Témata: Cassini

Jan Toman - 10/1/2004 - 21:23

Do finále se pomalu blíží další kosmická sonda - Cassini. Její vzdálenost od Saturnu klesla na cca 80Gm a dle posledních informací - viz odkaz - se již připravuje etapa dálkového průzkumu. Za rok touto dobou snad budeme žasnout nad snímky z povrchu Titanu.
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-releases-04/20040109-ws-a.cfm


Ľuboš - 12/1/2004 - 11:16

Vzhľadom na to, že zostupný modul na povrch Titánu je európsky a je to vlastne tá istá koncepcia ako marťanský modul, tak pravdepodobnosť hodnotím na 50/50.


Jan Toman - 12/1/2004 - 12:12

Modul je opravdu evropský, spíš bych ale přihlížel k tomu, že o podmínkách panujících v atmosféře Titanu nevíme skoro nic. Takže se může klidně stát, že k povrchu se během omezené životnosti baterii ani nedostane. Narozdíl od Beagle 2 je však konstruovaný pro měření během sestupu atmosférou.


M.Filip - 12/1/2004 - 12:30

quote:
Modul je opravdu evropský, spíš bych ale přihlížel k tomu, že o podmínkách panujících v atmosféře Titanu nevíme skoro nic....
Když si představíme teplotu nějakých -200°C a vysokou radiaci atd..po dobu letu v trvání 7 let, a pak pouzdro Huygens u Titanu oživit, a dostat z něho nějaké informace, bude to opravdu velký úspěch.
Mimochodem nevíte někdo, jak je na tom nyní sonda Cassini, co se týká technického stavu? Je to vlastně na dlouhou dobu poslední sonda po Galileu do oblasti velkých planet.

MF


Jan Toman - 12/1/2004 - 13:23

U pouzdra probíhají pravidelné prověrky, cca jednou za půl roku. Zatím vypadá vše dobře. Rovněž Cassini funguje jak má. Kitický moment vidím v manévru navedení na oběžnou dráhu, aby to nedopadlo jako u Mars Observeru před deseti lety.


HonzaVacek - 12/1/2004 - 15:17

Já si také myslím, že úspěšnost či neúspěšnost sondy Huygens není dána tím, jestli je evropská, ale tím, že o Titanu nevíme skoro vůbec nic. Nejen o jeho atmosféře, ale celkově. Neví se jak vypadá povrch, zda je pevný nebo tekutý, neví se nic o jeho nerovnostech, tloušťce atmosféry, atmosférických podmínkách, atd. Titan byl vyfotografován pouze sondou Voyager a to ještě z velké vzdálenosti a pak pomocí HST. Žádný snímek ale není takové kvality, aby se na nich daly rozeznat podrobnosti na povrchu Titanu. Takže pro sondu Huygens se jedná o skok do neznáma.

I když je Huygens evropský, je to konstrukčně naprosto odlišná sonda od Beagle. Je například navržen i pro přistání na hladině kapalného prostředí a liší se i způsob přistání. Bude používat pouze padák a žádné airbagy a brzdící raketové motory. Jak již napsal Honza Toman, sonda bude provádět měření již během sestupu na padáku, včetně snímkování. Jeho životnost je zhruba 153 min. Dvě a půl hodiny se předpokládá sestup na padáku a nejméně tři minuty jsou vyhrazeny pro měření na vlastním povrchu. Pokud to vyjde, tak se máme přibližně za rok na co těšit. Držme palce!


HonzaVacek - 13/1/2004 - 22:53

Ještě takovou malou poznámku. Než Cassini vypustí modul Huygens v lednu 2005, prolétne v blízkosti Titanu celkem 40x. Bude tedy k dispozici nejenom značné množství snímků, ale i naměřených dat, které budou použity pro výpočet sestupové dráhy pro přistávací modul. Pokud tedy vědci a konstruktéři správně odhadli zatím neznámé prostředí, které na Titanu panuje, aby v něm mohla sonda pracovat, má mise velkou šanci na úspěch.

Cassini ani Huygens na oběžnou dráhu Titanu nebudou vůbec navedeny. Cassini bude po poměrně složitých drahách létat kolem Saturnu a přibližovat se k jednotlivým měsícům podobně, jako tomu bylo u sondy Galileo. Huygens po odpoutání od Cassini zamíří rovnou k Titanu a vlétne do jeho atmosféry.

Toho, že by se nepovedlo umístit Cassini na oběžnou dráhu bych se nebál, pokud bude fungovat všechno tak jak má. Jediné riziko, které vidím je to, že při příletu k Saturnu proletí sonda mezerou mezi prstenci F a G. Je sice široká asi 30 000 km, ale asi není úplně čistá a sonda by se tam mohla s něčím srazit.


HonzaVacek - 14/1/2004 - 00:02

Oprava, napsal jsem to špatně. Těch cca 40 průletů Cassini kolem Titanu je za celou misi. Huygens bude oddělen přibližně 21 dní před třetím průletem. Zdálo se mi to moc vysoké číslo, tak jsem se raději podíval.


Arccos - 14/1/2004 - 13:43

Na sondu Cassini se velice tesim a Huygens bude zlaty hreb. Pokud vse vyjde, uvidime mozna na jeho zaberech tu nejexotictejsi krajinu, jakou jsme kdy mohli spatrit.
Ja ale obratim pozornost za hranice cele mise. Kdysi jsem cetl uvahy, ze po skonceni hlavniho i pokracovaciho pruzkumu by bylo mozne poslat sondu Cassini dal mimo gravitacni pusobeni Saturnu, napriklad k Neptunu. Ta myslenka se mi velice libi, ale dost tezko si dovedu predstavit, ze by to klasicka sonda zvladla (kvuli palivu, atd.). Co si myslite vy?


Jan Toman - 14/1/2004 - 14:25

Přiznám se, že jsem o tom nikde nic neslyšel a sleduji ten projekt od samého vzniku. Je to podle mě nerealizovatelné z jednoho prostého důvodu - dodávky. el. energie. Při startu bylo k dispozici cca 890W, při příletu k Saturnu to bude někde kolem 700 W. Počítá se se čtyřletým základním průzkumem + další nádstavbou, aby výtěžnost byla co největší. Na další přelet už určitě nebude el. energie, a to ani v případě, kdyby se podařilo gravitačním kouzlením sondu někam poslat. Osobně tipuji, že Cassini skončí stejně jako Galileo - v atmosféře Saturnu.


Arccos - 14/1/2004 - 14:31

Taky si myslim, ackoliv samozrejme pral bych si neco jineho.


HonzaVacek - 14/1/2004 - 15:02

Také si myslím, že konec sondy bude obdobný Galileu, ale možná ještě zajímavější by bylo, ho nechat vlétnout do prstenců a od posledního okamžiku než se rozbije fotografovat a provádět měření.


Arccos - 14/1/2004 - 15:09

V takovem pripade by se asi nestihla na Zem predat zadna data. Kolik je od Saturnu vubec prenosovka? Mars Odyssey ma kolem 128kb. A to by jeste antena Cassini musela celou dobu smerovat k Zemi.


Jan Toman - 14/1/2004 - 15:14

Z hlavy přesně nevím, je to někde kolem 170 kbps.


HonzaVacek - 14/1/2004 - 15:52

Povelový systém má přenosovou rychlost 1 kbit/s a přenosy dat rozmezí 14 až 165 kbit/s.

To, že by nevyslal poslední snímky před rozbitím je pravda, ale asi by se našla trajektorie, aby se k prstenců přibližoval pomalu a ve vhodnou dobu, aby mohl i posílat data směrem k Zemi. Nejsem si ale jistý, jestli by něco takového vzhledem k umístění antény a ostatních přístrojů bylo možné a jestli i během snímkování může i posílat data, ale tohle poslední je asi sofwarová záležitost a šlo by to možná přeprogramovat.


igi - 14/1/2004 - 20:33

Posle Huygens nejake fotky aj z povrchu. Dakde som cital, ze fotit bude hlavne pri zostupe na padaku. Nie ze by to nebolo zaujimave aj tak, ale fotky z povrchu maju akesi zvlastne caro..


igi - 14/1/2004 - 20:34

Ta prva veta mala byt otazka, len mi dakde usiel otaznik


HonzaVacek - 14/1/2004 - 23:10

To je otázka, zdali budou snímky i z povrchu. Podle současných plánů začne Huygens posílat až ve chvíli, kdy se mu rozevře hlavní padák. Od této chvíle jsou pouze 4 a 1/2 hodiny na přenosy dat. Po této době zmizí sonda Cassiniza obzorem. Přes ní budou data přenášena na Zemi. Na tak dlouhou dobu ale přistávajícímu modulu nejspíš nevydrží baterie. Doba života sondy na povrchu Titanu se odhaduje pouze na minuty (cca 3min) a za tu dobu musí udělat nejzákladnější měření okolního prostředí a data odeslat. Přenosová rychlost mezi Cassini a Huygens bude činit v optimálním případě maximálně 20kbit/s, spíše ale méně. Udává se rozmezí cca 8 až 20 kbit/s. Na sondě Huygens ale došlo ke konstruční chybě a její vysílač neprováděl korekci vysílaných frekvencí na Dopplerův posuv, takže hrozilo, že data Cassini nedokáže vůbec přijmout. Nakonec to vyřešili tak, že vypočítali pro obě sondy jiné trajektorie, aby byl Dopplerův posuv co nemenší. I tak to ale způsobí, že signál bude asi nižší kvality než bylo plánované, takže bych čekal tu nižší přenosovou rychlost.

Průběh samotné mise na Titan bude asi následující. V první fázi po vstupu do atmosféry Titanu dojde k aerodynamickému brzdění, přičemž tepelný štít musí vydržet mnohem větší tepelnou zátěž než například při přistání na Marsu nebo na Zemi. Teplota plazmy bude dosahovat až 20000°C! Po této části letu se rozevře malý padák, který vytáhne brzdící padák. Až klesne rychlost na něco přes polovinu rychlosti zvuku, odhodí se tepelný štít a rozevře se hlavní padák. Na něm bude sonda klesat asi 150 minut, provádět měření a pořizovat snímky. Na vlastním povrchu by sonda měla pracovat cca 3 minuty. Vzhledem k nízké přenosové rychlosti a krátkému času asi nebudou obrázky žádné závratné kvality a nelze čekat něco podobného jako ze Spiritu.


Jan Toman - 15/1/2004 - 06:38

Škoda, že přístroje nejsouna otočné plošině jako u sond Galileo a Voyager, takhle se sonda musí otáčet celá. V původních plánech byla, leč finanční škrty ji pohřbily...
Domovské stránky Huygense jsou na adrese:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=31166


xChaos - 16/1/2004 - 02:51

quote:
Přiznám se, že jsem o tom nikde nic neslyšel a sleduji ten projekt od samého vzniku. Je to podle mě nerealizovatelné z jednoho prostého důvodu - dodávky. el. energie. Při startu bylo k dispozici cca 890W, při příletu k Saturnu to bude někde kolem 700 W. Počítá se se čtyřletým základním průzkumem + další nádstavbou, aby výtěžnost byla co největší. Na další přelet už určitě nebude el. energie, a to ani v případě, kdyby se podařilo gravitačním kouzlením sondu někam poslat. Osobně tipuji, že Cassini skončí stejně jako Galileo - v atmosféře Saturnu.


Jestliže výkon klesne jen o 200 W za 10 let cesty ... ?


Jan Toman - 16/1/2004 - 06:19

Musíme počítat s určitým minimálním příkonem potřebným pro funkci základních systémů - patří sem různá odporová topná tělesa, udržující přijatelnou teplotu v přístrojových modulech, patří sem počítače, vysílač. Minimální příkon bych viděl někde kolem 350-400W (můj odhad).


Jan Toman - 17/1/2004 - 20:12

9.ledna 2004 zahájila sonda Cassini fázi dálkového průzkumu Saturnu. Podrobnosti na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-releases-04/20040116-ws-a.cfm


Jan Toman - 27/2/2004 - 20:55

Cassini se nám pomalu blíží ke svému cíli. Nový snímek Saturnu je na :
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA05380


Anonym - 23/3/2004 - 21:31

Do "přistání" na orbitě už jen 99 dní ! PB


Anonym - 11/5/2004 - 18:38

quote:
Už jen 50 ! PB


Hawk - 11/5/2004 - 19:30

A ve vzdálenosti pouhých 40mil km. Údaj k 10.květnu.
http://english.aljazeera.net/NR/exeres/F8387027-F9CC-4E7B-9BFF-8D7552DF3B45.htm


Ervé - 13/5/2004 - 10:46

Takže 1. července, to to ale rychle uteklo. Když Cassini startoval, byl jsem naštvaný že let trvá tak dlouho a že je třeba tak dlouho čekat. A teď už jen 48 dní. Pomalu bychom měli držet palce, aby všechno klaplo. Nevíte kde je nějaká pěkná fotka měsíce Japetus ? Pořád mám v hlavě Clarkovu Odysseu.


maddoc - 13/5/2004 - 11:01

quote:
Takže 1. července, to to ale rychle uteklo. Když Cassini startoval, byl jsem naštvaný že let trvá tak dlouho a že je třeba tak dlouho čekat. A teď už jen 48 dní. Pomalu bychom měli držet palce, aby všechno klaplo. Nevíte kde je nějaká pěkná fotka měsíce Japetus ? Pořád mám v hlavě Clarkovu Odysseu.


Fotku nájdete napríklad tu http://www.space.com/php/multimedia/imagedisplay/img_display.php?pic=040426_iapetus_voyager_02.jpg&cap=Saturn's%20outermost%20large%20moon,%20Iapetus,%20has%20a%20bright,%20heavily%20cratered%20icy%20terrain%20and%20a%20dark%20terrain,%20as%20shown%20in%20this%20Voyager%202%20image%20taken%20on%20August%2022,%201981.%20The%20dark%20material%20covers%20precisely%20the%20side%20of%20Iapetus%20that%20leads%20in%20the%20direction%20of%20orbital%20motion%20around%20Saturn%20(except%20for%20the%20poles),%20whereas%20the%20bright%20material%20occurs%20on%20the%20trailing%20hemisphere%20and%20at%20the%20poles." target=_blank> http://www.space.com/php/multimedia/imagedisplay/img_display.php?pic=040426_iapetus_voyager_02.jpg&cap=Saturn's%20outermost%20large%20moon,%20Iapetus,%20has%20a%20bright,%20heavily%20cratered%20icy%20terrain%20and%20a%20dark%20terrain,%20as%20shown%20in%20this%20Voyager%202%20image%20taken%20on%20August%2022,%201981.%20The%20dark%20material%20covers%20precisely%20the%20side%20of%20Iapetus%20that%20leads%20in%20the%20direction%20of%20orbital%20motion%20around%20Saturn%20(except%20for%20the%20poles),%20whereas%20the%20bright%20material%20occurs%20on%20the%20trailing%20hemisphere%20and%20at%20the%20poles.


Arccos - 13/5/2004 - 14:48

Tak tomu rikam URL).


NoName - 13/5/2004 - 15:07

quote:
Cassini se nám pomalu blíží ke svému cíli. Nový snímek Saturnu je na :
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA05380


Ta fotka vypada jako z nějakého počítačového 3D programu,nikoliv jako realná i když zřejmě je)


Ervé - 18/5/2004 - 15:57

Nejnovější fotka je na http://saturn.jpl.nasa.gov/cgibin/gs2.cgi?path=../multimedia/images/saturn/images/PIA05391.jpg&type=image
a barevný na http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpegMod/PIA05389_modest.jpg

No už se těším.


Ervé - 18/5/2004 - 16:06

A to průlet kolem Phoebe bude už 11. června ve vzdálenosti pouhých 2000 km. http://saturn.jpl.nasa.gov/operations/approach.cfm


Ervé - 14/6/2004 - 07:21

Průlet se zdařil, tady jsou první fotky: http://ciclops.lpl.arizona.edu/, Phoebe dostala v historii pěknou nakládačku. Cassini funguje bezvadně, ty fotky budou stát za to.


Pavel Nedbal - 28/6/2004 - 18:15

Nevíte náhodou, zda Cassini již proletěl prstenci ?
děkuji P. Nedbal


Archimedes - 30/6/2004 - 01:34

Bude to naseho casu zitra v podvecer (pokud jsem to prepocital spravne) - behem kritickeho brzdiciho manevru.
http://www.spaceflightnow.com/cassini/040629presoi.html


A. Havlíček - 30/6/2004 - 10:58

Zájemci o podrobnější informace o průběhu navádění na dráhu kolem Saturnu nechť se podívají na
http://saturn.jpl.nasa.gov/cgi-bin/gs2.cgi?path=../multimedia/images/mission/images/soi_earth-20040628.jpg&type=image
nebo v češtině ve Status Reportu Cassini na
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews
Držte palce, aby průlet rovinou prstenců sonda v pořádku vydržela!
Zdravím všechny
A.H.


Jan Toman - 1/7/2004 - 06:08

Pamatujete - li si na kreslený seriál v ábíčku o Žluté planetě, potom její první barevnou fotografii ze sondy Cassini můžete vidět na:
http://www.universetoday.com/am/publish/titan_natural_colour.html?3062004


Jan Toman - 1/7/2004 - 06:43

Zatím to vypadá, že přechod na oběžnou dráhu probíhá dle plánu:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/status.html


Ervé - 1/7/2004 - 07:45

A je tam, manévr byl úspěšný !!!!
V 7:58 má Cassini znovu proletět prstenci.
Data by měla začít přicházet v 9:00.


Jan Toman - 1/7/2004 - 07:56

Ještě několik adres na simulátor - pohledy ze sondy a na její polohu:

http://saturn1.jpl.nasa.gov/operations/images/cassini_today1.jpg
http://saturn1.jpl.nasa.gov/operations/images/cassini_today2.jpg
http://saturn1.jpl.nasa.gov/operations/images/cassini_today3.jpg
http://saturn1.jpl.nasa.gov/operations/images/cassini_today4.jpg


Arccos - 1/7/2004 - 08:16

Super!


Pirochta - 1/7/2004 - 09:01

Tak ještě k tomu obrázek
Graphic depicts Saturn orbit insertion


Martin Kolman - 1/7/2004 - 10:10

Něco z tisku:
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A040630_172835_vedatech_fri
http://lidovky.centrum.cz/zajimavosti/clanek.phtml?id=273974


A. Havlíček - 1/7/2004 - 13:25

Cassini na oběžné dráze už obnovila vysílání přes vysokoziskovou anténu a zahájila přenos dat získaných při letu těsně nad prstenci Saturnu. První obrázky pořízené po vypnutí brzdícího motoru se očekávají na Zemi o půl třetí našeho času. Na 17:00 UT (19:00 SELČ) je plánována tisková konference NASA a mají zde být mj. předvedeny ony zmíněné snímky.
A.Havlíček


Arccos - 1/7/2004 - 14:02

Skoda, zas abych cekal az do zitrka. Nebo lip do pristiho tydne, az budou i obrazky od Titanu.


Martin Kolman - 1/7/2004 - 16:20

První obrázky !!!
http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/main/index.html


Arccos - 1/7/2004 - 16:27

Ano, prave jsem to tu chtel napsat.
Ackoliv obrazky zatim nejsou vycistene, uz tak je to zajimave. Podivejte se na tento
http://www.nasa.gov/images/content/61692main_soi5-516.jpg
V mezere mezi prstenci jsou videt drobne balvany!
(pokud ovsem nejde o sum)


Véna - 1/7/2004 - 16:31

Spíš bych řekl, že to jsou hvězdy na pozadí ...

quote:
Ano, prave jsem to tu chtel napsat.
Ackoliv obrazky zatim nejsou vycistene, uz tak je to zajimave. Podivejte se na tento
http://www.nasa.gov/images/content/61692main_soi5-516.jpg
V mezere mezi prstenci jsou videt drobne balvany!
(pokud ovsem nejde o sum)



Arccos - 2/7/2004 - 09:57

No, i to je mozne. V kazdem pripade snimky jsou jiste uzasne. Na nekterych je opravdu videt, ze se prstence skladaji s monzstvi ruzne velkych castic. Samozrejme ne, ze by se to nevedelo, ale jeste to nikdo predtim nevidel. Vedci jsou zase nadseni zobrazenim razovych vln v prstencich.
Jenom skoda, ze snimky jsou jenom B&W. Bohuzel, cernobile byly i snimy Phoebe. Tak doufam, ze to nebude pravidlem. Chapu, ze pro vedce treba nemusi byt barva tak dulezita, ale nikdo mi nevymluvi, ze i oni by vycetli z plnobarvnych snimku vic.


Arccos - 2/7/2004 - 10:50

Jezis, razove vlny, co jsem to napsal za blbost... No, vite, co myslim.


Pirochta - 2/7/2004 - 11:00

Nekoukejte jen na amíky... My máme také hezké obrázky a animace pohybu je vážně super!
http://www.esa.int/SPECIALS/Cassini-Huygens/SEMUIE25WVD_0.html
a co všechno má tato sonda ještě v plánu:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=34962


Arccos - 2/7/2004 - 11:38

To je dobry odkaz, prave vcera jsem se pokousel plan mise najit a nezdarilo se mi.


Patrik Kutílek - 2/7/2004 - 18:06

Tu jsou aktuální úžasný záběry prstence i pdfko s plánem letu :
http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/main/index.html


Archimedes - 3/7/2004 - 00:23

Me zatim nejvic dostal tenhle obrazek

http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA06095.jpg

(resp. zvetseny detail http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA06096.jpg)

Kamera NAC ma rozliseni 1.2 uhlove vteriny/pixel (3.5 stupne zorne pole, 1024x1024 pix), takze na tom snimku (porizenem ze 26600 km) je to 160 m na pixel. Nejvetsi balvany v prstencich by podle ruznych neprimych mereni mely mit pod 20 metru.
Pokud tedy ty drobne zhustky v hustotnich vlnach nejsou jen nejake artefakty (a myslim, ze ne, jsou i na jinych snimcich), melo by se jednat o shluky balvanu. Mozna (pracovni hypoteza ;) by to nekdy mohly byt i chomace docasnych "pruvodcu" a fragmentu nekterych vetsich kousku - takove "mikrochvosty". Jsem zvedav na podrobnejsi oficialni komentare :)

Jinak, nasel jsem hezky souhrnny clanek o planetarnich prstencich (v anglictine)
http://www.iop.org/EJ/S/3/922/KbL46swL2TJ1644efC0zsw/article/0034-4885/65/12/201/r21201.pdf


random - 3/7/2004 - 15:56

Podla mojho skromneho nazoru tie "waves" (vlny) ako su nazivane na stranke saturn.jpl.nasa.gov su jednoducho "zviditelnene" rezonancie obeznich drah. Teda aby som bol presnejsi ide o prejev, ba dokaz gravitacneho posobenia n-telies navzajom (obdobny ukaz ako Jupiter posobiaci na asteroidy). Ale v tomto pripade by slo o posobenie prstenca sameho na seba.
- polopatisticky: preto je prstenec zlozeny z m uzkych sustrednych prstencekov roznej sirky {ale zretelne usporiadanych podla nejakeho pracidla - v tomto pripade logaritmicky} lebo je prstenec zlozeny s n castic
V medzerach by sa podla toho nemalo nachadzat nic, teda az na par zrniecok prachu takze aj keby tamat preletela sonda cassini nic by sa jej nestalo. v dalsom slede som si vsimol ze merania rozmerov velkosti objektov v prstenci poukazuje na belke sustredenie vacsich a tahsich objektov na vonkajsom okraji (vinimajuc prtence, ktore su medzi mesiacmi Saturnu) tie su miesene ich gravitacnou interakciou. pravdepodobne pastierske mesiacemaju aj zanasledok ryhovanie okrajov prstencou spiralovitimi rihami. Vplyv tazkych mesiacov moze sposobovat aj prejavy "multyrezonancii" kde v jednom prstenci sa prejavuju rezonancie sameho seba ale aj mesiacov.
Tak, toto je moja domienka, takze ked sa chcete zapojit ...


random - 3/7/2004 - 16:03

Sorry vela G-chyb takze este raz:)

quote:
Podla mojho skromneho nazoru tie "waves" (vlny) ako su nazyvane na stranke saturn.jpl.nasa.gov su jednoducho "zviditelnene" rezonancie obeznych drah. Teda aby som bol presnejsi ide o prejev, ba dokaz gravitacneho posobenia n-telies navzajom (obdobny ukaz ako Jupiter posobiaci na asteroidy). Ale v tomto pripade by slo o posobenie prstenca sameho na seba.
- polopatisticky: preto je prstenec zlozeny z "m" uzkych sustrednych prstencekov roznej sirky {ale zretelne usporiadanych podla nejakeho pracidla - v tomto pripade logaritmickeho} lebo je prstenec zlozeny s "n" castic
V medzerach by sa podla toho nemalo nachadzat nic, teda az na par zrniecok prachu takze aj keby tamadial preletela sonda cassini nic by sa jej nestalo. v dalsom slede som si vsimol, ze merania rozmerov velkosti objektov v prstenci poukazuje na velke sustredenie vacsich a tahsich objektov na vonkajsom okraji (vynimajuc prtence, ktore su medzi mesiacmi Saturnu) tie su miesene ich gravitacnou interakciou. pravdepodobne pastierske mesiace maju aj zanasledok rihovanie okrajov prstencou spiralovitimy rihami. Vplyv tazkych mesiacov moze sposobovat aj prejavy "multirezonancii" kde v jednom prstenci sa prejavuju rezonancie sameho seba ale aj mesiacov.
Tak, toto je moja domienka, takze ked sa chcete zapojit ...


Ervé - 27/8/2004 - 07:44

23. srpna Cassini uskutečnil 51 minut dlouhý zážeh pro blízké navedení k Saturnu tak, aby průlet kolem Titanu 26. října proběhl ve vzdálenosti pouhých 1200 km. http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2004-208


Ervé - 21/10/2004 - 11:03

Za 5 dní a 40 minut přesně proletí Cassini poprvé těsně kolem Titanu. Doufám, že výsledky budou stát za to. V úterý měl doc. Grün výbornou přednášku o misi Cassini/Huygens v pražském planetáriu. Až na jednoho pána, kterého přítmí a příjemný hlas přednášejícího nutil k neustálému chrápání, si zbytek publika zájem udržel.


arccos - 21/10/2004 - 14:34

No teda, malem bych na to zapomnel! Cas bezi.
Je uz na tento prulet planovane radarove pozorovani?


L.Lejcek - 21/10/2004 - 20:03

quote:
Je uz na tento prulet planovane radarove pozorovani?

Ano, mel by se radarem sledovat povrch Titanu jiz pri tomto pruletu.
Viz:http://www1.nasa.gov/home/hqnews/2004/oct/HQ_n04165_titan_coverage.html
LL


Ervé - 27/10/2004 - 09:40

Na www.jpl.nasa.gov jsou už první snímky z průletu. Zatím to vypadá jako mraky, asi bude potřeba chvíli počkat, než z naměřených dat vědci získají něco zajímavějšího. Průlet byl ve vzdálenosti 1200 km, tak jsem zvědavý na výsledky radarového mapování.


Archimedes - 27/10/2004 - 14:25

Ty neupravene snimky pripominaji romantiku prvnich Marineru, Vener, Pioneeru... (je videt, jak dokazou s obrazem kouzlit pocitace) Nadhera


L.Lejcek - 29/10/2004 - 06:49


Radarovy snimek Titanu napr. na adrese:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/041028radarstrip.html


M.Filip - 11/1/2005 - 08:22

Blíží se den ,,D,, - přistání evropského modulu Huygens na Titanu.

Doufejme, že si ESA napraví reputaci po neúspěchu Beagle-2.
Ten loňský ,,objev,, vody na Marsu, nebyl zas až tak přesvědčivý, neboť americké sondy vodu na Marsu potvrdily již o několik let dříve.
(Pathfinder, MGS, MO2001....)


Jiří Hošek - 11/1/2005 - 10:23

quote:
Doufejme, že si ESA napraví reputaci po neúspěchu Beagle-2.
quote]ESA toho s modulem Beagle-2 nemá moc společného.


Vítězslav Novák - 11/1/2005 - 10:44

Tak.
Beagle byl britský projekt přifařený k Mars Expressu. S ESA má společné jen to, že projekt ESA posloužil co nosič.

Na www.astro.cz byly uveřejněny závěry komise, která ten neúspěch vyšetřovala. Došla k tomu, že když se do projektu nedají peníze, takže tvůrci místo konstruování a hlavně testování shánějí sponzory, dobře to nekončívá. Britům se zase jednou nevyplatila "splendid isolation". Snad se poučí.

Všechny experimenty, které na Mars Expressu dělala ESA, fungují excelentně.


mikes - 11/1/2005 - 10:55

Měl bych jen dvě upřesnějící poznámky :

- vodu na Marsu opravdu potvrdila až sonda Mars Express, všechny sondy před ní dokázaly detekovat pouze vodík, nikoliv molekuly vody.

- ne všechny experimenty na Mars Expressu fungují - dosud nebyla vytažena anténa radaru MARSIS, protože se řídící středisko obává vibrací, při kterých by vysouvající se anténa mohla poškodit sondu nebo její další přístroje ...


M.Filip - 11/1/2005 - 11:33

quote]ESA toho s modulem Beagle-2 nemá moc společného??
Není snad Velká Britanie členem ESA a EU?
Jakto, že tedy ustanovili britský ministr pro vědu Lord Sainsbury a generální ředitel ESA J.-J. Dordain vyšetřovací komisi pro zjištění příčin selhání modulu Beagle 2,....
.....Komise odevzdala svou zprávu ministerstvu pro vědu a organizaci ESA již 21. 4. a zpráva byla akceptována. Jelikož nešlo o veřejné vyšetřování a jelikož se zpráva dotýká některých citlivých záležitostí mezi členskými státy organizace ESA a dále i obchodních vztahů mezi firmami, které se na projektu podílely, bylo rozhodnuto, že zpráva nebude zveřejněna. Přesto dne 24. 5. uveřejnila komise alespoň plné znění svých 19 doporučení, které shrnují obecná pravidla, která by měla být vodítkem pro organizaci, financování a technickou realizaci budoucích přistávacích modulů organizace ESA. Doporučení komise, zveřejněná na internetové adrese: http://www.esa.int/esaCP/SEMLKAHHZTD_index_0.html
To, že sondu sponzoroval někdo mimo ESA není důležité, ale v prvotním návrhu ESA se uvažovalo i o možnosti přistávacího modulu o hmotnosti kolem 60 kg. Byl zde ale problém s financemi. ESA již na vývoj a konstrukci takového modulu peníze neměla, a tak bylo nutné hledat na jeho realizaci sponzory. C. Pillinger se tedy dal do přesvědčování potenciálních akademických a průmyslových partnerů, kteří by investovali do realizace přistávacího modulu.
Mimochodem na Beagle-2 např.kamera a mikroskop byly Švýcarsko/Německé,
zařizení na odběr vzorků bylo Italsko/Ruské
Kdyby modul úspěšně dosedl na Mars a vysílal odtud informace tak by to byl zajisté úspěch celé ESA nejen V.Britanie.


M.Filip - 11/1/2005 - 11:46

vodu na Marsu opravdu potvrdila až sonda Mars Express, všechny sondy před ní dokázaly detekovat pouze vodík, nikoliv molekuly vody.

ale již např.:sonda Pathfinder potvrdila, že přistála ve vyschlém říčním korytu, pokrytém kameny, splavenými při dávných katastrofálních záplavách.
Sonda 2001 Mars Odyssey má hlavní úkol:
zjistit, zda na Marsu byly podmínky pro život (hledání vody),a tato sonda i výskyt vody na Marsu potvrdila před Mars Expressem
1.3.2002 Byly zveřejněny první výsledky z přístroje GRS [=Gamma Ray Spectrometer]Sondy 2001MO, ukazující na silnou absorpci epitermálních neutronů v oblasti jižního pólu Marsu, což nepřímo ukazuje na značné množství vody v povrchových vrstvách do 1 m hloubky....


mikes - 11/1/2005 - 12:54

quote:
1.3.2002 Byly zveřejněny první výsledky z přístroje GRS [=Gamma Ray Spectrometer]Sondy 2001MO, ukazující na silnou absorpci epitermálních neutronů v oblasti jižního pólu Marsu, což nepřímo ukazuje na značné množství vody v povrchových vrstvách do 1 m hloubky....


Jde o to slovíčko "nepřímo" - přístroj GRS "vidí" jen vodík, kdežto přístroj OMEGA na Mars Expressu "spatřil" i vodu.

Druhou věcí je pak přítomnost tekuté vody na Marsu v dřívějších dobách. O tom už dávno zřejmě nikdo nepochyboval, ale bylo to jen na základě nepřímých důkazů. To definitivní potvrzení přinesly až rovery v loňském roce (teda alespoň tak to bylo prezentováno ).


Jirka - 11/1/2005 - 13:04

Ale stejne si myslim ze sance na uspech Huygense jsou dost male. Tak slozita mise na takovou dalku, s velice omezenymi schopnostmi sondy... Byl by to bezpochyby obrovskej uspech, ale myslim ze sance na nejaky obrazek primo z povrchu jsou hodne male. Kazdopadne kazdy takovy obrazek vyvola vic otazek nez odpovedi.


Ervé - 11/1/2005 - 13:54

Já bych řekl, že šance jsou slušné. Schopnosti sondy jsou navrženy pro dané možnosti mise. Galileova sonda u Jupiteru fungovala a myslím (doufám) že při konstrukci Huygensu se z těchto zkušeností vycházelo. Já odhaduju tak 75% šanci na úspěch. Už jenom 2 dny a 21 hodin do přistání. Takže v pátek v tuto dobu už budeme vědět, jestli byl Cassini úspěšný. Držme palce !!
http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Opravdu pěkné snímky měsíce Iapetus: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-005


Ervé - 11/1/2005 - 13:58

Cassini úspěšný v předávání dat Huygensu - nějak to vypadlo. Jenom doufám, že padák Huygensu nespadne přímo na něj a nezabrání v měření.


Vítězslav Novák - 12/1/2005 - 10:45

Pokud jsem správně pochopil plán mise, tak se snad počítá hlavně s měřením během letu atmosférou. Co ho čeká na povrchu, to se moc neví a stejně se nepočítá s nějakou delší činností po přistání.
Abychom pak nebyli zklamaní z úspěšného zakončení mise!

Napnutej jsem, pochopitelně, jako vy. Nevíte, jestli to budou vysílat třeba na EuroNews? ESATV nechytám.


Jirka - 12/1/2005 - 10:52

Jo, uspech by asi uz byl kdyby se podarilo ziskat poznatky, ktere by jsme jenom s Casini neziskali. Takze jakakoliv data z Huygense budou cenna a budou znamenat uspech. Data primo z povrchu by znamenala super uspech.


Vítězslav Novák - 12/1/2005 - 11:01

Michale, četl jsem tu odkazovanou zprávu a já jí rozumím asi tak, že "Už nebudeme přidávat ke svým projektům cizí, pokud neprojdou stejnými procedurami kontroly kvality jako ty naše. Už nepřijmeme cizí projekt, který není dostatečně zafinancován." Atd - většina z těch bodů.

Beagle 2 prostě byl separátní projekt Britů přifařený k projektu ESA, ne součást projektu ESA. A, bohužel, se projevil nedostatek peněz. No co, lidi v tom nebyli, tak celkem o nic nešlo.


avitek - 12/1/2005 - 11:40

quote:
Pokud jsem správně pochopil plán mise, tak se snad počítá hlavně s měřením během letu atmosférou. Co ho čeká na povrchu, to se moc neví a stejně se nepočítá s nějakou delší činností po přistání.


Správně. Mise sondy Huygens je rozdělena na dvě části. První je sestup atmosférou až do dosažení povrchu, během níž budou studová ny zejména vlastnosti atmosféry a to jak fyzikální (teplota, tlak, směr a rychlost prodění=vítr, intenzita osvětlení=kolik proniká mraky slunečního světka) a chemické, tedy především elemetnární složení=obsah jednotlivých prvků + molekulární=jaké jednoduché sloučeniny atmsféra obsahuje. Kromě toho se zejména v závěrečné fázi bude snímkovat povrch, kam to padá.
Dosažení povrchu vzhledem k nepřesné znalosti vlastností atmosféry je odhadnuto s přesností plus mínus čtvrt hodiny.

Druhou částí expedice je možné vysílání z povrchu, přičemž na palubě jsou i přístroj, které mají zkoumat jeho fyzikální vzlastnosti, zejména mechanickou pevnost, tepelnou vodivost apod. Pokud však sonda šplouche do "moře" (kapalná směs lehkých uhlovodíků), tak je s ní ámen, protože pokud se hned nepotopí, tak rychle prochaldne a odejdou v první řadě chemické baterie.
I když to přistane na pevné půdě, tak je délka činnosti velice limitovaná:
a) baterie vydrží jen asi na 3 hodiny práce od plného zapnutí přístrojů;
b) teplota uvnitř sondy bude klesat (i když je dobře tepelně izolována a jsou tam radiaktivní topná tělesa o celkovém výkonu 35 W);
c) mateřská sonda Cassini zmizí (při pohledu z místě přistání Huygense) za obzorem a už nebude moci přijímat vysílání z Huygense; tan sám na Zemi vysílat nemůže.

Velice podrobný rozpis činností během průzkumu Titanu Huygensem je v PDF souboru Press Kit na stránkách JPL

http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products/pdfs/tcFlyby20041221.pdf

Stručný výcuc v češtině je na stránkách SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1997/I061A.HTM - sonda Cassini
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1997/I061C.HTM - modul Huygens


Ervé - 12/1/2005 - 12:01

Pokud vím, Huygens je navržen tak, aby mohl plavat, realita je smaozřejmě něco jiného. Doba životnosti je jasná, Cassini může zachycovat data jen po určitou dobu, takže bylo zbytečné dávat lepší baterie a lepší tepelnou ochranu.


random - 12/1/2005 - 12:26

Cassiny konci zber dat po 2h10m od pristatia (+-15m ... podla info zo stranky je vydrz baterii 4-7h v zavyslosti na teplote ... urcite by sa zisli foto priamo z povrchu ... ked kamery (ci co to vlasne za hybridy ma) budu len par cm od povrchu a teda budu poskytovat takmer mikroskopicke detaily ... ale to je zavysle aj naich konstrukcii a pravdepodobne nemaju moznost zaostrenia na tak malu vzdialenost, no co uz skoda ... byt ten co rozhoduje o takejto prestiznej misii tak mieto 3-tieho padaku tam radsej necham namontovat balon a miesto chem. bat. by som nechal namotovat radioizotopove termoclanky ... tie by zabespecili aj dostatocnu vyhrevnost sondy ... a kedze je tam husta a chladna atmosfera ... ani by nemuseli byt take velke (vyplyva to z toho ako vlasne tie termoclanky funguju) ... huygens stal 1,2mld.$ a fakt nerozumiem kam sa tie peniaze podeli, tie pristroje za taku cenu, to je asi horuca kava aj pre najvecsieho pesimistu.
K tomu prijmaniu dat na zem, z huygensa je mozne zachytit signal aj na zemi, pretoze vysielaci vykon je 4W co dava vo vzdialenosti zeme asi vyssiu hustotu signalu ako z voyager1 (9W) ... no 70m anteny budu v tom case zanepraznene prijmom signlu z cassiniho... pokial viem tak DSN ma moznost simultanneho prijmania signalu na dvoch roznych frekvenciach ale asi nie v pasme Ka ... co je velka skoda takze po 4h40m od vstupu matka {cassini} odvrhne svoje dieta {huygens} a necha ho napospas nehostinnemu prosterdiu jeho noveho domova (dokedy? Titanu.


Jan Toman - 12/1/2005 - 13:54


K tomu prijmaniu dat na zem, z huygensa je mozne zachytit signal aj na zemi, pretoze vysielaci vykon je 4W co dava vo vzdialenosti zeme asi vyssiu hustotu signalu ako z voyager1 (9W) ... no 70m anteny budu v tom case zanepraznene prijmom signlu z cassiniho... pokial viem tak DSN ma moznost simultanneho prijmania signalu na dvoch roznych frekvenciach ale asi nie v pasme Ka ... co je velka skoda takze po 4h40m od vstupu matka {cassini} odvrhne svoje dieta {huygens} a necha ho napospas nehostinnemu prosterdiu jeho noveho domova (dokedy? Titanu.




Kromě výkonu vysílače /u sond Voyager cca 20W / je podstatné směrování paprsku. Sondy Voyager /i Cassini/ vysílají úzce směrovaný paprsek, z hlavy si nepamatuji jeho šiřku, což samozřejmě Huygens neumí, tudíž navázat přímé spojení se Zemí není možné.


random - 12/1/2005 - 14:52

Kromě výkonu vysílače /u sond Voyager cca 20W / je podstatné směrování paprsku. Sondy Voyager /i Cassini/ vysílají úzce směrovaný paprsek, z hlavy si nepamatuji jeho šiřku, což samozřejmě Huygens neumí, tudíž navázat přímé spojení se Zemí není možné.



ano 20W ospravedlnujem sa za chybu ... 8W maju pioneer 10 a 11. ale tie su uz mrtve teda aspon 11tka. O smerovanie nemam strach pretoze huygens nema uzko smerovu antenu pretoze by ju nedokazal dostatocne rychlo a presne nasmerovat preto ma vsesmerovu antenu ... kedze huygens pristava na osvetlenej strane tak s jeho vyditelnostou zo zeme nie je ziaden problem. problem tu fakt hraje len intenzita signalu a fakt ze pri tak malej intenzite nie je mozne na zemi pri prenosovej rychlosti 8kbps spolahlivo zachytit signal .. ale mala sanca tu je. no to ja len na okraj ...


Jirka - 12/1/2005 - 15:09

quote:

ano 20W ospravedlnujem sa za chybu ... 8W maju pioneer 10 a 11. ale tie su uz mrtve teda aspon 11tka. O smerovanie nemam strach pretoze huygens nema uzko smerovu antenu pretoze by ju nedokazal dostatocne rychlo a presne nasmerovat preto ma vsesmerovu antenu ... kedze huygens pristava na osvetlenej strane tak s jeho vyditelnostou zo zeme nie je ziaden problem. problem tu fakt hraje len intenzita signalu a fakt ze pri tak malej intenzite nie je mozne na zemi pri prenosovej rychlosti 8kbps spolahlivo zachytit signal .. ale mala sanca tu je. no to ja len na okraj ...


Skoda ze nevypoustis vlastni sondy, urcite by fungovaly. 4W rozptylene do vsech smeru a prochazejici pres huste oblaky (ikdyz zalezi na frekvenci) jsou urcite neco jineho nez uzce smerovany paprsek. Co takhle porovnani laser 4W a zarovka 4W za stinitkem. Jak daleko asi posles signal, co?


mikes - 12/1/2005 - 15:49

Nebyl bych si tou nemožností zachytit signál z Huygense zas až tak jistý viz. článek Radio Telescopes Will Add to Cassini-Huygens Discoveries :

...
However, the large radio telescopes will be able to receive the faint (10-watt) signal from Huygens directly, even at a distance of nearly 750 million miles.
...
These additional Doppler measurements from the Earth-based radio telescopes will provide important data needed to learn about the north-south winds.
...
[Upraveno 12.1.2005 poslal mikes]


random - 12/1/2005 - 15:51

quote:
quote:

ano 20W ospravedlnujem sa za chybu ... 8W maju pioneer 10 a 11. ale tie su uz mrtve teda aspon 11tka. O smerovanie nemam strach pretoze huygens nema uzko smerovu antenu pretoze by ju nedokazal dostatocne rychlo a presne nasmerovat preto ma vsesmerovu antenu ... kedze huygens pristava na osvetlenej strane tak s jeho vyditelnostou zo zeme nie je ziaden problem. problem tu fakt hraje len intenzita signalu a fakt ze pri tak malej intenzite nie je mozne na zemi pri prenosovej rychlosti 8kbps spolahlivo zachytit signal .. ale mala sanca tu je. no to ja len na okraj ...


Skoda ze nevypoustis vlastni sondy, urcite by fungovaly. 4W rozptylene do vsech smeru a prochazejici pres huste oblaky (ikdyz zalezi na frekvenci) jsou urcite neco jineho nez uzce smerovany paprsek. Co takhle porovnani laser 4W a zarovka 4W za stinitkem. Jak daleko asi posles signal, co?


jj ... mas pravdu, preto som za porovnanie dal voyager alebo pioneer, ktore su velmi velmi daleko a ich signal je uz znacne ruseny sumom pozadia ... zda sa mi to ako rozumne porovnanie (rozdiel pomer vzdialenosti je asi 8:1) ... inu hygens nevysiela uplne vsesmerovo vysiela od obzoru cez zenit k obzoru ale nie do nadiru (dalo by s povedat ze antena takmer vsetku energiu hore) ... sak aj to by bola riadna blbost... tym je signal asi 2x silnejsi ako uplne vsesmerovy.


