rover by mel pak panely na pevno sklonene podle optima pro tu kterou zemepisnou sirku a otacel by je za sluncem.
Otazka je samozrejme jak by to pusobilo na stabilitu a spolehlivost roveru.

To ze by se MSL mel pouzit vickrat me prekvapuje vzhledem k tradicnimu nedostatku RTG zdroju. Leda ze by doslo ke zvyseni produkce, coz by nas nukleofily jedine potesilo.
Pokud bude MSL uspesny a produkce RTG zdroju dostatecna, pak toho vyuzijme vsude kde to jde.
Napriklad takovy rover na Marsovych ci Mesicnich polech by byl idealni aplikace. Dokonce by si tam mohl i svitit na cestu aby trefil.
Mam ale takovy dojem, ze se tomu zatim zeleni astrobiologove brani, protoze by RT generator na Marsu mohl rozpoustet led a pomoci mistnim potvurkam mnozit se. Nechapu ale proc jim to vadi.


Adolf - 12/6/2006 - 16:38

Ačkoliv nasazení MSL má své mouchy, mám dojem, že rovery se slunenčními panely jsou vlastně u hranic použitelnosti, aby s tímto příkonem vůbec plnily svůj úkol. Výše uvedený Káňův výčet omezení to dost jasně ilustruje. Teď je RTG nepříjemně drahé, ale to je první krok na této cestě, aby při dalších už to bylo levnější.

Aleš Holub zmínil, že by se mu líbila letadélka, balónky aj. Existuje nějaká studie, že by to v řídké atmosféře Marsu bylo možné?

S tím Jupiterem je to dost nepříjemné. Jsme zrovna svědky globálního oteplování na této superplanetě. Víc než 300 let koukáme na Velkou rudou svkvrnu a najednou jsme mohli spatřit, jak se zrodila nějaká jupiterská super-Katrin začala té staré bouři konkurovat. Máme tam teď skvrny dvě. Je to něco, co se tedy vidí jednou za několik století, a my u toho žádnou pořádnou sondu nemáme. Třeba by nám to pomohlo zjistit, co můžeme čekat od bouří, které nám hýbou s cenami benzínu tady na Zemi. Třeba je to i projev recentního stavu sluneční aktivity. Zběsilé počasí na Zemi i Jupiteru. Nicméně u Jupitera, který je sám skoro hvězdou, a vyzařuje více energie, než od Slunce pohltí, to takto jednoduché být nemusí. Nicméně operace v těchto vzdálenostech samozřejmě RTG jasně chce.


Martin Kolman - 13/6/2006 - 01:19

Protestovat ohledně použití nukleárních zdorjů energie na měsíci nebo na marsu mi příjde dost zbytečné, na obou místech je podle mě taková radioaktivita prostředí (+ X set násobek během zvýšené sluneční aktivity a slunečních bouří vzhledem k prakticky neexistující atmosféře a magnetickému poli),že dobře vyrobený reaktor/RTG článek by asi byl ta nejmene radioaktivní věc široko daleko.

Jediné objektivní problémy nukleárních zdrojů vidím během startu a navedení na únikovou dráhu (i když moderní RTGčka sou dokáží vydžet návrat atmosférou) a nebo nedostatek surovin.
Zbytek jsou většinou neodůvodněné předsudky.

Na závěr doplním, že už současné rouvery sou plné malých radioizotopových "topidel". Bez nic a aerogelové izolace by rover asi nedělal nic jiného, než stál na místě a vytápěl se aby nezmrznul.


arccos - 13/6/2006 - 12:16

Jeste pripodotek k naklanecim panelum. Je samozrejme, ze by to prineslo zvyseny vykonu. Ale my se tu u RTG zdroje bavime o radovem zvyseni, zatimco naklonene clanky budou mit vykon vyssi maximalne o desitky procent.


avitek - 13/6/2006 - 13:56

quote:
Jeste pripodotek k naklanecim panelum. Je samozrejme, ze by to prineslo zvyseny vykonu. Ale my se tu u RTG zdroje bavime o radovem zvyseni, zatimco naklonene clanky budou mit vykon vyssi maximalne o desitky procent.


Současné nejmodernější americké radioizotopové generátory GPHS RTG (General Purpose Heat Source/Radioisotope Thermal Generator) mají následující parametry:

Hmotnost: 55,5 kg
Průměr: 422 mm
Délka: 1140 mm
Palivo: Pu238 ve formě tablet slinutého oxidu plutoničitého
Poločas rozpadu: 87,7 roku
Typ rozpadu: alfa + spontánní štěpení
Celkové množství Pu: 7,8 kg
Počáteční tepelný výkon: 2,4 kW
Počáteční elektrický výkon: 300 W
Specifický výkon: 5,2 W(e)/kg
Roční pokles výkonu: 1,6 %
El. výkon po 10 rocích: 225 W
El. výkon po 16 rocích: 200 W
Výrobce: Martin Marietta Astro Space, Valley Forge, PA (USA)
Požity na sondách: Ulysses, Galileo, Cassini, New Horizons

T.č. je k dispozici jeden hotový exemplář a pravděpodobně dost náhradních dílů na postavení druhého exempláře.



[Upraveno 13.6.2006 poslal avitek]


random - 13/6/2006 - 17:33

RTG zdroje su vyhodne hlavne koli moznosti nepretrzite dodavat elektricku energiu, kym slnecne panely takuto moznost nemaju. Pri Slnecnych paneloch jepotrebne ratat so silnymi beteriami ktore dokazu uchovat enegiu ziskanu pri stavoch kedy je dopit energie mensi ako produkcia teda pocas kratkeho obdobia okolo poludnia .. a na druhej strane dodavat energiu ked dopit prevysuje produkciu panelov ... v pripade RTG zdrojov take nieco odpada a vacsinou sa tazke a objemne baterie nahradia iba lahkymi malokapacitnimi bateriami a stabilizatormi pre vyrovnanie defektov pri produkcii ..
.. nevyhodou RTG ale aj slnecnych panelov je ze samotnou funkciou ci uz fotovolatickych panelov alebo termoclankou dochadza k ich degradacii ... no v pripade termoclankou je tato degradacia podstatne nizsia ako u fotovolatickych panelov...
.. predpokladam ze RTG2 bude mat na marse o cosi vyssi vykon ako napriklad na sonde New Horizons ... kedze na marse je atmosfera ktora bude RTG ochladzovat ucinnejsie ako sa ochladzuje vo vakuu kde v podstate funguje ochladzovanie iba ziarenim (no je tu aj nezanedbatelne ochladzovanie konstrukciou ale niesom si isty ci to podporuje prave produkciu elektrickej energie)...
co sa tyka RTG ako zdroja elektrickej energie je to dost neperspektivny zdroj .. hlavne koli vyrobe a relativne nizkeho vykonu ... v buducnosti bude potrebne vyvynut jadrove zdroje bude na principe stiepenia jadra alebo fuzie ... je to dost podobne ako s bateriami/akumulatormi a spalovacimi clankami ... spalovacie clanky sa pouzivaju uz desiatky rokov ako perspektivne chemicke zdroje s takou ucinnostou a dostupnostou paliva ze im baterie a akumulatori mozu iba tazko konkurovat ... ale z nejakeho dovodu su technologie tak drahe ze ich nieje mozne masovo presadit na trhu


J2930 - 13/6/2006 - 17:56

K energiim: v laboratorich jsou solarni clanky zalozene na nanotechologiich, ktere snad zvysuji ucinnost-mozna jen ohebnost? Taky se testuje nanokondenzator jako zdroj energie......kde jsem to jenonom zahledl?

Zavazek: musim byt pozornejsi


Archimedes - 13/6/2006 - 20:57

Bavime se tu o misich soucasnych nebo v neblizsi budoucnosti.
Pokud budu velky optimista, tak v dohlednych rekneme 15 letech bychom se snad pro realne pouziti v kosmickych aplikaci mohli dockat solarnich clanku s ucinnosti rekneme dvonasobnou nez dnes. Takze Mars je z tohoto pohledu jakz-takz na hrane kde vyhody solarniho napajeni jsou srovnatelne s nevyhodami. Jine pozadavky pochopitelne ma kosmicka sonda (ktera ma v kosmu dost mista na poradne placacky) jine rover a jine pripadny balon nebo letadelko. Myslim, ze u roveru, ktery ma byt tak "nabity" pristroji a nastroji jako MSL, je RTG rozumna volba. "Superbaterie" jsou zatim spis "superkondenzatory" (neni to tak davno, kdy by si kazdy poklepal na celo pri predstave knoflikoveho kondenzatoru 5V-0.2 Faradu za par supu), nahrada akumulatoru to rozhodne neni.
Palivove clanky se myslim prilis pro sondy a vozitka nehodi - i pri jejich slusne ucinnosti by bylo "paliva" potreba moc pro jakekoliv dlouhodobejsi mise.
Jaderne reaktory jsou zas pro vetsinu "pohyblivych" aplikaci spatne miniaturizovalene (i z ciste fyzikalnich duvodu) a i kdyz maji (alespon ty velke reaktory) ucinnost vyroby elektriny cca 5x vetsi nez nejlepsi RTG, maji taky radove slozitejsi konstrukci. Dovedu si je predstavit jako primarni zdroj pro nejakou zakladnu nebo opravdu monstrvozidlo, ale ne pro rover tridy MSL. Existuji sice myslim nejake "hybridy" - jaderny reaktorek, ktery ziskava elektrinu pomoci termoclanku (dokonce myslim neco takoveho kdysi Soveti zkouseli na nejake druzici), ale je to uz prece jen mene spolehlive, nez RTG clanek, na kterem se pri dobrem navrhu fakticky nema co pokazit. Casem by z toho neco byt mohlo, ale potom, co NASA utlumila program Prometheus, to bude spis az za dlouho, pokud vubec.

Osobne by se mi libila mise sestavajici z nejmene dvou az tri roveru (ne nutne soubezne, klidne s odstupem do dalsiho startovaciho okna). Rovery by byly cca tridy MSL nebo o neco mensi a ke kazdemu z nich by bylo 2-5 pohyblivych minirobotu (sub-Sojourner), ktere by mezitim, co by hlavni robot delal velke analyzy, smejdily po okoli a patraly po zajimavych cilech (nebo otipovavaly, ktere cile z tech, ktere "velky" ze sve vysky zahledl, opravdu za neco stoji), na ktere by pak dojel hlavni rover. Ten by byl zrejme pohaneny RTG generatorem (i kdyz pro pripady nouze bych se malemu solarnimu panelu nebranil) a mala vozitka, zatizena jen nejnutnejsim vedeckym vybavenim, by byla pohanena solarnimi clanky, pripadne by se mohla dobijet z hlavniho robota. Pripadne by je velky rover pri delsich presunech "nalozil" a odvezl na jine misto s velkou koncentraci cilu, kde by je opet vypustil. Pak by ani nevadila mensi zivotnost minirobotu.

Ale to uz bych asi chtel prilis systematicky vyzkum


Archimedes - 13/6/2006 - 21:10

Jeste rozezrane doplnim:
A kdyby ke kazde takove misi bylo jeste vypuseno letadelko, ktere by fotopruzkumem pokrylo uzemi, kam ma rover slusnou sanci dojet, s lepsim rozlisenim nez druzice, bylo by to temer dokonale


avitek - 14/6/2006 - 07:46

Někdo se tady ptal na nějaké studie k balónům na Marsu. Hledal jsem něco, ale přímo studie jsem nenašel (doma sice mám něco staženého, ale to pošlu později). Jinak pár zajímavých odkazů k této problematice:

http://mars.jpl.nasa.gov/missions/balloons.html
http://www2.jpl.nasa.gov/basics/mballoon.html
http://www.planetary.org/html/news/articlearchive/headlines/2000/marsballon.html
http://www-robotics.jpl.nasa.gov/tasks/showTask.cfm?FuseAction=ShowTask&TaskID=65&tdaID=2296
http://mars.jpl.nasa.gov/gallery/spacecraft/marsballoonscout.html
http://marstech.jpl.nasa.gov/content/detail.cfm?Sect=IG&Cat=base&subCat=LCMT&subSubCat=&TaskID=2294
http://mars.jpl.nasa.gov/technology/balloons/balloons02.html
http://www.nytimes.com/2006/06/13/science/space/13mars.html?_r=2&th&emc=th&oref=slogin&oref=slogin


arccos - 14/6/2006 - 09:48

Musim priznat, ze jsem povazoval RTG zdroje za vykonnejsi.


Jirka - 14/6/2006 - 10:47

quote:

Osobne by se mi libila mise sestavajici z nejmene dvou az tri roveru (ne nutne soubezne, klidne s odstupem do dalsiho startovaciho okna). Rovery by byly cca tridy MSL nebo o neco mensi a ke kazdemu z nich by bylo 2-5 pohyblivych minirobotu (sub-Sojourner)


Ja bych spise doporucoval mise, kdy se po podrobnem pruzkumu z obezne drahy vysle na zajimave misto jeden bezny a levny robot ktery dane misto prozkouma. Pro bezna mista staci naprosto neco jako MER a pro mene snadno dostupna mista nejspis robot s nozickama, nebo neco maleho pohybliveho. Jen by to chtelo zvysit presnost pristani. Nechme se taky prekvapit, co postupujici miniaturizace za par desitek let vymysli.

Jiny typ zajimave mise by mohl byt navrat vzorku, kdy by se vysadila velka stabilni laborator s mnozstvim mensich robotu, ktere by nasbirali material a laborator vytridila vzorky pro navrat na Zemi. Ale to pripada v uvahu tak za 20let. Pristani by taky muselo byt naprosto presne (treba by slo shodit radiomajak z marsoletadla).

Neco jineho by bylo, kdyby se na Marsu nasel zivot. To by lide zrejme meli mnohem vetsi motivaci vzorky poradne prozkoumat. Takhle mi soucasny pruzkum Marsu prijde naprosto dostatecny.


Archimedes - 14/6/2006 - 11:35

Bohuzel si myslim, ze v dohledne dobe je realnejsi pro marsovske mise vyrazne zvysit uzitnou hodnotu nakladu (rover vetsi, s delsim dojezdem nebo jejich vetsi pocet) nez presnost pristani. Rizene pristani atmosferou Marsu je zatim naprosto nevyskousene. Opravdu presne se podarilo napriklad pristavani na Mesici, ale to bylo v LEM Apolla rizenem clovekem a hlavne v motoricky brzdenem sestupu, ktery u Marsu nepripada v uvahu z hlediska spotreby paliva. Na Marsu by to vyzadovalo nejaky druh aerodynamicky rizeneho sestupu (cili nejaky druh sestupoveho telesa s nenulovym vztlakem) a to si myslim jeste nejaky cas nikdo netroufne. I tak si myslim, ze presnost pristani nebude lepsi nez nejakych +-15km jako u Sojuzu (i kdyz ridsi atmosfera Marsu to muze zmenit). A nejaky "Marsoplan" je zatim sci-fi. Mozna by stalo za to, vyslat nejakou testovaci misi zamerenou prave na zvyseni presnosti pristani, ale na to asi nikdo penize nenajde.


Jirka - 14/6/2006 - 12:18

quote:
Rizene pristani atmosferou Marsu je zatim naprosto nevyskousene.


Ja myslim ze by mohla vyrazne pomoci technologie z Mesice. Tam bude muset byt automaticke pristavani pomoci radiomajaku nebo mesicniho GPS docela bezne.
Na Marsu by to mohlo byt vysperkovano prave temi marsoplany, ktere by po zbrzdeni v atmosfere presli hned do letu. Ty by mohly velice presne shazovat prave ty radiomajaky, nebo i nejake mikroroboty, ktere nepotrebuji aktivni brzdici manevr.
Pokud vim, tak se marsoplan docela vazne studuje a mohl by se takto velice dobre zuzitkovat.


Archimedes - 14/6/2006 - 12:42

Myslim, ze prenositelnost zkusenosti z prisatavani na Mesici na Mars je dost mala - Mars ma atmosferu, ale zas pomerne ridkou (tech cca 700Pa odpovida tlaku zhruba ve vysce 40km u Zeme). Takze se tam nedaji primo uplatnovat ani zkusenosti s presnym pristanim na Mesici ani na Zemi. Motoricky sestup jako na Mesici totiz pripada v uvahu jen pro finalni cast sestupu (tak nejak ma pristat MSL, ale nevim, jak dlouha ma ta faze byt, ale dlouho to nebude, takze velke bocni manevrovani se asi konat nebude) a marsoplany zas musi byt pomerne lehounke, aby se dokazaly "unest" (nastesti ma Mars slabsi gravitaci), takze opravdu by na povrch asi o moc vic nez ten majak neudonesly. Jenze majak na povrchu zas bude sam o sobe k nicemu, pokud se k nemu ten tezky hlavni naklad nebude schopny aktivne navest...
Letadelko by snad bylo schopne vysadit nejaky mikrorover o hmotnosti nekolika kilogramu, ale ten zas bude mit pomerne omezene moznosti. Osobne bych pro vetsi naklady videl schudnejsi cestu pres rizene aerodynamicke brzdeni a vysazeni roveru s dojezdem vyrazne vetsim, nez je nepresnost pristani.

Samozrejme, pokud uvazujeme o misich za vic nez 10-(spis)15 let, muze to byt mnohem pestrejsi, ale dokud jsme v situaci, kdy jakekoliv zdarile pristani na Marsu je samo o sobe velkym uspechem, nejde si moc vyzkakovat


Jirka - 14/6/2006 - 13:34

Ja myslim ze MSL moc manevrovat nebude zejmena proto ze nema ani prostredky k navigaci (moje domenka). Vrcholem bude zrejme mereni vysky nad povrchem. Pochybuju, ze se bude umet vyhnout treba jen nejakemu sutru, natoz se premistovat nejakym konkretnim smerem. Prave tyhle finesky by slo mnohem lepe natrenovat u Mesice. Pokud by na povrchu bylo shozeno nekolik radiovych boji, tak lze celkem jednoduse zjistit polohu a presunout se na nejblizsi prihodne misto i v realtivne clenitem (a zajimavem) terenu.
Pak by mohlo dojit k vysazeni robota s vetsi pruchodnosti terenem, na ukor jeho dojezdovych schopnosti.
V blizke budoucnosti, ale lze spise ocekavat rovery jezdici spise po planich.


Adolf - 15/6/2006 - 00:12

Ač přehnaně optimistická očekávání nás nukleofilů ohledně RTG byla fakty přednesenými v této diskusi dost zpražena, přesto mi to víc vychází, že RTG nám přinese o fous víc užitku. Mj. bych připomněl, že ač okamžitý výkon RTG není nic moc, výkon, který by se tady asi měl především počítat je nikoliv v Joule za sekundu nýbrž v Joule za sol.

Jsem potěšen, že se to vyvinulo do diskuse o produkčních faktorech robotických misí. Produktivita mise je tvořena produkčním mixem mnoha dílčích faktorů: hmotností dovezeného zařízení, výkonem jeho energetického systému, přesností přistání, dojezdem, abych jmenoval ty, které zde byly jako podstatné už uvedeny, a samozřejmě mnoha dalšími.

Produktivitu tvoří mix produkčních faktorů. Připomínám, že klasická ekonomická teorie nám říká, že při optimalizaci investic do jednotlivých produkčních faktorů, aby výsledný mix byl při daných nákladech nejvýnosnější, že by se mezní výnosy z jednotlivých produkčních faktorů mixu měly rovnat.

Když si nějak definujeme výnos – jako vrtnou práci v zájmových šutrech, počet pixelů poslaných obrázků či nějak komplexně všechny typy poznatků přepočítávající vhodným „ceníkem“ na výnos, tak můžeme zkoušet konstruovat funkce závislosti tohoto výnosu na investicích do jednotlivých produkčních faktorů. Budeme si moci namalovat grafy, jak se tento výnos zvyšuje, když přidáváme investici do přesnosti přistání nebo do výkonnosti energetického zdroje aj. V rámci určitého mixu to budou klesající funkce (aspoň ve svém konci). Když budeme zvyšovat investici do energetické jednotky, tak nakonec dorazíme do bodu, že bychom měli řešení, kdy za všechny prachy nám na Marsu bude rezivět úplně zbytečná energetická jednotka. Všechny funkce jednotlivých produkčních faktorů jsou klesající (zákon klesajících mezních výnosů). Přírůstková funkce, která nám určuje, o kolik se zvýší výnos z jednotky dalšího dolaru investice do faktoru, je totiž klesající. Jde-li o spojitou funkci, je funkcí mezních výnosů derivace funkce výnosů.

Abychom optimalizovali produkční mix, měl by být výnos z posledního dolaru investovaného do kteréhokoliv s produkčních faktorů, stejný – mezní výnosy všech produkčních faktorů by měly být tedy stejné.

Měli bychom se tu tedy hádat, zda zvýšením investice do přesnosti přistání o dolar dosáhneme více pixelů, šutrovrtů aj. než dalším dolarem do energetického zdroje či dalších složek našeho mixu. Bude to krásná nekonečná hádka.


Archimedes - 15/6/2006 - 02:54

Uff, Adolfe :) Mozna je to pozdni hodinou nebo tim, ze znalosti z kurzu matematicke analyzy uz jsem z drtive vetsiny zapomnel, ale dedukovat z Tveho textu, ktera funkce je jakou funkci ceho a s jakym vyznamem, mi pripada jako ukol hodny Pythie ;) Ale pokud jsi tim chtel rict, ze investice do jednotlivych parametru kosmicke mise maji byt tak rozumne rozdelene, abychom za co nejmin penez dostali nakonec co nejvic muziky, tak v podstate souhlasim :)


Adolf - 15/6/2006 - 08:15

No, koukám, že jsem během pivíčka na dobrou noc moc srozumitelný nebyl. Nechtěl bych to z té zašmodrchanosti, kterou jsem zplodil, zkoušet chápat.

Zkusím to tedy znova. Teorie nám říká, že výnosnost z investic do jednotlivého faktoru produkčního mixu roste s takovou funkcí, jejíž derivace (nebo diference u nespojité) je klesající. Tedy zvýšení užitku z každé další jednotky vstupu do jednotlivého faktoru klesá. Přírůstkový (mezní, marginální) výnos je tedy klesající. Logické, když budu zvyšovat třebas příliš investici do energetické jednotky, tak nakonec budu mít generátor, který bude úplně zbytečně předimenzovaný, protože zbytek zařízení ten příkon ani nebude moci zužitkovat.

Při optimalizaci by se tyto přírůstkové výnosy na jeden dodatený dolar investic do produkčních faktorů měly u všech faktorů v mixu rovnat. Tedy jeden dodatečný dolar do zvýšení přesnosti přistání by měl přinést úplně stený dodatečný užitek jako dodatečný dolar do zvýšení dojezdu aj. Tedy mezní výnosy (derivace z výnosů) by měly být u všech produkčních faktorů stejné. Toto je optimalizační vztah pro vyvážení jednotlivých složek nějakého řešení.

Když se hádáme o optimalizaci třebas marsí mise, měli bychom hledat takové složky produkčního mixu, kde dodatečný dolar investice přinese větší výnos než jeden dolar investice do jiných složek. Mně a asi i dalším nukleofilům se zdálo, že dolary do energetiky vozítka by vynesly víc než investice do jiných faktorů, kde přírůstek užitku není tak strmý.


Archimedes - 15/6/2006 - 11:29

Hm, takze diskuse by se od toho, co bychom po misi chteli, presune k tomu, jak nastavit parametry v ohodnocovacich funkcich prinosu? Zabavne, ale i na muj vkus ponekud akademicke


ales - 15/6/2006 - 12:21

> ... takze diskuse by se od toho, co bychom po misi chteli, presune k tomu, jak nastavit parametry v ohodnocovacich funkcich prinosu? ...

Tohle je, myslím, docela dobré shrnutí posledních Adolfových příspěvků. Dovedu si představit, že to "ekonomům" skutečně půjde spočítat a že jim z toho budou plynout nějaké závěry a doporučení, ale raději bych byl v tomto případě hodně opatrný, protože chci upozornit na to, že podle mých zkušeností je "ohodnocování" v podobných oblastech velmi obtížné, diskutabilní a nepřesné (nelze vyloučit ani chybu o několik řádů), takže výsledkem by pak mohlo být "zabití" geniálního nápadu na řešení jenom proto, že by jeho přínos byl nepřesně "ohodnocen".

V každém případě doufám, že do budoucna se prosadí takové metody dalšího průzkumu Marsu, které budou co nejefektivnější. MERy nasadily vysokou laťku a těším se, jak si povedou příští mise. Věřím, že to bude kombinace mnoha zde zmiňovaných přístupů (orbitery, landery, rovery, balóny, letouny a možná i návratová pouzdra, pilotované lety a třeba i jiné systémy). Těším se na to, že v příštích (snad dvaceti) letech se lidem podaří poznat Mars opravdu globálně a přitom detailně. Jsem opravdu zvědav, jestli na Marsu byl nebo je život, i jak reálné a vhodné by bylo lidské osídlení Marsu. Jsem rád, že mohu být i u takovýchto "dobrodružství naší doby".

U MERů samotných předpokládám, že posledním vrcholem jejich činnosti může být dosažení kráteru Victoria MERem Opportunity. Držím palce, ať se to povede a doufám, že tam bude něco nového a zajímavého k prozkoumání. [Upraveno 15.6.2006 poslal ales]


Wartex - 15/6/2006 - 12:23

quote:
Hm, takze diskuse by se od toho, co bychom po misi chteli, presune k tomu, jak nastavit parametry v ohodnocovacich funkcich prinosu? Zabavne, ale i na muj vkus ponekud akademicke


To je Archimede, klasicka mikroekonomie. Optimum je, kdyz mas nainvestovano do jednotlivych casti tolik, ze urcite uvazovane (male) pridane mnozstvi penez do kterehokoliv faktoru ti prinese stejny uzitek.

Jenze tenhle hezky obecny zaver nerika nic o konkretnim prubehu tech jednotlivych funkci - celkovy uzitek mise je funkci mnoha promennych (investicnich nakladu jednotlivych sub-celku). Ekonomicky se da dokazat, ze limita teto funkce pro libovolnou kombinaci techto faktoru smerem k nekonecnu je konstanta.

"Blizko" pocatku se rezove funkce (zavislost na jednom parametru, ostatni polozeny konstante) mohou chovat nejruznejsim zpusobem. To se obvykle v klasicke mikroekonomii neresi.

A to je vse. Z chovani v nekonecnu neco usuzovat na chovani v nejakych blizkych oblastech je scestne, nebo alespon neproduktivni - neni to k nicemu. Nemame ani paru napriklad o tom, zda by masivni investice do nejakych kvantovych technologii na vylepseni RTG clanku nezpusobily nejaky prulom, aby se staly nelepsim zdrojem. Totez nevime ani o dalsich subsystemech.

Zaver? Pri planovani investic do subsystemu budouci marsovske mise nam pomuze kristalova koule a expertni odhady, ale mikroekonomie nikoliv.


Adolf - 15/6/2006 - 14:20

Musím se trochu ohradit proti zavržení mikroekonomie Alešem a Wartexem. Uvažujete naprosto právně, že vlastní podoba funkce jednak nevznikne z mikroekonomie, nýbrž třebas z křišťálové koule, a za druhé, nebude to funkce, nýbrž pravděpodobnostní oblak funkcí. Z těchto nejistot na vstupu nám pak vypadne nejistota na výstupu. Přesněji budeme určovat nejen nějakou střední očekávanou hodnotu nějakého optima, ale také její očekávatelný rozptyl a co je také velice důležité citlivost na nejistotu v tom kterém vstupním předpokladu. Odhad těchto nejistot, citlivostí aj. je dost často významnější pro hodnocení než nějaká střední hodnota, neboť nám umožňuje vědět, nakolik víme málo a nakolik kolikrát nepatrná odchylka v odhadu naprosto diskvalifikuje hodnocení.

Tyto metody jsou používané, nutné a potřebné, i když se do nich často vkládají odhady ve stylu křišťálové koule, poskytují ten nejlepší odhad, jakého jsme i při nejistotě schopni.

Nicméně použití těchto metodik tady v našich diskusích nemá cenu zkoušet provádět. K tomu jsme za mého lvího přispění uklouzli. Já jen chtěl, aby bylo jasné, že každá taková mise je mix produkčních faktorů a jako takovou bychom ji měli optimalizovat – asi tak jak o tom vícefaktorově uvažoval Archimédes. Všechny tyhle věci jako přesnost přistání, výkon energetické jednotky aj. jsou těmito faktory, a tak bychom se při svých intuitivních odhadech tady měli soustředit na ten mix a jeho vyladění, ne na pouze jeden faktor. Na druhou stranu dávat velký pozor na podinvestovanost či přeinvestovanoust jednotlivých faktorů. Dělat to jako v reálu pomocí obludných metodik a podpůrného software bych tady opravdu nedoporučoval.


Adolf - 25/6/2006 - 01:00

No není to přesně pro tuto rubriku, ale nevím, kam bych to optimálně umístil. Dost mě to ohledně příslibu poznatků z Marsu nadchlo:

http://www.space.com/businesstechnology/060622_mars_nighttime.html


arccos - 24/8/2006 - 08:59

Sledujte sprint roveru Opportunity ke krateru Victoria. Takovy fofr uz tu dlouho nebyl!

(viz. napr. zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=7115 )


Pirochta - 6/9/2006 - 12:50

No, jak vidíš, moc lidí to stejně už nesleduje. Na Marsu začíná jaro a Opportunity je cca 200 metrů od Viktoria kráteru. Dříve dělal takovou vzdálenost za den, ale budeme rádi i za týden, že?
Ale předpokládám, že tam stejně nic zásadně nového asi nebude. I když, kdo ví, že ;-)
Jsem také zvědav na záplavu nových snímků od MRO...


Li-sung - 6/9/2006 - 13:51

quote:
Na Marsu začíná jaro ...



Jak je to na Marsu s ročními obdobími? Pokud byl 8. srpna 2006 tedy před měsícem zimní slunovrat, kterým třeba na Zemi začíná zima (obvykle 21. prosince) tak by podobně na Marsu (na jižní polokouly) měla teď být zima a do jara ještě hoodně daleko.


arccos - 6/9/2006 - 15:44

Ano, je tam ted zima, na poradne jaro si musime pockat tak pul roku.

Pirochta: Ja to s tou rychlosti chapu. Ty rekordy, kdy Opportunity udelala treba 150m skoncily najetim do duny, ze ktere se rover jen tak tak vyhrabal. Nasledujici usek byl prave kvuli dunam a (opravnene) zvysene opatrnosti obtizny. Tesne pred kraterem Victoria se teren opet uklidnil, takze denni urazena vzdalenost opet hezky narostla.


ales - 6/9/2006 - 16:07

> ... Opportunity je cca 200 metrů od Viktoria kráteru. Dříve dělal takovou vzdálenost za den, ale budeme rádi i za týden, že?

Podle http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=681&view=getlastpost je Opportunity od solu 929 (4.9.2006) dokonce už jen cca 125 m od okraje kráteru Victoria. Ovšem stojí poblíž jiného menšího kráteru, takže uvidíme, kdy se v řídicím středisku rozhodnou postupovat zase dál (na minulé "zastávce" kolem solu 919 byla Opportunity až 10 dní - http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=7283 ). Rozhodně se těším, až rover k okraji kráteru Victoria dorazí (před dvěma roky vypadal kráter Victoria nedosažitelně daleko).


Jirka - 6/9/2006 - 16:07

Vzhledem k tomu ze prekonali slunovrat, tak to znamena ze kazdym dnem slunce sviti o neco dele a protoze i teren se zlepsil, tak asi muzou urazit vetsi vzdalenost.


arccos - 7/9/2006 - 09:23

Ta zastavka kolem solu 919 nebyla planovana, opet se vyskytly problemy s ulozenim ramene s pristroji. Ostatne problemy s ramenem jsou taky jednou z pricin, ze rover uz nejezdi tak rychle.


Adolf - 9/9/2006 - 19:04

quote:
Ta zastavka kolem solu 919 nebyla planovana, opet se vyskytly problemy s ulozenim ramene s pristroji. Ostatne problemy s ramenem jsou taky jednou z pricin, ze rover uz nejezdi tak rychle.


Mám takový nepříjemný odhad, že budeme teď svědky vleklého pozvolného skonu těchhle marsích miláčků.


pirochta - 9/9/2006 - 22:01

quote:
Mám takový nepříjemný odhad, že budeme teď svědky vleklého pozvolného skonu těchhle marsích miláčků.

Jestli dokáží to co raketoplány, mají před sebou ještě dlouhý život


Adolf - 10/9/2006 - 01:18

Asi mám představu příliš ovlivněnou zkušenostmi s trvanlivostí baterií mobilů a notebooků, takže skoro nechápu, jaktože jezdí ještě teď. No, těch 30 let létání raketoplánů vlastně ale taky nejde do hlavy.


Blaza - 10/9/2006 - 08:44

Nevite jak ohrivaji baterie, kdyz museji prekonavat mraz az -70 st C?


Lukavský - 10/9/2006 - 20:00

quote:
Nevite jak ohrivaji baterie, kdyz museji prekonavat mraz az -70 st C?

Vozítka se zahřívají tabletami s radioaktivním kysličníkem plutonia (je jich asi 8). Použít se dá i odporové elektrické vytápění, samozřejmě jen pokud jsou baterie nabyté a přispívá i odpadní teplo ze všech elektrických zařízení (pokud není vozítko ve stavu hlubokého spánku, který se občas pro úsporu energie v noci používá).


arccos - 27/9/2006 - 10:42

Zvyste pozornost. Opportunity uz je jenom par metru od okraje krateru Victoria. Kazdym dnem uz bude primo u nej.
Uz ted zacinaji byt obrazky uchvatne:
http://www.awalkonmars.com/A2950PM8L7EF1.jpg


Anonym - 27/9/2006 - 19:21

quote:
Zvyste pozornost. Opportunity uz je jenom par metru od okraje krateru Victoria. Kazdym dnem uz bude primo u nej.
Uz ted zacinaji byt obrazky uchvatne:
http://www.awalkonmars.com/A2950PM8L7EF1.jpg


Diky


Anonym - 27/9/2006 - 20:17

On the Rim of 'Victoria Crater'
http://www.nasa.gov/images/content/159441main_pia08779-browse.jpg


Tomáš - 29/9/2006 - 09:59

quote:
On the Rim of 'Victoria Crater'


Zostupi aj dole?


arccos - 29/9/2006 - 16:40

To jeste nevime, nejdrive se musi zjistit sklon svahu krateru, pripadne najit schudnou cestu dolu. Kazdopadne pokud bude sestupovat, bude to asi az behem Marsovskeho jara (nejdriv za pul roku).


Adolf - 1/10/2006 - 21:15

quote:
To jeste nevime, nejdrive se musi zjistit sklon svahu krateru, pripadne najit schudnou cestu dolu. Kazdopadne pokud bude sestupovat, bude to asi az behem Marsovskeho jara (nejdriv za pul roku).


Když bych hledal cestu dolů po pískovém svahu, zkoušel bych nejdříve, jestli se moc nebořím nebo se svah se mnou nebude trhat. Ví někdo, jestli to nějakým mechanickým způsobem zkouší i ta vozítka?


Anonym - 1/10/2006 - 21:46

quote:
quote:
To jeste nevime, nejdrive se musi zjistit sklon svahu krateru, pripadne najit schudnou cestu dolu. Kazdopadne pokud bude sestupovat, bude to asi az behem Marsovskeho jara (nejdriv za pul roku).


Když bych hledal cestu dolů po pískovém svahu, zkoušel bych nejdříve, jestli se moc nebořím nebo se svah se mnou nebude trhat. Ví někdo, jestli to nějakým mechanickým způsobem zkouší i ta vozítka?


Že by měli nějákej bodec tak to nemaj už se to tu probíralo když rover zapadl v duně, prostě pomalu zkoušejí jet a když vidí problém tak se vrátí.


Adolf - 1/10/2006 - 21:57

quote:

Že by měli nějákej bodec tak to nemaj už se to tu probíralo když rover zapadl v duně, prostě pomalu zkoušejí jet a když vidí problém tak se vrátí.


Tohle je určitě na místě, když je vlastnosti povrchu překvapí. Pokud se ho ale předem bojí a přesto by tam chtěli jet? Bodec nemaj, možná by vrtačka pomohla?


fajo22 - 2/10/2006 - 08:51

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/f/952/1F212699763EFF76EQP1201L0M1.JPG
Po tej ľavej strane to vizerá zjazdné.


bejcek - 2/10/2006 - 08:52

Ty svahy vypadají dosti prudké, jaký je materiál v okolí a na nich? Vypadá to na písek. Oproti jiným místům je tam málo kamení.


Paldík - 2/10/2006 - 09:14

Myslím, že sklon svahu je minimálně stejně prduký jako u kráteru Endurance, kde Opportunity šmejdila před časem, ale je tu méně kamení a více písku.

Do doby, než zapadlo vozítko v písku, si myslím moc takovou věc (zapadnutí) až tolik nepřipoštěli.
Budou teď daleko více opatrnější co se týká vjezdu dovnitř a případného uvíznutí. Dolu to půjde, ale co zpět...
Na druhou stranu co jiného zkoumat, proto jsou tam...tohle je možnost získat zajímavé údaje... k dalšímu kráteru je daleko....

Podle tohohle obrázku to nevypadá tak beznadějně.

http://flickr.com/photo_zoom.gne?id=254925732&size=l


ales - 2/10/2006 - 10:05

Fotky kráteru Victoria jsou krásné. Dlouhá cesta ke kráteru Victoria určitě stála za to. Na unmannedspaceflight.com už mají i barevné verze, např. http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=7847 a taky pěkné mapy pohybu Opportunity, např. pro Sol 955 je to http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=7835 (diskuse běží na http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showforum=2 )

"Duck Bay", což je oblast, kde je Opportunity nyní, vypadá pro vjezd docela nadějně, ale uvidíme, jak se v řídicím středisku rozhodnou.

Jinak k úvahám o "zkoušení terénu" před vjezdem dodávám, že zřejmě záleží výhradně na rozhodnutí lidí v řídicím středisku a pokud vím, tak doposud nikdy nezkoušeli soudržnost terénu předem (např. bruskou RAT na konci ramene IDD), ale používali ten dříve zmíněný systém opatrné jízdy vpřed a pak hodnocení výsledku. Takto to probíhalo v kráteru Endurance, kde už se Opportunity pohybovala, ale samozřejmě to neznamená, že se v řídicím středisku nemohou rozhodnout použít nyní jinou strategii. Nezbývá než čekat a těšit se


arccos - 2/10/2006 - 10:38

Toho, ze rover vjede do krateru a uz se mu nepodari vyskrabat se ven, se nemusime obavat. Krater Victoria je totiz tak jako tak temer urcite konecnou stanici.


Paldík - 2/10/2006 - 11:08

Já si tak myslím, že už se dál nepoženou.

V kráteru Victoria je toho dost k vidění a co jsem tak viděl mapy okolí, tak další kráter, nebo něco jiného než nekonečné planiny, je tak dobrých 10 km daleko (což je více než doposud ujetá vzdálenost).

Podle fotek kráteru se zatím pro vjezd dovnitř nejvhodnější zdá "Duck Bay".
Takže bych řekl, že chvíli bude Opportunity jezdit po okraji, je otázka, jestli ho objede celý?
Kráter má průměr cca 730 m, což znamená, že kolem by to bylo určitě tak 2,5 km jízdy a tak zhruba 4 měsíce času.

Pokud je stav vozítka dobrý, tak by se dalo jet kolem a pak hurá dovnitř. V kráteru na dně je dost písku a stěny jsou k okrajům strmé, ale celý kráter je plný potenciálních cílů ke zkoumání.



Tomáš - 2/10/2006 - 15:12

quote:
Já si tak myslím, že už se dál nepoženou.

V kráteru Victoria je toho dost k vidění ...




Mne sa to tam prave zda dost zaviate pieskom. Nevidim co by sa tam dalo navrtat vrtackou a nasledne skumat. Ale mozne je, ze pri priblizeni budu vidno aj nejake balvany a kamenne podlozie. Endurance sa mi zdal byt viac odkryty. Boli tam kamene a zrazy, kde sa dalo studovat vrstvenie.


arccos - 2/10/2006 - 15:29

Vzdyt tady jsou k videni krasne kolme utesy. Co si muzeme vic prat?

(mozna k nim postavene leseni)


Lukas - 2/10/2006 - 23:00

Prohizel jsem si nejake panoramiticke fotky z roveru a pritom me napadlo jak ty fokty asi spojuji?

Nemate o tom nekdo nejake podrobnosti? Protoze vsechny panoramiticke fotky jsou uzasne.


nadas - 3/10/2006 - 02:09

Někdo tu psal že Victoria je pro Oportunity konečná a že stejně už v reálné vzdálenosti není jiný cíl . Ale když se pozorně podíváte na protější stranu kráteru , ve dvou místech na obzoru vystupují jakési vrcholky . Vi někdo o jaké útvary jde a jak jsou daleko ? Na družicových snímcich jsem je nevypátral ... Děkuji Nadas


Paldík - 3/10/2006 - 06:11

quote:
Někdo tu psal že Victoria je pro Oportunity konečná a že stejně už v reálné vzdálenosti není jiný cíl . Ale když se pozorně podíváte na protější stranu kráteru , ve dvou místech na obzoru vystupují jakési vrcholky . Vi někdo o jaké útvary jde a jak jsou daleko ? Na družicových snímcich jsem je nevypátral ... Děkuji Nadas


Řekl bych, že je to na téhle fotce:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=7781

a na dalších je i jak je to asi daleko... je to přes 12km, což je více, než Opportunity za necelé dva roky celkově urazila.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=7660

http://homepage.ntlworld.com/sfjcody2/route_to_big.jpg


ales - 3/10/2006 - 11:14

> Prohizel jsem si nejake panoramiticke fotky z roveru a pritom me napadlo jak ty fokty asi spojuji?
> Nemate o tom nekdo nejake podrobnosti? Protoze vsechny panoramiticke fotky jsou uzasne.

Pokud dobře chápu diskuse na unmannedspaceflight.com, tak k vytváření panoramat je třeba speciální software, který pomáhá při skládání jednotlivých obrázků. Amatéři (kteří ale umí dělat panoramata snad ještě hezčí než v NASA) používají SW jako PTGui, Autostitch, Hugin, Midnight Mars Browser a další speciální programy. Výsledky jsou opravdu krásné.

Viz. např.:
http://flickr.com/photos/marscat/
http://midnightmarsbrowser.blogspot.com/
http://www.ptgui.com/
http://www.physics.usyd.edu.au/~jcanvin/mer/
http://www.awalkonmars.com/Latest%20360.htm
http://www.awalkonmars.com/aboutthework.htm
http://www.unmannedspaceflight.com/lofiversion/index.php/t1306.html


Jirka - 3/10/2006 - 11:59

I jednoduchej software od mojeho digitalu umi pospojovat nekolik fotek a udelat panorama. Ten software musi identifikovat shodne body na obou fotkach a pak je spojit. Dokonalejsi softwary umi i nejake deformace. Uprava fotek je cela veda - matematicka veda.


Lukavský - 3/10/2006 - 18:35

quote:
Prohizel jsem si nejake panoramiticke fotky z roveru a pritom me napadlo jak ty fokty asi spojuji?
Nemate o tom nekdo nejake podrobnosti? Protoze vsechny panoramiticke fotky jsou uzasne.


Ještě jedna adresa na panoramatický program, který má český překlad: http://www.panoramafactory.com/ .


J2930 - 6/10/2006 - 17:44

quote:
quote:
Prohizel jsem si nejake panoramiticke fotky z roveru a pritom me napadlo jak ty fokty asi spojuji?
Nemate o tom nekdo nejake podrobnosti? Protoze vsechny panoramiticke fotky jsou uzasne.


No a ruco fuco to jde (a vubec upne nejlip) v Adobe Photoshop...chce to ale leta praxe Tam jde skoro vsechno...


J2930 - 6/10/2006 - 17:48

a aby to nezapadlo...jeden leteckej

http://www.nasa.gov/mission_pages/MRO/multimedia/mro-2061006-1.html
http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/main/index.html

se mi libi!


Jirka - 6/10/2006 - 18:07

To je teda fakt sila.


Li-sung - 8/11/2006 - 20:13

Nevíte kdy se má zase obnovit spojení?

(a posouvám tuhle diskuzi z hlouby archivu )


mpower - 8/11/2006 - 20:43

quote:
Nevíte kdy se má zase obnovit spojení?

(a posouvám tuhle diskuzi z hlouby archivu )

podle tohohle clanku http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/20061020.html mela konjunkce rusit spojeni jen do konce rijna - takze pokud vse probehlo jak melo, spojeni uz je tyden zase navazane ...

s tou hloubkou archivu jsem si nabehl ok, jsem to prehlidnul, nicmene trvam na tom, ze jednotliva temata jsou tu hrozne neprehledna ... uz jsem kolikrat listoval az nekam na stranku 10, jestli nenajdu patricne tema (a nenasel:))


Li-sung - 8/11/2006 - 21:21

na stránce MERů píšou: Solar conjunction will begin on sol 991 (Oct. 16, 2006) and end on sol 1015 (Nov. 10, 2006). takže ještě dva dny. Zřejmě to je preventivní, aby přece jen si vozítka nevyložila nějaký nuúplný příkaz např. jako autodestrukci (pokud něco takového mají)


Stano - 9/11/2006 - 20:16

http://mars.exploratorium.edu/mars/


arccos - 10/11/2006 - 16:29

Komunikace už zřejmě obnovena byla - a po několika měsících se dokonce poprvé pohnul(a) Spirit. I když jenom o kousíček.


ales - 10/11/2006 - 20:19

Taky Opportunity už zase jede. Zřejmě pokračuje dál kolem kráteru Victoria. Na webech NASA jsem o tom zatím nic nenašel, ale na unmannedspaceflight už to z fotek odvodili.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=8279
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=8278
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=681&st=1935


Stano - 11/11/2006 - 08:39

Akosi mi nejde do hlavy farebné fotenie na Marse, ako sa fotí cez farebné filtre (mne sa to zdá všetko šedé napr.: http://www.awalkonmars.com/A1620-622PCME1CompRGB-LAB.jpg)?
Prečo sa nefotí farebnými foťákmi (kalibrovanými na podmienky Marsu)? Ak je to pre veľkosť (kB alebo až MB) pri prenose, predsa sa dá fotiť aj z nižším rozlíšením a vyhlo by sa dohadom ako to bolo napr. pri Vikingoch pri prekrývaní farebnými filtrami!
Však keď môže byť rover ovešaný toľkými fotoaparátmi jeden farebný z nízkym rozlíšením už odnesie, alebo je v tom niečo viac?
Chápem že roboty sú na prieskume a nie na výlete, ale verím že "kopec" ľudí by takéto fotky zaujali. Aký je vaš názor?


Stano - 11/11/2006 - 08:41

Pardón http://www.awalkonmars.com/A1620-622PCME1CompRGB-LAB.jpg


Li-sung - 11/11/2006 - 10:00

quote:
Akosi mi nejde do hlavy farebné fotenie na Marse, ako sa fotí cez farebné filtre (mne sa to zdá všetko šedé napr.: http://www.awalkonmars.com/A1620-622PCME1CompRGB-LAB.jpg)?
Prečo sa nefotí farebnými foťákmi (kalibrovanými na podmienky Marsu)? Ak je to pre veľkosť (kB alebo až MB) pri prenose, predsa sa dá fotiť aj z nižším rozlíšením a vyhlo by sa dohadom ako to bolo napr. pri Vikingoch pri prekrývaní farebnými filtrami!
Však keď môže byť rover ovešaný toľkými fotoaparátmi jeden farebný z nízkym rozlíšením už odnesie, alebo je v tom niečo viac?
Chápem že roboty sú na prieskume a nie na výlete, ale verím že "kopec" ľudí by takéto fotky zaujali. Aký je vaš názor?


Podle mě, není prioritou tvořit pěkné fotky,(která však běztak vnikají), ale výzkum složení půdy a atomosféry. Skládání "krásných" barevných fotek z různých filtrů je výsledek práce vědecko-technického týmu stejně jako jakýkoliv jiný výstup z jiného experimentu, tak těžko říct proč by zrovna tohle mělo být zpochybňováno.

Pokud se nemýlím, tak Mars Science Laboratory bude obsahovat barevný foťák s možností pořizovat videosekvence ve vysokém rozlišení.


tomas.pribyl - 11/11/2006 - 10:22

quote:
Prečo sa nefotí farebnými foťákmi (kalibrovanými na podmienky Marsu)?


To je jednoduche. Kdyz udelate fotku jednoho mista CB fotakem pres tri ruzne barevne filtry, tak jejich naslednym slozenim ziskate fotku o vyrazne vyssi kvalite. Priklad: z 1 MB cernobileho fotaku ziskate zhruba stejne kvalitni obrazek jako z 3 MB barevneho fotaku.