Jirka - 12/1/2005 - 16:34

quote:
Nebyl bych si tou nemožností zachytit signál z Huygense zas až tak jistý viz. článek Radio Telescopes Will Add to Cassini-Huygens Discoveries :

[Upraveno 12.1.2005 poslal mikes]

Tak to teda ziram jestli neco zachyti. Ostatne dnesni technika je mocna carodejka. Kdyz dokaze zachytit lvi psouk obihajici hvezdu svetelne roky daleko, tak treba dokaze neco zachytit i ze slabeho signalu z Huygense pri sestupu. Stejne by me ale zajimalo jak moc bude ten signal ovlivnovat Titanova atmosfera. Predpokladam ze frekvence nekoliduje s dusikem, ale co dalsi prvky? Nezbyva asi nez si pockat. BTW mel jsem diskusi s jednim kolegou na tema: Nedaly by se ty miliardy vynakladane na hledani (mimozemskeho zivota!) vyuzit lepe pro stradajici pozemskou populaci? Zajimalo by me kolik lidi vubec vi ze kolem Saturnu obiha nejaka sonda. Takovym lidem asi nejaky obrazek z Titanu nic nerekne.


Nolanus - 12/1/2005 - 18:13

Ke srovnani jednoho z predpisatelu bych jenom podotknul, ze Galileo a Cassini samozrejme startovaly tak, ze neslo vyuzit zkusenosti pri sestupu atmosferou sondy, co do Jupitera vypustil Galileo.
Jinak sem ale optimistickej, ze se aspon neco urcite podari, sestup sond atmosferou je vyzkousen mnohokrat a kdyz nepocitame prvni pionyrske pokusy, tak selhani kvuli chybe pri prustavani je podle meho malo caste - Mars Polar Lander a Genesis /Mars Climate Orbiter samozrejme nepocitam, protoze tam nebylo v planu pristat vubec nebylo!/. teda pokud neselze to radiove spojeni kvuli te chybe, do toho nevidim.
Jinak me docela pobavilo, ze kdyz sem pred par mesici hledal infos o Huygens nebo cetl clanky, vzdycky sem cetl, ze bude vysilat behem letu atmosferou a po pristani a ze je dokonce navrzen tak, aby vydrzel pristani na kapaline i na zemi a najednou se vsude pise, ze nikdo neceka, ze by sestup atmosferou mohl prezit... Nervy pracujou a odpovedni se evidentne bojej, tak snizujou ocekavani u verejnosti.

Jiank, k diskuzim k cemu vyzkum Vesmiru je a jestli to nenarvat jinam je na techhle starnkach myslim zbytecne se bavit, kdo si nevidi na spicku nosu...

A ze plno lidi o Cassinim u Saturnu nevi bych opravdu oznacil za jejich problem, clovek ma byt vzdelan vsetranne a vedet i to kdo byl Dante i co to je sonda Cassini, kdyz jedno z toho nevi, aspon to nejdulezitejsi, proste ho nepovazuju za vzdelance a nepovazuju ho ze me odpovidajiciho intelektrualniho partnera, tim bych skoncil.


Jirka - 12/1/2005 - 18:26

Vetsina technicky vzdelanych lidi zrejme v hlave urzela, ze nejaka sonda Cassini existuje, ale tech je a bude cim dal min. Ve svech praskaji spis skoly humanitarniho a ekonomickeho zamereni a z tech je to jedno uplne kazdymu.


Vítězslav Novák - 12/1/2005 - 18:42

Odpověď kolegovi je "Nešlo, na jakoukoli účinnou pomoc je těch miliard málo". Bejt jich stokrát víc, možná, možná.

Ovšem peněz se nají málokdo, přece jenom máme jen jeden žaludek, buničinu nestráví ani hodně hladový Afričan - a finanční pomoc rozvojovým zemím obvykle rychle skončila v nějaké nerozvojové zemi na silně rozvinutém účtě nějakého diktátora. Trochu přeháním - "zelená evoluce" 60. let umožnila v Indii, Číně a vůbec těchto rozumějších zemích přežít podstatně většímu počtu obyvatel. Dnešním ekvivalentem by mohl být výzkum GMO.

Řekl bych, že byste toho kolegu uzemnil jak Cassius Clay blahé paměti. Tihle přesouvači peněz na pomoc hladovějícím bývají často taky odpůrci GM obecně... Ale třeba mu křivdím, lidé jsou různé.


random - 12/1/2005 - 21:21

este nieco ohladne Hoygensa a cassinim ... chcem sa uviest niektore veci co som uviedol predtim na spravnu mieru (dovod bol ten ze som to cital uz dost dano a nezapamatal som si to dostatocne dobre - snad mi odpustite) tak po poriadku>
- huygensov transmiter pracuje v pasme S
- vysielaci vykon je az 10W
- prenosova ruchlost je 8kbaud (kilobaud)
- pocet kanalov v ktorych sa subezne posielaju data je 2(alebo 4 - presnu cifru som nenasiel)
- huygens obsahuje dva nezavysle vysielacie kanaly (neviem ci ide o dva nezavysle vysielace) na ktorych je vysielane presne to iste ale zo 4ms odstupom

-cassini nema system kompenzacie dooplebevho efektu
> o co go? Kedze sonda a puzdro sa mozu navzajom pohybovat meniacou sa navzajom relativnou rychlostou meni sa aj frekvencia prijmaneho signalu (znizuje sa alebo zvysuje sa). Vzdy ked sa zmeni rychlost (brzdiace manevre, relativna rychlost sondy vzhladom na Titan a la 2.KPZ) zmeni sa aj frekvencia prijmaneho signalu. Na to aby sa prijmac nerozladil je nutne pridat do ladiaceho obvodu pomerne jednoduchy prvok (podobne zariadenie je v kazdom digitalnom radiu s automatickym ladenim - lebsie prirovnanie nemam) ktory sleduje nosnu frekvenciu a pri kazdej zmene na nu reaguje tym ze zmeni napatie na varikape (taka salena dioda co dokaze menit kapacitu pn prechodu) co ma za nasledok ekvivalentnu zmenu naladenej frekvencie. no cassini takuto srandu nema teda aspon na prijmaci v pasme S alebo ju nevie pouzit pre toto pasmo ... je to zlozite pretoze v pripade cassiniho moze ist o signalne procesory ktore maju chybny program alebo sa nieco pri starte alebo lete pokazilo alebo jednoduch na to vobec nemysleli co je nepravdepodobne teda pri projekte za 3,2mld.$... tazko na toto odpovedat


random - 12/1/2005 - 21:33

este k tomu pozemskemu sledovaniu huygensa ... sanca tu je ptretoze ak ma dva nezavisle vysielace tak ich celkovy vykon bude 20W a to aj pri vsesmerovom vysielani je neprehliadnutelna energia (cassini ma 19W vysielac) - relativne {pomoze to k jednoznacnej identifikacii zdroja}. to ze data su vysielane 2x s odstupom 4ms dava sancu na jednoznacne interpretovanie prijmaneho signalu aj ked bude asi 1000x slabsi ako z cassiniho {bude mozne vycucat kazdy bit zo sumu}. no vidim tu aj moznost neuspechu pretoze na zber sa nepouziju tie najvacsie a najcitlivejsie anteny (VLA a dalsie) ale len mensie patriace univerzitam {skoda; aj ked neviem v akom stave su tie pripravovane anteny a ci sa pouzije synteza signalu} ... nechjme sa milo prekvapit


igi - 12/1/2005 - 22:04

To Jirka: Ja chodim na pravo, co je humanitny odbor, a o kozmonautiku sa zaujimam niekedy az prilis (sak kdo by sa ucil, ked nasa sonda pristava do terra incognita). Tak to neber tak pesimisticky.


igi - 12/1/2005 - 22:17

Ked uz sa bavime o tych nazoroch typu: "Tolko penazi, neslo by ich pouzit lepsie, napr. na pomoc hladujucim?" mali by sme sa vazne zamyslet nad argumentami ZA, lebo ked niekto na mna vybehne s takouto moralistickou frazou, vacsinou som tak ohromeny (nasr...), ze mu nie som schopny povedat nieco dostatocne presvedcive. Takze: bez satelitov (technologia vesm. sond) by sme sa o nestasti v juhovzch. azii nedozvedeli asi 5 minut potom, co sa stala, ale asi tak po dvoch, troch dnoch. Lietadla s humanit. pomocou by nelietali po celom svete, lebo bez GPS su odkazani na radiomajaky. Nic by sme netusili o sklenikovom efekte a veselo by sme vypustali do atmosfery kadejake svinstvo. Tisice vzdelanych ludi by pracovali dakde v McDonalde, lebo priemyselne odvetvia, ktore vznikli na zaklade "vesmirnych" technologii, by neexistovali. No a nasledkom toho by zapadne staty neboli schopne nikomu pomahat, lebo by boli same chudobne(hovorim o vede vseobecne) atd. Urcite Vas napada tisic inych ZA, tak ma doplnte.


Jan Toman - 13/1/2005 - 07:22

quote:

K tomu prijmaniu dat na zem, z huygensa je mozne zachytit signal aj na zemi, pretoze vysielaci vykon je 4W co dava vo vzdialenosti zeme asi vyssiu hustotu signalu ako z voyager1 (9W) ... no 70m anteny budu v tom case zanepraznene prijmom signlu z cassiniho... pokial viem tak DSN ma moznost simultanneho prijmania signalu na dvoch roznych frekvenciach ale asi nie v pasme Ka ... co je velka skoda takze po 4h40m od vstupu matka {cassini} odvrhne svoje dieta {huygens} a necha ho napospas nehostinnemu prosterdiu jeho noveho domova (dokedy? Titanu.


Kromě výkonu vysílače /u sond Voyager cca 20W / je podstatné směrování paprsku. Sondy Voyager /i Cassini/ vysílají úzce směrovaný paprsek, z hlavy si nepamatuji jeho šiřku, což samozřejmě Huygens neumí, tudíž navázat přímé spojení se Zemí není možné.


Navázáním přímého spojení jsem myslel přímý přenos dat na Zemi. Analogické srovnání se nabízí se sondou Galileo, která vysílala od Jupiteru data rychlostí okolo 100bit za sekundu. Huygens vysílá z dvojnásobné vzdálenosti - čtyřikrát slabší signál - rychlostí 8 000 bit za sek.
Tím nezpochybňuji možnost zachytit signál výkonným teleskopem a zjišťovat pomoci Dopplera pohyb sondy v atmosféře.
Na adrese:http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA06172
je vyznačena oblast povrchu Titanu snímkovaná během sestupu. Celkem mě překvapilo, že průlet atmosférou vypadá na dost velký sešup bez většího bočního snosu způsobeného větrem.


Vítězslav Novák - 13/1/2005 - 11:02

No, igi, práva jsou z těch humanitních oborů asi nejblíž k matematice a technice. Už proto, že se tam nedá donekonečna žvanit o nedefinovaných nebo vágně definovaných pojmech, v čemž se tak vyžívá filosofie, najmě tak postmoderní, ale i většina sociologie a dalších oborů. Mně kdysi na základě testů doporučovali práva, nakonec z toho byl matfyz. (BTW - dělají se ještě testy v Pedagogicko psychologické poradně nebo se zrušily jako pozůstatek socialismu?).

Ty důvody co jste uvedl, jsou dobré.

Kromě toho (a to by snad mohli pochopit i ti méně chápaví humanitáři) je pomoc hladovějícím velmi dvojsečná. Jistě, v oblasti zničené přírodní pohromou nebo válkou, je základní humanitární pomoc nutná. Ale hlad nevyřešíte tím, že začnete lidi zásobovat našimi přebytky. Naopak to může zlikvidovat místní zemědělství a ti lidé se stanou úplně závislými. pomoci může pokrok v zemědělství, osvěta - ale není to zase akulturace? Peníze až v další řadě.
A na kosmickém výzkumu se dá ušetřit málo, malounko.

Vzpomínám, jak někdy v 70. letech, když jsme čuměli s hubou otevřenou, kolik stál projekt Apollo, tak někdo (nebyl to doc. Vítek?) nám oznámil, že americké ženy vydaly ročně na kosmetiku třikrát víc než kolik stál nejdražší rok vývoje Apoll a Saturnů.
(Já škodoradostně dodám - že Apollo bylo aspoň vidět...)


arccos - 13/1/2005 - 12:06

Prispevky typu 'proc radeji nenakrmi Afriku' najdete pod kazdym sci-tech clankem v periodaikach (iDnes, Novinky atd.), zvlaste pak, pokud je tam uvedena cena.
Je to nahled omezenych lidi. Nemam temer nikdy silu se s nimi hadat (aka hrach na zdi). Toliko jenom k tomu bych rekl, ze nekteri proste ziji v predstave, ze zapad je za chude casti sveta jaksi zodpovedny. Ze cokoliv, co povazuji (zde jejich omezenost) za zbytecnou nadprodukci, je treba odbourat na jine 'bohulibejsi' ucely. Pritom oni sami k tomu neprispivaji vubec nijak. Co jim treba pripomenout, ze castkou, co rocne prochlastaji v pivu, by nasytili celou jednu somalskou rodinu? O kosmetice (apd.) se tu uz psalo.


mikes - 13/1/2005 - 12:24

Pár čísel z článku Is Space Exploration Worth the Cost?, kolik peněz (v USD) se ročně vydá v USA na :
- domácí mazlíčky - 31 miliard
- hračky - 20 miliard
- tabákové výrobky - 31 miliard
- alkohol - 58 miliard
- léčení následků kouření a pití alkoholu - 250 miliard
- hazardní hry - 586 miliard !!!

Poslední odstavec článku :

Here are $976.3 billion dollars – almost a trillion - spent every year in the US on pets, toys, gambling, alcohol and tobacco. It is 63 times the amount spent on space exploration – with the difference that NASA has not destroyed lives as the alcohol, tobacco and gambling did. It is not the exploration spirit that Americans need to give up in order to alleviate poverty. It is the consumerist spirit.
Instead of not pushing the button, why not kick the habit?

Je opravdu ten kosmický výzkum tak drahý ?


arccos - 13/1/2005 - 13:16

Zpet k tematu. Prave jsem narazil na (apon pro me) fantasticky odkaz, kde je mozne si prohlednout snimky z testu kamery na Huygensu. Takze, tak nejak by to mohlo vypadat.

http://www.lpl.arizona.edu/~kholso/test_images.htm


Anonym - 13/1/2005 - 14:24

Podle me to bude na CNN,sice urcite ne zive,ale zase na druhou stranu tam toho bude vic nez jinde


arccos - 13/1/2005 - 14:26

Ja myslim, ze zdaleka nejvic toho bude primo na webu mise.


Anonym - 13/1/2005 - 14:27

quote:
Ja myslim, ze zdaleka nejvic toho bude primo na webu mise.

mas recht .o)


random - 13/1/2005 - 16:37

... podme uplne do psychopatickeho rozvynutia moznosti huygensa ...
vsade sa tvrdi ze huygens vydrzi tolko kym nezamrzne ... s tym ja suhlasim ... no nesuhlasim s tym ze vydrzi nanajvys 153min ... ma naviac ... mozno nebude mozne prevadzat vsetky chemicke experimenty (vyzaduju zhavenie cidiel - cidla su nieco na sposob elektroniek) ale ostatne experimenty by bolo mozne prvadzat az do vybitia baterii ... chemicke baterky vgeneruju okrem prudu aj znacne mnozstvo energie (pretoze maju urcity vnutorny odpor a P=UI=U_i^2*R_i ... ten odpor moze byt od 0.1 az 100 ohmov takze aj tepelny vykon bude znacny typycky ~1ohm) ... pri 30V napajani to moze znamenat 900W! tepelneho vykonu + teplo vznikajuce chemickou reakciou ... odhadujem asi 5nasobok toho co vygeneruje elektrina. pocas fungovania huygensa ale tento vykon bude postupne klesat az dosiahne kriticku hodnotu kedy mnozstvo vygenerovaneho tepla bude mensie ako uniknute teplo do priestoru (ochladzovanie huygensa atmosferou alebo oceanom) ... niekde (www.jpl.nasa.gov/saturn) bola ako cas hornej hranice funkcie baterii uvedena hodnota 7h pri konstantnom plnom odbere... huygens bude sledovany cassinim max 4h40m od vstupu ... no vtedy by teoreticky mal energiu na 2h30m ale cassini uz nebude schopny jeho signal zachytit ... musime si uvedomit ze po pristati budu niektore pristroje vypojene z prevadzky ... takto sa uspory asi 20-40% energie a z 2h30m moze byt kludne aj 4h! ... podla mojich odhadov huygens bude schopny vysielat data este asi 1-1.5h po skonceni radiotrackingu cassinim ... to sa ale dozvieme az z pozorovani VLBI (nakoniec som sa docital ze sa pouzije synteza signalu - teda bude k dispozicii antena s priemerom zeme ... co by znamenalo ze je tu uspech aj na zachytenie dat z huygensa) , ktore bude trvat asi 6h mozno viac ... som optimista ... mozno az velky ... ale to sa dozviem az o 24+h ci som mal pravdu alebo nie


avitek - 13/1/2005 - 21:39

Vysílače na atmosférické sondě Huygens jsou dva a pracují (jak bylo správně zde již řečeno) v pásmu S (2 GHz). Dusík je v této oblasti spektra propustný, ale aerosoly rozptýlené v atmosféře měsíce Titan a tvořené částečně organickými látkami (i s vyšší molekulovou hmotností, pravděpodobně cosi, co připomíná fotochemický smog) mohou způsobovat rozptyl a absorbci rádiového signálu.
Vysílače vysílají stejná data, ale vzájemně vůči sobě posnutá přibližně o 6 sekund (nikoli milisekund, jak bylo zde uvedeno) a každý z těchto kanálů je registrován samostatně na palubě Cassini. Důvodem je minimalizovat ztrátu dat při náhodných krátkodobých přerušeních spojení Huygens-Cassini.

Cituji: The Probe Data Relay Subsystem provides the one-way communications link between the Probe and the Orbiter and includes equipment installed in each part of the spacecraft. For redundancy, the Probe carries two S-band transmitters, both transmitting during Probe descent, each with its own antenna. The telemetry in one link is delayed by about six seconds with respect to the other to avoid data loss if there are brief transmission outages.

Co se týče Cassini, tak přenos dat probíhá v pásmu X (tj. 7.2 GHz směrem na sondu a 8,4 GHz směrem na Zemi), nikoli v Ka.
[Upraveno 13.1.2005 poslal avitek]


avitek - 13/1/2005 - 22:14

Co se týče baterií na sondě Huygens, tak jejich kapacita je 5 x 2 x 7,6 Ah, což představuje 7,66 megajoule. A to není mnoho. představuje to (při provozu 4 hodiny) průměrný příkon 532 W pro všecko.[Upraveno 13.1.2005 poslal avitek]


Marian Vana - 14/1/2005 - 07:16

Jak dlouho vydrží Huygens funkční v atmosféře Titanu dokud nezamrzne je obtížné předpovědět. Vnější povrch sondy, včetně čelního tepelného štítu, je pokryt velice účinnou vícevrstvou (MLI)izolací - celkem 43! vrstev. Přesné tepelné chování takovéto izolace nedokáže na Zemi nikdo přesně nasimulovat ani spočítat.
Vůbec tepelný návrh této sondy byl největší výzvou. V různých fázích celé mise, počínaje startem ze Země, se sonda dostala do několika velmi horkých i studených oblastí. Z hlediska tepelného návrhu byla mise rozdělena na pět fází: 1/předstartovní a startovní, 2/ meziplanetární přelet, 3/ sestup po oddělení od Cassini, 4/ vstup do atmosféry Titanu 5/ sestup.
Nejtepleji bylo sondě když byla připojena ke Cassini a byla nejblíže ke Slunci - byla vystavena zářivému toku až 3800W/m2, podobně jako při dvou přeletech okolo Venuše kdy kromě přímého slunečního záření přijímala i zářivý a tepelný tok od albeda a infračerveného záření Venuše.
Nejstudenější etapa nastává nyní po oddělení od Cassini když Huygens přijímá pouze 17W/m2 od Slunce a vnitřní elektronika sondy zabezpečuje jen zcela minimální ohřev. Během vstupu do atmosféry a sestupu, je tepelné prostředí komplikováno atmosférou měsíce. Na tepelném štítu sondy dojde vlivem ohřevu k tepelnému toku až 1MW/m2. Během sestupu jsou plyny v atmosféře měsíce velmi studené, ve výšce 45km pouze -200°C. To bude způsobovat teplotní konvekci a odvádění tepla ze sondy. Přitom např. baterie sondy jsou dimenzovány pro teplotní limity -10 až +50°C (v režimu naprázdno) a -10 až +30°C při odběru proudu z baterií.


random - 14/1/2005 - 08:36

pred casom som nasiel na nete pdf s kompletnym popisom vysielaca huygensa ... odtial mam tu cifru 4ms ... no zahadne sa tato stranka prepadla pod zem ... a ja som si zapamatal len par veci z toho ... pravdepodobne mohlo ist o testovaciu verziu vysielaca urceneho pre zemsku atmosferu kde poruchy niesu tak velke (v tom pdf boli kompletne rozpisane testy ... vlasne vsetko tam bolo) ... nechcem to viac rozpitvavat ... asi mam fakt stare a neuplne info


avitek - 14/1/2005 - 10:15

Můj údaj je z nejnovějšího press-kitu, vydaného těsně před oddělením Huygense od Cassini.

Kromě tohot to samé je i v závěrečné zprávě o vyšetřování zjištěné závady v komunikaci Huygens-Cossini, viz

http://klabs.org/richcontent/Reports/Failure_Reports/ESA_Cassini/huygens_enquiry_board.PDF\Huygens Communications Link Enquiry Board Report
date: 20th December 2000
issue 1 - revision 0

cituji:

5.4 Improved assumptions about Huygens probe antenna patterns
The Probe is rotating at 15 rpm at the beginning of communications and decreases to 1 rpm for the final decent phase. The antenna gain varies from 2 to 5.5 dBm for the expected communication angles to the Orbiter. In addition, the Probe will be in pendulum motion due to wind gusts with an expected swing of (angle) 3 degrees. The present plan uses (angle) 10 degrees and it might be worthwhile investigating the benefits if the expected (angle) 3 degrees were used. The Probe’s antenna pattern has been measured to determine what signal strength can be depended on for each 10-15 degrees of motion as the probe rotates. The Probe’s top equipment shelf carries the two antennas plus the parachute boxes. The antennas interfere with each other, at the communications angle to the Orbiter; a strategy might be devised to determine a better offset time between communications data channel A vs B if possible (presently 6 seconds). This could be of particular benefit when the Probe is rotating at the 1 rpm during the latter descent time.

(poslední větu lze vysvětlit tak, že čím větší časový odstup mezi kanály, tím lepší).


Vítězslav Novák - 14/1/2005 - 11:17

Taky jste tak napnutí?
Touhle dobou je už víceméně rozhodnuto jestli se zadaří nebo ne - a první lidi se to dovědí někdy po 4. odpolední...

Ne že bych to prožíval jak Armstronga na Měsíci, ale skoro. A tam byl prakticky přímý přenos.


Archimedes - 14/1/2005 - 11:35

Takze v Greenbanku zachytili signal prichazejici od pouzdra Huygens. Data dokaze zachytit jen Cassini, ale pristavaci pouzdro prezilo vlet do atmosfery! (zdroj - NASA TV)


Vítězslav Novák - 14/1/2005 - 12:32

Tak to jsem napnutej míň. Tohle by už vyjít mělo.


miloš - 14/1/2005 - 13:37

nasa tv už zase vysílá


Archimedes - 14/1/2005 - 13:51

Zatim je mozne potvrdit funkcnost alespon experimentu mericiho rychlost vetru v Titanove atmosfere Dopplerovskym posunem frekvence signalu. (NASA TV/tiskova konference ESA)


arccos - 14/1/2005 - 14:04

Vysilani bylo prijimano pres dve hodiny. Bohuzel jsem nejak neporozumnel, jestli pote sonda zmizela z dosahu stanic nebo ukoncila vysilani.


random - 14/1/2005 - 15:58

podla toho co som cital by data mali byt vycucane z toho signalu neskor ... zatial prebieha zber dat ... aj ked sa signal stratil moze byt skrity niekde v sume, to sa odstrani syntezou ... uz sa tesim ... prvy release by mal byt okolo 18h


Jonáš - 14/1/2005 - 16:47

Podle toho, co jsem pochopil, Huygens pristal priblizne 10 minut pozdeji proti nominalnimu planu a vysilal nejmene dve hodiny po dopadu na povrch. Z toho mi vyplyva : 1) atmosfera je hustsi - nebo mohutnejsi - nez se pocitalo 2) Huygens nemohl pristat do oceanu z kaplnych uhlovodiku, nebot v takovem pripade by vysilal jen par minut. Z dlouhe doby funkce predpokladam, ze povrchova teplota musi byt vyssi, nez se ocekabvalo. Dohromady z toho plyne, ze 1) povrchova teplota je zrejme "pomerne" vysoka 2) atmosfera ma vyssi zastoupeni tezkych molekul
J


racek - 14/1/2005 - 16:54

Ježíši kriste, já už to nevydržím. Jako panic před ...
Chlapi, je něco krásnějšího než takhle objevovat (tedy, kromě toho...)
S tou atmosférou mi to taky tak připadá, asi jiné vysvětlení než vyšší hustota nepřichází v úvahu. Ta teplota, inu uvidíme. Já si pamatuji, že když přistála první americká sonda na venuši, taky vysílala o dost déle a vůbec už se nečekalo vysílání z povrchu.


Jonáš - 14/1/2005 - 16:56

Ta vyšší teplota vyplývala z toho, že se myslím čekalo, že baterky "promrznou a chcípnou" dřív.


Jaroslav Kukuča - 14/1/2005 - 17:09

V ESA tiež nie je nikomu do reči, o chvíľu to príde...


racek - 14/1/2005 - 17:11

No, Jonáši, odhadnout kapacitu po 7 letech letu ... uvidíme za chvíli. Já tedy až pozdě večer. jdu totiž na večeřičku s hodně milou a hezkou dámou.


Jirka - 14/1/2005 - 18:00

quote:
No, Jonáši, odhadnout kapacitu po 7 letech letu ... uvidíme za chvíli. Já tedy až pozdě večer. jdu totiž na večeřičku s hodně milou a hezkou dámou.

Hlavne ji nerikej zes soulozil se sondou, jinak mas prusvich :-)

Jinak me mila sonda prijemne prekvapila ze fungovala. Ja jsem ale spis prozival prilet Cassini k Saturnu.


Vítězslav Novák - 14/1/2005 - 18:07

Hin sa hukáže, racku, jaké jsou vaše priority!

Zdá se, že retransmise probíhá OK - viz http://www.esa.int/SPECIALS/Cassini-Huygens/SEMQ1QQ3K3E_0.html

BTW - musel to být zmatek v Darmstadtu, původně uvolnili maletu článku s TO BE COMPLETED a IF APPLICABLR,ADD. Během pár minut to opravili, tak mám vzácný úlovek.


Patrik - 14/1/2005 - 21:16

Teda přenos z NASA se občas sekal, ale dalo se, další snímky až ráno. Jinak aktuálně i v češtině na www.astronomy.cz


Li-sung - 14/1/2005 - 21:24

Na čem sleduješ NASA TV ?


Patrik - 14/1/2005 - 21:31

http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html


Li-sung - 14/1/2005 - 21:35

Myslel jsem jestli přes RealPlayer nebo WindowsMedia ?

Tohle se objevilo na stránkách ESA i NASA:


Patrik - 14/1/2005 - 21:36

ale víc prý bude až rano ted tam nic moc neběží, chce to zjistit čas aktuálního zpravodajství dopředu, jinak je to spíš ztráta času, tak dobrou )


Patrik - 14/1/2005 - 21:38

To je myslím Mars ) na W(dowsMedia


Patrik - 14/1/2005 - 21:40

tak ne, ještě budu mět sny o tomhle pěkným záběru s Titanu )


avitek - 14/1/2005 - 21:48

quote:
Podle toho, co jsem pochopil, Huygens pristal priblizne 10 minut pozdeji proti nominalnimu planu a vysilal nejmene dve hodiny po dopadu na povrch.


Plán počítal s možným rozptylem časů přistání +/- 15 minut; podle předběžných údajů byla odchylka +14 minut, tedy v toleranci!


Kamil Krbálek - 14/1/2005 - 22:11

dobrý den, nemáte někdo přímé linky na kvalitnější verze uveřejněných fotografií?
co si myslíte, že je na prvním snímku? Z jaké výšky to bylo foceno? Připadá mi to jako kus pevniny a kus nějakého oceánu a mezi nimi kráter na pobřeží a na pevnině jako by byla říční síť - teda pokud to není něco zcela jiného.
http://i.a.cnn.net/cnn/2005/TECH/space/01/14/huygens.titan/top.main.titan.shoreline.jpg


Martin Gembec - 14/1/2005 - 22:18

Snímek je z výšky 16 km a ukazuje povrch s detaily 40 m na pixel. Tak to zaznělo v relaci na NASA TV. Nemyslím si, že to černé vpravo je tekuté. Spíše mám pocit, že právě tam Huygens dosedl. Je to tedy spíše tmavší pláň. Vlevo to vypadá na erodované kopce. Otázkou je co ta údolí, zda jsou dávná či ne???


Kamil Krbálek - 14/1/2005 - 22:19

tak jsem zjistil, že snímek je z výšky 8 km a má rozlišení asi 20 m.


Martin Gembec - 14/1/2005 - 22:33

quote:
tak jsem zjistil, že snímek je z výšky 8 km a má rozlišení asi 20 m.

Aha to měla být reakce už na ten novější snímek :-) Asi už usínám ...


Patrik - 14/1/2005 - 22:37

a všechno to jsou kanály, pobřeží,... fantastický, taky mohl dosednout na břeh


Kamil Krbálek - 14/1/2005 - 22:45

mám teorii, že druhý snímek je vlastně z pláže směrem do vnitrozemí, vidíme zbytky po místním titanském tsunami a až se kamera otočí, bude tam metanové moře s kusy plujících ledovců


random - 15/1/2005 - 00:15

drzal som palce ... a vyslo to ... hned po skuske z neuroniek som behal na net ... anasiel som zaznam z tlacovky ... ked som pocul ze setko je ok a huygens posiela data ... no konec ... kukali na mna spoluziaci jak na debila) ... ale stalo to zato ... neskutocna euforia sa ma zmocnila ...
... splnilo sa vela veci podla toho co som predpovedal ... nechtiac ... povedzme si sprosty maju stastie
... dokonca vysielanie huychensa bolo na zemi detekovane viac ako 7h od aktivacie vysielacov a snimky su aj priamo z povrchu!


Kamil Krbálek - 15/1/2005 - 09:12

na teletextu ČT je vyjádření někoho z ESA v tom smyslu, že na snímcích jsou vidět jezera a ostrovy a že část povrchu je tedy pokryta tekutinou. Včera jsem nechtěl věřit vlastním očím, ale možná že jim věřit začnu.


miloš - 15/1/2005 - 10:12

Na Téhle adrese je americký komentář na podivnou politiku ESA při zveřejňování fotek: http://www.spacedaily.com/news/oped-05g.html
Ale jak autor říká, v kibernetickém světě nelze nic utajit a tady je odkaz na všechny raw fotky: http://mars.lyle.org/titan
A je to pokoukání.


random - 15/1/2005 - 11:07

moj komentar k raw foto ... ta kamera ziadna slava! ... za 1,2mld.$ by som ocakaval vacsi prinos vo vizualizacnej oblasti, aj ked som videl co ta kamera dokaze uz pred tym ako sa dostala na titan ... ale tak uboho malo fotografii s tak malou som necakal ... ... bolo prijatych 367 raw fotografii z toho viac ako 1/2 je z povrchu alebo su poskodene ... snad nabuduce to bude lepsie ...
... taka kacirska myslienka ... stavia sa tu nejaka druzica... po prvej by mohla nasledovat druha a ponej tretia etc. ... postavit vlasni tahac a mozno aj cely nosic ... potom pokus o prelet, navedenie a pristatie na mesiaci ... pokus o zasah venuse alebo marsu (rovno oboch), pripadne pristatie ... nakoniec let na titan a prelet pluta ... co vy na to? ... ak by to bolo lacne a fungovalo by to tak peniaze sa vzdy najdu (sponzory a granty ...) ... dolezite veci boli uz objavene tak by to bolo lacne ... problem by bol asi len s plutoniovimi clankami ... tie su velmi drahe!

:))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))


random - 15/1/2005 - 13:08

pred malo chvilkami boli zverejnene panoramaticke snimky z pristatia ... hladajte na www.esa.int


Foto - 15/1/2005 - 13:24


random - 15/1/2005 - 13:34

ked na to tak pozeram tak ma chytaju asi take pocity ako ludia pred 30-40 rokmi ked venera, luna alebo mariner vyslal prve snimky ... urcite su tie snimky po vedeckej stranke minimalne rovnako hodnotne ale pri dnesnej technike by som ocakaval viac ako som uz spominal ... ale aj tak su nadherne ... ale fakt najsam naj-lepsie su tie snimky kanalov ... mi to az vyrazilo dych...
... davam do pozornosti este tvar kamenov ktore su na snimke z povrchu ... napadne pripominaju okruhliaky z riek ... vsak?!


Li-sung - 15/1/2005 - 13:51

Dnešní technika?? Ale ta sonda byla na cestě 7 let takže používá 10let starou techniku ( rok 1995 - konec války v Bosně, začátek OS Windows, o DVD slyšel málokdo, stejně jako o digitálním foťáku). Navíc jistě museli šetřit všemi daty kdyby sonda napřežila dopad.


Anonym - 15/1/2005 - 13:54

quote:
ked na to tak pozeram .....hodnotne ale pri dnesnej technike by som ocakaval viac ...

Ja bych tak nespechal. Az se roztridi snimky taxe da z tech ktere zabiraji stejne misto slozit snimek z vetsim rozlisenim.
martalien


Archimedes - 15/1/2005 - 14:20

Damy a panove, treba pogratulovat ESA k velkemu uspechu! Predpokladam, ze ty snimky jsou nejlepsi, jake byly za danych (resp. nedanych, nikdo netusil, jak bude vnitrek atmosfery a povrch vypadat) okolnosti mozne. Ty vymleta koryta jsou neskutecna... Jsem strasne zvedav na vysledky analyzy povrchu a atmosfery, to rekne hodne o tom, co presne vlastne vidime.

Na tech RAW fotografiich jsem ani nemel pocit, ze by jich bylo prilis mnoho poskozenych (prinejmencim z tech, ktere odvysilal ten funkcni kanal). Spis mam pocit, ze na kamerach snimajicich smerem sikmo a kolmo dolu, se zacal po pristani velice dobre tvorit led (coz vzhledem k tomu, ze uz nebyly potrebne, neni na zavadu).

Bud jak bud, opet skvely den pro vsechny milovniky kosmonautiky!


Jaroslav Kukuča - 15/1/2005 - 14:41

quote:
Na Téhle adrese je americký komentář na podivnou politiku ESA při zveřejňování fotek: http://www.spacedaily.com/news/oped-05g.html
Ale jak autor říká, v kibernetickém světě nelze nic utajit a tady je odkaz na všechny raw fotky: http://mars.lyle.org/titan



Podivná (zbytočne zdržovacia) politika ESA so zverejňovaním fotiek mi pripomína sovietské časy, keď napr. prvé obrázky z povrchu Mesiaca (Luna 9) boli na západe známe skôr ako ich Rusi zverejnili.

Pripadá mi to akoby nejaké odstrkované decko dostalo odrazu do ruky novú hračku, takú o akej sa jeho úspešnejším kolegom (to ako NASA) ani nesnívalo a teraz nevie čo od radosti s ňou robiť - nechce ju hneď všetkým ukázať. ESA však na tento úspech dlho čakala a myslím si, že jej tento výstrelok môžeme tolerovať.


MASH - 15/1/2005 - 15:18

7 let jsem se neuveritelne tesil, ze uvidim zahadnou krajinu na tak vzdalenym a tajemnym telese. Jsem stastnej, ze se pristani povedlo na vybornou, ale kvalita porizenych fotek me hrube zklamala!Podle popisu vybavy, vcetne kamery jsem opravdu cekal vice! Zvlaste, pokud byl na Huygensu dokonce reflektor, ktery mel osvitit povrch v pripade tmy. To, ze je sonda stara 10 let vubec neni zadna omluva a rozhodne nesouhlasim s kolegou, ktery to tu tvrdi! Jiz na mnohem starsich sondach byly mnohem lepsi "kamery" (resp. mely mnohem lepsi vysledky). Tyhle fotky mi kvalitou pripominaji tak fotky z Marineru 4 nebo sond Zond nekdy z roku 1965! Kdyz to hodne prezenu, nevidim ani moc zasadnich rozdilu mezi fotkama z Huygensu a Luny 3 z roku 1959! Např. v roce 1981 sovětské Veněry 13 a 14 pořídily na Venuši naprosto nádherné barevné fotky! A to si dovolím tvrdit, že na Venuši panují mnohem horší podmínky než na Titanu (déšť z H2SO4, obrovské vedro, tlak, el. stat./mag. vyboje, atd.). A nebo co překrásné fotky Tritónu a Mirandy z Voyageru 2... No, mohl bych takhle pokračovat déle. Jsem zklamanej, možná i trošku naštvanej. Doufam, jen, že se ještě objeví nějaká další, "lepší" fotka z Titanu.


Li-sung - 15/1/2005 - 15:54

Ty barevné fotky z Venuše jsou dvě a pak už jen několik černobílých .A bylo na to potřeba 6 sond (Veněra 9 - Veněra 14). Zato Huygens sám měl pořídit 700 fotek.
Ačkoliv jsou pro široké publikum fotky jediným hmatatelným důkazem probíhaly i další experimety. Co třeba zjistit složení atmosféry a povrchu??


Anonym - 15/1/2005 - 16:03

kvalita snímků: zdá se mi, že asi největším limitem byl čas, během krerého bylo nutno snímky odvysílat. Snímky Voyagerů jsou jistě úchvatné, ale sondy je taky vysílaly celé týdny po průletu. Včera byly k dispozici pouhé dvě hodiny, se vším na víc už nikdo počítat nemohl. Čili mohli chtít více snímků v horší kvalitě anebo jen několik ve vyšší, žádný druhý pokus se nemohl uskutečnit. Ale s konečným soudem ještě počkejme, počítačoví mágové ještě neřekli poslední slovo...
Je naprosto nezbytné vyslat na Titan další sondu, která tam měkce přistane, vyjede z ní (nebo vyplave) robot a na orbitě bude kroužit mapovací a retranslační družice, protože jinak řady internetových nadšenců budou nespokojeny :-)


Jan Toman - 15/1/2005 - 16:07

quote:
7 let jsem se neuveritelne tesil, ze uvidim zahadnou krajinu na tak vzdalenym a tajemnym telese. Jsem stastnej, ze se pristani povedlo na vybornou, ale kvalita porizenych fotek me hrube zklamala!Podle popisu vybavy, vcetne kamery jsem opravdu cekal vice! Zvlaste, pokud byl na Huygensu dokonce reflektor, ktery mel osvitit povrch v pripade tmy. To, ze je sonda stara 10 let vubec neni zadna omluva a rozhodne nesouhlasim s kolegou, ktery to tu tvrdi! Jiz na mnohem starsich sondach byly mnohem lepsi "kamery" (resp. mely mnohem lepsi vysledky). Tyhle fotky mi kvalitou pripominaji tak fotky z Marineru 4 nebo sond Zond nekdy z roku 1965! Kdyz to hodne prezenu, nevidim ani moc zasadnich rozdilu mezi fotkama z Huygensu a Luny 3 z roku 1959! Např. v roce 1981 sovětské Veněry 13 a 14 pořídily na Venuši naprosto nádherné barevné fotky! A to si dovolím tvrdit, že na Venuši panují mnohem horší podmínky než na Titanu (déšť z H2SO4, obrovské vedro, tlak, el. stat./mag. vyboje, atd.). A nebo co překrásné fotky Tritónu a Mirandy z Voyageru 2... No, mohl bych takhle pokračovat déle. Jsem zklamanej, možná i trošku naštvanej. Doufam, jen, že se ještě objeví nějaká další, "lepší" fotka z Titanu.


Fotkami jsem nadšený, úspěch je to fantastický. Kvalita je daní za rychlost jejich zveřejnění, srovnávat je s fotkami z Voyagerů je nesmysl -podívejte se do archívu na stránkách PDS (Planetary Data System), kde jsou fotky tak, jak byly přijaty a potom pánové srovnávejte. A Voyager nefotil za takových podmínek!
Jsem moc zvědavý na ostatní výsledky.


ROBO - 15/1/2005 - 17:04

Jsou tam nejake tekutiny ? ... jsou dostupne nektere data jako teplota ? vlhkost ? stav atmosfery ? tlak ? .... dik


avitek - 15/1/2005 - 17:58

quote:
Jsou tam nejake tekutiny ? ... jsou dostupne nektere data jako teplota ? vlhkost ? stav atmosfery ? tlak ? .... dik


Výsledky z měření Huygense ještě nejsoui zveřejněny, tak jen co jsme znali předem:

Atmosféra převažně tvořena dusíkem, se spektroskopicky dokázanou příměsí metanu a dalších lehkých uhlovodíků (etan, ethen, acetylen, propan), kyanovodíku, kyanoacetylenu, dikyanu, pravděpodobně i oxidu uhelnatého (nepatrně).
Tlak na povrchu přibližně 1600 hPa (tedy 1,6 x větší než na Zemi na hladině moře)
Teplota na povrchu asi -180 až -220 stupňů Celsia. Může existovat kapalný methan (bod varu -161,5 st. C, bod tuhnutí -184 st. C) a ethan (b.v. -88,6 st., b.t. -172 st.) na povrchu, jejich směs tuhne o něco níže, závisí to na jejich poměru.
Vlhkost (ve smyslu vodních par) tam je napsrosto nulová, protože veškará voda je přeměněna na led, stejně tak oxid uhličitý je přeměněn na suchý led (bod sublimace - přeměna pevné látky na plynnou -78,5 st. C). Oxid uhelnatý taje při -202 st, vypařuje se při -192 st.[Upraveno 15.1.2005 poslal avitek]


Karel - 15/1/2005 - 18:04

Fotky vyšly relativně velmi dobře, očekával jsem že to bude horší, toto je opravdu velký úspěch.
Vzhledem k tomu jaké tam panují světelné podmínky (musí tam být poměrně šero) a tomu že nikdo nevěděl jak přesně bude atmosféra vypadat (mohly tam být kapičky či krystalky, mlha či déšť), je to dobrý výsledek.

Přistát všeru za deště či mlhy s námrazou či kapkami na objektivech kamer, tak jsme nemuseli vidět nic.

Rozlišení CCD snímačů mohlo být větší, ale asi je odpovídající tomu co bylo dostupné (radiační a tepelná odolnost, velikost, spotřeba atd. ) před 10 lety.


MASH - 15/1/2005 - 18:10

Ja samozrejme chapu, ze je nesmysl srovnavat fotografie z orbitalni (meziplanetarni) sondy typu Voyager s vysadkovym modulem (asi to nebylo stastne prirovnani). Jen jsem tim chtel zpochybnit teze, ze Huygens je uz "starej" a proto to lepsi byt nemohlo... Ja jsem proste zklaman! Kvalita zatim zverejnenych fotografii je na urovni roku 1965! Chapu, ze na odeslani dat bylo malo casu, nicmene nepocitalo se s tim, ze by Huygens pracoval na povrchu tak dlouho (primarni cil bylo zabezpecit funkcnost a vsechny vedecke pokusy behem klesani atmosferou). Ve "volnem case" po pristani klidne mohlo dojit ke kvalitnejsimu panoramatu (nechapejte to prosim tak, ze si myslim, ze po pristani sonda "nic" nedelala a jen pipala...). Ale nechci predbihat, treba se jeste neco objevi...
P.S.S tou Venerou: Bylo to samozrejme obracene! Nejdrive cernobile foto a pak barevne. V roce 1975 pristala na Venusi prvni Venera 9. Vysilani trvalo asi 53 minut a sonda krome mnoha vedeckych pokusu stihla poslat i solidni panoramatickou fotku (samozrejme CB). Nicmene ve stejne (ne-li lepsi) kvalite, nez Huygens v roce 2005. To je ta podstata! A to byl prosim rok 1975 a sondu koncem sedesatych let vyrobil chudsi a zaostalejsi SSSR!
P.S.Souhlasim, ze pristani modulu Huygens je fantastickym uspechem!


avitek - 15/1/2005 - 18:12

quote:
... světelné podmínky (musí tam být poměrně šero) a tomu že nikdo nevěděl jak přesně bude atmosféra vypadat (mohly tam být kapičky či krystalky, mlha či déšť) ...


Je třeba si uvědomit, že intenzita slunečního světla ve vzdálenosti Saturnu je přibližně 90x menší než u Země a navíc je známo, že atmosféra Titanu obsahuje velké množství aerosolů (fotochemického smogu, vznikajícího z organických látek v ovzduší působením UV záření a pravděpodobně i radiace v okolí Saturnu), což ještě snižuje hladinu osvětlení.


avitek - 15/1/2005 - 18:27

This is a color Venera 13 panorama from the Venusian surface. It is the only good color image obtained on the surface of Venus. The red filter image was returned successfully, the green image was not quite as good but acceptable, and the blue filter image, due to atmospheric filtering, was nearly blank. It was, however, the only blue filter image to show anything at all, allowing approximate color to be reconstructed. The other color images are to varying degrees based on the color shown here.

Tady např. najdete obrázky z Venery 13:

http://pages.preferred.com/~tedstryk/venerab.html

Kamera byla elektromechanická, tedy s podstatně pomalejším snímáním než je tomu u plně elektronických (CCD) kamer. Co se týče intenzity osvětlení na povrchu Venuše, nemůžu sloužit (musel bych to hledat), ale všeobecně (vně atmosféry) je tam intenzita slunečního záření 2x vyšší než u Země.


radnom - 15/1/2005 - 18:50

huygens je urcite najvacsi uspech ESA ... a to pristatie je asi najvacsi zazitok od pristatia MERov na marse ... som spokojny s vysledkami ale nie celkom chapem preco niektore veci boli tak ako boli (predovsetkym kamery, zdroje energie a translacia dat) ... aj ked na druhej strane je to lepsie ako na tom bol pioner-venus, ktory fungoval spolahlivo niekolko hodin po pristati (myslim ze 6h a povodne nemal dosiahnut ani povrch a mal byt rozmacknuty ako zaba ... dokonca aj niektore jeho sub sondy dosiahli povrch bez ujmy na zdravi) nemal kamery! za to asi nasa dostala vela kritickych slov na svoje konto ... podobne na tom bol aj galileo-probe ten este ani meno nedostal... a asi preto sa v navrhu sondy zacalo ratat s kameramy a tym ze asi by sa mala funkcnost predlzit na taku dobu aby bolo mozne ziskat data aj z povrchu ...
... na margo kamier ... mam urcitu znacku mobilu s fotakom nebudem konkretizovat ... ja viem je to haluz ale zatial som si nenaskrobil na poriadny digital ... robi to fotecky max. 320x288 co je zhruba 2x vacsie ako tie z huygensa a moje su dokonca farebne! a zaberaju tak max 30kB (15s translacie z H na C THC ) ... ked si odmyslim farbu tak snimok by mohol mat asi 1/3 velkosti teda 5kB alebo 5s THC ... pritom to nema ziadnu extremnu optiku (ma obrovsku otvorovu chybu! ... teda vyuitelnych je asi 2/3 obrasku) ale roby to jednoznacne lepsie fotky ako huygens :\
http://random.host.sk/images/cool1.png
http://random.host.sk/images/cool2.png
http://random.host.sk/images/cool3.png
http://random.host.sk/images/cool4.png
http://s.ics.upjs.sk/~random/highways/bypass_ke/pan/pan3.jpg
... a tu sa potvrdzuju slava ktore tu niekto spomenul ... treba na to pustit nejakeho guru ... tym nemyslim mna ...:)))
... no vradme sa naspat k huygensovi ... on ma samozrejme omnoho horsie expozicne moznosti ... je tam velmi malo svetla ... skor by som to prirovnal ku seru ked je zamracene a slnko je tak 5-15deg nad obzorom ... ale urcite je tam viac svetla ako odraza mesiac k zemi
... ako som hore spominal tak jeho primarny ciel bolo zistenie co najvacsieho mnozstva dat o atmosfere co je dobre lebo nasleduju misie budu pripravene lepsie aj na fotenie detailov povrchu ... ja osobne by som skor navrhoval nieco na sposob vzducholoti ... rychlost vetra tam nieje nijak vysoka ... a jej akcny radius je omnoho vyssi ako nejakeho roveru ci vznasadla alebo obojzivelnika ... je pravda ze z niecim takym niesu na inej planete - mesiaci ziadne skusenosti ale bolo by to urcite zaujimave ...


MASH - 15/1/2005 - 19:13

quote:
This is a color Venera 13 panorama from the Venusian surface. It is the only good color image obtained on the surface of Venus. The red filter image was returned successfully, the green image was not quite as good but acceptable, and the blue filter image, due to atmospheric filtering, was nearly blank. It was, however, the only blue filter image to show anything at all, allowing approximate color to be reconstructed. The other color images are to varying degrees based on the color shown here.

Tady např. najdete obrázky z Venery 13:

http://pages.preferred.com/~tedstryk/venerab.html

Kamera byla elektromechanická, tedy s podstatně pomalejším snímáním než je tomu u plně elektronických (CCD) kamer. Co se týče intenzity osvětlení na povrchu Venuše, nemůžu sloužit (musel bych to hledat), ale všeobecně (vně atmosféry) je tam intenzita slunečního záření 2x vyšší než u Země.


Diky za hozeni odkazu. Sam jsem nemohl nic kloudneho nahonem najit. Co se tyka svetelnych podminek, myslim, ze to na Venusi tak extremne rozdilne,asi nebude. Z hlavy to ale take presne nevim, jen se domnivam - vzhledem k tomu, ze atmosfera Venuse je tak extremne husta (Venery byly nizsich vrstvach brzdeny predevsim diky AD stitum-padak odhazovaly pomerne vysoko).


Patrik - 15/1/2005 - 19:16

Pokud jde o fota, jsou dobrý, myslím, že je časem projedou filtrama a inteligentníma programkama který z nich složej lepší foto, to může, ale trvat několik dní. Vzhledem k tomu, že to bylo focený vlastně v noci, tak jdou. Možná díky jejich ne"kvalitě" se ESA tolik nehrnula zatím k uveřejnění, chce je nejprve zpracovat. Ostatně to mě napadá, primární úkol byl vědecký, proto většina dat byla věnována nejspíš tomu, Galileovskej sestupovej modul neměl například kameru žádnou. On by byl průšvich, kdyby byly nádherný fotky a vědeckej přínos nula. Počítalo se totiž přeci s mnohem kratší životností.
K těm podmínkám na Venuši, ač je k Slunci blíž, za dne je tam jako u nás když je totálně zataženo za bouřky za pozdního odpoledne. Tak si představte jak asi bylo na Titanu.


Patrik - 15/1/2005 - 19:36

přez www.astronomy.cz sem se dostal na amatersky dělaný kompozice, tak, jaký asi budou od profiků
http://anthony.liekens.net/index.php/Main/Huygens


MASH - 15/1/2005 - 19:57

quote:
Pokud jde o fota, jsou dobrý, myslím, že je časem projedou filtrama a inteligentníma programkama který z nich složej lepší foto, to může, ale trvat několik dní. Vzhledem k tomu, že to bylo focený vlastně v noci, tak jdou. Možná díky jejich ne"kvalitě" se ESA tolik nehrnula zatím k uveřejnění, chce je nejprve zpracovat. Ostatně to mě napadá, primární úkol byl vědecký, proto většina dat byla věnována nejspíš tomu, Galileovskej sestupovej modul neměl například kameru žádnou. On by byl průšvich, kdyby byly nádherný fotky a vědeckej přínos nula. Počítalo se totiž přeci s mnohem kratší životností.
K těm podmínkám na Venuši, ač je k Slunci blíž, za dne je tam jako u nás když je totálně zataženo za bouřky za pozdního odpoledne. Tak si představte jak asi bylo na Titanu.


Ja bych to s Galileem nesrovnaval. Tam nebylo proc mit kamery. Tlak Jupitera ho rozdrtil jen kratce po vstupu do atmosfery (s tim se pocitalo). Notabene, atmosfera Jupitera je preci "skrz na skrz" (ikdyz ve stredu je plyn hustsi nez kov). Takze by stejne nebylo co fotit... Ony ale preci i fotky maji pomerne OBROVSKY vedecky prinos (rozhodne neslouzi jen k pobaveni...). S tou Venusi si nejsem uplne jist. Myslim, ze tam bude spise o neco vetsi sero, nez je za bourky u nas.
Uvidme, co s fotkami udelaji odbornici... Kazdopadne se tesim (i kdyz asi na 360° panoramat to jiste stacit nebude ).


Jan Toman - 15/1/2005 - 20:15

quote:
Ja samozrejme chapu, ze je nesmysl srovnavat fotografie z orbitalni (meziplanetarni) sondy typu Voyager s vysadkovym modulem (asi to nebylo stastne prirovnani). Jen jsem tim chtel zpochybnit teze, ze Huygens je uz "starej" a proto to lepsi byt nemohlo... Ja jsem proste zklaman! Kvalita zatim zverejnenych fotografii je na urovni roku 1965! Chapu, ze na odeslani dat bylo malo casu, nicmene nepocitalo se s tim, ze by Huygens pracoval na povrchu tak dlouho (primarni cil bylo zabezpecit funkcnost a vsechny vedecke pokusy behem klesani atmosferou). Ve "volnem case" po pristani klidne mohlo dojit ke kvalitnejsimu panoramatu (nechapejte to prosim tak, ze si myslim, ze po pristani sonda "nic" nedelala a jen pipala...). Ale nechci predbihat, treba se jeste neco objevi...
P.S.S tou Venerou: Bylo to samozrejme obracene! Nejdrive cernobile foto a pak barevne. V roce 1975 pristala na Venusi prvni Venera 9. Vysilani trvalo asi 53 minut a sonda krome mnoha vedeckych pokusu stihla poslat i solidni panoramatickou fotku (samozrejme CB). Nicmene ve stejne (ne-li lepsi) kvalite, nez Huygens v roce 2005. To je ta podstata! A to byl prosim rok 1975 a sondu koncem sedesatych let vyrobil chudsi a zaostalejsi SSSR!
P.S.Souhlasim, ze pristani modulu Huygens je fantastickym uspechem!


Kvalitnějších - upravených fotek se dočkáme, toho se nebojím. Nejdůležitější je, že "surová" data jsou doma. Teď se s nima dá čarovat do aleluja. Jinak to srovnání s prvníma sondama k Měsíci atd. se mi dost líbilo. I tady šlo o krok do neznáma jako tehdy na Měsíci, Venuši, Marsu...
Těžko se daly odhadnout poměry (kromě teploty a tlaku) za jakých bude Huygens pracovat. Určitě není starým krámem, je ale prvním v (doufejme) řadě dalších sond. A ty budou stavěny na základě dnešních poznatků.
Ještě přidávám pro zájemce odkaz na katalog Voyagerů:
http://ringmaster.arc.nasa.gov/catalog/vgriss.html?INSTRUMENT_TYPE=VIDICON_CAMERA&INSTRUMENT_NAME=IMAGING_SCIENCE_SUBSYSTEM_-_NARROW_ANGLE&MISSION_NAME=VOYAGER&INSTRUMENT_NAME=IMAGING_SCIENCE_SUBSYSTEM_-_NARROW_ANGLE


Patrik - 15/1/2005 - 20:21

třeba tadyto amaterský srovnání docela ukazuje to o čem mluví v rádiu ... ostrov, kanály, moře,... jen to chce trochu představivost
http://anthony.liekens.net/titan/points_of_reference_to_mosaics.jpg


avitek - 15/1/2005 - 20:29

quote:
Co se tyka svetelnych podminek, myslim, ze to na Venusi tak extremne rozdilne,asi nebude.


S tím bych silně polemizoval. Uvedomte si, že rozdíl v osvícení mraků Venuše : Titan je 180 : 1 !!!!!!!

I kdyby byla propustnost marků Venuše 10x měnší, pořád se dostaneme na poměr cca. 20 : 1. A i kdyby byla 100x menší, tak pořád 2 : 1. Hustota atmosféry s tím nemá moc co dělat. Víme, že na Venuši pod vrstvou mračen je atmosféra čistá, bez aeerosolů, zatímco na Titanu se dá počítat s tím, že s klesající výškou bude přibývat metano-etanová mlha. Ale na to by měly odpovědět přístroje na Huygensu, které to měřily. Ale na to si počkáme nejméň čtvrt roku (a možná ještě déle, protože evorpoští vědci - bohužel - nedělají tak rychle jako američtí - a těm prvotní zpracování dat ze sond trvá 4 až 6 měsíců).



radnom - 15/1/2005 - 20:30

no nie som si isty ze by na galileo-probe kamera nenasla svoje miesto ... fotografie by pomohli pomoct k pochopeniu dinamiky atmosfery ... mozno by z nich boli prekrasne wallpapers ... ale na pioneer-venus kamera mohla byt to je jednoznacne ... a na huygense mohla byt nie staticka kamera ale na nejakom otocnom ramene alebo nieco take a samozrejme s omnoho vyssim rozlisenim ... nema predsa vyznam robit fotografie ktore su len o nieco malo kvalitnejsie ako tie ktore roby cassiny z obeznej drahy okolo saturna ... no ale stalosa


MASH - 15/1/2005 - 20:58

quote:
quote:
Co se tyka svetelnych podminek, myslim, ze to na Venusi tak extremne rozdilne,asi nebude.


S tím bych silně polemizoval. Uvedomte si, že rozdíl v osvícení mraků Venuše : Titan je 180 : 1 !!!!!!!

I kdyby byla propustnost marků Venuše 10x měnší, pořád se dostaneme na poměr cca. 20 : 1. A i kdyby byla 100x menší, tak pořád 2 : 1. Hustota atmosféry s tím nemá moc co dělat. Víme, že na Venuši pod vrstvou mračen je atmosféra čistá, bez aeerosolů, zatímco na Titanu se dá počítat s tím, že s klesající výškou bude přibývat metano-etanová mlha. Ale na to by měly odpovědět přístroje na Huygensu, které to měřily. Ale na to si počkáme nejméň čtvrt roku (a možná ještě déle, protože evorpoští vědci - bohužel - nedělají tak rychle jako američtí - a těm prvotní zpracování dat ze sond trvá 4 až 6 měsíců).




Tak se omlouvam, oproti memu "teoretickemu" ocekavani se ted docitam, ze jeden sovetsky vedec dokonce prohlasil, ze den na Venusi by se dal vzhledem ke svetelnosti prirovnat k zamracenemu cervnovemu dni v Moskve. Slunce tam zrovna svitilo pod uhlem 45°. Nicmene, puvodne se cekalo, ze na Venusi bude tma a husta mlha. Veněry mely podobne jako Huygens na palube reflektory...
Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


MASH - 15/1/2005 - 21:00

quote:
no nie som si isty ze by na galileo-probe kamera nenasla svoje miesto ... fotografie by pomohli pomoct k pochopeniu dinamiky atmosfery ... mozno by z nich boli prekrasne wallpapers ... ale na pioneer-venus kamera mohla byt to je jednoznacne ... a na huygense mohla byt nie staticka kamera ale na nejakom otocnom ramene alebo nieco take a samozrejme s omnoho vyssim rozlisenim ... nema predsa vyznam robit fotografie ktore su len o nieco malo kvalitnejsie ako tie ktore roby cassiny z obeznej drahy okolo saturna ... no ale stalosa


No, orbitalni cast Galilea se nakonec "letela" mrknout za svym vysadkovym modulem do atmosfery Jupitera... Tak urcite nejake pekne fotecky pro Tvuj wallpaper najdes


avitek - 15/1/2005 - 21:02

quote:
... fotografie by pomohli pomoct k pochopeniu dinamiky atmosfery ... mozno by z nich boli prekrasne wallpapers


S první větou nesouhlasím, lépe se to dělá z oběžné dráhy a to dělala mateřská sonda Galileo. S druhou s výhradami souhlasím, ale byl by to drahý špás!


quote:
... ale na pioneer-venus kamera mohla byt to je jednoznacne


Protože se nepočítalo, že sondy dosáhnout v práceschopném stavu povrchu, tak by to bylo mrhání hmotnostní

quote:
... a na huygense mohla byt nie staticka kamera ale na nejakom otocnom ramene alebo nieco take a samozrejme s omnoho vyssim rozlisenim ...


Uvědomte si, že celá sonda Huygens měla hmotnost 318 kilogramů, z toho 100 kg připadalo na tepený odhazovací štít, asi 25 kg na tři padáky a co Vám zbyde. Navíc otočné rameno s plošinou je mechanická záležistost a tedy značně poruchová (za těch 7 let v mrazu kosmického prostoru co to udělá s mazadly) a při přistání vystavená značnému přetížení (jestli to napíšu zpaměti správně tak 16 až 18 G) a proto by musela být robustní (a tedy i patřičně těžká). Hlavní bylo dělat panoramatické snímky během sestupu a to se řešilo tím, že sonda rotovala pomalu kolem své osy (v závěru asi 1 obr/min, před tím podstatně rychlejí).
quote:
... nema predsa vyznam robit fotografie ktore su len o nieco malo kvalitnejsie ako tie ktore roby cassiny z obeznej drahy okolo saturna ... no ale stalosa


S tímhle vůbec nesouhlasím. I při těch největších přiblíženích (řádově stovky km nad hranicí atmosféry Titanu) se nedá rozlišení se snímky Huygense přímo z povrchu vůbec srovnat. C entimetry vůči přinejlepším stovkám metrů, tedy poměr 1 : 10000 nebo ještě víc.


avitek - 15/1/2005 - 21:06

Doplnil jsem do stránky sondy Huygens ve SPACE-40 řadu odkazů na zdroje na internetu (jsou v angličtině), viz

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1997/I061C.HTM


Karel - 15/1/2005 - 21:06

U Galileo-probe se vedelo, pokud se nemylim, ze po celou dobu sve funkce bude v huste oblacnosti, takze nebude videt vubec nic.

Jinak, kdyz porovnate CCD snimace (respektive fotogarafie) z Pathfinderu, zejmena na Sojourneru s temi co jsou nyni na MERech - je to obrovsky rozdil.
A Huygens letel do podstatne tvrdsich podminek (pres 7 let v kosmu, vysoka radiace pri pruletu okolo venuse).


avitek - 15/1/2005 - 21:13

quote:
vysoka radiace pri pruletu okolo venuse).


Spíše vysoká radiace při průletu kolem Jupiteru (Venuše nemá výrazné radiační pásy, tam šlo spíše o vyšší tepelné namáhání, 2 x větší než u Země), a samozřejmě taky radiace v pásech kolem Saturnu (i když ne tak silná, jako u Jupiteru).
[Upraveno 15.1.2005 poslal avitek]


MASH - 15/1/2005 - 21:31

quote:
U Galileo-probe se vedelo, pokud se nemylim, ze po celou dobu sve funkce bude v huste oblacnosti, takze nebude videt vubec nic.

Jinak, kdyz porovnate CCD snimace (respektive fotogarafie) z Pathfinderu, zejmena na Sojourneru s temi co jsou nyni na MERech - je to obrovsky rozdil.
A Huygens letel do podstatne tvrdsich podminek (pres 7 let v kosmu, vysoka radiace pri pruletu okolo venuse).


Fotky z MER jsou nadherne, nicmene bych nesouhlasil s vasim tvrzenim ohledne mise MP. Dovoluju si vlozit nekolik nadhernych obrazku ze Sojourneru (nejmensi rozliseni):
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/parker/TwnPks_RkGdn_rite_sm.jpg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/science/PDS/PIA01547-lg.jpg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/science/PDS/PIA01551_16031.jpeg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/ames/manyrovers_lg.jpg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/ops/PIA00828_29706.jpg

P.S: O mechanickych soucastech vime sve... Staci zminit zaseknutou antenu u Galilea, ci zaseknutou plosinu s kamerou na Voyageru (musela se pak natacet cela sonda). Ale kvuli tomu preci neprestaneme pouzivat mechanicke soucasti... Je to vyzva pro zdokonaleni.
P.S. Vysokou radiaci bych nezminoval. Proc? Jine sondy take pracovaly v mnohem silnejsi radiaci, nez je pas u Venuse (Galileo, Voyager 1,2, Pioneer 10, 11, Mariner 11 u Slunce, a mnoho, mnoho dalsich...).



MASH - 15/1/2005 - 21:35

Oprava: U Merkuru byl samozrejme Mariner 10.


radnom - 15/1/2005 - 21:48

mal som nejake podozrenie na tie raw foto ... je tam umelo zvyseny kontrast ... a teda tym su stratene niektore obrazove informacie ... nema niekto linku na original raw foto? mozno po rozumnej uprave to bude lepsie ... mam aj nejaku neuronku co som robil na zadanie, mozno ked ju naucim na nejake fotky tak aj ona to trocha vylepsi ... bude ale potrebovat nejake upravi aby spapala obrazok a nakoniec aj vyplula obrazok


Li-sung - 15/1/2005 - 21:55

MASH:
Ty fotky nejsou ze Sojounera. Sojouner je to vozitko. Tyhle fotky jsou ze samotne sondy Pathfinder a i ty jsou o něco málo horší než z MERů.

Sojounerovy fotky: http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/roverview/table.html


Patrik - 15/1/2005 - 22:01

quote:
mal som nejake podozrenie na tie raw foto ... je tam umelo zvyseny kontrast ... a teda tym su stratene niektore obrazove informacie ... nema niekto linku na original raw foto? mozno po rozumnej uprave to bude lepsie ... mam aj nejaku neuronku co som robil na zadanie, mozno ked ju naucim na nejake fotky tak aj ona to trocha vylepsi ... bude ale potrebovat nejake upravi aby spapala obrazok a nakoniec aj vyplula obrazok


To člověk občas žasne jak ted do toho řešení obrazu používaj i UI, nedávno jsem někde viděl opravený fota z Venuše, běžně se tenhle soft používá třeba v medicíně kdy se opravujou snímky z rengenu, eeg, atp. Můžou tak predikovat obrysy, hrany, kontrasty podle očekávaných informací, který jsou, ale veskutečnosti ztracený.


MASH - 15/1/2005 - 22:26

quote:
MASH:
Ty fotky nejsou ze Sojounera. Sojouner je to vozitko. Tyhle fotky jsou ze samotne sondy Pathfinder a i ty jsou o něco málo horší než z MERů.

Sojounerovy fotky: http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/roverview/table.html


Eh, mea culpa. Samozrejme jsem to popletl... Hlavne, ze jsem tohle v roce 97 neustale upresnoval a vysvetloval svemu okoli... Diky. Nicmene jak fotky z Pathfinderu, tak i Sojouneru nejsou tak odlisne svou kvalitou od MER (o to mi slo). Pokud tedy vynechame Spiritovu i Opportunitovu PANCAM a pouzijeme jen foto z HAZCAMu.


Jan Toman - 15/1/2005 - 22:37







Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


Sonda Huygens měla dva identické vysílače, přes které šly identická data. Jejich vysílání bylo oproti sobě časově posunuto, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich zachcení sondou Cassini a eliminovaly se poruchy. Při výpadku jednoho vysílače tedy nedošlo k 50-ti procentní ztrátě.
Huygens úspěšný byl, to už můžeme spíš diskutovat o úspěšnosti Galilea, který oproti zadání získal jenom část původně plánovaných dat a jak to byla vychvalovaná mise.


MASH - 15/1/2005 - 22:55

quote:






Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


Sonda Huygens měla dva identické vysílače, přes které šly identická data. Jejich vysílání bylo oproti sobě časově posunuto, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich zachcení sondou Cassini a eliminovaly se poruchy. Při výpadku jednoho vysílače tedy nedošlo k 50-ti procentní ztrátě.
Huygens úspěšný byl, to už můžeme spíš diskutovat o úspěšnosti Galilea, který oproti zadání získal jenom část původně plánovaných dat a jak to byla vychvalovaná mise.


Vychazel jsem z prevzatych informaci clanku Rudolfa Nováka (neoveroval jsem je jiz jinde). Cituji: "Vědci měli možnost zvolit buď zaslat data dvakrát stejná přes oba kanály a tím zajistit jejich 100% dodání, nebo zvolit zaslání různých dat přes oba kanály. Zvolena byla možnost přenosu různých dat. Proto máme nyní k dispozici jen polovinu maximálního množství obrázků, ale realisticky vzato je dobře, že alespoň kanál B fungoval dobře a že počet snímků je tedy stejný, jako kdyby posílal Huygens data zálohovaně".

U toho Galilea mate na mysli pristavaci modul? Orbitalni cast byla skutecne vyjimecne uspesna!


radnom - 15/1/2005 - 23:12

s tym galileom suhlasim ... a co sa tyka kamier a porovnavania medzi misiami tak na huygense kamera pracovala vo velmi dobrom prostredi - nizka teplota a teda takmer nulovy sum - ale vo velmi zlom optickom prostredi - vela optickeho smogu ako uz bolo povedane - okrem toho kamera nemala expozimeter - usudzujem z raw-foto zo stranky www.space.com pretoze snimky su malo kontrastne a podexponovane ... napriek tomu je mozne aj z takychto dat dostat viac ako len obrisy ... jednou z poslednych veci je fakt ze aj napriek tomu ze CCD matice boli vacsie ako vysledne rozlisenie ... obrazky su umiestnene do paternu s rozmermi 176x786px ... teda aj ked matice mozu mat 512x512px (toto fakt neviem) vysledok je dost mizerny nadovazok este prehnany cez silnu kompresnu jednotku (pravdepodobne tiez neuronka - dajaka predpotopna ale prve dobre vysledky sa dosahovali uz v polovici 90tych rokoch - preto by som to chcel skusit prehnat cez svoju neuronku ... no len na co (ake sa pouzili data na ucenie) bola naucena ta na huygense?) ...
keby nie tak zlozitej drahy nemuselo sa tolko penazi pouzit na specializovane tepelne ochrany ... vysledky zostupu budu asi podobne tym na zemi alebo venusi (ide o spravanie sa sondy pocas vstupu do atmosfery) a teda pre buducnost sa mozeme spolahnut na stare zname komponenty ...


Anonym - 15/1/2005 - 23:47

quote:

... na margo kamier ... mam urcitu znacku mobilu s fotakom nebudem konkretizovat ...


Pro RANDOM: Trochu sem pocial. Zkus ten most co mas na posledni (ostatni sem neotevrel) fotce vyfotit tim fotakem na mobilu za uplnku. Pak to bude foto za srovnatelnych podminek....


radnom - 16/1/2005 - 01:05

tie fotky ako oznacene ako cool 1,2,3,4 su fotene za prave nie najpriaznivejsich podmienok ... ten most bol foteny tak ze slnko bolo za tym najazdom na most vlavo ... takze tam bola relativna tma a k tomu este velmi silne prechody medzi svelim pozadim atmavym mostnym objektom ... mam odfoteny aj mesiac za uplnku (cool2) ... myslim ze je zobrazena kvalita porovnatelna s tym co som mal moznost vydiet od huygensa ... add1 huygens mal omnoho viac svetla (mesiac dava asi 30000lx obloha na titane minimalne tolko isto ale na celej rozlohe oblohy a nie len na +_1/4deg^2) takze v tomto pripade mal asi 100lepsie podmieky ako ja; add2. huygens mal urcite vacsi prierez optiky ako 1mm^2 (minimalne vsak 25mm^2); add3. ja som to fotil s nastavenou asi 2s expoziciou v proti svetle (este ze to ma perfektnu dinamiku) pri teplote cez 10degC on odhadom asi s 1/100s so slnkom vysoko nad obzorom pri -200degC (to je aj vidno na tom sume); add4 on urobil na jeden frame +_160x256px ciernobielo (o to nejde) ja 324x288px farebne; add5 ja som fotil v cirej atmosfere on v smogu; add6. taky mobil stal (kecnem) 12000SKK huygens stal 1,2mld.$ ... jo a este nieco asi pred dvoma mesiacmi som si s nim vyfotil luc elektronov v magnetickom poli ... a uz pri prehliadke na displeji bola rozoznatelna interakcia e- s trubicou a e- zhavenie dela (to je vidno aj pri plnom svetle) ... spiralu a kruh (podla natocenia trubice) som dostal po uprave ... kazdy vravel ze je to blbost ale mylili sa ... a teda ako prvy na katedre mam unikatnu fotku elektronoveho luca ...


radnom - 16/1/2005 - 01:09

tak som sa zabral do toho bysvetlovania ze som zabudol povedat ze som stiahol prave prave raw images ... co ma prekvapilo maju 12,5MB!


radnom - 16/1/2005 - 01:16

niesom svina takze tu je linka ...
s.ics.upjs.sk/~random/titan/raw
... a idem sa venovat niecomu uzitocnemu ...


Jan Toman - 16/1/2005 - 18:24

quote:
quote:







U toho Galilea mate na mysli pristavaci modul? Orbitalni cast byla skutecne vyjimecne uspesna!



Měl jsem na mysli orbitální část, která podle původních představ měla během prvních dvou roků pořídit mmj. nějakých 50 tisíc snímků. Nakonec pořídila za osm roků zhruba desetinu (když počítám, že do paměti se vešlo nějakých 150 snímků x počet oběhů, později už kvůli různým problémům s elektronikou vyšly některé průlety naprázdno). Nepočítám snímky pořízené při průletu kolem Země a Venuše.
Takže by se dalo říct, že původní cíle splněny nebyly. Bylo by to ale dost jednostranné hodnocení, myslím, že pro pány techniky to byla celkem škola zvládnout nastalou situaci a vědci si koneckonců přišli také na své...


Jan Toman - 17/1/2005 - 06:04

quote:






Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


Sonda Huygens měla dva identické vysílače, přes které šly identická data. Jejich vysílání bylo oproti sobě časově posunuto, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich zachcení sondou Cassini a eliminovaly se poruchy. Při výpadku jednoho vysílače tedy nedošlo k 50-ti procentní ztrátě.



Takže jsem se nakonec mýlil já. Dle zpráv např. na:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/050115science.html

"Tomasko said that before the mission began, his team debated whether to send all pictures and spectral data in two independent sets using channels A and B to ensure full redundancy. In the end, they decided to send spectral data through both channels but to double their picture output by sending different photos through each radio. The loss of channel A means the team only gathered 350 pictures instead of the 700 planned"

Bylo nakonec přijato rozhodnutí přenášet přes každý kanál jiná data. Bohužel.


Ervé - 17/1/2005 - 11:16

To bohužel bych vynechal, přeneslo se stejné množství dat, ztratily se "liché" fotky, zatímco "sudé" máme, jsou z celého letu - od druhé do poslední. Fantastický úspěch !
U Galilea se předvýběrem vyřadila polovina snímků, na kterých toho moc nebylo, a přenášeli se jen nejlepší, takže srovnání pokulhává.


pirochta - 17/1/2005 - 11:18

quote:

doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).

Vzhledem k tomu, že kanál Probe A na Sondě sice nefungoval správně - ale pokud vím, tak vysílal.
Pozemské teleskopy dokázaly zachytit carrier signál sondy, ale ne signál samotný.
O co jde? Jelikož známe data z Probe B, bylo by možné pomocí vícenásobných korelátorů rekonstruovat data přijatá pozemskými teleskopy simulací signálu Probe B.
Pokud by byla tato simulace úspěšná, je možné se pokusit podle již známého schématu rekonstruovat data pro signál probe A a tím zachránit vysílaná data.

Korelátory se již v kosmickém výzkumu osvědčily, myslím to bylo při přistání sondy Věnera na povrchu, kdy nejprve bylo bráno, že sonda byla zničena při přistání, ale ona vysílala, ale velmi slabě. Teprve pozdější analýza signálů pomocí korelátorů tuto skutečnost odhalila.
Tedy pokud si to pamatuji dobře. Je to už nějaký pátek... ;-)

O korelátorech více např. zde: http://programovanie.pc.sk/forum/doktoranti/clanok.ltc?ID=416


Jan Toman - 17/1/2005 - 11:38

quote:
To bohužel bych vynechal, přeneslo se stejné množství dat, ztratily se "liché" fotky, zatímco "sudé" máme, jsou z celého letu - od druhé do poslední. Fantastický úspěch !
U Galilea se předvýběrem vyřadila polovina snímků, na kterých toho moc nebylo, a přenášeli se jen nejlepší, takže srovnání pokulhává.

Jde o to, že ta polovina - možná více, možná méně byla z maximálního množství, které se vydalo do paměti, protože sonda nebyla schopná vysílat data při průletu v reálném čase. Kdyby byla, bylo by těch zajímavých snímků x-krát více.


Anonym - 17/1/2005 - 14:27

quote:
quote:
To bohužel bych vynechal, přeneslo se stejné množství dat, ztratily se "liché" fotky, zatímco "sudé" máme, jsou z celého letu - od druhé do poslední. Fantastický úspěch !
U Galilea se předvýběrem vyřadila polovina snímků, na kterých toho moc nebylo, a přenášeli se jen nejlepší, takže srovnání pokulhává.

Jde o to, že ta polovina - možná více, možná méně byla z maximálního množství, které se vydalo do paměti, protože sonda nebyla schopná vysílat data při průletu v reálném čase. Kdyby byla, bylo by těch zajímavých snímků x-krát více.


A kdyby byly nekde ryby, nemusely by byt rybniky.

Skvely uspech je uz vyslani techto fotek a zalohovani vysilacu tam jiste nedali nahodou. Asi byla slusna sance, ze neco selze, takze se vlastne sonda chovala podle planu :-) Stejne tak mohlo selhat cokoliv jineho a nemeli bychom vubec nic ...


Duke - 17/1/2005 - 15:21

Nevíte někdo jestli se někde dají stáhnout audio záznamy, které pořídíla sonda na povrchu Titanu ?


Véna - 17/1/2005 - 15:24

quote:
Nevíte někdo jestli se někde dají stáhnout audio záznamy, které pořídíla sonda na povrchu Titanu ?


http://www.esa.int/esaCP/SEM85Q71Y3E_index_0.html


random - 17/1/2005 - 15:35

cafte... cez vikend tu bolo dajak ticho ...
... problem pri priprave huygensa bolo to ze sme nepoznali "elektricke vlastnosti" titanovej atmosfery ... Merania voyagerov sice nic take nenapovedali ale podrovnejsie snimky boli len s voyager1 a merania na radiovich vlnach 0-nic (radiovy a plazmovy detektor myslim zachytaval pri prelete len prejavy saturnovej magnetosfery a nie titanovej atmosfery ale to su stale len velmi velke vlnove dlzky). Uz po prvom prelete okolo titanu bolo jasne ze aj napriek mohutnosti tytanovej atmosfery neboli zaregistrovane ziadne silne elektromagneticke vyboje pokial vobec nejake boli. druhy prelet to potvrdil (sonda pouzila svoj radar na pasivnom mode kedy nevysielala ziadne radiove signaly k titanu len nacuvala jeho sumu) ... na zaklade tychto poznantkov bol preprogramovany huygens aby zasielal rozne data cez oba kanaly, (moja osobna predstava zakladajuca sa na poznatkoch fyzickych vrstiev prenosovych sustav) problem ale nastal pri cassinim ten preprogramovany pravdepodobne nebol a tak pri vysielani probe A ju povazoval za vadnu lebo pravdepodobne potvrdzovaci paket nebol vysielany cez nu ale cez probe B a tak po zachyteni potvrdzovacieho signalu boli data z probe A ignorovane a miesto toho aby sa ulozili do SSR tak sa vymazali. dokladam toto svoje tvrdenie skutocnostou ze cassinim boli dva prijmace kazdy pre inu probe, ich funkcia (aktivita) je riadena sucastne a teda cassini musel prijat data aj s probe A len ich neulozil pretoze boli brane ako vadne (bud nepresli XOR alebo potvrdzovaci paket nebol pritomny ... chyba programatorov)... tak ci onak data z cassiniho z probe A uz asi neziskame (pokial neboli zalohovane obe kanali na SSR je to zbitocne vobec rozoberat ci do tychto dat moze cassini este nieco povedat)...
carrier signal je vlastne amplituda signalu ktora bola natolko silna ze sa dala zachytit. problemom tu ale je neustali sum. obrovske mnozstvo rusivych signalov, ktore maju rozne amplitudy a fazove posuny voci vysielanemu signalu ho robia necitatelnym. v tejto chvili (pocas snimania) bolo mozne povedat ci huygens vysiela alebo nie. pocas pristatia boli do vysielaneho signalu zakomponovane znacky, ktore oznamovali jednotlive udalosti ... moze ist napriklad o kratkodobe prerusenie vysielania, o posun faze alebo zmenou druhej modulacnej frekvencie (snimane bolo spektrum signalu a teda v kazdom pripade by sa to prejavilo nejakym efektom v spektre) ... tento carrier signal bol snimany omnoho vyssiou rychlostou ako boli posielane data (na nete mate o tom kopec pdf). teda po jeho zachyteni nieje mozne hned povedat ake data boli vysielane ale len co sa zo signalom deje ... pomocou casoveho rozvynutia signalu je mozne tento signal presnejsie identifigovat z prijmanymi datami ... problem tu zasa hraje sum ... jeho pritomnostou nieje mozne povedat kde sa dane data nachadzaju a kde nie ... tu prichadza aparaturna synteza kde je tento sum spolahlivo odfiltrovany ... ostava tu ale sum ktory sa odfiltrovat neda bud pochadza zo samotnej syntezy alebo z lokalnich podmienok prijmaca (toto odstranuju VLA aparatury zaclenene do VLBA)... takze nakoniec tu mame signal a o niekolko podlazi nizsie sum to na analizu dat by aj postacilo ... podmienka je ale asi kazdemu jasna minimalny pocet anten ktore priamo zachytili signal (bez dodatocneho syntetickeho upravovania) musi byt 2! v takomto pripade je mozne vyriesit (doslova - pretoze signal treba rozvinut do furieroveho radu a nasledne ho riesit s dostatocnou presnostou)asi 50-75% prijatych dat.takto by sme mohli dostat data este aj s obdobia kedy huygens vysielal uz len pre nase potesenie ... Zozbieranych mohlo byt niekolko 100GB mozno az jednotky TB a na ich riesenie bude potrebne zapojit niektory z najvacsich pocitacov sveta na niekolko mesiacov ... teraz hlavna otazka ... kto na to da peniaze? ...
howk!


random - 17/1/2005 - 17:49

Taka drobna poznamka k trojektu huygens.
Ospravedlnovanie mnozstva a hodnoty (teda co sa tyka snimkou v tejto chvilke) (ale aj tak uspechu) nieje na svojom mieste. Vsetci vedeli do coho idu. Nejake informacie uz poslali voyagery a HST. Na meranie atmosfery mohla byt predom pouzita VLBA. Za celkove naklady na sondu zhruba 1,2mld.$ (uz som to tu daval najavo) mohlo byt zariadenie ktore by na tytane prezilo nie 7h ale 7d mozno viac. Problem ale bol v tom ze financovanie sond (ich stavby) nezahrnuje naklady na dokladnu analyzu a vyskum cielu zo zeme. Teda jednoducho povedane ked nemate udaj o niektorom z parametrov cieloveho objektu pouzijete nahodne cislo ktore je dostatocne vecsie ako vypliva z predoslich skusenosti (priklad galileo prelet okolo idy ... bol nariadeny prelet vo vzdialenosti 3400km keby za z pozorovani pozemskych interferometrov zistilo ze max. vzdialenost daktilu nepresahuje 30km (neviem presnu drahu) mohla sa zmensit preletova vzdialenost na 500-1000km a to by bola pecka a tiez by sa draha skratila asi o 15dni ... ale to nie je relevantne ... pricina setrilo sa! kde sa setri na dialkovom preskume tam sa setri na nespravnom mieste. ja som buduci ucitel teda dufam ze nie a ako ucitel musim mat jasno v cieloch ktore chcem a mozem dosiahnut. neoplati sa mi improvizovat, potom to zbytocne vyzera ze neviem o co go. preto si doredu zistim situaciu, napisem si pripravu (mozno az paranoidnu) a dopredu si rozvrhnem hodinu (kedy a co). presne takto to by malo ist aj vo vyskume planet. svetli priklad su rovery. dohromady stali asi 850mil.$ ale za prvych 7h kazdy z nich priniesol viac informacii ako huygens ktory stal sam ako 3 rovery. bez zaratania ceny letu, pozorovania etc.
pri projektovani huygensa sa skor jednalo o to ci prezije taku dlhu cestu a ci dokaze previest ako sa po ang. hovori entry, descent and landing (vstup, zostup a pristatie) to ci vysle nejake info to bolo asi zainteresovanym uplne jedno ... odhadujem to z ich az arogantneho tvrdenia ze huygens asi neprezije ani entry > ... ked som to pocul tak som myslel ze ma od zlosti roztrhne ... nesnazili sa len ospravedlnit svoju neschopnost zaclenit do sondy kvalitne zariadenia ktore by to prezili. ako sa tu spominalo obrovske peniaze boli vynakladane na tepelnu ochranu , no pri jej uctihodnom prmere ~3m vazila len asi 100kg rovnaka ochrana aka bola pouzita pri roveroch by vazila sice asi 230kg ale nemusela by mat v priemere 3m, dodam ze sonda mala naschval tak velky stit aby ju nezasiahol horuci prud plazmy - teda jej vrchnu cast - pretoze by ju poskodil ... este aby som pokracoval v porovnani tak rovery vstupovali do atmosfery marsu 2x vacsiou rychlostou ako huygens; huygens sa sice potreboval prerubat cez asi 100-200km hrubu vrstvu exosfery aby mohol otvorit padaky. pocas tejto doby ale pretazenie v ziadnom pripade neprevisilo 5G dokonca priemerne zrychlenie bolo asi 2G... po otvoreni prveho padaku sa behom 2s znizila rychlost z mach 1,4 (500m/s) na 100m/s co je zrychlenie asi 20G! tato faza bola uplne zbytocna! aj ked po odhodeni padaku sa oddelil aj horny kryt ... su tu veci ktore su minimalne divne ... pretoze skusenosti s pristaniami tu su a mnoho desatrocne pritom sa zostupovalo uplne podivnym sposobom ... za desatinovu cenu sa mohol pouzit sposob zostupu roverov ... nech mi tu ale nikto nehovori ze rovery su povrchove sondy a ze zostup atmosferou je len z nudze cnost (aj ked v pripade roverov je to tak ale aj pocas zostupu bolo ziskanych mnozstvo zaujimavych udajov) ... miesto uskostliveho a podla mna zbytocneho vystrelovania roznych typov padakov (sice mozno sa len testovali ktory bude asi v buducnosti pouzivany :\) sa mohli dat dva zalozne padaky + jeden brzdiaci pre velmi velke rychlosti...
takze sme sa dostali do fazi kedy sme minuli asi 1/3 nakladov a este kde nic tu nic ... pozrime sa na system tepelnej ochrany ... toto boli asi najlepsie vlozene prostriedky ... nemam info ale myslim ze bol pouzity material tvz. areogel (opravte ma niekto ak s mylim) + 36x1W Pu-termoclanok... k tomu nemam vyhrady. tak a mame 1/2-2/3spotrebovanych prostriedkov ... zdroj energie... ako zdroj bola puzita LiSO2 bateria co je asi najlepsia alkalicka bateria pre nizke teploty ... ale pouzit aj ked alkalicku baterku do takej veci ako je huygens kde bolo zrejme ze bude mat problem s udrzanim teploty je myslim dost odvazne riesenie a pritom znizuje jeho datovu vydatnost len na par hodin funkcie. nehovoriac o tom ze su tu problemy pri prevoze k saturnu - chlad ... ak by bol pouzity Pu termozlanok s vykonom do 500W (v stratosfere titanu! vyssi odvod tepla z termoclanku = vyssi vykon) ... nebolo by nutne vymislat termopradlo pre huygensa alebo aspon by nemuselo byt tak mohutne ... a za usetrene peniazky by sa mohol kupit ten Pu termoclanok ... no pri uchovanej energii mala ta baterka si 30-50kg! to by bol Pu-termoclanok na 3roky! ... a mame zostatok za co si mozeme dovolit nakupit pristroje z bazaru :\ doslaova ... zostalo nama nanajvis 400mil.$ ... najviac zhltli experimenty> nasa slavna kamera teda "descent imager/spectral radiometer", zistovanie zlozenia atmosfery, radio a sonar ... je zaujimave ze za take peniaze nebol hygens vybaveny lepsimi pristrojmi aj v tych casoch ... asi to vyzera na tuneli ale nie na titane ale v esa ... je to jak choroba ... mor! ...
ja by som asi aj skoncil ... inu neviem ci ste sa pozerali na linku anthony.liekens.net ... to je uzasne co ten "chlapec" robi s tymi foteckami ... az mu zavidim


leemer - 17/1/2005 - 18:06

Tak se kosmonautika (díky misi C/H) konečně na chvilku objevila v popředí zájmu médií (viz titulní stránka dnešní MF Dnes). Doufejme, že tomu bude letos častěji. A že se máme na co těšit (Deep Impact, první pocolubijský start STS, kvalifikační let A5-ESC-A, atd. atd.) :-))

Václavík Michal


Li-sung - 17/1/2005 - 18:13

Na tyhle kecy vo tom jak by to každej frajer udělěl za pár korun s věcma z bazaru se vážně nedá nic říct


Anonym - 17/1/2005 - 18:32

quote:
Na tyhle kecy vo tom jak by to každej frajer udělěl za pár korun s věcma z bazaru se vážně nedá nic říct


Tak jsme si od randoma přečetli krutou obžalobu jednoho z největších neúspěchů v dějinách kosmonautiky. Ještě že tato stránka nemohla existovat za časů Apolla 11, to by se hoši báli vrátit....

PB


pirochta - 17/1/2005 - 18:43

quote:
Na tyhle kecy vo tom jak by to každej frajer udělěl za pár korun s věcma z bazaru se vážně nedá nic říct

No, já jsem se také divil, že nebyl použit radioizotopový článek. Také způsob sestupu atmosférou se mi zdál poněkud nestandardní.
Ale berme to tak, že je první sonda ESA, která úspěšně přistála na jiném tělese.
Vzpomeňte si na průšvih na Marsu, kdy špatně spočítali odpor atmosféry a rozflákali sondu, která také konstrukčně nebyla nic moc.
Know-how se nezískává lehce, kromě toho NASA a ESA sice naoko mohou spolupracovat, ale jde o prestiž a o peníze.
Škoda, že Rusové rezignovali na sondy. Když si vezmu, že uměli přistát na Venuši už před 30 roky (btw, chladit je horší než ohřívat), co by asi dokázali dnes, kdyby na to měli prostředky...?