Rambo - 11/11/2006 - 11:23

Vždyť barevné čipy v digitální fotoaparátech mají také barevné filtry, jen je mají přímo před každou buňkou CCD čipu již od výroby. Jejich pásma propustnosti budou asi větší nežli specializované filtry používané na vozítkách, ale jinak v tom nebude zásadní rozdíl. Dále v DF vyvážení bílé provede automat, tady to buďto udělá nějaký specializovaný SW nebo ruka nějakého inženýra např. podle toho zkušebního terče co je na vozítkách. A jak už bylo zmíněno výše, díky tomu, že se nebude dělat interpolace, je to rozlišení snímku skutečnější a lepší nežli u DF.


Lukavský - 11/11/2006 - 16:44

Použití pevně nanesených barevných filtrů na snímacích čipech digitálních fotoaparátů je z nouze ctnost. Za cenu snížení rozlišovací schopnosti se tím snímač zjednoduší. Filtry nemusí být nutně v základních RGB barvách, ale může se použít třeba žlutý a takovýto bod po počítačovém zpracování v procesoru přístroje dává údaje pro barvu zelenou i červenou. U barevných televizních kamer se často používá tří čipů a rozdělení světla na základní barvy hranoly a filtry. U studiových velkoformátových přístrojů se používají běžně snímací stěny pro trojitý průchod, kdy se snímá scéna třikrát postupně pod filtry základních barev. Tím je zachováno maximální rozlišení a barevná věrnost, samozřejmě s omezením jen na nepohyblivé motivy.
Pro statické snímky krajiny Marsu nebo kosmických těles obecně má snímání přes filtry výhodu v zachování maximální rozlišovací schopnosti čidla a dále v tom, že filtry mohou být přesnější a může jich být víc nejen ve viditelném spektru, ale i pro blízkou infračervenou nebo ultrafialovou oblast, samozřejmě jen v rozsahu, který dokáže příslušný snímací prvek zpracovat. Nevýhodou je nutnost mechanického přesouvání filtrů před snímač, protože každý pohyblivý díl je náchylnější k poruše než stejná činnost prováděná programově nebo elektronicky.


Stano - 11/11/2006 - 20:16

Spochybňovať prácu profíkov som nemal v úmysle, bol to len názor laika, ale dakujem za reakciu.


Rambo - 11/11/2006 - 20:52

Myslím, že to nikdo nebral jako zpochybňování něčí práce. Jen to bylo vyjádření, že nemá cenu v podstatě používat DF, když použitým řešením (černobílý CCD + barevné filtry) je docíleno podstatně více vědeckých informací a ty „true colors“ snímky jdou získat také a to s lepší kvalitou, nežli s barevným CCD se stejným počtem pixelů jako má černobílý CCD + filtry.


Adolf - 14/11/2006 - 10:04

U Discovery jsme se trochu dotkli dosti sprartánského vybavení výpočetní technikou. Tahle vozítka jsou dosti nová a vzhledem k vzdálenosti musí být i dost samostatná. Tedy to chce kvalitní výpočetní techniku. Nicméně musí být extrémně spolehlivá, leč i nenáročná na hmotnost, příkon aj. Pro žádné kybernetické baroko jako v našich PC či podnikových serverech tu místo není. Musí to být spíš něco, co je v kardiostimulátoru nebo aspoň v balící lince. Nemůže to mít o moc větší hmotnostní, příkonové aj. nároky než trhovcova kalkulačka. Musí to být, kde se za hodně peněz musí udělat zázraky s minimem HW i SW, úplně proti směru vývoje většiny běžné výpočetní techniky. Umí o tom říci někdo něco hodně zajímavého?


Archimedes - 14/11/2006 - 10:54

Nevím, jestli je to hodně zajímavé, ale už i ten mrňavý Sojourner měl procesor Intel 186 (dává se prý do praček a podobných věcí, do PCček nešel).


Stano - 22/11/2006 - 15:20

Koľko prešiel Spirit:
Sol 986 (Oct. 11, 2006), Spirit's total odometry remained at 6,876.18 meters (4.27 miles)?
Sol 1010 saw Spirit stir from its winter resting spot with a 33-degree turn and a 0.71-meter
Sol 1016 (Nov. 11, 2006), Spirit's odometry is 6,976.89 meters (4.34 miles)?
Pravdepodobne to je 6,876.89 m


Anonym - 22/11/2006 - 15:25

Tady je ten testovaný letounek
http://www.afrl.af.mil/articles/111306_Mars_Flyer.asp


J2930 - 22/11/2006 - 18:14

quote:
.........Musí to být, kde se za hodně peněz musí udělat zázraky s minimem HW i SW, úplně proti směru vývoje většiny běžné výpočetní techniky. Umí o tom říci někdo něco hodně zajímavého?


tady lze zacit:

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/technology/bb_avionics.html
http://www.eis.na.baesystems.com/brochures/pdfs/06_a49.pdf

32-bit RAD 6000 microprocesor PowerPC (IBM) pouzivany v nektech modelech pocitacu Macintosh (asi naka Performa), 20 million instrukci za sekundu. 128 MB RAM (docasna, operacni), 256 MB Flash pamet... ta zde nahrazuje HD..nepotrebuje el. energii pri vypadku napajeni - fleška co mate na klicence, no :-)))


Stano - 25/11/2006 - 00:59

Ešte niečo k farebným fotkám: http://astrosurf.com/merimages/Imagescouleurs.html


Stano - 2/12/2006 - 08:37

Pekná mapka cesty Opportunity sol 541 - sol 915
http://www.rlproject.com/~marsrovercenter/...es_routemap.jpg
(má to 3,9 MB)


Stano - 2/12/2006 - 08:42

Tak ešte raz:
http://www.rlproject.com/~marsrovercenter/draft_oppy_hi_res_routemap.jpg


Archimedes - 21/12/2006 - 10:38

Nevite nekdo, jestli se pocita s tim, ze vnitrek krateru Victoria bude pro Opportunity konecna? Nebo hledaji pro jistotu i cestu, kterou by mohl rover pripadne vyjet ven?


J2930 - 21/12/2006 - 12:21

quote:
Ešte niečo k farebným fotkám: http://astrosurf.com/merimages/Imagescouleurs.html


To je strasne slozity. Kdyby skutecne fotily rovery 3 cb snimky v RGB prostoru (kazdy pres filtr odpovidajici barvy) tak by napr ve Photoshopu stacilo dat sloucit kanaly do jednoho obrazku...
Nemate nekdo nekde barevnou fotku toho kalibracniho terce jeste ze Zeme?

Fotografii filtru jsem nasel tady:
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/pub_info_release/2004-02-02/Filter_wheel-B009R1.jpg


J2930 - 21/12/2006 - 12:59

ha, uz jsem neco nasel, ale ten kdo to fotil zrejme neumi na fotaku nastavit vyvazeni bile...porad to neni ono.


nicmene je tam zrejmy zeleny prouzek (vlevo nahore), ale na astrosurf.com se to zelene moc netvari


J2930 - 21/12/2006 - 13:01



dalsi...


arccos - 21/12/2006 - 19:07

quote:
Nevite nekdo, jestli se pocita s tim, ze vnitrek krateru Victoria bude pro Opportunity konecna? Nebo hledaji pro jistotu i cestu, kterou by mohl rover pripadne vyjet ven?


Sice jsem nečetl nic konkrétního, ale je zřejmé, že Victoria je pro Opportunity konečná. Prostě v rozumné vzdálenosti nic dalšího jiného není. Takže můj osobní názor - rover kráter objede a pokud to bude možné, sestoupí dolů. Do jisté míry už je jedno, jestli ještě dokáže vyjet.

Na druhou stranu rover značně přesluhuje a každému je jasné, že každý další den může být poslední. Takže se možná rozhodnou poslat rover dolů, aniž by nejdřív kráter bezpečně objel, při první vhodné příležitosti.


J2930 - 21/12/2006 - 20:47

quote:
...Do jisté míry už je jedno, jestli ještě dokáže vyjet.


VRAZI!!!


Stano - 22/12/2006 - 08:09

quote:
quote:
Ešte niečo k farebným fotkám: http://astrosurf.com/merimages/Imagescouleurs.html


To je strasne slozity. Kdyby skutecne fotily rovery 3 cb snimky v RGB prostoru (kazdy pres filtr odpovidajici barvy) tak by napr ve Photoshopu stacilo dat sloucit kanaly do jednoho obrazku...



Je pravda že je to zbytočne komplikované a nemá to 100% efekt, ale vytvorenie takejto amatérskej fotky odpovedá na moju otázku: mne sa to zdá všetko šedé: http://www.awalkonmars.com/A1620-622PCME1CompRGB-LAB.jpg
Predsa len foto z NASA je úplne iné
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/sondy/usa/mars/mer/imgsp/spi426.jpg
Prajem pekné prežitie vianočných sviatkov


J2930 - 22/12/2006 - 15:01

quote:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/sondy/usa/mars/mer/imgsp/spi426.jpg


Ty dva obrazky na vyse zminene adrese jsou uplne spatne. Vubec tam neni bran zretel na vyvazeni bile. Bily kotouc na kalibracnim terci musi byt bily, pripadne neutralne sedy - pokud je nastavena stejna expozice pri foceni a je mene svetla...oku se totiz vsechna bila barva jevi jako bila pokud nema srovnani s jinou bilou ktera se pak treba muze zdat belejsi. Jinym zamerem je nechat bilou zabarvenou okolnim svetlem...ale to je umeni a ne realna data.


Chtel bych ziskat orginalni barvy z kalibracniho terce..treba jako JPG s ICC profilem. Nevite nekdo jestli jsou volne k mani? :-)) Ukazuje nam NASA realne barvy Marsu? :-)))))



Rovnez preji pohodu o vanocich...


Adolf - 23/12/2006 - 01:36

quote:

Sice jsem nečetl nic konkrétního, ale je zřejmé, že Victoria je pro Opportunity konečná.



Tedy realisticky uvažovánao, Victoria je pohřeb Opportunity.


Hawk - 23/12/2006 - 15:02

quote:
Sice jsem nečetl nic konkrétního, ale je zřejmé, že Victoria je pro Opportunity konečná. Prostě v rozumné vzdálenosti nic dalšího jiného není.


Kdyby se to bralo takto od pohledu, tak skutečně jsou jedinými významnými body Endurance a Victoria.



Škoda, že nepřistáli blízko Olympus Mons, ten pohled na štít sopky tyčící se nad obzorem by byla pastva pro oči.


J2930 - 23/12/2006 - 15:33

quote:
Prostě v rozumné vzdálenosti nic dalšího jiného není.


Dal bych prednost dalsi ceste. Alespon by team na Zemi nevysel ze cviku.. Specialiste na krizove situace by mohli mit dovolenou a Oprtunity by se pokusilo dojet co nejdale...za novymi panoramaty

Jinak to je vrazda.


bejcek - 23/12/2006 - 17:15

quote:

Škoda, že nepřistáli blízko Olympus Mons, ten pohled na štít sopky tyčící se nad obzorem by byla pastva pro oči.


Olympus Mons má průměr v úpatí asi 500km, takže je to plochý hrbol, asi by toho moc vidět nebylo. Mars má navíc blíž obzor než jsme zvyklí ze Země.


Adolf - 23/12/2006 - 17:18

quote:

Škoda, že nepřistáli blízko Olympus Mons, ten pohled na štít sopky tyčící se nad obzorem by byla pastva pro oči.


To by bylo hezké ale, smůla! Dosud jsou schopni vysazovat roboty jen na maličkou část marsího povrchu. Ta měkká přistání totiž ve skutečnosti moc měkká nejsou a ani průchodnost robůtků s tak malým příkonem není nic moc. Do mladých a členitých reliéfů krajiny, jako jsou vulkanické oblasti, to asi zatím nešlo se vydat, ač scenérie lahodící oku by byly asi nejlepší právě tam.


Adolf - 23/12/2006 - 17:49

quote:

Olympus Mons má průměr v úpatí asi 500km, takže je to plochý hrbol, asi by toho moc vidět nebylo. Mars má navíc blíž obzor než jsme zvyklí ze Země.


Takže bychom museli přijet k úpatí a pak cestovat tak 450 km do kopce s mírným stoupáním, aby se před námi zjevil obzor, který by byl vrcholem?


Archimedes - 23/12/2006 - 19:20

[quoteTakže bychom museli přijet k úpatí a pak cestovat tak 450 km do kopce s mírným stoupáním, aby se před námi zjevil obzor, který by byl vrcholem?


Zkusil jsem to zhruba spočítat a nemálo by z Olympus Mons vidět bylo - ale prakticky jen ten jeho ostřejší "sráz" okolo, který by ze vzdálenosti řekněme 20-50 km dělal asi hezké "pohoří" na cca třetině obzoru. Vrchol už by byl za obzorem.


R Hellmayer - 24/12/2006 - 10:55

Dozvěděl jsem se, že se uvažuje o tom, že by kráter Viktoria měl být pro Opportunity konečná a to proto, že v dosažitelné vzdálenosti už nic zajmavého neni. je možné někde vidět foto blízkého okolí kráteru Viktoria, abych si mohl udělat obrázek?


ales - 24/12/2006 - 12:47

> ... je možné někde vidět foto blízkého okolí kráteru Viktoria, abych si mohl udělat obrázek?

Hrubý obrázek si lze udělat z předstartovní mapy celé přistávací oblasti roveru Opportunity, která je např. na http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/24/ (detailní GIF s rozlišením 25m/px je na http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/24/MER_B_Ellipse_25m.gif [3,3MB]). Kráter Victoria je v pravé čtvrtině toho obrázku.

Udělal jsem výřez z celé přistávací oblasti a vyznačil jsem na něm krátery Endurance a Victoria. Vzdálenost mezi těmito krátery je cca 6 km a rover Opportunity mezi oběma krátery přejížděl cca 2 roky. Je vidět, že další větší cíle jsou opravdu dost daleko (několik kilometrů a více). Podle okraje přistávací elipsy lze můj výřez umístit i na originální GIF.

Odkaz na větší verzi výřezu je http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/mer/imgop/oppy_ctx.jpg [97kB]

Další obrázek trochu širšího okolí kráterů Endurance a Victoria je např. na http://hiroc.lpl.arizona.edu/images/PSP/PSP_001414_1780/ (to je z MRO).


Adolf - 24/12/2006 - 13:41

Povrch v oblasti působení Opportunity má hezkou zajímavou strukturu. Když ji zkusím neuměle interpretovat, tak si myslím, že tam byly toky a jezera, která pak vysychala v určitých řetězcích a chuchvalcích loužišť shluklých tam, kde bývalo jezero či tok. Tam, kde voda nebyla, je povrch hladší a méně členitý. Tam, kde vznikl impaktní kráter, je okolní reliéf krajiny, kde kdysi vysychaly tůně, vyhlazen vyvrženým materiálem. Nefantazíruji moc?


arccos - 3/1/2007 - 12:59

Ještě k Olympus Mons - pohled na něj by příliš fascinující nebyl. Už byl zmiňován průměr tohoto "kopce" a je to skutečně tak, že sklon sopky je tak mírný, že byste měli problémy si vůbec uvědomit, že stojíte na svahu.


Nolanus - 6/1/2007 - 08:57



S mírným zpožděním, ale přece gratuluju k k 3letému výročí...

A moje nadšení se lety nezmenšilo.

P.S.: docela mě pobavila hláška o tom, že rovery můžou selhat každou chvíli. To se říkalo po 3 měsících, po půl roce, po roce ... Posílám toto PF už potřetí, třetí rok a pořád nic. Myslím, že to PF budou posílat ještěmoje vnoučata a já to roverům přeju.


Nolanus - 6/1/2007 - 08:58

Myslím, že to PF budou posílat ještěmoje vnoučata a já to roverům přeju.




Jo a vnoučatům taky


arccos - 8/1/2007 - 13:09

quote:

P.S.: docela mě pobavila hláška o tom, že rovery můžou selhat každou chvíli. To se říkalo po 3 měsících, po půl roce, po roce ...


No a bohužel je to pořád pravda. Buďme rádi, že se tak ještě nestalo.


pirochta - 10/1/2007 - 09:07

Rovery "selžou" ve chvíli, kdy nebudou zapotřebí nebo už nebudou dostatečně využitelné, tj bude za ně plnohodnotná náhrada. Pořád je lepší, když tým lidí s danými zkušenostmi komplet přejde na nový projekt, než aby tříštil síly mezi dožívající a nový projekt. Samozřejmě, vědecky je nekorektní daný projekt tzv. ukončit když zařízení ještě funguje, ale ekonomicky je to jednoznačné.
Ale samozřejmě se mnou nemusíte souhlasit.


arccos - 10/1/2007 - 12:28

Ono to tak bohužel je. Zlé jazyky tvrdí, že se to přihodilo i MGS... Jinak doba, kdy na Mars doletí nějaká plnohodnotná náhrada je ještě hodně daleko, nejméně čtyři roky.


pirochta - 12/1/2007 - 10:19

quote:
Ono to tak bohužel je. Zlé jazyky tvrdí, že se to přihodilo i MGS... Jinak doba, kdy na Mars doletí nějaká plnohodnotná náhrada je ještě hodně daleko, nejméně čtyři roky.

V podstatě když se vžijeme do pocitu nějakého člena týmu MGS, který ví že sonda může vypovědět službu protože je již dlouho za horizontem životnosti a vedle má vzniknout nový tým který má zajištěné zaměstnání na dlouhou dobu a na mnohem lepší technologii tak bych se ani jeho pohnutkám nedivil. Možná bude zajímavé až třeba za x let budou zkoumat tyto sondy v rámci astroarcheologie, tak se na to přijde


Stano - 14/1/2007 - 08:26

Pekne spracovaná časť zo stanoviska (sol 1041) kde operovala Opportunity. Po kliknutí na vybraný kameň (na názov) sa zobrazí jeho foto.
http://www.flickr.com/photos/hortonheardawho/350416874/


pirochta - 17/1/2007 - 14:34

Zablokované natáčení panelu slunečních baterií zřejmě vyhodnotil palubní počítač tak, že natočil sondu, aby získávala maximum energie i za cenu přerušení spojení se Zemí, podle předběžné analýzy šlo o softwarovou chybu v novém programu, kterým byla sonda vybavena v létě 2006.
Takže sonda žije, a bude zajímavé jak se sw zachová, pokud nebude mít delší dobu komunikaci se Zemí. Nebo jestli bude možné navázat komunikaci při příhodném natočení.
Zkrátka programování chování sondy je alfou a omegou délky její existence.


random - 18/1/2007 - 08:55

quote:
Zablokované natáčení panelu slunečních baterií zřejmě vyhodnotil palubní počítač tak, že natočil sondu, aby získávala maximum energie i za cenu přerušení spojení se Zemí, podle předběžné analýzy šlo o softwarovou chybu v novém programu, kterým byla sonda vybavena v létě 2006.
Takže sonda žije, a bude zajímavé jak se sw zachová, pokud nebude mít delší dobu komunikaci se Zemí. Nebo jestli bude možné navázat komunikaci při příhodném natočení.
Zkrátka programování chování sondy je alfou a omegou délky její existence.



trocha OT, ale...
chces tym naznacit teda to ze MGS nieje stale odpisany? Na strankach nasa nieje o tom ani zmienka zeby mal MGS preist do skupiny misii "PAST".
Ale teraz sa naskyta druha otazka preco teda MGS neprepol na vsesmerovu antenu a nesnazi sa naviazat spojenie zo zemou sam. Tak ako to mali napriklad naprogramovane Voyageri a ine sondy...


pirochta - 18/1/2007 - 10:27

quote:

trocha OT, ale...
chces tym naznacit teda to ze MGS nieje stale odpisany? Na strankach nasa nieje o tom ani zmienka zeby mal MGS preist do skupiny misii "PAST".
Ale teraz sa naskyta druha otazka preco teda MGS neprepol na vsesmerovu antenu a nesnazi sa naviazat spojenie zo zemou sam. Tak ako to mali napriklad naprogramovane Voyageri a ine sondy...

Mě se neptej, já jsem to sw nepsal Ale předpokládám, že tam mají naprogramovaný klasický stavový diagram, tj. do té a té doby nedostaneš signál ze Země, vyzkoušej všechny druhy komunikace...
problém začíná být spíše v tom, že družice začínají být velmi komplikované a otestovat všechny stavy není až tak jednoduché.
Ale osobně předpokládám, že sonda doopravdy není ztracená a jestli je jen špatně natočená ale stabilizovaná, měla by se dát zachránit.
Připomíná mi to situace ze sovětských sond Mars kdy některé v blízkosti Marsu ztratily orientaci a díky tomu s nimi zaniklo spojení. Tady je výhoda v tom, že družice je již na oběžné dráze Marsu s přesnými parametry, takže případné vhodné okno pro pokus o spojení se dá vypočítat.


J2930 - 18/1/2007 - 11:15

quote:
...Ale teraz sa naskyta druha otazka preco teda MGS neprepol na vsesmerovu antenu a nesnazi sa naviazat spojenie zo zemou sam.........


Nebo se pocase, kdyz nedostane signal ze zeme, prepnout do vychoziho stavu...tj. do posledniho funkcniho stavu... neco jako maji Widle XP


random - 18/1/2007 - 15:38

quote:
quote:
...Ale teraz sa naskyta druha otazka preco teda MGS neprepol na vsesmerovu antenu a nesnazi sa naviazat spojenie zo zemou sam.........


Nebo se pocase, kdyz nedostane signal ze zeme, prepnout do vychoziho stavu...tj. do posledniho funkcniho stavu... neco jako maji Widle XP




neblazni ...len toto nie! ... ale chcel by som to vydiet ako sa instaluje WXP na sondu .. asi by to daleko nedotiahla .... ))


J2930 - 18/1/2007 - 16:07

quote:
neblazni ...len toto nie! ... ale chcel by som to vydiet ako sa instaluje WXP na sondu .. asi by to daleko nedotiahla .... ))


Proc ne? Dejme tomu ze treba mame nejaky stav druzice kdy sni komunikujeme, ona odesila data, atd. Proste funguje spolehlive treba na 90%. Na 99% funkcnosti by ji postrcil novy software, ale to je risk. Dobra, ponechame nekde v pameti stary software a v pripade straty komunikace s druzici po nahrani noveho SW se sam nastartuje po restartu ktery spusobi nejaky kontrolni uzel komunikace se Zemi. Nedostane-li signal od Zeme provede se restart ze starsi zalohy.

Kdyz jsem delal na MAC OS9 pokusy, system jsem si zalohoval nekam jinam na HD ci na druhy HD. K obnoveni funkcnosti stacilo jen nastartovat z jineho mista na disku nebo z druheho HD. Pripadne nakopirovat z CD.
Jo Widle to opravdu nebyly


Stano - 27/1/2007 - 08:22

Spirit je na Marse 1090 solov!!! Teraz sa nachádza v miestach kde bol v 803 sol.:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/r/1089/2R223046692EFFASEBP1311L0M1.JPG
z pohľadu MRO a skvelé spracovanie:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=9122
Opportunity v ničom nezaostáva:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=9132
prekonaná vzdialenosť sa blíži k 10000m


pirochta - 30/1/2007 - 12:15

Osobně mám pocit, že vozítka bohatě splnila svůj úkol, ale už nic moc zásadního nepřinesou. Podle mne by to nyní chtělo biochemickou laboratoř, vrty nebo vozítka s větším akčním rádiem - tj. především pro primární průzkum - rychlá pohonná jednotka, pár kamer - pro vytipování vhodných míst pro detailní zkoumání pomalejším, ale specializovaným vozítkem.
Zajímavá je podle mne i tzv. kontejnerizace, tj. rozvážení specializovaných kontejnerů po zajímavých destinacích transportně vyhledávacím vozítkem.


Martin Kolman - 30/1/2007 - 16:38

Však jasně, MSL už bude pořádně nadupaná oproti MERům, jak z hlediska mobility, přístrojů (moc se mi líbí ten spektroměr, který si nadálku opaří laserem kousek horniny a hned ji změří a pokud všechno dobře dostane i nepřerušitelného RTG zdroje energie.
Každopádně bych ale současná vozítka zatím nezavrhoval, provozní náklady snad nebudou tak vysoké a možnost něakého přelomového objevu existuje vždycky. Určitě se více vyplatí MERy spíše "ujezdit" než prostě vypnout.


pirochta - 1/2/2007 - 11:55

Já je nazavrhuji, ale nějaký objev od nich už nečekám, v oblasti kde jsou myslím nic zásadně jiného není. Svoji misi splnila dostatečně a pokud sleduješ jejich program, oproti dřívějšku je velmi chudý.
Tak se nezbývá než těšit se na MSL...


arccos - 1/2/2007 - 13:32

Tak chudý... mě třeba stačí i pěkné obrázky.
Ale souhlasím s tím, že nic převratného už asi nenastane. Pokud z některého svahu Victorie nevypadne dinosaurus nebo zkamenělý tučňák.


Stano - 1/2/2007 - 17:02

Podľa mňa MER-y sú jediné sondy, ktoré skúmajú inú planétu priamo z povrchu a preto sú jedinečné a zatiaľ nenahraditeľné, čo sa týka výskumu neoceniteľne ho doplňujú.


Hawk - 1/2/2007 - 19:50

Jeden čas se snad uvažovalo i o ultralehkém letadle napájeném solárními články.
Co se týče MERů, bylo štěstí se obě vozítka podařilo dopravit v pořádku. Přeci jen úspěšnost misí na Mars není tak vysoké. I v případě MSL by možná stálo za úvahu misi dublovat. Možná to bude dražší, ale na druhou stranu vývoj vozítka bude položka, která se bude stejně muset zaplatit, ať poletí jedno nebo dva a není to zrovna zanedbatelná částka.


arccos - 2/2/2007 - 09:29

Bohužel nevím, jaké jsou aktuální plány, ale skutečně se uvažovalo o dvojité misi MSL. Rozhodovalo se, jestli se pošlou rovery zároveň nebo s odstupem dvou let (v dalším okně). Druhá možnost je evidentně výhodnější.


Hawk - 2/2/2007 - 10:48

Kromě MSL jsem hodně zvědavý na Exomars. První mobilní evropská laboratoř na mimozemském tělesu.
Ale MSR je na ESA podle mě velké sousto. Pokud se skutečně podaří dopravit vzorky z Marsu zpět na Zem, tak to bude ohromný úspěch.


mikes - 4/2/2007 - 18:00

quote:
I v případě MSL by možná stálo za úvahu misi dublovat. Možná to bude dražší, ale na druhou stranu vývoj vozítka bude položka, která se bude stejně muset zaplatit, ať poletí jedno nebo dva a není to zrovna zanedbatelná částka.

quote:

Bohužel nevím, jaké jsou aktuální plány, ale skutečně se uvažovalo o dvojité misi MSL. Rozhodovalo se, jestli se pošlou rovery zároveň nebo s odstupem dvou let (v dalším okně). Druhá možnost je evidentně výhodnější.



Design roveru MSL by měl být v budoucnu využit i při dalších projektech - pokud se teda osvědčí při MSL. Zatím se předběžně plánuje na rok 2013 nebo 2018 mise AFL - Astrobiology Field Laboratory -
http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/missions/beyond-index.html
http://www.fourth-millennium.net/mission-artwork/astrobiology-field-laboratory.html

Ale jak je už zvykem, plány na delší dobu se často mění, takže to musíme brát s docela velkou rezervou ...


Stano - 7/2/2007 - 22:33

Opportunity prekonala 10000m!


pirochta - 14/2/2007 - 08:28

quote:
Opportunity prekonala 10000m!

Ještě jí chybí 540 m na Lunochod 1. A o Lunochodu 2 se raději bavit nebudem...


Li-sung - 14/2/2007 - 16:06

quote:
quote:
Opportunity prekonala 10000m!

Ještě jí chybí 540 m na Lunochod 1. A o Lunochodu 2 se raději bavit nebudem...


No to sou porovnání, ono na 1-2 světelné sekundy se robot řídí o trochu líp než na 10-20 světelných minut.


bejcek - 14/2/2007 - 19:10

Závody ponechme pro F1.

Lunochody po Měsíci jezdily rychle a dlouhé úseky. L-1 ujel 10 540m po Měsíci, během 10,5 měsíce (pak ukončení činnosti). Udělal cca 20 000 TV fotek, 200 panoramat a 25 rozborů půdy. L-2 toho ujel mnohem víc, 37 000m a byl v činnosti necelých 5 měsíců.

Rovery jsou pomalejší, ale to není na závadu. Mars je mnohem složitější než Měsíc (podmínky pro činnost) a zajímavější. Počty fotek, rozborů atp jsou mnohem vyšší. Není důvod ke spěchu!


arccos - 15/2/2007 - 09:14

Už jsem to pasl vícekrát a týká se to přístupu SSSR k výzkumu a přístupu NASA k výzkumu. Ty Lunochody najezdily dlouhé vzdálenosti a jako takové byly jistě úctyhodné přístroje. Nafotily desítky tisíc záběrů... a kolik z nich jste viděli? Pět, deset, dvacet? A v jaké kvalitě?


bejcek - 15/2/2007 - 09:52

quote:
Už jsem to psal vícekrát a týká se to přístupu SSSR k výzkumu a přístupu NASA k výzkumu. Ty Lunochody najezdily dlouhé vzdálenosti a jako takové byly jistě úctyhodné přístroje. Nafotily desítky tisíc záběrů... a kolik z nich jste viděli? Pět, deset, dvacet? A v jaké kvalitě?


Ano, máte pravdu, je to druhá stránka věci. Snímků nebylo zveřejněno moc, o dalších výsledcích nemluvě. Kvalita byla nevalná. Byl jakýsi film o Lunochodech (na název si nevzpomenu), kde toho bylo ukázáno víc, ovšem byla tam pořádná porce propagandy. Pro sověty (rusy) to bylo tehdy typické.
Svého času měli největší dalekohled světa na hoře Pastuchov, Zelenčukskaja, Kavkaz o průměru 6m. Úctyhodné dílo (dalekohled pracuje stále). Zrcadlo není ale moc kvalitní. Jeden kolega z Odřejova, už je to delší čas, mluvil o svém šoku, když tam byl a viděl, že snímky se skladují v krabicích od bot. Ty krabice byly dány do jakéhosi prašného sklepa, poměrně chaoticky. Da, molodci.


arccos - 15/2/2007 - 10:43

Ano, je to velká škosa, prostě přístup SSSR k těmto věcem byl špatný, nerozumný a nezvádnutý. Slovo nezvládnutý platí i pro současné Rusko.

Vzpomenuty Balšoj těleskop je další katastrofa. Vědecky podprůměrné zařízení ve špatné lokalitě, zato s největším zrcadlem na světě - tuším, že dodnes. Což byl možná i důvod jeho stavby...


pirochta - 15/2/2007 - 15:55

quote:
Závody ponechme pro F1.

Lunochody po Měsíci jezdily rychle a dlouhé úseky. L-1 ujel 10 540m po Měsíci, během 10,5 měsíce (pak ukončení činnosti). Udělal cca 20 000 TV fotek, 200 panoramat a 25 rozborů půdy. L-2 toho ujel mnohem víc, 37 000m a byl v činnosti necelých 5 měsíců.

Rovery jsou pomalejší, ale to není na závadu. Mars je mnohem složitější než Měsíc (podmínky pro činnost) a zajímavější. Počty fotek, rozborů atp jsou mnohem vyšší. Není důvod ke spěchu!

No, myslím, že podmínky pro činnost měl Lunochod těžší. Jenom to rozpětí teplot... Právě na to doplatil L2, v rámci propagandy jej museli nechali jezdit i když se přehříval, takže proto skončil tak brzy.
Kromě toho, ty obrázky se musely vyvolávat z filmu a následně převést do radiového signálu, žádné CCD tehdy neexistovalo.
Ale ty obrázky nejsou až tak hrozné kvality, vždyť z jiných sond nebyly lepší. Že amíci přivezli filmy, to je něco jiného.
Zkrátka na to, jaká tehdy byla technika, to bylo něco fantastického. SSSR neměl moc velký úspěch u sond na Mars, doplatil na nedostatečný výpočetní výkon sond, takže něco podobného nemohl proto zopakovat.
Jinak mise na Marsu je právě díky zpoždění řádově náročnější.


Odkaz na obr. v plném rozlišení (4314x600px, 420kB) - http://selena.sai.msu.ru/Home/Spacecrafts/Lunokhod2/20517-600.jpg
Viz. také http://selena.sai.msu.ru/Home/Spacecrafts/Lunokhod2/lunokhod2e.htm


nick.do - 15/2/2007 - 17:56

Pokud jde o rusáky tak nevím o čem tlacháte, celý program lunochod byl spíš propaganda, aby mongolové argumentovali tím, že není potřeba lítat na Měsíc s posádkou a zvládají to automaty. Technologicky se to však nedá srovnávat, každý normální ví, že přistání lidí bylo neporovnatelně náročnější a pro posílání mobilních robotů neměli v USA důvod. Pokud jde o kvalitu snímků tak odpovídají kvalitě kterou posílaly americké sondy dlouho (5-10 let)před přistáním Apolla (připomínám, že když přistálo Apollo11 tak ještě žádný Lunochod na Měsíci nebyl) a v době Apolla již byli s kvalitou někde jinde, stačí se podívat do archivů. Lunochod spíš spadá do generace (tedy aspoň časově Vikingů na Marsu, a kvalita je opět nepoměrně jiná. Opět doporučuji porovnat, pokud nevíte co posílaly sondy Viking


pirochta - 16/2/2007 - 09:21

Nechci se hádat ale:
1. Snímky z Apolla byly přivezeny zpět na Zemi na fotografickém materiálu. Mise byly vždy pouze na rozhraní světla a stínu.
2. Kvalita TV přenosu z přistání nebyla také nic moc
3. Povrch Měsíce je mnohem přesvětlenější než povrch Marsu
4. Srovnáváš nesrovnatelné. Viking jsou sondy z roku 1975, to již byly k dispozici procesory 8080, v roce 1970 ještě žádný procesor neexistoval, CCD byl v tomto roce pouze představen pro TV přenos. SSSR byl v počítačové technice pozadu, a to díky potlačování kybernetiky z ideologických důvodů a komunistického zřízení vůbec.

Jinak kamery na Vikingu byly již digitální:
The 7.3 kg cameras for the 1976 Viking Mars expedition feature an array of 12 silicon photodiodes, including six spectral bands for color and near-infrared imaging with an angular resolution of 0.12 deg and four focus steps for broadband imaging, with an improved angular resolution of 0.04 deg. The field of view in elevation ranges from 40 deg above to 60 deg below the horizon, and in azimuth ranges to 342.5 deg. The cameras are mounted 0.8 m apart to provide a stereo view of the area accessible to a surface sampler for biological and chemical investigations. The scanning rates are synchronized to the lander data transmission rates of 16000 bits per sec to the Viking orbiters as relay stations and 250 bits per sec directly to earth. However, image data can also be stored on a lander tape recorder. About 10 million bits of image data will be transmitted during most days of the 60-day-long mission planned for each lander.

http://dragon.larc.nasa.gov/viscom/discussion.html

Jinak je jasné, že SSSR po přistání USA na Měsíci neměl zájem být druhý a přistání lidí na Marsu bylo nad jeho technologické možnosti, i když dlouhodobý pobyt lidí ve vesmíru byl díky programu Saljut a Mir detailně otestován.


arccos - 16/2/2007 - 09:34

Aby bylo jasno - já jsem ani tak nekritizoval kvalitu snímků z Lunochodu, ale jejich všeobecnou dostupnost (a tedy využitelnost). Pirochtův odkaz na obrázky (za který dík) patří mezi nejrozsáhlejší, jaké jsem potkal - a to je právě ta tragédie.

Ale to jsme od MERů ož trochu odbočili...


nick.do - 16/2/2007 - 14:17

quote:
Nechci se hádat ale:
1. Snímky z Apolla byly přivezeny zpět na Zemi na fotografickém materiálu. Mise byly vždy pouze na rozhraní světla a stínu.
2. Kvalita TV přenosu z přistání nebyla také nic moc
3. Povrch Měsíce je mnohem přesvětlenější než povrch Marsu
4. Srovnáváš nesrovnatelné. Viking jsou sondy z roku 1975, to již byly k dispozici procesory 8080, v roce 1970 ještě žádný procesor neexistoval, CCD byl v tomto roce pouze představen pro TV přenos. SSSR byl v počítačové technice pozadu, a to díky potlačování kybernetiky z ideologických důvodů a komunistického zřízení vůbec.



nemyslím, že strovnávám nesrovnatelné, ale uznávám že sou rusácí v hodně věcech pozadu a doufám, že to tak zustane
Vzhledem k tomu že Lunochod 2 v roce 1973 posílal stejně hnusný záběry jako Lunochod 1 v 1970 (tedy žádný posun za 3 roky!) a Surveyory stejnou kvalitu posílali už od roku 1966! Spíš bych jsem necpal stovnávání s TV z přistání Apolla! Nelze srovnávat TV a foto. Už na Apollu 1 se fotil barevně, to rusáci pořídili první barevné snímky z jiného tělesa až v roce 1982! a to Veněrou 13. Nehodlám polemizovat, že USA na venuši nepřistála, prostě měli prioritu Mars. Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali. Viking startoval sice v roce 1975, ale vyvíjel se min. dva roky. Je tedy (pouze časově) stejnou generací jako Lunochod. To že z ideologických důvodů potlačovali kybernetiku taky nepopírá, oni byli rusáci divný za každýho zřízení


Derelict - 16/2/2007 - 14:49

quote:
nemyslím, že strovnávám nesrovnatelné, ale uznávám že sou rusácí v hodně věcech pozadu a doufám, že to tak zustane
Vzhledem k tomu že Lunochod 2 v roce 1973 posílal stejně hnusný záběry jako Lunochod 1 v 1970 (tedy žádný posun za 3 roky!) a Surveyory stejnou kvalitu posílali už od roku 1966! Spíš bych jsem necpal stovnávání s TV z přistání Apolla! Nelze srovnávat TV a foto. Už na Apollu 1 se fotil barevně, to rusáci pořídili první barevné snímky z jiného tělesa až v roce 1982! a to Veněrou 13. Nehodlám polemizovat, že USA na venuši nepřistála, prostě měli prioritu Mars. Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali. Viking startoval sice v roce 1975, ale vyvíjel se min. dva roky. Je tedy (pouze časově) stejnou generací jako Lunochod. To že z ideologických důvodů potlačovali kybernetiku taky nepopírá, oni byli rusáci divný za každýho zřízení


No, myslim si ze srovnavas nesrovnatelne z nekolika zakladnich duvodu:
1. Rozliseni fotoaparatu nebo kamery, treba ze presvetlene je radove vyssi nez rozliseni televizni kamery. Dnes se zacina u digitalnich fotoaparatu dosahovat rozliseni filmoveho materialu, ale televizni prenost, treba PAL ma 720x576 a HDTV ma 1380x720 (nepletuli se).
2. Kdyz se bavime o kradezich - rakety vymysleli patrne cinane (nejstarsi, ale jediny zdroj informaci), matematicky je zduvodnil Ciolkovsky, na jeho zakladech pracovali za 2 sv.v. nemci. Cast nemeckych znalosti (vcetne personalu) byla odvezena obemi mocnostmi. Do soucasnosti to jsou vsechno jenom upravene V2 (A4).
3. Kosmonautika je hnana prumyslem, armadou a politikou. Pokud se jim nevrati jejich investice ve forme zisku, lepsiho klacku kterym muzou mlatit souseda po hlave nebo dalsich hlasu pro zvoleni, nikdo nebude kosmonautiku podporovat. S vyjimkou par nadsencu. To je realita.
4. Rusove jsou slovane tak jako my. Obcas trochu cestuji a vidim rusy, americany ale i cechy uz trochu v jinem svetle. Doporucim ti to same, mozna ti pak zmizi cernobily pohled na svet.


Jirka - 16/2/2007 - 14:51

quote:
Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali.


To je az prilis velke zobecneni vlastnosti Ruskeho naroda. Musi se jim ovsem nechat ze to co oni dokazali uz davno zatim marne zkousi vsechny ty hi-tech americke new space mini spolecnosti.


Li-sung - 16/2/2007 - 15:26

quote:
[
nemyslím, že strovnávám nesrovnatelné, ale uznávám že sou rusácí v hodně věcech pozadu a doufám, že to tak zustane
Vzhledem k tomu že Lunochod 2 v roce 1973 posílal stejně hnusný záběry jako Lunochod 1 v 1970 (tedy žádný posun za 3 roky!) a Surveyory stejnou kvalitu posílali už od roku 1966! Spíš bych jsem necpal stovnávání s TV z přistání Apolla! Nelze srovnávat TV a foto. Už na Apollu 1 se fotil barevně, to rusáci pořídili první barevné snímky z jiného tělesa až v roce 1982! a to Veněrou 13. Nehodlám polemizovat, že USA na venuši nepřistála, prostě měli prioritu Mars. Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali. Viking startoval sice v roce 1975, ale vyvíjel se min. dva roky. Je tedy (pouze časově) stejnou generací jako Lunochod. To že z ideologických důvodů potlačovali kybernetiku taky nepopírá, oni byli rusáci divný za každýho zřízení


Fotky z Apolla jsou dovezené na filmech a dnes se digitalizují. Sondy ale své záběry posílali po rádiových vlnách. Jak asi kvalitní byl tehdejší přenos analogových signálů si můžete zhruba představit na televizních záběrech z Apolla.


pirochta - 19/2/2007 - 08:55

quote:
Technická zaostalost rusáků je evidentní, co neukradli to zpackali.

Chtělo by si to trochu přečíst historii a např. se podívat, proč se USA orientuje od raketoplánu zpět na rakety.
Rusové měli vždy problém ne vyvinout špičkovou věc, ale vyrábět ji.
A to díky tomu, že u nich neproběhla industriální revoluce a zlikvidovali jednu (myslím fyzicky) generaci inteligence.


Hawk - 28/5/2007 - 19:18

Další objev našich kolových robohrdinů.
http://www.astro.cz/clanek/2788

Doufám, že NASA postaví vozítkům a jejch vývojářskému týmu monument. Tuto akci lze směle zařadit mezi historicky nejůspěšnější mise v dějinách NASA.


pirochta - 30/5/2007 - 13:26

quote:
Doufám, že NASA postaví vozítkům a jejch vývojářskému týmu monument. Tuto akci lze směle zařadit mezi historicky nejůspěšnější mise v dějinách NASA.

Myslím, že monument mají zajištěný, dokonce dvojí. BTW, zajímalo by mne, kolik lidí ještě sleduje tuto misi.


Adolf - 30/5/2007 - 20:59

quote:
Doufám, že NASA postaví vozítkům a jejch vývojářskému týmu monument. Tuto akci lze směle zařadit mezi historicky nejůspěšnější mise v dějinách NASA.


Zajímavé je, že k tomuto superobjevu po třech letech, kdy vozítka už dodělávaj, došlo vlastně kvůli poruše kola, které se neotáčí a odkrývá tak spoustu zajímavých povrchů, které by jinak unikly pozornosti badatelů. - Požehnanaá porucha!


J2930 - 31/5/2007 - 13:55

quote:
Požehnanaá porucha!




priste to chce rovnou radlici nebo pluh bratri vevercaku. Lokalni vrtani muze je jen slaby odvarek... vzhledem k prozkoumavane plose.


Stano - 2/7/2007 - 04:45

Opportunity to bude mať husté tak držme palce
http://www.planetary.org/news/2007/0630_Mars_Exploration_Rovers_Update_Spirit.html


Adolf - 7/7/2007 - 18:32

Extrémně zajímavá prachová bouře na Marsu, která se možná stane globální. Ale děsivá zpráva pro Opportunity:

http://www.space.com/news/070705_dusty_rovers.html

Nemohli by ti tupci s tím svým řetězovým koncertem proti globálnímu oteplování vystoupit taky na Marsu? Má tam být jedna globální prachová bouře za 6 let. Tohle je brzy.


tomas.pribyl - 20/7/2007 - 18:25

NASA vydala tiskovou zpravu "NASA MARS ROVERS BRAVING SEVERE DUST STORMS", v niz se uvadi, ze mimoradne silna prachova boure zablokovala 99 procent primeho slunecniho zareni na robota Opportunity. To je pro nej prakticky jedinym zdrojem energie. Za normalnich okolnosti jeho solarni baterie produkuji 700 Wh, v utery 17. cervence to alo bylo jen 148 Wh a ve stredu dokonce jen 128 Wh. To je vyrazne mene, nez kolik robot potrebuje pro minimalni provoz. To znamena, ze dochazi ke spotrebovavani energie z akumulatoru, aniz by bylo zajisteno jeji doplnovani. Ridici pracovnici se proto rozhodli ve ctvrtek a v patek zrusit komunikacni relace s robotem - i tak bude jen spotreba energie kolem 130 Wh a bude pokracovat vybijeni akumulatoru. Boure bude pokracovat jeste dny nebo tydny...

Robot Spirit zatim neni tak zasazeny bouri: zatim jsou usilovne dobijene jeho akumulatory, aby byl na zhorseni pocasi co nejlepe pripraveny.

Pokud bych mel cist mezi radky, pak tato tiskova zprava rika "v pripade Opportunity se radeji pripravujte na nejhorsi, Spirit se jeste pokusime zachranit".


J2930 - 20/7/2007 - 19:06

quote:
...v pripade Opportunity se radeji pripravujte na nejhorsi, Spirit se jeste pokusime zachranit".


nemuze se prepnout po poklesu energie v baterkach do nejakeho spankoveho rezimu s minimalnim odberem?


Janus - 20/7/2007 - 19:14

quote:
quote:
...v pripade Opportunity se radeji pripravujte na nejhorsi, Spirit se jeste pokusime zachranit".


nemuze se prepnout po poklesu energie v baterkach do nejakeho spankoveho rezimu s minimalnim odberem?

jj může a taky už v něm je. Ale příjem enargie je tak nízký, že ani nestačí pokrýt ten nouzový režim.
BTW: nemáte odkaz na tu tiskovou zprávu?


Li-sung - 20/7/2007 - 19:49

quote:

BTW: nemáte odkaz na tu tiskovou zprávu?



Už je na stránkách mise: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20070720a.html


Jak jsem si všiml, nejdřív tiskové zprávy pošlou emailem, pak se
objeví na stránkách NASA a teprve za chvilku se dostane na stránky mise od JPL.


Antonín Havlíček - 21/7/2007 - 19:56

Situace se 2007-07-20 u Opportunity nepatrně zlepšila viz

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/opportunity/20070720a.html


Na téže stránce je zajímavá fotka, jak se postupně na stanovišti roveru zhoršovaly světelné podmínky.


Adolf - 24/7/2007 - 09:14

Další dobré zprávy o zlepšení:

http://www.space.com/scienceastronomy/070723_rovers_update.html


Stano - 26/7/2007 - 21:48

Neviete niekto prosím o nových informáciách našich marsohrdinov?
Zatiaľ som nič nenašiel


mikes - 26/7/2007 - 22:32

Situace se mírně zlepšila u Opportunity, naopak u Spiritu je to výrazně horší. Opacita (průhlednost atmosféry) v místě pobytu Opportunity byla v posledních několika solech kolem 4,5 až 5 (čím větší číslo, tím méně světla) a klesla na 4,1. U Spiritu naopak vzrostla ze 4 na 4,7.


Stano - 26/7/2007 - 22:48

Ďakujem, takže búrka tam stále robí "poriadky"


Stano - 29/7/2007 - 07:01

Tabuľka hodnôt opacity (tau) pre porovnanie Spirit 1236 – 1264 solu / Opportunity 1216 – 1244 solu:
http://www.planetary.org/image/tau_2007_dust_storm_graph_doug.jpg

respektíve
Opportunity 01 - 1243 solu:
http://www.lyle.org/~markoff/collections/opp_tau.jpg

Spirit 01 – 1266 solu:
http://www.lyle.org/~markoff/collections/spirit_tau.jpg


Tomas Habala - 1/8/2007 - 10:12

Stav Opportunity vzbudzuje coraz vacsie obavy. Svetelne podmienky su len o trochu lepsie, ako pocas najtmavsich dni v strede jula. Energia dodavana solarnymi panelmi je na hranici udrzania "very-low-power" stavu. Teplota riadiacej elektroniky poklesla na -37 stupnov Celzia. Je realne riziko, ze nastane "low-power fault", ked budu baterie automaticky odpojene a rover bude uvedeny do stavu "sleep". V tomto stave ma zotrvat az do doby, ked mnozstvo naakumulovanej energie dovoli nadviazat spojenie. To moze trvat aj mesiace.