Vítězslav Novák - 17/1/2005 - 18:57

Baterie viz - http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050117.html


Marian Vana - 17/1/2005 - 19:35

quote:

pozrime sa na system tepelnej ochrany ... toto boli asi najlepsie vlozene prostriedky ... nemam info ale myslim ze bol pouzity material tvz. areogel (opravte ma niekto ak s mylim)


U Huygense byla použita vícevrstvá izolace, byly použity dva typy, jeden pro nízké teploty (standartní) a druhý pro vysoké. Aerogel, pokud je mi známo, použit nebyl. Např. vysokoteplotní izolace Huygense se skládá z: 1/ 2mil vrstva Kaptonu pokrytá zevně vrstvou Indium-Tin-Oxid a zevnitř vakuově napařovanou vrstvou hliníku (1mil je přibližně 25mikronů), 2/ 6 korugovaných vrstev Kaptonu 0,3mil s vakuově napařovanou vrstvou hliníku po obou stranách, 3/ asi 10 vrstev Kaptonu 1mil rovněž s vakuově napařenými vrstvami Al po obou stranách a mezi sousedními vrstvami Kaptonu ještě vždy 2 vrstvy separátoru Dacron B4A. Nízkoteplotní standartní izolace je o něco jednodušší, proto si myslím že použití radioizotopového článku by náklady na izolaci výrazně nesnížilo, nedokáži to ale přesněji posoudit.
Jinak u takových projektů jako je Cassini/Huygens je doba od definování projektu až po okamžik startu typicky 10 let, za tu dobu se spoustu věcí změní a ještě více se změní za dobu přeletu od Země k Titanu, nelze se proto asi divit že projekt může v leckterých ohledech působit zastarale.


Jaroslav Kukuča - 17/1/2005 - 20:26

quote:
Nevíte někdo jestli se někde dají stáhnout audio záznamy, které pořídíla sonda na povrchu Titanu ?


Viac audio zaznamov z Titanu nez na esa strankach je zverejnenych tu:
http://planetary.org/sounds/huygens_sounds.html
a maju sa este doplnat.


Jan Toman - 17/1/2005 - 20:55

V diskuzi je spousta příspěvků na téma jednoho jediného experimentu, přitom jich měl Huygens na palubě víc, než MERy na Marsu a podle všeho byly úspěšné.
Těším se taky, co ještě zjistí Cassini, určitě data z Huygensu pomůžou při interpretaci dalších výsledků.


random - 17/1/2005 - 23:39

no ked dobe pocitam tak MERy maju 5 vedeckych pristojov (pancam, minites, APSX,MOSSBERG,Mocroimager) a okrem toho ma dalsie tri pary kamier ktorymi su pravadzane spesificke pozorovania (napriklad bol pokus o nasnimanie devila), dalej je tu tercik momocou ktoreho su ziskavane udaje o svetelnych podmienkach a samozrejme magnety na zachytavanie prachu, okrem toho je tu RAT, ktora ako sekundarnu ulohu ma zistovanie tvrdosti materialu do ktoreho brusi dieru, a kolesa ktore okrem stojej primarnej funkcie boli pouzite aj na hlbenie dier a samozrejme pri pohybe poskytuju bohate informacie o sudrznosti podkladu na ktorom sa nachadzaju no a este kamera descent imager ktora ziskala podrobne snimky v oblasi pristatia ... nehovoriac o tom ze pri pristavani boli ziskavane podrobne informacie o pohyboch sondy (zrychlenie) od ktorych sa daju zyskat rozne informacie o atmosfere hlavne dynamicke a pomocou tepelneho stitu budu zistene este bonusove informacie o vysokej atmosfere a mozno podpovrchovych pomeroch (do hlbky niekolko cm mozno az 10-tok cm) v mieste dopadu ... no ale dost toto tu naozaj nepatri vola sa to tu cassini tak by to malo byt o cassinim a huygense ... poprosim niekoho kto ma prehlad o pokusoch prevadzanych huygensom napisteto tu a pripadne zrovnajte ...
... v tejto chvily je problemom nieco ine ako vysledky merani huygensa a to nedostatok informacii a tie ktore su k dispozicii nenasvecuju tomu ze ma ist o jeden z najprestiznejsich projektov ESA ... osobne ma sice sklamali iba fotografie ale kedze som clovek a viac ako 60% informacii prijmam cez oci nieco a ai 30% sluchom (nieje to z psychologickeho hladiska pri komunikacii dvoch ludi ale len mechanicke prijmanie informacii - raz vyskusat je viac ako dvakrat pocut). z hladiska uspesnosti je uspesny projek ten ktory poskytne co najviac vizualnych informacii (najviac informacii o hviezdach mame cez elektromag.ziarenie) ... samozrejme dolezite informacie su aj informacie o zlozeni, tlaku, teplote etc. ale te to dost chabe pokial ide o dlzku ziskavania dat iba 7h.
... takze to na zaver rychlo zhrniem ... je to urcite velky prinos ale pre esa je to hamba ze sa nedokazala postarat o dostatocnu kvalitu pristrojov a kontorli - nieje predsa mozne aby sa pri takom projekte robili chybi typu chybajuci kompenzator dopplerovho javu a chyba v programe pre prijem dat na cassinim. to iste plati pre nasa ale tej sonda funguje na 1. a z obrovskym datovim ziskom. toto mi musite dat za pravdu... nikdy som nepovedal ze to bolo zle alebo nieco v tom zmysle pritat na titane len sa mi nepaci ze sa niekto uspokojuje frazov "uspesne sme dosiahli povrch" a pritom datovi zisk nie je nic moc ... prozatim ...
PS: ked som si pozeral stare veci ohladom prvych ruskych zostupovych puzdier marsu a venuse nasiel dom tu velke podobnosti teda co sa tyka tepelneho kritu ... no sak si to porovnajte...


racek - 17/1/2005 - 23:55

sorry, randome, ale vůbec, ale vůbec ti nerozumím. furt nechápu, co bylo špatně. to panoráma titanu je přece fotka století!


Ervé - 18/1/2005 - 09:16

Random si prostě myslí, že ESA za ty obrovské prachy mohla postavit mnohem lepší sondu než byl Huygens. V tom má asi pravdu, problém je, že taky šlo postavit sondu horší než Beagle 2, stačí, aby se pár lidí "snažilo". Takže já osobně říkám, buďme rádi co máme.


mikes - 18/1/2005 - 10:19

Randome, budu reagovat jen na pár bodů z Tvých příspěvků :

Srovnávat rovery MER a Huygense mi nepřijde zrovna jako nejlepší příklad pro to, obvinit ESA z plýtvání peněz. Srovnáváš tu naprosto rozdílné mise ("stáří" a typ misí, délka letu, množství znalostí o cílovém tělese, vzdálenosti cílových těles od Země, získávání energie (baterie/solární články) atd ...). Píšeš, že za 7 hodin získaly rovery mnohem více informací než Huygens. Ale jaké podmínky měly rovery a jaké Hyugens ? Ten musel všechna získaná data odeslat během cca dvou hodin rychlostí jen 8kbps na Cassini, kdežto rovery si mohly dovolit posílat data přímo na Zemi (12kbps) nebo na sondy na oběžné dráze Marsu (128 kbps). To také vysvětluje kvalitu snímků - nač mít na Titatu sondu s megapixelovým foťákem, když nemáme dostatečnou přenosovou kapacitu ?

quote:
miesto uskostliveho a podla mna zbytocneho vystrelovania roznych typov padakov (sice mozno sa len testovali ktory bude asi v buducnosti pouzivany :\) sa mohli dat dva zalozne padaky + jeden brzdiaci pre velmi velke rychlosti...
takze sme sa dostali do fazi kedy sme minuli asi 1/3 nakladov a este kde nic tu nic ...


Na Huygensu byly tři padáky (každý jiného typu pro jiný typ letové fáze sondy). Ty navrhuješ jeden brzdící pro vysoké rychlosti + dva záložní. Ehm ... neměli bychom na palubě zase tři padáky ? Navíc jen jednoho typu ?

quote:
Za celkove naklady na sondu zhruba 1,2mld.$ (uz som to tu daval najavo) mohlo byt zariadenie ktore by na tytane prezilo nie 7h ale 7d mozno viac.


A k čemu by nám to bylo, kdyby tam Huygens dokázal sbírat data těch sedm dní ? Kam by je měl posílat ? Přímo na Zemi ? Sám píšeš, že by to sice bylo teoreticky možné, ale k tomu by muselo být splněno mnoho podmínek a bylo by potřeba "zapojit niektory z najvacsich pocitacov sveta na niekolko mesiacov ... teraz hlavna otazka ... kto na to da peniaze? ... "

Když ne na Zemi, pak už zbývá jen sonda Cassini. Jenže ta "zapadla" za horizont Titanu. Titan má vázanou rotaci (den je stejně dlouhý jako oběh kolem Saturnu - 16 pozemských dní) a sonda Huygens přistála na straně odvrácené od Saturnu. Cassini (oběžná doba kolem Saturnu je v současné době přibližně 32 dní) se po průletu kolem Titanu dostala dovnitř jeho dráhy, takže nyní může sledovat pouze jeho přivrácenou stranu a nemůže tak komunikovat s Huygensem. K navázání komunikace by mohlo dojít odhadem nejdříve za 10 dnů (od přistání modulu).
Modul by po tu dobu musel ukládat data do paměti, ta by musela být dostatečně velká, což by zase vyžadovalo složitější řídící systém, atd ... Velikost dat - a jsme opět u přenosových rychlostí ...


arccos - 18/1/2005 - 10:50

Ja urcite nebudu tak kriticky jako random. Docela jsem cekal, ze snimky budou spise horsi kvality. Ale prece jenom se mi zda divne, ze pomoci nich ani nemuzeme s jistotou urcit, zda se divame na kapalny nebo pevny povrch. To mi pripada jako promarnena sance.
Jinou kapitolou je PR pristup ESA... no nic, az budou na Mesici nebo na Marsu pristavat Cinani, bude to horsi .


Véna - 18/1/2005 - 11:00

Random: Musim rict, ze jsi mi pekne nadzvedl mandle. Fakt mi z ust padaly hodne sprosta slova na tvou adresu. Hodne uz za me rakl Marian, ktery ma uzasnou schopnost byt i u diskuze s Tebou vecny. Mne chybi znalosti, takze vecny byt nemohu a na to se muzes dobre chytnout.
Ja reknu jen toto. POkud tak moc dobre vis, co a jak, pridej se do naseho tymu, ktery se snazi postavit minimalistickou druzici. To je sakra vyzva. A pak se uvidi, jestli umis jen pote kritizovat a nebo jestli vis i vic.
A jeste jedna poznamka. Mars byl pred prichodem MERu hodne dobre zmapovany, dalkovy pruzkum neni slozity (velke teleso, vyrazne bliz, hodne sond k nemu vyslanych, dobre znalosti o slozeni a hustote a vrstvach atmosfery atd.). Teploty kolem nuly (berte s rezervou), jistota pevneho povrchu, jistota, ze neni more ... Titan, tam nebylo jiste skoro nic, jen teroie o slozeni atmosfery a teplotach kolem -160 st. Sakra chlape, to jsou teploty, kdy staci tuknout a vsechno praska i ty superdobre materialy. A oni jsou jeste schopni fotit, merit chemicke slozeni atmosfery, poslouchat co se deje, radarove a sonarove merit tvar povrchu, merit mechanicke vlastnosti pri dopadu telesa atd. V tehlech podminkach toho moc dlouho nemuze moc vydrzet ...
Jo a pokud namitnes, ze pri preletu 7let to byly taky minus teploty, tak je ta situace malinko jina. V kosmu spis potrebuju chladit, protoze se teplo nepredava kontaktem, kdezto pri pruletu atmosferou na padacich a kontaktu s necim kolem -160 je to tepelne namahani sakra velke ...
How, domluvil jsem a ulevil si
Vena


random - 18/1/2005 - 11:10

... pre tych co ma zatracuju ... nie som prave nadseny ze som sa zmocnil ulohy odporcu no aj napriek fakt uzasnym vysledkom ktore boli za pomoci huygensa dosiahnute je tu par ciernych skvrn na satach esa ktore sa tak lahko zmyt nedaju a ja sa snazim len poukazat ze ten uspech mohol byt mnohonasobne vacsi ako v konecnom dosledku bol ... takze vlasne osoh budu mat z toho hlavne odbornici na atmosfery ale planetarny geologovia (a teda v podstate aj ja) maju akurat tak "videozaznam" z povdchu a par panoram ktore su strasne nekontrastne a neostre ... ano je ich mozne vylepsit ale potom tie data su znehodnotene domyslenymi datami ... myslim ze je to silny argument ... okrem toho obal predava ... na buduce uz peniaze na takuto misiu (teda tak daleko) nedostanu a to ma mrzi.
... miroslav ano vo vsetkom mas pravdu az na tie padaky ... ja som myslel na mali brzdiaci padacik o priemere nieco viac ako 1m (neviem k comu bolo nutne aby sa otvoril 3m padak ktory tak akurat vyvolal pretazenie 18g, stacilo by 4-7g po dobu 4-8s) a zostupny padak o velkosti 3m (taky ako mal) + jeho zalohu v pripade problemov ale to by tiez nebol problem keby ten zalozak tam nebol len by to zvysovalo istotu ze sa jeden z nich naozaj otvory ... nehovoriac o tom ze huygens vlastne pristaval tvz. tvrdo a pritom hrozilo jeho znicenie ... ale o tom nechcem pisat ... co sa tyka technologie letu ak by huygens mal vydrzat napriklad 7d tak by musel byt vybaveny trosku inim komunikacnym systemom ktory by sice bol drahsi ale o to vykonnejsi (a mozno aj smoznostou posielania dat na zem malou ale predsa rychlostou ... tak 100bps) no ale zas az tak moc nie... a tak isto by musela byt draha cassiniho taka aby ho mal huygens po dobu najmenej 7d nad obzorom ... a v tomto ja nevidim ziaden problem ... co sa tyka pametovich narokov tak v reali odoslal huygens 50,4MB (7h vysielania x 2 x 8kbps) dat no na zem sa dostal len zlomok teda 18MB (asi 5h vysielania x8kbps) - no a nemam byt rozcarovany :\ - z toho panoramy zaberali 12,5MB! ... pri menitelnom rezime odosielania dat (realtime, sekvencne) by postacovala flash pamat 128MB ... a to je technologia niekde zo zaciatkov 90tych rokov mst. ... proste ide o to ze za rovnake prachy by bolo viac muziky


Patrik - 18/1/2005 - 11:51

No já si myslím, že nejvíc peněz se právě dalo do navržení konstrukce a té izolace (dilatace a pod.), nevěřím tomu, že by nezvážili v konstrukci i Randoma návrhy. Asi věděli proč to zvolili zrovna tak jak zvolili.
To mě napadla spíš filozofická připomínka. Nepřekonali evropané tímto přistáním a průzkumem všechno čeho USA a Rusko dosáhli (nemyslím průzkumem do rozsahu, ale konkrétním zaměřením). V Rusku to prý těžce nesou.


Jan Toman - 18/1/2005 - 12:11

[quote... a tak isto by musela byt draha cassiniho taka aby ho mal huygens po dobu najmenej 7d nad obzorom ... a v tomto ja nevidim ziaden problem ...



Rád bych poprosil o podrobnosti této myšlenky..
Skutečně si to těžko představuji, jak zabezpečit přímou viditelnost po takovou dobu u dvou těles /CAssini vs Titan/ s tak rozdílnými drahami


Vítězslav Novák - 18/1/2005 - 12:22

V Rusku těžce nesou především to, že se jejicch kosmonautika - kromě užité - omezila jen na pilotovanou. Věda a výzkum už dávno spadly z lopaty. Pokud to budou brát skutečně těžce, bude jen dobře.

Ty dobré radmonovy rady jsou opravdu pěkné. Tak ono bylo pořeba poslat Cassini na takovou velkou cestu sluneční soustavou, aby se urychlil energií ukradenou planetám, u Saturna dělal zbržďovací harakiri (ne seppukku) s průlety prstenci aby ušetřil palivo a nemotal se tam potom jen gravitačně jak nudle v bandě - a teď by najednou měl snad obíhat nad Titanem, ne?
Všecko jde, když se chce - a máte na to dost paliva. Obávám se, že ho zase tak moc nemá.

Huyghens splnil vše, k čemu byl určen, fungoval líp a déle než asi kdo předpokládal, buďme s tím spokojení. Já bych byl, i kdyby se rozmáz o povrch - už to co předal před tím, stálo za to. Minuty na povrchu byly plánovány jako úspěch. A on tam fungoval hodiny. Nebuďme nenažraní. Pokud budou peníze, budou i další sondy a ty už poletí do známého (aspoň trochu) prostředí.


Ikar - 18/1/2005 - 12:38

Myslím si že teraz má kozmonautika /myslím nepilotovaný prieskum slnečnej sústavy/ doslova vianoce. V 80-tych rokoch sa niečo zaujímavé udialo tak raz za 5 rokov a fandovia boli nadšení. Dnes máme nepretržitý prílev nových objavov . Ale nevďak svetom vládne .
Niesom odborník na optické podmienky Titanu. Nevyznám sa ani v rádiokomunikačných systémoch , preto sa ku tomu nebudem vyjadrovať . Ale zdá sa mi že AKÁKOĹVEK fotografia z povrchu Titanu je fantastický úspech.
Som naklonený porovnávať len plánované a dosiahnuté výsledky a podľa toho stanoviť úspech či neúspech misie. Po bitke káždý kaprál...
Súkromne sa mi zdá že bolo umením postavit lander tak jednoduchý aby pracoval aj po siedmich rokoch hybernácie a to v neznámom a nepredvídateľnom prostredí.Je to jeden veľký kompromis medzi žiadaným a možným. Hyugens asi splnil zadania na jednotku.


Ervé - 18/1/2005 - 13:10

V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96.


mikes - 18/1/2005 - 13:14

Jak už je uvedeno v předchozích příspěvcích - Huygens přežil brzdění o atmosféru, zkoumal ji několika přístroji, odesílal data a dokonce vydržel i přistání na zcela neznámý povrch (a dále vysílal). Co si přát více ?

Huygens byl navíc prvním evropským modulem, který byl určen pro přistání na cizím tělese s atmosférou. A hned to byla mise, která nemá srovnání s ničím dosud vypuštěným. Po technologické stránce je to absolutní a nezpochybnitelný úspěch.

K těm padákům - to, že fungovaly podle předpokladů, znamená, že byly navrženy dobře a že tedy měly své opodstatnění v takové podobě, v jaké byly použity. A radši o jeden přístroj míň a naddimenzované padáky než naopak (viz. podobný případ Beagle2).

Pokud se nepletu, tak Huygens byl určen primárně pro výzkum Titanovy husté atmosféry (to je totiž ta věc, kterou se odlišuje od ostatních měsíců planet a která stála za to, aby tam byl vyslán modul). Tomu nasvědčuje i složení jeho přístrojů - 5 ze 6 bylo určeno hlavně pro atmosférický průzkum. To zároveň dává odpověď, proč byl použit druhý padák o průměru přes 8 metrů (aby modul klesal pomalu a bylo dost času na měření).


Jan Toman - 18/1/2005 - 13:23

quote:
V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96.

Určitě o tom byl článek v L+K, mám ho schovaný, můžu ho naskenovat a poslat.
přistávací moduly sond VEGA nakolik si vzpomínám byly úspěšné, sledování balonů v atmosféře probíhalo v mezinárodní spolupráci. Povrch snímkovaný nebyl, někde jsem později četl informaci, že přistávací moduly kamery měly, ale někde se stala chyba...


random - 18/1/2005 - 15:36

... no tak po poriadku ... vsetci co ma aspon trosku podporili dakujem ale na vysvetlenie - nechcem byt sudca ja sa snazim len konstruktivne poukazovat na niektore veci ktore sa stali a ma hodne "nasrali".
: Véna Maixner
- ... uf ja ze co mi je dneska tak zle ja ze ma niekdo tu spomina v zlom ... ja vsetko beriem ...
- je pravda ze sa pristavalo na "neznamom" telese ale o to by som si zelal aby sa ocitlo v nasichrukach viac informacii ako sa ocitlo ... urcite tie data su velmi hodnotne a je to lepsie ako nic ...
- nehovoril som ze konstrukcia bola zla ale mohla byt aj lepsia a urcite by to nepotesilo len mna ale aj ostatnych ...
- co sa tyka vasej druzice som touto ponukou hlboko podsteny ... uz od kedy "vnimam kozmonautiku" snivam ze postavim nieco co by dokazalo prekonat Mach1 a aspon "jemne nakuknut do vesmiru" ... dokonca mam skusenosti aj s pohonmi a roznymi inymi technologiami (komunikacia, izolacia, kryotechnologie) ... nebudem to tu vy bavovat ale mozno by som mohol nejakou tou stipkou prispiet ... no ale teraz je prva skola ale po septembri (posledne statnice) preco nie ... a mozno aj skor
: Jan Toman
- je to velmi jednoduche ... preletmi okolo titanu sa mozu zmenit vsetky parametre drahy bez toho aby bolo nutne pouzit obrovske mnozstva paliva... tesnymi preletmi by sa najprv upravila inklinacia a velka poloosa-vystrednost ... takto by sa dostal cassiny na drahu (na ktoru sa maj dostane ale az ku koncu misie) ktorej by v apoastrum lezalo tesne za drahou titanu tak aby sa pohyboval v nevelkej vzdialenosti (do 150000km) nad obzorom nad miestom pristatia ... takto by bolo mozne odhalit aj slapove posobenie saturnu na hladinu "mora" ktore tam urcite je a asi sme tam aj pristali teda do mora ale v tom case tam more nebolo ...

jo ... pokial viem tak huygens mal byt v prvom priblizeni na prieskum atmosfery a povrchu a tak sa aj stalo aspon z casti.


Patrik - 18/1/2005 - 16:36

Randome me by zajímalo proč si o technicích z ESA (celý evropy) myslíš, že jsou na tom s technickou znalostí a improvizací tak špatně. Myslím, že dalších deset techniků, astronomů,... , kteří jsou i tu na diskuzním foru, by vymyslelo dalších 100 možností realizací. To co tam přistálo bylo kompromisem a do jistý míry určitě i optimalizovanej z toho co před 7 lety bylo.
Vždy když jsem se objevil na kosmoparty tak tak padal jeden návrh lepší než druhej. Ale pokud jste tak moudří můžete jít do ESA, pokud se tam ti technici nebudou usmívat, oni tam asi nejsou kuli své hlouposti. Nechápu o čem se tu porát polemizuje, chyby se budou dělat a čím složitější a nová věc to je tím víc jich bude, ale není to kuli tomu protože nad tím nikdo nepřemejšlel, prostě se stane. Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.


kuk - 18/1/2005 - 17:22

quote:
Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.


Takový trest si snad ESA nezaslouží...


leemer - 18/1/2005 - 18:17

quote:
quote:
Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.


Takový trest si snad ESA nezaslouží...


V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV


Vítězslav Novák - 18/1/2005 - 18:21

Občas mám dojem, že někdo už žije v jiném světě. Žijeme na začátku 21. století, ne ve Star Treku. Ba i 2001: Vesmírná odyssea je mimo naše možnosti.

Děláme - my lidé - co můžem a na co máme. Takhle sonda váží 2 1/2 tuny. Palivo víc než 3 tuny. Tohle všecko se muselo dostat na orbitu, urychlit nad 2. kosmickou a protože nemáme prostředky, jak to poslat k Saturnu rovnou, dělal se ten kosmický balet k Venuši, motorická obrátka, zase Venuše, Země, Jupiter - kolem Země proletěla tak těsně, že to bylo o strach (hlavně ze zelených protestátorů). Hlavní motor se zapínal a vypínal snad nejvíc, co jaká sonda absolvovala. Sonda byla pečená u Venuše a mražená za Jupiterem. Selhat toho mohlo víc než kohokoli z nás napadne - exploze motoru, mikrometeorit, nepěkná dávka kosmického záření, nějaká větší erupce na Slunci (a nebylo jich málo), software mohl nechat motor běžet kratší nebo delší dobu, sonda mohla ztratit orientaci při všech těch manévrech a otáčeních, mohla nevydržet v pásu asteroudů, mohla zařvat při průletu prstenci, dráha mohla nedopadnout správně v té změti mnoha těles kolem Saturnu, nemuselo se podařit Hughense probudit, baterky mohly být po té době narušené (ty teploty!), oddělit ve správnou chvíli a správným směrem, nemusel vyjít manévr s retransmisí, zase otáčení Cassini sem a tam, mohly se neuvolnit padáky (viz nedávno Genesis), kterýkoli z nich mohl selhat, atmosféra mohla být jiná, než se předpokládalo a Huyghens by sebou práskl z chodu - a tam měl vydržet několik minut, ne hodin... Nejmíň tak desetkrát víc možných průserů jsem zanedbal. Co desetkrát!

A nic z toho se nestalo, Cassini funguje jak z partesu, Huyghens zafungoval tak na 200%, jak se říkávalo v době pětiletek - pánové, tohle hraničí se zázrakem!


Vítězslav Novák - 18/1/2005 - 19:06

[quote)V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV




Ale brzo (snad) bude. Přinejmenším jsme přidružená země. Ostatně nějaký přístroj na Huyghensovi je částečně český.

Pánové, jak já závidím vám mladejm, kteří se možná do tý ESA dostanete pracovat! Nebo do CERNu nebo do jiných EUinstitucí. Vědeckých, pochopitelně.
Závidím, ale přeju...


leemer - 18/1/2005 - 19:29

quote:
[quote)V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV


Ale brzo (snad) bude. Přinejmenším jsme přidružená země. Ostatně nějaký přístroj na Huyghensovi je částečně český.

Pánové, jak já závidím vám mladejm, kteří se možná do tý ESA dostanete pracovat! Nebo do CERNu nebo do jiných EUinstitucí. Vědeckých, pochopitelně.
Závidím, ale přeju...


Já jakožto ten "mladej" doufám, že někdy v blízké budoucnosti budou takové vědecké instituce i v ČR. Zatím mě těší práce na hvězdárně :-))

Václavík Michal


Jan Toman - 18/1/2005 - 20:35

quote:
... no tak po poriadku ... vsetci co ma aspon trosku podporili dakujem ale na vysvetlenie - nechcem byt sudca ja sa snazim len konstruktivne poukazovat na niektore veci ktore sa stali a ma hodne "nasrali".
: Véna Maixner
- ... uf ja ze co mi je dneska tak zle ja ze ma niekdo tu spomina v zlom ... ja vsetko beriem ...
- je pravda ze sa pristavalo na "neznamom" telese ale o to by som si zelal aby sa ocitlo v nasichrukach viac informacii ako sa ocitlo ... urcite tie data su velmi hodnotne a je to lepsie ako nic ...
- nehovoril som ze konstrukcia bola zla ale mohla byt aj lepsia a urcite by to nepotesilo len mna ale aj ostatnych ...
- co sa tyka vasej druzice som touto ponukou hlboko podsteny ... uz od kedy "vnimam kozmonautiku" snivam ze postavim nieco co by dokazalo prekonat Mach1 a aspon "jemne nakuknut do vesmiru" ... dokonca mam skusenosti aj s pohonmi a roznymi inymi technologiami (komunikacia, izolacia, kryotechnologie) ... nebudem to tu vy bavovat ale mozno by som mohol nejakou tou stipkou prispiet ... no ale teraz je prva skola ale po septembri (posledne statnice) preco nie ... a mozno aj skor
: Jan Toman
- je to velmi jednoduche ... preletmi okolo titanu sa mozu zmenit vsetky parametre drahy bez toho aby bolo nutne pouzit obrovske mnozstva paliva... tesnymi preletmi by sa najprv upravila inklinacia a velka poloosa-vystrednost ... takto by sa dostal cassiny na drahu (na ktoru sa maj dostane ale az ku koncu misie) ktorej by v apoastrum lezalo tesne za drahou titanu tak aby sa pohyboval v nevelkej vzdialenosti (do 150000km) nad obzorom nad miestom pristatia ...
ˇ
Tvrdit, že je to neproveditelné nebudu, ale tvrdím, že letový scénář, jak byl přijatý je optimální z několika důvodů (můžete doplňovat):
- odkládat misi sondy Huygens na Titanu řádově o řadu měsíců určitě nemá pozitivní vliv na spolehlivost přístrojů
- CAssini se zbavila pár set kilo mrtvé váhy
- jak jsem již napsal, pomůžou nám data získaná Huygensem při interpretaci dalších výsledků získaných radarem, kamerami a spektrometry - interpretace výsledků Cassini u Titanu před Huygensem to byla bezradnost a zoufalství obce vědecké....


Véna - 19/1/2005 - 08:50

Randome, je dobře, že jsi se ujal role oponování, ale asi to pro tebe nebude příjemná pozice. Jinak chci zdůraznit, že sonda Huygens byla limitována i možnostmi Cassini a mise Cassinni.
Dále, při takhle velkých penětích je ohromný důraz kladen na bezpečnost. Obecně bezpečnost je zaklínadlo, kvůli kterému stále jezdí vlaky na releových zabezpečovacích zařízeních, neboť u nich se ví, jak se chovají, kdežto elektronika je mnohdy nevyzpytatelná (i když už dneska je to jinak).
Co jsem tím chtěl říct? že mnohdy se jde radši cestou méně výsledků, méně dat, zato jistější. Radši větší štít, než menší, radši nižší očekávání, než vyšší, radši "poddimenzované" cíle, než Mont Everest atd. A pak Huygens měl jako primární cíl, jak už tu bylo několikrát zmíněno výzkum Titanovské atmosféry. Hlavně toho, co je to vlastně za koktejl, který tam je. A z toho jsou data velmi důležitá, ačkoliv zatím nebyla publikována a to mě mrzí.
A tím se dostávám k druhému bodu, v kterém ti musím dát za pravdu. ESA v porovnání s NASA je jako TV Galaxie v porovnání se CNN Ale myslím, že to i vychází z pojetí společností v Evropě a USA ... Sakra, to jsem moc daleko. Prostě my zatím můžeme úspěšnost mise hodnotit pouze z hlediska fotek, které vidíme a to je vše. Nevíme, zda při tom přenosu (kus tam a kus tam) došlo ke kompletní ztrátě dat z některého experimentu (pak by to byl neúspěch v návrhu komunikace). Pokud se však ztratí "jen" část dat, resp. vypadnou některé vzorky (lepší zase aby vypadávali ob vzorek, než souvislý kus) pak je to v pohodě a komunikace byla navržena odpovídajícně. Takže já netrpělivě čekám na nějaké údaje ve stylu, teplotní řez atmosférou, předběžné složení atmosféry, mechanické vlastnosti povrchu, teplota povrchu atd ... A v tom má ESA u mě taky vroubek Jsem totiž zvyklý na trošku rychleji se svlékající dámy
Véna


avitek - 19/1/2005 - 09:37

Chtěl bych jen podotknout, když se nadává na ESA, že celý komplex 3 kamer a dalších přístrojů v rámci souboru DISR [=Descent Imager/Spectral Radiometer] postavili Američané (konkrétně výroba Lockheed Martin, vědecké vedení experimentu Lunar and Planetary Laboratory na University of Arizona).

Hmotnost vlastního přístrojového pouzdra byla 48 kg!

Tak co chcete....


Ervé - 19/1/2005 - 10:30

Včera jsem byl na přednášce o Cassini/Huygens pana Grüna v pražském planetáriu. Ztrátu dat vysílaných systémem A způsobilo to, že vedoucí v Německu nevydal příkaz ke snímání dat na tomto pásmu sondou Cassini, takže opět žádné mechanické, elektrické nebo programové selhání, ale stupidní lidská chyba. Jinak přednáška to byla dobrá, ale zbytečně dlouhá, protože v první části se příliš podrobně probíral Cassini.


Jirka - 19/1/2005 - 10:55

Vypada to taky, ze optika kamer byla necim zanesena, mozna proto ta nizsi kvalita snimku. Priste by to chtelo nainstalovat sterace Jinak gratuluju ESA, NASA i dalsim k uspechu, sam jsem moc nedoufal v nejaky obrazek z povrchu.


Jirka - 19/1/2005 - 11:05

Taky lespi jedna blba fotka z povrchu nez zadna. Myslim ze muzeme vyzkum H. oznacit za prelom ve vyzkumu Titanu. A o to prece slo. Taky tajne doufam ze Casini bude nakonec nejak navedena na obeznou drahu Titanu, pokud je to vubec realizovatelne. Nebo bych ji nechal jeste parkrat proletet prstenci Saturnu, ale na to si jeste doufam par let pockame.


arccos - 19/1/2005 - 12:59

Nevim, jestli by to k necemu bylo. Ze zrejmych duvodu je pruzkum Titanu z vysky velice limitovany. Podle meho nazoru behem vsech (asi 40) pruletu zjisti Cassini vsechno podstatne, co je mozne s jeho pristroji zjistit.


Jirka - 19/1/2005 - 13:12

Co takhle vyzkouset aerobraking u Titanu? Na Cassini uz ke konci zivota moc zalezet nebude, tak se muzou vymyslet ruzny dobrodruzstvi. No ale nepredbihejme, ted je jeste v plny sile.


Jirka - 19/1/2005 - 13:18

quote:
Nevim, jestli by to k necemu bylo. Ze zrejmych duvodu je pruzkum Titanu z vysky velice limitovany. Podle meho nazoru behem vsech (asi 40) pruletu zjisti Cassini vsechno podstatne, co je mozne s jeho pristroji zjistit.

No pochybuju napriklad ze bude porizena kompletni radarova mapa Titanu v maximalnim rozliseni.


Vítězslav Novák - 19/1/2005 - 14:49

Další výsledky mají být uvolněny 21., to je pozítří.
Je fakt, že ESA z toho nedělá takové show, jaké by nejspíš udělala NASA. Možná je to chyba, než budou výsledky, většinu lidí to nebude zajímat už vůbec, resp. většina se o tom nedoví, páč to nebude zajímat televize.
Na druhou stranu, když se uvěřejní (byť s výrazným upozorněním) předběžné výsledky a pak se zpžesňují, je to pro "masy" důkaz, že ti vědátoři stejně nic nevědí a jenom kecaj. Věřte tomu.

RAW snímky uvěřejnili a dál uvidíme.


Chemlon - 19/1/2005 - 17:06

quote:
Včera jsem byl na přednášce o Cassini/Huygens pana Grüna v pražském planetáriu. Ztrátu dat vysílaných systémem A způsobilo to, že vedoucí v Německu nevydal příkaz ke snímání dat na tomto pásmu sondou Cassini, takže opět žádné mechanické, elektrické nebo programové selhání, ale stupidní lidská chyba. Jinak přednáška to byla dobrá, ale zbytečně dlouhá, protože v první části se příliš podrobně probíral Cassini.


///
To snad není možný že jeden člověk může díky své nepozornosti nechat ztratit polovinu všech dat. Opravdu nerozumím jak se řídí vesmírné lety, ale u takových projektů bych předpokládal nějaké kontrolované postupy. Hlavně když jde o takovou důležitou věc jako data že...

Napadá Vás jak je možný zabránit takovejm zásadním omylům nebo nedodělkům při těchto projektech. Viz. problémy s posunem frekvence apod.
Pokud je to pravda tak bych nechtěl být v kůži toho němce

Celkově se ale přidávám na stranu těch co si myslí že šlo o obrovský úspěch.

Kolik z celkově přenesených dat šlo na obrázky? Možná hříšná myšlenka, ale příjde mě to při té kvalitě až škoda. Vzhledem k návrhu sondy bych předpokládal největší prioritu dát přenosu dat z přístrojů a volné místo vyplnit obrázky...

Také jsem moc nepochopil smysl zvuků z titanu. Mají nějakou vědeckou hodnotu? Nebo tam ten experiment byl jen pro lepší PR sondy?



Nolanus - 19/1/2005 - 17:53

Trochu bych to chtel shrnout ze sveho pohledu:

Ta mise pro me byla uplne fantasticka, dokonce sem na nekolik hodin zapomnle na MERy /:))/, lidi, ja si pamatuju, ze poprve se o Huygens cetl jako male dite v Ohnicku nekdy z roku 1982! /je pravda, ze ten ohnicke, kdyz sem ho cetl nebyl novy, cili sem to ja sam cetl trochu pozdejc/.

Nicmene, kdyz se vec snazim videt objektivne: srovnavat fotky z Titanu s nakou fotkou ze Zeme je totalni blbost, verim, ze vzhledem ke vsem okolnostem se za 1,2 mld dosahlo dost. K tem zastaralym pristrojum, desetilete priprave a sedmiletemu letu je trbea dodat, ze pokud si vzpominam, Cassini mel u Saturnu byt uz v r. 1997, zpozdil se diky padu Chalengeru, takze ta zastaralost muze byt i vic nez 20 let /v nekterych oblastech/!

Na druhou stranu naprosto souhlasim s tim, ze u takoveto mise neni mozne se dopustit chyb typu zapomenout naisntalovat soucastku vyrovnavajkici doppleruv efekt a nebo tu chybu s prenosem dat, to proste nejde, maj mit mechanizmy, aby se to stat nemohlo, ten Nemec je idiot, ze to zanedbal, ale je treba rict, ze nemuze byt mozne, aby neco mohl zkazit jediny clovek, nemelo by to byt mozne, ani kdyby se o to hodne snazil. Myslim, ze reditel ESA by mel okamzite letet. Asi nepoleti, protoze Huygens je uspech, ale nemuzu se zbavit dojmu, ze ESA mela vic stesti nez rozumu... U mise, ktera stala tolik a tak dlouho se planovala a odkladala a sledovala a u ktere si SA tolik potrebovala zlepsit reputaci. Kdyby se stala jakakoliv z katastrif jez vyjmnoval pan NOvak, pokrcil bych rameny, ale tohle fakt nasere.



Jinak, pri vsi ucte etc. Huygens bych povazoval za pouhy privazek Cassini, ona i velka cast pristroju byla americka, je to uspech, ale bez Americanu by si ESA podle me ani neskrtla.


Dalsi, co me trochu rozzurilo byla naznaceni, ze by mohly byt problemy s vyvojem radioizotopvych baterii, kvuli odporu nekterych zemi k jaderne energii /link sem dal úpan Novak/


http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050117.html


to me uplne uzemnilo, jestli by mely probihat diskuze i o tomhle, tak at ESA radsi rovnou rozpustej a a t dou do prdele. Doufam, ale, ze problemy nakonec nebudou.

to mi pripomina... tuhle sem narazil na knihu greenpeace proti atomu a tam je hned ze zacatku tahle perla: "je povzbudive, ze radiofobie je jednim z nejrychleji rostoucich postoju na svete"... tento globalni fenomen svedci o tom, ze prosti lide instinktivne chapou, ze zareni poskozuje zive bunky"...

O zvucich Titanu sem pred mesici cetl docela dobrej rozhovor na lidovkach, ten profesor se dokonce pokusil predem nasimulovat, jak by mohly znit, zajimalo by me, nakolik se strefil, zvuky maj mit velkou hodnotu.

Ja bych se naopak zas rad zeptal, nevite nekdo, kde sou k dispozici na Ineternetu nakej prehled starovacich k ruznym planetam a jejich kombinacim? Hledal sem marne, jen si pamatuju, ze cesta k Saturnu pres Jupiter se pry otevira kazdych 20 let?


Vítězslav Novák - 19/1/2005 - 18:12

Ale jistě, Nolane, ESA je proti NASA i Roskosmosu trpaslík. Stejně jako Huyghens proti Cassini, to se nedá nic dělat.

K těm baterkám - jsem rád, že si toho někdo všiml. Ovšem s diskusí se počítat musí. V Německu (a to je dost vlivný stát) jsou Zelení členy vlády a jejich postoj k čemukoli jadernému je znám. Dokonce musela být ve světě nukleární magnetická resonance přejmenována na jen magnetickou resonanci, lidi se báli, že je to ozáří... O manévrech kolem Gorlebenu víme. Teď zase protestujou polští Zelení, že přes ně vozíme palivo pro Temelín.
Máme demokracii a jsou to nakonec lidi, kdo rozhodne, na co půjdou peníze. A na co rozhodně a nikdy nepůjdou.

Je (i) na nás, abychom zelené bludy pronásledovali všude kde na ně narazíme. Diskuse k Temelínu, k úložištím, všude. Internet nám dává možnosti a člověk dneska nemusí jenom bezmocně řvát na televizi, jak se mi stalo párkrát v 90. letech při vystoupeních Patočky nebo profesionální matky Kuchtové. Nebo při pořadu Nedej se!. Při tyjátrologovi Justovi.


random - 19/1/2005 - 19:33

zdravim vsetkych ... stiham setko precitat ale nestiham na vsetko odpovedat ...
ale z poslednych prispevkou len par komentarov ...
- zelenych by som zaradil medzi skupiny ako s komunisticka strana a spol ... prioste demagogie ... minule sa striko vyjadril "pekne" na adresu ekologou ... ze su to pavedci ... a to iste plati aj o stranach zeleneho typu (to je jak stretnutie tretieho druhu )
- JA NESPOCHYBNUJEM USPECH PRISTATIA HUYGENSA ... ja sa z toho tesim nie menej ako ktokolvek z vas ale mam vyhrady voci ESA ... je jedno ze niektore pristroje robili americania ale ESA je zodpovedna za projekt Huygens a tu zlihala na plnej ciare...
- este pred pristatim som vedel ze to bude poprask s timi fotografiami (co sa tyka rozlisenia)no dufalsom ze budu aspon kontrastne ... nestalo sa tak a z toho som mbol nasraty
- niekto sa tu pital na pomer dat z DIRS a ostatnych pristrojov ... celkovo polo prenesenych 18MB dat (plus/minus) z toho obrasky tvorili asi 12,5MB
-na titanovu drahu cassiny asi nebude prevedeny tayto manever by vyzadoval (pri hmotnosti cassinim 2500kg) asi 100-200kg ... v tom najlepsiom pripade ... na to nebude mat ... uz teraz ma asi len 300kg paliva a pred sebou 4roky ... minimalne (po 4rokoch mu zostane asi 1/2) ... mozno by to bolo zaujimave mat na drahe titanu cassinio ... a spon by mohol nepretrzite robit radarove merania a fotit az do bezvedomia ... no ale co stym ked by nemal ziadne palivo ... by sa tam motkal jak nepricetny ... az by bol drahovimi poruhami pripraveny o zivot v titanovej atmosfere
- k satrnu sa da ist aj g-prakom cez venusu a zem (pripadne mars) len to treba dobre spocitat ... kedysi ked startoval cassini som robil simulaciu jeho letu ... aj letu galilea adokonca let k plutu s navedenim na jeho drahu (deltaV=4km/s) to je nerealne!)... a v niektorych konfiguraciach mi vychadzalo ze je mozne pouzit iba zem a venusu (dokonca bola aj taka draha navrhnuta keby sa nepodarilo odstartovat nacas ale to by este cassini stale tapal ve tme) ... pre lahsiu sondu to bude urcite jednoduhsie sa odpalit len pomocou venuse a zeme ako cakat 20rokov na jupiter.

... chcel by som vediet ci sa planuje na najblizsich 10-15 rokov let k titanu alebo saturnu ... (moze byt aj neskor) ... proste co kolvek - kto kolvek ... poslite dajaku linku ...


Ervé - 20/1/2005 - 08:49

NASA plánuje velkou výpravu "JIMO" k Jupiterovým měsícům - velká sonda s atomovým zdrojem a iontovým pohonem pro navedení na oběžnou dráhu kolem Europy, myslím že někdy za 8 let by měla startovat, finančně to ale není zatím zajištěné a ani termín není jistý. Všechno je otázka peněz, podle mně by to chtělo sondu ESA s Ruskem - která by vypustila do Titanu Huygens 2. generace - 350 kg + 500 kg vlastní družice - jednoduchá lehká sonda, 1 t pohon - jsme někde u 2 t. Jaká raketa by takovou sondu přes Venuši k Saturnu dostala ? Stačil by Sojuz z Kourou nebo Ariane 5 ? Mohl by se vyrobit duplikát pro Jupiter - pouzdro do atmosféry Jupitera jako Galileo. Jen kdyby to někdo zaplatil :-(.


mikes - 20/1/2005 - 09:03

Sondě JIMO hrozí zrušení kvůli předpokládaným extrémně vysokým nákladům v řádech miliard ...
"Jaderně"-iontový pohon by se měl údajně nejprve zkoušet na mnohem menší sondě ...


Véna - 20/1/2005 - 09:45

Cauvec, tak zase zareaguju.

ad zvuky:
jednoznacne maji svuj vyznam. Podle odrazenych frekvenci, utlumu, mnohacetnych odrazu a zname vysky a struktury povrchu (jelikoz sonda dosedla tak je "znam") se da urcit prostupnost prostredi, rychlost sireni zvuku, struktura povrchu atd.

ad mnozstvi dat:
na strankach ESA http://www.esa.int/esaCP/SEM15Y71Y3E_index_0.html pisi, ze prijali vice jak 474Mb, coz je 59 MB dat. Dale ze bylo prijato 350 obrazku (coz pri 30kB na obr muze byt tech 12MB). Takze je tu maly nepomer, nebo chyba ...

ad dalsi vysledky z mereni:
na predchozi adrese take strucne popisuji, co se delo a sbiralo za data. Volne prelozim. Do atmosfery Huygens vstoupil v 11:13 CET a bezpecn pristal v 13:45. Pote jeste vysilal nekolik hodin, ale Cassini zachytil 1hodinu a 12 minut vysilani z povrchu. V prubehu letu byly od 160km az na zem odebirany a analyzovany vzorky atmosfery. Bylo zanalyzovano jedinecny mix metanu a dusiku ve stratosfere. Koncentrace metanu plynule vzrustala v troposfere az k povrchu. Byli zaregistrovany oblaka metanu ve vysce kolem 20km a metanove nebo ethanove mlhy u zeme. Pomoci signalu ze Zeme bude rekonstuovana trajektorie s presnosti 1km a poskytne nam data o vetrech na Titanu. Vypada to, ze Huygens vysiall i tri hodiny po pristani. Take byli sbirany vzorky aerosolu mezi 125 a20 km a na palube analyzovany. Behem sestupy byly nahravany zvuky, ktere umozni detekovat vzdalene hromy z blesků. SOnda dosedla rychlosti 4,5 m/s. Pri pristani byla provedena rada pokusu zjistujicich strukturu povrchu, ktery se podoba mokremu pisku, ci hline s tenkou krustou na povrchu, ktera je slozena prevazne z spinave vodniho ledu a hydrokarbonoveho ledu, coz vedlo k temnejsimu povrchu, nez byl ocekavan. Teplota na povrchu byla -180 st.C.
Dalsi vedecke vysledky budou sdeleny na tiskovce 21.1. v 11:00 CET

ad zeleni:
chci rict jen jednu vec. Jsou potreba. Hodne potreba, dokonce i v te prehnane podobe. Protoze nas to alespon nuti premyslet dal. Jinak ale zrovna u jadra jim moc nerozumim, protoze jadro muze nahradit spoustu uhli, ktere budeme treba potrebovat jindy a jinak. Ale u znecisteni rek, ovzdusi, atd. jsou jednoznacne prispevkem. Vzdyt se za poslednik 15 let, kdy zacali byt aktivni vyrazne zlepsil stav rek, ovzdusi, pudy atd.

ad padaky:
Vzhledem k tomu, ze Huygens proletal 2hod 32 minut atmosferou, bylo nutne rychle brzdit a proto tak velka g ... vyzkum atmosfery byl primarni a k tomu cili vse smerovalo ...


Jan Toman - 20/1/2005 - 11:06

quote:
Sondě JIMO hrozí zrušení kvůli předpokládaným extrémně vysokým nákladům v řádech miliard ...
"Jaderně"-iontový pohon by se měl údajně nejprve zkoušet na mnohem menší sondě ...

Moc šancí tomuto projektu nedávám. Reálněji vidím projekt JUNO v rámci NEW FRONTIERS, jestli se bude realizovat, uvidíme napodzim.
K Saturnu se momentálně neplánuje vůbec nic, čeká se na výsledky sondy CASSINI/Huygens.


Jan Toman - 20/1/2005 - 11:15

Za podívání určitě stojí snímky na:
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/raw-images-list.cfm?browseLatest=1
zejména potom fotky měsíce Enceladus, tělesa malého (cca 500 km v průměru), ale se známkami aktivity na povrchu. Existují teorie o kryovulkanismu, který doplňuje částice do prstenů ¨Saturnu. Jestli je to tak ve skutečnosti se dozvíme snad již za měsíc, kdy má Cassini minout Encelada v těsné blízkosti.


Anonym - 20/1/2005 - 12:15

Nikdo znas nevi proc se vedci rozhodly pro tento balik mericich pristroju a kamer.Podle meho nazoru meli podle predchozich udaju z jinych sond a jinych mereni jasno co mouhou na Titanu ocekavat a tak se soustredily spise na merici pristroje nez na vizualni vysledky,coz vcem je hacek,nam jsou nejblizsi a delame si z toho vysledek cele mise,jenze nikdo znas nevi a zatim vedet,do vyhodnoceni dat nebude jaky je skutecny vysledek mise a i po jejich zverejneni pochybuju,ze budeme vysledek chapat,nejsme vedci.Proto bych nesoudil vysledek jen podle vizualnich vysledku,na kterych dle me tato mise nespocivala...


Vítězslav Novák - 20/1/2005 - 18:51

Nevím, jestli to patří až tak sem, ale znova k zeleným.

Ochránci přírody jsou potřeba. Moc potřeba. Ale IMHO ne v podobě našich Beránků či Patočků.

Bval jsem kdysi bronťák, což bylo takové trpěné (když se zařadilo do SSM) hnutí ochránců přírody. Byl jsem i na demonstracích, které dnes vypadají srandovně, ale tenkrát jsme ještě nevěděli, že režim mele z posledního, tak to tenkrát taková sranda nebyla. Vzpomínám na kamošku, která mě požádala, abych tam šel za ni, že ona ještě kojí a nemůže si dovolit ani vazbu 48. Něco - ne moc - o tom vím. No, bylo to naprd, ten tunel Stromovkou stejně bude, a asi ne jeden...
Jenže zelená hnutí 80. let chtěla chránit přírodu PRO LIDI - Krušný hory, Teplicko,... Dnešní Zelení chrání Posvátnpu Přírodu PŘED lidmi, které ti radikálnější považují za vypleníhodný plevel. Mimo sebe, pochopitelně.

Takže, abych nekecal moc dlouho. Zelené potřebujeme, Ultrazelené radikály a ekoteroristy ne. Protože dneska abych se pomalu styděl přiznat se k tomu bronťáctví. Rozumný ale méně znalý člověk mě hodí do stejného pytle s Jihočeskou Kuchtou. A to tedy nerad, moc nerad.
A naši Zelení se tak zkompromitovali lhaním (nejen) k Temelínu, že jim neuvěřím, ani když někde naměří smrtelnou hladinu kyanovodíku. Což je další nedobrý výsledek jejich radikalismu a terorismu. O jejich současných aktivitách prosazujících větrné elektrárny, což je technologie vzácně mizerná po všech stránkách - drahá, neefektivní, nespolehlivá a k životnímu prostředí nepřátelská - už ani nevím, co si myslet.

(Ekoterorista je označení, které soud v Plzni uznal pro protestátory proti okruhu za oprávněné. Vzhledem k dopadům, jimž vystavili na léta obyvatele Plzně. Takže to není žalovatelné. Aspoň v tom jednom případě.)


Vítězslav Novák - 20/1/2005 - 19:22

Obávám se, Anonyme, že k Saturnu se zatím podívaly akorát Voyagery - a ty hlavně prolítaly kolem. Soustředily se na Saturn. Nedalo se moc vybírat, podstatný byl Saturn jako gravitační prak. O Titanu jsme se dověděli, že má hustou atmosféru, něco o složení - a to je asi tak všecko. Atmosféra, to bylo překvapení. Povrch nikdo nikdy neviděl až do teď.

Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho.


Jaroslav Kukuča - 20/1/2005 - 19:24

quote:
Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho.


Pred Voyagermi tam bol tusim este Pioneer 11


MASH - 20/1/2005 - 21:58

quote:
V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96.


Největším úderem byly pro SSSR asi neúspěchy s Marsem v roce 1974. K balonum. Byly az na sondach Vega 1 a Vega 2. Oba pristavaci moduly (vcetne balonu) byly vypusteny na nocni strane planety, nebyly tedy vybaveny opt. snimacim zarizenim.
Jinak si myslim, ze 80. leta (a zacatek 90. let) byla z hlediska "sond" SUPER! Hlavne proto, ze se jednalo o plnohodnotne, sobestacne drahe sondy (nemuselo se nikde moc setrit). Jen skoda, ze i pres to obcas kvuli blbostem selhaly. Tolik me mrzi Phobosy (mely na palube mj. robotka, kterej mel po povrchu skakat na pruzinkach). Jednoho Phobose omylem "vypli" sebedestruktivnim prikazem ze Zeme a druhy se zrejme srazil s "necim" u Marsu - dle posledni fotky, ktera zachycuje jakýsi objekt "svetelnou caru", ktera smeruje proti sonde (velka zahada pro ufolgogy). V SSSR dokonce existovala i teorie, ze sondu sestrelila americka druzice. Mars96 byl take UZASNEJ! Rovery, balony, penetratory... Skoda, ze na tak skvely drahy sonde setrili zrovna na nosny rakete.


Jaroslav Kukuča - 20/1/2005 - 23:59

quote:
... chcel by som vediet ci sa planuje na najblizsich 10-15 rokov let k titanu alebo saturnu ... (moze byt aj neskor) ... proste co kolvek - kto kolvek ... poslite dajaku linku ...

O takych 10 az 15 rokov budeme moct detekovat planety o velkosti Zeme pri inych hviezdach a hovori sa aj o tom , ze sa bude dat fotografovat ich povrch. Myslim si, ze to bude natolko vzrusujuce, ze zaujem o vyskum nasej slnecnej sustavy to trocha odsunie do uzadia.

Hovori sa o misii Terestrial Planet Finder - rok 2014

http://www.jpl.nasa.gov/missions/proposed/tpf.html http://www.firstmh.cz/seti/sim.htm


bejcek - 21/1/2005 - 08:33

Tak se nám diskuze k sondě pěkně rozjela?!

"Zelené potřebujeme, Ultrazelené radikály a ekoteroristy ne. "

Pane Nováku, doba je radikální a chce i radikální reakce , nedivte se proto,že mezi zelenými je široké spektrum. A je dobře, že je! Nebýt řvaní radikálů, mnohé věci v přírodě by byly horší. Technokraté nevymřeli. Jde o to abychom v blízké budoucnosti mohli studovat vesmír a ne se starat o udržitelnost našich ubohých životů na zmršené planetě.
A jde to s ní z kopce, to podtrhuji! Už se tím zabývám mnoho let.
Zelení lžou, hm a co tohle: Když prolétávala sonda Cassini kolem Země - je to už dávno. Přišli na hvězdárnu dva novináři se ptát co je nového. Ten den sonda míjela naši planetu. Říkal jsem jim o tom a vysvětloval jak to pracuje , co bude dělat a kde bere elektřinu. O dva dny později jsem otevřel noviny a tam bylo napsáno:" Zem o vlásek unikla katastrofě!". Kdyby se sonda C. trefila do atmosféry Země tak by ji zamořila radiaktivitou. Má totiž na palubě malou jadernou !!!! elektrárnu, bla , bla ...atd. " Nic takového jsem jim neříkal- bylo to vymyšleno, nedivte se potom, že mnozí -mladší s touto informací ( a jinými) v hlavě mají strach a křičí, protestují atp. Ovšem to jim nedává právo k používání násilí.
A pane Novák, Brontosaurus bylo hnutí plně pod kontrolou KSČ a jí také vedeno i když to tak nevypadalo. To jeho užitečnost velmi snižovalo.
Nepokládám se za ekoteroristu, ale trochu jsem cítil potřebu se postavit na ochranu zelených různého ražení.


Vítězslav Novák - 21/1/2005 - 11:03

No, to s tou katastrofou přece měli už dávno od zelených. Ti rotestovali už proti startu, přesně ze stejných důvodů.

Ti novináři k vám přišli už s jasnou představou, co napíšou. O nějakém průletu nějaké sondy - pffff, s tím se před šéfredaktorem neBLESKnou. Takže vy jste jim dodal jen alibi a trochu "vědecké" omáčky. Tu stejně nejspíš nepochopili. A pokud ano, neměli schopnosti ani zájem ji předat dál.
Je to stejné jako když se k Temelínu mohl vyjadřovat kdejaký zelený a jihomamo - jenom skutečným odborníkům nedali slovo. Dodneška (!) když dojde v Temelíně k poruše na generátoru, ptá se redaktor HN (!) na názor Kuchtové (!). Není to k pos...?

Ona totiž pravda není dost "sexy", nedá se na tom postavit "story", která zaujme a prodá. Řekněte sám - dal by se přičinit vykřičník k titulku "Meziplanetární sonda prolétla kolem Země"? Nemá to ten drajf, ten ajfr, to je JEN skutečnost. Zato "Země unikla katastrofě!", no tam ten vykřičník patří, tam sedí jak dítě na nočníku.

Jo, Brontosaurus nejspíš byl pod kontrolou KSČ, stejně jako skoro všecko tenkrát. Rozhodně všecko oficiální. A že měli pod kontrolou i leccos, o čem jsme mysleli, že ne...
Ale nechme toho, Bronťák je mrtvý a zabili ho současní ekologisté. RIP!


Anonym - 21/1/2005 - 11:17

quote:
Obávám se, Anonyme, že k Saturnu se zatím podívaly akorát Voyagery - a ty hlavně prolítaly kolem. Soustředily se na Saturn. Nedalo se moc vybírat, podstatný byl Saturn jako gravitační prak. O Titanu jsme se dověděli, že má hustou atmosféru, něco o složení - a to je asi tak všecko. Atmosféra, to bylo překvapení. Povrch nikdo nikdy neviděl až do teď.

Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho.


Jeste pred planovanim mise Cassini se vedelo,z jinych napr. pozemskych pozorovani a prave misi voyger,ze na tytanu je atmsfera a z ceho se priblizne sklada,tedy si vedci dokazali udelat obrazek jake asi senzory by byly vhodne...


Jirka - 21/1/2005 - 11:23

Uz jsem tady jednou napsal, zeleni muzou byt dokonce i uzitecni (pro vyzkum kosmu). Je zrejme, ze lidstvo se dostalo do situace, ze jeho existence rapidne meni podminky zde na Zemi. IMHO (abych sel s dobou tak pouziju taky tuhle zkratku) tomu bohuzel nejde zabranit. Celosvetova spotreba surovin a energie se zvysuje rychleji, nez by bylo mozne ziskat racionalizaci stavajicich zdroju. Z toho vyplyva, ze nekdy dojde k surovinove krizi a pak je jen par moznosti. Brutalne (az katastroficky) omezit spotrebu, nebo najit nove zdroje. Ty lze najit bud tady na Zemi, nebo ve vesmiru. Je hezke chranit prirodu na Aljasce, ale az dojde (levna) ropa vsude jinde, bude prvni na rade a bez milosti. Je hezke vymyslet fantasmagorie s vetrnyma elektrarnama, ale jednoho dne budem stejne spolehat vicemene na stepeni nebo snad syntezu. Myslim ze nekteri vzdelanejsi z nich to chapou a mluvi o trvale udrzitelnem rozvoji, ale to netusim jak to dopadne. Nejspis tak, ze brzo se vsechny nebezpecne vyroby presunou do rozvojovych zemi a na ty se pak bude svalovat vina za poskozovani prirody. Pritom by moznym vychodiskem byly surovinove zdroje na Mesici, ktery je dost blizko (pokud nejaky silenec nebude chtit chranit tamni prirodu). Tak uvidime jak to dopadne.


Jan Toman - 21/1/2005 - 11:34

quote:
quote:
Obávám se, Anonyme, že k Saturnu se zatím podívaly akorát Voyagery - a ty hlavně prolítaly kolem. Soustředily se na Saturn. Nedalo se moc vybírat, podstatný byl Saturn jako gravitační prak. O Titanu jsme se dověděli, že má hustou atmosféru, něco o složení - a to je asi tak všecko. Atmosféra, to bylo překvapení. Povrch nikdo nikdy neviděl až do teď.

Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho.


Jeste pred planovanim mise Cassini se vedelo,z jinych napr. pozemskych pozorovani a prave misi voyger,ze na tytanu je atmsfera a z ceho se priblizne sklada,tedy si vedci dokazali udelat obrazek jake asi senzory by byly vhodne...

Však je tam taky poslali, ne?


Jirka - 21/1/2005 - 15:26

Little sunlit penetrates the dense hydrocarbon atmosphere, a fact that was only partly offset by Huygens' 20-watt lamp, which enabled the probe to deliver relatively clear pictures even on the surface. Tomasko described the process as "taking pictures of an asphalt parking lot at dusk."

Takze jako fotit asfaltove parkoviste za soumraku. Stejne si ale myslim, ze objektiv kamery byl necim zaneseny, kdyz fotil primo na povrchu. Otazka je jestli byl chladnejsi nez atmosfera, nebo teplejsi. Teda jestli to byly kondenzovany uhlovodiky (zamlzeny), nebo neco treba nejaky cakanec z povrchu.


Jirka - 21/1/2005 - 18:57

Strucny vytah z materialu JPL o 'tour de Saturn' napovida, ze Cassini se muze klidne dozit treba i deseti let na orbite kolem Saturnu. Podle me neni vyloucena ani orbita kolem Titanu, protoze ve fazi III, kdy se Cassini bude zabyvat studiem prstencu z polarni orbity (zacatek roku 2007) i v dalsi fazi IV bude k tomu hodne blizko. Obezna doba bude treba snizena jen na 16 dnu, cili bude kratsi nez u Titanu. Tesme se na hezci obrazky Saturnu a Titanu, nez ktere jsou k dispozici ted.


Indeed, Cassini's working lifetime in Saturn orbit, with a little luck, may easily run a decade or more.

Cassini uses a set of "reaction wheels" - motorized flywheels - to make the most of its attitude maneuvers, only occasionally using its thrusters to hold itself steady while the wheels "unload" built-up spin.

And so, if its thrusters were used only for such part-time attitude control, their fuel supply could keep the craft stable and working for seveal decades.

However, it's a safe bet that Cassini will also use its thrusters for occasional orbital maneuvers to set up more Titan flybys for an extended orbital tour.

Exactly what that tour will be, we just do not know at this point - for it will certainly depend (as Galileo's extended missions did) on the discoveries it makes during that first busy and exciting four years, which are bound to be numerous and surprising.



Archimedes - 22/1/2005 - 12:22

http://www.spaceflightnow.com/cassini/050121science.html

Tak to vypada, ze na Titanu skutecne alespon obcas prsi :) (i kdyz ne zrovna voda ;)


nolanus - 24/1/2005 - 11:36

Na teto strance jsou clanky o Titanu a saturnu z cervna 2004 lidovek, hledal jsem je kvuli tem zvukum, dovolim si je sem prekopirovat, clovek nikdy nevi, kdy nekoho napadne archiv zrusit, tady to bude ulozeno.

Pak prekopirovavam 2 clanky nove, ktere se mi na pomery ceskeho tisku v psani o o vede zdaji dobre.

http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=275699&sec=35&sub=89&d=16&m=7&y=2004&dat=20040716#clanek


Jak znějí zvuky na Titanu



Dunění připomínající hlas obra, který cosi pronáší v neznámé řeči, se může ozvat na Saturnově měsíci, až přistane sonda Huygens. Vyplývá to z analýz britského profesora akustiky.


Zurčící potůčky a říčky, pustá pláž lemující oceán. Pěnivé vodopády. Popis nedotčené pozemské krajiny? Nikoliv. Řeč je o Saturnově měsíci Titanu. Místo vody si zkusme představit kapalný metan a raději nemysleme na teplotu na pláži. Ta se totiž pohybuje kolem minus 180 stupňů Celsia.
Nevíme, zda jsou na Titanu skutečně oceány či říčky. Nejnovější pozorování tomu příliš nenasvědčují. Počátkem příštího roku ale může Huygens, přistávací modul sondy Cassini, dosvědčit, že kapalina po povrchu měsíce přece jen teče. Titan by se tak stal jediným kosmickým tělesem kromě Země, kde se otevřená hladina dotýká ovzduší.
Profesora Southamptonské univerzity Tima Leightona fascinuje tahle představa natolik, že se rozhodl vypočítat, jaké zvuky může vydávat tamní vodopád (či spíše "metanopád"). Profesor namodeloval i šplouchnutí, jež by vyslal Huygens po dopadu na hladinu oceánu.
Není to čistě teoretický výzkum. Modul je vybaven mikrofonem, takže pokud se nic nepokazí, hlas vzdáleného světa opravdu uslyšíme.

Vzdálené tamtamy

Výprava profesora Leightona za zvuky Titanu začala v Anglii, u nenápadného vodopádu nedaleko Southamptonu. Profesor, který je odborníkem na akustiku a zabývá se šířením zvukových vln v kapalinách, nahrál bublání vodopádu a záznam si odnesl do laboratoře. Podle britské BBC pak použil rovnice založené na vlastnostech ovzduší Saturnova měsíce, vody a metanu. Pomocí nich transformoval zvukové vlny vydávané bublinami vytvářenými pozemským vodopádem.
Co bychom tedy slyšeli, kdybychom stáli na břehu říčky na povrchu Titanu a pozorovali směs metanu a etanu padající přes hranu do hloubky? Zvuk je mnohem vyšší než u pozemského vodopádu a poněkud pištivý - snad by jej mohla vydávat voda vytékající pod velkým tlakem z nějakého úzkého hrdla.
Větší práci měl Leighton se žblunknutím, které by se ozvalo po přistání modulu na hladinu. Aby získal výchozí nahrávku, nechal profesor dopadnout stokilový model sondy na hladinu vody rychlostí kolem dvaceti kilometrů za hodinu. Výsledkem modelování jsou tentokrát vskutku "kosmické" zvuky.
Nejprve je slyšet šplouchnutí připomíná hluboký hlas obra, který s podivnou dunivou ozvěnou cosi říká v neznámé řeči. Pak se ozve bublavý zvuk, jak kapalina proniká do části modulu, a představení uzavírá cosi na způsob bubnování vzdáleného tamtamu - to se konstrukce sondy po nárazu "usazuje".
Všechny zvuky si lze poslechnout na webových stránkách Centra pro ultrasoniku a podvodní akustiku Southamptonské univerzity (www.isvr.soton.ac.uk/fdag/uaua.HTM).
Modul Huygens přicestoval k Saturnu přichycen na boku sondy Cassini jako obrovské, téměř třímetrové klíště. Pokud se přistání na Titanu zdaří, bude pouzdro pracovat a vysílat údaje asi tři minuty.

Profesor Leighton vyzývá pracovníky NASA, aby během této doby co nejdéle využívali ruchový mikrofon na palubě. Je to energeticky nenáročný zdroj dat, který nám může o cizím světě leccos prozradit, aniž by vysílal velké množství údajů, a okupoval tak přenosové kanály.
"Podívejte se po místnosti kolem sebe. Obrázky, které vnímá vaše oko, vám toho o ní hodně prozradí, ale neřeknou vám, co se děje za vámi, za zdí nebo venku na ulici. A teď zavřete oči a zeptejte se sami sebe, co se na těchto místech odehrává. ... Pokud uslyšíte lidskou řeč, můžete dokonce rozpoznat náladu a myšlenky hovořících," přibližují zmíněné webové stránky význam studia okolí pomocí zvukových vln.
Jedním z nejdůležitějších úkolů celé mise je zjistit, odkud se bere metan v ovzduší Titanu. Sluneční záření tento plyn rozkládá, takže by měl z atmosféry měsíce postupně vymizet. To se ale nestalo. Jak je tento plyn doplňován? Na Zemi to mají na starost živé organismy. Třeba je jednou nalezneme i na Titanu, na břehu potoků kapalného metanu, látky, kterou známe z každé kuchyně jako obyčejný zemní plyn.
"Ve velmi vzdálené budoucnosti, až se naše Slunce stane červeným obrem, bude na Titanu tepleji. Možná bychom zde dokonce mohli nalézt nový domov," řekl profesor Leighton BBC.

Lidové noviny, 10. 07. 2004, Martin Uhlíř




Saturnovy prstence stále záhadnější



Tajemnou ozdobu Saturnu poprvé uviděl Galileo Galilei, ale v jeho primitivním dalekohledu vypadala jako "trojitá planeta". Až o půlstoletí později vysvětlil Christiaan Huygens, že kolem planety je prstenec. Během staletí a zejména při průletu sondy Voyager jsme zjistili, že jde o soustavu tisíců prstenců, jejichž struktura připomíná gramofonovou desku. Přestože jsou široké tisíce kilometrů, na tloušťku měří jen pár set metrů. Každý prstenec obíhá jinou rychlostí. Označujeme je písmeny abecedy v pořadí, v němž byly objeveny: nejblíže je prstenec D a nejvýraznější část systému tvoří (v pořadí od planety) prstence C - B - A. Mezi B a A je mezera, známá podle svého objevitele z konce 17. století jako Cassiniho dělení. První snímky ze stejnojmenné sondy naznačují, že v mezeře je poměrně velké množství částic tvořených nikoliv čistým ledem, nýbrž především "špínou".

Vypadají podobně jako tmavý materiál, nedávno pozorovaný na dalším Saturnově měsíci Phoebe. Tyto částice mohou potvrzovat teorii, že prstence jsou zbytky rozbitých měsíců, které kdysi obíhaly Saturn. Prstence mohly vzniknout vzájemnými srážkami těchto měsíců. Podle údajů ze sondy Cassini jsou částice, z nichž jsou prstence tvořeny, překvapivě uspořádány podle velikosti. Nejblíže k planetě obíhají menší částice a jejich velikost vzrůstá se vzdáleností od planety. Jde o úlomky čistého ledu nebo ledem obalené horniny o velikosti od několika milimetrů po desítky metrů (tj. ve škále od zrnek cukru až po celé domy). Nejlepší pohled na prstence v historii výzkumu planety, pořízený před několika dny sondou Cassini, potvrzuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců. Dovede nás tato stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje?
Lidové noviny, 10. 07. 2004, g



Saturn obíhá "mladá Země"



Záhadný měsíc Titan má hustou atmosféru bohatou na organické látky * Cassini překvapila vědce


Na Titanu, Saturnově měsíci, měl být oceán plný metanu. Zdá se ale, že tam není. Těleso, které připomíná Zemi krátce po jejím vzniku, přesto může ukrývat klíč ke vzniku života.

První dny sondy Cassini na oběžné dráze kolem Saturnu přinesly první vědecké výsledky. Vlastně spíše nové, dosud nezodpovězené otázky. Týkají se především soustavy prstenců a měsíců. Nejvíce záhad souvisí s tajemným Saturnovým měsícem Titanem.
Kolem velkých planet obíhají desítky měsíců - malé jsou pouhými bezvýznamnými skalisky, avšak nejmohutnější si v ničem nezadají s planetami. Jak o nich napsal A. C. Clarke: "Jsou to světy, které by kdekoliv jinde měly plná práva samostatných planet, avšak zde jsou pouhými družicemi svého obrovitého pána."

Na počátku byl Huygens

Měsíc Titan, který je po Jupiterově Ganymedu druhým největším měsícem sluneční soustavy, nesporně patří mezi planety: má větší průměr než Merkur a Pluto a jako jediný měsíc je obklopen hustou atmosférou. Každý další poznatek nás utvrzuje, že pod touto atmosférou najdeme mnohem fantastičtější svět, než jsme si kdy představovali.
Pro pozemšťany začíná historie Titanu koncem března 1655, kdy jej objevil holandský astronom Christian Huygens. Po čtvrtroce si byl jist, že jde o měsíc tehdy nejvzdálenější známé planety. Během dalších desetiletí zjistil řadu nových informací, avšak za pojmenování vděčí Titan až Johnu Herschelovi, synu objevitele Uranu. Ten se inspiroval řeckou mytologií a pojmenoval již známé měsíce Saturnu jmény nesmrtelných obrů Titánů. Pro největší z měsíců zvolil název celé rodiny.
Nové poznatky přineslo až 20. století. Přišlo se postupně na to, že Titan má atmosféru, která obsahuje organické molekuly. Nicméně složit kusé poznatky o Saturnově měsíci do mozaiky jednoznačného obrazu se nepodařilo.
Titan oběhne kolem Saturnu za necelých 16 dní - a stejně dlouho mu trvá jedna otočka kolem osy. Znamená to, že stejně jako náš Měsíc vůči Zemi nastavuje Saturnu stále stejnou tvář.
K Titanu dorazí jen několik procent pozemské dávky slunečního záření. Při teplotě, která se trvale pohybuje kolem -180 stupňů Celsia, musí veškerá voda zmrznout. Její roli v atmosféře tohoto bizarního světa zaujímá nejjednodušší organická sloučenina, metan. Metan zde vytváří oblačnost i přírodní koloběh. Není to nicméně látka, která by v ovzduší převládala.
V listopadu 1980 jsme se dočkali prvních snímků zblízka, které vyslala sonda Voyager 1. Nejprve přišlo zklamání, portrét meruňkově oranžového tělesa ze vzdálenosti pouhých 4520 km ukazoval právě tolik podrobností jako snímky Venuše tedy žádné. Viděli jsme jen neprostupný oblačný obal, který nejevil prakticky žádnou strukturu. Poté jsme zažili překvapení: v atmosféře dominuje dusík! Titan má tedy jako jediné těleso ve sluneční soustavě ovzduší podobné pozemskému - takhle nějak musela navíc vypadat zemská atmosféra v dobách krátce po vzniku planety. Během několika minut jsme se dozvěděli více než za předchozí tři století.

Ranní mlhy na Titanu

Metanu není v atmosféře zřejmě víc než dvě až 10 procent. Jeho molekuly jsou neustále bombardovány ultrafialovým zářením ze Slunce, rychlými elektrony ze Saturnovy magnetosféry a kosmickými paprsky. Proto se průběžně rozpadají na jednotlivé atomy, ale zčásti se znovu spojují a vytvářejí složitější uhlovodíky, jejichž řetězce obsahují až tři atomy uhlíku.
Složitější uhlovodíky tvoří hlavní oblačnou vrstvu aerosolů ve výšce kolem 200 km. Vypadá jako mléčná mlha s typickým naoranžovělým zabarvením.
Nedávno byly pozorovány lehké "ranní" mlhy ve výšce kolem 80 km, tvořené patrně aminokyselinami a tuhými částicemi pevných látek. Zdá se, jako by na Titanu příroda přichystala vše potřebné pro vznik živé látky - k završení tohoto procesu ale zřejmě chyběla energie.
Mraky nacházíme také na rozhraní stratosféry a troposféry, ve výšce kolem 50 kilometrů. Jsou to jasná oblaka, obsahující mimo jiné krystalky metanu. Podle nejnovějších pozemních pozorování je oblačnost pod zmíněnou neprůhlednou vrstvou poměrně vzácná a obvykle pokrývá jen několik procent povrchu (na Zemi je to asi polovina povrchu planety).
Zvýšený výskyt těchto mraků nejspíš souvisí s ročním obdobím. Rok na Titanu trvá 30 let pozemských; v současnosti na jižní polokouli končí "šestileté léto" a oblačnost se formuje poblíž jižního pólu. Potvrdily to i první snímky z Cassini.

Není vyloučeno, že je to skutečně letní bouřková činnost - elektrické výboje v atmosféře jsme sice ještě nezaznamenali, ale teoretické modely je nevylučují. Srážky jsou patrně rozptýlené, ale zato mohou být dost intenzivní. Neprší ovšem voda, ale zřejmě metan.

Na povrchu jako v bazénu

Prostředí na povrchu neoplývá vlídností. Po celý den (trvající 16 dní pozemských) zde vládne šero. Osvětlení je asi tisíckrát menší než na Zemi během dne, ale stále ještě 350krát větší než za úplňkové noci. Panuje tlak o 60 % vyšší než na povrchu Země; takový na nás působí, když se ponoříme na dno asi šest metrů hlubokého plaveckého bazénu.
Původní úvahy nevylučovaly, že povrch Titanu pokrývá globální oceán, z něhož by se neustále doplňoval metan v atmosféře. Z měření sondy Voyager se zdá, že se tu mohou vyskytovat všechny tři fáze metanu vedle sebe - metan jako pevná látka, kapalina i plyn. Právě proto bychom se zde mohli setkat s metanovými dešti, řekami či metanovým sněhem a ledem.
Jenže novější radarová a infračervená pozorování ze Země naznačují, že na Saturnově měsíci oceán není. A první snímky z Cassini dokonce žádnou kapalinu ani nenašly! Povrch je tedy z velké části pevný, snad tvořený vodním ledem a tuhým etanem. Ten kondenzuje v atmosféře nízko nad povrchem a jeho vločky se snášejí zvolna dolů a usazují se na souši.
Pokud jsou na povrchu Titanu přece jen souvislejší plochy kapaliny, bude to nejvýše několik velkých jezer (nebo malých moří). Břehy patrně omývá stabilní směs kapalného metanu a etanu. Je velmi tmavá a hustá - řekli bychom "řídká špinavá kaše".
Mnohé nasvědčuje tomu, že poprvé sledujeme koloběh jiné kapaliny než vody. Odpařující se metan stoupá do atmosféry, kde se fotochemicky vytváří smog (ne nepodobný smogu nad velkými pozemskými městy), jeho velké organické molekuly se slepují jako dehet a prší zpět. Dopadnou kapičky metanu na povrch, nebo se dřív odpaří?
Měření sondy Cassini tedy už poněkud změnila naše představy o přírodě na Titanu. Dřívější pohled svět pokrytý moři a oceány - vystřídal obrázek suššího tělesa pokrytého spíše etanovým sněhem než metanovou kapalinou. Stále ale vládne velká nejistota. Třeba ohledně srážek a mraků: Představme si, že z Titanu pozorujeme Prahu, vždy ale jen krátce a s dlouhou časovou prodlevou. Jeden rok provedeme měření a zjistíme, že nad Prahou je zataženo. Můžeme usoudit, že je to trvalý stav. Další rok pohlédneme do těchto míst a zjistíme, že svítí slunce. Musíme tedy své závěry přehodnotit. Napřesrok je opět zataženo znamená to, že se počasí mění s roční periodou? Nebo je slunečné počasí velmi vzácné a my je zachytili jen náhodou? Zkrátka, mnoho nevíme...
Odhlédneme-li od tohoto přirovnání, trápí nás například tyto záhady: Jestliže nejsou na Titanu metanová moře, která nám docela dobře zapadala do teorií, jak vlastně vypadá koloběh této látky v přírodě? Metanová oblaka v okolí jižního pólu připomínají pozemské kumuly schylovalo se ve chvíli, kdy jsme je pozorovali, na Titanu skutečně právě k bouřce? Terénní útvary na povrchu nepochybně utvářela geologická aktivita. Trvá dosud? A je nitro obřího měsíce stále horké, nebo už "vyhaslo"?

Kontinent Xanadu

Vrovníkové oblasti Titanu se nachází cosi jako "kontinent" o rozloze Austrálie, vypínající se do relativní výšky asi 2000 metrů. Pojmenovali jsme ho Xanadu, avšak netušíme, o co vlastně jde. Je to snad ledovcová vysočina, v níž je přemrzlý led tvrdý jako granit?
Doufejme, že v lednu příštího roku budeme na své otázky znát odpovědi: 14. ledna 2005 dopoledne má na povrchu tajuplného tělesa přistát pouzdro Huygens, které je nyní na palubě sondy Cassini.
Kde přistane? Odborníci předpokládají, že to bude poblíž jedné jasné skvrny, avšak nikoliv přímo do ní. Bude to jezero - nebo pevnina? Technici zkonstruovali pouzdro tak, aby zvládlo přistání jak na pevninu, tak do kapaliny.

Konstruktéři zapomněli na Dopplerův efekt

Původně měl Huygens přistát už letos na podzim, ale kvůli odhalené konstrukční chybě se řídící středisko rozhodlo náročný manévr odložit. Chyba se týká rádiového spojení mezi pouzdrem Huygens a sondou Cassini, která má signály vysílané pouzdrem zesilovat a předávat na Zemi. Konstruktéři zapomněli zohlednit Dopplerův posun vlnových délek při změně vzdálenosti mezi sondou a jejím vyslancem, takže by mohlo dojít ke ztrátě spojení a modul Huygens by přišel nazmar.
Věřme, že se to nestane. Titan se nabízí jako unikátní muzeum, v němž příroda zmrazila podobu naší pradávné minulosti. Mohli bychom tu studovat procesy, které na Zemi vedly ke vzniku života (i když nyní Saturnův měsíc pokládáme za místo, které je pro život podobný pozemskému zcela nevhodné). Přistání na jeho povrchu může posunout hranice poznání nebývalým způsobem.

****

kosmická sonda Cassini-Huygens

Sonda Cassini má v lednu příštího roku vyslat do atmosféry Titanu modul s názvem Huygens. Pouzdro o průměru 270 cm a váze 352 kg obsahuje kameru, přístroje na chemický rozbor plynů, na sledování tlaku, teploty, zvuku a dalších fyzikálních veličin. Modul má na padácích sestupovat přes dvě hodiny, počítá se také s několikaminutovým provozem v tvrdých podmínkách na povrchu Titanu.

Za tajemstvím Saturnu a jeho měsíce Titanu

Sonda Cassini začala minulý týden kroužit kolem Saturnu a vyslala detailní snímky prstenců, jimiž je tato planeta charakteristická. Hlavním úkolem mise je prozkoumat měsíc Titan, což je největší Saturnův satelit. Detail prstence pořízený sondou Cassini v ultrafialovém spektru. Červené jsou prstence s větším podílem horniny, tyrkysové prstence mají větší hustotu úlomků a jsou tvořené většinou ledem.

Saturn

Šestá planeta od Slunce je viditelná pouhým okem jako jasný nažloutlý objekt.
Prstence jsou z kousků ledu a hornin, velkých od několika milimetrů až do 10 metrů. Horninu vědci prozatím označují jako "blátíčko". Největší prstenec má vnější průměr více než 270 000 km, tloušťka prstence činí asi 200 metrů.

Titan

Největší ze Saturnových měsíců má průměr 5150 km. Na Titanu trvale panuje mráz více než -180°C. Povrch satelitu je patrně z vodního ledu a zmrzlého etanu. Pravděpodobně jsou zde také jezírka metanu a etanu. Rok na Titanu trvá 30 pozemských let.

Nejdůležitější otázky, na které by měla odpovědět mise sondy Cassini

* Co je zdrojem tepla uvnitř Saturnu? Planeta vyzařuje o 87 % více energie, než kolik přijímá od Slunce.

* Jaký je původ Saturnových prstenců?

* Jaký je původ jemných barev v prstencích?

* Má planeta další, dosud neobjevené měsíce?

* Proč má měsíc Enceladus tak podivně hladký povrch?

* Vymazalo krátery nedávné tání?

* Jaký je původ tmavého organického materiálu, pokrývajícího jednu stranu měsíce Iapetus?

* Jaké chemické reakce probíhají v atmosféře Titanu?

* Odkud se bere metan, tak hojný v ovzduší Titanu?

* Na Zemi souvisí jeho výskyt s aktivitou živých organismů. Jsou na Titanu oceány?

* Existují na Titanu složitější organické sloučeniny a molekuly, které se blíží živým strukturám?

Pramen: Evropská kosmická agentura

Chronologie objevů

* 1655 nizozemský astronom a matematik Christiaan Huygens objevuje měsíc, který obíhá kolem planety Saturnu

* 1659 Huygens popisuje svůj objev v publikaci Systema Saturna

* 1698 Huygens v díle Cosmotheoros podrobně shrnuje svůj celoživotním výzkum tohoto Saturnova měsíce

* 1847 britský astronom John Herschel dává největšímu měsíci Saturnu jméno Titan

* 1908 José Comas i Solá z optických pozorování odvozuje, že Titan je obklopen atmosférou

* 1944 americký astronom Gerald Kuiper zjišťuje plynný metan a jednoznačně prokazuje přítomnost atmosféry

* 1975 jsou v atmosféře detekovány další plyny

* 1980/81 americké sondy Voyager 1 a 2 prolétají kolem Saturnu

* 1989 první radarové odrazy od Titanova povrchu

* 1994 Hubbleův kosmický dalekohled pořizuje první infračervené záběry povrchu tělesa

* 1997 start sondy Cassini/Huygens

* 2005 plánované přistání pouzdra Huygens na Titanu

* 2008 předpokládaný konec expedice Cassini gr

Lidové noviny, 10. 07. 2004, Marcel Grün; ASTRONOM A PUBLICISTA



NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:NOVE:

http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=324427&sec=35&sub=89&d=24&m=1&y=2005&dat=20050124#clanek

Výlet na Titan měl skončit fiaskem


Mise sondy Huygens se neobešla bez dramatických okamžiků. Hrozící katastrofu experti včas zažehnali. Přesto jsme nakonec získali jen polovinu naměřených dat.


Už třetím rokem putovala vesmírem dvojsonda Cassini-Huygens, když si jistý švédský technik náhodou uvědomil, že plán její cesty obsahuje závažný nedostatek. Nepočítá s tzv. Dopplerovým efektem - s posunem frekvence rádiových vln při měnící se rychlosti mezi sondami. Cassini měla totiž přijímat signál Huygense z Titanu a předávat ho na Zemi. Kvůli změněné frekvenci by ale mateřská sonda přestala svému "dítku" od určitého okamžiku jeho sestupu rozumět.
Po osmi měsících usilovného hledání řešení se experti rozhodli upravit letový plán. Nakonec proto Huygens nesestoupil do atmosféry při prvním, ale až při třetím samostatném průletu kolem Titanu.
S pozměněnou geometrií průletu se Dopplerův efekt výrazně neprojevil.
Příjem dat ale svému prokletí neunikl. Naštěstí pouze z poloviny. Chyba programátorů z Evropského vesmírného řídícího střediska v německém Darmstadtu způsobila, že se na Cassini správně nespustil přijímač jednoho ze dvou datových kanálů, které Huygens vysílal. V programu zkrátka chyběl správný příkaz.

Risk, který nevyšel

Vědci v řídícím centru NASA původně chtěli oběma přijímači zachycovat stejné signály. Všechno ale probíhalo podle plánu, rozhodli se tedy pro risk a každým přijímačem snímali jiná data, aby jich získali víc. Protože ale jeden z přijímačů nefungoval, polovina záznamů z kamer i z ostatních přístrojů je ztracena. Modul je z Titanu vysílal, ale Cassini je nezapisoval do své paměti. Místo 700 snímků jich proto na Zemi dorazilo jen 350.
Pro vědce je to sice ztráta, ale nikoliv extrémně dramatická: "Je to stejné, jako by někdo z filmového pásu vystřihl každé druhé okénko," říká odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. Celkový počet získaných snímků je nakonec stejný, jako kdyby v NASA neriskovali a nechali oběma kanály posílat zálohovaně stejná data. Jediným experimentem, který se nepovedl, bylo měření rychlosti větru. K němu bylo zapotřebí dat z obou kanálů. Vědci ale doufají, že se jim i tyto výsledky podaří částečně zachránit rekonstruováním signálů přímo z Huygense, jak je, byť ve značně zkreslené podobě, zachytily radioteleskopy na Zemi.
Lidové noviny, 22. 01. 2005, ev





http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=324426&sec=35&sub=89&d=24&m=1&y=2005&dat=20050124#clanek

Létající talíř v říši mrazu

Sonda Huygens vyslala unikátní data ze Saturnova měsíce Titan * Fotografie povrchu vědce překvapily


Sonda, která přistála na Saturnově měsíci Titanu, odpoví expertům na řadu otázek. Jak akce probíhala a co můžeme vyčíst z dosud zveřejněných dat?

Létající talíř zlatavé barvy vstoupil minulý pátek do atmosféry Titanu. Modul Huygens měkce přistál po zhruba dvou a půl hodinách letu. Získali jsme díky němu informace přímo z povrchu zatím nejvzdálenějšího tělesa sluneční soustavy, na které se kdy lidský výtvor dostal.
Na dalekou pouť se Huygens vydal před více než sedmi lety coby součást sondy Cassini. Den po Štědrém dnu ho od ní pracovníci řídícího střediska NASA oddělili a zahájili přípravné manévry pro sestup, aby v polovině ledna dílo zdárně dokončili.
Místo přistání zůstalo do poslední chvíle velkou neznámou.
Dopadne modul do moře, nebo na pevninu? Jeho konstrukce počítala s oběma variantami. Vědci nemohli ani předem odhadnout, jak dlouho bude sonda vysílat. "Pokud by dopadla do kapalného metanu, rychle by prochladla a baterie by vydržely jen několik minut. Jinak se počítalo s tím, že bude vysílat asi tři hodiny včetně sestupu," uvedl Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z AVČR.
Nemělo smysl vybavovat modul výkonnější baterií. Z letového plánu vyplývalo, že Cassini, která přijímala signál a předávala ho na Zemi, se po třech hodinách schová za obzor a už Huygense "neuslyší". Pozemské radioastronomické observatoře ovšem zaznamenaly, že modul vysílal ještě nejméně další dvě hodiny po ztrátě spojení s Cassini. Na Zem se ale jeho signál dostal v příliš zkreslené podobě.
Fotografie pořízené sondou Huygens se záhy objevily v hlavních zprávách snad všech světových médií. Co na nich vlastně vidíme? Letecké snímky pořízené z výšky 16 km připomínají krajinu s tmavými řekami a mořem. Zatím můžeme pouze spekulovat, zda jde opravdu o moře a jaká kapalina ho tvoří.
Odpověď přinesou až podrobné analýzy dat shromážděných ze všech přístrojů. Kromě kamer totiž snímací zařízení obsahovalo také spektrometry a fotometry. Modul nesl rovněž lapač částic a přístroje pro chemickou analýzu ovzduší, aparaturu pro studium vlastností povrchu a síly větru a měřiče tlaku, teploty, elektrického pole a dalších fyzikálních vlastností atmosféry.
Rozbory zaměstnají celé badatelské týmy na dlouhé měsíce, možná i roky. První seriózní vědecké články můžeme podle Antonína Vítka očekávat nejdříve za čtvrt roku. Pak se snad také dozvíme, jaké je na Titanu počasí, zda tam sněží metanové vločky, zuří bouře a jaké je složení kamenů, u nichž sonda přistála.