Jon - 1/8/2007 - 11:05

Přehled všech aktivních a budoucích sond k Marsu vč. MER:
http://ian.cz/detart_fr.php?id=2467&pageNum_clanky=0


Stano - 23/8/2007 - 05:01

Sol 1271 Opportunity v pohybe:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=11504


Stano - 25/8/2007 - 09:01

Spirit prekonal Viking 2, Opportunity sa opäť priblížila k Duck Bay


Stano - 6/9/2007 - 16:26

Súhrn informácií z Marsu
http://ian.cz/detart_fr.php?id=2532&pageNum_clanky=0


avitek - 8/9/2007 - 08:36

Nejnovější originání tisková zpráva NASA:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/sep/HQ_07187_Mars_Rovers.html

Spirit - 2007-09-05 vyjel na Home Plate
Opportunity - plán 2007-09-11 sjezd do kráteru Victoria, zatím se blíží k plánovanému místu sjezdu.


Stano - 11/9/2007 - 22:24

Vyzerá to že Opportunity vošla do kráteru Victoria a vrátila sa k okraju
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2007-09-11/1F242803301EFF86ISP1212L0M1.JPG


arccos - 12/9/2007 - 09:15

Ano, to je přesně podle plánu - rover vjel na svah kráteru a zase zpět nahoru kvůli testování povrchu. Sledoval se prokluz kol.


Stano - 12/9/2007 - 20:22

Opportunity zo solu 1291 – Prvý krok “do histórie Marsu“

Mapa sol 1291:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=11768

Panoráma z navigačnej kamery sol 1291:

http://www.flickr.com/photo_zoom.gne?id=1361697513&size=o

Detail z Duck Bay, foto panoramatickej kamery sol 1291:

http://www.flickr.com/photo_zoom.gne?id=1362036285&size=o

info sol 1291:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/opportunity/20070911a.html


Hawk - 18/9/2007 - 15:46

Doufám, že tahle mise se zapíše nesmazatelné do historie, i když mediálně bohužel totálně zapadla. Snad média připomenou na přelomu resp. začátku roku již 4(pokud dobře počítám od přistání na Marsu) narozeniny MERů.


arccos - 19/9/2007 - 09:26

Tahle mise už se zapsala!
A že už nefiguruje v médiích? Nic hrozného - to je totiž úplně normální. Jak nepadá raketoplán nebo nehoří v laboratoři, tak senzacechtivá média nějaká věda vůbec nezajímá.


bejcek - 19/9/2007 - 12:33

Jde o unikátní misi na jinou planetu, to ovšem pro média nic neznamená. Věda, poznávání světa kolem nás, pro koho se to vlastně dělá?!
Vina je kde? Média, moc né. Ti nováci, bleskové atp. co to kupují a pak věří kdejaké blbosti? "Mars co to je? Jó to je ten votvírač lahví, nebo čekuládová tyčinka, že jo?

Senzace, neštěstí, vraždy atp - ANO! sem s tím . A tak si stále blbnem a hloupnem.
Jak říká klasik : "Jedeme močálem černým okolo bílých skal"!


martalien - 19/9/2007 - 13:43

quote:
Jde o unikátní misi na jinou planetu, to ovšem pro média nic neznamená...

Murphy: "Suma inteligence ve vesmiru je konstantni. Populace roste..."


sandra - 19/9/2007 - 14:44

já ničemu nerozumim


Stano - 20/9/2007 - 18:45

Pozícia 1298 solu:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=11928
Kombinácia aktuálneho pohľadu navigačnej kamery a pohľadu z okraja kráteru panoramatickej kamery 0991 solu:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=11927


ales - 24/9/2007 - 06:38

Takhle nadšenci z UnmannedSpaceflight.com zobrazují aktuální pozici roveru Opportunity v kráteru Victoria (Opportunity je cca 10 m od okraje).


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=11995


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=11996


Stano - 27/9/2007 - 21:07

Animácia (210kB mov) Opportunity od solu 1291 až po sol 1305:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=12043


Stano - 27/9/2007 - 21:15

quote:
Animácia (210kB mov) Opportunity od solu 1291 až po sol 1305:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=12043


Pre úplnosť

http://flickr.com/photo_zoom.gne?id=1445295628&size=o


Stano - 30/9/2007 - 17:58

Mix toho čo tu už bolo + popis + animácia na IAN: http://ian.cz/detart_fr.php?id=2570&pageNum_clanky=0
Animácia na stiahnutie je aj na: http://www.sendspace.com/file/g2m4i8


Stano - 16/10/2007 - 15:43

Predĺženie misie až do roku 2009 viac na:
http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/mer-20071015.html


Stano - 12/12/2007 - 21:14

Trochu oprášim tuto tému

Spirit
Súčasné zimovisko Winter Haven 3 nachádzajúce sa na severnej časti Home Plate z pohľadu navcam zo solu 1400 (horné foto) a zo solu 767-768:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=12857

Pre lepšiu orientáciu pohľad z MRO:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=12850


Jiří - 30/12/2007 - 00:23

Proč NASA edituje fotky z povrchu Marsu?
viz.: http://xenotechresearch.com/NASAHACK.htm

nebo obrázek 207021main_verde-20071220.jpg kde jsou mnohá místa rozmazána.

Na stejných fotkách menšího měřítka žádné úpravy nejsou, tak co tam může bt taj zajmavého?


Li-sung - 30/12/2007 - 18:33

quote:
Proč NASA edituje fotky z povrchu Marsu?
viz.: http://xenotechresearch.com/NASAHACK.htm

nebo obrázek 207021main_verde-20071220.jpg kde jsou mnohá místa rozmazána.

Na stejných fotkách menšího měřítka žádné úpravy nejsou, tak co tam může bt taj zajmavého?


Nevidím tam žádný problém. Stránka akorát zakládá teorii na chybných předpokladech, že snímky vznikly ve stejnou chvíli (ve skutečnosti pořízeny byly v odstupech 80 sekund) a mezitím se kamera nehýbala (což se zjevně hýbala).

207021main_verde-20071220.jpg jsem nenašel.


ales - 30/12/2007 - 23:01

quote:
quote:
Proč NASA edituje fotky z povrchu Marsu?
... nebo obrázek 207021main_verde-20071220.jpg kde jsou mnohá místa rozmazána.
Na stejných fotkách menšího měřítka žádné úpravy nejsou, tak co tam může bt taj zajmavého?

... 207021main_verde-20071220.jpg jsem nenašel.

Příslušný obrázek má velikost 17 MB a je na http://www.nasa.gov/images/content/207021main_verde-20071220.jpg (je také dostupný ze stránky http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/images/pia10209.html ). Jde o útes "Cape Verde" focený roverem Opportunity.

Na 17 MB snímku skutečně některá místa vypadají rozmazaně, ale problém je podle mne v tom, že snímek má tzv. "super rozlišení", které je větší, než rozlišení originálních "raw" snímků, a které bylo získáno matematickým "složením" několika snímků stejné oblasti pořízených přes různé filtry. Při umělém zvýšení rozlišení (v podstatě "zvětšení") pak zřejmě mohou na "snímku" vznikat různé poruchy a artefakty. To je můj názor.
(originální "raw" snímky jsou dostupné např. na http://marsrover.nasa.gov/gallery/all/opportunity_p1342.html )


Dodor - 4/1/2008 - 17:24

Je to neuvěřitelné za chvili to bude 4 roky od přistání.

http://www.space.com/scienceastronomy/080103-rovers-anniversary.html

Řekl bych že tohle lze z historického hlediska přirovnat k úspěchům sond Voyager.



Pirochta - 8/1/2008 - 12:01

Já bych řekl, že možná více. Sondy Voyager a Pionner byly přímo konstruovány na tak dlouhou misi, kromě toho zdroj jim zajišťuje radioizotopický článek, jedinou manuální činností byla/je orientace na Slunce kvůli vysílání. Vozítka naproti tomu byla konstruována jako dočasná, pohybují se po povrchu a energii získávají ze solárních panelů. Kromě toho prochází procesy oteplování a ochlazování, což sondy ne.
Ale zase tu máme technologický pokrok, nakonec si myslím, že to ani nejde v podstatě srovnávat.


Dodor - 8/1/2008 - 15:39

quote:
nakonec si myslím, že to ani nejde v podstatě srovnávat.


Ja myslím že jde. Prostě bez rozmýšlení řící první tři nepilotované mise jež nejvíce udkvěly v paměti svými úspěchy.

Ja mám rozhodně v první trojci Voyager / Pionner . Už jen za ty historické snímky které nám poskytly.




Stano - 9/1/2008 - 16:17

Spirit - Opportunity a ich 10 naj:
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2726


Stano - 23/3/2008 - 06:49

Spirit "oslavuje" 1500 sol!!!


Ota - 25/3/2008 - 09:56

quote:
Spirit "oslavuje" 1500 sol!!!


...a několik dnů na to se objevila nemilá zpráva o tom, že vedení NASA uvažuje o "vypnutí" vozítka Spirit z důvodu úsporných opatření.

Zpráva obsahuje informaci o tom, že NASA chce snížit rozpočet programu MER o 4 miliony USD (!) a proto je nutné přijmout některá mimořádná opatření. Jedním z nich je přepnutí jednoho vozítka do tzv. modu hibernace. To znamená, že operace budou omezené a bylo oznámeno, že aktivity budou na vozítku Spirit v následujících týdnech zastaveny.

Více na
http://www.universetoday.com/2008/03/24/spirit-rover-is-switched-off-to-save-nasa-money/

Je až neuvěřitelné, že NASA přistupuje k tomuto kroku právě kvůli 4 miliónů dolarů...to je nedokáže někde ve svém rozpočtu najít? Mám za to, že tato mise stále přináší nové informace o rudé planetě.


Jirka - 25/3/2008 - 10:09

Nevim jak moc cennych a unikatnich vedeckych informaci je Spirit jeste schopen poskytnout, ale nabizi se zde vhodna prilezitost Spirit odprodat k nejakemu komercnimu vyuziti. Kdyz zde nekteri lide operuji se stovkami milionu na misi k Marsu, tak co takhle koupit za par milionu misi na konci zivota?
Netusim ovsem jestli to NASA vubec muze udelat. Nejspis by ty penize musely projit pres nejakou universitu.


jentak - 25/3/2008 - 10:11

dobré jsou reakce pod článkem


Jirka - 25/3/2008 - 10:43

quote:
dobré jsou reakce pod článkem


Jestli to neni takova natlakova akce vedatoru jak ziskat vice penez. Na opacnou stranu se mi nezda az tak spatny napad komunikovat se Spiritem jen kazdy druhy den. NASA ma desitky sond v provozu a MERy mohou prece svoje cinnosti planovat delsi dobu dopredu. Nevypada to ze by mely hned tak prestat fungovat.
Myslim ze pred par lety nekdo prorokoval ze pokud budou uspesne, MERy skonci v rukach doktorandu, studentu a dobrovolniku.


Pirochta - 25/3/2008 - 11:11

Mediální masáž, nic nového.

Ale je nutné si uvědomit, že Spirit je na tom bídně, a jestli nepřijde vítr a neofouká mu sluneční panely, nemá šanci pokračovat ve výzkumu.
Kromě toho, moc přístrojů v dobré kondici mu na ten výzkum nezbývá.


Alchymista - 25/3/2008 - 12:18

Napokon ho kúpi Google a použije ako navzdialenejšiu Webkameru na internete


Pirochta - 25/3/2008 - 15:38

Otázka je, jestli vůbec přežije Marsovskou zimu.


Adolf - 26/3/2008 - 06:47

Bohužel, je to asi ještě horší, než povídáte:

http://www.space.com/scienceastronomy/080324-mars-rovers-update.html


Ervé - 26/3/2008 - 08:18

Dalo se to čekat. Důvody jsou jasné - jakmile přistane Phoenix, budou problémy se spojením a komunikací, takže vypojení jednoho roveru by tomu pomohlo, Spirit má problémy a snaží se přežít. Pokud se nepodaří peníze sehnat, NASA by mohla nabídnout Spirit k prodeji - v podstatě by si firma pronajala řídící tým a přenosy dat. Zájemci by snad byli, pokud se podaří domluvit spojení (určitě méně často než teď). Zatím by zájemce zaplatil jen tři měsíce (přežít zimu). Potom by se posoudil stav obou roverů a rozhodlo by se, co dál.


Stano - 26/3/2008 - 22:46

Spirit bude pokračovať v prieskume Marsu!
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2800


Pirochta - 27/3/2008 - 09:26

Já bych to přeložil tak, že vývoj sw pro pohyb vozítek a řešení krizových situací je v podstatě ukončen, tj. jedná se pouze o zeštíhlení realizačního týmu o některé činnosti, které už v podstatě nejsou potřeba.
Šéf se logicky brání, protože mu při řízení nižšího počtu lidí klesne plat.


Stano - 29/3/2008 - 21:04

Opportunity sa neomylne pohybuje v nebezpečnom teréne na svahu Victorie (skvelá práca tímu MER)
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=13791
Pohľad z prednej Hazcam:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/f/1484/1F259934208EFF8922P1214L0M1.JPG


HonzaVacek - 27/5/2008 - 20:16

Hezky zpracovaný průlet nad Columbia Hills
http://www.astro.cz/apod/ap080519.html


pospa - 18/6/2008 - 10:30

Možná to spíš patří do modelářské sekce, ale třeba by si toho fanoušci MERů nevšimli.

V ČR je k mání dost dobrý kovový model MERu včetně přistávací plošiny (plastové) v měřítku 1:18. Detaily jsou vyvedené dost slušně, pojizdný, pohyblivé panely, rob. ruka, PanCam. Cena 860,- Kč Stojí fakt za to, aspoň mně udělal VELKOU radost.

http://internetovy-obchod.msbox.cz/spirit-opportunity-mars-exploration-rover/f-4-s-19-dp-42219/

Ale možná už se to na tomto vlákně objevilo před pár lety a jdu s křížkem po funusu. :-)


[Upraveno 18.6.2008 poslal pospa]


David - 21/6/2008 - 09:09

Každý program má své cíle, rozpočet a časový horizont. Nasa nemá jen program MER a také nemá nekonečnou zásobu špičkovývh odborníků. Je tedy logické že program, který splnil svůj cíl - v případě MER na násobky set procent - ukončí a odborníky přesune na další program. Vyjímku bych snad chápal jen u programu Voyager, neboť do končim, které zkoumají se v horizontu PADESÁTI let nedostane další sonda. Namá tedy cenu plakat na možným ukončení programu MER, ale žasnout nad úrovní americké vědy a techniky, která je schopa vyprodukovat tak dokonalý stroj.
Jsem jen zvědav na ruský Mars-Grunt, pokud ovšen vůbec odletí, pak bude možné objektivně hodnotit.


Adolf - 4/7/2008 - 11:41

Výklad zjištění roverů intepretovatelný jako objev bahna a pohybů bahna:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=3711


ales - 27/8/2008 - 08:45

Rover Opportunity má vyjet z kráteru Victoria a má zkoumat kameny na okolních pláních. Viz http://www.nasa.gov/home/hqnews/2008/aug/HQ_08-216_Opportunity_Rover.html

Činnost v kráteru prý už byla dokončena. Snímky vrstev útesu Cape Verde nasvědčují tomu, že sedimenty zde byly uloženy větrem a následně byly pozměněny povrchovou vodou. To odpovídá pozorováním u dříve navštívených kráterů tímto roverem.

Statistická analýza rozdílů v kamenech z okolí kráteru snad může říci více o geologické historii této oblasti.

Jedním z důvodů pro vyjetí je ale zřejmě i to, že u jednoho z motorů kol byly zaregistrovány proudové špičky a jsou obavy z výpadku tohoto kola. Opportunity by při výpadku pohonu jednoho kola mohla mít problémy s vyjetím z kráteru.


Tomáš_Habala - 28/8/2008 - 12:27

quote:
Činnost v kráteru prý už byla dokončena.


Myslim, ze v krateri nespravili vsetko co chceli. Nebolo dosiahnute dno kratera a preskumane upatie utesov. Pritom viac kratzdoraznovali, ze cim hlbsie zostupia, tym vzdialenejsiu minulost budu skumat. Je to trochu skoda. Opportunity mi pripadal v krateri slabsie vyuzity. Cely rok vlastne stravil na zostupnej rampe, k samotnemu utesu sa dostal az v zaverecnych tyzdnoch. Naplnou mnohych dni bolo iba pozorovanie oblohy. Neviem, co sposobilo takyto volnejsi program. Jediny dovod, ktory ma napada je nedostatok energie, to sa mi ale nezda.


David - 28/8/2008 - 12:35

Zdá se, že cílem MERu byla obnažená stěna kráteru a k té se nedostal.Je tedy pravděpodobné, že neuspěl a " vzdal"to.


Stano - 30/8/2008 - 08:07

Skoro jeden pozemský rok strávil robot Opportunity vo vnútri kráteru Victoria, ale tým sa jeho výskum Marsu nekončí


David - 31/8/2008 - 07:38

Již je venku / z kráteru/, jsem opravdu zvědav, kterým směrem se vydá a jak bude fungovat podvozek, po ročním " přešlapování".
Táž u Spiritu končí zima, takže se máme na co těšit.


Ervé - 1/9/2008 - 08:06

Rovery mají své limity, pokud hrozilo zapadnutí a uvíznutí roveru, nechtěli patrně riskovat, když má Spirit větší potíže. Můžou se ještě do kráteru vrátit? Až prozkoumají okolí a bude reálné ukončení provozu, můžou to ještě zkusit.


Pirochta - 1/9/2008 - 16:16

Myslím, že před rokem se oficiálně prorokovalo, že Opportunity kráter již neopustí...


David - 2/9/2008 - 07:49

Názor na opuštění či neopuštění kráteru byl dán životností sondy, očekávalo se že v průběhu výzkumu kráteru skončí. To se nestalo, a tak se vydá na další cestu. Je to neuvěřitelné, ale není to neobvyklé, vzpomeňme Vikingy, ty také " přesluhovaly" několik let, což v té době bylo fenomenální, zejmé ve světle dvaceti vteřin práce sovětské sondy na povrchu Marsu, a to ještě " údajných".


Jan Toman - 2/9/2008 - 08:17

Jakkoliv je životnost roverů obdivuhodná, výzkum kráteru Victoria byl oříznutý, asi nechtěli riskovat.


Stano - 23/9/2008 - 04:29

Opportunity smeruje k obrovskému kráteru Endeavour

http://www.spaceflightnow.com/news/n0809/22opportunity/


David - 23/9/2008 - 20:00

Cesta má ale trvat dva roky, je to 11 km ! a to je myslím dost nereálné a to za předpokladu , že sonda urazí 100 m denně /, dosavadní průměr činí cca 7 m !?


David - 24/9/2008 - 07:50

Vypadá to , že Opp. je opět v písku - kamera FH Sol 1654


Slávek - 30/10/2008 - 06:54

Obrázky z Opportunity na NASA od Solu 1680 " stojí", neví někdo co se děje ?
Děkuji.


ales - 30/10/2008 - 08:55

quote:
Obrázky z Opportunity na NASA od Solu 1680 "stojí", neví někdo co se děje ? Děkuji.
Na webu NASA to není aktualizováno ale např. na univerzitním webu Exploratorium ( http://www.exploratorium.edu/mars/raw_data.html ) snímky stále přibývají a jsou tam už i fotky z 29.10.2008 - http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/pancam/2008-10-29/ nebo http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2008-10-29/ .

Podobně na nadšeneckém fóru http://www.unmannedspaceflight.com/ stále aktualizují mapu s trasou postupu Opportunity, kde jsou už u Solu 1693 - http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=16321 (mají tam i mapu v kontextu s krátery Victoria a Endeavour [což je vzdálený cíl jízdy] - http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=16260 ).

Předpokládám tedy, že s roverem "se nic špatného neděje", ale jen správci oficiálního webu NASA prostě někdy "nestíhají".


Slávek - 30/10/2008 - 12:23

Perfektní, dík!


arccos - 30/10/2008 - 16:44

Proboha, já už jsem se tam nějaký čas nepodíval - vůbec jsem netušil, že Opportunity odjela od Duck bay takový kus!


David - 30/10/2008 - 17:40

Takovýmto tempem bude u velkého kráteru značně dříve.


Slávek - 31/10/2008 - 06:57

Ještě jednou dík Alešovi, na doporučené stránce jsou opravdu před oficiálními z NASA, právě jsem prohlížel snímky z 30.10.Anybázi MERů sleduji od samého počátku, pokud je další takový šílenec, doporučuji mu též Alešovu zasvěcenou radu.


David - 11/11/2008 - 08:44

Za posledních 100 dní urazil cca 1 km.Dělá tedy 10 m denně, aby k velkému kráteru dorazil za dva roky musel by denně dělat min. v průměru 16 m, takhle tam pojede nejméně tři roky, což se zdá vzhledem k jeho plánované životnosti nereálné.
Nechápu proč v současné fádní krajině nezrychlí, nohl by klidně denně jet 100 i 200 m !


ales - 11/11/2008 - 09:13

quote:
Za posledních 100 dní urazil cca 1 km.Dělá tedy 10 m denně, aby k velkému kráteru dorazil za dva roky musel by denně dělat min. v průměru 16 m, takhle tam pojede nejméně tři roky, což se zdá vzhledem k jeho plánované životnosti nereálné.
Nechápu proč v současné fádní krajině nezrychlí, nohl by klidně denně jet 100 i 200 m !
Myslím, že "nářky" nejsou na místě. Podle map např. na http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=16405 rover Opportunity ujel v poslední době za 17 dní přes 700 m (např. mezi Soly 1683 a 1700). To je průměr přes 40 m na den a v některé dny to bylo naráz i přes 150 m. To je slušné ne?


David - 11/11/2008 - 14:37

Je zajímavé jak často se objevuje mezi dunami obnažené skalní podloží z čehož by se dalo usoudit , že na této plání je zvětralá vrstva poměrně slabá, jakoby do procesu zvětrávání nebyla vůbec zapojena voda.


Mirek Pospíšil - 12/11/2008 - 10:29

Další prachová bouře.
Solární panely Spiritu jsou tak zaprášené, že dávají pouze 89 Wh /sol. Řízení mise vypíná ohřívače na přístrojích aby Spirit nepřešel do bezpečnostního režimu jako nedávno Phoenix.

Dvě umrtí na Marsu v jednom měsíci by byla smutná bilance.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-206


David - 12/11/2008 - 17:12

Je třeba vidět, že MERy byly projektovány na několikaměsíční činnost ,na ní případné zaprášení nemohlo mít nijaký vliv.
Dlužno konstatovat, že pro dlouhodou činnost, pokud by byla projektována, by určitě byly na palubě nukleární baterie. obdobně jako u Vikingů.


pospa - 13/11/2008 - 12:33

Jeden možný způsob odstraňování prachu je popsán zde:
Elektrostatická clona
http://science.nasa.gov/headlines/y2006/19apr_dustbuster.htm



na videu http://science.nasa.gov/headlines/y2006/images/dustbuster/marsmovie.wmv sice simulovaný marsovský prach odletí jako nic, ale jeho složení a vlastnosti určitě nejsou stejné jako v reálu.

Předpokládám, že vývoj technologie pokračuje dál a bylo by to použitelné jak na solárních panelech, objektivech kamer, tak snad i na skafandrech.

[Upraveno 13.11.2008 poslal pospa]


pospa - 20/11/2008 - 14:13

Mrkněte na terén, po kterém se v těchto dnech pohybuje Opportunity:
http://mmb.unmannedspaceflight.com/MERB1713_1714Navcam.mov

Vypadá to, že skoro úplně rovné skalnaté podloží je na obrovské ploše, přerušovaně pokryté písečnými dunami různé velikosti.
Pokud se dá najít cestička po tvrdém materiálu bez písku může být postup celkem dost rychlý.

[Upraveno 20.11.2008 poslal pospa]


Jirka - 20/11/2008 - 14:40

Jezdi oportunity po tom kamenitem chodnicku, nebo spise po "pisku"? Predpokladam ze se snazi vyhybat piskovym dunam.


pospa - 23/11/2008 - 12:20

Jak vypadá aktuální Bonestell panorama kolem Spiritu?

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=16560

a přechod kritické prachové bouře v minulých dnech?
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/20081120_Spirit.html


David - 12/12/2008 - 08:28

Skončila konjukce, MER B opět vysílá nové snímky a zřejmě se opět " rozjede".


Pirochta - 23/12/2008 - 13:47

Spíše to vypadá, že testují každodenní pohyb, než ho pořádně rozjedou.
Srovnáme-li jejich misi s mediálně velmi úspěšnou sondou Phoenix, tak je vidět, do jakých týmů by NASA měla strkat peníze.


Stano - 4/1/2009 - 06:27

Päť rokov Spiritu na Marse
http://www.planetary.org/blog/article/00001796/

Bonestell panoráma

http://marsrovers.nasa.gov/gallery/press/spirit/20081230a.html

Šťastný Nový rok 2009


pospa - 5/1/2009 - 09:51

JPL má opravdu silný dovod k oslavám - 5 let práce obou MERů je vskutku velký úspěch. Fantastické!
Souhrn v novém videu zde: http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=795


HonzaVacek - 12/1/2009 - 18:05

Někdy si říkám, že je vůbec zázrak, že MERy ještě fungují, když už jsou tak prolezlé prachem

Jenom pro porovnání snímky ze Sol 6 a Sol 1440


David - 12/1/2009 - 18:41

Přitom by stačilo, aby rozkládací zařízení mělo zpětný chod a bylo by po prachu.


yamato - 12/1/2009 - 20:00

Dalsia sonda na Mars by mala byt ARWF - Automatic Rower Washing Facility


Mirek Pospíšil - 13/1/2009 - 16:42

Když si JPL udělala video k 5. výročí roverů, tak NASA nemohla zůstat pozadu a sestříhala si filmeček po svém:

A TALE OF TWO ROVERS - Five Years of Discovery with Spirit and Opportunity
http://www.nasa.gov/externalflash/Rovers_5_years/


David - 14/1/2009 - 08:15

Je úžasné, že po pětiletém pobytu fungují i mechanické součásti, kola se točí, klapky se otevírají a zavírají, klouby se pohybují, navíc MER B " má" v plánu další dva roky a dalších 12 km !


Pirochta - 14/1/2009 - 15:56

Na National Geographic šel hezký dokument Roboti na Marsu.
Hezky tam rozebírali jednotlivé mise, zapadnutí do duny, testování náklonu roveru atd.
Krásné simulace s reálnými fotografiemi.

Kdo to neviděl,tak zde má možnost.
http://channel.nationalgeographic.com/episode/five-years-on-mars-3963/Overview#tab-Videos/05989_00


pospa - 20/1/2009 - 13:25

Uteklo mi něco?
Proč Oppy jede na jihozápad, když jeho dlouhodobým cílem je obrovksý 12 km kráter na jihovýchode od kráteru Victoria?

viz mapa http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=16979



David - 20/1/2009 - 14:41

Asi se vyhýbá hlubokám dunám a snaží se jet po tvrdém podloží a navíc může zajímavé lokality zkoumat, neb není vůbec jisto zda dalších 10 km vůbec vydrží funkční.


Archimedes - 20/1/2009 - 16:08

Aneb díky za každé nové ráno


David - 21/1/2009 - 08:30

Písečné duny, oproti mrtvým ,krátery posetým povrchům jiných těles, vypadají tak živě a pozemsky, že by člověk byl málem v pokušení očekávat, kdy se na obzoru objeví palmy oázy.


pospa - 26/1/2009 - 16:06

Spirit je po své třetí zimní kampani opět v pohybu.
Na Home Plate strávil více než 1000 solů.
Solem 1800 už 20x překročil svou "záruční dobu"



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17036


Pirochta - 27/1/2009 - 12:47

To je sranda. Na začátku jsme se bavili o metrech, maximálně desítkách metrů, stovky metrů to byla téměř utopie, nyní bereme 12 km jako v pohodě dosažitelné...
Uvidíme, až tam dojede, jestli pak pojede ještě dál...


hh - 28/1/2009 - 00:46

třeba narazí na pumpu s automyčkou a pofrčí zas jaj vyměněnej
hlavně by si měl doplnit vodu do vodstřikovačů


David - 28/1/2009 - 08:23

Bojuje i SPIRIT, ačkoli jeho fotočlánky .se již ztrácejí pod nánosy prachu, záchranou by mohl být vzdušný vír.
Alespoň čekání na MSL není tak dlouhé.


Milan81 - 28/1/2009 - 08:47

Proč už přes měsíc nejsou aktualizovány stránky o vozítkách - asi jsem rozmazlenej ale před vánoci byla aktualizace co týden :-)


pospa - 28/1/2009 - 10:00

quote:
Proč už přes měsíc nejsou aktualizovány stránky o vozítkách - asi jsem rozmazlenej ale před vánoci byla aktualizace co týden :-)
rozmazlenej? - asi ano

Aktuální informace, třeba o stavu Opportunity, si můžete přečíst tady:
http://www.marsdaily.com/reports/Opportunity_Has_A_Post_Solar_Conjunction_Hangover_999.html


Milan81 - 28/1/2009 - 10:04

ty ale konci taky solem 1742 tj. pres mesic stary


pospa - 28/1/2009 - 10:59

quote:
ty ale konci taky solem 1742 tj. pres mesic stary
Možná se nemůžou dohodnout jestli mají zveřejnit tohleto tajemství


pospa - 28/1/2009 - 11:18

Jinak, pro nedočkavce (třeba jako vy a já) je k dispozici en diskuzní fórum UMSF. http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showforum=36


Milan81 - 28/1/2009 - 11:28

no jo ale co kdyz jsem nedockavy v kombinaci s tim ze neumim anglicky ? :-)


pospa - 28/1/2009 - 12:33

quote:
no jo ale co kdyz jsem nedockavy v kombinaci s tim ze neumim anglicky ? :-)
tak je to dost dobrý důvod začít se studiem jazyků
druhá možnost je stát se trpělivým ...


paldik - 28/1/2009 - 15:11

Ahoj, tady je cesta Opportunity - Sol 1780.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17054


pospa - 29/1/2009 - 08:31

Spirit byl v první polovině tohoto týdne dost zmaten.
Nevěděl kde je - nemohl zaměřit slunce. Asi kvůli tomu taky neposlechl příkazy pro další jízdu a co víc ani neuložil víkendová data do paměti.
Jak je vidět i robot může mít okno a kocovinu

Včera 28.1. už se dal celkem dohromady, reportuje "dobrý zdravotní stav" a poslouchá příkazy na slovo.

http://www.marstoday.com/news/viewsr.html?pid=30439


Milan - 31/1/2009 - 21:40

Dneska se na téma problémů vozítka SPIRIT na Marsu opravdu předvedla TV NOVA ve své hlavní zpravodajské relaci "TELEVIZNÍ NOVINY".
Nejprve moderátorka Michaela Ochotská divákům sdělila, že Spirit na Marsu pracuje už TŘI roky (aby za chvíli bylo uvedeno, že tam je od roku 2004).
Ale vrchol (alespoň pro nás "ksichtů" znalé) přišel ve chvíli, když pod mluvícího Michala Václavíka umístili jmenovku Tomáše Přibyla.

No, a to už nějak příliš nekomentuji větu druhého v příspěvku vystupujícího hosta: "... se s vozítkem Spiritem přerušilo … na několik hodin, či dní … spojení". Tak hodin, či dní?

Televizní noviny z 31.1.2009 jsou v archivu TV NOVA - http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-31-1-2009-2.html
reportáž o Spiritu je od času 18:40

Foto - http://nd.blog.cz/h/halmil.blog.cz/obrazky/40627223.jpg
nebo http://halmil.blog.cz


nick.do - 31/1/2009 - 22:14

je to asi na 20 minutě, at nemusite sledovat ty žvasty celý, jen ten usek nad kterým se i zasmějete


avitek - 1/2/2009 - 07:50

Taky jsem to na Nově zhlédl a nadzvedlo mě to natolik, že jsem nevydržel a poslal jim majl, ale zatím mi vůbec neodpověděli (a asi neodpovědí...).


avitek - 1/2/2009 - 08:16

Včera, 2009-01-31, se Spirit pohnul. Snímky z HAZCAM (vlevo před, vpravo po pohybu)




Mirek Pospíšil - 1/2/2009 - 10:21

Jo jo zpravodajství; a pak má člověk těm zprávám věřit, když vidí jak jsou v TV "schopni" realitu zkreslit, překroutit, převrátit, zamlčet...
Speciálně NOVA, ale i ČT se bulváru přiblížili natolik, že je často ztráta času ty zprávy sledovat. Zdá se mi, že v poslední době je zpravodajství na Primě na tom o něco líp.


nick.do - 1/2/2009 - 10:41

quote:
Jo jo zpravodajství; a pak má člověk těm zprávám věřit, když vidí jak jsou v TV "schopni" realitu zkreslit, překroutit, převrátit, zamlčet...
Speciálně NOVA, ale i ČT se bulváru přiblížili natolik, že je často ztráta času ty zprávy sledovat. Zdá se mi, že v poslední době je zpravodajství na Primě na tom o něco líp.


z český TV má smysl koukat jen na ČT24 a tu chytíte na inetu, tak, že nemá smysl vlastnit TV


Mirek Pospíšil - 1/2/2009 - 11:36

quote:
quote:
Jo jo zpravodajství; a pak má člověk těm zprávám věřit, když vidí jak jsou v TV "schopni" realitu zkreslit, překroutit, převrátit, zamlčet...
Speciálně NOVA, ale i ČT se bulváru přiblížili natolik, že je často ztráta času ty zprávy sledovat. Zdá se mi, že v poslední době je zpravodajství na Primě na tom o něco líp.
z český TV má smysl koukat jen na ČT24 a tu chytíte na inetu, tak, že nemá smysl vlastnit TV
když ale k tomu přidáte kabel nebo satelit, tak se výběr značně rozšiřuje: Nat Geo, Discovery, Spektrum, ViaSat Explorer, atd. Tam se dá většinou na solidní dokumenty narazit. Jinak s ct24 souhlasím.
Co mi ale pořád chybí je NASA TV na velké obrazovce..


x - 1/2/2009 - 20:43

quote:
quote:
quote:
Jo jo zpravodajství; a pak má člověk těm zprávám věřit, když vidí jak jsou v TV "schopni" realitu zkreslit, překroutit, převrátit, zamlčet...
Speciálně NOVA, ale i ČT se bulváru přiblížili natolik, že je často ztráta času ty zprávy sledovat. Zdá se mi, že v poslední době je zpravodajství na Primě na tom o něco líp.
z český TV má smysl koukat jen na ČT24 a tu chytíte na inetu, tak, že nemá smysl vlastnit TV
když ale k tomu přidáte kabel nebo satelit, tak se výběr značně rozšiřuje: Nat Geo, Discovery, Spektrum, ViaSat Explorer, atd. Tam se dá většinou na solidní dokumenty narazit. Jinak s ct24 souhlasím.
Co mi ale pořád chybí je NASA TV na velké obrazovce..




Pro mne osobne kvalitnich dokumentu z ruznych oblasti techniky vysila dost i CT 2.


M.Filip - 2/2/2009 - 17:42

quote:
Taky jsem to na Nově zhlédl...

Buďme rádi i za to málo, co o kosmonautice řekli....i když s chybami.
+27.1.1967
+28.1.1986
+1.2.2003
=alespoň připomněli tragická výročí uplynulého týdne, kdy při haváriích zahynulo 17 kosmonautů.....
I když i pro zpravodajství, zvláště na Nově platí i to co psal Týden 37/2003 ))))viz.poslední dvě věty textu na konci stránky:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-11/lk9.htm


M.Filip - 2/2/2009 - 18:08

quote:
kabel nebo satelit, tak se výběr značně rozšiřuje: Nat Geo, Discovery, Spektrum, ViaSat Explorer, atd. Tam se dá většinou na solidní dokumenty narazit...

Rozdíl je jen v ceně. Novu, Primu nebo ČT můžeš chytat zatím i zadarmo(tomu odpovídá i kvalita), ale za tyto dokum.kanály chtějí hoši od UPC 5 až 10 tis.Kč ročně pokud už máš anténu a přijímač. Digi TV je sice ,,jen,, za 3 tis.Kč ročně, ale zas musíš mít jinou anténu i přijímač za 5 tis.Kč. Karty Sky link nebo CS link vyjdou taky s těmito stanicemi kolem 5 tis.Kč ročně.
A NASA TV jede zase jen na internetu....


MIZ - 3/2/2009 - 13:04

quote:
Digi TV je sice ,,jen,, za 3 tis.Kč ročně, ale zas musíš mít jinou anténu i přijímač za 5 tis.Kč. Karty Sky link nebo CS link vyjdou taky s těmito stanicemi kolem 5 tis.Kč ročně.

FYI: DigiTV platím 260,- měsíčně, nic navíc. Tj. při podpisu smlouvy na rok mi namontovali a zapojili anténu, k ní i přijímač [low end samozřejmě] vč. karty a nastavení zcela zdarma.


pospa - 5/2/2009 - 11:17

Jak vyplývá z MER reportu za druhou půlku prosince 2008, byl u Spiritu učiněn pokus o setřesení prachu ze solárních panelů pomocí vibrací celého roveru.
Spirit byl na okraji Home Plate v jednu dobu ve vysokém náklonu, velmi blízko úhlu přirozeného sklonu, kdy by se měl prach sám sesunout. Byly roztočeny obě prostřední kola s nadějí, že budou nepravidelně prokluzovat na kamenitém podloží a drobné otřesy prach uvolní. (jako bych ten nápad už někdy slyšel )

Během solu 1772 pořídil panoramatickou kamerou kontrolní snímky panelů, jestli bylo natřásání prachu úspěšné.

Jestli byl zaznamenán měřitelný rozdíl jsem si v reportu nevšiml, pouze konstatování, že 3/4 slunečního světla, dopadajícího na panely skrze zataženou oblohu, bylo kvůli prachové pokrývce stejně ztraceno.

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/status_spiritAll_2008.html#sol1763

PS: na jiné diskusi se objevil návrh přiložit robotickou ruku zespodu pod panel nakloněného roveru a rozvibrovat ho zapnoutou brusku RAT. Nevím, jestli by tam ruka vůbec dosáhla, na levý i pravý výklopný panel. Na pevnou palubu a zadní výklopný by stejně nemohla....


Hawk - 5/2/2009 - 14:58

Předpokládám, že na základě zkušenosti s prachem na FV panelech se bude na přístě počítat s výklopnými solárními panely se zabudovaným vibračním zařízením.


David - 5/2/2009 - 15:42

Příští vozidla budou mít atomové baterie, MERy byly projektovány na 90 dní a na to solární články bohatě stačily. Nyní pracují " nad plán", v případě životnosti kolem plánované by prach nebyl žádným problémem, obdobně jako u Phoenixu.


yamato - 5/2/2009 - 15:51

quote:
Příští vozidla budou mít atomové baterie, MERy byly projektovány na 90 dní a na to solární články bohatě stačily. Nyní pracují " nad plán", v případě životnosti kolem plánované by prach nebyl žádným problémem, obdobně jako u Phoenixu.


Proste je to zasadna chyba v konstrukcii, povodne sa ratalo s 90 solmi a potom konec, ale tie vozitka ne a ne chcipnut


pospa - 5/2/2009 - 15:57

quote:
Předpokládám, že na základě zkušenosti s prachem na FV panelech se bude na přístě počítat s výklopnými solárními panely se zabudovaným vibračním zařízením.
To se myslím u nejbližších misí s plánem přistání a dlouhodobé činnosti na cizích tělesech neplánuje.

MSL (start 2011) - životnost 2-14 let -> MMRTG zdroj = bez FV panelů
ExoMars (start 2016?) - životnost 180 solů až ? -> solární panely - tady by to možná připadalo do úvahy, ale vzhledem k očekávanému "zeštíhlení" projektu bych to neočekával
AFL (plán startu 2016) - zřejmě bude zrušen
MSR (výhled startu 2020) - kdoví jak bude vypadat
Ruské a čínské budoucí projekty jsou v tomto směru (aspoň pro mně) dost zahaleny mlhou, tak nevím.


Mirek Pospíšil - 5/2/2009 - 23:00

quote:
.... na jiné diskusi se objevil návrh přiložit robotickou ruku zespodu pod panel nakloněného roveru a rozvibrovat ho zapnoutou brusku RAT. Nevím, jestli by tam ruka vůbec dosáhla, na levý i pravý výklopný panel. Na pevnou palubu a zadní výklopný by stejně nemohla....
Tak si taky sám odpovím - zkoušel jsem to doma na modelu MERu 1:18 a rameno bez problémů zespodu dosáhne na celý přední okraj levého i pravého panelu. Hrubým odhadem tipuju, že obsahují cca 50-60% z celkového počtu FV článků, tak by to možná za pokus stálo..


pospa - 6/2/2009 - 09:03

Vidíte to taky?
Toto je fotka NavCam Spiritu ze včerejška (5.2.09 - sol 1806).



Na FV panelech se začínají tvořit "písečné duny" ! - to je fakt síla...
Jeden větrný vír letící poblíž by se teď vážně hodil.

Podobné snímky v plném rozlišení:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit_n1806.html


pospa - 6/2/2009 - 09:30

Opportunity dostalo zvláštní "dárek" k pátému výročí služby - zásah nabitých částic, asi kosmického záření, přímo do jednoho tranzistoru servoovládání PMA (štožár s kamerami a spektrometrem) a v důsledku toho se na několik solů zastavila.

Je možné, že podobný dáreček dostal nedávno i Spirit, když měl problémy s ukládáním dat a orientací - "kocovina z ozáření".

http://www.universetoday.com/2009/02/05/opportunity-rover-sidelined-by-charged-particle-hit/#more-24717


mikes - 6/2/2009 - 23:57

quote:
quote:
.... na jiné diskusi se objevil návrh přiložit robotickou ruku zespodu pod panel nakloněného roveru a rozvibrovat ho zapnoutou brusku RAT. Nevím, jestli by tam ruka vůbec dosáhla, na levý i pravý výklopný panel. Na pevnou palubu a zadní výklopný by stejně nemohla....
Tak si taky sám odpovím - zkoušel jsem to doma na modelu MERu 1:18 a rameno bez problémů zespodu dosáhne na celý přední okraj levého i pravého panelu. Hrubým odhadem tipuju, že obsahují cca 50-60% z celkového počtu FV článků, tak by to možná za pokus stálo..


Jak tak koukám na technický výkres roverů, tak levý panel by možná byl v dosahu, pravý však ani omylem


martalien - 7/2/2009 - 01:09

A co kdyby se zacal tocit kolem dokola a setrasl ten prach odstredivou silou? (No asi nema takovej odpich... )


David - 7/2/2009 - 06:02

V terénu, kde se pohybuje MER-B jsou k vidění nezaprášené kameny podloží a duny písku. Z toho plyne, že tam pravidelně vane vítr a ten by mohl panely alespoň z části očistit.


David - 11/2/2009 - 07:32

POdle posledních snímků stop kol se zdá, že písečné duny jsou kompaktní, MER se do nich boří minimálně.Ani při kolmém překonávání hřebene není zaboření výrazné.To je dobrá zpráva pro rychlost pohybu.


Pirochta - 12/2/2009 - 09:06

Myslím, že tu kdysi někdo psal, že by mohl "mávat krovkami". Tj. vyzkoušet částečné složení panelů.


bejcek - 12/2/2009 - 10:01

Ten prach je nepříjemný, bude asi méně ostrý než Měsíční.
Podle toho jak usilovně držela (lepila se) nadrcená hornina na sítu u přístrojů Phoenixe bych v setřesení moc nedoufal, ale zkusit by to mohli.


David - 12/2/2009 - 12:20

Funkce rozkládacího mechanizmu panelů je jednostranná, rozloží se, zajistí v žádané poloze a tím to končí.Opět složit prostě nejdou !


dubest - 12/2/2009 - 12:28

quote:
Funkce rozkládacího mechanizmu panelů je jednostranná, rozloží se, zajistí v žádané poloze a tím to končí.Opět složit prostě nejdou !

tak to vypadá, že pomůže asi jen dust devil....i tak žasnu, že to furt jede i když na minivýkon...


David - 12/2/2009 - 14:48

Je to stejné, jako když kapesní počítačka funguje nejen ve dne, ale i večer při umělém osvětlení.


ales - 13/2/2009 - 07:16

Spirit byl v minulých dnech zřejmě trochu "ofouknut" větrem a množství dostupné energie se u něj zvýšilo na 240 Wh/den (z 210 Wh/den). Protože k základnímu "přežití" prý potřebuje cca 180 Wh/den, tak se vlastně dostupná energie pro jízdu a měření zvedla na dvojnásobek (z 30 na 60 Wh/den). Viz např. http://www.spaceflightnow.com/news/n0902/12spirit/ .


pospa - 13/2/2009 - 09:02

Opportunity jede jako namazaný blesk. Za poslední 4 dny urazila 350 m.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17254

Spirit má zatím poslední mapu ze solu 1813


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17230


pospa - 13/2/2009 - 10:05

Spirit má problémy se zahrabáváním levého předního kola.
Nevypadá to moc dobře.

Tady je animovaný gif "jízdy" za poslední 3 soly z přední HazCam.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17261


Ladia - 13/2/2009 - 22:08

quote:
quote:
Funkce rozkládacího mechanizmu panelů je jednostranná, rozloží se, zajistí v žádané poloze a tím to končí.Opět složit prostě nejdou !

tak to vypadá, že pomůže asi jen dust devil....i tak žasnu, že to furt jede i když na minivýkon...


A nemohl by Spirit použít Rock Abrasion Tool (RAT)? Je pravda, že je určen pro poměrně drsnou práci obrušování povrchu kamenů, ale na tomto snímku
http://origin.mars5.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040416a/x_pubeng_Sol100A_P2544_L567-A102R1.jpg
je vidět, že umí i jemně "opucovat" vrstvu prachu a neobrousit materiál pod ním. Jesliže je povrch jednotlivých buněk solárních panelů podobně jako v pozemských aplikacích kryt vrstvou tvrdého materiálu (sklo?), možná by bylo možno opatrně jej pomocí RATu postupně otřít aniž by došlo k jejich poškození. Představuji si to tak, že by dělal podobně jako na snímku výše čistá kolečka (průměr 45mm) na povrchu solárních panelů (po jistotu tam, kde nejsou přívodní vodiče k buňkám). Času dost a postupně by se takto dala vytáhnout ze "stínu" významná část plochy slunečních baterek. Třeba :-/


Ladia - 14/2/2009 - 01:14

quote:
A nemohl by Spirit použít Rock Abrasion Tool (RAT)...


Sorry, tak teprve teď jsem se začetl do příspěvků výše a je jasné, že Spirit se asi "na zádech nepodrbe". Nebyly by prosím linky na plány obou roverů?
Diky!


Mirek Pospisil - 14/2/2009 - 06:25

quote:
quote:
A nemohl by Spirit použít Rock Abrasion Tool (RAT)...
Sorry, tak teprve teď jsem se začetl do příspěvků výše a je jasné, že Spirit se asi "na zádech nepodrbe". Nebyly by prosím linky na plány obou roverů? Diky!
Žádné podrobné plány nebo výkresy s detailními rozměry zveřejněny nikdy nebyly. Vše je duševním vlastnictvím CalTech / JPL.
Jsou ale nadšenci, kterí pouze na základě hrubých dat a tisíců zveřejněných fotek dokážou pro vlastní potěchu vytvořit 3D model nevýdané kvality a detailů. Pak si s ním lze hrát a simulovat co to dokáže.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=3143&st=90&start=90


Mirek Pospisil - 14/2/2009 - 06:28

joj, chybička se vloudila, teď s tím správným obrázkem:



http://img352.imageshack.us/img352/1443/merpre2fa6.jpg

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=3143&st=90&start=90


mikes - 14/2/2009 - 14:51

quote:
Žádné podrobné plány nebo výkresy s detailními rozměry zveřejněny nikdy nebyly.

Zveřejněny ty plány tedy opravdu nebyly, ale k úniku došlo a po dobu několika dnů se daly stáhnou právě z unmannedspaceflight.com .


Adolf - 14/2/2009 - 18:45

quote:
Spirit má problémy se zahrabáváním levého předního kola.
Nevypadá to moc dobře.




Díky tomu ale přišel na některé své nejdůležitější objevy. Ta neplánovaná "radlice" odhalila věci, které by tam jinak nehledali.


Mirek Pospisil - 15/2/2009 - 07:01

quote:
quote:
Spirit má problémy se zahrabáváním levého předního kola.Nevypadá to moc dobře.
Díky tomu ale přišel na některé své nejdůležitější objevy. Ta neplánovaná "radlice" odhalila věci, které by tam jinak nehledali.
Jen bych doplnil, že nepohyblivé je PRAVÉ přední kolo (na animaci vpravo). Od doby, kdy je toto kolo mimo provoz se Spirit pohybuje pozpátku a vláčí nehybné kolečko za sebou. Díky němu nechtěně odkryl soli nehluboko pod povrchovou vrstvou písku. Zobrazená animace pak ukazuje LEVÉ přední kolo (v animaci vlevo, fakticky pak vzadu vpravo po směru jízdy) jak se během otáčení namísto pohybu vzad (vpřed) zahrabává hluboko dolů.