Záhadné balvany

Snímek balvanů totiž vyvolal mezi experty velké překvapení. "Nikdo nečekal, že tam najdeme tak velké balvany. Vzhledem k husté atmosféře a silným vichrům odborníci předpokládali, že povrch bude pokrytý jemným prachem a bude spíše připomínat Saharu s dunami," poznamenává Antonín Vítek.
Jaký je celkový dojem z dlouho očekávaných fotografií? "Jsem lehce zklamán jejich kvalitou. Ale musíme si uvědomit, že na Titanu je stále mlha a panují velmi špatné světelné podmínky," říká Antonín Vítek.

Ve snaze o co nejmenší celkovou zátěž byla sonda vybavena jen černobílými kamerami. Zveřejněný oranžový snímek je vlastně kolorovanou černobílou fotografií. Odstín barvy určili vědci podle údajů spektrometru, měl by tedy odpovídat skutečnému zabarvení povrchu.
Na internetových stránkách Evropské kosmické agentury (ESA) se objevily také dvě zvukové stopy pořízené sondou Huygens. Kdo by ale čekal zurčení potoka nebo vzdálené šplouchání příboje metanového moře, bude zklamán.
Jeden ze záznamů obsahuje převedené pulsy z výškového radaru. Se skutečnými zvuky na Titanu to nemá nic společného. Stoupající a zrychlující se tóny ilustrují odražený signál od povrchu, jak se k němu modul před přistáním blížil. Vědci doufají, že jim analýza pulsů prozradí nové informace o tvaru a složení povrchu.
Druhý záznam pochází ze skutečného ruchového mikrofonu. Přerušované šumění bylo nahráno při sestupu atmosférou.Vyvolalo ho pravděpodobně tření letícího pouzdra. "Sonda se v závěrečné fázi pohybovala rychlostí kolem 20 km/h, takže šlo o podobný efekt, jako když jedete na kole a kolem uší vám proudí vzduch," komentuje nahrávku Antonín Vítek.

Mladá zmrzlá Země

Saturnův měsíc vědce zajímá z několika důvodů. Je relativně velkým objektem a jako jediný měsíc ve sluneční soustavě má atmosféru. Dokonce 1,6krát hustší než Země. Stejně jako na Zemi je její hlavní složkou dusík. Navíc tam už předchozí pozorování pomocí sond Voyager a Hubbleova teleskopu zjistila přítomnost jednoduchých organických látek (metanu, etanu, etylenu, acetylenu, metylacetylenu) a dalších sloučenin, o nichž předpokládáme, že existovaly na Zemi krátce po jejím vzniku v tzv. prvotní atmosféře.
Titan proto můžeme přirovnat k "mladé Zemi", k jakési zmrazené "chemické laboratoři" podobné té, z níž se u nás kdysi vyvinul život. Ovšem tvrzení, že výzkum Titanu pomůže rozluštit tajemství vzniku života, považuje Antonín Vítek za příliš nadnesené: "Bude to jen jeden střípek do mozaiky, který nám může potvrdit určité předpoklady." Dohady o teoriích vzniku života podle něj zaměstnají ještě celé další generace vědců.
Nález živých organismů na Titanu se zdá být nepravděpodobný. Jedním z předpokladů života, alespoň ve formě, kterou známe, je kapalná voda, která se na Saturnově měsíci nachází jen jako zmrzlý led.
Důležitou roli hraje také dostatek energie. Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce dopadá na Titan 90krát méně slunečního záření než na Zemi. Vnitřního tepla, které vzniká gravitací, produkuje těleso také mnohem méně, protože je menší než Země. Povrchová teplota se pohybuje kolem -180 až -200 stupňů Celsia. Kromě toho oblast kolem Saturnu ovlivňují radiační pásy. Radiace rozkládá organické látky, vývoji života tedy příliš nepřeje. Navíc existuje rovnice, podle níž probíhají chemické reakce při poklesu teploty o každých 10 stupňů Celsia dvakrát pomaleji. "Na Titanu je 200krát chladněji, to znamená, že chemické reakce tam probíhají přibližně milionkrát pomaleji než na Zemi. Náš život se vyvíjel miliardu let, tam by stejný proces trval milion miliard let. Sluneční soustava přitom není starší než čtyři a půl miliardy roků," argumentuje A. Vítek.

Na stěhování nezbude čas

Sluneční soustavu čeká neodvratitelná zkáza. Slunce se začne rozpínat, zhruba za pět miliard let se stane rudým obrem, jehož poloměr dosáhne až k dnešní oběžné dráze Marsu. Slunce zcela pohltí Zemi. Jak bude v té době vypadat Titan? Mohlo by tam lidstvo najít nové útočiště?
Podle Vítka je teoreticky možné, že tam nastane podobné klima, jaké dnes panuje na naší planetě. "Jenže v té době bude Země dávno vyprahlou a mrtvou planetou. Intenzita slunečního záření se stále zvyšuje a ze Země se veškerá voda vypaří dřív, než by se pro nás mohl stát Titan obyvatelným," dodává.
Pokud se lidstvo samo nezahubí a bude se chtít přestěhovat, protože na domovskou planetu se už nevejde, bude tak muset učinit mnohem dřív, a mělo by si vybrat větší těleso, než je Titan. Kromě toho se Slunce zvětší jen dočasně, takže na Titanu nevzniknou vhodné podmínky pro vývoj samostatného života. Pak se naše hvězda začne opět zmenšovat a skončí jako bílý trpaslík.

***

Návštěva na "mladé Zemi"

Sonda Huygens přistála na povrchu Titanu, nejvzdálenějším vesmírném tělese, na které se kdy dostal lidský výtvor. Největší Saturnův měsíc měří v průměru 5150 km. Má hustou atmosféru a vyskytují se na něm organické látky, proto ho vědci přirovnávají k mladé Zemi. Analýza nově získaných dat zaměstná desítky expertů na dlouhé měsíce.

14. ledna 2005: První snímky z Titanu vyvolaly v sídle Evropské vesmírné agentury v německém Darmstadtu bouři nadšení

Evropská sonda Huygens putovala sedm let sluneční soustavou "na zádech" americké kolegyně Cassini. Svůj let zahájily v říjnu 1997. V následujícím roce

Vědci se domnívají, že na Titanu modul Huygens zachytil pohoří, metanové řeky, moře a pobřeží

Cassini proletěly kolem Venuše, v roce 1999 kolem Země a koncem roku 2000 kolem Jupiteru. Vloni se přiblížily k Saturnu. Na Vánoce se poutníci rozdělili a Huygens se začal připravovat k sestupu na povrch Titanu.

Modul Huygens váží 320 kg.
Ochranný tepelný štít měří v průměru 2,7 m, v něm ukrytá sonda 1,4 m.

1. HASI / přístroje pro měření fyzikálních vlastností atmosféry (tlak, teplota, elektrické pole)

2. CGMS / plynový chromatograf a hmotnostní spektrometr pro chemickou analýzu ovzduší a aerosolů

3. ACP / lapač aerosolových částic a jejich analyzátor

4. DISR / kamery, fotometry a spektrometry pro snímání povrchu

5. DWE / anemometr pro měření směru a síly větru

6. SSP / přístroje pro studium vlastností povrchu měsíce (hustota, teplota, pohyb hladiny, výška nad povrchem)

7. baterie / celkem 5 baterií, každou tvoří 23 článků

8. radarové antény

Cesta sondy Cassini k Saturnu
sonda Cassini využívala gravitační sílu planet k získání energie pro další let

start 15. října 1997
Venuše duben 1998
Venuše červen 1999
Země srpen 1999
Jupiter prosinec 2000
Saturn 30. června 2004

Sonda nese jméno holandského astronoma Christiaana Huygense (1629-1695), který v 17. století objevil Saturnovy prstence a měsíc Titan.

Lidové noviny, 22. 01. 2005, Eva Vlčková; REDAKTORKA LN





http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=324428&sec=35&sub=89&d=24&m=1&y=2005&dat=20050124#clanek

Cassini našla i částice vzniklé mimo sluneční soustavu

http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=324428&sec=35&sub=89&d=24&m=1&y=2005&dat=20050124#clanek

Bez prachu bychom neexistovali my ani Země, říká v rozhovoru pro LN český vědec Jiří Švestka, který se podílel na vývoji analyzátoru prachu, jednoho z přístrojů na sondě Cassini.


LN: Jak vypadá a k čemu slouží přístroj na měření prachových částic na sondě Cassini?

Analyzátor kosmického prachu (CDA) je prozatím nejdokonalejším a nejcitlivějším detektorem prachových částic. Jeho hlavní součást má tvar otevřené nádoby o průměru 45 cm a výšce zhruba 50 cm. Částice, které jsou jím polapeny, nejdříve prolétají soustavou mřížek, které slouží k určení jejich elektrického náboje a směru, odkud přilétají.
Pak částice dopadnou na kladně nabitý terč umístěný na dně detektoru. Nárazem dojde v důsledku jejich velmi vysoké rychlosti k jejich "rozbití" až na jednotlivé atomy, kladně nabité ionty a záporně nabité elektrony.
Analýzou signálů vyvolaných těmito ionty a elektrony lze určit hmotnosti a rychlosti částic.
Měřením rychlosti, jakou se ionty uvnitř detektoru pohybují od kladně nabitého terče k záporně nabité elektrodě, lze určit hmotnost těchto iontů, a tedy chemické složení jednotlivých částic.

LN: Proč se vědci tolik zajímají o kosmický prach?

Nebýt prachových částic, pravděpodobně bychom neexistovali ani my, ani Země. Prachové částice totiž do značné míry přispívají k přenosu těžších prvků (jako je například uhlík a kyslík), které vznikají jaderným hořením v nitrech hvězd, do oblastí ve vesmíru, kde se rodí planetární soustavy. Prachové částice také přinášejí údaje o svých vzdálených zdrojích, o tom, za jakých podmínek vznikly. Zachytili jsme už částice, které vznikly mimo sluneční soustavu.

LN: Podílí se váš přístroj na průzkumu Titanu?

Na výzkum Titanu se specializuje především sonda Huygens. Ale jedním z úkolu přístroje CDA na Cassini je studie vlivu Titanu na Saturnův "prachový komplex".

LN: Zkoumáte také Saturnovy prstence? Může detektor pomoci odhalit jejich složení?

Ano, analýza prachových částic v prstencích Saturnu včetně jejich chemického složení je jedním z jeho prvořadých úkolů. Pro průlety prstenci byl vyvinut speciální detektor částic s vysokou frekvencí dopadů, který je součástí CDA.

Lidové noviny, 22. 01. 2005, Eva Vlčková


Hmm, jak sem si tak cetl ten rozhovor, tak se mi zda, ze ty clanky sou pomerne dobre i proto, ze to s tim Svestkou redaktorka konzultovala...
Ale i to samozrejme patri ke kvlaitni praci nechat si poradit


bejcek - 7/2/2005 - 15:37

Zajímavou stránku se zpracovanými snímky z Titanu uveřejňuje ČAS ve svém časopise"Kosmické rozhledy" č1/05
http://anthony.liekens.net/huygens_static.html
je to hezké a zajímavé.


Ervé - 17/2/2005 - 15:26

Cassini uskutečnil další průlet kolem titanu, doufám že už brzy zveřejní nějaké podrobnější informace jak z Cassini, tak i Huygensu, zatím to bylo dost slabé.


Ervé - 17/2/2005 - 15:53

Tak na titanu je kráter jak kráva. Průměr 440 km, to je fakt macek.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-029
Navíc dnes Cassini prolétá kolem měsíce Enceladus.


avitek - 13/5/2005 - 21:37

Dnes, tj. 2005-05-13 vyšlo nové číslo časopisu Science (jeden z nejvýznamnějších a nejprestižnějších vědeckých multidisciplinárních časopisů na světě), ve kterém je řada článků s vědeckými výsledky sondy Cassini, získanými v průběhu prvních dvou průletů sondy kolem měsíce Titan.

Počítám, že v Knihovně AV ČR bude toto číslo k dispozici čtenářům tak do dvou týdnů (až bude, oznamím zde). Časopis je sice také vystavován na webu, ale přístup k plným textům je placený; já mám (jako pracovník AV ČR) jen omezený přístup k souhrnům článků na webu. Běžně lzde se podívat na obsahy jednotlivých čísel s názvy článků. Pokud by někteří diskutující na této niti měli zájem, mohu jim poslat stažené souhrny článků e-mailem mimo diskuzi. Moje majlová adresa je avitek@lib.cas.cz


URL časopisu je

http://www.sciencemag.org


petr - 23/11/2005 - 13:42

quote:
podla toho co som cital by data mali byt vycucane z toho signalu neskor ... zatial prebieha zber dat ... aj ked sa signal stratil moze byt skrity niekde v sume, to sa odstrani syntezou ... uz sa tesim ... prvy release by mal byt okolo 18h


Ervé - 24/11/2005 - 07:56

Některé výsledky získané sondou Cassini se budou probírat na dnešním setkání Kosmoklubu v pražském planetáriu. Začátek v 18:00, zúčastnit se mohou také nečlenové klubu, celkem tři přednášky, trvání 1,5-2 hodiny, vstupné jen 10 Kč.


Stano - 28/1/2007 - 08:44

Animácia prstencov Saturnu z preletu Cassini zložená z 31 obrázkov
http://www.planetary.org/blog/article/00000842/


Stano - 26/7/2007 - 21:33

Ďalší úlovok Cassini: foto Helene zo vzdialenosti 36 000 km za dobrých svetelných podmienok
http://www.planetary.org/blog/article/00001046/


Stano - 14/3/2008 - 23:32

Enceladus, video z YOUTUBE:
eurl=http://space.newscientist.com/article/dn13448-cassini-probe-to-fly-into-saturn-moons-icy-jets.html



Stano - 15/3/2008 - 08:21

Popis preletu Cassini okolo mesiaca Enceladus (cz):
http://www.astro.cz/clanek/3106


J2930 - 18/3/2008 - 18:54

quote:
Popis preletu Cassini okolo mesiaca Enceladus (cz):
http://www.astro.cz/clanek/3106



a Ian.cz: http://ian.cz/detart_fr.php?id=2793


HonzaVacek - 22/3/2008 - 20:06

Astronomové na základě naměřených dat ze sondy Cassini předpovídají oceán vody na Titanu v hloubce kolem 100 km pod povrchem.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-048
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA10243
http://www.astro.cz/clanek/3114
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=25005


HonzaVacek - 26/3/2008 - 21:09

První výsledky průletu Cassini kolem Encelada.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-050
http://www.jpl.nasa.gov/news/features.cfm?feature=1645


Stano - 16/4/2008 - 18:45

Misia sondy Cassini bola predĺžená o 2 roky tak sa môžeme tešiť na ďalšiu kopu nových snímok a zaujímavých článkov o tajomstvách Saturnu a jeho okolia. Bude aj viac času na detailné preskúmanie Encelada


dubest - 16/2/2009 - 18:37

Top 15 snímků za rok 2008: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/poll/2008/ snímky asi znáte, ale tak snad to někoho potěší [Upraveno 16.2.2009 poslal dubest]


Jan Toman - 1/7/2009 - 06:09

Dnes je to pět roků, co sonda Cassini přiletěla k Saturnu a zahájila jeho průzkum z blízka.


Andy - 29/7/2009 - 21:21

V hezkém článku od pana Martínka ve speciálním čísle časopisu Svět o sondě Cassini je v závěru uvažováno o možném konečném osudu sondy. Mimo jiné je uvažováno o zániku v atmosféře Saturnu (podobně jako Galileo, znemožnění "infekce" životamožných těles), s čímž jsem tak nějak, i když posmutněn, počítal, ale především je uvažováno o jejím nasměrování zpět k Jupiteru a zániku v jeho atmosféře, či k letu do vnitřních částí (!) sluneční soustavy a dopad na planetu Merkur (co případné možné zásoby ledu na pólech a případný, i když velice málo pravděpodobný život zde?). Poslední zmíněná možnost je let do vnějších částí sluneční soustavy a výzkum těles Kuiperova pásu.

Poslední možnost se mi z nabízených osobně líbí nejvíce, především proto, že se zabrání smutnému destruktivnímu konci a obří sonda tohoto typu, pokud bude v adekvátním stavu (proč by nebyla? viz. MERy, či nesmrtelné Voyagery ), může ještě mnoho objevit a prozkoumat. Jen nevím, jak je v těchto scénářích zakomponován třeba stav pohonných hmot (proč posílat fungující sondu s dostatkem pohonných hmot od svého primárního cíle? Dokud bude ovladatelná, nebude hrozit kontaminace...).

Nemáte někdo více info k tomuto? Případně své návrhy/nápady, jen tak do diskuze...


arccos - 30/7/2009 - 21:30

O možnosti vyslání sondy do vnějších oblastí soustavy (Neptun? Uran?) se mluvilo už před startem. Dokonce jsem se na to možná už ptal i tady na Portálu.
Otázkou samozřejmě je právě stav paliva a také těžké rozhodování - je vědecky výhodnější nechat sondu u Saturnu tak dlouhou, jak jen to půjde (kdy se tam znovu dostaneme, že), nebo ji ještě dřív poslat na nejistou cestu jinam?
Byl bych jednoznačně pro druhou možnost, ale já jsem jen nadšený laik.


Jan Toman - 19/8/2009 - 08:43

Sonda CASSINI srovnává sklon své oběžné dráhy s oběžnými dráhami měsíců Saturnu. Díky tomu se bude dostávat opět do blízkosti satelitů planety. Kromě pravidelně se opakujících průletů kolem Titanu (jehož gravitace je zodpovědná za úpravy sklonu oběžné dráhy sondy) dojde po delší době k průletům kolem Enceladada (2.11.2009 ve vzdálenoisti pouhých 99-ti kilometrů).
Více na:
http://saturn.jpl.nasa.gov/mission/saturntourdates/saturntourdates2009/

K možnosti vyslání sondy Cassini k Uranu nebo Neptunu:
podívejte se třeba na:
http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp?lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
kde kromě současných poloh sond opouštějících sl. soustavu je vyznačena poloha vnějších planet. Myslím, že postavení planet takový gravitační manévr neumožňuje ani teoreticky.


David - 19/8/2009 - 09:21

Nevím jaká je zásoba KPH na palubě sondy, ale musela by překonat gravitační vazbu Saturnu a ještě snížit podstatně rychlost po opuštění jeho sféry. I Kdyby pohonné hmoty měla, byl by to běh na dlouhou vzdálenost, k vnějším planetám by se vrátila po průletu u Jupitera tak za 12 let či spíše 15 let a navíc by tam mohla " jen " proletět, na jejich orbitu již zcela jistě neměla PHM.


Jan Toman - 30/10/2009 - 20:17

Cassini má pred sebou osme tesne priblizeni k ledovemu mesici Enceladus, na jehoz povrchu byl jiz drive zjisteny kryovulkanismus. Sonda se v pondeli 2.11. 2009 priblizi k povrchu v oblasti jizniho polu na vzdalenost 103 km. V cinnosti maji byt postupne vsechny pristroje na palube, spektrometry, kamery i radar. Snimky maji mit rozliseni az 15m/pix (dosud nejpodrobnejsi snimky ze srpna 2008 maji 2x lepsi rozliseni).

K dalsimu tesnemu pruletu dojde,21.11.2009, kdy se Cassini priblizi Enceladu na 1600 km.
Podrobnosti na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov/files/20091102-21_enceladus_mission_description.pdf


Enceladus patri mezi nejzajimavejsi telesa sl. soustavy diky cinnemu vulkanismu na povrchu. V oblasti jizniho polu byly jiz v roce 2005 identiifikovany hluboke praskliny "tiger stripes", pozdeji pojmenovane Alexandria, Baghdad, Cairo, Damascus.


Jan Toman - 21/11/2009 - 21:14

Doporucuji k prohlednuti nove snimky sondy CAssini porizene pri pruletu kolem Encelada:
- pruletove snimky porizene ze vzdalenosti cca 10tis. km i s vytrysky v oblasti jizniho polu:
http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/raw/?start=6&storedQ=2157676


Vladimír Mařan - 23/11/2009 - 19:28

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/185096-sonda-cassini-poslala-unikatni-snimky-saturnova-mesice.html


Jan Toman - 11/12/2009 - 06:15

Animace porizena ze snimku sondy Cassini ziskanych pri poslednim pruletu kolem Encelada:
http://wanderingspace.net/2009/11/
(dokazal by to nejaky fotograf naexponovat lepe?).

Zprava o puvodu tmaveho materialu na mesici Iapetus (tzv. Cassini regio):
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=29782

Dle teorii z 80.let mohl za tmave zbarveni prenos castic z vnejsiho satelitu Phoebe. Nedavno byl objeveny novy prstenec kolem Saturnu (neobjevila ho sonda Cassini, ale teleskop Spitzer pracujici v IR oblasti) a prave tento prstenec je patrne vinikem one spiny.
vice treba na:
http://www.saturntoday.com/news/viewpr.html?pid=29341


dubest - 11/12/2009 - 19:12

pro Jan Toman
moc děkuju hlavně za ten první odkaz, výborné! ..a je tam hned pod prvním snímkem(gifem)Enceladu odkaz na "ugordan's photostream" a tam jsou teda fanstastické snímky(hlavně Cassini), resp. našel jsem řadu obrázků, které jsem neznal(a že jich mám požehnaně)


Jan Toman - 11/12/2009 - 20:10

quote:
pro Jan Toman
moc děkuju hlavně za ten první odkaz, výborné! ..a je tam hned pod prvním snímkem(gifem)Enceladu odkaz na "ugordan's photostream"
vubec jsem o tom odkazu nevedel, ale rado se stalo


Stano - 20/12/2009 - 07:35

Ďalší skvelý úlovok Cassini - odraz slnka z hladiny jazera na Titane



Viac na: http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/multimedia/cassini20091217.html


arccos - 21/12/2009 - 23:43

Tento záběr je opravdu fantastický. Neuvěřitelné, co všechno je dnes možné. Jakoby ten Titanův svět ožil před očima.
Zajímalo by mě, jestli je to náhoda nebo se o takový efekt operátoři pokoušeli záměrně.


Archimedes - 22/12/2009 - 00:17

Náhoda to není, hledali to od roku 2004, ale severní polokoule Titanu, kde je jezer víc, byla dlouho ve tmě. Teprve letos nastaly ideální podmínky pro odlesky na "severních" jezerech.

Ale souhlasím, že je to jeden z nejúchvatnějších snímků z poslední doby


http://www.spaceflightnow.com/news/n0912/18titan/

"Cassini scientists had been looking for the glint, also known as a specular reflection, since the spacecraft began orbiting Saturn in 2004. But Titan's northern hemisphere, which has more lakes than the southern hemisphere, has been veiled in winter darkness. The sun only began to directly illuminate the northern lakes recently as it approached the equinox of August 2009, the start of spring in the northern hemisphere. Titan's hazy atmosphere also blocked out reflections of sunlight in most wavelengths. This serendipitous image was captured on July 8, 2009, using Cassini's visual and infrared mapping spectrometer." [Upraveno 22.12.2009 Archimedes]


Jan Toman - 15/1/2010 - 07:53

Dnes máme páté výročí přistání modulu Huygens na Titanu. To nám to utíká...
http://www.jpl.nasa.gov/news/features.cfm?feature=2448

Článek o možném následovníku:
http://www.astro.cz/article/4114


Jan Toman - 4/2/2010 - 06:11

Jedna dobrá zpráva:

Výzkum Saturnu sondou Cassini je prodloužený do roku 2017. Během tohoto prodloužení nazvaného Cassini Solstice Mission sondu čeká 155 obletů planety, při kterých se setká 54x s Titanem a 11x s Enceladem.
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/newsreleases/newsrelease20100203/


milan 81 - 4/2/2010 - 21:36

Dá se někde zjistit jaká je ještě zásoba paliva ?


avitek - 4/2/2010 - 22:07

quote:
Dá se někde zjistit jaká je ještě zásoba paliva ?


Ano, současný stav naleznete na

http://saturn.jpl.nasa.gov/faq/FAQTechical/


Jan Toman - 5/2/2010 - 06:50

Sonda Cassini bude v závěru své mise navedena na dráhu s vysokým sklonem, prolétat bude nejprve v těsné blízkosti prstenu F, potom bude oběžná dráha upravena tak, aby pericentrum leželo uvnitř celého systému prstenů, mezi prstenem D a vnějšími vrstvami atmosféry. Následně bude sonda navedena do atmosféry planety.
Škoda, že se do plánů nepodařilo zahrnout přiblížení k Iapetu, ale i tak je na co se těšit.
Prezentace Cassini Proposed Extended - Extended Mission (XXM)
http://www.lpi.usra.edu/opag/march09/presentations/pappalardo.pdf


Adolf - 20/5/2010 - 16:01

Kosmická loď Cassini přibližuje poslední dva Saturnovy měsíce
By SPACE.com Staff

posted: 19 May 2010
04:44 pm ET
NASA kosmická loď Cassini právě sviští dvojitou šipkou kolem Saturnu, aby zachytila blízké záběry dvou měsíců této planety s prstenci – gejzíry posetého Encelada a mraky zahaleného Titanu.

Zrovna se vyskytnuvší vyrovnání těchto dvou Saturnových měsíců znamená, že sonda Cassini bude moci pozorovat tyto dva odlišné světy během necelých 48 hodin bez jediného manévru mezi tím.

Cassini už se vrhl na Enceladus, k němuž se přiblížil nejtěsněji už 18. května GMT (pozdě v noci a 17. května pacifického času). Kosmická loď proletěla ve vzdálenosti asi 270 mil (435 km) od povrchu měsíce.

Hlavním cílem průletu kolem Enceladu bylo sledovat slunce v pozadí vodou bohatého výronu, jež vytryskl z jeho jižní polární oblasti.

Vědci použili ultrafialového zobrazovacího spektrografu Cassini ke změření, zda je ve výronu molekulární dusík, o němž se už ví, že obsahuje čpavek. Teplo může molekulám čpavku umožnit, aby se rozštěpily na molekuly dusíku a vědci chtějí vědět, zda se to na Enceladu děje.

Určením obsahu dusíku ve výtrysku gejzíru na Enceladu by vědci mohli odhalit klíč k tepelným procesům v nitru tohoto ledového měsíce.

Druhý průlet Cassini provádí kolem posledního a největšího měsíce Saturnu Titanu.

K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ranních hodinách 20. května GMT nebo pozdě večer 19. května pacifického času v NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif., kde inženýři na Cassini dohlíží. Kosmické plavidlo prolétne ve vzdálenosti 750 mil (1400 km) od povrchu tohoto měsíce.

Cassini provede při průletu kolem Titanu vědecký radiový experiment, aby detekoval jemnou proměnlivost gravitační síly na kosmickou loď vyvinutou tímto gigantickým měsícem, který je o 25 procent objemově větší než planeta Merkur.

Vědci analyzují data, aby dosáhli jasnějšího porozumění vnitřní struktury Titanu a zjistili, zda měsíc má pod svým povrchem kapalný oceán. Kompozitní infračervený spektrometr se též použije na jeho nejjižnější průlet k posbírání tepelných dat, aby se doplnila tepelná mapa tohoto mlžného měsíce.

Cassini už provedla před tím čtyři průlety a ještě ji čeká v nadcházejících letech jeden.

Sonda Cassini byla vypuštěna v roce 1997 a dorazila k Saturnu v roce 2004, kde shodila na oblaky zahalený povrch Titanu evropskou sondu Huygens. Cassini byla určena ke zrušení v září letošního roku, ale její mise byla prodloužena, takže nyní potrvá i v roce 2017.

Originál a odkazy:
http://www.space.com/missionlaunches/cassini-titan-enceladus-double-flyby-100519.html


Andy - 21/5/2010 - 21:19

Další článek o průletu Cassini kolem Enceladu a Titanu:

http://vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality/54-aspirant-na-fotografii-roku-cassini-opt-u-enceladu

Nádherné snímky .


x - 25/7/2010 - 18:32

Podle Ufologu - citace:
"Kosmická sonda Cassini objevila na Saturnově měsíci Iapetus tajemnou obrovskou zeď, postavenou kolem dokola přímo na rovníku."

Odkaz:
http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2010072401


alamo - 11/10/2010 - 21:38

celkom pekný článok
Vesmírnou agenturu přistihli při fotomontáži. Jinak to nešlo, hájí se
http://technet.idnes.cz/vesmirnou-agenturu-pristihli-pri-fotomontazi-jinak-to-neslo-haji-se-1ji-/tec_vesmir.asp?c=A101011_080049_tec_vesmir_pka
Jenže když obrázek zvětšíme a prohlédneme si podrobněji oblast stínů (například pomocí primitivní gamma korekce), je zcela evidentní, že na fotce, pořízené sondou Cassini, jsou tahy štětcem.

Konspirační teoretikové zajásají a mohou se dohadovat, zda je pod tahy štětců mimozemská flotila nebo tajná americká základna. My ostatní si raději přečteme, co o (jiné, podobné) fotomontáži píše její autorka. Vysvětluje, že způsob, jakým sonda Cassini pořizuje obrázky, ji nutí sáhnout k fotomontáži, pokud má být výsledný snímek barevný.


yamato - 11/10/2010 - 22:39

celkom vtipna diskusia k tomu clanku - vacsina diskutujucich nema nazor, zopar fanatickych konspiratorov ktori v tom vidia dokaz ze NASA nieco taji, a jeden astrofotograf ktory sa tej bande marne snazi vysvetlit preco sa astro snimky fotia na ciernobiely cip cez farebne filtre, preco cassini nema HD kameru a ako sa spracuvaju astro fotky...


Machi - 11/10/2010 - 23:16

Tak ono se to dostalo už i na český web?
Chudák Emily. Snaží se co nejrychleji udělat nějaký pěkný obrázek pro web a zapomněla na blázny co v každém pixelu se šumem hledají mimozemskou flotilu.


Adolf - 15/11/2010 - 18:59

30 – letá saturnovská Odysea: Od Voyagerů NASA až po dnešní Cassini
By SPACE.com Staff

posted: 12 November 2010
11:46 am ET

Je tomu již 30 let, co dvě kosmické lodě NASA Voyager poprvé navštívily Saturn, ale odkaz objevů učiněných těmito sondami u této prstencové planety je i dnes pořád ještě živý.

Voyager 1 provedl svůj nejtěsnější průlet kolem Saturnu před 30 lety (12. listopadu) a jeho sesterská loď Voyager 2 ho v tom následoval téměř rok poté 25. srpna 1981. Tyto dvě sondy objevily šest před tím neznámých – a malých – měsíců, poskytly náhledy do dynamiky Saturnových prstenců a potvrdily, že Titan – největší měsíc Saturnu – má hustou, dusíkem bohatou atmosféru.
Obrázky z Voyagerů: http://www.space.com/php/multimedia/imagegallery/igviewer.php?gid=130&imgid=81

Samotná tato zjištění astronomům bohatstvím Saturnova systému otevřela oči. Ale návštěva Voyageru podnítila tolik nových otázek, že k prozkoumání těchto záhad byla o dvě desetiletí později vyslána další kosmická loď NASA – orbiter Cassini, řekli výzkumníci.

„Podívám-li se zpět, uvědomím si, jak jsme před Voyagerem o sluneční soustavě věděli vlastně málo,“ řekl Ed Stone z Caltech, tehdy v těch dnech projektový vědec mise Voyager. „Jednu za druhou jsme objevovali věci, o nichž jsme nevěděli, že by se také daly objevit.“

Zatímco mise Cassini byla společným podnikem mezi NASA, Itálií a Evropskou kosmickou agenturou – která postavila lander pro Titan, který se svezl na hřbetu Cassini – tak dvojčata sondy Voyager na mise vystřelila v roce 1977 samotná NASA, a dnes jsou to nejvzdálenější kosmické lodě od Země.

Průkopníci na Saturnu

Nejtěsnější přiblížení Voyageru 1 k Saturnu v roce 1980 přivedlo sondu až na 78 300 mil (126 000 kilometrů) k vrškům oblaků na planetě a Voyager 2 se přiblížil na 62 600 mil (100 800 kilometrů). Tato dvě těsná přiblížení – součást širší „velké cesty“ k vnějšku sluneční soustavy – odhalil vědcům Saturn, jaký před tím nikdy neviděli.

Např. fotky z Voyageru ukázaly obrovské bouře řádící v atmosféře Saturnu – něco na Zemi umístěnými teleskopy nezachytitelného, říkají výzkumníci. A kosmická loď objevila též zvláštní pokroucené vzory v Saturnově prstenci F objevené jen rok před tím NASA sondou Pioneer 11.

Tyto dva Voyagery odhalily též, že povrch Enceladu – Saturnova šestého největšího měsíce – byl na některých místech kupodivu mladý, což poukazuje na nedávnou geologickou aktivitu.

Vědci pozorování Voyageru využili k vyřešení debaty o tom, zda je atmosféra Titanu hustá nebo jen řídkým závojem. Voyagery zjistily, že Titan byl zahalen do husté mlhy uhlovodíků v dusíkem bohaté atmosféře, což vědce vedlo k předpovědi, že na povrchu tohoto měsíce mohou být roztroušena moře kapalného metanu a etanu, říkají výzkumníci.

„Bylo jasné, že Voyager nám na Saturnu ukazuje něco jiného,“ řekl Stone. „Zas a znova nám kosmická loď odhalovala tolika neočekávaných věcí, které často zabraly dny, měsíce a roky, než jsme je z toho vyčetli.“

Cassini: Nová návštěva Saturnu

Po úspěších průletů Voyagerů zůstal Saturn sám do roku 1997. Tehdy NASA vystřelila kosmickou loď Cassini, která dorazila k prstenci lemovanému plynnému obru v roce 2004, a pokračovala v pozorováních Voyagerů i stanovováním nových mezí.

Cassini astronomům pomohl zodpovědět některé otázky, které s průlety Voyagerů vyvstaly, uvedla v prohlášení NASA. Sonda objevila mechanismus, jak např. vysvětlit mladý terén na Enceladu: vzory povrchových puklin připomínající pruhování tygra, které vyvrhují výtrysky vodních par a organických částic.

Cassini rovněž odhalil, že Titan má na povrchu opravdu stabilní jezera kapalných uhlovodíků, čímž se ukázalo, jak je tento zmrzlý měsíc blízkým analogem mladé Země. Sonda vyřešila, jak ty dva malé měsíce objevené Voyagerem – Prométheus a Pandora – tahají za planetární prstenec F, čímž vytváří jeho divný pokroucený tvar, dodávají výzkumníci.

„Cassini za jeho četné fascinující objevy hodně dluží a za to, že pro Cassini vydláždil cestu,“ řekla Linda Spilker, projektový vědec Cassini v JPL, která začala svou kariéru prací na Voyageru. „V Cassini pořád ještě svá data porovnáváme s Voyagerem a hrdě stavíme na dědictví po Voyageru.“

Záhady Saturnu stále přetrvávají

Hlavní mise Cassini k Saturnu skončila v roce 2008 a expedice byla dvakrát prodloužená s tím, že se plánuje ukončení studia planety touto sondou v roce 2017.

Toto prodloužení je klíčové, protože po sondách Voyager zůstalo ještě pár záhad, které Cassini ještě nevyřešila.

Např. vědci poprvé našli šeštiúhelníkový meteorologický útvar, až když spojili dohromady obrázky Saturnova severního pólu z Voyageru. Desítky let později získala Cassini obrázky s vyšším rozlišením z divné meteorologické formace, která vykazovala pozoruhodně stabilní strukturu. Ale výzkumníci dosud neví, co tuto atmosférickou podivuhodnost způsobuje.

Dvě kosmické lodi Voyager byly v roce 1977 vystřelené s primárním cílem prozkoumat Jupiter a Saturn. Ale obě sondy letěly dál i po splnění těchto cílů.

Mezi nimi tyto dvě kosmické sondy, podle činitelů NASA, prozkoumaly plynové obry sluneční soustavy – Jupitera, Saturn, Uran a Neptun – a 48 měsíců planet.

Voyager 1 a 2 stále fungují, prozkoumávají vnějšek sluneční soustavy. Obě to činí až téměř k vnější vrstvě heliosféry, kde se sluneční vítr zpomaluje v důsledku tlaku mezihvězdného plynu. Voyager 1 je asi 11 miliard mil (17 miliard km) od slunce, zatímco Voyager 2 je asi 9 miliard mil (14 miliard km) daleko, říkají výzkumníci.

I jako nejvzdálenější člověkem zhotovené objekty, podle činitelů NASA, ve vesmíru obě sondy Voyager pořád provádí vědecká pozorování a posílají domů data.



Kosmická loď NASA Voyager 1 odhalila pokroucení jednoho z nejužších Saturnových prstenců. Obrázek Voyager 1 (vlevo) byl uvolněn 12. listopadu 1980. Bližší pohled na prstenec F (vpravo) byl získán kosmickou lodí NASA Cassini 13. dubna 2005. Měsíc Pandora je nalevo (vně) od prstence a měsíc Prométheus je napravo (uvnitř) prstence. Credit: NASA/JPL and NASA/JPL/SSI




Záhadný meteorologický útvar šestiúhelníkového tvaru kolem Saturnova severního pólu byl napoprvé nalezen na obrázcích z kosmické lodi NASA Voyager 2. Mozaikový obrázek nalevo byl v roce 1988 vytvořen Davidem A. Godfreyem. Mozaikový obrázek napravo byl vytvořen z obrázků získaných z kosmické lodi NASA Cassini 3. ledna 2009. Credit: Copyright D.A. Godfrey, reproduced by NASA/JPL with permission, and NASA/JPL/SSI



Vědci nejdříve spatřili tato nějak klínovitá pomíjivá mračna drobných částeček známá jako „špricle“ na obrázcích z kosmické lodi NASA Voyager. Obrázek nalevo získal Voyger 2 22. srpna 1981. Obrázek napravo získala Cassini 2. listopadu 2008. Credit: NASA/JPL and NASA/JPL/SSI



Než kosmická loď NASA Voyager v roce 1980 a 1981 navštívila Saturn, si vědci nebyli jisti, zda má Saturnův měsíc Titan hustou nebo řídkou atmosféru. Pomocí obrázků získaných Voyagerem 1 vědci zjistili, že Titan byl zahalen do husté mlhy uhlovodíků v atmosféře bohaté dusíkem. Od té doby, kdy kosmická loď NASA Cassini v roce 2004 dorazila k Saturnu, už získala obrázky, jako je ten napravo, ukazující jedno z jezer kapalných uhlovodíků na povrchu Titanu. Credit: NASA/JPL and NASA/JPL-Caltech


Adolf - 16/11/2010 - 21:09

Saturn vědce překvapuje změnami svého energetického výkonu
By SPACE.com Staff

posted: 16 November 2010
09:44 am ET

Saturn je proměnlivý svět, který od sezóny k sezóně i z roku na rok uvolňuje překvapivě proměnlivá množství tepla, zjistila nová studie.

Jako kdyby řízen stmívacím spínačem, vydává Saturn každý rok od 2005 do 2009 méně energie, plyne to z pozorování učiněných sondou NASA Cassini na orbitě prstencové planety. Energetický výkon Saturnu se též mění podle planetárních sezón a jeho vzor je odlišný od počátku 80. let, kdy planeta naposledy nějaká kosmická loď navštívila, řekli překvapení výzkumníci.

Vědci si mysleli, že planety mají sklon energii emitovat stabilním tempem, řekli výzkumníci. Nové výsledky by astronomům mohli pomoci lépe porozumět vnitřnímu zdroji energie Saturnu.

„Skutečnost, že Saturn ve skutečnosti vydává dvakrát více energie, než jí absorbuje od slunce, byla až dosud po mnoho desetiletí záhadou,“ řekl spoluautor studie Kevin Baines, Cassini vědec z NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Calif. „Co tuto energii vytváří? Tento článek představuje první krok k této analýze.“

Měření tepla ze Saturnu

Výzkumný tým posbíral dosud nevídané vzory Saturnu, aby tato pozorování kompozitního infračerveného spektrometru Cassini analyzovali, takto měří teplo, které planeta uvolňuje.

Vědci zjistili, že uvolňování tepla je dost proměnlivé jak v čase tak i prostorově – to moc neočekávali.

„V planetární vědě jsme měli sklon si myslet, že planety vydávají energii rovnoměrně ve všech směrech a stabilní rychlostí,“ řekl Liming Li z University of Houston, který výzkum prováděl, když byl na Cornell University. „Nyní víme, že to tak Saturn nedělá.“

Tok energie vydávané Saturnem je místo toho vychýlený s jižní polokoulí vydávající od poloviny roku 2005 do 2009 asi o šestinu více energie než severní polokoule, řekl Li vedoucí autor studie.

Tento efekt sedí se sezónností na Saturnu. Během těchto pěti pozemských let bylo na jižní polokouli léto a zima na severní polokouli Saturnu. (Saturnu trvá téměř 30 pozemských let, než oběhne slunce, takže jedno roční období na prstencové planetě trvá asi sedm pozemských let.)

A Cassini zjistila, že Saturn jako celek během tohoto pětiletého období zvolna chladnul, přičemž vydával postupně od roku 2005 do 2009 méně energie, říkají výzkumníci.

Vědci tento výsledek nedávno uveřejnili v Journal of Geophysical Research-Planets.

Je to jiné, než to bývalo

Výzkumníci chtěli vědět, zda se tyto trendy na Saturnu během času mění, tak se podívali na pozorování učiněná kosmickou lodí NASA Voyager v letech 1980 a 1981, což bylo před saturnovským rokem.

Stejnou nerovnováhu mezi jižní a severní polokoulí však neviděli. Obě oblasti si byly naopak mnohem více vzájemně odpovídající.

Proč Voyager neviděl stejné rozdíly mezi létem a zimou mezi těmito dvěma polokoulemi? Jedno možné vysvětlení je, že vzory Saturnových mraků podléhají fluktuacím, blokují a rozptylují infračervené světlo různě, říkají výzkumníci.

„Je rozumné myslet si, že změny v emisích Saturnova výkonu mají spojitost s oblačností,“ řekl spoluautor studie Amy Simon-Miller z NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md. „Ale abychom plně porozuměli, co se na Saturnu děje, potřebujeme další polovinu tohoto obrázku: velikost příkonu, který planeta absorbuje.“

To je další krok, jak přečíst vnitřní tepelné čerpadlo Saturnu, říkají výzkumníci. Vědci vědí, kolik energie na Saturn přivede slunce. Budou-li moci měřit, kolik této energie prstencová planeta absorbuje a kolik odráží, budou moci vypočíst, kolik Saturnova tepla pochází z planety samotné.

Lepší porozumění vnitřnímu toku tepla na Saturnu, „významně prohloubí naše chápání počasí, vnitřní struktury a vývoje Saturnu a dalších obřích planet,“ řekl Li.


Kompozitní obrázek ve falešných barvách vykonstruovaný z dat získaných kosmickou lodí NASA Cassini ukazuje Saturnovy prstence a jižní polokouli. Obrázek byl složen z 65 jednotlivých pozorování mapovacím spektrometrem Cassini jak ve viditelné tak infračervené oblasti 1. listopadu 2008. Credit: NASA/JPL/ASI/University of Arizona


Adolf - 26/11/2010 - 22:04

Kosmická loď NASA Cassini je vzkříšená včas k průletu kolem Saturnova měsíce
By SPACE.com Staff

posted: 24 November 2010
06:48 pm ET

NASA dnes (24. listopadu) znovu probudilo kosmickou loď Cassini z nucené hibernace během obíhání Saturnu poté, co tři týdny vědecká práce stála kvůli trablům s počítačem.

Všechny vědecké přístroje sondy byly znovu aktivovány a kosmická loď je v dobré kondici právě včas k rekordním pozorováním ledového měsíce Saturnu Enceladus během těsného průletu v úterý 30. listopadu, řekli činitelé NASA.

Cassini byla provozována v ochranném standby módu – zvaném „bezpečný mód“ – od 2. listopadu, kvůli špatnému časování datových bitů v řídícím a datovém systému počítače Cassini.

Neočekávané přepínání bitů zamezilo, aby hlavní počítač Cassini zachycoval životně důležité instrukce a kosmická loď v důsledku toho vstoupila do stanby módu.

„Inženýři odkrokovali činnost počítače v této době a určili, že všechny reakce kosmické lodi byly správné, ale dosud neví, proč se ten bit přepnul,“ řekli činitelé NASA v aktualizovaném dnešním prohlášení.

Problém s počítačem znamenal šestý vstup Cassini do bezpečného módu od jejího startu v roce 1997. Během těchto období sonda vysílala inženýrská data a data o kondici kosmické lodi do operačního střediska mise Jet Propulsion Laboratory NASA v Pasadeně v Kalifornii, ale nemohla provádět vědecká pozorování.