David - 15/2/2009 - 07:15

Při mechanickém čištění solárních panelů, by nastalo jejich poškrábání, což znamená odrazy a lomy přicházejících paprsků a snížení efektivity.


David - 15/2/2009 - 07:44

Je výborné, že " to valí " touto nezáživnou krajinou, nemohu se dočkat obřího kráteru, pokud tam vskutku doputuje, bude to bomba!


Adolf - 15/2/2009 - 11:15

quote:
Při mechanickém čištění solárních panelů, by nastalo jejich poškrábání, což znamená odrazy a lomy přicházejících paprsků a snížení efektivity.


On by se možná, pokud by byl schopen jemných pohybů, nemusel vůbec panelu dotknout. Stačil by dotek toho znečištění a jen opravdu minimální mechanický šťouch. Ti prachoví ďáblíci také poskytují jen hodně malý mechanický podnět. Myslím, že představa je taková, že ve 100% relativní vlhkosti marsí atmosféry se na panelech vytváří kombinace prachu s námrazou. Ta "špinavá jinovatka" pak ve slunných dnech měkne a má sklon po povrchu sklouznout a sloupnout se tak v celých kusech. Potřebuje k tomu jen maličký mechanický podnět. Na to může stačit i tak nepředstavitelně jemný vánek, jakým je prachový ďáblík.


David - 18/2/2009 - 02:12

Místo mechanického čištění prachoví čertíci, to je servis!, a to se tvrdí, že Mars je nehostinnou planetou.


Tlama - 18/2/2009 - 14:53

To bylo od ďáblíka hezký, mohl by být na Spirit zvědavý ještě jeden...


David - 19/2/2009 - 11:44

Pokud by námraza byla vodním ledem, tak by stejně rychle vysublimovala. Prach má prostě tendenci se k sobě lepit, jakoby krystalizovat.


Adolf - 19/2/2009 - 15:42

quote:
Pokud by námraza byla vodním ledem, tak by stejně rychle vysublimovala. Prach má prostě tendenci se k sobě lepit, jakoby krystalizovat.


Ta námraza obaluje zrnka prachu, je mezi nimi a pod nimi. I na povrchu panelu, který se během prohřívání sluncem tepelně nestabilizuje fázouvou změnou. Ta sublimace tam nebude přes nízký tlak zas moc snadná - je tam 100% relativní vlhkost atmosféry.


David - 3/3/2009 - 07:35

Zdá se , že pravé přední kolo mělo u obou vozítek nějakou výrobní chybu, začíná zlobit u Opp., což přímo ohrožuje plán dosáhnout obřího kráteru.


Ervé - 3/3/2009 - 08:24

Neřekl bych výrobní vadu, spíš nebylo tak předimenzované, jako ostatní díly. Po desetinásobném překročení životnosti nemůžete mluvit o nedokonalosti výroby.


pospa - 3/3/2009 - 08:43

Pánové, Opportuniti má za sebou téměř 15 km ! a 5 let ! provozu.
Svou záruční dobu překročily oba MERy více než 20x !

aktuální mapa trasy

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17405

předpokládaný další postup

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17402


David - 3/3/2009 - 09:01

Je vskutku podivuhodné jak obě vozítka ve vražedných podmínkách přežívají.Spirit má sice " na kahánku" ale jen vlivem zaprášení. Opp. je na tom lépe, ale jak jdou poslední zprávy, bude asi muset jet " pozpátku" a to znamená, že k obřímu kráteru asi již nedojede.


pospa - 5/3/2009 - 16:08

Po delší době tu máme reálný pohled na Opportunity z ptačí perspektivy, resp. z kamery HiRISE na MRO

Sol 1783 (29.1.2009) 15:46 místního času
Opportunity brázdí duny z prvého horního rohu obrázku úhlopříčně dolů


PetrV - 6/3/2009 - 12:36

Jisté je, že tato vozítka přiblížila Mars neskutečně. Lidem už nepřipadá jako hodně vzdálená planeta.


Mirek Pospíšil - 6/3/2009 - 13:56

quote:
Jisté je, že tato vozítka přiblížila Mars neskutečně. Lidem už nepřipadá jako hodně vzdálená planeta.
...díky nim je Mars pro hodně lidí "známým" světem a cítí se tam "jako doma". Navíc z MERů se podle nich stali první živí Marťani (vidím to stejně)


stano - 7/3/2009 - 07:31

Spirit 1839 sol


Opportunity 1818 sol


pospa - 8/3/2009 - 10:29

Všimli jste si tohoto pěkného kalendáře?



http://marsrovers.jpl.nasa.gov/home/calendar/MER-2009-2010-calendar.pdf


Mirek Pospíšil - 13/3/2009 - 15:01

Opportunity překročila hranici 15 najetách km a odslouženo má 1825 solů (1874 dní).



ze začátku tohoto týdne udělala nečekaný "odskok" pár metrů na SZ, zřejmě kvůli focení panoramatu se zajímavým kráterem Resolution, ale už je zpět na původním místě. Mezi "jízdní" dny řidiči pravidelně zařazují dny odpočinkové, kdy dávají oddech přidřenému pohonu PP kola.


David - 13/3/2009 - 19:03

Ještě je potřeba ujet 10 km, to je obludná vzdálenost, divím se, že v tak fádním terénu nejedou rychleji. Mohli by " dělat" klidně 200 až 400 m za den a hrabou se sotva desetinou.


dubest - 13/3/2009 - 19:43

Ma planetary.org jsem k tomu něco našel: As March blows in on Meridiani Planum, Opportunity will be driving backwards, with some forward driving, trying to redistribute some of the lubricant inside the right front gearbox. článek je na http://www.planetary.org/news/2009/0228_Mars_Exploration_Rovers_Update_Spirit.html


arccos - 13/3/2009 - 22:00

quote:
Ještě je potřeba ujet 10 km, to je obludná vzdálenost, divím se, že v tak fádním terénu nejedou rychleji. Mohli by " dělat" klidně 200 až 400 m za den a hrabou se sotva desetinou.


Nemohli:
1) Řízení roverů není tak úplně autonomní a pustit je samotné na takovou vzdálenost je dost risk. A plánovat dopředu se dá řekněme tak 200m?
2) Možné problémy s energií.
3) No a nejhorší nakonec. Oportunity se zadírá levé přední kolo. Proto rover jede kus pozadu a kus obráceně (apod.) ve snaze lépe rozložit mazivo v ložisku (prostě pokus ho promazat).

Pokud se kolo podaří stoprocentně zprovoznit, tak bysme mohli čekat tu dvousotvku denně, ale spíš jenom vyjímečně.


David - 15/3/2009 - 10:13

Myslel jsem to tak, že mají podrobné snímky terénu z orbity a není tam nic jiného než duny a duny, takže by rover mohl přes den jet neustále s bezpečnostní pojistkou na prokluzování, aby se nezahrabal, energie na to má dost.


Mirek Pospíšil - 16/3/2009 - 09:07

quote:
...
3) No a nejhorší nakonec. Oportunity se zadírá levé přední kolo.
...
Přidřené je pravé přední(PP=RF) a ne levé přední kolo(LP=LF).


pospa - 17/3/2009 - 13:11

QTVR 3D panorama za zastávky u malého ale hlubokého kráteru Resolution


http://www.db-prods.net/blog/wp-content/uploads/2009/03/sol1825-pano-qtvr.mov

a ještě anaglyf


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17540


David - 19/3/2009 - 19:24

Opp. je již pěkný kus od Victorie, asi již čtvrtinu k velkému kráteru má za sebou, ale nevím, nevím ?


pospa - 27/3/2009 - 10:40

Blog Damiena Bouica, bavícího se úpravou RAW obrázků byl opět inovován a je tam mnoho nových panoramat, která na oficiálním webu MERů nenajdete (nebo aspoň zatím )



http://www.astrosurf.com/merimages/opportunity-2009.html


David - 10/4/2009 - 08:01

Podle snímků opět Opp. překonává další duny a konečně zase jede, zdá se, že je v dobrém stavu. Neví někdo jak dopadly ty potíže se stávkujícím kolem u Spititu, točí se na volnoběh, nebo je zcela zablokované ?
Dík.


Stano - 10/4/2009 - 08:57

quote:
Neví někdo jak dopadly ty potíže se stávkujícím kolem u Spititu, točí se na volnoběh, nebo je zcela zablokované ?
Dík.

Na tomto obrázku vidieť že je zablokované (sol 1861):


Mirek Pospíšil - 10/4/2009 - 23:01

A takto zajímavě vypadá výřez ve vyryté solné brázdě v nepravých barvách



http://www.flickr.com/photos/marscat/3404945784/sizes/o/in/photostream/


pospa - 14/4/2009 - 09:34

"Zdravotní stav" obou MERů opět připomíná osudy notorického smolaře a dítěte štěstěny.

Opportunity po třítýdenní zastávce opět urazila slušnou vzdálenost 62 m a navíc její FV panely prošly větrnou očistou a dodávají 515 Wh denně.
http://www.marsdaily.com/reports/Cleaning_Event_Boosts_Energy_For_Mars_Rover_Opportunity_999.html

Naproti tomu Spirit tento víkend 11.-12.4. z neznázmých důvodů minimálně 2x rebootoval.
Operační tým zjišťuje, jestli není na vinně nová verze SW, nainstalovaná do roveru minulý měsíc. Pravdou ale je, že Oppy prošla stejným upgradem a problémy u ní nenastaly.
http://www.marstoday.com/news/viewpr.html?pid=27951


J2930_ - 14/4/2009 - 17:59

quote:
Přidřené je pravé přední(PP=RF)....


a pritom by stacilo umet odhazovat postradatelne rozbite soucastky


pospa - 16/4/2009 - 15:10

Mars se blíží svému periheliu (21.4.) a tak se přiblížilo období možných globálních prachových bouří. Ty se neopakují každý marsovský rok se stejnou intenzitou, ale vždy v tomto období.

Pokud se bouře "rozjede", bude to mít významný vliv na dodávku sluneční energie na FV panely obou MERů a ještě více může zhoršit jejich pokrytí prachem, nebo ho naopak odfouknout. Záleží na průběhu bouře.
Pro Spirit by to mohlo mít tentokrát fatální následky.
Kamery obou roverů denně sledují oblohu aby poskytly průběžné údaje o zhoršování podmínek a pomohli plánovačům při tvorbě strategie na další dny a týdny.

Z oběžné dráhy pak situaci v globálním měřítku monitorují kamery na Mars Odyssey a MRO.

http://www.spaceflightnow.com/news/n0904/15marsdust/


David - 17/4/2009 - 13:09

Výkon obou MERů je zcela nepochybně obdivuhodný, zejména ve srovnání s výkony sovětských/ruských , japonských a britských sond.


derelict - 17/4/2009 - 13:31

quote:
Výkon obou MERů je zcela nepochybně obdivuhodný, zejména ve srovnání s výkony sovětských/ruských , japonských a britských sond.


MERy se neuveritelnym zpusobem povedly, zajimalo by mne, o kolik byl prekrocen rozpocet, zda vzdy byly pouzity pouze navrzene a odzkousene komponenty nebo se tam obcas "setrilo" ...
Kazdopadne klobouk dolu pred jejich vykonem, osobne tipuji ze by jeste tak rok mozna i dva mohly vydrzet. Zajimalo by mne, nakolik je mozne u tohoto typu sond hodnotit navratnost investic.


David - 17/4/2009 - 19:27

Myslím, že dlouhá životnost amerických sond/dužic není nic nového pod Sluncem, stejně jako kratičká životnost sond/družic sovětských/ruských. Příkladně v sedmdesátých letech m.s. pracovaly americké sondy na povrchu Marsu několik let, zatímco jediná sovětská několik vteřin, a to ještě kdoví jestli ?


pospa - 18/4/2009 - 12:40

Z posledního týdenního reportu Mission Managers:

".... Spirit failed to wake up for three planned events. The rover eventually woke up from an expiring alarm clock timer 27 hours later. Then, an unexpected reset of the rover occurred on Sol 1874 (April 11, 2009). A second reset occurred on Sol 1875 (April 12, 2009). It was also discovered that the rover did not record any data in flash memory on sols 1874 and 1876 (April 11 and April 13, 2009)...."

Spirit se neprobudil ke třem plánovaným událostem. Rover se náhodně vzbudil až 27 hodin po signálu budíku. Pak následoval nečekaný reset počítače 11.4.2009 / Sol 1874. Druhý reset proběhl 12.4.2009 / Sol 1875. Bylo také zjištěno, že rover nezaznamenal žádná data do flash paměti během dní 11.-13.4.2009.

Jaká vůbec může být životnost použitých flash pamětí a procesorů?
Oba komponenty už pracují minimálně 7 let (stavba, testování, přelet, činnost na Marsu) a do/z pamětí už bylo uloženo a vymazáno určitě několik GB dat.
Přitom okolní životní podmínky elektroniky uvnitř MERů by měly být celkem slušné, viz pokračování reportu:

"....Sols 1877 and 1878 (April 14 and April 15, 2009) have been normal without any errors or anomalies. At this time, there is no explanation for these anomalies. The rover is power positive with the batteries fully charging each day. All temperatures are well within allowable limits...."

Sol 1877 a 1878 (14.-15.4.2009) proběhly normálně bez chyb a abnormalit. V této chvíli chybí vysvětlení pro tyto anomálie (z předchozích dnů). Napájení roveru je v pořádku, baterie jsou plně nabity každý den. Všechny teploty jsou v povolených limitech.

A jako vždy je tu srovnání s Opportunity - ta, ač skoro stejně "stará" je v pohodě...


derelict - 18/4/2009 - 13:34

quote:
A jako vždy je tu srovnání s Opportunity - ta, ač skoro stejně "stará" je v pohodě...


Nevim, jestli je "stejne" stara. Ted prave hledam informace o tom jestli se nejprve zacal stavet jeden a nekdy v pocatecni fazi navrhu se k nemu pridal druhy, nebo zda se doopravdy oba zacali stavet najednou. Pripada mi to, jako by Spirit byl prvni a Oportunity az druha, stavena az po nejakych zkusenostech.


pospa - 18/4/2009 - 17:40

quote:
quote:
A jako vždy je tu srovnání s Opportunity - ta, ač skoro stejně "stará" je v pohodě...
Nevim, jestli je "stejne" stara. ... Pripada mi to, jako by Spirit byl prvni a Oportunity az druha, stavena az po nejakych zkusenostech.
Pravda je taková, že oba MERy se stavěly a testovaly téměř současně, s odstupem poze několika týdnů během let 2002 a 2003. Spirit byl ten první "pokusný králík - zlobivý kluk" na kterém se vše testovalo, odhalovaly problémy a vychytávaly mouchy. Takže druhý rover Opportunity pak, jako "poslušná holčička", zvládla oživování a testy mnohem hladčeji a bez větších překvapení a zádrhelů.

Opportunity vlevo, Spirit vpravo


Je opravdu zajímavé, že tento osud rovery provázel a stále provází i v místě jejich aktivní služby - Spirit se musí rvát o kažý úspěch s nasazením všech sil, dojet kilometr daleko k prvním zajímavým místům, šplhat do hor, bojovat o přežití každou zimu.Naproti tomu Opportunity si přistane klidně rovnou do kráteru se zajímavým podložím na dosah kamer a další postup krajinou má po rovince, atd. vždyť to už znáte.

Stejně je ale Spirit mým jasným favoritem, je to rváč a bojovník, kterému nikdy nic nespadlo zadarmo do klína a přesto pořád jede!
Nepřeju nikomu nic špatného, ale správný happyend by byl, kdyby nakonec vydržel dýl než Opportunity.


Adolf - 18/4/2009 - 18:33

quote:

Je opravdu zajímavé, že tento osud rovery provázel a stále provází i v místě jejich aktivní služby - Spirit se musí rvát o kažý úspěch s nasazením všech sil, dojet kilometr daleko k prvním zajímavým místům, šplhat do hor, bojovat o přežití každou zimu.Naproti tomu Opportunity si přistane klidně rovnou do kráteru se zajímavým podložím na dosah kamer a další postup krajinou má po rovince, atd. vždyť to už znáte.




Spirit má holt ducha, zatímco Opportunity má příležitosti.


David - 19/4/2009 - 10:55

Obě vozítka jezdí v pečlivě vybraných oblastech a jen precizují poznatky o nich získané z orbity. Nic převratného tudíž nemohou objevit. Jsou v pozici geologa s kladívkem v ruce který by chtěl konkurovat specializované družici.Orbitální geologický průzkum je mnohem efektivnější než nějaké pojíždění.Jinak jsou ovšem technicky na špici a jejich záplava snímků je ohromující.


pospa - 19/4/2009 - 11:31

quote:
Obě vozítka jezdí v pečlivě vybraných oblastech a jen precizují poznatky o nich získané z orbity. Nic převratného tudíž nemohou objevit. Jsou v pozici geologa s kladívkem v ruce který by chtěl konkurovat specializované družici.Orbitální geologický průzkum je mnohem efektivnější než nějaké pojíždění.Jinak jsou ovšem technicky na špici a jejich záplava snímků je ohromující.
Davide, zlobte se na mně nebo ne, ale plácáte hlouposti!
Vypadá to, jako by jste za posledních 5 let nepostřehl jediný z objevů, které MERy pro planetární geologii a vědu obecně přinesly.
Jestli máte podobný odsuzující názor na všechny povrchové kosmické sondy tak Vás upřímně lituji.
Pochopte, že z výšky 100 km a výše NIKDY neobjevíte to co ze vzdálenosti 10 cm !!


yamato - 19/4/2009 - 11:37

quote:
Obě vozítka jezdí v pečlivě vybraných oblastech a jen precizují poznatky o nich získané z orbity. Nic převratného tudíž nemohou objevit. Jsou v pozici geologa s kladívkem v ruce který by chtěl konkurovat specializované družici.Orbitální geologický průzkum je mnohem efektivnější než nějaké pojíždění.Jinak jsou ovšem technicky na špici a jejich záplava snímků je ohromující.


Dufam ze toto bolo myslene ako vtip
Ak nie, prosim posunte tuto skvelu myslienku na vas narodny geologicky ustav, nech nerobia vyskum v terene a nehraju sa so sutrami, nech si radsej objednaju nejake snimky z orbity. Dajte potom vediet co vam odpisali


derelict - 19/4/2009 - 12:05

quote:
Obě vozítka jezdí v pečlivě vybraných oblastech a jen precizují poznatky o nich získané z orbity. Nic převratného tudíž nemohou objevit. Jsou v pozici geologa s kladívkem v ruce který by chtěl konkurovat specializované družici.Orbitální geologický průzkum je mnohem efektivnější než nějaké pojíždění.Jinak jsou ovšem technicky na špici a jejich záplava snímků je ohromující.


Davide,
Patrne jsem prehledl nove metody, muzete mi prosim objasnit jak provest zobrazeni na uvedenem linku z orbity ?

http://www.nasa.gov/vision/universe/solarsystem/opportunity_water.html " target=_blank> http://www.nasa.gov/vision/universe/solarsystem/opportunity_water.html

Je zde ukazan jeden z obrazku z mikroskopu, ktere vedly k potvrzeni existence vody na Marsu minimalne v jeho historii.


Adolf - 19/4/2009 - 13:30

quote:
Obě vozítka jezdí v pečlivě vybraných oblastech a jen precizují poznatky o nich získané z orbity. Nic převratného tudíž nemohou objevit. Jsou v pozici geologa s kladívkem v ruce který by chtěl konkurovat specializované družici.Orbitální geologický průzkum je mnohem efektivnější než nějaké pojíždění.Jinak jsou ovšem technicky na špici a jejich záplava snímků je ohromující.


Většina geologického výzkumu Země se dělá jako terénní a laboratorní výzkum, družice jsou významným pomocným prostředkem, ale je v nich jen zlomeček nákladů pozemní geologie.

Když tu byly debaty o Měsíci, měl jsem dojem, že někteří diskutéři si představují, že by na něj stačilo vysadit pár Lunochodů, jako jsou tyhle MERy, a bylo by vymalováno. Víc nepotřebujeme, protože na ty šutry můžeme koukat.

Ovšem i to, co dělají MERy, má k důkladnému geologickému průzkumu hodně daleko. Je to určitá předběžná rekognoskace terému, díky níž sice geologové žasnou, ale o to víc slzí, že ty vývrty do šutrů můžou jen platonicky obdivovat na obrázku, pokochat se jejich spektrogramem, nemohou je však opravdu jaksepatří přezkoumat a vytěžit těch tisíkrát víc informací, jaké by dostali z výbrusu kamene v laborce. I ty MERy mají možná blíž k letmému prohlédnutí terénu z orbity než ke skutečně důkladnému geologickému rozboru.

Skutečně důkladný geologický rozbor zvládneme, a ještě tomu tak dlouho bude, jen v dobře vybavených pozemských laboratořích a může trvat u gramu zajímavého šutru roky.

Dobře vybavenou geologickou výpravu na cizím tělese - v blíziké době tedy doufám Měsíci - si představuji jako nějaký terénní sběrná vozidla, která šmejdí a sbírají vzorky po okolí v jistém smyslu podobná jako MERy ovšem nesrovnatelně vyššího výkonu schopná rychlého pobybu rychlých vývrtů a odštipování šutrů a podobných předběžných rozborů laserem atp. jako MERy. Dále vrtné soupravy schopné odebírat vzorky hluboko pod povrchem.

Co by se vyhodnotilo jako dost cenné by se vozilo na pracoviště předběžné přípravy vzorků. Zde by se vzorky řezaly na jemné výbrusy. Jsou to mikroskopicky slabé plátečky, které se prohlíží geologickými mikroskopy a jejich mozaika se podrobuje chemickým, krystalografickým a izotopickým rozborům. (Může jít o tisíce různých rozborů na 1 cm2.) Obdobně i když trochu jinak se do vrstviček upravují sypké vzorky. Výbrusy by se podrobovaly předběžné laboratorní analýze a jen ty nejzajímavější z nich by se s příslušnými popisky odvezly jako návratné vzorky na Zem. A u zvláště zajímavých by se mohl vzít i kousek matečné horniny.

V tomhle všem by někdo měl brousit nástroje, měnit filtry a těsnění, pokud možno recyklovat maziva a řezné emulze, dělat spoustu podpůrné zámečničiny atp. Mám obavy, že nějakou dobu to roboti ještě sami nezvládnou. Určitě to ale nezvládne družice.

U Marsu se vědátoři pořád rmoutí nad tím, že z družic vidí spoustu morfologie, u které je ale velký problém odhadnout, kdy asi vznikla. Např. vulkanické útvary, z nichž by bylo možno usuzovat na minulou geologickou aktivitu planety nebo projevy současné aktivity planety. Hlavním cílem MERů bylo přezkoumat, které horniny vznikaly ve vodě a které bez vody, a to z orbity fakt nejde.


David - 19/4/2009 - 17:41

Právě výsledky průzkumu z orbitu vedly k závěrům, že v lokalitách v nichž byly obě vozítka vysazena by se měly vyskytovat horniny, které byly ve styku s tekoucí vodou.Jestliže se tyto předpoklady vyplnily nelze hovořit o nějakém překvapení či epochálním objevu, ale pouze o potvrzení solidní hypotézy.Když jsem se zmínil o geologickém průzkumu z orbity, měl jsem na mysli průzkum jednotlivých oblastí nikoli jednotlivých šutrů.Příkladně má-li být objeveno ložisko nějakého těžitelného nerostu, vyznačen jeho rozsah a vydatnost, pak na to stačí několik přeletů specializované družice, armáda geologů s kladívky na tom bude pracovat nekolik let. Podobně je tomu s průzkumem planet, ten se provádí v planetárním měřítku a byť podrobný průzkum nějaké maličké lokality nejen, že v tomto rozsahu má minimální význam, ale může být i zavádějící. Proto je věnován výběru podrobněji / landery/ zkoumaných lokalit takový význam.Příkladně Phoenix přistál v oblasti v níž družice registrovaly vodní led, to se vědělo, tak jakýpak objev, snad jen to že byl blíže povrchu než se čekalo.
Závěrem bych prosil, abychom se jako inteligentní lidé pokud možno v diskuzi, pokud ovšem má zůstat diskuzí,vyhýbali osobnímu napadání, vždyť všichni nemůžeme být géniově, což znamená diskutovat věcně a nehodnotit diskutující, neb bychom sami mohli být též obdobně hodnoceni a to by nikam nevedlo.


Mirek Pospíšil - 19/4/2009 - 20:44

quote:
...Příkladně Phoenix přistál v oblasti v níž družice registrovaly vodní led, to se vědělo, tak jakýpak objev, snad jen to že byl blíže povrchu než se čekalo....
Davide, mám nutkavý pocit, že si hodláte trvat na svém názoru bez ohledu na fakta předložená druhou stranou. Začíná se to podobat Vladovu přístupu.
Phoenix, mimo jiné v půdě objevil chloristanové soli, změřil její pH, změřil povrchovou vlhkost půdy v závislosti na čase a teplotě, pořídil mikroskopické snímky prachu, atd. atd. U dalších povrchových sond všetně MERů by se takto dalo pokračovat na tisíce stránek...
Skutečně si myslíte, že průzkum cizích těles v tomto malém povrchovém měřítku je zbytečný, ergo družicemi na orbitu nahraditelný?
Ale vážně, nesnažíte se nás jen vyprovokovat?


Adolf - 20/4/2009 - 01:22

quote:
Právě výsledky průzkumu z orbitu vedly k závěrům, že v lokalitách v nichž byly obě vozítka vysazena by se měly vyskytovat horniny, které byly ve styku s tekoucí vodou.Jestliže se tyto předpoklady vyplnily nelze hovořit o nějakém překvapení či epochálním objevu, ale pouze o potvrzení solidní hypotézy.


Geologové, přestože skoro nepochybovali o přítomnosti vodních usazenin v lokalitách působení MERů, zírali na to vše nové a překvapivé, co jim MERy ukázaly, stejně vyjeveně jako myslím většina zdejších čtenářů zírá na tyhle úsudkové "zkratky" na základě znalostí věci na úrovni družicových snímků problematiky. Měli jsme v průmyslovce vyučujícího, který nás posílal s pětkou zpátky do lavice se slovy: "Ty's to viděl z vrtulníku!" Družice létají výš než vrtulníky.

Věda se vždy snaží povrchnost předběžných hypotéz přetvořit na skutečnou znalost, která i když třebas předběžnou hytézu potvrdí, šíleně překvapí a udiví, a tudíž vyprodukuje svazek následných hypotéz.

V gramu šutrů je víc údivu - tedy poznání - než ve snímcích z tisíci obletů planety. Tohle mé tvrzení může na první pohled vypadat jako Vladovina, jak ji definoval Aleš Holub, ale na rozdíl od tvrzení degradacího poznatky z MERů na potvrzení hytotézy o vodě na základě družicové morfologie, jím není.


pospa - 21/4/2009 - 08:55

Se spiritem to jde vážně z kopce.
Po 2 restartech o víkendu 11.a 12.4. se situace opakovala i o týden později 18.4. , provázené opakovanou ztrátou paměti, resp. neschopností cokoli zapisovat na flash paměť a to třikrát za posledních 10 dní.
Napájení, baterie i vnitřní teplotní bilance je přitom stále OK.
Pokud běžící vyšetřování příčin selhání označí flešku za nepoužitelnou, bude se nadále používat 128 MB RAM paměi.

http://www.marsdaily.com/reports/JPL_Analyzing_Spirit_Computer_Reboots_And_Amnesia_Events_999.html


pospa - 24/4/2009 - 14:12

Opportunity včera 23.4. znovu lehce "zabředla" předními koly do prachové duny.
Nevypadá to ale tak hrozivě jako před čtyřmi lety v duně Purgatory.

https://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2009-04-23/1F293757879EFFA0W6P1211L0M1.JPG
https://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/rear_hazcam/2009-04-23/1R293757843EFFA0W6P1311R0M1.JPG

a ješte anaglyf

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17881

Věřím, že pro ni tentokrát nebude problém a v pohodě vycouvá na bezpečnější cestu.

[Upraveno 24.4.2009 poslal pospa]


Mirek Pospíšil - 25/4/2009 - 20:38

Oppy úspěšně vycouvala cca 30 cm a je z toho venku

https://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2009-04-24/1F293841357EFFA0W8P1211R0M1.JPG


David - 26/4/2009 - 07:16

Bylo to nečekané, zatím všechny duny v této oblasti překonával bez nějakého boření, vypadaly stré a udusané, podle snímků se bořil v řádu tří centimetrů.
Občas lze zahlédnout i valy velkého kráteru.


pospa - 26/4/2009 - 10:12

Tak takto vypadá "brzda, smyk a zpátečka" na Marsu rychlostí 1 cm/s
Skoro se nechce věřit že jde vyrobit tak dynamicky vypadající stopy tak nízkou rychlostí...
Na začátku couvání byl prokluz kol "jenom" cca 40%



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17913
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17923


David - 26/4/2009 - 21:15

Má-li ujeto skoro 16 km, měl by být ve čtvrtině cesty k Endavouru .


Mirek Pospíšil - 26/4/2009 - 21:44

quote:
Má-li ujeto skoro 16 km, měl by být ve čtvrtině cesty k Endavouru .
To bych netvrdil. Tipl bych spíš 1/5 - 1/6.
Řidiči Opportunity volí cestu ke kráteru poměrně zajímavě. Zatímco Endeavour je na jiho-východ od Victorie, Oppy poměrně klikatě vesměs míří na jiho-jiho-západ. Je to samozřejmě důsledek volby co možná nejbezpečnějšího terénu, i když jak víme z tohoto týdne i mistr tesař se někdy utne...

Na portálu UMSF toto počínání sledují minimálně tyto dvě vlákna:
1) Opportunity route map http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=681&st=2490&start=2490
2) Endeavour Drive - Drivability analysis http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=5476&st=825&start=825


David - 27/4/2009 - 11:03

Pokud v minulém týdnu urazil půl kilometru a bude-li takto dál pokračovat, pak je reálná naděle k Vëlkému kráteru dojet, což je celkem senzační zpráva.


Mirek Pospíšil - 29/4/2009 - 11:10

Spirit postupuje pomalu kolem západního úbočí Home Plate ke kopci VonBraun


http://www.flickr.com/photos/marscat/3484457520/sizes/l/

ale dnes (sol 1891) ho trápí problémy se zahrabáváním zadních i předních kol (momentálně v opačném gardu - jedeme pozpátku) do písků a solí

http://nasa.exploratorium.edu/mars/spirit/rear_hazcam/2009-04-29/2R294253680EFFB1C6P1312R0M1.JPG
http://nasa.exploratorium.edu/mars/spirit/forward_hazcam/2009-04-29/2F294253614EFFB1C6P1212R0M1.JPG


Mirek Pospíšil - 29/4/2009 - 11:28

From David:
Má-li Opportunity ujeto skoro 16 km, měl by být ve čtvrtině cesty k Endavouru .
___


Na oficiálním MER webu byla ujetá vzdálenost k cíli odhadnuta na 16,4% (sol 1857). To dělá onu 1/6, jak jsem odhadoval nedávno...

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/tm-opportunity/images/MERB_Sol1857_1_br2.jpg

Neoficiální mapa postupu k solu 1870 (28.4.2009) pak vypadá takto
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17939


Mirek Pospíšil - 30/4/2009 - 10:05

Nově pohled na Home Plate z West Valley v barvě a v 3D.
Moc pěkná hromada šutrů...





http://www.nivnac.co.uk/mer/index.php/a1886

Btw. včera Spirit "postihla" úklidová akce větrem - FV panely teď dodávají 371 Wh/sol. To je nejvíc za posledních 550 solů! Super !!!
http://twitter.com/marsroverdriver


Mirek Pospíšil - 4/5/2009 - 13:05

Spirit bojuje ...


martinjediny - 4/5/2009 - 16:47

quote:
Spirit bojuje ...


hrabe pekne, aj bez lopatky...


Mirek Pospíšil - 8/5/2009 - 18:24

Spirit 8.5.2009 - Sol 1900 !



solární panely dnes dávají 656 Wh !


David - 12/5/2009 - 12:21

Podle dnešních sníků OPP dne " udělal" nejméně 100 m.


pospa - 12/5/2009 - 14:51

Spirit má velmi vážné problémy :

1) pět kol, které se ještě točily, zapadly až po osy do mekkého prachu a marně se protáčí při pokusu o vyjetí ven



2) panuje obava, že se rover "posadil na břicho" a dotýká se spodní stranou šasi jednoho nebo více kamenů pod sebou

Předpokládaná současná poloha Spiritu v terénu:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18056

3) levé prostřední kolo se během poslední jízdy zaseklo.
Důvodem může být a) zaklesnutý kámen uvnitř kola, mezi ráfkem a středovým nábojem, nebo b) tvrdé podloží pod kolem, nebo c) poškozený pohon kola.

Vše dohromady znamená přerušení jízdy Spiritu možná až na několik týdnů.
Tým studuje vlastnosti půdy pod koly (na levé straně je jiná než vpravo), aby mohl nasimulovat podmínky v JPL a vybrat optimální taktiku "úniku".

GOOD LUCK !!!


Ervé - 14/5/2009 - 08:58

Může SPIRIT zkusit odkráčet? Střídavým zvedáním a pouštěním jednotlivých kol a s pomocí ramene?


pospa - 14/5/2009 - 11:19

quote:
Může SPIRIT zkusit odkráčet? Střídavým zvedáním a pouštěním jednotlivých kol a s pomocí ramene?
Odkráčet asi ne. Sklopená ramena kol, stejně jako stožár kamer jsou už pět let zamčeny v pracovní poloze, bez možnosti odemknutí a pohybu zpět.

Na JPL Mars yardu už mj. zkusili otáčivý pohyb a lá tank - všechny levé kola vpřed, všechny pravé vzad a vice versa. Bez úspěchu.

Na UMSF padají návrhy na posunutí těžiště pomocí natočení HGA a ramene na jednu stranu, (zbytečné - rameno 1 m dlouhé váha 3-5 kg proti roveru ~180 kg nepomůze) nebo "odšťouchnutí" roveru pomocí ramene opřeného o zem (taky blbost - zničení přístrojů, slabé pohony v kloubech a celá váha roveru na tom).

Tak aspoň nápad nasnímat autoportét pomocí mikro imageru na konci robo-ruky pro monitoring současné polohy.
Simulace této akce: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18048
a výsledek by pak mohl vypadat asi takto:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18047

Jeden z MER-řidičů to ale zatím vylučuje, protože v důsledku nedávných nečekaných restartů počítače se robo-paže dočasně vůbec nepoužívá (dokud neboudou rebooty vysvětleny). Hrozí nebezpečí, že kdyby se počítač náhle resetoval během pohybu paže, ztratily by se údaje o natočení kloubů a musely by se snímače polohy znovu kalibrovat. A to na Marsu ješně nikdo nikdy nedělal a ani se do toho moc nehrne.

Jiná možnost by byla použít jednu hladkou rovnou plochu na ruce jako zrcátko a vyfotit situaci pod břichem Spiritu pomocí předních HazCam
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/f/373/1F161306157EFF42DIP1144L0M1.JPG

Další pokus (údajně poměrně přesný) o odhad polohy Spiritu:
http://cumbriansky.files.wordpress.com/2009/05/stuck.jpg


Další napady ?

[Upraveno 14.5.2009 pospa]


martinjediny - 14/5/2009 - 11:53

quote:
quote:
Může SPIRIT zkusit odkráčet? Střídavým zvedáním a pouštěním jednotlivých kol a s pomocí ramene?
Odkráčet asi ne. ...Další pokus (údajně poměrně přesný) o odhad polohy Spiritu:
http://cumbriansky.files.wordpress.com/2009/05/stuck.jpg Další napady ?


Nemohol by rameno pouzit ako rydlo a odhrabat kola?

btw. Dalsi rover by si mal zobrat so sebou tykadlo na kontrolu pojazdnosti terenu...


pospa - 14/5/2009 - 12:00

quote:
Nemohol by rameno pouzit ako rydlo a odhrabat kola?
Právě naopak - uvažuje se o přihrnutí hrubějšího písko-štěrku pod kola pro větší trakci

quote:
btw. Dalsi rover by si mal zobrat so sebou tykadlo na kontrolu pojazdnosti terenu...
Nebo MSL přistát někde poblíž a jeho odletivší SkyCrane použít na vytažení Spiritu z bryndy


alamo - 14/5/2009 - 12:14

Martin Jediny "btw. Dalsi rover by si mal zobrat so sebou tykadlo na kontrolu pojazdnosti terenu..."

čo tak nejaký pomocný minirover?
ten by pendloval pred tým hlavným, a vyberal cestu, ak by sa niekde "šprajcol",
hlavný by ho vytiahol ramenom. pomocný rover nenusí mať vlastné solárne panely, ak by bol napájaný,
z hlavného vozidla (trebárs káblom), na vytiahnutie by stačilo potiahnuť "za kábel"


pospa - 18/5/2009 - 09:04

Zhruba takto je Spirit "ponořen" v jemném písku:
(model MER 1:18 + mouka posypaná skořicí, šutry chybí!)
... asi pěkně vonící dioráma, ale dost děsivé pro řidiče roveru...



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18090
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18092
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18091


derelict - 18/5/2009 - 09:22

quote:
Zhruba takto je Spirit "ponořen" v jemném písku:


Trochu mi to pripomina tekute pisky, dle meho by na Marsu mohly take byt. Nevi nekdo o metode, jak je detekovat ?
Jinak drzim pesti Spiritu, at ma dostatek "bojoveho ducha" a vyjede ;o)

Mimochodem, cetl nekdo knizku Mesicni prach od A.C. Clarka? Tam byl boj s prachem docela zajimave popsan.


pospa - 18/5/2009 - 09:25

Quick Time VR panorama aktuální "zastávky" Spiritu (4,1 MB)

http://mmb.unmannedspaceflight.com/MERA1902_1907Navcam.mov


Jirka Salek - 18/5/2009 - 11:31

To zahrabani roveru je opravdu desive. Mam obavu ze to muze byt konecna. Predpokadam ze to nezahrabane kolo je to nefunkcni.
Pozemske zkusenosti v tomto pripade doporucuji jedine: pevne lano a lopaty do rukou.


martinjediny - 18/5/2009 - 11:36

quote:
To zahrabani roveru je opravdu desive. Mam obavu ze to muze byt konecna. Predpokadam ze to nezahrabane kolo je to nefunkcni.
Pozemske zkusenosti v tomto pripade doporucuji jedine: pevne lano a lopaty do rukou.

Vznikaju uvahy pre alternativny program roveru, ak sa nevyhrabe?


Mirek Pospíšil - 18/5/2009 - 11:51

To JS:
Ano, nezahrabané PP kolo se už 3 roky netočí.

To MJ:
Zatím se pracuje na co nejpřesnější definici vlastností prachu v kterém se Spirit topí. Pak bude následovat simulace podmínek na "pískovišti" (pudr, cenent, sklo, sádra?) a zkoušení různých technik pro vyjetí ven, které se zatím navrhly.
Kdyby to nakonec nevyško a byla by to opravdu konečná (doufám že ne - energie je zatím dost), tak tam zůstane jako statická pozorovatelna okolí. http://athena.cornell.edu/


Jirka Salek - 18/5/2009 - 11:56

quote:
To JS:
Ano, nezahrabané PP kolo se už 3 roky netočí.




Mozna je cas ho znovu roztocit. Myslim, ze problem byl ze odebiralo hodne proudu a tudiz hrozilo spaleni neceho, ale muze to byt posledni sance. Pokud to kola tohli za sebou tak ted musi vycouvat a to kolo je jednak v predu a pokud ho neroztoci tak bude fungovat jako ucinna brzda.
Jestli se jim podari ten rover dostat ven tak smekam.


Cybermud - 18/5/2009 - 12:13

Rover má nějaká pohyblivá ramena ne? Celkem bych v nouzi použil styl "píďalka" a pomohl kolům i ramenem. Otázka je zda je rover sto synchronizovat pohyby nebo zda by se přizvedl ramenem, protočil párkrát kola a nahrnul pod sebe materiál a takhle pořád dokola, až by se ze šlamastiky "vyfrézoval"... vzhledem k tomu, že jsem to nekonstruoval, tak nevím co by bylo možné, ale tonoucí se stébla chytá, že?


David - 18/5/2009 - 13:20

Vypadá to na " konečnou" a přechod na nějaký úsporný / finančně/ režim, příkladně oživení jednou za deset, dvacet, či třicet SOLů.


Adolf - 18/5/2009 - 19:40

quote:
Vypadá to na " konečnou" a přechod na nějaký úsporný / finančně/ režim, příkladně oživení jednou za deset, dvacet, či třicet SOLů.


Mám obavy, že by nepřežil zimu. Oni musí na zimu vždy na dost prudký svah správně přivrácený ke Slunci, aby měli dost příkonu k přežití zimy. Pokud neuvízl zrovna tak šťastně, že by se shodou okolností nacházel na dobrém zimovišti, tak je to jeho poslední sezóna.


Mirek Pospíšil - 18/5/2009 - 22:13

quote:
quote:
Vypadá to na " konečnou" a přechod na nějaký úsporný / finančně/ režim, příkladně oživení jednou za deset, dvacet, či třicet SOLů.
Mám obavy, že by nepřežil zimu. Oni musí na zimu vždy na dost prudký svah správně přivrácený ke Slunci, aby měli dost příkonu k přežití zimy. Pokud neuvízl zrovna tak šťastně, že by se shodou okolností nacházel na dobrém zimovišti, tak je to jeho poslední sezóna.
Správná poznámka Ádo.
Spirit je orientovaný severo jižním směrem, předkem na sever. Levobok je níž než pravá strana, nákloněn je 10 - 12° k západu. Naklopení k jihu +/- 0°. Na přezimování by to určitě nestačilo.

Ale nehažme flintu do písku, Spirit je bojovník.


... jenom aby to snažení nedopadlo takto


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18059


tlama - 18/5/2009 - 22:54


... jenom aby to snažení nedopadlo takto ...


ROFL - Snad ne, držím všechny palce.


David - 19/5/2009 - 07:58

V letošní zimě měl k dospozici 200 w, dnes vyrábí přes 600 w to by i při nižší výšce slunce a kratší expozici mělo bohatě stačit.


pospa - 19/5/2009 - 09:22

Opportunity, jako správné dvojče, bude pro Spirit zkoušet techniku autoportetace pomocí foťáčku MI na konci robopaže. Zatím se ještě patřičné snímky na webu neobjevily, tak uvidíme jak jí to půjde.

Další mírně dobrá novinka je, že zaseknuté levé střední kolo po diadnostice o víkendu už dává známky dobrého chování - el. odpor pohonu je OK, takže motor je fční a zkusí s ním o 1-2°pootočit.

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20090518a.html

... je moc dobře, že má ten chlapík s lopatou oranžovou vestu s odrazkama! SAFETY FIRST !
To asi aby ho nesrazil nějaký okolo rychle jedoucí rover


pospa - 19/5/2009 - 11:27

quote:
Opportunity, jako správné dvojče, bude pro Spirit zkoušet techniku autoportetace pomocí foťáčku MI na konci robopaže. Zatím se ještě patřičné snímky na webu neobjevily, tak uvidíme jak jí to půjde.
Tak první vlaštovky z dneška jsou tady:
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/micro_imager/2009-05-19/

Bude to chtít určitě dodatečné zpracování - deblurizaci, kontrast, atd. , ale rozdíl světla a stínů bude pro začátek stačit - je třeba určit jaká je momentální světlá výška Spiritu nad kameny.

Pokusy o vylepšení neostrých fotek z MI, pořízených v minulosti, už proběhly minulý týden.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18078


pospa - 19/5/2009 - 15:17

Pár nadšenců zapracovalo a snímky z Oppy MI jsou poskládané a upravené jak to jen šlo:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18111
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18112


Pro porovnání detailů okolí ješte s Oppy umístěnou do terénu:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18113

...řekl bych velmi dobrá práce !

Pro potřeby Spiritu to bude dokonale stačit.
Před tím, než se do toho pustí, se ale musí zajistit dostatek informací pro případ nečekaného rebootu ve chvíli pohybu ramene s MI. Prý to potrvá zhruba do konce tohoto týdne.


pospa - 21/5/2009 - 10:16

Jaký je v těchto dnech progres v testování postupů vysvobození Spiritu na JPL pískovišti?
Žádný!
Zákon schválnosti (perverzita přírody) funguje velmi spolehlivě, takže na jednom ze serverů, které využívá tým pro testování a simulaci operací MERů, zhavarovalo diskové pole.
Tudíž se pracuje hlavně na jeho obnově a simulace musí počkat - takže, obrňme se trpělivostí...

Pro zkrácení dlouhé chvíle čekání je tu pro zájemce popis pracovní směny řidičů roverů (přízpěvek od RoverDriver z Today(20.5.2009) 7:28 AM): http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=6022

...zajímavé čtení


pospa - 22/5/2009 - 12:30

Opportunity překročila značku 16 km na svém odometru.
Od Kráteru Victoria tedy ujela už kolem 3,5 km
Za poslední sol 1893 urazila více než 70 m.



celá mapa
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18124


pospa - 22/5/2009 - 12:46

Značka * 16 km z pohledu Opportunity



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18129


David - 22/5/2009 - 12:46

Je ale pořád víc a víc " vlevo" od cíle a i když zrychluje, přibližování je pořád dost pomalé.


pospa - 25/5/2009 - 22:35

aktuální panorama kolem Spiritu v přibližně pravých barvách.


http://www.nivnac.co.uk/mer/index.php/a1888


... myslím, že na tomto místě bude dost času i na dofocení zbytku do 360°. Doufejme, že to pak nebude finální panorama v Google Mars 3D...
Btw. s levým prostředním kolem se podařilo pootočit o 4°, takže motor i převodovka budou asi OK a FV panely dávají stále kolem 700 Wh/sol


Mirek Pospíšil - 28/5/2009 - 17:03

Spirit dnes: 800 Wh !
Na začátku mise před 5 lety to bylo 850-900 Wh

- skoro nový rover...
vypadá to na "zásah" dust devilu


Mirek Pospíšil - 30/5/2009 - 18:57

Snímkování povrchu pod "břichem" Spiritu je naplánováno.
Nejdřív se v neděli mikro-kamera MI podívá na povrch pod ramenním kloubem robopaže IDD a pokud tam bude vše OK - volný prostor, začne v pondělí fotit prostor přímo pod roverem z větší blízkosti.
Takže v příštích 2 dnech sledujme nové přírustky tady: http://qt.exploratorium.edu/mars/spirit/micro_imager/


arccos - 30/5/2009 - 19:34

Ten elektrický příkon je fantastický. Škoda, že ho Spirit zrovna nemůže využít. Snad ho nějak vyhrabou... fandím.


pospa - 31/5/2009 - 14:10

První snímky z pod Spiritu jsou na světě!

Panorama z originálů:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18191

po úpravě:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18195

Ten tmavý stín pod WEB by mohl být šutr dotýkající se šasi a ten hranatý kámen v popředí je možné identifikovat z těchto snímků:

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18194


pospa - 2/6/2009 - 13:31

Aktualizace několika statistik pro oba MERy:
- ujetá vzdálenost kumulativně
- ujeto m/den
- týdenní průměry m/den


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18215


- počet odeslanách obrázků kumulativně
- průměrně obrázků/den
- vyrobená energie Wh/den (sol 1300-1900)


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18216


pospa - 3/6/2009 - 13:33

situace pod Spiritem není moc radostná:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18223

po úpravách:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18228

ostrý vrchol uprostřed může být sypký materiál ale spíš jde o kámen a zřejmě se dotýká "břicha" Spiritu.
Paradoxně je to možná dobře; v opačném případě by rover mohl být "utopený" ještě hlouběji.

http://207.7.139.5/mars/spirit/micro_imager/2009-06-03/2M297264979EFFB1DQP2906M2M1.JPG
[Upraveno 03.6.2009 pospa] [Upraveno 03.6.2009 pospa]


martinjediny - 3/6/2009 - 15:22

quote:
situace pod Spiritem není moc radostná:
http://www.unmannedspaceflight.com/uploads/post-110-1244017369_thumb.jpg ...ostrý vrchol uprostřed může být sypký materiál ale spíš jde o kámen ...

Skor asi o kamen. neviem si predstavit vznik takeho sypkeho "hrotu", i ked Mars nie je Zem.


Mirek Pospíšil - 3/6/2009 - 15:44

... že v posledních týdnech proběhla opakovaná "úklidová akce" na FV panelech Spiritu je jasné - nyní i s filmovým důkazem (avi 1,9 MB) ze včerejška:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18222


pospa - 4/6/2009 - 05:47

Spirit je nakloněn 12° k západu, takže obrázky z MI je třeba správně natočit


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18231

na těchto anaglyfech ze solů 1367 a 1870 je inkriminovaná hromada kamení, na které Spirit sedí.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18233

Kámen v bílé elipse je s největší p-stí ten, který se dotýká WEBu (Warm Electronic Box).
Brzo by měly být známé jeho rozměry a přesná pozice místa kontaktu.

Ostatní šutry okolo jsou identifikovány takto:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18232


pospa - 4/6/2009 - 08:44

Jedna zajímavost ohledně simulací martovského prostředí v JPL, konkrétně gravitace 0,38g , o kterou bych se chtěl podělit.

Jeden z MER řidičů odpovídal na dotaz, jak simulují při testech na Mars yardu účinky nižší gravitace na simulovanou půdu. U simulátoru roveru by to podle tazatele neměl být problém - dá se odlehčit zavěšením na protizávaží, ale s půdou to nejde.

Odpověď:
"We have two vehicles we can use for testing: SSTB1 a full size replica of the MER vehicles, minor some minor differences (no solar panels, some temperature probes are missing...) which of course has the same mass as MER and higher weight on Earth than MER has on Mars; and SSTB Lite, a stripped down vehicle with same wheel size, actuators and suspension system, same WEB size but major components like the IDD and others are missing. This vehicle has a weight on Earth that is similar to the weight of MER on Mars. For Purgatory and for this event we are going to use the SSTB1, not the SSTB Lite.

We are still in the process of soil simulant selection and we are following the same principle we followed during Purgatory: we try to replicate the vehicle performance during the embedding event. In Purgatory no matter what we tried, we could not get the SSTB Lite to embed in the soil. The soil we used was too heavy. Fortunately we were able to replicate the embedding event with the SSTB1, not perfectly, but close.

We really can't try to replicate the exact soil characteristics we measure with spectrometers and MIs but try to replicate how the vehicle behaves during the embedding event and hope it will be representative enough for testing the extrication maneuvers. We use some of the information we get on particle size, but ultimately the vehicle is the best instrument we have to select the soil simulant."


Vláďa - 4/6/2009 - 16:13




Odpověď:
"We have two vehicles we can use for testing: SSTB1 a full size replica of the MER vehicles, minor some minor differences (no solar panels, some temperature probes are missing...) which.......

Velká prosba pro nás nevzdělance: Nešlo by případné texty v angličtině,kterých e v diskuzích dost a dost alespoň pár slovy přeložit do češtiny nebo slovenštiny? V mém věku už anglinu do hlavy nedostanu. Třeba jsem tady takový sám tak Vám všem za pochopení moc díky:) V:-)


Lukavský - 4/6/2009 - 16:50

Také se k prosbě o alespoň krátké překlady obsahu anglických textů připojuji. Pokud je proženu nějakým počítačovým překladačem (nic jiného mi nezbývá, pokud chci vědět o čem je řeč), mám často problémy s přesným pochopením strojového překladu.


Mirek Pospíšil - 4/6/2009 - 17:04

quote:
..Nešlo by případné texty v angličtině,kterých e v diskuzích dost a dost alespoň pár slovy přeložit do češtiny nebo slovenštiny?

"Máme dvě vozidla, která používáme na testování: SSTB1 - replika MERu v plné velikosti, jen s několika menšími odlišnostmi (bez solárních panelů, chybí některá teplotní čidla...), který má stejnou hmotnost jako "letový" MER, takže na Zemi váží víc než MER na Marsu; a dále SSTB Lite - "očesaný vehikl" se stejným podvozkem (kola stjné velikosti, stejné pohony a systém zavěšení kol, stejný WEB-warm electronic box), ale hlavní komponenty jako robotická ruka IDD a další chybí. Toto vozidlo má na Zemi podobnou hmotnost jako skutečný MER na Marsu. Pro Purgatory (Očistec - název duny, do které zapadla před lety Oppy) a pro tuto událost (zahrabání Spiritu) použijeme pro simulace SSTB1, ne SSTB Lite.

Stále jsme ve fázi výběru správné simulační směsi půdy a postupujeme stejně jako v případě Purgatory: zkoušíme zopakovat postup roveru při jeho uvíznutí. V případě Purgatory, ačkoli jsme vyzkoušeli cokoli, se nám nedařilo s SSTB Lite zahrabat se do půdy. Použitá půda byla příliš těžká. Naštěstí jsme uspěli při simulaci "zapadnutí" s pomocí SSTB1, sice ne úplně přesně, ale téměř.

Skutečně nejsme schopní napodobit přesnou charakteristiku půdy, kterou zjistíme spektrometry a mikroskopem, ale snažíme se aspoň replikovat to jak se rover chová v případě uvíznutí a doufáme, že je to dostatečně reprezentativní pro testování manévrů pro vyjetí ven.
Používáme sice informace o naměřené velikosti zrn, ale nakonec o výběru simulační směsi půdy rozhoduje chování simulátoru roveru.


pospa - 4/6/2009 - 17:36

Nevím to na 100%, ale SSTB Lite bude asi toto:



a SSTB1 je myslím tento krasavec:


pospa - 5/6/2009 - 10:27

Ještě k tomu skokovému nárustu vyráběné energie ve statiskách:
Takto krásně čistě vypadaly FV panely Spiritu 15.5.2009



... jako nové - stav připomínající spíše rok 2004 než 2009

Předevčírem, 3.6.2009 tyto panely vyrobily 884 Wh , při opacitě atmosféry (tau) 0,458 a prachovém faktoru 0,772. To znamená že pouze 3/4 slunečního světla proniklo až dolů na panely. Pokud by se obloha úplně vyčistila a vítr odfoukl i poslední zbytky prachu z roveru, bylo by asi možné vyrábět až 1150 Wh/sol !
A přitom stojíme na místě - tomu říkám pech ...

Btw. toto místo má už i své jméno - "Troy" ( v italštině nic noc lichotivého)


Ervé - 5/6/2009 - 13:39

V angličtině má Troy význam spíš jako zaseknout se na 10 let, než zvítězíte. Italský termín troia nebo troiaio je něco úplně jiného.


Tlama - 5/6/2009 - 14:34

Snad to deset let nebude...


pospa - 5/6/2009 - 21:22

space.com uvádí
sérii 9 videí

ROVER TRACKS - THE MARTIAN SAGA OF SPIRIT AND OPPORTUNITY

http://www.space.com/common/media/show/player.php?show_id=28


David - 6/6/2009 - 12:02

Podíval jsem se " statisticky " na cestování obou MERů:
Sledoval jsem dobu po 100 SOlech a denní průměr od počátku mise v m/Sol.
V 200 Sol měl Sp 17m/Sol a Opp 8m/Sol.
V 300 Sol měl Sp 12m/Sol a Opp 6m/Sol.
V 400 Sol měl Sp 10m/Sol a Opp 7m/Sol.
V 500 Sol měl Sp 9m/Sol a Opp 11m/Sol.
Poté průměr celkem plynule klesá.
V 1700 Sol měl Sp 5m/Sol a Opp 8m/SOl.
V 1900 Sol měl Sp 4m/Sol a Opp 9m/Sol / hbitě ujíždí na jih /.
V celkově ujel Opp více než 16 km a Sp necelých 8 km.


pospa - 9/6/2009 - 09:59

Opportunity jela několik dní za sebou přesně na jih, v celkem snadném terénu, podélně k nízkým dunám.



Denní ujeté vzdálenosti byly ale jen 50-70 m, kvůli zvýšenému proudovému zatížení pohonu pravého předního kola. Vypadá to na zvýšený třecí odpor - mechanické opotřebení pohonu.
Po těch letech a km ani není divu.
Nepomáhá ani střídání dopředné jízdy s jízdou pozpátku - po předchozích zkušenostech bude asi třeba na několik dní zastavit na oddech.

Krajina ve směru jízdy - Sol 1902:


další, skoro identická panoramata z předchozích solů
http://www.nivnac.co.uk/mer/index.php/drive_1897-1904


Spirit pokračuje v dokončování 360° panoramatu Calypso (27 sloupců x 3 řady x 3 barevné filtry + několik snímků na překrytí mezer a místo před roverem).
Práce se simulací vyprošťovacího manévru v JPL pokračují ne zrovna svižně - data na diskovém poli serveru jsou sice z větší části obnovena, ale na plno se ještě netestuje.
Prví pokus o reálné pohyby Spiritu uvězněného ve Vest Valley se odhadují v polovině července.


pospa - 14/6/2009 - 20:40

Horní paluba Spiritu po 1935 solech (1987 dnech) aktivního pobytu na jiné, i když i díky němu už mnohem známější, planetě.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18315

Zajímavý je poměrně ostrý přechod od totálně zavátých k téměř úplně čistým článkům FV panelů v levé části mozaiky.
Možná by se z toho dal i odhadnout směr ve kterém přes rover přefičel očistný dust devil. I když ten by asi ze své podstaty měl čistit dočista do čista

... už se těším na kompletní panorama Calypso


pospa - 16/6/2009 - 09:21

video z JPL Mars yardu - jak dostat Spirit ven z té šlamastiky

http://www.msnbc.msn.com/id/21134540/vp/31332526#31332526
" target=_blank> http://www.msnbc.msn.com/id/21134540/vp/31332526#31332526


Mirek Pospíšil - 18/6/2009 - 13:34

Z dosavadních pozemních testů se jako nejvhodnější simulátor jemného prachu, do kterého Spirit zapadl, jeví křemelina - velmi lehká a jemná rozsivková zemina, která je běžně dostupná jako náplň bazenových filtrů.

http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emelina


David - 20/6/2009 - 16:06

Na jednom za čtyř snímků navigační kamery z dnešního dne je vidět vlevo na obzoru nízký dvojitý " kopec" a vpravo totéž, ale bez úžlabí. Neví náhodou někdo co by to mohlo být a polohu vůči vozítku.
Dík.


Andy - 20/6/2009 - 16:27

quote:
Na jednom za čtyř snímků navigační kamery z dnešního dne...

Nebyl by prosím link? Nikde to nemůžu najít...

??? Kam se nám to přemístilo? [Upraveno 20.6.2009 Andy]


David - 20/6/2009 - 18:18

http://exploratorium.edu/mars/raw_data.html


ales - 20/6/2009 - 20:07

quote:
Na jednom za čtyř snímků navigační kamery z dnešního dne je vidět vlevo na obzoru nízký dvojitý " kopec" a vpravo totéž, ale bez úžlabí. Neví náhodou někdo co by to mohlo být a polohu vůči vozítku.
Dík.

Davide, proboha, uznej, že takovýto způsob "kladení dotazů" je "zcela mimo mísu". "Dotaz" jsi položil v tématu o LRO, ale ze zmínky o "vozítku" jsem odvodil, že se musí jednat o MER, takže jsem "dotaz" přesunul do správného tématu (to je i odpověď pro Andyho). Jenže pořád není jasné, o který z MERů jde, ani o který přesně snímek jde (odkaz na exploratorium.edu není dostatečný). Opravdu se na to nedá nijak odpovědět.


David - 21/6/2009 - 08:07

Velká omluva vzniklá roztržitostí.Jedná se o MER Opp. a objekty jsou viditelné na snímcích navigační kamery Sol 1920 č. smímků 6,23a 24 na marsrovers.nasa.gov/gallery/all/opportunity.html., krom těch na dříve uvedené adrese.
Dík za přesun na správné vlákno.


Li-sung - 21/6/2009 - 08:25

Pokud myslíš tohle

tak to je okraj kráteru Endeavour, viz článek
http://marsrovers.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20090318a.html


David - 21/6/2009 - 08:31

Dík, ale pak to vypadá, že se za tři měsíce nijak nepříblížil.


arccos - 21/6/2009 - 10:56

quote:
Dík, ale pak to vypadá, že se za tři měsíce nijak nepříblížil.


No, je to pomalé.
Sledovat můžeš zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=681
(myslel jsem, že to znáš)


David - 25/6/2009 - 07:18

Nejen, že je to pomalé, ale směr k jihu podél vln nevede k cílovému kráteru, obecně řečeno dělá vozítko při tomto směrování " úkroky" směrem od cíle , poslední v SOLu 1923. Když to takhle půjde dále čeká je nakonec obrovský kus cesty kolmo na duny a to asi nebude snadné.


pospa - 25/6/2009 - 10:41

Dostat zahrabaný Spirit z Troy je skutečně výzva. Už je zapadlý na jednom místě skoro 50 solů.

Překonal tak dva případy zapadnutí Opportunity :
1) duna Purgatory - 38 solů (446-484) v červnu 2005
2) Jammerbugt - 10 solů (833-843) v červnu 2006

Opportunity ale měla tehdy v obou případech oproti Spiritu jako vždy několik výhod - v JPL bylo pro řešení stále k dispozici dostatek zdrojů, všechna kola roveru byla v dobrém stavu a točila se, byl to přímý vjezd do vysoké duny který rover mírně nadzvedl, takže stačilo zařadit zpátečku, využít mírnou pomoc gravitace a vyjet ven.

Naproti tomu dnes je Spirit nakloněn taky na mírném svahu, ovšem kolmo k požadovanému směru pohybu - nelze nijak využít gravitaci, točí se jenom 5 kol, navíc levé prostřední kolo bylo zablokované, rover spodkem sedí na špičatém kameni, lidské finanční a další zdroje v JPL jsou omezené, není vůbec jasná strategie jak vyjet ven.

Tak tomu říkám challenge!


pospa - 26/6/2009 - 13:22

Na stránky MER byla přidána nová sekce, shrnující vše co je spojeno s vysvobozováním zapadnutého Spiritu v lokalitě Troy:



http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/free-spirit.html


pospa - 26/6/2009 - 20:58

Jelikož Spirit v posledních dnech "trpí" přebytkem energie, kterou nemůže použít k jízdě, zabýval se detailním studiem rozrytého materiálu pod koly a také systematickým snímkováním jižní a jihozápadní oblohy během západu Slunce kamerou NavCam.
Výsledkem je toto:



Ten zářivější bod uprostřed je Venuše, ten šedivější označený šipkami je Země


Mirah - 26/6/2009 - 21:16

Takové snímky Země ze "vzdálenějšího" vesmíru mě nepřestávají fascinovat.


pospa - 26/6/2009 - 21:31

A ještě animace ukazující relativní pohyb Zěmě vůči Venuši v průběhu 3 dnů



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18408


David - 27/6/2009 - 13:46

Je paradoxní, že je Venuše o tolik jasnější, ačkoli oběžná dráha Země je o 40 mil.km. blíže, to bych považoval za užitečné cvičení pro " selský rozum".


alamo - 27/6/2009 - 15:53

David " ..selský rozum.."

pohral som sa s "hračičkou" http://space.jpl.nasa.gov/

odpoveď je: venuša je "momentálne" k marsu bližšie ako zem
nastavenie pre pohľad z marsu na zem
http://space.jpl.nasa.gov/cgi-bin/wspace?tbody=399&vbody=499&month=6&day=27&year=2009&hour=00&minute=00&fovmul=1&rfov=20&bfov=100&porbs=1&showsc=1
a naopak
http://space.jpl.nasa.gov/cgi-bin/wspace?tbody=499&vbody=399&month=6&day=27&year=2009&hour=00&minute=00&fovmul=1&rfov=20&bfov=100&porbs=1&showsc=1


David - 28/6/2009 - 07:24

Dík za vysvětlení, ale bylo to určeno pro " selský rozum ", byl jsem zvědav na jeho vývody ? Nezdařilo se.


David - 28/6/2009 - 07:31

Výrazně ubylo písku, jakoby se dostal / OPP/ na obnažené podloží s řídkými dunami, měl by ostře zabočit ke kráteru.


alamo - 28/6/2009 - 14:32

David: ale bylo to určeno pro " selský rozum "

tak ospravedlňujem sa, že som pokazil zábavu, jednoducho som použil nástroj ktorý funguje, a mal som odpoveď hneď
echt.. nemal by sa "selskej rozum" prejavovať práve takto?

a ospravedlňujem sa aj za to, že tu diskutujem o tom, čo je to "selskej rozum", hoci táto téma má byť "kozmická" "marťanská" a totálne "odprízemnená"


Vlado 1 - 28/6/2009 - 15:31

quote:
Dík za vysvětlení, ale bylo to určeno pro " selský rozum ", byl jsem zvědav na jeho vývody ? Nezdařilo se.

Donalde, tam reakce a poučení bylo.
quote:
27.6.2009 - 13:52 - Vlado 1
Reagovat


To je právě ono .Kdyby si měl náznak SR , tak se neptáš


Mirek Pospíšil - 28/6/2009 - 16:15

pro názornost jěště postavení planet z jiného pohledu



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18280


David - 28/6/2009 - 18:56

Na nic jsem se neptal, jen jsem chtěl otestovat " selský rozum", je-li schopen abstraktního myšlení, takhle to nevím.


alamo - 28/6/2009 - 20:20

quote:
Na nic jsem se neptal, jen jsem chtěl otestovat " selský rozum", je-li schopen abstraktního myšlení, takhle to nevím.


nie je.. aspoň u mňa..
prestavať myslenie zo "sedliackeho" na "abstraktné" my zaberie 10 hodín, a keď sa pokúšam naštartovať oba "módy" naraz, prináša to údesné výsledky


David - 29/6/2009 - 08:06

Spirit vyrábí přes 900 Wh/Sol, po pěti létech na Marsu , nemohu si odpustit dotaz : to opravdu nikomu nepřipadá Mars 500 směšný ?


jirka44 - 29/6/2009 - 08:22

quote:
nemohu si odpustit dotaz : to opravdu nikomu nepřipadá Mars 500 směšný ?

Zatím mi připadáš směšný jenom ty, Davídku....


pospa - 29/6/2009 - 10:07

JPL video o přípravě a plnění testovacího lože finálně vybraným simulačním materiálem.

http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=847


pospa - 30/6/2009 - 14:14

Včera 29.6. odpoledne bylo dokončeno plnění nakloněného (10°) testovacího "pískoviště" 2450 kg simulační směsi křemeliny + šamotového prachu "Lincoln 60 Fire Clay" . http://www.pedar.us/chemical_labels/FIRECLAY,%20LINCOLN%2060.PDF



Dnes má, za účasti médií, najet testovací rover SSTB1 do tohoto materiálu a začít "simulovat" zapadnutí.
V další fázi pak reálně ověřovat navržené postupy sebevyprošťování.

[Upraveno 01.7.2009 pospa]


pospa - 1/7/2009 - 09:45

Takže už máme zapadlé rovery dva.
Včera najel SSTB1 (Surface System TestBed 1) všemi koly do simulačního prachu a "úspěšně" zapadl.

Jelikož tento pozemský droid nemá žádnou přezdívku a bude se o něm více psát, padl na UMSF návrh na nickname "TeeBee" (čti tíbí). A hned pro něj upravili logo




Ten chlapík u monitorů na snímku je vedoucí řidič Spiritu Paolo Bellutta, který pravidelně píše na diskuzi UMSF (jako RoverDriver ) prakticky on line nejaktuálnější novinky z řídícího střediska MER v JPL. Díky mu za to .

Připravené kameny budou pod TeeBee vloženy až v této fázi, kdy už stojí zapadlý v prachu.


[Upraveno 01.7.2009 pospa]


pospa - 1/7/2009 - 10:51

úžasný filmeček (20 sec) - západ slunce během solu 1940



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18434 (avi 877 kB)
Třeba se dočkáme i verze v barvě..


pospa - 2/7/2009 - 11:24

Ostrý, nebezpečně vypadající kámen je na svém místě pod TeeBee, testování může začít.



http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/20090701a.html


alamo - 2/7/2009 - 12:22

nechcem zakladať ďalšiu tému.. tak sa spýtam tu
pohyb na "kolieskach" by mal byť menej náročný na energiu, ako "kráčanie", lenže pri "kráčaní" teda použití podvozku s "nohami",
by sa asi riziko takýchto príhod malo výrazne znížiť.. je to tak?
čo je teda výhodnejšie, "nohy" alebo "kolesá"?


pospa - 2/7/2009 - 12:46

quote:
...čo je teda výhodnejšie, "nohy" alebo "kolesá"?
Myslím, že hodně záleží na typu terénu, ve kterém se má droid pohybovat a taky bych odhadoval, že kráčející podvozek (6 nohou) bude pro stejné užitečné zatížení vycházet hmotnostně těžší než kolový.
Nejjistější co do prevence proti zapadnutí by pak byl pásový podvozek, nebo řada kol těsně za sebou, jako měl Lunochod.


Alchymista - 2/7/2009 - 13:03

"Nohy" majú podstatne vyššiu priechodnosť v teréne.
Sú ale tiež výrazne energeticky náročnejšie a potrebujú zložitý riadiaci systém. Na jednu nohu potrebuješ najmenej dva motory a to silnejšie, ako pre koleso a nôh potrebuješ spravidla viac ako kolies.
Na plynulý pohyb vozidla stačia tri kolesá s dvomi funkčnými motormi a jednoduchým ovládaním "vypni/zapni", pre pohyb na nohách treba najmenej štyri nohy s ôsmimi motormi a nejaký systém s riadením rovnováhy.
Koleso je relatívne bezpečné pri poruche pohonu - pokiaľ nedôjde k zablokovaniu otáčania, naďalej plní úlohu opory a napomáha niesť záťaž. Koleso tiež nevyžaduje napájanie, pokiaľ je v kľude, u nohy to nemusí byť pravidlo.


Argument, že noha je lepšia, pretože nepoznáme "zvieratká s kolieskami" je zavádzajúci. Pre technické výtvory bez schopnosti regenerácie je energeticky a konštrukčne výhodnejšie koleso.


alamo - 2/7/2009 - 13:11

čo tak "zlatá stredná cesta"?
má "nohy" alebo "kolesá"?

mne ten "šváb" príde dostatočne "svižný", a priechodnosť v teréne, by mal mať dobrú,aj bez zložitého riadiaceho systému


Alchymista - 2/7/2009 - 13:40

Nie je to zlé, lenže asi energeticky náročné - a je to variácia na tému koleso.

Toto je vlastne "to isté v modrom / červenom" a vystačí si s dvomi motormi - ruské "kráčadlo". Trochu zastaralé a nemotorné, ale celkom jednoduché a funkčné.

Takýmto spôsobom sa dá rozpohybovať aj pekných pár ton - napríklad menší veľkostroj či bager v povrchovej bani.

Osobne sa mi páči tento systém - pôvodne to je nápad pre ruský "Marsochod"

Výhoda - relatívne veľké kolesá sú podstatne odolnejšie proti zapadnutiu a majú výrazne väčšiu priechodnosť, v spojení s flexibilným zavesením polonáprav a možnosťou natáčania náprav voči sebe je takýto prostriedok veľmi pohyblivý. Nevýhoda - je to proste veľké a zrejme aj pomerne ťažké, takže by to zaberalo až príliš veľa cenného miesta a hmotnosti v pristávacom module.
viac a podrobnejšie
http://www.laas.fr/~simon/eden/rover/motionControl/enhancedControl.php
http://www.hakenberg.de/automation/marsokhod.htm
http://www.hakenberg.de/automation/marsokhod_mobility_reconfiguration.hakenberg.pdf

Podvozky pre Spirit a Oportunity sú také, aké sú - rozhodne nemožno povedať, že sú špatné, vydržali nepomerne viac, ako sa od nich očakávalo. Nižšiu priechodnosť celkom dobre suplovala kvalitná a náročná podpora zo Zeme, kde je väčšina pohybov roverov vopred dôkladne plánovaná a v prípade potreby aj zložito testovaná.
Podobný, ale vylepšený systém s možnosťou natáčania kolies okolo zvislej osy je použitý na rovere Mars Science Laboratory, trochu ale chýba možnosť podvozkovú nohu zdvihnúť.
Zrejme najlepšie, ale tiež najzložitejšie a energeticky najnáročnejšie je riešený podvozok Athlete - kombinácia kolesa a veľmi pohyblivej nohy s výkonným pohonom umožní i "kráčanie", takže zapadnutie takmer nehrozí, aj keď mesačný prach - regolit - môže byť zákerný materiál.
[Upraveno 02.7.2009 Alchymista]


alamo - 2/7/2009 - 14:44

nemalo to "kráčadlo" byť vysadené, na niektorom z marsovských mesiacov?
spomenul som si na niečo také..

možno, to nieje len "o podvozku"
riešenie by bolo aj inde, nie "mono misia" ale "team"
spirit a opportuniti sa už k tomu približujú, lenže operujú príliš ďaleko od seba, keby boli "spolu" a vyskytla sa takáto situácia, riešenie by bolo jednoduché, jeden "postrčí" druhého, navyše by pozemné riadiace stredisko malo "lepší výhľad na situáciu"
nehovoriac už o "atraktívnejších" fotkách, trochu sa o fotografovanie zaujímam, a toľko viem že krajinárskej fotografii veľmi pridá na zaujímavosti, keď je na nej nejaký objekt ktorého rozmery ľudia poznajú, čím ľudské oko dostane merítko, od ktorého sa odvodzuje "veľkosť", čo dá vyšší záujem verejnosti, čo zase znamená peniaze, peníze, money, škváru..
roboti by nemuseli byť úplne identický, ale jeden z nich by niesol, komunikačné vybavenie pre spojenie zo zemou, a slúžil by ako "retlansátor" aj pre "kolegu" ktorí potom uvezie viac vedeckého vybavenia..
niečo podobné som navrhoval už vyššie, pridať k veľkému robotovi ešte "ľahšieho partnera", čo by behal pred ním a sondoval, vlastnosti terénu, sú teda rôzne možnosti "asimetrie"


pospa - 2/7/2009 - 15:41

quote:
nemalo to "kráčadlo" byť vysadené, na niektorom z marsovských mesiacov? ...
na měsících ne, ale přímo na Marsu. Tímto kráčedlem byla vybavena ruská sonda Mars 3 v roce 1971, kdy lander vydržel z povrchu vysílat pouze 14,5 sekundy.
Jestli byly stejným "Marsošlapem" vybaveny i 6 a 7, které nepřistály, to nevím.

Zdařilá animace, kde je celá přistávací sekvence Mars 3 i činnost kráčedla vidět: http://mars3.oktemlyceum.ru/


quote:
riešenie by bolo aj inde, nie "mono misia" ale "team"

Studie "týmových" robotických misí bylo podniknuto už několik. Kráčedla a "pásáky" nevyjímaje. Stačí se prohrabat třeba tady: http://www-robotics.jpl.nasa.gov/gallery/taskImages.cfm


Ale zpátky k MERu.
Aktuální video se včerejším nájezdem SSTB1 do "pískoviště"
http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=851


ales - 2/7/2009 - 15:45

quote:
možno, to nieje len "o podvozku" ... riešenie by bolo aj inde, nie "mono misia" ale "team" ... niečo podobné som navrhoval už vyššie, pridať k veľkému robotovi ešte "ľahšieho partnera", čo by behal pred ním a sondoval, vlastnosti terénu, sú teda rôzne možnosti "asimetrie"
Ano, takovýto koncept je určitě zajímavý a nadějný. Však na něčem podobném už pár let pracují v JPL. Jeden z navrhovaných roverů se jmenuje AXEL (má jen dvě kola a "ocásek").
http://www-robotics.jpl.nasa.gov/systems/system.cfm?System=16




pospa - 2/7/2009 - 15:56

Těch variant a studií je opravdu hodně.
Například Cliffbot (2006) - závěsný minirover pro odběr vzorků z útesů


pospa - 2/7/2009 - 16:04

Dokonce zkoušeli i hopíka.
No nevím, jak by to snášely všechny ty jemné a choulostivé přístroje...

Rover - Hopper


pospa - 3/7/2009 - 10:45

Srovnání situace na "cvičišti" a na "bojišti".
Šutr pod TeeBee vypadá ostřejší a nebezpečněji ale zase o něm víme, že nemá pod sebou zatím nic tvrdého a poměrně lehko by se zamáčknul do prachu. Kdežto Spirit na dolní čb mozaice se mi zdá zapadlý o něco hlouběji.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18445


neuromancer - 5/7/2009 - 23:39

http://www.jpl.nasa.gov/videos/mer/mer20090701/mer20090701-640-i.m4v

feed://www.jpl.nasa.gov/multimedia/podcast/podfeed.xml


neuromancer - 5/7/2009 - 23:42

A este tu je to v HD:

http://www.jpl.nasa.gov/videos/mer/mer20090701/mer20090701-1280-i.m4v

http://www.jpl.nasa.gov/videos/mer/mer20090626/mer20090626-1280-i.m4v

feed://www.jpl.nasa.gov/multimedia/rss/podfeed-hd.xml


pospa - 7/7/2009 - 13:44

Jelikož se stále opakovaly stejné otázky a návrhy ohledně vyprostění Spiritu, byl vytvořen seznam často kladených otázek (FAQ) a odpovědí na toto téma:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=6085

Je to sice v angličtině, ale i nespíkující zvědavac si určitě najde cestu jak si přečíst proč se nelze pokusit znovu roztočit nefunkční PP kolo, nebo jak je kompenzována nižší gravitace při pozemských testech a podobně.


martalien2 - 7/7/2009 - 15:15

Premyslel sem co se da delat a myslim, ze jedina sance na vyprosteni je natocit kola jakoby se chtel otacet na miste a skusit se "vysroubovat" otocenim kolem kamenu na okolni vyssi teren a pak narovnat kola a poodjet stranou....


pospa - 7/7/2009 - 15:46

Pro úplnost ještě malá inventura technického stavu Spiritu a Opportunity včetně přístrojů okolo solu 2000:



MI - kamera vypadá celkem dobře na obou roverech. Malé nebo žádné znečištění prachem

RAT - Spirit: brusné nástroje jsou opotřebené, možné pouze kartáčování; Opportunity: brusné nástroje jsou stále OK, kartáč je ale ohnutý a proto nečistí moc dobře

miniTES - OK na Spiritu; nepoužitelný na Oppy z důvodu kontaminace zrcátka v periskopu prachem ( momentálně činěny pokusy o očištění větrem - ponechán otevřený)

Mossbauer Spectrometer - zdroje radiace blízko polovině životnosti - snímání trvá déle než na začátku mise

APXS - používá zdroj curium 244, s poločasem rozpadu víc než 18 let, takže by měl být v pořádku mnoho dalších solů.

IDD - Spirit OK; Oppy má zablokovaný ramenní kloub, zaseknutý vypinač topidla

Pancam - oba rovery OK

Navcam - Spirit OK; Oppy zdá se trochu zaprášené

Přední HazCam - Oba mírně zaprášené

Zadní HazCam - Oba mírně zaprášené

Kola - Spirit: PP kolo zablokované; Opportunity: směrové natáčení PP kola je zaseknuté. Pohon otáčení téhož kola vykazuje zvýšené hodnoty proudu, snižované odpočinkem a jízdou pozpátku.

IMU (Inertial Measurement Unit) - Spirit: 4° rozdíl mezi gyroskopy a údaji z akcelerometrů. Zdá se, že akcelerometry jsou OK, ale gyra jsou mimo.

HGA anténa - Oba rovery OK

X-Band kanál - frekvence Spiritu v kolizi s družicí MRO. Důvodem je, že při stavbě MRO nikdo nepředpokládal takovou dlouhověkost MERů = souběžný provoz obou zařízení a bez obav byla použita stejná frekvence.

Energie - Spirit: ~900 Wh/sol; Oppy: ~450 Wh/sol


pospa - 7/7/2009 - 15:50

quote:
Premyslel sem co se da delat a myslim, ze jedina sance na vyprosteni je natocit kola jakoby se chtel otacet na miste a skusit se "vysroubovat" otocenim kolem kamenu na okolni vyssi teren a pak narovnat kola a poodjet stranou....
Odpověď viz. FAQ:
TURNING THE WHEELS - The wheels are capable of turning, but the maximum is 60deg. They did turn them 30deg and drove forward and made some slowly diminishing progress. Turning in place was tried (clockwise) but was unsuccessful. They might try to revisit this technique.


Vláďa - 7/7/2009 - 16:56


Odpověď viz. FAQ:
TURNING THE WHEELS - The wheels are capable of turning, but the maximum is 60deg. They did turn them 30deg and drove forward and made some slowly diminishing progress. Turning in place was tried (clockwise) but was unsuccessful. They might try to revisit this technique.



Moc prosím někoho o překlad. Díky V


Adolf - 7/7/2009 - 17:42

quote:

Moc prosím někoho o překlad. Díky V


OTÁČENÍ KOL - Tato kola jsou schopná otáčení, ale maximálně o 60 stupňů. Otáčeli jimi o 30 stupňů a zabírali vpřed a činili tak určitý zvolna se zhoršující pokrok. Zkoušelo se otáčení na místě (ve směru hodinových ručiček), bylo však neúspěšné. Tuto techniku mohou zkusit revidovat.


martalien2 - 7/7/2009 - 23:37

Je tam problem, ze ten kamen neni uprostred. Kola by se tedy meli natocit tak aby kazde bylo tecne na kruznici odpovidajiciho polomeru kolem hrotu kamenu - prostredni kola bohuzel ne. Jinak to fungovat nebude. Znamena to ale preprogramovat - ted to urcite neumi. Nejsem si ale jisty, ze je to zvladnutelne i po preprogramovani.


pospa - 8/7/2009 - 09:27

Kamery NavCams Spiritu zachytily 1.7. 2009 úžasnou sérii snímků se silným závanem větru směřujícím přímo na rover - další očistná událost pro FV panely a optiku.


animace http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18456


pospa - 8/7/2009 - 10:24

K inventuře technického stavu roverů kolem solu 2000 přidám ještě údaje o množství přenesených dat na Zem.
Týká se ovšem pouze ! obrázků, další vědecká a technická data o stavu roverů v tom nejsou zahrnuta :

Spirit - 125 Gb
Opportunity - 129 Gb


Mirek Pospíšil - 9/7/2009 - 14:49

FREE SPIRIT video update z 8.7.2009
http://jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=852

...zatím byla testována přímá jízda vzad a vpřed


David - 13/7/2009 - 07:09

Dle snímků z 12.t.m. OPP konečně jede kolmo na duny a na obzoru se její impozantní vyly cílového kráteru.Poslední denní " dávku" odhaduji na více než 100 m.


pospa - 13/7/2009 - 09:40

Panorama Calypso (okolí zapadlého Spiritu v lokalitě Troy) se zdá být dokončené.
Zatím se objevila neoficiální verze poskládaná privátními nadšenci:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18490


Minulý pátek 10.7. byl s SSTB1 (TeeBee) v JPL testován "krabí" pohyb šikmo do strany, konkrétně směrem dopředu vpravo - nahoru do mírného svahu, se čtyřmi koly natočenými pod úhlem 60°, resp. 20° doprava.



Dalším krokem bude "krabí" pohyb dozadu vlevo - po svahu dolů, s koly natočenými opět doprava na 60°.


alamo - 13/7/2009 - 11:58

ako tak hladím na tú fotku.. spomenul som si na "návštevníkov"
tí tam používali "krtkování"


arccos - 13/7/2009 - 23:19

quote:
Dle snímků z 12.t.m. OPP konečně jede kolmo na duny a na obzoru se její impozantní vyly cílového kráteru.Poslední denní " dávku" odhaduji na více než 100 m.


Jede... ale opačným směrem.)


pospa - 14/7/2009 - 11:29

Dokončeno 5 z plánovaných 11 testovacích manévrů s TeeBee.
Na řadu teď příjde krabí pohyb pozpátku s koly natočenými na 20°vpravo, ostré zatočení doprava vpřed, otáčení na místě po směru hod.ručiček, totéž v protisměru, krabí pohyb vpřed s koly natočenými doleva a jízda při zatáčení.


pospa - 17/7/2009 - 10:16

Kompletní panporama Calypso v barvě. Opět zatím "neoficiální" - od amatérů, i tak velmi dobrá práce.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18515

Kdypak se asi se svou verzí pochlubí NASA/JPL?


pospa - 17/7/2009 - 10:38

quote:
quote:
Dle snímků z 12.t.m. OPP konečně jede kolmo na duny a na obzoru se její impozantní vyly cílového kráteru.Poslední denní " dávku" odhaduji na více než 100 m.
Jede... ale opačným směrem.)
Opportunity si dělá "drobnou" zajížďku ke skupince reletivně mladých menších kráterů cca 300 m na západ od původní jižní trasy.
Dává to smysl. Jelikož je finální destinace - kráter Endeavour opravdu hóodně daleko (>12 km), proč si neudělat v nudném terénu krátkou exkurzi k něčemu zajímavému i když je to opačným směrem.


David - 18/7/2009 - 07:11

Sám původní směr nevede přímo k cílovému kráteru a vozítko se dostává do míst kdy by mělo ostře odbočit vlevo, a ono odbočilo vpravo. Pokud se jedná o pouhé odskočení, nic se neděje, naopak je dobrou zprávou, že hravě překonalo duny kolmo na ně, neboť má-li se dostat ke kráteru bude takto muset jet několik kilometrů.


pospa - 22/7/2009 - 16:10

Oppy je už na zpáteční cestě od kráterů Alvin a Dolphin, jede na východ a překonala milník 17 km.



Jak velký meteorit asi mohl vyhloubit takovýto kráter do pískovcového(?) podloží?


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18570
[Upraveno 22.7.2009 pospa]


pospa - 22/7/2009 - 16:29

PDP8 uvádí krátký film :
"Jak Spirit vjel do West Valley a zahrabal se"

http://farm3.static.flickr.com/2445/3744679690_58a4d50892_o.gif

složeno ze snímků zadní HazCam, tj. po směru jízdy pozpátku.
Spodní polovina snímků je zesvětlena pro zřetelnější detaily ve stínu roveru.


Adolf - nepřihlášený - 23/7/2009 - 22:19

Něco k přilnavosti tamního prachu:

http://www.osel.cz/index.php?zprava=1564


pospa - 24/7/2009 - 16:20

Záznam videochatu s MER project managerem Johnem Callasem a řidičkou roverů Ashley Stroupe z 23.7. (58 min ve vou dílech)

http://www.ustream.tv/recorded/1858490

- Bohužel neprobíhalo přímo u testovacího "pískoviště" jak bylo ohlašováno, protože se momentálně nezkouší.
Má dojít ke změně sypkého materiálu v části zkušebního boxu, aby se tak více přiblížily podmínky skutečnému stavu na Marsu. Pod levými koly je trochu jiný materiál než pod pravými
- na pozemním testování pracuje kolem 12 osob
- většina dotazů byla ohledně tady už dříve probíraných návrhů, většinou z laické části veřejnosti = nic nového
- připomenuty dust devils, přelétající hojně kolem lokality Troy => vyčištěné FV panely od prachu = nadbytek energie => možnost několika dalších let fungování Spiritu jako statické sondy v případě, že nedokáže vyjet ven z aktuální pozice
- první reálné pohyby kol Spiritu by mohly být v plánu na konci prvního týdne v srpnu


David - 26/7/2009 - 07:34

OPP se konečně vrátil na původní trasu, jsem zvědav kdy konečně odbočí vlevo směrem k cílovému kráteru, bude zajímavé vidět tak obrovský impakt.


pospa - 28/7/2009 - 20:47

Barevný pohled Spiritu na pření část svých panelů - čistota sama, vystrčené rameno IDD a různé typy odkryté půdy lokality Troy.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18610


bejcek - 28/7/2009 - 21:26

quote:
Barevný pohled Spiritu na pření část svých panelů - čistota sama, vystrčené rameno IDD a různé typy odkryté půdy lokality Troy.



Vypadají jako nové, nepopletli fotku z doby před 5,5 roky?


Vlado 1 - 28/7/2009 - 22:17

Ve studiu přijali novou , pracovitou uklízečku a ta setřela prach.


pospa - 30/7/2009 - 11:00

Celkem pěkný obrázkový esej na wired.com
Sice žádné nové info, ale plný dosud nepublikovaných snímků SSTB1 z akce Free Spirit v JPL:
http://www.wired.com/wiredscience/2009/07/mars_rovermars_rover/


Ender - 30/7/2009 - 12:11

quote:
Ve studiu přijali novou , pracovitou uklízečku a ta setřela prach.


Zalez do svy sekce hnuse.


quote:

Barevný pohled Spiritu na pření část svých panelů - čistota sama, vystrčené rameno IDD a různé typy odkryté půdy lokality Troy.


Je zajimave, ze vzorek kola je oplne bez prachu. Ze by nejaky devil vycistil i ten vzorek? Viz perfektni zaplneni vzorku prachem u pozemskeho simulatoru.


pospa - 30/7/2009 - 20:15

quote:
quote:
Barevný pohled Spiritu na pření část svých panelů - čistota sama, vystrčené rameno IDD a různé typy odkryté půdy lokality Troy.
Je zajimave, ze vzorek kola je oplne bez prachu. Ze by nejaky devil vycistil i ten vzorek? Viz perfektni zaplneni vzorku prachem u pozemskeho simulatoru.
To je tím, že se toto kolo (pravé přední) už víc jak 3 roky netočí = nemá se do něj co lepit. Mohlo u něj dojít jen k lehkému zaprášení, jako u všech vodorovných ploch na roveru.
S tím dust devilem je to docela možné, když jsou teď panely tak brilantně čisté, určitě to vyfoukalo i napadaný prach z "dezénu" zakouslého kola.
Dobrý postřeh


pospa - 31/7/2009 - 20:41

MRO začíná pozorovat rostoucí prachovou bouři, která sice zatím Spirit ani Oppy neohrožuje, ale v tomto ročním období by mohla brzo přerůst v globální záležitost.
Takže než se tak stane, užijme si ještě pár dalších pohledů na čistou fotovoltaiku Spiritu kolem solu 1980:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18641
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18642


pospa - 31/7/2009 - 21:09

Opportunity v posledních dnech zkoumala velmi hezký skoro 1 m dlouhý meteotit, pojemenovaný "Block Island".


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18646

Stu Atkinson se na svých stránkách vyznal z lásky k meteoritům, jako kusům cizích světů, které možno vzít do ruky a udělal i malý (podle mně nekompletní) ale hezký přehled marsovských meteoritů objevených MERy.
http://cumbriansky.wordpress.com/2009/07/30/great-martian-meteorites/


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18644


pospa - 3/8/2009 - 11:17

Block Island je vskutku fascinující balvan. Oppy ho začala studovat zblízka kamerou MI a objevují se zajímavé pravidelné struktury (po 60°). Za povšimnutí taky stojí několik "blueberies" v jedné z kavitačních kapes a celkově neporušené okolí BI, které nasvědčuje jeho přemístění z místa dopadu do současné lokality pomocí přírodních sil (led, voda, ...). Nebo pokud přiletěl pod velmi malým úhlem "doskákal" na toto místo po několika odrazech.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18656


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18657


http://www.astrosurf.com/merimages/Opportunity/2009/BlocIsland-Sol1961-pano.jpg


pospa - 6/8/2009 - 09:34

Rozbory spoktrometrem APXS potvrdily kovové (Fe-Ni) složení meteoritu Block Island. Rozměry byly upřesněny na délku ~60 cm a výšku ~30 cm.
Otázkou zůstává, jak se tak velký kovový meteorit dostal na toto místo bez poškození podloží. Jelikož na něm nejsou viditelné známky rozsáhlejší koroze, má se za to, že dopadl už ve velmi suchém období Marsu a přesun vodou nebo ledem se zdá být méně pravděpodobný.

http://www.astronomynow.com/news/n0908/05meteorite/



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18671
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18675


alamo - 12/8/2009 - 21:17

http://www.exoplanety.cz/2009/08/opportunity-ocenichal-na-marsu-meteorit-je-vetsi-nez-ma-byt/

"Meteorit má být zničený, minimálně rozlomený, neboť na povrch Marsu musel nutně dopadnout při takové rychlosti, kterou nemohl přežít v celku. Už pouhým pohledem na fotografii ale zjistíte, že tomu tak není. Kde je problém? V době, kdy meteorit na povrch Marsu dopadl, musela být atmosféra planety hustší."

alebo.. mohol dopadnúť do vody..


JirkaSalek - 13/8/2009 - 08:44

Na Zemi muze dopadnout i mnohatunovy meteorit volnym padem a spis sebou jen tak placnout. Fakt ze se tady nasel velky meteorit ktery sebou taky jen placnul by slo skutecne vyuzit k nejakym odhadum marsovske atmosfery v dobe dopadu. Pokud tam byla tekuta voda na povrchu, tak je pravdepodobne ze i atmosfera byla hustsi.


pospa - 14/8/2009 - 11:05

MRO HiRISE kamera opět boduje.

Zatím nejkvalitnější snímek MERu a jeho stop, tentokrát Opportunity při jízdě západním směrem, předtím než se vrátila zpět k meteoritu Block Island. (rozlišení 25cm/px)


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18741


A ještě jednou kráter Victoria, tentokrát v šikmém pohledu.
Nový snímek vlevo, pár let starý vpravo.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18742


-=RYS=- - 16/8/2009 - 15:04

quote:
MRO HiRISE kamera opět boduje.

Zatím nejkvalitnější snímek MERu a jeho stop, tentokrát Opportunity při jízdě západním směrem, předtím než se vrátila zpět k meteoritu Block Island. (rozlišení 25cm/px)


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18741


A ještě jednou kráter Victoria, tentokrát v šikmém pohledu.
Nový snímek vlevo, pár let starý vpravo.
Vynikajici fotky.
U toho krateru na levem snimku jsou videt stopy vozitka..na pravem ne .
Chtelo by to, aby HiRISE osnimkovala celej povrch pro vytvoreni Google Mars
To by bylo neco. Pripadne i obou mesicu a i naseho mesice.
Bylo by pekne se podivat jak skoncili sondy typu MARS a EAGLE.
Pripadne se podivat na "zavatej" Phoenix.


Ondra - 16/8/2009 - 21:40

pro -=RYS=-:
Google Mars? Vzdyt to uz prece dlouho existuje, i "Google Moon". Staci si prepnout v Google Earth ze zobrazeni Zeme na Mars, Mesic nebo hvezdnou oblohu. Samozrejme jsou tam vsude zobrazeny snad vsechny sondy, vcetne fotografii a panoramat z nich porizenych.

Nebo jste pod "Google Mars" myslel neco jineho?


Mirek Pospíšil - 17/8/2009 - 08:43

quote:
pro -=RYS=-:
Google Mars? Vzdyt to uz prece dlouho existuje, ...
Nebo jste pod "Google Mars" myslel neco jineho?
Řekl bych, že -=RYS=- měl na mysli zmapování-nasnímání CELÉHO povrchu kamerou HiRISE v jejím úžasném rozlišení (25cm/px). Toto zatím není a zřejmě ještě dlouho nebude.
Je třeba si uvědomit, že se bavíme o meziplanetárním přenosu dat v řádech TeraBytů a to MRO zároveň slouží jako retranslační družice pro další sondy - 2xMER, +loni PML.
Ono to vypadá na první pohled jednoduše, že už USA tyto technologie má, zvládla je a vše jde téměř hladce, ale MRO například nedávno přošel (od 2005) už 7. výpadkem, resp. přepnutím do safe modu.

Jak praví jedno klasické filmové klišé: ... vesmír je děsivý a zrádný a ..... temně hučí...


pospa - 17/8/2009 - 11:28

Spirit (soly 1910-1934) - 360° panorama Calypso v podání Jamese Carvina.





http://www.nivnac.co.uk/mer/index.php/calypso

...líp už to myslím ani nejde, úžasná práce!


pospa - 17/8/2009 - 13:10

Tak tento datailní anaglyf Block Islandu opravdu stojí za to!
Kdo má po ruce 3D brýle, určitě je nasaďte.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18759

Velká zubatá prohlubeň uprostřed má tak zajímavé tvary, že se jenom ptám, jestli ji něco "vykouslo", nebo zevnitř něco "vybuchlo".
Nejsem vůbec specialista na meteority, ale ty okolní menší povrchové prohlubně mají úplně jiný charakter, než ta největší "rozervaná"....


Že by otisk chrupu tohoto "kámoše" z roku 1979 ? http://www.alexalienart.com/Alien1979Bacon.JPG


neuromancer - 17/8/2009 - 17:00

quote:
Řekl bych, že -=RYS=- měl na mysli zmapování-nasnímání CELÉHO povrchu kamerou HiRISE v jejím úžasném rozlišení (25cm/px). Toto zatím není a zřejmě ještě dlouho nebude.
Je třeba si uvědomit, že se bavíme o meziplanetárním přenosu dat v řádech TeraBytů a to MRO zároveň slouží jako retranslační družice pro další sondy - 2xMER, +loni PML.



No konkretne nasnimanie povrchu marsu z rozlisenim 25cm na pixel pri 8 bitoch na bod, by zaberalo 2,1 pentabytes. Pokial by prenos dosahol rychlost ako pri LRO (na tu vdialenost zatial mimo nasich technologickym moznosti) to znamena cca 84Gbytes, trval by prenos viac nez 70 rokov. Takze zatial nerealne. Ak by sa jednalo o stereo snimky tak si to vynasobte dvoma. A to sme len pri snimani otiena sedej.


ohara - 17/8/2009 - 17:40

No to ale pocitate bez jakekoliv komprese, 1:4 by urcite bylo mozne bezeztratove udelat, i tak je to ale samozrejme hodne.


neuromancer - 17/8/2009 - 18:34

quote:
No to ale pocitate bez jakekoliv komprese, 1:4 by urcite bylo mozne bezeztratove udelat, i tak je to ale samozrejme hodne.