Závada Cassini znemožnila studium Titanu, Saturnova největšího měsíce, během průletu kolem tohoto v mracích zahaleného satelitu 11. listopadu.

Nadcházející průlet 30. listopadu Cassini přivede na asi 30 mil (48 kilometrů) od povrchu Enceladu, Saturnova šestého největšího měsíce. Tento zmrzlý svět má ledové gejzíry tryskající z jeho jižního pólu a – možná – bublající podpovrchový oceán kapalné vody.


Cassini při tomto přiblížení proletí kolem Enceladovy severní polární oblasti a pak provede další zrovna takový střet o tři týdny později. Tato dvojice střetů bude znamenat druhé nejtěsnější přiblížení kosmické lodi k Enceladu (Cassini se v říjnu 2008 spustilo k tomuto měsíci až na 16 mil nebo 25 km).


Během průletu kolem Enceladu použije Cassini přístroje k provedení měření gravitace tohoto ledového měsíce. Výsledky budou porovnány s těmi z předchozích průletů kolem jižního pólu Enceladu kvůli lepšímu pochopení vnitřní struktury tohoto měsíce, jak tvrdí činitelé NASA.

Cassini rovněž navzorkuje prostředí nabitých částic kolem Enceladu a ve viditelném světle i dalších částech spektra bude během tohoto blízkého setkání snímkovat, dodali.

Kosmická loď Cassini dorazila k Saturnu v roce 2004, aby tuto třpytivou planetu a její prstence studovala a doručila i v Evropě postavenou sondu Hygens k přistání na Titanu. Cassini svou primární misi ukončila v roce 2008 a nyní je ve druhé fázi, která potrvá do května 2017.

Mise je kooperativním podnikem mezi NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Italskou kosmickou agenturou.



Tohle umělecké pojetí zobrazuje plánovaný průlet kosmické lodi NASA Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladu 30. listopadu 2010. Cassini se z hibernace „bezpečného módu“ probudila 24. listopadu. Credit: NASA/JPL


Adolf - 26/11/2010 - 23:46

Překvapení Saturnova měsíce Rhea: Kyslíkem bohatá atmosféra
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 25 November 2010
02:06 pm ET

Druhý největší měsíc Saturnu Rhea má tenkou atmosféru se spoustou kyslíku a oxidu uhličitého, jak zjistila nová studie.

Kosmická loď NASA Cassini během těsného průletu kolem tohoto zmrzlého měsíce v březnu detekovala u Rhey atmosféru. Objev znamená první objev kyslíkem bohaté atmosféry u oběžnic Saturnu.

Je známo, že kyslíkem bohaté atmosféry existují na dalších přirozených satelitech naší sluneční soustavy. Např. Europa a Ganymede – dva zmrzlé měsíce Jupitera – je též mají bohaté kyslíkem.

Ale objev Rhey naznačuje, že slabou skořápku kyslíkem bohaté atmosféry – a snad i složitý chemismus – mohou hostit i další velká ledem pokrytá tělesa v celé sluneční soustavě i dále, říkají výzkumníci.

„Viděli jsme, že k tomu dochází na Jupiteru, a jsme si tím nyní jisti na Saturnově měsíci,“ řekl SPACE.com vedoucí autor studie Ben Teolis z Southwest Research Institute in San Antonio. „Skutečnost, že je to velice rozšířené, je velice vzrušující.“

Pátrání po atmosféře

Hubble Space Telescope NASA detekoval slabou kyslíkatou atmosféru kolem Europy a Ganymedu v 90. letech. U obou Jupiterových měsíců pochází kyslík z povrchového vodního ledu, který se pod těžkým bombardováním nabitými částicemi z Jupiteru štěpí na vodík a kyslík.

Výzkumný tým si myslel, že něco podobného by se mohlo dít i v Saturnově systému, který je nabitý velkými zmrzlými měsíci.

Rhea je přirozený kandidát. Skládá se převážně z vodního ledu a – s průměrem 950 mil (1 529 kilometrů) – by mohla mít dostatečnou gravitaci, aby atmosféru udržela, řekl Teolis.

Kosmická loď Cassini hledala kyslíkem bohatou atmosféru kolem Rhey při dvou předchozích průletech v letech 2005 a 2007. Sonda našla pár pozoruhodných náznaků, ale vyšla naprázdno. Při těchto střetech se Cassini dostala na 312 mil (502 km) a 3 564 mil (5 735 km) k povrchu Rhey.

V letošním březnu se kosmická loď dostala mnohem blíže. Křižovala nad severním pólem Rhey s přiblížením na 60 mil (97 km) k povrchu – tak blízko, že prolétávala skrze atmosféru tohoto měsíce. Hmotnostní spektrometr Cassini potvrdil přítomnost jak kyslíku tak oxidu uhličitého.

Kyslík tvoří asi 70 procent atmosféry Rhey a oxid uhličitý zbývajících 30 procent, jak tvrdí Teolis. Když Cassini vzorkovala atmosféru, byla asi 100 krát slabší než vzduch zahalující Europu a Ganymeda, zjistili výzkumníci – což vysvětluje, proč ji Cassini z větší dálky nezjistila.

„Je příliš slabá, aby byla detekovatelná z dálky,“ řekl Teolis.

Pro srovnání koncentrace kyslíku v zemské atmosféře je pravděpodobně přinejmenším pět bilion krát vyšší než ta spatřená na Rhee, dodal Teolis. To ale pořád činí atmosféru Rhey asi 100 krát silnější než je ta u měsíce Země nebo u Merkuru.

Rhea není jediným měsícem Saturnu, o němž je známo, že má atmosféru: Titan, Saturnův největší satelit, ji má a to bohatou dusíkem. Ale nová studie potvrzuje od ledu odvozenou kyslíkem bohatou atmosféru poprvé mimo Jupiterův systém.

Teolis a jeho kolegové svá zjištění ohlásili online 25. listopadu. 25. vychází v žurnálu Science.

Záhadný oxid uhličitý na Rhee

Výzkumníci říkají, že jsou si dost jisti, že ví, odkud atmosférický kyslík Rhey pochází – z nabitých částic ze Saturnovy magnetosféry, jež rozbíjejí molekuly vodního ledu. Zdroj oxidu uhličitého je však záhadnější.

Je možné, že Rhea, jako mnoho dalších těles sluneční soustavy, má na svém povrchu či u něj uhlíkem bohaté organické molekuly, říkají výzkumníci. Tato organika by se mohla nabitými částicemi ze Saturnu štěpit stejně jako led Rhey. Uvolněný uhlík a kyslík by se mohly vázat za tvorby oxidu uhličitého.

Bombardování mikrometeority by též mohlo pro takovéto reakce přinést uhlík, jak tvrdí výzkumníci.

Je též možné, že oxid uhličitý uniká už plně vytvořený z nitra Rhey. Tento plyn by mohl být původní – zbývající z utváření měsíce před asi 4,5 miliardami let – nebo by mohl být produktem dávných reakcí uvnitř Rhey, která nyní vypadá geologicky mrtvá.

„Až dosud nemáme ani ponětí, který z těchto mechanismů jej vytváří,“ říká Teolis. „Je to určitě něco, na co se v budoucnu chceme podívat.“

Výzkumníci mohou už velmi brzy dostat šanci to provést. Cassini má v plánu provést ještě těsnější průlety kolem Rhey v lednu s přiblížením na asi 47 mil (75 km) k jižní polární oblasti tohoto měsíce, řekl Teolis.

Zapeklitá chemie zmrzlých světů?

Nová studie naznačuje, že kyslíkaté atmosféry – vytvořené štěpením povrchového ledu – mohou být na velkých zmrzlých tělesech běžné po celé naší sluneční soustavě i mimo ni, říkají výzkumníci.

„Nyní to vypadá, jako by to byl vzor,“ řekl Teolis.

Důsledky tohoto vzoru jsou podle výzkumníků zapeklité. Kyslík je extrémně reaktivní, takže velké zmrzlé měsíce by mohly hostit daleko složitější chemii na svém povrchu nebo u něj, než jsme si to před tím představovali.

Tato chemie by mohla být ještě zajímavější, kdyby se kyslík dostával pod zem a mísil se s mořem kapalné vody. Rhea nevypadá, že by měla podpovrchový oceán, ale další zmrzlé měsíce pravděpodobně mají – jako např. Europa a Enceladus, Saturnův šestý největší satelit (který je sám pravděpodobně příliš malý, aby udržel atmosféru).

„Je-li tento mechanismus běžný, jak to vypadá, že je, tak to určitě vyvolává některé velice zajímavé otázky,“ řekl Teolis.



Průletová trajektorie kolem Rhey z března 2010 a rozložení kyslíkové atmosféry (jak je simulovány počítačovými modely). Předpovězená hustota kyslíku (žlutě) v porovnání s měřeními z Cassini (bíle) provedenými během průletu. Credit: Science/AAAS




Kosmická loď NASA Cassini našla při předchozích průletech zvláštní náznaky kyslíkem bohaté atmosféry. Detekovala důkazy vyvěrajících molekul kyslíku a oxidu uhličitého, např. během blízkého setkání roku 2005. Credit: Science/AAAS




Tyto tři obrázky Saturnova měsíce Rhea z kosmické lodi NASA Cassini jsou retušovány, aby se ukázaly barevné skvrny a záhyby na ledovém povrchu měsíce. Nová pozorování ukázala, že Rhea má kyslíkem bohatou atmosféru. Credit: NASA/JPL/SSI/LPI [Full Story]


Adolf - 2/12/2010 - 22:13

‚Tygří škrábance‘ na ledovém měsíci Saturnu jsou rozsáhlejší než se myslelo
By SPACE.com Staff

posted: 01 December 2010
02:30 pm ET

Síť teplých puklin napájejících ledové gejzíry na Saturnově měsíci Enceladus je rozsáhlejší a spletitější, než si vědci představovali, ukazují to obrázky z NASA sondy Cassini.

Bezpilotní kosmická loď Cassini objevila na povrchu jižního pólu Enceladu při průletu kolem tohoto měsíci 13. října několik dalších trhlin. Pozorování sondy vědcům umožnilo sestavit až dosud nejpodrobnější tepelnou mapu této oblasti, řekli výzkumníci.

Cassini se tento týden při průletu v úterý 30. listopadu k Enceladu vrátila. Kosmická loď prolétla 30 mil (48 kilometrů) od severní polokoule ledového měsíce. Teplé praskliny z nové studie ale Cassini našla během svého průletu kolem jižní poloviny Enceladu.

Ačkoliv je povrch Enceladu zmrzlý, obrovskými puklinami na jeho jižním pólu vzlíná teplo, pukliny planetární vědci pojmenovali „tygří škrábance“. Tohle teplo poskytuje energii pro proslulé ledové výtrysky na tomto měsíci, které do vesmíru vyvrhují vodní páry a organické částečky.

Nově pozorované praskliny podle výzkumníků vypadají, že se větví od konců jiných tygřích drápanců.

„Konce tygřích škrábanců mohou být těmi místy, kde tato aktivita právě začíná, nebo už skomírá, takže složitý vzor tepla, který tam vidíme, nám poskytuje vodítka k životnímu cyklu tygřích škrábanců,“ řekl v prohlášení John Spencer vědec Cassini z Southwest Research Institute in Boulder, Colo.

Masivní výměna tepla

Cassini nejdříve objevil ledové gejzíry Enceladu – Saturnova šestého největšího měsíce – v roce 2005. Kosmická loď provedla mnoho průletů kolem Enceladu – říjnový střet byl pro tuto sondu 11. – což vědcům pomohlo dát si dohromady, co pohání tyto gejzíry na jiném světě.

Výzkumníci nyní vědí, že Enceladus, o němž se kdysi myslelo, že je studený a geologicky mrtvý, má složitý systém tepelné cirkulace. Tento systém vynáší teplo vzhůru z podpovrchu tohoto měsíce – možná skrze bublající oceán kapalné vody – a směřuje jej to výtrysků skrze tygří drápance.

Masivní množství tepla proudící Enceladovým jižním pólem – je asi pětinásobkem tepla na jednotku plochy než, jaké proudí geologickými horkými skvrnami Země v Yellowstonském národním parku, řekli vědci.

Nové obrázky a tepelné mapy z průletu Cassini kolem Enceladu 13. října 2010 by vědcům měly pomoci tyto výměny tepla zachytit mnohem úplněji, řekli výzkumníci.

Prohlídka tygřích drápanců

Cassini použil svůj infračervený spektrometr a kameru s vysokým rozlišením ke studiu jižního pólu Enceladu.

Sonda zkoumala nejteplejší část systému tygřích škrábanců, část praskliny zvané Damascus Sulcus. Kosmická loď na Damascus pozorovala na Enceladu teploty až do minus 120 stupňů Fahrenheita (minus 84 stupňů Celsia). Ačkoliv to zní studeně, je to ve skutečnosti pro tento ledový měsíc u Saturnu dost teplé.

Je to trochu vyšší než před tím na Damascus změřené teploty, které byly kolem minus 150 stupňů Fahrenheita (minus 101 Celsiů) – tento rozdíl má několik možných příčin, řekli vědci.

Jedním z vysvětlení může být, že tygří škrábanec je zrovna aktivnější, než byl, když jej Cassini naposledy v roce 2008 pozorovala, řekli výzkumníci. Nebo ta nejteplejší část tygřího drápance může být tak úzká, že předchozí zkoumání tuto teplotu zprůměrovala se širší oblastí.

V každém případě měla tato nová pozorování tak vysoké rozlišení – že odhalila detaily tak malé jako 2 600 stop (800 metrů) – takže vědci mohli poprvé vidět teplý materiál prýštící z centrálního příkopu Damascus, řekli výzkumníci.

Termální skan v Damascus ukázal rovněž velkou proměnlivost v tepelném výkonu na jen několika kilometrech délky praskliny. Bezprecedentní rozlišení vědcům pomůže porozumět, jak ty tygří škrábance přivádí teplo na povrch Enceladu, řekli vědci.

Poslední sluncem zalitý jižní pohled Cassini

Cassini zaznamenal termální mapu Damascus souběžně s obrázky ve viditelném světle, kde jsou tygří škrábance zality slunečním svitem odráženým od Saturnu. Data z viditelného světla i s tepelnými byla sloučena, aby vědcům pomohla porozumět vztahům mezi tepelnými fyzikálními procesy a povrchovou geologií.

„Naše obrázky ve vysokém rozlišení ukazují, že tato část Damscus Sulcus je mezi těmi strukturálně nejsložitějšími a tektonicky nejdynamičtějšími tygřími drápanci,“ řekl člen týmu Paul Helfestein z Cornell University.

Střet ze 13. října byl poslední průlet Cassini kolem tohoto měsíce k dálkovému snímkování do roku 2015. Geometrie mnoha průletů mezi současností a rokem 2015 – jako byl úterní průchod – už neumožní, aby Cassini prováděla další podobné tepelné skany; kosmická loď bude příliš blízko povrchu a neuvidí jižní pól.

Průlet kolem Enceladu též Cassini poskytl poslední pohled na aktivní jižní polární oblast ve slunečním svitu, řekli výzkumníci.



Tento obrázek ukazuje tepelnou mapu jižního polárního regionu Saturnova měsíce Enceladus ve vysokém rozlišení zhotovenou z dat získaných NASA kosmickou lodí Cassini během průletu 13. října 2010. Credit: NASA/JPL/GSFC/SWRI/SSI



Pozorování kosmickou lodí NASA Cassini během průletu v říjnu 2010 věcům umožnila sestavit tepelné mapy nejteplejší části puklik „tygřích škrábanců“ na Saturnově měsíci Enceladus s až dosud nejvyšším rozlišením. Credit: NASA/JPL/GSFC/SWRI/SSI



Pohled na ledové gejzíry Enceladu, které vyvěrají z jižního polárního regionu tohoto měsíce. Na pozadí tohoto obrázku vyfoceného 13. října 2010 kosmickou lodí NASa Cassini je sluneční svit odražený Saturnovou atmosférou, takže vytváří jasnou diagonální linii. Credit: NASA/JPL/SSI



Výtrysk částic vodního ledu vyvržený ze Saturnova měsíce Enceladus se Saturnem v pozadí na tomto obrázku zachycený kosmickou lodí NASA Cassini 13. října 2010. Sluneční svit odražený od Saturnovy atmosféry vytváří jasnou linii klenoucí se přes střed obrázku. Credit: NASA/JPL/SSI


Adolf - 17/12/2010 - 21:18

‚Jezero Ontario‘ na Saturnově měsíci: Mělké a téměř bez vln
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 17 December 2010
10:23 am ET

SAN FRANCISCO – Obrovské jezero uhlovodíků na Saturnově měsíci Titan je ploché jak zrcadlo a překvapivě mělké s průměrnou hloubkou srovnatelnou s plaveckým bazénem na dvorku, tvrdí nová studie.

Ontario Lacus největší jezero na Titanově jižní polokouli pokrývá asi 6 000 čtverečních mil (15 000 čtverečních kilometrů). Ač veliké, není zrovna bouřlivé; vlny na Ontariu jsou menší než tloušťka šestáku a jezero nemůže být v kterémkoliv místě hlubší než 24 stop (7,4 metrů), zjistili výzkumníci.

„Objem uhlovodíků je ve skutečnosti dost malý,“ řekla vedoucí autor Lauren Wye ze Stanford University, která presentovala výsledky svého týmu ve středu 15. prosince na podzimním zasedání American Geophysical Union. „Ta mělkost byla překvapením.“

Jezera na Titanu

Největší Saturnův měsíc Titan je mrazivé místo s průměrnými teplotami kolem minus 290 stupňů Fahrenheita (minus 179 stupňů Celsia). Má hustou dusíkem bohatou atmosféru a cykly počasí založeného na metanu. Vědci nedávno objevili, že jeho povrch je poset jezery naplněnými kapalnými uhlovodíky – materiálu jako metan, etan a propan.

Ontario Lacus je z těchto jezer největší na jih od Titanova rovníku. Rozkládá se na obrovské ploše – téměř tak velké jako jeho pozemský jmenovec severoamerické jezero Ontario.

Wye a její tým použili radarová měření provedená kosmickou lodí NASA Cassini během jejích dvou průletů kolem Titanu – jedním v červnu 2009 a druhým v lednu 2010 – z toho vypočetli, jak velké jsou na Ontariu vlny a jak je jezero hluboké.

Výzkumníci před tím zmapovali některé z hloubek Ontaria u jeho pobřeží. Ale nové výsledky představují některé z prvních solidních měření hloubky Titanova jezera po celé jeho délce a šířce, řekla Wye.

Při potvrzení předchozích zjištění výzkumníci určili, že povrch Ontaria je tak plochý, jak jen může být, s maximální výškou vlny menší než 1 milimetr (0,04 palce). Žádné kapalné těleso na Zemském povrchu se nemůže takovéto míře hladkosti přiblížit, řekli výzkumníci.

Tato měření naznačují, že větry na Titanu možná po čas provádění měření téměř neexistovali, řekla Wye. Je rovněž možné, že uhlovodíky plnící Ontario Lacus jsou obzvláště viskózní.

„Nemáme o jejich materiálových vlastnostech ani ponětí,“ řekla SPACE.com.

Výzkumníci rovněž zjistili, že Ontario je na tak obrovské těleso překvapivě mělké. Jeho průměrná hloubka je něco mezi 1.3 a 10,5 stop (0,4 – 3,2 metrů) a maximální hloubka je v okolí 9,6 až 24,4 stop (2,9 – 7,4 metrů). (Tým odvodil dolní a horní meze těchto hodnot z měření Cassini.)

Tato čísla kladou objem Ontario Lacus někam mezi 4,3 31 kubických mil (7 až 50 kubických km) říkají výzkumníci. Pozemské jezero Ontario naproti tomu obsahuje asi 984 kubických mil (1 640 kubických km) vody.

Odlišnost severních jezer

Tým se rovněž podíval na několik jezer na Titanově severní polokouli, která má značně více jezer než jih. Jedno z nich obrovské Ligeia Mare bylo hlubší – ačkoliv nemohli udat tvrdé číslo, jak až je hluboké, jelikož signál radaru Cassini slábne v hloubkách nad asi 26 stop (8 metrů).

„Vše, co můžeme říci, že je pravděpodobně hlubší než osm metrů ve většině prostředku jezera,“ řekla Wye.

Rozdíl v hloubkách pravděpodobně odráží rozdíl v mechanismu vytváření. Ontario Lacus se podle Wye jeví jako naplaveninová pánev.

„Může to být relativně plochá pánev jako Racetrack Playa v Údolí smrti,“ v Kalifornii, řekla.

Ligeia Mare na druhou stranu pravděpodobně vznikly nějakým jiným procesem. Tato nová studie a další podobné by výzkumníkům mohly pomoci lámat si hlavu, jaké jsou ty různé mechanismy vytváření, říká Wye.

„Mapy hloubky jako tato lze k těmto účelům použít,“ řekla.



Tento obrázek získaný pocí Cassini's Visual and Infrared Mapping Spectrometer (VIMS) ukazuje první pozorované odrazy slunečního svitu třpytící se na jezeře na Saturnově měsíci Titan. Credit: NASA/JPL/University of Arizona/DLR.



Tento obrázek Ontario Lacus největšího jezera na jižní polokouli Saturnova měsíce Titan byl požízen NASa kosmickou lodí Cassini 12. ledna 2010. Credit: NASA/JPL-Caltech


Adolf - 18/12/2010 - 18:49

Rozlousknutí záhady: Kosmický ořech vytvořený srážkou měsíců
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 15 December 2010
03:49 pm ET

SAN FRANCISCO – Masivní hřeben obepínající téměř celý Saturnův měsíc Iapetus je pravděpodobně zbytkem mini-měsíce dávno zničeného gravitací Iapeta, naznačuje to nová studie.

Tento pod-měsíc se podle výzkumníků pravděpodobně utvořil poté, co nějaký obrovský objekt do Iapeta narazil a vyrazil kolem kusy. Časem jej ale Iapetus roztrhal na kousky a tyto kusy na měsíc padaly podél jeho rovníku, čímž vytvořily hřeben více než dvakrát tak vysoký jako Everest.

„Představte si všechny ty kousky, jak vodorovně přílétají k rovníkovému povrchu při rychlostech asi 400 m za sekundu, tedy rychlostí kulky z pušky,“ řekl v prohlášení spoluautor studie William McKinnon z Washington University v St. Louis. „Částice dopadaly jedna po druhé znova a znova podél linie rovníku. Tyto úlomky mohly nejdříve vytvářet díry, aby se vytvořil žlábek, který se nakonec vyplnil.“

Iapetus: Kosmický ořech

Hřeben Iapeta je místy 62 mil (100 kilometrů) široký a 12 mil (20 km) vysoký. Táhne se pěkně po rovníku tohoto měsíce a pokrývá téměř 75 procent povrchu Iapeta.

„Je to jeden z nejpřekvapivějších tvarů ve sluneční soustavě,“ řekl vedoucí autor Andrew Dombard z University of Illionis-Chacago, který tyto výsledky dnes 15. prosince prezentoval na zdejším podzimním zasedání American Geophysical Union. „To částečně Iapetu dává vzezření gigantického kosmického vlašského ořechu.“

Jiní výzkumníci navrhovali, že hřeben na Iapetu mohly zdvihnout vulkanické nebo horotvorné síly. Dombard ale řekl, že takovéto teorie nemohou zodpovědět, proč je tento hřeben téměř perfektně srovnaný s Iapetovým rovníkem, nebo proč, je ten měsíc jediným tělesem ve slunečních soustavě s takovýmito rysy.

Dombard a jeho tým se pro vysvětlení podívali za Iapetus – Saturnův třetí největší měsíc o průměru 913 mil (1 470 km).

„Když to nemohlo přijít zespoda, tak to možná přišlo shora,“ řekl.

Ztracený sub-satelit

Dombard a jeho kolegové navrhli, že tento hřbet je vytvořen drtí ze sub-satelitu, který kdysi Iapetus obíhal.

Tento pod-měsíc, řekl, se mohl vytvořit, když se do Iapeta v dávnověku zarylo gigantické těleso, jenž vyvrhlo materiál, který nakonec fúzoval a byl zachycen gravitací tohoto měsíce. Takového surové srážky pravděpodobně zformovaly i vlastní měsíc Země a Charón – největší satelit Pluta.

Výzkumníci si myslí, že sub-satelit Iapeta se pak spirálně k měsíci přibližoval, až se nakonec přiblížil tak blízko, že jej Iapetova gravitace roztrhala na kousky.

Kousky tohoto ztraceného mini-měsíce mohly kolem Iapetova rovníku zformovat prstenec trosek, dodávají výzkumníci. Pak jednou – někdy mezi 100 000 lety a 1 milionem let, podle toho, jak byl tento sub-měsíc původně blízko Iapetu – tento prstenec narazil do měsíce, čímž vytvořil jeho zřetelný hřeben.

Tato teorie je schopna vysvětlit umístění měsíce podél Iapetova rovníku stejně jako to, proč podobný terénní rys není vidět na žádném jiném tělese sluneční soustavy, řekl Dombard. Iapetus má daleko větší Kopcosféru – oblast kolem nebeského tělesa, kde gravitace ovládá satelity – než kterýkoliv jiný měsíc ve vnější sluneční soustavě, řekl.

Takže u dalších měsíců by mateřská planeta takovýto sub-měsíc relativně rychle měsíci ukradla.

„Pouze Iapetus měl kolem sebe takový orbitální prostor, aby u sebe udržel jeden takový satelit,“ řekl Dombard.

Výzkumníci ještě neprovedli žádnou rigorózní simulaci, aby podrobně ukázali, jak ten proces formování hřebene mohl probíhat, dodal, ale plánují to brzy provést.


Hřeben, který probíhá po rovníku Saturnova měsíce Iapetus mu dává vzezření gigantického vlašského ořechu. Hřeben vyfocený v roce 2004 kosmickou lodí Cassini je 100 km (62 mil) široký a občas 20 kilometrů (12 mil) vysoký. (Vrchol Mount Everest je pro srovnání 5,5 míle nad hladinou moře.) Vědci debatují, jak se tento hřeben mohl zformovat. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute.


Nový pohled na Saturnův měsíc Iapetus, jak jej spatřila kosmická loď Cassini. Ukazuje zvláštní horský hřeben podél rovníku jak na ořechu. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute .


Ladia - 26/1/2011 - 19:29

Když už jsme u těch záhad. Diskutující na Aldebaranu s nickem p.jaro77 objevil v laborce nasimulovaný hexagon ze severního pólu Saturnu.
K vidění zde
http://news.sciencemag.org/sciencenow/2010/04/saturns-strange-hexagon-recreate.html


Adolf - 20/2/2011 - 00:37

Kosmická loď Cassini prozkoumává Saturnovu magnetickou bublinu u Titanu
SPACE.com Staff
Date: 18 February 2011 Time: 11:51 AM ET



Umělecké pojetí průletu kosmické lodi NASA Cassini kolem Saturnova měsíce Titanu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech

Kosmická loď NASA Cassini na orbitě kolem Saturnu se dnes (18. února) zblízka podívá na magnetické pole planety s prstenci, až bude prolétat kolem jejího největšího měsíce Titanu.

Během průletu, k němuž dojde v 11:04 dopoledne EST (16:04 GMT), bude Cassini studovat interakce mezi Titanem a magnetosférou Saturnu, tj. magnetickou bublinou, která celou planetu obklopuje, jak tvrdí popis od NASA.

Cassini by měla dnes proletět ve vzdálenosti 2 270 mil (3 650 kilometrů) od Titanu, což je již 75. exkurze této kosmické lodi k tomuto měsíci.

Předchozí průlety sondy Cassini odhalily u Titanu dost magneticky bouřlivé prostředí takové, které je dost nepředvídatelné, řekl vědec NASA v Jet Propulsion Laboratory patřící agentuře.

Tento průlet kolem Titanu je k sondování Saturnovy magnetosféry cenný kvůli umístění tohoto měsíce na jeho orbitě. Jelikož Titan krouží kolem Saturnu, vliv slunečního svitu a ionizovaného plynu uvnitř magnetosféry planety se mění, říkají činitelé JPL.

„Tyto faktory jsou pro pochopení vztahů mezi Titanem a Saturnovou magnetosférou důležité,“ vysvětlují činitelé JPL. „Je důležité provádět měření v rozličných místech Saturnovy magnetosféry, takže tento průlet proběhne v části magnetosféry, která nebyla až dosud moc navzorkovaná.“

Cassini prostuduje ionizovaný plyn kolem Titanu během 12 hodin, nejdříve těsně před nejbližším přiblížením a pak pozorování zase zopakuje po průletu, když bude Titan v pozadí zapadat.

Ale Saturnova magnetosféra není během dnešního průletu jediným cílem Cassini.

Kosmická loď rovněž využije další vědecké přístroje ke studiu samotného Titanu včetně jednoho přístroje, který provede měření gravitace k prozkoumání vnitřní struktury tohoto v oblacích zahaleného měsíce.

„Sběr dat jako tento vědcům nakonec umožní určit, zda má Titan pod svou kůrou oceán,“ říkají činitelé JPL.

Severní polokoule Titanu rovněž v současnosti zažívá jarní období s rychle se blížícím létem. Tak vědci mise Cassini doufají, že dnešního průletu využijí ke zjištění změn v systému Titanovy atmosféry, odpozorují jeho uhlovodíková jezera stejně jako budou monitorovat mračna a částice v atmosféře měsíce, říkají činitelé JPL.

Kosmická loď NASA Cassini byla vypuštěná v roce 1996 a dorazila k Saturnu v roce 2004. Nesla rovněž lander Evropské kosmické agentury Huygens, který na Titanu přistál krátce po příletu Cassini na orbitu kolem Saturnu.

Kosmická loď svou primární misi zkoumání Saturnu, jeho prstenců a měsíců ukončila v roce 2008. Od té doby byla mise Cassini k Saturnu už dvakrát prodloužena, naposledy do roku 2017.


Enceladus: Tektonická oslava Credit: NASA/JPL/Space Science Institute Kosmická loď Cassini od svého příletu v roce 2004 studuje Saturn a jeho měsíce. Těchto 15 snímků patřilo k nejpopulárnějším od té doby, kdy Cassini začala se svou misí, nyní prodlouženou do roku 2017. Tento obrázek pořízený 5. října 2008 je úchvatnou mozaikou geologicky aktivního Enceladu po průletu Cassini.


Originál: http://www.space.com/10899-cassini-saturn-titan-flyby.html


Adolf - 23/2/2011 - 21:15

Mraky překvapivě podobné pozemským ve smogu Saturnova měsíce
by Charles Q. Choi, SPACE.com Contributor
Date: 22 February 2011 Time: 06:57 PM ET


Tento zamlžující účinek aerosolů na Titanu se zjevil na tomto obrázku, kde oranžový měsíc vykukuje zpoza dvou Saturnových prstenců. Malý omlácený Epimetheus, další z 62 Saturnových měsíců se objevuje těsně nad prstenci.
CREDIT: NASA/JPL/Space Science Institute

V hustém smogu největšího Saturnova měsíce Titanu, který daleko špinavější než cokoliv na Zemi, vědci odhalili překvapení – perlově bělostné mraky podobné cirrusům dost podobným těm, které vidíváme na naší obloze.

Tyto nové objevy vrhly světlo na to, jak záhadná atmosféra Titanu funguje.

Dusivá mlha na Titanu – kdysi popsaná jako ropa bez síry – skrývá každý kousek povrchu měsíce, takže ten vypadá jako špinavý oranžový míč. Načechrané mraky metanu a etanu – uhlovodíků lépe známých ze své role v zemním plynu – byly už před tím v tomto smogu spatřeny teleskopy ze Země a kosmickou lodí NASA Cassini v současnosti na orbitě kolem Saturnu.


Titan zblízka


Severní polokoule Titanu, kde je počátek jara, se jeví trochu tmavší než jižní polokoule, kde je na tomto obrázku z 22. března 2010 začátek podzimu. Podobně jako Země má Titan čtyři rozlišitelná roční období, z nichž každé trvá asi sedm pozemských let.
CREDIT: NASA/JPL/Space Science Institute

Když kosmická loď NASA Voyager 1 kolem Titanu proletěla v roce 1980, detekovala náznaky, že v Titanově stratosféře – druhé nejnižší vrstvě atmosféry tohoto měsíce - se mohou skrývat lehoučká mračna ledu, “a to ledu tvořeného určitými exotickými organickými sloučeninami,” řekl spoluautor studie Robert Samuelson v NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md. „V té době to bylo asi tak všechno, co jsme o tom mohli říci.“

Nyní pomocí přístroje Composite Infrared Spectrometer (CIRS) na Cassini vědci potvrdili existenci slabých, tenoučkých mračen tvořených exotickými ledy z Titanu podobných pozemským mrakům cirrům, které jsou čistě bílé jako padlý sníh.

„Jsou velice tenké a je velice snadné je přehlédnout,“ řekl vedoucí autor studie Carrie Anderson, kosmický vědec v NASA's Goddard Space Flight Center.

Anderson a Samuelson tyto mraky objevili pomocí sérií pozorování u Titanova severního pólu v zeměpisných šířkách, které by na Zemi spadaly do pomezí polárního kruhu. Pohled na atmosféru pod určitým úhlem prodlužuje délku promítanou do pohledu, což poskytuje více dat, podařilo se jim odlišit jemné příznaky ledových mraků od mlhy.

„Byl to přesvědčivý důkaz,“ řekl Anderson. „To, co Voyager viděl, bylo skutečné.“

Mrazivé teploty potřebné k tvorbě ledu v těchto mracích vznikají ve „studené, hluboce zmrazené stratosféře Titanu,“ řekl Anderson.

Výzkumníci se dohadovali, že tato směs uhlovodíků nebo sloučenin uhlovodíků s dusíkem známých jako nitrily výše v atmosféře sestoupila dolů v nepřetržitém proudu plynu, který teče od pólu teplejší polokoule k pólu chladnější polokoule.

„Organické páry jednoduše během sestupu kondenzují,“ řekl Anderson SPACE.com.

Anderson a Samuelson měli podezření, že tyto mraky byly spatřeny na severu v důsledku právě této potřeby té studené polokoule. Když kolem prolétal Voyager, sever zrovna přecházel ze zimy do jara a když Anderson a Samuelson prvně učinili svá pozorování, provedli to, když byl sever uprostřed zimy.

Také tvrdili, že jih by tyto mraky neměl postrádat, ale mělo by jich být méně.

Ledové mraky na Titanu

Po kontrole jižní polokoule Titanu a obou stran rovníku výzkumníci opravdu tyto mraky na všech třech místech spatřili, ačkoliv tyto mraky na severu byly hojnější, než podle předpovědi – ve skutečnosti bylo zjištěno, že byly třikrát hojnější.

Nejdříve cirrusové mraky na Titanu vypadaly zcela bez jakéhokoliv vztahu k těm pozemským. I když si odmyslíme jejich exotické složky, tvoří se ve stratosféře, což je daleko výše v atmosféře, než je troposféra, kde se tvoří téměř všechny mraky na Zemi.

Ovšem i Země má trochu polárních stratosférických mraků, které se v zimě objevují nad Antarktidou a občas i Arktidou. Tyto mraky vznikají ve vynímečně chladném vzduchu, který uvízne ve středu polárního víru, divokého vichru, který ve stratosféře sviští kolem polární výše a v němž se na Zemi nachází ozónová díra. Titan má svůj vlastní polární vír a možná má i protějšek ozónové díry Země.

„Začínáme zjišťovat jak jsou mraky Titanu podobné pozemským,“ řekl Samuelson. „Jak je srovnat? Jak je srovnat?“

Atmosféra Titanu dlouho vědce vábila, zvláště proto, že některé z těch organických chemikálií, které se v ní nacházely, jsou považovány za spjaté s událostmi, které vedly na Zemi ke vzniku života. Tato zjištění vrhla světlo na záhadný životní cyklus těchto sloučenin.

„Padají na povrch a to je slepá cesta, ale Titanova atmosféra má v sobě stejně metan,“ řekl Samuelson. „Zkoušíme zjistit proč.“

K velkému testu vědeckého výkladu těchto nových mraků dojde v roce 2017, kdy na sever přijde léto a jih se ponoří do zimy.

„Očekáváme, že pak zjistíme úplný obrat v cirkulaci plynů,“ řekl Anderson. „Plyn by měl začít téct od severu k jihu a to by mělo znamenat, že většina ledových mraků ve velkých výškách bude na jižní polokouli.“

Na Titan pak čekají i další větší změny včetně zmizení divokých vichrů kolem severního pólu.

„Zůstává velkou otázkou, zda ten vír zmizí s žuchnutím nebo s kňučením?“ řekl Michael Flasar u Goddarda v NASA šéf výzkumník pro CIRS. „Na Zemi k tomu dochází s žuchnutím. Je to velice dramatické. Ale na Titanu se možná vítr jen pozvolna vytratí jako úsměv Cheshirské kočky.“

Vědci svá zjištění přesně uvedli v on-line vydání žurnálu Icarus z 1. února.


Adolf - 18/3/2011 - 11:29

http://www.space.com/11154-saturn-titan-methane-rain-desert.html
Na Saturnově měsíci Titanu prší do pouště metan
by Denise Chow, SPACE.com Staff Writer
Date: 17 March 2011 Time: 02:01 PM ET

Kosmická loď NASA Cassini byla kronikářem těchto sezónních změn, když 18. října 2010 zachytila, jak se mraky shromažďují kolem rovníku Saturnova největšího měsíce Titanu.
CREDIT: NASA/JPL/Space Science Institute

Když fotky ukázaly obrovské záplaty u rovníku záhadně během pár týdnů ztmavého a pak zase zesvětlavšího Titanu, vědci věděli, že na největším Saturnově měsíci se děje něco velkého. Ale to, co našli, bylo mimo jejich očekávání: metanovou průtrž mračen v oblasti Titanu, o které se myslelo, že má být pokryta rozsáhlými, aridními dunami.

Ačkoliv se o tomto obrovském měsíci ví, že má metanová jezera na svém severním a jižním pólu, mysleli si vědci, že rovníková oblast Titanu je převážně suchá, ale jako pravděpodobná příčina té temnoty bylo určeno náhlé zformování mraků a metanového lijáku – což naznačuje, že na Titanově rovníku mají období dešťů.

Fotky nasnímané NASA kosmickou lodí Cassini 27. září 2010 ukázaly nárůst jasu nad oblastí dlouhé více než 1 200 mil (2 000 kilometrů) a 62 mil (100 km) široké.

O systémech dun a vyprahlých říční koryta připomínajících kanálů se obecně soudilo, že jsou to památky na vlhčí klima na Titanu v dávnověku před statisíci lety, řekla Elizabeth Turtle vědec výzkumník z Johns Hopkána University Applied Physics Laboratory v Laurel, Md. a vedoucí autorka nové studie.

„Póly jsou jedinými místy, kde jsme viděli kapalinu ve formě jezer a moří, a na jižním pólu jsme viděli aktivitu mračen, ale to, co bylo opravdu vzrušující, bylo spatření této aktivity v rovníkových šířkách, které jsou převážně aridní,“ řekla Turtle SPACE.com.

Podrobnosti výzkumu vyjdou v zítřejším vydání (18. března) žurnálu Science.

Byly vyloučeny další možnosti

Turtle se svými kolegy prozkoumala i další možná vysvětlení tohoto ztmavnutí spatřeného na obrázcích z Cassini včetně silných větrných smrští a vulkanismu. Během svých analýz však výzkumníci zjistili, že účinek případných vichřic a sopek na Titanu se neslučoval s tím, že změny byly pozorovány nad tak obrovskou oblastí.

„Ke změnám došlo během týdnů a o rychlosti větru, která by byla zapotřebí k přenosu materiálu tak daleko za takovou dobu, nelze prostě očekávat, že by mohla být na Titanu běžná,“ řekla Turtle. „Rovněž bylo velice těžké vysvětlit to vulkanickým procesem. Nejjednodušším vysvětlením je to, že na povrch jen pršelo a mohlo toho být dost, aby to některé oblasti zatopilo a nadělalo tam rybníčky.“

K této obrovské metanové bouři došlo zhruba v době rovnodennosti, řekla Turtle, což naznačuje, že Titan zažívá sezónní změny charakteristik počasí, při nichž se mraky z velkých zeměpisných šířek kolem pólů přesunují přes rovník a nakonec během sezónní změny až na severní polokouli.

Tato pozorování potvrdila některé z existujících modelů atmosféry Titanu, tato zjištění však také výzkumníkům pomohla v lepším pochopení klimatu rovníkové oblasti tohoto satelitu.

„Očekávalo se, v charakteristikách počasí by mohlo docházet k sezónním změnám, ale nevěděli jsme jistě, zda k dešťům, které by vyhloubily ty kanály, docházelo už v minulosti, nebo jestli se ve skutečnosti objevují až teď,“ řekla Turtle. „To, co tato pozorování ukazují, je, že se objevují sezónně a teď je zrovna ta sezóna, kdy na rovníku prší.“


Zataženo s deštěm. Zjednodušený vzor atmosférické cirkulace a srážek na Titanu a na Zemi. K většině srážek dochází v intertropické konvergenční zóně čili ITCZ, kde vzduch v důsledku konvergence povrchových větrů ve směru od severu a od jihu stoupá. ITCZ na Titanu bylo před tím u jižního pólu (A), ale v současnosti je na cestě k severnímu pólu (B). Sezónní migrace ITCZ je na Zemi mnohem menší (C a D). Tento obrázek od Tetsuya Tokano se objevil v Perspektivě s nadpisem „Klimatologie srážek na Titanu“.
CREDIT: P. Huey/Science © 2011 AAAS

Déšť na Titanu

Tyto výsledky malují jasnější obrázek celkového klimatu na Titanu.

„Dále se spekulovalo o tom, že k dešťům na rovníku dochází jen velice epizodicky v nepředvídatelných intervalech,“ řekl Tetsuya Tokano, planetární vědec z Kolínské univerzity v Německu, který do Perspektivy napsal článek, který se v žurnálu objevil spolu s touto studií. „Ovšem nová zjištění zjevně ukazují, že k tropickým dešťům dochází během sezónní cykličnosti častěji, i když intervaly mezi po sobě následujícími vlhkými sezónami jsou dlouhé – asi 15 let – což je důsledkem dlouhé oběžné doby Saturnu kolem slunce.“

Tahle dlouhá oběžná doba činí studium srážek a sezónních změn na Titanu zvláště obtížným.

Délka roku na Titanu a zbytku Saturnovy soustavy je zhruba rovná 29 pozemským rokům, takže pozorování Cassini sahající od roku 2004 do 2010 pokrývá pouze asi čtvrtinu této doby. Navíc sonda Cassini, která obíhá kolem Saturnu, nemonitoruje Titan nepřetržitě, ale spoléhá pouze na periodické snímkování tohoto měsíce.

„Když tam Cassini přiletěla, bylo pozdní jižní léto, tedy zhruba ekvivalent konce ledna na Zemi,“ řekla Turtle. „K severní jarní rovnodennosti došlo v srpnu 2009, takže teď jsme v něčem na způsob ekvivalentu počátku až prostředku dubna.“

To znamená, že Titan zažívá něco podobného příslovečným aprílovým deštíkům. Ale pokud se modely atmosféry ukáží jako pravdivé, měly by se v průběhu sezónní změny srážky nakonec přesunout na severní polokouli Titanu.

„Rovníkové srážky se pravděpodobně objevují okolo rovnodennosti,“ řekl Tokano SPACE.com. „Pás dešťů, ačkoliv je přerušovaný, se přehupuje mezi jižním a severním pólem, takže každá oblast na Titanu by mohla během Titanova roku zažít déšť.“

Turtle a její kolegové budou v nadcházejících měsících pokračovat v pozorování změn Titanova klimatu, zvláště budou hledat, neuvidí-li cestování srážek na Titanovu severní polokouli, jak předpovídají modely atmosféry.

„Budeme hodně lačnit po tom, abychom viděli více bouřek v nízkých zeměpisných šířkách,“ řekla Turtle. „Pokračovali jsme v pozorování Titanu asi tak každý týden. Od té doby jsme ale neviděli moc vzniku oblačnosti a velice prahneme po tom, abychom viděli, s jakou rychlostí ten postup do severních zeměpisných šířek probíhá. Většina modelů předpovídá mraky ve středních šířkách severní polokoule, takže toužíme vidět, jestli se tam fakt seberou.“ [Upraveno 18.3.2011 Adolf] [Upraveno 18.3.2011 Adolf]


Adolf - 23/3/2011 - 20:01

http://www.space.com/11205-saturn-strange-radio-signals-cassini.html
Divné rádiové signály ze Saturnu matou astronomy
SPACE.com Staff
Date: 23 March 2011 Time: 11:33 AM ET

Hubblův kosmický teleskop ukazuje pohled na Saturn z počátku roku 2009 s viditelnými okraji prstenců a oběma póly, na nichž obou se třepotají se polární záře.
CREDIT: NASA/ESA/STScI/University of Leicester

Saturn k astronomům vysílá smíšené signály – a jsou to rádiové signály.