No uz pri LRO sa pouziva kompresia 12bitov na 8, predpokladam, ze pri MRO to bude asi rovnake. Takze neviem ako by dopadla dalsia kompresia. Navyse pri prenose sa pouziva modulacia pri ktorej je symbolova rychlost vyssia (pri LRO tusim dvojnasobne vysia optori bitovej) z dovodu menej chyboveho prenosu. Ak uvazime, ze by sa podarila stvrtinova prenosova rychlost + dajme tomu, ze by nejakym zazrakom zvladli bezstratovo kompresiu 1:4 tak sme zase na 70, respektive 140rokoch. To by museli zvysit aspon o jeden rad terajsiu prenosovu rychlost Mesiac - Zem s tym, ze by ju dokazali aplikovat aj na vzdialenosti Zem - Mars. Predpokladam tak cca o 15 az 20 rokov.


ohara - 17/8/2009 - 19:29

Kdysi se tusim uvazovalo o nejake laserove technologii, kam s tim pokrocili a jestli vubec, netusim.


arccos - 17/8/2009 - 19:56

quote:
Kdysi se tusim uvazovalo o nejake laserove technologii, kam s tim pokrocili a jestli vubec, netusim.


Bohužel nepokročili. Zrušena byla i marsovská komunikační sonda (už jsem to tu nejméně jednou kritizoval.


-=RYS=- - 17/8/2009 - 21:06

Se vsema souhlasim.
Osobne se domnivam, ze prioritou by melo byt mezinarodni konzorcium (NASA, ESA, Japonci, Cina, Rusko atd....) pod zastitou OSN, ktere dopravi na obezne drahy Mesice a Marsu (do budoucna i dalsi komunikacni druzice) primarne telekomunikacni druzice (multifunkcni = radiokomunikace + GPS + vedecky blok) s pokrytim celeho povrchu v obdobnem smyslu jako je v soucasnosti system ...napriklad Iridium LCC. Pricemz radiokomunikace up/down link by mela behat podle jiz danych (a dalkove modifikovatelnych...Xilinx SDR/DDS atd.) norem...napriklad S-UMTS (1.9/2.2GHz USRA) ... up/dw cca i 5Mbps (QAM128-OFDM-CDMA) tak, aby "provozovatele" dalsich sond/druzic/modulu mohli v radiokomunikacnich blocich namontovat relativne levne S-UMTS/"Wifi" moduly, ktere by byli male a levne v provedeni jako jsou napriklad moduly Cinterion http://www.sectron.cz/produkty/226-vyprodej/227-moduly-a-modemy-gsm/705-hc15-cinterion-wireless-module.html.

A aby do techto modulu mohli vlozit "SIM" tohoto konzorcia.

Soucasne by bylo zapotrebi, aby tyto S-UMTS (USRA) satelity mezi sebou komunikovali v Ka pasmech (do budoucna pri osidlovani Marsu/Mesice i laserem) a hlavne, aby minimalne 2-3 (zalozni system) komunikovali se Zemi primarne laserem.
Pri laserove FSO komunikaci Mesic-Zeme lze provozovat rychlosti 650-1000Mbps s latenci 3-4s. Pri laserove komunikaci Mars-Zeme lze provozovat rychlosti 50-120Mbps s latenci 20-70minut.

Jelikoz vyvijim FSO zarizeni pro pouziti tady na Zemi (i kdyz do budoucna...kdo vi ), tak pri pouziti vice barev ve svazku lze docilit i vyssich rychlosti.

Satelitni FSO POP se da na Zemi vyresit privesem za auto.


Ma prace je napriklad toto (100Mbps FD na 1-2km).


Pokud je treba "kosmickych" spoju, tak pouziti 100W laseru neni az takovy problem (az na tu cenu).



Tady je nejaka ukazka.
http://www.youtube.com/watch?v=HfuPlkIggCQ
http://www.youtube.com/watch?v=YcjaJhMHcNk


Kazdopadne prvotni by melo vsechny trapit 100% radio/opto komunikace a pak teprve samotne sondy (ktere tim padem budou levnejsi, protoze budou mit zajisteny prenos dat "treti" stranou...tim padem se do sondy vejde vice vedeckych pristroju).

Satelitni FSO opravdu funguje... see.
http://www.youtube.com/watch?v=Ns-ib7XcOCM

[Upraveno 17.8.2009 -=RYS=-]


ohara - 17/8/2009 - 21:37

njn cele to ilustruje stav, ktery diskutujme v vlakne constellation, absence zastresujici organizace, neustale zmeny priorit v dusledku politickych zadani zhora.


-=RYS=- - 17/8/2009 - 22:34

Je to tak.
Financni uspory v kosmickem prumyslu (zvlast v soucasne dobe) se da dosahnout prave takovouto integraci zastresujici organizace.
Dejme tomu nejaka organizace bude chtit dostat vozitko na Mars, tak bude mnohem levnejsi platit "tarif" 1000USD/100kB v S-UMTS systemu, nez posilat na Mars mimo vozitka jeste 2-3 telekomunikacni druzice pro retranslaci.

Stejneho efektu lze docilit treba i u Aresu apod.. To znamena sprava vyroby/rizeni/pouziti Aresu nadnarodnim mezinarodnim konzorciem.


neuromancer - 17/8/2009 - 22:52

quote:

Pri laserove FSO komunikaci Mesic-Zeme lze provozovat rychlosti 650-1000Mbps s latenci 3-4s. Pri laserove komunikaci Mars-Zeme lze provozovat rychlosti 50-120Mbps s latenci 20-70minut.



No s prenosovou rychlostou 120Mbps to prave ze bude trvat tych 70 az 140 rokov. LRO ma prenosovu rychlost 125Mbps. Symbolova je 284Msymbols. Treba si uvedomit, ze na zemi sa povatsinou pouzivaju modulacie, kde prenosova rychlost je niekolko krat vecsia ako symbolova. Tu je to opacne, lebo potrebujete trochu inu spolahlivost. Hlavne opakovanie prenosu nieje moc ziaduce, ak bude vobec mozne.

Mesiac je vzdialeny cca 360 az 400 tisic km. Mars je vzdialeny od cca 55 do cca 400 milionov km. To bude poriadne menit prenosove parametre. Mozno by slo cas kedy mozeme signal prijimat zvysit pomocou nejakych retraslacnych druzic v L4 a L5 zeme, ale pri tych rychlostiach by to museli byt poriadne druzice (hlavne anteny).

Takze na to by bol taky prenos realny sa musime bavit o rychlosti 5 az 10 Gbps. A to je uz ina kava na taku vzdialenost. Myslim, ze aj ten laser bude asi trosku problem.

Ked by sme natiahli dobu prenosu z 1,5 hodiny denne na 12 hodin tak stacila rychlost 500Mbps az 1Gbps ale stale sme na taku vzdialenost trochu v oblasti scifi.

Ale myslim, ze pred 40timi rokmi znela prenosova rychlost 125Mbps medzi mesiacom a zemou tiez tak trochu nerealne.


-=RYS=- - 18/8/2009 - 13:01

quote:
quote:

Pri laserove FSO komunikaci Mesic-Zeme lze provozovat rychlosti 650-1000Mbps s latenci 3-4s. Pri laserove komunikaci Mars-Zeme lze provozovat rychlosti 50-120Mbps s latenci 20-70minut.



No s prenosovou rychlostou 120Mbps to prave ze bude trvat tych 70 az 140 rokov. LRO ma prenosovu rychlost 125Mbps. Symbolova je 284Msymbols. Treba si uvedomit, ze na zemi sa povatsinou pouzivaju modulacie, kde prenosova rychlost je niekolko krat vecsia ako symbolova. Tu je to opacne, lebo potrebujete trochu inu spolahlivost. Hlavne opakovanie prenosu nieje moc ziaduce, ak bude vobec mozne.

Mesiac je vzdialeny cca 360 az 400 tisic km. Mars je vzdialeny od cca 55 do cca 400 milionov km. To bude poriadne menit prenosove parametre. Mozno by slo cas kedy mozeme signal prijimat zvysit pomocou nejakych retraslacnych druzic v L4 a L5 zeme, ale pri tych rychlostiach by to museli byt poriadne druzice (hlavne anteny).

Takze na to by bol taky prenos realny sa musime bavit o rychlosti 5 az 10 Gbps. A to je uz ina kava na taku vzdialenost. Myslim, ze aj ten laser bude asi trosku problem.

Ked by sme natiahli dobu prenosu z 1,5 hodiny denne na 12 hodin tak stacila rychlost 500Mbps az 1Gbps ale stale sme na taku vzdialenost trochu v oblasti scifi.

Ale myslim, ze pred 40timi rokmi znela prenosova rychlost 125Mbps medzi mesiacom a zemou tiez tak trochu nerealne.



Asi jsem to tak uplne nezduraznil, ale dejme tomu pri Mars-Zeme:

Polovodicove laser diody pro dva a vicestavove prenosove kmitocty u 10GHz pri vykonu 10W (napriklad 10x1W ...
http://www.roithner-laser.at/All_Datasheets/Laserdiodes/RLT1060M-1WG.pdf neni problem zakoupit jiz dnes.

Tez neni problem, aby prenos trval nonstop ... nekolik S-UMTS/GPS druzic na orbite Marsu bude mit tyto laserove komunikatory nastaveny synchronne tak, aby se mezi sebou prepinaly a vytvareli tim nonstop prenos.

Zvysenim vykonu (tyto laser diody se vyrabeji s cim dal vetsim vykonem) se da dosahnout urciteho zvyseni prenosove rychlosti, avsak mnohem lepsi a efektivnejsi je pouzit vicebarevnych svazku (neco jako DWMA u vlaken), takze jestlize jeden dokaze prenest 50-120MBps, tak 100 kanalu prenese paralelne az 1.2Gbps.

Metody prenosu jsou ruzne, standardne se pouziva dvou stavu...malo sviti - 0, hodne sviti - 1.
Dalsi metodou zvyseni prenosove rychlosti je napriklad vysilani ve dvou polarizacnich rovinach soucasne, to lze u laseru...u LED nikoliv, jelikoz laser je koherentni svetlo.

Uvidime co nam budoucnost ukaze.


pospa - 18/8/2009 - 15:52

MER A / Spirit dnes 18.8.2009 slaví jedno další, tentokrát velmi kulaté výročí:

2000 solů provozu na Marsu (2053 pozemských dní)

GRATULACE a DÍKY všem zúčastněným v JPL, kteří se o to zasloužili !
Držím palce s vyprošťováním v Troy a přeju další metry na odometru, GB nových dat a tuny úžasných nových obrázků.

Taky bych chtěl připomenout skvělou grafickou práci a "posedlost" po všech zajímavých detailech mise obou MERů u amatérských i profesionálních nadšenců na diskusním fóru UnMannedSpaceFlight.com , které se stalo (aspoň pro mně) hlavním zdrojem nejaktuálnějších informací o roverech Spirit a Opportunity. Thank you guys!
Toto logo a plakát je společnou prací několika z nich.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18778


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18775
[Upraveno 18.8.2009 pospa]


tlama - 18/8/2009 - 21:40

quote:
Tak tento datailní anaglyf Block Islandu opravdu stojí za to!
Kdo má po ruce 3D brýle, určitě je nasaďte.


Tak jsem se na to konečně mrknul. Ta díra je fakt hustá. A ty kuličky v prohlubních, že by je ten kámoš z odkazu hrál?


pospa - 18/8/2009 - 21:57

Klikněte na tento odkaz: http://www.nivnac.co.uk/mer/images/A1910_34_Calypso_half_qtvr.mov (pozor! 7,6 MB),
Zavřete oči ...
...a po downloadu znovu otevřete.

A jste tam.
Stojíte na místě Spiritu, v Troy, v západním údolíčku vedle kamenité plošiny Home Plate, po kotníky zabořeni v prachu a písku.
Rozhlížíte se kolem dokola a říkáte si: "Už tu stojím pekelně dlouho. Je to tu hezký, pěkně to tu profukuje, sluníčko pálí, ale je na čase mrknout se na ten zvláštní kopec Von Braun tam na jihu...
Už aby mi poslali ty nové instrukce, když už mám to výročí, nebo mi nohy úplně zdřevění a už to nerozchodím."


pospa - 19/8/2009 - 12:51

Mapa postupu Spiritu k solu 2000.


http://www.nasa.gov/images/content/379497main_mer20090818-full.jpg


a detail trasy v okolí Home Plate


http://www.nasa.gov/images/content/379514main_mer-20090818-d-full.jpg

více tady: http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/images/mer-20090818.html


Vlado 1 - 21/8/2009 - 23:02

quote:
Tak tento datailní anaglyf Block Islandu opravdu stojí za to!
Kdo má po ruce 3D brýle, určitě je nasaďte.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18759

Velká zubatá prohlubeň uprostřed má tak zajímavé tvary, že se jenom ptám, jestli ji něco "vykouslo", nebo zevnitř něco "vybuchlo".
Nejsem vůbec specialista na meteority, ale ty okolní menší povrchové prohlubně mají úplně jiný charakter, než ta největší "rozervaná"....


Že by otisk chrupu tohoto "kámoše" z roku 1979 ? http://www.alexalienart.com/Alien1979Bacon.JPG
Já si myslím ,že tu nejde o žádný meteorit ,ale o tekutý kov zchlazený v kapalině
Zkuste nalít olovo do vody a máte meteorit ala z Marsu


pospa - 24/8/2009 - 11:13

Do akce FREE SPIRIT byl 21.8. povolán SSTB Lite - odlehčená verze pozemního simulátoru MER.
Váží na Zemi zhruba tolik co MER na Marsu.
Team chce vyzkoušet jeho chování v simulantu, porovnat ho s těžším SSTB1 a zpřesnit tak plán na sekvenci vyprošťovacích manévrů.


pospa - 30/8/2009 - 13:52

quote:
(17.7.2009) Kompletní panporama Calypso v barvě. Opět zatím "neoficiální" - od amatérů, i tak velmi dobrá práce.

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18515

Kdypak se asi se svou verzí pochlubí NASA/JPL?

Tak NASA/JPL se konečně "pochlubila" oficiální verzí Calypsa (o víc jak měsíc později 26.8.2009)


http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20090826a.html


alamo - 30/8/2009 - 14:05

zaujímavé.. tie úlomky horniny na povrchu pripomínajú bridlicu..


arccos - 30/8/2009 - 20:41

quote:

Tak NASA/JPL se konečně "pochlubila" oficiální verzí Calypsa


Pěkné. Ale, upřímně, už aby byl Spirit pryč.


pospa - 31/8/2009 - 12:29

Svahy v okolí Pasadenské JPL byly tento víkend zasaženy silným lesním požárem.
Kvůli kouři jsou z důvodu zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců brány JPL včera a dnes 30.-31.8. uzavřeny.
Vstup je povolen pouze nejnutnějšímu personálu včetně dálkové obsluhy roverů MER.



http://www.onorbit.com/node/1441
http://www.nasawatch.com/archives/2009/08/the_flames_are.html
[Upraveno 31.8.2009 pospa]


pospa - 1/9/2009 - 11:17

To je solidní peklo, což?



... už se to ale údajně uklidnilo a dnes 1.9. od rána místního času je plný provoz JPL znovu obnoven.


pospa - 2/9/2009 - 11:25

Ještě jedno "pekelné" panorama pro dokreslení těžké situace v Pasadeně před několika dny.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18881


pospa - 2/9/2009 - 11:43

I povětrnostní podmínky okolo Spiritu se začínají lepšit - prachová bouře pomalu odeznívá.
Hezky to dokumentuje tato animace slunečních hodin od solu 1994 (před bouří) po sol 2012 (31.8.09), kde ostrost okraje stínu, snímaná přibližně ve stejnou denní dobu, ukazuje na měnící se světelné podmínky = množství prachu v atmosféře.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18872


pospa - 3/9/2009 - 10:49

Neuvěřitelné!

toto je HiRISE snímek z 13.6.2009 14:39 lokálního Mars času
tzn. před prachovou bouří a s FV panely čistými jako zrcadlo
rozlišení 27 cm/px
Takto jasně myslím ještě žádný rover vyfocen nebyl


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18895


a pak ješte jedna nová, velmi pěkná mapa anabáze Spiritu s významnými body zájmu


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18898


Vlado 1 - 3/9/2009 - 19:11

Z jaké výšky je to foceno


Mirek Pospíšil - 3/9/2009 - 20:59

quote:
Z jaké výšky je to foceno
Sonda MRO, ze které byl snímek pořízen se pohybuje po téměř kruhové dráze 250 - 316 km.


David - 6/9/2009 - 19:57

Konečně se pohnul od toho šutru a snad už zase pojede.


pospa - 8/9/2009 - 08:59

Ještě jeden z posledních pohledů na BI, na rozloučenou..



v barvě http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18936
ve 3D http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18940
[Upraveno 08.9.2009 pospa]


Mirek Pospíšil - 8/9/2009 - 16:16

Opportunity dnes slaví svůj Sol 2000 na Marsu (2053 pozemských dní), přičemž Spirit má v kalendáři Sol 2020.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18942
v plném rozlišení tady http://astro0.wordpress.com/mer-sol-2000/


pospa - 11/9/2009 - 09:51

Další pohledy na BI z různých stran



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18954
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18968
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18969

a ještě animace http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18972
[Upraveno 11.9.2009 pospa]


David - 11/9/2009 - 16:50

Kamínek vskutku zajímavý, ale velký kráter bude určitě zajímavější, škoda, že se Opp tak loudá.


pospa - 12/9/2009 - 22:18

No, před odjezdem tu máme přece jen ještě jeden snímek


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18982

a mapu postupného objížďení meteoritu Block Island

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18979


Pirochta - 13/9/2009 - 21:59

Já jsem rád, že vůbec ještě jedou.
Nebuďme neskromní a neberme jejich dlouhodobou výdrž jako samozřejmost.


David - 14/9/2009 - 08:24

Sondy Nasa mají obecně dlouhodobou životnost, takže nic nového pod Sluncem. Vzpomeňme třeba Vikingy před skoro 40 lety. Faktem je , že v tomto případě nastupuje i mechanické opotřebení pohyblivých částí podvozku, což u stabilních sond, nebo sond v kosmickém prostoru není tak intenzivní. Dá se však zcela jistě předpokládat životnost s plným operačním nasazením nejméně další dva roky, i když příhoda potkavší nyní Spirit se nedá vyloučit.


M: - 14/9/2009 - 09:29

Mas vestecku gulu, ci co? Technicky sa to predpokladat neda ani na 20%.


David - 14/9/2009 - 15:57

Dlouhodobá životnost je typickým znakem kosmických aparátů konstruovaných v USA, dá se tedy předpokládat, že MERy nejsou vyjímkou.Příkladně již druhá družice USA o váze pouhých 1,5 kg - Vanguard-1 pracovala, resp, vysílala deset let ! / před padesáti lety /.


milan81 - 14/9/2009 - 16:10

toje sice všechno pravda na druhou stranu jsou ty vozitka uz ojetiny zralý na šrotovné :-) např. by mně zajímalo jak je to se stavem baterií- kolik mužou vůbec ještě přežít cyklů a co kapacita - podle mně jeden s nejslabších článků , to samo topítka už musí mít citelně nižší výkon - to že vůbec funguje optika kamer je taky skoro zázrak, o zbytku ani nemluvím
v jakém rozsahu je vůbec je mer schopný kompenzovat připadnou odcházející baterii? - i naprostý laik ví jak pracuje jinak plně fukční mobil se špatnou baterií :-)


martinjediny - 14/9/2009 - 16:56

Ja si myslim, ze onedlho pride cas, ked sa MER odstavi pre banalnu poruchu, ktorej oprava by na Zemi trvala 15 minut.

Viac ma zaujima, ako bola dana projektova poziadavka na MERy. Lebo vsetky systemy funguju dlhodobo dobre. Takze asi ziaden nebol projektovany na 3 mesiace. Alebo boli zvolene prehnane podmienky zadavatela projektu?


pospa - 14/9/2009 - 22:30

quote:
toje sice všechno pravda na druhou stranu jsou ty vozitka uz ojetiny zralý na šrotovné :-) např. by mně zajímalo jak je to se stavem baterií- kolik mužou vůbec ještě přežít cyklů a co kapacita - podle mně jeden s nejslabších článků ...
Dvě Li-ion baterie spolu s fotovoltaickými články měly zajistit dostatek energie na alespoň 90 solů činnosti. Předpokládalo se, že po této době budou panely už tak pokryty prachem, že nebudou schopné baterie dostatečně dobíjet.
Skutečnost je ale taková, že obě vozítka nedávno oslavila 2000 solů činnosti (cyklů den/noc - dobíjení/vybíjení baterií) a stále jakš takš velmi slušně fungují.

Pro ilustraci připojím statistiku výroby energie FV panely za posledních 650 solů:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18947

Btw. kolem 9.9.2009 měly Spirit a Opportunity společně na kontě 250.000 fotek, což je v průměru 62 fotky/sol/rover.
A společně mají najeto skoro přesně 25 km.


pospa - 14/9/2009 - 22:44

Je to jistě snímek k pousmání, ale takto nějak začínal vývoj robotických vozítek pro planetární průzkum v NASA-JPL před 35 lety.
Za povšimnutí stojí robotická ruka s manipulátorem a hi-tech computer


pospa - 14/9/2009 - 23:34

quote:
Je to jistě snímek k pousmání ...
...podařilo se mi najít další detaily: šlo o softwarový prototyp (vyroben cca 1978) pro Mars Rover 1984.
Na jednoduchém šasi je umístěn počítač PDP-11, Stanfordské rameno a kamera na elevačně-panoramatické montáži.
Vyrobeny byly dva kusy, jeden SW a druhý HW simulátor.


[Upraveno 14.9.2009 pospa]


Adolf - nepřihlášený - 15/9/2009 - 00:12

quote:
Dlouhodobá životnost je typickým znakem kosmických aparátů konstruovaných v USA, dá se tedy předpokládat, že MERy nejsou vyjímkou.Příkladně již druhá družice USA o váze pouhých 1,5 kg - Vanguard-1 pracovala, resp, vysílala deset let ! / před padesáti lety /.


Ono u vozítek je to horší než u družice. Hrozným problémem je namáhání dilatací při změnách teploty. Touhle dobou už měly být dávno únavou z dilatace roztrhány letované spoje elektrických obvodů. Kupodivu ale ono ne.


pospa - 15/9/2009 - 09:31

quote:
...Ono u vozítek je to horší než u družice. Hrozným problémem je namáhání dilatací při změnách teploty. Touhle dobou už měly být dávno únavou z dilatace roztrhány letované spoje elektrických obvodů...
Vždy, když se u příležitosti nějakého kulatého výročí vyjadřoval Steve Squyers, nebo jiní manažeři projektu MER k jejich nebývalé výdrži v nehostinných podmínkách Marsu, mluvili spíš o tom, že se dá kdykoli očekávat jejich postupný či náhlý konec spíš z důvodu zadření nějakých ložisek, opotřebení el.motorů, nebo umrznutí baterií v důsledku nízkého slunešního příkonu a nepříznivých zimních teplot. Nikdy se ale nezmiňovali o rizicích plynoucích z dilatačních cyklů - trhání spojů.
Myslím že na tuto nesnáz jsou rovery připraveny vesměs dobře. Všechny klíčové uzly jsou vyhřívány buď elektrickými topidly, nebo velmi dobře izolovány, nebo na ně teplotní cykly nemají tak zhoubný vliv. Jinak celý WEB (warm electronic box) ve kterém je umístěna valná část elektroniky je izolován vrstvou aerogelu a pozlacenou fólií, uvnitř pak vyhříván 8 ks radiozotopových topidel (8 x 1 W).

Prostě kombinace zkušeností, invence, testování, uvážlivého provozování a štestí dohromady dokázaly přinést skutečně excelentní výsledek.


pospa - 15/9/2009 - 09:45

Tato animace Block Islandu s černým pozadím tak trochu navozuje dojem rotujícího asteroidu v pustém prostoru.
Možná by se v nějakém fotomorf SW ještě daly dodělat plynulé přechody mezi snímky.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=18996


pospa - 15/9/2009 - 10:09

Simulace vyproštění pokračují s odlehčenou verzí roveru - SSTB Lite.
Další testování a vyhodnocování pokračuje, Spirit nedostane konečnou sadu příkazů k jízdě dříve než v říjnu.
Podle project managera Johna Callase bohužel existuje reálná možnost, že se Spirit z aktuální pozice už vůbec nedostane.


[Upraveno 15.9.2009 pospa]


David - 15/9/2009 - 14:13

Životnost MERů byla předem limitována stupněm zaprášení, kdyby nebylo větrných dervišů, zřejmě by již dávno trpěly nedostatkem energie. Není mi jasné proč u tak drahého zařízení nebyla použita atomová baterie. Nebo snad to blokovali " zelení" ?, nebo se někdo bál o ET na Marsu ?


Ervé - 15/9/2009 - 16:25

Důvodem byla cena a akutní nedostatek potřebného plutonia - neochota vlády dát desítky miliónů na rozjezd nové výroby. Byly to první velké rovery na Marsu, takže nikdo nechtěl dávat desítky milióny na extra zdroj energie, když samotný rover přestane fungovat po 4-5 měsících nebo někde uvízne.


Alchymista - 15/9/2009 - 16:49

Dôvodov, prečo sa nepoužilo plutónium, je evidentne viac ako jeden. Cena, technické problémy, bezpečnosť pri vypustení, manipulačná bezpečnosť, "ekologické tlaky", predpokladaná životnosť roverov atď. Ovšem "pozde bycha honit"...


Stano - 15/9/2009 - 18:13

quote:
... by mně zajímalo jak je to se stavem baterií- kolik mužou vůbec ještě přežít cyklů a co kapacita ...

Uz to tu bolo na fore rozpisane dal som si tu pracu bolo to 05.4.2005 - 22:54 - autor random
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=504&page=19


martinjediny - 15/9/2009 - 18:25

nuz k randomovemu odhadu z pred par rokov: "..takze rovery by sa mohli bez vacsich problemov dozit asi 1800-2600solov co je naozaj neskutocne..."
len dodavam, ze oba rovery uz 2000 prekonali.


Adolf - nepřihlášený - 15/9/2009 - 23:04

quote:
Dôvodov, prečo sa nepoužilo plutónium, je evidentne viac ako jeden. Cena, technické problémy, bezpečnosť pri vypustení, manipulačná bezpečnosť, "ekologické tlaky", predpokladaná životnosť roverov atď. Ovšem "pozde bycha honit"...


Ony jsou ale radioizotopy tak jako tak nacpané, když jim zajišťují vytápění.

Řekl bych, že radioizotopový elektrický zdroj by se moc nehodil k tehdy plánované životnosti. To sluneční se jevil na tu chvíli levnější. Tak je to o velikosti. Ony to poměry kWe/kg u těch zdrojů nejsou nic moc, takže by se to asi hodilo jen ke konstrukčně většímu vozítku atp. Vůbec bych se nedivil, kdyby to na množství dopravených kg spolu s prací, které tam ty kg vykonají, vyšlo takto levněji a energeticky výnosněji než s radioizotopovým elektrickým zdrojem.


Adolf - nepřihlášený - 17/9/2009 - 23:36

Oficiálně chmurné zprávy:

http://www.space.com/news/090914-spirit-stuck.html


pospa - 23/9/2009 - 08:41

Austrálie zažívá poměrně krušné chvíle s rozsáhlou prachovou bouří, dost to připomíná nedávnou situaci Spiritu.
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/179752-pisecna-boure-prebarvila-sydney-na-rudooranzovo.html

Bouře zasáhla i stanici DSN v Canbeře, která komunikuje s MERy.
70 m anténa radioteleskopu před a během písečné bouře


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19055

Oranžový prach se dostal až dovnitř návštěvnického centra, kde stylově pokryl panely vystaveného 1:1 modelu MER

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19056

... takovou simulaci marsovských podmínek asi nikdo nečekal


David - 23/9/2009 - 09:27

MER je poměrně lehké/ ve snížené gravitaci Marsu/ zařízení a tak by možná mohla pomoci robotická ruka.


pospa - 23/9/2009 - 09:55

quote:
MER je poměrně lehké/ ve snížené gravitaci Marsu/ zařízení a tak by možná mohla pomoci robotická ruka.
Ne, nemohla.
MER na Zemi váží 185 kg, na Marsu na něj působí gravitační síla 697 N.
Motorky metrové robotické paže IDD jsou schopny vyvynout:
loketní kloub - 20 Nm (až 40 Nm statické zatížení)
ramenní klouby - 45 Nm
Při zapření IDD o pevný povrch můžete vyvynout něco kolem 60 N na připojovací bod IDD.
Takže rameno by bylo schopné nadzvednout méně než 1/10 hmotnosti roveru.
Navíc přístroje na konci IDD by se po tomto pokusu asi mohly rovnou odepsat.
Použití IDD jakýmkoli způsobem k vyproštění Spiritu je až jedna z úplně posledních možností, která by se eventuálně dala použít.

Více viz. Free Spirit - Extraction FAQs http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=6085


David - 28/9/2009 - 08:00

Již je zase vidět část valu " velkého kráteru".


pospa - 2/10/2009 - 15:14

Vypadá to, že se Oppy pohybuje na pláni, kde se to velkými meteority "jenom hemží".
Po 15 solech a cca 500 ujetých metrech co odjela od Block Islandu je tu další (zřejmě taky Fe-Ni) meteorit úctyhodných rozměrů.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19149


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19151

Pro pořádek, po delším čase, ještě aktuální Route Map

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19127


David - 4/10/2009 - 13:17

Jenže jede opačným směrem od propagovaného cíle, takhle tam nedojede ani za pět let.


Mirek Pospíšil - 4/10/2009 - 16:26

quote:
Jenže jede opačným směrem od propagovaného cíle, takhle tam nedojede ani za pět let.
Ano zatím se vzdaluje, ale jen "nevýznamně".
Až Opportunity opět protně (od západu k východu) zelenou křivku na obrázku, začne se k Endeavouru opět přibližovat - myšleno v porovnání se solem 1929, kdy se vydala na západní etapu.


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19133


pospa - 6/10/2009 - 09:17

Dr. Steven W. Squyres z JPL - hlavní vědecký pracovník mise MER obdržel cenu 2009 Carl Sagan Medal Americké Astronomické Společnosti za popularizaci vědy pro veřejnost.
http://www.jpl.nasa.gov/news/features.cfm?feature=2330




Přiznám se, že i pro mně tento pán znamená hodně a jeho role v bezpilotním průzkumu Marsu je natrvalo zapsána tučným písmem do historie kosmonautiky.



pospa - 6/10/2009 - 13:39

Nový meteorit byl pojmenován Shelter Island a je pravděpodobně jedním z fragmentů většího kusu, stejně jako Block Island.

Několik pěkných nových snímků v barvě a 3D:


http://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2009/10/si-colour-3.jpg


http://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2009/10/si-colour-2b.jpg


http://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2009/10/si3da.jpg


hh - 6/10/2009 - 19:00

Carl Sagan - 'A Glorious Dawn' ft Stephen Hawking (Cosmos Remixed)

http://www.youtube.com/watch?v=zSgiXGELjbc


pospa - 11/10/2009 - 07:10

Robotická ruka Opportunity má skutečně forogenický stín...

Marsosaurus Rex

http://www.astrosurf.com/merimages/Opportunity/2009/1P308310945EFFA7CHP2423RCoul.jpg

---



pospa - 29/10/2009 - 22:30

Opportunity, po více než 1 km popojíždění západním směrem, opět zamířila na jih. Z mapy je jasně vidět jaký typ terénu si řidiči vybírají



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=19415


Adolf - nepřihlášený - 1/11/2009 - 10:33

Spirit má zase problémy s pamětí:

http://www.msnbc.msn.com/id/33565110/ns/technology_and_science-space/


Ervé - 2/11/2009 - 08:11

Myslíte že je efektivní používat zapadlý Spirit jako pevnou meteostanici? Obsluha je prostá a klesly náklady. Pokud ne, měl by Spirit zkusit nějaký radikální způsob uvolnění z duny, a pokud i tento způsob selže, měly by ho vypnout.


arccos - 2/11/2009 - 09:40

Řekl bych, že využívat ho k občasnému pozorování se vyplatí, když už tam je. Nicméně nevím, jestli jako meteostanici, protože (pokud se nemýlím) MERy nemají žádné speciální meteorologické vybavení. Snad ani teploměr ne, čemuž jsem se vždycky divil. Kdyžtak mě někdo opravte.


David - 2/11/2009 - 11:32

MERy byly konstruovány na 90 dnů životnosti. V tak krátkém období nemají meteorologická pozorování žádný význam.


reti - 2/11/2009 - 14:41

Jenze teplomer ktery by ustal marsovske teploty se da poridit pod 100USD i s 0,05W ohrivacim teliskem pro pripad opravdu krute zimy. (military verze ds1820) Je to cip vetsi spendlikove hlavicky co znej leze na dvou nohach leze primo teplota v rs232 (ttl).. i v zakladu je vyraben technologii znacne odolnou proti kosmickemu zareni.


Adolf - nepřihlášený - 2/11/2009 - 21:18

quote:
Řekl bych, že využívat ho k občasnému pozorování se vyplatí, když už tam je. Nicméně nevím, jestli jako meteostanici, protože (pokud se nemýlím) MERy nemají žádné speciální meteorologické vybavení. Snad ani teploměr ne, čemuž jsem se vždycky divil. Kdyžtak mě někdo opravte.


Ač nemá teploměr, až na Marsu byly vyvinuty způsoby, jak měřit teplotu atmosféry spektrometricky a ze spektrometrického pozorování atmosféry vytěžit i spoustu dalších informací.


Adolf - nepřihlášený - 2/11/2009 - 21:22

quote:
Myslíte že je efektivní používat zapadlý Spirit jako pevnou meteostanici? Obsluha je prostá a klesly náklady. Pokud ne, měl by Spirit zkusit nějaký radikální způsob uvolnění z duny, a pokud i tento způsob selže, měly by ho vypnout.


Jestli ho neuvolní, tak skončí, protože nepřežije marsí zimu. Nemůže se potavit do polohy, ve které by ji přečkal.


pospa - 7/11/2009 - 19:11

Vše nasvědčuje tomu, že i přes nedávnné problény s fleškou se kola opět roztočila a Spirit se začíná hýbat!

5 snímků navcam, sol 2078


GO SPIRIT, GO !



martinjediny - 7/11/2009 - 20:50





nepouziju na vyslobodenie aj rotaciu 6 kola? [Editoval 07.11.2009 martinjediny]


Mirek Pospíšil - 7/11/2009 - 21:58

quote:
nepouziju na vyslobodenie aj rotaciu 6 kola?
Pravé přední kolo se netočí už od roku 2006. I kdyby jsme se modlili celou noc k bohu válek Marsu a na oltář přinesli jako oběť pár nevinných inženýrů z JPL a Maxonu, divil bych se převelice kdyby k tomuto technickému zázraku doško a PP kolo se znovu roztočilo ...


martinjediny - 7/11/2009 - 22:25

neviem ako to mas dohodnute s inziniermi s JPL,

ale tym kolesom sa hybat da. len pretazuje EI obvody a zadiera sa?
pre vyslobodenie by to risknut mohli.


Mirek Pospíšil - 7/11/2009 - 22:55

Od solu 779 je pohon PP kola Spiritu mimo provoz. Do té doby ujel MER-A cca 6,8 km.
Není pravdou, že by se s tímto kolem ještě dalo pohnout - 13.3.2006 začal motor Maxon RE-25 nečekaně odebírat větší proud než obvykle až nakonec přestal odebírat úplně. Od té doby jede Spirit pozpátku a nefunkční zablokované kolo táhne za sebou.


...Spirit's wheel difficulty emerged March 13, on sol 779, when the motor suddenly began drawing more electrical current than normal, then stopped drawing current altogether while the rover was turning to adjust the orientation of its communications antenna.
Engineers determined that the fault occurred in a drive actuator, one of 10 motors that operate the six wheels. Following tests in the duplicate rover facility at JPL, engineers determined the motor could no longer be used.


Mirek Pospíšil - 8/11/2009 - 00:15

Pro úplnost doplním, že pohony kol samozřejmě žádnou spojku nemají, nemohou se volně protáčet a pokud se netočí motor nehne se ani kolo.
Stejnosměrné komutátorové motorky Maxon RE25 točí na prázdno 6170 rpm. Jsou zpřevodovány dvěma převodovkami do pomala v celkovém poměru 1504:1.
První převod 18,8:1 obstarává planetová převodovka, druhé snížení otáček na 4,1 rpm pak harmonický převod 80:1.
Navíc je k motorku přidána magnetická aretace.
S takto zpřevodovaným kolem průměru 25 cm nehnete ani náhodou.


arccos - 8/11/2009 - 01:05

quote:
neviem ako to mas dohodnute s inziniermi s JPL,

ale tym kolesom sa hybat da. len pretazuje EI obvody a zadiera sa?
pre vyslobodenie by to risknut mohli.


Tento problém má Opportunity.


pospa - 13/11/2009 - 12:50

Problémy s flash pamětí Spiritu se zdají být po reformátování prozatím vyřešeny.

Na pondělí 16.11.2009 se chystá vysílání finálního balíku instrukcí pro vyproštění roveru z písčitého zajetí.
V plánu je jízda čelem vpřed, respektive nazpět tam odkud couvající Spirit přijel. Sice bude před sebou hrnout zablokované PP kolo, ale nebude muset překonávat nenarušený terén a bude to mít mírně z kopce. Šance na úspěch ovšem nejsou ohlašovány jako příliš veliké a pokud se nejpozději do února příštího roku akce nezdaří, bude Spirit nejspíš prohlášen za statickou sondu a další pokusy o přesun na jiné místo se už konat nebudou.

http://www.universetoday.com/2009/11/12/ok-spirit-rover-lets-blow-this-pop-stand/
http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/news/telecon/tel20091110.html

[Upraveno 13.11.2009 pospa]


pospa - 18/11/2009 - 13:24

Spirit má za sebou první pokus o jízdu podle nových instrukcí.
Bohužel se zastavil už po méně než 1 sekundě. Důvodem bylo překročení přísně nastaveného limitu (1°) pro změnu příčného a podélného náklonu.

http://www.jpl.nasa.gov/freespirit/index.cfm

Měli by ten limit zvýšit aspoň na 5°, jinak se nikam nevyhrabe.


pospa - 20/11/2009 - 11:05

Druhý pokus byl o dost lepší:
Zadaný pohyb kol - 2,5 m jízdy po normálním terénu
výsledek: 12 mm vpřed, 7 mm doleva, 4 mm dolů, změna náklonu 0,1°

změna polohy LP kola vůči "orientačním bodům v terénu"


Stano - 20/11/2009 - 11:56

quote:
Druhý pokus byl o dost lepší:
Zadaný pohyb kol - 2,5 m jízdy po normálním terénu
výsledek: 12 mm vpřed, 7 mm doleva, 4 mm dolů, změna náklonu 0,1°



Dobre viditeľná zmena je aj z pohľadu mikroskopu:


David - 21/11/2009 - 08:45

Pohyb je vskutku znatelný, dokonce se zdá jakoby se kolo vynořovalo z písku, ale duna před ním vypadá hrozivě ve smyslu potencionálního úplného zahrabání.


Stano - 22/11/2009 - 06:51

Daľší pokus prebehol včera sol 2092:

http://www.flickr.com/photos/hortonheardawho/4122324947/sizes/o/


David - 22/11/2009 - 13:58

Opět krůček vpřed, nechce se tomu ani věřit.


Jan T - 10/12/2009 - 07:12

Situace se vyviji kolem roveru Spirit, bohuzel naprosto spatnym smerem. Po prvnich pokusech o vycouvani ze sypkeho materialu, do ktereho Spirit zapadl levou stranou se objevily problemy s pohonem dalsiho kola na jeho prave strane, cili na teto strane momentalne zbyva jedno kolo s funkcnim motorem.
Podrobnejsi zprava je na :
http://www.spaceflightnow.com/news/n0912/09spirit/


Tlama - 10/12/2009 - 09:06

Hmm
i když nasloužil dost, bude ho škoda
ještě pořád mu držím palce


Nollanusss - 11/12/2009 - 18:12

nemám chuť hledat serioznější zdroj, tenhle se mi ale zdá jakžtakž.

Všechno zlé je pro něco dobré...


http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/zmrzaceny-spirit-na-marsu-ucinil-dalsi-vodni-objev_150937.html


stano - 16/12/2009 - 07:57

12.12.2009 prebehlo pretestovanie pravého predného kolesa:

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20091215a.html


Mirek Pospíšil - 16/12/2009 - 08:32

quote:
12.12.2009 prebehlo pretestovanie pravého predného kolesa:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20091215a.html

"... The right-front wheel... surprised engineers by indicating normal resistance"

...třeba jsou pravé přední a pravé zadní kolo nějak prezvláštně "propojeny" a když se kousne jedno, to druhé se uvolní

... na Marsu 100% platí pravidlo : Vždy očekávej něco nečekaného.


reti - 16/12/2009 - 08:41

Moment! chcete tim rict, ze prave predni kolo..tedy to co za sebou spirit roky tahne najednou vypada ze se bude tocit? Kua ten spirit ma ale smulu.. stacilo aby zaclo fungovat pred mesicem.

To by ale rover mohl zkusit vyjet popredu!


pospa - 16/12/2009 - 09:16

quote:
Moment! chcete tim rict, ze prave predni kolo..tedy to co za sebou spirit roky tahne najednou vypada ze se bude tocit? Kua ten spirit ma ale smulu.. stacilo aby zaclo fungovat pred mesicem.
To by ale rover mohl zkusit vyjet popredu!
On se taky snaží vyjet dopředu, respektive čelní stranou "couvat" nazpět tam odkud do té šlamastyky přijel.

Pravé přední kolo se při testu pootočilo o 1/4 stupně. Při převodu cca 1/1500 to znamená víc než jednu celou otáčku el.motoru.



Škoda, že to nezkusili před tím než se zaseklo to pravé zadní kolo - teď nevíme, jestli tyto dvě události spolu nějak souvisí, nebo bylo s PP kolem možné otáčet už před blokací PZ kola.

[Upraveno 16.12.2009 pospa]


pospa - 17/12/2009 - 09:44

marsroverdriver Scott Maxwell:

"Unless this changes at the last minute, we'll be including the RF wheel (a.k.a. "Lazarus") in our next extrication attempt.
... Sequencing the next #FreeSpirit extrication drive (A-2117) now. Diagnostics, then relatively aggressive extrication attempt."

... plánuje se pokus o agresivní vyprošťovací jízdní manévr za použití znovu se točícího pravého předního kola. - unglaublich !



Po třech letech vlečení nehybného "hrabla" by z něj nakonec mohl být zachránce celého roveru. Držím palce! [Upraveno 17.12.2009 pospa]


reti - 17/12/2009 - 11:02

konecne dupnou na plyn! jed jed jed !


Jan Toman - 18/12/2009 - 07:05

Spirit se posunul o 2mm kupředu, naprogramovaná vzdálenost byla 10m ve čtyřech krocích. Ve třech z nich fungovalo pravé přední kolo. Řekl bych, že spoléhat se na ně moc nedá.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-201

Čas na vyproštění se krátí a na lokalitě Troy Spirit moc šancí na přežití nemá, slunce začne klesat k severnímu obzoru a od března začne chybět el. energie....
http://www.spaceflightnow.com/news/n0912/16spirit/


Stano - 18/12/2009 - 07:30

quote:
Spirit se posunul o 2mm kupředu, naprogramovaná vzdálenost byla 10m ve čtyřech krocích. Ve třech z nich fungovalo pravé přední kolo. Řekl bych, že spoléhat se na ně moc nedá.



2 mm dopredu a 4 mm dolu, takže PP koleso dopomohlo väčšiemu poklesu no otázka je: Bude ešte fungovať PP koleso? Ale predsa nádej na záchranu je lepšia, držím palce.


reti - 18/12/2009 - 09:37

podle animace http://www.jpl.nasa.gov/images/mer/2009-12-17/mer20091217-640.gif se mi zda, ze sance jsou velmi velmi nizke. LP je zahrabane opravdu hodne a PP jako by nemelo pritlak a jen na volno prohrabuje pisek.
To znamena, ze v tomto okamziku na tom kameni visi temer cela vaha prave casti.
Uz jim nezbyva nez riskovat.. klidne bych zkusil obetovat i robotickou ruku.. pokud by ta ruka dokazala nadzvednout celou predni cast a pak ji mirne postrcit stranou, tak by to mohlo LP kolo vyprostit a postupne by se rover zbavil toho sutraku.
Stejne cely rover za par mesicu zmrzne, takze moc vedecky zajimavych informaci neziskame (k pomeru k jiz ziskanym)

Jake jsou sance Spiritu na preziti zimy v tomto pisecnem bungru? Pokud by se na soucasne pozici roveru nastavilo rameno do stale polohy (vyuzitelne jako staticka observator) tudiz by nebylo potreba vyhrivat klouby,loziska,motory. Vyhrivat by se nechala pouze core elektronika a akumulatory. Je sance, ze pri ziskane energii mensi nez 200Wh za den. (muzem predpokladat pouze 100-120 Wh?) a vedecky program by byl zcela prerusen (pristroje vyhrivany bud velmi malo nebo vubec .. maji nektere pristroje sanci na preziti i bez vyhrivani?)

diky za odpovedi..


Jan Toman - 18/12/2009 - 15:51

quote:


Jake jsou sance Spiritu na preziti zimy v tomto pisecnem bungru? Pokud by se na soucasne pozici roveru nastavilo rameno do stale polohy (vyuzitelne jako staticka observator) tudiz by nebylo potreba vyhrivat klouby,loziska,motory. Vyhrivat by se nechala pouze core elektronika a akumulatory. Je sance, ze pri ziskane energii mensi nez 200Wh za den. (muzem predpokladat pouze 100-120 Wh?) a vedecky program by byl zcela prerusen (pristroje vyhrivany bud velmi malo nebo vubec .. maji nektere pristroje sanci na preziti i bez vyhrivani?)

diky za odpovedi..
Posledni status report:
http://marsrovers.nasa.gov/mission/status.html
:
(Dec. 9, 2009), Spirit's solar-array energy production is 298 watt-hours,

Produkce el. energie není nic moc už teď a těžko odhadovat jaký stav bude za čtvrt roku. Nikde jsem nenašel info o tom, kolik by maximálně vyrobily solární články při současné pozici vozítka.
Na adrese http://marsrovers.nasa.gov/spotlight/
jsou tiskové zprávy o plánování a průběhu vyprošťovací akce.


pospa - 25/12/2009 - 12:23

Chodí Santa roznášet dárky i na Marsu?



... že by pomohlo jedno malé šťouchnutí?

Jenom jestli ty holínky už nejsou taky v prokluzu...
... zatr-sakr, ... zzz


Stano - 27/12/2009 - 07:59

Ďalší pokus o vyslobodenie Spiritu prebehol 26 Dec (sol 2126)
Podľa telemetrie: 5 mm dopredu a 10 mm dole.


Jan Toman - 27/12/2009 - 20:38

quote:

Uz jim nezbyva nez riskovat.. klidne bych zkusil obetovat i robotickou ruku..
V dosahu ramene s přístroji jsou kameny, jeden je vidět přímo pod ní. Asi bych zkusil pomocí ramena dostrkat nějaký šutr pod funkční kolo a to i za cenu poškození přístrojů... Tonoucí se stébla chytá....


JiriCzech - 28/12/2009 - 11:33

Myslim si, ze rover klesne jeste tak 10 - 20 mm a narazi na pevne podlozi, kola zaberou a vyjede...


arccos - 28/12/2009 - 19:12

quote:
V dosahu ramene s přístroji jsou kameny, jeden je vidět přímo pod ní. Asi bych zkusil pomocí ramena dostrkat nějaký šutr pod funkční kolo a to i za cenu poškození přístrojů... Tonoucí se stébla chytá....

Problém je v tom, že rameno nemá na něco podobného dostatečnou sílu. Nanejvýš by mohlo přesouvat malé kamínky, těch zase v dosahu není dostatek... Operace pomocí ramene patří mezi časté návrhy, ale, bohužel, žádný není řešením.
viz. třeba http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=6085


Stano - 28/12/2009 - 20:12

quote:
Myslim si, ze rover klesne jeste tak 10 - 20 mm a narazi na pevne podlozi, kola zaberou a vyjede...