Kosmická loď NASA Cassini nedávno zjistila, že přirozené rádiové vlny přicházející z obrovské planety se liší na severní a jižní polokouli, tato odlišnost může ovlivnit i to, jak vědci měří délku Saturnova dne. Ale divnost tam tím nekončí, říkají výzkumníci.

Proměnlivost signálu – kterou kontroluje rotace planety – se rovněž dramaticky během času mění, což je zjevně synchronní s ročními obdobími na Saturnu.

„Tato data jen postupně předvádí, jak je Saturn divný,“ uvedl v prohlášení Don Gurnett z University of Iowa, který vede tým aparátu Cassini sledujícího rádiové a plazmové vlny. „Mysleli jsme si, že těmto vzorům rádiových signálů plynného obra rozumíme, jelikož Jupiter byl tak čitelný. Bez dlouhodobého pobytu Cassini by vědci nerozuměli tomu, proč jsou tyto rádiové emise od Saturnu tak odlišné.

Saturn se stává ještě divnější

Saturn emituje přirozené rádiové vlny známé jako Saturnova kilometrová radiace čili krátce SKR. Ačkoliv pro lidské ucho jsou tyto vlny neslyšitelné, pro Cassini zní trochu jako kvílení sirény při náletu a mění se s každou otočkou planety.

Vědci Cassini převedli proměnlivé emise Saturnových rádiových vln do audiopásma slyšitelného pro člověka.

Pozorování vzorů rádiových vln tohoto typu u Jupitera vědcům umožnilo změřit rychlost rotace planety, ale u Saturnu se situace ukázala být daleko komplikovanější, říkají vědci.

Když kosmická loď NASA Voyager navštívila Saturn počátkem 80. let, emise planetárních SKR ukazovala na délku Saturnova dne asi 10,66 hodiny. Ale později další kosmické lodi – včetně společné sondy NASA s Evropskou kosmickou agenturou Ulysses a Cassini – zjistily, že záblesky radiového vyzařování se měnily v časových měřítcích od vteřin po minuty.

Další pozorování Cassini ukázala, že emise SKR nebyly ani sólové. Byly ve skutečnosti duetem – ale ti dva „zpěváci“ planety nejsou synchronní.

Emanace rádiových vln z blízkosti Saturnova severního pólu měly periodicitu asi 10,6 hodiny, zatímco ty, které přicházely z blízkosti jižního pólu se opakovaly každých 10,8 hodiny, říkají vědci.

Situace se však stávala ještě divnější.

V prosinci Gurnett se svým týmem publikoval za využití dat z Cassini článek ukazující, že periody jižního a severního SKR se v březnu 2010 prohodily. Tj., ta jižní perioda se zvolna zkracovala a severní prodlužovala s tím, že na konec ty dvě posledního března trvaly asi 10,67 hodiny.

K tomu došlo sedm měsíců po jarní rovnodennosti na Saturnu v srpnu 2009, kdy slunce svítilo přímo nad rovníkem planety. Od tohoto prohození vzor pokračoval se zkracováním periodicity jižního SKR a prodlužováním té severní, říkají výzkumníci.

Přehled Saturnových signálů

Sledování tohoto prohození divných emisí radiových vln vědce Cassini vedlo k revizi pozorování z předchozích návštěv Saturnu. Zjistili podobné vzory i v datech Voyageru z roku 1980 zrovna tak jako v pozorování Ulysses provedených mezi lety 1993 až 2000.

V obou případech se proměnlivost rádiových emisí liší od polokoule k polokouli. A v obou případech k tomu zvláštnímu chování rádiových vln dochází v roce rovnodennosti na Saturnu, říkají výzkumníci.

Tak co se děje? Vědci z Cassini si nemyslí, že by rozdíly v periodicitě rádiových vln měly co dělat se skutečnou odlišností v rychlosti rotace Saturnových polokoulí.

Mnohem pravděpodobnější je, že změny v signálech jsou způsobeny proměnlivostí větrů ve velkých výškách na severní a jižní polokouli, říkají výzkumníci. I chování Saturnovy magnetosféry – magnetické bubliny, která obklopuje celou planetu – na to má rovněž dopad, dodávají.

V jiné studii výzkumníci využívající pozorování z Hubblova kosmického teleskopu NASA zjistili, že zeměpisné šířky severní a jižní polární záře – světelných show způsobených interakcemi slunečního větru s magnetickým polem Saturnu – se kývají tam a zpátky podle vzoru, který sedí s variacemi SKR, říkají výzkumníci.

A další studie ukázala, že Saturnovo magnetické pole nad oběma póly planety se během času měnilo podle polární záře a emisí rádiových vln.

„Déšť elektronů do atmosféry, ty vytváří polární záře, vytváří také rádiové emise a ovlivňuje magnetické pole, vědci si proto myslí, že tyto variace, které vidíme, jsou spojeny se změnami vlivu slunce na tuto planetu,“ řekl Stanley Cowley z University of Leicester, vědec Cassini a spoluautor dvou nedávných článků o magnetickém poli Saturnu.

Kosmická loď NASA Cassini vypuštěná v roce 1996 dorazila k Saturnu v roce 2004. Přinesla rovněž přistávací modul Evropské kosmické agentury Huygens, který krátce po příletu Cassini na orbitu prstenci ověnčené planety přistál na Saturnově měsíci Titanu.

Kosmická loď svou primární misi výzkumu Saturnu, jeho prstenců a měsíců už v roce 2008 dokončila. Od té doby byla mise Cassini k Saturnu dvakrát prodloužena, nakonec do roku 2017.


Ervé - 8/9/2011 - 14:47

pěkný snímek i článek o Cassini na http://www.novinky.cz/veda-skoly/244053-sonda-cassini-ulovila-dechberouci-snimek-saturnu.html aneb nenápadný dříč pořád maká.


Andy - 3/12/2011 - 18:13

Nevíte někdo, jakou a jestli prošel Cassini a hlavně Huygens sterilizací před letem? Počítám, že na 100 %, ale zajímalo by mě, jak důkladnou...

http://en.wikipedia.org/wiki/Planetary_protection

Pravidla co se týče těles jsou tady, ale bohužel jsem nikde nevyčetl, kdy byla schválená (a hlavně, jestli se opravdu dodržují). Dole pár odkazů je, ale buďto jsou starého data a o Marsu, nebo jsou až překvapivě nová.


Machi - 3/12/2011 - 19:09

Hyugens byl pouze na úrovni II - http://saturn.jpl.nasa.gov/faq/FAQHuygens/. Stejně zřejmě i Cassini.
Pro srovnání Vikingy byly kategorie IVb, Beagle 2 byl v kategorii IVa+ a oba rovery na Marsu jsou na úrovni IVa - http://www.nap.edu/openbook.php?record_id=11381&page=141


Andy - 3/12/2011 - 19:11

Díky!

Moc se s tím nemazali, co se týče Huygense... [Upraveno 03.12.2011 Andy]


Jan Toman - 15/10/2012 - 19:01

Sonda Cassini odstartovala do vesmíru 15.10.1997, jestli dobře počítám, je to dnes 15 roků.


dodge - 25/10/2012 - 17:26

Cassini sledoval následky masívní bouře na Saturnu.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/oct/HQ_12-375_Cassini_Burp_Energy.html

http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_2381.html [Upraveno 25.10.2012 dodge]


dodge - 26/10/2012 - 16:21

Sledování bouře na Saturnu sondou Cassini.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/oct/HQ_12-375_Cassini_Burp_Energy.html [Upraveno 02.11.2012 dodge]


dodge - 2/11/2012 - 09:02

Video NASA k 15. výročí startu.

http://www.nasa.gov/multimedia/podcasting/cassini20121030.html


HonzaVacek - 14/11/2012 - 18:37

Byla provedena analýza přistání sondy Huygens na Titanu, která naznačuje, že sonda při přistání na Titanu vyhloubila 12 cm hlubokou jamku. V článku je i video s animací přistání.

http://phys.org/news/2012-10-titan.html


Alex - 14/12/2012 - 07:22

http://www.novinky.cz/veda-skoly/287719-sonda-cassini-objevila-na-titanu-prvni-mimozemskou-reku.html


Machi - 14/12/2012 - 11:13

Tohle není první objevená řeka na Titanu a dokonce už ji Cassini v nižším rozlišení snímkovala. Viz příspěvek uživatele Titanicrivers z fóra UMSF - http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=7477&view=findpost&p=195678. Dokonce není ani největší, ale je zajímavá tím, že se podobá Nilu.


dubest - 14/12/2012 - 23:30

hory na Titanu pojmenovány podle Tolkiena!
http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=4702
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA16598.jpg


dodge - 19/6/2013 - 16:47

Řekni sýr, nabádá Cassini Zemi.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2013/jun/HQ_13-187_Cassini_Earth_Photo.html


http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/18jun_bluedot/

http://www.universetoday.com/103016/say-cheese-cassini-to-snap-another-pale-blue-dot-picture-of-earth/


dodge - 18/10/2013 - 07:13

Vysoko nad Saturnem.

http://www.nasa.gov/sites/default/files/saturn20131017.jpg
http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/multimedia/saturn20131017.html#.UmDDefm-2qd


dodge - 6/11/2013 - 07:46

Five Saturn Moons Stun In Cassini Spacecraft Archival Image.

http://www.universetoday.com/106154/five-saturn-moons-stun-in-cassini-spacecraft-archival-image/


dodge - 12/11/2013 - 19:10

NASA Cassini Spacecraft Provides New View of Saturn and Earth.

http://www.nasa.gov/press/2013/november/nasa-cassini-spacecraft-provides-new-view-of-saturn-and-earth/


dodge - 4/12/2013 - 21:36

NASA's Cassini Spacecraft Obtains Best Views of Saturn Hexagon.

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-350


dodge - 24/12/2013 - 08:07

Happy Holidays from Cassini!



Saturn makes a beautifully-striped ornament in this natural-color image, showing its north polar hexagon jet stream and central vortex



Saturn’s southern hemisphere images from a million miles away



Rhea (front) and Titan, images by Cassini in June 2011



Titan images by Cassini on Oct. 7, 2013



Enceladus: a highly-reflective and icy “snowball in space”



View of the trailing face of Enceladus

http://www.universetoday.com/107465/happy-holidays-from-cassini/


dodge - 21/1/2014 - 18:10

Infračervený snímek Saturnových prstenců.




http://www.nasa.gov/content/infrared-image-of-saturns-rings/
http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/main/index.html


pospa - 13/2/2014 - 17:55

Machi velmi hezky zpracoval deset let staré snímky Saturnova měsíce Phoebe, pořízené během blízkého průletu Cassini jen 2067 km od tohoto souputnika.
Na svém blogu v češtině http://my-favourite-universe.blogspot.cz/2014/02/dve-tvare-phoebe.html
a blogu TPS v angličtině http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2014/20140213-the-two-faces-of-phoebe.html
uveřejnil dříve neviděné Dvě tváře Phoebe v barvě.
Gratuluji, Machi!


Machi - 13/2/2014 - 18:20

Díky!

Jen upřesním, že nejsem první kdo dělal tyto mosaiky, ale ani jedna z dříve publikovaných není v plné kvalitě a barvě.
Oficiální je zde:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA06073
Jedny z prvních zase vytvořil uživatel Exploitcorporations z UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=1509.
Nakonec jsem si vzpomněl, že jsem už také dříve jednu udělal
http://www.flickr.com/photos/46043736@N03/4248275006/


Tlama - 13/2/2014 - 21:33

Pěkná práce Machi


pospa - 13/2/2014 - 22:40

Machi, z tvého blogu vím, jaká zdrojová data jsi pro barevné mozaiky použil. Čim víc se dívám na tvář Phoebe po průletu, vidím tam stále víc nádech zelené barvy. Je to skutečně možné, že by to lidské oko vidělo na přímo taky takto? Pokud ano, existuje mineralogické nebo jiné vysvětlení pro takový odstín?
Dík


Machi - 13/2/2014 - 23:12

quote:
Machi, z tvého blogu vím, jaká zdrojová data jsi pro barevné mozaiky použil. Čim víc se dívám na tvář Phoebe po průletu, vidím tam stále víc nádech zelené barvy. Je to skutečně možné, že by to lidské oko vidělo na přímo taky takto? Pokud ano, existuje mineralogické nebo jiné vysvětlení pro takový odstín?
Dík


Abych řekl, tak vlastně vůbec nevím. Phoebe je kvůli svému modrému (či modrozelenému) nádechu vyjímečným měsícem. Většina dalších měsíců i planetek jsou zpravidla spíše do červena (pro lidské oko hnědavé).
Vysvětlení může být obtížnější, protože nejde jen o chemické/mineralogické složení povrchu, ale také o velikost částic regolitu.
V jednom článku (Saturn satellites as seen by Cassini Mission) jsem se dočetl, že ostatní Saturnovy měsíce mají na povrchu nějaký materiál, který absorbuje UV záření (a tedy zřejmě i fialovou a modrou barvu) a toho je na Phoebe minimálně, takže je modrá složka více vidět. U Phoebe je také zajímavé, že se na něm podařilo zjistit minerály obsahující železo. Pokud vím, to se zatím nepodařilo u žádného dalšího měsíce Saturna.
Barva Phoebe pravděpodobně svědčí o tom, že se skutečně jedná o přivandrovalce z Kuiperova pásu.


Andy - 13/2/2014 - 23:31

Machi nádhera! Ani si nedokážu představit, kolik je za tím práce. A gratuluju k publikaci na planety.org!


dubest - 14/2/2014 - 00:34

Machi, paráda! Jsem nadšenej a děkuju, skvělá práce!


Alchymista - 14/2/2014 - 09:52

Nádherné dielo! Gratulujem ... a tíško závidím


dodge - 4/4/2014 - 05:59

Detekován oceán uvnitř Saturnova měsíce Enceladus.



http://www.nasa.gov/press/2014/april/nasa-space-assets-detect-ocean-inside-saturn-moon/

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/03apr_deepocean/


dubest - 4/4/2014 - 12:24

spíš potvrzen než detekován


dodge - 15/4/2014 - 05:46

Snímky z Cassini mohou odhalit zrození nového měsíce Saturnu.



http://www.nasa.gov/press/2014/april/nasa-cassini-images-may-reveal-birth-of-new-saturn-moon/



http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/14apr_newmoon/


dodge - 3/7/2014 - 06:03

Oceán na Titanu mohl být tak slaný jako Mrtvého moře.


Vědci zjistili, že led na Titanu, který překrývá velmi slaný oceán, se liší v tloušťce kolem obvodu Měsíce, což naznačuje, že kůra tuhne.

http://www.nasa.gov/press/2014/july/ocean-on-saturn-moon-could-be-as-salty-as-the-dead-sea/#.U7TV85R_vTp


dodge - 8/7/2014 - 15:29

Vír a kroužky



http://www.nasa.gov/jpl/cassini/pia18274/#.U7vyMZR_vTp


dodge - 28/7/2014 - 17:53

Tethys ve slunečním světle.



http://www.nasa.gov/jpl/cassini/pia18275/#.U9Zxzvl_t8F


dodge - 29/7/2014 - 06:01

Cassini Spacecraft Reveals 101 Geysers and more on Icy Saturn Moon.



http://www.nasa.gov/press/2014/july/cassini-spacecraft-reveals-101-geysers-and-more-on-icy-saturn-moon/#.U9cZ4eN_vTo


dodge - 30/7/2014 - 07:45

Vědci objevili 101 gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus.



http://www.universetoday.com/113559/scientists-discover-101-geysers-erupting-at-saturns-intriguing-icy-moon-enceladus/


dodge - 22/8/2014 - 09:23

Surfování po Saturnových prstencích na Cassiniho snímcích z tohoto týdne.


Sluneční světlo a stín se spojily na této fotografii Saturnu a jeho prstenců pořízené 19.srpna 2014


Kosmická sonda Cassini se dívá na stranu Saturnových prstenců na tomto obrázku z 19.srpna 2014


Bands prominently feature in this raw picture of Saturn taken by the Cassini spacecraft Aug. 17, 2014


Různé odstíny šedi září na tomto syrovém snímku Saturnových prstenců pořízeného Cassinim 19. srpna 2014


Saturn a jeho prstence, při pohledu shora na planet pomocí sondy Cassini

http://www.universetoday.com/114057/surf-saturns-rings-in-amazing-raw-cassini-images-from-this-week/


dodge - 19/9/2014 - 07:56

Saturn-Circling Cassini Spacecraft Plumbs Titan’s Seas Next Week.


Titan’s thick haze.


A raw image of Saturn’s moon Titan taken by the Cassini spacecraft Sept. 14, 2014.


Atmospheric features on Saturn’s moon Titan appear to be faintly visible in this raw image taken by the Cassini spacecraft Sept. 10, 2014.


A crescent Titan beckons the Cassini spacecraft (in Saturn’s system) in this image taken Aug. 24, 2014.


A raw image of Saturn taken by the Cassini spacecraft Sept. 15, 2014.

http://www.universetoday.com/114635/saturn-circling-cassini-spacecraft-plumbs-titans-seas-this-weekend/


dodge - 22/9/2014 - 17:59

The Odd Trio.


The Cassini spacecraft captures a rare family photo of three of Saturn's moons that couldn't be more different from each other! As the largest of the three, Tethys (image center) is round and has a variety of terrains across its surface. Meanwhile, Hyperion (to the upper-left of Tethys) is the "wild one" with a chaotic spin and Prometheus (lower-left) is a tiny moon that busies itself sculpting the F ring.

http://www.nasa.gov/jpl/cassini/pia18283/#.VCBHLvl_t8F


dodge - 29/10/2014 - 10:39

Sta tisíce ledových bloků zmapováno na jižním pólu Enceladu.




http://www.universetoday.com/115732/100000-ice-blocks-mapped-out-at-the-south-pole-of-enceladus/


dodge - 11/12/2014 - 07:50

Snímky Jupiterova jižního pólu.


Pohled sondy Cassini během průletu kolem Jupiterova jižního pólu v roce 2000.

http://www.universetoday.com/117176/this-picture-of-jupiters-south-makes-us-want-to-visit-right-now/


dodge - 8/7/2015 - 10:53

Vědci z Univerzity Karlovy našli chybu v teorii oceánu na Enceladu

http://vesmir.stoplusjednicka.cz/vedci-z-univerzity-karlovy-nasli-chybu-v-teorii-oceanu-na-enceladu?utm_content=bufferb4e1f&utm_medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer


alamo - 16/9/2015 - 12:38

porovnanie veľkej série snímkov, ukázalo rozsiahle "sezónne" deformácie povrchu, ktoré zodpovedajú veľkému globálnemu oceánu, pod celou plochou ľadu
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2015-298&rn=news.xml&rst=4718
http://danielmarin.naukas.com/2015/09/16/encelado-tiene-un-oceano-global-subterraneo/
nový pohľad

..budú mať prísavky alebo klepetá?


dodge - 14/10/2015 - 05:38

Cassini zahájil sérii nízkých průletů nad Enceladem.

http://www.nasa.gov/press-release/cassini-begins-series-of-flybys-with-close-up-of-saturn-moon-enceladus


yamato - 16/10/2015 - 20:26

tyyyjo


NovýJiřík - 16/10/2015 - 21:04

quote:
tyyyjo

Co jsou ty paralelně probíhající škrábance? To tam někdo urovnával sníh hráběmi?


pospa - 16/10/2015 - 21:52

quote:
Co jsou ty paralelně probíhající škrábance?

Trhliny v kůře polární oblasti Enceladu.
http://www.universetoday.com/122871/cassinis-close-flyby-of-enceladus-yields-surprising-perplexing-imagery/


xChaos - 28/10/2015 - 15:16

Dnes měl být průlet skrz gejzíry na Enceladu.. tak jsem zvědav na výsledky, až budou...


xChaos - 28/10/2015 - 15:23

http://www.ciclops.org/view/8211/Rev224
At 15:23 UTC on October 28, Cassini will perform a targeted flyby of Enceladus for the twenty-first time. The close approach altitude is 49 kilometers (30 miles) over the moon's high southern latitudes. This is the second of three Enceladus flybys planned for 2015, with the next and final encounter of the Cassini mission coming on December 19. This is also the last very close flyby of Enceladus for the Cassini mission, as the next encounter will have a close approach altitude that is 100 times greater.


yamato - 1/11/2015 - 14:21

prva ochutnavka


dodge - 26/1/2017 - 06:18

Další nádherný pohled na Saturnovy prstence

http://www.space.com/35412-cassini-sees-saturn-rings-over-shoulder-photo.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170125-sdc


admin - 2/2/2017 - 09:24

Zde databáze snímků. Bacha, je to návykové. Člověk má tendenci si to projít kompletně všechno.

https://saturn.jpl.nasa.gov/galleries/raw-images/


admin - 10/3/2017 - 11:42

A pak že prý ufounské talíře neexistují


dodge - 6/4/2017 - 10:36

Velké finále se blíží

http://www.space.com/36351-cassini-saturn-mission-grand-finale-titan.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170405-sdc


admin - 14/4/2017 - 00:45

Enceladus je stále zajímavější...

http://www.iflscience.com/space/hydrothermal-activity-confirmed-on-enceladus/


yamato - 15/4/2017 - 13:11

toto je síce len ilustrácia, ale kvôli takýmto záberom by stálo za to pridávať na sondy "selfie" subsondy

[Edited on 15.4.2017 yamato]


lamid - 26/4/2017 - 12:56

Prelet sondy cez rovinu prstencov # 1 26.4. 9:00 UTC,
medzerou medzi Saturnovou atmosférou a najvnútornejším prstencom. Anténa s vysokým zosilnením bude použitá ako štít na ochranu pred možnými nárazmi častíc prstenca.


random - 26/4/2017 - 16:32

quote:
Anténa s vysokým zosilnením bude použitá ako štít na ochranu pred možnými nárazmi častíc prstenca.

Aj na takyto ucel bola zhotovena.


martinjediny - 26/4/2017 - 16:44

quote:
Prelet sondy cez rovinu prstencov # 1 26.4. 9:00 UTC,
medzerou medzi Saturnovou atmosférou a najvnútornejším prstencom. Anténa s vysokým zosilnením bude použitá ako štít na ochranu pred možnými nárazmi častíc prstenca...

na strankach https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/grand-finale/overview/
tuto zaverecnu cinnost sondy vyslanej do vesmiru v roku 1997 nazvali velmi vystizne...
The Grand Finale


lamid - 27/4/2017 - 08:53

O 9:00 nášho času by mal začat prenos dát.

ktorý by mal priniesť snímky z preletu cez rovinu prstencov a Saturnu s 10x vyšším rozlíšením ako doteraz. [Editoval 27.4.2017 lamid]


lamid - 27/4/2017 - 09:16

Podľa tweetu Nasa CassiniSaturn sa podarilo


lamid - 27/4/2017 - 10:19

Príjem signálu z Cassini na Goldstone s rýchlosťou 66 kb/sec
[Editoval 27.4.2017 lamid]


cejpa - 27/4/2017 - 12:14

Cassini poslala první snímky z průletu mezi planetou a prstenci

https://twitter.com/CassiniSaturn/status/857518107073536001/photo/1?ref_src=twsrc%5Etfw&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.nasa.gov%2Fmission_pages%2Fcassini%2Fmain%2Findex.html


lamid - 27/4/2017 - 13:48

Večer o 19 UTC bude vysielanie o 1. prelete


na stranke
https://saturn.jpl.nasa.gov/galleries/raw-images/
je prvá stovka foto z preletu.

hurikán na Saturne
https://saturn.jpl.nasa.gov/raw_images/412654#.WQHf3VR6uR8.link [Editoval 27.4.2017 lamid]


lamid - 27/4/2017 - 23:13

Video z prijatia kontaktu po prelete cez rovinu prstencov


lamid - 27/4/2017 - 23:32

24 min video z JPL na facebooku venujúce sa preletu
https://www.facebook.com/NASAJPL/videos/10154705598083924/?hc_ref=PAGES_TIMELINE


lamid - 28/4/2017 - 08:38

Animovaný gif z videa

Pre zobrazenie animácie treba kliknúť na obrázok, ktorá sa zobrazí v novom okne. [Editoval 28.4.2017 lamid]


lamid - 28/4/2017 - 19:16

Pohľad na výšku jednotlivých preletov

z ľava do prava, prvý má Cassini za sebou, 21 pred sebou a pri 23 vstúpi do atmosféry.
2. prelet cez rovinu prstencov bude 2.5. 19:38 UTC.

tabuľka preletov a vzdialenosť od stredu Saturnu
[Editoval 29.4.2017 lamid]


lamid - 28/4/2017 - 20:08

animácia ukazujúca obiehy Cassini od roku 2004 do roku 2017

https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7670/?category=graphics


lamid - 29/4/2017 - 05:42

obrázky z Cassini 1. Grand Finale orbit
https://www.newscientist.com/article/2129444-marvel-at-the-images-from-cassinis-first-grand-finale-orbit/


lamid - 29/4/2017 - 15:08

K preletom pod D-prstenec
https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7622/
A tabulka spracovaná z
https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/grand-finale/grand-finale-orbit-guide/


xChaos - 29/4/2017 - 22:52

https://www.flickr.com/photos/kevinmgill/33937814040/
Saturn's north polar hexagon in near-infrared as seen by Cassini on April 26th, with processing of Kevin Gill.

via NYX.cz/VIRGO


admin - 29/4/2017 - 23:44

Realita vypadá mnohem více fantastická než jakákoli sci-fi.
Nevím jak ostatní, ale já si ty fotky vážně užívám.


lamid - 30/4/2017 - 08:07

Na Cassini je Imaging Science Subsystem ISS
https://saturn.jpl.nasa.gov/imaging-science-subsystem/


Wide Angle Camera/širokouhlá kamera [WAC](200 mm f/3.5 refractor; 380-1100 nm; 18 filters; 3.5x3.5°)
Narrow Angle Camera/ úzko uhla kamera [NAC](2000 mm f/10.5 reflector; 200-1100 nm; 24 filters; 0.35x0.35°)

Každá kamera má CCD snímač 1024x1024 pixelov, 12 μm


Tabuľka a graf filtrov




lamid - 30/4/2017 - 12:56

Stiahol som si obrázky W00107031.jpg red, ...7028 grn a ...7025 bl1 z https://saturn.jpl.nasa.gov/galleries/raw-images/

a poskladal do RGB snímku, aby som skúsil ako sa to robí.

výsledok:


Je ešte hodne čo sa učiť.

Odkaz na Flickr Kevin Gill ktorý skladá omnoho lepšie:
https://flic.kr/p/Uia1Rt
[Editoval 30.4.2017 lamid]


lamid - 30/4/2017 - 21:10

Foto z príletu k 1. preletu Apr. 26, 2017 3:18 AM
Saturn aj s prstencom
W00106926.jpg red, ... grn a bl1 do RGB


w00107141r.jpg red, ... grn a bl1 do RGB Apr. 29, 2017 8:08 AM


pre porovnanie Kevin Gill
https://flic.kr/p/Ua87h6 [Editoval 30.4.2017 lamid]


martinjediny - 1/5/2017 - 22:00

tu mi nejak dochadzaju slova...
tu by mi stacilo kliknut na palec hore...


lamid - 2/5/2017 - 04:46

Snímok toho istého Saturnu, poskladaný z filtrov CB2 a MT2 viď tabuľka vyššie.

https://flic.kr/p/U9FhFA
Assembled using raw uncalibrated far-red/near-infrared filtered images (CB2, MT2) taken by Cassini on April 29 2017.
  NASA/JPL-Caltech/SSI/Kevin M. Gill


lamid - 3/5/2017 - 12:06

Včera večer sa Cassini pretiahla medzi prstencami a Saturnom druhý krát. Čas je UTC

Ring Crossing #2
May 2 7:38 p.m.
Downlink
May 3 2:13 p.m.
Estimated Earth Received Time (ERT) is 8:30 a.m. on May 3.

A foto od Kevin Gill


Assembled using raw uncalibrated far-red (CB2), red, green, and blue filtered images taken by Cassini on April 26 2017.


lamid - 4/5/2017 - 19:32

N00280796.jpg was taken on 2017-05-01 23:52 (PDT) and received on Earth 2017-05-03 12:41 (PDT).
https://saturn.jpl.nasa.gov/raw_images/413957/ [Editoval 04.5.2017 lamid]


lamid - 5/5/2017 - 02:16

Foto z videa 1. preletu Cassini pod prstence


www.youtube.com/watch?v=9LBLCgCYy0I


admin - 13/6/2017 - 11:48

Cassini poosmé prolétl pod prstencem. Fotky jsou úchvatné.

http://www.americaspace.com/2017/06/11/grand-final-part-4-cassini-completes-eighth-ring-crossing-and-a-tour-of-saturns-moons/


fritz.lochmann - 13/6/2017 - 16:31

quote:
Cassini poosmé prolétl pod prstencem. Fotky jsou úchvatné.
No ale na fotke je mesiac Tethys.
Podľa tejto fotky môžu fantastovia a konšpirátori začať organizovať ťažbu zlata

[Editoval 13.6.2017 fritz.lochmann]


JiříHošek - 14/6/2017 - 06:54

quote:
No ale na fotke je mesiac Tethys.

Konkrétně tahle fotka je z 11. dubna 2015
https://en.wikipedia.org/wiki/Tethys_(moon)
[Upraveno 14.6.2017 JiříHošek]


admin - 20/7/2017 - 09:44

Přehledný "Orbit Guide"

https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/grand-finale/grand-finale-orbit-guide/


admin - 21/7/2017 - 00:36

Obří koule s raketovými motory

https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7707/?category=images


MiraH - 9/8/2017 - 10:14

quote:
A pak že prý ufounské talíře neexistují




Na poslední stránce časopisu Kozmos 4/2017 jsou snímky Saturnova měsíčku Pan. Nejdřív mně připadlo, že je to jak po srážce dvou měsíců.



Ale vysvětlení je, že jsou to nánosy velmi jemných částeček ledu ze Saturnova prstence A, které se ukládají po milióny let.

https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA21436

Anaglyf pro ty co mají 3D brýle: https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA21435

A vypadá to, že Saturn má takových měsíčků víc.



https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=pia21449


admin - 13/8/2017 - 21:46

Posledních 5 oběhů.

https://saturn.jpl.nasa.gov/news/3098/cassini-to-begin-final-five-orbits-around-saturn/


admin - 28/8/2017 - 22:26

Průlet prstenci. Uvnitř animovaný gif.

https://spaceflightnow.com/2017/08/28/nasa-releases-inside-out-view-of-saturns-rings/


admin - 13/9/2017 - 12:16

Už se to blíží...


admin - 13/9/2017 - 12:39

quote:
Přehledný "Orbit Guide"

https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/grand-finale/grand-finale-orbit-guide/


Pro úplnost
https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/grand-finale/overview/


lamid - 13/9/2017 - 14:41

Systém Saturn cez oči Cassini (e-Book)
https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7777/

A interaktívna vizualizácia
https://eyes.jpl.nasa.gov/eyes-on-cassini.html

"V tejto interaktívnej vizualizácii môžete letieť spolu s kozmickou loďou Cassini kedykoľvek počas celej misie, po dobu 20 rokov! Napríklad, pozorujte príchod na Saturn 1. júla 2004, alebo pozrite Cassiniho spustiť sondu Huygens a nasledovať ju na Titan, najväčší Mesiac Saturnu. ..." [Editoval 13.9.2017 lamid]


tycka - 14/9/2017 - 15:10

Článek na technetu:
https://technet.idnes.cz/cassini-zanik-saturn-05f-/veda.aspx?c=A170913_124542_veda_mla


MiraH - 14/9/2017 - 21:57

Tak jestli dobře počítám, tak zítra 15. září ve 12:32 SELČ dojde ke vstupu Cassini do atmosféry Saturnu, což bude mít za následek její zničení. Poslední signál poletí k Zemi 83 minut, kam dorazí v 13:55 SELČ. Tolik předpověď.

Na této stránce je odpočet k odeslání a obdržení posledního signálu:

https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/grand-finale/cassini-end-of-mission-timeline/


lamid - 15/9/2017 - 07:47

Cassini epická cesta
http://www.bbc.co.uk/news/resources/idt-sh/cassini_huygens_saturn


MiraH - 15/9/2017 - 12:01

No, údaje se liší, nicméně zde: https://saturn.jpl.nasa.gov/mission/saturn-tour/where-is-cassini-now/ je uváděna vzdálenost k Saturnu.

Rádiovou aktivitu lze sledovat zde: https://eyes.jpl.nasa.gov/dsn/dsn.html

Teď jsou v činnosti dvě antény v Austrálii. Předpokládám, že v kolem 13:55 vysílání přestane.


MiraH - 15/9/2017 - 12:06

Případně v alikaci NASA's Eyes: https://eyes.jpl.nasa.gov/eyes-on-cassini.html


MiraH - 15/9/2017 - 12:19

Jestli jsem to dobře pochopil, tak výše uvedené odkazy zobrazují vzdálenost v době přijetí signálu. Ve skutečnosti je konec za čtvrt hodiny.


MiraH - 15/9/2017 - 12:31


Final Signal Sent from Saturn


COMPLETED


admin - 15/9/2017 - 12:37

Rest In Pieces

https://saturn.jpl.nasa.gov/galleries/raw-images?order=earth_date+desc&per_page=50&page=0


admin - 15/9/2017 - 13:02


Alchymista - 15/9/2017 - 13:24

Nuž čo -Zbohom. A vďaka za všetky tie data...


tycka - 15/9/2017 - 15:13

Článek na Technetu:
https://technet.idnes.cz/cassini-konec-nasa-03v-/tec_vesmir.aspx?c=A170915_124922_tec_vesmir_pka


lamid - 15/9/2017 - 19:01

Strata kontaktu s Cassini sa uskutočnila 15. septembra o 13:55:46 CET
Ako to vyzeralo podľa animácie

čas zániku 13:55:14, výška 1408 km, a v podstate líže hornú vrstvu atmosféry rýchlosťou 124000 km/ hod (34,4 km/sec)
Ešte aká je hustota atmosféry v uvedenej výške?

-----
pozn.
Planéta nemá pevný povrch. Uvažuje sa, kde Saturn má atmosferický tlak rovný tlaku na Zemi na urovni mora, "1-bar." To je asi 60.000 km od centra planéty. Od tejto úrovne sa počíta výška preletov a zániku.
Čas letu signalu k Zemy bol 83 minút. Tak čas zániku sondy Cassini je 10:32:46 UTC.

Miesto zániku 10° nad rovníkom.
A bola snaha zánik spozorovať pozemskými telescopmi. Sám som zvedavý. [Editoval 16.9.2017 lamid]


JanToman - 15/9/2017 - 19:48

Byla to excelentní jízda. Sedm roků přeletu ze Země a třináct roků u Saturnu... ode dneška už Saturn není on line... Přiznám se, že jsem z toho smutný. Sledoval jsem ten projekt od poloviny osmdesátých let, kdy se objevil pod názvem Titan Probe Radar Mapper až do dneška. Velká škoda, že se nepodařilo zajistit kontinuální financování nástupce sondy Cassini. Další snímek z blízkosti Saturnu nedostaneme dříve, než za nějakých dvacet let. A ještě bych chtěl poděkovat - tady na kosmo.cz-snad se to počítá - Dušanu Majerovi za profesionálně odvedenou práci při zajištění českého on-line přenosu zániku Cassini. A též Tomáši Přibylovi za shrnující článek v L+K.


lamid - 16/9/2017 - 03:54


lamid - 16/9/2017 - 06:06

Cassini posledné chvíle môžu byť viditeľné z ďalekohľadu tu na Zemi:
https://www.sciencealert.com/cassini-grand-finale-2017-nasa-farewell-hubble-can-we-see-it

Huble (HST), Europa a USA sú mimo.
"Povedala, že je tu šanca, že profesionálny, pozemnými ďalekohľady v južnej pologuli - azda tí v Austrálii alebo na Taiwane - môže byť dostatočne citlivý a na správnom mieste zaznamenať Cassini zánik."

Pohľad na konšteláciu v Slnečnej sústave:

a miesto zániku Cassini je obrátené k Zemi (ale aj k Slnku):

A osvetlené časti Zeme v dobe zániku Cassini:

čas (SELČ) je keď svetlo záblesku zániku po 83,45 minútách doleti na Zem.



Podľa mňa je to na hranici možného, ale rád by som bol prekvapený technikou 21. storočia. [Editoval 16.9.2017 lamid]


lamid - 16/9/2017 - 16:19

Posledné minúty Cassini.

spaceflight101.com
The last signal from the falling spacecraft was received on Earth at 11:55 UTC when Cassini’s thrusters could no longer cope with the forces induced by Saturn’s upper atmosphere, followed not two minutes later by the incineration of the 2.5-metric ton spacecraft after 294 orbits around the solar system’s second largest planet.

"Posledný signál z padajúcej sondy bola prijatý na Zemi o 11:55 UTC, keď Cassiniho pohon už nemohol zvládnuť sily vyvolané hornými vrstvami atmosféry Saturnu, a necelé dve minúty neskôr nasleduje zhorenie 2,5 tonovej sondy po 294 obehoch okolo druhej najväčšej planéty slnečnej sústavy."



The stress of atmospheric entry was expected to overwhelm Cassini’s thrusters at an altitude of 1,600 km above the cloud tops, around one minute after the onset of entry with the craft fully burning up in the dense layers of Saturn’s atmosphere within another minute as temperatures exceeded the melting point of aluminum and iridium components on the spacecraft.

"Predpokladalo sa, že stres atmosférické vstupu premôže Cassiniho motory v nadmorskej výške 1 600 km nad mrakmi asi jednu minútu po začatí vstupu, potom sonda v priebehu ďalšej minúty úplne vyhorí v hustých vrstvách Saturnovej atmosféry, keď teplota prekročí teplotu topenia hliníkových a irídiových komponentov kozmickej lodi."

Read more at http://spaceflight101.com/cassinis-swan-song-flagship-nasa-mission-ends-after-20-years/#usXr9I9wjwQrlfHp.99



spaceflightnow.com
"As you just heard, the signal from the spacecraft is gone and within the next 45 seconds, so will be the spacecraft,” Earl Maize, the Cassini project manager at the Jet Propulsion Laboratory, told the flight control team.

""Ako ste práve počuli, signál z kozmickej lode je preč a počas nasledujúcich 45 sekúnd, tak to bude aj s kozmickou loďou, "povedal riaditeľ projektu Earl Maize, projektový manažér Cassini v Jet Propulsion Laboratory."

https://spaceflightnow.com/2017/09/15/cassini-crashes-into-saturn-ending-20-year-mission/

a ešte Emily Lakdawalla:

"Správy dosiahlo Zeme, ako sa očakávalo, v 4:55 ráno miestneho času Pasadena. Svet sledoval dva grafy radarových signálov, jeden z X-band rádio, jeden z dlhšej vlnovej dĺžky S-pásme. Signál X-band vypadol ako prvý, v 11:55:39 UTC, a 11:55:46 pre S-band. S-band signál flatlined a potom vyskočila zálohovať krátko, ako Cassiniho anténa otočí mimo Zeme bodu, čím sa bočné kapelu krátko do pohľadu z Deep Space Network. Vo všetkých, misia trvala asi 30 sekúnd dlhšie, než sa predpokladalo. Je úžasné si myslieť, že po všetkej tej vzdialenosti, do atmosféry, ktorá nebola nikdy preskúmaná predtým, inžinieri predpovedali koniec, ktorý presne."

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2017/0915-cassini-the-dying-of-the-light.html

[Editoval 16.9.2017 lamid]

-----
Sonda začne cítiť účinky atmosféry Saturnu vo výške 1 920 km nad mrakmi.

Každá značka na obrázku predstavuje čas 10 sekúnd.

Cassini technicky "nezhorí" pri vstupe do Saturnovej atmosféry. Namiesto toho kozmická loď zmizne, odparí sa, pretože jej hliníkové časti sa rýchlo prehrejú a roztavia. Poslednými fragmentami budú dávky plutónia, stále zabalené v iridiu a ochranné štíty.

Vrchná atmosféra Saturnu je totiž prevažne tvorená z vodíka a málo helia. [Editoval 17.9.2017 lamid]


lamid - 16/9/2017 - 17:00

100 Images From Cassini’s Mission
https://www.nytimes.com/interactive/2017/09/14/science/cassini-saturn-images.html?mcubz=1sv


admin - 18/9/2017 - 15:13

Úžasná mise skončila. Tak trocha infografiky. Připomínám, že sonda měla skončit svou práci v roce 2008...





admin - 19/9/2017 - 00:45


fritz.lochmann - 19/9/2017 - 10:01

quote:
Úžasná mise skončila. Tak trocha infografiky. Připomínám, že sonda měla skončit svou práci v roce 2008...
No tak podľa tohoto to naplánovali zle, zle a zle. Chýba tam Saturnovská jeseň
Reparát bude kedy? Dočkáme sa ho?


Alchymista - 19/9/2017 - 12:00

quote:
Reparát bude kedy? Dočkáme sa ho?

až skončí Juno. Takže asi tak o nejakých 25-30 rokov, pri "jeseni" ďalšieho obehu.
[Upraveno 19.9.2017 Alchymista]


Vladiczek - 19/9/2017 - 12:24

O sondě a jejím zániku je kopec informací a záběrů v posledním dílu pořadu Horizon od BBC.

Info zde:
http://www.bbc.co.uk/programmes/b095vp3p

Repríza na BBC four ve čtvrtek 22:00 (patrně britského času). [Upraveno 19.9.2017 Vladiczek]


fritz.lochmann - 19/9/2017 - 12:48

quote:
quote:
Reparát bude kedy? Dočkáme sa ho?

až skončí Juno. Takže asi tak o nejakých 25-30 rokov, pri "jeseni" ďalšieho obehu.
No tak toho sa ja už nedočkám. to by som mal viac než 80 rokov a toho sa pri súčasnej politike a stave sociálnej poisťovne nedožijem


lamid - 19/9/2017 - 12:55

Politikou sa netreba zaoberať a sú krajiny bez sociálnej starostlivostí (poistenia), kde sa ľudia dožívajú 100 rokov.


admin - 19/9/2017 - 12:59

quote:
No tak toho sa ja už nedočkám. to by som mal viac než 80 rokov a toho sa pri súčasnej politike a stave sociálnej poisťovne nedožijem


To už budeme nahraní do cloudu.


admin - 13/11/2017 - 15:11

Enceladus jako houba s vodou ohřátou až na 90°C.

https://arstechnica.com/science/2017/11/enceladus-heats-up-because-its-core-is-like-a-sponge/


lamid - 9/9/2018 - 09:48

Cena Emmy za vynikajúci originálny interaktívny program ide do NASA JPL: Cassini Grand Finale

"https://youtu.be/xrGAQCq9BMU"

https://twitter.com/TelevisionAcad/status/1038630652134838273

[Editoval 11.9.2018 lamid]


lamid - 11/9/2018 - 11:10

Správa z Nasa k udeleniu ceny Emmy 8.sep. 2018, Los Angeles.:
https://www.nasa.gov/feature/jpl/and-the-emmy-goes-to-cassinis-grand-finale


...trochu iné hviezdy ako sa objavujú pri udeľovaní cien tohto formátu.


admin - 12/10/2018 - 10:30

Sonda je dávno mrtvá, ale výsledky ještě řadu let budou překvapovat.
Organický déšť z prstenců? Mazec...

https://www.nasa.gov/feature/jpl/groundbreaking-science-emerges-from-ultra-close-orbits-of-saturn



admin - 6/12/2018 - 01:47

Phoebe má nezvyklý typ ledu.

http://astrobiology.com/2018/12/water-on-saturns-moon-phoebe-is-unusual.html


HonzaVacek - 18/1/2019 - 21:41

Na základě dat z Cassini se odhaduje, že Saturnovy prstence nejsou příliš staré. Jejich stáří je nově odhadnuté na 10-100 mil. roků.

https://www.space.com/43042-saturn-rings-younger-than-dinosaurs-nasa-cassini.html


HonzaVacek - 23/1/2019 - 19:29

Sonda Cassini zachytila déšť (z tekutého metanu) v oblasti severního pólu měsíce Titan.
https://www.universetoday.com/141271/cassini-saw-rain-falling-at-titans-north-pole/
https://www.space.com/43028-saturn-moon-titan-rain-cassini-photo.html


yamato - 23/1/2019 - 19:41

a dost! chcem tam lander! hned!


HonzaVacek - 26/1/2019 - 13:40

Pomocí dat z Cassini se podařilo zpřesnit dobu rotace planety Saturn.
Siderická doba rotace Saturnu je 10 hodin, 33 minut a 38 sekund.

https://www.nasa.gov/feature/jpl/scientists-finally-know-what-time-it-is-on-saturn


admin - 19/4/2019 - 15:58

Přednáška profesora Sotina o hlavních objevech mise. Ještě jsem ji neviděl, tak víc komentovat nemůžu.


admin - 17/6/2019 - 11:46

Publikovány poslední snímky z Cassini.

https://www.sciencealert.com/we-have-just-found-previously-unknown-sculpting-in-saturn-s-rings


admin - 24/7/2019 - 14:13

Fotka z roku 2017, ale nemihla se tu.
Země je ta nejsvětlejší tečka.


admin - 11/9/2019 - 20:59

Jezera na pólech Titanu zřejmě vznikla bombami z kapalného dusíku.

https://www.space.com/saturn-moon-titan-lakes-explosion-craters.html


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=534