Ale situácia pod podvozkom je zúfalá takto to bolo po sole 2122



http://qt.exploratorium.edu/mars/spirit/micro_imager/2009-12-22/

a po ďalšom poklese 10 mm (sol 2126) bude podvozok Spiritu na tom ešte horšie.


Pinkas J - 28/12/2009 - 20:49

Co bylo hlavním omezujícím faktorem velikosti podvozku sond – zvolený způsob měkkého přistání, nosnost rakety nebo energetická náročnost pohonu? Rozhodně vyšší podvozek s většími koly by měl větší průchodnost.


Adolf - 28/12/2009 - 21:12

quote:
Co bylo hlavním omezujícím faktorem velikosti podvozku sond – zvolený způsob měkkého přistání, nosnost rakety nebo energetická náročnost pohonu? Rozhodně vyšší podvozek s většími koly by měl větší průchodnost.


Mám dojem, že tento podvozek je někde u kraje možné pohyblivosti vzhledem k energetice vozítka. S ničím větším by to asi nehnulo. Mám též dojem, že zvednout hmotnost pohyblivých částí podvozku o 1 kg, by vyžadovalo víc kg na dodatčný instalovaný výkon. Asi tam bude všechno tip-ťop.


Archimedes - 28/12/2009 - 21:19

Nesprávnou konstrukci podvozku MERů bych inženýrům nezazlíval... U marsovských roverů mohli vycházet jen ze zkušeností ze Sojourneru, kterému se i s pidikolečky jezdilo pohodlně. A dvě velká uváznutí na tolik najetých kilometrů jsou sice nepříjemná, ale není to žádná ostuda.

otázka: Dosáhne rameno s přístroji až přímo ke kolu?


Adolf - 28/12/2009 - 21:34

quote:
Nesprávnou konstrukci podvozku MERů bych inženýrům nezazlíval...


Vzhledem k záměru na jaký byla mise koncipována a tedy i konstrukce navržena a skutečnému výnosu mise, jsou tahle vozítka asi tím nejúspěšnějším, co kdy do vesmíru letělo. Jestli to teď skončí, je to stejně zázrak.


Mirek Pospíšil - 28/12/2009 - 22:04

quote:
...jestli to teď skončí, je to stejně zázrak.
Moje řeč. Nezapomínejte prosím na datum přistání Spiritu - 4.1.2004 ! = za týden tomu bude přesně 6 let !!! a stále jakš takš funguje => na konstruktéry, stavitele a provozní týmy bychom měli pět jenom samou chválu, bez špetky pochybnosti o zcela unikátně úspěšné misi


Alchymista - 28/12/2009 - 22:26

Však ano...
Len takýto koniec je tak trochu... ako to vhodne povedať... "neslávny".

Pre mnohých by bola možno emocionálne priateľnejšia "náhla smrť" pre výpadok nejakého kľúčového prvku, než takéto "pomalé utopenie sa v prachu".


Archimedes - 29/12/2009 - 01:27

No bylo by to takové...smutně emotivní. Asi jako když si člověk představí chudáčka Sojournera maličkýho, jak vytrvale krouží kolem svojí ztichlé sondy matičky seč mu kolečka stačí, a zoufale na ni pípá "Haloóó mami, prober se, já jsem tadyyy!!!"

No není to pamětihodnější než "spojení bylo náhle ztraceno z neznámých příčin"?


reti - 29/12/2009 - 14:31

No aspon se za pul roku budem dohadovat jestli se s prichodem leta Spirit probere a ozve se Navic verim ze se neprestane ozyvat... ze utlum elektroniky pujde udelat takovy aby pocitac a aku fungovaly i v zime. K cemu jinak by tam bylo tolik izotopovych ohrivacu?


Alchymista - 29/12/2009 - 15:18

Radioisotope Heater Units - RHU - produkujú 1Watt každý a v MER ich je osem. V závislosti na použitých izotopoch obvykle produkcia tepla s časom klesá. Pravda, ak je tam použité plutónium 238Pu, tak to nie je problém - polčas rozpadu je viac ako 85 rokov.


Mirek Pospíšil - 29/12/2009 - 17:08

quote:
Radioisotope Heater Units - RHU - produkujú 1Watt každý a v MER ich je osem. V závislosti na použitých izotopoch obvykle produkcia tepla s časom klesá. Pravda, ak je tam použité plutónium 238Pu, tak to nie je problém - polčas rozpadu je viac ako 85 rokov.
Každý článek RHU má podobu válečku o průměru 2,6 cm a délce 3,2 m, přičemž obsahuje 2,7 gramu oxidu plutoničitého (celý váleček má přitom hmotnost 40 g).


TP - 29/12/2009 - 17:21


...délce 3,2 m...


Samozrejme 3,2 cm. V tom clanku mam preklep. ;-) Ale aspon je (i bez udani zdroje) videt, odkud je informace opsana. :-)


Mirek Pospíšil - 29/12/2009 - 17:37

quote:

...délce 3,2 m...
Samozrejme 3,2 cm. V tom clanku mam preklep. ;-) Ale aspon je (i bez udani zdroje) videt, odkud je informace opsana. :-)
Ano, na heslo MER RHU mi jako první český zdroj vyskočil tento článek http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2007011917 a je fakt, že kontrolovat jednotky mně nenapadlo.
Jako kontrola mě stačili číselné údaje z wiki, odkud jsou i obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Radioisotope_heater_unit

... a propos, co ten oxid plutoničitý ?
-ný, -natý, -itý, -ičitý, ...
jestli je v RHU peletka 238 PuO2, je to správně?

... je fakt že chemii jsem měl naposledy ještě před "sametem"


Mirek Pospíšil - 29/12/2009 - 18:15

chtěl jsem říct:

... je fakt že chemii jsem měl naposledy ještě před "sametem" , takže mé pochyby možná nejsou zcela na místě. Pokud je český název OK, tak se předem omlouvám


stano - 31/12/2009 - 07:54

Zmena pri vyslobodení Spiritu (sol 2130):


Pohľad pod podvozkom:

Animacia sol 2117-sol 2130:
http://farm5.static.flickr.com/4033/4228762709_97737babc3_o.gif


pospa - 31/12/2009 - 22:06

Špatné zprávy, přátelé:
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2009-207

"...Unless the tilt can be improved or luck with winds affects the gradual buildup of dust on the solar panels, the amount of sunshine available will continue to decline until May 2010. During May, or perhaps earlier, Spirit may not have enough power to remain in operation."

...Pokud se náklon nebude moci zlepšit, nebo štěstěna větrem neočistí panely od stále se vršící prachové pokrývky, množství dostupného slunečního svitu se bude trvale snižovat až do května 2010. Během května, nebo možná už dříve, asi Spirit nebude mít dostatek energie na provoz.

videoreport "6 let na Marsu" http://www.youtube.com/watch?v=xly52Vx-_9Q

[Upraveno 31.12.2009 pospa]


pospa - 3/1/2010 - 19:35

Zítra, 4.1.2010 ve 4:35 UTC tomu bude přesně 6 pozemských let od okamžiku, kdy sonda Mars Exploration Rover MER-A Spirit měkce přistála v rovníkové oblasti Marsu na dno kráteru Gusev.
Ze Země odstartovala pomocí rakety Delta II 7929 o sedm měsíců dříve - 10.6.2003.

Momentálně se Spirit už od 1.5.2009 nachází na stéle stejném místě, zapadlý pěti koly velmi hluboko do jemného prachu v lokalitě Troy, západně od kamenné planiny Home Plate, v kopcích Columbia Hills.
Pokud se jej nepodaří z této pasti vysvobodit, nebo alespoň změnit jeho náklon do května 2010 (pro zvýšení účinnosti FV panelů během následující místní zimy), hrozí ukončení jeho životnosti pro totální nedostatek energie.

Do zítřka snad ale určitě ještě přežije (sesterský MER-B Opportunity snad také, i když 6. výročí bude slavit až 25.1.2010 ) a proto tu máme pár plakátu k oslavě tohoto výročí.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20172
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20174



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20171
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20173


pospa - 4/1/2010 - 16:26

V souvislosti s 6. výročím MERů byl upraven i titulní banner na diskusi Unmanned Spaceflight.com , kde je mise detailně sledována.

A že už se těch bannerů vystřídalo při různých příležitostech víc, tak tady je jejich malá přehlídka v chronologickém pořadí:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20192

S MERy souvisí minimálně 5 z nich...

[Upraveno 04.1.2010 pospa]


pospa - 5/1/2010 - 13:05

Pár statistických údajů k 6. výročí:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20198

Zelená křivka v levém grafu zobrazuje kumulativní počet fotek zaslaných Spiritem, červená pak za oba rovery.
Modrá tečkovaná je průměrný počet obrázků za den (oba MERy).
Graf vpravo ukazuje energii ve Wh/sol. Spirit na tom není dobře, i když už bylo i hůř a přežil...


pospa - 9/1/2010 - 15:48

Zajímavý článek a video ohlašující novou fázi Mars Rover Program z pohledu Cornell University. Steve Squyres (MER-PI) už ohledně Spiritu veřejně mluví o změně z rover mise na lander misi.

http://www.9wsyr.com/news/local/story/Cornell-enters-new-phase-with-Mars-Rover-Program/Uha8hZ6uIkKnW4n59Rd2Hw.cspx


pospa - 18/1/2010 - 09:00

Obě zadní kola Spiritu, na rozdíl od prostředního a předního páru, se potěšitelně vyhrabala na povrch :



animace http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20294

... že by to vedlo ke změně strategie a vyjetí směrem dopředu (zadními koly napřed)?


jjj - 18/1/2010 - 10:04

Přátelé, fandím spiritu, je neuvěřitelné, co obě vozítka zvládnou. Úspěch MSL není zaručen již z důvodu podstatně složitějšího přistání.


pospa - 18/1/2010 - 10:20

quote:
Přátelé, fandím spiritu, je neuvěřitelné, co obě vozítka zvládnou. Úspěch MSL není zaručen již z důvodu podstatně složitějšího přistání.
Zaručeno není nikdy nic.
Vždy můžete "pouze" vynaložit vetší či menší úsilí/prostředky na to, aby bylo riziko selhání sníženo na minimum. Testovat, kontrolovat a zase testovat a když budete mít štěstí, tak to zbytkové riziko překonáte invencí a zkušeností z minulých selhání.


Pospa - 19/1/2010 - 10:40

Opportunity se po dvouměsíčním studiu kamene Marquette Island vydala opět na jih a začala ukrajovat první desítky metrů z 20. km své spanilé jízdy.


pospa - 22/1/2010 - 15:37

V tomto dokumentu http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2010/pdf/2638.pdf , pojednávajícím o geomorfologickém mapování, lokalizaci a plánování jízdy Opportunity, je konečně na plno vidět celá zamýšlená trasa roveru až ke kráteru Endeavour.
Není to jízda zrovna přímočará, s terénním autem by to šlo určitě o hodně zkrátit, ale vše vysvětluje v mapce vyznačená žlutá oblast, které bylo a je se třeba při jízdě určitě vyhnout. Vyznačuje povrch s vysokými písečnými dunami, u kterých je vážné riziko zapadnutí MERu jako v případě duny Purgatory.
Výškový rozdíl, který Opprotunity po 6 letech jízdy zatím "zdolala" (výjma sestupu do kráteru Endurance) je 30 m. Pokud dojede až na okraj kráteru Endeavour bude to cca 100 výškových metrů.
Se Spiritem to jde srovnávat jen velmi těžko...

Plánovaná trasa do Google Earth - Mars 3D :
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20399

[Upraveno 22.1.2010 pospa]


pospa - 24/1/2010 - 15:43

Hodnoty posunu Spiritu podle IMU:
Sol 2152 - 4 cm !
Sol 2154 - 7 cm !!

Začíná to vypadat nadějně


pospa - 24/1/2010 - 20:39

I kyž panely Spiritu vyrábí pouze 211 Wh/sol a točí se jen 4 kola, ten rover je bojovník a vždycky byl! Levotočivou zatáčkou se hrabe zádí vpřed, směrem k von Braunovi.

SPIRIT JEDE !!!






http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20430

Červená šipka ukazuje na něco, co by mohl být onen problematický kámen, o kterém se celou dobu spekulovalo, že se zespodu dotýká WEBu a rover na něm balancuje.

[Upraveno 24.1.2010 pospa]


bejcek - 24/1/2010 - 21:50

Takže kámen tam byl! Jedeme dál.


pospa - 24/1/2010 - 23:58

quote:
Takže kámen tam byl! Jedeme dál.
No, s tou jízdou dál to bude ještě trochu složitější. Jednotka IMU sice hlásí horizontální posun těžiště o několik centimetrů, ale víceméně se jedná o otočku na místě.

toto video http://www.youtube.com/watch?v=xMpgF_qoTEA zachycuje průběh všech vyprošťovacích snah za několik předchozích měsíců, nyní korunovaných relativně solidním úspěchem.
Kola jsou ale stále ještě v různém stádiu zaboření do písku a nění ještě z daleka vyhráno.

Navíc do zimního slunovratu zbývají nějaké 4 měsíce a nejbližším cílem asi bude urychleně najít vhodný svah pro přežití další zimní kampaně.
Něco málo ke kalendáři Marsu: http://www.planetary.org/explore/topics/mars/calendar.html


pospa - 26/1/2010 - 13:26

Na dnes, ve 13:00 EST (19:00 SEČ) je v plánu tisková telekonference ohledně stavu roveru Spirit.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2010/jan/HQ_M10-014_Spirit_Call.html

poslech bude možný tady: http://www.nasa.gov/news/media/newsaudio/index.html

V seznamu účastníků jsou všechny "velké hlavy", takže se dá čekat nějaké zásadní oznámení.
Buď to bude rovnou přechod na statickou sondu, bez dalších pokusů o vyproštění - zima je tu. Nebo ještě dají pár dnů na poslední pokus a pak šlus. Nejhorší varianta by asi byla úplné ukončení mise v rámci škrcení nákladů...
Uvidíme... teda uslyšíme.


pmisak - 26/1/2010 - 21:12

Dle Idnes NASA oznamila zmenu Spiritu ve stacionarni misi.

http://zpravy.idnes.cz/robot-spirit-na-sest-let-pruzkumu-marsu-nenavaze-zapadl-definitivne-1jk-/vedatech.asp?c=A100126_205022_vedatech_jw


Jan Toman - 27/1/2010 - 06:14

Nebyl bych z té zprávy zklamaný. Jasně řekli, co je prioritou - přežít zimu. Jestli se to podaří, budou další pokusy o uvolnění, to se klidně vsadím.


stano - 27/1/2010 - 08:17

Jedno koleso je vonku sol 2156 (už len prečkať zimu):

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20456


pospa - 27/1/2010 - 09:21

quote:
Jedno koleso je vonku sol 2156 (už len prečkať zimu):

Přesně tak. Jen přežít tu zimu.
To znamená pokusit se co nejrychleji změnit náklon FV panelů směrem k severu (jsme na 14°36' J šířky), namísto k jihu, jak je tomu v této chvíli. A pak 6 měsíců minimálního úsporného provozu = žádná věda a jen minimální (možná žádné) vysílání. Pak možná, někdy v srpnu, opatrné oživění, komunikace a snad i pokusy o vyjetí. Na stabilní povrch schází cca 1 metr a současným tempem X cm / sol by se to prostě do zimy nestihlo.
Takže zazimovat a topit.

Jak popsal Scott Maxwell (rover driver): Už to byla zkrátka stará kulhavá babička a teď si ještě zlomila nohu. Navíc možná na chvíli upadne do komatu. My ji ale dobře známe - je to bojechtivé stvoření -nikdy ji předem neodepisujte.
http://science.slashdot.org/comments.pl?sid=1525368&cid=30913324

[Upraveno 27.1.2010 pospa]


arccos - 27/1/2010 - 12:01

Je to samozřejmě škoda, na druhou stranu si Spirit za těch šest let odbyl své.

Co jsem pochopil ze závěrů, tak problémem pro dalši pohyb není ani tak zapadnutí (byť není vůbec jisté, že by se rover ještě dokázal vyhrabat), jako spíš pouze čtyři funkční kola. Nijak velké přesuny, pokud vůbec nějaké, tedy na jaře nečekejme.


Adolf - 27/1/2010 - 12:31

Je šance, že se dostane do polohy, v níž chytí dost paprsků na přežití zimy?


pospa - 27/1/2010 - 14:38

quote:
Je šance, že se dostane do polohy, v níž chytí dost paprsků na přežití zimy?
Jak už jsem psal, Spirit stojí na cca 15° jš, rotační osa Marsu má sklon cca 25°, takže během zimního slunovratu bude Slunce maximálně 50° nad místním severním obzorem.
Spirit by měl v ideálním případě naklonit své panely kolmo na tento směr, což se mu samozřejmě nemůže podařit.
Teď je nakloněn na západ, v severo-jižním směru je momentálně +/- v rovině.
Snad se podaří to co nejvíc stupínků naklonit k severu (každý stupeň znamená 5-6 Wh/sol navíc) - podle Johna Callase jim na to zbývají cca 3 týdny.
Aby byla zajištěna alespoň minimální kontorla nad roverem, je třeba generovat min 160 Wh/sol.
Pokud tato energie během zimy zajištěna nebude, Spirit bude přežívat v režimu podobnému "Lazarově módu" u Phoenixe:
Každý sol, kdy bude mít dostatek energie si před usnutím nastaví interní časovač. Když mu budík "zazvoní", probudí své systémy jen natolik, aby zkontroloval stav dobití baterií. Pokud v nich bude míň šťávy než nutné minimum na provoz, znovu se hybernuje a čeká do dalšího budíčku. Takto to bude pokračovat tak dlouho, dokud nebude mít dostatek energie na spojení se Zemí.
Pokud se nepodaří náklon zlepšit, bude tento hybernační stav (bez vědy i komunikace) trvat cca 6 měsíců. Bude to ale úplně jiný případ než u Phoenixe, ten nebyl stavěný na to aby zimu přeži, MERy ano.
Konstrukční teplotní limit elektroniky ve WABu je -45°C, což je zhruba stejná teplota, která se dá v dané marsopisné šířce v zimě očekávat. Pravdou ale je, že to platilo pro nový rover, ne pro veterána jako je Spirit.

Ohledně "nové vědy" po jarním probuzení: jestliže se totiž Spirit nebude několik měsíců absolutně hýbat (a bude schopen znovu vysílat), dává ideální možnost pro radiové sledování jeho přesné pozice v prostoru s ohledem na známou rotaci a orbitální pohyb Marsu. Další drobné pohyby planety, jako kolísání vlivem přitažlivosti jiných kosmických těles se dají také nahrubo předpovídat a modelovat. Co bude kvalitativně nové na tomto sledování bude přesné určení směru a velikosti tohoto kolísání, které závisí také na tom, zda má Mars tekuté = pohyblivé jádro (jako Země), nebo je jádro pevné = vychladlé. A to je šance pro statickou radiostanici, jakou Spirit už asi navždy bude.

Podle tiskovky i oficiální zprávy byla totiž transformace Spiritu na statickou sondu přáním NASA HQ (ne JPL, nebo MER týmu) a jasně stanovuje: definitivně ukončit používání roveru Spirit jako pohyblivé sondy.

Pro ty, kdo by chtěli nějakou památku na právě ukončenou kampaň FREE SPIRIT, se nabízí typická paleta textilního zboží zde : http://www.cafepress.com/ehartwellshop/6784059

[Upraveno 27.1.2010 pospa]


pospa - 27/1/2010 - 16:09

Profesní životopis MER-A Spiritu

http://www.jpl.nasa.gov/news/features.cfm?feature=2462

... tomu říkám pěkné PR pro kosmickou sondu


[Upraveno 27.1.2010 pospa]


Adolf - 27/1/2010 - 23:02

quote:

Podle tiskovky i oficiální zprávy byla totiž transformace Spiritu na statickou sondu přáním NASA HQ (ne JPL, nebo MER týmu) a jasně stanovuje: definitivně ukončit používání roveru Spirit jako pohyblivé sondy.
[Upraveno 27.1.2010 pospa]


Tak6e příčítám tento smutný osud Spiritu na závěr jeho života Obamovi k tíži.

Doufám, že navzdory Obamovi zimu přežije. Ovšem v tom roce 2004 jsem moc nevěřil v tehdejší zimu a vůbec by mě nanapadlo, že tu bude v jakékoliv aktivní formě strašit v roce 2010. S každým dalším rokem, který ale přežije a dalším protivenstvím osudu ve vesmírných dálavách, který překoná, budu smutnější při jeho odchodu a vyděšenější před jeho odchodem, ač objektivně vím, že si nemám na co stěžovat a jeho mise je superúspěch, skoro zázrak.

Trochu mě mrzí, že neexistuje nějaký souhrnný článek, kde bych se dověděl příběh těchto robůtků souběžně s jejich přínosem pro vědu, aniž bych musel číst celou knihu - taky mě mrzí, že neexistuje ta kniha (aspoň v češtině).

Osobně považuji misi těchto robůtků za nejúspěšnější misi na povrch jiného kosmického tělesa v dosavadní lidské historii (včetně lidských misí na Měsíc). Asi jsem v kosmonautice nic neprožil tolik jako tyhle robůtky.


MIZ - 28/1/2010 - 04:52

quote:
Trochu mě mrzí, že neexistuje nějaký souhrnný článek, kde bych se dověděl příběh těchto robůtků souběžně s jejich přínosem pro vědu, aniž bych musel číst celou knihu - taky mě mrzí, že neexistuje ta kniha (aspoň v češtině).

No, snad alespoň toto:
Tomáš Přibyl: Spanilá jízda po Marsu; Historie, současnost a budoucnost průzkumu planety Mars
Já vím, vyšlo to tak dávno, 2004... :-)

Obsah:
Životopis krvavé planety 9
Mars nebyl Rusům souzen 12
Americké cesty k Marsu 26
Oživení v devadesátých letech 33
Dnešní sondy u Marsu 46
Šest kol pro rudou planetu 54
Spirit: cesta do hor 74
Opportunity: z kráteru do kráteru 85
Sondy, které se startu nedočkaly 92
Zájem o Mars neupadá 102
... a jednou i lidská noha 111

Motory Maxon: svaly robotů na Marsu 127
Všechny sondy k Marsu 139
Doporučené zdroje informací 141
Několik slov o autorovi 142
Poděkování 142


milan81 - 28/1/2010 - 07:38

Trochu optimismu jestě máme druhé autíčko :-) - ve skutecnosti by uz opravdu daleko nedojel a tech mobilních výzkumů bylo až až myslím že s ním občas stejně štouchnou ale už to bude na tomto písečku :-)


pospa - 28/1/2010 - 09:20

quote:
Trochu mě mrzí, že neexistuje nějaký souhrnný článek, kde bych se dověděl příběh těchto robůtků souběžně s jejich přínosem pro vědu, aniž bych musel číst celou knihu.
Shrnutí vědeckých informací z mise MER :
http://en.wikipedia.org/wiki/Scientific_information_from_the_Mars_Exploration_Rover_mission

A souhrný článek s příběhem? No těch už vyšly za ty roky stovky a možná tisíce.
Adolfe, asi by bylo těžké vtěsnat 6 let objevů a dobrodružsví na dvou místech cizí planety do jednoho článku a přitom z toho neudělat knihu. Ale jako pěknou sumarizaci bych doporučil film Roving Mars z roku 2006


pospa - 28/1/2010 - 09:36

quote:
Trochu optimismu jestě máme druhé autíčko :-)
Přesně tak. Opportunity zrovna dorazila k velmi mladému impaktnímu kráteru jménem Concepción. Odhaduje se, že by mohl být starý jen cca 1000 let - skoro včera


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20472

- velmi pěkný anaglyf - kdo má 3D brýle určitě se mrkněte na ty ostré šutry z vyvrženého materiálu!
http://twitpic.com/zysql/full

-ještě mapy

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20464

- a trasy do GE: Route_Map_Sol2136.kml ( 39.4K )
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20465


pospa - 29/1/2010 - 12:11

Netuším, jestli budete mít dnes večer nad hlavami jasnou oblohu bez sněhových mraků či mlhy, ale kdyby se náhodou poštěstilo, tak se zkuste zadívat mezi souhvězdí Raka a Lva a měli byste si všimnout malé oranžové tečky. Bude o trochu větší než okolní hvězdy, konkrétně 14", a pak tedy vězte, že se díváte na Mars v afeliové opozici Slunce, tedy ležící na jedné přímce spolu se Zemí a Sluncem. Nejblíž Zemi (letos) byl sice už tuto středu, ale ode dneška by měly být pro jeho pozorování celkem solidní podmínky po celou noc. Viz http://www.astro.cz/clanek/4143

Natočen je k nám severní polokoulí a zrovna stranou na ktéré se prohání po širých pláních Opportunity.
Takže "statickou sondu" Spirit, na odvrácené straně Marsu, si můžeme jen představovat.
Kdyby jste ale měli na zahradě hyper-super-dalekohled a za Marsem zrcadlo, naskytl by se vám zruba tento pohled:


http://cumbriansky.files.wordpress.com/2010/01/spirit-troy2.jpg


stano - 31/1/2010 - 06:44


pospa - 1/2/2010 - 14:57

Na nových snímcích okolí Concepciónu jsou po dlouhé době opět vidět známé "borůvky".
U každého kusu skalnatého podloží, vyvrženého impaktem, vystupují tyto kulovité konkrece vlivem zvětrávání na povrch, až do úplného uvolnění a postupně se sypou na zem.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20570
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=20571


pospa - 5/2/2010 - 21:54

Spirit čeká zřejmě jeden z posledních letošních pokusů o změnu náklonu - zima se nezadržitelně blíží a energie na pohyb kol valem ubývá.

On Sol 2165 (Feb. 4, 2010), another drive was sequenced. This drive achieved less progress and had only a modest improvement in tilt. The next drive plan is to cause the rover suspension to lift one side of the rover, improving northerly tilt. This is likely to be the last rover motion before winter, as energy levels are dropping below levels able to sustain driving.


pospa - 6/2/2010 - 13:30

Barevné panorama kráteru Concepción

http://s3.amazonaws.com/twitpic/photos/full/63260966.jpg?AWSAccessKeyId=0ZRYP5X5F6FSMBCCSE82&Expires=1265460385&Signature=w0pc2i6OudqpcIff1T0dnUaWfx0%3D


pospa - 11/2/2010 - 21:16

quote:
quote:
Trochu mě mrzí, že neexistuje nějaký souhrnný článek, kde bych se dověděl příběh těchto robůtků souběžně s jejich přínosem pro vědu, aniž bych musel číst celou knihu.
Shrnutí vědeckých informací z mise MER :
http://en.wikipedia.org/wiki/Scientific_information_from_the_Mars_Exploration_Rover_mission

A souhrný článek s příběhem? No těch už vyšly za ty roky stovky a možná tisíce.
Adolfe, asi by bylo těžké vtěsnat 6 let objevů a dobrodružsví na dvou místech cizí planety do jednoho článku a přitom z toho neudělat knihu. Ale jako pěknou sumarizaci bych doporučil film Roving Mars z roku 2006
Ještě jedno pěkné aktuální shrnutí z úst nejpovolanějších - Steve Squyres odpovídá na otázky v posledním dílu seriálu BBC : The Sky At Night s názvem The Spirit Of Mars.

Ke stažení zde :
http://www.dedicatedtv.net/downloads/uncategorized-s784/the-sky-at-night-2010-02-the-spirit-of-mars-ws-pdtv-xvid-pvr-d43041.html

Sice 233 MB video ke stažení, ale vidět emocemi nabité líčení S.S. vždycky stojí za to


pospa - 12/2/2010 - 09:22

Podle http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/status_spiritAll.html#sol2166 byly 8.2.2010 učiněny poslední pohyby Spiritu v rámci přípravy na další zimní období - snížení světlé výšky na pravoboku zploštěním závěsného systému kol a v opačném gardu na levé straně. Zlepšení náklonu panelů k severu bylo ale jen minimální. Vyrobená energie pouze 185 Wh / sol už na začátku zimy dává tušit velmi náročné období.
Měl by zafoukat nejaký čerstvý větřík.

Btw. Spirit má na odometru 7730,5 metrů - zřejmě konečné číslo.


Pirochta - 12/2/2010 - 20:06

Nešlo by ty panely zvednout? Co se pamatuji, tak by s nimi mohlo být možno manipulovat, rozebíralo se to tady kdysi jako varianta očištění panelů.


pospa - 13/2/2010 - 13:52

quote:
Nešlo by ty panely zvednout?
Nešlo.
Takový požadavek by neúměrně zvyšoval složitost už tak dost složité konstrukce a při původně uvažované 90 denní misi to ani nebylo potřeba.


Pirochta - 13/2/2010 - 22:58

quote:
quote:
Nešlo by ty panely zvednout?
Nešlo.
Takový požadavek by neúměrně zvyšoval složitost už tak dost složité konstrukce a při původně uvažované 90 denní misi to ani nebylo potřeba.


http://marsrovers.nasa.gov/gallery/video/movies/RoverAnimPart3.mov

Když byly složené, musely se přece nějak rozložit. Teď je otázka, zda-li se dá s nimi hýbat tak, aby se daly natočit jen do určitého úhlu.


milan81 - 16/2/2010 - 10:03

Už dlouho se nikdo nezabýval autíčky :-) takže se zeptám jako nadšený laik - co teď spirit čeká ? - jak dlouhá bude ještě zima , o kolik ještě klesne příkon a kolik vlastně ještě přežije ? - tuším že loni bylo min. někde u 166Wh a to ještě celkem reagoval , jak vlastně fungují ty panely to teoreticky dokáží dodávat od 1wh denně nebo je nějaká hranice pod kterou se ani nezaplne "dobíjení"?


pospa - 16/2/2010 - 14:40

quote:
Už dlouho se nikdo nezabýval autíčky :-)
???
to jsi spíš dlouho nečetl toto vlákno
quote:
takže se zeptám jako nadšený laik - co teď spirit čeká ?
minimalní radiový provoz, nebo spíš čistá hibernace
quote:
jak dlouhá bude ještě zima
v našich zeměpisných šířkách tak do prvních sněženek a na Marsu ještě cca 6 měsíců
quote:
o kolik ještě klesne příkon a kolik vlastně ještě přežije ?
na kolik klesne příkon, to nikdo neví - ještě dost dobře neumíme předpovídat lokální počasí na Marsu (místní rozsah prachových bouří, přechody očistných větrných vírů, atd), ale přežít zimu by v hybernačním módu měl - je na to stavěný, viz pár příspěvků výše.
Spirit ukončil "zimní přípravu" v ne zrovna ideální poloze - s FV panely nakloněnými 9° k jihu, přičemž během předchozích zim byl vždy nakloněn jakž takž příznivě k severu. V místě přistání Spiritu Slunce během zimy neklesne v poledne pod 49° nad severním obzorem, takže uprostřed zimy bude nejvyšší úhel dopadajícího slunečního záření na panely cca 40°.

Poslední, co Spirit před "upadnutím" do spánku ještě čeká, je pořízení snímků okolního povrchu pro srovnání se stavem na jaře - sledování účinku větru a "zaparkování" robotické ruky s přístroji do vhodné polohy pro studium atmosféry.
quote:
jak vlastně fungují ty panely to teoreticky dokáží dodávat od 1wh denně nebo je nějaká hranice pod kterou se ani nezaplne "dobíjení"?
doporučuji prostudovat toto vlákno na UMSF a příslušné dokumenty v odkazech tamtéž: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=1502

[Upraveno 16.2.2010 pospa]


x - 28/2/2010 - 02:09

Jestli chcete videt, co vse vidi za snimkami od techto robotu Marsu zahadologove tak zde se muzete podivat :
https://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2010012001


Adolf - 28/2/2010 - 08:29

quote:
Jestli chcete videt, co vse vidi za snimkami od techto robotu Marsu zahadologove tak zde se muzete podivat :
https://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2010012001


Zabezpečení mi řve, že tento web používá certifikát zabezpečení vydaný pro jiný web. Neodvážil jsem se to tedy otevřít. Stránku provozují asi nějací ET.


HonzaVacek - 28/2/2010 - 14:30

quote:
Zabezpečení mi řve, že tento web používá certifikát zabezpečení vydaný pro jiný web. Neodvážil jsem se to tedy otevřít. Stránku provozují asi nějací ET.


V tomhle případě bych asi byl v klidu a ten web otevřel. Problém spočívá v tom, že autoři tohoto webu pro připojení prohlížeče k webu použili zabezpečený (šifrovaný) protokol HTTPS místo běžného HTTP. HTPPS je nutný v případě, kdy se po síti vyměňují nějaká citlivá data, která by nikdo jiný neměl znát, např. internetové bankovnictví apod. Tam bych u takovéto hlážky hodně moc zpozorněl. Jenže v tom zabezpečeném protokolu je i jeden háček. Za certifikáty (šifrovací klíče) se musí platit. Ty vydává nějaký pověřený certifikační úřad. V případě, kdy za certifikát však platit nechci a přesto chci použít HTTPS, mohu si šifrovací klíče vytvořit sám, ale pak to takhle řve, protože u žádného certifikačního úřadu nejde ověřit, že certifikát je platný nebo že je použit pro web, pro který byl vydán.

U tohoto webu je podle mého HTTPS zbytečný, efekt je jenom v tom, že nikdo jiný nemůže zjistit na co se tam konkrétně dívám, ale když se tam sám podívá, tak mu to stejně dojde Asi chtějí zašifrovat ptákoviny co na tom webu mají. Ale to měli raději zašifrovat tak, aby to už nikdo nikdy nerozšifroval.

Jenom tak pro pobavení. Úplně stejný problém s certifikátem měly zpočátku slavné datové schránky... certifikát nešlo ověřit. To jsem si tehdy také říkal, že datové schránky provozují nějací ET


Alchymista - 28/2/2010 - 15:14

KPUFO.cz - Celkom zaujímavé tvrdenia, ale len obtiažne overiteľné. Určite by svoje tvrdenia mohutne podopreli, pokiaľ by uvádzali aj linky na pôvodné snímky, z ktorých vychádzajú a doplnili ich merítkami alebo údajmi o rozmeroch štruktúr, o ktorých je reč.
ostatne, mnoho vecí prebrali z webu http://www.marsanomalyresearch.com


HonzaVacek - 28/2/2010 - 16:57

U těch snímků na KPUFO je ten, že jsou tam jenom malé výřezy, takže to vypadá velice podivně. Stačí se ale podívat na originální snímky

http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/n/1843/2N289976994EFFB0EOP0675R0M1.JPG
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/n/1833/2N289093752EFFB074P1985L0M1.JPG

a člověk dojde pomalu i k závěru, že tam ty kameny někdo kompletně zpřeházel. Podle mého za to může to, že každý ze snímků je z trochu jiného místa a z jiné vzdálenosti, takže se mění perspektiva. Je to docela hlavolam identifikovat jednotlivé šutry na obou snímcích.


Alchymista - 28/2/2010 - 17:57

Hlavolam to ani nie je - keď sú k dispozícii celé zábery, je celá situácia úplne jasná. Vozítko sa posunulo o nejaké 2-3 metre "doľava" a zhruba rovnako "dolu". Treba si všimnúť dva balvany blízko vozítka.
Na http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/n/1833/2N289093752EFFB074P1985L0M1.JPG je prvý balvan vpravo nad výrezom v panele vozítka a druhý vľavo na okraji záberu.
Na http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/n/1843/2N289976994EFFB0EOP0675R0M1.JPG je prvý vpravo na okraji záberu v hornej tretine a druhý je uprostred záberu. "Pobehujúci" balvan je potom ďalej vzadu za skupinou, ku ktorej údajne patrí.

Takže typický postup väčšiny podobných "ufologov" - neúplné a myselne skreslené informácie vydávané za senzáciu...

Edit: Možno by stálo za tú prácu urobiť prepočítanie známych rozmerov vozítok a zorného poľa kamier na uhlové a reálne rozmery objektov v záberoch.
[Upraveno 28.2.2010 Alchymista]


Adolf - 28/2/2010 - 18:58

Myslím, že tady Ivan Mládek podává úplné vysvětlení:



milan 81 - 1/3/2010 - 10:22

:-))) super :-)


Nolanuss - 1/4/2010 - 22:43

Spirit přešel do hibernace, psali o tom i mainsteramových médiích


http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/p/index.php?sekce=hotnews#2010-04-01


pospa - 3/4/2010 - 17:16

Zatím poslední autoportrét Spiritu z Troy, resp. jen jeho stín - jak symbolické


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=21270


pospa - 3/5/2010 - 17:07

Opportunity ukrajuje poslední desítky metrů z 21. km své spanilé jízdy a v nejbližších solech by konečně mělo dojít na dlouho očekávanou "prudkou" zatáčku doleva - na východ, směrem ke kráteru Endeavour.

Prozatím se jede stále plus mínus k jihu


pospa - 19/5/2010 - 17:14

Opportunity během solu 2245 překonala rekord landeru Viking 1 v délce aktivní životnosti. Stala se tak nejdéle pracujícím a stále se pohybujícím lidským výtvorem na povrchu cizího nebeského tělesa.

Spirit je na Marsu o několi týdnů déle, ale protože je momentálně v hibernačním spánku, není jistota, zda se probere a tudíž je držitelem rekordu on (ona?).


pospa - 25/5/2010 - 16:51

Kam má Opportunity namířeno víme, ale proč?

Odpověď je : Smektit

http://www.planetary.org/blog/article/00002509/


pospa - 26/5/2010 - 10:03

Viking 1 předávavící pochodeň vytrvalosti MERu Opportunity

"Passing the Torch"


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=21719


pospa - 27/5/2010 - 09:23

ACHTUNG, die kurve !
aneb
POZOR, zákruta !


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=21767

... Opportunity, po 562 solech jízdy na jih či mírně na západ, konečně zamířila k východu ...

K nejbližšímu okraji kráteru Endeavour je to vzdušnou čarou 11,3 km , tj. zhruba 1/2 toho co za předchozích 6 let ujela.
I když, je třeba říct, že některé zastávky v minulosti byly opravdu na dlouho...

[Upraveno 27.5.2010 pospa]


pospa - 16/6/2010 - 11:41

Opportunity, Sol 2272 (15.6.2010) - odkrouceno dalších 70 m, celkem více jak 21 km na odometru, azimut 90°.




... celkem pohodová jízda ... vrcholky na horizontu jsou jasnější a jasnější ... vydržať !


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=21881


random - 16/6/2010 - 12:05

quote:
Opportunity, Sol 2272 (15.6.2010) - odkrouceno dalších 70 m, celkem více jak 21 km na odometru, azimut 90°.


no ja som teda zvedavy ako si s tym opp poradi ... drzim palce aby nam to vsetkym ukazala ... dufam ze za rok - rok a pol sa dostane ku krateru ... ten pohlad bude isto fascinujuci


pospa - 21/6/2010 - 09:45

Síť stanovišť Deep Space Network má v příštích týdnech v plánu čas od času naslouchat, zda se statický Spirit náhodou neozývá.
Sice je na jeho místě stále zima a sonda je momentálně v hybernačním spánku, ale náhodná očista větrem by teoreticky mohla FV panely uvést do velmi dobré kondice a dostatek vyrobené energie by mohl Spirit na nějaký čas probudit.
Do konce června budou mít tuto službu antény v australské Canbeře, do poloviny července ve španělském Mardidu a nakonec Goldstone. Plánovány jsou 1-2 hodinové tracky denně, vždy jednou za pár dní.
Štěsí přeje připraveným a občas se prostě zadaří ...


A ještě jedna drobná zajímavost:
Všimli jste si někdy, že je možné rozeznat Spirit od Opportunity i podle snímků jejich slunečních hodin? Já tedy do včerejška ne.



Jsou tu dvě poznávací znamení:
1) orientace kruhového magnetu vpravo od hodin. Spirit má jeho seříznuté okraje kolmo k okraji hodin, Oppy ho má našikmo
2) kabel vedoucí vlevo dole od hodin je u Spiritu ohnutý kolem rohu, Opportunity ho má "učesaně" o kousek vedle.


pospa - 25/6/2010 - 08:39

Není nad to udělat si pro vlastní potěšení dokonalý 3D model pořádného robota
Aneb, csooterlord se dostal do fáze renderování a výsledky vypadají dost dobře:

http://www.scooterlord.gr/mer-idd.jpg


pospa - 30/6/2010 - 11:28

Když zak sleduju "východní" jízdu Opportunity v posledních dnech, tak cekem pravidelně popojíždí 70 m / den. Za předchozích 30 dní se posunula o 500 m na východ.
K okraji cílového kráteru Endeavour, s odbočkou k menšímu kráteru Santa Maria, je to nejkratší cestou cca 10,8 km.
Tímto tempem by to tedy mohlo trvat nejméně 22 měsíců - skoro dva roky.
Vydrží ty pohony 8 let ?


arccos - 30/6/2010 - 12:13

Je to trochu míň, zhruba 70m za 2 soly.


pospa - 30/6/2010 - 12:35

quote:
Je to trochu míň, zhruba 70m za 2 soly.
OK, vyjádřím se přesněji: průměrná vzdálenost 70 m ujetých během jednoho solu.
Oppy se samozřejmě nepohybuje každý den.
Neměl jsem tedy na mysli průměrnou rychlost 70 m/sol. Ta je samozřejmě ještě menší, například za ono období posledních 30 solů je to jen 540/30 = 18 m/sol.

Co jsem chtěl vyjádřit jako průměrnou rychlos bylo cca 0,5 km / měsíc


pospa - 30/6/2010 - 16:11

Vrcholky na okraji kráteru Endeavour dostali svá provizorní jména



http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-217


pospa - 16/7/2010 - 10:50

Trocha statistik o Opportunity:

Tau, Dust faktor, vyrobené Watt-hodiny za posledních cca 180 solů

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22124

Jak je vidět, díky vysokému Dust (prachovému) faktoru a naopak velmi nízkému Tau je teď energetická bilance vozítka poměrně dost příznivá - vyrábí téměř 2x víc elektřiny než průměrně v předchozím půl roce.


A ještě pár dalších parametrů pro oba rovery do konce 06/2010

http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22039


pospa - 19/7/2010 - 15:09

Řidič roveru Scott Maxwell popisuje, jakou novou technikou jízdy hodlá zvýšit počet ujetých m / sol. Ze 70 m na 90 m / sol.
Je třeba si uvědomit, že Oppy jede pozpátku a jedná se o slepou jízdu - Autonomus hazard avoidance system je vypnutý.
Původně chtěli tuto techniku začít testovat 16.7. , ale Opportunity je momentálně v bezpečnostním režimu a tak s tím budou muset ještě chvíli počkat.

http://roadtoendeavour.wordpress.com/2010/07/17/pedal-to-the-metal/


...
Nedávnou očistnou událost, která zvýšila vyráběný výkon na 2-násobek (viz. grafy výše), dokládají i tyto srovnávací snímky FV panelů



http://www.universetoday.com/2010/07/15/wind-gust-gives-opportunity-rover-a-power-boost/

[Upraveno 19.7.2010 pospa]


x - 25/7/2010 - 18:29

Ufologove tentokrat pro zmenu videj na snimcich ze Spiritu cisla.

http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2010072301


pospa - 27/7/2010 - 09:42

quote:
Řidič roveru Scott Maxwell popisuje, jakou novou technikou jízdy hodlá zvýšit počet ujetých m / sol. Ze 70 m na 90 m / sol.
...
Dobré zprávy na Scottově twitteru: Otestováno, funguje to.


Ervé - 27/7/2010 - 13:46

Už aby se ozval Spirit...


pospa - 27/7/2010 - 14:12

quote:
Už aby se ozval Spirit...
Spirit se může teoreticky ozvat kdykoli mezi dneškem a 13. listopadem, kdy nastane jarní rovnodennost. Pak by se měl probudit skoro určitě.


random - 28/7/2010 - 08:27

quote:
quote:
Už aby se ozval Spirit...
Spirit se může teoreticky ozvat kdykoli mezi dneškem a 13. listopadem, kdy nastane jarní rovnodennost. Pak by se měl probudit skoro určitě.


pokial uz nieje v robotickom nebi


pospa - 28/7/2010 - 08:50

quote:
... pokial uz nieje v robotickom nebi
Snad ještě ne.
A kdyby náhodou ano, tak na "dříče", který 25x překročil svou "záruční dobu" provozu by to byl zasloužený odpočinek...


pospa - 29/7/2010 - 08:43

Oppy jede skoro jako "za mlada" - téměř každý den, bez oddechu pohonům.




a v těchto solech se jí naskýtá přibližně tento výhled na svůj konečný cíl.



http://www.db-prods.net/marsroversimages/Opportunity/2010/Sol2298-superrespan-11-16img-KIS-LS-denoise-coul.jpg


pospa - 29/7/2010 - 16:16

Dne 15.7.2010 Opportunity poprve po 6,5 letech na Marsu vyfotila aktivní větný vír (dust devil) ve svém okolí.

Týden před tím se jí zřejmě přehnal přímo po "zádech", jelikož došlo k očistě FV panelů, viz předchozí příspěvky o zvýšené výrobě energie



http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-250


x - 31/7/2010 - 16:24

http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2010073001

Zde zase vidi na jednom snimku kamene ctvercovy otvor.


pospa - 12/8/2010 - 16:40

Spirit + Opportunity dohromady by včerejším dnem měli na imaginárním společném odometru ujetou vzdálenost 30 000 metrů.

Spirit se zastavil na značce 7 730,5 m
Opportunity má za sebou 22 306 m a další metry přibývají.




[Upraveno 12.8.2010 pospa]


pospa - 29/8/2010 - 17:27

Trasa Opportunity za poslední cca 4,5 měsíce.
Od dvojkráteru San Antonio (Sol 2194) po nedávné stanoviště Cambridge Bay (Sol 2336).
Snímek terénu pokračuje dále na východ až k další jisté zastávce - zhruba 100 m kráteru Santa Maria.
Nejkratší přímou cestou by to k němu bylo zhruba 3,8 km.



v max rozlišení:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22406


pospa - 7/9/2010 - 10:44

Opportunity se dostala na velmi snadný terén pro jízdu naslepo - velmi málo nízkých písečných dun, jen tvrdé a rovné skalnaté podloží.
Téměř jako na velkém, prázdném parkovišti.
Proto si MER řidiči troufli naordinovat neobvykle dlouhou jízdu během solu 2353, celkem 110 m !




Na tomto srovnání snímků je vidět "dramatická" změna (za poslední rok) ve výhledu na východní horizont, kam Oppy směřuje.
K tomu by se hodil jeden starý song "The Little Old Rover from Pasadena" - http://www.youtube.com/watch?v=uX5RY_aa8sU



[Upraveno 07.9.2010 pospa]


pospa - 9/9/2010 - 10:29

Dva milníky najednou:

1) podle tweetu MER řidiče Scotta Maxwella Oppy už překonala poloviční vzdálenost na plánované trase ke kráteru Endeavour (myšleno od kráteru Victoria).

2) Oppy má celkem najeto více než 23 km.



pospa - 9/9/2010 - 14:05

quote:
1) podle tweetu MER řidiče Scotta Maxwella Oppy už překonala poloviční vzdálenost na plánované trase ke kráteru Endeavour (myšleno od kráteru Victoria).
Oficiálně taky na webu JPL:
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-292


pospa - 22/9/2010 - 09:32

Opportunity se přiblížila k dalšímu volně ležícímu kameni, zřejmě kovovému meteoritu. Pojmenován dost zvláštně "Oilean Ruaidh", podle jednoho ostrova u severozápadního pobřeží Irska.
Planina Merridiani je na ně, zdá se, poměrně bohaté naleziště.



Ty kopce v dáli na horizontu jsou vzdálenější (východní) okraj kráteru Endeavour, tedy místo kam se Oppy zřejmě nikdy z blízka nepodívá. Pokud dojede k bližšímu (západnímu) okraji, bude to bohatě stačit.


Adolf - 24/9/2010 - 19:44

Opportunity našla už 5. meteorit. Zajímavý není jen meteorit sám, ale leccost to prý řekne i o atmosféře.
http://www.space.com/scienceastronomy/nasa-mars-opportunity-rover-finds-meteorite-100921.html


pospa - 26/9/2010 - 18:21

Vskutku zajímavý kousek, možná i ten nejhezčí.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22599




http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22595


Ještě přibližné srovnání velikostí všech pěti meteoritů, které Opportunity zkoumala zblízka.

Od vrchu dolů to jsou:
Heat Shield Rock, 30 cm, leden 2005
Block Island, 60 cm, červenec 2009
Shelter Island, 46 cm, září 2009
Mackinac Island, 30 cm, říjen 2009
Oileán Ruaidh(Red Island), 45 cm, září 2010
Ten šestý kousek dole je “Allan Hills”, který zdokumentoval Spirit kolem solu 870.



http://go2.wordpress.com/?id=725X1342&site=roadtoendeavour.wordpress.com&url=http%3A%2F%2Froadtoendeavour.files.wordpress.com%2F2010%2F09%2Fmars-meteorites-comparison-small.jpg&sref=http%3A%2F%2Froadtoendeavour.wordpress.com%2F2010%2F09%2F26%2Foilean-ruaidh-most-beautiful-barsoomian-meteorite-yet%2F

[Upraveno 26.9.2010 pospa]


Stano - 18/10/2010 - 08:34

Opportunity uz je to cez 24km


Spirit stale mlci


alamo - 29/10/2010 - 02:34

http://www.onorbit.com/node/2611

spirit našiel, relatívne "mladé" stopy, po povrchovej vode
sú staré, niekoľko stoviek tisíc rokov, pričom doterajšie dôkazy boli staré milióny rokov
tento výskyt kvapalnej vody, je dávaný do súvislosti, so zmenami sklonu osi planéty voči slnku, ako prejav dlhodobých klimatických cyklov


reti - 29/10/2010 - 15:20

spirit stale mlci ... snimky jsou cca 1 rok stare


alamo - 29/10/2010 - 18:14

na tom nezáleží, aj keby na snímkach od neho niečo nové objavili až o 10 rokov
aj tak sa bude dať povedať "spirit objavil"


Adolf - 29/10/2010 - 19:47

quote:
na tom nezáleží, aj keby na snímkach od neho niečo nové objavili až o 10 rokov
aj tak sa bude dať povedať "spirit objavil"


Možná by mohlo být zajímavé vědět, jak standardně asi trvá prodleva mezi tím, že taková sonda jako Spirit něco nasnímá, a někdo interpretuje, co vlastně objevila.


pospa - 6/11/2010 - 16:17

Opportunity je ve skvělé kondici; s energií je na tom nejlíp za posledních 700 solů a tak 100+ metrové jízdy v poslední době ji rychle přiblížili k milníku 25 km.
Z těchto grafů je to pěkně vidět



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22954

Spirit dnes, i když pasivně, může oslavit 2500 pozemských dní strávených na Marsu.
Oba rovery společně pak 17.11. oslaví společných 5000 dní pobytu na povrchu Marsu.
Společných 5000 solů budou moci slavit 26.1.2011, což bude den po sedmiletém výročí přistání Opportunity.


pospa - 16/11/2010 - 16:34

Opportunity Sol 2420: odometr ukazuje 25 km




Kráter Intrepid



http://www.nivnac.co.uk/mer/images/B2417_intrepid_crater_half.jpg


pospa - 19/11/2010 - 09:30





http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23037


pospa - 19/11/2010 - 11:24

Ještě pád detailů ke kráteru Intrepid:

Je poměrně velmi podobný (d = 20 m, h = 1,5 m) prvnímu kráteru Eagle, do kterého Opportunity přistála. Ten byl pojmenován podle LM Apolla 11.

Kráter Intrepid dostal své jméno na počest stejnojmenného Lunárního Modulu výpravy Apollo 12, který pilotoval Alan Bean a dosedl s ním (spolu s Pete Conradem) na povrch Měsíce přesně před 41 lety, dne 19.11.1969.

Velitelský a servisní modul téže výpravy nesl jmého Yankee Clipper, po kterém byl pojemnován předchozí kráter, kolem kterého Opportunity projížděla během Solu 2410.

S nápadem pojmenovávat krátery podél trasy roveru Opportunity podle historických "průzkumných" lodí přišel James Rice z NASA Goddart SFC.
Například velký kráter Endeavour, kam Oppy směřuje, nese jméno po trojstěžníku objevitele Jamese Cooka - HMS Endeavour, který s ním v 18. století brázdil Tichý oceán.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-388#3


pospa - 19/11/2010 - 12:07

Opportunity čeká velmi mírná jízda z kopce, klesání cca 40 výškových metrů na následujících 4,5 km.
Není to sice buhvíco, jen -0,5°, ale jak říkávala má prababička "lepší psovi mucha, než klackem do ucha".



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23038

Červený bod na elevační mapě je současná poloha roveru.


pospa - 21/11/2010 - 14:11

Náš oblíbený řidič MERů Scott Maxwell poskytl rozhovor Stuartu Atkinsonovi na jeho blogu The Road to Endeavour. Myslím, že je v něm několik zajímavých informací, které by vás mohly taky zajímat:

- během tohoto víkendu se připravuje další upgrade jízdního SW, aby Oppy zvládala až 140 m dlouhé jízdy naslepo / sol. Bude to 2x více než rover zvládal před několika týdny.
- mezi současnou polohou roveru, kráterem Santa Maria (1280 m daleko) a Endeavour (7,5 km daleko) je víceméně jen prázdná monotónní rovina. Mělo by být preferováno co nejvíce jízdních dnů, bez zastávek na studium případných zajímavých lokalit, jako jsou meteority, menší krátery, odkryté podloží. Tento postup by měl být "investicí" pro více času stráveného vědou až u okraje Endeavouru
- kráter Santa Maria před námi slibuje zajímavé velké kusy vyvrženého podloží. Pokud by na horizontu nebyl "ten Velký kráter", tak by byla Santa Maria určitě tou finální destinací. Takto, kdy nejvíce vědy slibuje až východní okraj Endeavouru, bude zastávka u Santa Marie relativně krátká, rychlý sběr dat, focení a na analýzu a rozbor shromážděných informací bude čas až cestou dál.



- pokud se vše zdaří, k Endeavouru by Oppy měla dorazit ke konci sedmého roku své 90-ti denní mise. Slibuje to opět nový svět, novou vědu, jako by byla mise znovu na začátku - velké kameny, skály, svahy, atd.
- Scott dostal nabídku připravit pro Oppy nějaká astronomická "pozorování" - možná že východ Země nad okrajem kráteru Endeavour by mohl být na začátek dobrý nápad.


http://roadtoendeavour.wordpress.com/2010/11/21/a-chat-with-scott-maxwell/
[Upraveno 21.11.2010 pospa]


arccos - 22/11/2010 - 00:14

Obrat "sedmý rok 90ti denní mise" se mi velice líbí.
Jenom bych poopravil - Opportunity má k Endeavour dorazit na konci osmého roku (sedmý je teď a bude končit co nevidět).


pospa - 22/11/2010 - 10:34

quote:
Jenom bych poopravil - Opportunity má k Endeavour dorazit na konci osmého roku (sedmý je teď a bude končit co nevidět).
Ajaj, to mi uklouzlo. Díky za opravu.


Ervé - 23/11/2010 - 07:21

A Spirit stále mlčí, šance na oživení klesá. Ale odvedl obrovskou práci a Oppy funguje dál.


pospa - 23/11/2010 - 20:36

quote:
A Spirit stále mlčí, šance na oživení klesá.
U Spiritu je myslím klíčové v jakém stavu přěžily zimu baterie. WEB je vytápěn 8 ks RHU (radio-izotopové topidla) a je izolován aerogelem, takže zmrznout by neměly. Drouhou otázkou je výroba energie - poslední větrná očista FV panelů, o které víme, proběhla v únoru 2009. Slunečního svitu by mělo být v této době už dostatek, tak třeba na Mikuláše proletí nějaký ten větrný čerík a vyšší produkce Wh se znovu obnoví.

Znáte Spirit - ve chvíli, kdy ho už většina lidí odepíše si ještě pár solů počká a pak nás všechny překvapí svým nečekaným signálem.


pospa - 26/11/2010 - 13:19

Jedno zajímavé srovnání velikostí - kráter Gusev a do něj ve stejném měřítku vložený kráter Endeavour v barvě. Ta tmavá čmouha ve spodní části snímku je stín měsíce Phobos.




http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23090



Podkladový čb snímek pochází z nedávno uvolněných dat sondy Mars Express, oběhy 7701-8312 (ftp://psa.esac.esa.int/pub/mirror/MARS-EXPRESS/HRSC).
Mezi uvolněnými snímky jsou i takovéto "perly"



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23081




[Upraveno 26.11.2010 pospa]


yamato - 26/11/2010 - 17:25

quote:
Jedno zajímavé srovnání velikostí - kráter Gusev a do něj ve stejném měřítku vložený kráter Endeavour v barvě. Ta tmavá čmouha ve spodní části snímku je stín měsíce Phobos.







co mi to len pripomina...

http://www.ufologie.net/htm/phobshad.htm


pospa - 7/12/2010 - 13:28

Opportunity plní smělé příkazy svých řidičů a 140-metrovými jízdami naslepo se přibližuje k Santa Marii. Zbývá necelých 700 m - cca 5 dní jízdy.
Vanguard, Voskhod, Salyut - že by změna ve stylu pojmenovávání malých kráterů?


pospa - 8/12/2010 - 18:56

Oppy sol 2443: 26 km


pospa - 16/12/2010 - 11:32

Opportunity dorazila ke kráteru Santa Maria.



Zítřejší jízdou by se měla přiblížit až na 3 metry k jeho ostrě řezanému okraji.



http://farm6.static.flickr.com/5164/5264940850_0c1b087945_o.jpg


Podle slov Steva Squyrese zde můžeme očekávat zhruba následující činnost:
- zřejmě se nepojede dovnitř kráteru, ale přesný plán bude jasný až rover přijede blíž k okraji
- jelikož je kráter mladší než dříve studovaný Endurance, vyvržený materiál není tak zvětralý a tudíž bude zajímavý pro bližší průzkum - všemožné studium šutrů
- bude pořízeno několik panoramat kráteru z různých pozorovacích míst

Suma sumárum, u Santa Marie na nějakou dobu "zakotvíme" [Upraveno 16.12.2010 pospa]


ucvrnkls - 16/12/2010 - 12:31

Takze Spirit se uz asi neozve co?


pospa - 16/12/2010 - 12:35

quote:
Takze Spirit se uz asi neozve co?
viz můj předchozí příspěvek z 23.11.2010 - 20:36


pospa - 17/12/2010 - 17:30

Po veeeelmi velmi dlouhé jízdě po téměř dokonalé rovince jsme konečně tam. A je to pořádná rokle!
Opportunity včera jela po velmi dlouhém období couvání zase jednou jízdou vpřed a přiblížila se na nejbližší možnou bezpečnou vzdálenost k okraji kráteru.
Panoramata a 3D snímky z těchto míst jsou prostě úžasná.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23309





A ještě plakát, shrnující cestu k Santa Marii


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23324

[Upraveno 17.12.2010 pospa]


pospa - 17/12/2010 - 21:59

interier kráteru
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2010-12-17/1N345861046EFFB0J3P1963L0M1.JPG
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2010-12-17/1N345861019EFFB0J3P1963L0M1.JPG
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2010-12-17/1N345860973EFFB0J3P1963R0M1.JPG
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/navcam/2010-12-17/1N345861083EFFB0J3P1963L0M1.JPG


pospa - 17/12/2010 - 22:17



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23329


Pepa z Depa - 18/12/2010 - 08:37

quote:
interier kráteru

Neni co dodat.
Smekam,proste smekam.Kdyz si clovek vzpomene ze vlastni naklady obou vozitek nebyly pro srovnani s jinym programem nic moc a jeste to muselo byt velmi rychle, neni co dodat.Jeste aspon rok.


pospa - 19/12/2010 - 00:11

Zatím nejlepší panorama Santa Marie co jsem viděl. V barvě to bude něco...



http://www.db-prods.net/marsroversimages/Opportunity/2010/Sol2452-pano.jpg


-=RYS=- - 22/12/2010 - 19:44

Signal z MERu je mozne poslouchat (a dekodovat) i doma pomoci alespon 1m stredove paraboly a vhodneho konvertoru by DB6NT a SSB prijimace.
Mimo MERu se to "klukum" povedlo i u Voyageru 1.

http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Bochumi_HAM_RX.pdf

Jak pise Achim "s 1m parabolou je dostupne vse do 1AU.... MRO, VEX, Spitzer, MGS, MEX, NHPC...".

Inspirace?
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/DH2VA_Bochumi_HAM_RX.pdf

Prumernej utlum na trase v X pasmu Mars>Zeme je 277dB.

Nekde na disku mam i tabulku kanalovani v X pasmu a ktere pozemni 35/70m paraboly-stanoviste se v ktery cas vyuzivaj pro dany kanal a pro danou sondu.
Kdyz se to tak vezme, tak se potvrzuje fakt o kterem jsem jiz psal nedavno, ze nejdulezitejsi investici v kosmickem vyzkumu bude vystavba 70m parabol zakladen rovnomerne po celem obvodu Zeme, aby jednotliva stanoviste se mohla prepinat v RX/TX bez preruseni diky rotaci Zeme.
V podstate 5 stanovist pro jednu sondu x pocet projektu.

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1490&pid=63764#pid63764



alamo - 24/12/2010 - 13:32

vianočný pozdrav od Opportunity
modrý západ slnka na marse


veselé vianoce
.................................................
http://www.onorbit.com/node/2755
v článku je aj ďalší klip, tranzit phobosu cez slnko
[Upraveno 24.12.2010 alamo]


pospa - 30/12/2010 - 18:07

Po delší době opět velká mapa ujeté trasy Opportunity (sol 2193 až 2462)



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23462



Následující statistika krásně ukazuje hlavní milníky celé mise, včetně rapidního nárustu ujetých metrů/sol v posledních měsících.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23317


Adolf - 30/12/2010 - 20:29

http://www.space.com/scienceastronomy/mars-rover-santa-maria-crater-101229.html

Marsí rover oslaví Nový rok ve velkém kráteru
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 29 December 2010
02:01 pm ET

Marsí rover NASA Opportunity má své plány na Novoroční oslavu už všechny určeny – bude šťourat kolem kráteru o rozměrech fotbalového hřiště zvaného Santa Maria.

Opportunity dorazila k Santa Maria, který je asi 295 stop (90 metrů) široký, 16. prosince. Stráví několik dalších týdnů zkoumáním hornin odhalených kráterem, pátráním po minerálech, které se pravděpodobně vytvořily před miliardami let v přítomnosti vody, řekli výzkumníci.

Zastávka u Santa Maria znamená pro Opportunity malou zajížďku, která ji zpomalí na probíhající cestě ke gigantickému kráteru zvanému Endeavour.

Rover otočil svá kolečka ke 14 mil širokému (22 kilometrů širokému) Endeavour v létě 2008. Opportunity od té doby překonal asi 9 mil (14,5 km) s asi 3,7 mílemi (6 km), které jí k dosažení Endeavour zbývají, řekli výzkumníci.

Opportunity pobíhá od kráteru ke kráteru od svého přistání na Marsu v lednu 2004 s úkolem hledat důkazy o dávné aktivitě vody na rudé planetě.

Většina této aktivity vody se datuje do 4 miliardy let staré minulosti, krátery jsou proto klíčem k misi Opportunity, řekli výzkumníci. Kráter poskytuje roveru o rozměrech golfového vozíku šanci prozkoumat dávné horniny, které by jinak zůstaly pohřbené a nedosažitelné.

A Santa Maria je tak zvláštní, jak jen krátery mohou být. Vypadá to, že kráter je z geologického hlediska extrémně mladý – možná jen několik milionů let, řekli výzkumníci. Jeho povrch proto není příliš opotřeben zvětráváním.

„Ještě jsem neviděli kráter takhle čerstvý a tak velký,“ řekl SPACE.com zástupce vedoucího výzkumníka Mars Exploration Rover Ray Arvidson z Washington University v St. Louis.

Oba Opportunity i její dvojče rover Spirit na Marsu přistály v lednu 2004. Jejich mise byly původně určeny, že potrvají pouze tři měsíce, ale oba svou životnost daleko překonaly.

Mezi tím šestikolí roboti urazili asi 21,3 míle (34,3 km) a nasnímaly asi 250 000 obrázků povrchu rudé planety, řekli výzkumníci.

Spirit loni uvízl v měkkém písku a na jaře 2010 přestal komunikovat se Zemí. Činitelé NASA se ještě nevzdali nadějí, že rover ještě uslyší. Řekli však, že je na místě pesimismu, pokud Spirit nepípne do března, kdy je marsí slunce silné a rover bude mít spoustu příležitostí se zahřát a posílit.


Této scéně 360 stupňů zabírajícího pohledu z roveru NASA Opportunity dominuje kráter Santa Marie asi 295 stop (90 metrů) široký, snímek z 16. prosince 2010. Opportunity použila svou navigační kameru, aby tyto snímky poskládala do mozaiky. Jih je ve středu. Na obou koncích je sever. Pohled je prezentován jako válcová projekce. Credit: NASA/JPL-Caltech [Full Story]

Obrázek kráteru Santa Maria vyfocený NASA's Mars Reconnaissance Orbiter. Modrá skvrna značí dno kráteru, rudá skvrna značí jihovýchodní okraj, kde NASA rover Opportunity bude zkoumat ložiska minerálů, které se v dávné minulosti vytvářely za přítomnosti kapalné vody. Credit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona


pospa - 31/12/2010 - 11:38

Už jste viděli smějící se žábu (želvu?), vylézající z písku na Marsu?
Tak nasaďte 3D brýle a mrkněte do pravého dolního rohu tohoto anaglyfu.




Další snímky stojí taky za to:


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23491


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23492


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23494

Je zajímavé, jak se hematitové "borůvky" drží vrstevnaté horniny zuby nehty až do poslední chvíle a vypadávají skutečně až je podemleto poslední zrnko písku, které je drží na původním místě.


pospa - 1/1/2011 - 21:53

Kráter Santa Maria v barvě - panorama od východního okraje



http://www.nivnac.co.uk/mer/images/B2453_4_santa_maria_draft1_quarter.jpg


pospa - 4/1/2011 - 22:05

Opportunity strávila Silvestra 2010 (sol 2466) na tomto místě:



Podle tohoto článku http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-002 je studium kráteru Santa Maria naplánováno na dva měsíce.
Tzn. svůj osmý rok na Marsu, který pro Oppy začne 25.1. 2011, bude trávit někde v blízkosti jeho okraje.


pospa - 14/1/2011 - 15:31

Spirit dnes může oslavit Sol 2500



... tedy pokud je ještě alespoň trošku naživu


K této příležitosti se může hodit jedna velmi povedená série panoramat jižním směrem od současného stanoviště - okolí kopce Von Braun.
Snímky odshora dolů ukazují tutéž scenérii časně ráno, brzo odpoledne a při západu slunce.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23610

[Upraveno 15.1.2011 pospa]


pospa - 25/1/2011 - 15:44

MER-B Opportunity dnes, 25.1.2011 slaví přesně 7 let od svého přistání na povrchu Marsu.

Navíc, pokud považujeme Spirit stále za živou sondu, je tu dnes ještště jeden kulatý výsledek:
Spirit sol 2510 + Opportunity sol 2490 = 5000 solů

Takže už posedmé: Happy Birthday Oppy!

... a velká gratulace do JPL




http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23512




http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=23702
[Upraveno 25.1.2011 pospa]


x - 6/2/2011 - 22:34

Dotaz:
Nevite nahodou - zdali Spirit muze pracovat primo jen ze solarnich panelu - tedy ptam se zdali ta jeho ridi jednotka dokaze odpojit - totalne nefunkcni nebot zcela vyzkratovany jeho akumulator.

Coz je jeste horsi nez jen pouhe nedrzeni proudu - takto totiz muze vyzkratovat primo solarni panel a tim vse dokud proud jim protekajici neprerusi casem mozna ten samotny akumulator a nebo nejakou ochranu v nem samotnem. Takze diky tomuto zkratu - bude napajeni elektronickych systemu blizke 0.

Velky pokles teplot v tom vozitku - i podle posledniho funkcniho zverejneho udaje teploty v nem - podle mne mohl jako prvni odnest akumulator a to svym znicenim - dalsi pokles teploty po selhani topeni - diky prave selhani akumulatoru - destrukci dle mne jeste vice provedl.

Takto na selhani - nahle zkratovani akumulatoru (nekolika clanku v nem a tim zasadni totalni pokles napajeciho napeti v te druzici) a ridici jednoka ho nebyla schopna odpojit(nepocitalo se zrejme s toto nahlou moznosti jeho selhani a tak i ona ridici jednotka proste zustala jednoduse tez bez napajeni) a prepojit na pripraveny zalozni - selhala takto podle toho co se psalo v radiomaterkem casopisu minimalne jedna amaterska radiokomunikacni druzice.


A pak tvrdilo se v jednom dokumentu - ze ta vozitka udajne neni mozne proste vypnout. Toto mi prijde dost divne - dle mne muze byt mozna vzdy aktivni jen prijimac - a vysilani musi jit vypnout - aby nanejvejs jen cekal pasivne na povel - takto by se totiz mohla z nich stat jen zbytecna "rusicka" na danych frekvencich na mozna i delsi dobu.


-=RYS=- - 8/2/2011 - 13:38

quote:
Dotaz:
Nevite nahodou - zdali Spirit muze pracovat primo jen ze solarnich panelu - tedy ptam se zdali ta jeho ridi jednotka dokaze odpojit - totalne nefunkcni nebot zcela vyzkratovany jeho akumulator.

Coz je jeste horsi nez jen pouhe nedrzeni proudu - takto totiz muze vyzkratovat primo solarni panel a tim vse dokud proud jim protekajici neprerusi casem mozna ten samotny akumulator a nebo nejakou ochranu v nem samotnem. Takze diky tomuto zkratu - bude napajeni elektronickych systemu blizke 0.

Velky pokles teplot v tom vozitku - i podle posledniho funkcniho zverejneho udaje teploty v nem - podle mne mohl jako prvni odnest akumulator a to svym znicenim - dalsi pokles teploty po selhani topeni - diky prave selhani akumulatoru - destrukci dle mne jeste vice provedl.

Takto na selhani - nahle zkratovani akumulatoru (nekolika clanku v nem a tim zasadni totalni pokles napajeciho napeti v te druzici) a ridici jednoka ho nebyla schopna odpojit(nepocitalo se zrejme s toto nahlou moznosti jeho selhani a tak i ona ridici jednotka proste zustala jednoduse tez bez napajeni) a prepojit na pripraveny zalozni - selhala takto podle toho co se psalo v radiomaterkem casopisu minimalne jedna amaterska radiokomunikacni druzice.


A pak tvrdilo se v jednom dokumentu - ze ta vozitka udajne neni mozne proste vypnout. Toto mi prijde dost divne - dle mne muze byt mozna vzdy aktivni jen prijimac - a vysilani musi jit vypnout - aby nanejvejs jen cekal pasivne na povel - takto by se totiz mohla z nich stat jen zbytecna "rusicka" na danych frekvencich na mozna i delsi dobu.


Vozitko ma 6 nezavislejch bloku fotovoltaiky (kdyz se jedna zkratuje, dalsi dodaj napeti/proud). Prepinani/dobijeni AKU je pres dva HEX-FeTY, kdyz odejde AKU nic se nedeje..jede se pres fotovoltaiku dal.
Co se tyce vytapeni, aby se neznicili fotoclanky, tak pod nima ve vate jsou Plutoniove vyhrejvaci valecky (93-104stC), takze by fotoclanky nemeli popraskat.

Co se tyce HAM druzic, tak takove veteranka AO7 (http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/satInfo.php?satID=9&retURL=/satellites/status.php) ma uz mnoho let AKU v tahu a tak se da druzice pouzit pouze kdyz je osvetlena Sluncem.

Jak je reseno "odpojeni" AKU s jetim pouze na fotoclanky se muzes podivat na druzici co uz je na ISS a kterou 16.2.2011 pri EVA-27 vypusti pod nazvem ARISSSat-1. I elektricke schema zde:
http://arissat1.org/media/pdf/ARISSat-1%20CDR%20Control%20Panel.pdf
http://arissat1.org/media/pdf/ARISSat-1%20CDR%20PSU.pdf
http://arissat1.org/media/pdf/ARISSat-1%20CDR%20KF4KSS%20solar%20panels.pdf
http://arissat1.org/media/pdf/ARISSat-1%20CDR%20Battery.pdf
http://arissat1.org/media/pdf/ARISSat-1%20CDR%20Power%20Management.pdf
http://arissat1.org/media/pdf/ARISSat-1%20CDR%20ICB.pdf

Co se tyce vypnuti vozitek, tak staci zaslat prikaz pro upload dat a zaslat nesmyslna data a CPU je mrtve.
Co se tyce skutecneho provozu vozitek, tak telemetricky majak je aktivni vzdy a to na obou kmitoctech (UHF i S, pro S pasmo je na zadech vozitka 35cm talir co miri na zeme, retlanslacka pres orbitu jde pouze pres UHF kanale).
Co se tyce rusicek na danych kmitoctech, tak to prozatim nevadi.
Naopak nekolik i vedeckych organizaci co maji k dispozici velkej talir se zarici v UHF pasmu (parabola muze makat i v UHF pasmu), tak se pokousej s vozitkem spojit. Od Opyho signal na Zemi v UHF pasmu uz slyseli.
Kmitoctu je nastesti dostatek a system funguje "prepojovanim okruhu".
Je to stejne jako kdyz je na orbite UHF prevadec treba v CubeSatu ve vysce 1200km (treba ten Cinskej) a preletnutim na dalsi misto se muze komunikovat pres tentyz kmitocet dalsi stanice o kus dal.
Vlastne to uz tady funguje, na palube ISS je palubni BBSka pro packet radio a na Zemi je dost pozemnich/vozidlovych/lodnich stanic, ktere maji data pro predani na dalsi misto na Zemi. Zkratka se propujcuje kmitocet pro vice "sond na Zemi" pri stejnem kmitoctu. Vsak to zkuste...az poleti ISS, tak si naladte na FM prijimaci 144.825MHz (postaci na to i OIRT VKV konvertor, preladenej misto do OIRT VKV rovnoou nahoru na 145MHz, takze pak na beznem radiu chytnete pakety ISS...ty pustte do zvukovky a vhodnym programem z je dekodujte).
Jestli se nemejlim, tak pro Mars je ujednocenych (v ramci Zemskejch space agentur) 16 kmitoctu, pricemz vozitka umi jen 4 kmitocty, ktere jsou "napevno"...da se pouze prepinat mezi nima a co si pamatuji, tak to jede porad na 3 kanale, jen jednou se preplo na 1 kanal pro test.

Ale jinak ano, za 15 let to resit budeme muset, a v tom pripade uz tam musi byt davno nejaka telko retlanslacni druzice se soustavou orbitalnich telko druzic s presmerovanim orbitalnich dat do teto jedne retlanslacni druzice. Nebo spise se k Marsu odesle 6 retlanslacnich druzic s multifunkci (s GPSkou a palubni vedeckou plosinou...treba kamera s astro dalekohledem) pro provoz v S pasmu (neco jako S-UMTS) a L pasmu (GPS) na vysokych drahach pro 100% pokryti (6000km orbita) a ano, pravdepodobne budou mit tyto druzice i UHF RX/TX. Pricemz povrchove sondy budou prevazne pracovat v S-UMTS pasmu S bandu (typicky 0.2-1Mbps uplink/0.4-8Mbps dwlink) a predevsim nouzove (nonstop telemetricke majaky) se bude pouzivat UHF pasmo (2-256kbps) mezi povrchem a orbitalni retlanslacni druzici. Jedine rozsirenym standartem treba jako je S-UMTS jde pouzivat ty same kmitocty znova pro nekolik zarizeni na povrchu, vcetne skafandru kosmonautu, telko habitat<>orbita<>Zeme atd..
Takze do budoucnosti to bude chtit takovej radiokomunikacni standard. Muj nazor je, ze se nema vymejslet kolo a ma se pouzit to co je. Proto jsem nadhodil technologii S-UMTS. Pak by jakekoliv space agenture co vysle na Mars povrchovou sondu stacilo zakoupit S/T-UMTS/GSM modul a zasunout SIM kartu od NASA-DSN a aktivovat tuto SIMku. Platilo by to pro vsechny ... soukromniky i ESA/JAXA/Cina/Indii/Rusko atd.. . Pricemz standard S-UMTS uz existuje a prenosova rychlost je o 30% mensi nez u T-UMTS. Samozrejme vyhodou (alespon zezacatku) by bylo to, ze by na povrchu bylo malo radiovych stanic (sond, roveru, habitatu, skafandru) a tak by byla prenosova rychlost nejvyssi.
Jeste me k teto verzi komunikace napadli 2 myslenky.
Krater v kterem by byl lidsky habitat by pokryval T-UMTS vykrejvkac na stozaru na kraji krateru, takze by se vykrejvalo uzemi pusobnosti kosmonautu a to vcetne vozitek pro kosmonauty....sit UMTS...nekolik telco stozaru v okoli na kopcich.
Druha myslenka je, ze kdyz by tyto telko druzice byli na vysokych drahaha 3000-30000km, tak by bylo alespon castecne pokryto uzemi na Phobosu/Deimosu i s lokalnima T-UMTS BTSkama.
Je jasne, ze uvnitr habitatu...ty valce...musi obsahovat i BTSku UMTS s vyzarovacicm kabelem po delce modulu, takze i uvnitr by byl signal vsude. V podstate by uvnitr habitatu (sklady, bydleni, laboratore, hangar, opravny stroju v jeskynni dutine) mohli lidi nosit sve domaci telefony s "roamingem" do lokalni UMTS)) .


pospa - 25/2/2011 - 13:24

Vědecký tým kamery MER Pancam se pustil do systematické konverze čb snímků z mikroskopu MI (na konci robotické paže) do barevné podoby.
Dosáhli toho sloučením informací z Pancam a MI.

http://marswatch.astro.cornell.edu/pancam_instrument/images/merges/merges.html


V plném rozlišení mají snímky 30 mikrometrů / pixel.


pospa - 2/3/2011 - 16:42

Panorama kráteru Santa Maria od jihovýchodu, z lokality Luis de Torres



http://www.nivnac.co.uk/mer/index.php/b2512


pospa - 19/3/2011 - 15:41

Za pár dní, přesněji 22.3.2011, to bude přesně rok od chvíle, kdy se Spirit ozval naposledy.
V těchto dnech je množství sluneční energie dopadající na jeho solární panely maximální, ale i přes veškerou snahu o navázání spojení nemáme ani pípnutí.
Pokud se do měsíce či dvou nepodaří od Spiritu zachytit žádný signál, tým operátorů v JPL přejde do režimu obsluhy pouze jednoho roveru - Opportunity.
Spirit bude prohlášen za nefunkční sondu.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-087


pospa - 23/3/2011 - 11:48

Opportunity dnes definitivně opouští kráter Santa Maria, kde jeho studiem strávila 93 solů. Vydává se konečně na svou zřejmě poslední velmi dlouhou cestu (6 km) a po rovince si to namíří k nejbližšímu zajímavému útvaru na okraji kráteru Endeavour - pahorku Cape York.

Cape York je zhruba 800 m dlouhá a jen několik metrů vysoká vyvýšenina. Z dnešního pohledu Oportunity ji ale není vidět (a dlouho ani nebude) - je skrytá za horizontem, na vnitřním svahu kráteru.
Dva nejzajímavější útvary na něm, které by stály za bližší prozkoumání - terénní rýha na severu a poměrně mladý kráter na jižním okraji, jsou bohužel každý na protilehlém konci Cape York a zatím není jasné, který znich dostane přednost a stane se první cílovou destinací po té úmorně dlouhé jízdě pouští.

Takže připoutat, cihlu na plyn a jedem!


Pro lepší představu jedno srovnání velikosti Cape York s dobře známým kráterm Victoria
(síť 100 x 100 m)


arccos - 24/3/2011 - 14:23

Kdyby bylo po mém, York bych vynechal a rovnou jel k jižnějším částem okraje.
Ale já jsem spíš turista.


pospa - 24/3/2011 - 15:09

quote:
Kdyby bylo po mém, York bych vynechal a rovnou jel k jižnějším částem okraje.
Ale já jsem spíš turista.
Problém je v tom, že Oppy je "turista" pohybující se rychlostí 100 až 150 m /sol. Teoreticky možná 200 m /sol, ale víc asi ne.
Svou záruční dobu už překročila 27x , takže držme se při zemi a jeďme k co nejbližšímu cíli.


pospa - 25/3/2011 - 08:50

Navíc Endeavour je pro MER skutečně až moc rozlehlý - celá prozatím ujetá i plánovaná trasa se do něj v pohodě vejde.


pospa - 26/3/2011 - 18:05

Opportunity od Santa Marie vyrazila jako podle pravítka, prísně východním směrem



http://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2011/03/pano-departure-2.jpg


arccos - 26/3/2011 - 19:03

Je třeba podotknout, že výše uvedený obrázek odjezdu Opportunity od kráteru Santa Maria není skutečný záběr ze sondy MRO, ale pouze grafická představa takového záběru.


pospa - 28/3/2011 - 09:46

Ano, snímek byl pouze ilustrativní, ale +/- velmi věrně odpovídá skutečnosti.

Další pohyb roveru taky stojí za zmínku - jako by si řidiči otočili mapu o 100° a s roverem zatočili prudce na jih.


pospa - 31/3/2011 - 09:59

Opportunity, sol 2552: ujeto 27 km.
Nabraný kurs začíná mířit správným směrem.



[Upraveno 31.3.2011 pospa]


pospa - 9/4/2011 - 13:58

Wow-hou, Oppy jede jako blesk! Za poslední dva týdny, co opustila kráter Santa Maria, ujela celý kilometr. Vzdušnou čarou start-cíl sice "jen" 860 m, ale tento výkon slibuje dosažení Cape York mnohem dříve, než si všichni původně mysleli. Možná už za 2,5 měsíce.

Spirit má za sebou letní slunovrat, takže lepší přísun slunečního svitu už nemůže čekat.
Zřejmě musíme počítat s "finálkou" a pohřbít naděje na jeho znovuoživení.


pospa - 14/4/2011 - 11:34

Cíl Opportunity - Cape York z MRO/HiRISE v barvě http://www.uahirise.org/ESP_021892_1775


pospa - 20/4/2011 - 16:13

Opportunity, sol 2572: ujeto 28 km.


pospa - 3/5/2011 - 13:20

Oppy je dnes uprostřed skupinky 4 kráterů, pojmenovaných po lodích programu Mercury


pospa - 13/5/2011 - 09:46

Opportunity, sol 2592: ujeto 29 km.



Hm, když se tak dívám na pár příspěvků zpátky, tak je vidět vemli stabilní rychlost postupu 1 km / 20 solů

sol 2552 - 27 km
sol 2572 - 28 km
sol 2592 - 29 km


Sol 2594: dojezd k dalšímu kráteru jménem Skylab



[Upraveno 13.5.2011 pospa]


pospa - 13/5/2011 - 10:13

Skylab je celkem zajímavý malý kráter - spousta fragmentů zvětralého podloží dokola, nalámaného na stejné kusy.
Takový tu myslím ještě nebyl.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=24363




http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=24364


pospa - 21/5/2011 - 09:43

Steven Squyres (MER PI) diskutuje o misi MER v National Portrait Galery u příležitosti umístění svého portrétu do exibice "Americans Now"

http://youtu.be/DtMLzn40XzQ


martalien2 - 21/5/2011 - 10:04

V 2.30 byly na PRIME Toulky po marsu. Dokument o obou vozitkach. Muj pocitac nesklamal a nahral mi to. Je to celkem pekne udelany prurez cele mise od vyvoje az po prvni objevy.


Andy - 21/5/2011 - 13:07

Šlo by to někam nasdílet?


Dubest - 21/5/2011 - 16:41

http://www.uloz.to/9071449/toulky-po-marsu-cz-roving-mars-avi


pospa - 22/5/2011 - 13:53

quote:
V 2.30 byly na PRIME Toulky po marsu. Dokument o obou vozitkach.
Roving Mars (2006) je skutečně moc pěkný dokument.
Když jsem se před 3 lety dostal k anglickému originálu, byl jsem z něho tak nadšen, že jsem vyrobil české titulky, aby si to užili i lidé bez znalosti aj.
Je dobře, že práva zakoupila aspoň jedna česká televize a nadabovala ho.

PS: Opět se potvrzuje, že Prima jasně vede nad Janečkovou ČT.


Dubest - 22/5/2011 - 16:39

tady je to v lepší kvalitě: http://www.uloz.to/8162548/rev-roving-mars-x264-mkv-001 http://www.uloz.to/8162549/rev-roving-mars-x264-mkv-002


David - 24/5/2011 - 14:41

Je to neuvěřitelné, ale MER B procuje na Marsu osmý rok a ujel téměř 30 km, oproti prognózovaným 90 dmům a 300 m, je to jako nikoli malý, ale veliký zázrak, srovnatelný skoro se stejné úžasnými sondami Voyager .


Pepa z Depa - 24/5/2011 - 15:51

quote:
Je to neuvěřitelné, ale MER B procuje na Marsu osmý rok a ujel téměř 30 km, oproti prognózovaným 90 dmům a 300 m, je to jako nikoli malý, ale veliký zázrak, srovnatelný skoro se stejné úžasnými sondami Voyager .


Navic mam dojem bylo to velmi rychle vymysleno,realizovano a ani to tak moc nestalo.Klobouk dolu pred tymem co celou vec realizoval.


pospa - 24/5/2011 - 16:09

quote:
Navic mam dojem bylo to velmi rychle vymysleno,realizovano a ani to tak moc nestalo.Klobouk dolu pred tymem co celou vec realizoval.
Vývoj, stavba a testování, od počátku v roce 2000 (po neúspěchu předchozí mise v r. 1999) až do startu v roce 2003 trvaly jen 35 měsíců.

Celková cena primární mise (vývoj, stavba, testy, vypuštění a provoz prvních 90 solů na Marsu) stály 820 mil USD.
Náklady na prvních pět prodloužení mise (2004-2009) byly vyčísleny na 124 mil USD.
Tzn. letos to může být celkově něco kolem 1 miliardy USD.

[Upraveno 24.5.2011 pospa]


mikes - 25/5/2011 - 09:33

NASA ukončila pravidlené pokusy o spojení s roverem Spirit
http://spaceflightnow.com/news/n1105/24spirit/index.html


pospa - 25/5/2011 - 09:53

Vážení přátelé, je to tady.
Je to smutné, ale dalo se to očekávat - bylo jen otázkou času, kdy k tomu dojde:

NASA se dnes, 25.5.2011 naposledy pokusí navázat komunikaci s nepohyblivým roverem MER-A Spirit, uvíznutým v písečné pasti lokality Troy na Columbia Hills v kráteru Gusev.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-156


Od přistání 3.1.2004 až do 22.3.2010 - dne, kdy jsme od něj slyšeli naposledy, pracoval tento 185 kg vážící robotický geolog plných 2210 solů.
Oproti původnímu předpokladu na 90 solů činnosti, překročil svou plánovanou minimální životnost 24,5 krát!

Přesto, že to je (byl) "jen" robot a všechny jeho úžasné výkony jsou především výsledkem skvělé práce týmů lidí, kteří pracovali na jeho konstrukci, výrobě, testování a provozu, přinesl nám mnoho nového poznání, zábavy a napětí, svou houževnatostí a bojovností si získal srdce mnoha lidí, kteří jeho anabázi po dlouhých 8 let sledovali a proto si dovolím mu popřát celkem po lidsku:

Spirite, odpočívej v pokoji.


Pocta Spiritu od NASA http://www.nasa.gov/externalflash/spirit_mission/


Robert Cvikr - 26/5/2011 - 08:55

S dovolením bych se připojil k panu Pospíšilovy:Spirite,VELKÉ DÍKY za užasné snímky míst tak daleko od naší planety kam se my na rozdíl od tebe nikdy nepodíváme.Možná někdy v budoucnu až my,kteří sledovaly tvou užasnou cestu tady nebudem,tak tě lidé snad navštíví a vzdají ti poctu a uctu jakou si zasloužíš.

Sbohem Spirite a ještě jednou DĚKUJI za to co jsi dokázal

Díky patří také konstruktérum,lidem v řídícím centru a všem kteří nám umožnily alespon na snímkách tam být "také"

PS:Ještě nikdy my nebylo tak uzko u srdce při psaní jakéhokoly příspěvku


pospa - 26/5/2011 - 10:36

Jeden z posledních snímků Spiritu z MRO/HiRISE, pořízený 31.3.2011, zachytil (díky vhodné konstelaci) silný odraz slunečního záření, což mimo jiné ukazuje na to, že solární panely v té době nebyly pokryty silnou vrstvou prachu.



http://www.uahirise.org/ESP_021925_1650


Btw. včera bylo také 3. výročí přistání Phoenixe na Marsu.


pospa - 26/5/2011 - 10:41

Ještě jedno NASA video připomínající fantastickou misi Spiritu

http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=90853381


x - 28/5/2011 - 01:00

Zprava o konci Spiritu na Techentu:
http://technet.idnes.cz/duch-marsu-konecne-na-odpocinku-nasa-odepsala-vozitko-spirit-ptc-/tec_vesmir.aspx?c=A110526_114107_tec_vesmir_mla

I v diskuzi jsou - alespon do teto doby co to sem davam prakticky jen pochvalne reci - coz se tam rozhodne moc nevidi.


pospa - 28/5/2011 - 23:13

Spirit v číslech:

Hmotnost roveru: 185 kg
Hmotnos přístrojů: 7 kg

Start: 10.6. 2003
Přisání: 3.1.2004
Poslední kontakt: 22.3. 2010
Doba činnosti na Marsu: 2210 solů (2269 dní - 6 let 2 měsíce 19 dní)
Mise ukončena: 25.5.2011

Ujetá vzdálenost: 7730,5 m
Ujeté převýšení: + 108 m
Počet odvysílaných (přijatých) snímků: 128 222

Počet broušených míst: 15
Pošet kartáčovaných míst: 92




-=RYS=- - 29/5/2011 - 03:44

Zas tak odepsane to neni.
V Britanii na jednom vyzkumnem radioteleskopu, ktery se obcas pouzil pro test spojeni Mars-Zeme v UHF pasmu, se bude pravidelne naslouchat v UHF pasmu.
Bude to nekolik noci v mesici. V X pasmu nic nechytnem, protoze to by se nejdriv musela rozdejchat elektronika nataceni smerove anteny na vozitku.
UHF vysilac (majak) zapne jen trocha "stavy" z fotovoltaiky, pokud neni neco mechanicky K.O..
A jelikoz na Zemi v DSN neni system sledovani UHF a Marsovsky system nonstop telco druzic stale neni, tak jedinna vec je poslouchat UHF kanaly z Marsu na pracovistich, ktere to zvladnou.
Nekde mam odkaz...foto, popis jak to testovali pred par lety.
Az to najdu, dam sem ten technickej odkaz-clanek.

Co se tyce principu fungovani Spiritu, tak to neni tak jak to ruzne pisou po webech, ze se ceka az zareaguje na nase vysilani, ale je to tak, ze az bude dostatek elektriky, tak se spusti UHF vsesmera majak a pokud bude jeste stava, tak CPU vypocita natoceni rotatoru X anteny k Zemi a i v X pasmu se na Zem bude vysilat majak s tim, ze v pauzach (v UHF+X) to bude prijimat a cekat na signal ze Zeme primo (X) nebo skrz retlanslacni MARS telco druzici (UHF).


pospa - 29/5/2011 - 10:03

To =RYS=:

Ohledně naslouchání je plán následující (MER homepage, Spirit Update May 18-24, 2011) :
"The remaining, pre-sequenced ultra-high frequency (UHF) relay passes scheduled for Spirit on board the Odyssey orbiter will complete on June 8, 2011."


Co se týká "fungování Spiritu", to co píšou na různých webech není zase tak daleko od pravdy - v MER týmu panuje velmi silné přsvědšení (viz John Callas zde http://www.space.com/8861-mars-rover-spirit-survive-martian-winter.html ), že Spirit během předchozí zimy prožil reset palubních hodin. Bez hodin je celý systém mimo - neví kde je Slunce, kde Země. Dokonce se teoreticky s interními hodinami mohl samovolně dostat před datum startu a nevysílá vůbec nic. Čeká na příjem dalších instrukcí.
Proto bylo od 22.3.2010 do 25.5.2011 učiněno kolem 1300 pokusů o kontakt mnoha různými způsoby, většinou stylem "jestli slyšíš tento signál, odpověz aspoň jedním bitem". Marně.

"Spirit is designed to come out of its hibernation and communicate with Earth when its batteries are adequately charged. But, if the batteries have lost too much power, and the rover experiences a mission-clock fault, Spirit would start a new timer to wake up every four hours and listen for a signal from Earth for 20 minutes of every hour while the sun is up."

Zájemcům o detaily vřele doporučuji pročíst vlákno "Spirit - 2010 Winter@Troy" na fóru UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=6442

[Upraveno 29.5.2011 pospa]


-=RYS=- - 30/5/2011 - 07:55

quote:
To =RYS=:

Ohledně naslouchání je plán následující (MER homepage, Spirit Update May 18-24, 2011) :
"The remaining, pre-sequenced ultra-high frequency (UHF) relay passes scheduled for Spirit on board the Odyssey orbiter will complete on June 8, 2011."


Co se týká "fungování Spiritu", to co píšou na různých webech není zase tak daleko od pravdy - v MER týmu panuje velmi silné přsvědšení (viz John Callas zde http://www.space.com/8861-mars-rover-spirit-survive-martian-winter.html ), že Spirit během předchozí zimy prožil reset palubních hodin. Bez hodin je celý systém mimo - neví kde je Slunce, kde Země. Dokonce se teoreticky s interními hodinami mohl samovolně dostat před datum startu a nevysílá vůbec nic. Čeká na příjem dalších instrukcí.
Proto bylo od 22.3.2010 do 25.5.2011 učiněno kolem 1300 pokusů o kontakt mnoha různými způsoby, většinou stylem "jestli slyšíš tento signál, odpověz aspoň jedním bitem". Marně.

"Spirit is designed to come out of its hibernation and communicate with Earth when its batteries are adequately charged. But, if the batteries have lost too much power, and the rover experiences a mission-clock fault, Spirit would start a new timer to wake up every four hours and listen for a signal from Earth for 20 minutes of every hour while the sun is up."

Zájemcům o detaily vřele doporučuji pročíst vlákno "Spirit - 2010 Winter@Troy" na fóru UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=6442

[Upraveno 29.5.2011 pospa]


V systemu UHF komunikace ta casova korekce neni zapotrebi.
Zkratka ten "Atmel-DDS" vysle do PA VF signal a do vsesmerove UHF anteny jde cca 14W PA. To staci na to, aby tento vsesmerovy signal zachytila jak Odyssey, tak i solidni UHF "radioteleskop" na Zemi.
Jde o to, ze Odyssey, ci budouci telco druzice Marsu se musi pro naslouchani majaku ze Spirita v UHF pasmu pripravit...v podstate spravne natocit celou druzici, aby QFN sektorovka byla natocena smerem k povrchu ci ke Spiritu.

Tu casovou synchronizaci potrebuje CPU pro rizeni rotatoru X anteny. CPU rotatoru po zjisteni casu vypocita dle algoritmu ve flashce, kterym smerem je Zeme a zameri tam antenu a zapne vysilac majaku v X pasmu, v kterem jsou i telemetricke udaje.

Proto je nejdulezitejsi to, aby se spustil alespon UHF majak, kterej by na Zemi uslysel ten radioteleskop a pripadne (nahodne) treba Odyssey.
Problem je, ze pro Mars stale schazi poradna stabilni soustava telco druzic, ktere by umeli stavajici UHF a X komunikaci + S-UMTS. Aby bylo mozno monitorovat Spirit nonstop, tak je treba alespon 4 Marsovske telco druzice. Samozrejme, ze druzice komunikuji mezi sebou, ale tez kazda zvlast se Zemi ci povrchem Marsu.

Takze zopakuji, pro odvysilani UHF majaku (a tim zjisteni, jestli je Spirit na zivu a v jakem stavu je) NENI zapotrebi casova synchronizace.
Jen je zapotrebi, aby bylo dostatek palubni elektriky skrze FV clanky a soucasne, aby nekdo monitoroval UHF kanaly jestli na nich Spirit nevysila majak. Monitorovani je bud veci Odyssei ci dalsich telco druzic Marsu a tez i toho radioteleskopu v Anglii o kterem jsem jiz napsal. Az najdu ten web odkaz, dam to sem.


[Upraveno 30.5.2011 -=RYS=-]


pospa - 30/5/2011 - 10:50

quote:
Takze zopakuji, pro odvysilani UHF majaku (a tim zjisteni, jestli je Spirit na zivu a v jakem stavu je) NENI zapotrebi casova synchronizace.
Bohužel, v tomto se asi neshodneme.
SW je napsaný tak, že po procitnutí roveru z hibernace si systém zkontroluje všechny dostupné prostředky (stav baterií, vyráběný výkon, stav pamětí, vnitřní teploty, atd.) a podle palubních hodin se snaží údaje odvysílat přes UHF k přelétající družici (pokud je málo energie), nebo v X pásmu na Zem (pokud je energie dostatek). MER nevysílá naslepo, kdykoli, kdyby se probudil a měl na to dostatek energie.
S palubními hodinami resetovanými např. na 1.1.1990 nevysílá nic - nevidí pro to žádný důvod.